Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNBY9MLD6H najdete zde
29
Vládní návrh
ZÁKON
ze dne ……2021,
kterým se mění zákon č. 600/2020 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2021
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 600/2020 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2021, se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 se číslo „1 488 336 029 790“ nahrazuje číslem „1 385 613 029 790“, číslo „1 808 336 029 790“ se nahrazuje číslem „1 885 613 029 790“, číslo „320 000 000 000“ se nahrazuje číslem „500 000 000 000“ a číslo „301 216 169 129 Kč“ se nahrazuje číslem „481 216 169 129“.
2. V § 1 odst. 6 se číslo „156 747 379 625“ nahrazuje číslem „131 747 379 625“.
3. Příloha č. 1 zní:
4. Příloha č. 2 zní:
5. Příloha č. 3 zní:
6. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí zní:
7. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí zní:
8. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra zní:
9. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí zní:
10. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu zní:
11. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy zní:
12. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství zní:
13. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury zní:
14. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví zní:
15. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 377 Technologická agentura České republiky zní:
16. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh zní:
17. V příloze č. 4 Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa zní:
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1. Obecná část
0. Zhodnocení platného právního stavu
Při sestavování státního rozpočtu na rok 2021 se vycházelo z dat a prognóz, které byly k dispozici v době sestavování tohoto státního rozpočtu
Státní rozpočet na rok 2021 byl schválen jako schodkový, který předpokládal příjmy ve výši 1 488 336 029 790 Kč, výdaje ve výši 1 808 336 029 790 Kč a schodek ve výši 320 mld. Kč.
0. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Makroekonomický kontext
Pandemie nového typu koronaviru, přijatá protiepidemická opatření a jejich doprovodné efekty způsobily v roce 2020 hluboký synchronizovaný propad světové ekonomiky. Jeho rozsah je za období po 2. světové válce bezprecedentní. Hospodářská politika ve všech zasažených zemích reagovala razantním uvolněním a přijetím masivních fiskálních a monetárních stimulů, což omezilo negativní vliv pandemie na krátkodobý ekonomický výkon. Zároveň tato opatření napomohla minimalizovat dopady na růst dlouhodobý. Přes silná rizika a nejistoty by měl rok 2021 být ve znamení oživení globální ekonomické aktivity. Ve většině zemí však patrně nebude dostatečně silné na to, aby vykompenzovalo propad roku 2020.
Česká ekonomika v průběhu krátké přestávky mezi první a druhou vlnou koronavirové epidemie zaznamenala silné oživení. Reálný hrubý domácí produkt očištěný o sezónní a kalendářní vlivy vzrostl ve 3. čtvrtletí 2020 mezičtvrtletně o výrazných 6,9 % a jeho meziroční pokles se zmírnil z 10,8 % ve 2. čtvrtletí na 5,0 % ve 3. čtvrtletí. V reakci na zhoršení epidemické situace došlo ve 4. čtvrtletí 2020 k opětovnému zpřísnění restriktivních opatření, která obdobně jako na jaře zasáhla především služby a maloobchod. S tím korespondovalo snížení celkové důvěry ekonomických subjektů. Navzdory tomu se ale průmyslová produkce i zahraniční obchod navracely k předkrizovým hodnotám. Reálný HDP se tak ve 4. čtvrtletí 2020 podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu mezičtvrtletně zvýšil o 0,3 %. Propad ekonomického výkonu za celý rok 2020 odhadujeme na 6,1 % (předběžný odhad Českého statistického úřadu uvádí 5,6 %). K hlubokému poklesu došlo patrně ve všech oblastech domácího užití s výjimkou výdajů sektoru vládních institucí na konečnou spotřebu.
V letošním roce by hrubý domácí produkt mohl vzrůst o 3,1 %. V makroekonomické predikci pracujeme se scénářem, že proces vakcinace povede k postupnému uklidnění epidemické situace. Ekonomická aktivita by se pak měla od 2. čtvrtletí 2021 pozvolna oživovat a postupně kompenzovat předchozí šok do agregátní poptávky i nabídky. Očekáváme, že ve druhé polovině roku již nebudou protiepidemická omezení makroekonomicky významná. Rovněž nepředpokládáme, že by se pandemie koronaviru promítla výrazně do globálních dodavatelských řetězců a střednědobého růstu potenciálního produktu.
V roce 2021 očekáváme oživení spotřeby domácností podpořené snížením efektivního daňového zatížení, pokračováním některých vládních programů či opatřeními novými a poklesem míry úspor. Nicméně i tak zůstane míra úspor v letošním roce z dlouhodobého hlediska velmi pravděpodobně vysoká. Spotřeba domácností by se proto mohla zvýšit o 3,3 %.
Pod tíhou globální recese a silného nárůstu nejistoty výrazně klesly v roce 2020 investice do fixního kapitálu. Měnové podmínky však na dynamiku investiční aktivity působily pozitivně. V roce 2021 by se k nim měl přidat obnovený hospodářský růst v zahraničí a také mimořádné odpisy hmotného majetku, díky čemuž by soukromé investice měly opět vzrůst. V případě veřejných investic počítáme s růstem kapitálových výdajů financovaných z národních zdrojů, posílených projekty spolufinancovanými fondy Evropské unie včetně Nástroje na podporu oživení a odolnosti. Tvorba hrubého fixního kapitálu by tak letos mohla vzrůst o 3,8 %.
Odhadujeme, že v roce 2020 kvůli propadu ekonomické aktivity došlo k poklesu zásob, který by se v roce 2021 již neměl prohlubovat. Celková tvorba hrubého kapitálu by se tedy v roce 2021 mohla zvýšit o necelá 4 %.
