Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNB4B9K2XS najdete zde
쿐놡 > д က ж Ы Ь Э Ю Я а б в г й ӈ ջ ל پ ۟ ހ ߣ ࡔ ࣧ क़ ৪ ૿ ୌ ꗬÁ쀑Ѕ ዸ¿ က ࠀ 忄橢橢ꍝꍝ Ѕ‷줿 줿 鶋⽌ - ⠻ · ᏼ ᏼ Ⅼ ž ⋪ Ą ❖ ❖ ❖ ❪ ❪ ❪ 8 ➢ Ό ⬮ Ԭ ❪ 祴ʰ ず Ǫ ㉄ ㉚ Ɛ ㏪ ㏪ � Z 眇 眉 眉 眉 眉 眉 眉$ 簤ʲ 绖* 眭ȁ ❖ � ʶ � 眭 ⏮ ⏮ ㏪ ㏪ ꤸ 礮 ɐ ⏮ ɴ ㏪ ❖ ㏪ 眇 眇 ؾ 忻Ѹ ♢ ô 泗 ㏪ 燰䴑Ǖ ɨ 摳x 盳 祄0 祴 擫߬ 缀 ɢ 缀ð 泗 缀 ❖ 泗ਜ 眭 眭 祴 缀 ᏼ శ ′ ĺ Ē Ѕ
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)
(k návrhu zákona o lobbování a návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování)
Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údajeNázev návrhu zákona: zákon o lobbování a zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbováníZpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministr spravedlnostiPředpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte:
01/2021 / 01/2022Implementace práva EU: NE2. Cíl návrhu zákonaCílem předloženého návrhu zákona o lobbování a návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování, je zvýšení transparentnosti lobbistické činnosti a posílení veřejné kontroly v této oblasti. Zřízením registru lobbistů a lobbovaných by měl být položen základ k zakotvení lobbování (lobbingu) jako legitimní činnosti, a též k jeho odlišení od lobbování netransparentního. Ukotvením informační povinnosti o lobbistických kontaktech jak na straně lobbistů, tak na straně zákonem definovaného okruhu lobbovaných osob dochází k posílení veřejné kontroly nad kontakty mezi veřejnými funkcionáři a zástupci zájmových skupin. Zavedení institutu lobbistické stopy u návrhů právních předpisů má prohloubit a usnadnit kontrolu veřejnosti nad legislativním procesem.3. Agregované dopady návrhu zákona3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: ANODopady na státní rozpočet bude představovat zřízení registru lobbistů a lobbovaných jako informačního systému veřejné správy. Náklady státního rozpočtu budou spojeny s vytvořením registru, postupným registrováním osob, přijímáním zpráv o činnosti a průběžnou kontrolou údajů. Dohled nad lobbováním bude představovat dopad na rozpočet Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který rovněž bude příslušný k projednávání přestupků a ukládání sankcí. Na státní rozpočet bude také mít dopad rozšíření připravované Sbírky zákonů a mezinárodních smluv o lobbistickou stopu jako přílohu ke každému publikovanému právnímu předpisu.3.2 Dopad na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: ANOZavedení regulace lobbingu v ČR posílí mezinárodní konkurenceschopnost ČR, neboť tato regulace přispěje k vnímání ČR jako státu s vyšší mírou transparentnosti legislativního procesu. 3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: ANODopady na podnikatelské prostředí budou spočívat v povinnosti registrace do registru lobbistů a lobbovaných pro ty podnikatele, jež budou v rámci svých aktivit vykonávat i lobbing. Někteří podnikatelé tak budou muset vynaložit náklady na vyplnění registrace a budou povinni čtvrtletně podávat zprávy o uskutečněném lobbování. Za nedodržení povinností stanovených zákonem o lobbování mohou být sankcionováni.3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): ANONávrh nepočítá s přímým dopadem na územní samosprávné celky. Za nepřímý dopad lze označit skutečnost, že Asociace krajů ČR a zájmové svazy měst a obcí budou podle návrhu považovány za lobbisty s povinnou registrací. Registrovaným zájmovým svazům tak vzniknou náklady spojené s registrací a s plněním pravidelné informační povinnosti.3.5 Sociální dopady: NESociální dopady se nepředpokládají.3.6 Dopady na spotřebitele: NEDopady na spotřebitele se nepředpokládají.3.7 Dopady na životní prostředí: NEDopady na životní prostředí se nepředpokládají.3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: NENavrhované řešení nijak nerozlišuje mezi osobami účastnícími se lobbistických aktivit na základě pohlaví, rasy, vyznání ani jiných diskriminačních důvodů a nepůsobí vůči žádné ze skupin potenciálně zapojených do lobbistických aktivit diskriminačně. 3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: NEDopady na výkon státní statistické služby se nepředpokládají.3.10 Korupční rizika: NENepředpokládá se zvýšení korupčních rizik, naopak úkolem návrhu zákona je zmenšení prostoru pro korupci a omezení některých jejich projevů. 3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: NENávrh se nijak nedotýká otázek bezpečnosti a obrany státu.
DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE
Název
Návrh zákona o lobbování a zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování.
Definice problému
Lobbing neboli soustavné a cílené prosazování zájmů představuje legitimní součást demokratického procesu ve vyspělých zemích. Měl by být vnímán jako pozitivní a legitimní aktivita. Klíčovými aspekty činnosti lobbisty jsou
reprezentace – lobbista zastupuje členy zájmové skupiny před orgány veřejné správy při formulaci politických cílů a přijímání relevantních politických rozhodnutí;
participace – lobbista zefektivňuje účast osob s podobnými zájmy na politické činnosti;
komunikace – lobbista veřejnému funkcionáři poskytuje informace za účelem ovlivnění přijímaných rozhodnutí;
formulování politiky – úsilím lobbisty je postavit do středu politického zájmu otázky a problémy jím zastupované skupiny, aby byly politicky řešeny;
sledování politiky – lobbista sleduje vládní programy, které jsou relevantní pro jím zastupovanou skupinu, a upozorňuje na jejich nedostatky.
Lobbing je důležitý především z hlediska informační výměny, jelikož přináší těm, kteří rozhodují, informace a vhled do problematiky. Umožňuje ale také přístup zájmových skupin a lobbistů k tvorbě a implementaci veřejných politik.
Základní a zcela klíčovou podmínkou toho, aby všechny výše popsané funkce a role lobbistů bylo možné označit za legitimní, je, že budou vykonávány transparentně a pod veřejnou kontrolou. Není žádný rozumný a legitimní důvod pro to, aby zájmové skupiny, lobbisté nebo jejich klienti svou činnost, která ovlivňuje veřejné záležitosti, skrývali či zastírali. A pokud by otevřenost v lobbistické činnosti měla být určitým záměrům na obtíž, je zcela oprávněné se domnívat, že takové záměry nejsou v souladu s veřejným zájmem a představují riziko, že konkrétní legislativní či rozhodovací proces bude těmito netransparentními záměry negativně ovlivněn. Jde o opakující se problém, který zatím nebyl vyřešen nebo dostatečně zredukován. Na tomto místě lze odkázat na problematiku novelizace zákona o elektronických komunikacích, která zákonodárnými sbory nebyla v roce 2016 schválena, přestože navrhované změny byly podporovány jak sektorovým regulátorem, Českým telekomunikačním úřadem, tak i ministrem průmyslu a obchodu. V této souvislosti vyšlo najevo, že pozměňovací návrhy právní regulace jsou připravovány zájmovými sdruženími podnikatelů působících v regulovaném segmentu.
Působení na představitele veřejné moci s cílem ovlivnit jejich rozhodování neprobíhá vždy transparentně a podle jasných pravidel, což přináší riziko ohrožení veřejného zájmu a upřednostnění zájmů osobních, skrytých či parciálních. Lobbing ve své netransparentní podobě je pak provázen jevy jako je nepřípustné ovlivňování (včetně nepřímého úplatkářství), nekalá soutěž, střet zájmů, politická korupce ve formě tzv. regulatory capture (zajetí regulátora), které nepříznivě dopadají na veřejný zájem, veřejné politiky, jakož i na ekonomiku, atd. O riziku vzniku stavu regulatory capture vlivem působení netransparentního lobbingu svědčí rovněž Analýza vlivu herního průmyslu na možná rizika korupčního jednání v rámci veřejné správy a návrh řešení vypracovaná ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu v červenci 2017. Analýza identifikuje, jak byl v minulosti regulační orgán v oblasti provozování hazardu ovlivněn prostřednictvím nestandardních personálních vazeb mezi zástupci společností působících na tuzemském hazardním trhu a Odborem státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Ministerstva financí. Analýza rovněž upozornila na problém tzv. revolving doors (otáčivých dveří), kdy do vlivných pozic na Ministerstvu financí byly jmenovány osoby předtím angažované v herním průmyslu, což vzbuzovalo pochybnosti o jejich nestrannosti. Po ukončení svého působení ve veřejné správě byly opět zaměstnány společnostmi aktivními v oblasti herního průmyslu.
To, že k uvedeným negativním jevům v souvislosti s lobbingem dochází i v ČR, dokumentuje dále např. Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2015, v níž se konkrétně uvádí: „Stejně jako v předchozích letech zaznamenala BIS i v roce 2015 projevy nelegitimního lobbingu v legislativním procesu i ve výkonu státní správy. Jeho častým cílem byly opět normy a rozhodování týkající se energetiky a zdravotnictví. Pro tato odvětví jsou charakteristické atributy, které vytvářejí podmínky pro lobbing – silná státní regulace, velký objem veřejných financí a silný privátní zájem na jejich využití. V oblasti energetiky byla cílem nelegitimních lobbistických zájmů zejména pravidla podpory a kontroly některých zdrojů energie. Ve zdravotnictví šlo zejména o legislativu upravující úhrady za léky a zdravotnické prostředky, ale i o konkrétní rozhodnutí regulatorních orgánů v této oblasti.“
Ve většině evropských zemí občané obecně nemají přístup k informacím týkajícím se lobbistické činnosti, což přispívá k jeho celkově negativnímu vnímání ze strany veřejnosti. To dokládá i studie Transparency International ČR z roku 2014, která se zabývala problematikou lobbingu v ČR. Upozorňuje na skutečnost, že lobbing, byť je považován za součást legislativního a rozhodovacího procesu, nemá dobrou pověst. V české společnosti je převážně hodnocen negativně a označován za neprůhledný, neveřejný a zákulisní. Třebaže zde již bylo několik pokusů o jeho regulaci, nebyl dosud reálně využit možný potenciál regulace, případně seberegulace, ke změně tohoto stavu.
Obdobná je však i situace v ostatních zemích. A proto se i mezinárodní organizace jako Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), Rada Evropy (RE) nebo Skupina států proti korupci (GRECO) této problematice věnují, sledují praxi v jednotlivých zemích a vydávají doporučení pro členské státy s cílem posilovat transparentnost a integritu veřejného sektoru a procesů přijímání politických rozhodnutí. V posledních několika letech tak byl přijat zákon regulující lobbing či lobbisty např. v Maďarsku (2010), Slovinsku (2010), Rakousku (2012), Velké Británii (2014) a Irsku (2015).
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Lobbing v současnosti žádnou zvláštní právní úpravu nemá, ačkoliv v posledních letech se v souvislosti s kauzami netransparentního ovlivňování politických rozhodnutí několik snah o regulaci tohoto fenoménu objevilo. Jednalo se jak o legislativní návrhy poslanecké, tak vládní. Žádný z nich však nebyl přijat a styky politiků a vrcholných veřejných funkcionářů s lobbisty tak nadále nejsou výslovně regulovány právní úpravou. V následujícím textu budou shrnuty předešlé návrhy na regulaci lobbistické činnosti, jež nebyly úspěšné.
Dosavadní pokusy o právní regulaci lobbingu a etického kodexu poslance v ČR
Komplexní regulace lobbingu
V září 2009 byl v rámci poslanecké iniciativy Bohuslava Sobotky a Jeronýma Tejce předložen návrh zákona o lobbingu (sněmovní tisk 832, 5. volební období). Hlavní inspiraci zde představoval slovenský vládní návrh zákona z roku 2005, který v mnohém vycházel z tehdejší právní úpravy lobbingu v USA. Podle předkládaného návrhu by se z lobbingu stala regulérní volná živnost. Profesionální lobbisté, pro které představuje lobbing hlavní zdroj příjmů, by museli získat živnostenské oprávnění, registrovat se do veřejného seznamu Ministerstva vnitra a každého čtvrt roku hlásit vykonané lobbistické aktivity. Lobbing byl v návrhu definován jako kontakt nebo pomoc k jeho uskutečnění; účelem kontaktu bylo stanoveno ovlivňování přípravy obecně závazných právních předpisů a příprava koncepčních, strategických a plánovacích dokumentů. Vyšší transparentnosti lobbistické činnosti mělo být dosaženo ukotvením ohlašovací povinnosti jak ze strany lobbistů, tak i lobbovaných veřejných funkcionářů. Lobbovanými osobami byli stanoveni poslanci, senátoři, ministři a vedoucí ústředních správních úřadů, kteří by měli dle návrhu povinnost evidovat veškeré své kontakty s lobbisty. Lobbing tak měl být regulován pouze na centrální úrovni, nikoli na úrovni krajů či obcí. Za porušení povinností měla lobbistovi hrozit pokuta od živnostenského úřadu včetně možnosti odnětí živnostenského oprávnění (zákaz výkonu lobbingu) a veřejnému funkcionáři pokuta podle zákona o střetu zájmů. Dále návrh uváděl taxativní seznam vrcholných veřejných funkcionářů, kteří by museli periodicky podávat zprávu o svém pracovním programu, schůzkách s lobbisty atd. Jednalo by se tak o obdobu veřejného diáře, v němž by veřejní funkcionáři evidovali svůj program a schůzky zpětně. Motivačním opatřením k dodržování regulace lobbingu měla být pro lobbisty privilegovaná pozice při návštěvách v Parlamentu, kdy by lobbisté při pohybu v Poslanecké sněmovně (dále jen „PSP“) a Senátu fungovali ve stejném režimu jako novináři, měli by přístup na schůze výborů, komisí, podvýborů a dále i přístup na jednání výborů krajů a obcí. Tento návrh regulace však sklidil při projednávání v prvním čtení v PSP značnou kritiku z hlediska své praktické funkčnosti a vymahatelnosti, proto bylo doporučeno jeho přepracování a opětovné předložení.
V únoru 2010 byl za podpory několika dalších parlamentních stran předložen druhý (přepracovaný) návrh zákona o lobbingu (sněmovní tisk 994, 5. volební období), tentokráte s větší poslaneckou podporou. Regulován měl být soustavně vykonávaný lobbing, který byl definován jako více než tři realizované lobbistické kontakty za kalendářní čtvrtletí. Lobbing měl být opět regulován pouze na centrální úrovni, ne na úrovni krajů či obcí, přičemž za lobbing bylo označeno ovlivňování přípravy obecně závazných právních předpisů a příprava koncepčních, strategických a plánovacích dokumentů. Orgánem odpovědným za vedení seznamu lobbistů a lobbistických kontaktů mělo být znovu jako u předchozího návrhu Ministerstvo vnitra. Registrovaní lobbisté měli při pohybu v PSP a Senátu mít stejný režim jako novináři, tedy měli mít přístup na schůze výborů, komisí, podvýborů a dále i na jednání výborů krajů a obcí. Oproti předchozímu návrhu obsahoval tento navíc možnost lobbisty vystoupit s příspěvkem na jednání orgánů komor Parlamentu, navrhne-li to člen orgánu, a možnost požadovat zveřejnění stanoviska lobbisty na internetových stránkách příslušného orgánu veřejné moci. Lobbistické kontakty s poslanci a senátory měly být oznamovány mandátovým a imunitním výborům (MIV) obou komor Parlamentu, přičemž této povinnosti odpovídala povinnost lobbovaných, vyjmenovaných v taxativním seznamu vrcholných veřejných funkcionářů, periodicky podávat zprávu o svém pracovním programu, schůzkách s lobbisty atd. Poslanci a senátoři měli tuto povinnost plnit vůči příslušnému MIV, ostatní veřejní funkcionáři vůči Ministerstvu vnitra. Rozšířena byla i povinnost veřejných funkcionářů podávat oznámení o činnostech dle zákona o střetu zájmů, a to na asistenty poslanců a senátorů. Potřeba zaznamenání tzv. legislativní stopy byla vtělena do nové povinnosti zakotvené v Jednacím řádu PSP uvádět seznam všech osob, které se podílely na přípravě návrhu zákona, a povinnost náležitě odůvodňovat poslanecké návrhy zákona, zhodnotit jejich dopady (např. sociální a ekonomický), soulad s právními předpisy atd. Ačkoliv návrh prošel třetím čtením v Poslanecké sněmovně úspěšně, načasování těsně před volbami nebylo nakonec pro přijetí samotného zákona příznivé a Senát jej zamítl v červnu 2010.
Práce na regulaci lobbingu pokračovaly na jaře 2011, kdy proběhly čtyři kulaté stoly k této problematice – tzv. expertní stoly o lobbingu, organizované Respekt Institutem, poslankyní Lenkou Andrýsovou a Sociologickým ústavem Akademie věd ČR. Závěry z těchto kulatých stolů obsahovaly konkrétní doporučení pro Ministerstvo vnitra, které mělo připravit vládní návrh zákona.
Za vlády Petra Nečase byl v návaznosti na uskutečněné odborné debaty v roce 2012 připraven návrh zákona o lobbingu. Jednalo se však o variantní návrh zákona, jenž nenesl jednoznačné řešení dané problematiky. Povinnost registrace lobbistů byla stanovena na uskutečněný čtvrtý, resp. pátý lobbistický kontakt za kalendářní čtvrtletí. Lobbing byl tedy charakterizován jako pravidelně vykonávaná činnost; vymezení lobbingu bylo uvedeno v několika variantách (různé kombinace legislativního procesu a rozhodovacího procesu na centrální či místní úrovni). Mezi adresáty lobbingu měli být zahrnuti představitelé moci výkonné a zákonodárné, navrhováno však bylo rovněž rozšíření i na představitele územních samosprávných celků (variantně tak byli zahrnuti jak vedoucí zaměstnanci ve státní správě, tak asistenti a poradci poslanců, senátoři, členové vlády, starostové, zastupitelé, ředitelé krajských úřadů a další). Jako dohledový orgán pro oblast lobbingu byl navrhován Úřad pro veřejný dohled nad financováním politických stran a politických hnutí nebo vytvoření nové funkce zvláštního parlamentního zmocněnce pro kontrolu lobbingu (zde byla patrná inspirace kanadským vzorem regulace lobbingu na parlamentní úrovni). Dle návrhu tak měl vzniknout registr lobbistů, do kterého by lobbisté měli povinnost předkládat finanční zprávy či výroční zprávy. Registrovaní lobbisté by měli přístup k materiálům týkajícím se legislativního procesu. Návrh obsahoval navíc i opatření proti tzv. revolving doors, kdy by lobbovaní (veřejní funkcionáři) nesměli po dobu dvou let od skončení funkce vykonávat lobbing. Rozšířena byla opět i povinnost podávat oznámení o činnostech dle zákona o střetu zájmů, a to na asistenty poslanců a senátorů. I v tomto návrhu byla upravena tzv. legislativní stopa, nová povinnost stanovená Jednacím řádem PSP, a to uvádět seznam osob, které se podílely na přípravě návrhu zákona a povinnost odůvodňovat poslanecké návrhy zákona, zhodnotit jejich dopady atd. Nakonec však bylo od regulace lobbingu prostřednictvím speciálního zákona v květnu 2013 upuštěno, zejména z důvodu množství připomínek obdržených v rámci mezirezortního připomínkového řízení, které nebylo možné pro jejich vzájemnou rozpornost vypořádat.
Následně byl v roce 2013 předložen materiál zpracovaný Úřadem vlády České republiky, který shrnoval možnosti řešení regulace lobbingu jinak než speciálním zákonem. Navrhováno bylo zavedení otevřeného systému eKLEP pro širokou veřejnost, realizace projektů eSbírka a eLegislativa, návrh etického kodexu poslance a senátora, zhodnocení korupčních rizik navrhovaných právních předpisů (tzv. Corruption Impact Assessment, CIA), novelizace jednacích řádů PSP a Senátu, zavedení lobbingu jako živnosti a vytvoření registru lobbistů v rámci živnostenského rejstříku, dočasné omezení výkonu lobbingu u bývalých veřejných funkcionářů. Některá z těchto opatření již byla realizována (otevření eKLEP veřejnosti, zavedení zhodnocení korupčních rizik) či se v jejich realizaci pokračuje (projekt eSbírka a eLegislativa).
V listopadu 2013 byl v návaznosti na předchozí snahy o regulaci lobbingu skupinou poslanců předložen návrh novely zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (provedená zákonem č. 265/2014 Sb.). Jeho cílem bylo zakotvit povinnost zaznamenávat do důvodové zprávy k zákonu tzv. legislativní stopu v podobě seznamu všech osob, které se na tvorbě legislativního textu v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně podílely. Dále měl být prodloužen interval mezi druhým a třetím čtením, aby měli poslanci dostatečnou dobu k seznámení se s projednávaným materiálem. Jednání orgánů Poslanecké sněmovny (s určenými výjimkami z důvodu utajovaných informací či bezpečnosti státu atd.) měla být nově a priori veřejná, aby byla lépe umožněna účast veřejnosti, a tím pádem veřejná kontrola a transparentnost projednávání. Návrh zákona rovněž zaváděl povinnost zpracovávat k poslaneckému návrhu zákona hodnocení CIA a RIA a dále cílil na odstranění neprůhledného rozdělování finančních prostředků pomocí pozměňovacích návrhů k zákonu o státním rozpočtu. Nakonec však byly z návrhu schváleny pouze dílčí změny, týkající se prodloužení doby mezi druhým a třetím čtením návrhu zákona, zveřejňování podrobnějších informací o jednání a hlasování ve výborech PSP a obecná povinnost odůvodňovat podávané pozměňovací návrhy, avšak bez bližšího konkretizování obsahu odůvodnění a jeho složek.
Regulace přijímání darů
V průběhu předchozích let nebyla navrhována a v současné době tak neexistují žádná pravidla upravující přijímání darů veřejnými funkcionáři. Není nijak stanoveno, jaké dary a výhody může poslanec, senátor či jiný veřejný funkcionář (např. člen vlády) přijmout, a ve kterých případech by je měl odmítnout. Dle platné právní úpravy, obsažené v zákoně o střetu zájmů, má veřejný funkcionář dle § 11 povinnost v oznámení o příjmech a závazcích evidovat dary, jejichž hodnota v jednotlivém případě přesáhne 10 000,- Kč, a pokud tyto ostatní příjmy (tj. kromě příjmů, na které má nárok v souvislosti s výkonem funkce) v kalendářním roce přesáhnou 100 000,- Kč. Tato oznámení se však podávají zpětně vždy za období jednoho roku a maximální výše pokuty v případě, že je tato povinnost určitým způsobem porušena, je 50 000,- Kč (tato horní hranice se však v praxi příliš nevyskytuje a peněžité sankce za nesplnění povinnosti jsou správními orgány udělovány zřídka). Povinnost poctivě a pravdivě uvádět veškeré obdržené dary tak není v praxi efektivně vynucována.
V rámci novely zákona o střetu zájmů byla schválena centralizace registru oznámení a snazší přístup veřejnosti k podaným oznámením. Regulace oznamování darů se však přijetím novely nijak podstatně nemění.
Etické kodexy
Návrh na vytvoření dobrovolného Etického kodexu poslance předložil předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek již v listopadu 2005. V souladu s tímto kodexem by se poslanec např. na půdě Parlamentu mohl setkat pouze s registrovaným lobbistou. Kodex upravoval např. vztahy politiků s lobbisty, přijímání darů či zaměstnávání rodinných příslušníků. Jelikož se k němu přihlásilo jen několik málo poslanců, nepodařilo se jej do praxe prosadit.
Vláda Petra Nečase si v rámci úkolu č. 5.7 Strategie vlády v proti korupci na období let 2011 a 2012 uložila zpracovat návrh vzorového etického kodexu poslance. Místopředsedkyně vlády a předsedkyně Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí za tímto účelem vytvořila pracovní skupinu složenou ze zástupců politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. V únoru 2013 předložila pracovní skupina finální znění návrhu etického kodexu poslance tehdejší předsedkyni Poslanecké sněmovny k dalšímu využití. Dle návrhu měl poslanec vykonávat svůj mandát pod veřejnou kontrolou, a poskytovat tak veřejnosti informace o výši příjmů spojených s výkonem mandátu a o jednáních, která uskutečnil v souvislosti s legislativním procesem. Poslanec měl uvádět u předkládaných legislativních návrhů legislativní stopu, tj. informaci, zda návrh předložil na žádost či doporučení jiné osoby a zda byl jeho návrh konzultován se zástupci zájmových skupin. Poslanec měl včas a řádně odevzdávat oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích, a to v souladu se zákonem o střetu zájmů. V návrhu byla také upravena problematika darů – při výkonu svých povinností by neměl poslanec přijímat žádné dary, ledaže by byla hodnota tohoto daru nižší než 5 000,- Kč a dar byl projevem zdvořilosti. Kontrolu nad dodržováním etického kodexu měla vykonávat Etická komise. Ta by po šetření potenciálního pochybení vydala usnesení, ve kterém by uvedla, zda poslanec porušil či neporušil kodex, a toto usnesení by bylo následně zveřejněno na internetu. Zpracovaný a předložený návrh byl zaslán do Poslanecké sněmovny, která jej však v plénu do konce funkčního období neprojednala.
Způsoby právní regulace lobbingu v zahraničí
V posledních několika letech došlo k přijetí zákonů regulujících lobbing či lobbisty např. v Maďarsku (2010), Slovinsku (2010), Rakousku (2012), Velké Británii (2014) nebo Irsku (2015). Přidaly se tak ke skupině zemí, které regulaci lobbingu zavedly již dříve (např. USA, Německo, Nizozemsko, Francie).
Je rovněž důležité zmínit, že právní úprava lobbování v evropských státech osciluje mezi americkým a evropským modelem, které vyplývají z rozdílných politických systémů a rozdílů historických. Zatímco americká politika je polarizovaná kolem dvou hlavních stran, evropské země mají obvykle politický systém více stran a odlišný je i volební systém. Velmi důležitým rozdílem je způsob zapojení zájmových skupin a občanské společnosti při tvorbě politiky. Americký systém zapojení zájmových skupin může být charakterizován jako systém konkurenční bez privilegovaných korporací, zatímco v evropských zemích je běžné, že některé korporace (např. odbory, průmyslové svazy) spolupracují s vládami na bázi tripartitních dohod.
I tradice lobování je odlišná: profesionální lobbing samotný je typičtější pro americkou spíše než pro evropskou politiku. V evropských poměrech existuje vícero „přístupových“ bodů k tvůrcům politik, což vede k potřebě při lobbistické činnosti postihovat více cílů. Jsou samozřejmě i další rozdíly způsobené diferencemi mezi pluralistickým a více korporativistickým systémem.
Nejčastěji je regulován lobbing zaměřený na legislativní i exekutivní složku moci (Rakousko, Irsko, Litva, Polsko, Slovinsko, EU). Pokud si však formální pravidla vytváří pouze jedna složka, je lobbing regulován jen ve vztahu k ní (legislativní složka – Francie, Německo, Nizozemsko; exekutivní složka – Velká Británie, Austrálie). Například v USA je regulován na federální úrovni, ale také na úrovni jednotlivých států. In-house lobbisté (osoby vykonávající lobbing v rámci práce pro svého zaměstnavatele) vč. neziskových organizací jsou do regulace zahrnováni spíše méně (EU, Rakousko, Kanada, USA).
V následující části jsou představeny některé zahraniční právní úpravy oblasti lobbingu (Rakousko, Slovinsko, Polsko, Irsko, Evropská unie). Pro představení právních úprav bylo vycházeno z materiálů a odpovědí, které byly poskytnuty zahraničními institucemi odpovědnými za oblast právní regulace lobbingu, analýzami mezinárodních organizací a neziskových organizací a studie Parlamentního institutu Zákonná úprava lobbingu ve vybraných zemích.
Rakousko
Rakousko přijalo právní úpravu v oblasti lobbingu – zákon o zajištění transparentnosti při výkonu politických a ekonomických zájmů v roce 2012.
V případě rakouského zákona je za lobbing považován veškerý organizovaný a strukturovaný kontakt s veřejnými funkcionáři s cílem ovlivnit jejich rozhodování ve prospěch klienta. Rakouský zákon míří na veřejné funkcionáře v legislativní i exekutivní složce moci, a to i na úrovni spolkových zemí. Mezi další lobbované osoby jsou zařazeni soudci a úředníci a zaměstnanci vykonávající činnosti pro orgány spolku, spolkových zemí a obcí.
Za lobbistu je považována osoba, která vykonává svou činnost jako samostatně výdělečná osoba nebo jako zaměstnanec lobbistické společnosti (tj. společnost, která za úplatu vykonává lobbistickou činnost ve prospěch klienta). Do definice lobbisty spadají také in-house lobbisté, například sdružení několika osob nebo také samosprávné orgány (zde patří např. také profesní komory), které mohou hájit společný zájem svých členů. Mezi lobbované osoby patří podle zákona jak legislativní, tak exekutivní složka moci, ale také úředníci na národní i spolkové úrovni. Některé zájmové skupiny, jako např. politické strany nebo církve, nejsou zahrnuty v pravidlech pro regulaci lobbingu.
Podmínkou pro výkon lobbingu je registrace lobbistů do registru, který je veden Spolkovým ministerstvem spravedlnosti. Lobbisté jsou však rozdělení do skupin A až D (profesionální, in-house, profesní komory), na které se vztahují odlišná pravidla. Pro každou z těchto skupin je určen jiný rozsah informací zveřejňovaných při registraci. Nejrozsáhlejší množství údajů poskytují profesionální a korporátní lobbisté, kteří spadají do skupin A a B. Skupinu označenou jako C a D pak tvoří územní samosprávné celky, profesní komory, zájmové skupiny a asociace. Do registru lobbistů je možné se zaregistrovat skrze určené webové stránky. Lobbistické společnosti, které jsou zaregistrovány v registru lobbistů, musí na svých webových stránkách zveřejňovat etický kodex.
Registr lobbistů je téměř v celém rozsahu přístupný veřejnosti. Jedinou součástí registru, která není veřejně přístupná (avšak za splnění určitých podmínek a souhlasu dotčeného profesionálního lobbisty nebo konzultanta zpřístupněna být může), jsou záznamy o uskutečněných lobbistických kontaktech profesionálních lobbistů. Tato výjimka z jinak transparentně přístupného registru lobbistů je odůvodněna ochranou soukromí údajů a ekonomických zájmů klientů. Tímto opatřením však dochází k omezení transparentnosti celého registru, přičemž odpovědnost za monitorování podezřelých uskutečněných lobbistických kontaktů přechází pouze na Spolkové ministerstvo spravedlnosti. Lobbované osoby nejsou povinny podávat zprávy o proběhlých lobbistických kontaktech. Pro registraci do registru lobbistů je stanoven poplatek, který se svou výší liší podle skupiny, do které lobbistická společnost nebo lobbista spadá. Pro skupinu A, která zahrnuje lobbistické společnosti, je poplatek stanoven na 630 EUR, pro skupinu in-house lobbistů (B) 210 EUR, a pro skupiny C a D je poplatek stanoven ve výši 105 EUR.
Pravomoc udělování sankcí taktéž spadá do působnosti Spolkového ministerstva spravedlnosti. Při zjištění uskutečnění lobbistického kontaktu bez předchozí registrace je možné udělit finanční sankci ve výši 20 000 – 40 000 EUR. V případě neplnění platných pravidel má Spolkové ministerstvo spravedlnosti možnost zrušit registraci lobbisty, kterému pak není po dobu následujících 3 let umožněna nová registrace. Problematika otáčivých dveří není v rakouské právní úpravě upravena.
Slovinsko
Jedním z dalších států, který patří mezi první, v nichž byla zavedena pravidla pro oblast lobbingu, je Slovinsko. Problematika lobbingu je zakotvena v zákoně o integritě a prevenci korupce z roku 2010, který upravuje i další oblasti, jako například ochranu oznamovatelů nebo střetu zájmů.
Výše uvedený zákon obsahuje definice lobbingu i lobbistů. Lobbingem se rozumí činnost lobbistů, kteří v zastoupení zájmových skupin ovlivňují neveřejným způsobem rozhodnutí orgánů státu a orgánů místní samosprávy a nositelů veřejné moci při diskusi a přijímání předpisů a jiných obecných dokumentů, jakož i na rozhodnutí státních orgánů, orgánů místní samosprávy a nositelů veřejné moci v jiných záležitostech, než které jsou předmětem soudních a správních řízení a jiných postupů prováděných podle předpisů upravujících veřejné zakázky, stejně jako řízení, ve kterých je rozhodováno o právech a povinnostech jednotlivců. Lobbing znamená jakýkoliv neveřejný kontakt uskutečněný mezi lobbistou a lobbovanou stranou za účelem ovlivnění obsahu nebo procesu přijímání výše uvedených rozhodnutí.
Lobbistou je podle slovinského zákona jakákoliv osoba, která vykonává lobbing a která je zapsána do rejstříku lobbistů, nebo také osoba, která vykovává lobbing a je zaměstnancem zájmové skupiny a lobbuje v jejím zájmu, nebo osoba, která je zástupcem této zájmové skupiny. Zákon tak rozlišuje profesionální a in-house lobbisty.
Za lobbované osoby jsou považováni veřejní funkcionáři a státní zaměstnanci zaměstnaní ve státní správě a orgánech místní samosprávy, kteří rozhodují o předpisech anebo se podílejí na jejich přípravě a přijetí. Mezi lobbované osoby jsou zařazeni veřejní funkcionáři v legislativní i exekutivní složce, státní tajemníci, soudci Ústavního soudu i dalších soudů. Dále se právní úprava vztahuje i na poslance Evropského parlamentu, úředníky v evropských a mezinárodních institucích nebo i úředníky slovinské centrální banky. Okruh lobbovaných osob je tak v porovnání s dalšími zeměmi poměrně široký.
První registr lobbistů byl zřízen již v roce 2010 společně se schválením nového zákona o integritě a prevenci korupce. Povinnost registrace do tohoto registru existuje pouze pro kategorii profesionálních lobbistů, což znamená poměrně nízký počet zaregistrovaných osob. In-house lobbisté se do registru neregistrují. Do registru mohou být zaregistrovány pouze fyzické, nikoliv právnické osoby. Registr lobbistů obsahuje o každé zaregistrované osobě následující data – jméno, daňové identifikační číslo, sídlo a jméno společnosti, v níž je zaměstnán, informace, zdali je živnostník nebo zaměstnanec, a oblasti zájmu. Slovinská úprava předpokládá povinnou registraci lobbisty již před prvním lobbistickým kontaktem.
Institucí odpovědnou za vedení a správu registru lobbistů je zvláštní orgán státní správy – Komise pro prevenci korupce (Commission for the Prevention of Corruption, dále jen „Komise“). Komise vydává rozhodnutí o registraci nebo odstranění z registru lobbistů. Registr lobbistů je veřejně dostupný na stránkách Komise.
Zaregistrovaní lobbisté mají povinnost jednou ročně (do 31. ledna za předchozí kalendářní rok) předkládat zprávu o činnosti, která obsahuje poměrně podrobné informace o zaměstnavateli/klientovi, finanční částky za konkrétní služby, eventuálně procentní podíl, cíle a účely lobbingu, kontaktované vládní orgány a činitele, typ lobbingu a techniky použité v daných konkrétních případech, typ a hodnotu darů poskytnutých politickým stranám a na volební a referendové kampaně.
Zákonná úprava přináší dvoustupňový systém zachycování údajů o lobbování. Proto je po veřejných funkcionářích požadováno vyhotovení zprávy o jednání s lobbisty. Veřejní funkcionáři odevzdávají také výroční shrnutí aktivit ze strany profesionálních lobbistů. Podle zákona jsou lobbované osoby povinny vytvořit o dané schůzce záznam s podrobnými údaji pro svého nadřízeného a Komisi a tento záznam postoupit do 3 dnů od termínu jednání s lobbistou. V posledních letech dochází k nárůstu těchto zpráv ze strany lobbovaných. V případě, že lobbovaná osoba zjistí, že lobbista nebyl zaregistrován v seznamu, musí tuto skutečnost oznámit Komisi, a to do 10 dnů od jednání. Stejnou povinnost má lobbovaný i v případě, kdy zjistí, že mu byly lobbistou poskytnuty nesprávné nebo zavádějící informace.
Komise má v oblasti lobbingu také kontrolní a sankční pravomoci. Komise může lobbistům zaslat písemnou upomínku, zakázat jim lobbistickou činnost na 3 až 24 měsíců, zakázat další lobbování v určité záležitosti, vymazat je z registru. Tyto sankce jsou pak do registru zaznamenávány.
Co se týče problematiky darů, nesmí veřejní funkcionáři (včetně poslanců) dle slovinských právních předpisů přijmout dary, které by mohly ohrozit jejich nestrannost. Protokolární dary a občasné dary, jejichž hodnota nepřesáhne 75 EUR, jsou považovány za zanedbatelné. Pokud dar přesáhne tuto hodnotu, stává se majetkem instituce, ve které obdarovaný vykonává úřad, tj. např. Národního shromáždění.
Polsko
Jednou z prvních evropských zemí, která se rozhodla pro přijetí právní úpravy lobbingu, je Polsko, které již v roce 2005 přijalo zákon o lobbingu v procesu tvorby právních předpisů.
Lobbingem se v Polsku rozumí jakákoliv činnost prováděná v souladu se zákonem zaměřená na ovlivňování orgánů veřejné moci v procesu tvorby právních předpisů. Regulace lobbingu se přitom zaměřuje pouze na profesionální lobbing, který je definován jako činnost vykonávaná pro třetí osobu za úplatu s cílem hájit její zájmy v legislativním procesu. Profesionální lobbing může vykonávat podnikatel nebo fyzická osoba, která není podnikatelem, na základě občanskoprávní smlouvy. Samotnou definici lobbisty ale polská právní úprava nenabízí. Problematickým místem právní úpravy je také definice okruhu lobbovaných osob, který není výslovně vymezen. Lze však dovodit, že jsou zde zahrnuty orgány veřejné správy, které mají vliv na proces tvorby právních předpisů.
