Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNCE3CBWKB najdete zde
V.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb
Resort
Připomínky
Vypořádání
MD
Mgr. Jan Bezděkovský, tel.: 225131336, 607640529, jan.bezdekovsky
@mdcr.cz
1. Návrh dosavadní § 21 člení na § 21, který upravuje technické podmínky požární ochrany staveb garáží s dobíjecí stanicí, a na § 21a, který obsahuje tyto podmínky pro užívání garáží, tedy již pro existující garáže. Účinnost § 21a odst. 4 až 11 je sice stanovena o rok později, než účinnost celé vyhlášky, návrh přesto ale znamená, že garáže již postavené bude třeba stavebně upravit. Tato konstrukce není u předpisů tohoto typu běžná. Obvykle se v nich stanoví, že nové a přísnější podmínky platí pouze pro budoucí stavby nebo stavby existující, které budou procházet rekonstrukcí. Důvodem je skutečnost, že stavební úpravy existujících staveb nejsou často reálně vůbec možné, nebo je lze realizovat jen s velmi vysokými finančními náklady. Požadujeme proto, aby byly navrhované podmínky vztaženy pouze na nové stavby garáží s dobíjecí stanicí a na stavby existující jen v případě, že dojde k jejich modernizaci.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Předložený návrh reaguje na novou právní úpravu dotýkající se elektromobility, kdy do stávajících garáží byly nebo budou dodatečně instalovány dobíjecí stanice pro elektromobily, přičemž uvedené nepodléhá postupům podle stavebního zákona, tj. nedojde ani k novému hodnocení stavby z hlediska požární bezpečnosti.
Vzhledem k tomu, že stávající právní úprava v dané oblasti nereflektuje specifika alternativních paliv, včetně kombinace jednotlivých druhů paliv, je nutné upravit nastavení požadavků požární bezpečnosti všech garáží.
Jedná se o stejný princip a postup jako v současné úpravě § 21 odst. 2, kdy po novele v roce 2011 byly stanoveny podmínky pro v té době již provozované garáže. Jestliže má tedy být stávající objekt užíván jako garáž pro parkování plynných paliv, musí být upraven podle podmínek požadavků na garáže nové.
2. S předchozí připomínkou souvisí skutečnost, že v odůvodnění jsou pouze naznačeny finanční dopady návrhu, ačkoliv pro podnikatelskou sféru a také pro státní sektor navrhovaná úprava tyto dopady nepochybně přinese. Požadujeme proto odůvodnění v tomto smyslu podrobně dopracovat.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Konkrétní finanční dopady nelze vyčíslit. Předložený návrh se dotýká všech garáží, tj. prostor, které jsou různě specifické podle doby, v níž byly stavby garáží realizovány. V případě dětských skupin nelze predikovat, v jakém rozsahu, pro jaký počet dětí či v jakých prostorách budou zřizovány dětské skupiny, a to jako komerční subjekty či v případě státu jako bonus pro pracovníky.
Pro úplnost lze sdělit, že na základě dopisu ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády č. j. 35516/2021-UVCR ze dne 27. září 2021 byla k předmětnému návrhu udělena podle čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodu 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace schválených usnesením vlády č. 922 ze dne 14. prosince 2011 výjimka z provedení hodnocení dopadů regulace.
V odůvodnění je z odborné publikace Profesní komory požární ochrany doplněné grafické znázornění závislosti výše škod na době rozvoje požáru při hašení samočinným stabilním hasicím zařízením a jednotkou požární ochrany při požáru. Obecně nelze náklady stanovit. Náklady lze stanovit v konkrétních případech. Nelze pouze posuzovat zvýšení nákladů, aniž by bylo současně posouzeno, co takové zabezpečení přinese a jaké hodnoty v případě požáru uchrání.
3. Dále požadujeme, aby odůvodnění bylo doplněno o partii obsahující srovnání navrhovaného řešení se situací v jiných státech EU. Pokud by navrhovaná úprava byla v porovnání s nimi výrazně přísnější, měla by negativní dopad na rozvoj elektromobility v České republice a vedla by ke znevýhodnění našeho státu.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Požární bezpečnost staveb je v členských státech EU řešena rozdílně, tj. není dán jednotný postup v dané oblasti. Problematika je tak řešena v souvislosti se stavebními specifiky jednotlivých členských států EU.
MŠMT
Mgr. Bc. Vlastislav Svoboda, LL.M. tel. 234812179, Vlastislav.Svoboda
@msmt.cz
K čl. I bod 9. [k § 23]: Žádáme o ponechání úpravy,
která je uvedena v účinném znění § 23 odst. 2 a 5. Uvedené žádáme, neboť ve vnitřních prostorech budov zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání, určených k dlouhodobému pobytu žáků, musí být vyhovující denní osvětlení, jak stanovuje vyhláška č. 410/2005 Sb. a norma ČSN 730580-1,2,3, a umožnění podzemního podlaží tedy nemusí být zcela vhodné. Dále také považujeme za důležité, aby byl v případě reálné požární evakuace zajištěn rychlý přesun, kde je potřeba brát v úvahu i motorické schopnosti a dovednosti dětí v mateřských školách. S ohledem na uvedené považujeme rovněž každé další nadzemní podlaží, tedy třetí a vyšší, které nemá chráněnou únikovou cestu či má pouze jednu únikovou cestu pro více než 20 dětí za riziko. Doporučujeme materiál změnit ve smyslu uvedeném.
Neakceptováno
Předmětná vyhláška řeší podmínky požární bezpečnosti. Z hlediska hájení těchto zájmů je toto řešení vyhovující. Pokud předpisy na úseku hygieny stanoví požadavky odlišné, musí být tyto požadavky dodrženy stejně, jako požadavky požární bezpečnosti stavby, neboť požadavek požární bezpečnosti ve své podstatě nemůže limitovat či být nadřazen jiným požadavkům na stavby.
Obecně je platné, že umístění požárního úseku s přítomností dětí je vázáno na výškovou polohu max. do 2. NP. Při splnění technických podmínek, tj. únikové cesty, která vede přímo na volné prostranství je možné i vyšší NP. Při přípravě návrhu byly brány v potaz právě možnosti evakuace dětí ze stavby, což se odrazilo ve shora uvedeném omezení.
MF
Požadujeme do odstavce pět obecné části Odůvodnění doplnit větu, že zmíněné finanční dopady na státní rozpočet budou vykryty v rámci schválených výdajových limitů dotčených kapitol bez navyšujících požadavků.
Akceptováno
KZPS
Zdeněk Soudný
zdenek.soudny
@wedevelop.cz
tel: 731 431 998
Dr. Jan Zikeš
zikes@kzps.cz
tel: 222 324 985
Obecné návrhy
Spatřujeme v návrhu Vyhlášky zásadní množství zásadních nedostatků, a doporučujeme návrh novely jako takové odmítnout, nechat zpracovat analytické podklady a na základě nich Vyhlášku zásadně přepracovat.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Předložený návrh v obou tematických částech navazuje na novou právní úpravu, na kterou je třeba z pohledu požární bezpečnosti reagovat. V opačném případě by došlo k reálnému ohrožení požární bezpečnosti ve stavbách, kde je umístěna dětská skupina a v prostorách garáží.
Upozorňujeme také na to, že navržená opatření jsou v některých aspektech technicky nerealizovatelná, v některých případech jsou v rozporu například s normami, a některá navrhovaná opatření znamenají zásadní negativní dopad do rozpočtu projektů, a to jak při realizaci, tak také v životním cyklu.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Připomínka není formulována jednoznačně a konkrétně, tj. není v souladu s legislativními pravidly vlády a nesplňuje tak podmínky kladené na uplatnění připomínek.
Pokud stavba nesplňuje podmínky pro provozování činnosti „dobíjení“ (§ 21a) a ani nelze tyto podmínky dodatečně splnit, nelze v takové stavbě tuto činnost (dobíjení vozidel) provozovat.
Věnujte také, prosím, pozornost přechodným ustanovením, která považujeme z hlediska budoucí implementace novely za zásadní.
Vzato na vědomí
Přechodnému ustanovení je věnována maximální pozornost.
Poznatky k návrhu:
V prvé řadě pro přípravu novely zcela chybí analytické podklady. Vyhláška není připravena na základě analýzy potřeb, možností, a zcela jí chybí také implementační, respektive dopadová studie. To bohužel způsobuje, že je zcela odtržena od praktických možností, potřeb či omezení, a zcela abstrahuje důsledky, které přinese - a to jak soukromému, tak veřejnému sektoru. Kromě finančních dopadů je potřeba zmínit také sociální - v současné krizové situaci, která dále prohlubuje krizi dostupného bydlení v ČR, dále zkomplikuje a zdraží výstavbu v ČR, či ji dokonce do značné míry bude limitovat, či zcela omezí.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Důvodová zpráva byla doplněna o poznatky a rizika související se stávající právní úpravou, respektive absence požadavků požární ochrany související s dětskými skupinami a elektromobilitu.
Zásadně nelze přijmout argument dotýkající se omezení výstavby. Obecně lze přijmout, že podmínky požární ochrany zvyšují finanční náročnost nové stavby, nicméně tyto podmínky jsou stanoveny z důvodu ochrany života a zdraví osob a majetku. Absencí požární ochrany staveb či rezignací na její vývoj by pak došlo k větším ztrátám na životech i majetku. Ač tedy lze přijmout skutečnost, že požární bezpečnost staveb má určitou finanční náročnost, nelze naprosto akceptovat tvrzení, že předložený návrh je odtržen od praktických možností, potřeb či omezení.
Ve vztahu ke garážím nad 40 míst stání: Pro připravovanou výstavbu je požadavek novely vyhl. 23/2008 na masivní větrání (ZOKT pro zásah 60 minut + havarijní větrání) + SSHZ, což znamená fakticky prohlubování suterénů o desítky cm na podlaží. To přináší zásadní prodražování výstavby, více materiálu (výkopy, spodní stavba, technické místnosti, technologie …- norma jde tedy ve svých důsledcích zcela proti trendům a požadavkům na výstavbu a úsporu materiálu a udržitelnost). ČSN 73 0838, která je de facto úzce spojena s touto navrhovanou novelou vyhlášky navíc významně omezuje požadavky na únikové cesty i v rezidenčním neveřejném sektoru (délky, sklony garáží) + zákaz jiných technologií v garážích. I to přinese větší ekologické dopady, vč. zvýšení uhlíkové stopy, dopad do provozních nákladů za revize/servis/údržbu těchto nemovitostí. Bylo by na místě průkazně doložit kladný efekt těchto požadavků, zda skutečně zvýšení nákladů na výstavbu a provoz a dopad na životní prostředí vyváží snížení rizik na šíření požáru a požární zásah, ke kterým navíc nejsou žádné relevantní analýzy, potvrzující na jedné straně potřeby, na straně druhé řešení těchto potřeb přijatými opatřeními.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
ČSN 73 0838 je samostatným dokumentem v samostatném schvalovacím procesu České agentury pro standardizaci.
Hledisko požární bezpečnosti nemůže být upozaděno na úkor finančního hlediska. Vždy se musí jednat o rovnováhu mezi bezpečností a hodnocením rizik, tj. obecně nelze zdůvodňovat nedostatečnou požární bezpečnost staveb garáží zvýšením ceny na realizaci.
Pro ukončenou i současnou výstavbu, bude platit § 21a, tzn. od 1. 1. 2024 povinnost při nabíjení ZOKT a SHZ (u garáží o počtu 11-40 stání to má však dopad obdobný, s rozdílem, že tam je požadavek pouze na jednu z nich). To nelze technicky doplnit u stávající výstavby, ani novostaveb s dokončenou hrubou stavbou, a mnohdy ani s teprve zahájenou výstavbou. Je tedy nezbytná tato opatření uplatnit jen u nově budovaných nabíjecích stanic ve stávajících garáží (a nově povolených staveb).
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Předložený návrh reaguje na novou právní úpravu dotýkající se elektromobility, kdy do stávajících garáží byly nebo budou dodatečně instalovány dobíjecí stanice pro elektromobily, přičemž uvedené nepodléhá postupům podle stavebního zákona, tj. nedojde ani k novému hodnocení stavby z hlediska požární bezpečnosti.
Vzhledem k tomu, že stávající právní úprava v dané oblasti nereflektuje specifika alternativních paliv, včetně kombinace jednotlivých druhů paliv, je nutné upravit nastavení požadavků požární bezpečnosti všech garáží.
Pokud nelze navrhnout stabilní hasicí zařízení a zařízení pro odvod kouře a tepla, lze hledat jiná technická řešení, např. navrhnout zařízení zamezujícím iniciaci požáru snížením obsahu kyslíku.
Samozřejmě v celé věci je potom také rovina ekonomická, kdy kromě přirozené inflace a zdražení osobní dopravy cenou samotných elektromobilů dojde i k navýšení ceny za parkovací stání v hromadných garážích a k navýšení ceny za servis a údržbu na 1 parkovací stání po celou dobu životnosti stavby. To bude mít vliv na další snižování dostupnosti bydlení.
Vzato na vědomí
Hledisko požární bezpečnosti nemůže být upozaděno na úkor finančního hlediska. Vždy se musí jednat o rovnováhu mezi bezpečností a hodnocením rizik, tj. obecně nelze zdůvodňovat nedostatečnou požární bezpečnost staveb garáží zvýšením ceny na realizaci.
Lze konstatovat, že nové požadavky se dotýkají toliko parkovacího stání v garáži a nesouvisí se stáním vozidla na volném prostranství.
Z provedené rámcové analýzy vyplývá následující: mít v 1.PP SHZ + ZOKT dle konceptu (klasické ZOKT na 15 minut) a ve 2.PP nahradit PHZ za SHZ + ZOKT dle konceptu. Kvůli ZOKT uvažujeme s prohloubením stavby na každé PP o 315/630 a kvůli SHZ navíc v 1.PP o dalších 300 mm. Největší náklad tak není cena technologie (SHZ + ZOKT + záložní zdroj), ale cena za výkopy, pažení a spodní stavbu. Cena je kalkulována na aktuální cenovou hladinu na konkrétní stavbu, tzn. u jiné stavby se samozřejmě může lišit (řádově v nižších desítkách tisíc). Analýza nezahrnuje náklady na zmenšení prodejní plochy v NP na úkor přívodu/odvodu vzduchu - pak by náklady vycházeli ještě vyšší.
ZOKT na 60 minut (trubní ani JET) není v kalkulaci zahrnut (nejsou zatím dostatečné vstupy k analýze), nicméně předpokládám další navýšení nákladů. Prodražení při současných cenách na tuto budovu nám vychází v rozmezí 300 až 400 tisíc korun bez DPH proti řešení dle současné legislativy a ČSN. Pokud by měla budova pouze 1.PP (teoreticky) tak by vycházelo prodražení na 1 parkovací místo o cca až o 600 tisíc korun bez DPH.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Zvýšení ceny přináší vyšší standard stavby, ochranu životů a v neposlední řadě i majetku. V případě požáru a nedostatečné požární odolnosti konstrukcí může dojít k zásadnímu znehodnocení celé stavby, kromě kontaminace celé stavby zplodinami hoření, jedovaté plyny, chemické prvky a sloučeniny, jejichž likvidace ze stavby se neobejde bez bouracích prací, odstranění omítek, SDK konstrukcí (podhledů, příček, předstěn a šachet atp., podlahových krytin, zařízení a vybavení stavby, ale může dojít i k narušení nosných prvků stavby a k jejímu zřícení. V takovém kontextu nepředstavuje navýšení ceny stavby nepřiměřené náklady.
Zásadně potom zdůrazňujeme nutnost úpravy přechodných ustanovení a to tak, jak je navrženo v přiloženém dokumentu.
Neakceptováno
„Přiložený dokument“ nebyl součástí připomínky.
V souvislosti s výše uvedeným a vzhledem k zásadním připomínkám k návrhu novely Vyhlášky se proto domníváme, že je potřebné vyhlášku stáhnout z meziresortního řízení, podložit její přípravu analytickými podklady, včetně, či především v oblasti jejích dopadů, a důsledně ji projednat s těmi, kterých se dotkne, a to především s ohledem na technickou proveditelnosti, smysluplnost a efektivnost navržených opatření.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Předložený návrh v obou tematických částech navazuje na novou právní úpravu, na kterou je třeba z pohledu požární bezpečnosti reagovat. V opačném případě by došlo k reálnému ohrožení požární bezpečnosti ve stavbách, kde je umístěna dětská skupina a v prostorách garáží.
Z odůvodnění je patrné, že při přípravě návrhu došlo k analýze právního i skutkového stavu.
ČKAIT + ČKA
daniela.rybkova
@cka.cz
§ 17 odst. 6
Navrhovaná změna: „Ve stavbě ubytovacího zařízení, ve které je ve ve výše než třetím nadzemním podlaží celková projektovaná ubytovací kapacita 20 a více osob, musí být zřízen evakuační výtah.“.
Odůvodnění: Nedává smysl u horských rekreačních zařízení.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Připomínka není formulována jednoznačně, konkrétně a neobsahuje novou formulaci příslušného ustanovení, tj. není v souladu s legislativními pravidly vlády a nesplňuje tak podmínky kladené na uplatnění připomínek.
Co se týče § 17 odst. 6, jedná se o stávající právní úpravu, která byla toliko formulačně upravena.
Z hlediska evakuace osob není rozhodující, kde se objekt nachází, zda např. v horských oblastech (připomínkové místo mělo zřejmě na mysli osamoceně stojící objekty mimo intravilán obcí s delšími dojezdovými časy jednotek požární ochrany), nebo v extravilánu obce. Evakuaci osob prostřednictvím evakuačního výtahu nemusí provádět výhradně zasahující jednotka požární ochrany.
§ 21
Navrhovaná změna: komplet přepracovat, ponechat možnost členění hromadných garáží na požární úseky
Neakceptováno
Připomínka není formulována konkrétně a neobsahuje novou formulaci příslušného ustanovení, tj. není v souladu s legislativními pravidly vlády a nesplňuje tak podmínky kladené na uplatnění připomínek.
Nesouhlasíme s odůvodněním, že návrh stanovuje adekvátní technické požadavky na garáže. Právě naopak. Návrh jako celek stanovuje nadmíru zpřísněné požadavky, a to jak na stavební konstrukce, tak na vybavení PÚ garáží aktivními prvky PBS, přičemž zcela od základů mění přístup k navrhování hromadných garáží. Požadavky by mělo být stanovené odkazem na příslušnou normu dle přílohy č. 1.
Tyto požadavky jsou nesrovnatelně přísnější proti stávajícím požadavkům uvedených v současném znění a v normách řady ČSN 73 08xx.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Návrhem je řešena kombinace všech možných alternativních druhů pohonů vozidel, tj. reaguje na nová rizika. Přísnější požadavky požární bezpečnosti pak vycházejí z nové právní úpravy dotýkající se elektromobility. Problematika rizik byla doplněna do odůvodnění návrhu.
Návrh vůbec nezohledňuje problematiku logických vazeb a protichůdných funkcí jednotlivých technických zařízení požadovaných v tomto návrhu.
Přijetí těchto požadavků bude mít zásadní dopad do návrhu nových staveb (od investičních záměrů až po právě zpracovávané dokumentace ke stavebnímu podvolení) z technického, ekonomického i technologického pohledu.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Hledisko požární bezpečnosti nemůže být upozaděno na úkor finančního hlediska. Vždy se musí jednat o rovnováhu mezi bezpečností a hodnocením rizik, tj. obecně nelze zdůvodňovat nedostatečnou požární bezpečnost staveb garáží zvýšením ceny na realizaci.
Problematiku logických a funkčních vazeb řeší norma ČSN 73 0810, příloha B.
Za koordinaci požárně bezpečnostních zařízení zodpovídá projektant, který při návrhu musí zohlednit požadavky a funkce zařízení (viz. § 5 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb.).
Zcela postrádáme finanční, technické, ekologické a jiné zhodnocení dopadů implementace požadavků návrhu této vyhlášky spolu s navazující normou ČSN 73 0838 do praktického využití. Dle vlastního rámcového technicko-ekonomického propočtu vychází dle nového návrhu prodražení každého parkovacího stání v hromadných garážích o stovky tisíc korun (to jen investičně) proti stávající legislativní a normativní úpravě - největší podíl na tom má prohloubení staveb hromadných podzemních garáží kvůli požadavku na ZOKT. Ekologické dopady bohužel zatím vyhodnoceny nemáme.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Je pravdou, že pokrok v podobě elektromobility v současné době nese zvýšené finanční náklady například v souvislosti s cenou vozidla s elektrickým pohonem. Součástí tohoto pokroku je pak i nezbytné zvyšování bezpečnosti a technické úrovně staveb, které mají sloužit pro parkování těchto vozidel. Zvýšení bezpečnostního a technického standardu staveb (stabilních hasicích zařízení, zařízení odvodu kouře a tepla atd.) dojde k nastavení odpovídající úrovně z hlediska požární bezpečnosti. Náklady na zajištění odpovídající úrovně bezpečnosti je třeba vztahovat k uchráněným hodnotám, nikoliv jen k prvotním nákladům. V případě požáru vozidla s elektrickým pohonem se ve většině případů jedná o totální škodu na vozidle spojenou se škodou na stavbě. Instalace navrhovaných požárně bezpečnostních zařízení představuje zlomek částky, kterou představuje případná škoda způsobená požárem (na vozidlech a na stavbě) a zároveň nezanedbatelnou měrou sníží rizika dotýkající se života a zdraví osob.
Argumentace dotýkající se primárně finančních nákladů, která je součástí téměř každého návrhu souvisejícího se zvýšení požární bezpečnosti, by pak v minulosti i nyní znamenala posun k rezignaci na jakoukoliv požární ochranu staveb, což sice může přispět k rychlejší a levnější výstavbě, nicméně zároveň by uvedené vedlo k zásadnímu ohrožení života a zdraví osob a vysokým škodám na majetku. Z pohledu požární ochrany pak nelze stavby považovat za spotřební zboží.
ČSN 73 0838 je samostatným dokumentem v samostatném schvalovacím procesu České agentury pro standardizaci.
Pro úplnost lze sdělit, že na základě dopisu ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády č. j. 35516/2021-UVCR ze dne 27. září 2021 byla k předmětnému návrhu udělena podle čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodu 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace schválených usnesením vlády č. 922 ze dne 14. prosince 2011 výjimka z provedení hodnocení dopadů regulace.
Návrh novely stejně jako návrh ČSN 73 0838 si celou situaci zjednodušuje vztažením k celkové kapacitě garáže a ruší dosud osvědčené dělení na požární úseky, přičemž za hromadnou garáž považuje již každou garáž s více jak 3 vozidly a jedním vjezdem/výjezdem.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
S konstatováním lze souhlasit. Dochází ke změně přístupu v navrhování v důsledku nově identifikovaného rizika.
Zjednodušení právní regulace v dané oblasti je jedním z cílů předloženého návrhu.
Důvodová zpráva se opírá o hypotetická rizika bez jejich doložení statistikami, analýzami a dalšími průkazními prostředky (např. srovnání s opatřeními v zemích s výrazně vyšším podílem elektromobility než v ČR - Skandinávie apod.).
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Důvodová zpráva byla doplněna o vysvětlení rizika a doplnění dopadů požárů (zřícení staveb) a doplnění požadavků a o technické podmínky pro garáže určené pro vozidla s alternativními druhy pohonů z hlediska požární bezpečnosti Nizozemska.
V dané věci se jedná o reálná rizika vyplývající ze zdokumentovaných případů v zahraničí. Jednalo se v převážné většině o požáry na volném prostranství, které byly obtížně zvládnutelné, a to v prostředí, které je pro požární zásah vhodnější než vnitřní prostory garáží.
Důvodová zpráva byla dále doplněna o konkrétní situace včetně zřícení objektu.
§ 21
Přepracovat.
Doplnit technické odůvodnění požadavků s odkazem na reálná rizika požárů elektromobilů.
Doplnit zhodnocení finančních dopadů technických požadavků na rozpočty veřejných zakázek, rozpočty podnikatelského a soukromého sektoru.
Odůvodnění: V rámci odůvodnění není k tématice požární bezpečnosti garáží uveden předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na veřejné rozpočty (veřejné zakázky), na podnikatelské prostředí a na rozpočty domácností. Navrhované změny jsou přitom velmi výrazné oproti stávajícím požadavkům na požární zabezpečení garáží jak v oblasti pasivní požární bezpečnosti (požární odolnost konstrukcí, koncepce návrhu únikových cest apod.), tak v oblasti aktivní požární bezpečnosti (především požadavek na ZOKT) a lze tedy předpokládat, že po jejich aplikaci dojde k výraznému navýšení nákladů na realizaci hromadných garáží a tím pádem i nákladů na jedno parkovací stání.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Připomínka není formulována jednoznačně, konkrétně a neobsahuje novou formulaci příslušného ustanovení, tj. není v souladu s legislativními pravidly vlády a nesplňuje tak podmínky kladené na uplatnění připomínek.
Odůvodnění doplněno.
Ekonomické hledisko není jediným hlediskem, které je třeba zohlednit. Realizovat stavby takovým způsobem, kdy není možno zajistit odpovídající požární ochranu, pouze s odůvodněním na vysokou cenu, není přijatelné.
Připomínkové místo uvádí výrazné navýšení nákladů na hromadné garáže, aniž by toto tvrzení konkretizovalo. Nelze pouze posuzovat zvýšení nákladů, aniž by bylo současně posouzeno, co takové zabezpečení přinese a jaké hodnoty v případě požáru uchrání. V odůvodnění je z odborné publikace Profesní komory požární ochrany doplněné grafické znázornění závislosti výše škod na době rozvoje požáru při hašení samočinným stabilním hasicím zařízením a jednotkou požární ochrany při požáru.
§ 21
Ponechat možnost členění hromadných garáží na požární úseky
Odůvodnění: Není uvedeno přímo v návrhu vyhlášky, nicméně je v odůvodnění na návrhu navazující ČSN 73 0838, že garáže budou tvořit 1 požární úsek (PÚ), což jde naprosto proti dosavadním postupům. Doporučujeme ponechat možnost členění garáží na více samostatných PÚ a pro zlepšení možnosti zásahu vznášet normové požadavky na požární uzávěry (např. preferovat textilní rolety s PO místo pevných uzávěrů - sekčních či výklopných vrat) pro jednodušší a rychlejší možnost jejich překonání.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Textilní uzávěry nelze považovat z pohledu požární bezpečnosti za vhodné řešení, které by bylo možno akceptovat namísto předloženého návrhu, neboť tyto uzávěry v převážně většině nesplňují parametr EI. Návrh na doplnění požárního úseku není souladný s navrženou koncepcí, která s požárními úseky již nepracuje.
ČSN 73 0838 je pak samostatným dokumentem v samostatném schvalovacím procesu České agentury pro standardizaci.
Členění garáží na požární úseky – doporučeno neakceptovat. Souvisí s celkovou koncepcí.
§ 21
Celý paragraf zrušit nebo zásadně přepracovat.
Odůvodnění: V Důvodové zprávě se píše, že nelze identifikovat výdaje na straně státu či podnikatelského prostředí. Vůbec se nehovoří a sociálním dopadu vč. rodin atd. Ministerstvo vnitra (MV) nemůže přehazovat zodpovědnost na MMR. MV samo stanovuje přísné požadavky na vybavení garáží požárně bezpečnostními zařízeními (PBZ), které přinesou zvýšení ceny jednoho parkovacího stání v bytovém domě.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Připomínka není formulována jednoznačně, konkrétně a neobsahuje novou formulaci příslušného ustanovení, tj. není v souladu s legislativními pravidly vlády a nesplňuje tak podmínky kladené na uplatnění připomínek.
V odůvodnění není uvedeno, že by odpovědnost za požární bezpečnost stavby či vyšší finanční dopady s ní související byla v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Toliko se uvádí, že návrhem se reaguje na novou právní úpravu, na základě které je stavba garáže dovybavena dobíjecím zařízením pro vozidla s elektrickým pohonem.
Připomínkové místo uvádí zvýšení ceny na jedno parkovací stání, aniž by toto tvrzení konkretizovalo, o jaké zvýšení se jedná a proč je považováno za nevyhovující. Nelze pouze posuzovat zvýšení nákladů, aniž by bylo současně posouzeno, co takové zabezpečení přinese a jaké hodnoty v případě požáru uchrání. V odůvodnění je z odborné publikace Profesní komory požární ochrany doplněné grafické znázornění závislosti výše škod na době rozvoje požáru při hašení samočinným stabilním hasicím zařízením a jednotkou požární ochrany při požáru.
Požadavky vyhlášky nejsou platné pouze pro garážová stání v bytových domech, ale v hromadných garážích obecně.
Hledisko požární bezpečnosti nemůže být upozaděno na úkor finančního hlediska. Vždy se musí jednat o rovnováhu mezi bezpečností a hodnocením rizik, tj. obecně nelze zdůvodňovat nedostatečnou požární bezpečnost staveb garáží zvýšením ceny na realizaci.
Ke zvýšení ceny na realizaci dochází v souvislosti s vyššími požadavky na stavby a tím související nutností navýšení požární bezpečnosti stavby.
Dále nejsou uvažovány pravidelné náklady na roční údržbu PBZ, resp. výměny zařízení po skončení životnosti.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Požadavky na instalaci a údržbu požárně bezpečnostního zařízení, včetně jeho revize, je požadována podle stávajících právních předpisů.
Požadavek na instalaci EPS pro garáž v bytových domech si vyžádá nutnost zařízení dálkohé přenosu na PCO HZS. Je na zvýšený požadavek připojení na PCO připravena technická infrastruktura PCO? Z čeho bude případné navýšení kapacity hrazeno?
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
„Technická infrastruktura PCO“ není součástí předloženého návrhu. Vyjma připojení elektrické požární signalizace prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje je další možnou variantou zřízení trvalé obsluhy ústředny elektrické požární signalizace.
