Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNASGGU4L7 najdete zde
쿐놡 > ϸ က ϻ ϰ ϱ ϲ ϳ ϴ ϵ ϶ Ϸ ꗬÁЅ ደ¿ က ࠀ Ɋ橢橢 Ѕﰴ虸屙虸屙똎ì ) · ᭸ ᭸ ⤆ ⤜ ⤰ ⤰ ⤰ ⥄ ⥄ ⥄ 8 ⥼ ͜ Ⳙ ʼ ⥄ 訮 Ǟ ⾔ L ⿶ ⿶ ⿶ ュ ュ ュ 蝭 蝯 蝯 蝯 蝯 蝯 蝯 $ 谌 ʶ 軂 B 螓 ɕ ⤰ ュ ュ ュ ュ ュ 螓 ⤰ ⤰ ⿶ ⿶ ï 觨 㻑 㻑 㻑 ュ ň ⤰ ⿶ ⤰ ⿶ 蝭 㻑 ュ 蝭 㻑 㻑 Ǟ 戝 ̔ 枝 ⿶ 誐绸Ǔ ㈭ ֘ 攱 ( 蝙 觾 0 訮 教 Ʉ 輄 㟅 ܌ 輄 P 枝 枝 ဘ 輄 ⤰ 瞵 ྤ ュ ュ 㻑 ュ ュ ュ ュ ュ 螓 螓 㻑 ュ ュ ュ 訮 ュ ュ ュ ュ 輄 ュ ュ ュ ュ ュ ュ ュ ュ ュ ᭸ ⟌ ĺ Ē Ѕ
P L A T N É Z N Ě N Í
zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:
___________________________________________________________________
ZÁKON
ze dne 28. června 2001
o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
HLAVA II
NAKLÁDÁNÍ S VODAMI
Díl 1
Základní povinnosti
§ 5
(1) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání podle podmínek tohoto zákona a dále dbát o to, aby nedocházelo k znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.3)
(2) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním účelům, je povinen za účelem splnění povinností podle odstavce 1 provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie.
(3) Při provádění staveb4) nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, akumulací nebo čištěním odpadních vod s následným vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních, popřípadě jiným zneškodňováním v souladu s tímto zákonem a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem4). Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby.
§ 7
Užívání povrchových vod k plavbě
K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu.
Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod a řádně je provozovat, pokud při jejich užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou povinni zabránit únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel do vod povrchových.
Provozovatelé přístavů, speciálních servisních zařízení55) a speciálních lodí 6) určených k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel (dále jen "obslužní loď") jsou povinni zabezpečovat zásobování plavidel pohonnými a provozními hmotami a odstraňování odpadních vod nebo závadných látek z plavidel v přístavech nebo pomocí speciálních servisních zařízení nebo obslužních lodí tak, aby při tom nedocházelo ke znečišťování povrchových nebo podzemních vod.
(4) Přečerpávání odpadních vod nebo závadných látek z plavidel a zásobování plavidel pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy je zakázáno, pokud jejich objem je v jednotlivých případech větší než 50 litrů nebo pokud tyto činnosti nezabezpečuje speciální servisní zařízení nebo obslužní loď.
_______________________
56) Bod 11 přílohy č. 1 k zákonu č. 114/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Díl 3
Povolení, souhlas a vyjádření
Oddíl 1
Povolení
§ 8
Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami
(1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen "povolení k nakládání s vodami") je třeba
a) jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi
1. k jejich odběru,
2. k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,
3. k využívání jejich energetického potenciálu,
4. k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,
5. k jinému nakládání s nimi,
b) jde-li o podzemní vody
1. k jejich odběru,
2. k jejich akumulaci,
3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,
4. k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,
5. k jinému nakládání s nimi,
c) k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,
d) k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání využití tepelné energie,
e) k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových, pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b),
f) k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona1a).
(2) Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým osobám k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami podle HYPERLINK "aspi://module='ASPI'&link='254/2001%20Sb.%25238'&ucin-k-dni='30.12.9999'"odstavce 1 nebo podle předchozích předpisů (dále jen "oprávněný") je oprávněna nakládat s vodami v rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení.
(3) Povolení k nakládání s vodami není třeba
a) k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s,
b) k odběrům povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení stavu těchto vod (HYPERLINK "aspi://module='ASPI'&link='254/2001%20Sb.%252321'&ucin-k-dni='30.12.9999'"§ 21),
c) k jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod v případech záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách,
d) k nakládání s povrchovými vodami při cvičení a zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Policie České republiky, obecní policie nebo ozbrojených sil České republiky; toto nakládání musí být při cvičení předem projednáno s vodoprávním úřadem,
e) k využívání energetického potenciálu podzemních vod v případě, že nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody,
f) k užívání důlních vod organizací při hornické činnosti pro její vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací1a),
g) k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace do vod povrchových.
(4) V pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami se jedná, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 9
(1) Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak.8)
(2) Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky.
(3) Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod podléhající zpoplatnění (§ 88 a 101 díl 1 hlavy X a hlava XI) na dobu delší než 1 rok, stanoví současně i výši povoleného ročního odběru.
(4) Odběr podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo pramenité vody lze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky na jakost balených kojeneckých nebo pramenitých vod podle vyhlášky upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy8a); v případě, že lze podzemní vodu podle této vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve kterých ji lze upravovat, za splněné.
(5) Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je možné vydat jen současně se stavebním povolením k takovému vodnímu dílu ve společném řízení, pokud se nejedná o vodní dílo již existující nebo povolené. V případě vydávání povolení k nakládání s vodami současně s povolením k provedení vodního díla se výroky těchto povolení vzájemně podmiňují; pokud by byla odvoláním napadena obě tato rozhodnutí, provede se nejdříve odvolací řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami, přičemž odvolací řízení, jehož předmětem je stavební povolení k provedení vodního díla, se přerušuje do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí odvolacího správního orgánu vydané v řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami.
(6) Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad postupem podle § 12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu stanovenou ve stávajícím povolení, nebyla-li oprávněnému pravomocně uložena sankce za opakované porušování povinností stanovených tímto zákonem nebo podle něho.
(7) Povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci se vydává na dobu užívání vodního díla, které takové nakládání s vodami umožňuje.
(8) Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4 a 5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb v jiných případech než stanovených v § 39 odst. 12 a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb. V případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek, nesmí být toto povolení vydáno na dobu delší než 4 roky. Na oprávněného, který zachází se závadnými látkami v rozsahu podmínek podle věty první, se nevztahuje § 39 odst. 1 věta druhá.
(9) Povolení k nakládání s vodami k umělému obohacování zdrojů podzemních vod povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití zdroje povrchové nebo podzemní vody pro tento účel nepovede k ohrožení cílů stanovených podle § 23a pro tento vodní zdroj nebo cílů stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody.
§ 10
(1) Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami s výjimkou povolení podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 2 až 4 a § 8 odst. 1 písm. c) v celkovém množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci, ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v tomto množství, které jsou přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo které jsou vyhrazeným nerostem, nebo ten, kdo má povolení s nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 v množství překračujícím objem podle § 88b, je povinen měřit množství vody, se kterou nakládá, a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.
(2) Oprávněný, který má povolení ke vzdouvání, případně k akumulaci povrchových vod a přesahuje-li povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované 1 000 000 m3, je povinen měřit množství vzduté nebo akumulované vody a předávat o tom údaje příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.
(3) Způsob a četnost měření množství vody podle odstavce 1 pro jednotlivé druhy nakládání s vodami, měření množství vody akumulované nebo vzduté podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo zemědělství po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
(4) Vodoprávní úřad může stanovit v povolení k nakládání s vodami i další podrobnosti těchto měření. V případě mimořádné situace může vodoprávní úřad na návrh oprávněného stanovit způsob a rozsah měření mimo řízení o povolení k nakládání s vodami, a to na omezenou nezbytně nutnou dobu.
§ 16
Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace
(1) K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek (§ 39 odst. 3), do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu. Při vydávání povolení je vodoprávní úřad vázán emisními standardy a lhůtami pro jejich dosažení stanovenými v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 8.
(2) Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť nebezpečné závadné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky vymezených výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek vypouštěny do kanalizace, která je součástí výrobního areálu, a jsou čištěny v zařízení určeném k čištění nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat povolení až k místu výpusti z tohoto zařízení.
(3) Při vydávání tohoto povolení postupuje vodoprávní úřad přiměřeně podle ustanovení § 38 odst. 8 až 10. Ustanovení zvláštního právního předpisu10a) tím nejsou dotčena.
(4) Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami a způsob, jímž mu budou výsledky měření předávány. Při tom přihlíží ke schválenému kanalizačnímu řádu.
(5) Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek z odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s dostatečnou a prokazatelnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení stanovit místo povinnosti podle odstavce 4 podmínky provozu takového zařízení.
§ 16
Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace
(1) K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek, do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu.
(2) Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť nebezpečné látky nebo prioritní nebezpečné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky vymezených výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných látek nebo prioritních nebezpečných látek vypouštěny do kanalizace, která je součástí výrobního areálu, a jsou-li čištěny v zařízení určeném k čištění nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat povolení až k místu vypouštění odpadních vod z tohoto zařízení.
(3) Při vydávání tohoto povolení se § 38 odst. 10 až 12 použijí obdobně.
(4) Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry jejich znečištění zvláště nebezpečnými látkami nebo prioritními nebezpečnými látkami a způsob, jímž mu budou výsledky měření předávány. Při tom zohlední požadavky schváleného kanalizačního řádu.
(5) Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných látek nebo prioritních nebezpečných látek z odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s dostatečnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení stanovit místo povinností podle odstavce 4 podmínky provozu takového zařízení.
Souhlas
§ 17
(1) Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to
a) ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,
b) ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,
c) ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích; ustanovení § 67 tím není dotčeno,
d) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku,
e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů,
f) k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí o povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle jiného právního předpisu10b),
g) k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda; vodoprávní úřad může v řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8),
h) k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu49), nebo
i) ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je následné využití průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody nebo pro vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod.
(2) Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v souhlasu stanovit podmínky i dobu, po kterou se souhlas uděluje.
(3) Souhlas je závazný pro příslušné orgány při postupu podle zvláštních zákonů4), 7b),10b) v případech uvedených v odstavci 1.
(4) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba k činnostem, jichž je třeba při cvičení nebo zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Báňské záchranné služby, Policie České republiky, obecní policie a ozbrojených sil České republiky, které v případech cvičení postupují v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem.
(5) Vodoprávní úřad před vydáním souhlasu podle odstavce 1 posoudí možnost zhoršení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody. Zároveň posoudí, zda provedením záměru nedojde k takové změně fyzikálních poměrů, která by vedla ke znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody, uloží žadateli usnesením povinnost požádat pro následné uskutečnění záměru o udělení výjimky podle § 23a odst. 8.
§ 22
(1) Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu. Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(2) Pro potřeby vodní bilance jsou odběratelé povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované přesahuje 1 000 000 m3, povinni jednou ročně ohlašovat příslušným správcům povodí údaje o těchto odběrech a vypouštění a dále údaje o vzdouvání, popř. akumulaci, způsobem a v rozsahu, který stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
(3) Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a) vodních toků a objektů na nich, jejich dílčích povodí a vodních nádrží,
b) odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
c) mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích povodí (§ 24),
d) zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
e) vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56).
(4) Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a) hydrogeologických rajonů a vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů,
b) množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,
c) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,
d) ochranných pásem vodních zdrojů,
e) citlivých oblastí,
f) zranitelných oblastí,
g) oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,
h) záplavových území,
i) povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.
(5) Ministerstvo životního prostředí spravuje jako samostatnou součást informačního systému veřejné správy podle § 21 odst. 2 písm. c) registr chráněných oblastí, ve kterém v návaznosti na vodní útvary povrchové nebo podzemní vody eviduje oblasti a území vyžadující zvláštní ochranu podle tohoto zákona nebo zákona o ochraně přírody a krajiny14a).
(6) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí postupují při správě informačních systémů podle odstavců 3 a 4 podle zvláštního právního předpisu.15) Tyto informační systémy slouží zejména pro účely podle § 21 odst. 1, § 23 až 26, § 54 a § 108 odst. 2 písm. v) § 108 odst. 3 písm. v).
HLAVA IV
PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD
§ 23a
Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí
(1) Cíli ochrany vod jako složky životního prostředí (dále jen "cíle ochrany vod") jsou
a) pro povrchové vody
1. zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, včetně vodních útvarů ležících v téže mezinárodní oblasti povodí,
2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3,
3. zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu,
4. snížení jejich znečištění prioritními látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků prioritních nebezpečných látek,
b) pro podzemní vody
1. zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod,
2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod,
3. odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod,
c) též v oblastech vymezených v § 28 odst. 1, § 30 odst. 1, § 32 odst. 2, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 a ve zvláště chráněných územích podle zvláštních zákonů31) dosažení cílů stanovených pro povrchové vody podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b), pokud v těchto oblastech nejsou pro tyto vody stanoveny zvláštními právními předpisy odlišné požadavky.
(2) Cílů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 2 a 3, písm. b) bodě 2 a písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015.
(3) Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden cíl ochrany vod uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.
(4) Pro vybrané vodní útvary mohou být v plánech povodí (§ 24) určeny zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůty uvedené v odstavci 2 za účelem postupného dosahování cílů ochrany vod pro vodní útvary nebo ve stanovení méně přísných cílů ochrany vod.
(5) Lhůta uvedená v odstavci 2 může být prodloužena pouze tehdy, pokud se neprojeví další zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a při splnění těchto podmínek:
a) není-li včasné dosažení cílů ochrany vod možné z nejméně jednoho dále uvedeného důvodu:
1. míra požadovaného zlepšení může být z důvodů technické proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které přesahují tímto zákonem stanovené lhůty,
2. dosažení požadovaného zlepšení v rámci tímto zákonem stanovené lhůty by bylo neúměrně nákladné,
3. přírodní podmínky nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního útvaru v rámci tímto zákonem stanovené lhůty,
b) prodloužení lhůty a důvody jejího prodloužení budou jmenovitě uvedeny a vysvětleny v plánu povodí a
c) prodloužení lhůty bude omezeno na období maximálně dvou následujících aktualizací plánů povodí, s výjimkou případů, kdy přírodní podmínky jsou takové, že stanovené cíle ochrany vod nemohou být v těchto obdobích dosaženy.
(6) Méně přísné cíle ochrany vod pro vybrané vodní útvary mohou být stanoveny pouze tehdy, pokud jsou tyto vodní útvary ovlivněny lidskou činností do míry určené v souladu s § 25 odst. 1 písm. a) bodem 2, nebo pokud jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) potřeby životního prostředí a sociálně ekonomické potřeby zajišťované takovou lidskou činností nemohou být dosaženy jinými prostředky, které by z hlediska životního prostředí byly významně lepší a nevyžadovaly by neúměrné náklady,
b) pro povrchové vody bude dosaženo nejlepšího možného ekologického a chemického stavu při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění,
c) pro podzemní vody bude dosaženo nejmenší možné změny oproti dobrému stavu podzemní vody při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění,
d) nedojde k dalšímu zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a
e) stanovení méně přísných cílů ochrany vod a příslušné důvody budou jmenovitě uvedeny v plánu povodí a tyto cíle budou každých šest let přezkoumány.
(7) Dobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu, dobrého ekologického potenciálu nebo předcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody nemusí být dosaženo v důsledku nových změn fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů podzemních vod. Ke zhoršení stavu útvaru povrchové vody z velmi dobrého na dobrý může dojít v důsledku nových trvalých lidských činností.
(8) Uplatnění výjimek podle odstavce 7 je možné, pouze pokud Zhoršení či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové nebo podzemní vody podle odstavce 7 je možné pouze na základě výjimky, kterou udělí vodoprávní úřad na základě žádosti při současném splnění těchto podmínek
a) jsou učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na stav vodního útvaru,
b) důvody těchto změn nebo úprav jsou výslovně uvedeny a vysvětleny v plánu povodí podle § 24 a dané cíle se každých šest let přezkoumávají,
c) důvody těchto změn nebo úprav vyplývají z nadřazeného veřejného zájmu nebo pokud jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při dosahování cílů podle odstavce 1 převáženy přínosy nových změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj a
d) prospěšné cíle, které z těchto změn nebo úprav vodního útvaru vyplývají, nelze z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady dosáhnout jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního prostředí významně lepší.
(9) Bez udělené výjimky podle odstavce 8 nelze záměr vedoucí ke zhoršení či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchových nebo podzemních vod povolit ani provést.
(9) (10) Výjimky podle odstavců 5 až 7 lze uplatnit Lhůtu podle odstavce 5 lze prodloužit, méně přísné cíle podle odstavce 6 lze stanovit a výjimku podle odstavce 8 lze udělit, pouze pokud nedojde k trvalému vyloučení nebo ústupkům při dosahování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí v jiných vodních útvarech ležících v téže oblasti povodí a jejich použití je v souladu s cíli ochrany životního prostředí.
§ 26
Programy opatření
(1) Programy opatření jsou hlavním nástrojem k dosažení cílů uvedených v plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. Opatření přijatá k dosažení cílů ochrany vod v programu opatření je nutno uskutečnit do 3 let od schválení plánů povodí.
(2) Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod musí obsahovat základní opatření, a tam, kde je to nutné, i doplňková opatření. Vymezení obsahu základních a doplňkových opatření a postupy při zavádění opatření, včetně vytýčení přísnějších cílů ochrany vod a dodatečných opatření stanoví vyhláškou Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.
(3) Opatření přijatá v plánech pro zvládání povodňových rizik nesmí svým rozsahem a dopadem významně zvyšovat povodňová rizika po proudu či proti proudu vodního toku, pokud taková opatření nebyla koordinována a dohodnuta v rámci částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky nebo v rámci mezinárodních oblastí povodí.
(4) Pokud zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod podle § 21 nebo jiné údaje naznačují, že cíle ochrany vod stanovené pro příslušný vodní útvar podle § 23a odst. 3 až 6 nebudou pravděpodobně dosaženy, musí být
a) vyšetřeny příčiny možného nesplnění,
b) přešetřena odpovídající povolení k nakládání s vodami, na něž se vztahuje § 12 odst. 1 písm. h) bod 5 § 12 odst. 3 písm. a),
c) přešetřeny a upraveny programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,
d) přijata dodatečná opatření pro dosažení těchto cílů ochrany vod, včetně stanovení přísnějších hodnot vybraných ukazatelů, nebo stanovit další ukazatele, pokud je to účelné.
(5) V případech dočasného zhoršení stavu vodních útvarů daného okolnostmi přírodní povahy nebo vyšší mocí, které jsou výjimečné nebo nemohly být rozumně předvídány, jako v případě extrémních povodní nebo období déletrvajícího sucha nebo v důsledku havárií, je nutné splnit tyto podmínky:
a) přijmout všechna vhodná opatření s cílem předejít dalšímu zhoršování stavu a neustoupit od dosažení cílů ochrany vod podle § 23a odst. 1 u ostatních vodních útvarů neovlivněných těmito mimořádnými okolnostmi,
b) podmínky, za kterých mohou být okolnosti označeny za mimořádné nebo rozumně nepředpověditelné, jsou uvedeny, včetně zavedení příslušných ukazatelů, v plánu povodí,
c) opatření, která mají být přijata za takovýchto mimořádných okolností, jsou zahrnuta do programů opatření a nebudou oslabovat obnovu jakosti daného vodního útvaru po skončení mimořádných okolností,
d) důsledky mimořádných nebo rozumně nepředpověditelných okolností se každoročně přezkoumají a s ohledem na důvody prodloužení lhůt stanovené v § 23a odst. 5 a stanovení méně přísných cílů v § 23a odst. 6 se přijmou všechna proveditelná opatření s cílem v co možná nejkratším čase obnovit ve vodním útvaru stav, který byl před mimořádnou okolností, a
e) souhrn důsledků mimořádných okolností a opatření, která byla nebo mají být přijata v souladu s písmeny a) a d), se uvedou v nejbližší aktualizaci plánu povodí.
(6) Uskutečnění opatření podle odstavce 2 nesmí vést ke zhoršení znečištění pobřežních vod a moří nebo ke zvýšení znečištění povrchových vod. Tento požadavek se neuplatní, pokud by jeho důsledkem bylo zvýšené znečištění životního prostředí jako celku.
(7) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a krajskými úřady předkládá každé 3 roky vládě souhrnnou zprávu o plnění programů opatření a o stavu povrchových a podzemních vod a hospodaření s vodami v oblastech povodí.
HLAVA V
OCHRANA VODNÍCH POMĚRŮ A VODNÍCH ZDROJŮ
Díl 3
Ochrana vodních zdrojů
§ 30
Ochranná pásma vodních zdrojů
(1) K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů ochranné pásmo změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.
(2) Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.
(3) Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé území
a) u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí,
b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,
c) u vodních toků
1. s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,
2. bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,
d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení,
e) v ostatních případech individuálně.
(4) Vodoprávní úřad může stanovit v odůvodněných případech ochranné pásmo I. stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 3 písm. a) až d).
(5) Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I. stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II. stupně, je-li to účelné, stanovovat postupně po jednotlivých územích.
(6) Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu. Nepodají-li návrh na jejich stanovení ti, kteří mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, popřípadě ti, kteří o povolení k takovému odběru žádají, u vodárenských nádrží pak ti, kteří vlastní vodní díla sloužící ke vzdouvání vody v takových nádržích nebo jsou jejich stavebníky, může jim předložení tohoto návrhu s potřebnými podklady vodoprávní úřad uložit. Za vodárenské nádrže podle předchozí věty se považují nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 13.
(7) Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní. Vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu.
(8) V ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.
(9) Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo na návrh rozhodne o zrušení ochranného pásma.
(9) Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad ochranné pásmo opatřením obecné povahy zruší.
(10) V opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad stanoví, které činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření jsou v ochranném pásmu povinny provést osoby podle odstavce 12, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.
(11) Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům těchto pozemků a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout v případě vodárenských nádrží vlastníci vodních děl umožňujících v nich vzdouvání vody, v ostatních případech oprávnění (§ 8) k odběru vody z vodního zdroje; je-li jich více, poměrně podle povoleného množství odebírané vody. Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové náhradě soud.
(12) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech vodních zdrojů uloženými vodoprávním úřadem k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteří jsou oprávněni vodu z těchto vodních zdrojů odebírat, popřípadě o povolení k jejímu odběru žádají, u vodárenských nádrží pak vlastníci nebo stavebníci vodních děl sloužících ke vzdouvání vody.
(13) Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.
Díl 5
Ochrana jakosti vod
§ 38
Odpadní vody
Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu) a jejich směsi se srážkovými vodami, jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody vznikající při provozování skládek a odkališť nebo během následné péče o ně, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu..
(2) Odpadní vody zneškodňované na komunální čistírně odpadních vod, kterou se rozumí zařízení pro čištění městských odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci splašků, musí svým složením odpovídat platnému kanalizačnímu řádu.
(3) Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací10a), stává se srážková voda vtokem do této kanalizace vodou odpadní.
(2)(4) Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, chladící vody užité na plavidlech a pro vodní turbíny, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle tohoto zákona. Za odpadní vody se dále nepovažují srážkové vody z dešťových oddělovačů, pokud oddělovač splňuje podmínky, které stanoví vodoprávní úřad v povolení. Odpadními vodami nejsou ani srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích21a).
(3)(5) Zneškodňováním odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo akumulace s jejich následným odvozem na čistírnu odpadních vod podle odstavce 8. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod, kterými se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod. Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství1a), může tak činit pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad.
(4)(6) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“). Odborná způsobilost pro rozbory odpadních vod a provádění odběrů vzorků se prokazuje osvědčením o akreditaci vydaným podle zákona o technických požadavcích na výrobky56), osvědčením o správné činnosti laboratoře nebo autorizací k výkonu úředního měření podle zákona o metrologii57), vztahující se na analytické stanovení relevantních ukazatelů a na odběr požadovaného typu vzorků odpadních vod.
(5)(7) Na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel ohlášeného podle § 15a, jehož podstatnou součástí je výrobek označovaný CE, se nevztahuje povinnost podle odstavce 4 6. Výčet a klasifikaci výrobků označovaných CE včetně hodnot přípustného znečištění odpadních vod z nich vypouštěných stanoví vláda nařízením minimální účinnosti čištění pro kategorie výrobků označovaných CE v procentech stanoví vláda nařízením.
(6) Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem.
(8) Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování odvozem na čistírnu odpadních vod a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí předložit doklady o odvozu odpadních vod za období posledních dvou kalendářních let. Odvoz může provádět pouze provozovatel čistírny odpadních vod nebo osoba oprávněná podle živnostenského zákona23). Ten, kdo provede odvoz, je povinen tomu, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, vydat doklad, ze kterého bude patrno jméno toho, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, lokalizace jímky, množství odvezených odpadních vod, datum odvozu, název osoby, která odpadní vodu odvezla a název čistírny odpadních vod, na které budou odpadní vody zneškodněny.
(7)(9) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jednotlivých staveb pro bydlení50), jednotlivých z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení50), staveb pro rodinnou rekreaci51) nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby52), vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8) k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu. Maximální povolené množství odpadních vod vypouštěné z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení nesmí celkově přesáhnout 15 m3/den.
(8)(10) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění množství a koncentrace vypouštěného znečištění (emisní limity) a objemu vypouštěných vod. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, normami environmentální kvality, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod nejvýše přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod (emisními standardy) stanovenými nařízením vlády a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, včetně specifikací nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití, které stanoví vláda nařízením a nejlepšími dostupnými technikami58) v oblasti zneškodňování odpadních vod. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vázán ukazateli vyjadřujícími stav podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění podzemních vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které stanoví vláda nařízením.
(9)(11) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad
a) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů a
b) posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod.
(10) Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvality, stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství, vodoprávní úřad stanoví přísnější přípustné hodnoty ukazatelů znečištění odpadních vod než hodnoty stanovené nařízením vlády podle odstavce 8, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich přípustné hodnoty. Takto stanovené hodnoty, které vláda stanoví nařízením, nesmí být přísnější než hodnoty dosažitelné použitím nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod; normy přímo použitelného předpisu Evropských společenství tím nejsou dotčeny. Obdobně to platí i v případech ukazatelů znečištění a jejich hodnot stanovených nařízením vlády podle § 31, 34 a 35.
(12) Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvality stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, stanoví vodoprávní úřad v povolení přísnější emisní limity, než jsou emisní standardy podle odstavce 10, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich emisní limity. Vodoprávním úřadem stanovené emisní limity nesmí být přísnější než hodnoty dosažitelné při použití nejlepších dostupných technik v oblasti zneškodňování odpadních vod55). Uvedený postup platí obdobně pro případy stanovení ukazatelů znečištění a emisních standardů stanovených nařízením vlády podle § 31, 34 a 35.