Polským specifikem je také existence více registrů, které jsou určeny pro jednotlivé skupiny lobbovaných osob. První z rejstříků, který byl vytvořen na základě přijetí právní úpravy lobbingu, byl spuštěn v roce 2006 (správcem registru je Ministerstvo vnitra a veřejné správy) a další dva registry vznikly na základě vnitřních procesních pravidel obou komor parlamentu (Sejmu a Senátu). Stejně jako v předchozích příkladech jsou profesionální lobbisté oprávněni vykonávat lobbing až po zápisu do registru lobbistů. Zápisem v parlamentních registrech lobbisté získávají výhodu v podobě vstupu do prostor obou parlamentních komor. Lobbisté jsou do registru uvedení po zaplacení správního poplatku v maximální výši 100 PLN. Další povinností lobbistů, kromě již zmíněné registrace, je informovat lobbovanou osobu o oblasti zájmu a o tom, v čí prospěch lobbistické aktivity vyvíjí.
Lobbisté, kteří chtějí vykonávat svou činnost v komorách parlamentu, musí nejprve tuto skutečnost nahlásit určeným zaměstnancům v Sejmu a Senátu. Tito zaměstnanci monitorují aktivity lobbistů a vydávají zprávy o četnosti kontaktů a vlivu lobbistů na legislativní proces.
Například oproti rakouské úpravě jsou informace o lobbistických kontaktech vyžadovány pouze od lobbované strany, a to poměrně v detailní podobě. Lobbovaná osoba musí neprodleně poskytnout informace o uskutečněných lobbistických aktivitách. V obsahu každoroční zprávy by pak měl být uveden konkrétní seznam zapojených lobbistů, seznam a popis konkrétních případů, v nichž bylo lobbováno, a použitých forem lobbingu včetně toho, zda bylo cílem daný projekt podpořit nebo proti němu vystupovat, i samotný popis vykonávání úspěšného vlivu profesionálního lobbisty/firmy na legislativní a regulační rozhodovací proces.
Sankční pravomoc spadá do gesce Ministerstva vnitra a veřejné správy, které může uložit pokutu lobbistovi ve výši 3 000 až 50 000 PLN, který vykonal lobbistický kontakt, aniž by byl zapsán do registru.
Společně se zřízením registru lobbistů polský zákon o lobbingu částečně upravuje legislativní proces, kdy vláda předkládá Sejmu plán legislativních prací. Tento plán je také dostupný na internetových stránkách pro širokou i odbornou veřejnost, která může deklarovat zájem účastnit se veřejného slyšení nebo konzultace k jednotlivým legislativním materiálům.
Členové polského Sejmu musí uvádět veškeré obdržené dary. Poslanci mají povinnost předávat registru zájmů informace o všech svých zdrojích příjmu, darech a dotacích. Za neplnění této povinnosti ovšem nehrozí žádné sankce.
Irsko
Nejnovější právní úpravu mezi vybranými zeměmi přijalo v roce 2015 Irsko.
Zákon definuje „lobbistické aktivity“ následujícím způsobem:
jedná se o přímou nebo nepřímou komunikaci s určeným veřejným funkcionářem;
taková komunikace se týká „relevantní záležitosti“;
taková komunikace není z působnosti zákona výslovně vyňata.
Osoba provádí lobbing v případě, že splňuje následující kritéria, která zákon stanovuje.
Komunikace je prováděna:
zaměstnavatelem s více než 10 zaměstnanci na plný úvazek, kteří komunikují ve prospěch zaměstnavatele;
reprezentativním orgánem s alespoň jedním zaměstnancem, jehož cílem je primárně reprezentovat zájmy svých členů a komunikace je vedena ve prospěch jeho členů placeným zaměstnancem nebo funkcionářem orgánu;
subjektem s alespoň jedním zaměstnancem, jehož primárním účelem je zabývat se specifickými otázkami a placený zaměstnanec nebo funkcionář subjektu v těchto otázkách komunikuje;
třetí stranou, která za úplatu komunikuje v zájmu klienta, který spadá do jedné z předchozích kategorií;
každou osobou, která komunikuje ve věci územního plánování.
Komunikace se týká „relevantní záležitosti“, kterou se rozumí:
iniciace, vývoj nebo změna jakékoliv veřejné politiky nebo veřejného programu;
příprava nebo novela jakéhokoliv právního předpisu;
poskytnutí jakékoliv dotace, půjčky nebo jiné finanční podpory, smlouvy, dohody nebo licence či jiného povolení zahrnující veřejné prostředky.
Z výše uvedeného jsou vyloučeny záležitosti týkající se implementace politik, zákonů či programů technického rázu.
Zákon tak explicitně neuvádí definici lobbingu ani lobbisty, ale jen vymezuje poměrně široký okruh osob, které lobbing provádí, a také situaci, kdy k lobbingu dochází. Zákon dále stanovuje okruh lobbovaných osob v legislativní i exekutivní oblasti. Do tohoto okruhu patří ministři, členové obou parlamentních komor, členové Evropského parlamentu a členové orgánů místních samospráv. Dále jsou mezi lobbované osoby zařazení i zvláštní poradci ministrů a někteří vybraní úředníci.
Pilotní provoz registru lobbistů byl spuštěn několik měsíců před plánovaným termínem oficiálního zahájení tak, aby se lobbisté mohli seznámit s prostředím registru a jeho funkcemi. Registr lobbistů je spravován nezávislou Komisí pro standardy ve veřejné správě, která vznikla již v roce 2001 a jejíž hlavní rolí je dohled nad pravidly pro oznamování střetu zájmů, registrem darů a volebních výdajů stran. Od počátku roku 2017 připadly komisi i vyšetřovací a sankční pravomoci. Irský zákon stanovuje, že osoba vykonávající lobbistické aktivity musí být zapsána v registru.
Mezi další povinnosti lobbisty patří zasílání výkazu o svých aktivitách, a to ve stanovených termínech 3x ročně. Tento výkaz musí lobbista postoupit i v případě, že v daném období k žádným lobbistickým kontaktům nedošlo. Odevzdávaný výkaz obsahuje velké množství údajů, mezi které patří informace o provedených lobbistických kontaktech, informace týkající se klienta, jména lobbovaných osob a jejich zaměstnavatele, předmět a cíle kontaktů, typ a rozsah vykonávaných lobbistických aktivit a další informace, které mohou být dodatečně stanoveny.
Lobbované osoby samostatně nemají žádné povinnosti, které by je zavazovaly oznamovat proběhlé kontakty. Každá relevantní instituce je však povinna vydat seznam určených veřejných funkcionářů a údaje o jejich roli a odpovědnosti v dané instituci. Irský zákon jako jeden z mála řeší otázku otáčivých dveří, přičemž určení veřejní funkcionáři nesmějí vykonávat lobbistické aktivity až 1 rok poté, co přestanou vykonávat činnost ve státních institucích.
Od roku 2017 má irský dohledový orgán také sankční pravomoci. Sankce může uplatnit v případě, kdy lobbista vykonává svou činnost bez zápisu do registru, neodevzdá výkaz o svých aktivitách ve stanoveném termínu nebo poskytne v tomto výkazu nepravdivé informace. Za administrativní nedostatky může být uložena pokuta až 200 EUR, za jiná porušení zákona může být lobbista odsouzen až ke dvěma letům vězení a/nebo pokutě do výše 2 500 EUR.
Evropská unie
Orgány Evropské unie reagují na velkou koncentraci lobbistů, proto byla v posledních letech přijata řada opatření na podporu transparentnosti legislativního procesu. V současné době funguje dobrovolný Rejstřík transparentnosti EU Komise a Parlamentu, do něhož se registrují lobbisté a zástupci zájmových skupin, kteří usilují o ovlivnění legislativního a rozhodovacího procesu v orgánech Evropské unie. V září 2016 byl předložen návrh interinstitucionální dohody, jímž má být zřízen povinný Rejstřík transparentnosti společný pro Komisi, Parlament i Radu. Poslanci Evropského parlamentu, komisaři i předseda Evropské rady mají vlastní etický kodex, kterým se musejí řídit, odevzdávají prohlášení o finančních a jiných zájmech a mají omezeno přijímání darů. Komisaři, ředitelé jejich kabinetů a někteří vysoce postavení úředníci také pravidelně zveřejňují své schůzky s lobbisty a zástupci zájmových skupin (tzv. veřejné diáře), přičemž je stanoveno, že by se neměli scházet s těmi subjekty a osobami, které nejsou uvedeny v Rejstříku transparentnosti EU. Regulace lobbingu u institucí EU zahrnuje také lobbing vykonávaný ve vztahu k asistentům poslanců Evropského parlamentu (dále též jako „EP“).
Instituce Evropské unie rozlišují 6 základních kategorií lobbistů. Přiřazení subjektů k jednotlivým kategoriím probíhá na základě sebeidentifikace. Kategorie jsou následující: 1) odborné poradenské společnosti / právnické firmy / samostatně výdělečně činní poradci, 2) interní lobbisté a obchodní/podniková/profesní sdružení, 3) nevládní organizace, 4) expertní skupiny typu „think tank“, výzkumné a akademické instituce, 5) organizace zastupující církve a náboženská společenství, 6) organizace zastupující místní, regionální a obecní orgány, jiné veřejné či smíšené subjekty atd.
Regulace uplatňovaná institucemi EU explicitně nezahrnuje do definice lobbingu činnosti týkající se poskytování právního nebo jiného odborného poradenství v oblasti např. poskytování informací klientům o obecné právní situaci či jejich konkrétním právním postavení, zpracovávání analýz a studií pro klienty o možném dopadu legislativních či regulačních změn na jejich právní situaci apod. Dále také činnost sociálních partnerů jednajících v rámci sociálního dialogu či činnosti v reakci na přímou a individuální žádost orgánů EU nebo členů EP v souvislosti s jednorázovou či pravidelnou žádostí o věcné informace, údaje či odbornou konzultaci.
Rejstřík transparentnosti EU odkrývá základní informace o registrovaných subjektech a obecně o jejich činnosti a dále pak konkrétní informace týkající se jejich lobbistické činnosti. Základní informace: název organizace, adresa sídla, telefonní číslo, elektronická adresa, internetové stránky; jméno osoby, která nese právní odpovědnost za organizaci, jméno ředitele či jednatele, hlavní kontaktní osoba, jména osob s oprávněním ke vstupu do EP; počet osob (členů, zaměstnanců) vykonávajících lobbing, počet osob s oprávněním ke vstupu do EP, doba, po kterou se osoby věnují lobbingu (25/50/75/100 % pracovního úvazku); účel a cíle, oblasti zájmů, činnosti, země, kde jsou vykonávány, přidružení v rámci sítí; členstvo a případně počet členů (jednotlivci i členské organizace). Konkrétní informace: hlavní legislativní návrhy nebo oblasti politik, na něž se zaměřují činnosti subjektu, propojení s orgány EU (členství v pracovních komisích a výborech, meziskupinách Evropského parlamentu, odvětvových fórech, apod.), finanční údaje týkající se lobbingu (všechny subjekty poskytují odhad ročních nákladů na lobbing zpětně a výši a zdroj financování obdrženého od orgánů EU; další požadované finanční údaje se liší v závislosti na kategorii subjektu).
Co se týče dalších opatření, poslanci Evropského parlamentu, komisaři a předseda Evropské rady nesmějí přijímat dary ani požitky vyjma těch, jejichž hodnota nepřevyšuje 150 eur a jsou projevem zdvořilosti. Dary vyšší hodnoty jsou odevzdávány a zaznamenávány do veřejně přístupných registrů. Legislativní stopa je jako dobrovolný mechanismus využívána v Evropském parlamentu, a to jako příloha ke zprávám vypracovaným poslanci obsahující seznam všech lobbistů, s nimiž se zpravodaj setkal při přípravě svých zpráv.
Finanční náklady na zřízení registru lobbistů ve vybraných evropských zemích
Následující část je věnována některým údajům týkajícím se registrů lobbistů v zemích, jejichž právní úpravy lobbingu byly představeny výše. Údaje uvádějí přehled počtu registrovaných lobbistů v současné době, počtu lobbistů registrovaných v jednotlivých letech a finanční náklady na zřízení a provoz registru a v neposlední řadě také personální náklady. Tyto údaje byly získány z odpovědí na dotazníky, které byly rozeslány institucím spravujícím registry lobbistů ve vybraných zemích.
1) Kolik osob, jak fyzických, tak právnických, je v současné době v registru zaregistrováno?
IrskoPolskoRakouskoSlovinsko1 712402302632) Statistika zapsaných osob za jednotlivá léta provozu registru, pokud je dostupná.
Počet osobRokIrskoPolskoRakouskoSlovinsko20067720071082008132200915520101872011215592012271602013297240622014320262592015104535627860201615653972926820171 630402306702018171240231363
3) Jaké byly finanční náklady na zřízení registru?
IrskoPolskoRakouskoSlovinskoFormou veřejné zakázky za 177 020 EURbez DPH.Údaje nejsou k dispozici.Technické, personální a administrativní náklady celkem 67 000 EUR (152 člověkodní)Náklady jsou pokryty v rámci celkových nákladů instituce.
4) Jaké jsou roční finanční náklady na provoz registru? Prosím, uveďte výdaje rozdělené na personální, technické, administrativní atp.
IrskoPolskoRakouskoSlovinskoÚdaje nejsou k dispozici.Údaje nejsou k dispozici.Zanedbatelné, bez nutnosti funkčního rozšíření od uvedení systému do ostrého provozu.Náklady jsou pokryty v rámci celkových nákladů instituce.
5) Kolik osob zabezpečuje správu registru a kontroluje správnost/kompletnost zadaných údajů? Jaký je podíl této činnosti na celkové činnosti uvedených osob?
IrskoPolskoRakouskoSlovinsko5 (+4 v rámci správního řízení a ukládání postihů za celý úřad, tj. nejen pro oblast registru lobbistů)1 zodpovědná za obsah + 1 redaktor webu0,7 úvazku administrace a ověřování dat + 0,3 úvazku právní záležitosti spojené s registrem + 0,05 úvazku vedoucího1,4 úvazku věcná agenda + 1 programátor
Z nástinů zahraničních právních úprav lobbingu vyplývá, že definice pojmu lobbista a vymezení lobování má zásadní význam pro jakoukoliv formu regulace lobbingu a efektivnost seznamu (registru) lobbistů. Lobbisté jsou často definováni v právních předpisech příliš úzce, což má za následek neefektivní registry, které nezachycují skutečně všechny, kdo se snaží ovlivnit podobu právních předpisů a rozhodování veřejných funkcionářů.
Jako zjevně nedostatečný a umožňující snadný únik je uváděn i britský Zákon o lobbingu z roku 2014. Asociace profesionálních politických konzultantů Velké Británie uvedla, že regulace je schopná zachytit pouze asi 1 % těch, kteří se skutečně zapojují do lobbingu.
Aby byla regulace lobbingu účinná, měla by zachytit přinejmenším hlavní aktéry, kteří se snaží ovlivňovat rozhodování v legislativním procesu. Zkušenosti s právními úpravami lobbingu v Polsku a Litvě ukazují, jak je vymezení okruhu lobbistů důležité. Zatímco Litva, pod vlivem americké úpravy, preferovala regulaci zaměřenou pouze na profesionální lobbisty, kteří tuto činnost vykonávají za účelem zisku, polská definice je obecnější a je kritizovaná právě pro svou obecnost a vágnost. Rozdíl je rovněž mezi definicemi lobbistické činnosti jako takové. Litevské úpravě bývá vytýkáno, že z poměrně široké definice lobbingu existuje řada výjimek, kterých využívají hlavní lobbističtí aktéři k tomu, aby se regulaci vyhnuli. Polská úprava pak rozlišuje mezi „lobbistickou činností“ a „profesionální lobbistickou činností“. Definice lobbistické činnosti je kritizována pro svou obecnost a vágnost, zatímco profesionální lobbistická činnost je vymezena, dle kritiků, příliš úzce, což opět vede k masovému „vyhýbání“ se povinnostem, se kterými je výkon profesionální lobbistické činnosti spojen.
Identifikace dotčených subjektů
Předkládaná regulace lobbování definuje dvě základní skupiny dotčených subjektů: lobbisty a lobbované. Mezi lobbisty budou patřit např::
- podnikatelé, ať již právnické nebo fyzické osoby, kteří za úplatu, vykonávají lobbing soustavně za účelem dosažení zisku,
- právnické osoby a podnikající fyzické osoby vykonávající lobbing prostřednictvím osob v závislém postavení,
- právnické osoby - nepodnikatelé - kteří lobbují v zájmu svých členů, lobbování je jedním z předmětů jejich činnosti.
Dotčenými subjekty budou rovněž fyzické osoby, jejichž jednání bude lobbistům přičitatelné, typicky zaměstnanci pověření lobbováním jménem zaměstnavatele (tzv. lobbující prostředníci).
Druhou základní skupinou jsou lobbovaní, tedy především veřejní funkcionáři určení v zákoně o střetu zájmů. Jedná se o skupinu přibližně 400 fyzických osob; mezi lobbované však návrh zákona zahrnuje i osoby vykonávající poradenskou či asistentskou činnost pro poslance, senátory a členy vlády.
Dotčeným subjektem bude rovněž Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který bude pověřen vedením registru lobbistů a lobbovaných, jakož i dohledem nad dodržováním zákona o lobbování a dalších zákonů, které jsou měněny doprovodným zákonem k zákonu o lobbování, a to včetně vedení přestupkového řízení.
K dotčeným subjektům ve vztahu k uvedeným opatřením nezbytně patří veřejnost, jelikož hlavní motiv těchto opatření na posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu je postaven na předpokladu, že veřejnost má právo vědět, kdo se pokouší přesvědčovat a ovlivňovat ty, kteří rozhodují v záležitostech veřejného zájmu.
Popis cílového stavu
Cílem regulace lobbování je vytýčení hranic legitimního lobbingu pomocí definice lobbování jako soustavné činnosti spočívající v komunikaci, včetně jednostranné, uskutečňované lobbistou za účelem ovlivnění jednání lobbovaného při přípravě, projednávání a schvalování návrhu právního předpisu nebo dokumentu koncepční povahy, bez ohledu na formu této komunikace. Za lobbování podle zákonné regulace by nebyly považovány ty činnosti a způsoby komunikace, které buď ze své podstaty jsou pod veřejnou kontrolou (jednání státních orgánů, ze kterých jsou pořizovány a zveřejňovány zápisy), nebo ze své povahy představují výkon ústavou zaručených práv (zejména svobody projevu a práva na informace).
Zákon vymezí okruh lobbistů v návaznosti na jejich ohlášení učiněné Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí prostřednictvím registru lobbistů a lobbovaných. Okruh lobbovaných je vymezen taxativním výčtem veřejných funkcionářů a dalších osob, u nichž je veřejný zájem na tom, aby bylo patrné, kdy, kým a v jaké věci byli lobbování, neboť jejich podíl na přípravě a přijímání právních předpisů a strategických dokumentů je významný.
Nástrojem k odlišení legitimního lobbingu od pokoutního bude registr lobbistů a lobbovaných, do kterého budou zapisovány údaje jak o lobbistech, tak o lobbovaných. Lobbisté i lobbovaní by registru měli v pravidelných intervalech zasílat zprávy o své činnosti a kontaktech, a plnili by tak zákonnou informační povinnost, která by podporovala transparentnost lobbování, neboť z předkládaných přehledů by bylo zřejmé, kdo koho a ve věci kterého právního předpisu či koncepčního dokumentu lobboval. Zavedením regulace lobbingu v předkládané podobě by měla být vystavěna další překážka vzniku již výše zmíněného stavu tzv. regulatory capture, a to prostřednictvím větší transparentnosti průběhu legislativního procesu a informací o tom, která zájmová skupina nebo subjekt měl na tento proces vliv. K tomu má sloužit zejména informační povinnost jak na straně lobbistů, tak na straně lobbovaných osob, o proběhlých lobbistických kontaktech.
Dalším informačním zdrojem pak bude nový institut lobbistické stopy, která představuje sadu údajů o účasti lobbistů na přípravě návrhu právního předpisu publikovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Tato sada se bude v průběhu „života“ návrhu právního předpisu doplňovat o další údaje týkající se příslušné fáze legislativního procesu. V okamžiku zveřejnění právního předpisu by tak měly být k dispozici informace o tom, který lobbista, kterého lobbovaného a ve věci kterého právního předpisu kontaktoval. Údaje ze zpráv o vzájemných kontaktech, které budou lobbisté i lobbovaní povinně ukládat do registru, bude možné křížově porovnávat i v kombinaci s lobbistickou stopou právního předpisu, neboť všechny tyto informace budou veřejné.
Navrhovaná úprava tak posiluje veřejnou kontrolu v souladu s mezinárodními doporučeními. Vytvoření rámce pro transparentní lobbing je podle OECD klíčové i pro zajištění integrity veřejného rozhodovacího procesu. Předkládaná opatření by tak měla přinést větší transparentnost jak lobbistické činnosti, tak i legislativního procesu, a snižovat riziko nepřípustného ovlivňování ve vztahu k legislativnímu procesu. Zejména v případě legislativního procesu by mělo dojít k identifikaci subjektů, které se na přípravě legislativních návrhů podílejí tak, aby poslanci, senátoři i veřejnost byli informováni o zájmech a vlivech, které se do daných návrhů promítají.
Sekundárně jsou pak uvedená opatření navrhována za účelem rozvíjení i posilování demokratického procesu, podpory zapojení občanů do věcí veřejných, a tím také posilování legitimity rozhodnutí přijímaných ve veřejném prostoru. Posilování důvěry občanů v demokratické uspořádání je klíčové pro stabilitu politického systému jako takového. Rovněž by měla mít za následek zvýšení důvěry veřejnosti v lobbing a jeho vnímání jako legitimní aktivity.
Zhodnocení rizika
Rizikem plynoucím z nepřijetí regulace lobbingu je zachování stávajícího stavu, kdy legislativní a rozhodovací proces neprobíhá vždy transparentně, což má negativní dopad na tvorbu veřejných politik a přijímání rozhodnutí z hlediska možného prosazování skrytých zájmů či preference parciálních zájmů před zájmem veřejným, a tím pádem také na veřejnost, jejíž důvěra v tyto procesy klesá. Politická rozhodnutí, resp. činnost veřejných institucí, pak ztrácí legitimitu, což je nežádoucí. Za další rizika lze považovat erozi demokracie, snížení důvěry občanů v politiku, politické strany, instituce, a tím i posilování tzv. antisystémových stran a nálad ve společnosti.
Dalším rizikem nepřijetí regulace je možnost vzniku stavu tzv. state capture, kdy soukromé zájmy mohou signifikantně ovlivnit rozhodování státních orgánů na úkor zájmu veřejného. Parametry právní regulace pak mohou být nastaveny tak, aby „nepoškozovaly“ či přímo „chránily“ úzkou skupiny subjektů, jejichž ekonomických či jiných zájmů se konkrétní právní regulace dotýká.
Setrvání ve stávajícím stavu by také vedlo k tomu, že nebudou zohledněna mezinárodní doporučení a návrhy aktivit v této oblasti, které byly ČR adresovány. Například OECD vydala komplexní doporučení pro členské státy ve formě deseti principů pro transparentnost a integritu lobbingu, které mají přispět k „vytvoření účinného a spravedlivého rámce pro otevřenost a přístup, posílení transparentnosti, rozvíjení kultury integrity a vytvoření mechanismů pro účinnou implementaci, dodržování a přezkum“. V rámci OECD jsou tato opatření součástí strategie pro „silnější, férovější a čistší ekonomiku“. Tématu je aktuálně věnována pozornost i ze strany Rady Evropy, na jejíž půdě bylo připraveno Doporučení Rady Evropy k právní regulaci lobbingu v kontextu veřejného rozhodování adresovaného členským státům (Doporučení Rady Evropy - Recommendation on the legal regulation of lobbying activities in the context of public decision making). Částečně se problematice věnuje také 4. hodnotící kolo GRECO, respektive prevenci korupce ve vztahu k členům parlamentu, soudcům a státním zástupcům. Zaměřuje se na otázky spojené s etickými principy a pravidly chování, střet zájmů a vynucování pravidel ošetřujících střet zájmů, zákaz či omezení určitých aktivit, deklarace zájmů, příjmu, majetku apod.
Nestátní neziskové organizace dlouhodobě usilují o regulaci lobbingu v ČR, a to mj. i prostřednictvím zákona. Motivem je především zkvalitnění demokracie, přičemž zákon o lobbingu je také vnímán jako důležitý prvek v rámci boje s korupcí. Třebaže téma lobbingu není v současné době v popředí zájmu médií, aktivity neziskových organizací, mezinárodních organizací (Doporučení RE), ale i jednotlivých zemí v Evropě svědčí o jeho relevanci a aktuálnosti.
NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ
Předkládaný návrh variant řešení regulace lobbingu a zvolená opatření či instituty, které varianty obsahují, vyplynul z konzultačního procesu a diskuzí, který předkladatel vedl jak s odbornou veřejností, tak i s neziskovým sektorem a zástupci profesionálních lobbistů či PR agentur. Varianty věcného řešení byly zvažovány již v rámci přípravy a projednání věcného záměru zákona o lobbingu. Vláda rozhodla usnesením ze dne 21. 2. 2018 č. 114 o realizaci varianty III zapracované do předkládaného legislativního řešení.
Varianta 0
Nulová varianta ponechává stávající stav beze změny. Lobbing regulován nebude a žádná legislativní ani nelegislativní opatření nebudou přijata. Logicky pak nebude zavedena ani lobbistická stopa právního předpisu.
Varianta II
Nelegislativní varianta zahrnovala vytvoření a přijetí etických kodexů pro poslance, senátory a členy vlády. Etické kodexy by obsahovaly dobrovolný závazek těchto vrcholných veřejných funkcionářů jednat transparentně a informovat průběžně o svých schůzkách s lobbisty. Schůzky by byly evidovány prostřednictvím veřejných diářů, k jejichž vedení by se funkcionáři zavázali přijetím předmětných etických kodexů.
Veřejné diáře by měly podobu seznamu schůzek (zaznamenávaných až po jejich uskutečnění) dostupného na webových stránkách Poslanecké sněmovny, Senátu a vlády. Veřejné diáře by obsahovaly údaj o dni uskutečnění schůzky, a co bylo jejím předmětem (novely zákonů, pozměňovací návrhy apod.), čeho se jednání týkalo. Údaje by zadávali sami veřejní funkcionáři, případně jejich sekretariáty či kanceláře příslušných úřadů.
Dále by byla zavedena pouze do Legislativních pravidel vlády povinnost zaznamenávat lobbistickou stopu při přípravě vládních materiálů (vládních návrhů zákonů). Lobbistická stopa by tak představovala dokument připojený k návrhu, v němž by byl uveden seznam osob, jež se na přípravě podílely, které poskytovaly konzultace či rady, a ovlivňovaly tak finální podobu materiálu.
Varianta III
Varianta III se skládá z několika legislativních opatření zakotvených v novém zákoně o lobbování a změnovým zákonem novelizujícím jednací řády obou komor Parlamentu a zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a zákon o střetu zájmů.
Varianta zahrnuje zavedení registru lobbistů a lobbovaných. V registru budou povinně evidováni lobbisté, tedy osoby, které systematicky a organizovaně usilují o ovlivňování zákonodárného procesu a rozhodování veřejných funkcionářů. V registru budou povinně uvedeny subjekty (právnické a fyzické osoby) zaměřující se primárně na lobbing (profesionální lobbisté) či vykonávající lobbing jako vedlejší aktivitu za účelem podpory své hlavní činnosti nebo podnikání (in-house lobbisté), přičemž právnické osoby budou následně do registru zapisovat fyzické osoby, jež reálně lobbing provádějí – tzv. lobbující prostředníci (např. jejich zaměstnanci, zástupci atd.).
Lobbovanými osobami zákonem vybraní veřejní funkcionáři (prezident, poslanci, senátoři, členové vlády, jejich náměstkové a další představitelé ústředních správních úřadů), vyjma představitelů obecních a krajských samospráv. Představitelé samospráv budou vyjmuti z důvodu zaměření varianty III primárně na regulaci lobbingu na centrální úrovni a zejména pak na tvorbu zákonů na úrovni vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu. Varianta III se netýká představitelů obecních a krajských samospráv i proto, aby registr lobbistů představoval oproti variantě IV méně robustní řešení s menším objemem zaznamenávaných údajů.
Další skupinou lobbovaných budou asistenti a poradci poslanců, senátorů a členů vlády a zaměstnanci kabinetů členů vlády.
Jak lobbisté, tak lobbovaní budou po svém zápisu do registru lobbistů a lobbovaných povinni předkládat za každé kalendářní čtvrtletí zprávy o lobbistických kontaktech. Věcný záměr zákona o lobbingu předložený vládě počítal s touto povinností jen pro lobbisty, ale na základě stanoviska Legislativní rady vlády došlo k rozšíření také na lobbované.
Správa registru bude svěřena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Jako správce registru byla zvažována ministerstva vnitra a spravedlnosti, jakož i Úřad vlády ČR. Vzhledem k přímému zapojení těchto úřadů do legislativního procesu na centrální úrovni, přiklonila se vláda k názoru, že vhodným správcem registru bude právě Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Dalším opatřením bude povinnost uvádět v systému eLegislativa lobbistickou stopu, která bude obsahovat všechny subjekty, které ovlivnily zpracování legislativního návrhu a jeho finální podobu. Lobbistická stopa by se zaznamenávala v průběhu přípravy návrhu na úrovni jednotlivých resortů a vlády, a dále během projednávání v Poslanecké sněmovně a Senátu. Při projednávání v Parlamentu by lobbistická stopa evidovala autora nebo autory pozměňovacích návrhů, lobbisty, kteří ve věci návrhu právního předpisu lobbovaného kontaktovali.
V zákoně o střetu zájmů bude stanovena nižší spodní hranice hodnoty daru, uváděného v oznámení o příjmech a závazcích, a dále zrušeno započítávání darů do celkové hodnoty příjmů v kalendářním roce, která je v současné době stanovená ve výši 100 000,- Kč. Pro evidenci jednotlivých darů bude vytvořen speciální oddíl v registru oznámení, zřízeném dle zákona o střetu zájmů a do něj se budou zaznamenávat veškeré dary, přesahující hodnotu 5000,- Kč.
Varianta IV
Varianta zahrnuje lobbing v jeho obecné definici, tedy včetně úrovně obecních a krajských zastupitelstev, a to jako komunikace vykonávaná systematicky nebo organizovaně za účelem ovlivnění legislativního procesu a veřejného rozhodování.
Obdobně jako u varianty III by se do registru lobbistů povinně registrovaly všechny osoby, jež vykonávají lobbing, a to jak profesionální lobbisté, tak in-house lobbisté bez výjimky.
Povinnost reportovat o uskutečněných schůzkách s lobbisty bude uložena i lobbovaným. Na jedné straně by tak lobbisté měli povinnost označit lobbované, se kterými se sešli. Na druhé straně by lobbovaní měli povinnost reportovat o uskutečněných schůzkách s lobbisty ve formě veřejných diářů, jež by vedli v rámci registru lobbistů.
Lobbovanými budou veřejní funkcionáři uvedení v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů včetně představitelů obecních a krajských samospráv. Další skupinou lobbovaných by byly asistenti a poradci poslanců, senátorů a členů vlády a zaměstnanci kabinetů členů vlády.
Správa registru by byla svěřena, obdobně jako v případě varianty III, Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Zákonná úprava by byla podpořena usnesením vlády ukládajícím členům vlády, aby se nestýkali s lobbisty, kteří nebudou evidováni v registru lobbistů. Stejné opatření by bylo provedeno i na úrovni Poslanecké sněmovny a Senátu, kde by bylo vydáno usnesením příslušné komory Parlamentu.
Dalším opatřením bude povinnost uvádět v systému eLegislativa všechny subjekty, které se podílely na zpracování legislativního návrhu a konečné verzi návrhu. Lobbistická stopa by se zaznamenávala v průběhu přípravy návrhu na úrovni jednotlivých resortů a vlády, a dále během projednávání v Poslanecké sněmovně a Senátu. Uváděli by se autoři návrhu, autoři pozměňovacích návrhů, konzultované osoby a další, kteří se podíleli na podobě textu předpisu a jednali za tímto účelem s lobbovanými.
Zaznamenávání lobbistické stopy by se týkalo i územních samosprávných celků, které by měly povinnost zaznamenávat tvůrce předpisů v přílohách obecně závazných vyhlášek a nařízení. Tato forma lobbistické stopy by byla zveřejňována v případě obcí stejně jako právní předpisy obcí, a to na úřední desce a zároveň způsobem v místě obvyklým (webové stránky obce apod.) V případě krajů by byla legislativní stopa zaznamenávána jako příloha obecně závazných vyhlášek a nařízení ve Věstníku právních předpisů kraje.
Přijímání darů by bylo regulováno pomocí samostatného registru darů a povinnost hlásit veškeré obdržené dary nad určitou hodnotu by bylo včleněno do jednacích řádů komor Parlamentu.
VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ VARIANT
3.1 Varianta I: zachování stávajícího právního stavu, kdy lobbing není regulován
Vzhledem ke skutečnosti, že lobbing jako oblast lidského chování není v České republice dosud přímo regulován, je hodnocení přínosů a nákladů nulové varianty popisem přínosů a nákladů neregulované lobbistické činnosti.
Náklady
Náklady nulové varianty nelze kvantifikovat, neboť bez legislativního vymezení lobbistické činnosti nelze přesně identifikovat ani chování, které je předmětem regulace, ani dotčené subjekty.
Hlavním motivem regulace lobbingu je zvýšení transparentnosti, aby tato činnost byla vykonávána pod veřejnou kontrolou a z normotvorby byla eliminována množina parciálních zájmů, které jsou na újmu kvalitě a efektivitě právní regulace, a tím i veřejnému zájmu. Právě pro absenci regulace není možné rovněž jakkoliv kvantifikovat náklady, které s sebou nese nelegitimní prosazování parciálních, s veřejným zájmem kolidujících, záměrů v legislativě, neboť taková aktivita zůstává zcela skrytá. A náklady na straně veřejného sektoru plynoucí z této aktivity lze jen těžko odhadovat.
Jak již bylo uvedeno výše v části 1.6, rezignace na snahy o regulaci lobbingu a jeho zprůhlednění by rovněž znamenala pominutí doporučení mezinárodních organizací (OECD, GRECO, Rada Evropy).
Přínosy
Zachování aktuálního stavu znamená na druhé straně nezvyšování administrativní zátěže a případných přímých a nepřímých finančních nákladů spojených s případnou regulací pro adresáty normy (náklady na reportování apod.) a pro veřejný sektor (náklady na zřízení registru, mzdové náklady zaměstnanců zajišťujících provoz rejstříku, mzdové náklady úřadu vykonávajícího dozor nad dodržováním regulace, administrativní náklady na zachycení lobbistické stopy apod.). Aktuální stav rovněž oproti regulaci zavádějící registr lobbistů nezasahuje do soukromí fyzických osob vykonávajících lobbistickou činnost, neboť jejich osobní údaje nejsou zpracovávány v žádném veřejném rejstříku. Dále se analýzou nákladů a přínosů nulové varianty v materiálu nezabýváme.
Shrnutí přínosů a nákladů varianty I:
Varianta I(nulová)Přínosyabsence nákladů plynoucích z regulace na straně adresátů regulace a veřejného sektoru,
nezvyšování administrativní zátěže,
nezasahování do soukromé sféry fyzických osob v podobě uvádění osobních údajů v registru lobbistů.Náklady- zachování stávající míry (ne)transparentnosti lobbistických aktivit,
- nezohlednění doporučení mezinárodních organizací,
- zachování nákladů plynoucích z regulace (nebo její absence), která je výsledkem lobbování za parciální zájem, který je v rozporu se zájmem veřejným.
3.2 Varianta II
Varianta II se opírá o princip samoregulace a dobrovolného plnění zásad a principů, k nimž se definovaná skupina osob hlásí, a které si bere za své. Princip samoregulace spočívá na faktickém, nikoliv reglementovaném, konsenzu, co je vhodné a prospěšné, a co by mělo být standardem. Etický kodex je souborem konkrétních pravidel, která vycházejí z obecně akceptovaných hodnot a principů a vymezují standard jednání jak jedinců, tak implicitně i orgánu (skupiny), jehož jsou tito jednotlivci členy nebo příslušníky.
Náklady
Tato varianta klade vysoké nároky na morální integritu veřejných funkcionářů a jejich vnímání etických norem, neboť samoregulace představuje nastavení pravidel vlastního chování, jejichž porušení je sankcionováno pouze společenským odsudkem ostatních členů skupiny, a v případě politiků i celé společnosti. Tato varianta se právě na tuto morální integritu politických funkcionářů spoléhá a toto očekávání, ukáže-li se jako marné, realizovatelnost této varianty oslabuje. V obecné rovině je tak přirozenou nevýhodou této varianty právní nevymahatelnost dodržování kodexů a jejich pravidel.
V případě této varianty by negativem mohl být případný vznik formalistických a komplikovaných etických kodexů. Ve chvíli, kdy by kodexy byly formalistické a komplikované, začaly by se podobat zákonům, stanovovaly by výjimky a podmínky, při kterých by daná pravidla neplatila, tehdy by byla jejich existence zbytečná. Detailnost a přílišná složitost kodexů snižuje jejich efektivitu a ochotu adresátů kodexů se jimi řídit.
Nevýhodou této varianty je i časově náročný proces při dosahování konsenzu ohledně rozsahu i jednotlivých konkrétních pravidel etického kodexu, neboť v případě veřejných funkcionářů a politiků to znamená nalézt kompromis napříč politickým spektrem. Dohoda na vytvoření etických kodexů by byla nezbytně výsledkem politických jednání, jejichž délku a výsledky nelze odhadnout. Pokud by se veřejní funkcionáři k samoregulaci rozhodli, zřejmě by se předmět kodexů neomezil pouze na problematiku lobbingu, případně přijímání darů, ale kodexy by se snažily postihnout jednání a chování veřejných funkcionářů v širších souvislostech, což by opět zvyšovalo časovou náročnost na dosažení dohody o nich.
Efektivita nelegislativní varianty je velmi závislá na míře ochoty veřejných funkcionářů se samoregulaci podřídit. Lze předpokládat, že na počátku by se k samoregulaci jako pozitivnímu a u voličů populárnímu trendu přihlásila velká skupina politiků, ale vůle této skupiny regulaci dodržovat může s časem klesat, zvláště v případě, pokud by byla postupně obecně ignorována (proč bych pravidla dodržoval, když ostatní je nedodržují?). Etické kodexy se tak mohou stát jen formalitou a „fasádou“ bez jakéhokoliv vlivu na faktické chování veřejných činitelů. Důsledkem právní nezávaznosti etických kodexů by byl stav, že každá nová politická reprezentace by měla možnost se k etickému kodexu předchozí reprezentace již nepřihlásit a prakticky by celý proces samoregulace bylo nutné stále obnovovat až do doby, kdy by akceptace etického kodexu byla zvyklostí a přihlášení se k němu by bylo považováno za samozřejmost.
