Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNARCFBRCH najdete zde
IV.
Odůvodnění
Obecná část
A. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Návrh na změnu nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 564/2006 Sb.“), je předkládán z důvodu potřeby legislativního zajištění výsledků jednání Koaliční rady se zástupci odborových svazů, zejména zvýšení platových tarifů od 1. listopadu 2017.
V souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2017 zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh nařízení vlády, které má nahradit nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Ministryně práce a sociálních věcí rozhodla v reakci na závěry jednání Koaliční rady, které proběhlo dne 11. září 2017, a požadavky zástupců zaměstnanců, realizovat navrhované změny v maximální možné míře již s účinností od 1. listopadu 2017, a to novelou nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost nového prováděcího předpisu, který nařízení 564/2006 Sb. nahradí, se navrhuje od 1. ledna 2018.
B. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Odměňování zaměstnanců v nepodnikatelské sféře je upraveno v části šesté zákoníku práce a v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. Navrhovaná novela obsahuje zejména
· valorizaci platových tarifů zaměstnanců v pracovním poměru ve veřejných službách a správě o 10 %, s výjimkou zaměstnanců poskytovatele zdravotních služeb, jejichž zdrojem financování platů je veřejné zdravotní pojištění,
· valorizaci platových tarifů pedagogických pracovníků v regionálním školství o 15 %,
· sjednocení výše platových tarifů lékařů a zubních lékařů odměňovaných dosud podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. a platových tarifů lékařů poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče,
· rozšíření možnosti výjimečného zařazení do platové třídy některých zaměstnanců, kteří nesplňují požadované vzdělání.
· zvýšení horní hranice rozpětí příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a zvláštního příplatku cca o 25 %,
· redukce titulů pro poskytování zvláštního příplatku o práce, které jsou vykonávány pouze státními zaměstnanci ve služebních úřadech, příp. činnosti, které jsou vykonávány pouze příslušníky bezpečnostních sborů.
C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, k jejímuž provedení je navržena a se zákonným zmocněním
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákoníkem práce a odpovídá zmocněním obsaženým v § 123 odst. 6 písm. c) a f), v § 128 odst. 2 a v § 129 odst. 2.
D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Je respektován článek 151 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), který stanoví, že cílem Unie a členských států je mimo jiné i zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby došlo k jejich harmonizaci při zachování tendence k jejich zlepšování a článek 8 SFEU, podle kterého Unie usiluje ve všech činnostech, ve kterých má pravomoc (tj. mimo jiné i v sociální oblasti) o to, aby se odstraňovaly nerovnosti. Odměňování ve státní správě by tudíž vždy mělo být upraveno tak, aby nebyly zakládány neospravedlnitelné rozdíly ve výši platů mezi osobami odměňovanými z veřejných rozpočtů, které vykonávají stejnou nebo srovnatelnou práci. Předkládaný návrh respektuje principy uvedené v článku 8 SFEU; návrh není v rozporu z právem Evropské unie a judikaturou Soudního dvora EU.
E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky; sociální dopady, dopady na životní prostředí a na bezpečnost nebo obranu státu.
Na základě výsledků jednání Koaliční rady dne 11. září 2017 se vládě předkládá návrh na zvýšení stupnic platových tarifů o 10 % s výjimkou pedagogických pracovníků regionálního školství, u kterých se navrhuje zvýšit platové tarify o 15 %, a to účinností od 1. listopadu 2017. Z důvodu financování platů zaměstnanců poskytovatelů zdravotních služeb z rozpočtů veřejného zdravotního pojištění prostřednictvím úhradové vyhlášky, není možné valorizovat jejich platové tarify již od listopadu 2017, ale až od 1. ledna 2018. Pro lepší přehlednost se s účinností od 1. listopadu 2017 do konce roku navrhuje příslušné stupnice rozdělit s tím, že výše platových tarifů ve stupnicích uvedených v přílohách č. 2, 4 a 6 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. zůstává zachována. Z tohoto důvodu se přechodně na dobu 2 měsíců navrhuje počet stupnic platových tarifů zvýšit na 7 (od 1. ledna 2018 se zároveň novým prováděcím nařízením vlády navrhuje jejich počet snížit na 5).
Dále se navrhuje všechny lékaře a zubní lékaře, kteří poskytují zdravotní péči u poskytovatele zdravotních služeb odměňovat podle shodné stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 6. Realizace tohoto návrhu představuje pro lékaře a zubní lékaře odměňované v současné době podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 3 k citovanému nařízení vlády (např. lékaři ve Státním zdravotním ústavu a v oblastních zdravotních ústavech) založení práva na platový tarif v navrhované stupnici uvedené v příloze č. 6), čímž by došlo ke zvýšení platových tarifů pro tento okruh zaměstnanců o 19 % až 36 %.
