Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNAV9JLCR8 najdete zde
Vládní návrh
ZÁKON
ze dne ……. 2018,
kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST první
Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu
Čl. I
Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
V § 2 odst. 1 písm. a) se za text „§ 82,“ vkládá text „§ 82a,“.
V § 8 odst. 1 se slova „, 17 až 19“ zrušují a za slova „finančního systému,“ se vkládají slova „rozsahu a složitosti jejích činností,“.
CELEX 32014L0059 (čl. 4 odst. 1)
V § 10 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Česká národní banka může dále instituci uložit povinnost vést podrobné záznamy o finančních smlouvách, jejichž stranou instituce je.“.
CELEX 32014L0059 (čl. 5 odst. 8)
V § 10 odst. 3 se za slovo „uvedeným“ vkládají slova „v odstavci 1 a“.
V § 14 se číslo „15“ nahrazuje číslem „16“.
V § 17 odst. 3 se za slova „finančního systému,“ vkládají slova „rozsahu a složitosti jejích činností,“.
CELEX 32014L0059 (čl. 4 odst. 1)
V § 22 odst. 1 a 2 se za slovo „lze“ vkládají slova „proveditelně a věrohodně“.
CELEX 32014L0059 (čl. 15)
V § 22 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 27 zní:
„(3) Podrobnosti postupu posouzení způsobilosti instituce nebo skupiny k řešení krize vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie27).
____________________
27) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075 ze dne 23. března 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující obsah ozdravných plánů, plánů řešení krize a skupinových plánů řešení krize, minimální kritéria, která má příslušný orgán posoudit v souvislosti s ozdravnými plány a skupinovými ozdravnými plány, podmínky vnitroskupinové finanční podpory, požadavky na nezávislé odhadce, smluvní uznání pravomoci k odpisu a konverzi, postupy a obsah požadavků na oznamování a oznámení o pozastavení, jakož i běžné fungování kolegií k řešení krize.“.
CELEX 32014L0059 (čl. 15)
V § 23 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Je-li to nutné pro odstranění překážek způsobilosti instituce k řešení krize, může Česká národní banka uložit jiné instituci, jež není členem stejné skupiny podléhající dohledu na konsolidovaném základě, aby omezila svou expozici vůči této instituci.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
CELEX 32014L0059 (čl. 44 odst. 2)
V § 23 odst. 6 se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavců 4 a 5“.
CELEX 32014L0059 (čl. 44 odst. 2)
V § 37 odst. 1 písm. d) slova „vyměnila člena vedoucího orgánu instituce, osoby ve vedení pobočky zahraniční instituce nebo jiné odpovědné osoby, pokud není nadále způsobilá“ se nahrazují slovy „odvolala nebo vyměnila člena vedoucího orgánu nebo osobu ve vrcholném vedení instituce, pokud člen nebo osoba nejsou nadále způsobilí“.
CELEX 32014L0059 (čl. 27 odst. 1 písm. d))
V § 43 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
V § 54 odst. 2 písm. a) se slovo „může“ nahrazuje slovy „, jakož i Fond pro řešení krize, mohou“ a slovo „vynaložila“ se nahrazuje slovem „vynaložily“.
CELEX 32014L0059 (čl. 36 odst. 5)
V části páté se doplňuje hlava V, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA V
Uznání vlastníkem
§ 74a
Zajištění uznání odpisu a konverze
(1) Povinná osoba zajistí, aby smluvní dokumentace odepisovatelného kapitálového nástroje obsahovala uznání skutečnosti, že Česká národní banka má pravomoc odepsat nebo konvertovat tyto nástroje, a uvedení souhlasu vlastníka odepisovatelných kapitálových nástrojů se závazností odpisu nebo konverze těchto odepisovatelných kapitálových nástrojů.
(2) Česká národní banka může požadovat, aby jí povinná osoba předložila právní posouzení vymahatelnosti uznání podle odstavce 1.
(3) Nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 1 nemá vliv na pravomoc České národní banky odepsat nebo konvertovat odepisovatelné kapitálové nástroje.
§ 74b
Výjimky
(1) Povinnost podle § 74a se nevztahuje ke smluvní dokumentaci odepisovatelného kapitálového nástroje, který se řídí právem členského státu.
(2) Umožňuje-li právo státu, který není členským státem, nebo mezinárodní smlouva, aby Česká národní banka odepsala nebo konvertovala odepisovatelné kapitálové nástroje, na které se vztahuje povinnost podle § 74a, a uznává-li toto právo účinky tohoto odpisu nebo této konverze, může Česká národní banka opatřením obecné povahy určit, že u takových kapitálových nástrojů, pokud se řídí právem tohoto státu, není třeba splnění povinnosti podle § 74a.“.
CELEX 32014L0059 (čl. 55)
V § 76 písm. a) se za slovo „osoby“ vkládají slova „bez použití těchto opatření“.
§ 79 se zrušuje.
Za § 82 se vkládá nový § 82a, který zní:
㤠82a
Česká národní banka může odložit nejdéle o 18 měsíců, a to i opakovaně, splatnost odepisovatelných kapitálových nástrojů vydaných povinnou osobou nebo odepisovatelných závazků povinné osoby podle § 122, včetně splatnosti úroku sjednaného v souvislosti s takovým nástrojem nebo závazkem.“.
CELEX 32014L0059 (čl. 63 odst. 1 písm. j))
V § 85 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou č. 28 znějí:
„(6) Česká národní banka může, nad rámec oprávnění podle odstavce 1 nebo 2, uložit povinné osobě povinnost vést podrobné záznamy o finančních smlouvách, jejichž stranou povinná osoba je. Česká národní banka tuto povinnost uloží vždy, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie28).
(7) Česká národní banka může vyhláškou stanovit minimální rozsah, strukturu a způsob vedení záznamů o finančních smlouvách, včetně datového formátu těchto záznamů.
____________________
28) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1712, ze dne 7. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků, pokud jde o regulační technické normy, které specifikují minimální soubor informací o finančních smlouvách, které by měly být obsaženy v podrobných záznamech, a okolnosti, za kterých by měl být požadavek uložen.“.
CELEX 32014L0059 (čl. 71 odst. 7)
V § 89 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
V § 103 odst. 3 se za slovo „zisku“ vkládají slova „, právo na podíl na likvidačním zůstatku“.
CELEX 32014L0059 (čl. 41 odst. 8 druhý pododstavec)
V § 103 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.
Na konci § 106 se doplňuje věta „To neplatí po dobu stanovenou v rozhodnutí České národní banky o udělení povolení k činnosti nebo jiného oprávnění překlenovací instituci podle jiných právních předpisů.“.
§ 110 zní:
㤠110
(1) Nenastane-li žádná ze skutečností podle § 109 do 2 let od vykonatelnosti posledního rozhodnutí o přechodu podle § 102 odst. 1, Česká národní banka po uplynutí této lhůty překlenovací instituci zruší s likvidací.
(2) Lhůtu podle odstavce 1 může Česká národní banka prodloužit nejdéle o 1 rok, a to i opakovaně, je-li to
a) potřebné pro zajištění toho, aby nastala některá ze skutečností podle § 109, nebo
b) nezbytné k zajištění kontinuity zásadních činností překlenovací instituce.
(3) Česká národní banka je povinna prodloužení lhůty odůvodnit, včetně posouzení dopadu prodloužení lhůty na tržní podmínky a s přihlédnutím k předpokládanému budoucímu vývoji na finančním trhu.“.
CELEX 32014L0059 (čl. 41 odst. 3, 5, 6 až 8)
V § 114 odst. 3 se za slovo „zisku“ vkládají slova „, právo na podíl na likvidačním zůstatku“.
