Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNASUGG5H7 najdete zde
쿐놡 > ȧ က Ȫ Ȣ ȣ Ȥ ȥ Ȧ ꗬÁ쀏Ѕ ደ¿ က ࠀ ⁐橢橢㹯㹯 Ѕ訮名 名 俌 * · ✺ ✺ ✺ ✺ ✺ ❎ ❎ ❎ 8 ➆ ɴ ⧺ Ĕ ❎ 釡 Ȟ ⬎ ⬤ ⬺ ⬺ ⬺ Ⱅ Ⱅ Ⱅ 辘 辚 辚 辚 辚 辚 辚 $ 鏿 ʲ 隱 ` 达 ǝ ✺ Ⱅ Ⱅ Ⱅ Ⱅ Ⱅ 达 ✺ ✺ ⬺ ⬺ Û 醛 ㌃ ㌃ ㌃ Ⱅ ^ ✺ ⬺ ✺ ⬺ 辘 ㌃ Ⱅ 辘 ㌃ ㌃ 禀 ʄ 胬 ⬺ 㒠ᑢ葥Ǔ ⱳ ž 簄 F 辄 醱 0 釡 籊 Ң 霑 ⷱ Ȉ 霑 胬 胬 8 霑 ✺ 脤 Ⱅ Ⱅ ㌃ Ⱅ Ⱅ Ⱅ Ⱅ Ⱅ 达 达 ⿹ ̊ Ⱅ Ⱅ Ⱅ 釡 Ⱅ Ⱅ Ⱅ Ⱅ 霑 Ⱅ Ⱅ Ⱅ Ⱅ Ⱅ Ⱅ Ⱅ Ⱅ Ⱅ శ ☀ ĺ Ē Ѕ
Příloha I.
Platné znění zákonů s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních
§ SEQ § \* ARABIC 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje postupy justičních, ústředních a jiných orgánů v oblasti mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních (dále jen „mezinárodní justiční spolupráce“) a postavení některých subjektů působících v této oblasti a zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1).
________________
1) Rámcové rozhodnutí Rady 2009/948/SVV ze dne 30. listopadu 2009, o předcházení kompetenčním sporům při výkonu pravomoci v trestním řízení a jejich řešení.
Rámcové rozhodnutí Rady 2009/829/SVV ze dne 23. října 2009 o uplatňování zásady vzájemného uznávání na rozhodnutí o opatřeních dohledu jakožto alternativy zajišťovací vazby mezi členskými státy Evropské unie. Rámcové rozhodnutí Rady 2009/299/SVV ze dne 26. února 2009, kterým se mění rámcová rozhodnutí 2002/584/SVV, 2005/214/SVV, 2006/783/SVV, 2008/909/SVV a 2008/947/SVV a kterým se posilují procesní práva osob a podporuje uplatňování zásady vzájemného uznávání rozhodnutí na rozhodnutí vydaná v soudním jednání, kterého se dotyčná osoba nezúčastnila osobně.
Rozhodnutí Rady 2009/426/SVV ze dne 16. prosince 2008 o posílení Eurojustu a o změně rozhodnutí 2002/187/SVV o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti.
Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech.
Rozhodnutí Rady 2008/976/SVV ze dne 16. prosince 2008 o Evropské soudní síti.
Rámcové rozhodnutí Rady 2008/947/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání na rozsudky a rozhodnutí o probaci za účelem dohledu nad probačními opatřeními a alternativními tresty.
Rámcové rozhodnutí Rady 2008/909/SVV ze dne 27. listopadu 2008, o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením osobní svobody, za účelem jejich výkonu v Evropské unii.
Rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie.
Rámcové rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci.
Rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut.
Rámcové rozhodnutí Rady 2005/212/SVV ze dne 24. února 2005 o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a nástrojů trestné činnosti.
Rozhodnutí Rady 2005/211/SVV ze dne 24. února 2005 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu.
Rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu.
Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech.
§ 48
Příslušnost k přijetí žádosti o právní pomoc a k jejímu vyřízení
(1) Je-li v cizím státu vedeno přípravné řízení, je k přijetí žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc příslušné Nejvyšší státní zastupitelství; jinak je příslušné ministerstvo.
(2) Ústřední orgán žádost cizozemského orgánu o právní pomoc přezkoumá zejména s ohledem na podmínky a náležitosti vyplývající z tohoto zákona nebo mezinárodní smlouvy a požadavky vyplývající z dosavadního vzájemného styku a postoupí ji justičnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení, nebo žádost vrátí spolu s uvedením důvodů, pro které ji nebylo možné postoupit k vyřízení, anebo vyžádá nezbytná doplnění v jím stanovené lhůtě. Nezaslal-li cizozemský orgán požadovaná doplnění ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, ústřední orgán žádost vrátí.
(3) Umožňuje-li mezinárodní smlouva přímý styk justičních orgánů při uskutečňování právní pomoci, je k přijetí žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc příslušný justiční orgán, který je příslušný k jejímu vyřízení podle odstavců 5 a 6 7. Tento justiční orgán žádost cizozemského orgánu o právní pomoc přezkoumá z hledisek uvedených v odstavci 2 a přistoupí k jejímu vyřízení, nebo žádost vrátí spolu s uvedením důvodů, pro které ji nebylo možné vyřídit, anebo si vyžádá nezbytná doplnění v jím stanovené lhůtě. Nezaslal-li cizozemský orgán požadovaná doplnění ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, justiční orgán žádost vrátí.
(4) Byla-li žádost cizozemského orgánu o právní pomoc doručena orgánu, který není příslušný k jejímu přijetí, neprodleně ji postoupí orgánu příslušnému k jejímu přijetí, a cizozemský orgán o tom vyrozumí.
(5) Je-li v cizím státu vedeno přípravné řízení, je k vyřízení žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc příslušné krajské státní zastupitelství a jinak krajský soud, v jejichž obvodu má být proveden požadovaný úkon právní pomoci, nestanoví-li tento zákon jinak.Spočívá-li požadovaný úkon právní pomoci výlučně v doručení písemnosti, k vyřízení žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc je příslušné okresní státní zastupitelství, je-li v cizím státu vedeno přípravné řízení, a jinak okresní soud, v jejichž obvodu má být doručení provedeno.
(6) Je-li v cizím státu vedeno přípravné řízení, které souvisí s trestním řízením vedeným v České republice, v němž je činný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, může žádost cizozemského orgánu o právní pomoc vyřídit s předchozím souhlasem Nejvyššího státního zastupitelství vrchní státní zastupitelství. Tím není dotčena zvláštní příslušnost k některým úkonům právní pomoci podle dílu 3.
(6) (7) Je-li podle odstavce 5 dána místní příslušnost několika státních zastupitelství, nebo několika soudů, vyřídí žádost cizozemského orgánu o právní pomoc státní zastupitelství, jemuž byla žádost postoupena Nejvyšším státním zastupitelstvím, nebo soud, jemuž byla žádost postoupena ministerstvem, nebo v případě přímého styku státní zastupitelství, nebo soud, jemuž byla žádost jako prvnímu doručena, nebo postoupena orgánem, který nebyl příslušný k jejímu přijetí. Ústřední orgán postoupí žádost cizozemského orgánu o právní pomoc zejména tomu ze státních zastupitelství nebo soudů příslušných podle odstavce 5, v jehož obvodu má být provedeno nejvíce požadovaných úkonů právní pomoci nebo nejnáročnější úkon právní pomoci.
(7) (8) Nesnese-li věc odkladu nebo je-li dán jiný důležitý důvod, může státní zastupitelství nebo soud příslušný k vyřízení žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc provést úkon právní pomoci i mimo svůj obvod; postupuje přitom přiměřeně podle § 53 a 54 trestního řádu.
(8) (9) Jde-li o jednoduchý úkon právní pomoci, může-li to usnadnit provedení úkonu právní pomoci nebo je-li dán jiný důležitý důvod, může výjimečně ve svém obvodu krajské státní zastupitelství nebo krajský soud příslušný k vyřízení žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc vykonat úkon právní pomoci dožádáním okresního státního zastupitelství nebo okresního soudu, v jehož obvodu má být úkon právní pomoci proveden.
