Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                III.
ODŮVODNĚNÍ
Hodnocení dopadů regulace (RIA)
Na základě dopisu ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády č. j. 35516/2021-UVCR ze dne 27. září 2021 byla udělena podle čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodu 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace schválených usnesením vlády č. 922 ze dne 14. prosince 2011 výjimka z provedení hodnocení dopadů regulace.
OBECNÁ ČÁST
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních principů 
Navrhovaná právní úprava se dotýká oblasti požární ochrany staveb, ve kterých je zajišťována předškolní péče, včetně péče o dítě v dětské skupině.
V souvislosti s přijetím zákona č. 329/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině“), a některé další zákony, vznikla potřeba nově upravit podzákonná pravidla technické povahy dotýkající se požární bezpečnosti prostor, ve kterých je umístěna dětská skupina. Právní úprava je nezbytná pro zajištění bezpečnosti České republiky ve vztahu k ochraně života a zdraví osob a majetku před požáry.
Novela zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nově v § 5 odst. 1 písm. d) zakotvuje v rámci podmínek poskytování služby péče o dítě v dětské skupině i podmínky požární ochrany. Z důvodu zajištění adekvátní bezpečnosti dětí tak zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině zakotvuje podmínky požární bezpečnosti pro zápis do evidence poskytovatelů, respektive podmínky pro prostory, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině. Ustanovení § 16 odst. 4 písm. b) zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině se pak stanovuje, že k žádosti o udělení oprávnění žadatel uvede doklad prokazující splnění požadavků požární ochrany zpracovaný osobou, které byla udělena autorizace pro požární bezpečnost staveb podle jiného právního předpisu. 
Podmínky požární ochrany pro stavby užívané k činnosti školy a školského zařízení jsou aktuálně upraveny v § 23 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., (dále jen „vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb“), nicméně tyto neodráží novou právní úpravu zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Současná úprava se dotýká primárně podmínek požární ochrany u školských zařízení, včetně mateřských škol, ale opomíjí podmínky požární ochrany u dětských skupin. V případě aplikace předmětných ustanovení i na stavbu nebo její část, ve které se nachází prostory, ve kterých má být poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, by mohlo docházet ke komplikacím. V případě dětských skupin je totiž nutno lépe reflektovat případy, kdy bude dětská skupina umístěna toliko v části stavby, tj. prostor dětské skupiny nemusí zabírat celou stavbu, což je častější jev, než např. v případě mateřských škol. S ohledem na možný omezený počet dětí v dětských skupinách by pak pro tyto bylo s ohledem na ekonomickou náročnost problematické splnění všech podmínek nastavených pro školská zařízení s větším počtem dětí.
Hlavním principem návrhu je zakotvení podmínek požární ochrany pro navrhování a užívání prostor pro poskytování služby péče o dítě v dětské skupině.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena
Navrhovaná vyhláška je plně v souladu s prováděným zákonem. Zmocnění k vydání prováděcího předpisu vyplývá z § 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb. (dále jen „zákon o požární ochraně“).
Zmocňovací ustanovení je ve vztahu k stanovení technických podmínek požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat  v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotky požární ochrany, přičemž pro podrobnější vymezení těchto podmínek lze využít hodnot a postupů stanovených českou technickou normou nebo jiným technickým dokumentem upravujícím podmínky požární ochrany staveb.
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., stanovuje technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání stavby.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná úprava, stejně jako stávající úprava vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb, je technickým předpisem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Ve vyhlášce jsou regulovány požadavky na výrobky. Vyhláška stanovuje technické požadavky na požární ochranu staveb, čímž vzniká oznamovací povinnost podle čl. 5 zmíněné směrnice. 
Ve vztahu k požární bezpečnosti vycházejí základní požadavky na stavby z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. Podle tohoto nařízení musí stavby jako celek i jejich jednotlivé části vyhovovat zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu staveb. Po dobu ekonomicky přiměřené životnosti musí stavby při běžné údržbě plnit základní požadavky na stavby, kdy v případě požární bezpečnosti stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukce, byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře, bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby, obyvatelé mohli stavbu opustit nebo aby mohli být jinými prostředky zachráněni, a aby byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.
Předložený návrh je tak plně v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny 
S ohledem na legislativní změny dotýkající prostoru ve stavbě, kde budou provozovány dětské skupiny, je třeba reagovat novou právní úpravou, kde budou zmíněná specifika reflektována i v případě požární ochrany staveb. Dosavadní právní stav není s ohledem na přijetí zákona č 329/2021 Sb., kterým se mění zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině dostačující, neboť v právním řádu absentují konkrétní podmínky požární bezpečnosti prostor, kde je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, přestože se jedná o jedny ze základních podmínek, které musí poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině pro poskytování zmíněné služby splnit.
