Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                VI.
Platné znění relevantních částí novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn
Pozn.: změny, které mají nabýt účinnosti k 1. 1. 2024, jsou uvedeny černou barvou. Změny související se zřízením matričního informačního sytému, u nichž se počítá s pozdějším nabytím účinnosti, jsou pak vyznačeny modrou barvou. V případě více časových verzí jednoho ustanovení je to v textu dále upřesněno.
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů

HLAVA I
MATRIKA

DÍL 1
Obecná ustanovení

§ 1

(1) Matrika je státní evidence 
 
a) narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“) a úmrtí fyzických osob na území České republiky, 
b) narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí, k nimž došlo v cizině, jde-li o státní občany České republiky (dále jen „občan“), a 
c) uzavření manželství, k nimž došlo v cizině, byl-li život snoubence přímo ohrožen15) 
a nejde-li o občany. 
 
(2) Matrika se dělí na 
 
a) matriku narození, pro kterou se vede kniha narození, 
b) matriku manželství, pro kterou se vede kniha manželství, 
c) matriku partnerství, pro kterou se vede kniha partnerství, a 
d) matriku úmrtí, pro kterou se vede kniha úmrtí. 

(3) Kniha narození, kniha manželství, kniha partnerství a kniha úmrtí (dále jen „matriční kniha“) je vytvořena z předem svázaných tiskopisů. 

(2) Matrika se souběžně vede

a) v listinné podobě v matričních knihách a
b) v elektronické podobě v matričním informačním systému.

(3) Údaje vedené v matrice jsou neveřejné, není-li dále stanoveno jinak.

(4) Součástí matriční knihy je abecední jmenný rejstřík (dále jen „rejstřík“) provedených zápisů narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí fyzických osob (dále jen „matriční událost“).

§ 1a
  
 	V tomto zákoně se nezletilým rozumí fyzická osoba mladší 18 let, která nenabyla plné svéprávnosti. 

§ 1a
Matriční kniha

(1) Matričními knihami jsou
 
a) kniha narození, do níž se zapisují údaje týkající se narození,
b) kniha manželství, do níž se zapisují údaje týkající se manželství,
c) kniha partnerství, do níž se zapisují údaje týkající se partnerství, a
d) kniha úmrtí, do níž se zapisují údaje týkající se úmrtí.

(2) Matriční kniha je vytvořena z předem svázaných tiskopisů. 
 
(3) Součástí matriční knihy je abecední jmenný rejstřík provedených zápisů narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí fyzických osob (dále jen „matriční událost“).

Matriční informační systém

§ 1b

(1) Matriční informační systém je informační systém veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“). 
 
(2) V matričním informačním systému jsou vedeny údaje zapisované do matričních knih podle tohoto zákona a digitální kopie uzavřených zápisů z matričních knih.

(3) Při využívání údajů vedených v matričním informačním systému orgán podle § 2 odst. 1 ověří jejich shodu s údaji obsaženými v digitální kopii příslušného zápisu v matriční knize. 
 
§ 1c

(1) V matričním informačním systému jsou dále vedeny

a) evidence prohlášení o určení otcovství,
b) evidence osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku,
c) evidence vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství,
d) evidence matričních tiskopisů, a
e) seznam odborně doložených jmen.

(2) Údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 písm. a) až d) jsou neveřejné, údaje vedené v seznamu podle odstavce 1 písm. e) zveřejňuje ministerstvo na svých internetových stránkách. 

§ 1d

(1) V evidenci prohlášení o určení otcovství jsou vedeny 

a) označení matričního úřadu, zastupitelského úřadu České republiky nebo soudu, před kterým bylo prohlášení o určení otcovství učiněno,
b) datum učinění prohlášení o určení otcovství,
c) u otce jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, den, měsíc, rok, místo a stát narození, rodné číslo, státní občanství, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu, jde-li o cizince,
d) u matky jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, den, měsíc, rok, místo a stát narození, rodné číslo, státní občanství, osobní stav, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, je-li matka rozvedená, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu, jde-li o cizinku,
e) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte uvedené v  prohlášení o určení otcovství,
f) den, měsíc a rok narození a pohlaví dítěte, případně údaj, že jde o dítě dosud nenarozené. 

(2) V evidenci osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku, jsou vedeny

a) označení matričního úřadu, který osvědčení vydal,
b) datum vydání osvědčení,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení snoubenců, jejich rodné příjmení, den, měsíc a rok narození, rodné číslo a státní občanství.
      
(3) V evidenci vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a  vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství jsou vedeny

a) označení matričního úřadu, který vysvědčení vydal,
b) datum vydání vysvědčení,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žadatele,
d) označení matričního tiskopisu, na němž je vysvědčení vydáno. 

(4) V evidenci matričních tiskopisů jsou vedeny údaje o matričních tiskopisech stanovených prováděcím právním předpisem, a to

a) označení a druh matričního tiskopisu,
b) označení matričního úřadu nebo zastupitelského úřadu České republiky, který matriční tiskopis převzal, a datum převzetí,
c) údaj, zda byl matriční tiskopis použit nebo zničen, označení matričního úřadu nebo zastupitelského úřadu České republiky, který matriční tiskopis použil nebo zničil, 
a datum použití nebo zničení matričního tiskopisu. 

(5) V seznamu odborně doložených jmen jsou vedena jména, která matriční úřad zapsal do matriční knihy na základě odborných podkladů nebo znaleckého posudku podle § 26 odst. 4, § 62 odst. 1, § 63 odst. 2 nebo § 72 odst. 3. 

§ 1e

(1) Údaje do evidence souhlasných prohlášení rodičů o určení otcovství zapisuje 

a) matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c, před nímž bylo souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství učiněno, nebo
b) příslušný matriční úřad na základě oznámení podle § 83 odst. 1.

	(2) Údaje do evidence osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku, zapisuje matriční úřad, který toto osvědčení vydal.

(3) Údaje do evidence vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství zapisuje matriční úřad, který toto vysvědčení vydal.

(4) Údaje do evidence matričních tiskopisů zapisuje matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c, který matriční tiskopis převzal, použil nebo zničil. 

(5) Jména do seznamu odborně doložených jmen zapisuje ministerstvo. Matriční úřad je povinen oznámit ministerstvu zapsání jména podle § 1d odst. 5 do 30 dnů od zápisu.

§ 1f

(1) V matričním informačním systému se o fyzických osobách vedou tyto údaje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) den, měsíc a rok narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát narození; místo narození na území České republiky je uvedeno ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) datum nabytí právní moci rozhodnutí o změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení,
h) osobní stav,
i) datum, místo a stát uzavření manželství, datum nabytí právní moci povolení k uzavření manželství zmocněncem, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zdánlivém manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství; místo uzavření manželství na území České republiky je vedeno ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, 
j) datum, místo a stát vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství; místo vzniku partnerství na území České republiky je vedeno ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí,
k) datum, místo a stát úmrtí; místo úmrtí na území České republiky je vedeno ve formě referenční vazby (kódu územního prvku) na referenční údaj v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí,
l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu 
o prohlášení za mrtvého, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za mrtvého včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za mrtvého nebo o zrušení prohlášení za mrtvého; místo úmrtí se uvede, je-li uvedeno v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, 
m) den změny pohlaví,
n) stupeň osvojení a datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení,
o) údaje o vztahu zapisovaném do matriky k jiné osobě zapsané v matričním informačním systému.

(2) V případě osvojení se v matričním informačním systému vedou v rozsahu podle odstavce 1 původní i nové údaje o osvojenci, údaje o jeho rodičích i osvojitelích.  


Působnost na úseku matrik

§ 2

(1) Působnost na úseku matrik a další činnosti stanovené tímto zákonem vykonávají

a) matriční úřady, kterými jsou obecní úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských újezdů újezdní úřady1), které určí a jejich správní obvody vymezí Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) ministerstvo prováděcím právním předpisem,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností (dále jen „úřad s rozšířenou působností“),
c) krajské úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen „krajský úřad“),
d) ministerstvo. ,
e) zastupitelské úřady České republiky, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky.

(2) Určení matričního úřadu nebo jeho zrušení, popřípadě změnu správního obvodu matričního úřadu lze provést pouze k počátku kalendářního roku, nedojde-li ke změnám 
v územním členění státu k jinému datu.

(3) Dojde-li k určení matričního úřadu nebo k jeho zrušení, popřípadě ke změně správního obvodu matričního úřadu, rozhodne ministerstvo, který matriční úřad převezme matriční knihy. 

1) § 35 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

§ 3
Matriční úřad

(1) Matriční úřad vede

a) matriční knihy,
b) sbírky listin v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(1) Matriční úřad 

a) vede matriční knihy,
b) vede sbírky listin,
c) zapisuje údaje do matričního informačního systému.

(2) Matriční úřad vede matriční knihy a sbírky listin pro

a) obec, v níž má sídlo, a dále pro obce patřící do jeho správního obvodu vymezeného prováděcím právním předpisem [§ 2 odst. 1 písm. a)],
b) území vojenského újezdu.

(3) Matriční úřad příslušný k přijetí prohlášení o vstupu do partnerství (dále jen „registrující matriční úřad“) vede jednu matriční knihu pro správní obvod vymezený prováděcím právním předpisem [§ 2 odst. 1 písm. a)].

(4) (3) V hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň vede matriční úřad matriční knihy a sbírky listin pro městskou část nebo městský obvod, v němž má sídlo, a pro další městské části nebo městské obvody ve svém správním obvodu vymezeném prováděcím právním předpisem [§ 2 odst. 1 písm. a)].

(5) (4) Matriční knihy, do kterých se zapisuje narození, uzavření manželství, vznik partnerství a úmrtí občanů, ke kterým došlo v cizině, vede Úřad městské části Brno-střed (dále jen „zvláštní matrika“).

(6) (5) Vedení matričních knih a úkony zabezpečované v souvislosti s  vedením matričních knih jsou výkonem státní správy.

§ 4
Úřad s rozšířenou působností
 
(1) Úřad s rozšířenou působností provádí kontrolu vedení matričních knih a sbírek listin, a to kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik u všech matričních úřadů ve svém územním obvodu nejméně jednou ročně za 2 roky. 

(2) Úřad s rozšířenou působností provádí ověřování (§ 28) rodných, oddacích a úmrtních listů a dokladů o partnerství (dále jen „matriční doklad“), doslovných výpisů z matričních knih, zápisů o určení otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, vydaných matričními úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu. 
 
(3) Úřad s rozšířenou působností vede a aktualizuje sbírku listin a vede a aktualizuje druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, pro matriční úřady zařazené v jeho správním obvodu. 
 
§ 4a
Krajský úřad
 
 	(1) Krajský úřad kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik, užívání a změny jména a příjmení u úřadů s rozšířenou působností ve svém správním obvodu nejméně jednou ročně. 
 
(1) Krajský úřad kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik a užívání a změny jména a příjmení u
 
a) úřadů s rozšířenou působností ve svém správním obvodu nejméně jednou za 3 roky,  
b) matričních úřadů ve svém správním obvodu nejméně jednou za 6 let.   
 
(2) Krajský úřad provádí ověřování (§ 28) matričních dokladů, doslovných výpisů z matričních knih, zápisů o určení otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, vydaných matričními úřady a úřady s rozšířenou působností, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu. 
 
(3) Krajský úřad vede a aktualizuje sbírku listin a vede a aktualizuje druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, pro úřady s rozšířenou působností zařazené v jeho správním obvodu. 
 
(4)  Krajský úřad provádí zkoušku odborné způsobilosti k vedení matričních knih a k plnění úkonů zabezpečovaných v souvislosti s vedením matričních knih a sbírek listin (dále jen „zkouška“) u zaměstnance obce, v hlavním městě Praze zaměstnance městské části nebo zaměstnance Ministerstva obrany zařazeného do matričního úřadu (dále jen „matrikář“), který je zařazen do jeho správního obvodu.  
 	  
§ 4b

Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik, užívání a změny jména a příjmení u matričních úřadů, úřadů s rozšířenou působností a u krajských úřadů.

§ 4c
Zastupitelský úřad České republiky

Zastupitelský úřad České republiky stanovený Ministerstvem zahraničních věcí 

a) vydává na základě údajů vedených v matričním informačním systému matriční doklady, potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize, doslovné výpisy z matričních knih a vícejazyčný standardní formulář vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie30) (dále jen „vícejazyčný standardní formulář“),
b) zapisuje do evidence souhlasných prohlášení rodičů o určení otcovství v matričním informačním systému souhlasná prohlášení rodičů o určení otcovství, která před ním byla učiněna,
c) zapisuje údaje do evidence matričních tiskopisů podle § 1e odst. 4.

  
Zápisy do matričních knih

§ 5
Zápisy do matričních knih

 	(1) Do matriční knihy se zapisuje 
 
a) matriční událost, 
b) rozhodnutí o prohlášení manželství za neplatné, nebo o tom, že manželství nevzniklo manželství není, rozvod manželství, zrušení partnerství, rozhodnutí o prohlášení, že partnerství nevzniklo, že partnerství není nebo že je neplatné, údaje o osvojení, určení rodičovství, změně jména nebo příjmení a další skutečnosti, jimiž se mění a doplňují zápisy v matriční knize, (dále jen „matriční skutečnost“), je-li matriční událost zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem (§ 1) nebo zvláštní matrikou (§ 3). 
 
(2) Změny a opravy zápisů v matriční knize se provádějí na základě veřejných listin nebo jiných listin, stanoví-li tak tento zákon , jiných listin nebo jiných skutečností vyplývajících ze zákona.
 
 
Účinnost od 1. ledna 2027:

	(3) Zápisy se do matriční knihy provádějí rukopisně.
 

Účinnost od 1. ledna 2025:

§ 6

(1) Zápisy se do matriční knihy provádějí rukopisně do předem svázaných knih.

(2) Matriční události, matriční skutečnosti, dodatečné zápisy, změny a opravy se souběžně vedou pomocí výpočetní techniky tak, aby data mohla být sdílena ve formátu stanoveném národním standardem pro elektronické vedení matriky.

(3) Zápisy matričních událostí, matričních skutečností, dodatečných zápisů, změn a oprav pomocí výpočetní techniky se provádějí na základě uzavřeného zápisu ve svazku matriční knihy rukopisně vedené. Jestliže se údaje v zápise provedeném pomocí výpočetní techniky odlišují od údajů uvedených v matriční knize rukopisně vedené, považují se za správné údaje uvedené v matriční knize rukopisně vedené.	

Účinnost od 1. ledna 2027:

§ 6

(1) Zápisy se do matriční knihy provádějí rukopisně do předem svázaných knih.

(2) Matriční události, matriční skutečnosti, dodatečné zápisy, změny a opravy se souběžně vedou pomocí výpočetní techniky tak, aby data mohla být sdílena ve formátu stanoveném národním standardem pro elektronické vedení matriky.

(3) Zápisy matričních událostí, matričních skutečností, dodatečných zápisů, změn a oprav pomocí výpočetní techniky se provádějí na základě uzavřeného zápisu ve svazku matriční knihy rukopisně vedené. Jestliže se údaje v zápise provedeném pomocí výpočetní techniky odlišují od údajů uvedených v matriční knize rukopisně vedené, považují se za správné údaje uvedené v matriční knize rukopisně vedené.	

§ 6
Zápisy do matričního informačního systému

	(1) Po uzavření zápisu v matriční knize uzavře matrikář zápis matriční události nebo matriční skutečnosti anebo dodatečný zápis, změnu nebo opravu v matričním informačním systému.

	(2) Při zápisu matriční události nebo matriční skutečnosti do matričního informačního systému uloží matrikář do matričního informačního systému také digitální kopii uzavřeného zápisu v matriční knize, včetně dodatečných zápisů, dodatečných záznamů, změn a oprav.

	(3) Pokud není matriční událost dosud zapsána v matričním informačním systému, matrikář ji zapíše do matričního informačního systému bezodkladně po provedení zápisu matriční skutečnosti do matriční knihy nebo po přijetí žádosti o vydání matričního dokladu, doslovného výpisu z matriční knihy nebo potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize, týkajících se této matriční události. Zápis do matričního informačního systému se provede také na základě žádosti fyzické osoby, které se zápis v matriční knize týká, člena její rodiny nebo jejího sourozence. Zápis do matričního informačního systému se provede včetně dodatečných zápisů, dodatečných záznamů, změn, oprav a uložení digitální kopie příslušného zápisu v matriční knize. Zápis do matričního informačního systému se neprovede v případě zápisu v matriční knize, která již byla předána k archivaci podle § 23 odst. 2.

	(4) Pokud není u zápisu v matričním informačním systému uložena digitální kopie zápisu v matriční knize, matrikář ji v případech podle odstavce 3 do matričního informačního systému uloží.

§ 6a

(1) Dozví-li se příslušný matriční úřad o skutečnosti, na základě které se provádí dodatečný záznam anebo změna nebo oprava zápisu, vyznačí bezodkladně v matričním informačním systému u dotčených zápisů, že jsou dotčeny změnou. Matriční úřad, který na základě této skutečnosti uzavřel zápis, toto vyznačení zruší.

(2) Matriční doklad, potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize nebo doslovný výpis z matriční knihy nelze vydat na základě zápisu, u nějž je podle odstavce 1 v matričním informačním systému vyznačeno, že je dotčen změnou.

(3) Při využívání údajů zapsaných v matriční knize matriční úřad ověří v matričním informačním systému, zda nejsou dotčeny změnou. 

§ 7

	(1) Matriční zápisy uvedené v § 5 se provádějí v úřední místnosti v sídle matričního úřadu po obdržení podkladů nebo ústního oznámení pro jejich provedení, nejpozději do 30 dnů od obdržení těchto podkladů, popřípadě ústního oznámení.
 
	(2) Úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad může povolit na návrh matričního úřadu provádění matričních zápisů uvedených v odstavci 1, vydávání matričních dokladů a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize i mimo úřední místnost matričního úřadu na jiném vhodném místě, kde jsou pro to vytvořeny podmínky.
 
	(3) Matriční úřad je povinen zabezpečit ochranu technického vybavení a matričních knih před zneužitím údajů v nich obsažených a před zničením nebo poškozením a uchovávat matriční knihy po stanovenou dobu.

	(4) Údaje v matričních knihách jsou neveřejné, není-li dále stanoveno jinak. 


Sbírka listin

§ 8
 
(1) Matriční úřad vede pro knihu narození, knihu manželství a knihu úmrtí a registrující matriční úřad pro knihu partnerství každou matriční knihu sbírku listin za každý kalendářní rok samostatně. Sbírku listin tvoří listiny, které slouží jako podklad pro matriční zápis, jeho změnu či opravu, znalecký posudek prokazující otcovství podle zákona o státním občanství České republiky33) a listiny nezbytné pro ověření správnosti údajů zapsaných v matriční knize.   
 
