Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNBC9B83LW najdete zde
IV.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I) Obecná část
a) Zhodnocení platného právního stavu
Platný právní stav
V roce 2005 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách). Touto směrnicí se stanovila jednotná pravidla v Evropské unii, pokud jde o zakázané nekalé obchodní praktiky včetně klamavé reklamy, jež přímo poškozují ekonomické zájmy spotřebitelů. V souladu se zásadou proporcionality chrání tato směrnice spotřebitele před následky nekalých obchodních praktik, jsou-li závažné.
Transpozičním právním předpisem je zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, který ustanovení směrnice o nekalých obchodních praktikách transponoval především do § 4 až § 5c. Zákon o ochraně spotřebitele stanoví rovněž povinnosti vyplývající pro prodávající a sankce za jejich porušení, u nichž je horní hranice (podle škodlivosti následků a míry společenské nebezpečnosti) stanovena až do 5 miliónů Kč.
Přestože uvádění na trh výrobků ve dvojí kvalitě v totožném balení nebo pod stejnou obchodní značkou může být již nyní považováno za nekalou obchodní praktiku, stávající obecné ustanovení činí z hlediska aplikační praxe problémy s vymahatelností zákazu takové praktiky. Z tohoto důvodu bylo na unijní úrovni přistoupeno k novelizaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách), kdy za nekalou obchodní praktiku bude výslovně označena dvojí kvalita výrobků. Uvádění výrobku vydávaného za totožný na trh členských států, i když ve skutečnosti má podstatně odlišné složení nebo znaky, může klamat spotřebitele a způsobit, že učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil. Novelizace směrnice o nekalých obchodních praktikách byla schválena Evropským parlamentem v prvním čtení dne 17. dubna 2019. Formální schválení členskými státy se očekává nejdříve v září 2019.
b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu rovnosti mužů a žen
Důvodem pro zpracování předloženého návrhu zákona je naléhavost řešení zákazu dvojí kvality jako nekalé obchodní praktiky. Problém dvojí kvality výrobků včetně potravin je aktuálním problémem v oblasti ochrany spotřebitele, který vyžaduje rychlé řešení. Nelze nadále přihlížet poškozování práv českých spotřebitelů na dostupnost potravin, a v širším měřítku i dalších výrobků, o stejné kvalitě, která je k dispozici spotřebitelům v jiných členských státech, zejména tradičních členských státech Evropské unie.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu rovnosti mužů a žen
Předkládaný návrh zákona nepředpokládá jakýkoli dopad ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona je z hlediska rovnosti mužů a žen indiferentní.
c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Na spotřebitelský trh v zemích Evropské unie jsou uváděny výrobky s různým složením, ale pod stejným označením či ochrannou známkou. Často stejně vypadající výrobek koupený v západních zemích Evropské unie má jinou kvalitu a složení, než výrobek nabízený na spotřebitelském trhu v České republice. Tato praxe české spotřebitele výrazně poškozuje. Je proto třeba urychleně uvedený problém řešit. Základem tohoto řešení jsou nezbytné legislativní kroky, které jsou promítnuty do navrhované právní úpravy. Český spotřebitel musí mít možnost výběru a zakoupení výrobků stejné kvality jako v jiných členských státech Evropské unie.
Problém dvojí kvality vznikl u potravin již před rokem 2010, kdy zejména spotřebiteli z oblastí sousedících s Rakouskem a Německem začalo být poukazováno na rozdílnou (nižší) kvalitu u potravin stejné značky nebo stejného názvu od stejného výrobce, v případě výrobků dostupných na trhu České republiky. V následujícím období byly v řadě členských států, zejména těch, které se připojily k EU v roce 2004, realizovány srovnávací testy, kterými byla dvojí kvalita potravin prokázána. Oficiální srovnávací testy v České republice byly organizovány Ministerstvem zemědělství v letech 2017 a 2018. Byly porovnávány výrobky stejné obchodní značky v obdobném balení zakoupené v prodejní síti v České republice, Maďarsku, Německu, Rakousku a na Slovensku.
U nepotravinářských výrobků se problém dvojí kvality nejčastěji zmiňuje v souvislosti s kosmetickými přípravky a pracími prostředky. Je proto nezbytné, aby se zákaz dvojí kvality vztahoval i na nepotravinářské výrobky s tím, aby se předešlo rozšíření tohoto problému i do dalších oblastí.
Na úrovni Evropské unie byla schválena novelizace směrnice o nekalých obchodních praktikách, která dvojí kvalitu výrobků výslovně označuje za nekalou obchodní praktiku. Členským státům je uložena povinnost transponovat toto ustanovení do 2 let od její platnosti s tím, že nová právní úprava v rámci Evropské unie musí být aplikována za dalších šest měsíců. Nicméně problém dvojí kvality výrobků včetně potravin je aktuálním problémem v oblasti ochrany spotřebitele, který vyžaduje rychlé řešení.
d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, a nevytváří podmínky vedoucí k nerovnému postavení mužů a žen.
Navrhovaná úprava je v souladu
· s článkem 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava“), podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon,
· s článkem 41 odst. 2 Ústavy, podle kterého má vláda právo zákonodárné iniciativy, a také v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné uvádí, že ministerstva připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim uložila vláda,
· s článkem 79 odst. 1 Ústavy, podle něhož lze působnost správních orgánů stanovit pouze zákonem.
Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina“), a to jmenovitě s následujícími ustanoveními:
· ustanovení čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví
· ustanovení čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterého mohou být ukládány povinnosti toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování lidských práv a svobod,
· ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny, podle kterého každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá.
