Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNCHKBCTRR najdete zde
"[Klepněte sem a vložte římské číslo dle čísla na obálce
V.
PRO VNITŘNÍ POTŘEBU
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 221/2019 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o investiční pobídkách, ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte
1. ledna 2023
Implementace práva EU: ; (pokud zvolíte Ano):
- uveďte termín stanovený pro implementaci: .
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?:
2. Cíl návrhu nařízení vlády
Cílem materiálu je reagovat na aktuální vývoj hospodářství v České republice a představy vlády o dalším směřování veřejné podpory. Předmětem změny je rozšíření podmínky vyšší přidané hodnoty na všechny regiony České republiky, neboť větší důraz na přidanou hodnotu a produktivitu práce přispěje k podpoře projektů, které pomohou podnikatelům lépe se vyrovnat s růstem cen a mezd, a budou tudíž i dobrým zdrojem daňových příjmů.
Cílem je přispět i k naplňování energetických cílů českého hospodářství a energetické soběstačnosti České republiky cílenější podporou výroby výrobků, která budou přispívat k energetickým úsporám a energetické transformaci.
3. Agregované dopady návrhu nařízení vlády
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:
Nepředpokládá se zásadní dopad na zvyšování počtu podporovaných projektů, a tedy ani zvyšování celkových závazků státního rozpočtu z důvodu přiznání veřejné podpory. Předpokládaný počet podpořených projektů se očekává cca 10-12 ročně. Zaměření podpory na projekty s vyšší přidanou hodnotou přispěje k vyšší produktivitě práce a k vyšší ziskovosti, a tedy i k vyšším příjmům do státního rozpočtu. U podporovaných projektů bude proto větší potenciál pro generování vyšších příjmů pro státní rozpočet než u projektů bez vyšší přidané hodnoty.
Rozšíření investiční pobídky ve formě hmotné podpory na vybrané projekty z oblasti výroby výrobků přispívajících k energetické soběstačnosti bude znamenat zvýšení nároků na státní rozpočet v počátečním období, neboť hmotná podpora znamená přímý výdaj státního rozpočtu, zatímco sleva na dani je ušlým příjmem, který se projeví až později v závislosti na ziskovosti projektu. Tento fakt bude ale vyvážen přínosem k energetické transformaci, která je pro další směřování české ekonomiky nezbytná.
Podrobněji viz strany 20 – 24.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR:
Investiční pobídky jsou důležitým pilířem k udržení mezinárodní konkurenceschopnosti země v soutěži s okolními státy a absence transparentnosti a přílišná délka rozhodování v systému investičních pobídek by schopnost České republiky konkurovat zemím v regionu významně oslabila. Znalost jednoznačných podmínek podpory v okamžiku rozhodování investora o umístění či realizaci investice je nezbytným předpokladem k tomu, aby státní podpora měla na investora potřebný motivační účinek. Silnější zaměření podpory na propojení činností výzkumu a vývoje s výrobou dále zlepší posun českých společností v rámci hodnotových řetězců a posílí provázanost a proporcionalitu inovačního řetězce; tím se zlepší i mezinárodní hospodářská konkurenceschopnost České republiky.
Podrobněji viz strany 29 – 32.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí:
Dopady systému investičních pobídek na podnikatelské prostředí jsou v podobě:
· poskytnutí veřejné podpory, a tím i selektivní výhody podnikatelům,
· dopadů na podnikatele, kteří veřejnou podporu neobdrželi,
· dopadů na malé a střední podniky,
· administrativní zátěže podnikatelů,
· dopadů na trh práce.
Předložený návrh omezuje podporu projektů žadatelů, kteří nevyvíjejí aktivní činnost v oblasti výzkumu a vývoje. Zvýšení transparentnosti podmínek, které budou lépe odpovídat požadavkům vlády na směřování investiční veřejné podpory, však bude důležitým přínosem pro všechny podnikatele, neboť přispěje k lepší předvídatelnosti výsledku posouzení žadatelů o podporu.
Podrobněji viz strany 24 – 29.
3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje):
-
3.5 Sociální dopady:
-
3.6 Dopady na spotřebitele:
-
3.7 Dopady na životní prostředí:
-
3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů:
-
3.9 Dopady na výkon státní statistické služby:
-
3.10 Korupční rizika:
-
3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu:
-
1. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE
V důsledku války na Ukrajině lze v krátkém období očekávat v České republice nižší hospodářský růst, prohloubení problémů v dodavatelských řetězcích a zesílení již tak vysokých inflačních tlaků. Kromě toho bude potřeba zvládnout i problémy související se zvýšenou imigrací, zejména v oblasti bydlení, vzdělávání a zdravotní péče. Ve středním a dlouhodobém horizontu bude s ohledem na demografický vývoj klíčové, aby docházelo ke zvyšování produktivity práce, např. investicemi do automatizace, robotizace a digitálních technologií. Silným impulzem pro růst produktivity by vzhledem k vysokému zapojení českých firem do globálních dodavatelských řetězců byl také jejích posun do pozic s vyšší přidanou hodnotou.
Současná situace zároveň také podtrhla důležitost energetické bezpečnosti a snižování závislosti na Rusku v klíčových energetických dovozech a vyvolává v naší zemi potřebu zcela zásadního urychlení energetické transformace nevázanou na fosilní paliva. To se neobejde bez výroby technologií a zařízení, které budou tuto transformaci umožňovat.
V neposlední řadě je také třeba zmínit, že Česká republika potřebuje chytře, účinně, hospodárně a systémově transformovat svoje hospodářství v energeticky nezávislou a odolnou ekonomiku plně využívající inovací čtvrté průmyslové revoluce (zelená a digitální transformace),
a to v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a záměrem dosáhnout hospodářského růstu odděleného od využívání zdrojů. V tomto kontextu by měli být investoři všestranně motivováni k tomu, aby předmětné investice realizovali.
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo novelu nařízení vlády, která mj. reflektuje potřebu podpory investic s vysokou přidanou hodnotou a zvýhodnění projektů pro podporu energetické soběstačnosti.
1.1 Název
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 221/2019 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o investiční pobídkách, ve znění pozdějších předpisů.
1.2 Definice problému
Investiční pobídky jsou nástrojem hospodářské politiky státu, který je využíván k podpoře hospodářského rozvoje, vytváření pracovních míst na území České republiky a také k udržení mezinárodní hospodářské konkurenceschopnosti země v soutěži s okolními státy. Jejich nastavení se vždy odvíjelo od aktuálního hospodářského vývoje země a představy vlády o dalším směřování veřejné podpory.
Socio-ekonomický přehled[footnoteRef:1] [1: zpracování MPO]
HDP: V 1. čtvrtletí 2022 stoupl podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu mezičtvrtletně o 0,9 % a meziročně o 4,9 % (vliv nízké srovnávací základny v minulém roce). Meziroční růst byl podpořen zejména výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého kapitálu. Negativní vliv měla naopak zahraniční poptávka.
Inflace: Spotřebitelské ceny rostou již dvanáct měsíců v řadě, v červnu se zvýšily meziročně o 17,2 %, tj. o 1,2 p. b. více než v květnu. Meziměsíčně přidaly 1,6 %. Největší vliv na jejich růst měly stoupající náklady na bydlení, ceny potravin a dopravy. Podle předběžného odhadu Eurostatu stoupl v červnu harmonizovaný index spotřebitelských cen v Česku meziročně o 16,6 %, v Eurozóně o 8,6 %, Německu o 8,2 %, na Slovensku o 12,5 % (harmonizovaný index spotřebitelských cen nezahrnuje imputované nájemné).
Průmysl: Produkce v tuzemském průmyslu jako celku vykázala v květnu 2022 meziroční růst, a to i díky významnému růstu v automobilovém sektoru. Růst zaznamenaly i nové průmyslové zakázky (domácí i zahraniční) a také tržby. Předstihový indikátor PMI se ovšem dostal pod hranici 50 bodů, když v červnu klesl na 49 bodů.
Ceny výrobců: Růst cen výrobců pokračoval i v květnu. Nejvíce rostly ceny v zemědělství, a to o 39,2 %. V průmyslu přidaly 27,9 %, nejvíce v odvětví koksu a ropných produktů. Ceny elektřiny, plynu a páry stouply o 45,8 %, chemických látek a výrobků o 39,1 %, potravinářských výrobků a tabáku o 19,2 %. Ve stavebnictví podle odhadu ceny stouply o 13,5 %. Důvodem jsou zejména vysoké ceny energií.
Nezaměstnanost: Nezaměstnanost v Česku podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí v červnu 2022 klesla na 3,1 % (z 3,7 % v červnu 2021), což je o desetinu procentního bodu méně než v květnu. Snížil se i počet volných pracovních míst na zhruba 319 tis., kterých je však stále o téměř 90 tis. více než nezaměstnaných.
Mzdy: Průměrná mzda v Česku podle údajů Českého statistického úřadu vzrostla v 1. čtvrtletí 2022 meziročně o 7,2 % (nízká srovnávací základna v minulém roce) na 37 929 Kč. Vzhledem k vysoké inflaci se významně propadla reálná mzda (-3,6 %). Výrazné rozdíly mezi jednotlivými odvětvími přetrvávají.
Identifikované problémy
Přílišná délka a netransparentnost schvalovacího procesu o poskytnutí investiční pobídky
Novela zákona o investičních pobídkách z r. 2019 (zákon č. 210/2019 Sb.) zavedla povinnost schvalování každé investiční pobídky vládou ČR. Přípravou materiálu pro jednání vlády se však celý proces rozhodování o investiční pobídce neúměrně prodloužil. Doba schvalování investiční pobídky je po uvedené novele více než dvojnásobná, z původní 3-5 měsíců se prodloužila na 9-12 měsíců. Investor je tak postaven do nejistoty, jak dlouho bude čekat na finální rozhodnutí, což je v rámci plánování, často velmi nákladných investic, komplikací.
Zásadní vadou však je, že zákon o investičních pobídkách nevymezil kritéria, na jejichž základě by se měla vláda k poskytnutí investiční pobídky vyjádřit. Usnesení vlády se tak ukázalo být pro žadatele zcela nepředvídatelným. Další problematickou oblastí tohoto nově zavedeného postupu tak je netransparentnost rozhodování, resp. potřeba nastavení jasných podmínek pro udělení či zamítnutí investiční pobídky. Před výše uvedenou novelou zákona měl žadatel jistotu, že pokud splní předpoklady pro naplnění podmínek stanovených zákonem, tak mu bude investiční pobídka poskytnuta. Nyní může být investiční pobídka zamítnuta, i když žadatel splní všechny zákonem i vládou stanovené požadavky pro poskytnutí investiční pobídky.
Graf č. 1: Přehled investičních pobídek po novele zákona v roce 2019
Zdroj: MPO, stav k 31. 5. 2022
Návrh řešení:
Situaci lze řešit zrušením povinnosti Ministerstva průmyslu a obchodu předkládat vládě k projednání každou žádost o investiční pobídku. Rozhodnutí o investiční pobídce by bylo vydáváno Ministerstvem průmyslu a obchodu na základě posouzení podmínek a povinností stanovených zákonem o investičních pobídkách a dalšími souvisejícími právními předpisy a na základě závazných stanovisek dotčených orgánů (Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zemědělství) – viz § 4 odst. 4 zákona o investičních pobídkách. Protože je proces schvalování investičních pobídek stanoven zákonem o investičních pobídkách, lze jeho změnu provést pouze novelou tohoto zákona. Za tímto účelem se připravuje samostatný materiál „Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů“.