Změna bude mít dopad do životního prostředí spojení s uhlíkovou stopou z výroby a dopravy nově požadovaných PBZ. Dále pravidelné zkoušky dieselagregátu, který je jediným možným zdrojem elektrické energie pro ZOKT po dobu 60 minut, přinenou emise.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Není zřejmé, o jaké dopady na životní prostředí se jedná. Instalace dvou zdrojů napájení na vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení vychází ze stávající právní úpravy a jedná se o zajištění funkčnosti požárně bezpečnostního zařízení, která podmiňují požární bezpečnost, ochranu veřejného zájmu ochrany života a zdraví, včetně zabránění škod na majetku.
Pouze včasné uhašení požáru v jeho první fázi dokáže účinně a efektivně zamezit škodám na majetku a tím výrazně přispívá ke snížení produktů hoření a emisím skleníkových a toxických plynů.
V důvodové zprávě byla doplněna informace o požární zkoušce osobního vozidla.
Dopad na životní prostředí tedy bude naopak pozitivní.
Nelze souhlasit s tím, že dieselagregát je jediným možným zdrojem elektrické energie pro zařízení odvodu kouře a tepla, viz čl. 12.9 ČSN 73 0802, čl. 13.10 ČSN 73 0804.
§ 21 odst. 2
Úplně zrušit.
Není přesně specifikováno, co lze považovat za rychlý a účinný zásah. Stavby budou posuzovány odlišně podle subjektivního názoru toho, který to bude posuzovat.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Jedná se o převzetí stávající právní úpravy, u níž nedochází k aplikačním nejasnostem.
§ 21 odst. 1
Doplnit „a dle ČSN 730838, která nahrazuje přílohu I ČSN 730804“ - do přílohy č. 1 po jejím vydání
V době vydání vyhlášky již zřejmě ČSN 730838 bude platit, § 21 nám neřeší přístřešky pro OA, které ale nová norma řeší
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
§ 21 odst. 4
Omezit požadavek na podzemní podlaží nebo na vícepodlažní garáže.
Odůvodnění: Požadavek požární odolnosti 90 minut na požárně dělící a nosné konstrukce je dosti vysoký. To samé na požární uzávěr 45 minut. Navržené znění článku omezuje navržení menší hromadné garáže (tj. garáž pro 4 a více vozidel s jedním vjezdem) v jednopodlažním objektu. Pokud bude jednopodlažní hromadná garáž pro 4 vozidla, tak je požadavek dosti vysoký a neekomomický. Požadavek neumožní použít pro jednopodlažní objekt položku 13 tabulky 10 ČSN 73 0804, tzn. objekt bez požární odolnosti. Proč stanovovat takto tvrdý požadavek pro malou garáž, která bude do 10-ti vozidel bez PBZ. Než přijede HZS nebude co zachraňovat. Stačí splnění Aodstupových vzdáleností pro zabránění přenosu požáru.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Požadavek na požární odolnost mimo jiné úzce souvisí se zajištěním ochrany zasahujících jednotek požární ochrany, což je jedním ze základních požadavků nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.
Zvýšený požadavek na zajištění požární odolnosti konstrukcí je navržený s ohledem na předpokládanou délku provádění zásahu v případě hoření trakční baterie, která má schopnost opětovně samovolně hořet i po jejím uhašení.
Požadavek se nevztahuje na jednopodlažní objekty (viz § 21 odst. 4 návrhu), tedy nevztahuje se na jednopodlažní hromadnou garáž.
§ 21 odst. 5
V odstavci je uvedeno "dobíjecí stanice", aniž by bylo definováno, co je tím myšleno. Dobíjení automobilů je možné i z obyčejné zásuvky na 230V…
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
V § 21 odst. 5 je uveden požadavek na instalaci prvku „nouzové vypnutí dobíjecí stanice“. Pojem dobíjecí stanice je českém právním řádu již definován, a to především jako vymezení pojmů v § 2 písm. n) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách) a dále v § 48a vyhlášky č. 268/2009 Sb. Obyčejná zásuvka na 230V se za dobíjecí stanici nepovažuje, přestože lze některé typy vozidel s elektrickým pohonem prostřednictvím takových zásuvek dobíjet.
§ 21 odst. 6
„Hromadná garáž s více než 10 parkovacími stáními musí být vybavena…“ změnit na „Hromadná garáž s více než 27 parkovacími stáními musí být vybavena…“.
Odůvodnění: Zmírnit dopad na garáže bytových domů, kde parkují pouze rezidenti
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Zdůvodnění snížení počtu vozidel v garáži z 27 na 10 pro vznik povinnosti instalace EPS je doplněno v důvodové zprávě ve vazbě na povinnost instalace dobíjecí stanice do stavby od 10 stání podle § 48b vyhlášky MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Možnost vzniku požáru v prostoru hromadných garáží není vázána na formu vlastnictví. Průběh požáru bude stejný, ať se jedná o garáž pouze pro rezidenty či nerezidenty.
§ 21 odst. 6 písm. b)
chybí návrh
Odůvodnění: Zmírnit dopad na garáže bytových domů, kde parkují pouze rezidenti.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Připomínka není formulována konkrétně a neobsahuje novou formulaci příslušného ustanovení, tj. není v souladu s legislativními pravidly vlády a nesplňuje tak podmínky kladené na uplatnění připomínek.
I pro rezidenty je třeba zajistit odpovídající podmínky požární bezpečnosti.
§ 21 odst. 6 písm. b)
Zkrátit požadavek na dobu funkce ZOKT po dobu 60 minut.
Odůvodnění: Na základě čeho je stanovena doba funkčnosti ZOKT? Garáže, kde bude požadavek na ZOKT, budou vybaveny EPS, tzn. zjištění požáru bude velmi rychlé a tím i přivolání JPO. Byl proveden rozbor předpokládané doby zásahu i ve vazbě na plošné pokrytí jednotkami HZS?
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Zkrátit dobu funkčnosti pod 60 minut neposkytne dostatečnou dobu na provedení požárního zásahu v případě rozšíření požáru na více než jedno vozidlo, což nelze garantovat ani v případě instalace elektrické požární signalizace nebo stabilního hasicího zařízení.
§ 21 odst. 7, obdobně § 21a odst. 9
Zařízení pro odvod kouře a tepla podle odstavce 6 písm. b) se nevyžaduje u hromadné garáže s více než 10 27 parkovacími stáními, pokud…
Odůvodnění: Zmírnit dopad na garáže bytových domů, kde parkují pouze rezidenti
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Zdůvodnění snížení počtu vozidel v garáži z 27 na 10 pro vznik povinnosti instalace EPS je doplněno v důvodové zprávě ve vazbě na povinnost instalace dobíjecí stanice do stavby od 10 stání podle § 48b vyhlášky MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
Možnost vzniku požáru v prostoru hromadných garáží není vázána na formu vlastnictví. Průběh požáru bude stejný, ať se jedná o garáž pouze pro rezidenty, či nerezidenty.
§ 21 odst. 7 písm. a), obdobně § 21a odst. 9 písm. a)
„…je přívod vzduchu zajištěn neuzavíratelnými, trvale otevřenými plochami obvodových konstrukcí o ploše nejméně 75 50 % plochy svislých obvodových konstrukcí…“
Odůvodnění: u přístřešků je požadavek na 50% obvodových stěn, doporučuji sjednotit
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Požadavek na přístřešky nelze porovnávat s požadavky na objekty, kdy se může jednat o prostory v podzemním podlaží.
50 % trvale otevřených ploch obvodových konstrukcí neposkytuje dostatečnou intenzitu větrání. V takovém případě je třeba zajistit větrání zařízením pro odvod kouře a tepla.
§ 21 odst. 7 písm. b), obdobně § 21a odst. 10 písm. a)
„b) je vybavena samočinným stabilním hasicím zařízením v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 4 bodu 1 se samočinným zahájením dodávky vody hasiva a současně se jedná o garáž, ve které počet parkovacích stání nepřesahuje 40, nebo“
Odůvodnění: Je odkazováno na obecný pojem "samočinné stabilní hasicí zařízení" podle ČSN 73 0810, což je plně v pořádku. Dále v textu je však napsáno "se samočinným zahájením dodávky vody", což neodpovídá tomu, že hasicí zařízení může používat i jiné hasivo než vodu.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
21 odst. 7 písm. b)
„b) je vybavena samočinným stabilním hasicím zařízením v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části XX bodu XX se samočinným zahájením dodávky vody (rozumějme i suchovod napojený na vodovodní řad bez trvale garantovaného min. tlaku na přípojce) a současně se jedná o garáž, ve které počet parkovacích stání nepřesahuje 40, nebo“
Odůvodnění: Uvést do souladu s připravovanou ČSN 73 0838, aby bylo možné použít nezavodněný systém (polostabilní hasicí zařízení - PHZ) připojený přímo na vodovod bez trvale garantované úrovně tlaku. Současně je nutno upravit ČSN 73 0810 - zejména Čl. 11 odst. 11.4. písm. b) do souladu s připravovanou ČSN 73 0838, jelikož nyní je u "PHZ" uvažována dodávka z cisternových automobilových stříkaček (CAS).
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Návrh nelze uvést do souladu s normou, naopak norma nemůže být v rozporu s právním předpisem, respektive takováto norma či její část je v právním prostředí nevyužitelná.
V návrhu byl doplněn odkaz na příslušnou normu.
Principem požadavku na vybavení stavby stabilním hasicím zařízením se samočinným zahájením dodávky hasiva. Suchovod takový požadavek nesplňuje. Možné varianty řešení jsou uvedeny v ČSN 73 0810, na kterou článek odkazuje. Pro úplnost dodáváme, že suchovod je požární potrubí, které není trvale připojené na vodovodní síť. Obvykle je součástí požárního zabezpečení výškových budov. Při požárním zásahu pak nahrazuje požární vedení hadicemi a zkracuje tak dobu potřebnou k zahájení zásahu. V případě požáru je suchovod napojen na čerpadlo požárního automobilu a v patře, kde je požár, jsou vedeny pouze útočné proudy od suchovodu, nejedná se tedy o stabilní hasicí zařízení, které by bylo schopno samočinně zahájit dodávku vody, popř. jiného hasiva.
21 odst. 8
Zcela vypustit, nebo možnost ZOKT zcela nahradit SSHZ (resp. SHZ ve smyslu ČSN 73 0810 navržené podle ČSN EN 12845).
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Připomínka není formulována konkrétně a neobsahuje novou formulaci příslušného ustanovení, tj. není v souladu s legislativními pravidly vlády a nesplňuje tak podmínky kladené na uplatnění připomínek.
Návrh vůbec nezohledňuje problematiku logických vazeb a protichůdných funkcí jednotlivých technických zařízení požadovaných v tomto návrhu. Vzhledem k vysoce složité predikovatelnosti chování tepla a kouře při souběhu obou zařízení je velice složité a to i s pomocí matematického modelování se jeví jako výrazně bezpečnější pro únik i zásah ponechat pouze 1 z obou systémů.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Hledisko požární bezpečnosti nemůže být upozaděno na úkor finančního hlediska. Vždy se musí jednat o rovnováhu mezi bezpečností a hodnocením rizik, tj. obecně nelze zdůvodňovat nedostatečnou požární bezpečnost staveb garáží zvýšením ceny na realizaci.
Problematiku logických a funkčních vazeb řeší norma ČSN 73 0810, příloha B.
Za koordinaci požárně bezpečnostních zařízení zodpovídá projektant, který při návrhu musí zohlednit požadavky a funkce zařízení (viz. § 5 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb.).
Doplňovat do garáží další technologie nad rámec nařízené ZOKT, které jsou (mimo výše uvedené) dalším významným prodražením stavby jak při její realizaci, tak z hlediska údržby po celou dobu její životnosti, nepovažujeme za nezbytné a už vůbec ne vhodné, jak vzhledem k zatížení obyvatel domů dalšími nezbytnými výdaji, tak k všeobecné snaze na omezování energií i surovin jak při výstavbě, tak při provozu (neustále zpřísňující se PENB, připravovaná legislativa v rámci rekodifikace stavebního práva přinese požadavky na používání recyklovatelných i recyklovaných materiálů).
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Hledisko požární bezpečnosti nemůže být upozaděno na úkor finančního hlediska. Vždy se musí jednat o rovnováhu mezi bezpečností a hodnocením rizik, tj. obecně nelze zdůvodňovat nedostatečnou požární bezpečnost staveb garáží zvýšením ceny na realizaci.
Důvodová zpráva byla doplněna o informace dotýkající se vývoje zařízení odvodu kouře a tepla a jeho potřebnosti.
§ 21a
komplet přepracovat
Nesouhlasíme s odůvodněním, že návrh stanovuje adekvátní technické požadavky na garáže. Právě naopak. Návrh jako celek stanovuje nadmíru zpřísněné požadavky, a to jak na stavební konstrukce, tak na vybavení PÚ garáží aktivními prvky PBS, přičemž zcela od základů mění přístup k navrhování hromadných garáží. Tyto požadavky jsou nesrovnatelně přísnější proti stávajícím požadavkům uvedených v současném znění a v normách řady ČSN 73 08xx.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Připomínka není formulována konkrétně a neobsahuje novou formulaci příslušného ustanovení, tj. není v souladu s legislativními pravidly vlády a nesplňuje tak podmínky kladené na uplatnění připomínek.
Návrh vůbec nezohledňuje problematiku logických vazeb a protichůdných funkcí jednotlivých technických zařízení požadovaných v tomto návrhu. Přijetí těchto požadavků bude mít zásadní dopad do užívání stávajících staveb garáží z technického, ekonomického i technologického pohledu.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Hledisko požární bezpečnosti nemůže být upozaděno na úkor finančního hlediska. Vždy se musí jednat o rovnováhu mezi bezpečností a hodnocením rizik, tj. obecně nelze zdůvodňovat nedostatečnou požární bezpečnost staveb garáží zvýšením ceny na realizaci.
Problematiku logických a funkčních vazeb řeší norma ČSN 73 0810, příloha B.
Za koordinaci požárně bezpečnostních zařízení zodpovídá projektant, který při návrhu musí zohlednit požadavky a funkce zařízení (viz. § 5 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb.).
Tento návrh na základě Čl. IV - účinnost od 1. 1. 2024 zcela znemožní legálně dobíjet elektrická vozidla v hromadných garážích a to i těch, kde byly nabíjecí stanice povoleny stavebním úřadem vydáním pravomocného stavebního povolení na základě souhlasného HZS v rámci povolování novostavby. Týká se všech dnes povolených staveb, rozestavěných staveb i zkolaudovaných staveb.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Návrh neznemožní dobíjení elektrických vozidel. V případě stávajících staveb však bude třeba vyhodnotit, zda jsou splněny podmínky stanovené vyhláškou o technických podmínkách požární ochrany staveb.
Zvýšení požadované PO a doplnění stávajících staveb systémy ZOKT a SSHZ je nejen finančně nesmírně nákladné, ale ve většině případů i technicky nemožné.
Tento § bude velice problematické vztahovat i pouze na změny staveb (často nepůjde provést změnu stavby), natož na stávající stavby řádně povolené i s nabíječkami.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
V případě, že stávající garáž nebude splňovat technické podmínky, aby byl proces dobíjení bezpečný, nebude v ní moci být vozidlo dobíjeno.
Zcela postrádáme finanční, technické a jiné zhodnocení dopadů implementace požadavků návrhu této vyhlášky spolu s navazující normou ČSN 73 0838 do praktického využití.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Pro úplnost lze konstatovat, že odůvodnění předloženého návrhu obsahuje předepsané zhodnocení dopadů v obecné části a odůvodnění jednotlivých ustanovení, včetně jejich principů a nezbytnosti, v části zvláštní. Z legislativního pohledu byly tedy splněny veškeré podmínky vztahující se k důvodové zprávě.
Norma ČSN 73 0838 pak není předmětem návrhu vyhlášky, toliko je na ni odkazováno.
§ 21a
"Přepracovat.
Doplnit technické odůvodnění požadavků s odkazem na reálná rizika požárů elektromobilů.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Doplnit zhodnocení finančních dopadů technických požadavků na rozpočty veřejných zakázek, rozpočty podnikatelského a soukromého sektoru.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Upřesnit, zda navrhované technické požadavky pro to, aby bylo možné v hromadné garáži dobíjet elektrické vozidlo, musí splňovat všechny hromadné garáže včetně stávajících, které byly povolené a zkolaudované před účinností této změny vyhlášky nebo bude existovat výjimka pro stávající garáže s dobíjecími body, u kterých nebude docházet ke změnám užívání nebo osazování nových přípojných bodů a lze je užívat podle původního znění vyhlášky."
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
"V rámci odůvodnění není k tématice požární bezpečnosti garáží uveden předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na veřejné rozpočty (veřejné zakázky), na podnikatelské prostředí a na rozpočty domácností. Navrhované změny jsou přitom velmi výrazné oproti stávajícím požadavkům na požární zabezpečení garáží jak v oblasti pasivní požární bezpečnosti (požární odolnost konstrukcí, koncepce návrhu únikových cest apod.), tak v oblasti aktivní požární bezpečnosti (především požadavek na ZOKT) a lze tedy předpokládat, že po jejich aplikaci dojde k výraznému navýšení nákladů na realizaci hromadných garáží a tím pádem i nákladů na jedno parkovací stání.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Dále, odstavce 5 až 10 vymezují technické podmínky, za kterých lze dobíjet elektrické vozidlo v hromadné garáži. Splnění těchto podmínek může být, zvláště pro stavby stávajících garáží problematické, a hrozí, že požadovaná opatření nebudou z pohledu PBŘ dostačující a účinná. Tím by bylo užívání přípojných bodů vyloučeno, což je v rozporu s platnými a připravovanými požadavky EU. Jde především o omezení ve vazbě na požadavky jiných technických norem, podle kterých jsou stávající garáže navrhovány (např. podjezdná výška 2,2 m podle ČSN 73 6058)."
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Pokud stávající garáž nesplní nové podmínky požární bezpečnosti staveb, nebude možno ji využívat k dobíjení elektrického vozidla (může se jednat např. o stavbu, na kterou se nevztahuje podmínka dovybavení dobíjecími stanicemi, neboť náklady na instalaci dobíjecí stanice a elektrické rozvody přesahují 7 % celkových nákladů na změnu dokončené. Bude ji možno využívat pouze k původnímu účelu, ke kterému byla navržena a pro který splňuje technické podmínky požární ochrany, a to je pouze parkování.
Konkrétní technické řešení, tzn. návrh vyhovujícího požárně bezpečnostního zařízení, které bude v dané stavbě realizovatelné, přísluší pro každou konkrétní stavbu projektantovi. Nelze paušalizovat, že zařízení pro odvod kouře a tepla nelze navrhnout z důvodu malé světlé výšky, V takovém případě lze navrhovat JET ventilátory a jejich rozmístění přizpůsobit dispozičnímu řešení garáže. Obdobně lze navrhovat např. zařízení zamezujícím iniciaci požáru snížením obsahu kyslíku v případě, že nelze instalovat stabilní hasicí zařízení nebo zařízení pro odvod kouře a tepla.
§ 21a
Ponechat možnost členění hromadných garáží na požární úseky.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Jde o změnu koncepce posuzování.
Není uvedeno přímo v návrhu vyhlášky, nicméně je v odůvodnění na návrhu navazující ČSN 73 0838, že garáže budou tvořit 1 požární úsek (PÚ), což jde naprosto proti dosavadním postupům. Doporučujeme ponechat možnost členění garáží na více samostatných PÚ a pro zlepšení možnosti zásahu vznášet normové požadavky na požární uzávěry (např. preferovat textilní rolety s PO místo pevných uzávěrů - sekčních či výklopných vrat) pro jednodušší a rychlejší možnost jejich překonání.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Připomínky k návrhu normy ČSN 73 0838 je nutné aplikovat v rámci připomínkového místa u agentury ČAS v rámci procesu normalizace.
Textilní uzávěry nemusí vždy splňovat požadavek na klasifikaci požární odolnosti konstrukce z hlediska celistvosti a izolace (teplotu na neohřívané straně) EI, a komplikují transport vozidla z garáže zasažené požárem.
Provozuschopnost textilních uzávěrů – rolet v případě instalace zařízení pro odvod kouře a tepla s JET ventilátory je značně problematická, respektive nefunkční.
Pro dané prostory se tak jeví jako zcela nevyhovující.
§ 21a
Celý paragraf zrušit nebo zásadně přepracovat.
Paragraf by se měl týkat pouze změn již dokončených staveb, do kterých se dodatečně instaluje dobíjecí zařízení elektrických vozidel. Paragraf nesmí platit pro již schválená parkovací stání sa nabíjením elektrovozů dle dosavadní právní úpravy. Jedná se o retroaktivitu.
Akceptováno.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
V konkrétní oblasti o retroaktivitě nelze hovořit, neboť návrhem se nezasahuje do činností, pro které byl objekt zkolaudován, tj. pro zaparkování vozidla. V případě navrženého § 21a odst. 1 až 3 se jedná o požadavky vyplývající ze současné právní úpravy. Ostatní požadavky se dotýkají činnosti (dobíjení vozidla) či nouzového vypnutí dobíjecí stanice a požadavku na hasicí přístroj, kterým lze hasit vozidlo s elektrickým pohonem.
§ 21a odst. 5
„V hromadné garáži nebo v její části, kde se nově umisťuje dobíjecí místo pro elektrické vozidlo, lze dobíjet toto elektrické vozidlo pouze v případě, že požárně dělicí a nosná stavební konstrukce, s výjimkou požárního uzávěru, vykazuje požární odolnost nejméně 60 minut a požární odolnost požárního uzávěru vykazuje požární odolnost nejméně 30 minut. Požadavek uvedený ve větě první se nevztahuje na jednopodlažní objekty.“.
Odůvodnění: Požadovat jen u „změn staveb“ a u nově doplňovaných nabíjecích stanic ve stavbách!!! Tam, kde již bylo vydáno souhlasné stanovisko HZS k projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení ke garážím s dobíjecími stanicemi (samozřejmě i vydáno pravomocné stavební povolení nebo dokonce zkolaudováno) ponechat požární odolnost konstrukcí dle PD odsouhlasené HZS!
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Návrh je nesystémový a způsoboval by nedostatečnou požární bezpečnost některých garáží.
Předložený návrh reaguje na novou právní úpravu dotýkající se elektromobility, kdy do stávajících garáží byly nebo budou dodatečně instalovány dobíjecí stanice pro elektromobily, přičemž uvedené nepodléhá postupům podle stavebního zákona, tj. nedojde ani k novému hodnocení stavby z hlediska požární bezpečnosti. S ohledem na uvedené se tedy požadavky požární bezpečnosti dotýkají všech určených prostor garáží, kde bude docházet k dobíjení elektrického vozidla.
§ 21a odst. 8
„V hromadné garáži s více než 10 parkovacími stáními, nebo v její části, tam kde se nově umisťuje dobíjecí místo pro elektrické vozidlo, lze dobíjet elektrické vozidlo, pokud je hromadná garáž vybavena zařízením pro odvod kouře a tepla navrženým pro potřeby účinného a bezpečného zásahu jednotky požární ochrany s dobou funkčnosti nejméně 60 30 minut.“
Odůvodnění: Požadovat jen u rozsáhlých změn staveb garážích a u nově doplňovaných nabíjecích stanic ve stavbách!!! Tam, kde již bylo vydáno souhlasné stanovisko HZS k projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení ke garážím s dobíjecími stanicemi (samozřejmě i vydáno pravomocné stavební povolení nebo dokonce zkolaudováno) ponechat požární odolnost konstrukcí dle PD odsouhlasené HZS!
Pro potřeby zásahu by mělo stačit ZOKT na 30 minut (nebo stanovit výpočtem). viz připomínka k §21 odst. (6) písm. b)
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Návrh je nesystémový a způsoboval by nedostatečnou požární bezpečnost některých garáží.
Předložený návrh reaguje na novou právní úpravu dotýkající se elektromobility, kdy do stávajících garáží byly nebo budou dodatečně instalovány dobíjecí stanice pro elektromobily, přičemž uvedené nepodléhá postupům podle stavebního zákona, tj. nedojde ani k novému hodnocení stavby z hlediska požární bezpečnosti. S ohledem na uvedené se tedy požadavky požární bezpečnosti dotýkají všech určených prostor garáží, kde bude docházet k dobíjení elektrického vozidla.
Připomínku založenou na domněnce, že by mělo stačit 30 minut na provedení zásahu, nelze akceptovat.
§ 21a odst. 9 písm. b)
„je vybavena alespoň samočinným stabilním hasicím zařízením v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 4 bodu 1 a současně se jedná o garáž, ve které počet parkovacích stání nepřesahuje 40 nebo lokálním samočinným hasicím zařízením, nebo“
Odůvodnění: Možnost nahradit ZOKT za SSHZ (např. i PHZ s dodávkou z CAS), jelikož u stávajících staveb zásahové ZOKT ani plnohodnotné SHZ nelze realizovat (zásadní prostorové nároky), aniž by stavby vyhověly na jiné požadavky na stavby (min. světlá výška, např. min. požadovaný počet stání apod.)
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
PHZ bez zdroje neposkytuje dostatečnou ochranu. Nelze akceptovat pro garáže nad 40 stání. V případě požáru v garáži s více než 40 stáními nejsou jednotky požární ochrany schopny zajišťovat potřebnou dodávku vody a zajistit uhašení požáru.
§ 23 odst. 2
Doplnit definici třídy.
Neakceptováno
„Třída mateřské školy“ není výraz, který potřebuje definovat pro potřebu této vyhlášky, neboť je dostatečně konkrétní. Zmíněný je již v současné době součástí vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb, přičemž nepůsobí aplikační problémy.
§ 23a
Z dětské skupiny, jejíž kapacita přesahuje 12 dětí, musí z požárního úseku vést alespoň 2 únikové cesty. Za vyhovující lze považovat i případ, kdy 2 nechráněné únikové cesty ústí do jedné chráněné únikové cesty.
Obdobně: Stejně jako je to možné např. v ústavech soc. péče. Toto upřesnění není uvedeno nikde jinde.
Neakceptováno
Jedná se o obecnou podmínku pro dětskou skupinu s kapacitou, která přesahuje 12 dětí. Tato podmínka nerozlišuje chráněnou únikovou cestu od nechráněné únikové cesty, ale toliko stanoví, že z požárního úseku, kde je umístěna dětská skupina s kapacitou přesahující 12 dětí, musí vést dvě únikové cesty. Konkrétní podmínky pak budou stanoveny v příslušné normě. Upozorňujeme, že již v současné době jsou dva směry úniku specifikovány v normách dotýkajících se požární bezpečnosti stavby.
§ 25 odst. 5
Je odkazováno na sprinklerové hasicí zařízení, tedy hašení vodou. Lithium je alaklický kov prudce raegující s vodou (výbuch).
Výraz "litihový článek" je velmi obecný a zahrnuje i nejmenší typy baterií do náramkových hodinek.
Jaký má tento odstavec vztah ke skladování výrobků, které už obsahují lithiové články?
Odstavec je VELMI nekoncepční a není žádoucí ho do vyhlášky v této podobě vůbec zařazovat. Mělo by být opět odkazováno na obecný pojem "samočinné stabilní hasicí zařízení" podle ČSN 73 0810, tedy na možnost využít, jakékoliv vhodné hasivo. Je nutné vymezit pojem "lithiový článek" a vztah článek/výrobek s článkem.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Jedná se o celosvětově standardní řešení podpořené reálnými zkouškami. K nežádoucí reakci či dokonce výbuchu nedochází.
I knoflíkové baterie dokáží výrazně hořet. Pokud se bude jednat o skladování na daném prostoru, pak není rozhodující, zda se jedná o bateriové články do bateriových packů, nebo knoflíkové baterie.
Odkaz na ČSN 73 0810 lze akceptovat. Je však nutné vyjmou možnost systémů bez zajištěného zdroje hasiva (polostabilní hasicí zařízení).
Upraveno v § znění a v odůvodnění.
HKČR
pripominkovani
@komora.cz
1. obecná: Hospodářská komora ČR (dále jen HK ČR) sdružuje podnikatele napříč obory podnikání. Požární bezpečnost staveb úzce souvisí s ochranou zdraví a životů osob a jejich majetku, je proto legitimní regulovat požární ochranu staveb. Rozumná regulace je v tržním prostředí i příležitostí pro část privátního sektoru, která participuje zejména na poskytování služeb usnadňujících compliance, tedy soulad s pravidly regulace. Z druhé strany jsou legitimní všeobecné požadavky podnikatelů optimalizovat nákladovost investic, resp. výstavby, která je zpravidla s investicemi spojena. Proto je z pohledu HK ČR zásadní vyvážit oba přístupy z hlediska byznysu jako celku. Z tohoto zorného úhlu se HK ČR přiklání k názoru, že je třeba návrh vyhlášky přehodnotit a regulaci přepracovat.
Akceptováno jinak.
Právní úprava byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Hledisko požární bezpečnosti nemůže být upozaděno na úkor finančního hlediska. Vždy se musí jednat o rovnováhu mezi bezpečností a hodnocením rizik, tj. obecně nelze zdůvodňovat nedostatečnou požární bezpečnost staveb garáží zvýšením ceny na realizaci.
Ke zvýšení ceny na realizaci dochází v souvislosti s vyššími požadavky na stavby a tím související nutností navýšení požární bezpečnosti stavby.
2. obecná: Domníváme se, že pro přijetí vyhlášky chybí vstupní analýzy, analýzy dopadů implementace, a to jak z pohledu finančního tak technického. Návrh novely vyhlášky by měl být stažen z projednávání, měl by být doplněn o environmentální hledisko (další náročnost staveb) a měly by být dopracovány analytické podklady, na základě kterých by potom mělo dojít k úpravě návrhu.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Předložený návrh v obou tematických částech navazuje na novou právní úpravu, na kterou je třeba z pohledu požární bezpečnosti reagovat. V opačném případě by došlo k reálnému ohrožení požární bezpečnosti ve stavbách, kde je umístěna dětská skupina a v prostorách garáží.