Vývoz zboží a služeb se v roce 2020 vlivem poklesu exportních trhů tlumeného zvýšením exportní výkonnosti pravděpodobně snížil o cca 7 %. Predikujeme, že díky oživení exportních trhů a mírnému nárůstu konkurenceschopnosti vzroste vývoz v roce 2021 o 4,7 %. Dynamika vývozu a dovozně náročné investiční poptávky se pak promítají v tempu dovozu zboží a služeb. Ten sice rovněž pravděpodobně nevykompenzuje pokles v minulém roce, nicméně by se mohl zvýšit o 5,3 %.
Meziroční růst spotřebitelských cen na konci loňského roku viditelně zpomalil a vrátil se pod horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle. Prostředí charakterizované propadem spotřebitelské poptávky již zřejmě pozvolna začíná převažovat nad frikcemi na nabídkové straně ekonomiky, současně viditelně zpomalil růst cen potravin. V roce 2021 by proto s výjimkou ceny ropy měly chybět podstatnější proinflační faktory. Průměrná míra inflace by v důsledku poklesu jednotkových nákladů práce a přetrvávající záporné mezery výstupu měla zvolnit pod 2 %.
Vývoj na trhu práce je do značné míry ovlivněn fiskálními stimulačními opatřeními, která jsou zaměřena na udržení vysoké zaměstnanosti. Nezaměstnanost se tak i přes určitý nárůst pohybuje na podstatně nižší úrovni, než by odpovídalo cyklické pozici české ekonomiky. Míra nezaměstnanosti z Výběrového šetření pracovních sil v loňském roce dosáhla 2,6 %. Zpožděné efekty ekonomického propadu a postupné omezování opatření udržujících vysokou zaměstnanost by měly v roce 2021 míru nezaměstnanosti zvýšit na 3,3 %.
Tlumený negativní dopad slabší ekonomické aktivity se projevuje i ve vývoji mezd a platů. Propouštění pracovníků navíc silněji doléhá na nejhůře placené profese a osoby zaměstnané formou pracovních dohod. K tomu se přidává citelnější vliv restriktivních opatření na hůře placená odvětví, který snižuje efektivní dopad na dynamiku celkových výdělků. Odhadujeme, že objem mezd a platů v roce 2020 vzrostl pouze o 0,2 %. V letošním roce by měl být opět podpořen zvýšením platů ve vybraných profesích sektoru vládních institucí (školství, zdravotnictví a sociální služby), jejichž růst by měl být oproti tržním odvětvím rychlejší. Nepatrně kladný impuls představuje zvýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručených mezd o 4,1 %. Pokles efektivního zdanění práce by prostřednictvím vyšší motivace osob k pracovní činnosti měl působit kladně, na druhou stranu bude oslabovat tlak na zvyšování hrubých mezd. Objem mezd a platů by tak v letošním roce mohl vzrůst o 1,2 %.
Nepříznivá ekonomická situace poněkud paradoxně vede ke zvýšení přebytku běžného účtu platební bilance. Snížená ziskovost podniků pod zahraniční kontrolou značně, byť nejspíše jen dočasně, zlepšuje schodek prvotních důchodů. Obchodní bilance v 2. pololetí 2020 těžila z růstu vývozu automobilů, z poklesu dovozu investičního zboží a z nízké ceny ropy. Přebytek běžného účtu v roce 2020 zřejmě dosáhl 3,6 % HDP, pro rok 2021 počítáme s přebytkem 1,4 % HDP.
Hospodaření veřejných financí [footnoteRef:1] [1: Stejně jako makroekonomický kontext je tato část v metodice Evropského systému národních a regionálních účtů z roku 2010.]
Veřejné finance na sebe převzaly velkou měrou náklady spojené s epidemií. Propad ekonomické aktivity však s sebou nenesl jen pokles nebo ztrátu dynamiky daňových příjmů, ale také výdaje vynaložené na boj proti šíření epidemie, posílení veřejného zdravotního systému a zmírnění ekonomických a sociálních dopadů. Odhadujeme, že především kvůli výsledku státního rozpočtu, který financoval největší díl protikrizových opatření, dosáhlo v roce 2020 saldo hospodaření sektoru vládních institucí deficitu 5,8 % HDP. Hospodaření územních rozpočtů a zdravotních pojišťoven bylo naproti tomu patrně opět přebytkové. Celkové zadlužení veřejných financí se pravděpodobně zvýšilo o cca 8 procentních bodů na 38,3 % HDP.
Očekáváme, že v roce 2021 bude sektor vládních institucí hospodařit s deficitem 7,6 % HDP. Jeho příjmy budou výrazně ovlivněny důsledky pokračování epidemie a řadou diskrečních opatření. Výnos daně z příjmů fyzických osob by měl vlivem změny efektivní daňové sazby meziročně klesnout o třetinu. Na druhou stranu výnos daně z příjmů právnických osob by díky predikovanému ekonomickému oživení měl mírně růst, přestože některá opatření jako „stravenkový paušál“, osvobození výnosů ze státních dluhopisů od daně nebo zrychlené odpisy budou jeho dynamiku brzdit. Podle prognózy poroste výnos daně z přidané hodnoty více než 4% tempem. To lze přičíst dynamice nominálních spotřebních výdajů domácností, mezispotřeby a investic vládních institucí, které v souhrnu převyšují 5 %. Spotřební daně by měly též těžit z obnovené ekonomické aktivity, uvolňování restrikcí, ale i ze zvýšení daně z tabákových výrobků. Na druhou stranu by snížení daně z nafty mělo některé efekty v podstatě kompenzovat. Dynamika příjmů z pojistného ve výši 7 % je primárně určena navýšením plateb za státního pojištěnce, jež by meziročně měly vzrůst přibližně o 28 mld. Kč.
