Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                ZÁVEREČNÁ ZPRÁVA RIA 
K NÁVRHU NOVELY ZÁKONA O MATRIKÁCH


SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu: 
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení                   a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

	Zpracovatel/zástupce předkladatele: 
OVS
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte
1/2024
(změny převzaté ze ST 593 a další rodinněprávní změny)
1/2025
(sjednocení formátu vedení matričních záznamů pomocí výpočetní techniky) 
1/2027
(Matriční informační systém) 

	Implementace práva EU: Ne

	2. Cíl návrhu zákona 

	Primární cíle nové právní úpravy týkající se matrik lze shrnout jednoduše do dvou hlavních okruhů, jejichž položkový rozpad je v detailu vyjádřen v kapitole 1.5.
1. Poskytnout zákonné zakotvení matričního informačního systému, způsobu jeho fungování, čerpání a poskytování dat společně s jejich ukládáním do požadovaného formátu pro následný přenos. 
2. Řešení praktických obtíží při aplikaci zákona o matrikách.

	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano

	Náklady si vyžádá zejména vývoj matričního informačního systému a jeho implementace. Dále bude potřeba financovat například školení matričních úředníků týkající se práce s informačním systémem a s tím spojenou tvorbu školících materiálů. Určité náklady pravděpodobně vzniknou Ministerstvu zahraničních věcí (resp. zastupitelským úřadům připojeným do matričního informačního systému) v souvislosti s jejich vyšší vytížeností a dále pak přímo Ministerstvu zahraničních věcí z důvodu zabezpečení nové agendy evidence a distribuce matričních dokladů. Celková výše těchto nákladů bude odvislá od skutečné potřeby navýšení počtu systemizovaných míst (nejvýše v řádu milionů). V neposlední řadě to jsou náklady obcí na úpravu lokálních informačních systémů matričních úřadů tak, aby mohla být matriční data exportována do centrálního systému, případně náklady na připojení matričních úřadů. Náklady na pořízení informačního systému včetně migrace dat jsou předpokládány ve výši 364,5 mil. Kč.
Podrobnější odhad nákladů viz kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 


	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne

	

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ne

	

	3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ano

	Povinnosti matričních úřadů spojené s vybudováním matričního informačního systému jsou rozpracovány dále v materiálu.
Materiálně bude třeba některé matriční úřady dovybavit výpočetní technikou. Vzniknou finanční náklady na uzpůsobení stávajících systémů matričních úřadů, aby byly kompatibilní s matričním informačním systémem. Náklady si také vyžádá proškolení matrikářů pro práci s novým systémem. 


	3.5 Sociální dopady: Ano

	Zvýšení dostupnosti matričních služeb v důsledku omezení místní příslušnosti matričních úřadů. Možnost řešit řadu životních situací u kteréhokoli matričního úřadu nebo online přinese časovou        i finanční úsporu klientům (fyzickým osobám) a omezí jejich potřebu cestování na matriční úřad, který vede dotčenou matriční knihu. Výhodou bude tato úprava jak pro pracující osoby, tak např. pro osoby se sníženou mobilitou. Současně dojde k přiblížení služby matričních úřadů osobám pobývajícím v zahraničí také prostřednictvím vybraných zastupitelských úřadů.

	3.6 Dopady na spotřebitele: Ne

	

	3.7 Dopady na životní prostředí: Ne

	

	3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne

	

	3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ano

	Automatizovaným plněním oznamovací povinnosti vůči Českému statistickému úřadu dojde ke zrychlení komunikace mezi Českým statistickým úřadem a matričními úřady a ke snížení administrativní zátěže. Rovněž Ministerstvo vnitra jako ústřední správní úřad pro agendu matrik bude mít online k dispozici řadu statistických údajů, které si v současnosti musí ad hoc vyžadovat od konkrétních matričních úřadů.

	3.10 Korupční rizika: Ne

	

	3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ano

	Matrika jako státní evidence narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství            a úmrtí fyzických osob na území České republiky obsahuje velké množství osobních údajů, které jsou v současné době vedeny nejednotně u jednotlivých příslušných matričních úřadů. Vytvořením centrální evidence těchto údajů vzroste i riziko jejich zneužití, neboť narušením systému by mohla být ohrožena souhrnně všechna data této státní evidence, která je informačním zdrojem pro všechny ostatní státní registry. Matriční informační systém bude proto muset být chráněn jako kritická informační infrastruktura státu.

DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE
1.1. Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „návrh novely zákona o matrikách“).

1.2. DEFINICE PROBLÉMU
1.2.1. Matriční informační systém
Současný stav vedení matrik je založen na silném tradičním pojetí rukopisných matrik 
a nereflektuje trend digitalizace státních procesů směrem k informační společnosti 21. století. V rámci postupné digitalizace státní správy byl v roce 2019 představen záměr, jehož cílem je komplexní digitalizace matriční agendy. Řešením je realizace centrálního informačního systému, který přinese zásadní změnu do stávajícího systému vedení matrik a matriční praxe. 
1.2.2. Okruhy upravované sněmovním tiskem č. 593
Platná právní úprava se ukazuje jako v zásadě funkční, vykazuje však dílčí nedostatky, převážně technického charakteru, které vyšly najevo z matriční praxe. Tyto nedostatky byly předmětem legislativního řešení již v předchozím volebním období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kde byly projednávány jako sněmovní tisk 593 (dále též „ST 593“). Předložený návrh novely tedy zahrnuje i většinu legislativních řešení problémů na úseku matrik, které obsahoval ST 593, a poslanecké pozměňovací návrhy, s nimiž Ministerstvo vnitra souhlasí.
Pro příklad uvádíme následující problémy, jejichž řešení ST 593 nabízel: 
V zájmu usnadnění dosažení souladu mezi biologickým a právním rodičovstvím navrhoval možnost rozšířit určování rodičovství před matričním úřadem. Řešil dílčí obtíže na úseku nahlížení do matričních knih a sbírek listin a pořizování si dokladů z nich. Reflektoval potřebu odstranit některé další nedostatky stávající právní úpravy v oblasti jména a příjmení, které vyplývají ze stále častějších rodinných vazeb osob různé státní příslušnosti, zejména odstranit omezení pro užívání dvojího příjmení jen v taxativně vymezených případech. Návrh dále reagoval na nejasnosti v určení příslušnosti matričních úřadů při narození nebo úmrtí 
v dopravním prostředku, reagoval na realizaci práva příslušníků národnostních menšin jednat v jazyce své národnostní menšiny anebo řešil různé věkové hranice pro uplatňování práv nezletilých dětí zakotvených v zákonu o matrikách. Tyto nedostatky předložený návrh novely matričního zákona zamýšlí odstranit.
1.2.3. Možnost volby místa a času pro vstup do registrovaného partnerství
Dle platné právní úpravy přijímá prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství (dále jen „prohlášení“) pouze registrující matriční úřad. Jedná se o 14 určených matričních úřadů z celkového počtu 1269. To významným způsobem omezuje možnosti pro vstup do registrovaného partnerství. Registrující matriční úřad přijímá prohlášení na místě, které k tomu určí ve svém správním obvodu. Příslušné zákonné ustanovení nestanovuje čas, kdy má být prohlášení učiněno. Na základě ustálené matriční praxe vydá registrující matriční úřad rozhodnutí, ve kterém určí místo a čas konání prohlášení. 
Problém platné právní úpravy je absence zmocnění matričního úřadu k určení času učinění prohlášení. Z hlediska ustálené matriční praxe je v rozhodnutí současně s místem konání určen i čas konání. Zákon o matrikách výslovně nestanovuje matričnímu úřadu oprávnění určit čas konání prohlášení, ale registrující matriční úřad o času konání rozhoduje v důsledku povahy věci. Z toho důvodu může nastat problém vzniku správních a soudních řízení ve věci určení času konání prohlášení a jeho případné oprávněnosti.
Dále z hlediska platné právní úpravy není umožněno osobám vstupujícím do partnerství podat žádost o změnu místa a času prohlášení oproti snoubencům, kteří jsou oprávněni k podání žádosti o změnu místa a času uzavření manželství. Praxe je taková, že se registrující s matričním úřadem domluví.
1.2.4. Sjednocení věkové hranice, od které je nutný souhlas dítěte k realizaci úkonu
Zatímco matriční normy pracují s pojmem dítě starší 15 let (viz § 64, 69a, 69b, 74 zákona             o matrikách), hmotněprávní regulace občanského zákoníku operuje s pojmem dítě starší 12 let (§ 806 občanského zákoníku).
Nezbytnost toho, aby ten, kdo dovršil určitý věk, musel vyslovit souhlas s jakoukoli změnou svého osobního jména nebo příjmení plyne již z konceptu postupně nabývané svéprávnosti          a participačních práv dítěte. Vychází se z toho, že osobní jméno a příjmení tvoří podstatný aspekt osobnosti, nad nímž by měla mít dostatečně rozumově a volně vyspělá osoba kontrolu.
Požadavek toho, aby osoba po dovršení určitého věku vylovila souhlas s jakoukoli změnou svého osobního jména a příjmení se promítá do celé škály institutů, z tohoto důvodu je sjednocení právní regulace v této oblasti žádoucí. Současná právní úprava však věkovou hranici určuje v různé výši, aniž by byl seznatelný důvod takových rozdílů.
Návrhem novely matričního zákona se s ohledem na skutečnost, že matriční právní předpisy vycházejí z hmotněprávní úpravy rodinného práva, v potřebném rozsahu mění rovněž občanský zákoník, a to v otázkách určování otcovství, jména a příjmení. 
Dalšími navazujícími právními předpisy, které by se měly změnit, jsou zákon o správních poplatcích, kde se doplňuje sazebník uvedený v jeho příloze, zákon o zvláštních řízeních soudních a zákon o ověřování. V souvislosti se zavedením matričního informačního systému se navrhuje změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákona o státní statistické službě.
1.3. POPIS EXISTUJÍCÍHO PRÁVNÍHO STAVU V DANÉ OBLASTI 
1.3.1. Matriční informační systém 
V současné době je právní úprava na úseku matrik, jména a příjmení obsažena v následujících předpisech: 

· Listina základních práv a svobod
· Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod publikovaná pod 
č. 243/1998 Sb.
· Úmluva o právech dítěte publikovaná pod č. 104/1991 Sb.
· Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
· Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o matrikách“), nabyl účinnosti dnem 1. července 2001 s výjimkou ustanovení § 6 odst. 2, které mělo odloženou účinnost 
k 1. lednu 2006. Od svého přijetí byl již více než dvacetkrát novelizován.
· Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
· Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů
· Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012
· Nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují informačních systémech veřejné správy, ve znění nařízení vlády č. 10/2007 Sb. 
· Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
· Vyhláška č. 300/2006 Sb., kterou se provádí zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, a kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
· Vídeňská úmluva o konzulárních stycích publikovaná jako vyhláška ministra zahraničních věcí pod č. 32/1969 Sb.
· Evropská charta regionálních či menšinových jazyků publikovaná jako sdělení ministerstva zahraničních věcí pod č. 15/2007 Sb. m. s.
· Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin uveřejněná jako sdělení ministerstva zahraničních věcí pod č. 45/1999 Sb.
· Směrnice Ministerstva vnitra č. 4 ze dne 2. června 2005 č. j. VS-95/60/2-2005 k jednotnému postupu matričních úřadů při souběžném vedení matričních knih pomocí výpočetní techniky
· Směrnice Ministerstva vnitra ze dne 19. prosince 2014 č. j. MV-151468/VS-2014 k jednotnému vedení evidence tiskopisů na úseku matrik a státního občanství
· Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě některých otázek na úseku matrik a státního občanství, doplněná nótami ze dne 9. listopadu a 28. prosince 1994, publikovaná ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 235/1995 Sb.
· Bilaterální mezinárodní smlouvy o právní pomoci a konzulární smlouvy.

Dále jsou návrhem novely zákona o matrikách dotčeny následující právní předpisy.
· Zákon č. 21/2006 Sb. o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti, ve znění pozdějších předpisů.
· Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, pokud jde 
o plnění oznamovací povinnosti matričního úřadu České správě sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
· Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o podmínky plnění zpravodajské povinnosti v ustanovení § 15. Matriční informační systém – jeho definování, fungování, kontrola jeho využívání, propojení se základními registry


1.4. IDENTIFIKACE DOTČENÝCH SUBJEKTŮ 
1.4.1. Matriční informační systém 
· Ministerstvo vnitra – z pozice budoucího správce informačního systému
· Ministerstvo zahraničních věcí – návrh zakotvuje nové kompetence vybraným zastupitelským úřadům včetně možnosti přístupu do zřizovaného informačního systému
· Krajské úřady – návrh optimalizuje systém kontroly výkonu přenesené působnosti v oblasti matrik
· Obecní úřady obcí s rozšířenou působností – návrh optimalizuje systém kontroly výkonu přenesené působnosti v oblasti matrik
· Matriční úřady návrh zefektivňuje výkon matriční agendy nejen zavedením matričního informačního systému, ale také dalšími úpravami reagujícími na problémy stávající správní praxe
· Zastupitelské úřady České republiky – návrh zakotvuje nové kompetence vybraným zastupitelským úřadům včetně možnosti přístupu do zřizovaného informačního systému, vybrané zastupitelské úřady budou moci poskytovat v oblasti matrik více služeb, které budou poskytovány efektivněji
· Orgány sociálního zabezpečení – informační systém umožní lépe plnit informační povinnost matričních úřadů
· Český statistický úřad – informační systém umožní lépe plnit informační povinnost matričních úřadů
· Fyzické osoby – jedná se zejména o občany České republiky, neboť matrika slouží k zaznamenání matričních událostí (narození, uzavření manželství nebo vstup do registrovaného partnerství, úmrtí) ve vztahu k občanům; může jít rovněž o cizince, pokud jsou subjekty matriční události, která nastala na území; v neposlední řadě se může jednat o rodinné příslušníky těchto osob nebo jiné osoby, které potřebují využít některou ze služeb matričního úřadu (výpis z matriční knihy, vydání matričního dokladu apod.)
· Právnické osoby – návrhem jsou dotčeni například poskytovatelé zdravotních služeb ve formě právnické osoby, návrh zpřesňuje právní úpravu přístupu k údajům vedeným v matrice též pro právnické osoby

1.5. POPIS CÍLOVÉHO STAVU 
Materiál má několik cílů.
Prvním je završit legislativní proces sněmovního tisku č. 593 z předchozího funkčního období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, který obsahuje i novelu občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že tato část materiálu reflektuje potřebu řešení existujících problémů při řešení životních situací fyzických osob, je cílem, aby tato část materiálu nabyla účinnosti co nejdříve (navrhuje se k 1. 1. 2024). Původní návrh byl zpracován jako technická novela a závěrečná zpráva RIA k němu nebyla zpracována z důvodu udělené výjimky. Některá z řešení obsažených v tomto návrhu a řešení přijatá při přípravě tohoto návrhu však přesahují rámec technické změny, a proto jsou v této zprávě zhodnocena.
Druhým cílem je k 1. 1. 2027 mít fungující matriční informační systém, tedy provedenou digitalizaci matrik. Matriční informační systém v podobě, v jaké je navrhován, umožní získávání matričních dokladů na jakémkoliv příslušném matričním úřadu nebo zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí. Poskytne přehled všem matričním úřadům o souhlasných prohlášeních rodičů o určení otcovství k dítěti, vodítko pro posuzování přípustnosti zápisu netradičního jména do matriky, možnost ověření, zda předkládaný matriční doklad byl skutečně vydán. Matriční informační systém zefektivní výkon státní správy na úseku matrik, fyzickým osobám přiblíží výkon státní správy, zkrátí čas pro vydání matričních dokladů a matričním úřadům usnadní činnost poskytnutím potřebných dat. 

Předkládaný návrh řešení předpokládá úpravu v následujících oblastech.