V odůvodnění byl mimo jiné doplněn význam stabilního hasicího zařízení ve vztahu k životnímu prostředí.
Pro úplnost lze konstatovat, že odůvodnění předloženého návrhu obsahuje předepsané zhodnocení dopadů v obecné části a odůvodnění jednotlivých ustanovení, včetně jejich principů a nezbytnosti, v části zvláštní. Z legislativního pohledu byly tedy splněny veškeré podmínky vztahující se k důvodové zprávě.
Požadavky na konstrukce a vybavení garáží protipožárním zařízením dle novely vyhlášky zásadním způsobem zpřísňují stávající právní úpravu a tím neúměrně nákladově zatěžují stavby garáží. Je k diskusi, kdo a v jaké míře by měl nést odpovědnost a náklady za nově vznikající opatření. Až poté je možné stávající legislativu jen minimálně upravit, bez fatálně negativních dopadů do oblasti stavebnictví.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Finanční náklady se budou dotýkat široké skupiny obyvatel v důsledku nové unijní právní úpravy zakládající povinnost instalace dobíjecích stanic v garážích. Ministerstvo vnitra v dané oblasti pouze nastavuje požadavky požární bezpečnosti, kdy nelze souhlasit s návrhem nastavení minimálních požadavků, které by však nemohly odrážet reálné požadavky požární bezpečnosti. Daný návrh tak nelze posuzovat toliko optikou ekonomičnosti výstavby, ale na základě hodnocení rizik, tj. optikou ochrany života, zdraví i majetku.
Připomínkové místo uvádí neúměrné náklady na požární bezpečnost stavby, aniž by toto tvrzení konkretizovalo a podložilo fakty. V odůvodnění je z odborné publikace Profesní komory požární ochrany doplněné grafické znázornění závislosti výše škod na době rozvoje požáru při hašení samočinným stabilním hasicím zařízením a jednotkou požární ochrany při požáru.
3. obecná: Zcela zásadní je ponechání stávající úpravy ve smyslu členění garáží na jednotlivé samostatné požární úseky a vztahování jednotlivých opatření na tyto úseky, a nikoliv na garáže jako celek. Textace uvedená v odůvodnění: „Z důvodu snadné aplikovatelnosti jsou navrhované podmínky a požadavky na garáže vztaženy k celkové kapacitě garáže, nikoli ke kapacitě požárního úseku.“ je nepřijatelná a vede ve výsledku ke zcela zkresleným a nehospodárným opatřením.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Navrhovaná právní úprava není koncipována z důvodu jednoduchosti, ale z hlediska proveditelnosti zásahu, kdy je třeba připravit se na situaci, že bude nutno vozidlo transportovat přes společné prostory garáže, kde jsou odstavena další vozidla, do venkovního prostoru. Uhašení vozidla a zajištění situace, kdy nedojde k opětovnému rozhoření, není uvnitř garáží technicky proveditelné. Možnost vztažení požadavku k počtu stání v požárním úseku by vedlo k umělému snižování požadavků členěním hromadné garáže na více malých požárních úseků, což je z hlediska proveditelnosti zásahu a transportu vozidla na volné prostranství kontraproduktivní, neboť požární uzávěry na trase transportu komplikují vlastní dopravu vozidla ven z garáže a neúměrně ztěžují dodávku hasiva do požárem zasaženého požárního úseku.
4. obecná: Principem dětské skupiny je právě to, že její zřízení a provozování je z hlediska právních předpisů jednodušší, než zřízení a provozování mateřské školy. Zároveň statistiky počtu uhořelých v posledních letech neobsahují informace, že by kdy uhořelo dítě při požáru v dětské skupině. Nevíme proto, proč navrhovatel přichází s domnělou potřebou regulovat provoz dětských skupin nad rámec dosavadní regulace (aniž by reálně analyzoval, jak velké riziko škod na zdraví či životech hrozí).
Neakceptováno
V dané oblasti žádná regulace v současné době neexistuje. Navržená úprava pak reaguje na novou právní úpravu v gesci Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Z pohledu požární bezpečnosti pak není žádný rozdíl mezi mateřskou školou, dětskou skupinou či např. jeslemi.
Návrh je tak vázán na počet dětí a nikoliv na samotný název subjektu.
Vyhláška nemá vliv na způsob a provozování dětské skupiny, pouze stanovuje technické podmínky tak, aby i takový prostor byl pro děti v dětské skupině obdobně bezpečný, jako jsou prostory mateřské školy.
1. Připomínka k § 21
Nesouhlasíme s tím, že návrh stanovuje adekvátní technické požadavky na garáže a požadujeme dané ustanovení upravit na základě níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Návrh jako celek stanovuje nadmíru zpřísněné požadavky, a to jak na stavební konstrukce, tak na vybavení požárního úseku garáží aktivními prvky požární bezpečnosti staveb, přičemž zcela od základů mění přístup k navrhování hromadných garáží. Tyto požadavky jsou nesrovnatelně přísnější proti stávajícím požadavkům uvedeným v současném znění a v normách řady ČSN 73 08xx.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Připomínka není formulována konkrétně a neobsahuje novou formulaci příslušného ustanovení, tj. není v souladu s legislativními pravidly vlády a nesplňuje tak podmínky kladené na uplatnění připomínek.
V důvodové zprávě bylo doplněno vysvětlení rizik a porovnání podmínek požární bezpečnosti v době tvorby ČSN řady 73 08xx s vývojem technologií a právní úpravy v oblasti elektromobility, který vyvolal potřebu nastavení nových podmínek požární bezpečnosti garáží.
Návrh nezohledňuje problematiku logických vazeb a protichůdných funkcí jednotlivých technických zařízení požadovaných v tomto návrhu.
Přijetí těchto požadavků bude mít zásadní dopad na návrhy nových staveb (od investičních záměrů až po právě zpracovávané dokumentace ke stavebnímu povolení) z technického, ekonomického i technologického pohledu.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Hledisko požární bezpečnosti nemůže být upozaděno na úkor finančního hlediska. Vždy se musí jednat o rovnováhu mezi bezpečností a hodnocením rizik, tj. obecně nelze zdůvodňovat nedostatečnou požární bezpečnost staveb garáží zvýšením ceny na realizaci.
Problematiku logických a funkčních vazeb řeší norma ČSN 73 0810, příloha B.
Za koordinaci požárně bezpečnostních zařízení zodpovídá projektant, který při návrhu musí zohlednit požadavky a funkce zařízení (viz. § 5 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb.).
Zcela postrádáme finanční, technické, ekologické a jiné zhodnocení dopadů implementace požadavků návrhu této vyhlášky spolu s navazující normou ČSN 73 0838 do praktického využití. Dle vlastního rámcového technickoekonomického propočtu vychází dle nového návrhu prodražení každého parkovacího stání v hromadných garážích o stovky tisíc korun (a to jen investičně) proti stávající legislativní a normativní úpravě – největší podíl na tom má prohloubení staveb hromadných podzemních garáží kvůli požadavku na ZOKT. Ekologické dopady bohužel zatím vyhodnoceny nejsou.
Rámcová analýza uvádí nárůst ceny za parkovací místo v rozmezí 300 až 600 tisíc korun v realizaci parkovacího místa, zásadně se také navýší servisní poplatky po dobu životnosti parkovacího místa, spojené s novými povinnostmi. Zvýšení nákladů bude mít dopad také na osoby v budovách bez parkovacího stání. V konečném důsledku se zhorší dostupnost bydlení obecně. Přitom počet parkovacích míst je rovněž regulován a nelze se rozhodnout o jejich limitaci, toto je jeden z bodů, kterým stát posunuje dostupnost bydlení za hranice možností střední třídy a zhoršuje krizi dostupnosti bydlení.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Je pravdou, že pokrok v podobě elektromobility v současné době nese zvýšené finanční náklady, například i v souvislosti s cenou vozidla s elektrickým pohonem. Součástí tohoto pokroku je pak i nezbytné zvyšování bezpečnosti a technické úrovně staveb, které mají sloužit pro parkování těchto vozidel. Zvýšením bezpečnostního a technického standardu staveb (stabilních hasicích zařízení, zařízení odvodu kouře a tepla atd.) dojde k nastavení odpovídající úrovně z hlediska požární bezpečnosti. Náklady na zajištění odpovídající úrovně bezpečnosti je třeba vztahovat k uchráněným hodnotám, nikoliv jen k prvotním nákladům. V případě požáru vozidla s elektrickým pohonem se ve většině případů jedná o totální škodu na vozidle spojenou se škodou na stavbě. Instalace navrhovaných požárně bezpečnostních zařízení představuje zlomek částky, kterou představuje případná škoda způsobená požárem (na vozidlech a na stavbě) a zároveň nezanedbatelnou měrou sníží rizika dotýkající se života a zdraví osob.
Argumentace dotýkající se primárně finančních nákladů, která je součástí téměř každého návrhu souvisejícího se zvýšení požární bezpečnosti, by pak v minulosti i nyní znamenala posun k rezignaci na jakoukoliv požární ochranu staveb, což sice může přispět k rychlejší a levnější výstavbě, nicméně zároveň by uvedené vedlo k zásadnímu ohrožení života a zdraví osob a vysokým škodám na majetku. Z pohledu požární ochrany pak nelze stavby považovat za spotřební zboží.
Ekonomické hledisko tak není jediným hlediskem, které je třeba zohlednit. Realizovat stavby takovým způsobem, kdy není možno zajistit odpovídající požární ochranu, pouze s odůvodněním na vysokou cenu, není přijatelné, a to i s ohledem na umožnění bezpečného zásahu jednotek požární ochrany.
ČSN 73 0838 je samostatným dokumentem v samostatném schvalovacím procesu České agentury pro standardizaci.
Pro úplnost lze sdělit, že na základě dopisu ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády č. j. 35516/2021-UVCR ze dne 27. září 2021 byla k předmětnému návrhu udělena podle čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodu 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace schválených usnesením vlády č. 922 ze dne 14. prosince 2011 výjimka z provedení hodnocení dopadů regulace.
Návrh novely stejně jako návrh ČSN 73 0838 si celou situaci zjednodušuje vztažením k celkové kapacitě garáže a ruší dosud osvědčené dělení na požární úseky, přičemž za hromadnou garáž považuje již každou garáž s více jak 3 vozidly a jedním vjezdem/výjezdem.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
S konstatováním lze souhlasit. Dochází ke změně přístupu v navrhování v důsledku nově identifikovaného rizika.
Zjednodušení právní regulace v dané oblasti je jedním z cílů předloženého návrhu.
Důvodová zpráva se opírá o hypotetická rizika bez jejich doložení statistikami, analýzami a dalšími průkazními prostředky (např. srovnání s opatřeními v zemích s výrazně vyšším podílem elektromobility než v ČR – Skandinávie apod.).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Důvodová zpráva byla doplněna o vysvětlení rizika a doplnění dopadů požárů (zřícení staveb) a doplnění požadavků a o technické podmínky pro garáže určené pro vozidla s alternativními druhy pohonů z hlediska požární bezpečnosti Nizozemska.
V dané věci se jedná o reálná rizika vyplývající z konkrétních případů v zahraničí. Jednalo se v převážné většině o požáry na volném prostranství, které byly obtížně zvládnutelné, a to v prostředí, které je pro požární zásah vhodnější než vnitřní prostory v garážích.
Důvodová zpráva byla dále doplněna o konkrétní situace včetně zřícení objektu.
2. Připomínka k § 21 odst. 4
Požadujeme upravit ustanovení následovně:
„(4) Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce, s výjimkou požárního uzávěru, musí být v požárním úseku hromadné garáže, nejedná-li se o jednopodlažní objekt, navržena s požární odolností nejméně 60 90 minut, nestanoví-li česká technická norma uvedená v příloze č. 1 části 1 požární odolnost vyšší. Požární odolnost požárního uzávěru musí být navržena s požární odolností nejméně 30 45 minut, nestanoví-li česká technická norma uvedená v příloze č. 1 části 1 požární odolnost vyšší.“.
Odůvodnění:
Snížení požární odolnosti na 60 minut u konstrukcí a 30 minut u uzávěrů je v souladu s návrhem §21a. Již tak jde o zpřísnění proti stávajícím požadavkům (45 min.). Úprava nezohledňuje ekonomické hledisko ani všeobecnou snahu na omezování energií i surovin jak při výstavbě, tak při provozu. Největší problémy pak mohou nastat při rekonstrukci staveb.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Převážná většina stávajících konstrukcí je vzhledem ke konstrukčnímu provedení (monolitický železobeton) naprosto vyhovující a souladná s návrhem.
Problém může nastat v dílčích konstrukcích (zejména ocelové sloupy), kde je však možné je obložit materiálem zajišťujícím požadovanou odolnost.
3. Připomínka k § 21 odst. 6
Požadujeme upravit znění následovně a ponechat stávající úpravu ve smyslu členění garáží na jednotlivé samostatné požární úseky a vztahování jednotlivých opatření na tyto úseky, a nikoliv na garáže jako celek.
„(6) Hromadná garáž s více než 30 10 parkovacími stáními musí být vybavena
a) elektrickou požární signalizací v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 14 a
b) zařízením pro odvod kouře a tepla navrženým pro potřeby účinného a bezpečného zásahu jednotky požární ochrany s dobou funkčnosti nejméně 30 60 minut.“.
Odůvodnění:
Textace uvedená v odůvodnění: „Z důvodu snadné aplikovatelnosti jsou navrhované podmínky a požadavky na garáže vztaženy k celkové kapacitě garáže, nikoli ke kapacitě požárního úseku.“ je nepřijatelná a vede ve výsledku ke zcela zkresleným a nehospodárným opatřením.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Navrhovaná právní úprava je koncipována z hlediska proveditelnosti zásahu, kdy je třeba připravit se na situaci, že bude nutno vozidlo transportovat přes společné prostory garáže, kde jsou odstavena další vozidla, do venkovního prostoru. Uhašení vozidla a zajištění situace, kdy nedojde k opětovnému rozhoření, není uvnitř garáží technicky proveditelné. Možnost vztažení požadavku k počtu stání v požárním úseku by vedlo k umělému snižování požadavků členěním hromadné garáže na více malých požárních úseků, což je z hlediska proveditelnosti zásahu a transportu vozidla na volné prostranství kontraproduktivní, neboť požární uzávěry na trase transportu komplikují vlastní dopravu vozidla ven z garáže a neúměrně ztěžují dodávku hasiva do požárem zasaženého požárního úseku.
Doba 30 minut u zařízení pro odvod kouře a tepla není dostatečný časový interval pro provedení požárního zásahu, (uhašení plamenů, transport vozidla) v případě více než 1 vozidla, přičemž s rozšířením požáru na více vozidel před příjezdem jednotek požární ochrany je třeba v návrhu počítat.
Pro potřeby zásahu by mělo stačit 30 minut (nebo stanovit výpočtem). Firemní hasiči ŠKODA zvládnou uhasit vozidlo za 20 minut, viz poslední XX. Konference Požární bezpečnosti stavebních objektů 5. 5. 2022 - přednášel Ing. Tomáš Kopec (uhasit rozumějme stavu umožňujícímu transport z garáže na volné prostranství, kde je vozidlo následně zvednuto a umístěno na nejméně 24 hodin do vodní lázně).
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
V dané věci nelze posuzovat možnosti jednotky požární ochrany dislokované přímo v areálu podniku a primárně pro jeho potřebu se zásahem s reálnými dojezdovými časy.
Nelze tak garantovat, že do příjezdu jednotky požární ochrany v různých lokacích se požár nerozšíří i na další vozidlo/a. V případě hašení a transportu více vozidel pak není 30 minut dostatečných.
Lze očekávat, že aktivní ochrana vozidel i baterií půjde technicky stále kupředu a jejich nebezpečnost se bude snižovat, tzn. postupně i u starších elektrických vozů, pokud bude ekonomické u nich baterii vyměnit a neposlat je rovnou celé na ekologickou likvidaci, dojde v krátké době k obměně baterií za bezpečnější. Životnost baterie v elektromobilech je běžně 5-6 let, ale projektová životnost budovy je 50 let a reálná mnohdy mnohem více. Je nesmyslné zatěžovat novostavby konstrukcemi a technologiemi na toto „krátké“ přechodné období vzhledem k opravdu velice nízké míře rizika zahoření automobilu při nabíjení.
Konstruktéři jsou si požárních rizik vědomi a stavějí baterie tak, aby jim maximálně odolávaly. Aktivní chlazení brání spontánnímu zahoření z přehřátí, velmi pevná, hermeticky uzavřená schránka zase odolává i silným nárazům plus průnikům cizích látek. Baterie je při silnějším nárazu okamžitě odpojena, případně vyzkratována, aby se předešlo sekundárnímu zranění či požáru od elektrického proudu. A nakonec se pomalu prosazují nové chemie s podstatně menšími, až téměř nulovými riziky zahoření; například Li-Fe-Po. Přesto občas k požáru baterie a následně samozřejmě celého auta dojde. Bývá to zpravidla po velmi silném nárazu a takové případy bývají vděčně medializovány.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Z v připomínce uvedených důvodů nelze požadavky na požární bezpečnost snížit. V případě elektrovozidel se jedná o poměrně nové technologie, nová rizika a specifické situace. Nelze počítat s tím, že za „pár let“ zde budou jiné/bezpečnější technologie. Předložený návrh reaguje na současná rizika.
4. Připomínka k § 21 odst. 7
Požadujeme upravit znění následovně:
„(7) Zařízení pro odvod kouře a tepla podle odstavce 6 písm. b) se nevyžaduje u hromadné garáže s více než 30 10 parkovacími stáními, pokud Pouze pro stáva
a) je přívod vzduchu zajištěn neuzavíratelnými, trvale otevřenými plochami obvodových konstrukcí o ploše nejméně 75 % plochy svislých obvodových konstrukcí,
b) je vybavena samočinným stabilním hasicím zařízením v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 4 bodu 1 se samočinným zahájením dodávky vody a současně se jedná o požární úsek v garáži garáž, ve které počet parkovacích stání nepřesahuje 40, nebo
c) je vybavena zařízením zamezujícím iniciaci požáru snížením obsahu kyslíku navrženým podle ČSN EN 16750+A1.“.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Změna limitu z 10 na 30 stání v § 21 odst. 7 by nekorespondovala s počtem uvedeným v § 21 odst. 6, pro který udává § 21 odst. 7 mírnější výjimky. Požadovaná změny by vedla k zpřísnění požadavku na instalaci zařízením pro odvod kouře a tepla navrženým pro potřeby účinného a bezpečného zásahu jednotky požární ochrany.
Požadavek na změnu návrhu samočinného stabilního zařízení ve vztahu k požárnímu úseku, nikoli ke kapacitě garáže neposkytuje odpovídající úroveň požární bezpečnosti stavby. Podrobné zdůvodnění je uvedeno v důvodové zprávě od strany 14.
Navrhovaná právní úprava vychází z proveditelnosti zásahu, kdy je třeba připravit se na situaci, že bude nutno vozidlo transportovat přes společné prostory garáže, kde jsou odstavena další vozidla, do venkovního prostoru. Uhašení vozidla a zajištění situace, kdy nedojde k opětovnému rozhoření, není uvnitř garáží technicky proveditelné. Možnost vztažení požadavku k počtu stání v požárním úseku by vedlo k umělému snižování požadavků členěním hromadné garáže na více malých požárních úseků, což je z hlediska proveditelnosti zásahu a transportu vozidla na volné prostranství kontraproduktivní, neboť požární uzávěry na trase transportu komplikují vlastní dopravu vozidla ven z garáže a neúměrně ztěžují dodávku hasiva do požárem zasaženého požárního úseku.
Alternativně navrhujeme písm. b) upravit následovně:
„b) je vybavena samočinným stabilním hasicím zařízením v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 4 bodu 1 se samočinným zahájením dodávky vody (rozumějme i suchovod napojený na vodovodní řad bez trvale garantovaného minimálního tlaku na přípojce) a současně se jedná o garáž, ve které počet parkovacích stání nepřesahuje 40, nebo“.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Navrhované řešení je v rozporu s ČSN 73 0810, na kterou je odkazováno. Suchovod nesplňuje požadavky na stabilní hasicí zařízení se samočinným zahájením dodávky hasiva
Principem požadavku je instalace zařízení, které v případě požáru samočinně zahájí dodávku hasiva. Suchovod takový požadavek nesplňuje. Možné varianty řešení jsou uvedeny v ČSN 73 0810, na kterou článek odkazuje. Pro úplnost dodáváme, že suchovod je požární potrubí, které není trvale připojené na vodovodní síť. Obvykle je součástí požárního zabezpečení výškových budov. Při požárním zásahu pak nahrazuje požární vedení hadicemi a zkracuje tak dobu potřebnou k zahájení zásahu. V případě požáru je suchovod napojen na čerpadlo požárního automobilu a v patře, kde je požár, jsou vedeny pouze útočné proudy od suchovodu, nejedná se tedy o stabilní hasicí zařízení, které by bylo schopno samočinně zahájit dodávku vody, popř. jiného hasiva.
Odůvodnění:
Navrhujeme ustanovení uvést do souladu s připravovanou ČSN 73 0838, aby bylo možné použít nezavodněný systém (polostabilní hasicí zařízení – PHZ) připojený přímo na vodovod bez garantované úrovně tlaku. Současně je nutno upravit ČSN 73 0810 - zejména Čl. 11 odst. 11.4. písm. b) do souladu s připravovanou ČSN 73 0838, jelikož nyní je u PHZ uvažována dodávka z cisternových automobilových stříkaček (CAS).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Normu jako takovou nelze považovat za závazný právní předpis, nadto předpis vyšší právní síly než je vyhláška.
Připomínky k návrhu normy ČSN 73 0838 je nutné aplikovat v rámci připomínkového místa u agentury ČAS v rámci procesu normalizace.
V návrhu byl doplněn odkaz na příslušnou normu.
5. Připomínka k § 21 odst. 8
Požadujeme ustanovení bez náhrady vypustit:
„(8) Hromadná garáž s více než 40 parkovacími stáními musí být vybavena samočinným stabilním hasicím zařízením v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 12 nebo zařízením zamezujícím iniciaci požáru snížením obsahu kyslíku navrženým podle ČSN EN 16750+A1.“.
Alternativně navrhujeme toto znění:
„Hromadná garáž s více než 40 parkovacími stáními v jednom požárním úseku garáže musí být vybavena samočinným stabilním hasicím zařízením v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 12 nebo zařízením zamezujícím iniciaci požáru snížením obsahu kyslíku navrženým podle ČSN EN 16750+A1.“.
Odůvodnění:
Návrh vůbec nezohledňuje problematiku logických vazeb a protichůdných funkcí jednotlivých technických zařízení požadovaných v tomto návrhu. Navrhujeme proto zcela vypustit, nebo zapracovat možnost ZOKT zcela nahradit SSHZ (resp. SHZ ve smyslu ČSN 73 0810 navržené podle ČSN EN 12845).
Doplňovat do garáží další technologie nad rámec nařízené ZOKT, které jsou dalším významným prodražením stavby jak při její realizaci, tak z hlediska údržby po celou dobu její životnosti, nepovažujeme za nezbytné a už vůbec ne vhodné, jak vzhledem k zatížení obyvatel domů dalšími nezbytnými výdaji, tak k všeobecné snaze na omezování energií i surovin jak při výstavbě, tak při provozu.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Návrh na vypuštění § 21 odst. 8 stanovujícího požadavek na vybavení hromadné garáže s kapacitou nad 40 stání stabilním hasicím zařízením , popř, požadavek na vybavení tímto zařízením vztahovat ke kapacitě požárního úseku je připomínkovým místem zdůvodněn pouze ekonomickou náročností. Konkrétní technické a bezpečnostní zdůvodnění je podrobně rozebráno v doplnění důvodové zprávy od str. 14.
Problematika návrhu požárně bezpečnostních zařízení včetně logických vazeb těchto zařízení je řešena v § 5 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb. Současně upozorňujeme, že podmínky pro projektování požárně bezpečnostních zařízení uvedené v § 5 vyhlášky č. 246/2001 Sb. nejsou návrhem úprav vyhl. č 23/2008 Sb. dotčeny.
6. Připomínka k § 21 odst. 10
Požadujeme ustanovení upravit následovně:
„(10) Jednotlivá, a řadová garáž a požární úsek hromadné garáže pokud je , navržená pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, a hromadná garáž, musí být vybaveny detektory úniku plynu a účinným větráním v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 2 a části 17. Požadavek uvedený ve větě první platí i pro příjezdový a výjezdový prostor hromadné garáže, pokud je tento prostor delší než 30 m a je obestavěn stavebními konstrukcemi alespoň ze tří stran. Posouzení garáže a jejího vybavení elektrickým zařízením z hlediska rizika vzniku výbušné atmosféry musí být provedeno v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 16 bodech 2 až 4.“.
Odůvodnění:
Nezbytná úprava i s ohledem na soulad s textaci čl. 1 §21a.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Hromadné garáže se navrhují pro všechny typy vozidel, tedy i pro vozidla na plynná paliva. Navržené ustanovení je věcně obdobné současné právní úpravě, kde je použit obecný pojem „garáž“, tj. nezakládá povinnosti nové, toliko precizuje právní úpravu.
7. Připomínka k § 21a
Požadujeme ustanovení zcela přepracovat. Požadujeme zajištění finančního, technického zhodnocení dopadů implementace požadavků návrhu této vyhlášky spolu s navazující normou ČSN 73 0838.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Připomínka není formulována jednoznačně, konkrétně a neobsahuje novou formulaci příslušného ustanovení, tj. není v souladu s legislativními pravidly vlády a nesplňuje tak podmínky kladené na uplatnění připomínek.
Předložený návrh reaguje na novou právní úpravu dotýkající se elektromobility, kdy do stávajících garáží byly nebo budou dodatečně instalovány dobíjecí stanice pro elektromobily, přičemž uvedené nepodléhá postupům podle stavebního zákona, tj. nedojde ani k novému hodnocení stavby z hlediska požární bezpečnosti.
Vzhledem k tomu, že stávající právní úprava v dané oblasti nereflektuje specifika alternativních paliv, včetně kombinace jednotlivých druhů paliv, je nutné upravit nastavení požadavků požární bezpečnosti všech garáží.
Návrh předpokládá možnost dobíjení vozidel ve stávajících garážích při splnění v návrhu uvedených požadavků. Riziko vzniku požáru je stejné, bez ohledu na to, zda se jedná o novou, nebo původní garáž. Dopady jsou pak uvedeny v důvodové zprávě.
ČSN 73 0838 je samostatným dokumentem v samostatném schvalovacím procesu České agentury pro standardizaci.
Odůvodnění:
Nesouhlasíme s odůvodněním, že návrh stanovuje adekvátní technické požadavky na garáže. Právě naopak. Návrh jako celek stanovuje nadmíru zpřísněné požadavky, a to jak na stavební konstrukce, tak na vybavení PÚ garáží aktivními prvky PBS, přičemž zcela od základů mění přístup k navrhování hromadných garáží.
Tyto požadavky jsou nesrovnatelně přísnější proti stávajícím požadavkům uvedeným v současném znění a v normách řady ČSN 73 08xx.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Návrhem je řešena kombinace všech možných alternativních druhů pohonů vozidel, tj. reaguje na nová rizika. Přísnější požadavky požární bezpečnosti pak vycházejí z nové právní úpravy dotýkající se elektromobility. Problematika rizik byla doplněna do odůvodnění návrhu.
Návrh vůbec nezohledňuje problematiku logických vazeb a protichůdných funkcí jednotlivých technických zařízení požadovaných v tomto návrhu.
Přijetí těchto požadavků bude mít zásadní dopad do užívání stávajících staveb garáží z technického, ekonomického i technologického pohledu.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Hledisko požární bezpečnosti nemůže být upozaděno na úkor finančního hlediska. Vždy se musí jednat o rovnováhu mezi bezpečností a hodnocením rizik, tj. obecně nelze zdůvodňovat nedostatečnou požární bezpečnost staveb garáží zvýšením ceny na realizaci.
Problematiku logických a funkčních vazeb řeší norma ČSN 73 0810, příloha B.
Za koordinaci požárně bezpečnostních zařízení zodpovídá projektant, který při návrhu musí zohlednit požadavky a funkce zařízení (viz. § 5 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb.).
Tento návrh na základě Čl. IV – účinnost od 1. 1. 2024 zcela znemožní legálně dobíjet elektrická vozidla v hromadných garážích a to i těch, kde byly nabíjecí stanice povoleny stavebním úřadem vydáním pravomocného stavebního povolení na základě souhlasného HZS v rámci povolování novostavby. Týká se všech dnes povolených staveb, rozestavěných staveb i zkolaudovaných staveb.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Návrh neznemožní dobíjení elektrických vozidel. V případě stávajících staveb však bude třeba vyhodnotit, zda jsou splněny podmínky stanovené vyhláškou o technických podmínkách požární ochrany staveb.
Zvýšení požadované požární ochrany a doplnění stávajících staveb systémy ZOKT a SSHZ je nejen finančně nesmírně nákladné, ale ve většině případů i technicky nemožné.
Tento paragraf bude velice problematické vztahovat i pouze na změny staveb (často nepůjde provést změnu stavby), natož na stávající stavby řádně povolené i s nabíječkami.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Hledisko požární bezpečnosti nemůže být upozaděno na úkor finančního hlediska. Vždy se musí jednat o rovnováhu mezi bezpečností a hodnocením rizik, tj. obecně nelze zdůvodňovat nedostatečnou požární bezpečnost staveb garáží zvýšením ceny na realizaci.
V případě, že stávající garáž nebude splňovat technické podmínky, aby byl proces dobíjení bezpečný, nebude v ní moci být vozidlo dobíjeno.