V § 114 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
V § 119 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
V části šesté hlavě II dílu 6 nadpisu oddílu 5 se slovo „Souhlas“ nahrazuje slovem „Uznání“.
V nadpisu § 148 se slova „souhlasu věřitele“ nahrazují slovy „uznání odpisu a konverze“.
V § 148 odstavec 1 zní:
„(1) Povinná osoba zajistí, aby smluvní dokumentace odepisovatelného závazku obsahovala uznání skutečnosti, že Česká národní banka má pravomoc odepsat nebo konvertovat tyto odepisovatelné závazky, které vznikly ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a uvedení souhlasu věřitele odepisovatelných závazků se závazností odpisu nebo konverze těchto odepisovatelných závazků.“.
CELEX 32014L0059 (čl. 55)
V § 148 odst. 2 se slovo „souhlasu“ nahrazuje slovem „uznání“.
CELEX 32014L0059 (čl. 55)
V § 149 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „zajistit souhlas věřitele podle § 148 se nevztahuje na“ nahrazují slovy „podle § 148 se nevztahuje ke smluvní dokumentaci“.
CELEX 32014L0059 (čl. 55)
V § 149 odst. 1 písm. a) se slova „odepisovatelné závazky“ nahrazují slovy „odepisovatelných závazků“.
CELEX 32014L0059 (čl. 55)
V § 149 odst. 1 písm. b) a c) se slova „dluhy odpovídající“ nahrazují slovy „dluhů odpovídajících“.
CELEX 32014L0059 (čl. 55)
V § 149 odstavec 2 zní:
„(2) Umožňuje-li právo státu, který není členským státem, nebo mezinárodní smlouva, aby Česká národní banka odepsala nebo konvertovala odepisovatelné závazky, k jejichž smluvní dokumentaci se vztahuje povinnost podle § 148, a uznává-li toto právo účinky tohoto odpisu nebo této konverze, může Česká národní banka opatřením obecné povahy určit, že u takových závazků, pokud se řídí právem tohoto státu, není třeba splnění povinnosti podle § 148.“.
CELEX 32014L0059 (čl. 55)
V § 151 odst. 3 se slova „, předložen Evropské komisi“ zrušují.
V § 165 písm. b) a v § 169 odst. 2 se text „§ 83“ nahrazuje textem „§ 82a“.
V § 174 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Informaci podle odstavce 1 a informaci, kterou Česká národní banka, Ministerstvo financí nebo Garanční systém finančního trhu obdrží podle obdobného ustanovení srovnatelného právního předpisu jiného členského státu, nelze bez předchozího písemného souhlasu původce informace poskytnout osobě nebo orgánu neuvedeným v odstavci 1.“.
V části šesté hlavě III v nadpisu dílu 3 se doplňují slova „a Fondu pro řešení krize“.
V § 178 odst. 1 větě první se slovo „má“ nahrazuje slovy „, jakož i Fond pro řešení krize, mají“ a slovo „vynaložila“ se nahrazuje slovem „vynaložily“.
CELEX 32014L0059 (čl. 37 odst. 7)
V § 178 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „úhradu“ vkládá slovo „ svých“.
CELEX 32014L0059 (čl. 37 odst. 7)
V § 178 odst. 2 písm. d) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
V § 178 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Fond pro řešení krize má právo na úhradu svých nákladů podle odstavce 1 vůči osobám uvedeným v odstavci 2.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
CELEX 32014L0059 (čl. 37 odst. 7)
V § 178 odst. 4 se slovo „započítá“ nahrazuje slovy „, jakož i Fond pro řešení krize, započítají“.
CELEX 32014L0059 (čl. 37 odst. 7)
V § 193 se text „§ 178“ nahrazuje textem „§ 191“.
V § 196 odst. 2 se text „§ 83“ nahrazuje textem „§ 82a“.
V § 199 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Člen správní rady má vůči Garančnímu systému právo na náhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s výkonem jeho funkce.“.
V § 200 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Funkce člena správní rady jmenovaného z řad zaměstnanců České národní banky a z řad státních zaměstnanců a ostatních zaměstnanců Ministerstva financí zaniká ke dni skončení jeho pracovního či služebního poměru.“.
V § 200 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „jeho“ vkládá slovo „hrubou“.
V § 200 odst. 4 písm. b) se za slovo „důsledku“ vkládá slovo „hrubé“.
V § 201 odst. 4 se za slova „podle odstavců 1 až 3“ vkládají slova „a 6“.
V § 201 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo její člen, který byl k tomu správní radou pověřen“.
V § 201 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Správní rada může pověřit schvalováním vnitřních předpisů Garančního systému podle odstavce 1 písm. g) výkonnou radu.“.
V § 202 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Jsou-li všichni nebo většina členů výkonné rady odvoláni nebo se vzdali svých funkcí, pravomoc výkonné rady vykonává správní rada až do okamžiku, kdy je počet členů výkonné rady v souladu s odstavcem 2.“.
V nadpisu § 206 se slovo „majetku“ nahrazuje slovy „peněžních prostředků“.
V § 208 odst. 2 se slova „včasný výpočet a kontrolu“ nahrazují slovy „kontrolu placení“.
V § 210 se na konci písmene e) slovo „a“ zrušuje, na konci písmene f) se tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) peněžní prostředky převedené z provozního fondu Fondu pro řešení krize podle § 212 odst. 2.“.
V § 212 odst. 1 písm. d) se slova „za účelem doplnění kapitálu nabyvatele při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, překlenovací instituce nebo osoby“ nahrazují slovy „nabyvateli při přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, překlenovací instituci nebo osobě“.
CELEX 32014L0059 (čl. 101 odst. 1 písm. d), pododstavec čl. 101 odst. 1)
V § 212 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h) vypořádání rozdílu ve výši příspěvku podle § 215a odst. 4.“.
V § 212 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) S majetkem nabytým Fondem pro řešení krize v přímém důsledku rozhodnutí podle odstavce 4 nakládá Garanční systém po konzultaci s Českou národní bankou.“.
Za § 215 se vkládají nové § 215a a 215b, které včetně nadpisů znějí:
㤠215a
Odkladný účinek rozkladu a následky zrušení rozhodnutí o stanovení příspěvku
(1) Podání rozkladu proti rozhodnutí o stanovení pravidelného nebo mimořádného příspěvku nemá odkladný účinek.
(2) Případný rozdíl mezi výší příspěvku, která byla zaplacena na základě rozhodnutí později zrušeného nebo změněného, a výší příspěvku, která měla být pro dané období správně stanovena, Česká národní banka zohlední v rozhodnutí o stanovení pravidelného příspěvku splatného v bezprostředně následujícím období. Česká národní banka obdobně zohlední rozdíl mezi výší příspěvku, která byla v daném období stanovena ostatním povinným osobám, a výší příspěvku, která ostatním povinným osobám měla být pro dané období stanovena. Článek 17 odst. 4 nařízení o pravidelných příspěvcích se použije obdobně.
(3) Rozdíl mezi výší příspěvku, která byla v daném období stanovena ostatním povinným osobám, a výší příspěvku, která měla být ostatním povinným osobám pro dané období stanovena v důsledku změny výše příspěvku podle odstavce 2 věty první, není důvodem pro zahájení přezkumného řízení, nařízení nebo povolení obnovy řízení nebo vydání nového rozhodnutí ve věcech, které se týkaly stanovení příspěvků ostatním povinným osobám.