ČÁST PÁTÁ
ZVLÁŠTNÍ POSTUPY MEZINÁRODNÍ JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE S JINÝMI ČLENSKÝMI STÁTY
HLAVA III
PŘÍKAZ K ZAJIŠTĚNÍ HODNOTY NEBO DŮKAZNÍHO PROSTŘEDKU VĚCI
Díl 1
Společná ustanovení
§ 226
Působnost
(1) Ustanovení této hlavy se užijí na
a) věc, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že je určena ke spáchání trestného činu nebo byla k jeho spáchání užita (dále jen „nástroj trestné činnosti“) nebo byla získána trestným činem nebo jako odměna za trestný čin, nebo byla, byť jen zčásti, nabyta za věc získanou trestným činem nebo za věc tvořící odměnu za trestný čin, včetně plodů a užitků (dále jen „výnos z trestné činnosti“),
b) náhradní hodnotu, nebo
c) důkazní prostředek podle § 112 trestního řádu (dále jen „důkazní prostředek“),
mají-li být zajištěny v jiném členském státu na základě příkazu k zajištění vydaného justičním orgánem nebo mají-li být zajištěny v České republice na základě příkazu k zajištění vydaného justičním orgánem jiného členského státu v trestním řízení pro účely propadnutí nebo zabrání anebo dokazování.
(1) Ustanovení této hlavy se užijí na věc, která je nástrojem trestné činnosti, nebo na věc, která je výnosem z trestné činnosti, anebo na věc, která je náhradní hodnotou, má-li být zajištěna v jiném členském státu na základě příkazu k zajištění věci vydaného justičním orgánem nebo má-li být zajištěna v České republice na základě příkazu k zajištění věci vydaného justičním orgánem jiného členského státu v trestním řízení pro účely propadnutí nebo zabrání.
(2) Podle této hlavy se postupuje, pokud jiný členský stát uplatňuje právní předpisy k provedení příslušného právního předpisu Evropské unie13).
_____________
13) Rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii.
§ 227
Příkaz k zajištění věci
Příkazem k zajištění věci se rozumí
a) příkaz k odnětí věci nebo rozhodnutí o zajištění věci podle hlavy čtvrté oddílu čtvrtého trestního řádu, byly-li vydány bylo-li vydáno předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem,
b) rozhodnutí, kterým má být zabráněno zničení, pozměnění, přemístění, převodu nebo prodeji věci nebo jiné hodnoty uvedené v § 226 odst. 1 písm. a) a b) (dále jen „hodnota“) nebo důkazního prostředku uvedené v § 226 odst. 1, bylo-li vydáno justičním orgánem jiného členského státu.
§ 228
Vztah k jiným ustanovením
(1) Nestanoví-li tato hlava jinak, použijí se na zajištění hodnoty nebo důkazního prostředku věci ustanovení části třetí hlavy I.
(2) Ustanovení této hlavy nevylučují postup podle ustanovení části třetí hlavy I.
Díl 2
Zajištění hodnoty nebo důkazního prostředku věci v jiném členském státu
§ 229
Vydání příkazu k zajištění věci
(1) Je-li třeba zajistit hodnotu nebo důkazní prostředek věc v jiném členském státu, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce vydá příkaz k zajištění věci a připojí k němu osvědčení na stanoveném formuláři14) s překladem do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků jiného členského státu nebo do jazyka, v němž je jiný členský stát ochoten příkaz k zajištění věci přijmout.
(2) V případě zajištění důkazního prostředku se připojí k příkazu k zajištění žádost o předání důkazního prostředku do České republiky; nelze-li tak učinit, obsahuje osvědčení pokyn, aby důkazní prostředek zůstal zajištěn v jiném členském státu do doby vyřízení takové žádosti.
(3) V případě zajištění důkazního prostředku může justiční orgán v osvědčení uvést formální náležitosti a postupy, kterými se má justiční orgán jiného členského státu řídit při výkonu příkazu k zajištění.
(4) (2) V případě zajištění hodnoty obsahuje osvědčení Osvědčení připojené k příkazu k zajištění věci obsahuje pokyn, aby hodnota věc zůstala zajištěna v jiném členském státu do doby vyřízení žádosti o uznání a výkon rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, nebo má-li hodnota věc propadnout nebo být zabrána v jiném členském státu na základě rozhodnutí soudu zaslaného k uznání a výkonu podle hlavy VII dílu 2, do doby uznání a výkonu takového rozhodnutí.
(5) (3) Příkaz k zajištění hodnoty věci v jiném členském státu lze vydat i po právní moci rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání, nebylo-li možné tak učinit z důležitých důvodů dříve.
_____________
14) Příloha rámcového rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii.
§ 230
Zaslání příkazu k zajištění věci
(1) Předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce zašle příkaz k zajištění věci včetně osvědčení a případných dalších příloh bez zbytečného odkladu po jeho vydání příslušnému justičnímu orgánu jiného členského státu. Osobě, vůči níž příkaz k zajištění věci směřuje, se příkaz k zajištění věci doručí až poté, co příslušný justiční orgán jiného členského státu zajistil výkon tohoto příkazu v tomto jiném členském státu nebo tento příkaz neuznal anebo nevykonal.
(2) Ministerstvo na základě žádosti předsedy senátu a Nejvyšší státní zastupitelství na základě žádosti státního zástupce poskytne součinnost při zjišťování potřebných informací, zejména při zjištění příslušného justičního orgánu jiného členského státu, kterému má být zaslán příkaz k zajištění věci, nebo při ověření podmínek stanovených právním řádem tohoto jiného členského státu pro uznání a výkon takového příkazu k zajištění věci.
(3) Pro účely podávání zpráv orgánům Evropské unie a usnadňování spolupráce s jinými členskými státy poskytne soud ministerstvu na jeho žádost potřebné informace, zejména o počtu příkazů k zajištění věci zaslaných do jiných členských států k uznání a výkonu a o výsledku řízení o uznání a výkonu těchto příkazů k zajištění věci v jiných členských státech.
§ 231
Ukončení nebo omezení zajištění věci
(1) Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo omezení zajištění věci nebo ke zrušení příkazu k zajištění věci podle trestního řádu, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce o této skutečnosti neprodleně informuje příslušný justiční orgán jiného členského státu.
(2) Není-li věci, která byla zajištěna v jiném členském státu na základě příkazu k odnětí věci, k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce o této skutečnosti neprodleně informuje příslušný justiční orgán jiného členského státu. Byla-li takto zajištěná věc předána do České republiky jako důkazní prostředek, současně ji vrátí příslušnému justičnímu orgánu jiného členského státu, s výjimkou případu, kdy se příslušný justiční orgán jiného členského státu vzdal práva na vrácení takové věci; v takovém případě není třeba ani zaslání informace uvedené ve větě první.
Díl 3
Zajištění hodnoty nebo důkazního prostředku věci v České republice
§ 232
Příslušnost
(1) Pro stanovení příslušnosti k rozhodování o uznání příkazu k zajištění věci vydaného justičním orgánem jiného členského státu a k zajištění výkonu rozhodnutí o uznání tohoto příkazu přiměřeně obdobně platí § 48 odst. 4, odst. 5 věta první, odst. 6 a 7 až 8.
(2) Ministerstvo nebo Nejvyšší státní zastupitelství poskytne na žádost orgánu jiného členského státu součinnost při zjištění potřebných informací, zejména při zjištění příslušného justičního orgánu, kterému má být zaslán příkaz k zajištění věci vydaný justičním orgánem jiného členského státu, nebo při ověření podmínek stanovených právním řádem České republiky pro uznání a výkon takového příkazu.
(3) Pro účely podávání zpráv orgánům Evropské unie a usnadňování spolupráce s jinými členskými státy poskytne soud ministerstvu na jeho žádost potřebné informace, zejména o počtu řízení o uznání a výkonu příkazů k zajištění věci vydaných justičními orgány jiných členských států a jejich výsledku.
§ 233
Uznání a výkon příkazu k zajištění věci
(1) Justiční orgán neprodleně rozhodnutím uzná příkaz k zajištění věci, nebrání-li tomu některý z důvodů uvedených v odstavci 4 nebo 6 3 nebo 5, a ihned zajistí výkon tohoto rozhodnutí postupem podle hlavy čtvrté oddílu čtvrtého trestního řádu, ledaže rozhodne o odkladu výkonu rozhodnutí, nebo výkon rozhodnutí nelze provést, neboť hodnota nebo důkazní prostředek, které jsou předmětem zajištění, se ztratily, byly zničeny nebo je není možné nalézt na místě uvedeném v osvědčení nebo proto, že místo, kde se měly věc, která je předmětem zajištění, se ztratila, byla zničena nebo ji nelze nalézt na místě uvedeném v osvědčení nebo proto, že místo, kde se měla nacházet, nebylo v osvědčení označeno dostatečně přesně.
(2) Při výkonu rozhodnutí o uznání příkazu k zajištění důkazního prostředku je třeba se řídit formálními náležitostmi a postupy, které justiční orgán jiného členského státu uvedl v osvědčení, nejsou-li v rozporu se základními právními zásadami České republiky.
(3) (2) Prohlídky podle hlavy čtvrté oddílu pátého trestního řádu lze při výkonu příkazu k zajištění věci vydaného justičním orgánem jiného členského státu provést pouze za podmínky, že skutek by byl trestným činem i podle práva České republiky.