Jako v případě ostatních variant (s výjimkou varianty nulové), by zavedení lobbistické stopy vedlo ke zvýšení nákladů a časové náročnosti přípravy právních předpisů, neboť povinné subjekty by musely vést záznamy o uskutečněných konzultacích k návrhu právního předpisu a následně na tyto záznamy přenést do důvodové zprávy návrhu nebo samostatného průvodního dokumentu k právnímu předpisu.
Zavedení institutu llobbistické stopy pouze pro legislativní návrhy předkládané vládou a ministerstvy by zřejmě bylo vnímáno jako parciální a nevyvážené. S ohledem na ovlivňování legislativní činnosti i v rámci parlamentní fáze by zamýšleného efektu – větší transparentnosti legislativního procesu – nebylo efektivně dosaženo.
Náklady na zřízení veřejného diáře lze jen odhadovat, neboť výše takových nákladů se odvíjí od zvoleného technického řešení. V dané variantě by se mohlo jednat o jednoduchou databázi záznamů pořizovaných prostřednictvím webového rozhraní na serverech Poslanecké sněmovny, Senátu a vlády. Tyto náklady lze odhadnout v rozmezí několika desítek tisíc korun až nižších jednotek stovek tisíc korun hrazené z rozpočtových kapitol jednotlivých orgánů.
Nákladem by byl i čas veřejného funkcionáře nebo jeho aparátu strávený vyplňováním veřejného diáře v závislosti na rozsahu údajů, které by diář zaznamenával. Odhadem lze predikovat, že by obsluha veřejného diáře neměla přesáhnout čtvrt hodiny za jeden den, tedy 1 a čtvrt hodinu týdně, 5 hodin za měsíc). Při stanovení administrativních nákladů na vedení veřejného diáře je vycházeno z předpokladu, že by pro povinné osoby (které v této variantě představují poslanci, senátoři a členové vlády) záznamy veřejného diáře vedl jejich aparát. Povinných osob by bylo cca 290 osob, protože část členů vlády je zároveň i členem Parlamentu. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci aparátů jednotlivých funkcionářů mohou vykonávat svou činnost v různém postavení (zaměstnanec podle zákoníku práce, státní zaměstnanec podle zákona o státní službě), bere se za základ pro výpočet ceny práce průměrná hrubá mzda dle posledních údajů ČSÚ ke dni 5. 6. 2017, a to částka 27 889 Kč. Hodinová cena práce pak činí 166 Kč. Při 5 hodinách měsíčně strávených vedením veřejného diáře pro 290 veřejných funkcionářů při hodinové ceně práce 166 Kč budou administrativní náklady na straně lobbovaných osob činit měsíčně 240 700 Kč, ročně pak 2 888 400 Kč.
Přínosy
Výhodou jsou nižší náklady obecně spojené se samoregulací. Ve společnosti, která je založena na gentlemanských dohodách a ctění pravidel, funguje silná důvěra. Jediná sankce, která hrozí, je „jen“ společenské odsouzení. Transakční náklady v takové společnosti se však výrazně snižují. V případě této varianty by neexistovaly žádné náklady spojené s prosazováním a vymáháním norem.
Výhodou této varianty je, že v případě samoregulace právě osoby, které se rozhodují dobrovolně regulaci podléhat, nejlépe vědí, kde jsou „neuralgické body“ a „slabá místa“ při výkonu jejich činnosti a dokáží tyto problémy postihnout a nastavit pro ně vhodná pravidla. Etické kodexy poslanců, senátorů a členů vlády lze v jistém smyslu označit za profesní etické kodexy, které by upravovaly sporné situace, do kterých se člověk vykonávající funkci poslance, senátora nebo člena vlády může dostat.
Přijetí kodexů by působilo nejen dovnitř orgánů, které by je přijaly (Poslanecká sněmovna, Senát, vláda), ale působily by i navenek, směrem ke společnosti jako signál: toto jsou naše zásady, které hodláme ctít, toto jsou pravidla chování, která považujeme za standardní. Kodexy by rovněž oslabily častou relativizující argumentaci politických činitelů na hranici právních a etických norem: co není v rozporu se zákonem, není odsouzeníhodné.
Pokud jde o institut lobbistické stopy, pak v případě této nelegislativní varianty by se jednalo o zavedení lobbistické stopy pouze u návrhů právních předpisů předkládaných exekutivou (vládou, ministerstvy), a to novelizací Legislativních pravidel vlády stanovící jako povinnou náležitost důvodové zprávy nebo odůvodnění návrhů právních předpisů seznam všech lobbistů, s nimiž člen vlády nebo vedoucí ústředního správního úřadu konzultoval věci při přípravě návrhu. Náklady na zavedení lobbistické stopy v případě této varianty by byly řádově nižší než v případě ostatních variant, zahrnujících i registraci lobbistické stopy během parlamentního projednávání legislativních návrhů.
Zavedení lobbistické stopy pro exekutivu by sice nebylo řešením komplexním, implementujícím tento nástroj do všech fází legislativního procesu, ale jednalo by se alespoň o první krok v zavádění tohoto typu podpory transparentnosti legislativního procesu. Zkušenosti s fungováním tohoto, byť jen parciálního, řešení by bylo možné využít při rozhodování o případném dalším zavádění tohoto nástroje v parlamentní fázi legislativního procesu. Veřejnost by měla možnost údaje z lobbistické stopy kontrolovat prostřednictvím elektronické knihovny VeKlep a tyto údaje porovnávat s údaji ve veřejných diářích politických činitelů.
Přínosem veřejného diáře by bylo samotné jeho zřízení, neboť tento nástroj veřejné kontroly činnosti politických funkcionářů existuje pouze v rámci samoregulace České pirátské strany. Nevýhodou je, že nelze garantovat, že konkrétní veřejný funkcionář bude do svého diáře zapisovat veškeré údaje o kontaktech a schůzkách. „Měkkost“ nelegislativního řešení může být přímo úměrná ochotě veřejných funkcionářů se samoregulaci podřídit.
Shrnutí přínosů a nákladů varianty II:
Varianta II
(nelegislativní)Přínosynízké náklady obecně spojené se samoregulací,
žádné náklady spojené s prosazováním a vymáháním norem,
znalost prostředí a problémových míst na straně těch, kdo by kodexy tvořili,
pozitivní signál směrem ke společnosti o snaze nastavit etické standardy,
zvýšení transparentnosti po zavedení veřejného diáře,
relativně nízké náklady na zřízení veřejného diáře.Náklady- vysoké nároky na morální integritu veřejných funkcionářů,
- právní nevymahatelnost dodržování kodexů a jejich pravidel,
- možný vznik formalistických a komplikovaných etických kodexů,
- časově náročný proces tvorby a schválení kodexů,
- slábnoucí vůle regulaci dodržovat, zvláště nebude-li dodržována kolektivně,
- možnost nedůsledného poskytování údajů do veřejného diáře,
- parciálnost legislativní stopy omezené pouze na vládní fázi legislativního procesu,
- čas nutný k vyplnění údajů v diáři.
3.3 Varianta III
Tato varianta se snaží předložit návrh regulace lobbingu vybalancovaný mezi variantou IV, předpokládající jednorázové zavedení úpravy lobbingu jak na centrální úrovni, tak na úrovni obcí, a variantou II založenou na výhradně nelegislativních řešeních.
Náklady
Náklady na zřízení a provozování registru budou závislé na dvou faktorech:
a) rozsahu údajů, které budou do registru zapisovány;
b) počtu osob, které budou povinné se do registru zapisovat.
Zatímco rozsah údajů nebude na nákladnost registru z hlediska volby technického řešení mít zásadní vliv, odhad počtu registrovaných subjektů je pro stanovení předpokládaných nákladů na registr určující. Při stanovení tohoto počtu lze vycházet z počtu subjektů, které se registrují jako lobbisté v zemích, kde byl již registr zaveden. Jako reprezentativní vzorek byly vybrány následující státy: Irsko, Velká Británie, Slovinsko, Rakousko, Litva a dále rejstřík transparentnosti Evropské unie.
Počet registrovaných lobbistů k 4. 4. 2018:
státpočet registrovaných subjektů v rejstříku lobbistůIrsko1712Polsko402Velká Británie155Slovinsko63Rakousko302Litva61Rejstřík transparentnosti EU11711
vymezení okruhu osob povinných se registrovat, se v jednotlivých státech liší, i v závislosti na vymezení lobbingu jako takového. Polsko a Velká Británie nechávají povinně registrovat pouze profesionální lobbisty. V případě Irska, kde právní úprava zahrnuje do lobbingu i kontakty s úředníky místních samospráv, je počet registrovaných lobbistů řádově vyšší, než u ostatních zemí ze vzorku, kde se regulace lobbingu týká jen legislativního procesu na úrovni vlády a parlamentu. Vyšší počet registrací v Rejstříku transparentnosti EU logicky plyne z celoevropské působnosti institucí EU. V průměru připadá z registrovaných subjektů na jeden členský stát přibližně 400 osob.
S přihlédnutím k počtům registrovaných subjektů podle zahraničních úprav ve výše uvedeném přehledu lze s dostatečnou mírou spolehlivosti odhadnout, že v případě zavedení registru dle této varianty se bude počet registrovaných lobbistů pohybovat v nižších stovkách (100 – 400), přičemž počet fyzických osob, jejichž údaje bude registr obsahovat, lze odhadnout na jeden až dva tisíce osob.
Pro odhad nákladů na vedení registru je rovněž důležité odhadnout vývoj počtu registrovaných osob v čase. Zde lze opět vycházet ze zahraničních zkušeností, které jsou vyjádřeny v následujícím grafu:
EMBED Excel.Chart.8 \s
Jak je z grafu patrné, počty registrovaných osob se meziročně zvyšují v řádech desítek, maximálně nižších stovek osob. Výjimku tvoří zkušenost Irska, kde od spuštění registru v roce 2015 (1. září) do roku 2017 došlo k nárůstu počtu registrovaných lobbistů o přibližně 1000 osob, přičemž dominantní nárůst v počtu 831 osob zaznamenaný v roce 2016 (v prvním roce fungování) vystřídal již nárůst o zatím pouze cca 200 osob v roce 2017, který se v tomto roce dále zpomaluje. V grafu nejsou zobrazeny údaje o vývoji počtu registrací v Rejstříku transparentnosti EU, neboť se jedná o řádově vyšší počty osob.
Lze odhadnout, že po prvním roce fungování registru, kdy lze očekávat příliv nových registrací v řádech stovek, bude následovat v dalších letech průběžný nárůst registrací v řádech desítek.
Při predikci finančních nákladů na zřízení registru lze opět vycházet ze zahraničních údajů, které byly zpracovateli sděleny na základě jeho dotazníku zaslaného do jednotlivých zemí, ve kterých byl registr zřízen. Nicméně v případě tohoto ukazatele je rozptyl mezi jednotlivými zeměmi již patrnější. Irská republika pořídila registr na základě veřejné zakázky za 177 020 EUR bez DPH (přibližně 4,6 mil. Kč), zatímco Rakousko za částku 67 000 EUR (přibližně 1,74 mil. Kč). Rozdíl v pořizovací ceně lze přičíst rozdílné robustnosti technického řešení, neboť v případě Irska regulace lobbingu zahrnuje větší skupinu osob. Náklady na zřízení registru ve Velké Británii činily 220 000 GBP (přibližně 6,4 mil. Kč).
V rámci přípravy tohoto návrhu byly požádány 3 obchodní společnosti o nezávaznou kalkulaci nákladů na technické zřízení evidenční databáze, jež by byla základem registru
. V poptávce byla databáze specifikována v souladu s rozsahem údajů a četností jejich aktualizace uvedenými pro tuto variantu. Na základě této poptávky byly společnostmi zaslány kalkulace v rozmezí od 140 000 do 200 000 Kč bez DPH. Další náklady lze předpokládat v souvislosti s administrativou přípravy, implementace a testování technického zajištění registru, který bude informačním systémem státní správy. Proto celkové náklady na zřízení registru lobbistů a lobbovaných v této variantě lze očekávat ve výši přibližně 500 000 Kč - 700 000 Kč bez DPH.
Vedle zřizovacích nákladů je nutné rovněž predikovat i provozní náklady na chod registru. Pouze Velká Británie k dotazu předkladatele vyčíslila tyto provozní náklady, včetně personálních, na 270 000 GBP (přibližně 7,8 mil. Kč), přičemž asi polovina těchto nákladů je hrazena z ročních poplatků hrazených registrovanými lobbisty. Výše tohoto poplatku činí 1 000 GBP (přibližně 29 000 Kč). Rakouské ministerstvo spravedlnosti provozující registr označilo tyto náklady za zanedbatelné, a ostatní státy sdělily, že tyto údaje nemají k dispozici.
Ukazatel provozních nákladů přímo souvisí s ukazatelem počtu osob zabezpečujících správu registru. Agenda vedení registru je zpravidla rozdělena na část technickou a část administrativní. Zahraniční zkušenosti opět ukazují, že v průměru chod registru zabezpečují 2 osoby na plný úvazek – viz následující tabulka:
Počet osob zabezpečujících registr lobbistů daného státu:
státpočet pracovních úvazků osob provozujících registrIrsko5Polsko2Velká Británie2Slovinsko2,4Rakousko1,05
Personální zabezpečení provozu registru pak lze odhadem vyčíslit jako roční výdaje na 2 zaměstnance nebo státní zaměstnance zařazené do 11. platové třídy, 6. stupně = 21 600 Kč x 2 osoby x 12 měsíců = 518 400 Kč (dle Přílohy č. 1, nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě) navýšených o 20 % pro vyjádření netarifních složek platu = 622 080 Kč, při současném zohlednění odvodů za zaměstnavatele ve výši 34 % (zdravotní a sociální pojištění) = 833 587 Kč (416 794 Kč na 1 zaměstnance).
S přihlédnutím k případným neočekávaným výdajům lze odhadnout, že finanční náklady na provoz registru, včetně personálních nákladů, budou činit přibližně 1 mil. Kč ročně. Tyto náklady by byly hrazeny z rozpočtové kapitoly Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který byl vládou zvolen jako nejvhodnější správce tohoto registru. Úřadu vzniknou administrativní náklady spojené s plněním povinností podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Další náklady budou vznikat v souvislosti s dozorem nad dodržováním regulace.
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí byl jako nejvhodnější úřad pro správu registru i výkon dohledu nad regulací lobbingu uváděn nejčastěji připomínkovými místy v rámci mezirezortního připomínkového řízení k věcnému záměru zákona o lobbingu.
Nezisková organizace Oživení provedla v roce 2011 kontrolu fungování dozoru nad dodržováním zákona o střetu zájmů a z jejích statistik vyplynulo, že dle zákona o střetu zájmů bylo v roce 2011 vedeno cca 120 přestupkových řízení. Na základě statistiky, vzhledem k příbuznosti agendy a počtu adresátů regulace, lze odhadnout, že ročně může být orgánem dohledu zahájeno přibližně 200 přestupkových řízení. Úřadu by tak vznikly náklady na personální zabezpečení této agendy; konkrétně se jedná především o mzdové náklady, náklady na technické vybavení, cestovné a pronájem budov.
Pro výkon zcela nově vznikající agendy je uvažováno o personální potřebě minimálně 3-4 systemizovaných míst. Platové zařazení těchto zaměstnanců lze očekávat ve 13. platové třídě. Věcný záměr zákona o lobbingu v této variantě nepočítal s předkládáním zpráv o lobbistických kontaktech ze strany lobbovaných. Na základě politického rozhodnutí byla do návrhu tato povinnost začleněna, a proto i náklady na administraci registru spojenou s přijímáním zpráv lobbovaných budou vyšší a budou vyžadovat personální posílení o jednu osobu.
Náklady jsou uvažovány následovně:
plat zaměstnance ve 13. platové třídě představovaný hrubou mzdou včetně příslušenství plus běžné provozní náklady jakou jsou papíry, tonery, voda, plyn, elektřina, telekomunikační náklady; mimo investice a náklady na modernizaci budov, či modernizaci hardwaru apod. Roční náklady na jednoho zaměstnance jsou kalkulovány v úrovni 750 000 Kč . Proto odhad mzdových nákladů je následující 750 000*2 = 1 500 000 Kč, 750 000*3 = 2 250 000 Kč, 750 000*4 = 3 000 000 Kč.
náklady na kancelářské prostory; uvažováno 8 m2 na jednoho pracovníka + 10 m2 ostatní plochy; průměrná cena pronájmu za 1 m2 kanceláří v Brně se pohybuje na úrovni 420 Kč/m2 = (3 * 8) + 30) * 420 = 22 680 Kč/měs. = 272 160 Kč/rok (3 osoby) nebo 362 880 Kč/rok (4 osoby).
Celkové náklady představují částku 2 522 160 Kč (3 osoby) – 3 362 880 Kč.
V souvislosti se zavedením registru lobbistů budou vznikat administrativní a finanční náklady i na straně soukromého sektoru, primárně subjektů, kterých se registrační povinnost bude týkat. Tyto náklady budou spočívat především v nákladech na seznámení se s právní úpravou, přípravou a pořizováním údajů a jejich zápisem do registru. Administrativní zátěž a náklady povinných osob spojených se zápisem do registru lze na základě Metodiky měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů, vydané Ministerstvem průmyslu a obchodu v roce 2013 (dále jen Metodika měření administrativní zátěže podnikatelů). Metodika měření vychází z mezinárodního standardního nákladového modelu (Standard Cost Model, SCM), který se používá v řadě členských zemí EU. Vzorec SCM má následující podobu:
Náklady na administrativní činnost (nebo požadavek na data) = Cena x Čas (T) x Množství (Rozsah x Četnost).
Při žádosti o registraci budou registrující se osoby nuceny provést administrativní úkony označené v Metodice měření administrativní zátěže podnikatelů pod položkami 1, 2, 10 a 16.
Číslo úkonu dle metodikyPopis úkonuPrůměrný čas z pracovního dne 1 zaměstnance v hodinách strávený úkonem spojeným s registrací1Seznámení se s informační povinností 22Získávání informací210Interní porady116Hlášení, předložení informace0,5Celkem5,5 hodin
Jeden subjekt tak stráví přípravou žádosti o registraci 5,5 hodiny.
Při určení ceny bylo vycházeno z mediánové mzdy za rok 2016 podle strukturální mzdové statistiky u zaměstnání "3313 Odborní pracovníci v oblasti účetnictví, ekonomiky, personalistiky" na 1 zaměstnance 27 589,-Kč (zdroj ČSÚ).
QUOTE
Cena tedy činí 164,22 + 24,63= 188,85 Kč za hodinu.
Při určení množství registrujících se subjektů vycházíme ze střední hodnoty odhadovaného množství povinných osob, tedy z počtu 250 subjektů.
Registrace bude prováděna pouze jednorázově, tedy četnost bude 1.
Na základě takto stanovených hodnot docházíme k výsledku, že náklady na registraci budou na straně povinných osob činit 259 669 Kč, přičemž náklady pro jednu registrující se osobu budou činit 850 Kč. (188,85 Kč x 5,5 hod. x 250 subjektů x 1 = 259 669 Kč)
Čím nižší bude frekvence podávání zpráv o proběhlých lobbistických kontaktech, tím budou oznamované údaje postrádat na aktuálnosti a přinášet nižší užitek při zprůhledňování a pojmenovávání vlivů, které působily na tvorbu daného návrhu předpisu nebo koncepčního dokumentu. Nízká frekvence podávání zpráv o činnosti může z předkládaných údajů učinit pro veřejnost neživotné informace o agendě, která již pozbyla své společenské naléhavosti. Jako optimální se zdá být čtvrtletní frekvence předkládání výkazů o proběhlých lobbistických kontaktech.
Náklady na reporting (předkládání zpráv o lobbování) lze predikovat obdobnou metodikou jako v případě nákladů na registraci. Při žádosti o registraci budou registrující se osoby nuceny provést administrativní úkony označené v Metodice měření administrativní zátěže podnikatelů pod položkami 1, 2, 10 a 16.
Číslo úkonu dle metodikyPopis úkonuPrůměrný čas 1 zaměstnance v hodinách pro jeden výkaz2Získávání informací48Popis (slovní popis údajů, které jsou předmětem výkazu)816Hlášení, předložení informace0,5Celkem12,5 hodiny
Jeden subjekt tak zpracováním výkazu o lobbistické činnosti stráví 12,5 hodiny.
Cena práce, jak již bylo vypočteno výše, v souladu s metodikou MMR, činí 188,85 Kč za hodinu.
Při počtu registrovaných subjektů 250 a četnosti zpracování výkazu čtyřikrát do roka docházíme k výpočtu ročních nákladů registrovaných osob na čtvrtletní výkazy o činnost ve výši 2 360 625 Kč, s tím, že náklady spojené s reportingem na jednu osobu činí 9 443 Kč.
Ke zvýšení efektivity této varianty přispěje skutečnost, že na základě stanoviska Legislativní rady vlády a politického rozhodnutí budou mít povinnost reportovat o uskutečněných kontaktech s lobbisty také lobbovaní. Veřejná kontrola lobbistů i veřejných činitelů bude usnadněna možností porovnat údaje z poskytnutých reportů obou stran, indikovat případné nesrovnalosti a žádat jejich vysvětlení.
Povinná registrace údajů konkrétních fyzických osob provádějících fakticky lobbing jménem a na účet svého zaměstnavatele bude mít dopad do soukromí těchto osob, neboť jejich osobní údaje budou v registru zveřejněny.
Nezahrnutím členů obecních a krajských zastupitelstev bude pominuta velmi významná oblast politických a rozhodovacích procesů, jejichž problematičnost veřejnost někdy vnímá palčivěji, než u politiky celostátní. Netransparentní lobbing v případě územního a stavebního řízení, netransparentnost, pletichy spojené s prodejem obecního majetku či zadáváním veřejných zakázek mohou být jevem daleko frekventovanějším než nekalé ovlivňování legislativy na centrální úrovni. Náklady vzniklé společnosti v důsledku netransparentního lobbingu jsou vzhledem k jeho skryté povaze neměřitelné, ale lze odhadovat, že nejsou zanedbatelné.
Mezi náklady této varianty patří i náklady na zřízení speciálního oddílu v Registru oznámení dle zákona o střetu zájmů, ve kterém budou jednotlivé dary evidovány. Stanovení nižší hranice hodnoty daru uváděného v oznámení o příjmech a závazcích povede rovněž k relativnímu nárůstu administrativních nákladů na straně veřejných funkcionářů, které v této fázi nelze spolehlivě odhadnout bez znalosti technického řešení, které bude zvoleno.
V rámci této varianty je navrhováno, aby předseda vlády nebo vláda jako celek podpořila transparentnost lobbingu tím, že by byla členům vlády adresována výzva či pokyn konzultovat připravované legislativní návrhy výhradně s osobami zapsanými v registru lobbistů. Účinnost tohoto nelegislativního opatření bude záviset na jeho konkrétní formě a obsahu, jakož i na míře ochoty politické reprezentace takové samoregulační opatření aplikovat sama na sebe. Obdobně jako v případě varianty II bude nutné se spolehnout na morální integritu vládní politické reprezentace.
Navrhovaná regulace zavádí povinnost uvádět všechny lobbisty podle zákona o lobbování, s nimiž daný veřejný činitel konzultoval přípravu konkrétního právního předpisu, v návrzích pojmenovanou jako povinnost uvádět „lobbistickou stopu“. Zavedení této povinnosti povede ke zvýšení administrativních nákladů na straně povinných osob, kterými jsou členové vlády, poslanci a senátoři, potažmo jejich aparátu, a to odhadem 2 – 5 hodin měsíčně. Tyto náklady by spočívaly ve shromažďování a evidenci těchto údajů a jejich následné zadávání přímo do systému eLegislativa a do dokumentu provázejícího návrh právního předpisu. Není pravděpodobné, že by za účelem shromažďování, evidence a zadávání údajů lobbistické stopy byli přijímáni noví státní zaměstnanci nebo zaměstnanci. Spíše těmito činnostmi budou pověřeni stávající zaměstnanci aparátu příslušného činitele nebo úřadu. Vzhledem k odhadovanému počtu těchto osob, kterých bude okolo 290, lze předpokládat, že náklady na plnění této povinnosti budou následující:
Mediánový plat v kategorii zaměstnání 3342 Odborní administrativní pracovníci v právní oblasti za rok 2017 činí 27 692 Kč .
Náklady na hodinu práce odborného administrativního pracovníka v právní oblasti ve veřejné sféře tedy činí 189,60 Kč. Pokud vyjdeme z údaje, že pro 290 povinných osob bude povinnost plnit 290 zaměstnanců jejich aparátu veřejné správy, pak měsíční náklady budou činit, při 2-5 hodinách činnosti, 1 319 616 Kč – 3 299 040 Kč (189,60 Kč x 2 (nebo 5) hod. x 290 povinných osob x 12). Jak bylo zmíněno výše, tyto náklady práce jsou vyčísleny jako hypotetické, neboť lze očekávat, že tyto činnosti, vzhledem ke svému rozsahu, budou zajišťovány pracovníky stávajícího aparátu jednotlivých funkcionářů.
Seznamy osob konzultovaných při tvorbě legislativních návrhů mohou být dlouhé a v případě důležitých právních předpisů se může jednat o stovky subjektů. Bez bližší specifikace a určitého strukturování těchto údajů v lobbistické stopě se může z těchto seznamů stát jen formální informace bez vypovídající hodnoty.
Přínosy
Za dominantní přínos této varianty, směřující k větší transparentnosti lobbingu, je samotné zavedení registru lobbistů a lobbovaných. Veřejnost tak získá snazší přístup k údajům o tom, kdo se snaží vyvíjet vliv na osoby činící politická rozhodnutí, v jakých oblastech, za jakým účelem a pro koho.
Povinná registrace subjektů vykonávajících lobbing jako soustavnou činnost, na rozdíl od modelu založeného pouze ࠀ ࠘ ࠚ ࠠ ࠬ ࣂ ࣌ ࣒ प ং আ ঞ ঠ ৾ ਸ �듈ꇈ箎筨좡졔⹂ ᔦ뭨尳ᘀꉨ栕㔀脈⨾企J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔣ뭨尳ᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔧ뭨尳ᘀ⍨퉙㔀脈䩃䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔤ뭨尳ᘀ፨뽐䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔤ뭨尳ᘀ륨敃䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔤ뭨尳ᘀꥨ≙䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔤ뭨尳ᘀꉨ栕䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔧ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈䩃䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔧ뭨尳ᘀꉨ栕㔀脈䩃䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔠ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔣ뭨尳ᘀ浨鈫㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕကࠀ ࠚ ࠜ ࠞ ࠠ ࠢ ࠤ ࠦ ࠨ ࠪ ࠬ আ ঈ ঊ ঌ ঐ ঔ খ ঘ চ জ ঞ ঠ ð ð å å å å å ð ð ð ð ð ð ␃ሁĀ愀Ĥ摧ᖢh ␃ሁĀጀ碤᐀愀Ĥ摧ᖢhᨀঠ ঢ ত ৾ ਸ ó ä 픀 Æ 대 ̀$搒ðꐓxꐔx␖䤁Ŧ 愀$摧凜û ␃ሀĀጀ碤᐀碤愀$摧ᖢh ␃ሁĀጀ碤᐀碤愀Ĥ摧ᖢh ␃ሁĀጀ碤᐀愀Ĥ摧ᖢh 搒ðꐓxꐔð摧ᖢh ા ૈ ଖ ୮ ୰ ୲ ா ௨ ௪ ౬ ಂ ಎ ಐ �쇒龰龎틙�曁㙎 ᔮ뭨尳ᘀ䭨ꙉ㔀脈䩏 䩐䩑 䩡䡭Ѐ䡮Ѐ䡴Ѕࡵᔮ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈䩏 䩐䩑 䩡䡭Ѐ䡮Ѐ䡴Ѕࡵᔫ뭨尳ᘀ�ﭑ伀J倀͊儀J愀ᙊ洀H渄H琄Ո甄Ĉᔣ뭨尳ᘀ⽨蠐㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔠ뭨尳ᘀ⽨؍伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ륨敃伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ╨ऴ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ�ﭑ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔌ뭨尳ᘀ�ﭑ ᔦ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈⨾企J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔣ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕሀ ୰ 眀 ሀĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧യ眀 摫 ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ 혉䀂tꀀሄ 뎍â 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 뎍â 瑹凜ûȀ୰ ୲ ா ௪ ಂ ದ 紀 j 紀 } ̀Ĥ搒ðꐓxꐔx␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧ု̀Ĥ搒ðꐓxꐔx␖䤁Ŧ 愀Ĥ摧凜û渀 摫 ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 瑹凜ûԀಐ ತ ದ ನ ೖ ೞ ೢ ആ ഈ ഊ ാ ൎ ൘ ൢ ආ ෆ บ โ ຂ ༨ ུ 퓨볍풪鯍풪볍벊羊恮뱮뱠뱏 ᔠ뭨尳ᘀ⥨伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᘚ䅨ꅶ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ穨줇伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔔ뭨尳ᘀ穨줇伀J儀J ᔠ뭨尳ᘀ침聯伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᘝ�鵰㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔣ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔠ뭨尳ᘀ�ﭑ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔌ뭨尳ᘀ�ﭑ ᔦ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈⨾企J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔮ뭨尳ᘀ⽨؍㔀脈䩏 䩐䩑 䩡䡭Ѐ䡮Ѐ䡴Ѕࡵ᠁ದ ನ x 攀 ̀$搒ðꐓxꐔx␖䤁Ŧ 愀$摧凜û蘀 摫Ė ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤᅆ⋺ᆲ ᆴ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀ᓖ 瑹凜ûȀ ೞ ഈ 紀 ̀$搒ðꐓxꐔx␖䤁Ŧ 愀$摧凜û渀 摫ư ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 瑹凜ûȀഈ ഊ ጼ 眀 ሀĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧砩÷眀 摫ɀ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ 혉䀂tꀀሄ 뎍â 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 뎍â 瑹凜ûȀུ ྊ ྚ ྜ ࿌ ࿎ က န ် ၾ ႀ ᆨ ረ ዜ ጸ ጺ ጼ ጾ ᎂ ᎄ �����벚覚杸惞㩎 ᔦ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈⨾企J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔣ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔌ뭨尳ᘀ�ﭑ ᔠ뭨尳ᘀ穨줇伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ륨敃伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀꩵ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ침聯伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ⑨挚伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ੨褐伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ㹨摸伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ�ﭑ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ╨ऴ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᘄጼ ጾ ᎄ 紀 ̀$搒ðꐓxꐔx␖䤁Ŧ 愀$摧凜û渀 摫˔ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 瑹凜ûȀᎄ ᎆ ᐂ 琀 ̀$搒ðꐓxꐔx␖䤁Ŧ 愀$摧凜û眀 摫ͤ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ Ą 혉䀂tꀀሄ 뎍â 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 뎍â 瑹凜ûȀᎄ ᎆ ᐀ ᐂ ᐄ ᑾ ᒬ ᓮ ᗐ ᗰ ᗴ ᗶ ᘬ ᙘ ᚌ ᚎ ᚚ ᚠ ᜌ ᜤ ᝌ ᝪ រ ហ 陸뇂슠슠슏쉾슏屭屾屾仂 ᘚ�㰰伀J儀J愀ᙊ渀ň琄ňᔠ뭨尳ᘀꥨ≙伀J儀J愀ᙊ渀ň琄ňᔠ뭨尳ᘀ빨ᨔ伀J儀J愀ᙊ渀ň琄ňᔠ뭨尳ᘀ끨伀J儀J愀ᙊ渀ň琄ňᔠ뭨尳ᘀ੨褐伀J儀J愀ᙊ渀ň琄ňᔠ뭨尳ᘀ⑨挚伀J儀J愀ᙊ渀ň琄ňᔠ뭨尳ᘀ桨豮伀J儀J愀ᙊ渀ň琄ňᔠ뭨尳ᘀ�ﭑ伀J儀J愀ᙊ渀ň琄ňᔦ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈⨾企J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔣ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔌ뭨尳ᘀ�ﭑ᠀ᐂ ᐄ ᤢ 甀 ᄀ 搒ðꐓxꐔx␖⨁Ĥ晉 摧湨眀 摫І ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ 혉䀂tꀀሄ �ñ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 �ñ 瑹凜ûȀហ ើ ៀ ែ ៲ ᠤ ᠾ ᡞ ᢰ ᣊ ᤠ ᤢ ᤤ ᦆ ᦌ ᦎ ᦐ ᧞ ᨠ ᨢ �볍벫鶫貼�玅獡傅倿? ᔠ뭨尳ᘀ�ﭑ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀꩵ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔣ뭨尳ᘀꩵ㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔣ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔌ뭨尳ᘀ�ﭑ ᔠ뭨尳ᘀ㭨ꐜ伀J儀J愀ᙊ渀ň琄ňᘚ�㰰伀J儀J愀ᙊ渀ň琄ňᔠ뭨尳ᘀ끨伀J儀J愀ᙊ渀ň琄ňᔠ뭨尳ᘀၨ䅂伀J儀J愀ᙊ渀ň琄ňᔠ뭨尳ᘀ赨ఝ伀J儀J愀ᙊ渀ň琄ňᔠ뭨尳ᘀ�ﭑ伀J儀J愀ᙊ渀ň琄ňᔠ뭨尳ᘀ穨줇伀J儀J愀ᙊ渀ň琄ňᔄᤢ ᤤ ᦎ 耀 ሀĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧凜û渀 摫Қ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 瑹凜ûȀᦎ ᦐ ᬀ 眀 ሀĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧䈐A眀 摫Ԫ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ Ą 혉ਂtꀀሄ 첸ä 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 첸ä 瑹凜ûȀᨢ ᨲ ᨼ ᩎ ᩢ ᪬ ᬀ ᬂ ᭖ ᭘ ᭚ ᰄ ᰚ ᰲ Ხ �볍췞꫞醘歿媑㭌Z ᔠ뭨尳ᘀ乨ᠻ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᘚꅨਗ਼伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ�ﭑ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔦ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈⨾企J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔣ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔌ뭨尳ᘀ�ﭑ ణܪ栕㎻\栖凜û䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕణܪ栕㎻\栖倖䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔠ뭨尳ᘀၨ䅂伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀᙨݐ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ顨ᐉ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ啨㌕伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᄄᬀ ᬂ ᭘ 紀 ̀$搒ðꐓxꐔx␖䤁Ŧ 愀$摧凜û渀 摫 ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 瑹凜ûȀ᭘ ᭚ Ẏ 焀 ᔀ 옍㈂䜊ሁĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧㭎眀 摫ٜ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ 혉䀂tꀀሄ �ñ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 �ñ 瑹凜ûȀᲮ Ჰ ᵠ ᵢ ᶨ ᶴ ᷨ Ṅ Ṝ Ẍ Ẏ Ẑ Ỽ ἂ ἄ ἆ Ὄ Ῐ ⁖ ⁘ ����ꎵ綑沵汛汊9 ᔠ뭨尳ᘀ䭨ꙉ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ煨㬧伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ聨갶伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ啨㌕伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔦ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈⨾企J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔣ뭨尳ᘀ啨㌕㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔣ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔌ뭨尳ᘀ�ﭑ ᔠ뭨尳ᘀ㭨ꐜ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ⑨挚伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ�ﭑ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ穨줇伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄ՈᔄẎ Ẑ ἄ 紀 ̀$搒ðꐓxꐔx␖䤁Ŧ 愀$摧凜û渀 摫۰ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 瑹凜ûȀἄ ἆ ↢ 眀 ሀĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧椛·眀 摫ݲ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ 혉䀂tꀀሄ �ñ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 �ñ 瑹凜ûȀ⁘ ⁶ ↠ ↢ ↤ ⇒ ⇔ ⇖ ∞ ∠ ≞ ≠ ⊶ ⊸ ⌀ ⌂ ⍢ ⍤ ␆ ␈ Ⓒ Ⓔ ◼ ◾ ♢ ♤ ⛠ ⛢ ✔ ✖ ❬ 뿐Ɪ膕꺧閧炧閧꺧閧꺧깟閧꺧閧꺧 ᔠ뭨尳ᘀ汨팱伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ�ﭑ伀J儀J愀ᙊ渀ň琄ňᔦ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈⨾企J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔣ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔌ뭨尳ᘀ�ﭑ ᔠ뭨尳ᘀ�ﭑ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ᭨띩伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ赨ఝ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ啨㌕伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᘚ⍨葆伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ո ↢ ↤ ⇔ 紀 ̀$搒ðꐓxꐔx␖䤁Ŧ 愀$摧凜û渀 