Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                PLATNÉ ZNĚNÍ

příslušných částí zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, s vyznačením navrhovaných změn


§ 1

	(1) Ochranou ovzduší se rozumí předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví způsobená znečištěním ovzduší, snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku znečištění ovzduší. 
 
	(2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje, 
 
a) přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší, 
 
b) způsob posuzování přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší a jejich vyhodnocení, 
 
c) nástroje ke snižování znečištění a znečišťování ovzduší, 
 
d) práva a povinnosti osob a působnost orgánů veřejné správy při ochraně ovzduší, 
 
e) práva a povinnosti dodavatelů pohonných hmot osob uvádějících motorové benziny nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely a osob, které dodávají na daňové území České republiky pro dopravní účely motorové benziny nebo motorovou naftu uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie, (dále jen „dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty“) a působnost orgánů veřejné správy při sledování a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot v dopravě. 
 
	(3) Tento zákon se nevztahuje na vnášení radionuklidů2) do ovzduší, na zdolávání požárů a na práce při odstraňování následků nebezpečných epidemií, živelních pohrom i jiných mimořádných událostí, prováděné podle jiných právních předpisů3). 
 
	(4) Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. 
 
§ 2 

	Pro účely tohoto zákona se rozumí 
 
a) ovzduším vnější ovzduší v troposféře, 
 
b) znečišťující látkou každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem, 
 
c) znečišťováním (emisí) vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší, 
 
d) úrovní znečištění hmotnostní koncentrace znečišťující látky v ovzduší (imise) nebo její depozice na zemský povrch za jednotku času, 

e) stacionárním zdrojem ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů,
 
f) mobilním zdrojem se rozumí samohybná a další pohyblivá, případně přenosná technická jednotka vybavená spalovacím motorem, pokud tento slouží k vlastnímu pohonu nebo je zabudován jako nedílná součást technologického vybavení, 
 
g) spalovacím stacionárním zdrojem stacionární zdroj, ve kterém se oxidují paliva za účelem využití uvolněného tepla, 
 
h) provozovatelem právnická nebo fyzická osoba, která stacionární zdroj skutečně provozuje; není-li taková osoba známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele vlastník stacionárního zdroje, 
 
i) emisním limitem nejvýše přípustné množství znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek vnášené do ovzduší ze stacionárního zdroje, 
 
j) emisním stropem nejvýše přípustné množství znečišťující látky vnesené do ovzduší za kalendářní rok, 
 
k) imisním limitem nejvýše přípustná úroveň znečištění stanovená tímto zákonem, 
 
l) palivem spalitelný materiál v pevném, kapalném nebo plynném skupenství, určený jeho výrobcem ke spalování za účelem uvolnění energetického obsahu tohoto materiálu, 
 
m) těkavou organickou látkou (VOC) jakákoli organická sloučenina nebo směs organických sloučenin, s výjimkou methanu, která při teplotě 20 °C má tlak par 0,01 kPa nebo více nebo má odpovídající těkavost za konkrétních podmínek jejího použití, 
 
n) organickým rozpouštědlem jakákoli těkavá organická látka, která je používána samostatně nebo ve směsi s jinými látkami, aniž by přitom prošla chemickou změnou, k rozpouštění surovin, produktů nebo odpadů, nebo která se používá jako čisticí prostředek k rozpouštění znečišťujících látek, jako odmašťovací prostředek, jako dispergační činidlo, jako prostředek používaný k úpravě viskozity nebo povrchového napětí, jako změkčovadlo nebo jako ochranný prostředek, 
 
o) tepelným zpracováním odpadu oxidace odpadu nebo jeho zpracování jiným termickým procesem, včetně spalování vzniklých látek, pokud by tím mohlo dojít k vyšší úrovni znečišťování oproti spálení odpovídajícího množství zemního plynu o stejném energetickém obsahu, 
 
p) spalovnou odpadu stacionární zdroj určený k tepelnému zpracování odpadu, jehož hlavním účelem není výroba energie ani jiných produktů, a jakýkoliv stacionární zdroj, ve kterém více než 40 % tepla vzniká tepelným zpracováním nebezpečného odpadu nebo ve kterém se tepelně zpracovává neupravený směsný komunální odpad., 
q) pohonnou hmotou motorový benzin, motorová nafta, zkapalněný ropný plyn, zemní plyn, vodík, biopalivo, bioplyn nebo jiné palivo z obnovitelných zdrojů nebo směsné palivo,
r) pohonnou hmotou pro dopravní účely pohonná hmota používaná k pohonu silničních vozidel, zvláštních vozidel, drážních vozidel nebo plavidel na vnitrozemských vodních cestách včetně rekreačních plavidel,
s) elektřinou pro dopravní účely elektřina používaná k pohonu silničních vozidel,
t) emisemi skleníkových plynů na jednotku energie celkové množství emisí skleníkových plynů vyjádřené v ekvivalentu CO2 vyprodukovaných v úplném životním cyklu pohonné hmoty pro dopravní účely nebo elektřiny pro dopravní účely, dělené celkovým energetickým obsahem pohonné hmoty, který je vyjádřen hodnotou výhřevnosti, nebo energií ve formě elektřiny,
u) emisemi skleníkových plynů vzniklými během úplného životního cyklu pohonné hmoty pro dopravní účely nebo elektřiny pro dopravní účely celkové čisté hodnoty emisí CO2, CH4 a N2O, které jsou přičitatelné této pohonné hmotě, a to včetně přimíšených složek, nebo elektřině, za období zahrnující všechny etapy procesu výroby a spotřeby pohonné hmoty nebo elektřiny od těžby nebo obdělávání půdy, včetně změn ve využívání půdy, přes dopravu, distribuci a zpracování, až po spalování, a to bez ohledu na to, kdy tyto emise vznikají,
v) emisemi z těžby veškeré emise skleníkových plynů, k nimž dojde předtím, než se začne příslušná surovina zpracovávat v rafinerii nebo zpracovatelském zařízení, kde se vyrábí pohonná hmota.
 

§ 19

Povinnost zajistit minimální množství biopaliv za kalendářní rok 

	(1) Osoba uvádějící motorové benziny nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely nebo osoba, která dodává na daňové území České republiky pro dopravní účely motorové benziny nebo motorovou naftu uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie (dále jen „dodavatel pohonných hmot“), je povinna Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty je povinen zajistit, aby v těchto pohonných hmotách, které uvádí do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely za kalendářní rok nebo které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie a jsou dodávány na daňové území České republiky pro dopravní účely za kalendářní rok, bylo obsaženo i minimální množství biopaliva podle jiného právního předpisu upravujícího pohonné hmoty15) 
 
a) ve výši 4,1 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů, 
 
b) ve výši 6,0 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty. 
 
	(2) V případě, že dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty překročí v kalendářním roce povinné minimální množství biopaliv stanovené v odstavci 1, může toto nadměrné množství biopaliv převést do plnění povinnosti podle odstavce 1 v následujícím kalendářním roce. Množství biopaliv převáděné do následujícího kalendářního roku může činit nejvýše 0,2 % z celkového množství motorových benzinů a motorové nafty uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely nebo uvedených do volného daňového oběhu pro dopravní účely v jiném členském státě Evropské unie a dodaných na daňové území České republiky v uplynulém kalendářním roce. 
 
	(3) Pokud dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty hodlá v následujícím kalendářním roce uplatnit nadměrné množství biopaliv podle odstavce 2, je povinen to písemně sdělit celnímu úřadu ve lhůtě stanovené pro podání hlášení podle odstavce 8. Sdělení musí obsahovat následující údaje 
 
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu, v případě právnické osoby název, právní formu a sídlo a daňové identifikační číslo osoby, 
 
b) množství biopaliv, které odpovídá výši povinnosti podle odstavce 1 v uplynulém kalendářním roce, 
 
c) množství biopaliv, o které byla překročena povinnost podle odstavce 1 v uplynulém kalendářním roce, 
 
d) množství biopaliv, které má být zahrnuto do plnění povinnosti podle odstavce 1 v následujícím kalendářním roce. 
 
	(4) Dodavatel pohonných hmot Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty je povinen vést odděleně evidenci o množství přijatého a vyrobeného motorového benzinu, motorové nafty a jednotlivých druhů biopaliv a směsných paliv a evidenci vyskladněných jednotlivých pohonných hmot s uvedením druhu a podílu biopaliv, které uvádí do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely nebo které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie a jsou dodávány na daňové území České republiky pro dopravní účely. Tyto evidence je dodavatel pohonných hmot povinen uzavřít vždy k 31. prosinci příslušného kalendářního roku. 
 
	(5) Pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 jsou zohledňována pouze biopaliva, která 
 
a) byla na daňovém území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně vyrobena nebo na daňové území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravena, 
 
b) splňují kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem, 
 
c) byla na daňovém území České republiky spotřebována, 
 
d) nebyla opakovaně uvedena do volného daňového oběhu a 
 
e) nebyla dosud zohledněna pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 ani ke splnění obdobné povinnosti na území jiného členského státu Evropské unie. 

Splnění kritérií udržitelnosti prokazuje dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty předložením příslušných dokladů vydaných podle § 21; za nesprávnost údaje obsaženého v jemu předloženém dokladu nenese odpovědnost, pokud prokáže, že nebylo možno ji zjistit ani s vynaložením veškerého úsilí, které lze požadovat. K prokázání skutečnosti, že biopalivo nebylo dosud zohledněno podle písmene e), předkládá dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty čestné prohlášení vydané osobou, která je oprávněna vydat doklad o splnění kritérií udržitelnosti podle § 21 odst. 1, 11 nebo 12. 

