Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                ÚŘAD VLÁDY ČR

IX
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony     
Dle Legislativních pravidel vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem prof. JUDr. Vladimíra Balaše, CSc., ministra školství, mládeže a tělovýchovy dne 8. února 2023, s termínem dodání stanovisek do 8. března 2023. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce. 
Číslování připomínek: 
Ministerstvo spravedlnosti (1 až 12)
Ministerstvo průmyslu a obchodu (13 až 22)
Ministerstvo kultury (23)
Veřejný ochránce práv (24 až 30)
Zmocněnkyně vlády pro lidská práva (31 až 46)
Odbor kompatibility Úřadu vlády (47 až 59)
Ministerstvo zahraničních věcí (60 až 62)
Ministerstvo vnitra (63 až 121)
Akademie věd (122 až 123)
Ministerstvo obrany (124 až 127)
Ministerstvo financí (128 až 201)
Ministerstvo zemědělství (202 až 206)
Ministerstvo zdravotnictví (207)
Ministerstvo pro místní rozvoj (208 až 221)
Technologická agentura České republiky (222 až 223)
Svaz průmyslu a dopravy (224 až 237)
Úřad pro ochranu osobních údajů (238 až 253)
Úřad Vlády ČR – Ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace (254)
Úřad vlády ČR – vedoucí Úřadu vlády ČR (255 až 263)
ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády (264 až 266)
Místopředseda vlády pro digitalizaci (267 až 273)
Ministerstvo životního prostředí (274 až 275)
Ministerstvo práce a sociálních vědí (276 až 284)

	Resort 
	Zásadní připomínky (v tabulce zůstanou pak jen ty zásadní)
	Vypořádání

	Ministerstvo spravedlnosti 

Mgr. Monika Kováčová, tel. 221 997 454, email MKovacova@msp.justice.cz.

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínek, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. K čl. I bodu 1 (§ 1 písm. e)
Doporučujeme slovo „transfer“ nahradit jiným, příhodnějším výrazem, a to s ohledem na čl. 40 odst. 4 Legislativních pravidel vlády, podle kterého lze cizích slov v právním předpisu použít pouze výjimečně. Jako možnou náhradu navrhujeme například slovo „přenos“.
	NEAKCEPTOVÁNO

Pojem transfer je ve vysokém školství zažitý (např. ve spojení „transfer technologií“)

	
	1. K čl. I bodu 5 (§ 12 odst. 4)
Doporučujeme v novelizačním bodě za text „odst. 4“ doplnit text „písm. b)“.
	AKCEPTOVÁNO JINAK 

Příslušný novelizační bod byl reformulován.

	
	1. K čl. I odst. 6 (§ 13 odst. 2)
Navrženým novelizačním bodem dochází ke změně, kdy se zrušuje stávající délka funkčního období, která je zákonem stanovena jako maximálně dvouletá, a navrhuje se stanovení délky funkčního období ponechat na vysoké škole, která délku funkčního období určí vnitřním předpisem. Doporučujeme v zákoně alespoň stanovit nejvyšší možnou délku funkčního období.
Obdobnou připomínku vznášíme k čl. I bodu 26 návrhu zákona.
	NEAKCEPTOVÁNO 
 
Považujeme za žádoucí umožnit vysokým školám stanovit maximální délku funkčního období svým vnitřním předpisem. Již je tak možné činit u vědeckých rad vysokých škol a jejich součástí. Nad to je třeba připomenout, že k obměnám členů disciplinárních komisí bude docházet i průběžně (např. z důvodu ukončení studia studentských členů).

	
	1. K čl. I bodu 21 (§ 23)
Upozorňujeme, že není jasné, jakým způsobem by se fakulta mohla podílet na „uskutečňování studijního programu téže vysoké školy“. Domníváme se, že se může podílet na uskutečňování studijního programu jiné fakulty téže vysoké školy a že je ustanovení § 23 odst. 2 návrhu zákona nesprávně formulováno. Doporučujeme proto uvedené upravit.
	VYSVĚTLENO – NEAKCEPTOVÁNO

Vysoká škola může uskutečňovat program i sama (viz např. § 79 odst. 2 písm. a) ZVŠ), patrně jde o nepochopení. 


	
	1. K čl. I bodu 37 [§ 42b]
Dáváme ke zvážení vyčlenění § 42b odst. 3 návrhu zákona do jiného ustanovení, jelikož jeho současné zařazení do § 42b návrhu zákona nepovažujeme za systematické.
	NEAKCEPTOVÁNO

Jde o předmět úpravy podřízené vnitřnímu předpisu, který nemusí mít upraveny všechny vysoké školy – není proto třeba přeřazovat ustanovení do obecného § 41 o vnitřních předpisech soukromých vysokých škol. (Obdobně je v ZVŠ samostatně zmiňována např. úprava pravidel vkladů do právnických osob vnitřním předpisem v § 20 odst. 3 ZVŠ.) 

V § 42b navíc obsah odstavce 3 úzce souvisí s obsahem odstavce 2.

	
	1. K čl. I bodu 37 [§ 42c]
V § 42c odst. 3 písm. a) návrhu zákona je vymezeno právo orgánů fakulty soukromé vysoké školy, přičemž z tohoto práva je stanovena výjimka (rozhodování v přijímacích řízeních a rozhodování o právech a povinnostech studentů). Tato konstrukce je zcela opačná od vymezení tohoto práva u orgánů fakulty veřejné vysoké školy. Doporučujeme předkladateli vyjasnit, proč tomu tak je, případně uvedené v návrhu zákona upravit, či doplnit důvodovou zprávu.
	Pozn.: Připomínka se zřejmě týká odstavce 2 v § 42c.

AKCEPTOVÁNO JINAK
 

Budou upravena (i v návaznosti na připomínku reprezentace VŠ k § 24 odst. 2) ust. § 24 odst. 2 a § 42c ZVŠ. 

[Reprezentace VŠ vznesla k 24 odst. 2 připomínku, že „Navržené podřazení rozhodování v přijímacím řízení a o právech a pov. studentů pod tvorbu a uskutečňování studijních programů je v rozporu s dosavadní praxí VŠ, MŠMT i zákonem, mělo by být uvedeno v samostatném písmenu“ a že „Doplnění „rozhodování v přijímacích řízeních“ do § 24 odst. 2 zakládá rozpor s § 50 odst. 2 (o přijetí ke studiu do SP, který uskutečňuje fakulta, rozhoduje děkan), neboť podle § 24 odst. 2 by bylo možné vymezit rozsah tohoto rozhodování statutem VVŠ. 
VŠ doposud rozhodování o právech a povinnostech studentů svěřovaly orgánům fakulty podle § 24 odst. 3 statuty, které MŠMT registrovalo. Podřazení tohoto rozhodování pod uskutečňování studijních programů odporuje samostatnosti uvedených kompetencí v § 6, statutům VŠ i dosavadní praxi MŠMT při jejich registraci. Navrhujeme doplnit do § 24 odst. 2 pouze rozhodování o právech a povinnostech studentů, a to do samostatného písmene".]

Vysvětlení úpravy bude doplněno do Důvodové zprávy.

Ustanovení § 24 odst. 2 písm. a) ZVŠ zůstane beze změny ve stávajícím platném znění.
Do § 24 odst. 2 bude doplněno nové písmeno b) s textem 
„b) rozhodování o právech a povinnostech studentů studijních programů uskutečňovaných fakultou,“; 
dosavadní písmena b) až d) budou označena jako písmena c) až e. 

Upraveny pak budou i § 42c odst. 2 písm. a) a § 42c odst. 3, týkající se soukromých vysokých škol.  V navrženém písmenu a) bude pouze uvedeno:
 „a) tvorba a uskutečňování studijních programů,“.
V § 42c odst. 3 pak bude uvedeno „(3) Orgány fakulty rozhodují v dalších věcech soukromé vysoké školy, včetně rozhodování v přijímacích řízeních a rozhodování o právech a povinnostech studentů studijních programů uskutečňovaných fakultou, pokud jim rozhodování o nich svěří statut soukromé vysoké školy.“.
A to s ohledem na § 50 odst. 2 ZVŠ.

	
	1. K čl. I bodu 46 (§ 44) 
Ustanovením § 44 odst. 9 návrhu zákona se mimo jiné doplňuje nové zákonné zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu. Z navrženého znění však není jasné, o jaký druh prováděcího právního předpisu se má jednat, ani kdo je zmocněn k jeho vydání. Doporučujeme proto navržené znění zákonného zmocnění konkretizovat.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Skutečnost, že rámec kvalifikací vysokoškolského vzdělávání stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhláškou, je uvedena v § 87 odst. 1 písm. g) bodu 1 ZVŠ.

	
	1. K čl. I bodu 99 (§ 57a)
Navrženým ustanovením § 57a odst. 2 dochází k úpravě situace, kdy může dojít k vydání nového vysokoškolského diplomu z důvodu přidělení nového rodného čísla nebo změny jména, popřípadě jmen, nebo příjmení. Ačkoliv dle důvodové zprávy ustanovení míří na situaci změny pohlaví absolventa, navržené ustanovení je formulováno tak obecně, že může dojít k jeho využití v případě jakékoliv změny jména, popřípadě jmen, nebo příjmení podle zákona o matrikách (tedy například i z důvodu sňatku). Je otázkou, zda je takový postup žádoucí. Doporučujeme proto předkladateli upravit uvedené ustanovení a konkretizovat jej tak, aby bylo aplikovatelné pouze na požadované situace.
	NEAKCEPTOVÁNO (VYSVĚTLENO)

Ustanovení § 57a odst. 2 ZVŠ se netýká „jakékoliv změny jména“, ale pouze případů, kdy byla změna jména povolena podle zákona o matrikách na základě žádosti, tj. případů uvedených v § 72 a násl. zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. (Změna jména se povoluje na základě žádosti tehdy, jde-li o příjmení hanlivé nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod nebo byla-li zahájena nebo dokončena léčba pro změnu pohlaví.)

Ustanovení § 57a odst. 2 ZVŠ se tedy např. na změnu jména „z důvodu sňatku“ nevztahuje, neboť v takovém případě se uplatní institut „prohlášení“ snoubenců (a to při sňatečném obřadu dle ust. § 660 občanského zákoníku, popř. později dle § 661 odst. 2 OZ) a nejde o povolovací režim dle zákona o matrikách.  

