Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                "[Klepněte sem a vložte římské číslo dle čísla na obálce

IV.
ODŮVODNĚNÍ
I. Obecná část

A) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ ÚPRAVY, ODŮVODNĚNÍ JEJÍCH HLAVNÍCH PRINCIPŮ
Investiční pobídky jsou veřejnou podporou poskytovanou v mezích Evropskou komisí stanovené blokové výjimky. Jsou nástrojem hospodářské politiky státu, který je využíván k podpoře hospodářského rozvoje, udržení pracovních míst na území České republiky a také k posilování mezinárodní hospodářské konkurenceschopnosti země v soutěži s okolními státy. Jejich nastavení se vždy odvíjelo od aktuálního hospodářského vývoje země a představy vlády o dalším směřování veřejné podpory.
Níže uvedený graf reflektuje počet vydaných rozhodnutí o příslibu investiční pobídky od roku 2015. V roce 2022 bylo k 31. květnu 2022 vydáno 1 rozhodnutí o příslibu investiční pobídky.  

Graf č. 1 Vydaná rozhodnutí o příslibu investiční pobídky

Zdroj: MPO, k 31. 5. 2022
V důsledku války na Ukrajině lze v krátkém období očekávat v České republice nižší hospodářský růst, prohloubení problémů v dodavatelských řetězcích a zesílení již tak vysokých inflačních tlaků. Silným impulzem pro růst produktivity by vzhledem k vysokému zapojení českých firem do globálních dodavatelských řetězců byl jejich posun do pozic s vyšší přidanou hodnotou.
Současná situace zároveň také podtrhla důležitost energetické bezpečnosti a snižování závislosti na Rusku v klíčových energetických dovozech a vyvolává v naší zemi potřebu zcela zásadního urychlení energetické transformace nevázanou na fosilní paliva. To se neobejde bez výroby technologií a zařízení, které budou tuto transformaci umožňovat.

Důvody pro změnu systému investičních pobídek
Podrobnější informace k identifikovaným problémům jsou uvedeny v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
a) Délka a netransparentnost schvalovacího procesu o poskytnutí investiční pobídky
Novela zákona o investičních pobídkách z roku 2019 (zákon č. 210/2019 Sb.) zavedla povinnost schvalování každé investiční pobídky vládou ČR. Přípravou materiálu pro jednání vlády se však celý proces rozhodování o investiční pobídce neúměrně prodloužil. Doba schvalování investiční pobídky je po uvedené novele více než dvojnásobná, z původní 3-5 měsíců se prodloužila na 9-12 měsíců. Investor je tak postaven do nejistoty, jak dlouho bude čekat na finální rozhodnutí, což je v rámci plánování, často velmi nákladných investic, komplikací.
Zásadní vadou však je, že zákon o investičních pobídkách nevymezil kritéria, na jejichž základě by se měla vláda k poskytnutí investiční pobídky vyjádřit. Usnesení vlády se tak ukázalo být pro žadatele zcela nepředvídatelným. Další problematickou oblastí tohoto nově zavedeného postupu tak je netransparentnost rozhodování, resp. potřeba nastavení jasných podmínek pro udělení či zamítnutí investiční pobídky. Před výše uvedenou novelou měl žadatel jistotu, že pokud splní předpoklady pro naplnění podmínek stanovených zákonem, tak mu bude investiční pobídka poskytnuta. Nyní může být investiční pobídka zamítnuta, i když žadatel splní všechny zákonem i vládou stanovené požadavky pro poskytnutí investiční pobídky.
Proces schvalování investičních pobídek je stanoven zákonem o investičních pobídkách, z tohoto důvodu lze změnu schvalovacího postupu provést pouze změnou zákona. Za tímto účelem se připravuje samostatný materiál, kterým bude tento zákon novelizován.
b) Nesoulad nastavení podmínek pro poskytnutí investiční pobídky s rozhodnutími vlády
Vláda z 29 projektů, o kterých rozhodovala, zamítla celkem 12 projektů, přičemž všech 29 projektů splňovalo předpoklady pro naplnění podmínek stanovených zákonem o investičních pobídkách i nařízením vlády č. 221/2019 Sb. Podle srovnání provedeného agenturou CzechInvest byli žadatelé nejčastěji zamítnuti na základě nízké provázanosti společnosti s výzkumem a vývojem, neboli za nenaplnění podmínky vyšší přidané hodnoty, a to i ve státem podporovaných regionech, kde plnění této podmínky není dle nařízení vlády č. 221/2019 Sb. vyžadováno. Druhým nejčastějším důvodem bylo zamítnutí investice z důvodu příliš malé investice, a to i přesto, že všichni žadatelé splňovali minimální úroveň investice dané zákonem. Tento důvod není v souladu se snahou o zpřístupnění investičních pobídek pro malé a střední podniky pomocí snížení minimálních podmínek pro kvalifikaci. Vláda při svém rozhodování tedy nezohledňovala, zda je investice umísťována do státem podporovaného regionu, nicméně ze statistiky vyplývá, že při rozhodování přihlížela zejména k vysoké přidané hodnotě a k podílu nezaměstnaných osob v regionu.
c) Makroekonomický vývoj
Česká republika zažila v roce 2020 nejhlubší ekonomický propad v historii a následné ekonomické oživení v roce 2021 s sebou přineslo výrazný nárůst tuzemských cen. Dle dubnové makroekonomické predikce Ministerstva financí bude v roce 2022 hospodářský vývoj České republiky zásadně ovlivněn i ruskou agresí a změnou v nastavení mezinárodních obchodních vztahů. Již nyní jsou v ekonomice patrné cenové skoky zapříčiněné nejen v souvislosti s válkou na Ukrajině a sankcemi proti Rusku, ale i doznívajícími dopady opatření proti pandemii COVID-19. Ekonomický růst je zpomalován vysokou inflací, která by měla letos dosáhnout dle posledních predikcí 12,3 %. S ohledem na tento vývoj v národním hospodářství lze předpokládat, že výroby s nižší přidanou hodnotou nebudou schopny vyrovnat se s tempem růstu cen i mezd.
V české ekonomice je stále patrný problém nízké přidané hodnoty a zaměření na inovace nižších řádů – viz např. Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky 2021-2027 nebo Inovační strategie České republiky 2019-2030. Česká republika přes svou průmyslovou tradici nedisponuje dostatečně širokou základnou technologicky vyspělých firem nacházejících se ve vyšších patrech globálních hodnotových řetězců. 
I když se výroba ve zpracovatelském průmyslu postupně adaptuje na měnící se podmínky v celém ekonomickém prostředí a reaguje na vývojové trendy technologických inovací, stále vázne provázanost a proporcionalita v rámci inovačního řetězce. Aplikace výsledků výzkumu a vývoje do výroby by měla vést k vyšším ziskům z výroby výrobků a následně k opětovným reinvesticím zisku do výzkumu a inovací. Výzkum a vývoj a technologické inovace jsou navíc důležitými prvky pro dosažení cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu.
d) Potřeba energetické transformace
Současná mezinárodní situace zesiluje důležitost energetické soběstačnosti České republiky a potřebu dosažení dlouhodobě udržitelného energetického mixu založeného na širokém portfoliu zdrojů. Přechod na udržitelný energetický systém založený na obnovitelných zdrojích energie a zlepšování energetické účinnosti je i jedním z cílů Zelené dohody pro Evropu, který má napomoci k dosažení hospodářského růstu odděleného od využívání zdrojů. Tento přechod se neobjede bez výroby technologií a zařízení, které budou proces energetické transformace umožňovat. Česká republika se však aktuálně potýká s nedostatkem nebo dokonce dočasnou nedostupností těchto výrobků, což je způsobeno jednak stávající mezinárodní situací a jednak nedostatkem vlastních výrobních kapacit pro výrobu těchto výrobků.

