Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNCKLC9Z3N najdete zde
II.
Předkládací zpráva
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se předkládá na základě Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2022.
Navrhovaná právní úprava je zejména technickou novelou předpisů z oblasti důchodového pojištění směřující k nápravě některých nevyhovujících nebo překonaných ustanovení. Vedle toho návrh přináší i zásadnější změny zejména s přesahem do oblasti odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
V jednotlivých zákonech se navrhují tyto zásadnější úpravy:
Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákon o důchodovém pojištění
· Možnost podání žádosti o důchod online a úprava místní příslušnosti okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“)
Povinnost zavést do zákona možnost podat žádost o důchod zcela online souvisí se změnou evropské legislativy a vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1724. Možnost online podání žádosti se rovněž zavádí z důvodu stále se zvyšujících požadavků na eGovernment a též připravenosti na mimořádné situace typu epidemie apod., kdy dochází k povinnému omezení fyzických kontaktů mezi osobami.
Se zavedením možnosti online podání žádosti o důchod souvisí zrušení závazné místní příslušnosti OSSZ k sepsání žádosti o důchod. Navrhovaná právní úprava umožní občanu, který žádost o důchod podává online, vybrat si pro přijetí a vybavení žádosti v podstatě kteroukoliv OSSZ. Tato možnost výběru OSSZ k sepsání žádosti o důchod bude nově aplikována rovněž u žádostí sepisovaných „klasicky“ (tj. za osobní účasti klienta) na OSSZ. Žadatel o důchod si tedy podle vlastní vůle vybere OSSZ, která má žádost spravovat a je odpovědná za její finalizaci, s tím, že takto určí její příslušnost pro celý proces uplatnění nároku, sepsání a dokládání žádosti o důchod.
· Změna výplatního období z tzv. klouzavého měsíce na měsíc kalendářní
Navrhuje se sjednotit výplatu dávek důchodového pojištění pro všechny důchodce bez ohledu na to, který orgán sociálního zabezpečení dávku vyplácí. Důchody, které vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, proto budou nově vypláceny nikoli dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách, jako je tomu dosud (od splatnosti do splatnosti, tj. např. od 6. dne kalendářního měsíce do 5. dne bezprostředně následujícího kalendářního měsíce), ale na běžný kalendářní měsíc, tj. od 1. dne kalendářního měsíce do jeho posledního dne, jako se podle současné právní úpravy vyplácejí důchody příslušníkům ozbrojených sil. V té souvislosti se zúží okruh výplatních termínů z 13 na 5 a budou pro všechny důchodce soustředěny do první poloviny kalendářního měsíce. Dále odpadne potřeba poskytování tzv. doplatků valorizace za období od 1. ledna do dne předcházejícího datu splatnosti lednové splátky.
· Zrušení zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním v plné výši a nahrazení tohoto benefitu slevou na pojistném.
Opouští se konstrukce trvalého navyšování starobního důchodu za další výdělečnou činnost konanou při pobírání starobního důchodu ve výši 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dní této výdělečné činnosti a nahrazuje se pro pojištěnce pobírající starobní důchod novou vyšší bonifikací spočívající v zavedení slevy na pojistném na důchodové pojištění, která bude znamenat absenci povinnosti platit toto pojistné v rozsahu, v jakém je jeho poplatníkem zaměstnanec. Za výdělečnou činnost vykonávanou pracujícím důchodcem ode dne účinnosti nové právní úpravy se již nebude zvyšovat jeho starobní důchod, ale bude mu náležet sleva na pojistném na důchodové pojištění ve výši 100 % pojistného placeného zaměstnancem (zaměstnanci tedy nebudou platit „svoji“ část pojistného, OSVČ budou platit pojistné snížené o 6,5 procentních bodů, tedy 22,7 % z vyměřovacího základu namísto 29,2 %). Jedná se o opatření, které je součástí programového prohlášení vlády, a jeho cílem je podpora delšího setrvání poživatelů starobního důchodu na trhu práce. Toto opatření zároveň pomůže zaměstnavatelům v době zvýšené poptávky po zaměstnancích (zejména kvalifikovaných) a v důsledku toho lze očekávat další pozitivní rozpočtové efekty, a to nejen v dlouhodobém, ale i v relativně krátkodobém časovém horizontu. Opatření bylo též projednáno v pracovním týmu pro důchodovou reformu.
