Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNAV9JLCR8 najdete zde
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů zákona, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a další související zákony
Leden 2018
Shrnutí závěrečné zprávy RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a další související zákony
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo financí (MF)
Předpokládaný termín nabytí účinnosti:
Prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení
Odložená účinnost: -
Implementace práva EU: Ne
2. Cíl návrhu zákona
Cílem návrhu zákona je, na základě provedené revize transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (dále jen „BRRD“) a prvních zkušeností s fungováním tohoto rámce, vč. mechanismu financování řešení krize, na národní úrovni i v jiných členských státech, upřesnit a doplnit některá již dříve implementovaná ustanovení BRRD.
Podrobit samostatnému provedení hodnocení dopadů regulace je nutné pouze úpravu, která se týká rozšíření rámce pro provedení změny podmínek závazků povinné osoby při řešení krize na finančním trhu podle zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, o pravomoc České národní banky odložit splatnost odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo odepisovatelných závazků povinné osoby.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ne
Negativní dopady na státní rozpočet v souvislosti s přijetím zákona nevzniknou. Návrh může naopak snížit pravděpodobnost vzniku výdajů státního rozpočtu tím, že zavádí možnost delší doby trvání odložení splatnosti závazků povinné osoby za účelem účinnějšího a flexibilnějšího použití nástrojů v režimu řešení krize, v kterém veřejná podpora není vyžadována.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne
Návrh zákona nemá dopad na mezinárodní konkurenceschopnost ČR.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano
Dopady na vybrané podnikatelské subjekty se předpokládají pouze v případě, že orgán příslušný k řešení krize rozhodne o odložení splatnosti odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo odepisovatelných závazků. V takovém případě lze očekávat negativní dopady na vlastníky odepisovatelných kapitálových nástrojů vydaných povinnou osobou nebo věřitele odepisovatelných závazků povinné osoby, a to kvůli odložení jejich splatnosti (ať již celé dlužné částky nebo její části) na dobu až 18 měsíců. K podobné situaci by však mohlo dojít i v rámci běžné insolvence.
3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ano
Návrh zákona nemá přímý dopad na územní samosprávné celky. Negativní dopad lze identifikovat v případě, že dojde k uplatnění pravomoci odložit splatnost odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo odepisovatelných závazků povinné osoby, a územní samosprávné celky budou vlastníky takových nástrojů či postihnutelnými věřiteli.
3.5 Sociální dopady: Ne
Návrh zákona nemá sociální dopady.
3.6 Dopady na spotřebitele: Ano
Návrh zákona nemá přímý dopad na spotřebitele. Negativní dopad lze identifikovat v případě, že dojde k uplatnění pravomoci odložit splatnost odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo odepisovatelných závazků povinné osoby a spotřebitelé budou vlastníky takových závazků či postihnutelnými věřiteli.
3.7 Dopady na životní prostředí: Ne
Návrh zákona nemá dopad na životní prostředí.
3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne
Návrh zákona nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů.
3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne
Návrh zákona nemá dopad na výkon státní statistické služby.
3.10 Korupční rizika: Ne
Návrh zákona nezakládá korupční rizika a nemá dopad na míru korupce.
3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne
Návrh zákona nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Důvod předložení a cíle
Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (dále jen „ZOPRK“), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a další související zákony.