摫ࠆ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 瑹凜ûȀ⇔ ⇖ ∞ 猀 ഀ׆ĀംሀĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧凜û眀 摫 ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ 혉䀂tꀀሄ �ñ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 �ñ 瑹凜ûȀ∞ ∠ ≞ 紀 ̀$搒ðꐓxꐔx␖䤁Ŧ 愀$摧凜û渀 摫प ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 瑹凜ûȀ≞ ≠ ⊶ 眀 ሀĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧凜û眀 摫ব ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ Ą 혉䀂tꀀሄ �ñ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 �ñ 瑹凜ûȀ⊶ ⊸ ⌀ 眀 ሀĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧凜û眀 摫 ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦ 혉ਁtꀀሄ ÿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 ÿ 瑹凜ûȀ⌀ ⌂ ⍢ 眀 ሀĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧凜û眀 摫ૢ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦Ą Ą Ą Ą 혉ਂtꀀሄ 첸ä 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 첸ä 瑹凜ûȀ⍢ ⍤ ␆ 耀 ሀĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧凜û渀 摫 ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦Ą Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 瑹凜ûȀ␆ ␈ ◼ 眀 ሀĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧ㅬÓ眀 摫ఔ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦Ą Ą Ą Ą 혉ਂtꀀሄ 첸ä 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 첸ä 瑹凜ûȀ◼ ◾ ♢ 耀 ሀĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧凜û渀 摫ಶ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦Ą Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 瑹凜ûȀ♢ ♤ ⛠ 眀 ሀĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧凜û眀 摫െ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦Ą Ą Ą Ą 혉ਂtꀀሄ 첸ä 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 첸ä 瑹凜ûȀ⛠ ⛢ ✔ 耀 ሀĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧凜û渀 摫෨ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦Ą Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 瑹凜ûȀ✔ ✖ ⠰ 眀 ሀĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧ژp眀 摫 ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦Ą Ą Ą Ą 혉ਂtꀀሄ 첸ä 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 첸ä 瑹凜ûȀ❬ ⠪ ⠬ ⠮ ⠰ ⠲ ⢒ ⢔ ⤊ ⤌ ⤎ ⤔ ⤖ ⤨ ⥚ ⥦ ⥲ ⦖ ⦘ �췯듆췆꓆讖炀作㕂 ᔘ뭨尳ᘀ땨뉳伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ顨瀆伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ ᔧᘀꉨ栕㔀脈⩂伏J儀J尀脈䩡桰腏½ᔞᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ ᔔ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J ᔔ뭨尳ᘀ푨葮伀J儀J ᔛ뭨尳ᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 䩡ᔞ뭨尳ᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ ᔣ뭨尳ᘀ�ﭑ㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔌ뭨尳ᘀ�ﭑ ᔠ뭨尳ᘀ�ﭑ伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ橨伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ顨瀆伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոሄ⠰ ⠲ ⢒ 耀 ሀĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧凜û渀 摫༚ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦Ą Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 瑹凜ûȀ⢒ ⢔ ⤊ 眀 ሀĀጀ碤᐀碤ᘀĤ晉 摧凜û眀 摫ྪ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦Ą Ą Ą Ą 혉ਂtꀀሄ 첸ä 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 첸ä 瑹凜ûȀ⤊ ⤌ ⤎ ⤐ ⤒ ⤔ ⤖ ⤘ ⤚ ⤜ ⤞ ⤠ ⤢ ⤤ ⤦ ⤨ 謀 謀 褀 褀 褀 褀 褀 Ā Ѐ 摧ᖢh渀 摫၌ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀĀヤ⋺⍦Ą Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ᯿Ӗ 혜 ᷿Ӗ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀 瑹凜ûༀ⤨ ⥚ ⥦ ⩂ ⩨ Ⱖ ⸜ 〢 ㄾ ㌎ 㰾 䟎 今 叼 墚 壼 崠 嶸 ê 휀 Ï 휀 Ê 븀 ¾ 븀 ¾ 븀 · 뜀 · 뜀 · 뜀 × 쨀 ¤ ሀ ␅Ĥ☊ଂ㙆ༀ킄ጂ좤䀀Ȧ葞ː摧ᖢh ꐔÈ摧ᖢh ☊͆᐀좤最ꉤ栕洀ĤЀ 摧ᖢh܀ 搒ð摧ݺÉሀ ␅Ĥ☊ଁ㙆ༀ梄ጁ좤䀀Ħ葞Ũ摧ᖢh᐀ ␅Ĥ☊㙆ༀ梄ጁᐁ좤䀀&葞Ũ摧ᖢhጀ⦘ ⦨ ⦪ ⦬ ⧨ ⧬ ⨬ ⩀ ⩂ ⩨ Ⱖ ⰾ ⶂ ⸜ ⸰ ⻲ ⼠ 〢 う ㇠ ㇢ ㈖ ㈘ ㌊ ㌌ 㠚 쿳싳龮龏龏龏齺龏龏齫齙齺 ᔢᘀꉨ栕ᜀŨ፣伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ鑨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̨j ᔀᘀꉨ栕䠀Ī䩏 䩐䩑 ࡕ愁ᙊ ᔟᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔧᘀꉨ栕㔀脈⩂伏J儀J尀脈䩡桰腏½ᔘ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ ᘒ⍨葆伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ⍨퉙伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ፨뽐伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ㩨ɽ伀J儀J愀ᙊᰀ㠚 㠜 㣀 㤺 㤼 㦂 㦄 㦸 㦺 㦼 㧐 㧒 㧔 㧤 㧦 㧨 㩀 㩈 㪴 㪶 㪺 㫄 㬂 㬨 㭊 㰺 㰼 㾐 㾤 䀾 䁔 폱쓱쓱쓱쒵쓱뗄糱幭佭 ᔜᘀ鵨ս伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ챨㔠伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̩j ᔀᘀ㱨鐴 ᭊ伀J倀ъ儀J唀Ĉ䩡̩j ᔀᘀ畨 ᭊ伀J倀ъ儀J唀Ĉ䩡ᔜᘀ㱨倨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㱨鐴伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ畨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䭨ꙉ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ遨訳伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ伀J倀ъ儀J愀ᙊḀ䁔 䁼 䁾 䂬 䃐 䈒 䈔 䐼 䒮 䖄 䖨 䟊 䟌 䢀 䢊 䤊 䤌 䥂 䧎 䨄 䰤 䱤 今 侘 侚 傤 傦 剆 �뷍駍諍篍泱�峱屌屌��ñ ᔟᘀ籨䑹㘀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀꉨ栕㘀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀ橨尡伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ遨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ챨㔠伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ鵨ս伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̩j ᔀᘀ鱨佈 ᭊ伀J倀ъ儀J唀Ĉ䩡ᔟᘀ鱨佈㘀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀ鱨佈伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̨j ᔀᘀꉨ栕䠀Ī䩏 䩐䩑 ࡕ愁ᙊ ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊᬀ剆 劆 咪 唬 啬 喌 堼 塼 墖 墘 墚 壺 壼 奮 妮 嫎 嬌 嬎 崠 嶸 싒璊嵧偧权3 ᔞᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ鑨伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ챨㔠伀J儀J愀ᙊ ᘒ孨ᕹ伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ ᔫᘀꉨ栕㔀脈⩂伏J倀ъ儀J尀脈䩡桰腏½ᔧᘀꉨ栕㔀脈⩂伏J儀J尀脈䩡桰腏½̨j ᔀᘀꉨ栕䠀Ī䩏 䩐䩑 ࡕ愁ᙊ ᔜᘀ坨ﭾ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀꅨ툊㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ읨뀛伀J倀ъ儀J愀ᙊጀ嶸 巰 濖 膆 葰 闖 鰪 ꛠ ꜐ 꽐 냬 너 둾 솀 쇚 쐺 짚 쳌 톄 퓼 퓾 픐 혲 ú ó ó ó ç î ó 퐀 ó 촀 Í ç î 였 ꐔx摧⚺F ꐔÈ摧偣<ሀ ␅Ĥ☊ଂ㙆ༀ킄ጂ좤䀀Ȧ葞ː摧ᖢh ꐔÈ摧嶕{Ѐ 摧嶕{ ꐔÈ摧ᖢhЀ 摧ᖢhᘀ嶸 巰 技 抾 搀 搚 攠 敜 敠 析 枒 榼 槼 汒 汔 涖 涘 澪 澬 犘 狘 珼 琖 瓺 甞 癤 皞 ꚵ韢裢秢櫢韢寢쓢寢䳢 ᔜᘀ罨롣伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ卨찯伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ੨褐伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ镨筝伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ둨晽伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䕨ᴦ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㵨鵦伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ롨큯伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ泌㵡伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀը警伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔛ뭨尳ᘀꉨ栕㘀脈䩏 䩑 䩡ᨀ皞 皤 笞 筜 纺 纼 襲 覲 貔 貖 躌 軌 軐 軒 迺 逘 霜 霞 鵐 鶐 鼰 鼲 鼴 齘 ꂦ ꃊ ꃐ ꃒ ꋞ ꋠ ꚾ ꛀ ꛠ ꜐ ꫂ ꬔ ꭜ ᔜᘀ멨䘦伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ콨�伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀꉨ栕㘀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀ鑨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̨j ᔀᘀꉨ栕䠀Ī䩏 䩐䩑 ࡕ愁ᙊ ᔜᘀ瑨鍬伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䙨࠷伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ�㔟伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㩨᠓伀J倀ъ儀J愀ᙊ␀ꭜ ꮜ ꯚ 갚 갠 갤 괤 굤 굪 굮 귦 귨 꺄 꺆 꼔 꼖 꾘 꾚 냬 너 둼 둾 딸 딺 띐 띒 럲 롒 뷸 븺 빀 비 뻼 뼖 샔 샖 셼 셾 솀 쇚 썚 썜 썬 썲 쏊 肏 ᔜᘀ䉨휅伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䀸伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䙨࠷伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔞᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ ᔟᘀꉨ栕㘀脈䩏 䩐䩑 䩡̨j ᔀᘀꉨ栕䠀Ī䩏 䩐䩑 ࡕ愁ᙊ ᔜᘀ멨䘦伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ꽨嵃伀J倀ъ儀J愀ᙊⰀ쏊 쏌 쐺 쓄 씄 좴 죌 쥬 즎 즪 즬 쭄 쭆 쯬 찔 쳌 케 켂 퀺 탂 탮 턮 텾 쓓뗓ꛓ韓裓秓 ᔜᘀꑨ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ�谌伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔤᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ洀ै猄ैᔜᘀ㵰伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ穨줇伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀᥨ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ�ⴋ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ敨易伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䉨휅伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ捨㱐伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䙨࠷伀J倀ъ儀J愀ᙊᘀ텾 톀 톂 풠 퓸 퓺 퓼 퓾 픐 혔 혖 횚 힒 � � � � � � � � � � � � �막짫馩막諉築築泉巉巉É ᔜᘀ奨텹伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ뱨䄬伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ鑨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㱨๊伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀ멨䘦㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀꉨ栕㘀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔤᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ渀Ո琄Ո̨j ᔀᘀꉨ栕䠀Ī䩏 䩐䩑 ࡕ愁ᙊ℀혲 � � 隸 ﱆ ôڈआዬᔢᡀᡂᡐᦾᾪ⚈⢨⼌ø ø ñ ì å � Þ � Þ � Þ � å ì å � Þ � Þ ꐔÈ摧ᖢh ꐔÈ摧嶕{Ѐ 摧嶕{ ꐔÈ摧報/ ꐔx摧ᖢhᤀ 쓓뗢ꛓ韢禈폢폢櫢嫄 ᔟᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀ੨褐㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀ镨筝伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀㅨ⽘伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ鑨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀቨⵓ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ띨偏伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䕨ᴦ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ੨褐伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ穨줇伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀɨ⹍伀J倀ъ儀J愀ᙊᨀ 宅 懲 婢 מּ נּ ﯘ ﲌ ìîžƾ؈وࢢ່໊ံးየዪᐪᑪᔞᔠᔢ���볌곌����������� ᔜᘀ﹨ث伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ鑨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ쨍伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㥨繸伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ驨홒伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀ驨홒㘀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀ靨㤨㘀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀꉨ栕㘀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̨j ᔀᘀꉨ栕䠀Ī䩏 䩐䩑 ࡕ愁ᙊ ᔢᗸᗺᛮᛴᠼᠾᡀᡂᡐᤄᤆᦺᦼ᧸ᨲᩲ᮴ᱰᾦᾨᾶᾸ폱뿱ꂰ낐낁끬䱜끜끜끬= ᔜᘀ䙨࠷伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀ⡨㘀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀꉨ栕㘀脈䩏 䩐䩑 䩡̨j ᔀᘀꉨ栕䠀Ī䩏 䩐䩑 ࡕ愁ᙊ ᔜᘀ鑨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀ塨읾㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̧j ᔀᘀꉨ栕䠀Ī䩏 䩑 ࡕ封脈䩡ᔛᘀ塨읾伀J儀J尀脈䩡ᔞᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ ᔛᘀꉨ栕伀J儀J尀脈䩡ᜀᾸ␎▾◔◺◼⚂⚄⟌⠌⤦⥦Ⳛⴚ⸞⺀⺶㎔㎖㎘㎚폱폄꿱ꃱ釱英꿱珱珱擱꿱哱 ᔟᘀ塨읾㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀ덨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ塨읾伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ౨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ뽨ꠐ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀŨ㵯伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̨j ᔀᘀꉨ栕䠀Ī䩏 䩐䩑 ࡕ愁ᙊ ᔜᘀᡨ酶伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ睨霃伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ婨晾伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊᨀ⼌㇚㎘㎚㎦㐾㒸㕐㖸㘲㛤㜖㟤㦀㫢㮴㰬㲪㵈ø è è Ñ 턀 Á · « « ☊ņ᐀傤最ꉤ栕洀Ĥ ☊ଁņ᐀傤最ꉤ栕洀Ĥऀ ☊ņ最镤筝洀Ĥༀ ☊㍆ༀ얄ᐂ좤帀얄朂镤筝洀Ĥༀ ☊㍆ༀ얄ᐂ傤帀얄朂ꉤ栕洀Ĥ ꐔP摧ᖢhЀ 摧嶕{᐀좤㜀$䠀$摧ᖢh ꐔÈ摧ᖢhሀ㎚㎦㐸㐺㘮㘰㛤㞰㞲㡰㡲㨄㨆㻌㻎㻐㾴㾶䨈䩈䫄䬄䭪䭬䮰䯈䶰䶸伐뒾ꞾꞾ钾 ᔜᘀ器⁓伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ啨㵰伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ鑨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ⑨ꨉ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ⩨杺伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̤j ᔀ뭨尳ᘀꉨ栕䠀Ī䩏 䩑 ࡕ愁ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ鑨伀J儀J愀ᙊ ᘒ䁨伍伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ ̨j ᔀᘀꉨ栕䠀Ī䩏 䩐䩑 ࡕ愁ᙊ ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᰀ㵈㶰㻐㾺䍺䟲䰶侼匦卂岠愰昺瀂琈璢硰礪礶ó à � Ù � Ù 툀 Í 촀 Ù 였 Ù 툀 Í 툀 ¼ ꌀ ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ऀ ␃᐀좤愀$摧ঋY ꐔÈ摧ᖢhЀ 摧⋦§ ꐔÈ摧⋦§ ꐔP摧ᖢh ꐔÈ摧嶕{ ☊ଁņ᐀좤最镤筝洀Ĥ ☊ଁņ᐀傤最ꉤ栕洀Ĥሀ伐佐僺儺剀剆勒匒匚匠匢匤匦卂卪咊和啪啾嘸嘺噊噌噎噤噦売壴宀宂岠峎崤崦帆师庢邟꿢폢臢遲郢 ᔜᘀ੨褐伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䙨࠷伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ齨혨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ멨䘦伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩐䩑 䩡̨j ᔀᘀꉨ栕䠀Ī䩏 䩐䩑 ࡕ愁ᙊ ᔜᘀ塨읾伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䁨䨻伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ偨∔伀J倀ъ儀J愀ᙊ␀庢廞廢形彤惂惄愮愰扦扸擖攖斚旚昶昸暸書濼濾瀂煚煤琄理琈쓓쓓뇓ꋓ鏓蓓濓惓濓펱퍓퍯 ᔘ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ ᔜᘀ鱨ﭲ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̨j ᔀᘀꉨ栕䠀Ī䩏 䩐䩑 ࡕ愁ᙊ ᔜᘀ表伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ홨ㄪ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ硨㉇伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔤᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔜᘀ멨䘦伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ灨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ全୫伀J倀ъ儀J愀ᙊᨀ琈璢皬盬睰瞲砜砞硰硴硶礨礪祪祬祰祶禀禆禈禌禎禐稺穒穔窜窞窴窶竎竐竨竪笂笄笜笞笺笼筘筚筼签箠箢箬箴篌篎篘篠篸篺簦簨곯鷠鷠鷠고¬ ᔜᘀၨ筻伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㉨렗伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔌ뭨尳ᘀꉨ栕 ᔜᘀ䙨࠷伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ蕨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䝨何伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩐䩑 䩡㜀礶祄祖祪祬æ æ Ⰰ 뤀 摫ნ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ峖Ѐ ᇭᨷ⏜䐀ҫĄ Ą Ą Ą 䐀ԘĄ Ą Ą Ą 䐀҄Ą Ą Ą Ą 䐀ՁĄ Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀˶ፎ㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ᯿ზ 혜 ÿ ÿ ÿ ᷿ზ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂Ą氃瀀⣖ 瑹⧳᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 Ѐ祬祸禀禈禎æ æ ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 Ѐ禎禐稺稼E 㸀 ( ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 ꐔP摧ᖢh뤀 摫ᆿ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ峖Ѐ ᇭᨷ⏜䐀ҫĄ Ą Ą Ą 䐀ԘĄ Ą Ą Ą 䐀҄Ą Ą Ą Ą 䐀ՁĄ Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀˶ፎ㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ᯿ზ 혜 ÿ ÿ ÿ ᷿ზ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂Ą氃瀀⣖ 瑹⧳̀稼穒穔穜穨究窈æ 匀 = 㴀 = 㴀 ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 鈀 摫ኢ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀ Դ⏜ԴĄ Ą Ą Ą 䘀ẨĄ Ą Ą Ą 혉ਂtꀀሄ 뾿¿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂ăĂ氃瀀ᓖ 뾿¿ 瑹⧳᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 窈窜窞é ᜀ 턀 摫፧ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖Ԁ ԴൟᔯᲡ⏜䘀ԴĄ Ą Ą Ą 䘀ࠫĄ Ą Ą Ą 䘀ߐĄ Ą Ą Ą 䘀ݲĄ Ą Ą Ą 䘀ܻĄ Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂ą氃瀀㋖ 瑹⧳ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 Ȁ窞窨窪窰窲窴窶竀竂竊竌竎é é é é é é Ѐ 晆ᖥ ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 竎竐 摫ត ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖Ԁ ԴൟᔯᲡ⏜䘀ԴĄ Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 䘀ߐĄ Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 혉
ਂtꀀሄ㋖ 뾿¿ 뾿¿ 뾿¿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂ą氃瀀㋖ 뾿¿ 뾿¿ 뾿¿ 瑹⧳Ā竐竚竜竤竦竨é é é ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 Ԁ竨竪 摫ᣐ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖Ԁ ԴൟᔯᲡ⏜䘀ԴĄ Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 䘀ߐĄ Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 혉
ਂtꀀሄ㋖ 뾿¿ 뾿¿ 뾿¿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂ą氃瀀㋖ 뾿¿ 뾿¿ 뾿¿ 瑹⧳Ā竪竴競竾笀笂é é é ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 Ԁ笂笄 摫ᨑ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖Ԁ ԴൟᔯᲡ⏜䘀ԴĄ Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 䘀ߐĄ Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 혉
ਂtꀀሄ㋖ 뾿¿ 뾿¿ 뾿¿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂ą氃瀀㋖ 뾿¿ 뾿¿ 뾿¿ 瑹⧳Ā笄笎笐笘笚笜é é é ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 Ԁ笜笞 摫᭒ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖Ԁ ԴൟᔯᲡ⏜䘀ԴĄ Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 䘀ߐĄ Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 혉
ਂtꀀሄ㋖ 뾿¿ 뾿¿ 뾿¿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂ą氃瀀㋖ 뾿¿ 뾿¿ 뾿¿ 瑹⧳Ā笞笨笪笲笴笺é é é ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 Ԁ笺笼 摫Დ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖Ԁ ԴൟᔯᲡ⏜䘀ԴĄ Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 䘀ߐĄ Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 䘀ܻĄ Ą Ą Ą 혉 ਂtꀀሄ⣖ 뾿¿ 뾿¿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂ą氃瀀㋖ 뾿¿ 뾿¿ 瑹⧳Ā笼筆筈筐筒筘é é é ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 Ԁ筘筚 摫᷐ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖Ԁ ԴൟᔯᲡ⏜䘀ԴĄ Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 䘀ߐĄ Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 䘀ܻĄ Ą Ą Ą 혉 ਂtꀀሄ⣖ 뾿¿ 뾿¿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂ą氃瀀㋖ 뾿¿ 뾿¿ 瑹⧳Ā筚筤筦筮筶筼é é é ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 Ԁ筼签 摫Ἅ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖Ԁ ԴൟᔯᲡ⏜䘀ԴĄ Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 䘀ߐĄ Ą Ą Ą 䜀ݲĄ Ą Ą Ą 䘀ܻĄ Ą Ą Ą 혉 ਂtꀀሄᓖ 뾿¿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂ą氃瀀㋖ 뾿¿ 瑹⧳Ā签箈箊箒箚箠é é é ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 Ԁ箠箢 摫′ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖Ԁ ԴൟᔯᲡ⏜䘀ԴĄ Ą Ą Ą 䊀 Ą Ą Ą Ą 䘀ߐĄ Ą Ą Ą 䜀ݲĄ Ą Ą Ą 䘀ܻĄ Ą Ą Ą 혉 ਂtꀀሄᓖ 뾿¿ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂ą氃瀀㋖ 뾿¿ 瑹⧳Ā箢箬箶箾篆篌é é é ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 Ԁ篌篎篘- ᜀ ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 턀 摫⅗ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖Ԁ ԴൟᔯᲡ⏜䘀ԴĄ Ą Ą Ą 䘀ࠫĄ Ą Ą Ą 䘀ߐĄ Ą Ą Ą 䜀ݲĄ Ą Ą Ą 䘀ܻĄ Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂ą氃瀀㋖ 瑹⧳Ȁ篘篢篪篲篸é é ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 Ѐ篸篺簄- ᜀ ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 턀 摫≘ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖Ԁ ԴൟᔯᲡ⏜䘀ԴĄ Ą Ą Ą 䘀ࠫĄ Ą Ą Ą 䘀ߐĄ Ą Ą Ą 䜀ݲĄ Ą Ą Ą 䘀ܻĄ Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂ą氃瀀㋖ 瑹⧳Ȁ簄簐簘簠簦é é ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 Ѐ簦簨簲- ᜀ ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 턀 摫⍙ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖Ԁ ԴൟᔯᲡ⏜䘀ԴĄ Ą Ą Ą 䘀ࠫĄ Ą Ą Ą 䘀ߐĄ Ą Ą Ą 䜀ݲĄ Ą Ą Ą 䘀ܻĄ Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂ą氃瀀㋖ 瑹⧳Ȁ簨簲簺簼籂籌籐籒籔籖糾紀紺紼緆縆纬纮纰翾耀膈膊膌苆茆茈蕠蕢蕤藜藬藸蘆蘈蘊蘌蘜蘠蘢虠�볌첵첦첦첵떼뗌볌뗌뗌韌鞈鞈禈靪衪 ᔜᘀ㡨奻伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䭨ꙉ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀと켣伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ२乳伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ浨齎伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔌ뭨尳ᘀꉨ栕 ᔟᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔌ뭨尳ᘀ�䕟 ᔜᘀ㉨렗伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ�䕟伀J倀ъ儀J愀ᙊ⠀簲簼籄籌籒é é ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 Ѐ籒籔籖精0 ⤀ ) ꐔP摧ᖢh츀 摫 ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ狖Ԁ ԴൟᔯᲡ⏜ԴĄ Ą Ą Ą ࠫĄ Ą Ą Ą ߐĄ Ą Ą Ą ܀ݲĄ Ą Ą Ą ܻĄ Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ÿ ᯿ᓖ 혜 ÿ ÿ ÿ ÿ ᷿ᓖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l氃瀀㋖ 瑹⧳̀精糊糘糪糾紀é é / 뤀 摫╕ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ峖Ѐ ࡨᇄ᪵⏜䐀ҔĄ Ą Ą Ą 䐀ԙĄ Ą Ą Ą 䐀ӟĄ Ą Ą Ą 䐀ӼĄ Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀˶ፎ㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ᯿ზ 혜 ÿ ÿ ÿ ᷿ზ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂Ą氃瀀⣖ 瑹⧳ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 Ԁ紀絞綒縸纬纮é é / 뤀 摫☸ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ峖Ѐ ࡨᇄ᪵⏜䐀ҔĄ Ą Ą Ą 䐀ԙĄ Ą Ą Ą 䐀ӟĄ Ą Ą Ą 䐀ӼĄ Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀˶ፎ㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ᯿ზ 혜 ÿ ÿ ÿ ᷿ზ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂Ą氃瀀⣖ 瑹⧳ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 Ԁ纮纰羾翊翘翪翾ø â â ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 ꐔP摧ᖢh翾耀耴聨脔E Ⰰ , Ⰰ ᠀ ␃ሀĀᘀĤ晉 ②最氀 뤀 摫✛ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ峖Ѐ ऑኒ᪑⏜䐀ӰĄ Ą Ą Ą 䐀ԭĄ Ą Ą Ą 䐀ћĄ Ą Ą Ą 䐀ԐĄ Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀˶ፎ㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ᯿ზ 혜 ÿ ÿ ÿ ᷿ზ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂Ą氃瀀⣖ 瑹⧳Ѐ脔膈膊膌苆æ Ⰰ % ─ ꐔP摧ᖢh뤀 摫⟾ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ峖Ѐ ऑኒ᪑⏜䐀ӰĄ Ą Ą Ą 䐀ԭĄ Ą Ą Ą 䐀ћĄ Ą Ą Ą 䐀ԐĄ Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀˶ፎ㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ᯿ზ 혜 ÿ ÿ ÿ ᷿ზ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂Ą氃瀀⣖ 瑹⧳᠀ ␃ሀĀᘀĤ晉 ②最氀 Ѐ苆苒苠苲茆茈é é / 뤀 摫⣡ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ峖Ѐ ࣞኘᨢ⏜䐀ӔĄ Ą Ą Ą 䐀ՌĄ Ą Ą Ą 䐀ЛĄ Ą Ą Ą 䐀ՌĄ Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀˶ፎ㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ᯿ზ 혜 ÿ ÿ ÿ ᷿ზ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂Ą氃瀀⣖ 瑹⧳ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 Ԁ茈菘萨蔐蕠æ æ ᠀ ␃ሀĀᘀĤ晉 ②最氀 Ѐ蕠蕢蕤裄論鍞鍠E 㸀 > 㸀 7 㜀 ꐔÈ摧ᒂ¼ ꐔÈ摧ᖢh뤀 摫⧄ ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ峖Ѐ ࣞኘᨢ⏜䐀ӔĄ Ą Ą Ą 䐀ՌĄ Ą Ą Ą 䐀ЛĄ Ą Ą Ą 䐀ՌĄ Ą Ą Ą 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀˶ፎ㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ÿ ᯿ზ 혜 ÿ ÿ ÿ ᷿ზ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l홂Ą氃瀀⣖ 瑹⧳虠蚦蚨蛄蛒蛪蛺蜦蜺蝨蝶衾裀裂裄覈覊觖觬計訊訌診詆詈該詴誐誖誨課誸諐諒폱폄뗱꛱韱폱袦禦檦禦禦떦檦ꙹꙹU̩j ᔀᘀ뙨⸧ ᭊ伀J倀ъ儀J唀Ĉ䩡ᔜᘀ桨ꈷ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀᑨ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ쁨婯伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ硨㉇伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㡨奻伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㉨ȍ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ२乳伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀと켣伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ⤱伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꥨ汻伀J倀ъ儀J愀ᙊ℀諒諔論警譲诀诰诲说谚豚貦趞趤跤踎踾蹄蹜蹨躶軸쓓뗓뗓鞦袦橹孹孌孌= ᔜᘀ㱨ᅣ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ걨ᜀ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꕪ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ表伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䩨ᤅ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ繨└伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䭨쥉伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䁨륙伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㭨䰃伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ艨바伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㡨奻伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀᑨ伀J倀ъ儀J愀ᙊᔀ軸輸轄轢转辒辔辖运迒返迖迴逴邖邞郖郰鄺鈒鈔鈦鉨鉬鍖鍘鍚鍜鍞폱뗄뗄떦떦뗄떦떗禈禈禈祤喈 ᔜᘀ艨바伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̩j ᔀᘀ㵨猢 ᭊ伀J倀ъ儀J唀Ĉ䩡ᔜᘀ큨倵伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ⽨썤伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ쐕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ걨ᜀ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ鍨ᅇ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ੨褐伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ띨ᴍ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㱨ᅣ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㉨ȍ伀J倀ъ儀J愀ᙊᰀ鍞鍠鎢鐚鑚钤钮钰钲锼锾镾靶風飤飨饄饘馐馒馞馼駦駺騞騤驖驺骖骾髖鬘鬚鬴鯚鯜鱀�죑병병냑톧벛톛톏톼톼톃较荺莏溏톏텢 ᔗ뭨尳ᘀ⤱伀J儀J尀脈ᔗ뭨尳ᘀ㱨倨伀J儀J尀脈ᘑ䉨ጔ伀J儀J尀脈ᔗ뭨尳ᘀ㉨ȍ伀J儀J尀脈ᔗ뭨尳ᘀィ奡伀J儀J尀脈ᔗ뭨尳ᘀꑨ伀J儀J尀脈ᘑ硨乽伀J儀J尀脈ᔗ뭨尳ᘀ潨伀J儀J尀脈ᔗ뭨尳ᘀ塨읾伀J儀J尀脈ᘑㅨ附伀J儀J尀脈ᔗ뭨尳ᘀᡨᔷ伀J儀J尀脈ᔧᘀꉨ栕㔀脈⩂伏J儀J尀脈䩡桰腏½ᔜᘀ쉃伀J倀ъ儀J愀ᙊ␀鍠鎢钴閬隈靶飨鬶鷖鷘ꁴꁶꂢ꘎ꦴ넄뛘밀뽸뽺뾞쓔잾퇒ì å å Þ � Ù � Ò Ò 툀 Ò 툀 Ò 촀 Í Ò 툀 Ò Ѐ 摧ᖢh ꐔÈ摧ᖢhЀ 摧繘Ç ꐔÈ摧⠼P ꐔÈ摧䐱ሀ ␅Ĥ☊ଁ㙆ༀ梄ጁ좤䀀Ħ葞Ũ摧ᖢhᜀ鱀鱈鱎鱺鲊鲌鲦鲨鳐鶎鷔鷘ꁶꂠꂢꃀꃔꃚꃺꄒꅢꅲꅴꆄꆆꋆꋘꌆꌈ샏隬蟀蟀楸卞卞卞卞 ᔔ뭨尳ᘀ൨繛伀J儀J ᔔ뭨尳ᘀ�陎伀J儀J ᔜᘀ湑伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ周ꀙ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ慨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔫᘀꉨ栕㔀脈⩂伏J倀ъ儀J尀脈䩡桰腏½ᔧᘀꉨ栕㔀脈⩂伏J儀J尀脈䩡桰腏½ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔗ뭨尳ᘀ塨읾伀J儀J尀脈ᔗ뭨尳ᘀ噆伀J儀J尀脈ᔗ뭨尳ᘀᡨᔷ伀J儀J尀脈ᔗ뭨尳ᘀᱨꌿ伀J儀J尀脈ᰀꌈꌜꌨꍲꍶꐂꐄꔬꔮꔰꖈꖢꗢꗲꗴꘈꘊ꘎ꘒ꘦Ꙅꞌ탟닁ꏁꏁ薔皔枔壁㩉I ᔜᘀ쉃伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ泌㵡伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ굨윱伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ周ꀙ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ੨褐伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ硨稞伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀၨ鈝伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㱨倨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ२ㄊ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䍨�伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔔ뭨尳ᘀ�陎伀J儀J ᔔ뭨尳ᘀ൨繛伀J儀J ᔔ뭨尳ᘀ泌㵡伀J儀JᔀꞌꞎꞰꟆꠔꠖꠘ꠴꣔ꥢꦖꦲꦴꦶꨤꨬꩪꩲꩴꮎꮚ폱뗄폄펦袗禗櫄櫄䱛䲦= ᔜᘀ⤱伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ牨Ḭ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ襨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ흨硄伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ彨⹀伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀཋ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀᥨ됌伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㱨倨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ泌㵡伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ捨㱐伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㉨欲伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㙨l伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㕨굍伀J倀ъ儀J愀ᙊᜀꮚꮤꮾꯒꯔ괘괦굒굤궒꺆꺈꺬꽈꽊꽮꾰꿺뀮넂넄녒녔녨폱쓱폱뗱鞦禈檈Ꚉ守䲈 ᔜᘀ桨�伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ乨ꡪ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ周ꀙ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ੨褐伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䉹伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀṨ䝔伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀཋ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ筨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ굨윱伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ泌㵡伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ⤱伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ牨Ḭ伀J倀ъ儀J愀ᙊᜀ녨녾놖뇈뇊뇌눂누눴뉜뉞뉠뉸늞늼닆댞댶되됚됼뒦뒪뒺듄듊드때땎뗐뗒뛄폱뗄鞦쒦떗禈裄橹孹孹靹ꙹ孹y ᔜᘀཋ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ罨�伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ鹨婄伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ陨元伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ乨ꡪ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ潨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ桨�伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ�ὣ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ睨굆伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䉹伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ卨伀J倀ъ儀J愀ᙊἀ뛄뛔뛖뛘뜂뜊뜌뜎뜔뜢뜦뜶뜸뜺띈랆럸럺렎렐렖렘뤲륰맆마몂몄몜몞몮뫊뮎뮐쓓쓓펵펵펠펑펑펵펠펂玂퍤Uᔜᘀ㱨倨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ獨䁔伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ❨옪伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ빨ᨔ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ੨褐伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̨j ᔀᘀꉨ栕䠀Ī䩏 䩐䩑 ࡕ愁ᙊ ᔜᘀཋ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ२㕻伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㌛伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ坨鵛伀J倀ъ儀J愀ᙊ℀뮐보봤뽸뽺뾞쀤쁤쇒쇪숀숞쉈쉊슦슺쓔쓘쓚앸얢얾없옆올옮옺폱璃斃敖敇敖 ᔜᘀ㱨码伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ፨睹伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꍨ赘伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀᅨ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㝨艠伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㱨倨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀᅨ⤃伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ荨遅伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔧᘀꉨ栕㔀脈⩂伏J儀J尀脈䩡桰腏½ᔜᘀ쉃伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀཋ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊᨀ옺우운웴잼잾졂좂줈줐짲짴찂챂챦챨쳎쳤췠츲켊켌콼쾆큢킢톈퇆펮펰한뗄떦떖떁땲떁떖땣떁떖땔뗓떁 ᔜᘀࡨ艝伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ멨䘦伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀၨꐼ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̨j ᔀᘀꉨ栕䠀Ī䩏 䩐䩑 ࡕ愁ᙊ ᔟᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀ煨텓伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㝨艠伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㱨码伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ陨團伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꡅ伀J倀ъ儀J愀ᙊḀ퇒한할햊햌�����ﯰーハŤø Þ � Ù 턀 Ì 턀 Å 씀 Å 턀 Å 씀 Å 씀 ¾ 븀 Å 씀 Ñ 씀 ꐔÈ摧届° ꐔÈ摧䥨Ѐ 摧䥨ȈĦ䘋8摧䥨Ѐ 摧ᖢhሀ ␅Ĥ☊㙆ༀ梄ጁ䀁&葞Ũ摧ᖢh ␃᐀좤愀$ ꐔÈ摧ᖢhᘀ한할핢핤햊햌홢홤횦횺흠ퟀ�������������믍ꆮꆔꆇ窇穭穭占䙺稼¡ᘒ䉨湏伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ匥伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ㱨码伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ腨鬍伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ╨伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀᡨ蜽伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀᡨ堮伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ湨浱伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀᱨ⭧伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ ᔢᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩐䩑 憁ᙊ ᔢᘀ⑨挚㔀脈䩏 䩐䩑 憁ᙊ ᔢᘀ멨䘦㔀脈䩏 䩐䩑 憁ᙊ ᔜᘀ伀J倀ъ儀J愀ᙊᜀ�������������������퓰퓇퓰겺鿔곔鋔鋔鋔鋔풅풒풒풒풒풒瞬풬푪 ᔘ뭨尳ᘀ嵨՞伀J儀J愀ᙊ ᔛ뭨尳ᘀ፨뽐㸀Ī䩏 䩑 䩡ᔘ뭨尳ᘀ뱨㼢伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ㥨渂伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ❨옪伀J儀J愀ᙊ ᔛ뭨尳ᘀ桨詉㸀Ī䩏 䩑 䩡ᔘ뭨尳ᘀ╨伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ啨䵽伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ桨詉伀J儀J愀ᙊ ᔝᘀ唿䈀༪䩏 䩑 桰腏½ᔝᘀ桨詉䈀༪䩏 䩑 桰腏½⠀�엒언ꆫ铅蛒楷忒勒勒䗒 ᔘ뭨尳ᘀ꽨뤫伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ襨伀J儀J愀ᙊ ᘒh꙾伀J儀J愀ᙊ ᔛ뭨尳ᘀ乨ꡪ㸀Ī䩏 䩑 䩡ᔜᘀ襨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔛ뭨尳ᘀ桨詉㸀Ī䩏 䩑 䩡ᔘ뭨尳ᘀ乨ꡪ伀J儀J愀ᙊ ᘒ㔋伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ੨褐伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ㱨倨伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ둨콆伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ桨詉伀J儀J愀ᙊ ᔝᘀ桨詉䈀༪䩏 䩑 桰腏½ᔡᘀ桨詉䈀༪䩏 䩑 䩡桰腏½ᘀ貛魽魳嵨魨P ᔘ뭨尳ᘀ桨칙伀J儀J愀ᙊ ᔔ뭨尳ᘀ੨褐伀J儀J ᔔ뭨尳ᘀ表伀J儀J ᘒ蹨鵕伀J儀J愀ᙊ ᔜᘀ뱨儣伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀᩨ㝷伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ表伀J儀J愀ᙊ ᘒ扨뽘伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ㱨倨伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ⡨ꕢ伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ㱨爤伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ⡨쩰伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ桨詉伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ㩨ꨊ伀J儀J愀ᙊᬀ爛鸞牢壘異梁琉兀喝���뿌닦隤窈沤庤䞲² ᘒ镨땔伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ�伀J儀J愀ᙊ ᔛ뭨尳ᘀ੨褐㸀Ī䩏 䩑 䩡ᔛ뭨尳ᘀ桨칙㸀Ī䩏 䩑 䩡ᔛ뭨尳ᘀ煨者㸀Ī䩏 䩑 䩡ᔛ뭨尳ᘀ㱨码㸀Ī䩏 䩑 䩡ᔛ뭨尳ᘀ顨녗㸀Ī䩏 䩑 䩡ᔛ뭨尳ᘀ桨詉㸀Ī䩏 䩑 䩡ᔘ뭨尳ᘀ桨詉伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ䍨崊伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ表伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀꩨ괪伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ桨칙伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ䩨끜伀J儀J愀ᙊᬀ喝塚奄搜𢡄שּׁﭚﭪﭬﭮﭺ﮼ﯬﯰﳜーハƮǐавٴٶݲݼޠްߺ߾�뿌뾲뾲뾲뾲능늗늈늗뉻닙滙懙慔 ᔘ뭨尳ᘀ㹨㉪伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ繨뵨伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ❨옪伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ㱨倨伀J儀J愀ᙊ ᔝᘀ桨詉䈀༪䩏 䩑 桰腏½ᔛ뭨尳ᘀ桨詉㸀Ī䩏 䩑 䩡ᔘ뭨尳ᘀ᭨怺伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ桨詉伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ乨㥍伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ嵨՞伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ桨칙伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ੨褐伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ⩨遧伀J儀J愀ᙊ Ť˔ժݲૌຠኘᐄᐈᑖᓸᚮᛂᡂṈṘ⒄ø ø ø ø ê 휀 ø 퀀 Æ 퀀 Ð 퀀 Æ 퀀 ¼ ऀ ␃ᐁ좤愀Ĥ摧┄ ऀ ␃᐀좤愀$摧┄ ꐔÈ摧┄ ሀ ␅Ĥ☊㙆ༀ梄ጁ䀁&葞Ũ摧⋦§ ␃᐀좤愀$ ꐔÈ摧⠼P ꐔÈ摧䥨ጀ߾࣮ढઌઠબૂମ௺ఈఞసൊ൚์ຆຼ໒သဴዪጞᐄᐈᑖᓸᙖᙘᚮ뻳誚晵晗 ᔜᘀ桨詉伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔨᘀѨ%㔀脈⩂伏J倀ъ儀J愀ᙊ瀀佨북 ᔞᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ ᔘ뭨尳ᘀࡨ啫伀J儀J愀ᙊ ᘒ獨ୟ伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ⩨遧伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ�ᤁ伀J儀J愀ᙊ ᔛ뭨尳ᘀ桨詉㸀Ī䩏 䩑 䩡ᔘ뭨尳ᘀ繨뵨伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ桨詉伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ桨칙伀J儀J愀ᙊ ᚮᛂᯞᰞṈṘὺᾀⅰ⇢⏔⏖⒄⒘♸♺⢰⢲⢴⢶⣘Ⱀ肒桯桯叠 ᔨᘀѨ%㔀脈⩂伏J倀ъ儀J愀ᙊ瀀佨북 ᔨᘀ㱨倨㔀脈⩂伏J倀ъ儀J愀ᙊ瀀佨북 ᔌ뭨尳ᘀѨ% ᔠᘀѨ%䌀ᑊ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔣᘀѨ%㔀脈䩃䩏 䩐䩑 䩡ᔢᘀѨ%㔀脈⨾企J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㱨倨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ멨읖伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ멨굼伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ⽨숣伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀѨ%㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᘀ⒄⒬Ⓖ╪▲♸ä 쬀 § ꜀ § $̀$☊㉆ༀ낄ᄀ犄ዿĀᘀĤ晉 葞°葠イ②最氀 ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ᨀ ␃ሁĀ᐀좤ᘀĤ晉 ②朁氀 Ԁ♸♺♼I ⸀ ᨀ ␃ሀĀ᐀좤ᘀĤ晉 ②最氀 딀 摫⪧ ␖ᜁĤ晉 阂l㐃ԁᣖĄ Ą Ą Ą Ą Ą 鐇Վ혈F鐃鳿ꔄ�ࠆ 谀आ 㜆 Ѐ ऀۖ ĀĀ琊 Ҡ혒 ÿ ÿ � � ጀブ Ą Ą Ą Ą Ą Ą 䠃ᜤ϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ Ý Ý 瑹⧳Ȁ♼⚌✚➂⢰æ 저 § 저 ␃ༀ낄ᄀ犄ዿĀᘀĤ晉 葞°葠イ②最氀 ᴀ 萏°萑イ搒ð␖䤁Ŧ 帀낄怀犄柿氀 ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 Ѐ⢰⢲⢴⢶⣘ⳞI 䄀 7 㜀 0 ꐔÈ摧┄ ऀ ␃᐀좤愀$摧┄ ܀ ␃愀$摧┄ 딀 摫⮦ ␖ᜁĤ晉 阂l㐃ԁᣖĄ Ą Ą Ą Ą Ą 鐇혈F鐃鳿ꔄ�‣ࠆ 谀आ 㜆 ऀۖ ÀÀ琊 Ҡ혒 ÿ ÿ � � ጀブ Ą Ą Ą Ą Ą Ą 䠃ᜤ϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ �Û �Û 瑹⧳ԀⰐⱎⳞⳮナム㍬㍮㕖㖖㛢㛤㩊㩌㮈㯄㯈㺠䅬䈄䈚䈺䏾䑴楸嫢䯢Zᔜᘀ⩒伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ뵨尒伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ歨䠉伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ瑨녗伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ멨⬪伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ쁊伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䕨ᴦ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀⱨ㍎伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ桨詉伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㥨ᨶ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀѨ%㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀၨᔝ伀J倀ъ儀J愀ᙊᜀⳞⳮㆊ㓜㩎䅮䑸䜈䪂同吜圖嫸幪掾梜毼汊汢沄ø ø ø ø ø ø ø ø î 픀 ¿ ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ऀ ␃ᐁ좤愀Ĥ摧┄ ꐔÈ摧┄ ጀ䑴䑸䒠䒶䔨䔪䖘䖬䗎䘎䜆䞆䟆䣪䣼伜作冼冾凂凄几凢出ꚵꚗ裱秱櫱寱寱䳱ñ ᔜᘀ⩨遧伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䕨ᴦ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ桨詉伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ쩨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ�牓伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀᱨ報伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ압伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ੨褐伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ뵨尒伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꁨ譝伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊᜀ出凾厲台同吜壦夬娼娾存宾岚峒崒嵘嵶帄帬幀幨应庪廰弰彂彘懘懢懪懬戶扌技抲挪捀提揦晤꓂ꓠꓠꓠ闠蛠長돠棠闠돠闠闠à ᔜᘀ䕨ᴦ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ楺伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ魨㍾伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ뵨尒伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ�伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ졨ꡗ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ硨뉈伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ함㡔伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀѨ%㔀脈䩏 䩐䩑 䩡✀晤晦木本杰枆栔桌榦槞樈樔樮檮櫮毼汊汢潞潠鞦裢秢柢䑕3 ᔠᘀ䭨欱䌀ᑊ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔠᘀѨ%䌀ᑊ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔣᘀѨ%㔀脈䩃䩏 䩐䩑 䩡ᔢᘀѨ%㔀脈⨾企J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ逕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䑨㨘伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ敨娑伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ쩨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ함㡔伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ뵨尒伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ졨ꡗ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ�܍伀J倀ъ儀J愀ᙊጀ沄沔泰浠淺溎滺潢Þ 먀 º 먀 º 먀 º $̀$☊㉆ༀ薄ᄀ箄ዿĀᘀĤ晉 葞
