Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNCL8ENE4G najdete zde


                IV.
ODŮVODNĚNÍ 
návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu 
A. OBECNÁ ČÁST
Zpracování odůvodnění návrhu vyhlášky o stavu nouze v elektroenergetice (dále jen „návrh vyhlášky“) vychází z čl. 2 bodu 2. 3 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), přijatých usnesením vlády ze dne 14. prosince 2011 č. 922 o Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace (RIA) a o změně Legislativních pravidel vlády a Jednacího řádu vlády.
Odůvodnění návrhu vyhlášky je zpracováno podle čl. 16 odst. 4 Legislativních pravidel vlády.

1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Název
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu
Práva a povinnosti subjektů působících na energetickém trhu v oblasti elektroenergetiky upravuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu stání správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhlášku vydává MPO podle zmocnění v energetickém zákoně, konkrétně podle ustanovení
§ 98a odst. 1 písm. e). 

Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností 

Stávající situace na trhu s elektřinou, jakož i analýzy očekávané situace na letošní zimu, ukazují, že v celé Evropě hrozí nedostatek výkonu pro pokrytí zátěže. Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy, odpovídající za vyrovnanou bilanci elektrizační soustavy České republiky (dále jen „ES ČR“), v případě nedostatku výroby přijímá opatření v následujícím pořadí:

1. Aktivace služeb výkonové rovnováhy,
2. Využití volných výrobních kapacit a zahraničních výpomocí,
3. Odhazování zátěže.

Podle vyhlášky č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu (dále jen „vyhláška o stavu nouze“), má technický dispečink provozovatele přenosové soustavy, jakož i provozovatelů distribučních soustav, dvě možnosti realizace odhazování zátěže: regulační plán, popsaný v Příloze 1, a vypínací plán, popsaný v Příloze 2 této vyhlášky.

Regulační plán je prováděn zákazníky, kteří vypínáním skupiny spotřebičů dle vlastního určení snižují svůj odběr ze soustavy. Zákazníci jsou povinni odepnout až (v posledním, sedmém stupni) veškerou spotřebu, která není „nezbytně nutná pro zajištění bezpečnosti technologie odběrného zařízení, vlivu na okolní prostředí a obsluhujících pracovníků“ (tzv. bezpečnostní minimum). Nedochází tedy k odpojení zákazníků od dodávek elektřiny, pouze je omezen povolený odběr. Vypínací plán je prováděn příslušným provozovatelem distribuční soustavy vypínáním vývodů vn. Tím jsou vypnuta celá odběrná místa a dojde k přerušení dodávek elektřiny zákazníkům. Z toho vyplývá, že použití regulačního plánu je mnohem šetrnější a způsobí menší celospolečenské škody než použití vypínacího plánu. 

Podle §5 a §6 vyhlášky o stavu nouze může provozovatel přenosové nebo provozovatel distribuční soustavy použít celý regulační plán (stupně 1 až 7) pouze při vyhlášení stavu nouze dle §54 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“). Vyhlášení stavu nouze však zároveň pozastavuje tržní činnosti a zúčtování odchylek přechází do tzv. zvláštního režimu podle §31 odst. 1 vyhlášky č. 408/2015 Sb. o pravidlech trhu s elektřinou (dále jen „pravidla trhu“).

Pozastavení tržních činností je však významný zásah do fungování trhu s elektřinou a v případě, že není způsoben technickými problémy nebo selháním trhu, ale nedostatkem výroby pro pokrytí spotřeby, je nežádoucí. Pokračování tržních činností je však velmi vhodné, protože může napomoci subjektům s nevyrovnanou pozicí si ji vyrovnat, bude-li energie k dispozici. V případě predikovaného nedostatku výkonu pro pokrytí spotřeby, tedy situace, která může nastat v nadcházejícím zimním období, je tedy nežádoucí pozastavovat tržní činnosti.

Na základě podnětu sdružení ČSRES se proto navrhuje upravit vyhlášku o stavu nouze tak, aby:
(i) umožnila využití regulačních stupňů 1 až 4 i v předcházení stavu nouze;
(ii) umožnila vyhlášení výstražného stupně i mimo přecházení stavu nouze nebo stav nouze;
(iii) bylo zavedeno informování subjektů zúčtování o prováděných opatřeních při předcházení stavu nouze;
(iv) byla vyjasněna kompenzace výrobců za použití volných výrobních kapacit provozovatelem přenosové soustavy.

Předcházení stavu nouze a stav nouze je nedílnou součástí opatření k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozování elektrizační soustavy. Řízení elektrizační soustavy za stavu nouze nebo jeho předcházení musí být v souladu s energetickým zákonem a zohledňovat evropskou legislativu. 
Na přípravě vyhlášky se podílely České sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES) a operátor trhu (OTE). 

