Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNARVK76RN najdete zde


                III
ODŮVODNĚNÍ
I. OBECNÁ ČÁST


a) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
K přípravě návrhu novely této vyhlášky bylo přistoupeno z důvodu přijetí zákona č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela stavebního zákona“). Vláda schválila návrh této novely stavebního zákona usnesením ze dne 21. září 2016 č. 828. Parlament ČR schválil návrh této novely stavebního zákona dne 27. 6. 2017 (Poslanecká sněmovna schválila definitivně návrh po jeho vrácení Senátem), prezident zákon podepsal dne 13. 7. 2017.  Novela stavebního zákona obsahuje rozsáhlé věcné změny a úpravy, které je nezbytné zohlednit v prováděcí vyhlášce, neboť novela stavebního zákona zavádí kromě jiného i nové druhy řízení.  
Ve vazbě na změny stavebního zákona je nezbytné u každého z těchto nových druhů řízení upravit obsahové náležitostí jednotlivých žádostí a změny promítnout též do příloh k vyhlášce, které obsahují formuláře pro podávání žádostí k jednotlivým typům žádostí. Dále je nezbytné upravit obsahové náležitosti nových nebo významně novelizovaných rozhodnutí a jiných opatření. Nezbytné je též zohlednění některých změn stávajících správních aktů a požadavků na obsahové náležitosti těchto správních aktů a žádostech o ně.  
Návrh novely vyhlášky obsahuje nová ustanovení o obsahových náležitostech níže uvedených žádostí, jejích příloh a nové formuláře k těmto typům žádostí: 
· žádost o vydání územního rozhodnutí s posouzením vlivů na životní prostředí, 
· žádost o vydání společného povolení,
· žádost o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí,
· oznámení záměru,
· společné oznámení záměru. 
Návrh novely vyhlášky obsahuje nová ustanovení o obsahových náležitostech níže uvedených rozhodnutí nebo opatření a jejich příloh: 
· společné povolení,
· společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí,
· společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru,
· kolaudační rozhodnutí.
Do návrhu novely vyhlášky je také nezbytné promítnout zrušení některých typů řízení a opatření, které jsou nahrazeny novými typy řízení nebo jinými opatřeními. Přílohy obsahují 15 formulářů pro jednotlivé typy žádostí a podání. U některých z nich dochází jen k úpravě stávajících formulářů, zaváděny jsou i některé zcela nové formuláře pro nové typy řízení, ale dochází též ke zrušení některých stávajících formulářů.
Na základě Plánu vyhlášek na tento rok není vyžadováno hodnocení dopadů regulace (RIA). Toto hodnocení je již zahrnuto v hodnocení dopadů regulace návrhu novely stavebního zákona.  

b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná novela vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb., je plně v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů včetně schválené novely stavebního zákona. Vyhláška č. 503/2006 Sb. byla vydána k na základě zmocňovacího ustanovení obsaženého v § 193 stavebního zákona k provedení ustanovení zákona zmocňujících k úpravě obsahových náležitostí jednotlivých žádostí a správních aktů.  Navrhované změny ve vyhlášce se jsou plně v mezích zákonného zmocnění obsaženého v § 193 ve spojení s dalšími ustanoveními stavebního zákona

c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie 
Obsah navrhované právní úpravy není předmětem práva EU. Obsahové náležitosti jednotlivých žádostí a správních aktů vydávaných podle stavebního zákona jsou v kompetenci členských států. Právní úprava přitom neporušuje ani se nijak nedotýká základních principů práva EU. 

d) Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, je jednou z prováděcích vyhlášek k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Byla vydána v souladu se zákonným zmocněním obsaženým v ustanovení § 193 stavebního zákona. Novelizována byla v roce 2013, vyhláškou č.  63/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu.
Vyhláška upravuje obsahové náležitosti: 
· žádosti o územně plánovací informaci,
· žádostí o vydání jednotlivých druhů územních rozhodnutí a jejich příloh,
· žádosti o vydání územního rozhodnutí s posouzením vlivů na životní prostředí a jejích příloh,
· žádosti o vydání společného povolení,
· žádosti o vydání společného povolení a jejích příloh,
· informace o záměru v území a o podání žádosti o vydání územního rozhodnutí,
· jednotlivých druhů územních rozhodnutí,
· společného povolení,
· společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí,
· žádosti o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném řízení,
· informace o návrhu výroku rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení,
· oznámení záměru a jeho příloh,
· územního souhlasu,
· společného oznámení záměru a jeho příloh,
· společného souhlasu,
· veřejnoprávní smlouvy, kterou se nahrazuje územní rozhodnutí,
· územního opatření o stavební uzávěře,
· územního opatření o asanaci území.
· ohlášení staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona a jeho příloh,
· žádosti o stavební povolení a jejích příloh,
· oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, žádosti o povolení předčasného užívání stavby, žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, certifikátu autorizovaného inspektora, oznámení změny v užívání stavby, ohlášení odstranění stavby a dokladů k nim připojovaných,
· rozhodnutí stavebního úřadu, kterými se povoluje provedení staveb, veřejnoprávní smlouvy, kterou lze nahradit stavební povolení, kolaudačního souhlasu, kolaudačního rozhodnutí, souhlasu a rozhodnutí o změně v užívání stavby, souhlasu a rozhodnutí o odstranění stavby a rozhodnutí, jímž se poskytuje stavební příspěvek,
· výzvy ke zjednání nápravy a rozsahu zjišťování při kontrolní prohlídce stavby.
Součást vyhlášky tvoří 15 příloh žádostí a podání. 
Dle stavebního zákona v případě, že prováděcí právní předpis určuje pro ohlášení, žádosti, návrhy a další podání formuláře, pak všechna tato podání lze činit pouze na těchto formulářích, a to i v elektronické podobě podepsané v souladu se zákonem č. 297/2016 Sb. Tento požadavek je plně v souladu se strategickým cílem vlády týkajícím se elektronizace veřejné správy (viz např. usnesení vlády ze dne 10. května 2017 č. 347). Zpracováním formulářů pro podávání výše uvedených žádostí je sjednocen postup stavebních úřadů a současně se usnadňuje výkon státní správy v oblasti územního rozhodování a stavebního řádu. 
Navrhovaná právní úprava se nijak netýká práv jednotlivých skupin obyvatel, upravuje obsahové náležitosti jednotlivých žádostí bez ohledu na osobu žadatele, a proto neporušuje princip rovnosti mužů a žen ani zákaz diskriminace.
Nezbytnost navrhované právní úpravy je dána novelou stavebního zákona, která předpokládá nové druhy řízení. Obsahové náležitosti nových typů správních aktů stejně tak jako žádostí o ně je nezbytné upravit v prováděcím právním předpise, kterým je vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu. Dále novela stavebního zákona obsahuje některé změny v požadavcích na stávající žádosti. I tyto změny je třeba zohlednit ve vyhlášce č. 503/2006 Sb. a jsou také předmětem navrhované právní úpravy.

e) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá negativní hospodářský a finanční dopad na podnikatelské prostředí. Nepředpokládají se ani jiné negativní dopady, tj. na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty. Návrh též nemá negativní sociální dopady a negativní dopady na životní prostředí se nepředpokládají.

f) Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava se nijak netýká práv jednotlivých skupin obyvatel, upravuje obsahové náležitosti jednotlivých žádostí bez ohledu na osobu žadatele, a proto neporušuje princip rovnosti mužů a žen ani zákaz diskriminace.

g) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí 
a osobních údajů
Vyhláška č. 503/2006 Sb., obsahuje podrobnější úpravu některých ustanovení stavebního zákona na úseku územního rozhodování a stavebního řádu a příloha vyhlášky obsahuje formuláře pro určité druhy žádostí, oznámení, ohlášení.  Navrhované změny této vyhlášky předpokládají v nezbytném rozsahu zpracování osobních údajů o žadatelích a nejsou v rozporu s právní úpravou obsaženou v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se proto neočekává negativní dopad z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů.  

h) Zhodnocení korupčních rizik
Návrh plně respektuje zavedené standardy veřejné správy v ČR. V souvislosti s navrhovanou úpravou se proto nepředpokládá zvýšení korupčních rizik. 

i) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá s ohledem na její předmět a obsah, který nijak nesouvisí s otázkami bezpečnosti nebo obrany státu, žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu. Předmětem právní úpravy nejsou požadavky na obsahové náležitosti dokumentace staveb. 

