Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNAYZFR5AS najdete zde
III.
ODŮVODNĚNÍ
I. OBECNÁ ČÁST
A
Vysvětlení nezbytnosti právní úpravy a odůvodnění jejich hlavních principů
Navrhovanou právní úpravou dochází k vyhlášení zvláště chráněného území s názvem V Jezírkách v kategorii „národní přírodní památka“.
Cílem navrhované právní úpravy je zajištění náležité úrovně ochrany cenného přírodního útvaru s výskytem travinných ekosystémů luk a pastvin, mokřadních a vodních ekosystémů slatinných a přechodových rašelinišť a vegetace parožnatek, biotopů vzácných a ohrožených druhů rostlin prstnatce pleťového (Dactylorhiza incarnata), vstavače bahenního (Orchis palustris) a žluťuchy žluté (Thalictrum flavum), včetně jejich populací, a biotopů vzácných
a ohrožených druhů živočichů blatnice skvrnité (Pelobates fuscus) a kuňky ohnivé (Bombina bombina), včetně jejich populací.
Vyhlašovaná národní přírodní památka se nachází na území Středočeského kraje, v katastrálním území Velim. Plocha vyhlašovaného zvláště chráněného území zabírá přibližně 2,98 ha (výměra zvláště chráněného území je zjišťována pomocí GIS na základě polygonu, z toho důvodu se jedná pouze o orientační údaj, neboť není uvažován sklon terénu).
Pro národní přírodní památku se nevyhlašuje speciální ochranné pásmo, na základě § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je tudíž tvoří území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území.
V současné době je navrhované zvláště chráněné území již jako národní přírodní památka chráněno. Cílem předloženého návrhu je vydání zřizovacího předpisu formálně i obsahově odpovídajícího současnému stavu na úseku ochrany přírody, který vymezí předměty ochrany a bližší ochranné podmínky území.
B
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná vyhláška provádí zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, jehož cílem je mj. zajištění ochrany území, která jsou přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná, prostřednictvím jejich vyhlášení za zvláště chráněná a stanovením podmínek jejich ochrany. Navrhovaná vyhláška je v souladu s § 35 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, který umožňuje vyhlásit za národní přírodní památku jakožto jednu z kategorií zvláště chráněných území přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Orgánem příslušným k vyhlášení národní přírodní památky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek je podle § 79 odst. 5 písm. g) zákona o ochraně přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí.
C
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná vyhláška je v souladu s právními předpisy Evropské unie. Právní úpravou v ní obsaženou dochází k naplnění požadavků směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Předložený návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
D
Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Výše charakterizovaný cenný přírodní útvar je v současné době již v kategorii národní přírodní památka chráněn. Původně byl dne 17. prosince 1987 vyhlášen Okresním národním výborem
v Kolíně za chráněný přírodní výtvor, následně byl na základě § 90 odst. 8 zákona o ochraně přírody a krajiny ve spojení s § 22 a přílohou V. vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, převeden do této kategorie zvláště chráněného území.
Chráněný přírodní výtvor byl původně vyhlášen na dnes již neexistujících parcelách, území bylo vymezeno i na blíže nespecifikovaných částech parcel. Novým vyhlášením zvláště chráněného území dojde k jednoznačnému vymezení hranice národní přírodní památky, provedenému na základě přesných geodetických podkladů. Současně se zohledňuje současný stav znalostí o přírodních hodnotách území, který se promítá do přesnějšího vymezení předmětu ochrany národní přírodní památky i jejích bližších ochranných podmínek.
Na území Národní přírodní památky se nachází stejnojmenná evropsky významná lokalita, která byla vyhlášena nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, resp. nařízením vlády č. 208/2012 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu. Národní přírodní památka je vyhlašována k ochraně této evropsky významné lokality.
Vyhláška Okresního národního výboru v Kolíně ze dne 17. prosince 1987, kterou se určuje chráněný přírodní výtvor „V jezírkách“, se navrhuje ke zrušení souběžně předkládaným návrhem zvláštní, „zrušovací“ vyhlášky.
E
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
S vyhlášením zvláště chráněného území jsou spojeny náklady na geodetické zaměření jeho hranice, vyznačení mezníků v terénu, opatření území tabulemi a zajištění péče o něj pomocí vhodných managementových opatření daných plánem péče o toto území. Tyto náklady však vyplývají přímo ze zákona o ochraně přírody a krajiny, jejich financování je pak zajištěno z kapitoly 315 státního rozpočtu (Ministerstvo životního prostředí). Na ostatní veřejné rozpočty nebude mít navrhovaná právní úprava žádné dopady.