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí v nominálním vyjádření predikujeme vyšší o necelých 7 %, což je určeno velmi podobným růstem náhrad zaměstnancům i naturálních sociálních transferů a více než 8% růstem mezispotřeby. Schválené navýšení v platové sféře se týká pouze školství (9 % učitelé, 4,3 % nepedagogičtí pracovníci), zdravotnictví (10 %) a sociálních služeb (10 %). Dále se zde promítnou jednorázové odměny pracovníků ve zdravotnictví za zimní vlnu epidemie. Do naturálních sociálních transferů se stále promítá řešení epidemie včetně vakcinace. Po meziročním poklesu v loňském roce očekáváme i růst mezispotřeby, jelikož by postupně mělo dojít k obnovení plné činnosti veřejných institucí. Současně položka obsahuje nákupy zdravotního materiálu včetně testů do škol, či léčiv. Nároky z nespotřebovaných výdajů z roku 2020 by navíc měly přispět k i tak výraznému nárůstu kapitálových výdajů. Dále by se v oblasti dopravy měly již projevit výdaje kryté Nástroji Evropské unie příští generace. To vše povede k cca 18% nárůstu investic. Peněžité sociální dávky porostou podle aktuální predikce o více než 6 %, jednak poměrně silnou zákonnou valorizací dávek důchodového pojištění, jednak zvýšením plateb za státního pojištěnce a v neposlední řadě v důsledku vývoje trhu práce.
Deficitní hospodaření vládních institucí, zejména pak státního rozpočtu, se podle odhadů promítne do dalšího nárůstu zadlužení na 45 % HDP.
Rizika a nejistoty
Nejistoty, kterými je prognóza na rok 2021 zatížena, jsou obrovské a rizika jsou jednoznačně vychýlena směrem dolů. Hlavním negativním faktorem pro Českou republiku i ostatní ekonomiky je vývoj epidemické situace a průběh vakcinace obyvatelstva. Navzdory dosažení dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím o budoucím uspořádání vzájemných vztahů stále vnímáme určité nejistoty v oblasti mezinárodního obchodu, např. mezi Spojenými státy a Čínou. Mezi vnitřní rizika patří vývoj v automobilovém průmyslu, reakce trhu práce na možné strukturální změny v ekonomice, nadhodnocení rezidenčních nemovitostí a případný nárůst nesplácených úvěrů.
Nezávislé hodnocení prognózy
Makroekonomickou prognózu na rok 2021, stejně jako predikci příjmů sektoru vládních institucí, posoudil dne 28. ledna Výbor pro rozpočtové prognózy. V obou případech Výbor predikci Ministerstva financí z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění vyhodnotil jako realistickou. Bližší informace k očekávanému makroekonomickému a fiskálnímu vývoji jsou obsaženy v Makroekonomické predikci České republiky a Fiskálním výhledu České republiky z ledna 2021. Fiskální predikce hospodaření a zadlužení sektoru vládních institucí jsou v této důvodové zprávě aktualizovány o některá opatření, která jsou předmětem této novely.
Tabulka 1: Přehled základních makroekonomických ukazatelů
Pozn.: Ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti jsou v metodice Výběrového šetření pracovních sil. Údaje v aktuální predikci neoznačené podbarvením indikují, že hodnota je již vykázanou skutečností.
Zdroj: MF ČR: Fiskální výhled ČR (leden 2021), MF ČR: Makroekonomická predikce ČR (leden 2021).
Konkrétní úpravy navrhované novelou včetně komentáře
Příjmy státního rozpočtu
Kapitola 398 – Všeobecná pokladní správa (VPS) - daňové příjmy
Pro novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2021 byla použita aktualizovaná predikce daňových příjmů z ledna 2021, která zohledňuje změny v daňovém systému a očekávaný vývoj ekonomiky dle makroekonomické predikce MF z ledna 2021.
Na příjmové straně dochází ke snížení daňových příjmů v úhrnu ve výši 99,6 mld. Kč oproti schválenému rozpočtu roku 2021, což je způsobeno zejména dopady daňového balíčku a novým zákonem o kompenzačním bonusu. Celkový odhadovaný negativní dopad daňového balíčku na státní rozpočet pro rok 2021 je 87,7 mld. Kč. Součástí daňového balíčku je také změna rozpočtového určení daní (dále jen „RUD“) ve prospěch obcí (z 23,58 % na 25,84 %) a krajů (8,92 % na 9,78 %).
Daň z přidané hodnoty
Inkaso daně z přidané hodnoty v roce 2021 předpokládáme ve výši 287,9 mld. Kč, výnos daně se tedy snižuje o 11,4 mld. Kč. Na inkaso má pozitivní vliv vývoj makroekonomických agregátů také v souvislosti se schváleným daňovým balíčkem. Odhad růstu výdajů na spotřebu domácností, které mají největší váhu, se zvýšil ze 4,1 % na 4,9 %. Tato změna již v sobě zahrnuje i dodatečné pozitivní dopady přijatých opatření v daňovém balíčku (zrušení superhrubé mzdy či zvýšení slevy na poplatníka). Inkaso bude dále pozitivně ovlivněno úhradou posečkané daně v r. 2020 a splatné v roce 2021 (vzhledem ke změně RUD uvádíme na úrovni veřejných rozpočtů) v odhadované výši 1,1 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů. Inkaso daně bude dále negativně ovlivněno změnou RUD ve prospěch obcí a krajů v odhadované výši 14 mld. Kč. Pro rok 2021 nepředpokládáme návrat zahraničních turistů na úroveň před r. 2020.