Na stávající systém požární bezpečnosti staveb je tak nutno navázat novou právní úpravu, která bude zohledňovat nová specifika využívání staveb nebo jejich částí pro provoz dětských skupin. S ohledem na uvedené je proto nezbytné novelizovat vyhlášku o technických podmínkách požární ochrany staveb.
Nezbytnost úpravy vyhlášky je odůvodněna tím, že unijní právní úprava i právní řád České republiky předpokládá zajištění požární ochrany staveb, která musí být dostatečná s ohledem na sledovaný záměr, kterým je ochrana života a zdraví osob a majetku před požáry. Stanovení konkrétních prostředků požární ochrany staveb ve vztahu k prostorám, kde je poskytována péče o dítě v dětské skupině, je nezbytné pro naplnění sledovaného záměru. Předloženým návrhem tak dochází k zajištění dostatečné požární ochrany staveb odpovídající nové právní úpravě související s poskytování péče o dítě v dětské skupině. 
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Předložený návrh bude mít finanční dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky. Zmíněné finanční dopady na státní rozpočet budou vykryty v rámci schválených výdajových limitů dotčených kapitol bez navyšujících požadavků.
Přímo v souvislosti s navrhovanou právní úpravou výdaje na straně státu či v případě podnikatelského prostředí identifikovat nelze. Návrh navazuje na právní úpravu v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. Nelze predikovat, v jakém rozsahu, pro jaký počet dětí či v jakých prostorách budou zřizovány dětské skupiny, a to jako komerční subjekty či v případě státu jako bonus pro pracovníky. 
U navrhované úpravy nelze předpokládat jakýkoli negativní vliv v oblasti sociální či životního prostředí.
6. Zhodnocení dopadu navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Stávající právní úprava, ani navrhovaná právní úprava nestanovují odchylky ve vztahu  k zákazu diskriminace, nezavádí žádné rozdíly na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Stávající, ani navrhovaná právní úprava nejsou rovněž v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).
Stávající, ani navrhovaná právní úprava nemají bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišují, ani nezvýhodňují jedno z pohlaví a nestanoví pro ně odlišné podmínky.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Předložený návrh se specificky nedotýká ochrany soukromí a osobních údajů a v této oblasti stávající úpravu nikterak nemění. Dopady na problematiku ochrany soukromí a osobních údajů se tudíž nepředpokládají.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh nepřijímá žádná opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat potenciální korupční rizika. 
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh má pozitivní dopad na bezpečnost České republiky ve vztahu k požární bezpečnosti staveb. 
10. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivě legislativy
Úprava je parametrickou změnou, která nemá vliv na oblast dotýkající se digitálně přívětivé legislativy.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I
K bodu 1 (§ 1 odst. 2)
Úprava reflektuje novou právní úpravu EU v podobě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
K bodu 2 (§ 18 odst. 2)
Problematika předškolní péče je z důvodu systematičnosti a přehlednosti přesunuta do § 23 a § 23a.
K bodu 3 (§ 23)
Z důvodu rozšiřování zákonných možností týkajících se způsobů organizované péče o děti ve věku před zahájením povinné školní docházky (dětské skupiny, péče v denním režimu atd.), reálně dochází k shromažďování většího počtu dětí ve stavbách nebo jejich částech, jejichž úroveň preventivních opatření pro zamezení vzniku požáru neodpovídá standardům kladeným v současnosti právními předpisy na obdobná účelová zařízení (mateřské školy). Tyto stavby současně s ohledem na jejich stavebně-konstrukční řešení mnohdy neumožňují rychlý, efektivní a bezpečný zásah jednotek požární ochrany, a zvyšují tak míru rizika zranění nebo úmrtí osob (dětí) v důsledku vzniku požáru. S ohledem na primární potřebu zajistit odpovídající, shodnou úroveň ochrany dětí před rizikem vzniku požáru se přistupuje k novelizaci předmětného ustanovení. Nově se sjednocují pravidla na úseku technických podmínek pro navrhování staveb, jejichž skutečným způsobem užívání má být provozování zařízení péče o děti před zahájením povinné školní docházky. 