Nesoulad nastavení podmínek pro poskytnutí investiční pobídky s rozhodnutími vlády
Vláda z 29 projektů, o kterých rozhodovala, zamítla celkem 12 projektů, přičemž všech 29 projektů splňovalo předpoklady pro naplnění podmínek stanovených zákonem o investičních pobídkách i nařízením vlády č. 221/2019 Sb. Podle srovnání provedeného agenturou CzechInvest byli žadatelé nejčastěji zamítnuti na základě nízké provázanosti žadatele s výzkumem a vývojem, neboli za nenaplnění podmínky vyšší přidané hodnoty, a to i ve státem podporovaných regionech, kde plnění této podmínky není dle nařízení vlády č. 221/2019 Sb. vyžadováno. Druhým nejčastějším důvodem bylo zamítnutí žádosti z důvodu příliš malé investice, a to i přesto, že všichni žadatelé splňovali minimální úroveň investice dané legislativou. Tento důvod není v souladu se snahou o zpřístupnění investičních pobídek pro malé a střední podniky pomocí snížení minimálních podmínek pro kvalifikaci. Vláda při svém rozhodování tedy nezohledňovala, zda je investice umísťována do státem podporovaného regionu, nicméně ze statistiky vyplývá, že při rozhodování přihlížela zejména k vysoké přidané hodnotě a k podílu nezaměstnaných osob v regionu.
Graf č. 2: Přehled neúspěšných žádostí o investiční pobídku po novele zákona v roce 2019
Zdroj: MPO, stav k datu 31. 5. 2022
Výše uvedený graf zahrnuje i dvě zamítavá rozhodnutí, která nebyla vydána z důvodu nesouhlasu vlády, ale z důvodu nabytí účinnosti nových podmínek regionální investiční podpory od 1. ledna 2022 vyplývajících z nové mapy regionální podpory ČR pro roky 2022 až 2027, přičemž jedna z těchto investic směřovala do podporovaného regionu. Uvedený graf také obsahuje jednu žádost, u které bylo vydáno usnesení o zastavení správního řízení z důvodu zpětvzetí žádosti o investiční pobídku.
Návrh řešení:
Zákon o investičních pobídkách stanovuje vládě pravomoc k nastavování konkrétních parametrů podporovaných investic, a to zejména výše investice, počtu nově vytvořených pracovních míst a vyšší přidané hodnoty. Tyto parametry jsou stanoveny prováděcím právním předpisem k zákonu o investičních pobídkách, konkrétně nařízením vlády č. 221/2019 Sb., a měly by korespondovat s představou vlády o podporovaných projektech. Stanovení parametrů podporovaných investic prostřednictvím nařízení vlády je transparentní a žadatel o investiční pobídku se může s těmito podmínkami dopředu seznámit. V případě, že stávající okruh projektů splňujících podmínky nařízení vlády č. 221/2019 Sb. nekoresponduje s představou vlády o zacílení veřejné podpory, má vláda možnost transparentně změnit kritéria podpory úpravou limitů stanovených nařízením vlády č. 221/2019 Sb. a závazně tak nastavit přísnější pravidla pro poskytování investičních pobídek.
Převaha projektů z oblasti zpracovatelského průmyslu
Po novele zákona v roce 2019 do 31. května 2022 bylo Ministerstvu průmyslu a obchodu předloženo celkem 60 žádostí o investiční pobídku. Z toho 57 žádostí bylo ze zpracovatelského průmyslu, 2 žádosti od technologických center a pouze jedna žádost byla předložena centrem strategických služeb (vývoj software).
Graf č. 3: Přehled podaných žádostí o investiční pobídku po novele zákona v roce 2019
Zdroj: MPO, stav k datu 31.5.2022
Malý zájem o investiční pobídku ze strany center strategických služeb může být způsobený několika důvody. Prvním, že podmínka vytvoření pracovních míst je v dnešní době přísná a spoustu menších projektů zcela odradí.
Druhým důvodem může být fakt, že investiční pobídky pouze ve formě slevy na dani z příjmů jsou pro podnikání ve strategických centrech neatraktivní a v mnoha případech nevyužitelné.
Třetím důvodem může být skutečnost, že centra strategických služeb volí pro realizaci svých projektů Prahu, kde nelze regionální investiční podporu poskytnout.
Návrh řešení:
Česká republika vykazuje v současné době extrémně nízkou nezaměstnanost. Pro centra strategických služeb je tak obtížné najít zaměstnance s požadovanou kvalifikací, nehledě na to, že tyto společnosti zaměstnávají mnoho cizinců mimo Evropskou unii a následně mají obtíže při splnění podmínek stanovených pro tvorbu a obsazování nových pracovních míst. Tyto skutečnosti nelze řešit v rámci nastavení podmínek investičních pobídek. Stejně tak z důvodu nadřazenosti evropského práva nelze rozšířit regionální podporu investičními pobídkami na oblast Prahy. Opětovným zavedením investiční pobídky ve formě hmotné podpory vytváření nových pracovních míst by se sice mohl zvednout zájem o investiční pobídku ze strany center strategických služeb, ale toto není v současné době možné vzhledem k tomu, že státní rozpočet s tímto dodatečným výdajem nepočítá, a navíc posilování podpory na tvorbu pracovních míst při tak nízké míře nezaměstnanosti by mohlo vést k prohlubování problémů na trhu práce.
Nejednotnost přístupů k regionálnímu zvýhodňování investic
Dne 1. ledna 2022 vstoupila v platnost nová mapa regionální podpory České republiky, která je schvalována Evropskou komisí a je závazná pro veškeré systémy regionální investiční podpory včetně systému investičních pobídek. Tato mapa zásadně mění povolenou výši veřejné podpory v jednotlivých regionech České republiky. Zatímco v předchozích letech byla míra veřejné podpory shodná pro všechny regiony (s výjimkou Prahy), nově došlo k významnému rozestupňování regionů České republiky podle povolené výše veřejné podpory. Poprvé v historii systému investičních pobídek také dochází k vyloučení některých forem investic z možnosti podpory pouze v části České republiky.
V rámci nastavení podmínek pro poskytnutí investičních pobídek jsou rozdíly v rozvoji jednotlivých regionů řešeny zohledňováním výstupů strategie regionální rozvoje České republiky v podobě zvýhodňování hospodářsky a sociálně ohrožených území. Jejich rozmístění v České republice však plně nekoresponduje s rozložením podmínek podpory v jednotlivých regionech podle mapy regionální podpory od 1. ledna 2022. Vymezení hospodářsky a sociálně ohrožených území dále neodpovídá ve všech případech regionům s vysokou mírou nezaměstnanosti, což je další používaný ukazatel pro nastavení podmínek podpory v rámci systému investičních pobídek. Jak je navíc uvedeno výše, vláda při svém rozhodování dosud příliš nezohledňovala, zda je investice ve státem podporovaném regionu umístěna.
Jak vyplývá dále z přiloženého grafu, nastavení některých podmínek podpory (např. nastavení požadavku vysoké přidané hodnoty jen pro rozvinutější regiony) nepřispívá k zásadnímu nárůstu investic do hospodářsky a sociálně ohrožených území. Výrazná změna po 1. lednu 2022 může být způsobena právě nabytím účinnosti nové mapy regionální podpory.
Graf. č. 4: Rozložení žádostí o investiční pobídku dle regionu po novele zákona v roce 2019
zdroj: MPO, stav k datu 31. 5. 2022
Návrh řešení:
Přehodnotit stávající zvýhodňování státem podporovaných regionů a nastavit jasnější intervenční logiku nastavení podmínek a požadovaných výstupů z hlediska regionálního členění České republiky.
Makroekonomický vývoj
Česká republika zažila v roce 2020 nejhlubší ekonomický propad v historii a následné ekonomické oživení v roce 2021 s sebou přineslo výrazný nárůst tuzemských cen.[footnoteRef:2] Dle dubnové makroekonomické predikce Ministerstva financí bude v roce 2022 hospodářský vývoj České republiky zásadně ovlivněn ruskou agresí a změnou v nastavení mezinárodních obchodních vztahů. Již nyní jsou v ekonomice patrné cenové skoky zapříčiněné nejen v souvislosti s válkou na Ukrajině a sankcemi proti Rusku, ale i doznívajícími dopady opatření proti pandemii COVID-19. Ekonomický růst je zpomalován vysokou inflací, která by měla letos dosáhnout dle posledních predikcí 12,3 %. S ohledem na tento vývoj v národním hospodářství lze předpokládat, že výroby s nižší přidanou hodnotou nebudou schopny vyrovnat se s tempem růstu cen i mezd. [2: Analýza vývoje ekonomiky ČR, prosinec 2021 [online]. Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/analyticke-materialy-a-statistiky/analyticke-materialy/analyza-vyvoje-ekonomiky-cr---prosinec-2021--265254/]
V české ekonomice je stále patrný problém nízké přidané hodnoty a zaměření na inovace nižších řádů – viz např. Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky 2021-2027 nebo Inovační strategie České republiky 2019-2030. Česká republika přes svou průmyslovou tradici nedisponuje dostatečně širokou základnou technologicky vyspělých firem nacházejících se ve vyšších patrech globálních hodnotových řetězců.
I když se výroba ve zpracovatelském průmyslu postupně adaptuje na měnící se podmínky v celém ekonomickém prostředí a reaguje na vývojové trendy technologických inovací, stále vázne provázanost a proporcionalita v rámci inovačního řetězce. Aplikace výsledků výzkumu a vývoje do výroby by měla vést k vyšším ziskům z výroby výrobků a následně k opětovným reinvesticím zisku do výzkumu a inovací. Výzkum a vývoj a technologické inovace jsou navíc důležitými prvky pro dosažení cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu.
Jak vyplývá z průzkumu provedeného v rámci hodnotících zpráv[footnoteRef:3] k systému investičních pobídek provedených do roku 2020, podíl výrobních firem spolupracujících intenzivně s vysokými školami nebo výzkumnými organizacemi se pohyboval okolo 15 %. [3: Dostupných na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu z:
https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/investicni-pobidky-a-prumyslove-zony/investicni-pobidky/hodnoceni-systemu-investicnich-pobidek--223090/]
Graf č. 5: Přehled poskytnutých investičních pobídek se zaměřením na vyšší přidanou hodnotu
Zdroj: MPO, stav k 31. 5. 2022
Návrh řešení:
Zaměřit investiční pobídky na silnější motivaci firem k investicím do dalších podnikových činností, zejména pak do aktivit spojených s výzkumem a vývojem, které pomohou firmám zvýšit produktivitu i přidanou hodnotu a vyrovnat se tak lépe s růstem cen a mezd.
Potřeba energetické transformace
Současná mezinárodní situace zesiluje důležitost energetické soběstačnosti České republiky a potřebu dosažení dlouhodobě udržitelného energetického mixu založeného na širokém portfoliu zdrojů. Přechod na udržitelný energetický systém založený na obnovitelných zdrojích energie a zlepšování energetické účinnosti je i jedním z cílů Zelené dohody pro Evropu, který má napomoci k dosažení hospodářského růstu odděleného od využívání zdrojů. Tento přechod se neobjede bez výroby technologií a zařízení, které budou proces energetické transformace umožňovat. Česká republika se však aktuálně potýká s nedostatkem nebo částečnou nedostupností těchto technologií a zařízení, což je způsobeno jednak stávající mezinárodní hospodářskou situací a jednak nedostatkem vlastních výrobních kapacit pro výrobu těchto výrobků.
Návrh řešení:
Zacílit veřejnou podporu v rámci investičních pobídek na projekty, které navýší výrobní kapacity výrobků, jež budou přispívat k zajišťování energetické soběstačnosti České republiky nebo budou umožňovat zvyšování energetické účinnosti či snižování energetické náročnosti, a tím přispívat k plnění energetických cílů českého hospodářství.
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Investiční pobídky jsou v České republice poskytovány od roku 1998, zákonem jsou upraveny od roku 2000, konkrétně od 1. května 2000, kdy nabyl účinnosti zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů. Ten stanovuje formy investiční pobídky, všeobecné podmínky pro jejich poskytování, postup při jejich poskytování a výkon státní správy s tím související. Tvoří tak základní právní normu celého systému investičních pobídek.
Mimo zákon o investičních pobídkách tvoří systém investičních pobídek i další právní normy, a to především:
- zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů,
- nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů,
- nařízení vlády č. 221/2019 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů,
- nařízení vlády č. 428/2021 Sb., o přípustné míře veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky.