Uvedenou změnu úpravy je nutné vnímat nejen optikou změny pohlaví ale i dalšími důvody, které vedou absolventy ke změně jména. Možnost vydání diplomů s aktuálním jménem bude pro absolventy celkově zjednodušením a vysoká škola bude za úkony provedené s vydáním nového diplomu ve většině případů vybírat poplatek. V této věci je třeba vnímat i nedávnou judikaturu, viz např. rozhodnutí MS v Praze č.j. 10 A 77/2022-39 ze dne 20. prosince 2022.

	
	1. K čl. I bodu 173
S ohledem na rozsah prováděných změn doporučujeme upravit novelizační bod tak, aby upravil celé znění § 87 odst. 1 písm. i) návrhu zákona.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Novelizační bod byl vypuštěn.

	
	1. K čl. I bodu 176
Upozorňujeme, že legislativní zkratka „tuzemské povolení“ a „tuzemské oprávnění“ je zavedena až v ustanovení § 93a zákona. Doporučujeme proto upravit znění navrženého ustanovení, respektive upravit ustanovení, ve kterém je legislativní zkratka zaváděna.
	NEAKCEPTOVÁNO

Povolení a oprávnění je dostatečně specifikováno odkazem na příslušné paragrafy. Přičemž se již nejedná o legislativní zkratku.

	
	1. K čl. II bodu 2
Doporučujeme za slova „součástí“ vložit slova „vysoké školy“.
	AKCEPTOVÁNO


	
	1. K terminologii návrhu zákona
Doporučujeme napříč návrhem zákona zvážit užívání pojmů „soukromá vysoká škola“ a „právnická osoba mající státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola“. Není jasné, zda a případně jaký je mezi těmito pojmy rozdíl, zejména s ohledem na § 39 zákona, který soukromou vysokou školu upravuje, a s ohledem na v něm užité formulace (například „oprávnění působit jako soukromá vysoká škola“, což považujeme za ekvivalent k navrženému „právnická osoba mající státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola“).
	VYSVĚTLENO – NEAKCEPTOVÁNO 
 
Oba pojmy jsou ekvivalentní a označují tutéž právnickou osobu. Upravovat tuto terminologii napříč celým zákonem nebudeme.

	Ministerstvo průmyslu a obchodu Ing. Dana Křenová (tel.: 224 852 373, e-mail: krenova@mpo.cz), 

Mgr. Daniela Karásková, Ph.D. (tel.: 224 852 421, e-mail: karaskovad@mpo.cz).

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínek, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1.  K návrhu zákona, § 90 odst. 2
Ustanovení zní:
(2) … Podklady pro uznání vyhotovené v cizím jazyce se předkládají v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do českého jazyka, pokud veřejná vysoká škola nebo ministerstvo nesdělí žadateli, že takový překlad nevyžaduje; takové prohlášení může veřejná vysoká škola nebo ministerstvo učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet řízení v budoucnu.
Navrhujeme text ustanovení upravit následovně:
(2) … Podklady pro uznání vyhotovené v cizím jazyce se předkládají v originálním znění. V případě potřeby se připojí úředně ověřený překlad těchto dokladů.
Zdůvodnění:
Minimalizovat administrativní a finanční zátěž žadatele.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Je třeba především vnímat § 2 odst. 4 správního řádu, správní orgán má postupovat shodně při řešení podobných případů, což splňuje novelizované znění možností učinit prohlášení pro neurčitý počet řízení v budoucnu. Naopak, návrh MPO je neurčitý a povede ke zpomalení a zkomplikování řízení tím, že by správní orgán musel dodatečně v průběhu řízení vyzývat k doplnění daných překladů. 

Režim navržený v § 90 odst. 2 ministerstvem školství navíc odpovídá postupu obsaženému v § 16 odst. 2 správního řádu.

	
	1. V čl. I bodě 34 doporučujeme odstranit přebytečné uvozovky a tečku na konci § 41 odst. 2. písm. l).
	AKCEPTOVÁNO


	
	1. V čl. I bodě 53 doporučujeme doplnit čárku do uvozovek před vkládaná slova, tedy nový text uvést „, nelékařských zdravotnických“.
	AKCEPTOVÁNO

	
	1. V čl. I bodě 125 doporučujeme slovo „textem“ nahradit slovem „slovy“.
	AKCEPTOVÁNO


	
	1. V čl. I doporučujeme bod 137 posunout až za čtyři po něm následující novelizační body [za novelizaci § 79 odst. 2 písm. b)], aby bylo dodrženo správné pořadí novelizovaných paragrafů.
	AKCEPTOVÁNO

Zároveň budou přečíslovány komentované body v Důvodové zprávě.


	
	1. V čl. I doporučujeme zkontrolovat bod 145, jelikož je v něm uvedeno, že se předmětná slova vkládají, zatímco podle platného znění se zrušují.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. V čl. IV bodě 1 doporučujeme na začátek textu v uvozovkách doplnit středník.
	AKCEPTOVÁNO


	
	1. V čl. IV bodě 4 doporučujeme nové číslo uvést s přesností na dvě desetinná místa, neboť všechny koeficienty v dotčeném zákoně jsou doposud uvedeny s přesností na dvě desetinná místa.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Úprava byla vypuštěna.

	
	1. Navrhujeme, aby nedošlo k navýšení poplatku za přijetí žádosti o uznání platnosti nebo vydání osvědčení o uznání rovnocennosti dokladu o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání získaného v zahraničí v zák. č. 634/2018 Sb., o správních poplatcích, o 200 % z 1000 Kč na 3000 Kč; namísto toho doporučujeme, aby částka zůstala nezměněna, tedy ve výši 1000 Kč.
	NEAKCEPTOVÁNO

Návrh MPO na ponechání správního poplatku dle položky 10 písm. d) sazebníku správních poplatků ve stávající výši není zdůvodněn. Nová výše poplatku za „přijetí žádosti o uznání platnosti nebo vydání osvědčení o uznání rovnocennosti dokladu o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání získaného v zahraniční škole“ (prováděné dle školského zákona) však byla navržena i v předchozím, před volbami již neprojednaném, vládním návrhu zákona (sněm. tisk 1083/0).

Poplatek byl navýšen z 1.000,- Kč na 3.000,- Kč, tedy na stejnou výši, jaká platí v případě správního poplatku požadovaného za „přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání  a dokladu o zahraničním vysokoškolském vzdělání podle zákona o vysokých školách Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem vnitra nebo Ministerstvem obrany“ podle položky 22 písm. m) sazebníku. Důvodem navýšení je mj. skutečnost, že dosavadní poplatek vybíraný krajským úřadem kryje zhruba 1/3 nákladů, které krajský úřad vynakládá na platy učitelů, kteří zajišťují nostrifikační zkoušky. Počet nostrifikačních zkoušek se přitom – dle údajů a stavu v r. 2020 - za předchozích cca 5 let ztrojnásobil.
Důvodová zpráva byla v této věci doplněna také o skutečnost, že aktuální nastavení výše poplatků není pro žadatele motivační.

	
	1. Upozorňujeme na notifikační povinnost Komise s povolovacím režimem dle čl. 15 směrnice EP a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu s jejíž přípravou nabízíme pomoc.
	VZATO NA VĚDOMÍ
 
Pokud jde o potřebu notifikace povolovacího režimu podle čl. 15 „směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES, o službách na vnitřním trhu“, MŠMT hodlá využít speciální úpravu postupu dle „Metodického pokynu k doplnění implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES, o službách na vnitřním trhu, do českého právního řádu“, schváleného usnesením vlády ze dne 4. ledna 2010 č. 3. 

Met. pokyn ohledně notifikace povolovacích režimů mj. stanoví, že „Má-li na základě návrhu právního předpisu dojít ke změně, vzniku nebo zániku povolovacího režimu, musí být tento povolovací režim nahlášen Ministerstvu průmyslu a obchodu. Tato notifikace probíhá ve lhůtě do jednoho měsíce od nabytí účinnosti příslušného právního předpisu.“, „K notifikaci povolovacího režimu slouží dotazník, jehož vzor tvoří přílohu Metodického pokynu. Vyplněné dotazníky jsou v elektronické podobě zasílány Ministerstvu průmyslu a obchodu.“, „Ministerstvo průmyslu a obchodu notifikuje povolovací režim Evropské komisi“. MŠMT bude záležitost řešit po účinnosti předpisu.

	Ministerstvo kultury České republiky 

JUDr. Adéla Faladová, vedoucí samostatného oddělení autorského práva, adela.faladova@mkcr.cz, tel. 257 085 322, a JUDr. Lenka Houdková, odbor legislativní a právní, lenka.houdkova@mkcr.cz, tel. 257 085 263.

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínek, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. K důvodové zprávě k bodům 56 až 60 – § 47b (Zpřístupňování závěrečných prací veřejnosti)

Ve zvláštní části důvodové zprávy na straně 36 k bodům 56 až 60 a 135 [k § 47b a § 75 odst. 4] se ve 2. odstavci uvádí: Škola bude zpřístupňovat práce „způsobem stanoveným vnitřním předpisem“, přičemž může jít i o „on-line zpřístupnění“.

Domníváme se, že pouhé stručné konstatování, že „může jít i o on-line zpřístupnění“, by mohlo vést k výkladu, že dané práce lze v těchto případech zpřístupňovat on-line v každém případě 
a bez dalšího. 

Vzhledem k tomu, že v § 47b je navrhováno pouze zavedení vhodnějšího pojmu „zpřístupnění veřejnosti“ a obsahově se právní úprava nemění, zůstává relevantním i rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky 30 Cdo 2864/2015, v němž se uvádí: „Ustanovení § 47b zákona 
o vysokých školách ve svém důsledku konstruuje kvazilicenční omezení autorského práva, které však přesahuje užití školního díla pro vnitřní potřebu školy, neboť jeho účelem je zveřejnění díla (srovnej § 4 odst. 1 autorského zákona). Stejně jako pro jakékoli zákonné omezení autorského práva platí i v tomto případě omezující (restriktivní) výklad, který musí být 
v souladu s tříkrokovým testem, který je výslovně vyjádřen v § 29 odst. 1 autorského zákona (srovnej Helena Chaloupková, Petr Holý, Autorský zákon, C.H.BECK, 4. Vydání 2012).“.
Z uvedeného vyplývá, že při stanovení způsobu zpřístupnění práce musí vysoká škola brát v potaz obecnou úpravu v § 29 odst. 1 autorského zákona, vyžadující zohlednit oprávněné zájmy autora v případech, kdy se svou prací nakládá také jinak (např. na základě licenční smlouvy nakladatelské). Vnitřní předpis školy by proto měl umožňovat autorovi on-line zpřístupnění celé práce nebo její části vyloučit zcela nebo takové on-line zpřístupnění na určitou (vnitřním předpisem stanovenou) dobu odložit.

