Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNB2AJ4DAJ najdete zde
Vyhodnocení Resortního programu výzkumu a vývoje MZ I
V. Příloha
Návrh řešení zabezpečení letecké záchranné služby po roce 2020
Dokument vypracovala Pracovní expertní skupina pro vypracování návrhu způsobu zabezpečení letecké záchranné služby po roce 2020“ ve složení:
· Asociace krajů ČR MUDr. Jiří Běhounek ………………………….
· Ministerstvo financí Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch ………………………….
· Ministerstvo obrany Ing. Pavel Beran ………………………….
· Ministerstvo vnitra Mgr. David Chovanec ………………………….
· Ministerstvo vnitra plk. Ing. Pavel Forst ………………………….
· Ministerstvo zdravotnictví Ing. Petr Landa ………………………….
· Úřad vlády doc. Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D .…………………….
Obsah
1 Úvod 5
2 Analýza současného stavu zabezpečení LZS 6
2.1 Definice letecké záchranné služby 6
2.2 Platná legislativa 11
2.2.1 Právní úprava provozování LZS v tuzemské legislativě 11
2.2.2 Právní úprava provozování LZS na úrovni EU 16
2.3 Historie LZS 17
2.4 Současnost LZS 18
2.4.1 Přehled základen 19
2.4.2 Současné personální zajištění LZS 20
2.4.3 Noční provoz 21
2.4.4 Přehled nalétaných hodin 21
2.5 Budoucnost LZS 22
2.6 Porovnání s okolními zeměmi 23
2.7 Analýza personální situace 23
3 Provozovatelé LZS v zemích EU 27
4 Definice požadovaného rozsahu služby 33
4.1 Základní principy 33
4.2 Počet stanovišť 34
4.3 Doba letové pohotovosti 35
4.4 Speciální záchranné činnosti 37
4.5 Náklady spojené s nemedicínským výcvikem 37
5 Posouzení možných variant způsobu zabezpečení LZS 38
5.1 Zabezpečení státem 38
5.1.1 Přímé zajištění resortem MV 38
5.1.2 Přímé zajištění resortem MO 40
5.1.3 Zajištění státem kontrolovanou entitou 41
5.2 Zabezpečení nestátním provozovatelem 46
6 Doporučení preferované varianty 47
6.1 Založení státního podniku 47
6.2 Orgány státního podniku 48
6.3 Fondy státního podniku a daňová povinnost 48
6.4 Majetek státního podniku 49
6.5 Kontrola hospodaření 49
6.6 Hlavní argumenty ve prospěch této právní formy 50
7 Kalkulace nákladů na LZS 51
7.1 Výchozí údaje 51
7.2 Investiční náklady LZS 52
7.3 Osobní náklady 53
7.4 Výsledná kalkulace celkových nákladů 54
8 Způsob financování LZS 56
9 Závěr 57
10 SEZNAM ZKRATEK 58
Úvod
Usnesením Vlády České republiky ze dne 9. března 2016 č. 186 bylo v bodu II, 1. b) ministru zdravotnictví uloženo zřídit pracovní expertní skupinu pro vypracování návrhu způsobu zabezpečení letecké záchranné služby po roce 2020, složenou ze zástupců Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva financí, Úřadu vlády a Asociace krajů a do 31. srpna 2016 předložit vládě návrh řešení zabezpečení letecké záchranné služby po roce 2020.
Podle tohoto usnesení ministr zdravotnictví s účinností od 14.4.2016 jmenoval na základě návrhů předložených výše uvedenými resorty „Pracovní expertní skupinu pro vypracování návrhu způsobu zabezpečení letecké záchranné služby po roce 2020“ (dále jen „pracovní expertní skupina“) ve složení:
· Asociace krajů ČR MUDr. Jiří Běhounek
· Ministerstvo financí Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch
· Ministerstvo obrany Ing. Pavel Beran
· Ministerstvo vnitra Mgr. David Chovanec
· Ministerstvo vnitra plk. Ing. Pavel Forst
· Ministerstvo zdravotnictví Ing. Petr Landa
· Úřad vlády doc. Ing. Tomáš Pavelka, Ph.D.
Tento materiál s názvem „Návrh řešení zabezpečení letecké záchranné služby po roce 2020“ vznikl jako výsledek činnosti této pracovní expertní skupiny.
Analýza současného stavu zabezpečení LZS
Definice letecké záchranné služby
Termín „letecká záchranná služba“ (dále jen „LZS“), jakkoliv je běžně používaný, není v současnosti v ČR definovaný v žádném legislativním předpisu a de iure tedy neexistuje. Letecké předpisy používají termín „HEMS“ (Helicopter Emergency Medicine Service, v překladu „Vrtulníková letecká záchranná služba“ (VLZS), zatímco Zákon 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě používá termín Letecká výjezdová skupina (LVS).
Podle doporučeného postupu č. 16 Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP je LZS formou poskytování zdravotnické záchranné služby (ZZS) v situacích, kdy nasazení vrtulníku významně zkracuje poskytnutí kvalifikované péče u stavů s bezprostředním ohrožením nebo selháním základních životních funkcí a/nebo zkracuje dostupnost specializované nemocniční péče u stavů, kde časový faktor prokazatelně ovlivňuje klinický výsledek léčby a poskytnutí specializované péče by při převozu pozemní cestou nebylo dosaženo v doporučeném terapeutickém okně.
Letecká záchranná služba (LZS) je tak nedílnou součástí záchranných služeb i celého integrovaného záchranného systému. Je využívána v zásadě ve dvou základních typech situací, z nichž první (lety HEMS) se dělí na dva podtypy:
A. Lety HEMS:
1. primární lety – zásahy, kde je posádka LVS vyslána na základě tísňové výzvy k poskytnutí přednemocniční neodkladné péče na místo zásahu buď sama nebo v součinnosti s pozemními výjezdovými skupinami (například v obtížně přístupném místě, nepřístupný terén, velká vzdálenost od výjezdové základny pozemní ZZS, neprůjezdná komunikace apod.)
2. neodkladné sekundární lety – potřeba transportovat pacienta do vzdáleného specializovaného centra (např. u závažných úrazů do traumacentra), kdy pacienta primárně ošetří spádový lůžkový poskytovatel péče a vrtulník přebírá pacienta k transportu do vzdálenější nemocnice.
B. Ambulanční lety – plánované mezinemocniční transporty, například v situacích, kdy dominuje potřeba šetrného transportu a kdy pozemní přeprava představuje pro pacienta nebezpečí poškození zdravotního stavu (indikace - přeprava na velkou vzdálenost, rozsáhlá poranění pohybového aparátu, mozku a podobně).
Letecká záchranná služba byla v minulosti řešena:
· Usnesením vlády České republiky ze dne 28. června 1999 č. 672,
· Vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 434/1992 Sb.
· Usnesením vlády České republiky z 10. října 2001 č. 1029,
· Zákonem č. 20/1966 Sb. v tehdy platném znění
· Usnesením vlády České republiky ze dne 29. října 2007 č. 1211,
· Usnesení vlády České republiky ze dne 20. dubna 2009 č. 456,
kde je specifikováno, v jakém období a na jakých základnách byla zajištěna LZS státními a soukromými provozovateli.
Tato usnesení vlády stanovila následující zásady organizace a materiálního zajištění leteckých činností v Integrovaném záchranném systému:
Zásada č. 1
Letecké činnosti pokrývají pohotovostní potřeby základních složek Integrovaného záchranného systému (dále jen "IZS"), tj. Hasičského záchranného sboru České republiky, jednotek požární ochrany zařazených do plošného pokrytí kraje, Policie České republiky a zdravotnické záchranné služby, včetně subsystému letecké záchranné služby (dále jen "LZS").
Zásada č. 2
Letecké činnosti v IZS poskytuje Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a dále nestátní provozovatelé, kteří jsou složkami IZS. Zajištění leteckých činností v rámci LZS provádějí nestátní provozovatelé najímaní na základě obchodní smlouvy s Ministerstvem zdravotnictví.
Zásada č. 3
Letecké činnosti jsou poskytovány leteckými pracovišti IZS na celém území České republiky v přiměřeném časovém dosahu podle potřeb základních složek IZS.
Zásada č. 4
Minimálním vybavením leteckého pracoviště IZS je jeden vrtulník lehké hmotnostní kategorie splňující ve smyslu závazných leteckých předpisů výkonnostní požadavky 1. třídy stanovené předpisem JAR - OPS3.
Zásada č. 5
Celoplošnou síť leteckých pracovišť IZS tvoří:
a) Síť leteckých středisek Ministerstva vnitra jako hlavní garant akceschopnosti leteckých činností v IZS,
b) Síť stanovišť LZS stanovená Ministerstvem zdravotnictví,
c) Letecké základny Ministerstva obrany jako ostatní složky IZS.
Zásada č. 6
Leteckými středisky Ministerstva vnitra jsou:
a) Hlavní letecká základna v Praze s trvalým 24 hodinovým provozem speciálně vybavených vrtulníků pro plnění úkolů především Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky a ostatních složek IZS pro nasazení na celém území České republiky. Ve stejném pohotovostním provozu je nasazen i vrtulník speciálně vybavený pro LZS.
b) Letecká základna v Brně s trvalým 24 hodinovým provozem speciálně vybaveného vrtulníku pro plnění úkolů především Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky a ostatních složek IZS pro nasazení především na území Moravy.
c) Předurčená letecká pracoviště v Hlučíně, Hradci Králové, Plzni a v Plané u Českých Budějovic, k dočasnému zajištění potřeb Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, ostatních složek IZS a regionálních orgánů krizového řízení ve vzdálenějších místech státu.".
Zásada č. 7
Síť stanovišť LZS tvoří:
a) Stanoviště LZS v Praze s denním i nočním provozem zabezpečovaným leteckým střediskem Ministerstva vnitra.
b) Stanoviště LZS v Brně, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Liberci, Ostravě, Jihlavě a Olomouci. Denní, případně noční letecký provoz je zabezpečován nestátními provozovateli vzešlými ze zadávacího řízení provedeného podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, kteří po materiální i personální stránce splňují veškeré požadavky dané zákony, mezinárodními smlouvami, technickými normami a dalšími předpisy na provoz letadel pro účely LZS. Zadávací řízení realizuje Ministerstvo zdravotnictví.
c) Stanoviště vojenské LZS Ministerstva obrany v Plzni. Ministerstvo obrany zajišťuje nepřetržitou pohotovost a úroveň LZS v rozsahu dohody uzavřené mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví.
Případné změny počtu, rozmístění a způsobu zabezpečení jednotlivých stanovišť LZS provádí Ministerstvo zdravotnictví. Nebude-li některý provozovatel podle bodu a) - c) splňovat podmínky dané novým zákonem o zdravotnické záchranné službě a dalšími právními předpisy a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, resp. neuvede-li stav do souladu s podmínkami pro provoz LZS danými takovými předpisy do skončení přechodného období definovaného zákonem, zajistí Ministerstvo zdravotnictví v souladu s platnou legislativou neprodleně nápravu spočívající ve změně provozovatele LZS."
Zásada č. 8
Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany budou při provozování leteckých činností k plnění úkolů státní správy v IZS státními letadly postupovat podle požadavků kladených civilními leteckými předpisy na zajištění bezpečnosti leteckého provozu.
Nasazením letadel Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany do záchranné činnosti nejsou dotčeny jejich ostatní úkoly.
Zásada č. 9
Při rozsáhlých mimořádných událostech zajistí Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR v rámci ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací koordinaci nasazení vrtulníkové techniky prostřednictvím svého operačního a informačního střediska.