Navrhovaná právní úprava nezvýší administrativní zátěž příslušného orgánu ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR), na jehož souhlas jsou vázány stanovené činnosti. S ohledem na praktické zkušenosti s vedením správních řízení za účelem udělení souhlasu k činnostem uvedeným v bližších ochranných podmínkách tzv. maloplošných chráněných území lze předpokládat, že se počet správních řízení v tomto území, který se pohybuje v rádu jednotek, ani objem administrativy s tím spojené nezvýší.
Mírný nárůst administrativní zátěže přinese navrhovaná právní úprava rovněž vlastníkům, případně nájemcům dotčených nemovitých věcí, zejména pozemků, kteří budou povinni opatřit si k provedení stanovených činností souhlas orgánu ochrany přírody, nicméně vzhledem k charakteru těchto činností lze konstatovat, že při běžném užívání a obhospodařování svých nemovitých věcí nebudou vlastníci či nájemci prakticky nijak limitováni. Návrh záměru národní přírodní památku nově vyhlásit byl v souladu s § 40 zákona o ochraně přírody a krajiny s dotčenými vlastníky pozemků předem projednán.
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné sociální dopady, žádné dopady na rodiny ani dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
U navrhované právní úpravy se předpokládají pozitivní dopady na životní prostředí. Jejím cílem je zajistit efektivnější ochranu výše charakterizovaného přírodovědecky cenného území, které splňuje kritéria režimu ochrany této kategorie zvláště chráněného území, a přispět tak k jeho zachování.
F
Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
G
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Navrhovaná vyhláška předpokládá podávání žádostí o souhlas orgánu ochrany přírody ke stanoveným činnostem uvažovaným na zvláště chráněném území, v níž žadatelé budou povinni uvést údaje vyžadované správním řádem, tj. fyzická osoba v žádosti uvede mj. své jméno, příjmení a datum narození. Tyto údaje jsou vyžadovány jedině za účelem zajištění průběhu vedeného správního řízení – tj. identifikace účastníka řízení a zajištění jeho kontaktních údajů. Předložený návrh vyhlášky je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
H
Zhodnocení korupčních rizik
S navrhovanou právní úpravou není spojen nárůst korupčních rizik. Předložený návrh vyhlášky je svým rozsahem přiměřený cílům, k jejichž naplnění je určen, tj. k uchování přírodních hodnot v cenném území. Navrhovanou vyhláškou coby prováděcím právním předpisem nejsou zakládány žádné kompetence orgánů veřejné správy. Orgán příslušný k vydávání souhlasu se stanovenými činnostmi je jasně stanoven v § 78 odst. 3 písm. g) a k) zákona o ochraně přírody a krajiny (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Nedochází tedy ani k nedůvodné centralizaci, ani naopak tříštění kompetencí mezi větší počet oprávněných subjektů. Rozhodování o souhlasu ke stanoveným činnostem bude probíhat ve standardním správním řízení, které poskytuje dostatečnou záruku možnosti bránit se proti vydanému rozhodnutí prostřednictvím řádných a mimořádných opravných prostředků, včetně možnosti soudní ochrany.
I
Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.
Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad (RIA) nebylo k předkládanému návrhu vyhlášky prováděno. Plánem přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2018 s vyznačením povinnosti zpracování RIA, vytvořeným Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády ČR, nebyla u předkládaného návrhu vyhlášky uložena povinnost provést hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad (RIA).
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1
Ustanovením § 1 navrhované vyhlášky se vyhlašuje Národní přírodní památka V Jezírkách. Předmět ochrany vyhlašované národní přírodní památky tvoří přírodní útvar s výskytem travinných ekosystémů luk a pastvin, mokřadních a vodních ekosystémů slatinných
a přechodových rašelinišť a vegetace parožnatek, biotopů vzácných a ohrožených druhů rostlin prstnatce pleťového (Dactylorhiza incarnata), vstavače bahenního (Orchis palustris)
a žluťuchy žluté (Thalictrum flavum), včetně jejich populací, a biotopů vzácných a ohrožených druhů živočichů blatnice skvrnité (Pelobates fuscus) a kuňky ohnivé (Bombina bombina), včetně jejich populací.
Vyhlašovaná Národní přírodní památka V Jezírkách se rozkládá na území Středočeského kraje, v katastrálním území Velim. Její hranice jsou stanoveny v příloze č. 1 k předloženému návrhu vyhlášky a její území spolu s jejím ochranným pásmem jsou pak orientačně znázorněny v příloze č. 2 k předloženému návrhu vyhlášky. Pro národní přírodní památku se nevyhlašuje speciální ochranné pásmo ve smyslu § 37 odst. 1 věty první zákona o ochraně přírody a krajiny, v souladu s § 37 odst. 1 větou třetí zákona o ochraně přírody a krajiny jej tedy tvoří území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území.