(11)(13) Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod.
(12)(14) Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 8 10 nebo podle § 31.
(13)(15) V pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.
§ 39
Závadné látky
(1) Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen "závadné látky"). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.
(2) V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření:
a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen „havarijní plán“) a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení,
b) provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let.
(3) Seznam nebezpečných závadných látek a dalších látek nebo skupin látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení (dále jen „nebezpečné látky“), je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu; tento seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky (dále jen „zvlášť nebezpečné látky“). Zvláštní kategorií nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek jsou prioritní látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy. Seznam prioritních látek stanoví vláda nařízením. Součástí seznamu prioritních látek je také kategorie prioritní nebezpečné látky, což jsou látky, které vytvářejí velmi vysoké riziko ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí z důvodu své perzistence a schopnosti bioakumulace. K omezení znečišťování povrchových a podzemních vod nebezpečnými látkami a zvlášť nebezpečnými látkami může vláda přijmout na návrh Ministerstva životního prostředí Program na snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami.
(4) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména
a) umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují, tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
b) používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod,
c) nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod,
d) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; těsnost nádrží určených pro skladování ropy nebo ropných produktů s minimálním objemem 1 000 m3 nebo používaných pro skladování ropy a ropných produktů podle zákona o nouzových zásobách ropy21b), zabezpečených nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod a kontinuálně sledovaných kontrolními systémy, jejichž výstupy jsou zaznamenávány a uchovávány do doby provedení bezprostředně následující zkoušky těsnosti, lze, pokud není výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet nejméně jednou za 20 let; v případě skladování hnojiv a výluhů z objemných krmiv v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže v nich umístěné, se opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje,
e) vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniků závadných látek a výstupy z něj předkládat na žádost vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí,
f) zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru.
(5) Opatření podle odstavce 4 se přiměřeně vztahují i na použité obaly závadných látek.
(6) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, je povinen vést záznamy o typech těchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se nakládá, o jejich množství, o obsahu jejich účinných složek, o jejich vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám a tyto informace na vyžádání poskytnout vodoprávnímu úřadu a Hasičskému záchrannému sboru České republiky.
(7) Vodoprávní úřad může při použití závadných látek povolit z ustanovení odstavce 1 výjimku, nejde-li o ropné látky, a to v nezbytně nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito
a) k úpravě a udržování koryta vodního toku,
b) ke krmení ryb,
c) z důvodů zdravotních,
d) k úpravě povrchových nebo podzemních vod pro určité způsoby užívání, například srážení anorganických živin přímo ve vodním toku,
e) k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku,
f) jako indikátorových látek pro účely měření, nebo
g) v rámci schválených sanačních technologií.
(8) Náležitosti havarijního plánu a nakládání se závadnými látkami včetně požadavků na odborně způsobilou osobu a záchytné vany podle odstavce 4 písm. d) stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Zásady pro stanovení podmínek pro použití závadných látek v případě výjimek podle odstavce 7 písm. b), d) a e) a při nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů a vymezení kategorií rybníků z hlediska rybářského hospodaření stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(9) Mytí motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod, je zakázáno.
(10) Na nakládání se sedimentovatelnými tuhými látkami uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu se nevztahují odstavce 2, 4 a 5 vztahují odstavce 2, 4 a 5 obdobně.
(11) Ukládání oxidu uhličitého49) do povrchových vod je zakázáno.
(12) K přikrmování ryb krmivy rostlinného původu prováděnému na rybníku tak, aby množství podávaných krmiv bylo rybí obsádkou zkonzumováno, a nedošlo tak ke k rozkladu krmiv a s tím spojenému zhoršení jakosti vod, není třeba výjimka z použití závadných látek. Krmivo použité pro tyto účely nesmí obsahovat nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné závadné látky a přikrmování bez výjimky nesmí být prováděno na povrchových vodách uvedených v seznamu přírodních koupališť podle zákona o ochraně veřejného zdraví a na vodárenských nádržích. Za splnění podmínek uvedených ve větě první a druhé není třeba provádět na rybníku ani na odtoku z něj sledování jakosti vod. V případě kontroly předloží rybníkář vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí evidenci o hospodaření vedenou podle zákona o rybářství.
§ 42
Opatření k nápravě
(1) K odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií (dále jen "závadný stav") uloží vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod nebo původci havárie (dále jen "původce") (dále jen "původce závadného stavu"), povinnost provést opatření k nápravě závadného stavu (dále jen "opatření k nápravě"), popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha věci. Náklady na provedení opatření k nápravě nese ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. Pokud ten, komu byla uložena opatření, je neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zabezpečí opatření k nápravě vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí na náklady původce jeho náklady. Za původce závadného stavu se považuje ten, kdo závadný stav způsobil. Pokud k havárii došlo v důsledku zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky nebo jednotek požární ochrany, nepovažují se za původce havárie, jestliže k zásahu použili přiměřených prostředků.
(2) Vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí uloží podle potřeby opatření k nápravě nabyvateli majetku získaného způsobem uvedeným ve zvláštním zákoně,22) který není původcem závadného stavu, ale k jehož majetku takto získanému je závadný stav vázán. Takto postupuje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí v případě, že nabyvatel tohoto majetku jej získal s vědomím ekologické zátěže a byla-li s ním o tom uzavřena zvláštní smlouva nebo byla-li mu poskytnuta sleva z kupní ceny z důvodu závadného stavu, jenž je předmětem opatření k nápravě. Tímto způsobem postupuje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí i v případě, existuje-li dosud původce závadného stavu.
(3) Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uloženého původci závadného stavu podle odstavce 1 nebo nabyvateli majetku podle odstavce 2 přecházejí na jejich právní nástupce.
(4) Nelze-li opatření k nápravě uložit podle odstavců 1 až 3 a hrozí-li závažné ohrožení nebo znečištění povrchových nebo podzemních vod, zabezpečí nezbytná opatření k nápravě příslušný vodoprávní úřad z vlastního podnětu nebo z podnětu České inspekce životního prostředí. Může k tomuto účelu uložit provedení opatření k nápravě právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních právních předpisů,23) která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá. Účastníkem řízení o uložení opatření je jen tato osoba; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. K tomuto účelu zřizuje kraj v rámci svého rozpočtu zvláštní účet ročně doplňovaný do výše 10 000 000 Kč.
(5) Ze zvláštního účtu kraje zřízeného podle odstavce 4 lze hradit rovněž náhradu nákladů na nápravná opatření k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů23a). Příslušný kraj zašle tyto prostředky příslušnému orgánu podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů bez zbytečného odkladu na základě jeho žádosti.
(6) Vlastníci majetku, na němž závadný stav vázne nebo jejichž majetku je nutno použít při odstranění závadného stavu a kteří nejsou těmi, jimž bylo opatření k nápravě uloženo, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě uloženého nebo nařízeného vodoprávním úřadem. Za tím účelem jsou povinni umožnit vstup, popřípadě vjezd na své pozemky a stavby a strpět omezení obvyklého užívání svých pozemků a staveb.
(7) Pro vstup, popřípadě vjezd do staveb a zařízení ozbrojených sil České republiky, Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby České republiky platí zvláštní právní předpisy.24)
(8) Jestliže se uložená opatření k nápravě dotýkají cizích pozemků nebo staveb, je třeba co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených pozemků a staveb; vstup, popřípadě vjezd a zamýšlená omezení obvyklého užívání pozemků nebo staveb je třeba jim předem oznámit, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Po dokončení opatření k nápravě jsou ti, jimž byla opatření k nápravě uložena, povinni na své náklady uvést pozemky nebo stavby do předchozího stavu, pokud se s jejich vlastníky nedohodli jinak; jsou-li opatření k nápravě prováděna na základě rozhodnutí vodoprávního úřadu podle odstavce 4, hradí tyto náklady příslušná obec, a to z prostředků státu.
(9) Náhradu za majetkovou újmu nebo omezení vzniklá vlastníkům při provádění opatření k nápravě na jejich pozemcích nebo stavbách hradí ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. V případě uvedeném v odstavci 4 hradí tuto náhradu příslušný vodoprávní úřad. Právo na náhradu musí být uplatněno u toho, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo, nebo u příslušného vodoprávního úřadu do 6 měsíců od jeho vzniku, jinak zaniká. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody.
HLAVA VII
SPRÁVA POVODÍ
§ 54
(1) Správou povodí se rozumí správa významných vodních toků (§ 47 odst. 4), některé činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v dané oblasti povodí (§ 21) a další činnosti, které vykonávají správci povodí podle tohoto zákona.
(2) Správu povodí vykonávají správci povodí.
Správci povodí poskytují pro činnost vodoprávních úřadů a pro činnost České inspekce životního prostředí podle § 112, na jejich žádost, technické, ekonomické a jiné údaje, pokud je mají k dispozici.
(4) Správci povodí v rámci své činnosti podávají podněty, návrhy a vyjádření vodoprávním úřadům a jiným správním úřadům z hlediska zájmů daných příslušnými plány v oblasti vod a z hlediska dalších zájmů sledovaných zákonem, zejména ve věcech ochrany vodních poměrů, ochrany vod, hospodárného využívání vodních zdrojů, minimálních zůstatkových průtoků vodních toků, minimálních hladin podzemních vod a při přechodném nedostatku vody. Dále poskytují stanoviska správců povodí zejména pro vydání povolení k nakládání s vodami [§ 8 odst. 1 písm. a) až c)], včetně posouzení návrhů hodnot emisních limitů z hlediska souladu s § 38 odst. 10, pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [§ 14 odst. 1 písm. a) až c)], pro vydání stavebního povolení k vodním dílům (§ 15), k ohlášení vodních děl (§ 15a), pro udělení souhlasu (§ 17), závazného stanoviska (§ 104 odst. 9) a výjimky podle § 23a odst. 8, a to včetně posouzení možnosti zhoršení či nemožnosti dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného vodního útvaru (§ 23a odst. 7), a míry povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení (§ 17 odst. 1 písm. c)(, a pro vydání vyjádření (§ 18), ve kterých posuzují soulad záměrů umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu, zařízení nebo provádět jiné činnosti s výše uvedenými zájmy, pokud by takové záměry mohly ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, popřípadě jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod.
(5) Správci povodí spolupracují se správci drobných vodních toků a pověřenými odbornými subjekty při řešení úkolů týkajících se celé oblasti povodí.
(6) Správci povodí evidují v rámci příslušné oblasti povodí snižování retenčních schopností záplavových území vlivem změn v území32a), zejména realizací staveb na ochranu před povodněmi, a při výkonu svých kompetencí navrhují příslušným orgánům způsob kompenzace případných negativních vlivů změn v území na retenční schopnost záplavových území.
HLAVA IX
OCHRANA PŘED POVODNĚMI
Díl 1
Ochrana před povodněmi
§ 67
Omezení v záplavových územích
(1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky; to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.
(2) V aktivní zóně je dále zakázáno
a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,
b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,
c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,
d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.
(3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpečí nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.
HLAVA X
POPLATKY
Díl 1
Poplatky
§ 88
Poplatek za odebrané množství podzemní vody
(1) Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody [§ 8 odst. 1 písm. b) bod 1 a § 8 odst. 2] (dále jen "odběratel"), je za podmínek stanovených tímto zákonem povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. V případě, že oprávněný umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu10a) tím, že na něj výkon povolení smluvně převedl36a) a tento provozovatel oznámil svůj název, sídlo a identifikační číslo osoby České inspekci životního prostředí, považuje se za odběratele tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu. Poplatek se platí za kalendářní rok a jeho sazby v Kč/m3 jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2) Poplatek se neplatí za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku, dále za odběry povolené k účelu získání tepelné energie, za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod, za odběry vody ke snižování jejich hladiny a za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.
(3) Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obce, odebrané množství vody se pro účely zpoplatnění sčítá. Jedním vodním zdrojem podzemní vody se pro účely poplatků rozumí podzemní voda nacházející se ve stejném dílčím povodí, které je specifikováno číslem hydrologického pořadí, a ve stejném hydrogeologickém rajonu.
(4) Vybírání a vymáhání poplatku vykonává správce daně příslušný podle sídla nebo místa pobytu jednotlivých odběratelů.
(5) Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje identifikační údaje podle právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních vod v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního prostředí do 15. října běžného roku. Odběratel není povinen poplatkové hlášení podávat, pokud nepodléhá zpoplatnění podle odstavce 2. Odběratel rovněž není povinen podávat poplatkové hlášení v případě, že od posledního jím podaného poplatkového hlášení nedošlo ke změně povolení k odběru podzemní vody, na jehož základě bylo první poplatkové hlášení podáno. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
(6) Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m3.
(7) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši zálohy a výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem, který doručí odběrateli a správci daně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu odběratele do 15. prosince běžného roku. Opravný prostředek proti zálohovému výměru nemá odkladný účinek. Výše záloh a výše čtvrtletních nebo měsíčních splátek stanovená zálohovým výměrem platí až do doby jejich změny novým zálohovým výměrem. Česká inspekce životního prostředí předává Generálnímu ředitelství cel do konce kalendářního roku seznam všech platných zálohových výměrů.
(8) V zálohovém výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud se jejich souhrnná výše rovná nebo je nižší než 300 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 300 000 Kč. Měsíční zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena. Odběratel je na základě vydaného zálohového výměru povinen platit stanovenou zálohu ve stanovených měsíčních nebo čtvrtletních splátkách každoročně až do doby případné změny výše zálohy a výše měsíčních nebo čtvrtletních záloh novým zálohovým výměrem. Nový zálohový výměr vydá Česká inspekce životního prostředí na základě nového poplatkového hlášení odběratele nebo v případě změny sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody stanovené tímto zákonem.
(9) Dojde-li k zániku odběratele v průběhu kalendářního roku bez právního nástupce, je odběratel povinen nejpozději ke dni zániku zaplatit poměrnou část předpokládaného ročního poplatku, na jehož úhradu se započtou do té doby provedené zálohy týkající se téhož kalendářního roku.
(10) Odběratel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ve kterém uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu vyrovnání poplatku, zejména údaje o výši zaplacených záloh a skutečném množství odebrané podzemní vody v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční výši poplatku za uplynulý kalendářní rok, porovná ji se zaplacenými zálohami, navrhne vyrovnání a předloží poplatkové přiznání České inspekci životního prostředí. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
(11) Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku skutečně odebraným objemem podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m3.
(12) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatku rozhodne o výši poplatku za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí odběrateli a správci daně příslušnému podle sídla nebo místa pobytu odběratele do 60 dnů po obdržení poplatkového přiznání s oznámením, že poplatkový výměr nabyl právní moci.
(13) V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřený poplatek, uhradí odběratel nedoplatek na účet příslušného správce daně do 30 dnů ode dne nabytí právní moci poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřený poplatek, vrátí příslušný správce daně odběrateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému správci daně doručeno oznámení České inspekce životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci.
(14) Kopii zálohového výměru a poplatkového výměru, které nabyly právní moci a jsou vykonatelné, zašle Česká inspekce životního prostředí bezodkladně Státnímu fondu životního prostředí.
(15) Část poplatků za odběr podzemní vody ve výši 50 % je příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí. Poplatky, které jsou příjmem rozpočtu kraje, mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.
§ 89
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
(1) Právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, (dále jen "znečišťovatel") je za podmínek stanovených v tomto zákoně povinna platit poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod (dále jen "poplatky"). Poplatky se platí za jednotlivé zdroje znečišťování.
(2) Povinnost platit poplatky podle odstavce 1 se nevztahuje na vypouštění
a) minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona2) jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
b) přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,
c) vod ze sanačních vrtů,
d) odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín.
(3) Dojde-li v důsledku povodně nebo jiné přírodní katastrofy k omezení nebo přerušení provozu čistírny odpadních vod, platí znečišťovatel za období nezbytně nutné k obnovení jejího provozu poplatky ve výši odpovídající poměrné části poplatků stanovených poplatkovým výměrem za předchozí kalendářní rok. Omezení, přerušení a obnovení provozu čistírny odpadních vod znečišťovatel neprodleně oznámí České inspekci životního prostředí, která tyto skutečnosti prověří a zohlední v poplatkovém výměru za toto období.
§ 90
Výše poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
(1) Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit zpoplatnění. Ukazatele znečištění, hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění a sazby poplatku členěné podle jednotlivých ukazatelů znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2) Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových je znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 100 000 m3.
(3) Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod se vypočte vynásobením objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1 m3.
(4) Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod se rovná součtu dílčích částek vypočtených podle jednotlivých ukazatelů znečištění jako násobek sazby poplatku a celkového množství vypouštěného znečištění za kalendářní rok. V případě, že u některé zpoplatněné látky dojde ke snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku nejméně o 20 %, nejvýše však o 50 %, snižuje se poplatek za tuto látku o dvojnásobek dosaženého snížení. Dojde-li u některé zpoplatněné látky ke snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku o více než 50 %, poplatek za tuto látku se neplatí. Celkové množství znečištění se zjistí vynásobením průměrné roční koncentrace znečištění u příslušného ukazatele znečištění ročním objemem vypouštěných odpadních vod.
(5) Sazba pro zpoplatnění u ukazatele znečištění "organické látky charakterizované chemickou spotřebou kyslíku" se použije podle odpovídajícího druhu odpadních vod.
(6) Znečišťovatel může pro účely výpočtu poplatku pro jeden zdroj znečištění odečíst množství znečištění obsažené v jím odebrané a použité vodě nebo ve vodě odebrané a použité jinou právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která mu předává vzniklé odpadní vody k dalšímu zneškodňování, od zjištěného celkového množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách z daného zdroje znečištění. Odečtené množství znečištění odebrané vody doloží údaji o koncentracích znečištění v odebrané vodě podle příslušných ukazatelů znečištění a údajem o jejím odebraném množství v roce, za který je poplatek vypočítáván. Za správnost údajů o množství znečištění v odebrané vodě odpovídá znečišťovatel.
§ 91
Sledování, měření a evidence znečištění odpadních vod
(1) Pro účel stanovení výše poplatků je znečišťovatel, kterému vznikla poplatková povinnost podle tohoto zákona, povinen u každého zdroje a výpustě sledovat koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v příslušných ukazatelích, měřit objem vypouštěných odpadních vod a vést o tomto sledování a měření provozní evidenci podle jednotlivých ukazatelů znečištění. Znečišťovatel odpovídá za správnost zjištění zdrojů znečišťování vypouštěných odpadních vod, stanovení koncentrace znečištění podle příslušných ukazatelů znečištění, měření objemu vypouštěných odpadních vod a vedení provozní evidence. Veškeré podklady k vedení provozní evidence je znečišťovatel povinen uchovávat po dobu 5 let.
(2) Vypouští-li znečišťovatel odpadní vody v jedné lokalitě více výpustmi, pro účely výpočtu poplatků se do množství znečištění a objemu vypouštěných odpadních vod započítávají vypouštěné odpadní vody ze všech výpustí. Více výpustmi v jedné lokalitě se rozumějí například jednotlivé výpustě z veřejné kanalizace v rámci jedné obce, jednotlivé výpustě z areálu průmyslové výroby. Při výpočtu poplatku se použije rozdílná sazba pro čištěné a nečištěné odpadní vody. Čištěné odpadní vody jsou vody vyčištěné např. v mechanicko-biologické nebo mechanicko-chemické čistírně odpadních vod. V pochybnostech o tom, zda jde o čištěné odpadní vody, či nikoliv, rozhodne Česká inspekce životního prostředí.
(3) Bližší vymezení zdroje znečišťování, postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách, metody měření ukazatelů znečištění, zjišťování průměrné koncentrace znečištění a ročního objemu vypouštěných odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění podle § 90 odst. 6, provádění měření objemu vypouštěných odpadních vod a náležitosti provozní evidence stanoví vláda nařízením.
§ 92
Rozbory a kontrola znečištění odpadních vod
(1) Pro účely kontroly správnosti sledování znečištění odpadních vod mohou provádět rozbory jen oprávněné laboratoře pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen "kontrolní laboratoř").
(2) Kontrolu správnosti sledování a měření objemu vypouštěných odpadních vod mohou zajišťovat jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen "měřící skupina"). Způsob sledování znečištění odpadních vod, měření objemu vypouštěných odpadních vod, požadavky na způsobilost oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin k provádění rozborů ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a pro kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely tohoto zákona stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Ministerstvo životního prostředí pravidelně zveřejňuje ve svém Věstníku seznam oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin.
(3) Znečišťovatel je povinen umožnit pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřících skupin a osobám provádějícím svou činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů, poskytnout jim podklady nezbytné pro provedení kontroly a zajistit podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění.
(4) Úhrady nákladů spojených s prováděním rozborů a kontrol znečištění odpadních vod pro účely výkonu státní správy zajistí Státní fond životního prostředí České republiky na základě návrhu České inspekce životního prostředí.
(5) Za odebrané vzorky pro účely rozborů a kontroly znečištění odpadních vod nenáleží znečišťovateli, jemuž byl vzorek odebrán, náhrada.
§ 93
Zálohy
(1) Pro stanovení výše záloh na poplatky pro následující kalendářní rok je znečišťovatel povinen zpracovat poplatkové hlášení s uvedením skutečností rozhodných k jejímu výpočtu, zejména údaje o množství i koncentraci ukazatelů znečištění a o objemu vypouštěných odpadních vod v členění podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jejich výpustí včetně údajů pro odpočet znečištění v odebrané vodě (§ 90 odst. 6) a údajů o poskytnutých odkladech pro účely výpočtu výše poplatků. V poplatkovém hlášení znečišťovatel vypočte výši záloh na poplatky a předloží je České inspekci životního prostředí nejpozději do 15. října běžného roku. Vzor poplatkového hlášení stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(2) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh na poplatky stanoví výši zálohy výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému správci daně, Státnímu fondu životního prostředí České republiky do 15. prosince běžného roku. Ve výměru Česká inspekce životního prostředí stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud jejich souhrnná výše se rovná nebo je nižší než 1 000 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 1 000 000 Kč.
(3) Měsíční zálohy je znečišťovatel povinen zaplatit nejpozději do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je znečišťovatel povinen zaplatit nejpozději do dvacátého pátého dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena.
(4) Zjistí-li Česká inspekce životního prostředí v průběhu roku, v němž jsou zálohy splatné, že skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na poplatky se liší od údajů uvedených v poplatkovém hlášení o více než 30 % nebo že znečišťovatel neuvedl v poplatkovém hlášení hodnoty znečištění za všechny ukazatele znečištění přesahující limitní hodnoty uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu vydá podle skutečných údajů nový výměr do 30 dnů ode dne, v němž uvedené skutečnosti zjistil. V tomto novém výměru stanoví nově výši záloh pro zbývající část roku, a to obdobným způsobem podle odstavce 2; výše dosud splatných záloh se nemění. Obdobně postupuje, zjistí-li, že znečišťovatel poplatkové hlášení nepředložil.
(5) Zjistí-li znečišťovatel, že se skutečné údaje rozhodné pro výpočet záloh na poplatky liší od údajů, které uvedl v poplatkovém hlášení, o více než 30 %, je povinen podat nové poplatkové hlášení, na jehož podkladě Česká inspekce životního prostředí vydá nový výměr o stanovení záloh na poplatky, a to do 30 dnů ode dne obdržení nového poplatkového hlášení. V ostatním platí obdobně odstavce 2 a 4.
(6) Povinnosti uvedené v odstavcích 4 a 5 se nevztahují na ojedinělé jednorázové odchylky.
§ 94
Poplatkové přiznání
(1) Znečišťovatel je povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. V tomto přiznání znečišťovatel uvede skutečné údaje o množství ukazatelů znečištění podléhajících zpoplatnění, jejich koncentraci ve vypouštěných odpadních vodách a o objemu vypouštěných odpadních vod pro jednotlivé zdroje znečišťování a jejich výpustě, včetně údajů potřebných pro případný odečet v odebrané vodě (§ 90 odst. 6), údajů o poskytnutých odkladech a výši zaplacených záloh. Vzor poplatkového přiznání stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(2) Česká inspekce životního prostředí na podkladě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet poplatků stanoví výši poplatků za uplynulý kalendářní rok poplatkovým výměrem, který doručí znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu fondu životního prostředí České republiky do 30. dubna běžného roku. V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřená výše poplatků, je znečišťovatel povinen nedoplatek zaplatit na účet příslušného správce daně do 15 dnů ode dne doručení poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřené poplatky, vrátí příslušný správce daně znečišťovateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému správci daně doručeno oznámení České inspekce životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci a je vykonatelný. Nedoplatky nebo přeplatky nepřesahující částku 500 Kč se převádějí do dalšího zúčtovacího období.
§ 95
Výměr o stanovení záloh na poplatky a poplatkový výměr se vydávají podle jednotlivých zdrojů znečišťování a jsou podkladem pro vybírání a vymáhání poplatků.
§ 96
Odklad placení poplatků
(1) Znečišťovatel, který prokazatelně na podkladě povolení zahájil práce na stavbě čistírny odpadních vod (dále jen "stavba") nebo jiného zařízení investičního charakteru (dále jen "jiné zařízení") ke snížení množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách a kterému vodoprávní úřad povolil (§ 38 odst. 9) po dobu výstavby vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem, 38) avšak po uplynutí výstavby hodnotami nepřesahujícími úroveň stanovenou zvláštním právním předpisem (§ 38 odst. 5), nebo pro tento účel smluvně převedl prostředky, může nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo uzavření smlouvy o převedení finančních prostředků požádat Českou inspekci životního prostředí o povolení odkladu placení až o 80 % výše poplatků za zdroj znečištění, pro který tyto práce zahájil nebo finanční prostředky převedl (dále jen "odklad"). Rozhodnutí o odkladu placení poplatků zašle Česká inspekce životního prostředí znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu fondu životního prostředí České republiky.
(2) Odklad lze povolit od prvního dne měsíce následujícího po dni skutečného zahájení stavby nebo výstavby jiného zařízení doloženého zápisem ve stavebním deníku nebo v případě sdružení finančních prostředků až po zahájení stavby či jiného zařízení, nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po dni uzavření smlouvy o sdružení. Odklad trvá do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení stavby v pravomocném povolení vodoprávního úřadu. Česká inspekce životního prostředí povolí odklad nejvýše do částky nákladů stavby nebo jiného zařízení. Odklad nelze povolit, pokud jakost odpadních vod vypouštěných z čistírny odpadních vod nebo jiného zařízení v období 12 měsíců před zahájením stavby již plní přípustné hodnoty ukazatelů znečištění stanovené zvláštním právním předpisem (§ 38 odst. 8).
(3) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, dokončí stavbu nebo jiné zařízení před termínem stanoveným k jejich dokončení v pravomocném povolení vodoprávního úřadu, je povinen tuto skutečnost do jednoho měsíce ode dne jejich dokončení písemně oznámit České inspekci životního prostředí. Odklad končí posledním dnem měsíce, ve kterém bylo písemné oznámení České inspekci životního prostředí doručeno.
