Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNCL8ESWBA najdete zde


                IV.
ODŮVODNĚNÍ 
návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení

A. OBECNÁ ČÁST

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení (dále jen „návrh vyhlášky“) je předkládán na základě zmocnění obsaženého v § 98a odst. 1 písm. b) zákona 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“) a vychází z čl. 2 bodu 2. 3 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), přijatých usnesením vlády ze dne 14. prosince 2011 č. 922 o Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace (RIA) a o změně Legislativních pravidel vlády a Jednacího řádu vlády.
Odůvodnění návrhu vyhlášky je zpracováno podle čl. 16 odst. 4 Legislativních pravidel vlády.

1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Název
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení
Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností

Energetický zákon upravuje práva a povinnosti subjektů působících na energetickém trhu v oblasti elektroenergetiky. Technický dispečink provozovatele distribuční soustavy (dále jen „PDS“) provádí podle § 26 odst. 2 energetického zákona dispečerské řízení výroben elektřiny a distribuce elektřiny v distribuční soustavě v souladu s § 25 odst. 1 písm. c) energetického zákona. Podle tohoto ustanovení PDS řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou. Při dispečerském řízení dochází též k řízení činného výkonu výroben elektřiny při aktivaci plánu obrany soustavy ve smyslu čl. 3 odst. 2 bodu 63 Nařízení Komise (EU) 2017/1485 ze dne 2. srpna 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav (dále jen „nařízení 2017/1485“), a to prostřednictvím realizace opatření (postupů) uvedených v čl. 11 odst. 5 písm. b) Nařízení Komise (EU) 2017/2196 ze dne 24. listopadu 2017, kterým se stanoví kodex sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy (dále jen „nařízení 2017/2196“). 

Nařízení 2017/2196 nedává však zcela jednoznačnou odpověď na otázku, jakým konkrétním způsobem má PDS při aktivaci postupu plánu obrany soustavy postupovat. Zda má při plnění pokynu k aktivaci postupu plánu obrany soustavy spočívajícím ve změně výroby (změně činného výkonu) dát výrobci elektřiny připojenému k jeho distribuční soustavě pokyn ke změně výroby elektřiny, který má být výrobcem elektřiny proveden, anebo zda má (či může) PDS změnu činného výkonu provést sám bez součinnosti s výrobcem elektřiny (na dálku). Z tohoto důvodu se MPO na podnět zástupců Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES) rozhodlo předložit návrh vyhlášky, ve kterém navrhovaná právní úprava reaguje na tento nedostatek. Vzhledem k tomu, že v současné době dochází k nárůstu objemu výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, které jsou připojovány k elektrizační soustavě, je žádoucí, aby tato problematika byla v předmětné vyhlášce jednoznačně legislativně ukotvena.
V návrhu vyhlášky se stanovuje, že ve stanovených případech a za podmínky, že věc nesnese odkladu, lze technickým dispečinkem změnu výkonu výrobny elektřiny nebo změnu spotřeby odběrného elektrického zařízení provést prostřednictvím automatizovaných systémů dispečerského řízení, tedy na dálku, bez možnosti obsluhy tento pokyn odmítnout.
        
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky ustanovení čl. 79 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
Návrh vyhlášky je v souladu se zmocněním uvedeným v ustanovení § 98a odst. 1 písm. b) energetického zákona.
Energetický zákon v § 98a odst. 1 písm. b) zákona zmocňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu k vydání této vyhlášky takto:
„Ministerstvo stanoví vyhláškou způsoby dispečerského řízení, rozsah a postup při dispečerském řízení výroben elektřiny, pravidla spolupráce technických dispečinků, termíny a rozsah údajů předávaných provozovateli přenosové soustavy, přepravní soustavy, provozovateli zásobníku plynu nebo provozovateli distribuční soustavy pro dispečerské řízení, přípravu provozu přenosové nebo přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a pro provoz a rozvoj elektrizační nebo plynárenské soustavy, vyhodnocování provozu elektrizační a plynárenské soustavy a způsob využívání zařízení pro poskytování podpůrných služeb, způsob a postup stanovení neodebrané elektřiny a náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení podle § 26 odst. 5 a požadavky na technické vybavení výroben elektřiny pro účely dispečerského řízení, při případném omezování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů přihlédnout k technické a organizační náročnosti regulace jednotlivých typů obnovitelných zdrojů“.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie 
Předkládaný návrh vyhlášky je v souladu s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Při dispečerském řízení dochází k řízení činného výkonu výroben elektřiny při aktivaci plánu obrany soustavy ve smyslu čl. 3 odst. 2 bodu 63 nařízení 2017/1485, a to prostřednictvím realizace opatření (postupů) uvedených v čl. 11 odst. 5 písm. b) nařízení 2017/2196. 