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I
K bodu  (k § 1 odst. 1)
Toto ustanovení shrnuje obsah vyhlášky. Nově vyhláška upravuje náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí s posouzením vlivů na životní prostředí a jejích příloh, žádosti o vydání společného povolení a společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí, oznámení záměru a jeho příloh, společného oznámení záměru a jeho příloh. Dále upravuje nově náležitosti těchto správních rozhodnutí a opatření: společného povolení vydaného ve společném řízení a ve společném řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.
K bodu  (k § 1 odst. 3 písm. c)) 
Ve vazbě na novelu stavebního zákona, která vypouští institut oznámení o užívání stavby, se vypouští tento institut i ve vyhlášce.
K bodu  (k § 1 odst. 3 písm. d))
Ve vazbě na novelu stavebního zákona, která znovu zavádí institut kolaudačního rozhodnutí, vyhláška upravuje též obsahové náležitostí kolaudačního rozhodnutí.
K bodu  (k nadpisu hlavy II)
Nadpis hlavy je nutné změnit v návaznosti na novelu stavebního zákona, která v § 94c odst. 3 obsahuje nové zmocnění ke stanovení požadavků na obsah žádosti o vydání územního rozhodní s posouzením vlivů na životní prostředí.
K bodu  (k § 3 odst. 2)
Jedná se o úpravu spočívající ve změně odkazů na přílohy vyhlášky o dokumentaci staveb, kde je stanoven obsah, rozsah a počet vyhotovení dokládaných dokumentací podle jednotlivých druhů staveb.
K bodům , 8 a 11 (k § 3 odst. 3 a 4, § 4 odst. 3 a § 5 odst. 3 )
Ve vazbě na novelu stavebního zákona a na vyhlášku o dokumentaci staveb a dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí se stanoví specifický požadavek na obsahové náležitosti žádosti v případě územního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94a a násl. novely stavebního zákona). Územní řízení s posouzením vlivů na životní řízení se může vést k žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, územního rozhodnutí o změně využití území a územního rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území. Stejný požadavek je proto upraven v případě těchto tří druhů územního rozhodnutí. Tyto žádosti se podávají na formulářích uvedených v přílohách č. 1 až 4 návrhu vyhlášky. Specifickou a nezbytnou přílohu těchto žádostí tvoří dokumentace vlivů na životní prostředí zpracovaná na základě zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (§ 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k tomuto zákonu).
Vzhledem k tomu, že přílohu územního rozhodnutí tvoří pouze celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě vybraná část dokumentace objektů, není nezbytné požadovat grafické přílohy ve dvojím vyhotovení.  Požadavek dvojího vyhotovení zůstává zachován pouze pro dokumentaci, u níž je dvojí vyhotovení nezbytné (jedno vyhotovení dokumentace podle stavebního zákona ukládá a eviduje stavební úřad, druhé vyhotovení uchovává stavebník). V případě řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v návaznosti na novelu stavebního zákona se vyžaduje dokumentace ve třech vyhotoveních (§ 94c odst. 2 a § 94s odst. 4). 
K bodu 7 (k § 4 odst. 2)
Jedná se pouze o formální změnu odkazu na příslušnou přílohu vyhlášky o dokumentaci staveb s doplněním počtu přikládaných dokumentací.
K bodu 9 (k § 4 odst. 4)
Stávající úprava přesunuta do § 4 odst. 2.
K bodu 10 (k § 5 odst. 2)
Doplňuje se výčet požadovaných příloh o počet přikládaných dokumentací.
K bodu 12 (k § 7 odst. 3)
Vypouští se požadavek na dokládání dokumentace, jelikož pro rozhodnutí o ochranném pásmu není dokumentace předepsána. Vyžadovány jsou pouze grafické přílohy, což je celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel pozemků a staveb na nich, kde je zakreslen požadovaný záměr a další souvislosti s ním.
K bodu 13 (k § 7a)
Ve vazbě na novelu stavebního zákona, která nově upravuje společné územní a stavební řízení a vydání společného povolení se nově upravují požadavky na žádost o vydání společného povolení. S ohledem na formulářovou úpravu obsahových náležitostí žádostí jsou náležitosti žádosti stanoveny odkazem na příslušné přílohy vyhlášky. Formulář žádosti o vydání společného povolení je uveden v příloze č. 6.
K bodu 14 (k § 8 odst. 2)
Ve vazbě na novelu stavebního zákona se doplňuje úprava pro soubor staveb v areálu jaderného zařízení.

