Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNCKQJ8UBF najdete zde


                III.
ODŮVODNĚNÍ
I. Obecná část

A. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů 
V souladu s § 98a odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), (dále jen „zákon“), stanovuje tato vyhláška způsob určení výše efektivně vynaložených nákladů na zřízení a zabezpečení rozhraní pro připojení nástroje detekce, postup jejich uplatnění a způsob jejich úhrady. 
Vyhláška se do určité míry inspirovala zněním vyhlášky č. 486/2005 Sb., kterou se stanoví výše a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů na zřízení a zabezpečení rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv, na uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů a na poskytování informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby, a to v části týkající se zřízení a zabezpečení rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv. Znění však nemohlo být převzato zcela, neboť se jedná o odlišný nástroj, jehož využití doprovází jiné technické a provozní podmínky. 
Vojenské zpravodajství se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru tím, že mj. provádí cílenou detekci kybernetických útoků a hrozeb, které mají původ v zahraničí a které směřují proti důležitým zájmům státu, viz 16a odst. 1 písm. a) zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Vojenském zpravodajství“). Dle § 16b odst. 2 zákona o Vojenském zpravodajství spolupracuje Vojenské zpravodajství při provádění této činnosti s provozovateli veřejných komunikačních sítí a poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (dále jen „povinné osoby“), se kterými za tímto účelem uzavírá písemné dohody o spolupráci. Konkrétní forma spolupráce je specifikována v těchto dohodách – zpravidla zahrnuje závazek povinné osoby provádět detekci a předávat metadata o zachyceném útoku nebo hrozbě Vojenskému zpravodajství nebo zřídit a zabezpečit rozhraní pro připojení nástrojů detekce Vojenského zpravodajství a strpět jejich umístění a provozování. Součástí dohody je dle § 16b odst. 3 zákona o Vojenském zpravodajství i způsob určení výše efektivně vynaložených nákladů, které povinné osobě při plnění povinností podle dohody vzniknou.
Pakliže se nepodaří dosáhnout dohody o spolupráci podle § 16b odst. 2 zákona o Vojenském zpravodajství nebo je zajišťování detekce na základě takové dohody neúčinné, může Ministerstvo obrany na základě návrhu Vojenského zpravodajství v souladu s § 16e odst. 3 zákona o Vojenském zpravodajství povinné osobě rozhodnutím uložit povinnost zřídit a zabezpečit rozhraní pro připojení nástrojů detekce a strpět jejich umístění a provozování. Jedná se tedy o prostředek ultima ratio, pro jehož využití jsou dány pevně stanovené podmínky a kterého lze využít pouze za předpokladu, že to vyžaduje důležitý zájem obrany státu a zároveň se nepodaří dosáhnout dohody o spolupráci nebo je detekce prováděná na základě dohody o spolupráci neúčinná.
Povinnost povinné osoby zřídit a zabezpečit rozhraní pro připojení nástrojů detekce na základě rozhodnutí vydaného Ministerstvem obrany je uvedena i  v § 98a odst. 1 zákona. Za její plnění náleží povinné osobě dle § 98a odst. 5 zákona od Vojenského zpravodajství úhrada efektivně vynaložených nákladů. Účelem této vyhlášky je proto v souladu se zákonným zmocněním stanovit způsob určení výše těchto nákladů, postup jejich uplatnění a způsob jejich úhrady.
B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání 
Vyhláška k provedení § 98a odst. 5 zákona je zpracována na základě zmocnění uvedeného v § 150 odst. 7 zákona. Vyhláška je v souladu se zákonem a v jeho mezích. 
C. Zhodnocení platného právního stavu
Platnou a účinnou právní úpravou nebyla do přijetí zákona č. 150/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, upravena možnost využití nástrojů detekce Vojenským zpravodajstvím ani žádným jiným subjektem. Dosud tedy nebyl upraven ani související způsob určení výše efektivně vynaložených nákladů na zřízení a zabezpečení rozhraní pro připojení nástroje detekce, postupu jejich uplatnění a způsob jejich úhrady. 
D. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky, souladu s mezinárodními závazky České republiky a právem Evropské unie
Vyhláška je v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky, neodporuje mezinárodním smlouvám, jimiž je Česká republika vázána. Předmětná problematika není upravena právem Evropské unie. 
E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí 
Přijetí vyhlášky bude mít dopady na státní rozpočet, na ostatní veřejné rozpočty žádný dopad nevyvolá. 
Povinné osobě náleží od Vojenského zpravodajství úhrada efektivně vynaložených nákladů na zřízení a zabezpečení rozhraní pro připojení nástroje detekce ve smyslu § 98a odst. 5 věty první zákona. Z uvedeného důvodu bude mít realizace zřízení a zabezpečení rozhraní povinnou osobou dopad na státní rozpočet nad rámec dosavadních výdajů (nejedná se o bezprostřední dopad vyhlášky, nýbrž zákona). Potřebné výdaje budou zajištěny v rámci existující rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany na příslušný rok bez dodatečných požadavků na její navýšení.
Vzhledem ke skutečnosti, že do současné doby nebylo vydáno rozhodnutí Ministerstva obrany podle § 16e odst. 3 zákona o Vojenském zpravodajství a nebylo ani zřízeno a zabezpečeno rozhraní pro připojení nástroje detekce, nejsou známy veškeré související přímé a nepřímé náklady. Ministerstvo obrany odhaduje na základě údajů, které obdrželo od zástupců povinných osob, týkajících se zejména demonstrativního vymezení nákladů na zřízení a zabezpečení rozhraní, roční výdaje ze státního rozpočtu ve výši cca 10 000 000 Kč. 
 Povinnost zřídit a zabezpečit rozhraní bude povinné osobě uložena tehdy, pokud detekci nebude možné provést na základě spolupráce ve smyslu § 16b odst. 2 zákona o Vojenském zpravodajství. Předpokládá se proto, že takový postup bude spíše výjimečný (nelze předem odhadnout případy, kdy se nepodaří dosáhnout dohody nebo bude zajišťování detekce na základě takové dohody neúčinné). 
Stanovení pravidel pro určení výše efektivně vynaložených nákladů na zřízení a zabezpečení rozhraní pro připojení nástroje detekce bude mít dopad na podnikatelské prostředí České republiky. V souvislosti s plněním povinností zřídit a zabezpečit rozhraní pro připojení nástrojů detekce a strpět provozování těchto nástrojů vzniká povinným osobám nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů, které budou hrazeny podle předkládaného návrhu vyhlášky. Adresátům právní normy tak navrhovaná právní úprava přinese jistotu, co mohou v rámci úhrady efektivně vynaložených nákladů oprávněně očekávat, resp. jak budou efektivně vynaložené náklady stanovovány a posuzovány. 
Navrhovaná právní úprava nevyvolá žádné sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, ani dopady na životní prostředí.

F. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace, ve vztahu k rovnosti mužů a žen  

Navrhovaná právní úprava s ohledem na svůj obsah nebude mít žádný dopad v oblasti diskriminace, ani v oblasti rovnosti mužů a žen.

G. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů 

S ohledem na skutečnost, že návrh vyhlášky řeší pouze otázku způsobu určení výše efektivně vynaložených nákladů, postupu jejich uplatnění a způsobu jejich úhrady, nikoli otázku provádění detekce kybernetických útoků a hrozeb, žádné dopady v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů vyvolávat nebude.

H. Zhodnocení korupčních rizik 

Jelikož budou efektivně vynaložené náklady z důvodu odlišností infrastruktury jednotlivých operátorů vždy v konečném důsledku za účelem jejich úhrady posuzovány u každého operátora individuálně, nelze případná korupční rizika zcela vyloučit.
Za účelem jejich eliminace však bude efektivita vynaložených nákladů vždy posuzována komisionálně, nikoli jednotlivcem, což lze vnímat jako silnou protikorupční pojistku. V komisi pak budou vždy zástupci s různým vzděláním a rolemi ve smyslu technické, právní, administrativní apod.
Pro posouzení efektivnosti však bude nutná součinnost konkrétního operátora, jemuž mají být efektivně vynaložené náklady uhrazeny. Tento postup je jediný možný, jelikož Vojenské zpravodajství zná možnosti a způsob fungování svých nástrojů, a zároveň operátor jako jediný zná architekturu své sítě. V praxi by proto měla vždy probíhat kooperace s operátorem, při níž budou navržena konkrétní opatření i infrastruktura, ve které budou zřizována rozhraní. Na základě návrhu řešení dojde k vyjádření nákladů operátorem. Náklady budou poté ze strany Vojenského zpravodajství posouzeny, zda odpovídají návrhu a zda jsou legitimní a efektivní. 

U procesu stanovování nákladů bude rovněž přítomen inspektor kybernetické obrany, který bude nezávisle posuzovat nezávislost procesu jako takového, ale i legitimitu konkrétně určených nákladů.

Pro kontrolu Vojenského zpravodajství při výkonu kybernetické obrany pak dále existují i další vnitřní i vnější kontrolní mechanismy, které by měly případná korupční rizika zcela eliminovat či zásadně omezit.

I. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Nasazení nástrojů detekce Vojenským zpravodajstvím je podstatnou součástí činností a úkolů zajišťujících obranu České republiky v kybernetickém prostoru. Navrhovaná právní úprava stanovuje pravidla pro určení výše efektivně vynaložených nákladů, postup jejich uplatnění a způsob jejich úhrady. Spravedlivé určení výše efektivně vynaložených nákladů může mít pozitivní efekt pro přístup povinných osob k plnění jejich zákonných povinností, a tedy i pozitivní dopady na bezpečnost a obranu státu.