Zásada č. 10
Financování leteckých činností je následující:
a) Kapitálové výdaje na pořízení nových vrtulníků pro letecká střediska Ministerstva vnitra zabezpečující činnost pro IZS se realizují prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Kapitálové výdaje na nákup nových vrtulníků a související provozní výdaje budou uplatněny v návrhu státního rozpočtu na příslušná léta v rámci závazných ukazatelů programového financování ISPROFIN.
b) Mzdové výdaje a další výdaje spojené s personálním zajištěním těchto středisek, včetně výcviku, hradí Ministerstvo vnitra.
c) Výdaje na provoz vrtulníků pro potřeby stanoviště LZS na leteckém středisku Ministerstva vnitra a stanovišti vojenské LZS jsou hrazeny převodem provozních finančních prostředků, obsažených v rozpočtu rozpočtové kapitoly Ministerstva zdravotnictví pro příslušný rok. Přesun provozních finančních prostředků do rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany se provádí způsobem stanoveným v dohodách s Ministerstvem zdravotnictví v návaznosti na rozpočtová pravidla.
d) Financování provozu vrtulníků nestátních provozovatelů podílejících se na provozu stanovišť LZS bude zajištěno Ministerstvem zdravotnictví v souladu s podmínkami uzavřených obchodních smluv.
Platná legislativa
Problematika LZS je řešena v následujících právních předpisech.
Právní úprava provozování LZS v tuzemské legislativě
Dále jsou citovány části zákonů vztahující se k problematice LZS.
Zákon 374/2011 Sb. (ve znění 385/2012 Sb.) o zdravotnické záchranné službě
§ 4 Vymezení zdravotnické záchranné služby
Zdravotnická záchranná služba zahrnuje tyto činnosti:
a) nepřetržitý kvalifikovaný bezodkladný příjem volání na národní číslo tísňového volání 155 a výzev předaných operačním střediskem jiné základní složky integrovaného záchranného systému (dále jen „tísňové volání“) operátorem zdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediska,
b) vyhodnocování stupně naléhavosti tísňového volání, rozhodování o nejvhodnějším okamžitém řešení tísňové výzvy podle zdravotního stavu pacienta, rozhodování o vyslání výjezdové skupiny, rozhodování o přesměrování výjezdové skupiny a operační řízení výjezdových skupin,
c) řízení a organizaci přednemocniční neodkladné péče na místě události a spolupráci s velitelem zásahu složek integrovaného záchranného systému,
d) spolupráci s cílovým poskytovatelem akutní lůžkové péče,
e) poskytování instrukcí k zajištění první pomoci prostřednictvím sítě elektronických komunikací v případě, že je nezbytné poskytnout první pomoc do příjezdu výjezdové skupiny na místo události,
f) vyšetření pacienta a poskytnutí zdravotní péče, včetně případných neodkladných výkonů k záchraně života, provedené na místě události, které směřují k obnovení nebo stabilizaci základních životních funkcí pacienta,
g) soustavnou zdravotní péči a nepřetržité sledování ukazatelů základních životních funkcí pacienta během jeho přepravy k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče, a to až do okamžiku osobního předání pacienta zdravotnickému pracovníkovi cílového poskytovatele akutní lůžkové péče,
h) přepravu pacienta letadlem mezi poskytovateli akutní lůžkové péče za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy, hrozí-li nebezpečí z prodlení a nelze-li přepravu zajistit jinak,
i) přepravu tkání a orgánů k transplantaci letadlem, hrozí-li nebezpečí z prodlení a nelze-li přepravu zajistit jinak,
j) třídění osob postižených na zdraví podle odborných hledisek urgentní medicíny při hromadném postižení osob v důsledku mimořádných událostí nebo krizových situací.
§ 5 Dostupnost zdravotnické záchranné služby
(1) Dostupnost zdravotnické záchranné služby je dána zejména plánem pokrytí území kraje výjezdovými základnami zdravotnické záchranné služby (dále jen „výjezdová základna“).
(2) Plán pokrytí území kraje výjezdovými základnami stanoví počet a rozmístění výjezdových základen v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech území jednotlivých obcí a městských částí hlavního města Prahy tak, aby místo události na území jednotlivých obcí a městských částí bylo dosažitelné z nejbližší výjezdové základny v dojezdové době do 20 minut. Při stanovení počtu a rozmístění výjezdových základen se zohlední případné poskytování zdravotnické záchranné služby na území kraje také poskytovatelem zdravotnické záchranné služby zřízeným jiným krajem podle odstavce 5.
(3) Dojezdová doba se počítá od okamžiku převzetí pokynu k výjezdu výjezdovou skupinou od operátora zdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediska. Dojezdová doba musí být dodržena s výjimkou případů nenadálých nepříznivých dopravních nebo povětrnostních podmínek nebo jiných případů hodných zvláštního zřetele; v těchto případech si poskytovatel zdravotnické záchranné služby vyžádá pomoc od ostatních složek integrovaného záchranného systému podle § 11 odst. 4, je-li podle okolností tato pomoc možná a účelná.
(4) Výjezdovou základnu leteckých výjezdových skupin lze zřídit, jsou-li pro tuto základnu zajištěna letadla podle § 21.
(5) Na poskytování zdravotnické záchranné služby na území kraje se může podílet také poskytovatel zdravotnické záchranné služby zřízený jiným krajem, a to na základě písemné smlouvy uzavřené kraji.
(6) Plán pokrytí území kraje výjezdovými základnami vydává kraj; plán musí být krajem aktualizován nejméně jednou za 2 roky. Před vydáním plánu pokrytí území kraje výjezdovými základnami a před jeho aktualizací kraj projedná návrh plánu a návrh jeho aktualizace s bezpečnostní radou kraje a vyžádá si k návrhu stanovisko Ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“). Podklady pro plán pokrytí území kraje výjezdovými základnami a pro jeho aktualizaci zpracovává poskytovatel zdravotnické záchranné služby.
§ 8 Poskytovatel zdravotnické záchranné služby
(1) Poskytovatelem zdravotnické záchranné služby je příspěvková organizace zřízená krajem4), která má oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné služby podle zákona o zdravotních službách.
(2) Zdravotnická záchranná služba je na území kraje poskytována jedním poskytovatelem zdravotnické záchranné služby s výjimkou případu, kdy se na poskytování zdravotnické záchranné služby podílí podle § 5 odst. 5 také poskytovatel zdravotnické záchranné služby zřízený jiným krajem.
(3) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby je povinen poskytovat zdravotnickou záchrannou službu nepřetržitě.
(4) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby je základní složkou integrovaného záchranného systému1).
Výjezdové skupiny
§ 13
(1) Výjezdovou skupinu tvoří zdravotničtí pracovníci vykonávající činnosti zdravotnické záchranné služby uvedené v § 4 písm. d) a f) až j). Výjezdová skupina má nejméně 2 členy; z členů výjezdové skupiny určí poskytovatel zdravotnické záchranné služby jejího vedoucího.
(2) Podle složení a povahy činnosti se výjezdové skupiny člení na
a) výjezdové skupiny rychlé lékařské pomoci, jejichž členem je lékař,
b) výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci, jejichž členy jsou zdravotničtí pracovníci nelékařského zdravotnického povolání.
(3) Podle typu dopravních prostředků, které využívají ke své činnosti, se výjezdové skupiny člení na pozemní, letecké a vodní.
(4) Výjezdové skupiny mohou vykonávat činnost též v rámci setkávacího systému, kdy operátor zdravotnického operačního střediska nebo pomocného operačního střediska vysílá na místo události jednu nebo více výjezdových skupin rychlé lékařské pomoci a jednu nebo více výjezdových skupin rychlé zdravotnické pomoci, kde se setkají. Výjezdové skupiny vykonávají činnost na místě události podle situace samostatně nebo společně.
(5) Podrobnosti o činnosti výjezdových skupin a označení jejich členů v místě mimořádné události s hromadným postižením osob stanoví prováděcí právní předpis.
§ 15
(1) Činnost leteckých výjezdových skupin může být zajištěna také prostřednictvím Armády České republiky na základě dohody mezi ministerstvem a Ministerstvem obrany. Na tyto letecké výjezdové skupiny a jejich členy se tento zákon vztahuje obdobně, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Ministerstvo a Ministerstvo obrany dohodnou zejména podmínky začlenění leteckých výjezdových skupin uvedených v odstavci 1 do výjezdových základen poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a rozsah a podmínky činnosti těchto leteckých výjezdových skupin.
(3) Ministerstvo informuje kraje a poskytovatele zdravotnické záchranné služby o podmínkách pro využití leteckých výjezdových skupin uvedených v odstavci 1 poskytovateli zdravotnické záchranné služby. Poskytovatelé zdravotnické záchranné služby začlení tyto letecké výjezdové skupiny do výjezdových základen v souladu s plánem pokrytí území kraje výjezdovými základnami. Vedoucího letecké výjezdové skupiny uvedené v odstavci 1 určí náčelník příslušného vojenského zdravotnického zařízení
§ 21 Zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu
(1) Letadla pro zdravotnickou záchrannou službu smluvně zajišťuje ministerstvo s provozovateli letadel.
(2) Ministerstvo informuje kraje a poskytovatele zdravotnické záchranné služby o podmínkách pro využití letadel poskytovateli zdravotnické záchranné služby podle smluv uzavřených ministerstvem s provozovateli letadel.
(3) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby je povinen spolupracovat s provozovatelem letadla uvedeným v odstavci 2 při poskytování zdravotnické záchranné služby.
(4) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby neodpovídá za škodu způsobenou při poskytování zdravotnické záchranné služby provozem letadla, pokud není jeho provozovatelem.
§ 22 Financování činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby
Činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby při poskytování zdravotnické záchranné služby a činnosti k připravenosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby na řešení mimořádných událostí a krizových situací jsou financovány
a) z veřejného zdravotního pojištění, jde-li o hrazené zdravotní služby,
b) ze státního rozpočtu, ze kterého se hradí náklady na
1. připravenost na řešení mimořádných událostí a krizových situací; výši úhrady stanoví vláda nařízením v závislosti na počtu osob s trvalým nebo hlášeným pobytem na území příslušného kraje,
2. provoz letadel pro zdravotnickou záchrannou službu,
c) z rozpočtů krajů, ze kterých jsou hrazeny náklady nehrazené podle písmen a) a b), a to odděleně od jiných zdravotních služeb a dalších činností.
Působnost ministerstva a kraje
§ 23 Působnost ministerstva
Ministerstvo
a) metodicky řídí činnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby,
b) metodicky řídí spolupráci poskytovatelů zdravotnické záchranné služby se složkami integrovaného záchranného systému a orgány krizového řízení podle zákona o integrovaném záchranném systému a zákona o krizovém řízení,
c) koordinuje přípravu a plánování zdravotnické záchranné služby v rámci činností k připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací,
d) ve spolupráci s Ministerstvem vnitra organizuje a koordinuje ve vztahu k poskytovatelům zdravotnické záchranné služby a Českému telekomunikačnímu úřadu jednotný systém rádiového spojení poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a využívání národního čísla tísňového volání 155, a to zejména k zajištění jejich úkolů v integrovaném záchranném systému a jejich napojení na kontaktní místa,
e) koordinuje součinnost poskytovatelů zdravotnické záchranné služby při přípravě na řešení mimořádných událostí a krizových situací s ostatními ministerstvy a krajskými úřady,
f) metodicky usměrňuje realizaci celostátních projektů pro sjednocování a zkvalitňování poskytování zdravotnické záchranné služby,
g) metodicky usměrňuje zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti na úseku poskytování zdravotnické záchranné služby a podílí se na jejím zabezpečování,
h) financuje náklady podle § 22 písm. b).
§ 24 Působnost kraje
(1) Kraj je povinen zajistit nepřetržitou dostupnost zdravotnické záchranné služby v rozsahu stanoveném plánem pokrytí území kraje výjezdovými základnami; tuto povinnost kraj plní prostřednictvím poskytovatelů zdravotnické záchranné služby.
(2) Kraj kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem poskytovatelům zdravotnické záchranné služby, poskytovatelům akutní lůžkové péče a ostatním fyzickým a právnickým
(3) Působnost stanovená tímto zákonem kraji je samostatnou působností.
Působnost poskytovatele ZZS řídit letecké výjezdové skupiny je dána vyhláškou č. 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě
§ 3 Operační řízení letecké výjezdové skupiny
(1) Operační řízení letecké výjezdové skupiny provádí zdravotnické operační středisko poskytovatele zdravotnické záchranné služby, do jehož výjezdové základny je letecká výjezdová skupina začleněna.
