Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                Návrh pro PV 
č. j.: MSMT-6066/2020-1

Pro jednání vlády 
č. j.: MSMT-26434/2023-2
II.


PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předkládá na základě Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2022 schváleného usnesením vlády ze dne 27. dubna 2022 č. 332 a na základě usnesení vlády ze dne 11. října 2023 č. 768 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Návrh je předkládán ve spolupráci s ministryní pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
Předkládaný návrh zákona se dotýká především problematiky vysokého školství a částečně regionálního školství (zavedením Informačního systému vzdělávání), dopadá však celkově na devět zákonů:
· zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů;
· zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů;
· zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů;
· zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů;
· zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů;
· zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů;
· zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů;
· zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů;
· zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhované úpravy se zaměřují zejména na:
1.	reformu doktorského studia;
2.	snižování administrativní zátěže a podporu elektronizace veřejné správy;
3.	komplexní řešení nesystémové úpravy orgánů soukromé vysoké školy, udílení a odnímání státních souhlasů a řešení vnitřních předpisů a členění soukromé vysoké školy;
4.	podporu internacionalizace;
5.	potřeby studentů;
6.	zlepšení stavu doktorských studií; 
7.	fungování poskytovatelů zahraničního vzdělání na území ČR;
8.	řešení některých legislativně-technických problémů.
Novelizace školského zákona se týká zejména zavedení Informačního systému vzdělávání (dále jen „ISV“). ISV je jedním z hlavních opatření Datové informační politiky resortu, strategického materiálu přijatého v roce 2015. ISV by se měl po svém vzniku stát moderním, výkonným, plně škálovatelným a modulárním informačním systémem pro podporu agend ministerstva a sdílení autoritativních dat v rámci resortu, propojeného datového fondu ve veřejné správě i směrem k veřejnosti.