(6) Pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 je množství dodaného biopaliva násobeno dvěma u biopaliv, která jsou vyrobena z použitého kuchyňského oleje nebo z vedlejších živočišných produktů kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o vedlejších produktech živočišného původu35) a u biopaliv, která mají nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy a splňují požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
 
	(67) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na státní hmotné rezervy16) uváděné při jejich obměně do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. 
 
	(78) Dodavatel pohonných hmot Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty, který dováží pohonné hmoty a uvádí je do volného daňového oběhu pro dopravní účely na daňovém území České republiky nebo který dodává na daňové území České republiky pro dopravní účely pohonné hmoty uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie, je povinen na formuláři vydaném Generálním ředitelstvím cel sdělit celnímu úřadu místně příslušnému podle místa přijetí pohonných hmot místo, datum a čas přijetí a stáčení pohonných hmot, které podle doprovodných dokladů obsahují biopalivo, tak, aby bylo celnímu úřadu nebo celnímu ředitelství umožněno odebrat vzorek pohonné hmoty a ověřit údaje v předložených dokladech. 
 
	(89) Dodavatel pohonných hmot Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty je povinen každoročně k 31. lednu podat celnímu úřadu hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu pro dopravní účely nebo o splnění povinnosti dodání minimálního množství biopaliv na daňové území České republiky pro dopravní účely v pohonných hmotách uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie za uplynulý kalendářní rok (dále jen „hlášení“). V hlášení je dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty povinen uvést údaje týkající se plnění povinnosti zajistit minimální množství biopaliv za kalendářní rok. Hlášení se podává elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné Generálním ředitelstvím cel na jeho internetových stránkách. Nepodá-li dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty hlášení ani v náhradní lhůtě stanovené celním úřadem ve výzvě, hledí se na pohonné hmoty, které uvedl do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely za kalendářní rok nebo které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie a byly dodány na daňové území České republiky pro dopravní účely za kalendářní rok, jako na pohonné hmoty neobsahující žádné biopalivo. 
 
	(910) Dodavateli pohonných hmot Dodavateli motorového benzinu nebo motorové nafty, který nesplní povinnost stanovenou v odstavci 1, vzniká povinnost uhradit pokutu z nedodaného objemu biopaliv. Pokuta se vypočte jako součin množství nedodaného biopaliva podle odstavce 1 nebo 89 v litrech a částky 40 Kč. O povinnosti uhradit pokutu rozhodne celní úřad platebním výměrem a současně ji zaeviduje. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení tohoto platebního výměru. Pokuta se spravuje podle daňového řádu a je příjmem státního rozpočtu. 
 
	(1011) Dodavatel pohonných hmot Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty je povinen uvést v dokladu vydaném podle zákona o spotřebních daních17) druh a obsah biopaliva v pohonné hmotě s přesností na jedno desetinné místo procenta objemových. 

(12) Vláda nařízením stanoví požadavky na biopaliva, která mají nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy.

§ 19a 

Povinnost zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku 

	(1) Dodavatel pohonných hmot Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty je povinen zajistit, aby v pohonných hmotách, které uvádí do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely v příslušném období nebo které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie a jsou dodávány na daňové území České republiky pro dopravní účely v příslušném období, bylo obsaženo minimální množství biopaliva 
 
a) ve výši 2,9 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů, 
 
b) ve výši 4,2 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty. 
 
	(2) Pro účely splnění povinnosti zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku je příslušným obdobím 
 
a) leden až březen, 
 
b) leden až červen, 
 
c) leden až září. 
 
	(3) Pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 jsou zohledňována pouze biopaliva, která 
 
a) byla na daňovém území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně vyrobena nebo na daňové území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravena, 
 
b) splňují kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem, 
 
c) byla na daňovém území České republiky spotřebována, 
 
d) nebyla opakovaně uvedena do volného daňového oběhu a 
 
e) nebyla dosud zohledněna pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 ani ke splnění obdobné povinnosti na území jiného členského státu Evropské unie. 

Splnění kritérií udržitelnosti prokazuje dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty předložením příslušných dokladů vydaných podle § 21; za nesprávnost údaje obsaženého v jemu předloženém dokladu nenese odpovědnost, pokud prokáže, že nebylo možno ji zjistit ani s vynaložením veškerého úsilí, které lze požadovat. K prokázání skutečnosti, že biopalivo nebylo dosud zohledněno podle písmene e), předkládá dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty čestné prohlášení vydané osobou, která je oprávněna vydat doklad o splnění kritérií udržitelnosti podle § 21 odst. 1, 11 nebo 12. 
 
	(4) Povinnost zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku se nevztahuje na státní hmotné rezervy16) uváděné při jejich obměně do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.
 
(5) Pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 je množství dodaného biopaliva násobeno dvěma u biopaliv, která jsou vyrobena z použitého kuchyňského oleje nebo z vedlejších živočišných produktů kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o vedlejších produktech živočišného původu35) a u biopaliv, která mají nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy a splňují požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.
 
§ 19b 

Oznámení o splnění povinnosti zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku 

	(1) Oznámení o splnění povinnosti zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku je dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty povinen podat celnímu úřadu do 30 dnů po skončení příslušného období. 
 
	(2) Oznámení podle odstavce 1 se podává elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné Generálním ředitelstvím cel na jeho internetových stránkách. 
 
	(3) V oznámení podle odstavce 1 je dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty povinen uvést údaje týkající se plnění povinnosti zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku. 
 
	(4) Nepodá-li dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty oznámení podle odstavce 1, hledí se na pohonné hmoty, které uvedl do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely za příslušné období nebo které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie a byly dodány na daňové území České republiky pro dopravní účely za příslušné období, jako na pohonné hmoty neobsahující žádné biopalivo; to neplatí pro pohonné hmoty uvedené nebo dodané v příslušném období, za které bylo podáno oznámení podle odstavce 1. 
 
§ 19c 

Jistota

 
	(1) Nesplní-li dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty za příslušné období povinnost zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku, je povinen poskytnout za toto období jistotu na zvláštní účet celního úřadu. 
 
	(2) Jistota se vypočte jako součin množství nedodaného biopaliva podle § 19a odst. 1 nebo § 19b odst. 4 v litrech a částky 40 Kč. 
 
	(3) Jistota je splatná do 30 dnů po skončení příslušného období, za které dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty povinnost zajistit minimální množství biopaliv v průběhu kalendářního roku nesplnil. 
 
	(4) Jistota se spravuje podle daňového řádu. 
 
	(5) Třicátým dnem po skončení příslušného období jistota za jiné příslušné období v daném kalendářním roce zaniká. 
 
	(6) Zánik jistoty nemá vliv na vymahatelnost nedoplatku z ní vzešlého v rozsahu, ve kterém existuje nedoplatek z jistoty za následující příslušné období; v tomto rozsahu zůstávají zachovány účinky provedených exekučních úkonů. Úhrada nedoplatku ze zaniklé jistoty se započítává na úhradu nedoplatku z jistoty za následující příslušné období. 
 
§ 19d 

Vrácení jistoty v případě splnění povinnosti zajistit minimální množství biopaliv za kalendářní rok 

	V případě, že dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty splní povinnost zajistit minimální množství biopaliv za kalendářní rok, stává se složená jistota přeplatkem. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej celní úřad dodavateli pohonných hmot dodavateli motorového benzinu nebo motorové nafty bez žádosti do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podání hlášení. 
 
§ 19e 

Použití jistoty v případě nesplnění povinnosti zajistit minimální množství biopaliv za kalendářní rok 

	Nesplní-li dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty povinnost zajistit minimální množství biopaliv za kalendářní rok, převede se složená jistota na úhradu splatné pokuty z nedodaného objemu biopaliv. 
 
§ 20 

Povinnost snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot 

	(1) Dodavatel pohonných hmot je povinen postupně snižovat emise skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v pohonné hmotě v úplném životním cyklu pohonné hmoty tak, aby dosáhl, ve srovnání se základní hodnotou produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty stanovenou prováděcím právním předpisem, snížení o 2 % do 31. prosince 2014, o 3,5 % do 31. prosince 2017 a o 6 % do 31. prosince 2020. Do povinného snížení se nezapočítávají státní hmotné rezervy uváděné při jejich obměně do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. 
 
	(2) Dodavatel pohonných hmot může povinnost podle odstavce 1 splnit i uvedením čistého biopaliva nebo směsného paliva podle jiného právního předpisu upravujícího pohonné hmoty15) do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely. 
 
	(3) Emisemi skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v pohonné hmotě se rozumí celkový objem emisí skleníkových plynů vyjádřený v ekvivalentu CO2 vyprodukovaných v úplném životním cyklu pohonné hmoty, dělený celkovým energetickým obsahem pohonné hmoty vyjádřeným hodnotou spodní výhřevnosti. Za emise skleníkových plynů vzniklé během úplného životního cyklu pohonné hmoty se považují celkové čisté hodnoty emisí CO2, CH4 a N2O, které jsou přičitatelné této pohonné hmotě, a to včetně přimíšených složek, za období zahrnující všechny etapy procesu výroby a spotřeby pohonné hmoty od těžby nebo obdělávání půdy, včetně změn ve využívání půdy, přes dopravu, distribuci a zpracování, až po spalování, a to bez ohledu na to, kdy tyto emise vznikají. 
 