K bodům 15, 18, 22, 23 a 24 (k § 9 odst. 2, § 10 odst. 2, § 11 odst. 2, § 12 odst. 2 a § 13 odst. 2)
Ve vazbě na novelu stavebního zákona se nově vymezují kritéria pro posuzování žádosti, stanoví se náležitosti územního rozhodnutí a další některé další podrobnosti vztahující se k územnímu řízení; nově se stanoví obsahové náležitosti rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o změně využití území. Dále se ze stejného důvodu nově upravují podmínky rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území a rozhodnutí o dělení a scelování pozemků a rozhodnutí o ochranném pásmu. 
Podmínky uvedené v závazné části stanoviska jsou povinnou součástí všech druhů územního rozhodnutí. Tato povinnost plyne z právní povahy institutu závazného stanoviska upraveného ve správním řádu a speciálních ustanovení ve stavebním zákoně. V navrhované právní úpravě se zpřesňuje, že součástí rozhodnutí jsou pouze podmínky uvedené v závazné části stanoviska, nikoli např. v jeho odůvodnění.
Požadavky na obsah jednotlivých druhů územních rozhodnutí se soustřeďují především na možnost stanovení podmínek, které korespondují s požadavky, jež zkoumá stavební úřad v rámci územního řízení.
S vazbou na změnu úpravy obsaženou v § 90 stavebního zákona je vypuštěna výslovně upravená možnost stanovování podmínek s vazbou na zkoumání souladu s platnou územně plánovací dokumentací, a to z toho důvodu, že tento soulad bude nově zkoumat orgán územního plánování jako dotčený orgán, který bude vydávat závazné stanovisko. S podmínkami stanovenými v tomto závazném stanovisku bude příslušný stavební úřad nakládat jako s jakýmikoliv jinými podmínkami dalších dotčených orgánů, tudíž je tento požadavek zahrnut v obecné formulaci.
K bodům 16 a 19 (k § 9 odst. 3 až 5 a § 10 odst. 3)
Do ustanovení § 9 byl vložen nový odstavec 3, který reaguje na novelu stavebního zákona, kterou došlo k zásadní změně v požadavku na posuzování souladu záměru s platnou územně plánovací dokumentací. Soulad s územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování bude posuzovat nově orgán územního plánování jako dotčený orgán, který bude vydávat závazné stanovisko. Jedinou výjimkou, kdy bude tento soulad ve smyslu § 90 ve vazbě na § 96b stavebního zákona posuzovat stavební úřad, jsou záměry uvedené v § 103 odst. 1 stavebního zákona (§ 96b odst. 1 stavebního zákona). Z tohoto důvodu je do § 9 a 10 vyhlášky vložen nový odstavec 3, který na tuto úpravu reaguje.
V ustanovení § 9 stanovuje nový odstavec 4 specifické požadavky na obsah rozhodnutí při umisťování souboru staveb v areálu jaderného zařízení, které je nově upraveno v § 79 odst. 1 stavebního zákona. V rámci tohoto rozhodnutí se podle § 79 odst. 1 stavebního zákona vymezí soubor staveb v areálu jaderného zařízení jako stavební pozemek a v jeho rámci se stanoví skladba, druh a účel staveb a rámcové podmínky pro jejich umístění v maximálních nebo minimálních prostorových