Na základě výše uvedeného doporučujeme, aby důvodová zpráva byla v tomto smyslu doplněna, a to např. tak, že za větu „Škola bude zpřístupňovat práce „způsobem stanoveným vnitřním předpisem“, přičemž může jít i o „on-line zpřístupnění“.“ bude doplněna věta: „Tak jako u všech zákonných licencí je využití § 47b zákona o vysokých školách, obsahující kvazilicenční omezení autorského práva, podmíněno dodržením podmínek stanovených tzv. třístupňovým testem obsaženým v § 29 odst. 1 autorského zákona, a to včetně podmínky, že nebudou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.“. Případně je možné odkázat i na výše zmíněný judikát Nejvyššího soudu České republiky.
	AKCEPTOVÁNO

Důvodová zpráva bude upravena. 

	JUDr. Stanislav Křeček, veřejný ochránce práv

Mgr. Romana Švecová (542 542 256, romana.svecova@ochrance.cz) a Mgr. Karel Suda (542 542 345, karel.suda@ochrance.cz).

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním, s výjimkou připomínek č. 24, 25 a 26, které jsou předmětem rozporu.
	1. K bodu 19 (§ 21 odst. 5)
„Veřejná vysoká škola zajišťuje přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole podle pravidel stanovených vnitřním předpisem vysoké školy. Přiměřená podpůrná opatření zajišťuje pro uchazeče a studenty se specifickými potřebami, zejména pro uchazeče a studenty se zrakovým, sluchovým nebo pohybovým postižením, se specifickými poruchami učení, s poruchou autistického spektra nebo s jinými obtížemi danými zdravotním postižením nebo zdravotním stavem, které mají dopad na průběh přijímacího řízení nebo na plnění studijních povinností, není-li to v rozporu s požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu.“
Nesouhlasím s návrhem zajištění podpůrných opatření podle pravidel, která mají být stanovena ve vnitřních předpisech školy. Hrozí, že určité vysoké školy nastaví vnitřním předpisem zcela minimální opatření, která sice budou v souladu s tímto zákonem, ale reálně studentům se specifickými vzdělávacími potřebami poskytovat potřebnou podporu nebudou. Z toho důvodu považuji za vhodné, analogicky s úpravou pro jiné stupně vzdělávání, upravit konkrétněji pravidla na legislativní úrovni nebo alespoň formou jiných nástrojů MŠMT např. metodických pokynů.
	NEAKCEPTOVÁNO

Uvedené znění bylo již dříve (pouze s jiným slovosledem v první větě) projednáno a s veřejným ochráncem práv i s vysokoškolským prostředím. VOP měl požadavek k jiné části ustanovení, uvedenou část týkající se vnitřních předpisů nerozporoval.  
 
Viz též dopis veřejného ochránce práv č.j.  KVOP-13023/2020/S ze dne 25. března 2020, v němž veřejný ochránce práv k § 21 odst. 5 uvedl: „..předkladatel zároveň navrhuje poskytování podpůrných opatření podrobněji upravit v navazujícím ustanovení § 21 odst. 5. Návrh na začlenění tohoto ustanovení oceňuji a souhlasím s ním. Zároveň z něj dovozuji úmysl předkladatele legislativní úpravu podpůrných opatření posílit, nikoli omezit.“.

Vyjádření KVOP:
Jak správně MŠMT uvádí, veřejný ochránce práv uplatnil připomínky k předchozímu návrhu zákona v r. 2020. Ty se však týkaly formulace § 21 odst.1, kdy veřejný ochránce práv s konečnou variantou souhlasil a souhlasí s ní i nyní. Má ovšem další připomínky týkající se odst. 5 tohoto ustanovení, nejde tedy o rozpor v jeho připomínkách, ale jejich důvodné rozšíření.

Mimo to, v situaci, kdy ministerstvo předložilo nový návrh zákona, běží i samostatné k němu se vážící připomínkové řízení, kdy je VOP oprávněn uplatnit připomínky k jakémukoliv ustanovení s předpokladem věcné a v čase aktuální reakce. O to více, pokud byl zmiňovaný předchozí návrh zákona diskutován před téměř třemi lety, přičemž v mezidobí došlo v oblasti školské legislativy i stran celospolečenské situace k řadě změn, v jejichž důsledku ochránce sleduje negativní dopady na standardy poskytování podpory žáků a studentů se speciálními potřebami. Považuje tedy za nevyhnutné věnovat textaci návrhu patřičnou pozornost, aby tak zákon těmto studentům zajišťoval zákonodárcem zamýšlenou míru podpory a ochrany jejich práv. 

Navrhovaná textace je zavádějící a svádí vysoké školy k tomu, aby si přiměřenost podpůrných opatření určily svévolně dle vlastního výkladu a polevily v úsilí zajišťovat podporu studentům v co nejvyšší možné míře. Ochránce proto navrhuje formulaci následující, z níž je více zřejmý nepodkročitelný standard podpory, který plyne (pro studenty s postižením) také z předpisů antidiskriminačního práva.: „Veřejná vysoká škola přijímá přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole. Podrobnější pravidla jejich poskytování stanoví vnitřní předpis vysoké školy.“.

Vyjádření MŠMT: 
AKCEPTOVÁNO JINAK

V návaznosti na připomínky KVOP a reprezentací vysokých škol navrhujeme upravit § 21 odst. 5 níže uvedeným způsobem: 

„(5) Veřejná vysoká škola zajišťuje přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole, není-li to v rozporu s požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu. Pravidla jejich poskytování stanoví vnitřní předpis vysoké školy.“.

Přičemž studenti se specifickými potřebami by byli příkladmo specifikováni pouze v Důvodové zprávě.

Obdobně bude upraven i § 42 odst. 5, v němž bude uvedeno:

„(5) Soukromá vysoká škola zajišťuje přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole, není-li to v rozporu s požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu. Pravidla jejich poskytování stanoví vnitřní předpis vysoké školy.“.

Vyjádření KVOP: 

Jak již ochránce uvedl v předchozím vyjádření, navrhuje textaci, z níž je více zřejmý nepodkročitelný standard podpory, který plyne (pro studenty s postižením) také z předpisů antidiskriminačního práva. Domnívá se proto, že i upřesnění charakteru pravidel, jež mají stanovit vnitřní předpisy, je podstatný. Není-li vhodná navržená formulace „Podrobnější pravidla jejich poskytování stanoví..“, zdvořile žádá o návrh jiné, s totožným významem.

Zároveň ocení, pokud MŠMT zdůvodní akcentaci zajištění podpůrných opatření pouze, „není-li to v rozporu s požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu..“. Je zřejmé, že některé studijní odbory ze své podstaty vyžadují, aby jejich studenti resp. absolventi byli nadání určitými tělesnými, smyslovými nebo duševními schopnostmi, bez nichž by se při studiu vystavovali nepřiměřenému zdravotnímu riziku nebo by nebylo možné zachovat standard profilu absolventa. Poskytování přiměřených úprav však sleduje vyrovnání příležitostí, nikoliv pozměňování kvality požadavků na uchazeče nebo na absolventy. 
Kritéria pro povinnost poskytování podpůrných opatření stanovuje souhrnně zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon). Určuje povinnost k zajištění přiměřené úpravy pouze, jsou-li kumulativně splněny podmínky v něm uvedené (§ 3 odst. 3 ). Jednou z nich je také posouzení míry užitku přijetí přiměřené úpravy. Není-li opatření sto jej zajistit – tj. student by ani po poskytnutí podpory nebyl ke studiu dostatečně způsobilý, nevzniká škole ani povinnost k přijetí takového opatření.  Je tedy nesystémové a nadbytečné uvádět ve znění zákona právě tento požadavek. 

Ochránce proto navrhuje následující formulaci:

„(5) Veřejná vysoká škola zajišťuje přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole. Podrobnější pravidla jejich poskytování stanoví vnitřní předpis vysoké školy.

Totožnou formulaci navrhuje v případě vysokých škol soukromých (§ 42 odst. 5).

Byla ponechána úprava navržená MŠMT, připomínkové řízení bylo ukončeno rozporem.


	
	1. K bodu 36 (§ 42 odst. 5)
Vše uvedené v předchozím bodu se vztahuje i na soukromé vysoké školy, tedy § 42 odst. 5 zákona o vysokých školách. Zároveň však mám za to, že je sociální úlohou státu, aby s uložením povinnosti poskytovat podpůrná opatření spojil také adekvátní možnost pro soukromé vysoké školy čerpat státní příspěvek k jejich financování. Materiál v důvodové zprávě kalkuluje pouze s finanční náročností návrhu pro veřejné vysoké školy, otázka spolufinancování podpůrných opatření u soukromých vysokých škol zcela absentuje.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Uvedené znění bylo již dříve s veřejným ochráncem práv projednáno a jím odsouhlaseno.

Vyjádření KVOP:

Výše uvedené připomínky se vztahují i k tomuto bodu. Zároveň si také ochránce dovoluje zopakovat připomínku týkající se státního příspěvku k financování podpůrných opatření na soukromých vysokých školách, která zůstala nezodpovězena. 

Zároveň však mám za to, že je sociální úlohou státu, aby s uložením povinnosti poskytovat podpůrná opatření spojil také adekvátní možnost pro soukromé vysoké školy čerpat státní příspěvek k jejich financování. Materiál v důvodové zprávě kalkuluje pouze s finanční náročností návrhu pro veřejné vysoké školy, otázka spolufinancování podpůrných opatření u soukromých vysokých škol zcela absentuje.

K této otázce má ochránce poslední informace z jednání konaného v dubnu loňského roku, kdy Mgr. Wildová uvedla, že MŠMT k této věci zatím stanovisko nezaujalo.

