Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNCGQ8SL78 najdete zde
"[Klepněte sem a vložte římské číslo dle čísla na obálce
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a to mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2022.
Předmětem navrhované právní úpravy je zkrácení, zjednodušení a zefektivnění procesu schvalování žádostí o investiční pobídku podávaných podle zákona o investičních pobídkách.
Zákon o investičních pobídkách upravuje postup při poskytování investičních pobídek již od roku 2000. O jejich poskytnutí nebo neposkytnutí rozhoduje na základě předem stanovených podmínek Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dotčenými orgány, kterými jsou další ministerstva – Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zemědělství. V roce 2019 byl do procesu rozhodování správního orgánu zcela nově vložen ještě prvek politického rozhodování formou závazného usnesení vlády ke každé žádosti o investiční pobídku.
Přípravou materiálu pro jednání vlády se však celý proces rozhodování o investiční pobídce neúměrně prodloužil (z průměrných cca 3–5 měsíců na 9–12 měsíců), což znamená v administrativním procesu schvalování žádostí nepřiměřenou časovou zátěž a přináší vysokou míru nejistoty pro žadatele. Vedle problémů s řešením nedostatku pracovní síly, následků pandemie ad., tak ještě musejí investoři čekat někdy i rok, než se dozvědí, zda investiční pobídku obdrží či nikoli. Tato nejistota vede k riziku ztráty důležitých investičních projektů při snaze o jejich umístění do České republiky.
Zásadní vadou procesní změny z r. 2019 však je, že zákon o investičních pobídkách nevymezil kritéria, na jejichž základě by se měla vláda k poskytnutí investiční pobídky vyjádřit. Usnesení vlády se tak ukázalo být pro žadatele zcela nepředvídatelným, čímž se proces udělení investiční pobídky znepřehlednil a byla narušena jeho transparentnost a důvěryhodnost, čímž se výrazně snížila i schopnost jeho motivačního účinku.
Jednání vlády neposkytuje dostatečný časový prostor k bližšímu seznámení se s každým projektem a prodiskutování všech jeho přínosů za současného dodržení nároků na vedení transparentního správního řízení. Způsob rozhodování vlády není pro žadatele dostatečně čitelný a vznikají pochybnosti o dodržení přípustných mezí správního uvážení. Zásadně se proto zvýšilo riziko soudních sporů ze strany žadatelů o investiční pobídku a jsou podávány rozklady proti těmto rozhodnutím. Legitimní předvídatelnost postupu orgánu veřejné moci je přitom neoddělitelnou součástí principu právní jistoty a právní rovnosti.
Navrhuje se proto zrušení povinnosti Ministerstva průmyslu a obchodu předkládat vládě k projednání každou žádost o investiční pobídku. Vládě budou nicméně i nadále předkládány žádosti strategických investic. V případě ostatních projektů bude rozhodnutí o investiční pobídce vydáváno na základě posouzení podmínek a povinností stanovených zákonem o investičních pobídkách a dalšími souvisejícími právními předpisy, zejména pak nařízeními vlády č. 221/2019 Sb. a č. 428/2021 Sb., a na základě závazných stanovisek dotčených orgánů (Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zemědělství) – viz § 4 odst. 4 zákona o investičních pobídkách.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň zřídí expertní skupinu, která bude složena ze zástupců svazů, dotčených resortů a odborné veřejnosti. Expertní skupina bude pravidelně vyhodnocovat systém investičních pobídek včetně podpořených projektů a sledovat aktuální hospodářské trendy a na základě této evaluace bude předkládat podněty ke změnám nastavených parametrů systému investičních pobídek.
Vliv vlády na proces udělování investiční pobídky přitom nebude touto změnou nijak oslaben, neboť vláda má i nadále pravomoc transparentně stanovit závazná a přísnější pravidla pro poskytování investičních pobídek, a to prostřednictvím nařízení vlády č. 221/2019 Sb.
Současně s návrhem zákona byl proto připraven i návrh novely prováděcího právního předpisu k investičním pobídkám, kterým se zpřísní nastavení podmínek pro získání investiční pobídky. Navrhuje se zvýšit požadavky na vyšší přidanou hodnotu podporovaných projektů a rozšířit podmínku vyšší přidané hodnoty na všechny regiony České republiky. Motivace firem k investicím do dalších podnikových činností, zejména pak do aktivit spojených s výzkumem a vývojem, může napomoci firmám zvýšit produktivitu a přidanou hodnotu a vyrovnat se tak lépe s růstem cen a mezd. Mírnější podmínky podpory bez vyšší přidané hodnoty budou zachovány jen v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Součástí návrhu je i zavedení výhodnějších podmínek podpory pro výrobní projekty, které budou přispívat k dosažení energetické nezávislosti a klimatické neutrality. Tento návrh změn je předmětem samostatného materiálu „Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 221/2019 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů“.
Dále se navrhuje zavést v zákoně o investičních pobídkách jednostupňový způsob rozhodování, jako je tomu u rozhodování o dotacích podle rozpočtových pravidel. Investiční pobídky stejně jako dotace jsou veřejnou podporou poskytovanou ze státního rozpočtu. Z důvodu procesní ekonomie vedení správního řízení o jednotlivých žádostech o podporu se navrhuje zavést do zákona o investičních pobídkách shodnou úpravu jako v rozpočtových pravidlech týkající se možností uplatnění opravných prostředků.
Předložený návrh zákona má povahu procesní změny, která má však důležité pozitivní dopady jak pro podnikatele, tak pro administrující státní správu. Samotná úprava schvalovacího procesu nezakládá žádné nároky na statní rozpočet, ani jiné veřejné rozpočty. Z hlediska podnikatelského prostředí má materiál pozitivní přínos, neboť dojde ke zvýšení transparentnosti rozhodovacího procesu o udělení investiční pobídky vůči žadatelům a k významnému zkrácení délky schvalovacího procesu o udělení investiční pobídky.
Protože se jedná o jednoduchou, ale současně důležitou právní úpravu, která přispěje ke zvýšení transparentnosti a legitimní předvídatelnosti v rámci procesu udělování investičních pobídek, navrhuje se současně, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila souhlas s předloženým návrhem zákona již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Důvody jsou popsány v obecné části důvodové zprávy.
Dopisem ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády ze dne 28. června 2022 č. j. 29952/2022-UVCR bylo rozhodnuto o neprovedení závěrečného hodnocení dopadů regulace (RIA).
Návrh zákona byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení prostřednictvím elektronické knihovny vlády (eKLEP) dne… výsledek mezirezortního připomínkového řízení bude doplněn
Stránka 2 (celkem 3)