parametrech (zejména vnější půdorysné a výškové ohraničení, odstupové vzdálenosti staveb od hranic pozemků a sousedních staveb) a jejich napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. V rámci následného stavebního povolení by byly povolovány jednotlivé funkčně související stavby či jejich soubory, a to včetně konkrétního stanovení jejich lokalizace v rámci areálu jaderného zařízení; zároveň by byly, v rámci územním rozhodnutím stanovených mezních podmínek, konkretizovány veškeré parametry staveb nebo souboru staveb a stanoveny podmínky pro provedení staveb a jejich užívání. Vzhledem k tomu, že v případech jaderných elektráren není prakticky umožněno vydat pravomocné rozhodnutí o umístění stavby bez znalosti technologie konkrétního dodavatele jaderného zařízení a tím i přesného řešení projektu, neboť jednotlivé projekty se od sebe výrazně liší nejenom z pohledu celkového výkonu, technického přístupu, ale i prostorového i výškového uspořádání jednotlivých objektů, které jsou součástí jaderné elektrárny, jsou všechny podmínky tohoto rozhodnutí stanoveny rámcově.
K bodům 17, 20 a 22 (k § 9 odst. 8, § 10 odst. 4 a 11 odst. 3)
Jedná se o zpřesnění příloh dokládaných k vydávanému územnímu rozhodnutí.
Vzhledem k tomu, že nelze volit libovolná měřítka výkresů a širší vztahy by měly být zakresleny na mapovém podkladu státního mapového díla, proto bylo do výčtu měřítek situačních výkresů širších vztahů doplněno také měřítko 1 : 25 000.
K bodu 21 (k § 10 odst. 6)
Jedná se o zpřesnění příloh dokládaných k vydávanému rozhodnutí o změně využití území.
K bodu 25 (k § 13a)
Ustanovení upravuje podrobnosti obsahu výroku společného povolení a obsahuje požadavky na identifikační údaje stavby a pozemků, na nichž se stavba umisťuje a povoluje, popis prostorového řešení stavby a údaje o jejím umístění na pozemku a vymezení území dotčeného vlivy stavby. V návaznosti na ustanovení zákona upravuje podrobnosti podmínek stanovených pro umístění, provedení, popřípadě užívání stavby.
Samostatná pozornost je věnována požadavkům na výrokovou část společného povolení souboru staveb s cílem, aby byly srozumitelně uvedeny a rozlišeny společné údaje a podmínky pro soubor staveb a pro jednotlivé stavby zvlášť. 
V nezbytných souvislostech jsou řešeny požadavky na samostatné výroky v případě povolení kácení dřevin a povolení tzv. druhových výjimek v důsledku novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.) a připojení pozemních komunikací podle zákona o pozemních komunikacích (zákon č. 13/1997 Sb.). V těchto třech případech dochází v určitých případech ke změně formy vyjádření příslušných úřadů. V případě povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu, bude toto stanoveno také jako samostatný výrok společného povolení.
V případě spojení řízení o opatření na sousedním pozemku nebo stavbě je stanoven požadavek pro samostatný výrok společného povolení i v tomto případě.