1. Matriční informační systém – jeho definování, fungování, kontrola jeho využívání, propojení se základními registry
2. Kontrola výkonu přenesené působnosti na úseku matrik 
3. Ověřování doslovných výpisů z matričních knih krajskými úřady, magistráty města Brna, Ostravy a Plzně a Magistrátu hl. m. Prahy (dále jen ,,krajský úřad“) a ORP pro použití v cizině 4. Úprava obsahu sbírky listin a vydávání kopie sbírky listin
5. Nahlížení do matričních knih a sbírky listin
6. Úprava věcné příslušnosti a omezení místní příslušnosti matričních úřadů
7. Prohlášení o užívání jednoho, popř. dvou jmen po nabytí státního občanství a užívání jména po otci po nabytí státního občanství
8. Možnost volby místa a času pro vstup do registrovaného partnerství
9. Užívání jazyka národnostní menšiny při vstupu do manželství, právo na tlumočníka při postupech podle zákona o matrikách
10. Rozšíření možnosti určování rodičovství
11. Sjednocení věkové hranice, od které je nutný souhlas dítěte k realizaci úkonu
12. Úprava v oblasti souvisejících správních poplatků
1.5.1. Matriční informační systém 
Přijetím předpokládané právní úpravy vznikne zákonné zakotvení matričního informačního systému (dále též „MIS“). Tím bude zajištěna centrální evidence elektronicky vedených údajů k agendě matrik a bude umožněno využití těchto údajů všemi matričními úřady na národní úrovni. Současně bude k dispozici historie zápisů vedených ke konkrétní matriční události, což nejen usnadní efektivnější kontrolu, ale také přinese možnosti statistického šetření pro optimalizaci agendy. 
V případě přijetí navrhované právní úpravy dojde k omezení místní příslušnosti výkonu matriční agendy – místní příslušnost bude zachována pro zápis matričních událostí, u vybraných matričních skutečností bude zrušena. Typicky tak bude umožněno vydávání druhopisů matričních dokladů nebo potvrzení o údajích z matriční knihy a doslovných výpisů z matriční knihy na jakémkoliv matričním úřadu za podmínky, že údaje k příslušné matriční události/matriční skutečnosti již budou propsány do MIS. Systém zajistí automatické zpracování výpisu údajů z MIS pro fyzické osoby (dále jen „FO“), kterých se zápis do matriční knihy týká. FO bude moci po prokázání své elektronické identity požádat o zpracování výpisu údajů, výstup mu bude následně zprostředkován přes Portál občana. Integrace na Portál občana umožní u řady služeb, které jsou blíže specifikovány v Katalogu služeb, podávat žádosti zcela on-line. Například, po prokázání elektronické identity bude možné podat elektronickou žádost o opravu/změnu zápisu v matriční knize (podnět k zápisu matriční skutečnosti, resp. opravy zápisu v matriční knize). Výsledným stavem je také provázání MIS s dalšími informačními systémy veřejné správy, zejména s agendovým informačním systémem evidence obyvatel (dále též „AISEO“), resp. základním registrem obyvatel (dále též „ROB“), a dále s cizineckým informačním systémem, což usnadní ověřování údajů. Automatické předávání dat zjednoduší matrikářům plnění informační povinnosti vůči ostatním evidencím a orgánům a urychlí aktualizaci navazujících informačních systémů.
Údaje v MIS budou stejně jako v matričních knihách neveřejné, důkladně se proto upravují podmínky pro poskytování údajů ze systému. Orgánům veřejné moci budou údaje poskytovány jen v nezbytně nutném rozsahu a za zákonem stanovených podmínek, navíc veškeré aktivity 
o poskytování údajů těmto orgánům se budou v systému zaznamenávat tak, aby se zajistila ochrana osobních údajů před zneužitím. Fyzické osobě se údaje poskytnou za stejných podmínek, jako je to u údajů z matričních knih. 
Právní úprava nově cílí k většímu zapojení zastupitelských úřadů do výkonu matriční činnosti. Konkrétním záměrem je rozšíření pravomocí vybraných zastupitelských úřadů, jejichž výčet stanoví Ministerstvo vnitra tak, aby získaly oprávnění vydávat státním občanům ČR v zahraničí matriční doklady k matričním událostem zapsaným v MIS. Mimo jiné by měly také zapisovat souhlasná prohlášení rodičů o určení otcovství do doprovodné evidence v MIS. Cílovým stavem je bezesporu efektivnější a rychlejší vyřizování žádostí, které při současném zasílání prostřednictvím listinné pošty trvá příliš dlouho. 
Jelikož matriční úřady vedou v současnosti matriční záznamy za pomoci výpočetní techniky prostřednictvím přibližně 20 různých systémů a v různých formátech, musí být tyto systémy nejdříve upraveny tak, aby byly schopny sdílet data v jednotném formátu, poté budou data postupně přenesena do centrálního úložiště MIS. Stanovit jednotný formát dat a další technické detaily MIS bude úkolem Národního standardu pro elektronické vedení matrik (dále jen „národní standard“). Z toho důvodu je zmocnění k vydání národního standardu obsaženo dále v tomto návrhu novely zákona o matrikách. Účinnost ustanovení je předsunuta oproti ostatním ustanovením, aby byl dostatek času na migraci dat vedených od 1. 1. 2006 pomocí výpočetní techniky od všech matričních úřadů. Předsunutí účinnosti zajistí čas na nastavení lokálních systémů matričních úřadů, které budou spolupracovat se svými současnými dodavateli softwarových řešení. Národní standard, který bude upravovat ryze technické záležitosti, bude mít charakter prováděcího předpisu a případné změny v důsledku technologického vývoje lze proto v budoucnu provádět flexibilněji, než kdyby byly parametry vymezeny přímo zákonem. 
Součástí MIS budou doprovodné evidence. Konkrétně se jedná o následující:
V evidenci prohlášení o určení otcovství se budou evidovat projevy vůle osob, kterými projeví souhlas s rodičovstvím k již narozenému dítěti nebo k dítěti, které se má narodit. Cílem je naplnění dikce zákona, že k témuž dítěti je možné rodičovství určit souhlasným prohlášením rodičů pouze jednou. Vložit prohlášení o určení otcovství do evidence bude moci jakýkoliv matriční úřad a zastupitelské úřady, které budou napojeny na matriční informační systém.
Evidence osvědčení o splnění požadavků pro uzavření církevního sňatku poskytne statistický přehled o zájmu o uzavření sňatku touto formou. 
Evidence vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo ke vstupu do registrovaného partnerství umožní zastupitelským úřadům kontrolu toho, zda bylo předkládané vysvědčení skutečně vydáno, půjde tedy o verifikační nástroj k vydaným vysvědčením.
Evidence matričních tiskopisů bude zahrnovat pouze tzv. přísně zúčtovatelné tiskopisy, které musejí matriční úřady již nyní evidovat prostřednictvím svých pomocných evidencí. Účelem je zabránit zneužití těchto tiskopisů, kupčení s nimi a zároveň půjde o další verifikační nástroj 
k vydaným matričním dokladům.
Pokud jde o evidenci odborně doložených osobních jmen, běžně známá osobní jména (uváděná v kalendářích) součástí této evidence nebudou. Matriční úřad, který bude do budoucna mít           k zapsání neobvyklé osobní jméno, nejprve využije tuto evidenci k prověření, zda existence        a správná pravopisná podoba tohoto jména již byly doloženy, a pouze v případě, že tomu tak není, bude vyžadovat doložení odborných podkladů pro rozhodnutí, zda lze jméno zapsat.
Evidence odborně doložených jmen má obsahovat ta jména, jejichž správná pravopisná podoba byla doložena znaleckým posudkem a zároveň podle stávající právní úpravy byla způsobilá       k zápisu do matriky. Ministerstvo vnitra bude průběžně seznam aktualizovat. Do evidence těchto jmen nebudou zařazena jména, jejichž existence sice byla odborně doložena (znaleckým posudkem nebo odborným stanoviskem Ústavu pro jazyk český), ale nebylo možné je zapsat do matriky pro rozpor se zákonem.
MIS bude disponovat funkcionalitou tzv. „plomby“ - vyznačením, že u dotčené položky byl zahájen proces změny, který se promítne do podoby údajů vedených v matrice. Jakýkoliv matriční úřad nebo zastupitelský úřad s přístupem do matričního informačního systému uvidí 
v systému vyznačení plomby (tj. poznámku), která mu bude signalizovat, že pokud vystaví matriční doklad ze zápisu s tímto příznakem, bude tento doklad obsahovat v krátké době neplatné údaje. O této skutečnosti může žadatele o vydání matričního dokladu vyrozumět.
1.5.2. Kontrola výkonu přenesené působnosti na úseku matrik
Novela počítá s kontrolou vedení zápisů v MIS, je proto navržena jako součást periodické kontroly vedení matričních knih a sbírek listin ze strany úřadů s rozšířenou působností, čímž dochází k rozšíření jejich kompetence. 
Optimalizováním lhůt pro provádění kontrol krajských úřadů i obcí s rozšířenou působností (ve smyslu ustanovení § 4 a 4b zákona o matrikách) prodloužením na násobky (kontroly bude možné spojit a nebude se muset narušit pravidelný dvouletý cyklus kontrol matričních úřadů), by mělo dojít k harmonizaci výkonu státní správy v území. V řadě případů je výkon přenesené působnosti na úseku matrik u obcí s rozšířenou působností na kvalitní úrovni a nevyžaduje častou frekvenci kontrol.
Podle stávajícího znění ustanovení § 4a odst. 1 zákona o matrikách krajský úřad kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik, užívání a změny jména a příjmení u úřadů s rozšířenou působností ve svém správním obvodu nejméně jednou ročně. Vzhledem k tomu, že do správního obvodu některých krajských úřadů je zařazeno velké množství matričních úřadů (např. Krajský úřad Středočeského kraje – 197, Krajský úřad Jihomoravského kraje – 161, Krajský úřad Moravskoslezského kraje - 107 a Krajský úřad Zlínského kraje - 96), z kapacitních důvodů nebylo možno v průběhu jednoho roku kontroly na úseku užívání a změny jména a příjmení u všech matričních úřadů provést. Nově se proto navrhuje, aby kontroly na úseku užívání a změny jména a příjmení byly prováděny krajským úřadem u všech matričních úřadů a nadále u obcí s rozšířenou působností zařazených do jeho správního obvodu, a to jednou za 6 let. Kontrolu na úseku matrik u obcí s rozšířenou působností se nově navrhuje provádět jednou za 3 roky (namísto jednou ročně).
1.5.3. Ověřování doslovných výpisů z matričních knih krajskými úřady, magistráty města Brna, Ostravy a Plzně a Magistrátu hl. m. Prahy a ORP pro použití v cizině
Podle stávajícího ustanovení § 4 odst. 2 zákona o matrikách ORP provádí ověřování 
· rodných, oddacích a úmrtních listů a dokladů o partnerství
· vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství
· vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství 
· potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, jde-li                 o narození, uzavření manželství nebo úmrtí vydaných matričními úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu.

Do uvedeného taxativního výčtu listin, u kterých se provádí ověřování, se navrhují doplnit doslovné výpisy z matričních knih, neboť tento postup současná právní úprava neumožňuje, ačkoliv se na dotčené úřady často obracejí žadatelé s žádostí o ověření doslovného výpisu             z matriční knihy z důvodu potřeby ověření protokolu o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů pro použití v cizině.
Může jim být vydáno pouze potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení                 o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, které je možné opatřit ověřovací doložkou. Nově by bylo možné ověřit i vydaný doslovný výpis z knihy narození. 
Obdobná právní úprava má platit i pro ověřování doslovných výpisů z matričních knih krajským úřadem. Jedná se o legislativně technickou úpravu převzatou ze sněmovního tisku č. 593, proto není třeba v dalších částech zprávy hodnotit dopady regulace.
1.5.4. Úprava obsahu sbírky listin a vydávání kopie sbírky listin
Podle právní úpravy obsažené v ustanovení § 8 zákona o matrikách tvoří sbírku listin listiny sloužící jako podklad pro matriční zápis, jeho změnu či opravu a s účinností od 1. ledna 2006 též výtisk počítačového záznamu (§ 89 zákona o matrikách). Toto ustanovení se se zavedením MIS zrušuje.
Dalším nově stanoveným dokladem, který by měl být součástí sbírky listin, je znalecký posudek prokazující otcovství podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), který je zásadním dokumentem pro určení otcovství dítěte ve vymezených případech (rodiče jím prokazují matričnímu úřadu otcovství genetickou zkouškou formou znaleckého posudku)   a v návaznosti na to i pro nabytí státního občanství ČR dotčeným dítětem. Z hlediska významu znaleckého posudku je třeba, aby byl součástí sbírky listin.
Podle ustanovení § 81a zákona o matrikách se doklad, který je jinak třeba předložit matričnímu úřadu nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou může matriční úřad ověřit z jím vedené matriční knihy, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů nebo    z informačního systému evidence cestovních dokladů. Ve sbírce listin bude v těchto případech za účelem ověření správnosti údajů zapisovaných do matriční knihy založen výtisk příslušné stránky z informačního systému veřejné správy za situace, kdy by matriční úřad zakládal do sbírky listin doklad (jeho kopii), který je nahlédnutím do příslušné evidence nahrazován.
Jiné listiny budou součástí sbírky listin za předpokladu, že budou nezbytné pro ověření správnosti údajů zapsaných v matriční knize. Zbývající listiny zůstanou založeny ve spisové dokumentaci matričního úřadu.
Jedná se o legislativně technickou úpravu převzatou ze sněmovního tisku č. 593, proto není třeba v dalších částech zprávy hodnotit dopady regulace. 
1.5.5. Nahlížení do matriční knihy a sbírky listin
Pro účely nahlížení do matričních knih nebo provádění výpisů z nich, stejně jako pro účely získání potvrzení o údajích zapsaných v matričních knihách či doslovného výpisu z matriční knihy, zůstává zachováno pravidlo, že okruh oprávněných osob je omezen zákonem stanovenými důvody, přičemž pro zmocnění, aby výše popsaná oprávnění mohl vykonat zmocněnec oprávněné osoby, se vyžaduje úředně ověřený podpis zmocnitele.
Nyní se nově navrhuje, aby o doslovný výpis z matriční knihy mohla požádat každá oprávněná osoba (fyzická i právnická), když v současné době již má možnost nahlížet do matriční knihy   a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře. Tento postup bude méně časově náročný pro příslušné úřady, než představuje vydávání potvrzení o údajích z matriční knihy. 
Okruh osob (fyzických a právnických), kterým matriční úřad vydá matriční doklad nebo povolí nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z ní, je upraven v ustanovení § 25 odst. 1 zákona 
o matrikách. V případě osvojení mohou nahlédnout do zápisu pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení. Pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení, může osvojenec nahlédnout do spisu až po nabytí svéprávnosti.
V případě osvojení má být vydáván matriční doklad, doslovný výpis a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize pouze osvojitelům a po dovršení 12 let také osvojenci, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení. Pokud bylo soudem rozhodnuto o tomto způsobu utajení, může být toto umožněno pouze osvojenci až po nabytí plné svéprávnosti.
Dále se v zákoně navrhuje, aby v případě osvojení mohlo být vydáno potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 pouze osvojitelům a osvojencům.
Jedná se o legislativně technickou úpravu převzatou ze sněmovního tisku č. 593, proto není třeba v dalších částech zprávy hodnotit dopady regulace.
1.5.6. Úprava věcné příslušnosti a omezení místní příslušnosti matričních úřadů
Pro lepší přehlednost a jednoznačnost příslušnosti matričních úřadů pro jednotlivé zápisy matričních událostí (a to i pro dohledání matričních zápisů v budoucnu) se navrhuje doplnění ustanovení § 10 odst. 3 tak, aby v případě, že se fyzická osoba narodí nebo zemře v dopravním prostředku a bude jednoznačně uvedeno místo této matriční události, která nastala při přepravě, byl matričním úřadem příslušným k provedení zápisu ten matriční úřad, na jehož území skutečně matriční událost nastala, byť v dopravním prostředku (§ 10 odst. 1 zákon o matrikách). Pokud na Hlášení o narození nebo Listu o prohlídce zemřelého nebude uvedeno místo narození dítěte nebo místo úmrtí zemřelého, příslušný k provedení zápisu bude matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení této fyzické osoby z dopravního prostředku. 
1.5.7. Prohlášení o užívání jednoho, popř. dvou jmen po nabytí státního občanství                  a užívání jména po otci po nabytí státního občanství
V souvislosti se zápisem narození občana do zvláštní matriky v Brně se nově navrhuje stanovit možnost, nikoliv povinnost, učinit prohlášení o užívání jména, popř. dvou jmen, i občanovi narozenému v cizině, který má na cizozemském matričním dokladu uvedeno více jmen. Zároveň se stanoví, že u nezletilého dítěte staršího 12 let se připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. Veškeré další žádosti o upuštění od užívání jména po otci (tzv. otčestva) jsou posuzovány jako žádosti o změnu jména. 
1.5.8. Možnost volby místa a času pro vstup do registrovaného partnerství
Nově se navrhuje, aby registrované partnerství mohlo být uzavíráno u kteréhokoli matričního úřadu, nikoli jen u registrujících úřadů. Současně je navrženo, aby matriční úřad na základě žádosti mohl povolit vstup do partnerství na kterémkoliv vhodném místě ve svém správním obvodu a v kteroukoliv vhodnou dobu, jelikož tato možnost není v platné právní úpravě zakotvena. V návaznosti na tuto novou právní úpravu se navrhuje také úprava příslušného ustanovení zákona o správních poplatcích s tím, že osoby vstupující do registrovaného partnerství na jiném vhodném místě nebo v jiném čase budou v takovém případě hradit správní poplatek ve stejné výši jako snoubenci v případě uzavírání sňatku za stejných okolností.
1.5.9. Užívání jazyka národnostní menšiny při vstupu do manželství, právo na tlumočníka při postupech podle zákona o matrikách
Jde především o to, aby se dodržoval závazek ve vztahu k národnostním menšinám spočívající v umožnění užívání menšinového jazyka. Také je pamatováno na osoby neslyšící, hluchoslepé, němé a osoby, které nerozumí jazyku, v němž činí prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do registrovaného partnerství. Nově bude možnost uzavřít manželství nebo vstoupit do registrovaného partnerství v jazyce národnostních menšin, ale za zákonem stanovených podmínek.
Navrhovaná je úprava nároku na tlumočníka, podobně jako v § 14 odst. 6 – Kniha narození. Přítomnost tlumočníka je nutná také v případě oznámení narození dítěte, pokud je oznamovatel neslyšící, hluchoslepý nebo němý nebo pokud učiní oznámení v jiném než českém, nebo slovenském jazyce nebo v kombinaci uvedených případů. Toto se vztahuje také na uzavření manželství nebo vstup do registrovaného partnerství.
Přítomnost tlumočníka má zajistit srozumitelnost obřadu tak, aby snoubenec nebo osoba, která hodlá vstoupit do manželství nebo partnerství porozuměla všem částem obřadu. Činnost tlumočníka upravuje zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění zákona č. 166/2020 Sb.
1.5.10. Rozšíření možnosti určování rodičovství
Cílem je rozšíření práv osob v oblasti určování rodičovství, popřípadě volba vhodnějších prostředků k naplnění těchto práv. 
V otázce určování otcovství souhlasným prohlášením rodičů je nasnadě přijmout mechanismus, kterým by se předcházelo kolizím probíhajících řízení týkajících se určení otcovství k nezletilému dítěti před matričním úřadem a soudem, tj. zmírnění důsledku neexistence oznamovací povinnosti mezi soudy a matričními úřady v případě souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství k nezletilému dítěti. 
Dále je třeba zakotvit informační povinnost pro zainteresované subjekty, která by vytvořila prostor pro předcházení duplicitám. Ta by mohla mimo jiné spočívat v povinnosti rodičů stvrdit, že neurčili otcovství k tomuto dítěti před jiným matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, ani že neprobíhá soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti. 
Zároveň by byla uložena povinnost příslušným orgánům, matričním úřadům nebo zastupitelským úřadům České republiky v případě, bylo-li určeno otcovství souhlasným prohlášením rodičů k dítěti již narozenému před tímto orgánem (úřadem) bezodkladně postoupit matričnímu úřadu příslušnému k provedení zápisu narození dítěte.
V oblasti určování rodičovství je dále navrhováno rozšíření využití existující možnosti zjednodušeným způsobem konsenzuálně vyloučit domněnku otcovství svědčící manželu matky a současně založit vyvratitelnou domněnku svědčící jinému muži, který je biologickým otcem dítěte, tzv. trojdohoda. Cílem je umožnit dosáhnout co nejdříve a pokud možno co nejméně zatěžujícím způsobem pro všechny zúčastněné souladu mezi právním rodičovstvím na jedné straně a biologickým a sociálním rodičovstvím na straně druhé.
Vzhledem k uvedenému se jako alternativa k určení otcovství podle § 777 občanského zákoníku v řízení před soudem navrhuje stanovit možnost realizovat tento proces rovněž před matričním úřadem (nebo zastupitelským úřadem, který též vykonává matriční agendu).
1.5.11. Sjednocení věkové hranice, od které je nutný souhlas dítěte k realizaci úkonu
Primárním cílem je odstranění nedůvodných rozdílů mezi věkovými hranicemi, od nichž je vyžadován souhlas dítěte k jednání svých rodičů či zákonných zástupců dotýkajících se jeho jména či příjmení a v konečném důsledku odstranění jisté roztříštěnosti právní úpravy. 
Při snížení věkové hranice ze stávajících 15 na 12 let se vychází z občanského zákoníku, který stanoví stejnou věkovou hranici pro souhlas dítěte s osvojením. 
Cílem novely je promítnout do důsledku obecnější požadavek, podle něhož by mělo dítě, které dosáhlo určitého věku, souhlasit se změnou svého osobního jména nebo příjmení. Vychází se z předpokladu, že osobní jméno a příjmení člověka tvoří svébytný prostředek jeho (sebe)identifikace, přičemž osoba, která dosáhla určitého stupně rozumové a volní vyspělosti, by měla mít kontrolu nad jeho případnými změnami v důsledku různých právních skutečností (změny příjmení rodičů, osvojení atd.).
Z komentářového znění[footnoteRef:1] k § 806 občanského zákoníku dále vyplývá, že zatímco před dosažením věku 12 let má osvojenec právo vyjádřit se k osvojení, okamžikem dosažení věku 12 let je souhlas dítěte podmínkou, bez které nelze nezletilce osvojit. Není přitom podstatné, zda dítě dosáhne věku 12 let před podáním návrhu na osvojení nebo v průběhu řízení. Zdůrazňuje se, že dítě není objektem státní péče, ale subjektem nadaným právy, který se v míře co možná nejširší o své záležitosti sám stará. K tomuto stavu cílí i nová právní úprava zákona o matrikách. [1:  SEDLÁK, Petr. In Hrušáková Milana, Králíčková Zdeňka, Westphalová Lenka a kol. (ed). Občanský zákoník II. Rodinné právo. Komentář. 1. vydání. Praha:  C. H. Beck, 2014, s. 650.] 