(4) Pokud znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, požádal podle zvláštního právního předpisu4) o souhlas se zahájením zkušebního provozu nebo mu bylo vydáno povolení o prozatímním užívání stavby nebo jiného zařízení ke zkušebnímu provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí a tento souhlas mu byl udělen, odklad trvá po dobu zkušebního provozu, nejpozději však 2 roky od udělení souhlasu nebo povolení.
(5) V případě, že znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, nesplnil podmínky odkladu, je znečišťovatel na základě rozhodnutí České inspekce životního prostředí povinen odloženou část poplatku zaplatit nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí rovnoměrnými měsíčními splátkami. Případné odvolání proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(6) Znečišťovatel může požádat o odklad nejpozději do jednoho roku ode dne zahájení stavby nebo jiného zařízení nebo od data uzavření smlouvy o sdružení prostředků.
(7) Znečišťovatel je povinen předložit potřebné doklady pro přiznání odkladu a pro posouzení splnění jeho podmínek.
(8) Náležitosti žádostí o povolení odkladu a postup České inspekce životního prostředí pro jejich posuzování a povolování odkladu stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
§ 97
Prominutí části poplatků
(1) Dodržel-li znečišťovatel nebo ten, s kým znečišťovatel uzavřel smlouvu o sdružení prostředků, lhůtu k dokončení stavby nebo jiného zařízení stanovenou v povolení vodoprávního úřadu a podmínky stanovené v povolení k vypouštění odpadních vod, promine Česká inspekce životního prostředí znečišťovateli část poplatků ve výši odpovídající částce, jejíž zaplacení bylo podle § 96 rozhodnutím České inspekce životního prostředí odloženo; prominutou část poplatků může Česká inspekce životního prostředí v rozhodnutí o prominutí části poplatků označit za dotaci38).
(2) O prominutí části poplatků v případech podle odstavce 1 rozhoduje Česká inspekce životního prostředí na podkladě žádosti znečišťovatele. Rozhodnutí zasílá znečišťovateli, příslušnému správci daně a Státnímu fondu životního prostředí České republiky.
§ 98
Odvolání proti rozhodnutí o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových nemá odkladný účinek.40)
§ 99
Správa poplatků
(1) Vybírání a vymáhání poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových vykonává správce daně příslušný podle sídla jednotlivých znečišťovatelů.
(2) Poplatky včetně záloh, úroku z prodlení a pokut platí znečišťovatel na účet příslušného správce daně a jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Výnos poplatků a jejich příslušenství včetně záloh, vybrané úroky z prodlení a pokuty převádí příslušný správce daně na účet Státního fondu životního prostředí České republiky měsíčně.
§ 100
Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních
(1) Za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních platí oprávněný (§ 8) poplatek.
(2) Za vypouštění z jednotlivých staveb pro bydlení a pro individuální rekreaci se poplatek neplatí. Za vypouštění v ostatních případech se stanoví poplatek ve výši 350 Kč za každého 1 ekvivalentního obyvatele podle kapacity zařízení určeného k čištění odpadních vod za kalendářní rok.
(3) Povinnost platit poplatky podle odstavce 1 se nevztahuje na vypouštění
a) minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona2) jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
b) přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,
c) vod použitých za účelem získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm. d)],
d) znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].
(4) Poplatek se platí do 31. ledna po uplynutí roku, v němž platební povinnost vznikla.
(5) Poplatek se platí obci, na jejímž katastrálním území k vypouštění dochází, a je jejím příjmem.
(6) Vodoprávní úřad vydávající povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních předává obci potřebné údaje.
(7) Při stanovení poplatků postupuje obec podle správního řádu.
Díl 1
Poplatek za odebrané množství podzemní vody
Oddíl 1
Poplatek
§ 88
Subjekt poplatku
ࠀ ࠂ ࠚ ࠜ ࠲ ࠴ ࠶ ࡐ ࡚ ठ फ़ ॠ ম ০ ৸ ਦ ਨ ઌ �뿏龯꾿趿线繯䱝㵾 ᔜ䉨䀱ᘀ顨⠀伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔠ䉨䀱ᘀ⭨項䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀ⭨項㔀脈࠻侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ搬伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ⭨項伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀ⭨項㔀脈⨾企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ搬㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ걨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ⭨項㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀꉨᑾ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀቨ㼥㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ읨譊㔀脈䩏䩑䩞䩡ሀࠀ ࠜ ࡌ ࡎ ॠ ২ ৪ ৬ ৸ ਦ ਨ ઌ ઠ ઢ ૈ ૾ ଈ ù ë ë ã � Þ � Ô 케 Ï 쨀 Å 쀀 » 묀 ¶ 글 ܀ ␃愁Ĥ摧疋óЀ 摧᪕jЀ摧⁒Ѐ摧⁒Ѐ摧⁒Ѐ摧䗊@Ѐ摧⁒Ѐ摧ԫЀ摧ԫЀ摧ԫ܀ ␃愁Ĥ摧ԫЀ 摧ԫ ̀Ĥ♀愀Ĥ摧ԫ䀀&摧᪕j᐀ ઠ ઢ ૈ ૾ ஔ ப ඔ ඨ ඬ ථ ࿆ ფ ᄤ ᄺ ᅖ ᅨ ᅪ ᇺ ሺ ሼ ᎔ Ꮠ Ꮤ 틱쏱ꖴꖴ薕ꖴ뒕뒥둵噦ꕆꖴᔟ䉨䀱ᘀ譨㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀh᭳㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀh᭳伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ譨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ譨䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㙨䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㙨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ譨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ镨樚伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ剨ᰠ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ쩨䁅伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ剨ᰠ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᬀଈ ଊ ථ ࿂ ࿆ ᕦ ᕪ ᕲ ᕴ ᖶ ᖸ ᚦ ᚨ ᣐ ᣒ ᣔ ᱢ ᱤ Ẽ Ử ᾌ ú 切 ú 切 ú 切 õ í í � Ô � Ï 퐀 Ý 퐀 Ê 쨀 Ê Ѐ 摧䫼=Ѐ摧䫼=ࠀ 萏Щ葞Щ摧䫼=&䘋萏 萑˅葞 葠˅摧˃܀ ␃愁Ĥ摧䫼=Ѐ 摧崩Ѐ 摧疋óᔀᏔ ᕤ ᕦ ᕨ ᕪ ᕴ ᖸ ᤀ ᥆ ᥈ ᥰ ᥴ ᭜ ᮚ ᮜ ᮦ Ṟ Ẕ ẖ Ạ Ử Ữ Ự Ỳ ᾌ ᾎ 쟖ꢸꢸ蒖璸ꢸꢸꢸꢸ隸葢储 ᔢ䉨䀱ᘀﱨ㵊㔀脈䩏䩑庁Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀㅨ儠㔀脈⩈企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀﱨ㵊䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀﱨ㵊㔀脈⩈企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀݨ뱨㔀脈⩈企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀﱨ㵊㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀﱨ㵊伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ⥨ᡝ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᘖ饨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ䑨牴伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ譨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᨀᾌ ᾎ ᾜ ᾞ ῞ ῲ ‒ — ₌ ₎ ⅶ ⅸ ∊ ∴ ⊎ ⋰ ⏖ ␔ ␖ ⑶ ⒦ ñ æ æ æ � ñ æ æ æ æ æ æ æ æ ഀ ␃$㠀$⑈愀Ĥ摧㍏« 㜀$䠀$摧䯈ഀ ␃$㠀$⑈愀Ĥ摧䯈ᤀᾎ ῲ — ₎ ✰ ✾ ❀ ❎ ❐ ⡔ ⢊ ⢪ ⣊ ⤸ ⥸ ⦤ ⦪ ⩀ ⩆ ⪮ ⫮ ⭘ ⮘ ⮲ ⮴ ⱜ ⱞ Ⱳ ⱴ �췮췮춽麭뷍美翍濍濍翍翍峍屍峍ᔜ䉨䀱ᘀ屨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ̥j ᔀ䉨䀱ᘀ屨�伀Ɋ儀Ɋ唀Ĉ䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ졨腋䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㙨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ㙨㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ퍨ꈪ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ퍨ꈪ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ졨腋㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ졨腋伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀ佨ꬳ㔀脈䩏䩑庁Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀ졨腋㔀脈䩏䩑庁Ɋ愀ᡊḀ⒦ ┘ ▜ ◚ ◞ ♤ ♨ ❴ ❸ ⦰ ⦴ ⩌ ⩐ ⶖ ⷸ ⷼ ⽼ ⾀ ヮ ヲ ㈪ ㈮ 㑨 㑬 㕖 㕚 㙚 㙜 ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô ô 㜀$䠀$摧䯈ᰀⱴ 〮 〰 ペ ボ ム ヤ ユ 㐬 㐾 㗎 㘎 㙐 㙖 㙘 㙚 㚞 㛆 㜒 㜔 㜘 㢖 㢘 㭶 㭺 㸀 ��ꂰꂑꂁꁱ拱䍓S ᔟ䉨䀱ᘀ੨ࡪ䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ੨ࡪ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ⥨ᡝ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀṨꠏ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ罨创㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㉨鉑伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ㉨鉑㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ졨腋䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㙨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ屨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ̥j ᔀ䉨䀱ᘀ屨�伀Ɋ儀Ɋ唀Ĉ䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ졨腋伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᤀ㙜 㜘 㜜 㢖 㢘 㢠 㢢 㭼 㮀 㴼 㵀 㻢 㻦 䉲 䉶 䡜 䡠 䭈 䭌 䲊 䲎 冂 円 吠 ú ï Ö 쬀 Ë 쬀 Ë 쬀 Ë 쬀 Ë 쬀 Ë 쬀 Ë 쬀 Ë 쬀 Ë 쬀 ä 㜀$䠀$摧樊ഀ ␃$㠀$⑈愀Ĥ摧樊 㜀$䠀$摧༞¨ 㜀$䠀$摧䯈Ѐ 摧儲ᜀ㸀 㸔 㹆 䄶 䄼 吢 吤 否 吮 善 喆 嗌 嗎 奴 奶 奸 奺 巎 帎 悞 悠 悢 �샐뇐놢莓莓熓卢䑢녢8 ᘖ饨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ浨ꍤ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ孨᭠伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ⥨ᡝ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀ煨ᜀ煨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ煨䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ煨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ꽨ⵠ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀꥨ⭮伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ੨ࡪ䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ੨ࡪ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ੨ࡪ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ੨ࡪ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔀ吠 吢 听 吮 奸 奺 尜 尠 幜 幠 悞 悠 悤 悮 悰 慨 慪 搲 搶 桚 桞 榴 ô Þ 픀 Õ 픀 Õ 픀 Õ 픀 Ð 쬀 à 쌀 à 븀 ¹ 뤀 ¹ 뤀 ¹ Ѐ 摧崩Ѐ 摧ԯ|܀ ␃愁Ĥ摧㊹aЀ 摧悯-Ѐ 摧溩+ࠀ 萑˄葠˄摧崩ࠀ 萏ᄫ葞ᄫ摧䯈ఀ 萏ු萑˄葞ු葠˄摧䈓Æ 㜀$䠀$摧༞¨ᔀ悢 悤 悰 慦 慨 慪 慬 搶 搸 桞 桠 榸 榺 氜 氞 湖 湠 湤 潜 潞 灪 炰 燐 爎 玨 珮 番 痐 癨 뷏껡辞辞辞辞羞罰惡恎恎恎恎 ᔢ䉨䀱ᘀ難㔀脈䩏䩑庁Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ難㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ륨愲伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ륨愲㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ⥨ᡝ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ⥨ᡝ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ⽨簅伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀ⽨簅㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀ륨愲㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ륨愲㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ쁨ꤛ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᰀ榴 榸 氘 氜 湒 湖 湠 湢 潜 潞 焞 焢 痒 痖 癬 癰 礘 礚 筦 筨 筪 筬 筼 签 ú 切 ú 切 õ è õ � Ú � Ú � Ú � Ú � Õ 촀 Í 촀 Í ܀ ␃愁Ĥ摧䈓ÆЀ 摧֙áЀ 摧厷Oࠀ 萑˄葠˄摧簽¦Ѐ 摧㊹a܀ ␃愁Ĥ摧㊹aЀ 摧ԯ|Ѐ 摧崩ᜀ癨 癪 矮 砺 碰 磮 礘 礚 禌 秒 笤 筢 筤 筦 筨 筬 签 箈 箊 篪 簪 粚 糚 绀 缀 荢 莚 莢 蕖 薒 薖 �����鲬鲼綍彮彮彮彮湏佟 ᔟ䉨䀱ᘀ浨ꍤ䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ浨ꍤ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ⥨ᡝ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ⥨ᡝ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ፨왂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ፨왂㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ띨体㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㵨꙼㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀ難㔀脈䩏䩑庁Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ難㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀ띨体㔀脈⩈企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊḀ签 箈 箊 糠 糤 織 繘 联 聘 脸 脼 臠 臤 艊 艎 莦 莪 薚 薞 虴 虶 蠜 蠠 褔 褖 訖 ÷ î é é é é é é é é ä é Û ࠀ 萑˄葠˄摧ⵛ!Ѐ 摧䓂»Ѐ 摧崩ࠀ 萑˄葠˄摧崩܀ ␃愁Ĥ摧䈓Æᤀ薖 蘤 虞 虤 虲 虴 虶 蠜 褒 褔 覜 覴 覸 覼 觌 訖 記 訚 訜 賈 싒钣疅斔嚔㡇G ᔜ䉨䀱ᘀ㹨뉐伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ끨쥭伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ表潘伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ孨ℭ䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ浨ꍤ䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ浨ꍤ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ孨ℭ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ뙨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ쉨뭄㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ煨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ腨�䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ腨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ⥨ᡝ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊጀ訖 記 賈 賊 鉜 鉞 鉨 鉪 雐 雔 鴜 鴠 鸂 鸆 麜 麠 龘 龜 ꁀ ꁄ ꅈ ꅌ ꇆ ú è � Ö 쨀 Á 섀 Á 섀 Á 섀 Á 섀 Á 섀 Á 섀 Á 섀 Á 섀 ࠀ 萑˄葠˄摧‱Q ␃ᄁ쒄怂쒄愂Ĥ摧ᒨ-ࠀ 萑˄葠˄摧猇Yࠀ 萑˄葠˄摧⬣Àࠀ 萑˄葠˄摧墈oࠀ 萑˄葠˄摧倾²Ѐ 摧倾²ᘀ賈 賊 輌 輤 邌 邠 鉜 鉞 걄 거 걲 겞 겠 겢 겦 겨 겪 견 ���麭麎鹾息䡔9 ᔜ䉨䀱ᘀ饨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᘖ饨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᘖ⥨ᡝ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ㵨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ表潘伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀㅨ儠㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀㅨ儠㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀㅨ儠伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀݨ女㔀脈⨾企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ♨ᨣ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀꭨȰ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ⍨쀫㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ끨쥭㔀脈䩏䩑䩞䩡ᄀꇆ ꇊ ꊼ ꋀ ꎞ ꎢ ꓀ ꓄ ꔢ ꔦ ꕮ ꕲ ꖞ ꖢ ꗔ ꗘ Ꙃ ꙮ ꙲ Ꞅ ꞈ ꩂ ꩆ 겢 겨 겪 견 ö ö ö ö ö ö ö ö ö ö ö ö í í ࠀ 萏႘葞႘摧㹱]ࠀ 萑˄葠˄摧‱Qᬀ견 곎 곐 괆 괈 괔 괖 굸 굺 긬 기 깜 꽈 끢 놪 닎 닒 닼 됴 떰 띶 띺 며 멲 뭪 ö é Ù � Ù � Ô 퐀 Ô 퐀 Ô 퐀 Ô 퐀 Ô 퐀 Ô 퐀 Ô 퐀 Ô 퐀 Ѐ 摧㹱]܀ ␃愁Ĥ摧㹱]܀ ␃愁Ĥ摧ԑXఀ 萏ࡌ萑˄葞ࡌ葠˄摧㹱]ࠀ 萏ු葞ු摧䗊@᠀견 곎 곐 괆 괖 굸 냒 넒 쐪 쐶 윦 읦 췄 췆 캼 컼 틂 팲 팴 퍌 퍠 픴 픶 � � � � � � 袘桸塸壱䡸塸ᔟ䉨䀱ᘀѨ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ繨ꑘ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ뙨ဗ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ卨瀯㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ繨ꑘ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ煨崾㜀脈䩏䩑䩞䩡ᘖ饨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ浨ꍤ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ汨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ煨崾㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ쩨䁅伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ煨崾伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᰀ뭪 뭮 뱾 벂 뺠 뺤 뿨 뿬 삢 쇖 슜 쎂 쎆 쑔 쑘 옘 옜 죰 죴 쫈 쫌 챂 챆 췄 췈 칆 칊 콶 콺 튴 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú Ѐ 摧㹱]ᴀ튴 트 픶 픸 헮 헲 휌 휐 � � � � � � � � � � � � ú ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú ì Û � Û 팀 Ó 팀 Ó 츀 Î 츀 Ѐ 摧ᒨ-܀ ␃愁Ĥ摧‱Q܀ ␃愁Ĥ摧ԑXࠀ 萑˄葠˄摧塾¤ࠀ 萑˄葠˄摧⽓pЀ 摧塾¤Ѐ 摧㹱]᠀� � � � � � � � � � � � � � � � � � �샐��綏滐忐䝓8 ᔜ䉨䀱ᘀ饨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᘖ饨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᘖᅨ堅伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ끨쥭伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ浨ꍤ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀ푨ဌ㔀脈⨾企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀ罨ᕚ㔀脈⨾企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ繨ꑘ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ繨ꑘ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ繨ꑘ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ煨崾伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ煨崾㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ卨瀯㸀Ī䩏䩑䩞䩡ᄀ 料 蓼 ﮼ ﮾ ﯀ ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú Ѐ 摧ᒨ-ᴀ� ﮺ ﮼ ﯀ ﰠ ﰢ ﰬ ﰮ ﰰ ﱞ ﱠ ﱬ ﲨ ᄎ ूংᣮᣰᣴ퇱싱돱鎣莣玣撃撃摕摕摉 ᘖ饨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ浨ꍤ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ霶伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ繨백㘀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ霶㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀᅨ堅㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ屨녮㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ屨녮伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ㵨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀࡨ걌㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀㅨ儠㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀㅨ儠伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᨀ﯀ ﰢ ﰤ ﰰ ﱞ ﱠ ﱪ ﱬ ﲨ ﲪ ƎƒцшӜؒؖݦݪގঞஐౘಪ÷ ÷ ÷ ÷ ï ê ê ê ê ê ê ê ê ê Ѐ 摧㛴܀ ␃愁Ĥ摧㛴܀ ␃愁Ĥ摧湜±ᬀಪಮිූ၎ၒᒂᒆᛶᣮᣲ᧞᧠ᷘᷜ↲↶⒢⒦◎◐◒◔◠☈ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 í í í ܀ ␃愁Ĥ摧湜±Ѐ 摧婿Ѐ 摧㛴ᬀᣴ᧞᧢ᾘῘ⃮℮⍺⎺◎◐◒◔◠☈☊☔☖☰⟎⠖⥾⦎Ꞵ螗杷션墇塧H ᔟ䉨䀱ᘀ絨ꈅ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ屨녮伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ屨녮㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ屨녮㘀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ繨백㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ饨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᘙ饨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᘙ屨녮㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ浨ꍤ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ罨ᕚ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ霶伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ霶㜀脈䩏䩑䩞䩡ᜀ☈☊☔☖☰☲⭼⮀ⵐⵒ㎪㎬㭊㭌䍨䍪÷ ÷ ÷ Þ 턀 È 턀 » 묀 ¶ 묀 ¶ ꤀ ¤ Ѐ 摧ดkఀ萏 萑˄葞 葠˄摧䄒ÿЀ摧ดkఀ萏 萑˄葞 葠˄摧摭£ࠀ萑˄葠˄摧婿ఀ萏 萑˄葞 葠˄摧婿ࠀ萏 葞 摧掌¡ἐ&䘋萏 萑˅葞 葠˅摧˃܀ ␃愁Ĥ摧湜±ᄀ⦎⦒⧖⧢⧤⨐⨒⨔⫸⭸⭺⭼⭾⮀ⷨⷰⷼⷾ�뿏쿟냯邠疁呦呀. ᔣ䉨䀱ᘀ᭨餟㔀脈䩏䩐䩑䩞䩡ᔦ䉨䀱ᘀ罨ᕚ㔀脈⩈企Ɋ倀͊儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔣ䉨䀱ᘀ罨ᕚ㔀脈䩏䩐䩑䩞䩡ᔜ饨ᘀ豨ꅣ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᘖ饨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ浨ꍤ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ퍨ﭨ㘀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ周䨩㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ퍨ﭨ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ周䨩㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ絨ꈅ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ퍨ﭨ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ詨ⱊ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᄀⷾ⸔⸖⸞⸠⺀⺂⺄⾂⿂バㄶㇶㇸ㎜㎤㎨㎪��쯭ꮻ貛豽浽浝䵽㵽 ᔟ䉨䀱ᘀᑨ欎㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ앨遡䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀᑨ欎㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ앨遡㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ앨遡伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ浨ꍤ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ浨ꍤ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ豨ꅣ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ牨樀㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ빨ግ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔣ䉨䀱ᘀ᭨餟㔀脈䩏䩐䩑䩞䩡ᔣ䉨䀱ᘀ罨ᕚ㔀脈䩏䩐䩑䩞䩡᐀㎪㎬㎲㎶㎺㏺㐎㒠㒬㓊㓐㔪㔶㕊㕌㕎㟆㠆㪨쇑ꆱ醱熁醁兡䊱䈳 ᔜ䉨䀱ᘀ浨ꍤ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ앨遡伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀᕨ魱㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ쭨눜㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ፨뤜㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ굨㴝㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ᭨酑㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ遨缉㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ奨᱒㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ浨ꍤ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ豨ꅣ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ牨樀㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀᑨ欎伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊሀ㪨㪮㭈㭊㭌㭒㭖㭘㭚䁐䁒䃆䃢䃨䃼䆞쇐ꆱ芑珠佡伽a ᔣ䉨䀱ᘀ癨ḱ㔀脈䩏䩐䩑䩞䩡ᔣ䉨䀱ᘀ써㔀脈䩏䩐䩑䩞䩡ᔣ䉨䀱ᘀቨ㼒㔀脈䩏䩐䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀቨa伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ牨樀伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ牨樀㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ豨ꅣ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ牨樀㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀᑨ欎伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀᑨ欎㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ앨遡伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ앨遡䠀Ī䩏䩑䩞䩡ༀ䆞䆤䉾䊄䊆䊈䍤䍨䍪䍰䍲䍴䍶䍸䕶䕺䕼䕾䗨��뗇ꗙ薕蕵坦㡇坵 ᔜ䉨䀱ᘀ豨ꅣ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ앨遡㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ앨遡伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ牨樀伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ豨ꅣ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ牨樀㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ牨樀㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀᑨ欎㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔣ䉨䀱ᘀ뉨㈤㔀脈䩏䩐䩑䩞䩡ᔣ䉨䀱ᘀቨa㔀脈䩏䩐䩑䩞䩡ᔣ䉨䀱ᘀቨ㼒㔀脈䩏䩐䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ뉨㈤ ⑊㔀脈䩏䩐䩑䩞䩡ሀ䗨䚖䚘䚚䜚䜜䜞䜠䝦䝨䝪䝬䝮䦦䦨䦪䦬䭠뻐뻐뺬粌沌䕝-ᔮ䉨䀱ᘀ票㔀脈䩏䩐䩑庁Ɋ愀ᡊ渀ै琄ैᔮ䉨䀱ᘀ⥨༙㔀脈䩏䩐䩑庁Ɋ愀ᡊ渀ै琄ैᔜ䉨䀱ᘀ왨⸅伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀὨ]㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ牨樀㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ왨⸅㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀᑨ欎㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀᑨ欎㔀脈䩏䩑庁Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀ앨遡㔀脈䩏䩑庁Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ앨遡㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀᑨ欎伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀᑨ欎㜀脈䩏䩑䩞䩡ᄀ䍪䝨䝪䦨䦪侤侦圔圖慎战戚挔摌摎橎橐ò à 휀 Æ 였 Æ 섀 ´ ꜀ 餀 餀 餀 ࠀ 萑˄葠˄摧抚BЀ 摧悯-ࠀ萏˅葞˅摧㷑,ఀ萏イ萑͒葞イ葠͒摧掌¡ఀ萏 萑˄葞 葠˄摧㷑,Ѐ摧悯-ἑༀᄀ쒄㜂$䠀$葞 葠˄摧rjࠀ萏 葞 摧崟 ఀ萏 萑˄葞 葠˄摧׆.Ѐ摧ดkఀ萏 萑˄葞 葠˄摧rjက䭠䭬䱜䱞䱦䱨䲾䳄䷸丈乲予亖亚亰亾伂伒佌侈侞侠侢侤侦탨킵킵킜탨킄탨킄킄탨크䁐 ᔟ䉨䀱ᘀ㑨㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔷ䉨䀱ᘀ歨하㔀脈⩂企Ɋ倀͊儀Ɋ尀脈䩞䩡䡮Љ桰 䡴Љᔮ䉨䀱ᘀ譨楡㔀脈䩏䩐䩑庁Ɋ愀ᡊ渀ै琄ैᔮ䉨䀱ᘀᥨŢ㔀脈䩏䩐䩑庁Ɋ愀ᡊ渀ै琄ैᔱ䉨䀱ᘀ票㔀脈⩈企Ɋ倀͊儀Ɋ尀脈䩞䩡䡮Љ䡴Љᔴ䉨䀱ᘀ票㔀脈࠶侁Ɋ倀͊儀Ɋ尀脈庁Ɋ愀ᡊ渀ै琄ैᔮ䉨䀱ᘀ票㔀脈䩏䩐䩑庁Ɋ愀ᡊ渀ै琄ैᔮ䉨䀱ᘀ㕨䑽㔀脈䩏䩐䩑庁Ɋ愀ᡊ渀ै琄ै᠄侦侬侰侲侴儚儸儺兆兜兢兦兾冀出刀�샏ꆱꆑ澁征䁐. ᔢ䉨䀱ᘀ౨쵯㔀脈⩈企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ침䩻㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ꽨ⵠ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ꽨ⵠ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀ앨遡㜀脈⩈企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ앨遡㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ౨쵯㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ縧㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ앨遡伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ牨樀伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ텨ⰽ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ豨ꅣ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ牨樀㜀脈䩏䩑䩞䩡ༀ刀刂刄刼剂劶劼勴匴呆告嗤嘆嘶噐固圀圂圄圆園圔쇑쇑닑쇑ꋑꊒꊂꉲꉠD ᔷ䉨䀱ᘀ꽨ⵠ㔀脈⩂企Ɋ倀͊儀Ɋ尀脈䩞䩡䡮Љ桰 䡴Љᔢ䉨䀱ᘀ앨遡㔀脈⩈企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ晨譹㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ침䩻㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ꽨ⵠ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ앨遡㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ텨ⰽ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ앨遡䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ앨遡伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ౨쵯伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ౨쵯㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔀ圔圖圜圢圦堞塀塘塚塬塰墄墆墠쇑ꊲ莒捳䍓3 ᔟ䉨䀱ᘀ써㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㭨鼒㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ침䩻㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ앨遡㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ쭨䘼㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ쭨䘼伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ쭨䘼㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ앨遡㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ앨遡伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ텨ⰽ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ豨ꅣ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ텨ⰽ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ꽨ⵠ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊഀ墠墢墶壖壘夊娔婔嫐嬬嬮宲寖寘尐尒屔嶀嶺帀닁늣莓捳닡䕔5 ᔟ䉨䀱ᘀ㭨⽒㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㭨⽒伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ畨䴰伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀᥨŢ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ텨뱬㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ앨遡㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ앨遡㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ텨ⰽ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ앨遡伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ써㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ침䩻㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ쭨䘼㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ써伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊጀ帀帆幒幔幖忊怊怬恬恶悶慌慎慐慖慜慠战戚摊摌橌��낿ꆿ낿銿犂剢䊿銿r ᔟ䉨䀱ᘀ㹨驨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ텨ⰽ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ豨ꅣ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ텨ⰽ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ텨뱬㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ꽨ⵠ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ汨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ텨ⰽ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ앨遡伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ㭨⽒伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ㭨⽒㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔣ䉨䀱ᘀ뉨㈤ ⑊㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔀ橌橎橐橚櫸欶殄殞殢毒毨毺氖氘氚氢汎汚汰泖泰泴洮浈浊涢涨涺淨샐산삠邰胀炰烀타胀냀낀惀쁐 ᔟ䉨䀱ᘀⱨ쭁㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ蕨갗㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ졨ବ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ䩨아㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ卨布㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ牨樀㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ鉨걎㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ앨遡㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ豨ꅣ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ꽨ⵠ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀὨ]㜀脈䩏䩑䩞䩡ᰀ淨淴湀湆湈湊潤潦潨潰潶潺澸濸烨焪焲焸焼瘘瘚瘜�뷍붮鿟羏息恑辟潿䅠` ᔟ䉨䀱ᘀ앨遡㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ텨ⰽ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ앨遡伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ텨ⰽ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ豨ꅣ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ텨ⰽ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ꽨ⵠ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ⨻伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ⨻㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀ❨똖㔀脈⩈企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ앨遡㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㭨⽒㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔀ橐潦潨焨焪癆癈盺盼眆眈眬眮禬禰箔ò Ø 케   봀 ° ꐀ ꐀ 踀
