Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNASGGFREN najdete zde
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
2016
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu zákona: Návrh novely zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo životního prostředí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte
1. 4. 2017
Implementace práva EU: Ano:
Směrnice Rady (EU) 2015/652, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty.
- uveďte termín stanovený pro implementaci: 21. 4. 2017
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ne
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů
- uveďte termín stanovený pro implementaci: 10. 9. 2017
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ne
2. Cíl návrhu zákona
Jedním z cílů návrhu novely zákona je stanovit pravidla pro výpočet emisí skleníkových plynů a nastavit požadavky na podávání zpráv o emisích skleníkových plynů z pohonných hmot a umožnit tak implementaci směrnice Rady 2015/652/EU. Dalším cílem je podpořit rozvoj ve využívání biopaliv vyrobených z použitých kuchyňských olejů, kafilerních tuků a pokročilých biopaliv a umožnit tak částečnou implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/1513/EU.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano – viz bod 3.1
- Zajištění úplné transpozice směrnice Rady 2015/652/EU a zabránění sankcí ve výši cca 54 mil. Kč/jednorázově a cca 8 mil. Kč/měsíc;
- Zajištění částečné transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/1513/EU - části týkající se zavedení podpory biopaliv vyrobených z použitých kuchyňských olejů a kafilerních tuků a biopaliv, která mají nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy (dále jen „pokročilá biopaliva“[footnoteRef:1]) . [1: Biopaliva vyrobená z odpadů a nepotravinářské biomasy, např. biopaliva z řas, slámy, glycerolu, atd.]
- Administrativní náklady MŽP na autorizaci subjektů – cca 32 760 Kč/jednorázově.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano – viz bod 3.1
- Úspora nákladů dodavatelů motorového benzínu a motorové nafty na splnění povinného minimálního podílu biopaliv díky možnosti dvojnásobného započítávání biopaliv vyrobených z použitých kuchyňských olejů, kafilerních tuků a pokročilých biopaliv;
- Úspora nákladů dodavatelů motorového benzínu a motorové nafty z důvodu umožnění zohlednění LPG, CNG/LNG, čistých a vysokoprocentních biopaliv a elektřiny, případně vodíku dodanou jinými osobami do povinného snížení emisí skleníkových plynů;
- Prodloužení lhůty na podání zprávy o emisích pro dodavatele motorového benzínu a motorové nafty;
- Úspora nákladů dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty díky možnosti zohlednění snížení emisí skleníkových plynů z těžby do snížení emisí skleníkových plynů z motorového benzínu a motorové nafty;
- Zvýšení administrativních nákladů osob nakládajících se surovinami určenými k výrobě biopaliv z použitých kuchyňských olejů, kafilerních tuků a pokročilých biopaliv a osob nakládajících s biopalivy z použitých kuchyňských olejů, kafilerních tuků a pokročilými biopalivy z důvodu zpřísnění jejich kontrol – náklady na prokázání splnění kritérií udržitelnosti o cca 30 až 50 tis. Kč/rok/subjekt vyšší v porovnání s osobami nakládajícími s klasickými surovinami a biopalivy;
- Náklady dodavatelů motorového benzínu a motorové nafty na reportování tzv. ILUC emisí ve zprávě o emisích.
- Umožnění zohlednění LPG, CNG/LNG, čistých a vysokoprocentních biopaliv a elektřiny, případně vodíku do povinného snížení emisí skleníkových plynů i pokud jsou dodány jinými subjekty než dodavateli motorového benzínu a motorové nafty, bude mít mírný nepřímý negativní dopad na sektor zemědělství a navazující zpracovatelský průmysl.
3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ne
3.5 Sociální dopady: Ne
3.6 Dopady na spotřebitele: Ne
3.7 Dopady na životní prostředí: Ano – viz bod 3.1.
- Sankce motivující ke splnění povinného snížení emisí skleníkových plynů - lepší vymahatelnost povinnosti snížení emisí skleníkových plynů z motorového benzínu a motorové nafty;
- Motivace k využívání environmentálně šetrných biopaliv z použitých kuchyňských olejů, kafilerních tuků a pokročilých biopaliv;
- Nižší tlak na zábor orné půdy pro pěstování surovin určených pro výrobu biopaliv.
3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne
3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne
3.10 Korupční rizika: Ne
3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne
Důvod předložení a cíle
Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
Definice problému
Sektor dopravy v rámci EU je z hlediska svých energetických potřeb stále zhruba z 94 % závislý na ropě, tedy v mnohem vyšší míře než jakékoliv jiné odvětví. Přibližně čtvrtina emisí skleníkových plynů v EU pochází z dopravy a po sektoru energetiky je to jejich druhý nejvýznamnější zdroj. Dle Bílé knihy „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ se mají emise skleníkových plynů v dopravě do roku 2050 snížit o 60 % v porovnání s rokem 1990. Ke splnění tohoto cíle přijala EU v minulosti soubor opatření, jejichž účinnost je v pravidelných intervalech vyhodnocována. Pokud má dojít ke snížení produkce emisí skleníkových plynů je nutné, aby se na tomto cíli podílela celá EU. Mezi tato opatření lze zahrnout i níže uvedené směrnice, které se týkají povinnosti snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot a povinnosti náhrady fosilních paliv obnovitelnými palivy, jejichž dopad na snížení emisí skleníkových plynů z dopravy byl vyhodnocen v rámci relevantních analýz dopadů (viz EK, 2012 a EK, 2014).
V roce 2009 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES, kterou se změnila směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o kvalitě paliv (tzv. Fuel Quality Directive, dále jen FQD směrnice). Tato směrnice zavedla povinnost dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty snižovat emise skleníkových plynů z jimi dodaných pohonných hmot minimálně o 6 % do roku 2020 v porovnání se základní hodnotou pro rok 2010. Předpokládá se, že tento cíl bude splněn zejména biopalivy. Biopaliva zohledněná do této povinnosti, však musí splňovat kritéria udržitelnosti biopaliv (zákaz pěstování plodin na půdách s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti – prales, mokřad, atd.). Dále FQD směrnice zavedla povinnost dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty zasílat členským státům zprávu obsahující informace o množství jimi dodaných pohonných hmot, produkci emisí skleníkových plynů z jimi dodaných pohonných hmot a informaci o původu a místě nákupu pohonných hmot.
FQD směrnice dále obsahuje v článku 7a ustanovení, na jehož základě Evropská komise (dále jen „EK“) vydá implementovaným aktem metodiku výpočtu produkce emisí skleníkových plynů vyprodukovaných v celém životním cyklu fosilních pohonných hmot a energie, základní hodnotu produkce emisí skleníkových plynů, vůči které musí dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty snižovat emise a bližší obsahové náležitosti zprávy o emisích. Na základě tohoto zmocnění byla vydána směrnice Rady 2015/652/EU. Dle této směrnice se nově do snížení emisí skleníkových plynů kromě biopaliv zohledňují i zemní plyn (CNG/LNG), LPG a elektřina, případně vodík a ušetřené emise skleníkových plynů vzniklé při těžbě ropy či zemního plynu.
Vzhledem k tomu, že směrnice Rady 2015/652/EU neobsahuje žádné nové povinnosti v porovnání se směrnicí FQD z roku 2009, nehodnotila EK v rámci hodnocení dopadu regulace směrnice Rady dosavadní vývoj ve snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot. V rámci hodnocení dopadu regulace směrnice Rady vyhodnocovala EK pouze několik způsobů jak stanovit produkci emisí skleníkových plynů vyprodukovaných v celém životním cyklu fosilních pohonných hmot[footnoteRef:2]. [2: Zvažovány byly varianty stanovení jedné průměrné hodnoty produkce emisí pro motorový benzín a motorovou naftu, stanovení produkce emisí v závislosti na vstupní ropě (klasická ropa, ropné písky a ropné břidlice) až po stanovení produkce emisí v závislosti na ropném ložisku. V rámci snížení administrativních nákladů byla vybrána varianta jedné průměrné hodnoty produkce emisí pro motorový benzín a pro motorovou naftu.]
V roce 2009 byla dále přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (tzv. Renewable Energy Directive, dále jen RED směrnice), dle které mají členské státy zajistit, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů (OZE) ve všech druzích dopravy v roce 2020 činil alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě. Předpokládá se, že tento cíl bude splněn zejména biopalivy, částečně elektřinou vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Biopaliva zohledněná do této povinnosti však musí splňovat kritéria udržitelnosti biopaliv.
Obě směrnice (FQD i RED) obsahují povinnost pro EK vyhodnotit produkci emisí skleníkových plynů vzniklých nepřímou změnou ve využívání půdy[footnoteRef:3] způsobenou poptávkou po biopalivech. V rámci tohoto přezkumu EK zjistila, že většina v současné době používaných biopaliv v EU je vyráběna z potravinářské biomasy. Pokud by se na dalším nárůstu podílu OZE podílela pouze biopaliva vyráběná z potravinářské biomasy, vytvořil by se tlak na zábor nové půdy, který by byl spjat s produkcí emisí skleníkových plynů. Z tohoto důvodu navrhla EK zastropovat podíl biopaliv vyrobených z potravinářské biomasy a vytvořit pobídky pro pokročilá biopaliva. Tento způsob eliminace nepřímé změny ve využívání půdy byl v rámci vyhodnocení dopadů regulace návrhu revize výše uvedených směrnic vybrán jako nejvhodnější. [3: Na půdách s nízkým obsahem uhlíku (orná půda - kde by za normálních okolností byly pěstovány plodiny pro potravinové účely) bude pěstována biomasa určená k výrobě biopaliv a na půdách s vysokým obsahem uhlíku (prales atd.) budou v důsledku toho pěstovány zemědělské plodiny pro potravinové účely, na které se nevztahuje povinnost plnit kritéria udržitelnosti.]
Navržené změny byly přijaty v roce 2015 směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2015/1513/EU, kterou se mění FQD a RED směrnice. Směrnice zavedla 7% omezení příspěvku biopaliv vyrobených z potravinářské biomasy do povinného 10% cíle OZE v dopravě a stanovila indikativní cíl pro podíl pokročilých biopaliv ve výši 0,5 % v roce 2020. Uvedená směrnice dále umožňuje dvojnásobné započítávání biopaliv vyrobených z použitých kuchyňských olejů, kafilerních tuků a pokročilých biopaliv do 10% podílu OZE v roce 2020. Vzhledem k tomu, že existuje vyšší riziko podvodů při výrobě těchto biopaliv (např. záměrná modifikace výrobního postupu s cílem vyšší produkce odpadů), požaduje směrnice u těchto biopaliv zavedení přísnějších kontrol plnění kritérií udržitelnosti. Směrnice dále zpřísnila požadavky na kritéria udržitelnosti biopaliv a zavedla povinnost reportování tzv. ILUC emisí (emise vzniklé nepřímou změnou ve využití půdy způsobenou poptávkou po biopalivech).