4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navržená právní úprava nemá finanční dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty.
Navržená právní úprava nemá negativní dopad na podnikatelské prostředí.    
Navržená právní úprava nemá sociální dopady, ani dopady na specifické skupiny obyvatel. Také nemá dopady na životní prostředí.

5. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navržená právní úprava nemá dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů.

6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navržená právní úprava nemá nepříznivý dopad v porovnání se současným stavem ochrany soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.

7. Zhodnocení korupčních rizik
Předkládaný návrh vyhlášky oproti dosavadní právní úpravě korupční rizika nijak nezvyšuje ani s ním nejsou spojena nová korupční rizika.

8. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navržená právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

9. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se Zásadami digitálně přívětivé legislativy.

10. Hodnocení dopadů regulace

Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády JUDr. MgA. Michal Šalomoun, Ph.D. podle bodu 5.6 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) povolil neprovedení RIA dopisem č. j. 26358/2022-UVCR ze dne 8. června 2022.
 

7

B.  ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K Čl. I
K bodu 1

Při dispečerském řízení dochází k řízení činného výkonu výroben elektřiny také při aktivaci nápravného opatření podle čl. 20 nařízení 2017/1485 a plánu obrany soustavy podle čl. 3 odst. 2 bod 63 nařízení 2017/1485, a to prostřednictvím realizace opatření (postupů) uvedených v čl. 11 odst. 5 písm. b) nařízení 2017/2196. Z tohoto důvodu je třeba v návrhu vyhlášky zmínit, že vyhláška stanoví práva a povinnosti i v návaznosti na nařízení 2017/1485. 
K bodu 2

Aktualizace odkazu v poznámce pod čarou na aktuální znění vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou.
K bodu 3

S účinností od 1. ledna 2022 došlo zákonem č. 362/2021 Sb. k novelizaci § 26 odst. 5 energetického zákona, která rozšiřuje oprávnění technických dispečinků provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav řídit výrobny elektřiny. Po této novele jsou technický dispečink provozovatele přenosové soustavy a technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav oprávněny výrobu elektřiny nejen omezit, ale nově i měnit, tedy výrobu elektřiny nejen snížit, ale nově též i zvýšit.
K bodu 4

S účinností od 1. ledna 2022 došlo zákonem č. 362/2021 Sb. k novelizaci § 26 odst. 5 energetického zákona, která rozšiřuje oprávnění technických dispečinků provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav řídit výrobny elektřiny. Po této novele jsou technický dispečink provozovatele přenosové soustavy a technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav oprávněny výrobu elektřiny nejen omezit, ale nově i měnit, tedy výrobu elektřiny nejen snížit, ale nově též i zvýšit.
K bodu 5

Dosavadní úprava stávající vyhlášky umožňuje skrze automatizované systémy dispečerského řízení operativní pokyny technického dispečinku pouze předávat již jiným způsobem vydané operativní pokyny technického dispečinku. Návrh vyhlášky umožňuje, aby automatizované systémy dispečerského řízení mohly být použity i pro samotné vydávání operativních pokynů technického dispečinku. 
K bodu 6

Z dosavadní úpravy stávající vyhlášky není umožněno, aby technický dispečink provedl manipulaci, změnu výkonu výrobny elektřiny nebo spotřeby odběrného elektrického zařízení prostřednictvím automatizovaných systémů dispečerského řízení, pokud se v nich nenachází trvalá obsluha. Vzhledem k tomu, že v současné době dochází k nárůstu objemu výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů připojených k elektrizační soustavě a nutnosti jejich řízení pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti elektrizační soustavy, toto návrh vyhlášky umožní, a to skrze novou funkci automatizovaných systémů dispečerského řízení vydávat operativní pokyny technického dispečinku.