Investiční pobídky jsou veřejnou podporou poskytovanou v mezích Evropskou komisí stanovené blokové výjimky za účelem podpory hospodářského rozvoje ČR a vytváření pracovních míst. Podle stávajícího zákona o investičních pobídkách a nařízení vlády č. 221/2019 Sb. jsou podporovány následující činnosti:
a) zavedení výroby, zvýšení výrobní kapacity, rozšíření výrobního sortimentu nebo zásadní změna výrobního postupu v oborech zpracovatelského průmyslu;
b) vybudování technologického centra, zvýšení jeho kapacity nebo rozšíření výstupu o nové produkty, přičemž technologické centrum je zaměřeno na aplikovaný výzkum, vývoj nebo inovace technicky vyspělých výrobků, technologií a výrobních procesů za účelem použití ve výrobě a zvýšení přidané hodnoty;
c) zahájení činnosti centra strategických služeb, zvýšení jeho kapacity nebo rozšíření výstupu o nové služby; zahrnují se sem centra pro tvorbu softwaru, opravárenská centra, centra sdílených služeb a datová centra.
Předloženým návrhem nařízení vlády budou dotčeny pouze investiční akce uvedené pod písmenem a), tj. výrobní investice. Pro tyto typy projektů je aktuálně nejvíce dostupná investiční pobídka ve formě slevy na daních z příjmů po dobu 10 let. Pokud by došlo k nárůstu nezaměstnanosti (konkrétně k překročení podílu nezaměstnaných osob v okrese nad 7,5 %), bylo by možné poskytovat i investiční pobídku ve formě hmotné podpory (finančního příspěvku) na vytváření nových pracovních míst nebo rekvalifikaci a školení nových zaměstnanců. Strategické investiční akce mohou získat i hmotnou podporu pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Nejméně poskytovanými formami pobídky jsou osvobození od daně z nemovitých věcí po dobu 5 let a převod pozemků (včetně infrastruktury) za zvýhodněnou cenu.
Investičními pobídkami se tedy podle současného zákona o investičních pobídkách rozumí:
a) sleva na daních z příjmů (aktuálně na dobu 10 zdaňovacích období),
b) převod pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu,
c) hmotná podpora vytváření nových pracovních míst,
d) hmotná podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců,
e) hmotná podpora pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategické investiční akce (do výše 10 % nebo 20 % hodnoty pořízeného způsobilého majetku, podle typu investice nebo místa realizace investiční akce),
f) osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách (až na dobu 5 let).
Součet všech forem investiční pobídky (s výjimkou rekvalifikace a školení) nesmí překročit povolenou výši veřejné podpory podle mapy regionální podpory, která byla do systému investičních pobídek implementována nařízením vlády č. 428/2021 Sb. Podle této mapy regionální podpory spadají do podporovaných oblastí podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie regiony NUTS 2 Severovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko se základní mírou veřejné podpory 30 % a region NUTS 2 Severozápad se základní mírou veřejné podpory 40 %. Oblasti NUTS 2 Střední Čechy, Jihozápad a Jihovýchod již jsou způsobilé k podpoře pouze podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, což znamená, že v případě velkých podniků zde nebude možné podporovat investice do rozšíření stávající činnosti, ale pouze investice do nové hospodářské činnosti. Současně je v těchto regionech nižší základní míra veřejné podpory, a to v rozmezí 15 % až 25 %. Ve všech podporovaných regionech se u investic se způsobilými náklady do 50 mil. EUR přičítá zvýhodnění pro malé podniky ve výši 20 procentních bodů a pro střední podniky ve výši 10 procentních bodů. Region NUTS 2 Praha není způsobilý k poskytnutí regionální podpory.
V roce 2019 nabyl účinnosti zákon č. 210/2019 Sb., kterým došlo v systému investičních pobídek k rozdělení kompetencí mezi zákon a prováděcí právní předpis (nařízení vlády č. 221/2019 Sb.), byla zavedena povinnost schvalování každé investiční pobídky vládou a také byla zavedena nová podmínka vyšší přidané hodnoty.
V souvislosti s řešením dopadů šíření nemoci COVID-19 nabyly v roce 2020 účinnosti dva právní předpisy novelizující systém investičních pobídek, a to:
· zákon č. 450/2020 Sb., který novelizoval zákon o investičních pobídkách a zákon o daních z příjmů a přinesl mimořádné opatření pro dříve podpořené investory. Tímto zákonem byla zavedena možnost požádat o prodloužení lhůty pro splnění všeobecných podmínek podpory, pokud by k jejich nesplnění v původní lhůtě mělo dojít v důsledku šíření nemoci COVID-19,
· nařízení vlády č. 514/2020 Sb., které novelizovalo nařízení vlády č. 221/2019 Sb. Toto nařízení vlády přineslo jednak zvýhodnění podmínek podpory pro investice do výroby výrobků se strategickým významem pro ochranu života a zdraví osob (tzn. do výroby vybraných ochranných osobních pomůcek, zdravotnických prostředků a léčiv) a dále v reakci na očekávaný pokles investiční aktivity podnikatelů došlo ke snížení vstupních limitů investic, a to zejména pro menší podnikatele.
Dne 1. ledna 2022 pak nabylo účinnosti nařízení vlády č. 458/2021 Sb., které v systému investičních pobídek měnilo a rozšířilo nastavení strategických investičních akcí.
1.4 Identifikace dotčených subjektů
Realizací zákona o investičních pobídkách jsou přímo dotčeny tyto subjekty:
· Ministerstvo průmyslu a obchodu
(popř. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest),
· podnikatelské subjekty (žadatelé, ne-žadatelé)
· Ministerstvo financí (popř. orgány Finanční správy České republiky),
· Ministerstvo práce a sociálních věcí (popř. Úřad práce České republiky),
· Ministerstvo životního prostředí,
· Ministerstvo zemědělství,
· územní samosprávné celky (obce, kraje).
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Zákon o investičních pobídkách spadá do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. To zabezpečuje administraci celého systému a nese za celý systém zodpovědnost. Ve spolupráci s dalšími dotčenými orgány posuzuje žádosti o investiční pobídky a v rámci zákona o investičních pobídkách vydává rozhodnutí o nabídce na poskytnutí investiční pobídky nebo rozhodnutí o příslibu investiční pobídky. Má kontrolní pravomoc u vybraných podmínek a povinností stanovených tímto zákonem. Dohlíží, aby nedocházelo k překročení přípustné míry veřejné podpory. Z vlastní kapitoly státního rozpočtu vynakládá prostředky na administraci a procesní zabezpečení systému a na výkon kontrolní činnosti. Dále je poskytovatelem hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategické investiční akce.
Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvkovou organizací podřízenou Ministerstvu průmyslu a obchodu a současně je subjektem zmocněným zákonem k příjmu nových žádostí v rámci systému investičních pobídek.
Podnikatelské subjekty
Nynější struktura investorů, kteří o investiční pobídky žádají, se etabluje z více oblastí – z oblasti výroby ve zpracovatelském průmyslu, z oblasti technologických center a center strategických služeb. Jedná se jak o zahraniční subjekty, tak i subjekty domácí. Žadateli o investiční pobídku mohou být podnikatelé všech velikostí, pokud prokážou, že jsou schopni splnit zákonné podmínky.
V České republice existují samozřejmě i investoři, kteří o investiční pobídky nežádají. Ti se zpravidla skládají z investorů, kteří si za místo realizace zvolí hl. m. Prahu, nesplní zákonné minimální podmínky pro kvalifikaci nebo se rozhodnou pro svoje projekty využít jinou formu podpory, např. dotace ze strukturálních fondů.
Ministerstvo financí
V rámci dosud platného systému investičních pobídek je připomínkovým místem pro posuzování žádostí o investiční pobídky a včetně Finanční správy je příslušné provádět kontrolu vybraných podmínek a povinností stanovených zákonem.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ze své kapitoly státního rozpočtu zajišťuje prostředky na vyplácení dvou forem investičních pobídek, a to hmotné podpory vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců. Hmotné podpory jsou poskytovány prostřednictvím Úřadu práce České republiky – generálního ředitelství podle zákona o zaměstnanosti, a to na základě specifických dohod uzavíraných mezi Úřadem práce České republiky – generálním ředitelstvím a příjemcem investiční pobídky v závislosti na vydaných rozhodnutích o příslibu.
V řízeních o poskytnutí investiční pobídky je Ministerstvo práce a sociálních věcí připomínkovým místem u těch projektů, u kterých je žádáno o zmíněné hmotné podpory. Kontrolní pravomoc nad čerpáním hmotných podpor a plněním vybraných povinností zákona o investičních pobídkách má Úřad práce České republiky – generální ředitelství.
Ministerstvo životního prostředí
Šetrnost k životnímu prostředí je jednou ze základních podmínek pro poskytnutí investičních pobídek. V rámci zákona o investičních pobídkách je proto Ministerstvo životního prostředí připomínkovým místem u všech projektů. Není poskytovatelem žádné formy podpory. Podle zákona má kontrolní pravomoc u vybrané všeobecné podmínky.
Ministerstvo zemědělství
Toto ministerstvo je připomínkovým místem pro posuzování žádostí o investiční pobídku u projektů z oblasti potravinářské výroby a podle své působnosti se vyjadřuje k předpokladům naplnění vybrané všeobecné podmínky.
Územní samosprávné celky (obce, kraje)
Pokud investor žádá o pobídku ve formě převodu pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu, obec nebo kraj, na jejichž katastrálním území se výstavba uskuteční, se podle zákona o investičních pobídkách vyjádří k poskytnutí této investiční pobídky na základě žádosti Ministerstva průmyslu a obchodu.
V případě investiční pobídky ve formě osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách jsou obce, na jejichž katastrálním území se bude realizovat investiční akce, připomínkovým místem u této formy investiční pobídky, neboť její poskytnutí v konečném důsledku znamená snížení příjmu obcí.
1.5 Popis cílového stavu
Cílem materiálu je reagovat na aktuální vývoj hospodářství v České republice a představy vlády o dalším směřování veřejné podpory.
Investiční pobídky jsou důležitým nástrojem státní pomoci podnikatelům investujícím do rozvoje svých činností na území České republiky. Existencí a zacílením této podpory může stát přispívat ke zvyšování hospodářské konkurenceschopnosti své země. Investiční pobídky sice nejsou hlavním nositelem konkurenceschopnosti země, nicméně jednoznačně napomáhají ve snaze státu o umísťování a rozvoj soukromých investic podnikatelů na území České republiky a mohou také kompenzovat nedostatečnosti v jiných oblastech (např. zdlouhavé povolovací procesy). Umísťováním a rozvojem investic v České republice by měly investiční pobídky napomáhat k rozšiřování technologické základny i znalostního potenciálu české ekonomiky a k posouvání do vyšších pater globálních hodnotových řetězců, což se odvíjí od správného nastavení podmínek podpory.
Správným zacílením regionální podpory mohou investiční pobídky ovlivnit rozhodování o umístění investice a přispívat tak ke snižování rozdílů mezi méně a více rozvinutými regiony v zemi a ke snižování rozdílů v míře nezaměstnanosti v jednotlivých regionech České republiky. Investiční pobídky sice nebývají hlavním faktorem pro rozhodování o umístění investice, nicméně v konečné fázi rozhodování může dostupnost a výše pobídky hrát roli v tom, do kterého regionu investor nakonec svoji investici umístí.
Až s výjimkou několika málo regionů je v České republice podíl nezaměstnaných osob dlouhodobě na nízké úrovni. Cílem pobídek je tak dále přispět k udržení této vysoké zaměstnanosti a přispět k vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst namísto pracovních míst manuálně náročných, tedy motivovat k tvorbě pracovních míst vedoucích k vyšší produktivitě práce.
Je nutné, aby investiční pobídky fungovaly na základě transparentního režimu podpory a v souladu s evropskými pravidly pro regionální investiční podporu. K tomu je určen zejména zákon o investičních pobídkách a jeho prováděcí právní předpisy (nařízení vlády č. 221/2019 Sb. a nařízení vlády č. 428/2021 Sb.). Znalost jasných podmínek podpory v okamžiku rozhodování investora o umístění či realizaci investice je nezbytným předpokladem toho, aby státní podpora měla na investora potřebný motivační účinek. Pro Českou republiku je přitom nezbytné mít zde investice, které pomohou podnikatelům vyrovnat se s růstem cen i mezd a budou tudíž i dobrým zdrojem daňových příjmů.