Daň z příjmů právnických osob
Inkaso DPPO v roce 2021 předpokládáme ve výši 83,8 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu, což představuje pokles o 5,6 mld. Kč. Oproti původní predikci SR bude inkaso pozitivně ovlivněno aktuálně predikovaným ekonomickým vývojem pro rok 2021 a negativně ovlivněno diskrečními opatřeními přijatými v rámci daňového balíčku a v rámci dalších legislativních úprav.
Součástí daňového balíčku je mimo jiné úprava RUD ve prospěch obcí a krajů s odhadovaným celkovým negativním dopadem na inkaso daně z příjmů právnických osob na úrovni státního rozpočtu ve výši -4 mld. Kč. Z důvodu změny RUD jsou dopady následujících diskrečních opatření udávány na úrovni veřejných rozpočtů.
Dalším opatřením v daňovém balíčku s vlivem na inkaso je zavedení tzv. mimořádných odpisů pro hmotný majetek zařazený v 1. a 2. odpisové skupině s odhadovaným negativním dopadem ve výši 11,1 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů a zvýšení limitu vstupní ceny pro zatřídění do hmotného majetku na částku 80 tis. Kč s odhadovaným negativním dopadem ve výši 2,4 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů.
Z důvodu předstihu realizace části pozitivního dopadu zdanění rezerv pojišťoven ve výši 2,8 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů již v roce 2020, došlo k revizi (snížení) tohoto dopadu v roce 2021 o uvedenou částku. Rovněž byl revidován (zvýšen) negativní dopad zavedení institutu zpětného uplatnění ztráty (tzv. loss-carry back) o 6 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů s dopadem na vyrovnání, a to z důvodu, že toto opatření v r. 2020 téměř nebylo využito.
Spotřební daně
Příjem státního rozpočtu v oblasti spotřební daně z minerálních olejů je pro rok 2021 odhadován na 77,7 mld. Kč, což je oproti původnímu rozpočtu méně o 4,1 mld. Kč. Ve spotřebě pohonných hmot se v roce 2021 projeví mírné snížení tempa růstu HDP, které je důsledkem opatření přijatých proti šíření nemoci Covid-19. Nově přijatým opatřením je snížení sazby spotřební daně z motorové nafty o 1 Kč/l s předpokládaným negativním dopadem na státní rozpočet ve výši 4,7 mld. Kč. Tento výpadek ve výsledku částečně kompenzuje vyšší úroveň autonomní základny danou skutečným vývojem inkasa v roce 2020. Výši inkasa bude nadále ovlivňovat vratka za tzv. zelenou naftu, nicméně výkyv meziročního inkasa v letech 2019 a 2020 (způsoben změnou zdaňovacího období) se již realizovat nebude a výše vratky by měla v následujících letech zůstávat za jinak nezměněných okolností přibližně konstantní.
Predikovaná výše inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (cigaret, doutníků a jemně řezaného tabáku) v roce 2021 dosahuje 65,4 mld. Kč. Inkaso bude pozitivně ovlivněno dalším zvýšením sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v rámci tzv. tříletého plánu pro roky 2021-2023. Původně navrhované každoroční zvýšení sazeb o cca 5 % bylo v Poslanecké sněmovně pro rok 2021 ještě navýšeno, což by mělo znamenat pozitivní dopad do rozpočtu za všechny tabákové výrobky ve výši + 4,3 mld. Kč (o tuto částku byl zároveň navýšen původní rozpočet). V případě zahřívaných tabákových výrobků, které jsou oproti klasickým cigaretám daňově zvýhodněny, je počítáno s dalším růstem spotřeby a jejich inkaso je pro rok 2021 odhadováno ve výši 1,6 mld. Kč.
Pokles spotřeby způsobený uzavřením restauračních zařízení, výrazným oslabením turistického ruchu a změnami souvisejícími s poklesem ekonomiky, se projeví zejména v případě inkasa spotřební daně z lihu, které odhadujeme pro rok 2021 na 8,2 mld. Kč (původní odhad snížen o 0,7 mld. Kč). Méně významně uvedené faktory ovlivňují spotřebu piva, inkaso spotřební daně zde odhadujeme na 4,5 mld. Kč (sníženo o 0,2 mld. Kč oproti původnímu rozpočtu). V případě vína bude v roce 2021 inkaso činit 0,4 mld. Kč.
V oblasti energetických daní, tj. daň z elektřiny, zemního plynu a pevných paliv, je v roce 2021 očekáván příjem státního rozpočtu ve výši 3,2 mld. Kč. Původně odhadované inkaso bylo, na základě vývoje v roce 2020, předpokládaného pomalejšího oživování ekonomiky a pokračujícího poklesu spotřeby pevných paliv, sníženo o 0,3 mld. Kč.
Daň z příjmů fyzických osob (DPFO)
Oproti rozpočtovaným příjmům klesne výnos státního rozpočtu o 79,0 mld. Kč na výsledných 87,8 mld. Kč, z toho DPFO vybíraná zvláštní sazbou klesne o 1,3 mld. Kč na výsledných 13,0 mld. Kč, DPFO placená poplatníky klesne o 2,0 mld. Kč na výsledných 2,6 mld. Kč a daň placená plátci klesne o 75,7 mld. Kč na výsledných 72,2 mld. Kč.
