Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                VIII.

Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony


Návrh zákona byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dne 13. června 2022 s termínem pro zaslání připomínek do 13. července 2022. Porada k vypořádání připomínek se uskutečnila dne 10. srpna 2022.

Zásadní připomínky uplatnila tato připomínková místa: Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, ministr pro legislativu a předseda LRV, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad vlády ČR Odbor kompatibility, Úřad vlády ČR – Vedoucí Úřadu vlády, Úřad vlády ČR – Zmocněnkyně vlády pro lidská práva, BIS, Olomoucký kraj, Liberecký kraj, Pardubický kraj, Jihočeský kraj, Karlovarský kraj, Zlínský kraj, Královéhradecký kraj, Plzeňský kraj, Moravskoslezský kraj, Sdružení místních samospráv a Svaz měst a obcí.

Doporučující připomínky uplatnila tato připomínková místa: Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Hlavní město Praha, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a město Jihlava.

Bez připomínek: Ministerstvo dopravy, Ministerstvo obrany, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo kultury, Úřad vlády ČR – Ministr pro evropské záležitosti, Kancelář prezidenta republik, Český statistický úřad, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Úřad pro zahraniční styk a informace, Středočeský kraj, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší soud.

Návrh je předkládán s 1 rozporem.

Níže uvedená tabulka obsahuje pouze zásadní připomínky.

Připomínky k novele matričního zákona:

	
	Autor
	Připomínka
	Vypořádání

	K dopadům do státního rozpočtu
	MF
	Do předkládací zprávy, důvodové zprávy i Závěrečné zprávy RIA požadujeme uvést, že veškeré požadavky na čerpání finančních prostředků státního rozpočtu budou pokryty v rámci schválených výdajových limitů na příslušný kalendářní rok a střednědobého výhledu kapitoly 314 – Ministerstvo vnitra v souladu s plánem fiskální konsolidace z programového prohlášení vlády. Pro jednání schůze vlády požadujeme doplnit do předkládací zprávy (viz čl. IV odst. 7 Jednacího řádu vlády) konkrétní zdroj, z kterého budou tyto nároky pokryty (přesun v rámci rozpočtu kapitoly nebo snížení výdajů jiné kapitoly státního rozpočtu a podobně), neboť tato informace o konkrétním zdroji finančního krytí v návrhu předkládací zprávy chybí. Dále do materiálu požadujeme výslovně doplnit, že realizace právní úpravy nebude spojena s žádnými personálními a platovými požadavky.
Návrh zákona přinese také finanční dopady do rozpočtů obcí. V důvodové zprávě i v závěrečné zprávě RIA se jen lakonicky konstatuje, že k finančním dopadům na obce dojde. Vzhledem k tomu, že vedení matrik je výkon státní správy přenesený na obce, lze předpokládat, že se stát nějakým způsobem bude podílet na pokrytí uvedených dopadů. Požadujeme materiál doplnit o zdroj úhrady avizovaného finančního dopadu na obce.
	Akceptováno

Primárně bude financováno z projektových peněz z Evropských fondů. Vysvětleno v důvodové zprávě i v závěrečné zprávě RIA.

.


	Obecně k reflexi možnosti zápisu údajů o cizincích
	Úřad vlády ČR – Odbor kompatibility
	Máme pochybnosti, zda návrh vždy reflektuje situaci, že v evidenci budou vedeny údaje o cizincích. Např. otcem podle § 1d odst. 1 může zřejmě být i cizinec, který nebude mít ani trvalý, ani hlášený pobyt. Musí mít matka i otec nebo snoubenci rodné číslo podle § 1d odst. 1 písm. c) a d), resp. odst. 2 písm. c)?
§ 1f písm. j) sice výslovně počítá s tím, že osoba nebude mít trvalý pobyt v ČR, avšak písm. e) téhož paragrafu již nepočítá s tím, že nebude mít přiděleno rodné číslo.
	Vysvětleno
Připomínkové místo s vysvětlením souhlasí. 

Stejně tak ani český občan nemusí mít trvalý pobyt na území ČR. Údaj, který nebude k dispozici, se v příslušných dokumentech neuvede, resp. nezapíše do MIS.

Pokud se jedná o rodné číslo, dovolujeme si odkázat na § 60 zákona o matrikách, který obecně stanoví, že u cizinců se uvádí pouze tehdy, pokud jim bylo přiděleno. Ustanovení bude upraveno tak, aby se vztahovalo i na údaje v MIS.	

	Obecně
	SMO
	1. 1. Přechod na centrální informační systém je nepochybně nezbytný, samotný proces však bude náročný a dlouhodobý a personálně (finančně) náročný. V souvislosti s tím by se měly vyřešit i rukopisně vedené matriky - narození, oddací, úmrtí. Zároveň by mělo dojít k odstranění velkého množství papírových žádostí, prohlášení a formulářů u změn občanů, např. příjmení žen v mužském tvaru, papírové korespondence apod. Příprava na nový systém by měla být založena na včasném zpracování též podzákonných právních norem, aby mohlo dojít ke kvalitnímu proškolení příslušných zaměstnanců.

1. 2. Centrální informační systém bude muset být napojen na jednotlivé agendové systémy obcí (spisová služba, ekonomický systém), proto je nutné počítat s dostatečným časem na přípravu a finanční náročnost procesu. Bude nutné vybavit pracoviště dostatečným vybavením (např. skenery apod.).

1. 3. Digitalizace nutně nevede ke zjednodušení práce, naopak lze alespoň na počátku očekávat její nárůst.

4. Bude nutné řešit též navýšení správních poplatků za matriční úkony.
	Navrhuje se zvážit jako zásadní připomínky.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Předkladatel si je uváděných souvislostí vědom. Proto je navrženo dlouhé období legisvakance, které umožní náležitou přípravu.

Náklady obcí  - viz připomínka MF, popsáno v důvodové zprávě.

Správní poplatky – viz dále

	Obecně k MIS
	SMO
	Návrh ani důvodová zpráva či RIA neřeší ve vztahu k navrhovanému matričnímu informačnímu systému (dále jen „MIS“) následující:


- jak by měly obce zajistit, aby jim stávající dodavatelé nevypověděli smlouvu ke dni účinnosti legislativy o povinnosti exportu dat dle nově definovaného standardu, když  je zřejmé, že po zapracování pravděpodobně časově i technicky náročných úprav jim smlouvu obec ukončí;

- jak mají dodavatelé zajistit pro již existující data formát, který bude v rámci standardu stanoven, v případě, že jsou data odlišně strukturovaná, neboť v době zavedení povinnosti žádný standard nebyl zveřejněn - bez zásahu uživatelů bude v některých případech možné upravit pouze strukturu pro data nově zapisovaná, nikoli pro již data zapsaná;

- není stanoveno, zda bude MIS podporovat tvorbu dokumentů s vazbou na danou spisovou službu úřadu - v návrhu zákona ani v důvodové zprávě není nic takového zmíněno, nicméně úřad má povinnost tyto dokumenty evidovat a současná řešení tuto vazbu často podporují;

· - napříč textem návrhu se popisuje proces pouze při tvorbě digitálních dokumentů, které dosud nemohly být tvořeny vůbec, ale zcela se opomíjí problematiku vydávání matričních dokladů v listinné formě, která bude pravděpodobně ještě dlouho hojně využívána; s ohledem k uvedenému je tedy nezbytné objasnit, s jakou podporou se počítá pro tisky na přísně zúčtovatelné tiskopisy, kdy je pro každou novou sadu formulářů často nutné provést posun tiskového výstupu, tzn. nelze provést jednotné nastavení.
· 
· V návrhu ani důvodové zprávě není zmíněno, zda zajistí MIS i podporu tisku dotazníku, protokolu a dalších dokumentů, které nebude možné vždy vytvářet digitálně, neboť je ze zákona musí podepsat dotčené osoby, které však často nemají potřebný elektronický podpis;
· 
· - v návrhu ani v důvodové zprávě není uvedeno, zda bude MIS podporovat evidenci dalších údajů nad rámec matričních knih, aby je bylo možné využít pro tisk potřebných dokumentů; 
· 
· - v návrhu ani v důvodové zprávě není uvedeno, zda dojde ke sjednocení plnění všech typů dokladů a formulářů v rámci ČR a bude zajištěn jednotný soulad s výklady krajských úřadů, které vykonávají metodický dohled na výkonem matriční činnosti;
- v návrhu ani v důvodové zprávě není řešeno nalezení a financování dostatečných personálních kapacit správních úřadů k  zajištění naskenování všech matričních záznamů od roku 2006 a jejich připojení k jednotlivým záznamům v MIS.
	Akceptováno - vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Důvodová zpráva byla v navrhovaném ohledu doplněna.

- MV bude s dodavateli jednat

- MV navrhne formát dat a poté s dodavateli projedná možnosti úpravy systémů


- pokud úřad upraví systém tak, aby sdílel data s MIS v jednotném formátu, může systém nadále provozovat

- tisk dokladů na přísně zúčtovatelné tiskopisy bude MIS samozřejmě podporovat

- MIS bude podporovat tisk těchto dokumentů v souladu se stávající právní úpravou 

- údaje vedené o fyzických osobách jsou uvedeny v navrženém § 1f

- doklady a formuláře stanoví prováděcí předpis

- návrh počítá s postupným skenováním v případě manipulace se zápisem


	Obecně k vytvoření technické konzultační skupiny
	SMO
	Doporučujeme také vytvoření technické konzultační skupiny (jejíž součástí by měli být analytici, programátoři a servisní technici dodavatelských firem), která by byla schopná na začátku definovat mj. příkladmo tato možná rizika: - problémy s migrací dat na základě zkušeností s různými výklady vyhlášek, - problémy s očekávanou funkčností centrální aplikace, - problémy s integrací s okolními aplikacemi.
	Akceptováno

	Obecně k technické komplikaci při skenování starších matričních knih
	SMO
	Rovněž také upozorňujeme na možné technické komplikace při skenování starších matričních knih, které jsou větší než formát A3 – jednak je v nich více zápisů na stránce a zápisy jsou rozloženy na levou i pravou stranu matriční knihy. Pokud bude matriční zápis ve spodní části matriční knihy a pokud by součástí výsledného skenu mělo být i záhlaví, pak to bude pro mnohé matrikáře/matrikářky náročný úkol. Aby se celý zápis dostal na jeden snímek, znamená to pořídit 4 snímky, oříznout je a spojit do jednoho snímku. Také by bylo vhodné stanovit parametry pro skenování, aby byly snímky pořizovány s dostatečným rozlišením.
	Akceptováno

Jde o praktický problém, jeho řešení bude součástí přípravy Národního technického standardu. 


	Obecně
	ÚOOÚ
	Úřad pro ochranu osobních údajů uplatňuje připomínky, a to včetně zásadních, zejména k osobním údajům. Zákon o matrikách, jménu a příjmení má 100 ustanovení, článek I má 163 bodů, což je více než 1,5× více. Z toho je zjevné, že se fakticky o novelu nejedná, nýbrž o skrytou rekodifikaci matričního práva. ÚOOÚ proto požaduje, aby místo pouhé novely byl vydán nový zákon o matrikách.
	Neakceptováno
Připomínkové místo od připomínky ustoupilo.

Nelze hodnotit pouze na základě počtu novelizačních bodů. Většina institutů matričního práva není novelou výrazněji dotčena, případně jen doplněna na základě potřeby praxe či v souvislosti s elektronizací matriční agendy. Mnoho novelizačních bodů je pouze legislativně technických. 

	01
	SMO
	Matrika jako státní evidence se povede souběžně v listinné podobě v matričních knihách a v elektronické podobě v matričním informačním systému. Návrh zákona koncipuje řešení matričního informačního systému jako řešení vycházející z dlouhodobé tradice vedení matričních záznamů na našem území. Navazuje proto na rukopisně vedené záznamy, ze kterých budou údaje do matričního informačního systému u existujících zápisů postupně doplňovány, a u nových zápisů se předpokládá souběžný zápis do matričních knih a do matričního informačního systému.
Navrhujeme upustit od rukopisného provádění zápisů do matričních knih.

Zavedení centrálního matričního informačního systému od 01.01.2027, tedy komplexní digitalizace matriční agendy, je dle zdůvodnění vybudováním moderní veřejné správy, která odpovídá požadavkům 21. století. 
Tomuto trendu však již neodpovídá zachování vlastnoručního provádění zápisů do matričních knih. V současné době je možné prostřednictvím výpočetní techniky vytisknout list matriční knihy, který je totožný s ručně provedeným zápisem. Matriční kniha v listinné podobě by se tedy mohla pořídit svázáním vytištěných listů matriční knihy např. po uplynutí příslušného kalendářního roku (či ve stanoveném termínu do určitého data), a to v tiskárně Ministerstva vnitra, u níž by byla zachována ochrana osobních údajů. Do matričních knih by se vlastnoručně prováděly pouze dodatečné záznamy.
V současné době se při výběrových řízeních na pozici matrikáře ukazuje, že mladší generace již nezvládne celodenní vlastnoruční zapisování údajů do matričních knih, které má být čitelné.  Vlastnoruční provádění zápisů zabere matrikáři cca ½ pracovní doby. Pokud by mu tato povinnost odpadla, mohl by získaný čas využít k výkonu jiných matričních činností, kterých je poměrně mnoho.
	Neakceptováno
Připomínkové místo na připomínce netrvá.

MIS bude sloužit k ulehčení matriční agendy, větší klientské přívětivosti, možnosti zrušení místní příslušnosti ve vybraných případech.
Vyhovění připomínce by znamenalo rychlou kompletní digitalizaci matriční agendy, což by bylo spojeno s enormní zátěží matričních úřadů.

	01 odst. 3
	Úřad vlády ČR – Odbor kompatibility
	1. V důvodové zprávě postrádáme informaci, zda návrhem dochází či nedochází k materiálnímu zúžení svobodného přístupu k údajům vedeným v matrice. V tomto ohledu požadujeme doplnit zhodnocení zákona se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.


2. Věta první § 1c odst. 2 se jeví být s ohledem na dikci § 1 odst. 3 nadbytečná.
	1. Vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Návrhem nedochází k materiálnímu zúžení svobodného přístupu k údajům vedeným v matrice; stávající znění § 7 odst. 4 matričního zákona obsahuje ustanovení o tom, že údaje v matričních knihách jsou neveřejné, není-li dále stanoveno jinak. V rámci novely bylo obsahově obdobné ustanovení přesunuto z § 7 odst. 4 do § 1 odst. 3.

Vzhledem k tomu, že matrika z povahy věci obsahuje osobní údaje, lze legitimně aplikovat výjimku podle čl. 1 odst. 2 písm. h) citované směrnice.

2.Neakceptováno - vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Ustanovení § 1c odst. 2 se týká pouze údajů vedených v příslušných evidencích vedených v MIS a ustanovení § 1 odst. 3 se týká údajů vedených v matrice; obsahově se nejedná o shodné údaje. 

	1a až 1f 
	ÚOOÚ
	V článku I bodu 4 a na všech ostatních místech se slova „, popřípadě jména, příjmení“ zrušují. 

Mezi NOZ a zákonem o matrikách, jménu a příjmení roky přetrvává rozpor v základní terminologii ochrany osobních údajů – ve vymezení přirozených identifikačních údajů. Podle § 77 odst. 1 věty první NOZ: „Jméno člověka je jeho osobní jméno a příjmení, popřípadě jeho další jména a rodné příjmení, která mu podle zákona náležejí.“ Zákon o matrikách však například v § 14 odst. 1 písm. a) uvádí sousloví: „jméno, popřípadě jména a příjmení“. Z toho je zjevné, že soukromoprávní předpis entitu „Jan“, „Jana Alena“ či „Alois“ označuje jako „osobní jméno“, zatímco veřejnoprávní předpis ji označuje jako „jméno, popřípadě jména“. Dále soukromoprávní předpis entitu „Jan Novák“, „Jana Alena Nováková“ či „Alois Svoboda“ označuje jako „jméno“, zatímco veřejnoprávní předpis souhrnné označení nemá. Tento rozpor je nezbytné zhojit a uvést do souladu s NOZ jakožto výchozí regulací. Zákon o matrikách musí být v pojmosloví od soukromoprávní regulace odvozen.
	Vysvětleno
Připomínkové místo na připomínce netrvá. 

Jde o tradiční terminologii nejen matričního zákona, ale i jiných právních předpisů v oblasti správního práva. Viz též § 61 odst. 2 zákona o matrikách.
V případě přijetí připomínky by chyběla provazba k terminologii používané pro vedení údajů o fyzických osobách v informačních systémech veřejné správy. 
Případná změna by si vyžádala změnu velkého množství předpisů, a tedy zcela přesahuje rámec aktuální novelizace.

MV vnímá připomínku jako podnět k řešení předmětných terminologických rozdílů a bude se jím dále zabývat.

	1a až 1f
	ÚOOÚ
	V článku I bodu 4 a na všech ostatních místech se slova „rodné číslo“ zrušují. 

Podle zákona o základních registrech se má rodné číslo zrušit k 1. lednu 2026. Není tedy přípustné nový informační systém budovat na jeho základě. Důvodová zpráva k tomu zcela mlčí.
	Vzato na vědomí
Připomínkové místo s vypořádání souhlasí.

Jsme si vědomi ustanovení § 64 odst. 2 zákona o základních registrech i např. § 72 odst. 10 zákona o občanských průkazech, která časově limitují používání rodných čísel. Vzhledem k tomu, že dosud není stanoveno, jak bude problematika řešena v budoucnu (např. jaký identifikátor či způsob identifikace) by měl rodné číslo nahradit, nepovažujeme za žádoucí podobné časové omezení ve vztahu k matričnímu informačnímu systému doplňovat do zákona o matrikách již nyní.
MV se touto problematikou bude dále zabývat.

	1b odst. 4
	Královéhradecký kraj
	Navrhujeme znění § 1b doplnit o odst. 4:

4) Jestliže se údaje v digitální kopii příslušného zápisu liší od údajů uvedených v matriční knize rukopisně vedené, považují se za správné údaje uvedené v matriční knize rukopisně vedené.

Odůvodnění:
Není zřejmé, co bude v případě rozdílných údajů uvedených v digitální kopii příslušného zápisu a v matriční knize rukopisně vedené považováno po 01.01.2027 za správné údaje, zda údaje zapsané v matriční knize nebo údaje v digitální kopii příslušného zápisu. Vždy by měly být považovány za správné údaje zapsané v matriční knize rukopisně vedené. Doposud tak bylo stanoveno v § 6 odst. 3 ZOM.
	Neakceptováno
Připomínkové místo na připomínce netrvá.

Digitální kopie se z povahy věci nemůže lišit od originálu. Pokud by byl v MIS nahrán soubor, který by obsahoval jiné údaje, než byly uvedeny v matriční knize k okamžiku pořízení kopie, nelze jej považovat za kopii podle § 6 odst. 2.

	1d odst. 1 písm. c)
	Liberecký kraj
	Navrhuje u otce doplnit svéprávnost.
	Neakceptováno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Tento údaj není relevantní. Pokud by otec měl omezenou svéprávnost k danému právnímu jednání, nemohl by je učinit.

	1d odst. 1 písm. d)
	Liberecký kraj
	Navrhuje u matky doplnit rodinný stav a svéprávnost.
	Akceptováno částečně
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Údaj o osobním stavu matky (dle terminologie zákona o matrikách) doplněn, ohledně svéprávnosti viz výše.

	1d odst. 1 písm. d)
	Zlínský kraj
	K údajům zapisovaným u matky, která činí souhlasné prohlášení o určení otcovství, navrhujeme doplnit údaj o rodinném stavu.
	Akceptováno jinak
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Doplněn údaj o osobním stavu matky (dle terminologie zákona o matrikách).

	1d odst. 1 písm. d)
	Olomoucký kraj
	Navrhujeme v § 1d odst. 1 písm. d) doplnit mezi údaje vedené o matce v evidenci souhlasných prohlášení rodičů o určení otcovství údaj o osobním stavu matky, případně i datu změny stavu. Osobní stav matky má vliv na možnost zákonného provedení souhlasného prohlášení rodičů. Je nutné vyloučit možnost, že bylo provedeno souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství v případech, kdy svědčí domněnka otcovství za trvání manželství nebo do 300 dnů od ukončení manželství.
	Akceptováno

	1d odst. 1 písm. d)
	Plzeňský kraj
	Ke znění ust. § 1d odst. 1:  (bod 4) navrhujeme doplnit:

d) u matky jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, den, měsíc, rok, místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát, rodné číslo, státní občanství, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu, jde-li o cizinku, - doplnit osobní stav matky
g) osobní stav matky. V případě, že je matka rozvedená i údaj o tom, kdy rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci.

Odůvodnění: V rámci elektronické evidence matriky bude umožněn online přístup všem matričním úřadům, které budou informace čerpat a využívat, proto by evidence měla obsahovat všechny relevantní údaje, aby nebylo nutné je opětovně zjišťovat. Přínosem pro efektivní fungování systému je předpoklad přenosu = dotahování prvotně pořízených dat, tj. pořízených v prvotní evidenci na základě jednotného identifikátoru, např. rodného čísla.
	Akceptováno.


	1d odst. 2 písm. a) a c)
	Plzeňský kraj
	2. Ke znění ust. § 1d odst. 2 (bod 4) navrhujeme doplnit:

a) označení matričního úřadu, který osvědčení vydal, číslo jednací
c) jméno, popřípadě jména, příjmení snoubenců, jejich rodné příjmení, den, měsíc a rok narození, rodné číslo a státní občanství. – doplnit osobní stavy snoubenců.
	Neakceptováno
Připomínkové místo na připomínce netrvá.

Osobní stav není nutný (stav je patrný ze skutečnosti vydání osvědčení), ostatně se brzy po vydání změní.
Číslo jednací též není zapotřebí.

	1d odst. 3
	Plzeňský kraj
	3. Ke znění ust. § 1d odst. 3 (bod 4) navrhujeme doplnit:
c) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žadatele, doplnit osobní stav
4. e) osobní stav žadatele (s odkazem na § 46 odst. 1, v tiskopise je tento údaj uveden).
	Neakceptováno
Připomínkové místo na připomínce netrvá.

Osobní stav není nutný (stav je patrný ze skutečnosti vydání osvědčení), ostatně se brzy po vydání změní.

	1d odst. 4
	Královéhradecký kraj
	Namísto navrhovaného znění § 1d odst. 4) navrhujeme upravit znění takto:

(4) V evidenci matričních tiskopisů jsou vedeny údaje o matričních tiskopisech stanovených prováděcím právním předpisem, a to
a) označení a druh matričního tiskopisu,
b) označení matričního úřadu nebo zastupitelského úřadu České republiky, který matriční tiskopis převzal, a datum převzetí,
c) série a šestimístné číslo matričního dokladu,
d) svazek matriční knihy, ročník, strana/list v matriční knize, pořadové číslo zápisu,
e) číslo jednací a jméno/a a příjmení žadatele, kterému byl matriční doklad vydán, jde-li o vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství,
f) údaj, zda byl matriční tiskopis použit nebo zničen, označení matričního úřadu nebo zastupitelského úřadu České republiky, který matriční tiskopis použil nebo zničil, 
a datum použití nebo zničení matričního tiskopisu a zda se jednalo o prvopis nebo druhopis dokladu.

Odůvodnění:
Směrnice MV č. MV-151468/VS-2014 stanovuje v čl. 3 odst. 4 a – e rozsah údajů, které se vedou v evidenci matričních tiskopisů. Toto neodpovídá výčtu údajů uvedených v § 1d odst. 4. Doporučujeme vést evidenci v matričním informačním systému dle směrnice, aby nemusely být vedeny dvě evidence.
	Neakceptováno
Připomínkové místo na připomínce netrvá.

Směrnice bude přizpůsobena novelizovanému zákonu.

Podrobnosti o matričních tiskopisech stanoví prováděcí právní předpis na základě zmocnění v § 96 odst. 1 písm. o).
Některé detaily pak není třeba vést, zejména pro jaký konkrétní případ byl tiskopis použit.

	1d odst. 5
	Ministr pro LG a předseda LRV
	Požadujeme zákon uvést do souladu s aktuální praxí a seznam odborně doložených jmen v zákoně definovat včetně pohlaví. Např. formou změny § 1d, odst. 5:
(5) V seznamu odborně doložených jmen jsou vedena jména, která matriční úřad zapsal do matriční knihy na základě odborného posouzení podle § 26 odst. 4, § 62 odst. 1, § 63 odst. 2 nebo § 72 odst. 3.  s vyznačením pohlaví jako jména ženská, mužská a neutrální.
	Neakceptováno - vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Uvedené nečiní praktické problémy, na obourodá jmena jsou vydávána odborná stanoviska a odborné posudky a jejich užívání není zákonem nějak omezeno.
Počítá se s tím, že v seznamu budou doplňkové údaje (příznaky), podle nichž bude možné i vyhledávat. Jen není zapotřebí takové detaily uzákoňovat.

	1f písm. h) a i)
	Moravskoslezský kraj
	V návrhu je uvedena formální nepřesnost „datum nabytí právní moci uzavření manželství (registrovaného partnerství) prostřednictvím zmocněnce“. Právní účinky uzavření manželství prostřednictvím zmocněnce vznikají dnem uzavření manželství nebo registrovaného partnerství prostřednictvím zmocněnce, nikoliv nabytím právní moci. Navrhujeme tuto formální nepřesnost vypustit, neboť svými účinky jde o klasické uzavření manželství.
	Akceptováno jinak
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

V případě manželství opraveno na „datum nabytí právní moci povolení k uzavření manželství zmocněncem“, v případě registrovaného partnerství vypuštěno.

	1f písm. p)
	ÚOOÚ
	V § 1f se písmeno p) zrušuje. 

Podle konstantního postoje OHA MV se AIFO ve výčtech nemá uvádět, protože je automatickou součástí každé agendy.
	Akceptováno

Bude též vypuštěno z § 1f písm. s) bod 3.

	
1f písm. r)
	Plzeňský kraj
	2. Ke znění ust. § 1f  (bod 4) navrhujeme doplnit:   

r) telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresa elektronické pošty pro zasílání zvoleného okruhu informací, pokud ji fyzická osoba sdělí.

Odůvodnění
Vize, že cca v roce 2025 budou mít všechny fyzické osoby datové schránky, s ohledem na to, že údaj o telefonním čísle a e-mailové adrese je proměnný údaj a jeho poskytnutí závisí na vůli fyzické osoby, která jím disponuje, mělo by to být obsahem textového znění. Zvážit synchronizaci v rámci souvisejících norem a jednoho ústředního orgánu veřejné moci (DS versus MIS a versus AISEO).
	Akceptováno jinak
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Ustanovení vypuštěno.