Současně se v novém § 19 odst. 3 zavádí legislativní zkratka „nezletilé dítě,“ kterým se rozumí nezletilý, který není plně svéprávný. Dochází tak k náhradě stávající definice nezletilého dítěte v § 1a, která je s ohledem na kolizi s vymezením zletilosti v občanském zákoníku nevhodná.
1.5.12. Úprava v oblasti souvisejících správních poplatků
Navrhuje se provedení souvisejících změn u správního poplatku za změnu příjmení a také            u správního poplatku za vydání povolení vstoupit do registrovaného partnerství mimo stanovenou dobu nebo místo. Jedná se o legislativně technickou úpravu převzatou ze sněmovního tisku č. 593, proto není třeba v dalších částech zprávy hodnotit dopady regulace.
1.6. ZHODNOCENÍ RIZIKA
1.6.1. Matriční informační systém
Cílem této části navrhované novely je vytvoření centrálního informačního systému, který bude získávat údaje od matričních úřadů, zajistí jejich zpřístupnění pro všechny matriční úřady v ČR a vybrané zastupitelské úřady v zahraničí a umožní provázání údajů s ostatními informačními systémy veřejné správy. Existence matričního informačního systému přiblíží matriční služby klientům a výrazně zefektivní aktualizaci údajů v dalších informačních systémech. Matriční agenda je jednou z posledních agend veřejné správy, kde zatím proběhla jen částečná digitalizace (od roku 2006 vedou matriční úřady údaje souběžně digitálně, ale jen ve svých lokálních systémech). Pokud by navržená regulace nebyla přijata, zůstal by výkon matriční agendy i do budoucna decentralizovaný a klienti by byli i nadále striktně odkázáni na místně příslušné matriční úřady. 
Digitalizace matriční agendy a vytvoření matričního informačního systému je jednou z priorit vyhlášených v Informační koncepci strategie Digitální Česko a ve strategickém materiálu Klientsky orientovaná veřejná správa 2030 a je plně v souladu se zásadami Akčního plánu pro eGovernment schváleného Evropskou komisí. Zastavení digitalizace matriční agendy by také ohrozilo naplňování některých závazků České republiky vůči Evropské unii v oblasti eGovernmentu, např. úkolů vyplývajících z projektu Jednotné digitální brány. 
1.6.2. Ostatní změny v oblasti matriční agendy
Většina ostatních navrhovaných změn právní úpravy je legislativně-technického charakteru. Jejich cílem je odstranění technických problémů matriční agendy a zjednodušení a přiblížení služeb pro klienty. Nepřijetí těchto změn, které již jednou prošly značnou částí legislativního procesu, by zachovalo status quo a aktuální problémy, s nimiž se matriční úřady dlouhodobě potýkají.  
2. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ
V průběhu přípravy věcného záměru digitalizace matriční agendy byl zpracován analytický materiál, který nastínil varianty řešení současné izolovanosti matričních úřadů. Analytický materiál byl široce diskutován v rámci Ministerstva vnitra a konzultován s krajskými úřady        a na základě této diskuse byla vybrána nejvhodnější varianta.
Většina ustanovení návrhu novely má dokončit legislativní proces u bývalého sněmovního tisku 593 – zde se varianty nezvažovaly a návrh bude s drobnými změnami předložen v podobě, ve kterém byl již částečně projednán Poslaneckou sněmovnou. Ve většině případů jde pouze            o legislativně technickou změnu. Varianty byly zváženy tam, kde se jedná o úpravu věcného řešení.
2.1. Matriční informační systém 
Varianta 0
Ponechat vedení matrik v rukopisně vedené podobě s dílčím využitím výpočetní techniky 
Jak bylo uvedeno v kapitole věnované definici problému, současný stav matrik je založen na silném tradičním pojetí rukopisně vedených matrik a nereflektuje trend digitalizace společnosti 21. století. Matriční činnosti tedy prioritně vychází z principu, že údaje o matričních událostech a matričních skutečnostech, resp. jejich opravách a změnách jsou spravovány konkrétním matričním úřadem, který je vede ve svých matričních knihách. 
Výkon agendy matrik je primárně upraven zákonem č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu 
a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Na základě této úpravy existuje povinnost vedení matrik v rukopisné podobě. Ke každé matriční knize je vedena sbírka listin v čistě listinné podobě. Údaje v matričních knihách jsou neveřejné, zákon striktně stanoví pravidla pro nahlížení do matričních knih, resp. do sbírky listin.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., 
o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, obsahuje upřesňující požadavky na výkon matriční činnosti vyplývající ze zákona o matrikách. Jedná se například 
o nastavení pravidel při vydávání matričních dokladů, podmínky pro vedení sbírky listin nebo požadavky na odbornou způsobilost k výkonu matriční činnosti. Přílohy obsahují seznam matričních úřadů (včetně vymezení jejich správního obvodu) a vzory vybraných matričních tiskopisů.
Od 1. 1. 2006 platí pro matriční úřady povinnost vést souběžně matriční knihy pomocí výpočetní techniky – tato povinnost vyplývá ze zákona o matrikách. Základní požadavky na softwarové řešení vedení matričních knih v elektronické podobě jsou stanoveny Směrnicí Ministerstva vnitra ze dne 2. června 2005 č. j. VS-95/60/2-2005 k jednotnému postupu matričních úřadů při souběžném vedení matričních knih pomocí výpočetní techniky. Směrnice definuje obecné požadavky na vedení matričních knih v elektronické podobě, nicméně specifikuje jen základní technické parametry používaného softwarového řešení. 
Územní samosprávné celky (ÚSC) při výkonu agendy matrik používají vlastní softwarové vybavení, přičemž matriční úřady na území České republiky využívají cca 20 různých softwarových řešení, prostřednictvím kterých ÚSC vedou souběžně elektronickou verzi matričních událostí/skutečností zaznamenávaných do rukopisně vedených matričních knih.       V době uzákonění této povinnosti nebyly definovány jednotné technické požadavky na softwarové řešení, výsledkem je izolace a nekompatibilita systémů. V elektronických matrikách jsou údaje vedeny podle událostí, nikoli podle osob a není tedy možné např. zpracovat výpis matričních událostí ke konkrétní osobě. Platná zákonná ustanovení jsou naplňována i bez této funkcionality. Vedení událostí podle osob není zákonem nařízeno.
Matriční úřady současně provádí aktualizace vybraných agendových informačních systémů AISEO, cizineckého informačního systému (dále též „CIS“) – na základě zjištěných rozdílů provedených při identifikaci fyzické osoby nebo po provedení adekvátních zápisů (např. změna příjmení) do matričních knih. Změny v AISEO se provádějí prostřednictvím aplikace Czech POINT, respektive jejích formulářů. Změny do CIS aktuálně odchází datovou schránkou, jde o zaslání kopie matričního dokladu ve formátu PDF/A na Ředitelství služby cizinecké policie. Matriční úřady jsou od r. 2010 iniciátory největšího počtu zápisů do AISEO.
Matriční úřady dále plní řadu oznamovacích povinností, např. vůči Českému statistickému úřadu, krajským úřadům, Ministerstvu vnitra, České správě sociálního zabezpečení, soudům, zdravotním pojišťovnám, resp. zdravotnickým zařízením, která iniciovala zápisy do matričních knih. V případě, že se matriční událost/matriční skutečnost týká cizince, je plněna oznamovací povinnost zejména vůči Ředitelství služby cizinecké policie (dále jen „ŘSCP“), zastupitelským úřadům, případně Ministerstvu zahraničních věcí. Matriční úřad iniciuje zápisy nebo jejich změny v cizineckém informačním systému (aktuálně odchází podklady z matričních úřadů           v podobě datových zpráv prostřednictvím informačního systému datových schránek na ŘSCP).
V návaznosti na výše uvedené v ČR neexistuje centrální úložiště dat k výkonu agendy matrik, údaje z elektronicky vedených matrik jsou ukládány na lokálních serverech nebo počítačích úřadů. Současně neexistuje možnost centrálního zpracování a následné čerpání statistických dat. Zastupitelské úřady se podílí na činnosti matrik nabíráním žádostí občanů žijících v zahraničí, přičemž ty následně odesílají prostřednictvím listinné pošty.
Varianta 1
Zachovat stávající decentralizované systémy a vytvořit platformu k jejich propojení
Jako varianta bylo zvažováno vytvoření komunikační platformy, která by sloužila k výměně dat mezi matričními úřady, přičemž by nebylo zřízeno centrální úložiště dat a údaje by byly nadále uloženy jen u matričních úřadů, které vedou příslušné knihy. Bylo by nutno standardizovat jednotný formát matričních dat a zajistit, aby jednotlivé lokální systémy sdílely data v tomto jednotném formátu. 
Náklady by nesly především samotné obce. Velmi komplikovaná by také byla správa a management takového systému.
Výhodou této varianty oproti současnému stavu by byla teoreticky rychlejší komunikace mezi matričními úřady. Naopak nevýhodou by byla neexistence centralizované databáze matričních údajů, které by nadále zůstaly v držení matričních úřadů. V důsledku toho by nebylo možné omezit místní příslušnost při vydávání matričních dokladů, zajistit automatické poskytování některých služeb prostřednictvím Portálu občana a širší zapojení zastupitelských úřadů ČR v zahraničí do výkonu matriční agendy. Absence centrální evidence by také znemožnila generování statistických přehledů k matriční agendě nebo získání přehledu o souhlasných prohlášeních o určení otcovství a přísně zúčtovatelných tiskopisech.
Cílem č. 5 Informační koncepce ČR je vytváření „efektivní a centrálně koordinované ICT veřejné správy“. Podle této koncepce mají mít agendové informační systémy zajištěnu logicky centralizovanou architekturu, zajišťující poskytování služeb bez ohledu na místní příslušnost, v integraci s jinými agendovými systémy i s provozními systémy orgánů veřejné moci a mají zahrnovat řešení pro samoobsluhu a asistovaný přístup klientů. Protože uvedená varianta nevytváří logicky centralizovaný informační systém a zachovává decentralizaci vedení matričních informací, byla zamítnuta jako nevhodná pro realizaci.
Varianta 2
Vytvořit centralizovaný matriční informační systém 
V rámci budování moderní veřejné správy, která odpovídá požadavkům společnosti 21. století je představeno variantní řešení vybudování centrálního MIS. Na tento systém budou napojeny jednotlivé matriční úřady – řešení představuje zřízení nezávislého centrálního informačního systému, který by získával data ze stávajících systémů matričních úřadů, umožnil provázání údajů se stávajícími informačními systémy veřejné správy, resp. se základními registry tak, aby nedocházelo k duplicitnímu zápisu/editaci údajů. Právo k editaci údajů v MIS má matriční úřad, který k dané matriční události vede rukopisně vedenou matriční knihu, ostatní matriční úřady mají možnost náhledu na údaje k této matriční události. Řešení vyžaduje adekvátní zabezpečení údajů jak z pohledu kybernetické bezpečnosti, tak z pohledu ochrany osobních údajů. Výhodou tohoto řešení je existence centrální databáze matričních údajů, s tím související možnost zpracování statistických údajů k výkonu matriční činnosti; centrální řešení umožní i ve většině případů automatické plnění oznamovací povinnosti navázané na matriční činnosti vůči dalším agendám/organizacím, umožní posílení metodické činnosti z úrovně gestora a dále kontrolní činnosti ze strany ORP/KÚ.
Po technické stránce bude přístup do systému postaven na softwarovém řešení v tenkém klientu, což je typicky webový prohlížeč. Takové frontendové řešení (grafické uživatelské rozhraní) zajistí předání údajů zapsaných v rukopisně vedené matriční knize do MIS; tenký klient umožňuje snadné nasazení řešení, centrální update systému, snadnou správu a přenositelnost údajů, nevyžaduje žádné nároky na hardwarové vybavení pracovní stanice. S cílem usnadnit přenos matričních údajů před datem spuštění MIS byly do připravované novely zákona doplněny požadavky týkající se definování formátu a rozsahu dat, která budou mezi matričními úřady a připravovaným MIS přeneseny v XML formátu. Přenos dat mezi matričními úřady 
a MIS v XML formátu by měl být zachován i po spuštění informačního systému. 
MIS bude obsahovat primární údaje, které budou následně předávány dalším informačním systémům veřejné správy (dále jen „ISVS“), jelikož cílem je automatizace předávání údajů 
v co nejširším možném rozsahu. Z toho důvodu dojde k integraci na další ISVS včetně základních registrů (informační systém evidence obyvatel, registr rodných čísel, registr obyvatel, cizinecký informační systém). MIS bude sloužit mj. k zápisu matričních událostí, matričních skutečností, jejich oprav a změn. Významná část z celkového rozsahu zapisovaných údajů je již veřejnou správou v ISVS vedena, tj. je vhodné, aby příprava projektu MIS zahrnula i požadavek na vzájemné propojení těchto informačních systémů tak, aby údaje zapisované do MIS např. k matce narozeného dítěte, mohly být automaticky propsány po zadání jednoznačného identifikátoru z evidence obyvatel (v případě, že má matka státní občanství ČR), resp. z registru obyvatel do MIS. Podobně by při zápisu narození mohla existovat vazba na registr rodných čísel. Matrikář zapisující matriční událost do MIS získá možnost na základě předložených dokladů v MIS automaticky načtené údaje editovat. MIS by v případě nesouladu údajů měl vůči zdrojovému informačnímu systému zajistit odeslání informace o neshodě údajů. Současně by po ukončení zápisu matriční události (resp. její změny/opravy) v MIS měly být automaticky odeslány údaje, které jsou v rámci plnění oznamovací povinnosti předávány vůči evidenci obyvatel, resp. dalším agendám/organizacím. Příprava projektu MIS počítá 
se zautomatizováním plnění oznamovací povinnosti ve většině případů, kterou aktuálně plní matriční úřady vůči evidenci obyvatel, Českému statistickému úřadu, Ředitelství služby cizinecké policie apod. Cílem bude hledat řešení, které maximálně zjednoduší stávající výkon matriční činnosti a odstraní opakované zpracování a předávání dat ze strany matričních úřadů. Mělo by dojít k definování sestav, které budou po naplnění příslušných podmínek ze strany matričního úřadu automaticky předávány MIS příslušné organizaci, vůči které probíhá plnění oznamovací povinnosti. 