V odstavci 1 je stanoveno, že se stavba nebo její část užívaná k činnosti školy, školského zařízení nebo určená k zajištění pravidelné, dlouhodobé a opakující se péče o děti před zahájením jejich povinné školní docházky navrhuje podle ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty. Oproti původnímu znění odstavce 1, který se vztahoval výhradně na stavby užívané k činnosti školy a školského zařízení, došlo k rozšíření podmínek i pro stavbu užívanou pro poskytování služby péče o dítě v dětské skupině provozovanou na základě zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Pravidelnou, dlouhodobou a opakující se péčí se rozumí péče o dítě v dětské skupině vycházející z účelu této služby zakotvené v ustanovení § 2 zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Zpřesněním se vymezují podmínky u prostor, kde je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině. Za pravidelnou péči o děti předškolního věku se tedy považuje péče, která se opakuje a je dlouhodobého charakteru, čemuž pak odpovídají například provozy dětských skupin nebo mateřských školek. Jedná se tak o poskytování celoroční péče v rozsahu předem stanoveného časového rámce (např. pondělí až pátek). Definicí jsou jednoznačně vyloučeny případy, kdy je prostor jednorázově využit pro aktivity typu dočasný pobyt dětí na letním táboře nebo výskyt dětské skupiny ve stavbě za účelem exkurze.
Odstavec 2 obsahuje původní požadavek uvedený v § 23 odst. 4, nejedná se tedy o věcnou změnu oproti současnému stavu.
Odstavec 3 je upraveným původním odstavcem 2, který nově reflektuje i specifické případy staveb, ze kterých je únik z podzemního podlaží nebo z vyššího než druhého nadzemního podlaží možný přímo na volné prostranství (stavba umístěná např. ve svahu).
Odstavec 4 obsahuje původní požadavek uvedený v § 23 odst. 6, nejedná se tedy o věcnou změnu oproti současnému stavu.
Odstavec 5 obsahuje původní požadavek uvedený v § 23 odst. 8, nejedná se tedy o věcnou změnu oproti současnému stavu.


K bodu 4 (§ 23a)
V tomto ustanovení jsou stanoveny požadavky na prostory, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině. Tyto požadavky jsou platné pro užívání těchto prostor v návaznosti na zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. 
Tato vyhláška je vydána v souladu se zmocněním § 24 odst. 3 zákona o požární ochraně, kde se mimo jiné stanoví, že Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany pro užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. 
Technické podmínky požární bezpečnosti související s užíváním staveb nejsou stanoveny stavebním zákonem. Regulace v této oblasti nepodléhá stavebnímu zákonu, ale předpisům v gesci Ministerstva vnitra. 
Podle § 16 odst. 4 písm. b) zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je pak zakotvena povinnost doložení dokladu prokazujícího splnění požadavků požární ochrany k žádosti o udělení oprávnění.
V odstavci 1 je za účelem včasného zjištění vzniku požáru stanoven požadavek na instalaci zařízení autonomní detekce a signalizace v prostorech, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině. Alternativně lze využít i jiné minimálně stejně účinné zařízení, kterým je elektrická požární signalizace nebo lokální detekce požáru ve smyslu ČSN 73 0875. Instalace zařízení se požaduje ve všech prostorech určených pro provoz dětské skupiny s výjimkou hygienického zařízení (toalety, sprchy apod.). Pokud je únik osob z prostor dětské skupiny veden po nechráněných únikových cestách, musí být i tyto vybaveny tímto zařízením (v případě chráněných a částečně chráněných únikových cest lze předpokládat nižší míru rizika vzniku požáru). 
V odstavci 2 je stanovena povinnost vybavit prostor dětské skupiny pro případný prvotní hasební zásah přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností alespoň 21A podle ČSN EN 3-7+A1. Požadovaná hasicí schopnost odpovídá standardním požadavkům pro hasicí přístroje umisťované v administrativních budovách, ve stavbách bytových domů apod.
Odstavec 3 a 4 řeší požadavek na požární oddělení prostor dětské skupiny od navazujících prostor. Toto zajišťuje, že v požadované době nedojde k přenesení požáru mezi navazujícími prostory a dětskou skupinou. Dětská skupina (či více dětských skupin) s kapacitou do 12 osob může být součástí požárního úseku bytu – v těchto případech není nutné požárně oddělovat např. jednotlivé místnosti v rámci jednoho bytu. V ostatních případech se zajistí požární oddělení prostor dětské skupiny následovně:
a) prostory dětské skupiny tvoří samostatný požární úsek – bude se jednat zejména o případy, kdy byl objekt, ve kterém se dětská skupina nachází, rozdělen např. v rámci výstavby do požárních úseků podle zásad uvedených v českých technických normách;
b) prostory dětské skupiny jsou od ostatních prostor v objektu odděleny požárně dělicími konstrukcemi s požární odolností alespoň 30 minut – v případech, kdy objekt není rozdělen do požárních úseků nebo dotčené prostory takto nebyly navrženy, je postačující zhodnocení požární odolnosti stavebních konstrukcí vymezujících prostory (místnosti) dětské skupiny;
Na rozdíl od odstavce 4, kde je možno umístit více dětských skupin s omezenou celkovou kapacitou do jednoho požárního úseku, odstavec 3 stanovuje povinnost umístění jedné dětské skupiny do samostatného požárního úseku.