(4) (3) Justiční orgán neprodleně rozhodnutím neuzná příkaz k zajištění věci, pokud
a) skutek nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky a nejde o jednání uvedená v § 234; v případě trestných činů týkajících se daní, poplatků, cel nebo měny nelze příkaz k zajištění věci vydaný justičním orgánem jiného členského státu neuznat pouze z toho důvodu, že právní předpisy České republiky neukládají tentýž druh daní, poplatků nebo cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, poplatků, cel nebo měny jako právní předpisy daného členského státu,
b) jeho uznání a výkon by byly v rozporu s překážkou věci pravomocně rozhodnuté,
c) zajištění věci brání výsada nebo imunita podle zákona nebo mezinárodního práva, pro kterou je osoba vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení,
d) příkaz k zajištění věci nebyl vydán v trestním řízení v jiném členském státu, nebo
e) hodnota věc, která je předmětem zajištění, nepodléhá podle jiných právních předpisů propadnutí nebo zabrání.
(5) (4) Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je osoba, vůči níž příkaz k zajištění věci směřuje, vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, rozhodne o tom na návrh této osoby nebo justičního orgánu Nejvyšší soud.
(6) (5) Justiční orgán dále nemusí rozhodnutím uznat příkaz k zajištění věci, pokud k tomuto příkazu není připojeno osvědčení na stanoveném formuláři14), toto osvědčení je zjevně neúplné, neodpovídá obsahu příkazu nebo není přeložené do českého jazyka nebo jiného jazyka, ve kterém lze osvědčení podle prohlášení České republiky15) přijmout. Justiční orgán neprodleně, před rozhodnutím o neuznání vyzve justiční orgán jiného členského státu, aby mu ve lhůtě jím stanovené zaslal osvědčení, jeho opravené znění nebo překlad osvědčení do příslušného jazyka. Zároveň jej upozorní, že pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, pro které tak nemohl učinit, neuzná příkaz.
(7) (6) Proti rozhodnutí, kterým se příkaz k zajištění věci uznává, je přípustná stížnost; o stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce rozhoduje soud uvedený v § 146a odst. 1 trestního řádu. Stížností nelze napadnout důvody, pro které byl příkaz vydán.
(8) (7) Justiční orgán neprodleně informuje justiční orgán jiného členského státu o uznání nebo neuznání příkazu, o zajištění výkonu rozhodnutí nebo o skutečnostech bránících provedení výkonu rozhodnutí, o podání stížnosti proti rozhodnutí, že se příkaz k zajištění věci uznává, a o výsledku řízení o této stížnosti.
(9) (8) Při vyřízení žádosti o předání zajištěného důkazního prostředku do jiného členského státu postupuje justiční orgán přiměřeně podle § 67 odst. 1 a 3.
_____________
15) Článek 9 odst. 3 rámcového rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii.
§ 234
Výjimky ze zásady oboustranné trestnosti
V případě, kdy jde o skutek, za který je možné v jiném členském státu uložit nepodmíněný trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 3 roky a který spočívá v jednání, jež justiční orgán jiného členského státu označí v písmenu i) oddílu 1. formuláře osvědčení14), justiční orgán nezjišťuje, zda skutek naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky, ledaže popis skutku nebo právní kvalifikace uvedené v osvědčení zjevně neodpovídají označenému jednání.
§ 235
Odložení výkonu rozhodnutí o uznání příkazu k zajištění věci
(1) Justiční orgán může rozhodnout o odložení výkonu rozhodnutí o uznání příkazu k zajištění věci, jestliže
a) jeho výkon by mohl narušit trestní řízení vedené v České republice, nebo
b) hodnota nebo důkazní prostředek uvedené v takovém příkazu již byly zajištěny věc uvedená v takovém příkazu již byla zajištěna pro účely jiného trestního řízení vedeného v České republice nebo v jiném státu.
(2) Jakmile pomine důvod pro odložení výkonu rozhodnutí uvedeného v odstavci 1, justiční orgán zajistí jeho výkon. Pokud v mezidobí v jiném členském státu došlo k zrušení příkazu nebo k zrušení anebo omezení zajištění, justiční orgán od zajištění výkonu rozhodnutí upustí nebo jeho výkon zajistí v omezeném rozsahu.
(3) Justiční orgán neprodleně vyrozumí příslušný justiční orgán jiného členského státu o odložení výkonu rozhodnutí, včetně důvodů odložení, a jeho předpokládané délce trvání, lze-li ji odhadnout, o dalších omezeních, která se vztahují na hodnotu nebo důkazní prostředek uvedené věc uvedenou v příkazu k zajištění věci, pokud jsou mu známa, a o zajištění výkonu rozhodnutí po pominutí důvodu odložení.
§ 236
Trvání zajištění věci
(1) Zajištění hodnoty věci trvá do doby výkonu rozhodnutí o uznání rozhodnutí justičního orgánu jiného členského státu, kterým bylo vysloveno propadnutí nebo zabrání hodnoty věci uvedené v příkazu k zajištění věci.
(2) Zajištění důkazního prostředku trvá do doby, než je vrácen nebo je s ním jinak naloženo podle § 80 až 81b trestního řádu. Vzdá-li se justiční orgán vrácení důkazního prostředku do České republiky, trvá zajištění do doby předání důkazního prostředku příslušnému orgánu jiného členského státu.
(3) (2) Pokud v jiném členském státu došlo k zrušení takového příkazu nebo k zrušení anebo omezení zajištění věci, justiční orgán rozhodne o zrušení nebo omezení zajištění věci podle trestního řádu nebo postupuje podle § 80 až 81b trestního řádu.
Díl 4
Regresní nároky
§ 237
Regresní nárok jiného členského státu
(1) Ministerstvo uhradí na žádost jiného členského státu, který uznal a zajistil výkon příkazu k zajištění věci, částku, kterou tento stát vyplatil v souladu se svým právním řádem jako náhradu škody určité osobě, pokud
a) škoda, kterou jiný členský stát uhradil podle svých vnitrostátních předpisů dotčené osobě, byla způsobena takovým příkazem k zajištění věci,
b) žádost jiného členského státu o proplacení jím uhrazené škody nebo dokumenty k ní připojené obsahují výši vyplacené náhrady škody, jejíž uhrazení je požadováno, její odůvodnění a údaje o orgánu příslušném k přijetí úhrady, včetně bankovního spojení za účelem poukázání požadované částky nebo požadavku na jiný způsob provedení úhrady, a
c) k žádosti jiného členského státu je připojeno pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského státu o náhradě škody.
(2) V případě, že žádost jiného členského státu neobsahuje potřebné údaje, vyzve ministerstvo příslušný orgán tohoto státu k jejímu doplnění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Přitom jej vždy upozorní na důsledky nevyhovění této výzvě. Nevyhoví-li příslušný orgán jiného členského státu této výzvě ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, pro které tak nemohl učinit, žádost odmítne.
§ 238
Regresní nárok vůči jinému členskému státu
(1) Ministerstvo je oprávněno žádat po jiném členském státu úhradu částky, kterou vyplatilo jako náhradu škody určité osobě podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem v případě, že justiční orgán uznal příkaz k zajištění věci a zajistil výkon svého rozhodnutí o uznání a tato škoda byla způsobena příkazem k zajištění věci.
(2) Nárok na úhradu vyplacené náhrady škody se uplatňuje formou žádosti k příslušnému orgánu jiného členského státu v souladu s právním řádem a požadavky tohoto státu.
HLAVA XI
EVROPSKÝ VYŠETŘOVACÍ PŘÍKAZ
Díl 1
Společná ustanovení
§ 357
Působnost
(1) Ustanovení této hlavy se užijí ve vztahu k jiným členským státům na opatření důkazu na základě evropského vyšetřovacího příkazu.
(2) Ustanovení této hlavy se neužijí na
a) opatření důkazu v rámci společného vyšetřovacího týmu zřízeného s jiným členským státem, s výjimkou případu, kdy je opatřován důkaz z jiného členského státu, který se společného vyšetřovacího týmu neúčastní,
b) právní pomoc spočívající v doručení písemnosti a
c) zajištění věci pro jiné než důkazní účely.
(3) Podle této hlavy se postupuje ve vztahu k jiným členským státům, pro které je závazný právní předpis Evropské unie upravující evropský vyšetřovací příkaz44).
_____________
44) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech.
§ 358
Evropský vyšetřovací příkaz
Evropským vyšetřovacím příkazem se rozumí příkaz
vydaný justičním orgánem za účelem provedení úkonu právní pomoci s cílem opatřit důkaz na území jiného členského státu, nebo
vydaný justičním orgánem jiného členského státu nebo jiným než justičním orgánem jiného členského státu, který má v tomto členském státu pravomoc opatřovat důkazy, pokud jím vydaný příkaz potvrdil justiční orgán tohoto členského státu, za účelem provedení úkonu právní pomoci s cílem opatřit důkaz na území České republiky.