Co se týká převedení současných údajů do nového informačního systému, je naplánováno zajištění exportu údajů vedených elektronicky od 1. 1. 2006. Před vlastním spuštěním projektu MIS budou mít matriční úřady povinnost exportovat tyto elektronicky vedené údaje. Databáze matričních údajů v MIS bude od okamžiku spuštění obsahovat údaje k matričním událostem zapsaným od 1. 1. 2006. To bude dosaženo především díky stanovení jednotného datového formátu popsaného výše. Údaje zapsané do matričních knih do 31. 12. 2005 by byly do MIS zapisovány postupně, vždy v návaznosti na dodatečné záznamy matričních skutečností k matričním událostem, zapisované po spuštění MIS – třeba při změně jména/příjmení fyzické osoby nebo např. v návaznosti na žádost občana o vydání druhopisu matričního dokladu, doslovného výpisu z matriční knihy nebo potvrzení o údajích v matriční knize. Takto by v čase docházelo k průběžnému plnění MIS údaji, které byly do rukopisně vedených matričních knih zapsány před 1. 1. 2006. 

Podstatnou změnou je omezení místní příslušnosti výkonu matriční činnosti. Lze předpokládat, že místní příslušnost bude zachována pouze v případě zápisu matriční události, která je 
s konkrétním místem uskutečnění přímo svázána, tj. v případě zápisu narození dítěte, uzavření sňatku, uzavření registrovaného partnerství a úmrtí. Matriční agenda bude přiblížena občanovi prostřednictvím rušení místní příslušnosti u vybraných matričních skutečností. 
 
Vybrané zastupitelské úřady České republiky v zahraničí získají oprávnění k vydávání matričních dokladů – příprava projektu MIS zahájila diskuse k možnosti zapojení vybraných zastupitelských úřadů do výkonu matriční činnosti. Konkrétně by bylo vhodné, aby získaly oprávnění k vydávání matričních dokladů k matričním událostem, které budou vedeny v MIS. V případě realizace tohoto řešení by zastupitelské úřady získaly oprávnění k náhledu údajů 
v MIS, na základě, kterých by mohly matriční doklady vydávat (při zachování platnosti pravidel pro tisk matričních dokladů v ČR, včetně jejich evidence) Výhodou je např. zkrácení doby dodání matričního dokladu státnímu občanovi ČR žijícímu v zahraničí. Matriční událost, která nastala v zahraničí, bude i nadále zapisována zvláštní matrikou, která k této matriční události také povede rukopisně vedenou matriční knihu a sbírku listin.
Součástí varianty je také možnost zpracování základních statistik k agendě matrik a podrobných statistik pro výpočet příspěvku na výkon přenesené působnosti (včetně znalosti rozsahu pracovních úvazků matrikářů na matričních úřadech). Statistické údaje k agendě matrik by mohly využívat jak krajské úřady, tak Ministerstvo vnitra. Statistické údaje současně umožní optimalizaci výkonu matriční agendy a výstupy bude možné využít k nastavení spravedlivějšího příspěvku na přenesenou působnost. 
2.2. Kontrola výkonu přenesené působnosti na úseku matrik a ověřování doslovných výpisů matričních knih krajskými úřady
Varianta 0
Tato varianta spočívá v ponechání stávající právní úpravy beze změny. Obecní úřad obce s rozšířenou působností podle stávající právní úpravy kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik u všech matričních úřadů ve svém územním obvodu jednou ročně. 
Současně zůstane zachováno, že krajský úřad kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik, užívání a změny jména a příjmení u úřadů s rozšířenou působností ve svém správním obvodu nejméně jednou za rok. 
Varianta 1
Další možností je kontrola matriční agendy a kontroly matričního informačního systému ve stávajících lhůtách, případně zkrácení těchto lhůt. Zákon tak explicitně zakotví povinnost kontrolovat také používání matričního informačního systému.
Varianta 2
Možnost kontroly matriční agendy v optimalizovaných lhůtách. Je navrhováno provádět kontrolu jednou za dva roky, a to v případě úřadu s rozšířenou působností na úseku matrik            u všech matričních úřadů ve svém územním obvodu 
U krajských úřadů se navrhuje kontrolovat výkon přenesené působnosti na úseku matrik a užívání a změny jména a příjmení u úřadů s rozšířenou působností ve svém správním obvodu nejméně jednou za tři roky a matriční úřady ve svém správním obvodu jednou za šest let. 

2.3. Úprava věcné příslušnosti a omezení místní příslušnosti matričních úřadů
Varianta 0
Možnou variantou je ponechat stávající stav a povinnost zapsat matriční skutečnost příslušný matriční úřad podle místa vyložení narozeného dítěte nebo zemřelého příslušný matriční úřad. 
Varianta 1
Jednou z možností je určit konkrétní místo narozeného dítěte nebo zemřelého během přepravy a možnost ponechat zapsat matriční událost matriční úřad podle místa vyložení narozeného dítěte nebo zemřelého. V tomto případě může docházet ke sporům o místo narození především u rodičů. 
Varianta 2
Varianta určit místo narození dítěte nebo zemřelého během přepravy. Toto řešení, které je navrhováno, se více přiblíží občanovi, protože preferuje určení konkrétního místa během přepravy. Tímto se také optimalizuje určení místa matriční události. 
2.4. Prohlášení o užívání jednoho, popř. dvou jmen po nabytí státního občanství a užívání jména po otci po nabytí státního občanství
Varianta 0
Ponechání stávající právní úpravy umožňující dítěti, které není státním občanem ČR, a jehož rodiče nemají státní občanství ČR, zapsat více jmen. Jde-li o zápis narození do zvláštní matriky a je-li na cizozemském matričním dokladu uvedeno více jmen, může občan prohlásit, které z nich, popřípadě, která dvě z nich bude užívat. Problematiku tzv. otčestva zákon výslovně neupravuje. 
Varianta 1
Zcela nově umožnit osobě – cizinci s více jmény – oprávnění (nikoli povinnost) zapsat při nabytí státního občanství České republiky pro jednání v úředním styku buď jedno, nebo dvě jména, pokud se tato osoba rozhodne tohoto práva využít. 
Obdobně i v případě osob – cizinců se jménem po otci na pozici druhého jména (tzv. otčestvo) – právo zapsat při nabytí státního občanství České republiky pro jednání v úředním styku jméno po otci na pozici druhého jména či nikoli, pokud se tohoto práva rozhodne tato osoba využít. 
Prohlášení by se činila po nabytí státního občanství pouze na matričním úřadě, a to v zákonem stanovené lhůtě, aby měla dotčená osoba dostatečně dlouhou lhůtu k případnému uplatnění svého práva.
Varianta 2:
Zcela nově umožnit osobě – cizinci s více jmény – oprávnění (nikoli povinnost) zapsat při nabytí státního občanství České republiky pro jednání v úředním styku buď jedno, nebo dvě jména, pokud se příslušná osoba rozhodne tohoto práva využít. 
Obdobně i v případě osob – cizinců se jménem po otci na pozici druhého jména (tzv. otčestvo) – právo zapsat při nabytí státního občanství České republiky pro jednání v úředním styku jméno po otci na pozici druhého jména či nikoli, pokud se tohoto práva rozhodne příslušná osoba využít.
Prohlášení by se činila buď přímo před krajskými úřady v okamžiku převzetí listiny stvrzující nabytí státního občanství České republiky, anebo až následně před kterýmkoli matričním úřadem, a to v zákonem stanovené lhůtě, aby měla dotčená osoba dostatečně dlouhou lhůtu k případnému uplatnění svého práva, a navíc i možnost využít k uplatnění svého práva jakýkoli matriční úřad, např. matriční úřad v blízkosti svého pracoviště.
Krajské úřady a matriční úřady, které nevedou příslušnou knihu narození, by přijatá prohlášení následně zasílala matričnímu úřadu, který vede matriční knihu narození.

2.5. Možnost volby místa a času pro vstup do registrovaného partnerství
Varianta 0
Institut registrujících matričních úřadů bude nadále zachován ve smyslu platné právní úpravy. Příslušných 14 registrujících matričních úřadů včetně jejich správních obvodů zůstane ve stávajícím právním režimu. Nedojde k vytvoření nových registrujících matričních úřadů, a ani ke stanovení nových správních obvodů ve smyslu prováděcí vyhlášky k zákonu o matrikách. Osoby vstupující do partnerství budou i nadále oprávněny k učinění prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství před kterýmkoli registrujícím matričním úřadem. 
Text zákona nebude nadále obsahovat pojem „doby“ či jiného určení času ve smyslu stanovení doby učinění prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství. V příslušném ustanovení zůstane pouze vymezen pojem „místa“, na jehož základě je oprávněn registrující matriční úřad určit místo k přijetí prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství a k této skutečnosti se v rozhodnutí o určení místa uvede i čas, kdy má být učiněno příslušné prohlášení. Určení času se bude i nadále muset být určeno v rozhodnutí o určení místa. Podle platné právní úpravy není registrující matriční úřad oprávněn vydat samostatné rozhodnutí o určení času bez návaznosti na určení místa. 
Ve vztahu k institutu registrovaného partnerství nebude nadále možné pro osoby vstupující do partnerství učinit podání žádosti o změnu místa a času. Osoby vstupující do partnerství budou nadále oprávněny uzavřít registrované partnerství pouze na místě a v dobu, kterou jim určil registrující matriční úřad. Institut žádosti o změnu místa a času neexistuje ve vztahu k registrovanému partnerství. 
Varianta 1
Osoby vstupující do partnerství budou oprávněny učinit prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství u kteréhokoli matričního úřadu, a nikoli výlučně u registrujících matričních úřadů. Na základě zrušení institutu registrujících matričních úřadů dojde k dosažení ideálního cílového stavu, kdy osobám vstupujícím do partnerství bude poskytnuto více možností, kde mohou učinit příslušné prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství. 
Dojde ke zpřesnění textu zákona ve smyslu, že bude řádně vymezen pojem doby, během které přijímá matriční úřad prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství. Na základě příslušného zákonného ustanovení bude matričnímu úřadu výslovně stanovena možnost určit dobu učinění prohlášení, a nikoli pouze místo jako dle varianty 0.
Osoby vstupující do partnerství budou moci podat žádost o změnu místa a času o učinění prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství. Institut příslušné žádosti se tedy bude vztahovat i k registrovanému partnerství, a nikoli výlučně k manželství. 

Varianta 2
Na základě varianty 2 by současných 14 registrujících matričních úřadů bylo rozšířeno o obce s rozšířenou působností. Na základě této implementace by osobám vstupujícím do partnerství byla poskytnuta možnost širšího výběru k učinění prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství. Institut registrujících matričních úřadů by zůstal zachován, ač rozšířen o obce s rozšířenou působností. Ve zbylé problematice (určení místa a času prohlášení) lze užít implementaci varianty 1, kterou lze označit za klíčovou v této věci. 

2.6. Užívání jazyka národnostní menšiny při vstupu do manželství, právo na tlumočníka při postupech podle zákona o matrikách
Varianta 0
V současném zákoně je možnost uzavřít manželství nebo vstoupit do registrovaného partnerství pouze v českém jazyce. Není pamatováno na závazky k národnostním menšinám v České republice, zákon se v této souvislosti o národnostních menšinách výslovně nezmiňuje. Tato možnost je pouze za přítomnosti tlumočníka. Zároveň je pamatováno na osoby neslyšící, němé nebo ty, které nemluví nebo nerozumí česky. Není pamatováno na osoby hluchoslepé.
Varianta 1
Možnost uzavřít manželství nebo vstup do registrovaného partnerství v jazyce národnostních menšin bez toho, aby oddávající a matrikář ovládali jazyk příslušné národnostní menšiny. Tato možnost by se týkala také osob neslyšících, hluchoslepých a němých. 
Varianta 2
Možnost uzavřít manželství nebo vstoupit do registrovaného partnerství v českém jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny. Tato možnost by zároveň naplňovala závazky vůči národnostním menšinám v České republice. V tomto případě musí jazyk národnostní menšiny ovládat také přítomný oddávající a matrikář. Protokol o uzavření manželství nebo vstupu do registrovaného partnerství bude vydán v českém jazyce.
Pokud je snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, neslyšící, hluchoslepá, němá nebo nemluví nebo nerozumí jazyku a má učinit prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství, je nutná při aktu uzavření manželství nebo vstupu do partnerství přítomnost tlumočníka. Přítomnost tlumočníka upravuje zákon o soudních tlumočnících a překladatelích.
Tato varianta reflektuje zájmy národnostních menšin, plnění závazků České republiky k národnostním menšinám a zároveň je také pamatováno na hluchoslepé. 

2.7. Rozšíření možnosti určování rodičovství
Varianta 0 
Ponechat stávající právní úpravu v nezměněné podobě.
Současná právní úprava zákona o matrikách stanovuje, že určit otcovství souhlasným prohlášením rodičů lze pouze jednou a nelze je vzít zpět. Rodiče současně stvrdí svým podpisem, že neurčili otcovství k tomuto dítěti před jiným matričním úřadem nebo před soudem.
V matriční praxi však nelze vyloučit případy, kdy otcovství k nezletilému dítěti bylo určeno soudem (§ 779 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „občanský zákoník“), avšak dříve, než rozsudek nabude právní moci, matka určí otcovství k tomuto dítěti souhlasným prohlášením rodičů s jiným mužem. Souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství je činěno s cílem předejít právním účinkům rozsudku příslušného soudu, na jehož základě by byl do matriční knihy narození zapsán jako otec muž, určený rozsudkem soudu (§ 799 občanského zákoníku).
Přestože takové jednání rodičů je zřejmým zneužitím institutu souhlasného prohlášení o určení otcovství ve smyslu § 793 občanského zákoníku, neboť je vedeno motivy, které nemají nic společného se zájmem dítěte, je matriční úřad povinen podle principu priority zapsat muže na základě souhlasného prohlášení rodičů, které předcházelo právní moci rozsudku soudu, jako otce nezletilého dítěte. Důvodem takového právního závěru je skutečnost, že matrikář může odmítnout zapsat otce určeného souhlasným prohlášením pouze v případě, že nejsou splněny zákonem stanovené předpoklady souhlasného prohlášení rodičů, přičemž mezi takové předpoklady nepatří zkoumání biologického otcovství.
Aktuální právní úprava tak v současnosti neobsahuje mechanismus, kterým by bylo zajištěno vzájemné informování mezi matričními úřady a soudy o tom, že probíhá řízení týkající se otcovství k nezletilému dítěti, a který by zajistil přijetí odpovídajících procesních opatření v případě kolize takových řízení. 
Další kontroverzní otázka v oblasti určování rodičovství vyplývá přímo z právních domněnek určování otcovství, primárně z první domněnky svědčící manželovi matky. Za současného stavu platí dle § 776 odst. 1 občanského zákoníku, že narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, anebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, má se za to, že otcem je manžel matky.
Požadavek na rozvod manželství se jeví jako nedůvodně omezující v případech, kdy spolu manželé již intimně nežijí, avšak mají i nadále legitimní důvody v manželství setrvat (např. ohled na dříve narozené děti či náboženské důvody atd.). Vyloučit nelze ani případy, kdy je řízení o rozvod zahájeno, ale soud manželství nerozvede. V těchto případech manželům v současnosti nezbývá než absolvovat zdlouhavé a nákladné řízení o popření první domněnky podle § 785 občanského zákoníku. Podmíněnost určení otcovství podle § 777 občanského zákoníku existencí pravomocného rozhodnutí o rozvodu nadto nedůvodně komplikuje situaci i manželům, kteří se rozvést chtějí, i dětem, o něž se jedná. Narodí-li se dítě ještě před nabytím právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství, nutí je povinná posloupnost jednotlivých řízení v rámci řešení rozvodu, aby nejprve absolvovali řízení o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu. Dojde-li přitom nedlouho poté k popření otcovství manžela a určení otcovství jiného muže, ukáže se zpětně proběhlé řízení o úpravě poměrů dítěte jako nadbytečné a oddalující samotný rozvod i určení otcovství.
Stávající právní úprava v oblasti určování otcovství klade v některých životních situacích neproporcionální překážky k dosažení souladu mezi biologickým a právním rodičovstvím.