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky ustanovení čl. 79 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
Návrh vyhlášky je v souladu se zmocněním uvedeným v ustanovení § 98a odst. 1 písm. e) energetického zákona.
Energetický zákon v § 98a odst. 1 písm. e) zmocňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu k vydání této vyhlášky takto:
„Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při stavu nouze a při odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu nouze a oznamování předcházení stavu nouze a postupy při omezování výroby elektřiny, spotřeby elektřiny, plynu a tepla včetně regulačního, vypínacího a frekvenčního plánu, bezpečnostní standard požadované dodávky plynu a obsahové náležitosti havarijních plánů, způsob zajištění bezpečnostních standardů plynu, obsahové náležitosti podkladů pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a termíny pro jejich zaslání ministerstvu“.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh vyhlášky je v souladu s Nařízením Komise (EU) 2017/2196 ze dne 24. listopadu 2017, kterým se stanoví kodex sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy, a s Nařízením Komise (EU) 2017/1485 ze dne 2. srpna 2017 (dále jen SOGL), kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav.
Předkládaný návrh vyhlášky je v souladu s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navržená právní úprava nemá finanční dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty.
Dotčenými subjekty jsou provozovatelé distribučních soustav, ČEPS, a.s., (provozovatel přenosové soustavy), operátor trhu a subjekty zúčtování. Předkladatel předpokládá dopady na podnikatelské prostředí. V případě umožnění využití regulačního plánu dojde ke snížení škod koncovým odběratelům oproti stávající úpravě umožňující využití pouze vypínacího plánu. 
Navržená právní úprava nemá sociální dopady, ani dopady na specifické skupiny obyvatel. Také nemá dopady na životní prostředí.

5. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen 
Navrhované řešení nemá negativní vliv na rovné postavení mužů a žen, nemá negativní vliv na osoby sociálně slabé či osoby se zdravotním postižením ani na národnostní menšiny. Navrhované řešení není v rozporu se zásadou zákazu diskriminace a nelze předpokládat, že by důsledkem jeho přijetí mohla být přímá či nepřímá diskriminace nebo narušení rovnosti mužů a žen.

6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, a rovněž s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.
Předkládaná právní úprava respektuje právní rámec ochrany a zpracování osobních údajů a jeho jednotlivé parametry.

7. Zhodnocení korupčních rizik  
Předkládaný návrh vyhlášky oproti dosavadní právní úpravě korupční rizika nijak nezvyšuje ani s ním nejsou spojena nová korupční rizika.

8. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navržená právní úprava má pozitivní dopad na bezpečnost státu a nemá dopad na obranu státu.
9. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se Zásadami digitálně přívětivé legislativy.
10. Hodnocení dopadů regulace

Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády JUDr. MgA. Michal Šalomoun, Ph.D. v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodem 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) povolil neprovedení RIA dopisem č. j. 50281/2022-UVCR ze dne 27. října 2022.


B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K Čl. I
K bodu 1
Vyhlášení výstražného stupně je podle platného znění vyhlášky (zařazením do § 5 odst. 1 nazvaného „Předcházení stavu nouze“) možné pouze v předcházení stavu nouze. S ohledem na současnou energetickou krizi, která se může projevit nedostatkem dodávek elektřiny identifikovaným i několik hodin před jeho vznikem, je potřeba umožnit provozovatelům soustav vyhlásit výstražný stupeň a upozornit tím účastníky trhu na nutnost zvýšené pozornosti při sledování prostředků informujících o energetické situaci ještě před předcházením stavu nouze. Navrhuje se proto změnit podmínky pro vyhlášení výstražného stupně tak, aby nebylo podmíněno předcházením stavu nouze, ale již při neplnění kritérií spolehlivosti v elektrizační soustavě z důvodů bilančních, přenosových nebo jiných.
K bodu 2
Vyhlášení regulačního stupně a omezování spotřeby odběrateli má vliv na odchylku subjektu zúčtování. Subjekt zúčtování proto potřebuje dostat informace o zařazení svých zákazníků do relevantních regulačních stupňů, kterými jsou stupně 3 až 7. Informacemi disponují provozovatelé distribuční soustavy a provozovatel přenosové soustavy, které je proto předají operátorovi trhu, který je zpřístupní relevantnímu subjektu zúčtování ve svém informačním systému.
Souvisí s návrhem doplnění nového odstavce 6 v § 5 (viz novelizační bod 7).
K bodu 3
Vyhlášení výstražného stupně již nebude podmíněno předcházením stavu nouze.
Souvisí s návrhem doplnění nového odstavce 4 v § 1 (viz novelizační bod 1).
K bodu 4
Platné znění vyhlášky sice umožňuje provozovatelům soustav omezit spotřebu elektřiny při předcházení stavu nouze pomocí regulačního plánu, avšak pouze podle regulačního stupně č. 1, nikoli podle ostatních regulačních stupňů, které mohou využít pouze v případě stavu nouze. Ve stavu nouze však již dochází k pozastavení tržních činností a zúčtování odchylek ve zvláštním režimu. Zachování tržních činností přitom motivuje účastníky trhu k zajištění výkonové rovnováhy.
Pro bezpečný a spolehlivý provoz soustav však jejich provozovatelé v případě nedostatku výkonu potřebují využít regulační stupně 1 až 4, a to při zachování tržních činností, tedy ještě před stavem nouze. 
Podle platného znění vyhlášky mohou provozovatelé soustav spotřebu elektřiny kromě využití regulačního stupně č. 1 ovlivňovat také vypínacím plánem, kterým však dochází k odpojení celé spotřeby, nikoli jen ke snížení spotřeby. V případě predikovaného nedostatku výkonu je pro regulování spotřeby objektivně vhodnější využití regulačního plánu, který je šetrnější vůči omezovaným účastníkům trhu, jelikož jim způsobuje zásadně nižší škody. Navrhuje se proto, aby provozovatelé soustav mohli využít regulační stupně 1 až 4, které snižují spotřebu o 15 % a okamžitou velikost dostupnou v HDO, i v předcházení stavu nouze.