(4) Nelze-li postupovat podle odstavce 2, vydá Česká národní banka v bezprostředně následujícím období rozhodnutí, kterým povinné osobě nebo jejímu právnímu nástupci anebo Garančnímu systému stanoví povinnost k úhradě rozdílu mezi výší příspěvku, která byla v daném období povinné osobě stanovena, a výší příspěvku, která měla být správně stanovena.
§ 215b
Měna příspěvků
(1) Roční cílová úroveň, pravidelný příspěvek, celková výše mimořádných příspěvků, mimořádný příspěvek, celková výše mimořádných provozních příspěvků a mimořádný provozní příspěvek se stanovují a platí v korunách českých a zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
(2) Je-li pravidelný příspěvek nebo mimořádný příspěvek vyjádřen v cizí měně, přepočte se na koruny české podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni kalendářního roku, v němž vznikla povinnost k jeho úhradě.“.
V § 221 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6) Spoluúčastí Fondu pojištění vkladů na financování řešení krize se Garanční systém stává věřitelem povinné osoby ve výši této spoluúčasti.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
CELEX 32014L0049 (čl. 9 odst. 2)
V § 222 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Rozhodnutí lze doručit veřejnou vyhláškou. Rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho uveřejnění na internetových stránkách České národní banky.“.
V § 223 odst. 1 a 2 se číslo „83“ nahrazuje textem „82a“.
V § 233 odst. 8 písm. b) se slova „e) a h)“ nahrazují slovy „e) až h)“.
V § 234 odst. 1 písm. e) a v § 234 odst. 2 písm. f) se číslo „245“ nahrazuje číslem „244“.
V § 236 odst. 1 písm. e) a v § 236 odst. 2 písm. e) se číslo „245“ nahrazuje číslem „244“.
V § 237 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) nesplní povinnost vést podrobné seznamy nebo záznamy o finančních smlouvách uloženou Českou národní bankou podle § 7 odst. 4 nebo § 85 odst. 6,“.
V § 237 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h) v rozporu s § 74a odst. 1 nezajistí uznání vlastníka s odpisem nebo konverzí odepisovatelného kapitálového nástroje nebo nezajistí souhlas vlastníka se závazností odpisu nebo konverze odepisovatelného kapitálového nástroje,“.
Dosavadní písmena h) až t) se označují jako písmena i) až u).
V § 237 odst. 1 se na konci písmene t) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene u) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno v), které zní:
„v) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 244 odst. 2.“.
V § 237 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) nesplní povinnost vést podrobné záznamy o finančních smlouvách uloženou Českou národní bankou podle § 10 odst. 1,“
Dosavadní písmena e) až m) se označují jako písmena f) až n).
V § 237 odst. 2 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní:
„j) v rozporu s rozhodnutím České národní banky vydaným podle § 23 odst. 5 neomezí svou expozici vůči instituci,“.
Dosavadní písmena j) až n) se označují jako písmena k) až o).
V § 241 se číslo „223“ nahrazuje číslem „237“.
V § 244 odst. 1 se na konci písmene i) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene j) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k) povinná osoba.“.
V § 244 odst. 3 se za slova „v odstavci 1 písm. a) až g)“ vkládají slova „a j)“.
CELEX 32014L0059 (čl. 84 odst. 2)
V § 245 odst. 2 se slovo „právní“ zrušuje.
CELEX 32014L0059 (čl. 84 odst. 1 písm. f))
V § 247 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost dále není poskytnutí informace již dříve uveřejněné Českou národní bankou nebo osobami podle odstavce 3 písm. a) až d), h), k) až m), r) nebo s).“.
V § 250 odst. 2 se slova „na návrh České národní banky“ zrušují.
78. V § 251 odst. 3 větě druhé se slova „za povinnou osobu“ nahrazují slovy „v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu povinné osoby“.
79. V § 251 odst. 3 větě poslední se za slovo „přeměny“ vkládají slova “a rozhodnutí České národní banky v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu povinné osoby o schválení přeměny“.
80. Za § 251 se vkládá nový § 251a, který včetně nadpisu zní:
㤠251a
Spojování soutěžitelů
(1) Pokud v důsledku uplatnění opatření k řešení krize přechodem činnosti na překlenovací instituci nebo na osobu pro správu aktiv na základě rozhodnutí nebo opatření obecné povahy České národní banky dochází ke spojování soutěžitelů, které podléhá povolení podle zákona o ochraně hospodářské soutěže, pak
a) k návrhu na povolení spojení musí být přiloženo rozhodnutí nebo opatření obecné povahy České národní banky, na základě kterého ke spojování soutěžitelů dochází,
b) návrh na povolení spojení soutěžitelů musí být podán nejpozději ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí nebo opatření obecné povahy České národní banky, na základě kterého ke spojování soutěžitelů dochází.
(2) V případě uplatnění opatření k řešení krize podle odstavce 1 se nepoužije § 18 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže; to neplatí, pokud návrh nebyl podán ve lhůtě podle odstavce 1 písm. b).“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Zajištění uznání a souhlasu vlastníka podle § 74a odst. 1 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevyžaduje u odepisovatelných kapitálových nástrojů povinné osoby vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o soudních poplatcích
Čl. III
V § 11 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 218/2011 Sb. a zákona č. 293/2013 Sb., se na konci textu písmene o) doplňují slova „a navrhovatel v insolvenčním řízení, je-li orgánem příslušným k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu“.
ČÁST TŘETÍ
Změna insolvenčního zákona
Čl. IV
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb. a zákona č. …/2018 Sb., se mění takto:
1. V § 368 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a orgán příslušný k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu (dále jen „orgán příslušný k řešení krize“)“.
V § 368 odst. 1 větě poslední se za slovo „dohledu“ vkládají slova „nebo orgán příslušný k řešení krize“.
V § 368 odst. 2 se za slovo „dohledu“ vkládají slova „nebo orgánu příslušnému k řešení krize“.
V § 368b větě první se slova „podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu (dále jen „orgán příslušný k řešení krize“)“ zrušují.
V § 374 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) Garančního systému finančního trhu vzniklé podle § 41h odst. 2 zákona o bankách nebo podle § 221 odst. 6 zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.“.
CELEX 32014L0049 (čl. 9 odst. 2))
ČÁST čtvrtá
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a další související zákony.
A. OBECNÁ ČÁST
Návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (dále jen „ZOPRK“), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a další související zákony, se upřesňují a doplňují některá již implementovaná ustanovení směrnice 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (dále jen „BRRD“).
I. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy jako celku
BRRD je právním aktem sekundárního práva Evropské unie (dále jen „EU“) stanovujícím rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí, tj. bank a spořitelních a úvěrních družstev, některých investičních podniků, tj. obchodníků s cennými papíry, a některých dalších osob, jsou-li členem stejné skupiny jako úvěrová instituce nebo investiční podnik.
Hlavním cílem BRRD je zajistit harmonizaci řešení selhání bank, družstevních záložen a obchodníků s cennými papíry (dále souhrnně „instituce“) a dalších vymezených osob a tím mimo jiného naplnit doporučení Rady pro finanční stabilitu (Financial Stability Board, FSB), požadující vytvoření nástrojů, které mají zaručit, že náklady selhání instituce nesou zejména její společníci a věřitelé, a nikoliv daňoví poplatníci. Pro tento účel BRRD současně zavádí i preventivní postupy a instituty, které se vztahují k době před vznikem samotné krize.
K transpozici směrnice BRRD do českého právního řádu došlo přijetím ZOPRK a zákona č. 375/2015 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (dále jen „změnový zákon“), s účinností od 1. ledna 2016.
