Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                V l á d n í   n á v r h


ZÁKON

ze dne ………. 2023,


kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

	
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ  
Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení 
 
Čl. I 
 
Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb., zákona č. 165/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona 
č. 375/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona 
č. 15/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., se mění takto: 
 
1. V § 1 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Matrika se souběžně vede v

a) listinné podobě v matričních knihách a
b) elektronické podobě v matričním informačním systému.

(3) Údaje vedené v matrice jsou neveřejné, není-li dále stanoveno jinak.“.

2. V § 1 se odstavec 4 zrušuje.

3. § 1a se zrušuje. 

4. Za § 1 se vkládají nové § 1a až 1f, které včetně nadpisů znějí:

㤠1a
Matriční kniha

(1) Matričními knihami jsou

a) kniha narození, do níž se zapisují údaje týkající se narození,
b) kniha manželství, do níž se zapisují údaje týkající se manželství,
c) kniha partnerství, do níž se zapisují údaje týkající se partnerství, a
d) kniha úmrtí, do níž se zapisují údaje týkající se úmrtí.

(2) Matriční kniha je vytvořena z předem svázaných tiskopisů. 
 
(3) Součástí matriční knihy je abecední jmenný rejstřík provedených zápisů narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí fyzických osob (dále jen „matriční událost“).

Matriční informační systém

§ 1b

(1) Matriční informační systém je informační systém veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“). 
 
(2) V matričním informačním systému jsou vedeny údaje zapisované do matričních knih podle tohoto zákona.

§ 1c

(1) V matričním informačním systému jsou dále vedeny

a) evidence prohlášení o určení otcovství,
b) evidence osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku,
c) evidence vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství,
d) evidence matričních tiskopisů, 
e) seznam odborně doložených jmen a
f) evidence dokladů vydaných v elektronické podobě.

(2) Údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 písm. a) až d) jsou neveřejné, údaje vedené v seznamu podle odstavce 1 písm. e) zveřejňuje ministerstvo na svých internetových stránkách a údaje vedené v evidenci podle odstavce 1 písm. f) jsou přístupné postupem podle § 60a odst. 6. 


§ 1d

(1) V evidenci prohlášení o určení otcovství jsou vedeny 

a) označení matričního úřadu, zastupitelského úřadu České republiky nebo soudu, před kterým bylo prohlášení o určení otcovství učiněno,
b) datum učinění prohlášení o určení otcovství,
c) u otce jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, den, měsíc, rok, místo a stát narození, rodné číslo, státní občanství, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu, jde-li o cizince,
d) u matky jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, den, měsíc, rok, místo a stát narození, rodné číslo, státní občanství, osobní stav, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, je-li matka rozvedená, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu, jde-li o cizinku,
e) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte uvedené v prohlášení o určení otcovství a
f) den, měsíc a rok narození a pohlaví dítěte, popřípadě údaj, že jde o dítě dosud nenarozené. 

(2) V evidenci osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku, jsou vedeny

a) označení matričního úřadu, který osvědčení vydal,
b) datum vydání osvědčení a
c) jméno, popřípadě jména, příjmení snoubenců, jejich rodné příjmení, den, měsíc a rok narození, rodné číslo a státní občanství.
      
(3) V evidenci vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství jsou vedeny

a) označení matričního úřadu nebo zastupitelského úřadu České republiky podle § 4c, který vysvědčení vydal,
b) datum vydání vysvědčení,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žadatele a
d) označení matričního tiskopisu, na němž je vysvědčení vydáno.

(4) V evidenci matričních tiskopisů jsou vedeny údaje o matričních tiskopisech stanovených prováděcím právním předpisem, a to

a) označení a druh matričního tiskopisu,
b) označení matričního úřadu nebo zastupitelského úřadu České republiky podle § 4c, který matriční tiskopis převzal, a datum převzetí a
c) údaj, zda byl matriční tiskopis použit nebo zničen, označení matričního úřadu nebo zastupitelského úřadu České republiky podle § 4c, který matriční tiskopis použil nebo zničil, a datum použití nebo zničení matričního tiskopisu.

(5) V seznamu odborně doložených jmen jsou vedena jména, která matriční úřad zapsal do matriční knihy na základě odborných podkladů nebo znaleckého posudku podle § 26 odst. 4, § 62 odst. 1, § 63 odst. 2 nebo § 72 odst. 3.

(6) V evidenci dokladů vydaných v elektronické podobě jsou vedeny o dokladech vydaných v elektronické podobě podle § 60a odst. 1 
a) datum vydání a
b)  elektronický obraz.

§ 1e

(1) Údaje do evidence prohlášení o určení otcovství zapisuje

a) matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c, před nímž bylo souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství učiněno, nebo
b) příslušný matriční úřad na základě oznámení podle § 83 odst. 1.

(2) Údaje do evidence osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku, zapisuje matriční úřad, který toto osvědčení vydal.

(3) Údaje do evidence vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství zapisuje matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c, který toto vysvědčení vydal.

(4) Údaje do evidence matričních tiskopisů zapisuje matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c, který matriční tiskopis převzal, použil nebo zničil.

(5) Jména do seznamu odborně doložených jmen zapisuje ministerstvo. Matriční úřad je povinen oznámit ministerstvu zapsání jména podle § 1d odst. 5 do 30 dnů od zápisu.

(6) Elektronické obrazy a údaje do evidence dokladů vydaných v elektronické podobě vkládá matriční úřad, který dokument v elektronické podobě vydal.

§ 1f

(1) V matričním informačním systému se o fyzických osobách vedou tyto údaje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) den, měsíc a rok narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) datum nabytí právní moci rozhodnutí o změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení,
h) osobní stav, 
i) datum, místo a stát uzavření manželství, datum nabytí právní moci povolení k uzavření manželství zmocněncem, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zdánlivém manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
j) datum, místo a stát vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,
k) datum, místo a stát úmrtí,
l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za mrtvého a číslo jednací a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za mrtvého nebo o zrušení prohlášení za mrtvého; místo úmrtí se uvede, je-li uvedeno v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
m) den změny pohlaví,
n) stupeň osvojení a datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení a
o) údaje o vztahu zapisovaném do matriky k jiné osobě zapsané v matričním informačním systému.

(2) Místo narození na území České republiky, místo uzavření manželství na území České republiky, místo vzniku partnerství na území České republiky a místo úmrtí na území České republiky je vedeno ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. 

(3) V případě osvojení se v matričním informačním systému vedou v rozsahu podle odstavce 1 původní i nové údaje o osvojenci a údaje o jeho rodičích i osvojitelích.“.

5. V § 2 odst. 1 písm. a) se slova „Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstvo“.

6. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: 

„e) zastupitelské úřady České republiky, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky.“. 

7. V § 3 odstavec 1 zní:

„(1) Matriční úřad
 
a) vede matriční knihy,
b) vede sbírky listin a
c) zapisuje údaje do matričního informačního systému.“.

8. V § 3 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.

9. V § 3 se odstavec 5 zrušuje.

10. V § 4 odst. 1 se slova „provádí kontrolu vedení matričních knih a sbírek listin, a to“ nahrazují slovy „kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik“ a slovo „ročně“ se nahrazuje slovy „za 2 roky“.

11. V § 4 odst. 2 se za slova „(dále jen „matriční doklad“),“ vkládají slova „doslovných výpisů z matričních knih, zápisů o určení otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů,“.   
 
12. V § 4 odst. 2 a v § 4a odst. 2 se za slovo „knih,“ vkládají slova „údajů poskytnutých podle § 25d,“.

13. V § 4a odstavec 1 zní: 
 
„(1) Krajský úřad ve svém správním obvodu kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik a užívání a změny jména a příjmení u

a) úřadů s rozšířenou působností nejméně jednou za 3 roky a 
b) matričních úřadů nejméně jednou za 6 let.“.
 
14. V § 4a odst. 2 se za slovo „dokladů,“ vkládají slova „doslovných výpisů z matričních knih, zápisů o určení otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů,“.

15. Za § 4b se vkládá nový § 4c, který zní:

㤠4c

(1) Zastupitelský úřad České republiky stanovený Ministerstvem zahraničních věcí 

a) vydává na základě údajů vedených v matričním informačním systému matriční doklady, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a vícejazyčný standardní formulář vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie30) (dále jen „vícejazyčný standardní formulář“) a
b) zapisuje údaje do evidencí podle § 1c odst. 1 písm. a), c) a d). 

(2) Ministerstvo zahraničních věcí zveřejní na svých internetových stránkách seznam zastupitelských úřadů České republiky podle odstavce 1.“.

16. Nadpis nad § 5 se zrušuje.

17. Nadpis § 5 zní: „Zápisy do matričních knih“.

18. V § 5 odst. 1 písm. b) se slova „manželství nevzniklo“ nahrazují slovy „manželství není“ a slova „o prohlášení, že partnerství nevzniklo“ se nahrazují slovy „, že partnerství není“.

19. V § 5 odst. 2 se slova „nebo jiných listin, stanoví-li tak tento zákon“ nahrazují slovy „, jiných listin nebo jiných skutečností vyplývajících ze zákona“.

20. V § 5 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Zápisy do matriční knihy se provádějí rukopisně.“.

21. V § 6 odst. 2 se za slova „matriční skutečnosti,“ vkládají slova „dodatečné zápisy,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „tak, aby data mohla být sdílena ve formátu stanoveném národním standardem pro elektronické vedení matriky“. 

22. § 6 včetně nadpisu zní:

㤠6
Zápisy do matričního informačního systému

(1) Po uzavření zápisu v matriční knize uzavře matrikář zápis matriční události nebo matriční skutečnosti anebo dodatečný zápis, změnu nebo opravu v matričním informačním systému.
 
(2) Pokud není matriční událost dosud zapsána v matričním informačním systému, matrikář ji zapíše do matričního informačního systému bezodkladně po provedení zápisu matriční skutečnosti do matriční knihy nebo po přijetí žádosti o vydání matričního dokladu, doslovného výpisu z matriční knihy nebo potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize, týkajících se této matriční události. Zápis do matričního informačního systému se provede také na základě žádosti fyzické osoby, které se zápis v matriční knize týká, nebo člena její rodiny. Zápis do matričního informačního systému se provede včetně dodatečných zápisů, dodatečných záznamů, změn a oprav. Zápis do matričního informačního systému se neprovede v případě zápisu v matriční knize, která již byla předána k archivaci podle § 23 odst. 2.“.

23. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní:

㤠6a

(1) Matriční úřad vyznačí bezodkladně v matričním informačním systému u dotčených zápisů, že nastala skutečnost, na jejímž základě se provádí dodatečný záznam anebo změna nebo oprava zápisu. Matriční úřad, který na základě této skutečnosti uzavřel dodatečný záznam, změnu nebo opravu zápisu, toto vyznačení zruší.

(2) Matriční doklad, potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize nebo doslovný výpis z matriční knihy nelze vydat na základě zápisu, u nějž je podle odstavce 1 v matričním informačním systému vyznačeno, že je dotčen změnou.

(3) Při využívání údajů zapsaných v matriční knize matriční úřad ověří v matričním informačním systému, zda nejsou dotčeny změnou.“. 

24. V § 7 se odstavec 4 zrušuje.

25. V § 8 odst. 1 větě první se slova „knihu narození, knihu manželství a knihu úmrtí a registrující matriční úřad pro knihu partnerství“ nahrazují slovy „každou matriční knihu“.

26. V § 8 odst. 1 se na konci textu věty poslední doplňují slova „, znalecký posudek prokazující otcovství podle zákona o státním občanství České republiky31) a listiny nezbytné pro ověření správnosti údajů zapsaných v matriční knize“. 
 
Poznámka pod čarou č. 31 zní: 

„31) § 7 odst. 2 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky).“. 
  
27. V § 8a odst. 1 písm. a) se slova „jejím sourozencům a dále zmocněncům těchto osob“ zrušují. 
 
28. V § 8a odst. 1 písm. b) a v § 25 odst. 1 písm. b) se za slova „státních orgánů“ vkládají slova „České republiky“. 
 
29. V § 8a odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.  
 
30. V § 8a odst. 1 písm. d) a v § 25 odst. 1 písm. d) se slova „orgány státu“ nahrazují slovy „státními orgány České republiky“. 

31. V § 8a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: 

„e) osobě, která prokáže, že je to nezbytné k uplatnění právních nároků v cizině.“.  
 
32. V § 8a se odstavec 2 zrušuje. 

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
 
33. V § 8a odst. 2 se slova „pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení, může osvojenec nahlédnout do sbírky listin až po nabytí svéprávnosti“ nahrazují slovy „a činit z nich výpisy v přítomnosti matrikáře pouze osvojitelé a osvojenci a pouze jim může být vydáno potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958; bylo-li soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, je k tomu osvojenec oprávněn až po nabytí plné svéprávnosti“. 

34. V § 8a odst. 3 se za slovo „nahlédnout“ vkládají slova „a činit z nich výpisy v přítomnosti matrikáře“ a na konci textu se doplňují slova „a pouze jim může být vydáno potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin“.

35. V § 8a odst. 4 se za slovo „kopii“ vkládá slovo „ze“ a slova „pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků“ 
se nahrazují slovy „osobám uvedeným v odstavci 1; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně“. 
 
36. V § 8a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: 
 
„(5) Podpis na plné moci musí být úředně ověřen, požádá-li prostřednictvím zmocněnce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c), d) nebo e) nebo v odstavcích 2, 3 nebo 4 o  

a) povolení nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené 
do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře,
b) vydání potvrzení o údajích obsažených ve sbírce listin, kterou vede, nebo 
v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, nebo
c) kopii ze sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.  

37. V § 8a odst. 6 se za slovo „děti,“ vkládá slovo „sourozenci,“.

38. V § 10 odst. 3 se za slova „dopravním prostředku“ vkládají slova „a nelze-li postupovat podle odstavce 1“.

39. V § 11a odst. 1 písm. b) se slova „nebo místostarostou“ nahrazují slovy „, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva“ a slova „je-li jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu v jeho správním obvodu,“ se zrušují.

40. V § 11a odst. 3 se za slovo „místě“ vkládají slova „a čase“.

41. V § 12 se slova „nebo mimo dobu stanovenou radou obce“ nahrazují slovy „a ve kteroukoli vhodnou dobu“.

42. V § 13 odst. 1 větě první se slova „(dále jen „osvědčení“)“ zrušují.

43. V § 13 odst. 1 větě druhé a poslední se za slovo „vydání“ vkládá slovo „tohoto“.

44. V § 13 odst. 2 se za slovo „Osvědčení“ vkládají slova „, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku,“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku, platí 6 měsíců ode dne jeho vydání.“.
  
45. V § 13a odst. 1 se slovo „registrující“ zrušuje a na konci textu se doplňují slova „, v jehož správním obvodu došlo ke vzniku partnerství“.

46.  V § 13a odst. 2 se slovo „registrujícího“ nahrazuje slovem „kteréhokoli“.

47. V § 13a odstavec 3 zní:

„(3) Matriční úřad přijímá prohlášení o vstupu do partnerství na jím určeném místě v jeho správním obvodu a jím určené době.“. 

48. V § 13a se doplňuje odstavec 4, který zní: 

„(4) Matriční úřad může na základě žádosti osob vstupujících do partnerství povolit vstup do partnerství na kterémkoli vhodném místě ve svém správním obvodu a ve kteroukoli vhodnou dobu.“.

49. V § 14 odstavec 6 včetně poznámek pod čarou č. 32 a 33 zní: 

„(6) Je-li oznamovatel neslyšící, hluchoslepý nebo němý, popřípadě činí-li oznámení v jiném než českém nebo slovenském jazyce, je nutná přítomnost tlumočníka32) nebo prostředníka33) (dále jen „tlumočník“). Neslyšícímu, hluchoslepému nebo němému oznamovateli zajistí přítomnost tlumočníka matriční úřad; ustanovení správního řádu o právech osoby neslyšící nebo hluchoslepé se použijí obdobně. V ostatních případech zajišťuje přítomnost tlumočníka oznamovatel na vlastní náklady.
_____________________
32) Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění zákona č. 166/2020 Sb.

33) § 16 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 384/2008 Sb.“.

Poznámka pod čarou č. 6 se včetně odkazů na ni zrušuje.

50. V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: 

„(4) Poskytovatel zdravotních služeb zašle spolu s oznámením podle § 15 odst. 1 matričnímu úřadu listiny nebo doklady podle odstavců 1 až 3 nebo jejich kopie, pokud mu byly předloženy.“. 
 
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.  
 
51. V § 16 odstavec 6 zní: 

„(6) Pokud je rodič neslyšící, hluchoslepý, němý nebo nemluví nebo nerozumí česky nebo slovensky, je nutná pro souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství přítomnost tlumočníka; § 14 odst. 6 věta druhá a třetí se použijí obdobně.“.

52. V § 16 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí: 
 
„(7) Souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství před matričním úřadem nebo zastupitelským úřadem České republiky nelze učinit po dobu probíhajícího soudního řízení o určení otcovství k témuž dítěti. Rodiče při souhlasném prohlášení o určení otcovství stvrdí svým podpisem, že neurčili otcovství k tomuto dítěti před jiným matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, ani že jim není známo, že by probíhalo soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti. 
 
(8) Bylo-li určeno otcovství souhlasným prohlášením rodičů k dítěti již narozenému, matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky, před kterým bylo otcovství takto určeno, postoupí prohlášení rodičů bezodkladně matričnímu úřadu příslušnému k provedení zápisu narození dítěte.“.
  
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 9.  
 
53. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně poznámky pod čarou č. 34 zní: 
 
㤠16a 
 
(1) Prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky o určení otcovství k dítěti, které se narodilo v době mezi zahájením řízení o rozvodu a třístým dnem po rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné, se činí před kterýmkoli matričním úřadem nebo zastupitelským úřadem České republiky, s výjimkou případů stanovených v občanském zákoníku34). 

(2)  Manžel matky dítěte, popřípadě její bývalý manžel, muž, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matka dítěte současně stvrdí svým podpisem, že již neučinili prohlášení před jiným matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, ani že jim není známo, že by probíhalo soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti. 

(3) K zápisu do knihy narození dítěte, k němuž bylo určeno otcovství podle odstavce 1, předloží matka dítěte nebo její bývalý manžel pravomocný rozsudek o rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné.
________
34) § 780 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“.

54. V § 17 odst. 3 se slova „a datum narození dítěte určí soud“ nahrazují slovy „, který bezodkladně určí datum narození dítěte“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Soudem určené datum narození dítěte se zapíše do knihy narození.“. 
 
55. V § 18 odst. 1 se slova „, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven“ nahrazují slovy „nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte“. 
 
56. V § 18 odstavec 3 zní:  
 
„(3) Souhlasným prohlášením o jménu, popřípadě jménech, je i
 
a) písemné prohlášení rodičů učiněné u poskytovatele zdravotních služeb na předepsaném tiskopisu, 
b) písemné prohlášení o určení otcovství podle § 16a, nebo
c) písemné prohlášení učiněné při souhlasném prohlášení rodičů o určení otcovství k nenarozenému dítěti nebo k narozenému dítěti, které není zapsáno v matrice.“.
   
57. V § 19 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: 
 
„(2) Dítěti, jehož rodiče neuzavřeli manželství a mají různá příjmení, se zapíše příjmení podle

a) souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství,
b) dohody rodičů po právní moci rozsudku soudu o určení otcovství, nebo
c) písemného prohlášení učiněného podle § 16a.“. 

Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 
 
58. V § 19 odst. 3 se věta první zrušuje. 
 
59. V § 19 odst. 3 větě třetí se slova „dítěte staršího 15 let“ nahrazují slovy „nezletilého, který není plně svéprávný, (dále jen „nezletilé dítě“), staršího 12 let“.

60. V § 19 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: 
 
„(7) Dojde-li k popření otcovství, zapíše se nezletilému dítěti do knihy narození příjmení matky. Dovršilo-li nezletilé dítě 12 let, je tato změna příjmení možná prohlášením dítěte nebo prohlášením matky se souhlasem dítěte.“. 
 
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.  

61. V § 21 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Při zápisu úmrtí cizince, kterému matriční úřad dosud nevydal žádný matriční doklad, se jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení uvádějí ve tvaru uvedeném latinkou v jeho cestovním dokladu.“.

62. V § 22 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: 
 
„(3) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo úmrtí fyzické osoby zemřelé 
v dopravním prostředku, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamu 
a opravě zápisu jako místo úmrtí sídlo matričního úřadu příslušného k provedení zápisu úmrtí do matriční knihy.“. 
 
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

63. V § 22 odst. 4 se slova „a datum úmrtí určí soud“ nahrazují slovy „, na jehož základě soud bezodkladně zahájí řízení o určení data smrti“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Soudem určené datum úmrtí fyzické osoby se zapíše do knihy úmrtí.“.

64. V § 24 odst. 1 se za slovo „knize“ vkládají slova „uvedené podle stavu ke dni vydání matričního dokladu“.

65.  V § 24 odst. 1 se slova „matriční knize“ nahrazují slovem „matrice“. 
 	 
66. V § 25 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „výpisy z nich“ nahrazují slovy „z ní výpisy“.

67. V § 25 odst. 1 písm. a) se slova „, jejím sourozencům a dále zmocněncům těchto osob“ zrušují. 

68. V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: 
„e) osobě, která prokáže, že je to nezbytné k uplatnění právních nároků v cizině.“. 
   
69. V § 25 odstavce 2 až 4 znějí:

„(2) V případě osvojení mohou nahlédnout do zápisu v matriční knize a činit z ní výpisy v přítomnosti matrikáře pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nahlédnout do zápisu až po nabytí plné svéprávnosti.

(3) Do zápisu narození dítěte v matriční knize, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem22), může nahlédnout a činit z ní výpisy v přítomnosti matrikáře pouze matka dítěte a po dovršení 12 let i dítě.

(4) Matriční úřad vydá rodný list dítěte na žádost zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud bylo dítě do péče tohoto zařízení nebo osoby svěřeno na základě rozhodnutí soudu.“.

70. V § 25 odst. 5 se slovo „fyzické“ zrušuje.

71. V § 25 odst. 6 se slova „, odstavci 5 a v § 25a odst. 1 písm. a)“ nahrazují slovy „a odstavci 5“.

72. V § 25 odst. 6 se za slova „matriční úřad“ vkládají slova „nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c“ a slova „vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie30) (dále jen „vícejazyčný standardní formulář“)“ se zrušují. 
 
73. V § 25 odstavce 7 a 8 znějí: 

„(7) Matriční úřad vydá potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize uložené u matričního úřadu a doslovný výpis z matriční knihy, který lze pořídit i kopií matričního zápisu, osobě uvedené v odstavci 1; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.

 (8) Podpis na plné moci musí být úředně ověřen, požádá-li prostřednictvím zmocněnce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c), d) nebo e) nebo v odstavcích 2, 3, 5, 6 nebo 7 o 

a) vydání matričního dokladu,  
b) povolení nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře,  
c) vydání potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize, nebo  
d) vydání doslovného výpisu z matriční knihy.“.

74. § 25a se zrušuje. 
 
75. V § 25b odst. 1 se za slovo „doklad“ vkládají slova „nebo doslovný výpis z matriční knihy“. 
   
76. V § 25b odst. 2 se za slovo „matrikáře“ vkládají slova „ nebo vydá kopii ze sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, který lze pořídit i kopií matričního zápisu“.     

77. Za § 25b se vkládají nové § 25c a 25d, které včetně poznámky pod čarou č. 35 znějí:
㤠25c

(1) Matriční doklad vydá kterýkoli matriční úřad. Doslovný výpis z matriční knihy nebo potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize vydá matriční úřad, který vede příslušnou matriční knihu. 

(2) Matriční doklad vydá také kterýkoli zastupitelský úřad České republiky podle § 4c. Je-li v žádosti o vydání matričního dokladu uvedeno, že doklad má být použit v zemi, v níž jej nelze použít bez vyššího ověření35), nebo byla-li žádost podána u zastupitelského úřadu České republiky, který není zastupitelským úřadem České republiky podle § 4c, vydá matriční doklad matriční úřad, který vede příslušnou matriční knihu. 

(3) Není-li údaj, kterého se žádost o vydání matričního dokladu týká, veden v matričním informačním systému, zašle matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c žádost matričnímu úřadu, který vede příslušnou matriční knihu. 

§ 25d

Kterýkoli matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c poskytne na žádost osobám podle § 25 odst. 1 písm. a) a c) až e) údaje vedené v matričním informačním systému; § 25 odst. 2 a 3 se použije obdobně.
________
35) § 18 zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě).“.

78. V § 26 odst. 2 větě první se za slovo „být“ vkládá slovo „její“.  
 
79. V § 26 odst. 2 větě poslední se slovo „vyznačí“ nahrazuje slovy „v dodatečném záznamu uvede“.

80. V § 26 odstavec 3 zní: 

„(3) Na žádost občana, který je příslušníkem národnostní menšiny, jehož jméno, popřípadě jména, a příjmení jsou v matriční knize zapsána v českém nebo v jiném než českém jazyce, nebo na žádost jeho zákonných zástupců se jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení v matričním dokladu uvede v jazyce národnostní menšiny znaky přepsanými do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se jméno, popřípadě jména, a příjmení nezletilého dítěte podle žádosti druhého z rodičů. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže k uvedení jeho jména, popřípadě jmen, a příjmení v matričním dokladu v jazyce národnostní menšiny dojít. Jde-li o společné příjmení manželů, uvede se příjmení v jazyce národnostní menšiny pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let, a tato změna se bude vztahovat i na druhého z manželů a jejich nezletilé děti.

81. V § 26 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:

„(4) Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, je žadatel povinen předložit matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek. Do matriční knihy se v dodatečném záznamu uvede, že byl vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v jazyce národnostní menšiny. Další matriční doklady se vydávají s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v této podobě.

(5) Žádost podle odstavce 3 lze podat u kteréhokoli matričního úřadu.  
 
(6) Žádost podle odstavce 3 lze podat pouze jednou. Každá další žádost o uvedení téhož jména nebo příjmení v jazyce jiné národnostní menšiny je posuzována jako žádost o změnu jména nebo příjmení.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7.

82. V § 29 písm. e), § 30 písm. g), § 30a písm. f) a v § 31 písm. f) se za slovo „datum“ vkládá slovo „vydání“.  

83. V § 29 se na konci textu písmene e) doplňují slova „; v případě, že rodný list vydal zastupitelský úřad České republiky podle § 4c, uvede se datum vydání, jméno, příjmení a podpis konzulárního úředníka a označení a otisk razítka zastupitelského úřadu České republiky, který doklad vydává“.  

84. V § 30 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; v případě, že oddací list vydal zastupitelský úřad České republiky podle § 4c, uvede se datum vydání, jméno, příjmení a podpis konzulárního úředníka a označení a otisk razítka zastupitelského úřadu České republiky, který doklad vydává“.  

85. V § 30a písm. f) se slovo „registrujícího“ zrušuje.

86. V § 30a se na konci textu písmene f) se doplňují slova „; v případě, že doklad o partnerství vydal zastupitelský úřad České republiky podle § 4c, uvede se datum vydání, jméno, příjmení a podpis konzulárního úředníka a označení a otisk razítka zastupitelského úřadu České republiky, který doklad vydává“.

87. V § 31 se na konci textu písmene f) doplňují slova „; v případě, že úmrtní list vydal zastupitelský úřad České republiky podle § 4c, uvede se datum vydání, jméno, příjmení a podpis konzulárního úředníka a označení a otisk razítka zastupitelského úřadu České republiky, který doklad vydává“.  

88. V § 35 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: 
 
„(2) Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, cizincem a zdržuje-li se trvale v jiném státě, než ve státě, jehož je občanem, k předepsanému tiskopisu podle § 32 připojí doklad uvedený v odstavci 1 písm. d) i z tohoto státu.“. 
 
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.  
 
89. V § 35 odst. 3 větě první se slova „Evropské unie, občana jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru,“ nahrazují slovy „členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát Evropské unie“)“.
 
90. V § 35 odst. 6 se slova „Registrující matriční“ nahrazují slovem „Matriční“.

91. V § 36 se slova „státního občanství (dále jen „bezdomovec“)“ nahrazují slovy „státní příslušnosti“.

92. V § 37 se slova „Nezletilý, který není plně svéprávný a dovršil“ nahrazují slovy „Nezletilé dítě, které dovršilo“ a text „(§ 32)“ se zrušuje.

93. § 39 zní:
㤠39

(1) Prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství se činí v

a) českém jazyce, nebo
b) jazyce národnostní menšiny, jestliže se v posledních dvou sčítáních lidu hlásilo k této národnosti vždy alespoň 10 % občanů obce, v jejímž územním obvodu se prohlášení činí, a pokud o to souhlasně požádají oba snoubenci nebo osoby, které chtějí vstoupit do partnerství, a oddávající a matrikář ovládají jazyk této národnostní menšiny; protokol o uzavření manželství a protokol o vstupu do partnerství se vyhotovuje vždy v českém jazyce.

	(2) Pokud je snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, neslyšící, hluchoslepý, němý nebo nemluví nebo nerozumí jazyku, v němž se činí prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství, je nutná při prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství přítomnost tlumočníka; § 14 odst. 6 věta druhá a třetí se použijí obdobně.“.

94. V § 43 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: 

„(2) V případě zápisu narození dítěte, které je ke dni podání žádosti o zápis do zvláštní matriky mladší 1 roku, lze místo dokladu o státním občanství České republiky dítěte předložit u dítěte narozeného

a) za trvání manželství doklad prokazující státní občanství České republiky matky nebo otce dítěte ke dni narození dítěte, nebo
b) mimo manželství doklad prokazující státní občanství České republiky matky dítěte ke dni narození dítěte.“. 

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.

95. § 45 zní:
㤠45
 
(1) Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství vydá na žádost občana nebo osoby bez státní příslušnosti s povoleným pobytem na území České republiky podle zvláštních právních předpisů18) kterýkoli matriční úřad.

(2) Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství vydá také kterýkoli zastupitelský úřad České republiky podle § 4c. Je-li v žádosti o vydání vysvědčení uvedeno, že vysvědčení má být použito v zemi, v níž jej nelze použít bez vyššího ověření35), nebo byla-li žádost podána u zastupitelského úřadu České republiky, který není zastupitelským úřadem České republiky podle § 4c, vydá vysvědčení matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu občana na území České republiky před odchodem do ciziny, a pokud takový pobyt nikdy neměl, Úřad městské části Praha 1.“. 
 
96. V § 46 odst. 1 písm. g) se slova „bezdomovec, který“ nahrazují slovy „osoba bez státní příslušnosti, která“, slovo „je“ se nahrazuje slovem „jsou“ a slovo „způsobilý“ se nahrazuje slovem „způsobilí“.

97. V § 46 odst. 1 se písmeno h) zrušuje.  
 
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno h).  

98. V § 46 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „; v případě, že vysvědčení vydal zastupitelský úřad České republiky podle § 4c, uvede se datum vydání, jméno, příjmení a podpis konzulárního úředníka a otisk razítka zastupitelského úřadu České republiky, který vysvědčení vydává“.  

99. V § 46 odst. 2 písmeno f) zní: 

„f) pravomocné rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, o prohlášení manželství za neplatné nebo o zdánlivém manželství, úmrtní list zemřelého manžela, pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, o neplatnosti partnerství nebo o neexistenci partnerství nebo úmrtní list zemřelého partnera8a), nelze-li z matričního informačního systému zjistit, že předchozí manželství nebo partnerství některého ze snoubenců nebo těch, kteří chtějí vstoupit do partnerství, netrvá,“.

100. V § 46 odst. 3 se za slova „matriční úřad“ vkládají slova „nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c“.

101. V nadpisu § 47, 48 a 49 se slova „do matriční knihy“ zrušují.

102. V § 47 a 48 se slova „do matriční knihy“ zrušují.

103. Na konci textu § 47 a 48 se doplňují slova „do matriční knihy nebo do matričního informačního systému“.

104. V nadpisu § 50 se slova „v matriční knize“ zrušují.

105. V § 50 se slova „v matriční knize“ zrušují a slova „této knize“ se nahrazují slovy „matriční knize nebo v matričním informačním systému“.

106. V nadpisu § 51 se slova „v matriční knize“ nahrazují slovy „, změny nebo opravy“. 

107. V § 51 se za slovo „záznam,“ vkládá slovo „změna“.

108. V § 51 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Zápis, dodatečný zápis, dodatečný záznam, změnu nebo opravu zápisu v matričním informačním systému uzavře matrikář potvrzením úplnosti údajů.“.

109. V § 54 odst. 1 větě poslední a v § 54 odst. 2 se slova „Ministerstvu zahraničních věcí České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvu zahraničních věcí“.