§ 359
Součinnost
(1) Justiční orgán při postupu podle této hlavy spolupracuje s orgánem jiného členského státu, zejména si s ním vyměňuje všechny potřebné informace.
(2) Ministerstvo na žádost soudu a Nejvyšší státní zastupitelství na žádost státního zástupce poskytne součinnost při zjištění potřebných informací, zejména při zjištění příslušného orgánu jiného členského státu, kterému má být zaslán evropský vyšetřovací příkaz, nebo při ověření podmínek stanovených právním řádem tohoto členského státu pro jeho uznání a výkon. Stejnou součinnost poskytne ministerstvo nebo Nejvyšší státní zastupitelství na žádost orgánu jiného členského státu při zjištění potřebných informací, pokud jde o příslušné orgány České republiky nebo ověření podmínek stanovených právním řádem České republiky.
(3) Pro účely podávání zpráv orgánům Evropské unie a usnadňování spolupráce s jinými členskými státy poskytne soud ministerstvu na jeho žádost potřebné informace, zejména o počtu evropských vyšetřovacích příkazů zaslaných do jiných členských států k uznání a výkonu a o výsledku těchto řízení v jiných členských státech, jakož i obdobné informace ohledně evropských vyšetřovacích příkazů zaslaných jinými členskými státy do České republiky.
Díl 2
Výkon evropského vyšetřovacího příkazu v České republice
§ 360
Příslušnost
(1) Pro stanovení příslušnosti k postupu podle dílu 1, tohoto dílu a dílu 4se ustanovení § 48 odst. 5 věta první a odst. 6 až 9 použijí obdobně, není-li v této hlavě stanoveno jinak.
(2) Byl-li evropský vyšetřovací příkaz zaslán orgánu, který není k postupu podle dílu 1, tohoto dílu a dílu 4 příslušný, postoupí jej neprodleně příslušnému justičnímu orgánu. Nepříslušný orgán bez zbytečného odkladu, nejpozději do 7 dnů od obdržení evropského vyšetřovacího příkazu, potvrdí jeho přijetí na formuláři stanoveném právním předpisem Evropské unie upravujícím evropský vyšetřovací příkaz45) orgánu jiného členského státu, který mu jej zaslal, a vyrozumí jej o postoupení evropského vyšetřovacího příkazu příslušnému justičnímu orgánu.
(3) Justiční orgán bez zbytečného odkladu, nejpozději do 7 dnů od obdržení evropského vyšetřovacího příkazu, potvrdí jeho přijetí na formuláři stanoveném právním předpisem Evropské unie upravujícím evropský vyšetřovací příkaz45) orgánu jiného členského státu, který mu jej zaslal.
____________
45) Příloha B směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech.
§ 361
Vrácení evropského vyšetřovacího příkazu
Justiční orgán vrátí evropský vyšetřovací příkaz orgánu jiného členského státu, který mu jej zaslal, spolu s uvedením důvodu takového postupu, jestliže tento příkaz nebyl vydán
orgánem jiného členského státu uvedeným v § 358 písm. b),
za účelem provedení úkonu právní pomoci s cílem opatřit důkaz na území České republiky, nebo
v trestním řízení anebo v řízení o jiném deliktu za předpokladu, že se v jiném členském státě lze domáhat projednání věci před soudem v trestním řízení.
§ 362
Překážky výkonu evropského vyšetřovacího příkazu
(1) Pokud má justiční orgán důvodně za to, že vydání evropského vyšetřovacího příkazu není nezbytné pro dosažení sledovaného cíle, neodpovídá závažnosti činu, v souvislosti s nímž je příkaz vydán, nebo má pochybnosti o tom, zda úkon právní pomoci, který má být na jeho základě proveden, by bylo možné provést za stejných podmínek i podle právního řádu státu, který evropský vyšetřovací příkaz vydal, sdělí tuto skutečnost neprodleně orgánu jiného členského státu a požádá jej o stanovisko. Trvá-li orgán jiného členského státu na správnosti vydání evropského vyšetřovacího příkazu, justiční orgán dále postupuje podle ustanovení dílu 1, tohoto dílu a dílu 4.
(2) Justiční orgán neprodleně vyrozumí orgán jiného členského státu o tom, že evropský vyšetřovací příkaz nelze vykonat, pokud má důkaz být opatřen úkonem právní pomoci, který není v právním řádu České republiky upraven, nebo by důkaz takovým úkonem nebylo možné opatřit v trestním řízení vedeném v České republice v obdobném vnitrostátním případě, a zároveň nelze požadovaný důkaz opatřit jiným úkonem právní pomoci, který by nezasahoval do práv dotčené osoby ve větší míře než úkon právní pomoci uvedený v evropském vyšetřovacím příkazu. Ustanovení věty první se nepoužije, pokud byl evropský vyšetřovací příkaz vydán za účelem
a) poskytnutí důkazu, který má justiční orgán již k dispozici, pokud jej lze podle práva České republiky pro účely jiného řízení poskytnout,
b) získání údajů z evidencí a informačních systémů policejních orgánů nebo justičních orgánů, do kterých má justiční orgán přímý přístup,
c) provedení výslechu osoby,
d) zjištění totožnosti účastníka provozu elektronických komunikací k určitému telefonnímu číslu nebo adrese IP,
e) opatření znaleckého posudku, pro jehož vypracování se nevyžaduje povinná součinnost osoby, vůči které směřuje, nebo
f) získání informací podle § 8 odst. 1 trestního řádu, které nezasahují do soukromí osoby.
(3) Nepovažuje-li justiční orgán evropský vyšetřovací příkaz zaslaný jiným členským státem z důvodu jeho neúplnosti nebo zjevné nesprávnosti za dostatečný podklad pro posouzení, zda jsou splněny podmínky pro jeho výkon, nebo není-li přeložen do českého jazyka nebo do jazyka, ve kterém jej Česká republika podle svého prohlášení přijímá46), požádá orgán tohoto členského státu, aby mu v jím stanovené lhůtě zaslal nezbytné dodatkové informace nebo překlad evropského vyšetřovacího příkazu do příslušného jazyka. Nezašle-li orgán jiného členského státu dodatkové informace nebo překlad ve stanovené lhůtě, aniž by uvedl podstatné důvody, pro které tak neučinil, justiční orgán jej neprodleně vyrozumí o tom, že evropský vyšetřovací příkaz nelze vykonat. Na tyto následky musí být orgán jiného členského státu upozorněn.
(4) Brání-li výkonu evropského vyšetřovacího příkazu důvod, který není důvodem pro odmítnutí výkonu evropského vyšetřovacího příkazu, justiční orgán o této skutečnosti vyrozumí orgán jiného členského státu a požádá jej o vyjádření, zda na výkonu příkazu trvá, a to ve lhůtě, kterou za tímto účelem stanoví. Nevyjádří-li se orgán jiného členského státu ve stanovené lhůtě nebo neuvede-li okolnosti, které tento důvod vyvracejí, justiční orgán jej neprodleně vyrozumí o tom, že evropský vyšetřovací příkaz nelze vykonat.
______________
46) Článek 5 odst. 2 a článek 33 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech.
§ 363
Výjimky ze zásady oboustranné trestnosti
V případě, kdy jde o skutek, za který je možné v členském státu, který vydal evropský vyšetřovací příkaz, uložit nepodmíněný trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 3 roky a který spočívá v jednání uvedeném v právním předpisu Evropské unie upravujícím evropský vyšetřovací příkaz47), jež orgán jiného členského státu označí v oddílu G bodu 3 formuláře, na kterém se vydává evropský vyšetřovací příkaz48), justiční orgán pro účely posouzení, zda se evropský vyšetřovací příkaz vydaný jiným členským státem vykoná, nezjišťuje, zda skutek naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky, ledaže popis skutku nebo právní kvalifikace uvedené v osvědčení zjevně neodpovídají označenému jednání.
___________
47) Příloha D směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech.
48) Příloha A směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech.
§ 364
Lhůty
Justiční orgán posoudí, zda jsou splněny podmínky pro výkon evropského vyšetřovacího příkazu, a učiní některý z úkonů podle § 361, 362, § 365 odst. 5 nebo podle § 366 odst. 1 věty první zpravidla ve lhůtě uvedené v tomto příkazu; není-li v příkazu lhůta uvedena, učiní tak neprodleně, zpravidla nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tento příkaz obdržel. Do těchto lhůt se nezapočítává doba, po kterou jsou od jiného členského státu opatřovány podklady nezbytné pro posouzení splnění podmínek pro výkon evropského vyšetřovacího příkazu. Nelze-li tyto lhůty dodržet, justiční orgán o tom neprodleně uvědomí orgán jiného členského státu a uvede důvody prodlení, včetně předpokládané doby takového prodlení.