(2) Matriční úřad předá sbírku listin za kalendářní rok úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu nejpozději do konce února následujícího roku. 
 
(3) Matriční úřad předává úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu jedenkrát měsíčně k založení do sbírky listin nebo k provedení dodatečného zápisu matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny v druhopisu matriční knihy vedené 
do 31. prosince 1958 a uložené u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, listiny, na jejichž podkladě provedl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny v prvopisu matriční knihy. Bude-li se provádět dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny do druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, matriční úřad zašle úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu písemné sdělení se zněním dodatečného zápisu matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny provedeného v prvopisu matriční knihy. 
 
(4) Listiny, na jejichž podkladě úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad provedl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny v druhopisu matričních knih vedených do 31. prosince 1958, se nevkládají do druhopisů matričních knih vedených do 31. prosince 1958. Ukládají se odděleně od druhopisu matričních knih vedených do 31. prosince 1958 za každý kalendářní rok samostatně do složky s uvedením odkazu na příslušný prvopis matriční knihy, ve které byl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny proveden. Zápis se opatří datem a podpisem zaměstnance úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu pověřeného činností na úseku matrik. 
 
(5) Úřad s rozšířenou působností a krajský úřad uchovávají a aktualizují sbírku listin a druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958. Tyto úřady jsou povinny zabezpečit ochranu sbírky listin a druhopisů matričních knih vedených do 31. prosince 1958 před zneužitím údajů a před zničením nebo poškozením. 
__________  
33) § 7 odst. 2 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky). 
  
§ 8a
  
 	(1) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře nebo vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 
  
1. fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, jejím sourozencům a dále zmocněncům těchto osob členům její rodiny nebo jejím sourozencům, 
1. pro úřední potřebu státních orgánů České republiky nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků, 
1. statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949, nebo   
d) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu státními orgány České republiky nebo před orgány územních samosprávných celků. , nebo 
e) osobě, která prokáže, že je to nezbytné k prokázání právních nároků v cizině. 
 
(2) Registrující matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin vedené ke knize partnerství a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře nebo vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin 
  
1. fyzické osobě, které se zápis týká, nebo jejímu zmocněnci, 
1. pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků, nebo  
c) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků. 
  
(3) (2) V případě osvojení mohou nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení, může osvojenec nahlédnout do sbírky listin až po nabytí svéprávnosti a činit z nich výpisy v přítomnosti matrikáře pouze osvojitelé a osvojenci a pouze jim může být vydáno potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958; bylo-li soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, je k tomu osvojenec oprávněn až po nabytí plné svéprávnosti.
 
(4) (3) Do sbírky listin vedené k zápisu narození dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem22), může nahlédnout a činit z nich výpisy v přítomnosti matrikáře pouze matka dítěte a po dovršení 12 let i dítě a pouze jim může být vydáno potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin. 

(5) (4) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad vydá kopii ze sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, který lze pořídit i kopií matričního zápisu, pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků osobám uvedeným v odstavci 1; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně. 

(5) Podpis na plné moci musí být úředně ověřen, požádá-li prostřednictvím zmocněnce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c), d) nebo e) nebo v odstavcích 2, 3 nebo 4 o   

1. povolení nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře,  
1. vydání potvrzení o údajích obsažených ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, nebo  
1. kopii ze sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958. 

(6) Za členy rodiny se pro účely tohoto zákona považuje manžel, partner, rodiče, děti, prarodiče, vnuci a pravnuci. 

§ 8b

Je-li prvopis matriční knihy a druhopis matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 uložen v Národním archivu, Vojenském historickém archivu, státním oblastním archivu nebo Archivu hlavního města Prahy, 
 
a) archiv, v němž je uložen prvopis matriční knihy, provede dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny do tohoto prvopisu. Zápis se opatří datem jeho vyhotovení a podpisem archiváře. Listiny, na jejichž podkladě byl dodatečný zápis podle věty první proveden, spolu s písemným sdělením se zněním tohoto zápisu tento archiv předá Národnímu archivu, Vojenskému historickému archivu, státnímu oblastnímu archivu nebo Archivu hlavního města Prahy, v němž je uložen druhopis matriční knihy vedené 
do 31. prosince 1958, 
b) archiv, v němž je uložen druhopis matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, provede dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny na základě písemného sdělení podle písmene a), do tohoto druhopisu. Listiny, na jejichž podkladě byl proveden dodatečný zápis podle věty první, se ukládají mimo příslušný druhopis do samostatné složky za každý kalendářní rok s uvedením odkazu na prvopis matriční knihy, ve kterém byl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny proveden. Zápis se opatří datem jeho vyhotovení a podpisem archiváře.

§ 9
Matrikář

(1) Matrikářem může být občan, který je zaměstnancem obce, v hlavním městě Praze zaměstnancem městské části, která má působnost matričního úřadu, prokázal odborné znalosti zkouškou u krajského úřadu, popřípadě zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního občanství podle zvláštního zákona.1a) 
 
(2) Odbornou způsobilost prokazuje matrikář osvědčením o vykonání zkoušky vydaným krajským úřadem. Obsahem zkoušky je ověření znalostí právních předpisů, týkajících se oblasti matrik, jména a příjmení a státního občanství, ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a ověřování pravosti podpisu, a dalších právních předpisů, které se vztahují k činnosti matrikáře, a ověření dovedností v užívání výpočetní techniky. 
 
(3) Zaměstnavatel umožní matrikáři odbornou přípravu na zkoušku a její vykonání. 
 
(4) Nevyhoví-li uchazeč při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovanou zkoušku je možno vykonat nejdříve za 60 dnů a nejpozději do 90 dnů ode dne konání zkoušky, při níž uchazeč nevyhověl. 
 
(5) Matrikář, a dále též, je-li to nezbytné pro výkon jejich funkce, starosta, místostarosta, primátor, náměstek primátora, primátor hlavního města Prahy a jeho náměstek, pověřený člen zastupitelstva obce, města, hlavního města Prahy nebo jeho městské části, anebo městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst, tajemník obecního (městského) úřadu, magistrátu, úřadu městské části hlavního města Prahy anebo úřadu městské části nebo úřadu městského obvodu územně členěných statutárních měst a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy mají přístup k osobním údajům uvedeným v matričních knihách a sbírkách listin; jsou povinni zachovávat mlčenlivost o těchto údajích,2) a to i po skončení výkonu jejich funkce. 
 
(6) Matrikář a tajemník matričního úřadu mají při výkonu matriční činnosti postavení úřední osoby.
 
Příslušnost matričního úřadu k zápisu matriční události

§ 10
  
(1) Příslušný k zápisu narození a úmrtí do matriční knihy je matriční úřad, v jehož správním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemřela. 
 
(2) Nezjistí-li se, kde došlo k narození nebo úmrtí fyzické osoby, provede zápis matriční úřad, v jehož správním obvodu byla narozená nebo zemřelá fyzická osoba nalezena. 
 
(3) Narodí-li se nebo zemře-li fyzická osoba v dopravním prostředku a nelze-li postupovat podle odstavce 1, zapíše narození nebo úmrtí matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení fyzické osoby z dopravního prostředku.  

 	(4) K provedení zápisu rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou je příslušný Úřad městské části Praha 1.  
 
                                                                         § 11

	Příslušný k zápisu o uzavření manželství je matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k uzavření manželství. 

                                                                        § 11a

	(1) Snoubenci projeví vůli, že spolu vstupují do manželství před 
 
a) starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které jsou matričním úřadem, a to pouze ve správním obvodu tohoto matričního úřadu, 
b) starostou nebo místostarostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které nejsou matričním úřadem, je-li jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu v jeho správním obvodu, a to pouze ve správním obvodu této obce, městské části hlavního města Prahy, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst, 
c) primátorem hlavního města Prahy, náměstkem primátora hlavního města Prahy nebo pověřeným členem zastupitelstva hlavního města Prahy, jakož i před primátorem statutárního města, náměstkem primátora statutárního města nebo pověřeným členem zastupitelstva statutárního města, a to pouze ve správním obvodu hlavního města Prahy nebo statutárního města. 
 
(2) Prohlášení snoubenců podle odstavce 1, že spolu vstupují do manželství, musí být učiněno v přítomnosti matrikáře matričního úřadu, v jehož správním obvodu se manželství uzavírá. 
 
(3) Manželství se uzavírá v místě a čase určeném obcí pro konání slavnostních obřadů. 
 
(4) Je-li život snoubence přímo ohrožen15), snoubenci projeví vůli, že spolu vstupují do manželství před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo úředníkem zařazeným do obecního úřadu, a to na kterémkoli místě i bez přítomnosti matrikáře.

§ 12
 
 	Matriční úřad může povolit na základě žádosti snoubenců uzavření manželství na kterémkoli vhodném místě ve svém správním obvodu nebo mimo dobu stanovenou radou obce a ve kteroukoli vhodnou dobu. 

§ 13

(1) K vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku, (dále jen „osvědčení“)4) je příslušný matriční úřad, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. K žádosti o vydání tohoto osvědčení je třeba předložit doklady potřebné k uzavření manželství. Požádají-li snoubenci o vydání tohoto osvědčení prostřednictvím zmocněnce, musí být jejich podpisy na plné moci úředně ověřeny. 
 
(2) Osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku, vydá matriční úřad ve dvojím vyhotovení.

(3) Osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku, lze vydat také v elektronické podobě, pokud o něj fyzická osoba požádá s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace.

§ 13a
  
(1) Příslušný k zápisu partnerství je registrující matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo ke vzniku partnerství. 
 
(2) Osoby vstupující do partnerství činí prohlášení osobně před matrikářem registrujícího kteréhokoli matričního úřadu. 
 
(3) Registrující matriční úřad přijímá prohlášení na místě, které k tomu určí ve svém správním obvodu 

(3) Matriční úřad přijímá prohlášení o vstupu do partnerství na jím určeném místě v jeho správním obvodu a jím určené době. 
	 
(4) Matriční úřad může na základě žádosti osob vstupujících do partnerství povolit vstup do partnerství na kterémkoli vhodném místě ve svém správním obvodu a ve kteroukoli vhodnou dobu. 
 
DÍL 2
Zápisy narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí
                                                                 
Kniha narození
  
§ 14
  
(1) Do knihy narození se zapisuje 
 
a) jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte, 
b) den, měsíc a rok narození dítěte, 
c) rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte, 
d) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, data a místa narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu rodičů, 
e) datum zápisu a podpis matrikáře. 
  
(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. d) se do knihy narození nezapisují v případě, že matka dítěte požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem. 
  
(3) Zápis do knihy narození se provede 
  
a) na základě písemného hlášení o narození živého nebo mrtvého dítěte, nebo 
b) na základě ústního oznámení o narození dítěte mimo zdravotnické zařízení, nebyly-li jeho matce ani následně poskytnuty zdravotní služby; o tomto oznámení sepíše matrikář s oznamovatelem zápis. 
  
(4) Písemné hlášení o narození dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, obsahuje informaci, že se jedná o takový případ. 
 
(5) Při ústním oznámení je oznamovatel povinen prokázat svoji totožnost. 

 	(6) Je-li oznamovatel neslyšící nebo němý, popřípadě učiní-li oznámení v jiném než českém, nebo slovenském jazyce, je nutná přítomnost tlumočníka6). 

(6) Je-li oznamovatel neslyšící, hluchoslepý nebo němý, popřípadě učiní-li oznámení v jiném než českém, nebo slovenském jazyce, je nutná přítomnost tlumočníka34) nebo prostředníka35) (dále jen „tlumočník“). Neslyšícímu nebo němému oznamovateli zajistí přítomnost tlumočníka matriční úřad; ustanovení správního řádu o právech osoby neslyšící nebo hluchoslepé se použijí obdobně. V ostatních případech zajišťuje přítomnost tlumočníka oznamovatel na vlastní náklady.  
_______________________ 
6) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.

34) Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění zákona č. 166/2020 Sb.

35) § 16 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 384/2008 Sb.

§ 15

(1) Narození je povinen oznámit matričnímu úřadu poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byl porod ukončen; nebyl-li porod ukončen ve zdravotnickém zařízení, oznámí narození lékař, který jako první poskytl při porodu nebo po porodu zdravotních služby.

(2) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1, narození je povinen oznámit matričnímu úřadu jeden z rodičů, popřípadě jeho zákonný zástupce, nebo soudem jmenovaný opatrovník. 
 
(3) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1 nebo 2, narození je povinna oznámit matričnímu úřadu fyzická osoba, která se o narození dozvěděla. 
 
(4) Oznámení podle odstavců 1 a 2 se učiní nejpozději do 3 pracovních dnů od narození dítěte. Matka učiní oznámení nejpozději do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy je schopna oznámení učinit. Fyzická osoba uvedená v odstavci 3 učiní oznámení do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o narození dozvěděla. 
 
(5) Matriční úřad sdělí neprodleně poskytovateli zdravotních služeb na základě jeho žádosti rodné číslo dítěte, jehož narození tento poskytovatel oznámil podle odstavce 1.

§ 16
 
 	(1) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného za trvání manželství předloží jeden z rodičů
 
a) oddací list, 
b) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li mu vydán,
c) souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte, 
d) souhlasné prohlášení rodičů o příjmení dítěte, pokud údaj o příjmení dítěte není patrný z oddacího listu rodičů dítěte, 
e) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození. 
 
(2) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství, jehož otec není znám, předloží matka  
 
1. prohlášení o jménu, popřípadě jménech dítěte, 
1. rodný list, 
1. pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li matka dítěte rozvedená, nebo úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá, 
d) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li jí vydán,
e) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození. 
 
  	(3) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství, k němuž bylo určeno otcovství nebo jehož otcem je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas23), předloží jeden z rodičů  
 
a) souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte, 
b) souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství nebo písemný souhlas muže, který dal k umělému oplodnění, potvrzený poskytovatelem zdravotních služeb, popřípadě rozhodnutí soudu o určení otcovství k dítěti, 
c) rodný list matky a otce dítěte, 
d) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li matka dítěte rozvedená, nebo úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá, 
e) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li mu vydán,
f) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození. 
 
(4) Poskytovatel zdravotních služeb může spolu s oznámením podle § 15 odst. 1 zaslat matričnímu úřadu listiny nebo doklady podle odstavců 1 až 3 nebo jejich kopie, pokud mu byly předloženy.
  
(4) (5) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo zdravotnické zařízení, jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby, předloží jeden z rodičů kromě dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 nebo 3 další doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která je porodila.  
 
(5) Pokud je rodič neslyšící, němý nebo nemluví nebo nerozumí česky, je nutná pro souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství přítomnost tlumočníka6). Účast tlumočníka zajišťuje jeden z rodičů na vlastní náklady, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Bez přítomnosti tlumočníka nelze souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství v těchto případech učinit. Nejde-li o tlumočníka jmenovaného ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu, musí tlumočník složit slib do rukou matrikáře, a to ve znění slibu podle zákona o znalcích a tlumočnících. Určit otcovství souhlasným prohlášením rodičů lze pouze jednou a nelze je vzít zpět. Rodiče současně stvrdí svým podpisem, že neurčili otcovství k tomuto dítěti před jiným matričním úřadem nebo před soudem. 

(6) Pokud je rodič neslyšící, hluchoslepý, němý nebo nemluví nebo nerozumí česky, je nutná pro souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství přítomnost tlumočníka; § 14 odst. 6 věta druhá a třetí se použijí obdobně.

	(7) Určit otcovství souhlasným prohlášením rodičů lze pouze jednou a nelze je vzít zpět. Souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství před matričním úřadem nebo zastupitelským úřadem České republiky nelze učinit po dobu probíhajícího soudního řízení o určení otcovství k témuž dítěti. Rodiče současně stvrdí svým podpisem, že neurčili otcovství k tomuto dítěti před jiným matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, ani že neprobíhá soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti. Dojde-li k zápisu otcovství na základě neplatně učiněného souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství, příslušný matriční úřad zápis opraví (§ 50).

	(8) Bylo-li určeno otcovství souhlasným prohlášením rodičů k dítěti již narozenému, matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky, před kterým bylo otcovství takto určeno, postoupí prohlášení rodičů bezodkladně matričnímu úřadu příslušnému k provedení zápisu narození dítěte.

(6) (7) (9) V případech hodných zvláštního zřetele, zejména u osoby, která žádá o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky, azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, může matriční úřad připustit nahrazení dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 čestným prohlášením rodičů, nebo jednoho z nich.
 
§ 16a

(1) Prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítěte o určení otcovství se činí před kterýmkoli matričním úřadem nebo zastupitelským úřadem České republiky, s výjimkou případů stanovených v občanském zákoníku36); prohlášení lze učinit nejpozději do uplynutí jednoho roku od narození dítěte. 
 
(2) Prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. Manžel matky dítěte, popřípadě její bývalý manžel, muž, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matka dítěte současně stvrdí svým podpisem, že již neučinili prohlášení před jiným matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, ani že neprobíhá soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti. K prohlášení jiného muže, že je otcem dítěte, matriční úřad v tomto případě nepřihlédne.  
____________________ 
36) § 777 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 
 
§ 17
  
(1) Zápis dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem,22) do knihy narození se provede podle zprávy poskytovatele zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení, byl porod ukončen, obsahující údaje uvedené v § 14  odst. 1, přičemž údaje uvedené v § 14  odst. 1 písm. d) se do knihy narození nezapíší. 
 
(2) Zápis dítěte nezjištěné totožnosti se do knihy narození provede podle výsledků šetření orgánů policie a zprávy lékaře obsahující sdělení o pohlaví a pravděpodobném datu narození dítěte. Výsledek šetření i zprávu lékaře předává matričnímu úřadu orgán policie, který šetření prováděl.7)  
 
(3) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum narození dítěte nezjištěné totožnosti, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu a datum narození dítěte určí soud , který bezodkladně určí datum narození dítěte. Soudem určené datum narození dítěte se zapíše do knihy narození.  

 
(4) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo narození dítěte, včetně dítěte narozeného v dopravním prostředku, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamu a opravě zápisu jako místo narození sídlo matričního úřadu příslušného k provedení zápisu narození do matriční knihy. 
 
§ 17a
 
Dodatečný záznam o změně pohlaví se do knihy narození provede na základě potvrzení vydaného poskytovatelem zdravotních služeb, který je povinen toto potvrzení oznámit matričnímu úřadu do 3 pracovních dnů ode dne provedení změny pohlaví. Dnem změny pohlaví je den uvedený v tomto potvrzení24). Vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení a ukončení léčby pro změnu pohlaví stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. 
 
§ 18
  
(1) Jméno, popřípadě jména dítěte se do matriky zapíší podle souhlasného prohlášení rodičů; není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se jméno, popřípadě jména dítěte podle prohlášení druhého z rodičů, jinak podle pravomocného rozhodnutí soudu. 
 