Vyjádření MŠMT: 
NEAKCEPTOVÁNO 

Předložená novela záměrně nezakotvuje do zákona o vysokých školách novou povinnost Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy poskytovat soukromým vysokým školám peněžní prostředky ze státního rozpočtu, které by byly učené na spolufinancování podpůrných opatření zajišťovaných soukromými vysokými školami. Důvody jsou především právního charakteru. 

Podle současného znění § 40 odst. 2 zákona o vysokých školách může MŠMT soukromé 
vysoké škole poskytnout (s procesním využitím obecných předpisů pro nakládání s prostředky státního rozpočtu)

a) dotaci ze státního rozpočtu na stipendia přiznávaná studentům v případech zvláštního zřetele hodných (v praxi jde o tzv. ubytovací stipendia) a 

b) dotaci ze státního rozpočtu na tzv. sociální stipendia (stipendia přiznávaná v případě tíživé sociální situace některým studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle zákona o státní sociální podpoře). 

V těchto dvou případech jde tedy o prostředky, které je soukromá vysoká škola povinna následně poskytnout ve formě stipendia přímo studentům (a prostředky nevyužité na daný účel by musela vrátit). Nejde tedy o prostředky, jejichž poskytnutím soukromé vysoké škole by mohla být narušena či ohrožena hospodářská soutěž či vnitřní trh EU, resp. porušeny předpisy EU o poskytování státní, resp. veřejné podpory.

Poskytování vysokoškolského vzdělávání soukromými vysokými školami je zpravidla třeba považovat za tzv. služby obecného hospodářského zájmu, které podléhají pravidlům hospodářské soutěže. (Vzdělávání na soukromých vysokých školách je totiž financováno zejména ze soukromých prostředků, zejména z plateb studentů, a je zpravidla poskytováno právnickými osobami usilujícími o hospodářský zisk.) A jelikož obecně platí, že veřejné financování určitých služeb hospodářské povahy, byť by bylo odůvodněné zvláštním veřejným zájmem, může narušovat hospodářskou soutěž, je třeba respektovat podmínky, které byly na evropské úrovni stanoveny pro zajištění ochrany hospodářské soutěže. Tyto podmínky stanoví, kdy o veřejnou podporu jde či nejde a kdy jde o veřejnou podporu slučitelnou se společným trhem podle příslušných ustanovení Smlouvy o fungování EU.

Není tedy sice zcela vyloučeno, aby MŠMT poskytlo (podle jiných předpisů než zákona o vysokých školách) soukromé vysoké škole dotaci ze státního rozpočtu určenou např. obecně na uskutečňování studijního programu, pak ale musí být dodrženy příslušné evropské předpisy, dle nichž se postupuje. Mj.  rozhodnutí Komise 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu. Toto rozhodnutí – které MŠMT již využilo (mimo rámec úpravy obsažené v zákonu o vysokých školách) např. při financování uskutečňování některých zdravotnických studijních programů (zaměřených na přípravu k výkonu povolání všeobecné sestry nebo porodní asistentky) soukromou vysokou školou – je přímo použitelné ve všech členských státech, není třeba jej provádět do vnitrostátního práva. Členské státy nemají pravomoc přijímat právní předpisy, jež by mohly rozhodnutí měnit či vyjasňovat. Přičemž jsou v něm mj. výslovně zmíněny i sociální služby, jejichž taxativní seznam je uveden v čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí. 

Seznam uvedený v rozhodnutí je výčtem sociálních služeb, na které se rozhodnutí
vztahuje bez ohledu na výši vyrovnávací platby, kterou obdrží poskytovatel služby.
Tento seznam se zakládá na široce pojatých kategoriích a zahrnuje mj. péči o zranitelné skupiny a sociální začleňování těchto skupin. Pojem „sociální začleňování zranitelných skupin“ zahrnuje různé druhy služeb určených těm společenským skupinám, které je potřebují nejvíce.

Jde o obsáhlý pojem, pod nějž by mohly například spadat i služby sociálního začleňování osob s postižením.

Odborné vzdělávání spadá pod čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí mj. tehdy, když umožňuje přístup na trh práce určité zranitelné skupině nebo když podporuje sociální začleňování této skupiny.  [Přičemž státní podporu na odborné vzdělávání je možné poskytovat i podle podmínek stanovených např. v článcích 38 a 39 nařízení Komise (ES) č. 800/2008/ES ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách). Veřejnou podporu dále případně upravuje např. i nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013, o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis. Pravidla podpory, zakotvená do předpisů EU navazujících na rozsudek Soudního dvora ve věci společnosti Altmark Trans GmbH, jsou vysvětlena např. ve Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (2012/C 8/02) a v Rámci Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (2011) (2012/C 8/03).]

S ohledem na bezprostředně závaznou úpravu veřejné podpory obsaženou v právu Evropské unie je věcná diskuse o případném zakotvení problematiky financování soukromých vysokých škol do zákona o vysokých školách nepřípadná.

Vyjádření KVOP: 

Ochránce v odpovědi MŠMT nenalezl, z kterého článku rozhodnutí (nebo jejich logickým spojením) ministerstvu konkrétně plyne, že aplikace Rozhodnutí komise (2012/21/EU) brání poskytnutí státních příspěvků v daném případě. 

Ochránce souhlasí, že poskytování vysokoškolského vzdělávání lze považovat za služby obecného hospodářského zájmu a že podléhají pravidlům hospodářské soutěže. Taktéž, že stát musí poskytovat podporu veřejným i soukromým vysokým školám v souladu s unijními pravidly hospodářské soutěže a poskytování státní podpory. 
Podle odst. 37 Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (2012/C 8/02) platí, že „aby se na vyrovnávací platbu za závazek veřejné služby vztahoval článek 107 Smlouvy, musí tato služba narušovat obchod mezi členskými státy nebo musí hrozit, že tento obchod naruší.“ Ochránce je přesvědčen, že poskytování podpory soukromým vysokým školám na podpůrná opatření pro studenty s postižením by s pravidly pro poskytování státní podpory nekolidovalo a hospodářskou soutěž by nenarušovalo. Pravidla vymezená v rozhodnutí Komise 2012/21/EU, která původně vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci Altmark Trans GmbH, vychází z předpokladu, že zvýhodněn je jeden podnik nebo určitá skupina podniků oproti jiným, které státní podporu neobdrží. Proto se například požaduje výběr příjemce podpory v transparentním výběrovém řízení (odst. 43 Sdělení Komise (2012/C 8/02)).
Podpora soukromým vysokým školám by nezvýhodnila jednu nebo několik vysokých škol, ale vztahovala by se na všechny. Všechny vysoké školy by tedy měly stejné podmínky a nemohlo by dojít k narušení tržního konkurenčního prostředí. Nedošlo by ani k omezení zahraničních subjektů ve vstupu na trh soukromých vysokých škol v Česku, protože by v případě vstupu nového subjektu na trh i tento subjekt měl na poskytnutí podpory nárok. Konkurenční tržní prostředí by naopak poskytováním této podpory bylo narovnáno, protože by se podpora poskytovala veřejným i soukromým subjektům na stejném základě a podle stejných předem stanovených pravidel a ve stejné výši. Nebylo by tedy potřeba posuzovat poskytování podpory soukromým vysokým školám na podpůrná opatření pro studenty s postižením podle rozhodnutí Komise 2012/21/EU.  I kdyby byla podpora soukromým vysokým školám na poskytování podpůrných opatření studentům s postižením považovaná za státní podporu, byla by podle názoru ochránce slučitelná s vnitřním trhem, pokud by ji ministerstvo zpracovalo v souladu s požadavky čl. 31 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách). Případně pokud by výše podpory byla nižší než 2 miliony EUR na vzdělávací projekt, souladnost podpory s čl. 31 nařízení by ani nebylo potřeba posuzovat, jelikož působnost nařízení by se na takovou podporu nevztahovala (čl. 4 odst. 1 písm. n) nařízení o blokových výjimkách). Dále ochránce upozorňuje, že obdobně stát přispívá na zajištění podpůrných opatření na soukromých středních školách nebo vyšších odborných školách. Z hlediska dotování veřejných služeb není mezi těmito subjekty rozdíl. Také soukromé školy nižších stupňů splňují kritéria, jimiž popsalo MŠMT vysoké školy – tedy podléhají pravidlům hospodářské soutěže tj. vzdělávání je financováno zejména ze soukromých prostředků a zpravidla jej poskytují právnické osoby usilující o hospodářský zisk.

S ohledem, že nebylo možné dosáhnout s připomínkovým místem shody, bylo připomínkové řízení o této připomínce ukončeno rozporem.


	
	1. Žádám o zařazení do části týkající se členění školy (veřejné i soukromé) povinnost zřídit na každé vysoké škole specializované centrum pro studující s postižením. 
Považuji za zásadní, aby zákonná úprava obsahovala tuto povinnost, tak aby se měli možnost uchazeči a studenti s postižením obrátit ohledně potřebných podpůrných opatření na specializované centrum, které je schopno poskytnout kvalifikované služby na dostatečné úrovni. Centra nejsou pouze informačními místy, ale jsou nezbytná pro nastavení opatření dle individuálních potřeb uchazeče nebo studenta, poskytují např. kompenzační pomůcky, zajišťují přizpůsobení přijímacích zkoušek, úpravu prostředí, dostupnost digitalizovaných studijních materiálů a výpočetní techniky, metodicky vedou vyučující, napomáhají komunikaci mezi studentem a vyučujícím atd.
	NEAKCEPTOVÁNO 

S ohledem na velikost vysoké školy není vždy nutné či možné a efektivní zřizovat specializované pracoviště (zejména u malých VŠ by se jednalo o neefektivní nakládání se zdroji v mnoha ohledech). Povinnost zajistit služby pro studující s postižením může být zajištěna i jinak než zřízením samostatného specializovaného pracoviště, např. pracovištěm s další nebo rozšířenou působností.

