Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

ZÁVEREČNÁ ZPRÁVA RIA K NÁVRHU NOVELY ZÁKONA O MATRIKÁCH

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje

Název návrhu:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Zpracovatel / zástupce předkladatele:
OVS
Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte
1/2024
(změny převzaté ze ST 593 a další rodinněprávní změny)
1/2025
(sjednocení formátu vedení matričních záznamů pomocí výpočetní techniky)
1/2027
(Matriční informační systém)

Implementace práva EU: Ne

2. Cíl návrhu zákona

Primární cíle nové právní úpravy týkající se matrik lze shrnout jednoduše do dvou hlavních okruhů, jejichž položkový rozpad je v detailu vyjádřen v kapitole 1.5.
1. Poskytnout zákonné zakotvení matričního informačního systému, způsobu jeho fungování, čerpání a poskytování dat společně s jejich ukládáním do požadovaného formátu pro následný přenos.
2. Řešení praktických obtíží při aplikaci zákona o matrikách.

3. Agregované dopady návrhu zákona

3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano

Náklady si vyžádá zejména vývoj matričního informačního systému, jeho následný provoz a zajištění (kybernetické) bezpečnosti. V rámci rozpočtu obcí se jeví jako nutné technické dovybavení matričních úřadů funkčními kopírkami s možností skenu formátu A3. Mimo jiné bude potřeba financovat školení matričních úředníků týkající se práce s informačním systémem a s tím spojená tvorba školících materiálů. Určité náklady pravděpodobně vzniknou Ministerstvu zahraničních věcí v souvislosti s vyšší vytížeností některých zastupitelských úřadů připojených k matričnímu informačnímu systému a v ústředí MZV k zajištění nové agendy evidence a distribuce matričních dokladů. V neposlední řadě to jsou náklady na úpravu lokálních informačních systémů matričních úřadů tak, aby mohla být matriční data exportována do centrálního systému, zde se však očekává pouhý zlomek celkových nákladů. Předpokládané náklady jsou odhadovány na 120 až 150 mil. Kč.
Podrobnější odhad nákladů viz kapitoly:
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
4. Výběr nejvhodnější varianty

3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne

3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ne

3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ano

Povinnosti matričních úřadů spojené s vybudováním matričního informačního systému jsou rozpracovány dále v materiálu.
Materiálně bude třeba některé matriční úřady dovybavit výpočetní technikou. Vzniknou finanční náklady na uzpůsobení stávajících systémů matričních úřadů, aby byly kompatibilní s matričním informačním systémem. Náklady si také vyžádá proškolení matrikářů pro práci s novým systémem.

3.5 Sociální dopady: Ano

Zvýšení dostupnosti matričních služeb v důsledku omezení místní příslušnosti matričních úřadů. Možnost řešit řadu životních situací u kteréhokoli matričního úřadu nebo online přinese časovou i finanční úsporu klientům (fyzickým osobám) a omezí jejich potřebu cestování na matriční úřad, který vede dotčenou matriční knihu. S výhodou bude tato úprava jak pro pracující osoby, tak např. pro osoby se sníženou mobilitou.

3.6 Dopady na spotřebitele: Ne

3.7 Dopady na životní prostředí: Ne

3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne

3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ano

Automatizovaným plněním oznamovací povinnosti vůči Českému statistickému úřadu dojde ke zrychlení komunikace mezi Českým statistickým úřadem a matričními úřady a ke snížení administrativní zátěže. Rovněž Ministerstvo vnitra jako ústřední správní úřad pro agendu matrik bude mít online k dispozici řadu statistických údajů, které si v současnosti musí ad hoc vyžadovat od konkrétních matričních úřadů.

3.10 Korupční rizika: Ne

3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ano

Matrika jako státní evidence zejména narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství a úmrtí fyzických osob na území České republiky obsahuje velké množství osobních údajů, které jsou v současné době vedeny roztříštěně u jednotlivých příslušných matričních úřadů. Vytvořením centrální evidence těchto údajů vzroste i riziko jejich zneužití, neboť narušením systému by mohla být ohrožena souhrnně všechna data této státní evidence, která je informačním zdrojem pro všechny ostatní státní registry. Matriční informační systém bude proto muset být chráněn jako významná citlivá infrastruktura státu.

1.
DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE

1.1. Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „návrh novely zákona o matrikách“).

1.2. Definice problému
Současný stav vedení matrik je založen na silném tradičním pojetí rukopisných matrik
a nereflektuje trend digitalizace státních procesů směrem k informační společnosti 21. století. V rámci postupné digitalizace státní správy byl v roce 2019 představen záměr, jehož cílem je komplexní digitalizace matriční agendy. Řešením je realizace centrálního informačního systému, který přinese zásadní změnu do stávajícího systému vedení matrik a matriční praxe.

Platná právní úprava se ukazuje jako v zásadě funkční, vykazuje však dílčí nedostatky, převážně technického charakteru, které vyšly najevo z matriční praxe. Tyto nedostatky byly předmětem legislativního řešení již v předchozím volebním období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, kde byly projednávány jako sněmovní tisk 593 (dále též „ST 593“). Předložený návrh novely tedy zahrnuje i většinu legislativních řešení problémů na úseku matrik, které obsahoval ST 593, a poslanecké pozměňovací návrhy, s nimiž Ministerstvo vnitra souhlasí.
Pro příklad uvádíme následující problémy, jejichž řešení ST 593 nabízel:
V zájmu usnadnění dosažení souladu mezi biologickým a právním rodičovstvím navrhoval možnost rozšířit určování rodičovství před matričním úřadem. Řešil dílčí obtíže na úseku nahlížení do matričních knih a sbírek listin a pořizování si dokladů z nich. Reflektoval potřebu odstranit některé další nedostatky stávající právní úpravy v oblasti jména a příjmení, které vyplývají ze stále častějších rodinných vazeb osob různé státní příslušnosti, zejména odstranit omezení pro užívání dvojího příjmení jen v taxativně vymezených případech. Návrh dále reagoval na nejasnosti v určení příslušnosti matričních úřadů při narození nebo úmrtí
v dopravním prostředku. Potíže v praxi také působí nemožnost činit zápisy do matričních knih na základě zahraničních dokladů o změně pohlaví. Praxe také ukázala potřebu definovat, jak lze prokazovat totožnost v rámci matričních agend. Tyto nedostatky předložený návrh novely matričního zákona zamýšlí odstranit.
Návrhem novely matričního zákona se s ohledem na skutečnost, že matriční právní předpisy vycházejí z hmotněprávní úpravy rodinného práva, v potřebném rozsahu mění rovněž občanský zákoník, a to v otázkách určování otcovství, jména a příjmení.
Dalšími navazujícími právními předpisy, které by se měly změnit, jsou zákon o správních poplatcích, kde se doplňuje sazebník uvedený v jeho příloze, zákon o zvláštních řízeních soudních a zákon o ověřování. V souvislosti se zavedením matričního informačního systému se navrhuje změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákona o státní statistické službě.

1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
V současné době je právní úprava na úseku matrik, jména a příjmení obsažena v následujících předpisech:

· Listina základních práv a svobod
· Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod publikovaná pod
č. 243/1998 Sb.
· Úmluva o právech dítěte publikovaná pod č. 104/1991 Sb.
· Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
· Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o matrikách“), nabyl účinnosti dnem 1. července 2001 s výjimkou ustanovení § 6 odst. 2, které mělo odloženou účinnost
k 1. lednu 2006. Od svého přijetí byl již více než dvacetkrát novelizován.
· Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
· Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů
· Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012
· Nařízení vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy, ve znění nařízení vlády č. 10/2007 Sb.
· Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
· Vyhláška č. 300/2006 Sb., kterou se provádí zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, a kterou se mění vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
· Vídeňská úmluva o konzulárních stycích publikovaná jako vyhláška ministra zahraničních věcí pod č. 32/1969 Sb.
· Evropská charta regionálních či menšinových jazyků publikovaná jako sdělení ministerstva zahraničních věcí pod č. 15/2007 Sb. m. s.
· Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin uveřejněná jako sdělení ministerstva zahraničních věcí pod č. 45/1999 Sb.
· Směrnice Ministerstva vnitra č. 4 ze dne 2. června 2005 č. j. VS-95/60/2-2005 k jednotnému postupu matričních úřadů při souběžném vedení matričních knih pomocí výpočetní techniky
· Směrnice Ministerstva vnitra ze dne 19. prosince 2014 č. j. MV-151468/VS-2014 k jednotnému vedení evidence tiskopisů na úseku matrik a státního občanství
· Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě některých otázek na úseku matrik a státního občanství, doplněná nótami ze dne 9. listopadu a 28. prosince 1994, publikovaná ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 235/1995 Sb.
· Bilaterální mezinárodní smlouvy o právní pomoci a konzulární smlouvy.