Hlavním cílem investičních pobídek tedy je přispívat k udržitelnému hospodářskému růstu, vyváženému rozvoji všech regionů a zachování vysoké míry zaměstnanosti v celé České republice. V rámci předloženého materiálu je současně cílem přispět i k naplnění energetických cílů českého hospodářství a energetické nezávislosti České republiky podporou navyšování výrobních kapacit k tomu potřebných výrobků.
1.6 Zhodnocení rizika
V případě, že bude zachován stávající stav investičních pobídek, můžeme identifikovat následující rizika.
Lze předpokládat snížení mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky z důvodu ztráty důvěryhodnosti právního systému, zdlouhavého a netransparentního rozhodovacího procesu při poskytování investičních pobídek v porovnání s okolními státy. Investoři tak ztrácí motivaci jakkoliv se vůbec zamýšlet nad umístěním často strategických investic do České republiky, což může vést k riziku ztráty i velmi důležitých investičních projektů (v současné situaci např. investice spojené s výrobou mikročipů či baterií do elektromobilů apod.).
Při zachování současného stavu systému investičních pobídek se zvyšuje riziko podpory projektů s nízkou přidanou hodnotou, které nebudou schopny vyrovnat se s růstem cen a mezd. Nebude tak možné motivovat podnikatele k investování do projektů s vyšší přidanou hodnotou.
Pokud nedojde ke změně současného nastavení systému investičních pobídek, tak hrozí riziko kumulace projektů, které nemusí plnit podmínku vyšší přidané hodnoty v hospodářsky
a sociálně ohrožených územích. Tento stav by měl za následek další „rozevírání nůžek“ mezi těmito regiony a zbytkem ČR namísto žádoucího stavu, kdy bude docházet ke snižování disparit v jednotlivých regionech ČR.
Vzhledem k vysoké míře netransparentnosti při rozhodování o poskytnutí investiční pobídky, je takové rozhodování pro žadatele o investiční pobídku zcela nepředvídatelné a v rozporu s jeho legitimním očekáváním. Proto při zachování stávajícího stavu investičních pobídek hrozí ČR soudní žaloby ze strany žadatelů kvůli nezákonnosti takového rozhodování.
V souvislosti s vysokou mírou nepředvídatelnosti a netransparentnosti v rozhodování vlády
o poskytnutí investiční pobídky hrozí ČR v případě zamítnutých zahraničních investic také reputační riziko s možností poškození diplomatických vztahů.
Dalším rizikem může být i ztráta investic, které přispívají k naplňování energetických cílů českého hospodářství, a to navyšováním potřebných výrobních kapacit a rozšiřováním potenciálu pro využití dalších energetických zdrojů nebo snižováním energetické náročnosti. V tomto kontextu je tedy rizikem i zachování energetického mixu založeného na fosilních palivech v rámci českého hospodářství a nedostatek technologií a zařízení pro realizaci potřebné energetické transformace v ČR.
2. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ
Tato část uvádí dvě možné varianty řešení, a to ponechání stávajícího systému investiční pobídek v nezměněné podobě, nebo jeho změnu prostřednictvím úpravy podmínek podpory.
Varianta zrušení systému investičních pobídek byla v rámci RIA zcela vyloučena, a to z následujících důvodů:
· aktuálně panuje velká nejistota ohledně budoucího vývoje hospodářství, a to jednak v důsledku narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině, ale také v důsledku odeznění všech vládních proti-koronavirových opatření. Není proto v tuto chvíli vhodné do situace zasahovat zrušením zavedeného systému investiční podpory, neboť dopady by nebylo možné odpovědně predikovat,
· systém investičních pobídek je jen jedním z mnoha programů státní podpory a jak je patrné z poslední Zprávy o vývoji podnikatelského prostředí v ČR, v objemu poskytnutých podpor za rok 2020 představují investiční pobídky jen velmi malou část. Případné zrušení systému investičních pobídek by tedy mělo být řešeno v kontextu celého systému veřejné podpory ČR,
· zrušení systému investičních pobídek lze provést pouze zákonem a nelze jej řešit prostřednictvím nařízení vlády.
Varianta 0:
Ponechání stávajícího nastavení podmínek podpory
Aktuální právní rámec je popsán v kapitole 1.3.
Investiční pobídky jsou dostupné pro podnikatele všech velikostí. Je nutné o ně požádat před zahájením prací na investičním projektu. Následující tabulka obsahuje přehled hlavních podmínek ve vazbě na podporovanou aktivitu:
Tabulka č. 1: Přehled základních podmínek podle typu investiční akce
Podmínka
Zpracovatelský průmysl (výroba)
Technologické centrum
Centrum strategických služeb
Realizace na území ČR
ano
ano
ano
Šetrnost k životnímu prostředí
ano
ano
ano
Zahájení prací až po předložení žádosti
ano
ano
ano
Min. investice do DHNM
10 – 80 mil. Kč
(dle velikosti podniku
a regionu)
2,5 - 10 mil. Kč
(dle velikosti podniku)
x
Min. počet nových pracovních míst
x
10 nebo 20
(dle velikosti podniku)
10 – 70
(dle velikosti podniku
a druhu centra)
Vyšší přidaná hodnota
podle regionu*
x**
služby ve 3 státech
Přínos pro region a stát
ano
ano
ano
Zdroj: Zákon č. 72/2000 Sb. a nařízení vlády č. 221/2019 Sb.
* Podmínka vyšší přidané hodnoty se v případě výroby nepoužije ve státem podporovaných regionech, které jsou tvořeny vybranými obcemi s rozšířenou působností spadajícími pod hospodářsky a sociálně ohrožená území dle Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ (schválené usnesením vlády ČR č. 775/2019). Dále se nepoužije u investičních akcí, které jsou vládou schválené jako strategické a kde předmětem výroby jsou výrobky se strategickým významem pro ochranu života a zdraví osob (tzn. vybrané ochranné osobní pomůcky, zdravotnické prostředky a léčiva).
** Podmínka vyšší přidané hodnoty se v případě technologického centra nepoužije, protože již samotným účelem činnosti technologických center je zvyšování přidané hodnoty. Samotná náplň projektu je dostačující zárukou naplnění podmínky vyšší přidané hodnoty.
Podmínka vyšší přidané hodnoty u výrobních projektů, která byla do systému investičních pobídek zavedena v r. 2019, znamená:
· mzdy alespoň u 80 % zaměstnanců provozovny musejí být ve výši průměrné mzdy v kraji a
· musí být prokázána aktivní činnost v oblasti výzkumu a vývoje alespoň jedním z níže uvedených způsobů:
· podíl zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním dosahuje nejméně 10 % a investor má uzavřenu smlouvu o spolupráci s výzkumnou organizací, na kterou vynakládá prostředky nejméně ve výši 1 % z předpokládaných způsobilých nákladů,
· podíl výzkumných a vývojových pracovníků dosahuje nejméně 2 %,
· investor pořídí strojní zařízení pro účely výzkumu a vývoje nejméně ve výši 10 % z předpokládaných způsobilých nákladů.
Následující tabulka obsahuje limity pro strategické investiční akce a možnou výši hmotné podpory na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku:
Tabulka č. 2: Přehled podmínek podpory strategických investičních akcí
Typ investiční akce
Min. počet nových pracovních míst
Minimální výše investice do DHNM
Výše hmotné podpory pořízení DHNM
Zpracovatelský průmyslu (výroba) – OOP, ZP, léčiva nebo souvislost s VaV v prioritních oblastech
0
10 – 80 mil. Kč
až 10 % nebo 20 % dle regionu*
Zpracovatelský průmysl (výroba) – ostatní
250
2 mld. Kč
až 10 % nebo 20 % dle regionu*
Technologické centrum
70
200 mil. Kč
až 20 %
Opravárenské centrum
100
200 mil. Kč
až 20 %
* Vyšší mírou jsou zvýhodněny bývalé uhelné regiony – Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj.
Zdroj: Nařízení vlády č. 221/2019 Sb.
Varianta 1:
Změna podmínek podpory v oblasti vyšší přidané hodnoty podporovaných projektů a u projektů přispívajících k energetické transformaci
Na základě možností řešení představených v úvodní kapitole byl sestaven návrh varianty 1, která v reakci na definované problematické oblasti předkládá návrh změny podmínek pro budoucí podporu investičními pobídkami.
Varianta 1 nezahrnuje návrh řešení na změnu postupu schvalování investičních pobídek, neboť tato je již součástí samostatného materiálu „Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů“.
Ve variantě 1, se mění podmínky pouze pro projekty z oblasti zpracovatelského průmyslu (výroba). Podmínky pro technologická centra a centra strategických služeb zůstávají beze změny, a to z důvodů popsaných v kapitole 1. Řešení problému identifikovaných pro podporu center strategických služeb proto není v tuto chvíli navrhováno.
Varianta 1 se tak zaměřuje na změnu podmínek výrobních projektů, a to zejména v oblasti vyšší přidané hodnoty podporovaných projektů a u projektů přispívajících k energetické transformaci.
Tabulka č. 3: Přehled navrhovaných změn v základních podmínkách podle typu investiční akce
Podmínka
Zpracovatelský průmysl (výroba)
Technologické centrum
Centrum strategických služeb
Realizace na území ČR
ano
ano
ano
Šetrnost k životnímu prostředí
ano
ano
ano
Zahájení prací až po předložení žádosti
ano
ano
ano
Min. investice do DHNM
10 – 80 mil. Kč
(dle velikosti podniku
a regionu)
2,5 - 10 mil. Kč
(dle velikosti podniku)
x
Min. počet nových pracovních míst
x
10 nebo 20
(dle velikosti podniku)
10 – 70
(dle velikosti podniku
a druhu centra)
Vyšší přidaná hodnota
ano,
s výjimkou okresů s PNO od 7,5 %*
x
služby ve 3 státech
Přínos pro region a stát
ano
ano
ano
* PNO = podíl nezaměstnaných osob
V návrhu dochází ke zpřísnění podmínek vyšší přidané hodnoty, a to tak, že se zvyšuje požadavek na:
· výši výdajů v oblasti výzkumu a vývoje tím, že se zdvojnásobí požadavek na vynaložení prostředků na spolupráci s výzkumnou organizací na 2 % způsobilých nákladů,
· podíl výzkumných a vývojových pracovníků na celkovém počtu zaměstnanců ze stávajících 2 % na 3 %.
Projekty bez vysoké přidané hodnoty budou podporovány pouze v regionech s podílem nezaměstnaných osob alespoň ve výši 7,5 %. V současné době splňuje tuto podmínku pouze jediný okres Karviná. Toto nastavení odpovídá výsledkům projednávání investičních pobídek novou vládou, kdy byla schválená investiční pobídka pouze pro společnost, která bude investovat v Karviné, kde je vysoká míra nezaměstnanosti. Nové limity vyšší přidané hodnoty by nemusely dále splňovat strategické investiční akce s investicí nad 2 mld. Kč, neboť se bude jednat zejména o greenfieldy, kde by kvůli vysokému požadavku na tvorbu pracovních míst nebylo možné těchto limitů dosáhnout.
Tabulka č. 4: Přehled navrhovaných změn v podmínkách podpory strategických investičních akcí
Typ investiční akce
Min. počet nových pracovních míst
Minimální výše investice do DHNM
Výše hmotné podpory pořízení DHNM
Zpracovatelský průmysl (výroba) – OOP, ZP, léčiva nebo souvislost s VaV v prioritních oblastech nebo projekty přispívající k energetické transformaci
0
10 – 80 mil. Kč
až 20 %
Zpracovatelský průmysl (výroba) – ostatní
250
2 mld. Kč
až 20 %
Technologické centrum
70
200 mil. Kč
až 20 %
Opravárenské centrum
100
200 mil. Kč
až 20 %
Zdroj: MPO
Vzhledem k prioritě vlády podpořit projekty zaměřené na snižování energetické závislosti počítá návrh nařízení se zvýhodněním výrobních projektů zaměřených na tuto oblast. Jednalo by se o projekty, kde předmětem výroby budou výrobky určené k výrobě nebo skladování energie z obnovitelných zdrojů anebo výrobky určené ke zvyšování energetické účinnosti či snižování energetické náročnosti budov.