葠サ②最氀 ␃ก熄ༀ熄ሀĀᘀĤ晉 葝q葞q②朁氀 ܀潠潢潤牨猐猒猔獐獒獜獞獠獢獤玈瑜璆璐璒璤瓼甄疂疄疘瘮瘰竴ퟯퟆ웯웯ꊷ鎷鎷鎷랄摴喷· ᔜᘀ㱨倨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀѨ%㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀ졨ꡗ㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀཨ쬻伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㕨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔨᘀѨ%㔀脈⩂伏J倀ъ儀J愀ᙊ瀀佨북 ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔠᘀ䭨欱䌀ᑊ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔠᘀ敨娑䌀ᑊ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔌ뭨尳ᘀѨ% ᔠᘀѨ%䌀ᑊ伀J倀ъ儀J愀ᙊᬀ潢潤潦F ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 렀 摫ⲗ ␖ᜁĤ晉 阂l㐃ԁᣖĄ Ą Ą Ą Ą Ą 鐇Վ혈F鐃�挆 谀 Ѐ Ѐ ऀۖ ĀĀ琊 Ҡ혒 ÿ ÿ � � ጀブ Ą Ą Ą Ą Ą Ą ᔀĶᨀೖ 혛 ÿ ÿ ೖ 혝 ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶ 㑦瀁Ỗ Ý Ý 瑹⧳Ȁ潦潶濮灪烪煐燬牨猔獠Þ 저 È 저 È 저 È 저 È ᔀ 搒ð␖䤁Ŧ 最氀 ␃ก熄ༀ熄ሀĀᘀĤ晉 葝q葞q②朁氀 ऀ獠獢獤玈疂疄疘F 㼀 5 㼀 ? 㼀 ऀ ␃᐀좤愀$摧┄ ꐔÈ摧┄ 렀 摫 ␖ᜁĤ晉 阂l㐃ԁᣖĄ Ą Ą Ą Ą Ą 鐇혈F鐃�‣挆 谀 ऀۖ ÀÀ琊 Ҡ혒 ÿ ÿ � � ጀブ Ą Ą Ą Ą Ą Ą ᔀĶᨀೖ 혛 ÿ ÿ ೖ 혝 ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶ 㑦瀁Ỗ �Û �Û 瑹⧳疘瘰皜眘眚竴筌策箼ú 切 ú 切 ó Ð 퀀 ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ऀ ␃ᐁ좤愀Ĥ摧┄ ꐔÈ摧┄ Ѐ 摧┄ ࠀ竴笺笼筆筈筌箼箾篈篊篌篔篖篘篮篰簌簎簐簖簘簚簬簮簶簸籈籊籌籒籔籖籠籢籤籨籪籬粤粦粨��쳮뛅뚡뚒뛅뛅뚡뚃뛅뚡뛅뚡뚃뛅뚡뙴뛅뚡 ᔜᘀ表䀢伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ煨噯伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ셨√伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̨j ᔀᘀѨ%䠀Ī䩏 䩐䩑 ࡕ愁ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔌ뭨尳ᘀѨ% ᔟᘀѨ%㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔢᘀ셨√㔀脈⨾企J倀ъ儀J愀ᙊ ᔢᘀѨ%㔀脈⨾企J倀ъ儀J愀ᙊ⠀箼箾篌篖e 䰀 3 ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ᠀ ␃ሂĀᘀĤ晉 ②朂氀 餀 摫⺓ ␖ᜁĤ晉 吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤయ⎐ಛ ᝡ 혉ਐtꀀሄᓖ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀ᓖ 瑹⧳咊̀篖篘篦篮t 嬀 B ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ᠀ ␃ሂĀᘀĤ晉 ②朂氀 言 摫⽏ ␖ᜁĤ晉 吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤయ⎐ಛ ᝡ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀ᓖ 瑹⧳咊̀篮篰簐簘t 嬀 B ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ᠀ ␃ሂĀᘀĤ晉 ②朂氀 言 摫 ␖ᜁĤ晉 吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤయ⎐ಛ ᝡ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀ᓖ 瑹⧳咊̀簘簚簰簶t 嬀 B ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ᠀ ␃ሂĀᘀĤ晉 ②朂氀 言 摫る ␖ᜁĤ晉 吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤయ⎐ಛ ᝡ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀ᓖ 瑹⧳咊̀簶簸籌籔t 嬀 B ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ᠀ ␃ሂĀᘀĤ晉 ②朂氀 言 摫ㄩ ␖ᜁĤ晉 吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤయ⎐ಛ ᝡ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀ᓖ 瑹⧳咊̀籔籖籤籪t 嬀 B ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ᠀ ␃ሂĀᘀĤ晉 ②朂氀 言 摫㇇ ␖ᜁĤ晉 吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤయ⎐ಛ ᝡ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀ᓖ 瑹⧳咊̀籪籬粨粴t 嬀 B ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ᠀ ␃ሂĀᘀĤ晉 ②朂氀 言 摫㉥ ␖ᜁĤ晉 吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤయ⎐ಛ ᝡ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀ᓖ 瑹⧳咊̀粨粲粴粶粸糘紖紺絺緌緒绘绚羌羘耢聢舀蒮蒰蓦蔈蚖蚘蛈蛊쯛볢귢黢볢迢胢쯢恰员I ̕蝪Ĉ栖⧳ࡕ嘁Ĉᘆ ̏졪,ᘀ唀Ĉᔟᘀ⍨虀㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀ䑨伻㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀと㈱伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ୨ᩌ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ�܍伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ遨輇伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ졨ꡗ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀѨ%㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔌ뭨尳ᘀѨ% ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ♨霪伀J倀ъ儀J愀ᙊᤀ粴粶粸舀蔈蚖蛐變贆銐鏤頸鱴t 洀 m 洀 m 洀 m 洀 m 洀 m 洀 ꐔÈ摧┄ 言 摫㌃ ␖ᜁĤ晉 吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤయ⎐ಛ ᝡ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀ᓖ 瑹⧳咊ఀ蛊蛌蛎蠠衠襺覄覶觀触訜訤訮詺讂讄讈贆鋀鋌鏢鏤隸�뿎냎캡캰캒캃칮칞칏칀 ᔜᘀ둨印伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ牨⅜伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀѨ%㔀脈䩏 䩐䩑 䩡̨j ᔀᘀѨ%䠀Ī䩏 䩐䩑 ࡕ愁ᙊ ᔜᘀ陨꜊伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ깨轋伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䑨伻伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꅨ海伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ靨艡伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̏졪,ᘀ唀Ĉ̴ꅪ3ᔀᘀ伀J倀ъ儀J唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐ䡴Ѕࡵᘁ隸霖霘靼鞘頌頎預頦頶馤馶駢骾髾鯂鰂黨齜鿌鿎鿞鿠鿲鿴ꀖꀘꀴꀶꁒꁔꕜ쇑ꋑ蒓鎢疢探峑岢岢岢岢岢톢 ᔌ뭨尳ᘀѨ% ᔢᘀѨ%㔀脈⨾企J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꭨ弭伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䑨伻伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀͨ⌜伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀꡨ댨㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀ둨印㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀѨ%㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀ卨顃㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀ卨顃伀J倀ъ儀J愀ᙊ 鱴黨齜齦鿌鿎ø Õ 픀 ; 餀 摫锠 ␖ᜁĤ晉 吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤయ⎐ಛ ᝡ 혉ਐtꀀሄᓖ 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀ᓖ 瑹⧳咊᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ऀ ␃ᐁ좤愀Ĥ摧┄ ꐔÈ摧┄ Ԁ鿎鿚鿞鿠鿮鿲æ 촀 B Í 言 摫關 ␖ᜁĤ晉 吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤయ⎐ಛ ᝡ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀ᓖ 瑹⧳咊᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ᠀ ␃ሂĀᘀĤ晉 ②朂氀 Ԁ鿲鿴ꀒꀖt 嬀 B ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ᠀ ␃ሂĀᘀĤ晉 ②朂氀 言 摫険 ␖ᜁĤ晉 吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤయ⎐ಛ ᝡ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀ᓖ 瑹⧳咊̀ꀖꀘꀬꀴt 嬀 B ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ᠀ ␃ሂĀᘀĤ晉 ②朂氀 言 摫霘 ␖ᜁĤ晉 吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤయ⎐ಛ ᝡ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀ᓖ 瑹⧳咊̀ꀴꀶꁈꁒt 嬀 B ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ᠀ ␃ሂĀᘀĤ晉 ②朂氀 言 摫鞶 ␖ᜁĤ晉 吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤయ⎐ಛ ᝡ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀ᓖ 瑹⧳咊̀ꁒꁔꁖꦚꯄ끄둬뒲t 樀 c 挀 c 挀 Z 儀 ࠀ ꐓxꐔÈ摧ෙࠀ ꐓxꐔÈ摧┄ ꐔÈ摧┄ ऀ ␃᐀좤愀$摧┄ 言 摫顔 ␖ᜁĤ晉 吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤయ⎐ಛ ᝡ 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀ᓖ 瑹⧳咊ࠀꕜꖒꖔꖠꗦꙌꙦꚈꝠꝢꢀꣂ꣐꣸꣺꣼ꦖꦘꦚ�쿯뇀놢뇀놓놓疄暄삱쁗H ᔜᘀ륨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ�܍伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ腨鬍伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ汨�伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ챨䐲伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ੨褐伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䑨伻伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ卨顃伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀѨ%㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀ䑨伻㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀ�܍㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᜀꦚ꧂ꨄꨜꭸꭺꭾꮘꮾꯂꯄ궊권궎귄긂긒긖꺢꺶꼨꼪꽘꽢꽮꽴낄냔냪폱쓱뗓鎦鎀熦熦抦熦抦抦厦¦ ᔜᘀ畨ꌻ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䑨伻伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ�܍伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔥᘀ�܍䈀Ī䩏 䩐䩑 䩡桰 ᔥᘀѨ%䈀Ī䩏 䩐䩑 䩡桰 ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀཋ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ匥伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ汨�伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ챨䐲伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䝨핋伀J倀ъ儀J愀ᙊᴀ냪냬냮냰냲넊널넒녦놀놪놬놮놴놶눾뉂뉈뉊뉺늀늂닼닾댼덄덆뎄돎돦됂둪뒾듼뚨뚺폱쓱폱폱뗢뗢뗢ꛢ뗢떗떦쒈秄폱퍪[ ᔜᘀ챨䐲伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ�܍伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꝨ┻伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䭨欝伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ﹨꼝伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ੨褐伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ靨婫伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ畨ꌻ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ瑨융伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ襨靯伀J倀ъ儀J愀ᙊ⌀뚺뛨띘띚띜랶렜롐롒뢰뢲룬룮륊륌리릮릶릸마만맠맬먂먐먢먤먾멎멞멢뫤묂뮌믌봂뵂뷒꾾鿢鿢鿢鿢郢郢郢郢郢郢郢臢狢揢â ᔜᘀ镨甄伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꌝ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ絨챮伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䁨᭒伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀѨ%䠀Ī䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀ蝨쬚伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䝨옓伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̨j ᔀᘀѨ%䠀Ī䩏 䩐䩑 ࡕ愁ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ渺伀J倀ъ儀J愀ᙊ─뒲롔멲묆섰숈썲쎤쎼쑶é â � Û �  숀  ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ꐔÈ摧┄ ꐔÈ摧ෙᔀ ☊㝆ༀᲄᄁ碤᐀좤帀ᲄ态柾�܍洀Ĥऀ뷒뷔뼤뼦썲쑶쑸쑼쒖쒘쓆쓌쓎쓒쓸쓾씀씆씤씨씪씰앬앴앶얘얚옌옠쟨쟪쟸쟺쟼쟾쫑룑뢦쫑룑쫑룑쫑룑쫑쪸離菢整荴 ̝౪ᔀᘀ䔀僿ъ唀Ĉᔜᘀ伀J倀凿J愀ᙊ ̥j ᔀᘀ伀J倀凿J唀Ĉ䩡ᔟᘀѨ%㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔣᘀ륨騜㔀脈䩃䩏 䩐䩑 䩡ᔣᘀѨ%㔀脈䩃䩏 䩐䩑 䩡ᔌ뭨尳ᘀѨ% ᔠᘀѨ%䌀ᑊ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ੨褐伀J倀ъ儀J愀ᙊ∀쑶쑸쑼쓈쓌` 䜀 . 䜀 ᠀ ␃ሀĀᘀĤ晉 ②最氀 ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 鸀 摫飲 ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ヤڥᚴ⏓ڀܑ ڀဏ ڀട 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ 瑹⧳Ѐ쓌쓎쓒쓺쓾` 䜀 . 䜀 ᠀ ␃ሀĀᘀĤ晉 ②最氀 ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 鸀 摫馪 ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ヤڥᚴ⏓ܑ ဏ ട 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ 瑹⧳Ѐ쓾씀씆씤씨` 䜀 . 䜀 ᠀ ␃ሀĀᘀĤ晉 ②最氀 ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 鸀 摫驜 ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ヤڥᚴ⏓ܑ ဏ ട 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ 瑹⧳Ѐ씨씪씰앬앴` 䜀 . 䜀 ᠀ ␃ሀĀᘀĤ晉 ②最氀 ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 鸀 摫鬎 ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ヤڥᚴ⏓ܑ ဏ ട 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ 瑹⧳Ѐ앴앶얄얘` 䜀 . ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ᠀ ␃ሂĀᘀĤ晉 ②朂氀 鸀 摫鯀 ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ヤڥᚴ⏓ܑ ဏ ട 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ 瑹⧳̀얘얚얜오쟨젆졮즈쨌찊큎튲x 焀 q 焀 g 焀 q 焀 q 焀 q ऀ ␃᐀좤愀$摧┄ ꐔÈ摧┄ 蘀 摫鱲 ␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤᚴ⏓ᜠ ട 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀ᓖ 瑹⧳쟾저젂졄졪쥬즄쫼쬐쮜찈챎챚촦쵀쵆쵈쵦쵨춘췖췢츀츒츪칎캀캌컌컎켈켊큶�뻎뻎뻎껎鿎郎鿎臎郎郎遲揎臎칣캟 ᔜᘀᕨ전伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ泌㵡伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䱨鱌伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ赨᱂伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ�܍伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀѨ%㘀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀѨ%㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̥j ᔀᘀ伀J倀凿J唀Ĉ䩡̝乪ćᔀᘀ䔀僿ъ唀Ĉ 큶킶턮터튲퍨퍪퍮펔펚펜펠펪퐔퐖퐜푘푠푢품풊픒픨헀험헚헨흆흈흒흪ힺퟲퟺ���믂꧂믂꧂믂꧂믂뮩駢駢馉폢駢竢毢歜ᔜᘀ饨党伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ鉨攼伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ赨᱂伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀ㱨倨㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀѨ%㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔣᘀѨ%㔀脈䩃䩏 䩐䩑 䩡ᔌ뭨尳ᘀѨ% ᔠᘀѨ%䌀ᑊ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀᕨ전伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ嬶伀J倀ъ儀J愀ᙊ␀튲틤틼퍨퍪퍮æ æ 䜀 æ 鸀 摫熐␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ヤڥᚴ⏓ڀܑ ڀဏ ڀട 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ 瑹⧳᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 Ԁ퍮펖펚펜펠퐐æ 촀 . 촀 æ 鸀 摫版␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ヤڥᚴ⏓ܑ ဏ ട 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ 瑹⧳᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ᠀ ␃ሀĀᘀĤ晉 ②最氀 Ԁ퐐퐔퐖퐜푘푠æ 䜀 æ ⸀ æ ᠀ ␃ሀĀᘀĤ晉 ②最氀 鸀 摫狺␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ヤڥᚴ⏓ܑ ဏ ട 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ 瑹⧳᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 Ԁ푠푢푰품` 䜀 . ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ᠀ ␃ሂĀᘀĤ晉 ②朂氀 鸀 摫玬␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ヤڥᚴ⏓ܑ ဏ ട 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ÿ ᯿ೖ 혜 ÿ ÿ ᷿ೖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀Ỗ 瑹⧳̀품풊풌픮헪ퟺ��x 焀 q 焀 q 焀 q 焀 q 焀 q 焀 ꐔÈ摧┄ 蘀 摫瑞␖ᜁĤ晉 阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤᚴ⏓ᜠ ട 琊 Ҡ혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀Ƕ 㘕ᜁ϶ 혚 ÿ ᯿ࣖ 혜 ÿ ᷿ࣖ 혴ԁ㐀ۖĀ̊l瀀ᓖ 瑹⧳ఀ�������쓓뗓ꛓ韓裓秓櫓橛䳱y ᔜᘀ婨樆伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ灨�伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ嬶伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ慨攳伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ੨褐伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ끨捝伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀぇ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꥨ}伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ큨쉚伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ鉨攼伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ饨党伀J倀ъ儀J愀ᙊᜀ쓓뗢ꛢ韢鞦裱裄禦孪宗宗䱹y ᔜᘀ饨ꩡ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꔦ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ᭨怼伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ灨�伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ텨ṽ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ﹨茄伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ婨樆伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㱨倨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ�흫伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ慨攳伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ筨㤏伀J倀ъ儀J愀ᙊᬀ쓱뗢떦떗袗鞵摳䡗9 ᔜᘀ㝨빩伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ煨שּ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̙Ŵᔀᘀ倀ъ唀ĈᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̩j ᔀᘀṨ霍 ᭊ伀J倀ъ儀J唀Ĉ䩡ᔜᘀ㙨湚伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀṨ霍伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㱨倨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀࡨ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ饨党伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ饨ꩡ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ灨�伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ⭨੨伀J倀ъ儀J愀ᙊᔀ梁力ﯜ汲烈犢瓚稜綤羦腖膦臀臜õ î î î î î î Ë 뀀 ᨀ ␃ሁĀ᐀좤ᘀĤ晉 ②朁氀 ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ऀ ␃ᐁ좤愀Ĥ摧┄ ꐔÈ摧┄ ऀ ␃᐀좤愀$摧䥱ûက폱폱쓱등隥螥碖奩䩩㭩 ᔜᘀ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ륨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀѨ%㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ煨שּ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ穨꠩伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ⽨攒伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ둨敮伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀ筨㤏㘀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀぇ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㝨빩伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䑨爑伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ筨㤏伀J倀ъ儀J愀ᙊᘀ略兩梁力勇朗着練諸謁ﰂﱰﲌﲎﲼ樀毄毪毬汬洄洆漺潺灼灾燦燨폱쏱등ꗱꗱ雱蟱磱蟱盱磱碇雱柱蟱磱 ᔜᘀݘ伀J倀ъ儀J愀ᙊ 唃Ĉᔜᘀ�伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㱨倨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ⭨੨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꡨ댨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀѨ%㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀ륨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ簰伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ∀ na dobrovolné registraci, bude eliminovat možnost některých subjektů skrývat povahu a rozsah své faktické lobbistické činností. Zpravidla těch subjektů, které v lobbování spatřují nástroj pro vytváření vlastní neférové výhody či prosazování vlastních parciálních zájmů, které jsou v rozporu se zájmem veřejným.
Samotnou regulací a dozorem nad jejím dodržováním by postupně docházelo k zušlechťování politického prostředí a zvyšování nároků na transparentnost legislativního procesu. V souvislosti se zavedením právní regulace lobbingu by v delším časovém horizontu začala hrát svou roli i judikatura soudů, i když vzhledem k relativně malému počtu předpokládaných registrovaných lobbistů by nešlo o judikaturu zřejmě nijak četnou. Nicméně určitou konkretizaci některých ustanovení, upřesnění obsahu práv a povinností je možné od rozhodovací činnosti soudů očekávat.
Legislativní regulací lobbingu by zároveň došlo k částečné destigmatizaci tohoto oboru, veřejností zpravidla vnímaného v negativních kontacích. Otevřené lobbování se stane zcela legitimní činností a regulace zpřesní její obsah a limity.
Zahrnutím asistentů a poradců poslanců, senátorů a členů vlády a zaměstnanců kabinetů členů vlády mezi lobbované osoby bude veřejné kontrole alespoň v základním rozsahu podrobena skupina osob, jejíž neformální, avšak často podstatný, vliv na legislativní činnost byl dosud latentní.
Vhodným neformálním nástrojem k důslednému prosazení nové regulace by představovalo doporučení nebo pokyn vlády směřovaný k jednotlivým ministrům a vedoucím ústředních správních úřadů, tedy všem lobbovaným podřízeným vládě, nestýkat se za účelem konzultace legislativních návrhů s osobami neregistrovanými v registru lobbistů. Tím by byl vytvořen neformální tlak směrem k eliminaci pokoutních a mimo veřejnou kontrolu stojících vlivových skupin na vládní úrovni. Dodržování pokynu nestýkat se s neregistrovanými lobbisty by nutilo dosavadní pokoutní lobbující subjekty k registraci a podřízení se regulaci lobbingu, pokud by chtěly ovlivňovat tvorbu legislativních návrhů.
Povinným uváděním všech subjektů podílejících se nebo konzultovaných při zpracování legislativních návrhů by oproti variantě II byl rozšířen na prakticky všechny právní předpisy a lobbistická stopa se stane standardním institutem legislativním procesu ČR. Toto opatření by zvýšilo transparentnost legislativního procesu a veřejnost by tak měla zdroj informací o možných vlivech, které působily při tvorbě daného právního předpisu a jejich nositelích.
Snížením spodní hranice hodnoty pro povinné oznámení darů a zřízení zvláštního oddílu v Registru oznámení zřízeného dle zákona o střetu zájmů by bylo dalším přínosem s cílem zprůhlednit vazby mezi veřejnými funkcionáři a zástupci určitých vlivových skupin.
Předkládané legislativní řešení je zpracováno na základě této varianty, která byla jako nejvhodnější vyhodnocena ve věcném záměru zákona o lobbingu, který vláda schválila svým usnesením ze dne 21. února 2018 č. 114.
Shrnutí přínosů a nákladů varianty III:
Varianta III
(kompromisní)Přínosyzavedení registru lobbistů a lobbovaných, ve kterém budou registrování lobbisté a lobbovaní,
zvýšení transparentnosti lobbistické činnosti s její destigmatizace,
nezřizování zvláštního úřadu pro vedení registru a pro dozor nad dodržováním zákona,
zavedení čtvrtletně podávaných zpráv o lobbistických kontaktech jak ze strany lobbistů, tak lobbovaných,
doporučení vlády omezující kontakty členů vlády a dalších lobbovaných osob podřízených vládě s neregistrovanými lobbisty by vedlo k omezení vlivu nelegitimních vlivových skupin a k tlaku, aby se regulaci podřídili,
zavedení lobbistické stopy jako souboru údajů zachyceném v dokumentu provázejícím návrh právního předpisu v legislativním procesu ČR,
zavedení zvláštního oddílu pro dary v Registru oznámení dle zákona o střetu zájmů.Nákladynáklady na zřízení a provoz registru lobbistů,
náklady veřejného sektoru spojené s dozorem nad dodržování regulace,
zvýšení finančních a administrativních nákladů subjektů zapisovaných do registru,
neuložení komplementární povinnosti lobbovaným osobám podávat oznámení o kontaktech s lobbisty,
omezené možnosti orgánu dozoru při získávání poznatků o možném porušování regulace,
zásah do soukromí fyzických osob zveřejněním jejich údajů v registru lobbistů a lobbovaných,
nezahrnutím členů obecních a krajských zastupitelstev mezi lobbované osoby bude z regulace vyňata významná oblast politických a rozhodovacích procesů,
náklady na zřízení speciálního oddílu pro dary v Registru oznámení podle zákona o střetu zájmů,
obtížná předvídatelnost účinnosti doporučení či pokynu vlády konzultovat návrhy právních předpisů jen s registrovanými lobbisty,
zvýšení administrativních nákladů veřejných funkcionářů při shromažďování a zadávání údajů tvořící podklad pro lobbistickou stopu.
3.4 Varianta IV
Tato varianta regulace se snaží postihnout oblast lobbingu komplexně s důrazem na zvyšování transparentnosti nejen na straně lobbistů, ale i na straně veřejných činitelů – lobbovaných osob. Komplexnost varianty rovněž spočívá v tom, že by byl regulován i lobbing na místní a krajské úrovni.
Náklady
Je logické, že tato varianta musí být vzhledem k rozsahu regulace i variantou nejnákladnější, přičemž referenční základnou pro odhad těchto nákladů budou náklady varianty III.
Pokud jde o registr lobbistů, pak oproti variantě III by byly náklady na zřízení a provoz vyšší vzhledem k vyššímu počtu registrovaných osob, neboť registrace by byla povinná i pro subjekty uplatňující vliv na členy obecních a krajských zastupitelstev. S přihlédnutím ke zkušenosti Irska, kde právní úprava lobbingu zahrnuje i lobbing na místní úrovni a počet registrovaných lobbistů činí cca 1 600 subjektů, lze odhadovat, že počet registrujících se subjektů v případě této varianty by se pohyboval mezi 1 000 – 1 500 osobami. Z hlediska nákladů technického řešení evidence lobbistů by nárůst zaznamenávaných údajů o cca 600 – 1000 osob neměl znamenat jejich podstatný nárůst. Náklady na zřízení registru lobbistů by se neměly výrazně lišit od odhadu v případě varianty III, tedy 500 – 700 tis Kč. Zvýšené náklady však lze očekávat u administrativních a personálních nákladů na straně jak veřejného, tak i soukromého sektoru.
Při daném rozsahu údajů v registru při této variantě, kdy výkazy o uskutečněných lobbistických kontaktech zasílají i lobbované osoby, by bylo nutné personálně posílit i administraci registru. V případě této varianty je možné odhadovat, že roční personální náklady na provoz registru by odhadem činily 1,67 – 2,1 mil. Kč. S přihlédnutím k možným dalším technickým nákladům a nákladům na údržbu systému by celkové roční finanční náklady na provoz registru lobbistů v této variantě mohly odhadem činit 2,5 – 3,3 mil. Kč.
Na straně veřejného sektoru by vznikaly další náklady v souvislosti s rozsáhlejší agendou dozoru nad dodržováním zákona a administrativou s tím spojenou. Oproti variantě III může zvýšení počtu adresátů regulace vést ke dvojnásobnému zvýšení těchto nákladů. Počet osob vykonávající dozorovou činnost by tak činil 4 – 6, pak by náklady činily 3 362 880 Kč – 6 334 560 Kč (dle vzorce uvedeného výše u varianty III).
Větší počet adresátů regulace ponese i vyšší náklady na straně soukromého sektoru. Regulace by se týkala širokého okruhu subjektů. Tyto náklady v podobě administrativní zátěže by spočívaly ve finančních a časových nákladech na seznámení se s novou regulací, shromažďování povinných údajů a jejich kontrole, předkládání informací v podobě výkazu či reportu. Tyto náklady budou jak jednorázové, zejména na počátku účinnosti regulace a v případě primárních registrací, tak i průběžné spojené především s povinnými výkazy o uskutečněných lobbistických kontaktech.
Obdobné náklady jako soukromému sektoru vzniknou v rámci této varianty nově i veřejným činitelům. Dle této varianty by byli veřejní činitelé povinni vést veřejné diáře a lze odhadnout, že na jejich straně, případně jejich aparátů, by vznikaly náklady nutné na přípravu, zpracování a poskytnutí informací do veřejného diáře dle regulace, a to odhadem v řádu přesahujícím deset hodin měsíčně.
Vymezení lobbingu může mít i vliv na rozsah vykazovaných informací i schopnost lobbistů a lobbovaných je vůbec zaznamenávat. Konkrétně jde o posouzení rozumnosti úpravy a jejich dopadů na administrativní zátěž. Lze si představit určitý typ setkání či jednání, při kterých mohou mít lobbisté i lobbovaní technický problém vůbec zjistit a rozpoznat, kdo je registrovaným lobbistou a kdo nikoliv (např. společenské akce, konference, jednání komisí a poradních orgánů). Extrémní administrativní náročnost při shromažďování a vykazování údajů o činnosti může vést na obou stranách k rezignaci a faktickému, mlčky tolerovanému nedodržování povinností spojených s vedením veřejného diáře a výkazů o kontaktech.
Lze jen odhadovat, jaké počty osob by byly zapisovány jako podílející se na zpracování legislativního návrhu a jeho konečné verzi, ale v čistě teoretické rovině, pokud by každý poslanec a senátor konzultoval každý legislativní návrh pouze s jedinou osobou, pak legislativní stopa daného předpisu by obsahovala seznam 280 osob. Je možné předpokládat, že u významnějších legislativních počinů by seznamy konzultovaných osob mohly čítat několik stovek osob a vyvstává tak otázka o využitelnosti informací takového rozsahu, navíc bez rozlišení, jakého aspektu se konzultace s konkrétní osobou týkala apod. Veřejnost (tisk, neziskové organizace apod.) a orgán dohledu by pak měli obtížnou úlohu při porovnávání údajů z rozsáhlých databází, po jejichž analýze by teprve byl schopný identifikovat možná porušení regulace.
Dalšími náklady by byly náklady na vytvoření samostatného Rejstříku darů, v jehož rámci by byli veřejní funkcionáři povinni zveřejňovat veškeré dary a bezplatná plnění převyšující stanovenou hodnotu. Povinnost informovat o darech by bylo nutné stanovit jednotlivými jednacími řády komor Parlamentu, což bude na straně poslanců a senátorů vyžadovat politickou vůli a shodu k takové regulaci.
Obdobně jako v případě varianty III, předpokládá i tato varianta skutečnost, že vláda vydá doporučení směrem k jí podřízeným lobbovaným osobám nestýkat se při konzultacích ohledně návrhů legislativních opatření s osobami nezapsanými v rejstříku lobbistů. Nově, v případě této varianty, se předpokládá, že obdobný pokyn či výzvu vydají směrem ke svým členům i obě komory Parlamentu. Tato faktická samoregulace může být politicky citlivým tématem, kladoucím vysoká nároky na morální integritu a ochotu k sebeomezení členů obou komor. Prosazení takových opatření může být zdlouhavé a výsledek projednávání této otázky v parlamentu lze jen těžko předvídat.
Přínosy
Obdobně jako v případě nákladů, tak i přínosy popsané u varianty III, lze vztáhnout i na tuto variantu.
Základním přínosem varianty III a IV je samotné zavedení pravidel výkonu lobbistické činnosti prostřednictvím legislativy. Stát by regulací projevil zájem a snahu o transparentnost této činnosti a eliminaci nekalého ovlivňování právních předpisů parciálními zájmy.
Registr lobbistů v této robustní variantě by byl důležitým nástrojem pro přístup veřejnosti k údajům o subjektech na lobbingu zúčastněných a zároveň by umožňoval veřejnou kontrolu lobbingu nejen na centrální, ale i na regionální úrovni.
Rozšířením skupiny lobbovaných osob i na členy obecních a krajských zastupitelstev by byl položen základ omezování nelegitimního lobbingu na místní úrovni. Údaje o rozsahu, dopadech a negativních jevech spojených s ovlivňováním rozhodovacích procesů na místní úrovni nejsou k dispozici. Přesto lze hodnotit jako přínosné jakékoliv legislativní překážky kladené vlivu nelegitimních parciálních zájmů odporujících veřejnému zájmu na politická rozhodnutí činěná na úrovni obcí a krajů.
Povinnost vést veřejné diáře veřejnými činiteli by byla dalším významným krokem k prosazování transparentní normotvorby. Porovnání údajů z veřejných diářů s údaji poskytnutými lobbisty ve výkazech o uskutečněných lobbistických kontaktech by napomáhalo veřejné kontrole obou skupin a bylo by i jedním z informačních zdrojů pro orgán dozoru pro indikování možných porušení právního předpisu, ať již lobbistou nebo lobbovaným.
Opatření ze strany vlády a obou komor Parlamentu obsahující doporučení či pokyn svým členům nestýkat se při konzultacích ohledně příprav legislativních opatření, (pokud by byla přijata a implementována) by významným způsobem kultivovala vnitřní politické prostředí na všech úrovních a byla by jasným signálem i směrem k zahraničí a k mezinárodním organizacím, že snaha o celospolečenské řešení fenoménu lobbingu je prioritou politické reprezentace.
Lobbistickou činnost nelze hodnotit jednostranně negativně. Lobbing zájmových skupiny, zpravidla adresátů připravované legislativy, přináší do normotvorby praktický vhled a poskytuje informace o možných dopadech a konsekvencích regulace. Proto poskytováním výhod legitimním a transparentním lobbistům je užitečné právě z hlediska informační výměny mezi regulátorem a regulovaným. Umožněním přístupu na jednání orgánů komor Parlamentu a zřízením přístupu do aplikace eKLEP s možností připomínkovat materiály v mezirezortním připomínkovém řízení by zájmové skupiny a jejich zástupci dodržující pravidla regulace získali další nástroj jak uplatnit svůj vliv v rámci demokratické diskuze nad dopady připravované legislativy.
Povinná legislativní stopa, jak již bylo uvedeno v případě varianty III, by se stala standardem a došlo by tak ke zvýšení veřejné kontroly nad průběhem legislativního procesu.
Zřízení samostatného Registru darů a zakotvení povinnosti veřejných činitelů hlásit jeho prostřednictvím veškeré dary a bezúplatná plnění obdržená během výkonu funkce nad určitou hodnotu by bylo přínosem jak z hlediska preventivního účinku směrem k veřejným činitelům, aby se vyhýbali problematickým, podezřele výhodným transakcím, tak i z hlediska posílení transparentnosti a veřejné kontroly nad výkonem funkcí veřejných činitelů.