Po nabytí účinnosti obou zákonů se ukázalo jako potřebné upravit některé z transponovaných nástrojů tak, aby lépe odpovídaly cílům stanoveným v BRRD. Dochází tak mimo jiné k rozšíření rámce pro provedení změny podmínek závazků povinné osoby při řešení krize na finančním trhu o pravomoc České národní banky (dále jen „ČNB“) odložit splatnost odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo odepisovatelných závazků povinné osoby.
Jak již bylo uvedeno, ZORPK se týká i fází před samotným řešením krize, tj. fáze prevence a včasného zásahu. ČNB v těchto fázích disponuje ode dne okamžiku účinnosti zákona (1. ledna 2016) pravomocemi náležejícími do působnosti orgánu dohledu i orgánu pro řešení krize. ZOPRK taktéž upravuje působnost a činnost Garančního systému finančního trhu (dále jen „Garanční systém“), právnické osoby vzniklé transformací Fondu pojištění vkladů (dále jen „FPV“) za účelem sjednocení správy prostředků FPV a Fondu pro řešení krize.
V rámci dosavadní aplikační praxe těchto subjektů byly identifikovány některé dílčí sporné otázky ZOPRK, resp. právní úpravy obsažené ve změnovém zákoně. Tyto sporné otázky vyplývají zejména z praktických problémů, které nebylo možné při tvorbě zákona předvídat. I na tyto, vesměs dílčí problémy současné právní úpravy, je užitečné reagovat.
II. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a její slučitelnost s právem EU
Navrhovaný zákon je plně v souladu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z jejího členství v EU. Nebyl identifikován přímý vztah navrhovaného zákona k žádné konkrétní mezinárodní smlouvě. Rovněž je navrhovaná právní úprava v souladu s judikaturou Soudního dvora EU a obecnými právními zásadami práva EU, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, nediskriminace a právní jistoty. Návrh zákona je implementací právních předpisů EU, zejména BRRD.
Nové oprávnění ČNB spočívající v možnosti uložit povinné osobě vedení podrobných záznamů o finančních smlouvách není nad rámec požadavků stanovených příslušnými předpisy EU ve smyslu části 7 bodu 1 Akčního plánu na podporu hospodářského růstu
a zaměstnanosti České republiky pro rok 2016. Navrhovaná úprava ustanovení § 85 odst. 6
a 7 je transpozicí čl. 71 odst. 7 BRRD a její zavedení je potřebné především z titulu přesné identifikace závazků, ke kterým se vztahuje pravomoc ČNB dočasně pozastavit práva z ukončení smlouvy. Obligatorní uložení takové povinnosti stanoví příslušný předpis EU, konkrétně nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1712. Povinnost vedení podrobných záznamů o finančních smlouvách může být uložena i v souvislosti s náležitostmi ozdravných plánů na základě navrhované úpravy § 10 odst. 1, který je transpozicí čl. 5 odst. 8 BRRD.
Mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu České republiky podle čl. 10 Ústavy (vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament České republiky souhlas a jimiž je Česká republika vázána), mají z hlediska hierarchie právních předpisů aplikační přednost před zákony a právními předpisy nižší právní síly. Princip aplikační přednosti je přitom explicitně stanoven přímo v čl. 10 Ústavy. Stanoví-li tedy mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Je tedy zaručeno, že při případném nesouladu vnitrostátního práva s mezinárodní smlouvou musí být respektována právě mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy.
IV. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy
Nepředpokládá se významný hospodářský nebo finanční dopad navrhované právní úpravy. Podrobnosti jsou uvedeny v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace.
V. Ostatní dopady navrhované právní úpravy
Sociální dopady navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá sociální dopady, a to včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Dopady navrhované právní úpravy na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na životní prostředí.
Dopady navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ochranu soukromí a osobních údajů.
VI. Zhodnocení současného stavu ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
VII. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nemá vzhledem k charakteru navrhovaných změn vliv na korupční rizika.
VIII. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na bezpečnost ani obranu státu.
IX. Zhodnocení dopadů regulace
Zhodnocení dopadů regulace týkající se novelizačního bodu 13 (k § 82a) je obsaženo v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace. K ostatním bodům nebyla vzhledem k jejich charakteru závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace zpracována.
Seznam zkratek a pojmů použitých v textu
BRRD - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012
ČNB – Česká národní banka
EU – Evropská unie
EBA – Evropský orgán pro bankovnictví
FPV – Fond pojištění vkladů
FŘK – Fond pro řešení krize
Garanční systém – Garanční systém finančního trhu
MF – Ministerstvo financí
ZOPRK – zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
Část první (Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu)
K bodu 1 (§ 2 odst. 1 písm. a))
Nově specifikovaná pravomoc ČNB odložit splatnost odepisovatelných kapitálových nástrojů vydaných povinnou osobou nebo odepisovatelných závazků povinné osoby představuje pro účely tohoto zákona další opatření k řešení krize.
K bodu 2 (§ 8 odst. 1)
V předmětném ustanovení dochází ke zpřesnění transpozice článku 4 odst. 1 BRRD tím, že se do výčtu kritérií doplňuje kritérium rozsahu a složitosti činností. Návod k vyhodnocování těchto dvou prvků podávají obecné pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví (dále jen „EBA“) a při absenci těchto prvků v zákoně by se obtížně navazovalo na tyto pokyny a na související prováděcí technické normy EBA. Z předmětného ustanovení obsahujícího úpravu ozdravných plánů se navrhuje vypuštění nepřesného odkazu na § 17 až 19 obsahující úpravu plánů řešení krize.
K bodu 3 a 4 (§ 10 odst. 1 a 3)
BRRD umožňuje orgánům příslušným k řešení krize požadovat po institucích vedení podrobných záznamů o finančních smlouvách, kterých je instituce stranou, a to jak za účelem vypracování ozdravných plánů, plánů řešení krize, tak i při výkonu pravomoci dočasně pozastavit práva na ukončení smlouvy. Do zákona se předmětným ustanovením doplňuje oprávnění ČNB uložit povinnost vedení podrobného záznamu o finančních smlouvách za účelem vypracování ozdravných plánů instituce, resp. posouzení účinnosti takového ozdravného plánu. Na rozdíl od obecných povinností podle § 7 odst. 4 zákona se zde jedná o uložení individuální povinnosti konkrétní osobě při posuzování účinnosti ozdravného plánu dotčené instituce.
K bodu 5 (§ 14)
V předmětném ustanovení dochází k opravě chybného odkazu. Ustanovení odkazuje na splnění podmínek stanovených v § 15 zákona, jedná se však o splnění podmínek stanovených v § 16 zákona.
K bodu 6 (§ 17 odst. 3)
V předmětném ustanovení dochází ke zpřesnění transpozice článku 4 odst. 1 BRRD tím, že se do výčtu kritérií doplňuje kritérium rozsahu a složitosti činností. Návod k vyhodnocování těchto dvou prvků podávají obecné pokyny EBA a při absenci těchto prvků v zákoně by se obtížně navazovalo na tyto pokyny a na související prováděcí technické normy EBA.
K bodům 7 a 8 (§ 22 odst. 1 až 3)
V předmětném ustanovení dochází ke zpřesnění transpozice článku 15 BRRD tím, že se doplňují kritéria věrohodnosti a proveditelnosti. Výklad těchto pojmů je třeba aplikovat v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075, které stanoví podrobnosti postupu posouzení způsobilosti k řešení krize.