V návaznosti na výše uvedené přijetí směrnice Rady 2015/652/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/1513/EU a povinnosti v nich uvedených je nutné uvést stávající znění zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon o ochraně ovzduší) do souladu s novými požadavky.
FQD směrnice definuje dodavatele jako osobu, která se musí přihlásit ke spotřební dani z paliv či energie. Z této definice teoreticky vyplývá, že i dodavatelé CNG/LNG, LPG, čistých a vysokoprocentních biopaliv, elektřiny, případně vodíku by měli být považováni za dodavatele a měli by mít povinnost snižovat emise skleníkových plynů. Směrnice FQD dále obsahuje ustanovení, dle kterého musí členský stát umožnit dvěma dodavatelům pohonných hmot se sdružit za účelem snížení emisí skleníkových plynů. Směrnice Rady obsahuje tabulku s produkcí emisí skleníkových plynů ze všech druhů pohonných hmot. U zemního plynu činí úspora emisí skleníkových plynů v porovnání se základní hodnotou cca 26 %, u LPG cca 20 %, u biopaliv musí úspora emisí pro splnění kritérií udržitelnosti činit minimálně 50 %. MŽP se při projednávání návrhu směrnice Rady a i na neformálním jednání Výboru ke kvalitě paliv dotazovala EK, zda se povinné snížení emisí skleníkových plynů a reportování emisí z paliv má vztahovat i na dodavatele, kteří dodávají pouze zemní plyn, LPG či biopaliva, když automaticky splní min. 6 % snížení emisí skleníkových plynů. EK sdělila, že se na tyto subjekty povinnost snížení emisí nevztahuje, ale pokud se do snížení emisí skleníkových plynů zohlední i tato paliva, musí dodavatel motorového benzínu nebo motorové nafty, který si dané palivo do snížení emisí zohlednil podat zprávu o jejich emisích. Z pohledu MŽP existují dva možné přístupy, jak zohlednit dodaný zemní plyn, LPG, čistá a vysokoprocentní biopaliva, elektřinu, případně vodík, které jsou obsaženy ve Variantě 1 a Variantě 2.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Implementace směrnice FQD a RED byla provedena zákonem č. 221/2011 Sb., kterým se změnil zákon o ochraně ovzduší a vydáním nařízením vlády č. 446/2011 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv. V návaznosti na přijetí nového zákona o ochraně ovzduší byla problematika upravena obdobně v nařízení vlády č. 351/2012 Sb.
Současné znění zákona o ochraně ovzduší stanoví v § 19 povinnost dodavatelům pohonných hmot přimíchávat do jimi dodaných pohonných hmot minimální množství biopaliv a obsahuje ustanovení, podle kterého se do tohoto množství zohledňují pouze biopaliva splňující kritéria udržitelnosti biopaliv.
§ 20 zákona o ochraně ovzduší obsahuje povinnost dodavatelů pohonných hmot (dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty) snižovat emise skleníkových plynů z jimi dodaných pohonných hmot o 2 % od roku 2014, o 4 % od roku 2017 a o 6 % od roku 2020 a povinnost podávání zprávy o emisích skleníkových plynů z pohonných hmot, tzv. zprávu o emisích. § 20 opět obsahuje ustanovení, podle kterého se do tohoto snížení zohledňují pouze biopaliva splňující kritéria udržitelnosti biopaliv. Splnění stanovených mezicílů není ze směrnice FQD striktně vyžadováno, nicméně pro zajištění lepší splnitelnosti závazného 6% snížení emisí skleníkových plynů v roce 2020, byly mezicíle v roce 2012 do zákona vloženy.
§ 21 zákona o ochraně ovzduší definuje způsob prokazování splnění kritérií udržitelnosti biopaliv.
§ 34 zákona o ochraně ovzduší definuje povinnosti autorizovaných osob, které ověřují splnění kritérií udržitelnosti biopaliv a obsahové náležitosti zprávy o emisích.
Nařízení vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv stanoví náležitosti zprávy o emisích a základní hodnotu, vůči které mají dodavatelé pohonných hmot snížit emise skleníkových plynů z jimi dodaných pohonných hmot. Dále stanoví kritéria udržitelnosti biopaliv, náležitosti dokumentů nutné k prokázání splnění kritérií udržitelnosti a výpočet úspory emisí skleníkových plynů z biopaliv.
Identifikace dotčených subjektů
a) Ministerstvo životního prostředí (MŽP, ministerstvo);
b) Dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty (tj. osoby uvádějící motorové benziny nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu na daňovém území ČR pro dopravní účely nebo osoby, které dodávají na daňové území ČR pro dopravní účely motorové benziny nebo motorovou naftu uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě EU);
c) dodavatelé čistých a vysokoprocentních biopaliv, dodavatelé zemního plynu, zkapalněného ropného plynu, elektřiny, případně vodíku (pouze v případě Varianty 1);
d) prodejci a dovozci biomasy, výrobci, prodejci a dovozci kapalných a plynných meziproduktů určených k výrobě biopaliv a výrobci, prodejci a dovozci biopaliv a však pouze v případě, kdy zpracovávají či jinak nakládají se vstupními surovinami nebo palivy uvedenými v příloze IX směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES, která byla doplněna přílohou II směrnice 2015/1513/EU (použité kuchyňské oleje, kafilerní tuky a suroviny pro výrobu pokročilých biopaliv);
e) Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP);
f) celní úřady;
g) Ministerstvo zemědělství.
Popis cílového stavu
Cílem předkládané novely je nastavit pravidla dodavatelům motorového benzinu a motorové nafty tak, aby byli s přijatelným úsilím schopni splnit 6% snížení emisí skleníkových plynů z pohonných hmot do roku 2020 v porovnání se základní hodnotou pro rok 2010 a aby byli motivováni využívat biopaliva vyrobená z použitých kuchyňských olejů, kafilerních tuků a pokročilá biopaliva a napomohli tak ČR splnit závazný 10% cíl podílu OZE v dopravě v roku 2020. Nastavením pravidel k dosažením těchto cílů dojde k umožnění řádné implementace směrnice Rady 2015/652/EU a částečné implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/1513/EU.
Obecným cílem legislativních úprav je přijetí opatření, která napomohou k dalšímu snižování emisí skleníkových plynů ze sektoru dopravy.
Zhodnocení rizika
Pokud nebude přijata legislativní úprava umožňující implementaci výše uvedených směrnic, zahájí Evropská komise s ČR řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie, které povede k uložení citelných finančních sankcí do té doby, než bude sjednána náprava tohoto stavu. Jednorázová i denní výše sankcí je obsažena ve vyhodnocení nákladů a přínosů variant. Hlavní riziko však souvisí s nesplněním environmentálních cílů výše uvedených směrnic, mezi které patří zejména podpora OZE v dopravě a dosažení snížení produkce emisí skleníkových plynů z pohonných hmot v dopravě.
Návrh variant řešení
Varianta 0
Zachování současného stavu, tj. neprovedení legislativní změny za účelem zajištění implementace výše uvedených směrnic.
Varianta 1
Navržená Varianta 1 předpokládá provedení legislativní změny, tj. implementaci výše uvedených směrnic. Nahrnované legislativní změny nejdou v žádném směru nad rámec požadavků stanovených směrnicemi. Pro implementaci uvedených směrnic je Variantou 1 navrženo následující:
Upravit § 19
Doplnit možnost dodavatelům pohonných hmot (nově upřesněno dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty) do minimálního povinného podílu biopaliv zohlednit množství biopaliv vyrobených ze surovin obsažených v příloze IX části A i B (biopaliva z použitých kuchyňských olejů, kafilerních tuků a pokročilá biopaliva) směrnice 2015/1513/EU dvojnásobně.
Upravit § 19a
Doplnit zpřísnění podmínek pro započítání biopaliv do povinného minimálního podílu biopaliv.
Upravit § 20 a vložit nový § 20a
Posunout termín pro odevzdání zprávy o emisích z pohonných hmot, kterou dodavatelé motorového benzinu nebo motorové nafty zasílají celním úřadům a MŽP na 30. červen. Současné znění zákona stanoví termín 15. březen. Vzhledem k tomu, že ČR je povinna EK zasílat souhrnnou zprávu až ke konci roku, je termín 30. červen postačující. Jelikož také bude muset ČR kompletovat zprávy o emisích, je vhodné vložit povinnost zasílání zpráv elektronicky na formuláři zpracovaném MŽP.
Vložit zmocnění na stanovení způsobu výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot. Současné znění zákona obsahuje zmocnění pouze na stanovení obsahových náležitostí zprávy o emisích a základní hodnotu produkce emisí z referenční fosilní pohonné hmoty.
Vložit nový způsob sankcionování nesplnění požadovaného snížení emisí skleníkových plynů. Současné znění zákona obsahuje pouze 10 milionovou pokutu, která však nemá odrazující charakter. Výše pokuty za nesnížení emisí skleníkových plynů, kterou ukládá celní úřad, se stanoví jako součin množství emisí skleníkových plynů v kgCO2, které zapříčinilo nesplnění povinného snížení emisí skleníkových plynů a částky 10 Kč. Obdobný způsob stanovení pokuty je nastaven v Německu, kde se pokuta platí ve výši 0,47 Euro za každý kgCO2, který způsobil nesplnění stanoveného snížení.
Doplnit ustanovení, na jehož základě si dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty budou moci do snížení emisí skleníkových plynů zohlednit CNG/LNG, LPG, čistá a vysokoprocentní biopaliva, elektřinu, případně vodík, které dodal i jiný subjekt.
Do snížení emisí skleníkových plynů se zohlední tato paliva, i pokud je dodá sám dodavatel motorového benzínu a motorové nafty.
Dále se navrhuje snížit povinný cíl pro snížení emisí skleníkových plynů z pohonných hmot od roku 2017 ze současných 4 % na 3,5 %. Toto snížení více odpovídá současným reálným možnostem dodavatelů motorového benzínu a motorové nafty.
Vložit nový § 20b
Dle směrnice Rady 2015/652/EU mohou nově dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty snížit emise skleníkových plynů z pohonných hmot i prostřednictvím ušetřených emisí z těžby ropy či zemního plynu tzv. snížení emisí z těžby. Varianta 1 tak předpokládá doplnění nového § 20a zákona, který definuje emise z těžby na základě směrnice Rady (EU) 2015/652 a možnost jejich zohlednění do povinnosti snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot obsažené v § 20 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší a povinnost, že dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty musí celním úřadům a MŽP zasílat doklad o ušetřených emisích z těžby.