Varianta 1
Zavedení informační povinnosti pro zainteresované subjekty a příslušné orgány až s účinností matričního informačního systému.
Problémy nastíněné shora u Varianty 0 by v mezidobí přetrvávaly a k jejich zhojení by došlo až ex post, tj. spuštěním matričního informačního systému, který by představoval komplexní řešení.
Varianta 2
Zavedení informační povinnosti pro zainteresované subjekty a příslušné orgány již před samotným spuštěním matričního informačního systému a možnost učinění tzv. trojdohody před kterýmkoli matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky či soudem.
Představuje komplexní řešení, které by jednak zamezovalo vzniku duplicit řízení, jednak by přineslo snížení zatíženosti soudů, neboť by bylo možné učinit tzv. trojdohodu i před kterýmkoli matričním úřadem či zastupitelským úřadem České republiky.
Následná realizace spuštění matričního informačního systému by pak zjednodušila přístup klientům, neboť např. matriční doklady bude možné vydávat i elektronickou formou. Dále dojde k zefektivnění samotných postupů matričních úřadů, které budou prostřednictvím systému neprodleně informovány, zda k témuž dítěti nebylo již jednou učiněno prohlášení před jiným orgánem, čímž dojde k zamezení obcházení zákona.

2.8. Sjednocení věkové hranice, od které je nutný souhlas dítěte k realizaci úkonu
Varianta 0
Ponechat právní úpravu ve věci věkové hranice, od níž je vyžadován souhlas nezletilého dítěte k jednání rodičů či zákonných zástupců dotýkajících se změny jeho jména a příjmení v nezměněném stavu.
Jak již bylo uvedeno v bodu 1.2., požadavek souhlasu nezletilého dítěte k právnímu jednání jeho rodičů či zákonných zástupců se změnou statusových práv nezletilého, tj. primárně otázky změny jména a příjmení či osvojení, navázaný na určitou věkovou hranici, se promítá do celé řady institutů, kdy současný právní stav přináší dvoukolejnost v otázce věková hranice, od níž je tento souhlas vyžadován.
Při zachování stávajícího stavu právní regulace budou i nadále přetrvávat nejasnosti o tom, od jaké věkové hranice může dítě participovat na právním jednání dotýkajícím se jeho statusových práv, kdy pro tuto rozdílnost věkových hranic v normách rodinného práva zakotvených v občanském zákoníku a v regulaci matriční agendy nejsou dány žádné zákonné důvody. 
Na druhé straně by zachování právní úpravy v nezměněném stavu vedlo k upuštění od nutnosti jakékoli další regulace, neboť na nejpalčivější problémy v současné době reaguje mimo jiné také ustálená judikatura soudů. Z tohoto důvodu by nevyvstala ani potřeba dalšího vzdělávání v této oblasti.
Varianta 1
Sjednocení právní úpravy na věkovou hranici 12 let.
Snížení věkové hranice, od níž je vyžadován souhlas nezletilého dítěte k jednání rodičů či zákonných zástupců dotýkajících se změny jeho jména a příjmení ze stávajících 15 na 12 let přinese vyšší míru participace nezletilých starších 12 let na právních jednáních týkajících se jeho osobního stavu a s tím související realizace povinnosti starat se o své záležitosti, jakožto subjekt nadaný právem v co možná nejvyšší míře sám.
Sjednocení právních úprav v otázce věkových hranic na 12 let povede rovněž k přiblížení standardům mezinárodního práva, které promítají obdobné zásady. 
V neposlední řadě dojde ke stírání rozdílů, pro které není dán žádný zákonný podklad a nebude tak docházet ke znevýhodnění nezletilých mladších 15 let. Změna jména či příjmení zcela jistě není v porovnání s institutem osvojení zakotveným v občanském zákoníku komplikovanější či závažnější otázkou. Proto není důvodné, aby věková hranice pro participaci dítěte na rozhodnutí, resp. vyjádření se k otázce změny svého jména či příjmení byla v zákoně o matrikách vyšší.
Varianta 2
Jednotné navýšení věkové hranice na 18 let.
Vystavení požadavku souhlasu k právnímu jednání na dosažení zletilosti, a tím plné svéprávnosti, by sice znamenalo přínosy pro správní či soudní řízení, které by vedly ke zproštění povinnosti přezkumu míry rozumové a volní vyspělosti, neboť dle § 4 občanského zákoníku je dán předpoklad, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka                    i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat, nicméně takovýto zásah do stávající právní regulace by výraznou měrou popíral práva nezletilých plně nesvéprávných osob a v konečném důsledku vedl k jejich znevýhodnění. Zájem nezletilých mladších 18 let je hoden vyšší právní ochrany.


3. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ 
3.1. NÁKLADY
3.1.1. Matriční informační systém
Projekt počítá s financováním z prostředků Integrovaného regionálního operačního programu (dále jen „IROP“) 2021-2027. Výzva č. 11 operačního programu IROP byla vyhlášena v říjnu 2022. Z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) by tak mělo být financováno 66,011 % nákladů, 33,989 % bude spolufinancováno z prostředků státního rozpočtu. Prostředky určené na tyto projekty jsou již ve státním rozpočtu vyčleněny. Nezpůsobilé náklady budou hrazeny z rozpočtu Ministerstva vnitra.
V roce 2023 byl na základě cenového průzkum trhu zpracován odhad nákladů na projekt eMatrika v celkové výši 364,5 milionu korun. Předpokládané náklady na vybudování matričního informačního systému (včetně hardwaru a migrace dat) a pilotního provozu činí přibližně 339,2 milionu korun. Kromě toho se počítá s nepřímými náklady (mzdové náklady na projektové pracovníky, zpracování školících materiálů a ostatní náklady) ve výši přibližně 23,8 milionu korun.
Výdaje projektu eMatrika 
	Přímé investiční výdaje
	301 721 092,50

	Přímé neinvestiční výdaje
	37 504 978,50

	Celkové přímé výdaje
	339 226 071,00

	Nepřímé náklady
	23 745 824,97

	Způsobilé výdaje
	362 971 895,97

	Nezpůsobilé výdaje
	1 500 000,00

	Výdaje celkem
	364 471 895,97


Položkový rozpočet přímých výdajů projektu
	Položka rozpočtu
	cena v Kč (s DPH)

	Aplikace eMatrika – celkem
	176 338 140,00

	Cena analýzy
	12 044 340,00

	Cena za vývoj aplikace eMatrika (včetně uživatelského manuálu, bezpečnostní, technické a provozní dokumentace)
	57 245 100,00

	Cena za nákup SW (bez platformy/OS)
	52 550 300,00

	Cena za vývoj portálu eMatrika pro občany i úředníky (včetně uživatelského manuálu, bezpečnostní, technické a provozní dokumentace)
	36 620 650,00

	Cena za implementaci eMatriky
	5 981 030,00

	Cena za testování a zkušební provoz
	11 896 720,00

	HW (včetně nezbytné SW podpory)
	116 656 366,00

	Pilotní provoz (3 měsíce)
	8 750 000,00

	Migrace dat z 1269 matričních úřadů
	37 481 565,00

	Celková cena IS (včetně HW a migrace dat) a pilotního provozu (s DPH)
	339 226 071,00

Z prostředků IROP nebude možné hradit náklady na provoz matričního informačního systému (s výjimkou tří měsíců pilotního provozu) a na úvodní školení uživatelů systému ve výši 1,5 milionu korun. Roční náklady na provoz aplikace a operačního systému byly odhadnuty na 35 milionů korun.  Provoz systému i školení uživatelů budou hrazeny z prostředků MV.
Navrhovaná právní úprava předpokládá u přípravy spuštění MIS zvýšené nároky na rozpočty obcí. V souvislosti se stanovením jednotného formátu matričních údajů vedených pomocí výpočetní techniky národním standardem se předpokládá, že úprava stávajících systémů není příliš náročná a je proveditelná v rámci smluv o údržbě s dodavateli, pokud obsahují ujednání                o bezplatné úpravě systému v důsledku legislativní změny. Přes výše uvedené však nelze vyloučit, že některým matričním obcím může určitý druh nákladů vzniknout, pokud jejich smlouvy s dodavateli elektronického řešení neobsahují ustanovení o automatickém                          a bezplatném přizpůsobení systému vedení matriky pomocí výpočetní techniky nově vzniklým legislativním požadavkům. Podle průzkumu, který Ministerstvo vnitra provedlo pro účely zjištění stavu využívání výpočetní techniky matričními úřady, neobsahují takové ustanovení smlouvy 111matričních obcí. Základní odhad nákladů je uveden níže. 
Ministerstvo vnitra bude každopádně při přípravě národního standardu jednat s dodavateli stávajících matričních systémů za tím účelem, aby národní standard stanovil co nejsnadnější                a nejméně nákladný postup při úpravě těchto systémů.
Odhad nákladů na úpravu lokálních matričních systémů 
	Pozice
	Odkaz
	Plat

	Programátor
	https://www.jobs.cz/rpd/1549678634/?searchId=9d529d32-3917-4ef2-b8bf-5fb93fe4d79a&rps=228
	60 000 Kč

	Správce systému
	https://www.jobs.cz/rpd/1581105959/?searchId=9d529d32-3917-4ef2-b8bf-5fb93fe4d79a&rps=233
	40 000 Kč

	IT Technik
	https://www.jobs.cz/rpd/1580738151/?searchId=89e24dfa-09f1-4ead-a3d8-09c274e7a63b&rps=233
	35 000 Kč