K bodům 9 a 10 (§ 23 odst. 5 a 6)
V předmětném ustanovení dochází ke zpřesnění transpozice článku 44 odst. 2 BRRD, který pokrývá případy, kdy pro odstranění překážek způsobilosti instituce k řešení krize je potřebné omezit expozici jiné instituce. Expozicí se rozumí jakékoliv aktivum nebo podrozvahová položka.
K bodu 11 (§ 37 odst. 1 písm. d))
V předmětném ustanovení dochází ke zpřesnění transpozice článku 27 odst. 1 písm. d) BRRD, který vyžaduje, aby orgány příslušné k řešení krize měly pravomoc nařídit výměnu nebo odvolání členů vedoucího orgánu nebo osob ve vrcholném vedení.
K bodu 12 (§ 43 odst. 1)
V předmětném ustanovení se odstraňuje návrhová povinnost ČNB, jelikož podkladem pro zápis skutečnosti do veřejného rejstříku je v tomto případě samotné rozhodnutí správního orgánu, tedy ČNB. Rejstříkový soud tak rozhodnuté skutečnosti zapíše bez zahájení řízení v souladu s § 81 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
K bodu 13 (§ 54 odst. 2 písm. a))
Zpřesňuje se transpozice článku 36 odst. 5 písm. a), který vyžaduje, aby ocenění zohledňovalo rovněž nárok Fondu pro řešení krize (dále jen „FŘK“) na náhradu výdajů vynaložených v souvislosti s opatřením k řešení krize.
K bodu 14 (§ 74a a 74b)
V předmětném ustanovení, které je inspirováno § 148 tohoto zákona, dochází k doplnění transpozice článku 55 BRRD. Povinná osoba má povinnost zajistit, aby smluvní dokumentace vztahující se k odepisovatelnému kapitálovému nástroji obsahovala uznání pravomoci ČNB k provedení odpisu nebo konverze odepisovatelného kapitálového nástroje. Smluvní dokumentace také musí obsahovat souhlas vlastníka odepisovatelného kapitálového nástroje se závazností odpisu nebo konverze tohoto nástroje.
V navazujícím ustanovení § 74b jsou zakotveny výjimky z povinnosti zajištění uznání a souhlasu vlastníka. Jelikož odpisu a konverzi v principu podléhají všechny odepisovatelné kapitálové nástroje, nejsou explicitně upraveny výjimky v čl. 55 odst. 1 písm. a) a b) BRRD, které se na odepisovatelné kapitálové nástroje nevztahují.
To, zda došlo ke splnění podmínky pro uplatnění výjimky z povinnosti podle § 74a z toho důvodu, že právo třetího státu nebo mezinárodní smlouva umožňují, aby ČNB odepsala nebo konvertovala odepisovatelný kapitálový nástroj, a zároveň právo třetího státu nebo mezinárodní smlouva uznávají účinky takového odpisu nebo konverze, hodnotí ČNB, pokud zjistí, že k takové situaci mohlo dojít, typicky na základě podnětu dotčené instituce. ČNB při tom vychází z čl. 43 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075. Pokud ČNB vyhodnotí, že jsou podmínky pro uplatnění výjimky splněny, opatřením obecné povahy stanoví, že u odepisovatelných kapitálových nástrojů, které se řídí tímto právem třetího státu, se splnění povinnosti podle § 74a nevyžaduje.
K bodu 15 (§ 76 písm. a))
V předmětném ustanovení dochází ke zpřesnění zásady uplatňování opatření k řešení krize. Uplatnění opatření k řešení krize je jedním ze způsobů řešení selhání povinné osoby a po uplatnění některých opatření k řešení krize může rovněž následovat likvidace nebo postup podle insolvenčního zákona vůči zbytkové entitě (přechod závodu nebo jeho části na soukromého nabyvatele nebo překlenovací instituci). ČNB není povinna uplatnit opatření k řešení krize, pokud nedospěje k závěru, že by samotná likvidace nebo postup podle insolvenčního zákona měly výrazně nepříznivé dopady na finanční systém České republiky, jiného členského státu nebo EU.
K bodu 16 (§ 79)
Ze zákona je vypuštěno ustanovení § 79 vzhledem k faktu, že ČNB zahajuje řízení o uplatnění opatření k řešení krize pouze tehdy, jsou-li podle jejího předběžného vyhodnocení splněny všechny tři podmínky uvedené v § 78 odst. 1 zákona.
V situaci, kdy ČNB shledá, že podmínky pro zahájení opatření k řešení krize nejsou splněny, řízení nezahajuje, pouze vyhotoví stanovisko s odůvodněním nesplnění podmínek. Toto stanovisko je pak využito pro komunikaci v rámci kolegia.
K bodu 17 (§ 82a)
Ustanovení nově navrhovaného § 82a vychází ze znění čl. 63 odst. 1 písm. j) BRRD a představuje účinný nástroj na změnu podmínek závazků povinné osoby v případě, že se moratorium podle § 83 zákona, které je časově omezeno do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni jeho zveřejnění, ukáže jako nedostatečné. Zatímco u moratoria podle § 83 zákona se možné pozastavení povinnosti plnění povinné osoby vztahuje na jakoukoli smluvní povinnost včetně zajištěných dluhů, ustanovení § 82a se týká pouze odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo závazků.
Vzhledem k posílení právní jistoty subjektů finančního trhu se zakotvuje časové omezení takového rozhodnutí na maximální dobu 18 měsíců, s možností prodloužení. Oprávnění ČNB zahrnuje oprávnění změnit splatnost vymezených nástrojů a závazků. S ohledem na text BRRD se navrhuje výslovně uvést možnost odložit splatnost úroků, přestože jde jinak o součást dluhů (jistina a příslušenství), které jsou podle § 122 tohoto zákona odepisovatelné. Jiné příslušenství bude také možné zahrnout pod odepisovatelné závazky podle tohoto ustanovení, a tedy také odepisovat, přestože jej BRRD a tedy ani předmětné ustanovení nezmiňují explicitně.
K bodu 18 (§ 85 odst. 6 a 7)
BRRD umožňuje orgánům příslušným k řešení krize požadovat po institucích vedení podrobných záznamů o finančních smlouvách, kterých je instituce stranou, a to jak za účelem vypracování ozdravných plánů, plánů řešení krize, tak i při výkonu pravomoci dočasně pozastavit práva na ukončení smlouvy. Do zákona se doplňuje oprávnění ČNB uložit povinnost vedení podrobných záznamů o finančních smlouvách při výkonu práva na ukončení závazku, které je potřebné především z titulu přesné identifikace závazků, které mají být ukončovány. ČNB uloží tuto povinnost vždy, pokud tak stanoví nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1712.
Podrobnosti o tom, jakého rozsahu má být minimální soubor informací o finančních smlouvách, které by měly být obsaženy v těchto záznamech, stanoví nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1712.
ČNB se zmocňuje k vydání vyhlášky, kterou stanoví minimální rozsah a další náležitosti záznamů o finančních smlouvách.
K bodu 19 (§ 89 odst. 1)
V předmětném ustanovení se odstraňuje návrhová povinnost ČNB, jelikož podkladem pro zápis skutečnosti do veřejného rejstříku je v tomto případě samotné rozhodnutí správního orgánu, tedy ČNB. Rejstříkový soud tak rozhodnuté skutečnosti zapíše bez zahájení řízení v souladu s § 81 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
K bodu 20 (§ 103 odst. 3)
Obvyklá práva společníků se v režimu překlenovací instituce podle BRRD do značné míry omezují. Aby se zamezilo případným sporům ohledně pozdějšího nároku společníků na odpovídající podíl na likvidačním zůstatku, obsahuje BRRD rovněž pravidlo, podle kterého se „výnosy dosažené v důsledku ukončení provozu překlenovací instituce použijí ve prospěch akcionářů překlenovací instituce“ (čl. 41 odst. 8 druhý pododstavec BRRD).
