Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNB4YA6N5T najdete zde
쿐놡 > ¤ က ¦ ¢ £ ꗬÁ쀑Ѕ ደ¿ က ࠀ 橢橢薈薈 Ѕﰮ 暩 ) · ᖞ ᖞ ᖞ ᖞ ᖞ ᖲ ᖲ ᖲ 8 ᗪ T ᘾ D ᖲ Ễ Ȣ ᚂ ᚘ ᚮ ᚮ ᚮ ញ ញ ញ ᷋ ᷍ ᷍ ᷍ ᷍ ᷍ ᷍ $ ⃦ ʲ ⎘ z ᷱ ᖞ ញ ញ ញ ញ ញ ᷱ ᖞ ᖞ ᚮ ᚮ Û Ṿ ᢓ ᢓ ᢓ ញ d ᖞ ᚮ ᖞ ᚮ ᷋ ᢓ ញ ᷋ ᢓ ᢓ ᭗ ᚮ ꍐ䳛悀ǔ ᭯ ᶷ Ẕ 0 Ễ ᭷ ␒ ¦ ␒ ␒ ᖞ ᮓ Ȥ ញ ញ ᢓ ញ ញ ញ ញ ញ ᷱ ᷱ ᢓ ញ ញ ញ Ễ ញ ញ ញ ញ ␒ ញ ញ ញ ញ ញ ញ ញ ញ ញ శ ᑤ ĺ Ē Ѕ
V l á d n í n á v r h
ZÁKON
ze dne……………… 2018,
kterým se mění zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 258/2017 Sb. a zákona č. 94/2018 Sb., se mění takto:
1. V § 7 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „České republiky“ nahrazují slovy „členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace“.
CELEX: 62016CJ0575
2. V § 11 písm. d) a v § 20 odst. 1 písm. b) se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace“.
CELEX: 62016CJ0575
3. V § 18 odst. 1 písm. a) se slova „České Republiky“ nahrazují slovy „členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace“.
CELEX: 62016CJ0575
Čl. II
Přechodné ustanovení
Konkursy na obsazení notářského úřadu vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Důvodová zpráva
Obecná část
a) zhodnocení platného právního stavu
Notářský řád stanoví v § 7 odst. 1, že notářem může být jmenován státní občan České republiky, který splňuje dále v zákoně uvedené podmínky (svéprávnost, vysokoškolské vzdělání v oboru právo, bezúhonnost, notářská praxe, notářská zkouška). Podmínku státního občanství upravuje rovněž § 18 odst. 1 písm. a) not.ř. pro zápis do seznamu notářských koncipientů a odkazem na § 18 odst. 1 not.ř. také ustanovení § 22 odst. 1 písm. a) not.ř. pro zápis do seznamu notářských kandidátů. Z § 11 písm. d) not.ř. plyne, že ministr spravedlnosti odvolá notáře v případě, že pozbyl státní občanství České republiky; z § 20 odst. 1 písm. b) a § 25 odst. 1 not.ř. lze dovodit, že důvodem vyškrtnutí ze seznamu notářských kandidátů nebo ze seznamu notářských koncipientů je skutečnost, že příslušná osoba pozbyla státní občanství České republiky.
Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C-575/16, Komise v. Česká republika ze dne 15. března 2018 plyne, že podmínka státní příslušnosti požadovaná českou právní úpravou pro přístup k povolání notáře představuje diskriminaci na základě státní příslušnosti zakázanou článkem 49 SFEU.
Podle čl. 49 Smlouvy o fungování Evropské unie jsou v rámci níže uvedených ustanovení této smlouvy zakázána omezení svobody usazování pro státní příslušníky jednoho členského státu na území jiného členského státu. Svoboda usazování zahrnuje přístup k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkon, jakož i zřizování a řízení podniků za podmínek stanovených pro vlastní státní příslušníky právem země usazení, nestanoví-li kapitola o pohybu kapitálu jinak.
V rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-575/16, Komise v. Česká republika se uvádí, že notářské činnosti…, tak jak jsou… definovány v českém právním řádu, nejsou spjaty s výkonem veřejné moci ve smyslu čl. 51 prvního pododstavce SFEU. Podle čl. 51 pododst. 1 SFEU se ustanovení části třetí hlavy IV kapitola 2 SFEU (právo usazování) v členských státech nevztahují na činnosti, které jsou v příslušném členském státě spjaty, i když jen příležitostně, s výkonem veřejné moci.
V žalobní odpovědi ze dne 31. ledna 2017 předložené Českou republikou k žalobě Evropské komise ve věci C-575/16 bylo uvedeno, že oproti věcem již rozhodnutým Soudním dvorem je… činnost notáře dle českých právních předpisů mnohem výrazněji spjata s výkonem veřejné moci. To platí s určitostí zejména z toho důvodu, že notář je v českém právu pověřen soudními pravomocemi jakožto soudní komisař. Dále jsou v žalobní odpovědi uvedeny tyto konkrétní argumenty:
1. dle českého právního řádu může být vyřízení pozůstalosti přiděleno soudem pouze notáři (a to podle předem stanoveného rozvrhu)… Ve věcech pozůstalostního řízení mají tedy v České republice notáři – soudní komisaři výlučnou pravomoc… Notář jako soudní komisař má v dědickém řízení v zásadě stejné postavení, pravomoci a povinnosti, jaké má soudce v civilním soudním řízení… Nelze… hovořit o tom, že činnost notáře má pouze přípravný charakter, jak tvrdí Komise ve své žalobě,
2. z hlediska pravomocí notářů v rámci dědického řízení je třeba uvést, že posuzovací a rozhodovací pravomoc je zcela jednoznačně v rámci české právní úpravy svěřena notáři – soudnímu komisaři v případě vypořádání společného jmění manželů pro případ zániku manželství smrtí a v případě rozdělení pozůstalosti na žádost dědiců… oproti věcem již rozhodnutým Soudním dvorem je pravomoc notáře ve věcech dědického řízení dle českého práva založena na tom, že se neomezuje pouze na vůli stran a naopak zasahuje do pravomocí soudu, čímž vykazuje přímou a specifickou spojitost s výkonem veřejné moci,
3. soubor soudních pravomocí notáře není dle názoru Komise pro výkon veřejné moci a priori relevantní, protože jsou uplatňovány v rámci tzv. nesporného civilního řízení, které má preventivní charakter, oproti klasickým sporným řízením majícím nápravný charakter. Česká republika se s takovým odůvodněním nemůže ztotožnit, přičemž upřesňuje, že výraz „nesporné řízení“ je s ohledem na předmět sporu zavádějící a je třeba jej chápat v tom smyslu, že se jedná o řízení, u kterého – ačkoliv není zahajováno z důvodu panujícího sporu mezi stranami – může v průběhu řízení dojít k neshodě (sporu) mezi stranami, např. mezi dědici v řízení o pozůstalosti, jejíž rozuzlení vyžaduje přijetí autoritativního rozhodnutí… Dědické řízení není jediným nesporným řízením, které je zakotveno v českém právním řádu… Je mimo jakoukoliv pochybnost, že činnost soudů v těchto (dalších nesporných) řízeních je činností, která představuje výkon veřejné moci,