110. V § 58 odst. 1 se za slova „matriční knize“ vkládají slova „nebo v matričním informačním systému“.

111. V § 58 odst. 4 větě první se slova „provedeném v matriční knize“ zrušují.

112. V § 58 odst. 4 větě poslední se slovo „zletilých“ nahrazuje slovem „ostatních“.

113. V § 58 odstavec 5 zní:

„(5) Pokud fyzická osoba v dobré víře po dobu nejméně 5 let užívá své jméno, popřípadě jména, nebo příjmení v nesprávné podobě, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude nadále užívat své jméno, popřípadě jména, nebo příjmení ve tvaru, v jakém je uvedeno v matričním dokladu, občanském průkazu nebo cestovním dokladu. Jde-li o společné příjmení manželů, lze učinit prohlášení pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let, a tato změna se bude vztahovat i na druhého z manželů a jejich nezletilé děti.“.

114. V § 59 se slova „do matriční knihy“ zrušují.

115. V § 60 větě první se slova „do matriční knihy zapisují rodná čísla“ nahrazují slovy „zapisuje nebo uvádí rodné číslo“.

116. V § 60 větě poslední se slovo „bezdomovce“ nahrazuje slovy „osoby bez státní příslušnosti“.

117. V části první hlavě I se za díl 7 vkládá nový díl 8, který včetně nadpisu zní:

„Díl 8
Vydávání dokladů v elektronické podobě

§ 60a

1. V elektronické podobě lze na základě žádosti vydat

a) matriční doklad a k němu vydaný vícejazyčný standardní formulář, 
b) vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a k němu vydaný vícejazyčný standardní formulář, 
c) osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku,
d) doslovný výpis z matriční knihy a 
e) potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize.

(2) Doklad v elektronické podobě podle odstavce 1 písm. a) až c) vydá matriční úřad, u nějž byla žádost podána. Nebyla-li žádost podána u matričního úřadu, vydá doklad v elektronické podobě

a) matriční úřad, který vede příslušnou matriční knihu, jde-li o doklad podle odstavce 1 písm. a), 
b) matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu občana na území České republiky před odchodem do ciziny, a pokud takový pobyt nikdy neměl, Úřad městské části Praha 1, jde-li o doklad podle odstavce 1 písm. b) a
c) matriční úřad podle § 13 odst. 1, jde-li o doklad podle odstavce 1 písm. c).

(3) Doklad v elektronické podobě podle odstavce 1 písm. d) a e) vydá matriční úřad, který vede příslušnou matriční knihu.

(4) Doklad vydaný v elektronické podobě obsahuje namísto otisku úředního razítka a podpisu matrikáře kvalifikovaný elektronický podpis matrikáře. 

(5) Platnost dokladu vydaného v elektronické podobě
 
a) podle odstavce 1 písm. a), d) a e) je 1 rok ode dne vydání a
b) podle odstavce 1 písm. b) nebo c) je 6 měsíců ode dne vydání.  

(6) Ministerstvo po zadání údaje identifikujícího doklad vydaný v elektronické podobě podle odstavce 1 zpřístupní údaj, zda je tento doklad platný; v případě platného dokladu zpřístupní elektronický obraz tohoto dokladu.“.

118. V § 62 odst. 1 větě druhé se slova „, zdrobnělá a domácká“ zrušují. 

119. V § 62 odst. 1 větě poslední se slova „doklad vydaný znalcem“ nahrazují slovy „matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek“.

120. V § 62 odstavec 3 zní: 
 
„(3) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jedno jméno, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat dvě jména. Při volbě druhého jména platí odstavec 1 a § 18. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení druhého jména nemůže dojít. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.“.

121. V § 62 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: 
 
„(4) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsána více než dvě jména a která nabude státní občanství České republiky, může před krajským úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství České republiky nebo listiny o udělení státního občanství České republiky prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě z nich, bude v úředním styku užívat. Neučiní-li tak před krajským úřadem, může toto prohlášení učinit před kterýmkoli matričním úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. 

(5) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jméno a jméno po otci na pozici druhého jména a která nabude státní občanství České republiky, může před krajským úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství nebo listiny o udělení státního občanství České republiky prohlášení, zda bude jméno po otci v úředním styku užívat. Neučiníli tak před krajským úřadem, může toto prohlášení učinit před kterýmkoli matričním úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. Každá další žádost o upuštění od užívání jména po otci je posuzována jako žádost o změnu jména.“.    

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7.

122. V § 62 odstavce 6 a 7 znějí:
  
„(6) Matriční úřad, který nevede matriční knihu narození, v níž je zapsáno jméno, jehož se prohlášení týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno. Krajský úřad postoupí prohlášení podle odstavců 4 a 5 do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno. 

(7) Jde-li o zápis narození do zvláštní matriky a jsou-li na cizozemském matričním dokladu uvedena více než dvě jména, může občan učinit prohlášení, které z nich, popřípadě, která dvě z nich bude užívat. Za nezletilé dítě učiní prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. Jde-li o zápis jména po otci, použije se odstavec 5 obdobně.“.

123. V § 63 odst. 2 větě první se za slovo „skutečnost“ vkládá slovo „kterémukoli“ a slova „v jehož knize narození je jméno, popřípadě jména, zapsáno,“ se zrušují.

124. V § 63 odst. 2 větě druhé se slova „vyjádření znalce“ nahrazují slovy „matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek“.

125. V § 63 se doplňuje odstavec 3, který zní: 
 
„(3) Matriční úřad, v jehož knize narození není zapsáno jméno, jehož se oznámení podle odstavce 2 týká, postoupí toto oznámení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno.“.

126. § 64 až 66 se zrušují.

127. V § 67 odst. 1 písm. c) se slovo „nezletilce“ nahrazuje slovy „nezletilé dítě“. 

128. V § 67 odst. 1 písmeno e) zní:

„e) úředně ověřený podpis prohlašovatelů; úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže je prohlášení podepsáno před matrikářem.“.

129. V § 67 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).

130. V § 68 odstavec 2 zní: 
 
„(2) Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození

a) při narození dítěte podle § 14,
b) při určení nebo popření otcovství k dítěti podle § 16 odst. 2 a 3, § 16a a § 19 odst. 2 
a 7,
c) při osvojení dítěte,
d) v souvislosti se změnou pohlaví, nebo
e) při uzavření manželství rodičů po narození dítěte.“.

131. V § 68 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: 
 
„(3) Rodným příjmením se dále rozumí příjmení

a) uvedené v jazyce národnostní menšiny podle § 26 odst. 3,
b) ve znění po provedení opravy zápisu příjmení v matriční knize podle § 50,
c) užívané v nesprávné podobě, které bude na základě svého prohlášení fyzická osoba nadále používat podle § 58 odst. 5,
d) po změně provedené na základě žádosti podle § 69a odst. 1 a 2 nebo podle § 69b, nebo
e) uvedené v podobě podle prohlášení podle § 70a. 

(4) Při zápisu narození, uzavření manželství nebo vzniku partnerství v cizině zvláštní matrika na základě žádosti občana nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte, jehož se zápis týká, a který nebyl v době vzniku matriční události občanem, uvede jeho příjmení, popřípadě rodné příjmení podle matričního dokladu vydaného v cizině, který je podkladem pro provedení zápisu do zvláštní matriky. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, uvede se příjmení na základě žádosti druhého z rodičů. U nezletilého dítěte staršího 12 let se připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož k zápisu příjmení, popřípadě rodného příjmení, nemůže dojít. Ustanovení § 69 odst. 1 se nepoužije.“. 

132. V § 69 odst. 3 větě poslední se slova „, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven“ nahrazují slovy „nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte“. 

133. V § 69a odst. 2 větě první se slovo „dítěte“ nahrazuje slovy „nezletilého dítěte“, ve větě druhé se slova „dítě starší 15 let“ nahrazují slovy „nezletilé dítě starší 12 let“ a věta poslední se nahrazuje větou „Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se mužský tvar příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.“.

134. V § 69a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: 
 
„(3) Na základě žádosti ženy nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte ženského pohlaví, jejichž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést příjmení v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se tvar příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.“. 
 
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 

135. V § 69a odst. 4 se slova „odstavce 1 nebo 2“ nahrazují slovy „odstavců 1 až 3“.

136. V § 69a odstavec 5 zní:

„(5) Do poznámky matričního dokladu matriční úřad vyznačí, odkdy užívá žena nebo nezletilé dítě ženského pohlaví své příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují.“. 

137. V § 69a odst. 6 se slovo „dítěte“ nahrazuje slovy „nezletilého dítěte“ a slova „podle odstavce 1 nebo 2“ se nahrazují slovy „nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, podle odstavců 1 až 3“. 

138. V § 69a odst. 7 větě první se za slova „v mužském tvaru“ vkládají slova „nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují,“ a věta druhá se nahrazuje větou „Každá další žádost o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, je posuzována jako žádost o změnu příjmení.“.

139. V § 69b větě druhé se slova „dítě starší 15“ nahrazuje slovy „nezletilé dítě starší 12 let“ a věta poslední se nahrazuje větou „Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví v souladu s pravidly české mluvnice podle žádosti druhého z rodičů.“. 

140. V § 70 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Na nezletilé dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas.“.

141. V § 70 odstavec 4 zní: 
 
„(4) Ponechají-li si manželé po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že se dohodli 

a) na společném příjmení jednoho z nich, nebo
b) že příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným a ten, jehož příjmení není příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení.“.

Poznámka pod čarou č. 28 se zrušuje.

142. V § 70 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 8, které včetně poznámek pod čarou č. 36 a 37 znějí: 
 
„(5) Prohlášení podle odstavce 4 se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů. 
Na nezletilé dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas. V poznámce oddacího listu matriční úřad vyznačí, odkdy manželé užívají společné příjmení.  
 
(6) Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich ke společnému příjmení na druhém místě připojil příjmení, které měl před uzavřením manželství, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že tento manžel od užívání připojovaného příjmení upouští36).

(7) Mají-li manželé společné příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že jeden z nich bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat příjmení, které měl před uzavřením manželství37).

(8) Prohlášení podle odstavců 4, 6 a 7 lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. Každé další prohlášení je posuzováno jako žádost o změnu příjmení.
_______ 
36)§ 661 odst. 3 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
37) § 661 odst. 4 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“. 

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 9 a 10.

143. V § 70 odst. 10 se číslo „5“ nahrazuje číslem „9“. 

144. V § 70a odst. 1 se věta druhá, třetí a poslední zrušují.

145. V § 70a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

		„(2) Prohlášení přijímá kterýkoli matriční úřad. Matriční úřad, který nevede matriční knihu, v níž je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, jehož se prohlášení týká, zapsáno, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození, knize manželství nebo knize partnerství je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení zapsáno. U nezletilého dítěte staršího 12 let se k prohlášení připojí jeho souhlas, bez něhož k prohlášení nemůže dojít. Prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.“.

	Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 

146. V § 70a odst. 3 větě první se slova „podle odstavce 1“ zrušují a ve větě poslední se slova „, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven“ nahrazují slovy „nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte“.

147. § 71a včetně poznámek pod čarou č. 38 a 39 zní: 

 㤠71a 
 
(1) Osvojenec mladší 12 let má příjmení osvojitele; společný osvojenec manželů má jejich společné příjmení nebo příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů38). 

(2) Dovršil-li osvojenec 12 let, může osvojitel s jeho souhlasem před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že osvojenec bude 

a) mít příjmení osvojitele,   
b) mít příjmení podle odstavce 1, jde-li o společného osvojence, nebo  
c) osvojitelovo příjmení připojovat ke svému příjmení. 
 
(3) Má-li osvojenec připojované příjmení, lze osvojitelovo příjmení připojit jen k prvnímu příjmení osvojence; má-li osvojitel připojované příjmení, lze k osvojencovu příjmení připojit jen první příjmení osvojitele39). 

 (4) Osvojitel, popřípadě osvojitelé, prokáže svoji totožnost a k prohlášení připojí
 
a) pravomocný rozsudek o osvojení, 
b) rodný list osvojence a 
c) souhlas osvojence staršího 12 let.  

(5) Osvojenec, který dovršil 12 let, může do 6 měsíců po zrušení osvojení před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že si ponechá příjmení nabyté v souvislosti 
s osvojením. Nedojde-li k prohlášení ve stanovené lhůtě, zapíše se do knihy narození jeho příjmení před osvojením29). 
_____________
38) § 835 odst. 1 a § 860 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 
39) § 835 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“. 

148. Za § 71a se vkládá nový § 71b, který včetně poznámky pod čarou č. 40 zní: 
 
㤠71b 
 
(1) Se souhlasem osvojitele může zletilý osvojenec před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude
 
a) mít jeho příjmení,
b) mít příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů38), jde-li 
o společného osvojence, nebo
c) osvojitelovo příjmení připojovat k svému příjmení.   
 
(2) Trvá-li manželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, je třeba souhlas druhého manžela. 
 
(3) Trvá-li manželství osvojence a mají-li manželé společné příjmení, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení ke svému příjmení nebo změnit příjmení na osvojitelovo, popřípadě na příjmení podle odstavce 1 písm. b), jde-li o společného osvojence, jen se souhlasem svého manžela40). 
   
(4) Zletilý osvojenec prokáže svoji totožnost a k prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem připojí
 
a) pravomocný rozsudek o osvojení, 
b) rodný list, popřípadě oddací list, žije-li v platném manželství, 
c) souhlas osvojitele, 
d) souhlas manžela osvojitele, žije-li osvojitel v platném manželství, a
e) souhlas svého manžela, žije-li v platném manželství. 
 
(5) Není-li souhlas osvojitele, manžela osvojitele a manžela osvojence činěn před matričním úřadem, musí být jejich podpis na souhlasu úředně ověřen.
_________ 
40) § 851 odst. 2 a 3 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“.

149. V § 72 odst. 2 se slovo „zejména“ zrušuje.

150. V § 72 odst. 3 větě první se slova „, zdrobnělé, domácké,“ zrušují.

151. V § 72 odst. 3 větě poslední se slova „doklad vydaný znalcem“ nahrazují slovy „matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek“.

152. V § 72 se na konci textu odstavce 4 doplňuje slovo „dítěte“.
 
153. V § 72 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Změna příjmení nezletilého dítěte se nepovolí, jde-li o změnu na příjmení poručníka, popřípadě poručníků, příjmení pěstouna, popřípadě pěstounů, nebo na příjmení osoby, do jejíž péče bylo nezletilé dítě svěřeno, nejde-li o jednoho z rodičů.“.
 
154. § 73 zní: 
㤠73 

(1) Za trvání manželství může být povolena změna pouze společného příjmení manželů na základě souhlasu obou manželů. 
 	  
(2) Je-li povolena změna příjmení jednomu z manželů, vztahuje se tato změna i na příjmení druhého manžela a příjmení jejich nezletilých dětí, a to i dosud nenarozených. Dovršilo-li nezletilé dítě 12 let, je třeba, aby se změnou svého příjmení souhlasilo.  
  	 
(3) Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich užívá a na druhém místě uvádí příjmení předchozí, může jim být povolena změna pouze společného příjmení.“.

155. V § 73a se slovo „rodného“ a slova „, popřípadě v knize úmrtí v zápise úmrtí zemřelého manžela, popřípadě partnera“ zrušují.

156. V § 76 odst. 1 písm. g) se číslo „15“ nahrazuje číslem „12“.

157. V § 76 odst. 4 písm. b) se slova „rodičovské odpovědnosti zbaven nebo byl výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven“ nahrazují slovy „zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte“.

158. V § 79a odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 

159. V § 79a odst. 1 písmeno d) zní:

„d) určí otcovství souhlasným prohlášením rodičů o určení otcovství k témuž dítěti opakovaně před matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, nebo“. 

160. V § 79a se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno e), které zní:

„e) při určování otcovství souhlasným prohlášením rodičů nepravdivě prohlásí, že jí není známo, že by probíhalo soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti.“. 

161. V § 81a se za slova „matriční knihy“ vkládají slova „, z matričního informačního systému“.

162. V § 82 odst. 2 se slova „úmrtní list“ nahrazují slovy „kopii úmrtního listu“. 

163. V § 83 odst. 1 větě první se slova „obce a matriční úřady“ nahrazují slovy „zastupitelské úřady České republiky a obce“.

164. V § 83 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c zašle oznámení podle odstavce 1 příslušnému matričnímu úřadu bez zbytečného odkladu prostřednictvím matričního informačního systému. 

(3) Listiny k založení do sbírky listin zašle matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky příslušnému matričnímu úřadu. Matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky může listiny podle věty první zaslat příslušnému matričnímu úřadu rovněž elektronicky, jsou-li tyto listiny převedeny do elektronické podoby autorizovanou konverzí dokumentů. Není-li zřejmé, který matriční úřad je pro přijetí listiny příslušný, zašle ji zvláštní matrice, která provede zápis do matričního informačního systému.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.

165. V § 86 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Prohlášení se činí před kterýmkoli matričním úřadem.“. 

166. § 87 zní:

㤠87 
 
Pokud se podle § 5, § 8a odst. 1 písm. a) a c) až e), § 8a odst. 2 až 5, § 12 a 13, § 13a odst. 4, § 16 odst. 7 a 9, § 16a a 17a, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 1 až 7, § 25 odst. 1 písm. a) a c) až e), § 25 odst. 2, 3 a 5 až 7, § 25b, § 26 odst. 2 až 4, § 28, 45, 46 a 53, § 57 odst. 2, § 58 odst. 5, § 62 odst. 1, 3 až 5 nebo 7, § 63 odst. 2, § 68 odst. 4, § 69 až 71b nebo § 86 odst. 1 nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí.“. 
 
167. V § 87 se za text „§ 25b“ vkládá text „,25c a 25d“ a za text „§ 58 odst. 5“ se vkládá text „, § 60a odst. 1“.

168. § 89 se zrušuje.

169. V § 91 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní:  

„c) nedošlo ke změně údajů v něm uvedených podle § 58.“.

170. V § 96 se písmeno b) zrušuje.

	Dosavadní písmena c) až q) se označují jako písmena b) až p).

171. V § 96 písm. c) se za slovo „vedení“ vkládají slova „abecedního jmenného“.

172. V § 96 písm. i) se slovo „osvědčení4)“ nahrazuje slovy „osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku,“.

173. V § 96 se na konci textu písmene l) doplňují slova „, vzory souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství a vzory prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítěte“.

174. V § 96 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Národní standard pro elektronické vedení matriky, který ministerstvo zveřejní ve Věstníku ministerstva a na svých internetových stránkách, stanoví výstupní datový formát matričních událostí, matričních skutečností, změn a oprav vedených pomocí výpočetní techniky a harmonogram předání těchto údajů do matričního informačního systému.“.

175. V § 96 odstavec 2 zní:

„(2) Ministerstvo dále stanoví prováděcím právním předpisem
 
a) postup při zapisování do matričního informačního systému,
b) matriční tiskopisy, o nichž se vedou údaje v evidenci matričních tiskopisů, technické náležitosti a způsob označení těchto matričních tiskopisů, 
c) postup při vydávání dokladů v elektronické podobě a
d) vzory dokladů vydávaných v elektronické podobě.“.


Čl. II 
Přechodná ustanovení  
 
1. Podání učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřizují podle dosavadních právních předpisů. 
 
2. Na žádost fyzické osoby, u které bylo popřeno otcovství a které bylo zapsáno rodné příjmení v knize narození přede dnem 1. ledna 2024, nebo na žádost jejích rodičů, pokud je mladší 18 let a dosud nenabyla plné svéprávnosti, matriční úřad provede opravu matričního zápisu a vydá nový rodný list, na němž bude uvedeno její původní rodné příjmení. Jde-li o fyzickou osobu starší 12 let, připojí se k žádosti její souhlas, bez něhož nemůže k uvedení původního rodného příjmení dojít.

3. Na žádost fyzické osoby, nebo na žádost jejích rodičů, pokud je mladší 18 let a dosud nenabyla plné svéprávnosti, které byla v době před 1. lednem 2014 povolena změna příjmení a jejíž příjmení po povolené změně je považováno za její rodné příjmení, matriční úřad provede opravu matričního zápisu a vydá nový rodný list, na němž bude uvedeno její původní rodné příjmení. Jde-li o fyzickou osobu starší 12 let, připojí se k žádosti její souhlas, bez něhož nemůže k uvedení původního rodného příjmení dojít.

4. Knihu registrovaného partnerství vedenou dosavadním registrujícím matričním úřadem příslušným k přijetí prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství do 31. prosince 2023 vede ode dne 1. ledna 2024 tento matriční úřad jako knihu registrovaného partnerství pro obec, v níž má sídlo.

5. Ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2025 do 31. prosince 2026, se použije i na matriční události, matriční skutečnosti, změny a opravy vedené pomocí výpočetní techniky provedené před tímto dnem.

6. Údaje vedené pomocí výpočetní techniky podle § 6 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2027, předají matriční úřady Ministerstvu vnitra pro účely zřízení matričního informačního systému do 31. prosince 2026 podle harmonogramu stanoveného v národním standardu pro elektronické vedení matriky. 

7. Jména, která byla ode dne 1. ledna 2006 zapsána do matriční knihy na základě dokladu vydaného znalcem podle § 26 odst. 3, § 62 odst. 1, § 63 odst. 2 nebo § 72 odst. 3 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2024, a jména, která byla zapsána do matriční knihy na základě odborných podkladů nebo znaleckého posudku podle § 26 odst. 4, § 62 odst. 1, § 63 odst. 2 nebo § 72 odst. 3 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2024, do 31. prosince 2026, oznámí matriční úřad, který je do matriční knihy zapsal, Ministerstvu vnitra do 31. ledna 2027; Ministerstvo vnitra jména, která jsou v souladu se zákonem č. 301/2000 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2027, zapíše do seznamu odborně doložených jmen do 1. března 2027.

8. Ministerstvo vnitra předloží Úřadu pro ochranu osobních údajů do 1. července 2028 zprávu o vnitřním dozoru matričního informačního systému a v Ministerstvu vnitra, včetně vnitřního dozoru přístupů k jednotlivým záznamům v matričním informačním systému; součástí zprávy jsou protokoly o kontrole a statistické údaje o přístupech do matričního informačního systému, včetně údajů o žádostech podle § 25d.  

ČÁST DRUHÁ
Změna občanského zákoníku

Čl. III

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 163/2020 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 374/2022 Sb. a zákona č. 429/2022 Sb., se mění takto: 

 
1. V § 661 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo na příjmení podle § 660 písm. c)“. 
 
2. V § 661 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: 
 
„(3) Mají-li manželé příjmení podle § 660 písm. c), mohou i později učinit prohlášení orgánu veřejné moci, že jeden z nich od připojovaného příjmení upouští. 
 
(4) Mají-li manželé společné příjmení, mohou i později učinit prohlášení orgánu veřejné moci, že jeden z nich bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat příjmení, které měl před uzavřením manželství.“. 
 
3. V § 777 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Takto lze určit otcovství i k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato.“. 
 
4. V § 777 odst. 2 se za slovo „nich“ vkládají slova „, před matričním úřadem nebo před zastupitelským úřadem České republiky“ a za slovo „podat“ se vkládají slova „nebo prohlášení učinit“. 

5. Na konci textu § 778 se doplňují slova „; to platí i tehdy, narodí-li se dítě v době od zániku manželství nebo jeho prohlášení za neplatné do uplynutí třístého dne poté“. 
 
6. V § 833 odst. 2 se za slovo „osvojence“ vkládají slova „nebo pozůstalým manželem po rodiči nebo osvojiteli“.
 
7. V § 835 odst. 1 se za slovo „Osvojenec“ vkládají slova „mladší dvanácti let“ a slova „, které bylo určeno pro jejich děti při uzavření manželství“ se nahrazují slovy „podle 
§ 860“. 

8. V § 835 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Dovršil-li osvojenec dvanácti let, může osvojitel s jeho souhlasem před matričním úřadem prohlásit, že osvojenec bude mít příjmení osvojitele, popřípadě příjmení podle § 860, jde-li o společného osvojence, nebo prohlásit, že osvojenec bude osvojitelovo příjmení připojovat ke svému příjmení.“. 
 
9. V § 842 se za slovo „ledaže“ vkládají slova „osvojenec, který dovršil dvanácti let,“ a za slovo „prohlásí“ se vkládají slova „před matričním úřadem“. 
 
10. V § 851 odst. 2 se slovo „připojit“ nahrazuje slovy „před matričním úřadem prohlásit, že bude mít jeho příjmení, popřípadě příjmení podle § 860, jde-li o společného osvojence, nebo prohlásit, že bude“ a za slova „osvojitelovo příjmení“ se vkládá slovo „připojovat“. 
 
11. V § 851 odst. 3 se za slova „svému příjmení“ vkládají slova „nebo změnit příjmení na osvojitelovo, popřípadě na příjmení podle § 860, jde-li o společného osvojence,“. 
 
12. V § 860 odstavec 1 zní: 
 
„(1) Dítě má společné příjmení rodičů nebo příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů.“. 
 
13. V § 860 se doplňuje odstavec 3, který zní: 
 
„(3) Došlo-li ke změně společného příjmení manželů nebo příjmení jednoho z nich určeného pro jejich společné děti, vztahuje se tato změna i na příjmení jejich dříve narozeného dítěte. Dovršilo-li však toto dítě dvanácti let, je tato změna jeho příjmení možná prohlášením rodičů před matričním úřadem se souhlasem dítěte.“.
 
14. V § 861 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: 
 
„(2) Došlo-li k popření rodičovství, bude mít dítě příjmení jediného rodiče. Dovršilo-li však toto dítě dvanácti let, je tato změna jeho příjmení možná prohlášením dítěte nebo rodiče před matričním úřadem se souhlasem dítěte.“. 

15. § 863 zní:  
㤠863  
 
(1) Ke změně osobního jména nebo příjmení dítěte je třeba vyjádření dítěte za stejných podmínek jako v jiných záležitostech, které se ho týkají. Dovršilo-li dítě dvanácti let, je třeba, aby se změnou souhlasilo. 
 
(2) Změna osobního jména nebo příjmení prohlášením rodiče není možná, dosáhlo-li dítě zletilosti.“. 


ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení 
 
Čl. IV

V § 11 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 259/2017 Sb. a zákona č. 216/2022 Sb., se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Věta první se nepoužije, lze-li údaje v ní uvedené poskytnout z matričního informačního systému v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o státní statistické službě

Čl. V

V § 15 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona 
č. 411/2000 Sb., se za slova „nosiče informací“ vkládají slova „nebo umožnit plnění zpravodajské povinnosti elektronicky“.


ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o evidenci obyvatel

Čl. VI

V § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., odstavec 11 zní:

„(11) Za občana staršího 18 let, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat, může změnu místa trvalého pobytu ohlásit člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem5e). Za občana staršího 15 let může změnu místa trvalého pobytu ohlásit jím pověřený zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.“.


ČÁST ŠESTÁ 
Změna zákona o správních poplatcích
 
Čl. VII

Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona  č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona  č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona  č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona  č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona  č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona  č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona  č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 372/2022 Sb., zákona č. 376/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb. a zákona č. 458/2022 Sb., se mění takto: 
1. V položce 5 písm. a) se slovo „listině“ nahrazuje slovem „dokumentu“ a slovo „jejím“ se nahrazuje slovem „jeho“.

2. V položce 11 v části „Osvobození“ se doplňuje bod 4, který zní: 
 
„4. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna příjmení partnera za trvání registrovaného partnerství na příjmení druhého partnera.“.
 
3. V položce 11 v části „Poznámky“ se bod 3 zrušuje. 
 
Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3.

4. V položce 12 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

„c) Přítomnost matrikáře u prohlášení snoubenců, že spolu vstupují do manželství, před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které nejsou matričním úřadem, není-li ani jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu ve správním obvodu této obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města
Kč 1 000,-“.

Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).

5. V položce 12 písm. d) se slova „mimo stanovenou dobu nebo mimo úředně určenou místnost“ nahrazují slovy „nebo vstoupit do registrovaného partnerství mimo určené místo nebo dobu“.

6. V položce 12 v části „Poznámky“ bodech 1 a 2 a v části „Osvobození od poplatku“ se text „c)“ nahrazuje textem „d)“.

7. V položce 12 v části „Poznámky“ bodu 2 se slova „úředně určenou místnost a současně i mimo stanovenou dobu“ nahrazují slovy „místo i čas určené obcí pro konání slavnostních obřadů nebo povoluje-li se vstup do registrovaného partnerství mimo místo i čas určené matričním úřadem k přijímání prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství“.

8. V položce 12 v části „Poznámky“ se doplňuje bod 3, který zní:

„3. Poplatek podle písmene c) se nevybírá, jestliže je dán důvod pro vybrání poplatku podle písmene d).“.

9. V položce 151 se písmeno g) zrušuje.

10. V položce 154 v části „Osvobození“ se doplňuje bod 4, který zní:

„4. Od poplatku podlé této položky je osvobozena změna příjmení partnera za trvání registrovaného partnerství na příjmení druhého partnera.“.

11. V položce 154 v části „Poznámky“ se bod 3 zrušuje.

Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3.


ČÁST SEDMÁ 
Změna zákona o ověřování
 
Čl. VIII

Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 269/2021 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., se mění takto:
 
1. V § 18 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „platný“ zrušuje.

2. V § 18 odst. 1 písm. a) se slova „řidičský průkaz17)“ včetně poznámky pod čarou č. 17 zrušují.  

3. V § 18 odst. 1 písm. b) se za slovo „unie“ vkládají slova „, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace“.

4. V § 18 odst. 1 písm. c) se slova „České republiky“ zrušují.

ČÁST OSMÁ
Změna zákona o zvláštních řízeních soudních 
 
Čl. IX
 
Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona 
č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 334/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. …/2023 Sb., se mění takto: 
 
1. V nadpisu § 416 se slova „po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné“ nahrazují slovy „souhlasným prohlášením matky, manžela a domnělého otce“. 
 
2. V § 416 odst. 1 se slova „k dítěti, které se narodilo v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství nebo o neplatnost manželství a třístým dnem po rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné“ zrušují.  

3. V § 416 se odstavec 3 zrušuje. 
 
4. § 443 se včetně nadpisu zrušuje. 
 
5. V § 451 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 
 
Čl. X 
Přechodné ustanovení 
 
Byl-li podán návrh na určení otcovství souhlasným prohlášením podle § 416 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokračuje soud v řízení i tehdy, nebylo-li pravomocně skončeno řízení o rozvod nebo neplatnost manželství. 


ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST 
 
Čl. XI
 
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024 s výjimkou ustanovení

a) čl. I bodů 21 a 174 a čl. II bodů 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025, 
b) čl. I bodů 1, 2, 4, 5, 7, 9, 12, 15 až 17, 20, 22 až 24, 65, 72, 77, 82 až 84, 86, 87, 95, 98 až 108, 110, 111, 114, 115, 117, 161, 163, 164, 167, 168, 171 a 175, čl. II bodů 7 a 8, čl. IV a čl. V, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027. 

32

Důvodová zpráva
Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu 
k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen 
 
Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2001 (s výjimkou ustanovení § 6 odst. 2, které nabylo účinnosti až dnem 1. ledna 2006). 
Hlavním nedostatkem stávající právní úpravy vedení matrik se jeví decentralizovanost státní matriční evidence, která neumožňuje efektivní a rychlé využívání údajů z ní. Neumožnuje také poskytování údajů z matrik oprávněným osobám na kterémkoli matričním úřadě, ale jednotlivé žádosti je možné vyřizovat jen na místně příslušných matričních úřadech.
Vedle toho vyšla najevo z matriční praxe potřeba modernizace řešení některých matričně relevantních situací. Většina příslušných návrhů byla předmětem legislativního řešení již v předchozím volebním období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky; konkrétně se jednalo o sněmovní tisk č. 593, jehož projednávání však skončilo před druhým čtením (závěry projednání ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj byly v nyní předkládaném materiálu zohledněny). Konkrétní dílčí nedostatky se vyskytují na úseku nahlížení do matričních knih a sbírek listin a pořizování si dokladů z nich. Problémy jsou i v příslušnosti matričních úřadů při narození nebo úmrtí v dopravním prostředku. Některé nedostatky stávající právní úpravy jsou též v oblasti jména a příjmení. 
Současný právní stav nemá negativní dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen. 

1. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů 
a žen 

Hlavními principy, které má navržená právní úprava implementovat, jsou princip dobré správy a ochrana práva na rodinný a soukromý život.
Zásadní změnu do stávajícího systému vedení matrik a matriční praxe by mělo přinést zavedení matričního informačního systému, který je připravován v rámci projektu Podpora elektronizace vybraných oblastí veřejné správy v gesci Ministerstva vnitra. V předkládaném návrhu novely zákona o matrikách je právně zakotven matriční informační systém jako agendový informační systém veřejné správy, jehož správcem bude Ministerstvo vnitra. V rámci navrhované právní úpravy jsou specifikovány struktura a obsah matričního informačního systému, vymezena nová role vybraných zastupitelských úřadů České republiky při výkonu matriční agendy, upraven postup pro vydávání matričních dokladů a poskytování údajů z matričního informačního systému.    
Spuštění matričního informačního systému se podle aktuálního harmonogramu předpokládá k 1. lednu 2027. Předtím je však nutno upravit nekompatibilní systémy matričních úřadů tak, aby byly schopny matriční údaje vedené elektronicky od 1. ledna 2006 sdílet v jednotném formátu. Poté bude možné přenést data do společné databáze. Za účelem vytvoření dostatečného časového prostoru pro úpravu systémů a pro migraci dat, má navrhovaná právní úprava dělenou účinnost. Technická specifikace pro sjednocení formátu dat, harmonogram migrace dat a další technické detaily matričního informačního systému budou upraveny národním standardem pro elektronické vedení matriky (dále jen „národní standard“), který vydá Ministerstva vnitra. Přípravu národního standardu a otázky migrace dat bude Ministerstvo vnitra konzultovat s matričními úřady i s dodavateli stávajících matričních systémů. Používání stávajících systémů není do budoucna vyloučeno, pokud budou splněny všechny požadavky stanovené národním standardem.  
Matriční informační systém umožní tisk matričních dokladů na přísně zúčtovatelné tiskopisy i ostatních dokumentů stanovených právní úpravou a především umožní vydávat matriční doklady (a některé další doklady) i v elektronické podobě, přičemž se počítá i se systémem jejich dálkové verifikace. Návrh stanoví výčet údajů evidovaných v matričním informačním systému nad rámec stávajícího znění zákona.  Vzory matričních dokladů, včetně elektronických, a formulářů stanoví prováděcí právní předpis. 
Předložený návrh novely tedy zahrnuje i legislativní řešení problémů na úseku matrik, které obsahoval sněmovní tisk č. 593, a některé poslanecké pozměňovací návrhy, s nimiž Ministerstvo vnitra souhlasilo.
Jelikož matriční právní předpisy vycházejí z hmotněprávní úpravy rodinného práva, je třeba promítnout některé z navrhovaných změn též do občanského zákoníku; konkrétně se jedná o oblast určování otcovství, jména a příjmení. Současně dochází ke změně zákona o správních poplatcích, zákona o zvláštních řízeních soudních, zákona o evidenci obyvatel a zákona o ověřování. V souvislosti se zavedením matričního informačního systému se dále navrhuje změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákona o státní statistické službě.
 
K části první – změna zákona o matrikách 

V novele zákona o matrikách se nově upravují, resp. doplňují, ustanovení týkající se zejména: 
· zavedení matričního informačního systému, jeho obsah a pravidla pro vedení tohoto systému,
· stanovení matričních úkonů, které budou nově vykonávat vybrané zastupitelské úřady České republiky s připojením na matriční informační systém,
· zavedení povinnosti splňovat při vedení matrik pomocí výpočetní techniky požadavky stanovené národním standardem, díky čemuž bude možné tyto údaje následně převést do matričního informačního systému,
· ověřování doslovných výpisů z matričních knih krajskými úřady (za které zákon o matrikách pro tyto účely považuje i magistráty měst Brna, Ostravy a Plzně a hl. m. Prahy) a obecními úřady obcí s rozšířenou působností pro použití v cizině,  
· obsahu sbírky listin, 
· postupu při vydávání matričních dokladů a poskytování údajů z matričního informačního systému,
· vydávání kopie ze sbírky listin,
· zavedení možnosti vydat matriční doklady a některé další dokumenty (např. osvědčení a vysvědčení pro účely církevního sňatku, resp. sňatku či vstupu do registrovaného partnerství v cizině) v elektronické podobě s tím, že matriční informační systém bude umožňovat ověření jejich platnosti po zadání příslušného identifikátoru daného dokladu,
· nahlížení do matriční knihy fyzickou nebo právnickou osobou, která prokáže, že je to nezbytné k uplatnění jejích právních nároků v cizině nebo vydávání matričních dokladů takové osobě,  
· příslušnosti matričního úřadu k zápisu narození a úmrtí, které nastalo v dopravním prostředku, včetně případů, kdy ani po následném dalším šetření nelze zjistit místo narození nebo úmrtí, 
· zavedení možnosti uzavření manželství v jazyce národnostní menšiny za zákonem stanovených podmínek,
· zrušení podmínky trvalého pobytu alespoň jednoho ze snoubenců v nematriční obci pro možnost uzavření manželství před oddávajícím z této nematriční obce,
· příslušnosti matričního úřadu k přijetí prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství (zrušuje se stávající řešení založené na 14 registrujících matričních úřadech a nově bude možné do registrovaného partnerství vstoupit před kterýmkoli matričním úřadem), 
· místa a doby vstupu do registrovaného partnerství, 
· prohlášení o užívání jednoho, popř. dvou jmen osobou po nabytí státního občanství České republiky, má-li v matriční knize v České republice zapsána více než dvě jména, 
· užívání jména/jmen a jména po otci po nabytí státního občanství České republiky, 
· snížení věkové hranice, od které je pro změnu jména či příjmení dítěte vyžadován jeho souhlas, z 15 na 12 let, 
· zápisu příjmení do zvláštní matriky, 
· změny příjmení za trvání manželství, 
· příjmení nezletilých dětí, 
· příjmení po osvojení, 
· práv osob neslyšících, němých a hluchoslepých, aby jim matriční úřad bezplatně zajistil přítomnost tlumočníka či prostředníka pro úkony, pro něž je to zákonem vyžadováno (např. prohlášení o uzavření manželství či vstoupit do partnerství), 
· oprávnění Ministerstva zahraničních věcí zveřejnit na svých internetových stránkách seznam zastupitelských úřadů České republiky s přístupem do matričního informačního systému,
· rozšíření zmocnění Ministerstva vnitra ke stanovení postupů při zapisování do matričního informačního systému.

K části druhé – změna občanského zákoníku 
Novela si v obecné rovině klade za cíl rozšíření práv osob v oblasti určování rodičovství a změn příjmení, popřípadě volbu vhodnějších prostředků k naplnění těchto práv. 
V oblasti určování rodičovství je navrhováno zjednodušení využití existující možnosti zjednodušeným způsobem konsenzuálně vyloučit domněnku otcovství svědčící manželu matky a současně založit vyvratitelnou domněnku svědčící jinému muži, který je biologickým otcem dítěte. 
V oblasti změn příjmení se navrhuje umožnit manželům i po uzavření manželství prohlásit, že příjmení jednoho z manželů bude příjmením společným, 
k němuž bude druhý připojovat své dosavadní příjmení. Spektrum možností se navrhuje rozšířit také v oblasti změn příjmení v souvislosti s osvojením. Předně se navrhuje nově umožnit i nezletilému osvojenci ponechat si za určitých předpokladů své dosavadní příjmení. Naopak v případě osvojení zletilého se navrhuje připustit i možnost přijmout osvojitelovo příjmení. 
Nově se navrhuje ze soudů na matriční úřady přenést pravomoc přijmout prohlášení týkající se příjmení ve věcech osvojení. Dále se nepovažuje za důvodné časově limitovat možnost rozhodnout o konečné podobě příjmení skončením samotného soudního řízení o osvojení. 
Dalším významným cílem novely je promítnout do důsledku obecnější požadavek, podle něhož by mělo dítě, které dosáhlo určitého věku, souhlasit se změnou svého osobního jména nebo příjmení. Tento požadavek je v platné právní úpravě přítomen zatím jen dílčím způsobem (kupříkladu u změny příjmení dítěte, jehož otec není znám, v důsledku uzavření manželství jeho matky). Vychází se přitom z předpokladu, že osobní jméno a příjmení člověka tvoří svébytný prostředek jeho (sebe)identifikace (tím spíše s postupujícím věkem), přičemž osoba, která dosáhla určitého stupně rozumové a volní vyspělosti, by měla mít kontrolu nad jeho případnými změnami v důsledku různých právních skutečností (změny příjmení rodičů, osvojení atd.).
  
K části třetí – změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Technická změna souvisí se zavedením matričního informačního systému a nahrazuje stávající plnění oznamovací povinnosti matričních úřadů vůči České správě sociálního zabezpečení (zasílání úmrtního listu datovou schránkou) automatickým přenosem dat mezi informačními systémy.

K části čtvrté – změna zákona o státní statistické službě
Technická změna umožní plnění zpravodajské povinnosti matričních úřadů vůči Českému statistickému úřadu elektronicky, a tudíž eliminovat zasílání papírových formulářů, které jsou vedle elektronické formy stále uplatňovány. Smyslem změny je urychlení přenosu informací a současně snížení administrativní zátěže matrikářů.  

K části páté – změna zákona o evidenci obyvatel 
Oprava zjištěných nedostatků v úpravě zastoupení při ohlašování změny místa trvalého pobytu.

K části šesté – změna zákona o správních poplatcích  
Navrhuje se provedení změn u správního poplatku za změnu příjmení 
a u správního poplatku za vydání povolení vstoupit do registrovaného partnerství mimo stanovenou dobu nebo místo. Doplňována je též změna správního poplatku za ověření podpisu tak, aby pokrýval i nově zavedenou možnost úředního ověření elektronického podpisu (tzv. elegalizaci).

K části sedmé – změna zákona o ověřování  
V zákoně o ověřování se upřesňuje, že jako průkaz totožnosti se uznává též průkaz totožnosti občana smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace. Zároveň se upouští od prokazování totožnosti řidičským průkazem, protože matriční úřady ani ověřující úřady nemají přístup do evidence řidičských průkazů a nemohou tedy vyhodnotit validitu předkládaného řidičského průkazu.
 
K části osmé – změna zákona o zvláštních řízeních soudních 
Změny zákona o zvláštních řízeních soudních navazují na navrhované změny v občanském zákoníku týkající se určování otcovství a vypuštění pravomoci soudu rozhodovat o příjmení v souvislosti s osvojením.  

Dopady navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen 
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákazem diskriminace, neboť nezavádí žádné rozdíly na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví. 
 
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku 
 
Hlavní část navrhovaných změn souvisí s právním zakotvením nového matričního informačního systému. Zavedení matričního informačního systému usnadní výměnu informací mezi matričními úřady navzájem i s ostatními informačními systémy a urychlí oznamovací povinnost matrik. Díky tomu bude možné omezit místní příslušnost matričních úřadů a ve vymezených případech bude umožněno úplné elektronické podání (např. prohlášení o užívání jména v jiném tvaru, žádost o vydání osvědčení pro uzavření církevního sňatku nebo žádost o doslovný výpis z matriční knihy), což přiblíží služby občanům; občané 
v zahraničí si budou moci požádat o některé matriční úkony u zastupitelských úřadů České republiky.  
Shora zmiňované nedostatky na úseku matrik, jména a příjmení přinášejí jak matričním úřadům, tak fyzickým a někdy i právnickým osobám zbytečné obtíže. Ačkoli občané i jiné dotčené osoby nepřicházejí do kontaktu s matrikami každodenně, jde 
o agendu, která je pro život v moderním státě klíčová. Matriky jsou základní evidencí, na jejímž základě jsou budovány všechny existující veřejné rejstříky i státní evidence. Její bezproblémové fungování je zásadním zájmem státu i osob v matrikách vedených nebo osob, které matriky ze zákonem stanovených důvodů potřebují využít.  
Agenda matrik úzce souvisí s právní úpravou rodinného práva, ze kterého vychází, proto je současně navrhována i novelizace některých ustanovení občanského zákoníku. Některé identifikované problémy totiž nelze řešit bez souběžné změny relevantních ustanovení občanského zákoníku. Naopak některé změny občanského zákoníku je nutno promítnout do navazujících ustanovení zákona o matrikách. 
Ne vždy důvodné překážky jsou spatřovány například v právní úpravě změn příjmení. Projevuje se to různými druhy omezení, která jsou časová (možnost volby příjmení podle § 660 písm. c) občanského zákoníku jen při uzavření manželství), věcná (nezletilý si při osvojení nemůže ponechat dosavadní příjmení) nebo administrativní (podmíněnost určitých změn příjmení rozhodnutím soudu). 
Nezbytnost toho, aby ten, kdo dovršil určitý věk, musel vyslovit souhlas s jakoukoli změnou svého osobního jména nebo příjmení, plyne již z konceptu postupně nabývané svéprávnosti a participačních práv dítěte. Vychází se z toho, že osobní jméno a příjmení tvoří podstatný aspekt osobnosti, nad nímž by měla mít dostatečně rozumově a volně vyspělá osoba kontrolu.  

1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem 
České republiky 
 
Ustanovení čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky zakotvuje zásadu legality, když stanoví, že státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Obdobně čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod zakotvuje, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, 
a to způsobem, který zákon stanoví.
Čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod obsahuje zásadu přiměřenosti zásahu do základních práv a svobod. Listina základních práv a svobod ve svém čl. 10 odst. 2 dále stanoví, že každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do svého soukromého a rodinného života. 
Návrh zákona je s těmito ustanoveními v souladu, není v rozporu ani s jinými ustanoveními právních předpisů tvořícími ústavní pořádek. 
 
1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie 
 
Obecné právní zásady práva Evropské unie danou problematiku výslovně neupravují. Předkládaný návrh zákona je plně slučitelný s právními předpisy Evropské unie. 
Upravované oblasti se dotýká judikatura soudních orgánů Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva, zejména pokud jde o oblast jména a příjmení, a to ve vztahu 
k čl. 18 a 21 Smlouvy o fungování Evropské unie a čl. 8 a 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. S touto judikaturou je stávající znění zákona o matrikách 
v souladu a návrh zákona do otázek přímo řešených zmiňovanou judikaturou nezasahuje.
 

1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž 
je Česká republika vázána 

Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, upravují ve svých ustanoveních dotčenou oblast výslovně pouze velmi okrajově. O problematice příjmení příslušníků národnostních menšin se zmiňuje i čl. 10 odst. 4 bod 5. Evropské charty regionálních či menšinových jazyků. Do zmiňovaného závazku však návrh novely nijak nezasahuje a tento závazek plně pokrývá stávající právní úprava.

1. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí 
 
Návrh nebude mít žádné negativní dopady na podnikatelské prostředí ani na specifické skupiny obyvatel jako jsou osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením. 
S navrhovanou změnou nejsou spojeny ani žádné negativní dopady na životní prostředí. Návrh se může dotknout příslušníků národnostních menšin. Návrh počítá s určitým omezením práva na podání žádosti o užívání jména, popřípadě jmen a příjmení v jazyce národnostní menšiny. Tuto žádost bude totiž možno podat bezplatně pouze jednou. Veškeré další žádosti 
o uvedení téhož jména nebo příjmení v jazyce národnostní menšiny budou posuzovány jako žádosti o změnu jména nebo příjmení a budou podléhat správnímu poplatku. Důvodem je zamezení zneužívání tohoto institutu. K reálnému omezení výkonu tohoto práva u osob, které je využívají v souladu s jeho zamýšleným účelem, by však dojít nemělo. 
V případě matričního informačního systému nebude mít návrh žádné dopady na podnikatelské prostředí. 
Návrhem dochází k rozšíření agendy Ministerstva zahraničních věcí, a to jednak na straně těch zastupitelských úřadů, které Ministerstvo zahraničních věcí určí k připojení k matričnímu informačnímu systému, a jednak na straně ústředí v souvislosti s evidencí a distribucí matričních dokladů. Lze navíc důvodně předpokládat, že výkon nové agendy zastupitelskými úřady vyvolá vyšší zájem o služby v oblasti matrik. Ministerstvo zahraničních věcí odhaduje v souvislosti s přijetím návrhu potřebu personálního zabezpečení ve výši 12 systemizovaných míst s celkovými náklady cca 15 mil. Kč ročně. Nebude-li možné novou agendu zajistit v rámci stávající systemizace, požádá Ministerstvo zahraničních věcí o případné navýšení v průběhu rozpočtových prací na příslušný rok, a to s přihlédnutím ke všem aktuálním okolnostem.
Náklady na technické vybavení zastupitelských úřadů České republiky v souvislosti s připojením k matričnímu informačnímu systému by měly být minimální. Předpokladem je, že zastupitelské úřady České republiky, které Ministerstvo zahraničních věcí určí k připojení k matričnímu informačnímu systému, mají adekvátní technické vybavení již k dispozici nebo je získají v rámci probíhajícího projektu digitalizace konzulárních služeb pro občany v zahraničí. Tisk matričních dokumentů probíhá na běžných kancelářských tiskárnách, které mají zastupitelské úřady České republiky k dispozici. Ke skenování analogových dokumentů (v zájmu urychlení komunikace mezi zastupitelskými úřady České republiky a matričními úřady) postačí běžné skenery A4, kterými zastupitelské úřady České republiky též disponují. 
Předpokládá se, že k matričnímu informačnímu systému budou připojeny pouze ty zastupitelské úřady České republiky, které disponují nebo budou v blízké době disponovat kvalitním a bezpečným připojením, což se řeší také v rámci digitalizace konzulárních služeb. Tuto podmínku by měly splňovat všechny zastupitelské úřady České republiky, které vykonávají funkci kontaktního místa veřejné správy (CzechPOINT). Pokud zastupitelský úřad České republiky kvalitní konektivitou nedisponuje, nebude k matričnímu informačnímu systému připojen. Podle návrhu novely zákona nebudou připojeny také honorární konzuláty. 
Školení konzulárních pracovníků v oblasti matriční agendy bude nadále zajišťovat Ministerstvo vnitra. Obsah školení bude aktualizován v souvislosti s novelizací legislativy a se zavedením matričního informačního systému. Kromě úvodního školení bude také potřeba připravit ve spolupráci s dodavatelem systému podrobnější e-learningový kurz práce se systémem.
U dalších dotčených subjektů se nepředpokládají vyšší náklady s výjimkou nákladů na zavedení matričního informačního systému.

Převážná část nákladů na vybudování matričního informačního systému a jeho propojení s ostatními informačními systémy veřejné správy by měla být hrazena z prostředků evropských fondů. Současně probíhající přípravné aktivity jsou financovány z projektu „Podpora elektronizace vybraných oblastí veřejné správy v gesci Ministerstva vnitra“ (dále jen „PEVO“). V rámci tohoto projektu bylo v roce 2021 Národní agenturou pro komunikační a informační technologie (dále jen „NAKIT“) zpracováno také technické řešení projektu eMatrika. Projekt PEVO ovšem končí k datu 30. června 2023. Další pokračování přípravy matričního informačního systému, včetně jeho vybudování a propojení s dalšími informačními systémy veřejné správy (evidence obyvatel, cizinecký informační systém), by mělo být financováno z prostředků Integrovaného regionálního operačního programu (dále jen „IROP“) 2021-2027. Výzva č. 11 IROP byla vyhlášena v říjnu 2022, žádosti je možno podávat do konce srpna 2023. Z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) by tak mělo být financováno 66,011 %, 33,989 % bude spolufinancováno z prostředků státního rozpočtu. Prostředky určené na tyto projekty jsou již ve státním rozpočtu vyčleněny. Nezpůsobilé náklady budou hrazeny z rozpočtu Ministerstva vnitra.
Na základě cenového průzkumu trhu byl zpracován odhad nákladů na projekt eMatrika v celkové výši 364,5 milionu korun. Předpokládané náklady na vybudování matričního informačního systému (včetně hardwaru a migrace dat) a pilotního provozu činí přibližně 339,2 milionu korun. Kromě toho se počítá s nepřímými náklady (mzdové náklady na projektové pracovníky a ostatní náklady) ve výši přibližně 23,8 milionu korun.

Z prostředků IROP nebude možné hradit náklady na provoz matričního informačního systému (s výjimkou tří měsíců pilotního provozu) a na úvodní školení uživatelů systému ve výši 1,5 milionu korun. Školení uživatelů bude hrazeno z prostředků MV.

Výdaje projektu eMatrika 
	Přímé investiční výdaje
	301 721 092,50

	Přímé neinvestiční výdaje
	37 504 978,50

	Celkové přímé výdaje
	339 226 071,00

	Nepřímé náklady
	23 745 824,97

	Způsobilé výdaje
	362 971 895,97

	Nezpůsobilé výdaje
	1 500 000,00

	Výdaje celkem
	364 471 895,97


Roční náklady na provoz aplikace a operačního systému byly odhadnuty na 35 milionů korun.  Kalkulace ročního provozu IS eMatrika byla stanovena částečně z údajů získaných cenovým průzkumem trhu, částečně odvozena od výdajů na provoz obdobného IS VS, dále doplněna mzdovými náklady, které budou nově vynakládány v souvislosti se zprovozněním IS eMatrika. Roční náklady po dobu udržitelnosti projektu zahrnují také cenu předpokládaného rozvoje informačního systému (tato položka vychází z cenového průzkumu trhu).  
Navrhovaná právní úprava předpokládá u přípravy spuštění matričního informačního systému zvýšené nároky na rozpočty obcí. 
V souvislosti se stanovením jednotného formátu matričních údajů vedených pomocí výpočetní techniky národním standardem se předpokládá, že úprava stávajících systémů není příliš náročná a je proveditelná v rámci smluv o údržbě s dodavateli, pokud obsahují ujednání o bezplatné úpravě systému v důsledku legislativní změny. 
Přes výše uvedené však nelze vyloučit, že některým matričním obcím může určitý druh nákladů vzniknout, pokud jejich smlouvy s dodavateli elektronického řešení neobsahují ustanovení o automatickém a bezplatném přizpůsobení systému vedení matriky pomocí výpočetní techniky nově vzniklým legislativním požadavkům. Podle výsledků průzkumu Ministerstva vnitra provedeného za účelem zjištění využívání výpočetní techniky matričními úřady 111 matričních obcí nemá ve smlouvách s dodavateli taková ustanovení; základní odhad nákladů je celkem 5 mil. Kč. Ministerstvo vnitra bude každopádně při přípravě národního standardu jednat s dodavateli stávajících matričních systémů za tím účelem, aby národní standard stanovil co nejsnadnější a nejméně nákladný postup při úpravě těchto systémů.    
Náklady mohou vzniknout také u matričních obcí, které v současnosti nejsou přímo připojeny k Centrálnímu místu služeb (dále jen „CMS“). Zatímco krajské úřady a krajská datová centra a další vybrané úřady (zpravidla obce s rozšířenou působností) jsou připojeny k CMS, většina dalších matričních úřadů tímto připojením nedisponují. Vzhledem k tomu, že matriční informační systém bude integrován v rámci sítí Ministerstva vnitra do komunikační sítě CMS a bude využívat její služby, je nutné zajistit připojení matričních úřadů do sítě CMS z důvodu vzájemné bezpečné komunikace pro přenos dat. Za uvedené připojení bude zodpovědný matriční úřad. Počet takových úřadů aktuálně není znám, což limituje možnost vyjádření kvantifikovaných dopadů. 
Výkon matriční agendy jako výkon státní správy bude nadále financován formou příspěvku na výkon přenesené působnosti. Zavedením matričního informačního systému budou obce zbaveny povinnosti nést náklady za vedení matriky pomocí výpočetní techniky, náklady na provoz matričního informačního systému ponese stát. Centralizace digitalizace matriční agendy povede tedy k přenosu nákladů z obecních rozpočtů na rozpočet státní, ale současně lze důvodně předpokládat i zvýšení efektivity ve smyslu snížení celkových nákladů a tím o celkové snížení zatížení veřejných rozpočtů.
Matriční údaje budou i nadále vedeny v analogové a digitální podobě. Matrikářům přibude povinnost digitalizovat analogové matriční zápisy. Tato nová povinnost bude na druhé straně kompenzována automatizovaným plněním oznamovací povinnosti vůči ostatním informačním systémům a jiným orgánům veřejné moci. Omezení místní příslušnosti matričních úřadů, kdy si občan bude moci požádat o službu u kteréhokoli matričního úřadu, povede do určité míry ke snížení agendy u nejvytíženějších (ve smyslu vysokého počtu zápisů) matričních úřadů a její rozložení i na ostatní matriční úřady. Také tato změna povede k odbřemenění matričních úřadů s největším počtem zápisů, které budou současně nejvíce zatíženy digitalizací analogových zápisů. Do budoucna se předpokládá, že úplná digitalizace a zefektivnění výkonu matriční agendy mohou vést ke snížení počtu systemizovaných míst matričních úředníků. 
Výrazným přínosem omezení místní příslušnosti budou úspory na straně klientů matričních úřadů, kteří budou moci využít služeb nejbližšího matričního úřadu nebo dokonce vyřídit svou záležitost elektronicky a nebudou muset cestovat na vlastní náklady na místně příslušný matriční úřad. 
Vznikem matričního informačního systému nevznikají sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením. 
Pokud se jedná o navrhované změny v zákoně o správních poplatcích, rozpočtové dopady lze jen obtížně kvantifikovat. Lze ale odhadovat, že navrhované změny (1. zrušení možnosti povolit změnu jména a příjmení dítěte svěřeného do náhradní rodinné péče, a tedy zrušení odpovídajícího správního poplatku, 2. zavedení osvobození od správního poplatku u změny příjmení jednoho partnera na příjmení druhého partnera za trvání registrovaného partnerství, 3. zpoplatnění povolení možnosti vstoupit do registrovaného partnerství mimo místo a dobu k tomu obcí určené) s ohledem na malý počet případů nebudou mít výraznější vliv na objem financí.

1. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů 
 
Okruh osobních údajů, které by matriční úřady měly zpracovávat, se návrhem zákona nerozšiřuje. Návrh zákona ovšem mění stávající postupy na úseku vedení matriční agendy oproti současné právní úpravě v oblasti zpracování osobních údajů. Osobní údaje budou kromě zápisů v matričních knihách a sbírkách listin zpracovány a uchovány v matričním informačním systému, jehož správcem bude Ministerstvo vnitra, a který bude splňovat určující kritéria významného informačního systému podle vyhlášky č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích, ve znění pozdějších předpisů. Musí tedy splňovat přísné podmínky bezpečnosti informací a dále tak zachovávat důvěrnost, integritu a dostupnost informací a dat. Data jsou neveřejná, přístup do matričního informačního systému budou mít přes zabezpečené rozhraní pouze oprávnění uživatelé a každý jejich úkon bude v systému zaznamenáván.  
Ministerstvo vnitra zajistí ochranu osobních údajů přijetím potřebných interních předpisů a dále bude muset být ze strany ministerstva přijata provozní a technická dokumentace. Součástí těchto dokumentů bývá zpravidla i stanovení technických a organizačních opatření k zajištění ochrany osobních údajů, tj. stanovení opatření k zajištění objektové, personální a administrativní bezpečnosti. Těmito opatřeními se například rozumí zabezpečení prostorů kanceláří, seznamování se s osobními údaji v zabezpečeném informačním systému, včetně stanovení přístupových práv oprávněným osobám a zamezení přístupu k osobním údajům neoprávněným osobám (ukončení příslušné programové aplikace, řádné odhlášení ze systému, dodržení zásady „čistého stolu“, uzamčení kanceláře, uložení dokumentů listinného charakteru do bezpečné schránky atd.). Rovněž je zde zahrnuta povinnost mlčenlivosti oprávněných osob o skutečnostech, se kterými se při výkonu své činnosti seznámily či zajištění zabezpečeného předávání informací mezi oprávněnými osobami. Dokumentace o přijatých technických a organizačních opatřeních bude řádně vedena a pravidelně aktualizována. 
Pro účely nahlížení do matričních knih nebo provádění výpisů z nich, stejně jako pro účely získání potvrzení o údajích zapsaných v matričních knihách či doslovného výpisu z matriční knihy, zůstává zachováno pravidlo, že okruh oprávněných osob je omezen zákonem stanovenými důvody, přičemž pro zmocnění, aby výše popsaná oprávnění mohl vykonat zmocněnec oprávněné osoby, se vyžaduje úředně ověřený podpis zmocnitele. V případech, kdy bude umožněno vyřídit službu elektronicky, se bude fyzická osoba prokazovat svou elektronickou identitou prostřednictvím identifikačních prostředků podle zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhuje se též umožnit, aby poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k narození dítěte, mohl předat matričnímu úřadu dokumenty nebo jejich kopie, které jsou potřebné k zápisu do knihy narození. Půjde ale pouze o ty dokumenty, které mu rodiče dítěte sami předají, přičemž povinnosti poskytovatele zdravotních služeb stran ochrany osobních údajů nejsou navrhovanou právní úpravou jakkoli dotčeny.

1. Zhodnocení korupčních rizik (CIA) 

Zhodnocení korupčních rizik bylo provedeno podle metodiky CIA (Corruption Impact Assessment; Metodika hodnocení korupčních rizik), kterou uveřejnil Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí. 
Právní úprava jako celek nevybočuje z rámce obvyklých principů obdobných právních úprav a je plně v souladu s obecnými právními úpravami v tomto směru. Návrh zákona rozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy v souvislosti se zavedením matričního informačního systému, a to pouze v míře nezbytně nutné pro plnění úkolů matriční agendy. Předkládaný návrh zákona oproti dosavadní právní úpravě korupční rizika nijak nezvyšuje 
a případná nová korupční rizika omezuje na minimum opatřeními regulujícími přístup správních úřadů do matričního informačního systému.
Navržená právní úprava se shoduje se známou dobrou praxí a neobsahuje procesy ani sankce, které by se jevily jako nepřiměřené ve srovnání se stávající právní úpravou.

1. 
1. 
1. 
1. 
1. 
1. 
1. 
1. 
8. Přiměřenost  

Navrhovaná právní úprava využívá stávajících konceptů a procesů, které již v právním řádu České republiky existují, které se osvědčily a u nichž je míra korupčních rizik v přijatelných mezích.
Rozsah množiny subjektů, na něž se návrh zákona vztahuje, je odpovídající účelu navrhované právní úpravy. Návrhem zákona nedochází k excesivnímu rozšíření kompetencí orgánů veřejné správy, pouze se navrhuje efektivnější výkon těchto kompetencí za využití poznatků technického pokroku.

8. Jednoznačnost   

Navrhovaná právní úprava je určitá a obsahuje přesné vymezení práv a povinností dotčených orgánů a osob, které by měla být veřejná správa schopna kontrolovat a vynucovat. 
Sankce za porušení práv a povinností vyplývajících z navrhované právní úpravy jsou rovněž vymezeny zcela jednoznačně.

8. Rozhodování a rozhodovací pravomoc 

Rozhodování o právech a povinnostech jiných osob, respektive s jakýmikoli dopady výlučně na jiné osoby, vykazuje jistý korupční potenciál již z podstaty věci. Návrh zákona jednoznačně stanoví, které orgány jsou příslušné k rozhodování v daných věcech. Všechny postupy v rámci řízení jsou v souladu a vyplývají ze zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a příslušných právních předpisů. Okruh práv a povinností, 
o kterých bude možno podle novely zákona na úseku matrik rozhodovat, se nerozšiřuje.

8. Kontrolovatelnost rozhodování

Z hlediska kontrolovatelnosti rozhodování návrh zákona využívá existující instituty zavedené správním řádem a nové nezavádí.

8. Odpovědnost  

Z návrhu zákona je zřejmé, který správní orgán je kompetentní v dané věci rozhodovat. V řízení, v němž se rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech občanů, se postupuje podle správního řádu a zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů. K projednání přestupků jsou zásadně příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Přestupky podle zákona o matrikách mají základní dobu promlčení 1 rok.
Z hlediska soustředění pravomocí nepřináší navrhovaná právní úprava jejich nadměrné soustředění u jednoho orgánu, zároveň však nedochází ani k rozdělení pravomocí mezi vyšší počet neurčitých osob. Osoby odpovědné za konkrétní rozhodnutí lze jasně identifikovat.
Na postupy při výkonu matriční agendy dopadá plně zákon č. 82/1998 Sb., 
o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

8. Opravné prostředky  

Řízení upravená v rámci navrhované právní úpravy jsou navázána především na správní řád a zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, které poskytují nástroje pro účinnou obranu proti nesprávnému postupu orgánu veřejné správy napříč nejrůznějšími oblastmi právní úpravy. Z toho vyplývá i možnost podávat řádné, případně i mimořádné opravné prostředky. Zvláštní nástroje nejsou stanoveny. 

8. Kontrolní mechanismy 

Navrhovaná právní úprava staví na již existujících vztazích správní nadřízenosti a podřízenosti mezi jednotlivými správními orgány. Zastupitelské úřady České republiky vykonávající konzulární činnosti na úseku matriční agendy, včetně nových činností doplněných se zavedením matričního informačního systému, seznam zastupitelských úřadů České republiky s přístupem do matričního informačního systému bude zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí, bude kontrolovat Ministerstvo zahraničních věcí.
 
8. Transparentnost a otevřená data

Návrh zákona stanovuje povinnost matričním úřadům a vybraným zastupitelským úřadům České republiky poskytovat oprávněným osobám informace z matričního informačního systému. Informace mohou být poskytnuty jen oprávněným osobám, které určí novela zákona, a vždy na základě žádosti. Veřejně přístupné budou pouze údaje ze seznamu odborně doložených jmen, která budou zveřejňována v podobě otevřených dat.

1. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá přímé dopady na bezpečnost ani obranu státu. Hledisko kybernetické bezpečnosti matričního informačního systému je zohledněno při přípravě projektu matričního informačního systému v souladu s právními předpisy na úseku kybernetické bezpečnosti.