§ 365
Důvody pro odmítnutí výkonu evropského vyšetřovacího příkazu
(1) Justiční orgán odmítne vykonat evropský vyšetřovací příkaz, pokud
a) jeho výkon by byl v rozporu s překážkou věci pravomocně rozhodnuté,
b) skutek nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky a nejde o jednání uvedená v § 363; v případě trestných činů týkajících se daní, poplatků, cel nebo měny nelze výkon evropského vyšetřovacího příkazu odmítnout pouze z toho důvodu, že právní předpisy České republiky neukládají tentýž druh daní, poplatků nebo cel nebo neobsahují stejná ustanovení týkající se daní, poplatků, cel nebo měny jako právní předpisy daného členského státu,
c) jeho výkonu brání výsada nebo imunita podle zákona nebo mezinárodního práva, pro kterou je osoba vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení,
d) byl vydán v jiném než v trestním řízení a v obdobném vnitrostátním případě by v trestním řízení vedeném v České republice nebylo možné úkon právní pomoci v něm uvedený provést,
e) skutek byl spáchán mimo území členského státu, který evropský vyšetřovací příkaz vydal, byl zcela nebo zčásti spáchán na území České republiky a nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu podle práva České republiky,
f) jeho výkon by mohl poškodit bezpečnostní zájmy České republiky, ohrozit zdroj informací nebo by mohl ohrozit nebo narušit činnost zpravodajských služeb, nebo
g) lze mít důvodně za to, že provedení úkonu právní pomoci by bylo neslučitelné s povinnostmi vyplývajícími pro Českou republiku z článku 6 Smlouvy o Evropské unii nebo z Listiny základních práv Evropské unie.
(2) Důvod pro odmítnutí výkonu evropského vyšetřovacího příkazu uvedený v odstavci 1 písm. b) se neuplatní, pokud je evropský vyšetřovací příkaz vydán za účelem provedení úkonu právní pomoci uvedeného v § 362 odst. 2 písm. a) až e).
(3) Justiční orgán si před odmítnutím výkonu evropského vyšetřovacího příkazu z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), c), e), f) nebo g) vždy vyžádá stanovisko orgánu jiného členského státu.
(4) Vznikne-li pochybnost o tom, zda nebo do jaké míry je osoba, vůči níž evropský vyšetřovací příkaz směřuje, vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, rozhodne o tom na návrh této osoby nebo justičního orgánu Nejvyšší soud. Je-li ke zbavení výsady nebo imunity příslušný orgán České republiky, požádá justiční orgán o to, aby tento orgán dotčenou osobu výsady nebo imunity zbavil. Je-li ke zbavení výsady nebo imunity příslušný orgán cizího státu nebo mezinárodní organizace, justiční orgán požádá orgán jiného členského státu, který vydal evropský vyšetřovací příkaz, aby podal žádost o zbavení této výsady nebo imunity.
(5) O odmítnutí výkonu evropského vyšetřovacího příkazu a jeho důvodech sepíše justiční orgán záznam a neprodleně o těchto skutečnostech informuje orgán jiného členského státu.
§ 366
Výkon evropského vyšetřovacího příkazu
(1) Nejde-li o případ uvedený v § 361 nebo 362 anebo není-li dán důvod pro odmítnutí výkonu evropského vyšetřovacího příkazu, justiční orgán o tom sepíše záznam. Evropský vyšetřovací příkaz je třeba vykonat neprodleně, zpravidla nejpozději do 90 dnů od sepsání tohoto záznamu, pokud není v evropském vyšetřovacím příkazu uvedena kratší lhůta nebo určité datum pro provedení úkonu právní pomoci nebo pokud není dán důvod pro odložení výkonu evropského vyšetřovacího příkazu. Nelze-li lhůtu pro výkon evropského vyšetřovacího příkazu dodržet, justiční orgán o tom neprodleně vyrozumí orgán jiného členského státu a uvede důvody prodlení, včetně předpokládané doby takového prodlení.
(2) Při výkonu evropského vyšetřovacího příkazu je třeba se řídit formálními náležitostmi a postupy v něm uvedenými, nejsou-li v rozporu se základními právními zásadami České republiky; nelze-li v daném případě tyto náležitosti nebo postupy dodržet, justiční orgán o tom neprodleně informuje orgán jiného členského státu. Jinak se při výkonu evropského vyšetřovacího příkazu postupuje podle právního řádu České republiky.
(3) Justiční orgán neprodleně informuje orgán jiného členského státu o tom, že nelze zajistit, aby při výkonu evropského vyšetřovacího příkazu nedošlo k nežádoucímu zpřístupnění informace o tom, že je prováděn určitý úkon právní pomoci za účelem opatření důkazu.
(4) Pokud justiční orgán při výkonu evropského vyšetřovacího příkazu zjistí, že by bylo vhodné provést další úkony právní pomoci neuvedené v evropském vyšetřovacím příkazu, neprodleně o tom vyrozumí orgán jiného členského státu. Je-li v návaznosti na toto upozornění zaslán evropský vyšetřovací příkaz vztahující se k dřívějšímu evropskému vyšetřovacímu příkazu (dále jen „doplňkový evropský vyšetřovací příkaz“), justiční orgán při posuzování splnění podmínek pro jeho výkon přezkoumá jen ty podmínky, které je třeba zkoumat výlučně ve vztahu k nově uvedenému úkonu právní pomoci.
(5) Je-li k provedení úkonu právní pomoci na základě evropského vyšetřovacího příkazu podle trestního řádu v přípravném řízení zapotřebí souhlas, povolení nebo příkaz soudce nebo v řízení před soudem soudce soudu vyššího stupně, justiční orgán si neprodleně takový souhlas nebo povolení vyžádá nebo podá návrh na vydání příkazu; v odůvodnění také uvede, jakým způsobem posoudil splnění podmínek pro výkon evropského vyšetřovacího příkazu.
(6) Odmítne-li soudce udělit souhlas nebo povolení nebo vydat příkaz podle odstavce 5 anebo evropský vyšetřovací příkaz nelze z jiného důvodu vykonat, justiční orgán o tom neprodleně vyrozumí orgán jiného členského státu a uvede důvod.
(7) Pokud byl v jiném členském státu evropský vyšetřovací příkaz zrušen nebo jej orgán jiného členského státu vzal zpět anebo provedení úkonu právní pomoci již není z jiného důvodu zapotřebí, justiční orgán od výkonu evropského vyšetřovacího příkazu upustí. S důkazy, které již na základě evropského vyšetřovacího příkazu opatřil, naloží obdobně jako s důkazy opatřenými pro účely trestního řízení, kterých již není k dalšímu řízení třeba.
§ 367
Výkon evropského vyšetřovacího příkazu jiným úkonem právní pomoci
(1) Justiční orgán vykoná evropský vyšetřovací příkaz prostřednictvím jiného úkonu právní pomoci, než který je v něm uveden, pokud
a) důkaz má být na základě evropského vyšetřovacího příkazu opatřen úkonem právní pomoci, který není v právním řádu České republiky upraven nebo by jej takovým úkonem nebylo možné opatřit v trestním řízení vedeném v České republice v obdobném vnitrostátním případě, ale lze jej opatřit jiným úkonem právní pomoci, který nezasahuje do práv dotčené osoby ve větší míře než úkon právní pomoci uvedený v evropském vyšetřovacím příkazu, nebo
b) důkaz lze opatřit jiným úkonem právní pomoci, který zasahuje do práv dotčené osoby v menší míře než úkon právní pomoci uvedený v evropském vyšetřovacím příkazu.
(2) Postup uvedený v odstavci 1 písm. a) se neuplatní vůči úkonům právní pomoci uvedeným v § 362 odst. 2 písm. a) až e).
(3) Před postupem podle odstavce 1 justiční orgán vyrozumí orgán jiného členského státu o tom, že důkaz bude opatřen jiným úkonem právní pomoci, než který je uveden v evropském vyšetřovacím příkazu, a dotáže se jej, zda i za těchto podmínek trvá na výkonu evropského vyšetřovacího příkazu nebo zda jej doplní anebo vezme zpět.