	02 odst. 1 písm. e)
	MZV
	Návrh zákona používá termín „zastupitelský úřad“, popř. „zastupitelský úřad podle § 4c“, ve vazbě na agendy spojené s využíváním matričního informačního systému (dále jen „MIS“). V souladu se zákonem č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě), ve znění zákona č. 35/2019 Sb., je třeba pod pojmem „zastupitelský úřad“ rozumět rovněž konzulární úřad vedený honorárním konzulárním úředníkem (dále jen „HKÚ“) – viz § 4 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 7 odst. 1 písm. d) zákona o zahraniční službě. Návrh zákona rozšiřuje spektrum matriční činnosti vykonávané zastupitelskými úřady ČR a je otázkou, zda tyto agendy mají/mohou vykonávat HKÚ (např. přijímání prohlášení o určení otcovství dle novelizujícího se § 777 OZ, které je dosud možné učinit toliko před soudem, prohlášení o užívání příjmení v nesprávné podobě dle § 58 odst. 5 OZ, agendy spojené s využíváním MIS).
Je tedy třeba definovat zastupitelské úřady pro účely tohoto zákona bez HKÚ (jako je tomu v případě zákona o cestovních dokladech, případně volebního zákona) takto: 
㤠2 odst. 1
…
e) zastupitelské úřady České republiky, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen „zastupitelský úřad“).“
	Akceptováno

	04 odst. 1
	Moravskoslezský kraj
	Navrhujeme prodloužit období, ve kterém by mohly obecní úřady obcí s rozšířenou působností provést kontrolu „malých“ matrik spadajících do jejich správního obvodu. Důvodem je malá četnost matričních událostí a matričních skutečností, které „malé matriky“ administrují. V případě potřeby tak zároveň zůstane zachována možnost provést kontrolu častěji.

NÁVRH:
Úřad s rozšířenou působností provádí kontrolu vedení matričních knih, sbírek listin a zápisů 
do matričního informačního systému, a to u všech matričních úřadů ve svém územním obvodu nejméně jednou za 2 roky.
	Akceptováno


	04 odst. 1 a 4a odst. 1
	Sdružení místních samospráv
	Navrhujeme opustit dosavadní nesystémovou koncepci kontrol matričních úřadů obecním úřadem obce s rozšířenou působností a vypustit ze zákona minimální frekvenci kontrol prováděných krajskými úřady.
Odůvodnění: Podle stávajícího znění zákona obecní úřady obcí s rozšířenou působností provádí kontrolu vedení matričních knih a sbírek listin u všech matričních úřadů ve svém územním obvodu nejméně jednou ročně. Taková kontrolní pravomoc jednoho obecního úřadu vůči jinému je v systému fungování české veřejné správy naprosto ojedinělá a velice nevhodná, neboť mj. mylně evokuje, že je obecní úřad obce s rozšířenou působností pro ostatní obecní úřady nadřízeným správním orgánem.
Ačkoliv podobou úpravu zvláštním právním předpisem textace § 129 odst. 1 zákona o obcích striktně vzato umožňuje, jde naprosto proti smyslu a účelu tohoto ustanovení, které předpokládá odlišnou úpravu zvláštním právním předpisem primárně pro různé odvětvové správní orgány (ministerstva, ale také ČIŽP, SEI atd.).
Zároveň považujeme za zcela zbytné lhůty pro minimální frekvenci kontrol. Každý orgán, kterému je svěřena kontrolní pravomoc, musí dodržovat základní zásady činnosti správních orgánů ve smyslu § 2-8 správního řádu. V jejich rámci je schopen na základě místní znalosti a vědomí svých kapacit vyhodnotit, kolik kontrol a u jakých subjektů vykoná. Lhůty na navíc při výrazných demografických změnách mohou působit problémy s jejich dodržováním, které nastiňuje předkladatel v důvodové zprávě.
	Neakceptováno - vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
Systém kontrol je nezbytné zachovat.


	04 odst. 2
	Jihočeský kraj
	(2) Úřad s rozšířenou působností provádí ověřování (§ 28) rodných, oddacích a úmrtních listů a dokladů o partnerství (dále jen „matriční doklad“), doslovných výpisů z matričních knih, zápisů o určení otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, vydaných matričními úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu.

Odůvodnění k § 4 odst. 2
Navrhuje doplnění odst. 2 o zápisy o určení otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů. Matriční úřady se v praxi často setkávají s tím, že rodiče potřebují zápisy o určení otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů použít v cizině, přičemž cizí stát platnost těchto zápisů bez vyššího ověření neuznává. Doslovný výpis je pro některé cizí státy nedostačují a vyžadují přímo zápis o určení otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů. Vzhledem k tomu, že zápis obsahuje podpis a úřední razítko matrikářky, ověření tohoto dokladu pro použití v cizině by nemělo být ze strany matričních a krajských úřadů, případně ze strany ministerstva zahraničních věcí, problematické.
	Akceptováno


	4a odst. 1 písm. b)
	Olomoucký kraj
	V písmenu b) navrhujeme, aby lhůta byla stanovena jako násobek čísla 2. Přikláníme se ke stanovení lhůty 6 let. Pokud bude krajský úřad provádět kontrolu matrik u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností ve lhůtě 2 let, tak podle navrhované lhůty 5 let na kontrolu úseku změny jména a příjmení existuje možnost, že bude prováděna kontrola na uvedeném úseku ve lhůtě do 4 let, nebo bude muset krajský úřad provést další kontrolu na matričním úřadě, nebo provést na uvedeném úřadě kontrolu ne po dvou letech, ale už po jednom roce. Z tohoto hlediska je výhodnější, pokud kontroly bude možné spojit a nebude se muset narušit pravidelný dvouletý cyklus kontrol matričních úřadů. V současné době není právními předpisy stanovena lhůta kontrolního období u matričních úřadů u obcí, které nejsou obcemi s rozšířenou působností. Lhůtu 5 let považujeme z hlediska počtu matričních úřadů v kraji a počtu pracovníků vykonávajících činnosti na úseku matrik za nedostačující, proto navrhujeme prodloužit lhůtu alespoň na 6 let.
	Akceptováno


	4a odst. 1 písm. b)
	Moravskoslezský kraj
	Podle návrhu kontroluje úřad s rozšířenou působností vedení matričních knih, sbírek listin a zápisů 
do matričního informačního systému u matričních úřadů ve svém územním obvodu nejméně 1x ročně.

Krajskému úřadu je dána povinnost kontrolovat stejný rozsah činností u úřadu s rozšířenou působností 1x za 2 roky, a užívání a změny jména a příjmení 1x za 5 let. V praxi to bude znamenat, že obsahem jedné kontroly u obce s rozšířenou působností nemusí být užívání a změny jména a příjmení, které však musí být obsahem další kontroly, aby bylo dosaženo frekvence dané zákonem. Uvedená frekvence a rozsah kontrol neodráží dle našeho názoru požadavky praxe. 

Usnesení Vlády České republiky č. 689 ze dne 11. 9. 2013 zakotvilo krajským úřadům povinnost provést alespoň jednu kontrolu na každém věcném úseku státní správy u každé obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu ve tříletém kontrolním období. 

V řadě případů je výkon přenesené působnosti na úseku matrik a užívání a změny jména a příjmení
u úřadů s rozšířenou působností na kvalitní úrovni a nevyžaduje častou frekvenci kontrol. Navrhujeme proto, aby kontrola u úřadů s rozšířenou působností byla provedena komplexně v celé šíři matriční agendy a v jednom časovém intervalu, a to nejméně 1x za 3 roky. U úřadů, kde je to důvodné, lze kontrolu provést častěji. Potřeba provádět kontrolu každý rok či častěji vyplývá nejen ze samotných zjištění při kontrole, ale také z pochybení či nesprávného postupu matričního úřadu, které kontrolující orgány zjistí v rámci odvolacího řízení, při poskytování metodické pomoci, řešení stížností apod.

Zároveň navrhujeme zakomponovat výslovně kontrolu zápisů do matričního informačního systému, obdobně jako je tomu v případě návrhu změny § 4, neboť krajský úřad uvedenou kontrolu u úřadů obcí s rozšířenou působností bude vykonávat, avšak tato skutečnost nevyplývá z žádného ustanovení zákona o matrikách.

NÁVRH:
Krajský úřad kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku  
 	a) matrik, užívání a změny jména a příjmení a zápisů do matričního informačního systému u úřadů s rozšířenou působností ve svém správním obvodu nejméně jednou za 3 roky,  
b) matrik a užívání a změny jména a příjmení u matričních úřadů ve svém správním obvodu nejméně jednou za 5 let.
	Akceptováno

	4a odst. 2
	Jihočeský kraj
	(2) Krajský úřad provádí ověřování (§ 28) matričních dokladů, doslovných výpisů z matričních knih, zápisů o určení otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, vydaných matričními úřady a úřady s rozšířenou působností, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu.

Odůvodnění k § 4a odst. 2
Navrhuje doplnění odst. 2 o zápisy o určení otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů. Krajské úřady se v praxi často setkávají s tím, že rodiče potřebují zápisy o určení otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů použít v cizině, přičemž cizí stát platnost těchto zápisů bez vyššího ověření neuznává. Doslovný výpis je pro některé cizí státy nedostačují a vyžadují přímo zápis o určení otcovství k dítěti souhlasným prohlášením rodičů. Vzhledem k tomu, že zápis obsahuje podpis a úřední razítko matrikářky, ověření tohoto dokladu pro použití v cizině by nemělo být ze strany matričních a krajských úřadů, případně ze strany ministerstva zahraničních věcí, problematické.
	Akceptováno


	4c
	MZV
	Text ustanovení definuje oprávnění zastupitelského úřadu stanoveného prováděcím právním předpisem zapisovat do evidence souhlasných prohlášení rodičů o určení otcovství v  MIS prohlášení, která byla před ním učiněna dle § 1e odst. 1 písm. a), pomíjí však oprávnění zapisovat určené údaje do evidence matričních tiskopisů v MIS uvedené v § 1e odst. 4. V tomto smyslu se navrhuje doplnit § 4c o písmeno c) následovně:
„c) zapisuje do evidence matričních tiskopisů v matričním informačním systému údaje stanovené v § 1e odst. 4“.
	Akceptováno

	4c
	Plzeňský kraj
	3. Ke znění nového ust. § 4c  (bod 13) navrhujeme:   
 
Vybraný zastupitelský úřad tedy bude mít zaměstnance s plnohodnotnými matričními zkouškami ve smyslu § 9 ZOM.

Odůvodnění
Funkce civilního matrikáře je konzulárními úředníky zastupitelských úřadů České republiky vykonávána na základě čl. 5  písm. f) vyhl. č. 32/1969 Sb., ministra zahraničních věcí, ze dne 12. února 1969, o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.  
Odůvodnění
Nevykonávají matriční agendu komplexně. Úmluva neřeší kvalifikační předpoklady konzulárních úředníků. Pokud má být rozsah kompetencí rozšířen o vydávání matričních dokladů, k jejichž podpisu je oprávněn matrikář, nabízí se otázka, zda bez odpovídajících  kvalifikačních předpokladů, stanovených v stanovené v § 9 ZOM, bude záruka, např. při vydávání druhopisu ze zápisu pořízeném před rokem 1950 s několika dodatečnými záznamy v průběhu let,  bezchybného vydání tohoto matričního dokladu.  
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Konzulární úřednici vykonávají agendu ve velmi omezeném rozsahu a nepotřebují znalosti jako běžný matrikář. Školení a znalosti jsou ověřeny před nástupem na zastupitelský úřad. 

	06 odst. 3
	SMO
	· 1. Odstavec 3 § 6 zakládá matričním úřadům povinnost zapisovat do matričního informačního systému (tedy převádět do elektronické podoby) zápisy v matričních knihách provedené před 1. lednem 2006, neboť tyto zápisy jsou vedeny jen v matričních knihách, tj. rukopisně. Matriční úřad zapíše údaje ze zápisu v matriční knize do MIS, a to včetně všech dodatečných zápisů, dodatečných záznamů, změn a oprav hned poté, kdy bude s daným zápisem pracovat, a včetně digitální kopie (skenu). 

Zápis do matričního informačního systému se provede také na základě žádosti fyzické osoby, které se zápis v matriční knize týká, člena její rodiny nebo jejího sourozence. 

Toto ustanovení se týká pouze „živých“ matričních knih vedených matričními úřady, nikoli matričních knih uložených v archivech. 

V souvislosti se zrušením místní příslušnosti se jeví tato změna jako problematická. Navrhujeme zvážit zachování místní příslušnosti pro zápisy do matričních knih učiněné před 01.01.2006.

Agenda může být z kapacitních důvodů špatně zvládnutelná zejména na úřadech dobře dopravně dostupných. U nich lze očekávat prodloužení obvyklých lhůt. Přepis celého matričního zápisu, kdy dříve se do zápisu uváděla povolání, údaje o prarodičích a celkově jsou zápisy s dodatečnými záznamy, zejména pokud je zde zápis např. o osvojení zrušitelného a následně nezrušitelného, nebo zápis o popření a následně určení otcovství a k tomu sňatek rodičů apod., je časově mnohonásobně delší. Matrikářky se mohou dostávat do sporu s žadateli, proč není možné vyhovět žádosti na jiném matričním úřadě z důvodu, že zápis jimi požadované matriční události je před 01.01.2006 a není v MIS, a tedy mu matriční úřad mimo jeho místní příslušnost nemůže vyhovět.
· 
· 2. V Důvodové zprávě se k bodu 19 - k § 6 (účinnost od 1. ledna 2027) k odstavci 3 uvádí: „Toto ustanovení se týká pouze „živých“ matričních knih vedených matričními úřady, nikoli matričních knih uložených v archivech.“ Z návrhu ale takové upřesnění nevyplývá. 
Domníváme se, že by bylo vhodné limitaci na „živé“ matriční knihy (tzn. ty, co jsou uloženy na matričním úřadu po zákonem stanovenou úložní dobu) přenést do zákona.
	Akceptováno částečně – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Bylo by problematické určovat místní příslušnost podle data zápisu do knihy. Některé žádosti bude navíc možné podat elektronicky.
Údaje z knihy do MIS nebude přepisovat úřad, u kterého bude podána žádost, ale u kterého je uložena příslušná matriční kniha. Přetížení dopravně dostupných úřadů v této souvislosti nehrozí.

2. Akceptováno

	6a
	Moravskoslezský kraj
	V návrhu § 6a je použita terminologie, která není v souladu se zákonem o matrikách. Zápisem do matriční knihy se podle § 47 zákona o matrikách rozumí zapsání údajů o narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí podle časové posloupnosti uvedených matričních událostí. Dodatečným zápisem se podle § 48 rozumí zapsání týchž matričních událostí mimo časovou posloupnost. 
Jestliže se v matričním informačním systému má vyznačit plomba, pak zápis matriční události již musí existovat a použitá terminologie „…na základě které se provádí zápis nebo dodatečný zápis do matriční knihy“ je matoucí.
Navrhujeme sjednocení terminologie v navrhovaném odstavci 1 § 6a s terminologií používanou v zákoně o matrikách:
NÁVRH:
Dozví-li se příslušný matriční úřad o skutečnosti, na základě které se provádí dodatečný záznam do matriční knihy, anebo změna nebo oprava zápisu v matriční knize, vyznačí bezodkladně v matričním informačním systému u dotčených zápisů, že jsou dotčeny změnou.
	Akceptováno

	6a
	SMO
	Ustanovení zakotvuje tzv. „plombu“, tj. vyznačení v MIS, že u dotčené položky dochází k procesu, který se promítne do podoby údajů vedených v matrice.
Jakýkoliv matriční úřad nebo zastupitelský úřad ČR s přístupem do MIS uvidí v systému vyznačení plomby (tj. poznámku), která bude signalizovat, že zápis je dotčen změnou, tudíž na základě dotčeného zápisu nelze až do zrušení plomby vydat matriční doklad, potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize nebo doslovný výpis z matriční knihy. 
Plombu zadá matriční úřad, dozví-li se o skutečnosti, na základě níž se provádí zápis, změna, nebo  oprava zápisu. V praxi se však lze setkat například s případem, kdy soud rozhodne o popření otcovství, avšak než se matriční úřad dozví o této skutečnosti a než od soudu obdrží rozsudek o popření otcovství s vyznačenou doložkou právní moci, uběhne i celý kalendářní měsíc. Soud však nebude mít možnost dát plombu do MIS na příslušný zápis a v mezidobí může být nadále vydán matriční doklad.
Navrhujeme provést úpravu tak, aby bylo možné se vyvarovat výše uvedenému, tj. například tím, že bude zasláno matričnímu úřadu avízo o vzniku právní události, jež má vliv na zápis v MIS.
	Neakceptováno
Připomínkové místo na připomínce netrvá.

Taková povinnost ukládaná soudům by byla nedůvodná.


	7a
	Moravskoslezský kraj
	Ust. § 7a nově zavádí taxativní výčet dokladů, které budou připuštěny jako doklady k prokázání totožnosti v agendě matrik, jména a příjmení. Z důvodové zprávy k novému ustanovení zákona však není zřejmé, z jakého důvodu bylo přistoupeno k vytvoření uvedeného ustanovení. Pakliže bude uvedeno do praxe, bude znamenat nemožnost mnoha klientů vyřídit si matriční doklady či činit podání podle zákona o matrikách. Podle navrženého ustanovení by občan České republiky k prokázání totožnosti mohl předložit jen občanský průkaz nebo cestovní doklad (vydaný orgány České republiky). 

Jak vyplývá ze zkušenosti krajského úřadu, pokud má český občan současně více než jedno občanství, dokládá svou totožnost i cizozemskými doklady totožnosti, nebo občan České republiky žijící v zahraničí předkládá k prokázání totožnosti cizozemskou ID kartu, průkaz o povolení k pobytu, řidičský průkaz či kartu pojištěnce (např. v USA) atd. Opuštění dosavadního způsobu prokazování totožnosti považujeme za nedůvodné a protiklientsky zaměřené.
NÁVRH:
S ohledem na výše uvedené navrhujeme zrušit § 7a.
	Bezpředmětné

Ustanovení § 7a bylo z návrhu zákona vypuštěno.

	7a
	ÚOOÚ
	V článku I bodu 22 se slova „členský stát Evropské unie“ nahrazují slovy „členský stát Evropského hospodářského prostoru“. 

Je krajně matoucí státy EFTA označovat jako státy EU, byť v pouhé legislativní zkratce. Naproti tomu CH tak označit lze, protože je členem EFTA a postupuje tak i EU souslovím „Text s významem pro EHP“, kterým myslí i CH.
	Bezpředmětné

Ustanovení § 7a bylo z návrhu zákona vypuštěno. 

	08 odst. 1
	Moravskoslezský kraj
	Nesouhlasíme s návrhem, aby ustanovení § 8 bylo doplněno o „listiny nezbytné pro ověření správnosti údajů zapsaných v matriční knize“ a navrhujeme tuto větu vypustit.

Podle § 8 zákona o matrikách tvoří sbírku listin ty listiny, které slouží jako podklad pro matriční zápis jeho změnu a opravu. Z této definice je zcela zřejmé, jaké listiny mají tvořit sbírku listin. Zakládání výtisku příslušné stránky z informačního systému veřejné správy (§ 81a zákona o matrikách) za situace, kdy jím je nahrazováno předložení stanoveného dokladu, považujeme s ohledem na digitalizaci veřejné správy za nedůvodné a zatěžující jak samotnou sbírku listin, která se zvyšujícím množstvím uložených listin deformuje a stává nepřehlednou, tak matriční úřady, které vytištěním stránky z informačního systému k tak velkému počtu matričních událostí či skutečností spotřebují velké množství papíru. 

Správnost údajů zapisovaných do matričních knih ověřují matriční úřady před provedením samotného zápisu matriční události či matriční skutečnosti, na podklad (Hlášení o narození, Protokol o uzavření manželství atd.) postačí datovaným záznamem a podpisem matrikáře uvést, že údaje byly ověřeny v příslušném informačním systému. 

Za nedůvodné považujeme rovněž zakládání doručenek k rozhodnutí o změně jména a příjmení, neboť tyto nemají na samotnou změnu jména a příjmení vliv. Změna jména a příjmení se do matriční knihy zapisuje na základě pravomocného rozhodnutí (s vyznačenou doložkou právní moci), přičemž doručenka k rozhodnutí je součástí spisové dokumentace k žádosti o změně jména a příjmení uložené u matričního úřadu. V případech, kdy si fyzická osoba převezeme rozhodnutí u matričního úřadu osobně a vzdá se práva na odvolání, což je v praxi častým jevem, by protokol sepsaný u matričního úřadu musel být rovněž zasílán do sbírky listin; také ten je však součástí spisové dokumentace k rozhodnutí, která je u matričního úřadu ukládána po dobu 50 let.

NÁVRH:
S ohledem na výše uvedené navrhujeme zrušit doplnění § 8 odst. 1.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Formulace „listiny nezbytné pro ověření správnosti údajů zapsaných v matriční knize“ je obecná a nezakládá novou povinnosti, pouze upřesňuje smysl sbírky listin. 

Uvedené bude vyřešeno metodikou; důvodová zpráva byla upravena.

	8a a 25
	Sdružení místních samospráv
	Požadujeme zrušit omezení na výkon přenesené působnosti u oprávnění orgánů územních samosprávných celků na nahlížení do matričních knih.

Odůvodnění: Územní samosprávné celky při všech svých činnostech, tj. i při činnostech v samostatné působnosti, naplňují veřejný zájem a je tím pádem žádoucí, aby jejich zástupci a zaměstnanci (samozřejmě při vědomí všech povinností spojených s ochranou osobních údajů) měly v případě potřeby nahlížet do matričních knih.
	Neakceptováno Připomínkové místo změnilo připomínku na doporučující.

Vedení matrik je státní správou, má sloužit primárně státní správě, pokud by měl sloužit samosprávě je třeba zákonné zmocnění.

	8a odst. 1 písm. e), 8a odst. 2 písm. d), 8a odst. 5, 25 odst. 1 písm. e), 25 odst. 7
	Moravskoslezský kraj
	Nesouhlasíme s rozšířením okruhu osob, kterým má být umožněno nahlédnutí do sbírky listin, vydání kopie sbírky listin, potvrzení o údajích uvedených ve sbírce listin, matričních dokladů a doslovných výpisů z matričních knih fyzické nebo právnické osobě, která prokáže, že je to nezbytné k prokázání právních nároků v cizině, a to z níže uvedených důvodů.

1. Zákon o matrikách zavádí do zákona neurčitý právní pojem „právní nárok“, a to ve vztahu k cizině, do níž by se měly předávat osobní a citlivé údaje fyzických osob vedené úřady v České republice. S ohledem na existující právní systémy (kontinentální právo, angloamerické právo, islámské právo) nelze blíže definovat, jakými listinami nebo skutečnostmi lze takový nárok prokázat, a jak přistupovat k cizozemským listinám z hlediska ověřování jejich autenticity. Z dosavadních zkušeností při vydávání matričních dokladů pro dědické řízení v cizině (tato problematika je v současnosti upravena metodikou Ministerstva vnitra) vyplývá, že o vydání matričního dokladu pro účely dědického řízení v cizině žádají např. genealogické společnosti, které pátrají po dědicích soukromě s cílem poskytnout nalezené informace dědici za poplatek. Takové právnické osoby nemají přístup do státem vedených registrů o osobním stavu ani v domovském státě (např. Spolkové republice Německo). Matrikářům jsou rovněž předkládány několikanásobné substituční plné moci udělené fyzickým nebo právnickým osobám, přičemž autenticitu těchto soukromých listin nelze nijak ověřit. Navržené úřední ověření podpisu zmocnitele bude třeba vyžadovat i po zahraničních žadatelích.

2. Sbírka listin, popř. doslovný výpis z matriční knihy, obsahují osobní a často také citlivé údaje (např. údaj o změně pohlaví, doklady ke změně příjmení v důsledku změny pohlaví, rozsudky soudů obsahující citlivé údaje, údaje o dokladech totožnosti), vydání dokladů fyzickým a právnickým osobám, je podle našeho názoru v rozporu s právním předpisem upravujícím ochranu osobních údajů. V řadě případů obsahuje sbírka listin také listiny, které nesloužily jako podklad pro matriční zápis, jeho změnu či opravu, přesto jsou jejím obsahem, a také tyto listiny mohou obsahovat údaje, jejichž vydání do ciziny může fyzickou osobu poškodit.

3. Listinami prokazujícími právní nárok v cizině nelze ve většině případů prokázat, že fyzická osoba, jejíž doklad (matriční doklad, fotokopie sbírky listin, doslovný výpis z matriční knihy) je požadován, má nějaký právní vztah k osobě žadatele. V současné praxi je např. na základě jedné žádosti o vydání matričních dokladů pro účely dědického řízení v cizině požadováno vydání cca 30 rodných listů různých osob, aniž je prokázána nějaká příbuzenská vazba na zůstavitele.   

NÁVRH:
Navrhujeme ponechat stávající úpravu zákona o matrikách a dožádání cizích orgánů řešit diplomatickou cestou prostřednictvím zastupitelských úřadů (srov. § 25 odst. 4 prováděcí vyhlášky), které jsou schopny eliminovat možné zneužití poskytnutých osobních údajů. V řadě případů lze již nyní matriční doklad (nikoliv doslovný výpis nebo fotokopii sbírky listin) poskytnout cizímu státu na základě dvoustranné smlouvy o právní pomoci (např. Albánie, Afghánistán, Bělorusko Belgie, Bulharsko, Francie, Itálie, Polsko apod.).
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Nelze činit rozdíly mezi uplatňováním nároku u nás a v cizině. Prokázání splnění zákonné podmínky je plně na osobě, která se domáhá přístupu k údajům vedeným v matrice. 
Nelze v požadovaném (potřebném) detailu upravit v zákoně. 
Důvodová zpráva byla upřesněna.