Český právní řád tento požadavek naplňuje již obecnou úpravou podílu na likvidačním zůstatku podle § 37 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, podle které má každý společník právo na podíl na likvidačním zůstatku. Obecná úprava tak dopadá na všechny případy, kdy k likvidaci překlenovací instituce dojde až po rozhodnutí o ukončení režimu překlenovací instituce. Jelikož však zavedením režimu překlenovací instituce dochází k výrazné redukci práv společníků na úroveň uvedenou v § 103 odst. 3 tohoto zákona, předmětným ustanovením se staví na jisto, že i v případě, že k likvidaci dojde ještě v režimu překlenovací instituce, bude právo společníků na podíl na likvidačním zůstatku nedotčeno.
K bodu 21 (§ 103 odst. 4)
V předmětném ustanovení se odstraňuje návrhová povinnost ČNB, jelikož podkladem pro zápis skutečnosti do veřejného rejstříku je v tomto případě samotné rozhodnutí správního orgánu, tedy ČNB. Rejstříkový soud tak rozhodnuté skutečnosti zapíše bez zahájení řízení v souladu s § 81 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
K bodu 22 (§ 106)
V předmětném ustanovení se zakotvuje specialita vůči ustanovení, že po dobu stanovenou v rozhodnutí ČNB o udělení licence nebo jiného povolení k činnosti překlenovací instituce určité požadavky nemusí splňovat.
K bodu 23 (§ 110)
V předmětném ustanovení dochází ke zpřesnění transpozice čl. 41(3)(b) BRRD. Nedochází však k věcné změně.
K bodu 24 (§ 114 odst. 3)
Obdobně k úpravě překlenovací instituce v § 103 odst. 3 se staví na jisto, že i v případě, že k likvidaci dojde ještě v režimu osoby pro správu aktiv, bude právo společníků na podíl na likvidačním zůstatku nedotčeno.
K bodu 25 (§ 114 odst. 4)
V předmětném ustanovení se odstraňuje návrhová povinnost ČNB, jelikož podkladem pro zápis skutečnosti do veřejného rejstříku je v tomto případě samotné rozhodnutí správního orgánu, tedy ČNB. Rejstříkový soud tak rozhodnuté skutečnosti zapíše bez zahájení řízení v souladu s § 81 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
K bodu 26 (§ 119 odst. 2)
V předmětném ustanovení se odstraňuje návrhová povinnost ČNB, jelikož podkladem pro zápis skutečnosti do veřejného rejstříku je v tomto případě samotné rozhodnutí správního orgánu, tedy ČNB. Rejstříkový soud tak rozhodnuté skutečnosti zapíše bez zahájení řízení v souladu s § 81 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
K bodům 27 až 34 (§ 148 a 149)
V předmětných ustanoveních dochází ke zpřesnění transpozice čl. 55 BRRD. Povinná osoba je povinna zajistit, aby smluvní dokumentace vztahující se k odepisovatelnému závazku obsahovala uznání pravomoci ČNB odepsat nebo konvertovat odepisovatelný závazek a zároveň souhlas věřitele se závazností konverze nebo odpisu odepisovatelného závazku. Obsahové náležitosti uznání a souhlasu stanoví nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2016/1075.
K bodu 35 (§ 151 odst. 3)
Z předmětného ustanovení se za účelem zajištění souladu s čl. 52(1) BRRD vypouští povinnost předložení reorganizačního plánu Evropské komisi. Pokud by měla být povinné osobě poskytnuta veřejná podpora, může tak být učiněno jen v souladu s akty Evropské unie.
K bodu 36 (§ 165 písm. b), § 169 odst. 2)
Jde o technické doplnění, jehož účelem je reflektovat zavedení dalšího druhu moratoria i v souvisejících ustanoveních ZOPRK.
K bodu 37 (§ 174 odst. 3)
Povinnost informovat subjekty uvedené v § 174 odst. 1 se týká všech případů, kdy dojde k selhání instituce, a to i pokud dané instituci chybí jakákoliv systémová významnost nebo kdy nevykonává žádnou přeshraniční činnost. Povinná notifikace s nadbytečně širokým okruhem adresátů přitom podstatně zvyšuje riziko, že dojde k porušení povinnosti mlčenlivosti. Vyzrazení informace může mít negativní důsledky na další fungování povinné osoby, např. v podobě rizika spuštění „runu“ nebo jiného nekontrolovaného odlivu klientů anebo protistran.
Zavádí se proto zvláštní povinnost neposkytovat obdržené informace o selhání instituce bez předchozího písemného souhlasu původce informace. Výjimkou je poskytnutí takové informace osobě, která je sama příjemcem informace dle § 174 odst. 1. Navrhované ustanovení je ve vztahu speciality vůči § 244 a násl.
K bodům 38 až 43 (§ 178 odst. 1 až 4)
V předmětném ustanovení dochází ke zpřesnění transpozice článku 37 odst. 7 BRRD, podle kterého nárok na úhradu nákladů vynaložených v souvislosti s opatřením k řešení krize má rovněž FŘK.
K bodu 44 (§ 193)
V předmětném ustanovení dochází k opravě chybného odkazu. Ustanovení odkazuje na § 178 odst. 1, nicméně je třeba odkázat na § 191, který upravuje dohodu o společném postupu v situaci, kdy je ČNB orgánem příslušným k řešení krize ovládané osoby.
K bodu 45 (§ 196 odst. 2)
Jde o technické doplnění, jehož účelem je reflektovat zavedení dalšího druhu moratoria i v souvisejících ustanoveních ZOPRK.
K bodu 46 (§ 199 odst. 4)
Do zákona se doplňuje ustanovení zakotvující právo člena správní rady Garančního systému na náhradu nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem jeho funkce. V opačném případě by nebylo možné uhradit členovi správní rady žádné, byť opodstatněné či okolnostmi vynucené náklady, resp. taková úhrada by byla považována za nepeněžní příjem člena správní rady i v případech, kdy ji zákon o daních z příjmů u členů orgánů právnických osob, pobírajících za funkci odměnu, za příjem výslovně nepovažuje (např. cestovní náklady), tedy musela být zdaněna a podléhala též odvodům pojistného, neboť členové správní rady nejsou zaměstnanci Garančního systému.
K bodu 47 (§ 200 odst. 1)
Předmětné ustanovení staví na jisto, že služební či pracovní poměr člena správní rady jmenovaného z řad zaměstnanců ČNB či MF je zákonným předpokladem pro výkon funkce člena správní rady Garančního systému.
K bodu 48 a 49 (§ 200 odst. 4)
Předmětné ustanovení reaguje na skutečnost, že členové správní rady Garančního systému jsou vystaveni významnému riziku bez odpovídající kompenzace. Jejich nejdůležitější rozhodnutí může být potřeba přijmout při relativním nedostatku informací a pod časovým tlakem. Jen za hrubou nedbalost, jako vyšší stupeň nedbalosti, a nikoliv za nedbalost prostou, odpovídá rovněž člen vedoucího orgánu překlenovací instituce podle § 108 a osoby pro správu aktiv podle § 118.
K bodu 50 (§ 201 odst. 4)
Do předmětného ustanovení se doplňuje odkaz na nový odstavec 6 upravující možnost správní rady Garančního systému pověřit výkonnou radu schvalováním vnitřních předpisů, která má taktéž formu rozhodnutí správní rady.