Shrnutí přínosů a nákladů varianty IV:
Varianta IV
(komplexní)Přínosyzavedení bezvýjimečné regulace lobbingu a registru lobbistů,
zařazení členů obecních a krajských zastupitelstev mezi lobbované osoby,
zvýšení transparentnosti lobbistické činnosti,
zavedení povinnosti veřejných funkcionářů vést veřejné diáře o kontaktech s lobbisty,
opatření výkonné i zákonodárné moci omezující kontakty členů vlády a obou komor Parlamentu s neregistrovanými lobbisty a omezení vlivu nelegitimních vlivových skupin,
zavedení legislativní stopy jako standardu v legislativním procesu ČR,
zavedení výhod pro registrované lobbisty umožňující jim legitimní výměnu informací mezi regulátorem a regulovaný,
povinná legislativní stopa pro všechny typy právních předpisů,
zřízení samostatného Registru darů.Nákladyvyšší náklady na zřízení a provoz registru lobbistů,
větší počet subjektů zapisovaných do registru a zvýšení jejich finančních a administrativních nákladů,
náklady na vedení veřejného diáře a pravidelné výkazy o lobbistických kontaktech,
možná administrativní zátěž při shromažďování a vykazování údajů v případě širokého vymezení lobbingu,
formálnost a nízká vypovídací schopnost údajů uvedených v legislativní stopě,
náklady na zavedení samostatného Registru darů včetně nutnosti politického prosazení úpravy jednacích řádů komor Parlamentu,
obtížná předvídatelnost účinnosti opatření vlády a Parlamentu ohledně pokynu směrem k členům vlády, poslancům a senátorům konzultovat návrhy právních předpisů jen s registrovanými lobbisty,
STANOVENÍ POŘADÍ VARIANT A VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍHO ŘEŠENÍ
Vyhodnocení nejvhodnějšího řešení pracuje s následujícími variantami:
Varianta I: zachování současného stavu, kdy lobbing není regulován
Varianta II: regulace lobbingu nelegislativními opatřeními - zahrnuje vytvoření a přijetí etických kodexů pro poslance, senátory a členy vlády
Varianta III: vznik zákona o lobbingu a na něj navazující legislativní a nelegislativní opatření
Varianta IV: vznik zákona o lobbingu, legislativní zakotvení veřejných diářů veřejných činitelů a povinné legislativní stopy
Varianta s nejvhodnějším řešením by měla nastavit takové podmínky pro výkon lobbingu, které významným způsobem přispějí především k dosažení následujících cílů:
celkové zvýšení transparentnosti legislativního procesu,
vytěsňování nelegitimních parciálních vlivů na normotvorbu,
boj proti korupci,
vymezení pojmu lobbing,
určení okruhu osob vykonávajících lobbing (lobbistů) a veřejných činitelů, na jejichž chování lobbisté působí,
nastavení pravidel pro transparentní lobbing,
umožnění veřejné kontroly nad vzájemnými kontakty lobbistů a lobbovaných prostřednictvím pravidelných zpráv o těchto kontaktech zveřejňovaných v registru,
úprava regulace darů a bezúplatných plnění poskytovaných veřejným činitelům.
Ze stavu, popsaného v předchozích kapitolách v oblasti vlivu zájmových skupin na tvorbu právních předpisů (a s tím souvisejícími problémy, které je nutno řešit), vyplývá, že dosažení vytčených cílů se neobejde bez některé z popsaných forem regulace, a proto varianta I, jako nulová, nepřichází v úvahu.
Řešení v rámci varianty II je spojeno s nižší mírou administrativní zátěže, neboť spoléhá na samoregulaci a morální vyspělost politického prostředí. Zároveň ale důvěra v ochotu určité skupiny nastavit si sebeomezující pravidla je největší slabinou této varianty, vedle právní nevymahatelnosti dodržování pravidel obsažených v etických kodexech. Jak je uvedeno výše (str. 42 a 43, pasáž Etické kodexy), v minulosti se již o regulaci pomocí etických kodexů pokoušeli jak jednotliví poslanci, tak vládní pracovní skupina, která vytvořila vlastní návrh vzorového etického kodexu. Ani v jednom případě se však etický kodex nepodařilo převést do praxe.
Varianta IV přináší robustní regulaci a široké vymezení jak lobbistů, tak lobbovaných osob a zavádí zcela nový systém veřejných diářů veřejných činitelů, komplementární k povinnému poskytování údajů o uskutečněných lobbistických kontaktech ze strany lobbistů. Z hlediska vytčených cílů se jedná o variantu, která by tyto cíle nejvíce naplňovala. Je to však varianta administrativně a nákladově nejnáročnější, která předpokládá komplex nových povinností jak na straně lobbistů, tak i veřejných činitelů, jejichž zavedení by bylo výrazným „skokovým“ zatížením těchto adresátů normy. I při pohledu na zahraniční úpravy je takto robustní úprava lobbingu zatím spíše výjimečná, než obvyklá.
Varianta III byla v tomto návrhu doplněná na základě politického rozhodnutí o institut pravidelných zpráv předkládaných lobbovanými osobami, která byla ve věcném záměru zákona o lobbingu součástí varianty IV. Jedná se tak o variantu legislativního řešení, které vymezuje lobbing, lobbisty a lobbované osoby pouze na centrální úrovni. Proto i registr lobbistů a lobbovaných z hlediska nákladů na jeho provoz a předpokládaného počtu do něj zapisovaných osob nepředstavuje finančně nákladné řešení. Záměr této varianty eliminovat styk členů vlády, případně dalších osob z exekutivy, s neregistrovanými lobbisty lze hodnotit jako postupné a „evoluční“ zavádění regulace. Zároveň je tato varianta posílena o povinnost lobbovaných osob předkládat čtvrtletní zprávy o kontaktech s lobbisty, která je komplementární k povinnosti lobbistů předkládat zprávy o lobbování ve stejném intervalu. Dopady této regulace by bylo možné s určitým odstupem zhodnotit, zda naplnila vytčené cíle, a učinit navazující politické rozhodnutí o rozšíření regulace i na další skupiny veřejných činitelů, případně i na místní úrovni.
S ohledem na provedený přehled a hodnocení přínosů a nákladů je varianta III vyhodnocena jako řešení, které naplňuje účel a smysl připravované regulace při zachování přijatelné míry administrativní a finanční náročnosti.
Předkladatel s ohledem na výše uvedené a naplnění hlavního cíle regulace, kterým je především zvyšování transparentnosti normotvorby, preferuje řešení dle varianty III. To je v souladu se stanoviskem vlády, která svým usnesením ze dne 21. února 2018 č. 114 schválila věcný záměr zákona o lobbingu, ve kterém tato varianta byla rovněž variantou preferovanou.
IMPLEMENTACE A VYNUCOVÁNÍ
Správcem registru bude Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Návrh zákona o lobbování stanoví skutkové podstaty přestupků jak lobbistů, tak lobbovaných. Za přestupky bude ukládána pokuta s horní sazbou 50 000 Kč nebo 100 000 Kč. Pokuty bude rovněž ukládat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. V případě zákonem stanovených porušení zákona lobbistou mu bude možné uložit správní trest v podobě zákazu lobbistické činnosti až na tři roky. Zákon umožňuje uložit lobbistovi také správní trest zveřejnění přestupku s ohledem na podmínky dané zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
V případě lobbistické stopy by implementace nové povinnosti ohledně zaznamenávání do elektronického systému spočívala jak na Ministerstvu vnitra, jako na orgánu odpovědném za vedení a publikaci eSbírky a eLegislativy (respektive elektronického systému tvorby právních předpisů, jež je součástí projektu eLegislativy), tak na Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který by byl oprávněn projednávat přestupky. Nedodržení postupu při zpracování lobbistické stopy bude postižitelné podle zákona o lobbování, a to pokutou pro lobbované s horní sazbou 100 000 Kč.
Implementace a vynucování nově zřízeného registru darů bude probíhat v rámci mechanismů zakotvených zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů. Povinnost postupovat v souladu s novou úpravou bude na veřejných funkcionářích, jejichž okruh je tímto zákonem již vymezen. Dodržení postupu podle nové právní úpravy bude vynucováno obecním úřadem obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má veřejný funkcionář pobyt.
PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí bude vydávat pravidelné výroční zprávy, které budou předkládány vládě pro informaci a zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí bude ve výročních zprávách uvádět skupinu indikátorů, jako aktuální počty registrací, roční přírůstek nebo snížení registrací, počet právních předpisů, u kterých bylo v lobbistické stopě uvedeno, že byly konzultovány s lobbisty, počty projednávaných přestupků, náklady na provoz registru, počet podnětů upozorňujících na porušení regulace a shrnující popis, jakých oblastí se podněty nejvíce týkaly. Účinnost právní úpravy bude Úřadem periodicky ověřována, poprvé za dva roky od stanovené účinnosti, a dále každé tři roky.
KONZULTACE A ZDROJE DAT
Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí přijala na svém jednání v červnu 2015 stanovisko k problematice regulace lobbistické činnosti, na jehož základě byla zřízena pracovní komise předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k lobbingu, jejíž činnost se zaměřila na identifikaci proveditelných a účinných opatření v oblasti regulace lobbingu. Věcný záměr zákona byl zpracován ve spolupráci s touto pracovní komisí, stejně tak i vlastní návrh zákona.
Zpracování návrhu zákona předcházelo předložení materiálu s názvem Návrh opatření na posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu ve vztahu k lobbistické činnosti. Ten byl projednán na jednání vlády dne 15. února 2017 a schválen usnesením č. 123, jímž bylo uloženo ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu ve spolupráci s ministrem vnitra a ministrem spravedlnosti předložení věcného záměru zákona o lobbingu. Na základě provedených konzultací byl připraven věcný záměr zákona o lobbingu, který vláda projednala a schválila dne 21. února 2018 svým usnesením č. 114.
Při tvorbě věcného záměru i tohoto návrhu zákona byly využity informace, získané prostřednictvím veřejné konzultace, konané dne 12. dubna 2017 v prostorách Úřadu vlády ČR. Veřejné konzultace se zúčastnili jak zástupci resortů, tak zástupci profesních komor, zájmových sdružení a PR agentur specializujících se na legislativní lobbing. Výsledky dotazníkového šetření, které bylo během konzultací provedeno, posloužily k vyhodnocení nejvhodnějšího návrhu řešení.
Zároveň byli písemně osloveni zahraniční partneři ze sítě European Partners against Corruption (EPAC) a EUROPEAN CONTACT-POINT NETWORK AGAINST CORRUPTION (EACN) se žádostí o sdělení základních parametrů a nákladovosti národních úprav jednotlivých států, zkušeností s různými formami registrů lobbistů a efektivností zákonné regulace této oblasti. Shrnutí těchto údajů je součástí návrhu v části Způsoby právní regulace lobbingu v zahraničí.
KONTAKTY NA ZPRACOVATELE RIA
Mgr. Bc. Dalibor Fadrný
Ministerstvo spravedlnosti
Odbor střetu zájmů a boje proti korupci
Tel.: 221 997 622
e-mail: HYPERLINK "mailto:DFadrny@msp.justice.cz" DFadrny@msp.justice.cz
Příloha č. 1: Záznam z veřejné konzultace k přípravě věcného záměru zákona o lobbingu
Datum a místo konání: 12. dubna 2017, 09:30 hod., Úřad vlády ČR
1) Zahájení jednání
Jednání zahájil Jan Kněžínek, náměstek pro řízení Sekce Legislativní rady vlády, přivítáním hostů a představením svých kolegů – Dalibora Fadrného, vedoucího Oddělení boje s korupcí, a Radanu Kubovou, Oddělení pro koordinaci procesu hodnocení dopadů regulace (RIA). Cílem jednání je získat poznatky pro přípravu věcného záměru zákona o lobbingu, který má být vládě předložen do 30. září 2017. Ačkoli v říjnu 2017 proběhnou volby do Poslanecké sněmovny, je tento postup vhodný zejména proto, aby v případě pokračování v úkolu novou vládou nebyl legislativní proces zdržován. Dále zrekapituloval, že v roce 2015 v rámci Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí byla zřízena pracovní komise k lobbingu, která intenzivně pracovala na daném tématu (složení komise je dostupné na HYPERLINK "http://www.korupce.cz/cz/rada-vlady/pracovni-komise/komise_k_lobbingu/komise-k-lobbingu-140305/" http://www.korupce.cz/cz/rada-vlady/pracovni-komise/komise_k_lobbingu/komise-k-lobbingu-140305/) a zpracovala nelegislativní materiál „Návrh opatření na posílení transparentnosti legislativního a rozhodovacího procesu ve vztahu k lobbistické činnosti“ (usnesení vlády ze dne 15. února 2017 č. 123), jenž obsahuje možné budoucí směřování právní úpravy, aniž by se určovalo, které z popsaných východisek by měla být základem pro přípravu věcného záměru zákona. Snahou předkladatelů bude vypracovat takový návrh, který bude obsahovat funkční řešení, jež bude jednoduché pro implementaci do právního řádu ČR a jež bude všeobecně akceptováno (snahou bude nalézt všeobecný konsenzus, byť i kompromisní řešení nezaručuje, že bude všem vyhověno).
Následně se moderace jednání ujal Dalibor Fadrný, který rovněž vyjádřil potěšení nad hojnou účastí. Zopakoval, že cílem veřejné konzultace je primárně získat reakce všech relevantních aktérů na možné varianty regulace lobbingu v ČR, tj. že není předem ujednáno, jaké řešení má být zvoleno. Struktura programu jednání je odvozena od výše citovaného nelegislativního materiálu. Poté, co Dalibor Fadrný seznámil přítomné s průběhem a strukturou veřejné konzultace, odkázal na dotazník, který poprosil během dne vyplnit.
2) Obecná část
Dalibor Fadrný zmínil dosavadní legislativní pokusy – první legislativní návrh byl zpracován v roce 2008 (poslanecký návrh), který nebyl přijat. Další poslanecký návrh byl předložen v roce 2009, který již byl Poslaneckou sněmovnou schválen, ale nebyl přijat z důvodu ukončení volebního období Poslanecké sněmovny, kdy tato již nestihla projednat návrh vrácený zpět Senátem. V pořadí třetí návrh zákona připravovala vláda Petra Nečase – tento návrh nebyl po mezirezortním připomínkovém řízení dokončen. Rovněž zmínil realizaci několika kulatých stolů, kde se regulace lobbingu detailně diskutovala.
Na mezinárodní úrovni byla vydána Doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO) v rámci 4. hodnotícího kola (např. problematika registru darů, etických kodexů, střetu zájmů). Dále doporučení vydala samotná Rada Evropy, kde se explicitně objevuje doporučení členským státům zřídit registr lobbistů tak, aby se veřejnost měla možnost seznámit s kontakty lobbistů s lobbovanými veřejnými funkcionáři, aby měla možnost získat informaci, že legislativní počiny jsou ovlivněny schůzkou/jednáním veřejného funkcionáře s lobbistou. Především je nutné si uvědomit, že lobbing je zcela legitimní standardní aktivita, ke které dnes a denně dochází na různých úrovních veřejné správy a Parlamentu ČR, proto má být cílem zvýšení transparentnosti, aby veřejnost měla více informací, k jakým jednání za účelem ovlivnění zákona/rozhodnutí dochází. Zároveň bude nezbytné vymezit hranice mezi legitimním lobbingem a tzv. černým (nekalým) lobbingem, kdy lobbisté odchytávají zákonodárce v samotném Parlamentu, aniž by se veřejnost dozvěděla bližší podrobnosti.
Závěrem úvodního bloku znovu vzpomněl, že návrh věcného záměru, který má připravit ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu ve spolupráci s ministry vnitra a spravedlnosti, má být předložen do 30. září 2017. Úkol sice není zakotven v Programovém prohlášení vlády, ale je zahrnut jako jedno z transparentních opatření ve Vládní koncepci boje s korupcí na léta 2015 až 2017. V obecné rovině taktéž uvedl, jakou podobu by měl návrh věcného záměru zákona mít podle Legislativních pravidel vlády (zahájení mezirezortního připomínkového řízení do konce července 2017, předložení materiálu vládě do konce září 2017, následně budou projednávat pracovní komise Legislativní rady vlády a samotná Legislativní rada vlády, a teprve poté, cca na přelomu října a listopadu 2017, by materiál mohl být zařazen na program schůze vlády). Účelem je definovat maximum možností regulace, přičemž není vyloučeno, že mohou být identifikovány i další dosud nepopsaná řešení.
V rámci diskuze vystoupil Vít Zvánovec (Úřad pro ochranu osobních údajů), který upozornil, že v protikladu transparentnosti ÚOOÚ musí dbát na ochranu osobních údajů. ÚOOÚ pozorně tuto oblast sleduje a prosazuje zlepšení kvality iniciativních a pozměňovacích návrhů (vyzdvihl zejména význam legislativní stopy) – na druhou stranu negativně vnímá veřejné diáře. Současně za ÚOOÚ poděkoval za kvalitně zpracovaný výše citovaný nelegislativní materiál, ze kterého je vycházeno. Do diskuze přednesl téma, zda je nezbytné rovnou řešit tuto oblast legislativně, zda by nepostačila tzv. soft regulace (např. usnesením vlády a Parlamentu). Dalibor Fadrný doplnil, že všechny možné varianty, tj. i nelegislativní, budou analyzovány ve věcném záměru zákona.
Lubomír Chudoba (Česká lékárnická komora) připomněl, že profesní komory (minimálně ty zřízené zákonem) se snaží být již na počátku legislativního procesu partnerem zpracovatele. Za samozřejmou oblast zasluhující si regulaci označil přijímání darů, sponzorování cest atd. Podstatné je, aby v legislativním procesu byla maximální otevřenost a dostupnost informací. Jako příklad uvedl, že profesní komory jsou povinnými připomínkovými místy, jedná-li se o jejich rezortní předpis, a postrádá, že by daný rezort poskytl zpětnou vazbu, jaké připomínky měly další instituce a jak s nimi bylo naloženo (aby byl pochopen záměr, proč někdy dojde ke změně materiálu). Jednoznačně tedy vítá zakotvení legislativní stopy nejen v parlamentní fázi legislativního vývoje, ale zejména v mezirezortním připomínkovém řízení v exekutivní fázi legislativního procesu. Uvítal by např. osobní projednání pracovní verze návrhu právního předpisu dříve, než je návrh předložen do připomínkového řízení. Dalibor Fadrný sdělil, že průběh mezirezortního připomínkového řízení může veřejnost sledovat tzv. on-line (systém VeKLEP). Lubomír Chudoba upřesnil, že má na mysli vnitrorezortní připomínkové řízení a jednání tomu předcházející.
Petra Pospíšilová (Komora daňových poradců ČR) se přiklonila k názoru ÚOOÚ, neboť i KDP se lobbingu ve svém oboru poměrně podrobně věnuje. Hledá účel, kterého má být dosaženo. Položila otázku, zda je k transparentnosti přípravy norem zapotřebí legislativního řešení, protože je problematické postihovat tzv. černý/nekalý lobbing, přičemž regulovat účelný, užitečný lobbing nepovažuje za správnou cestu, když bude rezignováno na postih černého/nekalého lobbingu. V materiálu ocenila uvedení nástrojů, které jsou zakotveny v jiných státech, avšak postrádá vyhodnocení toho, jestli v rámci opatření, které jiné státy učinily, docílily nějakého zlepšení. KDP se nebrání přiměřené a účelné regulaci, ale legislativní formu úpravy lobbingu nepovažuje za nutnou, pokud má být pozornost věnována jen užitečnému lobbingu.
Dalibor Fadrný reagoval, že primárním cílem věcného záměru má být zakotvení zvýšení transparentního legislativního procesu, a to při poměřování s racionálními náklady a přiměřeností legislativního řešení. Co by vlastně mělo být předmětem regulace? Cílem není postihnout (regulovat) jakýkoli lobbing, protože určitý lobbing vždy bude probíhat utajeně (za zavřenými dveřmi) či dokonce půjde o trestnou činnost. Při splnění racionálních opatření (např. z hlediska nákladovosti) by regulace lobbingu měla směřovat k vyšší transparentnosti a ti, co se aktivně k lobbistům hlásí, by mohli mít lepší pověst, větší výhody plynoucí z registrace v registru lobbistů atd. K mezinárodním zkušenostem doplnil, že Parlamentní institut v nedávné době vydal analýzu úpravy lobbingu v jiných státech.
Karel Vaverka (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) položil otázku, zda profesí komory vůbec patří do kategorie lobbingu? Domnívá se, že nikoli, protože profesní komora vznikla ze zákona a jinde, než lobbisti. Podle jeho názoru jsou zde zástupci profesních komor, aby pomáhali státu s přípravou návrhů právních předpisů, nikoli proto, aby prosazovali lobbisticky zájmy.
Marie Špačková (Česká komora architektů) se k názoru Karla Vaverky přiklonila, neboť po setkání zástupců profesních komor s Úřadem vlády ČR vyšlo najevo, že profesní komory jsou na tom hůře než lobbisté, kteří pobíhají po Poslanecké sněmovně. Proto se začalo diskutovat, že by se profesní komory dostaly na úroveň lobbistů – ale to je velmi diskutabilní otázka.
3) Vymezení lobbingu/lobbisty a lobbovaného
Cílem tohoto bloku byla snaha zjistit průřezově stanoviska účastníků konzultací z hlediska předmětu regulace, tj. vymezit, co by měl být předmětem regulace v podobě zákona.
Dalibor Fadrný úvodem uvedl, že lobbing v širším slova smyslu je jakékoli jednání, které směřuje za účelem ovlivnění veřejného funkcionáře při přípravě legislativního návrhu. Definic je ale celá řada. Byly již identifikovány i výjimky, které by z definice lobbingu měly být vypuštěny (např. komunikace mezi lobbovanými a orgány veřejné moci či jejich zaměstnanci, komunikace na jednání orgánu veřejné moci, komunikace na jednání obou komor Parlamentu, komunikace na jednání politických stran a politických hnutí, komunikace prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, komunikace při výkonu shromažďovacího práva, komunikace při stávce, uplatnění připomínky během připomínkového řízení a komunikace týkající se vypořádání připomínek, podání stížnosti nebo petice, komunikace uskutečněná na jednáních poradních orgánů vlády, ministerstvech, ostatních ústředích správní úřadů či na zasedáních zastupitelstev územních samosprávných celků, komunikace uskutečněná na základě požadavku orgánu veřejné správy, komunikace v rámci sociálního dialogu). Cílem určitě není ostrakizace profesních komor a dalších účastníků legislativního procesu, kteří se na něm podílejí z titulu své činnosti.
Vít Zvánovec (Úřad pro ochranu osobních údajů) uvedl, že definice lobbingu se musí odvíjet od věcné/osobní působnosti zákona – pokud by regulace byla zúžena pouze na Parlament, pak by definice měla být regulována na ovlivňování zákonodárného procesu s tím, že i výjimky by byly značně redukovány. Dále poukázal na § 87 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který redukuje vyjádření ostatních připomínkových míst nezávislých na vládě, neboť se na vyjádření vlády k poslaneckým návrhům podílejí zpravidla pouze ministerstva. Dále je problém, že se vláda nemůže vyjádřit k pozměňovacím návrhům, ve kterých jsou mnohdy skryty nejzávaznější nedostatky. Poukázal na praxi Evropské unie, která vyžaduje, aby se na legislativním procesu podíleli ti, kterých se regulace týká.
Dalibor Fadrný doplnil, že v dnešní době v Evropské komisi existuje registr lobbistů, který je na bázi dobrovolnosti, nicméně na základě exekutivního opatření by měli evropští komisaři jednat pouze s těmi, kteří jsou v tomto registru zapsáni.
Václav Nekvapil (Asociace Public Affairs Agentur ČR) doplnil, že se v případě bruselského registru jedná o registr transparentnosti, nikoli registr lobbistů – je velmi široký, neboť zahrnuje nejen lobbisty, ale i církve, neziskové organizace atd. Na lobbing není na evropské úrovni pohlíženo jako na protikorupční opatření, ale z hlediska ztransparentnění procesu. Pokud má být v ČR skutečně dosaženo toho, aby byl zkvalitněn legislativní proces, přimlouval se za to, aby byla definice co nejširší, aby zahrnovala všechny potenciální aktéry zapojené do legislativního procesu. Druhou věcí je, jaké povinnosti by z toho vyplynuly – pokud by administrativní břemeno bylo velké, povede to k tomu, že se budou snažit z povinností vyvléci (budou hledat jiné cesty – např. skrze profesní komory). Zahraniční zkušenosti by měly být brány v potaz, neboť např. v Polsku zavedení registru lobbistů nefunguje. Další otázkou je, jak jsou aktéři na jednání týkající se legislativních návrhů vybíráni – komunikace s třetími stranami je v Evropské unii zcela běžná, je ale otázkou, jakým způsobem naloží politická reprezentace se zjištěnými a předanými informacemi. Dále otevřel otázku, na kolik se má regulace vztahovat na regionální úroveň – z hlediska zaměření by regulace měla směřovat pouze na centrální úroveň.
Miroslava Sobková (Svaz měst a obcí ČR) doplnila informaci, že SMO ČR zastupuje nikoli zájmy jednotlivce, ale společenství, proto bude vyvíjena iniciativa, aby zástupci územní samosprávy (SMO ČR, Asociace krajů ČR, Sdružení místních samospráv ČR) byli vyjmuti z působnosti zákona.
Petra Vrábliková (Česká advokátní komora) se rovněž připojila k tomu, aby se profesní komory vyjmuly z povinnosti registrace (už jen proto, že jejich role v legislativním procesu není placený zájem soukromých osob či jejich uskupení, ale čistota právního řádu). Ve věci regulace lobbingu na regionální úrovni se taktéž domnívá, že na úrovni obcí by povinnosti byly zřejmě obcházeny. Na druhou stranu se domnívá, že by krajská úroveň, která je už poměrně propracovaná a má mnohem větší aktivity, by měla být do regulace zahrnuta.
Branislav Hock (Tilburg Law and Economics Center) poděkoval za vytvoření nelegislativního materiálu a sdělil, že by debata neměla být započata definicí lobbingu, ale vymezením účelu, kterého má být dosaženo – jde o to, zda se má regulovat lobbing nebo lobbisté. A jaké výhody budou plynout z registrace – možná by poté i profesní komory se rády registrovaly, aby získaly výhody, co jiní (aby se jejich postavení nezhoršilo). Zavedením povinné registrace by se mohly rovněž vyrovnat nesrovnalosti (stávající výhodnější postavení profesionálních lobbistů).
Ladislav Minčič (Hospodářská komora ČR) sdělil, že HK ČR považuje lobbing za svoje hlavní poslání, a to jak na ústřední, tak krajské úrovni. Zkritizoval parcelaci lobbistů a zastrašování pomocí regulace. Lobbing je zejména v podnikatelském sektoru zcela běžný – každý podnikatel má nepochybně právo kontaktovat svého zákonodárce, sdělit mu svá zjištění; povinnosti zákonodárců je vyslechnout problémy voličů (podnikatelů, spotřebitelů či běžných občanů). Za smysluplné považuje maximální podporu dobrovolnosti a pozitiva z toho plynoucí (např. jednodušší přístup k informacím, k jednáním apod.), tj. tzv. soft regulaci. Pokud se objevují v návrhu opatření restriktivnějšího charakteru, bude to problém (regulace bude platit pro naivní a hodné).
Petr Kudela (poslanec za KDU-ČSL) se dotazoval, kde by lobbing měl skončit. Lobbing je pouze pozitivní přesvědčování lobbovaného, a pakliže nebude lobbistovi vyjito vstříc, může se s výsledkem smířit, ale také může způsobit nemalé problémy (uvedl vlastní příběh, kdy nevyhověl lobbistům, protože jejich zájmy byly v rozporu se zájmy státu, a ti následně proti němu v Ostravě rozpoutali negativní kampaň).
Šárka Laboutková (Technická univerzita v Liberci) taktéž nadnesla otázku, co má být vlastně účelem regulace? Příklad z Polska ukazuje, že regulace byla pojata velmi úzce, což vedlo k tomu, že se z ní skoro všichni vyňali – lobbují dál, ale netransparentně. Všichni mají mít stejný přístup k těm, kteří rozhodují. Ti, co budou vyňati, budou mít horší postavení, neboť nebudou mít možnost ovlivňovat veřejně a transparentně, protože nemají rovný přístup. Regulaci pouze profesionálních lobbistů proto nepovažuje za správnou. Opomíjeným tématem je odpovědnost politiků a skládání účtů veřejných funkcionářů.
Lubomír Chudoba (Česká lékárnická komora) v návaznosti na proběhlou diskuzi znovu vyzdvihl potřebnost zajistit vyhodnocení opatření ze zahraničí. Činnost profesních komor je zákonem definována, kontrolována, tudíž by profesní komory měly být vyjmuty z regulace jako takové, nikoli podřazením pod některé z výše uvedených výjimek z komunikace.
Ludmila Nutilová (Svaz průmyslu a dopravy ČR) uvedla, že SPD ČR se účastní sociálního dialogu, proto by měl být z regulace zřejmě vyňat. Proto taktéž položila otázku, co se má regulovat, a když regulovat, tak aby nedošlo k poškození toho, co má být regulováno. Není již dostatek těch opatření, která mají regulovat tzv. pozitivní lobbing (VeKLEP, důvodová zpráva)?
Radana Kubová (Úřad vlády ČR) se dotazovala přítomných, zda mají praktickou zkušenost s lobbingem.
Karel Vaverka (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) uvedl, že jednal s jedním náměstkem ministra na téma, jak nefungují dotační tituly, co by se s tím mělo dělat a bylo dohodnuto, že bude vytvořena pracovní skupina, která by se tomuto tématu měla věnovat. Byl to lobbing nebo nebyl?
Dalibor Fadrný uvedl, že za předkladatele nechce předjímat jakékoli řešení, aby diskuze mohla plynout v plné šíři.
PhDr. Václav Nekvapil, Ph.D. (Asociace Public Affairs Agentur ČR) navázal otázkou, co z toho bude pro dotyčné znamenat, když bude spadat do působnosti zákona o lobbingu nebo nebude. Dále uvedl, že regulace má být přijímána, pokud je ve společnosti skutečný problém. Dle jeho názoru lobbing společenský problém nepředstavuje.
Šárka Laboutková (Technická univerzita v Liberci) kontrovala, že není problém jen tehdy, když dojde ke korupci. U regulace lobbingu by mělo jít o rovnost v přístupu k těm, co rozhodují. Občané mají právo vědět, jak bylo rozhodnuto a kdo stojí za jednotlivými kauzami, kdo to rozhodnutí ovlivnil atd.
Ladislav Minčič (Hospodářská komora ČR) uvedl, že již dlouhá léta působí v hospodářství, ať už jako lobbovaný, nebo jako lobbista. Za nejlepší lobbisty označil právě zástupce profesních komor – ti musejí lobbovat a je to v pořádku. V návaznosti na uvažovanou výjimku při komunikaci mezi orgány veřejné správy sdělil, že za další kvalitní lobbisty je nutno považovat samotné ministry, jejich náměstky (asertivnímu až agresivnímu, ale oprávněnému lobbingu musí čelit Ministerstvo financí při přípravě návrhu zákona o státním rozpočtu). Při aplikaci současných ustanovení by se daly najít skutkové podstaty trestných činů, pokud by intenzita protiprávního jednání byla velká.
Dalibor Fadrný poukázal na zákon o střetu zájmů, kdy veřejní funkcionáři musejí podávat čestná prohlášení a pravdivost informací je těžko ověřitelná. A takových právních předpisů je celá řada. Regulace lobbingu, ať už bude jakákoli, by měla vést ke kultivaci veřejného prostoru a lobbistické činnosti, která probíhá dnes a denně. Tím se dostal k otázce, kolik existuje lobbistů. Pár desítek se jich k této činnosti hlásí, pak tu jsou profesní komory, různé asociace, neziskové organizace, spolků, ale například i soukromý sektor – je k diskuzi, na koho nové povinnosti uvalit, když není znám jejich počet, resp. jejich počet je z podstaty jejich činnosti takřka nemožné zjistit. K diskuzi byla předložena otázka, zda regulaci například vázat jen na ty, co se k lobbingu dobrovolně hlásí, a stanovit z toho určité výhody s tím spojené, a ostatní by se mohli registrovat dobrovolně. Dále jde o vymezení okruhu lobbovaných osob (shoda zřejmě panuje nad tím, že by měla být pozornost zaměřena na centrální úroveň). Je například vhodné vést debatu nad asistenty poslanců, kteří bývají jak v roli lobbovaných, tak v roli lobbistů.
Václav Nekvapil (Asociace Public Affairs Agentur ČR) sdělil, že počet lobbistů se bude odvíjet od toho, jaké povinnosti jim budou uloženy (jedná se jednak o břemeno, které lobbistům má přinést regulace, a o stigma, které je lobbistů přisuzováno). V krajním případě může totiž dojít k tomu, že přístup k těm, co rozhodují, bude značně zkomplikován, což může vést k výraznému utlumení této činnosti. Dále je nutno rozlišit, zda se jedná o placenou profesionální činnost, či zda jde o možnost každého občana získat potřebné informace o legislativním procesu. U lobbovaných osob i na komunální úrovni jde o obdobné postavení jako u poslanců. Doplnil, že svůj dřívější příspěvek o krajské úrovni myslel z hlediska lobbistů, nikoli lobbovaných.
Vít Zvánovec (Úřad pro ochranu osobních údajů) komentoval, že definice lobbingu nečiní problém, ale že kategorizace lobbistů je značně sporná, neboť postrádá jasná kritéria. První kritérium by mělo být to, zda lobbista prosazuje veřejný zájem či soukromá zájem (a ten rozlišovat na vlastní nebo třetí osoby).
Petra Pospíšilová (Komora daňových poradců ČR) se znovu vrátila k tomu, jaký má být cíl, čeho se má dosáhnout, kdo má zájem tu činnost (legislativní, rozhodovací, případně i další) regulovat. Sdělila, že profesní komory se obávají regulace nikoli kvůli její podstatě, ale administrativní zátěži s tím spojené. Komora daňových poradců ČR nemá zákonem uloženou povinnost přispívat svými znalostmi při tvorbě právní předpisů z daňové oblasti, ale stejně tak činí, neboť v tom vidí smysl (a proto je možno je za lobbistu považovat). Otázka, zda je za svoji činnost lobbista finančně ohodnocen, může situaci ještě více zkomplikovat.
Karel Vaverka (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) otevřel téma „velkého bratra“ – vznikne databáze lobbistů, databáze lobbovaných a databáze jejich vzájemného setkání a do toho bude systém kontroly. Není kontrol a evidencí již mnoho?
Dalibor Fadrný se dotazoval, z čeho je dovozováno, že nová regulace bude administrativně zatěžující? Do registru lobbistů by se mělo zapsat pár identifikačních údajů, nic složitého. I když nemusí být zavedení registru lobbistů akceptováno, je nyní legitimní tuto otázku diskutovat. Zopakovat, že cílem regulace má být zvýšení transparentnosti, zvýšení možnosti veřejné kontroly toho, kdo má jaký vliv či zájem na podobu existující legislativy.
Petra Pospíšilová (Komora daňových poradců ČR) k zátěži uvedla, že záleží na rozsahu, co by lobbisté měli všechno za nové povinnosti. Pokud by to bylo postaveno na dobrovolné bázi, pak záleží na každém lobbistovi, zda se zapojí či nikoli (co to pro lobbistu znamená a proč se má či nemá zapojit). Pokud ale bude registrace povinně uložená zákonem, půjde o to, zda lobbisté splní parametry a jaké to bude mít důsledky. Zaregistrovat se do registru nebude příliš obtížné, ale pokud to bude mít důsledky včetně povinného reportování schůzek, pak už bude situace poměrně komplikovaná. U KDP by to mj. znamenalo, že se bude muset interně stanovit, kdo bude moci za KDP vystupovat a kdo ne (KDP má cca 4.500 členů), kdo má jednání evidovat apod.
Věroslav Sobotka (Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR) sdělil, že AMSPŽ je malá nezisková organizace, která když zastupuje své členy, tak zveřejňuje, kde a za co bylo prosazováno. Všechny spolky jsou již dnes registrovány ve spolkovém rejstříku. Lobbovaná osoba či instituce, pokud vstupuje do jednání s lobbovaným, se nemusí nutně zajímat o to, zda je dotyčný registrován (jako příklad uvedl, že si včelaři prosadili, aby měli větší úlevu v zákonu o daních z příjmů).
Lubomír Chudoba (Česká lékárnická komora) sdělil, že ČLK naráží na strop svých možností – jakákoli další administrativní zátěž je pro ni nepřijatelná (Komora je financována jen z členských příspěvků; členové musejí kromě svého členství vykonávat i své povolání). Na rozdíl od dobrovolných spolků, které si mohou vybrat téma, kterému se budou věnovat, ČLK má dáno povinně, čím vším se musí zabývat, včetně disciplinárních jednání vůči členské základně (proto využívají externích služeb právníků, daňových poradců apod.).
Petra Vrábliková (Česká advokátní komora) doplnila, že není problém jenom administrativa, nýbrž i finanční možnosti komor, jejichž všechny aktivity (včetně výkonu státní správy, který byl na komory přenesen) jsou placeny z povinných příspěvků svých členů. Regulace bude rovněž narážet na povinnost mlčenlivosti, kterou má většina profesních komor a jejich členů a výkonu kontroly. Jedna věc je zapsání údajů do registru, ale druhou věcí jsou prostředky a způsob, jakým se budou jednotlivé aktivity kontrolovat.
Martin Kopecký (Komora daňových poradců ČR) podpořil přístup HK ČR. Jako příklad uvedl elektronickou evidenci tržeb – když KDP chtěla, aby se EET nevztahovala na malé a střední podnikatele. Ministerstvo financí sdělilo, že nikoli. Tento záměr však u ministra financí nakonec prolobbovala 80letá malá podnikatelka z Kladna.
Dalibor Fadrný kontroval, že v tomto případě se jedná o právo občana kontaktovat svého poslance či člena vlády. Snahou předkladatelů bude samozřejmě tyto extrémní případy (nahodilé lobbování občanem) do regulace nezahrnovat.
Shrnutí diskuze:
V diskuzi zazněl kolektivní negativní přístup profesních komor a hospodářských partnerů k tomu, aby byly zahrnuty mezi lobbisty nebo aby regulace lobbingu byla řešena legislativně (zejména z důvodu administrativní zátěže).
Ze strany některých účastníků zazněla preference nelegislativního řešení (soft regulace).
Regulace lobbingu by měla být koncentrována na centrální úroveň z hlediska lobbistů.
Panuje všeobecná shoda na problematické vymahatelnosti, resp. latentnosti lobbistické činnosti.