(2) Zapsána mohou být dvě jména, která nesmí být stejná; dítěti, které není občanem a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, lze zapsat více jmen. Ustanovení odstavce 1 se užije obdobně. 
 
(3) Souhlasným prohlášením je i písemné prohlášení rodičů učiněné u poskytovatele zdravotních služeb na předepsaném tiskopise. 
 
	(3) Souhlasným prohlášením o jménu, popřípadě jménech, je i  

a) písemné prohlášení rodičů učiněné u poskytovatele zdravotních služeb na předepsaném tiskopisu,  
b) písemné prohlášení o určení otcovství podle § 16a, nebo
c) písemné prohlášení učiněné při souhlasném prohlášení rodičů o určení otcovství k nenarozenému dítěti nebo k narozenému dítěti, které není zapsáno v matrice. 
  
(4)  Matriční úřad nezapíše do knihy narození jméno, popřípadě jména, a učiní o tom oznámení soudu, jestliže rodiče 

1. se nedohodnou na jménu, popřípadě jménech dítěte do jednoho měsíce od narození dítěte, nebo 
1. jméno dítěti neurčí do jednoho měsíce od narození dítěte, nebo 
1. určí dítěti jméno, popřípadě jména, které nelze do knihy narození zapsat, nebo 
1. nejsou známi. 
  
§ 19
 
(1) Do knihy narození se dítěti zapíše společné příjmení rodičů, nebo, mají-li příjmení různá, zapíše se příjmení jednoho z nich, určené dohodou při uzavření manželství. Nevyplývá-li z oddacího listu rodičů dohoda o příjmení dítěte, zapíše se dítěti příjmení, na jehož užívání se manželé (rodiče) dohodli. 
 
(2) Dítěti, jehož rodiče neuzavřeli manželství a mají různá příjmení, se zapíše příjmení podle 
 
1. souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství,   
1. dohody rodičů po právní moci rozsudku soudu o určení otcovství, nebo  
1. písemného prohlášení učiněného podle § 16a. 
 
(2) (3) Dítěti, jehož rodiče neuzavřeli manželství a mají různá příjmení, se zapíše příjmení podle dohody rodičů při určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů, nebo podle pravomocného rozsudku soudu o určení otcovství. Dohodou je možné určit příjmení, které v době, kdy k dohodě došlo, má jeden z rodičů nebo dítě. Dítěti, které není občanem a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, se zapíše příjmení podle dohody rodičů. U dítěte staršího 15 let nezletilého, který není plně svéprávný, (dále jen „nezletilé dítě“), staršího 12 let musí být připojen k této dohodě jeho souhlas. Tuto dohodu nelze měnit. 
 
            (3) (4) Dítěti, které se narodí v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, nebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, se zapíše příjmení, na kterém se manželé dohodli při uzavření manželství, pokud matka neuzavřela nové manželství8). 
 
           (4) (5) Narodí-li se dítě, které je počato umělým oplodněním, ženě neprovdané, u něhož se má za to, že otcem dítěte je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas23), zapíše se dítěti do knihy narození příjmení, na němž se rodiče dohodli podle odstavce 2. 
 
           (5) (6) Není-li otec dítěte znám, zapíše se do knihy narození příjmení matky, které má v době narození dítěte. 

 	(7) Dojde-li k popření otcovství, zapíše se nezletilému dítěti do knihy narození příjmení matky. Dovršilo-li nezletilé dítě 12 let, je tato změna příjmení možná prohlášením dítěte nebo prohlášením matky se souhlasem dítěte.

(6) (7) (8) Nelze-li dosáhnout dohody rodičů o příjmení dítěte, příjmení se do knihy narození nezapíše a matriční úřad o tom učiní oznámení soudu. 

Kniha manželství

§ 20

(1) Do knihy manželství se zapisují 
 
a) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství muže a ženy, kteří uzavřeli manželství, (dále jen „manželé“), 
b) den, měsíc, rok a místo uzavření manželství, 
c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů, 
d) dohoda manželů o příjmení a v případě, že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohoda o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru, 
e) jména, příjmení a rodná čísla svědků; jde-li o cizince, který nemá rodné číslo, datum a místo jeho narození, 
f) datum zápisu a podpis matrikáře. 
 
(2) Zápis do knihy manželství se provede na základě protokolu o uzavření manželství (§ 40). Zapisované údaje matrikář ověří z dokladů potřebných k uzavření manželství (§ 33 až 38).  

§ 20a
Kniha partnerství

(1) Do knihy partnerství se zapisují 
 
a) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství partnerů, 
b) den, měsíc, rok a místo prohlášení o vstupu do partnerství, 
c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů partnerů, 
d) datum zápisu a podpis matrikáře. 
 
(2) Zápis do knihy partnerství se provede na základě protokolu o vstupu do partnerství (§ 40a). Zapisované údaje matrikář ověří z dokladů potřebných ke vstupu do partnerství (§ 33 až 35). 

Kniha úmrtí
§ 21

(1) Do knihy úmrtí se zapisuje 
 
a) den, měsíc, rok a místo úmrtí, 
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní občanství a místo trvalého pobytu zemřelého, 
c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera8a),
d) datum zápisu a podpis matrikáře. 
 
(2) Zápis do knihy úmrtí se provede na základě 
 
a) listu o prohlídce zemřelého, nebo 
b) pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou (§ 10 odst. 4).
 
(3) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen oznámit úmrtí příslušnému matričnímu úřadu do 3 pracovních dnů od prohlídky těla zemřelého, popřípadě od provedení pitvy na listu o prohlídce zemřelého9). 

(4) Při zápisu úmrtí cizince, kterému matriční úřad dosud nevydal žádný matriční doklad, se jeho jméno, popřípadě jména a příjmení uvádějí ve tvaru uvedeném latinkou v jeho cestovním dokladu.

§ 22
  
(1) Zápis úmrtí fyzické osoby nezjištěné totožnosti se provede do knihy úmrtí na základě listu o prohlídce zemřelého. 
 
(2) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo úmrtí fyzické osoby, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamu a opravě zápisu jako místo úmrtí místo, kde bylo tělo nalezeno25). 
 
(3) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo úmrtí fyzické osoby zemřelé v dopravním prostředku, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamu a opravě zápisu jako místo úmrtí sídlo matričního úřadu příslušného k provedení zápisu úmrtí do matriční knihy. 
 
 	(3) (4) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum úmrtí fyzické osoby, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu a datum úmrtí určí soud, na jehož základě soud bezodkladně zahájí řízení o určení data smrti. Soudem určené datum úmrtí fyzické osoby se zapíše do knihy úmrtí.  
 
§ 23
Doba uložení matriční knihy a sbírky listin

(1) Matriční knihy zůstanou uloženy po provedení posledního zápisu u matričního úřadu: 
 
a) kniha narození po dobu 100 let, 
b) kniha manželství po dobu 75 let, 
c) kniha partnerství po dobu 75 let, 
d) kniha úmrtí po dobu 75 let. 
 
(2) Po uplynutí stanovené doby se matriční knihy předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu, není-li dále stanoveno jinak. 
 
(3) Druhopisy matričních knih a sbírky listin zůstanou uložené po provedení posledního zápisu v prvopisu matriční knihy u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, 
 
a) jde-li o zápisy narození, po dobu 100 let, 
b) jde-li o zápisy manželství, po dobu 75 let, 
c) jde-li o zápisy partnerství, sbírky listin po dobu 75 let, 
d) jde-li o zápisy úmrtí, po dobu 75 let. 
 
(4) Po uplynutí stanovené doby se druhopisy matričních knih a sbírky listin předají 
k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu. V hlavním městě Praze zůstanou uloženy v Archivu hlavního města Prahy. 
 
(5) Matriční knihy musí být ve státních oblastních archivech uloženy odděleně 
od druhopisů matričních knih, popřípadě sbírek listin. 

§ 23a

Jméno, popřípadě jména a příjmení cizince se v matriční knize uvádějí latinkou 
v podobě podle veřejné listiny vydané orgány cizího státu opatřené úředním překladem do českého jazyka podle § 57 odst. 1 nebo podle veřejné listiny členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát Evropské unie“), jejichž součástí je vícejazyčný standardní formulář, a také ve tvaru uvedeném latinkou v jeho cestovním dokladu.

DÍL 3
Matriční doklad, potvrzení o údajích z matriční knihy a doslovný výpis z matriční knihy 
 
§ 24
 
(1) Matriční doklad obsahuje údaje zapsané v matriční knize uvedené podle stavu ke dni vydání matričního dokladu a je opatřen zvláštními zajišťovacími prvky proti jeho padělání a pozměnění.

(2) Doslovný výpis z matriční knihy obsahuje všechny údaje zapsané v matriční knize v původním i pozměněném znění. 

(3) Potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize obsahuje údaje potřebné pro uplatnění nároku fyzické osoby v cizině; v jiných případech se takové potvrzení vydá, jen stanoví-li tak zvláštní zákon. 
 
(4) Matriční knihy, sbírky listin, matriční doklady, potvrzení o údajích zapsaných v matričních knihách, doslovné výpisy z nich a potvrzení vydaná matričním úřadem, úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem ze sbírky listin jsou veřejnými listinami.  
 
§ 24a

Rodným listem se prokazuje narození, oddacím listem se prokazuje uzavření manželství, dokladem o partnerství se prokazuje vznik partnerství a úmrtním listem se prokazuje úmrtí.

§ 25

  	(1) Matriční úřad vydá matriční doklad, nebo povolí nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z nich z ní výpisy v přítomnosti matrikáře 
  
1. fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, jejím sourozencům a dále zmocněncům těchto osob členům její rodiny nebo jejím sourozencům, 
1. pro úřední potřebu státních orgánů České republiky nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků, 
1. statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949, 
1. fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu státními orgány České republiky nebo před orgány územních samosprávných celků., nebo 
e) osobě, která prokáže, že je to nezbytné k prokázání právních nároků v cizině. 
  
      	(2) V případě osvojení mohou nahlédnout do zápisu pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení, může osvojenec nahlédnout do zápisu až po nabytí svéprávnosti.  

 	(3) Do zápisu narození dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem22), může nahlédnout pouze matka dítěte a po dovršení 12 let i dítě. 
 
(4) Matriční úřad vydá školským zařízením pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a střediskům výchovné péče9a) rodný list fyzické osoby9b) umístěné v těchto zařízeních. 

(2) V případě osvojení mohou nahlédnout do zápisu v matriční knize a činit z ní výpisy v přítomnosti matrikáře pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nahlédnout do zápisu až po nabytí plné svéprávnosti.  

(3) Do zápisu narození dítěte v matriční knize, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem22), může nahlédnout a činit z ní výpisy v přítomnosti matrikáře pouze matka dítěte a po dovršení 12 let i dítě.

(4) Matriční úřad vydá rodný list dítěte na žádost zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud bylo dítě do péče tohoto zařízení nebo osoby svěřeno na základě rozhodnutí soudu.
 
(5) Matriční úřad vydá úmrtní list fyzické osobě, která na jeho vydání prokáže právní zájem nebo která žila se zemřelým v době jeho smrti ve společné domácnosti anebo osobě, která je vypravitelem jeho pohřbu.

(6) Na žádost fyzické osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) a d), odstavci 5 a v § 25a odst. 1 písm. a) a odstavci 5 vydá matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c k matričnímu dokladu vícejazyčný standardní formulář30) vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „vícejazyčný standardní formulář“). 
 
(7) Doslovný výpis z matriční knihy se vydává 
a) fyzické osobě uvedené v odstavci 1 písmeno a), 
b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků, 
 a lze jej pořídit i kopií matričního zápisu. 

(7) Matriční úřad vydá potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize uložené u matričního úřadu a doslovný výpis z matriční knihy, který lze pořídit i kopií matričního zápisu,  osobě uvedené v odstavci 1; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně. 


 (8)  Požádá-li fyzická osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c) a d) nebo odstavci 5 
o vydání matričního dokladu nebo doslovného výpisu z matriční knihy prostřednictvím zmocněnce, musí být její podpis na plné moci úředně ověřen. 

(8) Podpis na plné moci musí být úředně ověřen, požádá-li prostřednictvím zmocněnce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c), d) nebo e) nebo v odstavcích 2, 3, 5, 6 nebo 7 o
 
1. vydání matričního dokladu,  
1. povolení nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře,  
1. vydání potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize, nebo
1. vydání doslovného výpisu z matriční knihy.


§ 25a
  
 	(1) Registrující matriční úřad vydá doklad o partnerství nebo povolí nahlédnout do knihy partnerství a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře 
 
a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo jejímu zmocněnci  
b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků, nebo  
c) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.  
(2) Doslovný výpis z knihy partnerství se vydává 
  
a) fyzické osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), nebo 
b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků, 
 	a lze jej pořídit i kopií matričního zápisu. 

 
(3) Požádá-li fyzická osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) a c) o vydání matričního dokladu nebo nahlédnutí do knihy partnerství a činit výpisy z ní nebo o vydání doslovného výpisu z matriční knihy prostřednictvím zmocněnce, musí být její podpis na plné moci úředně ověřen.  
 
§ 25b
 
(1) Matriční úřad vydá fyzické osobě matriční doklad nebo doslovný výpis z matriční knihy, povolí nahlédnout do matriční knihy nebo v matriční knize vyhledávat a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře, uplynula-li od provedení dotčeného zápisu v matriční knize lhůta 100 let u knihy narození, 75 let u knihy manželství nebo knihy partnerství a 30 let u knihy úmrtí.  
 
(2) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 nebo v nich vyhledávat a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře, nebo vydá kopii ze sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, který lze pořídit i kopií matričního zápisu, uplynula-li od provedení dotčeného zápisu v matriční knize lhůta 100 let u knihy narození, 75 let u knihy manželství nebo knihy partnerství a 30 let u knihy úmrtí. 

§ 25c
(1) Žádost o vydání matričního dokladu, doslovného výpisu z matriční knihy nebo potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize lze podat u kteréhokoli matričního úřadu nebo zastupitelského úřadu České republiky.

(2) Pokud údaj, kterého se žádost týká, není veden v matričním informačním systému, zašle matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c žádost matričnímu úřadu, který vede příslušnou matriční knihu. 

(3) Matriční doklad, vícejazyčný standardní formulář, doslovný výpis z matriční knihy a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize lze vydat také v elektronické podobě, pokud o něj fyzická osoba požádá s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace.

§ 25d
Osobám podle § 25 odst. 1 písm. a) a c) až e) kterýkoli matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c na žádost poskytne údaje vedené v matričním informačním systému; § 25 odst. 2 a 3 se použije obdobně. 

               
§ 26

(1) Matriční doklad, potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a doslovný výpis 
z matriční knihy vedené v jiném než českém jazyce, s výjimkou kopie matričního zápisu, se vydává v českém jazyce.
 
(2) Na žádost fyzické osoby, které se zápis týká, může být její jméno, popřípadě jména, uvedeno v matričním dokladu podle původního zápisu, tj. v jiném než českém jazyce. 
Do matriční knihy se vyznačí v dodatečném záznamu uvede, že byl vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě jmen, podle původního zápisu; další matriční doklady se dále vydávají s uvedením jména, popřípadě jmen, v této podobě. 
 	  
(3) Na žádost občana, který je příslušníkem národnostní menšiny, jehož jméno, popřípadě jména, a příjmení jsou v matriční knize zapsána v českém nebo v jiném než českém jazyce, uvede se jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení v matričním dokladu v jazyce národnostní menšiny9c) znaky přepsanými do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem6). Jde-li o společné příjmení manželů, uvede se příjmení v jazyce národnostní menšiny pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 15 let. Do matriční knihy se vyznačí, že byl vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v jazyce národnostní menšiny. Další matriční doklady se vydávají s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v této podobě. 
 
(4) Do poznámky matričního dokladu cizince se uvede tvar jeho jména, popřípadě jmen, a příjmení uvedený latinkou v jeho cestovním dokladu.

(3) Na žádost občana, který je příslušníkem národnostní menšiny, jehož jméno, popřípadě jména, a příjmení jsou v matriční knize zapsána v českém nebo v jiném než českém jazyce, nebo na žádost jeho zákonných zástupců, se jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení v matričním dokladu uvede v jazyce národnostní menšiny znaky přepsanými do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se jméno, popřípadě jmena, a příjmení nezletilého dítěte podle žádosti druhého z rodičů. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže k uvedení jeho jména, popřípadě jmen, a příjmení v matričním dokladu v jazyce národnostní menšiny dojít. Jde-li o společné příjmení manželů, uvede se příjmení v jazyce národnostní menšiny pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let, a tato změna se bude vztahovat i na druhého z manželů a jejich nezletilé děti. 

(4) Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, je žadatel povinen předložit matričnímu úřadu odborné podklady pro rozhodnutí od subjektu vykonávajícího odbornou činnost v příslušném oboru nebo znalecký posudek. Do matriční knihy se v dodatečném záznamu uvede, že byl vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v jazyce národnostní menšiny. Další matriční doklady se vydávají s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v této podobě.

(5) Žádost podle odstavce 3 lze podat u kteréhokoli matričního úřadu.
 
(6) Žádost podle odstavce 3 lze podat pouze jednou. Každá další žádost o uvedení téhož jména nebo příjmení v jazyce jiné národnostní menšiny je posuzována jako žádost o změnu jména nebo příjmení (§ 72). 

(7) V matričním dokladu cizince se uvedou oba tvary jeho jména, popřípadě jmen, a příjmení zapsané v matriční knize podle § 23a.
  
§ 27

V matričním dokladu se uvede jméno, popřípadě dvě jména, v pořadí, jak jsou v matriční knize uvedena. 
 

§ 28

Mají-li být doklady vydané matričním úřadem použity v cizině, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad provede na žádost jejich ověření. 

§ 29

Rodný list obsahuje 
 
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, 
b) den, měsíc a rok narození, 
c) rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte, 
d) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, datum a místo narození a rodná čísla rodičů dítěte; v případě osvojení dítěte se namísto uvedených údajů o rodičích dítěte uvádějí tyto údaje o osvojiteli, popřípadě osvojitelích dítěte, 
e) datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává. 
 
§ 30

Oddací list obsahuje 
 
a) den, měsíc, rok a místo uzavření manželství, 
b) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, manželů a jejich rodná čísla, 
c) den, měsíc, rok a místo narození manželů, 
d) osobní stav manželů, 
e) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, rodičů manželů, 
f) dohodu manželů o příjmení a dohodu o příjmení jejich společných dětí, a to v mužském a ženském tvaru, 
g) datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává. 
 
§ 30a

Doklad o partnerství obsahuje 
 
a) den, měsíc, rok a místo prohlášení o vstupu do partnerství, 
b) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení partnerů, a jejich rodná čísla, 
c) den, měsíc, rok a místo narození partnerů, 
d) osobní stav partnerů, 
e) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, rodičů partnerů, 
f) datum, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis matrikáře, označení registrujícího matričního úřadu a otisk razítka registrujícího matričního úřadu, který doklad vydává. 
 