	(4) Dodavatel pohonných hmot je povinen podávat každoročně do 15. března ministerstvu a celnímu úřadu zprávu o emisích skleníkových plynů z jím dodaných pohonných hmot za uplynulý kalendářní rok (dále jen „zpráva o emisích“). Povinnost podávat zprávu o emisích skleníkových plynů z dodaných pohonných hmot vzniká poprvé za kalendářní rok 2013. Obsahové náležitosti zprávy o emisích jsou stanoveny prováděcím právním předpisem. 
 
	(5) Dodavatel pohonných hmot je povinen zajistit ověření informací uvedených ve zprávě o emisích autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm. g) a kopii protokolu o ověření přiložit ke zprávě o emisích. Nepředloží- li tuto zprávu včetně ověření ani v náhradním termínu stanoveném celním úřadem, má se za to, že povinnost uvedenou v odstavci 1 nesplnil. 
 
	(6) Bude-li mezi dodavateli pohonných hmot uzavřena smlouva o sdružení18) za účelem splnění povinnosti uvedené v odstavci 1, bude splnění této povinnosti posuzováno jako vážený průměr hodnot povinného snížení emisí skleníkových plynů připadajících na jednotlivé povinné osoby ve sdružení. Povinnost podávání zprávy o emisích, včetně jejího ověření podle odstavce 5, se vztahuje na jednotlivé dodavatele pohonných hmot ve sdružení zvlášť; spolu se zprávou o emisích za kalendářní rok 2014, 2017 a 2020 předloží dodavatelé pohonných hmot také kopii smlouvy o sdružení. Nebude-li kopie smlouvy o sdružení předložena současně se zprávou o emisích nebo pokud nebude v rámci sdružení dosaženo celkového požadovaného snížení emisí, nebude na obsah smlouvy brán zřetel. 
 
	(7) Energie obsažená v biopalivech se pro účely splnění povinností uvedených v odstavci 1 zohlední pouze za předpokladu, že tato biopaliva 
 
a) byla na daňovém území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně vyrobena nebo na daňové území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravena, 
 
b) splňují kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem, 
 
c) byla na daňovém území České republiky spotřebována, 
 
d) nebyla opakovaně uvedena do volného daňového oběhu a 
 
e) nebyla dosud zohledněna pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 ani ke splnění obdobné povinnosti na území jiného členského státu Evropské unie. 
	Splnění kritérií udržitelnosti se prokazuje způsobem uvedeným v § 21. K prokázání skutečnosti, že biopaliva nebyla dosud zohledněna podle písmene e), předkládá dodavatel pohonných hmot celnímu úřadu čestné prohlášení vydané osobou, která je oprávněna vydat doklad o splnění kritérií udržitelnosti podle § 21 odst. 1, 11 nebo 12. 
 
	(8) Vláda nařízením stanoví základní hodnotu produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty a obsahové náležitosti zprávy o emisích. 
 
Povinnost snižování emisí skleníkových plynů z motorového benzinu nebo motorové nafty za kalendářní rok

§ 20

	(1) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty je povinen snižovat emise skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v pohonné hmotě pro dopravní účely a elektřině pro dopravní účely tak, aby každoročně dosáhl, ve srovnání se základní hodnotou produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty stanovenou prováděcím právním předpisem, snížení o 2 % do 31. prosince 2014 a v následujících letech, o 3,5 % do 31. prosince 2017 a v následujících letech a o 6 % do 31. prosince 2020 a v následujících letech. Do povinného snížení se nezapočítávají státní hmotné rezervy uváděné při jejich obměně do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Způsob výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely je stanoven prováděcím právním předpisem.

	(2) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty může povinnost podle odstavce 1 splnit také 
a) uvedením čistého biopaliva nebo směsného paliva podle jiného právního předpisu upravujícího pohonné hmoty15) do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, 
b) uvedením zkapalněného ropného plynu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, 
c) dodáním zemního plynu nebo bioplynu pro dopravní účely do prostor čerpací stanice na daňovém území České republiky, pokud mu tím vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň nebo vznikl nárok na osvobození od této daně podle jiného právního předpisu upravujícího daň z některých plynů36),
d) prodejem vodíku pro dopravní účely na daňovém území České republiky, pokud mu tím vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň z minerálních olejů podle jiného právního předpisu37), nebo
e) dodáním elektřiny pro dopravní účely na daňovém území České republiky z veřejné dobíjecí stanice zapsané v evidenci čerpacích a dobíjecích stanic podle jiného právního předpisu upravujícího pohonné hmoty15), pokud je množství elektrické energie na vstupu do dobíjecí stanice měřeno stanoveným měřidlem podle jiného právního předpisu upravujícího metrologii38). 
	(3) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty je povinen podávat každoročně do 30. června elektronicky ministerstvu a celnímu úřadu zprávu o emisích skleníkových plynů z jím dodaných pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely za uplynulý kalendářní rok (dále jen „zpráva o emisích“). Obsahové náležitosti a vzor zprávy o emisích jsou stanoveny prováděcím právním předpisem.

	(4) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty je povinen zajistit ověření informací uvedených ve zprávě o emisích autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm. f) a kopii protokolu o ověření přiložit ke zprávě o emisích. Nepředloží-li tuto zprávu včetně ověření ani v náhradním termínu stanoveném celním úřadem, má se za to, že nedosáhl žádného snížení emisí skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v pohonné hmotě pro dopravní účely a v elektřině pro dopravní účely ve srovnání se základní hodnotou produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty stanovenou prováděcím právním předpisem, a nesplnil tak povinnost uvedenou v odstavci 1.
	(5) Dodavatelé motorového benzinu nebo motorové nafty se mohou sdružit jako společníci za účelem společného plnění povinnosti podle odstavce 1. Splnění této povinnosti bude posuzováno jako vážený průměr hodnot snížení emisí skleníkových plynů připadajících na jednotlivé povinné osoby ve společnosti, nebude-li smlouvou stanoveno jinak. Společnost může podat společnou zprávu o emisích podle odstavce 3 za všechny sdružené dodavatele motorového benzinu nebo motorové nafty, bude-li v rámci společnosti dosaženo celkového požadovaného snížení emisí. Spolu se zprávou o emisích předloží společnost kopii smlouvy o společnosti. Nebude-li v rámci společnosti dosaženo celkového požadovaného snížení emisí, předkládá každý ze společníků zprávu o emisích podle odstavce 3 spolu se smlouvou o společnosti samostatně. Nebude-li kopie smlouvy o společnosti předložena ani v náhradním termínu stanoveném celním úřadem, nebude na obsah smlouvy brán zřetel.

§ 20a

	(1) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty se může sdružit za účelem plnění povinnosti podle § 20 odst. 1 také s osobou, která  
a) uvede čisté biopalivo nebo směsné palivo podle jiného právního předpisu upravujícího pohonné hmoty15) do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, 
b) uvede zkapalněný ropný plyn39) do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro dopravní účely, 
c) dodá zemní plyn nebo bioplyn pro dopravní účely do prostor čerpací stanice na daňovém území České republiky, pokud jí tím vznikne povinnost přiznat a zaplatit daň nebo vznikne nárok na osvobození od této daně podle jiného právního předpisu upravujícího daň z některých plynů36), 
d) prodá vodík pro dopravní účely na daňovém území České republiky, pokud jí tím vznikne povinnost přiznat a zaplatit daň z minerálních olejů podle jiného právního předpisu37), nebo 
e) dodá elektřinu pro dopravní účely na daňovém území České republiky z veřejné dobíjecí stanice zapsané v evidenci čerpacích a dobíjecích stanic podle jiného právního předpisu upravujícího pohonné hmoty15), pokud je množství elektrické energie na vstupu do dobíjecí stanice měřeno stanoveným měřidlem podle jiného právního předpisu upravujícího metrologii38). 
 (2) Jde-li o případ podle odstavce 1, předloží dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty spolu se zprávou o emisích kopii smlouvy o společnosti. Smlouva musí obsahovat také čestné prohlášení podle odstavce 5. Nebudou-li kopie smlouvy o společnosti nebo čestné prohlášení podle odstavce 5 předloženy ani v náhradním termínu stanoveném celním úřadem, nebude na obsah smlouvy brán zřetel.
(3) Energie obsažená v biopalivech se pro účely splnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1 zohlední, pouze pokud biopaliva
a) byla na daňovém území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně vyrobena nebo na daňové území České republiky v režimu podmíněného osvobození od daně dopravena,
b) splňují kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem,
c) byla na daňovém území České republiky spotřebována,
d) nebyla opakovaně uvedena do volného daňového oběhu a 
e) nebyla dosud zohledněna pro účely splnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1 ani ke splnění obdobné povinnosti na území jiného členského státu Evropské unie. 
Splnění kritérií udržitelnosti podle písmene b) se prokazuje způsobem uvedeným v § 21. K prokázání skutečnosti, že biopaliva nebyla dosud zohledněna podle písmene e), předkládá dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty celnímu úřadu čestné prohlášení vydané osobou, která je oprávněna vydat doklad o splnění kritérií udržitelnosti podle § 21 odst. 1, 11 nebo 12.
(4) Energie obsažená ve zkapalněných ropných plynech se pro účely splnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1 zohlední, pouze pokud platí podmínky stanovené v odstavci 3 písm. a), c) a d) obdobně. Energie obsažená v zemním plynu, vodíku nebo elektřině se pro účely splnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1 zohlední, pouze pokud platí podmínka stanovená v odstavci 3 písm. c) obdobně. 
 (5) Pro zohlednění energie obsažené ve zkapalněných ropných plynech, zemním plynu, vodíku nebo elektřině pro účely splnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1 dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty předkládá celnímu úřadu čestné prohlášení vydané osobou podle odstavce 1, s níž se sdružil za účelem splnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1, potvrzující, že příslušná pohonná hmota nebo elektřina nebyla pro účely splnění povinnosti uvedené v § 20 odst. 1 ani ke splnění obdobné povinnosti na území jiného členského státu Evropské unie dosud zohledněna.
(6) Podmínky pro zohlednění energie podle odstavců 3 až 5 se vztahují na biopaliva, zkapalněné ropné plyny, zemní plyn, vodík a elektřinu dodané pro dopravní účely dodavatelem motorového benzinu nebo motorové nafty nebo osobou uvedenou v odstavci 1.
(7) Vláda nařízením stanoví základní hodnotu produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty, způsob výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely a obsahové náležitosti a vzor zprávy o emisích.