K bodu 51 (§ 201 odst. 5)
Předmětné ustanovení nově umožňuje správní radě pověřit svého člena k jednáním za Garanční systém se členy výkonné rady.
K bodu 52 (§ 201 odst. 6)
S ohledem na nárůst činnosti Garančního systému dle nové právní úpravy byla zvolena dvoustupňová struktura řízení, kdy běžné činnosti Garančního systému zabezpečuje výkonná rada, která je zároveň statutárním orgánem Garančního systému. Do pravomoci správní rady pak náleží významnější a strategická rozhodnutí související s činností Garančního systému. V otázce schvalování vnitřních předpisů se nově navrhuje oprávnění správní rady pověřit výkonnou radu jejich schvalováním. Předmětné ustanovení tak upravuje stávající stav, kdy správní rada schvaluje veškeré vnitřní předpisy Garančního systému, a to bez ohledu na míru jejich významu.
K bodu 53 (§ 202 odst. 6)
Nové ustanovení přináší řešení situace, jak postupovat v případě, kdy by výkonná rada jako statutární orgán nemohla Garanční systém zastupovat (členové budou odvoláni, vzdají se funkce apod.). Především jde o situace, kdy by bylo nutné ve velice krátké době provést úkon, který přísluší statutárnímu orgánu – např. podepsat smlouvu. Nastane-li taková situace, vykonává funkci statutárního orgánu do doby jmenování nové výkonné rady správní rada Garančního systému.
K bodu 54 (§ 206)
V předmětném ustanovení se mění pouze nadpis, aby bylo zřejmé, že ustanovení upravuje investování peněžních prostředků ve Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize.
K bodu 55 (§ 208 odst. 2)
V předmětném ustanovení dochází k vypuštění nadbytečné části ustanovení ohledně předkládání údajů nezbytných pro včasný výpočet příspěvků do Fondu pojištění vkladů, neboť ty nepočítá Garanční systém, nýbrž ČNB. Zároveň se upřesňuje, že Garanční systém kontroluje úhradu příspěvků, nikoliv jejich výši či výpočet.
K bodu 56 (§ 210 písm. g))
Do předmětného ustanovení se doplňuje, že mezi zdroje příspěvkového fondu Fondu pro řešení krize patří i prostředky převedené z provozního fondu Fondu pro řešení krize tak, aby byl doplněn výčet možných zdrojů majetku příspěvkového fondu Fondu pro řešení krize symetricky k možnosti použití majetku provozního fondu Fondu pro řešení krize dle § 212 odst. 2 zákona.
K bodu 57 (§ 212 odst. 1 písm. d))
V předmětném ustanovení dochází ke zpřesnění transpozice článku 101 odst. 1 písm. d) a pododstavci čl. 101 odst. 1 BRRD. Současná dikce § 212 odst. 1 písm. d) by mohla být považována za nesouladnou s principem minimální harmonizace BRRD (recitál 10), kdy zákon zužuje poskytnutí příspěvku pouze za účelem doplnění kapitálu, zatímco BRRD žádná omezení nestanovuje.
K bodu 58 (§ 212 odst. 1 písm. h))
Předmětné ustanovení navazuje na úpravu specifikující vypořádání případného rozdílu při nesprávném vyměření příspěvku do Fondu pro řešení krize a stanovuje, že je k takovému účelu možné použít majetek v příspěvkovém fondu Fondu pro řešení krize.
K bodu 59 (§ 212 odst. 6)
Nové ustanovení řeší nakládání s majetkem nabytým v důsledku použití Fondu pro řešení krize. Ustanovení § 212 zákona stanoví jednotlivé možnosti použití majetku ve Fondu pro řešení krize, o jejichž využití rozhoduje po konzultaci s Garančním systémem ČNB. V praxi však mohou nastat situace, kdy bude nutné rozhodnout nejen o použití majetku ve Fondu pro řešení krize, ale i o dalším postupu Garančního systému ve věci nakládání s majetkem nabytým v důsledku opatření k řešení krize uložené ČNB. Zákon tak nově stanoví, že Garanční systém s majetkem nabytým v důsledku použití majetku ve Fondu pro řešení krize nakládá po konzultaci s ČNB.
K bodu 60 (§ 215a a 215b)
Nová ustanovení v zájmu zefektivnění postupů při vyměřování příspěvků stanoví, že podání rozkladu proti rozhodnutí o stanovení výše pravidelného nebo mimořádného příspěvku do Fondu pro řešení krize nemá odkladný účinek a upravuje se postup pro vypořádání rozdílu, pokud by byl příspěvek nesprávně vyměřen.
Vyloučením odkladného účinku vůči rozhodnutí o stanovení příspěvku pro zajištění jeho předběžné vykonatelnosti je sledováno splnění lhůty a cíle podle § 213 odst. 1 a 2 ZOPRK, tj. naplnění objemu Fondu pro řešení krize – 1 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů ke dni 31. 12. 2024, a zejména dodržení postupu podle nařízení o pravidelných příspěvcích (2015/63 (EU)), zejm. čl. 17 odst. 3 a 4. Rozhodnutí, kterými byla výše příspěvku stanovena nesprávně, lze zrušit nebo změnit řádnými nebo mimořádnými opravnými prostředky (nebo postupem podle soudního řádu správního), ale účinky takové změny nebo zrušení jsou upraveny specificky a případná nesprávná výše příspěvku bude kompenzována v příspěvkovém období následujícím po této změně nebo zrušení. Odkladný účinek rozkladu proto pozbývá významu.
Případy, kdy kompenzace v následujícím příspěvkovém období formou úpravy výše příspěvku není možná (např. z toho důvodu, že dotčená osoba již nebude podléhat režimu ZOPRK) upravuje odstavec 4. Toto ustanovení zakládá pravomoc ČNB rozhodnout o vypořádání nedoplatků a přeplatků analogicky odst. 2 pro osoby, které již nejsou povinnými osobami, včetně právních nástupců.
Vzhledem k specifickému způsobu výpočtu příspěvků do Fondu pro řešení krize se vylučuje eventualita, aby sama změna jednoho rozhodnutí byla důvodem pro přezkumné řízení nebo obnovu řízení u jiných rozhodnutí. Práva účastníků jsou přitom dostatečně zajištěna možností soudního přezkumu a také povinností ČNB rozhodnout o vypořádání rozdílu v následujícím období.
Navazující ustanovení zakotvuje, že se příspěvky stanovují a platí v korunách a zaokrouhlují se na celé koruny nahoru.
K bodu 61 (§ 221 odst. 6)
Předmětným ustanovením je doplněna transpozice článku 9 odst. 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU (DGSD), který stanoví, že přispívá-li systém pojištění vkladů v rámci řešení krize povinné osoby, vzniká tomuto systému pohledávka za příslušnou úvěrovou institucí ve výši rovnající se vyplacené částce. Tato pohledávka má stejný stupeň priority jako pojištěné vklady podle vnitrostátního práva, kterým se řídí běžné úpadkové řízení.
K bodu 62 (§ 222 odst. 1)
V předmětném ustanovení se opravuje terminologie, jelikož druhá a třetí věta nesprávně zaměňují okamžik oznámení rozhodnutí a rozhodnutí samotné. Veřejná vyhláška se uveřejňuje pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to na internetových stránkách ČNB, typicky na elektronické úřední desce ČNB.
K bodu 63 (§ 223 odst. 1 a 2)
Jde o technické doplnění, jehož účelem je reflektovat zavedení dalšího druhu moratoria i v souvisejících ustanoveních ZOPRK.
