Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNAYZFUN51 najdete zde


                III.
ODŮVODNĚNÍ
I. OBECNÁ ČÁST
A
Vysvětlení nezbytnosti právní úpravy a odůvodnění jejich hlavních principů

Navrhovanou právní úpravou dochází k vyhlášení zvláště chráněného území s názvem Železná hůrka v kategorii „národní přírodní památka“.

Cílem navrhované právní úpravy je zajištění náležité úrovně ochrany cenného přírodního útvaru s výskytem travinných ekosystémů luk a pastvin a suchých trávníků, biotopů vzácných a ohrožených druhů rostlin vratičky měsíční (Botrychium lunaria) a zimostrázku alpského (Polygala chamaebuxus), včetně jejich populací, a zbytku pleistocenního vulkánu s polohami pyroklastických hornin a sopečných tufů. 
Vyhlašovaná národní přírodní památka se nachází na území Karlovarského kraje, v katastrálním území Mýtina I. Plocha vyhlašovaného zvláště chráněného území zabírá přibližně 22,8 ha (výměra zvláště chráněného území je zjišťována pomocí GIS na základě polygonu, z toho důvodu se jedná pouze o orientační údaj, neboť není uvažován sklon terénu). 
Pro národní přírodní památku se nevyhlašuje speciální ochranné pásmo, na základě § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je tudíž tvoří území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území.
V současné době je navrhované zvláště chráněné území již jako národní přírodní památka chráněno. Cílem předloženého návrhu je vydání zřizovacího předpisu formálně i obsahově odpovídajícího současnému stavu na úseku ochrany přírody, který vymezí předměty ochrany a bližší ochranné podmínky území.
B
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

Navrhovaná vyhláška provádí zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, jehož cílem je mj. zajištění ochrany území, která jsou přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná, prostřednictvím jejich vyhlášení za zvláště chráněná a stanovením podmínek jejich ochrany. Navrhovaná vyhláška je v souladu s § 35 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, který umožňuje vyhlásit za národní přírodní památku jakožto jednu z kategorií zvláště chráněných území přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Orgánem příslušným k vyhlášení národní přírodní památky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek je podle § 79 odst. 5 písm. g) zákona o ochraně přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí. 
C
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná vyhláška je v souladu s právními předpisy Evropské unie. Právní úpravou v ní obsaženou dochází k naplnění požadavků směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Předložený návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. 

D

Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Výše charakterizovaný cenný přírodní útvar je v současné době již v kategorii národní přírodní památka chráněn. Původně byl dne 28. dubna 1961 vyhlášen Okresním národním výborem 
v Chebu za chráněný přírodní výtvor, následně byl na základě § 90 odst. 8 zákona o ochraně přírody a krajiny ve spojení s § 22 a přílohou V vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, převeden do této kategorie zvláště chráněného území. 

Chráněný přírodní výtvor byl původně vyhlášen na dnes již neexistujících parcelách. Nedůslednost v uplatňování ochranných podmínek způsobila částečné zničení a faktické zmenšení zvláště chráněného území zemědělskou činností, uvedení do původního stavu přitom není realistické s ohledem na aktuální majetkové poměry a z hlediska ochrany přírody ani žádoucí. Původní vymezení zvláště chráněného území je v současnosti nevyhovující, především vzhledem ke změnám hranic pozemků a majetkovým poměrům v daném území. Nové vyhlášení zvláště chráněného území je tedy nezbytné pro uvedení vyhlašovacího právního předpisu do souladu s faktickým stavem vymezení území. Předkládaný návrh vyhlášky vymezuje území národní přírodní památky jednoznačně, na základě přesných geodetických podkladů. Současně dochází k dostatečnému vymezení předmětu ochrany a bližších ochranných podmínek, odpovídajícímu současnému právnímu stavu. Bližší ochranné podmínky jsou nastaveny tak, aby orgánu ochrany přírody umožnily usměrňovat činnosti, které nejsou usměrněny základními ochrannými podmínkami národních přírodních památek podle § 35 zákona o ochraně přírody a krajiny a mohly by vést k nežádoucím změnám dochovaného stavu přírodního prostředí.

Vyhláška Okresního národního výboru v Chebu ze dne 28. dubna 1961 o vyhlášení národního přírodního výtvoru Železná hůrka se navrhuje ke zrušení souběžně předkládaným návrhem zvláštní, „zrušovací“ vyhlášky.
E
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
S vyhlášením zvláště chráněného území jsou spojeny náklady na geodetické zaměření jeho hranice, vyznačení mezníků v terénu, opatření území tabulemi a zajištění péče o něj pomocí vhodných managementových opatření daných plánem péče o toto území. Tyto náklady však vyplývají přímo ze zákona o ochraně přírody a krajiny, jejich financování je pak zajištěno z kapitoly 315 státního rozpočtu (Ministerstvo životního prostředí). Na ostatní veřejné rozpočty nebude mít navrhovaná právní úprava žádné dopady. 