4. právní názor České republiky podporuje rovněž postavení notáře dle českého práva v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (dále jen „nařízení o dědictví“). Notář dle českého práva je na základě oznámení České republiky v souladu s čl. 79 odst. 1 nařízení o dědictví soudem ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení o dědictví,
5. výkon veřejné moci notářem odráží i skutečnost, že na notáře se podobně jako na soudce vztahují v rámci dědického řízení relevantní ústavní principy pro civilní řízení. Z článků 81 a 82 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyplývá základní princip nezávislosti a nestrannosti soudů a soudců. S ohledem na to, že notář má v řízení o pozůstalosti při provádění úkonů soudního komisaře ve smyslu § 103 odst. 4 ZŘS všechna oprávnění, která přísluší soudu jako orgánu veřejné moci při výkonu soudnictví, vztahuje se uvedený princip i na notáře jako soudního komisaře a jeho pověřené zaměstnance,
6. také princip zákonného soudce uvedený v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod má svůj odraz při pověřování notářů. Podle § 100 odst. 1 ZŘS provádí úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti notář jako soudní komisař, kterého tím pozůstalostní soud pověřil. Soud však nemůže pověřit prováděním úkonů v řízení o pozůstalosti kteréhokoliv notáře, nýbrž musí respektovat stanovená pravidla. Tato pravidla jsou obsažena v rozvrhu pověřování úkony v řízení o pozůstalosti, který vydává na návrh příslušné regionální notářské komory předseda krajského soudu.
Platná právní úprava nemá dopad na rovnost žen a mužů.
b) odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Návrhem je do českého právního řádu implementován výše uvedený rozsudek ve věci C-575/16, Komise v. Česká republika, a to tak, že namísto podmínky státního občanství České republiky bude pro uchazeče o povolání notáře a pro zápis do seznamu notářských kandidátů a do seznamu notářských koncipientů zavedena podmínka státního občanství členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace. Pozbytí státního občanství členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace bude důvodem k odvolání notáře nebo k vyškrtnutí ze seznamu notářských kandidátů nebo ze seznamu notářských koncipientů.
Jestliže Soudní dvůr EU konstatoval, že na notáře se nevztahuje výjimka v čl. 51 SFEU, lze dovodit, že se na ně propříště budou vztahovat pravidla o svobodě usazování a volném pohybu služeb.
Notáři jsou vyloučeni z rozsahu působnosti dvou stěžejních předpisů sekundárního práva, které tyto dvě základní svobody vnitřního trhu upravují, tj. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací. Směrnice o službách stanoví, že se nevztahuje na služby poskytované notáři a soudními vykonavateli, kteří jsou jmenováni úředním aktem vlády (čl. 2 odst. 2 písm. l)). Druhá z uvedených směrnic stanoví, že se nevztahuje na notáře, kteří byli jmenováni úředním aktem vlády (čl. 2 odst. 4).
Notáři tedy budou podléhat jen obecnému (mírnějšímu) režimu primárního práva, který je rozvinut zejména v judikatuře Soudního dvora EU.
Soudní dvůr EU ve věci C-575/16 upřesnil, že se žaloba Evropské komise týká pouze slučitelnosti podmínky státní příslušnosti požadované českou právní úpravou pro přístup k povolání notáře z hlediska svobody usazování… Tato žaloba se netýká ani postavení a organizace povolání notáře v českém právním řádu ani jiných podmínek přístupu k povolání notáře v tomto členském státě, než je podmínka státní příslušnosti.
Prostřednictvím návrhu bude odstraněna diskriminace na základě státní příslušnosti zakázaná článkem 49 Smlouvy o fungování Evropské unie, kterou konstatoval Soudní dvůr EU ve svém rozsudku.
Navrhované řešení nemá dopad na rovnost žen a mužů.
c) vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Změna notářského řádu v § 7 odst. 1, § 11, § 18 odst. 1 písm. a) a § 20 odst. 1 písm. b) je nezbytná k zajištění implementace rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-575/16, Komise v. Česká republika.
d) zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Lze mít za to, že na navrhovanou právní úpravu se vztahuje čl.10a odst. 1 Ústavy České republiky, podle kterého mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.
Komentář k tomuto článku Ústavy uvádí, že přenesením pravomocí se rozumí svěření (delegace) pravomocí, které dosud podle Ústavy vykonávají orgány ČR… Takto může být svěřena např. část zákonodárné činnosti, a mezinárodní instituce je na základě přenesení oprávněna sama tuto pravomoc vykonávat, a to bez formální účasti členského státu. Příkladem takového přenesení je delegace určité části legislativních pravomocí Parlamentu ČR na orgány EU, nebo soudních pravomocí na Soudní dvůr Evropské unie; popř. výkonných a koordinačních pravomocí na Komisi EU… Pokud byly pravomoci na mezinárodní entitu (EU) přeneseny, je jejich výkon upraven prostřednictvím příslušné mezinárodní smlouvy a aktů, které mezinárodní instituce přijímá a vykonává v rámci přenesených pravomocí. (Sládeček, V., Mikule, V., Suchánek, R., Syllová, J.: Ústava České republiky. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016)
Poukázat je možno rovněž na nález Ústavního soudu sp. zn. HYPERLINK "https://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=njptembqgrpxa3c7ovzv6njq" Pl. ÚS 50/04, podle nějž Ustanovení čl. 10a… představuje ustanovení umožňující přenos některých pravomocí orgánů České republiky na mezinárodní organizaci nebo instituci, tedy především EU a její orgány. Okamžikem, kdy se stala Smlouva o založení ES ve znění všech jejích revizí a ve znění přístupové smlouvy závaznou pro ČR, došlo k přenosu těch pravomocí vnitrostátních orgánů, které podle primárního práva ES vykonávají orgány ES, na tyto orgány.