Tyto projekty by nemusely splňovat nové limity vyšší přidané hodnoty a měly by možnost získat hmotnou podporu pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku až do výše 20 % ze způsobilých nákladů, a to ve všech regionech (kromě Prahy). Jedná se o maximální možnou míru, přičemž o konkrétní výši hmotné podpory bude i nadále rozhodovat vláda na základě vyhodnocení přínosů investiční akce a aktuálních možností státního rozpočtu.
V souladu se zákonným zmocněním lze tuto variantu řešení provést změnou nařízení vlády.
3. Vyhodnocení NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ
3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Obecně lze dopady rozdělit na přímé a nepřímé. Přímé efekty jsou spojeny s konkrétní investicí a dají se více nebo méně přesně vyjádřit. Nepřímé efekty naopak nejsou způsobeny přímo danou investicí, ale jsou až jejím následkem. Zatímco přímé efekty se projevují už v krátkém období, nepřímé efekty se mohou rozvinout až teprve v delším časovém horizontu.
Dopad celého systému investičních pobídek a jeho případných změn můžeme identifikovat v rámci těchto oblastí:
· dopady na státní rozpočet,
· dopady na podnikatelské prostředí,
· dopady na mezinárodní konkurenceschopnost.
Od roku 2015 až do roku 2021 probíhalo každoroční vyhodnocování systému investičních pobídek podle Evropskou komisí schváleného evaluačního plánu. Tyto hodnotící zprávy jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.
3.2 Dopady na státní rozpočet
Náklady
V důsledku poskytnutí investičních pobídek dochází ke vzniku nákladů na státní rozpočet. Celkově je možné shrnout přímé státní náklady v částce celkového stropu veřejné podpory, což je absolutní částka, kterou si mohou příjemci podpory uplatnit v rámci investičních pobídek.
Investiční pobídky jsou poskytovány v různých formách, a to jako sleva na dani z příjmů a osvobození od daně z nemovitých věcí, které představují pro veřejné rozpočty ušlý příjem, anebo jako hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst, školení a rekvalifikace a pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, které představují výdaj pro státní rozpočet.
Dopady systému investičních pobídek na státní rozpočet jsou tedy v podobě:
· výdajů na vyplácení veřejné podpory,
· snížení příjmů z důvodu daňových osvobození či snížení daní,
· výdajů na administraci a procesní zabezpečení systému,
· výdajů na zajištění kontrolních činností.
Varianta 0
Od 6. září 2019, kdy byla do zákona o investičních pobídkách zavedena nová podmínka vyšší přidané hodnoty a došlo k zásadnímu omezení v poskytování investičních pobídek, bylo k 31. květnu 2022 podáno celkem 60 žádostí o podporu ve formě investiční pobídky. K tomuto datu bylo u 17 z nich vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky, u 14 bylo vydáno rozhodnutí o zamítnutí investiční pobídky a u jedné žádosti bylo správní řízení zastaveno. O ostatních žádostech nebylo do této doby rozhodnuto.
Z 17 podpořených projektů směřovalo 14 do rozšíření výroby, 1 do zavedení výroby, 1 do vybudování technologického centra a 1 do rozšíření centra na tvorbu softwaru. Celková předpokládaná výše investic za všechny podpořené investiční akce činí 5,88 mld. Kč a celkový předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst je 1 000.
Všem těmto projektům byla přiznána investiční pobídka ve formě slevy na daních z příjmů. V jednom případě došlo k poskytnutí i finančního příspěvku na tvorbu nových pracovních míst (a to u projektu na vybudování technologického centra) a v jednom případě k poskytnutí finančního příspěvku na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (u projektu výroby léčivých přípravků). Celkový strop veřejné podpory dosahuje výše 1,56 mld. Kč, což je maximální možná výše podpory, kterou si mohou příjemci v průběhu následujících 10 let vyčerpat.
Aby mohla být investiční pobídka čerpána, musí žadatel do tří let od vydání rozhodnutí o příslibu splnit minimální podmínky stanovené zákonem o investičních pobídkách. Při čerpání slevy na dani z příjmů je vypočtena průměrná daňová povinnost příjemce za tři roky před splněním podmínek (pokud se nejedná o zcela nového poplatníka). Příjemce poté musí každý rok tento průměr (fixaci) překonat, aby slevu na dani z příjmů využil.
Na následujícím grafu je názorný příklad, kdy žadatel získá rozhodnutí v roce 0 a splní podmínky již v druhém roce od vydání rozhodnutí. Průměr (fixace) byla překonána až pátém, šestém a sedmém roce. Dopady na státní rozpočet jsou tedy podstatně nižší, než je maximální přiznaný strop veřejné podpory.
Graf č. 6: Příklad čerpání slevy na dani z příjmů právnických osob u českých expanzí
Zdroj: CzechInvest – Analýza investičních pobídek po novele zákona v roce 2019
Od 1. ledna 2022 nicméně nabyla účinnosti nová Mapa regionální podpory, která již neumožnuje v některých krajích podporovat rozšiřování stávající činnosti u velkých podnikatelů. Podle těchto nových podmínek by již od letošního roku nemohly být podpořeny 4 projekty z výše uvedených 17 podpořených projektů.
Varianta 1
Za účelem stanovení nákladů varianty 1 bylo Ministerstvem průmyslu a obchodu provedeno interní vyhodnocení žádostí o investiční pobídku podaných po novele zákona z roku 2019, a to zejména z hlediska plnění limitů vyšší přidané hodnoty. Z 60 projektů by podmínky vyšší přidané hodnoty splnilo 24 a další 3 projekty by mohly být podpořeny z důvodu realizace v okrese Karviná, kde je nezaměstnanost nad 7,5 %. Celkem tedy 27 projektů. Z toho zhruba 3 projekty by již nemohly být podpořeny z důvodu platnosti nové mapy regionální podpory ČR pro roky 2022 až 2027. To odpovídá zhruba podpoře 10-12 projektům ročně.
Průměrná požadovaná výše investiční pobídky u těchto projektů byla 112,55 mil. Kč, což by odpovídalo 1,35 mld. Kč za rok. Vzhledem k nabytí účinnosti nové mapy regionální podpory od 1. ledna 2022, která změnila míry veřejné podpory v rámci regionů ČR, lze do budoucna očekávat změny v požadované výši investičních pobídek, které je v současné době složité predikovat. Pokud bychom vyšli z dat k výše uvedeným 27 projektům, činila by průměrná požadovaná výše investiční pobídky přepočítaná dle nové mapy regionální podpory od 1. 1. 2022 částky 121,3 mil. Kč, což by odpovídalo za rok 1,46 mld. Kč.
I nadále zůstává převažující formou podpory sleva na dani z příjmů.
Rozšířením poskytování investiční pobídky ve formě hmotné podpory na vybrané projekty z oblasti výroby výrobků přispívajících k energetické transformaci neočekáváme významné navyšování celkových závazků státního rozpočtu, ale dojde pouze k posunu čerpání investiční pobídky v čase – dojde totiž k vyplacení části pobídky ve formě finančního příspěvku, namísto jejího čerpání ve formě slevy na dani, ke kterému by došlo až v pozdějších letech. V nominálních hodnotách tak nevzniká státu žádný dodatečný náklad, nicméně se tím sníží pravděpodobnost nedočerpání přislíbeného stropu veřejné podpory. Rozšíření hmotné podpory také bude znamenat zvýšení nároků na státní rozpočet v počátečním období, neboť hmotná podpora znamená přímý výdaj státního rozpočtu, zatímco sleva na dani je ušlým příjmem, který se projeví až později v závislosti na ziskovosti projektu.
Přínosy
Zdrojem příjmu do státního rozpočtu z titulu investičních pobídek jsou:
· odvody zákonného pojištění za zaměstnance zaměstnané na dodatečně vytvořených nových pracovních místech,
· daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti těchto zaměstnanců,
· daň z příjmů právnických osob odvedená nad rámec přislíbené pobídky nebo po uplynutí lhůty daňového zvýhodnění,
· přínosem je rovněž i úspora nákladů na případné vyplácení dávek v nezaměstnanosti pro osoby, které jsou zaměstnány na nově vytvořených pracovních místech,
· dalším příjmem jsou pak i nepřímé daně z vyšší produktivity nových investic.
Varianta 0
V návaznosti na poskytnutí investičních pobídek dochází v důsledku provedených investic a prostřednictvím tvorby pracovních míst k navýšení příjmů státního rozpočtu. Tvorba pracovních míst vede k navýšení daňových výnosů prostřednictvím zvýšeného inkasa daně z příjmů fyzických osob a odvodů na sociálním a zdravotním pojištění hrazeného zaměstnancem i zaměstnavatelem. I když v případě výrobních projektů není stanovena povinnost vytváření nových pracovních míst, je z uvedených statistik patrné, že většina i technologicky velmi náročných investic je vznikem nových pracovních míst doprovázena. Navíc s přibývajícími inovacemi a zvyšující se digitalizací roste kvalifikační náročnost nejen u nových, ale i u stávajících pozic, kdy vlivem této vyšší kvalifikace a zvyšující se produktivity rostou jejich mzdy. Minimální mzdová úroveň jak u nově vytvořených, tak u stávajících pracovních pozic je proto také jednou z podmínek vyšší přidané hodnoty v rámci investičních pobídek.
Níže jsou uvedeny přínosy kalkulované agenturou CzechInvest na základě informací uvedených v žádostech o investiční pobídku podaných po novele zákona v roce 2019.
Rozdělení přínosů pro státní rozpočet podle typu daně:
Dominantním příjmem do státního rozpočtu jsou „daně z příjmů právnických osob" (29,1 %), na druhém místě je pak „DPH za investiční akci" (27,4 %) a pak následují „ostatní daně", kam patří cla, spotřební daně, důlní renty aj. (20,9 %). Výše těchto ostatních daní, jakožto i celková výše přínosů, je velmi výrazně ovlivněna očekávaným nárůstem spotřební daně plynoucí ze dvou významných projektů od jediného žadatele, který investiční pobídku nakonec nezískal. Následují odvody do státního rozpočtu za valorizace mezd stávajících zaměstnanců a mzdy nových zaměstnanců. Minoritní přínosy pak plynou ze silniční daně a daně z nemovitých věcí.
Graf č. 7: Rozdělení přínosů podle typu daně
Zdroj: CzechInvest – přijaté žádosti od 6.9.2019 do 31.5.2022
Tabulka č. 5: Konkrétní částky přínosů podle typu daně
TYP DANĚ
Kč
DPPO
14 316 238 074
DPH za investiční akci
13 440 037 208
Ostatní daně
10 255 574 972
Soc. a zdrav. pojištění (žadatel)
7 104 772 153
DPFO (žadatel)
2 645 552 095
Soc. a zdrav. pojištění (dodavatelé)
870 440 349
DPFO (dodavatelé)
383 986 827
Daň z nemovitosti
107 175 324
Daň silniční
10 108 559
SUMA
49 133 885 562
Požadovaná investiční pobídka
6 530 083 251
Přínosy minus investiční pobídka
42 603 802 311
Zdroj: CzechInvest – přijaté žádosti od 6.9.2019 do 31.5.2022
Z tabulky je zřejmé, že dle této kalkulace přínosy pro státní rozpočet za desetileté období převýší požadované investiční pobídky o 42,603 mld. Kč. Přínosy jsou tak 7,52násobkem požadovaných investičních pobídek.
Graf č. 8: Porovnání čistých přínosů a požadovaných investičních pobídek za desetileté období
Zdroj: CzechInvest – přijaté žádosti od 6.9.2019 do 31.5.2022
Varianta 1
Pro stanovení očekávaného počtu podpořených projektů a z nich plynoucích přínosů bylo Ministerstvem průmyslu a obchodu provedeno interní vyhodnocení žádostí o investiční pobídku podaných po novele zákona v roce 2019 – viz kapitola Náklady. Dle tohoto vyhodnocení by bylo podpořeno zhruba 10-12 projektů ročně.