· Další technické změny
Další dílčí úpravy zákona se provádějí v návaznosti na výše popsané zásadnější změny, překonaná ustanovení nebo na zjištěné nedostatky.
Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Podle předkládaného návrhu zákona se navrhuje, aby pojištěnec, který má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši a dosáhl důchodového věku, neměl nově povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Tato změna zajistí poživatelům starobního důchodu okamžitou a výhodnější finanční podporu.
Zákon o nemocenském pojištění
Navrhované změny v zákoně o nemocenském pojištění znamenají především legislativní zpřesnění a úpravy tak, aby lépe odpovídaly smyslu a účelu zákona a tím příznivěji sloužily adresátům zákona. Některé změny vychází ze zkušeností s žádostmi o odstranění tvrdosti zákona (rozšíření poskytování peněžité pomoci v mateřství o případy, kdy je matka až do chvíle nástupu na tuto dávku v dočasné pracovní neschopnosti a pobírá nemocenské z předchozího nemocenského pojištění).
Dopady návrhu zákona na státní rozpočet
Dopady na státní rozpočet se týkají zejména zavedení slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve výši 100 % pojistného placeného zaměstnancem; zrušení sazby placené zaměstnancem se bude vztahovat na všechny starobní důchodce s výdělečnou činností bez ohledu na její délku a dosahovaný výdělek. Odhaduje se, že při takovém snížení by výpadek příjmů z pojistného na důchodové pojištění aktuálně činil cca 4 – 4,5 mld. Kč ročně. Pozitivní efekty na straně výdajů nastanou s časovým odstupem zejména v období největšího zatížení důchodového systému s ohledem na demografickou strukturu obyvatel, což je důležité s ohledem na udržitelnost systému i v případě, že by nedošlo k výraznější změně chování na pracovním trhu v podobě zvýšeného pracovního zapojení zaměstnanců v důchodovém věku. Změna zákona o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti bude mít minimální vliv na zvýšení administrativní zátěže zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé budou nově evidovat slevu na pojistném na sociálním zabezpečení u starobních důchodců, avšak současně přestanou mít povinnost vést evidenční list důchodového pojištění pro tyto zaměstnance.
Náklady na zavedení možnosti sepisování žádostí o důchod online souvisejí s potřebou příslušné aktualizace aplikačního vybavení plátců důchodu.
U změn ve splatnostech důchodů lze očekávat nepatrně zvýšené výdaje v případě, kdy plátce důchodu u pojištěnců, kteří mají dosud stanoveno „nízké“ datum splatnosti, využije možnosti jednostranně zvýšit toto datum; v takovém případě náleží dotčeným pojištěncům jednorázový doplatek za období od původního do nově stanoveného data splatnosti. Předpokládá se, že plátci důchodu provedou změnu dat splatnosti tak, aby náklady na financování doplatků minimalizovali. Očekává se však úspora nákladů spojená se zrušením jednorázových doplatků v rámci pravidelného zvyšování důchodů v lednu každého kalendářního roku, a to ve výši cca 1 mld. Kč.
Změny v nemocenském pojištění budou znamenat zanedbatelné dopady do výdajů na dávky nemocenského pojištění a budou kryty v rámci stávajících limitů výdajů a dávky.
U návrhu zákona se stanoví dělená účinnost, a to jednak se zřetelem na zákon o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv (tj. účinnost od 1. ledna a od 1. července) a dále s přihlédnutím k době potřebné pro plátce důchodů k zajištění realizace jednotlivých věcných okruhů navrhovaných změn. Účinnost je obecně stanovena dnem 1. ledna 2024. Změny týkající se zavedení slev na pojistném pro poživatele starobních důchodů v plné výši a podávání žádostí o důchody online nabývají účinnosti dnem 1. července 2023. Změny týkající se výplatních termínů důchodů a období výplaty důchodů nabývají účinnosti dnem 1. července 2025 (s tím, že podle přechodného ustanovení k zúžení okruhu výplatních termínů lze přistoupit již od 1.července 2023).
Vyhodnocení připomínkového řízení bude doplněno po jeho provedení.
2