Navrhovaná právní úprava nezvýší administrativní zátěž příslušného orgánu ochrany přírody (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR), na jehož souhlas jsou vázány stanovené činnosti. S ohledem na praktické zkušenosti s vedením správních řízení za účelem udělení souhlasu k činnostem uvedeným v bližších ochranných podmínkách tzv. maloplošných chráněných území lze předpokládat, že se počet správních řízení v tomto území, který se pohybuje v řádu jednotek, ani objem administrativy s tím spojené nezvýší.
Mírný nárůst administrativní zátěže přinese navrhovaná právní úprava rovněž vlastníkům, případně nájemcům dotčených nemovitých věcí, zejména pozemků, kteří budou povinni opatřit si k provedení stanovených činností souhlas orgánu ochrany přírody, nicméně vzhledem k charakteru těchto činností lze konstatovat, že při běžném užívání a obhospodařování svých nemovitých věcí nebudou vlastníci či nájemci prakticky nijak limitováni. Návrh záměru národní přírodní památku nově vyhlásit byl v souladu s § 40 zákona o ochraně přírody a krajiny s dotčenými vlastníky pozemků předem projednán.
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné sociální dopady, žádné dopady na rodiny ani dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.

U navrhované právní úpravy se předpokládají pozitivní dopady na životní prostředí. Jejím cílem je zajistit efektivnější ochranu výše charakterizovaného přírodovědecky cenného území, které splňuje kritéria režimu ochrany této kategorie zvláště chráněného území, a přispět tak k jeho zachování. 
F
Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
G
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Navrhovaná vyhláška předpokládá podávání žádostí o souhlas orgánu ochrany přírody ke stanoveným činnostem uvažovaným na zvláště chráněném území, v níž žadatelé budou povinni uvést údaje vyžadované správním řádem, tj. fyzická osoba v žádosti uvede mj. své jméno, příjmení a datum narození. Tyto údaje jsou vyžadovány jedině za účelem zajištění průběhu vedeného správního řízení – tj. identifikace účastníka řízení a zajištění jeho kontaktních údajů. Předložený návrh vyhlášky je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
H

Zhodnocení korupčních rizik
S navrhovanou právní úpravou není spojen nárůst korupčních rizik. Předložený návrh vyhlášky je svým rozsahem přiměřený cílům, k jejichž naplnění je určen, tj. k uchování přírodních hodnot v cenném území. Navrhovanou vyhláškou coby prováděcím právním předpisem nejsou zakládány žádné kompetence orgánů veřejné správy. Orgán příslušný k vydávání souhlasu se stanovenými činnostmi je jasně stanoven v § 78 odst. 3 písm. g) a k) zákona o ochraně přírody a krajiny (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Nedochází tedy ani k nedůvodné centralizaci, ani naopak tříštění kompetencí mezi větší počet oprávněných subjektů. Rozhodování o souhlasu ke stanoveným činnostem bude probíhat ve standardním správním řízení, které poskytuje dostatečnou záruku možnosti bránit se proti vydanému rozhodnutí prostřednictvím řádných a mimořádných opravných prostředků, včetně možnosti soudní ochrany. 
I

Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu

Navrhovaná právní úprava nebude působit žádné dopady na bezpečnost a obranu státu. 
Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad (RIA) nebylo k předkládanému návrhu vyhlášky prováděno. Plánem přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2018 s vyznačením povinnosti zpracování RIA, vytvořeným Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády ČR, nebyla u předkládaného návrhu vyhlášky uložena povinnost provést hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad (RIA).
ZVLÁŠTNÍ ČÁST 

K § 1 

Ustanovením § 1 navrhované vyhlášky se vyhlašuje Národní přírodní památka Železná hůrka. Předmět ochrany vyhlašované národní přírodní památky tvoří přírodní útvar s výskytem travinných ekosystémů luk a pastvin a suchých trávníků, biotopů vzácných a ohrožených druhů rostlin vratičky měsíční (Botrychium lunaria) a zimostrázku alpského (Polygala chamaebuxus), včetně jejich populací, a zbytku pleistocenního vulkánu s polohami pyroklastických hornin a sopečných tufů.
Vyhlašovaná Národní přírodní památka Železná hůrka se rozkládá na území Karlovarského kraje, v katastrálním území Mýtina I. Její hranice jsou stanoveny v příloze č. 1 k předloženému návrhu vyhlášky a její území spolu s jejím ochranným pásmem jsou pak orientačně znázorněny v příloze č. 2 k předloženému návrhu vyhlášky. Pro národní přírodní památku se nevyhlašuje speciální ochranné pásmo ve smyslu § 37 odst. 1 věty první zákona o ochraně přírody a krajiny, v souladu s § 37 odst. 1 větou třetí zákona o ochraně přírody a krajiny je tedy tvoří území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území.
K § 2 

