Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                "[Klepněte sem a vložte římské číslo dle čísla na obálce

 II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 221/2019 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů, a to mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2022.
Záměr změny systému investičních pobídek vzešel z konzultací s odbornými skupinami k současným potřebám českého hospodářství.
V důsledku války na Ukrajině lze v krátkém období očekávat v České republice nižší hospodářský růst, prohloubení problémů v dodavatelských řetězcích a zesílení již tak vysokých inflačních tlaků. Již nyní jsou v ekonomice patrné cenové skoky zapříčiněné nejen v souvislosti s mezinárodním konfliktem a sankcemi proti Rusku, ale i doznívajícími dopady opatření proti pandemii COVID-19. S ohledem na tento vývoj lze předpokládat, že výroby s nižší přidanou hodnotou nebudou schopny vyrovnat se s tempem růstu cen i mezd. Silným impulzem pro růst produktivity by vzhledem k vysokému zapojení českých firem do globálních dodavatelských řetězců byl jejich posun do pozic s vyšší přidanou hodnotou.
V české ekonomice přetrvává problém nižší přidané hodnoty a nedostatečného zaměření na znalostně náročnější aktivity. Česká republika přes svou průmyslovou tradici nedisponuje širší základnou technologicky vyspělých firem nacházejících se ve vyšších patrech globálních hodnotových řetězců. Navíc místo toho, aby docházelo k diverzifikaci produktového portfolia České republiky, dochází spíše k jeho koncentraci do několika málo odvětví.
Současná situace zároveň také podtrhla důležitost energetické bezpečnosti a snižování závislosti na Rusku v klíčových energetických dovozech a vyvolává v naší zemi potřebu zcela zásadního urychlení energetické transformace nevázanou na fosilní paliva. To se neobejde bez výroby technologií a zařízení, které budou tuto transformaci umožňovat. Česká republika se však aktuálně potýká s jejich nedostatkem, je proto potřeba podpořit vyšší soběstačnost České republiky i ve výrobě těchto výrobků.
Cílem navrhovaného opatření je reagovat na aktuální vývoj hospodářství v České republice a představy vlády o dalším směřování veřejné podpory, a tedy podpořit vytváření dlouhodobé konkurenční výhody České republiky založené na využívání znalostí a inovací. Do budoucna bude pro českou ekonomiku zapotřebí mít zde investice, které se budou schopny vyrovnat s růstem cen a mezd a budou moci být i dobrým zdrojem daňových příjmů. Toho jsou schopny právě investice s vyšší přidanou hodnotou, které výrazně přispějí k tvorbě hrubého domácího produktu a zároveň rozšiřují znalostní potenciál české ekonomiky.
Současně je snahou přispět i k naplňování energetických cílů českého hospodářství a energetické soběstačnosti České republiky cílenější podporou výroby technologií a zařízení, která budou přispívat k energetickým úsporám a energetické transformaci. Nově nastavené podmínky by měly více podpořit investiční aktivitu soukromých podnikatelů v oblasti vybraných výrobků s energetickým významem pro Českou republiku a přispět k lokalizaci jejich výrob do České republiky či přispět k navyšování stávajících výrobních kapacit u domácích výrobců.
Důvody pro změnu systému investičních pobídek:

a) Délka a netransparentnost schvalovacího procesu o poskytnutí investiční pobídky
Novela zákona o investičních pobídkách z roku 2019 zavedla povinnost schvalování každé investiční pobídky vládou. Přípravou materiálu pro jednání vlády se však celý proces rozhodování o investiční pobídce neúměrně prodloužil. Doba schvalování je po uvedené novele více než dvojnásobná (z původních 3-5 měsíců se prodloužila až na 12 měsíců). To přináší v schvalovacím procesu nepřiměřenou časovou zátěž. Vláda při svém rozhodování navíc zohledňuje i jiná kritéria, než která jsou stanovena nařízením vlády, čímž se stal výsledek projednávání žádostí zcela nepředvídatelným. Investor je tak postaven do nejistoty, jak dlouho bude čekat na finální rozhodnutí a s jakým výsledkem, což je v rámci plánování, často velmi nákladných investic, komplikací. Snížila se tak transparentnost a důvěryhodnost celého systému investičních pobídek, a tudíž i schopnost jeho motivačního účinku.
Proces schvalování investičních pobídek je stanoven zákonem o investičních pobídkách, z tohoto důvodu lze změnu schvalovacího postupu provést pouze změnou zákona. Za tímto účelem se připravuje samostatný materiál, kterým bude tento zákon novelizován.