(2) Zdravotnické operační středisko, které provádí operační řízení letecké výjezdové skupiny, přijímá požadavky na vyslání letecké výjezdové skupiny od zdravotnických operačních středisek nebo pomocných operačních středisek ostatních poskytovatelů zdravotnické záchranné služby.
(3) Zdravotnické operační středisko, které provádí operační řízení letecké výjezdové skupiny, rozhodne o vyslání letecké výjezdové skupiny zejména
a) v případě prvního nebo druhého stupně naléhavosti tísňového volání, pokud nelze dosáhnout místo události pozemní výjezdovou skupinou v době nezbytné pro účinné poskytnutí přednemocniční neodkladné péče,
b) lze-li předpokládat zkrácení doby přepravy pacienta k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče leteckou výjezdovou skupinou o více než 15 minut ve srovnání s přepravou pozemní výjezdovou skupinou,
c) pokud je místo události pro pozemní výjezdovou skupinu nepřístupné nebo obtížně přístupné, nebo
d) lze-li předpokládat, že přepravou leteckou výjezdovou skupinou se významně omezí riziko možného zhoršení zdravotního stavu pacienta, které hrozí při jiném způsobu přepravy.
Právní úprava provozování LZS na úrovni EU
Unijní pravidla letového provozu v oblasti civilního letectví jsou kodifikována v
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES[footnoteRef:1]upravuje v hlavě J „provozování vrtulníkové záchranné služby" (helicopter emergency medical system, HEMS). Zde se stanoví, že pro provoz vrtulníků v rámci služby HEMS musí provozovatel prokázat, že provozuje obchodní leteckou dopravu (CAT) a je držitelem osvědčení k jejímu provozování. [1: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES, 19. 3. 2008.
Dostupný z www:
http://eur- lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:079:0001:0049:CS:PDF.]
· nařízení komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008. Zde je explicitně stanoveno, že se tyto předpisy „Nevztahují na: a) výrobky, části, zařízení, personál a organizace uvedené v odst. 1 písm. a) a b), jestliže provádějí vojenské, celní, policejní, pátrací a záchranné, hasičské akce, akce pobřežní stráže nebo podobné činnosti nebo služby. Členské státy se zavazují zajistit, aby tyto činnosti nebo služby braly pokud možno patřičný ohled na cíle tohoto nařízení;" (čl. 1 nařízení č. 216/2008, v platném znění).
Právo EU tak nezakazuje užití vrtulníků pro vrtulníkové letecké záchranné akce armádními či policejními složkami (bez ohledu na neexistenci doložky obchodní činnosti), za předpokladu, že nedochází k provozu obchodní letecké dopravy (tj. nejde o službu, která by byla provozována za úplatu nebo za jiné hodnotné protiplnění - srov. čl. 2 nařízení č. 965/2012). Ostatně, k takové regulaci neexistuje ani právní základ v primárním právu EU. Povinností členských států je však brát patřičný ohled na cíle nařízení 216/2008 v rámci policejní a vojenské činnosti.
Historie LZS
Letecká záchranná služba v Česku zahájila činnost oficiálně 1. dubna 1987. Systém letecké záchranné služby byl v Československu vybudován mezi lety 1987–1992, i když záchranné lety probíhaly už od 30. let 20. století. O zavedení letecké záchranné služby na území Československa se začalo uvažovat v roce 1977. Průlomovým se stal rok 1985, kdy se zástupci Československa účastnili mezinárodního kongresu leteckých záchranných služeb v Curychu. Tento kongres vedl k sestavení týmu specialistů, jehož úkolem bylo vybudovat systém letecké záchranné služby srovnatelný s ostatními evropskými zeměmi. U zrodu letecké záchranné služby stály především sovětské vrtulníky Mil Mi-2, které zpočátku sloužily na téměř všech stanicích.
Se vznikem samostatných států Česká republika a Slovenská republika došlo také k rozdělení letecké záchranné služby. Česko převzalo jedenáct stanic, Slovensko sedm. Již v roce 1990 vznikaly v Československu první nestátní letecké společnosti, které od roku 1992 přebíraly provoz letecké záchranné služby na některých provozních stanicích, především na stanicích, kde působil státní podnik Slov-Air. Na počátku roku 1993 zajišťovala Armáda České republiky provoz letecké záchranné služby na stanicích Kryštof 07 v Plzni, Kryštof 13 v Českých Budějovicích a Kryštof 17 v Havlíčkově Brodě. Letecká služba Policie ČR, nový letecký policejní útvar, zajišťoval svými prostředky chod letecké záchranné služby na stanicích Kryštof 01 v Praze a Kryštof 06 v Hradci Králové. Na ostatních šesti provozních stanicích působily soukromé společnosti Alfa-Helicopter a DSA. Počátek 90. let 20. století se nesl ve znamení obměny leteckého parku. Na všech stanicích sloužily dosluhující stroje Mil Mi-2 a jak Armáda ČR, tak také Letecká služba Policie ČR i soukromí dopravci si uvědomovali, že je potřeba modernizovat letecký park. Ve službě se tak od roku 1992 objevovaly modernější vrtulníky Bell 206, Bell 412, PZL Kania, Eurocopter AS 355 F2 Ecureuil, MBB Bö 105 a další.
V následujících letech docházelo často také ke změnám provozovatelů. Například k 1. lednu 1995 ukončila Armáda ČR provoz letecké záchranné služby na stanici Kryštof 13 v Českých Budějovicích a provoz převzala soukromá společnost Helicopter. Naopak 1. ledna 2005 přebrala provoz letecké záchranné služby na stanici Kryštof 04 v Brně Letecká služba Policie ČR. Původně provoz zajišťovala soukromá společnost. K zatím poslední změně provozovatele došlo 1. ledna 2009, kdy na stanicích Kryštof 04 v Brně a Kryštof 06 v Hradci Králové ukončila provoz Letecká služba Policie ČR, provoz stanice Kryštof 04 převzala společnost Alfa-Helicopter a provoz stanice Kryštof 06 převzala společnost DSA.
Jediná stanice, která po roce 1993 zanikla, byla stanice Kryštof 17 v Havlíčkově Brodě. Vzhledem k tomu, že se nacházela v blízkosti stanice Kryštof 12 v Jihlavě a současně docházelo k reorganizaci složek Armády ČR, byl k 31. prosinci 1994 ukončen provoz letecké záchranné služby na této stanici.
Současnost LZS
Česká republika je od roku 1995 pokryta sítí 10 provozních základen letecké záchranné služby:
Od 1. ledna 2009, kdy převzali soukromí dopravci provoz letecké záchranné služby na stanicích Kryštof 04 v Brně a Kryštof 06 v Hradci Králové, je platné následující rozložení základen a jejich provozovatelů.
Přehled základen
Volací znak
Základna
Provozovatel
Typ vrtulníku
Noční provoz
Kryštof 01
Praha
Letecká služba Policie ČR
Eurocopter EC 135 T2
ano
Kryštof 04
Brno
Alfa-Helicopter
Eurocopter EC 135 T2+
ano
Kryštof 05
Ostrava
DSA
Eurocopter EC 135 T2+
ano
Kryštof 06
Hradec Králové
DSA
Eurocopter EC 135 T2+
ne
Kryštof 07
Plzeň
Armáda České republiky
PZL W-3A Sokół
ano
Kryštof 09
Olomouc
Alfa-Helicopter
Eurocopter EC 135 T2+
ano
Kryštof 12
Jihlava
Alfa-Helicopter
Bell 427
ne
Kryštof 13
České Budějovice
Alfa-Helicopter
Bell 427
ne
Kryštof 15
Ústí nad Labem
DSA
Eurocopter EC 135 T2+
ne
Kryštof 18
Liberec
DSA
Eurocopter EC 135 T2+
ne
V České republice tak existuje smíšený systém provozu letecké záchranné služby. Leteckou záchrannou službu na stanicích Kryštof 04 v Brně, Kryštof 09 v Olomouci, Kryštof 12 v Jihlavě a Kryštof 13 v Českých Budějovicích zajišťuje nestátní společnost Alfa-Helicopter, na stanicích Kryštof 05 v Ostravě, Kryštof 06 v Hradci Králové, Kryštof 15 v Ústí nad Labem a Kryštof 18 v Liberci pak společnost DSA. Na stanici Kryštof 01 v Praze slouží vrtulníky Letecké služby Policie ČR, zatímco leteckou záchrannou službu na stanici Kryštof 07 v Plzni zajišťuje Armáda České republiky.
Akční rádius vrtulníků letecké záchranné služby má rozsah cca 70 km, který odpovídá doletové době 18 až 22 minut od přijetí tísňové výzvy. V současné době je letecká záchranná služba zajištěna v 10 krajích, 4 kraje LZS přímo nedisponují (Karlovarský, Pardubický, Zlínský a Středočeský). Oblast Karlovarského kraje je pokryta především vrtulníkem ze stanice Kryštof 07 z Plzeňského kraje, Pardubický kraj má leteckou záchrannou službu zajištěnou převážně ze stanice Kryštof 06 z Královéhradeckého kraje, Zlínský kraj je pokryt ze stanic Kryštof 04 z Jihomoravského kraje, Kryštof 09 z Olomouckého kraje a Kryštof 05 z Moravskoslezského kraje. V roce 2013 byla ve Zlínském kraji podepsána petice pro zřízení stanoviště letecké záchranné služby ve Zlíně. Středočeský kraj je zajištěn z Prahy (na území města Prahy LZS prakticky nezasahuje), na personálním zdravotnickém zajištění posádek se podílí Záchranná služba HMP a ZZS Středočeského kraje. Některé oblasti České republiky se nacházejí mimo akční rádius jakéhokoliv vrtulníku letecké záchranné služby, samotná letecká záchranná služba je ale zajištěna na celém území Česka, pouze v některých místech s delší doletovou dobou. Síť stanic letecké záchranné služby na území České republiky patří k nejhustším v Evropě.
V roce 2010 probíhaly úvahy o vzniku přeshraniční spolupráce leteckých záchranářů mezi Českem a Německem. Stanice letecké záchranné služby měla výhledově vzniknout mezi městy Weiden in der Oberpfalz a Waldsassen na německé straně. Vzhledem k tomu, že se obě města nacházejí v blízkosti české státní hranice, pokrýval by akční rádius vrtulníku také velkou část Karlovarského kraje, který patří k nejhůře pokrytým oblastem Česka. Tento projekt přeshraniční spolupráce dosud realizován nebyl. Nově je však připravována spolupráce s Rakouskem.
Současné personální zajištění LZS
Posádka vrtulníku letecké záchranné služby je vždy nejméně tříčlenná, ale liší se v závislosti na provozovateli vrtulníku. Vždy nejméně dva členové posádky tvoří zdravotnickou část v souladu s vyhl č. 99/2012 Sb. v platném znění – lékař a zdravotnický záchranář. Vrtulníky soukromých dopravců létají nejčastěji v tříčlenném složení, a to pilot, lékař a zdravotnický záchranář. Posádka vrtulníků Letecké služby Policie ČR je čtyřčlenná ve složení pilot, palubní inženýr, lékař a zdravotnický záchranář a armádní stroje létají až v pětičlenném složení – pilot, kopilot, palubní inženýr, lékař a zdravotnický záchranář. Vedoucím skupiny je lékař, který je vždy vázán rozhodnutím pilota. Provozovatelé vrtulníků zajišťují letecký personál, zdravotnická část posádky je součástí příslušné krajské zdravotnické záchranné služby. Výjimku tvoří pouze posádka vrtulníku Kryštof 07, kde je jak letecký, tak zdravotnický personál součástí Armády ČR. Tísňové výzvy jsou přijímány a vyhodnocovány příslušným krajským zdravotnickým operačním střediskem, a to i v případě vrtulníku Kryštof 07.