Pro zaměstnance, jejichž platové tarify jsou financovány ze státního rozpočtu, by realizace tohoto návrhu představovala s účinností od 1. listopadu 2017 do konce roku podle údajů Ministerstva financí náklad ve výši cca 2,54 mld. Kč včetně příslušenství a s účinností od 1. ledna 2018 náklad ve výši cca 15,2 mld. Kč včetně příslušenství. Finanční zabezpečení bude realizováno v rámci přípravy státního rozpočtu na rok 2018 prostřednictvím zvýšení objemu prostředků na platy o 9 %, resp. u pedagogických pracovníků o 13,5 %.
Uvedená opatření by však zatížila i rozpočty územních samosprávných celků. Pro zaměstnance, jejichž platové tarify jsou financovány z rozpočtů územních samosprávných celků, by realizace tohoto návrhu představovala s účinností od 1. listopadu 2017 do konce roku finanční náklad ve výši cca 771,5 mil. Kč včetně příslušenství a s účinností od 1. ledna 2018 náklad ve výši cca 4,6 mld. Kč včetně příslušenství. Dopady v oblasti rozpočtů územních samosprávných celků budou zabezpečeny v rámci těchto rozpočtů.
Rozpočty veřejného zdravotního pojištění nebudou uvedenými opatřeními s účinností od 1. listopadu 2017 finančně zatíženy.
Další opatření, která jsou navržena, se týkají zvýšení horní hranice rozpětí u příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a u zvláštního příplatku. Realizací uvedených opatření nebudou zvýšeny finanční náklady na výdajovou stránku státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných celků a rozpočtů veřejného zdravotního pojištění.
Dopady na podnikatelské prostředí, životní prostředí, bezpečnost a obranu státu se nepředpokládají. V důsledku navrženého zvýšení stupnic platových tarifů by mělo dojít ke zlepšení možnosti spotřeby zaměstnanců v nepodnikatelské sféře, což by mělo projevit v pozitivním sociálním dopadu.
F. Hodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen; zhodnocení dopadů navrhovaného řešení na výkon státní statistické služby, na ochranu soukromí a osobních údajů, a na zhodnocení korupčních rizik.
Návrh respektuje zásadu rovného zacházení se zaměstnanci, zákaz jejich diskriminace a důsledně stanoví jednotné podmínky pro poskytování platu pro muže i ženy. Navrhovaná úprava nemá dopady na ochranu soukromí či osobních údajů a nezakládá žádná korupční rizika. Rovněž nebude mít dopad na výkon státní statistické služby.
Zvláštní část
K bodům 1 a 2
Od roku 1992, kdy byla zákonem o platu založena zcela nová koncepce odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě, podmiňovaly platové předpisy zařazení zaměstnanců do platových tříd dosažením stanovených kvalifikačních předpokladů, spočívajících ve stupni vzdělání. Protože dodržení této podmínky činilo v některých případech při obsazování pracovních míst potíže, byl zároveň platovými předpisy stanoven okruh výjimek z tohoto pravidla, které umožňovaly zařadit do platové třídy zaměstnance, který kvalifikační předpoklady neplní, a to buď na dobu časově omezenou, nebo při splnění stanovených podmínek na dobu neomezenou.
Aktuální úprava stanoví pro výjimečné zařazení zaměstnance do platové třídy dvě podmínky. První podmínkou je, že zaměstnavatel nemohl obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání, druhou, že výjimečné zařazení zaměstnance do platové třídy nekoliduje s kvalifikačními předpoklady stanovenými jinými právními předpisy.
Praktická aplikace této úpravy je však zbytečně administrativně složitá, pokud zvláštní právní předpisy stanoví pro některá povolání kvalifikační předpoklady nižší, než které vyžadují platové předpisy (například § 34 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů). Z hlediska platových předpisů se i v těchto případech jedná o výjimečné zařazení do platové třídy a zaměstnavatel je povinen v případě kontroly prokázat, že se mu nepodařilo obsadit pracovní místo zaměstnancem plně kvalifikovaným. Nově se proto navrhuje umožnit zaměstnavatelům výjimečně zařadit do platové třídy zaměstnance, který sice nesplňuje potřebné vzdělání podle platových předpisů, avšak dosáhl vzdělání, které pro výkon požadovaných prací stanoví jako kvalifikační předpoklad zvláštní právní předpis. Možnost výjimečného zařazení zaměstnance do platové třídy se navrhuje také u prací, pro jejichž kvalitní výkon nelze stanovit teoretickou přípravu (vzdělání) jako hlavní kritérium (například umělci, sportovci a trenéři).