Ustanovením § 2 navrhované vyhlášky jsou v souladu s § 35 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny vymezeny bližší ochranné podmínky vyhlašované národní přírodní památky. Bližší ochranné podmínky jsou představovány uzavřeným výčtem činností a zásahů, které lze na území národní přírodní památky provádět či uskutečňovat jedině se souhlasem orgánu ochrany přírody. Orgánem příslušným k vydání tohoto souhlasu je na základě § 78 odst. 3 písm. k) zákona o ochraně přírody a krajiny Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 

V rámci navrhovaných bližších ochranných podmínek je tak na souhlas orgánu ochrany přírody vázáno 
a)
povolování nebo provádění změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití 
- předmět ochrany vyhlašované národní přírodní památky je vázán na stávající druh a způsob využití pozemků, jejich změna by znamenala ohrožení předmětu ochrany národní přírodní památky (v současnosti se jedná o druh pozemku „ostatní plocha“ se způsobem využití jako „neplodná půda“; změna druhu pozemku např. na „lesní pozemky“ nebo „ornou půdu“ by mohla způsobit významné ohrožení pro předměty ochrany, nejen pro společenstva trávníků, ale také pro zachování geologického fenoménu);
b)
povolování nebo provádění stavby, povolování nebo provádění změn dokončených staveb nebo změn staveb před jejich dokončením anebo umisťování staveb, reklamních nebo informačních zařízení - umisťování a povolování staveb může zásadně ovlivnit cenné přírodní a estetické hodnoty v území a může přispět ke zhoršení podmínek pro výskyt a příznivý stav předmětů ochrany národní přírodní památky, jednotlivé záměry je tak nezbytné posoudit individuálně, aby bylo umožněno negativní vlivy minimalizovat;
c)
povolování nebo provádění geologických prací spojených se zásahem do zemského povrchu - nevhodným zásahem může dojít k negativnímu ovlivnění cenných biotopů 
a ke zhoršení podmínek pro výskyt a příznivý stav předmětů ochrany (hlavním předmětem ochrany jsou zbytky sopky a společenstva trávníků s chráněnými druhy, které se vyvinula na základě a jsou vázána na sopečný substrát; klíčové pro existenci předmětu ochrany je zachování sopky ve stávajícím stavu bez odnosu materiálu z lokality);
d)
hnojení pozemků nebo používání chemických látek a chemických směsí - cílem je předcházet zejména negativním vlivům na stav předmětů ochrany NPP, změnám chemizmu půd a následně nežádoucím změnám druhového složení v důsledku používání hnojiv nebo chemických látek a jejich směsí (společenstva cílových vegetačních formací, které jsou předmětem ochrany, jsou vázána na oligotrofní sopečné podloží; přísun živin představuje jejich ohrožení, rovněž používáním chemických přípravků na citlivých společenstev v území může dojít k jejich významnému ohrožení);
e)
ukládání věcí - nevhodným umístěním skládky i malého rozsahu mohou být vážně poškozeny nebo zcela zničeny i mikrolokality výskytu některých druhů tvořících předmět ochrany NPP;
f)
zřizování nových přikrmovacích zařízení nebo slanisek a
g)
přikrmování nebo vnadění zvěře mimo přikrmovací zařízení - při přikrmování zvěře dochází ke změnám ve složení látek v půdě (zvyšuje se obsah živin v půdě, jedná se o živiny obsažené v přikrmovacích komponentech nebo živiny obsažené v trusu zvířat, která se v místech přikrmování shromažďují, tím se současně zvyšuje také intenzita sešlapu vlivem vyšší koncentrace zvěře), které lokálně mohou mít vliv na podmínky pro společenstva a druhy rostlin, které jsou předmětem ochrany národní přírodní památky;
h)
vyznačování cyklistických nebo turistických tras – vzhledem k malé rozloze zvláště chráněného území lze předpokládat, že v důsledku zvýšené návštěvnosti a budování prvků návštěvnické infrastruktury by mohlo dojít k ohrožení předmětů ochrany; na souhlas orgánu ochrany přírody není s ohledem na výjimečný edukační význam lokality a zachování možnosti provázet zde odborné exkurze vázán vstup do území;
i)
vjíždění vozidly na území národní přírodní památky; souhlas se nevyžaduje u vozidel základních složek integrovaného záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil České republiky při plnění úkolů ozbrojených sil a dalších orgánů veřejné moci při výkonu veřejné správy, vozidel veterinární služby při plnění jejích úkolů a vozidel potřebných pro zajištění hospodaření na pozemcích a péči o ně -vzhledem k malé rozloze zvláště chráněného území a jeho charakteru představují vjezdy vozidel ohrožení předmětů ochrany; pohyb vozidel může nežádoucím způsobem narušit nestabilní sopečný substrát a rostlinná společenstva v území.
K § 3

Jako datum nabytí účinnosti předkládané vyhlášky se navrhuje 1. ledna 2019.

6