Navrhované změny
Cílem navrhovaného opatření je reagovat na aktuální vývoj hospodářství v České republice a představy vlády o dalším směřování veřejné podpory, a tedy podpořit vytváření dlouhodobé konkurenční výhody České republiky založené na využívání znalostí a inovací. Dle řady ekonomických analýz přetrvává v české ekonomice problém nízké přidané hodnoty a zaměření na inovace nižších řádů oproti vyspělým ekonomikám, které se naopak orientují na znalostně náročnější aktivity. Česká republika přes svou průmyslovou tradici nedisponuje širší základnou technologicky vyspělých firem nacházejících se ve vyšších patrech globálních hodnotových řetězců. Navíc místo toho, aby docházelo k diverzifikaci produktového portfolia České republiky, dochází spíše k jeho koncentraci do několika málo odvětví.
Do budoucna bude zajisté pro českou ekonomiku zapotřebí mít zde investice, které se budou schopny vyrovnat s růstem cen a mezd a budou moci být i dobrým zdrojem daňových příjmů. Toho jsou schopny právě investice s vyšší přidanou hodnotou, které výrazně přispějí k tvorbě hrubého domácího produktu a zároveň rozšiřují znalostní potenciál české ekonomiky.
S ohledem na výše uvedené byl připraven návrh novely nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách, kterým se navrhuje změna ve vymezení podmínek vyšší přidané hodnoty následujícím způsobem:
· rozšíření podmínky vyšší přidané hodnoty na všechny regiony České republiky, mimo regiony s podílem nezaměstnaných osob alespoň ve výši 7,5 % (v současné době se jedná pouze o okres Karviná),

· zpřísnění podmínek vyšší přidané hodnoty, a to následujícím způsobem:
· zvýšení výše výdajů v oblasti výzkumu a vývoje tím, že se zdvojnásobí požadavek na vynaložení prostředků na spolupráci s výzkumnou organizací na 2 % způsobilých nákladů,
· zvýšení podílu výzkumných a vývojových pracovníků na počtu zaměstnanců ze stávajících 2 % na 3 %.
Toto nastavení cílí na silnější motivaci firem k investicím do dalších podnikových činností, zejména tedy do aktivit spojených s výzkumem a vývojem, které pomohou firmám zvýšit produktivitu i přidanou hodnotu a vyrovnat se tak lépe s růstem cen a mezd.
Od těchto vyšších limitů vyšší přidané hodnoty budou oproštěny některé strategické investiční akce, a to zejména investiční akce velkého rozsahu, kde by kvůli vysokému požadavku na tvorbu pracovních míst nebylo možné těchto limitů dosáhnout, nebo investiční akce zaměřené na navyšování výrobních kapacit výrobků potřebných k realizaci nezbytné energetické transformace České republiky.
Cílem návrhu nařízení vlády je totiž dále přispět i k naplňování energetických cílů českého hospodářství a energetické soběstačnosti České republiky cílenější podporou výroby technologií a zařízení, která budou přispívat k energetickým úsporám a energetické transformaci. Seznam těchto vybraných výrobků je uveden v nově doplněné samostatné příloze č. 4 k nařízení vlády č. 221/2019 Sb. Jedná se zejména o výrobky, u nichž byl identifikován jejich nedostatek nebo částečná nedostupnost na trhu a je potřeba podpořit navyšování jejich výrobních kapacit přímo v ČR, čímž se přispěje k vyšší soběstačnosti ČR ve výrobě těchto výrobků. Žadatel bude muset nicméně současně prokázat, že v případě zamýšlené investice se jedná o výrobky určené k výrobě nebo skladování energie z obnovitelných zdrojů, ke zvyšování energetické účinnosti nebo ke snižování energetické náročnosti budov. 
Zvýšená podpora výroby uvedených výrobků bude zajištěna následující změnou v nastavení podmínek podpory:
· investice zaměřené na výrobu těchto výrobků budou moci získat investiční pobídku ve formě hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategické investiční akce, aniž by musely dosáhnout investice 2 mld. Kč a vytvářet 250 nových pracovních míst,

· míra této hmotné podpory pro strategické investiční akce by byla zvýšena až do výše 20 % způsobilých nákladů ve všech regionech (aktuálně je tato míra hmotné podpory dostupná pouze v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji), přičemž se jedná o maximální možnou míru, avšak o konkrétní výši hmotné podpory bude i nadále rozhodovat vláda podle aktuálních možností státního rozpočtu a významu dané investice k plnění energetických cílů českého hospodářství,

