Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNB83FBW0I najdete zde


                Důvodová zpráva
Primárním cílem návrhu novely školského zákona je zabezpečení pravidelné stravy pro děti a žáky a zlepšení podmínek jejich pobytu ve škole. Vedlejším cílem je poskytnutí další pomoci rodinám.
V současnosti existují v České republice dva souběžné státní programy, skrze něž lze stravné dětem z chudých rodin hradit. Program MPSV poskytuje stravné dětem ve věku 3–15 let a je financován z evropských zdrojů, druhý program je určen pro žáky základních škol a je financován z rozpočtu MŠMT. Skrze dotační program MŠMT jsou poskytovány dotace neziskovým organizacím, které je pak následně zprostředkovávají školám. V případě MPSV je žadatelem o dotaci kraj.
Po prvních letech fungování výše uvedených programů se potvrdila velmi úzká provázanost mezi základní potřebou žáka, tedy pravidelným obědem, a jeho školními výkony. Došlo ke zvýšení účasti dětí ze socio-ekonomicky slabých rodin v předškolním i základním vzdělávání, a tím k vyrovnávání jejich startovních pozic s pozicí ostatních dětí na prahu povinné školní docházky, zlepšily se podmínky pro udržení těchto dětí v hlavním vzdělávacím proudu. Kromě zlepšení školní docházky těchto dětí se i zvýšila účast těchto dětí na odpoledních zájmových a volnočasových školních i mimoškolních aktivitách v odpoledních hodinách.
Škola a školské zařízení jsou instituce, jejichž posláním je vzdělávat žáky v tom, co je „správné a žádoucí“, a zároveň jsou zodpovědné za formování správných zdravotních návyků a zdraví prospěšného životního stylu mladé generace. Tento proces probíhá především v dětství a v dospívání a předurčuje zdravotní rizika v dospělosti. V rámci školního stravování dochází k formování důležitých vzorců chování, které se týkají nejenom výživových zvyklostí a chuťových preferencí, ale také celkového životního stylu, který si pak strávníci odnášejí do života. Propracovaný systém školního stravování má nejen sytící, preventivní, ale i výchovný potenciál k zajištění adekvátní výživy mladé generace. 
Stravování ve školních jídelnách je velmi důležité, a to pro svou sytící funkci – žáci na základních školách dostávají ve školním stravování asi 35 % své denní energetické dávky a děti v mateřských školách asi 60 %. Zároveň představuje oběd ve školní jídelně pro mnoho žáků jediné teplé jídlo v průběhu celého dne. Další nezanedbatelnou funkcí je funkce zdravotně výživová. 
Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Cena pokrmu v rámci školního stravování se podle platného právního stavu skládá ze tří složek: složky mzdových nákladů, které jsou hrazeny z finančních prostředků státního rozpočtu, složky ceny surovin, jejichž náklady nesou strávníci formou úplaty za školní stravování, resp. jejich zákonní zástupci, a složky provozních nákladů, jež nesou zřizovatelé zařízení školního stravování. Úplata za školní stravování je regulována ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí (veřejným sektorem), a to vyhláškou č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Výše finančního normativu obsahuje příloha č. 2 vyhlášky č. 107/2005 Sb.
Podle Eurostatu žije v České republice přibližně 20 % dětí v prostředí ohroženém příjmovou chudobou či sociálním vyloučením. Děti ze sociálně slabých rodin z důvodu neschopnosti platit stravné jsou často vyloučeny z předškolního vzdělávání a na základní škole zažívají své první společenské vyloučení, které může mít vliv na jejich psychický a sociální vývoj. Současná právní úprava tedy v uvedených aspektech nezajišťuje rovný přístup ke vzdělání. 
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná úprava se vztahuje k zavedení bezplatného školního stravování pro děti v předškolním vzdělávání a pro žáky v přípravné třídě základní školy a přípravném stupni základní školy speciální, žákům základních škol, žákům nižšího stupně šestiletých a osmiletých gymnáziích a žákům prvního až čtvrtého ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, a to ve školách, které jsou zřizovány subjekty veřejného sektoru. Tento nárok bude navázán na čerpání přídavku na dítě podle zákona o státní sociální podpoře. Přídavek na dítě má v podstatě charakter chudinské dávky. Ve věkové skupině 0 až 14 let jej pobírá cca 12,5 % dětí.
Nárok na přídavek na dítě má takové dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70, tj. přídavek na dítě dostane rodina, jejíž příjem není vyšší než 2,7násobek jejího životního minima (přičemž se započítávají příjmy celé domácnosti, ve které dítě žije, respektive příjmy všech společně posuzovaných osob). Návrh tedy směřuje k těm rodinám, které vzhledem k výši svých příjmů pobírají přídavky na dítě. Nárok na bezplatné stravování dětem vznikne pro daný školní rok podle údajů vykázaných na začátku školního roku, případně v jeho průběhu, vznikne-li nárok na přídavek na dítě. 
Hranice rozhodného příjmu rodiny:
	Úplná rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí
	Životní minimum rodiny
	Hranice rozhodného příjmu v Kč měsíčně pro nárok na přídavek na dítě (2,7násobek životního minima rodiny)