	Průměrný měsíční plat
	45 000 Kč

	Časová náročnost
	160 h

	Počet smluv
	111

	Náklad na osobu
	45 000 Kč

	Náklady celkem
	4 995 000 Kč

Náklady mohou vzniknout také u matričních obcí, které v současnosti nejsou přímo připojeny k Centrálnímu místu služeb (dále jen „CMS“). Zatímco krajské úřady a krajská datová centra        a další vybrané úřady (z pravidla ORP) jsou připojeny k CMS, většina dalších matričních úřadů, tímto připojením nedisponují. Vzhledem k tomu, že MIS bude integrován v rámci sítí MV do komunikační sítě CMS a bude využívat její služby, je nutné zajistit připojení matričních úřadů do sítě CMS z důvodu vzájemné bezpečné komunikace pro přenos dat. Za uvedené připojení bude zodpovědný matriční úřad. Počet takových úřadů aktuálně není znám, což limituje možnost vyjádření kvantifikovaných dopadů. 
Výkon matriční agendy jako výkon státní správy bude nadále financován formou příspěvku na výkon přenesené působnosti. Zavedením matričního informačního systému budou obce zbaveny povinnosti nést náklady za vedení matriky pomocí výpočetní techniky, náklady na provoz matričního informačního systému ponese stát. Centralizace digitalizace matriční agendy povede tedy k přenosu nákladů z obecních rozpočtů na rozpočet státní, ale současně lze důvodně předpokládat i zvýšení efektivity ve smyslu snížení celkových nákladů a tím o celkové snížení zatížení veřejných rozpočtů.
Matriční údaje budou i nadále vedeny v analogové a digitální podobě. Omezení místní příslušnosti matričních úřadů, kdy si občan bude moci požádat o službu u kteréhokoli matričního úřadu, povede do určité míry ke snížení agendy u nejvytíženějších (ve smyslu vysokého počtu zápisů) matričních úřadů a její rozložení i na ostatní matriční úřady. Také tato změna povede k odbřemenění matričních úřadů s největším počtem zápisů, které budou současně nejvíce zatíženy digitalizací analogových zápisů. Do budoucna se předpokládá, že úplná digitalizace a zefektivnění výkonu matriční agendy mohou vést ke snížení počtu systemizovaných míst matričních úředníků. 
Výrazným přínosem omezení místní příslušnosti budou úspory na straně klientů matričních úřadů, kteří budou moci využít služeb nejbližšího matričního úřadu nebo dokonce vyřídit svou záležitost elektronicky a nebudou muset cestovat na vlastní náklady na místně příslušný matriční úřad. Tyto úspory jsou ještě výraznější u občanů žijících v zahraničí.
Určité náklady pravděpodobně vzniknou Ministerstvu zahraničních věcí v souvislosti s vyšší vytížeností některých zastupitelských úřadů připojených k matričnímu informačnímu systému. V ústředí MZV bude k zajištění nové agendy evidence a distribuce matričních dokladů zřejmě nutno navýšit systemizaci o jedno služební místo. Je možné, že v důsledku vyššího zájmu o služby v oblasti matrik budou některé zastupitelské úřady (možná v některých zemích EU, nejspíše ve Spolkové republice Německo) zvažovat zvýšení počtu konzulárních pracovníků. Tyto náklady není možné v současné době odhadnout, protože k tomu dojde až v návaznosti na případný enormní zájem o matriční služby, který nebudou stávající konzulární pracovníci zvládat. Ministerstvo zahraničních věcí odhaduje roční mzdové náklady na jednoho konzulárního pracovníka na 1 273 tis. Kč. 
Náklady na technické vybavení ZÚ v souvislosti s připojením k matričnímu informačnímu systému by měly být minimální. Předpokladem je, že ZÚ, které MZV určí k připojení k matričnímu informačnímu systému, mají adekvátní technické vybavení již k dispozici, nebo je získají v rámci probíhajícího projektu digitalizace konzulárních služeb pro občany v zahraničí. Tisk matričních dokumentů probíhá na běžných kancelářských tiskárnách, které mají ZÚ k dispozici. Ke skenování analogových dokumentů (v zájmu urychlení komunikace mezi ZÚ a matričními úřady) postačí běžné skenery A4, kterými ZÚ také disponují. 
Předpokládá se, že k matričnímu informačnímu systému budou připojeny pouze ty ZÚ, které disponují nebo budou v blízké době disponovat kvalitním a bezpečným připojením, což se řeší také v rámci digitalizace konzulárních služeb. Tuto podmínku by měly splňovat všechny ZÚ, které vykonávají funkci kontaktního místa veřejné správy (CzechPOINT). Pokud ZÚ kvalitní konektivitou nedisponuje, nebude k matričnímu informačnímu systému připojen. Podle návrhu novely zákona nebudou připojeny také honorární konzuláty. 
Školení konzulárních pracovníků v oblasti matriční agendy bude nadále zajišťovat Ministerstvo vnitra. Obsah školení bude aktualizován v souvislosti s novelizací legislativy a se zavedením matričního informačního systému. Kromě úvodního školení bude také potřeba připravit ve spolupráci s dodavatelem systému podrobnější e-learningový kurz práce se systémem.
U dalších dotčených subjektů se nepředpokládají vyšší náklady.
3.1.2 Kontrola výkonu přenesené působnosti na úseku matrik a ověřování doslovných výpisů matričních knih krajskými úřady
Současná právní úprava zatěžuje krajské úřady povinnou kontrolou výkonu přenesené působnosti na úseku matrik a užívání a změny jména a příjmení u úřadů s rozšířenou působností jednou ročně. Při počtu matričních úřadů, které spadají pod příslušné krajské úřady, taková časová perioda v současnosti znamená také vysokou časovou vytíženost. Varianta spočívající v častějších kontrolách by nedůvodně zvyšovala náklady na úseku matričních úřadů finančně i časově. Díky optimalizaci lhůt pro kontroly matričních úřadů se náklady optimálně rozloží v čase. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o rozšíření stávající agendy, a to pouze o jeden úkon, nelze předpokládat, že by bylo nutné navýšit počet úředníků vykonávající tuto agendu. Pouze bude prodloužena doba kontrol. Zároveň toto časové rozložení umožní efektivnější kontrolu. 
3.1.3. Úprava věcné příslušnosti a omezení místní příslušnosti matričních úřadů
Zachování stávající právní úpravy nemá žádné náklady a nejsou žádné přínosy. Nedostatek může spočívat v tom, že ani v případě, kdy je známo přesné místo, kde matriční událost nastala, není toto místo zapsáno do matriky, ale je využito pomocné místo vyložení osoby z dopravního prostředku. Pokud bychom zvolili variantu, kdy bude do matriky zapsáno výhradně místo, kde matriční událost nastala, mohou vznikat obtíže při dokazování přesného místa, kdy a kde došlo k matriční události. V řadě situací totiž nebude možné takové místo prokazatelně lokalizovat. Tato varianta zvýší náklady v případě nemožnosti stanovit přesné místo matriční události.
Další varianta eliminuje případné spory o určení místní příslušnosti. Toto řešení místní příslušnosti sníží náklady a zvýší přínos právní regulace pro matriční úřady i občana. Příslušný k provedení zápisu bude matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení této fyzické osoby z dopravního prostředku, do matriční knihy však jako místo, kde matriční událost nastala, bude možné zapsat jak toto místo, tak také místo, kde skutečně nastala v průběhu cesty a lze to ověřitelným způsobem prokázat.
3.1.4. Prohlášení o užívání jednoho, popř. dvou jmen po nabytí státního občanství a užívání jména po otci po nabytí státního občanství
Lze ponechat stávající právní úpravu bez jakéhokoli přínosu, což nepřinese ani žádné přidané náklady pro veřejnou správu. Nákladem pro fyzické osoby může být, že v případě požadavku na změnu musí využít institut změny jména, přičemž podání žádosti o změnu jména je zpoplatněno.
Další možností je, že krajský úřad bude přijímat prohlášení o užívání jména (má-li osoba, která nabyla státní občanství České republiky v matričním dokladu uvedeno více jmen) a přijatá prohlášení v zákonné lhůtě zasílat matričnímu úřadu, v jehož knize narození je příslušné jméno zapsáno. Obdobně by se tato povinnost týkala i matričního úřadu, který nevede matriční knihu narození, v níž je jméno zapsáno. V případě varianty 1 by se tato povinnost matričních úřadů netýkala. Náklady spočívají v povinnosti předat prohlášení matričnímu úřadu, který vede matriku, u níž je zapsáno narození cizince.
Z navrhované právní úpravy vyplývá pro krajské úřady a pro matriční úřady agenda související s přijímáním prohlášení cizinců narozených rodičům bez státního občanství ČR na území České republiky a zapsaných v knize narození zvolit si při získání státního občanství ČR, mají-li více jmen anebo mají-li na pozici druhého jména tzv. otčestvo, které jméno, popř. která dvě jména budou v úředním styku používat anebo zda budou či nikoli používat v úředním styku tzv. otčestvo, v zákonem stanovené podobě. Nejedná se o zákonnou povinnost, nýbrž o oprávnění dotčené kategorie osob. Stejně jako v případě předchozí varianty budou mít fyzické osoby oprávnění prohlášení učinit, avšak významným způsobem se rozšiřuje okruh orgánů, před kterými lze takové prohlášení učinit.
3.1.5. Možnost volby místa a času pro vstup do registrovaného partnerství
V případě ponechání stávající právní úpravy nejdou registrujícím matričním úřadům k tíži žádné náklady hodné zvláštního zřetele. Z toho důvodu není věcné uvádět ostatní zanedbatelné náklady spojené s registrujícími matričními úřady. Osoby vstupující do partnerství nesou náklady spojené s dopravou a ostatní příslušné výdaje k dosažení cíleného správního obvodu jednoho ze 14 registrujících matričních úřadů. Tyto náklady mohou výše uvedené osoby považovat za nadbytečné, protože jim není poskytnuto více možností, kde mohou učinit příslušné prohlášení.  
Varianta spočívající v rozšíření seznamu registrujících matričních úřadů představuje navýšení nákladů pro veřejnou správu při současném přiblížení klientům. Zrušení kategorie registrujících matričních úřadů tento efekt umocňuje ve smyslu navýšení nákladů veřejné správy, a naopak maximálního přiblížení agendy klientům. Z důvodu zrušení institutu registrujících matričních úřadů vznikne veškerým matričním úřadům povinnost vést knihu registrovaného partnerství. Z toho důvodu vznikne náklad na pořízení příslušné matriční knihy pro matriční úřady, které dosud nebyly oprávněny k vedení matriky registrovaného partnerství. Tuto agendu budou muset mít připravenou i matriční úřady, kde reálně nelze předpokládat její výkon, například v případě malých matričních úřadů může taková matriční událost nastat v periodě nejméně několika let.
3.1.6. Užívání jazyka národnostní menšiny při vstupu do manželství, právo na tlumočníka při postupech podle zákona o matrikách
Možností by bylo veškeré úkony spojené s užíváním jazyka národnostní menšiny při vstupu do manželství nebo vstupu do registrovaného partnerství, včetně práva na tlumočníka učinit za stávajících podmínek bez ohledu na závazky k ve vztahu k národnostním menšinám. Tato varianta nepředstavuje zvýšené náklady veřejné správy a přenáší břemeno na její klienty.
Náklady na tlumočníka by si snoubenci nebo partneři, kteří uzavírají manželství nebo vstupují do registrovaného partnerství a jsou příslušníky národnostní menšiny, hradili sami. Nebude dodržován závazek vztahu k národnostním menšinám. Také tato varianta znamení deficit z hlediska nedodržení požadavku na privilegované postavení menšinových jazyků a jejich užívaní v úředním styku vyplývající z právního řádu České republiky a z mezinárodních smluv.
Všem osobám, které chtějí uzavřít manželství nebo vstoupit do registrovaného partnerství umožnit tak učinit v jazyce národnostní menšiny. Dále u osob, které jsou neslyšící, hluchoslepé, němé nebo nemluví nebo nerozumí jazyku, ve kterém činí prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do registrovaného partnerství a je nutná přítomnost tlumočníka poskytnout tyto služby zdarma. Tím budou dodrženy závazky České republiky ve vztahu k národnostním menšinám. Současně to bude znamenat určité náklady pro veřejnou správu vyplývající právě z rozšíření práva na užívání menšinového jazyka a z povinnosti opatřit tlumočníka osobám neslyšícím nebo hluchoslepým.
3.1.7. Rozšíření možnosti určování rodičovství
Je zde riziko obcházení zákona a zneužití institutu prohlášení otcovství osobou, která nebude biologickým otcem, resp. nepravost prohlášení ze strany vše zúčastněných (matka, manžel matky, popř. její bývalý manžel a muž, který tvrdí, že je otcem) a dále vysoké náklady na soudní řízení, neboť podle stávající právní úpravy nelze regulovanou situaci řešit jinak, než soudním řízením, resp. učiněním prohlášení před soudem. To představuje zatížení soudu – nadbytečnost řízení o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu v kontextu následného popření otcovství k tomuto dítěti. Současně se jedná o neproporcionální překážky k dosažení souladu mezi biologickým a právním rodičovstvím. Ponechání stávající právní úpravy beze změny rovněž nevyřeší chybějící mechanismus vzájemného informování matričních úřadů a soudů o probíhajícím řízení.
Další varianta vychází z možnosti zavedení změn až v souvislosti se zavedením matričního informačního systému, který by právě sloužil jako informační kanál k zamezení obcházení zákona. V mezidobí budou vystávat stejná rizika jako u Varianty 0. Riziko kybernetického útoku, potřeba vyšší míry zabezpečení, vysoké náklady. 
Rozšíření možnosti určování rodičovství spočívající v zavedení možnosti uzavřít tzv. trojdohodu i na matričním úřadu spojené se zavedením informační povinnosti do doby, než bude o trojdohodě možné informovat prostřednictví matričního informačního systému, představuje nejširší možnost s nejvyššími nároky jak na matriční úřady, tak na klienty (nová informační povinnost, jejíž nesplnění lze sankcionovat). Jako v případě druhé varianty zůstává riziko kybernetického útoku, potřeba vyšší míry zabezpečení, vysoké náklady. 

3.1.8. Sjednocení věkové hranice, od které je nutný souhlas dítěte k realizaci úkonu
Negativum stávající právní úpravy představuje existence nedůvodných rozdílů ve věkových hranicích, a tím i nedůvodné omezení práv nezletilých. Disproporce mezi regulací v občanském zákoníku a zákoně o matrikách, který je prováděcí a nesmí stanovovat jiné limity, vede ke zmatečnosti právní úpravy.
Sjednocení věkové hranice na 12 let odpovídá individuálnosti rozumové a volní vyspělosti nezletilých téhož věku v kontextu správného porozumění dopadů souhlasu učiněného                    v souvislosti s daným úkonem. Náklady lze spatřovat v potřebě seznámení úředních osob provádějících zápisy do matričních knih s novou právní úpravou např. formou odborného školení.
Sjednocení věkové hranice na 18 let by představovalo značný zásah do stávající právní regulace a diskriminaci osob mladších 18 let, jejichž zájem je hoden vyšší právní ochrany. Věc nelze řešit metodicky.

3.2. PŘÍNOSY
3.2.1. Matriční informační systém
Hlavní přínosy budoucího centrálního systému MIS lze vyhodnotit následovně:
Hlavní efekt zavedení MIS spočívá v zefektivnění výkonu matriční agendy a služeb pro klienty veřejné správy a pro orgány veřejné moci. Digitalizace a centralizace agendy přiblíží služby matriky občanům a současně také zkvalitní a urychlí aktualizaci údajů v informačních systémech.
Vznikne ucelená databáze matričních údajů, přístupná ze všech matričních úřadů, což umožní vyhledání údajů ke konkrétní osobě v jednom systému bez nutnosti oslovovat dotčené matriky. 
Propojení s dalšími informačními systémy matrikářům podstatně usnadní ověření údajů, zároveň dojde ke snížení chybovosti způsobené přepisováním údajů.
Systém usnadní a urychlí také vzájemnou informovanost o zapisovaných skutečnostech mezi jednotlivými matričními úřady, v důsledku se tedy zvýší aktuálnost matričních zápisů. 
Místní příslušnost matrik bude výrazně omezena, takže většinu matričních skutečností si bude moci žadatel vyřídit na kterémkoli matričním úřadě, případně i elektronicky prostřednictvím Portálu občana.
Druhopisy matričních dokladů a výpisy z matrik vydá žadateli kterýkoli matriční úřad, některé si dokonce bude moci objednat elektronicky prostřednictvím Portálu občana. 
Za určitých podmínek budou matriční doklady vydávat i české zastupitelské úřady v zahraničí.
Gestor agendy bude mít k dispozici statistické údaje o výkonu matriční činnosti a nahradí tak formu dotazníkového šetření na úřadech.
Nový centrální systém MIS přispěje k zautomatizování výkonu vybraných částí matriční agendy. 
MIS zajistí ve většině případů automatické plnění oznamovací povinnosti, kterou nyní plní matriční úřady vůči ústředním orgánům státní správy, resp. dalším organizacím formou CzechPOINTových formulářů, listinné pošty nebo datových schránek. Díky tomu budou rychleji aktualizované (a tedy spolehlivější) údaje v navazujících evidencích (např. AISEO, ROB).
Bude zavedena evidence souhlasných prohlášení o určení otcovství, což umožní lépe chránit práva dětí a jejich otců a zároveň efektivně kontrolovat dodržování zákona o matrikách.
Bude zavedena evidence osvědčení o splnění požadavků pro uzavření církevního sňatku, jenž poskytne statistický přehled.
Bude zavedena evidence vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo ke vstupu do registrovaného partnerství, která umožní zastupitelským úřadům kontrolu toho, zda bylo předkládané vysvědčení skutečně vydáno, půjde tedy o verifikační nástroj k vydaným vysvědčením.
Bude zavedena evidence přísně zúčtovatelných tiskopisů, což usnadní kontrolu a přehled 
o vydávaných dokladech.  
Bude zavedena evidence odborně doložených osobních jmen pro kontrolu existence jmen 
a jejich správné pravopisné podobě.
3.2.2. Kontrola výkonu přenesené působnosti na úseku matrik a ověřování doslovných výpisů matričních knih krajskými úřady
Stávající právní úprava má přínosy spočívající v pravidelném provádění kontroly podřízených správních orgánů v relativně krátkém časovém období, což umožní včasné zachycení nezákonné nebo nesprávné správní praxe. Zatěžuje však krajské úřady povinnými kontrolami výkon přenesené působnosti na úseku matrik a užívání a změny jména a příjmení ve svém správním obvodu jednou ročně.
Varianta spočívající v optimalizaci délky období pro provedení kontroly může snížit kontrolní a administrativní zátěž krajských úřadů s určitým časovým odstupem.
Větším časovým odstupem dojde k efektivnějším kontrolám matričních úřadů krajskými úřady. Při počtu matričních úřadů, které se nacházejí ve správním obvodu krajských úřadů dojde k periodickým kontrolám, které se optimalizují v čase. Nebude docházet ani ke zvyšování počtu matričních úředníků. Poslední varianta má přínos ve snížení regulatorní zátěže stejně jako varianta předchozí, a navíc explicitně pamatuje také na potřebu kontrolovat výkon působnosti ve vztahu k nově zavedenému matričnímu informačnímu systému.
3.2.3. Úprava věcné příslušnosti a omezení místní příslušnosti matričních úřad
Současná právní úprava je plně funkční a ověřená, ale nemá žádný přínos. Naopak může docházet k nesrovnalostem v případě zápisu narození dítěte nebo úmrtí v dopravním prostředku.
Možností je volba místa matriční události, v tomto případě narození dítěte nebo úmrtí během cesty v dopravním prostředku. Pokud se fyzická osoba narodí nebo zemře v dopravním prostředku a bude jednoznačně uvedeno místo této matriční události, která nastala při přepravě, zapíše tuto matriční událost ten matriční úřad, na jehož území skutečně matiční událost nastala. Při matričních zápisech půjde o lepší přehlednost, přesnost a jednoznačnost v matričním zápisu. Občan bude mít možnost prokázat místo matriční události, jinak má matriční úřad možnost využít pomocná kritéria. Matriční úřad ani občan tak nebudou odkázáni na někdy komplikované prokazování konkrétního místa, kde k matriční události v průběhu cesty došlo. Matriční úřady se omezením místní příslušnosti jen na některé matriční události ještě více přiblíží občanovi a jeho potřebám v řešení životních událostí.  
3.2.4. Prohlášení o užívání jednoho, popř. dvou jmen po nabytí státního občanství a užívání jména po otci po nabytí státního občanství
V současné právní úpravě není žádný přínos, není pamatováno na užívání jednoho nebo dvou jmen po nabytí státního občanství (není explicitně pamatováno na užívání tzv. otčestva). Zároveň není sjednocena věková hranice, od které je nutný souhlas dítěte k realizaci tohoto úkonu.
Byla by možnost prohlášení o užívání jednoho, popř. dvou jmen po nabytí státního občanství pouze před příslušným matričním úřadem, kde je žadatel zapsán v knize narození. Takovou situaci v případě nabytí státního občanství by neřešil krajský úřad, ale pouze matriční úřad v České republice.
Rozšíření oprávnění pro určitou kategorii osob - cizince narozené rodičům bez státního občanství ČR na území ČR v případě získání státního občanství ČR, kteří mají v matriční knize narození zapsána více než dvě jména anebo na pozici druhého jména jméno po otci (tzv. otčestvo) zvolit si (nikoliv povinně), zda budou v úředním styku používat pouze jedno jméno či která dvě jména z více jmen či zda budou či nikoli užívat na pozici druhého jména jméno po otci, což představuje zlepšení jejich právního postavení. 
Zmiňovaným oprávněním by došlo u příslušné skupiny osob, původně cizinců, kteří získají státní občanství ČR, k přizpůsobování problematiky v oblasti jmen české právní úpravě, jež je založena na užívání maximálně dvou jmen v úředním styku. 
Zakládá se možnost dotčeným osobám uplatnit přiznané oprávnění na více správních orgánech (krajský úřad, matriční úřad), v případě matričního úřadu bez jakéhokoli místního omezení (varianta 2) a během dostatečně dlouhé lhůty. 
Spuštěním MIS by se vzájemná informační povinnost mezi krajskými úřady a matričními úřady výrazně urychlila a zjednodušila.
3.2.5. Možnost volby místa a času pro vstup do registrovaného partnerství
Platná právní úprava zůstává zachována. Matriku registrovaného partnerství vede dosavadních 14 registrujících úřadů. Matriční praxe zůstává zachována. Není nutné upravovat metodické pokyny a aktualizovat informace na webových stránkách a dalších zdrojích.
Další varianta spočívá v rozšíření seznamu registrujících matričních úřadů (buď o obecní úřady obcí s rozšířenou působností nebo na všechny matriční úřady). Osoby vstupující do partnerství jsou oprávněny učinit prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství před kterýmkoli matričním úřadem. Dále mohou podat žádost o změnu místa a času učinění prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství. 
Matriční úřad je oprávněn k vydání samostatného rozhodnutí o určení doby konání prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství. Příjem správního poplatku pro matriční úřady za změnu místa či doby učinění prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství.
Ve zredukované míře vznikají přínosy ve smyslu varianty 1.
Náklady a přínosy ve variantách 0, 1, 2 lze označit za vyvážené. Jejich přínos je přiměřený vynaloženému nákladu. Varianta 1 a 2 se celkově jeví jako více vhodná pro následnou implementaci. Uvedený přínos je právní a rovněž i materiální povahy. Pokud vznikne náklad na novelizaci bylo by nevhodné neaplikovat novou právní úpravu dle varianty 1 nebo 2. 
3.2.6. Užívání jazyka národnostní menšiny při vstupu do manželství, právo na tlumočníka při postupech podle zákona o matrikách
Zachovat stávající funkční systém, který je osvědčen v praxi, ale je pro stávající čas nevyhovující, protože není přihlédnuto k závazku ve vztahu k národnostním menšinám. Tato varianta nepředstavuje pro klienty veřejné správy žádný přínos.
Možnost uzavřít sňatek nebo vstoupit do manželství v jazyce národnostní menšiny všem národnostním menšinám bez omezení. V této úpravě by nebyla možnost, aby každý oddávající a matrikář ovládal jazyk určité národnostní menšiny. Proto se tato varianta nedoporučuje. Tato varianta by však představovala nevětší přínos pro příslušníky národnostních menšin.
Přínosem pro společnost bude realizace práv příslušníků všech národnostních menšin.                  V případě osoby, která chce uzavřít manželství nebo vstoupit do registrovaného partnerství v jazyce národnostní menšiny za zákonem stanovených podmínek. Zároveň je pamatováno i na osoby neslyšící, hluchoslepé, němé nebo nemluví nebo nerozumí jazyku, v němž se činí prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství. Je zde nutnost při prohlášení            o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství přítomnost tlumočníka. V tomto případě bude platit obdobné použití § 14 odst. 4 věta druhá a třetí. 
Prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do registrovaného partnerství za přítomnosti tlumočníka je také upravena v § 14 zákona o matikách.
Druhá varianta je vyhovující a reflektuje potřebu národnostních menšin. Zároveň bude přihlédnuto k závazku ve vztahu k národnostním menšinám. Je také přihlédnuto k přínosu, který se na konci vývoje matričního informačního systému dá očekávat.
Přítomnost tlumočníka pak upravuje zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících                      a soudních překladatelích, ve znění zákona č. 166/2020 Sb.
3.2.7. Rozšíření možnosti určování rodičovství
Zachování stávající právní úpravy představuje právní jistotu neměnnosti rozsahu matriční agendy a může těžit z ustálené rozhodovací praxe a principu předvídatelnosti rozhodování soudu.
Přijetí možnosti tzv. trojdohody i na matričním úřadu představuje komplexní řešení a zároveň nezatížení matričních úřadů. Zrušení podmíněnosti určení otcovství podle § 777 občanského zákoníku rozvodem manželství a tím zefektivnění narovnání právního a biologického rodičovství. Bez zavedení informační povinnosti by se však jednalo o řešení, které bude reálně působit proti obcházení zákona až spolu se zavedením matričního informačního systému. Ten bude obsahovat rovněž informace o prohlášení otcovství. To povede k zamezení duplicit řízení díky digitalizaci a tím zamezení obcházení zákona. Zavedení možnosti učinit tzv. trojdohodu u matričního úřadu povede ke snížení zatíženosti soudů a zjednodušení postupů pro klienty.
3.2.8. Sjednocení věkové hranice, od které je nutný souhlas dítěte k realizaci úkonu
Zachování stávajícího stavu si nevyžádá nutnost dalšího vzdělávání úředníků matričních úřadů. 
Sjednocení věkové hranice na 12 lete povede k vyšší míře participace nezletilých starších 12 let, pakliže budou schopni posoudit dopady svého souhlasu v dané věci, a tím přiblížení mezinárodním standardům na ochranu jména a příjmení, jakož i práva na (sebe)identifikaci. Dalším přínosem je sjednocení právních úprav, jelikož matriční právní předpisy vycházejí z hmotněprávní úpravy rodinného práva, proto je nutné, aby tyto materie byly ve vzájemném souladu. V případě sjednocení věkové hranice na 18 let takové přínosy vysledovat bez dalšího nelze.

4. VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍ VARIANTY
4.1. Matriční informační systém
Jako nejvhodnější varianta pro řešení problému byla identifikována Varianta č. 2 – vybudování MIS, díky kterému vznikne centrální databáze na národní úrovni, přístupná ze všech matričních úřadů. Komplexní elektronizace matriční agendy a s ní spojená automatizace procesů přispěje k optimalizaci výkonu této důležité agendy. Nejen z pohledu matričních úřadů, resp. matrikářů a zastupitelských úřadů, ale také ze strany fyzických osob půjde o významný krok, díky kterému budou moci vyřizovat některé žádosti zcela on-line a v případě fyzického vyřizování půjde služby vyřídit na kterémkoliv matričním úřadě. Při výběru nejvhodnější varianty bylo přihlédnuto k identifikaci přínosu, které se na konci vývoje matričního informačního systému dají očekávat.
Do hodnocení vhodnosti řešení se zcela jistě může promítnout zájem občanů o pohodlnější vyřízení své žádosti, ať už v České republice nebo v zahraničí. Role využívání Portálu občana a datových schránek každým rokem roste a lze očekávat tento růst i v dalších letech. Rovněž nelze opomenout názory krajských úřadů, jejichž zájem na tomto řešení většinově převažuje.
Přehled dopadů
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, 
a dopady na životní prostředí
Projekt počítá s financováním z prostředků Integrovaného regionálního operačního programu (dále jen „IROP“) 2021-2027. Z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) by tak mělo být financováno 66,011 % nákladů, 33,989 % bude spolufinancováno z prostředků státního rozpočtu. Prostředky určené na tyto projekty jsou již ve státním rozpočtu vyčleněny. Nezpůsobilé náklady budou hrazeny z rozpočtu Ministerstva vnitra.
Spuštěním informačního systému elektronické matriky může v řadě případů docházet                    k ukončení podpory a zrušení lokálně vedených elektronických evidencí matričních úřadů.             V současné době matriční úřady využívají softwarová řešení od cca 20 soukromých dodavatelů. Z dotazníkového šetření pro matriční úřady v rámci přípravy projektu elektronické matriky vyplynulo, že naprostá většina (86,4 %) má software trvale zakoupený, a tedy ve vlastnictví úřadu. Matriční úřady software navíc využívají i pro ostatní agendy (87,5 %) a jednalo by se tak pouze o zrušení modulové části systému. 
Jak již bylo uvedeno výše, navrhovaná právní úprava předpokládá u přípravy spuštění MIS zvýšené nároky na rozpočty obcí, a to v souvislosti s pořízením technického vybavení matričních úřadů a přizpůsobení systému pro migraci dat do centrálního informačního systému.
Určité náklady pravděpodobně vzniknou Ministerstvu zahraničních věcí v souvislosti s vyšší vytížeností některých zastupitelských úřadů připojených k matričnímu informačnímu systému a se zajištěním nové agendy evidence a distribuce matričních dokladů.
U dalších dotčených subjektů se nepředpokládají vyšší náklady.
S navrhovanou změnou nejsou spojeny ani žádné negativní dopady na životní prostředí.
Zhodnocení sociálních dopadů 
Zvýšení dostupnosti matričních služeb v důsledku omezení místní příslušnosti matričních úřadů. Možnost řešit řadu matričních úkonů u kteréhokoli matričního úřadu nebo online přinese časovou i finanční úsporu klientům (fyzickým osobám) a omezí jejich potřebu cestování na matriční úřad, který vede dotčenou matriční knihu. S výhodou bude tato úprava jak pro pracující osoby, tak např. pro osoby se sníženou mobilitou.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Není navrhováno rozšíření okruhu osobních údajů, které by matriční úřady měly zpracovávat. Návrh zákona ovšem mění stávající postupy na úseku vedení matriční agendy oproti současné právní úpravě v oblasti zpracování osobních údajů. Osobní údaje budou kromě zápisů v matričních knihách a sbírkách listin zpracovány a uchovány v MIS, jehož správcem bude Ministerstvo vnitra a který bude splňovat určující kritéria kritické informační infrastruktury. Musí tedy splňovat přísné podmínky bezpečnosti informací a dále tak zachovávat důvěrnost, integritu a dostupnost informací a dat. Data jsou neveřejná, přístup do MIS budou mít přes zabezpečené rozhraní pouze oprávnění uživatel a každý jejich úkon bude v systému zaznamenáván. 
Ministerstvo vnitra zajistí ochranu osobních údajů přijetím potřebných interních předpisů a dále bude muset být ze strany Ministerstva vnitra přijata provozní a technická dokumentace. Součástí těchto dokumentů bývá zpravidla i stanovení technických a organizačních opatření k zajištění ochrany osobních údajů, tj. stanovení opatření k zajištění objektové, personální 
a administrativní bezpečnosti. Těmito opatřeními se například rozumí zabezpečení prostorů kanceláří, seznamování se s osobními údaji v zabezpečeném informačním systému, včetně stanovení přístupových práv oprávněným osobám a zamezení přístupu k osobním údajům neoprávněným osobám (ukončení příslušné programové aplikace, řádné odhlášení ze systému dodržení zásady „čistého stolu“, uzamčení kanceláře, uložení dokumentů listinného charakteru do bezpečné schránky atp.) Rovněž je zde zahrnuta povinnost mlčenlivosti oprávněných osob o skutečnostech, se kterými se při výkonu své činnosti seznámily či zajištění zabezpečeného předávání informací mezi oprávněnými osobami. Dokumentace o přijatých technických 
a organizačních opatřeních bude řádně vedena a pravidelně aktualizována.
Pro účely nahlížení do matričních knih nebo provádění výpisů z nich, stejně jako pro účely získání potvrzení o údajích zapsaných v matričních knihách či doslovného výpisu z matriční knihy, zůstává zachováno pravidlo, že okruh oprávněných osob je omezen zákonem stanovenými důvody, přičemž pro zmocnění, aby výše popsaná oprávnění mohl vykonat zmocněnec oprávněné osoby, se vyžaduje úředně ověřený podpis zmocnitele. V případech, kdy bude umožněno vyřídit službu elektronicky, se bude fyzická osoba prokazovat svou elektronickou identitou prostřednictvím identifikačních prostředků podle zákona 
č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhuje se též umožnit, aby poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k narození dítěte, mohl předat matričnímu úřadu dokumenty nebo jejich kopie, které jsou potřebné k zápisu do knihy narození. Půjde ale pouze o ty dokumenty, které mu rodiče dítěte sami předají, přičemž povinnosti poskytovatele zdravotních služeb stran ochrany osobních údajů nejsou navrhovanou právní úpravou jakkoli dotčeny.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Matrika jako státní evidence zejména narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství a úmrtí fyzických osob na území České republiky obsahuje velké množství osobních údajů, které jsou v současné době vedeny roztříštěně u jednotlivých příslušných matričních úřadů. Vytvořením centrální evidence těchto údajů vzroste i riziko jejich zneužití, neboť narušením systému by mohla být ohrožena všechna data této státní evidence, která je informačním zdrojem pro všechny ostatní státní registry. MIS bude muset být chráněn jako významná citlivá infrastruktura státu.
Zhodnocení dopadů na výkon státní statistické služby
Automatizovaným plněním oznamovací povinnosti vůči Českému statistickému úřadu dojde ke zrychlení komunikace mezi Českým statistickým úřadem a matričními úřady a ke snížení administrativní zátěže.
4.2. Kontrola výkonu přenesené působnosti na úseku matrik a ověřování doslovných výpisů matričních knih krajskými úřady
Větším časovým odstupem dojde k efektivnějším kontrolám matričních úřadů krajskými úřady a k odbřemenění krajských úřadů. Při počtu matričních úřadů, které se nacházejí ve správním obvodu krajských úřadů, dojde k periodickým kontrolám, které se optimalizují v čase. Do kontrol je třeba v souvislosti se zavedením matričního informačního systému zahrnout rovněž kontrolu jeho užívání na straně matričních úřadů. Proto se jako nejvhodnější jeví varianta, která povede k optimalizaci kontrol s ohledem na jejich rozložení v delším časovém období, čímž bude kompenzováno větší zatížení způsobené rozšířením kontroly o oblast matričního informačního systému.

4.3. Úprava věcné příslušnosti a omezení místní příslušnosti matričních úřadů
Ponechat stávající právní úpravu by znamenalo zapsat narození dítěte nebo úmrtí v dopravním prostředku bez možnosti volby místa matriční události, ale jen podle místa vyložení.
Jako nejvhodnější varianta je přiblížit se občanovi a omezit místní příslušnost matričních úřadů. Občan bude mít možnost prokázat místo a zapsání matriční události narození dítěte nebo úmrtí v dopravním prostředku během cesty, a ne podle místa vyložení. Příslušný k provedení zápisu bude ten matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k této události. Pokud na Hlášení o narození dítěte nebo Listu o prohlídce zemřelého nebude uvedeno místo narození dítěte nebo úmrtí zemřelého, příslušný k provedení zápisu bude matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení této fyzické osoby z dopravního prostředku.
4.4. Prohlášení o užívání jednoho, popř. dvou jmen po nabytí státního občanství a užívání jména po otci po nabytí státního občanství
Varianta 2 je nejlepším řešením, neboť je pro občana nejpřívětivější. Je přihlédnuto k užívání jednoho, popř. dvou jmen po nabytí státního občanství. Nově se rozšiřuje možnost tak učinit před krajským úřadem. Stejně tak není opomenuto užívání jména po otci po získání státního občanství České republiky za zákonem povolených podmínek. 
4.5. Možnost volby místa a času pro vstup do registrovaného partnerství
Jako nejvhodnější se jeví možnost vstoupit do registrovaného partnerství na kterémkoli matričním úřadě. Dále mohou partneři podat žádost o změnu místa a času v prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství.
Pro osoby vstupující do partnerství lze označit jako nejpřívětivější variantu 2. Stávající platná úprava není z pohledu těchto osob považována za nejvhodnější. Z toho důvodu lze za tento subjekt doporučit zvolení varianty 1, popřípadě varianty 2.
Z hlediska pohledu matričních úřadů je vhodné rovněž přijmout variantu 1 nebo variantu 2. Zejména z důvodu vhodnosti užití pojmu „doba“ v příslušném ustanovení § 13a odst. 3 zákona o matrikách. Zrušení institutu registrujících matričních úřadů se může jevit jako extrémní, nicméně v kontextu novelizace zákona o matrikách a změny právní úpravy je vhodné akceptovat důsledky plynoucí z varianty 1. 
Novelizované znění reflektuje nutné požadavky na řešení zmíněných problémů ohledně institutu registrovaného partnerství. 
4.6. Užívání jazyka národnostní menšiny při vstupu do manželství, právo na tlumočníka při postupech podle zákona o matrikách
Současná varianta zákona nepamatuje v případě uzavření sňatku nebo vstupu do registrovaného partnerství na jazyk národnostních menšin. V současné době je možnost uzavřít sňatek nebo vstoupit do registrovaného partnerství pouze v českém jazyce. Je také potřeba pamatovat na osoby neslyšící, hluchoslepé, němé a ty, kteří nerozumí jazyku, ve kterém činí prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství. 
V předložené variantě 2 je pamatováno na dodržování závazku k národnostním menšinám v podmínkách, které zákon stanoví. Zároveň se upravuje nutnost přítomnosti tlumočníka. Tato varianta tak naplňuje závazky k národnostním menšinám a jeví se jako nejvhodnější varianta.
4.7. Rozšíření možnosti určování rodičovství
Jako nejvhodnější varianta pro řešení problému byla identifikována varianta č. 2.
Změna stávající úpravy by reflektovala na soudobé požadavky společnosti, především zmírnila neproporcionální překážky, které jsou nyní kladeny na dosažení souladu mezi biologickým a právním rodičovstvím.
Zavedení možnosti uzavření tzv. trojdohody před kterýmkoli matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky či soudem by vedlo ke zmírnění aktuálního zatížení soudů. Jelikož náklady na určování otcovství hradí účastníci řízení i nadále sami, nedošlo by tak po provedené novelizaci ani z tohoto hlediska k obecnému navýšení nákladů oproti stávajícímu stavu. 
V souvislosti se zavedením matričního informačního systému by sice došlo ke vzniku nové agendy pro matriční úřady, která by mimo jiné kladla požadavky i na další vzdělávání, ovšem zjednodušila by jak postupy pro klienty, tak díky provázanosti systému zefektivnila řízení před matričním úřadem a zároveň zamezila vzniku duplicit řízení v kontextu zavedení oznamovací povinnosti zainteresovaných subjektů. Po zavedení matričního informačního systému se totiž informace o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů před matričním nebo zastupitelským úřadem České republiky objeví v systému neprodleně.
Tato varianta přináší komplexní řešení soudobých problémů a je východiskem vedoucím             k modernizaci matričně relevantních situací.
4.8. Sjednocení věkové hranice, od které je nutný souhlas dítěte k realizaci úkonu
S ohledem na existenci pouze jedné zákonné varianty, která vede ke sjednocení matriční úpravy s hmotněprávní úpravou rodinného práva zakotvenou v občanském zákoníku a konečném důsledku nevede ke zvyšování nákladů, platí shora uvedené přínosy. Jako nejvhodnější se tak jeví varianta sjednocení věkové hranice na 12 let. 