· v případě, že investice bude schválena vládou jako strategická investiční akce, nebude muset plnit limity vyšší přidané hodnoty uvedené výše.
Navrhovaná úprava podmínek by měla více podpořit investiční aktivitu soukromých podnikatelů v oblasti stanovených vybraných výrobků s energetickým významem pro ČR a přispět k lokalizaci jejich výrob do České republiky. Stejně tak by měla podpořit i  navyšování výrobních kapacit u stávajících domácích výrobců, neboť podmínky jsou shodné jak pro domácí, tak zahraniční žadatele.
Součástí předloženého návrhu novely nařízení vlády je i související změna v tiskopisu žádosti (v její části II. A III.), který tvoří přílohu č. 1 nařízení vlády.
I nadále bude platit princip stanovený v přechodných ustanoveních k zákonu o investičních pobídkách, tj. že pro příjemce veřejné podpory budou vždy rozhodné ty podmínky veřejné podpory, které byly platné v době podání žádosti o veřejnou podporu. Navrhované změny tedy budou mít vliv jen na nově podané žádosti.
B) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SE ZÁKONEM, K JEHOŽ PROVEDENÍ JE NAVRŽENA, VČETNĚ SOULADU SE ZÁKONNÝM ZMOCNĚNÍM K JEJÍMU VYDÁNÍ
Návrh nařízení vlády je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů. Ten stanovuje formy investiční pobídky, všeobecné podmínky pro jejich poskytování, postup při jejich poskytování a výkon státní správy s tím související. Tvoří tak základní právní normu celého systému investičních pobídek.
V roce 2019 nabyl účinnosti zákon č. 210/2019 Sb., kterým došlo v systému investičních pobídek k rozdělení kompetencí mezi zákon a prováděcí právní předpis. V souladu se zmocněními obsaženými v zákoně o investičních pobídkách vláda nařízením vlády stanoví:
1. typy investičních akcí, na které lze investiční pobídku poskytnout (§ 1c odst. 2 zákona o investičních pobídkách),
2. typy investičních akcí, na které lze poskytnout investiční pobídku ve formě hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci (§ 1c odst. 3 zákona o investičních pobídkách),
3. další všeobecné podmínky pro jednotlivé typy investičních akcí, kterými mohou být minimální výše investice, minimální počet nových pracovních míst či podmínka vyšší přidané hodnoty (§ 2 odst. 4 zákona o investičních pobídkách),
4. vzor tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídku (§ 3 odst. 1 zákona o investičních pobídkách), 
5. přípustné míry veřejné podpory v jednotlivých regionech České republiky (§ 6 odst. 3 zákona o investičních pobídkách),
6. minimální hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a minimální počty nových pracovních míst pro strategickou investiční akci (§ 6a odst. 7 písm. a) zákona o investičních pobídkách),
7. maximální výši hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci (§ 11a odst. 5 zákona o investičních pobídkách).
Navrhované nařízení vlády je tedy vydáváno oprávněným subjektem, a to na základě zmocnění uvedených v zákoně o investičních pobídkách v ustanoveních:
· § 2 odst. 4, pokud jde o stanovení vyšších limitů vyšší přidané hodnoty pro výrobní investice, 
· § 3 odst. 1, podle kterého se provádí příslušná úprava vzoru tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídku, 
· § 6a odst. 7 písm. a), pokud jde o změnu minimální hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a minimálního počtu nových pracovních míst pro strategickou investiční akci v oblasti výroby technologií určených pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a výrobků určených pro zvyšování energetické účinnosti,
· § 11a odst. 5, podle kterého se upravuje maximální povolená výše hmotné podpory pro strategické investiční akce.
Nové limity podpory vláda stanovuje na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcí.  Z tohoto důvodu vychází předložený návrh z poslední Analýzy vývoje ekonomiky ČR, která obsahuje jak analýzu ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, tak vývoje míry nezaměstnanosti v České republice, dále z posledních makroekonomických predikcí, Závěrečné hodnotící zprávy k systému investičních pobídek i interního zhodnocení systému investičních pobídek provedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu a agenturou CzechInvest – viz Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA). 
Předložený návrh nařízení vlády je proto v souladu se zákonem o investičních pobídkách a jeho obsah je stanoven v mezích uvedených zákonných zmocnění.
C) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S PŘEDPISY EVROPSKÉ UNIE, JUDIKATUROU SOUDNÍCH ORGÁNŮ EVROPSKÉ UNIE A OBECNÝMI PRÁVNÍMI ZÁSADAMI PRÁVA EVROPSKÉ UNIE 
Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. 
Systému investičních pobídek se dotýkají tyto právní akty Evropské unie:
· Smlouva o fungování Evropské unie, zejména čl. 107 a čl. 108 této smlouvy,
· nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen „obecné nařízení o blokových výjimkách“), 
· nařízení Komise (EU) 2017/1084 ze dne 14. června 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 651/2014, pokud jde o podporu na přístavní a letištní infrastrukturu, prahové hodnoty oznamovací povinnosti pro podporu na kulturu a zachování kulturního dědictví a pro podporu na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu a režimy regionální provozní podpory pro nejvzdálenější regiony, a mění se nařízení (EU) č. 702/2014, pokud jde o výpočet způsobilých nákladů,
· nařízení Komise (EU) 2020/972 ze dne 2. července 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1407/2013, pokud jde o jeho prodloužení, a nařízení (EU) č. 651/2014, pokud jde o jeho prodloužení a příslušné úpravy,
· nařízení Komise (EU) 2021/1237 ze dne 23. července 2021, o změně nařízení (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem,
· nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie,
· Pokyny k regionální státní podpoře na období 2022-2027,
· rozhodnutí Evropské komise SA.63452 ze dne 29. července 2021, kterým se schvaluje mapa regionální podpory České republiky na období 2022-2027.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s výše uvedenými právními předpisy Evropské unie, které v případě, že se členský stát rozhodne investiční pobídky jako nástroj hospodářské politiky využívat, vytváří rámec pro poskytování veřejné podpory. 
Judikatura soudních orgánů Evropské unie se týká zejména výkladu práva Evropské unie, tj. pojmu veřejná podpora uvedeného v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, a posouzení splnění/nesplnění podmínek pro poskytování veřejné podpory v konkrétních případech. Soudní dvůr Evropské unie se v oblasti veřejné podpory zabývá též vymáháním práva (tj. zejména případnými žalobami Evropské komise na nesplnění povinnosti členských států navrátit neslučitelnou veřejnou podporu).
D) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU A ODŮVODNĚNÍ NEZBYTNOSTI JEHO ZMĚNY
Investiční pobídky jsou v České republice poskytovány od roku 1998, zákonem jsou upraveny od roku 2000, konkrétně od 1. května 2000, kdy nabyl účinnosti zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů. Ten stanovuje formy investiční pobídky, všeobecné podmínky pro jejich poskytování, postup při jejich poskytování a výkon státní správy s tím související. Tvoří tak základní právní normu celého systému investičních pobídek. 
Mimo zákon o investičních pobídkách tvoří systém investičních pobídek i další právní normy, a to především:
-	zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
-	zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
-	zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů,
-	nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů,
-	nařízení vlády č. 221/2019 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů,
- 	nařízení vlády č. 428/2021 Sb., o přípustné míře veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky.
Investiční pobídky jsou veřejnou podporou poskytovanou v mezích Evropskou komisí stanovené blokové výjimky za účelem podpory hospodářského rozvoje ČR a vytváření pracovních míst. Podle stávajícího zákona o investičních pobídkách a nařízení vlády č. 221/2019 Sb. jsou podporovány následující činnosti:
a) zavedení výroby, zvýšení výrobní kapacity, rozšíření výrobního sortimentu nebo zásadní změna výrobního postupu v oborech zpracovatelského průmyslu;
b) vybudování technologického centra, zvýšení jeho kapacity nebo rozšíření výstupu o nové produkty, přičemž technologické centrum je zaměřeno na aplikovaný výzkum, vývoj nebo inovace technicky vyspělých výrobků, technologií a výrobních procesů za účelem použití ve výrobě a zvýšení přidané hodnoty;
c) zahájení činnosti centra strategických služeb, zvýšení jeho kapacity nebo rozšíření výstupu o nové služby; zahrnují se sem centra pro tvorbu softwaru, opravárenská centra, centra sdílených služeb a datová centra. 
Předloženým návrhem nařízení vlády budou dotčeny pouze investiční akce uvedené pod písmenem a), tj. investice ve zpracovatelském průmyslu. Pro tyto typy projektů je aktuálně nejvíce dostupná investiční pobídka ve formě slevy na daních z příjmů po dobu 10 let. Pokud by došlo k nárůstu nezaměstnanosti (konkrétně k překročení podílu nezaměstnaných osob v okrese nad 7,5 %), bylo by možné poskytovat i investiční pobídku ve formě hmotné podpory (finančního příspěvku) na vytváření nových pracovních míst nebo rekvalifikaci a školení nových zaměstnanců. Strategické investiční akce mohou získat i hmotnou podporu pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Nejméně poskytovanými formami pobídky jsou osvobození od daně z nemovitých věcí po dobu 5 let a převod pozemků (včetně infrastruktury) za zvýhodněnou cenu.