Vyjádření KVOP: Ochránce souhlasí s tvrzením MŠMT, že povinnost zajistit služby pro studující s postižením může být zajištěna i jinak než zřízením samostatného specializovaného pracoviště, např. pracovištěm s další nebo rozšířenou působností. Zákon může také ponechat na škole, zda tyto služby zajistí prostřednictvím externího subjektu (odborníka, organizace či např. komerční společnosti). Stěžejní je však zakotvení samotné povinnosti určit na vysoké škole jednotné kontaktní místo – pracoviště nebo osobu, které ponesou komplexní odpovědnost nejenom za poskytnutí podpory, ale také za zajištění veškeré organizace a všestranné komunikace, které se s poskytnutím podpory pojí. 

Vyjádření MŠMT: AKCEPTOVÁNO

Je navrženo upravit § 21 odst. 1 a § 42 odst. 1 ZVŠ (viz platné znění).

Vyjádření KVOP: Děkujeme za ochotu a úsilí zařadit do novely zákona ustanovení týkající se kontaktních míst určených pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami. Nicméně, ochránce nemůže souhlasit s tím, že jeho návrh byl akceptován. Jak uvedl ve svém předchozím vyjádření, stěžejní je zakotvení samotné povinnosti určit na vysoké škole jednotné kontaktní místo – pracoviště nebo osobu, které ponesou komplexní odpovědnost nejenom za poskytnutí podpory, ale také za zajištění veškeré organizace a všestranné komunikace, které se s poskytnutím podpory pojí. Zároveň tedy ochránce nesouhlasí s tím, že jde pouze o místo určené pro „poskytování informací o opatřeních zajišťovaných pro vyrovnání příležitostí…“, jak uvádí návrh. Ochránce opakuje, že centrum nebo kontaktní místo má zajišťovat celou škálu činností, které s realizací podpory mohou souviset.

Ochránce proto navrhuje následující formulaci: „Veřejná vysoká škola má povinnost zřídit kontaktní místo určené pro zajištění podpůrných opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole.“ Totožnou formulaci navrhuje také v případě vysokých škol soukromých.

S ohledem, že nebylo možné dosáhnout s připomínkovým místem shody, bylo připomínkové řízení o této připomínce ukončeno rozporem.


	
	1. Do § 21 doplnit odst. 6, který bude znít následovně: 
,,Veřejná vysoká škola zajistí zpřístupnění vnitřního virtuálního prostředí, tak aby jej mohli používat studující s postižením. Požadavky na přístupnost jsou upraveny v jiném právním předpisu (odkázat na zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací).‘‘
Jako zásadní vnímám nutnost zpřístupnit vnitřní virtuální systém všech vysokých škol, tak aby jej mohli bez dalších problémů plnohodnotně využívat studentky a studenti s postižením. Se zásadními problémy se setkávají zejména studující s těžkým zrakovým postižením, kteří používají odečítač obrazovky, pomocí něhož získávají informace. Mnoho vnitřních systémů je však pro odečítač obrazovky zcela nepřístupných. S problémy se potýkají i studující se sluchovým postižením, kdy například výuková videa nejsou opatřena titulky, tudíž je pro tyto studující obsah zcela nepřístupný. 
Je mi známa skutečnost, že vysoké školy mají dle zákona č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací udělenou výjimku ze zpřístupňování obsahu internetových stránek, nepovažuji to však za správné, jelikož studující s postižením mají dle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením právo na přístup k informacím a virtuálním systémům ve stejném rozsahu jako studující bez postižení. Zákon č. 99/2019 Sb. se v současné době dle ustanovení § 3 odst. 3 vztahuje na veřejné vysoké školy pouze, jedná-li se o obsah internetových stránek, který je vysoká škola povinna zveřejňovat na svých internetových stránkách podle jiného právního předpisu v rámci výkonu působnosti v oblasti veřejné správy na úseku školství, vědy, výzkumu, vývoje, inovací, jiné tvůrčí činnosti a péče o děti a mládež nebo podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jak už je uvedeno výše, tato úprava je nevyhovující. Studující musí mít přístup k veškerým zveřejňovaným informacím a vnitřním virtuálním systémům.
	NEAKCEPTOVÁNO

Jedná se o vložení povinnosti nad rámec aktuální právní úpravy, která není spojena s novelou. Má-li KVOP za to, že je třeba provést změnu právní úpravy, mělo by se tak činit změnou zákona č. 99/2019 Sb. 

	
	1. Do § 42 doplnit odst. 6, který bude znít následovně: 
,,Soukromá vysoká škola zajistí zpřístupnění vnitřního virtuálního prostředí, tak aby jej mohli používat studující s postižením. Požadavky na přístupnost jsou upraveny v jiném právním předpisu (odkázat na zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací).‘‘
Odůvodnění totožné jako u předchozího bodu u veřejných vysokých škol. 
	NEAKCEPTOVÁNO
Viz výše

	
	1. K bodu 99 (§ 57a)
Navrhovaná úprava má absolventům, jimž příslušné úřady z různých důvodů přidělily nové rodné číslo nebo povolily změnu jména nebo příjmení, zajistit vydání nového dokladu o studiu s aktualizovanými údaji, pokud o to požádají a splní předepsané podmínky. Takovou úpravu vítám. Obecně se domnívám, že je-li doklad k prokázání kvalifikace či dovednosti osoby (řidičský průkaz, vysokoškolský diplom apod.) platný, měly by na něm být uvedeny primárně takové identifikační údaje, jež tuto osobu v danou chvíli skutečně identifikují. Zároveň považuji za zcela nevhodné, aby lidé, kteří dle platných právních předpisů prošli změnou pohlaví (pročež mají nové rodné číslo a standardně i jméno a příjmení), museli své dosažené vzdělání potenciálním zaměstnavatelům prokazovat doklady, které neodpovídají jejich úřednímu pohlaví ani vzhledu. 
Odstavec 3 navrhovaného ustanovení § 57a zákona o vysokých školách umožňuje vysokým školám za úkony spojené s vyhotovením nového vysokoškolského diplomu nebo dodatku k diplomu stanovit poplatek, a to maximálně ve výši 1 000 Kč. Důvodová zpráva potom takové úkony blíže nespecifikuje. 
Pokud je mi známo, není na vysokoškolském diplomu ani dodatku k diplomu uváděno rodné číslo absolventa. Proto se nyní zaměřím pouze na změnu jména a příjmení. Absolvent může přistoupit ke změně jména nebo příjmení z různých důvodů. Může být nositelem hanlivého nebo směšného příjmení, může mít k tomu specifické osobní nebo rodinné důvody (chce se realizovat v zahraničí, zpřetrhat vazby s rodinnými příslušníky aj.), může se také jednat o změnu příjmení spojenou s uzavřením manželství, jeho rozlukou nebo změnu jména a příjmení v důsledku změny pohlaví. Vnímám, že má skutečnost změny pohlaví mezi dalšími možnými důvody změny jména a příjmení zcela specifické postavení. Je tomu tak proto, že:  
Ke změně jména v souvislosti se změnou pohlaví ze zákona standardně dojít musí.[footnoteRef:1] [1:  Dle ustanovení § 62 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nesmí mít osoba s mužským úředním pohlavím ženské jméno a naopak.  ] 

Ke změně příjmení v případě změny pohlaví female to male (FtM) standardně dojít musí.[footnoteRef:2] V případě změny male to female (MtF) nikoli,[footnoteRef:3] avšak nebude-li opačného aktivního projevu vůle, ze zákona i tehdy ke změně příjmení zcela zjevně dojde.[footnoteRef:4]   [2:  Osobě s mužským úředním pohlavím není umožněno mít tzv. přechýlené příjmení. ]  [3:  Ženská příjmení mohou být dle ustanovení § 69a odst. 1 zákona o matrikách uváděna v mužském tvaru. ]  [4:  Ustanovení § 72 odst. 5 zákona o matrikách. ] 

Ke změně pohlaví v České republice dochází u osob, u nichž je jednoznačně stanovena porucha pohlavní identifikace.[footnoteRef:5] Změna jména a příjmení je v této souvislosti pevnou a zákonem předpokládanou součástí procedury směřující ke zlepšení zdravotního stavu. [5:  Ustanovení § 21 odst. 2 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. ] 

Tyto argumenty mě vedou k závěru, že je skutečnost změny jména a příjmení v důsledku změny pohlaví veskrze nezávislá na subjektivním chtění. Proto se domnívám, že by mělo být vyhotovení nového vysokoškolského diplomu nebo dodatku k diplomu pro takovou změnu jména a příjmení osvobozeno od poplatku. Koneckonců je již samotná změna jména a příjmení v takovém případě ze zákona osvobozena od správního poplatku.[footnoteRef:6] U jiných případů změny jména a příjmení stanovení poplatku za vydání nového vysokoškolského diplomu (příp. dodatku k diplomu) mohu pochopit. Navrhovatel by však měl v této souvislosti v důvodové zprávě alespoň stručně nastínit, s jakou administrativní, personální či jinou zvýšenou zátěží, jež by odůvodňovala stanovení poplatku, může být vydání předmětných dokladů v praxi spojeno.  [6:  Ustanovení § 8 odst. 4 ve spojení s položkou 11 sazebníku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. ] 

V souladu s výše uvedeným konkrétně navrhuji změnu odst. 3 navrhovaného ustanovení § 57a zákona o vysokých školách, a to následujícím způsobem: 
„(3) Vysoká škola může stanovit poplatek, který činí
a) nejvýše 4 000 Kč za úkony spojené s vyhotovením nového dokladu podle odstavce 1, 
b) nejvýše 1 000 Kč za úkony spojené s vyhotovením vysokoškolského diplomu nebo dodatku k diplomu podle odstavce 2. Od tohoto poplatku jsou osvobozeny úkony spojené s vyhotovením vysokoškolského diplomu nebo dodatku k diplomu z důvodu změny jména a příjmení absolventa v případě změny pohlaví.“ 
Poplatek je příjmem vysoké školy.“
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava § 57a odst. 3 ZVŠ.