§ 368
Účast orgánů jiného členského státu a dalších osob při úkonech právní pomoci
Požádá-li orgán jiného členského státu o to, aby zástupci orgánu jiného členského státu mohli být přítomni při úkonu právní pomoci prováděném na území České republiky za účelem opatření důkazu, justiční orgán takové žádosti vyhoví, ledaže by to bylo v rozporu se základními právními zásadami České republiky nebo by to mohlo narušit bezpečnostní zájmy České republiky. Zástupci orgánu jiného členského státu, kteří jsou přítomni při takovém úkonu, jsou vázáni právním řádem České republiky, nemají na území České republiky žádné pravomoci a nemohou zde provádět úkony trestního řízení; na kladení otázek se obdobně použije § 51 odst. 3. Na přítomnost jiných osob při úkonu právní pomoci se obdobně použije § 51 odst. 2 a 3.
§ 369
Odložení výkonu
(1) Justiční orgán může odložit výkon evropského vyšetřovacího příkazu, pokud
a) by jeho výkon mohl narušit trestní řízení vedené v České republice, nebo
b) důkaz, pro který byl tento příkaz vydán, je potřebný pro účely jiného řízení vedeného v České republice nebo v cizím státu.
(2) Jakmile pomine důvod pro odložení výkonu evropského vyšetřovacího příkazu, justiční orgán jej vykoná.
(3) Justiční orgán neprodleně vyrozumí orgán jiného členského státu o odložení výkonu evropského vyšetřovacího příkazu, včetně důvodu odložení, a jeho předpokládané délce trvání, lze-li ji odhadnout, a o pominutí důvodu odložení.
§ 370
Opravný prostředek
(1) Je-li podle trestního řádu proti nařízení úkonu právní pomoci přípustný opravný prostředek, nelze j ࠀ ࠂ ࠄ ࠘ ࠚ ࠦ ࡔ ࢚ ऐ ऒ औ ঢ দ ন ৌ ৎ ੬ ଈ ୌ ୲ ಚ ಞ ಢ ೄ ೈ ൖ ඖ 짗짗뿗ꪳ銜蚋睾矵矵狵槵婡V ᘆ챨ਜ਼ ᔌ楨ὔᘀ�̢ ᔏ楨ὔᘀ�̢䠀Īᔐ楨ὔᘀ�̢䌀ᑊ ᘉ�̢䠀Īᔌ聨䔭ᘀ�̢ ᔏꍨ瀧ᘀ�̢㔀脈ᘉ홨ᑢ㔀脈ᔌ⍨ﱺᘀ�̢ ᘒ�̢䈀ت炁ィ ̚j ᘀ�̢唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᘑ뱨콿洀H渄H甄Ĉ̏j ᘀ�̢唀Ĉᘆ홨ᑢ ᔓ㽨䥻ᘀ�̢㘀脈䩡ᔚ㹨儍ᘀ﹨䀺㔀脈⨾䌁ᡊ愀ᡊ ᘔ﹨䀺㔀脈⨾䌁ᡊ愀ᡊ ᔔ㡨챜ᘀ﹨䀺䌀ᡊ愀ᡊ ᘎ見䌀ᡊ愀ᡊ ᘆ�̢ ᔌ泌䌪ᘀ�̢℀ࠀ ࠂ ࠚ ࢘ ࢚ ऒ औ ੬ ಢ ೄ ቨ ᐴ ᖀ ÷ ç ç � Ð 저 ¿ 똀 ¢ 贀 ꈀ ᐀ ␃༃躄ᄀ犄ዿĀ᐀碤帀躄怀犄懿̤摧独Àጀ5옍ćƩ踁 萏萑イꐔx葞葠イ摧独Àࠀ7萑 葠 摧独Àࠀ7萑˄葠˄摧拖܀.␃愀$摧拖㌍̀$옍鴂렐愀$摧拖Ѐ 摧独ÀЀ9摧独À܀9␃愁Ĥ摧独À܀9␃愂Ȥ摧独À܀ 搒ð摧独Àඖ ข ค ຒ ໒ ས ྤ ቦ ተ ᐴ ᑠ ᖀ ៈ ៊ ᧒ ᧚ ᬴ ᭞ ᰲ ᴺ Ṑ ᾂ ℎ ℴ ⅲ ⇼ ∂ ∐ ∸ ≰ ≲ ⌀ ⌈ ⌊ 틹싮틹龫趖膫極Zᔜ�鼥ᘀ孨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ孨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ홨ᑢ䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔗ乨佥ᘀ潨幣㔀脈䩏 䩑 ᘑ恨灃㔀脈䩏 䩑 ᘑ齨䍯㔀脈䩏 䩑 ᔗ쌒ᘀ�̢㔀脈䩏 䩑 ᘑ�̢㔀脈䩏 䩑 ᔛ楨ὔᘀ�̢ ፊ㔀脈䩏 䩑 ᔞ楨ὔᘀ�̢ ፊ㔀脈䩏 䩑 ᔖ楨ὔᘀ�̢ ፊ㔀脈ᘎ챨ਜ਼伀J儀J ᘎ�̢伀J儀J ᔔ楨ὔᘀ�̢伀J儀J ᔌ楨ὔᘀ�̢⌀ᖀ ᘢ ៊ ᧔ ᬴ ᰬ ᴴ Ṍ ₠ ⅲ ≲ ⌊ ⎔ ò � É 딀 Ý � Ý � Ý ꐀ 蠀 } ␃ሁĀ愀Ĥ摧独À
ഀࣆȀႝᆸ 搒ð摧拖 ␃༃躄ሀĀ帀躄愀̤摧ㄫfက ␃༃躄ሀĀ᐀碤帀躄愀̤摧独Àጀ5옍ćƩ踁 萏萑イꐔx葞葠イ摧独Àጀ5옍ćƩ踁 萏萑 ꐔx葞葠 摧独À᐀ ␃༃躄ᄀ犄ዿĀ᐀碤帀躄怀犄懿̤摧独Àఀ ␃ሃĀ᐀碤愀̤摧独Àഀ⌊ ⌒ ⎔ Ⓘ ⓼ ▞ ■ ♒ ♔ ⡢ ⡤ ⤨ ⥦ ⬾ ⭂ ⭄ ⭆ ⭈ Ⱒ Ⱔ ⸴ ⿊ ⿌ ⿒ 【 ㈢ ㈤ 㐖 㑖 㔂 㔼 㝸 㝼 㞂 㞄 㞌 㱎 㱐 㳰 㴮 㴲 㴸 㴺 㵂 㽖 㽜 㽞 㽦 䂞 쫖쫖쫖쫖쫖믖鲫횏훊훊훊훊훊迊辂ꯖ迖쫖쫖ꯖ迖ꯖ迖Ö ᘙ딥㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ孨㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔜ豨급ᘀ孨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟ함ᘀ孨㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔜ함ᘀ孨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ孨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ�鼥ᘀ孨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ孨ᘀ孨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ홨ᑢ䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ⎔ ⓾ ⥨ 〒 㑖 㝺 㴰 㽔 䊠 䊴 䍈 䍜 䏐 䏜 䑾 䔘 䔮 䕼 ô ô ô ô Ö 쬀 Ë 쬀 Ë 밀 ´ ꜀ Ë 鼀 ܀ 搒ð摧独À
ഀࣆȀႝᆸ 搒ð摧俗Ú܀ 搒ð摧拖 ␃ഁ׆ĀႝሀĀ愀Ĥ摧拖 ␃ሁĀ愀Ĥ摧独À ␃ഃ׆Ā˅ሀĀ愀̤摧独À ␃ᄃ쒄ሂĀ怀쒄愂̤摧独À ␃ሃĀ愀̤摧独Àሀ䂞 䂮 䃤 䃲 䅠 䅢 䊞 䊠 䊲 䍆 䍈 䎂 䏄 䏆 䏎 䏐 䏜 䑖 䑾 䔌 맅麪羏捰轓㡇G ᔜ轨ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ홨ᑢ䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟᡨꝐᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔜ齨䍯ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟ⽨�ᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔜ⽨�ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ침眍䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ器攤ᘀ器攤䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ器攤䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ孨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ함ᘀ孨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ�鼥ᘀ孨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟ遨⠐ᘀ孨㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ጀ䔌 䔖 䔘 䔚 䔬 䔰 䕼 䗪 䙢 䙮 䢌 䢐 䥨 䥪 䯀 䯂 䯄 䰖 䰚 䰪 䱠 䱢 䱤 쫙뫥ꚰ钜몜명敵䭘放 ᘙ띨夥㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ뵨㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ硨ࡗᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ齨ᔉᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔜ齨ᔉᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔏ周ꨲᘀ�̢㜀脈ᔓ周ꨲᘀ�̢㜀脈䩡ᔓ硨ࡗᘀ�̢㜀脈䩡ᔓᱨᠢᘀ�̢㜀脈䩡ᔟᱨᠢᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔜ轨ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ홨ᑢ䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ⽨�ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘀ䕼 䢐 䣄 䥨 䯀 佞 傄 傠 凄 凐 刀 削 叒 嘆 嘒 噆 坌 ð ã � É � Á � ² ꜀ 谀 눀 § � ሀ ␃༃ᲄᄁዾĀ帀ᲄ态懾̤摧独À܀ 搒ð摧独À ␃ሁĀ愀Ĥ摧独À ␃ഁ׆ĀႝሀĀ愀Ĥ摧拖܀0␃愃̤摧独À ␃ഃ׆Ā˅ሀĀ愀̤摧独À ␃ሃĀ愀̤摧独Àఀ ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧独À萏Ĝ萑ﻤꐓ 葞Ĝ葠ﻤ摧独Àက䱤 䱾 䲈 䳄 䳒 䳔 䳤 䴜 䵂 䶰 䶺 ䷂ 丠 乬 乮 了 亐 似 佚 作 佞 倊 倌 偺 傀 傂 傄 傞 傠 죘ꮸ麸麸麸�麸麸躸獿捿味䥐 ᔌ䩨⤚ᘀ扨甫 ᘆ扨甫 ᔜ硨ࡗᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟ硨睱ᘀ�̢䌀ᡊ䠀Ī䩏 䩑 䩡ᘖ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ⽨�ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟᱨᠢᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ띨夥㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ齨ᔉᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ硨ࡗᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ뵨㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ�㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ鹨锚㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᰀ傠 