Upravit § 34
Ze směrnice 2015/1513/EU vyplývá, že členské státy mají minimalizovat riziko toho, že by se jedna dodávka biopaliva započítávala více než jednou a minimalizovat riziko záměrné modifikace nebo vyřazení materiálů, na něž by se vztahovala příloha IX směrnice. První část byla částečně provedena zákonem č. 382/2015 Sb., dle kterého lze do povinného podílu biopaliv započítat pouze biopaliva, která byla na území ČR spotřebována a dále je zajištěno úpravou § 19 a § 19a. K zabránění záměrné modifikace výrobků nebo záměrného vyřazení výrobku navrhuje Varianta 1 zpřísnit kontrolu plnění kritérií udržitelnosti u osob, které suroviny v příloze IX pro výrobu biopaliv využívaly. V případě, že výrobce, prodejce či dovozce biopaliva či výrobce, prodejce či dovozce plynných či kapalných produktů určených k výrobě biopaliv bude vyrábět tyto produkty ze surovin uvedených v příloze IX, navrhuje se, aby zůstala platnost certifikátu 12 měsíců, ale aby autorizovaná osoba musela tuto osobu zkontrolovat minimálně každé pololetí a aby byla kontrolována nikoli 3 % pěstitelů biomasy, ale minimálně 5 % dodavatelů, kteří dodávali suroviny pro jejich výrobu.
Varianta 2
Varianta 2 se liší od Varianty 1 tím, že umožní dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty zohlednit do snížení emisí skleníkových plynů pouze CNG/LNG, LPG, čistá a vysokoprocentní biopaliva, elektřinu, případně vodík dodané dodavatelem motorového benzínu a motorové nafty.
Ostatní parametry Varianty 2 jsou stejné jako ve Variantě 1. Tato varianta tak umožní implementaci uvedených směrnic, nicméně nevyužívá všech možných změkčení obsažených v uvedených směrnicích.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
a) Varianta 0
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Minimální výše paušální pokuty za neprovedení transpozice směrnice je v případě ČR 1 773 000 euro[footnoteRef:4]. Avšak tato částka se ještě násobí koeficientem závažnosti. Minimální výše penále pro ČR je 2 500 euro denně do té doby, než ČR zjedná nápravu stavu věci. Avšak i tato částka se násobí, a to koeficientem závažnosti a délkou trvání porušení. S ohledem na předchozí soudní praxi lze reálně očekávat, že se výše paušální pokuty i penále na svých dolních hranicích pohybovat nebudou, tj. v případě ČR by se mohlo jednat o sankce cca 10 000 euro denně, (tj. cca 8 mil. Kč/měsíčně a 2 miliony euro jednorázově (cca 54 milionů Kč). [4: Částka se vypočítává na základě sdělení EK k uplatňování článku 260 Smlouvy o fungování Evropské unie, které jsou každoročně aktualizovány. Poslední Aktualizace údajů pro výpočet paušálních částek a penále, které Komise navrhuje Soudnímu dvoru v rámci řízení o nesplnění povinnosti, byla vydána v roce 2016 (C(2016) 5091 final).]
Česká republika je dále dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/1513/EU mimo jiné povinna podporovat využívání pokročilých biopaliv. Dle směrnice mají členské státy usilovat o to, aby podíl pokročilých biopaliv v roce 2020 činil alespoň 0,5 % spotřeby energie v dopravě. Pokud nebude zavedena podpora pro tato biopaliva, bude ČR po roce 2020 vystavena dalším citelným sankcím ze strany Evropské komise. Při určení odpovědného orgánu, kterému by měla být odpovědnost za porušení unijního práva přičtena a z jehož rozpočtové kapitoly by měly být rozpočtové prostředky hrazeny, bude postupováno v souladu s čl. 6 odst. 5 a násl. usnesení vlády ČR č. 113 ze dne 4. února 2004 o Statutu vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem EU, ve kterém je upraven i postup pro případ, kdy jsou v rámci infringementového řízení České republice uloženy Soudním dvorem EU finanční sankce.
Dopady na podnikatelské prostředí
Nemožnost dvojnásobného započítávání biopaliv vyrobených z použitých kuchyňských olejů, kafilerních tuků a pokročilých biopaliv do povinného minimálního podílu biopaliv dle § 19 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší neumožní dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty snížit náklady na splnění dané povinnosti.
Nemožnost zohlednění CNG/LNG, LPG, elektřiny a vodíku a ušetřených emisích z těžby do povinného snížení emisí skleníkových plynů neumožní dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty snížit náklady na splnění dané povinnosti.
Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)
Zachování současného stavu nepředpokládá dopady na územní samosprávné celky.
Dopady na spotřebitele
Zachování současného stavu nepředpokládá žádné dopady na spotřebitele ani jiné sociální dopady.
Dopady na životní prostředí
Vzhledem k současným velmi nízkým sankcím za nesplnění povinného snížení emisí skleníkových plynů nedojde pravděpodobně k poklesu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot na požadovanou úroveň. Současné znění zákona obsahuje pouze 10 milionovou pokutu za nesplnění požadované úspory emisí skleníkových plynů, 50 tis. Kč pokutu v případě nedodání zprávy o emisích a dále pak ustanovení, které říká, že pokud dodavatel nedodal zprávu o emisích, má se za to, že snížení emisí skleníkových plynů nesplnil. Takto nastavené sankční ustanovení nemá odrazující a motivační charakter postupně snižovat emise skleníkových plynů. Dle MŽP budou náklady na splnění snížení emisí skleníkových plynů výrazně vyšší než 10 mil. Kč. U velkých dodavatelů motorového benzínu a motorové nafty se mohou náklady pohybovat až v řádech miliard Kč.
Nemožnost uplatnění dvojnásobného započítávání pokročilých biopaliv do povinného minimálního podílu biopaliv dle § 19 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší způsobí nevyužívání environmentálně šetrných pokročilých biopaliv.
b) Varianta 1
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navrženou Variantou 1 je zajištěna částečná transpozice směrnice 2015/652/EU, jejíž transpozice bude dokončena novelou nařízení vlády č. 351/2012 sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv. Nedojde tak k uvalení sankcí na ČR ve velikosti cca 8 mil. Kč/měsíčně do doby zjednání nápravy a cca 54 mil. Kč jednorázově. Navrženou Variantou 1 dochází i ke snížení rizika dalších sankcí ze strany Evropské komise z důvodu nezajištění podpory využívání pokročilých biopaliv, která vyplývá ze směrnice 2015/1513/EU.
Administrativní náklady, které navrženou Variantou 1 novely zákona vzniknou MŽP, souvisí s úpravou souvisejících právních předpisů a budou vykonány v rámci běžného výkonu agendy MŽP. Administrativní náklad bude pro MŽP představovat rovněž autorizace subjektů k provádění ověření emisí z těžby obdobně, jako je autorizace k ověřování zpráv o emisích. Předpokládá se, že MŽP bude autorizovat jeden či dva subjekty. Vzhledem ke složitosti autorizace se předpokládá, že autorizace bude probíhat cca 1 měsíc. Dle konzultací s odborem ochrany ovzduší MŽP (2016), se předmětnou agendou bude zabývat 1 referent MŽP cca 50 % své celkové pracovní doby v měsíci. Za předpokladu 21 pracovních dní v měsíci (168 hodin) a hodinových nákladů 390 Kč na výkon agendy dle metodiky MV (2007), se tak jedná o jednorázovou administrativní zátěž MŽP na autorizaci subjektů k provádění ověření emisí z těžby ve výši cca 84 pracovních hodin a tedy cca 32 760 Kč. Tato částka bude hrazena ze současné alokace finančních prostředků MŽP.
Jelikož si dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty budou moci do snížení emisí skleníkových plynů zohlednit i čistá a vysokoprocentní biopaliva, CNG/LNG, LPG, elektřinu případně vodík dodané jinými subjekty, budou muset pro splnění snížení emisí skleníkových plynů sami přimíchávat méně biopaliv. Z analýzy provedené v Příloze č. 1 vyplývá, že dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty budou muset pro splnění povinného 6% cíle snížení emisí skleníkových plynů v roce 2020 kromě nízkoprocentního přimíchávání biopaliv do motorového benzínu a motorové nafty dle technických norem ČSN EN 228 a ČSN EN 590 dodat na trh minimálně 136 mil. litrů čistého FAME (předpokladem je zohlednění veškerého množství ostatních paliv a elektřiny). Celkové množství dodaných biopaliv zajistí České republice 8% podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie v dopravě. Pokud budou všechna dodaná biopaliva vyrobena z potravinářské biomasy, budou České republice vzhledem k omezení vyplývající ze směrnice 2015/1513/EU chybět 3 % do splnění 10% cíle OZE v dopravě. Vzhledem k tomu, že v této Variantě 1 budou dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty přimíchávat mírně nižší množství biopaliv v porovnání s Variantou 2, lze předpokládat, že dojde i k mírně nižšímu tlaku na využívání pokročilých biopaliv. Tato Varianta 1 tak může mírně zvýšit riziko nesplnění 10% podílu obnovitelných zdrojů energie v dopravě v roce 2020 a tak mírně zvýšit riziko možných budoucích sankcí ze strany EK.
V této Variantě 1 budou dodavatelé motorového benzínu nebo motorové nafty dodávat na trh menší množství daňově podpořených čistých a vysokoprocentních biopaliv v porovnání s Variantou 2. Varianta 1 tak vykazuje nižší negativní dopad na státní rozpočet.
Nový způsob sankcionování nesplnění požadovaného snížení emisí skleníkových plynů výraznou měrou přispěje k vymáhání splnění požadavku na snížení emisí skleníkových plynů. Dle článku 6 směrnice Rady 2015/652/EU je členský stát povinen stanovit sankce, které musí být účinné, přiměřené a odrazující. Základní princip bude splněn v případě, že sankce za nesplnění snížení emisí skleníkových plynů bude vyšší než náklady na její splnění.
Z modelového příkladu uvedeného v tabulce 15 Přílohy č. 1 vyplývá, že v případě stanovení sankce ve výši 10 Kč za každý kilogram CO2, který zapříčinil nesplnění požadovaného snížení emisí skleníkových plynů, bude sankce cca 2,3 krát vyšší než náklady, které by musel dodavatel motorového benzínu a motorové nafty pro splnění požadovaného snížení emisí vynaložit. Pro dodavatele motorového benzínu a motorové nafty bude ekonomicky výhodnější danou povinnost splnit. Základní podmínka sankce tak bude splněna.