Odstavec 5 omezuje umístění dětských skupin v podzemních podlažích a ve vyšším než druhém nadzemním podlaží. Jak v případě nadzemního podlaží, tak v případě podzemního podlaží, se omezení dotýká toliko prostor, z nichž nevede únikový východ přímo na volné prostranství.
V odstavcích 6 a 7 jsou stanoveny základní podmínky z hlediska únikových cest (jejich počet v závislosti na kapacitě dětské skupiny a dále mezní délka únikové cesty). Pro hodnocení únikových cest platí zásady uvedené v ČSN 73 0802 (v souladu s ustanovením § 10 vyhlášky). Požadavkem na 2 únikové cesty v případě dětské skupiny, jejíž kapacita přesahuje 12 dětí, se nerozlišuje, zda se jedná o chráněnou nebo nechráněnou únikovou cestu. Zásadním požadavkem je, aby z takové dětské skupiny byly dosažitelné nejméně dvě samostatné únikové cesty vedoucí různým směrem z požárního úseku na volné prostranství. 
V odstavci 8 jsou uvedeny podmínky pro povrchové úpravy stavebních konstrukcí na základě klasifikace podle třídy reakce na oheň ve smyslu ČSN EN 13501-1. Pro povrchovou úpravu stropu a podhledu smí být navrženy výrobky s velmi omezenou mírou přispění k intenzitě požáru (třída B), pro povrchovou úpravu stěn výrobky s omezeným přispěním k intenzitě požáru (třída C). V obou případech musí výrobky splňovat doplňkovou klasifikaci z hlediska vývinu kouře s1 a (ne)odpadávání plamenně hořících kapek/částic d0. Pro podlahové krytiny je stanovena obdobně třída reakce na oheň nejméně CFL-s1.
V odstavci 9 jsou upřesněny podmínky pro hodnocení dětské skupiny s kapacitou nejvýše 6 dětí, která je jako jediná umístěna ve stavbě (jsou stanoveny úlevy z některých výše uvedených ustanovení).
K čl. II – přechodná ustanovení
U stavby nebo její část určené k činnosti školy, školského zařízení nebo k zajištění předškolní péče zahájené přede dnem účinnosti této vyhlášky se splnění technických podmínky požární ochrany posuzuje podle vyhlášky ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Tímto není dotčeno ustanovení § 23a, které se nedotýká výstavby, ale užívání stavby, a u kterého dochází k odložení účinnosti o jeden rok (viz čl. IV). Uvedené je souladné s § 119 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanoveno, že „Dojde-li během provádění stavby ke změně českých technických norem nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována dokumentace nebo projektová dokumentace, posuzuje se stavba podle technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v době, kdy byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována.“.
K čl. III
Tato vyhláška podléhá ohlašovací povinnosti v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
K čl. IV – Účinnost
Z důvodu naléhavého obecného zájmu se navrhuje účinnost ke dni 1. srpna 2023, vyjma ustanovení § 23a, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025. 
Naléhavý obecný zájem spočívá v situaci, kdy dne 1. října 2021 nabyl účinnosti zákon č. 329/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon zakotvuje mj. splnění podmínek požární ochrany pro prostory, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině. V rámci přechodných ustanovení zmíněného zákona je stanovena poskytovateli služby péče o dítě v dětské skupině povinnost splnit podmínky pro provozování zmíněné služby do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy do 2. října 2023. Předpokladem splnění podmínek požární ochrany v dané věci je pak jejich zakotvení v právním řádu prostřednictvím této vyhlášky.     
V případě odložené účinnosti ustanovení § 23a se pak jedná o zmírnění dopadů nové právní úpravy na stávající provozovatele dětských skupin. Navrženou lhůtu lze považovat za dostatečnou k úpravě stavby podle nových podmínek používání stavby ve vztahu k požární bezpečnosti staveb.
9