Součet všech forem investiční pobídky (s výjimkou rekvalifikace a školení) nesmí překročit povolenou výši veřejné podpory podle mapy regionální podpory, která byla do systému investičních pobídek implementována nařízením vlády č. 428/2021 Sb. Podle této mapy regionální podpory spadají do podporovaných oblastí podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie regiony NUTS 2 Severovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko se základní mírou veřejné podpory 30 % a region NUTS 2 Severozápad se základní mírou veřejné podpory 40 %. Oblasti NUTS 2 Střední Čechy, Jihozápad a Jihovýchod již jsou způsobilé k podpoře pouze podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, což znamená, že v případě velkých podniků zde nebude možné podporovat investice do rozšíření stávající činnosti, ale pouze investice do nové hospodářské činnosti. Současně je v těchto regionech nižší základní míra veřejné podpory, a to v rozmezí 15 % až 25 %. Ve všech podporovaných regionech se u investic se způsobilými náklady do 50 mil. EUR přičítá zvýhodnění pro malé podniky ve výši 20 procentních bodů a pro střední podniky ve výši 10 procentních bodů. Region NUTS 2 Praha není způsobilý k poskytnutí regionální podpory.

Zákon o investičních pobídkách byl za svou existenci několikrát novelizován. 
V roce 2019 nabyl účinnosti zákon č. 210/2019 Sb., kterým došlo v systému investičních pobídek k rozdělení kompetencí mezi zákon a prováděcí právní předpis a byla zavedena nová podmínka vyšší přidané hodnoty. 
Podmínka vyšší přidané hodnoty u výrobních projektů znamená: 
· mzdy alespoň u 80 % zaměstnanců provozovny musejí být ve výši průměrné mzdy v kraji a
· musí být prokázána aktivní činnost v oblasti výzkumu a vývoje alespoň jedním z níže uvedených způsobů:
- podíl zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním dosahuje nejméně 10 % a investor má uzavřenu smlouvu o spolupráci s výzkumnou organizací, na kterou vynakládá prostředky nejméně ve výši 1 % z předpokládaných způsobilých nákladů, 
- podíl výzkumných a vývojových pracovníků dosahuje nejméně 2 %, 
- investor pořídí strojní zařízení pro účely výzkumu a vývoje nejméně ve výši 10 % z předpokládaných způsobilých nákladů.
V souvislosti s řešením dopadů šíření nemoci COVID-19 nabyly v roce 2020 účinnosti dva právní předpisy novelizující systém investičních pobídek, a to:

· zákon č. 450/2020 Sb., který novelizoval zákon o investičních pobídkách a zákon o daních z příjmů a přinesl mimořádné opatření pro dříve podpořené investory. Tímto zákonem byla zavedena možnost požádat o prodloužení lhůty pro splnění všeobecných podmínek podpory, pokud by k jejich nesplnění v původní lhůtě mělo dojít v důsledku šíření nemoci COVID-19;