Dopady na podnikatelské prostředí
Dodavatelů motorového benzínu a motorové nafty je cca 40 až 50 (konzultace s odborem ochrany ovzduší MŽP, 2016 a MF, 2015). Většina požadovaných povinností, zejména 6 % snížení emisí skleníkových plynů z pohonných hmot a podávání zprávy o emisích skleníkových plynů z pohonných hmot, je již v současném znění zákona o ochraně ovzduší obsažena. Nová úprava tyto povinnosti pouze upřesňuje, případně dává nové možnosti jak stanovených cílů dosáhnout.
Navržená Varianta 1 představuje pro dotčené podnikatelské subjekty v komparaci se současným stavem a Variantou 2 následující pozitivní dopady:
· Zavedením možnosti dvojnásobného započítávání biopaliv vyrobených z použitých kuchyňských olejů a kafilerních tuků a pokročilých biopaliv lze předpokládat snížení nákladů dodavatelů pohonných hmot na splnění povinného minimálního podílu biopaliv obsaženého v § 19 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší. Dodavatel ušetří tím, že místo 4,1 % bioethanolu a 6 % bionafty, bude postačující dodávat pouze polovinu požadovaného množství. Povinnost uvést povinný podíl biopaliv na trh přináší dodavatelům dle důvodové zprávy k zákonu č. 382/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony ekonomické náklady cca 0,30 – 0,40 Kč/litr. Pokud by dodavatel přimíchával jen polovinu biopaliv, tak lze uvažovat snížení těchto ekonomických nákladů na splnění povinnosti rovněž o polovinu, tj. o cca 0,15 až 0,20 Kč/litr motorového benzinu nebo nafty. Dle statistických údajů celní správy (celní správa, 2015) bylo v roce 2014 pro dopravní účely uplatněno celkem cca 6,5 mld. litrů motorového benzínu a motorové nafty. Pokud by tak teoreticky dodavatelé ke splnění povinností přimíchali pouze polovinu biopaliv, dosáhla by úspora nákladů max. cca 1 až 1,3 mld. Kč/rok. Nicméně vzhledem k tomu, že cena biopaliv vyrobených z použitých kuchyňských olejů, kafilerních tuků a pokročilých biopaliv je výrazně vyšší než cena klasických biopaliv a množství těchto biopaliv je omezené, lze předpokládat, že reálná úspora nákladů dodavatelů pohonných hmot bude výrazně nižší, max. cca 100 mil. Kč/rok.
· Marginální pozitivní dopad na administrativní náklady dodavatelů pohonných hmot lze předpokládat z důvodu prodloužení termínu na podání zprávy o emisích skleníkových plynů z dodaných pohonných hmot za uplynulý kalendářní rok.
· Zavedením nové možnosti pro dodavatele motorového benzínu a motorové nafty snížit emise skleníkových plynů z pohonných hmot i prostřednictvím ušetřených emisí z těžby ropy či zemního plynu či z výroby jiného paliva pro dopravní účely (tzv. snížení emisí z těžby) dle směrnice 2015/652/EU, lze předpokládat pozitivní dopady pro dodavatele motorového benzínu a motorové nafty na požadované snížení emisí skleníkových plynů z pohonných hmot. Ti dodavatelé, kteří si koupí ušetřené emise z těžby, budou moci přimíchávat méně biopaliv. Čím více si dodavatelé koupí emisí tím méně budou přimíchávat biopaliv, která jsou dražší než pohonné hmoty. Vzhledem k tomu, že se na evropské úrovni jedná o zcela nově upravenou možnost, však nelze předpokládat, že by tato možnost v brzké době v praxi výrazným způsobem přispěla ke snížení emisí skleníkových plynů.
Pokud budou chtít dodavatelé pohonných hmot uplatnit snížení emisí skleníkových plynů z těžby, budou muset porovnat tyto ekonomické přínosy s náklady, které jsou spojené se: a) stanovením odhadu snížení emisí skleníkových plynů z těžby a osvědčení v souladu s mezinárodními normami (zejm. ČSN ISO 14064, ČSN EN ISO 14065 a ČSN EN ISO 14066); b) sledováním emisí z těžby a základních hodnot emisí a podáváním zprávy o těchto emisích a jejich ověřováním v souladu s normou ČSN ISO 14064; c) ověřením metody odhadu snížení emisí z těžby (podle normy ČSN ISO 14064-3), které musí být provedeno akreditovanou organizací v souladu s ČSN EN ISO 14065); d) zasláním zprávy (hlášení) o ušetřených emisích z těžby MŽP.
· Zavedení možnosti zohlednění CNG/LNG, LPG, čistých a vysokoprocentních biopaliv, elektřiny, případně vodíku do povinného snížení emisí skleníkových plynů i pokud tato paliva byla dodána jinými subjekty, sníží náklady dodavatelů motorového benzínu a motorové nafty na dosažení požadované úrovně snížení emisí skleníkových plynů. Lze předpokládat, že těmito palivy bude možné dosáhnout cca 0,5 – 0,8% snížení emisí skleníkových plynů.
V Příloze č. 1 je uveden podrobný výpočet úspory emisí skleníkových plynů z motorového benzínu a motorové nafty při zohlednění pouze biopaliv, při zohlednění veškerého CNG/LNG, LPG a vodíku a i při zohlednění veškeré elektřiny spotřebované v silniční dopravě. Níže je uvedena souhrnná tabulka 1 obsahující předpokládanou úsporu emisí skleníkových plynů.
Tabulka 1: Předpokládaná dosažitelná úspora emisí skleníkových plynů
Rok
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Úspora emisí pouze B7 a E5/E10
2,36%
3,78%
2,56%
2,94%
3,43%
3,43%
4,05%
Úspora emisí při zohlednění i CNG/LNG, LPG a vodíku
2,79%
4,22%
3,06%
3,50%
4,04%
4,07%
4,77%
Úspora emisí při zohlednění i CNG/LNG, LPG, vodíku a elektřiny
2,79%
4,22%
3,07%
3,51%
4,05%
4,07%
4,79%
Zdroj: vlastní úprava MŽP (2016) dle ČAPPO.
Z tabulky 1 vyplývá, že v roce 2017 budou dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty schopni přimícháním biopaliv do pohonných hmot dle normy ČSN EN 228 a ČSN EN 590 snížit emise skleníkových plynů o 2,94 %. Při zohlednění veškerého dodaného CNG/LNG, LPG, vodíku a elektřiny budou schopni snížit emise skleníkových plynů o 3,51 %. Pro splnění v současné době požadovaného 4% snížení emisí skleníkových plynů by museli dodavatelé pohonných hmot na trh dodávat ještě určité minimální množství čistých a vysokoprocentních biopaliv. Vzhledem k nízkým cenám ropy a zavedení spotřební daně na čistá a vysokoprocentní biopaliva jsou však v současné době tato biopaliva bez další podpory téměř neprodejná. Dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty by jejich prodej museli podpořit z vlastních zdrojů. Z tohoto důvodu předkládaný návrh snižuje požadované 4% snížení emisí skleníkových plynů na 3,5 %. Z tabulky 1 vyplývá, že tohoto snížení budou dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty schopni dosáhnout bez čistých a vysokoprocentních biopaliv. Z tabulky 1 dále vyplývá, že požadované 6% snížení emisí skleníkových plynů z pohonných hmot v roce 2020 nebude bez čistých a vysokoprocentních biopaliv splnitelné.
Dále lze předpokládat, že dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty budou muset finančně motivovat dodavatele CNG/LNG, LPG, čistých a vysokoprocentních biopaliv, vodíku a elektřiny k vytváření sdružení za účelem zohlednění jimi uspořených emisí skleníkových plynů.
Navržená Varianta 1 dále představuje pro podnikatelské subjekty v komparaci se současným stavem a Variantou 2 následující negativní dopady:
· Navržené zpřísnění kontrol v případě nakládání s biopalivy vyrobenými z použitých kuchyňských olejů, kafilerních tuků a pokročilých biopaliv z důvodu požadavku směrnice (dvojnásobné započítávání pokročilých biopaliv zvýší riziko podvodů s nimi za účelem vykázání jejich co největších objemů) zvýší administrativní náklady výrobcům, prodejcům a dovozcům kapalných a plynných meziproduktů určených k výrobě těchto biopaliv a výrobcům, prodejcům a dovozcům těchto biopaliv. V současné době však v ČR působí jen jeden subjekt, který má oprávnění vydané jiným členským státem Evropské unie, a je tak mimo působnost zákona o ochraně ovzduší. V případě klasických biopaliv musí již v současné době mít výrobci, prodejci či dovozci kapalných a plynných meziproduktů určených k výrobě biopaliv a výrobci, prodejci a dovozci biopaliv certifikát, jehož získání stojí certifikované osoby cca 20 až 30 tisíc Kč ročně a který má platnost 12 měsíců, přičemž autorizovaná osoba musí držitele certifikátu zkontrolovat minimálně 1 ročně. V případě, že držitel certifikátu vykupuje biomasu nebo vstupní suroviny přímo od pěstitelů biomasy, musí autorizovaná osoba zkontrolovat min 3 % pěstitelů. V případě, že výrobce, prodejce či dovozce biopaliva či výrobce, prodejce či dovozce plynných či kapalných produktů určených k výrobě biopaliv bude vyrábět tyto produkty ze surovin uvedených v příloze IX směrnice 2015/1513/EU, předpokládá Varianta 1, že subjekt musí mít opět certifikát. Platnost certifikátu bude nadále 12 měsíců, ale autorizovaná osoba by musela tuto osobu zkontrolovat každé pololetí (obdoba zahraničních systémů) a kontrolovat nikoli 3 % pěstitelů biomasy, ale min. 5 % dodavatelů, kteří dodávali suroviny obsažené v příloze IX směrnice 2015/1513/EU. Předpokládaná cena certifikátu je dle konzultací s odborem ochrany ovzduší MŽP (2016) cca 30 - 50 tis. Kč ročně, podle velikosti subjektu. Dvojnásobné započítání těchto biopaliv bude dodavatele ekonomicky motivovat k žádostem o certifikát. V současné době však není počet subjektů, které se budou o certifikát ucházet, známý. Kontrola dvakrát ročně a min. u 5 % subjektů bude vykonávána 2 subjekty autorizovanými MŽP. Náklady autorizovaných osob na kontrolu financuje držitel certifikátu a jsou zahrnuty ve zmíněné ceně certifikátu.