K zajištění spravedlivého odměňování bude disproporce mezi vzděláním zaměstnance výjimečně zařazeného do platové třídy a ostatních zaměstnanců zařazených do stejné platové třídy, kteří získali potřebné vzdělání podle platových předpisů, kompenzována odpočtem ze započitatelné praxe podle navrhovaného § 4 odst. 7. Tento postup se uplatňuje i podle aktuální úpravy a při praktické aplikaci nečiní potíže.
K bodům 3, 6 a 8
Jedná se o legislativně technickou změnu.
K bodu 4
Návrh nařízení vlády stanoví ke dni účinnosti (1. listopadu 2017) sedm stupnic platových tarifů pro vymezené okruhy zaměstnanců. Navrhovaná úprava se přejímá z dosud platné úpravy vyplývající z nařízení vlády č. 564/2006 Sb., a to s následujícími změnami. Navrhuje se:
· Nově vymezit okruhy zaměstnanců, kterým přísluší platové tarify podle jednotlivých stupnic platových tarifů tak, aby byl vedle dosud uplatněných kritérií zohledněn i termín valorizace platových tarifů, a to v návaznosti na způsob financování [§ 5 odst. 5 písm. b)].
· Určovat všem lékařům a zubním lékařům, kteří poskytují zdravotní péči u poskytovatele zdravotních služeb, platový tarif podle shodné (nově 6.) stupnice platových tarifů, bez ohledu na to, zda se jedná o lůžkovou nebo jinou zdravotní péči. Důvodem je, zejména skutečnost, že současná diferencovaná úprava platových tarifů pro lékaře byla vnímána jako neodůvodněná a diskriminační. Kromě toho ji lze považovat za nesystémovou, protože případné rozdíly ve složitosti odpovědnosti a namáhavosti prací vykonávaných lékaři, jsou zohledněny již při zařazování těchto prací do platových tříd.
· Zrušit aktuální stupnici platových tarifů uvedenou v příloze č. 4 pro zaměstnance, kteří jsou lékaři orgánu sociálního zabezpečení. Uvedené činnosti jsou v současné době vykonávány státními zaměstnanci ve služebním poměru.
K bodu 5
Navrhuje se zvýšit horní hranici příplatku za práci ve ztížených pracovních podmínkách o cca 25 %. Důvodem je, že tento příplatek nebyl od roku 2007 valorizován, postupným zvyšováním platových tarifů poklesl poměr příplatku za ztížené pracovní prostředí k platovému tarifu, a tím se oslabila i jeho kompenzační funkce.
K bodu 7
Stejně jako u příplatku za práci ve ztížených pracovních podmínkách se navrhuje zvýšení horní hranice rozpětí zvláštních příplatků pro jednotlivé skupiny prací, která nebyla měněna od 1. ledna 2007, a to o 25 %. Výjimkou je horní hranice rozpětí zvláštního příplatku ve III. skupině prací, která byla ve shodném poměru navýšena již od 1. 7. 2017.
K bodu 9
Zpřesňuje se aktuální formulace. Návrh nepředstavuje věcnou změnu.
K bodu 10
Navrhuje se zvýšení platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě o 10 %, s výjimkou pedagogických pracovníků v regionálním školství, kterým budou platové tarify zvýšeny o 15 %. U zdravotnických zaměstnanců se z důvodu odlišného zdroje finančních prostředků na platy předpokládá zvýšení platových tarifů až od 1. ledna 2018. Financování platů ve zdravotnictví je navázáno na úhradovou vyhlášku vydávanou vždy pro celý kalendářní rok.
K bodu 11
Kromě platové kompenzace výkonu práce ve ztížených pracovních podmínkách spočívajících ve vlivu pracovního prostředí jsou zvláštním příplatkem oceňovány také další ztěžující vlivy, které se v oblasti veřejných služeb a správy vyskytují a jsou typické pouze pro některé činnosti. Okruh prací, při jejichž výkonu přísluší zaměstnanci zvláštní příplatek a podmínky pro jeho poskytování, který stanoví aktuálně příloha č. 7 k nařízení vlády č. 564/2006 Sb. zůstává zachován s následujícími změnami:
I. vylučují se práce, které jsou vykonávány pouze státními zaměstnanci ve služebních úřadech, příp. činnosti, které jsou vykonávány pouze příslušníky bezpečnostních sborů,
II. zpřesňuje se znění některých ustanovení.
14