Z čl. 258 SFEU plyne, že má-li Evropská komise za to, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj ze SFEU nebo Smlouvy o Evropské unii vyplývá, vydá o tom odůvodněné stanovisko poté, co umožní tomuto st ࠀ ࠂ ࠰ ࠲ ࠴ ࠾ ࡀ ࡂ ࡨ ࢶ ࣮ ࣰ ऌ ै ॊ ৄ ৈ ੴ ੶ ீ ூ ௐ ැ ༈ ༊ ༚ ༜ ၂ ၐ ၔ ၖ ၦ ၨ ჴ ᄲ ᅞ ᅢ ᆎ ᆾ ᇞ ᇠ ᇢ ᇨ ሦ ቈ ቦ ኌ �ퟫퟒ컒웊웊뮿뮿뮿뮿뮿뮿뮿뒿뮰뮿겿ꢿꢬ욿ꃊ邘袘 ᔏ끨현ᘀ彨㑭㸀Īᔏ끨현ᘀ䝨䭞㸀Īᔏ끨현ᘀ陨✀㸀Īᔏ끨현ᘀ浨洧㸀Īᘆꥨ阷 ᘆ읨* ᘆ써䤙 ᔌ嵨ᘀ써䤙 ᘆh ᔌ嵨ᘀ嵨 ᘆ嵨 ᘆ됕 ᘆ豨ꄝ ᘉ됕㔀脈ᔏ됕ᘀ됕㔀脈ᔌ�荶ᘀ豨ꄝ ᘉ睨⽅㔀脈ᘉ豨ꄝ㔀脈ᘆ睨⽅ ᘆ陨ี ᘆ椧 ᘆ≨豦㔀ࠀ ࠂ ࠲ ࠴ ࡀ ࡂ ࡨ ࡪ ॊ ौ স ৈ ᇠ ᇢ ፬ ᎒ ᎔ ᕖ ᕼ ᕾ ᛬ ý õ õ õ í å � å 턀 å å å 준 å ܀ ␃愃̤摧ᰫÚ ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧紀î܀ ␃愁Ĥ摧䩝ç܀ ␃愃̤摧ᗡ´܀ ␃愁Ĥ摧ᗡ´܀ ␃愁Ĥ摧䕷/Ā ᘀ ወ ዊ ጰ ፦ ፪ ፬ ፺ ᎐ ᎒ ᎔ Ꮊ Ꮾ ᒰ ᒲ ᔚ ᕐ ᕖ ᕤ ᕼ ᕾ ᖀ ᖄ ᖎ ᖨ ᗈ ᘌ ᙆ ᙈ ᚰ ᛦ ᛪ ᛬ ᜒ ᜔ ᜠ ᜢ �탘쓈랼늼늼궼ꆥ钜蒌蓭뉼뉼潷棄a ᔌ왨鰭ᘀ孨睬 ᔌ왨鰭ᘀ�� ᔏ걨齍ᘀꁨ깪㘀脈ᘉꁨ깪㘀脈ᔏ끨현ᘀ왨鰭㸀Īᔏ끨현ᘀ鉨ﵗ㸀Īᔏ끨현ᘀꙨ鑐㸀Īᔏ끨현ᘀ㥨赀㸀Īᘉ⭨�㸀Īᘆ홨氉 ᔏ걨齍ᘀ⭨�㘀脈ᘉ⭨�㘀脈ᘉ됮㸀Īᘉ홨氉㸀Īᔏ⭨�ᘀ⭨�㸀Īᘆ끨현 ᔏ걨齍ᘀ끨현㘀脈ᔏ걨齍ᘀ걨齍㘀脈ᘉ걨齍㘀脈ᔏ끨현ᘀ됕㸀Īᔏ끨현ᘀ陨✀㸀Īᔏ끨현ᘀ䝨䭞㸀Īᘉ깨ㅏ㸀Īᘉ뭨ؘ㸀Ī─᛬ ᜒ ᜔ ᜢ ᝌ ᝎ ᡤ ᡦ ᡶ ᢈ ᢊ ᥠ ᥢ ᥦ ᦆ ᦈ ᦠ ᦢ ᧮ ᧰ ⊺ ♎ ÷ ç ï ï � ß ï × 휀 × 휀 Ò 툀 Ò 쨀 Ê 쨀 ܀ ␃愃̤摧ᎢÃЀ 摧ᎢÃ܀ ␃愁Ĥ摧ᎢÃ܀ ␃愁Ĥ摧Ⓖ\܀ ␃愁Ĥ摧勝Ý܀ ␃愃̤摧ᗡ´܀ ␃愃̤摧檠®ᘀᜢ ᜴ ᝊ ᝌ ᝎ ូ ᡢ ᡦ ᡶ ᢈ ᢸ ᤸ ᥀ ᥞ ᥠ ᥢ ᥦ ᦈ ᦢ ᦨ ᧬ ᭒ ᭮ ᯤ Ộ Ớ ᾒ ᾘ ⃠ ⃤ № ⅚ ⊴ ⊸ ⌘ ⍨ ⍲ ⓴ ⓶ ♌ ♎ ♐ ⚄ ⚊ ⚮ ��쯓쟓쟃뮿꾷ꂧꂘꂷꂷꂷꂷ邷颠랠랠랠랠禃禃 ᘒꉨ쌓伀J倀J儀J ᔘﱨ㴦ᘀꉨ쌓伀J倀J儀J ᔏℷᘀꉨ쌓㘀脈ᔏ걯ᘀꉨ쌓㘀脈ᔌ걯ᘀꉨ쌓 ᔏ걯ᘀꉨ쌓㸀Īᔏ걯ᘀꉨ쌓㔀脈ᘆꉨ쌓 ᘆ獨嵒 ᘆ摨ᙖ ᘆ杨潆 ᘆ㡨ɚ ᔏ뱨尤ᘀ뱨尤㔀脈ᘆ뱨尤 ᘆ㉭ ᘆ奨븡 ᘆ佨쁆 ᘆ譨༷ ᔏ쉨챾ᘀ쉨챾㔀脈ᔏ왨鰭ᘀ쉨챾㔀脈ᔏ왨鰭ᘀ䡨౻㔀脈⸀⚮ ⛠ ⛢ ⛼ ✞ ✢ ✤ ✼ ✾ ❀ ⠠ ⡦ ⣂ ⣄ ⥰ ⨀ ⨂ ⨆ ⨪ ⨰ ⩔ ⩖ ⬆ ⭢ ⭤ ⴖ ⶖ ㅒ ㅖ 㗸 㗼 㗾 㙊 㚜 㚬 㠐 㣢 㣤 쳚�쇌쳚닚늦ꚗ貓貓貓羄貄葸葸灸灩灡羄ᔏ㭨㥿ᘀꉨ쌓㘀脈ᔌ�轖ᘀꉨ쌓 ᔏ�轖ᘀꉨ쌓㘀脈ᔌ콨张ᘀꉨ쌓 ᘉꉨ쌓㘀脈ᔏ걯ᘀꉨ쌓㘀脈ᔌ걯ᘀꉨ쌓 ᘆꉨ쌓 ᔝ謤ᘀꉨ쌓䈀Ī䩏 䩑 桰 ᘗꉨ쌓䈀Ī䩏 䩑 桰 ᔝﱨ㴦ᘀꉨ쌓䈀Ī䩏 䩑 桰 ᘕꉨ쌓㘀脈䩏 䩐 䩑 ᔛ愆ᘀꉨ쌓㘀脈䩏 䩐 䩑 ᔘﱨ㴦ᘀꉨ쌓伀J倀J儀J ᘒꉨ쌓伀J倀J儀J ᔛℷᘀꉨ쌓㘀脈䩏 䩐 䩑 ☀♎ ⨂ ⶖ ㅒ 㗸 㵎 䅄 䘐 䪌 䫾 䬀 䭲 䭴 僶 剶 圦 堶 孲 峲 嵞 嵠 巢 巤 彲 ÷ ã ã ã ï ï ï 팀 Ó 윀 ï ï ï ï ␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧ᎢÃༀ␃ᄃ쒄ጂ¤᐀¤怀쒄愂̤摧ᎢÃ̤̀㠀$⑈愀̤摧ᎢÃ܀ ␃愃̤摧ᎢÃ܀␃愃̤摧ᎢÃᜀ㣤 㫮 㫰 㲪 㳔 㴊 㵊 㵎 㵒 䅄 䅈 䅾 䆌 䊶 䊸 䐈 䐊 䘐 䘔 䪆 䪌 䫾 䬆 䭰 䰨 䰪 䱜 䱞 且 乎 乐 亸 仮 佢 佤 俎 倄 僴 僶 儠 儦 冤 冺 剆 剈 召 吼 啈 嗾 嘀 嘰 嘴 嚜 圂 �탫탆뛀타ꦮꦮꦮ鲮醮꺇꺑ᔒ걯ᘀꉨ쌓㔀脈ᔕ걯ᘀꉨ쌓㔀脈࠶嶁脈ᔘ걯ᘀꉨ쌓㔀脈⩂瀁h ᘉꉨ쌓㔀脈ᔏ걯ᘀꉨ쌓㔀脈ᔓℷᘀꉨ쌓㘀脈䩐 ᘊꉨ쌓倀J ᔓ걯ᘀꉨ쌓㘀脈䩐 ᔐ걯ᘀꉨ쌓倀J ᔌ୨툎ᘀꉨ쌓 ᘆꉨ쌓 ᔌ콨张ᘀꉨ쌓 ᔌ걯ᘀꉨ쌓 ᘉꉨ쌓㘀脈ᔏ걯ᘀꉨ쌓㘀脈㔀圂 圢 圦 堬 堲 堶 塎 塸 