· Zavedení reportování tzv. ILUC emisí (emise vzniklé nepřímou změnou ve využití půdy způsobenou poptávkou po biopalivech) dodavateli motorového benzínu a motorové nafty předpokládá rozšíření současné zprávy o emisích o tři údaje. Dle konzultací s odborem ochrany ovzduší MŽP (2016) by se mělo jednat pouze o zanedbatelné navýšení administrativní náročnosti dodavatelů motorového benzínu a motorové nafty.
· Nový způsob sankcionování citelným způsobem postihne dodavatele motorového benzínu a motorové nafty v případě nesplnění povinnosti snížení emisí skleníkových plynů. Dodavatelé tak budou muset pozorně sledovat průběžné plnění požadovaných cílů ve snížení emisí skleníkových plynů.
· Zohlednění CNG/LNG, LPG, čistých a vysokoprocentních biopaliv, elektřiny a vodíku dodaných i jinými subjekty bude mít mírný nepřímý negativní dopad na zaměstnanost v sektoru zemědělství a navazujícím zpracovatelském odvětví v porovnání s Variantou 2.
Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)
Navržená Varianta 1 nepředpokládá dopady na územní samosprávné celky.
Dopady na spotřebitele
Varianta 1 nepředpokládá žádné dopady na spotřebitele ani jiné sociální dopady.
Dopady na životní prostředí
Navržená Varianta 1 předpokládá nový způsob sankcionování nesplnění požadovaného snížení emisí skleníkových plynů, které má být dle článku 6 směrnice Rady 2015/652/EU účinné, přiměřené a odrazující. Nově stanovený způsob zajistí vymahatelnost splnění cíle úspor emisí skleníkových plynů.
Navržená Varianta 1 dále předpokládá nižší množství biopaliv dodaných na trh v porovnání s Variantou 2 a tedy i nižší tlak na zábor orné půdy pro biopaliva.
c) Varianta 2
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Jelikož dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty si nebudou moci do splnění snížení emisí skleníkových plynů zohlednit i CNG/LNG, LPG, čistá a vysokoprocentní biopaliva, elektřinu, případně vodík dodané jinými osobami, budou sami přimíchávat více biopaliv v porovnání s Variantou 1. Potřebné vyšší množství biopaliv dodaných dodavateli motorového benzínu a motorové nafty může vyvolat mírně vyšší tlak na využívání biopaliv vyrobených z použitých kuchyňských olejů, kafilerních tuků a pokročilých biopaliv a snížit ČR riziko nesplnění 10 % podílu obnovitelných zdrojů energie v dopravě, které by bylo spojeno s vysokými sankcemi ze strany EK.
V této Variantě 2 budou dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty dodávat na trh větší množství daňově podpořených čistých a vysokoprocentních biopaliv v porovnání s Variantou 1. Varianta 2 tak vykazuje vyšší negativní dopad na státní rozpočet.
Dopady na podnikatelské prostředí
Negativní dopady pro podnikatelské subjekty oproti Variantě 1 jsou spojeny s nižší variabilitou dodavatelů motorového benzínu a motorové nafty ve splnění snížení emisí skleníkových plynů. Vzhledem k tomu, že ani část snížení emisí skleníkových plynů nebudou moci za dodavatele motorového benzínu a motorové nafty splnit jiné osoby, budou mít dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty vyšší náklady nutné na splnění snížení emisí skleníkových plynů. Dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty by v případě nemožnosti zohlednění CNG/LNG, LPG elektřinu a vodík dodané i jinými dodavateli museli pro splnění 3,5% sníženi emisí skleníkových plynů jejich prodej finančně podpořit z vlastních zdrojů v řádech cca stovek mil. Kč/rok (viz Příloha č. 1).
V porovnání s Variantou 1 bude na území ČR dodáno vyšší množství biopaliv, které může mít nepřímé pozitivní dopady na zaměstnanost v sektoru zemědělství a navazujícím zpracovatelském odvětví.
Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)
Navržená Varianta 2 nepředpokládá dopady na územní samosprávné celky.
Dopady na spotřebitele
Varianta 2 nepředpokládá žádné dopady na spotřebitele ani jiné sociální dopady.
Dopady na životní prostředí
Vyšší množství biopaliv dodaných na trh v porovnání s Variantou 1. Pokud bude na trh dodáno vyšší množství biopaliv vyrobených z potravinářské biomasy, může být vyšší negativní dopad na krajinu a zábor orné půdy.
Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 2: Porovnání nákladů a přínosů
U některých identifikovaných dopadů není možné kvantifikovat jejich konkrétní výši z důvodu nedostupnosti relevantních dat anebo nemožnosti odhadnout a vyčíslit budoucí chování dotčených subjektů. V takové situaci Závěrečná zpráva RIA tyto dopady vyhodnocuje kvalitativně formou slovního popisu a odstupňování předpokládané a konzultované míry dopadu pomocí ordinální škály, která je pouze zjednodušeným souhrnem celého hodnocení dopadů regulace RIA. Symboly označují předpokládanou míru dopadu navrhované změny, která byla v procesu konzultací vyhodnocena v míře od velmi nízkého očekávaného dopadu (*) po velmi vysoký (*****).
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1
2. Varianta 2
3. Varianta 0
Jako variantu novely zákona o ochraně ovzduší doporučujeme Variantu 1. Tato Varianta 1 splní minimální požadavky na transpozici směrnice Rady 2015/652/EU a částečnou transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/1513/EU, vyžaduje minimální zásahy do již platné legislativy a usnadní dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty splnění závazných cílů ve snížení emisí skleníkových plynů. Zároveň neobsahuje tato Varianta žádné prvky, které by šly nad rámec povinností obsažených v uvedených směrnicích. Varianta 1 tak neobsahuje prvky tzv. goldplatingu.
Varianta 2 taktéž splní minimální požadavky na transpozici směrnic a vyžaduje minimální zásahy do platné legislativy. V této Variantě 2 by však dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty museli na trh uvádět více biopaliv v porovnání s Variantou 1, což by těmto subjektům způsobilo vysoké dodatečné náklady. Varianta 2 tak nevyužívá všech možných změkčení obsažených v uvedených směrnicích.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Návrh novely zákona o ochraně ovzduší zpracovává a předkládá MŽP, které je ústředním orgánem státní správy v oblasti ochrany ovzduší a je zodpovědné za implementaci navržených změn.
Kontrolní činnost a dohled nad plněním povinností vyplývajících ze zákona o ochraně ovzduší vykonávají Česká inspekce životního prostředí, Ministerstvo zemědělství. Účinnost předloženého návrhu novely zákona o ochraně ovzduší bude v praxi ověřována tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude v souladu se zákonem vymezenými kompetencemi prováděna a vyhodnocována zejména orgány Celní správy České republiky a MŽP.
Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti regulace provede Ministerstvo životního prostředí. Jako období, které je vhodné pro přezkum účinnosti a pro zhodnocení pokroku při dosahování cílů novelizace, se doporučuje doba 3 let. Tato perioda je dostatečně dlouhá pro shromáždění postačujícího objemu dat relevantních pro přezkum účinnosti a podnětů od dotčených subjektů a zároveň dostatečně krátká k tomu, aby nedošlo k přehlcení velkým objemem podnětů a navrhovaných změn. Nicméně z hlediska charakteru navrhované změny dotčených ustanovení zákona lze předpokládat, že MŽP bude vyhodnocovat dosažení předmětných cílů, které se váží především k roku 2020, průběžně tak, aby k tomuto datu ČR splnila závazné požadavky v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.
MŽP v rámci projektu TAČR BETA 2 plánuje vypsat výzvu na hodnocení mikroekonomických a makroekonomických, environmentálních a sociálních dopadů zavedení 6% snížení emisí skleníkových plynů z pohonných hmot do konce roku 2020 v porovnání s rokem 2010 a povinnosti dosažení 10% podílu obnovitelných zdrojů energie v dopravě v roce 2020. Analýza by měla zhodnotit efektivnost jednotlivých povinností ve vztahu k dosažení celospolečenských environmentálních cílů a navrhnout opatření, která by vedla k maximální efektivitě.
Konzultace a zdroje dat
Celní správa. 2015. Bilance pohonných hmot a biopaliv uvedených do volného daňového oběhu pro dopravní účely získaných z Hlášení podle § 19 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb. Zveřejněno dne 5. 6. 2015. Dostupné z:
https://www.celnisprava.cz/cz/dane/statistiky/Stranky/mineraly.aspx
Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, Ing. Jan Mikulec, výkonný ředitel.
Impact Assessment Accompanying the document Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 98/70/EC relating to the quality of petrol and diesel fuels and amending Directive 2009/28/EC on the promotion of the use of energy from renewable sources. EK. 2012.
Impact Assessment on the calculation methods and reporting requirements pursuant to Article 7a of Directive 98/70/EC of the European Parliament and of the Council relating to the quality of petrol and diesel fuels. EK. 2014.
Metodika MPO. 2013. Metodika měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2013.
Metodiky MV. 2007. Metodika stanovení plánovaných nákladů na výkon státní správy. Ministerstvo vnitra, 2007.
MF. 2015. Závěrečná zpráva RIA. Příloha vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Ministerstvo financí ČR, 2015.
Odbor ochrany ovzduší MŽP. 2016. Ing. Jiří Hromádko, Ph.D.; Mgr. Pavel Gadas.
Seznam použitých zkratek
CNG
Z angl. Compressed Natural Gas - stlačený zemní plyn
ČAPPO
Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu
EK
Evropská komise
FAME
Metylestery mastných kyselin
LPG
Z angl. Liquefied Petroleum Gas - zkapalněný ropný plyn
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MV
Ministerstvo vnitra
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
OZE
Obnovitelné zdroje energie
Kontakt na zpracovatele RIA
Za odbor ekonomiky životního prostředí:
Ing. Marek Hekrle
Odbor ekonomiky životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10
email: marek.hekrle@mzp.cz
tel: +420 267 122 018
Za odbor ochrany ovzduší:
Ing. Jiří Hromádko, Ph.D.
Odbor ochrany ovzduší
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10
email: jiri.hromadko@mzp.cz
tel: +420 267 122 455
Přílohy
Příloha č. 1: Vyhodnocení nákladů na splnění snížení emisí skleníkových plynů
Předkládaná novela zákona o ochraně ovzduší obsahuje dvě možnosti splnění požadovaného cíle ve snížení emisí skleníkových plynů a to Variantu 1 a 2. Varianta 1 umožňuje dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty zohlednit do snížení emisí skleníkových plynů CNG/LNG, LPG, čistá a vysokoprocentní biopaliva a elektřinu, případně vodík dodaný pro dopravní účely jinými subjekty. Varianta 2 umožňuje dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty zohlednit do splnění cíle snížení emisí skleníkových plynů pouze pohonné hmoty a elektřinu jimi dodané.