U DPFO placené plátci předpokládáme v návaznosti na očekávaný růst objemu mezd a platů pro rok 2021 a výši vyplacených podpor z programu Antivirus A a B meziroční autonomní růst o 0,6 %. U daně DPFO placené poplatníky očekáváme snížení výnosu, neboť z vývoje inkasa této daně v roce 2020 vyplynulo, že krizí a vládními opatřeními dominantně zasažené sektory v převážné většině neplatí daňovou povinnost zálohově a proto se dopad na inkaso daně plně promítne až v rámci vyrovnání roce v 2021. U daně vybírané srážkou očekáváme redukci flexibilních pracovních úvazků a nižší výplatu dividend.
Inkaso DPFO bude zásadním způsobem negativně ovlivněno dopady opatření uvedených v daňovém balíčku.
Součástí daňového balíčku je mimo jiné úprava RUD ve prospěch obcí a krajů.[footnoteRef:2] [2: V souvislosti se zrušením tzv. „superhrubé mzdy“ byl krajům a obcím s účinností od 1. 1. 2021 navýšen změnou zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, podíl na sdílených daních. V případě obcí se podíl obcí na sdílených daní zvýšil z 23,58% na 25,84%, v případě krajů se jejich podíl zvýšil z 8,92 % na 9,78 %. Toto navýšení znamená posílení rozpočtového určení daní u obcí o 16,5 mld. Kč a u krajů o 6,2 mld. Kč.
]
Další změna RUD ve prospěch obcí (u DPFO placené poplatníky) byla provedena zákonem č. 540/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s paušální daní (do roku 2020 se procentní podíl pro obce počítal z 60 % výnosu daně, nově se počítá se ze 100 % výnosu). Celkový odhadovaný negativní dopad těchto změn RUD je 4,3 mld. Kč pro státní rozpočet. Z důvodu změny RUD jsou dopady následujících diskrečních opatření uváděny na úrovni veřejných rozpočtů.
Nejvýznamnějšími opatřeními v daňovém balíčku s vlivem na inkaso jsou zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb 15 % a 23 % s odhadovaným negativním dopadem na inkaso DPFO placené plátci ve výši 78,5 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů a dále zvýšení slevy na poplatníka o 3 000 Kč s odhadovaným negativním dopadem na inkaso DPFO placené plátci ve výši 11,7 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů.
Dále očekáváme negativní dopad z titulu stále probíhajících výplat kompenzačních bonusů za bonusová období od 5. října 2020 do 15. února 2021 dle zákona č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti.
Dalším opatřením s negativním vlivem na inkaso veřejných rozpočtů bude připravovaný nový zákon o kompenzačním bonusu pro rok 2021. Podle tohoto zákona bude možné žádat o kompenzační bonus za bonusová období od 1. února 2021 do 31. března 2021.
V měsíci únoru 2021 dochází k překryvu těchto opatření a nový zákon o kompenzačním bonusu počítá se zápočtem dříve vyplacených kompenzačních bonusů za část měsíce února dle zákona č. 461/2020 Sb. Celkový dopad těchto opatření (včetně zohlednění zápočtu kompenzačních bonusů) je odhadován ve výši 25,4 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů.
Odhad dopadu dále vychází z předpokladu trvání současných omezení v obdobích relevantních pro výpočet nového kompenzačního bonusu. V případě rozvolnění se tato skutečnost projeví na výši dopadu (snížení negativního dopadu). Obráceně, v případě trvání současných omezení a stanovení dalšího bonusového období i po březnu 2021, by se tento negativní dopad zvýšil.
Daň z hazardu
Pro rok 2021 je inkaso odhadováno na úrovni 3,9 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu, což je o 1,2 mld. Kč méně. Oproti původnímu SR bylo odhadované inkaso zrevidováno v důsledku nepříznivého vývoje pandemie a souvisejících opatření.
Daň z digitálních služeb
Vzhledem k tomu, že návrh zákona je dosud v legislativním procesu (proti předchozímu předpokladu účinnosti od 1. 1. 2021), očekáváme nižší než původně predikované inkaso této daně o 1,4 mld. Kč na úrovni 1,1 mld. Kč.
Kapitola 306 – Ministerstvo zahraničních věcí
V této kapitole se snižují daňové příjmy o 450 mil. Kč vlivem poklesu příjmů z konzulární a vízové činnosti. Aktuální celosvětová situace kolem šíření pandemie onemocnění COVID-19 bude mít s největší pravděpodobností obdobné dopady do rozpočtu příjmů jako v loňském roce. Jedná se především o výrazný dopad do oblasti mobility pracovních sil a turistického ruchu.
Kapitola 313 – Ministerstvo práce a sociálních věcí
Příjmy kapitoly MPSV v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zvyšují o 13,4 mld. Kč v důsledku aktualizace makroekonomické predikce a zároveň z důvodu vyššího objemu dosažených příjmů v roce 2020.
Při návrhu rozpočtu na rok 2021 a následující léta se vycházelo z očekávané skutečnosti pro rok 2020, která předpokládala v důsledku přijetí mimořádných opatření na podporu zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných nižší příjmy. Schválená opatření nebyla plně příjemci využita, a proto nedošlo k tak výraznému poklesu příjmů, jak se předpokládalo.
Kapitola 314 – Ministerstvo vnitra
Příjmy této kapitoly v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zvyšují o 200 mil. Kč z důvodu vyššího objemu dosažených příjmů v roce 2020.
Kapitola 315 – Ministerstvo životního prostředí
V této kapitole se zvyšují kapitálové příjmy o 3,47 mld. Kč z prodeje emisních povolenek. Odhad byl navýšen v návaznosti na ceny emisní povolenky EUA dosahované v aukcích na dražební platformě EEX. Cena povolenky nyní dosahuje hodnot kolem 38 EUR/EUA (dnes dokonce 39,82 EUR/EUA), což je výrazně více i oproti konci roku 2020, kdy povolenka stála kolem 30 EUR (od poloviny prosince do konce ledna se dražby nekonaly).