K § 2
Ustanovením § 2 navrhované vyhlášky jsou v souladu s § 35 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny vymezeny bližší ochranné podmínky vyhlašované národní přírodní památky. Bližší ochranné podmínky jsou představovány uzavřeným výčtem činností a zásahů, které lze na území národní přírodní památky provádět či uskutečňovat jedině se souhlasem orgánu ochrany přírody. Orgánem příslušným k vydání tohoto souhlasu je na základě § 78 odst. 3 písm. k) zákona o ochraně přírody a krajiny Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
V rámci navrhovaných bližších ochranných podmínek je tak na souhlas orgánu ochrany přírody vázáno
a)
povolování nebo provádění změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití - předmět ochrany vyhlašované národní přírodní památky je vázán na stávající druh a způsob využití pozemků (v současnosti se jedná zejména o vodní a zamokřené plochy), jejich změna by znamenala potenciální ohrožení předmětu ochrany národní přírodní památky;
b)
povolování nebo provádění stavby, povolování nebo provádění změn dokončených staveb nebo změn staveb před jejich dokončením anebo umisťování staveb, reklamních nebo informačních zařízení - umisťování a povolování staveb může zásadně ovlivnit cenné přírodní a estetické hodnoty v území a může přispět ke zhoršení podmínek pro výskyt a příznivý stav předmětů ochrany národní přírodní památky, jednotlivé záměry je tak nezbytné posoudit individuálně, aby bylo umožněno negativní vlivy minimalizovat;
c)
povolování nebo provádění změny vodního režimu pozemků - slatinná společenstva jsou vázána na území s vyšší hladinou podzemní vody a specifickým vodním režimem. Narušení vodního režimu může znemožnit existenci druhů i společenstev uvedených v předmětu ochrany NPP a představuje jeden z nejzávažnějších faktorů ohrožení předmětu ochrany NPP, který navíc zpravidla nelze kompenzovat jinými řízenými zásahy;
d)
provádění zemních prací - nevhodným zásahem může dojít k negativnímu ovlivnění cenných biotopů a ke zhoršení podmínek pro výskyt a příznivý stav předmětů ochrany, podmínky pro jejich provádění je proto třeba optimálně nastavit v rámci souhlasu orgánu ochrany přírody;
e)
ukládání věcí, s výjimkou krátkodobého uložení dřevní hmoty na lesním pozemku
- nevhodným umístěním skládky i malého rozsahu nebo krátké doby trvání mohou být vážně poškozeny i mikrolokality výskytu některých druhů tvořících předmět ochrany NPP nebo zcela zničeny;
f)
hnojení pozemků nebo používání chemických látek anebo chemických směsí - cílem je předcházet zejména negativním vlivům na stav předmětů ochrany NPP, změnám chemizmu půd a následně nežádoucím změnám druhového složení v důsledku používání hnojiv nebo chemických látek a jejich směsí;
g)
zřizování rybářských zařízení a
h)
vysazování anebo lovení ryb - předměty ochrany vázané na tůně (řasy parožnatky, obojživelníci) jsou citlivé na přítomnost ryb, neboť ryby je požírají, a proto mohou mít nepříznivý dopad na předměty ochrany. Při vhodném nastavení množství a druhu rybí obsádky mohou být v tůních přítomni společně;
i)
zřizování nových přikrmovacích zařízení nebo slanisek a
j) přikrmování nebo vnadění zvěře mimo přikrmovací zařízení - při přikrmování zvěře dochází ke změnám ve složení látek v půdě (zvyšuje se obsah živin v půdě, jedná se o živiny obsažené v přikrmovacích komponentech nebo živiny obsažené v trusu zvířat, která se v místech přikrmování shromažďují), které lokálně mohou mít vliv na podmínky pro společenstva a druhy rostlin, které jsou předmětem ochrany národní přírodní památky; ke změně struktury nebo druhového složení společenstev slatinných luk může přispět také sešlap, k němuž v okolí přikrmovacích míst dochází ve větší míře vlivem zvýšené koncentrace zvěře;
k) vyznačování cyklistických nebo turistických tras – nevhodné vedení cyklistické nebo turistické trasy by mohlo významně ohrozit předměty ochrany (zejména vstavačovité rostliny, například sešlapem a vznikem erozí ohrožených míst;
l) vjíždění vozidly na území národní přírodní památky; souhlas se nevyžaduje u vozidel základních složek integrovaného záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil České republiky při plnění úkolů ozbrojených sil a dalších orgánů veřejné moci při výkonu veřejné správy, vozidel veterinární služby při plnění jejích úkolů a vozidel potřebných pro zajištění hospodaření na pozemcích a péči o ně - při vjezdu motorovými vozidly dochází při větší frekvenci pojezdů ke změnám struktury půdy a změnám druhového složení společenstev směrem ke společenstvům a druhům, které jsou k těmto podmínkám tolerantní, tato činnost tedy může mít nepříznivý dopad na předmět ochrany národní přírodní památky.
K § 3
Jako datum nabytí účinnosti předkládané vyhlášky se navrhuje 1. ledna 2019.
6