K bodu 26 (k § 13b odst. 2)
Jedná se pouze o úpravu spočívající ve změně odkazů do vyhlášky o dokumentaci, kde je stanoven obsah a rozsah dokumentací podle jednotlivých druhů staveb.
K bodu 27 (k § 13b odst. 4)
Jedná se o zpřesnění počtu a obsahu dokládaných dokumentací k vydávanému rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení.
K bodu 28 (k nadpisu části čtvrté)
Vzhledem k tomu, že je na základě zmocňovacího ustanovení ve stavebním zákoně nově upravována žádost o společný souhlas a obsahové náležitosti společného souhlasu, bylo v souvislosti s tím nezbytné změnit i nadpis hlavy čtvrté.
K bodům 29 až 32 (k nadpisu § 15 a § 15 odst. 1 až 3)
Vzhledem k tomu, že je nově do části čtvrté zařazen také obsah společného souhlasu, je třeba upravit název této části.
Úprava v § 15 navazuje na změnu obsaženou v novele stavebního zákona, v § 96. Žádost o územní souhlas se mění na oznámení záměru, žadatel se mění na oznamovatele.
K bodu 33 až 35 (k § 15a)
Ve vazbě na novelu stavebního zákona dochází k přečíslování ustanovení, k jehož provedení se ustanovení § 15a návrhu vyhlášky vztahuje.
Věcná úprava obsažená v odstavci 2 váže na změnu obsaženou v § 90 stavebního zákona, kde soulad s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování již nebude zkoumat stavební úřad, ale nově orgán územního plánování jako dotčený orgán, který bude vydávat závazné stanovisko.
Jedinou výjimkou, kdy bude tento soulad posuzovat stavební úřad, jsou záměry uvedené v § 103 odst. 1 stavebního zákona (§ 96b odst. 1 stavebního zákona). Z tohoto důvodu bylo třeba tuto konstrukci zohlednit i v obsahu územního souhlasu, tj. v § 15a odst. 2.
Poslední úpravou v tomto ustanovení dochází ke zpřesnění příloh dokládaných k vydávanému územnímu souhlasu.
K bodu 36 (k § 15b a 15c)
V novele stavebního zákona se zavádí společné oznámení záměru - žádost o vydání společného souhlasu, tj. společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného záměru (dle stávající úpravy se dokládají dvě samostatná podání). Na základě zmocňovacího ustanovení se proto v návrhu vyhlášky (§ 15b) upravují obsahové náležitosti společného oznámení záměru. Současně se stanoví počty vyhotovení dokumentací.
V § 15c jsou analogicky k obsahům jednotlivých souhlasů (územního souhlasu a ohlášení) stanoveny obsahové náležitosti společného souhlasu.
K bodu 37 (k § 18c odst. 2 písm. d))
Dochází k přečíslování ve vazbě na změnu označení příslušného prováděného ustanovení ve stavebním zákoně.
K bodu 38 (k § 18c odst. 3)
Úprava je v souladu s vyhláškou 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, dle které je statické posouzení součástí projektové dokumentace ke stavebnímu povolení. Nelze jeho předložení tedy zahrnout do podmínek pro realizaci stavby.
K bodu 39 (k § 18c odst. 4)
Úprava v návaznosti na úpravu institutu závazných stanovisek v zákoně o ochraně přírody a krajiny a v zákoně o pozemních komunikacích.
K bodu 40 (k § 18h)
Ustanovení se vypouští ve vazbě na vypuštění institutu oznámení o užívání stavby v novele stavebního zákona.
K bodu 41 a 42 (k § 18i)
Ve vazbě na novelu stavebního zákona se nově upravují náležitosti kolaudačního rozhodnutí, konkrétně také stanovení podmínek a přiměřených lhůt k odstranění případných drobných nedostatků skutečného provedení stavby. Vyhláška touto podmínkou reaguje na potřeby praxe.
K bodu 43 (k § 18q)
Úprava je v souladu s novelou ustanovení § 152 odst. 4 stavebního zákona.
K bodu 44 (k § 18s)
Úprava je v souladu s novelou ustanovení § 152 odst. 4 stavebního zákona.
K bodu 45 (k přílohám č. 1 až 10)
S přihlédnutím k přehlednosti právní úpravy a nezbytnost poměrně značných změn ve všech přílohách bylo zvoleno úplné nahrazení stávajících formulářů formuláři novými. Přílohy č. 1 až 6 a 8 až 10 obsahují formuláře pro stejné žádosti, ohlášení a oznámení jako dosud. Pouze ve vazbě na změnu obsaženou v novele stavebního zákona v § 96 se mění označení přílohy č. 7, kdy se žádost o územní souhlas se mění na oznámení záměru a žadatel se mění na oznamovatele.