§ 20b

(1) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty může povinnost snížení emisí skleníkových plynů podle § 20 odst. 1 splnit i zohledněním snížení emisí z těžby dosaženého v příslušném kalendářním roce v kterékoli zemi. 

(2) Snížení emisí z těžby lze zohlednit pouze, pokud byla opatření na snížení emisí z těžby provedena po 1. lednu 2011, množství snížených emisí z těžby bylo ověřeno autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm. f) nebo osobou s autorizací či jiným obdobným oprávněním vydaným v souladu s právními předpisy jiného členského státu Evropské unie a nebylo pro účely splnění povinnosti snížení emisí skleníkových plynů dosud v České republice nebo jiném členském státě Evropské unie zohledněno. Podmínky ověření snížení emisí z těžby stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty je povinen neprodleně po obdržení dokladu o snížení emisí z těžby kopii dokladu zaslat ministerstvu. Obsahové náležitosti dokladu o snížení emisí z těžby jsou stanoveny prováděcím právním předpisem.

(4) Snížení emisí z těžby lze prokázat rovněž dokladem vydaným v jiném členském státě Evropské unie v souladu s právními předpisy tohoto členského státu. Ustanovení odstavce 3 věta první se použije obdobně.

(5) Vláda nařízením stanoví podmínky ověření snížení emisí z těžby a obsahové náležitosti dokladu o snížení emisí z těžby.


§ 21 

Kritéria udržitelnosti biopaliv 

	(1) Biopalivo určené k plnění povinností uvedených v § 19 odst. 1, § 19a odst. 1 a § 20 odst. 1 musí splňovat kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem. Splnění kritérií udržitelnosti se dokládá prohlášením o shodě s kritérii udržitelnosti vydaným výrobcem, dovozcem do České republiky (dále jen „dovozce“) či prodejcem biopaliva. V případě dovozu nebo prodeje motorového benzinu a motorové nafty s přídavkem biopaliva v režimu podmíněného osvobození od daně nebo ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu, vydává prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti dovozce či prodejce motorového benzinu a motorové nafty s přídavkem biopaliva. Toto prohlášení je výrobce, dovozce či prodejce biopaliva, a dovozce či prodejce motorového benzinu a motorové nafty s přídavkem biopaliva oprávněn vydat pouze v případě, že 
 
a) je držitelem platného certifikátu uděleného autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm. g) písm. f) nebo certifikátu či jiného obdobného oprávnění vydaného v souladu s právními předpisy členského státu Evropské unie, 
 
b) může doložit v souladu s požadavky tohoto zákona a prováděcího právního předpisu, že při výrobě biopaliva byly použity suroviny splňující kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem. 
 
	(2) U kapalných nebo plynných produktů určených k výrobě biopaliv podle odstavce 1 je splnění kritérií udržitelnosti dokládáno dílčím prohlášením o shodě s kritérii udržitelnosti vydaným výrobcem, dovozcem nebo prodejcem těchto produktů. Toto prohlášení je výrobce, dovozce a prodejce oprávněn vydat pouze v případě, že 
 
a) je držitelem dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. a), 
 
b) může doložit v souladu s požadavky tohoto zákona a prováděcího právního předpisu, že při výrobě jeho produktu byla použita biomasa splňující kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem. 
 
	(3) U biomasy určené k výrobě biopaliv podle odstavce 1 je splnění kritérií udržitelnosti dokládáno dílčím prohlášením o shodě s kritérii udržitelnosti vydaným prodejcem nebo dovozcem biomasy. Toto prohlášení je prodejce a dovozce biomasy oprávněn vydat pouze v případě, že 
 
a) je držitelem dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. a), 
 
b) může doložit v souladu s požadavky tohoto zákona a prováděcího právního předpisu, že při pěstování biomasy byla splněna kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem; k doložení této skutečnosti musí mít prodejce nebo dovozce biomasy, který je první osobou vykupující biomasu přímo od pěstitele, pěstitelem biomasy vystavené samostatné prohlášení o splnění kritérií udržitelnosti. 
 
	(4) V případě, že prodejce biomasy je zároveň jejím pěstitelem a prodává výhradně biomasu jím vypěstovanou, lze splnění kritérií udržitelnosti dokládat samostatným prohlášením pěstitele o splnění kritérií udržitelnosti. 
 
	(5) Autorizovaná osoba podle § 32 odst. 1 písm. g) písm. f) vydá certifikát podle odstavců 1, 2 nebo 3 osobě, která prokáže, že plní kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem a která má zaveden systém kvality podle prováděcího právního předpisu umožňující věrohodným způsobem v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem plnění kritérií udržitelnosti sledovat a prokazovat. Certifikát se vydává na dobu 12 měsíců. Certifikát musí obsahovat seznam zemí, z nichž může osoba, které byl vydán, odebírat biomasu, a další náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem. Pokud osoba, které byl vydán certifikát, odebere biomasu ze země na seznamu neuvedené, považuje se tato biomasa za biomasu nesplňující kritéria udržitelnosti. Seznam zemí v certifikátu je totožný se seznamem zemí uvedeným v rozhodnutí o autorizaci podle § 32 odst. 1 písm. g). Ministerstvo vede seznam subjektů, kterým byl autorizovanou osobou udělen certifikát podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) a odstavce 3 písm. a) a zpřístupňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. 
 
	(6) Osoba vydávající prohlášení nebo dílčí prohlášení podle odstavců 1, 2 nebo 3 musí k prokázání původu biomasy využít systém hmotnostní bilance, který splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. 
 
	(7) Osoba vydávající prohlášení nebo dílčí prohlášení podle odstavců 1, 2 nebo 3 je povinna v tomto prohlášení uvádět přesné, úplné a pravdivé údaje. Za nesprávnost v nich obsaženého údaje nenese tato osoba odpovědnost v případě, že vycházela z dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti nebo ze samostatného prohlášení pěstitele biomasy o splnění kritérií udržitelnosti, které jí bylo předáno spolu s dodávkou biopaliva nebo suroviny a které tuto nesprávnost obsahovalo, pokud zároveň prokáže, že nesprávnost údaje nebylo možno zjistit ani s vynaložením veškerého úsilí, které lze požadovat. 
 
	(8) Přesnost, úplnost a pravdivost údajů uváděných v prohlášeních podle odstavců 1 a 2 kontroluje inspekce; v případě zjištění nesplnění kritérií udržitelnosti informuje celní úřad místně příslušný dovozci. Ministerstvo zemědělství kontroluje přesnost, úplnost a pravdivost údajů uváděných v prohlášeních podle odstavců 3 a 4. Je-li zjištěna nesprávnost údajů, informuje o tom Ministerstvo zemědělství bezodkladně inspekci a v řízení o uložení pokuty poskytuje na vyžádání nezbytnou součinnost. 
 
	(9) Pěstitel biomasy je povinen v samostatném prohlášení podle odstavce 3 písm. b) uvádět přesné, úplné a pravdivé údaje. Za účelem prokázání splnění kritérií udržitelnosti vede pěstitel biomasy evidenci o množství prodané biomasy, které odpovídá jím vystaveným samostatným prohlášením podle odstavce 3 písm. b), a uchovává příslušnou dokumentaci uvedenou v prováděcím právním předpisu po dobu minimálně 5 let. Tuto dokumentaci pěstitel biomasy poskytuje na vyžádání osobě autorizované podle § 32 odst. 1 písm. g) písm. f) a inspekci. 
 
	(10) Splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a), odstavci 2 písm. a) a odstavci 3 písm. a) kontroluje celní úřad. 
 
	(11) Osoba, která není držitelem certifikátu uděleného autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm. g) písm. f), avšak má certifikát nebo jiné obdobné oprávnění vydané podle právních předpisů členského státu Evropské unie, může vydávat prohlášení nebo dílčí prohlášení podle odstavců 1, 2 nebo 3 pouze za předpokladu, že je zaregistrována u ministerstva. Ministerstvo provede zápis do registru bez zbytečného odkladu poté, co mu byly doručeny příslušné doklady vydané v souladu s právními předpisy členského státu Evropské unie. 
 