Dle kalkulace uvedené v kapitole Přínosy u varianty 0 převyšují přínosy předložených projektů 7,52krát požadovanou investiční pobídku. Jak je však současně uvedeno, tato výše je významně ovlivněna dvěma projekty od jediného žadatele, který investiční pobídku nakonec nezískal. Po vyloučení vlivu těchto dvou projektů by přínosy předložených projektů převyšovaly požadovanou investiční pobídku 3,97krát.
Varianta 1 však cílí na podniky, které vyvíjejí aktivní činnosti v oblasti výzkumu a vývoje. Při aplikaci výsledků tohoto výzkumu a vývoje do výroby by mělo dojít k vyšší ziskovosti, která vede i k vyšším přínosům pro státní rozpočet, a to jak z daně z příjmů či DPH, tak z odvodů z vyšších mezd zaměstnanců. Tyto příjmy pramenící z vyšší produktivity nových investic nelze na základě dat ze záměrů vyčíslit a lze k nim částečně dospět až po ukončení podpořených investic. Z logiky věci a na základě ekonomických předpokladů nicméně lze konstatovat, že varianta 1 přináší větší potenciál pro generování vyšších příjmů pro státní rozpočet než varianta 0.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí
Dopady systému investičních pobídek na podnikatelské prostředí jsou v podobě:
· poskytnutí veřejné podpory, a tím i selektivní výhody podnikatelům,
· dopadů na podnikatele, kteří veřejnou podporu neobdrželi,
· dopadů na malé a střední podniky,
· administrativní zátěže podnikatelů,
· dopadů na trh práce.
Náklady
Podpora nové investice konkrétního investora je pro ostatní společnosti jak rizikem, tak příležitostí. Rizikem především z toho důvodu, pokud investor přetahuje a přeplácí zaměstnance, nicméně vydání příslibu investiční pobídky nebude mít na toto riziko významný vliv, neboť zásadní formou poskytovaných investičních pobídek je sleva na dani z příjmů (viz předchozí kapitoly), tzn. podnik v rámci investiční pobídky nezíská volné cash flow na „přeplácení“ zaměstnanců od konkurence. V případě čerpání slevy na dani z příjmů podpořený podnik tento benefit využije se zpožděním několika let, a tedy poskytnutí investiční pobídky neumožňuje získání dodatečných prostředků na zvýšení mezd v průběhu realizace investiční akce. Dalším rizikem může být zacílení odbytu produkce. Pokud je produkce určena pro domácí trh, může podpořený podnik přetáhnout konkurenci i zákazníky. Nicméně dosud podané žádosti o investiční pobídku potvrzují exportní orientaci České republiky, neboť v rámci investičních projektů převládá odbyt v zahraničí.
Investiční pobídky však nejsou určeny pouze novým investorům, požádat o ně mohou i stávající společnosti, pokud investují do svého rozvoje. To, že někteří podnikatelé nežádají o investiční pobídky, neznamená, že tyto společnosti nežádají o veřejnou podporu z jiných zdrojů, konkrétně například z evropských strukturálních fondů. Strukturální fondy jsou primárně určeny pro české obchodní společnosti, a to především malé a střední podniky. V operačních programech je přitom podpořeno mnohonásobně více projektů než v investičních pobídkách.
Systém investičních pobídek je jedním z mnoha programů podpory, jak je patrné z poslední Zprávy o vývoji podnikatelského prostředí v ČR[footnoteRef:4]. Státní programy podpory se zaměřují na podnikatele ve všech fázích rozvoje. Znamená to, že podnikatelské subjekty v České republice nelze dělit na příjemce a ne-příjemce investičních pobídek, protože ze skupiny ne-příjemců pobídek žádá velká část podniků o jinou veřejnou podporu, která může být dokonce výhodnější než investiční pobídky, protože se jedná o dotační formu podpory. Oproti těmto dotovaným společnostem jsou příjemci investičních pobídek v nevýhodě, protože z převážné části mají možnost čerpat pouze slevu na dani, kterou nemohou uplatnit, pokud nevykazují ziskovost. Na rozdíl od společností čerpajících z dotačních programů. [4: Dostupné na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu:
https://www.mpo.cz/cz/podnikani/regulace-podnikani-a-snizovani-administrativni-zateze/snizovani-administrativni-zateze-podnikatelu/zprava-o-vyvoji-podnikatelskeho-prostredi-v-ceske-republice-v-roce-2020--264806/]
Počet společností, které nežádají o žádnou formu podpory, nelze zjistit. Rovněž je složité určit, proč tyto firmy o žádnou podporu neusilují/nežádají. Domníváme se, že v takovém případě se jedná o zcela jiný typ společností, než jsou příjemci investičních pobídek.
Podání záměru získat investiční pobídku představuje administrativní zátěž pro podnikatele. Podání žádosti o investiční pobídku není zpoplatněno správním poplatkem. Vybrané dokumenty žádosti však podle zákona vyžadují úřední ověření, což může představovat náklad ve výši několik stovek korun. Spíše než finančně, je pak celý proces náročný časově. Vedle přímých nákladů vyvolaných požadavky na úřední ověření u vybraných dokumentů, je dále administrativní zátěž spojena s povinností vedení oddělené evidence pro účely čerpání veřejné podpory a s následnými úředními kontrolami. Účast na systému veřejné podpory je však dobrovolná, a je tedy pouze na rozhodnutí investora, zda se rozhodne tyto náklady podstoupit.
Nejvýraznější administrativní překážkou pro investory jsou omezení pro zaměstnávání nových zaměstnanců. V systému investičních pobídek jsou nastavena některá zpřísnění stanovená v souladu s evropskými předpisy, např. je možné zaměstnávat v rámci nových pracovních míst pouze občany České republiky nebo státní příslušníky členského státu Evropské unie či jejich rodinné příslušníky. Týká se to však jen investic zaměřených na tvorbu pracovních míst, zejména se tedy jedná o technologická centra a centra strategických služeb.
Zásadním nákladem pro příjemce, kteří musí splňovat podmínku vyšší přidané hodnoty, je dodržení minimální úrovně mezd tak, aby dosahoval alespoň průměru v kraji. S tím je spojená i nutnost důsledné evidence a každoroční překontrolování výše mezd u všech zaměstnanců. Tato podmínka platí pouze pro výrobní investice v rozvinutějších regionech, což vytváří nerovnost mezi jednotlivými regiony.
Výše popsané dopady platí jak pro variantu 0, tak pro variantu 1. V případě varianty 1 však dojde k rozšíření povinnosti vyšší přidané hodnoty (tzn. povinnosti vyplácet mzdy alespoň na úrovni průměru v kraji a povinnosti aktivní činnosti v oblasti výzkumu a vývoje) na všechny regiony v ČR, pokud v nich nepřesáhne podíl nezaměstnaných osob 7,5 %.
Z toho důvodu lze u varianty 1 může dojít i ke snížení počtu podpořených projektů, který má již nyní silně klesající tendenci.
Graf č.9: Počet vydaných rozhodnutí o příslibu investiční pobídky
Zdroj: MPO, stav k 31. 5. 2022
Na druhou stranu u varianty 0 je výrazný propad mezi počtem přijatých žádostí o podporu a počtem kladně rozhodnutých žádostí – viz graf č. 1 v úvodní kapitole. Důvodem zamítavých rozhodnutí bylo ve většině případů rozhodnutí vlády o nesouhlasu s investiční pobídkou. Protože zákon o investičních pobídkách nedefinuje kritéria, na jejichž základě se vláda může k poskytnutí investiční pobídky vyjádřit, přináší tento postup investorům značnou nejistotu při plánování svých investičních záměrů z důvodu nepředvídatelnosti výsledku posouzení. Tento negativní faktor by měl být u varianty 1 eliminován.
Přínosy
Varianta 0
Co je pro státní rozpočet nákladem na vyplacení veřejné podpory, to je přínosem pro podnikatele v podobě získaní této podpory, resp. uspoření finanční prostředků na dani, které může použít pro další rozvoj podnikání. Ze Zprávy o vývoji podnikatelského prostředí v ČR vyplývá, že v r. 2020 bylo v rámci covidových podpor a dalších opatření na pomoc podnikatelům v souvislosti s dopady covidové pandemie vyplaceno 308 mld. Kč. Dále v oblasti podpory investic bylo vyplaceno 22,258 mld. Kč (pro srovnání – na podporu výzkumu a vývoje bylo vyplaceno 18,3 mld. Kč). Z toho investiční pobídky představují jen malou část.
Co se týče počtu podaných žádostí v systému investičních pobídek, tak v r. 2021 bylo podáno celkem 36 žádostí o investiční pobídku, zatímco v r. 2022 bylo k 31. 5. 2022 podáno jen 8 žádostí. Tento fakt je patrně způsoben nabytím účinnosti nové mapy regionální podpory od 1. ledna 2022, která zavádí i přísnější podmínky podpory v 5 krajích České republiky.
Graf č. 10: Podané žádosti o investiční pobídky
Zdroj: MPO
Od změny podmínek podpory v r. 2019 bylo podpořeno 17 projektů, z nichž 14 směřovalo do rozšíření výroby, 1 do zavedení výroby, 1 do vybudování technologického centra a 1 do rozšíření centra na tvorbu softwaru. Celková předpokládaná výše investic za všechny podpořené investiční akce činí téměř 6 mld. Kč a celkový předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst je 1 000. Všem těmto projektům byla přiznána investiční pobídka ve formě slevy na daních z příjmů. V jednom případě došlo k poskytnutí i finančního příspěvku na tvorbu nových pracovních míst (a to u projektu na vybudování technologického centra) a v jednom případě k poskytnutí finančního příspěvku na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (u projektu výroby léčivých přípravků). Celkový strop veřejné podpory dosahuje výše 1,56 mld. Kč, což je maximální možná výše podpory, kterou si mohou příjemci v průběhu následujících 10 let vyčerpat.
Ve většině případů byla poskytnuta podpora ve výši 25 % způsobilých nákladů, u dvou podpořených středně-velkých podniků ve výši 35 % a u dvou malých podniků ve výši 45 % způsobilých nákladů. Ze 17 podpořených projektů bylo tedy 13 realizováno velkými podniky a 4 projekty byly realizovány podnikateli z řad malých a středních podniků, tedy zhruba jedna čtvrtina. V roce 2019, kdy nabyl účinnosti zákon č. 210/2019 Sb., byl podíl malých a středních podniků pouze ve výši 16 % a v tomto směru tedy došlo k nárůstu.
Graf č. 11: Přehled podaných žádostí o investiční pobídku dle velikosti podniku
Zdroj: MPO, stav k 31. 5. 2022
Malé a střední podniky jsou v systému investičních pobídek zvýhodněny jak nižším požadavkem na tvorbu pracovních míst, tak nižším požadavkem na výši investice. Co se týče podmínky vyšší přidané hodnoty, zde jsou podmínky stejné jako pro velké podniky, neboť ze vstupních dat pro nastavení této podmínky bylo zjištěno, že malé a střední podniky mají daleko lepší předpoklady pro naplnění podmínky v oblasti výzkumu a vývoje než podniky velké.
V r. 2020 bylo celkem 2 581 680 podnikatelských subjektů, z toho 2 076 010 fyzických osob a 505 670 právnických osob. Podíl malých a středních podnikatelů na celkovém počtu činil 99,92 %. Mezi příjemci investičních pobídek nefigurují žádné podnikající fyzické osoby. Je to dáno tím, že tito podnikatelé se většinou věnují jiným typům podnikatelských aktivit, s nižšími nároky na investice, tedy jiným, než které jsou podporovány investičními pobídkami,
Ačkoliv v podpoře investičních pobídek i nadále dominují velké obchodní společnosti, mají podpořené investice pozitivní vliv na malé a střední podniky, neboť jejich doménou bývají navazující subdodavatelské aktivity. Ze Závěrečné hodnotící zprávy k investičním pobídkám z r. 2021 vyplývá, že v průměru 90 % příjemců investičních pobídek je napojeno na české dodavatele. Velké obchodní společnosti jsou schopny efektivně uplatnit svou produkci globálně, důvodem jsou úspory z rozsahu, kterého malé a střední podniky nejsou schopny dosáhnout. Multiplikační efekt investic je v zahraničních studiích uváděn na úrovni min. 30 %.