ᄀ얄㜂$䠀$葠˅摧㨳Hࠀ萏葞摧⎒½␃༁얄市얄愂Ĥ摧箐ఀ萏萑˃葞葠˃摧⎒½Ѐ摧箐ఀ萏 萑˄葞 葠˄摧抚Bࠀ萏 葞 摧㷑,ఀ萏 萑˄葞 葠˄摧㷑,ఀ萏 萑˅葞 葠˅摧悯-ఀ萏 萑˄葞 葠˄摧㯶*ༀ瘜瘞瘠瘢癆癈癐癖癚盺眆眈眐眪眬眮绀缦�쇐ꊲ鋟菁珐卣䑣5 ᔜ䉨䀱ᘀͨ桥伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ㍨䠺伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀͨ桥㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ湨걅㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ鉨봣㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ遨詻伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ텨ⰽ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ텨ⰽ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ꽨ⵠ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ앨遡伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ౨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ豨ꅣ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ౨�㔀脈䩏䩑䩞䩡ᄀ箔縔纾绀蛤蛦觶觺诔诘賬賰輠輤鞄鞈餄餈駢駦骘骜鶘鶚ö í Û 툀 Í 촀 Í 촀 Í 촀 Í 촀 Í 촀 Í 촀 Í 촀 Í 촀 Í Ѐ 摧㨳Hࠀ 萑˄葠˄摧㨳HЀ 摧攃h
ᄀ얄㜂$䠀$葠˅摧攃h 㜀$䠀$摧㨳H 㜀$䠀$摧㰺Sᜀ缦罦耾胺脼腦腨蒎蒐蒒蛦鄊鄔鬀魀鮶鯶鱢鲢鳼鴼鶘鶚鼮鼰齠齮龎듃ꗢ碇榇媴䪴´ ᔟ䉨䀱ᘀṨၻ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ蝨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ륨愲伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ汨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ㍨䠺伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ陨ܑ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ퉨ᔦ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ蕨焛伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ蕨焛㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ⡨顿伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀͨ桥伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ㩨匼伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᬀ鶚鼮鼰龊龎龲龶鿨鿬ꃴꃸꅮꅲꇚꇞꈺꉀꚞꚢꟺꟼꥆꥈ꧌ö ñ ñ ñ ñ ñ ñ ñ ã ì Þ Õ 픀 ࠀ 萑˄葠˄摧㰺SЀ 摧夵¬ࠀ 萑˄葠˄摧㨳HЀ 摧㨳HЀ 摧ᮅqࠀ 萑˄葠˄摧ᮅq᠀龎龔龶龺鿬鿰鿲ꃸꃾꅲꅸꇞꇤꈼꉀ꒸꒺ꚜꟸꟺꟼꟾꡢꢢ꣄꣼ꣾꤐ폱쓢ꖵ쒵쓢離隇杷䩗 ᘙ饨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ౨쵯㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ౨쵯㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㕨걙㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㩨匼伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ㕨걙伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀⱨ꼭㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ穨帝伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ㍨䠺伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ䘸伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ蕨焛伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀὨ]伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᰀꤐꤴꥂꥆꥎꦄꦊ꧌ꬂꬆꬨꬪꭌ걶겄뀤뀦뀰�쇐ꊲ鏁璄剢劄璄䊄3 ᔜ䉨䀱ᘀ筨밣伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ湨걅㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ䍨虑㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀ䍨虑㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ䍨虑㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ䍨虑伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ佨ꬳ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ⭨갬䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ⭨갬伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ㍨䠺伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ㕨걙伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ⨻㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㕨걙㔀脈䩏䩑䩞䩡ጀ뀢뀤뀦뀰뀲끘끚룢룤빲빴뿒뿔앐암죪죮ö â 툀 Ò 툀 Ò 준 Ä 묀 » 글 ¥ 鰀 需 Ѐ 摧瑻°ࠀ 萑˄葠˄摧䗉kࠀ萏ˮ葞ˮ摧朌ßఀ萏 萑˄葞 葠˄摧䗉kࠀ 萑˅葠˅摧朌ßЀ 摧⾓ ࠀ 萑˅葠˅摧⾓ ༀ ␃༁얄ᄂ㮄廽얄怂㮄懽Ĥ摧⍻¼␃༁얄市얄愂Ĥ摧䕮¬܀ ␃愁Ĥ摧ᖇòࠀ 萑˄葠˄摧㰺Sᄀ뀰뀲끆끈끘끚늊늲늴닜닞댂댢댦뚈뚦뚨뛀뛄띐룠룢룤싑싑ꊲ鋑싑玂쉣슂䑔 ᔟ䉨䀱ᘀ㑨蘚㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ筨밣伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ屨樶㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ屨樶伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ鍨य㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀᝨ买㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀᩨ焅㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀᩨ焅㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ鍨य伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ鍨य㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ筨밣㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ빨ግ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᘀ룤맶먰먶믨밨빴빼뼒뼲뿒뿔쌊쌐췌췔횞횠횢횤횸훘훢�钣钄钄瓱旃敕F ᔜ䉨䀱ᘀ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ큨琨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ큨琨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ筨끴㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ筨끴䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ筨끴伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ౨�㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ౨�㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ쥨歅伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ䁨䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ䁨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ౨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᜀ죮찪찮췔췘틢틦횠횢횤횸횺훖훘훢훤������ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ê ê ê � Ú 턀 Ñ 턀 Ñ 섀 ¸ ࠀ萏ˮ葞ˮ摧ᗦõἐ&䘋萏 萑˅葞 葠˅摧˃ࠀ 萑˅葠˅摧ᗦõༀ ␃༁얄ᄂ㮄廽얄怂㮄懽Ĥ摧捜ùༀ ␃༁얄ᄂ㮄廽얄怂㮄懽Ĥ摧⣐tЀ 摧瑻°ᔀ��������������������퇁퇁ꎲ钲钄钣钣鑴兤㹤थŪ崀ᗰ䉨䀱ᘀ䙨睺㔀脈䩏䩑䩞䩡थŪ嬀ᗰ䉨䀱ᘀ䙨睺㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ䙨睺㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀꩨ簨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ큨琨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ汨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀୁ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ쉨㽷㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ佨ꬳ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀୁ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ᠀듃뒥뒕뒆皆暆晖펴䞴皆 ᔜ䉨䀱ᘀ뙨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ晨譹㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀꡨ樮㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀꡨ樮伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ晨譹䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ晨譹伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ㑨蘚㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ䁨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ큨琨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ湨唈伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ᠀�ö ä 휀 Ò 툀 É 뤀 ¹ 뤀 ¹ 뤀 ¹ 가 ¬ ꐀ ¤ 鬀 ࠀ 萑˃葠˃摧ᗦõ܀ ␃愁Ĥ摧祦ఀ 萏萑˃葞葠˃摧⺨jༀ ␃༁얄ᄂ㮄廽얄怂㮄懽Ĥ摧⺨jࠀ 萏႙葞႙摧⺨jЀ 摧ᗦõఀ 萏˅萑ﴻ葞˅葠ﴻ摧ᗦõࠀ 萑˄葠˄摧ᗦõࠀ 萑˄葠˄摧啽ࠀ 萑˄葠˄摧䯁àሀö ñ ñ ñ ñ Û 혀 É 봀 ´ 봀 « 鸀 ఀ 萏ผ萑ɼ葞ผ葠ɼ摧ˀࠀ 萏႘葞႘摧ˀࠀ 萏ผ葞ผ摧ˀ ␃༁킄帅킄愅Ĥ摧ˀఀ 萏萑ɼ葞葠ɼ摧ˀЀ 摧㩕Cࠀ 萑˄葠˄摧啽ఀ 萏萑˃葞葠˃摧⺨jЀ 摧ᗦõࠀ 萑˃葠˃摧ᗦõሀ⼆䲎䲖퇱귁궙矑奨奉夹夹夹ᔟ䉨䀱ᘀ쁨鄂㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ쁨鄂㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ쁨鄂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ፨왂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀꡨ樮伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔤ䉨䀱ᘀ镨景伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ渀ै琄ैᔧ䉨䀱ᘀ�뉪㔀脈䩏䩑䩞䩡䡮Љ䡴Љᔧ䉨䀱ᘀ镨景㔀脈䩏䩑䩞䩡䡮Љ䡴Љᔟ䉨䀱ᘀꥨ␢㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀﵨ茳㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀﵨ茳㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀﵨ茳伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᘀﴊﴎX\̨̤ИМఞఢൔ൘ኜአᨬᨰᱠᱤ⇢⇦⍈⍌ö ö å å å å å å å å å å å ࠀ 萑˄葠˄摧ˀ܀ ␃愁Ĥ摧ˀࠀ 萏א葞א摧ˀᨀ⍌♊♎⧶⧺⭮⭲⼐⾀⾂㈨㈬㋂㎼㏀㑲㑶㒪㒮㔜㔠㤠㤤㤮ö ö ö ö í í í è è è è ö Û ఀ 萏ผ萑ɼ葞ผ葠ɼ摧ˀЀ 摧ˀࠀ 萏א葞א摧ˀࠀ 萑˄葠˄摧ˀᤀ㤮㦨㦪㳄㳈㸼㹀㽦㽪䗐䗔䜞䜢䲊䲎䲠䴌䴎劈劌埼堀嬐嬔嬦宀宂ò à à à à à à é é é é é é ࠀ 萑˄葠˄摧ˀࠀ 萏א葞א摧ˀఀ 萏˄萑˄葞˄葠˄摧ˀᨀ䲖嬔嬜嬦嬨桰桸梂梜縨縰縺繀詒詚讦议许识辦辨ꤖꤞꤨꤶ꿒꿔꿚냊냌냒냜냞냢딈딊딐뽊뽌뽘뾰뿀뿒뿜뿾䰀䱜탯쇠쇠꿯躟蹼躟齺 唃Ĉᔣ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔠ䉨䀱ᘀѨ縠䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ㡨☻伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ搬㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ쁨鄂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ쁨鄂㜀脈䩏䩑䩞䩡⸀宂崆崊挀挄斎斒杖杚桬桰梂梬械渶渺牠牤璼瓀穆穊絪絮縤縨縺繨ö ö ö ö ö í í í í í í í í í ࠀ 萏א葞א摧ˀࠀ 萑˄葠˄摧ˀᬀ繨繪茜茠詎詒詤詨订讦许诶诸铪铮鬬鬰麲麶ꈴꈸꕨꕬꚶꚺꞢꞦꤒö ö ö ö ö ö í í í í í í í í ࠀ 萑˄葠˄摧ˀࠀ 萏א葞א摧ˀᬀꤒꤖꤨꥨꥪ귎귒꿎꿒꿤꿨냆냊냜넂넄눶눺딄딈딜떜떞뙔뙘뢔ö ö í ä ö ä ö ö ö ö × ä ä ఀ 萏˄萑˄葞˄葠˄摧㬸&ࠀ 萑˄葠˄摧㬸&ࠀ 萑˄葠˄摧ˀࠀ 萏א葞א摧ˀᤀ뢔뢘뤮먨먬뫞뫢뭸뭼뱠뱤봔봘뷞뷢뻆뻊뽊뽌뽘뾰뿀뿒뿜뿾ö è è è è í í í í ã � Ù � Ô 케 Ѐ6摧 ~Ѐ摧 ~Ѐ4摧 ~Ѐ.摧 ~Ѐ摧 ~Ѐ 摧㬸&ࠀ 萑˄葠˄摧㬸&ࠀ 萏א葞א摧ˀ᠀Poplatníkem poplatku za odebrané množství podzemní vody je oprávněný z povolení k odběru podzemní vody.
V případě, že oprávněný podle odstavce 1 umožnil výkon svého povolení k nakládání s vodami podle § 11 odst. 3 provozovateli vodovodu pro veřejnou potřebu podle zákona upravujícího vodovody a kanalizace, je poplatníkem poplatku tento provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu.
§ 88a
Předmět poplatku
Předmětem poplatku za odebrané množství podzemní vody je odběr podzemní vody podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1.
§ 88b
Osvobození od poplatku
Od poplatku za odebrané množství podzemní vody se osvobozuje odebírání podzemní vody provedené poplatníkem na území jedné obce nebo vojenského újezdu, jehož objem nepřekračuje 6000 m3 za kalendářní rok nebo nepřekračuje 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku.
§ 88c
Základ poplatku
Základem poplatku za odebrané množství podzemní vody je objem odebrané vody v m3.
§ 88d
Sazba poplatku
Sazba poplatku za odebrané množství podzemní vody je uvedena v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 88e
Výpočet poplatku
Poplatek za odebrané množství podzemní vody se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.
§ 88f
Poplatkové období
Poplatkovým obdobím poplatku za odebrané množství podzemní vody je kalendářní rok.
§ 88g
Rozpočtové určení poplatku
Výnos poplatku za odebrané množství podzemní vody je z
50 % příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje a
50 % příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.
§ 88h
Účelovost poplatku
Část výnosu poplatku za odebrané množství podzemní vody, která je příjmem rozpočtu kraje, může být použita pouze na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, a to zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje, a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42 odst. 4.
Část výnosu poplatku, která je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky, může být použita na zlepšování ochrany kvality a množství vod a sledování množství a kvality vod.
Oddíl 2
Správa poplatku
§ 88i
Správce poplatku
Správcem poplatku za odebrané množství podzemní vody je Státní fond životního prostředí České republiky.
Správu placení poplatku vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního úřadu se řídí podle sídla nebo místa pobytu poplatníka.
§ 88j
Poplatkové přiznání
Poplatník poplatku za odebrané množství podzemní vody je povinen podat poplatkové přiznání nejpozději do 15. února kalendářního roku, následujícího po skončení poplatkového období.
Poplatkové přiznání se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
Poplatkové přiznání se nepodává, je-li odebírání podzemní vody osvobozeno od poplatku.
Tiskopis poplatkového přiznání a dodatečného poplatkového přiznání vydává správce poplatku.
§ 88k
Splatnost poplatku
Poplatek za odebrané množství podzemní vody je splatný ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci platebního výměru.
§ 88l
Úrok z prodlení
U nedoplatku na poplatku za odebrané množství podzemní vody vzniká úrok z prodlení.
Díl 2
Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
Oddíl 1
Poplatek
§ 89
Subjekt poplatku
Poplatníkem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových.
§ 89a
Předmět poplatku
Předmětem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vypouštění odpadních vod z jednotlivého zdroje znečištění do vod povrchových.
Zdrojem znečištění se rozumí území obce, území vojenského újezdu, průmyslový areál, stavba nebo zařízení, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do povrchových vod.
§ 89b
Osvobození od poplatku
Od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se osvobozuje vypouštění
minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
přírodních minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako zdroj přírodní minerální vody, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,
vod ze sanačních vrtů a systémů,
odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín,
odpadních vod vzniklých využitím podzemních či povrchových vod pro získání tepelné energie podle § 8 odst. 1 písm. d), nebo
odpadních vod z odlehčovacích komor jednotné kanalizace splňujících technické požadavky pro jejich stavbu a provoz stanovené právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích.
§ 89c
Osvobození od dílčích poplatků
Od dílčího poplatku z objemu se osvobozuje vypouštění odpadních vod, jejichž objem nepřekračuje objem 100 000 m3.
(2) Od dílčího poplatku z jednotlivého znečištění se osvobozuje vypouštění odpadních vod nepřekračujících hmotnostní nebo koncentrační limit pro ukazatel tohoto znečištění uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 89d
Základ poplatku
Základ poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se skládá z dílčích základů poplatku.
§ 89e
Dílčí základy poplatku
Dílčí základy poplatku tvoří
objem odpadních vod v m3 v případě dílčího poplatku z objemu a
celkové množství jednotlivého znečištění uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu obsaženého v odpadních vodách v kg v případě dílčího poplatku z tohoto znečištění.
(2) Poplatník může snížit dílčí základ poplatku z jednotlivého znečištění o celkové množství tohoto znečištění obsažené v odebrané vodě, ze které se stala vypouštěná odpadní voda.
(3) Pro účely poplatku se celkové množství jednotlivého znečištění ve vodách v kg vypočte jako součin
průměrné koncentrace ukazatele tohoto znečištění uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu ve vodách v kg.m3 a
objemu vod v m3.
(4) Je-li provoz čistírny odpadních vod omezen nebo přerušen v důsledku povodně nebo jiné přírodní katastrofy, považuje se za celkové množství jednotlivého znečištění ve vodách podle odstavce 3 za období, kdy byl provoz omezen nebo přerušen, součin
počtu dní, kdy byl provoz omezen nebo přerušen, a
podílu celkového množství jednotlivého znečištění ve vodách za předcházející poplatkové období a počtu dní tohoto poplatkového období.
§ 89f
Sazba poplatku
(1) Sazba poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je uvedena v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2) Při výpočtu poplatku za organické znečištění vypouštěných odpadních vod se použije rozdílná sazba pro čištěné a nečištěné odpadní vody.
(3) Za čištěné odpadní vody se pro účely poplatku považují vody splňující hodnoty emisních standardů stanovené v nařízení vlády podle § 38 odst. 10; není-li emisní standard stanoven, emisní limity pro vypouštění odpadních vod uvedené v povolení podle § 8 odst. 1 písm. c).
89g
Sleva na dílčím poplatku
(1) V případě, že u jednotlivého znečištění dojde v důsledku realizace technického nebo technologického opatření s trvalým efektem ke snížení jeho vypouštěného množství oproti bezprostředně předcházejícímu poplatkovému období, lze uplatnit slevu na dílčím poplatku.
(2) Sleva na dílčím poplatku z jednotlivého znečištění činí součin
dílčího základu poplatku,
b) sazby pro tento dílčí základ poplatku,
c) podílu
1. rozdílu dílčího základu poplatku v bezprostředně předcházejícím poplatkovém období a dílčího základu poplatku a
dílčího základu poplatku v bezprostředně předcházejícím poplatkovém období a
koeficientu 2,5.
(3) Sleva podle odstavce 2 činí nejvýše součin dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku.
Slevu nelze uplatnit, pokud je podíl podle odstavce 2 písm. c) nižší než 0,1.
§ 89h
Výpočet poplatku
Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se vypočte jako součet dílčího poplatku z objemu a dílčích poplatků z jednotlivých znečištění.
§ 89i
Výpočet dílčích poplatků
Dílčí poplatek se vypočte jako rozdíl
a) součinu dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku a
poplatníkem uplatněné slevy na dílčím poplatku.
§ 89j
Poplatkové období
Poplatkovým obdobím poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je kalendářní rok.
§ 89k
Rozpočtové určení poplatku
Výnos poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.
§ 89l
Účelovost poplatku
Výnos poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových může být použit na podporu intenzifikace a výstavby vodohospodářské infrastruktury a úhradu nákladů na činnost oprávněné laboratoře vybrané Státním fondem životního prostředí České republiky (dále jen „kontrolní laboratoř“) a odborně způsobilých osob oprávněných k podnikání a autorizovaných k výkonu úředního měření průtoku měřidly s volnou hladinou podle zákona o metrologii.
Oddíl 2
Správa poplatku
§ 89m
Správce poplatku
(1) Správcem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je Státní fond životního prostředí České republiky.
(2) Správu placení poplatku vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního úřadu se řídí podle sídla nebo místa pobytu poplatníka.
§ 89n
Povinnosti poplatníka
(1) Poplatník poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je povinen vést provozní evidenci o sledování množství vypouštěného znečištění, objemu vypouštěných odpadních vod a dalších skutečnostech rozhodných pro určení výše poplatku. Poplatník je povinen uchovávat veškeré podklady k vedení provozní evidence po dobu 5 let.
(2) Poplatník je povinen u každého zdroje a výpustě prostřednictvím oprávněné laboratoře odebírat vzorky odpadních vod a sledovat koncentraci znečištění v nich v příslušných ukazatelích podle přílohy č. 2 části B, zjišťovat průměrnou koncentraci jednotlivého znečištění a měřit objem odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištění. Poplatník odpovídá za správnost zjištění zdrojů znečištění a stanovení koncentrace znečištění podle příslušných ukazatelů znečištění.
(3) Poplatník je povinen oznámit bez zbytečného odkladu správci poplatku omezení, přerušení a obnovení provozu čistírny odpadních vod.
(4) V případě, že poplatník snižuje dílčí základ poplatku z jednotlivého znečištění o celkové množství tohoto znečištění obsažené v odebrané vodě, ze které se stala vypouštěná odpadní voda, je povinen zjišťovat množství tohoto znečištění.
(5) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou
a) náležitosti provozní evidence podle odstavce 1,
b) bližší vymezení zdroje znečištění podle § 89a odst. 1,
postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách včetně metod měření ukazatelů znečištění oprávněnou a kontrolní laboratoří,
d) způsob zjišťování průměrné koncentrace jednotlivého znečištění a způsob měření objemu u odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištění podle odstavce 2,
e) způsob zjišťování množství znečištění v odebrané vodě, ze které se stala vypouštěná odpadní voda podle odstavce 5.
§ 89o
Poplatkové přiznání
(1) Poplatník poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je povinen podat poplatkové přiznání nejpozději do 15. února kalendářního roku následujícího po skončení poplatkového období.
(2) Poplatkové přiznání se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(3) Poplatkové přiznání se nepodává, pokud je vypouštění odpadních vod od poplatku zcela osvobozeno.
(4) Tiskopis poplatkového přiznání a dodatečného poplatkového přiznání vydává správce poplatku.
§ 89p
Splatnost poplatku
Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je splatný ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci platebního výměru.
§ 89q
Úrok z prodlení
U nedoplatku na poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových vzniká úrok z prodlení.
Díl 3
Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních
Oddíl 1
Poplatek
§ 90
Subjekt poplatku
Poplatníkem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je oprávněný, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.
§ 90a
Předmět poplatku
Předmětem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vypouštění odpadních vod do vod podzemních na základě povolení ze zařízení určeného k čištění odpadních vod.
§ 90b
Osvobození od poplatku
Od poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních se osvobozuje vypouštění
a) odpadních vod ze zařízení určeného k čištění odpadních vod z jedné stavby pro bydlení nebo z jedné stavby pro rodinnou rekreaci,
b) minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,
přírodních minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako zdroj přírodní minerální vody, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,
odpadních vod vzniklých využitím podzemních či povrchových vod pro získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm. d)], a
znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].
§ 90c
Základ poplatku
Základem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je kapacita zařízení určeného k čištění odpadních vod, ze kterého jsou odpadní vody vypouštěny, vyjádřená v ekvivalentních obyvatelích. Jeden ekvivalentní obyvatel odpovídá produkci znečištění 60 g BSK5 za den.
§ 90d
Sazba poplatku
Sazba poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních činí 350 Kč.
§ 90e
Výpočet poplatku
Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních se vypočte jako součin základu poplatku zaokrouhleného na celé ekvivalentní obyvatele nahoru a sazby poplatku.
§ 90f
Poplatkové období
Poplatkovým obdobím poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je kalendářní rok.
§ 90g
Rozpočtové určení poplatku
Výnos poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území k vypouštění dochází.
Oddíl 2
Správa poplatku
§ 90h
Správce poplatku
Správcem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je obecní úřad obce, na jejímž území k vypouštění dochází.
§ 90i
Splatnost poplatku
Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je splatný do 31. ledna kalendářního roku následujícího po poplatkovém období.
Díl 2
Hlava XI
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí a úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu
§ 101
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí
(1) Kdo odebírá povrchovou vodu z vodního toku, je povinen uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků a u odběrů povrchové vody z významných vodních toků a z ostatních povrchových vod také k úhradě správy povodí, podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové výši v Kč/m3 podle skutečně odebraného množství povrchové vody. Kdo odebírá povrchovou vodu je povinen za každý den prodlení s placením plateb podle věty první uhradit úrok z prodlení ve výši 1 promile. Povinnost uhrazovat tuto platbu má i ten, kdo odebírá povrchovou vodu prostřednictvím zařízení jiného oprávněného, který neplatí za odběry povrchové vody podle odstavce 4.
(2) Výše platby se vypočte vynásobením množství skutečně odebrané povrchové vody za uplynulý kalendářní měsíc (případně jiné období, nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází) snížené o množství povrchové vody, na které se platba nevztahuje (odstavec 4), cenou za odběr povrchové vody stanovenou správcem vodního toku podle zvláštního zákona.42) Odebírá-li oprávněný k nakládání s vodami povrchovou vodu z vodního zdroje v jedné lokalitě na více místech, pak pro účely zpoplatnění se odebrané množství povrchové vody sčítá.
(3) Cena za odběr povrchové vody se stanoví zvlášť pro účely užití
a) průtočného chlazení parních turbín,
b) zemědělských závlah,
c) zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) v případech vyžadujících čerpání vody nebo převádění vody; tato cena nesmí překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na tuto činnost vzniknou,
d) ostatních odběrů.