墒 墖 墘 孮 孰 孲 岬 峰 峲 峴 嵠 嵦 巠 帐 庖 弸 弼 彮 彺 怘 扌 柺 柼 栰 桤 棰 楨 楪 樮 樰 橈 橊 橤 毈 毊 涸 潚 ����뷄뷣붴ꪴ��뒠뒪뒪辙뒽분窄분뵲둲 ᔏ걯ᘀꉨ쌓㘀脈ᔓ걯ᘀꉨ쌓 ᝊ尀脈̕j ᔀ걯ᘀꉨ쌓唀Ĉᔒ걯ᘀꉨ쌓㘀脈ᘌꉨ쌓㘀脈ᔓℷᘀꉨ쌓㘀脈䩐 ᔓ걯ᘀꉨ쌓㘀脈䩐 ᔐ걯ᘀꉨ쌓倀J ᔌ걯ᘀꉨ쌓 ᔐ䠬ᘀꉨ쌓倀J ᘍꉨ쌓㘀脈䩐 ᔐ�옄ᘀꉨ쌓倀J ᘊꉨ쌓倀J ᘆꉨ쌓 ᔌ謤ᘀꉨ쌓 ᔏ걯ᘀꉨ쌓㔀脈ᔒ걯ᘀꉨ쌓㔀脈ⲁ彲 彴 怚 怜 懶 棲 涸 蛪 褘 褚 覶 覸 負 軨 遤 飄 髲 髴 鮆 鮈 ꀘ ꡨ ꮤ 긌 꿒 꿖 끈 ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ë ÷ ÷ � ß � ß � ß ̤̀㠀$⑈愀̤摧Ꭲà ␃ᄃ얄怂얄愂̤摧ᎢÃ܀ ␃愃̤摧ᎢÃᨀátu podat vyjádření. Nevyhoví-li tento stát stanovisku ve lhůtě stanovené Evropskou komisí, může Evropská komise předložit věc Soudnímu dvoru EU. Podle čl. 260 odst. 1 SFEU platí, že shledá-li Soudní dvůr EU, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z uvedených smluv, je tento stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora EU.
V případě předkládaného materiálu je opatřením vyplývajícím z rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-575/16 novelizace notářského řádu týkající se státního občanství uchazečů o povolání notáře nebo pro zápis do seznamu notářských kandidátů nebo do seznamu notářských koncipientů.
e) zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie
Návrhem se implementuje rozsudek Soudního dvora EU ze dne 15. března 2018 ve věci C-575/16, Komise v. Česká republika. Rozsudek se týká čl. 49 SFEU, který upravuje svobodu usazování, a, jak bylo uvedeno výše, konstatuje, že podmínka státní příslušnosti požadovaná českou právní úpravou pro přístup k povolání notáře představuje diskriminaci zakázanou tímto článkem SFEU.
Proto se navrhuje, aby jak u notářů, tak u notářských kandidátů a notářských koncipientů byla podmínka státního občanství České republiky nahrazena podmínkou státního občanství některého ze států Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace.
Rozsudek Soudního dvora EU završil několikaletý spor mezi Evropskou komisí a Českou republikou. Vzájemné „konzultace“ započaly již v roce 2006, žalobu podala Evropská komise v roce 2016.