Noční provoz
V současné době je území České republiky pokryto v nočních hodinách čtyřmi vrtulníky letecké záchranné služby, jejichž provoz je v noci omezen pouze pro neodkladné sekundární a ambulanční lety. V nočním režimu fungují stanice Kryštof 01 v Praze, Kryštof 04 v Brně, Kryštof 05 v Ostravě a Kryštof 07 v Plzni. Ostatní stanice fungují v denní době limitované východem a západem slunce, nejdříve však od 6:30 a nejpozději do 21:00. Všechny čtyři stanice v nočních hodinách zajišťují lety pro celé území Česka, stanice Kryštof 01 a Kryštof 07 především pro oblast Čech a stanice Kryštof 04 a Kryštof 05 pak především pro oblast Moravy a Slezska. Do 29. února 2012 fungovala v nepřetržitém nočním provozu stanice Kryštof 09 v Olomouci.
1. března 2012 byl noční provoz ukončen na stanici letecké záchranné služby Kryštof 09 v Olomouci a byl trvale zaveden na stanici Kryštof 04 v Brně. Ke změně došlo především pro lepší pokrytí Moravy v nočních hodinách.
Přehled nalétaných hodin
V následující tabulce jsou uvedeny počty nalétaných hodin na jednotlivých základnách.
Pořadí
Základna
Počet nalétaných hodin za rok
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
1
Praha (PČR)
364
327
385
389
345
373
357
2
Plzeň (AČR)
434
420
483
404
395
438
463
3
ALFA
České Budějovice
451
356
416
376
319
354
382
4
Jihlava
419
449
484
466
373
380
520
5
Brno
342
339
425
526
483
544
663
6
Olomouc
412
371
373
307
269
254
425
7
DSA
Liberec
349
447
420
394
400
378
431
8
Ústí nad Labem
433
395
411
447
449
402
353
9
Hradec Králové
427
431
463
431
397
390
369
10
Ostrava
505
458
504
535
496
438
411
Budoucnost LZS
Soukromí dopravci na území České republiky mají provoz letecké záchranné služby uzavřen smluvně s Ministerstvem zdravotnictví ČR do konce roku 2016. Ministerstvo zdravotnictví proto připravilo návrh veřejné zakázky na zajištění vrtulníků pro LZS na období od roku 2017.
Podle původní Zadávací dokumentace ze dne 30. 9. 2015 měla být vypsána veřejná soutěž pro období 8 let od roku 1. 1. 2017 do roku 31. 12. 2024 v zakázce zahrnující celkem 8 základen Letecké záchranné služby.
· ZZS Jihomoravského kraje, p.o. – výjezdová základna v Brně
· ZZS Jihočeského kraje, p.o. – výjezdová základna v Českých Budějovicích
· ZZS Kraje Vysočina, p.o. – výjezdová základna v Jihlavě
· ZZS Libereckého kraje, p.o. – výjezdová základna v Liberci
· ZZS Moravskoslezského kraje, p.o. – výjezdová základna v Ostravě
· ZZS Olomouckého kraje, p.o. – výjezdová základna v Olomouci
· ZZS Ústeckého kraje, p.o. – výjezdová základna v Ústí nad Labem
· ZZS Královehradeckého kraje, p.o. – výjezdová základna v Hradci Králové
Pohotovost měla být vykonávána v režimu:
· „den“, tj. v době od občanského svítání do občanského soumraku, a to 7 dní v týdnu na 6 výjezdových základnách v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jihlavě, Liberci, Olomouci a Ústí nad Labem.
· „24“, tj. nepřetržitě po dobu 24 hodin denně, a to 7 dní v týdnu na 2 výjezdových základnách v Brně a Ostravě.
Vláda ČR však usnesením č. 186 ze dne 9. března 2016 rozhodla o vypsání tendru pouze na dobu 4 let s tím, že Armáda ČR a Policie ČR si nově přiberou oproti současnému stavu každá navíc jedno stanoviště, Armáda ČR stanoviště v Českých Budějovicích a Policie stanoviště v Brně. Stát tak bude provozovat 4 stanoviště a nestátní provozovatelé zbývajících šest stanovišť. V zájmu otevření soutěže pro větší počet možných dodavatelů byla zakázka rozdělena na 6 částí. V současné době probíhá hodnocení přijatých nabídek a o výsledcích veřejné zakázky bude vláda informována.
Porovnání s okolními zeměmi
Porovnání základních parametrů z hlediska rozsahu (pokrytí) služby LZS v okolních zemích je uvedeno v následující tabulce:
Vrtulníky HEIVSS - střední Evropa - 2014
STÁT
Počet stanovišť
Vrtulník/km2
Vrtulník/tis.obyv.
Rakousko
16
5 200
520
Německo
53
6 700
1 500
Slovensko
7
7 000
770
Polsko
18
17 500
2 100
Maďarsko
7
13 300
1 400
Švýcarsko
14
2 900
570
Česká republika
10
7 900
1 100
Průměr
8 600
1 100
Z tabulky vyplývá, že Česká republika s 1 vrtulníkem na 7.900 km2 a 1,1 mil. obyvatel je ve srovnání s ostatními okolními evropskými státy pokryta zcela dostatečně, kdy průměr je 8.600km2 a 1,1mil obyvatel.
Analýza personální situace
Problematika personálního zajištění LZS zejména v kategorii pilotů patří ke klíčovým otázkám při posuzování schopnosti zabezpečit provoz této služby.
Podle v současnosti platných předpisů může do 60 let pilot létat bez omezení v jednočlenné nebo vícečlenné posádce. Po dosažení tohoto věku musí provozovatel požádat o výjimku pro pilota nad 60 let, kterou lze udělit až do věku 64,9 let. Pilot ve věku 60 až 65 může potom létat pouze ve vícečlenné posádce s druhým pilotem mladším 60 let. Skutečnost ukazuje, že pilot létá průměrně do 63 let.
Dále platí podmínka praxe, podle které musí mít pilot nalétáno 1.000 hodin a teprve po té může samostatně létat.
Soustavná výchova a výcvik pilotů je tedy nezbytnou součástí činnosti provozovatele LZS. S ohledem na požadovanou délku praxe v rozsahu 1.000 hodin tak podle současné praxe výcvik nového pilota trvá až 4 roky a představuje proto i významný finanční náklad provozovatele (cca 10 mil. Kč).
V následující tabulce je uvedena analýza počtu pilotů u současných soukromých poskytovatelů a simulace, jak budou „stárnout“ v období do roku 2040. V jednotlivých řádcích jsou uvedeni stávající piloti, jejich zaměstnavatel a rok narození (ročník) a dále vývoj jejich věku až do 63 roků. Z celkového počtu pilotů ve stáří do 63 let a celkové potřeby 30 pilotů pro zajištění služby LZS je pak kalkulován deficit pilotů v jednotlivých letech.
Příloha č. 2 k mat. do PV s čj. 48256/2016/VLP
58
Tabulka věku pilotů
Pilot
ročník
2020
2021
2022
2023
2024
2025
2026
2027
2028
2029
2030
2031
2032
2033
2034
2035
2036
2037
2038
2039
2040
1
1960
60
61
62
63
2
1962
58
59
60
61
62
63
3
1962
58
59
60
61
62
63
4
1962
58
59
60
61
62
63
5
1963
57
58
59
60
61
62
63
6
1964
56
57
58
59
60
61
62
63
7
1964
56
57
58
59
60
61
62
63
8
1965
55
56
57
58
59
60
61
62
63
9
1965
55
56
57
58
59
60
61
62
63
10
1967
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
11
1967
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
12
1967
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
13
1970
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
14
1970
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
15
1971
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
16
1975
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
17
1975
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
18
1954
19
1955
20
1958
62
63
21
1959
61
62
63
22
1960
60
61
62
63
23
1961
59
60
61
62
63
24
1962
58
59
60
61
62
63
25
1963
57
58
59
60
61
62
63
26
1964
56
57
58
59
60
61
62
63
27
1964
56
57
58
59
60
61
62
63
28
1969
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
29
1971
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
Počet sloužících pilotů
27
27
26
25
23
22
18
16
12
10
10
7
7
6
4
2
2
2
2
0
0
Počet potřebných pilotů
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
30
Deficit
-3
-3
-4
-5
-7
-8
-12
-14
-18
-20
-20
-23
-23
-24
-26
-28
-28
-28
-28
-30
-30
Závěr:
Z tabulky vyplývá, že i při využití stávajících na trhu dostupných pilotů, je pro zajištění potřebného počtu pilotů nezbytného k zajištění služby LZS vychovat v průměru cca 1,5 pilota ročně. Pokud by však piloti k novému provozovateli nepřešli (závislost na konkrétních podmínkách i celkové situaci na trhu v Evropě, kde vzhledem k prudkému rozvoji letecké dopravy lze obecně předpokládat velký nedostatek pilotů) bude potřeba výchovy nových pilotů úměrně větší.
Provozovatelé LZS v zemích EU
Dále je uveden přehled, jak je služba HEMS provozována na vnitrostátní úrovni 18 členských států EU (zbylé státy EU neposkytly potřebná data). Informace byly získány v rámci sítě ECPRD (spolupráce Evropského centra parlamentního výzkumu a dokumentace, European Centre for Parliamentary Research and Documentation).
Země
Popis stavu, provozovatel HEMS
Belgie
Provoz HEMS soukromými společnostmi byl v Belgii zahájen v roce 1985. Již před tímto datem byly některé vrtulníky provozované národním četnictvem vybaveny lékařským vybavením, které umožnovalo transport potřebných osob do nemocnice a poskytnutí jim nezbytné péče. V současnosti provozují HEMS neziskové a soukromé organizace. Jednou z nich je také CMH (Centre Médical Héliporté). Tato organizace provozuje nepřetržitou službu HEMS. Její provoz je financování ze systému veřejného zdravotního pojištění, potažmo ze zdravotního pojištění jednotlivých pacientů.
Česká republika
Provozování HEMS v České republice upravuje zákon č. 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě. V § 21 je upraveno zajištění letadel pro zdravotnickou záchrannou službu. V odst. 1 tohoto paragrafu se stanovuje, že ministerstvo zdravotnictví zajišťuje letadla pro HEMS smluvně s provozovateli letadel.
Podle ustanovení § 15 může ministerstvo zdravotnictví zajistit poskytování HEMS prostřednictvím Armády ČR na základě dohody s ministerstvem obrany.
Dánsko
Provoz HEMS zajišťuje v Dánsku národní vrtulníková zdravotnická záchranná služba. Ta provozuje tří vrtulníky, které jsou vybaveny zdravotnickým materiálem a zařízením, včetně personálu. HEMS je poskytována nepřetržitě. Vrtulníky HEMS jsou rozmístěny v jednotlivých dánských regionech.
Regiony zajišťují provoz základen pro provoz vrtulníků HEMS. Za provozování těchto základen je odpovědná společnost Norsk Luftambulanse, které jsou poskytovány finanční prostředky na jejich provoz.
Na provoz vrtulníků HEMS se plně vztahuje nařízení komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008.
Estonsko
Za zajišťování smluvní zdravotnické péče je odpovědná Zdravotnická rada, která spadá pod ministerstvo sociálních věcí.
Soukromá obchodní společnost, jednotlivec, vládní agentura nebo agentura územně-samosprávného celku může s odpovídajícím povolením provozovat zdravotnické služby, včetně záchranné zdravotnické služby. Od roku 2005 je většina jednotek zdravotnických záchranných služeb zajišťována soukromými společnostmi. Odlišuje se však poskytovatel zdravotnické záchranné služby a vlastník (poskytovatel) dopravních prostředků pro zdravotnickou záchrannou službu (především vrtulníky a lodě).
Poskytování HEMS není podle zákona vyžadováno. V současnosti jsou vrtulníky, které jsou využívány k transportu v rámci zdravotnické záchranné služby, provozovány policií nebo pohraniční stráží. Ze zákona ale neplyne, že by to nemohl být i soukromý poskytovatel.