Zcela postrádáme finanční, technické a jiné zhodnocení dopadů implementace požadavků návrhu této vyhlášky spolu s navazující normou ČSN 73 0838 do praktického využití.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Předložený návrh reaguje na novou právní úpravu dotýkající se elektromobility, kdy do stávajících garáží byly nebo budou dodatečně instalovány dobíjecí stanice pro elektromobily, přičemž uvedené nepodléhá postupům podle stavebního zákona, tj. nedojde ani k novému hodnocení stavby z hlediska požární bezpečnosti.
Vzhledem k tomu, že stávající právní úprava v dané oblasti nereflektuje specifika alternativních paliv, včetně kombinace jednotlivých druhů paliv, je nutné upravit nastavení požadavků požární bezpečnosti všech garáží.
Návrh předpokládá možnost dobíjení vozidel ve stávajících garážích při splnění v návrhu uvedených požadavků. Riziko vzniku požáru je stejné, bez ohledu na to, zda se jedná o novou, nebo původní garáž.
Dopady jsou pak uvedeny v důvodové zprávě.
ČSN 73 0838 je samostatným dokumentem v samostatném schvalovacím procesu České agentury pro standardizaci.
8. Připomínka k § 21a odst. 5 až 7
Požadujeme ustanovení upravit následovně:
„(5) V hromadné garáži nebo v její části, kde se nově umisťuje dobíjecí místo pro elektrické vozidlo, lze dobíjet elektrické vozidlo pouze v případě, že požárně dělicí a nosná stavební konstrukce, s výjimkou požárního uzávěru, vykazuje požární odolnost nejméně 60 minut a požární odolnost požárního uzávěru vykazuje požární odolnost nejméně 30 minut. Požadavek uvedený ve větě první se nevztahuje na jednopodlažní objekty.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Záměrem vyhlášky je zajistit odpovídající požární bezpečnost při dobíjení elektrických vozidel v hromadných garážích. Není záměrem členit hromadné garáže na takové, které požadavky splňují, a nagaráže, které požadavky nesplňují.
Předložený návrh reaguje na novou právní úpravu dotýkající se elektromobility, kdy do stávajících garáží byly nebo budou dodatečně instalovány dobíjecí stanice pro elektromobily, přičemž uvedené nepodléhá postupům podle stavebního zákona, tj. nedojde ani k novému hodnocení stavby z hlediska požární bezpečnosti. S ohledem na uvedené se tedy požadavky požární bezpečnosti dotýkají všech určených prostor garáží, kde bude docházet k dobíjení elektrického vozidla.
(6) V hromadné garáži s nejvýše 20 27 parkovacími stáními v jednom požárním úseku lze dobíjet elektrické vozidlo, pokud je prostor hromadné garáže vybaven alespoň lokální detekcí požáru se signalizací v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 14.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Počet 27 je vázaný na stávající požadavek nutnosti instalace elektrické požární signalizace v hromadných garážích. Změna hodnoty počtu vozidel nekoresponduje se stávající úpravou.
Návrh na doplnění požárního úseku není souladný s navrženou koncepcí, která s požárními úseky již nepracuje.
V důvodové zprávě byla doplněna změna koncepce a posuzování celkové kapacity garáže, a nikoli toliko kapacity požárního úseku garáže.
(7) V hromadné garáži s více než 20 27 parkovacími stáními v jednom požárním úseku lze dobíjet elektrické vozidlo, pokud je prostor hromadné garáže vybaven elektrickou požární signalizací v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 14.“.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Počet 27 je vázaný na stávající požadavek nutnosti instalace elektrické požární signalizace v hromadných garážích. Změna hodnoty počtu vozidel nekoresponduje se stávající úpravou.
Návrh na doplnění požárního úseku není souladný s navrženou koncepcí, která s požárními úseky již nepracuje.
Odůvodnění:
Požadovat jen u „změn staveb“ a u nově doplňovaných nabíjecích stanic ve stavbách. Tam, kde již bylo vydáno souhlasné stanovisko HZS k projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení ke garážím s dobíjecími stanicemi (samozřejmě i vydáno pravomocné stavební povolení nebo dokonce zkolaudováno) ponechat požární odolnost konstrukcí dle PD odsouhlasené HZS.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Předložený návrh reaguje na novou právní úpravu dotýkající se elektromobility, kdy do stávajících garáží byly nebo budou dodatečně instalovány dobíjecí stanice pro elektromobily, přičemž uvedené nepodléhá postupům podle stavebního zákona, tj. nedojde ani k novému hodnocení stavby z hlediska požární bezpečnosti.
Vzhledem k tomu, že stávající právní úprava v dané oblasti nereflektuje specifika alternativních paliv, včetně kombinace jednotlivých druhů paliv, je nutné upravit nastavení požadavků požární bezpečnosti všech garáží.
9. Připomínka k § 21a odst. 8
Požadujeme ustanovení upravit následovně:
„(8) V hromadné garáži s více než 10 parkovacími stáními, nebo v její části tam, kde se nově umisťuje dobíjecí místo pro elektrické vozidlo, lze dobíjet elektrické vozidlo, pokud je hromadná garáž vybavena zařízením pro odvod kouře a tepla navrženým pro potřeby účinného a bezpečného zásahu jednotky požární ochrany s dobou funkčnosti nejméně 30 60 minut.“.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Záměrem vyhlášky je zajistit odpovídající požární bezpečnost při dobíjení elektrických vozidel v hromadných garážích. Není záměrem členit hromadné garáže na takové, které požadavky splňují, a na garáže, které požadavky nesplňují.
30 min. není dostatečná doba na provedení požárního zásahu v případě, že se požár do příjezdu HZS rozšíří na více než 1 vozidlo.
Předložený návrh reaguje na novou právní úpravu dotýkající se elektromobility, kdy do stávajících garáží byly nebo budou dodatečně instalovány dobíjecí stanice pro elektromobily, přičemž uvedené nepodléhá postupům podle stavebního zákona, tj. nedojde ani k novému hodnocení stavby z hlediska požární bezpečnosti. S ohledem na uvedené se tedy požadavky požární bezpečnosti dotýkají všech určených prostor garáží, kde bude docházet k dobíjení elektrického vozidla.
Odůvodnění:
Požadovat jen u rozsáhlých změn staveb garážích a u nově doplňovaných nabíjecích stanic ve stavbách. Tam, kde již bylo vydáno souhlasné stanovisko HZS k projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení ke garážím s dobíjecími stanicemi (samozřejmě i vydáno pravomocné stavební povolení nebo dokonce zkolaudováno) ponechat požární odolnost konstrukcí dle PD odsouhlasené HZS. Pro potřeby zásahu by mělo stačit ZOKT na 30 minut (nebo stanovišť výpočtem). viz připomínka k §21 odst. (6) písm. b).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Předložený návrh reaguje na novou právní úpravu dotýkající se elektromobility, kdy do stávajících garáží byly nebo budou dodatečně instalovány dobíjecí stanice pro elektromobily, přičemž uvedené nepodléhá postupům podle stavebního zákona, tj. nedojde ani k novému hodnocení stavby z hlediska požární bezpečnosti.
Vzhledem k tomu, že stávající právní úprava v dané oblasti nereflektuje specifika alternativních paliv, včetně kombinace jednotlivých druhů paliv, je nutné upravit nastavení požadavků požární bezpečnosti všech garáží.
10. Připomínka k § 21a odst. 9
Požadujeme ustanovení upravit následovně:
„(9) Zařízení pro odvod kouře a tepla podle odstavce 8 se nevyžaduje u hromadné garáže s více než 20 10 parkovacími stáními v jednom požárním úseku garáže, pokud
a) je přívod vzduchu zajištěn neuzavíratelnými trvale otevřenými plochami obvodových konstrukcí o ploše nejméně 75 % plochy svislých obvodových konstrukcí,
b) je vybavena alespoň samočinným stabilním hasicím zařízením v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 4 bodu 1 a současně se jedná o garáž, ve které počet parkovacích stání v jednom požárním úseku nepřesahuje 40, nebo
c) je vybavena zařízením zamezujícím iniciaci požáru snížením obsahu kyslíku navrženým podle ČSN EN 16750+A1.“.
Odůvodnění:
Možnost nahradit ZOKT za SSHZ (např. i PHZ s dodávkou z CAS), jelikož u stávajících staveb zásahové ZOKT ani SHZ nelze realizovat (zásadní prostorové nároky), aniž by stavby vyhověly jiným požadavkům na stavby (např. min. světlá výška, min. požadovaný počet stání).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Zdůvodněním navrhovaného požadavku na změnu počtu stání, popř. vazba na požární úsek, nikoli na počet stání v garáži, je zdůvodněn pouze domněnkou, že to nelze realizovat. Navrhované požadavky v § 21a odst. 9 jsou podrobně zdůvodněny v důvodové zprávě, která byla od str. 14 do str. 24 doplněna.
Problematika návrhu požárně bezpečnostních zařízení včetně logických vazeb těchto zařízení je řešena v § 5 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb. Současně upozorňujeme, že podmínky pro projektování požárně bezpečnostních zařízení uvedené v § 5 vyhlášky č. 246/2001 Sb. nejsou návrhem úprav vyhl. č 23/2008 Sb. dotčeny.
PHZ (polostabilní hasicí zařízení) s dodávkou vody z cisternových vozidel HZS ČR není zařízením, které by bylo schopno samočinně zahájit dodávku vody nebo hasiva v počáteční fázi požáru, neboť potřebné hasivo do hasicího systému dodávají jednotky požární ochrany, a to až po příjezdu na místu požáru. Podrobné zdůvodnění nutnosti zahájení hašení v počáteční fázi požáru je podrobně uvedeno v důvodové zpráva od str. 14 do str. 24.
11. Připomínka k § 21a odst. 10
Požadujeme ustanovení bez náhrady vypustit:
„(10) V hromadné garáži s více než 40 parkovacími stáními lze dobíjet elektrické vozidlo pouze v případě, že je hromadná garáž vybavena
a) samočinným stabilním hasicím zařízením se samočinným zahájením dodávky vody v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 4 bodu 1, nebo
b) v případě parkovacího stání vyhrazeného pro dobíjení vozidla lokálním samočinným stabilním hasicím zařízením se samočinným zahájením dodávky vody v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 4 bodu 1, které pokrývá plochu parkovacího stání a plochu v okruhu alespoň 5 metrů od parkovacího stání.“.
Pokud nebude vypuštění akceptováno, navrhujeme alespoň tuto úpravu jeho znění:
„(10) V hromadné garáži s více než 20 40 parkovacími stáními v jednom požárním úseku lze dobíjet elektrické vozidlo pouze v případě, že je hromadná garáž vybavena
a) samočinným stabilním hasicím zařízením se samočinným zahájením dodávky vody v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 4 bodu 1, nebo
b) v případě parkovacího stání vyhrazeného pro dobíjení vozidla lokálním samočinným stabilním hasicím zařízením se samočinným zahájením dodávky vody v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 4 bodu 1, které pokrývá plochu parkovacího stání a plochu v okruhu alespoň 5 metrů od parkovacího stání.“.
Odůvodnění:
Možnost nahradit ZOKT za SSHZ (např. i PHZ s dodávkou z CAS), jelikož u stávajících staveb zásahové ZOKT ani SHZ nelze realizovat (zásadní prostorové nároky), vyhověly jiným požadavkům na stavby (např. min. světlá výška, min. požadovaný počet stání).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Zdůvodněním navrhovaného požadavku na změnu počtu stání, popř. vazba na požární úsek, nikoli na počet stání v garáži, je zdůvodněn pouze domněnkou, že to nelze realizovat. Navrhované požadavky v § 21a odst. 9 jsou podrobně zdůvodněny v důvodové zprávě, která byla od str. 14 do str. 24 doplněna.
12. Připomínka k § 23 odst. 1
Požadujeme upravit ustanovení následovně:
„(1) Při navrhování stavby nebo její části určené k činnosti školy, a školského zařízení nebo k zajištění pravidelné, dlouhodobé a opakující se péče o děti před zahájením jejich povinné školní docházky9) se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 1, pokud není dále stanoveno jinak.“.
Odůvodnění:
ČSN 73 0802, na které uvedené ustanovení odkazuje, je velmi rozsáhlou normou, která stanoví velmi přísné požadavky požární bezpečnosti. Odpadne tím dosavadní výhoda při zakládání dětských skupin jako zařízení, které lze jednoduše zřídit např. „při firmě“ nebo „při domácnosti“. Do budoucna již takové zřízení nebude možné – a to nejen v případě dětských skupin, ale v případě jakéhokoli podnikání spočívající v pravidelné, dlouhodobé a opakující se péči o děti. Splnit požadavky této normy bude zcela nereálné. Z dosavadních statistik nijak nevyplývá, že by právě péče o děti předškolního věku byla natolik rizikovou aktivitou, že je nutno ji podřizovat přísným požadavkům ČSN.
Navrhujeme odkaz na stavbu určenou nebo k zajištění pravidelné, dlouhodobé a opakující se péče o děti před zahájením jejich povinné školní docházky vypustit a normy nechat pro školy a školská zařízení. Dětské skupiny bude upravovat pouze navržený § 23a, který vymezí některé nejdůležitější aspekty požární bezpečnosti.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno
Jedná se o základní pilíř navrhované úpravy. Návrh je provedený na všechny prostory, kde je možné poskytovat péči o dítě. Z hlediska požární bezpečnosti není rozdíl mezi mateřskou školou, dětskou skupinou, prostory, kde je poskytována předškolní péče apod.
Návrh neznemožňuje zřizovat dětské skupiny, pouze stanovuje technické podmínky požární ochrany staveb.
Cílem návrhu je tak vytvoření bezpečného prostředí u prostor, v nichž se pohybují děti, tj. osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo neschopné samostatného pohybu a orientace, jejichž evakuace z místa mimořádné události je problematická. U daných osob je tak nežádoucí, aby došlo toliko z ekonomických důvodů k zanedbání požární bezpečnosti prostor, ve kterých se budou vyskytovat.
13. Připomínka k § 23a odst. 9
Požadujeme upravit ustanovení následovně:
„(9) Pokud se ve stavbě nachází 1 dětská skupina s kapacitou nejvýše 12 6 dětí, nemusí splňovat podmínky uvedené v odstavci 3 až 8.“.
Odůvodnění:
Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, na jehož novelizaci zákonem č. 329/2021 Sb. navržená úprava reaguje, pracuje s rozčleněním dětských skupin na dvě kategorie:
a) dětské skupiny do 12 dětí, pro jejichž provoz jsou v souladu s § 15 zákona stanoveny mírnější hygienické a další požadavky,
b) dětské skupiny nad 12 dětí, pro které jsou stanoveny obdobné požadavky jako pro mateřské školy.
Toto rozlišení ponechává i navržený § 23a odst. 4 a 7.
Navrhujeme toto rozčlenění zachovat i v navrženém § 23a odst. 9, čímž se naváže na rozčlenění dětských skupin vycházející ze zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Rozdíl mezi požárním rizikem ve skupině o velikosti do 6 dětí a o velikosti do 12 dětí se nám nezdá tak zásadní, aby odůvodňoval vytváření další kategorie dětských skupin, které se budou muset (byť podléhají mírnějším hygienickým požadavkům) řídit podstatně přísnějšími protipožárními požadavky.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno
Z hlediska proveditelnosti zásahu je naprosto zásadní, zda se v objektu nachází 6 nebo 12 dětí (osob s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo neschopných samostatného pohybu a orientace) Zmírnění požadavků požární ochrany proto nelze sjednotit s členěním podle zákona č. 329/2021 Sb.
Doba evakuace 6 dětí není srovnatelná s dobou evakuace 12 dětí.
14. Připomínka k Čl. II. Přechodná ustanovení
Požadujeme znění doplnit následovně:
„U stavby, u které byla zpracována projektová dokumentace a s níž byla podána žádost o vydání souhlasného stanoviska podle zvláštního právního předpisu k umístění stavby, se po dni nabytí účinnosti této vyhlášky postupuje podle dosavadní právní úpravy.“.
Odůvodnění:
Přechodná ustanovení jsou zásadní z hlediska kontinuity připravovaných staveb a jejich realizace. Neuvedení přechodných ustanovení, nebo jejich nevhodná interpretace by fakticky znamenala kolaps v oblasti výstavby soukromého i veřejného sektoru a právní nejistotu.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno
Součástí předloženého návrhu je přechodné ustanovení, které stanovuje, že u zahájené stavby před nabytím účinnosti nové právní úpravy se postupuje podle podmínek požární bezpečnosti podle současné právní úpravy, nicméně nebude dotčeno ustanovení dotýkající se užívání stavby. Návrh obsažený v připomínce pak není souladný s předloženým návrhem a nelze jej tak doplnit do přechodných ustanovení. Odůvodnění připomínky se pak jeví jako příliš obecné, aby mohla být připomínka posouzena z širšího hlediska. Cílem právní úpravy je nastavit jednotné podmínky pro všechny (stávající i budoucí) garáže a dětské skupiny, což by přijetím navrženého přechodného ustanovení nebylo možné.
MŽP
Mgr. Dominica Tchaou, Dominica.Tchaou
@mzp.cz, tel.: 267 122 490
1. Z pohledu MŽP je navrhovaná úprava týkající se požadavků na požární bezpečnost v případě garáží, kde jsou instalovány dobíjecí stanice (viz čl. 21a), problematická ve smyslu negativního dopadu na rozvoj elektromobility v ČR, a tedy plnění klimatických cílů a cílů snižování emisí z dopravy. Předkladatel také nikterak nezohlednil požadavek obsažený v článku 8, odst. 7 směrnice 2010/31/EU (ve znění směrnice 2018/944) o energetické účinnosti budov, podle něhož mají členské státy za povinnost „stanovit opatření v zájmu jednoduššího zavádění dobíjecích stanic v nových i stávajících obytných i jiných než obytných budovách“ a zabývat se přitom „případnými regulačními překážkami, včetně povolovacích a schvalovacích postupů.“ Navrhovaná úprava totiž nejen nepřináší požadované zjednodušení, ale právě naopak znamená zásadní komplikaci pro uvedený proces.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Předložený návrh není v rozporu s unijními ani českými právními předpisy. Podle nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, musí být stavba navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukce, byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře, bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby, obyvatelé mohli stavbu opustit nebo aby mohli být jinými prostředky zachráněni a byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek. Předložený návrh pak sleduje uvedené požadavky. Stavby jako celek i jejich jednotlivé části musejí vyhovovat zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu staveb.
Cílem návrh je tedy podpořit bezpečnou elektromobilitu.
Za problematické považujeme rozšíření podmínek u objektů existujících garáží, kde navrhovaná úprava bude bránit majitelům již vybudovaných objektů garáží dodatečně zajistit instalaci dobíjecích stanic, aniž by jinak byli nuceni provést zásadní stavební úpravy daných objektů. Náklady na požadované úpravy vyplývající z článku 21a by mohly být velmi vysoké. Jen třeba požadavek zajistit u veškerých nosných a požárně dělících konstrukcí požární odolnost 60 minut, může přinést dodatečné náklady ve výši několik desítek milionů korun. Rovněž požadavky na dovybavení celého parkovacího domu sprinklerovým stabilním hasicím zařízením (SHZ) a také samočinným odvětrávacím zařízením (SOZ) může být záležitostí několika jednotek či dokonce desítek milionů korun a u nízké průjezdnosti to může být dokonce zcela nerealizovatelné.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Vždy bude třeba stavbu přizpůsobit konkrétním technickým podmínkám.
Stávající podmínky požární ochrany neposkytují dostatečnou úroveň zabezpečení a je nutno přistoupit k e komplexním opatřením, která jsou uvedena v § 21 a § 21a.
Ekonomické hledisko nemůže být jediným kritériem při posuzování požární bezpečnosti stavby.
Existuje dále nebezpečí, že by majitel garáží raději poškodil stávající dobíjecí stanice, aby nemusel investovat do opatření vyplývající z této vyhlášky
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Jedná se o ničím nepodložené tvrzení, které nelze akceptovat a ani se k němu seriózně vyjádřit.
2. V předkládací zprávě (část II. materiálu) i v obecné části Odůvodnění (části III. materiálu) je nesprávně uvedeno, že novelizace vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby), kterou došlo ke stanovení požadavku na zajištění instalace dobíjecích stanic a kabelovodů do budov s konkrétně vymezeným počtem parkovacích míst, souvisí s doplněním směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Ve skutečnosti však směrnicí, která byla tímto způsobem transponována, je směrnice 2018/844, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
3. V souvislosti s konstatováním na str. 2 Odůvodnění, že v případě dobíjecích stanic jde o novou právní úpravu, která není z pohledu požární bezpečnosti v právním řádu zatím nikterak upravena, důrazně požadujeme vysvětlení, jak je daná problematika řešena v jiných státech EU (viz i obecná připomínka).
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
4. Na str. 3 Odůvodnění je obsaženo zcela nevhodné srovnání mezi nově navrženou úpravou ohledně instalace dobíjecích stanic s již existující speciální úpravou ve vztahu ke garáži, která slouží pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva. Upozorňujeme na to, že v případě dobíjecích stanic nemají stavitelé nových garáží (na rozdíl od garáží pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva) nikterak na výběr, neboť jak předkladatel sám zmiňuje, existuje zde povinnost daná výše zmiňovanou regulací EU instalovat dobíjecí stanice ve všech nových a modernizovaných garážích. Směrnice 2010/31/EU se přitom aktuálně novelizuje, přičemž EK chce dané požadavky dále zpřísnit. Požadujeme toto srovnání vypustit.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Návrhem jsou stanovovány takové technické podmínky požární ochrany na hromadné garáže, které umožňují parkování všech typů vozidel, tedy i vozidel na plynná paliva. Nově tedy nebudou mít stavitelé možnost výběru a v případě stavby hromadné garáže bude nutno splnit všechny podmínky a navrhnout hromadnou garáž jak pro dobíjení vozidel s elektrickým pohonem, tak pro vozidla na plynná paliva.
5. Na str. 4 Odůvodnění se konstatuje, že „u staveb, které budou vybaveny dobíjecími stanicemi vozidel, je pak navrhnuta nová právní úprava, která se týká zejména garáží“. Požadujeme zde explicitní doplnění zmínky o vyhlášce č. 268/2009 Sb., ze které jak je uvedeno již výše vyplývá ve vztahu k novým a modernizovaným budovám povinnost vybavení garáží dobíjecími stanicemi. Bez této zmínky může být toto chápáno tak, že stavitel nové garáže má v tomto směru na výběr, zda dobíjecí stanici instaluje či nikoliv.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Požadované doplnění odůvodnění je nadbytečné. V obecné části odůvodnění je uveden odkaz na vyhlášku č. 268/2009 Sb., jakožto i na podmínky dotýkající se vybavení stavby dobíjecími stanicemi pro vozidla s elektrickým pohonem.
Důvodová zpráva k vyhl. č. 23/2008 Sb. nestanovuje požadavky jiných právních předpisů ani nemůže být použita k jejich výkladu.
V odůvodnění došlo k precizaci bodu 1. ve vztahu k vyhlášce č. 23/2008 Sb.
6. Úprava v článku 21a týkající se požadavků na požární bezpečnost u dobíjecích stanic je poměrně rozsáhlá, aniž by Odůvodnění (zejména část „Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky…“) obsahovalo jakékoliv zhodnocení dopadů této regulace a to zejména pokud jde o podnikatelské prostředí ČR. Předkladatel na str. 6 Odůvodnění pouze konstatuje, že „v případě povinnosti vybavit konkrétní stavby dobíjecími stanicemi pro vozidla pak bude rozhodné, zda náklad na investici dobíjecí stanice a elektrických rozvodů přesáhne 7 % celkových nákladů na změnu této stavby, tj. zda dojde k samotné povinnosti vybavit stavbu dobíjecími stanicemi pro vozidla, s čímž jsou následně spojeny i náklady související s požární ochranou takovéto stavby.“ Za zásadní však považujeme, aby předkladatel uvedl, jaké předpokládá alespoň rámcové náklady spojené s plněním příslušných požadavků a aby se vypořádal s tím, jak minimalizovat riziko, že tyto dodatečné náklady budou představovat zásadní překážku rozvoje elektromobility v ČR.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Nelze přesněji celkově specifikovat. U stávajících hromadných garáží se zakladačovým systémem jsou již nyní v souladu s platnou právní úpravou vybaveny stabilním hasicím zařízením, pokud je jejich kapacita 20 vozidel a více, a zařízením odvodu kouře a tepla, pokud se jedná o kapacitu nad 39 vozidel. Pro takové garáže se požadavky mění jen minimálně. Minimální změny se vztahují i na stávající garáže a novostavby hromadných garáží, které jsou již vybaveny elektrickou požární signalizací, stabilním hasicím zařízením a zařízením odvodu kouře a tepla.
Celkové stavební úpravy u garáží tedy nelze celkově vyčíslit, neboť úpravy budou striktně individuální.
7. Dále na několika místech (§ 21, § 21a) novelizovaná vyhláška odkazuje na českou technickou normu uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 2. Jedná se o ČSN 73 0804 PBS-Výrobní objekty, jejíž příloha I (Požární bezpečnost staveb – Garáže) má být podle našich informací nahrazena novou normou, která je nyní zpracovávána na platformě ČAS. Tato norma dosud nebyla dokončena a schválena, její předběžný obsah či alespoň informace o hlavních bodech nebyly k novelizaci vyhlášky č. 23/2008 Sb. přiloženy. Bez informace o obsahu dané normy nelze všechny požadavky novelizované vyhlášky řádně vyhodnotit. Požadujeme proto odložit přijetí uvedené vyhlášky až na dobu, kdy bude tato novelizace přijata, abychom mohli mít možnost blíže zvážit nové požadavky jako celek.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Norma ČSN 73 0804 je platnou normou, která v příloze I řeší podmínky požární bezpečnosti garáží.
Norma v procesu schvalování, která má nahradit stávající patnou normu (ČSN 73 0804), je norma ČSN 73 0838.
Návrh novely vyhlášky obsahuje konkrétní technické podmínky. Technické podmínky, které budou obsaženy v normě ČSN 73 0838, nejsou tímto návrhem schvalovány, ani se ke znění ČSN 73 0838 není potřebné se v rámci legislativního procesu vyjadřovat.
Pro úplnost lze konstatovat, že návrh ČSN 73 0838 je v připomínkovém řízení. Za tvorbu a vydávání norem zodpovídá Česká agentura pro standardizaci. Připomínkování norem je otevřený proces, kdy se jako připomínkové místo může přihlásit kdokoliv, tedy i fyzická osoba. Vznesené připomínky od připomínkového místa musí být následně vypořádány.
8. V článku 21a považujeme za velmi problematické požadavky obsažené v paragrafech 6-8 a v souladu s tím, co je uvedeno v obecných připomínkách, požadujeme, aby se dané požadavky vztahovaly jen na objekty nově budovaných garáží (po termínu účinnosti daného ustanovení vyhlášky, případně na objekty, které od uvedeného termínu prošly zásadní modernizací). Upozorňujeme přitom na to, že obdobný princip stanoví zmiňovaná EU regulace, pokud jde o požadavek na instalaci dobíjecích stanic v budovách.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Předložený návrh reaguje na novou právní úpravu dotýkající se elektromobility, kdy do stávajících garáží byly nebo budou dodatečně instalovány dobíjecí stanice pro elektromobily, přičemž uvedené nepodléhá postupům podle stavebního zákona, tj. nedojde ani k novému hodnocení stavby z hlediska požární bezpečnosti.
Vzhledem k tomu, že stávající právní úprava v dané oblasti nereflektuje specifika alternativních paliv, včetně kombinace jednotlivých druhů paliv, je nutné upravit nastavení požadavků požární bezpečnosti všech garáží.
SPČR
Jan Šebesta
225 279 201
jsebesta@spcr.cz
1. K § 21 odst. 3 písm. a)
Navrhujeme upravit text, aby bylo jasné, že lze použít více dělících konstrukcí.
Návrh úpravy písm. a):
„odděleno požárně dělicí konstrukcí dělícími konstrukcemi s požární odolností nejméně 30 minut a“
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Podle Legislativních pravidel vlády se v textu právního předpisu používá oznamovacího způsobu přítomného času, zpravidla jednotného čísla. Jednotné číslo tak může a mnohdy i vyjadřuje možnosti čísla množného. Jedná se o zásadní věc dotýkající se porozumění právního předpisu, respektive pochopení právního řádu, bez které nelze právo aplikovat. V daném případě tedy návrhem nelze rozumět toliko jednu dělící konstrukci. Naopak v případě množného čísla by byl dán požadavek na více než jednu dělící konstrukci, což není předmětem návrhu.
2. K § 21 odst. 3 písm. b)
Navrhujeme upravit text, aby bylo jasné, že je třeba zabránit úniku hořlavých kapalin.
Návrh úpravy písm. b):
„upraveno tak, aby bylo zabráněno roztékání úniku hořlavých kapalin z tohoto stání.“
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Pojem „roztékání“ je vázán na normy řady 65 02xx.
Jedná se pouze o drobnou změnu a zpřesnění formulace požadavku, který již původní znění v § 21 odst. 3 obsahovalo.
3. K § 21a
Navrhujeme vypustit §21a odst. 5, 6, 7, 8, 9 a 10.
Požadavky na dovybavení stávajících garáží jsou dle našeho názoru
a) zcela nepřiměřené, s ohledem na velmi nízkou pravděpodobnost vzniku incidentu, zejména v případě pomalejšího dobíjení do 22kWh,
b) přinášející nepřijatelné náklady pro vlastníky a provozovatele budov. K návrhu není zpracována RIA, informace o dopadu návrhu, tj. zejm. počtu dotčených budov a očekávaných finančních dopadech opaření jsou nedostatečné,
c) v rozporu s národními i evropskými iniciativami a předpisy, včetně těch připravovaných, jako je zejména revize Směrnice EU 2010/31 o energetické náročnosti budov,
d) retroaktivní opatření, které může být v rozporu s ústavou a základními principy, jako je předvídatelnosti právního prostředí.