	
	1. K části páté k bodu 2 (§ 8 odst. 3) 
Tímto navrhovaným ustanovením dochází ke zrušení konkrétního ustanovení o bezplatnosti jedné z finančně nejnáročnějších služeb pro studenty se sluchovým postižením a kombinovaným sluchovým a zrakovým postižením, kdy úpravu ponechává na zákonu o vysokých školách, tedy na provádění opatření upravených vnitřními předpisy daných vysokých škol. Tímto navrhovaným ustanovením je v ohrožení opatření tlumočení a tím celé studium studentů, kteří jsou neslyšící či mají kombinované sluchové a zrakové postižení, což je pro mě nepřijatelné. V zákoně o vysokých školách musí být explicitně bezplatné tlumočení pro studenty uvedeno. Studenti musí mít právní jistotu, že jim budou i nadále tlumočnické služby při studiu zajišťovány a to bezplatně. 
S tímto souvisí i bod 3, kdy se zrušuje následující ustanovení: ,,Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou a) podmínky a rozsah tlumočnických služeb poskytovaných bezplatně neslyšícím a hluchoslepým žákům a studentům podle § 8 odst. 3‘‘. 
	NEAKCEPTOVÁNO A VYSVĚTLENO

Uvedené znění novely zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob bylo již dříve s veřejným ochráncem práv projednáno a jím odsouhlaseno. 

Navíc je třeba upozornit, že uvedené služby v minulosti nebyly poskytovány bezplatně, jelikož uvedený prováděcí předpis nebyl nikdy vydán. 

[Ačkoliv se v připomínce hovoří o „právní jistotě“ studentů, „že jim budou i nadále tlumočnické služby při studiu zajišťovány a to bezplatně“, ze stávající zrušované úpravy, obsažené v zákoně o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, studentům žádná jistota nevyplývá. Je v něm totiž v § 8 odst. 3 uvedeno, že neslyšícím a hluchoslepým studentům vysokých škol, které jsou z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P, jsou tlumočnické služby poskytovány bezplatně za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem“ a že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou podmínky a rozsah tlumočnických služeb poskytovaných bezplatně neslyšícím a hluchoslepým studentům podle § 8 odst. 3“. Uvedený prováděcí právní předpis však doposud vydán nebyl. 

Jak se totiž ukázalo v roce 2017 v rámci legislativního procesu při neúspěšném pokusu o přípravu prováděcí vyhlášky (při projednávání „návrhu vyhlášky o tlumočnických službách pro neslyšící a hluchoslepé studenty vysokých škol“ v pracovních komisích Legislativní rady vlády), současné znění zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob není  - z hlediska požadavků na ústavnost -  pro vydání vyhlášky, která by konkretizovala tlumočnické služby poskytované studentům bezplatně vysokými školami, dostatečnou právní oporou. Zákon totiž výslovně nestanoví, že adresátem povinnosti bezplatně zajistit tlumočnické služby studentům vysokých škol jsou vysoké školy. Předloženou novelou se tak navrhuje zrušit toliko proklamativní právní úpravu a nahradit ji úpravou, která bude obsažena v zákoně o vysokých školách.]

	Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Laurenčíková Šimáčková

Mgr. Marta Musilová (e-mail: musilova.marta@vlada.cz, tel.: 702 159 888).
Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínek, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. Předkládaný návrh zákona upravuje a upřesňuje mnohé aspekty vysokoškolského vzdělávání. Mnoho z nich vítám jako rozšíření povinnosti poskytovat individualizovanou podporu prostřednictvím přiměřených podpůrných opatření a to také na soukromé vysoké školy. Některé však přesto považuji za problematické. K návrhu proto uplatňuji z hlediska ochrany lidských práv několik připomínek.

Vítám posun v oblasti stipendií (včetně stanovení výše doktorského stipendia, nároku na přídavek na dítě při jeho pobírání), snahu o větší inkluzi osob s postižením, i odstranění bariér pro transosoby v případě změny jména a potřeby získat nový diplom o absolvování studia. Novela nicméně řadu důležitých aspektů opomíjí a v mnoha ohledech by mohla být v souvislosti s rovností příležitostí a genderovou rovností ambicióznější. V případě ponechání doktorandům statusu studujících, jde o pokračování jejich vyloučení ze systému řady dávek zdravotního a sociálního pojištění. 
	VZATO NA VĚDOMÍ 

(Jedná se o úvod k připomínkám, nikoliv o připomínku samotnou)

	
	1. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1, str. 2[footnoteRef:7] [7:  V dokumentu je odkazováno na stránky v Platném znění dotčených ustanovení novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn.] 

Aktuálnímu znění zákona chybí aktivní přihlášení se k principu nediskriminace a rovnosti. Navrhuji přidat nový odstavec, který by se k problematice vztahoval: 

c) aktivně prosazují uplatňování rovných práv usilují o odstranění stávajících znevýhodnění a vyrovnání příležitostí dalších zranitelných a jinak znevýhodněných skupin.

Podobné úvodní klauzule obsahují obdobné zákony v Rakousku[footnoteRef:8], Německu[footnoteRef:9] a dalších zemích. [8:  Blíže viz https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=20002128. ]  [9:  Blíže viz https://www.gesetze-im-internet.de/hrg/__3.html. ] 

	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava § 1 odst. 1 písm. f) ZVŠ.

	
	1. Připomínka k § 4 Akademické svobody a práva, str.3-4
Podle nejnovějšího evropského výzkumu[footnoteRef:10] se se sexuálním obtěžováním nebo genderově podmíněným násilím setkaly téměř dvě ze tří osob. Problematice se po řadě případů napříč českým vysokým školstvím věnují intenzivně také média a vysoké školy proto samy zavádějí opatření[footnoteRef:11], která mají za cíl s tímto negativním jevem bojovat. ČR přistoupila k Lublaňské deklaraci[footnoteRef:12] a nedávno prostřednictvím MŠMT také podpořila Výzvu za bezpečné a respektující vysoké školství a výzkum pro všechny[footnoteRef:13]. K této výzvě i připojila i Česká konference rektorů. Explicitní zmínka v zákoně o vysokých školách by znamenala další uznání významu bezpečného prostředí a silné potřeby věnovat pozornost řešení jevů spojených s genderově podmíněným násilím. [10:  Blíže viz https://unisafe-gbv.eu/project-news/results-from-the-largest-european-survey-on-gender-based-violence-in-academia/. ]  [11:  Blíže viz https://stratin.tc.cas.cz/vystupy/2022/M4/Genderov%C4%9B%20podm%C3%ADn%C4%9Bn%C3%A9%20n%C3%A1sil%C3%AD%20a%20sexu%C3%A1ln%C3%AD%20obt%C4%9B%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD%20na%20vysok%C3%BDch%20%C5%A1kol%C3%A1ch%20-%20anal%C3%BDza%20v%C3%BDro%C4%8Dn%C3%ADch%20zpr%C3%A1v%20V%C5%A0.pdf. ]  [12:  Blíže viz https://genderaveda.cz/lublanska-deklarace-genderove-rovnosti/. ]  [13:  Blíže viz https://gbv2022.eu/wp-content/uploads/2022/11/Call-for-Action_GBV-2022_final.pdf. ] 


Požaduji proto doplnění:

§ 4 Akademické svobody a práva

f) právo na bezpečné, sexismu a diskriminace prosté prostředí pro studium a práci.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Uvedené nespadá pod kategorie akademických svobod a práv. 

	
	1. Připomínka k ČÁST DRUHÁ, HLAVA I VĚREJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA, § 7, str. 5
Požaduji mezi Orgány vysokých škol (str. 5) přidat ve výčtu § 7 odst. 2) písm. c) a pak podrobněji např. na místo současného § 17) následující:

VARIANTA A
Ombudsosoba
(1)	Ombudsosoba je zodpovědná za vytváření bezpečného prostředí, podílí se na metodickém ošetření problematiky sexuálního obtěžování, genderově podmíněného násilí a dalších nežádoucích jevů, dále se podílí na prevenci, vzdělávání a řešení případů sexuálního obtěžování. 
(2)	Veřejná vysoká škola vnitřním předpisem vymezí úkoly, charakter pracovního vztahu, odpovědnost a pravomoci ombudsosob(y). Ombudsosoba má přístup a jedná s orgány veřejné vysoké školy.

VARIANTA B
Kontaktní místo pro případy diskriminace a podporu rovného zacházení
(1)	Pozice, v jejíž kompetenci je problematika spojenou řešením nerovného zacházení na základě zákonem stanovených důvodů a podpory rovných příležitostí včetně genderové rovnosti (např. plány genderové rovnosti, podpora v případech diskriminace).

Zdůvodnění:
VARIANTA A
Podle nejnovějšího evropského výzkumu[footnoteRef:14] se se sexuálním obtěžováním nebo genderově podmíněným násilím setkaly téměř dvě ze tří osob. Problematice se po řadě případů napříč českým vysokým školstvím věnují intenzivně také média a vysoké školy proto samy ustavují pozice osob odpovědných za problematiku[footnoteRef:15]. Z diskuzí s komunitou[footnoteRef:16] vyplynula silná potřeba ukotvit takovou pozici v legislativě, aby byla zajištěná dostatečná kapacita a vliv, které jsou nezbytné k úspěšné prevenci a řešení problematiky. [14:  Blíže viz https://unisafe-gbv.eu/project-news/results-from-the-largest-european-survey-on-gender-based-violence-in-academia/. ]  [15:  Blíže viz https://stratin.tc.cas.cz/vystupy/2022/M4/Genderov%C4%9B%20podm%C3%ADn%C4%9Bn%C3%A9%20n%C3%A1sil%C3%AD%20a%20sexu%C3%A1ln%C3%AD%20obt%C4%9B%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD%20na%20vysok%C3%BDch%20%C5%A1kol%C3%A1ch%20-%20anal%C3%BDza%20v%C3%BDro%C4%8Dn%C3%ADch%20zpr%C3%A1v%20V%C5%A0.pdf. ]  [16:  Blíže viz https://famu.cz/cs/4142/ a https://www.msmt.cz/diskuse-ombudsosob-ceskych-vysokych-skol-jak-na-bezpecnejsi. ] 


VARIANTA B
Ponechává více prostoru pro samotné vysoké školy. Je inspirovaná pozicí tzv. Frauen- und Gleichstellungsbeauftragten v Německu, kde je stanovená spolkovým zákonem[footnoteRef:17] a detailně její povinnosti a odpovědnost rozvádějí zákony jednotlivých spolkových zemí. Podpora zavádění podobných pozic je součástí Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021 – 2030, schválené usnesením vlády ČR ze dne 8. března 2021 č. 269, v kapitole Poznání si v rámci úkolu 3.3.1 (Podpořit zavádění pozice koordinátora/ky agendy genderové rovnosti na VaVaI institucích)[footnoteRef:18]. [17:  Blíže viz https://www.gesetze-im-internet.de/hrg/__3.html. ]  [18:  Blíže viz https://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/Aktuality/Strategie_rovnosti_zen_a_muzu.pdf. ] 

	AKCEPTOVÁNO 

Viz úprava v § 21 odst. 1 písm. e) ZVŠ.