Dále jsou návrhem novely zákona o matrikách dotčeny následující právní předpisy.
· Zákon č. 21/2006 Sb. o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti, ve znění pozdějších předpisů
· Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, pokud jde
o plnění oznamovací povinnosti matričního úřadu České správě sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
· Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o podmínky plnění zpravodajské povinnosti v ustanovení § 15.

1.4. Identifikace dotčených subjektů
· Ministerstvo vnitra
· Ministerstvo zahraničních věcí
· Krajské úřady
· Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
· Matriční úřady
· Zastupitelské úřady České republiky
· Orgány sociálního zabezpečení
· Český statistický úřad
· Fyzické a právnické osoby

1.5. Popis cílového stavu

Materiál má několik cílů.

Prvním je završit legislativní proces sněmovního tisku č. 593 z předchozího funkčního období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, který obsahuje i novelu občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že tato část materiálu reflektuje potřebu řešení existujících problémů při řešení životních situací fyzických osob, je cílem, aby tato část materiálu nabyla účinnosti co nejdříve (navrhuje se k 1. 1. 2024).

Druhým cílem je k 1. 1. 2027 mít fungující matriční informační systém, tedy provedenou digitalizaci matrik. Matriční informační systém v podobě, v jaké je navrhován, umožní získávání matričních dokladů na jakémkoliv příslušném matričním úřadu nebo zastupitelském úřadu České republiky v zahraničí. Poskytne přehled všem matričním úřadům o souhlasných prohlášeních rodičů o určení otcovství k dítěti, vodítko pro posuzování přípustnosti zápisu netradičního jména do matriky, možnost ověření, zda předkládaný matriční doklad byl skutečně vydán. Matriční informační systém zefektivní výkon státní správy na úseku matrik, fyzickým osobám přiblíží výkon státní správy, zkrátí čas pro vydání matričních dokladů a matričním úřadům usnadní činnost poskytnutím potřebných dat.

Předkládaný návrh řešení předpokládá úpravu v následujících oblastech.

1. Matriční informační systém – jeho definování, fungování, kontrola jeho využívání, propojení se základními registry
2. Kontrola výkonu přenesené působnosti na úseku matrik a ověřování doslovných výpisů matričních knih krajskými úřady
3. Úprava obsahu sbírky listin a vydávání kopie sbírky listin
4. Nahlížení do matričních knih a sbírky listin
5. Úprava věcné příslušnosti a omezení místní příslušnosti matričních úřadů
6. Prohlášení o užívání jednoho popř. dvou jmen po nabytí státního občanství a užívání jména po otci po nabytí státního občanství
7. Možnost volby místa a času pro vstup do registrovaného partnerství
8. Změny zápisu příjmení, příjmení nezletilých osob a příjmení po osvojení
9. Provedení dodatečného záznamu po změně pohlaví provedené v cizině
10. Rozšíření možnosti určování rodičovství
11. Zavedení oznamovací povinnosti matričních úřadů o počtech určení rodičovství souhlasným prohlášením
12. Úprava v oblasti souvisejících správních poplatků

Matriční informační systém
Přijetím předpokládané právní úpravy vznikne zákonné zakotvení matričního informačního systému (dále též „MIS“). Tím bude zajištěna centrální evidence elektronicky vedených údajů k agendě matrik a umožněno bude využití těchto údajů všemi matričními úřady na národní úrovni. Současně bude k dispozici historie zápisů vedených ke konkrétní matriční události, což nejen usnadní efektivnější kontrolu, ale také přinese možnosti statistického šetření pro optimalizaci agendy.
V případě přijetí navrhované právní úpravy dojde k omezení místní příslušnosti výkonu matriční agendy – místní příslušnost bude zachována pro zápis matričních událostí, u vybraných matričních skutečností bude zrušena. Typicky tak bude umožněno vydávání druhopisů matričních dokladů nebo potvrzení o údajích z matriční knihy a doslovných výpisů z matriční knihy na jakémkoliv matričním úřadu za podmínky, že údaje k příslušné matriční události/ matriční skutečnosti již budou propsány do MIS. Systém zajistí automatické zpracování výpisu údajů z MIS pro fyzické osoby (dále jen „FO“), jež se zápis do matriční knihy týká – FO bude moci po prokázání své elektronické identity požádat o zpracování výpisu údajů, výstup mu bude následně zprostředkován přes Portál občana. Integrace na Portál občana umožní u řady služeb, které jsou blíže specifikovány v Katalogu služeb, podávat žádosti zcela on-line. Například, po prokázání elektronické identity bude možné podat elektronickou žádost o opravu/změnu zápisu v matriční knize (podnět k zápisu matriční skutečnosti, resp. opravy zápisu v matriční knize). Výsledným stavem je také provázání MIS s dalšími informačními systémy veřejné správy, zejména s agendovým informačním systémem evidence obyvatel (dále též „AISEO“), resp. základním registrem obyvatel (dále též „ROB“), což usnadní ověřování údajů. Automatické předávání dat zjednoduší matrikářům plnění informační povinnosti vůči ostatním evidencím a orgánům a urychlí aktualizaci navazujících informačních systémů.
Údaje v MIS budou stejně jako v matričních knihách neveřejné, důkladně se proto upravují podmínky pro poskytování údajů ze systému. Orgánům veřejné moci budou údaje poskytovány jen v nezbytně nutném rozsahu a za zákonem stanovených podmínek, navíc veškeré aktivity
o poskytování údajů těmto orgánům se budou v systému zaznamenávat tak, aby se zajistila ochrana údajů před zneužitím. Fyzické osobě se údaje poskytnou za stejných podmínek, jako je to u údajů z matričních knih.
Právní úprava nově cílí k většímu zapojení zastupitelských úřadů do výkonu matriční činnosti. Konkrétním záměrem je rozšíření pravomocí vybraných zastupitelských úřadů, jejichž výčet stanoví Ministerstvo vnitra, tak, aby získaly oprávnění vydávat státním občanům ČR v zahraničí matriční doklady k matričním událostem zapsaným v MIS. Mimo jiné by měly také zapisovat souhlasná prohlášení rodičů o určení otcovství do doprovodné evidence v MIS. Cílovým stavem je bezesporu efektivnější a rychlejší vyřizování žádostí, které při současném zasílání prostřednictvím listinné pošty trvá příliš dlouho.
Jelikož matriční úřady vedou v současnosti matriční záznamy za pomoci výpočetní techniky prostřednictvím přibližně 20 různých systémů a v různých formátech, musí být tyto systémy nejdříve upraveny tak, aby byly schopny sdílet data v jednotném formátu, poté budou data postupně přenesena do centrálního úložiště MIS. Stanovit jednotný formát dat a další technické detaily MIS bude úkolem Národního standardu pro elektronické vedení matrik (dále jen „národní standard“). Z toho důvodu je zmocnění k vydání národního standardu obsaženo dále v tomto návrhu novely zákona o matrikách. Účinnost ustanovení je předsunuta oproti ostatním ustanovením, aby byl dostatek času na migraci dat vedených od 1. 1. 2006 pomocí výpočetní techniky od všech matričních úřadů. Předsunutí účinnosti zajistí čas na nastavení lokálních systémů matričních úřadů, které budou spolupracovat se svými současnými dodavateli softwarových řešení. Národní standard, který bude upravovat ryze technické záležitosti, bude mít charakter prováděcího předpisu a případné změny v důsledku technologického vývoje lze proto v budoucnu provádět flexibilněji, než kdyby byly parametry vymezeny přímo zákonem.
Součástí MIS budou doprovodné evidence. Konkrétně se jedná o následující:
V evidenci prohlášení o určení otcovství se budou evidovat projevy vůle osob, kterými projeví souhlas s rodičovstvím k již narozenému dítěti nebo k dítěti, které se má narodit. Cílem je naplnění dikce zákona, že k témuž dítěti je možné rodičovství určit souhlasným prohlášením rodičů pouze jednou. Vložit prohlášení o určení otcovství do evidence bude moci jakýkoliv matriční úřad a zastupitelské úřady, které budou napojeny na matriční informační systém.
Evidence osvědčení o splnění požadavků pro uzavření církevního sňatku poskytne statistický přehled o zájmu o uzavření sňatku touto formou.
Evidence vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo ke vstupu do registrovaného partnerství umožní zastupitelským úřadům kontrolu toho, zda bylo předkládané vysvědčení skutečně vydáno, půjde tedy o verifikační nástroj k vydaným vysvědčením.
Evidence matričních tiskopisů bude zahrnovat pouze tzv. přísně zúčtovatelné tiskopisy, které musejí matriční úřady již nyní evidovat prostřednictvím svých pomocných evidencí. Účelem je zabránit zneužití těchto tiskopisů, kupčení s nimi a zároveň půjde o další verifikační nástroj
k vydaným matričním dokladům.
Pokud jde o evidenci odborně doložených osobních jmen, běžně známá osobní jména (uváděná v kalendářích) součástí této evidence nebudou. Matriční úřad, který bude do budoucna mít k zapsání neobvyklé osobní jméno, nejprve využije tuto evidenci k prověření, zda existence a správná pravopisná podoba tohoto jména již byly doloženy, a pouze v případě, že tomu tak není, bude vyžadovat doložení odborných podkladů pro rozhodnutí, zda lze jméno zapsat.
Evidence odborně doložených jmen má obsahovat ta jména, jejichž správná pravopisná podoba byla doložena znaleckým posudkem a která zároveň podle stávající právní úpravy byla způsobilá k zápisu do matriky. Ministerstvo vnitra bude průběžně seznam aktualizovat. Do evidence těchto jmen nebudou zařazena jména, jejichž existence sice byla odborně doložena (znaleckým posudkem nebo odborným stanoviskem Ústavu pro jazyk český), ale nebylo možné je zapsat do matriky pro rozpor se zákonem.
MIS bude disponovat funkcionalitou tzv. „plomby“ tj. vyznačením, že u dotčené položky byl zahájen proces změny, který se promítne do podoby údajů vedených v matrice. Jakýkoliv matriční úřad nebo zastupitelský úřad s přístupem do matričního informačního systému uvidí
v systému vyznačení plomby (tj. poznámku), která mu bude signalizovat, že pokud vystaví matriční doklad ze zápisu s tímto příznakem, bude tento doklad obsahovat v krátké době neplatné údaje. O této skutečnosti může žadatele o vydání matričního dokladu vyrozumět.