1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami digitálně přívětivé legislativy

Návrh zákona bude součástí tzv. digitální legislativy (zákon č. 365/2000 Sb., 
o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů či zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů). Údaje ze základních registrů jsou využívány pod kódy agend A414 pro matriky a A416 pro registrované partnerství. V rámci plánu digitalizace je již stanovena variace obslužných kanálů, prostřednictvím kterých bude umožněno provádět digitální úkony a vyřizovat služby. 
Vedle již využívaných kanálů jako je datová schránka nebo uznávaný elektronický podpis bude umožněno využít také samoobslužný portál, respektive Portál občana, jakožto transakční část Portálu veřejné správy. Občan bude mít přístup k definovaným službám po jednoznačné identifikaci prostředkem pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace a některých elektronických aplikací. Autentizace i autorizace úředníků bude řádně zajištěna a spravována centrálně prostřednictvím Jednotného identitního prostoru a Katalogu autentizačních a autorizačních služeb. 
Využívání uvedených systémů nepředstavuje nadstandardní zatížení klientů, protože je využíváno běžných funkcionalit, které poskytují standardní prohlížeče internetu. Navržené řešení představuje úspory související s administrativou, avšak úředníci budou muset projít metodickým školením nového informačního systému. Návrh zákona počítá i s možností občana získat údaje, které jsou o jeho osobě vedeny v matričním informačním systému, opět na základě prostředku pro elektronickou identifikaci. Informování občana o vyřízení služby, např. zpráva o možnosti vyzvednutí druhopisu matričního dokladu, může probíhat prostřednictvím elektronických prostředků – datové schránky, elektronické pošty či textové zprávy zasílané na mobilní telefon.

1. 
1. 
11.1. Budování přednostně digitálních služeb

Návrh zákona představuje přelom v oblasti práce matričních úřadů a dalších orgánů, neboť při elektronickém pořizování zápisu budou odpovídající údaje o fyzické osobě předvyplněny údaji ze státních evidencí, nebude tak nutné opakovaně přepisovat již existující údaje (např. o rodičích narozeného dítěte). Matriční úřady budou mít prostřednictvím matričního informačního systému k dispozici elektronické údaje zapsané libovolným matričním úřadem na území ČR a u matričních událostí, které nastanou po spuštění matričního informačního systému, bude k dispozici i kompletní historie zápisů. V neposlední řadě je to automatizace plnění oznamovací povinnosti, která je navázaná na výkon matriční činnosti. Ministerstvo vnitra, gestor agendy matrik, se stane správcem matričního informačního systému, jehož prostřednictvím získá možnost čerpání statistických údajů, což umožní optimalizaci jejího výkonu, případně i lepší zacílení kontrolní činnosti. Z pohledu občana již nebude nutné předkládat množství dokladů matričnímu úřadu, který je získá na základě prokázání totožnosti žadatele ze státních evidencí. Matriční agenda bude přiblížena občanovi prostřednictvím rušení místní příslušnosti u některých matričních skutečností. Jak již bylo zmíněno, občan také bude moci po prokázání své elektronické identity podat elektronickou žádost řadou obslužných kanálů, včetně Portálu občana. Návrh zákona dále upravuje řadu dalších činností a služeb, které zavádí jednak v podobě digitální, ale zároveň je občanovi ponechána možnost osobní či listinné formy jejich vyřízení. 

11.2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb

Zásada znovupoužitelnosti údajů a služeb byla zohledňována od samého začátku projektu matričního informačního systému. Zápis údajů souvisejících s matriční událostí, matriční skutečností, jejich opravou a změnou proběhne pouze dvakrát, jednou do rukopisně vedené matriční knihy a jednou elektronicky, kdy matrikář zadá data do matričního informačního systému, který bude poskytovatelem primárních údajů pro státní evidence, následně data nepřepisuje. Plnění oznamovací povinnosti vůči dalším agendám/ organizacím probíhá automatizovaně. 
Jak bylo uvedeno již výše, při elektronickém pořizování zápisů budou údaje předvyplněny ze státních evidencí, což odstraní opakované přepisování již evidovaných údajů. Navrhovaná legislativa zajistí, že subjekt údajů nebude nucen opakovaně předkládat množství dokladů na matričním úřadu, neboť na základě prokázání totožnosti občana, jehož se zápis v matriční knize týká, získá matrikář všechny požadované údaje ze státních evidencí, aby mohl ověřit správnost podkladů. 

11.3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob 
se zdravotním postižením

Přiblížení matriční agendy klientům je jedním z hlavních cílů projektu matričního informačního systému. Zavedení matričního informačního systému povede ke značnému omezení dosavadní striktní místní příslušnosti matričních úřadů a umožní tak klientům vyřídit si mnohé matriční záležitosti na kterémkoli matričním úřadě. Souběžně s tím počítá návrh zákona také se zapojením vybraných zastupitelských úřadů České republiky, což přiblíží výkon matriční agendy také českým občanům žijícím v zahraničí. Dalším významným krokem v přiblížení matriční agendy občanům je rozšíření možnosti elektronického podání, příp. dokonce elektronického vyřízení žádosti. Některé služby si tak žadatel bude moci objednat on- line bez cestování na matriční úřad např. také prostřednictvím Portálu občana, který je budován s důrazem na usnadnění přístupu pro osoby se zdravotním postižením.   

11.4. Sdílené služby veřejné správy

Matriční agenda, resp. matriční informační systém využívá sdílených služeb veřejné správy. Propojení Portálu občana s matričním informačním systémem umožní podávat elektronické žádosti. Národní identitní autorita (NIA) zajistí služby pro identifikaci 
a autentizaci osob pro přístup k elektronickým službám. Komunikace v rámci Propojeného datového fondu (PPDF) bude řešena rozhraním mezi matričním informačním systémem 
a ostatními informačními systémy veřejné správy. Služby matričního informačního systému potom budou pro další agendové informační systémy vystaveny na referenčním rozhraní informačního systému sdílených služeb (ISSS) a matriční informační systém bude z tohoto pohledu publikátor. Matriční informační systém bude provázán se základními registry, resp. registrem obyvatel a registrem rodných čísel. Počítá se také s využíváním služby datového centra (hostingu) a cloudu.

11.5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy

Z legislativního hlediska návrh zákona řádně a srozumitelně stanoví účel a správce matričního informačního systému, rozsah vedených údajů, zapisovatele vedených údajů 
a podmínky poskytování údajů z matričního informačního systému. V důsledku využívání údajů z propojeného datového fondu je návrh zákona v souladu s architektonickými záměry eGovernmentu, což zajistí využívání vždy aktuálních údajů a okamžitou odezvu systému.

11.6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru

Navrhovaná právní úprava je v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012. Matriční informační systém bude mj. generovat vícejazyčné standardní formuláře podle článku 1 odst. 2 nařízení, které jsou na žádost součástí veřejné listiny týkající se narození, úmrtí, manželství (včetně vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství), registrovaného partnerství (včetně vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství). Vícejazyčné standardní formuláře tak mohou být předloženy i v jiném členském státě Evropské unie. Hlavním účelem zavedení vícejazyčného standardního formuláře je odstranění potřeby vyššího ověření v rámci členských států Evropské unie. Vícejazyčný standardní formulář také nahrazuje úřední překlad. Matriční informační systém bude využívat elektronické identifikace podle nařízení eIDAS.

11.7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby

Vzhledem k charakteru údajů je nutné centrální úložiště údajů adekvátně zabezpečit proti kybernetickým hrozbám, obdobně jako tomu je např. v případě datového úložiště základních registrů. Ochrana osobních údajů a soukromí bude zajištěna zpracováním údajů v uzavřeném systému, do kterého mohou přistupovat prostřednictvím jednoznačné identifikace pouze osoby vykonávající danou agendu. Jejich činnost v systému je evidována 
a podléhá kontrole. Systém odpovídá požadavkům zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů. Navrhovaná právní úprava, potažmo matriční informační systém, bude dodržovat povinnosti plynoucí z GDPR. Návrh zákona počítá i s možností fyzické osoby získat údaje, které jsou o její osobě vedeny v matričním informačním systému. 

0.  Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb

Součástí matričního informačního systému je funkce tzv. open data publikátoru, umožňující nastavovat data, u kterých vznikne požadavek na publikaci. Vzhledem k povaze matričních údajů, které mají v naprosté většině povahu osobních údajů, se vylučuje jejich uveřejnění. Zveřejnění informací formou otevřených dat bude v souladu s § 5a zákona 
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Zveřejněny mohou být údaje o počtech narození, úmrtí, uzavření sňatků a registrovaných partnerství a další vybrané statistické údaje týkající se matriční agendy. Ty pak budou poskytovány v Národním katalogu otevřených dat, nejběžněji ve formátech xls., xlm, JSON. 

0. Technologická neutralita

Návrh zákona neobsahuje žádná omezení v oblasti technologické neutrality. Předpokládá se stanovení jednotného formátu dat národním standardem, aby byla zajištěna integrita dat přenesených do informačního systému ze stávajících systémů matričních úřadů 
a kompatibilita s ostatními informačními systémy veřejné správy. Při budování matričního informačního systému budou aplikovány všechny zásady stanovené zákonem o informačních systémech veřejné správy a prováděcími předpisy. Přístupu koncových uživatelů, tedy především matričních úřadů, do informačního systému bude sloužit tzv. tenký klient - čili jednoduché webové rozhraní, které nebude klást žádné speciální požadavky na technologie uživatele.

0. Uživatelská přívětivost

Návrh zákona neupravuje konkrétní detaily struktury informačního systému a formy přístupových rozhraní. To bude obsahem technické dokumentace k systému a metodických materiálů pro uživatele, které budou vznikat souběžně s vývojem informačního systému. Počítá se však samozřejmě s integrací již využívaných a osvědčených nástrojů komunikace, které se vyznačují důrazem na uživatelskou přívětivost, tedy informačního systému datových schránek, Portálu veřejné správy a Portálu občana. Matriční informační systém bude mít také vlastní web, který bude obsahovat všechny základní informace o jím poskytovaných službách a službách matrik obecně, odkazy na digitalizované služby na Portálu veřejné správy, adresář matričních a zapojených zastupitelských úřadů České republiky a odkazy na související legislativu.


Zvláštní část
 
ČÁST PRVNÍ – změna zákona o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
K Čl. I 
 K bodu 1 – k § 1 odst. 2 a 3:
Matrika jako státní evidence se povede souběžně v listinné podobě v matričních knihách a v elektronické podobě v matričním informačním systému. Až na výjimky stanovené zákonem budou údaje v matrice neveřejné, přičemž předmětné ustanovení § 1 odst. 3 vychází ze stávajícího § 7 odst. 4.
Návrh zákona koncipuje řešení matričního informačního systému jako řešení vycházející z dlouhodobé tradice vedení matričních záznamů na našem území. Navazuje proto na rukopisně vedené záznamy, ze kterých budou údaje do matričního informačního systému u existujících zápisů postupně doplňovány, a u nových zápisů se předpokládá souběžný zápis do matričních knih a do matričního informačního systému.

K bodu 2 – k § 1 odst. 4:
Jde o legislativně technickou úpravu, obsah zrušeného odstavce 4 se v návaznosti na změnu systematiky v zákoně přesouvá do jiného ustanovení (konkrétně do § 1a odst. 3).
K bodu 3 – k § 1a:
Definice nezletilého pro účely matričního zákona se v § 1a zrušuje a nově se pro účely matričního zákona vymezuje pomocí legislativní zkratky zavedené v § 19 odst. 3 nezletilé dítě. 

K bodu 4 – k § 1a až 1f:

K § 1a:
Ustanovení § 1a upravuje problematiku matričních knih, a to v návaznosti na navrhované zrušení ustanovení § 1 odst. 2 až 4 stávajícího znění matričního zákona.

K § 1b:
Zřizuje se matriční informační systém jakožto informační systém veřejné správy. Správcem matričního informačního systému bude Ministerstvo vnitra. V matričním informačním systému budou vedeny veškeré údaje zapisované do matričních knih.
	
K § 1c až § 1e:
V matričním informačním systému budou dále vedeny tyto evidence: evidence prohlášení o určení otcovství; evidence osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku; evidence vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a evidence matričních tiskopisů. Údaje ze všech shora uvedených evidencí vedených v matričním informačním systému budou neveřejné.
V evidenci prohlášení o určení otcovství se budou evidovat prohlášení o určení otcovství, a to jak souhlasná prohlášení rodičů podle § 16, tak i nově navrhovaná trojstranná prohlášení podle § 16a. Cílem je zajistit, aby jednomu dítěti bylo tímto způsobem určeno otcovství pouze jednou. Vložit souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství do evidence bude moci jakýkoli matriční úřad a dále vybrané zastupitelské úřady České republiky, které budou mít přístup do matričního informačního systému a před kterými bylo souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství učiněno (přesný výčet - seznam - těchto zastupitelských úřadů České republiky zveřejní Ministerstvo zahraničních věcí na svých internetových stránkách). 
Evidence osvědčení o splnění požadavků pro uzavření církevního sňatku poskytne statistický přehled o zájmu o uzavření sňatku touto formou. 
Evidence vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo ke vstupu do registrovaného partnerství umožní zastupitelským úřadům České republiky kontrolu toho, zda bylo předkládané vysvědčení vydáno, půjde tedy o verifikační nástroj k vydaným vysvědčením.
Evidence matričních tiskopisů bude zahrnovat pouze ty tiskopisy, které musí matriční úřady již nyní evidovat prostřednictvím svých pomocných evidencí (tzv. přísně zúčtovatelné tiskopisy). Konkrétní určení matričních tiskopisů, na něž se bude evidence matričních tiskopisů vztahovat, stanoví prováděcí právní předpis (za tímto účelem bude novelizována vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb.). Účelem je zabránit zneužití těchto tiskopisů a zároveň půjde o další verifikační nástroj k vydaným matričním dokladům. 
V matričním infomačním systému bude dále vedena i evidence dokladů vydaných v elektronické podobě, která bude sloužit k přehledu o těchto dokladech a jejich verifikaci ze strany uživatelů. Bude zahrnovat všechny doklady, u nichž se v novele navrhuje, aby je bylo možné vydat také v elektronické podobě (matriční doklady, osvědčení a vysvědčení, doslovný výpis z matriční knihy a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize). K nim budou uloženy jejich elektronické obrazy (náhledy). 
Evidence tak bude obsahovat celkové statistické informace o vydávání matričních dokladů bez ohledu na jejich podobu. To umožní i vyhodnocení využívání digitálních služeb zavedených eMatrikou pro účely posouzení jejich efektivity.
Verifikace pak bude probíhat tak, že matriční informační systém přes webové rozhraní potvrdí pravost elektronicky vydaného dokladu a údaje v něm uvedené po zadání jedinečného kódu, který bude součástí tohoto dokladu. V případě platného dokladu se zobrazí i jeho náhled – uložený elektronický obraz.
Tato služba bude dostupná pouze po dobu platnosti digitálního matričního dokladu. 
Vedle shora zmíněných evidencí bude součástí matričního informačního systému i seznam odborně doložených jmen, přičemž údaje z tohoto seznamu bude zveřejňovat Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách.
Seznam odborně doložených jmen má obsahovat zapsaná jména, jejichž existence nebo správná pravopisná podoba byla doložena buď znaleckým posudkem anebo na základě podkladů od subjektu vykonávajícího odbornou činnost v příslušném oboru. Jméno musí být tedy současně způsobilé podle stávající právní úpravy k zápisu do matriky. Do seznamu odborně doložených jmen tak nebudou zařazena jména, jejichž existence sice byla řádně odborně doložena, ale nebylo možné je zapsat do matriky pro rozpor se zákonem. Ministerstvo vnitra bude průběžně seznam odborně doložených jmen aktualizovat. 
Běžně známá osobní jména (uváděná v kalendářích) součástí tohoto seznamu nebudou. Matriční úřad, který bude do budoucna mít k zapsání neobvyklé osobní jméno, nejprve využije tento seznam k prověření, zda existence a správná pravopisná podoba tohoto jména již byly doloženy, a pouze v případě, že tomu tak není, si bude třeba opatřit odborné podklady pro rozhodnutí.

K § 1f:
Návrh zákona dále uvádí taxativní výčet údajů, které jsou o fyzických osobách vedeny v matričním informačním systému. Výčet vedených údajů odpovídá informacím, které jsou o konkrétní osobě zapisovány do matriční knihy.

K bodu 5 – k § 2 odst. 1 písm. a):
Dochází k legislativně technické úpravě v návaznosti na přesun legislativní zkratky „ministerstvo“ zavedené pro Ministerstvo vnitra. V nynějším znění matričního zákona je legislativní zkratka „ministerstvo“ pro Ministerstvo vnitra zavedena v § 2 odst. 1 písm. a), avšak v předloženém návrhu se zavádí již v § 1b odst. 1.

K bodu 6 – k § 2 odst. 1 písm. e):
Do výčtu subjektů vykonávajících působnost na úseku matrik a další činnosti stanovené matričním zákonem jsou nově doplněny také zastupitelské úřady České republiky. Ty již v současnosti vykonávají určité matriční úkony stanovené v § 20 zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě).  Ministerstvo zahraničních věcí dále vymezí určité zastupitelské úřady České republiky s přístupem do matričního informačního systému, na základě čehož budou pouze takto určené zastupitelské úřady České republiky vykonávat navíc i některé další činnosti (viz § 4c).
Zároveň je postaveno najisto, že matriční agendu nevykonávají ty zastupitelské úřady České republiky, které mají povahu konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky.  

K bodu 7 – k § 3 odst. 1:
K hlavním úkolům matričních úřadů náleží vedení matričních knih a sbírek listin. V souvislosti se zřízením matričního informačního systému se do výčtu úkolů matričních úřadů doplňuje souběžné vkládání zapisovaných údajů do matričního informačního systému; nejedná se však o taxativní výčet všech působností matričních úřadů. 
Souběžné vedení matričních zápisů pomocí výpočetní techniky s účinností od 1. ledna 2006 upravuje zákon o matrikách ve stávajícím znění ustanovení § 6 odst. 2, které bude upraveno v souvislosti s nutností zavedení národního standardu a dále v souvislosti se zavedením matričního informačního systému. 

K bodu 8 – k § 3 odst. 3: 
	Zrušuje se ustanovení definující registrující matriční úřady. Nově totiž bude možné vstoupit do registrovaného partnerství před kterýmkoli matričním úřadem – viz změny § 13a.

K bodu 9 – k § 3 odst. 5 (dosavadní odst. 6): 
Ustanovení se zrušuje pro nadbytečnost a nepřesnost, neboť § 95a stanoví, že působnosti stanovené zákonem o matrikách krajským a obecním úřadům spadá do přenesené působnosti těchto územních samosprávných celků. Jde o legislativně technickou změnu, která nemá žádný dopad na matriční agendu, nadále bude vedení matričních knih a úkony zabezpečované v souvislosti s tímto vedením včetně zapisování do matričního informačního systému výkonem státní správy; v podmínkách úřadů územních samosprávných celků tedy půjde o výkon přenesené působnosti. 

K bodu 10 – k § 4 odst. 1: 
Kontrola vedení zápisů v matričním informačním systému je navržena jako součást periodické kontroly vedení matričních knih a sbírek listin ze strany obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, čímž dochází k rozšíření jejich kompetence. Kontrola se zaměří především na to, zda u konkrétních zápisů údaje v matričním informačním systému odpovídají údajům zapsaným v matriční knize. Předmětem kontroly bude dále plnění oznamovací povinnosti vůči dalším subjektům a aktualizace údajů v dalších informačních systémech veřejné správy, které by ovšem v souvislosti se zavedením matričního informačního systému mělo být významně automatizováno. Kontrola nově zahrnuje i agendu jména a příjmení, neboť se vztahuje na celou přenesenou působnost vykonávanou podle matričního zákona.
Na základě požadavků a poznatků z praxe se navrhuje prodloužit periodicitu těchto kontrol na jednou za 2 roky, což v případě potřeby nevylučuje možnost provést kontrolu častěji.

K bodu 11 – k § 4 odst. 2:
Podle stávajícího ustanovení § 4 odst. 2 zákona o matrikách obecní úřady obcí s rozšířenou působností provádějí ověřování (§ 28) rodných, oddacích a úmrtních listů a dokladů o partnerství, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, vydaných matričními úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu. 
Do uvedeného taxativního výčtu listin, u kterých se provádí ověřování, se navrhují doplnit doslovné výpisy z matričních knih, neboť žadatelé se obracejí na dotčené úřady s žádostí o provedení ověření i doslovného výpisu z matriční knihy, který potřebují použít v cizině (např. pro potřeby dědického řízení). Ověření protokolu o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů, který potřebují použít v cizině, stávající právní úprava neumožňuje. 
Může jim však být vydáno potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, která je možné opatřit ověřovací doložkou. Nově bude možné ověřit vydaný doslovný výpis z takové matriční knihy.
Do taxativního výčtu listin, u nichž se provádí ověřování, se dále zařazuje i zápis o určení otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů. Matriční úřady se totiž v praxi setkávají s tím, že rodiče potřebují zápisy o určení otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů použít v zahraničí, přičemž některé cizí státy (například Itálie) platnost těchto zápisů bez vyššího ověření neuznávají, doslovný výpis je pro ně nedostačující a vyžadují přímo zápis o určení otcovství k dítěti souhlasným prohlášením. Proto bude mít zápis o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů formu matričního tiskopisu.

K bodu 12 – k § 4 odst. 2 a § 4a odst. 2:
	Do výčtu dokumentů, které lze ověřit podle § 28, se doplňuje i doklad vydaný postupem podle § 25d, tedy doklad obsahující údaje z matričního informačního systému. Oproti dalším navrhovaným změnám v § 4 odst. 2 a § 4a odst. 2 je účinnost tohoto novelizačního bodu odložena tak, aby odpovídala nabytí účinnosti celé právní úpravy matričního informačního systému.

K bodu 13 – k § 4a odst. 1:
Podle stávajícího znění ustanovení § 4a odst. 1 zákona o matrikách krajský úřad kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik, užívání a změny jména a příjmení u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu nejméně jednou ročně. 
Návrh tuto periodu prodlužuje na nejméně jednou za tři roky v případě obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a explicitně stanoví příslušnost ke kontrole matričních úřadů ve správním obvodu krajského úřadu. Vzhledem k tomu, že do správního obvodu některých krajských úřadů je zařazeno velké množství matričních úřadů (např. KÚ Středočeského kraje – 197, KÚ Jihomoravského kraje – 161, KÚ Moravskoslezského kraje - 107 a KÚ Zlínského kraje - 96), z kapacitních důvodů nebylo možno v průběhu jednoho roku, respektive tří let, kontroly u všech obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, respektive matričních úřadů, provést. 
Nově se proto na základě požadavku z území navrhuje jiné nastavení kontrol.  Ty budou nově prováděny krajským úřadem u všech matričních úřadů s periodicitou 6 let (půjde především o kontrolu agendy jména a příjmení, matriční agendu budou kontrolovat obecní úřady obcí s rozšířenou působností) a i nadále u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností zařazených do jeho správního obvodu, a to jednou za 3 roky. 

K bodu 14 – k § 4a odst. 2:
Jde o obdobu § 4 odst. 2 – pro ověřování doslovných výpisů z matričních knih a zápisů o určení otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů krajským úřadem. 

K bodu 15 – k § 4c:
Ustanovení vymezuje matriční úkony, které budou vykonávat vybrané zastupitelské úřady České republiky určené Ministerstvem zahraničních věcí; jedná se pouze o některé zastupitelské úřady České republiky, které budou připojeny k matričnímu informačnímu systému. Jejich výčet stanoví Ministerstvo zahraničních věcí a zveřejní jej na svých internetových stránkách. 
Předpokládá se, že půjde o zastupitelské úřady České republiky v zemích EU, dalších evropských zemích a v zemích, kde žije vyšší počet českých občanů nebo kde jsou vyšší požadavky na výkon matriční agendy ze strany českých občanů. Dosud všechny zastupitelské úřady České republiky mohou pouze přijmout žádost, kterou pak dále postupují – k řízení o vydání dokladu - příslušným matričním úřadům, včetně zvláštní matriky. 
Zastupitelské úřady České republiky stanovené Ministerstvem zahraničních věcí s přístupem do matričního informačního systému budou moci vymezené úkony provádět samostatně – konkrétně by šlo o přijímání žádosti o provedení vymezených úkonů v elektronické i písemné formě a o vydávání (v listinné formě) matričních dokladů, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství, opatřování matričních dokladů a vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství vícejazyčným standardním formulářem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.
Dále budou tyto zastupitelské úřady České republiky zapisovat údaje do relevantních evidencí vedených v matričním informačním systému - do evidence prohlášení o určení otcovství, která před nimi byla učiněna, do evidence vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a ke vstupu do partnerství, které vydaly a do evidence matričních tiskopisů. 
Souhlasná prohlášení rodičů o určení otcovství budou zastupitelské úřady České republiky zapisovat v případě, že je před zastupitelským úřadem České republiky učiní oba rodiče (oba rodiče spolu žijí v zahraničí a dostaví se na zastupitelský úřad České republiky učinit souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství). Pokud prohlášení v zahraničí učiní pouze jeden z rodičů, postoupí je zastupitelský úřad České republiky příslušnému matričnímu úřadu podle místa narození dítěte, v případě určení rodičovství k dosud nenarozenému dítěti, zašlou prohlášení druhému rodiči, popřípadě předají zpět prohlašovateli.
Ohledně postupu při vydávání dokladů podle tohoto ustanovení a výjimky z okruhu vydávaných dokladů viz § 25c a § 45.

K bodům 16 a 17 – k nadpisům u § 5:
Legislativně technická úprava. Nadpis nad označením § 5 se zrušuje a nově se vkládá pod § 5.

K bodu 18 – k § 5 odst. 1 písm. b):
	Legislativně technická úprava spočívající v aktualizaci terminologie v návaznosti na nový občanský zákoník a zákon o zvláštních řízeních soudních.

K bodu 19 – k § 5 odst. 2:
Podle stávajícího znění ustanovení § 5 odst. 2 zákona o matrikách se změny a opravy zápisů v matriční knize provádějí na základě veřejných listin nebo jiných listin, stanoví-li tak zákon o matrikách. Ne vše se ale zapisuje do matričních knih na základě veřejných či jiných listin, přičemž jako příklad lze zmínit zápisy: 
- při změně osvojení zrušitelného na nezrušitelné žádná veřejná listina neexistuje (viz § 840 odst. 2 občanského zákoníku);
- při změně pohlaví osoby, žijící v manželství nebo registrovaném partnerství, manželství nebo registrované partnerství zaniká; matriční úřad provede dodatečný záznam do příslušného svazku matriční knihy a také žádná veřejná listina zde neexistuje (§ 29 odst. 2 občanského zákoníku);
- v souvislosti s užíváním příjmení žen v mužském tvaru; provede se na základě žádosti, opět bez předložení veřejné či jiné listiny atd. 
Nově se proto navrhuje doplnit ustanovení § 5 odst. 2 zákona o matrikách v tom smyslu, že změny a opravy zápisů v matriční knize se provádějí na základě veřejných listin, jiných listin nebo jiných skutečností vyplývajících ze zákona.  

K bodu 20 – k § 5 odst. 3:
Z legislativně technických důvodů se dosavadní ustanovení § 6 odst. 1 přesouvá do § 5, v němž bude koncentrována právní úprava zápisů do matričních knih. 

K bodu 21 – k § 6 odst. 2 (účinnost od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2026):
Matriční úřady vedou od 1. ledna 2006 matriční záznamy za pomoci výpočetní techniky prostřednictvím 20 různých systémů a v různých formátech, proto musí být systémy matričních úřadů nejprve upraveny tak, aby byly schopny sdílet matriční údaje v jednotném formátu. Poté budou údaje postupně přeneseny do matričního informačního systému. Stanovit jednotný formát dat a další technické detaily matričního informačního systému bude úkolem národního standardu pro elektronické vedení matrik. Účinnost tohoto ustanovení se stanoví již od 1. ledna 2025, aby byl dostatek času na migraci dat vedených od 1. ledna 2006 pomocí výpočetní techniky od všech matričních úřadů. 
Národní standard, který bude upravovat ryze technické záležitosti, bude mít charakter publikovaného předpisu a případné změny v důsledku vývoje technologií lze proto v budoucnu provádět flexibilněji, než kdyby byly parametry vymezeny přímo zákonem. Zmocnění k vydání národního standardu je obsaženo v návrhu § 96 odst. 2.

K bodu 22 – k § 6 (účinnost od 1. ledna 2027):
K odstavci 1 - Elektronický zápis je odvozen od uzavřeného zápisu v analogové matriční knize. Zásadní princip, že zápis do matriční knihy je prvotní, zůstává zachován. Postup při uzavření zápisu v matričním informačním systému je zakotven v nově navrženém ustanovení § 51 odst. 2.   
V matričním informačním systému bude možné před uzavřením zápisu v rukopisné matriční knize vytvořit koncept zápisu, viditelný pouze matrikáři, který jej vytvořil. Teprve po „uzavření“ tohoto zápisu bude zápis viditelný pro všechny oprávněné uživatele matričního informačního systému. 
K odstavci 2 - Odstavec 2 zakládá matričním úřadům povinnost zapisovat do matričního informačního systému (tedy převádět do elektronické podoby) zápisy v matričních knihách provedené před 1. lednem 2006, neboť tyto zápisy jsou vedeny jen v matričních knihách, tj. rukopisně. Matriční úřad zapíše údaje ze zápisu v matriční knize do matričního informačního systému, a to včetně všech dodatečných zápisů, dodatečných záznamů, změn a oprav hned poté, kdy bude s daným zápisem pracovat. Zápis do matričního informačního systému se provede také na základě žádosti fyzické osoby, které se zápis v matriční knize týká, nebo člena její rodiny. Toto ustanovení se týká pouze „živých“ matričních knih vedených matričními úřady, nikoli matričních knih uložených v archivech. 

K bodu 23 – k § 6a:
Ustanovení zakotvuje tzv. „plombu“, tj. vyznačení v matričním informačním systému, že u dotčené položky dochází k procesu, který se promítne do podoby údajů vedených v matrice.
Jakýkoliv matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky s přístupem do matričního informačního systému uvidí v systému vyznačení plomby (tj. poznámku), která mu bude signalizovat, že zápis je dotčen změnou, tudíž na základě takto dotčeného zápisu nelze až do zrušení této „plomby“ vydat matriční doklad, potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize nebo doslovný výpis z matriční knihy. 

K bodu 24 – k § 7 odst. 4: 
Legislativně technická úprava navazující na právní zakotvení matričního informačního systému spočívající v přesunutí textu do § 1 odst. 3.

K bodu 25 – k § 8 odst. 1 první větě:
	Úprava navazující na zrušení institutu registrujících matričních úřadů – nově povedou knihy partnerství všechny matriční úřady.

K bodu 26 – k § 8 odst. 1 poslední větě:
Podle ustanovení § 8 zákona o matrikách sbírku listin tvoří listiny, které slouží jako podklad pro matriční zápis, jeho změnu či opravu. Ve sbírce listin jsou založeny listiny, které slouží jako podklad pro matriční zápis, jeho změnu či opravu a s účinností od 1. ledna 2006 též výtisk počítačového záznamu (viz § 89 zákona o matrikách). 
Dalším dokladem, který by měl být součástí sbírky listin je znalecký posudek prokazující otcovství podle zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky 
a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky). Podle ustanovení 
§ 7 odst. 2 zmíněného zákona dítě, jehož matka není státní občankou České republiky, státu Evropské unie ani nemá trvalý pobyt na území České republiky, ani není bezdomovkyní, nabývá státní občanství České republiky dnem, kdy bylo učiněno souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství státního občana České republiky, pokud rodiče prokázali otcovství matričnímu úřadu genetickou zkouškou formou znaleckého posudku. Tento znalecký posudek je zásadním dokumentem pro určení otcovství dítěte ve vymezených případech a v návaznosti na to i na nabytí státního občanství ČR dotčeným dítětem.
Je tedy zcela na místě, aby byl součástí sbírky listin. Dále, podle ustanovení § 81a zákona o matrikách doklad, který je jinak třeba podle zákona o matrikách předložit matričnímu úřadu, se nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou matriční úřad může ověřit z jím vedené matriční knihy, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů. Ve sbírce listin bude v těchto případech za účelem ověření správnosti údajů zapisovaných do matriční knihy založen výtisk příslušné stránky z informačního systému veřejné správy za situace, kdy by matriční úřad zakládal do sbírky listin doklad (jeho kopii), který je nahlédnutím do příslušné evidence nahrazován. Jiné listiny budou součástí sbírky listin za předpokladu, že budou nezbytné pro ověření správnosti údajů zapsaných v matriční knize. Takovým dokumentem obvykle není například dodejka k rozhodnutí o změně jména nebo příjmení, dodejka je součásti spisu o vedeném správním řízení. Zbývající listiny zůstanou založeny ve spisové dokumentaci matričního úřadu. 

K bodu 27 – k § 8a odst. 1 písm. a):
V návaznosti na doplnění nového odstavce 5 se navrhuje vypustit již nadbytečnou zmínku o zmocněnci. Současně se vypouští zmínka o sourozencích, kteří jsou změnou definice v § 8a odst. 6 zařazeni mezi rodinné příslušníky.