Finsko
Služba HEMS je ve Finsku zařizována neziskovou organizací FinnHEMS s plným financováním ze státních prostředků. Vlastnickými právy k organizaci FinnHEMS disponuje pět zdravotnických asociací, které zajišťují poskytování zdravotnické záchranné služby v jednotlivých regionech země (tzv. oblastní univerzitní nemocnice). Každá municipalita je ze zákona povinna být členem této zdravotnické asociace, a tedy podílet se na řízení FinnHEMS.
Vrtulníky, které slouží k zajištění HEMS, jsou vlastněny soukromými společnostmi, které FinnHEMS smluvně najímá. Tyto společnosti jsou vybrány ve veřejné zakázce. Zdravotnický personál v nich je součástí FinnHEMS. Vrtulníky patřící armádě nebo pohraniční stráži obvykle nejsou používány, pouze v případě vážného neštěstí.
Francie
Úpravu zdravotnické záchranné služby obsahuje zákon o veřejném zdraví. Zajištění dostupnosti zdravotnické záchranné služby náleží regionálním zdravotnickým agenturám. Ty také rozhodují, zda a v jakém rozsahu budou na svém území zajišťovat poskytnutí lékařské péče prostřednictvím HEMS.
V článku D6124-12 zákona o veřejném zdraví se uvádí, že instituce, která má odpovídající personální a technické zázemí může získat povolení k provozování zdravotnické záchranné služby (včetně HEMS). Takové povolení může získat i soukromá společnost (označované jako heliSMUR). Soukromá společnost vzejde z veřejné zakázky. Po celém území Francie je v současnosti provozováno 37 vrtulníků (24 stále, 13 sezónně). V případě pátrací či záchranné akce v horských oblastech (případně na moři) jsou používány vrtulníky, které spadají pod četnictvo, civilní ochranu a námořnictvo.
Na provozování HEMS se vztahují zmiňované právní předpisy EU.
Litva
Provozování HEMS není v zemi poskytováno vůbec. Vrtulníky jsou používány pouze k převozu orgánu k transplantaci. K tomu jsou používány vrtulníky pohraniční stráže a armády.
Maďarsko
Provozování HEMS zajišťuje příspěvková organizace, která je zřízena národním poskytovatelem zdravotnické záchranné služby.
Německo
Provozování HEMS náleží do pravomoci jednotlivých spolkových zemí. Situace v každé spolkové zemi se tedy může lišit, ačkoli se modely výrazně podobají.
V každé spolkové zemi je ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo vnitra odpovědné za úpravu provozování HEMS. Obvykle dochází ke smluvnímu najmutí soukromé společnosti, která vlastní vrtulníky a tuto službu provozuje. Zároveň spolkové ministerstvo vnitra provozuje vlastní stanice s vrtulníky HEMS, které jsou nasazovány s celostátní působností v případě živelných katastrof nebo zvláště závažných stavů nouze.
Nizozemsko
Provozovatele HEMS v současnosti zajišťuje soukromá společnost. Vrtulníky k tomu určené také vlastní. Zákon výslovně nestanovuje, že by provozovatelem HEMS musela, nebo naopak nesměla být státní instituce. Na provozování HEMS se vztahují zmiňované právní předpisy EU.
Polsko
Na základě zákona o státní zdravotnické záchranné službě z 8. září 2006
(sbírka 191, částka 1410) provozuje HEMS státem řízená instituce
Letecká záchranná služba (Lotnicze Pogotowie Ratunkowe).
Provoz a poskytování HEMS je financován z rozpočtu ministerstva
zdravotnictví.
Portugalsko
V gesci ministerstva zdravotnictví funguje Národní instituce pro zdravotnickou záchrannou službu. Odpovídá za fungování integrovaného záchranného systému, v němž jsou vedle zástupců ministerstva zdravotnictví zastoupeni také členové policejního sboru, hasičského sboru, červeného kříže a zdravotnických zařízení. Národní instituce pro záchrannou zdravotnickou službu je odpovědná za poskytování HEMS. Vrtulníky jsou ve vlastnictví ministerstva vnitra a to také zajišťuje jejich provoz. Ministerstvo vnitra disponuje 4-5 vrtulníky, které slouží v rámci HEMS. Geografické rozmístění základen a operační působení jednotlivých vrtulníků určuje ministerstvo zdravotnictví.
Rakousko
Od roku 2000 provozují HEMS soukromé společnosti, které byly vybrány na základě veřejné soutěže. Do té doby provozovaly HEMS federální ministerstvo vnitra a federální ministerstvo obrany. Z důvodu úspory finančních prostředků byla tato služba soutěžena a převedena na soukromé společnosti.
Řecko
Za poskytování HEMS je odpovědné Národní krizové centrum. To koordinuje poskytování HEMS s velitelství řeckých vzdušných sil. Vlastní provozování HEMS tak náleží do působnosti vzdušných sil (vlastnictví vrtulníků, operační působnost, transport potřebných osob do nemocnice). Vlastní lety vrtulníků HEMS mohou být zajištěny také pobřežní stráží a hasičským sborem.
Slovensko
HEMS je provozována na základě veřejnoprávní dohody mezi ministerstvem zdravotnictví a soukromou společností Air Transport Europe (ATE). Tato společnost je v současné době monopolním provozovatelem LZS na 7 stanicích. Společnost je nestátním zdravotnickým zařízením a zaměstnává tedy i zdravotnickou část posádky (lékaře a záchranáře). Státní instituce neprovozují HEMS.
Slovinsko
Vládním rozhodnutím z loňského roku je provozování HEMS v působnosti ministerstva vnitra (policie) a ministerstva obrany (armáda). Tímto rozhodnutím byla ministerstva dopravy, zdravotnictví a vnitra pověřena, aby náležitě upravila právní rámec HEMS.
Provozování HEMS je financováno ze státního rozpočtu. Zdravotnická záchranná péče, kterou poskytují posádky vrtulníků, je hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Spojené království
Ve Spojeném království vedle sebe funguje více provozovatelů HEMS. Provoz není financován z veřejných rozpočtů. Veškeré finanční prostředky jsou poskytovány z nadací, charit i od jednotlivých dárců. To platí v Anglii a Walesu, ačkoli některé mzdové prostředky zdravotnického personálu jsou hrazeny ministerstvem zdravotnictví. Ve Skotsku je provoz HEMS hrazen skotským ministerstvem zdravotnictví.
Provozovatelé jsou sdruženi v Asociaci leteckých ambulancí. Asociace zajišťuje komunikaci mezi jednotlivými provozovateli HEMS a zástupci pozemní zdravotnické záchranné služby a přispěvateli na provoz. Vrtulníky policie a ozbrojených složek nejsou za normálních okolností jakkoli smluvně zapojeny do poskytování zdravotnické záchranné služby pro civilní obyvatelstvo.
Španělsko
Poskytování HEMS je zajišťováno jednotlivými regiony. Vlastní provozování HEMS se tak liší. Provozovatelem jsou jak soukromé společnosti, tak civilní ochrana a hasičský záchranný sbor.
Z dostupných informací tak vyplývá několik modelů poskytování a provozování HEMS.
Z hlediska poskytování HEMS se liší to, kdo zajišťuje leteckou záchrannou službu. To se projevuje především v decentralizovaných státech, kde jednotlivé federální státy či regiony jsou odpovědné za poskytování této služby na daném území. Naopak v centralizovaných státech je obvykle ústřední instituce (ať už ministerstvo či národní zdravotnická instituce) odpovědná za poskytování HEMS s celostátní působností.
Z hlediska provozování HEMS je možné najít následující typy:
· HEMS provozují soukromé společnosti na základě veřejného výběrového řízení (Rakousko a Německo na úrovni některých spolkových zemí, Belgie, Nizozemsko, Spojené království ad.).
· Kombinovaný model, kdy HEMS provozují jak soukromé společnosti, tak i státní instituce (Německo v některých spolkových zemích, Estonsko, Francie, Španělsko).
· HEMS je provozován institucí, která je zřízena a financována státem, případně územně- samosprávnými celky (Maďarsko, Dánsko, Polsko ad.).
· HEMS je provozován státní institucí (policie, armáda, hasičský záchranný sbor) (Slovinsko, Řecko).
Dále se liší i způsob financování HEMS.
Definice požadovaného rozsahu služby
Základní principy
Provoz vrtulníků pro ZZS zahrnuje dvě neoddělitelné, avšak podstatou odlišné složky, a to:
· držení pohotovosti na základně, čímž se rozumí zajištění přítomnosti provozuschopné letecké techniky a letových posádek v rozsahu a stavu připravenosti k okamžitému vzletu dle pokynu zdravotnického operačního střediska
· provedení letu se členy letecké výjezdové skupiny na místo události nejpozději v době a za podmínek stanovených právními předpisy.
Služba držení pohotovosti na jedné základně musí ze své povahy zahrnovat:
· jeden vrtulník s letovou posádkou splňující zákonné a smluvní požadavky na vlastnosti a provoz vrtulníku připravený k bezodkladnému startu z provozní základny k provedení letu podle pravidel (VFR ve dne, VFR v noci) a po dobu stanovenou pro danou základnu (vymezenou část dne nebo 24 hod.),
· každodenní držení pohotovosti 365 dnů v roce,
· zajištění užívání provozní základny pro společné držení pohotovosti vrtulníků, členů posádky HEMS a členů letové posádky,
· zálohování technických a personálních prostředků pro zajištění poskytování služeb pro případ výpadku z technických, personálních, organizačních či jiných důvodů na straně provozovatele přesahujícího smluvně stanovenou maximální dobu,
· zajištění letové způsobilosti vrtulníků a bezpečnosti letového provozu,
· spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému v oblasti průběžného výcviku.
Provedení letu zahrnuje časový úsek od okamžiku spuštění pohonné jednotky (pohonných jednotek) vrtulníku za účelem vzletu ke splnění úkolu ZOS do okamžiku zastavení nosného rotoru vrtulníku na určeném provozním místě.
Předmětná služba je vysoce specializovanou náročnou činností, pro jejíž výkon musí provozovatel, technické prostředky i personál splňovat řadu přísných požadavků stanovených národními i mezinárodními právními předpisy. Musí být zajištěn soustavný výcvik letových i technických posádek, neustálé zdokonalování systému bezpečnosti provozu a zlepšování parametrů využívané techniky za účelem soustavného zkvalitňování poskytovaných služeb.
Počet stanovišť
Provoz vrtulníků pro LZS je v současné době zajišťován na 10 základnách. V následujícím obrázku je znázorněno umístění základen i grafické znázornění dostupnosti:
Z předchozího obrázku je zřejmé, že požadovaná dostupnost 20 minut ze současných základen je téměř pro celé území České republiky s výjimkou části území Karlovarského kraje (vzhledem k nízké hustotě obyvatelstva a nízkému předpokládanému počtu zásahů to však nepředstavuje významný problém).
Na základě těchto skutečností i s ohledem na porovnání v části 2.6. lze považovat stávající počet stanovišť za dostatečný a není potřeba jej měnit.
Doba letové pohotovosti
V současné době je 24hodinová pohotovostní doba zajišťována na 4 stanovištích (Plzeň, Praha, Ostrava, Brno). Tento stav je podle Asociace zdravotnických záchranných služeb (dále jen „AZZS“) považován z odborného hlediska za nepodkročitelné minimum.
AZZS dále požaduje z odborného hlediska definovat jako nepodkročitelné minimum doby letové pohotovosti na 14,5 hodiny (včetně zajišťování primárních zásahu do terénu) denně celoročně (6:30-21:00), a to na všech stanovištích, které nebudou mít pohotovostní dobu 24hodinovou. V uvedenou dobu je statisticky zdokumentován nejvyšší počet požadavků na zásah LZS. Tato doba je limitní i pro možnost zajištění pohotovostní doby jednou posádkou zdravotnické záchranné služby (vychází z Vyhlášky č.466/2006 Sb. o bezpečnostní letové normě výslovně upravuje i situace, za nichž je možné dobu letové služby prodloužit:
1) Dobu výkonu služby letecké záchranné služby lze prodloužit, jestliže člen posádky vrtulníku v jejím průběhu obdrží výzvu k letu letecké záchranné služby, a to o dobu nezbytnou k jeho provedení.