Definice problému
Od nabytí účinnosti ZOPRK (1. ledna 2016), jehož prostřednictvím byla do českého právního řádu implementována ustanovení směrnice BRRD[footnoteRef:1], se projevila řada nejasností vyplývajících z interpretační praxe pravidel nového rámce pro ozdravené postupy a řešení krizí na finančním trhu a jsou známy první zkušenosti s fungováním nového rámce jak na národní úrovni, tak u dalších členských států. MF proto ve spolupráci s Českou národní bankou (dále jen „ČNB“) provedlo základní revizi ZOPRK a přezkum praktického fungování nových mechanismů, vč. národního mechanismu financování řešení krize. Výsledkem této revize, resp. přezkumu je identifikace návrhů na dílčí změny ustanovení ZOPRK. MF i ČNB považují provedení navržených změn v co nejkratším termínu za přínosné, přestože nemají indicie naznačující selhání úvěrové instituce či významného obchodníka s cennými papíry (dále jen „povinná osoba“), neboť přijetí těchto změn umožní efektivnější fungování nového rámce i v situaci mimo řešení krize konkrétní povinné osoby a současně umožní účinněji a flexibilněji reagovat na potenciální budoucí situace a minimalizovat pozdější možné negativní dopady na veřejné rozpočty a hospodářský růst v ČR. Naopak reakce až na základě vzniku situace řešení krize povinné osoby není považována za dostatečnou. Z toho důvodu je návrh předkládán již nyní, nikoli až jako součást implementace revidovaných pravidel BRRD, kterou lze očekávat až v horizontu roku 2018, s účinností nejdříve v roce 2019 (vyjednávání revidovaných pravidel BRRD bylo zahájeno na úrovni Rady EU v lednu 2017). [1: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012.]
MF také v prosinci 2016 obdrželo informaci o ukončení řízení č. 2015/0027 ve věcí pozdní transpozice směrnice BRRD a současně neobdrželo ze strany Komise žádné výhrady týkající se nesprávné transpozice této směrnice, proto považuje identifikaci potřebných úprav ZOPKR za v tuto chvíli úplnou.
Většina navrhovaných změn je technického charakteru a nepředpokládá se, že by mohly vyvolat náklady na straně státu nebo dalších dotčených osob.
Jedinou identifikovanou úpravou, kterou je třeba podrobit provedení hodnocení dopadů regulace z důvodu možného vzniku nových dopadů na dotčené subjekty, je rozšíření dosavadního rámce pro provedení změny podmínek závazků povinné osoby při řešení krize na finančním trhu o pravomoc ČNB odložit splatnost odepisovatelných kapitálových nástrojů nebo odepisovatelných závazků povinné osoby.
Na základě rozhodnutí rakouského orgánu dohledu a zároveň orgánu příslušného k řešení krize (Finanzmarktaufsicht, dále jen „FMA“) o uplatnění režimu řešení krize u společnosti HETA ASSET RESOLUTION AG se ukazuje, že jako vhodným přípravným opatřením před uplatněním jednoho nebo více základních opatření k řešení krize (přechod činnosti na soukromého nabyvatele, překlenovací instituci či osobu pro správu aktiv a odpis nebo konverze odepisovatelných závazků) se zdá být odložení splatnosti odepisovatelných závazků (tzv. moratorium).[footnoteRef:2] [2: Dopis FMA ze dne 1. 3. 2016 adresovaný předsedovi EBA A. Enriaovi, dostupné z: https://www.eba.europa.eu/documents/10180/1486226/Letter+from+Austrian+Financial+Market+Authority.pdf [cit. 2016-08-30]. ]
Rovněž se ukazuje, že v případě selhání povinné osoby nemusí být vždy možné nalézt řešení krize během krátké doby, nejlépe víkendu, a to zejména tehdy, pokud se jedná o instituci, která je součástí větší bankovní skupiny působící v několika státech. Vzhledem k potřebě provedení ocenění aktiv a pasiv povinné osoby a vzájemné výměně informací a koordinaci postupu mezi jednotlivými orgány příslušnými k řešení krize a případně dalšími autoritami, může hledání řešení trvat podstatně déle, a může tak být žádoucí odložit splatnost některých závazků povinné osoby, aby bylo možné posléze účinně provést mezitím dojednaná opatření k řešení krize.