(4) Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství povrchové vody je menší nebo rovno 6 000 m3 za kalendářní rok nebo je menší nebo rovno 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se též za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb, zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) nevyžadující čerpání nebo převádění vody správcem vodního toku, pro průtočné chlazení výzkumných jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin. Okalovými vodami pro zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.
(5) Oprávněný k odběru povrchové vody je povinen platit platbu měsíčně do dvacátého pátého dne po skončení kalendářního měsíce příslušnému správci vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, u ostatních odběrů povrchových vod příslušnému správci povodí, pokud s ním nedohodne platební podmínky jinak; v této dohodě však nelze smluvit delší lhůtu než do 25. Ledna následujícího kalendářního roku.
(6) Nezaplatí-li ten, kdo odebral povrchovou vodu, dlužnou platbu, je příslušný správce vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, nebo správce povodí příslušný podle místa ostatního odběru povrchové vody oprávněn domáhat se jí, včetně úroku z prodlení podle odstavce 1, u soudu.
§ 102
Úhrada výdajů na opatření ve veřejném zájmu
(1) Stát může poskytnout finanční prostředky k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu, zejména pro
a) činnosti správy povodí podle tohoto zákona,
b) správu drobných vodních toků,
c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,
d) plánování v oblasti vod,
e) studie odtokových poměrů, stanovení záplavových území a studie preventivních protipovodňových opatření,
f) obnovu vodních děl a koryt vodních toků,
g) zřizování, obnovu a provoz vodních děl a zařízení k ochraně před povodněmi a suchem,
h) zkapacitnění a úpravu koryt vodních toků a zlepšování odtokových poměrů v krajině,
zřizování a obnovu staveb k vodohospodářským melioracím pozemků,
j) obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků,
k) obnovu a provoz vodních cest,
l) správu vodních děl, o které nikdo nepečuje a u nichž není vlastník znám,
m) další opatření podle schválených programů opatření (§ 26),
n) obnovu koryta vodního toku po povodni (§ 45 odst. 1),
o) provádění kontrolního zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod, včetně zjišťování zdrojů znečišťování,
p) vsakování, zadržování a odvádění srážkových vod.
(3) Finanční prostředky na opatření ve veřejném zájmu poskytuje stát správcům povodí, České inspekci životního prostředí, správcům vodních toků, vlastníkům vodních děl a pověřeným odborným subjektům (§ 21 odst. 3) a jiným fyzickým a právnickým osobám; na finanční prostředky není právní nárok.
Díl 3
Penále
§ 103
Úrok z prodlení
(1) Za každý den prodlení s platbou poplatků podle § 88 vzniká povinným subjektům povinnost uhradit úrok z prodlení. Ministerstvo životního prostředí může po projednání s Ministerstvem zemědělství z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo částečně na žádost povinného subjektu úrok z prodlení podle tohoto odstavce do 3 let ode dne jeho vzniku prominout.
(2) Za každý den prodlení s platbou poplatků podle § 89 a 100 vzniká povinným subjektům povinnost uhradit úrok z prodlení. Ministerstvo životního prostředí může z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo částečně na žádost povinného subjektu úrok z prodlení podle tohoto odstavce do 3 let ode dne jeho vzniku prominout.
HLAVA XI SEQ HLAVA \* Roman \* MERGEFORMAT I
MĚŘENÍ OBJEMU ODPADNÍCH VOD A ODBĚR A ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD PRO ÚČELY STANOVENÍ POPLATKU ZA VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD DO VOD POVRCHOVÝCH
§ 103
Měření objemu odpadních vod
Správnost měření objemu vypouštěných odpadních vod a správnou funkci měřidla může kontrolovat pouze odborně způsobilá osoba oprávněná k podnikání a autorizovaná k výkonu úředního měření průtoku měřidly s volnou hladinou podle zákona o metrologii.
Správnost měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových kontroluje odborně způsobilá osoba podle odstavce 1, vybraná Státním fondem životního prostředí České republiky.
Seznam odborně způsobilých osob podle odstavce 2 zveřejní Státní fond životního prostředí České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Oprávněné náklady odborně způsobilých osob podle odstavce 2 spojené s kontrolou správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových hradí Státní fond životního prostředí České republiky z výnosu poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, je povinen umožnit odborně způsobilé osobě podle odstavce 2 vstup do prostorů, kde se nachází zdroj znečišťování, a zajistit podmínky pro provedení kontroly včetně poskytnutí podkladů nezbytných pro provedení kontroly.
§ 103a
Odběr a rozbor vzorků odpadních vod pro účely stanovení poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
(1) Odběr a rozbor vzorků odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištění pro účely stanovení poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových provádí na základě požadavku toho, kdo vypouští odpadní vody, oprávněná laboratoř.
(2) Správnost sledování vypouštěného znečištění ve vypouštěných odpadních vodách pro účely poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových kontroluje kontrolní laboratoř.
(3) Seznam kontrolních laboratoří zveřejní Státní fond životního prostředí České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Oprávněné náklady kontrolní laboratoře, spojené s prováděním odběrů a rozborů vzorků hradí Státní fond životního prostředí České republiky z výnosu poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
(5) Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, je povinen umožnit pracovníkům kontrolní laboratoře vstup do prostorů, kde se nachází zdroj znečišťování, a zajistit podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí zdroje znečištění.
HLAVA XI
HLAVA XIII
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 104
(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí.
(2) Vodoprávními úřady jsou
a) obecní úřady,
b) újezdní úřady43) na území vojenských újezdů,
c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
d) krajské úřady,
e) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108).
Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech.
(3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům státní správy pro účely výkonu působnosti na úseku vodního hospodářství
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) adresa místa pobytu,
c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) adresa místa trvalého pobytu,
d) omezení svéprávnosti,
e) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, poskytuje se datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) druh a adresa místa pobytu,
d) omezení svéprávnosti,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, poskytuje se datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
f) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(8) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(9) Ve správních řízeních vedených podle zákona o ochraně přírody a krajiny14a), horního zákona1a) a zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b) a dále při postupu podle stavebního zákona4) při umisťování, povolování, užívání a odstraňování staveb lze vydat rozhodnutí nebo učinit jiný úkon jen na základě závazného stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy podle tohoto zákona. Závazné stanovisko podle tohoto ustanovení se vydává jen tehdy, pokud se neuděluje souhlas podle § 17. Vodoprávní úřad v závazném stanovisku posoudí možnost zhoršení či nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody, uloží žadateli usnesením povinnost požádat v případě uskutečnění záměru o udělení výjimky podle § 23a odst. 8. Vodoprávní úřad je vázán svým předchozím závazným stanoviskem. Navazující závazná stanoviska mohou vodoprávní úřady v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon správního orgánu při úkonech podle věty první, jinak se k nim nepřihlíží.
§ 105
Obecní úřady a újezdní úřady
Obecní úřady upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 6 odst. 4 tohoto zákona obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní toky tvořící státní hranice.
Státní správu na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady podle § 105 až
107, nejde-li o působnosti podle hlavy X a XII XIV tohoto zákona.
§ 107
Krajské úřady
(1) Do působnosti krajských úřadů patří
a) uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům obcí s rozšířenou působností,
b) vyjadřovat se podle § 18 tohoto zákona ke stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,
c) rozhodovat ve věcech hraničních vod po projednání s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhodovat po projednání i s Ministerstvem vnitra; týká-li se takové rozhodnutí přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v blízkosti státních hranic podle zvláštního zákona2), rozhodovat po projednání i s Ministerstvem zdravotnictví; za hraniční vody se považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána44),
d) činit za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při haváriích, opatření, a to v případech přesahujících území správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností
e) spolupracovat s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů oblastí povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech oblastí povodí a při provádění kontroly plnění plánů oblastí povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů,
f) ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření podle § 26 odst. 4,
f) rozhodovat o výjimce podle § 23a odst. 8 a ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření podle § 26 odst. 4,
g) kontrolovat provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, která povoluje,
h) rozhodovat o zařazení vodního díla do kategorií z hlediska technickobezpečnostního dohledu, pokud si to vyhradí,
i) stanovovat způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních a znečištěných vod a průsaků z úložných míst do povrchových vod,
j) povolovat nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 3 na významných vodních tocích v případech, kdy si to vyhradí,
k) povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,
l) povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných nebo nebezpečných látek podle přílohy č. 1 do vod povrchových a vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace (§ 16) s výjimkou případů, kdy je instalováno zařízení s dostatečnou účinností podle § 16 odst. 5,
m) povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
n) povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,
o) stanovovat na návrh správce povodí rozsah záplavových území významných vodních toků a jejich aktivní zóny a ukládat jim zpracování takového návrhu,
p) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná o povrchové nebo podzemní vody, o jaké nakládání s vodami se jedná nebo zda se jedná o odpadní vody,
r) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok podle § 43 odst. 2, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1,
s) vydávat vyjádření podle § 18 v případech, kdy jim přísluší vydávat povolení nebo souhlas,
t) povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 7) a povolovat nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných živočichů, pokud vodoprávní úřad stanovuje v povolení podmínky pro použití závadných látek,
u) vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k vodním dílům umožňujícím nakládání s vodami podle písmen l) až n),
v) rozhodovat v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní díla, též o ostatních záležitostech týkajících se těchto vodních děl a o ochranných pásmech vodních zdrojů s nimi souvisejících,
w) schvalovat manipulační řády vodních děl, která povoluje, včetně mimořádných manipulací na nich a komplexní manipulační řády, v případě, že alespoň jedno z vodních děl, na něž se komplexní manipulační řád bude vztahovat, patří do jeho působnosti,
x) vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k čistírnám odpadních vod sloužícím k nakládání s vodami podle písmene k), a pokud si to vyhradí i k dalším vodním dílům s tímto nakládáním spojeným,
y) vyžadovat od vlastníků (správců) vodních děl I. až III. kategorie, kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technicko-bezpečnostního dohledu, zpracování údajů o parametrech možné zvláštní povodně, zejména charakteristiky průtokových vln a rozsah ohroženého území, a jejich poskytnutí příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení a složkám integrovaného záchranného systému.
(2) Krajské úřady jsou dotčenými orgány podle § 104 odst. 9 a vydávají závazné stanovisko ve věcech týkajících se jejich působnosti.
§ 108
Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad
(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství.
(2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje.
(3) Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech
a) ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to
1. povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních [§ 8 odst. 1 písm. c)],
2. povolení k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
3. povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných látek do kanalizací (§ 16),
4. souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. e) a i),
4. 5. stanovení minimálního zůstatkového průtoku a uložení povinnosti osadit na vodním díle cejch nebo vodní značku a povinnosti pravidelně měřit minimální zůstatkový průtok a podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 36),
5. 6. stanovení minimální hladiny podzemních vod a uložení povinnosti předložit návrh jímacího řádu, popřípadě povinnosti pravidelně měřit hladinu podzemních vod, způsobu měření a povinnosti podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 37),
6. 7. činnosti při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních a přebírání výsledků měření objemu vypouštěných vod a míry jejich znečištění (§ 38),
7. 8. přípravy návrhu prováděcího předpisu, kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod (§ 31, 32, 33, 35 a 38),
b) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (§ 21 a 22),
c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod prostřednictvím jím zřízených pověřených odborných subjektů (§ 21),
d) tvorby a vedení informačního systému společně s Ministerstvem zemědělství podle tohoto zákona (§ 19 a 22),
e) sestavování a schvalování plánů v oblasti vod a sestavování programů opatření společně s Ministerstvem zemědělství (§ 24 až 26),
f) posuzování plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní prostředí (§ 24 a 25),
g) chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
h) ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30),
i) citlivých oblastí (§ 32),
j) zranitelných oblastí (§ 33), s výjimkou přezkoumávání akčního programu,
k) stanovení opatření k nápravě při nevyhovující jakosti povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34 odst. 2),
l) stanovení povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů společně s Ministerstvem zemědělství (§ 35),
m) ochrany jakosti povrchových nebo podzemních vod před závadnými látkami (§ 39),
n) zneškodňování havárií (§ 41) a odstraňování jejich škodlivých následků (§ 42),
o) ochrany před povodněmi (§ 63 až 87),
p) řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73),
q) poplatků za odběr podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (§ 88 hlava X díl 1),
r) poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních (§ 89 až 100 hlava X díl 2 a 3),
s) spolupráce s orgány krajů v přenesené působnosti ve věcech ochrany množství a jakosti hraničních vod (§ 107),
t) řízení České inspekce životního prostředí (§ 112),
u) řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany množství a jakosti vod,
v) plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti ochrany vod, podávání zpráv o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinování převzetí a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod společně s Ministerstvem zemědělství,
w) zajišťování koordinace plánů v oblasti vod a programů opatření v rámci mezinárodní spolupráce ochrany vod v oblastech povodí Labe, Dunaje a Odry.
(4) Ministerstvo dopravy a spojů vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě (§ 7).
(5) Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle § 105 odst. 32.
§ 112
Česká inspekce životního prostředí
(1) České inspekci životního prostředí přísluší
a) v rámci vodoprávního dozoru kontrolovat, jak podnikající fyzické nebo právnické osoby dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené podle tohoto zákona jí nebo vodoprávními úřady na úseku
1. nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,
2. ochrany uvedených vod včetně jejich ochrany při provozování plavby,
3. havárií ohrožujících jakost těchto vod,
4. vodních děl určených ke zneškodňování znečištění v odpadních vodách nebo k jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo do kanalizací,
5. ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů,
6. uvádění vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních do souladu s požadavky zákona v případech vyžadujících zvláštní pozornost,
b) ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků, zjistí-li porušení povinností na úsecích uvedených pod písmenem a),
c) nařídit v oblasti, ve které jí přísluší vykonávat kontrolu, zastavení výroby nebo jiné činnosti, pokud velmi závažným způsobem ohrožuje veřejný zájem a životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,
d) spolupracovat s vodoprávními úřady a Státním fondem životního prostředí České republiky,
e) vést centrální evidenci havárií podle § 40 a násl.,
f) kontrolovat dodržování ustanovení o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových znečišťovateli,
g) provádět kontrolní zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování,
h) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o čištěné odpadní vody pro účely výpočtu poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,
h) i) plnit další úkoly podle tohoto zákona.
(2) Na řízení vedená Českou inspekcí životního prostředí podle tohoto zákona se vztahují, připouští-li to povaha těchto řízení, ustanovení § 115.
§ 115
Vodoprávní řízení
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona,4) jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářských úprav.
(2) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou stanoví, ve kterých případech a které doklady je třeba předložit k žádosti o rozhodnutí, kolaudační souhlas, stanovení ochranného pásma vodního díla, stanovení ochranného pásma vodního zdroje nebo vyjádření k ohlášení nebo oznámení užívání, jakož i náležitosti rozhodnutí, opatření obecné povahy, souhlasů a vyjádření, v souladu s tímto zákonem.
(3) V případech, kdy může rozhodnutí vodoprávního úřadu ovlivnit vodní poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí vodoprávní úřad termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů.
(4) Účastníkem řízení jsou též obce, v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(5) Účastníkem řízení je správce vodního toku v případech, kdy se řízení dotýká vodního toku.
(6) Občanské sdružení, jehož cílem je podle jeho stanov ochrana životního prostředí, je oprávněno být informováno o zahajovaných správních řízeních vedených podle tohoto zákona, pokud o tyto informace vodoprávní úřad požádá, s výjimkou stavebních řízení vedených podle § 15 a řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí; žádost musí být co do předmětu a místa řízení specifikována. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně.
(7) Občanské sdružení má postavení účastníka řízení vedeného podle tohoto zákona, s výjimkou stavebních řízení vedených podle § 15 a řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, jestliže písemně požádá o postavení účastníka řízení do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(8) Vodoprávní úřad v písemnosti, kterou nařizuje termín a předmět ústního jednání, upozorní účastníky řízení a dotčené orgány nejméně 10 dnů před ústním jednáním, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy, mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy. O určení lhůty se nevydává usnesení. Jde-li o rozhodování týkající se vodních děl, postupuje se podle stavebního zákona.
(9) V případě řízení navazujícího na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se jedná o řízení s velkým počtem účastníků. Konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Každý může nejpozději při veřejném ústním jednání uplatnit své připomínky, jinak se k nim nepřihlíží. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, oznámí zahájení řízení veřejnou vyhláškou, ve které určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od vyvěšení vyhlášky, do kdy může každý uplatnit své připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(10) Ovlivní-li rozhodnutí vodní poměry nebo jakost vod v obvodu působnosti jiného vodoprávního úřadu nebo leží-li vodní dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodoprávního úřadu, rozhodne věcně a místně příslušný vodoprávní úřad po projednání s těmi vodoprávními úřady, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.
(11) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníky vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní úřad bezodkladně; ustanovení § 36 a 47 správního řádu se nepoužijí, a jde-li o řízení z moci úřední, rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení. V ostatních případech rozhodne nejdéle do 60 dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 3 měsíců.
(12) Pokud je splněna některá z podmínek podle § 140 odst. 1 správního řádu, jde o společné řízení.
(13) Vyskytnou-li se nové rozhodné skutečnosti, může vodoprávní úřad v novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.
(14) Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle tohoto zákona, hradí žadatel.
(15) Na vydání, změnu, zrušení nebo zánik jiného rozhodnutí vodoprávního úřadu než povolení k nakládání s vodami se použijí ustanovení § 12 a 13 obdobně.
(16) Účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a dále osoby podle odstavců 4 a 7. Účastníky řízení o určení správce drobného vodního toku nebo jeho zrušení jsou žadatel, dosavadní správce drobného vodního toku, správce povodí a obce, jejichž územím drobný vodní tok protéká. K vydání rozhodnutí se vyjadřují příslušné vodoprávní úřady (§ 106 odst. 1).
(17) Při ukládání opatření k nápravě nedostatků zjištěných při vodoprávním dozoru, jejichž rozsah nelze stanovit bez předchozích průzkumů nebo předchozího zpracování odborných podkladů, lze uložit samostatně provedení těchto průzkumů, popřípadě zpracování uvedených podkladů a podle jejich výsledků vydávat samostatně potřebná rozhodnutí k nápravě. Je-li v rozhodnutí o opatření k nápravě uloženo nakládat s vodami způsobem, k němuž je jinak potřeba povolení podle § 8, toto povolení se již nevydává. V případě, kdy se po právní moci rozhodnutí o opatření k nápravě vyskytnou nové rozhodné skutečnosti, lze vydat nové rozhodnutí o opatření k nápravě.
(18) Manipulační řád vodního díla schvaluje vodoprávní úřad rozhodnutím.
(19) Zasahuje-li vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika vodoprávních úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož správním obvodu se má vykonat rozhodující část činnosti. Činností se rozumí nakládání s vodami, činnosti uvedené v § 14 a další činnosti podle zákona včetně záměrů, k nimž vydává vodoprávní úřad vyjádření podle § 18. Místně příslušným vodoprávním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního zdroje nebo vodního díla je vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží vodní dílo, s nímž stanovení ochranných pásem souvisí.
(20) Po dobu projednávání případu ve zvláštních orgánech zřízených podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, lhůty pro vydání rozhodnutí neběží.
(21) Ve správních řízeních vedených podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 1, 2, 3 a 5, § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1, 3 a 5, § 14 odst. 1 písm. b), d), e) a f) a podle § 15 odst. 1 tohoto zákona posuzuje vodoprávní úřad možnost zhoršení či nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody, řízení přeruší a uloží žadateli usnesením povinnost požádat v případě uskutečnění záměru o udělení výjimky podle § 23a odst. 8.
§ 115a
Opatření obecné povahy
(1) Opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4 a § 109 odst. 1 nabývají účinnosti, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak, před jejich projednáním, a to dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření obecné povahy oznamuje. O vydání opatření obecné povahy uvědomí vodoprávní úřad dotčené osoby vhodným v místě obvyklým způsobem.
(2) Pokud vodoprávní úřad nestanoví ve veřejné vyhlášce podle odstavce 1 jinak, je projednání opatření obecné povahy veřejné a koná se v den, který vodoprávní úřad ve vyhlášce uvede; veřejné projednání se nemůže konat dříve než 5 dnů po vyvěšení vyhlášky.
(3) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 25 odst. 3 4 a 5, § 66 odst. 7 a § 109 odst. 1 nepoužije.
(4) Vypořádání připomínek nebo námitek zveřejní vodoprávní úřad na své úřední desce.
(5) V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 1 až 4 obdobně.
HLAVA XII
HLAVA XIII
PŘESTUPKY
Díl 1
Přestupky fyzických osob
§ 116
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4,
b) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami,
c) provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
d) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky,
e) provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
h) neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,
i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
j) vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
k) nepředloží doklady o odvozu odpadních vod podle § 38 odst. 8,
k) l) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí,
m) poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu podle HYPERLINK "aspi://module='ASPI'&link='254/2001%20Sb.%252339'&ucin-k-dni='30.12.9999'"§ 39 odst. 9,
l) n) poruší zákaz podle § 46 odst. 1 nebo 2,
m) o) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle odst. 3,
n) p) nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3,
o) q) poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2,
p) r) nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo
q) s) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm. b).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), g), m), n) nebo o) a), g), k), m), o), p) nebo q),
b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene i), j), l), p) nebo q) i), j), n), r) nebo s),
c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), d), e), f) nebo h), nebo
d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene k) l).
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.
(5) Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 3 nebo 4 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25 15 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.
(6) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
§ 118
Porušení jiných povinností při nakládání s vodami
(1) Fyzická osoba se jako oprávněný dopustí přestupku tím, že
a) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s povolením k nakládání s vodami,
b) nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1 nebo 2, nebo
c) v rozporu s § 38 odst. 4 6 nezměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu., nebo
d) nezajistí zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce podle § 38 odst. 6.
(2) Fyzická osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahující 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně, dopustí přestupku tím, že neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod nebo převod pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno.
(3) Fyzická osoba se jako ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, dopustí přestupku tím, že
a) neumožní odborně způsobilým osobám podle § 103 odst. 5 vstup do prostorů, kde se nachází kontrolovaný zdroj znečišťování, nebo nezajistí podmínky pro provedení kontroly včetně poskytnutí podkladů nezbytných pro provedení kontroly, nebo
b) neumožní pracovníkům kontrolní laboratoře podle § 103a odst. 5 vstup do prostorů, kde se nachází zdroj znečišťování, nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo c) anebo odstavce 3, nebo
c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
(4) (5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši stanovené podle § 116 odst. 3. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí obdobně.
(5)(6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši stanovené podle § 116 odst. 4. Ustanovení § 116 odst. 5 a 6 se použijí obdobně.
§ 122
Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami
(1) Fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, se dopustí přestupku tím, že
a) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1 nebo 2, nebo
b) v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá.
(2) Fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí přestupku tím, že
a) zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2 písm. a), nebo
b) nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39 odst. 2 písm. b).
(3) Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 39 odst. 4.
(4)Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, se dopustí přestupku tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6.
(5) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jedná v rozporu s výjimkou podle § 39 odst. 7.
(6) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že přikrmuje ryby krmivy rostlinného původu v rozporu s § 39 odst. 12.
(5)(7) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6,
b) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,
a) c) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 4; je-li přestupek podle odstavce 1 spáchán vypuštěním odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace, lze uložit pokutu do 500 000 Kč,
b) d) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), nebo
c) e) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.
(6)(8) Při stanovení výše pokuty za přestupek podle odstavce 1 přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se fyzická osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků, k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru závadné látky, která pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území.
§ 125
Porušení poplatkových povinností
(1) Fyzická osoba se jako znečišťovatel dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 91 odst. 1 nesleduje koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních vod,
b) v rozporu s § 91 odst. 1 nevede provozní evidenci o sledování a měření koncentrace znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo
c) neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřicích skupin a osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění podle § 92 odst. 3.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), nebo
b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
§ 125
Porušení povinností poplatníka
(1) Fyzická osoba se jako poplatník dopustí přestupku tím, že prostřednictvím oprávněné laboratoře neodebírá vzorky odpadních vod nebo nesleduje koncentraci znečištění v nich v příslušných ukazatelích podle přílohy č. 2 části B, nezjišťuje průměrnou koncentraci jednotlivého znečištění nebo neměří objem odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištění podle § 89n odst. 2.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
Díl 2
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
§ 125a
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4,
b) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami,
c) provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
d) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky,
e) provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
h) neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,
i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
j) vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
k) vypustí důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s § 38 odst. 3 5,
l) nepředloží doklady o odvozu odpadních vod podle § 38 odst. 8,
l) m) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí,
m) n) poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu podle § 39 odst. 9,
n) o) poruší zákaz podle § 46 odst. 1,
o) p) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle § 58 odst. 3,
p) q) nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3,
q) r) poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2,
r) s) vypustí důlní vody bez splnění podmínek stanovených vodoprávním úřadem nebo v rozporu s nimi,
s) t) nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo
t) u) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm. b).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), g), o) nebo p) nebo q),
b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene f), i), j), k), m), q) nebo s) f), i), j), k), l), n), r) nebo t),
c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), e), h), n) nebo t) o) nebo u),
d) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene l) nebo r) m) nebo s), nebo
e) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene d).
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný vypouštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.
(5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.
(6) Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 4 nebo 5 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 4 nebo 5 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 25 15 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.
(7) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
§ 125b
Porušení povinností při užívání povrchových vod k plavbě
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 7 odst. 2 nevybaví plavidlo potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod nebo zařízení k akumulaci odpadních vod řádně neprovozuje, nebo nezabrání úniku odpadních vod nebo závadných látek z plavidel do vod povrchových,
b) nezabezpečí povinnosti provozovatele speciální lodi určené k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel podle § 7 odst. 3,
c) přečerpá odpadní vodu nebo závadnou látku z plavidla nebo zásobí plavidlo pohonnými nebo provozními hmotami v rozporu s § 7 odst. 4,
d) užije plavidlo se spalovacím motorem k plavbě na povrchové vodě v rozporu s § 7 odst. 5, nebo
e) užije plavidlo k plavbě v rozporu se stanoveným rozsahem a podmínkami užívání povrchových vod k plavbě podle § 7 odst. 5.
(2) Provozovatel přístavu, speciálního servisního zařízení nebo obslužní lodi se dopustí správního deliktu přestupku tím, že v rozporu s § 7 odst. 3 zásobuje plavidla pohonnými a provozními hmotami nebo odstraňuje odpadní vody nebo závadné látky z plavidel v přístavech nebo pomocí speciálních servisních zařízení nebo obslužních lodí tak, že není vyloučeno znečištění povrchových nebo podzemních vod.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a); dojde-li však k úniku odpadních vod nebo závadných látek do vod povrchových, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,
b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), nebo
c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), e) nebo odstavce 2.