Podstatou sporu bylo, zda Česká republika porušuje práva občanů vyplývající z čl. 49 SFEU, tedy svobodu usazování. Česká republika se od samého počátku dovolávala výjimky stanovené v čl. 51 SFEU, tj. toho, že činnost notáře v České republice je výkonem veřejné moci a odůvodňuje výjimku z čl. 49 SFEU. Nejsilnějšími argumenty z pohledu České republiky byly pravomoci svěřené notářům v rámci řízení o pozůstalosti a postavení notáře podle jednoho z právních aktů samotné Evropské unie - nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (Úř. věst. 2012, L 201, s. 107). Tyto argumenty však neobstály, Soudní dvůr EU neshledal, že by notáři v České republice vykonávali veřejnou moc ve smyslu čl. 51 SFEU, a tudíž konstatoval porušení čl. 49 ze strany České republiky tím, že omezuje přístup k povolání notáře podmínkou státního občanství ČR (§ 7 odst. 1 zákona č. 538/1992 Sb.).
Žaloba Evropské komise proti České republice byla zatím poslední v řadě žalob proti jiným členským státům (Belgie, Francie, Lucembursko, Rakousko, Německo, Řecko, Nizozemí, Lotyško, Maďarsko); řízení o nich skončila se stejným výsledkem, tj. konstatováním porušení čl. 49 SFEU.
f) zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami
Dohoda o Evropském hospodářském prostoru stanoví v čl. 31 odst. 1, že v rámci této dohody jsou zakázána omezení svobody usazování pro státní příslušníky jednoho členského státu Evropských společenství nebo státu Evropského sdružení volného obchodu na území jiného z těchto států. Podle čl. 2 písm. b) dohody o EHP se pro účely této dohody rozumí „státy ESVO“ Rakouská republika, Finská republika, Islandská republika, Norské království, Švédské království a za podmínek stanových v čl. 1 odst. 2 Protokolu o úpravě Dohody o Evropském hospodářském prostoru Lichtenštejnské knížectví.
Dohoda o EHP byla v Úředním věstníku EU vyhlášena dne 3. ledna 1994. Podle čl. 6 odst. 5 Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii se nové členské státy zavazují přistoupit za podmínek stanovených v tomto aktu k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru.
Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob v příloze 1, části III, čl. 15 odst. 1 stanoví, že samostatně výdělečně činnému pracovníkovi se ohledně přístupu k samostatné výdělečné činnosti a jejímu výkonu poskytuje v hostitelském státu zacházení ne méně příznivé, než které je poskytováno vlastním státním příslušníkům.
Podle čl. 6 odst. 2 smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii se nové členské státy zavazují přistoupit za podmínek stanovených v tomto aktu k dohodám nebo smlouvám uzavřeným společně stávajícími členskými státy a Společenstvím (k nimž náleží i výše zmíněná dohoda se Švýcarskou konfederací).
Z tohoto důvodu se do návrhu jako podmínku pro přístup k povolání notáře (notářského kandidáta, koncipienta) navrhuje zařadit i státní občanství některého ze států Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace.
g) hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy
Nepředpokládá se žádný dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí; nepředpokládají se ani sociální dopady nebo dopady na životní prostředí.
h) dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh nepřináší žádné změny ve vztahu k ochraně soukromí a k ochraně osobních údajů.
i) zhodnocení korupčních rizik
přiměřenost
K implementaci rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-575/16 byl zvolen jediný možný způsob, a to novelizace notářského řádu v ustanoveních dosud upravujících podmínku státního občanství České republiky pro přístup k povolání notáře a notářského koncipienta (zprostředkovaně notářského kandidáta) a odvolání notáře (vyškrtnutí ze seznamu notářských kandidátů nebo ze seznamu notářských koncipientů). Daného účelu nelze dosáhnout mimoprávními ani jinými prostředky.
jednoznačnost
Navrhovaná právní úprava týkající se přístupu k povolání notáře (notářského kandidáta, notářského koncipienta) jednoznačně stanoví, jaké podmínky ohledně státního občanství musí uchazeči o tato povolání splnit. Návrh neumožňuje v tomto ohledu žádnou diskreci.
rozhodování a odpovědnost
Návrh nepřináší žádnou změnu postupu při výběru a jmenování notářů (odvolání notářů) ani při provádění zápisů do seznamu notářských kandidátů nebo notářských koncipientů (vyškrtnutí z těchto seznamů).
transparentnost
Návrh nepřináší ani změnu transparentnosti postupu při výběru notářů (odvolání notářů, zápisu do seznamu notářských kandidátů nebo notářských koncipientů, vyškrtnutí z těchto seznamů).
j) dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh nemá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
k) návrh, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení
Podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby s předloženým návrhem vyslovila souhlas již v prvém čtení.
Důvodem je skutečnost, že návrh navazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-575/16, Komise v. Česká republika, přičemž Evropská komise již v dubnu tohoto roku požadovala informaci, jaká budou přijata opatření k implementaci tohoto rozsudku.
Dopisem předsedy Legislativní rady vlády ze dne 9. dubna 2018 č. j. 11917/2018-OHR byla Ministerstvu spravedlnosti v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodem 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace udělena výjimka z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zvláštní část
K čl. I:
K bodu 1 (§ 7 odst. 1):
Notářský řád stanoví v § 7 podmínky pro jmenování notářem. Podle § 8 odst. 1 not.ř. jmenuje notáře do notářského úřadu ministr spravedlnosti na návrh Notářské komory České republiky.
Jednou z podmínek pro jmenování notářem je i podmínka státního občanství České republiky. Na základě rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-575/16, Komise v. Česká republika, který konstatoval, že podmínka státní příslušnosti požadovaná českou právní úpravou pro přístup k povolání notáře představuje diskriminaci na základě státní příslušnosti zakázanou článkem 49 SFEU, se navrhuje podmínku státního občanství České republiky nahradit podmínkou státního občanství členského státu Evropské unie. Tak by mělo být vyhověno čl. 49 SFEU, podle kterého jsou v rámci dalších ustanovení této smlouvy zakázána omezení svobody usazování pro státní příslušníky jednoho členského státu na území jiného členského státu.
Dohoda o Evropském hospodářském prostoru v čl. 31 odst. 1 zakazuje omezení svobody usazování pro státní příslušníky jednoho členského státu Evropských společenství nebo (v dohodě vymezeného) státu Evropského sdružení volného obchodu na území jiného z těchto států. V důsledku toho se podmínka státního občanství v § 7 odst. 1 not.ř. rozšiřuje i na státní občany jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Podle čl. 15 přílohy č. 1 k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob platí, že samostatně výdělečně činné osobě se ohledně přístupu k samostatné výdělečné činnosti a jejímu výkonu poskytuje v hostitelském státu zacházení ne méně příznivé, než které je poskytováno vlastním státním příslušníkům. I pro účely této dohody by tedy notář měl být považován za osobu, na niž se vztahuje svoboda usazování.