1.5.1. Kontrola zápisů do matričního informačního systému obecními úřady obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“)
Novela počítá s kontrolou vedení zápisů v MIS, je proto navržena jako součást periodické kontroly vedení matričních knih a sbírek listin ze strany úřadů s rozšířenou působností, čímž dochází k rozšíření jejich kompetence.

1.5.2. Ověřování doslovných výpisů z matričních knih krajskými úřady, magistráty města Brna, Ostravy a Plzně a Magistrátu hl. m. Prahy (dále jen „krajský úřad“) a ORP pro použití v cizině

Podle stávajícího ustanovení § 4 odst. 2 zákona o matrikách ORP provádí ověřování
· rodných, oddacích a úmrtních listů a dokladů o partnerství
· vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství
· vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a
· potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí vydaných matričními úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu.

Do uvedeného taxativního výčtu listin, u kterých se provádí ověřování, se navrhují doplnit doslovné výpisy z matričních knih, neboť tento postup současná právní úprava neumožňuje, ačkoliv se na dotčené úřady často obracejí žadatelé s žádostí o ověření doslovného výpisu z matriční knihy z důvodu potřeby ověření protokolu o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů pro použití v cizině.

Může jim být vydáno pouze potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, která je možné opatřit ověřovací doložkou. Nově by bylo možné ověřit i vydaný doslovný výpis z knihy narození.

Obdobná právní úprava má platit i pro ověřování doslovných výpisů z matričních knih krajským úřadem.

Podle stávajícího znění ustanovení § 4a odst. 1 zákona o matrikách krajský úřad kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik, užívání a změny jména a příjmení u úřadů
s rozšířenou působností ve svém správním obvodu nejméně jednou ročně. Vzhledem k tomu, že do správního obvodu některých krajských úřadů je zařazeno velké množství matričních úřadů (např. KÚ Středočeského kraje – 197, KÚ Jihomoravského kraje – 161,
KÚ Moravskoslezského kraje - 107 a KÚ Zlínského kraje - 96), z kapacitních důvodů nebylo možno v průběhu jednoho roku kontroly na úseku užívání a změny jména a příjmení u všech matričních úřadů provést. Nově se proto navrhuje, aby kontroly na úseku užívání a změny jména a příjmení byly prováděny krajským úřadem u všech matričních úřadů a i nadále u ORP zařazených do jeho správního obvodu, a to jednou za 6 let. Kontrolu na úseku matrik u ORP se nově navrhuje provádět jednou za 3 roky (namísto jednou ročně).

1.5.3. Obsah sbírky listin a vydávání kopie sbírky listin
Podle právní úpravy obsažené v ustanovení § 8 zákona o matrikách tvoří sbírku listin listiny sloužící jako podklad pro matriční zápis, jeho změnu či opravu a s účinností od 1. ledna 2006 též výtisk počítačového záznamu (viz § 89 zákona o matrikách). Toto ustanovení se se zavedením MIS zrušuje.

Dalším nově stanoveným dokladem, který by měl být součástí sbírky listin, je znalecký posudek prokazující otcovství podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), který je zásadním dokumentem pro určení otcovství dítěte ve vymezených případech (rodiče jím prokazují matričnímu úřadu otcovství genetickou zkouškou formou znaleckého posudku) a v návaznosti na to i pro nabytí státního občanství ČR dotčeným dítětem. Z hlediska významu znaleckého posudku je třeba, aby byl součástí sbírky listin.

Podle ustanovení § 81a zákona o matrikách se doklad, který je jinak třeba předložit matričnímu úřadu, nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou může matriční úřad ověřit z jím vedené matriční knihy, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů. Ve sbírce listin bude v těchto případech za účelem ověření správnosti údajů zapisovaných do matriční knihy založen výtisk příslušné stránky z informačního systému veřejné správy za situace, kdy by matriční úřad zakládal do sbírky listin doklad (jeho kopii), který je nahlédnutím do příslušné evidence nahrazován.

Jiné listiny budou součástí sbírky listin za předpokladu, že budou nezbytné pro ověření správnosti údajů zapsaných v matriční knize. Zbývající listiny zůstanou založeny ve spisové dokumentaci matričního úřadu.

1.5.4. Nahlížení do matriční knihy a sbírky listin

Pro účely nahlížení do matričních knih nebo provádění výpisů z nich, stejně jako pro účely získání potvrzení o údajích zapsaných v matričních knihách či doslovného výpisu z matriční knihy, zůstává zachováno pravidlo, že okruh oprávněných osob je omezen zákonem stanovenými důvody, přičemž pro zmocnění, aby výše popsaná oprávnění mohl vykonat zmocněnec oprávněné osoby, se vyžaduje úředně ověřený podpis zmocnitele.
Nyní se nově navrhuje, aby o doslovný výpis z matriční knihy mohla požádat každá oprávněná osoba (fyzická i právnická), když v současné době již má možnost nahlížet do matriční knihy a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře. Tento postup bude méně časově náročný pro příslušné úřady, než představuje vydávání potvrzení o údajích z matriční knihy.

Okruh osob (fyzických a právnických), kterým matriční úřad vydá matriční doklad nebo povolí nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z ní, je upraven v ustanovení § 25 odst. 1 zákona
o matrikách. V případě osvojení mohou nahlédnout do zápisu pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení. Pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení, může osvojenec nahlédnout do spisu až po nabytí svéprávnosti.

V případě osvojení má být vydáván matriční doklad, doslovný výpis a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize pouze osvojitelům a po dovršení 12 let i osvojenci, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o tomto způsobu utajení, může být toto umožněno pouze osvojenci až po nabytí plné svéprávnosti.
Dále se navrhuje, aby v případě osvojení mohlo být vydáno potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 pouze osvojitelům a osvojencům.

1.5.5. Úprava věcné příslušnosti a omezení místní příslušnosti matričních úřadů
Pro lepší přehlednost a jednoznačnost příslušnosti matričních úřadů pro jednotlivé zápisy matričních událostí (a to i pro dohledání matričních zápisů v budoucnu) se navrhuje doplnění ustanovení § 10 odst. 3 tak, aby v případě, že se fyzická osoba narodí nebo zemře v dopravním prostředku a bude jednoznačně uvedeno místo této matriční události, která nastala při přepravě, byl matričním úřadem příslušným k provedení zápisu ten matriční úřad, na jehož území skutečně matriční událost nastala, byť v dopravním prostředku (§ 10 odst. 1 zákona o matrikách). Pokud na Hlášení o narození nebo Listu o prohlídce zemřelého nebude uvedeno místo narození dítěte nebo místo úmrtí zemřelého, příslušný k provedení zápisu bude matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení této fyzické osoby z dopravního prostředku.

1.5.6. Prohlášení o užívání jednoho popř. dvou jmen po nabytí státního občanství a užívání jména po otci po nabytí státního občanství
V souvislosti se zápisem narození občana do zvláštní matriky v Brně se nově navrhuje stanovit možnost, nikoliv povinnost, učinit prohlášení o užívání jména, popř. dvou jmen, i občanovi narozenému v cizině, který má na cizozemském matričním dokladu uvedeno více jmen. Zároveň se stanoví, že u nezletilého dítěte staršího 12 let se připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. Veškeré další žádosti o upuštění od užívání jména po otci (tzv. otčestva) jsou posuzovány jako žádosti o změnu jména.