Odůvodnění:
Návrh naplňuje znaky retroaktivního opatření. Dle návrhu vyhlášky by bylo nutné u veškerých nosných a požárně dělících konstrukcí stávajících parkovacích domů, kde jsou nabíjeny elektromobily a které jsou v úřady schváleném a zkolaudovaném stavu, zajistit požární odolnost 60 minut, dovybavit celý parkovací dům sprinklerovým stabilním hasicím zařízením (SHZ) a také samočinným odvětrávacím zařízením (SOZ). V důsledku by bylo u řady parkovacích domů v ČR nutné požárně obkládat celý nosný konstrukční systém a zajistit požadovanou požární odolnost 60 minut – záležitost mnoha desítek milionů korun a dovybavit parkovací dům SHZ – záležitost několika desítek milionů korun a u nízké průjezdnosti to může být nerealizovatelné. Všechny parkovací domy umístěny v podzemí nebo v uzavřených objektech by musely být dovybaveny SOZ – záležitost milionů korun a omezování kapacity vzhledem k technologii SOZ.
S ohledem na výše zmiňované vysoké náklady by pro mnoho majitelů či provozovatelů parkovacích domů bylo jediným řešením dobíjecí stanice odstranit, což by ovšem bylo v příkrém rozporu se všemi národními i evropskými iniciativami a požadavky k podpoře elektromobility.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Argument dotýkající se nízké pravděpodobnosti vzniku požáru úměrně souvisí s podporou elektromobility, respektive se zvyšujícím se podílem vozidel na elektrický pohon v provozu. Je předpokladem, že současná tendence směřující k navýšení počtu vozidel s elektrickým pohonem bude pokračovat, a je tak nutno z pohledu požární bezpečnosti reagovat na rizika s tím spojená.
Dále lze konstatovat, že odůvodnění předloženého návrhu obsahuje předepsané zhodnocení dopadů v obecné části a odůvodnění jednotlivých ustanovení, včetně jejich principů a nezbytnosti, v části zvláštní. Z legislativního pohledu byly tedy splněny veškeré podmínky vztahující se k důvodové zprávě.
Předložený návrh není v rozporu s unijními ani českými právními předpisy. Podle nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, musí být stavba navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukce, byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře, bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby, obyvatelé mohli stavbu opustit nebo aby mohli být jinými prostředky zachráněni a byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek. Předložený návrh pak sleduje uvedené požadavky. Stavby jako celek i jejich jednotlivé části musejí vyhovovat zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu staveb.
Návrh pak nelze považovat za retroaktivní, neboť reaguje na změny právní úpravy v oblasti elektromobility a dětských skupin. Navržená úprava tedy v případě garáží reaguje na vybavení těchto prostor novými zařízeními a v případě dětských skupin na novou úpravu MŠMT.
4. K důvodové zprávě a záměru vyhlášky v souvislosti s evropskými předpisy
V souvislosti předchozí připomínkou žádáme upravit text důvodové zprávy na str. 2 tak, aby záměr odpovídal evropským předpisům.
Odůvodnění:
Vyhláška 268/2009 Sb. (technické zabezpečení budov) uvádí, že: „(1) Nová stavba a změna dokončené stavby, která má více než 10 parkovacích stání, vyjma stavby pro bydlení (u stavby pro bydlení je to stejně), musí být vybavena alespoň jednou dobíjecí stanicí a kabelovody pro pozdější instalaci dobíjecí stanice pro elektrická vozidla pro každé páté parkovací místo, jestliže parkoviště takové stavby…“.
Proto není pravda, co je uvedeno v odůvodnění: „Vyhláška o technických požadavcích na stavby v § 48b nově zakotvuje povinnost vybavit konkrétní stavby dobíjecími stanicemi pro vozidla. Tato povinnost se vztahuje i na dokončené stavby, pokud náklady na investici dobíjecí stanice a elektrických rozvodů nepřesáhnou 7 % celkových nákladů na změnu této stavby.“ Původní směrnice (EU) 2018/844 vyžaduje pouze to, aby dovybavení a související úpravy proběhly pouze u staveb, u kterých proběhne „větší renovace“ (např. článek 1 odst. 5 směrnice, tedy upravený článek 8 odst. 5 platného znění směrnice 2010/31/EU).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
V důvodové zprávě došlo k úpravě formulace s důrazem na podmínky, které se vztahují na projektování novostaveb a projektování změn staveb při stanoveném finančním rozsahu změny stavby (náklady na instalaci dobíjecího bodu a kabeláže ve vztahu k nákladům na rekonstrukci). Konkrétní podmínky stanovené unijní úpravou, respektive vyhláškou č. 268/2009 Sb., pak nejsou s ohledem na cíle předloženého návrhu v obecné části uvedeny.
5. K dalším námětům
a) Navrhujeme zohlednit možnost zavedení systému CCS COBRA pro případný zásah – délka hadice až 80 m od cisterny.
Neakceptováno
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Ne ve všech případech se v praxi ukazuje, že zařízení COBRA je vhodné pro hašení baterií. Použití systému COBRA pro hašení vozidel s elektrickým pohonem je analyzováno v dokumentu s názvem Aktuální poznatky z elektromobility pro potřeby HZS ČR, kterou vypracovalo MV – GŘ HZS ČR ve spolupráci s Technickým ústavem požární ochrany v říjnu 2020. K použití systému COBRA je v dokumentu uvedeno následující: „COBRA dokáže proříznout kryt baterie a aplikovat vodu přímo mezi články baterie, tedy efektivně chladit, ale už jen to, že je při zásahu narušen kryt baterie, není v souladu s doporučeními výrobců.
I když by v některých případech mohl být tento způsob efektivní, není možné vyloučit, že vodní paprsek a abrazivo poškodí vnitřní elektrické rozvody baterie, případně vyřadí z činnosti prvky baterie, které mají zabránit úrazu elektrickým proudem. Vodním paprskem rovněž mohou být narušovány články baterie, které zatím nebyly požárem nijak zasaženy a veškeré chemikálie z nich jsou zbytečně vyplavovány do hasební vody. S velkou pravděpodobností dojde i k prudké reakci alkalických kovů z narušených článků s vodou.
Pokud není pro konkrétní typ vozidla doporučeno toto hasicí zařízení s přesným uvedením místa řezu výrobcem, nelze použití systému COBRA pro zásah na požár vozidla s elektrickým pohonem doporučit!“
Dalším aspektem nemožnosti hašení vozidel s elektrickým pohonem je skutečnost, že jednotky požární ochrany v ČR nejsou plošně tímto zařízením vybaveny a že hašení pomocí zařízení COBRA je určeno především pro hašení na volném prostranství, nikoli uvnitř staveb.
b) K §21 a §21a – pokud správně chápeme úmysl předkladatele, tak § 21 se týká požadavků na nově stavěné garáže a § 21a požadavků na existující garáže. Doporučujeme formulačně upravit návrh tak, aby toto rozlišení bylo z textu zřejmé.
Vysvětleno / Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Z návrhu je jasně patrné, že § 21 se týká navrhování (nově budované garáže) a § 21b stanovuje podmínky pro užívání garáže (tj. stávající garáže).
c) Novelizovaná vyhláška na několika místech odkazuje na českou technickou normu vedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 2. Jedná se o ČSN 73 0804 PBS-Výrobní objekty, jejíž příloha I (Požární bezpečnost staveb – Garáže) má být nahrazena novou normou, která je nyní zpracovávána na platformě ČAS. Tato norma dosud nebyla dokončena a schválena, její předběžný obsah či alespoň informace o hlavních bodech nebyly k novelizaci vyhlášky č. 23/2008 Sb. přiloženy. Bez informace o obsahu dané normy nelze vyhodnotit všechny požadavky novelizované vyhlášky. Tyto informace by měly být předkladatelem doplněny, přičemž by připomínková místa měla mít možnost zvážit nové požadavky jako celek.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Norma ČSN 73 0804 je platnou normou, která v příloze I řeší podmínky požární bezpečnosti garáží.
Norma v procesu schvalování, která má v budoucnu nahradit stávající platnou normu (ČSN 73 0804), je norma ČSN 73 0838.
Návrh novely vyhlášky obsahuje konkrétní technické podmínky. Technické podmínky, které budou obsaženy v normě ČSN 73 0838, nejsou tímto návrhem schvalovány, ani se ke znění ČSN 73 0838 není potřebné se v rámci legislativního procesu vyjadřovat.
Pro úplnost lze konstatovat, že návrh ČSN 73 0838 je v připomínkovém řízení. Za tvorbu a vydávání norem zodpovídá Česká agentura pro standardizaci. Připomínkování norem je otevřený proces, kdy se jako připomínkové místo může přihlásit kdokoliv, tedy i fyzická osoba. Vznesené připomínky od připomínkového místa musí být následně vypořádány.
d) Důvodová zpráva uvádí „z důvodu vyššího rizika vzniku požáru v souvislosti s možným parkováním vozidel s pohonem na alternativní paliva, včetně jejich možné vzájemné kombinace a dobíjením vozidel s elektrickým pohonem a následným průběhem požáru,“ ale nijak nepodkládá, jak bylo stanoveno vyšší riziko vzniku požáru.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
.
6. Ke stavební specifikaci podlah
Doporučujeme doplnit návrh vyhlášky (případně paralelně připravované normy Požární bezpečnost staveb – Garáže) o ustanovení týkající se stavební stránky podlah nově projektovaných garáží, kde budou parkována elektrická vozidla, aby bylo možné vůz v počáteční fázi nestability baterie z garáže odtáhnout.
Odůvodnění:
Návrh normy pouze naznačuje koncept této problematiky v příloze B “Zásady transportu vozidla s baterií v nestandardním stavu,”.
U el. vozidel dochází k poměrně dlouhým jevům předcházejícím požár jako je kouřivost, zahřívání, někdy I prskavé zvuky. Někdy to může trvat I desítky minut a v tomto časovém okně je nejefektivnější cesta, jak zamezit masivním škodám v garážových prostorech dostat reagující/porouchané el. vozidlo ven. Elektrické vozy mohou mít však bez zapnutého zapalování zablokována všechna čtyři kola, což zamezuje jakémukoli odtlačení nebezpečného vozu ven z prostor, aby se zamezilo následným škodám.
Pro takové krizové odtažení lze použít např. kombinaci manipulačního zařízení na automobily (typicky od značky Stringo) a kolových zvedáků. Naprosto klíčové pro tuto techniku je, aby cesta z haly/garáže umožňovala projetí malých koleček zvedáků. Z čehož vyplývá, že jakékoli retardéry, odvody vody, příliš velké otvory v podlahových roštech a podobně znamenají obrovský problém pro vytlačení vozidla z prostoru ven a nutí zaměstnance/hasiče až k velmi problematické požární obraně, kdy neustále hasí a zamezují šíření požáru a pak následovné dlouhé “hlídání” uhašeného vozu uvnitř budovy.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Vyhláškou jsou stanoveny základní podmínky požární bezpečnosti. Technické podrobnosti jsou dále součástí navazujících norem, na které vyhláška odkazuje. Obecně se garáže navrhují podle ČSN 73 6058, která stanovuje návrhové parametry. Tyto návrhové parametry jsou dostačující i pro transport vozidla. Technické vybavení využívané hasičským záchranným sborem (transportní vozíky) byly vyvinuty v souladu s návrhem garáží.
MMR
Ing. Eliška Barčáková,
224 862 511 eliska.barcakova
@mmr.cz
Ing. Lucie Olšovská Jelínková
224 862 216 lucie.jelinkova
@mmr.cz
Obecná připomínka k celému materiálu
1. Podle odůvodnění návrh upravuje ustanovení dotýkající se požární bezpečnosti staveb, ve kterých je umístěna dětská skupina, a požární bezpečnosti staveb, ve kterých budou instalovány dobíjecí stanice pro motorová vozidla. Právní úprava je podle navrhovatele nezbytná pro zajištění bezpečnosti České republiky ve vztahu k ochraně života a zdraví osob a majetku před požáry.
Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) požaduje právní úpravu uvést do souladu s předpisy stavebního práva a upozorňuje, že návrh významně zasáhne všechny účastníky výstavby (stavební úřady, projektanty a zejména stavebníky a vlastníky staveb). Návrh výrazně zasáhne do sféry povolovacích procesů ve výstavbě, prohloubí ekonomickou krizi spojenou s výstavbou, ale může také ovlivnit sociální sféru. Nesoulad s předpisy stavebního práva (nejen úpravou procesů, ale také používanou terminologií) způsobí právní nejistotu výše uvedených aktérů výstavby, povede k vytváření významných nedorozumění při přípravě, realizaci a užívání staveb. To ovšem neznamená, že zpochybňujeme potřebu zajistit předmětné požadavky požární ochrany. Návrh je nezbytné upravit a uvést do souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy, stanovit odpovídající přechodná ustanovení zohledňující procesy stavebního práva a účinnost přizpůsobit reálně splnitelným termínům s ohledem na průběh projednávání (tj. zejména notifikaci), kdy až s výslednou podobou je možné seznamovat dotčenou veřejnost a klást na ni nové požadavky.
Neakceptováno/akceptováno jinak
Návrh představuje základní pilíř požární ochrany staveb, v nichž je umístěna dětská skupina. Požární bezpečnost pak nespadá do kompetence MMR, ale do kompetence Ministerstva vnitra. Pokud je sledován nesoulad právních předpisů v gesci zmíněných resortů, doporučujeme MMR upravit právní předpisy ve své gesci, aby negativně neovlivňovaly podmínky požární bezpečnosti.
Danými tématy se lze podrobněji zaobírat teprve v případě, že budou konkretizovány. Problematika dětských skupin z hlediska požární bezpečnosti s dopady na stavební právo byly diskutovány zástupci MV - GŘ HZS ČR a MMR.
Právní úprava garáží pak byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
V rozporu s Legislativními pravidly vlády návrh představuje nepřímou novelu stavebního zákona, neboť v ustanovení § 21a této vyhlášky stanoví požadavky požární ochrany pro užívaní stavby garáže, které jsou v rozporu se stavebním zákonem (stávajícím zákonem č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, avšak obdobně i zákonem č. 283/2021 Sb.), konkrétně s § 119 stávajícího stavebního zákona, podle kterého lze dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí; zároveň podle § 126 platí, že stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu a nevyžaduje-li stavba kolaudaci podle § 119 odst. 1, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Dosavadní právní úprava není dostatečná. Nejsou stanoveny dostatečné technické podmínky požární ochrany pro garáže, ve kterých má být provozována činnost dobíjení elektrických vozidel. V případě splnění stanovených podmínek v § 21a není třeba řízení podle stavebního zákona. Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb je vydána v souladu se zmocněním § 24 odst. 3 zákona o požární ochraně, kde se mimo jiné stanoví, že Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany pro užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany.
Technické podmínky požární bezpečnosti související s užíváním staveb tedy nejsou stanoveny stavebním zákonem, ale předpisy v gesci Ministerstva vnitra. Dodatečné technické podmínky požární ochrany všech staveb např. v roce 2011 stanovila novela této vyhlášky pro parkování vozidel s plynnými palivy.
Ačkoli předkladatel cituje ze stávajícího stavebního zákona a poukazuje na § 119 odst. 3, upozorňujeme, že právě toto ustanovení chrání účastníky probíhající výstavby, tedy povolené stavby, která ještě nebyla dokončena (ve smyslu výše uvedené např. kolaudace), před účinky změn ČSN a jiných technických předpisů, které by mohly ovlivnit navržený či schválený projekt (ve smyslu dokumentace nebo projektové dokumentace), který byl podroben posouzení souladu s požadavky platnými před účinností pozdějších změn. Požadavky vyplývající z těchto změn se proto neprojevují, neovlivňují projekty a stavby se dokončují podle požadavků platných před účinností změněných předpisů. Uvedený postup je v souladu s obecně uznávanou nepřípustností retroaktivity právních norem (tj. jejich zpětné působnosti).
Dokončenou a případně již zkolaudovanou stavbu je třeba užívat tak, jak to bylo povoleno při kolaudaci, případně při jiném procesu jejího povolení (viz výše).
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Je třeba zajistit odpovídající požární bezpečnost všech hromadných garáží, ve kterých budou dobíjena vozidla s elektrickým pohonem. Proto je nezbytné stanovit i podmínky, za jakých lze bezpečně dobíjet vozidla i ve stávajících hromadných garážích.
Původním účelem hromadné garáže nebylo dobíjení vozidel s elektrickým pohonem. Pokud se k původnímu účelu, kterým bylo pouze parkování vozidel, požaduje provádět i dobíjení, je třeba zajistit odpovídající úroveň požární bezpečnosti i pro tuto činnost.
Nelze tak proto podle požadavků obsažených v § 21a návrhu zasahovat do povoleného užívání garáže, a to ani s odůvodněním, že roční lhůta (od 1. ledna 2024) je dostatečná k úpravě stavby podle nových podmínek. Tyto nově stanovené požadavky vyhlášky vyvolají změnu části podkladů k povolenému užívání, např. změnu v části projektové dokumentace, která bude vyžadovat určitou formu povolovacích procesů podle stavebního zákona. Navrhovaná změna vyhlášky by měla značné dopady nejen do podnikatelského prostředí (finanční dopady spojené s realizací opatření kladených změnou vyhlášky na stavebníky a vlastníky staveb), ale s ohledem na nezbytné povolovací procesy podle stavebního zákona by také negativně ovlivnila činnost stavebních úřadů, resp. rovněž příslušných orgánů předkladatele, které se budou spolupodílet na souvisejících úkonech. Navrhovaná data účinnosti novely vyhlášky tyto procesy od přípravy dokumentace (či projektové dokumentace) po její projednání nezohledňují.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
V případě splnění podmínek § 21a nebude třeba vypracovat žádnou dokumentaci a ani nebude vedeno žádné řízení podle stavebního zákona.
Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb je vydána v souladu se zmocněním § 24 odst. 3 zákona o požární ochraně, kde se mimo jiné stanoví, že Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany pro užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany.
Technické podmínky požární bezpečnosti související s užíváním staveb tedy nejsou stanoveny stavebním zákonem, ale předpisy v gesci Ministerstva vnitra.
Nad negativními ekonomickými dopady převyšují pozitivní dopady z hlediska požární bezpečnosti.
Za obdobně problematický (jako § 21a vyhlášky) považujeme rovněž § 23a, který stanoví požadavky na užívání prostoru, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině. Ani zde nelze navrhovaným ustanovením stanovovat další požadavky na tyto prostory s tím, že roční lhůta (od 1. ledna 2024) je dostatečná k úpravě stavby podle nových podmínek. Je to opět rozpor s § 119 a 126 stavebního zákona. Uvedené ustanovení bude mít navíc dopad do sociální oblasti s ohledem na stanovené požadavky týkající se maximální kapacity dětí.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Nejedná se o rozpor se stavebním zákonem, neboť se stanovují požadavky na prostory, které budou využívány jiným způsobem, než ke kterému byly zkolaudovány.
Z předloženého materiálu dále není zřejmá vazba výkladu užitého pojmu „dobíjecí stanice“. Zpracovatel uvádí, že novela je vyvolána změnou vyhlášky č. 268/2009 Sb., kterou se stanoví technické požadavky na stavby, ve znění pozdějších předpisů; tato změna se však týká pouze požadavků na stavby a neobsahuje žádné požadavky na výrobky podle zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Požadujeme vysvětlit, v jakém smyslu vyhláška pracuje s pojmem „dobíjecí stanice“ a co se považuje za „instalaci dobíjecí stanice“. Upozorňujeme, že běžný dobíjecí bod podle § 79 odst. 2 písm. u) stávajícího stavebního zákona nepodléhá povolovacím procesům a je tzv. ve volném režimu.
Vysvětleno
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Právě z důvodu výkladu MMR, že instalace dobíjecího bodu nepodléhá povolovacím procesům podle stavebního zákona, jsou v návrhu vyhlášky stanoveny podmínky na činnost (dobíjení elektrického vozidla). Obdobně jako podmínky pro činnost svařování, jsou uvedeny podmínky pro činnost dobíjení v hromadné garáži.
Pojem dobíjecí stanice je českém právním řádu již definován, a to především jako vymezení pojmů v § 2 písm. n) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách) a dále v § 48a vyhlášky č. 268/2009 Sb. Obyčejná zásuvka na 230V se za dobíjecí stanici nepovažuje, přestože lze některé typy vozidel s elektrickým pohonem prostřednictvím takových zásuvek dobíjet.
Účelem vyhlášky č. 23/2008 Sb. není stanovovat podmínky pro výrobky a ani tato problematika nespadá do gesce MV.
Problematika výrobků a bezpečností výrobků spadá do kompetencí MPO.
Vyhláška, která v odůvodnění odkazuje na předpis v gesci MMR, neodpovídá požadavkům § 48b vyhlášky č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 268/2009 Sb. klade požadavek pouze na vybavení stavby s více než 10 parkovacími a odstavnými stáními (kromě stavby pro bydlení) alespoň jednou dobíjecí stanicí, netýká se tak všech staveb, a to nejen ve vztahu k počtu stání, a odlišuje stavby podle jejich druhu. Vyhláška č. 268/2009 Sb. neurčuje kde, zda uvnitř objektu, nebo na venkovní ploše, ani jaký typ dobíjecí stanice má být uplatněn. Tyto specifikace návrh nezohledňuje a stanovuje tak přísnější regulaci. Nadto požadavky vyhlášky č. 268/2009 Sb. rozlišují mezi stavbou nového objektu a změnou dokončené stavby, kterou navrhovaná vyhláška opět nereflektuje, neboť nezohledňuje skutečný význam § 48b odst. 3 vyhlášky č. 268/2009 Sb.
Vzato na vědomí
Podmínka § 48b vyhlášky č. 268/2009 Sb. v souladu s unijní právní úpravou stanovuje povinnost vybavit stavby dobíjecími stanicemi, na což reaguje předložený návrh.
Předložený návrh si neklade za cíl jakkoliv regulovat podmínky dotýkající se nabíjecích stanic ve venkovním prostoru.
V případě navrženého § 21a odst. 1 až 3 se jedná o požadavky vyplývající ze současné právní úpravy. Ostatní požadavky se dotýkají činnosti (dobíjení vozidla) či nouzového vypnutí dobíjecí stanice a požadavku na hasicí přístroj, kterým lze hasit vozidlo s elektrickým pohonem.
Z uvedených důvodů lze pro obě skupiny staveb (dětské skupiny i prostory garáží) předpokládat, že návrh bude mít značné dopady jak do veřejné sféry (např. zvýšená administrativa na stavebních úřadech, nové povolovací procesy), tak i do soukromé sféry (zvýšení administrativní i finanční zátěže stavebníků a vlastníků staveb), ačkoli hodnocení dopadů regulace (RIA) s vyhodnocením očekávaných dopadů navrhovaného právního předpisu nebylo provedeno.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Předložený návrh nevyvolává potřebu řízení podle stavebního zákona. Stavba jako taková podléhá postupům podle stavebního zákona. Předmětná vyhláška pouze stanovuje technické podmínky stavby, které budou obsaženy v projektové dokumentaci.
Předložený návrh zmírňuje rozsah a výši škod v případě požáru a tím snižuje náklady na následné odstranění škod po požáru.
Návrh nezohledňuje u dokončených staveb povinnosti podle § 126 stavebního zákona, tj. povinnost stavbu užívat pouze v souladu s kolaudovaným či povoleným stavem. Přechodná ustanovení neošetřila problematiku zahájených a neukončených řízení a vzhledem k tomu, že pro rozhodování správními úřady v prvním stupni je rozhodující skutkový a právní stav v době vydání rozhodnutí, nikoliv v době zahájení řízení, budou muset být řízení k 1. lednu 2023 přerušena s výzvou k předložení přepracovaných dokumentací a nových závazných stanovisek HZS.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Původním účelem hromadné garáže nebylo dobíjení vozidel s elektrickým pohonem. Pokud se k původnímu účelu, kterým bylo pouze parkování vozidel, požaduje provádět i dobíjení, je třeba zajistit odpovídající úroveň požární bezpečnosti i pro tuto činnost.
Co se týče přechodného ustanovení, tam byl zvolen přístup jako v případě § 119 odst. 3 stavebního zákona, tj. přechodné ustanovení se dotýká stavby již zahájené.
Z technického pohledu je vhodné aplikovat odstupňovaný přístup dle rychlosti dobíjení a typu baterie. Nelze srovnávat pomalé a ultrarychlé nabíjení, obdobně staré Li-pol a NMC baterie s novými typy jako LFP a s pevným elektrolytem. Požární zabezpečení budov nemůže suplovat absenci technické prohlídky bateriových vozidel a především hybridů, kde je riziko nejvyšší. Z pohledu požárního rizika mohou mít elektromobily s baterií bez vázaného kyslíku menší dopady na bezpečnost staveb než benzínová auta.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Nelze omezovat vjezd vozidel do garáží podle typu baterie. Je žádoucí umožnit jakékoli dobíjení, tzn. i kombinaci jednotlivých typů dobíjecích zařízení.
Požadované srovnání tedy není s ohledem na předložený návrh relevantní. Taktéž nelze v návrhu konkretizovat veškeré typy baterií, možností nabíjení či typů vozidel.
Přepracování dokumentací, prodloužení lhůt k vyřízení žádostí, zvýšené finanční nároky včetně dopadů na veřejné zakázky pro plnění navrhovaných opatření nejen u nových staveb, ale i u staveb stávajících, o tom všem je nezbytné řádně a s dostatečným časovým předstihem informovat nejen stavebníky, vlastníky staveb, projektanty a stavební úřady, ale také další orgány tak, aby nové požadavky mohly být promítnuty do rozpočtů staveb, dotačních titulů, čerpání hypotečních úvěrů apod. Navrhovaná data nabytí účinnosti novely výše uvedené potřeby nezohledňují.
Neakceptováno
Vzhledem s nutnosti notifikace předpisu v EU, která si vyžádá 6 – 24 měsíců, bude lhůta 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti vyhlášky pro plnění stanovených podmínek, dostačující. Reálně tedy budou technické podmínky známé 12 až 30 měsíců předem.
2. K bodu 7 – § 21 odst. 4
Novela stanoví požadavek na požární odolnost požárně dělicí a nosné stavební konstrukce a požární uzávěr. Zpracovatel navrhuje stanovit účinnost novely ke dni 1. ledna 2023. Plnění tohoto požadavku bude vyžadováno již za cca 6 až 7 měsíců, a proto požadujeme posunout účinnost novely minimálně k 1. lednu 2024, aby se s ní všichni účastníci výstavby mohli seznámit s dostatečným časovým předstihem.
Odůvodnění:
Upozorňujeme, že do účinnosti novely zbývá cca 6 až 7 měsíců a aktuálně může být rozpracováno značné množství projektů podle stávajícího znění vyhlášky (včetně vlivu na PBŘ), které budou stavebníci předkládat na stavební úřady. Pokud se řízení neukončí, tedy nestihne se vydat rozhodnutí za stávající úpravy vyhlášky, tj. do 31. prosince 2022, budou od 1. ledna 2023 neukončená řízení stavebními úřady přerušována s výzvou k doplnění; nepůjde pouze o úpravy dokumentace, ale také závazných stanovisek HZS, neboť pro rozhodování správními úřady v prvním stupni je rozhodující skutkový a právní stav v době vydání rozhodnutí, nikoliv v době zahájení řízení. Dojde tak k prodloužení doby výstavby a k nárůstu nákladů stavebníků. O této skutečnosti musí být stavebníci vhodně a včas informováni. Výsledná podoba vyhlášky, a tedy i skutečných požadavků daných navrhovanou novelou, bude známa s ohledem na notifikační proces nejdříve na konci letošního roku. Dotčení účastníci tak s novými povinnostmi nebudou seznámeni s dostatečným časovým předstihem, nebudou moci reagovat přepracováním dokumentace, obstaráním nových závazných stanovisek HZS, nepromítnou nové požadavky do nákladů na projekt a na realizaci stavby, nebudou počítat s průtahy při projednávání apod. V této souvislosti považujeme za nezbytné upozornit, že na řadu projektů jsou navázány dotace, půjčky, závazné lhůty plnění smluv apod., a proto by všechny dotčené subjekty měly být na změnu právní úpravy dostatečně připraveny. Návrh tyto skutečnosti nezohledňuje ve vztahu k možnosti předkládání dokumentací zpracovaných podle stávající úpravy do určitého data a k možnosti dokončení již zahájených řízení podle stávající úpravy.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Vzhledem s nutnosti notifikace předpisu v EU, která si vyžádá 6 – 24 měsíců, bude lhůta 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti vyhlášky pro plnění stanovených podmínek, dostačující. Reálně tedy budou technické podmínky známé 12 až 30 měsíců předem.
3. K bodu 7 – § 21 odst. 5
Novela stanoví požadavky na garáže ve všech stavbách bez jejich rozlišení. Není vysvětleno, proč je navrhováno zpřísnění požadavků a proč ustanovení dopadá na všechny stavby, když vyhláška č. 268/2009 Sb. stanoví úlevy u staveb pro bydlení.
Požadujeme ustanovení uvést do souladu s předpisy stavebního práva.