· nařízení vlády č. 514/2020 Sb., které novelizovalo nařízení vlády č. 221/2019 Sb. Toto nařízení vlády přineslo jednak zvýhodnění podmínek podpory pro investice do výroby výrobků se strategickým významem pro ochranu života a zdraví osob (tzn. do výroby vybraných ochranných osobních pomůcek, zdravotnických prostředků a léčiv) a dále v reakci na očekávaný pokles investiční aktivity podnikatelů došlo ke snížení vstupních limitů investic, a to zejména pro menší podnikatele. 
Dne 1. ledna 2022 pak nabylo účinnosti nařízení vlády č. 458/2021 Sb., které v systému investičních pobídek měnilo a rozšířilo nastavení strategických investičních akcí.
Navrhovaná změna systému investičních pobídek velmi značně omezuje podporu pro výrobní projekty s nízkou přidanou hodnotou, protože zavede plnění podmínky vyšší přidané hodnoty na všechny regiony České republiky. Větší důraz na přidanou hodnotu a produktivitu práce přispěje k podpoře projektů, které pomohou podnikatelům lépe se vyrovnat s růstem cen a mezd, a budou tudíž i dobrým zdrojem daňových příjmů. 
Současná situace zároveň také podtrhla důležitost energetické bezpečnosti a snižování závislosti na Rusku v klíčových energetických dovozech a vyvolává v naší zemi potřebu zcela zásadního urychlení energetické transformace nevázanou na fosilní paliva. To se neobejde bez podpory výroby technologií a zařízení, které budou tuto transformaci umožňovat. Navrhovaná změna opatření umožní podporu i těmto výrobním investicím.
Při zachování současného stavu systému investičních pobídek by se zvýšilo riziko podpory projektů s nízkou přidanou hodnotou, které nebudou schopny vyrovnat se s růstem cen a mezd. Nebude tak možné motivovat podnikatele k investování do projektů s vyšší přidanou hodnotou.
Pokud nedojde ke změně současného nastavení systému investičních pobídek, tak hrozí riziko kumulace projektů, které nemusí plnit podmínku vyšší přidané hodnoty v hospodářsky 
a sociálně ohrožených územích. Tento stav by měl za následek další „rozevírání nůžek“ mezi těmito regiony a zbytkem ČR namísto žádoucího stavu, kdy bude docházet ke snižování disparit v jednotlivých regionech ČR.
Nastavením jasných pravidel a podmínek v nařízení vlády, a to v souladu s požadavky současné vlády, dojde ke zvýšení transparentnosti systému investičních pobídek, a tím k obnovení důvěryhodnosti právního systému a zvýšení motivačního účinku podpory.
Protože je systém investičních pobídek upraven zákonem o investičních pobídkách, přičemž tento zákon zmocňuje vládu k provedení některých ustanovení tohoto zákona a výslovně stanovuje, že tak vláda učiní nařízením vlády, je možné navrhované změny v systému investičních pobídek provést pouze změnou zákona nebo příslušného nařízení vlády.
E) PŘEDPOKLÁDANÝ HOSPODÁŘSKÝ A FINANČNÍ DOPAD NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NA STÁTNÍ ROZPOČET, OSTATNÍ VEŘEJNÉ ROZPOČTY, NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY, DÁLE SOCIÁLNÍ DOPADY, VČETNĚ DOPADŮ NA RODINY A DOPADŮ NA SPECIFICKÉ SKUPINY OBYVATEL, ZEJMÉNA OSOBY SOCIÁLNĚ SLABÉ, OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A NÁRODNOSTNÍ MENŠINY, A DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 
Česká republika byla zasažena onemocněním COVID-19, který zásadně ovlivnil vývoj na českém trhu, což je dále prohlubováno válečným konfliktem na Ukrajině. Mezi negativní efekty, se kterými se potýká Česká republika patří také snížení a útlum soukromých investic a rostoucí inflace. Tato mimořádná situace vede jak k propadu růstu hrubého domácího produktu, tak i soukromých investic.
Přirozenou reakcí je tak úprava různých stimulů pro podporu investic. Předložený návrh má napomoci státu využít systém investiční pobídek k motivaci pro investování do náročnějších oblastí, které budou do budoucna představovat zároveň kvalitní zdroj daňových příjmů.
Navrhovaná změna cílí na společnosti, které vyvíjejí aktivní činnosti v oblasti výzkumu a vývoje. Při aplikaci výsledků tohoto výzkumu a vývoje do výroby dojde k vyšší ziskovosti firem, která vede i k vyšším přínosům pro státní rozpočet, a to jak z daně z příjmů či DPH, tak z odvodů z vyšších mezd zaměstnanců. Navrhované změny tak přináší vetší potenciál pro generování vyšších příjmů pro státní rozpočet.
Investiční pobídky jsou motivačním nástrojem, jehož dopady na státní rozpočet se projeví až s časovým odstupem (pobídky jsou čerpány až po splnění podmínek). Za účelem stanovení nákladů návrhu změny opatření bylo Ministerstvem průmyslu a obchodu provedeno interní vyhodnocení žádostí o investiční pobídku podaných po novele zákona z roku 2019, 
a to zejména z hlediska plnění limitů vyšší přidané hodnoty. Z 60 projektů by podmínky vyšší přidané hodnoty splnilo 24 a další 3 projekty by mohly být podpořeny z důvodu realizace v okrese Karviná, kde je nezaměstnanost nad 7,5 %. Celkem tedy 27 projektů. Z toho zhruba 3 projekty by již nemohly být podpořeny z důvodu platnosti nové mapy regionální podpory ČR pro roky 2022 až 2027. To odpovídá zhruba podpoře 10-12 projektům ročně. 
Průměrná požadovaná výše investiční pobídky u těchto projektů byla 112,55 mil. Kč, což by odpovídalo 1,35 mld. Kč za rok. Vzhledem k nabytí účinnosti nové mapy regionální podpory od 1. ledna 2022, která změnila míry veřejné podpory v rámci regionů ČR, lze do budoucna očekávat změny v požadované výši investičních pobídek, které je v současné době složité predikovat. Pokud bychom vyšli z dat k výše uvedeným 27 projektům, činila by průměrná požadovaná výše investiční pobídky přepočítaná dle nové mapy regionální podpory od 1. 1. 2022 částky 121,3 mil. Kč, což by odpovídalo za rok 1,46 mld. Kč.
Rozšířením poskytování investiční pobídky ve formě hmotné podpory na vybrané projekty z oblasti výroby výrobků přispívajících k energetické transformaci neočekáváme významné navyšování celkových závazků státního rozpočtu, ale dojde pouze k posunu čerpání investiční pobídky v čase – dojde totiž k vyplacení části pobídky ve formě finančního příspěvku, namísto jejího čerpání ve formě slevy na dani, ke kterému by došlo až v pozdějších letech. V nominálních hodnotách tak nevzniká státu žádný dodatečný náklad, nicméně se tím sníží pravděpodobnost nedočerpání přislíbeného stropu veřejné podpory. Rozšíření hmotné podpory také bude znamenat zvýšení nároků na státní rozpočet v počátečním období, neboť hmotná podpora znamená přímý výdaj státního rozpočtu, zatímco sleva na dani je ušlým příjmem, který se projeví až později v závislosti na ziskovosti projektu. Investiční pobídka ve formě hmotné podpory bude i nadále zajišťována z příslušné kapitoly státního rozpočtu, tj. 322 - Ministerstvo průmyslu a obchodu. I nadále zůstává převažující formou podpory sleva na dani z příjmů.
Změna navrhovaného opatření přinese větší transparentnost do systému investičních pobídek, neboť nově nastavené podmínky budou odpovídat požadavkům vlády na nové směřování investiční podpory. Lze proto očekávat, že pokud podané žádosti o investiční pobídku naplní předpoklady pro splnění podmínek stanovených nařízením vlády, bude jim investiční pobídka přiznána. To přispěje k větší předvídatelnosti celého systému podpory, neboť investoři budou moci lépe zohlednit možnost získání investiční pobídky při přípravě svých investičních plánů a při rozhodování o jejich realizaci a umístění, což bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí z pohledu transparentně nastavených pravidel. Také lze očekávat pozitivní dopad na podnikatelské prostředí z pohledu trhu práce, neboť inovativní investice přispívají ke snižování pracovní náročnosti výroby, což je jednoznačně žádoucím efektem vzhledem k současné nízké míře nezaměstnanosti.
Konkurenceschopnost země závisí zejména na politické stabilitě, administrativní zátěži podnikatelů, kvalitě a ceně pracovní síly či fungující infrastruktuře. I nejvyspělejší státy však disponují systémy podpor výzkumu, vývoje a inovací právě za účelem zvýšení konkurenceschopnosti nejen podpořených firem, ale zvýšení hospodářské konkurenceschopnosti celé země, potažmo konkurenceschopnosti daného odvětví, je-li podpora oborově omezena, protože právě inovace jsou jedním z nejvyšších pilířů konkurenceschopnosti. 
Investiční pobídky tak nejsou hlavním nositelem konkurenceschopnosti ČR, nicméně jsou důležitým pilířem k udržení mezinárodní hospodářské konkurenceschopnosti země v soutěži s okolními státy a absence systému investičních pobídek by schopnost ČR konkurovat zemím v regionu významně oslabila.
V rámci změny navrhovaného opatření dojde k omezení podpory projektů s nižší přidanou hodnotou, což může vést ke ztrátě některých investic. Nicméně s ohledem na současný ekonomický vývoj se jedná o projekty, u kterých není dostatečný předpoklad vypořádat se s výzvami, před kterými česká ekonomika stojí a lze tedy konstatovat, že změna navrhovaného opatření přispěje především ke zvyšování konkurenceschopnosti České republiky.
Cílem změny navrhovaného opatření je více podpořit provázanost a proporcionalitu inovačního řetězce u výrobních projektů. Dojde k větší motivaci firem, aby kromě do výroby investovaly také do výzkumu a vývoje, nebo aby výsledky jejich výzkumu a vývoje převáděly do výroby.
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá vznik negativních sociálních dopadů, dopadů na rodiny a specifické skupiny obyvatel, ani dopadů na životní prostředí.
F) ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ZÁKAZU DISKRIMINACE A VE VZTAHU K ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN
Navrhovaná právní úprava systému investičních pobídek neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace (ve smyslu antidiskriminačního zákona jde o nerovné zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru). Lze proto konstatovat, že navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace.  Z hlediska rovnosti žen a mužů je návrh neutrální, neboť navrhovaná právní úprava je pro obě pohlaví stejná.
G) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ SOUKROMÍ A OSOBNÍCH ÚDAJŮ
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, a rovněž s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Stávající, ani navrhovaná právní úprava systému investičních pobídek, se nedotýká fyzických osob, ale pouze podnikajících osob. Veškeré údaje, které žadatel o investiční pobídku vyplňuje při předkládání záměru získat investiční pobídku, se týkají jeho podnikatelské činnosti. Údaje jsou vyplňovány do standardizovaného tiskopisu, který tvoří přílohu nařízení vlády.
V záměru získat investiční pobídku žadatel uvádí tyto identifikační údaje: obchodní firmu nebo název, příp. jméno a příjmení podnikající fyzické osoby, sídlo, údaje o ovládající osobě a informace o statutárním orgánu (jméno a příjmení, bydliště, rodné číslo či datum a místo narození). Veškerá požadovaná data jsou uváděná i ve veřejných rejstřících či listinách. Tyto listiny žadatel k žádosti nemusí předkládat, pokud jsou uveřejněny ve sbírce listin. Účel shromažďování uvedených údajů je především identifikační, evidenční a kontrolní.
V žádosti žadatel dále také uvádí údaje ke kontaktní osobě, a to v tomto rozsahu: jméno a příjmení, funkce, telefonní a e-mailové spojení (pracovní). Tyto údaje jsou vyžadovány pro potřeby urychlení a zjednodušení komunikace v případě, kdy je žádost nutné doplnit či opravit. Tyto údaje nejsou zveřejňovány.
Dále žadatel uvádí vybrané ekonomické údaje za svou podnikající osobu a údaje o investiční akci, na niž je žádána veřejná podpora, a to v rozsahu nezbytném pro řádné posouzení předpokladů splnění všech relevantních podmínek pro poskytnutí veřejné podpory.
Údaje jsou uchovávány po celou dobu uplatňování veřejné podpory, nejméně však po dobu 10 let jako součást podkladů pro poskytnutí veřejné podpory.
V rámci podmínky vyšší přidané hodnoty se u výrobních projektů předkládají pracovně právní informace související s určením výše mzdy a náplně práce zaměstnanců. Je ověřováno i nejvyšší dosažené vzdělání u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Tyto informace nejsou předkládány se žádostí o investiční pobídku, ale jsou předmětem až kontroly na místě. Informace o zaměstnancích nejsou shromažďovány, ani dále používány, je pouze nahlíženo do příslušných dokumentů při výkonu kontroly. Smyslem podmínky není sběr dat za konkrétní zaměstnance, ale ověřování agregovaných dat za celou provozovnu. 
V obecné rovině jsou pravidla pro nakládání a manipulaci s dokumenty Ministerstva průmyslu a obchodu stanovena ve Spisovém řádu ministerstva, který vychází ze zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a z vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby.
Navrhovaná právní úprava neuvažuje se sběrem osobních údajů a nezakládá žádné nové požadavky na předkládání a zpracování osobních údajů.
Předkládaná právní úprava respektuje právní rámec ochrany a zpracování osobních údajů a jeho jednotlivé parametry.
H) ZHODNOCENÍ KORUPČNÍCH RIZIK
Identifikace korupčních rizik
1. Povaha právní úpravy
a) Přiměřenost
Hlavním právním předpisem systému investičních pobídek je zákon o investičních pobídkách, který stanovuje formy investičních pobídek, všeobecné podmínky pro jejich poskytování, postup při jejich poskytování a výkon státní správy s tím související.
Veřejná správa je schopna kontrolovat a vynucovat dodržování regulace v dané oblasti. Kontrola a vynucování jsou upraveny v ustanovení § 7 zákona o investičních pobídkách.
Předmětem novely je nařízení vlády, které je jedním z prováděcích právních předpisů k zákonu o investičních pobídkách. Novela nařízení vlády je prováděna pouze v nezbytném rozsahu a v rámci kompetence stanovené příslušnými zmocňovacími ustanoveními.
b) Jednoznačnost
Kompetence, práva a povinnosti jednotlivých dotčených subjektů v systému investičních pobídek jsou upraveny zákonem o investičních pobídkách. Tento zákon konkrétně vymezuje podmínky pro poskytnutí investiční pobídky, postup při jejich poskytování, orgány příslušné k posuzování plnění jednotlivých zákonem stanovených podmínek i k jejich kontrole, lhůty pro jejich kontrolu i sankce za jejich nedodržení.
Veškeré žádosti o poskytnutí investiční pobídky jsou v souladu se zákonem o investičních pobídkách podávány prostřednictvím zákonem určené organizace – agentury CzechInvest, která poskytuje žadatelům součinnost při předkládání žádostí. Rozhodnutí o příslibu investiční pobídky je vydáváno Ministerstvem průmyslu a obchodu po posouzení předpokladů splnění podmínek stanovených zákonem o investičních pobídkách a v jeho prováděcích předpisech a po obdržení kladných stanovisek všech příslušných dotčených orgánů, které se vyjadřují i ke splnění zvláštních podmínek plynoucích ze souvisejících právních předpisů. Dotčenými orgány při posuzování předpokladů splnění zákonných podmínek pro poskytnutí investiční pobídky, jakož i kontrolními orgány k těmto podmínkám a jednotlivým investičním pobídkám, jsou: 
· Ministerstvo průmyslu a obchodu – posouzení a kontrola vybraných podmínek zákona o investičních pobídkách a jedné formy investiční pobídky (hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci),
· Ministerstvo financí a příslušné finanční úřady – posouzení a kontrola vybraných podmínek zákona o investičních pobídkách a dvou forem investiční pobídky (slevy na daních z příjmů a osvobození od daně z nemovitých věcí),
· Ministerstvo životního prostředí – posouzení a kontrola jedné vybrané podmínky stanovené zákonem o investičních pobídkách,
· Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce České republiky – posouzení a kontrola vybraných podmínek zákona o investičních pobídkách a dvou forem investiční pobídky (hmotné podpory vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců),
· Ministerstvo zemědělství – posouzení jedné vybrané podmínky zákona o investičních pobídkách.
Příslušné pravomoci jsou tak jednoznačně rozloženy mezi několik orgánů veřejné správy, a to vždy s ohledem na věcnou působnost těchto orgánů. 
Zákon o investičních pobídkách přesně určuje práva a povinnosti jednotlivých účastníků příslušného řízení a v ustanovení § 7 jmenovitě vymezuje příslušné kontrolní orgány, lhůty pro výkon kontrolních pravomocí i sankce spojené s porušením podmínek a povinností stanovených zákonem o investičních pobídkách. Sankce za porušení zvláštních podmínek, stanovených v souvisejících právních předpisech, jsou pak upraveny v rámci těchto předpisů. V rámci stávajícího systému poskytování investičních pobídek tak již existuje funkční systém kontroly včetně sankčního mechanismu. 
c) Standardnost
V řízení o poskytnutí investiční pobídky se postupuje v souladu se zákonem o investičních pobídkách a u skutečností neupravených tímto zákonem se postupuje v souladu se správním řádem. V případě vyplácení hmotných podpor se postupuje v souladu s rozpočtovými pravidly.
Navrhovanou právní úpravou se nezavádí nové instituty, které by byly nekonzistentní s jinými právními úpravami. Proces schvalování žádosti o investiční pobídku a postup při vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky není navrhovaným právním předpisem měněn. Navrhovaná právní úprava nemění zavedené rozhodovací ani kontrolní mechanismy. 
d) Motivace ke korupci v regulované oblasti
Povinnosti podporovaných investorů vyplývají přímo ze zákona o investičních pobídkách. 
Účast investorů na systému investičních pobídek je dobrovolná. Postoj pracovníků veřejné správy ke korupci lze označit za negativní. Vládou byl schválen Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy, na jehož základě jsou přijímány vnitřní předpisy jednotlivých úřadů.
Etické kodexy ani korupční kauzy zájmové skupiny příjemců investičních pobídek nejsou známy.
Z praxe nejsou známy žádné korupční kauzy, které by se týkaly výkonu veřejné správy v oblasti poskytování investičních pobídek. Na základě obecných předpokladů tak lze konstatovat, že u takto provázaného systému výkonu veřejné správy založeného na přesně zákonem definovaných podmínkách podpory a kontroly vzniká poměrně malý prostor pro korupční jednání. 
2. Rozhodování
a) Rozhodovací pravomoc
Řízení o poskytnutí investiční pobídky je správním řízením, ve kterém rozhoduje jeden orgán veřejné správy – Ministerstvo průmyslu a obchodu. 
Žádost investora je posuzována z hlediska předpokladů splnění podmínek zákona o investičních pobídkách, zákona o daních z příjmů, zákona o zaměstnanosti, zákona o dani z nemovitých věcí, prováděcích právních předpisů k těmto zákonům a z hlediska souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie. V rámci rozhodovacího řízení je žádost zasílána k posouzení dotčeným orgánům, které jednoznačně vymezuje zákon o investičních pobídkách. Závazná stanoviska těchto orgánů jsou dále podkladem pro vydání rozhodnutí. Navrhovanou právní úpravou nedochází k nadměrnému soustředění pravomocí u jednoho správního orgánu. Jednotlivé orgány jsou na rozhodování vzájemně nezávislé a jejich pravomoci jsou rozděleny.
Rozhodnutí jsou vydávána průběžně na základě podaných žádostí jednotlivých investorů. Četnost rozhodování vykazuje meziroční výkyvy a je ovlivněna jednak podmínkami investiční podpory a také aktuálním ekonomickým vývojem.  
b) Kontrolovatelnost rozhodování
Předlohy pro podání žádosti o investiční pobídku jsou veřejně dostupné na webových stránkách agentury CzechInvest. Každý občan se s nimi může seznámit. Dále jsou na těchto webových stránkách zveřejňovány informace o vydaných rozhodnutích o příslibu investiční pobídky, které jsou zveřejňovány i v elektronickém systému Evropské komise Transparency Award Module. 
Způsob schvalování žádostí o investiční pobídku je jednotný, postup schvalování investiční pobídky je stanoven v § 4, 5 a 5a zákona o investičních pobídkách. 
Každý účastník řízení má možnost seznámit se s podklady před vydáním rozhodnutí. Náležitosti rozhodnutí ve věci správního řízení stanovuje správní řád.