Relativně vysokou úroveň ceny povolenky lze vysvětlit funkčním nastavením trhu včetně tržní stabilizační rezervy, částečným zotavením hospodářství z dopadů epidemie během léta 2020 a také pokračujícím tlakem na dekarbonizaci (Green Deal aj.) a očekáváním trhu spojeným s klimatickou politikou. Určitou roli hrají i sezonní výkyvy ve spotřebě energie. K aktuálnímu nárůstu mohou přispívat také lednová pauza v dražbách povolenek a blížící se termín splnění povinností v EU ETS (konec dubna), kdy provozovatelé zapojení v EU ETS vyřazují povolenky za vykázané emise. Náš odhad však vychází z o něco nižší předpokládané ceny než z aktuálních výsledků dražeb, protože současnou cenu zatím nelze považovat za stabilní.
Kapitola 327 – Ministerstvo dopravy
V této kapitole se snižuje příjem z programu RRF (Facilita na podporu oživení a odolnosti) ve výši 25 mld. Kč. Částka 25 mld. Kč na kompenzaci ušlých příjmů v rámci daňových reforem nebyla zahrnuta do Národního plánu obnovy.
Dále je navrženo snížení příjmů Úřadu pro civilní letectví o 43 mil. Kč. Již v roce 2020 Úřad nebyl schopen naplnit rozpočtované příjmy z poskytování služeb. Stejná situace se přepokládá i letošním roce, neboť v letecké dopravě nadále přetrvává velmi tíživá situace z důvodu minimálního leteckého provozu v důsledku pandemie COVID-19.
Kapitola 329 – Ministerstvo zemědělství
V této kapitole se zvyšují kapitálové příjmy o 300 mil. Kč u Státního pozemkového úřadu.
K požadovanému navýšení dochází na základě prověření a zpřesnění vykazovaných skutečností předchozích let z příjmů za nájmy a prodeje majetku na SPÚ v roce 2021.
Kapitola 335 – Ministerstvo zdravotnictví
V této kapitole se navyšují příjmy ve výši 5 mld. Kč. Jedná se o refundaci od zdravotních pojišťoven za vakcíny. Částka navýšení příjmů je nižší než výdaje z toho důvodu, že zdravotní pojišťovny budou refundovat s určitým časovým odstupem (po aplikaci vakcín). Zbylá část by měla být refundována v roce 2022.
Výdaje státního rozpočtu:
Kapitola 313 – Ministerstvo práce a sociálních věcí
Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti se zvyšují o 1,7 mld. Kč. Vzhledem k očekávané situaci na trhu práce se zvyšují výdaje na veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa, což jsou ze strany zaměstnavatelů nejvíce preferované nástroje APZ.
Do rozpočtu na rok 2021 jsou promítnuty dopady související s přijetím zákona o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě. Výdaje na výplatu výživného jsou navrženy ve výši 445 mil. Kč.
Ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně PČR je projednáván návrh na zvýšení přídavku na dítě. Zvýšení hranice rozhodného příjmu limitujícího nárok na přídavek na dítě z 2,7 na 3,4 násobek částky životního minima rodiny a zvýšení částek přídavku na dítě o 26 % zvyšuje náklady na tuto dávku o 3,6 mld. Kč v ročním vyjádření. Účinnost navýšení je od 1. 4. 2021, pro rok 2021 se tedy navrhuje zvýšení výdajů o 2,7 mld. Kč.
Kapitola 322 – Ministerstvo průmyslu a obchodu
V této kapitole se zvyšují výdaje o 5 mld. Kč na pokračování Programu Covid Gastro – Uzavřené provozovny, Programu COVID – SPORT III Lyžařské areály a na Program COVID – veletrhy.
Program Covid Gastro – Uzavřené provozovny
Pro program s původním zaměřením na Gastro bylo vyčleněno 2,5 mld. Kč. Nicméně poté bylo zaměření programu významně rozšířeno i na ostatní uzavřené provozovny, z čehož vyplývá významně vyšší potřeba finančních prostředků. Od spuštění příjmu žádostí 18. 1. 2021 do 9. 2. 2021 byly v programu COVID Gastro - Uzavřené provozovny podány žádosti za 2,3 mld. Kč. Každý den jsou podávány nové žádosti v objemu 100 až 200 mil. Kč. Lze proto předpokládat, že současná alokace 2,5 mld. Kč bude vyčerpána do 14. 2. 2021 Výzva zůstává otevřená pro příjem žádostí do 1. 3. 2021 a lze předpokládat, že již v rámci této první výzvy bude naplněn odhad potřeby 6 mld. Kč, který byl uveden i v předkládací zprávě při schvalování materiálu na jednání vlády.
V případě nenavýšení finančních prostředků by nastala situace, kdy by podporu obdrželi pouze někteří podnikatelé z těch, kteří požádají a splní podmínky stanovené výzvou. Muselo by se přistoupit k podpoře podle data podání, což nebylo předem deklarováno a mohlo by být ze strany neúspěšných žadatelů napadáno. Tento postup by mohl být hodnocen jako nerovný přístup k podnikatelům, kdy ze skupiny splňující stejné podmínky výzvy by byli podpořeni jen někteří, čímž by bylo i značně pokřiveno podnikatelské prostředí. V neposlední řadě je třeba brát v úvahu oprávněné očekávání žadatelů, z nichž mnozí bez rychlé, slíbené a již připravené podpory ze strany státu budou v neřešitelných existenčních problémech. I s ohledem na stále pokračující krizi jsou firmy v odvětvích, kde byly uzavřeny provozovny, v naprosté většině ve zcela kritické situaci a hrozí zde vážné socioekonomické problémy.