Vzhledem k tomu, že se CNG/LNG, LPG a elektřina, případně vodík pro dopravní účely využívají pouze v malém množství a jejich úspora emisí skleníkových plynů oproti referenční hodnotě pro fosilní pohonné hmoty je výrazně nižší než v případě biopaliv je vhodné prvotní výpočet provést pouze pro Variantu 2 (plnění povinného snížení emisí pouze biopalivy) a poté stanovit pozitivní přínos těchto ostatních pohonných hmot a elektřiny jako doplněk k biopalivům.
Potřebné podíly biopaliv přimíchaných do pohonných hmot budou závislé na výši úspory emisí skleníkových plynů (čím vyšší úspora tím bude potřeba nižšího množství biopaliv) a na tom do jaké pohonné hmoty (motorového benzínu nebo motorové nafty) jsou biopaliva přimíchaná. Tabulka 3 znázorňuje dosažitelnou úroveň úspory emisí skleníkových plynů z motorového benzínu v závislosti na podílu biopaliva (bioethanolu) a v závislosti na úspoře emisí skleníkových plynů u biopaliva tzv. udržitelnosti biopaliv.
Tabulka 3: Úspora emisí skleníkových plynů z motorového benzínu v závislosti na podílu bioethanolu
Udržitelnost biopaliv [%]
Emise z biopaliv [gCO2/MJ]
Podíl bioethanolu [%]
4,5
5
5,5
6
6,5
7
7,5
8
8,5
9
9,5
10
50
41,9
2,49
2,67
2,86
3,05
3,23
3,42
3,61
3,80
3,99
4,18
4,37
4,56
55
37,71
2,62
2,82
3,02
3,23
3,43
3,63
3,83
4,04
4,24
4,45
4,66
4,86
60
33,52
2,76
2,97
3,19
3,40
3,62
3,84
4,06
4,28
4,50
4,72
4,94
5,17
65
29,33
2,89
3,12
3,35
3,58
3,82
4,05
4,28
4,52
4,76
4,99
5,23
5,47
70
25,14
3,02
3,27
3,51
3,76
4,01
4,26
4,51
4,76
5,01
5,26
5,52
5,77
75
20,95
3,16
3,42
3,68
3,94
4,20
4,47
4,73
5,00
5,27
5,54
5,81
6,08
80
16,76
3,29
3,57
3,84
4,12
4,40
4,68
4,96
5,24
5,52
5,81
6,09
6,38
85
12,57
3,42
3,71
4,01
4,30
4,59
4,89
5,18
5,48
5,78
6,08
6,38
6,68
90
8,38
3,56
3,86
4,17
4,48
4,79
5,10
5,41
5,72
6,04
6,35
6,67
6,98
95
4,19
3,69
4,01
4,33
4,66
4,98
5,31
5,63
5,96
6,29
6,62
6,95
7,29
100
0
3,82
4,16
4,50
4,84
5,18
5,52
5,86
6,20
6,55
6,89
7,24
7,59
Zdroj: odbor ochrany ovzduší MŽP, 2016.
Dle informací poskytnutých Českou asociací petrolejářského průmyslu a obchodu lze v roce 2017 předpokládat, že úspora emisí skleníkových plynů z bioethanolu bude činit cca 60 %, v dalších letech lze předpokládat její zvýšení na hodnotu cca 70 %. Dle zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách jsou provozovatelé čerpacích stanic povinni zajistit, aby alespoň na 50 % jimi provozovaných čerpacích stanic byl dostupný i motorový benzín s maximální obsahem bioethanolu do 5 % objemových (E5). Při splnění těchto podmínek vyplývá, že z motorového benzínu lze dosáhnout úspory emisí skleníkových plynů 2,97 % (prodej pouze motorového benzínu E5) a od roku 2019 lze dosáhnout úspory 5,77 % (plošné zavedení motorového benzínu E10).
Tabulka 4 znázorňuje dosažitelnou úroveň úspory emisí skleníkových plynů z motorové nafty v závislosti na podílu biopaliva (FAME) a v závislosti na úspoře emisí skleníkových plynů u biopaliva.
Tabulka 4: Úspora emisí skleníkových plynů z motorové nafty v závislosti na podílu FAME
Udržitelnost biopaliv [%]
Emise z biopaliv [gCO2/MJ]
Podíl FAME [%]
4,5
5
5,5
6
6,5
7
7,5
8
8,5
9
9,5
10
50
41,9
1,28
1,54
1,80
2,06
2,32
2,59
2,85
3,11
3,37
3,64
3,90
4,16
55
37,71
1,46
1,74
2,03
2,31
2,59
2,87
3,16
3,44
3,72
4,01
4,29
4,57
60
33,52
1,65
1,95
2,25
2,55
2,86
3,16
3,46
3,77
4,07
4,38
4,68
4,99
65
29,33
1,83
2,15
2,48
2,80
3,12
3,45
3,77
4,10
4,42
4,75
5,07
5,40
70
25,14
2,02
2,36
2,70
3,05
3,39
3,74
4,08
4,43
4,77
5,12
5,46
5,81
75
20,95
2,20
2,56
2,93
3,29
3,66
4,02
4,39
4,75
5,12
5,49
5,85
6,22
80
16,76
2,38
2,77
3,15
3,54
3,92
4,31
4,70
5,08
5,47
5,86
6,25
6,63
85
12,57
2,57
2,97
3,38
3,79
4,19
4,60
5,00
5,41
5,82
6,23
6,64
7,04
90
8,38
2,75
3,18
3,60
4,03
4,46
4,89
5,31
5,74
6,17
6,60
7,03
7,46
95
4,19
2,94
3,38
3,83
4,28
4,72
5,17
5,62
6,07
6,52
6,97
7,42
7,87
100
0
3,12
3,59
4,06
4,52
4,99
5,46
5,93
6,40
6,87
7,34
7,81
8,28
Zdroj: odbor ochrany ovzduší MŽP, 2016.
V roce 2017 lze předpokládat, že úspora emisí skleníkových plynů z FAME bude činit cca 60 %, v dalších letech lze předpokládat její zvýšení na hodnotu cca 70 %. Dle technické normy ČSN EN 590 lze do klasické motorové nafty přimíchávat maximálně 7 % FAME. Při splnění těchto podmínek vyplývá, že z motorové nafty lze dosáhnout úspory emisí 3,16 – 3,74 %.
Z tabulky 3 a 4 vyplývá, že pouhým přimícháním biopaliv do motorového benzínu a motorové nafty dle technických norem je možné dosáhnout v roce 2017 cca 3% snížení emisí skleníkových plynů. Pro splnění stanovených cílů budou muset dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty částečného snížení emisí dosáhnout dodáním CNG/LNG, LPG, čistých či vysokoprocentních biopaliv a elektřiny, případně vodíku. Jelikož tyto pohonné hmoty již nelze technicky přimíchávat do motorového benzínu a motorové nafty nelze pro výpočet vlivu uvedených pohonných hmot na celkovém snížení emisí skleníkových plynů využít výše uvedeného zjednodušeného modelu. Pro výpočet vlivu těchto pohonných hmot je nutné stanovit výhled spotřeby motorového benzínu a motorové nafty, množství dodaných biopaliv, které lze do těchto pohonných hmot přimíchat, tak aby byly splněny technické normy a výhled spotřeby CNG/LNG, LPG a elektřiny, případně vodíku. Z těchto údajů a předpokládaných hodnot produkce emisí z jednotlivých pohonných hmot a elektřiny lze stanovit, za jakých podmínek jsou požadované cíle ve snížení emisí skleníkových plynů splnitelné.
Tabulka 5: Výhled spotřeby motorového benzínu a motorové nafty
Množství pohonných hmot (mil. litrů)
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2020
BA (vč.biopaliv)
2 103
2 110
2 090
2 080
2 055
2 030
2 000
2 000
NM (vč.biopaliv)
5 189
5 260
5 291
5 300
5 290
5 280
5 260
5 260
PHM (vč.biopaliv)
7 292
7 370
7 381
7 380
7 345
7 310
7 260
7 260
Podíl motorové nafty
71,2%
71,4%
71,7%
71,8%
72,0%
72,2%
72,5%
72,5%
Zdroj: ČAPPO, 2016
Tabulka 6: Detailní výhled spotřeb všech pohonných hmot a elektřiny
Množství pohonných hmot
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2020
BA
(mil. l)
Fosilní část
1 983
1 993
2 004
1 982
1 958
1 935
1 806
1 806
Biopalivo v E5, E10
96
97
86
98
97
95
194
194
Biopalivo v E85
23
21
0
0
0
0
0
0
Podíl biopaliva
5,7%
5,6%
4,1%
4,7%
4,7%
4,7%
9,7%
9,7%
NM
(mil. l)
Fosilní část
4 852
4 820
4 974
4 945
4 936
4 926
4 908
4 781
Biopalivo v B7
163
264
317
355
354
354
352
343
Biopalivo v B30, B100
174
176
0
0
0
0
0
136
Podíl biopaliva
6,5%
8,4%
6,0%
6,7%
6,7%
6,7%
6,7%
9,1%
PHM
(mil. l)
Fosilní část
6 835
6 812
6 978
6 927
6 894
6 861
6 714
6 587
Biopaliva v E5, E10, B7
260
361
403
453
451
449
546
537
Biopaliva v E85, B30, B100
197
197
0
0
0
0
0
136
Podíl biopaliv (v/v)
6,3%
7,6%
5,5%
6,1%
6,1%
6,1%
7,5%
9,3%
Podíl biopaliv (e.o)
5,4%
6,7%
4,8%
5,4%
5,4%
5,4%
6,3%
8,0%
LPG (tis. t)
98
98
100
102
105
108
110
110
Metan
CNG (mil. m3)
30
44
53
60
60
61
91
91
Bioplyn (mil. m3)
0
0
0
3
9
9
9
9
LNG (mil. m3)
0
0
0
5
6
9
12
12
Elektrická energie (PJ)
0,00
0,01
0,02
0,03
0,05
0,08
0,15
0,15
Vodík (PJ)
0
0
0
0
0
0
0
0
Zdroj: vlastní úprava odborem ochrany ovzduší MŽP (2016) dle ČAPPO
Pro výpočet produkce emisí skleníkových plynů je nutné objemy jednotlivých pohonných hmot a elektřiny uvedené v tabulce 4 přepočíst na energetické jednotky.