	8a odst. 3, 8a odst. 6, 25 odst. 2 a 25 odst. 7
	MPSV
	V případech osvojení navrhujeme sjednotit úpravu podmínek nahlížení do sbírky listin v § 8a odst. 3, vydání kopie sbírky listin v § 8a odst. 6, nahlížení do zápisu matriční knihy v § 25 odst. 2 a vydání výpisu z matriční knihy a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize v § 25 odst. 8, a to tak, že oprávněnými osobami jsou pouze osvojitelé a osvojenci; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nahlédnout do sbírky listin a do zápisu matriční knihy nebo mu může být vydána kopie sbírky listin, matriční doklad, doslovný výpis z matriční knihy nebo potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize až po nabytí plné svéprávnosti.
Odůvodnění:
MPSV plně podporuje záměr, aby v případech osvojení došlo k upřesnění platné úpravy nahlížení do sbírky listin, nahlížení do zápisu matriční knihy a vydávání matričních dokladů nebo výpisů a potvrzení z matriční knihy. Upřesnění je nezbytné zejména s ohledem na dvě odlišné formy utajení osvojení podle § 837 občanského zákoníku ve spojení s § 444 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, kdy soud může v souvislosti s osvojením rozhodnout:
a) o utajení osvojení a jeho okolností před původní rodinou dítěte (na návrh osvojitele nebo osvojence) nebo 
b) o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení (na návrh pokrevního rodiče). 
V návaznosti na citovanou úpravu občanského zákoníku a zákona o zvláštních řízeních soudních je nezbytné i v zákoně o matrikách, jménu a příjmení promítnout skutečnost, že pokrevní rodič má právo na zvýšenou ochranu údajů o své osobě před osvojiteli a osvojeným dítětem jen v případě, že soud vyhověl jeho návrhu na utajení osoby pokrevního rodiče a souhlasu k osvojení. Tato ochrana náleží pokrevnímu rodiči do nabytí svéprávnosti dítěte, kdy je osvojenci zákonem zaručeno právo seznámit se s obsahem spisu, který byl veden v řízení o jeho osvojení, včetně údajů o jeho pokrevních rodičích (§ 838 občanského zákoníku). Naopak v případě utajení osvojení a jeho okolností před pokrevními rodiči a dalšími pokrevními příbuznými dítěte není žádný důvod k tomu, aby rozhodnutí soudu o této formě utajení mělo dopad na právo osvojeného nahlížet do sbírky listin nebo do zápisu matriční knihy.
Současně považujeme za žádoucí, aby podmínky přístupu k údajům týkajícím se osvojení byly nastaveny jednotně jak v rámci samotného zákona o matrikách, jménu a příjmení, tak i v porovnání úpravy tohoto zákona a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „ZSPOD“). 
Podle předloženého návrhu zákona se pro nahlížení do sbírky a vydání kopie sbírky listin (§ 8a odst. 3 a 6) nestanoví na straně osvojence žádná omezení z hlediska věku ani utajení pokrevního rodiče, zatímco pro nahlížení do zápisu matriční knihy a pro vydání výpisu z matriční knihy nebo potvrzení o údajích v matriční knize (§ 25 odst. 2 a 8) se na straně osvojence stanoví podmínka věku 12 let, respektive podmínka nabytí plné svéprávnosti v případě rozhodnutí soudu o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení.
Podle platného znění § 55 odst. 6 písm. c) ZSPOD, ve znění zákona č. 363/2021 Sb., je v případě spisové dokumentace o dítěti týkající se osvojení, která je vedena příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí, osvojenec oprávněn nahlížet do spisové dokumentace, činit si z ní výpisy a pořizovat za úhradu kopie spisové dokumentace nebo její části; bylo-li soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, umožní to obecní úřad obce s rozšířenou působností osvojenci až po nabytí plné svéprávnosti. Pro nahlížení osvojence do spisové dokumentace týkající se osvojení tudíž ZSPOD od 1. 1. 2022 nestanoví věkové omezení, nicméně pro případ utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení umožňuje osvojenci nahlédnutí po nabytí plné svéprávnosti (tj. po dosažení zletilosti, případně po uzavření manželství nezletilým starším 16 let nebo po přiznání svéprávnosti soudem podle § 37 občanského zákoníku). Má se za to, že osvojenec se na orgán sociálně-právní ochrany dětí sám obrátí s žádostí o nahlédnutí do spisu tehdy, je-li způsobilý přijmout, pochopit a zpracovat informace týkající se jeho osvojení, tj. je-li v tomto ohledu již svéprávný jednat bez zastoupení, a není proto nutné stanovit žádnou minimální věkovou hranici pro nahlížení osvojence do spisové dokumentace vedené orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Je třeba zohlednit rovněž skutečnost, že osvojenec má právo být informován ze strany osvojitele o svém osvojení nejpozději do zahájení povinné školní docházky (viz § 836 občanského zákoníku).
V zájmu vnitřní souladnosti zákona o matrikách, jménu a příjmení a v zájmu souladu mezi úpravou tohoto zákona a ZSPOD proto navrhujeme upravit dotčená ustanovení následovně:
§ 8a odst. 3:
       „(3) V případě osvojení mohou nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 pouze osvojitelé a osvojenci a pouze jim může být vydáno potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958. Pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nahlédnout do sbírky listin až po nabytí plné svéprávnosti.“.
§ 8a odst. 6:
     „(6) V případě osvojení se kopie sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, který lze pořídit i kopií matričního zápisu, vydá pouze osvojitelům a osvojencům.  Pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může být osvojenci vydána kopie sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy až po nabytí plné svéprávnosti.“.

§ 25 odst. 2:
     „(2) V případě osvojení mohou nahlédnout do zápisu pouze osvojitelé a osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může osvojenec nahlédnout do zápisu až po nabytí plné svéprávnosti.“.
§ 25 odst. 8:
     „(8) V případě osvojení se doslovný výpis z matriční knihy a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize vydává pouze osvojitelům a osvojenci, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení. Pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení, může být osvojenci vydán matriční doklad, doslovný výpis z matriční knihy nebo potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize až po nabytí plné svéprávnosti.“.
	Akceptováno 


	8a odst. 5
	Královéhradecký kraj
	Navrhujeme upravit text odst. 5:

(5) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad vydá doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, který lze pořídit i kopií matričního zápisu, osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2. Kopii ze sbírky listin vydá pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků.

Odůvodnění:
Dáváme ke zvážení, zda je namístě umožnit vydávání kopií kompletní sbírky listin osobám uvedeným v odst. 1 a 2. Sbírka listin obsahuje mnohdy nejenom „základní“ veřejné listiny, ale také kopie dalších listin, prohlášeních a poštovních dodejek. Pořizování kopií ze sbírek listin může vést ke značnému navýšení administrativní zátěže pro matrikáře (pokud žádost nebude natolik konkrétní, aby bylo zřejmé, z jakého dokumentu ve sbírce listin má být kopie pořízena a vydána, bude to pro matrikáře znamenat povinnost pořídit a vydat kopie kompletní sbírky listin týkajících se žadatele?).
	Neakceptováno  - vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

V návrhu nevidíme zjednodušení a navrhované řešení neznamená menší pracnost pro matriční úřad.

	16 odst. 8
	MZV
	Nově navrhovaný odstavec 8 v § 16 definuje povinnost zastupitelského úřadu, před nímž bylo určeno otcovství prohlášením, „postoupit prohlášení rodičů do 3 pracovních dnů ode dne jeho učinění matričnímu úřadu příslušnému k provedení zápisu narození dítěte“ (pozn.: účinnost tohoto ustanovení je navrhována k 1. 7. 2023). 
Konstatuje se, že uvedená lhůta není v podmínkách zastupitelských úřadů ČR v zahraničí, s ohledem na fungování poštovní přepravy ze zahraničí, reálná. Navrhuje se proto stanovit povinnost ZÚ postoupit prohlášení např. bezodkladně, tj. v odst. 8 slova „do 3 pracovních dnů ode dne jeho učinění“ nahradit slovem „bezodkladně“.
	Akceptováno

	17a
	Zmocněnkyně pro lidská práva
	Jakkoliv mohu chápat snahu vnést určitý řád do uznávání zahraničních dokladů o změně pohlaví v ČR, jako primární problém se zde ukazuje již dlouho zdůrazňovaný nesoulad české procedury s procedurami v zahraničí z prakticky všech odborných standardů – lidskoprávním počínaje a medicínským konče. Zatímco v ČR se stále požadují chirurgické zákroky, definované navíc podle dvou různých standardů (srov. § 29 odst. 1 občanského zákoníku a § 23 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách), v zahraničí se již většinou pro úřední změnu pohlaví žádné povinné zákroky nepožadují, a to i ve světle změn spojených s novou Mezinárodní klasifikací nemocí. Chirurgické zákroky se tak již plně oprošťují od léčby pohlavní dysforie, resp. nesouladu, a získávají naprosto dobrovolný, do určité míry až kosmetický rozměr. 
Přistup ČR k celé otázce se tak již výrazně rozchází s přístupem jiných států. V této souvislosti si prakticky mohu klást otázku, zda zahraniční posudky, resp. popisy zákroků, které jsou dělány za úplně jiný účelem, vůbec budou schopny dostát českým požadavkům a očekáváním, které jsou na ně zákonem kladeny a zda celý systém bude fungovat tak, jak si předkladatel představuje, a nebude naopak trans*osobám způsobovat ještě větší problémy. I toto ostatně ukazuje na nutnost český systém co nejdříve změnit a uvést do souladu s mezinárodními standardy. Proto se naopak kloním k tomu, neprovádět uvedené parciální změny, u nichž nejsem přesvědčena o jejich bezpodmínečné nutnosti, a naopak se soustředit na reformy systému od základu.
Požaduji proto do té doby, dokud nebude český proces změny pohlaví uveden do souladu s mezinárodními standardy, navržené změny neprovádět a zachovat stávající stav.
	Akceptováno 

	17a odst. 2 a 3
	Královéhradecký kraj
	Namísto navrhovaného znění navrhujeme upravit znění takto: 

2) Dodatečný záznam o změně pohlaví provedené v cizině se do knihy narození provede na základě potvrzení vydaného poskytovatelem zdravotních služeb se sídlem v cizině, které bude splňovat náležitosti veřejné listiny. Toto potvrzení je povinna dotčená fyzická osoba předložit bezodkladně matričnímu úřadu, v jehož knize narození je její narození zapsáno.  
 
3) Potvrzení o změně pohlaví provedené v cizině podle odstavce 2 musí obsahovat skutečnosti nezbytné pro provedení zápisu do matriční knihy. Z potvrzení musí být jednoznačně patrno jméno, popřípadě jména, a příjmení dotčené fyzické osoby a den, měsíc, rok a místo jejího narození, údaj o tom, kdo změnu pohlaví provedl, jaké je pohlaví osoby po provedené změně a kdy ke změně pohlaví podle zvláštního právního předpisu došlo. 
Odůvodnění:
Navrhujeme, aby byl stanoven výčet údajů, které musí potvrzení o změně pohlaví provedené v cizině obsahovat, aby bylo možné provést na jeho základě dodatečný záznam do matriční knihy. Rovněž by mělo být stanoveno, že takový doklad musí splňovat náležitosti veřejné listiny (tj. včetně vyššího ověření a úředního překladu) – viz. § 5 odst. 2 ZOM.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Ani v České republice není podkladem veřejná listina, prokazování změny pohlaví provedené v zahraničí bude vždy na konkrétním žadateli.

	18 odst. 3
	Královéhradecký kraj
	Navrhujeme text navrhovaného znění doplnit o písmeno c):

Souhlasným prohlášením o jménu, popřípadě jménech, je i  
1. písemné prohlášení rodičů učiněné u poskytovatele zdravotních služeb na předepsaném tiskopisu, nebo 
1. písemné prohlášení učiněné podle § 16a,
1. písemné prohlášení učiněné při souhlasném prohlášení rodičů o určení otcovství (k nenarozenému dítěti). 

Odůvodnění:
Souhlasné prohlášení rodičů o jménu se činí především na samostatném dokumentu, který nejčastěji předloží rodiče při narození dítěte. Dalšími formami jsou prohlášení dle bodů a) – c).
	Akceptováno jinak
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

K nově navrhovanému písm. c) navrhujeme doplnit prohlášení  k narozenému dítěti, které není zapsáno v matrice.

„c)	písemné prohlášení učiněné při souhlasném prohlášení rodičů o určení otcovství k nenarozenému dítěti nebo k narozenému dítěti, které není zapsáno v matrice.“ 

	19 odst. 3
	ÚOOÚ
	V článku I se bod 60 zrušuje.

Co je nezletilost definuje NOZ, o pojmu dítě ve významu potomek nemůže vzniknout pochybnost. Tato definice je tedy zbytná.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Původně navržená definice pojmu „nezletilé dítě“ pro účely matričního zákona byla vypuštěna a zavádí se pro tento pojem legislativní zkratka. 

	19 odst. 7
	Pardubický kraj
	Návrh na doplnění textu:
Dojde-li k popření otcovství, zapíše se dítěti mladšímu 15-ti let do knihy narození aktuální příjmení matky. Dovršilo-li nezletilé dítě 15 let je tato změna příjmení možná prohlášením dítěte nebo prohlášením matky se souhlasem dítěte.

Odůvodnění: přesně specifikovat, že zapisovaným příjmením matky, dojde-li k popření otcovství, bude příjmení, které matka aktuálně užívá.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Není zapotřebí. Pokud v zákoně není specifikováno, pak se příjmením míní aktuální příjmení. Důvodová zpráva byla upřesněna.

	19 odst. 7
	Plzeňský kraj
	2. Ke znění ust. § 19 nově vloženému odst. 7 (bod 61) doplnit:

„(7) Dojde-li k popření otcovství, zapíše se dítěti mladšímu 15 let do knihy narození příjmení matky – upřesnit jednoznačně terminologii „aktuální“ příjmení matky. Dovršilo-li nezletilé dítě 15 let, je tato změna příjmení možná prohlášením dítěte nebo prohlášením matky se souhlasem dítěte“. 

Odůvodnění
Z navrhovaného textového znění není jednoznačné, zda jde o aktuální příjmení, jak zákonodárce uvádí v důvodové zprávě.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Není zapotřebí. Pokud v zákoně není specifikováno, pak se příjmením míní aktuální příjmení. Důvodová zpráva byla upřesněna.

	19 odst. 7
	SMO
	Nově se upravuje, jaké příjmení se nezletilému dítěti zapíše do knihy narození v případě popření otcovství; v takovém případě se dítěti zapíše do knihy narození aktuální příjmení matky. Navrhovaná změna je promítnutím obecného požadavku na souhlas nezletilého dítěte, které dovršilo 15 let, s jakoukoli změnou svého příjmení. Bez jeho souhlasu nelze prohlášení přijmout. 

Navrhujeme v první větě za slovy „příjmení matky.“ pokračovat textem „ , které aktuálně užívá.“

Pokud zůstane text § 19 odst. 7 v navrženém znění, nebude v praxi zřejmé, jaké příjmení matky bude dítě po popření otcovství nadále užívat. Může dojít k situaci, že v době narození dítěte užívala matka jiné příjmení, než které ponese v době popření otcovství. Doplněním námi navrženého textu bude výklad jednoznačný a všechny matriční úřady budou postupovat stejným způsobem.

Důvodová zpráva k tomuto ustanovení hovoří o „aktuálním příjmení matky“, tudíž by stejný text měla obsahovat i legislativní úprava.

Návrh nového znění:
„Dojde-li k popření otcovství, zapíše se dítěti mladšímu 15 let do knihy narození příjmení matky, které aktuálně užívá.“
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Není zapotřebí. Pokud v zákoně není specifikováno, pak se příjmením míní aktuální příjmení. Důvodová zpráva byla upřesněna.

	21 odst. 4
	Plzeňský kraj
	2. Ke znění ust. § 21 odst. 4 (bod 62):

(4) Při zápisu úmrtí cizince, kterému matriční úřad dosud nevydal žádný matriční doklad, se jeho jméno, popřípadě jména a příjmení uvádějí ve tvaru uvedeném latinkou v jeho cestovním dokladu. – doplnit odkaz na § 23a.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Samotný odkaz považujeme za nadbytečný. 

	21 odst. 4
	SMO
	Při zápisu úmrtí cizince, kterému matriční úřad dosud nevydal žádný matriční doklad, se jeho jméno, popřípadě jména a příjmení uvádějí ve tvaru uvedeném latinkou v jeho cestovním dokladu.

Prosíme o upřesnění a doplnění, jakým způsobem matriční úřad ověří, že nebyl zemřelému cizinci vydán žádný český matriční doklad (doplňujeme, že navrhované ustanovení není vázáno na vznik MIS).

Současně doplňujeme, že navrhovaný odstavec je ve vztahu k navrhovanému ustanovení § 23a nejasný:

„Jméno, popřípadě jména a příjmení cizince se v matriční knize uvádějí latinkou v podobě podle veřejné listiny vydané orgány cizího státu opatřené úředním překladem do českého jazyka podle § 57 odst. 1 nebo podle veřejné listiny členského státu Evropské unie, jejichž součástí je vícejazyčný standardní formulář a také ve tvaru uvedeném latinkou v jeho cestovním dokladu.“

3. Navrhujeme ponechání stávajícího stavu, kdy se do matričních knih a matričních dokladů uvádí jméno a příjmení dle překladu cizozemského matričního dokladu do jazyka českého nebo dle vícejazyčného standardního dokumentu a do poznámky se uvádí jméno a příjmení ve tvaru uvedeném v cestovním dokladu.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Obecně není možné konkretizovat způsob ověření. Ve většině případů by mělo postačovat, že matriční úřad nebude mít informaci, že již byl cizinci nějaký matriční doklad vydán.

	22 odst. 3
	ÚOOÚ
	V článku I bodu 63 se slova „fyzické osoby zemřelé“ nahrazují slovy „člověka zemřelého“. 

Důvodová zpráva k NOZ vysvětluje, že pojem „fyzická osoba“ se má používat výlučně v ryze právních kontextech. Smrt je však biologický fakt, kam se tento pojem nehodí; umírá člověk, ne fyzická osoba.
	Neakceptováno
Připomínkové místo od připomínky ustoupilo.

Viz též terminologie v
 § 10 odst. 3 „zemřelá fyzická osoba“.

	22 odst. 4
	SMO
	Podle stávajícího znění ustanovení § 22 odst. 3 (nově odst. 4) platí, že nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum úmrtí fyzické osoby, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu a datum úmrtí určí soud. Soudní řízení o určení data smrti upravuje zákon o zvláštních řízeních soudních v § 59 až 64.

Z matriční praxe je znám přístup některých okresních soudů, které odmítají žádosti matričních úřadů o určení data úmrtí s tím, že matriční úřad na takovém určení nemá právní zájem, neboť tu neprobíhá, ani nepřichází do úvahy řízení, v němž by byla řešena ochrana práv třetích osob, pro jejichž právní poměry má určení data úmrtí význam. V rozporu s § 60 zákona o zvláštních řízeních soudních (podle nějž „soud řízení zahájí na základě podnětu matričního úřadu podle jiného právního předpisu“) některé okresní soudy dovozují, že podnět k zahájení řízení o určení data úmrtí může podat každý, nikoli pouze matriční úřady, a proto je třeba obecně potvrdit skutečnosti, z nichž soud dovodí, že případné řízení bude mít význam pro právní poměry dotčených osob. U matričních úřadů však právní zájem na určení vyplývá z předpisů veřejného práva (zákon o matrikách) a sleduje uvedení zápisu v matriční knize úmrtí do souladu s objektivní pravdou, což je významné např. i pro případná budoucí řízení o dědictví.

Navrhuje se proto v ustanovení odst. 4 přímo stanovit, že soud bezodkladně určí datum úmrtí fyzické osoby.

Právní zájem matričního úřadu spočívá v řádném výkonu státní správy, konkrétně se v případě § 22 odst. 4 dle Důvodové zprávy jedná o provedení zápisu soudem určeného data úmrtí fyzické osoby do knihy úmrtí. Na základě rozsudku soudu tedy matriční úřad provede zápis data úmrtí (terminologií zákona o zvláštních řízeních soudních data smrti) do knihy úmrtí.
	Vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	23a
	Královéhradecký kraj
	Zásadně nesouhlasíme s navrhovaným textem. Navrhujeme § 23a vypustit.

Odůvodnění:
Nesouhlasíme s ust. tohoto §, neboť jeho text způsobí v praxi pouze problémy, nejasnosti, nejsou vyřešeny další postupy, které budou následovat u fyzických osob s matričními doklady tohoto typu. Např. kdy se bude užívat jméno a příjmení podle matriční identity a kdy podle pasové identity; jaká bude dohoda o užívání společného příjmení při uzavření manželství u takové fyzické osoby; změní se matriční doklad po nabytí státního občanství ČR apod.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Uvedené umožňuje snížit negativní důsledky pasové a matriční identity. Bude řešeno prováděcím právním předpisem.

	23a
	Plzeňský kraj
	2. Ke znění ust. § 23a (bod 66):

Jméno, popřípadě jména a příjmení cizince se v matriční knize uvádějí latinkou v podobě podle veřejné listiny vydané orgány cizího státu opatřené úředním překladem do českého jazyka podle § 57 odst. 1 nebo podle veřejné listiny členského státu Evropské unie, jejichž součástí je vícejazyčný standardní formulář a také ve tvaru uvedeném latinkou v jeho cestovním dokladu. 
Zvážit synchronizaci prováděcím předpisem, a to detailní technické provedení jak do matričních knih, tak do matričních dokladů a současně řešit nové vzory příslušných matričních tiskopisů, které jsou přílohou č. 2 prováděcí vyhlášky.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Uvedené umožňuje snížit negativní důsledky pasové a matriční identity. Bude řešeno prováděcím právním předpisem.

	25 odst. 7
	Královéhradecký kraj
	Navrhujeme text navrhovaného znění doplnit o text:

Doslovný výpis z matriční knihy se vydává osobě uvedené v odstavci 1 a lze jej pořídit i kopií matričního zápisu, formou výtisku z programu vedení matrik pomocí výpočetní techniky nebo výtiskem digitální kopie matričního zápisu.
Odůvodnění:
Navrhujeme doplnit uvedené ustanovení o další možnosti vyhotovení doslovného výpisu.
	Akceptováno částečně 
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Formulace upravena tak, že se doslovný výpis bude vydávat pouze z „živých“ matričních knih, tj. knih uložených u matričního úřadu.
Poskytování údajů z MIS upravuje § 31c – v § 25 jde o výpisy přímo z matriční knihy. 
Formulace „Doslovný výpis z matriční knihy … a lze jej pořídit i kopií matričního zápisu“ je obsažena již ve stávajícím znění zákona.

	26 odst. 3
	Moravskoslezský kraj
	Podle nově navrženého textu § 26 odst. 3 se na žádost občana nebo na žádost jeho rodičů uvede jeho jméno, popř. jména a příjmení v matričním dokladu v jazyce národnostní menšiny. S ohledem na definici nezletilého dítěte navrhujeme formulovat toto ustanovení stejně, jako v ostatních případech týkajících se podání ke jménu a příjmení (např.  § 62 odst. 3, 4, 5, 7, § 70a), která za nezletilé dítě mohou učinit jeho zákonní zástupci. Použití různých formulací k obsahově shodným situacím způsobuje v praxi výkladové problémy.
	Akceptováno

	26 odst. 4
	SMO
	Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, bude na rozhodnutí příslušného matričního úřadu, zda osloví pro získání odborného podkladu pro rozhodnutí znalce anebo subjekt vykonávající odbornou činnost v příslušném oboru, např. Ústav pro jazyk český.
Povinnost opatřit si ve sporných případech odborné stanovisko přejde novou právní úpravou ze žadatele na správní úřad, který si opatří odborné podklady pro rozhodnutí v souladu se zásadou materiální pravdy uvedenou v § 3 správního řádu.
Navrhovaná právní úprava povede bezesporu k dalšímu zatížení matričních úřadů, neboť jsou mnohdy navrhována taková jména, která nejsou povolena k zápisu do matričních knih.
V současné době se za odborná stanoviska hradí poplatek. Není vyjasněno, zda pokud o stanovisko bude žádat správní úřad, bude osvobozen od poplatku. V současnosti se poplatky se pohybují v rozmezí 600 – 1.100 Kč + DPH + poplatek za manipulaci.
Nelze se tak ztotožnit s tím, aby o odborná stanoviska žádaly matriční úřady za občany. Je na místě zvážit, zda by si nadále o odborná stanoviska neměli žádat občané, kteří zápis nestandardního jména, popř. jmen nebo příjmení požadují, a současně aby i nesli náklady s pořízením těchto odborných stanovisek spojené.
Navrhujeme dotčené ustanovení nahradit tímto zněním:
„Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, žadatel předloží matričnímu úřadu odborné onomastické stanovisko.“
	Akceptováno jinak
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Zůstane zachován stávající stav, pouze vedle znaleckého posudku bude doplněna možnost předložit i odborné podklady od Ústavu pro jazyk český. 
Předpokládáme snížení nápadu těchto případů kvůli zavedení seznamu zapsaných jmen a snížení zákonných nároků na jména (zrušení nezapsatelnosti domáckých a zdrobnělých jmen).

	26 a související
	Zmocněnkyně pro lidská práva
	Povinnost opatřit odborné podklady či vyhotovit znalecký posudek u neobvyklého jména se má nově přesunout z žadatele na matiční úřad. Jakkoliv to mohu chápat jako ulehčení jeho pozice z ekonomického či organizačního hlediska, nelze pominout, že vzhledem k výše popsanému významu jména pro lidského jedince je odborný posudek klíčovou součástí procesu, neboť de facto rozhodne o tom, zda jméno bude přijatelné či nikoliv. V souladu s tím by tedy celý proces posuzování měl probíhat maximálně kvalitně, transparentně a demokraticky. Žadatel by jednak měl mít možnost proces ovlivnit minimálně právě výběrem odborného znalce. Aniž bych rovněž jakkoliv chtěla zpochybňovat odborné kapacity akademických pracovišť, nelze pominout, že i v odborném světě má svou hodnotu pluralita názorů a přístupů, a to i v souladu se svobodou slova a svobodou vědeckého bádání a výzkumu. Spoutávat tedy do určité míry znalecké ověřování jakýmsi státním monopolem s de facto jediným odborným znaleckým subjektem mi přijde z tohoto hlediska poměrně nevhodné a nerespektující výše uvedená práva a svobody. 
Navrhuji proto ponechat současný stav a odborné posuzování ve věcech jména a příjmení ponechat primárně na žadateli.
	Akceptováno jinak
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Zůstane zachován stávající stav, pouze vedle znaleckého posudku bude doplněna možnost předložit i odborné podklady od Ústavu pro jazyk český. 


	26 odst. 4
	Karlovarský kraj
	Navrhujeme druhou část první věty za čárkou nahradit novým textem: „žadatel předloží matričnímu úřadu odborné podklady pro rozhodnutí od subjektu vykonávajícího odbornou činnost v příslušném oboru nebo znalce.“
Odůvodnění: 
Jsme toho názoru, že když vzniknou pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, měla by odborný podklad pro rozhodnutí od subjektu vykonávajícího odbornou činnost v příslušném oboru nebo znalce, doložit matričnímu úřadu osoba, která o zápis „neověřeného“ jména či příjmení žádá; tyto vzniklé náklady by neměl nést správní orgán.
V závěrečné zprávě RIA je na str. 15 uvedeno, že pokud se matričnímu úřadu nepodaří zvolené jméno ověřit, bude od žadatele i v budoucnu /tedy po zavedení MIS od 1.1.2027/ vyžadovat obstarání odborného onomastického stanoviska (tudíž tyto náklady ponese žadatel).
Současná praxe je dle našeho názoru vyhovující i do budoucna – matriční úřad je žadateli maximálně nápomocen při ověření existence a správné pravopisné podoby jména. Pokud se však ani tímto šetřením jméno nepodaří ověřit, musí si žadatel odborný posudek obstarat sám na vlastní náklady.
Návrh nového znění: 
„Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, žadatel předloží matričnímu úřadu odborné podklady pro rozhodnutí od subjektu vykonávajícího odbornou činnost v příslušném oboru nebo znalce.“
	Akceptováno.

	26 odst. 7
	Královéhradecký kraj
	Zásadně nesouhlasíme s navrhovaným textem. Navrhujeme § 26 odst. 7 vypustit:

Viz vysvětlení k § 23a.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Uvedené umožňuje snížit negativní důsledky pasové a matriční identity.

	26 odst. 7
	Plzeňský kraj
	2. Ke znění ust. § 26 odst. 7 (bod 87):

(7) V matričním dokladu cizince se uvedou oba tvary jeho jména, popřípadě jmen, a příjmení zapsané v matriční knize podle § 23a.“. – Jak bude řešeno technicky, budou nové tiskopisy? Viz připomínka k ust. § 23a
	Vysvětleno.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Tiskopisy se aktualizují.