Varianta 1
Varianta 1 oproti variantě 0 přinese zpřísnění podmínek podpory ve státem podporovaných regionech. Lze proto očekávat snížení počtu podpořených projektů z této oblasti.
Zatímco v r. 2021 bylo vydáno 14 rozhodnutí o příslibu investiční pobídky, lze očekávat, že po nabytí účinnosti změn by se jednalo o cca 10-12 projektů ročně (viz kalkulace k nákladům státního rozpočtu). Ve srovnání s předchozími lety, kdy bylo vydáváno ročně v průměru přes 70 rozhodnutí o příslibu investiční pobídky, se tedy jedná o výrazné omezení státní podpory na investiční aktivity podnikatelů, a to zejména ve zpracovatelském průmyslu.
Na druhou stranu přinese tato změna větší transparentnost do systému investičních pobídek, neboť nově nastavené podmínky budou odpovídat požadavkům vlády na nové směřování investiční podpory. Lze proto očekávat, že pokud podané žádosti o investiční pobídku naplní předpoklady pro splnění podmínek stanovených nařízením vlády, bude jim investiční pobídka přiznána. To přispěje k větší předvídatelnosti celého systému podpory, neboť investoři budou moci lépe zohlednit možnost získání investiční pobídky při přípravě svých investičních plánů a při rozhodování o jejich realizaci a umístění.
Na trhu práce dlouhodobě panuje nízká míra nezaměstnanosti doprovázená nerovnováhou mezi možnostmi na straně nabídky práce a potřebami na straně poptávky na trhu práce. Makroekonomické predikce ani s ohledem na aktuální hospodářský vývoj neočekávají zatím výrazný nárůst nezaměstnanosti. Varianta 1 nicméně ponechává (stejně jako varianta 0) nastavení výhodnějších podmínek podpory pro regiony, kde přesáhne podíl nezaměstnaných osob 7,5 %. Aktuálně plní tento limit pouze okres Karviná.
3.4 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost
Konkurenceschopnost země závisí zejména na politické stabilitě, administrativní zátěži podnikatelů, kvalitě a ceně pracovní síly či fungující infrastruktuře. I nejvyspělejší státy však disponují systémy podpor výzkumu, vývoje a inovací právě za účelem zvýšení konkurenceschopnosti nejen podpořených firem, ale zvýšení hospodářské konkurenceschopnosti celé země, potažmo konkurenceschopnosti daného odvětví, je-li podpora oborově omezena, protože právě inovace jsou jedním z nejvyšších pilířů konkurenceschopnosti.
Investiční pobídky tak nejsou hlavním nositelem konkurenceschopnosti ČR, nicméně jsou důležitým pilířem k udržení mezinárodní hospodářské konkurenceschopnosti země v soutěži s okolními státy a absence systému investičních pobídek by schopnost ČR konkurovat zemím v regionu významně oslabila.
Systém investičních pobídek v sousedních státech:
Slovensko
Investiční pobídku lze podpořit průmyslovou výrobu, technologická centra a centra podnikových služeb. V rámci investičních pobídek jsou definované tzv. prioritní oblasti a technologie. V rámci prioritních oblastí se jedná např. o výrobu potravin, chemikálií, farmaceutických výrobků, počítačových, elektronických a optických výrobků, výrobu motorových vozidel, návěsů a přívěsů aj. V rámci prioritních technologií se jedná např. o autonomní a spolupracující průmyslové roboty a umělou inteligenci, průmyslový internet věcí, simulace, rozšířenou realitu s informací v čase, cloud a kybernetickou bezpečnost aj.
Investiční pobídky se poskytují ve formě slevy na dani z příjmů právnických osob, dotací na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, příspěvku na nově vytvořená pracovní místa a nájem či prodej nehmotného majetku za zvýhodněnou cenu.
Míra veřejné podpory se liší v závislosti na regionu:
· Západní Slovensko – 30 %
· Střední Slovensko – 40 %
· Východní Slovensko – 50 %
V případě malého a středního podniku se míra veřejné podpory navyšuje o 10 – 20 %.
Polsko
Investiční pobídkou lze podpořit zpracovatelský průmysl, centrum strategických služeb a R&D centrum.
Investiční pobídky se poskytnutí ve formě slevy na dani z příjmů právnických osob ve speciálních investičních zónách a na hmotnou podporu na nákup dlouhodobého hmotného majetku či na pracovní místa pro strategické investice.
Novela zákona z roku 2019 umožňuje podporu investic v oblastech s nerozvinutými ložisky nerostů, čímž se významně rozšířila nabídka lokalit, ve kterých mohou podnikatelé získat osvobození od daně.
Míra veřejné podpory se liší v závislosti na regionů a pohybuje se od 25 do 50 %. V případě malého a středního podniku se zvyšuje o 10 – 20 % a v případě JTF o 10 %.
Maďarsko
Regionální podpora se dělí do několika programů. Jedná se o program VIP investiční hmotná podpora, která je určena pro podniky ve zpracovatelském průmyslu a centrech sdílených služeb; program investiční podpora pro podniky na skladovací prostory ve formě hmotné podpory a program daňové pobídky na rozvoj, které jsou vypláceny ve formě slevy na dani z příjmů právnických osob po dobu 13 let v případě investice ve výši 11,3 mil. EUR a vytvoření alespoň 50 nových pracovních míst.
Zájemce může obdržet VIP dotaci na VaV pro projekty trvající 1 až 3 roky, dotace na školení zaměstnanců pro investiční akce spadající do oblasti center strategických služeb a investiční pobídku na energeticky efektivní investiční projekty ve formě slevy na dani z příjmů právnických osob až na 5 let.
Míra veřejné podpory se pohybuje mezi 30 % - 50 % (60 % za předpokladu schválení JFT).
Rakousko
Investiční podpora se od ČR výrazně liší. Centrálně zde funguje sleva na dani z příjmů právnických osob ve výši 14 % na výdaje na výzkum a vývoj. Žádat o podporu může jakákoliv společnost, která investuje do výzkumu bez ohledu na velkost, obor či strukturu žadatele.
Formou finanční podpory je možné podpořit vlastní výzkum i výzkum na zakázku. Je možné podpořit i experimentální vývoj modelů, produktů a procesů, za předpokladu, že přesahuje současný stav techniky.
Pro malé a střední podniky je možné poskytnout bonus za růst investic ve výši 10 – 15 % jako dodatečný příspěvek na investici VaV.
Německo
Investiční pobídkou lze podpořit zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb.
Hlavním investičním programem tzv. program pro zlepšení regionálního hospodářství strukturálně postižených regionů GRW: Gemeinschaftsaufgabe "Verbesserung der regionalen Wirtschaftsstruktur". Zde se podpora zaměřuje na založení výrobního závodu pro všechny velikosti podniků a rozšíření kapacit jen pro zástupce malých či středních podniků. GRW je spolkový pobídkový systém a představuje rámec pro poskytnutí veřejné podpory. Každá spolková země si pak nastavuje lokální podmínky a v souladu s mapou regionální podpory.
Investiční pobídky jsou poskytovány pouze ve formě přímé dotace, a to jak na pořízení strojního zařízení, tak na nová pracovní místa.
Nové místo musí vzniknout v přímé souvislosti s investičním projektem a mzdy se musí pohybovat v rozmezí 35 000 EUR až 80 000 EUR ročně. Pracovní pozice musí mít nadprůměrné požadavky na kvalifikaci zaměstnanců a musí se jednat o pozici s obzvlášť vysokou přidanou hodnotou či inovativním potenciálem.
Náklady
Varianta 0
Důležitou součástí při rozhodování investora, do kterého státu umístí svoji investici, je kormě míry veřejné podpory a formy veřejné podpory především důvěryhodnost právního systému daného státu, transparentnost a rychlost při rozhodování o poskytnutí veřejné podpory. V opačném případě dochází k nejistotě investora při rozhodování a ve výsledku ke ztrátě významných projektů a investic do vyšší přidané hodnoty, kterými inovace bezesporu jsou.
Současný stav českého právního rámce neumožňuje plně využít přirozených či historických výhod České republiky (např. geografická poloha, kvalita lidských zdrojů, bezpečnost, členství v EU) pro získávání nových zahraničních i tuzemských investic, zejména těch s vysokou přidanou hodnotou a zaměřených na „zelené technologie“, což může vést ke zhoršení pozice České republiky v mezinárodním srovnání. Česká republika v současné době nedominuje před ostatními státy v rychlosti a transparentnosti při poskytování veřejné podpory ve formě investiční pobídky.
Do přímých nákladů investorů lze zahrnout investice ve výši desítek až stovek tisíc korun, především z důvodu nutnosti obracet se na poradenské nebo jiné společnosti, které se jak právně, tak i prakticky orientují v systému investičních pobídek. Rozhodování o umístění investice je pak finančně, časově a administrativně náročné. I díky zdlouhavému rozhodování ze strany státních institucí, investor může ztrácet zájem o investování v ČR a odejít do jiného státu. ČR tak přichází o konkurenční výhodu a o zajímavé, často strategické projekty. Motivační účinek veřejné podpory se tím značně oslabuje.
Varianta 1
Ve variantě 1 dojde k omezení podpory projektů s nižší přidanou hodnotou, což může vést ke ztrátě některých investic. Nicméně s ohledem na současný ekonomický vývoj se jedná o projekty, u kterých není dostatečný předpoklad vypořádat se s výzvami, před kterými česká ekonomika stojí.
Přínosy
Varianta 0
Ve variantě 0 by se nijak nezměnila možnost rozšíření podpory výrobních projektů pro zajištění energetické transformace.
Ve variantě 0 by nedošlo k rozšíření povinnosti plnit podmínky vyšší přidané hodnoty na další regiony, což by mělo za následek kumulaci projektů, které nemusí plnit podmínku vyšší přidané hodnoty v hospodářsky a sociálně ohrožených územích. Tento stav by měl za následek další „rozevírání nůžek“ mezi těmito regiony a zbytkem ČR namísto žádoucího stavu, kdy bude docházet ke snižování disparit v jednotlivých regionech ČR.
Varianta 1
Inovace jsou klíčové pro necenovou složku konkurenceschopnosti a možnosti posouvání České republiky výše v rámci hodnotových řetězců, což dokládá právě i přijetí Inovační strategie České republiky 2019–2030.
Cílem varianty 1 je více podpořit provázanost a proporcionalitu inovačního řetězce u výrobních projektů. Při této variantě tedy dochází k větší motivaci firem, aby kromě do výroby investovaly i do výzkumu a vývoje, nebo aby výsledky jejich výzkumu a vývoje převáděly do výroby.
Zároveň bude rozšířena podpora výrobních projektů k zajištění energetické transformace, která vychází ze současných požadavků vlády ČR a Evropské unie. Tím by se mohla stát Česká republika konkurenceschopnější vůči okolním státům a zajímavější pro investory.
Nastavením jasných pravidel a podmínek v nařízení vlády, a to v souladu s požadavky současné vlády, dojde ke zvýšení transparentnosti systému investičních pobídek, a tím k obnovení důvěryhodnosti právního systému a zvýšení motivačního účinku podpory.
3. 5 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
S ohledem na identifikované oblasti, do nichž má systém investičních pobídek dopad, lze hodnocení variant postavit právě na posouzení přínosů a nákladů v těchto 3 oblastech, tj. přínosech pro státní rozpočet, přínosech pro podnikatelské prostředí a vlivu na konkurenceschopnost České republiky.
Všechny tyto 3 oblasti lze považovat za maximalizační kritéria pro vyhodnocení.
Protože jsou posuzovány pouze dvě varianty, je zvoleno bodové hodnocení každého kritéria v rozmezí 0-1, přičemž bod bude přiřazen té variantě, která lépe naplňuje dané kritérium, nebo u které je větší potenciál k lepšímu naplnění kritéria.