	(12) Prokázání splnění kritérií udržitelnosti podle odstavců 1 až 4 může být nahrazeno dokladem vystaveným v souladu s rozhodnutím Evropské komise vydaným na základě čl. 18 odst. 4 směrnice 2009/28/ES nebo na základě čl. 7c odst. 4 směrnice 2009/30/ES. 
 
	(13) Vláda nařízením stanoví kritéria udržitelnosti biopaliv, náležitosti certifikátů podle odstavců 1, 2 a 3, náležitosti prohlášení a dílčího prohlášení o shodě s kritérii udržitelnosti podle odstavců 1 až 3 a náležitosti samostatného prohlášení pěstitele biomasy podle odstavce 3 písm. b), požadavky na systém kvality a systém hmotnostní bilance zabezpečující plnění kritérií udržitelnosti a náležitosti dokumentace pěstitele biomasy podle odstavce 9. 
 
 
 
§ 25 

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob 

	(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že 
 
a) v rozporu s § 16 odst. 1 
1. uvede na trh paliva nesplňující požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem, 
2. nepředá odběrateli doklad, který prokazuje splnění požadavků na kvalitu paliv způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, 
3. nepředloží na vyžádání kontrolního orgánu doklad, který prokazuje splnění požadavků na kvalitu paliv způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, nebo 
4. neohlásí ministerstvu ve stanovené lhůtě údaje stanovené prováděcím právním předpisem, 
 
b) v rozporu s § 16 odst. 2 uvede na trh spalovací stacionární zdroj o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším sloužící jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, který nesplňuje emisní požadavky stanovené v příloze č. 10 k tomuto zákonu, nebo neprokáže splnění této povinnosti certifikátem podle jiného právního předpisu, 
 
c) v rozporu s § 16 odst. 3 poskytne k dispozici jiné osobě anebo doveze výrobek používaný při činnostech uvedených pod kódy 9.1. až 9.24. v příloze č. 2 k tomuto zákonu, který obsahuje více než 3 % hmotnostní těkavých organických látek, a nezajistí jeho označení způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, 
 
d) v rozporu s § 16 odst. 4 spálí v otevřeném ohništi jiné materiály než suché rostlinné materiály neznečištěné chemickými látkami, 
 
e) v rozporu s § 16 odst. 6 tepelně zpracuje odpad ve stacionárním zdroji, ve kterém tepelné zpracování odpadu není povoleno podle § 11 odst. 2 písm. d), nebo tepelně zpracuje odpad bez dohledu osoby autorizované podle § 32 odst. 1 písm. c), 
 
f) jako provozovatel stacionárního zdroje v rozporu s § 17 odst. 1 písm. a) neuvede do provozu nebo neprovozuje stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo technologie související s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje, které mají vliv na úroveň znečištění, v souladu s podmínkami pro provoz tohoto stacionárního zdroje stanovenými tímto zákonem nebo jeho prováděcími právními předpisy, výrobcem nebo dodavatelem, 
 
g) jako provozovatel stacionárního zdroje v rozporu s § 17 odst. 1 písm. a) neuvede do provozu nebo neprovozuje stacionární zdroj neuvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo technologie související s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje, které mají vliv na úroveň znečištění, v souladu s podmínkami pro provoz tohoto stacionárního zdroje stanovenými tímto zákonem nebo jeho prováděcími právními předpisy, výrobcem nebo dodavatelem, 
 
h) jako provozovatel stacionárního zdroje nedodržuje emisní limity, emisní stropy nebo technické podmínky provozu podle § 17 odst. 1 písm. b), 
 
i) jako provozovatel stacionárního zdroje v rozporu s § 17 odst. 1 písm. c) spaluje ve stacionárním zdroji o jmenovitém tepelném příkonu větším než 300 kW paliva, která nesplňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem, paliva neurčená výrobcem stacionárního zdroje nebo paliva neuvedená v povolení provozu, 
 
j) jako provozovatel stacionárního zdroje v rozporu s § 17 odst. 1 písm. c) spaluje ve stacionárním zdroji o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším paliva, která nesplňují požadavky na kvalitu paliv stanovené prováděcím právním předpisem, nebo paliva neurčená výrobcem stacionárního zdroje, 
 
k) jako provozovatel stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu nepředloží příslušnému orgánu ochrany ovzduší na vyžádání informace podle § 17 odst. 1 písm. d), 
 
l) jako provozovatel stacionárního zdroje neumožní osobám pověřeným ministerstvem nebo obecním úřadem obce s rozšířenou působností nebo inspekci přístup ke stacionárnímu zdroji, používaným palivům, surovinám nebo technologii související s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje, které mají vliv na úroveň znečištění, za účelem zjištění úrovně znečišťování podle § 17 odst. 1 písm. e), 
 
m) jako provozovatel stacionárního zdroje neprovede ve stanovené lhůtě kompenzační opatření podle § 17 odst. 1 písm. f), 
 
n) jako provozovatel stacionárního zdroje v rozporu s § 17 odst. 1 písm. g) provozuje spalovací stacionární zdroj nesplňující požadavky podle přílohy č. 11 k tomuto zákonu, 
 
o) jako provozovatel stacionárního zdroje v rozporu s § 17 odst. 1 písm. h) neprovede jednou za dva kalendářní roky prostřednictvím odborně způsobilé osoby kontrolu technického stavu a provozu tohoto spalovacího stacionárního zdroje nebo nepředloží na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností potvrzení o provedení této kontroly, 
 
p) jako provozovatel plavidla v rozporu s § 16 odst. 8 používá k pohonu plavidla paliva, která nesplňují požadavky na kvalitu paliv stanovených prováděcím právním předpisem, nebo 
 
q) vystaví doklad o provedení kontroly technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva uvedený v § 17 odst. 1 písm. h), přestože není odborně způsobilou osobou, nebo v tomto dokladu uvede nepravdivé údaje. 
 
	(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která je provozovatelem stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu, se kromě přestupků uvedených v odstavci 1 dopustí přestupku tím, že 
 
a) v rozporu s § 17 odst. 3 písm. a) provozuje stacionární zdroj bez povolení provozu nebo v rozporu s ním, 
 
b) v rozporu s § 17 odst. 3 písm. b) nezjistí úroveň znečišťování u znečišťujících látek, u kterých tak stanoví tento zákon, prováděcí právní předpis nebo povolení provozu, 
 
c) nevede nebo neuchovává po stanovenou dobu provozní evidenci nebo neohlásí údaje souhrnné provozní evidence podle § 17 odst. 3 písm. c), 
 
d) neodvádí znečišťující látky ze stacionárního zdroje do ovzduší podle § 17 odst. 3 písm. d), 
 
e) bezodkladně neodstraňuje technické závady, které mají za následek vyšší úroveň znečišťování a současně nedodržení podmínky pro provoz stacionárního zdroje, podle § 17 odst. 3 písm. e), 
 
f) nepodá krajskému úřadu nebo inspekci zprávu o výskytu technické závady, která má za následek vyšší úroveň znečišťování a současně nedodržení podmínky pro provoz stacionárního zdroje, nejpozději do 48 hodin od jejího vzniku podle § 17 odst. 3 písm. e), 
 
g) nepředloží příslušnému orgánu ochrany ovzduší na vyžádání informace podle § 17 odst. 1 písm. d), 
 
h) v rozporu s § 17 odst. 3 písm. f) neomezí provoz nebo neodstaví stacionární zdroj v případě jeho odchylky od normálního provozu v důsledku technické závady na zdroji s následkem nedodržení podmínky pro provoz stacionárního zdroje, 
 
i) neodstaví spalovací stacionární zdroj o celkovém jmenovitém příkonu 50 MW a vyšším, u kterého během uplynulých 12 měsíců překročila délka jeho provozu bez technologie ke snižování emisí 120 hodin, podle § 17 odst. 3 písm. g), 
 
j) nepředloží inspekci protokol o jednorázovém měření emisí do 90 dnů ode dne jeho provedení podle § 17 odst. 3 písm. h), 
 
k) průběžně nezaznamenává, nevyhodnocuje nebo neuchovává po stanovenou dobu výsledky jednorázového nebo kontinuálního měření emisí v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním předpisem podle § 17 odst. 3 písm. i), 
 
l) nezajistí nebo řádně neprovozuje technické prostředky pro kontinuální měření emisí podle § 17 odst. 3 písm. j), nebo 
 
m) nepodá poplatkové přiznání prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí ve stanovené lhůtě podle § 15 odst. 8. 
 
	(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která je provozovatelem stacionárního zdroje, v němž je tepelně zpracováván odpad, se kromě přestupků uvedených v odstavcích 1 a 2 dopustí přestupku tím, že 
 
a) neprovede odběr vzorků přebíraného nebezpečného odpadu podle § 17 odst. 6 písm. a) nebo odebrané vzorky neuchová po stanovenou dobu, 
 
b) nezastaví bezodkladně tepelné zpracování odpadu při překročení specifických emisních limitů nebo opětovně zahájí provoz před uplynutím lhůty podle § 17 odst. 6 písm. b), nebo 
 
c) neoznámí překročení specifických emisních limitů bezodkladně inspekci podle § 17 odst. 6 písm. c). 
 