§ 31

Úmrtní list obsahuje 
 
a) den, měsíc, rok a místo úmrtí, 
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, zemřelého, 
c) den, měsíc, rok a místo narození zemřelého, 
d) rodné číslo, osobní stav, pohlaví, místo trvalého pobytu zemřelého, 
e) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera8a), 
f) datum, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává. 


DÍL 4
Doklady potřebné k uzavření manželství a ke vstupu do partnerství

§ 32

Snoubenci nebo ti, kdo chtějí vstoupit do partnerství, vyplní před uzavřením manželství nebo vstupem do partnerství předepsaný tiskopis a předloží jej matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno nebo partnerství vzniknout. 
 
§ 33

Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, občanem přihlášeným k trvalému pobytu v České republice, je povinen matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k tiskopisu uvedenému v § 32 připojit 
 
a) rodný list, 
b) doklad o státním občanství, 
c) výpis údajů z informačního systému evidence obyvatel (dále jen „výpis z evidence obyvatel“) o místě trvalého pobytu, 
d) výpis z evidence obyvatel o osobním stavu, 
e) pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní list zemřelého manžela, popřípadě pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, nebo úmrtní list zemřelého partnera8a). 
 
§ 34

(1) Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, občanem, který má trvalý pobyt v cizině, je povinen prokázat svoji totožnost a k předepsanému tiskopisu připojit doklady uvedené v § 33, nebo jim odpovídající obdobné doklady, pokud jsou cizím státem vydávány. 
 
(2) Doklady uvedené v § 33 písm. c) a d) nebo jim odpovídající obdobné doklady, pokud jsou cizím státem vydávány, musí být vydány státem, na jehož území má snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, pobyt.
 
§ 35
  
 	(1) Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, cizincem, k předepsanému tiskopisu (§ 32) připojí 
  
a) rodný list, 
b) doklad o státním občanství, 
c) doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo doklad o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství, je-li cizím státem vydáván, 
d) potvrzení o osobním stavu a pobytu, je-li cizím státem vydáváno, 
e) úmrtní list zemřelého manžela, jde-li o ovdovělého cizince; tento doklad není třeba předkládat, je-li tato skutečnost uvedena v dokladu o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo dokladu o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství, 
f) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, jde-li o rozvedeného cizince, 
g) potvrzení o tom, že bude manželství v domovském státě cizince uznáno za platné, je-li uzavíráno zmocněncem, 
h) pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list zemřelého partnera8a), jde-li o cizince, který žil v partnerství8a), 
      	 i) doklad, kterým je možné prokázat totožnost.  
 
  
(2) Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, cizincem 
a zdržuje-li se trvale v jiném státě, než ve státě, jehož je občanem, k předepsanému tiskopisu podle § 32 připojí doklad uvedený v odstavci 1 písm. d) i z tohoto státu.  
 
(2) (3) Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, cizincem, předloží matričnímu úřadu před uzavřením manželství nebo vznikem partnerství potvrzení vydané Policií České republiky o oprávněnosti pobytu na území České republiky; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, občana jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, členského státu Evropské unie nebo jeho rodinné příslušníky10a). Toto potvrzení nesmí být ke dni uzavření manželství nebo vzniku partnerství starší 7 pracovních dnů. 
 
(3) (4) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) mohou být uvedeny v jednom dokladu; státní občanství lze rovněž prokázat cestovním dokladem. 
 
(4) (5) Doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo doklad o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství nesmí být k datu uzavření manželství nebo vzniku partnerství starší 6 měsíců. 
 
(5) (6) Registrující matriční Matriční úřad může na žádost osoby, která chce vstoupit do partnerství a která žádá o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky nebo je azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany, předložení dokladů uvedených 
v odstavci 1 písm. a) až f) a h) prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou. 
§ 36

Snoubenec, který je občanem, nebo snoubenec, který je osobou bez státního občanství (dále jen „bezdomovec“) státní příslušnosti, jíž byl povolen trvalý pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů,11) předkládá při uzavření manželství před zastupitelským úřadem České republiky v cizině také vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství.

§ 37
  
Nezletilý, který není plně svéprávný a dovršil Nezletilé dítě, které dovršilo 16 let věku, připojí k předepsanému tiskopisu (§ 32) rozhodnutí soudu o povolení uzavřít manželství12). 
 
§ 38

(1) O povolení uzavřít manželství zmocněncem rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. K žádosti o povolení uzavřít manželství zmocněncem přiloží snoubenci doklady, které jsou přikládány k uzavření manželství, 
a písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem13). 
 
(2) Písemná plná moc obsahuje 
 
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození, rodná čísla a místo trvalého pobytu snoubenců a zmocněnce, 
b) prohlášení o příjmení snoubenců a jejich společných dětí v mužském a ženském tvaru, 
c) prohlášení, že zmocniteli nejsou známy překážky, které by mu bránily uzavřít manželství, že je mu znám zdravotní stav druhého snoubence a že spolu zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství. 
 
(3) Zmocněncem může být pouze zletilá fyzická osoba, jejíž svéprávnost není v této oblasti omezena.

§ 39
 
Pokud je snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, neslyšící, němý nebo nemluví nebo nerozumí česky, je nutná při prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství přítomnost tlumočníka6). Účast tlumočníka zajišťuje jeden ze snoubenců nebo osob, které chtějí vstoupit do partnerství, na vlastní náklady, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Bez přítomnosti tlumočníka nelze prohlášení o uzavření manželství nebo o vstupu do partnerství v těchto případech učinit. Nejde-li o tlumočníka jmenovaného ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu, musí tlumočník složit slib do rukou matrikáře, a to ve znění slibu podle zákona o znalcích a tlumočnících. 

§ 39

(1) Prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství se činí

a) v českém jazyce nebo
b) v jazyce národnostní menšiny, jestliže se v posledních dvou sčítáních lidu hlásilo k této národnosti vždy alespoň 10 % občanů obce, v jejímž územním obvodu se prohlášení činí, a pokud o to souhlasně požádají oba snoubenci nebo osoby, které chtějí vstoupit do partnerství, a oddávající a matrikář ovládají jazyk této národnostní menšiny; protokol o uzavření manželství a protokol o vstupu do partnerství se vyhotovuje vždy v českém jazyce.

(2) Pokud je snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, neslyšící, hluchoslepý, němý nebo nemluví nebo nerozumí jazyku, v němž se činí prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství, je nutná při prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství přítomnost tlumočníka; § 14 odst. 6 věta druhá a třetí se použijí obdobně. 

§ 40

O uzavření manželství se sepíše protokol, který podepisují 
 
a) manželé, svědci a oddávající, 
b) zmocněnec, je-li manželství uzavíráno zmocněncem, 
c) tlumočník, je-li jeho přítomnost k prohlášení o uzavření manželství nutná (§ 39), 
d) matrikář, je-li uzavřen občanský sňatek. 
 
§ 40a

O vstupu do partnerství se sepíše protokol, který podepisují 
 
a) partneři, 
b) tlumočník, je-li jeho přítomnost k prohlášení o vstupu do partnerství nutná (§ 39), 
c) matrikář, který prohlášení o vstupu do partnerství přijal. 

§ 41

(1) Bylo-li manželství uzavřeno v případě, že byl život snoubence přímo ohrožen,15) 
 
a) před obecním úřadem, úřadem městské části či městského obvodu, v hlavním městě Praze úřadem městské části, který není matričním úřadem, zašle tento úřad do 3 pracovních dnů protokol o uzavření manželství matričnímu úřadu příslušnému podle místa uzavření manželství, 
b) v cizině před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice, a je-li alespoň jeden ze snoubenců státním občanem České republiky, rovněž před velitelem vojenské jednotky České republiky v cizině, zašle oddávající protokol o uzavření manželství bezodkladně zvláštní matrice prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky 
a na území České republiky přímo; jsou-li oba snoubenci cizinci, zašle oddávající protokol o uzavření manželství bezodkladně Úřadu městské části Praha 1, který je příslušný k provedení zápisu do matriční knihy. 
 
(2) V protokolu o uzavření manželství se uvedou alespoň jména a příjmení manželů, jejich rodná čísla, popřípadě datum a místo narození, platný úřední průkaz, kterým prokázali totožnost, a prohlášení, že jim nejsou známy okolnosti, které by uzavření manželství vylučovaly. Jde-li o manželství podle odstavce 1 písm. b), oddávající spolu s protokolem 
o uzavření manželství doručí vyjádření lékaře o zdravotním stavu manžela, a není-li to možné, prohlášení manžela. Jsou-li oba snoubenci cizinci, oddávající je před uzavřením manželství poučí, že takto uzavřené manželství nemusí být platné na území jejich domovského státu. 
 
DÍL 5
Zvláštní matrika

§ 42

(1) Do zvláštní matriky se zapisují narození, uzavření manželství a úmrtí občana, ke kterému došlo na 
 
a) území cizího státu, 
b) zastupitelském úřadu České republiky, 
c) námořním plavidle nebo v letadle mimo území České republiky, 
d) místě, které nepatří pod pravomoc žádného státu. 
 
(2) Do zvláštní matriky se zapisují i partnerství občana vzniklá na území cizího státu. 
 
(3) Došlo-li k narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí občana 
v cizině a stanoví- li tento zákon nebo zvláštní právní předpis, že je občan povinen předložit matriční doklad, je občan nebo pozůstalý, jde-li o zápis úmrtí, povinen předložit matriční doklad vydaný zvláštní matrikou. 
 
(4) Uzavřel-li cizinec manželství nebo partnerství s občanem v cizině, je povinen předložit při jednání před orgány veřejné moci, Českou národní bankou, Veřejným ochráncem práv, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, státními fondy a zdravotními pojišťovnami (dále jen „úřední styk“) oddací list nebo doklad o partnerství vydaný zvláštní matrikou, nelze-li požadované údaje ověřit jinak. 
 
§ 43

(1) Žádost o zápis do zvláštní matriky se podává u zastupitelského úřadu České republiky, u kteréhokoli matričního úřadu nebo u krajského úřadu, před nímž občan složil státoobčanský slib nebo učinil prohlášení o nabytí státního občanství České republiky, a připojí se k ní 
 
a) cizozemský matriční doklad, který se týká matriční události, jež má být zapsána do zvláštní matriky; nelze-li cizozemský matriční doklad pro závažnou překážku předložit, je možno provést zápis i na podkladě jiných veřejných listin, 
b) doklad o státním občanství České republiky osoby, které se zápis týká,16) 
c) další doklady potřebné k ověření správnosti matričních skutečností, zapisovaných do matriční knihy, nelze-li je prokázat doklady uvedenými v písmenu a) nebo b).

(2) V případě zápisu narození dítěte, které je ke dni podání žádosti o zápis do zvláštní matriky mladší 1 roku, lze místo dokladu o státním občanství České republiky dítěte předložit u dítěte narozeného

a) za trvání manželství doklad prokazující státní občanství České republiky matky nebo otce dítěte ke dni narození dítěte, 
b) mimo manželství doklad prokazující státní občanství České republiky matky dítěte ke dni narození dítěte. 

(2) (3) Zastupitelský úřad České republiky nebo matriční úřad vyhotoví písemné oznámení, v němž uvede skutečnosti zapisované do matričních knih (§ 14, 20, 20a a 21), a zašle je spolu s předloženými doklady zvláštní matrice. 
	 
(3) (4) Doklady uvedené v odstavci 1 lze předložit a písemné oznámení učinit i přímo zvláštní matrice. 
 
(4) (5) Zápis do zvláštní matriky se provede i na základě protokolu o uzavření manželství v případě, že byl život snoubence přímo ohrožen15), pokud k uzavření manželství došlo před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky, velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice nebo velitelem vojenské jednotky České republiky v cizině, je-li alespoň jeden ze snoubenců občanem. 
 
(5) (6) Zápis do zvláštní matriky se provede i z úřední povinnosti na základě údajů uvedených v cizozemském matričním dokladu, který zvláštní matrika obdrží podle mezinárodních smluv. Zvláštní matrika může požádat příslušný orgán cizího státu o doplnění, případně upřesnění údajů. Překlady těchto zaslaných podkladů do českého jazyka zabezpečí zvláštní matrika sama. Ověření cizozemského matričního dokladu není třeba, obdrží-li jej zvláštní matrika od orgánu cizího státu přímo nebo prostřednictvím jiného orgánu České republiky. 
 
§ 44

Správní úřady, soudy, státní zastupitelství a orgány územních samosprávných celků, které obdrží na základě mezinárodních smluv doklady vystavené orgány cizího státu, osvědčující narození, úmrtí nebo uzavření manželství, které jim nejsou určeny, zašlou tyto doklady bezodkladně zvláštní matrice. 
 

DÍL 6
Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství
 
§ 45
 
Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství vydá na žádost občana nebo na žádost bezdomovce, který má povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů,18) matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu občana na území České republiky před odchodem do ciziny, a pokud takový pobyt nikdy neměl, Úřad městské části Praha 1. 

Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství vydá na žádost občana nebo osoby bez státní příslušnosti s povoleným pobytem na území České republiky podle zvláštní právních předpisů18 kterýkoli matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c.
 
§ 46
  
(1) Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství obsahují  
 
a) jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě rodné příjmení, 
b) datum a místo narození, 
c) rodné číslo, 
d) osobní stav, 
e) údaj o místu trvalého pobytu, 
f) státní občanství,
g) údaj o tom, že občan, popřípadě bezdomovec, který osoba bez státní příslušnosti, která má povolen pobyt na území České republiky podle zvláštní právních předpisů, je jsou podle právních předpisů České republiky způsobilý způsobilí k uzavření manželství, popřípadě ke vstupu do partnerství, 
h) jméno, popřípadě jména a příjmení, datum a místo narození a místo trvalého pobytu druhého snoubence, popřípadě druhé osoby, která chce vstoupit do manželství,
      i) h) datum vydání, otisk úředního razítka, jméno, příjmení a podpis matrikáře. 
  
   	(2) K žádosti o vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství žadatel předkládá 
 
a) občanský průkaz, cestovní pas nebo povolení k pobytu pro cizince,  
b) rodný list, 
c) výpis z evidence obyvatel o místu trvalého pobytu, 
d) výpis z evidence obyvatel o osobním stavu, 
e) úřední doklad o bydlišti a o osobním stavu, vydaný orgánem cizího státu, zdržuje-li se žadatel trvale v cizině, 
f) pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní list zemřelého manžela, popřípadě pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, nebo úmrtní list zemřelého partnera8a),
f) pravomocné rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, o prohlášení manželství za neplatné nebo o zdánlivém manželství, úmrtní list zemřelého manžela, pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, o neplatnosti partnerství nebo o neexistenci partnerství nebo úmrtní list zemřelého partnera8a), nelze-li z matričního informačního systému zjistit, že předchozí manželství nebo partnerství některého ze snoubenců nebo těch, kteří chtějí vstoupit do partnerství, netrvá,
g) úřední doklad o správné podobě užívaného příjmení, není-li tato skutečnost patrna 
z předložených matričních dokladů.  
 
(3) Na žádost snoubence nebo osoby, která chce vstoupit do partnerství, vydá matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c k vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo k vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství vícejazyčný standardní formulář. 
 
(4) Požádá-li snoubenec o vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, o vydání vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství prostřednictvím zmocněnce, musí být jeho podpis na plné moci úředně ověřen. 
 
(5) Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství se vydávají na předepsaném tiskopise a platí 6 měsíců 
ode dne jejich vydání. 

(6) Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství se vydávají na předepsaném tiskopise; lze je vydat také v elektronické podobě, pokud o něj fyzická osoba požádá s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace.
 
DÍL 7
Vymezení některých pojmů a postupů matričních úřadů
§ 47
Zápis do matriční knihy

Zápisem do matriční knihy se rozumí zapsání údajů o narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí podle časové posloupnosti uvedených matričních událostí do matriční knihy nebo do matričního informačního systému. 
 
§ 48
Dodatečný zápis do matriční knihy

Dodatečným zápisem do matriční knihy se rozumí zapsání údajů o narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí mimo časovou posloupnost uvedených matričních událostí do matriční knihy nebo do matričního informačního systému. 
 
§ 49
Dodatečný záznam do matriční knihy

Dodatečným záznamem se rozumí zapsání některých matričních skutečností 
[§ 5 odst. 1 písm. b)] po uzavření zápisu (§ 51). 

§ 50
Oprava zápisu v matriční knize

Opravou zápisu v matriční knize se rozumí opravení chybných či nesprávných údajů v zápisu, dodatečném zápisu, nebo dodatečném záznamu v této knize matriční knize nebo v matričním informačním systému.

§ 51
Uzavření zápisu, dodatečného zápisu, dodatečného záznamu v matriční knize nebo opravy

	(1) Zápis, dodatečný zápis, dodatečný záznam, nebo oprava zápisu v matriční knize jsou uzavřeny podpisem matrikáře s uvedením data, kdy byly pořízeny.

	(2) Zápis, dodatečný zápis, dodatečný záznam, nebo opravu zápisu v matričním informačním systému uzavře matrikář po vložení digitální kopie uzavřeného zápisu v matriční knize potvrzením úplnosti údajů. 

§ 52
zrušen

§ 53
 
  	Do matriční knihy se zapíše osvojení občana nebo cizince podle právních předpisů cizího státu za předpokladu, že jeho narození nebo uzavření manželství je zapsáno v matriční knize vedené matričním úřadem podle tohoto zákona. Pokud žije cizinec v manželství s občanem, zapíše se změna příjmení v důsledku osvojení i u tohoto občana, popřípadě u jejich nezletilých dětí.

§ 54

(1) Stanoví-li tak mezinárodní smlouvy, současně se zápisem o narození, uzavření manželství nebo vstupem do partnerství cizince na území České republiky do matriční knihy se vydá rodný nebo oddací list anebo doklad o partnerství a zašle se do 3 pracovních dnů zastupitelskému úřadu cizího státu, jehož je narozená fyzická osoba, popřípadě osoba, která uzavřela manželství, anebo vstoupila do partnerství, státním občanem. Není-li takový zastupitelský úřad na území České republiky, zašle se tento doklad Ministerstvu zahraničních věcí České republiky Ministerstvu zahraničních věcí. 
 
(2) Úmrtí cizince na území České republiky se po zápisu do knihy úmrtí oznámí zastupitelskému úřadu cizího státu v České republice, a není-li na jejím území, Ministerstvu zahraničních věcí České republiky Ministerstvu zahraničních věcí, vždy úmrtním listem.19) 
 
§ 55
Obnovení matriční knihy a sbírky listin

(1) Jestliže se prvopis matriční knihy, nebo její druhopis vedený do 31. prosince 1958 ztratí, nebo zničí, zabezpečí matriční úřad jejich obnovení, nebo určí druhopis za prvopis 
a zabezpečí vyhotovení nového druhopisu ve spolupráci s úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem. 
 