V české právní úpravě řešení krize však chybí účinný nástroj na odložení splatnosti závazků povinné osoby v případě, že se moratorium podle § 83 ZOPRK, které je časově omezeno do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni jeho zveřejnění, ukáže jako nedostatečné. Toto časové omezení vychází z transpozice čl. 69 BRRD určujícího pravomoc pozastavit povinnost platby nebo plnění podle jakékoli smlouvy, jejíž stranou je povinná osoba, přičemž transpozicí čl. 69 do § 83 byla dosažena rovněž transpozice čl. 63 odst. 1 písm. j) BRRD týkajícího se obecné pravomoci změnit nebo upravit splatnost odepisovatelných kapitálových nástrojů a odepisovatelných závazků. V současné době na základě přihlédnutí k novým zkušenostem zahraničních orgánů příslušných k řešení krize se však toto řešení může jevit jako nedostatečné. Za účelem zajištění účinného uplatňování opatření k řešení krize se proto navrhuje umožnit odložení splatnosti závazků povinné osoby na delší dobu, která bude potřebná pro zabránění odlivu prostředků povinné osoby z důvodu zesplatňování jejích závazků. Nově navrhovaná pravomoc odložit splatnost závazků na delší dobu musí být v souladu s čl. 63 odst. 1 písm. j) BRRD[footnoteRef:3]. Zatímco u moratoria podle § 83 ZOPRK, které bude i nadále umožněno využívat, se možné pozastavení povinnosti plnění povinné osoby vztahuje na jakoukoli smlouvu, ovšem pouze do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni jeho zveřejnění, nově navrhované moratorium se vztahuje pouze na odepisovatelné kapitálové nástroje nebo odepisovatelné závazky, na které však může být dle čl. 63 odst. 1 písm. j) BRRD použito na blíže neurčenou dobu. Nově navrhované moratorium je stejně jako moratorium podle § 83 ZOPRK možné použít pouze na závazky povinné osoby, jež splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize. [3: Čl. 63 odst. 1 písm. j BRRD: „pravomoc změnit nebo upravit splatnost dluhových nástrojů a jiných způsobilých závazků vydaných institucí v režimu řešení krize nebo změnit výši úroků splatných na základě takových nástrojů a jiných způsobilých závazků nebo datum splatnosti těchto úroků, včetně dočasného pozastavení plateb, s výjimkou zajištěných závazků, na něž se vztahuje čl. 44 odst. 2.“.]
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
EU a okolní země
V EU je ustanovení čl. 63 odst. 1 písm. j) BRRD plně implementováno např. v Rakousku a na Slovensku. Rakouská ani slovenská úprava neobsahuje časové omezení, na jak dlouhou dobu je možné odložit splatnost závazků povinné osoby při řešení krize na finančním trhu.
Slovenská právní úprava je obsažená v § 9 odst. 1 písm. i) zákona č. 371/2014 Z.z. o riešení krízových situácií na finančnom trhu a o zmene a doplnení niektorých zákonov, ve znění pozdějších předpisů a dává slovenskému orgánu příslušnému k řešení krize pravomoc „zmeniť alebo upraviť splatnosť dlhových nástrojov a iných oprávnených záväzkov vydaných vybranou inštitúciou alebo zmeniť výšku splatných úrokov na základe týchto nástrojov a iných oprávnených záväzkov alebo dátum splatnosti úrokového výnosu, a to aj prostredníctvom dočasného pozastavenia platby s výnimkou zabezpečených záväzkov ...“. Slovenská právní úprava nebyla dosud v praxi aplikována.
V Rakousku bylo uvedené ustanovení transponováno do tamního právního řádu v § 58 odst. 1 bod 10 Federálního zákona o ozdravných postupech a řešení krize bank (BaSAG) a opravňuje rakouský orgán příslušný k řešení krize „změnit splatnost vybraných dluhových nástrojů a jiných závazků anebo z nich plynoucích úroků, popř. data, kdy tyto mají být placeny, a to i včetně časově omezeného odložení plateb, s výjimkou zajištěných závazků ...“. [footnoteRef:4] [4: Německé zněni: „die Befugnis, die Fälligkeit der von einem in Abwicklung befindlichen Institut ausgegebenen Schuldtitel und anderen berücksichtigungsfähigen Verbindlichkeiten oder den aufgrund der entsprechenden Schuldtitel und anderen berücksichtigungsfähigen Verbindlichkeiten zahlbaren Zinsbetrag oder den Zeitpunkt, zu dem die Zinsen zu zahlen sind, zu ändern, und zwar auch durch eine zeitlich befristete Aussetzung der Zahlungen, außer im Fall von besicherten Verbindlichkeiten ...“.]