Odůvodnění:
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, v § 48b rozlišuje, zda se při vybavení staveb dobíjecí stanicí a kabelovody pro pozdější instalaci dobíjecí stanice jedná o novou stavbu (jinou než stavbu pro bydlení) nebo o novou stavbu pro bydlení, a rozlišuje také stavby ve smyslu „změny dokončené stavby“ podle § 2 odst. 5 stávajícího stavebního zákona. U stavby pro bydlení, která má více než 10 parkovacích stání, tato vyhláška požaduje zajistit „pouze“ instalaci kabelovodů pro každé parkovací místo pro pozdější instalaci dobíjecí stanice pro elektrická vozidla, nikoliv zajistit dobíjecí stanici. Návrh však dopadá na všechny garáže ve stavbách (bez rozlišení na stavby pro bydlení a stavby ostatní). Není zohledněna možnost, že v objektu nikdy nebude taková dobíjecí stanice umístěna a že v objektu nikdy nebude muset být dobíjení prováděno (např. z rozhodnutí vlastníka nemít v objektu umístěno takové zařízení). Ustanovení proto požadujeme uvést do souladu s předpisy stavebního práva. V opačném případě by docházelo k nejednotnosti ve výkladu tohoto ustanovení, problémům v aplikační praxi a významné právní nejistotě.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Vysvětleno: vyhláškou 268/2009 Sb. byla implementována povinnost vybavovat stavby dobíjecími body. Proces je postupný, přičemž v první fázi stanovuje povinnost instalovat konkrétní počet dobíjecích bodů a elektrické instalace pro následné dovybavení stavby dalšími dobíjecími body. V případě staveb pro bydlení je ovšem požadavek nejpřísnější a předpokládá do budoucna vybavit všechna parkovací stání dobíjecími stanicemi (viz § 48b odst. 2 vyhlášky č. 268/2009 Sb.).
Návrh vyhlášky je v souladu s předpisy stavebního práva a jasně definuje požadavky pro navrhování stavby v § 21 a požadavky pro stávající stavby pro jejich bezpečné užívání v § 21a.
4. K bodu 7 – § 21 odst. 5
Připomínka se týká stavby garáže, v níž je „instalovaná“ dobíjecí stanice. Požadujeme vysvětlit, co je „instalovaná dobíjecí stanice“ a co je myšleno „instalací dobíjecí stanice“. Má jít o zásuvku na běžný dobíjecí bod podle stávajícího stavebního zákona ve volném režimu – § 79 odst. 2 písm. u)? Ustanovení § 48b vyhlášky č. 268/2009 Sb. se týká pouze staveb (ve smyslu § 2 odst. 3 stávajícího stavebního zákona), nikoli výrobků podle zákona č. 22/1997 Sb. (tyto výrobky nepodléhají stavebnímu zákonu, obdobně jako např. připojení zásuvky na vysavač nebo vysoušeč). Podle našeho názoru je stanovení požadavku na vybavení stavby garáže, v níž je instalovaná dobíjecí stanice, vypínacím prvkem, nadbytečné, neboť každý objekt je vybaven vypínačem pro případ požáru a při zásahu je objekt odpojen pro zajištění bezpečného zásahu bez ohledu na další vypínací prvek.
Požadujeme odstavec 5 v § 21 vypustit.
Odůvodnění:
Pokud bude třeba v případě požáru vypnout elektřinu, bude se vypínat pro celý objekt a nikoliv jen dobíjecí stanice.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
V § 21 odst. 5 je uveden požadavek na instalaci prvku „nouzové vypnutí dobíjecí stanice“. Pojem dobíjecí stanice je českém právním řádu již definován, a to především jako vymezení pojmů v § 2 písm. n) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách) a dále v § 48a vyhlášky č. 268/2009 Sb.
Požadavek na instalaci prvku nouzového vypnutí dobíjecí stanice, na rozdíl od vypínacích prvků CENTRAL STOP a TOTAL STOP, popř. hlavního vypínače elektrické energie, se vztahuje pouze na dobíjecí stanici, nikoli na elektroinstalaci celého objektu, což má z hlediska provozu objektu a jeho požární bezpečnosti zásadní význam.
5. K bodu 7 – § 21 odst. 6, 7 a 8
V ustanovení se užívá pojem „parkovací stání“. Postrádáme vysvětlení, co se jím rozumí pro účely této vyhlášky. Podle odůvodnění k bodu 7 (§ 21) jde o „vjíždění“ do nových garáží bez omezení, o seskupení „odstavných stání“, jednotlivou garáž s nejvíce třemi „stáními“, řadovou garáž s více než třemi „stáními“, hromadnou garáž sloužící k „odstavování a parkování“ více než tří vozidel atd.
Požadujeme v odůvodnění vysvětlit, jak se v této novele pracuje s pojmem parkovací stání, popř. upravit ustanovení, aby nedocházelo k nejednotnému výkladu ustanovení a k problémům při aplikační praxi.
Odůvodnění:
Stávající vyhláška č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, používají pojmy „odstavná a parkovací stání“, přičemž parkovací stání slouží pro návštěvy, rezidentům slouží stání odstavná. Pražské stavební předpisy mají jen stání vázaná a návštěvnická. Současně upozorňujeme, že se připravuje do legislativního procesu návrh prováděcího předpisu k novému stavebnímu zákonu, a sice vyhláška o požadavcích na výstavbu. V návrhu tohoto prováděcího předpisu je užit termín parkovací stání, přičemž pro potřeby dispozičního návrhu se uvažují dva druhy stání: krátkodobá (parkování osobních vozidel návštěvníků) a dlouhodobá (parkování osobních vozidel pro zaměstnance nebo rezidenty). Předkladatel má v pracovní skupině pro návrh tohoto předpisu své delegované členy a je tak s návrhem předpisu obeznámen. Požadujeme návrh upravit ve vazbě na nový prováděcí právní předpis připravovaný MMR, který také odpovídá připravované revizi příslušné ČSN.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Požadavek na parkovací stání se vztahuje u novostaveb na všechna stání bez rozlišení odstavná a parkovací stání.
Požadavek § 21a se vztahuje na všechna stání, na kterých má být dobíjeno el. vozidlo. Není zde rozlišováno, zda se jedná o odstavná a parkovací stání, zrovna tak se nerozlišuje, kdo stání využívá.
Z hlediska požární bezpečnosti není rozhodující název stání, ani osoba, která stání využívá.
Z důvodu jednoznačnosti není akcentován návrh na rozlišování parkovacích stání v hromadných garážích.
„Parkovací stání“ pak není výraz, který potřebuje definovat pro potřebu této vyhlášky, neboť je dostatečně konkrétní.
6. K bodu 7 – § 21 odst. 6
Novela stanoví požadavek vybavit hromadnou garáž s více než 10 parkovacími stáními elektrickou požární signalizací (EPS) a zařízením pro odvod kouře a tepla (ZOKT). Zpracovatel navrhuje stanovit účinnost předpisu ke dni 1. ledna 2023. Plnění tohoto požadavku bude vyžadováno již za cca 6 až 7 měsíců, a proto požadujeme posunout účinnost minimálně k 1. lednu 2024, aby se s ním všichni účastníci výstavby mohli seznámit s dostatečným časovým předstihem.
Odůvodnění:
Upozorňujeme, že do účinnosti novely zbývá cca 6 až 7 měsíců a aktuálně může být rozpracováno množství projektů podle stávajícího znění vyhlášky (včetně vlivu na PBŘ), které budou stavebníci předkládat na stavební úřady. Pokud se řízení neukončí, tj. nestihne se vydat rozhodnutí za stávající úpravy vyhlášky, tj. do 31. prosince 2022, budou od 1. ledna 2023 neukončená řízení stavebními úřady přerušována s výzvou k doplnění; nepůjde pouze o úpravy dokumentace, ale také závazných stanovisek HZS, neboť pro rozhodování správními úřady v prvním stupni je rozhodující skutkový a právní stav v době vydání rozhodnutí, nikoliv v době zahájení řízení. Dojde tak k prodloužení doby výstavby a k nárůstu nákladů stavebníků. O této skutečnosti musí být stavebníci vhodně a včas informováni. Výsledná podoba vyhlášky, a tedy i skutečných požadavků daných touto novelou, bude známa s ohledem na notifikační proces nejdříve na konci letošního roku. Dotčení účastníci tak s novými povinnostmi nebudou seznámeni s dostatečným časovým předstihem, nebudou moci reagovat přepracováním dokumentace, obstaráním nových závazných stanovisek HZS, nepromítnou nové požadavky do nákladů na projekt a na realizaci stavby, nebudou počítat s průtahy při projednávání apod. V této souvislosti je nezbytné upozornit, že na řadu projektů jsou navázány dotace, půjčky, závazné lhůty plnění smluv apod., a proto by všechny dotčené subjekty měly být na změnu právní úpravy dostatečně připraveny. Návrh tyto skutečnosti nezohledňuje ve vztahu k možnosti předkládání dokumentací zpracovaných podle stávající úpravy do určitého data a k možnosti dokončení již zahájených řízení podle stávající úpravy.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Vzhledem s nutnosti notifikace předpisu v EU, která si vyžádá 6 – 24 měsíců, bude lhůta 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti vyhlášky pro plnění stanovených podmínek, dostačující. Reálně tedy budou technické podmínky známé 12 až 30 měsíců předem.
7. K bodu 7 – § 21 odst. 8
Novela stanoví požadavek vybavit hromadnou garáž s více než 40 parkovacími stáními samočinným stabilním hasicím zařízením. Předkladatel navrhuje stanovit účinnost předpisu ke dni 1. ledna 2023. Plnění tohoto požadavku bude vyžadováno již za cca 6 až 7 měsíců, a proto požadujeme posunout účinnost minimálně k 1. lednu 2024, aby se s ní všichni účastníci výstavby mohli seznámit s dostatečným časovým předstihem.
Odůvodnění:
Upozorňujeme, že do účinnosti novely zbývá cca 6 až 7 měsíců a aktuálně může být rozpracováno značné množství projektů, které budou stavebníci předkládat na stavební úřady. Pokud se řízení neukončí, tj. nestihne se vydat rozhodnutí za stávající úpravy vyhlášky do 31. prosince 2022, budou od 1. ledna 2023 neukončená řízení stavebními úřady přerušována s výzvou k doplnění. Dojde tak k prodloužení doby výstavby a k nárůstu nákladů stavebníků.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Vzhledem s nutnosti notifikace předpisu v EU, která si vyžádá 6 – 24 měsíců, bude lhůta 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti vyhlášky pro plnění stanovených podmínek, dostačující. Reálně tedy budou technické podmínky známé 12 až 30 měsíců předem.
8. K bodu 7 – § 21 odst. 9
V ustanovení se požaduje instalace kamerového systému v hromadné garáži s obsluhou. I když je ochrana osobních údajů v gesci Úřadu pro ochranu osobních údajů, jako ústředního správního úřadu pro oblast ochrany osobních údajů, vzniknou v souvislosti s provozováním kamerového systému zbytečné vícenáklady, které budou mít dopady do oblasti výstavby.
Vzhledem k tomu požadujeme upravit odstavec 9 tak, aby monitorování kamerovým systémem bylo nutné provádět pouze v případě nezbytnosti monitorování celého prostoru z jiných důvodů, nikoli pouze v souvislosti s prostorem pro dobíjení elektrických vozidel.
Odůvodnění:
Podle našeho názoru není přesvědčivě odůvodněné stanovení požadavku na vybavení staveb monitorováním tohoto prostoru kamerovým systémem pouze za popsaným účelem, pokud není zároveň dostatečně řešena problematika ochrany osob, uchovávání dat a další otázky s tím související.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Včasné zjištění mimořádné situace, např. vývin kouře, je základním předpokladem pro zdolání mimořádné situace (požáru). Kamerový systém tak zásadním způsobem přispívá k ochraně zdraví, života a majetku před požáry a jinými mimořádnými událostmi.
Nelze souhlasit s tvrzením, že se v případě návrhu jedná o zbytečné vícenáklady, neboť jde o instalaci zařízení, které umožní obsluze (dozoru, ostraze) provést okamžitou kontrolu prostor s kamerovým pokrytím a v případě potřeby lze v krátkém časovém úseku učinit opatření k likvidaci či šíření požáru, čímž lze uchránit majetek před účinky požáru a minimalizovat tak případné škody.
9. K bodu 7 – § 21 odst. 10
Ustanovení obsahuje požadavek pro příjezdový a výjezdový prostor hromadné garáže, není však jednoznačně stanoveno, odkud a kam se měří „prostor delší než 30 m“ ani co se rozumí tím, že prostor je „obestavěn stavebními konstrukcemi“. Splnění požadavku bude (obdobně jako u předchozích požadavků) vyžadováno od 1. ledna 2023.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Připomínka není formulována jednoznačně a konkrétně, tj. není v souladu s legislativními pravidly vlády - nesplňuje podmínky kladené na uplatnění připomínek.
Navrhovaný § 21 odst. 10 vychází ze současné právní úpravy (viz § 21 odst. 2). Požadavek dotýkající se garáže sloužící pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva je součástí právního řádu od roku 2011.
Požadujeme v uvedeném směru ustanovení upřesnit, popř. doplnit jeho odůvodnění. Účinnost ustanovení požadujeme posunout minimálně k 1. lednu 2024, aby se s novými požadavky mohli všichni účastníci výstavby seznámit s dostatečným časovým předstihem.
Odůvodnění:
Pokud požadavek nebude jasně formulován, popř. odůvodněn, bude docházet k nejednotnému výkladu tohoto ustanovení a k problémům při aplikační praxi. Upozorňujeme, že do účinnosti novely zbývá cca 6 až 7 měsíců, a obáváme se krátkosti stanoveného termínu.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Vzhledem s nutnosti notifikace předpisu v EU, která si vyžádá 6 – 24 měsíců, bude lhůta 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti vyhlášky pro plnění stanovených podmínek, dostačující. Reálně tedy budou technické podmínky známé 12 až 30 měsíců předem.
10. K bodu 8 – § 21a
Ustanovení § 21a musí být v souladu s ustanovením § 21 (viz také obecná připomínka). Požadujeme § 21a vypustit, neboť se jedná o nepřímou novelu stávajícího stavebního zákona. Ustanovení klade dodatečné podmínky pro užívání staveb. Nelze stavbu nejprve povolit a pak v rozporu se stavebním zákonem ještě klást další podmínky podle § 21a. Ustanovení § 21a vyvolá potřebu nových povolovacích procesů pro splnění požadavků podle § 21. Navíc upozorňujeme opět na nereálnost navrženého termínu účinnosti uvedených ustanovení.
Odůvodnění:
Novela stanoví v § 21 požadavky na projektování nových staveb (včetně staveb pro bydlení) s garážemi s plněním od 1. ledna 2023. Takto povolené a provedené stavby budou následně povoleny do užívání. Ustanovení § 21a považujeme za velmi problematické a upozorňujeme na jeho rozpor se stavebním zákonem, neboť vyžaduje upravit stavbu povolenou a provedenou podle stávající právní úpravy. Stavebníci v dobré víře provádějí, popř. již užívají stavbu v souladu s kolaudačním souhlasem nebo kolaudačním rozhodnutím, a podle návrhu od 1. ledna 2024 budou mít povinnost upravit stavbu v souladu s § 21a.
Podle § 119 stavebního zákona platí, že dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí.
Dále podle § 126 stavebního zákona platí, že stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Nevyžaduje-li stavba kolaudaci podle § 119 odst. 1, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby. Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo změna doby trvání dočasné stavby nebo změna dočasné stavby na stavbu trvalou, je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu.
Nové požadavky, které se stanovují pro nové stavby, je žádoucí ve vazbě na změny dokončených staveb zmírnit a navrhované změny musí být také v souladu se stavebním zákonem. Ustanovení § 21a požadujeme vypustit.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Dosavadní právní úprava není dostatečná. Nejsou stanoveny dostatečné technické podmínky požární ochrany pro garáže, ve kterých má být provozována činnost dobíjení elektrických vozidel. V případě splnění stanovených podmínek v § 21a není třeba řízení podle stavebního zákona. Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb je vydána v souladu se zmocněním § 24 odst. 3 zákona o požární ochraně, kde se mimo jiné stanoví, že Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany pro užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany.
Technické podmínky požární bezpečnosti související s užíváním staveb tedy nejsou stanoveny stavebním zákonem, ale předpisy v gesci Ministerstva vnitra. V dané věci tak nelze hovořit o nepřímé novele stavebního zákona, ale o úpravě, jejíž regulace nepodléhá stavebnímu zákonu, tj. nejedná se ani o návrh úpravy nesouladné se stavebním zákonem.
Dodatečné technické podmínky požární ochrany všech staveb např. v roce 2011 stanovila novela této vyhlášky pro parkování vozidel s plynnými palivy.
11. K bodu 8 – § 21a odst. 4
Uvedené ustanovení dopadá obecně na jakoukoli stavbu garáže. Pak by ovšem uvedený požadavek mohl být vyžadován např. i na stavbu garáže pro jedno vozidlo u rodinného domu.
Vysvětleno
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Požadavek na instalaci prvku umožňujícího nouzové vypnutí dobíjecí stanice se vztahuje i na jednotlivou garáž u rodinného domu.
Jedná se o základní bezpečnostní požadavek.
Dále shodně jako u § 21 odst. 5 požadujeme vypustit požadavek na vypínací prvek a ujasnit, v jaké souvislosti je použit pojem „dobíjecí stanice“. Požadujeme ustanovení vypustit nebo upravit tak, aby nečinilo problémy v aplikační praxi.
Odůvodnění:
Pokud požadavek nebude jasně formulován, popř. zdůvodněn, bude docházet k nejednotnému výkladu ustanovení a k problémům při aplikaci předpisu v praxi.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
V § 21 odst. 5 je uveden požadavek na instalaci prvku “nouzové vypnutí dobíjecí stanice“. Pojem dobíjecí stanice je českém právním řádu již definován, a to především jako vymezení pojmů v § 2 písm. n) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách) a dále v § 48a vyhlášky č. 268/2009 Sb. Obyčejná zásuvka na 230V se za dobíjecí stanici nepovažuje, přestože lze některé typy vozidel s elektrickým pohonem prostřednictvím takových zásuvek dobíjet.
Požadavek na instalaci prvku nouzového vypnutí dobíjecí stanice, na rozdíl od vypínacích prvků CENTRAL STOP a TOTAL STOP, popř. hlavního vypínače elektrické energie, se vztahuje pouze na dobíjecí stanici, nikoli na elektroinstalaci celého objektu, což má z hlediska provozu objektu a jeho požární bezpečnosti zásadní význam.
Je-li požadováno nahradit určitý text jiným textem, musí být navržena nová formulace textu. Připomínka není v souladu s legislativními pravidly vlády, tj. nesplňuje podmínky kladené na uplatnění připomínek.
Vypínání objektu je řešeno pomocí CS-central stop a TS – total stop, ale nad rámec tohoto bude dále vybaven uvedeným vypínacím prvkem. Pokud se jedná o rozsáhlý komplex (obchodní centra a velké garáže), tak je nutné, aby vypínání bylo i v prostoru dobíjecích stanic. V případě mimořádné události se pak nemusí nutně vypínat elektřina pro celý objekt.
12. K bodu 8 – § 21a odst. 5
Upozorňujeme na nesoulad navrhovaného odstavce 5 v § 21a a jeho odůvodnění.
Odstavec 5 zní:
„V hromadné garáži nebo v její části lze dobíjet elektrické vozidlo pouze v případě, že požárně dělicí a nosná stavební konstrukce, s výjimkou požárního uzávěru, vykazuje požární odolnost nejméně 60 minut a požární odolnost požárního uzávěru vykazuje požární odolnost nejméně 30 minut. Tento požadavek se nevztahuje na jednopodlažní objekty.“.
Odůvodnění tohoto odstavce zní:
„Odstavec 5 je nově doplněný odstavec obsahující podmínky, za kterých lze v hromadné garáži nebo její části, dobíjet elektrické vozidlo. V případě, že má být v hromadné garáži dobíjeno elektrické vozidlo a nejsou tím vyvolány stavební úpravy, tak se nejedná o změnu dokončené stavby ani změnu v užívání, která by podléhala povolovacímu procesu podle stavebního zákona. V takovém případě nedochází k navrhování stavby a požadavky uvedené v ustanovení § 21 se na garáž nevztahují. Je třeba ovšem posoudit a vyhodnotit, zda jsou splněny požadavky stanovené v § 21a, aby proces dobíjení elektrického vozidla v prostoru hromadné garáže byl bezpečný, a to jak pro uživatele, tak pro jednotku požární ochrany při zdolávání mimořádné události jako je požár vozidla s elektrickým pohonem. Odstavec 5 stanovuje minimální požadovanou požární odolnost konstrukce, neboť požární odolnost konstrukce je základním předpokladem nejen pro bezpečnou evakuaci, ale také pro možnost hašení požáru a provádění záchranných prací jednotkami požární ochrany. Přitom ale reflektuje skutečnost, že má dopadat i na garáže vystavěné před účinnosti této vyhlášky. Proto jsou podmínky na užívání například z hlediska požární odolnosti stanoveny méně přísně.“.
Požadujeme uvést obsah odstavce do souladu s navrhovaným odůvodněním tak, aby bylo zřejmé, v jakých případech se uplatní nově stanovené požadavky.
Odůvodnění:
Dle našeho názoru návrh odstavce 5 nekoresponduje s jeho odůvodněním. Z návrhu ustanovení jednoznačně nevyplývá to, co se uvádí v odůvodnění. V případě, že má být v hromadné garáži dobíjeno elektrické vozidlo a nejsou tím vyvolány stavební úpravy, tak se nejedná o změnu dokončené stavby ani změnu v užívání, která by podléhala povolovacímu procesu podle stavebního zákona. V takovém případě nedochází k navrhování stavby a požadavky uvedené v § 21 se na garáž nevztahují.
Odstavec 5 se zřejmě nemá týkat instalace, ale samotného procesu dobíjení. Pokud bude dobíjecí stanice instalována a v případě kontroly nebude vozidlo aktuálně dobíjeno, tak odstavec 5 nemá být aplikován? Pokud požadavek nebude jasně formulován, popř. zdůvodněn, bude docházet k nejednotnému výkladu ustanovení a k problémům při aplikaci předpisu v praxi.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Ustanovení § 21a stanovuje podmínky pro užívání garáže. Pokud navrhovaná garáž podmínky splňuje, lze v ní elektrické vozidlo dobíjet. Pokud v takové garáži elektrické vozidlo dobíjeno nebude, přestože se v garáži bude nacházet např. elektrická zásuvka, která by dobíjení umožňovala, nebude se uživatel dopouštět porušení povinnosti vztahující se toliko k nabíjení vozidla.
Odůvodnění je v souladu s paragrafovým zněním.
13. K bodu 8 – § 21a odst. 6, 7 a 8
V ustanoveních je použito spojení „lze dobíjet“. Obdobně jako k odstavci 5 ani v uvedených odstavcích jejich obsah není jednoznačný a dává možnosti různého výkladu, což bude působit problémy při aplikační praxi. Požadujeme ustanovení v uvedeném směru upravit.
Odůvodnění:
Není zřejmé, co znamená „lze dobíjet“. Naproti tomu v odstavci 4 je kategoricky stanoveno „stavba garáže, v níž je instalovaná dobíjecí stanice, musí (…)“ Není jasné, zda má z odstavců 6 až 8 vyplývat, že instalovat dobíjecí stanici stavebníci a vlastníci staveb sice mohou, ale nesmí dobíjet. Pokud požadavek nebude jasně formulován, popř. zdůvodněn, bude docházet k nejednotnému výkladu ustanovení a k problémům při aplikaci předpisu v praxi.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Ustanovení odstavce 5 až 8 stanoví technickou specifikaci prostor ve vztahu k požární bezpečnosti stavby, kde dochází k dobíjení elektrického vozidla, aniž by toto ustanovení zužovalo samotný předmět dobíjení. Předmětné ustanovení tedy řeší vlastní proces dobíjení, kdy se může jednat i o případy dobíjení z „běžné zásuvky“, na které se budou podmínky požární bezpečnosti vztahovat.
„Lze dobíjet“ pak není výraz, který potřebuje definovat pro potřebu této vyhlášky, neboť je dostatečně konkrétní.
14. K bodu 9 – § 23 odst. 1
V § 23 odst. 1 je použito neurčité vyjádření „k zajištění pravidelné, dlouhodobé a opakující (…)“ Není zřejmé, co se tím rozumí, a není to vysvětleno ani v odůvodnění. Požadujeme ustanovení upřesnit.
Odůvodnění:
Pokud požadavek nebude jasně formulován, popř. zdůvodněn, bude docházet k nejednotnému výkladu ustanovení a k problémům při aplikaci předpisu v praxi.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno
Vysvětleno: Použité slovní spojení „pravidelná, dlouhodobá a opakující se péče“ vychází z účelu služby péče o dítě uvedené v § 2 zákona č. 247/2014 Sb. a je zpřesněna takovým způsobem, aby bylo jasno, že za „pravidelnou péči“ o děti předškolního věku se považuje pravidelná péče, která se opakuje a je dlouhodobého charakteru, čemuž odpovídají provozy dětských skupin, popř. mateřských školek, tzn. např. s poskytováním celoroční péče v rozsahu pondělí až pátek, 7 až 18 hod, atp. Definicí jsou jednoznačně vyloučeny případy, kdy je prostor jednorázově využit např. dočasný pobyt dětí na příměstském letním táboře, výskyt dětské skupiny za účelem exkurze.
Z důvodové zprávy k novelizačnímu bodu 9 pak vyplývá, že se jedná o rozšíření současné právní úpravy o dětské skupiny provozované podle zákona č. 247/2014 Sb.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
15. K bodu 9 – § 23 odst. 4
V § 23 odst. 4 je užito neurčité spojení „stavba určená pro žáky a děti se zdravotním postižením“.
Požadujeme ustanovení upravit tak, aby nedocházelo k problémům při jeho aplikaci, ačkoli jsme si vědomi, že se jedná o převzetí stávajícího znění. Navrhuje-li se však předmětné ustanovení aktualizovat, mělo by reagovat na současné potřeby a požadavky obdobně jako v případě jiných novelizačních bodů a jejich odůvodnění.
Odůvodnění:
Ve vztahu ke stavebnímu zákonu upozorňujeme, že není zřejmé, o jaké „zdravotní postižení“ se má jednat a kdy by se měl stanovený požadavek uplatnit. Stavební právo aplikuje požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, také na stavby zařízení pro výchovu a vzdělávání, která jsou definována v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Požadavek se tak týká bezbariérového užívání částí staveb určených pro děti, žáky, studenty a učitele, neboť tato zařízení jsou veřejně přístupnými institucemi, a to v souladu s ústavním pořádkem České republiky, kdy má každý právo na vzdělání (viz čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Z hlediska osob se zdravotním postižením je jednou z nezbytných podmínek k realizaci tohoto práva přístupnost zařízení pro výchovu a vzdělávání. V této souvislosti ještě připomínáme, že budovy škol zřizovatel pravidelně využívá pro další veřejné služby, např. volby do Evropského parlamentu, Parlamentu České republiky a do příslušných samospráv, a že i tyto stavby obsahují části, které mohou být užívány další veřejností, např. při kulturních akcích školy. Obdobně bude na tyto stavby nahlížet také nový stavební zákon.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno
Z hlediska požární bezpečnosti není v dané oblasti aplikační praxe problematická, neboť podle požární bezpečnosti se identifikují rizika spojená s evakuací osob se sníženou schopností pohybu a orientace a osob neschopných samostatného pohybu a orientace.
Připomínka změněna na doporučující.
16. K bodu 10 – § 23a a 30
Ustanovení stanoví požadavky požární ochrany na užívání prostoru, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, a jejichž plnění se předpokládá od 1. ledna 2024. Podle odůvodnění novely se jedná o zmírnění dopadů nové právní úpravy na provozovatele dětských skupin a jednoroční lhůtu pak lze považovat za dostatečnou k úpravě stavby podle nových podmínek používání stavby ve vztahu k požární bezpečnosti staveb.
Požadujeme § 23a vypustit, neboť se jedná o nepřímou novelu stavebního zákona. Ustanovení ukládá dodatečné podmínky (požadavky) na užívání staveb obdobně jako § 21a. Pokud je stavba povolena k užívání, nelze jiným právním předpisem stanovit dodatečné požadavky na její užívání, navíc při nepřiměřeně krátkém termínu nabytí účinnosti novely.
Odůvodnění:
Opakovaně uvádíme, že ustanovení je navrženo v rozporu se stavebním zákonem (§ 119 a 126) a bude mít vliv na umisťování dětí do těchto zařízení, tj. nejen na provozovatele, ale i rodiče těchto dětí. Navíc upozorňujeme na nereálnost navrženého termínu účinnosti těchto ustanovení vyhlášky. Při užívání stavby musí být zachována úroveň požární ochrany vyplývající z technických podmínek požární ochrany staveb, podle kterých byla stavba navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání. Ustanovení § 30 odst. 1 a 2 není podle našeho názoru v souladu s § 21a a 23a.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno
Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb je vydána v souladu se zmocněním § 24 odst. 3 zákona o požární ochraně, kde se mimo jiné stanoví, že Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany pro užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany.
Technické podmínky požární bezpečnosti související s užíváním staveb tedy nejsou stanoveny stavebním zákonem, ale předpisy v gesci Ministerstva vnitra. V dané věci tak nelze hovořit o nepřímé novele stavebního zákona, ale o úpravě, jejíž regulace nepodléhá stavebnímu zákonu.
V případě splnění stanovených podmínek pak není potřeba řízení podle stavebního zákona. Podle § 16 odst. 4 písm. b) zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je pak zakotvena povinnost doložení dokladu prokazujícího splnění požadavků požární ochrany k žádosti o udělení oprávnění.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
17. K bodu 13 – § 31
Z ustanovení není zřejmé (a není to ani dostatečně vysvětleno v odůvodnění), jaký bude postup při změně dokončené stavby, změně v užívání stavby nebo udržovacích pracích ve vztahu k § 21a a 23a. Požadujeme v tomto směru alespoň doplnit zvláštní část odůvodnění k § 31.
Odůvodnění:
Pokud ustanovení nebude postačujícím způsobem vysvětleno (i ve vazbě na § 21 a 23), lze očekávat, že při jeho aplikaci v praxi mohou vzniknout problémy. Není jednoznačně vysvětleno, jak se bude postupovat při změně dokončené stavby, změně v užívání stavby nebo udržovacích pracích a na co se mají stavebníci připravit.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Změna v § 31 pouze zpřesňuje odkaz na normu. Nedochází k žádné faktické změně stávajícího ustanovení.