	31a
	MZV
	V nově vkládaném ustanovení § 31a se stanoví, že „mají-li být matriční doklady, potvrzení o údajích vedených v matriční knize a doslovné výpisy z matričních knih vydané zastupitelským úřadem České republiky použity v cizině, provede na žádost jejich ověření vedoucí zastupitelského úřadu České republiky.“.
Navrhovaný text však není v souladu se zákonem o zahraniční službě (§ 18), podle něhož (vyšší) ověření dokladu (listiny) vydaného orgánem ČR pro jeho použití v cizině provádí Ministerstvo zahraničních věcí, nikoli zastupitelský úřad. Navrhuje se proto uvedené ustanovení vypustit.
Konstatuje se, že použitelnost listiny vydané českým zastupitelským úřadem v zahraničí je omezena na státy, které jsou vázány Evropskou úmluvou o zrušení ověřování listin vyhotovených diplomatickými zástupci nebo konzulárními úředníky vyhlášenou pod č. 287/1998 Sb., resp. v rámci států EU (s ohledem na nařízení EP a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. 7. 2016).
	Akceptováno


	31c
	BIS
	Navrhujeme do § 31c přidání nového odstavce 2, který zní:

„ (2) Je-li to technicky možné, údaje z matričního informačního systému podle odstavce 1 se státním orgánům uvedeným v § 25 odst. 1 písm. b) poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

Odůvodnění:
 Navrhujeme doplnit úpravu dálkového přístupu do matričního informačního systému, a to v návaznosti na část třetí návrhu, čl. IV, který řeší změnu zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kde dochází k doplnění § 11 odst. 2 o větu „Věta první se nepoužije, lze-li údaje v ní uvedené poskytnout z matričního informačního systému v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“
	Akceptováno jinak 
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Ustanovení upravující poskytování údajů z MIS na žádost (nově obsažené v § 25d) upraveno tak, aby se netýkalo státních orgánů ČR podle § 25 odst. 1 písm. b).
Ve vztahu k orgánům veřejné moci platí obecná úprava využívání údajů z informačních systémů veřejné správy. Návrh se tedy omezuje na úpravu poskytování údajů subjektům odlišným od orgánů veřejné moci; pro orgány veřejné moci se subsidiárně použije zákon č. 365/2000 Sb. a zákon č. 111/2009 Sb.

	31c
	Moravskoslezský kraj
	Navrhujeme poskytování údajů z matričního informačního systému umožnit pouze osobám, kterých 
se údaje týkají, v případě nezletilých dětí jejich rodičům. Matriční informační systém nemá primárně sloužit k distribuci údajů. K poskytování údajů z matričních knih slouží primárně doklady vydávané 
na základě zákona o matrikách v něm přesně definovanému okruhu oprávněných subjektů.
	Neakceptováno
Připomínkové místo na připomínce netrvá.

V ustanovení je odkazováno na podmínky podle § 25, který upravuje přístup k vlastním matričním knihám. Není důvod v tom činit rozdíly.

	35 odst. 3
	Moravskoslezský kraj
	Účelem § 35 odst. 2 zákona o matrikách (předložení dokladu o oprávněnosti pobytu na území České republiky cizincem) je zabránění zlegalizování pobytu cizincům na území České republiky účelovým uzavíráním manželství. Uvedený záměr byl však překonán pravomocným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu č. 1 Azs 207/2015 ze dne 13. 1. 2016, který se v rozsudku vyslovil, že po dobu, kdy je cizinec trpěn na území České republiky za účelem vyčkání výsledku soudního řízení (např. řízení o správním vyhoštění z území členských států Evropské unie), nelze jeho pobyt na území České republiky považovat za neoprávněný. Byť tedy cizinec nemá žádné pobytové oprávnění, lze jeho pobyt na území České republiky považovat legální (je tolerován), a uzavření manželství nelze, za splnění ostatních zákonem stanovených podmínek, odmítnout. Uzavření manželství přitom může být jedním z důvodů pro povolení dlouhodobého a následně trvalého pobytu cizince na území České republiky.

Navrhujeme změnit text ustanovení § 35 odst. 2 tak, aby účel ustanovení zůstal zachován. Uvedeným zněním tak budou eliminovány případy, kdy cizinec pobývá, resp. má „svolení“ pobývat dočasně 
na území České republiky po dobu soudního řízení, avšak nedisponuje některým druhem povoleného pobytu (krátkodobé vízum, dlouhodobé vízum, dlouhodobý pobyt, trvalý pobyt apod.). 

NÁVRH:
Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, cizincem, předloží matričnímu úřadu před uzavřením manželství nebo vznikem partnerství potvrzení vydané Policií České republiky 
o platném povoleném pobytu na území České republiky; to neplatí, jde-li o občana členského státu Evropské unie nebo jeho rodinné příslušníky. Toto potvrzení nesmí být ke dni uzavření manželství nebo vzniku partnerství starší 7 pracovních dnů.“
	Akceptováno

	39 odst. 1 písm. b)
	Liberecký kraj a Zlínský kraj
	Navrhují zrušit podmínku zjišťovat, zda se nejméně 10 % občanů obce hlásilo v posledních dvou sčítáních lidu k příslušné národnosti – shledáváme ji zbytečně zatěžující.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Řešení vychází z § 29 odst. 2 obecního zřízení. Údaj je jednorázově dohledatelný na webu ČSÚ.

	39 odst. 1 písm. b)
	Pardubický kraj
	Prohlášení o uzavření manželství nebo vstup do partnerství se činí

b) v jazyce národnostní menšiny, jestliže se v posledních dvou sčítání lidu hlásili …………., a oddávající a matrikář ovládají jazyk této národnostní menšiny, protokol o uzavření manželství a protokol o vstupu do partnerství se vyhotovuje vždy v českém jazyce.

Návrh: písmeno b) vypustit z navrhovaného materiálu
Odůvodnění: důvodová zpráva uvádí „zejména polštinu“, národnostních menšin se v České republice vyskytuje více a je pravděpodobné, že by výše navrhované ustanovení časem také využívali. Dle našeho názoru – pro oddávajícího a matrikáře prakticky i časově náročné.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Ustanovení reaguje na poptávku po možnosti uzavírat manželství v jazyce národnostní menšiny. 

	39 odst. 1 písm. b)
	Moravskoslezský kraj
	Vzhledem ke skutečnosti, že jde o uzavření manželství a registrovaného partnerství podle právního řádu České republiky a před orgány české státní moci, považujeme za zásadní, aby prohlášení snoubenců podle § 665 občanského zákoníku a jejich projev vůle při sňatečném obřadu bylo činěno v českém jazyce. Vedle českého jazyka může při tomto právním jednání zaznít i jiný jazyk národnostní menšiny dle navržených podmínek. Zároveň je nutné zdůraznit, že se souhlasné prohlášení o vstupu do manželství činí veřejně, tj. všichni účastníci sňatečného obřadu by měli rozumět celému průběhu obřadu. Práva menšin nebudou tímto návrhem nijak dotčena. Navrhujeme proto doplnění písm. b) následujícím způsobem.

NÁVRH:
Prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství se činí
a) v českém jazyce nebo
b) v českém jazyce a současně v jazyce národnostní menšiny, jestliže se v posledních dvou sčítáních lidu hlásilo k této národnosti vždy alespoň 10 % občanů obce, v jejímž územním obvodu se prohlášení činí, a pokud o to souhlasně požádají oba snoubenci nebo osoby, které chtějí vstoupit do partnerství, a oddávající a matrikář ovládají jazyk této národnostní menšiny; protokol o uzavření manželství a protokol o vstupu do partnerství se vyhotovuje vždy v českém jazyce.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Veřejnost prohlášení nelze spatřovat v tom, že manželství je třeba uzavřít na místě veřejnosti přístupném, ač tomu tak zpravidla bývá. Vzhledem k rozšiřování případů, kdy manželství jsou uzavírána na jiném místě než v obřadní síni obecního úřadu, je v současnosti veřejnost prohlášení třeba spatřovat v účasti oddávajícího, matrikáře a svědků při obřadu (KRÁLÍČKOVÁ,Z. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 9, marg. č. 5.). S ohledem na uvedené tedy postačí, aby jazyku národnostní menšiny rozuměli oddávající a matrikář. Samo sebou se pak rozumí, že  cizí jazyk budou znát i svědci, které si snoubenci přibrali.

	43 odst. 2
	Královéhradecký kraj
	Zásadně nesouhlasíme se zněním odst. 2 a navrhujeme znění nového odstavce vypustit.

Odůvodnění:
Nesouhlasíme s tímto ustanovením. Zastáváme názor, že by se mělo i u dětí do 1 roku prověřovat státní občanství tak, jako dosud šetřením Obvodního úřadu Praha 1. Stále se ještě často objevují osoby, které se prokazují platnými doklady (OP, CD), přičemž nabyly cizí státní občanství, v jehož důsledku české státní občanství pozbyly.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Ministerstvo vnitra si je vědomo určitých problémů ve vztahu k prokazování státního občanství ČR osob, které žijí dlouhodobě v zahraničí. Platnost cestovního dokladu/občanského průkazu je 10 let, tudíž pokud byly tyto doklady vystaveny ještě v době před 1. lednem 2014, nebude možné zjistit, zda rodič nabyl cizí státní občanství v době do 31. prosince 2013, kdy zákon č. 40/1993 Sb. s nabytím cizího státního občanství spojoval pozbytí státního občanství ČR. Tento nedostatek však bude překonán nejpozději k 31. prosinci 2023, neboť vydané doklady již pozbydou platnosti 10 let a současně je podstatné, že podle stávající právní úpravy státního občanství ČR již nedochází nabytím cizího státního občanství k pozbytí státního občanství ČR; účinnost § 43 odst. 2 matričního zákona se navrhuje k 1. červenci 2023.
Určitý problém však zůstává i nadále v případě, když státní občan ČR, který žije např. od 90. let v cizině, kam vycestoval s platným cestovním dokladem/občanským průkazem, neoznámil úřadům v České republice nabytí cizího státního občanství,  neboť k tomu neměl ze zákona oznamovací povinnost. Pokud by si tedy shora zmiňovaná osoba v době platnosti původního cestovního dokladu/občanského průkazu požádala o vystavení průkazu nového, nemají úřady v České republice, bez toho aniž by proběhlo řízení ve věci zjišťování státního občanství jeho dítěte, možnost zjistit, že k nabytí cizího státního občanství do 31. prosince 2013 došlo, v důsledku čehož nastalo ex lege pozbytí českého státního občanství.  Lze se však domnívat, že shora popisované riziko zneužití je velmi nízké.
Současně je třeba uvést, že zrychlený postup zápisu narození dětí narozených v zahraničí státním občanům ČR navrhovaný v § 43 odst. 2 matričního zákona se týká výlučně dětí do 1 roku věku. U dětí, které již dosáhly věku 1 roku, se bude i nadále postupovat stávajícím způsobem.

	45
	Jihočeský kraj
	§ 45 – znění po novele
Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství vydá na žádost občana nebo osoby bez státní příslušnosti s povoleným pobytem na území České republiky podle zvláštní právních předpisů kterýkoli matriční úřad. 

§ 45 – návrh KÚ   
Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství vydá na žádost občana nebo osoby bez státní příslušnosti s povoleným pobytem na území České republiky podle zvláštní právních předpisů matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu občana na území České republiky před odchodem do ciziny, a pokud takový pobyt nikdy neměl, Úřad městské části Praha 1.

Odůvodnění k § 45
Navrhujeme ponechat místní příslušnost podle trvalého pobytu. Vydávání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství cizincům, by bylo velice náročné a komplikované, zejména z toho důvodu, že agendový informační systém evidence cizinců velice často obsahuje nesrovnalosti a chybné údaje. Údaje v ACISu jsou nespolehlivé.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Bylo již v ST 593. Údaje v CIS jsou pro případy dle tohoto ustanovení relevantní pouze u osob bez státní příslušnosti, což je minimum případů.

	45
	Královéhradecký kraj
	Navrhujeme text navrhovaného znění doplnit o text:

Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství vydá na žádost občana nebo osoby bez státní příslušnosti s povoleným pobytem na území České republiky podle zvláštní právních předpisů18 kterýkoli matriční úřad nebo zastupitelský úřad podle § 4c.

Odůvodnění:
Navrhujeme doplnit text „…nebo zastupitelský úřad ČR podle § 4c.“ s odkazem na § 46 odst. 3). Pokud budou mít zastupitelské úřady oprávnění vydat vícejazyčný standardní formulář k vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, musí mít i oprávnění vydat tento doklad.
	Akceptováno


	45
	SMO
	Podle stávajícího znění ustanovení § 45 vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství vydá na žádost státního občana České republiky nebo na žádost osoby bez státní příslušnosti, která má povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů, matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu občana na území České republiky před odchodem do ciziny, a pokud takový pobyt nikdy neměli, Úřad městské části Praha 1. 

Nyní se nově navrhuje, aby příslušná vysvědčení vydal na žádost shora zmiňovaných osob kterýkoliv matriční úřad, tj. bez ohledu na trvalý pobyt žadatele, když veškeré potřebné údaje si může matriční úřad ověřit v informačních systémech veřejné správy.

Dokud nenabude účinnosti § 1c odst. 1 písm. c a § 1d odst. 3 návrhu, navrhujeme, aby bylo zachováno současné znění § 45 – tzn., aby vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství tak jako doposud vydával matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu občana na území České republiky před odchodem do ciziny, a pokud takový pobyt nikdy neměli, Úřad městské části Praha 1. 
Pokud by byla zavedena možnost vydat tato vysvědčení na kterémkoliv matričním úřadu bez možnosti ověření v centrálním MIS, zda nebylo takové vysvědčení již vydáno, občan by tak měl možnost získat víc jak jedno vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství. Účinnost novelizované znění § 45 tedy navrhujeme posunout až od plného zprovoznění matričního informačního systému (dle předpokladu od 1. 1. 2027).
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Provázanost s MIS není zapotřebí. Bylo navrhováno již v ST 593.

	58 odst. 5
	Královéhradecký kraj
	Navrhujeme text navrhovaného znění doplnit o text:

(5) Pokud fyzická osoba v dobré víře po dobu nejméně 5 let užívá své příjmení 
v nesprávné podobě, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude nadále užívat své příjmení ve tvaru, v jakém je uvedeno v matričním dokladu vydaném matričním úřadem nebo zastupitelským úřadem České republiky nebo ve vydaném občanském průkazu nebo cestovním dokladu. Jde-li o společné příjmení manželů, lze učinit prohlášení pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 15 let, a tato změna se bude vztahovat i na druhého z manželů a nezletilé děti.

Odůvodnění:
Je třeba, aby bylo jasně stanoveno, že tato změna se za trvání manželství vztahuje i na druhého z manželů a nezletilé děti.
	Akceptováno

	62 odst. 1
	Plzeňský kraj
	2. Ke znění ust. § 62 odst. 1 (bod 113):

(1) Do matriční knihy lze zapsat jakékoliv existující jméno, a to ve správné pravopisné podobě. Nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak. Matriční úřad dále nezapíše jméno, pokud je mu známo, že toto jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. Vzniknou-li pochybnosti o existenci jména nebo jeho správné podobě, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem opatří si příslušný matriční úřad odborné podklady pro rozhodnutí od subjektu vykonávajícího odbornou činnost v příslušném oboru nebo znalce.6) 

Povinnost je přenesena z účastníka řízení na matriční úřady. Dokud nebude spuštěn systém podle § 1c odst. 2 ZOM, který má být až v roce 2027,  je otázka ochoty matričních úřadů nést náklady, tj. jak finančně to matriční úřady zatíží, případně zda příspěvek na výkon státní správy bude zahrnovat kompenzace.
	Akceptováno

Zůstane zachován stávající stav, pouze vedle znaleckého posudku bude doplněna možnost předložit i odborné podklady od Ústavu pro jazyk český. 

	62 odst. 1
	Karlovarský kraj
	Navrhujeme poslední větu za čárkou nahradit novým textem: „předloží občan odborné podklady pro rozhodnutí od subjektu vykonávajícího odbornou činnost v příslušném oboru nebo znalce.“

Návrh nového znění: 
„Vzniknou-li pochybnosti o existenci jména nebo jeho správné podobě, předloží občan odborné podklady pro rozhodnutí od subjektu vykonávajícího odbornou činnost v příslušném oboru nebo znalce.“
	Akceptováno

Zůstane zachován stávající stav, pouze vedle znaleckého posudku bude doplněna možnost předložit i odborné podklady od Ústavu pro jazyk český. 


	62 odst. 1 a 63 odst. 2
	Zlínský kraj
	1. Navrhujeme vypustit slova „nebo znalce“ v § 62 odst. 1 poslední větě a v § 63 odst. 2 druhé větě.

Odůvodnění: Chápeme snahu o vytváření seznamu odborně doložených jmen (viz § 1c odst. 1), kdy takový seznam by jistě neměl být vytvářen ze znaleckých posudků placených občany. Na druhou stranu ale nevidíme důvod, aby matriční úřady nechávaly zpracovávat a platily znalecké posudky, jestliže vznikne pochybnost o existenci, správné pravopisné podobě jména, resp. české podobě jména, které chce občan užívat. Řešením by tak mohlo být, že takovým, v návrhu zákona zmiňovaným „odborným podkladem“, budou stanoviska, vyjádření Ústavu pro jazyk český, která bude tento subjekt vydávat matričním úřadům pro úřední potřebu zdarma. Ústav pro jazyk český je součástí Akademie věd České republiky, která je organizační složkou České republiky, jeho činnost je financována ze státního rozpočtu. Ze státního rozpočtu je financován (formou příspěvku na výkon státní správy) také výkon matriční agendy.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Zůstane zachován stávající stav, pouze vedle znaleckého posudku bude doplněna možnost předložit i odborné podklady od Ústavu pro jazyk český. 


	62 odst. 1
	SMO
	Do matriční knihy lze zapsat jakékoliv existující jméno, a to v správné pravopisné podobě. Nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak. Matriční úřad dále nezapíše jméno, pokud je mu známo, že toto jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. Vzniknou-li pochybnosti o existenci jména nebo jeho správné podobě, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem opatří si příslušný matriční úřad odborné podklady pro rozhodnutí od subjektu vykonávajícího odbornou činnost v příslušném oboru nebo znalce.6)
Správní řád obecně předpokládá, že podkladem pro vydání rozhodnutí, popř. jiného aktu správního orgánu (matričního dokladu), mohou být jakékoli údaje, informace či skutečnosti, které přispějí ke zjištění stavu věci. Výčet uvedený v § 50 správního řádu je pouze demonstrativní. Navrhuje se proto, aby si matriční úřad v případě pochybností opatřil odborné podklady a na jejich základě rozhodl. Stanovisko bude podléhat volnému hodnocení důkazů, resp. podkladů. Matriční úřad si opatří odborné podklady buď od subjektu vykonávajícího odbornou činnost v příslušném oboru, např. od Ústavu pro jazyk český anebo znalecký posudek.
Navrhujeme ponechat původní znění obdobně k připomínce k čl. I, bodu 86. 
Předně není určeno, na koho náklady budou znalecké posudky vystavovány.
 Pokud budou znalecké posudky platit správní orgány, bude to pro ně finančně nákladné. Domníváme se, že případů, kdy rodiče dítěti zvolí jméno, které budou matrikářky ověřovat u subjektů vykonávajících odbornou činnost, bude přibývat z toho důvodu, že dokazování bude na straně úřadů, nikoliv rodičů. 
Do této doby se rodiče často informovali o tvaru jména před narozením dítěte, s Ústavem pro jazyk český nebo znalcem řešili bez problémů jméno dopředu. Posudek tak předložili ihned po narození dítěte, a jméno mohli na matrice zapsat.
Po novele budou matriky zahajovat správní řízení a jméno řešit až po narození. Než matriční úřady získají podklady, bude nějakou dobu trvat. Do té doby nedostanou novorozenci rodné listy; bude docházet ke zbytečným konfliktům mezi rodiči a matrikářkami. Rodiče rodný list potřebují co nejdříve po narození z různých důvodů, např. návštěvy pediatra, přihlášení ke zdravotnímu pojištění, do zaměstnání kvůli otcovské dovolené, apod. 
Vedení správního řízení v těchto případech bude další administrativní zátěží.
1. Obdobně tato připomínka platí i pro nově navrhovaný § 26 odst. 4 návrhu.
	Akceptováno

Zůstane zachován stávající stav, pouze vedle znaleckého posudku bude doplněna možnost předložit i odborné podklady od Ústavu pro jazyk český. 


	62 odst. 4 a 7
	Moravskoslezský kraj
	Návrh uvedeného ustanovení zakládá nerovnost mezi občany České republiky, kteří se narodili na území České republiky a občany České republiky, kteří se narodili v cizině, pokud se týká počtu jmen. Podle ustanovení § 18 zákona o matrikách lze dítěti zapsat dvě jména, která nesmí být stejná; pouze dítěti, které není občanem a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, lze zapsat více jmen. Z důvodové zprávy není zřejmé, z jakého důvodu bylo přistoupeno k fakultativní volbě užívání jmen a založení nerovnosti. 

Za účelem rovnoprávného postavení občanů České republiky v této oblasti navrhujeme, aby zvolení 2 jmen při zápisu narození občana do zvláštní matriky bylo obligatorní, nebo aby byl novelizován § 18 odst. 2 zákona o matrikách, podle kterého mohou být dítěti, které je občanem, zapsána pouze dvě jména. 

Obdobnou úpravu navrhujeme i v případě, kdy se cizinec narodil na území České republiky, rodiči mu byla určena více než 2 jména a posléze nabyl státní občanství České republiky.

NÁVRH:
Fyzická osoba, která má v matriční knize vedené matričním úřadem zapsáno více jmen, je povinna po nabytí státního občanství České republiky prohlásit, které z nich, popř. která dvě z nich bude užívat. Prohlášení se činí u krajského úřadu, před nímž občan složil státoobčanský slib nebo převzal Listinu o nabytí státního občanství České republiky, v cizině u zastupitelského úřadu, nebo u matričního úřadu, v jehož knize narození jsou jména zapsána nebo v souvislosti s přijetím souhlasného prohlášení o určení otcovství. U nezletilého učiní prohlášení zákonní zástupci. U nezletilého staršího 15 let připojí k prohlášení jeho souhlas. Nedojde-li k prohlášení o volbě jména, popř. dvou jmen do 30 dnů od nabytí státního občanství České republiky, má se zato, že občan bude nadále užívat první dvě jména zapsaná v matriční knize.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Navrhovaný odst. 3 se v zásadě neliší od původního odst. 3. Nechceme měnit věcné řešení. 

	63 odst. 2
	Karlovarský kraj
	Navrhujeme poslední větu za čárkou nahradit novým textem: „oznamovatel předloží odborné podklady pro rozhodnutí od subjektu vykonávajícího odbornou činnost v příslušném oboru nebo znalce.“
Návrh nového znění: 
„ V případě pochybnosti, zda jde o českou podobu jména, oznamovatel předloží odborné podklady pro rozhodnutí od subjektu vykonávajícího odbornou činnost v příslušném oboru nebo znalce.“
	Akceptováno
 
Zůstane zachován stávající stav, pouze vedle znaleckého posudku bude doplněna možnost předložit i odborné podklady od Ústavu pro jazyk český. 

	63 odst. 2
	Liberecký kraj
	Doplnit slovo „kterémukoli“ matričnímu úřadu…. – chyba v psaní (v DZ to je).
	Akceptováno

	68 odst. 2
	SMO
	Podle stávajícího znění ustanovení § 68 odst. 2 zákona o matrikách se rodným příjmením rozumí příjmení uvedené v knize narození při narození dítěte, určení otcovství nebo osvojení do nabytí svéprávnosti dítěte a v souvislosti se změnou pohlaví. V případě, že bude úspěšně popřeno otcovství k dítěti, zapíše se do knihy narození příjmení matky, které má v době narození dítěte, tj. otec dítěte není znám (§ 19 odst. 5 zákona o matrikách). 
Pokud bychom při aplikaci citovaného ustanovení § 68 odst. 2 zákona o matrikách striktně dodržovali gramatickou (jazykovou) metodu výkladu právního předpisu, došlo by k absurdní situaci, kdy by rodným příjmením dítěte po popření otcovství bylo příjmení muže, ke kterému toto dítě nemá žádný právní vztah, neboť rozsudkem soudu bylo určeno, že tento muž otcem dítěte není. Došlo by tedy k situaci, kdy by dítě neslo příjmení po matce, nemělo by „matrikového“ otce, avšak jeho rodným příjmení by zůstalo příjmení muže, který k němu úspěšně popřel otcovství. 
Jsme proto toho názoru, že by citované ustanovení zákona o matrikách mělo být v tomto případě vykládáno extenzivně vzhledem ke skutečnosti, že zákonodárce jistě neměl v úmyslu, aby v praxi docházelo k výše popsaným případům. 
Uvedená právní norma by měla pokrývat nejenom ty situace, kdy je otcovství k dítěti určeno (a dítěti se určením otcovství mění i rodné příjmení), ale i ty situace, kdy je otcovství k dítěti úspěšně popřeno (na právní vztah mezi dítětem a otcem se hledí, jako by nikdy nebyl), byť uvedené ustanovení zákona o matrikách výslovně nestanoví, že rodným příjmením se rozumí i příjmení uvedené v knize narození při popření otcovství. 
Náš právní názor podporuje i čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte (publikováno Sdělením MZV 
č. 104/1991 Sb.). Dle tohoto článku má každé dítě právo na jméno a právo znát své rodiče. Státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy, se podle čl. 8 odst. 1 Úmluvy zavazují, že budou respektovat právo dítěte na zachování totožnosti, jména a rodinných svazků. V kontextu s výše uvedeným případem se domníváme, že pokud by byl ze strany matričního úřadu přijat striktní výklad ustanovení § 68 odst. 2 zákona o matrikách, a dítě by tak ve svých matričních dokladech mělo uvedeno rodné příjmení muže, jehož otcovství bylo nezpochybnitelně popřeno, jednalo by se v souvislosti s citovanými ustanoveními Úmluvy o právech dítěte o zřejmý zásah do jeho práv, zejména do práva na jméno a zachování rodinných svazků. 
Do citovaného ustanovení § 68 odst. 2 zákona o matrikách se proto navrhuje doplnit, že rodným příjmením se rozumí i příjmení po popření otcovství a též příjmení při uzavření manželství rodičů po narození dítěte.
	Vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

	68 odst. 3
	Liberecký kraj
	Navrhujeme doplnit do výčtu rodných příjmení i příjmení, jehož používání se fyzická osoba dovolala na základě prohlášení podle ust. § 29 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb. – vstřícnější k FO.
	Akceptováno


	68 odst. 3
	Královéhradecký kraj
	Navrhujeme text navrhovaného znění doplnit o text:

(3) Rodným příjmením se dále rozumí příjmení užívané po opravě nebo po prohlášení, které bylo učiněno k rodnému příjmení 
 a) uvedené v jazyce národnostní menšiny podle § 26 odst. 3,  
b) ve znění po provedení opravy zápisu příjmení v matriční knize podle § 50,  
c) užívané v nesprávné podobě, které bude na základě svého prohlášení fyzická osoba nadále používat podle § 58 odst. 5,  
d) po změně provedené na základě žádosti podle § 69a odst. 1 a 2 nebo podle § 69b, nebo   
e) uvedené v podobě, kterou umožňuje užívat právo a tradice jiného členského státu Evropské unie (§ 70a odst. 1).   
Prohlášení podle výše uvedených bodů lze učinit i k rodnému příjmení, které není aktuálně užíváno.