2) Provozovatel letecké záchranné služby může členu posádky vrtulníku zkrátit dobu základního odpočinku až na 9 hodin, prodloužit dobu služby za dodržení těchto podmínek:
a) provozovatel letecké záchranné služby zajišťuje službu letecké záchranné služby pouze v denní době od východu do západu slunce,
b) provozovatel letecké záchranné služby zajistí členu posádky vrtulníku v době základního odpočinku vhodné ubytování přímo na základně pro leteckou záchrannou službu.
V těchto vymezených situacích a za výše uvedených podmínek může doba služby letecké záchranné služby prodloužena nad rámec stanoveného maxima 15 hodin.
Pracovní expertní skupina považuje takto definovaný rozsah letové pohotovosti za dostatečný. Do budoucna je možné zvážit rozšíření 24hodinové pohotovostní doby případně i na další základny (aktuálně je diskutována např. Jihlava a to z důvodu pokrytí dálnice D1).
Součástí činnosti základen se 24hodinovou pohotovostní dobou je provádění nočních letů.
Definice nočního letu v prostředí provozu letecké záchranné služby však není popsána, ale z předpisů platných pro civilní letectví v ČR lze konstatovat:
· noční let – je let nebo část letu prováděného v noci.
· noc – je doba mezi koncem občanského soumraku a začátkem občanského svítání. Občanský soumrak končí večer, když se střed slunečního disku nachází 6°pod horizontem. Občanské svítání začíná ráno, když se střed slunečního disku nachází 6°pod horizontem.
Noční plnohodnotný pohotovostní provoz pro potřeby LZS bude pro příslušného provozovatele náročný z důvodu zajištění potřebného počtu letových posádek, jejich výcviku a potřebného vybavení. Samozřejmě hovoříme o plnohodnotném nočním provozu na určeném stanovišti se schopností bezpečného provádění vzletů a přistání do terénu v rámci poskytování přednemocniční péče, tedy primární zásahy. K takovému účelu letu v nočních hodinách musí byt vybavený vrtulník a posádka prostředky systému snímání nočního vidění (NVIS). Pokud příslušný provozovatel vrtulníků na uvedeném stanovišti provozuje noční pohotovost bez prostředků NVIS, bude schopen pouze omezeně zajišťovat sekundární repatriační lety z jednoho zdravotního zařízení do druhého a o primárním zásahu do terénu se bude jednat pouze ojediněle, nebo pokud let byl zahájen ještě před západem slunce.
Specificky pro noční provoz jsou leteckými předpisy stanoveny tyto požadavky:
· posádka pro let v noci zahrnuje minimálně:
a) dva piloty nebo
b) jednoho pilota a jednoho člena technické posádky
· rozlétanost - piloti a členové technické posádky provádějící lety NVIS musí mít za posledních 90 dní 3 lety NVIS.
· AMC (přijatelné způsoby průkazu) k nařízení Komise (EU) č. 965/2012 k získání kvalifikace pro lety NVIS stanovuje osnovu letového výcviku v rozsahu 5 letových hodin.
Požadavek na rozšiřování pohotovosti a zajišťování nočních letů i na dalších základnách je např. v rozporu s existencí hlukových limitů, kdy na řadě míst z důvodu tzv. „hygienické noci“ existuje zákaz přistání od 22:00 až do 6:00 hod. (např. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Fakultní nemocnice Olomouc a pravděpodobně i řada dalších).
Speciální záchranné činnosti
Provozovatel zajistí takový typ vrtulníku, jeho vybavení a vycvičenost pilotů tak, aby bylo možno provést zásah v nepřístupném terénu za použití speciálních technik (např. slanění, podvěs, jeřábování apod., dle evropské legistativy činnosti „Human External Cargo“ (Práce v podvěsu - HEC), Helicopter Hoist Operation (jeřábování - HHO.).
Náklady spojené s nemedicínským výcvikem
Náklady spojené s nemedicínským výcvikem TCM (technical crew member) apod. ponese provozovatel vrtulníku.
Posouzení možných variant způsobu zabezpečení LZS
Z hlediska způsobu zabezpečení LZS je možné uvažovat varianty:
· zabezpečení státem resp. státem kontrolovanou entitou
· zabezpečení nestátním provozovatelem
· kombinace obou způsobů.
Zabezpečení státem
V následující tabulce je provedeno zhodnocení silných stránek a rizik této varianty:
Silné stránky
Rizika
· LZS jako státem garantovaná služba
· jistota dlouhodobého fungování bez nutnosti opakovaného zadávání veřejných zakázek = možnost efektivnějšího fungování a nižší náklady
· vyšší flexibilita při provádění změn v rozsahu služby
· možnost přímého ovlivnění kvalitativních parametrů služby
· dosud nevyzkoušená varianta
· časově náročný proces založení a vybudování nové organizace, získání potřebných povolení, materiální a personální vybavení
· riziko nižší efektivity fungování typické pro státem řízené instituce
Dále jsou analyzovány možné formy zabezpečení LZS státem nebo státem kontrolovanou entitou:
Přímé zajištění resortem MV
Pracovní expertní skupina v rámci své činnosti oslovila resort MV s požadavkem na posouzení možnosti přímého zabezpečení LZS resortem MV. Ze stanoviska MV k této problematice vyplývají dále uvedené skutečnosti.
Zajištění Letecké záchranné služby (dále jen „LZS“) po roce 2020 pouze resortem MV je hodnoceno jako nevhodné a obtížně realizovatelné vzhledem k mnoha faktorům.
V tak krátkém časovém období není možné ani ekonomické zajistit dostatek kvalifikovaného personálu ani potřebný počet vrtulníků pro současných 10 stanovišť letecké záchranné služby na území ČR. Navíc nejsou řešeny ani technické podmínky pro provoz jako je např. hangárování a další podmínky spojené s údržbou.
Přitom zejména výcvikové kapacity Letecké služby Policie ČR (dále jen „LS PČR“) jsou omezené. Výcvik leteckého personálu je finančně náročný a časově zdlouhavý. Kapacity jsou nastaveny na výcvik potřebného personálu ve stávajícím rozsahu činností LS PČR a jakkoli se kapacita cvičit létající personál v posledních letech výrazně zvýšila, k vycvičení velkého počtu pilotů do roku 2020 absolutně nepostačuje.
Provozní a kapacitní faktory však nejsou jedinou příčinou, proč zajištění služby ze strany MV v plném rozsahu není vhodným řešením. Dlouhodobá koncepce rozvoje LS PČR, která stanovuje rozsah poskytování letecké podpory útvarům PČR, MV a IZS HZS, musí pracovat s vývojem bezpečnostní situace v Evropě a v ČR a nemůže opominout neustálý nárůst poskytování letecké podpory policejních vrtulníků právě pro úkoly, spojené se zajištěním bezpečnosti státu.
Zajištění LZS útvarem PČR by mohlo přinést časté kolize potřeby záchrany života a zdraví s jiným významným bezpečnostním úkolem, což by nutně bylo hodnoceno jako nepřiměřené bezpečnostní riziko.
Možná synergie provozu na stanovištích LZS zajišťovanými MV (stanoviště LZS Praha a od 1. 1. 2017 Brno) s jinými úkoly LS PČR byla úspěšně provozována na stanovišti Praha od roku 1996 do 2011, kdy po západu slunce, tedy v nočních hodinách byla na letecké základně Praha pouze jedna posádka vrtulníku, která plnila letové požadavky a úkoly pro potřeby Policie s vrtulníkem v policejní verzi nebo s vrtulníkem se zdravotní zástavbou a lékařskou posádkou LZS Praha. Tento model je velice efektivní a zároveň znamená značnou úsporu požadovaného počtu letových posádek vrtulníků.
K souběhu požadavků pro vzlet vrtulníku LZS a Policie samozřejmě může dojít i v takovém režimu, ale vzhledem k nízké četnosti letů po západu slunce je takový souběh ojedinělý a byl vždy cestou operačních středisek bez problémů koordinován.
LS PČR je připravena na zajištění letecké záchranné služby po 1. lednu 2017 ze dvou stanovišť (Praha, Brno). Ovšem s ohledem na výše uvedené informace považuje MV za nejvhodnější (ekonomicky, personálně i bezpečnostně), aby po r. 2020 došlo ke zvolení takové varianty, kdy by LS PČR zajišťovala provoz letecké záchranné služby maximálně z jednoho stanoviště.
Přímé zajištění resortem MO
Pracovní expertní skupina v rámci své činnosti oslovila resort MO s požadavkem na posouzení možnosti přímého zabezpečení LZS resortem MO. Ze stanoviska MO a vedoucích představitelů generálního štábu AČR k této problematice vyplývají dále uvedené skutečnosti.
Usnesení vlády České republiky ze dne 9. března 2016 č. 186 ukládá MO zabezpečit provozování dalšího střediska LZS v Jihočeském kraji od 1. ledna 2017. AČR toto rozhodnutí chápe jako přechodné do vypracování finální koncepce LZS v ČR od roku 2020.
AČR po roce 2020 počítá i nadále se zabezpečováním 1 střediska LZS z letiště Plzeň Líně pro Plzeňský a Karlovarský kraj. Vybudované centrum LZS slouží zároveň jako výcvikové a školicí středisko pro zdravotnickou službu AČR v oblasti urgentní medicíny. AČR po vyřešení soudního sporu s nájemcem letiště plánuje rozšíření střediska v Líních o další budovu a zřízení výcvikového a školicího střediska pro zdravotnickou službu AČR a letových posádek určených k provádění záchranných činností.
Leteckou zdravotnickou dopravu zabezpečuje Odbor letecké záchranné služby (OLZSUM) ve spolupráci s 24. zDL Kbely. 24. zDL Kbely se svou vrtulníkovou technikou plní nad rámec armádních úkolů i úkoly pro ministerstvo zdravotnictví (MZ) na základě meziresortních smluv, tj. provoz LZS, lety ve prospěch transplantačního programu pro IKEM a přeprava zdravotnického týmu pro mimotělní oběh (ECMO). Svými letouny (A-319CJ, CASA C-295M) zároveň obě složky zabezpečují službu MEDEVAC/STRATEVAC pro AČR a v případě žádosti ostatních ministerstev lze využít k provedení repatriačních letů i ve prospěch občanů České republiky. V případě dalších navýšení úkolů plněných ve prospěch MZ zvýšením počtu středisek LZS zajišťovaných AČR, by se došlo ke snížení kapacity obou útvarů pro plnění úkolů ve prospěch AČR.
Pokud vláda České republiky rozhodne, že AČR bude po roce 2020 provozovat více než jedno středisko LZS, bude AČR muset do roku 2020 navýšit počty létajícího, technického a zdravotnického personálu, a s předstihem zahájit výcvik tohoto personálu pro potřeby LZS, aby byla schopna službu LZS dlouhodobě držet na více stanovištích.
Z operačního hlediska působení z jednoho střediska LZS pro AČR i do budoucna potřebné a zcela dostačující.
Navíc z mnoha důvodů je zajišťování LZS prostřednictvím AČR (tj. prostřednictvím vrtulníků zapsaných ve vojenském rejstříku a vojenského personálu) výrazně dražší než stávající zajišťování soukromým subjektem. Proto MO zásadně nedoporučuje pracovní skupině navrhovat působení AČR z více než jednoho stanoviště, tj. Plzeň Líně.
Zajištění státem kontrolovanou entitou
V této variantě je zvažován vznik nové státní nebo státem kontrolované organizace, která by zabezpečila provoz vrtulníků pro LZS. Dále je uveden přehled možných právních forem takového subjektu včetně hodnocení jejich hlavních atributů.