§ 125c
Porušení jiných povinností při nakládání s vodami
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako oprávněný dopustí přestupku tím, že
a) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 v rozporu s povolením k nakládání s vodami,
b) nezměří množství povrchových nebo podzemních vod podle § 10 odst. 1 nebo 2, nebo
c) v rozporu s § 38 odst. 4 6 nezměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu., nebo
d) nezajistí zneškodnění odpadní vody akumulované v bezodtokové jímce podle § 38 odst. 6.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nabyvatel práv a povinností vyplývajících z povolení k nakládání s vodami, s výjimkou povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod nepřesahující 6 000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně, dopustí přestupku tím, že neoznámí podle § 11 odst. 1 přechod pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba provádějící odvoz odpadních vod akumulovaných v bezodtokové jímce dopustí přestupku tím, že nevydá tomu, kdo tyto vody akumuluje, doklad podle § 38 odst. 8.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, dopustí přestupku tím, že
neumožní odborně způsobilým osobám podle § 103 odst. 4 vstup do prostorů, kde se nachází kontrolovaný zdroj znečišťování, nebo nezajistí podmínky pro provedení kontroly včetně poskytnutí podkladů nezbytných pro provedení kontroly, nebo
neumožní pracovníkům kontrolní laboratoře podle §103a odst. 5 vstup do prostorů, kde se nachází zdroj znečišťování, nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění.
(3)(5) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo c) anebo odstavce 3 nebo 4, nebo
c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
(4) (6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný vypouštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(5) (7) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem povrchových vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 4. Ustanovení § 125a odst. 6 a 7 se použijí obdobně.
(6) (8) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) spáchaný odběrem podzemních vod v rozporu s povolením k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši stanovené podle § 125a odst. 5. Ustanovení § 125a odst. 6 a 7 se použijí obdobně.
§ 125d
Porušení povinností vlastníků a stavebníků vodních děl
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí správního deliktu tím, že
a) neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b), nebo
b) neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla dopustí přestupku tím, že neudržuje vodní dílo v řádném stavu podle § 59 odst. 1 písm. b).
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí přestupku tím, že neprovádí technickobezpečnostní dohled podle § 59 odst. 1 písm. c).
(2) (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. až IV. kategorie dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností při provádění technickobezpečnostního dohledu podle § 62 odst. 4.
(3)(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo stavebník vodního díla I. nebo II. kategorie dopustí přestupku tím, že neprojedná provedení zabezpečovacích prací s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu podle § 75 odst. 3.
(4)(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního díla dopustí přestupku tím, že
a) provozuje vodní dílo v rozporu s § 59 odst. 1 písm. a),
b) nepředloží vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu podle § 59 odst. 1 písm. a),
c) nedbá pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku podle § 59 odst. 1 písm. e),
d) neodstraní předměty nebo hmoty ulpělé na vodním díle podle § 59 odst. 1 písm. f),
e) neosadí cejch, vodní značku nebo vodočet nebo neumožní průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo nezajistí zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle § 59 odst. 1 písm. g),
f) neosadí plavební znaky podle § 59 odst. 1 písm. h),
g) neprovede technickou revizi vodního díla, nepředá výsledky revize vodoprávnímu úřadu nebo neodstraní zjištěné závady podle 59 odst. 1 písm. k),
h) nezpracuje či nepředloží ke schválení manipulační řád vodního díla nebo návrh na jeho doplnění, změnu nebo úpravu podle § 59 odst. 3, nebo
i) nesplní povinnost v ochraně před povodněmi podle § 84.
(5) (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník hráze sloužící ochraně před povodněmi, vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod dopustí přestupku tím, že neodstraní náletové dřeviny podle § 59 odst. 1 písm. j).
(6) (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody dopustí přestupku tím, že
a) neudržuje v řádném stavu dno a břehy vodního toku a nevytváří podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavbu podle § 59 odst. 1 písm. i), nebo
b) neoznámí nebezpečí zvláštní povodně, nebo nevaruje v případě nebezpečí z prodlení bezprostředně ohrožené fyzické nebo právnické osoby podle § 73 odst. 3.
(7) (8) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 23 nebo odstavce 4 5 písm. f), g), h),
b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 5písm. b), c), d), e), i), odstavce 56, nebo odstavce 67 písm. a),
c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) 2 nebo odstavce 34, nebo
d) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) 1, odstavce 4 5 písm. a) nebo odstavce 6 7 písm. b).
§ 125g
Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace, se dopustí přestupku tím, že
a) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1 nebo 2,
b) v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo výsledky měření nepředá.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí přestupku tím, že
a) zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2 písm. a), nebo
b) nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39 odst. 2 písm. b).
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 39 odst. 4.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, se dopustí přestupku tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6.
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jedná v rozporu s výjimkou podle § 39 odst. 7.
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že přikrmuje ryby krmivy rostlinného původu v rozporu s § 39 odst. 12.
(5) (7) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6,
b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,
a) c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b) nebo, odstavce 4,
b) d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a),
c) e) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3, nebo
d) f) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
(6) (8) Při stanovení výše pokuty za přestupek podle odstavce 1 přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se právnická nebo podnikající fyzická osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků, k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru závadné látky, která pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území.
§ 125k
Porušení poplatkových povinností
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako znečišťovatel dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 91 odst. 1 nesleduje koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo nezměří objem vypouštěných odpadních vod,
b) v rozporu s § 91 odst. 1 nevede provozní evidenci o sledování a měření koncentrace znečištění ve vypouštěných odpadních vodách nebo jejich objemu nebo neuchovává podklady k jejímu vedení, nebo
c) neumožní pověřeným osobám kontrolních laboratoří a měřicích skupin a osobám provádějícím činnost v souladu s § 126b vstup do kontrolovaných objektů nebo jim neposkytne podklady nezbytné pro provedení kontroly nebo nezajistí podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí kontrolovaného zdroje znečištění podle § 92 odst. 3.
(2) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), nebo
do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a).
§ 125k
Porušení povinností poplatníka
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako poplatník dopustí přestupku tím, že prostřednictvím oprávněné laboratoře neodebírá vzorky odpadních vod nebo nesleduje koncentraci znečištění v nich v příslušných ukazatelích podle přílohy č. 2 části B, nezjišťuje průměrnou koncentraci jednotlivého znečištění nebo neměří objem odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištění podle § 89n odst. 2.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
HLAVA XIII
HLAVA XIV
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 126
Společná ustanovení
(1) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem "vlastník" nebo "nabyvatel", rozumí se jím i ten, komu svědčí právo hospodaření. Pokud vlastník přenesl práva nebo povinnosti, jichž se příslušné ustanovení týká, na uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.
(2) Správci vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou povinni na výzvu převzít od příslušných organizačních složek státu vodní díla na vodních tocích a pozemky tvořící koryta vodních toků v úsecích, které spravují, od těchto organizačních složek státu, jestliže hospodaří s uvedeným majetkem podle zvláštního zákona proto, že při jeho nabytí státem nebylo patrno, které organizační složce nebo státní organizaci s ním přísluší hospodařit, anebo se o něm zjistilo, že je majetkem státu, ale žádná organizační složka státu ani státní organizace s ním nehospodaří.45) V pochybnostech o tom, který správce má převzít vodní dílo nebo pozemek státu, určí takového správce Ministerstvo zemědělství; toto určení nemá povahu rozhodnutí ve správním řízení.
(3) Podrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu umístěné na cizím pozemku se stává včetně příslušné technické dokumentace, je-li tato k dispozici, vlastnictvím vlastníka pozemku dotčeného touto stavbou a podrobné odvodňovací zařízení vybudované státem na pozemku, který je ve vlastnictví státu, přechází v případě převodu tohoto pozemku do vlastnictví nového nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem, pokud neoznámí do 24 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí. K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.
(4) Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba posuzovat podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší.
(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 12 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 39 odst. 2 písm. a) se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona, včetně časového omezení platnosti povoleného nakládání s vodami, tím nejsou dotčena a musí být při postupu podle zákona o integrované prevenci zohledněna, s výjimkou požadavku současného vydání rozhodnutí podle § 9 odst. 5. Ten, komu svědčí právo z rozhodnutí vydaného podle zákona o integrované prevenci, se považuje za oprávněného podle vodního zákona (§ 8 odst. 2).
(6) Ohlašovací povinnost vůči vodoprávním úřadům nebo oprávněným subjektům podle § 10 odst. 1, § 22 odst. 2, § 38 odst. 3, § 88 odst. 5 a 10, § 93 odst. 1 a § 94 odst. 1 § 38 odst. 6 u zdrojů znečištění s povoleným množstvím vypouštěných odpadních vod větším než 6000 m3/rok se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.
(7) Opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a). Zahájené řízení o uložení opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a).
(8) V řízeních podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 4, § 12 odst. 1, § 38 odst. 13, § 43 odst. 2, § 44 odst. 3, § 53, § 55 odst. 4, § 56 odst. 5, § 61 odst. 6, § 64 odst. 2 a § 71 odst. 4 rozhoduje vodoprávní úřad z moci úřední.
(8) V řízeních podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 4, § 12 odst. 1, § 38 odst. 15, § 43 odst. 2, § 44 odst. 3, § 53, § 55 odst. 4, § 56 odst. 5, § 61 odst. 6, § 64 odst. 2 a § 71 odst. 4 rozhoduje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí z moci úřední.
§ 126b
(1) Odběry a rozbory odpadních vod podle § 38 odst. 6 nebo § 103a a kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod podle § 103 odst. 1 a 2 mohou na území České republiky dočasně45b) provádět rovněž osoby usazené v jiných členských státech Evropské unie, pokud
a) jsou státními příslušníky členských států Evropské unie a
b) jsou oprávněny k provozování činností uvedených v § 38 odst. 6, § 103 odst. 1 a 2 nebo § 103a podle právních předpisů jiných členských států Evropské unie.
(2) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou tyto osoby povinny předložit tomu, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, před zahájením činností uvedených v odstavci 1.
Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.
Zvlášť nebezpečné látky
Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné:
1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí,
2. organofosforové sloučeniny,
3. organocínové sloučeniny,
4. látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí,
5. rtuť a její sloučeniny,
6. kadmium a jeho sloučeniny,
7. persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu,
8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.
Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny v nařízení vlády vydaném podle § 38 odst. 5; ostatní látky náležející do uvedených skupin v tomto nařízení neuvedené se považují za nebezpečné látky.
Nebezpečné látky
Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:
1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny:
1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad
2. měď 7. arzen 12. baryum 17. kobalt
3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium
4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur
5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro
2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek.
3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách.
4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky.
5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.
6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu.
7. Fluoridy.
8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany.
9. Kyanidy.
10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod.
Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.
Zvlášť nebezpečné a nebezpečné látky
Zvlášť nebezpečné látky
Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné:
1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí,
2. organofosforové sloučeniny,
3. organocínové sloučeniny,
4. látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí,
5. rtuť a její sloučeniny,
6. kadmium a jeho sloučeniny,
7. persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu,
8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.
Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny pod označením zvlášť nebezpečné látky nebo prioritní nebezpečné látky v nařízení vlády vydaném podle § 39 odst. 3; ostatní látky náležející do uvedených skupin, ale v nařízení vlády neoznačené jako zvlášť nebezpečné látky nebo prioritní nebezpečné látky, se považují za nebezpečné látky.
Nebezpečné látky
Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:
1. Sloučeniny metaloidů a kovů:
1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad
2. měď 7. arsen 12. baryum 17. kobalt
3. nikl 8. antimon 13. beryllium 18. thallium
4. chrom 9. molybden 14. bor 19. tellur
5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro
2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek.
3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách.
4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky.
5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.
6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu.
7. Fluoridy.
8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany.
9. Kyanidy.
10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod.
Příloha 2
A.
Sazby poplatku pro výpočet plateb za skutečně odebrané množství podzemní vody
Poplatek za odebrané množství podzemní vody
Účel užití odebrané podzemní vody Sazba v Kč/m3
Pro zásobování pitnou vodou 2,00
Pro ostatní užití 3,00
B.
Sazby pro výpočet poplatku a hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění
Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
B.1. Dílčí poplatek z objemu
Poplatkové obdobíSazba poplatku (Kč/m3)od 2018 0,1
B.2. Dílčí poplatek z jednotlivého znečištění
-----------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Sazba Limit zpoplatnění
hmotnostní koncentrační
znečištění Kč/kg kg/rok a mg/l
-----------------------------------------------------------------------------
1.
a) CHSK nečištěné odpadní vody
do 31. 12. 2004 16 20 000 40
od 1. 1. 2005 16 8 000 40
b) CHSK čištěné odpadní vody 8 10 000 40
c) CHSK pro odpadní vody
čištěné z výroby buničiny
a ze zušlechťování
bavlnářských a lnářských
textilií 3 10 000 40
-----------------------------------------------------------------------------
2. RAS 0,5 20 000 1200
-----------------------------------------------------------------------------
3. nerozpuštěné látky47) 2 10 000 30
-----------------------------------------------------------------------------
4. fosfor celkový
do 31. 12. 2004 70 13 000 3
od 1. 1. 2005 70 3 000 3
-----------------------------------------------------------------------------
5. dusík amoniakální
do 31. 12. 2001 40 15 000 15
-----------------------------------------------------------------------------
6. dusík Nanorg
od 1. 1. 2002 30 20 000 20
-----------------------------------------------------------------------------
7. AOX od 1. 1. 2002 300 15 0,2
-----------------------------------------------------------------------------
8. rtuť 20 000 0,4 0,002
-----------------------------------------------------------------------------
9. kadmium 4 000 2 0,01
-----------------------------------------------------------------------------
____________________
47) Poplatek za tento ukazatel platí pouze znečišťovatelé, kteří
a) neplatí poplatek za CHSK, ale znečištění přesahuje limit pro zpoplatnění NL, nebo
b) vypouštějí v odpadních vodách více NL, než činí trojnásobek množství zpoplatněné CHSK.
56) § 16 zákona č. 22/1997 Sb., , ve znění pozdějších předpisů.
57) § 21 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
58) § 2 písm. e) zákona č. 72/2006 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů.
PAGE \* MERGEFORMAT1
䱜䲈䲌丄乢乤书仺伆伨侚倆倈倔偂優儶冢冪冮�믋쮗璆瑢蛋勋䋋Ë ᔟ䉨䀱ᘀィԮ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀﵨ쀉㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔣ䉨䀱ᘀ佨鵞㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔣ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔠ䉨䀱ᘀѨ縠䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ佨鵞㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ佨鵞㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀ乨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀㅨ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀㅨ㔀脈䩏䩑䩞䩡ጀ뿾䳐仺伆伨倈倔偂剎剚剺匞匪午吂后吰哾唊售嗔î Û 혀 Ê � Ö 쀀 Û 혀 ´ � Ö 쨀 Û 혀 Ê � Ö 쨀 3␃༃躄帀躄愀̤摧ᬱä
ༀ躄䀀ܦ葞摧㠣3␃༃躄帀躄愀̤摧ຬ1Ѐ6摧 ~Ѐ摧 ~ഀ&옍ćΜ鴁萏葞摧˃က&옍ćΜ鴁萏搒Ĕ葞摧 ~᐀冮冰冲凸出刄分削剌剎剚剺匘匚匞匪午吂后吰哾唊售嗔嗠嘖嚄�볌髌窊坩坃楺穗坩楺穗坩ᔦ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩃⩈企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔣ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔠ䉨䀱ᘀѨ縠䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ걨ㄎ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ⥨畁㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀѨ䵆㔀脈⩈企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ♨乱㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀѨ䵆㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀᱨ訪㔀脈⩈企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈⩈企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᨀ嗔嗠嘖嚄圦垺埆埬婚寘寨專尔尶崌帎帚幂ú ð � Ú 切 õ 쬀 º 딀 ° 切 õ ꔀ 切 õ က&옍ćΜ鴁萏搒Ĕ葞摧伒Î☋&䘋搒Ĕ摧˃Ѐ.摧 ~Ѐ4摧 ~က&옍ćΜ鴁萑Ĝ搒Ĕ葠Ĝ摧伒Î☏&䘋