1.5.7. Možnost volby místa a času pro vstup do registrovaného partnerství
Nově se navrhuje, aby registrované partnerství mohlo být uzavíráno u kteréhokoli matričního úřadu, nikoli jen u registrujících úřadů. Současně je navrženo, aby matriční úřad na základě žádosti mohl povolit vstup do partnerství na kterémkoliv vhodném místě ve svém správním obvodu a v kteroukoliv vhodnou dobu, jelikož tato možnost není v platné právní úpravě zakotvena. V návaznosti na tuto novou právní úpravu se navrhuje také úprava příslušného ustanovení zákona o správních poplatcích s tím, že osoby vstupující do registrovaného partnerství na jiném vhodném místě nebo v jiném čase budou v takovém případě hradit správní poplatek ve stejné výši jako snoubenci v případě uzavírání sňatku za stejných okolností.

1.5.8. Změny zápisu příjmení, příjmení nezletilých osob a příjmení po osvojení

V oblasti změn příjmení se navrhuje umožnit manželům i po uzavření manželství prohlásit, že příjmení jednoho z manželů bude příjmením společným, k němuž bude druhý připojovat své dosavadní příjmení. Spektrum možností se navrhuje rozšířit také v oblasti změn příjmení v souvislosti s osvojením. Předně se navrhuje nově umožnit i nezletilému osvojenci ponechat si za určitých předpokladů své dosavadní příjmení. Naopak v případě osvojení zletilého se navrhuje připustit i možnost přijmout osvojitelovo příjmení. Dále se nepovažuje za důvodné časově limitovat možnost rozhodnout o konečné podobě příjmení skončením samotného soudního řízení o osvojení.
Dalším významným cílem novely je promítnout do důsledku obecnější požadavek, podle něhož by mělo dítě, které dosáhlo určitého věku, souhlasit se změnou svého osobního jména nebo příjmení. Tento požadavek je v platné právní úpravě přítomen zatím jen dílčím způsobem (kupříkladu u změny příjmení dítěte, jehož otec není znám, v důsledku uzavření manželství jeho matky). Vychází se přitom z předpokladu, že osobní jméno a příjmení člověka tvoří svébytný prostředek jeho (sebe)identifikace (tím spíše s postupujícím věkem), přičemž osoba, která dosáhla určitého stupně rozumové a volní vyspělosti, by měla mít kontrolu nad jeho případnými změnami v důsledku různých právních skutečností (změny příjmení rodičů, osvojení atd.).
Nezbytnost toho, aby ten, kdo dovršil určitý věk, musel vyslovit souhlas s jakoukoli změnou svého osobního jména nebo příjmení, plyne již z konceptu postupně nabývané svéprávnosti
a participačních práv dítěte. Vychází se z toho, že osobní jméno a příjmení tvoří podstatný aspekt osobnosti, nad nímž by měla mít dostatečně rozumově a volně vyspělá osoba kontrolu.

1.5.9 Rozšíření možnosti určování rodičovství
Nově se navrhuje možnost vyloučit domněnku otcovství svědčící manželu matky a současně založit vyvratitelnou domněnku svědčící jinému muži, který je biologickým otcem dítěte i v řízení před matričním úřadem, a tím usnadnit dosažení souladu mezi biologickým a právním rodičovstvím.

1.5.9. Úprava v oblasti souvisejících správních poplatků
Navrhuje se provedení souvisejících změn u správního poplatku za změnu příjmení a u správního poplatku za vydání povolení vstoupit do registrovaného partnerství mimo stanovenou dobu nebo místo.
2. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ

Varianty řešení se budou týkat jen té části zákona o matrikách, ve které by měl být zaveden matriční informační systém. V průběhu přípravy věcného záměru digitalizace matriční agendy byl zpracován analytický materiál, který nastínil varianty řešení současné izolovanosti matričních úřadů. Analytický materiál byl široce diskutován v rámci Ministerstva vnitra a konzultován s krajskými úřady a na základě této diskuse byla vybrána nejvhodnější varianta.
Ostatní ustanovení návrhu novely mají dokončit legislativní proces u bývalého sněmovního tisku 593 – zde se varianty nezvažovaly a návrh bude s drobnými změnami předložen v podobě, ve kterém byl již částečně projednán Poslaneckou sněmovnou.

2.1. Matriční informační systém
Varianta 0
Ponechat vedení matrik v rukopisně vedené podobě s dílčím využitím výpočetní techniky
Jak bylo uvedeno v kapitole věnované definici problému, současný stav matrik je založen na silném tradičním pojetí rukopisně vedených matrik a nereflektuje trend digitalizace společnosti 21. století. Matriční činnosti tedy prioritně vychází z principu, že údaje o matričních událostech a matričních skutečnostech, resp. jejich opravách a změnách jsou spravovány konkrétním matričním úřadem, který je vede ve svých matričních knihách.
Výkon agendy matrik je primárně upraven zákonem č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu
a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Na základě této úpravy existuje povinnost vedení matrik v rukopisné podobě. Ke každé matriční knize je vedena sbírka listin v čistě listinné podobě. Údaje v matričních knihách jsou neveřejné, zákon striktně stanoví pravidla pro nahlížení do matričních knih, resp. do sbírky listin.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb.,
o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, obsahuje upřesňující požadavky na výkon matriční činnosti vyplývající ze zákona o matrikách. Jedná se například
o nastavení pravidel při vydávání matričních dokladů, podmínky pro vedení sbírky listin nebo požadavky na odbornou způsobilost k výkonu matriční činnosti. Přílohy obsahují seznam matričních úřadů (včetně vymezení jejich správního obvodu) a vzory vybraných matričních tiskopisů.
Od 1. 1. 2006 platí pro matriční úřady povinnost vést souběžně matriční knihy pomocí výpočetní techniky – tato povinnost vyplývá ze zákona o matrikách, základní požadavky na softwarové řešení vedení matričních knih v elektronické podobě jsou stanoveny Směrnicí Ministerstva vnitra ze dne 2. června 2005 č. j. VS-95/60/2-2005 k jednotnému postupu matričních úřadů při souběžném vedení matričních knih pomocí výpočetní techniky. Směrnice definuje obecné požadavky na vedení matričních knih v elektronické podobě, nicméně specifikuje jen základní technické parametry používaného softwarového řešení.
Územní samosprávné celky (ÚSC) při výkonu agendy matrik používají vlastní softwarové vybavení, přičemž matriční úřady na území České republiky využívají cca 20 různých softwarových řešení, prostřednictvím kterých ÚSC vedou souběžně elektronickou verzi matričních událostí/ skutečností zaznamenávaných do rukopisně vedených matričních knih. V době uzákonění této povinnosti nebyly definovány jednotné technické požadavky na softwarové řešení, výsledkem je izolace a nekompatibilita systémů. V elektronických matrikách jsou údaje vedeny podle událostí, nikoli podle osob, není tedy možné např. zpracovat výpis matričních událostí ke konkrétní osobě. Platná zákonná ustanovení jsou naplňována i bez této funkcionality. Vedení událostí podle osob není zákonem nařízeno.
Matriční úřady současně provádí aktualizace vybraných agendových informačních systémů – AISEO, cizineckého informačního systému (dále též „CIS“) – na základě zjištěných rozdílů provedených při identifikaci fyzické osoby nebo po provedení adekvátních zápisů (např. změna příjmení) do matričních knih. Změny v AISEO se provádějí prostřednictvím aplikace Czech POINT, respektive jejích formulářů. Změny do CIS aktuálně odchází datovou schránkou, jde o zaslání kopie matričního dokladu ve formátu PDF/A na Ředitelství služby cizinecké policie. Matriční úřady jsou od r. 2010 iniciátory největšího počtu zápisů do AISEO.
Matriční úřady dále plní řadu oznamovacích povinností, např. vůči Českému statistickému úřadu, krajským úřadům, Ministerstvu vnitra, České správě sociálního zabezpečení, soudům, zdravotním pojišťovnám, resp. zdravotnickým zařízením, která iniciovala zápisy do matričních knih. V případě, že se matriční událost/matriční skutečnost týká cizince, je plněna oznamovací povinnost zejména vůči Ředitelství služby cizinecké policie (dále jen „ŘSCP“), zastupitelským úřadům, případně Ministerstvu zahraničních věcí. Matriční úřad iniciuje zápisy nebo jejich změny v cizineckém informačním systému (aktuálně odchází podklady z matričních úřadů v podobě datových zpráv prostřednictvím informačního systému datových schránek na ŘSCP).
V návaznosti na výše uvedené v ČR neexistuje centrální úložiště dat k výkonu agendy matrik, údaje z elektronicky vedených matrik jsou ukládány na lokálních serverech či počítačích úřadů. Současně neexistuje možnost centrálního zpracování a následné čerpání statistických dat. Zastupitelské úřady se podílí na činnosti matrik nabíráním žádostí občanů žijících v zahraničí, přičemž ty následně odesílají prostřednictvím listinné pošty.
Varianta 1
Zachovat stávající decentralizované systémy a vytvořit platformu k jejich propojení
Jako varianta bylo zvažováno vytvoření komunikační platformy, která by sloužila k výměně dat mezi matričními úřady, přičemž by nebylo zřízeno centrální úložiště dat a údaje by byly nadále uloženy jen u matričních úřadů, které vedou příslušné knihy. Bylo by nutno standardizovat jednotný formát matričních dat a zajistit, aby jednotlivé lokální systémy sdílely data v tomto jednotném formátu.
Výhodou této varianty oproti současnému stavu by byla rychlejší komunikace mezi matričními úřady. Naopak nevýhodou by byla neexistence centralizované databáze matričních údajů, které by nadále zůstaly v držení matričních úřadů. V důsledku toho by nebylo možné omezit místní příslušnost při vydávání matričních dokladů, zajistit automatické poskytování některých služeb prostřednictvím Portálu občana a širší zapojení zastupitelských úřadů ČR v zahraničí do výkonu matriční agendy. Absence centrální evidence by také znemožnila generování statistických přehledů k matriční agendě nebo získání přehledu o souhlasných prohlášeních o určení otcovství a přísně zúčtovatelných tiskopisech.
Cílem č. 5 Informační koncepce ČR je vytváření „efektivní a centrálně koordinované ICT veřejné správy“. Podle této koncepce mají mít agendové informační systémy zajištěnu logicky centralizovanou architekturu, zajišťující poskytování služeb bez ohledu na místní příslušnost, v integraci s jinými agendovými systémy i s provozními systémy orgánů veřejné moci a mají zahrnovat řešení pro samoobsluhu a asistovaný přístup klientů. Protože uvedená varianta nevytváří logicky centralizovaný informační systém a zachovává decentralizaci vedení matričních informací, byla zamítnuta jako nevhodná pro realizaci.
Varianta 2
Vytvořit centralizovaný matriční informační systém
V rámci budování moderní veřejné správy, která odpovídá požadavkům společnosti 21. století je představeno variantní řešení vybudování centrálního MIS. Na tento systém budou napojeny jednotlivé matriční úřady – řešení představuje zřízení nezávislého centrálního informačního systému, který by získával data ze stávajících systémů matričních úřadů, umožnil provázání údajů se stávajícími informačními systémy veřejné správy, resp. se základními registry tak, aby nedocházelo k duplicitnímu zápisu/editaci údajů. Právo k editaci údajů v MIS má matriční úřad, který k dané matriční události vede rukopisně vedenou matriční knihu, ostatní matriční úřady mají možnost náhledu na údaje k této matriční události. Řešení vyžaduje adekvátní zabezpečení údajů jak z pohledu kybernetické bezpečnosti, tak z pohledu ochrany osobních údajů. Výhodou tohoto řešení je existence centrální databáze matričních údajů, s tím související možnost zpracování statistických údajů k výkonu matriční činnosti; centrální řešení umožní i ve většině případů automatické plnění oznamovací povinnosti navázané na matriční činnosti vůči dalším agendám/ organizacím, umožní posílení metodické činnosti z úrovně gestora a dále kontrolní činnosti ze strany ORP/KÚ.