K bodu 28 – k § 8a odst. 1 písm. b), § 25 odst. 1 písm. b):
Podle ustanovení stávajícího znění § 8a odst. 1 písm. b) a § 25 odst. 1 písm. b) zákona o matrikách matriční úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře nebo vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 matriční úřad vydá matriční doklad, nebo povolí nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře pro úřední potřebu státních orgánů. 
V zákoně o matrikách však dosud nikde nebylo upraveno, co se rozumí státním orgánem. Navrhuje se proto do citovaných ustanovení zákona o matrikách přímo doplnit, že se jedná o státní orgán České republiky. Státnímu orgánu cizího státu je možné vydat matriční doklad, ukládá-li tak mezinárodní smlouva. 
Je třeba, aby byla dodržena ustanovení předmětné mezinárodní smlouvy – v žádosti 
o poskytnutí požadovaných údajů by měl být mj. uveden právní základ žádosti a dále by měl být dodržen procedurální postup stanovený mezinárodní smlouvou (např. že výpisy z matrik se pořizují bezplatně a zasílají se bez překladu diplomatickou cestou atd.). Matriční doklad lze vydat i zastupitelskému úřadu cizího státu, a to pro úřední potřebu. V žádosti by mělo být uvedeno, k jakému účelu je matriční doklad vyžadován. Posouzení uvedeného účelu a následné vydání matričního dokladu je plně v působnosti matričního úřadu. Ve vydaném matričním dokladu bude v poznámce uvedeno, že byl vydán pro úřední potřebu. Jeho vydání je osvobozeno od úhrady správního poplatku. Písemná žádost spolu s kopií vydaného matričního dokladu bude součástí spisové dokumentace. 
Za účelem jednotného postupu všech matričních úřadů se navrhuje v zákoně o matrikách v příslušných ustanoveních přímo doplnit, že se jedná o státní orgán České republiky. 

K bodu 29 – k § 8a odst. 1 písm. c):
Legislativně technická úprava související s doplněním § 8a odst. 1 písm. e). 

K bodu 30 – k § 8a odst. 1 písm. d), § 25 odst. 1 písm. d):
Zpřesnění textu, že se jedná o státní orgány České republiky – viz výše. 

K bodu 31 – k § 8a odst. 1 písm. e):
Nově se umožňuje, aby oprávněné osoby (fyzické i právnické) mohly nahlížet do sbírky listin nebo druhopisu matričních knih vedených do 31. prosince 1958 a činit si z nich výpisy za dodržení zákonných podmínek nebo získaly od příslušných úřadů potvrzení o údajích zde uváděných. Nutnou podmínkou však je, aby tyto osoby prokázaly, že je to nezbytné k uplatnění právních nároků v cizině, např. dědických nároků. (Viz např. čl. 13 odst. 1 vyhlášky č. 95/1983 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních). 
Podle tohoto ustanovení matriční úřady jedné smluvní strany zasílají na žádost orgánů druhé smluvní strany pro úřední potřebu výpisy z matrik, nebo čl. 17 sdělení MZV 
č. 209/1993 Sb., o Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých vztahů v občanských a trestních věcech, ve znění sdělení č. 65/2014 Sb. m. s., podle něhož matriční úřady jedné smluvní strany zašlou justičním orgánům druhé smluvní strany bezplatně listiny o osobním stavu a výpisy z matrik, jakož i listiny týkající se osobního stavu a způsobilosti osob, pokud jsou tyto listiny žádány pro potřebu soudního řízení a čl. 4 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě některých otázek na úseku matrik a státního občanství, podle něhož listiny o osobním stavu a výpisy z matrik, požadované pro úřední potřebu, si příslušné orgány smluvních stran zasílají bezplatně, v přímém poštovním styku. [Viz čl. 5 písm. f) vyhlášky č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích - konzulární funkce záleží mj. v provádění funkce notáře, civilního matrikáře a obdobných funkcí a ve výkonu některých funkcí administrativní povahy za předpokladu, že to není v rozporu se zákony a předpisy přijímajícího státu. Dále § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. 
Zájmy neznámých dědiců jsou v jednotlivých právních řádech chráněny a ochrana neznámých dědiců je v praxi prováděna dvěma způsoby: 
- příslušný orgán (soud, notář, správce pozůstalosti apod.) se obrátí přímo na třetí osobu (zahraniční společnost, popř. českou advokátní kancelář) a pověří ji provedením prošetření příbuzenských vztahů v rodině zůstavitele; 
- příslušný orgán zároveň zpravidla zveřejní úřední výzvu, aby se oprávněné osoby ve stanovené lhůtě přihlásily. 
Tato situace vedla ke vzniku a rozvinutí specializovaných kanceláří zaměřených na vyhledávání oprávněných dědiců, aby tito mohli být o svých právech informováni a bylo jim umožněno je uplatňovat. 
V případech, kdy je zjištěno, že rodina zůstavitele pochází z území dnešní České republiky, příslušné zahraniční subjekty se obracejí na české advokáty se žádostí o spolupráci při úředním šetření, které pro tento účel provádějí. 
Vzhledem k širokému okruhu dědiců je k tomuto účelu často nutno vyhledat a doložit desítky až stovky matričních událostí, a to formou jejich zjištění pátráním v matričních knihách, sbírkách listin, resp. druhopisem matričních knih, vedených do 31. prosince 1958, vyhotovením doslovných výpisů z matričních knih nebo vystavením matričních dokladů, které jsou v těchto případech vyžadovány a vydávány v právním zájmu dotčených osob (příbuzní zůstavitele), které prokazují své dědické právo. Navrhuje se proto, aby příslušný úřad umožnil nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře nebo vydal potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 i osobě (fyzické nebo právnické), která prokáže, že je to nezbytné k prokázání právních nároků v cizině, tedy např. i dědických nároků. Osoba dovolávající se navrhovaného ustanovení tedy bude muset prokázat, že před orgánem cizího státu uplatňuje svůj právní nárok v řízení a současně bude muset prokázat vztah požadovaných informací k tomuto svému právnímu nároku v té kvalitě, že uplatnění právního nároku je závislé na poskytnutí požadovaných informací z matriky. Jedná se např. o žádosti osob o vydání úmrtního listu za účelem výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí apod.

K bodu 32 – zrušení § 8a odst. 2:
	Úprava navazující na zrušení institutu registrujících matričních úřadů – nově povedou knihy partnerství všechny matriční úřady.

K bodu 33 – k § 8a odst. 2 (dosavadní odst. 3):
Okruh osob (fyzických a právnických), kterým matriční úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře nebo vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, je upraven v ustanovení § 8a odst. 1 zákona o matrikách. V případě osvojení mohou nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy pouze osvojitelé a osvojenci. 
Účelem stávajícího ustanovení § 8a odst. 3 zákona o matrikách je omezit okruh osob, které mohou nahlížet do sbírky listin, případně do druhopisu matriční knihy, v případě osvojení. Tyto zápisy tak v případě nahlížení podléhají zvláštní ochraně. V uvedených případech může do sbírky listin a druhopisu matriční knihy nahlížet pouze taxativně vymezený okruh osob (biologickým rodičům osvojence je zamezeno nahlédnout do sbírky listin, příp. druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958). Mohou však nastat situace, kdy např. požádá dcera osvojitele o vydání potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin v souladu s ustanovením § 8a odst. 1 písm. a) zákona o matrikách; není zákonný důvod pro nevyhovění této žádosti a dcera osvojitele z potvrzení zjistí veškeré údaje uvedené ve sbírce listin, popř. druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958.
Nově se proto navrhuje, aby v případě osvojení mohlo být vydáno potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 pouze osvojitelům a osvojencům. 

K bodu 34 – k § 8a odst. 3 (dosavadní odst. 4):
	Doplnění ustanovení tak, aby korespondovalo s možnostmi zpřístupnění sbírky listin a druhopisů matričních knih dle odstavce 1. Jde o realizaci utajení údaje o matce v případě tzv. utajeného porodu. Údaje jsou přístupné pouze matce dítěte a od dosažení stanovené věkové hranice rovněž dítěti.

K bodu 35 – k § 8a odst. 4 (dosavadní odst. 5):
Podle stávajícího znění ustanovení § 8a odst. 5 zákona o matrikách matriční úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad vydává kopii sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, který lze pořídit i kopií matričního zápisu, pouze pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků. Navrhuje se, aby mohla požádat o kopii kompletní sbírky listin, popř. doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, i oprávněná osoba (fyzická i právnická), když v současné době již mají možnost nahlížet do sbírky listin, resp. druhopisu matriční knihy. Tento postup bude méně časově náročný pro příslušné úřady, než představuje vydávání potvrzení o údajích ze sbírky listin, resp. druhopisu matriční knihy. 

K bodu 36 – k § 8a odst. 5:
 Za účelem ochrany dotčené fyzické osoby před zneužitím jejích osobních údajů se zároveň navrhuje, aby v případě, když požádá oprávněná osoba o nahlédnutí do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře nebo o vydání potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, nebo požádá-li osoba uvedená o kopii sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, prostřednictvím zmocněnce, byl její podpis na plné moci úředně ověřen.

K bodu 37 – k § 8a odst. 6:
Jde o úpravu definice členů rodiny tak, aby zahrnovala rovněž sourozence a byla plně využitelná i v dalších ustanoveních zákona - viz navrhované změny v 8a odst. 1 písm. a) či § 25 odst. 1 písm. a). 

K bodu 38 – k § 10 odst. 3:
Podle stávajícího znění ustanovení § 10 odst. 3 zákona o matrikách platí, že narodí-li se nebo zemře-li fyzická osoba v dopravním prostředku, zapíše narození nebo úmrtí matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení fyzické osoby z dopravního prostředku. Na údaj o místu narození nebo úmrtí však nemá tato skutečnost vliv. V matriční praxi dochází k situacím, kdy lékař uvede v Hlášení o narození dítěte nebo v Listu o prohlídce zemřelého přesné místo narození nebo úmrtí (obec Paseka). Příslušný k provedení zápisu matriční události však bude matriční úřad podle místa vyložení fyzické osoby z dopravního prostředku (Olomouc). 
Na úmrtním listu zemřelého, který vydal Matriční úřad Olomouc, je uvedeno místo úmrtí obec Paseka, která je současně matričním úřadem a je zařazena do správního obvodu obce s rozšířenou působností Uničov. Takový zápis je v budoucnu velmi těžce dohledatelný. Pozůstalí se logicky obrátí na matriční úřad v Pasece, kde zápis nebude možné najít.
 Může paradoxně dojít až na dodatečný zápis uvedeného úmrtí podle ustanovení § 48 zákona o matrikách. Takový údaj ani nemůže Matriční úřad Olomouc zapsat do informačního systému evidence obyvatel (ISEO), neboť k matriční události došlo v obci Paseka, která nenáleží do správního obvodu matričního úřadu Olomouc a obce s rozšířenou působností Olomouc. Údaj o úmrtí fyzické osoby zadává do ISEO ten obecní úřad obce s rozšířenou působností, do jehož správního obvodu spadá obec, na jejímž území došlo k matriční události (Uničov). Pro lepší přehlednost a jednoznačnost příslušnosti matričních úřadů pro jednotlivé zápisy matričních událostí (a to i pro dohledání matričních zápisů v budoucnu) se navrhuje doplnění ustanovení § 10 odst. 3 tak, aby v případě, že se fyzická osoba narodí nebo zemře v dopravním prostředku, a bude jednoznačně uvedeno místo této matriční události, která nastala při přepravě, byl matričním úřadem příslušným k provedení zápisu ten matriční úřad, na jehož území skutečně matriční událost nastala, byť v dopravním prostředku (§ 10 odst. 1 zákona o matrikách). Pokud na Hlášení o narození nebo Listu o prohlídce zemřelého nebude uvedeno místo narození dítěte nebo místo úmrtí zemřelého, příslušný k provedení zápisu bude matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení této fyzické osoby z dopravního prostředku. 

K bodu 39 – k § 11a odst. 1 písm. b):
Ruší se podmínka trvalého pobytu alespoň jednoho ze snoubenců na území nematriční obce (obce, která nemá vlastní matriční úřad), aby mohli uzavřít manželství před oddávajícím z této nematriční obce. Reaguje se tak na poptávku zejména těch nematričních obcí, na jejichž území se nachází lukrativní místa pro uzavírání manželství. V současné době je podmínka trvalého pobytu obcházena účelovým nahlašováním trvalého pobytu na území takové obce s tím, že po obřadu následuje zase odhlášení trvalého pobytu. 
Vypuštěním této podmínky dojde k situaci, kdy bude na území nematriční obce možné uzavřít manželství před oddávajícím z této nematriční obce podle písmene b) anebo před oddávajícím z obce s matričním úřadem podle písmene a). Řešení v konkrétním případě by se mělo odvíjet od kapacitních možností dotčených obcí a dohody se snoubenci.    
Pro regulaci případů, kdy bude manželství uzavíráno před oddávajícím z nematriční obce, aniž by ani jeden ze snoubenců měl v této obci trvalý pobyt, se navrhuje zavést správní poplatek, který bude vybírat matriční úřad – viz nový správní poplatek položka 12 písm. c) sazebníku správních poplatků.
Doplňuje se možnost, aby i na tzv. nematričních obcích mohl být oddávajícím vedle starosty a místostarosty též pověřený člen zastupitelstva, jako je tomu u tzv. matričních obcí. Není důvod, aby byl v tomto ohledu činěn rozdíl mezi matriční a nematriční obcí. 

K bodu 40 – k § 11a odst. 3: 
Navrhuje se doplnit, že obec pro konání slavnostních obřadů určí nejen místo, ale i dobu. Od toho se bude odvíjet možnost na žádost uskutečnit svatební obřad na jiném vhodném místě nebo v jinou vhodnou dobu, jak stanoví § 12.

K bodu 41 – k § 12:
Navrhuje se zobecnit, že místo a dobu pro konání slavnostních obřadů určuje obec – neboť zákonu o matrikách nepřísluší určovat, který orgán obce v samostatné působnosti má o této otázce rozhodovat. To přísluší zákonu č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), který je pro tyto účely obecnou (organizační) normou. Matriční úřad může povolit uzavření manželství i mimo dobu takto stanovenou, má-li se obřad konat v dobu vhodnou nebo na jiném vhodném místě, než je místo stanovené obcí. Jiné vhodné místo se může nacházet v celém správním obvodu matričního úřadu, tedy nikoli pouze na území matriční obce.

K bodům 42 až 44 – k § 13 odst. 1 a 2:
Legislativně technické změny navazující na odstranění zavedené legislativní zkratky pro osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku.
Výslovně se stanoví délka platnosti osvědčení, a to na dobu 6 měsíců ode dne jeho vydání. Obdobně jako je tomu již nyní v § 46 odst. 5 u vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství.

 K bodům 45 a 46 – k § 13a odst. 1 a 2:
	Úprava navazující na zrušení institutu registrujících matričních úřadů – nově bude možné do partnerství vstoupit před kterýmkoli matričním úřadem.

K bodu 47 – k § 13a odst. 3:
Navrhuje se zpřesnění textu v tom smyslu, že se v zákoně doplňuje i pojem „doba“, během které přijímá matriční úřad prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství (dosud byl zmiňován pouze pojem „místo“). 

K bodu 48 – k § 13a odst. 4:
Obdobně jako je tomu u uzavření manželství (§ 12 zákona o matrikách) se navrhuje, aby  matriční úřad na základě žádosti osob vstupujících do partnerství povolil vstoupit do partnerství na kterémkoli vhodném místě ve svém správním obvodu a ve kteroukoliv vhodnou dobu. 

K bodu 49 – k § 14 odst. 6:
Ustanovení se uvádí do souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením (vyhlášena sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2010 Sb. m. s.) a osobám neslyšícím, němým a hluchoslepým se garantuje, že pro úkony, pro něž je nutná přítomnost tlumočníka (nebo prostředníka – viz § 16 odst. 5 správního řádu), obstará jim jejich přítomnost bezplatně matriční úřad. V ostatních případech zůstane zachován stávající stav, podle nějž si tlumočníka obstarává na své náklady osoba, která provedení daného úkonu žádá. Správní řád se v těchto případech použije subsidiárně na základě jeho § 154.
Nové znění taktéž zohledňuje novou právní úpravu výkonu tlumočnické činnosti přijatou zákonem č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.

K bodu 50 – k § 16 odst. 4:
V ustanovení § 16 zákona o matrikách je stanoven výčet dokladů, které předloží jeden z rodičů, k zápisu narození dítěte, narozeného
· za trvání manželství,
· mimo manželství, jehož otec není znám,
· mimo manželství, k němuž bylo určeno otcovství nebo jehož otcem je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas, nebo
· mimo zdravotnické zařízení, jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby. 
V návětí jednotlivých odstavců ustanovení § 16 zákona o matrikách se uvádí, že jeden z rodičů předloží k zápisu narození dítěte, tj. předloží matričnímu úřadu příslušnému 
k provedení zápisu narození a vydání rodného listu. Navrhuje se zákonem výslovně stanovit, aby poskytovatel zdravotních služeb (porodnice) spolu s oznámením o narození dítěte zaslal matričnímu úřadu listiny (jako je prohlášení o jménu, příjmení či o určení otcovství anebo souhlas muže k umělému oplodnění) a doklady (občanský průkaz, oddací list apod.) nebo jejich kopie, které by jinak museli matričnímu úřadu předkládat rodiče. Podmínkou tohoto postupu pochopitelně bude, že mu budou příslušné listiny a doklady předloženy. Tato možnost nepřenáší odpovědnost z matričních úřadů na poskytovatele zdravotnických služeb. Matriční úřad bude mít jako dosud povinnost veškeré údaje potřebné k zápisu narození do knihy narození zjistit, prověřit a v případě potřeby si vyžádat doklady od rodičů dítěte, případně provést jiná šetření. 
Účelem tohoto návrhu je pouze reagovat na situace, kdy rodiče některé z dokladů předloží již poskytovateli zdravotnických služeb (porodnici), který je v tomto případě pouze přepošle příslušnému matričnímu úřadu spolu s hlášením o narození dítěte. 
Jde o reakci na velmi četné případy z praxe, která nečiní žádné problémy. Naopak, například skutečnost, že poskytovatel zdravotnických služeb již ví na základě prohlášení rodičů, jak se bude dítě pravděpodobně jmenovat, usnadňuje označení dítěte i komunikaci o něm v rámci jeho pobytu v porodnici. Skutečnost, že je navrhovanou úpravou podchycen způsob nakládání s těmito dokumenty obsahujícími osobní údaje, je nepochybně žádoucí i z hlediska ochrany osobních údajů. 

K bodu 51 – k § 16 odst. 6: 
Jedná se o úpravu navazující na změny v § 14 odst. 6. Poslední dvě věty stávajícího znění jsou pak nahrazovány podrobnější úpravu dané problematiky v nových odstavcích 7 a 8. 

K bodu 52 – k § 16 odst. 7 a 8:
Reaguje se na změny v souvislosti s navrhovanou novelou občanského zákoníku. Pro nadbytečnost se vypouští (oproti stávajícímu znění ustanovení § 16 odst. 5 zákona o matrikách) konstatování, že určit otcovství souhlasným prohlášením rodičů lze pouze jednou a nelze je vzít zpět. Toto pravidlo lze dovodit z občanského zákoníku.
Rodiče současně stvrdí svým podpisem, že neurčili otcovství k tomuto dítěti před jiným matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem. V matriční praxi však nelze vyloučit případy, kdy otcovství k nezletilému bylo určeno soudem (§ 779 občanského zákoníku), avšak dříve než rozsudek nabyde právní moci, matka určí otcovství k tomuto dítěti souhlasným prohlášením rodičů s jiným mužem. Souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství bylo učiněno s cílem předejít právním účinkům rozsudku příslušného soudu, na jehož základě by byl do matriční knihy narození zapsán jako otec muž, určený rozsudkem soudu (§ 799 občanského zákoníku). Přestože takové jednání rodičů je zřejmě zneužitím institutu souhlasného prohlášení o určení otcovství ve smyslu ustanovení § 793 občanského zákoníku, neboť je vedeno motivy, které nemají nic společného se zájmem dítěte, je matriční úřad povinen podle principu priority zapsat muže na základě souhlasného prohlášení rodičů, (které předcházelo právní moci rozsudku soudu), jako otce nezletilého dítěte. Důvodem takového právního závěru je skutečnost, že matrikář může odmítnout zapsat otce určeného souhlasným prohlášením pouze v případě, že nejsou splněny zákonem stanovené předpoklady souhlasného prohlášení rodičů, přičemž mezi takové předpoklady nepatří zkoumání biologického otcovství. V posuzovaném případě by však měl matrikář - vzhledem ke zneužití institutu souhlasného prohlášení – podat podle ustanovení § 57 odst. 1 písm. a) správního řádu (předběžná otázka), podnět k popření otcovství muže, který určil otcovství spolu s matkou dítěte podle ustanovení § 793 občanského zákoníku. Matriční úřad by měl dále postupovat tak, že přeruší podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. c) bod 1 správního řádu správní řízení ve věci zápisu do knihy narození muže, jehož otcovství k nezletilému bylo určeno pravomocným rozsudkem soudu, neboť návrhu na zapsání tohoto muže do knihy narození jako otce nezletilého může být vyhověno až poté, co bude rozhodnuto o popření otcovství muže, který určil otcovství spolu s matkou dítěte podle ustanovení § 793 občanského zákoníku (nebo může být takový návrh odmítnut) - jde o předběžnou otázku podle ustanovení § 57 odst. 1 písm. a) správního řádu. 
V této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že uvedený případ poukazuje na nedostatečnost současné právní úpravy, která neobsahuje mechanismus, kterým by bylo zajištěno vzájemné informování mezi matričními úřady a soudy o tom, že probíhá řízení týkající se otcovství k nezletilému dítěti, a který by zajistil přijetí odpovídajících procesních opatření v případě kolize takových řízení. Bylo by žádoucí tuto situaci vyřešit takovou změnou právních předpisů, kdy by byl matriční úřad vyrozumíván o skutečnosti, že u soudu prvního stupně bylo zahájeno řízení o popření (určení) otcovství, a kdy by se do doby pravomocného rozhodnutí obecných soudů správní řízení přerušilo. Do doby, než bude soudům stanovena oznamovací povinnost vůči matričním úřadům v této věci, a aby se předešlo uvedeným nezbytným soudním a správním řízením, navrhuje se v novém odstavci 7 stanovit, že rodiče stvrdí svým podpisem, že jim není známo, že by v době určení otcovství probíhalo jiné soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěte a že k určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů matriční úřad v tomto případě nepřihlédne. Zároveň se nově stanoví v odstavci 8 povinnost matričnímu úřadu nebo zastupitelskému úřadu České republiky v případě, bylo-li určeno otcovství souhlasným prohlášením rodičů k dítěti již narozenému, kdy matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky, před kterým bylo otcovství takto určeno, postoupí prohlášení bezodkladně matričnímu úřadu příslušnému k provedení zápisu narození dítěte s tím, že k pozdějšímu určení otcovství souhlasným prohlášením matriční úřad nepřihlédne. 
Po zavedení matričního informačního systému se informace o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů před matričním nebo zastupitelským úřadem České republiky objeví v systému neprodleně, což výrazně omezí možnost opakovaného určování otcovství u různých úřadů.  

K bodu 53 – k § 16a: 
Reaguje se na navrhovanou změnu ustanovení § 777 občanského zákoníku 
(viz příslušné pasáže obsahující odůvodnění změn tohoto ustanovení). 

K bodům 54 – k § 17 odst. 3:
Podle stávajícího znění ustanovení § 17 odst. 3 platí, že nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum narození dítěte nezjištěné totožnosti, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu a datum narození dítěte určí soud. Nyní se nově navrhuje v ustanovení § 17 odst. 3 přímo stanovit, že soud bezodkladně určí datum narození dítěte, které následně matriční úřad zapíše do knihy narození - viz též důvodová zpráva k návrhu novelizace § 22 odst. 4 zákona o matrikách. 

K bodu 55 – k § 18 odst. 1:
Terminologická úprava pojmosloví s ohledem na terminologii občanského zákoníku. 

K bodu 56 – k § 18 odst. 3:
Navrhovaná změna zahrnuje výčet prohlášení o jménu dítěte a je zohledněním zavedení nového prohlášení podle § 16a. Souhlasným prohlášením bude též písemné prohlášení učiněné při souhlasném prohlášení rodičů o určení otcovství k nenarozenému dítěti nebo k narozenému dítěti, které není zapsáno v matrice.

K bodu 57 – k § 19 odst. 2:
Navrhuje se opravit formulační nepřesnost ustanovení § 19 odst. 2 zákona o matrikách, jehož nedostatek přiléhavě charakterizuje doktrína: „Pochybnosti však tato formulace vzbuzuje za situace, kdy otcovství je určeno na základě pravomocného rozhodnutí soudu. Dohoda rodičů o příjmení dítěte je za této situace možná. Použitá formulace § 19 odst. 2 zákona o matrikách však svádí k závěru, že snad součástí výroku soudu o určení otcovství je i určení příjmení dítěte. Podle § 422 ZŘS je s řízením o určení otcovství spojeno i řízení o výchově a výživě nezletilého dítěte. Dikce zákona „…zvolí rodiče pro dítě příjmení…“ upřednostňuje dohodu rodičů na tom, jaké příjmení dítě ponese. Pokud se nedohodnou, určí příjmení dítěte soud (viz dále). Nicméně není vyloučeno spojení řízení o určení otcovství s určením příjmení dítěte, pokud soud shledá, že je to v zájmu hospodárnosti (§ 112 OSŘ).“ (Hrušáková, M., Králíčková, Z., Westphalová, L. a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 1. vydání. Praha: 
C. H. Beck, 2014, komentář k § 862, s. 862 – 835). Dále je v ustanovení zohledňováno zavedení prohlášení podle § 16a.  

K bodům 58 a 59 – k § 19 odst. 3:
Legislativně technická úprava zohledňující rozdělení stávajícího ustanovení § 19 
odst. 2 na dva samostatné odstavce. Současně je v odstavci 3 zaváděna legislativní zkratka „nezletilé dítě“, kterým je nezletilý, který není plně svéprávný. Dochází tak k náhradě stávající definice nezletilého v § 1a, která je s ohledem na kolizi s vymezením zletilosti v občanském zákoníku nevhodná. 
Současně dochází ke snížení věkové hranice, od níž je vyžadován souhlas dítěte k jednání svých rodičů či zákonných zástupců dotýkajících se jména či příjmení dítěte, ze stávajících 15 na 12 let. Vychází se při tom z konstrukce § 806 občanského zákoníku, který stanoví stejnou věkovou hranici pro souhlas dítěte s osvojením. Změna jména či příjmení určitě není ve srovnání s adopcí závažnější či složitější otázkou, a proto není důvod, aby byla věková hranice pro participaci dítěte na rozhodnutí vyšší. 

K bodu 60 – k § 19 odst. 7: 
Nově se upravuje, jaké příjmení se nezletilému dítěti zapíše do knihy narození v případě popření otcovství; v takovém případě se dítěti zapíše do knihy narození aktuální příjmení matky. Navrhovaná změna je promítnutím obecného požadavku na souhlas nezletilého dítěte, které dovršilo 12 let (viz změna popsaná u § 19 odst. 3), s jakoukoli změnou svého příjmení. Bez jeho souhlasu nelze prohlášení přijmout, respektive nemůže mít vůči němu právní účinky. Aktuálním příjmením se rozumí přímení užívané matkou v době zápisu nového jména dítěte do matriční knihy narození.

K bodu 61 – k § 21 odst. 4: 
V praxi dochází k situacím, kdy na území České republiky zemře cizinec, který zde dosud nemá vydán žádný český matriční doklad (typicky turista). Dosud v takovém případě při vydávání úmrtního listu musí být postupováno jako u kterékoliv jiné matriční události, je podle závazných právních předpisů (zejm. nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy) vytvořena „matriční identita“ cizinci, která se obvykle neshoduje s jeho „pasovou identitou“ – uvedením jména a příjmení v jeho cestovním dokladu v anglické nebo francouzské transkripci. Vydaný úmrtní list pak způsobuje pozůstalým problémy, neboť ho potřebují výhradně pro další právní úkony v cizině, kde vzbuzuje rozdílnost identit v dokladech pochybnosti nebo i podezření.
Nově se navrhuje tuto komplikaci v daných situacích odstranit tím, že se pro tyto případy při zápisu do knihy úmrtí a vystavení úmrtního listu použije „pasová identita“ zemřelého cizince.

K bodu 62 – k § 22 odst. 3:
S ohledem na navrhovanou změnu příslušnosti matričního úřadu k zápisu úmrtí fyzické osoby zemřelé v dopravním prostředku (§ 10 odst. 3 zákona o matrikách) se navrhuje, aby v případě, že nelze ani po následném dalším šetření zjistit místo úmrtí fyzické osoby zemřelé v dopravním prostředku (lékař nevyznačí místo úmrtí na listu o prohlídce zemřelého), se v zápisu jako místo úmrtí uvedlo sídlo matričního úřadu příslušného k provedení zápisu úmrtí do matriční knihy, tj. matričního úřadu podle místa vyložení zemřelého z dopravního prostředku (§ 10 odst. 3 zákona o matrikách). 

K bodům 63 – k § 22 odst. 4:
 Podle stávajícího znění ustanovení § 22 odst. 3 (nově odst. 4) platí, že nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum úmrtí fyzické osoby, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu a datum úmrtí určí soud. Soudní řízení o určení data smrti upravuje zákon o zvláštních řízeních soudních v § 59 až 64.
Z matriční praxe je znám přístup některých okresních soudů, které odmítají žádosti matričních úřadů o určení data úmrtí s tím, že matriční úřad na takovém určení nemá právní zájem, neboť tu neprobíhá, ani nepřichází do úvahy řízení, v němž by byla řešena ochrana práv třetích osob, pro jejichž právní poměry má určení data úmrtí význam. V rozporu s § 60 zákona o zvláštních řízeních soudních (podle nějž „soud řízení zahájí na základě podnětu matričního úřadu podle jiného právního předpisu“) některé okresní soudy dovozují, že podnět k zahájení řízení o určení data úmrtí může podat každý, nikoli pouze matriční úřady, a proto je třeba obecně potvrdit skutečnosti, z nichž soud dovodí, že případné řízení bude mít význam pro právní poměry dotčených osob. U matričních úřadů však právní zájem na určení vyplývá z předpisů veřejného práva (zákon o matrikách) a sleduje uvedení zápisu v matriční knize úmrtí do souladu s objektivní pravdou, což je významné např. i pro případná budoucí řízení o dědictví.
Navrhuje se proto v ustanovení odst. 4 přímo stanovit, že soud bezodkladně určí datum úmrtí fyzické osoby.
Právní zájem matričního úřadu spočívá v řádném výkonu státní správy, konkrétně se v případě § 22 odst. 4 jedná o provedení zápisu soudem určeného data úmrtí fyzické osoby do knihy úmrtí. Na základě rozsudku soudu tedy matriční úřad provede zápis data úmrtí (terminologií zákona o zvláštních řízeních soudních data smrti) do knihy úmrtí.

K bodu 64 – k § 24 odst. 1 (účinnost od 1. ledna 2024):
Podle stávajícího znění ustanovení § 24 odst. 1 zákona o matrikách matriční doklad obsahuje údaje zapsané v matriční knize. Navrhuje se upřesnit, že matriční doklad obsahuje údaje uvedené podle stavu ke dni vydání dokladu, tj. aktuální údaje, na rozdíl od doslovného výpisu z matriční knihy, který obsahuje všechny údaje zapsané v matriční knize v původním i pozměněném znění.

K bodu 65 – k § 24 odst. 1 (účinnost od 1. ledna 2027):
	Ustanovení se upravuje v návaznosti na zavedení matričního informačního systému, neboť matriční doklady již nebudou vydávány pouze na základě údajů vedených v listinných matričních knihách, ale údajů vedených v matrice jakožto jednotné evidenci, jak ji popisuje § 1. V praxi bude zdrojem údajů pro vydání matričního dokladu matriční informační systém.

K bodu 66 – k § 25 odst. 1 úvodní část ustanovení:
	Legislativně technická oprava stávající nepřesné formulace. 

K bodu 67 – k § 25 odst. 1 písm. a):
V návaznosti na doplnění nového odstavce 8 se navrhuje vypustit již nadbytečnou zmínku o zmocněnci. Obecně zmocněnec může činit úkony nebo realizovat práva osoby, která jej k tomu zmocnila, ledaže by zákon jednání v zastoupení vyloučil. Není tedy nezbytné zakotvit možnost zmocnění ve vymezení okruhu osob nebo orgánů, které mají do matriky přístup. Odstavec 8 tohoto ustanovení pak upravuje formální náležitost plné moci, tedy nutnost úředního ověření podpisu zmocnitele na plné moci. Současně se vypouští zmínka o sourozencích, kteří jsou změnou definice v § 8a odst. 6 zařazeni mezi rodinné příslušníky.

K bodu 68 – k § 25 odst. 1 písm. e):
Nově se navrhuje, aby matriční úřad vydal matriční doklad nebo povolil nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře i osobě (fyzické nebo právnické), která prokáže, že je to nezbytné k uplatnění právních nároků v cizině - viz též změny v § 8a odst. 1 zákona o matrikách. 

K bodu 69 – k § 25 odst. 2 až 4:
Terminologická změna pojmosloví s ohledem na terminologii občanského zákoníku a právní úpravy ústavní a náhradní výchovy. 