萑Ĝ搒Ĕ葠Ĝ摧˃ᔀ(␃ഀ߆꤁āȸ༆㢄ሂᑤā᐀좤帀㢄愂$摧 ~Ѐ3摧 ~Ѐ6摧 ~Ѐ摧 ~ᄀ嚄嚈囤圠圤埆埬埮壶奈婚婜嫮嬎嬴孒宐宒寖寘寨�뻟����幰灈㛟 ᔣ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔪ䉨䀱ᘀቨ칏㔀脈䩏䩑庁Ɋ愀ᡊ洀Ո猄Ոᔢ䉨䀱ᘀቨ칏㔀脈䩏䩑庁Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑庁Ɋ愀ᡊ ᔧ䉨䀱ᘀ䵨Ἇ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀቨ칏㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ᭨�㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔠ䉨䀱ᘀѨ縠䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ롨ꨌ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀィԮ㔀脈䩏䩑䩞䩡᐀寨專尔尶尸崌崎帚幂幄微徰悴悶慤慦截扐拴挂捀捌捬搔搠撌撎撐撠撲撼擞旒旞昀杒梈梖棂棄�쯯쯟����맯릧�覘릘�맯痟dᔠ䉨䀱ᘀ텨䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔧ䉨䀱ᘀ땨䀚㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔜ䉨䀱ᘀ텨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀѨ縠伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔣ䉨䀱ᘀ屨樶㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔣ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀቨ칏㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔠ䉨䀱ᘀѨ縠䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ✀幂微悴慤戞截扐捀捌捬搔搠撐撠撲撼擞旒旞ô ç � Ú 픀 É 쀀 · 준 ² 관 ¨ ꌀ Ú 픀 � ܀3␃愃̤摧ÑàЀ.摧 ~Ѐ4摧 ~Ѐ摧ÑàЀ摧 ~ࠀ6萏葞摧Ñàࠀ萏葞摧Ñà3␃༃躄帀躄愀̤摧ÑàЀ6摧 ~Ѐ摧 ~܀&搒Ĕ摧伒Îఀ&옍ćΜ鴁搒Ĕ摧伒Î☋&䘋搒Ĕ摧˃ሀ旞昀朦梊梖棄楬檠氞池泈淀潊潖澔ú Ú 픀 Ð 쀀 관 관 騀 蘀 ⠔̀Ĥ☊Fༀ㢄ሂᑤā᐀좤帀㢄愂Ĥ摧橄 ሀ(옍ćƩ㠁萏ȸ搒ĔꐔÈ葞ȸ摧桎âሀ(옍ćƩ㠁萏ȸ搒ĔꐔÈ葞ȸ摧Ñàༀ6␃༃躄ᄀᲄ币躄怀ᲄ愁̤摧ÑàЀ6摧ÑàЀ摧 ~က&옍ćΜ鴁萑Ĝ搒Ĕ葠Ĝ摧Ñà☏&䘋萑Ĝ搒Ĕ葠Ĝ摧˃Ѐ6摧 ~棄楬汈汜沢泆涞涴涾湈湚滄漂潈潊澔澚濞瀞灠灤灲���鞫螿蝷뽷坧蟟䟟ß ᔟ䉨䀱ᘀィԮ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ텨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ䑨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ땨䀚㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ癨᱿㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ屨樶㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Љ䡳Љᔧ䉨䀱ᘀ땨䀚㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Љ䡳Љᔟ䉨䀱ᘀ乨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ塨쭪㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔠ䉨䀱ᘀѨ縠䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᔀ灲灴灸炀爠爼爾牐牰狸猶猸猺瑲璠璢瓪瓮瘺療瞢瞪碘碬���颩뫞炄�����<ᔟ䉨䀱ᘀ乨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ텨㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀ뽫㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ䑨㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔠ䉨䀱ᘀѨ縠䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔠ䉨䀱ᘀ䑨䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ䑨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ덨갵㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈⩈企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᜀ澔灸爠爾牰猺玮琸瑲瓰瘺瞢ò Þ � Á 관 蔀 x 砀 ` ☘&䘋 옍ć͓踁 萏萑Ʃ搒Ĕ葞葠Ʃ摧Ñà⠍ܦ䘋搒ĔꐔÈ摧˃☐&䘋옍ć͓踁 搒Ĕ摧˃☘&䘋 옍ć͓踁 萏ƪ萑Ʃ搒Ĕ葞ƪ葠Ʃ摧橄 ☔&䘋 옍ć͓踁 萏Դ搒Ĕ葞Դ摧橄 ☘&䘋 옍ć͓踁 萏萑Ʃ搒Ĕ葞葠Ʃ摧㖳¬Ѐ6摧橄 Ѐ摧 ~☏&䘋 萏ȷ搒Ĕ葞ȷ摧㖳¬⠍&䘋搒ĔꐔÈ摧˃瞢确祊祬筞篂糐糜糺緔绮脐脚腎荢ç � Ú 쬀 ¸ 렀 ³ 글 萀 대 ® 鬀 ☗&䘋 옍踁 萏萑Ʃ搒Ĕ葞葠Ʃ摧ᨳú☓&䘋 萏萑Ʃ搒Ĕ葞葠Ʃ摧ᨳúЀ6摧 ~Ѐ摧 ~ሀ(옍ćƩ㠁萏ȸ搒ĔꐔÈ葞ȸ摧Ñà☏&䘋 萏ȷ搒Ĕ葞ȷ摧罶⠍Ħ䘋搒ĔꐔÈ摧˃☘&䘋 옍ć͓踁 萏萑Ʃ搒Ĕ葞葠Ʃ摧Ñà碬磐礢祂祄祦票祬祮祰祲祴糐糚糜糺紂緔緜縌縠�췯췯맯릥屰峯䣯 ᔧ䉨䀱ᘀѨ䵆㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ㍨祥㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔠ䉨䀱ᘀѨ縠䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ덨갵㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ텨㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ∟㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ癨᱿㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔢ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈⩈企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ乨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡᐀縠縴縶绮绶综缊缬罐罤翮耒耔脐脘脚腎腖荢荪萜萮葼ퟫ귇잗잗잗率揇勇윾윾잇 ᔧ䉨䀱ᘀ㍨祥㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔠ䉨䀱ᘀѨ縠䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ덨갵㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀɨ赪㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀ㍨祥㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔫ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈⩂企Ɋ儀Ɋ尀脈䩞䩡桰 ᔳ䉨䀱ᘀ㍨祥㔀脈⩂企Ɋ儀Ɋ尀脈䩞䩡䡭Ѕ桰 䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ쑨�㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ롨ᘭ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᘀ荢菨萜葼葾蒒蕸蘒蘴蜘螴ð � Á 섀 ´ 鼀 笀 l 愀 ☋&䘋搒Ĕ摧˃☏&䘋 萏搒Ĕ葞摧ᨳú⠍Ħ䘋搒ĔꐔÈ摧Ῡ"ᘀ'옍ć͓萏˅萑イ搒ĔꐔÈ葞˅葠イ摧⧄Ú✕&䘋 萏˅萑イ搒ĔꐔÈ葞˅葠イ摧⧄Ú⠍&䘋 搒ĔꐔÈ摧Ῡ"⠙&䘋 옍踁萏Ʃ萑﹗搒ĔꐔÈ葞Ʃ葠﹗摧ᨳú⠖ܦ䘋옍ćÚ踁萑ᄡ搒ĔꐔÈ葠ᄡ摧˃☏&䘋 萏ȸ搒Ĕ葞ȸ摧ᨳú葼蒄蒒蒘蘴蘾虦虪蝴螀螂螴螾蟀蟢蟤褐褒襐覜覠��ꮻ�鞫蟟盟�扎㻟 ᔟ䉨䀱ᘀ㍨祥㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ덨갵㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔠ䉨䀱ᘀѨ縠䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ덨갵㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀﵨ쀉㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀﵨ쀉㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ㍨祥㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀ踯㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ∟㔀脈䩏䩑䩞䩡᐀螴蟀蟢褒褞襐覜訸誘誤諈讆讒诈賔賠贆選ú æ 퐀 Ô 씀 ° 鬀 ú 切 õ 錀 ú ܀3␃愃̤摧⠕Ħ䘋萏ƪ萑ﻥ搒ĔꐔÈ葞ƪ葠ﻥ摧˃⠕&䘋 萏Ʃ萑ﻦ搒ĔꐔÈ葞Ʃ葠ﻦ摧♚g☏&䘋 萏搒Ĕ葞摧ᨳú☒̀Ĥ☊Fༀ躄ሀᑤā帀躄愀Ĥ摧㖳¬☏&䘋 萏搒Ĕ葞摧ᨳúЀ6摧 ~Ѐ摧 ~ᄀ覠覢誘誢誤諈讆讐讒诈賔賞賠贆蹠轀轂轆遲遶邈邨邲邴郖��겾�겾�颾炄岘걈쾾뻟 ᔦ䉨䀱ᘀ٨頎㔀脈䩃䩏䩑庁Ɋ愀ᡊ ᔦ䉨䀱ᘀ녨齘㔀脈䩃䩏䩑庁Ɋ愀ᡊ ᔦ䉨䀱ᘀ晨兠㔀脈䩃䩏䩑庁Ɋ愀ᡊ ᔦ䉨䀱ᘀᥨ⽿㔀脈䩃䩏䩑庁Ɋ愀ᡊ ᔦ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩃䩏䩑庁Ɋ愀ᡊ ᔣ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔠ䉨䀱ᘀѨ縠䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ鵨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㱨褎㔀脈䩏䩑䩞䩡᠀選邈邨邴郖里鋖鋢錎閰饚驪鱊鲺鴠鶖麨麪鿤ꃐꃜꄄú ð à ð à à à 팀 Ó 섀 µ 팀 Ó ë ⠌&䘋 萏Ʃ葞Ʃ摧䍤æᄀ(옍ćƩ踁萏 萑 葞 葠 摧䍤æ⠍&䘋 搒ĔꐔÈ摧♚g☋&䘋 搒Ĕ摧♚gЀ6摧 ~Ѐ摧 ~Ѐ.摧 ~Ѐ4摧 ~ᔀ郖郠里釖鋖鋠鋢錎錘鏞铺閰閺闤阚院除隂隒隖隶雦零霨霬靌���ꛛ鋛橾噾噂嚒䊒 ᔧ䉨䀱ᘀ٨頎㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ硨Ꙝ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ㑨魓㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ㍨됶㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ뉨匙㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ鵨㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔠ䉨䀱ᘀѨ縠䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ鵨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ婨朦㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᤀ靌靚靠題饘饚饞饠饤驪驮驰驴鱊鱎鱐鱔鱮鲖鲺鲾鳀鴠ퟫ돇讟護诇護诇護揇叇을 ᔜ䉨䀱ᘀ婨朦伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ婨朦㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀṨၻ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ⥨畁㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ婨朦㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ㉨밢㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ뉨匙㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀࡨ걌㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᘀ鴠鶖麨麪麬麰龀龾鿤鿦鿪ꃐꃚꃜꄄꄆꄎꊎꊘꎜꎦꑨꑲꔪꔴꔶꕜ�뿏龯鿯꾿躟智暟暟暟嚟躟 ᔟ䉨䀱ᘀᵨ았㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ婨朦㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ繨鴕㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔠ䉨䀱ᘀѨ縠䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ婨朦㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ٨頎㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ摨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㉨밢㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ鵨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᨀꄄꊎꎜꑨꔪꔶꕜꙤ꙰ꚐꝐꝜꟾꠈ꠪ꥪꦌꬌð ð ë Ú æ � Õ 퀀 Ë 였 ¶ Ú æ � ë ༀ␃༃풄ᄍ쒄市풄怍쒄愂̤摧♚gЀ.摧 ~Ѐ4摧♚gЀ摧 ~Ѐ摧 ~3␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧ᕾЀ6摧 ~Ѐ摧 ~☏&䘋 萏搒Ĕ葞摧♚gᔀꕜꘘ꘦Ꙥꙮ꙰ꚐꝐꝜꟾꠈ꠪ꥪꦌꬌꬺ꯲꯸겮겲곺관꾰꾲낚난녺놆놦덆�쯭ꪻ믭뮪ꪻ믭뮋뭻뮋孫孫ꪻí ᔟ䉨䀱ᘀ乨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ�㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ뽫㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ繨鴕㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀѨ縠伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔠ䉨䀱ᘀѨ縠䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀᵨ았㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔣ䉨䀱ᘀ뽫㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔣ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡℀ꬌꬺ꯲곺긴꾲난녺놆놦돞돪됈뒮뒺드똺ú á 퀀 ´ 됀 ´ 꼀 ú ꌀ ¯ 切 꼀 ú 輀 ܀3␃愃̤摧歯Î3␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧歯Î3␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧徠ªЀ摧 ~ᬀ(☊ଁᅆഀ꤁ȁĜ˅؆萏 萑 搒ĔꐔÈ葞 葠 摧˃⠑&䘋 옍씁搒ĔꐔÈ摧ᕾ⠍&䘋 搒ĔꐔÈ摧ᕾ3␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧ᕾЀ6摧 ~က덆돊돎돜돞돪됈뒮뒺드똺뙆뙪뜸띄띦띸띺뢖뢶룂룤맸먞묺물묾뭀뭂뭈�쟭ꚷ럇잦ꚷ럇閦잦랦랦잦璃瑣T ᔜ䉨䀱ᘀ㡨☻伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔠ䉨䀱ᘀ쁨鄂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ猀H ᔜ䉨䀱ᘀ쁨鄂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔣ䉨䀱ᘀ㹨谮㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔠ䉨䀱ᘀ홨희䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔠ䉨䀱ᘀѨ縠䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔣ䉨䀱ᘀѨ縠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᔦ䉨䀱ᘀᵨ았㔀脈䩃⩈伂Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔣ䉨䀱ᘀᵨ았㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᴀ똺뙆뙪뜸띄띺뢆뢖뢶룂룤맬맸먞물뭀뭖뭶뭸밼밾ú í 切 õ è ú Þ 切 õ 혀 Í 촀 Ä 촀 ¸ 가 ␃༁킄帅킄愅Ĥ摧៘ÿ ␃ᄁ쒄怂쒄愂Ĥ摧៘ÿࠀ 萏ผ葞ผ摧⸾ࠀ 萏א葞א摧ˀ܀3␃愃̤摧䯉aЀ-摧歯ÎЀ.摧 ~Ѐ4摧 ~܀3␃愃̤摧歯ÎЀ6摧 ~Ѐ摧 ~᐀뭈뭒뭔뭖뭶뭸뮈뮊밾뱀뱆뱔뱤뱦벼벾볆봀봂뵘뵚뷆뷈뷾븀빀빂뻄뻆뻨뻪뿘뿚쀸쀺썾쎀씾앀앖았얈얊얪얬젖젘즌즔쫘쫚킆�쿯뿟뿏ꆰ뾰뿏銰莰莰莰莰莰莰莰莰莰莰莰莰莰莰莰銰莰° ᔜ䉨䀱ᘀ㹨谮伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ�7伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀቨ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ쁨鄂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ쁨鄂㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㹨谮㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㹨谮㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ쁨鄂㜀脈䩏䩑䩞䩡㌀밾뱒벼벾쇊쇎왶왺윀읎읒잂잆쥚쥞즈즌턠턤푖푚횦횪횾휘휚ö ö ö ö ß ß ß ß í í ä ö ö Ѐ 摧⬒âࠀ 萑˄葠˄摧⬒âࠀ 萑˄葠˄摧៘ÿࠀ 萏א葞א摧ˀᤀ킆킈턤턬텂텄퉼퉾퍈퍊펚펜퐈퐊피픾활홞횬횲훀휘흶흸��������闄쓢闄쓢薕 ᔟ䉨䀱ᘀ㹨谮㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ쁨鄂㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ쥨態伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ쁨鄂㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀቨ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ�7伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ쁨鄂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ㹨谮伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ⼀휚ퟪ�������������������������ö è è è è è è è è è è è è &䘋 摧˃ࠀ 萏א葞א摧䯉aЀ 摧䯉aࠀ 萑˄葠˄摧䯉aᨀ������ö ö ö ö ß � ß � ß � ß ß ß � Õ 쬀 Ë ऀ搒ĔꐔÈ摧狙,Ѐ摧狙,Ѐ摧狙,ࠀ 萏א葞א摧ˀࠀ 萑˄葠˄摧䯉aЀ 摧䯉aࠀ 萏א葞א摧䯉aᜀ����������냀낛袛낛橹끹V ᔧ䉨䀱ᘀㅨ⤌㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔜ䉨䀱ᘀ뽫伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ�Ⱳ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᘤ䙨蜟㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѐ䡮Ѐࡵ̨j ᔀ䉨䀱ᘀ�Ⱳ㔀脈䩏䩑ࡕ币Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ�Ⱳ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ쁨鄂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ㹨谮㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ쁨鄂㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ쥨態㜀脈䩏䩑䩞䩡℀ퟫ쟫쟫돫쟫쟫ꃇ碌쟫噧 ᔠ䉨䀱ᘀ뽫䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔠ䉨䀱ᘀ�Ⱳ䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔧ䉨䀱ᘀ䉨鍎㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ獨嬪㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔤ䉨䀱ᘀ獨嬪伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ洀Ո猄Ոᔧ䉨䀱ᘀㅨ⤌㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀ�Ⱳ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ瑨縘㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ�Ⱳ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᰀ器ﰌﰖð ä � ä 픀 Ð 뤀 ¡ ꄀ 贀 y ☔&䘋 옍ć͓씁搒ĔꐓðꐔÈ摧籣E☔&䘋 옍ć͓씁搒ĔꐓðꐔÈ摧狙,☘&䘋 옍ć͓ 萏搒ĔꐓðꐔÈ葞摧籣E☗&䘋 萏萑Ʃ搒ĔꐓðꐔÈ葞葠Ʃ摧狙,Ѐ6摧狙,ऀ搒ĔꐔÈ摧狙,Ѐ&摧䄩u&搒ĔꐓðꐔÈ摧䱴☏&䘋搒ĔꐓðꐔÈ摧狙,ഀퟫ꿃ퟃ螛捳捳捳捳㽓 ᔧ䉨䀱ᘀ坨况㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀ鱨㍿㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ鍨頙㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ鍨頙㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ偨촆㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ恨㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ왨娉㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀィԮ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ�Ⱳ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ뽫㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕሀ喝屮慨ﰊﰌﰎﰒﰔﰖﰢﰲﰴퟫퟃ龯讯힟ퟃ힟碟奨㥉ᔟ䉨䀱ᘀ㹨谮㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ魨ਭ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀと퐕伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ啨䙸㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔥ䉨䀱ᘀ㉨밢ᜀ㉨밢㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ偨촆㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀ�Ⱳ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ鍨頙㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ坨况㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ�Ⱳ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀᥨ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᘀﰖﰶﱖﱘﲆﲈﲰﲲﶂﶆﷀ﹆﹊ﺦﺪﻎﻒ`ᄚᄡÔö ä � Ó 츀 Î 씀 Î 츀 Î 츀 Î 츀 Î 츀 Î 츀 Î 츀 Î 츀 ࠀ 萑˄葠˄摧⃬%Ѐ 摧⃬%܀ ␃愁Ĥ摧
ࠀ 萏ଐ葞ଐ摧ᔰÔࠀ 萑˄葠˄摧ᔰÔࠀ 萏ු葞ු摧⸾ࠀ 萏ු葞ු摧ᔰÔᘀﰴﰶﱒﱔﱖﱘﱞﲆﲈﲤ︆︌ΤϤԸոࡂࢂઆຨᓢᔚᔢᕂ��냀삠芑捳玂玂玂玂玂玂呣 ᔜ䉨䀱ᘀ全ꭦ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ뭨鑯䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ뭨鑯伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ┠伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ䱟伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ魨ਭ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀと퐕㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ魨ਭ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ쥨態㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㹨谮㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ魨ਭ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᨀÔØłņǂdžȮȲʢʦ˰˴̨̤АД۠ۤݔݘ߂߆ࢮࢲࣴࣸपम઼ીú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú Ѐ 摧⃬%ᴀીആഊൺൾ෨෬໔໘༖༚ཌཐၢၦᆈᆌ፼ᎀᑾᒂ⁺⁼ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú í Ѐ 摧䰈¬܀ ␃愁Ĥ摧ᒨ-Ѐ 摧⃬%ᬀᕂᕈᖚᗎᗔᗚᘢᘪᘮᘼᙼᢞ᪰ᱤᱦ⁼₶∈∊⊮⊼⌔⌚⌜⌢쇑퇠ꋠꊒ捳味味䑳捳 ᔟ䉨䀱ᘀࡨ걌㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ뽨딬伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀࡨ걌㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀࡨ걌伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ恨絭㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀᝨὊ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ捨ᐏ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ全ꭦ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ뭨鑯䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ뭨鑯伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ┠伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ全ꭦ䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᨀ⁼₶₸∈∊⊮⍂⍄⍐⍒⍮⍰⏀⏄⒎⒒◰◴⪂⪆ⰺ÷ â � Ñ È 쀀 À 쀀 ¸ 대 ³ 대 ³ 대 ³ 대 ³ 대 Ѐ 摧ᔰÔ܀ ␃愁Ĥ摧
܀ ␃愁Ĥ摧ᔰÔࠀ 萏葞摧ᒨ-&䘋摧ᒨ-ࠀ 萏ǀ葞ǀ摧ᒨ-&䘋萏ǀ萑ﹹ葞ǀ葠ﹹ摧ᒨ-Ѐ 摧䰈¬܀ ␃愁Ĥ摧ᒨ-᐀⌢⍄⍐⍒⍮⍰␠①♸⚚⢶⣲⣶⬀⭀げじㄈㄊㄎㄐㄠㅠㅤ쇓폢펲펲ꊲ닓鋓玂獣䍓S ᔟ䉨䀱ᘀ䱟㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ콨學㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㭨䬋㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㭨䬋伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ㭨䬋㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀと퐕㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ뭨鑯䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ뭨鑯伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀ魨ਭ㔀脈䩏䩑庁Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀと퐕伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ魨ਭ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀࡨ걌伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᜀⰺⰾぎげㄈㄊ㈖㈚㋐㋔㎼㏀㓶㓺㙂㙆㝎㝐㪆㪈㯴㯸㴮㴲㹠㹤㾒㾖䃘䃜ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú Ѐ 摧ᔰÔᴀㅤㅦ㈖㝐㣨㣬㤲㥒㥠㥢㦔㦖㦜㦞㦠㦨㦼㧊㨌㩈㩜㩠㪀㪆㫶㬶㻌㼌䈊쏒ꎳꎳꎓꎳꎳ鎳莳荳荣틃퉔퉔 ᔜ䉨䀱ᘀ뭨鑯伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ䱟㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ捨ᐏ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀィꀠ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ걨嘅㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ홨甭㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ魨ਭ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ魨ਭ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀと퐕伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀと퐕㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ콨學伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᰀ䃜䆖䆚䎂䎆䑸䑼䗶䗺䟬䟰䦄䦈䲠䲤䶰䶲䶾䷀世丘伄伆値倦ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú â â Î 츀 Î 츀 ᄀ킄ሂⴀD䴁 ÿ 葠ː摧狡`̀Ĥ搒Ď 䐭Ā왍
愀Ĥ摧狡`Ѐ 摧aЀ 摧ᔰÔ᠀䈊䉊䡤䢤䪠䫠䶮䶰䶲䶾䷀世丘伄伆値倦呤呺呼뗄辢捹辢辢亢9 ᔨ䉨䀱ᘀ㕨ꥲ㔀脈⩂企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ瀀㍨㌳ ᔨ䉨䀱ᘀ䍨腤㔀脈⩂企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ瀀㍨㌳ ᔫ䉨䀱ᘀ䍨腤㔀脈⩂企Ɋ儀Ɋ尀脈䩞䩡桰㌳3ᔫ䉨䀱ᘀ恲㔀脈⩂企Ɋ儀Ɋ尀脈䩞䩡桰㌳3ᔥ䉨䀱ᘀ䍨腤䈀Ī䩏䩑䩞䩡桰㌳3ᔥ䉨䀱ᘀ恲䈀Ī䩏䩑䩞䩡桰㌳3ᔜ䉨䀱ᘀ愠伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ佨ꬳ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ뭨鑯伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀと퐕伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ�ၚ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊጀ倦僦全刬厢呤哀嚾壚娸孄尢崤帀弈徲怞恬悦愼戜捤搈ë 팀 à 팀 Ó 팀 Ó 팀 Ó 팀 à 쌀 à 쌀 Ó 팀 Ó 팀 à 쌀 à 쌀 ሀⴀD䴁 ÿ 摧摃ༀ얄ᄂ㮄ዽⴀD䴁 ÿ 葞˅葠ﴻ摧摃ᄀ킄ሂⴀD䴁 ÿ 葠ː摧狡`ᘀ呼咈咒咢咮咺咾哀哄哆哊哌嚾囂囄囈囊壚壞壠壤壦娸娼娾婂婄훫훁鞬楾靖噃噩䎗楖靖噃噩䎗ᔥ䉨䀱ᘀ䍨腤䈀Ī䩏䩑䩞䩡桰㌳3ᔥ䉨䀱ᘀ恲䈀Ī䩏䩑䩞䩡桰㌳3ᔨ䉨䀱ᘀ恲㜀脈⩂企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ瀀㍨㌳ ᔰ䉨䀱ᘀ䍨腤㔀脈⩂企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ洀ै瀄㍨㌳猀ैᔨ䉨䀱ᘀ䍨腤㔀脈⩂企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ瀀㍨㌳ ᔨ䉨䀱ᘀ灺㔀脈⩂企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ瀀㍨㌳ ᔨ䉨䀱ᘀ䥨╜㔀脈⩂企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ瀀㍨㌳ ᔨ䉨䀱ᘀ㕨ꥲ㔀脈⩂企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ瀀㍨㌳ ᔨ䉨䀱ᘀ뽫㔀脈⩂企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ瀀㍨㌳ᨀ搈撬擼敪昨曺柜案棴欤汎汐浘浚溊溌溘溚滠滢潂ï ï ï ï ï Û 윀 Ç 윀 ¿ 뼀 ¿ 뼀 ¿ 똀 ࠀ 萑˄葠˄摧㍏«܀ ␃愁Ĥ摧સCᄀ킄ሂⴀD䴁 ÿ 葠ː摧狡`ᄀ肄ዾⴀD䴁 ÿ 葠ﺀ摧狡`ሀⴀD䴁 ÿ 摧摃᐀婄旾昆昈昘昢暺曐曒曢更汎汐浘浚溂溄溆溊溌溘ퟬ꿄藗骯独独ퟬ㽎 ᔜ䉨䀱ᘀ佨ꬳ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ恲伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔨ䉨䀱ᘀ뽨딬㔀脈⩂企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ瀀㍨㌳ ᔥ䉨䀱ᘀ䍨腤䈀Ī䩏䩑䩞䩡桰㌳3ᔨ䉨䀱ᘀ졨넨㜀脈⩂企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ瀀㍨㌳ ᔨ䉨䀱ᘀ졨넨㔀脈⩂企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ瀀㍨㌳ ᔨ䉨䀱ᘀ뽫㔀脈⩂企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ瀀㍨㌳ ᔥ䉨䀱ᘀ졨넨䈀Ī䩏䩑䩞䩡桰㌳3ᔨ䉨䀱ᘀ恲㜀脈⩂企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ瀀㍨㌳ ᔥ䉨䀱ᘀ恲䈀Ī䩏䩑䩞䩡桰㌳3᐀溘溚滢澦澼澾琒瑒砸碀碠稀稆竬竮箊箚簌簐簔簜싒튳튤铡藒盒噦㙆 ᔟ䉨䀱ᘀ䁨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ䁨㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ桨≳㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ捨ᐏ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ捨ᐏ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀꙨ䜣伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ腨挼㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ汨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ歨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ歨�㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ佨ꬳ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ佨ꬳ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀⅨ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ᐀潂潆烚煀燎爤獒玪瓎瓒瘒瘖矨矬碤碨礖礚秼稀竬竮簌簐籪籮綒綔ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú ì Ѐ 摧⎦Gࠀ 萑˄葠˄摧⎦GЀ 摧㍏«ᬀ簜籮籶綒綠綢緆络绠덺뎄뛄뛘뢬뢰뢲뢴뢶룆룴뺆뺈뺊뺔뺰쏓돢쏢鎣쎣禆櫱橚橊橚 ᔟ䉨䀱ᘀ롨䌊㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ롨䌊㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ롨䌊伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᘙŨ넉㔀脈䩏䩑䩞䩡ᘙꙨ䜣㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀᝨὊ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ彨⭟㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀꙨ䜣䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀꙨ䜣㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ鉨⹇伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀꙨ䜣伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ佨ꬳ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ᠀綔綠綢緆緊署罶苞苢蒒蒖蘘蘜蛚蛞謤謨辦辪鑶鑺馞馢鱀鱄龆龊ꁔꁘ÷ ÷ ò ò ò ò ò ò ò ò ò ò ò ò Ѐ 摧⎦G܀ ␃愁Ĥ摧⎦GᰀꁘꇺꇾꍐꍔꒊꝺꝾ겖겚괮괲눨눬델덺뢲뢶룄룆룴룶뮌뮐붒붖ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ñ ä ä � ß � ß � Ѐ 摧સC܀ ␃愁Ĥ摧સCЀ 摧ँ±ࠀ 萑˄葠˄摧⎦GЀ 摧⎦Gᨀ뺰뺲쁖쁘쁬삂삄삖삨샜샞샨샪샬샮심쌬쏆쐆씘싒튲튢芒摳咂㙅㙅E ᔜ䉨䀱ᘀ汨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ뱨氆伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ뱨氆㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ홨甭伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ䡨ꔭ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ䡨ꔭ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㬌㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ驨稟㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㹨谮㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ홨甭㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ홨甭㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ롨䌊伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ卨梅伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊጀ붖뻨뻬뾘뾜쁖쁘쁬삂삄삘삜삨삪샜샞샪샬샮셌셐슆슊썔썘쐐쐔앶ú 切 ú 切 ú ò ò ò ò ò ò í í í í í Ѐ 摧ڼl܀ ␃愁Ĥ摧ⷖuЀ 摧સCᬀ씘씦씲씴씼씾앲짆짜짴짶짺짼쨐쨢쨦쨴쩸쩼쪀쪂쪆쪈쯘쯚쯜챬쇑쇑닠ꏠꎓ莓玓ꎓ擠咓 ᔟ䉨䀱ᘀը硆㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀը硆伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ뽫㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ彨⭟㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ畨不㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ畨不伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ汨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ쉨ꭀ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ쉨ꭀ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ뱨氆伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ뱨氆㜀脈䩏䩑䩞䩡ᨀ앶앺왞왢욪욮위윈쟸쟼좄좈짴짶쩸쩼쯘쯚촸촼춘출츠츤컂컆콨콬킜킠ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú Ѐ 摧ڼlᴀ챬챮촘촚촲촴촸촼쵀쵂쵄쵆쵈출춠춢춤춦춨츤츨츪츬츮츰컆컊컌컎컐컒콦콨콬콰콲콴콶콸킠키킦킨킪킬툔���볌곌鷛볌겎鷛볌곌鷛볌곌鷛翌볌곌鷛볌곌鷛Ì ᔜ䉨䀱ᘀꅨ摽伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ畨不伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀը硆伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ畨不㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ뱨氆㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ뱨氆伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀը硆㔀脈䩏䩑䩞䩡̨j ᔀ䉨䀱ᘀը硆㔀脈䩏䩑ࡕ币Ɋ愀ᡊⴀ킠텀텂톬톰튂튆퍈퍌폴폸푬푰횆횊����ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ò ò ò í Ѐ 摧ℐV܀ ␃愁Ĥ摧ℐVЀ 摧ڼlᬀ툔퉀퉂퉒퉖퉚퉢퉦퉸퉺퉼퉾튀튂틪팖팘패팪팰팲샐ꂰ郐邰熀拐䍒샐邀 ᔜ䉨䀱ᘀ챨ȁ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ챨ȁ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ뱨氆伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ㑿伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀꥨ䍻㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ�䴧㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ꽨瀂㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㑿㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ畨不㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ뱨氆㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ�䴧伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ�䴧㜀脈䩏䩑䩞䩡᐀팲퍀퍂퍄퍆퍈푞푢푤푨햲햴��������샏ꆰ芑ꅲꅢꅒ䊑ꄳ ᔜ䉨䀱ᘀ畨ᰂ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ畨ᰂ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ獨Å㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ뱨氆䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ畨不㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ畨不伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ뱨氆㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ뱨氆伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ뱨氆㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㑿伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀꥨ䍻㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ�䴧㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ륨퀑㔀脈䩏䩑䩞䩡ሀ�����쏒듒뒥뒕뒆摶䕔㖴둶 ᔟ䉨䀱ᘀ筨屋㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ쉨ꭀ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ穨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀၨ嘡㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀၨ嘡㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㽨ع伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀၨ嘡㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ륨퀑伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀၨ嘡伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ汨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ뱨氆伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ�ၚ䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ�ၚ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ᐀ú 切 ú 切 ú 切 ú ú � Î 切 ú 切 ú 切 ú 였 ú 切 ú 切 ú &䘋 摧˃☌&䘋 萏ȷ葞ȷ摧偀è☐&䘋 萏萑Ʃ葞葠Ʃ摧偀è⠐&䘋 萏Ʃ萑﹗葞Ʃ葠﹗摧師ªЀ 摧ℐVᜀ�샏삭삞삞肏恰偰䁰p ᔟ䉨䀱ᘀ晨兠㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㍨됶㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ뽫㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ彨⭟㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ彨⭟伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ䁨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ㽨ع伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔤ䉨䀱ᘀ䁨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ洀Ո猄Ոᔜ䉨䀱ᘀၨ嘡伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ륨퀑㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀၨ嘡㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ⭨꩞㜀脈䩏䩑䩞䩡ጀ�뿏ꂰ膑낑날뽲끲끣뾠끲끣䕔 ᔜ䉨䀱ᘀ杨罂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ䑨牴伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ㽨ع伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ챨먣伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ畨�㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ굨ᱼ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀၨ嘡㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀၨ嘡伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ챨먣㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀၨ嘡㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ彨⭟㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᨀ豈滑ú 切 ú 切 ú 切 ò ò æ � Ø � Ø � Ø 케 Ê 쨀 Ê 쨀 Ê Ѐ 摧吧]ࠀ 萑˄葠˄摧吧]Ѐ 摧瑄rࠀ 萑˄葠˄摧矂Á ␃ᄁ쒄怂쒄愂Ĥ摧瑄r܀ ␃愁Ĥ摧瑄rЀ 摧ℐVᜀ滑奈אַגּטּﱦﱨﱰﳒﴠ싱닱닱닱ꏱꎔ钅皣噦Fᔟ䉨䀱ᘀ륨퀑㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ摨푶㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ굨ᱼ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ摨푶伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ灨〧伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ晨㱰伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ❨嵔伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ䑨牴㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㽨ع伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ魨ਭ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ䑨牴㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ䑨牴伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᬀ滑אּגּﱦﱨﴤﴦ︌︐﹜ﻆRĦƶȪȮټڀڌڎېö ö ß � ß 픀 Ì 윀 Ç 픀 Õ 픀 Õ 븀 ¹ 넀 ± 넀 ܀ ␃愁Ĥ摧श0Ѐ 摧श0ࠀ 萑˄葠˄摧ϑÓЀ 摧Jࠀ 萑˄葠˄摧JЀ 摧吧]Ѐ摧Jࠀ 萑˄葠˄摧䃿Ѐ 摧癤Ôࠀ 萏Ь葞Ь摧❰0ࠀ 萑˄葠˄摧灦<᐀ﴠﴦﴮﶄ︌︐︖﹜PRVX\^ᅱª¸ĦĪĬİIJƶƸƺƼǀǂȮ�쿯냀ꇯ膑삡쁲삁삁ꇯ臀酠ꇯÀ ᔢ䉨䀱ᘀ❨嵔㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ摨푶伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ❨嵔㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ❨嵔㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ坨䨗伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ坨䨗㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ❨嵔伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ摨푶㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ晨㱰㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ坨䨗㔀脈䩏䩑䩞䩡ἀȮȴȸȺЌжټپڀے۔