	(4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že 
 
a) v rozporu s § 17 odst. 5 spaluje ve spalovacím stacionárním zdroji o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly nebo proplástky, 
 
b) provádí činnost, pro kterou je vyžadována autorizace podle § 32 odst. 1, bez platné autorizace, 
 
c) jako pověřená osoba podle § 35 odst. 1 nepředá informace podle § 35 odst. 3, nebo 
 
d) jako provozovatel spalovacího stacionárního zdroje o jmenovitém elektrickém výkonu 300 MW a vyšším, pro který bylo vydáno první povolení provozu v období od 25. června 2009 do nabytí účinnosti tohoto zákona, nesplní povinnost podle § 41 odst. 10. 
 
	(5) Autorizovaná osoba podle § 32 se dopustí přestupku tím, že 
 
a) provádí autorizovanou činnost v rozporu s § 34 odst. 1, nebo 
 
b) provádí autorizovanou činnost v rozporu s § 34 odst. 2 nebo § 34 odst. 3. 
 
	(6) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že 
 
a) v rozporu s § 18 odst. 1 doveze nebo poskytne k dispozici jiné osobě výrobek pro opravy nátěru silničních vozidel, barvu nebo lak uvedené v prováděcím právním předpisu a nezajistí, aby obsah organických sloučenin nebo směsi organických sloučenin, nepřesahoval limitní hodnoty pro obsah těchto látek ve výrobku stanovené prováděcím právním předpisem, 
 
b) nevede evidenci o množství nebo druhu prodaných výrobků nebo o osobách, kterým byl tento výrobek prodán, nebo neuchovává tuto evidenci po stanovenou dobu podle § 18 odst. 2, 
 
c) v rozporu s § 18 odst. 3 doveze nebo poskytne k dispozici jiné osobě výrobek pro opravy nátěru silničních vozidel, barvu nebo lak uvedené v prováděcím právním předpisu a nezajistí označení tohoto výrobku způsobem stanoveným v prováděcím právním předpisu, 
 
d) jako dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty v rozporu s § 19 odst. 4 nevede odděleně evidenci o množství přijatého a vyrobeného motorového benzinu, motorové nafty a jednotlivých druhů biopaliv a směsných paliv a evidenci vyskladněných jednotlivých pohonných hmot, 
 
e) jako dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty v rozporu s § 19 odst. 78 dováží pohonné hmoty a uvádí je do volného daňového oběhu pro dopravní účely na daňovém území České republiky nebo dodává na daňové území České republiky pro dopravní účely pohonné hmoty uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie a nesdělí včas celnímu úřadu místně příslušnému podle místa přijetí pohonných hmot místo, datum a čas přijetí a stočení pohonných hmot, 
 
f) jako dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty v rozporu s § 19 odst. 1011 neuvede v dokladu vydaném podle zákona o spotřebních daních druh a obsah biopaliva v pohonné hmotě s přesností na jedno desetinné místo, 
 
g) jako dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty nedosáhne požadovaného snížení emisí podle § 20 odst. 1, 
 
h) jako dodavatel pohonných hmot dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty nepodá zprávu o emisích podle § 20 odst. 43 nebo nepřiloží k této zprávě protokol o jejím ověření ani v náhradním termínu podle § 20 odst. 54, 
 
i) jako výrobce, dovozce nebo prodejce biopaliva nebo kapalných nebo plynných produktů k výrobě biopaliv nebo jako prodejce nebo dovozce biomasy vydá prohlášení nebo dílčí prohlášení v rozporu s § 21 odst. 7 nebo 11 nebo jako pěstitel biomasy vydá samostatné prohlášení v rozporu s § 21 odst. 9, 
 
j) v rozporu s § 18 odst. 4 používá výrobky pro opravy nátěru silničních vozidel, barvy nebo laky uvedené v prováděcím právním předpisu, ve kterých obsah organických sloučenin nebo směsi organických sloučenin přesahuje limitní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem. 
 
	(7) Za přestupek právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby lze uložit pokutu do 
 
a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), e), f), h), i) nebo m), podle odstavce 2 písm. a), e), h) nebo i), podle odstavce 3 písm. b) nebo podle odstavce 6 písm. g) nebo podle odstavce 3 písm. b), 
 
b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l), podle odstavce 2 písm. b) nebo d), podle odstavce 4 písm. b), podle odstavce 5 písm. a) nebo podle odstavce 6 písm. a) a i), 
 
c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo p), odstavce 2 písm. c), f), g), j), k), l) nebo m), podle odstavce 3 písm. a) nebo c), podle odstavce 4 písm. c) nebo d), podle odstavce 5 písm. b) nebo podle odstavce 6 písm. b), c), d), e), f) nebo j), 
 
d) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), g), j), n), o) nebo q)), podle odstavce 4 písm. a) nebo podle odstavce 6 písm. h), 
 
e) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k). 

 (8) Za přestupek právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby podle odstavce 6 písm. g) lze uložit pokutu za nesnížení emisí skleníkových plynů, jejíž výše se stanoví jako součin množství emisí skleníkových plynů v kilogramech, o které nebylo dosaženo požadovaného snížení emisí podle § 20 odst. 1, a částky 10 Kč.

§ 27

Orgány ochrany ovzduší vykonávající správní činnosti na úseku ochrany ovzduší

	(1) Správní činnosti na úseku ochrany ovzduší vykonávají tyto orgány ochrany ovzduší
 
a) ministerstvo,
 b) Ministerstvo zdravotnictví,
 c) inspekce,
 d) Česká obchodní inspekce,
 e) krajské úřady,
 f) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
 g) obecní úřady,
 h) celní úřady a
 i) Ministerstvo zemědělství.
 
	(2) Na území vojenských újezdů19) vykonávají státní správu v ochraně ovzduší újezdní úřady a Ministerstvo obrany.
 
	(3) Působnosti stanovené tímto zákonem obecnímu a krajskému úřadu jsou výkonem přenesené působnosti, pokud tento zákon nestanoví jinak.
 
	(4) Ministerstvo spolupracuje v oblasti ochrany ovzduší s příslušnými orgány sousedních států, vykonává působnost ústředního správního úřadu, řídí výkon státní správy v oblasti ochrany ovzduší a rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vydaným inspekcí a krajskými úřady. Ministerstvo je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury33)34) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska působnosti krajských a obecních úřadů, které vykonávají státní správu ochrany ovzduší.
 
	(5) Inspekce, Česká obchodní inspekce, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a celní úřad v rozsahu své působnosti dozírají na dodržování ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných.
 
	(6) Ministerstvo zdravotnictví
 
a) předkládá ministerstvu, na základě zhodnocení zdravotních rizik, návrhy ke zpřísnění imisních limitů,
 
b) zpracovává a vede seznamy referenčních koncentrací znečišťujících látek pro hodnocení a řízení zdravotních rizik,
 
c) provádí účelová měření úrovně znečištění ve vybraných sídlech z hlediska ochrany zdraví lidí pro potřeby monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, hodnocení a řízení zdravotních rizik podle jiného právního předpisu20); v rozsahu dohodnutém s ministerstvem a na jeho žádost se rovněž podílí na posuzování úrovně znečištění podle § 5 odst. 1.


Autorizace

 
§ 32 

	(1) Jen autorizovaná osoba může vykonávat činnosti spočívající v 
 
a) jednorázovém měření emisí, 
 
b) měření úrovně znečištění, 
 
c) dohledu nad tepelným zpracováním odpadu, 
 
d) zpracování odborného posudku, 
 
e) zpracování rozptylové studie, nebo 
 
f) ověřování zprávy o emisích podle § 20 odst. 54, ověřování snížení emisí z těžby podle § 20b odst. 2 a certifikaci systému kvality podle prováděcího právního předpisu u osob podle § 21 odst. 1 až 3. 
 
	(2) Autorizaci vydává ministerstvo fyzickým a právnickým osobám na základě jejich žádosti při splnění požadavků stanovených zákonem. Rozhodnutí o autorizaci podle odstavce 1 písm. g) písm. f) vydá ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zemědělství. Lhůta pro vydání rozhodnutí o autorizaci je 60 dní od podání žádosti. Autorizace vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb. Osoba oprávněná k uznání odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace se považuje za autorizovanou osobu, pokud prokáže, že splňuje kvalifikační požadavky stanovené jiným členským státem Evropské unie k výkonu činností podle odstavce 1. 
 
	(3) Žádost o autorizaci pro jednorázové měření emisí a měření úrovně znečištění obsahuje 
 
a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, datum narození a adresu místa trvalého pobytu u osob, které jsou státními občany České republiky, nebo adresu místa trvalého nebo přechodného pobytu, popřípadě místa podnikání u osob, které nejsou státními občany České republiky; u právnických osob obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, popřípadě organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, 
 
b) uvedení rozsahu znečišťujících látek, které žadatel hodlá měřit, s uvedením, zda jde o jednorázové měření emisí nebo měření úrovně znečištění, 
 
c) seznam fyzických osob, které jsou k žadateli v pracovním nebo obdobném poměru a budou se podílet na měření podle písmene b), a doklady, které prokazují jejich odborné znalosti, 
 
d) seznam přístrojového vybavení včetně seznamu výrobních čísel přístrojů, jejich typů, roku výroby, výrobce, doklad o právním vztahu k přístrojům a o kalibraci těchto přístrojů a seznam chemikálií, které budou k měření použity včetně kalibračních plynů, 
 
e) seznam metod, postupů odběrů a úprav vzorků pro účely měření, včetně konečných analytických metod a postupů, které budou použity, včetně osvědčení o akreditaci vydané akreditující osobou pověřenou podle jiného právního předpisu12) u těch metod a postupů, u kterých to stanoví prováděcí právní předpis, 
 
f) uvedení postupů pro zpracování výsledků měření a vzor výsledků měření (protokol o měření), 
 
g) doklady o úspěšném absolvování mezilaboratorního porovnání zkoušek a zajištění metrologické návaznosti měřidel a činností podle písmen e) a f), 
 
h) doklad o splnění minimálních kvalifikačních předpokladů, kterými jsou vysokoškolské vzdělání a nejméně 1 rok odborné praxe v oblasti, která souvisí s předmětem požadované autorizace, nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 3 roky odborné praxe v oblasti, která souvisí s předmětem požadované autorizace. 
 