Po technické stránce bude přístup do systému postaven na softwarovém řešení v tenkém klientu, což je typicky webový prohlížeč. Takové frontendové řešení (grafické uživatelské rozhraní) zajistí předání údajů zapsaných v rukopisně vedené matriční knize do MIS; tenký klient umožňuje snadné nasazení řešení, centrální update systému, snadnou správu a přenositelnost údajů, nevyžaduje žádné nároky na hardwarové vybavení pracovní stanice. S cílem usnadnit přenos matričních údajů před datem spuštění MIS byly do připravované novely zákona doplněny požadavky týkající se definování formátu a rozsahu dat, která budou mezi matričními úřady a připravovaným MIS přeneseny v XML formátu. Přenos dat mezi matričními úřady
a MIS v XML formátu by měl být zachován i po spuštění informačního systému.
MIS bude obsahovat primární údaje, které budou následně předávány dalším informačním systémům veřejné správy (dále jen „ISVS“), jelikož cílem je automatizace předávání údajů
v co nejširším možném rozsahu. Z toho důvodu dojde k integraci na další ISVS včetně základních registrů (informační systém evidence obyvatel, registr rodných čísel, registr obyvatel, cizinecký informační systém). MIS bude sloužit mj. k zápisu matričních událostí, matričních skutečností, jejich oprav a změn – významná část z celkového rozsahu zapisovaných údajů je již veřejnou správou v ISVS vedena, tj. je vhodné, aby příprava projektu MIS zahrnula i požadavek na vzájemné propojení těchto informačních systémů tak, aby údaje zapisované do MIS např. k matce narozeného dítěte mohly být automaticky propsány po zadání jednoznačného identifikátoru z evidence obyvatel (v případě, že má matka státní občanství ČR), resp. z registru obyvatel do MIS; podobně by při zápisu narození mohla existovat vazba na registr rodných čísel; matrikář zapisující matriční událost do MIS získá možnost na základě předložených dokladů v MIS automaticky načtené údaje editovat. MIS by v případě nesouladu údajů měl vůči zdrojovému informačnímu systému zajistit odeslání informace o neshodě údajů; současně by po ukončení zápisu matriční události (resp. její změny/opravy) v MIS měly být automaticky odeslány údaje, které jsou v rámci plnění oznamovací povinnosti předávány vůči evidenci obyvatel, resp. dalším agendám/organizacím. Příprava projektu MIS počítá
se zautomatizováním plnění oznamovací povinnosti ve většině případů, kterou aktuálně plní matriční úřady vůči evidenci obyvatel, Českému statistickému úřadu, Ředitelství služby cizinecké policie, apod. Cílem bude hledat řešení, které maximálně zjednoduší stávající výkon matriční činnosti a odstraní opakované zpracování a předávání dat ze strany matričních úřadů. Mělo by dojít k definování sestav, které budou po naplnění příslušných podmínek ze strany matričního úřadu automaticky předávány MIS příslušné organizaci, vůči které probíhá plnění oznamovací povinnosti.

Co se týká převedení současných údajů do nového informačního systému, je naplánováno zajištění exportu údajů vedených elektronicky od 1. 1. 2006. Před vlastním spuštěním projektu MIS budou mít matriční úřady povinnost exportovat tyto elektronicky vedené údaje. Databáze matričních údajů v MIS bude od okamžiku spuštění obsahovat údaje k matričním událostem zapsaným od 1. 1. 2006. To bude dosaženo především díky stanovení jednotného datového formátu popsaného výše. Údaje zapsané do matričních knih do 31. 12. 2005 by byly do MIS zapisovány postupně, vždy v návaznosti na dodatečné záznamy matričních skutečností k matričním událostem, zapisované po spuštění MIS – třeba při změně jména/příjmení fyzické osoby nebo např. v návaznosti na žádost občana o vydání druhopisu matričního dokladu, doslovného výpisu z matriční knihy nebo potvrzení o údajích v matriční knize. Takto by v čase docházelo k průběžnému plnění MIS údaji, které byly do rukopisně vedených matričních knih zapsány před 1. 1. 2006.

Jednotlivé zápisy do MIS budou doplněny skenem uzavřeného zápisu v rukopisně vedené matriční knize. Sken by měl prioritně sloužit matričnímu úřadu, který bude využívat údaje
z MIS, pro formální kontrolu údajů vedených v MIS vůči zápisu v rukopisně vedené matriční knize. Tím bude současně naplněn i nepřekročitelný předpoklad, že vydávané matriční doklady vychází z údajů zapsaných v rukopisně vedených matričních knihách.

Podstatnou změnou je omezení místní příslušnosti výkonu matriční činnosti. Lze předpokládat, že místní příslušnost bude zachována pouze v případě zápisu matriční události, která je
s konkrétním místem uskutečnění přímo svázána, tj. v případě zápisu narození dítěte, uzavření sňatku, uzavření registrovaného partnerství a úmrtí. Matriční agenda bude přiblížena občanovi prostřednictvím rušení místní příslušnosti u vybraných matričních skutečností.