	jedno do 6 let
		7 710
	20 817

	dvě 5, 8 let
		9 850
	26 595

	tři 5, 8, 12 let
		11 990
	32 373

	čtyři 5, 8, 12, 16 let
		14 440
	38 988


Pramen: MPSV, poslední aktualizace: 1. 1. 2018
Návrh směřuje k převzetí úhrady složky ceny surovin finančními prostředky státního rozpočtu v případě školního stravování vymezené skupiny dětí a žáků škol zřizovaných subjekty tzv. veřejného sektoru. Technicky obdrží dotčené školy finanční prostředky formou zvláštního normativu podle § 161 zákona č. 561/2004 Sb. 
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zákazem diskriminace ani nemá vliv na rovnost mužů a žen.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované změny
Samotná školní docházka nezahrnuje pouze vzdělávání, ale žák tráví v kolektivu svých vrstevníků značnou část dne, výuku doplňují různé návštěvy edukativních a kulturních pořadů, na kterých je již rodič finančně zaangažován. Děti bez oběda nemají dostatek energie a chuti se učit. Zhoršuje se jim prospěch i docházka. Objevují se i případy, kdy je do školy odmítají poslat sami rodiče, protože se jednoduše stydí za to, že jim nemohou zaplatit obědy. Tato situace vyúsťuje v postupné vyčleňování z kolektivu. 
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Navrhovaná právní úprava respektuje rovnost před zákonem, respektuje zákaz diskriminace a zásadu rovnosti, včetně rovnosti mužů a žen.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí.
Přímý finanční dopad navrhované právní úpravy převzetí úhrady složky ceny surovin finančními prostředky státního rozpočtu je odhadnut na cca 1 161,53 mil. Kč. Tento finanční dopad na státní rozpočet je kalkulován následovně:
	Počet dětí v MŠ	A
		363 776

	Počet žáků v přípravných třídách ZŠ, přípravném stupni ZŠ speciální a na 1. st. ZŠ	B
		576 946

	Počet žáků 2. st. ZŠ, nižšího stupně šestiletých a osmiletých gymnáziích a žáků prvního až čtvrtého ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře	C
		409 436