II. Zvláštní část 

K § 1:
Ustanovení upravuje způsob určení výše efektivně vynaložených nákladů na zřízení a zabezpečení rozhraní. Aby mohl nástroj detekce sloužit zákonem předpokládanému účelu, musí povinná osoba v určeném bodě jí zajišťované veřejné komunikační sítě jak zřídit, tak zabezpečit rozhraní za účelem jeho připojení. 
Náklady na zřízení rozhraní se rozumí náklady spojené s pořízením hmotného majetku a/nebo nehmotného majetku, tedy pořizovací cena za hardware, pořizovací cena za software, resp. odměna za oprávnění užít počítačový program (licence) v rozsahu a za podmínek poskytovatele licence, a další prokazatelné nezbytné náklady, včetně nákladů na instalaci hardwaru a softwaru a jejich zprovoznění, a dále finanční náklady, tj. náklady na financování investic, včetně úroků z úvěru a dalších poplatků.
Náklady na zabezpečení rozhraní se rozumí náklady na fyzické zabezpečení rozhraní, náklady na podporu (supportní služby) pro hardware a software, včetně softwarových releasů (licenční maintenance), náklady spojené s údržbou, provozem a zajištěním souvisejících činností prováděných vlastními zaměstnanci povinné osoby a odměna za licenci, není-li součástí nákladů na pořízení.
Aby mohly být náklady na zřízení a zabezpečení rozhraní povinné osobě Vojenským zpravodajstvím uhrazeny, musí být zjištěna efektivita jejich vynaložení, a současně musí být z důvodu jejich doložení a kontroly uvedeny v účetnictví povinné osoby. 
O efektivně vynaložené náklady se jedná tehdy, pokud jsou nezbytné a účelné, odpovídající obvyklé výši nákladů na zřízení a zabezpečení rozhraní, s přihlédnutím ke zvláštnostem a podmínkám souvisejícím s připojením nástroje detekce. 
Povinné osobě náleží pouze úhrada nákladů, které byly vynaloženy efektivně, tj. které byly nezbytné pro splnění povinností uložených rozhodnutím; povinné osobě tak nenáleží úhrada nákladů za dobu, kdy není pro důvody na straně povinné osoby, i bez jejího zavinění, možné provádět, za použití nástroje detekce, detekci jevů nasvědčujících existenci kybernetického útoku nebo hrozby. Např. nástroj detekce není možné připojit na zřízené rozhraní nebo rozhraní brání v činnosti nástroji detekce. Náklady je možné povinné osobě nahradit v poměrné výši za dobu, kdy rozhraní splňovalo technické a provozní podmínky pro připojení a funkčnost nástroje detekce. 
Povinnosti povinné osoby související se zřízením a zabezpečením rozhraní, včetně potřebné technické specifikace požadavků na rozhraní, budou stanoveny v rozhodnutí Ministerstva obrany podle § 16e odst. 3 zákona o Vojenském zpravodajství.   
V případě, že náklady povinné osoby na zřízení a zabezpečení rozhraní přesahují dobu plnění podle rozhodnutí Ministerstva obrany, budou povinné osobě, za současného plnění jejich povinností, takové náklady uhrazeny. Tyto náklady musí povinná osoba Vojenskému zpravodajství adekvátně doložit. 
K § 2:
Ve smyslu legislativního zmocnění je dále upraven postup uplatnění úhrady efektivně vynaložených nákladů, kdy vyúčtování zasílá povinná osoba vždy do 25. dne kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž vznikl nárok na úhradu nákladů. Výjimkou je měsíc listopad, u kterého je vyúčtování nutné zaslat nejpozději do 10. prosince téhož roku. 
Jelikož se jedná o různorodou množinu nákladů, způsob jejich vyúčtování a následné úhrady se bude odvíjet od způsobu, jakým jsou evidovány v účetnictví povinné osoby. S výjimkou dlouhodobého majetku bude jednorázově vynaložené výdaje spojené s pořízením nezbytného hmotného a nehmotného majetku možno uhradit povinné osobě jednorázově (např. zakoupení software), jiné náklady budou vznikat postupně (zejména náklady na pronájem a služby). Postupně bude uhrazena i pořizovací cena dlouhodobého majetku, neboť ten vstupuje do účetnictví povinné osoby prostřednictvím odpisů, kterými bude povinná osoba vynaložené výdaje prokazovat; v tomto případě není vyloučeno, že úhrada nákladů bude pokračovat i po uplynutí doby, na kterou byly povinné osobě uloženy rozhodnutím povinnosti.
K § 3:
Dále jsou stanovena pravidla související s doložením vyúčtovaných efektivně vynaložených nákladů a demonstrativně je ve vyhlášce uvedený výčet dokladů, kterými povinná osoba dokládá vyúčtování. Patří mezi ně zejména kopie daňových dokladů prokazujících pořízení majetku nebo jeho pronájmu, kopie daňových dokladů k využitým službám a dokladů o nákladech na zabezpečení majetku prováděné vlastními pracovníky (např. výkazy práce s počtem odpracovaných hodin a hodinové sazby). 

K § 4 
Účinnost vyhlášky se navrhuje k 1. lednu 2023.  

2