Vybrané zastupitelské úřady České republiky v zahraničí získají oprávnění k vydávání matričních dokladů – příprava projektu MIS zahájila diskuse k možnosti zapojení vybraných zastupitelských úřadů do výkonu matriční činnosti, konkrétně by bylo vhodné, aby získaly oprávnění k vydávání matričních dokladů k matričním událostem, které budou vedeny v MIS; v případě realizace tohoto řešení by zastupitelské úřady získaly oprávnění k náhledu údajů
v MIS, na základě kterých by mohly matriční doklady vydávat (při zachování platnosti pravidel pro tisk matričních dokladů v ČR, včetně jejich evidence); výhodou je např. zkrácení doby dodání matričního dokladu státnímu občanovi ČR žijícímu v zahraničí; matriční událost, která nastala v zahraničí, bude i nadále zapisována zvláštní matrikou, která k této matriční události také povede rukopisně vedenou matriční knihu a sbírku listin.
Součástí varianty je také možnost zpracování základních statistik k agendě matrik a podrobných statistik pro výpočet příspěvku na výkon přenesené působnosti (včetně znalosti rozsahu pracovních úvazků matrikářů na matričních úřadech) – statistické údaje k agendě matrik by mohly využívat jak krajské úřady, tak Ministerstvo vnitra; statistické údaje současně umožní optimalizaci výkonu matriční agendy, výstupy bude možné využít k nastavení spravedlivějšího příspěvku na přenesenou působnost.

3. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ

Matriční informační systém
Náklady
S ohledem na variantu č. 2 bylo v roce 2021 Národní agenturou pro komunikační a informační technologie (dále jen „NAKIT“) zpracováno technické řešení projektu, které předpokládá jednorázové náklady pro státní rozpočet na vybudování matričního informačního systému ve výši přibližně 80 mil. Kč bez DPH. Kvantitativní odhad, který je ve zmíněném technickém řešení uveden – viz níže.
Odhad ceny projektu
Položky
Odhad cena v Kč
bez DPH

Cena za dodávku projektu MIS
74 870 380,-

Cena za subdodávky (veřejné zakázky)
2 724 000,-

Cena celkem
77 594 380,-

Vybrané technologické veřejné zakázky a subdodávky
Položky větší jak 40 000,- CZK bez DPH

Technology Service Monitoring

Technology Service Autentizace infrastruktura

Technology Service Aplikační dohled

Technology Service Logování

Technology Service DC 1 Zálohování

Technology Service DC 2 Zálohování

Technology Service NTP

Technology Service Bezpečnostní logování DCeGOV

Vybrané bezpečnostní veřejné zakázky a subdodávky
Položky
Odhad cena v Kč
bez DPH

Pořízení a nasazení nástroje pro skenování zranitelností.
200 000,-

Provedení penetračního testování a testování zranitelností na dokončeném informačním systému dle oborových metodik a požadavků zadavatele
250 000,-

Investiční rozpočet projektu – přepočítaná pracnost v MD
Analýza + VZ
(Kč)
Vývoj prototyp
(Kč)
Vývoj (integrace, implementace)
(Kč)
Testování a akceptace
(Kč)
Ověřovací provoz
(Kč)
Celkem cena v Kč bez DPH

23 833 480,0
29 705 500,0
12 169 200,0
5 963 200,0
3 199 000,0
74 870 380,0

Investiční rozpočet veřejných zakázek a subdodávek
Hrubé nacenění –
náklady na pořízení licencí
(Kč)
Hrubý nacenění –
odhad ceny instalace, implementace, dodávky dokumentace
(Kč)
Hrubé nacenění –
odhad nákladů na roční podporu
(Kč)
Hrubé nacenění –
Za položky celkem cena
v Kč bez DPH

300 000,0
1 099 000,0
1 325 000,0
2 724 000,0

Další náklady lze očekávat při implementaci systému a především potom u jeho provozu
a potenciálního rozvoje. Kybernetická bezpečnost je brána v potaz při vývoji samotného systému (tzv. Security by design), nicméně, po prvním roce provozu je nutné zajistit také pravidelné penetrační testování a další bezpečnostní monitoring, které budou předmětem nákupu služeb. Roční náklady na provoz aplikace a operačního systému odhadl zpracovatel technického řešení na 5 milionů korun.
Školení uživatelů matričního informačního systému a s tím spojená výroba školících materiálů je odhadována na necelých 16 mil. Kč, viz tabulka.
Počet zaměstnanců MÚ
2500

Rozsah školení (v h)
16

Průměrná cena školení za hodinu
397 Kč

Náklady na školení
6 358 Kč

Celkové náklady na školení
15 895 625 Kč

Navrhovaná právní úprava předpokládá u přípravy spuštění MIS zvýšené nároky na rozpočty obcí. Novela zákona zakládá povinnost pro matriční úřady skenovat obsah listinných matričních knih tak, aby mohly být přiloženy k elektronickým matričním knihám v rámci systému MIS. Aktuálně je 760 matričních úřadů, u kterých se jeví potřeba pořídit nové kopírovací stroje umožňující skenování ve formátu A3. Základní odhad nákladu na nové technické vybavení činí 19 784 827 Kč, kde průměrná cena za jeden kopírovací stroj je
26 033 Kč.
V souvislosti se stanovením jednotného formátu matričních údajů vedených pomocí výpočetní techniky národním standardem se předpokládá, že úprava stávajících systémů není příliš náročná a je proveditelná v rámci smluv o údržbě s dodavateli, pokud obsahují ujednání o bezplatné úpravě systému v důsledku legislativní změny. Přes výše uvedené však nelze vyloučit, že některým matričním obcím může určitý druh nákladů vzniknout, pokud jejich smlouvy s dodavateli elektronického řešení neobsahují ustanovení o automatickém a bezplatném přizpůsobení systému vedení matriky pomocí výpočetní techniky nově vzniklým legislativním požadavkům. Podle průzkumu, který Ministerstvo vnitra provedlo pro účely zjištění stavu využívání výpočetní techniky matričními úřady, neobsahují takové ustanovení smlouvy 111 matričních obcí. Základní odhad nákladů je uveden níže.
Ministerstvo vnitra bude každopádně při přípravě národního standardu jednat s dodavateli stávajících matričních systémů za tím účelem, aby národní standard stanovil co nejsnadnější a nejméně nákladný postup při úpravě těchto systémů.

Pozice
Odkaz
Plat

Programátor
https://www.jobs.cz/rpd/1549678634/?searchId=9d529d32-3917-4ef2-b8bf-5fb93fe4d79a&rps=228
60 000 Kč

Správce systému
https://www.jobs.cz/rpd/1581105959/?searchId=9d529d32-3917-4ef2-b8bf-5fb93fe4d79a&rps=233
40 000 Kč

IT Technik
https://www.jobs.cz/rpd/1580738151/?searchId=89e24dfa-09f1-4ead-a3d8-09c274e7a63b&rps=233
35 000 Kč