ಎಐ෮ฐฺ�샏삱隥璄啤啤际㕅际 ᔟ䉨䀱ᘀꅨ摽㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ䑨牴㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㙨〉伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ㙨〉㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㙨〉㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀ㙨〉㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ䑨牴伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᘖŨ넉伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ汨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ❨嵔伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ❨嵔㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ坨䨗㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ텨팃㜀脈䩏䩑䩞䩡᐀ېےݘݜࡶࡺਂਆಊಎೖ൪൮෮ᄮᄰᆶᆸᇄú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ò ê ê � Ú � Ú 툀 ܀ ␃愁Ĥ摧楪¤Ѐ 摧瑄r☋&䘋 搒Ĕ摧綡d܀ ␃愁Ĥ摧瑄r܀ ␃愁Ĥ摧श0Ѐ 摧श0᠀เ่ຈຶ༶༺࿔࿘ဆတယဠၾႆႈႌ႒႔ᄀᄨᄬ�뷍꧍ꦕꦁꥭI ᔧ䉨䀱ᘀၨ읨㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀ㹨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ뽨딬㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ롨奋㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ㙁㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ㹨㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀ穨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ䑨牴㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀꅨ摽㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔜ䉨䀱ᘀꅨ摽伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᜀᄬᄮᅒᅴᆘᆤᆲᆴᆶᆸᇆᇘሰሲኴᑸᒸᕒᖒᚤᚲᛀᬼ᭨ᰤᰦ���믋믋뮫趜赾赯赯赟赏赯_ ᔟ䉨䀱ᘀ塨贂㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ塨贂㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ汨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ搬伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ塨贂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ橨ꑩ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ驨稟㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ橨ꑩ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀꅨ摽㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ䑨牴㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ䑨牴㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᬀᇄᇆሰሲቀቂዘዜᐒᐖᓠᓤᖜᖠᜂᜆᠶᠺᢐᢔᦄᦈᨐᨔᮀᮄ÷ ÷ ï ê ê ê ê ê ê ê ê ê ê ê Ѐ 摧ɘ܀ ␃愁Ĥ摧ɘ܀ ␃愁Ĥ摧楪¤ᬀᰦᰨᰪᰮᰰᰴᰶᱠᱮᲲᲶᲺ᳀᳂ḖḚḜḠḢỎỒỔỘỚἠἤἦἪἬᾲᾶᾸᾼι⁔⁘⁚⁞℀℄℆Ⅲ쏒쎳ꎳ鎳튳튃쎳菒돒틃튃쎳菒돒틃튃쎳菒돒틃튃쎳Ò ᔟ䉨䀱ᘀ塨贂㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ畨�㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ�퉰㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ筨屋㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ筨屋伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ塨贂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ쭨눜㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㽨ع伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ⼀ᮄᰮᰰᲲᲶḒḖỊỎἜἠᾮᾲ⁐⁔⇂⇆⋺⋾⎞⎠␊␎⒬⒰ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 õ 切 ì ç Ѐ 摧ⵈ¥ࠀ 萑˄葠˄摧ⵈ¥Ѐ 摧用ÌЀ 摧ɘᨀⅢ↢⇆⇊⇌⇐⇒⋾⌂⌄⌈⌊⎒⎔⎘⎜⎞⎠⎮⏀⏤␈⒄⒒⒘돂틢싢薕盢癧癘癧癈 ᔟ䉨䀱ᘀ䡨ꔭ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㬌伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ驨稟伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ䡨ꔭ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀꑨ饅㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ⡨챵伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ쵨땺伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ筨屋伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ筨屋㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ塨贂㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ塨贂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ汨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᨀ⒘⒚⒨ⓦ⓺┖╒╔╴▀▄▊▔▘▚▜▞◘◬☨☬☮☼♒♔⚔⚨⛄⛈⛊⛘⛮✺쏒돒鎣鏡鏡틡犄쏒拒抳鏡叒拒抳틡 ᔜ䉨䀱ᘀﱨ䌣伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ䡨ꔭ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀ䡨ꔭ㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀꑨ饅伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ䡨ꔭ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀㅨ繆㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ驨稟伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ䡨ꔭ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ⒰▞▢♖♚⛼✀❲❶⣤⣨⬈⬌ヴヸ㒪㒮㒼㒾㔰㗺㗼㟖ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ò è � Ú 턀 ࠀ 萑˅葠˅摧㼑¤Ѐ 摧㼑¤ࠀ 萑˄葠˄摧㼑¤ऀ ␃ᐁ碤愀Ĥ摧㼑¤܀ ␃愁Ĥ摧㼑¤Ѐ 摧ⵈ¥᠀✺❎➆➚⢞⣀⣸⤊⤌⧆⧪⨮⨰⬜⬮⬰⯨Ⰺⱐⱒⵊⵜⵞ⾌⾘⾚〆〈やりゐを㐈㑈㒪폱폢쏢폱ꓢ疅ᔜ䉨䀱ᘀ汨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ蹨眷伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ蹨眷㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ䡨ꔭ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ獨Å伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ獨Å㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ搬伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ䡨ꔭ䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㬌伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ䡨ꔭ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀﱨ䌣伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ∀㒪㒬㒮㒾㔰㗖㗨㯞㰠㱞㲀㲂㲔㲖㷞㸞㻤㻶㼚㽐㽤䂰䃄䄼䅐䆸䇈䈬䊾䋒웖럖웖Ꟗ韖횈훆禷럖럖럖櫖橚Kᔜ䉨䀱ᘀ泌噌伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ塨贂㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ塨贂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ虨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ뽨딬伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ뽨딬㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀᅨꐿ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀﱨ䌣伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀᅨꐿ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀᅨꐿ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ䡨ꔭ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᘖŨ넉伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᴀ㟖㟘㣔㣖㣘㧨㧪㪬㪮㪰㮪㮬㻐㻒㼜䁸䄄䆶䆸䇆䇈䈬ö é ö ö ö à 휀 Î 준 É 준 É 섀 Á 섀 Á ܀ ␃愁Ĥ摧ɘЀ 摧㼑¤ࠀ 萏и葞и摧㼑¤ࠀ 萑˄葠˄摧㼑¤ࠀ 萏Ƥ葞Ƥ摧㼑¤ఀ萏 萑˅葞 葠˅摧㼑¤ࠀ 萑˅葠˅摧㼑¤ᔀ䈬䈮䋢䋦䎲䎶䑞䑢䖖䖚䙎䙐䤺䤾䫰䯸䷐佮侺侾倨倬億儈冈册ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ê â � ú 切 ú 切 ú 切 ú ࠀ 萑˄葠˄摧烙Ò☈ܦ䘋摧˃☐&䘋 萏萑Ʃ葞葠Ʃ摧䐸§Ѐ 摧ɘᤀ䋒䍊䎊䒔䒘䒚䒜䖆䖈䖌䖔䖚䙌䙎䙐䡀䡔䢚䣚䤾䥀䩊틱싱돱鎣틱玃擱嗱E ᔟ䉨䀱ᘀ끨ጏ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ끨ጏ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ泌噌伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ�퉰㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ⡨챵㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀꅨ鑨㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ�㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ畨�伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ䱨噿㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ塨贂㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ汨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ塨贂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᔀ䩊䩜䫬䫮䫰䫴䫶䫸䫼䯔䯦䯸䰮䰾䲆䲈䲔䲨䴚䵮䷺与乊佪佬佮�샏颬颬璈悈悘悘悘悘瑌顠` ᔧ䉨䀱ᘀꝨ䄉㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ�퉰㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ२㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀ�퉰㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀ㡨Ꝅ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ끨ጏ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔜ䉨䀱ᘀ끨ጏ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ㹨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ끨ጏ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ२㔀脈䩏䩑䩞䩡ᤀ佮佴佶佸佺佼侂侸俰倂偠側傦储傪傲傶傸僶僺儾兒册冐��낿낡낡낡迯翯濯끠낡M ᔤ䉨䀱ᘀը獽伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ洀Ո猄Ոᔜ䉨䀱ᘀ㡨Ꝅ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ畨�㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㡨Ꝅ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀ䝨ใ㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ泌噌伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ塨贂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀᥨ刀㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ䝨ใ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㡨Ꝅ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ塨贂㜀脈䩏䩑䩞䩡ᜀ冐冖冚农冞冦冸勐勲匜匢匤匦匨匪匬匮匴午ퟫퟃꆴ躴纴彮㽏彏ゴ ᔜ䉨䀱ᘀ虨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ䝨ใ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㡨Ꝅ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㡨Ꝅ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ搬㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ塨贂㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔤ䉨䀱ᘀ虨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ洀Ո猄Ոᔤ䉨䀱ᘀ泌噌伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ洀Ո猄Ոᔜ䉨䀱ᘀ塨贂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔧ䉨䀱ᘀ䝨ใ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ㡨Ꝅ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ㡨Ꝅ㜀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕሀ册化匚哬哰囀囂囐囒址坂塤塨壺壾妌妎嫰嫲岂岄幞幢恸ó î î æ æ á á á Ñ 찀 Ñ 찀 á á Ѐ 摧⬕}&䘋萏 萑˅葞 葠˅摧˃Ѐ 摧یt܀ ␃愁Ĥ摧یtЀ 摧ɘ☌&䘋 萑ȷ葠ȷ摧偭xᜀ午厂参听呬哲哸哺哼哾唀唂唄唊唞啖喖囀囒址坄妌妎婊틱쏱ꎳ쎳铱藱蕵啥E ᔟ䉨䀱ᘀᕨ紫㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀᕨ紫㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ챨理㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ챨理㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ챨理伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ虨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ䝨ใ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㡨Ꝅ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㡨Ꝅ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ塨贂㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ汨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ塨贂伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᜀ婊婜寖寨岂岄岆岌岎岔岖嵺嶎幤幪幰干彚彮恾悄悊悌愪愾撮擮桬桮桰棼椂椄椊椌樰橄櫌櫒櫔��샏냏ꇟ鋀쿀ꇟ鋀쿀ꇟ鋀菀菀쁴샏ꇟ旀쿀À ᔜ䉨䀱ᘀ硨阢伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ㡨缍伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ퉨鑱伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀሞ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀᕨ紫伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ搬㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ챨理伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ챨理㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀᕨ紫㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㔀脈䩏䩑䩞䩡✀恸恼慎慒懈懌抨抬掜掠摊摎旂旆昴昸杞杢桾梂棶棺櫆櫊毘毜洖洚湔湘ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú Ѐ 摧یtᴀ櫔櫚櫜殴毆湚湠湢湨湪湰溂溄溦滜滰漎漐漒漮漲漴漶漺澘澬濊濎濐瀖瀘瀚瀺瀼瀾炎炢烀烔烖싑닑퇠톣톔톣蒲닑ꏑ톄톣蒲닑텲犲ꏑ닑Ñ ᔢ䉨䀱ᘀሞ㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀሞ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ虨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀሞ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ챨理㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ硨阢伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ챨理伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀᕨ紫伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀᕨ紫㔀脈䩏䩑䩞䩡✀湘溨潞潢灔灘焈焌燺燼爊爌牺牼琴琸疠疤眸眼磰磴禠禤穔穘ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú ò ú 切 ú 切 ú 切 í ß � ß � ß Ѐ 摧矂Áࠀ 萑˄葠˄摧矂ÁЀ 摧竍µ܀ ␃愁Ĥ摧یtЀ 摧یtᤀ烖烚烶烸烺煆煚煸熌熎熐熤熨熪熬熮熰燞燠燢燤燦爌牺玀玎玜珚珜琐샐뇠탠삡탠뇠뇀탠膑剡à ᔜ䉨䀱ᘀ�株伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ�株㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ챨理㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ硨阢㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ硨阢㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀሞ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀሞ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀሞ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ챨理㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ챨理伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ⡨챵㔀脈䩏䩑䩞䩡ᴀ琐琤璠璮璼瓺眺眼磌磞穘穠簲籄籆粸粼精糄綊綞縨纒纤꒳꒕ꒆ瞕蚤虨瞤墤D ᔧ䉨䀱ᘀ腨켐㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀ摨푶㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ籨鰈伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ虨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ摨푶伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ驨稟伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ쉨셷伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ쵨땺伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ챨理㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ챨理㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ챨理伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ硨阢伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᜀ穘粺粼縨縪缔耴耶肆肊胶胸腤腦舸舼苂苆荈荌菖ö ö Ý � Ô 퐀 Ç 윀 ¾ 뤀 ´ 됀 ´ 됀 ´ 됀 ´ 됀 Ѐ 摧矂ÁЀ 摧嵙zࠀ 萏Ú葞Ú摧嵙zఀ 萏イ萑葞イ葠摧嵙zࠀ 萑ƪ葠ƪ摧嵙z☐&䘋萏 萑ˮ葞 葠ˮ摧㪽Bࠀ 萑˅葠˅摧癤Ôࠀ 萑˄葠˄摧癤Ô᐀纤绬缐缔羈羚羢羪羬耴耸耾聀聄聆聈聎肄肊肾胒腤�쯯ꎷ铟钄�鑥鑖䛯ï ᔟ䉨䀱ᘀ驨稟㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ虨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ摨푶伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ㽕㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ쉨셷㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ쉨셷伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔧ䉨䀱ᘀ䡨ⴁ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ腨켐㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ奨穝㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀ摨푶㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ奨穝㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔀ腤腦腨腪腰膢膶舒舔舜舞舠舼艂艆艸芌苆苌苐茆茚荈荌荐荒荘莌莠菜菢菤菨쇑ꎲ鎲닑솃ꎲ莲닁늣掲ꎲ厲 ᔟ䉨䀱ᘀ㽕㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ歨㔀脈䩏䩑䩞䩡టЪ栕ㅂ@栖矂Á䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ奨穝㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ摨푶㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ虨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ쉨셷伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ奨穝㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ쉨셷㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ쉨셷㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ奨穝伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ 菖菚衢衤衲衴袸袺覆覊誤誨谰谴躸躼輊輎辨辬逰進遀遂邀ú 切 ú ò í í í í í í í Ù 턀 Ñ 턀 ܀ ␃愁Ĥ摧ⴒ!⠌&䘋 萏Ʃ葞Ʃ摧琰⠈Ħ䘋摧˃Ѐ 摧琰܀ ␃愁Ĥ摧琰Ѐ 摧矂Á᠀菨菪菬萦萸衤衴衶袸袺袼躼躾逰進遀遂邀還郪鄞鄰鄲싑냑날膐膐ꂐ扱扱煎为 ᔧ䉨䀱ᘀꅐ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀቨℭ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔜ䉨䀱ᘀቨℭ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀቨℭ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀと腴伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀと腴㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀと腴㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀと腴㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ驨稟伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ쉨셷伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ籨鰈伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ籨鰈㔀脈䩏䩑䩞䩡ᘀ邀邂鎲鎴鐼鐾鑀鑄鑚鑮鑰钰钲钾铀铨铪離雦鳌鳐ꇈꇌꋎ÷ ç ç Ý 픀 Õ 픀 Õ 픀 Õ 픀 Õ 픀 Ì 찀 Ì 찀 Ì 찀 Ì ࠀ 萑˄葠˄摧䍏µ܀ ␃愁Ĥ摧眿ÿЀ 摧ँ±Ѐ 摧⏹Ѐ 摧ⴒ!☋&䘋 搒Ĕ摧ⴒ!܀ ␃愁Ĥ摧ⴒ!ᜀ鄲酂醼釀鉚鉞鉾銌銒銖銠銦錄錌錎錒錘錚鎆鎘鎠鎮鎰鎲鏄鏖鐾鑀鑂鑄鑚�����湺佟 ᔟ䉨䀱ᘀ㽨キ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ䡨ꔭ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᘖŨ넉伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔨ䉨䀱ᘀ㽨キ㜀脈⩂伆Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ瀀ィ ᔟ䉨䀱ᘀꅐ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔧ䉨䀱ᘀቨℭ㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ驨稟㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀ鑨㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔧ䉨䀱ᘀꝨ䄉㔀脈䩏䩑䩞䩡䡭Ѕ䡳Ѕᔟ䉨䀱ᘀቨℭ㔀脈䩏䩑䩞䩡Ḁ鑚鑮鑰钰钾铀铨铪镔閔魘魞ꂤꃤ꒘ꓘ꣨꣪꣬꧆ꨠꨢꩀꩈ탁ꊱꊓꊃꊓꊓꋁ摴摒䉴 ᔟ䉨䀱ᘀ⥨屯㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀ퉨鑱㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ㱨ᬈ㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㱨ᬈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ佨땃䠀Ī䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ퉨鑱伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ佨땃伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ쉨셷㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ쉨셷伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ㽨キ㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㽨キ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ�㔀脈䩏䩑䩞䩡᠀ꋎꋒ꣪꣬긤긦뎴뎸땴땶란랂랐랒릺림머먺뭺뭼봄봈뵔ö ö í è è � × 휀 × 툀 Ò 툀 Ò 툀 Ò 툀 Ò 준 ࠀ 萏葞摧栿zЀ 摧බ܀ ␃愁Ĥ摧බࠀ 萑˄葠˄摧ϥ'Ѐ 摧䍏µࠀ 萑˄葠˄摧栿zࠀ 萑˄葠˄摧䍏µᘀꩈꩊ꩘ꬆꬒꭰꮰ긤긦꿊뀊뇤눤늄닄뎸뎺땴땶땾똆똊뚾뛂뇒놢蒓蒢蒢蒢瓒呤䑤 ᔟ䉨䀱ᘀ땨뱪㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀꅨ봻㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ佨땃㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ✃㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ佨땃伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ쉨셷伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ乨镭伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ㱨ᬈ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀ✃㔀脈⩈企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ✃伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ✃㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ⥨屯伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᨀ뛂뛜뛞뜒띢란랂랎랐랚렔렖뢖뢢뤒뤚른릶릺림먰먴머먺몼뫺뭺뭼봀봂봄봆��쿯ꢿ뾎뽾뽬뽜뽜뽾뽜뽾뽜뽜PᘖŨ넉伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ⥨屯㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀ뙨舍㔀脈⩈企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀꅨ癫㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔲ䉨䀱ᘀ畨�ᜀ屨ⵓ㔀脈⩂企Ɋ倀͊儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ瀀h ᔬ䉨䀱ᘀ畨�㔀脈⩂企Ɋ倀͊儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ瀀h ᔟ䉨䀱ᘀ뙨舍㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㍑㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀꅨ봻㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ佨땃㔀脈䩏䩑䩞䩡ἀ봆봈뵔옐옒읾잀잠잨젘제좎좒쥪쥰짦짪쨎쨔탈탊탌탎턚턜턾�뿏龯龯龯龯龯龯龯銯疅噥F ᔟ䉨䀱ᘀ㽨穨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀꑨ饅伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ㌙㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀŨ넉㜀脈䩏䩑䩞䩡ᘙŨ넉㜀脈䩏䩑䩞䩡ᘙ㌙㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀㅨ欺㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㌙㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㽨穨㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀꑨ饅㜀脈䩏䩑䩞䩡ᔢ䉨䀱ᘀ㽨穨㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ뙨舍伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᤀ뵔분불뻤뻦뾪뾮뿬뿰쀨쀬숼쉀쉶쉺슶슺썎썒쒀쒄옒옔옶옺욾움윤쟄ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 õ õ õ Ѐ 摧᧰3Ѐ 摧䖤ᰀ쟄졜죸즌쨰쨴쫌쫐챌챐췺췾칮칲켎켒켬켰쿰쿴퀌퀐탊탎턚턜텦ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú ì ܀ ␃愁Ĥ摧⠇Ѐ 摧栿zࠀ 萏葞摧᧰3Ѐ 摧᧰3ᨀ턾텘텦톘톜퇼툼틺팀퍚펚���������������������탯샟냟ꃟ郟��肐胯營兡兡 ᔟ䉨䀱ᘀ襨潷㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㌙㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ혛伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ坨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ혛㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ乨镭㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀݨ鄨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ�⤲㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ㽨穨伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ㽨穨㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ⥨屯㔀脈䩏䩑䩞䩡Ḁ텦텨톘톜틸틺펾폂퐀퐄퐼푀홐화횊횎훊훎흢흦��������ú ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú í í Ѐ 摧᧰3&䘋摧˃Ѐ 摧栿zᬀ�������������������趟纟溟溟彾彾齾龍 ᔜ䉨䀱ᘀ퍨孯伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ퍨孯㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔜ䉨䀱ᘀ卨᙭伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀ卨᙭㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ卨᙭㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㩨뉛㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ䩨፯㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ襨潷㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ㌙㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔟ䉨䀱ᘀ뉨愴㔀脈䩏䩑䩞䩡Ḁ����������ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú í ܀ ␃愁Ĥ摧浓Ѐ 摧浓Ѐ 摧᧰3ᬀú ú 切 é 切 ú 切 ú 切 ú 切 ò 切 ú 切 Ø 쬀 ¿ 뼀 ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧䠂ÕἍༀሀᑤā帀最卤᙭洀$ἑༀሀᑤāጀ᐀碤帀最卤᙭洀$ࠀ萏 葞 摧浓܀ ␃愁Ĥ摧浓Ѐ 摧浓᐀$&¤¦ĴĶ���鞩疅佡䅵⽏ ᔣ㑨ᘀ㑨㔀脈䩏䩑䩞䡭Ѕ䡳Ѕᔛ㑨ᘀ뉨㈤㔀脈䩏䩑䩞ᔣ㑨ᘀ뉨㈤㔀脈䩏䩑䩞䡭Ѕ䡳Ѕᔧ㑨ᘀ뉨㈤ ⑊㔀脈䩏䩑䩞䡭Ѕ䡳Ѕᔟ㑨ᘀ뉨㈤ ⑊㔀脈䩏䩑䩞ᔢ䉨䀱ᘀと䰕㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀ㌙㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔜ䉨䀱ᘀ卨᙭伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀ卨᙭㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔢ䉨䀱ᘀ卨᙭㔀脈⩈企Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᔟ䉨䀱ᘀ卨᙭㔀脈䩏䩑䩞䩡ᔥ䉨䀱ᘀ卨᙭㔀脈࠶侁Ɋ儀Ɋ尀脈䩞䩡က 砀 x ̀Ĥ␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧䠂Õ{欀d ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ沖ԀᣖĄ Ą Ą Ą Ą Ą 혈0鐂旿�#宅 踄 tꀀጄブ Ą Ą Ą Ą Ą Ą 蠂ᔓĶᨀࣖ 혛 ÿ ࣖ 혝 ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶ 瑹䠂Õ̀ 缀 缀 缀 缀 缀 缀 缀 Ѐ 摧浓{欀荤 ᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ沖ԀᣖĄ Ą Ą Ą Ą Ą 혈0鐂旿�#宅 踄 tꀀጄブ Ą Ą Ą Ą Ą Ą 蠂ᔓĶᨀࣖ 혛 ÿ ࣖ 혝 ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶ 瑹䠂Õ若晴響ﭨﰘﲶﵤ︂︄︆︊ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú Ѐ 摧浓ᴀ︊︶︺ﺼヲĸǴǶǺǼȀȂȆȈȌȎɂɄɆɈɊú 切 ú 切 ú í ë é é é é é � Ý é ĀCЀC␃愁ĤЀ 摧彟^Ā Ā"Ѐ ␃愂Ȥ܀ ␃愂Ȥ摧ᯫÖЀ 摧浓᠀ĶĸľŀǴǶǸǼǾȂȄȈȊȎȐȺȼȾɀɄɆɈɊ엗링링링링뇁놭놤ꂭ軁 ᔢ䉨䀱ᘀと䰕㔀脈࠷侁Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊ ᘆ乨륜 ᘑ쵨뼥洀H渄H甄Ĉᘆ艨ꭤ ̏j ᘀ艨ꭤ唀Ĉ̏j ᘀ쵨뼥唀Ĉᘆ쵨뼥 ᔣ⥨༙ᘀ뉨㈤㔀脈䩏䩑䩞䡭Ѕ䡳Ѕᔛ⥨༙ᘀ뉨㈤㔀脈䩏䩑䩞ᔟ⥨༙ᘀ뉨㈤ ⑊㔀脈䩏䩑䩞ᔔ뉨㈤ᘀ뉨㈤洀Ո猄Ոᘄ2週Ũ瀺rj뀟⺂뀠䇆뀡֊뀢։連։逤։뀥 뀗˄뀘˄逌˄ ␖ᜁĤ晉 阁 瘡ȀŨ瘣Ā໑瘣ȁᕶ嘺阂l琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀˶ᎈ㘕㔁זĀ拓㔇זȁ踂礋ɴ핈脀ᘀĤ␗䤁Ŧ Ā℀v栂⌁v턁⌎Ŷ瘂㨕ୖȀ沖tꀀጄブ Ą Ą Ą Ą Ą Ą 蠂ᔓĶ혵ȁߺ혵ąȂஎ瑹䠂Õ ؊Eų ض ض ض ض ض ض ض ض ض ɶ ɶ ɶ ɶ ɶ ɶ ɶ ɶ ɶ ض ض ض ض ض Ⱦ ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ¨ ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ¸ ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض Ũ ň ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ΰ ض ز π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А ز Ȩ ǘ Ǩ Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ ĸ Ř Ǹ Ȉ Ș ɖ ɾ ʐ ʠ ʰ ˀ ː ʀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ ˠ ˰ ̀ ̐ ̠ ̰ ̀ 䩏䩐䩑䡟Ё䡭Ѕ䡮Ѕ䡳Ѕ䡴Ѕ R怀Rဌ 咊¥ Normální ␃愃̤ 䩃䩏 䩐 䩑 䡟Ё䡭Ѕ䡳Ѕ䡴Ѕ``ᐌ>㵼lNadpis 1 ␆ጁ᐀㲤䀀&&࠵䎁⁊䬀⁈伀ъ儀ъ尀脈䩡 䡭 䡳 䡴 xxᤌ/ ~Nadpis 6 '␃ԀĤ␆༁辄ሀᑤāጀ⢤᐀좤䀀Ԧ葞② %⩂䌏ᙊ伀ъ儀ъ愀ᙊ洀H瀀⑨怿猀H琀ै~~ᤌ0 ~Nadpis 7 '␃ԀĤ␆༁辄ሀᑤāጀ⢤᐀좤䀀ئ葞② +࠶䊁༪䩃䩏䩑憁ᙊ洀H瀀⑨怿猀H琀ैxxᤌ1 ~Nadpis 8 '␃ԀĤ␆༁辄ሀᑤāጀ⢤᐀좤䀀ܦ葞② %⩂䌁ᕊ伀ъ儀ъ愀ᕊ洀H瀀❨✧猀H琀ै~ ~ᤌ2 ~Nadpis 9 ' ␃ԀĤ␆༁辄ሀᑤāጀ⢤᐀좤䀀ࠦ葞② +࠶䊁Ī䩃䩏䩑憁ᕊ洀H瀀❨✧猀H琀ैJ⁁¡Jఌ Standardní písmo odstavce Z䁩³Zᴌ ذNormální tabulka 㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶ 0Á0ഀ ذBez seznamu 6俾Ă6 ԫ Hlava ␅Ĥꐓð♀愂Ĥ D俾D ԫ Nadpis hlavy ␅Ĥ♀愂Ĥ࠵<Ģ< ԫ ČÁST ␅Ĥꐓðꐔx♀愁Ĥ࠻DòD ԫ NADPIS ČÁSTI ␅Ĥ♀愁Ĥ࠵8俾ł8 ԫ ZÁKON ␅Ĥ♀愀Ĥ࠵㬁ĈJ俾J ԫ
nadpis zákona ␅Ĥꐓx♀愀Ĥ࠵J䁚ŒJԫ Prostý text ② 䩃䩏䩑䡭 䡳 TšTԫ Prostý text Char 䩃䩏䩐 䩑䩞䩡䡴Ѕ<俾< 䯈 Paragraf ␅Ĥꐓð♀愅Ĥ 2俾ƒ2 䯈 Díl ␅Ĥꐓð♀愃Ĥ B俾B 䯈 Nadpis dílu ␅Ĥ♀愃Ĥ࠵B‧ơBऌ 儲ذOdkaz na komentář 䩃䩡\Ʋ\ࠌ儲ذText komentáře ꐔÈ② 䩃䩏䩐䩑䡭 䡳 䡴 FǁF儲ذText komentáře Char 䩃䩡LǒLऌ儲ذText bubliny 䩃䩏䩑䩡䡭 䡳 VǡVČ儲ذText bubliny Char 䩃䩏䩐 䩑䩞䩡䡴ЅL䂳DzLဌ 溩+ȠOdstavec se seznamem 葞ː⑭ \jƱƲ\ऌ!ԯ|ذPředmět komentáře ꐔ ②࠵侁J倀J儀J尀脈䡴ЅfȑfČ ԯ|ذPředmět komentáře Char "࠵䎁ᑊ伀J倀J儀J尀脈䩞 䩡䡴ЅP䀝ȢPऌ#彟^ذText pozn. pod čarou "䩃䡭 䡳 fȱfČ"彟^ذText pozn. pod čarou Char 䩃䩏 䩐 䩑 䩞 䩡䡴ЅH怦ɁHऌ 彟^ Značka pozn. pod čarou ⩈|³ɓ| ᯫÖΰMřížka tabulky 7嘺%혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ %搒ðꐔ \俾ɢ\)徰&