K bodu 5
Pro vyjasnění otázky kompenzací za využití volné výrobní kapacity ze strany provozovatele přenosové soustavy se doplňuje odkaz na přímo použitelný evropský předpis – nařízení Komise (EU) 2017/2196 ze dne 24. listopadu 2017, kterým se stanoví kodex sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy. Ustanovení čl. 18 až 21 odpovídá využití volných výrobních kapacit dle této vyhlášky, přičemž ustanovení čl. 13 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou popisuje kompenzaci výrobců od provozovatele soustavy za toto opatření.
K bodu 6
Platné znění vyhlášky nedává provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy povinnost informovat subjekty zúčtování o jím aktivovaných opatřeních, přestože tyto mohou mít významný vliv na odchylku tohoto subjektu. Návrh proto zavádí povinnost provozovatele soustavy, který oznamuje předcházení stavu nouze nebo uplatňuje opatření dle § 5 odst. 1, informovat o tomto subjekty zúčtování. Některá opatření, jako např. regulační plán, jsou aktivována dopředu. Zavádí se proto povinnost informovat i subjekty zúčtování. Informování bude provedeno formou elektronické komunikace, tedy e-mailem nebo SMS.
Souvisí s návrhem doplnění nového odstavce 4 v § 4 (viz novelizační bod 2).
K bodu 7
Platné znění vyhlášky nedává provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy povinnost informovat subjekty zúčtování o jím aktivovaných opatřeních, přestože tyto mohou mít významný vliv na odchylku tohoto subjektu. Návrh proto zavádí povinnost provozovatele soustavy, který oznamuje předcházení stavu nouze nebo uplatňuje opatření dle § 5 odst. 1, informovat o tomto subjekty zúčtování. Některá opatření, jako např. regulační plán, jsou aktivována dopředu. Zavádí se proto povinnost informovat i subjekty zúčtování předem, je-li to možné. Informování bude provedeno formou elektronické komunikace, tedy e-mailem nebo SMS.
Souvisí s návrhem doplnění nového odstavce 4 v § 4 (viz novelizační bod 2).
Využití regulačního plánu dle § 5 odst. 1 písm. b) bodu 1 má dopad na odchylky subjektů zúčtování, pokud není vyhlášen stav nouze a odchylky nejsou zúčtovány ve zvláštním režimu. Doplněný odstavec zavádí omezení délky a četnosti využívání regulačního plánu ve stavu předcházení stavu nouze. Při delší potřebě využití regulačního plánu budou naplněny podmínky pro vyhlášení stavu nouze, ve kterém není trvání využívání regulačního plánu nijak omezeno.
Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy obvykle nevstupuje do vztahu se subjekty zúčtování a nedisponuje proto kontakty pro jejich informování. Zavádí se tedy způsob předávání kontaktních informací provozovateli přenosové a distribučních soustav na subjekty zúčtování prostřednictvím operátora trhu, který je se subjekty zúčtování v pravidelném kontaktu.
Souvisí s návrhem doplnění nového odstavce 6 v § 5 (viz novelizační bod 7).
K bodu 8
Ve stavu nouze je možné využít všechny regulační stupně, tedy celý regulační plán. Souvisí s návrhem změny § 5 odst. 1 písm. b) bod 1 (viz novelizační bod 4).
K Čl. II
Účinnost je navržená v souladu s jednotnými daty účinnosti, tedy dnem 1. ledna 2023, respektive dnem 1. července 2023 v případě novelizačního bodu 6.
1