Program COVID – SPORT III Lyžařské areály
Krizovým opatřením vlády na základě jejího usnesení č. 1376 z 23. prosince 2020 bylo rozhodnuto o uzavření horských středisek a zákazu provozu vleků a lanových drah pro lyžařské využití. K omezení tohoto sektoru došlo na začátku lyžařské sezony. Průměrná délka sezony je 103 dní a probíhá zpravidla od poloviny prosince do konce března. Existuje riziko, že provozovatelům mohou klesnout roční tržby až o 95% (v případě pokračování opatření) při zachování naprosté většiny fixních nákladů, které nelze nehradit, ať již se jedná o nasmlouvané dodávky energií, nájmy k pozemkům, splátky technologií, leasingy, mzdy klíčových zaměstnanců apod. Absence kompenzační náhrady ze strany státu by pro velkou část z těchto podnikatelů znamenala konec jejich podnikatelské činnosti.
Vláda na svém zasedání 11. ledna 2021 odsouhlasila vznik programu na podporu právě segmentu provozovatelů vleků a lyžařských středisek.
Strop kompenzace na 1 den provozu vychází z průměrných denních nákladů uplynulých let (lyžařských sezon) a představuje maximálně 50% denního průměrného nákladu za poslední 2 uzavřené roky. Je třeba konstatovat, že s ohledem na extrémní finanční náročnost provozu lyžařských areálů a vleků se jedná o prostředky, jejichž určení má za cíl překlenout především kritické období rozhodování, zda podnikání ukončit, či nikoliv a má za cíl zajistit příjemcům především část likvidity nutnou k zajištění následných úvěrů a pokrytí neodkladných provozních ztrát. Očekávaný počet žadatelů o dotaci je 300 – 350, přičemž denní výše kompenzace se bude pohybovat od nižších desítek až po stovky tisíc korun podle velikosti střediska.
Program COVID – veletrhy
Cílem programu je sektorově zaměřená podpora firmám podnikajícím v oboru veletrhů, kongresů a souvisejících B2B eventových akcí. Oborové veletrhy, vědecké a odborné kongresy, firemní akce jsou důležitou součástí znalostní ekonomiky a potřebným nástrojem pro rozvoj hospodářství, průmyslu a dalších oborů. Jsou platformou internacionalizace firem, slouží k prezentaci nových technologií, inovací a k výměně poznatků. Konání těchto akcí slouží k uvádění nových technologií, prezentaci nových výrobků a zachování možnosti jejich konání je tak v zájmu budoucí ekonomické prosperity a posilování prestiže České republiky. Z důvodu zákazu pořádání hromadných akcí na základě mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR 10666/2020-1/MIN/KAN ze dne 10.3.2020 a usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020 a následujících mimořádných opatření včetně opětného vyhlášení nouzového stavu byla zastavena nebo omezena podnikatelská činnost subjektů činných v oblasti organizace a realizace veletrhů, výstav, kongresových, firemních a dalších hromadných akcí.Tento sektor tak patří mezi nejvíce postižená odvětví v oblasti obchodních služeb. Došlo ke zrušení desítek připravených veletrhů, kongresů, firemních a dalších akcí bez náhrady, a další byly přesunuty s nejistým konáním do budoucna. Na obor jsou navázány stovky firem, které se podstatně podílí na zaměstnanosti. Veletržní, kongresový a eventový průmysl realizuje kumulovaně tržby v hodnotě 8 – 10 miliard Kč ročně. V oblasti technických služeb realizuje obor výrazný objem vývozu služeb do zahraničí, který nemohl být v roce 2020 uskutečněn. V sektoru došlo v období v roce 2020 odhadem k 70 - 90% poklesu obratu.
Firmy vlastnící a spravující nemovitosti určené pro konání hromadných akcí (např. kongresová centra, výstavní haly, výstaviště, multifunkční haly) negenerují po dobu zákazu činnosti odpovídající tržby potřebné k udržení provozuschopnosti firem a funkčnosti těchto areálů, nejsou schopny hradit nutné fixní náklady. Obdobně jsou na tom i firmy zajišťující eventy. Tímto je ohrožena stávající kongresová, veletržní a eventová infrastruktura České republiky.
Sektorově zaměřená podpora COVID - Veletrhy má za cíl udržení infrastruktury, firem a navazujících organizačních, servisních, asistenčních a technických služeb. Na základě specifikace reprezentací sektoru je počet žadatelů odhadován na 400 - 600 s potřebnou alokací 500 mil. Kč.
Je navrženo snížení účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací o 390 mil. Kč ve prospěch rozpočtu kapitoly Technologická agentura ČR. Jedná se o předfinancování z RRF programu Ministerstva průmyslu a obchodu TREND, který je administrován Technologickou agenturou ČR. Tento program je zásadním nástrojem pro financování průmyslového výzkumu.
Kapitola 334 – Ministerstvo kultury
Vlivem výpadku výnosů po uzavření provozu státních příspěvkových organizací Ministerstva kultury od počátku roku dochází k významným ztrátám v hospodaření těchto organizací. Ministerstvo kultury je zřizovatelem 29 příspěvkových organizací. U těchto organizací je z tržeb z prodeje služeb a zboží hrazeno odhadem 30 % celkových provozních nákladů. Značný vliv na tyto výnosy má i sezónnost, která se negativně už nyní projevuje zejména u divadelních a koncertních institucí, ale i institucí zajišťujících galerijní a muzejní činnosti. Problematické je odkládání představení, kdy tato byla odložena již v loňském roce, nedošlo k vrácení vstupného a nyní nemůže být tato činnost opětovně realizována. Předpokládaná redukce nákladů nevyrovná v plné výši ztráty způsobené výpadkem výnosů z tržeb. Je navrženo posílit příspěvek na provoz příspěvkových organizací o 500 mil. Kč.