Navrhovaná právní úprava tedy splňuje ústavní požadavek stanovení povinnosti na úrovni zákona a vyhovuje též zásadám pro stanovení mezí základních práv a svobod podle čl. 4 Listiny. Návrh zákona rovněž respektuje zásadu „nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege“ podle čl. 30 Listiny.
Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu.
e) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaný zákon je v souladu s připravovanou právní úpravou Evropské unie, s existující judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Nově zaváděná povinnost představuje technický předpis podle směrnice 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, a jako takovou je jí nutné notifikovat.
f) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, a dále s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod, zejména se zásadou práva na spravedlivý proces (článek 6 Úmluvy), uložení trestu jen na základě zákona (článek 7 Úmluvy) a práva nebýt souzen nebo potrestán dvakrát (článek 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě) a dále s judikaturou s tím související.
g) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na státní rozpočet.
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na ostatní veřejné rozpočty.
Navrhovaná právní úprava přispěje ke kultivaci podnikatelského prostředí v České republice tím, že povede ke snížení četnosti porušování práv spotřebitelů, a to konkrétně tím, že na trh nebudou uváděny výrobky se sníženou kvalitou. V tomto případě bude navrhovaná právní úprava mít dopad na ty hospodářské subjekty, které na trh České republiky dodávaly výrobky se sníženou kvalitou, a z této činnosti mohly profitovat.
Lze předpokládat, že navrhovaná právní úprava bude mít dopad na podnikatelské prostředí, protože na trh České republiky budou muset být uváděny výrobky stejné kvality jako na trhy dalších členských států EU. Ekonomický dopad se však bude týkat těch hospodářských subjektů, které výrobky dvojí kvality na trh České republiky uváděly a získávaly tak nekalou konkurenční výhodu.
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné sociální dopady.
Pokud se týče dopadů na specifické skupiny obyvatel, předkládaná právní úprava bude mít jednoznačně pozitivní dopad na spotřebitele, neboť spotřebitelům budou nabízeny výrobky stejné kvality jako v ostatních členských státech. Navrhovaná právní úprava povede k větší míře ochrany spotřebitelů a tím i k nárůstu důvěry ve společný vnitřní trh.
Navrhovaná právní úprava nebude mít z povahy věci žádné dopady na životní prostředí.
h) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Je zajištěna jejich standardní ochrana v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Příslušné orgány, koordinující orgány i ústřední styčný úřad mají zavedený systém ochrany osobních údajů podle citovaného nařízení.
i) Zhodnocení korupčních rizik
Při zpracování předkládaného návrhu zákona zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při aplikaci navrhovaného zákona. Dozor nad dodržováním stanovené povinnosti budou vykonávat dozorové orgány, které již dnes působí v oblasti ochrany spotřebitele, konkrétně nekalých obchodních praktik, a které mají propracované vnitřní mechanismy kontroly, včetně určení konkrétní odpovědné osoby.
Předkládaný návrh nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Návrh dále není v rozporu s požadavky na transparentnost a otevřenost dat.
j) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo ochranu státu
Z povahy věci nemá předkládaný návrh zákona vliv na bezpečnost nebo obranu státu.
II) Zvláštní část
Čl. I
K bodu 1
V ustanovení § 5 odst. 3 se doplňuje nové písmeno d), kterým se za nekalou obchodní praktiku výslovně označuje uvedení výrobků dvojí kvality na trh a taková nekalá obchodní praktika se zakazuje. Vzhledem k tomu, že tento zákaz se obecně vztahuje na všechny výrobky, je zákaz dvojí kvality výrobků formulován obecně tak, aby byl skutečně pokryt celý trh s výrobky.
Ustanovení připouští nezbytné odchylky za přesně stanovených podmínek, a to v souladu s budoucí právní úpravou Evropskou unie. Připuštění odchylek, jsou-li řádně odůvodněny a doloženy objektivními skutečnostmi, je nutné právě z důvodu zahrnutí celé výrobkové sféry. Jako příklad objektivního faktoru lze uvést existenci specifické vnitrostátní právní úpravy.
Text tohoto ustanovení je plně slučitelný s budoucí právní úpravou Evropské unie, novelizací směrnice o nekalých obchodních praktikách.
K bodu 2
V ustanovení § 24 odst. 1 se vkládá písmeno f), jímž se na seznam konkrétních přestupků, kterých se může dopustit hospodářský subjekt, doplňuje uvedení na trh výrobku, které naplňuje znaky dvojí kvality, a tedy spadá mezi nekalé obchodní praktiky.
K bodu 3
V ustanovení § 24 odst. 14 se do písmene e) doplňuje sankce za porušení zákazu uvedení výrobku naplňujících znaky dvojí kvality. Za tento přestupek může být uložena pokuta do výše 50 mil. Kč. Výše pokuty je stanovena záměrně na tak vysoké úrovni. Důvodem je jednak eliminace této praktiky v sektorech, kde byla dvojí kvalita již jednoznačně prokázána, a jednak preventivní působení, které by maximálně omezilo vznik problému do budoucna v těch sektorech, kde problémy se dvojí kvalitou nebyly zjištěny nebo dosud objektivně prokázány.
Čl. II
Tento zákon podléhá oznámení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
Čl. III
Účinnost tohoto zákona se navrhuje třicátým dnem od jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. I přes aktuální potřebu rychlého řešení se zohledňuje požadavek na přiměřenou legisvakanční lhůtu.
7