b) Nesoulad nastavení podmínek pro poskytnutí investiční pobídky s rozhodnutím vlády
Vláda z 29 projektů, o kterých dosud rozhodovala, zamítla celkem 12 projektů, přičemž všech 29 projektů splňovalo předpoklady pro naplnění podmínek stanovených zákonem o investičních pobídkách i nařízením vlády č. 221/2019 Sb. Nejčastějším důvodem pro zamítnutí byla nízká provázanost žadatele s výzkumem a vývojem, a to i ve státem podporovaných regionech, kde plnění této podmínky není vyžadováno.

c) Makroekonomický vývoj
Česká republika zažila v roce 2020 nejhlubší ekonomický propad a následné ekonomické oživení v roce 2021 s sebou přineslo výrazný nárůst cen. Ten byl akcelerován současným válečným konfliktem na Ukrajině. Nejen výrobci se tak musejí potýkat s rostoucí inflací, vysokými cenami energií, ale i s vysokými cenami či nedostupností některých vstupů. I když se výroba ve zpracovatelském průmyslu postupně adaptuje na měnící se podmínky v celém ekonomickém prostředí a reaguje na vývojové trendy technologických inovací, stále vázne provázanost a proporcionalita v rámci inovačního řetězce. Aplikace výsledků výzkumu a vývoje do výroby by měla vést k vyšší produktivitě a vyšším ziskům z výroby výrobků. Následně by však mělo docházet i k opětovným reinvesticím zisku do výzkumu a inovací. 
d) Potřeba energetické transformace
Současná mezinárodní situace zesiluje důležitost energetické soběstačnosti České republiky a potřebu dosažení dlouhodobě udržitelného energetického mixu založeného na širokém portfoliu zdrojů. Přechod na udržitelný energetický systém založený na obnovitelných zdrojích energie a zlepšování energetické účinnosti je i jedním z cílů Zelené dohody 
pro Evropu, který má napomoci k dosažení hospodářského růstu odděleného od využívání zdrojů. Tento přechod se neobjede bez výroby technologií a zařízení, které budou proces energetické transformace umožňovat. Česká republika se však aktuálně potýká s nedostatkem těchto výrobků i s nedostatkem či absencí vlastních výrobních kapacit těchto produktů. 
Navrhované změny

S ohledem na výše uvedené důvody byl připraven návrh novely nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách, kterým se navrhuje:
a) Zaměřit se na potřebu vyšší přidané hodnoty podporovaných projektů, což by bylo zajištěno následujícím způsobem: 

· rozšířením podmínky vyšší přidané hodnoty na všechny regiony České republiky, mimo regiony s nezaměstnaností alespoň ve výši 7,5 % (aktuálně pouze okres Karviná),

· zpřísněním limitů podmínky vyšší přidané hodnoty, a to:

· zvýšením výdajů v oblasti výzkumu a vývoje tím, že se zdvojnásobí požadavek na vynaložení prostředků na spolupráci s výzkumnou organizací na 2 % způsobilých nákladů,

· zvýšením povinného podílu výzkumných a vývojových pracovníků na počtu zaměstnanců na 3 %.
Od těchto vyšších limitů vyšší přidané hodnoty budou oproštěny některé strategické investiční akce, o jejichž přínosu a podpoře bude individuálně jednat vláda.

b) Zaměřit se na silnější podporu nedostatkových výrobků nezbytných pro zajištění energetické soběstačnosti České republiky, což bude zajištěno následujícím způsobem:

· investice zaměřené na výrobu těchto výrobků budou moci získat finanční příspěvek pro strategické investiční akce, aniž by musely dosáhnout investice 2 mld. Kč a vytvořit 250 nových pracovních míst,

· výše tohoto finančního příspěvku pro strategické investiční akce by mohla ve všech regionech dosahovat až 20 % způsobilých nákladů (aktuálně je to možné pouze v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji). Jedná se o maximální možnou míru, přičemž o konkrétní výši bude i nadále rozhodovat vláda podle aktuálních možností státního rozpočtu a přínosu dané investice,

· v případě, že investice bude schválena vládou jako strategická investiční akce, nebude muset plnit limity vyšší přidané hodnoty uvedené výše.
Seznam vybraných výrobků bude uveden v nové příloze č. 4 k nařízení vlády č. 221/2019 Sb. Jedná se zejména o výrobky, u nichž byl identifikován jejich nedostatek na trhu. Žadatel bude muset nicméně současně prokázat, že v případě zamýšlené investice se jedná o výrobky určené k výrobě nebo skladování energie z obnovitelných zdrojů, ke zvyšování energetické účinnosti nebo ke snižování energetické náročnosti budov. 
Výše uvedené návrhy změn lze provést změnou nařízení vlády č. 221/2019 Sb. na základě zákonných zmocněních uvedených v ustanovení § 2 odst. 4, § 3 odst. 1, § 6a odst. 7 a § 11a odst. 5 zákona o investičních pobídkách.

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) byla vypracována dle obecných zásad a byly zde hodnoceny 2 možné varianty řešení, a to varianta 0, tj. ponechání stávajícího stavu, a varianta 1, která přinese větší motivaci firem, aby kromě do výroby investovaly také do výzkumu a vývoje, a tím lépe přispívaly k posilování konkurenceschopnosti České republiky. Na zvýšení konkurenceschopnosti bude mít také vliv rozšíření podpory výrobních projektů přispívajících k zajištění energetické transformace.  Varianta 1 byla následně vyhodnocena jako optimální.
Navrhovaná změna přinese větší transparentnost do systému investičních pobídek, neboť nově nastavené podmínky budou odpovídat požadavkům vlády na nové směřování investiční podpory. Lze proto očekávat, že pokud podané žádosti o investiční pobídku naplní předpoklady pro splnění podmínek stanovených nařízením vlády, bude jim investiční pobídka přiznána. To přispěje k větší předvídatelnosti celého systému podpory, neboť investoři budou moci lépe zohlednit možnost získání investiční pobídky při přípravě svých investičních plánů a při rozhodování o jejich realizaci a umístění, což bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí z pohledu transparentně nastavených pravidel. Také lze očekávat pozitivní dopad na podnikatelské prostředí z pohledu trhu práce, neboť inovativní investice přispívají ke snižování pracovní náročnosti výroby, což je jednoznačně žádoucím efektem vzhledem k současné nízké míře nezaměstnanosti.
Přijetím změn se nepředpokládá významné zvýšení počtu podpořených projektů, a tedy ani zvýšení celkových závazků státního rozpočtu z přiznané veřejné podpory. Předpokládaný počet podpořených projektů se očekává cca 10-12 ročně. Zaměřením podpory na projekty s vyšší přidanou hodnotou lze očekávat zvýšení produktivity práce, a tedy i vyšší ziskovost a následně vyšší příjem do státního rozpočtu. Rozšíření investiční pobídky ve formě hmotné podpory pro strategické investiční akce bude znamenat zvýšení nároků na státní rozpočet v počátečním období, neboť hmotná podpora je přímým výdajem, zatímco sleva na dani je ušlým příjmem, který se projeví až později v závislosti na ziskovosti projektu. Tento fakt bude ale vyvážen přínosem k energetické transformaci a energetické soběstačnosti České republiky, která je pro další směřování české ekonomiky nezbytná.

Návrh nařízení vlády byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení prostřednictvím elektronické knihovny vlády (eKLEP) dne ... 
Výsledek mezirezortního připomínkového řízení bude doplněn.
Stránka 3 (celkem 3)