Průměrný měsíční plat
45 000 Kč

Časová náročnost
160 h

Počet smluv
111

Náklad na osobu
45 000 Kč

Náklady celkem
4 995 000 Kč

Náklady mohou vzniknout také u matričních obcí, které v současnosti nejsou přímo připojeny k Centrálnímu místu služeb (dále jen „CMS“) . Zatím co krajské úřady a krajská datová centra a další vybrané úřady (z pravidla ORP) jsou připojeny k CMS, většina dalších matričních úřadů, tímto připojením nedisponují. Vzhledem k tomu, že MIS bude integrován v rámci sítí MV do komunikační sítě CMS a bude využívat její služby, je nutné zajistit připojení matričních úřadů do sítě CMS z důvodu vzájemné bezpečné komunikace pro přenos dat. Za uvedené připojení bude zodpovědný matriční úřad. Počet takových úřadů aktuálně není znám, což limituje možnost vyjádření kvantifikovaných dopadů.
Výkon matriční agendy jako výkon státní správy bude nadále financován formou příspěvku na výkon přenesené působnosti. Zavedením matričního informačního systému budou obce zbaveny povinnosti nést náklady za vedení matriky pomocí výpočetní techniky, náklady na provoz matričního informačního systému ponese stát. Centralizace digitalizace matriční agendy povede tedy k přenosu nákladů z obecních rozpočtů na rozpočet státní, ale současně lze důvodně předpokládat i zvýšení efektivity ve smyslu snížení celkových nákladů a tím o celkové snížení zatížení veřejných rozpočtů.
Matriční údaje budou i nadále vedeny v analogové a digitální podobě. Matrikářům přibude povinnost digitalizovat analogové matriční zápisy. Tato nová povinnost bude na druhé straně kompenzována automatizovaným plněním oznamovací povinnosti vůči ostatním informačním systémům a jiným orgánům veřejné moci. Omezení místní příslušnosti matričních úřadů, kdy si občan bude moci požádat o službu u kteréhokoli matričního úřadu, povede do určité míry ke snížení agendy u nejvytíženějších (ve smyslu vysokého počtu zápisů) matričních úřadů a její rozložení i na ostatní matriční úřady. Také tato změna povede k odbřemenění matričních úřadů s největším počtem zápisů, které budou současně nejvíce zatíženy digitalizací analogových zápisů. Do budoucna se předpokládá, že úplná digitalizace a zefektivnění výkonu matriční agendy mohou vést ke snížení počtu systemizovaných míst matričních úředníků.
Výrazným přínosem omezení místní příslušnosti budou úspory na straně klientů matričních úřadů, kteří budou moci využít služeb nejbližšího matričního úřadu nebo dokonce vyřídit svou záležitost elektronicky a nebudou muset cestovat na vlastní náklady na místně příslušný matriční úřad. Tyto úspory jsou ještě výraznější u občanů žijících v zahraničí.
Určité náklady pravděpodobně vzniknou Ministerstvu zahraničních věcí v souvislosti s vyšší vytížeností některých zastupitelských úřadů připojených k matričnímu informačnímu systému. V ústředí MZV bude k zajištění nové agendy evidence a distribuce matričních dokladů zřejmě nutno navýšit systemizaci o jedno služební místo. Je možné, že v důsledku vyššího zájmu o služby v oblasti matrik budou některé zastupitelské úřady (možná v některých zemích EU, nejspíše ve Spolkové republice Německo) zvažovat zvýšení počtu konzulárních pracovníků. Tyto náklady není možné v současné době odhadnout, protože k tomu dojde až v návaznosti na případný enormní zájem o matriční služby, který nebudou stávající konzulární pracovníci zvládat. Ministerstvo zahraničních věcí odhaduje roční mzdové náklady na jednoho konzulárního pracovníka na 1 273 tis. Kč.
Náklady na technické vybavení ZÚ v souvislosti s připojením k matričnímu informačnímu systému by měly být minimální. Předpokladem je, že ZÚ, které MZV určí k připojení k matričnímu informačnímu systému, mají adekvátní technické vybavení již k dispozici, nebo je získají v rámci probíhajícího projektu digitalizace konzulárních služeb pro občany v zahraničí. Tisk matričních dokumentů probíhá na běžných kancelářských tiskárnách, které mají ZÚ k dispozici. Ke skenování analogových dokumentů (v zájmu urychlení komunikace mezi ZÚ a matričními úřady) postačí běžné skenery A4, kterými ZÚ také disponují.
Předpokládá se, že k matričnímu informačnímu systému budou připojeny pouze ty ZÚ, které disponují nebo budou v blízké době disponovat kvalitním a bezpečným připojením, což se řeší také v rámci digitalizace konzulárních služeb. Tuto podmínku by měly splňovat všechny ZÚ, které vykonávají funkci kontaktního místa veřejné správy (CzechPOINT). Pokud ZÚ kvalitní konektivitou nedisponuje, nebude k matričnímu informačnímu systému připojen. Podle návrhu novely zákona nebudou připojeny také honorární konzuláty.
Školení konzulárních pracovníků v oblasti matriční agendy bude nadále zajišťovat Ministerstvo vnitra. Obsah školení bude aktualizován v souvislosti s novelizací legislativy a se zavedením matričního informačního systému. Kromě úvodního školení bude také potřeba připravit ve spolupráci s dodavatelem systému podrobnější e-learningový kurz práce se systémem.
U dalších dotčených subjektů se nepředpokládají vyšší náklady.
Přínosy
Hlavní přínosy budoucího centrálního systému MIS lze vyhodnotit následovně:
Hlavní efekt zavedení MIS spočívá v zefektivnění výkonu matriční agendy a služeb pro klienty veřejné správy a pro orgány veřejné moci. Digitalizace a centralizace agendy přiblíží služby matriky občanům a současně také zkvalitní a urychlí aktualizaci údajů v informačních systémech.
Vznikne ucelená databáze matričních údajů, přístupná ze všech matričních úřadů, což umožní vyhledání údajů ke konkrétní osobě v jednom systému bez nutnosti oslovovat dotčené matriky.
Propojení s dalšími informačními systémy matrikářům podstatně usnadní ověření údajů, zároveň dojde ke snížení chybovosti způsobené přepisováním údajů.
Systém usnadní a urychlí také vzájemnou informovanost o zapisovaných skutečnostech mezi jednotlivými matričními úřady, v důsledku se tedy zvýší aktuálnost matričních zápisů.
Místní příslušnost matrik bude výrazně omezena, takže většinu matričních skutečností si bude moci žadatel vyřídit na kterémkoli matričním úřadě, případně i elektronicky prostřednictvím Portálu občana.
Druhopisy matričních dokladů a výpisy z matrik vydá žadateli kterýkoli matriční úřad, některé si dokonce bude moci objednat elektronicky prostřednictvím Portálu občana.
Za určitých podmínek budou matriční doklady vydávat i české zastupitelské úřady v zahraničí.
Gestor agendy bude mít k dispozici statistické údaje o výkonu matriční činnosti a nahradí tak formu dotazníkového šetření na úřadech.
Nový centrální systém MIS přispěje k zautomatizování výkonu vybraných částí matriční agendy.
MIS zajistí ve většině případů automatické plnění oznamovací povinnosti, kterou nyní plní matriční úřady vůči ústředním orgánům státní správy, resp. dalším organizacím formou CzechPOINTových formulářů, listinné pošty nebo datových schránek. Díky tomu budou rychleji aktualizované (a tedy spolehlivější) údaje v navazujících evidencích (např. AISEO, ROB).
Bude zavedena evidence souhlasných prohlášení o určení otcovství, což umožní lépe chránit práva dětí a jejich otců a zároveň efektivně kontrolovat dodržování zákona o matrikách.
Bude zavedena evidence osvědčení o splnění požadavků pro uzavření církevního sňatku, jenž poskytne statistický přehled.
Bude zavedena evidence vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo ke vstupu do registrovaného partnerství, která umožní zastupitelským úřadům kontrolu toho, zda bylo předkládané vysvědčení skutečně vydáno, půjde tedy o verifikační nástroj k vydaným vysvědčením.
Bude zavedena evidence přísně zúčtovatelných tiskopisů, což usnadní kontrolu a přehled
o vydávaných dokladech.
Bude zavedena evidence odborně doložených osobních jmen pro kontrolu existence jmen
a jejich správné pravopisné podobě.

4. VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍ VARIANTY

Matriční informační systém

Jako nejvhodnější varianta pro řešení problému byla identifikována Varianta č. 2 – vybudování MIS, díky kterému vznikne centrální databáze na národní úrovni, přístupná ze všech matričních úřadů. Komplexní elektronizace matriční agendy a s ní spojená automatizace procesů přispěje k optimalizaci výkonu této důležité agendy. Nejen z pohledu matričních úřadů, resp. matrikářů a zastupitelských úřadů, ale také ze strany fyzických osob půjde o významný krok, díky kterému budou moci vyřizovat některé žádosti zcela on-line a v případě fyzického vyřizování půjde služby vyřídit na kterémkoliv matričním úřadě. Při výběru nejvhodnější varianty bylo přihlédnuto k identifikaci přínosu, které se na konci vývoje matričního informačního systému dají očekávat.
Do hodnocení vhodnosti řešení se zcela jistě může promítnout zájem občanů o pohodlnější vyřízení své žádosti, ať už v České republice nebo v zahraničí. Role využívání Portálu občana a datových schránek každým rokem roste a lze očekávat tento růst i v dalších letech. Rovněž nelze opomenout názory krajských úřadů, jejichž zájem na tomto řešení většinově převažuje.
Přehled dopadů
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny,
a dopady na životní prostředí
Spuštěním informačního systému elektronické matriky může v řadě případů docházet k ukončení podpory a zrušení lokálně vedených elektronických evidencí matričních úřadů. V současné době matriční úřady využívají softwarová řešení od cca 20 soukromých dodavatelů. Z dotazníkového šetření pro matriční úřady v rámci přípravy projektu elektronické matriky vyplynulo, že naprostá většina (86.4%) má software trvale zakoupený a tedy ve vlastnictví úřadu. Matriční úřady software navíc využívají i pro ostatní agendy (87.5%) a jednalo by se tak pouze o zrušení modulové části systému.
Jak již bylo uvedeno výše, navrhovaná právní úprava předpokládá u přípravy spuštění MIS zvýšené nároky na rozpočty obcí a to v souvislosti s pořízením technického vybavení matričních úřadů a přizpůsobení systému pro migraci dat do centrálního informačního systému.
Určité náklady pravděpodobně vzniknou Ministerstvu zahraničních věcí v souvislosti s vyšší vytížeností některých zastupitelských úřadů připojených k matričnímu informačnímu systému a se zajištěním nové agendy evidence a distribuce matričních dokladů.
U dalších dotčených subjektů se nepředpokládají vyšší náklady.
Jednorázové náklady pro státní rozpočet na vývoj MIS budou ve výši přibližně 80 mil. Kč. Nad rámec této částky lze očekávat náklady na implementaci systému a především potom na jeho provozu a potenciální rozvoj. Kybernetická bezpečnost je brána v potaz při vývoji samotného systému (tzv. Security by design), nicméně, po prvním roce provozu je nutné zajistit také pravidelné penetrační testování a další bezpečnostní monitoring, které budou předmětem nákupu služeb. Školení uživatelů MIS a s tím spojená výroba školících materiálů se projeví ve státním rozpočtu také, a to v odhadované výši 16 mil. Kč.
Celkové náklady jsou odhadovány na 120 až 150 mil. Kč.
S navrhovanou změnou nejsou spojeny ani žádné negativní dopady na životní prostředí.
Zhodnocení sociálních dopadů
Zvýšení dostupnosti matričních služeb v důsledku omezení místní příslušnosti matričních úřadů. Možnost řešit řadu matričních úkonů u kteréhokoli matričního úřadu nebo online přinese časovou i finanční úsporu klientům (fyzickým osobám) a omezí jejich potřebu cestování na matriční úřad, která vede dotčenou matriční knihu. S výhodou bude tato úprava jak pro pracující osoby, tak např. pro osoby se sníženou mobilitou.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Není navrhováno rozšíření okruhu osobních údajů, které by matriční úřady měly zpracovávat. Návrh zákona ovšem mění stávající postupy na úseku vedení matriční agendy oproti současné právní úpravě v oblasti zpracování osobních údajů. Osobní údaje budou kromě zápisů v matričních knihách a sbírkách listin zpracovány a uchovány v MIS, jehož správcem bude Ministerstvo vnitra a který bude splňovat určující kritéria významného informačního systému podle vyhlášky č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích, ve znění pozdějších předpisů. Musí tedy splňovat přísné podmínky bezpečnosti informací a dále tak zachovávat důvěrnost, integritu a dostupnost informací a dat. Data jsou neveřejná, přístup do MIS budou mít přes zabezpečené rozhraní pouze oprávnění uživatelé
a každý jejich úkon bude v systému zaznamenáván.