Pro zjednodušení je každé z této oblastí ponechána stejná váha vlivu na vyhodnocení variant.
K1 Přínosy pro státní rozpočet
Jedná se o kritérium, které je svou povahou kvantitativní.
Vzhledem k tomu, že variantou 1 nedochází k rozšiřování podporovaných oblastí, nicméně dojde ke zpřísnění stávajících vstupních podmínek v oblasti vyšší přidané hodnoty pro žádosti o investiční pobídku ve zpracovatelském průmyslu, nepředpokládá se u varianty 1 významný nárůst počtu žádostí, a tedy ani významný nárůst celkových závazků z přislíbené výše veřejné podpory.
V případě varianty 1 dojde k zaměření podpory na projekty s vyšší přidanou hodnotou, které přispívají k vyšší produktivitě práce a k vyšší ziskovosti, a tedy i k vyšším příjmům do státního rozpočtu. U varianty 1 je tedy větší potenciál pro generování vyšších příjmů pro státní rozpočet než u varianty 0, z toho důvodu byl bod přidělen variantě 1.
K2 Přínosy pro podnikatelské prostředí
Přínosy pro podnikatelské prostředí spočívají zejména v poskytnuté veřejné podpoře, což je kritérium kvantitativní. Transparentnost podmínek a předvídatelnost výsledku posouzení je zase kritérium kvalitativní.
Hodnotu vyplacené veřejné podpory můžeme považovat u obou variant za přibližně stejnou. Rozdíl lze identifikovat pouze ve formě této podpory, kdy u varianty 1 je část vyplacena v podobě finančního příspěvku, a to v oblasti výrobních projektů přispívajících k zajištění energetické transformace. Finanční příspěvek je pro investory žádanější formou veřejné podpory. Současně u varianty 1 lze konstatovat vyšší transparentnost v nastavení jasných podmínek podpory. Bod byl proto přiřazen této variantě.
K3 Vliv na konkurenceschopnost České republiky
Jedná se o kvalitativní kritérium, i zde bude použita bodová škála 0-1.
Jak je konstatováno v předchozí kapitole, inovace jsou jedním z nejvyšších pilířů konkurenceschopnosti. Inovace jsou klíčové pro necenovou složku konkurenceschopnosti a možnosti posouvání České republiky výše v rámci hodnotových řetězců.
U varianty 0 by se nijak neupravila možnost zvýhodnit v rámci investičních pobídek projekty, které přispívají k naplňování inovačního řetězce, tj. podnikatele, kteří kromě výroby investují a reinvestují zisk do výzkumu a vývoje. Zároveň nebudou zvýhodněny výrobní projekty přispívající k navyšování výrobních kapacit pro zajištění energetické transformace.
U varianty 1 dochází k větší motivaci firem, aby kromě do výroby investovaly i do výzkumu a vývoje, a tím lépe přispívaly k posilování konkurenceschopnosti České republiky. Na zvýšení konkurenceschopnosti bude mít také vliv rozšíření podpory výrobních projektů přispívajících k zajištění energetické transformace. Této variantě je proto přidělen bod.
Tabulka č. 5: Vyhodnocení variant
K1
K2
K3
Varianta 0
0
0
0
Varianta 1
1
1
1
Z tabulky vyplývá, že varianta 0 je jednoznačně variantou dominovanou, neboť ani u jednoho z kritérií nedosahuje vyšších hodnot, než je tomu u varianty 1. Tuto variantu lze tedy z dalšího hodnocení vyřadit. Varianta 1 je variantou nedominovanou a vzhledem k situaci, kdy varianta 0 byla vyřazena z důvodu jednoznačně horších naplnění stanovených kritérií, lze považovat tuto variantu za optimální.
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Pořadí variant
1. varianta 1
2. varianta 0
5. Implementace doporučené varianty a vynucování
Za účelem implementace varianty 1 by měl být vypracován návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 221/2019 Sb. Odpovědný orgán za realizaci tohoto nařízení vlády je Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Zvažované změny vyžadují novelizaci tohoto prováděcího právního předpisu:
- nařízení vlády č. 221/2019 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů.
Všeobecné podmínky pro poskytování investiční pobídky, postup při jejím poskytování i výkon státní správy s tím související, včetně výkonu kontrolní činnosti, je stanoven zákonem o investičních pobídkách a jeho změna je předmětem samostatného materiálu.
Veškeré žádosti o poskytnutí investiční pobídky jsou v souladu se zákonem o investičních pobídkách podávány prostřednictvím určené organizace – agentury CzechInvest, která poskytuje žadatelům součinnost při předkládání žádostí. Rozhodnutí o příslibu investiční pobídky je vydáváno Ministerstvem průmyslu a obchodu po posouzení předpokladů splnění podmínek zákona o investičních pobídkách a po obdržení kladných stanovisek všech dotčených orgánů, které se vyjadřují i ke splnění zvláštních podmínek plynoucích ze souvisejících právních předpisů. Kontrola plnění zákonných podmínek a povinností je řešena konkrétně prostřednictvím § 7 zákona o investičních pobídkách, který vymezuje příslušné kontrolní orgány, lhůty pro výkon kontrolních pravomocí i sankce za porušení podmínek a povinností.
6. Přezkum účinnosti regulace
V souladu s evropskými předpisy pro oblast veřejné podpory, podle kterých je systém investičních pobídek velkým režimem státní podpory, byl sestaven Plán hodnocení režimu státní podpory GBER: Investiční pobídky v České republice, který byl schválen rozhodnutím Evropské komise. Tento Plán předpokládal vypracování každoročních hodnotících zpráv od roku 2016 až do roku 2021. Cílem tohoto hodnocení bylo ověřit, zda byly naplněny předpoklady a podmínky slučitelnosti režimu státní podpory s vnitřním trhem Evropské unie, zda se jedná o účinná opatření ve vztahu k nastaveným cílům a jaký je jeho dopad na hospodářskou soutěž. Hodnocení jsou monitorována nezávislým orgánem, tzv. řídící skupinou pro hodnocení, jejímiž členy mohou být jen zástupci institucí nezávislých na Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Plán hodnocení, stejně jako zpracované výroční hodnotící zprávy, jsou uveřejněny na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/investicni-pobidky-a-prumyslove-zony/investicni-pobidky/hodnoceni-systemu-investicnich-pobidek--223090/. Zde jsou obsaženy i evaluační kritéria a ukazatele, které jsou v rámci zpráv sledovány.
I když hodnocení podle uvedeného evaluačního plánu bylo ukončeno v roce 2021, bude se v každoročním vyhodnocování pokračovat i nadále interně, protože systém investičních pobídek již nespadá do kategorie velkých režimů podpory, a to z důvodu výrazného poklesu podaných žádostí o investiční pobídky v posledních letech (viz Graf č. 10: Podané žádosti o investiční pobídky). V případě zásadních změn v ekonomice lze přistoupit k vyhodnocení nastavených podmínek a naplňování cílů systému investičních pobídek i mimo tyto pravidelné roční intervaly.
7. KONZULTACE A ZDROJE DAT
Při provádění RIA byly využity jak primární, tak sekundární zdroje dat, tj. byla využita a shromážděna dostupná originální data a statistiky a současně bylo využito i vlastní zpracování.
Jako zdroje dat byly využity zejména statistiky a interní data Ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechInvest k systému investičních pobídek a také data Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí k vývoji makroekonomických ukazatelů. Podkladem byla dále Závěrečná hodnotící zpráva dle Plánu hodnocení režimu státní podpory CBER: Investiční pobídky v České republice zpracovaná v letech 2020 a 2021 a další relevantní studie, zprávy a analýzy zejména pak: Analýza vývoje ekonomiky ČR, Zpráva o vývoji podnikatelského prostředí v České republice v roce 2020, poslední makroekonomické predikce Ministerstva financí či Inovační strategie České republiky 2019-2030. Podkladem byl i přehled k systému investičních pobídek zpracovaný agenturou CzechInvest, který zahrnoval i porovnání investičních pobídek v okolních zemích.
Kromě kvantitativních dat založených na faktech a číslech, byly využity také kvalitativní informace, které napomáhají k ověření a interpretaci získaných dat. Jednalo se o výsledky dotazníkového šetření zpracovaného spol. KPMG v rámci hodnotících zpráv k systému investičních pobídek, ale také o různé konzultace.
V průběhu tohoto roku proběhlo několik konzultací, včetně diskuze s odbornými skupinami k současným potřebám českého hospodářství a možným změnám v nastavení systému investičních pobídek. Této diskuze se účastnili zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, agentury CzechInvest, Sdružení pro zahraniční investice AFI, Svazu průmyslu a dopravy a další zainteresované osoby.
Z již proběhlých konzultací se zainteresovanými osobami vyplynula shoda na zvýhodnění podpory pro výrobní projekty zajišťující energetickou transformaci. Zpřísnění podmínek vyšší přidané hodnoty pro projekty ve zpracovatelském průmyslu se účastníkům konzultací jeví jako akceptovatelné, naopak návrh nové podmínky týkající se nevyplácení podílů na zisku žadatelů o investiční pobídku byla pro všechny zainteresované osoby v rámci konzultací nepřijatelná. Tato podmínka by byla značným omezením, které by nemotivovalo investory k umístění svých investic v ČR a není proto ani předmětem konečného návrhu. Diskuze se vedla také ohledně rozšíření plnění podmínky vyšší přidané hodnoty na všechny regiony ČR s výjimkou regionů s podílem nezaměstnaných osob (PNO) nad 7,5 %, což v současnosti splňuje pouze okres Karviná. Zúčastněné strany se domnívají, že tento krok povede ke zvýraznění disparit mezi jednotlivými regiony. MPO se však naopak domnívá, že rozšíření plnění podmínky vyšší přidané hodnoty v rámci všech regionů ČR bude mít pozitivní vliv na umísťování kvalitních projektů, které budou propojeny s výzkumem a vývojem také do státem podporovaných regionů, čímž by se mohly disparity mezi jednotlivými regiony naopak snižovat.
Další projednávání návrhu nařízení vlády bude zajištěno prostřednictvím mezirezortního připomínkového řízení.
8. KONTAKT NA ZPRACOVATELE RIA
Bc. Libuše Adamčíková
rada odboru 71100
Ministerstvo průmyslu a obchodu
tel. 224 852 900
e-mail.: adamcikova@mpo.cz
Ing. Jakub Zíval
ministerský rada odboru 71100
Ministerstvo průmyslu a obchodu
tel. 224 852 610
e-mail: zival@mpo.cz
Ing. Alexandra Oravská
ministerský rada odboru 71100
Ministerstvo průmyslu a obchodu
tel. 224 853 558
e-mail: oravska@mpo.cz
Stav IP po novele 2019
Žádosti o IP
2019 2020 2021 2022 1 15 36 8 Rozhodnutí o příslibu IP
2019 2020 2021 2022 0 2 14 1 Zamítnutí žádosti o IP
2019 2020 2021 2022 0 0 9 6
Neuspěšné žádosti po novele 2019
2021
Podporovaný region Běžný region 3 6 2022
Podporovaný region Běžný region 3 3
Žádosti o investiční pobídku podané po novele 2019
Zpracovatelský průmysl Technologické centrum Centrum strategických služeb 57 2 1
Podané žádosti dle regionů po novele 2019 (zpracovatelský průmysl)
Podporovaný region
2019 2020 2021 2022 1 7 17 7 Běžný region
2019 2020 2021 2022 0 7 17 1
Rozhodnutí o příslibu IP po novele 2019 dle vyšší přidané hodnoty
Podporovaný region
2020 2021 2022 2 6 1 Běžný region
2020 2021 2022 0 8 0
Rozhodnutí o příslibu investiční pobídky
2015 - 2022
Vydaná Rozhodnutí o IP 2015 - 2022
2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 57 71 74 77 74 27 14 1
Podané žádosti o investiční pobídky 2015 - 2022
Podané žádosti o IP 2015 - 2022
2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 67 81 83 69 76 15 36 8
Žádosti o investiční pobídky po novele 2019
Malý Střední Velký 7 19 34
- 22 -
image1.png
image2.png
image3.png
image4.png