	(4) Žádost o autorizaci pro dohled nad provozem spalovny odpadu nebo stacionárním zdrojem, ve kterém je spoluspalován odpad, obsahuje údaje uvedené v odstavci 3 písm. a) a k této žádosti žadatel připojí 
 
a) doklad o právním vztahu žadatele k provozovanému stacionárnímu zdroji uvedenému v žádosti, 
 
b) přesný a podrobný technický popis stacionárního zdroje včetně využívané technologie řešení ochrany ovzduší, 
 
c) úplnou specifikaci druhů a kategorií odpadu podle jiného právního předpisu13), jejichž spalování je u stacionárního zdroje povoleno, doloženou příslušnými rozhodnutími krajského úřadu, 
 
d) údaje o autorizacích a oprávněních k činnostem podle živnostenského zákona vydaných osobám, které budou tyto činnosti u stacionárního zdroje vykonávat, 
 
e) aktuální měřicí protokoly o jednorázovém měření emisí, pokud je stacionární zdroj již provozován, 
 
f) přesný a podrobný popis technického vybavení k měření emisí, záznamu a vyhodnocení emisí a technickoprovozních parametrů, 
 
g) doklad o splnění minimálních kvalifikačních předpokladů, kterými jsou vysokoškolské vzdělání a nejméně 1 rok odborné praxe v oblasti, která souvisí s předmětem požadované autorizace, nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 3 roky odborné praxe v oblasti, která souvisí s předmětem požadované autorizace. 
 
	(5) Žádost o autorizaci pro zpracování odborného posudku a zpracování rozptylové studie obsahuje údaje uvedené v odstavci 3 písm. a) a k této žádosti žadatel připojí 
 
a) vzorový odborný posudek nebo rozptylovou studii, 
 
b) doklad o splnění minimálních kvalifikačních předpokladů, kterými jsou vysokoškolské vzdělání a nejméně 1 rok odborné praxe v oblasti, která souvisí s předmětem požadované autorizace, nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 3 roky odborné praxe v oblasti, která souvisí s předmětem požadované autorizace, 
 
c) u odborných posudků uvedení zdrojů, pro které žadatel hodlá odborné posudky zpracovávat, a to v rozsahu zdrojů podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. 
 
	(6) V případě, že pro zpracování rozptylové studie nebude používána referenční metoda stanovená prováděcím právním předpisem, posoudí ministerstvo, zda je používaná metoda pro zpracování rozptylové studie srovnatelná s referenčními metodami. 
 
	(7) Žádost o autorizaci pro ověřování zprávy o emisích podle § 20 odst. 54, ověřování snížení emisí z těžby podle § 20b odst. 2 a k certifikaci systému kvality podle prováděcího právního předpisu u osob podle § 21 odst. 1 až 3 obsahuje údaje uvedené v odstavci 3 písm. a) a k této žádosti žadatel připojí 
 
a) seznam fyzických osob, které jsou k žadateli v pracovním nebo obdobném poměru a budou pro žadatele provádět ověřování, a doklad o splnění jejich kvalifikačních předpokladů, kterými jsou středoškolské vzdělání a nejméně 5 let praxe v příslušném oboru nebo vysokoškolské vzdělání a nejméně 3 roky praxe v příslušném oboru, 
a) seznam fyzických osob, které jsou k žadateli v pracovním nebo obdobném poměru a budou pro žadatele provádět ověřování, a doklad o splnění jejich kvalifikačních předpokladů, kterými jsou vysokoškolské vzdělání a nejméně 1 rok praxe v oblasti, která souvisí s předmětem požadované autorizace nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 3 roky praxe v oblasti, která souvisí s předmětem požadované autorizace,
 
b) osvědčení o akreditaci pro ověřování zprávy o emisích podle § 20 odst. 54, pro ověřování emisí skleníkových plynů a pro certifikaci systému kvality u osob podle § 21 odst. 1 až 3 vydané akreditující osobou pověřenou podle zvláštního právního předpisu 24), 
 
c) popis pracovních postupů, metod a zásad, které zajistí náležitou kontrolu plnění požadavků tohoto zákona a prováděcího právního předpisu ze strany certifikovaných osob podle § 21 odst. 1 až 3, 
 
d) seznam zemí, ve kterých je žadatel schopen věrohodným způsobem provádět ověřování plnění požadavků na kritéria udržitelnosti podle tohoto zákona a prováděcího právního předpisu, 
 
e) popis pracovních postupů, metod a zásad pro ověřování zprávy o emisích podle § 20 odst. 4., 
 
f) popis pracovních postupů, metod a zásad pro ověřování snížení emisí z těžby podle § 20b odst. 2 a
g) seznam zemí, ve kterých je žadatel schopen provádět ověřování snížení emisí z těžby.

	(8) Ministerstvo vyhláškou stanoví seznam metod a postupů, u kterých je požadováno osvědčení o akreditaci. 
 

§ 34 

Povinnosti autorizovaných osob 

	(1) Autorizovaná osoba nesmí provádět jednorázové měření emisí nebo ověřování množství emisí skleníkových plynů, pokud 
 
a) se jedná o stacionární zdroj, na jehož výrobě se podílí nebo který sama provozuje nebo který provozuje osoba jí přímo nebo nepřímo ovládaná nebo ji přímo nebo nepřímo ovládající, 
 
b) se jedná o stacionární zdroj provozovaný právnickou osobou, v níž je autorizovaná osoba společníkem, členem, statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu, tichým společníkem, popřípadě má v této právnické osobě postavení, jež by mohlo ovlivnit její nezávislost, nebo je-li osobou blízkou osobě, která je provozovatelem stacionárního zdroje, jejím společníkem, členem, statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo dozorčího orgánu, tichým společníkem, popřípadě má v této právnické osobě postavení, jež by mohlo ovlivnit její nezávislost, 
 
c) se jedná o stacionární zdroj, u jehož provozovatele je insolvenčním správcem, likvidátorem, nuceným správcem nebo správcem majetku, nebo 
 
d) se jedná o osobu podílející se na obchodování s povolenkami nebo tyto obchody zprostředkovávající. 
 
	(2) Autorizovaná osoba je povinna 
 
a) vypracovat protokol o měření podle § 6 odst. 4 nebo 5 do 60 dnů od provedení měření a předat jej objednateli v elektronické podobě, 
 
b) podrobit se kontrole výkonu činnosti, kterou provádí inspekce nebo ministerstvo, zejména poskytnout na vyžádání protokoly, odborné posudky a rozptylové studie v elektronické podobě, 
 
c) předávat výsledky posuzování úrovně znečištění do informačního systému kvality ovzduší podle § 7 odst. 1, 
 
d) vypracovat protokol o ověření podle § 20 odst. 5 a předat jej objednateli. 
 
	(3) Autorizovaná osoba podle § 32 odst. 1 písm. g) písm. f) je dále povinna 
 
a) nejméně jednou ročně zkontrolovat, zda osoby, kterým vydala certifikát, nadále splňují požadavky pro jeho udělení, 
a) nejméně jednou ročně zkontrolovat, zda osoby, kterým vydala certifikát, nadále splňují požadavky pro jeho udělení; v případě, že držitelem certifikátu je 
1. prodejce nebo dovozce biomasy určené k výrobě biopaliva, které má nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy, 
2. výrobce, dovozce nebo prodejce kapalných nebo plynných produktů určených k výrobě biopaliva z použitého kuchyňského oleje nebo z vedlejších živočišných produktů kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o vedlejších produktech živočišného původu35) nebo biopaliva, které má nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy, nebo 
3. výrobce, dovozce nebo prodejce biopaliva vyrobeného z použitého kuchyňského oleje nebo z vedlejších živočišných produktů kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o vedlejších produktech živočišného původu35) nebo biopaliva, které má nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy, 
provádí se kontrola nejméně jednou za kalendářní pololetí,
 
b) v rámci kontroly podle písmene a) prováděné u prodejce nebo dovozce biomasy ověřit plnění kritérií udržitelnosti stanovených prováděcím právním předpisem u nejméně 3 % pěstitelů biomasy, od nichž kontrolovaný prodejce nebo dovozce v uplynulém roce biomasu odebral; v případě, že držitelem certifikátu je dovozce nebo prodejce biomasy určené k výrobě biopaliva, které má nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy, provádí se ověření u nejméně 5 % pěstitelů biomasy, od nichž kontrolovaný prodejce nebo dovozce v uplynulém roce biomasu odebral, 
 