Pro děti v mateřských školách se kalkuluje cena složky surovin 43 Kč (jako součet nejvyšší normované ceny přesnídávky, oběda a svačinky – podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů), pro děti v přípravných třídách a stupních a pro žáky 1. stupně ZŠ se kalkuluje cena složky surovin 32 Kč, pro žáky 2. st. ZŠ a žáky odpovídajících ročníků víceletých gymnázií a žáků prvního až čtvrtého ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře pak 34 Kč. Kalkulace dále počítá s průměrným počtem 20 pracovních dnů měsíčně a počtem 10 měsíců provozu v případě dětí v MŠ a s průměrným počtem 20 pracovních dnů měsíčně a počtem 9 měsíců provozu v případě ostatních žáků.
Finanční dopad: A *0,125 *43*180 + (B*32 + C *34)*200*0,125
Vedle těchto přímých nákladů lze předpokládat, že v důsledku nabytí účinnosti navrhované změny se zvýší počet strávníků v segmentu základního vzdělávání, a to o cca 3 % (tj. cca čtvrtina z dětí pobírajících přídavek na dítě, avšak zatím školní stravování nevyužívající nebo podporované z dotačních nebo nadačních zdrojů). Zvýšením počtu strávníků vzniká objektivní potřeba dalšího personálního zajištění zařízení školního stravování a přiměřeně se zvyšují i provozní náklady spojené s chodem zařízení školního stravování. Zvýšení provozních nákladů lze obtížné kvantifikovat.
Kalkulace odhadovaného 3procentního zvýšení personálu zařízení školního stravování:
Aktuální počet zaměstnanců zařízení školního stravování přepočtený na plně zaměstnané:  23 652,563
Navýšení o 3 % přepočtených úvazků: 710
Průměrný plat za 3. čtvrtletí 2018: 18 172 Kč
Finanční dopad: 710 * 18 172 Kč * 12 * 1,36 = 210,56 mil. Kč ročně včetně odvodů.
S administrací nároku (např. rozhodování o tom, kdo nárok má, vedení evidence oprávněných osob,  realizace plateb mezi školou a školní jídelnou) bude zvýšena potřeba administrativní činnosti škol:
Počet ředitelství MŠ je 4 870. Zvýšení administrativní zátěže odpovídá 0,05 úvazku (jelikož se týká pouze dětí s povinností předškolního vzdělávání). Počet ředitelství ZŠ je 3 894, ředitelství víceletých gymnázií a konzervatoří je 313. Zvýšení administrativní zátěže odpovídá 0,1 úvazku. Celkový počet úvazků přepočtený na plně zaměstnané je tedy 664,2.
Pro finanční zajištění těchto nepedagogických pracovníků je možné vycházet ze zařazení v 10. platové třídě a 7 stupni a 10 % nenárokové složky platu, tj. platová třída a stupeň k 1. 1. 2019 je 23 880 Kč, zvýšený o 10 % celkem 26 268 Kč.
Finanční dopad: 664,2 * 26268 Kč * 12 * 1,36 = 284,74 mil. Kč ročně včetně odvodů.
Celkem lze tedy odhadnout finanční dopady předkládaného návrhu na 1 656,83 mil. Kč ročně.
Sociální dopady, zejména sociální dopady na sociálně slabé – na příjemce přídavku na dítě – se předpokládají velmi pozitivní. Podle zjištění průběžného vyhodnocování dotačních a nadačních aktivit podpory školního stravování se u podporovaných dětí zlepšuje docházka do školy, chuť se učit i jejich prospěch, spolu s tím i účast na mimoškolních aktivitách.
Dopady na národnostní menšiny a na životní prostředí se nepředpokládají.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)
Navrhovaná právní úprava se nedotýká oblasti ochrany soukromí ani nakládání s osobními údaji.
Zhodnocení korupčních rizik (CIA)
Navrhovaná právní úprava nezvyšuje korupční rizika.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost státu.

Zvláštní část
Část první
K čl. I bod 1 (§ 122 odst. 3)
V ustanovení definuje skupiny dětí a žáků, kterým bude právnická osoba vykonávající činnost školy, která je zřízena státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, poskytováno bezplatné školní stravování v době jejich pobytu ve škole. Jedná se o děti v předškolním vzdělávání, které mají nárok na přídavek na dítě. Bezplatné školní stravování bude dále poskytováno dětem v přípravné třídě základní školy a přípravném stupni základní školy speciální, žákům základních škol, žákům nižšího stupě šestiletých a osmiletých gymnáziích a žákům prvního až čtvrtého ročníku osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, kteří mají nárok na přídavek na dítě.
K čl. I bod 2 (§ 160 odst. 1 písm. c) a d))
Navrhuje se upravit ustanovení, jež vymezuje okruh výdajů, na které lze použít finanční prostředky státního rozpočtu v případě škol zřizovaných územními samosprávnými celky rovněž o výdaje na zajištění bezplatného školního stravování. 
K čl. I bod 3 (§ 161 odst. 1 písm. f)
Podle navrhované úpravy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví normativy, prostřednictvím kterých posléze bude financováno bezplatné školní stravování osobám, které ne něj mají nárok. 
K čl. I bod 4 (§ 161 odst. 3 písm. e)
V návaznosti na změnu provedenou v § 161 odst. 1 písm. f) se provádí změna, která zohledňuje zavedení nového normativu při rozpisu a poskytování finančních prostředků státního rozpočtu jednotlivým právnickým osobám vykonávajícím činnost školy. 
K části druhé 
K čl. II 
Vzhledem ke skutečnosti, že se má bezplatné školní stravování vztahovat pouze na děti a žáky škol veřejných zřizovatelů, provádí se potřebná úprava v zákonu o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením. 
K části třetí
K čl. III 
Účinnost zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2020.