K aplikaci tohoto ustanovení došlo 1. března 2015, kdy rakouský orgán dohledu nad finančním trhem (FMA) nejdříve nařídil pozastavení splatnosti závazků společnosti HETA ASSET RESOLUTION AG do 31. května 2016[footnoteRef:5] a následně dne 10. dubna 2016 toto pozastavení prodloužil do 31. prosince 2023.[footnoteRef:6] Řízení o žalobě, podané proti tomuto rozhodnutí německou Bad Bank FMS u Krajského soudu (něm. Landgericht) ve Frankfurtu tamní soud dne 21. června 2016 přerušil[footnoteRef:7] a obrátil se na Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) se žádostí o vysvětlení několika právních otázek. Na základě předešlé zkušenosti s rozhodováním SDEU lze rozhodnutí očekávat zhruba koncem roku 2017.[footnoteRef:8] Podstata právní úpravy moratoria podle BRRD by však rozhodnutím SDEU neměla být dotčena – jádro sporu před Krajským soudem se týká otázky, zda moratorium v tomto případě lze považovat za opatření podle BRRD, a to vzhledem k tomu, že HETA RESOLUTION AG není úvěrovou institucí ani jiným subjektem v působnosti BRRD (čl. 1 odst. 1 BRRD). [5: Rozhodnutí FMA č. GZ FMA-AW00001/0001-ABB/2015, dostupné (v němčině) z: https://www.fma.gv.at/download.php?d=1636 [cit. 2016-08-25].] [6: Rozhodnutí FMA č. GZ FMA-AW00001/0044-AWV/2016, dostupné (v němčině) z: https://www.fma.gv.at/download.php?d=1634 [cit. 2016-08-25].] [7: Viz http://diepresse.com/home/wirtschaft/economist/5031511/Frankfurter-Gericht-reicht-Causa-Heta-an-EuGH-weiter. ] [8: Tamtéž.]
O odložení plateb (účinků moratoria) již ale SDEU rozhodoval ve věci C-85/12 LBI hf c/a Kepler Capital Markets SA & Frederic Giraux.[footnoteRef:9] SDEU zde jako předběžnou otázku podle čl. 267 Smlouvy o fungování EU posuzoval slučitelnost islandského zákona o finančních podnicích, který v kontextu finanční krize, jež postihla Island v roce 2008, zavedl tzv. dluhové moratorium na vybrané islandské finanční instituce, včetně LBI hf., resp. jejího právního předchůdce Landsbanki Islands hf, s právem EU, konkrétně, zda je možné účinky moratoria přiznat i mimo území Islandské republiky.[footnoteRef:10] SDEU zde dospěl k závěru, že „[čl. 32 směrnice 2001/24] nebrání tomu, aby takové ustanovení vnitrostátního práva, jako je článek 98 zákona č. 161/2002, o finančních podnicích, ve znění zákona č. 129/2008, který znemožňoval nebo přerušoval veškerá soudní řízení vedená proti finanční instituci od okamžiku, kdy se na ni začalo vztahovat moratorium, působil účinky na taková zajišťovací opatření, jako jsou opatření dotčená ve věci v původním řízení, která byla přijata v jiném členském státě před vyhlášením moratoria“, tj. že takové účinky působí i v jiných členských státech EU a nejsou v rozporu s pravidly fungování EU. [9: Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:62012CJ0085:CS:HTML [cit. 2016-08-25].] [10: Rozsudek ESD věci C-85/12 LBI hf c/a Kepler Capital Markets SA & Frederic Giraux, bod. 20(2).]
Zhodnocení platného právního stavu v ČR
Jako obecnou právní úpravu lze zmínit zejména:
Ústavní pořádek České republiky
· Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
· Listina základních práv a svobod.