Ministerstvo vnitra zajistí ochranu osobních údajů přijetím potřebných interních předpisů a dále bude muset být ze strany Ministerstva vnitra přijata provozní a technická dokumentace. Součástí těchto dokumentů bývá zpravidla i stanovení technických a organizačních opatření k zajištění ochrany osobních údajů, tj. stanovení opatření k zajištění objektové, personální
a administrativní bezpečnosti. Těmito opatřeními se například rozumí zabezpečení prostorů kanceláří, seznamování se s osobními údaji v zabezpečeném informačním systému, včetně stanovení přístupových práv oprávněným osobám a zamezení přístupu k osobním údajům neoprávněným osobám (ukončení příslušné programové aplikace, řádné odhlášení ze systému dodržení zásady „čistého stolu“, uzamčení kanceláře, uložení dokumentů listinného charakteru do bezpečné schránky atp.) Rovněž je zde zahrnuta povinnost mlčenlivosti oprávněných osob o skutečnostech, se kterými se při výkonu své činnosti seznámily či zajištění zabezpečeného předávání informací mezi oprávněnými osobami. Dokumentace o přijatých technických
a organizačních opatřeních bude řádně vedena a pravidelně aktualizována.

Pro účely nahlížení do matričních knih nebo provádění výpisů z nich, stejně jako pro účely získání potvrzení o údajích zapsaných v matričních knihách či doslovného výpisu z matriční knihy, zůstává zachováno pravidlo, že okruh oprávněných osob je omezen zákonem stanovenými důvody, přičemž pro zmocnění, aby výše popsaná oprávnění mohl vykonat zmocněnec oprávněné osoby, se vyžaduje úředně ověřený podpis zmocnitele. V případech, kdy bude umožněno vyřídit službu elektronicky, se bude fyzická osoba prokazovat svou elektronickou identitou prostřednictvím identifikačních prostředků podle zákona
č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhuje se též umožnit, aby poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k narození dítěte, mohl předat matričnímu úřadu dokumenty nebo jejich kopie, které jsou potřebné k zápisu do knihy narození. Půjde ale pouze o ty dokumenty, které mu rodiče dítěte sami předají, přičemž povinnosti poskytovatele zdravotních služeb stran ochrany osobních údajů nejsou navrhovanou právní úpravou jakkoli dotčeny.

Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Matrika jako státní evidence zejména narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství a úmrtí fyzických osob na území České republiky obsahuje velké množství osobních údajů, které jsou v současné době vedeny roztříštěně u jednotlivých příslušných matričních úřadů. Vytvořením centrální evidence těchto údajů vzroste i riziko jejich zneužití, neboť narušením systému by mohla být ohrožena všechna data této státní evidence, která je informačním zdrojem pro všechny ostatní státní registry. MIS bude proto muset být chráněn jako významná citlivá infrastruktura státu.
Zhodnocení dopadů na výkon státní statistické služby
Automatizovaným plněním oznamovací povinnosti vůči Českému statistickému úřadu dojde ke zrychlení komunikace mezi Českým statistickým úřadem a matričními úřady a ke snížení administrativní zátěže.
5. IMPLEMENTACE A VYNUCOVÁNÍ

Matriční informační systém

Implementaci vybrané varianty provede Ministerstvo vnitra formou předložení návrhu novely zákona o matrikách. Vedení rukopisně psaných knih bude nadále pokračovat tak, jak upravuje stávající legislativa, nicméně se vznikem nového informačního systému vzniknou pro matriční úřady a vybrané zastupitelské úřady při výkonu agendy nové povinnosti při vedení elektronické matriky. Příjem žádostí bude kromě fyzického podání umožněn také elektronicky. Možnost výdeje, např. potvrzení o výpisu údajů fyzické osoby, které se o něm v systému vedou, bude rovněž možné odeslat elektronicky. Správcem systému bude Ministerstvo vnitra, které bude dohlížet na správné fungování a zároveň bude mít dohled nad optimálním výkonem agendy. Ministerstvo vnitra bude také za účelem plnění úkolů využívat statistické údaje ze systému. Úřady s rozšířenou působností budou provádět kontrolní činnost u zápisů do MIS. Očekává se, že před samotným spuštěním systému bude navržen harmonogram přenosu dat ze systémů matričních úřadů do centrálního informačního systému veřejné správy.

Implementace technických opatření bude probíhat v rámci koordinace a spolupráce s dotčenými matričními úřady, v rámci metodické činnosti na úseku matrik, jména a příjmení a v rámci výkonu kontrolní činnosti na úseku matrik, jména a příjmení.

6. PŘEZKUM ÚČINNOSTI
Přezkum účinnosti navrhované právní úpravy bude probíhat pravidelně v rámci provádění kontrol na úseku matriční činnosti všech stupňů, v rámci hodnocení statistických výstupů z nového informačního systému a také v rámci pravidelné komunikace s ostatními úřady a dalšími dotčenými subjekty.

7. KONZULTACE A ZDROJE DAT

7.1. Konzultace

· projektové schůzky s NAKIT
· konzultace s Odborem Hlavního architekta eGovernmentu
· dotazníkové šetření u matričních úřadů k přípravě projektu elektronické matriky
· připomínkové řízení krajských úřadů k elektronizaci matrik
· konzultace s Odborem legislativy a koordinace předpisů Ministerstva vnitra

7.2. Zdroje
· Analytický materiál k přípravě projektu elektronické matriky
· Návrh věcného záměru projektu elektronické matriky
· Analytický materiál k novelizaci právních předpisů
· Analýza vedení matrik s pomocí výpočetní techniky v souvislosti s přípravou projektu elektronické matriky
· Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (ST 593) + důvodová zpráva

Pokud jde o otázky technického charakteru, vycházelo Ministerstvo vnitra z poznatků získaných zejména v rámci spolupráce s matričními úřady všech stupňů, z poznatků získaných při výkonu vlastní činnosti, z podnětů dotčených subjektů a z provádění kontrolní činnosti na úseku matrik, jména a příjmení.

8. KONTAKT NA ZPRACOVATELE RIA

Osoba, která zpracovala hodnocení dopadů regulace:
Mgr. Denis Jiskra, vrchní ministerský rada, odbor všeobecné správy Ministerstva vnitra,
JUDr. Kateřina Šubrtová, vrchní ministerský rada, odbor všeobecné správy Ministerstva vnitra,
PhDr. Samuel Truschka, vrchní ministerský rada, odbor všeobecné správy Ministerstva vnitra, tel. 974 816 568, e-mail: samuel.truschka@mvcr.cz