Tabulka 7: Spotřeba energie z jednotlivých pohonných hmot a elektřiny (PJ)
Množství pohonných hmot
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2020
BA
Fosilní část
63,5
63,8
64,1
63,4
62,7
61,9
57,8
57,8
Bioethanol
2,5
2,5
1,8
2,1
2,0
2,0
4,1
4,1
NM
Fosilní část
174,7
173,5
179,0
178,0
177,7
177,3
176,7
172,1
FAME
11,1
14,5
10,5
11,7
11,7
11,7
11,6
15,8
PHM
Fosilní část + biopaliva
251,8
254,3
255,5
255,2
254,1
252,9
250,2
249,8
LPG
4,5
4,5
4,6
4,7
4,8
5,0
5,1
5,1
Metan
CNG
1,0
1,5
1,8
2,0
2,0
2,1
3,1
3,1
Bioplyn
0,0
0,0
0,0
0,1
0,3
0,3
0,3
0,3
LNG
0,0
0,0
0,0
0,2
0,2
0,3
0,4
0,4
Elektrická energie
0,00
0,01
0,02
0,03
0,05
0,08
0,15
0,15
Vodík
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Celková spotřeba energie
257,3
260,3
261,9
262,2
261,5
260,6
259,2
258,8
Zdroj: vlastní úprava odborem ochrany ovzduší MŽP (2016) dle ČAPPO.
Směrnice Rady 2015/652/EU obsahuje v příloze č. 1 produkci emisí skleníkových plynů na jednotku energie z jednotlivých fosilních pohonných hmot (BA, NM, LPG, CNG/LNG, H2). Produkci emisí skleníkových plynů z elektřiny určuje každý členský stát. V případě biopaliv se produkce emisí skleníkových plynů na jednotku energie vypočítává dle směrnice RED. Z těchto hodnot lze stanovit produkci emisí skleníkových plynů z jednotlivých pohonných hmot a elektřiny.
Tabulka 8: Produkce emisí skleníkových plynů z jednotlivých pohonných hmot a elektřiny (tis. tun)
Produkce emisí
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2020
BA
Fosilní část
5 921
5 949
5 984
5 918
5 847
5 776
5 392
5 392
Udržitelnost (gCO2/MJ)
40
35
33,5
33,5
25,1
25,1
25,1
25,1
Bioethanol
100,7
86,3
60,3
68,8
50,9
50,3
102,3
102,3
NM
Fosilní část
16 611
16 502
17 027
16 929
16 897
16 865
16 802
16 367
Udržitelnost (gCO2/MJ)
45,0
33,5
33,5
33,5
25,1
25,1
25,1
25,1
FAME
500,6
486,5
351,0
392,6
293,6
293,0
291,9
397,0
LPG
331,5
331,8
338,6
345,3
355,5
365,6
372,4
372,4
Metan
CNG
70,3
102,4
124,8
140,3
141,8
143,4
214,1
214,1
Bioplyn
0,0
0,0
0,0
2,1
6,3
6,3
6,3
6,3
LNG
0,0
0,0
0,0
11,6
15,9
21,7
29,8
29,8
Elektrická energie
0,0
0,6
1,2
1,8
3,1
4,9
9,2
9,2
Vodík
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Produkce emisí celkem
23 535
23 458
23 887
23 810
23 612
23 527
23 220
22 890
Zdroj: vlastní úprava odborem ochrany ovzduší MŽP (2016) dle ČAPPO.
Ze spotřeby paliva vyjádřené v energetických jednotkách a produkce emisí skleníkových plynů lze stanovit produkci emisí na 1 MJ energie. Porovnáním této hodnoty se základní hodnotou produkce emisí skleníkových plynů obsaženou v příloze č. 3 směrnice Rady 2015/652/EU (94,1 gCO2/MJ) lze stanovit výslednou úsporu emisí skleníkových plynů. Tab. 9, 10 a 11 znázorňují úsporu emisí skleníkových plynů při zohlednění pouze biopaliv, při zohlednění i CNG/LNG, LPG a vodíku a dále pak i při zohlednění elektřiny.
Tabulka 9: Úspora emisí skleníkových plynů při zohlednění pouze biopaliv
Rok
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2020
Spotřeba PHM (PJ)
251,8
254,3
255,5
255,2
254,1
252,9
250,2
249,8
Emise (tis. tun)
23 133
23 023
23 423
23 309
23 089
22 985
22 588
22 258
Produkce emisí (gCO2ekv/MJ)
91,88
90,55
91,69
91,33
90,87
90,87
90,29
89,11
Úspora (%)
2,36%
3,78%
2,56%
2,94%
3,43%
3,43%
4,05%
5,30%
Zdroj: vlastní úprava odborem ochrany ovzduší MŽP (2016) dle ČAPPO.
Z tabulky 9 vyplývá, že přimícháním biopaliv do klasických pohonných hmot (E5 a B7) lze v roce 2017 dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o 2,94 %. V roce 2020 lze dosáhnout při plošném zavedení benzínu E10 úspory emisí skleníkových plynů o 4,05 %.
Tabulka 10: Úspora emisí skleníkových plynů při zohlednění biopaliv, CNG/LNG, LPG a vodíku
Rok
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2020
Spotřeba PHM (PJ)
257,3
260,3
261,9
262,2
261,5
260,6
259,0
258,6
Emise (tis. tun)
23 535
23 458
23 886
23 808
23 608
23 522
23 210
22 881
Produkce emisí (gCO2ekv/MJ)
91,47
90,13
91,22
90,81
90,29
90,27
89,61
88,47
Úspora (%)
2,79%
4,22%
3,06%
3,50%
4,045%
4,07%
4,77%
5,99%
Zdroj: vlastní úprava odborem ochrany ovzduší MŽP (2016) dle ČAPPO.
Z tabulky 10 vyplývá, že pokud se do snížení emisí skleníkových plynů zohlednění kromě biopaliv i veškeré dodané CNG/LNG, LPG a vodík, zvýší se úspora emisí skleníkových plynů v roce 2017 na 3,5 % a v roce 2020 na 4,77 %.
Tabulka 11: Úspora emisí skleníkových plynů při zohlednění biopaliv, CNG/LNG, LPG a vodíku a elektřiny
Rok
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2020
Spotřeba PHM (PJ)
257,3
260,3
261,9
262,2
261,5
260,6
259,2
258,8
Emise (tis. tun)
23 535
23 458
23 887
23 810
23 612
23 527
23 220
22 890
Produkce emisí (gCO2ekv/MJ)
91,47
90,13
91,21
90,80
90,29
90,27
89,59
88,45
Úspora (%)
2,79%
4,22%
3,07%
3,51%
4,05%
4,07%
4,79%
6,00%
Zdroj: vlastní úprava odborem ochrany ovzduší MŽP (2016) dle ČAPPO.
Z tabulky 11 vyplývá, že pokud se do snížení emisí skleníkových plynů zohlednění i veškerá elektřina spotřebovaná v silniční dopravě, zvýší se úspora emisí skleníkových plynů v roce 2017 na 3,51 % a v roce 2020 na 4,79 %. Dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty v této variantě budou schopni v roce 2017 splnit navrhované 3,5% snížení emisí skleníkových plynů z jimi dodaných pohonných hmot bez čistých a vysokoprocentních biopaliv. Pro splnění 6 % snížení emisí skleníkových plynů budou muset v roce 2020 přimíchat navíc ještě minimálně 136 mil. litrů čistého FAME.
Novela zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, která zavedla od roku 2016 spotřební daň na čistá a vysokoprocentní biopaliva, a současné nízké ceny ropy způsobily neprodejnost čistých a vysokoprocentních biopaliv. Dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty by v případě nemožnosti zohlednění CNG/LNG, LPG elektřinu a vodík dodané i jinými dodavateli museli pro splnění 3,5% sníženi emisí skleníkových plynů jejich prodej finančně podpořit z vlastních zdrojů. Vzhledem k této skutečnosti se navrhuje umožnit dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty zohlednit do cílů snížení emisí skleníkových plynů i čistá a vysokoprocentní biopaliva, CNG/LNG, LPG elektřinu a vodík dodané i jinými dodavateli.
Tabulka 12: Odhad nákladů na podporu čistých a vysokoprocentních biopaliv pro splnění 3,5% a 6% cíle snížení emisí skleníkových plynů v případě zohlednění pouze biopaliv
Dosažení cílů 3,5% a 6% snížení emisí pouze biopalivy
2017
2018
2019
2020
E5
E10
Úspora emisí PHM
3,5%
3,5%
3,5%
6,0%
6,0%
Dodatečné množství biopaliva (mil. lt)
pouze NM
65
7
7
261
197
Potřebná dotace biopaliva
mil. Kč
605
57
57
2 117
1 598
Dopad na cenu NM
Kč/l
0,11
0,001
0,001
0,40
0,30
Zdroj: vlastní úprava odborem ochrany ovzduší MŽP (2016) dle ČAPPO
Z tabulky 12 vyplývá, že při zohlednění pouze biopaliv by dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty museli pro splnění 3,5% snížení emisí skleníkových plynů dodat cca 65 mil. litrů čistého FAME. K tomu aby bylo FAME konkurenceschopné klasické motorové naftě by ho museli finančně podpořit z vlastních zdrojů částkou 605 mil. Kč. Tato částka by vyvolala zdražení motorové nafty o 0,11 Kč/litr. V roce 2020 lze předpokládat, že splnění 6% snížení emisí skleníkových plynů způsobí zdražení motorové nafty o cca 0,30 Kč/litr.
Tabulka 13: Odhad nákladů na dotaci čistých a vysokoprocentních biopaliv pro splnění 3,5% a 6% cíle snížení emisí skleníkových plynů v případě zohlednění i CNG/LNG, LPG, elektřiny a vodíku
Dosažení cílů 3,5% a 6% snížení emisí při zohlednění i CNG/LNG, LPG, elektřiny a vodíku
2017
2018
2019
2020
E5
E10
Úspora emisí PHM
3,51%
4,05%
4,07%
6,0%
6,0%
Dodatečné množství biosložky (mil. lt)
pouze NM
0
0
0
190
136
Potřebná dotace biosložky
mil. Kč
0
0
0
1 541
1 103
Dopad na cenu NM
Kč/l
0,00
0,00
0,00
0,29
0,21
Zdroj: vlastní úprava odborem ochrany ovzduší MŽP (2016) dle ČAPPO
Z tabulky 13 vyplývá, že při zohlednění veškerého dodaného CNG/LNG, LPG, elektřiny a vodíku nebudou muset dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty pro splnění 3,5% snížení emisí skleníkových plynů dodávat žádná čistá a ani vysokoprocentní biopaliva. V roce 2020 lze předpokládat, že splnění 6% snížení emisí skleníkových plynů způsobí zdražení motorové nafty o cca 0,21 Kč/litr.