Odůvodnění:
Z navrhovaného textu není zřejmé, že se oprava nebo prohlášení může učinit pouze k rodnému příjmení a to i k rodnému příjmení, které není aktuálně užíváno.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Řešeno metodicky, aby prohlášení dle § 58 odst. 5 pokrývalo i rodné příjmení.

	68 odst. 3 písm. a) a e)
	Moravskoslezský kraj
	Nesouhlasíme s rozšířením definice rodného příjmení o příjmení uvedené pod písm. a) a e) 
a navrhujeme jejich vypuštění z odst. 3 z níže popsaných důvodů.

Odstavec 3 v § 68 je koncipován obdobně jako předchozí odst. 2, avšak aplikace obou ustanovení by podle důvodové zprávy měla být rozdílná. Zatímco v případě aplikace odst. 2 jde vždy o aktuálně užívané příjmení, které je „nahrazeno“ novým (rodným) příjmením, u aplikace odstavce 3 by podle důvodové zprávy mělo jít i o příjmení, které již fyzická osoba neužívá (rodné příjmení). Uvedený rozdíl má vliv na zápis příjmení v jednotlivých matričních dokladech, resp. navazujících matričních dokladech (oddacího listu), pokud se týká tvaru či podoby nového příjmení. V oddacím listu se veškeré změny jména a příjmení a jejich podob (mimo oprav) uvádí v poznámce oddacího listu, a to z důvodu, že snoubenci do manželství vstupují pod určitou identitou, přičemž manželství je chápáno jako určitý smluvní vztah. 

Z důvodové zprávy k návrhu odst. 3 není zřejmé, proč bylo k návrhu přistoupeno, rovněž není zřejmé, jak má být v praxi aplikováno (příklad aplikace odst. 3: ženatý muž s rodným příjmením „Volný“, učiní prohlášení podle § 26 odst. 3 a požaduje uvedení svého příjmení v jazyce chorvatské národnostní menšiny, tj. „Slobodan“. Při aplikaci navrhovaného § 68 odst. 3 písm. a) se příjmení „Slobodan“ bude považovat za rodné příjmení, bude mu vydán rodný list s příjmením „Slobodan“. Dohoda o příjmení při uzavření manželství zněla na příjmení „Volný - Volná“, jak bude vypadat oddací list po provedení dodatečného záznamu v knize manželství?).

Stejná koncepce odstavce 2 a 3 § 68, avšak jejich rozdílná aplikace, bude v praxi činit výkladové problémy.

NÁVRH:
Současná právní úprava nečiní v praxi problémy, proto navrhujeme vypustit navržená ustanovení písmen a) a e) odstavce 3 z ustanovení § 68 zákona o matrikách. Vypuštěním se předejde nejasné výkladové praxi, kterou důvodová zpráva k předkládané novele zákona o matrikách navíc neobsahuje.  
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Odpovídá to možnosti, že zákon umožňuje učinit taková prohlášení. Důvodová zpráva byla upravena.


	68 odst. 3 písm. b)
	Moravskoslezský kraj
	Definici rodného příjmení uvedenou pod písmenem b) navrženého znění považujeme za nadbytečnou 
a zavádějící. Podle § 50 zákona o matrikách se opravou zápisu v matriční knize rozumí opravení chybných či nesprávných údajů v zápisu, dodatečném zápisu, nebo dodatečném záznamu v této knize. Je logické, že opravený chybný údaj se po provedené opravě považuje za správný. Není tedy potřebné výslovně stanovit, že rodným příjmením se rozumí příjmení ve znění po provedení opravy zápisu příjmení v matriční knize. Pokud bychom zcela nelogicky k takové definici přistoupili, bylo by potřeba rovněž stanovit, že i ostatní údaje zapsané v matriční knize se po provedené opravě považují za správné. Navržené písm. b) tak prakticky znehodnocuje význam § 50 zákona o matrikách. 
NÁVRH:
Z výše popsaných důvodů navrhujeme vypuštění písmena b) v navrhovaném odstavci 3.
	Neakceptováno
Připomínkové místo na připomínce netrvá.

Je žádoucí opravu reflektovat. Výčet v § 68 odst. 3 by měl být ´plný. 

	70 odst. 1 písm. f)
	Královéhradecký kraj
	Navrhujeme znění nového písmene f) vypustit.

Odůvodnění:
Nesouhlasíme s nově formulovaným ustanovením. Není jasně stanoveno, co je míněno případy hodných zvláštního zřetele. Toto ustanovení bude zneužíváno pro žádosti o povolení změny na více příjmení z různých důvodů, které žadatel vyhodnotí jako hodné zvláštního zřetele.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Jedná se o obvyklou konstrukci – viz např. § 16 odst. 9.
Důvody navrhované změny jsou nastíněny v důvodové zprávě, která byla zpřesněna.

	70 odst. 1 písm. f)
	Plzeňský kraj
	2. Ke znění ust. § 70 odst. 1 (bod 132) navrhujeme:

Návrh znění:
f) změnou příjmení ve správním řízení

Odůvodnění:  
  Z nejednoznačné textové formulace „v jiných případech hodných zvláštního zřetele“, nevyplývá, zda lze cíle dosáhnout změnou ve správním řízení nebo na žádost občana na základě znění tohoto ustanovení. V komparaci případů popisovaných v písm. a) až e) se jedná o daný stav. Zatímco v případech popisovaných v písm. f) toto není zřejmé.  
Není zřejmé, zda je zahrnuta i změna příjmení ve správním řízení.  Dle důvodové zprávy je to vztaženo na změnu příjmení s vazbou na cizinu, např. španělská příjmení. Nejednoznačnost může vyvolat nemalé dodatečné transakční náklady.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Jedná se o obvyklou konstrukci – viz např. § 16 odst. 9.
Důvody navrhované změny jsou nastíněny v důvodové zprávě, která byla zpřesněna.

	70 odst. 1 písm. f)
	SMO
	Doplňuje se nová podmínka, při jejímž splnění může občan užívat více příjmení. Nově tak bude moci občan užívat více příjmení i v jiných případech hodných zvláštního zřetele. Reaguje se na soudní judikaturu a potřeby praxe, kdy např. český státní občan bude oprávněn žádat o změnu příjmení na více příjmení z důvodu rodinných vazeb v zahraničí (zejména ve španělsky mluvících zemích nebo v Itálii). 
Dáváme ke zvážení, jestli by nebylo vhodnější novou podmínku, při jejímž splnění může občan užívat více příjmení zařadit spíše do Dílu 3 Změna jména a příjmení zákona o matrikách. Tato vazba na změnu jména a příjmení je uváděna i v důvodové zprávě. Navíc v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2011,č. j.: 1 As 26/2011-55 je v právní větě uvedeno: I. Změna příjmení (§ 72 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení) může spočívat v nahrazení dosud užívaného jediného příjmení více příjmeními, jestliže to opodstatňuje vážný důvod, pro nějž se o změnu příjmení žádá. II. Na posuzování žádosti o změnu příjmení dle § 72 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, nelze aplikovat § 70 odst. 1 téhož zákona (užívání více příjmení).

Navrhujeme zavedení nového institutu: upuštění od jména prohlášením v případě, když má někdo dvě jména (podobně jak je tomu u příjmení v § 70 odst. 2). Došlo by tak ke zjednodušení pro občany, aby tuto situaci nemuseli řešit ve správním řízení změnou jména.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Nejedná se o změnu příjmení, tudíž se do dílu 3 nehodí.

Není aktuálně zapotřebí, postačí stávající řešení pomocí změny jména.


	70 odst. 3
	Moravskoslezský kraj
	Z návrhu ustanovení § 70 odst. 3 vyplývá, že prohlášení o upuštění od užívání příjmení za trvání manželství se vztahuje na společné děti, na nezletilé dítě starší 15 let se prohlášení vztahuje, připojilo-li k němu souhlas. 
Navržené znění odstavce 3 lze vyložit tak, že prohlášení fyzické osoby se souhlasem druhého manžela 
se vztáhne na nezletilé děti mladší 15 let, na nezletilé děti starší 15 let se vztáhne pouze za předpokladu, že s prohlášením o upuštění příjmení vyslovily souhlas. Podle důvodové zprávy však takové prohlášení fyzické osoby nelze vůbec přijmout, pokud se změnou nevyslovilo souhlas nezletilé dítě starší 15 let, což jsou dva rozdílné instituty. 

Navrhujeme ustanovení jednoznačně formulovat, aby z něj byly zcela zřejmé účinky.

3. Obdobně navrhujeme rovněž úpravu § 70 odst. 5.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

	71a odst. 5
	Královéhradecký kraj
	Namísto navrhovaného znění § 71a odst. 5) navrhujeme upravit znění takto:

Po zrušení osvojení bude mít osvojenec příjmení, které měl před osvojením. Osvojenec, který dovršil 12 let, může do 6 měsíců po zrušení osvojení před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že si ponechá příjmení nabyté v souvislosti s osvojením.

Odůvodnění:
Tento text koresponduje také s textem § 842 občanského zákoníku, původně navrhovaný text by dle našeho názoru vyžadoval od matričního úřadu čekat na zápis příjmení 6 měsíců po zrušení osvojení.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Řešení obsažené v návrhu zákona je ohleduplnější vůči osobě, které se týká, neboť nedojde k vícenásobné změně příjmení – viz důvodová zpráva ke změně § 842 občanského zákoníku.

	72
	Moravskoslezský kraj
	Podle § 72 odst. 2 zákona o matrikách změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod.

V návaznosti na dlouhodobé poznatky z praxe matrik a judikatury soudů vztahující se na případy změny příjmení (kdy stávající právní úprava je již překonaná a neodráží současné společenské poměry) navrhujeme, aby byla umožněna změna příjmení zletilé osoby obdobně jako je tomu v případech upravených § 72 odst. 5 (tj. na změnu je právní nárok). S omezením podle pravidel upravujících změnu příjmení manžela za trvání manželství. 

Výjimkou je změna příjmení nezletilého dítěte, kde změna nebude možná podle pravidel uvedených v odstavci 4. S rozšířením odstavce 4 podle předloženého návrhu zcela souhlasíme (nepovolení změny příjmení na příjmení pěstouna, poručníka atd.).

NÁVRH:
Změna příjmení se povolí na základě žádosti fyzické osoby. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě příjmení, matriční úřad si opatří odborné podklady pro rozhodnutí od subjektu vykonávajícího odbornou činnost v příslušném oboru nebo znalce.

Zároveň navrhujeme sjednocení správního poplatku uvedeného v Položce 11 Sazebníku správních poplatků.

NÁVRH:
Položka 
4. Vydání povolení změny jména nebo příjmení …………. 1 000 Kč
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Šlo by o zásadní změnu institutu změny jména a příjmení.

	72
	Plzeňský kraj
	5. Ke znění ust. § 72 (bod 143): do ustanovení navrhujeme vtělit:
 
1. V případech sporných řízení, kde účastníkem je nezletilé dítě, do jehož osobnostních práv je zasahováno, matriční úřad ustanoví procesním (kolizním) opatrovníkem nezletilého orgán sociálně právní ochrany dětí.
1. V případech nesporných řízení, kde účastníkem je nezletilé dítě, do jehož osobnostních práv je zasahováno, je matriční úřad oprávněn požádat příslušný orgán sociálně právní ochrany dětí o provedení pohovoru s nezletilým dítětem.


Odůvodnění
Stávající nástroje nepokrývají případy, kdy jsou rodiče v konfliktu, ačkoli mají zastupovat v řízení zájmy dítěte. Např. v případech  změny příjmení, případně jména nezletilé osoby  se jedná o zásah do osobnostních práv třetí osoby, a to ze strany zákonných zástupců této nezletilé osoby, kteří současně mají zatupovat její zájmy, a to za situace, kdy nejsou schopni jednat v souladu a zájmy nezletilé osoby tak zastupovat.
Mezinárodní úmluvy, kterými je ČR v této oblasti vázána, zavazují stát, nikoliv jednotlivce k jejich plnění a pokud stát některé své závazky vyplývající pro něj z Úmluv" přenáší na jednotlivce, musí tak činit s ohledem na jejich práva a povinnosti vnitrostátními normami. Např. čl. 12 Úmluvy o právech dítěte (sdělení 104/1991 Sb.)  podle kterého dítě, které je schopno formulovat své vlastní názory, má právo tyto názory svobodně vyjadřovat ve všech záležitostech, které se jej dotýkají, přičemž se názorům dítěte musí věnovat patřičná pozornost odpovídající jeho věku a úrovni. Za tímto účelem se dítěti zejména má poskytnout možnost, aby bylo vyslyšeno v každém soudním nebo správním řízení, které se jej dotýká, a to buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce anebo příslušného orgánu, přičemž způsob slyšení musí být v souladu s procedurálními pravidly vnitrostátního zákonodárství. I když je tento článek úmluvy inkorporován do ustanovení § 29 odst. 4 správního řádu, které ukládá správnímu orgánu, který vede řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat své názory, aby postupoval tak, aby byl zjištěn názor nezletilého dítěte ve věci a  za tím účelem má správní orgán poskytnout dítěti možnost, aby bylo vyslyšeno buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce nebo příslušného orgánu sociálně právní ochrany dětí, není natolik silné, aby umožnilo orgán sociálně právní ochrany dětí plnohodnotně zapojit. Pod ustanovení § 6 odst. 2 a 3 zák. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, se uvedené případy podřadit nedaří. Pro vedení pohovoru s nezletilým nemají matrikářky dostatečné pracovní předpoklady a matriční úřady často ani pracovní podmínky a tak praxe ukazuje, že u dětí mladších 15 let se jejich názory ke změně jména nebo příjmení většinou nezjišťují.
	Neakceptováno - vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Jde o daleko nad rámec cílů novely.

	72 odst. 3 (analogicky i k 26 odst. 4, 62 odst. 1 a 63 odst. 2)
	Ministr pro LG a předseda LRV
	Požadujeme vrátit právo na volbu znalce do původního stavu. Domníváme se, že v případě vzniku sporu mezi žadatelem o změnu jména a matričním úřadem by měl mít žadatel možnost obrátit se sám s žádostí o znalecký posudek k jeho žádosti na odborníky dle jeho výběru. Přesun výběru znalce na matriční úřady by v praxi mohl znamenat více zamítavých posudků, a tím ztížit možnost úřední změny jména u osob, které o ni usilují v nejrůznějších a často velmi nelehkých životních situacích. 
	Akceptováno


	72 odst. 4
	Liberecký kraj
	Navrhujeme vyjmout písm. b) – máme za to, že by navrhovaná úprava byla příliš tvrdá k poručníkům a nezl. poručencům, kteří by podle našeho názoru měli mít možnost dosáhnout toho, aby nebyli spojováni se svými problémovými rodiči ani příjmením, když 
ve většině případů k nim rodiče žádná jiná práva nemají (jsou jich zbaveni soudem).
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Znění § 72 odst. 4 je navrženo po projednání a odsouhlasení s Ministerstvem spravedlnosti a MPSV, jejichž věcné působnosti se daná problematika týká. 

	72 odst. 4
	SMO
	Podle ustanovení § 878 odst. 2 občanského zákoníku nemá-li žádný z rodičů rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu nebo je-li výkon rodičovské odpovědnosti obou rodičů pozastaven, anebo je-li rodičovská odpovědnost rodičů dotčena některým z uvedených způsobů, ale každého jinak, jmenuje soud dítěti poručníka, kterému náleží povinnosti a práva rodičů nebo jejich výkon na místě rodičů. Institut poručenství upravuje ustanovení § 928 a následující občanského zákoníku. Poručenství zaniká, nabude-li alespoň jeden z rodičů poručence rodičovskou odpovědnost, popřípadě nabude-li schopnost ji vykonávat. Poručenství rovněž zaniká, nabude-li dítě svéprávnosti, nebo je-li osvojeno. Dále § 934 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že každé rozhodnutí poručníka v nikoli běžné záležitosti týkající se dítěte musí být schváleno soudem. K právnímu jednání poručníka, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží. Změna jména nebo příjmení nezletilého dítěte není běžnou záležitostí týkající se dítěte.
 
Poručník/poručníci tedy musí požádat příslušný soud o souhlas s podáním žádosti o povolení změny jména nebo příjmení dítěte. Po schválení soudem může ustanovený poručník nezletilého jakožto jeho zákonný zástupce ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 zákona o matrikách podat žádost o povolení změny jeho příjmení. 

Institut pěstounství upravuje občanský zákoník v § 985 a násl. Ustanovení § 985 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče pěstounovi. Podle ustanovení § 966 odst. 2 občanského zákoníku platí, že pěstoun při výchově dítěte vykonává přiměřeně povinnosti a práva rodičů. Je povinen a oprávněn rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte, v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění. Má povinnost informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech. Vyžadují-li to okolnosti, stanoví další povinnosti a práva pěstouna soud. Soud může pěstounskou péči vymezit na dobu určitou (např. po dobu pobytu rodiče dítěte v léčebně). Soud také může určit, že se dítě svěřuje do pěstounské péče, aniž vymezí její trvání. Pak se bude jednat o pěstounskou péči na dobu neurčitou, s výhradou podstatné změny poměrů. Pěstounská péče zaniká nejpozději, nabude-li dítě svéprávnosti, jinak jeho zletilostí.

Podle ustanovení § 953 občanského zákoníku nemůže-li o dítě osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče jiného člověka (dále jen „pečující osoba“). Rozhodnutí o svěření dítěte do péče musí být v souladu se zájmy dítěte. 

Povinnosti a práva pečující osoby vymezí soud; jinak se přiměřeně použijí ustanovení o pěstounství (§ 955 občanského zákoníku). Podobně jako u pěstounské péče se i zde jedná jen o osobní péči o dítě, nikoli o statusovou změnu. Svěření dítěte do péče jiné osoby bude dočasné, zpravidla krátkodobé. Vždy dle potřeb dítěte a situace v jeho přirozené rodině. Jedná se o institut náhradní rodinné péče, jehož účelem je zejména výkon osobní péče o dítě člověkem odlišným od rodiče nebo poručníka a od pěstouna, jestliže tato péče nemůže být z objektivních nebo subjektivních důvodů vykonávána rodiči popřípadě poručníkem. Svěření dítěte do péče tak musí být pojmově pojímáno jako subsidiární k péči vlastních rodičů. Změna jména nebo příjmení nezletilého dítěte není běžnou záležitostí týkající se dítěte. 

Poručník/poručníci nebo pěstoun/pěstouni proto musí požádat příslušný soud o souhlas s podáním žádosti o povolení změny jména nebo příjmení dítěte, pokud rodiče dítěte takovou žádost nepodají (v případě pěstounů). 

V případě všech výše uvedených forem náhradní rodinné péče se nejedná o trvalý právní vztah mezi poručníkem/pěstounem a dítětem, či dítětem a osobou, do jejíž péče bylo dítě svěřeno, ale o vztah časově omezený. 
S ohledem na nový charakter všech forem náhradní rodinné péče podle občanského zákoníku se navrhuje, aby se změna jména nebo příjmení nepovolovala nejen v případě, že by byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého (stávající znění), ale nově i v případech, jde-li o změnu jména dítěte nebo o změnu příjmení dítěte na příjmení poručníka/poručníků, nebo pěstouna/pěstounů, anebo na příjmení osoby, do jejíž péče bylo dítě svěřeno, nejde-li však o jednoho z rodičů.

Dle navrhovaného znění § 72 odst. 4 písm. b) až d) se změna jména, popřípadě jmen, nebo příjmení nepovolí, ……
b) jde-li o změnu jména, popřípadě jmen, nezletilého dítěte nebo o změnu příjmení nezletilého dítěte na příjmení poručníka, popřípadě poručníků,     
c) jde-li o změnu jména, popřípadě jmen, nezletilého dítěte nebo o změnu příjmení nezletilého dítěte na příjmení pěstouna, popřípadě pěstounů, nebo  
d) jde-li o změnu jména, popřípadě jmen, nezletilého dítěte nebo o změnu příjmení nezletilého dítěte na příjmení osoby, do jejíž péče bylo nezletilé dítě svěřeno, nejde-li o jednoho z rodičů. 

V tomto případě děti, které jsou svěřeny do poručnické nebo pěstounské péče, nebudou cítit sounáležitost s „novou“ rodinou. Své biologické rodiče mnohdy ani neznají, nemají na ně dobré vzpomínky apod. Z tohoto důvodu nevidíme důvod, proč by jim nemohla být povolena změna příjmení.
Navrhujeme body b) až d) dotčeného ustanovení vypustit bez náhrady a ponechat dosavadní písm. a) ve znění: „Změna jména, popřípadě jmen, nebo příjmení se nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého dítěte.“, případně žádáme o vysvětlení, z jakého důvodu je tato konstrukce nepovolení změny příjmení navržena.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo změnilo připomínku na doporučující. 

Znění § 72 odst. 4 je navrženo po projednání a odsouhlasení s Ministerstvem spravedlnosti a MPSV, jejichž věcné působnosti se daná problematika týká.

	72 odst. 4 písm. d)
	Pardubický kraj
	Změna jména, popřípadě jmen, nebo příjmení se nepovolí,

d) jde-li o změnu jména, popřípadě jmen, nezletilého dítěte nebo o změnu příjmení…….. na příjmení osoby, do jejichž péče je dítě svěřeno, nejde-li o jednoho z rodičů.
Návrh doplnění textu:
d) jde-li o změnu jména, popřípadě jmen, nezletilého dítěte nebo o změnu příjmení…….. na příjmení osoby, do jejichž péče je dítě svěřeno, nejde-li o jednoho z rodičů, prarodičů, sourozenců nebo sourozenců rodičů nezletilého dítěte
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Znění § 72 odst. 4 je navrženo po projednání a odsouhlasení s Ministerstvem spravedlnosti a MPSV, jejichž věcné působnosti se daná problematika týká.

	73
	SMO
	Podle § 73 odst. 3 zákona o matrikách, ve znění platném do 31. prosince 2013, měli-li manželé různá příjmení, mohla jim být povolena změna příjmení pouze na příjmení jednoho z nich, který s touto změnou vyslovil souhlas. Uvedené ustanovení bylo ze zákona o matrikách zákonem č. 312/2013 Sb. k 1. lednu 2014 vypuštěno. Důvodem je nová právní úprava zakotvená v § 661 odst. 2 občanského zákoníku, která se promítla do  § 70 odst. 4 zákona o matrikách, podle něhož ponechají-li si manželé po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, mohou i později učinit 
prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že se dohodli na společném příjmení jednoho z nich. Prohlášení se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů. V poznámce oddacího listu matriční úřad vyznačí, odkdy manželé užívají společné příjmení. 
Z uvedeného vyplývá, že za trvání manželství, pokud si manželé při uzavření manželství ponechali svá dosavadní příjmení, mohou před kterýmkoliv matričním úřadem učinit pouhé prohlášení o tom, že se dohodli na společném příjmení jednoho z nich a manžel/ka nemusí žádat o povolení změny svého příjmení na příjmení druhého manžela ve správním řízení. 
Po shora provedené změně zákona o matikách však i nadále bylo v zákoně o matrikách ponechán § 73 odst. 3, podle něhož mají-li manželé a rodiče dítěte různá příjmení, změna příjmení toho z manželů, jehož příjmení má nezletilý, se vztahuje i na nezletilého. Za trvání manželství, pokud si manželé při uzavření manželství ponechali svá dosavadní příjmení a ten manžel, jehož příjmení je příjmením jejich společných dětí, si přeje změnu svého příjmení na úplně jiné příjmení, požádá o změnu příjmení ve správním řízení. Za trvání manželství může být taková změna příjmení povolena pouze na základě souhlasu obou manželů. Tato změna příjmení se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů (u dětí starších 15 let je třeba připojit k žádosti jejich souhlas). Na druhého z manželů se tato změna příjmení nevztahuje. Dále podle stávajícího znění § 73 odst. 2 zákona o matrikách platí, že mají-li manželé společné příjmení a je-li povolena změna příjmení jednomu z nich, vztahuje se tato změna i na příjmení druhého manžela a příjmení jejich nezletilých dětí. 
Pouze výkladem lze dospět k závěru, že se povolená změna příjmení vztahuje i na společné děti manželů narozené až po povolené změně příjmení (děti budoucí). Navrhuje se proto nová právní úprava na úseku změny příjmení za trvání manželství. Případ, kdy si manželé ponechali svá dosavadní příjmení, je již vyřešen v ustanovení § 70 odst. 4 zákona o matrikách (viz výše). Zůstává tedy upravit změnu společného příjmení manželů za trvání manželství. Navrhuje se tak možnost změny pouze společného příjmení manželů na základě souhlasu obou manželů. Je-li povolena změna příjmení jednomu z manželů, vztahuje se tato změna i na příjmení druhého manžela a příjmení jejich nezletilých dětí, a to i dosud nenarozených.
A mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich užívá a na druhém místě uvádí příjmení předchozí, může jim být povolena změna pouze tohoto společného příjmení. Novou právní úpravou tak zamezíme možnost změny příjmení jednoho z manželů za trvání manželství na úplně jiné příjmení. 
Navrhujeme upravit tak, aby bylo odstraněno omezení dle § 73 (současné) možnosti manželů, kteří si ponechali svá příjmení, požádat o změnu svého příjmení na základě souhlasu druhého manžela. 
Vzhledem k tomu, že tato možnost je v praxi využívána 10 let, domníváme se, že není vhodné takto zasahovat a omezovat možnosti manželů, kteří si ponechali svá příjmení. Pokud mají možnost změnit své příjmení manželé, kteří se dohodli na společném příjmení, proč by tuto možnost neměli mít manželé, kteří si ponechali každý své příjmení.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Nepovažujeme za žádoucí, aby za trvání manželství jeden z manželů prováděl změnu na další úplně jiné příjmení.

	73 odst. 2
	Královéhradecký kraj
	Navrhujeme text navrhovaného znění doplnit o text:

(2) Je-li povolena změna příjmení jednomu z manželů, vztahuje se tato změna i na příjmení druhého manžela a příjmení jejich nezletilých dětí, a to i dosud nenarozených. Dovršilo-li nezletilé dítě 15 let, je třeba, aby se změnou svého příjmení souhlasilo, jinak se na něj povolená změna příjmení nevztahuje. 

Odůvodnění:
Navrhujeme doplnit text: “ …souhlasilo, jinak se na něj povolená změna příjmení nevztahuje.“ V návaznosti na toto ustanovení upravit text § 860 odst. 3 občanského zákoníku. Z návrhu musí být jasně patrné, jaký dopad bude mít změna příjmení rodičů v návaznosti na souhlas či nesouhlas nezletilého dítěte staršího 15 let na jeho příjmení, aby nedocházelo k dohadům, zda se na něho změna příjmení vztahuje či ne.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Navrhovaná změna je nadbytečná. Navržená dikce ostatně odpovídá i znění (stávajícímu i nově navrhovanému) § 863 občanského zákoníku.

	82 odst. 2
	MMR
	Požadujeme upravit znění § 82 odst. 2 takto: „Matriční úřad zašle soudu příslušnému k projednání dědictví kopii úmrtního listu; vypravitele pohřbu uvede do poznámky úmrtního listu.“.