Zákony
· Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu,
· Zákon č. 375/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s úpravou systému pojištění vkladů.
K transpozici směrnice BRRD do českého právního řádu došlo přijetím ZOPRK a výše uvedeného změnového zákona s účinnosti od 1. ledna 2016. ZOPRK umožňuje orgánu příslušnému k řešení krize uplatnit moratorium podle § 83 ZOPRK v rámci pravomoci pozastavit povinnost plnění povinné osoby z jakékoliv smlouvy od okamžiku zveřejnění tohoto pozastavení do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni tohoto zveřejnění.
Pravomoc odložit splatnost závazků je obsažena také v § 26bb odst. 2 písm. b) v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách (dále jen „ZoB”). ČNB jako orgán dohledu může dle tohoto ustanovení opatřením obecné povahy bankám, pobočkám zahraničních bank, skupině druhově určených bank nebo skupině druhově určených poboček zahraničních bank dočasně zakázat nebo omezit některé povolené činnosti anebo provedení některých obchodů, převodů finančních prostředků nebo jiných transakcí. Opatření obecné povahy může ČNB vydat v případě, je-li ohrožena stabilita bankovního nebo finančního systému, a pokud je to pro odstranění tohoto ohrožení účelné, nebo pokud již stabilita bankovního nebo finančního systému byla narušena, je-li to pro zmírnění následků tohoto narušení účelné. Dle § 26bb odst. 4 ZoB pozbývá opatření obecné povahy účinnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti, pokud již nepozbylo účinnosti dříve. Toto opatření bylo zavedeno do právního řádu ČR v roce 2009, krátce po vypuknutí poslední finanční krize, z důvodu potřeby disponovat příslušnými pravomocemi v případě krize ohrožující český bankovní sektor. Opatření dle § 26bb odst. 2 písm. b) ZoB však dosud nebylo využito. Pro účely řešení krize podle ZOPRK je toto opatření nevhodné z důvodu podmínek jeho uplatnění, které jsou odlišné od podmínek pro uplatnění opatření k řešení krize, a rovněž z důvodu předpokládaného plošného charakteru jeho použití vzhledem k formě jeho uložení, kterou je opatření obecné povahy.
Identifikace dotčených subjektů
Vzhledem k záměru umožnit v případě potřeby odložení splatnosti odepisovatelných kapitálových nástrojů a závazků povinné osoby při řešení krize na finančním trhu na delší dobu, než představuje konec pracovního dne nejblíže následující po dni zveřejnění takového opatření, byly identifikovány následující dotčené subjekty. Je ale třeba mít na paměti, že všech vyjmenovaných dotčených subjektů se navrhovaná právní úprava dotýká pouze potenciálně, tj. pouze v případě, pokud by k situaci vyžadující uplatnění pravomoci odložit splatnost závazků povinné osoby při řešení krize na finančním trhu opravdu došlo.
Tabulka 1: Identifikace dotčených subjektů
Subjekt
Důvody zahrnutí
Instituce
Banky jsou hlavní skupinou potenciálních adresátů uplatnění pravomoci odložit splatnost závazků povinné osoby při řešení krize na finančním trhu. Systémová významnost družstevních záložen a obchodníků s cennými papíry na finančním trhu je v současné době ve srovnání s bankami podstatně nižší, navrhované opatření se ale může týkat i těchto institucí. Oproti současnému stavu spočívají dopady pouze v prodloužení lhůty, na kterou může k odložení splatnosti závazků dojít.
Věřitelé institucí, vůči kterým bude uplatněna pravomoc odložit splatnost závazků povinné osoby při řešení krize na finančním trhu
Další dotčenou skupinou jsou věřitelé institucí, vůči kterým bude uplatněna pravomoc odložit splatnost závazků povinné osoby při řešení krize na finančním trhu. Ti nebudou moci, po dobu určenou v rozhodnutí ČNB, vymáhat svoji pohledávku vůči povinné osobě, přičemž se kvůli zachování principu rovného zacházení v konkrétních situacích předem neomezuje, o jakou skupinu věřitelů se může jednat (spotřebitelé, podnikatelské subjekty, atd.). Oproti současnému stavu spočívají dopady pouze v prodloužení lhůty, na kterou může k odložení splatnosti závazků dojít.
ČNB
ČNB je orgánem dohledu nad finančním trhem a zároveň orgánem příslušným k řešení krize povinných osob. ČNB taktéž ze zákona pečuje o finanční stabilitu a bezpečné fungování finančního systému. ČNB jako orgánu příslušnému k řešení krize bude přiznána pravomoc odložit splatnost závazků povinné osoby na dobu, kterou v rozhodnutí určí.
Popis cílového stavu
Cílem předkládaného návrhu je upravit pravomoc orgánu příslušného k řešení krize odložit splatnost odepisovatelných kapitálových nástrojů a odepisovatelných závazků povinné osoby při řešení krize v souladu s čl. 63 odst. 1 písm. j) BRRD. Odložení splatnosti by mělo být možné na delší dobu než 1 pracovní den z důvodu umožnění účinného uplatnění opatření k řešení krize i v případech, kdy není možné nalézt řešení krize během krátké doby.
Obecným cílem předkládaného návrhu je posílení důvěry v instituce a jejich řádné fungování. Stabilita bankovního a finančního sektoru silně koreluje s důvěrou v něj, stabilní bankovní a finanční systém pak implikuje pozitivní efekty na růst národního hospodářství.[footnoteRef:11] Předpokladem pro naplnění cíle by měla být možnost účinné a flexibilní reakce v případě krizové situace. [11: Monnin, P., Jokipii, T., The Impact of Banking Sector Stability on the Real Economy, Swiss National Bank Working paper 2010-05. Dostupné z: https://www.snb.ch/en/mmr/papers/id/working_paper_2010_05 [cit. 2016-07-14] („Adopting a panel VAR methodology for a sample of 18 OECD countries, we find a positive link between banking sector stability and real output growth.“); viz také podrobný přehled literatury tam uvedený.]
Zhodnocení rizika
Navrhovaná úprava odložení splatnosti závazků není povinností členských států. Přímá právní rizika vyplývající z potenciálního zahájení řízení o porušení práva EU ze strany Komise a konkrétně z postupu podle čl. 260 odst. 3 Smlouvy o fungování EU proto nehrozí. Z případného neprovedení úpravy plynou ale jiná, zejména hospodářská rizika.
Příliš krátká doba pro odložení splatnosti závazků povinné osoby při řešení krize na finančním trhu může v některých případech, kdy nelze nalézt řešení krize v krátké době, způsobit negativní efekty na národní hospodářství. V krizové situaci, kdy povinná osoba nemá dostatek zdrojů na uspokojení svých závazků, hrozí značné riziko tzv. runu na banku a nekontrolovatelného prodeje aktiv z důvodu zesplatňování závazků povinné osoby, které však mohou být nezbytné pro provedení řešení krize. V takovém případě hrozí riziko selhání strategie řešení krize pro příslušnou povinnou osobu (např. zmaření plánovaných prodejů zdravých částí povinné osoby) včetně možného celkového narušení důvěry ve fungování finančního trhu. Krize jedné banky se tak může rychle transformovat do systémové krize s podstatně vyššími náklady na její řešení. V neposlední radě, vyšší flexibilita ohledně dostupných nástrojů umožní adekvátněji reagovat i na politicko-ekonomická rizika obdobná situaci bývalé rakouské banky Hypo Alpe Adria (nyní HETA ASSET RESOLUTION AG).
V současné době lze považovat bankovní sektor v ČR dle provedených zátěžových testů za vysoce odolný vůči scénářům nepříznivého vývoje a pravděpodobnost potřeby provedení opatření řešení krize v nejbližší době je tak velice malá. Současná přetrvávající celková stabilita bankovního sektoru ovšem neznamená, že v dlouhodobém horizontu nemůže dojít ke zvýšení pravděpodobnosti, že bude nutné nějaké opatření k řešení krize využít a rovněž nelze vyloučit, že intenzita dopadu nemožnosti takové opatření účinně využít by byla velmi vysoká. Z důvodu současné velmi nízké pravděpodobnosti, ale možné velmi vysoké intenzity dopadu, lze míru hospodářského rizika stanovit jako nízkou až střední.