K bodu 64 (§ 233 odst. 8 písm. b))
V předmětném ustanovení se opravuje chyba v psaní.
K bodům 65 a 66 (§ 234 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. f), § 236 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. e))
Upravuje se nepřesný odkaz, kdy se stanoví, že se na fyzickou osobu, právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu jako na dočasného správce nebo zvláštního správce vztahuje povinnost mlčenlivosti podle § 244 odst. 2 zákona.
K bodům 67 až 69 (§ 237 odst. 1 písm. d), h) a v))
Doplňují se skutkové podstaty přestupku povinné osoby v souvislosti se zavedením povinnosti vedení podrobných záznamů o finančních smlouvách podle § 85 odst. 6, povinnosti zajištění uznání vlastníka podle § 74a a povinnosti mlčenlivosti povinné osoby. Za nově vymezené přestupky lze uložit stejné sankce jako za dosavadní přestupky povinné osoby.
K bodům 70 a 71 (§ 237 odst. 2 písm. e) a j))
Doplňují se skutkové podstaty přestupku instituce v souvislosti se zavedením povinnosti vedení podrobných záznamů o finančních smlouvách podle § 10 odst. 1 a povinností instituce omezit svou expozici v souladu s rozhodnutím ČNB vydaném na základě § 23 odst. 5.
K bodu 72 (§ 241)
V předmětném ustanovení dochází k opravě chybného odkazu. Ustanovení odkazuje na § 223, nicméně je třeba odkázat na § 237, který upravuje správní delikty povinných osob.
K bodu 73 (§ 244 odst. 1 písm. k))
V předmětném ustanovení se doplňuje povinná osoba do výčtu osob, které mají povinnost zachovávat mlčenlivost vzhledem k tomu, že v § 245 není zakotvena povinnost mlčenlivosti povinných osob, jejich zaměstnanců a členů jejich orgánů. Úprava míří například na situaci, kdy pracovníci povinné osoby mohou získat informace o tom, že si ČNB od povinné osoby vyžádala podklady nezbytné pro uplatnění opatření k řešení krize (například seznam finančních smluv).
K bodu 74 (§ 244 odst. 3)
V předmětném ustanovení dochází ke zpřesnění transpozice čl. 84(2) BRRD, který vyžaduje, aby i další orgány veřejné správy zapojené do řešení krize udržovaly vnitřní pravidla pro zachování mlčenlivosti. Takovým orgánem veřejné správy může být například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
K bodu 75 (§ 245 odst. 2)
V předmětném ustanovení dochází ke zpřesnění transpozice článku 84 odst. 1 písm. f BRRD, kdy se pojem „právní poradci“ nahrazuje obecným pojmem „poradci“.
K bodu 76 (§ 247 odst. 4)
Z ustanovení o mlčenlivosti podle tohoto zákona dosud nevyplývala výjimka pro již uveřejněné informace. Tudíž pokud osoba podléhající mlčenlivosti dle tohoto zákona sdělila informaci, která již byla dříve uveřejněna ČNB, EBA, zahraničním orgánem pro řešení krize, povinnou osobou aj., jednalo se stále o delikt. Předmětné ustanovení nově upravuje, že sdělení či potvrzení oficiálně uveřejněných informací není deliktem. Za oficiálně uveřejněné informace přitom lze považovat pouze ty informace, které zveřejnily subjekty, které se přímo podílejí na úkolech podle tohoto zákona a současně tyto subjekty disponují veřejnoprávní autoritou, tj. pravomocí závazně rozhodovat o právech a povinnostech v souvislosti s působností tohoto zákona. Současně platí, že potvrzování či vyvracení sdělení ohledně oficiálně doposud neuveřejněných informací je nadále zakázáno.
K bodu 77 (§ 250 odst. 2)
V předmětném ustanovení se odstraňuje návrhová povinnost ČNB, jelikož podkladem pro zápis skutečnosti do veřejného rejstříku je v tomto případě samotné rozhodnutí správního orgánu, tedy ČNB. Rejstříkový soud tak rozhodnuté skutečnosti zapíše bez zahájení řízení v souladu s § 81 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
K bodu 78 a 79 (§ 251 odst. 3)
V předmětném ustanovení dochází k terminologickému zpřesnění, aby bylo zřejmé, že ČNB vykonává při schvalování přeměny povinné osoby působnost valné hromady nebo jiného nejvyššího orgánu.
Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů vyžaduje, aby se o rozhodnutí valné hromady nebo jiného orgánu příslušného ke schválení přeměny, vyhotovil notářský zápis. V případě, že rozhodnutí o přeměně bude v působnosti nejvyššího orgánu přijímat ČNB, která je sama veřejnou autoritou, je však takový požadavek nadbytečný.
K bodu 80 (§ 251a)
Předmětným ustanovením se upravuje situace, kdy v důsledku opatření k řešení krize přechodem činnosti na překlenovací instituci podle § 102 zákona nebo na osobu pro správu aktiv podle § 113 zákona by mělo dojít ke spojení soutěžitelů podléhající povolení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle § 15 zákona č. 143/2001, o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na skutečnost, že úspěšné dosažení účelu řešení krize bude závislé na rychlosti realizace přijatých opatření, často v řádu dnů, navrhuje se, aby spojení soutěžitelů mohlo být uskutečněno před právní mocí rozhodnutí, kterým se spojení soutěžitelů povoluje. Podmínkou pro uplatnění této výjimky je podání návrhu na povolení spojení soutěžitelů ve lhůtě stanovené v odst. 1 písm. b) předmětného ustanovení.
K článku II (přechodné ustanovení)
V přechodném ustanovení se výslovně stanoví, že povinnost zajištění uznání pravomoci ČNB k odpisu nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů a rovněž souhlasu vlastníka se závazností tohoto odpisu nebo konverze těchto nástrojů vůči vlastníku nepůsobí retroaktivně a nevztahuje se na odepisovatelné kapitálové nástroje vydané přede dnem nabytí účinnosti této novely.
Část druhá (Změna zákona o soudních poplatcích)
K bodu 1 (§ 11 odst. 2 písm. o))
Předmětné ustanovení rozšiřuje výčet subjektů osvobozených od poplatkové povinnosti. Nově se osvobozuje ČNB jako orgán příslušný k řešení krize, je-li navrhovatelem v insolvenčním řízení.
Část třetí (Změna insolvenčního zákona)
K bodu 1 až 4 (§ 368 a 368b)
Předmětné ustanovení přiznává právo podat insolvenční návrh také orgánu příslušnému k řešení krize, a to ve vztahu k povinným osobám, vůči nimž bylo uplatněno opatření k řešení krize ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) ZOPRK. Stávající možnost podání insolvenčního návrhu orgánem dohledu či dozoru dle § 368 odst. 1 insolvenčního zákona tím není dotčena. Osvobození od povinnosti k úhradě zálohy na náklady insolvenčního řízení dle § 368 odst. 2 insolvenčního zákona se upravuje i pro případ, kdy návrh podává orgán příslušný k řešení krize.
K bodu 5 (§ 374 odst. 1 písm. d))
Předmětným ustanovením se reaguje na změnu FPV na Garanční systém podle § 198 odst. 1 ZOPRK a upravuje se přednostní postavení pohledávek Garančního systému vzniklých ze spoluúčasti Fondu pojištění vkladů na financování řešení krize podle § 221 ZOPRK.
Část čtvrtá (Účinnost)
Je navrhováno datum účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonu.
V Praze dne 7. února 2018
Předseda vlády:
Ing. Andrej Babiš v. r.
Ministryně financí:
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v. r.
1
2