Veškerá rozhodnutí vydávaná v rámci systému investičních pobídek jsou připravována stále stejným oddělením v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu. Kontrola jednotného rozhodování tak probíhá v rámci tohoto jednoho oddělení. 
c) Odpovědnost
Rozhodnutí jsou připravována v rámci odboru 71100 Ministerstva průmyslu a obchodu, k vedení řízení je určena vždy konkrétní úřední osoba, která je uvedena v příslušném spisu. 
V rámci rozhodovacího řízení je žádost zasílána k posouzení dotčeným orgánům vymezeným zákonem o investičních pobídkách. Závazná stanoviska těchto dotčených orgánů jsou dále podkladem pro vydání rozhodnutí, ke každému stanovisku je vždy příslušná osoba, jež danou věc vyřizuje. 
Při kontrole investičních pobídek a při vyvozování důsledků za porušení podmínek spolu příslušné kontrolní orgány spolupracují a navzájem si poskytují součinnost. Na každém kontrolním protokolu jsou uvedeny osoby, které kontrolu vykonaly.
Kárná odpovědnost státních zaměstnanců je upravena zákonem 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.
d) Opravné prostředky
V řízení o poskytnutí investiční pobídky se postupuje v souladu se zákonem o investičních pobídkách a v případě skutečností neupravených tímto zákonem se postupuje v souladu se správním řádem. 
Protože v rámci individuálních správních aktů musí správní orgán umožnit dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a hájit oprávněné zájmy, je účastníkům řízení dávána možnost seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a se stanovisky dotčených orgánů před vydáním rozhodnutí o nabídce na poskytnutí investiční pobídky nebo rozhodnutí o příslibu investiční pobídky a uplatnit svoje připomínky. Správní řád rovněž určuje možnosti uplatnění opravných prostředků. Rozhodnutí vydávaná v rámci zákona o investičních pobídkách obsahují všechny nezbytné náležitosti rozhodnutí podle správního řádu, včetně poučení adresáta o možnosti podat opravný prostředek. 
3. Transparentnost
Povinnost ke zveřejňování informací v rámci programů veřejných podpor je upravena na úrovni evropské legislativy. Údaje o přiznaných investičních pobídkách a jejich příjemcích jsou veřejně dostupnou informací uveřejňovanou na internetových stránkách agentury CzechInvest, která je podřízenou organizací Ministerstva průmyslu a obchodu. Informace jsou uváděny od roku 1998 v souhrnných číslech i za jednotlivé projekty v podobě tabulky ve formátu .xls. Informace jsou zveřejňovány až po vydání konečného rozhodnutí o příslibu investiční pobídky. Přístup k těmto informacím není podmíněn předchozí registrací.
Podle čl. 9 nařízení Komise č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 je každý členský stát povinen zajistit zveřejňování informací o poskytnutých veřejných podporách na souhrnné internetové stránce věnované státní podpoře. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za tímto účelem zajistil pro Českou republiku plnění této povinnosti transparentnosti prostřednictvím elektronického systému Evropské komise Transparency Award Module, kde jsou uveřejňovány požadované informace o poskytnutých podporách, včetně investičních pobídek.
V případě udělení investiční pobídky ve formě hmotných podpor se mezi příslušným poskytovatelem a příjemcem investiční pobídky uzavírají následně ještě dohody o poskytnutí hmotné podpory, které se uveřejňují dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv).
Data, na která se vztahují právní předpisy upravující povinnost mlčenlivosti, se nezveřejňují. 
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Významnost a eliminace korupčních rizik
Korupční rizika jsou v případě systému investičních pobídek významně nízká, neboť rozhodování o nich se řídí zásadami správního řízení a rozhodnutí proto musejí být přezkoumatelná. 
Postup při poskytování investičních pobídek, stejně jako systém kontroly a sankcí, je upraven zákonem o investičních pobídkách již od r. 2000. Za svoji existenci byl zákon o investičních pobídkách několikrát novelizován. V rámci těchto novel byla postupně precizována ustanovení, která vytvářela překážky v aplikaci zákona v praxi nebo zaváděla neúměrně přísné sankce.
Z praxe nejsou známy žádné korupční kauzy, které by se týkaly výkonu veřejné správy v oblasti poskytování investičních pobídek. Na základě obecných předpokladů tak lze konstatovat, že u takto provázaného systému výkonu veřejné správy založeného na přesně definovaných podmínkách podpory a kontroly vzniká poměrně malý prostor pro korupční jednání. Veškeré postupy správních orgánů jsou dostatečně upraveny přímo zákonem o investičních pobídkách nebo souvisejícími právními předpisy. Při realizaci systému investičních pobídek nedochází ke koncentraci pravomocí a je vykonávána kontrolní činnost.
I) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA BEZPEČNOST NEBO OBRANU STÁTU
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost ani obranu státu.