Odůvodnění:
Žádáme, aby matriční úřad zjišťoval vypravitele pohřbu. Ideálně prostřednictvím provozovatelů pohřebních, kremačních nebo hřbitovních služeb podnikajících v místě úmrtí zemřelého. Tím stát sníží riziko nelegálních pohřbů do země mimo pohřebiště, u kterých údaj o vypraviteli pohřbu zcela absentuje, protože provozovatelé v pohřebnictví o něm nemají záznam. Běžně již dnes některé matriční úřady vypravitele dobrovolně zjišťují, není-li jim znám. Zasílají mu úmrtní list prostřednictvím příslušné pohřební služby. V roce 2011 MMR řešilo případ bezdomovce, který po odchodu prohlížejícího lékaře svoji družku pohřbil na její zahradě a matriční úřad se tuto skutečnost dozvěděl pouze náhodou.
	Neakceptováno
Připomínkové místo na připomínce netrvá.

Zavedení takové povinnosti by matriční úřady nadbytečně zatěžovalo, přitom pro účely matriční agendy není zapotřebí.

	96 odst. 2
	MZV
	Podle navrhovaného ustanovení by Ministerstvo vnitra mělo stanovit prováděcím předpisem seznam zastupitelských úřadů ČR, které provádějí úkony matriční agendy. V zájmu stanovení seznamu vhodných ZÚ se navrhuje, aby stanovení předmětného seznamu zastupitelských úřadů České republiky bylo projednáno s Ministerstvem zahraničních věcí, tj. za slova „ministerstvo vnitra“ doplnit slova „po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí“.
	Akceptováno jinak
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Gesce svěřena MZV, které zveřejní na svých internetových stránkách seznam zastupitelských úřadů ČR, kterou budou provádět úkony matriční agendy podle § 4c.

	K čl. II
	ÚOOÚ
	V článku II se doplňují body 7 až 9, které znějí:	
„7. Ministerstvo předloží Úřadu pro ochranu osobních údajů do 1. července 2026 zprávu o vnitřním dozoru matričního informačního systému podle § 4b a v ministerstvu, včetně vnitřního dozoru přístupů k jednotlivým záznamům matričního informačního systému.
8. Součástí zprávy podle bodu 7 jsou
protokoly o kontrole a
statistické údaje o přístupech do matričního informačního systému, včetně údajů o žádostech podle § 31c.  
9. Úřad ochranu osobních údajů do 90 dnů zveřejní stanovisko ke zprávě podle bodu 7.“ 

Účelem tohoto opatření je zavést do fakticky nového rozsáhlého a stálého zpracování osobních údajů, které podchycuje rozhodné události všech obyvatel České republiky, jednorázovou účinnou záruku k ochraně svobod dotčených lidí využívající v maximální možné míře zásadu hospodárnosti a procesní ekonomie tím, že prvotně dozoruje ústřední správní úřad, tj. MV, které obecně dozoruje přenesené působnosti v matrikách, užívání a změně jména. Úřad pro ochranu osobních údajů jako jediný dozorový úřad ochrany osobních údajů v České republice a mající omezené zdroje rozhodne o rozsahu a formě své dozoru na základě výsledků tohoto vnitřního dozoru.
	Akceptováno jinak
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí. 

Do zákona budou zapracována ustanovení dle navržených bodů 7 a 8. 


	K důvodové zprávě 
	SMO
	· Důvodová zpráva se vůbec nijak nevypořádává s dopady pracnosti nových kompetencí a povinností na matrikáře dotčených obcí (včetně vyšších nákladů).

Týká se to především úkonů spojených s pořizováním digitálních kopií příslušných zápisů v matriční knize, jejich vkládáním do informačního systému a vkládáním starších zápisů do informačního systému.

Tyto úkony přinesou evidentně vyšší časovou náročnost, kdy důvodová zpráva se zabývá pouze vyčíslením nákladů na kopírovací stroje a řešením technických problémů. Při hmotnosti starších matričních knih od 8 kg do 15 kg je vpravit takové knihy do běžné kopírky obtížné a spíše připadá v úvahu pořizování ručních skenerů.  

Dále jde také o nové povinnosti vkládat do informačního systému údaje o určení otcovství, o vydaném osvědčení k církevnímu sňatku a o vystavení vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo ke vstupu do partnerství.

Přibude také řada dalších úkonů přesunutých ze soudů (např. o prohlášení matky dítěte, bývalého manžela a biologického otce dítěte o popření a zároveň určení otcovství, tzv. trojdohoda, nebo možnost učinit prohlášení  o příjmení osvojence), které přinesou při zvýšené pracnosti též logickou potřebu vyšší kvalifikovanosti matrikáře a s tím související otázku o zařazení do vyšší platové třídy a o potřebě aktualizovat katalog prací (o tom není v důvodové zprávě rovněž žádná zmínka).

Pracnost (a věcné výdaje) též přinese plnění povinností spojených se zajišťováním znaleckých posudků.

Navrhujeme zvážit výše uvedené připomínky a vyrovnat se s nimi v důvodové zprávě i v novelizaci příslušných navazujících právních předpisů.
	Akceptováno

	K důvodové zprávě    k obecné části, bodu 7
	MZV
	K  bodu 7 odst. 3 – s odkazem na výše uvedenou argumentaci k finančním dopadům v závěrečné zprávě RIA a očekávaným finančním dopadům na MZV se navrhuje vypustit větu:
„Náklady se nepředpokládají u zastupitelských úřadů České republiky, kterým by měly vzniknout nové povinnosti spuštěním nového informačního systému.“
 a nahradit ji následujícím:
„V případě zastupitelských úřadů, kterým vzniknou nové povinnosti spuštěním nového informačního systému, se předpokládají zvýšené výdaje Ministerstva zahraničních věcí. Tyto výdaje jsou spojeny jak s potřebou zajištění adekvátní informační techniky, tak potřebou zaškolování pracovníků vysílaných na zastupitelské úřady, a též navýšení systemizace. Bližší vyčíslení těchto nákladů pro Ministerstvo zahraničních věcí je obsaženo v závěrečné zprávě RIA.“
	Akceptováno


	Nad rámec novely k pojmosloví ohledně manželství a RP
	Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
	Zákon o matrikách v uvedené novele dobře ukazuje, že instituty manželství a registrovaného partnerství se k sobě, přinejmenším z hlediska formálního, neustále přibližují, což určitě velmi vítám. Oba jsou zapisovanými matričními událostmi, oba ovlivňují osobní statut člověka a především vypovídají navenek o hlubokých mezilidských vztazích, jejichž cílem je trvalé společenství dvou osob určené k uspokojování vzájemných potřeb a ke společné cestě životem v páru. Díky této i mnohým předchozím novelám pak může vznik partnerství vypadat prakticky stejně slavnostně a významně jako vznik manželství. 
V souvislosti s tímto trendem však lze stále i z formálního hlediska pozorovat určité rozdíly. Jedním z nich je i formulační popis vzniku svazku, který na jedné straně mluví o „uzavírání“ manželství, na straně druhé o „vstupu“ do partnerství. Domnívám se, že i tato terminologie by měla být sjednocena na pojmu „uzavírání“, který dobře charakterizuje určitou dlouhodobost, plánovanost a promyšlenost tohoto aktu, kterým se společný svazek postupně uzavírá až vyvrcholením samotným slavnostním obřadem. Dle mého názoru nelze zde pominout i významný symbolický aspekt, který právě přibližováním registrovaného partnerství manželství i v těchto drobných věcech posiluje sebeuvědomění i vnímání stejnopohlavních párů a tím i jejich lidskou důstojnost.
Z podobných důvodů považuji za důležité umožnit i registrovaným partnerům přijmout v partnerství společné příjmení, což je navenek klíčová informace o tom, že tyto dvě osoby spolu žijí ve společném svazku. Tím tak dávají veřejně najevo nejen svůj vzájemný cit, ale i své závazky a právní společenskou sounáležitost. I zde nelze pominout symbolický význam nejen pro samotné partnery, ale i pro společnost jako takovou, která si tak může lépe uvědomit svou různorodost a toleranci.
V této souvislosti bych se rovněž přimlouvala za využívání termínu „snoubenci“ i pro osoby uzavírající partnerství, což může mít také velký symbolický sjednocující význam.
Navrhuji proto v zákoně o matrikách i v zákoně o registrovaném partnerství mluvit o uzavírání partnerství a používat termínu snoubenec/snoubenci.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Předmětná problematika je (i v případě připomínkovým místem navrhované pouze terminologické změny) potenciálně politicky citlivá.
Proto by bylo vhodnější, aby se související diskuse soustředila na sněmovní tisk č. 241 (manželství pro všechny), který řeší podstatně významnější změny.

	Nad rámec novely k neutrálním jménům
	Zmocněnkyně pro lidská práva
	V zákoně o matrikách, jménu a příjmení zcela chybí definice rodově neutrálních jmen. Pokud je již tento zákon v současnosti založen na přísné genderové binaritě zvlášť mužských a zvlášť ženských jmen, jak plyne z § 62 odst. 1 věty druhé, absence zákonných definic či jejich vymezení působí o to paradoxněji, a to i ve světle navrhovaných seznamů jmen v matričním informačním systému. Zatímco pojmy mužské i ženské jméno lze teoreticky odvodit z běžné praxe, pojem neutrálního jména je již možné vykládat různě. 
Jméno je jednou z klíčových součástí sebeidentifikace člověka a také jeho práva na soukromí a rodinný život. Základem by tedy měla být svoboda výběru jména každým člověkem. Jakkoliv lze přísně genderové vymezení jmen považovat za tradiční pro český jazyk a kulturu (alespoň v její současné podobě), nelze pomíjet propojenost současného světa a různých kulturních okruhů, které jmennou binaritu nemusí vnímat tak přísně. Tyto kulturní okruhy mohou následně inspirovat a ovlivňovat i české osoby a rodiny (např. smíšená manželství apod.). České právo i právní realita by na toto propojenost měly být připraveny a umožňovat minimálně v určitých případech i překročení této binarity, k čemuž v praxi ostatně dochází již dnes (např. jména jako René či Nikola, které jsou již součástí českého kalendáře).
Vhodným krokem v tomto směru může být např. zpřístupnění jmen neutrálních, tj. jmen nespojených přímo s mužským či ženským pohlavím, všem zájemcům a zájemkyním. Tato jména jsou v současném zákoně vyhrazena pouze pro osoby v procesu přeměny pohlaví mezi jejím zahájením a ukončením, což jejich používání dosti omezuje a navíc jim to dodává určitý stigmatizující rozměr. Není přitom žádný důvod tato jména, která nelze jednoznačně přiřadit jednomu pohlaví, vyřazovat z běžného společenského užívání, když naopak mohou být součástí jiných kultur a tradic existujících nyní na našem území. Stejně jako jména mužská a ženská mohou být evidována v novém matričním systému, což může posílit i právní jistotu při jejich využívání. Zdůrazňuji přitom, že cílem rozhodně nemá být nějaké popírání pohlavní identity či binarity, neboť jejich nositelé a nositelky se nadále mohou plně cítit jako muži či ženy a své jméno vnímat v jeho mužské či ženské dimenzi. Tito lidé budou mít nadále naprosto tradičně určené pohlaví zapsané i v osobních dokladech. Na tomto se nebude nic měnit.
Navrhuji proto obecně rozšířit používání neutrálních jmen stejně jako jmen mužských a ženských.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
Definice není podle našeho mínění zapotřebí. 
Neutrální jména nejsou speciální kategorií, nejsou rezervována pro translidi v době tranzice; jedná se o jména, která jsou shodná pro muže i ženy (např. Nikola, René apod.), a proto jsou v zákoně označena jako neutrální. Mohou je tedy pochopitelně využívat všichni, jak dokládá množství osob, které se tak jmenují.
Výraz neutrální jméno je tedy vlastně jakousi zkratkou pro tuto situaci, nikoli separátním pojmem či dokonce exkluzivní kategorií jména.
Z výše uvedeného vyplývá, že transosoba, která si v průběhu tranzice změnila jméno na ono "neutrální", si ho může nechat - protože bude i jménem odpovídajícím novému pohlaví. 


	Nad rámec novely ke změně jména
	Zmocněnkyně pro lidská práva
	 V souladu s výše popsaným významem jména pro identitu osoby považuji za důležité, aby se jeho změně kladly do cesty minimální překážky. Lze sice chápat, že by změny jména neměly probíhat příliš často a měly by být pod určitou veřejnou kontrolou. Na druhou stranu, proti případnému zneužití změny jména např. pro skrytí se před následky nelegální činnosti se lze bránit spíše důslednou evidencí případů, která umožní původní identitu osoby dohledat a ověřit, než omezováním možnosti změny. 
Navrhuji proto umožnit změnu jména a příjmení vždy, když k tomu žadatel má vážný důvod a nejsou zde protichůdné zájmy. Navrhuji formulovat např. následovně: 
(2) Změna příjmení se povolí zejména tehdy vždy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod na straně žadatele a není to v rozporu s právy a oprávněnými zájmy jiných osob či veřejnými zájmy.
	Akceptováno částečně
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

V § 72 odst. 2 se vypouští slovo „zejména“.

	Nad rámec novely k zajišťování tlumočení
	Zmocněnkyně pro lidská práva
	Nepovažuji za správné, aby osoby neslyšící, němé nebo neovládající češtinu si na své náklady musely zajišťovat k uzavření manželství či partnerství nebo k uznání dítěte prohlášením před matrikou tlumočníka na své náklady. Ve svém výsledku by se totiž jednalo o diskriminaci na základě jazyka či zdravotního postižení v přístupu k manželství či partnerství, resp. v rozvoji rodinného života. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením ukládá ČR povinnost zajistit přístup ke všem právům včetně manželství a rodinného života bez bariér. Zákaz jazykové diskriminace je pak součástí nejen Listiny, ale i Evropské úmluvy o ochraně lidských práv či Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, stejně jako podpora práv národnostních menšin podle Listiny i dalších mezinárodních úmluv. Podobné otázky mohou nastat i v případě, kdy na základě zastoupení má občan právo vykonat úkon v jazyce národnostní menšiny. Pak je naopak úkolem státu zajistit, aby úředníci působící v uvedených oblastech příslušný menšinový jazyk ovládali a mohli v něm úkony provádět.
Požaduji proto v uvedených případech zajišťovat tlumočení na náklady státu a nepodmiňovat provedení úkonů jazykovými znalostmi státních úředníků, které mají být v daných situacích automatické.
	Akceptováno 


	Nad rámec novely k definici rodiny
	Zmocněnkyně pro lidská práva
	Vzhledem k tomu, že české právo žádnou obecnou definici rodiny neobsahuje a v současné pluralitě rodinných modelů ani obsahovat nemůže, nepovažuji za vhodné v zákoně užívat pojem „člen rodiny“. 

Navrhuji proto užívat tradiční pojmy jako manžel/partner, předek/potomek/příbuzný v řadě přímé, sourozenec, případně osoba blízká.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Jde o výčet osob, oprávněných k nahlížení do matriky dle § 8a a 25. Stávající řešení nevyvolává problémy.
Pojem osoba blízká je pro  uplatnění při nahlížení do matriky nepraktický.

	Nad rámec novely ke snížení věkové hranice pro vyjádření souhlasu se změnou jména a příjmení
	Zmocněnkyně pro lidská práva
	Občanský zákoník v § 806 odst. 1 stanoví, že bez souhlasu dítěte staršího 12 let nelze přistoupit k jeho osvojení. Předpokládá se tedy, že ve 12 letech je dítě obecně dostatečně vyspělé na to, aby rozhodlo o svém osvojení.  Zákon o matrikách, jménu a příjmení ve stávající formě i navrhovaných úpravách však obsahuje požadavek souhlasu dítěte se změnou jména a příjmení až od jeho 15 let. Vzhledem k naznačenému významu jména pro identitu člověka je poněkud paradoxní, že 12 leté dítě je považováno za schopné rozhodnout, zda si přeje být osvojeno či nikoliv, avšak nikoliv, jak se chce jmenovat. Jedná se totiž o mnohem méně závažnou otázku, než je otázka osvojení. 
Navrhuji proto věkovou hranici pro vyjádření souhlasu se změnou jména a příjmení snížit z 15 let na 12 let za účelem posílení participace dítěte ve všech věcech, které se jej týkají.
	Akceptováno 

	Nad rámec novely ke snížení věkové hranice pro nahlížení osvojovaného dítěte do sbírky listin a do matričních záznamů
	Zmocněnkyně pro lidská práva
	Dle § 836 občanského zákoníku je osvojitel povinen informovat osvojence o skutečnosti osvojení, jakmile se to bude jevit vhodným, nejpozději však do zahájení školní docházky. Ustanovení § 25 zákona o matrikách však osvojenému dítěti umožňuje náhled do matriční knihy až po dovršení 12 roku věku. Dítě se tedy nejpozději v sedmi letech dozví, že je osvojené, musí nicméně dalších pět let čekat, než se dozví další informace, např. kdo byly jeho biologičtí rodiče. Tato úprava je v rozporu s právem dítěte znát svůj původ podle Úmluvy o právech dítěte. 
Navrhuji proto sjednocení věkové hranice pro náhled do matriční knihy pro osvojence s úpravou v § 836 OZ.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Občanský zákoník v § 836 nestanoví blíže míru konkrétnosti informace týkající se osvojení. Domníváme se, že je zcela v pořádku, pokud se ponechá na rodičích, aby u takto malého dítěte sami uvážili, jak moc podrobně jej budou vzhledem k jeho povaze a mentální zralosti informovat.

	Nad rámec novely ke zrušení práva osvojitelů změnit jméno osvojence
	Zmocněnkyně pro lidská práva
	Dle zákona o matrikách mají osvojitelé do 6 měsíců od osvojení dítěte právo zvolit osvojenci souhlasným prohlášením nové osobní jméno. Nejlepší zájem dítěte nicméně musí být předním hlediskem ve všech rozhodovacích procesech, které se ho týkají. Zde je jistě nejlepším zájmem dítěte zachování jeho osobního jména jako důležité součásti jeho identity. Osvojitelům zůstane možnost žádat o změnu jména z vážných důvodů, stejně jako ostatním rodičům podle § 72 a násl. zákona o matrikách, jménu a příjmení
Navrhuji proto vypuštění této úpravy.
	Akceptováno

	Nad rámec novely k rozšíření možnosti k prokázání mateřství u dítěte, které se narodilo mimo porodnici
	Zmocněnkyně pro lidská práva
	Dle § 16 odst. 5 zákona předloží rodiče k zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo zdravotnické zařízení, jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby, i další doklady potřebné k prokázání mateřství. V praxi se nicméně objevují i případy tzv. nesledovaného těhotenství, kdy matce nebyly poskytovány zdravotní služby ani před narozením dítěte a nemůže tak předložit prakticky žádné doklady o svém mateřství (těhotenský průkaz, lékařskou zprávu apod.). Dítě se tak může ocitnout bez rodného listu, rodného čísla, určeného jména a příjmení a bez průkazu zdravotního pojištění. Takový stav je však v přímém rozporu s Úmluvou o právech dítěte, dle níž má být každé dítě registrováno ihned po narození a má od narození právo na jméno a státní příslušnost. Co nejrychlejší zápis dítěte do knihy narození, určení totožnosti dítěte, jeho rodičů a zajištění všech jeho souvisejících práv by proto mělo být prioritou. I v tomto případě by matrika jako správní orgán měla postupovat v souladu se základními zásadami správního řádu a co nejrychleji, nejšetrněji a nejvstřícněji zjistit stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti. 
Navrhuji proto doplnění ustanovení tak, že v odůvodněných případech, resp. zvláštního zřetele hodných lze k zápisu do knihy narození využít i další důkazní prostředky jako např. čestné prohlášení rodičů či svědecká výpověď jiné osoby podle § 53 odst. 5 správního řádu.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Řešeno metodicky. Účelem ustanovení je náležitě prokázat mateřství – mimo jiné jde o ochranu proti nelegálnímu obchodu s dětmi. 

	Nad rámec novely k doplnění povinnosti MÚ vydat RL dítěte i dalším zařízením
	Zmocněnkyně pro lidská práva
	Platné znění ustanovení umožňuje vydání rodného listu dítěte pouze školským zařízením pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a střediskům výchovné péče. Tato povinnost by nicméně měla být stanovena i pro další zařízení, kam mohou být děti soudem umístěny jako zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), domovy pro osoby se zdravotním postižením či dětské domovy pro děti do 3 let věku. Stejně tak je žádoucí umožnit vydání rodného listu dítěte i fyzickým osobám odpovědným za výchovu dítěte, kterým bylo dítě rozhodnutím soudu svěřeno do péče nahrazující péči rodičů, jako jsou zejména pěstouni, osoby, kterým bylo dítě svěřeno do péče jiné osoby, předpěstounské péče či péče před osvojením.
Navrhuji proto doplnění ustanovení tak, že matriční úřad vydává rodný list dítěte na žádost všech zařízení nebo fyzických osob, do jejichž péče bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu.
	Akceptováno

	Nad rámec novely k  pojmům
	Moravskoslezský kraj
	Navrhujeme sjednotit terminologii pojmů používaných v zákoně o matrikách „žádost“ a „prohlášení“ 
na jediný pojem „žádost“, když se obsahově jedná o shodné pojmy.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Nejedná se o shodné pojmy, procesní přístup je odlišný.

	Nad rámec novely k § 3 odst. 3 a 13a
	Sdružení místních samospráv
	Požadujeme, aby zákon umožňoval zápis registrovaného partnerství u kteréhokoliv matričního úřadu.

Odůvodnění: Existenci institutu „registrujícího matričního úřadu“ považujeme za zcela zbytnou. Neexistuje žádný legitimní důvod, proč by prohlášení osob vstupujících do partnerství nemohly přijímat všechny matriční úřady. Dostupnost této agendy pouze v krajských městech (a v Kladně) navíc působí nepřímou diskriminaci obyvatel venkovských sídel. 
Jsme si vědomi, že tato připomínka nemíří na žádný z novelizačních bodů. Považujeme jí však za případnou vzhledem k tomu, že předkladatel v důvodové zprávě deklaruje ambici do předloženého návrhu novely zahrnout i legislativní řešení problémů na úseku matrik.
	Akceptováno

	Nad rámec novely k § 9 odst. 1
	Sdružení místních samospráv
	Navrhujeme vypustit požadavek, aby matrikář byl zaměstnancem obce.

Odůvodnění: Požadavek, že matrikář musí být zaměstnancem obce, vnímáme jako archaický a v současné době postrádající smysl. Považujeme za vhodnější ponechat kontraktační formu, na jejímž základě bude funkce matrikáře vykonávána, na volbě odborně způsobilé osoby a obce.
Jsme si vědomi, že tato připomínka nemíří na žádný z novelizačních bodů. Považujeme jí však za případnou vzhledem k tomu, že předkladatel v důvodové zprávě deklaruje ambici do předloženého návrhu novely zahrnout i legislativní řešení problémů na úseku matrik.
	Neakceptováno
Připomínkové místo změnilo připomínku na doporučující.

Matriční úřad je součástí obecního úřadu, přičemž úkoly obecního úřadu mohou plnit pouze zaměstnanci obce. Viz § 109 odst. 1 zákona o obcích a též zákona o úřednících ÚSC.

	Nad rámec novely k § 9 odst. 1
	Moravskoslezský kraj
	Podle § 9 odst. 1 zákona o matrikách matrikářem může být občan, který je zaměstnancem obce, 
v hlavním městě Praze zaměstnancem městské části, která má působnost matričního úřadu, prokázal odborné znalosti zkouškou u krajského úřadu, popřípadě zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního občanství podle zvláštního zákona.

Podle § 14 zákona o ověřování vidimaci a legalizaci u krajského úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností a obecního úřadu provádí úředník. Z praxe krajského úřadu je nám známo, že je pro zaměstnavatele (obce) stávající definice matrikáře mnohdy matoucí a ke zkouškám odborné způsobilosti pro výkon činností na úseku matrik jsou velmi často přihlašováni zaměstnanci obce, kteří nejsou úředníky, a kteří pracují u obecního úřadu na pozici asistentky, pracovnice podatelny, účetní apod. Vykonáním zkoušky odborné způsobilosti pro výkon činností na úseku matrik nedojde ke změně pozice ze zaměstnance obce na úředníka a tyto osoby tedy nesplňují požadavky úředníků územních samosprávných celků podle zákona č. 312/2002 Sb.

Navrhujeme doplnit ustanovení § 9 odst. 1 týkající se definice matrikáře tak, aby z definice bylo zcela zřejmé, že matriční činnost může vykonávat pouze úředník, obdobně jako to upravuje zákon 
o ověřování. 

NÁVRH:
Matrikářem může být občan, který je úředníkem obecního úřadu, v hlavním městě Praze úředníkem úřadu městské části, která má působnost matričního úřadu, a který prokázal odborné znalosti zkouškou u krajského úřadu, popřípadě zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik 
a státního občanství podle zvláštního zákona.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Není nezbytné, neboť to vyplývá ze zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících ÚSC.

	Nad rámec novely k § 9 odst. 2
	Moravskoslezský kraj
	Podle § 9 odst. 2 zákona o matrikách odbornou způsobilost prokazuje matrikář osvědčením o vykonání zkoušky vydaným krajským úřadem. Obsahem zkoušky je ověření znalostí právních předpisů, týkajících se oblasti matrik, jména a příjmení a státního občanství, ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a ověřování pravosti podpisu, a dalších právních předpisů, které se vztahují k činnosti matrikáře, a ověření dovedností v užívání výpočetní techniky.

Navrhujeme z obsahu zkoušky vynechat ověření dovedností v užívání výpočetní techniky. Ovládání výpočetní techniky je v současné době základní dovedností každého úředníka. Zároveň obsahem žádné jiné zkoušky (zvláštní odborné způsobilosti nebo odborné způsobilosti) uvedené ověření dovedností není.

NÁVRH:
Podle § 9 odst. 2 zákona o matrikách odbornou způsobilost prokazuje matrikář osvědčením o vykonání zkoušky vydaným krajským úřadem. Obsahem zkoušky je ověření znalostí právních předpisů, týkajících se oblasti matrik, jména a příjmení a státního občanství, ověřování shody opisu nebo kopie 
s listinou a ověřování pravosti podpisu, a dalších právních předpisů, které se vztahují k činnosti matrikáře., a ověření dovedností v užívání výpočetní techniky.

	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Považujeme stále za relevantní, aby tyto dovednosti byly ověřovány. S ohledem na MIS nabyde ještě na významu. 

	Nad rámec novely k § 11a, 12 a 95a
	SMO
	· Navrhované znění se změnami DLE PŘEDLOŽENÉHO NÁVRHU:
§ 12
Matriční úřad může povolit na základě žádosti snoubenců uzavření manželství na kterémkoli vhodném místě ve svém správním obvodu nebo mimo dobu stanovenou radou 
obce určenou obcí.
 § 13a
 (1) Příslušný k zápisu partnerství je registrující matriční úřad.
 (2) Osoby vstupující do partnerství činí prohlášení osobně před matrikářem 
registrujícího matričního úřadu.
 (3) Registrující matriční úřad přijímá prohlášení na místě, které k tomu určí ve svém 
správním obvodu jím určeném místě v jeho správním obvodu a jím určené době. 
(4) Registrující matriční úřad může na základě žádosti osob vstupujících do partnerství povolit vstup do partnerství na kterémkoli vhodném místě ve svém správním 
obvodu a ve kteroukoli vhodnou dobu. 