Z tabulky 12 a 13 vyplývá, že zohlednění veškerého CNG/LNG, LPG, vodíku a elektřiny sníží dodavatelům motorového benzínu a motorové nafty náklady na splnění 6% snížení o cca 500 mil. Kč. Nicméně lze předpokládat, že dodavatelé motorového benzínu a motorové nafty budou muset dodavatele CNG/LNG, LPG, čistých a vysokoprocentních biopaliv, vodíku a elektřiny finančně motivovat k vytváření sdružení za účelem zohlednění jimi uspořených emisí skleníkových plynů. Vzhledem k této skutečnosti bude snížení nákladů dodavatelů motorového benzínu a motorové nafty výrazně nižší.
Stanovení sankcí za nesplnění požadovaného snížení emisí skleníkových plynů
Dle článku 6 směrnice Rady 2015/652/EU je členský stát povinen stanovit sankce, které musí být účinné, přiměřené a odrazující.
Aby byl tento základní princip sankcionování splněn je nutné výši sankce nastavit tak, aby sankce za nesplnění snížení emisí skleníkových plynů byla vyšší než náklady, které by musel dodavatel motorového benzínu a motorové nafty vynaložit na splnění stanoveného cíle. V tomto případě je náklad tvořen rozdílem ceny biopaliva, které by musel dodavatel motorového benzínu a motorové nafty pro splnění stanoveného cíle přimíchat a ceny fosilního paliva, kterým by biopalivo nahradil.
Z tabulky č. 14 vyplývá, že náhradou 1 litru fosilního paliva 1 litrem biopaliva s udržitelností 60 % dojde ke snížení produkce emisí skleníkových plynů o cca 2,3 kg. V případě sankce ve výši 10 Kč za každý nesnížený kg emisí CO2 by dodavatel motorového benzínu a motorové nafty obdržel pokutu ve výši 23 Kč. Pro nahrazení 1 litru fosilního paliva 1 litrem biopaliva musí dodavatel motorového benzínu a motorové nafty dle ČAPPO vynaložit dodatečný náklad cca 10 Kč (biopalivo je v současné době o cca 10 Kč/litr dražší v porovnání s fosilní alternativou). Výše pokuty za nesplnění snížení emisí skleníkových plynů tak bude cca dvakrát vyšší než náklady na splnění požadovaného snížení. Pro dodavatele motorového benzínu a motorové nafty tak bude ekonomicky výhodnější danou povinnost splnit. Základní podmínka sankce tak bude splněna. Obdobný způsob sankcionování je použit i v Německu, kde sankce činní 0,47 Euro za každý nesnížený kg emisí CO2[footnoteRef:5] [5: Gesetz zum Schutz vor schädlichen Umwelteinwirkungen durch Luftverunreinigungen, Geräusche, Erschütterungen und ähnliche Vorgänge (Bundes-Immissionsschutzgesetz - BImSchG)]
Sankce vyměřená dodavateli motorového benzínu a motorové nafty dle tohoto způsobu navíc splňuje podmínku proporcionality tj., je zohledněna míra nesplnění cíle snížení emisí skleníkových plynů a velikost dodavatele motorového benzínu a motorové nafty.
V tabulce 14 je uvedena úspora emisí skleníkových plynů vzniklá náhradou fosilního paliva biopalivem.
Tabulka 14: Stanovení výše pokuty za nesnížení emisí skleníkových plynů
Udržitelnost biopaliv [%]
Emise z biopaliv [gCO2/MJ]
Emise NM [kgCO2/l]
Emise BA [kgCO2/l]
Emise FAME [kgCO2/l]
Emise ET [kgCO2/l]
Úspora FAME oproti NM [kgCO2/l]
Úspora ET oproti BA [kgCO2/l]
50
41,9
3,42
2,99
1,38
0,88
2,04
2,11
55
37,71
3,42
2,99
1,24
0,79
2,18
2,19
60
33,52
3,42
2,99
1,11
0,70
2,32
2,28
65
29,33
3,42
2,99
0,97
0,62
2,46
2,37
70
25,14
3,42
2,99
0,83
0,53
2,59
2,46
75
20,95
3,42
2,99
0,69
0,44
2,73
2,55
80
16,76
3,42
2,99
0,55
0,35
2,87
2,63
85
12,57
3,42
2,99
0,41
0,26
3,01
2,72
90
8,38
3,42
2,99
0,28
0,18
3,15
2,81
95
4,19
3,42
2,99
0,14
0,09
3,29
2,90
100
0
3,42
2,99
0,00
0,00
3,42
2,99
Zdroj: odbor ochrany ovzduší MŽP, 2016
V tabulce 15 je uvedena pokuta za nesplnění snížení emisí skleníkových plynů vyjádřená jako násobek nákladů nutných na splnění požadovaného snížení emisí skleníkových plynů.
Tabulka 15: Pokuta jako násobek nákladů nutných na splnění požadovaného snížení
Udržitelnost biopaliv [%]
Emise z biopaliv [gCO2/MJ]
Vyšší cena biopaliva v porovnání s fosilní alternativou [Kč/l]
4
5
6
7
8
9
10
50
41,9
5,15
4,12
3,43
2,94
2,58
2,29
2,06
55
37,71
5,46
4,37
3,64
3,12
2,73
2,43
2,18
60
33,52
5,77
4,61
3,84
3,30
2,88
2,56
2,31
65
29,33
6,07
4,86
4,05
3,47
3,04
2,70
2,43
70
25,14
6,38
5,11
4,26
3,65
3,19
2,84
2,55
75
20,95
6,69
5,35
4,46
3,82
3,35
2,97
2,68
80
16,76
7,00
5,60
4,67
4,00
3,50
3,11
2,80
85
12,57
7,31
5,85
4,87
4,18
3,65
3,25
2,92
90
8,38
7,61
6,09
5,08
4,35
3,81
3,38
3,05
95
4,19
7,92
6,34
5,28
4,53
3,96
3,52
3,17
100
0
8,23
6,58
5,49
4,70
4,12
3,66
3,29
Zdroj: odbor ochrany ovzduší MŽP, 2016
2
VariantaPřínosyHodnoceníNákladyHodnocení
Menší množství
dodaných daňově
podpořených čistých
a vysokoprocentních
biopaliv
***
Administrativní
náklady MŽP na
autorizaci subjektů
32 760
Kč/jednorázově
Mírně vyšší riziko
nesplnění 10% podílu
OZE v dopravě a
sankcí ze strany EK
*
Úspora nákladů
dodavatelů
motorového benzínu
a motorové nafty na
splnění povinného
minimálního podílu
biopaliv díky
možnosti
dvojnásobného
započítávání
předmětných biopaliv
max. cca 100 mil.
Kč/rok
Zpřísnění kontrol
výrobců, prodejců a
dovozců pokročilých
biopaliv - náklady na
certifikát
cca 30 až 50 tis.
Kč/rok/subjekt
Prodloužení lhůty na
podání zprávy o
emisích pro
dodavatele
motorového benzínu
a motorové nafty
**
Náklady dodavatelů
motorového benzínu
a motorové nafty na
reportování tzv. ILUC
emisí ve zprávě o
emisích
**
Úspora nákladů
dodavatelů
motorového benzínu
a motorové nafty díky
možnosti zohlednění
snížení emisí z těžby
***
Dodavatelé
motorového benzínu
a motorové nafty
budou muset
finančně motivovat
dodavatele
předmětných
pohonných hmot k
vytváření sdružení
***
Zavedení možnosti
zohlednění
CNG/LNG, LPG,
čistých a
vysokoprocentních
biopaliv, elektřiny,
případně vodíku
dodanou jinými
subjekty
max stovky mil.
Kč/rok
Nepřímý dopad na
sektor zemědělství a
navazující
zpracovatelský
průmysl
**
--
-
Motivace ke snížení
emisí skleníkových
plynů v dopravě
*****
Nižší tlak na zábor
orné půdy pro
biopaliva
***
Varianta 1
Životní prostředí
Sociální dopady
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Podnikatelské prostředí
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
VariantaPřínosyHodnoceníNákladyHodnocení
Nižší riziko nesplnění
10% podílu OZE v
dopravě a sankcí ze
strany EK
*
Administrativní
náklady MŽP na
autorizaci subjektů
32 760
Kč/jednorázově
Vyšší množství
dodaných daňově
podpořených čistých
a vysokoprocentních
biopaliv
***
Úspora nákladů
dodavatelů
motorrového benzinu
a motorové nafty na
splnění povinného
minimálního podílu
biopaliv díky
možnosti
dvojnásobného
započítávání
předmětných biopaliv
max. cca 100 mil.
Kč/rok
Nemožnost
dodavatelů snížit
emise skleníkových
plynů jinými osobami
max. stovky mil.
Kč/rok
Prodloužení lhůty na
podání zprávy o
emisích pro
dodavatele
motorového benzinu
a motorové nafty
**
Zpřísnění kontrol
výrobců, prodejců a
dovozců pokročilých
biopaliv - náklady na
certifikát
cca 30 až 50 tis.
Kč/rok/subjekt
Úspora nákladů
dodavatelů
motorového benzinu
a motorové nafty díky
možnosti zohlednění
snížení emisí z těžby
***
Náklady dodavatelů
motorového benzinu
a motorové nafty na
reportování tzv. ILUC
emisí ve zprávě o
emisích
**
Nepřímý dopad na
sektor zemědělství a
navazující
zpracovatelský
průmysl
**
--
--
Motivace snížení
emisí skleníkových
plynů v dopravě
*****
Vyšší tlak na zábor
orné půdy pro
biopaliva
***
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Podnikatelské prostředí
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Sociální dopady
Životní prostředí
Varianta 2
VariantaPřínosyHodnoceníNákladyHodnocení
Nezajištění
transpozice směrnic
č. 2015/652/EU a č.
2015/1513/EU
cca 54 mil.
Kč/jednorázově a
cca 8 mil. Kč/měsíc
Riziko sankcí z
nezavedení
dostatečné podpory
pro pokročilá
biopaliva
****
Nemožnost uplatnění
dvojnásobného
započítávání
předmětných biopaliv
****
--
--
-
Nízké sankce za
nesplnění povinného
snížení emisí
skleníkových plynů
*****
Nedostatečná
motivace využívání
environmentálně
šetrných pokročilých
biopaliv
***
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Varianta 0
Životní prostředí
Sociální dopady
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Podnikatelské prostředí