	
	1. Připomínka k § 21 Další povinnosti veřejné vysoké školy, písmeno e), str. 18 
Požaduji v § 21 Další povinnosti veřejné vysoké školy, písmeno e) vyškrtnout, pokud bude do § 1 zařazen odstavec o rovných právech, nediskriminaci a vyrovnávání příležitostí (viz Připomínka č.1). Popřípadně v Připomínce č. 1 navrhovaný odstavec umístit zde.

Navrhovaná reformulace „zajišťovat přiměřená opatření“, která nahrazuje obrat „činit všechna dostupná opatření“, snižuje důraz na nutnost narovnávat příležitosti při studium na VŠ. 

Pokud nebude zařazen výše doporučený (preferovaný) odstavec, požaduji ponechat původní znění textu.
	AKCEPTOVÁNO
Ustanovení § 1 odst. 1 písm. e) bude z důvodu duplicity s ustanovením § 21 odst. 5 zrušeno. (V souladu s připomínkou reprezentace vysokých škol).


	
	1. Připomínka k § 25 Orgány fakulty, odstavec 2, str. 21
V návaznosti na Připomínku č. 3 požaduji doplnit do § 25 Orgány fakulty, odstavec 2:

Dalším orgánem fakulty je ombudsosoba / osoba odpovědná za nediskriminaci a genderovou rovnost, je-li taková pozice zřízena.

Následně je třeba upravit § 33, který bude popisovat činnost ombudsosoby.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava v § 21 odst. 1 písm. e) ZVŠ.


	
	1. Připomínka k ČÁSTI TŘETÍ. SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA, str. 31 
V návaznosti na Připomínku č.3 požaduji do § 40a odst. 2) Další orgány soukromé vysoké školy, str. 31.doplnit:

b) ombudsosoba / osoba odpovědná za nediskriminaci a genderovou rovnost

V novém § 40j doplnit podrobnosti shodně k situaci na veřejných vysokých školách viz výše Připomínka 3 a 5.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava § 42 odst. 1 písm. e) ZVŠ.

	
	1. Připomínka k § 42d, str. 41 a § 42l, str. 44
V návaznosti na Připomínku č.3 požaduji doplnění:

§ 42d Orgány fakulty odst. 1):
Dalším orgánem fakulty je ombudsosoba / osoba odpovědná za nediskriminaci a genderovou rovnost, je-li taková pozice zřízena.

§ 42l; doplnit podrobnosti shodně k situaci na veřejných vysokých školách viz výše Připomínka 3, 5 a 6.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava § 42 odst. 1 písm. e) ZVŠ.

	
	1. Připomínka k doručování a podávání u uchazečů o studium (§ 69a a 69b), str. 71-72
Jakkoliv určitě vnímám benefity a podporuji digitalizaci procesů na vysokých školách, nejsem si úplně jistá, že u uchazečů o studium je plná digitalizace komunikace úplně vhodná. Na rozdíl od studentů uchazeči netvoří ani formálně, ale ani prakticky součást akademické obce vysoké školy a tudíž ani standardních komunikačních kanálů uplatňovaných v jejím rámci včetně např. studijních informačních systémů, do kterých nejsou nijak zapojeni. Byť mohou být zapojeni do vlastních informačních systémů, vzhledem k jejich situaci se u nich nedá předpokládat dlouhodobější kontinuita, která by vedla např. k ukládání studijní historie v informačním systému. Navíc uchazeč není ani fakticky není spojen s vysokou školou natolik, aby standardně očekával čistě elektronickou formu vzájemné komunikace, a to i s formálními následky doručování. To dle mého názoru předpokládá i určité sžití se s univerzitou a seznámení se s mj. jejími způsoby komunikace, což u uchazečů rovněž nelze předpokládat. Proto se domnívám, že uchazečům by nadále mělo být ponecháno na volbě, jakým způsobem chtějí s vysokou školou komunikovat.
Navrhuji proto pro uchazeče zachovat možnost listinné formy komunikace a doručování.
	AKCEPTOVÁNO

Viz úprava v § 69a odst. 2 a 4 a v § 69b ZVŠ.

	
	1. Připomínka k sociálním stipendiím (§ 91 odst. 4), str. 114
Podrobnější úpravu stipendií určitě vítám obzvláště s ohledem na současnou ekonomickou situaci. Nicméně si myslím, že právě tato situace by měla vést nejen k širší možnosti přiznávat sociální stipendia, ale i k možnosti navýšit jejich výši. Současná měsíční výše stipendia v hodnotě ¼ minimální mzdy, tj. 4 325 Kč, prakticky již nemusí stačit ani na ubytování na koleji. Proto by zákon neměl přesně definovat výši stipendia, ale např. stanovit jen jeho minimální hranici, kterou vysoká škola může, ale nemusí vhodně zvýšit.
Navrhuji proto stanovit zákonnou hranicí sociálního stipendia jako minimální s možností jejího zvýšení vysokou školou. 
	NEAKCEPTOVÁNO 

Vysoké školy mohou mít již nyní jiné stipendijní programy, kde mohou individuálně dle potřeb poskytovat finanční podporu potřebným studentům.

	
	1. Připomínka k bakalářským státním závěrečným zkouškám (§ 45 odst. 3), str. 48
Upřímně úplně nerozumím tomu, proč se u státních závěrečných zkoušek v bakalářském programu oslabuje pozice písemné práce. Písemnou prací student prokazuje několik klíčových kompetencí, především kompetenci komunikativní, ale i kompetenci k určení a k aplikaci naučeného při řešení problémů. Tyto kompetence jsou klíčové právě v dnešním světě, který je komunikačně úzce propojen a jehož rozvoj je výrazně závislý právě na sdílení a komunikaci poznatků, které jsou jejich autoři schopni srozumitelné formulovat. Toto všechno se přitom student při psaní písemné práce může velmi dobře naučit.
Doporučuji proto zachovat pozici písemné práce ve státní závěrečné zkoušce bakalářského studijního programu.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Rozhodnutí o podobě SZZ považujeme za nejvhodnější nechat v autonomii vysokých škol s ohledem na obsah studijního programu. 

	
	1. Připomínka k § 78a, str. 83-84
Navrhuji v: 

a) § 78a Standardy pro akreditace, odst. 2a) standardy institucionální akreditace obsahují (str. 83) za „1. soubor požadavků na institucionální prostředí vysoké školy  …“ 

doplnit doložení péče o institucionální prostředí vlastnictvím plánu genderové rovnosti a zpráv o jeho plnění. Pokud by varianta formou přidání nových orgánů vysokých škol nebyla průchozí, navrhuji v tomto bodě explicitně doplnit požadavek na existenci ombudsosoby / osoby odpovědné za nediskriminaci a genderovou rovnost. 


b) § 78a Standardy pro akreditace, odst. 2a) za „2. soubor požadavků na studijní program…“ 

explicitně doplnit požadavek na zavedení genderové dimenze všude, kde je to vhodné. 

c) § 78a Standardy pro akreditace, odst. 2b) v případě akreditace studijního programu za „1. soubor minimálních požadavků“ k profilu absolventa 

přidat orientace v otázkách genderových aspektů souvisejících se zaměřením programu.

d) § 78a Standardy pro akreditace, odst. 2b) za 3. požadavky na kvalitu vzdělávací a její hodnocení…

explicitně zařadit zveřejňování informací o stavu genderové rovnosti, včetně implementace plánů genderové rovnosti a situace v oblasti sexuálního obtěžování a genderově podmíněného násilí.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Připomínka jde nad rámec novely ZVŠ.

	
	1. Připomínka k § 79, Akreditace studijního programu, odst. 2, písmeno c), str. 85
Navrhuji v § 79 Akreditace studijního programu, odst. 2 Písemná žádost o akreditaci obsahuje… , písmeno c) doklady o personálním, finančním a dalším zabezpečení…

doplnit „včetně zohlednění potřeby zajištění podmínek rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělávání“.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Připomínka jde nad rámec novely ZVŠ.

	
	1. Připomínka k § 83e Hodnoticí komise a Seznam hodnotitelů, str. 97
Navrhuji zohlednit doporučení RVVI[footnoteRef:19] týkající se zastoupení žen v rozhodovacích orgánech ve snaze zajistit vyrovnanější zastoupení žen a mužů na rozhodování a hodnocení s cílem usilovat o 40 % zastoupení méně reprezentovaného pohlaví. [19:  Blíže viz https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=954073&ad=1&attid=972456. ] 

	NEAKCEPTOVÁNO 

Národní akreditační úřad pro vysoké školství se již nyní potýká s problémy s obsazováním hodnotících komisí. Uvedený návrh by situaci mohl situaci učinit ještě daleko složitější. 

Nehledě na to je však třeba zmínit, že pravidla pro výběr členů ze Seznamu hodnotitelů do hodnoticích komisí stanoví Statut NAÚ; není tedy nutné měnit ZVŠ.

	
	1. Připomínka k ČÁST DESÁTÁ. STÁTNÍ SPRÁVA, § 87 Působnost ministerstva, str. 101
Do věty doporučuji doplnit, že v případě cizinců budou využívána i data týkající se pohlaví, např.:

„Ministerstvo…i) samo, případně prostřednictvím jím pověřené osoby, provádí statistická zjišťování…a to včetně rodných čísel, u cizinců pohlaví, a včetně, nesdělí-li subjekt… nesouhlas…“

V českých podmínkách stáčí rodná čísla, pro určení pohlaví cizinců se obvykle pracuje přímo s tímto indikátorem. 
	NEAKCEPTOVÁNO

MŠMT získává potřebná data z jiných identifikátorů.

Navíc je třeba upozornit, že „rodná čísla“ jsou jako jediný konkrétní údaj v § 87 odst. 1 písm. i) ZVŠ zmíněna výslovně z důvodu úpravy obsažené v §13c zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, který omezuje využívání rodných čísel.