Návrh variant řešení
V úvahu připadají následující alternativy řešení:
A) Nulová – zachování současného stavu
B) Zavedení pravomoci odložit splatnost odepisovatelných kapitálových nástrojů a závazků bez časového omezení
C) Zavedení pravomoci odložit splatnost odepisovatelných kapitálových nástrojů a závazků v délce trvání 18 měsíců s možností opakování
Podle vymezeného cílového stavu představují varianty B a C úpravu pravomoci odložení splatnosti odepisovatelných kapitálových nástrojů a odepisovatelných závazků povinné osoby spočívající v prodloužení lhůty trvání tohoto opatření. Varianty B a C se navzájem liší časovým omezením trvání odložení splatnosti závazků. Varianta A (nulová) představuje zachování současného stavu, tj. ponechání současné omezené lhůty pro odložení splatnosti odepisovatelných kapitálových nástrojů a odepisovatelných závazků v délce do konce pracovního dne následujícího nejblíže po vyhlášení příslušného rozhodnutí tak, jak je umožněno v rámci provedení změny podmínek závazků povinné osoby při řešení krize dle § 83 ZOPRK.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Nulová varianta A nepočítá s žádnými přímými náklady, zároveň ovšem nepřináší jakékoliv přínosy. Bude ponechána stávající právní úprava řešení krize na finančním trhu, kdy stávající rámec umožňuje reagovat na vzniklou krizi postupem podle § 83 a násl. ZOPRK. Stávající úprava se ale jeví jako nedostatečná, pokud jde o trvání odložení splatnosti závazků, které je omezeno do konce pracovního dne následujícího nejblíže po vyhlášení příslušného rozhodnutí.
Přínosy variant B a C lze primárně spatřovat v pravděpodobném zvýšení flexibility a účinnosti dostupných nástrojů pro reakci na bankovní krizi a s tím souvisejícím snížením rizika potřeby financování ze státního rozpočtu při řešení krize. Pokud dojde k potřebě použití moratoria, budou dočasně, ovšem pravděpodobně na delší dobu než v případě zachování současného stavu postiženi vlastníci odepisovatelných kapitálových nástrojů vydaných povinnou osobou a věřitelé odepisovatelných závazků povinné osoby, zatímco však bude možné hledat způsob, jak zajistit dostatek finančních prostředků pro to, aby povinná osoba dostála svým závazkům, popř. aby mohl být řádně proveden plán řešení krize.
Varianty B a C se liší omezením lhůty, na kterou je možné odložit splatnost závazků povinné osoby. Varianta B nezavádí žádné omezení lhůty vzhledem k tomu, že jak v samotné BRRD, tak v rakouské i slovenské implementaci jejího čl. 63 odst. 1 písm. j) rovněž chybí lhůta, na kterou je možné odložit splatnost závazků povinné osoby a tato je tedy ponechána plně na uvážení oprávněného orgánu příslušného k řešení krize na finančním trhu. V rámci varianty C se vzhledem k historickým zkušenostem v České republice a s přihlédnutím k situaci v Rakousku[footnoteRef:12] navrhuje časové omezení na 18 měsíců, a to zejména z následujících důvodů: [12: Pozn. č. 5 výše.]