Jelikož však těchto výrobnách a zařízeních není přítomna obsluha, nelze proto postupovat podle všech pravidel standardního procesu vydávání operativních pokynů technického dispečinku. Jde o pravidla upravené v § 8 odstavce 3 a 4 vyhlášky (pravidla oboustranné komunikace), když v uvedených výrobnách a zařízeních není přítomna žádná trvalá obsluha, , se kterou by dispečer technického dispečinku mohl tato komunikační pravidla realizovat. Vyčkání na komunikaci s jinými osobami výroben a zařízení by znamenalo riziko prodlení ve vykonání operativního pokynu, a tedy i k případnému ohrožení bezpečnosti elektrizační soustavy, což by v konečném důsledku znamenalo praktickou nepoužitelnost takových operativních pokynů. 

Uvedené oprávnění (resp. vydání operativního pokynu technického dispečinku) je však bude však možné využít pouze v omezených případech, a to pouze v případě ohrožení života nebo zdraví osob, stavu nouze, předcházení stavu nouze, aktivace nápravného opatření nebo opatření plánu obrany soustavy a současně jen v případě neodkladné potřeby. 
K bodu 7

Nařízení 2017/1485 a nařízení 2017/2196 opravňuje provozovatele přenosové soustavy k aktivaci nápravných opatření a opatření plánu obrany soustavy (aktivace některých z těchto opatření je oprávněn i PDS).  Dosavadní úprava stávající vyhlášky s těmito relativně novými oprávněními evropské legislativy dosud nepočítá.  Návrh vyhlášky proto tato oprávnění (jejichž závaznost vyplývá již z evropské legislativy) pro komplexnost uvádí i do části vyhlášky, která obsahuje druh a adresáty operativních pokynů.
K bodu 8

Nařízení 2017/1485 a nařízení 2017/2196 opravňuje provozovatele přenosové soustavy k aktivaci nápravných opatření a opatření plánu obrany soustavy (aktivace některých z těchto opatření je oprávněn i PDS).  Dosavadní úprava stávající vyhlášky s těmito relativně novými oprávněními evropské legislativy dosud nepočítá. Návrh vyhlášky proto tato oprávnění (jejichž závaznost vyplývá již z evropské legislativy) pro komplexnost uvádí i do části vyhlášky, která obsahuje druh a adresáty operativních pokynů.

K bodu 9

S účinností od 1. ledna 2022 došlo zákonem č. 362/2021 Sb. k novelizaci § 26 odst. 5 energetického zákona, která rozšiřuje oprávnění technických dispečinků provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav řídit výrobny elektřiny. Po této novele jsou technický dispečink provozovatele přenosové soustavy a technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav oprávněny výrobu elektřiny nejen omezit, ale nově i měnit, tedy výrobu elektřiny nejen snížit, ale nově též i zvýšit.
K bodu 10

Nařízení 2017/1485 a nařízení 2017/2196 opravňuje provozovatele přenosové soustavy k aktivaci nápravných opatření a opatření plánu obrany soustavy (aktivace některých z těchto opatření je oprávněn i PDS).  Dosavadní úprava stávající vyhlášky s těmito relativně novými oprávněními evropské legislativy dosud nepočítá. Návrh vyhlášky proto tato oprávnění (jejichž závaznost vyplývá již z evropské legislativy) pro komplexnost uvádí i do části vyhlášky, která obsahuje druh a adresáty operativních pokynů.

K bodu 11

Nařízení 2017/1485 a nařízení 2017/2196 opravňuje provozovatele přenosové soustavy k aktivaci nápravných opatření a opatření plánu obrany soustavy (aktivace některých z těchto opatření je oprávněn i PDS).  Dosavadní úprava stávající vyhlášky s těmito relativně novými oprávněními evropské legislativy dosud nepočítá. Návrh vyhlášky proto tato oprávnění (jejichž závaznost vyplývá již z evropské legislativy) pro komplexnost uvádí i do části vyhlášky, která obsahuje druh a adresáty operativních pokynů. Souvisí také s návrhem na doplnění v bodě 13 (viz odůvodnění níže).