Ve věci přístupu veřejnosti k vládním materiálům poukázal na skutečnost, že vládní fáze legislativního procesu je transparentnější než fáze parlamentní.
4) Registr lobbistů a povinnosti lobbovaných
Dalibor Fadrný sdělil, že registr lobbistů je doporučením, které prosazuje Rada Evropy. Objevuje se v několika zahraničních úpravách a byl v minulosti opakovaně navrhován i v ČR. Otázka do diskuze zní, zda je toto řešení preferováno, nebo zda lze docílit zamýšleného efektu jiným (nelegislativním) způsobem. Základním dělítkem je ta skutečnost, komu jsou uloženy povinnosti registrace – registr lobbistů je založen na povinnosti lobbisty registrovat se. K tomu slouží i jiná opatření, kterými lze cíle registru lobbistů alespoň zčásti dosáhnout – například možnost rozšíření oznámení podle zákona o střetu zájmů ze strany lobbovaných (zvlášť je ponechána otázka nákladovosti či prosaditelnosti). Základní otázkou je taktéž okamžik, kdy je dána povinnost registrace, zdali před započetím lobbistického kontaktu nebo až po něm po dosažení určitého počtu lobbistických kontaktů. Rovněž je nutné řešit, zdali by se registrace kontaktů týkala pouze předmětu dané věci (legislativní návrh, rozhodnutí), nebo zda by se to mělo týkat jakéhokoli kontaktu mezi lobbistou a veřejným funkcionářem. Důležitou otázkou je poměr mezi počtem registrovaných lobbistů a nákladovostí registru včetně určení, kdo bude registr spravovat včetně dohledové činnosti (projednávání a ukládání sankcí za porušení povinností). Opatření lze kombinovat – tj. např. pro profesionální soukromé lobbisty by byla dána povinná registrace, pro profesní komory, sociální partnery apod. by registrace byla dobrovolná, spojená s určitým okruhem výhod z registrace plynoucích. Závažnou otázkou je motivace lobbistů k registraci („exkluzivní“ vstup do Poslanecké sněmovny stejně jako novináři, možnost přednostního přístupu na jednání orgánu Parlamentu apod.). Závěrem svého slova k tomuto bodu shrnul základní okruhy do diskuze: zda legislativní nebo nelegislativní řešení, legislativní stopa, etické kodexy, registr darů, veřejný diář. Nejdříve by měla být vyřešena otázka, co považovat za lobbistický kontakt ve vazbě na registraci – zdali se registrovat před započetím lobbistické činnosti nebo až v jejím průběhu, zdali by měly být sledovány jakékoli kontakty s veřejnými funkcionáři (zejména na centrální úrovni) nebo pouze ty kontakty, které se týkají předmětu jejich činnosti za úplatu ve prospěch třetí osoby (u profesionálních lobbistů).
Ludmila Nutilová (Svaz průmyslu a dopravy ČR) uvedla, že je třeba si ujasnit, zda má jít o registr lobbistů nebo registr lobbistických kontaktů (tj. konkrétních činností, setkávání). Registr lobbistů si lze ve spojení s určitými výhodami představit, ale registr kontaktů ponese celou řadu problémů, které v praxi vyvstanou (např. evidovat každý dopis, každé setkání na recepci nebo veřejné diskuzi). Děsivou je představa, že by zde měl existovat úřad, který bude vše sledovat a kontrolovat a dokonce ukládat sankce, pokud by něco nebylo zapsáno.
Dalibor Fadrný přednesl otázku, zdali by samotný registr lobbistů měl význam. V zahraničí se skutečně jedná spíše o registr kontaktů, aby se veřejnost mohla dozvědět, kdo ovlivnil podobu legislativního návrhu či rozhodnutí.
Václav Nekvapil (Asociace Public Affairs Agentur ČR) uvedl, že jednou z nevýhod posledních návrhů v ČR bylo právě to, že to bylo postaveno na lobbistických kontaktech (což je i v době vyspělé IT technologie anachronismus). Uvádění lobbistických kontaktů by značně omezovalo tržní prostředí (uvádění přesných dat o schůzkách je kontraproduktivní, nedohledatelné, resp. neuhlídatelné). Dostačujícím by z hlediska transparentnosti mělo být uvedení, na jaké věci a s jakými institucemi bylo jednáno.
Dalibor Fadrný v reakci na to položil otázku nákladovosti registru, pokud by se měly registrovat pouze informace o lobbistech, nikoli o legislativních návrzích, které ovlivnil (takový registr by byl pouhým seznam osob pohybujících se po Parlamentu s uvedením, v jakém odvětví působí).
Václav Nekvapil (Asociace Public Affairs Agentur ČR) doplnil, že pokud by měl být registr náročný do zapisování i jednotlivých schůzek, bude jej využívat minimum lobbistů (zcela se míjí s bojem s korupcí, neboť obě strany nebudou mít zájem na tom do registru něco hlásit). Lze si představit např. jednou ročně do registru zapsat, v jakých věcech byl lobbista aktivní – to by mělo být z hlediska transparentnosti dostatečné a z hlediska kontroly veřejností je to lobbistovi jedno, neboť své účty občanům neskládá (to si musí občan vyřídit s politikem, proč navrhl nebo hlasoval tak a tak).
Dalibor Fadrný podotknul, že prvek veřejné kontroly je důležitý a že zapsání údajů ex post jednou ročně z tohoto pohledu neobstojí.
Václav Nekvapil (Asociace Public Affairs Agentur ČR) se i tak domnívá, že registr nebude fungovat, pokud bude povinnost zapisovat schůzky a kontakty on-line v reálném čase. Nikde to takto nefunguje.
Václav Nekvapil (Asociace Public Affairs Agentur ČR) k okruhu výhod, které by měly být spojeny s registrací v registru, odkázal na stanovisko APAA dostupné na HYPERLINK "http://www.apaa.cz" www.apaa.cz – například lobbista by měl mít právo, aby jeho připomínky byly v rámci mezirezortního připomínkového řízení vypořádány (Dánsko), vstupní karta do objektů Parlamentu (Brusel).
Vít Zvánovec (Úřad pro ochranu osobních údajů) uvedl, že by mělo být rozlišováno, pokud lobbista chce ovlivnit hlasování nebo chce ovlivnit podobu legislativního návrhu (předložení konkrétního návrhu)
Karel Vaverka (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) vyjádřil obavu, že se již nebudou konat rauty, večírky apod., protože se všichni budou bát kontaktů, aby nešlo o kontakt lobbistický, který když nebude nahlášen, bude nelegální. Dále otevřel otázku honorářů lobbistů – mají se také zveřejňovat? A mají se zveřejňovat i hodnoty darů, které získají lobbovaní?
Marie Špačková (Česká komora architektů) sdělila, že je návrh povinného vypořádání připomínek profesních komor absurdní, protože profesní komory jsou již nyní účastníky připomínkového řízení, ale ministerstva nemají povinnost jejich připomínky vypořádat. Rozdílnost profesních komor od profesionálních lobbistů je rozdílná též proto, že profesní komory se řídí etickými kodexy, na svých stránkách zveřejňují jednání, kterých se zástupci ČKA účastní („Týden v Komoře“, kde jsou všechny schůzky uváděny). Striktní pravidla toho, kdo a kdy ČKA zastupuje, je částečně dáno zákonem, částečně etickým kodexem a dalšími interními normami. Je proto nutno vzít v potaz tyto skutečnosti a skutečnost, že stát profesním komorám ukládá mnoho povinností, ale žádné finanční prostředky na jejich zabezpečení, na rozdíl od profesionálních lobbistů, kteří jsou za to placeni.
Dalibor Fadrný otevřel otázku dalších možností – např. legislativní stopa (zákon o eSbírce a eLegislativě, který bude účinný od 1. ledna 2020). Rozsah povinných příloh materiálů – důvodová zpráva, závěrečná zpráva z hodnocení dopad regulace (RIA) atd. Je na zvážení, zda nepřidat povinný seznam kontaktů, které předkladatelé absolvovali za účelem změny návrhu právního předpisu. Další možností je registr darů – možno novelou zákona o střetu zájmů nebo samostatně vytvořením registru darů v komorách Parlamentu (nebo zda je bylo možno řešit etickým kodexem poslanců a senátorů či jiným exekutivním řešením). U otázky veřejných diářů nadnesl problém s ochranou osobních údajů. Z dosavadních jednání je evidentní, že by zavedení veřejného diáře bylo ex post (vyjmuty by byly informace osobního a bezpečnostního významu). Dřívější legislativní návrh pracoval s myšlenkou vedení pracovního programu veřejného funkcionáře – zde by se uváděly nejen kontakty s registrovanými lobbisty, ale i kontakty s neregistrovanými (neziskové organizace, profesní komory atd.).
Vít Šimral (Frank Bold Society) za neziskový sektor (Rekonstrukce státu) vidí problém české politiky v esenciální nedůvěře občana ve stát. Transparence není nástroj sama pro sebe, ale nástroj, kterému důvěřujeme na základě zahraničních zkušeností, že důvěru zpátky mezi stát a občany vrátí. Cílem při tvorbě norem protikorupčních norem není regulace samotná, ale snaha zprůhlednit to, jak v ČR se dělá politika, jak se tvoří zákony. Jde o to zaručit, aby se občan z pohodlí domova mohl podívat, jak vznikl ten který zákon, kdo se na něm podílel, kdo všechno byl diskutován, jaké zájmy byly prosazovány atd. Samotný registr má být nápomocný i samotným politikům – ti by snadněji mohli získat informace o tom, kdo je kontaktuje/kontaktoval za účelem schůzky.
Vít Zvánovec (Úřad pro ochranu osobních údajů) navázal na své vystoupení k jednacímu řádu Poslanecké sněmovny – velkým nedostatkem je přístupnost informací z jednání výborů. U návrhů vycházejících z výborů se mnohdy nelze dozvědět, kdo návrh předložil a proč ho předložil.
Lenka Kostelecká (Ministerstvo zdravotnictví) upozornila na téma tabáku a lobbingu s tímto tématem spojeným. Existuje Rámcová úmluva WHO o kontrole tabáku – ČR je smluvní stranou. Jedním ze závazků je ochrana politik veřejného zdraví před zájmy ze strany tabákového průmyslu. Nový zákon o lobbingu by mohl přispět i k plnění této rámcové úmluvy. Z prováděcích předpisů pokynů k čl. 5.3 úmluvy se lze dočíst doporučení typu požadavku na hlášení tabákového průmyslu a subjektů, které pro tabákový průmysl pracují, o aktivitách mimo jiné v oblasti lobbingu (doporučení č. 5.2, 5.3) atd.
Dalibor Fadrný informoval, že Úřad vlády ČR připravuje analýzu vlivu herního průmyslu na korupční rizika ve veřejném sektoru – jedním z navrhovaných opatření bude regulace lobbingu. Většinou se u lobbistických společností jedná o PR agentury zajišťující vytváření mediálního obrazu, v rámci nichž fungují lobbisté.
Václav Nekvapil (Asociace Public Affairs Agentur ČR) reagoval, že čím je regulace větší, tím více mají společnosti in-house lidi, ale najímají si externí společnosti (PR agentury, advokátní kanceláře). Znovu sdělil, že není obhajitelné zavádět veřejný diář a zveřejňovat denní program zainteresovaných osob (zaměstnanců, klientů).
Dalibor Fadrný shrnul, že pokud registr ano, tak jedině jako registr lobbistů, nikoli registr lobbistických kontaktů. V otázce počtu lobbistů konstatoval, že tato otázka diskutována nebyla a že je velmi těžké identifikovat i kvalifikovaný odhad. Proto se jeví reálné zaměřit se na lobbisty, kteří se z vlastní vůle hlásí k lobbingu a regulaci uvítají, než vytvořit neomezenou skupinu osob, u nichž bude primárně záviset na jejich ochotě se registrovat. Z privilegií spojených s registrací lobbistů zaznívá preference varianty privilegovaného vstupu do Poslanecké sněmovny na úrovni novinářů (je ale těžké toto legislativně ošetřit) či zavést větší transparentnost jednání výborů Poslanecké sněmovny (nutná novelizace jednacích řádů obou komor Parlamentu). V otázce etického kodexu vzpomenul marné snahy v minulosti přijmout etický kodex poslance či senátora.
Marie Špačková (Česká komora architektů) položila otázku, zda skutečně registr lobbistů potřebujeme? U profesních komor jsou všechny podstatné informace již nyní veřejně dostupné a jednalo by se o duplicitu.
Václav Nekvapil (Asociace Public Affairs Agentur ČR) doplnil, že kvůli novelizaci jednacího řádu Poslanecké sněmovny není třeba přijímat zákon o lobbingu. V případě etických kodexů je nutné rovněž rozlišovat, zda se jím mají řídit jmenovaní funkcionáři nebo volení funkcionáři, kterým lze obtížně zákonem stanovit mnoho povinností. A pokud se odmítá dobrovolně připojit např. k etickému kodexu, vypovídá to o politické kultuře v naší společnosti.
Dalibor Fadrný dále předestřel varianty možného dohledového úřadu – Úřad vlády ČR (úřad určený pro koordinaci činností vlády), kombinace Úřad vlády ČR + Poslanecká sněmovna + Senát (aby nedocházelo k centralizaci údajů), Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo vnitra (protože už určité obdobné typy registru provozují), Úřad pro dohled hospodařením politických stran a politických hnutí anebo vytvoření nového orgánu.
Vít Zvánovec (Úřad pro ochranu osobních údajů) sdělil, že Úřad vlády ČR je k tomuto účelu zcela nevhodný, neboť jeho primárním úkolem je zajištění činností vlády. Za zcela nevhodnou označit rovněž Poslaneckou sněmovnu a Senát, protože je nutné respektovat dělbu moci (vedení registru je čistá exekutiva). Ministerstva jsou mnohem vhodnější pro správu registrů. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí není vhodný, neboť byl zřízen za jiným účelem a není vhodné jej rozšiřovat (např. jako u veřejného ochránce práv, kterému časem přibyla agenda diskriminace či vězeňství). Zřízení nové instituce, byť by to bylo nejvhodnější řešení, není prosaditelné (pro obecný odpor zřizovat nové instituce).
Václav Nekvapil (Asociace Public Affairs Agentur ČR) se domnívá, že je jedno, kdo registr povede, že důležitější je technologie registru. Pokud by si mohl vybrat, tak s ohledem na zákon o střetu zájmů by to mohlo být Ministerstvo spravedlnosti.
Vít Šimral (Frank Bold Society) sdělil, že decentralizaci registru (na jednotlivá ministerstva) učinili v Polsku, přičemž nejnavštěvovanější jsou stránky polského Frank Bold, který zastřešuje přístup do všech těchto registrů.
Jan Mitręga (Komora auditorů ČR) se přiklonil k myšlence, aby registr vedlo Ministerstvo spravedlnosti, ale je to otázka předčasná, protože není stále zřejmé, jak velký registr to bude (pokud to bude pár jednotek, stačí oddělení na ministerstvu, pokud by šlo o tisíce, pak to byl lepší samostatný úřad). Pokud bude registr založen na dobrovolné bázi, stěží lze uvažovat o sankcích za neplnění.
Nora Šejdová (Svaz průmyslu a dopravy ČR) varovala před roztříštěním evidence (administrativní náročnost, kontrola a z toho vyplývající nejednotnost správního trestání).
Radana Kubová (Úřad vlády ČR) vzpomněla, že z doporučení Rady Evropy k právní regulaci lobbistické činnosti vyplývá, že by v národní regulaci lobbistické činnosti mělo být zahrnuty základní etické standardy či principy etického chování lobbistů – lobbisté by se měli řídit principy otevřenosti, transparentnosti, čestnosti a integrity, měli by poskytovat přesné a správné informace při lobbistickém úkolu, jednat čestně a v dobré víře ve vztahu k lobbistickému úkolu, v rámci všech kontaktů s veřejnými funkcionáři zříci se vykonávání nepatřičného a nevhodného vlivu nad veřejnými funkcionáři a nad veřejným rozhodovacím procesem a vyhýbat se střetu zájmů.
Václav Nekvapil (Asociace Public Affairs Agentur ČR) sdělil, že APAA převzala (přeložila) etický kodex z Bruselu a zveřejňuje dobrovolně jména svých klientů, za které lobbuje. Členové APAA nezaměstnávají osoby, které současně pracují ve veřejném sektoru, vyhýbají se střetu zájmů apod.
5) Závěr
Závěrem Dalibor Fadrný znovu poprosil o vyplnění dotazníku, přislíbil rozeslání zápisu z veřejné konzultace a poděkoval všem za aktivní diskuzi a spolupráci.
Příloha č. 2: Dotazník k přípravě věcného záměru zákona o lobbingu
Lobbing v České republice považuji za:
Problém s výrazně negativním dopadem na společnost v České republice
Problematické, nicméně zbytečně zveličované téma
Legitimní aktivitu, které chybí řádně nastavená pravidla
Jev, který nepředstavuje žádný společenský problém
EMBED Excel.Chart.8 \s
Myslíte, že by měla být oblast lobbingu v ČR regulována?
Ano
Ne
EMBED Excel.Chart.8 \s
Prosím zdůvodněte:
Jaký způsob je podle Vás pro regulaci lobbingu vhodný?
Legislativní řešení (např. zákon o lobbingu)
Nelegislativní řešení (např. etické kodexy, otevřený diář, metodiky)
Žádný, stávající pravidla jsou dostatečná.
EMBED Excel.Chart.8 \s
1
Jiný. Uveďte prosím: 21
V čem spatřujete hlavní význam regulace lobbingu?
(Zvolte prosím max. 3 možnosti)
Transparentnost rozhodovacích procesů a tvorby zákonů
Posílení veřejné kontroly
Omezení upřednostňování dílčích privátních zájmů
Omezení korupce a klientelismu
Zvýšení důvěryhodnosti lobbisty
Podpoření důvěryhodnosti politiků
Průhledné financování politických stran a kampaní
Jiný. Uveďte prosím:
EMBED Excel.Chart.8 \s
Jaká jsou podle Vás možná negativa regulace lobbingu?
(Zvolte prosím max. 3 možnosti)
Neexistující shoda na předmětu regulace lobbingu
Obtížná vymahatelnost regulace v praxi (kontrola, sankce)
Určité riziko omezení komunikace občanů s politiky
Administrativní zátěž pro veřejný sektor a lobbisty
Finanční náklady spojené se zavedením regulace s ohledem na nejasný počet adresátů právní normy
Jiný. Uveďte prosím:
EMBED Excel.Chart.8 \s
Na jakou úroveň by se měla regulace lobbingu zaměřit?
(Možno označit více odpovědí)
Centrální úroveň (vláda, parlament)
Regionální úroveň (kraje)
Místní úroveň (obce)
EMBED Excel.Chart.8 \s
Považujete uvedenou definici lobbingu za dostatečnou?
Neveřejná komunikace ve vztahu k veřejnému činiteli za účelem ovlivnění jeho rozhodování, zejména ovlivnění vypracování, předložení, projednání, schválení, změny nebo doplnění právního předpisu nebo jeho návrhu, politiky, programu.
Ano
Ne
EMBED Excel.Chart.8 \s
Případně prosíme o uvedení Vašich návrhů:
Označte, prosím, z níže uvedených ty způsoby komunikace, které by dle Vašeho názoru neměly být zahrnuty do definice lobbingu.
Komunikace mezi lobbovanými a orgány veřejné moci (tedy i samosprávy) či jejich zaměstnanci
Komunikace na jednání orgánů veřejné moci (tedy i samosprávy), včetně jednání v orgánech komor Parlamentu ČR
Komunikace na jednání orgánů politických stran a politických hnutí
Komunikace prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků
Komunikace při výkonu shromažďovacího práva nebo komunikace při stávce
Uplatnění připomínky k návrhu předpisu nebo dokumentu během připomínkového řízení a komunikace týkající se jejího vypořádání
Podání stížnosti nebo petice
Komunikace uskutečněná na jednání poradního orgánu vlády, ministerstev, ostatních ústředních správních úřadů a orgánů zastupitelstev a rad územních samosprávných celků (výborů a komisí)
Komunikace uskutečněná na žádost orgánů veřejné správy (žádost o informace či data)
Jednání v rámci sociálního dialogu
EMBED Excel.Chart.8 \s
Případně doplňte další možnosti:
Které kategorie lobbistů by měly podléhat regulaci v ČR?
(Možno označit více odpovědí)
Profesionální lobbisté (konzultanti)
In-house lobbisté – korporace
In-house lobbisté – neziskové organizace
EMBED Excel.Chart.8 \s
Případně uveďte další možnosti:
Které kategorie lobbovaných by měly podléhat regulaci v ČR?
(Možno označit více odpovědí)
Poslanec Parlamentu ČR, senátor Parlamentu ČR
Člen vlády
Náměstek člena vlády, ředitel kabinetu ministra
Vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády
Inspektor Úřadu pro ochranu osobních údajů, předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, místopředseda Energetického regulačního úřadu, člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických strana politických hnutí, místopředseda Českého statistického úřadu, vedoucí státem ovládaných obchodních společností
Státní zaměstnanci, zaměstnanci v Generálním štábu Armády ČR či Národním bezpečnostním úřadu
Člen zastupitelstva kraje nebo hl. města Prahy
Člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu
Starosta obce, místostarosta, členové rady obce, kraje nebo hl. města Prahy
EMBED Excel.Chart.8 \s
Případně uveďte další možnosti:
Který subjekt by měl být odpovědný za zveřejňování informací o lobbistických kontaktech?
Lobbista
Lobbovaný
Obě skupiny by měly mít povinnost zveřejnit informace o komunikaci mezi lobbistou a lobbovaným
EMBED Excel.Chart.8 \s
Jaké informace o lobbistických kontaktech by měly být zveřejněny?
(Možno označit více odpovědí)
Jméno lobbisty
Zaměstnavatel lobbisty
Klient lobbisty
Jméno a název instituce lobbovaného
Oblast zájmu
Předmět lobbistického kontaktu
Doba a způsob uskutečnění lobbingu
Příjem lobbisty za konkrétní klienty
Lobbistovy náklady za konkrétní ovlivňovanou legislativu
Jiné. Uveďte prosím:
EMBED Excel.Chart.8 \s
Představuje podle Vás registr lobbistů (včetně uvedených lobbistických kontaktů) vhodný nástroj zajišťující větší transparentnost lobbistické činnosti v ČR?
Ano
Ne
Nevím
EMBED Excel.Chart.8 \s
Případně prosíme o zdůvodnění:
Měla by být registrace lobbistů povinná či dobrovolná?
Povinná.
Dobrovolná.
Povinná např. pro profesionální lobbisty a dobrovolná např. pro zájmová sdružení nebo neziskový sektor.
Jiné. Uveďte jiné preferované variace:
EMBED Excel.Chart.8 \s
Jaká by měla být posloupnost mezi registrací lobbisty a samotným výkonem lobbingu?
Lobbovat by měl pouze řádně zaregistrovaný lobbista.
Registrace by měla být vázána na určitý počet vykonaných lobbistických kontaktů.
Lobbista by se měl zaregistrovat po prvním uskutečněném lobbistickém kontaktu.
Povinnost registrace před prvním lobbistickým kontaktem např. pro profesionální lobbisty, povinnost registrace po prvním lobbistickém kontaktu např. pro zástupce zájmových skupin
Jiné. Uveďte preferované variace:
EMBED Excel.Chart.8 \s
Jaká by měla být frekvence podávání pravidelných zpráv o proběhlých lobbistických kontaktech?
Měsíční
Čtvrtletní
Pololetní
Roční
Jiná. Uveďte prosím:
EMBED Excel.Chart.8 \s
Měla by být registrace lobbistů motivována nějakými výhodami?
Ano (uveďte prosím, jaké konkrétně)
Ne
EMBED Excel.Chart.8 \s
Jaké přínosy z pozice veřejného činitele spatřujete v zavedení registru lobbistů? Prosím, uveďte:
Jaké přínosy z pozice lobbistů spatřujete v zavedení registru lobbistů. Prosím, uveďte:
Jaký orgán by měl být podle Vás odpovědný za správu a kontrolu registru lobbistů?
Která z níže uvedených opatření považujete za vhodná?
(Obodujte každé z nich z hlediska významnosti na stupnici 1 až 5, kde 1=nejvýznamnější a 5=nejméně významné)
Etický kodex (poslanců, senátorů, dotčených veřejných činitelů)
Registr darů (poslanců, senátorů, dotčených veřejných činitelů)
Legislativní stopa
Veřejné diáře (poslanců, senátorů, dotčených veřejných činitelů)
Opatření na posílení transparentnosti legislativního procesu v parlamentu (zveřejnění všech verzí materiálu v průběhu legislativního procesu, zlepšení přehlednosti podaných pozměňovacích návrhů, zveřejňování záznamů z výborů Poslanecké sněmovny a Senátu)
EMBED Excel.Chart.8 \s
Případně prosím uveďte další možná opatření:
Jaká kombinace výše zmíněných opatření (včetně registru lobbistů) se Vám jeví jako vhodná?
Jaký způsob ukotvení registru darů považujete za nejvhodnější?
Zakotvení do etických kodexů
Zakotvení do zákona o střetu zájmů
Zakotvení do jednacích řádů
Jiné. Uveďte prosím:
EMBED Excel.Chart.8 \s
Na jaké druhy materiálů by se měla legislativní stopa vztahovat?
Všechny právní předpisy zveřejňované ve Sbírce zákonů
Zákony a návrhy právních předpisů, u kterých se zpracovává tzv. RIA a navíc u zákonů předkládaných poslanci, senátory nebo pozměňovacích návrhů
Pouze zákony
EMBED Excel.Chart.8 \s
Případně uveďte jinou možnost:
Který z uvedených způsobů zavedení legislativní stopy považujete za vhodnější?
Zavedení legislativní stopy při přípravě návrhů právních předpisů v rámci exekutivy
Zavedení legislativní stopy v průběhu celého legislativního procesu vč. projednávání v parlamentu
EMBED Excel.Chart.8 \s
Případně uveďte jinou možnost:
Měly by lobbované osoby prostřednictvím otevřeného diáře zveřejňovat informace o uskutečněných schůzkách s lobbisty?
Lobbovaná osoba by měla mít povinnost zveřejnit či informovat o proběhlé komunikaci s lobbisty.
Mělo by se jednat pouze o dobrovolnou iniciativu lobbovaných.
Není k tomu důvod.
EMBED Excel.Chart.8 \s
Prosím zdůvodněte svoji odpověď:
Lobbying: Models for Regulation. Pross, A. P. 2007. OECD, Paris, s. 14.
Transparency and Integrity in Lobbying. The 10 Principles for Transparency and Integrity in Lobbying. OECD 2013, HYPERLINK "https://www.oecd.org/gov/ethics/Lobbying-Brochure.pdf" https://www.oecd.org/gov/ethics/Lobbying-Brochure.pdf.
Viz HYPERLINK "https://www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/o-ctu/67231/soubory/poskytnutainformace-dopispru-cjctu-8622-2015-606.pdf" https://www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/o-ctu/67231/soubory/poskytnutainformace-dopispru-cjctu-8622-2015-606.pdf
HYPERLINK "http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10117034229-168-hodin/216452801100918/obsah/493466-snadna-korist" http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10117034229-168-hodin/216452801100918/obsah/493466-snadna-korist
The 10 Principles for Transparency and Integrity in Lobbying, OECD 2013.
Dostupná na HYPERLINK "https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAP6GZKD4" https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNAP6GZKD4.
Dostupné na HYPERLINK "https://www.bis.cz/vyrocni-zprava890a.html?ArticleID=1104" https://www.bis.cz/vyrocni-zprava890a.html?ArticleID=1104.
Lobbying in Europe. Hidden Influence, Privileged Access. Transparency International 2015, HYPERLINK "http://www.transparencyinternational.eu/wp-content/uploads/2015/04/Lobbying_web.pdf" http://www.transparencyinternational.eu/wp-content/uploads/2015/04/Lobbying_web.pdf, s. 26.
V čím zájmu? Jak funguje lobbingu. Petr Vymětal. Transparency International ČR 2014, HYPERLINK "https://www.transparency.cz/wp-content/uploads/V-%C4%8D%C3%ADm-z%C3%A1jmu-a-jak-funguje-lobbing.pdf" https://www.transparency.cz/wp-content/uploads/V-%C4%8D%C3%ADm-z%C3%A1jmu-a-jak-funguje-lobbing.pdf, s. 5.
Comparison of Models of Lobbying Regulation in EU Countries. Vymětal, Petr 2015. In Machová, Z., Tichá, M. (eds.). Proceedings of the 13th International Conference „ECONOMIC POLICY IN THE EUROPEAN UNION MEMBER COUNTRIES“, p. 750–760, HYPERLINK "http://www.ekf.vsb.cz/export/sites/ekf/hpveu/.content/galerie-dokumentu/2015-proceedings/69_Vymetal.pdf" http://www.ekf.vsb.cz/export/sites/ekf/hpveu/.content/galerie-dokumentu/2015-proceedings/69_Vymetal.pdf.
Dříve zvažovaný ekvivalent dnes již existujícího Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Dostupné na HYPERLINK "https://www.korupce.cz/assets/protikorupcni-temata/ostatni/Informace-o-moznostech-reseni-regulace-lobbingu-v-Ceske-republice-jinak-nez-specialnim-zakonem.pdf" https://www.korupce.cz/assets/protikorupcni-temata/ostatni/Informace-o-moznostech-reseni-regulace-lobbingu-v-Ceske-republice-jinak-nez-specialnim-zakonem.pdf.
Analýza vymahatelnosti zákonných úprav střetu zájmů v České republice. Oživení 2014, HYPERLINK "http://www.bezkorupce.cz/wp-content/uploads/2014/08/oziveni_analyza_stret_zajmu_cz.pdf" http://www.bezkorupce.cz/wp-content/uploads/2014/08/oziveni_analyza_stret_zajmu_cz.pdf.
Zákon č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Lenka Andrýsová za LIDEM, Jan Čechlovský za ODS, Jiří Dolejš za KSČM, Gabriela Pecková za TOP 09, Kateřina Klasnová za VV a Lubomír Zaorálek za ČSSD.
V čím zájmu? Transparency International ČR 2014.
Lobbyists registers as the main measure of lobbying regulation? Vymětal, Petr (forthcomming). Union Member Paper presented on 14th International Scientific Conference “Economic Policy in the European Countries”, September 14–16, 2016, Petrovice u Karviné, Czech Republic.
Nové dokumenty Parlamentního institutu. Zákonná úprava lobbingu ve vybraných zemích HYPERLINK "http://www.psp.cz/sqw/ppi.sqw" http://www.psp.cz/sqw/ppi.sqw.
Bundesgesetz, mit dem ein Bundesgesetz zur Sicherung der Transparenz bei der Wahrnehmung politischer und wirtschaftlicher Interessen.
Lobbying in Austria. In whose interest?, Transparency International 2014.
Zákonná úprava lobbingu ve vybraných zemích, Parlamentní institut 2017.
Lobbying in Austria. In whose interest?, Transparency International 2014.
Association of Accredited Public Policy Advocates to the European Union. HYPERLINK "http://www.aalep.eu/lobbying-landscape-austria" http://www.aalep.eu/lobbying-landscape-austria.
Zákon o integriteti in preprečevanju Korupcie, 2010.
Zákon o integriteti in preprečevanju Korupcie, 2010.
Zákonná úprava lobbingu ve vybraných zemích, Parlamentní institut, Praha 2017.
Slovenia: The regulation of lobbying in place and the challenge of implementation, Lobbyist, Governments and Public Trust Volume 3, OECD 2014. HYPERLINK "http://www.oecd-ilibrary.org/governance/lobbyists-governments-and-public-trust-volume-3/slovenia-the-regulation-of-lobbying-in-place-and-the-challenge-of-implementation_9789264214224-17-en" http://www.oecd-ilibrary.org/governance/lobbyists-governments-and-public-trust-volume-3/slovenia-the-regulation-of-lobbying-in-place-and-the-challenge-of-implementation_9789264214224-17-en
Tamtéž.
Tamtéž.
Slovenia. Forth Evaluation Round. Corruption prevention in respect of members of parliament, judges and prosecutors. GRECO. Council of Europe 2014, HYPERLINK "http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/greco/evaluations/round4/Eval%20IV/GrecoEval4(2012)1_Slovenia_EN.pdf" http://www.coe.int/t/dghl/monitoring/greco/evaluations/round4/Eval%20IV/GrecoEval4(2012)1_Slovenia_EN.pdf.
USTAWA z dnia 7 lipca 2005 r. o działalności lobbingowej w procesie stanowienia prawa
Zákonná úprava lobbingu ve vybraných zemích, Parlamentní institut 2017.
Tamtéž.
Legislation of Lobbying in Europe. Hungary, Lithuania, Poland. OECD 2007, s. 3-12.
Srovnávací analýza střetu zájmů v zemích V4 + Estonsku. Oživení 2014, HYPERLINK "http://www.bezkorupce.cz/wp-content/uploads/2014/08/oziveni_comparative_analysis_ppf_cz_01-3.pdf" http://www.bezkorupce.cz/wp-content/uploads/2014/08/oziveni_comparative_analysis_ppf_cz_01-3.pdf.
Regulation of Lobbying Act, 2015.
Zákonná úprava lobbingu ve vybraných zemích, Parlamentní institut 2017.
Zákonná úprava lobbingu ve vybraných zemích, Parlamentní institut 2017.
Ireland: Proposals for registering lobbying activities, Lobbyist, Governments and Public Trust Volume 3, OECD 2014. HYPERLINK "http://www.oecd-ilibrary.org/governance/lobbyists-governments-and-public-trust-volume-3/slovenia-the-regulation-of-lobbying-in-place-and-the-challenge-of-implementation_9789264214224-17-en" http://www.oecd-ilibrary.org/governance/lobbyists-governments-and-public-trust-volume-3/slovenia-the-regulation-of-lobbying-in-place-and-the-challenge-of-implementation_9789264214224-17-en
Zákonná úprava lobbingu ve vybraných zemích, Parlamentní institut 2017.
Dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU.
Regulace lobbingu v institucích Evropské unie: Odraz regulačních schémat Komise a Parlamentu ve společném regulačním mechanismu. Kubová, Radana 2016. Brno. Disertační práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií.
Rejstřík transparentnosti EU, dostupné na HYPERLINK "http://ec.europa.eu/transparencyregister/public/homePage.do" http://ec.europa.eu/transparencyregister/public/homePage.do.
Dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU, dostupné na HYPERLINK "http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32014Q0919(01)&from=cs" http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32014Q0919(01)&from=cs.
Dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU.
Europoslanci schválili společný rejstřík lobbistů. Tisková zpráva, 11-05-2011. Evropský parlament, HYPERLINK "http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-PRESS+20110510IPR19128+0+DOC+XML+V0//CS" http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-PRESS+20110510IPR19128+0+DOC+XML+V0//CS.
Zpráva Transparency International (2015) Lobbying in Europe: Hidden influence, priviliged acces, dostupné na HYPERLINK "http://issuu.com/transparencyinternational/docs/2015_lobbyingineurope_en?e=2496456/12316229" http://issuu.com/transparencyinternational/docs/2015_lobbyingineurope_en?e=2496456/12316229
Kavoliunaite-Ragauskiene, E. (2017). How to Define a Lobbyist: Experience of Poland and Lithuania HKJU-CCPA, 17(1), 29–56.
The 10 Principles for Transparency and Integrity in Lobbying, OECD 2013.
Nepřípustné ovlivňování nastává, pokud určití jednotlivci či skupiny získávají nespravedlivou výhodu tím, že excesivním způsobem ovlivňují rozhodovací proces pro své vlastní cíle na úkor veřejného zájmu. EU Legislative Footprint. Transparency International EU Office 2015, s. 5. K tomu také přispívá neprůhlednost legislativního procesu, neetické chování veřejných činitelů a lobbistů, či pokud je omezen přístup ve prospěch vybraných zájmů.
Poskytnout rovné podmínky – všem zúčastněným stranám zajistit spravedlivý a rovný přístup k vývoji a implementaci veřejných politik; pravidla a pokyny ohledně lobbingu musí brát v potaz obavy vlády vztahující se k lobbistickým praktikám a respektovat sociopolitický a administrativní kontext; pravidla a pokyny ohledně lobbingu by měly být konzistentní s širšími rámci politik a regulací; jasně definovat termíny „lobbing“ a „lobbista“; zajistit adekvátní míru transparentnosti, aby veřejní činitelé, občané a podniky/firmy mohli získat dostatečné informace o lobbistické činnosti; umožnit zúčastněným stranám (stakeholderům) – včetně organizací občanské společnosti, podniků, médií a široké veřejnosti – kontrolovat lobbistickou činnost; posílit integritu veřejných organizací a rozhodovacího procesu pomocí jasných pravidel a pokynů týkajících se chování veřejných činitelů; lobbisté musejí dodržovat standardy týkající se profesionality a transparentnosti – sdílejí odpovědnost za podporu kultury transparentnosti a integrity lobbingu; zapojit klíčové aktéry do implementace soudržného spektra strategií a praktik za účelem dosažení dodržování pravidel; provádět přezkum fungování pravidel a pokynů ohledně lobbingu na pravidelné bázi a dle zkušeností učinit patřičné úpravy. The 10 Principles for Transparency and Integrity in Lobbying, OECD 2013.
The 10 Principles for Transparency and Integrity in Lobbying, OECD 2013.
Do definice právní regulace lobbingu je zahrnuta jak zákonná úprava, tak i systém seberegulace nebo kombinace obojího.
Regulace lobbingu v České republice. Smith, Michael L., Prokeš, Vojtěch (eds.) a kol. 2013, s. 88.
Dostupné na HYPERLINK "https://www.lobbying.ie/app/Organisation/Search?currentPage=139&pageSize=10&queryText=&subjectMatters=&subjectMatterAreas=&lobbyingActivities=&period=&returnDateFrom=&returnDateTo=&client" https://www.lobbying.ie/app/Organisation/Search?currentPage=139&pageSize=10&queryText=&subjectMatters=&subjectMatterAreas=&lobbyingActivities=&period=&returnDateFrom=&returnDateTo=&client=
Dostupné na http://registrarofconsultantlobbyists.org.uk/
Dostupné na https://www.kpk-rs.si/en/lobbying/register-of-lobbyists
Dostupné na http://www.lobbyreg.justiz.gv.at/edikte/ir/iredi18.nsf/liste!OpenForm&subf=r&RestrictToCategory=A1
Dostupné na http://vtek.lt/index.php/vtek-sprendimai#lobistams
Dostupné na http://ec.europa.eu/transparencyregister/public/homePage.do?locale=cs
Údaje o počtu registrací v rejstříku transparentnosti EU je dostupný na: HYPERLINK "http://ec.europa.eu/transparencyregister/public/openFile.do?fileName=new_statistiques_en.pdf" http://ec.europa.eu/transparencyregister/public/openFile.do?fileName=new_statistiques_en.pdf
Náklady vychází z kalkulace uvedené v rámci návrhu zákona o státní službě z roku 2014.