· Navrhovaná změna znění § 11a, § 12, § 95a zákona o matrikách oproti textu návrhu novelizace: 
· Navrhujeme, aby v § 11a zákona o matrikách bylo doplněno, že člen zastupitelstva obce může být mimo starosty a místostarosty pověřen i radou obce.

· Navrhujeme, aby v § 11a odst. 3 zákona o matrikách bylo doplněno, že manželství se uzavírá v místě a v době určené matričním úřadem pro konání sňatečných obřadů.

· Navrhujeme doplnit § 12 zákona o matrikách tak, že matriční úřad může povolit na základě žádosti snoubenců uzavření manželství na kterémkoli vhodném místě ve správním obvodu nebo mimo dobu jím stanovenou. 

· Navrhujeme doplnit § 95a ve výčtu dle smyslu výše uvedeného o radu obce.

Výše uvedené navrhujeme s ohledem na závěry plynoucí z aplikační praxe zákona o matrikách a souvisejících právních předpisů.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Ponecháváme na úpravě v zákoně o obcích, není důvod pro speciální úpravu v zákoně o matrikách.


	Nad rámec novely k 11a odst. 1 písm. b)
	Sdružení místních samospráv
	Požadujeme umožnit přijímat projevy vůle snoubenců také zastupitelům obcí, které nejsou matričním úřadem, a to bez ohledu na to, kde jsou snoubenci přihlášeni k trvalému pobytu.
§ 11a odst. 1 písm. b) by tedy zněl následovně: „b) starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které nejsou matričním úřadem, a to pouze ve správním obvodu této obce, městské části hlavního města Prahy, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst,“.

Odůvodnění: Pro obce, které nejsou matričním úřadem, je stávající úprava extrémně rigidní. Zavádí také neodůvodněnou nerovnost mezi zastupiteli jednotlivých obcí, neboť způsobilost řadových zastupitelů k ceremoniální roli – přijímání vůle snoubenců – nijak nesouvisí s tím, zda je v obci zřízen matriční úřad, i obcemi jako takovými, neboť lidé ve většině případů nevstupují do manželství před místně příslušným úřadem a o výběru místa rozhodují jiná kritéria.
V případě obcí, na jejichž území se nachází žádané místo pro konání sňatkových obřadů, ridigita právní úpravy přináší dva negativní fenomény. Prvním z nich je nadměrné vytížení starosty a místostarosty, neboť není možné nikoho jiného ze zastupitelstva obce pověřit, jako je tomu v obcích s matričním úřadem. Druhým nepříznivým důsledkem je pak účelové přihlašování snoubenců k pobytu v obci čistě za účelem možnosti uspořádání obřadu na preferovaném místě (a opětovné odhlašování po obřadu).
Jsme si vědomi, že tato připomínka nemíří na žádný z novelizačních bodů. Považujeme jí však za případnou vzhledem k tomu, že předkladatel v důvodové zprávě deklaruje ambici do předloženého návrhu novely zahrnout i legislativní řešení problémů na úseku matrik.
	Akceptováno 

	Nad rámec novely k § 11a
	SMO
	Navrhujeme k § 11a zanesení možnosti ad § 11a odst. 1 písm. d), dle které by před starostou nebo místostarostou obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které nejsou matričním úřadem, a ani jeden ze snoubenců v nich není přihlášen k trvalému pobytu v jeho správním obvodu, i přes to bylo možné učinit projev vůle snoubenců, že vstupují do manželství. 

Jsme přesvědčeni, že možnost naprosto svobodné volby místa, kde je možné učinění projevu vůle snoubenců vstoupit do manželství, a tím v podstatě i volba osoby, před níž toto souhlasné prohlášení o uzavření manželství snoubenci projevují, patří s ohledem na vysokou mobilitu obyvatelstva ke standardům svobodného a demokratického státu v 21. století.
	Akceptováno 

	Nad rámec novely k § 16 odst. 5
	MPSV
	Nad rámec novely zákona navrhujeme doplnit předložený návrh o změnu § 16 odst. 4 (nově označeného jako odstavec 5), a to tak, že se za slovo „doklady“ vkládají slova „nebo označit jiné důkazy“. 
Odůvodnění:
Ustanovení § 16 odst. 4 (nově odst. 5) upravuje zápis do knihy narození dítěte narozeného mimo zdravotnické zařízení, jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby. V této situaci je podle platného znění zákona jeden z rodičů povinen předložit kromě dokladů uvedených v § 16 odst. 1, 2 nebo 3 rovněž další doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která je porodila. 
V praxi se lze setkat s tím, že rodiče nejsou schopni předložit žádné relevantní doklady prokazující mateřství matky novorozeného dítěte. K těmto případům nedochází sice často, avšak rovněž ne zcela ojediněle. Jde zejména o případy, kdy se dítě narodí mimo zdravotnické zařízení z tzv. nesledovaného těhotenství, tj. kdy matce nebyly poskytovány zdravotní služby ani před narozením dítěte a nemůže tak předložit těhotenský průkaz, lékařskou zprávu apod. 
Z praxe je MPSV znám např. případ, kdy jeden matriční úřad v kraji Vysočina odmítl zapsat dítě do knihy narození právě z důvodu, že k narození dítěte došlo mimo zdravotnické zařízení a rodiče dítěte nebyli schopni předložit matričnímu úřadu žádné doklady prokazující to, že dotčené ženě se narodilo dítě. Po dobu několika měsíců až půl roku tak bylo dítě bez rodného listu, rodného čísla, určeného jména a příjmení a bez průkazu zdravotního pojištění. Krajský úřad kraje Vysočina následně doporučil matričnímu úřadu, aby ověřil tvrzení rodičů o narození dítěte od ostatních členů rodiny a teprve na základě prohlášení dalších příbuzných a osob blízkých byl proveden zápis dítěte do knihy narození. Takový stav je však v přímém rozporu se základními právy dítěte, neboť podle čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte (č. 104/1991 Sb.) je každé dítě registrováno ihned po narození a má od narození právo na jméno a státní příslušnost.
Navrhujeme proto doplnit § 16 odst. 4 (nově odst. 5) tak, že v odůvodněných případech lze předložení dokladů prokazujících skutečnost, že matkou dítěte je žena, která dítě porodila, nahradit označením jiných důkazů umožňujících prokázání mateřství. Takový postup bude v souladu s úpravou § 52 správního řádu, podle kterého jsou účastníci povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. V návaznosti na prohlášení rodičů o tom, jakými důkazy lze mateřství u dítěte prokázat, pak matriční úřad dle svého uvážení provede dokazování např. slyšením rodičů, svědeckou výpovědí dalších osob, vyžádáním podkladů od jiných správních orgánů, místním šetřením nebo znaleckým posudkem. 
Nutno přitom vyzdvihnout, že i při zápisu dítěte do knihy narození platí pro matriční úřad základní zásada vyjádřená v § 3 správního řádu, podle níž postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybností. To znamená, že matriční úřad
· je povinen sám, i bez návrhu rodičů, ex officio opatřovat podklady a důkazy nezbytné ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti,
· je povinen zjistit právě a „jen“ stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti – odmítnout zápis určité ženy jako matky dítěte do knihy narození tedy může jen za předpokladu, že po shromáždění všech dostupných údajů a podkladů pochybnosti o jejím mateřství důvodně přetrvávají; jestliže naopak všechny informace a podklady předložené rodiči nebo jinak opatřené matričním úřadem 
ve svém celku do sebe navzájem zapadají a důvodné pochybnosti o mateřství nezavdávají, je matriční úřad povinen zápis provést.
Alternativně je možné uvažovat také o tom, že by zákon o matrikách, jménu a příjmení dovolil nahradit listiny (doklady) prokazující mateřství k dítěti čestným prohlášením v souladu s § 53 odst. 5 správního řádu, pod hrozbou postihu za přestupek podle § 2 odst. 2 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, v případě úmyslného uvedení nepravdivých údajů v čestném prohlášení.
Prioritou musí být nalezení takového řešení, které i v případě narození dítěte mimo zdravotnické zařízení umožní co nejrychlejší zápis dítěte do knihy narození, určení totožnosti dítěte a zajištění všech jeho souvisejících práv. Dítě nesmí být poškozeno na svých základních statusových právech, pokud nastane situace předpokládaná v § 16 odst. 4 (5) zákona č. 301/2000 Sb. a pokud rodiče nejsou schopni doložit dostačující doklady prokazující narození dítěte a mateřství k dítěti.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Řešeno metodicky. Účelem ustanovení je náležitě prokázat mateřství – mimo jiné jde o ochranu proti nelegálnímu obchodu s dětmi. 

	Nad rámec novely k § 25 odst. 4
	MPSV
	Ustanovení § 25 odst. 4 navrhujeme zrušit a nahradit ho novou úpravou v následujícím znění: 
„(4) Matriční úřad vydá rodný list dítěte na žádost zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud bylo dítě do péče tohoto zařízení nebo osoby svěřeno na základě rozhodnutí soudu.“.
Odůvodnění:
Platné znění § 25 odst. 4 citovaného zákona upravující vydávání rodného listu dítěte školským zařízením pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a střediskům výchovné péče, je nesystematické a neprovázané s úpravou zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízení a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 109/2002 Sb.“). 
Podle § 5 odst. 5 zákona č. 109/2002 Sb. platí, že při přijetí dítěte k pobytu do diagnostického ústavu předkládá orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo osoba odpovědná za výchovu pravomocné rozhodnutí nebo předběžné opatření soudu, osobní list, rodný list, občanský průkaz nebo v případě cizinců cestovní pas, jakož i poslední školní vysvědčení nebo výpis z katalogového listu s vyznačením roku školní docházky. Dále předává průkaz zdravotní pojišťovny, očkovací průkaz a lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k umístění dítěte do diagnostického ústavu nikoliv starší 3 dnů a písemné vyjádření lékaře o aktuálním zdravotním stavu dítěte. Není-li možno ze závažných důvodů při přijetí dítěte na základě předběžného opatření předložit některé z výše uvedených dokladů, s výjimkou rozhodnutí o předběžném opatření a písemného vyjádření lékaře o aktuálním zdravotním stavu dítěte, zajistí orgán sociálně-právní ochrany dětí jejich předložení dodatečně bez zbytečného odkladu. Při umístění dítěte do dětského domova nebo dětského domova se školou bez jeho předchozího pobytu v diagnostickém ústavu se požadovaná dokumentace k dítěti předává přímo příslušnému zařízení.
Z citované úpravy zákona č. 109/2002 Sb. je zřejmé, že rodný list dítěte se předává školskému zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy při přijetí dítěte do zařízení anebo dodatečně, přičemž předložení rodného listu zajišťuje příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo osoba odpovědná za výchovu dítěte. Zcela nesystematicky a nelogicky je upraveno v § 25 odst. 4 zákona o matrikách, jménu a příjmení vydání rodného listu středisku výchovné péče, které jako školské zařízení pro preventivně výchovnou péči může poskytovat internátní služby dětem nejdéle po dobu 8 týdnů (§ 16 odst. 3 zákona č. 109/2002 Sb.). Úprava vydávání rodného listu dítěte střediskům výchovné péče je proto zcela zbytečná a věcně nesprávná.
Pokud zákon o matrikách, jménu a příjmení upravuje vydávání rodného listu školským zařízením pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, je dále nelogické, proč není totéž zakotveno i ve vztahu k jiným obdobným zařízení péče o děti, konkrétně ve vztahu k dětským domovům pro děti do 3 let věku, domovům pro osoby se zdravotním postižením a zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ve kterých rovněž pobývají děti na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy podle § 971 občanského zákoníku, předběžného opatření podle § 452 zákona o zvláštních řízeních soudních nebo výchovného opatření podle § 13a odst. 1 ZSPOD. Stejně tak je žádoucí umožnit vydání rodného listu dítěte i fyzickým osobám odpovědným za výchovu dítěte, kterým bylo dítě rozhodnutím soudu svěřeno do osobní péče nahrazující péči rodičů [viz § 2a písm. a) ZSPOD]. Jedná se zejména o pěstouny, osoby, kterým bylo dítě svěřeno do předpěstounské péče podle § 963 občanského zákoníku, osoby, kterým bylo dítě svěřeno do péče jiné osoby podle § 953 občanského zákoníku nebo osoby, kterým bylo dítě svěřeno do péče před osvojením podle § 826 občanského zákoníku.
Jako nejvhodnější řešení se tedy jeví taková úprava § 25 odst. 4, na jejímž základě vydá matriční úřad rodný list dítěte na žádost všech zařízení nebo fyzických osob, 
do jejichž péče bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu.
	Akceptováno

	Nad rámec novely
	Olomoucký kraj
	Navrhujeme do novelizace zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů zapracovat rovněž změnu stávajícího § 25b tak, aby byla prodloužena lhůta u knihy úmrtí z 30 let na 75 let. Důvody pro uvedenou změnu shrnula důvodová zpráva k novele zákona o matrikách, která byla jako sněmovní tisk č. 593 předložena do Poslanecké sněmovny ve volebním období 2017 - 2021 (projednávání sněmovního tisku však bylo ukončeno 
s koncem volebního období). V důvodové zprávě se uvádí: 
„Nově se navrhuje, aby v případech, kdy uplynula od provedení dotčeného zápisu v matriční knize lhůta 100 let u knihy narození, 75 let u knihy manželství nebo knihy partnerství a 75 let u knihy úmrtí, mohla osoba rovněž požádat o vydání doslovného výpisu z matriční knihy, když podle stávající právní úpravy již nyní disponuje právem do matričního zápisu nahlížet a pořizovat si výpisy z něj.
V případě úmrtí není dosavadní lhůta 30 let, po jejímž uplynutí má kdokoliv právo, aby mu byl vydán matriční doklad a aby mu bylo umožněno nahlédnout do matriční knihy, dostatečně dlouhá. Do matriční knihy úmrtí jsou zapisovány i údaje žijícího manžela, které podléhají ochraně. Zemřela-li však osoba v nízkém věku, je velmi pravděpodobné, že pozůstalý manžel i 30 let po uzavření zápisu úmrtí stále žije. Navrhuje se proto, aby lhůta stanovená v ustanovení § 25b odst. 1 v případě knihy úmrtí byla prodloužena z 30 na 75 let.“
	Neakceptováno
Připomínkové místo změnilo připomínku na doporučující.

V rámci projednávání ST 593 zazněla poptávka, aby byla tato změna vypuštěna.

	Nad rámec novely k § 25b odst. 1 a 2
	SMO
	V § 25b odst. 1 a 2 jsou zachovány lhůty dle stávajícího znění zákona o matrikách. 
Domníváme se, že lhůta 30 let pro knihu úmrtí nebo sbírku listin ke knize úmrtí, po jejíž uplynutí může kdokoliv požádat o matriční doklad, doslovný výpis, může nahlížet…, je příliš krátká. Do rukou třetí osoby se tak mohou dostat citlivé údaje ještě žijících osob, např. rodné číslo dosud žijícího manžela/manželky zemřelé osoby. 
Navrhujeme tuto konkrétní lhůtu zvednout např. na 50 let nebo sjednotit s lhůtou stanovenou pro knihu manželství a knihu partnerství – tedy 75 let.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

V rámci projednávání ST 593 zazněla poptávka, aby byla předmětné lhůty nebyly prodlužovány.

	Nad rámec novely k § 62 odst. 1
	Ministr pro LG a předseda LRV
	Navrhujeme vypuštění věty  „Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak.“ z § 62, odst. 1. Domníváme se, že svobodná volba ohledně toho, jaké jméno si každý člověk zvolí, zde naráží na zbytečné hranice.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Nejde jen o volbu jména dotyčného jedince, ale o jméno dítěte.


	Nad rámec novely k § 64 až 66
	MPSV
	Navrhujeme ze zákona bez náhrady vypustit ustanovení § 64 až § 66.
Odůvodnění:
Platné znění § 64 zákona o matrikách, jménu a příjmení stanoví v odstavci 1 právo osvojitelů do 6 měsíců od právní moci rozsudku o osvojení, nejpozději však do dosažení zletilosti osvojence, zvolit osvojenci souhlasným prohlášením před matričním úřadem jiné jméno (popřípadě jména) než to, které má zapsáno v matriční knize. V případě, že je osvojenec starší 15 let, musí být k prohlášení osvojitelů připojen jeho souhlas, bez něhož ke změně jména nebo zvolení jiného nebo druhého jména nemůže dojít. V § 64 odst. 2 až 4, § 65 a § 66 citovaného zákona jsou upraveny konkrétní otázky výkonu tohoto práva. 
Platné znění § 64 citovaného zákona je zvláštní právní úpravou k obecné právní úpravě změny jména, obsažené v § 72 a násl. zákona o matrikách, jménu a příjmení. Tato právní úprava je součástí zákona o matrikách, jménu a příjmení bez jakékoli změny od doby jeho přijetí a nabytí účinnosti. Dnes však již neodpovídá změnám v pojetí institutu osvojení a obecně v přístupu k právům dítěte, a to především k právu na identitu a ochranu jeho osobnosti, k nimž od té doby došlo. Především se zcela změnilo celospolečenské nahlížení na institut osvojení, kdy napříště je již zřejmé, že se nejedná o institut, který je zde pro osvojitele, kteří tímto způsobem chtějí založit rodinu, nýbrž pro dítě, které je, nejedná-li se o tzv. přiosvojení manželem/manželkou rodiče, dítětem trvale zbaveným péče své rodiny a kterému je tímto způsobem zajišťována náhradní péče ve smyslu čl. 20 Úmluvy o právech dítěte. 
Jako opatření náhradní péče o dítě má osvojení, stejně jako ostatní opatření náhradní péče o dítě, jednoznačnou povahu služby dítěti. Je tedy zřejmé, že párování potenciálních osvojitelů a dítěte probíhá tak, aby byli nalezeni vhodní osvojitelé pro konkrétní dítě, a nikoli tak, aby konkrétním osvojitelům bylo nalezeno vhodné dítě, jak tomu bylo v minulosti. Principu pojetí osvojení jako služby pro dítě a nikoli jako služby pro osvojitele pak odpovídá takový přístup, který po osvojitelích vyžaduje, aby rozuměli významu otázky identity dítěte, aby přijímali potřeby dítěte v této oblasti a aby dokázali upřednostnit potřeby dítěte před svými vlastními potřebami. Osvojitelé by neměli k osvojení přistupovat tak, že prostřednictvím dítěte budou naplňovat své představy o dítěti, jak si je vysnili, nýbrž tak, že budou přijímat osvojované dítě jako svébytnou osobu, kterou v mnoha ohledech nemohou změnit podle svých představ, ale jejíž svébytnost namísto toho musí respektovat. Zájemci o osvojení by v tomto ohledu měli být připravováni v rámci tzv. odborného posuzování žadatelů o náhradní rodinnou péči. 
Osobní jméno je jistě důležitou součástí identity člověka, a to již od narození. Dítě dokáže velmi brzy vnímat, jak je oslovováno, se svým jménem se sžívat a vnímat je jako svou neodmyslitelnou součást, a to daleko dříve, než dokáže samo mluvit. 
Ke změně osobního jména dítěte by nemělo být přistupováno automaticky pouze 
z toho důvodu, že dítě bylo osvojeno. Dává-li právní řád osvojitelům tuto možnost, pak je zřejmé, že se jedná o relikt přístupu z doby, kdy osvojení bylo vnímáno jako nástroj naplnění potřeby osvojitelů založit svou rodinu, což ostatně dokládá i důvodová zpráva k novele zákona o matrikách. Osvojitelé, mají-li být skutečně vhodnými náhradními pečovateli, plně v duchu pojetí osvojení jako služby dítěti, by měli být schopni dítě přijmout s takovým jménem, s jakým dítě do jejich rodiny přichází. Měli by být rovněž schopni chápat, že pro dítě je to důležitá součást jeho identity a významný most k jeho minulosti, která zůstane vždy jeho součástí a není možné ji jednoduše vymazat či zatajit.
Vzhledem k výše uvedeným zásadním důvodům je žádoucí nebo spíše nezbytné, aby zvláštní právní úprava změny jména dítěte v případě osvojení podle § 64 až 66 zákona o matrikách, jménu a příjmení byla ze zákona vypuštěna. V případě, že budou dány důležité důvody pro změnu jména dítěte, zůstane osvojitelům, kteří se po nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení dítěte budou nacházet v postavení rodičů osvojeného dítěte s plným rozsahem oprávnění a povinností vyplývajících jim z jejich rodičovské odpovědnosti, zachována možnost žádat o tuto změnu podle obecné právní úpravy obsažené v § 72 a násl. zákona o matrikách, jménu a příjmení. Vyžadována bude tedy žádost, nebude stačit prohlášení učiněné před matričním úřadem. Tato právní úprava bude poskytovat osvojovaným dětem daleko účinnější ochranu před případným necitlivým a nerespektujícím zásahem osvojitelů, jelikož matriční úřad bude povinen v každém konkrétním případě posoudit otázku, zda v daném případě není dán některý z důvodů, který by změnu jména dítěte zapovídal, především důvod podle § 72 odst. 4 zákona o matrikách, jménu a příjmení, podle kterého „se změna jména nebo příjmení nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého dítěte“. 

Proto požadujeme § 64 až 66 ze zákona o matrikách, jménu a příjmení vypustit. V případě zachování ustanovení § 64 (které by ovšem pro MPSV představovalo zásadní problém) by naprostým minimem byla revize a změna tohoto ustanovení 
ve směru zvýšení ochrany práv osvojeného dítěte (např. souhlas osvojence se změnou jména by musel být vyžadován nejpozději od 12 let věku, stejně jako souhlas se změnou příjmení podle nového § 71a, zrušení souhlasného prohlášení osvojitelů o zvolení jiného jména a jeho nahrazení odůvodněnou žádostí o změnu jména apod.).
	Akceptováno


	Nad rámec novely k § 69 a 69a
	SMO
	Užívá-li žena v souladu s § 69 nebo 69a zákona o matrikách příjmení v mužském tvaru, může u kteréhokoli matričního úřadu požádat o užívání svého příjmení v souladu s pravidly české mluvnice a naopak. 

Z důvodu zjednodušení pro žadatelky o změnu příjmení v mužském tvaru by bylo vhodné uvážit upuštění od vyplňování papírového prohlášení na konkrétním úřadě a zvážit, zda by nepostačilo zaslat žádost na matriční úřad, kterou si matrikář ověří z centrálního informačního systému (identifikace občana). 

Samozřejmostí je, aby občan disponoval datovou schránkou, elektronickým podpisem a aby zavedený centrální informační systém, který je navržen od 2027, umožnil poslat originál matričního dokladu elektronicky. Možnosti a potenciál pro toto řešení lze spatřovat i v „Portále občana“. 

Současně navrhujeme zvážit navýšení správního poplatku spojeného se změnou jména anebo příjmení.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Prohlášení podle § 69 se činí v souvislosti s uzavíráním manželství, tudíž distanční forma není zapotřebí.
A zákon již nyní umožňuje podání činit elektronicky.

Správní poplatky MV nechce zvyšovat.

	Nad rámec novely k příloze č. 4 vyhlášky č. 207/2001 Sb.
	SMO
	V souvislosti s § 3, odst. 3 navrhujeme upravit Přílohu č. 4 vyhlášky 207/2001 Sb. ve smyslu rozšíření seznamu registrujících matričních úřadů na všechna ORP. 
Znamenalo by to pro občany významný posun v  dostupnosti možnosti učinit prohlášení o vstupu do partnerství. 
K odůvodnění tohoto návrhu si dovolujeme uvést jako příklad registrující matriční úřad Olomouc: vzhledem k tomu, že není v centru svého správního obvodu – tzn. území Olomouckého kraje, není možné, aby příslušný pracovník odjel např. do Javorníku přijmout prohlášení o vstupu do partnerství (dojezdová vzdálenost cca 130 km, dojezdový čas cca 2 hod.). Znamenalo by to vyblokovat takového pracovníka téměř na celý den. Při přijetí prohlášení o vstupu do partnerství se přitom nejedná o vyšší odbornost matrikáře než v případě uzavírání manželství.
	Akceptováno jinak 
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


Do registrovaného partnerství bude možné vstoupit před každým matričním úřadem. 


	Nad rámec novely k nařízení vlády č.  94/2006 Sb.
	SMO
	V souvislosti s připravovanou novelou zákona o matrikách navrhujeme přehodnotit nařízením vlády č. 594/2006 Sb., o přepisu znaků do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy. 
V  matriční praxi jsme se setkali s podobným problémem, který se řešil v soudním sporu, kdy žalobce žádal matriční úřad o zápis jeho příjmení (a příjmení jeho rodinných příslušníků do matričních knih) s tildou nad písmenem „a“. V našem případě se jednalo o zápis sňatku norského státního občana, v jehož příjmení je písmeno přeškrtnuté „o“ (tzn. ø), které na základě nařízení vlády o přepisu znaků musíme zapsat jako písmeno „o“ s dvojtečkou (tzn. ö), což neodpovídá příjmení zapsanému v domovském státě cizince. 
Jakési východisko z těchto situací bylo naznačeno v Zápise z pracovní porady... (Benešov 2017) v závěru otázky 5 na straně 14: "Byla již zahájena jednání se zástupci Správy základních registrů a příslušných odborů Ministerstva vnitra ve věci zavedení úplné znakové sady UNICODE do informačních systémů veřejné správy a s tím související novelizací Nařízení vlády. Bylo sděleno, že zavedení úplné znakové sady do AISEO je reálné v horizontu cca dvou let (2018 – 2019)."
Pro dokreslení celkové situace ještě citujeme odstavec 45 rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 10. 2016 (sp. zn./č. j.: 29 A 69/2014-74):
"[45] Rozhodnutí matričního úřadu, potažmo žalovaného tak z uvedených důvodů krajský soud hodnotí jako zásah do soukromého a rodinné života žalobce v rozporu s článkem 10 Listiny základních práva a svobod, článkem 8 Úmluvy a článkem 17 Paktu. Na tom nemůže změnit nic ani to, že správní orgány postupovaly podle platného právního předpisu (nařízení vlády č. 594/2006 Sb.), neboť aplikace tohoto přepisu v daném případě byla v rozporu s předpisy vyšší právní síly. S ohledem na uvedené důvody lze předmětné nařízení do jisté míry považovat za "přežité"."
Podobný problém představuje psaní dvou čárek a dvou teček nad písmeny a, o, u při zápisu jmen německého původu. Občané i matriční úřady se potýkají se skutečností, že v psané formě němčiny (a tedy i v případě jmen německého původu – Müller, Böhm, atd.) se nad přehláskami píší většinou čárky, a to z důvodu zřetelnosti grafického záznamu, ale v tištěné formě se uvádějí vždy tečky.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Jde o komplexní otázku nejen matriční agendy.