(i) z hlediska právní jistoty je potřeba mít určité, aspoň rámcové omezení, pro rozhodování orgánu veřejné moci, kterým je v tomto případě orgán příslušný k řešení krize na finančním trhu, tj. ČNB. Opačný stav by mohl být v rozporu s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod;[footnoteRef:13] [13: Čl. 2 odst. 2: „Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.“]
(ii) většina[footnoteRef:14] soudních sporů týkajících se přezkumu rozhodnutí vydaných v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, jakož i žalob proti rozhodnutí správního orgánu je rozhodována do dvou let;[footnoteRef:15] a [14: Viz např. statistiku Ministerstva spravedlnosti dostupnou na: http://cslav.justice.cz/InfoData/servlet/FileServlet?tabulka=ccav_dokument_sestavy&sloupec=obsah_dokumentu_pdf&where=id_dokumentu=474582&typSloupce=pdf&fileName=null [cit. 2016-08-26].] [15: Tamtéž, s. 18 a s. 24.]
(iii) takto zvolené období pokrývá i účetně jedno celé účetní období (kalendářní nebo fiskální rok), a umožní tak přesnější přehled o aktuálním stavu povinné osoby a poskytuje širší možnosti získání dodatečného financování, popř. jiný způsob získání kapitálu potřebného na uspokojení pozastavených závazků povinné osoby.
Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Základní způsob hodnocení
Níže jsou identifikovány varianty řešení a jejich výhody a nevýhody, které jsou následně hodnoceny z hlediska vhodnosti implementace v ČR. Při tomto hodnocení byla zvolena hodnotící škála, kde znaménko „+“ ilustruje výhodu a znaménko „-“ nevýhodu oproti současnému stavu. Počet znamének poté znázorňuje intenzitu dané výhody, resp. nevýhody. Symbol „0“ signalizuje stav, kdy dopad řešení z hlediska současného stavu je nulový. V případě hodnocení rizik je vzájemně mezi variantami porovnána pravděpodobnost vzniku nežádoucího dopadu.
Dopady
Varianta
A
B
C
Zvýšení flexibility a účinnosti dostupných nástrojů pro reakci na bankovní krizi
0
+
+
Předvídatelnost legislativy z hlediska účastníků trhu
0
+
++
Dopad na věřitele finančních institucí vzhledem k prodloužení lhůty odložení splatnosti závazků
0
-
-
Riziko vzniku nákladů pro státní rozpočet v případné pozdější fázi krize
Vyšší
Nižší
Nižší
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Z analýzy vyplynula jako nejvhodnější varianta C. Zavedení pravomoci odložit splatnost odepisovatelných kapitálových nástrojů a závazků na delší dobu než do konce pracovního dne následujícího nejblíže po vyhlášení příslušného rozhodnutí, kterou představují varianty B a C, se zdá být vhodnějším řešením ve většině hodnocených dopadů. Zvolená varianta C pak oproti variantě B zajišťuje vyšší předvídatelnost legislativy z hlediska účastníků trhu. Navrhovanou právní úpravou nedochází k výrazné koncepční změně oproti stávajícímu stavu. Určité moratorium na plnění závazků povinné osoby je možné i při zachování současného stavu. Nicméně moratorium dle § 83 ZOPRK je časově nedostačující, protože je omezeno do konce následujícího pracovního dne po jeho zveřejnění. Navrhovaný rámec přináší vyšší flexibilitu, pokud jde o dostupné reakce na krizové situace, a případnou vyšší účinnost opatření k řešení krize při jejich uplatnění. Může tak snížit náklady na řešení krize povinné osoby, aniž by zavazoval státní rozpočet k jakémukoliv plnění.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Implementace zvolené varianty bude provedena novelou ZOPRK.
Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti a vhodnosti nové úpravy bude průběžně prováděn v souvislosti s vývojem finančního trhu, a to Ministerstvem financí jako ústředním orgánem státní správy pro finanční trh. Zohledněny budou také poznatky nabyté při činnosti ČNB, připomínky dalších dotčených subjektů i vývoj obdobných právních úprav a zkušenosti s jejich aplikací v zahraničí.
Konzultace a zdroje dat
Data použitá v rámci hodnocení dopadů regulace pocházejí zejména z konzultací s ČNB, analýzy relevantních odborných materiálů (studií, odborných článků), interních zdrojů dat a veřejně dostupných informací; tyto zdroje jsou uvedeny vždy v poznámkách pod čarou.
4