Údaj Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), dostupný na http://www.ispv.cz/cz/Vysledky-setreni.aspx
PAGE \* MERGEFORMAT2
ANO:
Nejasné definice, možnost vydávat lobbing za jinou aktivitu, posílení veřejné kontroly a omezení upřednostňování zájmů skupin, zvýšení transparentnosti.
S cílem posílit transparentnost rozhodovacího procesu, zajistit pro všechny stejný přístup k možnosti ovlivnit rozhodovací proces.
Rozkrytí důvodů přijímání konkrétních právních předpisů, povědomí veřejnosti o rozhodování daných volených zástupců.
Rejstřík transparentnosti.
Regulována tak, aby byla plně využita ustanovení současných zákonů.
Pakliže regulace nebude diskriminovat lobbisty, kteří svoji profesi vykonávají transparentně a v souladu s platnou legislativou.
Prostřednictvím soft law.
Základní kámen je třeba vytyčit. Jako první krok je žádoucí identifikovat lobbisty a zjistit informace o nich. Zavést nějaká soft law, např. černou knihu.
Ano, ale jenom rámcově, primárně aby byla i zákonem potvrzena legitimita podnikání v této sféře služeb.
NE:
Nelze jednoduše nastavit pravidla. Je v zájmu politické reprezentace a ministerstev, aby svou transparentnosti dokazovaly. Stěžejní je MPŘ, Parlamentu stačí přijmout pravidla k větší transparentnosti (např. usnesení).
Nedovedu si představit funkční, neobtěžující normu, která splní cíle a vyloučí rizika (jsem pro kodex lobovaných a legislativní stopu).
Zákon nebude účinný, obtížná kontrolovatelnost a mizivá vymahatelnost. Tak jako v obdobných případech pokusů o regulace čehokoliv si poslanci, jichž se to nejvíce bude týkat, schválí výjimku.
Nejsou přesně identifikovány problémy, které chybějící regulace přináší.
Jde o negativně vnímaný jev a jediné co potřebujeme je odlišení lobbingu a korupce a to je zvládnutelné prostřednictvím stávající legislativy.
Kombinace legislativního a nelegislativního, ale problém je v ochotě kontrolovat a vynucovat dobrovolně přijaté závazky.
Kombinace.
Změny legislativního procesu – změna uplatňování pozměňovacích návrhů.
Obě možnosti, jedná se o soustavu opatření, které se navzájem doplňují.
Pouze etická pravidla, především lobovaných osob.
Možnost c). Pokud je předmětem lobbingu zejména ovlivňování legislativy již v současné době je funkční institut transparentních připomínkových řízení +VeKLEP. Poslanecká sněmovna se nenechá regulovat žádnými pravidly.
Možnost a), plus novelizace legislativních pravidel a zavedení legislativní stopy.
Jiný. Nadměrnost regulace bez existence potřebnosti této regulace.
S ohledem na morální charakter občanů ČR budou dehonestování aktéři lobbistických jednání, ať již vyhoví nebo nevyhoví.
Je otázkou, zda je v definici nutné uvádět slovo „neveřejná“ (může být nadbytečné).
Zůstává otázka dlouhodobosti této komunikace.
Ve výčtu definice postrádám i rušení zákonů.
Ne. Definici považuji za velice širokou, zejména k pojmu „neveřejná komunikace“ – ta skýtá velmi různé činnosti. Veřejný činitel by se neformálně nemohl s nikým setkat. Účel bude velmi těžko prokazatelný. Alternativy – neveřejná cílená komunikace.
Ano, avšak komunikace může být i veřejná (otevřený dopis, články).
Co se týče neveřejné komunikace, k ní se nikdo z aktérů veřejně nepřihlásí.
Ne. Není jasné, co je neveřejná komunikace. Závěrečný výčet by mohl být demonstrativní.
Ne. Chybí zde údaj o tom, že ovlivňování probíhá za účelem prosazení parciálního zájmu a od tohoto zájmu by se měla odvíjet regulace.
Ne, lobbing je činnost spočívající v zastupování zájmů, nemusí být proto vždy směřována k ovlivnění veřejných činitelů. V definici chybí skutečnost, že lobbing probíhá za úplatu.
Ano, ale použit širší definici pojmu veřejný činitel, viz OECD.
Ne, vypustit v předložené definici adjektivum „neveřejná“.
Co sociální sítě?
Ad f), ještě něco jiného je podání pozměňovacího návrhu.
Záleží na obsahu jednání, ne na formě.
Jedině v případě, kdy se pravidla vztahují na všechny skupiny, může mít regulace smysl.
Ne profesní komory s povinným členstvím.
Otázkou je, kdo do které kategorie spadá.
Místní samosprávy a jejich reprezentující asociace, které se podílejí na tvorbě legislativy a přispívají do politické diskuse nejen na úrovni národní, ale i EU. Proto by neměly podléhat zamýšlenému zákonu o lobbingu. Tento postoj zaujímá i Council of European Municipalities and Regions.
Rozhodující není osoba ale prosazovaný zájem a jeho charakter.
Všechny, zároveň budiž zdůrazněn nelegislativní charakter upřednostňovaného řešení.
Z možnosti f) pouze státní zaměstnance.
Otázka prosazení regulace na nižší úrovni.
Co největší rozsah zahrnutých osob.
Možnost zavedení regulace místních samospráv v budoucnu, u státních zaměstnanců otázka do jaké úrovně by měli podléhat regulaci.
I asistenti a poradci.
Primátor, členové rady hl. m. Prahy.
Výjimka pro samosprávy.
Ad c) klient lobbisty – jedná se o nesmysl z pohledu povinnosti mlčenlivosti.
Je nutné vyřešit pojem lobbing (Pokud se jedná ve veřejném zájmu, je to lobbing? Pokud se jedná o soukromé zájmy, nemají konat OČTŘ?
Registr lobbistů by mohl být začátek k dalšímu řešení a regulaci
Registr nebude dobrovolně plněn a povinnost nebude fakticky vymahatelná
Ano, doplněný o další opatření
Nevím, nejsem si jista jeho funkčností. Registrované osoby by musely být pozitivně motivovány
Ne, primární mý být věcná stránka věci
Nevím, nejsem si jist, závisí to na řadě proměnných
Jiné. Nevidím smysl registru. Evidovat subjekty, které konají ve veřejném zájmu?
Jiné. Povinná pro zájmová sdružení a neziskový sektor. Profesionální lobbisté jsou známí.
Dovedu si představit, že při uvádění povinných údajů o lobbistických kontaktech vznikne automaticky přehled o všech lobbujících subjektech.
Jakákoliv možnost a-c buď nebude účinná anebo vymahatelná.
Dobrovolná. Jedná se o doposud neregulovanou oblasti, bylo by lepší k ní přistoupit zatím co nejméně regulatorním způsobem.
Dobrovolná registrace, pokud budou existovat benefity pro registrované subjekty.
Povinná, pokud bude zákon
Jiné, dobrovolnost registrace.
Je nutné doložit vynutitelnost práva.
Vše závisí na definici lobbistického kontaktu.
Nejdříve motivovat výhodami, registrace pak kdykoliv.
Mělo by to být asi vázáno na hlavní předmět podnikatelské činnosti/náplně zaměstnání.
Častější – i měsíční odstup může být v případě aktuálních kauz příliš dlouhý.
Bezodkladně.
Do dvou týdnů po uskutečnění kontaktu.
Roční nemá význam z důvodu neaktuálnosti údajů.
Neměla by být, jen v rámci dobrovolného rozhodnutí.
Vstup do Parlamentu.
Povinné vypořádání připomínek v rámci MPŘ, vstupní karta do Parlamentu, možnost vystoupit na jednání orgánu Parlamentu.
Při povinné registraci nemá smysl uvažovat o výhodách. Poskytovat/využívat výhody v případě pouze několika lobbistických kontaktů ročně?
Otázka, zda by nezaregistrovaní lobbisté měli být v kontaktu s lobbovanými nějak omezeni.
Bez usnadnění přístupu do Parlamentu, umožnění např. vystoupení na výborech, bude motivace lobbistů k registraci nízká.
Být zařazení mezi připomínková místa.
Ověří, kdo je skutečně lobbistou, kteří podléhají nějaké regulace.
Transparentnost, posílení důvěryhodnosti veřejného činitele.
Žádné, už dnes ví, s kým a v zájmu koho mluví.
Žádné, jen další byrokratická zátěž.
Ochrana před neregulovaným lobbingem.
Menší napadnutelnosti jednání veřejného činitele.
Žádné, všichni budou mít obavu z kontaktů.
Ochrana před obviněním z údajné korupce, klientelismu, střetu zájmů apod.
Vstup do Parlamentu
Transparentnost, pozitivní obraz lobbingu na veřejnosti
Legalizace profese, důvěryhodnost na trhu, zvýšení prestiže
Možný finanční přínos, pokud si lobbistu vybere klient-podnikatel
Férové prostředí, rovnost šancí
Možnost oslovení většího spektra subjektů při poskytování služeb
Ministerstvo vnitra.
Ministerstvo spravedlnosti.
Úřad vlády nebo Parlament.
Nezávislý orgán, jako ÚDHPSH.
Možnost samostatné správy na parlamentní úrovni, využití stávající instituce (např. ÚDHPSH).
Jedná se o nárůst byrokracie, bez možnosti vynutitelnosti práva.
Ten, který nezvýší počet úředníků, bude mít dostatečné kapacity, nejspíše Ministerstvo vnitra.
Nezávislý.
Na úrovní ministerstva
Úřad vlády ČR
Neměl by vzniknout nový úřad
Uložení povinnosti lobbovaných stýkat a jednat jen s registrovanými lobbisty.
Registr lobbistů (kdo, s kým, kdy a o čem mluvil), legislativní stopa a transparentní materiály projednávané legislativy.
Registr lobbistů, registr darů, legislativní stopa.
Legislativní stopa a další opatření v legislativním procesu.
Etický kodex a opatření na posílení transparentnosti legislativního procesu.
Etické kodexy a legislativní stopa.
Etický kodex, registr darů, veřejné diáře.
Legislativní stopa – povinná u všech lobbovaných.
Jednoduchý registr a uložení povinnosti lobbovaným stýkat se jen s registrovanými lobbisty.
Všechny kromě veřejného diáře.
Za řešení považuji především zvýšení transparentnosti legislativního procesu na úrovni Parlamentu.
Registr lobbistů, legislativní stopa, etický kodex
Registr darů, legislativní stopa, veřejné diáře
Jiné, registr darů je vůbec problematický institut.
Možnost a), v rámci daňových přiznání veřejných činitelů.
Registr darů nepovažuji za zásadně přínosný.
Zákon o střetu zájmů, popř. nový zákon.
Jsem skeptický k tomu, že legislativní stopa bude fungovat.
Nicméně budiž poznamenáno, že vzhledem k upřednostňovanému dobrovolnému (autoregulačnímu) charakteru nemusejí být opatření bezprostředně efektivními – předpis bez stopy by naznačoval jeho možné morálně problematické pozadí, a ovlivňoval by tak normotvorbu spíše v dlouhodobé perspektivě třeba jeho budoucích derogací.
Kdo vyhodnotí, že se jednalo o lobbing? Nelze přesně definovat.
Je třeba poměřovat efektivitu opatření s administrativní náročností.
Pokud by byl zákon, tak by to měla být povinnosti. Veřejný činitel by měl snést vyšší míru zájmu na jeho činnosti. Dle mého názoru není možné podchytit definici v pevných mantinelech, sankční mechanismus by byl chybou.
Jedná se o zásah do soukromí.
Jako reálnou vidím jako efektivnější variantu b) z hlediska toho, že varianta a) předpokládá určitou kontrolu, aby byla reálně funkční.
Budiž poznamenáno, že vzhledem k upřednostňovanému dobrovolnému (autoregulačnímu) charakteru nemusí být diář bezprostředně efektivním nástrojem – např. zákonodárce bez diáře či s prázdným diářem by nemusel být atraktivním kandidátem v příštích volbách, a tak by se zprostředkovaně omezila jeho úloha v legislativním procesu nebo jeho exekutivní kariéra.
燨燼爠爬牀牖犠猞獤瓚田疂疮瘤癈皚睶睾瞊瞎禈秈穌穜箆箞箰篨糰糲絸綠羦뗄쒦鞦쒈쒗쒗쑹쑪쒈쒈쑛쒈 ᔜᘀ㱨倨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ륨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ鵨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ捨ئ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䵨␇伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ⽨礻伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀݘ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ�伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ艨뽭伀J倀ъ儀J愀ᙊ 羦肜肦胸胺脆脚腄腆腒腖膦臀舐舼艺芈芤茀茬菚菬萘葚蒨蒬蓂蔌蕦虬蚎헱쫱ꢸ誙饻饻饻筬筬嵬嶙亙 ᔜᘀ䍨褖䌀ᑊ伀J倀ъ儀J ᔜᘀꁨ䌀ᑊ伀J倀ъ儀J ᔜᘀᅨ具䌀ᑊ伀J倀ъ儀J ᔜᘀ�ॸ䌀ᑊ伀J倀ъ儀J ᔜᘀ푨确䌀ᑊ伀J倀ъ儀J ᔜᘀѨ%䌀ᑊ伀J倀ъ儀J ᔟᘀѨ%㔀脈䩃䩏 䩐䩑 ᔢᘀѨ%㔀脈⨾企J倀ъ儀J愀ᙊ ᔔ뭨尳ᘀཋ伀J儀J ᔘ뭨尳ᘀᅨ具伀J儀J愀ᙊ ᔜᘀཋ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀᅨ具伀J倀ъ儀J愀ᙊḀ臜臬芦茰菚蒬虚蝦蠌Þ 먀 º 먀 º 먀 º 먀 $̀$☊㉆ༀ낄ᄀ傄ዿĀᘀĤ晉 葞°葠p②最氀 ␃ก熄ༀ熄ሀĀᘀĤ晉 葝q葞q②朁氀 ࠀ蚎蚚蜮蟮蟰蠌蠎蠠視覘親讜讞诊趘趚踀踨辜辶迀迂迄迆迈迪邌邎鈲폱쳱뿱ꖲ颿뾋뾲뽾뽾뾘濌潚潋 ᔜᘀ㱨倨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔨᘀѨ%㔀脈⩂伏J倀ъ儀J愀ᙊ瀀佨북 ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔘᘀꁨ䌀ᑊ伀J儀J ᔘᘀ泌騥䌀ᑊ伀J儀J ᔘᘀ評䌀ᑊ伀J儀J ᔘᘀ楨瑙䌀ᑊ伀J儀J ᔘᘀ䌀ᑊ伀J儀J ᔘᘀѨ%䌀ᑊ伀J儀J ᔌ뭨尳ᘀѨ% ᔜᘀ䌀ᑊ伀J倀ъ儀J ᔜᘀ䍨褖䌀ᑊ伀J倀ъ儀J ᔜᘀѨ%䌀ᑊ伀J倀ъ儀Jᰀ蠌蠎蠐H ⴀ ᨀ ␃ሀĀ᐀좤ᘀĤ晉 ②最氀 ·欀푤ǤᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ沖̀Ĵ혅ИЀЀЀЀЀ܀五ࠅ䛖̀ヤתࣜ⏜ٖ۠ ڌ˲ ᬀ Ą 혉 ਁtꀀሄỖ Ý Ý 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⑈ᨀೖ 혛 ÿ ÿ ೖ 혝 ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶ 㑦瀁Ỗ Ý Ý 瑹⧳Ȁ蠐蠠衾褈覬詬謔诎購趼躾迄Þ 렀 ¸ 렀 ¸ 렀 ¸ 렀 ¸ 렀 ¸ ─ ␃&䘋2萏}萑ウ搒ð␖䤁Ŧ 帀綄怀玄懿$摧⧳왬ଐ 洀Ĥ ␃ก熄ༀ熄ሀĀᘀĤ晉 葝q葞q②朁氀 迄迆迈迪鈰鈲鉂H 㸀 > 㤀 9 㤀 Ѐ 摧┄ ऀ ␃᐀좤愀$摧┄ ·欀홤ǥᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ沖̀Ĵ혅ИЀЀЀЀЀ܀貔ࠅ䛖̀ヤתࣜ⏜ؠٖ ڌ˲ ᬀ 혉쀀쀀tꀀሄỖ �Û �Û 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⑈ᨀೖ 혛 ÿ ÿ ೖ 혝 ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶ 㑦瀁Ỗ �Û �Û 瑹⧳鉂鉄鎤鎦髨髪黺黼ꈶꈸꚚꚜꦪꦬ꼲꼴떒떔뢢뢤붾뷀뷐뷒뺤뺦삸삺슔슖ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú 切 ú Ѐ 摧┄ ᴀ鈲鉄锆锈锎锐雚雸飶駤駰騰鳊鳌鸔黖黦黬黮黶龆鿆ꈊꈒꈰꈴꋾꌾꍴꎲ铯蓯ꑦW ᔜᘀꕨ兵伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꍨ챸伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀ�剮㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔟᘀ�꩟㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀ�꩟伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ�ݭ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ瑨융伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㱨倨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀѨ%㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᴀꎲꎸꐨꐸ꒰ꓰꕚꖚꘈꙈꠚ꣐꣒ꮾꯀ궪귪눈뉈늰닰뒞뒠륐맀밖뱖뷀뷒뿰쀰셈 ᔜᘀᅨ挿伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟᘀѨ%㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜᘀ剨䠠伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㱨倨伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ橨קּ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ�轲伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㙨�伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꕨ兵伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ魨伀J倀ъ儀J愀ᙊ 셈솈숆쉆잖쟖졔좔쫶쬤쬦챈첈촶칎캼켞콞쿔퀔킈탈햐햒힞ퟬ�ꚵ韢賢貄豼豼豴豩䕗 ᔣᘀѨ%㔀脈䩃䩏 䩐䩑 䩡ᔢᘀѨ%㔀脈⨾企J倀ъ儀J愀ᙊ ᔔ뭨尳ᘀ伀J儀J ᘎ恨副伀J儀J ᘎﱨᨯ伀J儀J ᘎ酨ﵢ伀J儀J ᔔ뭨尳ᘀѨ%伀J儀J ᔜᘀ硨葈伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀꝨ猀伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ䱨湣伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ聨카伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ丬伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀ㹨摽伀J倀ъ儀J愀ᙊᨀ슖왜왞즮즰촴촶틘틚퐺퐼힞ퟬ���ú 切 ú 切 ú 切 ô ô ô Ñ 똀 ᰀ ␃ก熄ሀĀᘀĤ晉 葝q②朁氀 ᨀ ␃ሁĀ᐀좤ᘀĤ晉 ②朁氀 ᠀ ␃ሁĀᘀĤ晉 ②朁氀 ऀ ␃ᐁ좤愀Ĥ摧┄ 最Ѥ%洀ĤЀ 摧┄ ༀ����������Û � Û � Û � Û � Û $̀$☊㉆ༀᄀ傄ዿĀᘀĤ晉 葞 葠p②最氀 ऀ��������뿨ꖰ薕歸慸偸倿 ᔡ뭨尳ᘀѨ%䈀Ī䩏 䩑 䩡桰 ᔡ뭨尳ᘀꉨ栕䈀Ī䩏 䩑 䩡桰 ᘒݨ腊伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ譨祻伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ ᔞᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ ᔞᘀ땨儉㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ ᔔ뭨尳ᘀ띨䰸伀J儀J ᔜᘀ졨洪伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜᘀѨ%伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔘᘀ੨褐䌀ᑊ伀J儀J ᔘᘀѨ%䌀ᑊ伀J儀J ᔌ뭨尳ᘀѨ% ᔠᘀѨ%䌀ᑊ伀J倀ъ儀J愀ᙊ᐀���H ⴀ ᨀ ␃ሀĀ᐀좤ᘀĤ晉 ②最氀 ·欀쩤ǦᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ沖̀Ĵ혅ИЀЀЀЀЀ܀五ࠅ䛖̀ヤתࣜ⏜ٖ۠ ڌ˲ ᬀ Ą 혉 ਁtꀀሄỖ Ý Ý 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⑈ᨀೖ 혛 ÿ ÿ ೖ 혝 ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶ 㑦瀁Ỗ Ý Ý 瑹⧳Ȁ�����â 밀 ¼ 밀 ¼ 밀 ¼ 밀 ─ ␃&䘋2萏 萑ウ搒ð␖䤁Ŧ 帀怀玄懿$摧⧳왬ଐ 洀Ĥᰀ ␃ก熄ሀĀᘀĤ晉 葝q②朁氀 ࠀH 㸀 4 Ⰰ ܀ ␃愀$摧⫈mऀ ␃᐀좤愀$摧⫈mऀ ␃᐀좤愀$摧┄ ·欀챤ǧᘀĤ␗䤁Ŧ Ȁ沖̀Ĵ혅ИЀЀЀЀЀ܀貔ࠅ䛖̀ヤתࣜ⏜ؠٖ ڌ˲ ᬀ 혉쀀쀀tꀀሄỖ �Û �Û 혓0 ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ ӿ᐀϶⑈ᨀೖ 혛 ÿ ÿ ೖ 혝 ÿ ÿ 㓿ۖĀ̅ 혴ਁ氃愀϶ 㑦瀁Ỗ �Û �Û 瑹⧳Ѐ臭˼ø Þ � Ï 케 Ï 저 ± 넀 ± 넀 ± 넀 ± 넀 Þ � Þ � &䘋5搒Ũꐓx䐭Ā왍
最ꉤ栕洀Ĥ ꐓð摧ᖢh 萏ւ萑奄ꐓx葞ւ葠奄摧ᖢh ꐓx摧ᖢhሀ ␅Ĥ☊㙆ༀ梄ጁ䀁&葞Ũ摧ᖢh ␃᐀좤愀$᐀見琢充奄煮爵ﯺﰎﰐﰮﱆﱊﱢﲢﴪ��늿ꖿꖘꖊꖘ肿肿肿玿뽦獦玿玿岿¿ ᘒ恨爴伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ쁨伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ驨稴伀J儀J愀ᙊ ᘒ難⼿伀J儀J愀ᙊ ᔛ뭨尳ᘀ쩨坄㘀脈䩏 䩑 䩡ᔘ뭨尳ᘀ塨ꄭ伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ쩨坄伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ멨䘦伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ ᔡ뭨尳ᘀ評䈀Ī䩏 䩑 䩡桰 ᔡ뭨尳ᘀꉨ栕䈀Ī䩏 䩑 䩡桰 ᔡ뭨尳ᘀꝨ晷䈀Ī䩏 䩑 䩡桰 ℀ﴪ﵆︀︆メ&ľŀǴǶˆ˘˞˼вдҲҴҶҸ؈،뿌麨郦邂幯乯> ᔞ뭨尳ᘀ퉨婺㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ ᔞ뭨尳ᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ ᔡᘀ�䩓㔀脈䩏 䩑 嶁脈䩡ᔤᘀꉨ栕㔀脈࠶侁J儀J尀脈憁ᙊ ᔛ뭨尳ᘀ㹨鉸㔀脈䩏 䩑 䩡ᔛ뭨尳ᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 䩡ᘒ摨捇伀J儀J愀ᙊ ᘒ屨ᕁ伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ評伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ�䩓伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ驨稴伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ쁨伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ驨ꑫ伀J儀J愀ᙊᔀ˼ҸҺފތގޒ߆എᆰᔶᔸᔺᔼᔾᕀᕂᕄᕆᕈᕊᕌᕎø ì ó Ò 쬀 Ä 봀 ½ 봀 ½ 봀 ½ 봀 ½ 봀 ½ 봀 ½ 봀 ꐔÈ摧勲Ï ꐔÈ摧ᖢh ꐔÈ摧宲Àሀ ␅Ĥ☊㙆ༀ梄ጁ䀁&葞Ũ摧ည ␃᐀좤愀$ ꐓx摧叜JЀ 摧ᖢh ꐓx摧ᖢhᘀ،؎َ٨ڜڦڲۀۜ۞۬ۺކވފގޒޢޮ߄߆�쳮첻韝瞇坧㝇 ᔞᘀ੨褐㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ ᔞᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ ᔞᘀ�፠㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ ᔞᘀ퉨Ḧ㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ ᔞ뭨尳ᘀꉨ괩㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ ᔞ뭨尳ᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ ᔤᘀ�䩓㔀脈࠶侁J儀J尀脈憁ᙊ ᔡᘀ덨혨㔀脈䩏 䩑 嶁脈䩡ᔡᘀ뵨尒㔀脈䩏 䩑 嶁脈䩡ᔡᘀ繨됥㔀脈䩏 䩑 嶁脈䩡ᔡᘀ퉨婺㔀脈䩏 䩑 嶁脈䩡ᔡᘀ表㔀脈䩏 䩑 嶁脈䩡᐀߆ߪߴࢂࢄ࢚࣐࢜सूঞঢতপর়ઘચમଊଐஶஸ௦ఆ౼౾ಀಮಲഌഎഢ싌뗦떨떨쳦鯦쳦첎躛軦쳦禃l ᔘ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ ᘒ⤩伀J儀J愀ᙊ ᔔ뭨尳ᘀ왩伀J儀J ᔘ뭨尳ᘀ奨☴伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ䉨갺伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ�ᤁ伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ豨켿伀J儀J愀ᙊ ᘒɨﱑ伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ왩伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ⩨癚伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ뉨쁛伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ❨摬伀J儀J愀ᙊ✀ഢഺමขฬ྆ྒငႄႰႲცᆮᆰᑜᑲᔴᔶᕂᕐ쳙뿦닳늨躛膛瓦瑧蹚M ᔘ뭨尳ᘀ왩伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀꉨ괩伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ奨☴伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ콒伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ�ᤁ伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀꉨ伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ뉨쁛伀J儀J愀ᙊ ᘒﱨ⬗伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ뵨尒伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀꩨꅝ伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ湨ᱯ伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ屨됲伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ♨큎伀J儀J愀ᙊᤀᕎᕐᖆᯈᯌ᯼ᾎ⑈⟤⭖⭚⯆⯼ⱌⱰⴌⴐⶼⶾ⹀⹂ø Þ 휀 Ä � Þ � Þ 휀 Ä 뼀 ¿ 뼀 ¿ 뼀 Þ 뤀 ¹ 뤀 ¿ ⨀Ĥ摧ᖢhЀ 摧ᖢhሀ ␅Ĥ☊㙆ༀ梄ጁ䀁&葞Ũ摧ᖢh ␃᐀좤愀$ ꐔÈ摧ᖢhሀ ␅Ĥ☊㙆ༀꆄጁ䀁&葞ơ摧ᖢh ꐔÈ摧勲Ïᔀᕐᖆᖮᗆᗪᗬᘔᜢᜪᜬឰឺៀ៰៲ᥤᥦᩘᩚᬈᬔᮔᮖ᮸ᮺᯈᯌ᯼Ềἀὄ꾼ꊼ飉讼꾼꽾뱾뱱뱾벋뱱媼¼ ᘒ䥨ē伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀꉨ괩伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ침댾伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ瑨ᄶ伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ뉨쁛伀J儀J愀ᙊ ᘒ表텞伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ奨☴伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ歑伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ㹨摸伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ䅨봒伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ畨㼻伀J儀J愀ᙊ ᔞᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ℀ὄᾊᾤ῀—⅔⅞↘↚≄≆≮≲⊆⊚⌎⎘⎚⑆⑼⒪❰❲➊⡘⢤⢬⢰뇙뇙誗狦牔 ᔻᘀ䅨봒 ㅊ㘀脈⩂企J儀J尀脈暁H瀁h 焀 ÿ ᔮᘀ䅨봒䈀Ī䩏 䩑 䡦Ā桰 쩱
ᔘ뭨尳ᘀ譨祻伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ�툎伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ㹨摸伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀꉨ伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ䅨봒伀J儀J愀ᙊ ᔛ뭨尳ᘀꉨ栕㘀脈䩏 䩑 䩡ᔘ뭨尳ᘀ턀伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ扨伀J儀J愀ᙊḀ⢰⢴⤖⤘⤤⤦⫝̸⫨⫺⭖⭚⯆⯺ⰈⱊⱜⱞⱠⱮⲀⲂⳘⳚ훮룅麫麑疃鹥鹘鹘鹘鹘䱐P ᘆ침蹨 ̏j ᘀ침蹨唀Ĉᔘ뭨尳ᘀṨ示伀J儀J愀ᙊ ᔞᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ ᔛ뭨尳ᘀꉨ괩㘀脈䩏 䩑 䩡ᔛ뭨尳ᘀꉨ栕㘀脈䩏 䩑 䩡ᔘ뭨尳ᘀ㹨伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀ㹨摸伀J儀J愀ᙊ ᔘ뭨尳ᘀᠤ伀J儀J愀ᙊ ᔡᘀᠤ䈀Ī䩏 䩑 䩡桰 ᔮᘀᠤ䈀Ī䩏 䩑 䡦Ā桰 쩱
ᔡᘀ䅨봒䈀Ī䩏 䩑 䩡桰 ᜀⳚⴆⴈⴌⴐⶼⶾⷨ⸾⹀⹂⻲⼲㑴㑶㕐㕒㘐㘒㢨월ꎴꎴ銴銀鉲晪佪鈷 ̯j ᘀ침蹨㸀Ī⩂伂J儀J唀Ĉ䩡䡮Ѕ桰 ÿ䡴Ѕᔬ뭨尳ᘀꉨ栕㸀Ī⩂伂J儀J愀ᙊ渀Ո瀄h琀Ոᘆ침蹨 ̏j ᘀ침蹨唀Ĉᘚ㱨癴伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔣ뭨尳ᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔠ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ渀ш琈шᔣ뭨尳ᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 䩡䡮ࠄ䡴ࠄᔛ뭨尳ᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 䩡ᔘ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ ̟j ᘀ침蹨 ᵊ伀J儀J唀Ĉ䩡ᔜ뭨尳ᘀṨ示 ᵊ伀J儀J愀ᙊ᐀⹂㬜㼨㽈䏶䰞厲妊拼楘潺犠當痐眬聶蚄衬銚铎飲鵊ꌞꙊꬆ궶낒ø ø ì ø ø ø ø ó ø ø ø ø ø ø ꐔÈ摧砾Ѐ 摧砾 ꐔx摧ᖢhᬀ㢨㢪㪦㪨㻨㼦㼨㽈出刜剀剂吮呮崊嵊幪幬桰桲滎滐甶畴當痐矜矞矴翬耬艼艾芀节蔦蔨誄諄酲酴ꒀꒂꤦꤨ꿈꿊땤땦봀봂붤붦쌪쌬줆줈쯸참첸쳸퍚퍜�������������������귯귞귞귞귞귞귞 ᘚ䭨伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔣ뭨尳ᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔠ뭨尳ᘀ㹨鉸伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ譨祻伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ո䐄낒녚돒뒺띆릠뻤잰쵸쿤퓎훨�ߴø ø ø ø ø ø ø ø ø ó ø ø ó ø ꐔx摧梟7Ѐ 摧梟7 ꐔx摧ᖢhᬀ�LNXZ`bӪԪܸݸᲐ᳨᳐᳒ᳪ⇴⇶⊞⊠⟾⠾⣪⣾⪪�탯탯뻯곯鯯鯯鯯탯탯鏯鎏恸��탯탯ï ̯j ᘀ침蹨㸀Ī⩂伂J儀J唀Ĉ䩡䡮Ѕ桰 ÿ䡴Ѕᔬ뭨尳ᘀꉨ栕㸀Ī⩂伂J儀J愀ᙊ渀Ո瀄h琀Ոᘆ침蹨 ̏j ᘀ침蹨唀Ĉᔠ뭨尳ᘀ齨㝨伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔣ뭨尳ᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔣ뭨尳ᘀꉨ栕㸀Ī䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᘚ䭨伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀ譨祻伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ո⌄ᇞᐚᢶᧀ᭐Ṏῠ⋰⦪ㇰ㟜㨀㺐䄈䎠䩘䯺佺勌塸婤尪彀悖斺柸柺ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ø ꐔx摧⸭ø ꐔx摧ᖢhᰀ⪪⪼⫊ⷲ⸲㚮㜮㝮㟘㨀㬼㭼㳐㴐㺎㺐㿘䀘柺栌楊쏑ꪔ苑艳艡텍퇃턻 ᔣ뭨尳ᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔦ뭨尳ᘀ㔀脈䩏 䩑 憁ᙊ渀Ո琄Ոᔣ뭨尳ᘀ써�伀J儀J尀脈䩡䡮Ѕ䡴Ѕᘝ䭨伀J儀J尀脈䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔣ뭨尳ᘀ伀J儀J尀脈䩡䡮Ѕ䡴Ѕᘫ䭨伀J儀J愀ᙊ昀H渁Ո焄 ÿ 䡴Ѕᔱ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ昀H渁Ո焄 ÿ 䡴Ѕᘚ䭨伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔠ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᔘ뭨尳ᘀꉨ栕伀J儀J愀ᙊ ᔠ뭨尳ᘀ끨艣伀J儀J愀ᙊ渀Ո琄Ոᐄ柺栌楊楎槔槖樤檮欐殂毨毪氤氦沘沠沦ø ñ ê 츀  숀  숀 ¶ 츀 退 ☊ᅆ᐀傤最ꉤ栕洀Ĥ̀Ĥ萏ːꐔP葞ː②朁ꉤ栕洀Ĥ̀ĤꐔP②朁ꉤ栕洀Ĥༀ킄ᐂ傤帀킄朂、轫洀Ĥ ☊Ն᐀傤最ꉤ栕洀Ĥ&䘋萏Ĝ萑ﻤꐔP䐭Ȁ왍
룿 帀ᲄ态柾ꉤ栕洀Ĥ ꐔP摧ᖢh ꐔÈ摧ᖢh ꐔx摧ᖢhက楊樤毨毪毬氜氞氠氢氦沘沦沨沪泚泜泞泠洈洊洨洪派浀涮滪滬漜집뫅즟퇠얗熌䳠Å ̏䱪(ᘀ唀Ĉᔜ뭨尳ᘀ睜伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̚j ᘀ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵ̴♪Ȉᔀᘀ伀J倀ъ儀J唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐ䡴Ѕࡵ̕艪Ĉ栖⧳ࡕ嘁Ĉ̏ᡪ)ᘀ唀Ĉ̴쁪Ǩᔀᘀ伀J倀ъ儀J唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐ䡴Ѕࡵ̕葪Ĉ栖⧳ࡕ嘁Ĉᘆ ̏j,ᘀ唀Ĉᔜ뭨尳ᘀィ轫伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜ뭨尳ᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔟ뭨尳ᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᬀ沦沨波洈洌洎洐洒洔洖洘洚洜洞洠洢洤洦洨洬洮洰洲洴洶洸ó Þ � Þ � Þ � Þ � Þ � Þ � Þ � Þ 휀 Þ � Þ � Þ � Þ ꐔP摧毿 萏ŨꐔP葞Ũ摧ᖢhऀ ␃ᐁ傤愀Ĥ摧ᖢhༀ梄ᐁ傤帀梄朁、轫洀Ĥᤀ洸洺洼派浀涮済溒滨滪漤漦漪漮潞潠潢潤ô í Ñ 씀 Å 씀 ¹ 글 ® ¹ 씀 £ 萏ƪꐔP葞ƪ摧ᖢh 萏ĜꐔP葞Ĝ摧ᖢh̀ĤꐔP②朁ꉤ栕洀Ĥༀ킄ᐂ傤帀킄朂ꉤ栕洀Ĥ ☊ن᐀傤最ꉤ栕洀Ĥ&䘋萏Ĝ萑ﻤꐔP䐭Ȁ왍
룿 帀ᲄ态柾ꉤ栕洀Ĥ ꐔP摧ᖢh 萏ŨꐔP葞Ũ摧ᖢhᄀ漜漞漠漢漤漦漨潬潼濢牶牸犨犪犬犮犲猞痮痰瘠瘢�싑ꖳ雂슆穾呯쉾슆穌A ̕筪Ĉ栖⧳ࡕ嘁Ĉ̏鑪#ᘀ唀Ĉ̴佪Ȭᔀᘀ伀J倀ъ儀J唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐ䡴Ѕࡵ̕繪Ĉ栖⧳ࡕ嘁Ĉᘆ ̏屪$ᘀ唀Ĉᔟ뭨尳ᘀꉨ栕㔀脈䩏 䩐䩑 䩡ᔜ뭨尳ᘀ遨籆伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̚j ᘀ唀Ĉ䡭Ѐ䡮Ѐࡵᔜ뭨尳ᘀィ轫伀J倀ъ儀J愀ᙊ ᔜ뭨尳ᘀꉨ栕伀J倀ъ儀J愀ᙊ ̏䱪(ᘀ唀Ĉ̴鵪Șᔀᘀ伀J倀ъ儀J唀Ĉ䩡䡭Ѐ䡮Ѐ䡴Ѕࡵ̕聪Ĉ栖⧳ࡕ嘁Ĉᔀ潤潦潨潪潬潮潰潲潴潶潸潺潼濢瀢炎烂焤煢熢燦牊ô í í í í í Ñ 씀 ¹ 뤀 ¹ 뤀 ¹ 뤀 ¹ ☊ॆ᐀傤最ꉤ栕洀Ĥༀᲄᐁ傤帀ᲄ朁ⵤ睜洀Ĥ&䘋萏Ĝ萑ﻤꐔP䐭Ȁ왍
룿 帀ᲄ态柾ꉤ栕洀Ĥ ꐔP摧ᖢh 萏ƪꐔP葞ƪ摧ᖢhᔀ牊牴牶犰犲猞獞珀琴璚甂痂痬痮瘨瘬瘮瘰ó â Æ 먀 ® 글 ® 글 ® 글 ¢ 需 ¢ ì ̀ĤꐔP②朁ꉤ栕洀Ĥༀ킄ᐂ傤帀킄朂ꉤ栕洀Ĥ ☊ቆ᐀傤最ꉤ栕洀Ĥༀꪄᐁ傤帀ꪄ朁ⵤ睜洀Ĥ&䘋萏ƪ萑﹖ꐔP䐭Ȁ왍
룿 帀ꪄ态嚄柾ꉤ栕洀Ĥऀ ␃ᐁ傤愀Ĥ摧ᖢh ꐔP摧ᖢh ☊ॆ᐀傤最ꉤ栕洀Ĥᄀ瘢瘤瘦瘨瘪瘰皜瞀瞂瞲瞴瞶瞸瞺瞼砬秼稊稌税稾穀�샎냎꣎馤滎庰俎ꑇ<