Porovnání právních forem státem vlastněných subjektů, které by mohly provozovat LZS
Právní forma
Založení a základní charakteristika
Orgány a kontrola společnosti
Odměňování
Majetkové uspořádání a financování
ZVZ
Akciová společnost
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích kapitálová obchodní společnost - možnost založit za jiným, než podnikatelským k založení akciové společnosti státem nebo účasti státu na jejím založení je zapotřebí předchozí souhlas vlády, vláda současně stanoví, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele. Akciovou společnost může založit i kraj podle ust. § 23 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Základní kapitál nejméně ve výši 2 mil. Kč
Dvě možná uspořádání: monistický systém - správní rada a statutární ředitel dualistický systém- představenstvo a dozorčí rada nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, resp. jediný akcionář Společnost podléhá vnitřní kontrole, resp. kontrole nezávislého auditora
Bez omezení -smluvní mzda
Akciová společnost odpovídá za závazky celým svým majetkem a akcionáři za závazky společnosti neručí, avšak po jejím zániku ručí akcionáři za závazky společnosti do výše svých podílů na likvidačním zůstatku. Akciová společnost je tedy majetkově oddělena od svých akcionářů, vlastní všechny hodnoty a prostředky vnesené zakladateli, včetně majetku nabytého vlastní činností a akcionář přestává být vlastníkem vkladu, který do společnosti přinesl. Majetek státu se stává majetkem akciové společnosti. Majetek do akciové společnosti vkládá ministerstvo, které jí zakládá. Možnost poskytnout dotaci ze státní rozpočtu podle rozpočtových pravidel.
Společnost by byla veřejným zadavatelem - musela by soutěžit veškeré dodávky zboží a služeb Provoz LZS by akciová společnost zajišťovala podle tzv. in-house výjimky v ust. § 18 odst. 1 písm e) ZVZ
Státní podnik
Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku právnická osoba provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Zakladatelem je stát, ale tuto funkcí jménem státu zastává ministerstvo - nutno schválit vládou
Ředitel a dozorčí rada, ředitele může jmenovat ministr nebo vláda v případech, kdy si to vyhradí, členy dozorčí rady jmenuje zakladatel jednu třetinu musí tvořit osoby z řad zaměstnanců Státní podnik podléhá vnitřní kontrole i vnější kontrole NKÚ
Bez omezení -smluvní mzda
Státní podnik hospodaří vlastním jménem a na vlastní odpovědnost s majetkem státu. Za závazky státního podniku stát obvykle neručí, pokud tak nestanoví zákon. Zakladatel je oprávněn vymezit v zakládací listině tzv. určený majetek, se kterým podnik smí nakládat pouze se souhlasem zakladatele a taktéž se zapisuje do obchodního rejstříku. Tímto určeným majetkem státní podnik neručí za závazky. Možnost poskytnout dotaci ze státního rozpočtu podle rozpočtových pravidel.
Státní podnik by byl veřejným zadavatelem - musel by soutěžit veškeré dodávky zboží a služeb Ministerstvo zdravotnictví, jakožto zakladatel státního podniku by muselo zadat státnímu podniku zakázku podle tzv. in-house výjimky v ust. § 18 odst. 1 písm. e) ZVZ
Státní příspěvková organizace
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Nezisková organizace zřízená organizační složkou státu.
Statutární orgán - ředitel
Plat - omezení tabulkou
Státní příspěvková organizace nemá vlastní majetek, hospodaří s majetkem státu, který jí byl svěřen. Rozpočtová pravidla určují možnosti úhrady výdajů na činnost příspěvkové organizace - příspěvek ze státního rozpočtu, dotace apod. Povinnost mít vyrovnaný rozpočet, v případě ztráty tato uhrazena z rezervního fondu či ze státního rozpočtu. Nesmí přijímat půjčky a úvěry. Za závazky příspěvkové organizace ručí stát
Státní příspěvková organizace by byla veřejným zadavatelem - musela by soutěžit veškeré dodávky zboží a služeb
Příspěvková organizace kraje
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Nezisková organizace zřízená krajem
Statutární orgán - ředitel
Plat - omezení tabulkou
Kraj předává svůj majetek příspěvkové organizaci k hospodaření, ale dál zůstává vlastníkem. Možnost poskytovat příspěvek k rozpočtu kraje, případně dotaci. Oproti výše uvedeným subjektům nemohou aktuálně odepisovat hmotný majetek podle zákona č. 586/1992 Sb., ovšem v legislativním procesu je změna
Příspěvková organizace kraje by byla veřejným zadavatelem - musela by soutěžit veškeré dodávky zboží a služeb
Zabezpečení nestátním provozovatelem
Jedná se o současný model, kdy převážná část základen je provozována nestátními provozovateli. V následující tabulce je provedeno zhodnocení silných stránek a rizik této varianty:
Silné stránky
Rizika
· relativně dlouhodobé zkušenosti
· v praxi ověřená funkčnost tohoto řešení
· výběr dodavatele pomocí otevřeného výběrového řízení vede obvykle k nižším nákladům
· nemožnost přímého ovlivnění parametrů fungování služby (např. změna počtu stanovišť, změna jejich režimu musí být vždy předmětem nové veřejné zakázky)
· časově omezený smluvní vztah nevytváří dostatečný tlak na kvalitu služby (např. nedostatečná motivace k obměnám a modernizaci techniky)
· nelze efektivně řešit dlouhodobá personální rizika
· toto řešení neposkytuje dlouhodobou stabilitu (tendr na dodavatele služby je vždy časově omezený, může docházet ke změnám provozovatelů, případně se v novém tendru nemusí přihlásit žádný uchazeč)
· v případě úpadku soukromého provozovatele bude nutné hledat provizorní řešení a může být ohrožena kvalita služby
Doporučení preferované varianty
Po zhodnocení silných stránek i rizik jednotlivých variant hodnocených v předchozí kapitole doporučuje expertní pracovní skupina realizovat variantu zabezpečení LZS státem a to
· 1 základna (Plzeň) - přímým zajištěním resortem MO,
· 1 základna (Praha) - přímým zajištěním resortem MV,
· 8 zbylých základen – nově zřízeným státním podnikem.
Základní charakteristiky této právní formy (státního podniku) jsou uvedeny dále.
Založení státního podniku
Postavení a právní poměry státního podniku jsou upraveny zákonem č. 77/1997 Sb., o státním podniku. Státní podniky slouží k uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů. Provoz letecké záchranné služby lze bezesporu podřadit pod takto stanovené cíle, přičemž je záhodno, aby budoucí státní podnik kromě samotného provozu LZS zajišťoval i další související činnosti, jakými je například výcvik pilotů. Takováto činnost může být provozována i na komerční bázi pro třetí subjekty.
Zákon o státním podniku upravuje podmínky založení a vzniku státního podniku. Zakladatelem je stát, ale tuto funkcí jménem státu zastává ministerstvo, pod které připadá oblast, kterou se podnik zabývá. Státní podnik může být založen pouze po schválení vládou. V případě letecké záchranné služby by zakladatelem bylo Ministerstvo zdravotnictví České republiky.
Hlavním dokumentem pro založení státního podniku je zakládací listina. Ta obsahuje údaje jako ministerstvo, které vykonává funkci zakladatele, obchodní jméno a sídlo, hlavní předmět podnikání, výši kmenového jmění, ocenění majetku, se kterým má podnik právo hospodařit, informace o orgánech státního podniku atd. Podnik vzniká zápisem do obchodního rejstříku.
Zakladatel podniku disponuje vůči podniku řadou pravomocí a povinností, avšak vždy může vykonávat jen taková práva, která mu přiznává zákon. Zakladatel tak rozhoduje o založení, sloučení či rozdělení podniku. Taktéž jmenování a odvolávání ředitele a členů dozorčí rady je v jeho kompetenci. Kontroluje, zda podnik hospodaří účelně a slouží k tomu, k čemu byl založen. Má právo vyžadovat informace o hospodaření, schvaluje účetní uzávěrku a určuje rozdělení zisku, mimo jiné rozhoduje o použití prostředků z fondu zakladatele. Vydává také statut podniku, který plní funkci vnitřního předpisu podniku. Pokud dojde k zrušení podniku, přebírá likvidační majetek, který poté přejde zpět do finančních aktiv státu.
Orgány státního podniku
Orgány státního podniku tvoří ředitel a dozorčí rada.
Statutárním orgánem státního podniku je ředitel, který činí právní úkony, stará se o řízení podniku a rozhoduje o záležitostech podniku, vyjma těch, které jsou v kompetenci zakladatele. Ředitel vydává organizační řád podniku, který upravuje vnitřní organizaci podniku. Vnitřní organizace podniku a organizace vnitřního řízení je ve výhradní působnosti podniku, včetně otázky odměňování zaměstnanců podniku. Z právního hlediska zakladatel neovlivňuje vnitřní organizaci podniku s výjimkou jeho založení, kdy v rámci souhlasu vlády bývá zpravidla předkládána organizační struktura. Podnik může stanovit, které vnitřní organizační jednotky se zapíší do obchodního rejstříku jako odštěpné závody. Ředitel poskytuje informace o chodu podniku dozorčí radě. Ředitele jmenuje ministr, nebo vláda, v případech kdy si to vyhradí.
Kontrolním orgánem je dozorčí rada, která se stará o schvalování zásadních otázek týkajících se rozvoje podniku a majetku státu, se kterým je podnik oprávněn hospodařit. Projednává výroční zprávu, finanční plán, zřizování fondu, dohlíží na činnost ředitele atd.
Minimální počet členů dozorčí rady je stanoven na tři, jednu třetinu dozorčí rady musí tvořit osoby z řad zaměstnanců, které si zvolí mezi sebou sami zaměstnanci. Ostatní členy jmenuje a odvolává zakladatel. Dozorčí rada na svých zasedáních jedná podle jednacího řádu, stanoveného zakladatelem, na zasedání je zvolen předseda, který poté podepisuje zápis ze zasedání dozorčí rady. Členství v dozorčí radě může být bezplatné či může být členům poskytována odměna. V případě letecké záchranné služby si lze představit, že by na základě dohody (memoranda) mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a Asociací krajů ČR v dozorčí radě zasedali rovněž odborníci navržení právě Asociací – je však nutné, aby členové dozorčí rady vždy prošli Vládním výborem pro personální nominace.
Fondy státního podniku a daňová povinnost
Státní podniky získávají prostředky především ze své podnikatelské činnosti. Zisk státního podniku podléhá dani z příjmu právnických osob. Na druhé straně mohou být schváleny dotace od státu do podniku, jak stanoví zákon č 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech státu. Podnik je povinen vytvářet tři peněžní fondy – rezervní fond, fond kulturních a sociálních potřeb a fond zakladatele, pokud o vytvoření tohoto fondu zakladatel rozhodne. Podnik musí odvádět část zisku do rezervního fondu, který slouží ke krytí ztrát a rizik.
Pokud se zakladatel rozhodne vytvořit fond zakladatele, je podnik povinen převést do něj zakladatelem určenou část nerozděleného zisku z minulých let, použitelného zisku podniku a pokud podnik vytváří další fondy, kromě rezervního a fondu sociálních a kulturních potřeb, tak i z nich. Tyto finanční prostředky mohou být převedeny do státního rozpočtu nebo použity na potřeby podniku, opět záleží na rozhodnutí zakladatele.
Majetek státního podniku
Státní podnik hospodaří vlastním jménem a na vlastní odpovědnost s majetkem státu. Za kmenové jmění podniku je považován obchodní majetek podniku, který je definován „jako souhrn věcí, práv a jiných majetkových hodnot státu, s nimiž má podnik právo hospodařit“, zapisuje se do obchodního rejstříku, včetně minimální výše, kterou je podnik povinen zachovat. V praxi by Ministerstvo zdravotnictví ČR bylo tím subjektem, který by prvotně nakoupil potřebný majetek k provozu LZS (nemovitosti, vrtulníky apod.), se kterým by následně nový státní podnik hospodařil.
Lze si představit, že Zakladatel je oprávněn vymezit v zakládací listině tzv. určený majetek, se kterým podnik smí nakládat pouze se souhlasem zakladatele a taktéž se zapisuje do obchodního rejstříku. Může jít o nemovitosti (například základny LZS), movité věci (vrtulníky) apod. Vymezení určeného majetku může zakladatel měnit, vyžadují-li to potřeby podniku.