Ustanovení § 21a a § 23a stanovují podmínky pro užívání. V těchto případech se nejedná o projekční návrhy, a tedy nejedná se o podmínky, které by byly aplikovatelné pro řízení či jiné postupy vedené podle stavebního zákona, tedy změny stavby, změny užívání stavby atd.
18. K čl. II – Přechodná ustanovení
Upozorňujeme na skutečnost, že nejsou stanovena přechodná ustanovení ve vztahu ke zpracované a rozpracované projektové dokumentaci ani ve vztahu např. k zahájeným řízením na stavebních úřadech. Dále požadujeme upřesnit, k čemu se vztahuje použití slova „zahájené“, zda jde o zahájený projekt, zahájené řízení o povolení stavby nebo zahájení realizace stavby.
Stavební zákon tento pojem nedefinuje, i když se ním v zákoně pracuje, a to v souvislosti se zahájením řízení, platností vydaných povolení a oznámením termínu zahájení stavby. Pokud je třeba v aplikační praxi uvedený termín vyložit, užívá se k tomu ustálená judikatura správních soudů viz rozsudek MS v Praze č.j. 10 ca 171/2003-96 ze dne 25. 11. 2004, rozsudek NSS č.j. 3 As 17/2008-68 ze dne 24. 9. 2008, rozsudek NSS č.j. 4 As 33/2009-156 ze dne 23. 9. 2010 – „zahájením stavby se rozumí práce, s nimiž bylo započato a které směřují jednoznačně k provedení stavby podle vydaného stavebního povolení a schválené projektové dokumentace. Při posouzení otázky, kdy dochází k zahájení stavby, je třeba vycházet z konkrétních okolností případu a z charakteru stavby. Obecně lze tento okamžik spatřovat v zahájení jakýchkoli prací, které jsou obsahem stavebního povolení. Za zahájení stavby nelze spatřovat pouhou přípravu staveniště, jakou je např. vytyčení stavby před jejím zahájením nebo skrývka ornice.“.
Navrhované ustanovení je dále v rozporu s § 119 stavebního zákona, podle kterého dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí. Dále podle stavebního zákona platí, že pokud dojde během provádění stavby ke změně českých technických norem nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována dokumentace nebo projektová dokumentace, posuzuje se stavba podle technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v době, kdy byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována. Tedy pokud je stavba jednou povolena za určité právní úpravy, nelze pro její užívání stanovovat další požadavky jiným právním předpisem s odůvodněním, že roční lhůta (od 1. ledna 2024) je dostatečná k úpravě stavby podle nových podmínek. Z uvedeného důvodu požadujeme z odůvodnění ustanovení vypustit následující text, neboť je zde užit nevhodně ve vztahu k ustanovení § 21a a 23a: „Uvedené je souladné s § 119 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanoveno, že „Dojde-li během provádění stavby ke změně českých technických norem nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována dokumentace nebo projektová dokumentace, posuzuje se stavba podle technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v době, kdy byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována.“.
Vysvětleno.
Zahájení stavby je okamžik zahájení realizace po nabytí právní moci stavebního povolení. Zahájením stavby se tak opravdu rozumí zahájení jakýchkoli prací, které jsou obsahem stavebního povolení.
Přechodným ustanovením nelze řešit rozpracované či již zpracované projektované dokumentace, musí být navázáno na právní akt.
Pokud se na stavby, které jsou v procesu povolování (je vydáno ZS na úseku PO), budou vztahovat pouze podmínky § 21a, nepovažuji to za neakceptovatelné.
S ohledem na dikci § 119 stavebního zákona nelze hovořit o rozporu předloženého návrhu se zmíněným ustanovením. Přechodné ustanovení návrhu navazuje na § 119 stavebního zákona, neboť jasně stanovuje, že u předmětné stavby zahájené přede dnem účinnosti této vyhlášky, se splnění technických podmínek požární ochrany posuzuje podle vyhlášky č. 23/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Jak stavební zákon, tak předložený návrh operují se souladnými termíny – „zahájení stavby“ a „realizací stavby“
Co se týče samotných podmínek požární bezpečnosti stavby, tyto jsou stanoveny zákonem o požární ochraně a nikoliv stavebním zákonem. V předmětné věci je třeba zajistit odpovídající požární bezpečnost všech hromadných garáží, ve kterých budou dobíjena vozidla s elektrickým pohonem. Proto je nezbytné stanovit i podmínky, za kterých lze bezpečně dobíjet vozidla i ve stávajících hromadných garážích, neboť původním účelem garáží nebylo dobíjení elektrických vozidel, ale toliko jejich parkování. Nové podmínky požární bezpečnosti se tak dotýkají nové činnosti prováděné ve stavbě.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
Dále v ustanovení postrádáme úpravu ve vztahu ke stavbám památkově chráněným. V návrhu také postrádáme zmírnění povinnosti aplikace požadavků ve vztahu ke stavebně technickým nebo územně technickým důvodům, které by aplikaci navrhovaných požadavků mohly vylučovat.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem požadujeme přechodné ustanovení uvést do souladu se stavebním zákonem, tedy včetně průběhu projednávání povolení těchto staveb a také ve vztahu ke stavbám památkově chráněným.
Odůvodnění:
Pokud ustanovení nebude jednoznačně formulováno a odůvodněno, může docházet k nejednotnému výkladu ustanovení a k problémům při aplikaci předpisu v praxi.
Tato připomínka je zásadní
Neakceptováno
Předložený návrh reaguje na novou právní úpravu dotýkající se elektromobility a dětských skupin. V případě elektromobility budou do stávajících garáží dodatečně instalovány dobíjecí stanice pro elektromobily, a v případě dětských skupin vznikla úplně nová právní úprava, včetně požadavku dotýkajícího se požární bezpečnosti prostor, kde bude dětská skupina umístěna. Uvedené pak nepodléhá postupům podle stavebního zákona, tj. nedochází k novému hodnocení stavby z hlediska požární bezpečnosti. Z uvedeného důvodu není připomínka dotýkající se stavebního zákona relevantní.
Předložený návrh se tak zabývá toliko zmíněnými dvěma tématy a v daném okruhu nestanovuje (stejně jako nyní) speciální podmínky požární ochrany památkově chráněných staveb.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
19. K čl. IV – Účinnost
Předkladatel navrhuje stanovit účinnost předpisu dnem 1. ledna 2023, s výjimkou § 21a odst. 1 a 4 až 11 a § 23a, které nabývají účinnosti 1. ledna 2024. Podle odůvodnění ustanovení se jedná o zmírnění dopadů nové právní úpravy na provozovatele dětských skupin a vlastníky garáží. Podle předkladatele lze jednoroční lhůtu považovat za dostatečnou k úpravě stavby podle nových podmínek používání stavby ve vztahu k požární bezpečnosti staveb.
Požadujeme odložit navrhovanou účinnost minimálně o 1 rok tak, aby se s navrhovanou novelou mohla v dostatečném časovém předstihu seznámit odborná i laická veřejnost.
Odůvodnění:
Požadavek na odložení účinnosti uvedených ustanovení je zcela legitimní s ohledem na to, že do účinnosti vyhlášky zbývá cca 6 až 7 měsíců a aktuálně může být rozpracováno značné množství projektů podle stávající právní úpravy (včetně vlivu na PBŘ), které budou stavebníci předkládat na stavební úřady. Pokud se řízení neukončí, tedy nestihne se vydat rozhodnutí za stávající úpravy vyhlášky, tj. do 31. prosince 2022, budou od 1. ledna 2023 neukončená řízení stavebními úřady přerušována s výzvou k doplnění; nepůjde pouze o úpravy dokumentace, ale také závazných stanovisek HZS, neboť pro rozhodování správními úřady v prvním stupni je rozhodující skutkový a právní stav v době vydání rozhodnutí, nikoliv v době zahájení řízení. Dojde tak k prodloužení doby výstavby a k nárůstu nákladů stavebníků. O této skutečnosti musí být stavebníci vhodně a včas informováni. Výsledná podoba vyhlášky, a tedy i skutečných požadavků daných touto novelou, bude známa s ohledem na notifikační proces nejdříve na konci letošního roku. Dotčení účastníci tak s novými povinnostmi nebudou seznámeni s dostatečným časovým předstihem, nebudou moci reagovat přepracováním dokumentace, obstaráním nových závazných stanovisek HZS, nepromítnou nové požadavky do nákladů na projekt a na realizaci stavby, nebudou počítat s průtahy při projednávání apod. V této souvislosti je nezbytné upozornit, že na řadu projektů jsou navázány dotace, půjčky, závazné lhůty plnění smluv apod., a proto by všechny dotčené subjekty měly být na změnu právní úpravy dostatečně připraveny. Návrh tyto skutečnosti nezohledňuje ve vztahu k možnosti předkládání dokumentací zpracovaných podle stávající úpravy do určitého data a k možnosti dokončení již zahájených řízení podle stávající úpravy. Zároveň budou mít uvedené požadavky negativní dopad na činnost uvedeného „předškolního zařízení“, neboť požadavkům novely vyhlášky se vyhoví buď snížením počtu dětí v dětské skupině, nebo realizací stavebních úprav, pokud to vůbec bude ze stavebně technického hlediska možné.
.
Neakceptováno
Vzhledem s nutnosti notifikace předpisu v EU, která si vyžádá 6 – 24 měsíců, bude lhůta 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti vyhlášky pro plnění stanovených podmínek, dostačující. Reálně tedy budou technické podmínky známé 12 až 30 měsíců předem.
Účinnost byla stanovena od 1. července 2023.
Nesouhlasíme rovněž s tím, aby se na stavby povolené a zkolaudované před účinností navrhované novely vztahoval § 21a, neboť od 1. ledna 2024 by bylo třeba s nejvyšší pravděpodobností provádět nové schvalovací procesy před stavebními úřady pro změnu dokončené stavby nebo změnu stavby před jejím dokončením, pokud se bude jednat o stavbu prováděnou tak, aby byly splněny požadavky na užívání stavby podle § 21a. Obdobně to platí i pro § 23a.
Tato připomínka je zásadní
Neakceptováno
Je třeba zajistit odpovídající požární bezpečnost všech hromadných garáží, ve kterých budou dobíjena vozidla s elektrickým pohonem. Proto je nezbytné stanovit i podmínky, za jakých lze bezpečně dobíjet vozidla i ve stávajících hromadných garážích.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
MPO
Mgr. Marta Gregorová, tel. 224852419, e-mail gregorova@mpo.cz Ing. Martin Voříšek, tel. 224853243, e-mail vorisek@mpo.cz, Ing. Hana Konrádová, tel. 224853203, e-mail konradova@mpo.cz
1. Obecně k návrhu vyhlášky
Jsme si vědomi nutnosti požární ochrany budov a osob, ale tato by neměla neúměrně nákladově zatěžovat stavby garáží.
Vzato na vědomí
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Při tvorbě návrhu byly brány v potaz veškeré aspekty, včetně finanční náročnosti spojené s požární bezpečnostní stavby.
Připomínkové místo uvádí neúměrné náklady, aniž by toto tvrzení konkretizovalo. Nelze pouze posuzovat zvýšení nákladů, aniž by bylo současně posouzeno, co takové zabezpečení přinese a jaké hodnoty v případě požáru uchrání. V odůvodnění je z odborné publikace Profesní komory požární ochrany doplněné grafické znázornění závislosti výše škod na době rozvoje požáru při hašení samočinným stabilním hasicím zařízením a jednotkou požární ochrany při požáru.
Za zcela zásadní proto považujeme jednak ponechání členění garáží na jednotlivé samostatné požární úseky a vztažení jednotlivých opatření na tyto úseky, a nikoliv na garáže jako celek. Vztažení podmínek a požadavků na garáže na jejich celkovou kapacitu je nepřijatelné a ve svém výsledku vede ke zkresleným a nehospodárným opatřením.
Akceptováno jinak.
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Navrhovaná právní úprava je koncipována z hlediska proveditelnosti zásahu, kdy je třeba připravit se na situaci, že bude nutno vozidlo transportovat přes společné prostory garáže, kde jsou odstavena další vozidla, do venkovního prostoru. Uhašení vozidla a zajištění situace, kdy nedojde k opětovnému rozhoření, není uvnitř garáží technicky proveditelné. Možnost vztažení požadavku k počtu stání v požárním úseku by vedlo k umělému snižování požadavků členěním hromadné garáže na více malých požárních úseků, což je z hlediska proveditelnosti zásahu a transportu vozidla na volné prostranství kontraproduktivní, neboť požární uzávěry na trase transportu komplikují vlastní dopravu vozidla ven z garáže a neúměrně ztěžují dodávku hasiva do požárem zasaženého požárního úseku.
Vyhláška by také neměla být v rozporu s národními i evropskými iniciativami a předpisy, včetně těch připravovaných, jako je zejména revize Směrnice EU 2010/31 o energetické náročnosti budov. Novela AFIR má podle jednoho z opatření odstraňovat překážky rozvoji zejména elektromobility v členských státech.
Vyhláška i její důvodová zpráva se ve zdůvodnění potřeby zavádění těchto opatření opakovaně odkazuje na směrnice Evropského parlamentu a Rady řešící rozvoj dobíjecí infrastruktury (chybně se odkazuje na 2014/94/EU, místo směrnice 2018/844) a její transpozici do legislativy ČR, konkrétně novelizaci vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Předložený návrh není v rozporu s unijními ani českými právními předpisy. Podle nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, musí být stavba navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukce, byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře, bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby, obyvatelé mohli stavbu opustit nebo aby mohli být jinými prostředky zachráněni a byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek. Předložený návrh pak sleduje uvedené požadavky. Stavby jako celek i jejich jednotlivé části musejí vyhovovat zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu staveb.
Cílem návrh je tedy podpořit bezpečnou elektromobilitu. Předkladateli není znám právní předpis, který by stanovoval omezení požární bezpečnosti ve vztahu k elektromobilitě.
Tyto závazné dokumenty sice dávají za povinnost instalovat kabelovody a podle typu budovy i instalaci minimálního počtu dobíjecích stanic, nicméně je toto závazné pouze v budovách nových, případně v budovách procházejících větší renovací. Požadavek vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., je v jasné kontradikci vůči důvodové zprávě a navíc to retrospektivně ukládá povinnosti platně kolaudovaným budovám, což je v rozporu s českým právním prostředím.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Návrh je v souladu se zákonným zmocněním. Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb je vydána v souladu se zmocněním § 24 odst. 3 zákona o požární ochraně, kde se mimo jiné stanoví, že Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany pro užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. Předložený návrh reaguje na novou právní úpravu dotýkající se elektromobility, kdy do stávajících garáží byly nebo budou dodatečně instalovány dobíjecí stanice pro elektromobily, přičemž uvedené nepodléhá postupům podle stavebního zákona, tj. nedojde ani k novému hodnocení stavby z hlediska požární bezpečnosti.
Vzhledem k tomu, že stávající právní úprava v dané oblasti nereflektuje specifika alternativních paliv, včetně kombinace jednotlivých druhů paliv, je nutné upravit nastavení požadavků požární bezpečnosti všech garáží.
Návrh je v souladu s důvodovou zprávou.
Vzhledem k tomu, že vyhláška významně zasáhne všechny účastníky výstavby, považujeme za zásadní uvedení do souladu s předpisy stavebního práva. Součástí těchto úprav by mělo být právní sjednocení se stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy, dále vhodné nastavení přechodných ustanovení a úprava účinnosti vyhlášky tak, aby byla respektována reálnost termínů.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Předložený návrh je souladný se stavebním zákonem. Technické podmínky jsou stanoveny pro návrh staveb (§ 21), přičemž proces povolování není a ani nemůže být návrhem dotčen. Při splnění podmínek pro dobíjení vozidel s elektrickým pohonem v garáži pak tyto dobíjet, aniž by bylo třeba vést řízení podle stavebního zákona.
Pokud podmínky nejsou splněny, dobíjení nelze s ohledem na požární bezpečnost provádět nebo je třeba navrhovat stavební úpravy (konstrukce, instalace PBZ), které podléhají standardnímu řízení nebo jinému postupu podle stavebního zákona.
2. Obecně k návrhu vyhlášky
Nesouhlasíme s retroaktivitou požadavků na vybavování již zkolaudovaných prostor. § 21a odst. 5, 6, 7, 8, 9 a 10 jsou navrženy tak, že naplňují znaky retroaktivního opatření. Dle návrhu vyhlášky by bylo nutné u veškerých nosných a požárně dělících konstrukcí stávajících parkovacích domů, kde jsou nabíjeny elektromobily a které jsou v úřady schváleném a zkolaudovaném stavu, zajistit požární odolnost 60 minut, dovybavit celý parkovací dům hasicím zařízením a také samočinným odvětrávacím zařízením.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Předložený návrh reaguje na novou právní úpravu dotýkající se elektromobility, kdy do stávajících garáží byly nebo budou dodatečně instalovány dobíjecí stanice pro elektromobily, přičemž uvedené nepodléhá postupům podle stavebního zákona, tj. nedojde ani k novému hodnocení stavby z hlediska požární bezpečnosti.
Vzhledem k tomu, že stávající právní úprava v dané oblasti nereflektuje specifika alternativních paliv, včetně kombinace jednotlivých druhů paliv, je nutné upravit nastavení požadavků požární bezpečnosti všech garáží.
Jedná se o stejný princip a postup jako v současné úpravě § 21 odst. 2, kdy po novele v roce 2011 byly stanoveny podmínky pro v té době již provozované garáže. Jestliže má tedy být stávající objekt užíván jako garáž pro parkování plynných paliv, musí být upraven podle podmínek požadavků na garáže nové.
3. K § 21 a § 21a
Požadujeme upravit návrh tak, aby bylo jednoznačně zřejmé, které požadavky se týkají nově budovaných garáží (tj. § 21) a které již existujících garáží (§ 21a).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Z návrhu bylo jasně patrné, že § 21 se týká navrhování (nově budované garáže) a § 21b stanovuje podmínky pro užívání garáže (tj. stávající garáže).
4. K § 21
Požadujeme posouzení rizik a možností jejich řešení a na tomto základě přepracování tohoto ustanovení.
Odůvodnění
Návrh obsahuje velmi zpřísněné požadavky, a to jak na stavební konstrukce, tak na vybavení PÚ garáží aktivními prvky PBS. Tyto požadavky jsou přísnější než požadavky uvedené v současném znění a v normách řady ČSN 73 08xx.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
5. K § 21, odst. 4
Požadujeme číslovku 90 nahradit číslovkou 60 a číslovku 45 číslovkou 30, takže ustanovení bude znít:
„(4) Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce, s výjimkou požárního uzávěru, musí být v požárním úseku hromadné garáže, nejedná-li se o jednopodlažní objekt, navržena s požární odolností nejméně 60 minut, nestanoví-li česká technická norma uvedená v příloze č. 1 části 1 požární odolnost vyšší. Požární odolnost požárního uzávěru musí být navržena s požární odolností nejméně 30 minut, nestanoví-li česká technická norma uvedená v příloze č. 1 části 1 požární odolnost vyšší.
Odůvodnění
Požadovanou úpravu odůvodňujeme ekonomickým hlediskem, jakož i potřebou omezit energie i suroviny jak při výstavbě, tak i při provozu zejména s ohledem na požadavek používat recyklovatelné a recyklované materiály.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Převážná většina stávajících konstrukcí je vzhledem ke konstrukčnímu provedení (monolitický železobeton) naprosto vyhovující a souladná s návrhem.
Problém může nastat v dílčích konstrukcích (zejména ocelové sloupy), kde je však možné je obložit materiálem zajišťujícím požadovanou odolnost.
6. K § 21, odst. 4
Oproti navrhované účinnosti ke dni 1. 1. 2023 navrhujeme posun účinnosti minimálně o jeden kalendářní rok.
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že novela bude mít dopad na všechny účastníku procesu výstavby, je třeba zajistit dostatek času, aby se tito s vyhláškou seznámili a promítli ji do svých projektů, pokud pro ně bude relevantní, což by se při návrhu účinnosti za cca 7 měsíců nestalo.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Vzhledem s nutnosti notifikace předpisu v EU, která si vyžádá 6 – 24 měsíců, bude lhůta 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti vyhlášky pro plnění stanovených podmínek, dostačující. Reálně tedy budou technické podmínky známé 12 až 30 měsíců předem.
7. K § 21, odst. 5
Požadujeme upravit návrh tak, aby respektoval dosavadní úpravu vyhláškou 268/2009 Sb., kdy stavby pro bydlení mají oproti stavbám ostatním výjimku a aby tedy nebyla stanovena povinnost na garáže ve všech stavbách bez jejich rozlišení.
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že návrh novely dopadá na všechny garáže ve stavbách, požadujeme jeho upřesnění. Upozorňujeme, že by při zachování stávající textace mohlo docházet k nejednotnosti výkladu a tím i problémům v aplikační praxi, což by vedlo k významné právní nejistotě.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Průběh mimořádné události spočívá v zahoření vozidla a je totožný v hromadné garáži pod bytovým domem s požárem v hromadné garáži obchodního centra nebo administrativní budovy.
Návrh tak nerozděluje garáže podle účelu využití objektu umístěnému nad garáží, ale navržené podmínky se vztahují ke garážím, podle jejich kapacity. Jedná se o zcela jednoznačné určení garáží a nemůže tak docházet k nejednoznačnosti určení podmínek požární ochrany pro jednotlivé garáže.
8. K § 21, odst. 5
Žádáme vysvětlení pojmu „instalovaná dobíjecí stanice“ ve smyslu stavební legislativy.
Odůvodnění
Použitý termín „instalovaná dobíjecí stanice“ není dostatečně určitý, mohlo docházet k nejednotnosti výkladu a tím i problémům v aplikační praxi.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Pojem dobíjecí stanice je českém právním řádu již definován, a to především jako vymezení pojmů v § 2 písm. n) zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách) a dále v § 48a vyhlášky č. 268/2009 Sb. Obyčejná zásuvka na 230V se za dobíjecí stanici nepovažuje, přestože lze některé typy vozidel s elektrickým pohonem prostřednictvím takových zásuvek dobíjet.
9. K § 21, odst. 6
Požadujeme úvod první věty upravit takto:
„(6) Hromadná garáž s více než 30 parkovacími stáními v jednom požárním úseku garáže musí být vybavena“
Odůvodnění
Vyplývá z výše uvedených odůvodnění.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Navrhovaná právní úprava vychází z proveditelnosti zásahu, kdy je třeba připravit se na situaci, že bude nutno vozidlo transportovat přes společné prostory garáže, kde jsou odstavena další vozidla, do venkovního prostoru. Uhašení vozidla a zajištění situace, kdy nedojde k opětovnému rozhoření, není uvnitř garáží technicky proveditelné. Možnost vztažení požadavku k počtu stání v požárním úseku by vedlo k umělému snižování požadavků členěním hromadné garáže na více malých požárních úseků, což je z hlediska proveditelnosti zásahu a transportu vozidla na volné prostranství kontraproduktivní, neboť požární uzávěry na trase transportu komplikují vlastní dopravu vozidla ven z garáže a neúměrně ztěžují dodávku hasiva do požárem zasaženého požárního úseku.
10. K § 21, odst. 6
Oproti navrhované účinnosti ke dni 1.1.2023 navrhujeme posun účinnosti minimálně o jeden kalendářní rok.
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že novela bude mít dopad na všechny účastníku procesu výstavby, je třeba zajistit dostatek času, aby se tito s vyhláškou seznámili a promítli ji do svých projektů, pokud pro ně bude relevantní, což by se při návrhu účinnosti za cca 7 měsíců nestalo.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Vzhledem s nutnosti notifikace předpisu v EU, která si vyžádá 6 – 24 měsíců, bude lhůta 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti vyhlášky pro plnění stanovených podmínek, dostačující. Reálně tedy budou technické podmínky známé 12 až 30 měsíců předem.
11 K § 21, odst. 6, písm. b)
Požadujeme číslovku 60 nahradit číslovkou 30, takže ustanovení bude znít:
„b) zařízením pro odvod kouře a tepla navrženým pro potřeby účinného a bezpečného zásahu jednotky požární ochrany s dobou funkčnosti nejméně 30 minut.“
Odůvodnění
Domníváme se, že pro potřeby zásahu jednotky PO by mělo stačit zařízení pro odvod kouře a tepla s dobou funkčnosti minimálně 30 min.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Doba 30 minut není dostatečný časový interval pro provedení požárního zásahu, (uhašení plamenů, transport vozidla) v případě více než 1 vozidla, přičemž s rozšířením požáru na více vozidel před příjezdem jednotek požární ochrany je třeba v návrhu počítat.
12. K § 21, odst. 7
Požadujeme číslovku 10 nahradit číslovkou 30, takže úvodní věta ustanovení bude znít:
„(7) Zařízení pro odvod kouře a tepla podle odstavce 6 písm. b) se nevyžaduje u hromadné garáže s více než 30 parkovacími stáními v jednom požárním úseku garáže, pokud“
Odůvodnění
Vyplývá z výše uvedených odůvodnění.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Hodnoty pro návrh vychází z rizik a ta se nezměnila. V odůvodnění byla doplněna rizika, požární zatížení a změna koncepce posuzování celého objektu garáže, a nikoli toliko pouze požárního úseku garáže.
Postup podle rozhodnutí VV, zda obhájit nebo ustoupit s požadavků.
Problematika požárních úseků, počty vozidel ve vztahu k instalaci zařízení pro odvod kouře a tepla a stabilního hasicího zařízení (obdobně ve vztahu k instalaci elektrické požární signalizace).
13. K § 21, odst. 7, písm. b)
Požadujeme upravit text ustanovení takto:
b) je vybavena samočinným stabilním hasicím zařízením v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 4 bodu 1 se samočinným zahájením dodávky vody a současně se jedná o požární úsek v garáži, ve které počet parkovacích stání nepřesahuje 40, nebo“
Odůvodnění
Ustanovení je třeba uvést do souladu s připravovanou ČSN 73 0838.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Návrh vyhlášky není třeba uvést do souladu s návrhem normy, která je teprve v procesu schvalování. Naopak normu, která vzniká, bude případně nutné uvést do souladu s právní úpravou.
Normu jako takovou nelze považovat za závazný právní předpis, nadto předpis vyšší právní síly než je vyhláška. Norma stanovuje technické podmínky, po jejichž splnění se považuje návrh za vyhovující. Současně ustanovení § 99 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů umožňuje, při splnění stanovených podmínek, i odchylné řešení, než je řešení v souladu s normovým postupem. Z výše uvedeného vyplývá, že norma je předpisem nejnižší právní síly ve srovnání se zákonem a vyhláškou.
Pro úplnost lze uvést, že navrhované znění vyhlášky je plně v souladu s návrhem normy, přičemž návrh normy umožňuje více možností řešení, které podrobně technicky specifikuje.
14. K § 21 odst. 8
Ustanovení požadujeme vypustit.
Odůvodnění
Vyplývá z výše uvedených odůvodnění.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
15. K § 21 odst. 9
Požadujeme upravit požadavek na instalaci kamerového systému tak, aby byl uplatněn pouze v případech, kdy dochází k monitorování celého prostoru garáží, a to z jiných důvodů, nikoli pouze pro případ sledování prostor pro dobíjení el. vozidel.
Odůvodnění
Monitorování prostor pro dobíjení el. vozidel považujeme za nedůvodné, současně není vyřešen aspekt ochrany soukromí osob, a také si toto opatření vyžádá vícenáklady (investiční i provozní).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Včasné zjištění mimořádné situace, např. vývin kouře, je základním předpokladem pro zdolání mimořádné situace (požáru). Kamerový systém tak zásadním způsobem přispívá k ochraně zdraví, života a majetku před požáry a jinými mimořádnými událostmi.
„Ochrana soukromí osob“ není kamerovým systémem nijak dotčena a není nutno ji předloženým návrhem nikterak regulovat. Návrh je plně v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů. Článek 6 tohoto nařízení mimo jiné stanovuje, že zpracování osobních údajů je zákonné, pokud je zpracování nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje.
16. K § 21 odst. 10
Požadujeme upravit text ustanovení takto:
„Jednotlivá, řadová garáž a požární úsek hromadné garáže, pokud je navržená pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, musí být vybaveny detektory úniku plynu a účinným větráním v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 2 a části 17. Požadavek uvedený ve větě první platí i pro příjezdový a výjezdový prostor hromadné garáže, pokud je tento prostor delší než 30 m a je obestavěn stavebními konstrukcemi alespoň ze tří stran. Posouzení garáže a jejího vybavení elektrickým zařízením z hlediska rizika vzniku výbušné atmosféry musí být provedeno v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 16 bodech 2 až 4.“
Odůvodnění
Úprava je nezbytná s ohledem na soulad s textaci čl. 1 § 21a.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Hromadná garáž se navrhuje pro vozidla se všemi druhy pohonů a paliv. Dělení garáže do požárních úseků nemá vliv na výskyt vozidla s plynným palivem v hromadné garáži. I přes dělení hromadné garáže na jednotlivé požární úseky se požaduje instalace detektoru úniku plynu a účinného větráním v celé hromadné garáži, tedy ve všech požárních úsecích, na které je (by mohla být) hromadná garáž rozdělena vč. příjezdového a výjezdového prostoru.
Celá koncepce je postavena na posouzení kapacity celé garáže, nikoli na posouzení kapacity požárního úseku.
17. K § 21 odst. 10
Oproti navrhované účinnosti ke dni 1. 1. 2023 navrhujeme posun účinnosti minimálně o jeden kalendářní rok.