Kapitola 335 – Ministerstvo zdravotnictví
Dle aktuálně očekávaných objednávek vakcín proti COVID-19 se navyšují výdaje kapitoly o 7 mld. Kč. Původní částka vyčleněná na tyto potřeby v roce 2020 (1,925 mld. Kč), kterou nyní MZdr. disponuje formou čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů, není dostatečná, protože zohledňovala pouze počáteční stav objednávek vakcín.
Na projekt Chytrá karanténa 2.0 je navrženo posílení výdajů o 400 mil. Kč. Dosavadní rozpočtované provozní prostředky ve výši 200 mil. Kč nekryjí veškeré potřebné výdaje na realizaci služeb NAKIT. Kromě toho je nutno financovat výdaje spojené s očkováním, zejména na úpravu IT systémů (např. Rezervační systém na očkování) a náklady na externí call centra, která zajišťují rezervaci termínů očkování.
Navýšení výdajů o 600 mil. Kč je kompenzace daňové povinnosti šesti fakultních nemocnic. Vláda v roce 2020 rozhodla o oddlužení vybraných nemocnic, které měly neuhrazené závazky po splatnosti. Kvůli povinnosti účtovat příspěvek zřizovatele do výnosů vzrostl nemocnicím v roce 2020 výsledek hospodaření i základ daně. Vzhledem k záměru oddlužení je vhodné nemocnicím vzniklou daňovou povinnost kompenzovat. V případě, že by kompenzována nebyla, hrozí, že nemocnice opět nebudou schopny hradit své závazky včas.
Kapitola 377 – Technologická agentura ČR
Zvýšení účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací o 390 mil. Kč z kapitoly Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jedná se o předfinancování z nového nástroje EU pro obnovu a rozvoj (Recovery and Resilience Facility) programu Ministerstva průmyslu a obchodu TREND, který je administrován Technologickou agenturou ČR. Tento program je zásadním nástrojem pro financování průmyslového výzkumu.
Kapitola 396 – Státní dluh
Schodek státního rozpočtu se navyšuje o 180 mld. Kč na celkových 500 mld. Kč, z čehož změna stavu státního dluhu (zvýšení) představuje 481,2 mld. Kč a změna stavu na účtech státních finančních aktiv (snížení) o 18,8 mld. Kč. Výdaje kapitoly se posilují o 4,87 mld. Kč na obsluhu státního dluhu, což souvisí se zvýšením výpůjční potřeby státu v důsledku navýšení schodku státního rozpočtu.
Kapitola 398 – Všeobecná pokladní správa (VPS)
V kapitole VPS se na ukazateli „Ostatní výdaje“ zřídí dvě nové položky. O použití těchto prostředků bude rozhodovat vláda.
a) „Prostředky na podporu podnikání“ s částkou 33,76 mld. Kč. Tyto prostředky jsou určeny především na pokračování programu „Antivirus“; na „kompenzace pro obce a kraje“ za kompenzační bonus dle nového zákona ve výši 80 %; na nový program Covid 21 a na další výdaje na programy a opatření vlády v souvislosti s pandemií COVID 19.
Cílem připravovaného programu Covid 21 je nahradit dosavadní sektorové programy jedním a zjednodušit tím způsob poskytování finanční podpory podnikatelům, kterým bylo v letošním roce na základě přijatých krizových opatření přímo nebo nepřímo omezeno provozování podnikatelské činnosti. V České republice je přes milion podnikatelských subjektů. Podpora bude poskytována formou dotace poskytnuté na bankovní účet příjemce podpory na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaného poskytovatelem podpory. Konkrétní parametry Programu Covid 21 jsou nyní ve finální fázi přípravy Ministerstvem průmyslu a obchodu, které je předloží vládě ČR ke schválení;
b) „Prostředky na podporu veřejného sektoru“ s částkou 20,3 mld. Kč na odměny zdravotníkům u poskytovatelů lůžkové péče za epidemii COVID 19, na testování žáků škol, dotace pro sociální služby na odměny zaměstnancům a zvýšené provozní výdaje v době epidemie, na kulturu zasaženou epidemií COVID 19 apod.
0. Soulad s ústavním pořádkem
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem. Návrh zákona o státním rozpočtu podává podle čl. 42 Ústavy České republiky vláda a projednává ho a usnáší se o něm pouze Poslanecká sněmovna. Totéž platí o návrhu novely zákona o státním rozpočtu.
B. Zvláštní část
K článku I.
Dochází ke změnám číselných údajů příjmů a výdajů státního rozpočtu dle odůvodnění v obecné části. Snižují se příjmy a zvyšují se výdaje státního rozpočtu v roce 2021, což ve výsledku znamená zvýšení schodku státního rozpočtu ze současných 320 mld. Kč na 500 mld. Kč. Změny se dotýkají kapitol Ministerstvo zahraničních věci, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo kultury, Ministerstvo zdravotnictví, Technologická agentura ČR, Státní dluh a Všeobecná pokladní správa.
K článku II.
Účinnost zákona se navrhuje dnem jeho vyhlášení, neboť provádění příslušných opatření nesnese odkladu.
V Praze dne 15. února 2021
Předseda vlády:
Andrej Babiš v. r.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí:
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v. r.