J)  ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SE ZÁSADAMI DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÉ LEGISLATIVY
Navrhovaná právní úprava nemá souvislost s digitální agendou. 

II. Zvláštní část

K čl. I
K bodu 1 [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 1]
Stanovuje se vyšší hodnota prostředků, kterou musí příjemce investiční pobídky pro splnění podmínky vyšší přidané hodnoty vynaložit na spolupráci s výzkumnou organizací, se kterou spolupracuje v oblasti výzkumu a vývoje. Nově budou muset tyto prostředky dosahovat nejméně hodnoty 2 % předpokládané hodnoty celkových způsobilých nákladů, které žadatel uvedl v žádosti o investiční pobídku.
K bodu 2 [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2]
Stanovuje se vyšší podíl výzkumných a vývojových pracovníků, kterého bude muset příjemce investiční pobídky pro splnění podmínky vyšší přidané hodnoty dosáhnout. Tento podíl může být splněn buď vůči celkovému počtu zaměstnanců za IČ nebo vůči počtu zaměstnanců v provozovnách příjemce investiční pobídky umístěných v místě realizace podpořené investiční akce. 
K bodu 3 [§ 3 odst. 4]
Stanovují se investiční akce, které nebudou mít povinnost plnit podmínku vyšší přidané hodnoty. Tuto podmínku nebudou muset plnit investiční akce, které budou celé realizovány v okrese, v němž je podíl nezaměstnaných osob nejméně ve výši 7,5 % a současně tento podíl je alespoň o 50 % vyšší než průměrný podíl nezaměstnaných osob v České republice. Dále budou mít výjimku z podmínky vyšší přidané hodnoty investiční akce, které jsou vládou schváleny jako strategické investiční akce a které současně dosahují investice nejméně ve výši 2 mld. Kč a vytvoří nejméně 250 nových pracovních míst, nebo kde je předmětem výroby výrobek se strategickým významem pro ochranu života a zdraví osob uvedený v příloze č. 2 nařízení vlády anebo kde je předmětem výroby výrobek určený k výrobě nebo skladování energie z obnovitelných zdrojů nebo určený ke zvyšování energetické účinnosti či snižování energetické náročnosti budov uvedený v příloze č. 4 nařízení vlády.
K bodu 4 [§ 5 odst. 2 písm. a)]
Stanovují se výjimky investičních akcí ve výrobě, které budou moci být vládou schváleny jako strategické (a budou tedy moci získat investiční pobídku podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 zákona o investičních pobídkách), aniž by musel být splněn limit pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ve výši 2 mld. Kč a počet nových pracovních míst ve výši 250 stanovený v § 5 odst. 1 nařízení vlády.
Ke stávající investiční akci ve výrobě, kde má být předmětem výroby výrobek se strategickým významem pro ochranu života a zdraví osob uvedený v příloze č. 2 nařízení vlády, se nově doplňují ještě investiční akce ve výrobě, kde má být předmětem výroby výrobek určený k výrobě nebo skladování energie z obnovitelných zdrojů nebo určený ke zvyšování energetické účinnosti či snižování energetické náročnosti budov uvedený v příloze č. 4 nařízení vlády.
K bodu 5 [§ 6 odst. 1]
Stanovuje se nová výše hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci ve výrobě, a to shodně pro všechny strategické investiční akce, tj. ve výši až 20 % způsobilých nákladů. Jedná se o maximální povolenou výši. I nadále je však tato výše omezena maximální možnou výší veřejné podpory v daném regionu podle aktuální mapy regionální podpory České republiky dle nařízení vlády č. 428/2021 Sb. a současně je omezena možnostmi státního rozpočtu, proto je její poskytnutí podmíněno schválením vládou, která při projednávání návrhu investiční pobídky posuzuje přínos investiční akce ve vztahu k požadované investiční pobídce ve formě tohoto finančního příspěvku.
K bodu 6 [příloha č. 1 část II. bod 14.0]
Z důvodu změny ustanovení § 3 odst. 4 nařízení vlády se provádí i příslušná úprava ve vzoru tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídku týkající se podmínky prokazování splnění limitů vyšší přidané hodnoty. 
K bodu 7 [příloha č. 1 část II. bod 15.2]
Aktualizuje se text tiskopisu z důvodu nabytí účinnosti vyhlášky č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov.
K bodu 8 [příloha č. 1 část III. bod 7.2]
Pro potřeby posouzení poskytovatelem podpory, zda investiční akce naplňuje limity strategické investiční akce, resp. zda naplňuje nové výjimky stanovené v § 5 odst. 2 nařízení vlády, se doplňuje o příslušné body i vzor tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídku. Doplňují se dva nové body, v nichž žadatel uvede buď výrobek určený k výrobě nebo skladování energie z obnovitelných zdrojů, anebo výrobek určený ke zvyšování energetické účinnosti nebo snižování energetické náročnosti budov, a to dle přílohy č. 4 nařízení vlády. 
K bodu 9 [příloha č. 1 část III. bod 10.10]
Ustanovení § 6a odst. 1 písm. a) zákona o investičních pobídkách stanovuje, že do způsobilých nákladů lze zahrnout pouze dlouhodobý nehmotný majetek, který byl pořízen za tržní cenu od jiných než spojených osob a bude využíván příjemcem investiční pobídky výhradně v místě realizace investiční akce. Vzor tiskopisu ve svých předepsaných bodech dostatečně nereflektuje tento požadavek. Doplňuje se proto nový bod, v němž musí žadatel explicitně prohlásit, že dlouhodobý nehmotný majetek pořizovaný v rámci způsobilých nákladů bude pořízen za tržní cenu a bude používán příjemcem investiční pobídky výhradně v místě realizace investiční akce.
K bodu 10 [příloha č. 4]
Pro účely naplnění okruhu výrobků nově stanovených v § 5 odst. 2 písm. a) nařízení vlády se do nařízení vlády doplňuje nová příloha č. 4, která stanovuje seznam vybraných výrobků určených k výrobě nebo skladování energie z obnovitelných zdrojů nebo určených ke zvyšování energetické účinnosti nebo ke snižování energetické náročnosti budov. 

K čl. II
K bodu 1
V souladu s principem zachování právní jistoty nebudou měněny podmínky, které byly platné v době předložení záměru získat investiční pobídku. O žádostech podaných před nabytím účinnosti tohoto nařízení se správní řízení podle zákona o investičních pobídkách povede a rozhodne podle dosavadních právních předpisů. 
K bodu 2
V souladu s principem zachování právní jistoty zůstávají zachovány rovněž podmínky čerpání investičních pobídek, o kterých již bylo rozhodnuto.

K čl. III
Stanovuje se datum nabytí účinnosti navrhovaného nařízení vlády, a to v souladu s § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, tj. k datu 1. ledna 2023.

Rozhodnutí o příslibu IP 2015 - 2022

Vydaná Rozhodnutí o IP 2015 - 2022	
2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	57	71	74	77	74	27	14	1	


Stránka 14 (celkem 14)