(2) Jestliže se matriční kniha vedená po 1. lednu 1959 ztratí, nebo zničí, zabezpečí matriční úřad její obnovení podle sbírky listin ve spolupráci s úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem. 
 
(3) Ztratí-li se, nebo zničí opis matriční knihy pořízený podle dřívějších předpisů a není-li zachována sbírka listin, zajistí úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad, u něhož byl opis matriční knihy uložen, vyhotovení nového opisu matriční knihy. Je-li matriční kniha vedena v cizím jazyce, či je obtížně čitelná, může úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad zajistit nový opis matriční knihy vyhotovením kopií matriční knihy. Jednotlivé listy opisu matriční knihy musí být pevně spojeny vazbou nebo provlečením šňůry, která se opatří pečetí či otiskem úředního razítka, podpisem zaměstnance zařazeného do úřadu s rozšířenou působností, nebo zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu a ověřovací doložkou. 
 
(4) Ztratí-li se, nebo zničí sbírka listin uložená u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, nahradí ji opis matriční knihy, nebo její kopie pořízená způsobem uvedeným v odstavci 3. 
 
(5) Jestliže se nedochová ani sbírka listin, zabezpečí matriční úřad obnovení matriční knihy podle jiných listin, popřípadě i podle jiných dokladů. Listiny, popřípadě doklady, které sloužily k obnovení matriční knihy, tvoří sbírku listin. 
 
§ 56

(1) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize, uložené ve státním oblastním archivu, vystaví matriční úřad, v jehož správním obvodu k narození, uzavření manželství, nebo úmrtí došlo. Podklady pro jeho vydání zašle matričnímu úřadu příslušný státní oblastní archiv na základě žádosti matričního úřadu, právnické či fyzické osoby. 
	 
(2) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize uložené v Archivu hlavního města Prahy, Národním archivu nebo ve Vojenském historickém archivu, vystaví Úřad městské části Praha 1. 
 
(3) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize vedené 
do 31. prosince 1949 pro území hlavního města Prahy, vydá Úřad městské části Praha 1. 
 
(4) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize vedené 
do 31. prosince 2002 pro území města Brna, vydá Úřad městské části Brno-střed. 
 
(5) Za matriční doklad vydaný podle odstavců 1 až 4 vybere správní poplatek pouze matriční úřad, který tento doklad vydá. 
 
§ 57

(1) Listiny vydané orgány cizího státu, které platí v místě, kde byly vydány, za veřejné listiny a které jsou podkladem pro zápis, dodatečný zápis, anebo dodatečný záznam v matriční knize, nebo opravu zápisu v matriční knize, se předkládají s úředním překladem do českého jazyka6), nejde-li o listiny vydané orgány cizího státu, jejichž součástí je vícejazyčný standardní formulář30).

(2) Listiny uvedené v odstavci 1 musí být opatřeny potřebnými ověřeními19a), nejde-li 
o listiny, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie30) Matriční úřad může potřebná ověření listin prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou. 
 
§ 58
  
(1) Jsou-li v matriční knize nebo v matričním informačním systému zapsány chybně údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, popřípadě rodném příjmení, datu narození, uzavření manželství, vzniku partnerství, úmrtí, nebo o rodném čísle, provede se oprava zápisu podle druhopisu matriční knihy, nebo sbírky listin, popřípadě podle zápisu, který je uveden v knize narození. 
 
(2) Jsou-li údaje uvedené v odstavci 1 zapsány chybně v matričním dokladu, příslušný matriční úřad vydá nový matriční doklad. 
 
(3) Jestliže se údaje v matričních dokladech odlišují od údajů uvedených v jiných veřejných listinách, považují se za správné údaje uvedené v matričním dokladu, pokud se neprokáže opak. 
 
(4) Matriční úřad provede opravu chybně zapsaného údaje uvedeného v odstavci 1 
v zápise provedeném v matriční knize u fyzické osoby, které se zápis týká, a u jejích nezletilých dětí. U zletilých ostatních dětí této fyzické osoby matriční úřad provede opravu chybně zapsaného údaje pouze na jejich žádost. 
 
(5) Pokud fyzická osoba v dobré víře po dobu nejméně 5 let užívá své příjmení v nesprávné podobě, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude nadále užívat své příjmení ve tvaru, v jakém je uvedeno na vydaných dokladech. Jde-li o společné příjmení manželů, lze učinit prohlášení pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 15 let. 

(5) Pokud fyzická osoba v dobré víře po dobu nejméně 5 let užívá své příjmení 
v nesprávné podobě, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude nadále užívat své příjmení ve tvaru, v jakém je uvedeno v matričním dokladu vydaném matričním úřadem nebo zastupitelským úřadem České republiky nebo ve vydaném občanském průkazu nebo cestovním dokladu. Jde-li o společné příjmení manželů, lze učinit prohlášení pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let, a tato změna se bude vztahovat i na druhého z manželů a jejich nezletilé děti.

§ 59

Jsou-li podklady k provedení zápisu do matriční knihy neúplné a nelze-li údaje pro zápis zjistit od osob, jichž se zápis týká, je každý povinen sdělit k dotazu matričního úřadu jemu známé skutečnosti, které jsou pro zápis rozhodující. 
 
§ 60

Pokud tento zákon stanoví, že se do matriční knihy zapisují rodná čísla zapisuje nebo uvádí rodné číslo, vztahuje se toto ustanovení na občany. Na cizince nebo bezdomovce osoby bez státní příslušnosti se vztahuje pouze za předpokladu, že jim bylo příslušným státním orgánem České republiky rodné číslo přiděleno.


HLAVA II
JMÉNO A PŘÍJMENÍ

DÍL 1
Jméno

§ 61

(1) Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku jméno, popřípadě jména, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. 
 
(2) Jménem se rozumí osobní jméno podle občanského zákoníku.26) 

§ 62
  
(1) Do matriční knihy lze zapsat jakékoliv existující jméno, a to v správné pravopisné podobě. Nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak. Matriční úřad dále nezapíše jméno, pokud je mu známo, že toto jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. Vzniknou-li pochybnosti o existenci jména nebo jeho správné podobě, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem matričnímu úřadu odborné podklady pro rozhodnutí od subjektu vykonávajícího odbornou činnost v příslušném oboru nebo znalecký posudek.6)

 (2) Fyzická osoba je povinna užívat v úředním styku dvě jména, jsou-li zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem. 
 
(3) Fyzická osoba, která má v matriční knize zapsáno jedno jméno, může před matričním úřadem prohlásit, že bude užívat dvě jména. Při volbě druhého jména platí ustanovení odstavce 1 a § 18. Za nezletilého učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého staršího 15 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení druhého jména nemůže dojít.  
 

(3) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jedno jméno, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat dvě jména. Při volbě druhého jména platí odstavec 1 a § 18. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení druhého jména nemůže dojít. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.
 
(4) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsána více než dvě jména a která nabude státní občanství České republiky, může před příslušným krajským úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství České republiky nebo listiny o udělení státního občanství České republiky prohlášení, které z nich, popřípadě která dvě z nich, bude v úředním styku užívat. Neučiní-li tak před příslušným krajským úřadem, může toto prohlášení učinit před kterýmkoli matričním úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít.  
 
(5) Fyzická osoba, která má v matriční knize narození zapsáno jméno a jméno po otci na pozici druhého jména a která nabude státní občanství České republiky, může před příslušným krajským úřadem učinit při převzetí listiny o nabytí státního občanství nebo listiny o udělení státního občanství České republiky prohlášení, zda bude jméno po otci v úředním styku užívat. Neučiní-li tak před příslušným krajským úřadem, může toto prohlášení učinit před kterýmkoli matričním úřadem, a to ve lhůtě do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky. Za nezletilé dítě učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. Každá další žádost o upuštění od užívání jména po otci je posuzována jako žádost o změnu jména (§ 72). 

(4) (6) Prohlášení podle odstavce 3 se činí před matričním úřadem příslušným podle místa trvalého pobytu fyzické osoby, nebo před matričním úřadem, v jehož knize narození je jméno zapsáno. Matriční úřad, v jehož knize narození není zapsáno jméno, jehož se prohlášení týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.                          
 
(6) Matriční úřad, který nevede matriční knihu narození, v níž je zapsáno jméno, 
jehož se prohlášení týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno. Krajský úřad postoupí prohlášení podle odstavců 4 a 5 do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno. 
	 
(5)  (7) Jde-li o zápis narození do zvláštní matriky a je-li na cizozemském matričním dokladu uvedeno více jmen, může občan prohlásit, které z nich, popřípadě, která dvě z nich bude užívat. Za nezletilého učiní prohlášení jeho zákonní zástupci.  
 
(7) Jde-li o zápis narození do zvláštní matriky a jsou-li na cizozemském matričním dokladu uvedena více než dvě jména, může občan učinit prohlášení, které z nich, popřípadě, která dvě z nich bude užívat. Za nezletilé dítě učiní prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení jmen nemůže dojít. Jde-li o zápis jména po otci, použije se odstavec 5 obdobně. 

§ 63
  
(1) Užívání české podoby cizojazyčného jména nevyžaduje povolení. 
 
(2) Občan, který chce užívat českou podobu cizojazyčného jména, popřípadě jmen, oznámí tuto skutečnost kterémukoli matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno, popřípadě jména, zapsáno, není-li to v rozporu s tímto zákonem. V případě pochybnosti, zda jde o českou podobu jména, je oznamovatel povinen předložit vyjádření znalce matričnímu úřadu odborné podklady pro rozhodnutí od subjektu vykonávajícího odbornou činnost v příslušném oboru nebo znalecký posudek.6) Toto oznámení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. 
 
(3) Matriční úřad, v jehož knize narození není zapsáno jméno, jehož se oznámení podle odstavce 2 týká, postoupí toto oznámení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno.  
  
§ 64

(1) Osvojitelé mají právo do 6 měsíců od právní moci rozsudku o osvojení, nejpozději však do dosažení zletilosti osvojence, zvolit osvojenci souhlasným prohlášením před matričním úřadem jiné jméno, popřípadě jména, než to, které má zapsáno v matriční knize. Má-li zapsáno pouze jedno jméno, mohou mu zvolit druhé. Je-li osvojenec starší 15 let, připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke změně jména nebo zvolení jiného nebo druhého jména nemůže dojít. 
 
(2) Jde-li o osvojení manželem matky dítěte, nebo manželkou otce dítěte, práva uvedená v odstavci 1 mají manželé. 
 
(3) Jde-li o osvojení osamělou fyzickou osobou, má práva uvedená v odstavci 1 tato osoba. 
 
(4) Na zvolení jména, popřípadě jmen, podle odstavců 1 až 3 se vztahují ustanovení § 18 a 62. 
 
§ 65

Zánik, nebo zrušení osvojení nemá vliv na jméno, popřípadě jména, osvojence zvolená podle § 64. 
 
§ 66

K přijetí prohlášení podle § 64 je příslušný kterýkoli matriční úřad. Není-li zápis o narození zapsán v knize narození, kterou vede, postoupí prohlášení nejpozději do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je narození osvojence zapsáno.

§ 67
  
(1) Prohlášení o zvolení jména, popřípadě jmen, obsahuje 
 
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a rodné číslo osoby, jejíhož jména se prohlášení týká, 
b) místo narození osoby, jejíhož jména se prohlášení týká, 
c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, a datum narození fyzických osob činících prohlášení za nezletilce nezletilé dítě, 
d) jméno, popřípadě jména, která si zvolí, 
e) ověřený podpis prohlašovatelů; je-li prohlášení činěno osobně, ověření podpisů není třeba a matriční úřad na prohlášení poznamená, že bylo podepsáno před ním, popřípadě, že byl podpis, popřípadě podpisy, uznány za vlastní. 
e) úředně ověřený podpis prohlašovatelů; úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže je prohlášení podepsáno před matrikářem. 
 
(2) K prohlášení se připojí 
 
a) rodný list osoby, jejíhož jména se prohlášení týká, 
b) pravomocný rozsudek o osvojení, jde-li o postup podle § 64, 
c) b) rodné listy fyzických osob uvedených v § 62, popřípadě jejich oddací list. 
 
DÍL 2
Příjmení
 
§ 68
  
(1) Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu. 
 
(2) Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození při narození dítěte, určení otcovství nebo osvojení do nabytí svéprávnosti dítěte a v souvislosti se změnou pohlaví. 
 
(2) Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození 
 
a) při narození dítěte podle § 14,  
b) při určení nebo popření otcovství k dítěti podle § 16 odst. 2 a 3, § 16a a § 19 odst. 2 a 7,  
c) při osvojení dítěte (§ 71a),  
d) v souvislosti se změnou pohlaví (§ 72 odst. 5), nebo 
e) při uzavření manželství rodičů po narození dítěte. 
 
(3) Rodným příjmením se dále rozumí příjmení 
 
a) uvedené v jazyce národnostní menšiny podle § 26 odst. 3,  
b) ve znění po provedení opravy zápisu příjmení v matriční knize podle § 50,  
c) užívané v nesprávné podobě, které bude na základě svého prohlášení fyzická osoba nadále používat podle § 58 odst. 5,  
d) po změně provedené na základě žádosti podle § 69a odst. 1 a 2 nebo podle § 69b, nebo   
e) uvedené v podobě podle prohlášení podle § 70a.   
 
 	(4) Při zápisu narození, uzavření manželství nebo vzniku partnerství v cizině zvláštní matrika na základě žádosti občana nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte, jehož se zápis týká, a který nebyl v době vzniku matriční události občanem, uvede jeho příjmení, popřípadě rodné příjmení, v podobě uvedené na cizozemském matričním dokladu, který je podkladem pro provedení zápisu do zvláštní matriky. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, uvede se příjmení na základě žádosti druhého z rodičů. U nezletilého dítěte staršího 12 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož k zápisu příjmení, popřípadě rodného příjmení, nemůže dojít. 
 
§ 69
 
(1) Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. 
  
(2) Při zápisu uzavření manželství nebo vzniku partnerství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství nebo vznik partnerství týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství nebo vstupu do partnerství užívat, v mužském tvaru. 
  
(3) Při zápisu narození dítěte lze na základě žádosti rodičů uvést příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle prohlášení druhého z rodičů. 
  
 	(4) Při zápisu úmrtí cizinky se uvede v matriční knize příjmení ženy, jíž se zápis týká, v mužském tvaru, je-li jeho užívání prokázáno matričním dokladem, popřípadě jinou veřejnou listinou. 

§ 69a
  
(1) Na základě žádosti ženy, jejíž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést její příjmení v mužském tvaru.
  
 	(2) Na základě žádosti rodičů dítěte nezletilého dítěte ženského pohlaví, jehož příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést jeho příjmení v mužském tvaru. Jde-li o dítě starší 15 let nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se mužský tvar příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.
 
  	(3) Na základě žádosti ženy nebo na základě žádosti rodičů nezletilého dítěte ženského pohlaví, jejichž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést příjmení v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se tvar příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů. 
 
(3) (4) Žádost podle odstavce 1 nebo 2 odstavců 1 až 3 lze podat u kteréhokoli matričního úřadu nebo u zastupitelského úřadu České republiky. 
 
(4) (5) Do poznámky matričního dokladu matriční úřad nebo registrující matriční úřad vyznačí, odkdy užívá žena nebo dítě ženského pohlaví své příjmení v mužském tvaru. 

(5) Do poznámky matričního dokladu matriční úřad nebo registrující matriční úřad vyznačí, odkdy užívá žena nebo nezletilé dítě ženského pohlaví své příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují.
 
(5) (6) Uvede-li se příjmení ženy nebo dítěte nezletilého dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru podle odstavce 1 nebo 2 nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, podle odstavců 1 až 3, další matriční doklady se vydávají s příjmením v tomto tvaru. 
 
(6) (7) Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, lze podat pouze jednou. Veškeré další žádosti o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru jsou posuzovány jako změna příjmení (§ 72). Každá další žádost o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru nebo v jiné podobě, kterou pravidla české mluvnice umožňují, je posuzována jako žádost o změnu příjmení (§ 72). 
  
§ 69b
  
 	Užívá-li žena v souladu s § 69 nebo § 69a příjmení v mužském tvaru, může u kteréhokoli matričního úřadu požádat o užívání svého příjmení v souladu s pravidly české mluvnice. Jde-li o dítě starší 15 let nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se příjmení nezletilého dítěte ženského pohlaví v souladu s pravidly české mluvnice podle žádosti druhého z rodičů. 
 
§ 70
 
(1) Občan může užívat více příjmení pouze za těchto podmínek: 
 
a) nabyl-li je podle dříve platných předpisů a je oprávněn je užívat podle tohoto zákona, anebo  
b) prohlásil-li souhlasně při uzavírání manželství, že příjmení druhého snoubence užívajícího více příjmení bude jejich příjmením společným, anebo  
c) prohlásil-li při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí,20) nebo 
d) jde-li o příjmení dítěte po jeho rodičích, kteří jsou oprávněni užívat více příjmení, nebo 
e) nabyl-li je v souvislosti s osvojením27)., nebo
f) v jiných případech hodných zvláštního zřetele.
 
(2) Fyzická osoba, jejíž příjmení jsou zapsána v knize narození nebo v knize manželství, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat pouze jedno, popřípadě dvě příjmení. Za trvání manželství lze takovéto prohlášení učinit pouze souhlasným prohlášením manželů. Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí, nelze prohlášením upustit od užívání společného příjmení, jestliže toto manželství trvá. 
 
(3) Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání manželství, že si ponechá své dosavadní příjmení, které je složeno z více příjmení, a tato příjmení užívají společné nezletilé děti manželů, prohlášení o upuštění od užívání příjmení lze za trvání manželství učinit pouze se souhlasem druhého manžela a vztahuje se i na společné nezletilé děti manželů. Na nezletilé dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas. 
 
(4) Ponechají-li si manželé po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že se dohodli na společném příjmení jednoho z nich. Prohlášení se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů. V poznámce oddacího listu matriční úřad vyznačí, odkdy manželé užívají společné příjmení28). 
 
(4) Ponechají-li si manželé po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že se dohodli 
 
 a) na společném příjmení jednoho z nich, nebo 
b) že příjmení jednoho z nich bude jejich příjmením společným a ten, jehož příjmení není příjmením společným, bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat své dosavadní příjmení. 
 
(5) Prohlášení podle odstavce 4 se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů. Na nezletilé dítě, které dovršilo 12 let, se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu svůj souhlas. V poznámce oddacího listu matriční úřad vyznačí, odkdy manželé užívají společné příjmení. 
 
(6) Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich ke společnému příjmení na druhém místě připojil příjmení, které měl před uzavřením manželství, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že tento manžel od užívání připojovaného příjmení upouští37).

(7) Mají-li manželé společné příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že jeden z nich bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat příjmení, které měl před uzavřením manželství38).