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že novela bude mít dopad na všechny účastníku procesu výstavby, je třeba zajistit dostatek času, aby se tito s vyhláškou seznámili a promítli ji do svých projektů, pokud pro ně bude relevantní, což by se při návrhu účinnosti za cca 7 měsíců nestalo.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Vzhledem s nutnosti notifikace předpisu v EU, která si vyžádá 6 – 24 měsíců, bude lhůta 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti vyhlášky pro plnění stanovených podmínek, dostačující. Reálně tedy budou technické podmínky známé 12 až 30 měsíců předem.
18. K § 21a
Nesouhlasíme s požadavky na dovybavení stávajících garáží, které jsou dle našeho názoru zcela nepřiměřené, a to zejména s ohledem na velmi nízkou pravděpodobnost vzniku incidentu, zejména v případě pomalejšího dobíjení do 22 kWh přinášející nepřijatelné náklady pro vlastníky a provozovatele budov.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
S názorem, že z důvodu nízké pravděpodobnosti vzniku požáru a vysokých nákladů nemusí stavba splňovat podmínky požární ochrany nelze souhlasit.
Hledisko požární bezpečnosti nemůže být upozaděno na úkor finančního hlediska. Vždy se musí jednat o rovnováhu mezi bezpečností a hodnocením rizik, tj. obecně nelze zdůvodňovat nedostatečnou požární bezpečnost staveb garáží zvýšením ceny na realizaci.
19. K § 21a
Požadujeme finanční a technické zhodnocení dopadů implementace požadavků návrhu této vyhlášky spolu s navazující normou ČSN 73 0838 a na jeho základě přepracování tohoto ustanovení.
Odůvodnění
Viz odvodnění k § 21.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
ČSN 73 0838 je samostatným dokumentem v samostatném schvalovacím procesu České agentury pro standardizaci a nemá vliv na návrh této vyhlášky.
20. K § 21a odst. 4
V navržené dikci dopadají zde uložené povinnosti obecně na jakoukoliv stavbu garáže. Požadujeme ustanovení upřesnit případně vypustit.
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že návrh novely dopadá na všechny garáže ve stavbách, požadujeme jeho upřesnění. Upozorňujeme, že by při zachování stávající textace mohlo docházet k nejednotnosti výkladu a tím i problémům v aplikační praxi, což by vedlo k významné právní nejistotě.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Požadavek na instalaci prvku umožňujícího nouzové vypnutí dobíjecí stanice se vztahuje i na jednotlivou garáž u rodinného domu.
Jedná se o základní bezpečnostní požadavek.
21. K § 21a odst. 5
Požadujeme upravit text ustanovení takto:
„(5) V hromadné garáži nebo v její části, kde se nově umisťuje dobíjecí místo pro elektrické vozidlo, lze dobíjet toto elektrické vozidlo pouze v případě, že požárně dělicí a nosná stavební konstrukce, s výjimkou požárního uzávěru, vykazuje požární odolnost nejméně 60 minut a požární odolnost požárního uzávěru vykazuje požární odolnost nejméně 30 minut. Požadavek uvedený ve větě první se nevztahuje na jednopodlažní objekty.“
Odůvodnění
Požadujeme uplatnit jen u „změn staveb“ a u nově doplňovaných nabíjecích stanic ve stavbách. Tam, kde již bylo vydáno souhlasné stanovisko HZS k projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení ke garážím s dobíjecími stanicemi (samozřejmě i vydáno pravomocné stavební povolení nebo dokonce zkolaudováno) ponechat požární odolnost konstrukcí dle PD odsouhlasené HZS.
Tato připomínka je zásadní
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Celý § 21a se vztahuje na provozovanou činnost. Záměrem vyhlášky je stanovit technické podmínky, která se vztahují na činnost. Není účelem vyhlášky stanovit jiné podmínky pro dobíjení v hromadných garážích před platností vyhlášky a po ní. Rizika i průběh požáru je vždy stejný.
Neakceptováno
Předložený návrh reaguje na novou právní úpravu dotýkající se elektromobility, kdy do stávajících garáží byly nebo budou dodatečně instalovány dobíjecí stanice pro elektromobily, přičemž uvedené nepodléhá postupům podle stavebního zákona, tj. nedojde ani k novému hodnocení stavby z hlediska požární bezpečnosti.
Vzhledem k tomu, že stávající právní úprava v dané oblasti nereflektuje specifika alternativních paliv, včetně kombinace jednotlivých druhů paliv, je nutné upravit nastavení požadavků požární bezpečnosti všech garáží.
22. K § 21a odst. 5 (platí také pro odst. 6,7,8)
V předmětném textu je použito slovní spojení „lze dobíjet“, avšak bez jeho podrobnějšího upřesnění. Požadujeme vysvětlit, na jaké konkrétní situace právní úprava dopadá a uvést do souladu s odůvodněním odst. 5.
Odůvodnění
Výše namítaná nejednoznačnost může způsobit problémy v aplikační praxi.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Ustanovení odstavce 5 až 8 stanoví technickou specifikaci prostor ve vztahu k požární bezpečnosti stavby, kde dochází k dobíjení elektrického vozidla, aniž by toto ustanovení zužovalo samotný předmět dobíjení. Pokud je vozidlo dobíjeno, bez bližší specifikace. Účelem vyhlášky není definovat dobíjecí stanici, ale předmětné ustanovení tedy řeší vlastní proces dobíjení, tedy ano jedná se i o případy dobíjení z „běžné zásuvky“, na které se budou podmínky požární bezpečnosti vztahovat.
23. K § 21a odst. 6
Požadujeme upravit text ustanovení takto:
„(6) V hromadné garáži s nejvýše 20 parkovacími stáními v jednom požárním úseku lze dobíjet elektrické vozidlo, pokud je prostor daného požárního úseku hromadné garáže vybaven alespoň lokální detekcí požáru se signalizací v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 14.“
Odůvodnění
Vyplývá z výše uvedených odůvodnění.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Navrhovaná právní úprava vychází z proveditelnosti zásahu, kdy je třeba připravit se na situaci, že bude nutno vozidlo transportovat přes společné prostory garáže, kde jsou odstavena další vozidla, do venkovního prostoru. Uhašení vozidla a zajištění situace, kdy nedojde k opětovnému rozhoření, není uvnitř garáží technicky proveditelné. Možnost vztažení požadavku k počtu stání v požárním úseku by vedlo k umělému snižování požadavků členěním hromadné garáže na více malých požárních úseků, což je z hlediska proveditelnosti zásahu a transportu vozidla na volné prostranství kontraproduktivní, neboť požární uzávěry na trase transportu komplikují vlastní dopravu vozidla ven z garáže a neúměrně ztěžují dodávku hasiva do požárem zasaženého požárního úseku.
24. K § 21a odst. 7
Požadujeme upravit text ustanovení takto:
„(7) V hromadné garáži s více než 20 parkovacími stáními v jednom požárním úseku lze dobíjet elektrické vozidlo, pokud je prostor hromadné garáže vybaven elektrickou požární signalizací v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 14.“
Odůvodnění
Vyplývá z výše uvedených odůvodnění.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Navrhovaná právní úprava vychází z proveditelnosti zásahu, kdy je třeba připravit se na situaci, že bude nutno vozidlo transportovat přes společné prostory garáže, kde jsou odstavena další vozidla, do venkovního prostoru. Uhašení vozidla a zajištění situace, kdy nedojde k opětovnému rozhoření, není uvnitř garáží technicky proveditelné. Možnost vztažení požadavku k počtu stání v požárním úseku by vedlo k umělému snižování požadavků členěním hromadné garáže na více malých požárních úseků, což je z hlediska proveditelnosti zásahu a transportu vozidla na volné prostranství kontraproduktivní, neboť požární uzávěry na trase transportu komplikují vlastní dopravu vozidla ven z garáže a neúměrně ztěžují dodávku hasiva do požárem zasaženého požárního úseku.
25. K § 21a odst. 8
Požadujeme upravit text ustanovení takto:
„(8) V hromadné garáži s více než 10 parkovacími stáními, nebo v její části, tam kde se nově umisťuje dobíjecí místo pro elektrické vozidlo, lze dobíjet elektrické vozidlo, pokud je hromadná garáž vybavena zařízením pro odvod kouře a tepla navrženým pro potřeby účinného a bezpečného zásahu jednotky požární ochrany s dobou funkčnosti nejméně 30 minut.“
Odůvodnění
Vyplývá z výše uvedených odůvodnění.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Připomínku založenou na domněnce, nikoliv konkrétních datech, že by mělo stačit 30 minut na provedení zásahu, nelze akceptovat.
30 minut není dostatečná doba na provedení požárního zásahu v případě, že se požár do příjezdu jednotek požární ochrany rozšíří na více než 1 vozidlo.
26. K § 21a odst. 9
Požadujeme upravit text první věty takto:
„(9) Zařízení pro odvod kouře a tepla podle odstavce 8 se nevyžaduje u hromadné garáže s více než 20 parkovacími stáními v jednom požárním úseku garáže, pokud“
Odůvodnění
Zařízení pro odvod kouře a tepla nelze realizovat (zásadní prostorové nároky), aniž by stavby vyhověly na jiné požadavky na stavby (min. světlá výška, např. min. požadovaný počet stání apod.).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Pokud z technického hlediska nelze realizovat zařízení pro odvod kouře a tepla, lze navrhovat zařízení pro trvalé snížení obsahu kyslíku. V takovém případě se zařízení pro odvod kouře a tepla nemusí navrhovat (viz § 21a odst. 9 písm. c)).
27. K § 21a odst. 9b
Požadujeme upravit text ustanovení takto:
„b) je vybavena alespoň samočinným stabilním hasicím zařízením v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 4 bodu 1 a současně se jedná o garáž, ve které počet parkovacích stání v jednom požárním úseku nepřesahuje 40, nebo“
Odůvodnění
Vyplývá z výše uvedených odůvodnění.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Navržená koncepce nevychází z členění garáže na požární úseky, ale z celkového počtu parkovacích stání. Z tohoto důvodu by úprava navržená v připomínce měla za následek neúměrné snížení požárně bezpečnostního požadavku na instalaci samočinného hasicího zařízení.
Postup podle rozhodnutí VV, zda obhájit nebo ustoupit s požadavků.
Problematika požárních úseků, počty vozidel ve vztahu k instalaci zařízení pro odvod kouře a tepla a stabilního hasicího zařízení (obdobně ve vztahu k instalaci elektrické požární signalizace).
28. K § 21a odst. 9b
Ustanovení požadujeme vypustit.
Odůvodnění
Vyplývá z výše uvedených odůvodnění.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
V případě vypuštění § 21a odst. 9b bez náhrady by se požadavek na vybavení hromadné garáže s více než 10 parkovacími stáními zařízením pro odvod kouře a tepla dotýkal i hromadných garáží s kapacitou 10 až 40 parkovacích stání, které jsou vybaveny stabilním hasicím zařízením. Takovýto požadavek nelze považovat z pohledu požární bezpečnosti za důvodný.
29. K Čl. II
Požadujeme upravit text ustanovení takto:
„U stavby, u které byla zpracována projektová dokumentace a s níž byla podána žádost o vydání souhlasného stanoviska podle zvláštního právního předpisu11) k umístění stavby, se po dni nabytí účinnosti této vyhlášky postupuje podle dosavadní právní úpravy.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno
Součástí předloženého návrhu je přechodné ustanovení, které stanovuje, že u zahájené stavby před nabytím účinnosti nové právní úpravy se postupuje podle podmínek požární bezpečnosti podle současné právní úpravy, nicméně nebude dotčeno ustanovení dotýkající se užívání stavby. Návrh obsažený v připomínce pak není souladný s předloženým návrhem a nelze jej tak doplnit do přechodných ustanovení. Stejně jako v případě § 119 odst. 3 stavebního zákona je pak stěžejním okamžikem zahájení stavby (v případě stavebního zákona „během provádění stavby“).
30. K příloze I
Norma ČSN 73 0804 PBS-Výrobní objekty je nyní zpracovávána na platformě ČAS. Nebyla dokončena a schválena, její předběžný obsah či alespoň informace o hlavních bodech nebyly k návrhu novely vyhlášky č. 23/2008 Sb. přiloženy. Bez informace o obsahu dané normy nelze vyhodnotit všechny požadavky novelizované vyhlášky. Tyto informace by měly být předkladatelem doplněny, přičemž by připomínková místa měla mít možnost zvážit nové požadavky jako celek.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Norma ČSN 73 0804 je platnou normou, která v příloze I řeší podmínky požární bezpečnosti garáží. Pouze jen některé z norem, nebo jejich určité části se stanou závaznými, pokud na ně určitý právní předpis výslovně odkáže.
Norma v procesu schvalování, která má nahradit stávající patnou normu (ČSN 73 0804), je norma ČSN 73 0838.
Návrh novely vyhlášky obsahuje konkrétní technické podmínky. Technické podmínky, které budou obsaženy v normě ČSN 73 0838, nejsou tímto návrhem schvalovány. ČSN 73 0838 není součástí předloženého návrhu (schvalování ČSN podléhá jinému režimu než přijímání právních předpisů podle legislativních pravidel vlády), tj. k ČSN 73 0838 není potřebné se v rámci předmětného legislativního procesu vyjadřovat.
Pro úplnost lze konstatovat, že za tvorbu a vydávání norem zodpovídá Česká agentura pro standardizaci. Připomínkování norem je otevřený proces, kdy se jako připomínkové místo může přihlásit kdokoliv, tedy i fyzická osoba. Vznesené připomínky od připomínkového místa musí být následně vypořádány.
31. K odůvodnění
Požadujeme doplnit náklady spojené s touto vyhláškou. Poukazujeme, že není zpracována RIA a také není uvedeno, jaké budou náklady spojené se splněním požadavků této vyhlášky investory/majiteli garáží.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Konkrétní finanční dopady nelze vyčíslit. Předložený návrh se dotýká všech garáží, tj. prostor, které jsou různě specifické podle doby, v níž byly stavby garáží realizovány. V případě dětských skupin nelze predikovat, v jakém rozsahu, pro jaký počet dětí či v jakých prostorách budou zřizovány dětské skupiny, a to jako komerční subjekty či v případě státu jako bonus pro pracovníky.
Pro úplnost lze konstatovat, že odůvodnění předloženého návrhu obsahuje předepsané zhodnocení dopadů v obecné části a odůvodnění jednotlivých ustanovení, včetně jejich principů a nezbytnosti, v části zvláštní. Z legislativního pohledu byly tedy splněny veškeré podmínky vztahující se k důvodové zprávě.
V odůvodnění je z odborné publikace Profesní komory požární ochrany doplněné grafické znázornění závislosti výše škod na době rozvoje požáru při hašení samočinným stabilním hasicím zařízením a jednotkou požární ochrany při požáru. Obecně nelze náklady stanovit. Náklady lze stanovit v konkrétních případech. Nelze pouze posuzovat zvýšení nákladů, aniž by bylo současně posouzeno, co takové zabezpečení přinese a jaké hodnoty v případě požáru uchrání.
Zcela také postrádáme finanční, technické, ekologické a jiné zhodnocení dopadů implementace požadavků návrhu této vyhlášky spolu s navazující normou ČSN 73 0838 do praktického využití. Dle vlastního rámcového technickoekonomického propočtu vychází dle nového návrhu prodražení každého parkovacího stání v hromadných garážích o stovky tisíc korun.
Důvodová zpráva se opírá o hypotetická rizika bez jejich doložení statistikami, analýzami a dalšími průkazními prostředky (např. srovnání s opatřeními v zemích s výrazně vyšším podílem elektromobility než v ČR – Skandinávie apod.)
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Je pravdou, že pokrok v podobě elektromobility v současné době nese zvýšené finanční náklady, například i v souvislosti s cenou vozidla s elektrickým pohonem. Součástí tohoto pokroku je pak i nezbytné zvyšování bezpečnosti a technické úrovně staveb, které mají sloužit pro parkování těchto vozidel. Zvýšením bezpečnostního a technického standardu staveb (stabilních hasicích zařízení, zařízení odvodu kouře a tepla atd.) dojde k nastavení odpovídající úrovně z hlediska požární bezpečnosti. Náklady na zajištění odpovídající úrovně bezpečnosti je třeba vztahovat k uchráněným hodnotám, nikoliv jen k prvotním nákladům. V případě požáru vozidla s elektrickým pohonem se ve většině případů jedná o totální škodu na vozidle spojenou se škodou na stavbě. Instalace navrhovaných požárně bezpečnostních zařízení představuje zlomek částky, kterou představuje případná škoda způsobená požárem (na vozidlech a na stavbě) a zároveň nezanedbatelnou měrou sníží rizika dotýkající se života a zdraví osob.
Argumentace dotýkající se primárně finančních nákladů, která je součástí téměř každého návrhu souvisejícího se zvýšení požární bezpečnosti, by pak v minulosti i nyní znamenala posun k rezignaci na jakoukoliv požární ochranu staveb, což sice může přispět k rychlejší a levnější výstavbě, nicméně zároveň by uvedené vedlo k zásadnímu ohrožení života a zdraví osob a vysokým škodám na majetku. Z pohledu požární ochrany pak nelze stavby považovat za spotřební zboží.
Ekonomické hledisko tak není jediným hlediskem, které je třeba zohlednit. Realizovat stavby takovým způsobem, kdy není možno zajistit odpovídající požární ochranu, pouze s odůvodněním na vysokou cenu, není přijatelné, a to i s ohledem na umožnění bezpečného zásahu jednotek požární ochrany.
ČSN 73 0838 je samostatným dokumentem v samostatném schvalovacím procesu České agentury pro standardizaci.
Pro úplnost lze sdělit, že na základě dopisu ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády č. j. 35516/2021-UVCR ze dne 27. září 2021 byla k předmětnému návrhu udělena podle čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodu 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace schválených usnesením vlády č. 922 ze dne 14. prosince 2011 výjimka z provedení hodnocení dopadů regulace.
1. K návrhu vyhlášky
Vzhledem k úzké vazbě problematiky nabíjení elektromobilů na Národní akční plán čisté mobility a zejména pak Národní akční plán pro chytré sítě a Pravidla provozování distribuční soustavy požadujeme projednání návrhu vyhlášky včetně souvisejících dokumentů, na které se vyhláška odkazuje, se zástupci příslušné pracovní skupiny Národního akčního plánu pro chytré sítě (gesce MPO, odbor elektroenergetiky a teplárenství, kontaktní osoba Ing. Hana Konrádová (konradova@mpo.cz)). Bez koordinace s touto pracovní skupinou potenciálně hrozí velmi významné vícenáklady na posilování a rozvoj elektrizační soustavy ČR a čerpání kapacit zhotovitelských firem, což by se negativně promítlo i do integrace obnovitelných zdrojů a možnostech zrychlení elektrifikace sektoru vytápění s cílem zbavení se závislosti na dovozu ropy a plynu z Ruska. Na potenciální problémy s nedostatečnými kapacitami zhotovitelských firem upozorňovala již před vypuknutím konfliktu na Ukrajině studie od společnosti KPMG zpracovaná v rámci plnění Národního akčního plánu pro chytré sítě v roce 2021.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Podmínky požární ochrany staveb a zajištění odpovídající úrovně z hlediska požární bezpečnosti nelze upravovat a přizpůsobovat okolnostem, které se dotýkají integrace obnovitelných zdrojů, nedostatku pracovních sil, rozvoje elektrizační soustavy a zrychlování elektrifikace nebo sektoru vytápění.
Úroveň požární bezpečnosti je třeba řešit v souvislosti s riziky a hrozbami, které vyplynou např. z nových technologií, v tomto případě rozšíření vozidel s alternativními zdroji pohonu.
Doporučujeme doplnit návrh vyhlášky (případně paralelně připravované normy Požární bezpečnost staveb – Garáže) o ustanovení týkající se stavební stránky podlah nově projektovaných garáží, kde budou parkována elektrická vozidla. Podlahy by měly být např. bez drážek, retardérů a dalších nerovností, které by komplikovaly použití zvedací nebo manipulační techniky při odtahování elektromobilu.
Vzato na vědomí
Ve vyhlášce o technických podmínkách staveb obecně nejsou stavebně technické detaily upraveny. Důvodem je, aby právní předpisy České republiky nebyly neúčelně zatěžovány množstvím detailních právních požadavků. Z tohoto důvodu je předmětnou vyhláškou výslovně odkázáno na některé normy, které se pak stávají závaznými.
Pro úplnost lze konstatovat, že návrh ČSN 73 0838 je v připomínkovém řízení. Za tvorbu a vydávání norem zodpovídá Česká agentura pro standardizaci. Připomínkování norem je otevřený proces, kdy se jako připomínkové místo může přihlásit kdokoliv, tedy i fyzická osoba. Vznesené připomínky od připomínkového místa musí být následně vypořádány.
2. K Odůvodnění návrhu
Zvláštní část, k bodu 5 – máme za to, že odůvodnění neodpovídá obsahu navrhované změny ustanovení § 17 odst. 6.
Akceptováno jinak
Právní úprava garáží byla z návrhu vypuštěna a bude řešena samostatně.
Novelizační bod 5 bylo toliko formulační změnou související s cizelací textu, která nepřináší změnu věcnou. Toto je taktéž uvedeno v odůvodnění.
MPSV
K odůvodnění
S ohledem na nastavení nových podmínek požární ochrany pro dětské skupiny, je naprosto klíčové, aby tyto podmínky byly jak pro poskytovatele, tak pro odborníky (projektant, osoby způsobilé v požární ochraně apod.) srozumitelné a dobře aplikovatelné.
Současně upozorňujeme, že by bylo žádoucí doplnit odůvodnění o jasné vysvětlení těchto požadavků, aby v praxi nevznikaly nejasnosti, a to i s ohledem na skutečnost, že tyto požadavky jsou nově formulované a zasahují více než 1250 dětských skupin s platným oprávněním, včetně také nových budoucích dětských skupin.
Současně je naprosto klíčové stanovit srozumitelné a dosažitelné požadavky také s ohledem na poskytnutí finanční podpory v rámci Národního plánu obnovy, kde je na zřízení a rekonstrukci dětských skupin (včetně zohlednění požárních předpisů) alokováno 7 mld. Kč. Dne 18. 3. 2022 byla v rámci Národního plánu obnovy vyhlášena Výzva č. 31_22_002 – Budování kapacit dětských skupin, s alokací 2,47 mld. Kč a s termínem ukončení příjmu žádostí do 30. 11. 2022.
Považujeme za nezbytné doplnit odůvodnění tak, aby bylo zřejmé, jaké požadavky jsou z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví a života na všechny strany kladeny. Vhodné by bylo i doplnění příkladů.
Akceptováno
Odůvodnění upraveno.
K § 23 a § 23a odst. 6
Podle poznámky po čarou č. 9 se toto ustanovení týká např. mateřských škol nebo dětských skupin. K odstranění nejasností navrhujeme tuto poznámku pod čarou doplnit ještě o živnost Péče o dítě do tří let v denním režimu nebo obor činnosti živnosti volné Mimoškolní výchova a vzdělávání podle zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání.
Není totiž zřejmé, zda se odstavce č. 2 a 3 týkají pouze mateřských škol a dětských skupin, nebo i dalších výše uvedených typů péče o děti. V této souvislosti upozorňujeme, že pro živnosti neplatí omezení počtu dětí, jaké je stanoveno pro třídu mateřské školy, která se naplňuje do počtu 24 dětí, resp. na výjimku 28 dětí (§ 2 a 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání) nebo pro dětskou skupinu, jejíž nejvyšší kapacita může být 24 dětí (§ 7 zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Dále je zde odkaz na českou technickou normu, která platí i pro dětskou skupinu, a v § 23a odst. 6 jsou stanoveny některé podmínky, např. hořlavost apod. Požadujeme doplnit alespoň do odůvodnění např. zhodnocení, zda koberce s požadovanou třídou reakce na oheň CFL-S1 vyhovují (vzhledem k napuštění retardérem hoření) z hlediska hygienické nezávadnosti pro malé děti, které se pohybují převážně po zemi.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Doplněn odkaz na živnostenský zákon.
Jen MŠ, vychází z již platného znění.
Neakceptováno.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
K § 23a
Zavedení legislativní zkratky „dětská skupina“ pro prostory, ve kterých je provozována dětská skupina, resp. jsou provozovány dětské skupiny, tedy odlišně od zákona č. 247/2014 Sb., je matoucí a pro adresáty obou předpisů nepřehledné.
„Dětskou skupinou“ míní zákon č. 247/2014 Sb. kolektiv dětí a službu. Legislativní zkratkou „dětská skupina“ je pro účely požární vyhlášky nazýván prostor dětské skupiny, a to i pokud v něm bude provozováno více dětských skupin. Vhodnější by bylo hovořit o dětské skupině nebo dětských skupinách s uvedením maximální kapacity.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Legislativní zkratka vypuštěna.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
K § 23a odst. 2
V tomto ustanovení je uvedeno, že jedna dětská skupina má mít jeden hasící přístroj. Z toho lze vyvozovat, že jeden hasící přístroj stačí na počet všech dětí v daném prostoru. Je tedy otázkou, zda se to vztahuje i na případy, kdy jsou podle zákona č. 247/2014 Sb. v prostoru například tři dětské skupiny o celkovém počtu 48 dětí nebo dvě dětské skupiny po 24 dětech. V takovém případě není pravděpodobně počet hasicích přístrojů s ohledem na počet dětí a zajištění jejich bezpečnosti, dostatečný.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Legislativní zkratka vypuštěna.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
V důsledku zavedení legislativní zkratky „dětská skupina“ není jasné, a to ani z odůvodnění, zda se bude jednat o samostatný požární úsek i v případě, že se jedná o prostor, ve kterém je provozováno více dětských skupin.
Není zřejmé, zda v jednom požárním úseku může být maximálně 24 dětí. Podle zákona č. 247/2014 Sb. může být v jedné dětské skupině přítomno maximálně 24 dětí (tedy do evidence dětských skupin bude zapsána dětská skupina o maximální kapacitě 24 dětí).
Text je tedy s ohledem na pojetí dětské skupiny v předloženém návrhu nejasný.
Dříve bylo počítáno s požárním úsekem do 22 dětí – např. dvě dětské skupiny, jedna o kapacitě 12 a druhá o kapacitě 6 dětí mohly být jedním požárním úsekem. Poskytovatelé se přizpůsobili požadavkům, vybavili protipožárními dveřmi apod., mají stanovisko, že splňují požární předpisy. Nyní by je zřejmě nesplňovali.
Za vhodnější bychom považovali, aby 1 požární úsek tvořila 1 dětská skupina, nebo více dětských skupin s maximální celkovou kapacitou 24 dětí.
Pokud je záměrem předkladatele, že do určitého počtu dětí se jedná o jeden požární úsek, i když je v daném prostoru provozováno více dětských skupin, bude rozhodující maximální počet dětí v prostoru.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno / Vysvětleno
Legislativní zkratka vypuštěna.
Ustanovení odst. 3 upraveno – přidána věta „V prostoru uvedeném ve větě první smí být poskytována pouze jedna služba péče o dítě v dětské skupině.“.
Doplněno odůvodnění.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
K § 23a odst. 4 a § 23a odst. 8
Předkládaná novela stanoví, že v bytě může být jen dětská skupina s kapacitou nejvýše 12 dětí. Podle § 14 zákona č. 247/2014 Sb. lze službu péče o dítě v dětské skupině poskytovat pouze v místnostech, které splňují technické požadavky na stavby kladené stavebními předpisy na byt, obytnou místnost nebo pobytovou místnost (bez ohledu na počet dětí).
Je třeba upřesnit, že úniková cesta (typicky schodiště) může být společná pro více dětských skupin, podobně jako je tomu u mateřských škol.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Doplněno odůvodnění.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
K § 23a odst. 7
Není jasné, jak bude posuzována situace, kdy bude dětská skupina součástí mateřské školy nebo jiného objektu, zařízení sociálních služeb, nemocnice apod. Budou platit pravidla shodně podle počtu dětí? Odůvodnění je nutné v tomto smyslu doplnit.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Dle požadavků na stavbu, ve které je dětská skupina umístěna.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
K § 23a odst. 9
Z předloženého znění vyplývá, že dětská skupina s kapacitou nejvýše 6 dětí může být umístěna i ve vyšším než druhém nadzemním podlaží nebo v podzemním podlaží.
S tím nesouhlasíme a požadujeme podmínku podle odstavce 5 vztahovat i na takto malé dětské skupiny. Jedná se také o bezpečnost při každodenních vycházkách.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Připomínkové místo od připomínky ustoupilo.
K čl. IV - Účinnost
Navrhovaná účinnost není v souladu s Čl. II bodem 2 zákona č. 329/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Novela zákona č. 247/2014 Sb. ukládá předložit doklad prokazující splnění požadavků požární ochrany zpracovaný osobou, které byla udělena autorizace pro požární bezpečnost staveb podle jiného právního předpisu zároveň se žádostí o udělení oprávnění, byla-li žádost podána dne 1. 10. 2021 a dále.
Stávající poskytovatelé (tj. zaevidovaní do 30. 9. 2021) mají povinnost předložit tento doklad do 2 let od účinnosti zákona, tj. do 1. 10. 2023. Účinnost návrhu vyhlášky v části vztahující se k dětským skupinám je k 1. 1. 2024.
Žádáme o vysvětlení přechodného ustanovení v odůvodnění s ohledem na dopady na uživatele staveb a dopady na stávající i budoucí poskytovatele. Současně požadujeme upravit informaci v souvislosti s přechodným ustanovením v zákoně č. 247/2014 Sb. (co to znamená pro poskytovatele), což je pro splnění podmínky podle § 5 a doložení dokumentu týkajícího se požární ochrany podle § 16 zákona č. 247/2014 Sb. zásadní.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Vyhláška bude vydána co nejrychleji. Účinnost byla upravena podle dohody s připomínkovým místem.
V Praze 12. června 2023
Vypracoval: Mgr. Ondrej Beňák Podpis:
Stránka 119 (celkem 119)