Další podmínky pro jmenování notářem zůstávají návrhem nedotčeny.
K bodu 2 (§ 11 písm. d), § 20 odst. 1 písm. b)):
V § 11 not.ř. jsou upraveny důvody pro odvolání notáře z notářského úřadu ministrem spravedlnosti. Jedním z těchto důvodů je podle platné právní úpravy i skutečnost, že notář pozbyl státní občanství České republiky (zákon uvádí státní občanství ČSFR). Protože podmínka státního občanství České republiky pro jmenování notáře byla nahrazena podmínkou státního občanství členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, je třeba provést analogickou změnu i v ustanovení upravujícím odvolání notáře.
Ustanovení § 20 odst. 1 písm. b) not.ř. a § 25 odst. 1 not.ř. (odkazem na § 20 odst. 1 písm. b) not.ř.) upravují vyškrtnutí ze seznamu notářských koncipientů nebo ze seznamu notářských kandidátů. I do těchto ustanovení je třeba promítnout změnu týkající se podmínky státního občanství.
K bodu 3 (§ 18 odst. 1 písm. a)):
V § 18 odst. 1 písm. a) notářský řád stanoví podmínku státního občanství České republiky pro zápis do seznamu notářských koncipientů; podle § 22 odst. 1 písm. a) not.ř. je možno do seznamu notářských kandidátů zapsat každého, kdo splňuje předpoklady podle § 18 odst. 1 not.ř. Navrhuje se promítnout změnu týkající se podmínky státního občanství i do těchto ustanovení, protože v opačném případě by byl přístup občanů jiných členských států Evropské unie, jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace k povolání notáře zásadně ztížen - tito občané by se nemohli připravovat na povolání notáře jako notářští koncipienti nebo notářští kandidáti.
K čl. II (přechodné ustanovení):
Podle § 8 odst. 6 not.ř. předkládá Notářská komora ČR návrh na jmenování do notářského úřadu na základě výsledků konkursu, který vyhlašuje a organizuje. Notářská komora ČR zařadí do konkursu na základě přihlášky každého, kdo splňuje předpoklady stanovené v § 7 odst. 1 not.ř. (včetně podmínky státního občanství České republiky).