K bodu 70 – k § 25 odst. 5: 
Podle stávajícího znění ustanovení § 25 odst. 5 zákona o matrikách matriční úřad vydá úmrtní list fyzické osobě, která na jeho vydání prokáže právní zájem nebo která žila se zemřelým v době jeho smrti ve společné domácnosti anebo osobě, která je vypravitelem jeho pohřbu. V praxi se však na matriční úřady obracejí např. bývalí zaměstnavatelé zemřelých 
a požadují vydání úmrtního listu za účelem zjištění ukončení pracovního poměru zemřelých. Právní zájem na vydání úmrtního listu tedy může prokázat i osoba právnická. Nově se proto navrhuje vydání úmrtního listu osobě (fyzické i právnické), která prokáže právní zájem. 

K bodu 71 – k § 25 odst. 6:
Úprava navazující na zrušení institutu registrujících matričních úřadů a s tím související zrušení § 25a. 

K bodu 72 – k § 25 odst. 6:
V tomto ustanovení jsou mezi subjekty vydávající vícejazyčný standardní formulář 
doplněny zastupitelské úřady České republiky s přístupem do matričního informačního systému. Současně se zrušuje zavedení legislativní zkratky „vícejazyčný standardní formulář“ v souvislosti s jejím uvedením již v § 4c písm. a).

K bodu 73 – k § 25 odst. 7 a 8:
K odstavci 7 - Navrhuje se, aby mohla požádat o doslovný výpis z matriční knihy a o potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize uložené u matričního úřadu každá oprávněná osoba (fyzická i právnická), když v současné době již má možnost nahlížet do matriční knihy a činit z ní výpisy. Doslovný výpis z matriční knihy lze pořídit i kopií matričního zápisu. Tento postup bude méně časově náročný pro příslušné úřady, než představuje vydávání potvrzení o údajích z matriční knihy. 
	K odstavci 8 - Za účelem ochrany dotyčné fyzické osoby před zneužitím jejích osobních údajů se navrhuje, aby v případě, že požádá oprávněná fyzická osoba o nahlédnutí do matriční knihy včetně pořízení výpisu z ní, o vydání matričního dokladu, potvrzení nebo doslovného výpisu prostřednictvím zmocněnce, byl její podpis na plné moci úředně ověřen. Jde o úpravu za účelem zpřesnění normativního textu.

K bodu 74 – zrušení § 25a:
V návaznosti na zrušení institutu registrujících matričních úřadů je možné zrušit zvláštní úpravu vydávání dokladu o partnerství a nahlížení do matriční knihy partnerství.

K bodu 75 – k § 25b odst. 1: 
Nově se upravuje možnost získání doslovného výpisu z matriční knihy.

K bodu 76 – k § 25b odst. 2:  
Nově se upravuje možnost získání kopie sbírky listiny a doslovného výpisu z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958.

K bodu 77 – k § 25c a 25d:
K § 25c odst. 1 - Návrh novely zákona o matrikách obecně směřuje k rozvolnění místní příslušnosti matričních úřadů a zjednodušení agendy pro občany. Navrhuje se proto mimo jiné, aby fyzická osoba mohla podat žádost o vydání matričního dokladu, o potvrzení o údajích v matriční knize nebo o doslovný výpis z matriční knihy u kteréhokoli matričního úřadu. Bude výslovně stanoveno, že tyto matriční úřady jsou příslušné k vydání matričního dokladu.
Vzhledem k tomu, že doslovný výpis z matriční knihy a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize bude možné vydat pouze na základě konkrétní matriční knihy, bude k jejich vydání příslušný matriční úřad, který tuto matriční knihu vede. Ekvivalentem těchto dokladů, který bude moci být vydán kterýmkoli matričním úřadem nebo zastupitelským úřadem České republiky podle § 4c za pomoci matričního informačního systému, bude poskytnutí údajů podle § 25d (viz níže).
K § 25c odst. 2 – Vedle kteréhokoli matričního úřadu bude moci matriční doklad vydat také kterýkoli zastupitelský úřad České republiky podle § 4c, tedy napojený na matriční informační systém. 
Zastupitelské úřady České republiky podle § 4c však budou vydávat matriční doklady pouze v situaci, že je bude možné použít v cizině bez vyššího ověření ve smyslu § 18 zákona o zahraniční službě, neboť u dokladů vydaných zastupitelskými úřady České republiky nelze provést jejich vyšší ověření. Takové doklady by tedy nebylo možné v zahraničí použít k úředním účelům. Proto pokud bude v žádosti uvedeno, že se o matriční doklad žádá pro použití v zemi, v níž nelze takový doklad použít bez vyššího ověření, zastupitelský úřad České republiky podle § 4c takový matriční doklad nevydá. 
Cílem tohoto postupu je zabránit nedorozuměním při využívání matričních dokladů a zajistit, že žadatel dostane doklad, který může použít za účelem, o nějž se mu jedná. V popsaném případě proto požádaný zastupitelský úřad České republiky postoupí příslušnému matričnímu úřadu, kterým je ten matriční úřad, který vede odpovídající matriční knihu (stejně, jako je tomu v současné době). Ověření a vyšší ověření vydaného dokladu pak proběhne podle § 28 zákona o matrikách a § 18 zákona o zahraniční službě.
Pro zastupitelské úřady České republiky, které nebudou mít přístup do matričního informačního systému, se pak stanoví, že budou při výkonu působnosti v oblasti matriční agendy nadále postupovat jako dosud – žádost o matriční úkon přijmou a postoupí ji matričnímu úřadu, který vede příslušnou matriční knihu.
K § 25c odst. 3 - V případě žádosti podle odst. 1, kdy matriční zápis není veden v matričním informačním systému, postoupí matriční úřad nebo určený zastupitelský úřad České republiky podle § 4c žádost prostřednictvím matričního informačního systému místně příslušnému matričnímu úřadu, který požadovaný zápis vyhledá a vloží do matričního informačního systému. Následně může být požadovaný doklad poskytnut žadateli.
K § 25d - Údaje v matričním informačním systému jsou neveřejné, proto je nutno upravit podmínky pro poskytování údajů z matričního informačního systému. Fyzické osobě, 
resp. právnické osobě pro případ uplatnění nároku v cizině, se údaje poskytnou z matričního informačního systému za stejných podmínek jako údaje z matričních knih, tedy podle § 25. Pomocí odkazu na § 25 odst. 2 a 3 je pamatováno na případy osvojení či matky, která požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem.	 
Úprava v tomto ustanovení je speciální vůči § 9 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, který se použije subsidiárně. Například § 9 odst. 6 upravující charakter dokumentů s vydanými údaji jako veřejných listin.

K bodu 78 – k § 26 odst. 2 první větě:
Legislativně technická úprava upřesňující obsah žádosti. 

K bodu 79 – k § 26 odst. 2 poslední větě:
	Podle dosavadního znění ustanovení se uvedení jména v matričním dokladu v jiném než českém jazyce v matriční knize vyznačí. Navrhuje se upřesnit, že toto vyznačení se provádí formou dodatečného záznamu. Stejná změna oproti stávajícímu stavu je navrhována i v rámci nového znění § 26 odst. 4 (viz níže).

K bodu 80 – k § 26 odst. 3:
Dané ustanovení ve stávajícím znění představuje promítnutí čl. 11 odst. 1 Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin (viz sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/1998 Sb.). Navrhuje se legislativně technická úprava tohoto ustanovení. Upřesňuje se, že požádat o užívání jména, popřípadě jmen, a příjmení v jazyce národnostní menšiny mohou požádat zákonní zástupci nezletilého dítěte, které je občanem a které je příslušníkem národnostní menšiny, i mimo manželství.
I v tomto ustanovení se zohledňuje navrhované snížení věkové hranice pro participaci dítěte na rozhodování o svém jméně a příjmení z 15 na 12 let.

K bodu 81 - k § 26 odst. 4 až 6:
K odstavci 4 - Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, bude žadatel povinen předložit matričnímu úřadu odborný podklad vydaný veřejnou výzkumnou institucí, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy (viz zákon č. 341/2005 Sb.), např. Ústavem pro jazyk český, anebo znalecký posudek. 
V ustanovení se zachovává stávající úprava, podle níž se do matriční knihy vyznačí, že byl občanovi vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v jazyce národnostní menšiny. Další matriční doklady se vydávají s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v této podobě.
K odstavci 5 - Nově se navrhuje, že k podání žádosti podle odstavce 3 není stanovena místní příslušnost, žádost tedy lze podat u kteréhokoli matričního úřadu.
K odstavci 6 - Žádost podle odstavce 3 lze podat pouze jednou. Veškeré další žádosti o uvedení téhož jména nebo příjmení v jazyce jiné národnostní menšiny jsou posuzovány jako žádosti o změnu jména nebo příjmení (§ 72), což podléhá správnímu poplatku. 

K bodům 82 až 84, 86 a 87 – k posledním písmenům § 29 až 31 (účinnost od 1. ledna 2027):
V předmětných ustanoveních se především v návaznosti na to, že matriční doklady bude moci nově vydávat i zastupitelský úřad České republiky podle § 4c (napojený na matriční informační systém), doplňuje speciální úprava, jaké údaje se o vydávajícím zastupitelském úřadu České republiky uvedou namísto dosud stanovených údajů o matričním úřadu a matrikáři. Osobou, která v zastupitelském úřadu České republiky vykonává matriční agendu, je dle § 2 písm. i) zákona o zahraniční službě konzulární pracovník.
	Dále se provádí legislativně technické zpřesnění údaje vyznačovaného v matričních dokladech v souvislosti se zřízením evidence dokladů vydaných v elektronické podobě, pro níž tento údaj bude důležitý.

K bodu 85 – k § 30a písm. f) (účinnost od 1. ledna 2024):
Legislativně technická úprava navazující na zrušení institutu registrujících matričních úřadů.

K bodu 88 – k § 35 odst. 2:
Ve stávajícím ustanovení § 35 zákona o matrikách je uveden výčet dokladů, které předkládá snoubenec/cizinec vstupující do manželství nebo osoba vstupující do partnerství, která je cizincem. V matriční praxi se množí případy, kdy se tato osoba zdržuje trvale v jiném státě než ve státě, jehož je státním občanem. Navrhuje se proto doplnění ustanovení § 35 zákona o matrikách tak, že snoubenec/cizinec vstupující do manželství nebo osoba vstupující do partnerství, která je cizincem, předloží i potvrzení o osobním stavu a pobytu, je-li cizím státem vydáváno, i ze státu, kde se trvale zdržuje, když nelze vyloučit, že tato osoba uzavřela a žije v platném manželství/partnerství na území cizího státu a v dokladu o právní způsobilosti ze svého domovského státu se uvádí, že je způsobilá k uzavření manželství/partnerství. 

K bodu 89 – k § 35 odst. 3:
Do stejné kategorie jako členské státy Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru se přiřazuje i Švýcarsko, neboť jeho postavení je obdobné. Zároveň se pro tuto skupinu zavádí legislativní zkratka, jež se uplatní v dalších ustanoveních, kde se hovoří o členském státu Evropské unie. 

K bodu 90 – k § 35 odst. 6:
Legislativně technická úprava navazující na zrušení institutu registrujících matričních úřadů.
	
K bodu 91 – k § 36:
Zrušuje se legislativní zkratka „bezdomovec“ pro osobu bez státního občanství 
a nahrazuje se přesnějším pojmem „osoba bez státní příslušnosti“. 

K bodu 92 – k § 37:
	Legislativně technická úprava v návaznosti na vymezení pojmu „nezletilé dítě“ a zavedení legislativní zkratky pro tento pojem v § 19 odst. 3. Současně se pro nadbytečnost zrušuje odkaz na § 32.
K bodu 93 – k § 39: 
V § 39 odst. 1 se nově navrhuje činit prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství nejen v českém jazyce, ale za zákonem stanovených podmínek i v jazyce národnostní menšiny (zejména v polštině), čímž by se za zákonných podmínek umožnilo příslušníkům národnostních menšin, kteří tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, užít jazyk národnostní menšiny i v případě shora uvedených prohlášení. V tomto ohledu tedy jde o otevření cesty k realizaci práv příslušníků národnostních menšin. Původně se jedná o poslanecký pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku č. 593 v předchozím volebním období.
Ustanovení § 39 odst. 2 pak reaguje na navrhovanou novou úpravu nároků na tlumočníka, která je zaváděna v § 14 odst. 6.

K bodu 94 – k § 43 odst. 2:
Důvodem návrhu je zrychlit zápis narození u dětí, které se nově narodily v zahraničí českým státním občanům. Za stávajícího stavu je nutné, aby k žádosti o zápis těchto dětí do zvláštní matriky byl přiložen i doklad o státním občanství České republiky dítěte, které má být zapsáno. To znamená, že musí dojít nejprve k posouzení, zda dítě je českým státním občanem, které provádí Úřad městské části Praha 1 a který v případě, že zjistí, že je dítě českým státním občanem pro něj vydá osvědčení o státním občanství České republiky. Teprve následně může dojít k zápisu narození do zvláštní matriky. Takto nastavený režim vede k prodloužení doby zápisu narození dítěte do zvláštní matriky o cca 1 měsíc a dobu nutnou na přeposlání dokumentace k zápisu zvláštní matrice.
Za účelem zrychlení zápisu dětí, které byly nově narozeny českým občanům v zahraničí a u nichž nevznikají žádné pochybnosti o jejich státním občanství, resp. o tom, že jsou státními občany České republiky, se navrhuje umožnit nahradit doklad o státním občanství dítěte dokladem o státním občanství jednoho z rodičů (v případě, že jde o dítě narozené v manželství), případně matky (v případě dítěte narozeného mimo manželství) prokazujícím státní občanství ČR tohoto rodiče v době narození dítěte. Možnost se omezuje jen na děti do 1 roku věku, a to zejména proto, že lze obvykle velmi snadno doložit státní občanství rodičů v době narození dítěte (např. předložením občanského průkazu, který byl platný v době narození dítěte a je platný i v okamžiku podání žádosti o zápis). S postupujícím časem lze předpokládat, že prokázání státního občanství rodičů dítěte ke dni jeho narození bude obtížnější, a to hlavně kvůli výměně dokladů totožnosti.
V případech dětí mladších 1 roku lze také předpokládat, že děti nedisponují ještě žádnými doklady totožnosti a vyřízení jejich zápisu do zvláštní matriky může být urgentní zejména z důvodu možnosti vystavit jim cestovní doklad. Na druhou stranu lze předpokládat, že pokud rodiče nepovažovali za nutné hlásit narození svého dítěte do zvláštní matriky několik let, není jejich potřeba zápisu natolik naléhavá.

K bodu 95 – k § 45:
K odstavci 1 - Podle stávajícího znění ustanovení § 45 vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství vydá na žádost státního občana České republiky nebo na žádost osoby bez státní příslušnosti, která má povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů, matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu občana na území České republiky před odchodem do ciziny, a pokud takový pobyt nikdy neměli, Úřad městské části Praha 1. 
Nyní se nově v návaznosti na vytvoření matričního informačního systému navrhuje, aby příslušná vysvědčení vydal na žádost shora zmiňovaných osob kterýkoli matriční úřad, tj. bez ohledu na trvalý pobyt žadatele, neboť veškeré potřebné údaje si může matriční úřad ověřit v informačních systémech veřejné správy. 
K odstavci 2 – Tento odstavec upravuje vydávání vysvědčení zastupitelskými úřady České republiky podle § 4c a specifika s tím spojená, a to shodným způsobem jako je tomu u matričních dokladů podle § 25c odst. 2 s tím, že příslušným matričním úřadem v tomto případě je ten matriční úřad, který je příslušný dosud podle stávajícího znění § 45, jak je popsáno výše.

K bodu 96 – k § 46 odst. 1 písm. g):
Legislativně technická úprava v souvislosti se zrušením legislativní zkratky „bezdomovec“ (§ 36).

K bodu 97 – k § 46 odst. 1 písm. h):
Podle stávajícího znění ustanovení § 46 odst. 1 písm. h) zákona o matrikách vysvědčení obsahuje jméno, popřípadě jména a příjmení, datum a místo narození a místo trvalého pobytu druhého snoubence, popřípadě druhé osoby, která chce vstoupit do manželství/registrovaného partnerství. Údaje o druhém snoubenci/budoucím partnerovi žadatel o vydání vysvědčení pouze prohlašuje, matrikář je nikterak neověřuje. 
Navrhuje se proto tento údaj z vysvědčení vypustit. V návaznosti na navrhovanou právní úpravu bude zajištěna novelizace prováděcí vyhlášky k zákonu o matrikách, resp. její přílohy č. 2, v níž jsou uvedeny vzory matričních tiskopisů (vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství). 

K bodu 98 – k § 46 odst. 1 písm. h)/původní písmeno i)/:
	Vzhledem k tomu, že vysvědčení bude moci vydat i zastupitelský úřad České republiky podle § 4c, navrhuje se v úpravě náležitostí vysvědčení provést obdobné doplnění jako u matričních dokladů.

K bodu 99 – k § 46 odst. 2 písm. f):
Legislativně technická úprava spočívající v aktualizaci terminologie v návaznosti na nový občanský zákoník a zákon o zvláštních řízeních soudních.

K bodu 100 – k § 46 odst. 3:
	Nově se zastupitelskému úřadu České republiky podle § 4c, tj. zastupitelskému úřadu České republiky, který bude mít přístup do matričního informačního systému, umožní vydat, stejně jako v případě matričního dokladu podle § 25 odst. 6, na žádost vícejazyčný standardní formulář k vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo k vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství. Nyní má toto oprávnění pouze matriční úřad.

K bodům 101 až 103 – k § 47, § 48 a § 49:
	Ustanovení § 47 definující zápis do matriční knihy, ustavení § 48 definující dodatečný zápis do matriční knihy a nadpis § 49 vztahující se pouze k matričním knihám se upravují, aby se v nich definované pojmy vztahovaly i na používání matričního informačního systému. Změny v matriční knize se stejně (forma s ohledem na fungování informačního systému nemá takový význam jako v případě zápisů do matriční knihy) a ve stejném čase musí odrazit i v údajích zapisovaných v matričním informačním systému. Platí princip, že uzavření zápisu dodatečného zápisu nebo dodatečného záznamu je spojeno s uzavřením zápisu v matričním informačním systému. 

K bodům 104 a 105 – k § 50:
	Ustanovení § 50 definující opravu zápisu v matriční knize se upravuje v souvislosti s vytvořením matričního informačního systému.
K bodu 106 – k § 51 k nadpisu:
	Nadpis § 51 se upravuje s ohledem na změny prováděné v textu ustanovení.

K bodu 107 – k § 51 odst. 1:
	S ohledem na § 5 odst. 2 zákona o matrikách se definice uzavření zápisu v matriční knize rozšiřuje i na případ změny zápisu. Stejná konstrukce je použita i v definici uzavření zápisu v matričním informačním systému, jež je doplňována v odstavci 2.
  
K bodu 108 – k § 51 odst. 2:	
Ustanovení § 51 se doplňuje o nový odstavec 2 upravující postup při uzavření zápisu, dodatečného zápisu, dodatečného záznamu, změny nebo opravy zápisu v matričním informačním systému. 

K bodu 109 – k § 54 odst. 1 a 2:
Legislativně technická úprava, kdy se pro nadbytečnost vypouštějí z názvu Ministerstva zahraničních věcí slova České republiky.

K bodu 110 – k § 58 odst. 1:
Působnost ustanovení upravujícího opravu chybně zapsaných údajů v matriční knize se rozšiřuje i na matriční informační systém. 

K bodu 111 – k § 58 odst. 4 první větě:
	Legislativně technická úprava v návaznosti na zřízení matričního informačního systému – působnost ustanovení se rozšiřuje i na zápisy v něm vedené.

K bodu 112 – k § 58 odst. 4 poslední větě:
Legislativně technická úprava v návaznosti na navrhovanou legislativní zkratku nezletilé dítě.

K bodu 113 – k § 58 odst. 5:
Podle ustanovení § 58 odst. 5 zákona o matrikách platí, že pokud fyzická osoba v dobré víře po dobu nejméně 5 let užívá své příjmení v nesprávné podobě, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude nadále užívat své příjmení ve tvaru, v jakém je uvedeno na vydaných dokladech. Jde-li o společné příjmení manželů, lze učinit prohlášení pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let. Zákon o matrikách však dosud neupravoval, co se rozumí vydaným dokladem. Vydaným dokladem se rozumí především český matriční doklad, ve výjimečném případě lze akceptovat i jiný doklad (pouze cestovní doklad či občanský průkaz České republiky). 
Smyslem ustanovení § 58 odst. 5 zákona o matrikách je, aby fyzická osoba, jejíž jméno, popřípadě jména, nebo příjmení jsou na vydaném českém matričním dokladu, resp. cestovním dokladu či občanském průkazu České republiky, uvedeny v nesprávné podobě, mohla tato jména nebo příjmení po uplynutí zákonné lhůty nejméně 5 let „vydržet“. Cestovní doklad cizince nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu na území České republiky není „vydaným dokladem“ ve smyslu ustanovení § 58 odst. 5 zákona o matrikách. V cestovním dokladu cizince nebo v jeho průkaz o povolení k trvalému pobytu není jeho příjmení uvedeno v nesprávné podobě, jedná se pouze o anglickou či francouzskou transkripci jeho jména a příjmení do latinky. Přeje-li si cizinec užívat své příjmení v podobě, v jaké je přepsáno v jeho cestovním dokladu nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu, může požádat o povolení změny jména a příjmení ve správním řízení. Jméno, popřípadě jména nebo příjmení cizince v tomto případě tedy nelze „vydržet“. Správní poplatek za povolení změny příjmení činí 100 Kč (cizojazyčné), za povolení změny jména 1 000 Kč. Navrhuje se proto v zákoně o matrikách vymezit pojem „vydaný doklad“ jako matriční doklad vydaný matričním úřadem nebo vydaný občanský průkaz nebo cestovní doklad České republiky.
Jde-li o společné příjmení manželů, lze učinit prohlášení pouze se souhlasem druhého manžela, přičemž nově se navrhuje obligatorně (nikoliv fakultativně jako dosud) vyžadovat souhlas nezletilého dítěte staršího 12 let (viz navrhovaná obecná změna příslušné věkové hranice – k tomu blíže odůvodnění u § 19 odst. 3). Vzhledem k tomu, že se jedná o společné příjmení, navrhuje se výslovně stanovit, že se tato změna bude vztahovat na oba manžele i jejich nezletilé děti. Současně se navrhuje legislativně technická úprava v návaznosti na novou navrhovanou legislativní zkratku nezletilé dítě.

K bodu 114 – k § 59:
Legislativně technická úprava v návaznosti na zřízení matričního informačního systému – působnost ustanovení se rozšiřuje i na zápisy v něm vedené.

K bodu 115 – k § 60 první větě: 
Legislativně technická úprava v návaznosti na zřízení matričního informačního systému – i v něm budou vedena rodná čísla – viz § 1f.

K bodu 116 – k § 60 poslední větě:
Legislativně technická úprava v souvislosti se zrušením legislativní zkratky „bezdomovec“.

K bodu 117 – k § 60a:
K odstavci 1 - 	Vzhledem k možnostem, které nabízí digitalizace matriční agendy, bude možné řadu dokladů vydávaných matričními úřady poskytnout také v elektronické formě. Doklady v této podobě ale budou vydávány na základě žádosti, standardem bude i nadále vydávání v listinné podobě. 
Tímto způsobem bude možné vydat matriční doklady (rodný, oddací a úmrtní list a doklad o partnerství), osvědčení a vysvědčení pro účely církevního sňatku či sňatku nebo registrovaného partnerství v cizině, doslovný výpis z matriční knihy a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize.
K odstavci 2 a 3 – Tato ustanovení specifikují příslušnost k vydání dokladu v elektronické podobě. Primárně bude příslušný matriční úřad, který byl o vydání požádán (např. i současně s žádostí o vydání stejného dokladu v listinné podobě). 
Zároveň je však třeba upravit příslušnost matričního úřadu pro případ, že by žádost byla podávána prostřednictvím elektronického rozhraní (portál občana), neboť tehdy žadatel příslušný úřad nevybere. V takovém případě bude příslušný matriční úřad vedoucí matriční knihu, v níž jsou zapsány údaje, na jejichž základě má být doklad vydán. 
Pokud se jedná o vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a k nim vydaný vícejazyčný standardní formulář, bude stanovena příslušnost odpovídající stávajícímu (před novelizací) znění § 45. Příslušnost k vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku, je pak dána § 13, na nějž je odkázáno.
Zatímco v listinné podobě tyto doklady bude moci vydat i zastupitelský úřad České republiky podle § 4c, v elektronické podobě je budou vydávat pouze matriční úřady (jak vyplývá z výše popsané úpravy příslušnosti). Vzhledem k vyřizování žádosti dálkově (elektronicky) by chyběla přidaná hodnota zapojení zastupitelských úřadů České republiky. Přitom lze vycházet z toho, že o doklad v elektronické podobě bude klient žádat obvykle rovněž elektronickou cestou. V takovém případě není nijak limitován tím, jaký orgán bude jeho žádost vyřizovat. Rovněž je třeba upozornit, že zatím je možné doklady v elektronické podobě využít v zahraničí k úředním účelům pouze ve velmi omezeném rozsahu. V tomto ohledu je využitelnost digitalizace agendy do značné míry odvislá od přístupu cizích států. Elektronicky vydávané doklady nelze totiž použít ve státech, kde je pro jejich použití nezbytná jedna z forem vyššího ověření. Dokud nebude v ČR zavedena elektronická apostila, je ověření dle § 28 tohoto zákona a vyšší ověření apostilní doložkou Ministerstva zahraničních věcí vázáno výhradně na listinnou formu. V případě třetích zemí, které nejsou (nebudou) smluvní stranou haagské Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, ani případné zavedení e Apostily v ČR neumožní digitalizaci procesu vyššího ověřování.
Specifickým případem jsou doslovný výpis z matriční knihy a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize, které vzhledem k jejich vazbě na konkrétní matriční knihu není možné vydat jen za pomoci matričního informačního systému. Tyto doklady i v jejich elektronické podobě proto bude vydávat pouze matriční úřad vedoucí příslušnou matriční knihu – stejné pravidlo je stanoveno pro listinnou verzi těchto dokladů v § 25c odst. 1. 
K odstavci 4 - 	Vzhledem k tomu, že zákon o matrikách výslovně u některých z předmětných dokladů stanoví, že mají obsahovat podpis matrikáře a otisk úředního razítka, které v elektronické podobě dokladu nelze uvést, stanoví se, že elektronická podoba vydaného dokladu bude namísto vlastnoručního podpisu toho obsahovat kvalifikovaný elektronický podpis (viz § 5 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce) a otisk úředního razítka se neuvede vůbec.
K odstavci 5 - S ohledem na možnosti garance integrity a obsahu elektronického matričního dokladu a vzhledem k tomu, že ověřování bude možné prostřednictvím evidence, se stanoví maximální doba platnosti elektronického matričního dokladu. U osvědčení a vysvědčení bude samozřejmě shodná s obecnou půlroční platností těchto dokladů, v ostatních případech bude platnost dokladu vydaného v elektronické podobě omezena jedním rokem. 
K odstavci 6 - 	Toto ustanovení upravuje postup verifikace dokladu vydaného v elektronické podobě. Součástí dokladu bude i jedinečný identifikátor tohoto dokladu (např. QR kód), po jehož zadání do rozhraní matričního informačního systému (evidence dokladů vydaných v elektronické podobě) bude osobě, která tento identifikátor zadala (přístup nebude nijak jinak omezen), poskytnuta odezva, zda je předmětný doklad stále platný. V případě platného dokladu se zobrazí též jeho elektronický obraz, což dále usnadní verifikaci dokladu. 

K bodu 118 – k § 62 odst. 1 druhé větě:
Navrhuje se liberalizace současné právní úpravy jména. Ta zakazuje zapsat a tedy i dát dítěti jméno zkomolené, zdrobnělé a domácké. Jde o zcela legitimní zpřesnění práva rodičů dát svému dítěti jméno, které je obecně zakotveno v občanském zákoníku (§ 860 a násl.). Matriční praxe v posledním období registruje značný tlak na uvolnění těchto pravidel zejména ve vztahu k domácké a zdrobnělé podobě existujícího jména. Ten vyústil i v řadu případů, kdy se rodiče domohli zápisu takové podoby jména soudní cestou. Současně je třeba připomenout, že v době před přijetím stávajícího zákona o matrikách byla zdrobnělá podoba existujícího jména do matriky zapisována. Nadále zůstane zapovězený zápis zkomoleného jména. Navrhované zúžení pravidel pro určení a zápis jména povede k rozšíření okruhu možností rodičů při určování jména dítěti. Matriční praxi však nezjednoduší. Reálně totiž bude často obtížné určit, zda je konkrétní navržené jméno jménem domáckým či zdrobnělým nebo již jménem zkomoleným, které zapsat nelze. Takové posouzení si nezřídka vyžádá potřebu předložení odborného podkladu nebo znaleckého posudku.

K bodu 119 – k § 62 odst. 1 poslední větě:
Správní řád obecně předpokládá, že podkladem pro vydání rozhodnutí, popř. jiného aktu správního orgánu (matričního dokladu), mohou být jakékoli údaje, informace či skutečnosti, které přispějí ke zjištění stavu věci. Výčet uvedený v § 50 správního řádu je pouze demonstrativní. Navrhuje se proto, aby žadatel v případě pochybností opatřil odborné podklady a na jejich základě by mohl matriční úřad rozhodnout. Stanovisko bude podléhat volnému hodnocení důkazů, resp. podkladů. Žadatel si opatří odborné podklady buď od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy (viz zákon č. 341/2005 Sb.), např. od Ústavu pro jazyk český anebo znalecký posudek, anebo znalecký posudek.

K bodu 120 – k § 62 odst. 3:
Legislativně technická úprava v návaznosti na novou navrhovanou definici nezletilého dítěte. Aby se zabránilo zneužívání institutu prohlášení o volbě druhého jména, které není spojeno s úhradou žádného správního poplatku, navrhuje se zároveň v ustanovení § 62 odst. 3 zákona o matrikách přímo upravit, že prohlášení o volbě druhého jména lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. Další žádosti již budou posuzovány jako žádost o změnu jména ve správním řízení. 
I v tomto ustanovení se zohledňuje navrhované snížení věkové hranice pro participaci dítěte na rozhodování o svém jméně a příjmení z 15 na 12 let.

K bodu 121 – k § 62 odst. 4 a 5:
K odstavci 4 - Podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o matrikách do matriky mohou být občanovi zapsána dvě jména, která nesmí být stejná; dítěti, které není občanem a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, lze zapsat více jmen. 
Cizinci, kteří se narodili na území České republiky, mohou mít v knihách narození, vedených matričními úřady v České republice, zapsána více než dvě jména. Poté tito cizinci nabyli státní občanství České republiky a jako občané byli zavedeni do ISEO s více než dvěma jmény. Nově se navrhuje stanovit oprávnění, nikoliv povinnost, fyzické osobě, která má v matriční knize zapsáno více jmen a která nabyde státního občanství České republiky, aby buď přímo před příslušným krajským úřadem při převzetí Listiny o nabytí, nebo o udělení státního občanství České republiky učinila prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě z nich bude v úředním styku používat. Pokud tak fyzická osoba nabývající státního občanství České republiky neučiní před krajským úřadem, má dále možnost učinit toto prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem ve lhůtě 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky.
Zákon dále specifikuje postup u nezletilých dětí obecně a dále u dětí starších 12 let. 
K odstavci 5 - Obdobně se navrhuje postupovat i v případě, když má fyzická osoba, která nabyde státního občanství České republiky, v matriční knize narození zapsáno jméno a jméno po otci (otčestvo) na pozici druhého jména. 

K bodu 122 – k § 62 odst. 6 a 7:
K odstavci 6 - Zákon ukládá povinnost matričnímu úřadu, který nevede matriční knihu narození, postoupit příslušné prohlášení ve lhůtě 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno. Obdobně se ukládá i povinnost krajskému úřadu postoupit příslušná prohlášení ve lhůtě 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno. 
K odstavci 7 - V souvislosti se zápisem narození občana do zvláštní matriky v Brně se nově navrhuje stanovit možnost, nikoliv povinnost, učinit prohlášení o užívání jména, popř. dvou jmen, i občanovi narozenému v cizině, který má na cizozemském matričním dokladu uvedeno více jmen. Zároveň se stanoví, že u nezletilého dítěte staršího 12 let se připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. Veškeré další žádosti o upuštění od užívání jména po otci (otčestva) jsou posuzovány jako žádosti o změnu jména (§ 72).
 
K bodům 123 a 124 – k § 63 odst. 2:
Podle stávajícího znění ustanovení § 63 odst. 2 zákona o matrikách občan, který chce užívat českou podobu cizojazyčného jména, popřípadě jmen, oznámí tuto skutečnost matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno, popřípadě jména, zapsáno. Nyní se nově navrhuje, aby uvedené prohlášení mohl občan činit před kterýmkoli matričním úřadem. Současně se navrhuje, aby žadatel v případě pochybností opatřil odborné podklady nebo znalecký posudek, na jejichž základě by mohl matriční úřad rozhodnout (k tomu viz komentáře k předchozím ustanovením (např. § 26 odst. 4). 