(8) Prohlášení podle odstavců 4, 6 a 7 lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. Každé další prohlášení je posuzováno jako žádost o změnu příjmení (§ 72).
___________________ 
37) § 661 odst. 3 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
38) § 661 odst. 4 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
 
(5) (7) Při zápisu manželství uzavřeného na území cizího státu zvláštní matrika na základě žádosti občana uvede jeho příjmení i příjmení jeho manžela v podobě uvedené na cizozemském matričním dokladu nebo dokladu totožnosti anebo v potvrzení cizího státu. 
 
(6) (8) Postupem podle odstavce 5 7 zapíše zvláštní matrika i manželství, které bylo uzavřeno na území cizího státu přede dnem 1. července 2012. 
___________________________  
8) § 776 odst. 1 občanského zákoníku. 
20) § 660 písm. c) občanského zákoníku. 
23) § 778 občanského zákoníku. 
27) § 835 odst. 2 a § 851 odst. 2 občanského zákoníku. 
28) § 661 odst. 2 občanského zákoníku. 
§ 70a
  
(1) Matriční úřad na základě prohlášení občana, který je současně státním občanem jiného členského státu Evropské unie, uvede v matriční knize jméno, popřípadě jména, nebo příjmení občana v podobě, kterou mu umožňuje užívat právo a tradice tohoto jiného členského státu Evropské unie, prokáže-li občan jeho užívání matričním dokladem, popřípadě jinou veřejnou listinou tohoto jiného členského státu Evropské unie. Prohlášení se činí před matričním úřadem, v jehož knize narození nebo knize manželství je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení zapsáno. U nezletilého staršího 15 let se k prohlášení připojí jeho souhlas, bez něhož k prohlášení nemůže dojít. Prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.

(2) Matriční úřad na základě prohlášení občana, který je současně státním občanem jiného státu, který není členským státem Evropské unie, nebo má na území tohoto státu obvyklý pobyt, uvede v matriční knize jméno, popřípadě jména, nebo příjmení občana v podobě, kterou mu umožňuje užívat právo tohoto jiného státu, prokáže-li občan jeho užívání matričním dokladem, popřípadě jinou veřejnou listinou tohoto jiného státu.

(3) Prohlášení přijímá kterýkoli matriční úřad. Matriční úřad, který nevede matriční knihu, v níž je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, jehož se prohlášení týká, zapsáno, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození, knize manželství nebo knize partnerství je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení zapsáno. U nezletilého dítěte staršího 12 let se k prohlášení připojí jeho souhlas, bez něhož k prohlášení nemůže dojít. Prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. 
 
(2) (4) K prohlášení podle odstavce 1 nezletilého dítěte musí být přiložen písemný souhlas druhého rodiče nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas. Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, musí být podpis na listině obsahující souhlas druhého rodiče úředně ověřen. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se prohlášení podle druhého 
z rodičů.  
 
§ 71

	Do knihy manželství se zapíše oznámení rozvedeného manžela, že přijímá zpět své dřívější příjmení, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.21).

§ 71a
 
Po zrušení osvojení může osvojenec prohlásit před kterýmkoli matričním úřadem, že si příjmení nabyté v souvislosti s osvojením ponechá 29). 
 
(1) Osvojenec mladší 12 let má příjmení osvojitele; společný osvojenec manželů má jejich společné příjmení nebo příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů39). 
 
(2) Dovršil-li osvojenec 12 let, může osvojitel s jeho souhlasem před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že osvojenec bude 

a) mít příjmení osvojitele,  
b) mít příjmení podle odstavce 1, jde-li o společného osvojence, nebo  
c) osvojitelovo příjmení připojovat ke svému příjmení.  
 
(3) Má-li osvojenec připojované příjmení, lze osvojitelovo příjmení připojit jen k prvnímu příjmení osvojence; má-li osvojitel připojované příjmení, lze k osvojencovu příjmení připojit jen první příjmení osvojitele40). 


 	(4) Osvojitel, popřípadě osvojitelé, prokáže svoji totožnost a k prohlášení připojí 

a) pravomocný rozsudek o osvojení, 
b) rodný list osvojence a 
c) souhlas osvojence staršího 12 let.  
 
(5) Osvojenec, který dovršil 12 let, může do 6 měsíců po zrušení osvojení před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že si ponechá příjmení nabyté v souvislosti 
s osvojením. Nedojde-li k prohlášení ve stanovené lhůtě, zapíše se do knihy narození jeho příjmení před osvojením29). 
__________________________ 
39) § 835 odst. 1 a § 860 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 
40) § 835 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 

§ 71b
 
(1) Souhlasí-li s tím osvojitel, může zletilý osvojenec před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude  
 
a) mít jeho příjmení,  
b) mít příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů39), jde-li 
o společného osvojence, nebo  
c) osvojitelovo příjmení připojovat k svému příjmení. 
 
(2) Trvá-li manželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, vyžaduje se souhlas i druhého manžela. 
 
(3) Trvá-li manželství osvojence a mají-li manželé společné příjmení, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení ke svému příjmení nebo změnit příjmení na osvojitelovo, popřípadě na příjmení podle odstavce 1 písm. b), jde-li o společného osvojence, jen se souhlasem svého manžela41). 
 
(4) Zletilý osvojenec prokáže svoji totožnost a k prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem připojí 
 
a) pravomocný rozsudek o osvojení, 
b) rodný list, popřípadě oddací list, žije-li v platném manželství, 
c) souhlas osvojitele, 
d) souhlas manžela osvojitele, žije-li osvojitel v platném manželství, 
e) souhlas svého manžela, žije-li v platném manželství. 
 
(5) Není-li souhlas osvojitele, manžela osvojitele a manžela osvojence činěn před matričním úřadem, musí být jejich podpis na souhlasu úředně ověřen. _____________________  
41) § 851 odst. 2 a 3 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.


DÍL 3
Změna jména a příjmení
 
§ 72
  
(1) Jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která je fyzická osoba povinna užívat, lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců. 
 
(2) Změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod. 
  
(3) Změna jména se nepovolí, žádá-li fyzická osoba mužského pohlaví o změnu na jméno ženské, nebo naopak, žádá-li o změnu jména na jméno neexistující, zkomolené, zdrobnělé, domácké, nebo na jméno, které má žijící sourozenec společných rodičů. Vzniknou-li pochybnosti o existenci jména nebo jeho správné podobě, je žadatel povinen předložit doklad vydaný znalcem matričnímu úřadu odborné podklady pro rozhodnutí od subjektu vykonávajícího odbornou činnost v příslušném oboru nebo znalecký posudek. 6)

 	(4) Změna jména nebo příjmení se nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého dítěte. Změna příjmení nezlitého dítěte se nepovolí, jde-li o změnu na příjmení poručníka, popřípadě poručníků, příjmení pěstouna, popřípadě pěstounů, nebo na příjmení osoby, do jejíž péče bylo nezletilé dítě svěřeno, nejde-li o jednoho z rodičů.
  	   
 	(5) Matriční úřad povolí na základě žádosti fyzické osoby a potvrzení poskytovatele zdravotních služeb změnu jména, popřípadě jmen, a příjmení 
  
a) na neutrální jméno a příjmení, byla-li zahájena léčba pro změnu pohlaví, nebo 
b) na jiné jméno, popřípadě jména, a příjmení, byla-li léčba pro změnu pohlaví dokončena24). 
 Nepožádá-li fyzická osoba po změně pohlaví o změnu jména a příjmení, matriční úřad uvede v knize narození její příjmení v souladu s pravidly české mluvnice ve tvaru odpovídajícím novému pohlaví; jméno do knihy narození nezapíše a učiní o tom oznámení soudu. 
 
 	(6) Fyzické osobě, která není občanem, lze povolit změnu jména nebo příjmení, jen má-li povolen trvalý pobyt podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo jí byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona o azylu. 
 
§ 73
 
(1) Za trvání manželství může být změna příjmení povolena pouze na základě souhlasu obou manželů. 

(2) Mají-li manželé společné příjmení a je-li povolena změna příjmení jednomu z nich, vztahuje se tato změna i na příjmení druhého manžela a příjmení jejich nezletilých dětí. 

(3) Mají-li manželé a rodiče dítěte různá příjmení, změna příjmení toho z manželů, jehož příjmení má nezletilý, se vztahuje i na nezletilého. 

(4) Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich užívá a na druhém místě uvádí příjmení předchozí, může jim být povolena změna pouze tohoto společného příjmení. 
  
§ 73

(1) Za trvání manželství může být povolena změna pouze společného příjmení manželů na základě souhlasu obou manželů. 
 
(2) Je-li povolena změna příjmení jednomu z manželů, vztahuje se tato změna i na příjmení druhého manžela a příjmení jejich nezletilých dětí, a to i dosud nenarozených. Dovršilo-li nezletilé dítě 12 let, je třeba, aby se změnou svého příjmení souhlasilo. 
  	 
(3) Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich užívá a na druhém místě uvádí příjmení předchozí, může jim být povolena změna pouze společného příjmení. 

§ 73a
 
 	U fyzických osob, které změnily osobní stav a kterým byla povolena změna rodného příjmení, se povolená změna příjmení zapíše v knize manželství nebo v knize partnerství, popřípadě v knize úmrtí v zápise úmrtí zemřelého manžela, popřípadě partnera. 
   
§ 74
  
(1) O žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje matriční úřad, v jehož správním obvodu je žadatel přihlášen k trvalému pobytu; u nezletilých dětí rozhoduje matriční úřad v místě trvalého pobytu dítěte. 
 
(2) Pokud žadatel, popřípadě nezletilé dítě, není na území České republiky přihlášen k trvalému pobytu, je příslušný k projednání žádosti matriční úřad podle místa posledního trvalého pobytu na území České republiky. Pokud není ani takový pobyt, je příslušný k projednání žádosti Úřad městské části Praha 1. 
 
(3) Jsou-li pro to závažné důvody, může matriční úřad postoupit žádost k vyřízení matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno nebo příjmení, které má být změněno, zapsáno.  

§ 75
 
Žádost o povolení změny jména nebo příjmení obsahuje 
 
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození, případně datum a místo uzavření manželství nebo vzniku partnerství8a) žadatele, 
b) rodné číslo, 
c) místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě nezletilého dítěte, 
d) jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, které si žadatel zvolil, 
e) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození manžela, popřípadě nezletilých dětí, vztahuje-li se změna jména, nebo příjmení i na tyto fyzické osoby, 
f) údaj o státním občanství žadatele, nebo nezletilého dítěte, 
g) odůvodnění. 
 
§ 76
 
 	(1) K žádosti o povolení změny jména, nebo příjmení musí být přiložen 
  
a) rodný, popřípadě oddací, list žadatele, nebo nezletilého dítěte, popřípadě doklad o uzavřeném partnerství8a), 
b) jde-li o osoby rozvedené, pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, 
c) jde-li o osoby, jejichž partnerství8a) zaniklo, pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list zemřelého partnera8a), 
d) jde-li o osoby ovdovělé, úmrtní list, 
e) doklad o místu trvalého pobytu na území České republiky, 
f) doklad o státním občanství16), 
g) souhlas fyzické osoby starší 15 12 let, jde-li o změnu jejího jména, popřípadě jmen 
a příjmení.
 
(2) K žádosti o povolení změny jména nebo příjmení nezletilého dítěte musí být dále přiložen písemný souhlas druhého rodiče, nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas. 
 
(3) Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, který rozhoduje o změně jména, nebo příjmení nezletilého dítěte, musí být podpis na souhlasu s uvedenou změnou úředně ověřen. 
 
(4) Doklad podle odstavce 2 není třeba předkládat, pokud 
  
a) druhý rodič zemřel; v tom případě se k žádosti přiloží jeho úmrtní list, anebo 
b) pokud byl druhý rodič rodičovské odpovědnosti zbaven nebo byl výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte; v tom případě se k žádosti přiloží pravomocný rozsudek, nebo 
c) není známo místo trvalého pobytu druhého rodiče. 

§ 77

(1) Občan, který žije v manželství s cizincem, k žádosti o změnu příjmení přiloží doklad o tom, že podle právního řádu jeho domovského státu tento stát uzná změnu příjmení, pokud se má změna příjmení vztahovat i na tohoto cizince. 
 
(2) Doklad podle odstavce 1 se nepředkládá, pokud má cizinec povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů18). 
 
§ 78

Pravomocná rozhodnutí cizího státu ve věci změny příjmení občana, ke kterým došlo za trvání manželství s cizincem v době, 
 
a) kdy měl občan na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná bez dalšího i na území České republiky, 
b) kdy neměl občan na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná i na území České republiky poté, co ministerstvo uzná jejich platnost. 
 
§ 79

Rozhodnutí o změně jména nebo příjmení občanů vydaná orgány cizího státu jsou platná i pro orgány České republiky bez ohledu na ustanovení § 78, stanoví-li tak mezinárodní smlouva.

HLAVA III
PŘESTUPKY
 
§ 79a
  
 	(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že 
  
a) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije matriční doklad, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství 
a osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku, 
b) nesplní oznamovací povinnost matričnímu úřadu při narození, úmrtí, uzavření manželství nebo registrovaném partnerství stanovenou tímto zákonem nebo úmyslně uvede při plnění oznamovací povinnosti nesprávné údaje, 
c) v rozporu s § 61 odst. 1 a § 68 odst. 1 úmyslně neužívá v úředním styku jméno, popřípadě jména nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na matričním dokladu vydaném matričním úřadem v České republice,  nebo 
d) určí otcovství souhlasným prohlášením rodičů k témuž dítěti opakovaně před jiným matričním úřadem nebo před soudem, 
d) určí otcovství souhlasným prohlášením rodičů o určení otcovství k témuž dítěti opakovaně před jiným matričním úřadem, zastupitelským úřadem České republiky nebo před soudem, nebo
e) při určování otcovství souhlasným prohlášením rodičů o určení otcovství nepravdivě prohlásí, že neprobíhá soudní řízení o určení otcovství k tomuto dítěti.
 
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.


HLAVA IV
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ

§ 80

	Způsobilost k vedení matričních knih a zabezpečování s tím souvisejících úkonů získaná podle dosavadních právních předpisů se považuje za zkoušku podle tohoto zákona. 
 
§ 81

	Za veřejnou listinu podle tohoto zákona se považuje listina, která osvědčuje skutečnosti o narození, uzavření manželství, vzniku partnerství, úmrtí a osobním stavu, pokud byla vydána matričním úřadem, soudem nebo jiným státním orgánem České republiky v mezích jeho pravomoci, nebo listina, která byla zvláštním právním předpisem za veřejnou listinu prohlášena, anebo listina, která se za veřejnou považuje podle zvláštního právního předpisu nebo podle mezinárodní smlouvy. 
 
§ 81a

	Doklad, který je jinak třeba podle tohoto zákona předložit matričnímu úřadu, se nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou matriční úřad může ověřit z jím vedené matriční knihy, z matričního informačního systému, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů.

§ 82

(1) Matriční úřad plní oznamovací povinnost o údajích zapsaných v matričních knihách, nebo o rozhodnutích týkajících se jména, nebo příjmení v případech a způsoby, které stanoví zvláštní zákon. 
 
(2) Matriční úřad zašle soudu příslušnému k projednání dědictví úmrtní list kopii úmrtního listu; pokud je mu znám vypravitel pohřbu, uvede tuto skutečnost do poznámky úmrtního listu. 

§ 83

(1) Soudy, správní úřady, obce a matriční úřady zastupitelské úřady České republiky a obce jsou povinny zasílat příslušnému matričnímu úřadu oznámení o vydaných rozhodnutích, nebo učiněných dohodách, nebo souhlasných prohlášeních, které mají vliv na matriční události a matriční skutečnosti zapisované do matričních knih. Tyto doklady, které jsou podkladem pro zápis, nebo dodatečný zápis do matriční knihy, popřípadě dodatečný záznam do matriční knihy, zašlou uvedené orgány příslušnému matričnímu úřadu do 30 dnů od právní moci rozsudku nebo do 30 dnů od uzavření dohody, nebo souhlasného prohlášení. 

(2) Matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky podle § 4c zašle oznámení podle odstavce 1 příslušnému matričnímu úřadu bez zbytečného odkladu prostřednictvím matričního informačního systému. 

(3) Listiny k založení do sbírky listin zašle matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky příslušnému matričnímu úřadu. Matriční úřad nebo zastupitelský úřad České republiky může listiny podle věty první zaslat příslušnému matričnímu úřadu rovněž elektronicky, jsou-li tyto listiny převedeny do elektronické podoby autorizovanou konverzí dokumentů. Není-li zřejmé, který matriční úřad je pro přijetí listiny příslušný, zašle ji zvláštní matrice, která provede zápis do matričního informačního systému.
 
(2) (4) Jsou-li rozhodnutí uvedená v odstavci 1 doručována do ciziny a nelze-li splnit oznamovací povinnost vůči příslušnému matričnímu úřadu do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, je nutno tak učinit i po uplynutí této lhůty, nejdéle do 30 dnů od obdržení potvrzení o převzetí rozhodnutí. 
 
§ 84

	K ověření správnosti údajů zapisovaných do matričních knih jsou ministerstva, ostatní správní úřady, soudy a orgány územních samosprávných celků povinny poskytnout potřebné informace. 
 
§ 84a
zrušen

§ 84b
zrušen

§ 84c

	Údaje ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců může pro účely tohoto zákona ministerstvo, krajský úřad a matriční úřad dále předávat. 
 
§ 84d
zrušen

§ 84e
zrušen

§ 85

Jestliže jsou v matriční knize zapsána k 31. prosinci 1949 dvě jména, nebo více jmen, platí v úředním styku jméno uvedené na prvním místě. Je-li však některé z nich označeno za hlavní, platí v úředním styku toto jméno. 

§ 86
  
(1) Fyzická osoba, která má v matriční knize zapsána k 31. prosinci 1949 dvě jména, může před matričním úřadem prohlásit, že bude tato jména užívat. Má-li v této matriční knize zapsána více než dvě jména, může před matričním úřadem prohlásit, které jméno z těchto zapsaných jmen bude užívat jako druhé. 
 
(2) Prohlášení se činí před matričním úřadem příslušným podle místa trvalého pobytu fyzické osoby, nebo matričním úřadem, v jehož knize narození jsou jména zapsána. Prohlášení se činí před kterýmkoli matričním úřadem. Matriční úřad, v jehož knize narození nejsou zapsána jména, jichž se oznámení nebo prohlášení podle odstavce 1 týká, postoupí toto oznámení nebo prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození jsou jména zapsána. Oznámení nebo prohlášení podle odstavce 1 lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět. 
 