5. IMPLEMENTACE A VYNUCOVÁNÍ
5.1. Matriční informační systém
Implementaci vybrané varianty provede Ministerstvo vnitra formou předložení návrhu novely zákona o matrikách. Vedení rukopisně psaných knih bude nadále pokračovat tak, jak upravuje stávající legislativa, nicméně se vznikem nového informačního systému vzniknou pro matriční úřady a vybrané zastupitelské úřady při výkonu agendy nové povinnosti při vedení elektronické matriky. Příjem žádostí bude kromě fyzického podání umožněn také elektronicky. Možnost výdeje, např. potvrzení o výpisu údajů fyzické osoby, které se o něm v systému vedou, bude rovněž možné odeslat elektronicky. Správcem systému bude Ministerstvo vnitra, které bude dohlížet na správné fungování a zároveň bude mít dohled nad optimálním výkonem agendy. Ministerstvo vnitra bude také za účelem plnění úkolů využívat statistické údaje ze systému. Úřady s rozšířenou působností budou provádět kontrolní činnost u zápisů do MIS. Očekává se, že před samotným spuštěním systému bude navržen harmonogram přenosu dat ze systémů matričních úřadů do centrálního informačního systému veřejné správy.
Implementace technických opatření bude probíhat v rámci koordinace a spolupráce s dotčenými matričními úřady, v rámci metodické činnosti na úseku matrik, jména a příjmení a v rámci výkonu kontrolní činnosti na úseku matrik, jména a příjmení.
Uskutečněním schválení změny zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů dojde nejen k propojení stávajícího elektronického systému, ale také k propojení matričních úřadů, zastupitelských úřadů a vybraných státních institucí. Bude docházet k urychlení vyřízení žádostí, ke zjednodušení podání elektronickou cestou. Bude odpadat zdlouhavé chození po úřadech. Také zaměstnancům matrik se zjednoduší přístupem do matričního informačního systému mnoho času. 
Ministerstvo vnitra jakožto věcný gestor zákona o matrikách a správce nově zaváděného matričního informačního systému bude dohlížet na správné fungování a zároveň bude mít dohled nad optimálním výkonem agendy. Ministerstvo vnitra bude také za účelem plnění úkolů využívat statistické údaje ze systému. Dále pak úřady s rozšířenou působností budou provádět kontrolní činnost u zápisů do systému.
Vynucování může spočívat ve formě kárné odpovědnosti za porušení či nesplnění zákonných povinností. V tomto případě by měl matriční informační systém zabránit zneužití. 

6. PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE
Přezkum účinnosti navrhované právní úpravy bude probíhat pravidelně v rámci provádění kontrol na úseku matriční činnosti všech stupňů, v rámci hodnocení statistických výstupů z nového informačního systému a také v rámci pravidelné komunikace s ostatními úřady              a dalšími dotčenými subjekty.
6.1. Matriční informační systém
Vzhledem k tomu, že na úseku matrik neexistuje v současné době centrální informační systém, jsou komplexní přehledy o výkonu matriční agendy omezeny na sumarizaci údajů předávaných Českému statistickému úřadu v rámci oznamovací povinnosti (zápisy narození, sňatků a úmrtí) a na data získaná v rámci periodických dotazování ze strany Ministerstva vnitra (počty souhlasných prohlášení o určení otcovství). Tyto ukazatele jsou ovlivněny demografickými a sociálními faktory, nebudou ovlivněny vznikem MIS a nebudou vypovídat o účinnosti regulace.
Nové kvantitativní údaje o výkonu matriční agendy budou k dispozici teprve po prvním roce provozu MIS. Důležitými ukazateli vypovídajícími o účinnosti regulace budou údaje o využívání nových služeb zavedených změnou právní úpravy a zavedením MIS, které dosud nemohly být poskytovány. Typickým příkladem bude vydávání matričních dokumentů zastupitelskými úřady nebo vydávání elektronických matričních dokumentů. 
6.2. Sledované indikátory:
· Vydání druhopisu matričního dokladu zastupitelským úřadem 
· Vydání matričního dokladu v elektronické podobě
· Podání žádosti o matriční službu prostřednictvím Portálu občana
· Vyřízení žádosti o matriční službu plně elektronicky
Po zavedení MIS budou mít sledované ukazatele nízké hodnoty, ale budou se vyvíjet s povědomím o nových možnostech matrik a také s postupnou digitalizací starších matričních zápisů. Přezkum zahájí Ministerstvo vnitra po prvním roce provozu MIS a poté ho bude provádět v periodě dvou let souběžně s prováděním kontrol na úseku matriční agendy. 

6.3. Ostatní změny v oblasti matriční agendy
Většina ostatních navrhovaných změn právní úpravy je legislativně-technického charakteru. Jejich cílem je odstranění technických problémů matriční agendy a zjednodušení a přiblížení služeb pro klienty. 
Změny v oblasti kontroly výkonu přenesené působnosti, ověřování doslovných výpisů z matričních knih, sbírky listin, nahlížení do matričních knih a sbírky listin, užívání jmen, užívání jmen po nabytí státního občanství, užívání jazyka národnostní menšiny a práva na tlumočníka, zavedení věkové hranice 12 let, od které je nutný souhlas dítěte k realizaci úkonu a úprav v oblasti správních poplatků,  nevyvolávají další náklady na straně matričních úřadů, ani rizika a nepředpokládá se ani žádná významná změna v počtu matričních úkonů.
Přezkum účinnosti těchto změn bude probíhat pravidelně v rámci provádění kontrol na úseku matriční činnosti všech stupňů, v rámci hodnocení statistických výstupů z nového informačního systému a také v rámci pravidelné komunikace s ostatními úřady a dalšími dotčenými subjekty.
Kvantitativní přezkum účinnosti bude možno provést v následujících oblastech:
6.4. Úprava věcné příslušnosti a omezení místní příslušnosti matričních úřadů
Omezení místní příslušnosti matričních úřadů předpokládá, že klienti se budou se žádostmi o matriční služby obracet také na matriční úřady, které nejsou místně příslušné, a dojde tak k částečnému rozložení zátěže matričních úřadů.    
· Indikátor: Vydání druhopisu matričního dokladu, doslovného výpisu z matriční knihy nebo potvrzení údajů v matriční knize matričním úřadem, který není místně příslušný
6.5. Možnost volby místa a času pro vstup do registrovaného partnerství
Návrh předpokládá možnost uzavřít registrované partnerství na kterémkoli matričním úřadě, tedy rozložení zátěže na další úřady.  
· Indikátor: Uzavření registrovaného partnerství na matričních úřadech, které nebyly registračními úřady podle předchozí právní úpravy.
6.6. Rozšíření možnosti určování rodičovství
Úprava § 777 občanského zákoníku umožní, aby prohlášení matky dítěte, manžela (resp. bývalého manžela) matky a biologického otce dítěte o určení otcovství mohlo být učiněno před matričním úřadem (dosud jen před soudem). 
· Indikátor: Prohlášení o určení otcovství podle § 16 a zákona č. 301/2000 Sb., učiněná před matričním úřadem 
Přestože účinnost výše uvedených změn je navržena k 1. 1. 2024, statistické údaje budou k dispozici až po zavedení MIS (1. 1. 2027). Přezkum pak bude vhodné zahájit po prvním roce provozu MIS a provádět v periodě dvou let souběžně s prováděním kontrol na úseku matriční agendy.
KONZULTACE A ZDROJE DAT
7.1. Konzultace
· projektové schůzky s NAKIT
· konzultace s Odborem Hlavního architekta eGovernmentu
· dotazníkové šetření u matričních úřadů k přípravě projektu elektronické matriky
· připomínkové řízení krajských úřadů k elektronizaci matrik
· konzultace s Odborem legislativy a koordinace předpisů Ministerstva vnitra
7.2. Zdroje dat
· Analytický materiál k přípravě projektu elektronické matriky
· Návrh věcného záměru projektu elektronické matriky
· Analytický materiál k novelizaci právních předpisů
· Analýza vedení matrik s pomocí výpočetní techniky v souvislosti s přípravou projektu elektronické matriky
· Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (ST 593) + důvodová zpráva

Pokud jde o otázky technického charakteru, vycházelo Ministerstvo vnitra z poznatků získaných zejména v rámci spolupráce s matričními úřady všech stupňů, z poznatků získaných při výkonu vlastní činnosti, z podnětů dotčených subjektů a z provádění kontrolní činnosti na úseku matrik, jména a příjmení.


8. KONTAKT NA ZPRACOVATELE RIA

Osoba, která zpracovala hodnocení dopadů regulace:
Mgr. Denis Jiskra, vrchní ministerský rada, odbor všeobecné správy Ministerstva vnitra, 
JUDr. Kateřina Šubrtová, vrchní ministerský rada, odbor všeobecné správy Ministerstva vnitra, 
PhDr. Samuel Truschka, vrchní ministerský rada, odbor všeobecné správy Ministerstva vnitra, tel. 974 816 568, e-mail: samuel.truschka@mvcr.cz  

OBSAH
1. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE                                                                                        5
1.1. NÁZEV                                                                                                                                     5
1.2. DEFINICE PROBLÉMU                                                                                                   5
1.2.1. Matriční informační systém                                                                                                5
1.2.2. Okruhy upravované sněmovním tiskem č. 593                                                             5
1.2.3. Možnost volby místa a času pro vstup do registrovaného partnerství                        6
1.2.4. Sjednocení věkové hranice, od které je nutný souhlas dítěte k realizaci úkonu         6
1.3. POPIS EXISTUJÍCÍHO PRÁVNÍHO STAVU V DANÉ OBLASTI                              7
1.3.1. Matriční informační systém                                                                                            7
1.4. IDENTIFIKACE DOTČENÝCH SUBJEKTŮ                                                               9
1.4.1. Matriční informační systém                                                                                            9
1.5. POPIS CÍLOVÉHO STAVU                                                                                            10
1.5.1. Matriční informační systém                                                                                          11
1.5.2. Kontrola zápisů do matričního informačního systému obecními úřady obcí s rozšířenou působností                                                                                                             13
1.5.3. Ověřování doslovných výpisů z matričních knih krajskými úřady, magistráty města Brna, Ostravy a Plzně a Magistrátu hl. m. Prahy (dále jen ,,krajský úřad“) a ORP pro použití v cizině                                                                                                                          14
1.5.4. Úprava obsahu sbírky listin a vydávání kopie sbírky listin                                         15
1.5.5. Nahlížení do matriční knihy a sbírky listin                                                                  16
1.5.6. Úprava věcné příslušnosti a omezení místní příslušnosti matričních úřadů             16
1.5.7. Prohlášení o užívání jednoho, popř. dvou jmen po nabytí státního občanství a užívání jména po otci po nabytí státního občanství                                                               17
1.5.8. Možnost volby místa a času pro vstup do registrovaného partnerství                     17
1.5.9. Užívání jazyka národnostní menšiny při vstupu do manželství, právo na tlumočníka při postupech podle zákona o matrikách                                                                                17
1.5.10. Rozšíření možnosti určování rodičovství                                                                    18
1.5.11. Sjednocení věkové hranice, od které je nutný souhlas dítěte k realizaci úkonu     19
1.5.12. Úprava v oblasti souvisejících poplatků                                                                     19
1.6. ZHODNOCENÍ RIZIKA                                                                                                  20
1.6.1. Matriční informační systém                                                                                          20
1.6.2. Ostatní změny v oblasti matriční agendy                                                                     20
2. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ                                                                                               20
2.1. Matriční informační systém                                                                                              21
2.2. Kontrola výkonu přenesené působnosti na úseku matrik a ověřování doslovných výpisů matričních knih krajskými úřady                                                                                26
2.3. Úprava věcné příslušnosti a omezení místní příslušnosti matričních úřadů                27
2.4. Prohlášení o užívání jednoho, popř. dvou jmen po nabytí státního občanství a užívání jména po otci po nabytí státního občanství                                                                            27
2.5. Možnost volby místa a času pro vstup do registrovaného partnerství                         28
2.6. Užívání jazyka národnostní menšiny při vstupu do manželství, právo na tlumočníka při postupech podle zákona o matrikách                                                                                30
2.7. Rozšíření možnosti určování rodičovství                                                                         30
2.8. Sjednocení věkové hranice, od které je nutný souhlas dítěte k realizaci úkonu           32
3. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ                                                                    34
3.1. NÁKLADY                                                                                                                           34
3.1.1. Matriční informační systém                                                                                            34
3.1.2. Kontrola výkonu přenesené působnosti na úseku matrik a ověřování doslovných výpisů matričních knih krajskými úřady                                                                                 38
3.1.3. Úprava věcné příslušnosti a omezení místní příslušnosti matričních úřadů              38
3.1.4. Prohlášení o užívání jednoho, popř. dvou jmen po nabytí státního občanství                  a užívání jména po otci po nabytí státního občanství                                                               39
3.1.5. Možnost volby místa a času pro vstup do registrovaného partnerství                        39
3.1.6. Užívání jazyka národnostní menšiny při vstupu do manželství, právo na tlumočníka při postupech podle zákona o matrikách                                                                                  40
3.1.7. Rozšíření možnosti určování rodičovství                                                                      41
3.1.8. Sjednocení věkové hranice, od které je nutný souhlas dítěte k realizaci úkonu          41
3.2. PŘÍNOSY                                                                                                                            42
3.2.1. Matriční informační systém                                                                                           42
3.2.2. Kontrola výkonu přenesené působnosti na úseku matrik a ověřování doslovných výpisů matričních knih krajskými úřady                                                                                43
3.2.3. Úprava věcné příslušnosti a omezení místní příslušnosti matričních úřadů               44
3.2.4. Prohlášení o užívání jednoho, popř. dvou jmen po nabytí státního občanství                   a užívání jména po otci po nabytí státního občanství                                                                44
3.2.5. Možnost volby místa a času pro vstup do registrovaného partnerství                           45
3.2.6. Užívání jazyka národnostní menšiny při vstupu do manželství, právo na tlumočníka při postupech podle zákona o matrikách                                                                                 46
3.2.7. Rozšíření možnosti určování rodičovství                                                                      46
3.2.8. Sjednocení věkové hranice, od které je nutný souhlas dítěte k realizaci úkonu          47
4. VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍ VARIANTY                                                                              47
4.1. Matriční informační systém                                                                                                   47
4.2. Kontrola výkonu přenesené působnosti na úseku matrik a ověřování doslovných výpisů matričních knih krajskými úřady                                                                                    50
4.3. Úprava věcné příslušnosti a omezení místní příslušnosti matričních úřadů                  51
4.4. Prohlášení o užívání jednoho, popř. dvou jmen po nabytí státního občanství a užívání jména po otci po nabytí státního občanství                                                                              51
4.5. Možnost volby místa a času pro vstup do registrovaného partnerství                          51
4.6. Užívání jazyka národnostní menšiny při vstupu do manželství, právo na tlumočníka při postupech podle zákona o matrikách                                                                                  52
4.7. Rozšíření možnosti určování rodičovství                                                                             52
4.8. Sjednocení věkové hranice, od které je nutný souhlas dítěte k realizaci úkonu          52
5. IMPLEMENTACE A VYNUCOVÁNÍ                                                                                 53
5.1. Matriční informační systém                                                                                                  53
6. PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE                                                                                 54
6.1. Matriční informační systém                                                                                               54
6.2. Sledované indikátory                                                                                                          54
6.3. Ostatní změny v oblasti matriční agendy                                                                          55
6.4. Úprava věcné příslušnosti a omezení místní příslušnosti matričních úřadů                 55
6.5. Možnost volby místa a času pro vstup do registrovaného partnerství                        55
6.6. Rozšíření možnosti určování rodičovství                                                                             55
7. KONZULTACE A ZDROJE DAT                                                                                     56
7.1. Konzultace                                                                                                                             56
7.2. Zdroje dat                                                                                                                           56
8. KONTAKT NA ZPRACOVATELE RIA                                                                             57

1