Odhaduje se, že přijetí právní úpravy přinese zvýšení nákladů pro rozpočty vysokých škol v prvním roce od účinnosti novely o 66 960 000 Kč, a to na zajištění stipendií pro nově přijaté studenty na první tři měsíce studia v akademickém roce 2025/2026 za předpokládaného poklesu zapsaných studentů o 1000. V roce 2026 pak bude celkově ve vysokém školství třeba navýšení prostředků o 267 840 000 Kč, v roce 2027 o dalších 267 840 000 Kč. Jde o zvýšené náklady na stipendia v doktorském studiu, které půjdou k tíži vysokých škol, MŠMT nebude vznášet v této věci požadavky na prostředky ze státního rozpočtu ČR. Náklady v souvislosti s vyrovnáním příležitostí studovat na vysoké škole a s Informačním systémem vzdělávání nebudou mít dopad na nároky na státní rozpočet. V dalších upravovaných oblastech (např. poplatky za studium, pokuty) nelze předem odhadnout dopad na státní rozpočet.
Návrh zákona byl ve II.-IV. čtvrtletí roku 2022 projednáván s orgány reprezentace vysokých škol. Proběhla čtyři setkání s pracovní skupinou nominovanou Českou konferencí rektorů, Radou vysokých škol a Studentskou komorou Rady vysokých škol. Připomínkové řízení probíhalo od 8. února do 8. března 2023. Připomínky uplatnila tato připomínková místa: Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo kultury, Kancelář veřejného ochránce práv, Úřad vlády ČR –  zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Úřad vlády ČR –  Odbor kompatibility, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo vnitra, Akademie věd ČR, Ministerstvo obrany, Ministerstvo financí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj, Technologická agentura ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad vlády ČR – vedoucí Úřadu vlády ČR, Úřad vlády ČR – ministr a předseda Legislativní rady vlády, Úřad vlády ČR – místopředseda vlády pro digitalizaci, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo práce a sociálních věcí. Návrh na úpravu vznesla i spolupředkladatelka materiálu – ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
Dále uplatnily písemné připomínky reprezentace vysokých škol, které byly postupně vypořádávány. S reprezentacemi vysokých škol byly dále konzultovány dílčí aspekty novely zákona o vysokých školách, které se týkaly zejména doktorského studia a účinnosti právní úpravy.
Sdělení o neuplatnění připomínek do eKLEPu zaznamenala tato připomínková místa: Ministerstvo dopravy, Český statistický úřad, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Úřad vlády ČR – ministr pro evropské záležitosti a Českomoravská konfederace odborových svazů.
Celkem bylo k materiálu zasláno 284 připomínek, z toho 134 bylo zásadní povahy. Všechny připomínky byly vypořádány tak, jak je uvedeno v tabulce vypořádání uplatněných připomínek uvedené v části VI. materiálu.  
Rozporem bylo ukončeno připomínkové řízení s Kanceláří veřejného ochránce práv (připomínky č. 24, 25 a 26) a Akademií věd ČR (připomínka č. 122). V uvedených připomínkách však MŠMT alespoň částečně Kanceláři veřejného ochránce práv vyhovělo v úpravě některých pasáží důvodové zprávy. 
Rozporné připomínky Kanceláře veřejného ochránce práv (KVOP) se týkají poskytování podpůrných opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole společně s možností pro soukromé vysoké školy čerpat peněžní prostředky k jejich financování. 
V uvedené připomínce č. 24 KVOP požadovala přesné zapracování jí navrhovaného znění – a sice, že veřejná/soukromá vysoká škola „zajišťuje přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole. Podrobnější pravidla jejich poskytování stanoví vnitřní předpis vysoké školy.“. MŠMT v novele ponechalo kompromisní návrh (veřejná/soukromá vysoká škola „zajišťuje přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole, není-li to v rozporu s požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu. Pravidla jejich poskytování stanoví vnitřní předpis vysoké školy.“), který však KVOP neakceptovala.
MŠMT dále nesouhlasí se zakotvením poskytování peněžního příspěvku soukromým vysokým školám na podpůrná opatření do zákona o vysokých školách (přip. č. 25) – a to s ohledem na bezprostředně závaznou úpravu veřejné podpory obsaženou v právu Evropské unie, která má přednost před českou vnitrostátní úpravou a kterou lze pro případné financování soukromých vysokých škol za příslušných tam stanovených podmínek použít (jak se např. dříve stalo při financování uskutečňování zdravotnických studijních programů soukromou vysokou školou). 
V poslední připomínce (č. 26) nedošlo ke shodě ohledně formulace týkající se povinnosti vysoké školy „zřídit na každé vysoké škole specializované centrum pro studující s postižením“. Ani v tomto případě nesouhlasila KVOP s kompromisním návrhem úpravy, kterou předložilo MŠMT a podle níž je veřejná/soukromá vysoká škola povinna „zveřejňovat ve veřejné části svých internetových stránek údaj o kontaktním místu nebo místech vysoké školy určených pro poskytování informací o opatřeních zajišťovaných pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole“.
Připomínka Akademie věd ČR (č. 122) se týká složení oborové rady doktorského studijního programu, která by dle požadavku připomínkového místa měla být složena „z pracovníků vysoké školy a zástupců spolupracujících výzkumných organizací“. MŠMT tuto připomínku neakceptovalo, neboť složení oborové rady je uvedeno v nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství, a již nyní členství odborníků z Akademie věd ČR umožňuje. (Nařízení vlády mj. stanoví, že „Oborovou radu doktorského studijního programu tvoří jak akademičtí pracovníci a popřípadě další odborníci, kteří na dané vysoké škole působí na základě pracovního poměru nebo pracovních poměrů nebo služebních poměrů s celkovým součtem týdenní pracovní doby odpovídajícím alespoň polovině stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce, tak i odborníci mimo danou vysokou školu.“.) Přijetím připomínky Akademie věd ČR by navíc došlo ke znemožnění členství dalších odborníků mimo spolupracující výzkumné instituce.
Ve všech ostatních případech bylo připomínkové řízení ukončeno bez rozporu.


1


1