K bodu 125 – k § 63 odst. 3:
V novém odstavci se stanoví, že matriční úřad, v jehož knize narození není zapsáno jméno, jehož se oznámení podle odstavce 2 týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno. 

K bodu 126 – zrušení § 64 až 66:
Navrhuje se vypustit ustanovení, podle kterých mají osvojitelé do 6 měsíců od osvojení dítěte právo zvolit osvojenci souhlasným prohlášením nové osobní jméno. Při takovém postupu totiž nemusí být dostatečně chráněn nejlepší zájem dítěte spočívající v ochraně jeho osobního jména jako důležité součásti jeho identity. Osvojitelům zůstane možnost žádat o změnu jména z vážných důvodů podle § 72, stejně jako ostatním rodičům.

K bodu 127 – k § 67 odst. 1 písm. c):
Legislativně technická úprava v návaznosti na nově navrženou legislativní zkratku „nezletilé dítě“. 

K bodu 128 – k § 67 odst. 1 písm. e):
	Legislativně technická úprava – ustanovení se uvádí do souladu s úpravou legalizace v zákoně o ověřování.

K bodu 129 – zrušení § 67 odst. 2 písm. b):
	Legislativně technická úprava navazující na zrušení § 64.

K bodu 130 – k § 68 odst. 2:
 Podle stávajícího znění ustanovení § 68 odst. 2 zákona o matrikách se rodným příjmením rozumí příjmení uvedené v knize narození při narození dítěte, určení otcovství nebo osvojení do nabytí svéprávnosti dítěte a v souvislosti se změnou pohlaví. V případě, že bude úspěšně popřeno otcovství k dítěti, zapíše se do knihy narození obvykle aktuální příjmení matky (§ 19 odst. 7 zákona o matrikách). Pokud bychom při aplikaci citovaného ustanovení § 68 odst. 2 zákona o matrikách striktně dodržovali gramatickou (jazykovou) metodu výkladu právního předpisu, došlo by k absurdní situaci, kdy by rodným příjmením dítěte po popření otcovství bylo příjmení muže, ke kterému toto dítě nemá žádný právní vztah, neboť rozsudkem soudu bylo určeno, že tento muž otcem dítěte není. Došlo by tedy k situaci, kdy by dítě neslo příjmení po matce, nemělo by „matrikového“ otce, avšak jeho rodným příjmení by zůstalo příjmení muže, který k němu úspěšně popřel otcovství. Jsme proto toho názoru, že by citované ustanovení zákona o matrikách mělo být v tomto případě vykládáno extenzivně vzhledem ke skutečnosti, že zákonodárce jistě neměl v úmyslu, aby v praxi docházelo k výše popsaným případům. Uvedená právní norma by měla pokrývat nejenom ty situace, kdy je otcovství k dítěti určeno (a dítěti se určením otcovství mění i rodné příjmení), ale i ty situace, kdy je otcovství kdítěti úspěšně popřeno (na právní vztah mezi dítětem a otcem se hledí, jako by nikdy nebyl), byť uvedené ustanovení zákona o matrikách výslovně nestanoví, že rodným příjmením se rozumí i příjmení uvedené v knize narození při popření otcovství. Náš právní názor podporuje i čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte (publikováno Sdělením MZV 
č. 104/1991 Sb.). Dle tohoto článku má každé dítě právo na jméno a právo znát své rodiče. Státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy, se podle čl. 8 odst. 1 Úmluvy zavazují, že budou respektovat právo dítěte na zachování totožnosti, jména a rodinných svazků. V kontextu s výše uvedeným případem se domníváme, že pokud by byl ze strany matričního úřadu přijat striktní výklad ustanovení § 68 odst. 2 zákona o matrikách, a dítě by tak ve svých matričních dokladech mělo uvedeno rodné příjmení muže, jehož otcovství bylo nezpochybnitelně popřeno, jednalo by se v souvislosti s citovanými ustanoveními Úmluvy o právech dítěte o zřejmý zásah do jeho práv, zejména do práva na jméno a zachování rodinných svazků. Do citovaného ustanovení § 68 odst. 2 zákona o matrikách se proto navrhuje doplnit, že rodným příjmením se rozumí i příjmení po popření otcovství a též příjmení při uzavření manželství rodičů po narození dítěte. Do definice rodného příjmení v tomto ustanovení jsou doplněny také další možnosti upravené zákonem na jiném místě, konkrétně osvojení, změna pohlaví a uzavření manželství rodičů dítěte po jeho narození.

K bodu 131 – k § 68 odst. 3 a 4:
K odstavci 3 - Navrhuje se doplnit do ustanovení § 68 zákona o matrikách, že za rodné příjmení lze považovat i příjmení, které osoba získala podle ustanovení 
· § 26 odst. 3 zákona o matrikách (příjmení příslušníků národnostních menšin), 
· § 50 (oprava chybných či nesprávných údajů v zápisu v matriční knize), 
· § 58 odst. 5 zákona o matrikách (příjmení v nesprávné podobě),  
· § 69a odst. 1 a 2 (užívání příjmení žen) nebo podle § 69b (soulad s pravidly české mluvnice), a 
· § 70a odst. 1 a 2 (užívání příjmení v souladu s právem státu, jehož je dotyčný občanem nebo má na jeho území obvyklý pobyt /viz § 29 odst. 3 zákona o mezinárodním právu soukromém/, v případě členských států Evropské unie též v souladu s tradicí tohoto státu).
Změnit lze pouze to příjmení, které je fyzická osoba aktuálně povinna užívat. Bude-li však matriční úřad aplikovat shora citovaná ustanovení zákona o matrikách, nejedná se o změnu příjmení ve správním řízení. 
Citovaná ustanovení tak lze využít i k prohlášení o rodném příjmení, které již fyzická osoba neužívá (je vdaná/ženatý, vdovec/vdova nebo ve správním řízení jí byla povolena změna příjmení). 
K odstavci 4 - Na základě dlouholeté matriční praxe na zvláštní matrice při zápisu matriční události osob, které v době narození nebyly občany, bylo při zápisu tvaru jejich příjmení postupováno stejně jako u všech ostatních zápisů. Tvar jejich příjmení zapisovaný do matriční knihy byl uváděn v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o matrikách tak, aby byl uveden do souladu s „tradičním“ českým užíváním příjmení a došlo tak k úplnému začlenění těchto osob do české společnosti. Např. vdaným ženám bylo jejich rodné příjmení na vystavovaném rodném listě přechylováno, protože své rodné příjmení již neužívaly a nemohly tak využít příslušných ustanovení zákona o matrikách a učinit prohlášení o užívání svého příjmení v mužském tvaru; osobám, u nichž se v údajích o rodičích vyskytl tzv. „český prvek“, bylo zapisováno příjmení v souladu s českou právní úpravou, tedy často zcela odlišně od příjmení, které od narození užívaly, protože si jejich rodiče, např. po emigraci, v cizině po pozbytí státního občanství České republiky změnili příjmení apod. Po vystavení českých matričních dokladů a následně českých dokladů totožnosti tak často docházelo ke změně jejich identity. Tam, kde to bylo možné, byla situace řešena ve správním řízení o povolení změny příjmení v souladu se zákonem o matrikách.
Jedině tímto způsobem mohli žadatelé dosáhnout sjednocení podoby svého jména 
a příjmení na svých českých dokladech totožnosti a dokladech ze země svého původu. 
Např. vdané ženy však již nemohly dosáhnout zápisu svého příjmení do rodného listu 
v mužském tvaru, neboť rodné příjmení již neužívají. Zvláštní matrika při dodržování této matriční praxe velmi často vedla složitá správní řízení ve věci zápisu tvaru příjmení. Tak tomu bylo např. v případě zápisu narození a vystavení českého rodného listu žadatelky, která nabyla státní občanství České republiky již jako vdaná, po uzavření manželství užívali spolu 
s manželem jeho příjmení jako příjmení společné a žadatelka požadovala zápis svého narození do zvláštní matriky dle cizozemského rodného listu v mužském tvaru. Toto jí bylo ve správním řízení zamítnuto, žadatelka využila všech zákonem stanovených opravných prostředků a podala proti rozhodnutí o odvolání ve věci správní žalobu k příslušnému krajskému soudu. Krajský soud v Brně svým pravomocným rozhodnutím ze dne 9. 3. 2016, č. j. 31A 21/2014-31 rozhodnutí odvolacího orgánu zrušil a věc vrátil k novému projednání, když ve svém odůvodnění mimo jiné odkázal na ustanovení § 39 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon o matrikách, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se zápisy matričních událostí provádějí podle matričního dokladu vydaného v cizině, jde-li o zápis matriční události osoby, která v době, kdy matriční událost nastala, nebyla občanem; tato skutečnost se poznamená v oddíle „Záznamy a opravy před podpisem“. Dále ve svém odůvodnění Krajský soud v Brně upozorňuje na to, že právo na jméno má být vnímáno jako jedno ze základních práv člověka a v souvislosti s tím je zdůrazňováno právo každé osoby na respektování soukromého a rodinného života dle čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, včetně ochrany osobního jména a identity. Z uvedených důvodů se proto navrhuje doplnění ustanovení § 68 zákona o matrikách tak, že při zápisu narození, uzavření manželství nebo vzniku partnerství v cizině zvláštní matrika na základě žádosti občana, jehož se zápis týká a který nebyl v době vzniku matriční události občanem, uvede jeho příjmení, popřípadě rodné příjmení v podobě uvedené na cizozemském matričním dokladu, který je podkladem pro provedení zápisu do zvláštní matriky. To samozřejmě nevylučuje povinnost předložit cizozemský matriční doklad spolu s úředním překladem do českého jazyka, viz § 57 zákona, který musí být v souladu s nařízením vlády č. 594/2006 Sb. Jde o to, že příjmení by mělo být v maximální možné míře zachováno v cizozemské podobě včetně možnosti nepřechylování příjmení u žen. V zájmu odstranění jakýchkoli pochybností se výslovně vylučuje použití § 69 odst. 1, tj. vylučuje se pravidlo, aby se příjmení žen tvořilo v souladu s pravidly české mluvnice.

K bodu 132 – k § 69 odst. 3:
Terminologická úprava v návaznosti na občanský zákoník, který právo rodičů určit jméno popřípadě jména a příjmení dítěte staví jako samostatné právo mimo rodičovskou odpovědnost.

K bodu 133 – k § 69a odst. 2:
Terminologická úprava v návaznosti na zavedení legislativní zkratky „nezletilé dítě“ a dále terminologická úprava v návaznosti na občanský zákoník. Dále se zohledňuje navrhované snížení věkové hranice pro participaci dítěte na rozhodování o svém jméně a příjmení z 15 na 12 let.

K bodu 134 – k § 69a odst. 3:
Matriční úřady při přechylování příjmení vycházejí z vyjádření Ústavu pro jazyk český a ze dvou doplňkových instrukcí k tomuto vyjádření. Kompletně a podrobně jsou potom jednotlivé typy příjmení popsány v příručce M. Knappové „Naše a cizí příjmení v současné češtině“, 2. vydání, Liberec 2008, str. 43 – 78. Příjmení typu např. Krejčí, Kočí, Ovčaří, která jsou původem podstatnými jmény zakončenými na – í, mají v ženské podobě dvojí možný tvar, tj. Krejčová i Krejčí, Kočová i Kočí, Ovčařová i Ovčaří. Dále např. příjmení Vepřek, které má v ženské podobě dvojí možný tvar – Vepřeková/Vepřková, Strnadel – Strnadelová/Strnadlová, Gruber – Gruberová/Grubrová, Krušinok – Krušinková/Krušinoková, Lev – Lvová/Levová, Oliverius – Oliveriová/Oliveriusová, Švec – Ševcová/Švecová atd. Při matričním zápisu není nutné respektovat předcházející rodinnou zvyklost a je možné vycházet z vůle zapisované osoby doložené jejím čestným prohlášením. Příklad: Snoubenci se při uzavření manželství dohodnou, že budou užívat jako společné příjmení příjmení muže (Krejčí). 
Na vystaveném oddacím listu bude v oddíle „Dohoda o příjmení“ uvedeno: 
Muž - Krejčí 
Žena - Krejčí (byť matka ženicha užívala příjmení ve tvaru Krejčová) 
Děti - Krejčí – Krejčí. 
Za trvání manželství může žena prohlásit, že bude užívat své příjmení ve tvaru Krejčová. 
Není třeba vyžadovat souhlasu manžela, neboť se nejedná o změnu příjmení, ale pouze 
o užívání téhož příjmení v jiném tvaru, který pravidla české mluvnice umožňují; manžela je však třeba následně o uvedené „změně“ informovat. Její nezl. dcera, narozená z tohoto manželství, bude i nadále užívat příjmení ve tvaru Krejčí dle dohody rodičů o příjmení uvedené na oddacím listu. Rodiče však mohou učinit prohlášení o užívání příjmení ve tvaru Krejčová i za nezl. dceru, nebo pouze za nezl. dceru. V tomto případě bude rodné příjmení nezletilé dcery Krejčová. Uvedené se navrhuje zapracovat do ustanovení § 69a odst. 3 zákona o matrikách. 

K bodu 135 – k § 69a odst. 4:
Legislativně technická úprava v návaznosti na doplnění nového odstavce 3.

K bodu 136 – k § 69a odst. 5:
Úprava navazující na nový § 69a odst. 3 doplněná o legislativně technickou úpravu v návaznosti na zavedení legislativní zkratky „nezletilé dítě“ a na zrušení institutu registrujícího matričního úřadu.
 	
K bodu 137 – k § 69a odst. 6:
Úprava navazující na nový § 69a odst. 3 doplněná o legislativně technickou úpravu v návaznosti na zavedení legislativní zkratky „nezletilé dítě“.

K bodům 138 – k § 69a odst. 7:
Viz odůvodnění k novému § 69a odst. 3. 

K bodu 139 – k § 69b: 
Úprava navazující na nový § 69a odst. 3 doplněná o legislativně technickou úpravu v návaznosti na zavedení legislativní zkratky „nezletilé dítě“. Taktéž se zde zohledňuje navrhované snížení věkové hranice pro participaci dítěte na rozhodování o svém jméně a příjmení z 15 na 12 let.

K bodu 140 – k § 70 odst. 3:
Navrhované změny jsou promítnutím obecného požadavku na souhlas nezletilého dítěte, které dovršilo 12 let (viz nově nastavená věková hranice), s jakoukoli změnou svého příjmení. Bez jeho souhlasu nelze prohlášení přijmout. 

K bodu 141 – k § 70 odst. 4:
Reaguje se na navrhovanou změnu ustanovení § 661 odst. 2 občanského zákoníku. 

K bodu 142 – k § 70 odst. 5 až 8:
Reaguje se na navrhované doplnění nových odstavců 3 a 4 do § 661 občanského zákoníku.
 
 K bodu 143 – k § 70 odst. 10:
 	Legislativně technická úprava reagující na přečíslování odstavců v § 70.
 
K bodům 144, 145 a 146 – k § 70a odst. 1, 2 a 3:
 	Podle stávajícího znění ustanovení § 70a odst. 1 zákona o matrikách se prohlášení státního občana České republiky, který je současně státním občanem jiného členského státu Evropské unie, o užívání jeho jména, popřípadě jmen, nebo příjmení v podobě, kterou mu umožňuje užívat právo a tradice tohoto jiného členského státu Evropské unie, činí před matričním úřadem, v jehož knize narození nebo knize manželství je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení zapsáno.  
Prohlášení se bude moci učinit před kterýmkoliv matričním úřadem. Nově se zavádí povinnost matričního úřadu, který nevede matriční knihu, v níž je zapsáno jméno, popř. jména, nebo příjmení, jehož se prohlášení týká, postoupit toto prohlášení příslušnému matričnímu úřadu, a to ve lhůtě tří pracovních dnů. 
V poslední větě odst. 3 se pak navrhuje terminologické upřesnění v návaznosti na občanský zákoník, viz odůvodnění změny § 69 odst. 3 zákona o matrikách.

K bodu 147 – k § 71a:
Reaguje se na navrhovanou změnu ustanovení § 835 a § 842 občanského zákoníku 
v souvislosti s užíváním příjmení po osvojení nezletilého.

 K bodu 148 – k § 71b:
Reaguje se na navrhovanou změnu ustanovení § 851 občanského zákoníku v souvislosti s užíváním příjmení po osvojení zletilého.

K bodu 149 – k § 72 odst. 2:
S ohledem na konstrukci ustanovení, podle nějž lze změnu jména povolit mimo jiné výslovně uvedené důvody i tehdy, „je-li pro to vážný důvod“, jeví se použití slova „zejména“ zakládající demonstrativnost výčtu jako nevhodné.
 
K bodu 150 – k § 72 odst. 3 první větě:
V souvislosti s uvolněním pravidel pro volbu a zápis jména, kdy nadále bude možné zapsat i jméno domácké nebo zdrobnělé lze na takové jméno provést i změnu na žádost. 

K bodu 151 – k § 72 odst. 3 poslední větě:
Odborným podkladem, na jehož základě matriční úřad rozhodne, zda jméno zapíše, může být buď podklad od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy (viz zákon č. 341/2005 Sb.) anebo znalecký posudek. Tyto podklady bude nadále povinen opatřit žadatel.

K bodu 152 – k § 72 odst. 4:
Legislativně technická úpravu v návaznosti na zavedení legislativní zkratky „nezletilé dítě“.

 K bodu 153 – k § 72 odst. 4:
Podle ustanovení § 878 odst. 2 občanského zákoníku nemá-li žádný z rodičů rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu nebo je-li výkon rodičovské odpovědnosti obou rodičů pozastaven, anebo je-li rodičovská odpovědnost rodičů dotčena některým z uvedených způsobů, ale každého jinak, jmenuje soud dítěti poručníka, kterému náleží povinnosti a práva rodičů nebo jejich výkon na místě rodičů. Institut poručenství upravuje ustanovení § 928 a následující občanského zákoníku. Poručenství zaniká, nabude-li alespoň jeden z rodičů poručence rodičovskou odpovědnost, popřípadě nabude-li schopnost ji vykonávat. Poručenství rovněž zaniká, nabude-li dítě svéprávnosti, nebo je-li osvojeno. Dále § 934 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že každé rozhodnutí poručníka v nikoli běžné záležitosti týkající se dítěte musí být schváleno soudem. K právnímu jednání poručníka, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží. Změna jména nebo příjmení nezletilého dítěte není běžnou záležitostí týkající se dítěte.
 	Poručník/poručníci tedy musí požádat příslušný soud o souhlas s podáním žádosti o povolení změny jména nebo příjmení dítěte. Po schválení soudem může ustanovený poručník nezletilého jakožto jeho zákonný zástupce ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 zákona o matrikách podat žádost o povolení změny jeho příjmení. Institut pěstounství upravuje občanský zákoník v ustanoveních § 985 a násl. Ustanovení § 985 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče pěstounovi. Podle ustanovení § 966 odst. 2 občanského zákoníku platí, že pěstoun při výchově dítěte vykonává přiměřeně povinnosti a práva rodičů. Je povinen a oprávněn rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte, v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění. Má povinnost informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech. Vyžadují-li to okolnosti, stanoví další povinnosti a práva pěstouna soud. Soud může pěstounskou péči vymezit na dobu určitou (např. po dobu pobytu rodiče dítěte v léčebně). Soud také může určit, že se dítě svěřuje do pěstounské péče, aniž vymezí její trvání. Pak se bude jednat o pěstounskou péči na dobu neurčitou, s výhradou podstatné změny poměrů. Pěstounská péče zaniká nejpozději, nabude-li dítě svéprávnosti, jinak jeho zletilostí.
Podle ustanovení § 953 občanského zákoníku nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče jiného člověka (dále jen „pečující osoba“). Rozhodnutí o svěření dítěte do péče musí být v souladu se zájmy dítěte. 
Povinnosti a práva pečující osoby vymezí soud; jinak se přiměřeně použijí ustanovení o pěstounství (§ 955 občanského zákoníku). Podobně jako u pěstounské péče se i zde jedná jen o osobní péči o dítě, nikoli o statusovou změnu. Svěření dítěte do péče jiné osoby bude dočasné, zpravidla krátkodobé. Vždy dle potřeb dítěte a situace v jeho přirozené rodině. Jedná se o institut náhradní rodinné péče, jehož účelem je zejména výkon osobní péče o dítě člověkem odlišným od rodiče nebo poručníka a od pěstouna, jestliže tato péče nemůže být z objektivních nebo subjektivních důvodů vykonávána rodiči popřípadě poručníkem. Svěření dítěte do péče tak musí být pojmově pojímáno jako subsidiární k péči vlastních rodičů. Změna jména nebo příjmení nezletilého dítěte není běžnou záležitostí týkající se dítěte. Poručník/poručníci nebo pěstoun/pěstouni proto musí požádat příslušný soud o souhlas s podáním žádosti o povolení změny jména nebo příjmení dítěte, pokud rodiče dítěte takovou žádost nepodají (v případě pěstounů). V případě všech výše uvedených forem náhradní rodinné péče se nejedná o trvalý právní vztah mezi poručníkem/pěstounem a dítětem, či dítětem a osobou, do jejíž péče bylo dítě svěřeno, ale o vztah časově omezený. S ohledem na nový charakter všech forem náhradní rodinné péče podle občanského zákoníku se navrhuje, aby se změna jména nebo příjmení nepovolovala nejen v případě, že by byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého (stávající znění), ale nově i v případech, jde-li o změnu jména dítěte nebo o změnu příjmení dítěte na příjmení poručníka/poručníků, nebo pěstouna/pěstounů, anebo na příjmení osoby, do jejíž péče bylo dítě svěřeno, nejde-li však o jednoho z rodičů.
 
K bodu 154 – k § 73:
Podle ustanovení § 73 odst. 3 zákona o matrikách, ve znění platném do 31. prosince 2013, měli-li manželé různá příjmení, mohla jim být povolena změna příjmení pouze na příjmení jednoho z nich, který s touto změnou vyslovil souhlas. Uvedené ustanovení bylo ze zákona o matrikách zákonem č. 312/2013 Sb. k 1. lednu 2014 vypuštěno. Důvodem je nová právní úprava zakotvená v ustanovení § 661 odst. 2 občanského zákoníku, která se promítla do ustanovení § 70 odst. 4 zákona o matrikách, podle něhož ponechají-li si manželé po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že se dohodli na společném příjmení jednoho z nich. Prohlášení se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů. V poznámce oddacího listu matriční úřad vyznačí, odkdy manželé užívají společné příjmení. Z uvedeného vyplývá, že za trvání manželství, pokud si manželé při uzavření manželství ponechali svá dosavadní příjmení, mohou před kterýmkoliv matričním úřadem učinit pouhé prohlášení o tom, že se dohodli na společném příjmení jednoho z nich a manžel/ka nemusí žádat o povolení změny svého příjmení na příjmení druhého manžela ve správním řízení. Po shora provedené změně zákona o matrikách však i nadále bylo v zákoně o matrikách ponecháno ustanovení § 73 odst. 3, podle něhož mají-li manželé a rodiče dítěte různá příjmení, změna příjmení toho z manželů, jehož příjmení má nezletilý, se vztahuje i na nezletilého. Za trvání manželství, pokud si manželé při uzavření manželství ponechali svá dosavadní příjmení a ten manžel, jehož příjmení je příjmením jejich společných dětí, si přeje změnu svého příjmení na úplně jiné příjmení, požádá o změnu příjmení ve správním řízení. Za trvání manželství může být taková změna příjmení povolena pouze na základě souhlasu obou manželů. Tato změna příjmení se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů (u dětí starších 12 let je třeba připojit k žádosti jejich souhlas). Na druhého z manželů se tato změna příjmení nevztahuje. Dále podle stávajícího znění ustanovení § 73 odst. 2 zákona o matrikách platí, že mají-li manželé společné příjmení a je-li povolena změna příjmení jednomu z nich, vztahuje se tato změna i na příjmení druhého manžela a příjmení jejich nezletilých dětí. 
Pouze výkladem lze dospět k závěru, že se povolená změna příjmení vztahuje i a společné děti manželů narozené až po povolené změně příjmení (děti budoucí). Navrhuje se proto nová právní úprava na úseku změny příjmení za trvání manželství. Případ, kdy si manželé ponechali svá dosavadní příjmení, je již vyřešen v ustanovení § 70 odst. 4 zákona o matrikách (viz výše). Zůstává tedy upravit změnu společného příjmení manželů za trvání manželství. Navrhuje se tak možnost změny pouze společného příjmení manželů na základě souhlasu obou manželů. Je-li povolena změna příjmení jednomu z manželů, vztahuje se tato změna i na příjmení druhého manžela a příjmení jejich nezletilých dětí, a to i dosud nenarozených.
A mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich užívá a na druhém místě uvádí příjmení předchozí, může jim být povolena změna pouze tohoto společného příjmení. Novou právní úpravou tak zamezíme možnost změny příjmení jednoho z manželů za trvání manželství na úplně jiné příjmení. 

K bodu 155 – k § 73a:
Navrhuje se, aby se povolená změna příjmení (nejen rodného) u fyzických osob, které změnily osobní stav, zapisovala pouze v knize manželství nebo v knize partnerství, nikoliv již v knize úmrtí v zápise úmrtí zemřelého manžela, popřípadě partnera. Prokazování příjmení pozůstalým manželem/partnerem úmrtním listem svého zemřelého manžela/partnera bylo značně necitlivé. Podobu svého příjmení po povolené změně tak budou podle navrhované právní úpravy prokazovat oddacím listem, popř. dokladem o partnerství, na němž bude v oddíle poznámka uvedeno jejich příjmení po povolené změně. 

K bodu 156 – k § 76 odst. 1 písm. g):
V ustanovení zohledňuje navrhované snížení věkové hranice pro participaci dítěte na rozhodování o svém jméně a příjmení z 15 na 12 let.

K bodu 157 – k § 76 odst. 4 písm. b):
Terminologické upřesnění v návaznosti na občanský zákoník, viz odůvodnění změny § 69 odst. 3 zákona o matrikách.

K bodu 158 – k § 79a odst. 1 písm. c):
	Legislativně technická úprava v návaznosti na doplnění písmene e) v § 79a odst. 1.

K bodům 159 a 160 – k § 79a odst. 1 písm. d) a e):
Podle stávajícího znění ustanovení § 79a odst. 1 písm. d) zákona o matrikách se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že určí otcovství souhlasným prohlášením rodičů k témuž dítěti opakovaně před jiným matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem. Navrhuje se doplnění uvedeného ustanovení o novou skutkovou podstatu přestupku, kdy přestupkem je též nepravdivé prohlášení učiněné při určování otcovství souhlasným prohlášením, že jí není známo, že by probíhalo soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti. Jde o promítnutí nově navrhované povinnosti při souhlasném prohlášení rodičů o určení otcovství. 

K bodu 161 – k § 81a:
	Rozšíření působnosti ustanovení v souvislosti se zřízením matričního informačního systému.

K bodu 162 – k § 82 odst. 2:
Dochází k upřesnění stávající právní úpravy. Zasílání kopie úmrtního listu soudu namísto jeho originálu ze strany matričních úřadů vytvoří prostor pro efektivnější a rychlejší odesílání dokumentů a současně usnadňuje související administrativní úkony. 

K bodům 163 a 164 – k § 83 odst. 1, 2 a 3:
Ustanovení zohledňuje zjednodušení oznamovací povinnosti mezi matričními úřady se zavedením matričního informačního systému. Oznámení o provedení zápisu do matriční knihy, který je třeba dále zapsat do knihy vedené jiným matričním úřadem, zasílají dosud matriční úřady datovou schránkou a doprovodné dokumenty poštou. Matriční informační systém umožní notifikaci příslušnému matričnímu úřadu, že vznikl nový zápis, který je třeba zapsat do jím vedené matriční knihy. Preferováno je zasílání doprovodných dokumentů převedených do elektronické podoby autorizovanou konverzí. Ustanovení cílí na rychlejší odesílání postoupených žádostí zastupitelskými úřady, které dosud byly odesílány pouze prostřednictvím listinné pošty. Za pomocí metody autorizované konverze si žádost, včetně všech přiložených listin zachová svou originalitu a elektronickou cestou se výrazně urychlí předání žádosti matričnímu úřadu. Obdobně i pro zastupitelské úřady České republiky podle ustanovení § 4c.

K bodu 165 – k § 86 odst. 2:
Podle stávajícího znění ustanovení § 86 zákona o matrikách fyzická osoba, která má 
v matriční knize zapsána k 31. prosinci 1949 dvě jména, může před matričním úřadem prohlásit, že bude tato jména užívat. Má-li v této matriční knize zapsána více než dvě jména, může před matričním úřadem prohlásit, které jméno z těchto zapsaných jmen bude užívat jako druhé. Toto prohlášení se činí před matričním úřadem příslušným podle místa trvalého pobytu fyzické osoby, nebo matričním úřadem, v jehož knize narození jsou jména zapsána. Nyní se nově navrhuje umožnit této fyzické osobě učinit prohlášení o užívání druhého jména před kterýmkoli matričním úřadem.

K bodu 166 – k § 87 (účinnost od 1. ledna 2024):
Jde o legislativně technickou úpravu – do stávajícího ustanovení jsou doplněna ustanovení, která jsou návrhem nově vkládána do zákona o matrikách, případně přečíslována atd. 
Vzhledem k tomu, že ne všechna podání upravená v ustanoveních, na něž je v § 87 odkazováno, jsou žádostmi, navrhuje se použít obecnější formulaci.

K bodu 167 – k § 87 odst. 1 (účinnost od 1. ledna 2027):
Do výčtu v § 87 odst. 1 jsou doplňována ustanovení, která mají odloženou účinnost.
 
K bodu 168 – k § 89:
Legislativně technická úprava související s nabytím účinnosti ustanovení zavádějících matriční informační systém. S účinností od 1. ledna 2027 již nebude tvořit sbírku listin podle § 8 odst. 1 též výtisk počítačového záznamu, jako tomu bylo v období od 1. ledna 2006.

K bodu 169 – k § 91 odst. 2 písm. c):
Podle stávajícího znění ustanovení § 91 odst. 2 se křestní list považuje za veřejnou listinu prokazující narození za předpokladu, že obsahuje údaje uváděné v době jeho vydání 
v rodném listu a byl vydán do 31. prosince 1949. Nyní se nově navrhuje doplnit, že křestní list je veřejnou listinou prokazující narození při současném splnění podmínky, že nedošlo ke změně skutečností v něm uvedené (např. v důsledku změny jména a příjmení, osvojení, určení/popření otcovství atd.).

K bodu 170 – zrušení § 96 písm. b):
	V souvislosti se zrušením institutu registrujícího matričního úřadu se navrhuje zrušit i zmocňovací ustanovení pro stanovení jejich seznamu a vymezení správních obvodů v prováděcí vyhlášce. 

K bodu 171 – § 96 písm. c) /dosavadní písm. d)/:
	Legislativně technická úprava v návaznosti na text § 1 odst. 4, resp. nového § 1a odst. 3.
 
K bodu 172 – § 96 písm. i) /dosavadní písm. j)/:
Legislativně technická úprava v návaznosti na zrušení legislativní zkratky pro osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku.

K bodu 173 – § 96 písm. l) /dosavadní písm. m)/:
	V návaznosti na změny § 16 a nový § 16a se zakládá zmocnění, aby vzory souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství a dále vzory prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítěte mohla stanovit prováděcí vyhláška.
 
K bodu 174 – k § 96 odst. 2 (účinnost od 1. ledna 2025):  
S ohledem na potřebu zajištění kompatibility všech matričních údajů vedených matričními úřady pomocí výpočetní techniky a jejich přenesení do matričního informačního systému se Ministerstvu vnitra doplňuje zmocnění stanovit datový formát a strukturu dat matričních událostí, matričních skutečností, změn a oprav vedených pomocí výpočetní techniky formou národního standardu pro elektronické vedení matriky.

K bodu 175 – k § 96 odst. 2 (účinnost od 1. ledna 2027):
Doplňují se zmocnění, aby prováděcí vyhláška mohla upravit podrobnosti související s fungováním matričního informačního systému a elektronizací matriční agendy. Jde o zmocnění ke stanovení postupu při zapisování do matričního informačního systému, ke stanovení výčtu matričních tiskopisů, o nichž budou vedeny údaje v evidenci matričních tiskopisů (půjde jen o tzv. přísně zúčtovatelné matriční tiskopisy), postupu při vydávání dokladů v elektronické podobě a ke stanovení vzorů elektronické podoby těchto dokladů.


K Čl. II – Přechodná ustanovení 

K bodu 1 (účinnost od 1. ledna 2024)
Navrhuje se, aby podání učiněná před účinností tohoto zákona byla vyřizována podle dosavadních předpisů. 