c) v rámci kontroly podle písmene a) prováděné u výrobce nebo dovozce kapalných nebo plynných produktů určených k výrobě biopaliv a výrobce nebo dovozce biopaliv, který odebíral biomasu přímo od pěstitele, ověřit plnění kritérií udržitelnosti stanovených prováděcím právním předpisem u nejméně 3 % pěstitelů biomasy, od nichž biomasu přímo odebral, 
c) v rámci kontroly podle písmene a) prováděné u výrobce, dovozce nebo prodejce kapalných nebo plynných produktů určených k výrobě biopaliv nebo u výrobce, dovozce nebo prodejce biopaliv, který odebíral biomasu přímo od pěstitele, ověřit plnění kritérií udržitelnosti stanovených prováděcím právním předpisem u nejméně 3 % pěstitelů biomasy, od nichž biomasu přímo odebral; v případě, že držitelem certifikátu je 
1. výrobce, dovozce nebo prodejce kapalných nebo plynných produktů určených k výrobě biopaliva z použitého kuchyňského oleje nebo z vedlejších živočišných produktů kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o vedlejších produktech živočišného původu35) nebo biopaliva, které má nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy, nebo 
2. výrobce, dovozce nebo prodejce biopaliva z použitého kuchyňského oleje nebo z vedlejších živočišných produktů kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o vedlejších produktech živočišného původu35) nebo biopaliva, které má nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy, 
provádí se ověření u nejméně 5 % dodavatelů surovin, od nichž kontrolovaný výrobce, dovozce nebo prodejce v uplynulém roce surovinu odebral,
 
d) po provedení kontroly podle písmene a) vypracovat zprávu se závěry kontroly a tuto zprávu uchovávat nejméně po dobu 5 let, 
 
e) v případě zjištění nedostatků v dodržování kritérií udržitelnosti při kontrole podle písmene a) neprodleně zaslat kopii zprávy podle písmene d) inspekci, 
 
f) vydávat certifikáty pouze osobám, u nichž nebyly v předchozím roce při kontrole podle písmene a) zjištěny žádné závažné nedostatky, zejména neschopnost plnit požadavky podle § 21 odst. 5, dovoz biomasy ze zemí, které nejsou uvedeny na seznamu v certifikátu, porušení povinnosti uvedené v § 21 odst. 6 nebo závažné porušení povinnosti uvedené v § 21 odst. 7, 
 
g) zasílat kopie veškerých jí vydaných certifikátů ministerstvu, 
 
h) zasílat ministerstvu každoročně vždy k 28. únoru souhrnnou zprávu o jí provedených kontrolách v uplynulém kalendářním roce. a 

i) neprodleně po vystavení každého dokladu o snížení emisí z těžby zaslat kopii dokladu ministerstvu. 

	(4) Autorizovaná osoba je povinna oznámit ministerstvu do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, změnu údajů uvedených v žádosti o vydání rozhodnutí o autorizaci. 
 
	(5) Ministerstvo vyhláškou stanoví obsahové náležitosti protokolu o jednorázovém měření emisí, měření úrovně znečištění a obsahové náležitosti odborného posudku a rozptylové studie. 
 
____________________

 
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. 
 
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší. 
 
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé znečišťující látky. 
 
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů. 
 
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení. 
 
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES. 
 
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS. 
 
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezení znečištění). 
 
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/2193/EU ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení. 

Směrnice Rady (EU) 2015/652 ze dne 20. dubna 2015, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.
 
2) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 
 
3) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 
 
4) § 7 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 
 
5) § 11 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 
 
6) Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 
 
9) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 
 
11) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 
 
12) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 
 
13) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 
 
14) Například zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. 
 
15) Vyhláška č. 133/2010 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot). 
 
16) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů. 
 
17) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 
 
18) § 829 a násl. občanského zákoníku. 
 
19) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 
 
20) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 
 
22) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. 
 
24) § 15 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 490/2009 Sb. 
 
25) § 163 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 
 
26) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 
 
27) § 140 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 
 
28) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. 
 
29) § 3 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. 
 
30) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 
 
31) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 
 
32) § 2 odst. 6 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 150/2000 Sb. 
 
33) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. 

34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu).
36) Část čtyřicátá pátá § 2 odst. 1 písm. b) a c), § 5 odst. 1 písm. a) a § 5 odst. 3 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. 
37) § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
38) Vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů.
39) § 45 odst. 1 písm. e) a g) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.
1
1

 

PLATNÉ ZNÌNÍ

 

 

pøíslušných èástí zákona è. 201/2012 Sb., o ochranì ovzdu

ší, 

s

 

vyznaèením 

navrhovaných zmìn

 

 

 

§ 1

 

 

 

(1) Ochranou ovzduší se rozumí pøedcházení zneèiš�ování ovzduší a snižování úrovnì 

zneèiš�ování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví zpùsobená zneèištìním ovzduší, 

snížení zátìže životního prostøedí látk

ami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy 

a vytvoøení pøedpokladù pro regeneraci složek životního prostøedí postižených v dùsledku 

zneèištìní ovzduší. 

 

 

 

 

(2) Tento zákon zapracovává pøíslušné pøedpisy Evropské unie

1)

 

a upravuje, 

 

 

 

a) pøípustné 

úrovnì zneèištìní a zneèiš�ování ovzduší, 

 

 

 

b) zpùsob posuzování pøípustné úrovnì zneèištìní a zneèiš�ování ovzduší a jejich 

vyhodnocení, 

 

 

 

c) nástroje ke snižování zneèištìní a zneèiš�ování ovzduší, 

 

 

 

d) práva a povinnosti osob a pùsobnost orgánù veøej

né správy pøi ochranì ovzduší, 

 

 

 

e) práva a povinnosti 

dodavatelù pohonných hmot

 

osob uvádìjících motorové benziny 

nebo motorovou naftu do volného daòového obìhu na daòovém území Èeské republiky 

pro dopravní úèely a osob, které dodávají na

 

daòové území È

eské republiky pro 

dopravní úèely motorové benziny nebo motorovou naftu uvedené do volného daòového 

obìhu v jiném èlenském státì Evropské unie, (dále jen „dodavatel motorového benzinu 

nebo motorové nafty“)

 

a pùsobnost orgánù veøejné správy pøi sledování a 

snižování emisí 

skleníkových plynù z pohonných hmot v dopravì. 

 

 

 

 

(3) Tento zákon se nevztahuje na vnášení radionuklidù

2)

 

do ovzduší, na zdolávání 

požárù a na práce pøi odstraòování následkù nebezpeèných epidemií, živelních pohrom i jiných 

mimoøádných udá

lostí, provádìné podle jiných právních pøedpisù

3)

. 

 

 

 

 

(4) Tento zákon byl oznámen v souladu se smìrnicí Evropského parlamentu a Rady 

98/34/ES

 

ze dne 22. èervna 1998 o postupu pøi poskytování informací v oblasti technických 

norem a pøedpisù a pravidel pro služby informaèní spoleènosti, ve znì

ní smìrnice 

98/48/ES

. 

 

 

 

§ 2 

 

 

 

Pro ú

èely tohoto zákona se rozumí 

 

 

 

a) ovzduším vnìjší ovzduší v troposféøe, 

 

 

 

b) zneèiš�ující látkou každá látka, která svou pøítomností v ovzduší má nebo mùže mít škodlivé 

úèinky na lidské zdraví nebo životní prostøedí anebo obtìžuje zápachem, 

 

 

 

c) zneèiš�

ováním (emisí) vnášení jedné nebo více zneèiš�ujících látek do ovzduší, 

 

 

 

d) úrovní zneèištìní hmotnostní koncentrace zneèiš�ující látky v ovzduší (imise) nebo její 

depozice na zemský povrch za jednotku èasu, 

 

1 
PLATNÉ ZNĚNÍ 
 
příslušných částí zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, s vyznačením 
navrhovaných změn 
 
 
§ 1 
 
 (1) Ochranou ovzduší se rozumí předcházení znečišťování ovzduší a snižování úrovně 
znečišťování tak, aby byla omezena rizika pro lidské zdraví způsobená znečištěním ovzduší, 
snížení zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy 
a vytvoření předpokladů pro regeneraci složek životního prostředí postižených v důsledku 
znečištění ovzduší.  
  
 (2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie
1)
 a upravuje,  
  
a) přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší,  
  
b) způsob posuzování přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší a jejich 
vyhodnocení,  
  
c) nástroje ke snižování znečištění a znečišťování ovzduší,  
  
d) práva a povinnosti osob a působnost orgánů veřejné správy při ochraně ovzduší,  
  
e) práva a povinnosti dodavatelů pohonných hmot osob uvádějících motorové benziny 
nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky 
pro dopravní účely a osob, které dodávají na daňové území České republiky pro 
dopravní účely motorové benziny nebo motorovou naftu uvedené do volného daňového 
oběhu v jiném členském státě Evropské unie, (dále jen „dodavatel motorového benzinu 
nebo motorové nafty“) a působnost orgánů veřejné správy při sledování a snižování emisí 
skleníkových plynů z pohonných hmot v dopravě.  
  
 (3) Tento zákon se nevztahuje na vnášení radionuklidů
2)
 do ovzduší, na zdolávání 
požárů a na práce při odstraňování následků nebezpečných epidemií, živelních pohrom i jiných 
mimořádných událostí, prováděné podle jiných právních předpisů
3)
.  
  
 (4) Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 
98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických 
norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.  
  
§ 2  
 
 Pro účely tohoto zákona se rozumí  
  
a) ovzduším vnější ovzduší v troposféře,  
  
b) znečišťující látkou každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé 
účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem,  
  
c) znečišťováním (emisí) vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší,  
  
d) úrovní znečištění hmotnostní koncentrace znečišťující látky v ovzduší (imise) nebo její 
depozice na zemský povrch za jednotku času,