Konkrétně přílohy č. 1 až 10 obsahují formuláře pro tyto žádosti: 
· žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby,
· žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území,
· žádost o vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, 
· žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků,
· žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu,
· žádost o vydání společného povolení,
· oznámení záměru,
· ohlášení stavby,
· žádost o stavební povolení,
· oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora.

Změny ve formulářích pro žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby, 	žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území a žádost o vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území reagují na skutečnost, že tyto druhy územních rozhodnutí mohou být nově vydány také v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Do formuláře pro žádost o vydání společného povolení se nově zavádí možnost jeho vydání ve společném řízení nebo ve společném řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Další změnou je doplnění části D do těchto příloh, která obsahuje přílohy žádosti v případě řízení s posouzením vlivů na životní prostředí.
V případě vlivu záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů („ZOPK“) stanoví povinnost pro předkladatele záměru (stavebníka) opatřit si stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody vždy, kdy je v souvislosti s tímto záměrem očekáván byť jen možný významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Toto stanovisko proto musí předkladatel předložit vždy, existuje-li pravděpodobnost tohoto významného ovlivnění. Naopak analogicky v případě, že je takové významné ovlivnění vyloučeno, ZOPK v ustanovení § 45i odst. 1 povinnost opatřit si stanovisko nestanovuje a je proto nadbytečné po předkladateli (stavebníkovi) toto stanovisko vyžadovat. Toto je reflektováno např. v přílohách zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK taktéž vyžadováno v mezích požadavků ZOPK (tedy stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK je povinnou přílohou oznámení či dokumentace pouze v případě, je-li toto stanovisko vyžadováno dle ZOPK – tzn. v případě možného významného ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000). Je zjevné, že v případě pochybností ohledně možného významného ovlivnění evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti si předkladatel (stavebník) musí stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody vždy obstarat, na druhou stranu vyžadovat stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK i v případech, kdy evidentně k významnému ovlivnění dojít nemůže, by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti a nepřispívalo by účelu ZOPK. 
 
V částech příloh, které obsahují přílohy žádosti, se ve vazbě na novelu stavebního zákona, která nově upravuje způsob prokazování soukromoprávního oprávnění umístit a provést záměr v § 184a, mění požadovaný způsob prokázání soukromoprávního titulu (oprávnění) k umístění, resp. provedení záměru na cizím pozemku. 
Další změnou je nezbytné zajištění souladu s novelizovanou vyhláškou o dokumentaci staveb, kde se mění čísla příloh. Změnou, kterou vyžaduje novela stavebního zákona, resp. ustanovení této vyhlášky, je doplnění dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí mezi přílohy k žádosti o rozhodnutí resp. povolení pro řízení s integrovaným posouzením vlivů na životní prostředí. Tato změna se promítá do formulářů pro žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o změně využití území, rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území a o společné povolení. 
V návaznosti na novelu stavebního zákona a novelizovaný text vyhlášky také dochází k vypuštění některých dosud obligatorních příloh k žádostem.
Stávající příloha č. 7, která upravovala náležitosti žádosti o územní souhlas, se v reakci na novelu stavebního zákona nahrazuje formulářem pro žádost oznámení záměru, neboť v novele stavebního zákona v § 96 se žádost o územní souhlas mění na oznámení záměru a žadatel se mění na oznamovatele.
Změnou v obsahu formuláře (v příloze k žádosti, část B formuláře) je ve vazbě na novelu stavebního zákona, která nově upravuje způsob prokazování soukromoprávního oprávnění umístit a provést záměr podle § 184a, stanovení způsobu prokázání soukromoprávního titulu (oprávnění) k umístění, resp. provedení záměru na cizím pozemku. 
K bodu 46 (k příloze č. 11)
Příloha č. 11, která upravovala formulář pro oznámení o užívání stavby, se bez náhrady ruší ve vazbě na vypuštění institutu oznámení o užívání stavby z novely stavebního zákona.
K bodu 47 (k příloze č. 12)
Příloha č. 12 upravuje žádost o vydání kolaudačního souhlasu. Změny v tomto formuláři jsou zcela minimální, týkají se pouze bodu 9 části B formuláře a reagují na § 118 odst. 7 novely stavebního zákona.
K bodům 48 a 49 (k přílohám č. 14 až 16)
V příloze č. 14, která upravuje formulář oznámení změny v užívání stavby, dochází ve vazbě na novelu stavebního zákona (novelizace § 127) ke změně v bodě 1 přílohy (část B formuláře). V případě změny v užívání stavby spočívající v prodloužení doby trvání dočasné stavby nebo změny dočasné stavby na stavbu trvalou se vyžaduje připojení souhlasu vlastníka pozemku, na kterém je stavba umístěna, není-li jím oznamovatel.
V příloze č. 15, která upravuje formulář ohlášení odstranění stavby, nedochází k žádné změně.
Ve vazbě na novelu stavebního zákona, která upravuje institut oznámení záměru, se v návaznosti na navrhované znění § 15b vyhlášky zavádí formulář pro společné oznámení záměru se standardními náležitostmi a přílohami, který je uveden v příloze č. 16.
K čl. II (Účinnost)
Účinnost vyhlášky je, v návaznosti na účinnost novely stavebního zákona, navržena dnem jejího vyhlášení.


		5