K bodům 2 a 3 (účinnost od 1. ledna 2024)
Podle stávajícího znění ustanovení § 68 odst. 2 zákona o matrikách se rodným příjmením rozumí příjmení uvedené v knize narození při narození dítěte, určení otcovství nebo osvojení do nabytí svéprávnosti dítěte a v souvislosti se změnou pohlaví. 
V případě popření otcovství tak striktní gramatickou (jazykovou) metodou výkladu dospějeme ke zcela absurdním situacím, kdy rodným příjmením dítěte je příjmení muže, ke kterému toto dítě nemá žádný právní vztah, neboť rozsudkem soudu bylo určeno, že tento muž otcem dítěte není. Např. dítě narozené mimo manželství nese v souladu s dohodou rodičů při určení otcovství příjmení po otci (Tomáš Novotný). Následně otec dítěte (Novotný) popře otcovství k tomuto dítěti. Po popření otcovství dítě nese v souladu s platnou právní úpravou příjmení matky, které měla v době jeho narození (Tomáš Svoboda). 
Rodné příjmení dítěte však v tomto případě zůstává „Novotný“ (Tomáš Svoboda, 
roz. Novotný), a toto matrikář uvede též do poznámky rodného listu. Do stávajícího ustanovení § 68 odst. 2 zákona o matrikách se proto navrhuje doplnit, že rodným příjmením se rozumí příjmení při popření otcovství do nabytí svéprávnosti dítěte. Navrhovaným přechodným ustanovením se umožní fyzické osobě, resp. zákonným zástupcům dítěte, požádat o provedení opravy matričního zápisu a vydání rodného listu, na němž bude uvedeno její původní rodné příjmení. 

K bodu 4 (účinnost od 1. ledna 2024)
	Do 31. prosince 2023 mohou osoby vstupující do registrovaného partnerství učinit prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství pouze před některým ze 14 tzv. registrujících matričních úřadů, které vedou matriční knihu registrovaného partnerství pro celý správní obvod. Seznam registrujících matričních úřadů a jejich správní obvod vymezuje příloha č. 4 vyhlášky č. 207/2001 Sb.. 
	S účinností od 1. ledna 2024 bude možno učinit prohlášení osob vstupujících do registrovaného partnerství před kterýmkoli matričním úřadem, přičemž každý z těchto matričních úřadů si povede vlastní matriční knihu registrovaného partnerství pro svůj správní obvod.
	V zájmu odstranění případných nejasností se navrhuje v přechodných ustanoveních výslovně uvést, že matriční úřady, které vykonávaly do 31. prosince 2023 působnost registrujících matričních úřadů, a tudíž vedly pro správní obvod vymezený podle přílohy č. 4 matriční vyhlášky knihu registrovaného partnerství, povedou tuto matriční knihu i od 1. ledna 2024, avšak pouze pro tuto obec (jako obvyklou matriční knihu).

K bodu 5 (účinnost od 1. ledna 2025)
Ustanovení vyjadřuje pravidlo, že se bude ode dne jeho přijetí vztahovat národní standard pro elektronické vedení matriky na všechny záznamy vedené pomocí výpočetní techniky již od roku 2006 (tedy v obou zněních § 6 odst. 2, jak účinném před 1. lednem 2025, tak před 1. lednem 2027). Odpovědnost za úpravu svých systémů, aby sdílely data v jednotném formátu, budou mít jednotlivé matriční úřady, které údaje elektronicky vedou. Data budou potom přenesena do matričního informačního systému jako již kompatibilní. 

K bodu 6 (účinnost od 1. ledna 2025)
Ustanovení upravuje harmonogram přenosu údajů z dosavadních systémů jednotlivých matričních úřadů (vedených pomocí výpočetní techniky podle současného znění § 6 odst. 2) do matričního informačního systému (do jeho centrálního úložiště). Vzhledem k tomu, že právní úprava matričního informačního systému ještě nebude účinná, je povinnost matričních úřadů předat údaje formulována ve vztahu k Ministerstvu vnitra jakožto správci matričního informačního systému.  
K předávání bude docházet v období od 1. ledna 2025, kdy předmětné ustanovení nabyde účinnosti (stejně jako národní standard pro elektronické vedení matriky) a kdy již bude zprovozněno centrální úložiště matričního informačního systému.
Pro předání údajů bude stanovena lhůta 2 let, tedy do spuštění plného provozu matričního informačního systému k 1. lednu 2027, přičemž harmonogram předávání stanoví národní standard pro elektronické vedení matriky.

K bodu 7 (účinnost od 1. ledna 2027)
Upravuje se vytvoření seznamu odborně doložených jmen s pomocí jmen, která byla zapsána do matriční knihy na základě dokladu vydaného znalcem nebo na základě odborných podkladů od příslušného odborného subjektu (nebo opět znalce) již před zřízením tohoto seznamu. Jako rozhodné datum je stanoven 1. leden 2006, od kdy matriční úřady vedou matriční agendu též pomocí výpočetní techniky, protože zpětné dohledání by mělo být v těchto případech jednodušší. Stanoví se proto lhůty matričním úřadům pro předání jmen k zápisu i Ministerstvu vnitra k provedení zápisu do seznamu. Při zápisu těchto jmen ještě Ministerstvo vnitra dodatečně ověří, zda jména splňují požadavky aktuálního znění zákona o matrikách, a tedy je možné je uvést v tomto veřejně přístupném seznamu. 
K bodu 8 (účinnost od 1. ledna 2027)
	Z iniciativy Úřadu pro ochranu osobních údajů toto ustanovení upravuje jednorázové opatření k dozoru na zpracováním osobních údajů v matričním informačním systému. Prvotně bude dozor vykonávat ústřední správní úřad, tj. Ministerstvo vnitra. Úřad pro ochranu osobních údajů jako jediný dozorový úřad ochrany osobních údajů v České republice a mající omezené zdroje rozhodne o rozsahu a formě svého dozoru na základě výsledků tohoto vnitřního dozoru.

Pozn.: Je zachována struktura návrhu zákona jako u materiálu, který byl následně předložen Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 593. Odbor vládní legislativy v roce 2019 v době jeho projednávání doporučil materiál strukturovat jako novelu zákona o matrikách, občanského zákoníku a dalších zákonů.


ČÁST DRUHÁ – změna občanského zákoníku

K Čl. III 

K bodům 1 a 2 – k § 661:
Navrhuje se umožnit manželům, kteří si ponechali svá příjmení, učinit i později prohlášení, že příjmení jednoho z manželů bude příjmením společným, k němuž bude druhý připojovat své dosavadní příjmení. V tomto smyslu se jedná o rozšíření již existující možnosti učinit i po uzavření manželství prohlášení, že se dohodli na společném příjmení jednoho z nich. Vychází se z toho, že není důvodné limitovat volbu příjmení podle § 660 písm. c) občanského zákoníku okamžikem sňatečného obřadu. Naopak je třeba zohlednit, že se preference ve volbě příjmení mohou v průběhu věku měnit. Dále se navrhuje v občanském zákoníku explicitně zakotvit, že v případě volby podle § 660 písm. c) občanského zákoníku mohou manželé i po uzavření manželství společně prohlásit, že ten, který ke společnému příjmení připojuje své dosavadní příjmení, od jeho užívání upouští. Tato možnost je v současnosti obsažena v ustanovení § 70 odst. 2 zákona o matrikách, které však svou povahou náleží do občanského zákoníku, neboť upravuje hmotněprávní předpoklady pro upuštění od připojovaného příjmení. Konečně se navrhuje umožnit manželům, kteří mají společné příjmení, učinit i později prohlášení, že jeden z nich bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat příjmení, které měl před uzavřením manželství. Předně se tím má manželům, kteří uzavřeli manželství v době, kdy nebyla možná dohoda snoubenců podle nynějšího ustanovení § 660 písm. c) občanského zákoníku, umožnit učinit prohlášení o takové dohodě. Rovněž v případech manželů, kteří již takovou možnost měli, ale nevyužili ji a dohodli se při uzavření manželství na společném příjmení, může mít tato možnost své legitimní využití. Opět se vychází z předpokladu, že se preference ve volbě příjmení mohou v průběhu života měnit (např. ohled na rodiče manžela). 

K bodům 3 a 4  – k § 777: 
Navrhuje se zjednodušit využití existující možnosti zjednodušeným způsobem konsenzuálně vyloučit domněnku otcovství svědčící manželu matky a současně založit vyvratitelnou domněnku svědčící jinému muži, který je biologickým otcem dítěte. Cílem je umožnit dosáhnout pokud možno co nejméně zatěžujícím způsobem pro všechny zúčastněné souladu mezi právním rodičovstvím na jedné straně a biologickým a sociálním rodičovstvím na straně druhé. 
Ani v současnosti není v daném případě rozhodující právní skutečností pro popření a určení otcovství soudní rozhodnutí. Rozhodnou právní skutečností je již prohlášení manžela matky, že není otcem dítěte, a prohlášení muže, který tvrdí, že jím je, k nimž se matka připojí. Soud slovy důvodové zprávy k občanskému zákoníku pouze „prohlášení přijímá, čímž je validuje – dává vrchnostenské dobrozdání, že prohlášení odpovídá skutečnosti a že vůle žádné ze zúčastněných osob nebyla nepřípustným způsobem ovlivněna, ať už jakkoli, resp. kýmkoli“. 
Soud přitom v daném případě nijak samostatně nevyšetřuje okolnosti, které se jinak zkoumají v řízení o určení otcovství podle třetí domněnky (soulož v rozhodné době – § 783 občanského zákoníku), popřípadě v řízení o popření otcovství podle § 786 občanského zákoníku (skutečnost, že je vyloučeno, aby manžel matky byl otcem dítěte). S ohledem na velmi omezený charakter činnosti soudu, při které neuplatňuje své rozhodovací pravomoci, se lze domnívat, že příslušné veřejnoprávní osvědčení formální bezvadnosti činěných prohlášení mohou poskytnout i matriční úřady. Lze se domnívat, že obdobně jako jsou tyto orgány kompetentní přijmout souhlasné prohlášení podle § 779 občanského zákoníku, mělo by jejich zapojení být dostatečnou zárukou ochrany proti možnému zneužití i v navrhovaném případě. Výlučná pravomoc soudu by měla být vyhrazena pouze případům zvláště zranitelných osob (nezletilí a osoby omezené ve svéprávnosti), u nichž je třeba kvalifikovanějším způsobem zkoumat jejich vůli a okolnosti, za nichž je projevována. 
Dále se navrhuje výslovně stanovit, že toto prohlášení je možné učinit i vůči dítěti dosud nenarozenému, což dosud dle judikatury není možné (viz stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2021, sp. zn. Cpjn 202/2020).
Podmínka, že toto prohlášení lze učinit pouze v době mezi zahájením řízení o rozvodu a třístým dnem po rozvodu manželství zůstává zachována.

K bodu 5 – k § 778:
Navrhuje se postavit najisto, že domněnka otcovství svědčící muži, který dal souhlas k umělému oplodnění, se uplatní i tehdy, narodí-li se dítě do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné. Stávající dikce je ve vztahu k těmto případům nejasná, neboť stanoví, že se uplatní jen u „ženy neprovdané“, doslova čteno u ženy svobodné. Pochybnosti však panují u ženy, jejíž manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné (rozvedené, ovdovělé), narodilo-li se dítě do třístého dne po zániku manželství, kdy by se jinak uplatnila první domněnka svědčící jejímu bývalému manželovi. 

K bodu 6 – k § 833 odst. 2:
Podle platného znění § 833 ve spojení s § 832 zaniká v důsledků osvojení příbuzenský poměr mezi osvojencem a jeho pokrevními příbuznými, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající, a osvojenec získává postavení dítěte osvojitele nebo osvojitelů, jimž také vzniká vůči osvojenci rodičovská odpovědnost. Výjimku představuje pouze osvojení manželem/manželkou rodiče, které se nedotýká příbuzenského poměru mezi osvojencem a tímto rodičem a jeho příbuznými.
Takto vymezené právní následky osvojení mohou být v některých individuálních případech nepřiměřeně striktní a v rozporu s nejlepším zájmem osvojence, jakož i s jeho právem na zachování rodinných pout s pokrevními příbuznými. Typickým příkladem je osvojení dítěte manželem/manželkou rodiče v situaci, kdy druhý rodič dítěte zemřel. V těchto případech zaniká osvojením příbuzenský poměr mezi osvojencem a pokrevními příbuznými ze strany zesnulého rodiče, což může být v hrubém rozporu s nejlepším zájmem dítěte, zejména pokud je mezi osvojencem a těmito příbuznými (prarodiče, nevlastní sourozenci a další příbuzní v přímé i vedlejší linii příbuzenství) navázáno citové pouto.
Proto se navrhuje pro případy osvojení dítěte pozůstalým manželem jednoho z rodičů stanovit, že by ze zákona měl zůstat zachován příbuzenský vztah mezi osvojencem a příbuznými zesnulého rodiče, jakož i práva a povinnosti z tohoto vztahu vyplývající.

K bodům 7 a 8 – k § 835: 
V § 835 odst. 1 občanského zákoníku se předně navrhuje opravit věcné nesprávnosti tohoto ustanovení. Těch je v současnosti několik a do značné míry se kryjí s nesprávnostmi výchozího ustanovení o příjmení dítěte narozeného manželům podle § 860. Ustanovení § 835 předpokládá, že společný osvojenec má „příjmení, které bylo určeno pro jejich děti při uzavření manželství“. 
Při uzavření manželství se však příjmení pro společné děti manželů určuje prohlášením snoubenců pouze tehdy, ponechají-li si snoubenci svá dosavadní příjmení. Jinak by mělo ze zákona platit, že dítě má společné příjmení manželů, aniž by tak bylo třeba zvlášť určit. Dané ustanovení dále nereflektuje ani eventualitu předvídanou ustanovení § 860 odst. 2, kdy zvláště u manželství uzavřených v zahraničí není vyloučeno, že si manželé ponechají svá dosavadní příjmení, ale zároveň při sňatečném obřadu neučinili prohlášení o příjmení svých společných dětí. V takovém případě bude třeba i v souvislosti s osvojením „zvolit“ osvojenci příjmení jednoho z osvojitelů. Konečně ustanovení § 835 odst. 1 nepřesně fixuje okamžik rozhodný pro stanovení příjmení společného osvojence k okamžiku uzavření manželství. Existuje nicméně řada případů, kdy je příjmení pro společné děti (osvojence) manželů po uzavření manželství změněno (pozdější dohoda manželů na užívání společného příjmení, změna společného příjmení, změna příjmení manžela, jehož příjmení bylo určeno jako příjmení pro společné děti, upuštění od užívání více příjmení). Další navrhované změny v ustanovení § 835 odst. 1 a 2 mají dva hlavní cíle. Předně důsledně promítnout do úpravy změny příjmení v případě osvojení obecnější požadavek, podle něhož by mělo dítě, které dosáhlo určitého věku, se změnou příjmení souhlasit. 
Tento požadavek vychází z předpokladu, že příjmení člověka tvoří svébytný prostředek jeho (sebe)identifikace (tím spíše s postupujícím věkem), který nemusí být nutně spojen či ovlivněn osvojením. Jakkoli osvojením zaniká poměr mezi osvojencem a původní rodinou, dosavadní příjmení osvojence není nutné vnímat jen ve vazbě na původní rodinu, ale především ve vazbě na osobní historii osvojence. Cílem osvojení přitom nemusí být nezbytně budování nové identity vůči třetím osobám, spíše jen vytvoření vzájemného poměru osvojence a osvojitele, jehož význam navenek postupně slábne (i s ohledem na postupně nabývanou svéprávnost dítěte). V případě změny příjmení v souvislosti s osvojením se předně navrhuje vyjasnit, že na rozdíl od úpravy v jiných případech (§ 863) je relevantní věková hranice dána dovršením dvanácti let, od kdy se vyžaduje osobní souhlas dítěte i se samotným osvojením (§ 806 občanského zákoníku). U dětí mladších by měla být naopak změna příjmení jako tradiční důsledek osvojení ponechána. S promítnutím požadavku na souhlas dítěte s jakoukoli změnou příjmení souvisí také přehodnocení konceptu, podle něhož v souvislosti s osvojením nebo jeho zrušením nevyhnutelně dochází ke změně příjmení. Nesouhlasí-li osvojenec se změnou svého příjmení, je v současnosti nucen příjmení osvojitele ke svému příjmení alespoň připojit. Napříště by však mělo být také připuštěno, aby si osvojenec v takovém případě ponechal své dosavadní příjmení. Druhým hlavním cílem je zrušení pravomoci soudu rozhodovat o změně příjmení v případě osvojení.
Obdobně jako v případě určování otcovství podle § 777 občanského zákoníku zde totiž soud neplní roli orgánu uplatňujícího uvážení a své ryze rozhodovací pravomoci. I s ohledem na dikci ustanovení § 443 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož „v rozsudku, jímž se vyslovuje osvojení, uvede soud i příjmení, které osvojenec bude mít“, se činnost soudu omezuje toliko na osvědčení o určitých právních skutečnostech. Lze se tedy domnívat, že změna příjmení může být v případě dětí mladších 12 let pro bezpředmětnost zcela vyňata ze soudní pravomoci. U dětí, které dovršily 12 let, pak může být prohlášení osvojitele o případné změně příjmení činěno jako v jiných případech před matričním úřadem. 
Reaguje se též na okamžik dovršení 12 let u osvojence.

K bodu 9 – k § 842:
Předně se navrhuje i do úpravy změny příjmení pro případ zrušení osvojení promítnout obecnější požadavek, podle něhož má právo o svém příjmení rozhodnout ten, kdo dosáhl věku, s nímž je spojována určitá rozumová a volní vyspělost (v případě osvojení se navrhuje ji stanovit na 12 let). Stávající možnost prohlásit, že si ponechá příjmení nabyté v souvislosti s osvojením, by měl mít tedy jen (bývalý) osvojenec, který dovršil dvanáct let. Bylo-li zrušeno osvojení u člověka mladšího dvanácti let, měl by mít příjmení, které měl před osvojením.  Nadto se navrhuje vypustit pravomoc soudu rozhodovat o příjmení pro případ zrušení osvojení. Obecné důvody pro to jsou shodné s těmi, pro něž se navrhuje vypuštění této pravomoci v případě určování otcovství (§ 777) a změn příjmení v případě osvojení (§ 835). Specifické důvody jsou spojeny s problematičností dané úpravy, která se ukazuje zejména ve spojení s navazující úpravou § 443 odst. 2 zákona o zvláštních řízeních soudních a § 71a zákona o matrikách.
 	Předně není zřejmé, zda a v jakých případech soud musí v souvislosti se zrušením osvojení o příjmení osvojence rozhodnout a co se stane, když tak neučiní, ačkoli by měl. Dále není zřejmé, zda může osvojenec i po skončení soudního řízení, v němž soud rozhodl, že bude mít dřívější příjmení, učinit před matričním úřadem prohlášení, že si příjmení nabyté 
v souvislosti s osvojením ponechá. 
Napříště se tedy navrhuje umožnit bývalému osvojenci, který dovršil 12 let, aby po zrušení osvojení před matričním úřadem prohlásil, že si ponechá příjmení nabyté v souvislosti s osvojením. Tuto možnost se v navazující úpravě ustanovení § 71a odst. 5 zákona o matrikách navrhuje omezit lhůtou 6 měsíců po zrušení osvojení. Nejpozději marným uplynutím této lhůty matriční úřad zapíše do knihy narození příjmení osvojence, které měl před osvojením (dříve tehdy, pokud se bývalý osvojenec práva ponechat si příjmení nabyté v souvislosti s osvojením vzdá). 

K bodům 10 a 11 – k § 851:
Navrhuje se rozšíření spektra možností změn příjmení u osvojení zletilého včetně možnosti přijmout osvojitelovo příjmení. Byť charakter a právní následky osvojení zletilého nelze ztotožňovat s osvojením nezletilého, není rozumného důvodu těmto možnostem bránit, neboť pro ně mohou existovat legitimní důvody (ač ne nutně právní). Dále se navrhuje vypustit pravomoc soudu rozhodovat o změně příjmení v těchto případech. Tato změna má několik důvodů. Ke změně příjmení osvojence je primárně třeba, aby daný požadavek vznesl sám osvojenec (případně se souhlasem svého manžela) a osvojitel s ním projevil souhlas (případně se souhlasem svého manžela). Soud pak pouze formálně osvědčuje existenci těchto hmotněprávních předpokladů, neuplatňuje při tom jakoukoli diskreci či uvážení. Nevýhodou daného řešení je skutečnost, že ke změně příjmení osvojence nemůže tímto způsobem dojít po skončení řízení o osvojení zletilého, i kdyby byly všechny hmotněprávní předpoklady splněny (získány všechny souhlasy). Z tohoto důvodu se navrhuje umožnit změnu příjmení osvojence při splnění těchto předpokladů kdykoli po skončení řízení před matričním úřadem. 

K bodům 12 až 15 – k § 860, 861 a 863:
Navrhuje se napravit technické nedostatky stávajícího ustanovení § 860 odst. 1 občanského zákoníku. Toto ustanovení nereflektuje, že prohlášení snoubenců o příjmení jejich společných dětí je činěno pouze v případě, že si snoubenci ponechají svá dosavadní příjmení (§ 661 odst. 1 občanského zákoníku). 
Jinak však platí, že dítě bude mít společné příjmení manželů. Navrhuje se proto stávající textaci zpřesnit po vzoru § 38 odst. 1 zrušeného zákona o rodině, podle něhož platilo, že děti mají společné příjmení rodičů nebo příjmení jednoho z nich, určené dohodou při uzavření manželství. Nadto se však podobně jako v navrhovaném § 835 odst. 1 občanského zákoníku navrhuje reflektovat, že pro určení příjmení nemusí být rozhodné prohlášení rodičů při uzavření manželství, ale příjmení pro společné děti manželů v době jejich narození (v důsledku možné změny příjmení pro společné děti po uzavření manželství). Dále se navrhuje obdobně jako v případě osvojení promítnout do zákona požadavek, podle něhož by mělo dítě, které dosáhlo určitého věku (v tomto případě 12 let – blíže viz odůvodnění u § 19 odst. 3 zákona o matrikách), souhlasit s případnou změnou svého příjmení. V tomto ohledu se navrhuje u těchto dětí opustit princip, podle něhož má změna příjmení pro ostatní děti manželů automaticky za následek změnu příjmení dříve narozeného dítěte.
Tato změna by měla být napříště podmíněna souhlasem dítěte. Požadavek na souhlas dítěte, které dovršilo 12 let, se navrhuje promítnout také ve vztahu ke změnám příjmení 
v důsledku popření rodičovství. Zároveň se pro tento případ navrhuje zakotvit také samostatné právo tohoto dítěte požádat o změnu příjmení. Vychází se přitom z předpokladu, že popření rodičovství může být často iniciováno rodičem, jehož příjmení dítě neslo, přičemž zde nemusí být po popření rodičovství dostatečná motivace na straně jediného rodiče, který popření rodičovství neinicioval, iniciovat změnu příjmení dítěte. Konečně se navrhuje zobecnit stávající pravidlo ustanovení § 863 občanského zákoníku, podle něhož by měla být nadále jakákoli změna osobního jména nebo příjmení dítěte, které dovršilo 12 let, podmíněna jeho souhlasem. V tomto ohledu by se mělo toto ustanovení stát obecnou klauzulí vztahující se na jakékoli změny příjmení či osobního jména. V současnosti se toto ustanovení vztahuje toliko na změny příjmení v návaznosti na uzavření manželství matky dítěte s jiným mužem, není-li otec dítěte znám. Daným zobecněním by se tak mělo vyhovět požadavkům vyplývajícím z čl. 12 Úmluvy o právech dítěte. 


ČÁST TŘETÍ – změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

K Čl. IV

K § 11 odst. 2: 
Technická změna souvisí se zavedením matričního informačního systému a nově umožňuje plnění oznamovací povinnosti matričních úřadů vůči České správě sociálního zabezpečení formou automatického přenosu dat mezi informačními systémy. Přesto však zachovává možnost plnění oznamovací povinnosti zasláním opisu úmrtního listu.


ČÁST ČTVRTÁ – změna zákona o státní statistické službě

K Čl. V 

K § 15 odst. 2:
Technická změna umožní plnění zpravodajské povinnosti matričních úřadů vůči Českému statistickému úřadu elektronicky a eliminovat zasílání papírových formulářů, které jsou vedle elektronické formy stále uplatňovány. Smyslem změny je urychlení přenosu informací a současně snížení administrativní zátěže matrikářů.

ČÁST PÁTÁ – změna zákona o evidenci obyvatel

K Čl. VI 

K § 10 odst. 11:
Zákonem č. 270/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o občanských průkazech, byl mimo jiné novelizován také zákon o evidenci obyvatel. V případě § 10 odst. 11 uvedeného zákona došlo kromě vyjasnění okruhu osob, na které lze aplikovat institut zastoupení členem domácnosti (tj. výhradně na osoby starší 18 let), rovněž ke zmírnění požadavků kladených na plnou moc v případech, kdy je při ohlašování změny místa trvalého pobytu zastupována osoba, která není stižena duševní poruchou. Toto zmírnění se však v praxi ukázalo jako problematické (s ohledem na jeho zneužitelnost), proto se navrhuje přistoupit k opětovnému zpřísnění, kdy při zastoupení osoby starší 15 let bude vyžadováno předložení zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Navrhované ustanovení tak upravuje dva instituty, jednak institut zastoupení členem domácnosti, který lze aplikovat výhradně na osoby starší 18 let stižené duševní poruchou, jednak institut zastoupení na základě zvláštní plné moci, který lze aplikovat na osoby starší 15 let.

ČÁST ŠESTÁ – změna zákona o správních poplatcích

K Čl. VII 

K bodu 1 – k položce 5 písm. a):
Jedná se o formulační úpravu textu položky, aby odpovídala aktuálnímu znění zákona o ověřování a pamatovala i na novou možnost úředního ověření elektronického podpisu na dokumentu v elektronické podobě.
 
K bodu 2 – k položce 11 (osvobození, bod 4):
Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, neupravuje dohodu o příjmení osob vstupujících do partnerství. To znamená, že partneři budou po vstupu do partnerství užívat taková příjmení, se kterými do partnerství vstupovali. Podle ustanovení § 72 odst. 1 a 2 zákona o matrikách může partner požádat o povolení změny příjmení, přičemž podle zmíněného ustanovení se změna příjmení povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod. 
Tato změna příjmení je ale zpoplatněna správním poplatkem. Nově se proto navrhuje osvobodit od správního poplatku podle této položky změnu příjmení partnera za trvání partnerství na příjmení druhého partnera. 

K bodu 3 – k položce 11 (zrušení poznámky č. 3): 
Vzhledem k tomu, že se navrhuje napříště nepovolit změnu jména a příjmení dítěte svěřeného do náhradní rodinné péče, navrhuje se poznámku č. 3 u položky 11 vypustit. 

K bodu 4 – k položce 12 novému písmenu c):
	V návaznosti na změnu § 11a odst. 1 písm. b) zákona o matrikách (v němž se zrušuje dosavadní podmínka trvalého pobytu alespoň jednoho ze snoubenců na území nematriční obce, aby mohli uzavřít manželství před oddávajícím z této nematriční obce) se navrhuje zavést správní poplatek, který bude alespoň částečnou regulací těchto nových případů. 
Výše správního poplatku je stanovena ve stejné výši jako dosavadní poplatek za povolení možnosti uzavřít manželství mimo určené místo a čas (viz níže), přičemž tyto poplatky se nebudou kumulovat. I tento nový správní poplatek bude vybírat matriční úřad – ten, v jehož obvodu se bude manželství uzavírat a jehož tedy matrikář bude obřadu přítomen.  

K bodu 5 – k položce 12 písm. d):
Správní poplatky na úseku partnerství jsou upraveny v položce 12 sazebníku správních poplatků. Na rozdíl od manželství však v sazebníku není uveden žádný správní poplatek za vstup do partnerství mimo stanovenou dobu nebo mimo úředně určenou místnost. Vzhledem ke změnám v zákoně o matrikách, v němž je navrhováno režim místa a doby pro učinění prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství sjednotit s obdobnou úpravou v případě uzavírání manželství (viz § 13a zákona o matrikách), navrhuje se sjednocení režimů použít i v případě správního poplatku. Dále se navrhuje formulační úprava reflektující, že zákon o matrikách již nebude počítat s tím, že by se manželství (či nově i registrované partnerství) mělo uzavírat především v určené místnosti, neboť pro tyto účely může být určeno kterékoli místo na území obce (viz navrhované změny v § 13a odst. 3 a 4 zákona o matrikách).

K bodu 6 – k položce 12 (poznámky č. 1 a 2 a osvobození od poplatku):
Legislativně technická úprava v návaznosti na vložení nového písmene c) v položce 12. 

K bodu 7 – k položce 12 (poznámka č. 2):
	Formulace poznámky se uvádí do souladu s upraveným zněním § 12 a novým § 13a odst. 4 zákona o matrikách.

K bodu 8 – k položce 12 (poznámka č. 3):
	Doplňuje se poznámka stanovící, že se poplatky podle písmen c) a d) položky 12 nekumulují. 

K bodu 9 – k položce 151 písm. g):
	V rámci legislativního procesu zák. č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, bylo zrušeno ustanovení § 12 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Zrušením předmětného ustanovení s účinností od 1. 1. 2022 tak chybí věcné opodstatnění pro správní poplatek za opětovné vydání přístupových údajů. Z položky 4 sazebníku správních poplatků již byl tento poplatek vypuštěn, příslušná změna však nebyla promítnuta v položce 151, která obsahuje jeho ekvivalent v podobě konzulárního poplatku. Proto je nyní navrženo vypuštění tohoto správního poplatku.

K bodům 10 a 11 – k položce 154:
	V této položce jsou prováděny obdobné změny jako v položce č. 11.


ČÁST SEDMÁ – změna zákona o ověřování

K Čl. VIII 

K bodům 1 až 3 – k § 18 odst. 1 písm. a) a b):
V zákoně o ověřování se upřesňuje, že jako průkaz totožnosti se uznává též průkaz totožnosti občana smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace. K prokázání totožnosti již nebude možné používat řidičský průkaz, neboť matriční úřady ani ověřující úřady nemají přístup do evidence řidičských průkazů a nemohou tedy vyhodnotit validitu předkládaného řidičského průkazu.

K bodu 4 – k § 18 odst. 1 písm. c):
	Navrhuje se odstranit slova „České republiky“, aby byl název Ministerstva vnitra uveden v souladu s terminologií kompetenčního zákona.


ČÁST OSMÁ – změna zákona o zvláštních řízeních soudních

K Čl. IX 

K bodům 1 až 3 – k § 416:
Navrhované změny jsou činěny v návaznosti na změny ustanovení § 777 občanského zákoníku - viz důvodová zpráva k tomuto ustanovení. 

K bodům 4 a 5 – k § 443 a 451:
 	Navrhované změny jsou činěny v návaznosti na navrhované zrušení pravomoci soudu rozhodovat o příjmení v souvislosti s osvojením v případech podle § 835, 842 a 851 občanského zákoníku. K tomu srovnej důvodovou zprávu k těmto ustanovením. 

K Čl. X - Přechodné ustanovení:

Navrhuje se, aby v případě podání návrhů na určení otcovství souhlasným prohlášením podle § 416 odst. 1 učiněných před účinností tohoto zákona, pokračoval soud v řízení i tehdy, nebylo-li pravomocně skončeno řízení o rozvod nebo neplatnost manželství. 


ČÁST DEVÁTÁ – Účinnost

K Čl. XI

Navrhuje se dělená účinnost novely zákona – k 1. lednu 2024, 1. lednu 2025 a 1. lednu 2027. 
Ustanovení týkající se novelizace občanského zákoníku a navazující terminologické 
i věcné změny v zákoně o matrikách nabudou účinnosti k 1. lednu 2024. Jde převážně o ustanovení, která byla obsažena již ve sněmovním tisku č. 593, a není důvodem jejich účinnost odkládat. 
K 1. lednu 2025 nabude účinnosti první fáze elektronizace matrik v podobě sjednocení formátů zápisů v systémech vedených jednotlivými matričními úřady - doplnění § 6 odst. 2 a zmocnění k vydání národního standardu pro elektronické vedení matriky matriky. Stejně tak nabyde účinnosti přechodné ustanovení upravující předávání údajů do centrálního úložiště matričního informačního systému. 
K 1. lednu 2027 nabudou účinnosti ustanovení zakotvující matriční informační systém a od tohoto data by měl systém být plně funkční.

	Shrnutí harmonogramu nabytí účinnosti

	před 1. 1. 2024
	publikace a nabytí platnosti novely zákona o matrikách 

	1. 1. 2024
	nabytí účinnosti rodinně právní části novely zákona o matrikách (a souvisejících změn, včetně novely občanského zákoníku)

	1. 1. 2024
	vydání národního standardu – v rámci legisvakance (do 1. 1. 2025) doba na úpravu lokálních matričních systémů

	1. 1. 2025
	nabytí účinnosti zákonného ustanovení, podle kterého musí matriční úřady sdílet údaje v jednotném formátu stanoveném národním standardem (včetně zmocnění k jeho vydání)

	1. 1. 2025 až 31. 12. 2026
	přenos dat od matričních úřadů do centrálního úložiště podle harmonogramu v národním standardu

	1. 1. 2027
	nabytí účinnosti ustanovení zákona o matričním informačním systému a jeho spuštění


V Praze dne 12. dubna 2023


Předseda vlády:
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
podepsáno elektronicky

1. místopředseda vlády a ministr vnitra:
Mgr. Bc. Vít Rakušan
podepsáno elektronicky