Státní podnik ručí za závazky svým majetkem, kromě určeného majetku. Pokud státní podnik nabude majetek od jiného subjektu než je stát, nabývá ho pro stát a získává právo s ním hospodařit. Zastavit majetek smí státní podnik jen s předchozím souhlasem zakladatele. Odejmout majetek státnímu podniku může zakladatel pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem.
Kontrola hospodaření
Kontrolu uvnitř státního podniku provádí dozorčí rada, resp. interní audit. Státní podnik rovněž zřizuje výbor pro audit, kterému je interní audit podřízen.
Na státní podniky se vztahuje i zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, přičemž kontrolu vykonává ministerstvo, které plní funkci zakladatele, v případě LZS by to tedy bylo Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Dalším kontrolním orgánem pro hospodaření s majetkem státu je Nejvyšší kontrolní úřad.
Na státní podniky se neuplatní rozpočtová pravidla, tudíž nepodléhají režimu porušení rozpočtové kázně.
Hlavní argumenty ve prospěch této právní formy
Dále jsou uvedeny hlavní argumenty pro volbu státního podniku jako vhodné právní formy pro provozovatele LZS:
· samostatně podnikající a hospodařící subjekt;
· silná přímá kontrolní funkce státu – dozorčí rada (možnost obsazení zainteresovanými subjekty – MZ, MF, asociace krajů, asociace ZZS, atd.), nezávislá kontrola NKÚ;
· jasně definovaná pravidla fungování samostatným zákonem o státním podniku;
· značná volnost v oblasti odměňování s možností poskytování smluvních platů;
· možnost hospodařit i s jinými příjmy než jsou peníze ze státního rozpočtu a svoji činnost může spolufinancovat např. i z úvěrů;
· může podnikat i v dalších příbuzných oborech – např. opravy vrtulníků a letadel, vzdělávací činnost atd. a tyto služby poskytovat i pro jiné subjekty a z příjmů spolufinancovat vlastní provoz vrtulníků pro LZS a tím tuto činnost dále zefektivňovat.
Kalkulace nákladů na LZS
Dále je provedena orientační kalkulace nákladů na provoz LZS, která vychází z údajů získaných vlastním šetřením expertní pracovní skupiny. Jedná se pouze o odhad nákladů realizovaných při provozování LZS v dlouhodobém časovém horizontu a to za uvedených předpokladů.
Současně je zde uvedeno i předpokládané materiálně-technické a personální vybavení nezbytné pro provozování LZS v definovaném rozsahu (8 základen), které by si musel nově založený subjekt zajistit.
Všechny uvedené částky jsou bez DPH a kalkulace neřeší inflaci ani vývoj hodnot v čase.
Výchozí údaje
Pro 8 základen je nutné počítat s pořízením 10 vrtulníků
10
vrtulníků
1 vrt. / 1 základna (tj. 8 vrt.),
1 vrt. je průměrně v opravě (roční servis 1 vrt. trvá 4 týdny)
a 1 vrt. náhradní pro případ poruchy resp. Výcvik
6x stanoviště ve dne, 2x stanoviště 24h
8
základen
Počet hodin ročně na 1 stanoviště
410
let. hodin/rok/stanoviště
Počet hodin mimo LZS (údržba, atd.) na 1 vrtulník
15
let. hodin/rok/vrtulník
Celkem ročně hodin
3 430
let. hodin/rok
Kurz Kč/EUR
27
Kč/EUR
Cena za vrtulník EC135 v EUR
5 950 000
Eur/vrtulník
Cena vrtulníku objednaného v roce 2016 je 5,35 mil. Eur + zástavba 0,6 mil Eur. Cena za jeden vrtulník 5,95 mil. EUR
Pro porovnání v roce 2004 byla cena vrtulníku 3,3 mil. Eur a v roce 2008 4,2 mil. Eur.
Cena za vrtulník EC135 v Kč
160 650 000
Kč/vrtulník
Doba odepisování vrtulníku
16
let
Zůstatková cena vrtulníku po 16 letech provozu 2 mil. EUR
54 000 000
Kč
Investiční náklady LZS
Položka
Cena za jednotku
Poč.jednotek
Celkem Kč
Vrtulník EC135
160 650 000
10
1 606 500 000
Kontrolně měřící technika, servisní vybavení zákl.
3 000 000
1
3 000 000
Servisní vozidlo se základním vybavením
1 000 000
2
2 000 000
Pracovní oblečení, ochr. pomůcky - piloti
60 000
34
2 040 000
Pracovní oblečení, ochr. pomůcky - technici
12 000
22
264 000
Vybavení základen vč. PHM zařízení
800 000
8
6 400 000
Ostatní vybavení
1 000 000
1
1 000 000
Plošiny, zdroje APU
1 000 000
10
10 000 000
CELKEM
1 631 204 000
Osobní náklady
Pozice
Počet
Měsíční hrubý plat
Roční osobní náklady vč. odvodů SP a ZP
Centrála
Generální ředitel (AM)
1
100 000
1 620 000
Asistentka
1
25 000
405 000
Vedoucí vnitřní správy (vč. Ekonomiky, HR, IT)
1
50 000
810 000
Referent vnitřní správy
3
35 000
1 701 000
Vedoucí údržby (GOM, CAM)
1
50 000
810 000
Mechanik
6
30 000
2 916 000
Vedoucí řízení jakosti (CM, SM)
1
50 000
810 000
Vedoucí letového provozu (FOM, CTM)
1
50 000
810 000
Referent letového provozu
1
35 000
567 000
Stanoviště LZS
Pilot
30
90 000
43 740 000
Technik
24
35 000
13 608 000
Celkem
70
67 797 000
Pozn.
Pro zajištění provozu je minimální personální obsazení 3 piloti a 2 technici na provoz VFR den a 6 pilotů a 4 technici na provoz H24.
Výsledná kalkulace celkových nákladů
Všechny částky jsou bez DPH. Kalkulace neřeší inflaci ani vývoj hodnot v čase.
CELKOVÉ ROČNÍ NÁKLADY NA 10 VRTULNÍKŮ A 8 STANOVIŠŤ
Jednotková cena
CELKEM
Roční odpis vrtulníku
6 665 625
Kč/vrtulník/rok
66 656 250
Odepisuje se rozdíl mezi pořizovací a zůstatkovou cenu
GO komponent v průběhu 16 letého provozu
2 500 000
Kč/vrtulník/rok
25 000 000
Při uvažované době používání 16 let je nutné v průběhu životnosti provést GO komponentů v ceně cca 40 mil. Kč
Vrtulník bude mít za těch 16 let nalétáno 16x343 = cca 5.500 hod
Modernizace v průběhu 16 letého provozu
1 000 000
Kč/vrtulník/rok
10 000 000
Při uvažované době používání 16 let je nutné v průběhu životnosti provést postupnou modernizaci v ceně cca 16 mil Kč.
Pravidelná údržba 1 vrtulníku dle standardů výrobce, ND
3 500 000
Kč/vrtulník/rok
35 000 000
Údržba cargo háku + vybavení LZS
400 000
Kč/vrtulník/rok
4 000 000
Finanční služby spojené s financováním vrtulníků
0
Pro kalkulaci je počítáno s nulovými náklady, předpokladem je dostatečný vklad při budování entity
Pojištění vrtulníků (3% z pořizovací ceny)
3
% z pořizovací ceny
48 195 000
Cena paliva (bez spotřební daně)
20
Kč/litr
Spotřeba
220
litrů/LH
Spotřeba maziv
100 000
Kč/vrtulník/rok
Náklad na palivo a maziva
16 092 000
Osobní náklady (viz org. struktura)
67 797 000
Opakovací výcvik
80 hodin výcviku na základnu á 28.000 (nákladová cena) + trenažér pro 36 pilotů á 5 hodin á 1510 Eur2 5 258 600
Výcvik nového personálu
průměrně je třeba dodat 1,5 pilota každý rok, doba výcviku 4 roky, průměrné náklady na 1 pilota 10 mil. Kč 15 000 000
Celkem
Kč/rok
Režie (IT, telefony, kancelářský a jiný materiál, vozidla)
2 400 000
Kč/rok
Nájem základny bez energií, vč. hangáru
5 000 000
Kč/rok
Údržba základny včetně vybavení základny
4 500 000
Kč/rok
Energie
2 900 000
Kč/rok
Ostatní
2 100 000
Kč/rok
16 900 000
16 900 000
Celkem
329 898 850
Rezerva na nenadálé výdaje a růst nákladů
32 989 885
Celkové roční náklady
362 888 735
Celkové roční náklady na jedno stanoviště
45 361 092
Pozn. Uvedená cenová kalkulace předpokládá, že potřebný nálet do požadovaného počtu 1.000 hodin v rámci počátečního výcviku nalétá nový pilot v HEMS posádce.
Způsob financování LZS
V rámci činnost pracovní skupiny byla rovněž diskutována otázka způsobu financování budoucího provozu LZS.
První možností je zachovat současný stav, kdy je provoz LZS hrazen z prostředků státního rozpočtu – soukromí provozovatelé na základě uzavřené smlouvy fakturují ministerstvu zdravotnictví, které platí jednak odměnu za držení pohotovosti a dále odměnu za provádění letů, tj. letové hodiny.
Druhou možnost představuje hrazení provozu LZS výhradně z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Tento způsob se však nejeví jako vhodný, především z toho důvodu, že drtivá většina nákladů jsou fixní, spojené s držením pohotovosti na základně. Menšinu naopak tvoří náklady spojené se samotnými leteckými zásahy.
Jako vhodné řešení do budoucna se jeví zachovat pevnou měsíční úhradu pohotovosti na základnu a k tomu stanovit úhradu za prováděné letové minuty. Samotný letecký zásah lze považovat za součást zdravotního výkonu. Bylo by možné uvažovat o vícezdrojovém financování. Fixní měsíční úhrada pohotovosti by byla hrazena ze státního rozpočtu a samotný letecký zásah by byl hrazen zdravotními pojišťovnami z veřejného zdravotního pojištění. Takový systém by mohl zlepšit kontrolu účelnosti provádění letů, neboť dnes je taková kontrola ze strany ministerstva značně obtížná. Ministerstvo zdravotnictví sice platí vyfakturované letové hodiny, ale není uživatelem služeb LZS (tím jsou jednotlivá krajská střediska ZZS), tudíž není schopno efektivně zkontrolovat účelné využití LZS, ani kvalitu poskytnuté služby. Zdravotní pojišťovny by tuto kontrolu naopak zajistit mohly v rámci své revizní činnosti.
Závěr
Cílem činnosti pracovní skupiny bylo shromáždit a analyzovat dostupné relevantní podklady vztahující se k problematice zabezpečení LZS a na základě toho doporučit Vládě České republiky návrh řešení pro období po roce 2020.
Na základě výsledků své činnosti navrhuje pracovní skupina realizovat variantu zabezpečení LZS státem a to
· 1 základna (Plzeň) - přímým zajištěním resortem MO,
· 1 základna (Praha) - přímým zajištěním resortem MV,
· 8 zbylých základen – nově zřízeným státním podnikem.
Pracovní skupina dále upozorňuje na to, že v případě akceptace tohoto doporučení je nezbytné zahájit realizaci, tj. založení státního podniku s velkým časovým předstihem, neboť nezbytné materiální a personální vybavení (zejména pořízení potřebných vrtulníků), ale i získání potřebných oprávnění k provozování této činnosti, je časově velmi náročným procesem, jehož trvání lze odhadovat v délce až 3 roky.
SEZNAM ZKRATEK
V textu dokumentu jsou používány tyto zkratky:
AMC přijatelné způsoby průkazu
AZZS Asociace zdravotnických záchranných služeb
CAT obchodní letecká doprava
HEMS helicopter emergency medical systém
IZS Integrovaný záchranný systém
LZS letecká záchranná služba
MO ministerstvo obrany
MV ministerstvo vnitra
NVIS systém snímání nočního vidění
PHM pohonné hmoty a mazadla
TCM technical crew member
VFR visual flight rules
ZZS zdravotnická záchranná služba