§ 87
 
 	Pokud se žadateli podle § 5, § 8a odst. 1 písm. a) nebo d), § 8a odst. 2 písm. a) nebo c), § 8a odst. 3 nebo 4, § 12, 13, § 16 odst. 6, § 19, § 25 odst. 1 písm. a) nebo d), § 25 odst. 2 nebo 3, § 25 odst. 6, § 25 odst. 7 písm. a), § 25a odst. 1 písm. a) nebo c), § 25a odst. 2 písm. a), § 25b, § 26 odst. 2 nebo 3, § 28, 45, § 46 odst. 3, § 53, § 57 odst. 2, § 62 odst. 1, 3 nebo 5, § 63 odst. 2, § 64 odst. 1, § 69 až 71 nebo § 86 odst. 1 nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí.  
 
§ 87
 
(1) Pokud se žadateli podle § 5, § 8a odst. 1 písm. a), c) až e), § 8a odst. 2 až 5, § 12, § 13, § 13a odst. 4, § 16 odst. 7 a 9, § 16a, § 17a, § 18 odst. 1 a 3, § 19 odst. 1 až 7, § 25 odst. 1 písm. a), c) až e), § 25 odst. 2, 3, 5 až 7, § 25b, § 26 odst. 2 až 4, § 28, § 45, § 46, § 53, § 57 odst. 2, § 58 odst. 5, § 62 odst. 1, 3 až 5 nebo 7, § 63 odst. 2, § 68 odst. 4, § 69 až 71b nebo § 86 odst. 1 nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí. 
 
(2) Pro vydávání dokladů podle tohoto zákona se nepoužije ustanovení § 151 správního řádu. 
 
Účinnost od 1. ledna 2027:
§ 87

(1) Pokud se žadateli podle § 5, § 8a odst. 1 písm. a), c) až e), § 8a odst. 2 písm. a), c) nebo d), § 8a odst. 2 až 5, § 12, § 13, § 13a odst. 4, § 16 odst. 7 a 9, § 16a, § 17a, § 18  odst. 1 a 3, § 19 odst. 1 až 7, § 25 odst. 1 písm. a), c) až e), § 25 odst. 2, 3, 5 až 7, § 25b, § 25c, § 25d, § 26 odst. 2 až 4, § 28, § 45, § 46, § 53, § 57 odst. 2, § 58 odst. 5, § 62 odst. 1, 3 až 5 nebo 7, § 63 odst. 2, § 68 odst. 4, § 69 až 71b nebo § 86 odst. 1 nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí.

(2) Pro vydávání dokladů podle tohoto zákona se nepoužije ustanovení § 151 správního řádu. 

§ 88

Matriční úřad, který od účinnosti tohoto zákona povede matriční knihy, převezme nejpozději do jednoho měsíce od účinnosti tohoto zákona matriční knihy od obecních úřadů 
a újezdních úřadů,1) pověřených vedením matrik, jejichž působnost na úseku matrik zanikla. 
 
§ 89

Sbírku listin podle § 8 odst. 1 tvoří od 1. ledna 2006 též výtisk počítačového záznamu. 
 
§ 90

(1) V případech, kdy nejsou uloženy prvopisy a druhopisy matričních knih a sbírky listin v souladu s ustanovením § 23, předá matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad a archiv ve lhůtě 2 let od účinnosti tohoto zákona matriční knihy k uložení příslušnému archivu stanovenému tímto zákonem. 
 
(2) Není-li zachován prvopis či druhopis matriční knihy u příslušného matričního nebo úřadu s rozšířenou působností anebo krajského úřadu, postupuje matriční úřad a úřad 
s rozšířenou působností nebo krajský úřad před předáním matričních knih (§ 23) příslušnému archivu podle § 55. 
 
(3) Není-li zachován druhopis matriční knihy a její prvopis je již uložen u příslušného archivu, zajistí tento archiv vyhotovení druhopisu matriční knihy. Přitom postupuje podle § 55 odst. 3. 

§ 91
  
 	(1) Matriční doklady 
 
a) vyhotovené orgány příslušnými k jejich vydání podle předpisů platných 
k 31. prosinci 1949 (rodný, případně rodný a křestní, popřípadě křestní a rodný, nebo oddací, anebo úmrtní list), nebo 
b) vyhotovené podle právních předpisů platných k počátku účinnosti tohoto zákona (rodný, oddací, nebo úmrtní list),  
zůstávají i nadále v platnosti a mají charakter veřejných listin, pokud nedošlo ke změně skutečností v nich uvedených (§ 58).
 
  	(2) Křestní list se považuje za veřejnou listinu prokazující narození za předpokladu, že 
 
a) obsahuje údaje uváděné v době jeho vydání v rodném listu, 
b) byl vydán do 31. prosince 1949. a  
c) nedošlo ke změně údajů v něm uvedených podle § 58. 
  
§ 92

	Při vydávání matričních dokladů ze zápisů v matričních knihách se údaje uvádějí v souladu s předpisy platnými v době vzniku matriční události. Obdobně se postupuje při dodatečných zápisech matričních událostí, dodatečných záznamech nebo jejich změnách. 
 
§ 93
zrušen
 
§ 94

	Zápis do zvláštní matriky se neprovede, jestliže došlo k matriční události 
před 1. lednem 1950, pokud tato událost byla zapsána podle právních předpisů platných v době provedení zápisu do matriční knihy, kterou nyní vede matriční úřad na území České republiky. 
 
§ 95

Podání učiněná před účinností tohoto zákona se vyřizují podle dosavadních předpisů. 
 
§ 95a

Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, Magistrátu hlavního města Prahy, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátu měst Brna, Ostravy a Plzně, úřadům městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst, obecnímu úřadu, starostovi, místostarostovi nebo pověřenému členu zastupitelstva podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 96
 
(1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem 
  
a) matriční úřady a jejich správní obvody, 
b) registrující matriční úřady a jejich správní obvody, 
c) b) podrobnosti o technickém způsobu vedení předem svázaných matričních knih, 
d) c) způsob a postup při vedení abecedního jmenného rejstříku, 
e) d) postup při zapisování do matričních knih,
f) e) postup při vydávání matričních dokladů, potvrzení a doslovných výpisů z matričních knih, 
g) f) způsob označení a spojení vícejazyčného standardního formuláře s matričním dokladem, vysvědčením o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčením o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství, 
h) g) postup při zasílání matričních dokladů do ciziny, 
i) h) obecné podmínky pro vedení sbírky listin a nahlížení do ní, 
j) i) postup při vydávání osvědčení4) osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku, a vysvědčení, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství, 
k) j) postup při zápisu oznámení o užívání příjmení po rozvodu, 
l) k) postup při uvádění příjmení žen v matričních knihách a na matričních dokladech, 
m) l) vzory matričních tiskopisů, vzory souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství a vzory prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítěte, 
n) m) vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení a ukončení léčby pro změnu pohlaví, 
o) n) způsob a postup ověřování odborné způsobilosti pro výkon funkce matrikáře, 
p) o) postup při provádění zápisů do zvláštní matriky, 
q) p) postup při předávání matričních knih a sbírek listin k archivaci.


Účinnost od 1. 1. 2025:    

(2) Národní standard pro elektronické vedení matriky, který ministerstvo zveřejní ve Věstníku ministerstva a na svých internetových stránkách, stanoví výstupní datový formát matričních událostí, matričních skutečností, změn a oprav vedených pomocí výpočetní techniky, postup pořizování digitálních kopií a harmonogram předání těchto údajů do matričního informačního systému.

Účinnost od 1. 1. 2027:

(2) Ministerstvo dále stanoví prováděcím právním předpisem 
a) postup při zapisování do matričního informačního systému,
b) matriční tiskopisy, o nichž se vedou údaje v evidenci matričních tiskopisů, a technické náležitosti a způsob označení těchto matričních tiskopisů,
c) vzory elektronické podoby matričních dokladů.

(3) Ministerstvo zahraničních věcí zveřejní na svých internetových stránkách seznam zastupitelských úřadů České republiky, které provádějí úkony matriční agendy podle § 4c.


ČÁST DRUHÁ
Změna občanského zákoníku
 
§ 458
 
Zákonný zástupce nebo opatrovník není oprávněn za zastoupeného právně jednat v záležitostech týkajících se vzniku a zániku manželství, určování a popírání rodičovství, výkonu rodičovských povinností a práv, jakož i pořízení pro případ smrti nebo prohlášení o vydědění a jejich odvolání. 
 
§ 483
 
(1) Neschválil-li to soud, nesmí opatrovník vyslovit souhlas se změnou osobního stavu opatrovance. 
  
(2) (1) Spravuje-li opatrovník opatrovancovo jmění, nesmí bez souhlasu soudu, nerozhodl-li soud o dalších omezeních, 
  
a) zavázat opatrovance k plnění některému z členů opatrovnické rady nebo osoby tomuto členu blízké, 
b) nabýt pro opatrovance nemovitou věc nebo podíl na ní, ani opatrovancovu nemovitou věc nebo podíl na ní zcizit či zatížit, 
c) nabýt pro opatrovance obchodní závod, podíl na obchodním závodu nebo podíl na právnické osobě, ani tento majetek zcizit nebo zatížit; to neplatí, jedná-li se o nabytí účastnických nebo podobných cenných papírů zajišťujících bezpečný výnos, 
d) uzavřít za opatrovance smlouvu zavazující ho k trvajícímu nebo opakovanému plnění na dobu delší než tři roky, 
e) odmítnout dědictví nebo jiné plnění z pozůstalosti, nebo 
f) zavázat opatrovance k bezúplatnému plnění jiné osobě, ledaže se jedná o dar poskytnutý k obvyklé příležitosti podle zásad slušnosti v přiměřeném rozsahu a opatrovanec je schopen úsudku a projevil s darem souhlas. 

 	(3) (2) Bez zřetele na ustanovení odstavce 2 1 opatrovník nesmí, neschválil-li to soud, naložit s majetkem opatrovance, jedná-li se o  
  
a) nabytí nebo zcizení majetku v hodnotě převyšující částku odpovídající pětisetnásobku životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu,  
b) nabytí nebo zcizení majetku převyšující jednu polovinu opatrovancova majetku, ledaže tato polovina představuje hodnotu jen nepatrnou a nejedná se o věc, která je pro opatrovance věcí zvláštní obliby, nebo  
c) přijetí nebo poskytnutí půjčky, úvěru nebo jistoty v hodnotách uvedených pod písmenem a) nebo b).  
 
 	(4) (3) Soud si před rozhodnutím podle odstavců 1 až 3 1 a 2 vyžádá stanovisko opatrovnické rady. Nesdělí-li opatrovnická rada soudu stanovisko v přiměřené lhůtě, potom soud rozhodne sám.  
 
§ 661

(1) Ponechají-li si snoubenci svá dosavadní příjmení, prohlásí při sňatečném obřadu také, které z jejich příjmení bude příjmením jejich společných dětí.  

(2) Ponechali-li si manželé svá dosavadní příjmení, mohou i později učinit prohlášení orgánu veřejné moci, že se dohodli na společném příjmení jednoho z nich nebo na příjmení podle § 660 písm. c).  

(3) Mají-li manželé příjmení podle § 660 písm. c), mohou i později učinit prohlášení orgánu veřejné moci, že jeden z nich od připojovaného příjmení upouští. 

(4) Mají-li manželé společné příjmení, mohou i později učinit prohlášení orgánu veřejné moci, že jeden z nich bude ke společnému příjmení na druhém místě připojovat příjmení, které měl před uzavřením manželství. 

§ 777

(1) Narodí-li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství a třístým dnem po rozvodu manželství od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, a manžel, popřípadě bývalý manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka k oběma prohlášením. Takto lze určit otcovství 
i k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato. 

(2) Prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítěte se činí v řízení před soudem, zahájeném na návrh některého z nich, před matričním úřadem nebo před zastupitelským úřadem České republiky; návrh lze podat nebo prohlášení učinit nejpozději do uplynutí jednoho roku od narození dítěte. Ten, kdo není plně svéprávný, může učinit prohlášení pouze před soudem. 

(3) K určení otcovství k dítěti podle odstavců 1 a 2 nemůže dojít dříve, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství.  

(4) Jde-li o řízení o neplatnost manželství, použijí se odstavce 1 až 3 obdobně. 
 
§ 778

Narodí-li se dítě, které je počato umělým oplodněním, ženě neprovdané, má se za to, že otcem dítěte je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas; to platí i tehdy, narodí-li se dítě do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné.
 
§ 780

 	Činí-li prohlášení ten, kdo není plně svéprávný, může je učinit pouze před soudem. Soud podle okolností případu posoudí, zda ten, kdo není plně svéprávný, je schopen jednat sám, nebo zda za něho bude jednat jeho opatrovník. 
 
§ 785
 
(1) Manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnostech zakládajících důvodnou pochybnost, že je otcem dítěte, které se narodilo jeho manželce, popřít své otcovství u soudu, nejpozději však do šesti let od narození dítěte. Otcovství popírá vůči dítěti a matce, jsou-li oba naživu, a nežije-li jeden z nich, vůči druhému; není-li naživu žádný z nich, manžel toto právo nemá.  
  
(2) Byla-li svéprávnost manžela před uplynutím popěrné šestileté lhůty omezena tak, že sám otcovství popřít nemůže, může je popřít jeho opatrovník, kterého pro tento účel jmenuje soud, a to ve lhůtě šesti měsíců od jmenování soudem.
  
§ 790

(1) Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Může tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno; dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, neskončí lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození. 

(2) Ustanovení § 785 odst. 1 věta druhá a § 785 odst. 2 platí obdobně. 

§ 833

	(1) Osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající. Zanikají také práva a povinnosti opatrovníka, popřípadě poručníka, který byl jmenován, aby za rodiče tato práva a povinnosti vykonával.
 
	(2) Je-li osvojitel manželem jednoho z rodičů osvojence nebo pozůstalým manželem po rodiči nebo osvojiteli, nedotýká se osvojení příbuzenského poměru mezi osvojencem a tímto rodičem i jeho příbuznými, ani práv a povinností vyplývajících z tohoto poměru.

§ 835

(1) Osvojenec mladší dvanácti let má příjmení osvojitele; společný osvojenec manželů má příjmení, které bylo určeno pro jejich děti při uzavření manželství podle § 860. 

(2) Nesouhlasí-li osvojenec, který má právo vyslovit se ke svému příjmení, se změnou svého příjmení, rozhodne soud, že osvojenec bude ke svému příjmení připojovat příjmení osvojitele. Dovršil-li osvojenec dvanácti let, může osvojitel s jeho souhlasem před matričním úřadem prohlásit, že osvojenec bude mít příjmení osvojitele, popřípadě příjmení podle § 860, jde-li o společného osvojence, nebo prohlásit, že osvojenec bude osvojitelovo příjmení připojovat ke svému příjmení. Má-li osvojenec připojované příjmení, lze osvojitelovo příjmení připojit jen k prvnímu příjmení osvojence; má-li osvojitel připojované příjmení, lze k osvojencovu příjmení připojit jen první příjmení osvojitele. 

 
 
§ 842

Osvojenec bude mít po zrušení osvojení příjmení, které měl před osvojením, ledaže osvojenec, který dovršil dvanácti let, prohlásí před matričním úřadem, že si stávající příjmení ponechá. 

§ 851

(1) Osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení.  

(2) Souhlasí-li s tím osvojitel, může osvojenec připojit před matričním úřadem prohlásit, že bude mít jeho příjmení, popřípadě příjmení podle § 860, jde-li o společného osvojence, nebo prohlásit, že bude osvojitelovo příjmení připojovat k svému příjmení; trvá-li manželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, vyžaduje se souhlas i druhého manžela. 

(3) Trvá-li manželství osvojence a mají-li manželé společné příjmení, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení k svému příjmení nebo změnit příjmení na osvojitelovo, popřípadě na příjmení podle § 860, jde-li o společného osvojence, jen se souhlasem svého manžela. 

§ 860

(1) Dítě má příjmení určené při uzavření manželství svých rodičů pro společné děti manželů. Dítě má společné příjmení rodičů nebo příjmení jednoho z nich určené pro společné děti manželů.  
(2) Nemá-li dítě příjmení podle odstavce 1, zvolí rodiče pro dítě příjmení jednoho z nich; jinak jeho příjmení určí soud. Totéž platí o osobním jménu dítěte. 

(3) Došlo-li ke změně společného příjmení manželů nebo příjmení jednoho z nich určeného pro jejich společné děti, vztahuje se tato změna i na příjmení jejich dříve narozeného dítěte. Dovršilo-li však toto dítě dvanácti let, je tato změna jeho příjmení možná prohlášením rodičů před matričním úřadem se souhlasem dítěte. 

§ 861

(1) Je-li znám jen jeden z rodičů, má dítě jeho příjmení. Tento rodič také určí osobní jméno dítěte; jinak je určí soud.  

(2) Došlo-li k popření rodičovství, bude mít dítě příjmení jediného rodiče. Dovršilo-li však dítě dvanácti let, je tato změna jeho příjmení možná prohlášením dítěte nebo rodiče se souhlasem dítěte před matričním úřadem. 

§ 863

(1) Ke změně příjmení dítěte podle § 862 je třeba vyjádření dítěte za stejných podmínek jako v jiných záležitostech týkajících se dítěte; je-li dítě starší patnácti let, je třeba, aby se změnou svého příjmení souhlasilo. 

(2) Ustanovení § 862 nelze použít, dosáhlo-li dítě zletilosti. 

(1) Ke změně osobního jména nebo příjmení dítěte je třeba vyjádření dítěte za stejných podmínek jako v jiných záležitostech, které se ho týkají. Dovršilo-li dítě dvanácti let, je třeba, aby se změnou souhlasilo. 
 
(2) Změna osobního jména nebo příjmení prohlášením rodiče není možná, dosáhlo-li dítě zletilosti. 
  
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

§ 11

(1) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vyžadovat od státních orgánů a fyzických a právnických osob pomoc a bezplatná sdělení potřebná pro provádění sociálního zabezpečení a pro plnění úkolů vyplývajících pro orgány sociálního zabezpečení z práva Evropské unie73d) a z mezinárodních smluv; státní orgány a fyzické a právnické osoby jsou povinny v mezích své působnosti těmto žádostem vyhovět, a to do 30 dnů ode dne vyžádání; státní orgány a zdravotní pojišťovny mohou sdělení poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Příslušné úřady pověřené vedením matrik jsou povinny písemně sdělovat České správě sociálního zabezpečení v Praze údaje o úmrtí občanů starších 15 let, a to do dvou týdnů ode dne zápisu do příslušné matriky. Povinnost podle věty první plní tyto úřady zasláním opisu úmrtního listu. Věta první se nepoužije, lze-li údaje v ní uvedené poskytnout z matričního informačního systému v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Ministerstvo poskytuje České správě sociálního zabezpečení pro plnění úkolů vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie73d) a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení potřebné údaje o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a datu přiznání a výši podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci a o pracovních úrazech a nemocech z povolání. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo je oprávněno vyžadovat od České pojišťovny, a. s.33a) a Kooperativy, pojišťovny, a. s.33a) a od Státního zdravotního ústavu33b) údaje o pracovních úrazech a nemocech z povolání potřebné pro plnění úkolu uvedeného ve větě první; tyto pojišťovny a Státní zdravotní ústav jsou povinny této žádosti ministerstva vyhovět a údaje bezplatně zaslat ministerstvu do 30 dnů ode dne vyžádání.