K bodu 12

 
Nařízení 2017/1485 a nařízení 2017/2196 opravňuje provozovatele přenosové soustavy k aktivaci nápravných opatření a opatření plánu obrany soustavy (aktivace některých z těchto opatření je oprávněn i PDS).  Dosavadní úprava stávající vyhlášky s těmito relativně novými oprávněními evropské legislativy dosud nepočítá. Návrh vyhlášky proto tato oprávnění (jejichž závaznost vyplývá již z evropské legislativy) pro komplexnost uvádí i do části vyhlášky, která obsahuje druh a adresáty operativních pokynů.

K bodu 13

Ustanovení § 13 dosavadní úprava stávající vyhlášky definuje, co vše je zahrnuto do operativního řízení provozu distribuční soustavy a jak jej dispečinky PDS zajišťují. Operativní řízení provozu distribuční soustavy se zajišťuje formou dispečerských pokynů. V odstavci 3 je taxativně stanoveno, jakému okruhu subjektů technický dispečink PDS dává operativní pokyny. Jsou zde vyjmenováni provozovatelé lokálních distribučních soustav, výrobci a zákazníci, u kterých je umožněno omezit nebo přerušit pouze odběr elektřiny, ale není zde zakotvena možnost změnit nebo přerušit dodávku elektřiny z výrobních zdrojů tzv. vnořených do těchto odběrných míst, tj. výroben připojených k distribuční soustavě v odběrných místech. V dosavadní úpravě stávající vyhlášky chybí uvedení subjektu, kterému má v takovém případě PDS operativní pokyn vydat.

Je proto nezbytné okruh subjektů ve stávající vyhlášce rozšířit ještě o zákazníky, kteří umožnili ve svém odběrném místě připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě. Jedná se o situace, kdy v souladu s § 5 odst. 4 vyhlášky č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, žádá o připojení výrobny a smlouvu o připojení uzavírá zákazník (nikoli výrobce). Smluvním partnerem PDS je tedy zákazník a jemu by také měl technický dispečink PDS dávat operativní pokyny. Tedy pokyn nejenom k omezení nebo přerušení odběru, ale i ke změně nebo přerušení dodávky elektřiny z výrobny. Touto navrhovanou úpravou bude dosavadní úprava stávající vyhlášky dána do souladu s vyhláškou č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě. 

Tato úprava je nutná, jelikož v budoucnu poroste počet a výkon tzv. vnořených zdrojů včetně zdrojů instalovaných v rámci energetických sdružení. Navrhovaná úprava také přispěje k právní jistotě účastníků trhu s elektřinou a k jednoznačnému výkladu, co a od jakého konkrétního subjektu lze v rámci operativního řízení provozu ze strany PDS požadovat a také přispěje k zefektivnění práce technických dispečinků při zajišťování provozu distribuční soustavy v nestandardních a mimořádných stavech.
K bodu 14

S účinností od 1. ledna 2022 došlo zákonem č. 362/2021 Sb. k novelizaci § 26 odst. 5 energetického zákona, která rozšiřuje oprávnění technických dispečinků provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav řídit výrobny elektřiny. Po této novele jsou technický dispečink provozovatele přenosové soustavy a technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav oprávněny výrobu elektřiny nejen omezit, ale nově i měnit, tedy výrobu elektřiny nejen snížit, ale nově též i zvýšit.

K bodu 15

Souvisí s návrhem na doplnění v bodě 13 (viz odůvodnění výše).

K bodu 16

Nařízení 2017/1485 a nařízení 2017/2196 opravňuje provozovatele přenosové soustavy k aktivaci nápravných opatření a opatření plánu obrany soustavy (aktivace některých z těchto opatření je přímo oprávněn i PDS, případně jejich aktivaci provádí na žádost provozovatele přenosové soustavy).  Dosavadní úprava stávající vyhlášky s těmito relativně novými oprávněními evropské legislativy dosud nepočítá. Návrh vyhlášky proto tato oprávnění (jejichž závaznost vyplývá již z evropské legislativy) pro komplexnost uvádí i do části vyhlášky, která obsahuje druh a adresáty operativních pokynů.
K Čl. II

Problematika dispečerského řízení je při současném nárůstu objemu výroben elektřiny vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů, které jsou připojovány k elektrizační soustavě ČR, stále aktuálnější, a proto vyžaduje co nejdřívější legislativní řešení.