	K RIA
	MZV
	Předložený materiál předpokládá dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, nikoli však u resortu Ministerstva zahraničních věcí, v jehož případě uvádí, že „Náklady se nepředpokládají u zastupitelských úřadů, kterým by měly vzniknout nové povinnosti spuštěním nového informačního systému“. (viz RIA, bod 4. podbod 4. 1. 1.). 
S tímto očekáváním zásadně nelze souhlasit. Náklady MZV se předpokládají a nikoliv bezvýznamné. Výše nákladů bude závislá zejména na počtu zastupitelských úřadů, na kterých se budou úkony v rámci ematriky provádět, a dále na počtu prováděných úkonů. RIA by v tomto ohledu měla poskytnout ucelenější představu o finančních dopadech na MZV.
Navrhuje se proto původní text nahradit následovně:
„V případě zastupitelských úřadů se očekávají zvýšené náklady Ministerstva zahraničních věcí způsobené specifiky výkonu zahraniční služby. 
Systemizace na zastupitelských úřadech (dále jen „ZÚ“) neumožňuje zúženou specializaci např. jen na matriční agendu. Na zastupitelských úřadech tedy nejsou zaměstnáni matrikáři jako takoví, pro zastupitelské úřady je typické cyklické střídání pracovníků zahraniční služby (v řádu tří až čtyř let). Pracovníky vybraných zastupitelských úřadů před spuštěním MIS bude muset Ministerstvo vnitra jednorázově zaškolit, jejich následovníky pak bude muset zaškolit v Praze před jejich odjezdem na ZÚ. Ministerstvo vnitra by mělo počítat s cca 70 pracovníky zaškolovanými během jejich stávajícího vyslání a poté s cca 50 pracovníky zaškolovanými každý rok před výjezdem na ZÚ.
Zajištění technického vybavení bude představovat významnou nákladovou položku z rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí. Pokud bude ze strany Ministerstva vnitra jakožto gestora nového IS požadováno, aby pracoviště e-matriky byla vybavena specifickými pracovními stanicemi s přesně definovanými periferiemi, pak bude muset MZV taková pracoviště na dotčených ZÚ ze svého rozpočtu vybavit (obdobně jako jsou v současnosti vybavovány ZÚ jako kontaktní místa veřejné správy CzechPOINT). Celkově se v případě technického vybavení bude jednat o zabezpečení hardwarového vybavení, bezpečnost přenosu dat a konektivity, včetně přípravy kompatibility MIS s připravovaným informačním systémem konzulární služby v projektu Digitalizace konzulárních agend, dále zajištění periferií pro tisk matričních dokladů. 
S tím souvisí požadavek, aby zapojeným zastupitelským úřadům Ministerstvo vnitra zajistilo vzdálenou technickou podporu v režimu 24/7 (z důvodu rozdílných časových pásem). Tyto náklady k tíži rozpočtu Ministerstva vnitra je třeba v návrhu zohlednit. 
Nové činnosti ZÚ z MIS budou představovat na některých konzulárně vytížených ZÚ značnou administrativní zátěž. Očekáváme potřebu navýšení systemizace vybraných ZÚ v řádu jednotek konzulárních referentů. 
Materiál by měl také zohlednit i spojené finanční náklady na skladové hospodářství přísně zúčtovatelných tiskopisů na ZÚ a jejich doručování k tíži rozpočtu Ministerstva zahraničních věcí, a zajištění prostorových a personálních kapacit v ústředí pro jejich redistribuci a evidenci.“.
	Akceptováno jinak
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Zpráva RIA byla zpřesněna. 

	K RIA
	ÚV ČR – Vedoucí Úřadu vlády
	1. Závěrečná zpráva RIA není vyvážená a není tedy kvalitně zpracovaná. 
Doporučovaná Varianta 2 v zásadě nemá alternativu - Varianta 1 obsahuje odsudek hned v úvodu a není ani dále rozpracována, ani neexistuje žádná plnohodnotná alternativa v podobě Varianty 3. V doporučované Variantě 2 se počítá s náklady na projekt ve výši 165 mil. Kč (plus školení 16 mil. Kč, pořízení kopírek na všechny matriční úřady, ačkoliv mnohé z nich vhodné kopírky jistě mají apod.), nicméně nikde není uvedeno, kolik bude stát roční provoz systému. Vzhledem k neblahé zkušenosti s OKsystem na MPSV je přitom tato otázka zásadní. 
Každá elektronizace a digitalizace s sebou musí přinášet zefektivnění a zeštíhlení současné veřejné správy. Návrh počítá s vývojem a spuštěním matričního informačního systému, nicméně zároveň implicitně předpokládá, že bude obsluhován stejným počtem úředníků, jako dosud, s čímž není možné souhlasit.
	Akceptováno

Zpráva RIA byla dopracována.


ěqPřipomínky k novele občanského zákoníku:

	
	Autor
	Připomínka
	Vypořádání

	661
	ÚOOÚ
	V článku III se body 5 a 6 zrušují. 

Je v rozporu s principem racionálního zákonodárce, že se nemají měnit právní normy, o nichž nemůže vniknout rozumná pochybnost. Tak i zde z § 661 odst. 2 NOZ vyplývá nejen to, že si manželé smějí později změnit na příjmení podle § 660 písm. c), ale i to, že od něj smějí později upustit, anebo zvolit si příjmení podle § 660 písm. c) dodatečně. Navíc je to již dnes kodifikováno v § 70 odst. 2 zákona o matrikách. Argument, že to patří do NOZ, neobstojí, protože do základní kodifikace v českém právní řádu nepatří detaily, o nichž nemůže vzniknout rozumná pochybnost.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Možnost činit popsané změny po uzavření manželství dnes z občanského zákoníku nevyplývá. Novelu proto považujeme za potřebnou. Daná materie do občanského zákoníku patří, neboť se zde vymezují hmotněprávní předpoklady, za nichž lze činit popsané změny příjmení.

	777
	SMO
	Navrhuje se rozšířit využití existující možnosti zjednodušeným způsobem konsenzuálně vyloučit domněnku otcovství svědčící manželu matky a současně založit vyvratitelnou domněnku svědčící jinému muži, který je biologickým otcem dítěte. Navrhuje se realizovat tento proces před matričním úřadem.
Jedná se o tzv. trojdohodu, kdy se dostaví současně (bývalý) manžel matky dítěte (kterému svědčí domněnka otcovství), muž, který o sobě tvrdí, že je otcem dítěte, a matka. Manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, muž, že je otcem dítěte, a matka se k prohlášení připojí.
K uvedenému je nezbytné dodat, že tímto dochází k dalšímu zatížení matričních úřadů, jež však na druhé straně není zajištěno navýšením nejen správních poplatků, ale i finančních prostředků určených na personální zajištění těchto činností úředníky, jež je stále poddimenzované. Navíc na matričních úřadech nejsou vytvořeny podmínky pro výše navrhované prohlášení o popření a  určení otcovství k dítěti a je tak na zvážení, zda tzv. prohlášení dle § 777 (tzv. trojdohodu) by nadále neměl řešit příslušný soud.
Navrhujeme zvážit nastavení uvedení právní úpravy, příp. při jejím ponechání zvážit nastavení matričních úřadů po personální i finanční stránce a stránce vybavenosti matričních úřadů.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Množství věcí, které může reálně skončit před matričními úřady, nebude nikdy takové, aby si vyžadovalo jejich personální posílení. 
Jde-li o to, zda matriční úřady budou schopné tuto agendu zvládat věcně, pak odkazujeme na komentář v důvodové zprávě.

	860, 861 a 863
	MPSV
	V ustanovení § 860 odst. 3 věta druhá, § 861 odst. 2 věta druhá a § 863 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku navrhujeme slovo „patnácti“ nahradit slovem „dvanácti“.
Odůvodnění:
Občanský zákoník upravuje v § 860 odst. 3 a § 861 odst. 2 zákonné podmínky pro změnu příjmení dítěte a v § 863 pro změnu příjmení a nově též osobního jména dítěte, přičemž zakotvuje dva režimy v závislosti na skutečnosti, zda je dítě mladší nebo starší 15 let. Pro děti mladší 15 let platí, že je třeba zajistit jejich vyjádření „za stejných podmínek jako v jiných záležitostech týkajících se dítěte“, zejména podle § 867 odst. 2 občanského zákoníku; pro dítě starší 15 let platí, že bez jejich souhlasu nelze změnu osobního jména a příjmení provést.
Navrhujeme věkovou hranici v dotčených ustanoveních občanského zákoníku snížit z 15 let na 12 let, a to především za účelem posílení vnitřního souladu a vzájemné bezrozpornosti právního řádu. Občanský zákoník v § 806 odst. 1 stanoví, že bez souhlasu dítěte staršího 12 let nelze přistoupit k jeho osvojení. Vychází tak z předpokladu, že ve 12 letech je dítě obecně dostatečně vyspělé na to, aby rozhodlo, zda si přeje být osvojeno či nikoli. Výjimka z uvedeného pravidla je zakotvena pouze pro ty případy, kdy je mimo jakoukoli pochybnost, že by byl postup požadující osobní souhlas osvojovaného dítěte v zásadním rozporu se zájmy dítěte, nebo pokud dítě není schopno posoudit důsledky souhlasu. 
Je-li tedy dítě ve věku 12 let obecně uznáno za dostatečně vyspělé na to, aby rozhodlo o tom, zda souhlasí se svým osvojením, či nikoli, mělo by být uznáno též za dostatečně vyspělé na to, aby rozhodlo v záležitosti, která se rovněž dotýká přímo jeho osobnosti, je však daleko méně závažná než otázka osvojení, a to v otázce změny svého osobního jména a příjmení. Tento závěr ostatně podporuje i skutečnost, že v ustanovení § 71a zákona o matrikách, jménu a příjmení a v ustanovení § 835 odst. 5 občanského zákoníku se nově vyžaduje souhlas osvojence staršího 12 let pro změnu příjmení osvojeného dítěte na příjmení osvojitele, společné příjmení osvojitelů nebo na příjmení jednoho z osvojitelů.
Výjimky z pravidla podmiňujícího změnu příjmení souhlasem dítěte, které dosáhlo stanoveného věku, který by podle našeho návrhu měl činit 12 let, není třeba stanovit, a to opět s ohledem na skutečnost, že se nejedná o natolik závažnou otázku, jakou je otázka osvojení dítěte, u níž její závažnost stanovení výjimek z podmínky souhlasu dítěte staršího 12 let odůvodňuje.
	Akceptováno 

	860
	ÚOOÚ
	V článku III se bod 21 zrušuje. 

Anglosasové mají zásadu: „Don’t fix what it ain’t broken.“ Tou by se měl řídit rovněž český zákonodárce. Právní norma: „Dítě má příjmení určené při uzavření manželství svých rodičů pro společné děti manželů,“ ve skutečnosti není špatně, protože „určené“ zde znamená rovněž „určené zákonem, zde NOZ“. Argument: „Toto ustanovení nereflektuje, že prohlášení snoubenců o příjmení jejich společných dětí je činěno pouze v případě, že si snoubenci ponechají svá dosavadní příjmení (§ 661 odst. 1 občanského zákoníku),“ je tedy chybný. Co se týká omezení „při uzavření manželství svých rodičů“, je nemístný formalismus dovozovat, že se pozdější dohoda nebere v úvahu.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Jedná se o změnu, která již byla projednána LRV.

	860 odst. 3
	Královéhradecký kraj
	Namísto navrhovaného znění § 860 odst. 3 navrhujeme upravit text takto:

3) Došlo-li ke změně společného příjmení manželů nebo příjmení jednoho z nich, určeného pro jejich společné děti, vztahuje se tato změna i na příjmení jejich dříve narozeného dítěte, a to i dosud nenarozených dětí. Dovršilo-li nezletilé dítě 15 let, je třeba, aby se změnou svého příjmení souhlasilo, jinak se na něj povolená změna příjmení nevztahuje.
Odůvodnění:
Navrhujeme sjednotit text odst. 3) s textem § 73 odst. 2 zákona o matrikách. Stávající ustanovení návrhu § 860 odst. 3) předpokládá dle našeho názoru změnu příjmení nezletilého až po dodatečném dalším prohlášení rodičů s jeho souhlasem.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Jedná se o změnu, která již byla projednána LRV.

	861 odst. 2
	SMO
	Dle § 861 odst. 1 občanského zákoníku je-li znám jen jeden z rodičů, má dítě jeho příjmení. Tento rodič také určí osobní jméno dítěte; jinak je určí soud. Dle odst. 2 tohoto ustanovení došlo-li k popření rodičovství, bude mít dítě příjmení jediného rodiče. Dovršilo-li však dítě patnácti let, je tato změna jeho příjmení možná prohlášením dítěte nebo rodiče se souhlasem dítěte před matričním úřadem. 

Navrhujeme v § 861 odst. 2 v první větě za slovo „dítě“ vložit text „aktuální“.

Pokud zůstane text první věty v § 861 odst. 2 v navrženém znění, nebude v praxi zřejmé, jaké příjmení jediného rodiče bude dítě po popření otcovství nadále užívat. Může dojít k situaci, že v době narození dítěte užíval rodič jiné příjmení, než které ponese v době popření otcovství. Doplněním námi navrženého textu bude výklad jednoznačný.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Jedná se o změnu, která již byla projednána LRV.
Viz připomínky k matričnímu zákonu, v němž pokud není jinak specifikováno, pak se příjmením míní aktuální příjmení.

	Nad rámec novely k § 664 odst. 2
	SMO
	Dle § 664 odst. 1 občanského zákoníku o provedení sňatečného obřadu snoubenci požádají orgán veřejné moci, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno, a předloží doklady osvědčující jejich totožnost a způsobilost k uzavření manželství; jiný právní předpis stanoví, jaké doklady je třeba předložit. Dle odst. 2 téhož ustanovení orgán veřejné moci může předložení stanovených dokladů prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou.

Navrhujeme vypustit § 664 odst. 2 dotčeného ustanovení jako celé bez náhrady. 

Opakovaně poukazujeme na skutečnost, že velký počet států zcela prokazatelně potvrzení o právní způsobilosti nevydává a další státy od vydávání spíše ustupují, než ho zavádějí. 

Po vypuštění tohoto odstavce bychom postupovali stejně jako v případě potvrzení o stavu a pobytu. Skutečnost, že potvrzení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebyla předložena, protože je příslušný stát nevydává, bychom pouze poznamenali do dotazníku. Vedení správního řízení o prominutí dokladu je zbytečnou administrativní zátěží pro orgán veřejné moci.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Prominutí upravené v § 664 odst. 2 se nemusí vždy týkat osvědčení o způsobilosti k uzavření manželství. Dále se domníváme, že počet případů, kdy půjde o cizince ze státu, který uvedené potvrzení nevydává, zřejmě nebude nijak velký, čímž by ani neměla být zásadní administrativní zátěž.

	Nad rámec novely k § 833
	MPSV
	Nad rámec předloženého návrhu zákona navrhujeme doplnit část druhou o novelizaci § 833, který upravuje následky osvojení. 
V ustanovení § 833 odst. 1 navrhujeme zakotvit pravomoc soudu rozhodnout 
v odůvodněných případech o tom, že osvojením nezaniká v plném rozsahu příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající, je-li to ve zřejmém zájmu osvojence nebo pokud s tím souhlasí osvojitel/é a osvojenec (starší 12 let nebo opatrovník osvojence mladšího 12 let).
V ustanovení § 833 odst. 2 pak navrhujeme, aby za slovo „manželem“ byla vložena slova „nebo pozůstalým manželem“.
Odůvodnění:
Podle platného znění § 833 ve spojení s § 832 zaniká v důsledků osvojení příbuzenský poměr mezi osvojencem a jeho pokrevními příbuznými, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající, a osvojenec získává postavení dítěte osvojitele nebo osvojitelů, jimž také vzniká vůči osvojenci rodičovská odpovědnost. Výjimku představuje pouze osvojení manželem/manželkou rodiče, které se nedotýká příbuzenského poměru mezi osvojencem a tímto rodičem a jeho příbuznými.
Takto vymezené právní následky osvojení mohou být v některých individuálních případech nepřiměřeně striktní a v rozporu s nejlepším zájmem osvojence, jakož 
i s jeho právem na zachování rodinných pout s pokrevními příbuznými. Typickým příkladem je osvojení dítěte manželem/manželkou rodiče v situaci, kdy druhý rodič dítěte zemřel. V těchto případech zaniká osvojením příbuzenský poměr mezi osvojencem a pokrevními příbuznými ze strany zesnulého rodiče, což může být v hrubém rozporu s nejlepším zájmem dítěte, zejména pokud je mezi osvojencem a těmito příbuznými (prarodiče, nevlastní sourozenci a další příbuzní v přímé i vedlejší linii příbuzenství) navázáno citové pouto. 
Dále se může jednat rovněž o situace potenciálního osvojení dítěte druhem či družkou rodiče, které je dnes s ohledem na platné znění § 833 prakticky vyloučeno, ačkoliv by jinak všechny zákonné podmínky pro osvojení dítěte byly splněny, rodiče i dítě s osvojením souhlasí a dítě žije s druhem/družkou rodiče v rodinné domácnosti ve stabilním rodinném prostředí. S ohledem na vymezení právních následků osvojení není vůbec reálné, aby se druh rodiče stal osvojitelem dítěte, ačkoliv se na jeho výchově podílí a v řadě případů je ze strany dítěte fakticky vnímán jako jeho druhý rodič, neboť v důsledku případného osvojení by zanikl příbuzenský poměr dítěte k oběma rodičům. Jedním z těchto případů se zabýval rovněž Ústavní soud ČR ve  svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 10/15 dne 19. listopadu 2015 (č. 44/2016 Sb.), kterým sice byla ústavní stížnost druha rodiče usilujícího o osvojení syna své družky zamítnuta, ale v závěru tohoto nálezu Ústavní soud konstatoval, že ačkoliv napadená právní úprava zákona o rodině (dnes občanského zákoníku) není v rozporu s čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ani s článkem 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, je případná změna této úpravy a případné umožnění osvojení druhem rodičem u nesezdaného páru plně v kompetenci zákonodárce. 
Navrhujeme proto, aby soud rozhodující o osvojení mohl v odůvodněných případech rozhodnout individuálně tak, že osvojením nezaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou v plném rozsahu, respektive určit, v jakém rozsahu (zejména mezi kterými osobami) tento příbuzenský poměr zůstává zachován. V případě osvojení dítěte pozůstalým manželem jednoho z rodičů by pak vždy 
ze zákona měl zůstat zachován příbuzenský vztah mezi osvojencem a příbuznými zesnulého rodiče, jakož i práva a povinnosti z tohoto vztahu vyplývající.
	Akceptováno


	Nad rámec novely k § 860, 861 a 863
	SMO
	· K § 860 a následujících občanského zákoníku:
Pokud se narodí dítě neprovdané matce, dítěti zvolí jméno. Není však recipročně řešeno, proč nemá otec při určení otcovství stejné právo jako matka, tj. určit dítěti jméno.

Příklad z praxe:
Při určení otcovství před narozením dítěte se rodiče dohodli na jménu dítěte. Následně bylo toto otcovství popřeno a bylo určeno nové otcovství. Dítě je svěřeno do péče otce, který bude žádat o změnu jména dítěte, jelikož mu zákon neumožňuje určit dítěti jméno.

Při určení otcovství se množí přání rodičů, aby dítě užívalo obě příjmení – po otci i po matce, což současná legislativa neumožňuje. Legislativní zakotvení užití příjmení po matce i otci současně pro děti pocházející z nemanželského svazku by mělo jednoznačně kladný společenský dopad jak na zájmy dítěte, tak rodin.
	Neakceptováno – vysvětleno
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Možnost dvou příjmení (po otci a po matce) Ministerstvo vnitra nehodlá zavádět. Jedná se ostatně o problematiku (spolu s jinými tématy), která vyžaduje samostatnou diskusi, neboť by zatěžovala legislativní proces aktuálního návrhu. 


Připomínky k novele zákona o správních poplatcích:

	
	Autor
	Připomínka
	Vypořádání

	Položka 11
	Pardubický kraj
	Vzhledem k tomu, že krajský úřad navrhuje povolit změnu jména anebo příjmení dítěte, navrhuje se poznámku č. 3 u položky 11 ponechat a text poznámky poupravit

Odůvodnění: návrhem krajského úřadu by byl rozšířen okruh osob, které by o změnu jména, popřípadě jmen, nebo příjmení nezletilého dítěte mohl požádat. Jedná se o osoby v příbuzenském poměru k dítěti, nikoli o osoby cizí.
	Akceptováno jinak
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

Provedena úprava položky 11 písm. a), která ve spojitosti s úpravami § 72 odst. 4 zákona o matrikách otázku řeší jiným způsobem. 

	Položka 11
	MZV
	Návrh zákona obsahuje mj. též doplnění položky 11 sazebníku správních poplatků (vydání povolení změny příjmení) o osvobození v případě změny příjmení partnera za trvání registrovaného partnerství na příjmení druhého partnera (viz bod 1).
Navrhuje se - v zájmu sjednocení postupu úřadů v ČR a zastupitelských úřadů v zahraničí - uplatnit rovněž adekvátní osvobození u položky 154 v části XII sazebníku, podle níž vybírají poplatky za změnu příjmení i zastupitelské úřady ČR v zahraničí, a to takto:
„V položce 154 v části „Osvobození“ se doplňuje bod 4, který zní:  
4. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna příjmení partnera za trvání registrovaného partnerství na příjmení druhého partnera.“.
	Akceptováno

	Položka 11
	Královéhradecký kraj
	Navrhujeme zvýšit správní poplatky za vydání povolení změny
a) Příjmení hanlivého, výstředního, směšného, zkomoleného, cizojazyčného nebo          na dřívější příjmení ze 100,- Kč na 1000,- Kč
b) Jména nebo příjmení v ostatních případech z 1 000,- Kč na 3 000,- až 5 000,- Kč

Současné správní poplatky zůstávají více jak 17 let ve stejné výši.
	Neakceptováno – vysvětleno.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

MV nepovažuje za vhodné zvyšovat sazby správních poplatků.

	Položka 11
	Plzeňský kraj
	6. Část šestá: Změna zákona o správních poplatcích:  pol. 11 – k bodu 1:
 
Navrhujeme navýšit položku č. 11 (bod 1) 
a) na  500 Kč
b) na 2000 Kč
Odůvodnění
V souvislosti s inflačním vývojem a vzhledem k tomu, že sazby správních poplatků nebyly řadu let měněny, neodráží realitu, jak ekonomickou, tak zvyšující se náročnost agendy a zejména nezohledňuje váhu věcí osobního statusu fyzických osob.
	Neakceptováno – vysvětleno.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

MV nepovažuje za vhodné zvyšovat sazby správních poplatků.

	Položka 12
	MF
	Navrhovanou změnu týkající se formulační úpravy reflektující, že zákon o matrikách již nebude počítat s tím, že by se manželství (či nově i registrované partnerství) mělo uzavírat především v určené místnosti, neboť pro tyto účely může být určeno kterékoli místo na území obce, je třeba promítnout i v Poznámce č. 2 v Položce 12.
	Akceptováno. 

	Nad rámec novely
	Jihočeský kraj
	Položka 3 písm. a) – platné znění 
a) Vydání stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu z úředních spisů, ze soukromých spisů v úřední úschově, z rejstříků, z registrů, z knih, ze záznamů, z evidencí, z listin nebo z dalšího písemného a obrazového materiálu, popřípadě sdělení o negativním nálezu              
Kč       50
                                   		 za každou i započatou stránku
                                                      		Kč       40
                                        			 na technickém nosiči dat
                                                      		Kč       15
                                              			 za první stránku a
                                                      		Kč        5
                             		za každou další i započatou stránku,
                           		je-li pořizována na kopírovacím stroji
                           		nebo na tiskárně počítače
Položka 3 písm. a) – návrh KÚ
a) Vydání stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu z úředních spisů, ze soukromých spisů v úřední úschově, z rejstříků, z registrů, z knih, ze záznamů, z evidencí, z listin nebo z dalšího písemného a obrazového materiálu, popřípadě sdělení o negativním nálezu              
Kč       50
                                   		 za každou i započatou stránku
                                                      		Kč       40
                                        			 na technickém nosiči dat
                                                      		Kč       100
                                              			 za první stránku a
                                                      		Kč        50
                             		za každou další i započatou stránku,
                           			          je-li pořizována na kopírovacím stroji
                           		nebo na tiskárně počítače

Odůvodnění k položce 3 písm. a)
Navrhujeme zvýšení správního poplatku za vydávání doslovných výpisů z matričních knih z 15 Kč za první stránku na 100 Kč a za každou započatou stránku 50 Kč. Vyhotovení doslovných výpisů je pro matriční úřad časově i technicky náročné. Zhotovení doslovného výpisu na kopírovacím zařízení musí být provedeno šetrně, aby nedošlo k poškozování matričních knih. S ohledem na navrhovanou novelu § 4 odst. 2, § 4a odst. 2 a § 25b odst. 1 lze očekávat výrazné navýšení žádostí o vydávání doslovných výpisů.
	Neakceptováno – vysvětleno.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

MV nepovažuje za vhodné zvyšovat sazby správních poplatků.


	Nad rámec novely
	SMO
	Úvodem je dlužno dodat, že více než 15 let nebyly zvýšeny správní poplatky na úseku matrik. Navrhujeme proto zvýšení správních poplatků i ve smyslu již zmíněného v textu předcházejícím a ve spojení s níže uvedeným odůvodněním a návrhem:

· Položka 3 písm. a):
Vydávání doslovných výpisů – v současné době je stanoveno 15 Kč na 1 stranu, za každou další 5 Kč. Navrhujeme navýšení na 300 Kč a nerozlišovat, zda je doslovný výpis na 1 nebo 2 strany.

· Položka 3 písm. b):
Navrhujeme zvýšení správních poplatků za vydávání stejnopisů matričních dokladů. 

V současné době je správní poplatek 100 Kč, navrhujeme jeho navýšení na 300 Kč. 

Matriční doklad se zasílá na doručenku do vlastních rukou, kdy v současné době je cena zásilky 76,50 Kč. Někdy je doklad zasílán i 2 x, neboť si jej žadatel nepřevezme (tvrdí, že mu Českou poštou nebylo vhozeno do schránky oznámení o doručení zásilky, popř. uvádí jiné důvody).

Příklad z praxe – rodiče podávají žádost o vydání cestovního pasu pro dítě. Při podání žádosti nemají s sebou rodný list dítěte. Než by se vrátili domů pro matriční doklad, ihned požádají o vydání rodného listu.

· Položka 12, písm. c):
Vydání povolení uzavřít manželství mimo stanovenou dobu nebo mimo úředně určenou místnost - 1.000 Kč - poplatek se nesčítá. 

Navrhujeme zavést sčítání poplatku. 

V současné době je zvýšený zájem o uzavírání manželství mimo stanovenou dobu a současně mimo určenou místnost. Náklady s tím spojené jsou vyšší, než když je manželství uzavíráno v obřadní síni.
· Navrhujeme zpoplatnění zápisu manželství do zvláštní matriky. Snoubenci, kteří uzavírají manželství v ČR také hradí správní poplatek, pokud je sňatek uzavírán mimo stanovenou dobu nebo místnost;
a dále zpoplatnění vydání vícejazyčného standardního formuláře k matričnímu dokladu.
	Neakceptováno – ROZPOR

MV nepovažuje v současné době za vhodné zvyšovat sazby jakýchkoli správních poplatků.
V důsledku navýšení správních poplatků by mohlo dojít ke zkomplikování průchodnosti návrhu zákona, tedy i zavedení matričního informačního systému.


64