凄 凎 几 凢 凴 凶 凾 刀 刬 制 剈 剐 劂 劲 劼 匢 匾 區 卞 厒 叐 咔 啠 啢 喐 嘆 嘐 嚾 圀 圂 圌 垲 埰 埲 堒 塔 塖 塠 塾 墌 뷍췩������躭����晲绚췚曚ᘖ퉨″䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ홨ᑢ䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟ챨摆ᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔜꭨ딛ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟᡨᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟᡨꝐᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟᡨꝐᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔜ⽨�ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔔ硨睱ᘀ�̢伀J儀J⠀坌 埲 埾 墎 墚 壚 寲 帠 徼 捎 撼 擘 昐 昜 晞 樌 浺 ÷ ì � ì 퀀 Ð 퀀 Ð 쌀 ´ ꈀ Ý 需 ␃ሃĀ愀̤摧独Àᄀ ␃ሃĀጀ撤᐀撤嬀Ĥ愁̤摧䍠p0␃ጃ¤᐀¤嬀$愀̤摧䍠pఀ ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧䍠pఀ ␃ሃĀ᐀愀̤摧独À ␃ഁ׆ĀႝሀĀ愀Ĥ摧拖 ␃ሁĀ愀Ĥ摧独À܀ 搒ð摧拖က墌 墎 墘 墺 墼 壎 壐 壘 壚 夎 奌 奎 奖 娢 娬 婀 婂 媒 媘 嫲 嫴 寔 寞 寴 屢 岢 帠 帢 徼 徾 忄 忆 忎 怪 怬 悜 悲 惀 惂 惊 懒 懠 懢 懪 扐 扒 拎 拚 볌곙쳙쳙鳙쳙곙겏곙곙쳙������� ᔜ镨圲ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘙ챨ਜ਼㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ镨圲ᘀ�̢䌀ᡊ䠀Ī䩏 䩑 䩡ᔟ镨圲ᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ镨圲ᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔜ⽨�ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ뙨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ⼀拚 拠 拤 拰 拲 拴 捐 捖 捘 捠 掆 掔 掖 掠 撺 撼 擖 擘 旐 明 昐 昚 显 晀 晒 晔 晜 晞 曰 曲 朄 朆 朐 桨 桲 械 梺 檸 檺 쓓쒸쒨쒛쒨쒛鞸薐牽쒸쒸鮸쑢쒸鮸鯄鯄룄 ᔟ镨圲ᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔔ恨灃ᘀ恨灃伀J儀J ᘎ�̢伀J儀J ᔔ票鑡ᘀ�̢伀J儀J ᔌ䩨⤚ᘀ扨甫 ᘆ扨甫 ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ镨圲ᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘖ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ⽨�ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ镨圲ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜᡨᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ敨ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ☀檺 汈 汊 汜 汞 汦 浘 浚 浬 浮 浶 渔 渖 漌 漖 潰 潲 瀆 瀐 灆 灈 灒 灔 炒 炔 炜 炞 炠 炦 焖 焠 焨 煦 煲 犾 痴 瘀 뿌�뿱Ꭓ鯥纎滱軱湞 ᔟ⭨镤ᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ㹨ᙯᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ써ᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ써㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘖ써䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ恨灃䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ㍨촗䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘙ扨簧㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘖ扨簧䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘖ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ⽨�ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ␀浺 灈 灔 炞 犼 矠 矬 硲 硾 碖 窢 緄 耜 耨 聸 蘖 蠤 訔 誾 ô Ú 쬀 À � Ú Ú 쀀 À 딀 å ꨀ À 쀀 À ꈀ ܀ 搒ð摧独À ␃ሁĀ愀Ĥ摧ᮭ ␃ሃĀ愀̤摧拖 ␃ሃĀ愀̤摧独À ␃ഃ׆Ā˅ሀĀ愀̤摧独À ␃ሁĀ愀Ĥ摧独À ␃ഁ׆ĀႝሀĀ愀Ĥ摧拖 ␃ሃĀ愀̤摧ᜳÍሀ瘀 矞 砀 硂 硄 硎 硰 硲 硼 礬 礶 稊 稜 稞 種 窎 窔 窖 窞 粆 粐 繞 繠 羈 羒 翜 耚 耜 耦 耮 聘 럃럠쏠髠諠煾쏠럠쏠无띙럠 ᘖ퉨″䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ홨ᑢ䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘙ뙨㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘖ뙨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟ뙨ᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ靨옺㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ靨옺ᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘖ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ煨ᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔜ⽨�ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟ镨圲ᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡Ḁ聘 聚 聬 聮 聶 聸 胨 胪 胼 胾 脆 腶 膆 膈 膘 芄 芆 茖 葾 蒀 薤 薸 蘘 蠤 蠦 蠬 蠮 蠶 裰 裺 襺 襼 訖 訜 訞 �볋볨꿨龼蚓皼꽧뱘뱶뱶벯벯볨뱶 ᔜ煨ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ齨䍯ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟ煨ᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ챨蠅㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘖ챨蠅䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟ챨蠅ᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔜ⽨�ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟ湨쉺ᘀ굨ࠛ㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ湨쉺㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘖ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ湨쉺䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ∀訞 訦 誐 誒 誤 誦 誮 誼 譮 議 豲 豼 蹬 躪 輎 轌 轨 轲 遆 還 邲 邼 郲 鄰 鄲 鄸 酆 酈 酎 鈒 鈔 鈚 鈜 鈤 銾 鋀 鋘 鋢 鍰 鍲 鏴 鏺 鏼 鐄 鑮 鑰 钂 钄 钌 钜 钞 锠 锦 隆 ꮻퟣ诣ã ᔟ票鑡ᘀ�̢䌀ᡊ䠀Ī䩏 䩑 䩡ᔟ票鑡ᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ譨ᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔜ譨ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘙ뱨콿㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘖ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ⽨�ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡㔀誾 躬 轎 邆 鄲 鈒 鏲 饤 魦 鷦 鼢 鼾 ꂊ ꂖ ꃨ ꓘ ꕒ ꛆ ô ô ô ô ô ì Û 츀 Á 눀 § ô ␃ሁĀ愀Ĥ摧独À ␃ഁ׆ĀႝሀĀ愀Ĥ摧ᷭఀ ␃ሃĀ᐀碤愀̤摧Ểeఀ ␃ሁĀ᐀碤愀Ĥ摧Ểeက ␃ഁ׆ĀႝሀĀ᐀碤愀Ĥ摧Ểe܀0␃愃̤摧独À ␃ሃĀ愀̤摧独Àጀ隆 隌 饦 饬 饮 饶 駔 駞 魨 魮 魰 魸 鰌 鰎 鵦 鵨 鶀 鶊 鷨 鷬 鷰 鷸 鸐 鼠 鼢 鼼 鼾 ꂊ ꂔ ꂨ ꃦ ꌌ ꌒ ꓖ ꔲ ꔴ ꕆ ꕈ Ꟑꞕ裐綄띲럠拠럠럠럠 ᔟ腨쌅ᘀ�̢䌀ᡊ䠀Ī䩏 䩑 䩡ᔔ홨ᑢᘀ�̢伀J儀J ᔌ䩨⤚ᘀ扨甫 ᘆ扨甫 ᘙ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔢ卨嵬ᘀ屨ꍱ㔀脈࠷䎁ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟ卨嵬ᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘖ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟᵨ㱇ᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔜ⽨�ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟᵨ㱇ᘀ�̢䌀ᡊ䠀Ī䩏 䩑 䩡☀ꕈ ꕐ ꕒ ꗢ ꘐ ꘘ Ꚇ ꛄ ꛌ Ꝥ Ꝧ ꟈ ꠞ ꠠ 곆 괔 괖 괰 굆 굈 굚 굜 굤 궒 궔 귎 긌 긎 긘 긺 긼 깄 깆 깈 쟓쟲쟓럓쟓럓ꯓꯓ펞펫蚒폇浺퍝 