Navrhuje se konkursy na obsazení notářského úřadu vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona z důvodu právní jistoty dokončit podle dosavadních právních předpisů. Podle čl. 2 odst. 1 konkurzního řádu (předpis Notářské komory České republiky) rozhodne prezídium Notářské komory České republiky o vyhlášení konkursu do tří měsíců od uvolnění nebo zřízení notářského úřadu.
K čl. III (účinnost):
V zájmu zajištění co nejrychlejší implementace rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-575/16 se navrhuje stanovit účinnost tohoto zákona prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Návrh rovněž zohledňuje potřebu dostatečné legisvakanční lhůty.
V Praze dne 10. října 2018
Předseda vlády:
Ing. Andrej Babiš v.r.
Ministr spravedlnosti:
JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D., v.r.
PAGE \* MERGEFORMAT1
潚 萀 蓶 蔠 薚 薞 薨 薪 蛤 蛦 蛨 褖 褠 覴 詌 詎 詮 該 誤 蹄 蹆 躮 軤 軬 輞 輠 轊 辀 辄 辆 逪 遆 邚 邶 郠 鄎 鄖 酨 釬 鉆 鉺 鉼 銲 銼 鋲 鋴 錂 錢 鏔 鐪 陪 霆 鞆 韠 飔 餲 骦 骨 髢 髰 髲 髴 髺 鮄 ꃌ ꝲ ꡦ �틴틍틍틍틍틍틍틍틍틍틍틍틍틍틍틍틍틍틍쓴쒺쒰î ᔓ嵨穄ᘀꉨ쌓 ᡊ㔀脈ᔓ嵨穄ᘀꉨ쌓㘀脈䩐 ᔐ嵨穄ᘀꉨ쌓倀J ᘉꉨ쌓崀脈ᔏ걯ᘀꉨ쌓崀脈ᔓℷᘀꉨ쌓㘀脈䩐 ᔓ걯ᘀꉨ쌓㘀脈䩐 ᘊꉨ쌓倀J ᔐ걯ᘀꉨ쌓倀J 唃Ĉ䌀 ꮢ ꮤ 금 꿐 꿔 꿖 꿜 끆 뇦 뉎 댆 댼 덀 던 덚 뎬 떪 뙶 뛾 뜚 뤦 륚 맢 먆 몮 뫪 뫲 묒 뮠 믂 뱆 벀 벊 벎 볚 뵎 뵘 뷾 빘 뺞 쀎 쀞 쁺 쁾 산 씌 씎 씪 �취뫄뫄뫄뫄뫄뫄뫄쒰ꧨꃨ鳨鲕菄 ᔓ걯ᘀꉨ쌓㸀Ī䩐 ᔏℷᘀꉨ쌓㘀脈ᔌ걯ᘀꉨ쌓 ᘆꉨ쌓 ᔐ२ůᘀꉨ쌓倀J ᘍꉨ쌓㘀脈䩐 ᔓ﹨Ἀᘀꉨ쌓㘀脈䩐 ᔓ걯ᘀꉨ쌓㘀脈䩐 ᔐ걯ᘀꉨ쌓倀J ᔣ걯ᘀꉨ쌓䌀ፊ伀͊儀͊崀脈䩞䩡ᔐ嵨穄ᘀꉨ쌓倀J ᘊꉨ쌓倀J ᔐݨ䴯ᘀꉨ쌓倀J ᘏꉨ쌓䈀Ī桰 끈 끊 뇞 뇠 뉐 뉒 닾 대 댾 덀 던 뛼 뛾 뜚 뤤 뤦 륚 뫰 뫲 묒 벆 번 볜 볞 뵐 뵒 븀 븂 뾴 ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ܀ ␃愃̤摧ᎢÃᰀ뾴 솸 솺 씊 씎 씪 씬 씾 앀 앰 앲 웤 챬 펊 퐐 퐔 푶 푸 � � � � � ÷ ÷ ï ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ÷ ܀ ␃愁Ĥ摧ᎢÃ܀ ␃愃̤摧ᎢÃᬀ씪 씬 씾 앀 앰 쟢 쟤 절 젊 젼 젾 졬 짆 쭆 쭔 쵖 춴 췬 츾 켜 쿔 쿲 펈 퐔 푶 혨 홰 흞 힘 힜 � � � � � � � � � � � � � � � �헥헥헋쇥헥헥헥룥냕�헥ꧥꦥꦥꦥ헥�헥헥헥鯕韕ꖓ输 ᘆ孨 ᘆ౨ര ᘆ獨嵒 ᔓ뉨ḱᘀꉨ쌓㸀Ī䩐 ᘆꉨ쌓 ᔌ걯ᘀꉨ쌓 ᘏꉨ쌓䈀Ī桰 ᔐ齨報ᘀꉨ쌓倀J ᔓ걯ᘀꉨ쌓㘀脈䩐 ᔓℷᘀꉨ쌓㘀脈䩐 ᘊꉨ쌓倀J ᔓ걯ᘀꉨ쌓㸀Ī䩐 ᔐ걯ᘀꉨ쌓倀J ᔓꅨ퉌ᘀꉨ쌓㸀Ī䩐 ᘍꉨ쌓㸀Ī䩐 㜀 ÷ ÷ ÷ ï ï ç ç ç ç ç ç ç ï ܀ ␃愁Ĥ摧旷w܀ ␃愃̤摧ᗡ´܀ ␃愃̤摧ᎢÃᨀ ﳱ폛폏폏폏쟏쟃잺뛃� ᘆㅨ镀 ᘑ푨鐪洀H渄H甄Ĉᘆ챨㵪 ̏j ᘀ챨㵪唀Ĉᘆꡨ浇 ̏j ᘀꡨ浇唀Ĉᔌ周옟ᘀ౨ര ᘆ౨ര ᔌꙨ䌏ᘀ饨霠 ᘆ孨 ᘆ畨 ᔌꙨ䌏ᘀ睥 ᘆ睥Ḁ ú ú ú ú ó ø é ܀ ␃愃̤摧ᗡ´ĀЀ␃愁ĤĀ Ѐ 摧櫌=ഀ,週Ũ뀟⺂뀠䇆뀡։뀢։連։逤։뀥 뀗˄뀘˄逌˄ Ѣċ ض ض ض ض ض ض ض ض ض ɶ ɶ ɶ ɶ ɶ ɶ ɶ ɶ ɶ ض ض ض ض ض ض Ⱦ ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ¨ ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ¸ ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض Ũ ň ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ض ΰ ض ز π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А ز Ȩ ǘ Ǩ Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ π ϐ Ϡ ϰ Ѐ А Р а р ѐ Ѡ Ѱ Ҁ Ґ ĸ Ř Ǹ Ȉ Ș ɖ ɾ 䩐䡟Ё䡭Ѕ䡮Ѕ䡳Ѕ䡴Ѕ D怀Dဌ ὔÆ Normální 䩃䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴Ѕ J⁁¡Jഌ Standardní písmo odstavce Zi³Zഌ ذNormální tabulka 㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶ 0Á0ഀ ذBez seznamu l俾òl ὔÆذ01_Point_numerote_(Alt+N) ␃ਃ&䘋ꐔð②䩃䩐䩡Z濾āZ ὔÆذ01_Point_numerote_(Alt+N)_List 䘋6Ē6ఌ櫌=ذZáhlaví
옍렂瀑ģ 8濾ġ8櫌=ذZáhlaví Char 䩃䩡4䀠IJ4ఌ櫌=ذZápatí
옍렂瀑ģ 6濾Ł6櫌=ذZápatí Char 䩃䩡4俾4 ᎢÃذCM1 㠀$⑈ 䩏䩑@俾Ţ@ ᎢÃ doc-ti ␃ጁ᐀碤愀Ĥ
࠵傁J尀脈F恕űFऌ ᎢÃذHypertextový odkaz ⨾瀁h (恗Ɓ(ဌ ᎢÊSilné ࠵岁脈䭐Ѓ !�뼏ÿ Ȝ 䍛湯整瑮呟灹獥⹝浸걬쮑썎ူﱈ䨭늜ࡀ잂잎粢죀⒙줖님喧퉌䉔₨氖�㮞狣᾽딇飃Ꞝ꽊䋲ᯫ嵇�伷귙襖᪁㰘ꕡ頏뫴벾㜨肇襉劚箥烦䱧㶲邎ὲ꒐㮝ȸ㗋♶ﶀ痍�醉䏉똃ᶰ㵘飹뒐㾺丶䪬ࡃ뎃鋀令쥆䈖쨮➹⮤ꆉ姍哂᧹敞턵꠵⃞௲ኌ냃褌콟ⴙ뿦鸻훛汙�늎粎帶仌怔㿵Ꮸ쳓孿ɿ 䭐Ѓ !횥À Ķ 牟汥⽳爮汥葳쾏썪ర붅톃兽쏒┘⽶邥⽃綣缨≨�俛ۇ묊萈꧷︽议ᘠꪚ쌆䏢쬿㵶羿즂ꒅ▧嬈灸ꎆ�徵傼ꏑ촼ᬱ䢥ザን蠏俙劼䊮텤䫒�戴缤醧影ῗ麘䰶刖㟗깠ꢏ쎳찰侞翁ⲯ䗥渄鐷楌拤ꢡ뵓ꢐꩥỔ뗐隸Ͽ倀͋ᐄࠀ ℀欀陹茖 言 ᰀ 琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧浸౬䷌쌊ဠꅽ遷㟙뭣䔨뉢껋䌀읁튠�菣츷ᓟ鯕ോⱙޜ訍쵥蠮ⱼᮧ�᱈ⳅᗇᡸ듉ᎍ䧟珈絑픣薐떭⃝뗖픫�륞樤謽均폨⧷䗢⯫ਦ㠂ǽ 䭐Ѓ !ǝھ ᮹ 桴浥⽥桴浥⽥桴浥ㅥ砮汭姬潏㔜뼔객鞹⛬榻쪦癮䠛䛓淙轑᧞賯켛摸鍻෮䞵䅄儠三℈加焫ꜩ侊⠒⊂⯵泰쳏뎎㚓⍩ꂨ䡻�点囱탌ᄾ�禩⒈༾ቨ붶썫맾༕蕉鸳뚐┷믒寶說䱈감渪酻싪ᡡ矋䩸頒猛挑꼅尢Ј>ㆺ塛햬ព䱢༓㠥눆峛緑Ꜥ㵒㛾ꂞ랉玖镠ꤨ簇ئޚ雉⟄뿗慼쇰嵞肣靔됉妏ϛƦᠿ宒䏊䬌ጅ꽭繦싞藚밅떘疥훋붂썅葓芣뵩棟�庸헭程耆ώ떴钲㙩⯺仵덎누뮴暵䯢韴擦畮鴺⭦얓㔒ﬠ飘꿃雔胞븬蜹瑯믖旝漇ᙀ㲿澟㜭뱜䔁⚌獻绐ꌿ䁞鳆噭埂븀쭒㏠䐔ᅃ驡飅岛Ǵ솤⬌ₚ䴵ᣉ჻巖輜씄চ╞㒸蝣㥼ꐷ⇹௩ꪚ詞䔡㶞ﻺꏙ쏃㿛�玹ﭸ䭇姈覵낓㟩?菧麯᪴쬯�ퟰ㾟کੂ쓍῟翞鱗罇睼ʷ⺾꣰Ἄ飒瑈ᲅ嶠茞왢긪擤两抷愘幚麱ኄ堧ꥳ�酓뺃씲⎎蝇ᚸ⺼蒠Ŕ䴯㩮༂ㄢ둑ᑖ쀻칭蝙䪋氫幩㌥✏塉峍쩌嶸碫煷㞷ꅉ�袍쌎슉䤡䊈蹺ᇯꅒෝᵊ溻当쥰ેꃝ莨ꕩ虉퍄텬账⿁⫓솝軟뙭ꎯ朎婕遯変妁쉃㌜쉞蔓⫣䎒댜솲振唕㤉ઘ貿䧫鸅ऎ꣣ဗꬩ峖ꀕ쥯審ꨘꕖ럛㓙酶텂⪽鞚�䛫丸낫騃敄믬ིᑂᶣꪮ�췜ﴐ縎지亾荗㑫䑴֚麈袙弊≞觜쇟趔ㄱڥ묊ꭓ驣꼼㍰锊狛문ෂ韉⫷绤䭝㫶廬㥕禳傤蜟娻뮞ќ캯砛䠐麗煍卾붜糿㹱鼮뻏켤オ栔话曘듛㭳汥ꚠ岌Ꚗ雹ᄚ約퐘쵫鐱꜔㒱䞂춝쓀藁鬂䠵唾⃑⧂併ओ䙥鐺ฒ暍銸욶뎑ྩ똣䡺뚬恹鞇烴젨ꤘ獂춸ⴙɩ攧璶⌾먊ಽ몳�䛪匴ᴘ蕮�⼦荔싁킚⃘蝨쫀烋ꀑ썙ށሳ뭨Ὓ滥帱䬸줗܈횑�畇ꓣ嘼ᓦ竑惘ߐៈ굘귄즥ʾ鎷ꤸ껌�꽻ꗢ舼幧樂퍇░।栺굻拦䏓举�츘ꜘ痠箩챉롂낕。擂夶⭦챗艍尺墁쾻臔䡔膵摥썃敌쀡촒쫉�댄閞ᔂ剤괬毼聒崝鋗飱裒鶶쵽⥊⢟آ灑䚀≬ㅶ徸⪇Ꮸॐṗ⊦៨ꎸ훓匶煮鋎粮昳癰댜숴륙⧕枚薲芛졔�溁늕꽎䦊㏹ꕒ옜㏿ɾ့腋胶˅鴣洩ஏ焕䊨䑩뻽퓁蠎렖藧ࡩ렪㚵ퟙ淿姎☚ꤠ楶҈ﶅ䕈邂⠝♋建걀陝쬤餈⪈⮉⭓裶Ꮼ퐶瀵ử₊䷔줵胊᷁㾍㷷ꃋꡑ鲛빲锹�浻ﰎ鷓䶏偦귊ꛃ즡忭墈嶳껕쬷뷳겷麈떘赙⬼妀⭩敨ゥ⊒犜떫欕曅ᰮ煸捞Ⱈꈚ邑ϾΏ㸕徳㪆믤子簑탄쾪웙椂䜇㣐䇙䰛钚洵㫖ꭩ鯥᧵멷�옣鋖쒝瘴鳑岜䬼杣瘖浬軇㔵詨탂㼸ᣌ飇杯꿥籚፴봜�☍䥌䰓뷰恊ꇨ☇ⷹ덇o 䭐Ѓ !턍龐¶ ě ' 桴浥⽥桴浥⽥牟汥⽳桴浥䵥湡条牥砮汭爮汥葳䶏숊ᐰ瞂漈퍯Ⴚ⚑裝귐ϔവ㼶儤긍ࠬ蜮빡榙鞻증挓�栱᪪㨈闩驱淁䂎ᙒ襎㯙끤艠澎朕䮑䴨␦⡒ㄮ犘✎鍊킜咊胹㢮辣ꌢ䆦믈䣐痷ꁽ鯱簁Ⓟ抽笐Õ阙驐돿㣽褚⽧ᘟ﹝䅑�օꈨ쳆⏠ꪛь寊몺� Ͽ倀ŋⴂ᐀ࠀ ℀ ᰀጀ 嬀潃瑮湥彴祔数嵳砮汭䭐ȁ- !횥À Ķ İ 牟汥⽳爮汥偳ŋⴂ᐀ࠀ ℀欀陹茖 言 ᰀ ᤀ琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧浸偬ŋⴂ᐀ࠀ ℀�밁뻷뤀ᘀ 혀琀敨敭琯敨敭琯敨敭⸱浸偬ŋⴂ᐀ࠀ ℀ഀ郑뚟 ᬀ✀ 저 琀敨敭琯敨敭弯敲獬琯敨敭慍慮敧浸敲獬䭐 ŝ ૃ 㼼浸敶獲潩㵮ㄢ〮•湥潣楤杮∽呕ⵆ∸猠慴摮污湯㵥礢獥㼢ാ㰊㩡汣䵲灡砠汭獮愺∽瑨灴⼺猯档浥獡漮数确汭潦浲瑡牯⽧牤睡湩浧⽬〲㘰洯楡≮戠ㅧ∽瑬∱琠ㅸ∽此∱戠㉧∽瑬∲琠㉸∽此∲愠捣湥ㅴ∽捡散瑮∱愠捣湥㉴∽捡散瑮∲愠捣湥㍴∽捡散瑮∳愠捣湥㑴∽捡散瑮∴愠捣湥㕴∽捡散瑮∵愠捣湥㙴∽捡散瑮∶栠楬歮∽汨湩≫映汯汈湩㵫昢汯汈湩≫㸯 曓 ﰀ ( ( ( + ࠀ ᜢ ⚮ 㣤 圂 潚 씪 8 : <