(4) Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny v mezích své působnosti vzájemně si sdělovat údaje potřebné k plnění úkolů vyplývajících pro ně v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie73d) a mezinárodních smluv a k provádění sociálního zabezpečení. Dožádaný orgán sociálního zabezpečení je povinen žádosti jiného orgánu sociálního zabezpečení vyhovět ve lhůtě do 8 dnů ode dne vyžádání, nestanovil-li orgán sociálního zabezpečení, který údaje vyžaduje, lhůtu delší. Údaje uvedené ve větě první lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Orgány sociálního zabezpečení a živnostenské úřady si v mezích své působnosti vzájemně předávají údaje potřebné k provádění sociálního zabezpečení u osob uvedených v § 10a odst. 1. Tyto údaje mohou být vyžádány a předávány i v elektronické podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup.

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o státní statistické službě
§ 15
Podmínky plnění zpravodajské povinnosti

(1) Náklady spojené se splněním zpravodajské povinnosti, které vzniknou zpravodajské jednotce, nese tato jednotka sama.

(2) Orgány vykonávající státní statistickou službu jsou povinny pro provedení statistických zjišťování zaslat zpravodajské jednotce bezplatně tiskopisy, popřípadě technické nosiče informací nebo umožnit plnění zpravodajské povinnosti elektronicky a poskytnout jí potřebnou metodickou pomoc.

(3) Splnění zpravodajské povinnosti nelze odmítnout s odvoláním na ustanovení zvláštních předpisů o dodržování obchodního tajemství.

ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o evidenci obyvatel

§ 10

(1) Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v základním registru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu11) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci (dále jen „objekt“). V případech stanovených tímto zákonem může být místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny nebo sídlo zvláštní matriky, které je v informačním systému označeno jako adresa úřadu.
 
	(2) Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti.
 
	(3) Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození nebo v době nabytí právní moci rozhodnutí soudu o osvojení nezletilého je místo trvalého pobytu jeho matky nebo osvojitelky. Nemá-li matka nebo osvojitelka na území České republiky trvalý pobyt nebo není-li matka nebo osvojitelka občanem, je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození nebo v době nabytí právní moci rozhodnutí soudu o osvojení nezletilého místo trvalého pobytu otce nebo osvojitele. Získá-li občan státní občanství České republiky určením otcovství, je místem jeho trvalého pobytu trvalý pobyt otce v době nabytí státního občanství.
 
	(4) V případě, že nelze zjistit místo trvalého pobytu občana podle odstavce 3, rozumí se místem trvalého pobytu tohoto občana sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky12a) v případě, že se narodil v cizině; obdobně se postupuje také v případech, kdy žena s trvalým pobytem na území České republiky, která porodila dítě, jež je občanem České republiky, písemně požádá o utajení své osoby v souvislosti s porodem12b).
 
	(5) Změnu místa trvalého pobytu občan ohlásí ohlašovně v místě nového trvalého pobytu. Je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen (§ 12), je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen. V případě osvojení občana do zahraničí se adresou místa trvalého pobytu osvojeného dítěte stává sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu mělo osvojené dítě poslední místo trvalého pobytu, a současně se trvalý pobyt ukončí.
 
	(6) Při ohlášení změny místa trvalého pobytu podle odstavce 5 je občan povinen
 
a) vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu (dále jen „přihlašovací tiskopis“), který obsahuje údaje o
1. jménu, popřípadě jménech, příjmení a rodném čísle, předchozí a nové adrese místa trvalého pobytu občana,
2. vlastníku objektu, kterým se rozumí jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu u fyzické osoby nebo název a sídlo u právnické osoby;
 
b) prokázat totožnost občanským průkazem nebo, nemá-li platný občanský průkaz, jiným obdobným dokladem, který je veřejnou listinou;
 
c) doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. Za oprávněnou osobu se považuje osoba starší 18 let, svéprávná, která je oprávněna užívat objekt uvedený v odstavci 1 nebo jeho vymezenou část (např. byt nebo obytnou místnost), anebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu.
Za přihlášení změny místa trvalého pobytu zaplatí občan poplatek podle zvláštního zákona.14) Platby poplatků podle předchozí věty jsou příjmem obce.
 
	(7) Pokud občan při změně místa trvalého pobytu prokazuje totožnost občanským průkazem, oddělí ohlašovna vyznačenou část24) občanského průkazu a současně občanovi vydá potvrzení o změně místa trvalého pobytu. Ohlašovna je povinna oznámit vlastníku objektu změnu v počtu přihlášených osob k trvalému pobytu u oprávněné osoby podle odstavce 6 písm. c) ve lhůtě 15 dnů od zaevidování změny; ohlašovna uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození oprávněné osoby. V případě, že je oprávněná osoba současně vlastníkem objektu podle věty druhé, nepostupuje se podle věty druhé.
 
	(8) Ohlašovna sdělí vlastníkovi objektu na jeho písemnou žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese objektu. Sdělení ohlašovny podle věty první musí být vlastníkovi objektu doručeno do vlastních rukou.
 
	(9) Zjistí-li se při hlášení místa trvalého pobytu nedostatky v předkládaných dokladech nebo rozpory uváděných údajů s údaji v základním registru obyvatel nebo v informačním systému, vyzve ohlašovna občana k jejich odstranění. Ve výzvě stanoví lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Pokud občan nedostatky ve stanovené lhůtě neodstraní, rozhodne ohlašovna o tom, že změna trvalého pobytu nebude zaevidována.
 
(10) Za občana mladšího 15 let ohlásí změnu místa trvalého pobytu jeho zákonný zástupce, poručník, opatrovník, pěstoun nebo osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do osobní péče. Za občana, který má jmenovaného opatrovníka a není způsobilý k jednání podle odstavců 5 a 6, ohlásí změnu místa trvalého pobytu opatrovník.

(11) Za občana staršího 18 let, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat, může změnu místa trvalého pobytu ohlásit člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem5e), nebo jím pověřený zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.9)
 
	(11) Za občana staršího 18 let, kterému brání duševní porucha samostatně právně jednat, může změnu místa trvalého pobytu ohlásit člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem5e). Za občana staršího 15 let může změnu místa trvalého pobytu ohlásit jím pověřený zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele.

(12) Občan, který se rozhodl ukončit trvalý pobyt na území České republiky, sdělí tuto skutečnost písemně ohlašovně podle místa trvalého pobytu nebo zastupitelskému úřadu. Sdělení v listinné podobě musí obsahovat úředně ověřený podpis občana9); to neplatí v případě, kdy občan podepíše sdělení před zaměstnancem ohlašovny nebo zastupitelského úřadu. Pokud má sdělení podle věty první formu datové zprávy, občan ho po vyplnění podepíše způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu29). Za občana může sdělit ukončení pobytu na území České republiky rovněž jím pověřený zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřenými podpisy9). Za občana mladšího 15 let sdělí ukončení trvalého pobytu na území České republiky jeho zákonný zástupce, poručník, opatrovník, pěstoun nebo osoba, které byl občan mladší 15 let svěřen do osobní péče. Za občana, který má jmenovaného opatrovníka a není způsobilý k jednání podle věty první, sdělí ukončení trvalého pobytu na území České republiky opatrovník. Dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky se rozumí den, kdy občan předal sdělení o této skutečnosti příslušné ohlašovně, popřípadě pozdější den, který je uveden v tomto sdělení jako den ukončení trvalého pobytu na území České republiky.

ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o správních poplatcích

POLOŽKA 5
  
 a)   Ověření   podpisu   nebo   otisku   razítka   na   listině dokumentu
     nebo   na   jejím   jeho stejnopisu                                    		Kč              30
za každý   podpis   nebo   otisk razítka              	
  
 b)   Ověření   (apostila)   podpisu   a   otisku   razítka   na
     listině   za   účelem   jejího   použití   v   zahraničí                       Kč             300
  
 c)   Ověření   podpisu   nebo   otisku   razítka   na   vysokoškolském
     diplomu   a   dodatku   k   diplomu   nebo   obdobném   dokladu,
     vydaném   vysokou   školou   v   České   republice,   za   účelem
     použití   daného   dokladu   v   zahraničí                                       	
Kč             100
a každý podpis nebo otisk razítka  

 
d)   Ověření   úředního   podpisu   nebo   úředního   otisku   razítka
     na   listině   nebo   na   jejím   stejnopisu   za   účelem   jejího
     použití   v   zahraničí                                                      		Kč             100
za každý podpis nebo otisk razítka                                                                           
 
Osvobození 
 
1. Od poplatku podle písmene a) a d) této položky je osvobozeno ověření podpisu na listině potřebné k provedení zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb., k provedení zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech a k provedení zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu.

2. Od poplatku podle písmene a) a d) této položky jsou osvobozeny nadace a nadační fondy, spolky a pobočné spolky, odborové organizace, účelová zařízení registrovaných církví a náboženských společností, obecně prospěšné společnosti a ústavy, pokud jsou tyto subjekty založené k poskytování obecně prospěšných činností v oblastech ochrany životního prostředí, ochrany mládeže, ochrany zvířat, sociálních služeb, sociální péče a pomoci v hmotné nouzi, zdravotnictví, ochrany života a zdraví osob, kultury, tělovýchovy a sportu, vědy a výzkumu, vzdělávání a výchovy, požární ochrany a ochrany kulturního dědictví a souvisí-li prováděný úkon s činností, pro níž byly tyto subjekty založeny.
 
3. Od poplatku podle písmene a) a d) této položky jsou osvobozeni občané se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P.
  
Poznámky: 
 
1. Poplatek podle písmene c) této položky vybírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra.
 
2. Zahrnuje-li úkon uvedený v písmenech a), c) a d) současné ověření podpisu a otisku razítka, vybírá se poplatek jen jednou.


POLOŽKA 11 
 
Vydání povolení změny 
a) příjmení hanlivého, výstředního, směšného, zkomoleného, cizojazyčného, nebo na dřívější příjmení
a) příjmení hanlivého, směšného, cizojazyčného, na dřívější příjmení, nebo na jiné příjmení, pokud  je pro to vážný důvod
                                                                                                                                    Kč 100,-  
b) jména nebo příjmení v ostatních případech                                                           Kč 1. 000,-.  
 
Osvobození  
  
1. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna příjmení, k níž dochází prohlášením rozvedeného manžela, že přijímá opět své dřívější příjmení nebo příjmení rodné, popřípadě, že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího, byla-li tato skutečnost oznámena do šesti měsíců po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu. 
2. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna nebo oprava jména osvojených dětí nebo změna, kterou je nutno provést v důsledku nesprávných nebo neúplných zápisů v matrice nebo v důsledku uvedení nesprávných údajů na vydaných matričních dokladech. 
3. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna jména a příjmení osoby v případě změny pohlaví. 
4. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna příjmení partnera za trvání registrovaného partnerství na příjmení druhého partnera. 

Poznámky  
  
1. Za změnu příjmení manželů, rodičů nebo rodiče a jejich nezletilých dětí na společné příjmení se vybírá jen jeden poplatek. 
  
2. Za změnu příjmení více nezletilých dětí téhož rodiče se vybírá jen jeden poplatek. 
  
3. Podle písmene a) této položky se vybírá poplatek za povolení změny příjmení dítěte svěřeného do náhradní rodinné péče na příjmení poručníka nebo pěstouna, na společné příjmení poručníků nebo pěstounů anebo příjmení dohodnuté pro jejich vlastní děti, pokud poručníky nebo pěstouny jsou prarodiče nebo sourozenci rodičů nezletilých dětí. 
 
 4. 3. Dřívějším příjmením se pro účely tohoto zákona rozumí jen nejblíže předcházející příjmení. 
 
POLOŽKA 12 
 
a) Uzavření manželství mezi snoubenci nebo vstup do registrovaného partnerství osobami, nemají-li trvalý pobyt na území České republiky                   
Kč 3 000,-  

b) Uzavření manželství mezi snoubenci nebo vstup do registrovaného partnerství osobami, z nichž pouze jeden má trvalý pobyt na území České republiky                                               
Kč 2 000,-  

c) Přítomnost matrikáře u prohlášení snoubenců, že spolu vstupují do manželství, před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které nejsou matričním úřadem, není-li ani jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu ve správním obvodu této obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města
Kč 1 000,-

c) d) Vydání povolení uzavřít manželství mimo stanovenou dobu nebo mimo úředně určenou místnost nebo vstoupit do registrovaného partnerství mimo určené místo nebo dobu 
Kč 1 000,- 
                        
d) e) Vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství v cizině nebo s cizincem  
Kč 500, - 

Poznámky  
  
1. Poplatek podle písmen a) až c) d) této položky se vybírá jen od jednoho ze snoubenců nebo jen od jedné osoby vstupující do registrovaného partnerství. 
2. Poplatek podle písmene c) d) této položky se vybírá jen jednou, povoluje-li se uzavření manželství mimo úředně určenou místnost a současně i mimo stanovenou dobu místo i čas určené obcí pro konání slavnostních obřadů nebo povoluje-li se vstup do registrovaného partnerství mimo místo i čas určené matričním úřadem k přijímání prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství. 
3. Poplatek podle písmene c) se nevybírá, jestliže je dán důvod pro vybrání poplatku podle písmene d).

Osvobození od poplatku 
  
 	Od poplatku podle písmene c) d) této položky jsou osvobozeny osoby těžce zdravotně postižené.


Položka 151 
 

a) Ověření shody předloženého
   opisu, kopie, fotokopie s listinou              			Kč           300
 
b) Ověření shody předloženého opisu, kopie, fotokopie
   s listinou, jde-li o doklad určený pro zápis matriční
   události v cizině do Zvláštní matriky v Brně                           		Kč           150
 
c) Ověření správnosti předloženého překladu                               		Kč          300
 
d) Ověření správnosti předloženého překladu, jde-li o doklad
   určený pro zápis matriční události v cizině do Zvláštní 
   matriky v Brně                                                         			Kč           150
 
e) Provedení autorizované konverze dokumentů do elektronické
   podoby za každou i započatou stránku konvertované listiny             	 Kč          100

f) Provedení autorizované konverze dokumentů do listinné podoby
   za každou i započatou stránku konvertované listiny                    		 Kč           100

g) Opětovné vydání přístupových údajů k datové schránce                   	 Kč          600

POLOŽKA 154
  
Změna 


a)   příjmení   hanlivého,   výstředního,   směšného,   zkomoleného, cizojazyčného   nebo   na   dřívější   příjmení

a)   příjmení   hanlivého,   směšného, cizojazyčného,   na   dřívější   příjmení, nebo na jiné příjmení, pokud je pro to vážný důvod

                                                                                                                      Kč             100

 b)   jména   nebo   příjmení   v   ostatních   případech                                Kč           1   000
  

Osvobození 
1. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna příjmení, k níž dochází prohlášením rozvedeného manžela, že přijímá opět své dřívější příjmení nebo příjmení rodné, popřípadě, že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího, byla-li tato skutečnost oznámena do šesti měsíců po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu.
 
2. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna nebo oprava jména osvojených dětí nebo změna, kterou je nutno provést v důsledku nesprávných nebo neúplných zápisů v matrice.
 
3. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna jména a příjmení osoby v případě změny pohlaví.

4. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna příjmení partnera za trvání registrovaného partnerství na příjmení druhého partnera.

Poznámky 
 
1. Za změnu příjmení manželů, rodičů nebo rodiče a jejich nezletilých dětí na společné příjmení se vybírá jen jeden poplatek.
 
2. Za změnu příjmení více nezletilých dětí téhož rodiče se vybírá jen jeden poplatek.
 
3. Podle písmene a) této položky se vybírá poplatek za povolení změny příjmení dítěte svěřeného do náhradní rodinné péče na příjmení poručníka nebo pěstouna, na společné příjmení poručníků nebo pěstounů anebo na příjmení dohodnuté pro jejich vlastní děti, pokud poručníky nebo pěstouny jsou prarodiče nebo sourozenci rodičů nezletilých dětí.
 
4. Dřívějším příjmením se pro účely tohoto zákona rozumí jen nejblíže předcházející příjmení.

ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o ověřování

§ 18
 
(1) Žadatel o legalizaci, popřípadě svědci, jde-li o legalizaci podle § 10 odst. 4, předloží k prokázání své totožnosti platný 
 
a) občanský průkaz9), řidičský průkaz17) nebo cestovní doklad10), jde-li o státního občana České republiky, 
b) cestovní doklad, průkaz totožnosti občana členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace nebo doklad opravňující k pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu11), jde-li o cizince, nebo
c) identifikační průkaz vydaný Ministerstvem zahraničních věcí České republiky podle zvláštního právního předpisu18), jde-li o osobu požívající výsad a imunit podle mezinárodního práva. 
 
(2) Doklad podle odstavce 1 písm. b) nebo c) lze k prokázání totožnosti použít pouze tehdy, obsahuje-li fotografii držitele. 
_________________________ 
9) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů. 
11) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. 
Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů. 
17) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. 
18) § 180b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST OSMÁ
Změna zákona o zvláštních řízeních soudních
 
§ 416
Určení otcovství po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné  souhlasným prohlášením matky, manžela a domnělého otce
 
(1) Byl-li podán návrh na určení otcovství souhlasným prohlášením k dítěti, které se narodilo v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství nebo o neplatnost manželství a třístým dnem po rozvodu manželství nebo prohlášení manželství za neplatné, vyslechne soud matku, manžela i toho, kdo prohlašuje, že je otcem dítěte. Příslušným je soud podle § 417. 

(2) Dojde-li k souhlasnému prohlášení účastníků o tom, kdo je otcem dítěte, uvede to soud do protokolu a oznámí matričnímu úřadu, který vede knihu narození, v níž je dítě zapsáno. 

(3) Byl-li návrh podán před pravomocným skončením řízení o rozvod nebo neplatnost manželství, soud řízení přeruší do doby, než rozsudek, kterým bylo rozhodnuto o tom, že manželství je neplatné nebo se rozvádí, nabude právní moci. Bylo-li řízení o rozvod manželství nebo neplatnost manželství zastaveno, nebo byl-li návrh na rozvod manželství nebo na neplatnost manželství pravomocně zamítnut, soud řízení zastaví. 

§ 443
Příjmení osvojence
 
(1) V rozsudku, jímž se vyslovuje osvojení, uvede soud i příjmení, které osvojenec bude mít. 

(2) Ustanovení odstavce 1 platí pro rozsudek o zrušení osvojení přiměřeně. 
 
§ 451
Rozhodnutí
 
(1) Ve věci samé rozhoduje soud rozsudkem.  

(2) Je-li to třeba, rozhodne soud o příjmení osvojence. 


1