ᔟ콨霬ᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ콨霬㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘖ콨霬䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ뙨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘙ⭨㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘖ⭨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟ腨쌅ᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘖ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ⽨�ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟ腨쌅ᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡∀ꛆ ꡬ ꫦ 긎 긚 깆 꿶 뉈 됸 됺 됼 됾 둀 둂 둄 두 둰 둼 듈 뚀 랠 ô é � Î ô 쌀 à 쌀 à 쌀 à 쌀 Î 츀 ´ 츀 ô ␃ഁ׆ĀႝሀĀ愀Ĥ摧ᷭ ␃ሃĀ愀̤摧琉 ␃ሁĀ愀Ĥ摧独À̀Ĥ옍༂鴐ሀĀ愀Ĥ摧ᷭ ␃ሃĀ愀̤摧ᷭ ␃ሃĀ愀̤摧独À᐀깈 깎 깤 깲 깴 깾 꾔 꾢 꾤 꾮 꿔 꿖 꿨 꿪 꿲 꿸 뉈 뉊 뉐 뉒 뉚 댢 댤 댬 뎢 뎬 돸 됶 됸 둄 두 둮 둰 둺 뒈 듆 떊 떌 떞 떠 떨 뙀 뙾 띖 띾 란 랒 랔 얹틢틢엢귢钹얹맢맢를| ᘖ歨ꙭ䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ२ᥴ䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ㍨촗䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘙ⑨䡤㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘖ⑨䡤䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ腨쌅ᘀ�̢㜀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔜ⽨�ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ腨쌅ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ⼀랔 랜 랞 릘 릚 먊 멈 븬 빬 빶 새 샊 선 섪 쇌 쇎 쇠 쇢 쇪 슀 슂 썀 썂 썎 썞 쏌 쏎 쏘 쏬 쏮 쐀 쐲 쐾 쯗ퟦퟦힾퟦ뻦꿗関뺅빸梅桘 ᔟ睨ᘀ뉨홖㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ睨ᘀ睨㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙὨ爞㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟཨᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ୨ᱧ㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ㍨촗㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔜ㍨촗ᘀ䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘖ㍨촗䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ⽨�ᘀ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘖ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘙ歨ꙭ㔀脈䩃䩏 䩑 䩡 랠 멊 뭎 빬 빸 뻎 쇮 썂 썄 썆 썈 썊 썌 썎 썠 쎚 쎦 쏎 쏚 쏮 ô é � Ï é 케 Ï 케 Ï 케 Ï 케 Ï 케 Ï 쀀 Ï ␃ഁ׆ĀႝሀĀ愀Ĥ摧俗Ú ␃ሁĀ愀Ĥ摧独À ␃ഁ׆ĀႝሀĀ愀Ĥ摧ᷭ ␃ሃĀ愀̤摧ᜳÍ ␃ሃĀ愀̤摧独Àጀ쐾 씀 씂 씄 씌 씎 않 앜 앤 윀 윂 위 윆 윪 읨 쟈 쟊 쟦 쟪 젼 졊 죸 줐 줜 줞 줠 �쇎Ꞵ骴骴趴玀暀屡屔屔䵔F ᘌ鉨㔀脈⩈ᘌ�̢㔀脈⩈ᔏ潨搎ᘀ�̢㔀脈ᘉ�̢㔀脈ᘉ२ꌛ㔀脈ᘙ鉨蹢㘀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ乨�㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ鉨蹢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ�̢㘀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ䍨굇㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ⹌㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ幨ꩦ㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ२ꌛ㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔣ睨ᘀ뉨홖㔀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡ᔣ睨ᘀ睨㔀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡ᤀ쏮 씂 앞 윆 읮 쟊 줦 쥂 쩂 쩎 쪆 쫨 쯢 é 혀 à 쌀 à 딀 ꈀ 蠀 y 欀 ̤̀☊ࡆሀĀ愀̤摧独À ␃ᄃ梄ሁĀ怀梄愁̤摧独À ␃ሁĀ愀Ĥ摧独À ␃ഁ׆ĀႝሀĀ愀Ĥ摧ᷭ ␃ሃĀ愀̤摧独À܀0␃愃̤摧独Àഀ$옍ć̎씁萑 葠 摧独Àሀ ␃༃얄ᄂዾĀ帀얄怂懾̤摧独Àሀ ␃ഃ׆Ā˅ᄀ梄ሁĀ怀梄愁̤摧独Àᔀ ␃ᄃ梄ሁĀጀ撤᐀撤嬀Ĥ态梄愁̤摧独Àఀ줠 줢 줤 줦 쥀 쥂 쥆 쥈 쥊 짔 짚 쨂 쩀 쩂 쩌 쩎 쪄 쪆 쫚 쫦 쫨 쫬 쫶 쬚 퓝볈벳ꪳ醞璁璁瑧䩗= ᘙⅨ㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ२ꌛ㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ橨彭ᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ䁨浕㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ䝨툵ᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ䥨甧㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔗ쌒ᘀ␣㔀脈䩏 䩑 ᘑ扨甫㔀脈䩏 䩑 ᘑ�̢㔀脈䩏 䩑 ᔗ쌒ᘀ�̢㔀脈䩏 䩑 ᔗ␣ᘀ�̢㔀脈䩏 䩑 ᘑ鉨㔀脈䩏 䩑 ᔌ䩨⤚ᘀ�̢ ᘆ�̢ ᘉ�̢㔀脈ᔏ潨搎ᘀ�̢㔀脈ᔓ潨搎ᘀ�̢ ╊㔀脈ᜀ쬚 쬮 쭊 쮔 쯈 쯔 쯘 쯠 쯢 쯰 찎 찒 챘 챴 첂 첰 촆 촘 쵸 춺 췎 췪 츴 칦 침 칪 칬 칶 캌 캎 캐 쾸 쾺 엯언ꯢ黢転橱嵢 ᘉ�̢㔀脈ᔏ둅ᘀ�̢㔀脈ᔌ塨끼ᘀ�̢ ᔟ൨퍓ᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ蝨㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ뙨ᘀ끨㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ셨셚㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ⭨츦㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ䁨浕㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ♫ᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ偨煟㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ橨彭ᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡 쯢 칬 칸 캎 쾼 풺 � � � � � � � ñ × 촀 ¿ 뼀 × 휀 ° 휀 ¡ 阀 蔀 ܀0␃愃̤摧独Àࠀ1萑˄葠˄摧独À ␃ሃĀ愀̤摧独À ␃ഃ׆Ā˅ሀĀ愀̤摧独À ␃ഁ׆ĀႝሀĀ愀Ĥ摧俗Úഀ$옍ć̎씁萑 葠 摧独ÀㄊഀࣆȀ˅͓ 摧独À ␃ሁĀ愀Ĥ摧独À ␃ഁ׆ĀႝሀĀ愀Ĥ摧̤ᷭ̀☊ࡆሀĀ愀̤摧独Àༀ쾺 쾼 쿘 톼 퇔 튒 튨 틾 퍆 풶 풸 풺 퓖 했 햺 혺 홬 훚 훨 ힰ ퟌ � � � � � � � � � � � � � � 엕언麫身ꮂ敵 ᔟᵨᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ浙㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘖ�̢䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟ끨㼔ᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ빰㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ㉨㨹㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ㉨ࠚᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔒ퉨″ᘀ퉨″㔀脈࠶ᔒɨ먅ᘀ�̢㔀脈࠶ᔏ塨끼ᘀ�̢㔀脈ᘉ�̢㔀脈ᔒ絨鼯ᘀ�̢㔀脈࠶⊁� � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � � 헲허꺻黥釕蓕睧塧 ᘜ鉨㔀脈䩃⩈企J儀J愀ᡊ ᔟ፨윖ᘀ뵨猫㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ穨㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ�㜓㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ㡒㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ灨歌ᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ䵨訂㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙꩨ핯㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ뙨㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟᵨᘀ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ�̢㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ㹨㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᰀ� � � � � � � � � � � � � � � �싏ꊲ躓膆腼腼腲楲腠宎躁呛H ᔖ끨ᘀ빰㔀脈࠶庁J ᘍ빰㔀脈䩞 ᘉ剨摑㔀脈ᘐ빰㔀脈⩈币J ᘐ鉨㔀脈⩈币J ᔓ눍ᘀ빰㔀脈䩞 ᘉ穨㔀脈ᘉ빰㔀脈ᔏ䍨ᘀ빰㔀脈ᘉ멨㔀脈ᘜ�̢㔀脈࠶䎁ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔟ륨Ꝩᘀ뵨猫㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ虨䑿ᘀ뵨猫㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘙ뵨猫㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᔟ፨윖ᘀ뵨猫㔀脈䩃䩏 䩑 䩡ᘜ뵨猫㔀脈䩃⩈企J儀J愀ᡊ ᔢ፨윖ᘀ뵨猫㔀脈䩃⩈企J儀J愀ᡊᬀ 쯗놾钡钊災鑣䥖<