	
	1. Připomínka K Důvodové zprávě:
K části I. Obecná část, bodu E) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie 
S ohledem na vydání nové evropské strategie pro práva osob se zdravotním postižením „Evropská strategie pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030: Unie pro rovnost“ by bylo vhodné tuto skutečnost promítnout také do znění důvodové zprávy a nahradit v tomto smyslu již neaktuální materiál „Evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu“ a provést s tím související úpravy navazujícího textu.
	AKCEPTOVÁNO

Důvodová zpráva byla upravena. 

	Odbor kompatibility Úřadu vlády 

(Mgr. Pavol Rendek, JUDr. Dominik Králík)

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínek, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. K ČÁSTI PRVNÍ, Čl. I, bodu 34 (§ 41 odst. 3 písm. j))

V ustanovení § 41 odst. 3 písm. j) se navrhuje, aby vnitřní předpis vysoké VŠ (statut vysoké školy) stanovil podmínky studia cizinců. Navrhujeme toto ustanovení doplnit tak, aby bylo zajištěno, že ani vnitřní předpis nebude odporovat obecně závazným předpisům a zejména právu EU, případně toto ustanovení vypustit. 
	AKCEPTOVÁNO JINAK 

Obdobná úprava jako nově u statutu soukr. VŠ je již obsažena ve vymezení obsahu statutu VVŠ v § 17 odst. 2 písm. d). Skutečnost, že úprava „podmínek studia cizinců“ nebude odporovat právním předpisům nebo právu EU je v případě veřejných vysokých škol zajištěna mj. ustanovením § 36 odst. 3 ZVŠ (podle kterého MŠMT zamítne žádost o registraci statutu nebo jiného vnitřního předpisu veřejné vysoké školy, odporuje-li zákonu nebo jinému právnímu přepisu, tj. i tehdy, odporuje-li ustanovení § 106 odst. 1 ZVŠ o přednosti mezinárodních smluv či ust. Ústavy ČR o dodržování mezinárodních závazků. Jelikož vnitřní předpisy soukromých VŠ nebudou podléhat registraci ze strany MŠMT, bude v § 41 odst. 1 na konec textu doplněna věta 
 
„Vnitřní předpis soukromé vysoké školy nesmí odporovat zákonu ani jinému právnímu předpisu.“.

	
	1. K ČÁSTI PRVNÍ, Čl. I, bodu 75 (§ 48 odst. 4 písm. d))

Podle § 48 odst. 4 písm. d) má platit, že uchází-li se o přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, uchazeč, který získal zahraniční střední vzdělání absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole, v mezinárodní střední škole, v evropské škole působící podle Úmluvy o statutu Evropských škol nebo ve škole, v níž ministerstvo povolilo podle školského zákona plnění povinné školní docházky, prokazuje se splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, kromě jiného, zahraničním dokladem o zahraničním středním vzdělání, přičemž vysoká škola může také vyžadovat předložení doplňujících informací o tomto zahraničním středním vzdělání, včetně potvrzení příslušného zahraničního orgánu o tom, že daná zahraniční střední škola byla v době studia uchazeče v uvedeném cizím státě oprávněna poskytovat střední vzdělání. 
Upozorňujeme, že shora uvedená úprava se rozchází se stávající úpravou uznávání rovnocennosti nebo platnosti zahraničního dokladu o dosažení zahraničního středního vzdělání (nostrifikace) podle školského zákona, na kterou je v § 48 odst. 4 odkazováno v písm. a), a to aniž by návrh měnil § 108 školského zákona v části sedmé návrhu zákona (kde je navrhována změna školského zákona). Máme za to, že úprava požadavků ohledně toho, co předložit pro účely „uznání“ zahraničního středního vzdělání vysokou školou, by se měla shodovat s  úpravou toho, co předložit pro účely nostrifikace zahraničního středního vzdělání podle školského zákona. S touto úpravou se shoduje stávající znění § 48 odst. 4 písm. d) zákona o vysokých školách. Dále však upozorňujeme také na to, dotčené informace a především potvrzení nemusí být uchazeč s to získat, protože je zahraniční orgány neposkytnou (např. s odkazem na nedostatek kompetence). Proto vyžadujeme zhodnocení, zda takový požadavek nebude nepřiměřenou překážkou zápisu do studia. Obdobně to platí pro § 48 odst. 5 písm. c), kdy se požadavek vztahuje na absolvování vysokoškolského studia. I zde se navrhovaná úprava v § 48 odst. 5 částečně liší od úpravy týkající se uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace (viz § 90 odst. 2 týkajícího se toho, co je součástí žádosti o uznání) a obdobně hrozí nemožnost získání informací resp. potvrzení v něm vyžadovaných.
	AKCEPTOVÁNO 

Byly provedeny formulační úpravy v § 48 odst. 4 písm. d) ZVŠ.


	
	1. K ČÁSTI PRVNÍ, Čl. I, bod 108 (§ 60 odst. 2) 
V ustanovení § 60 odst. 2 se stanovuje, že účastníkům může vysoká škola udělit v případě programu celoživotního vzdělávání orientovaného na zvýšení odbornosti studentů nebo absolventů zahraniční nebo tuzemské vysoké školy i mezinárodně uznávaný titul, splňuje-li podmínky pro jeho udělování. Namítáme, zda by neměl být udělován titul pouze na konci řádného studia. Dále, výraz „může udělat“ evokuje to, že vysoká škola nemusí udělit titul ani tehdy, když osoba bude splňovat podmínky pro jeho udělení. Navrhujeme ustanovení reformulovat. 
	NEAKCEPTOVÁNO

Uvedená úprava se nemění, pouze přesouvá. Udělení titulu bude podmíněno absolvováním studia jako doposud. 

	
	1. K ČÁSTI PRVNÍ, Čl. I, bod 198 (§ 90 odst. 2)
Podle § 90 odst. 2 veřejná vysoká škola nebo ministerstvo může požadovat, aby žadatel vedle náležitostí podle věty první daného ustanovení předložil též doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním podle tohoto zákona, nebo informace o náplni studia v zahraničí nebo další informace o zahraničním vysokoškolském vzdělání, o jehož uznání je žádáno. Součástí žádosti je i informace o místě poskytování vzdělání, pokud se liší od sídla zahraniční vysoké školy. S tím vyvstávají pochybnosti, zda nemožnost získání takových informací by pro uchazeče nebylo příliš tvrdým opatřením, jelikož by vedlo k nemožnosti zahájení studia v ČR. Zejména možnost požadovat „další informace o zahraničním vysokoškolském vzdělání“ je velmi široká. Pro studenty ze zemí EU by to pak mělo za následek omezení svobody usazování v jiném členském státě. Pro studenty ze třetích zemí by takové ustanovení mohlo mít diskriminační charakter. 
	AKCEPTOVÁNO 

Byly provedeny formulační úpravy v § 90 odst. 2 ZVŠ.


	
	1. K ČÁSTI PRVNÍ, Čl. I, bod 200 (§ 90 odst. 5)
Podle § 90 odst. 5 se zahraniční vzdělání neuzná, jestliže neodpovídá příslušné kvalifikační úrovni podle § 44 odst. 9 vysokoškolského vzdělání v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v České republice nebo vykazuje podstatný rozdíl mezi zahraniční vysokoškolskou kvalifikací, o jejíž uznání je žádáno, a odpovídající kvalifikací v České republice. Žádný další postup zákon neupravuje. Otázkou je, zda tedy takové vzdělání nemá v ČR vůbec žádné právní účinky, a to ani právo na používání titulu, apod. V neposlední řadě je navržené ustanovení uvozeno slovem „zejména“, tedy neuznání je možné i z jiných důvodů. Uvedené požadujeme vyjasnit, aby systém byl transparentní.
Požadujeme dále vysvětlit, co se rozumí v dotčeném ustanovení „domovským státem“. Něco jiného, než domovský stát v § 93a odst. 1? Je žádoucí upravit návrh tak, aby to z úpravy jasně vyplývalo.
Dále je třeba v důvodové zprávě postavit najisto, že takový přístup nebude pro cizince ze zemí EU, resp. pro osoby, které získaly své vzdělání v jiném státě, překážkou svobody usazování, a že systém uznávání odborných kvalifikací podle zákona č. 18/2004 Sb. nebude dotčen (tj. systém profesního uznávání bude působit i v případě neuznání zahraničního vzdělání). 
	AKCEPTOVÁNO

Byly provedeny formulační úpravy v § 90 odst. 5 ZVŠ.


	
	1. K ČÁSTI PRVNÍ, Čl. I, bod 204 (§ 91 odst. 6)
K § 91 odst. 6 se ptáme, zda stipendium pro účely studia na zahraniční VŠ není v některých mezinárodních smlouvách koncipováno pro studenty českých VŠ, tím pádem by množina žadatelů o stipendium byla větší než pouze občané ČR. Žádáme vyjasnit, resp. ustanovení revidovat.
	VYSVĚTLENO A UPRAVENO

Úprava stipendií byla komplexně upravena. Viz § 91b a § 91c ZVŠ, v této souvislosti byla upravena i důvodová zpráva.


	
	1. K ČÁSTI PRVNÍ, Čl. I, bod 209 (§ 93a odst. 1 písm. a)
Podle § 93a odst. 1 písm. a) je z definice zahraniční VŠ nezbytný požadavek, aby šlo o právnickou osobu. Zde se ptáme, zda není možná situace, že podle právního řádu určitého státu bude zřízena VŠ nikoliv ve formě právnické osoby, ale v jiném uspořádání dle tamějších předpisů. Pro vysoké školy z jiných členských států by taková skutečnost představovala překážku výkonu podnikání v ČR. 
	VYSVĚTLENO  

Regulace zahraničního vysokoškolského vzdělání realizovaného na území ČR byla zakotvena zákonem č. 137/2016 Sb. s účinností od 1. 9. 2016. V rámci dosud vedených řízení ministerstvo nenarazilo na zahraniční právní úpravu, jenž by umožňovala uskutečňovat vysokoškolské vzdělávání (vnímáno optikou zahraniční právní úpravy) jinému subjektu, než právnické osobě. Rovněž v rámci agendy ministerstva stran uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělávání („nostrifikace“) ministerstvo neeviduje jinou formu poskytovatele. Možnost (aby mohlo být zahraniční vysokoškolské vzdělávání uskutečňováno jiným subjektem, například fyzickou osobu) se jeví jako nepravděpodobná.  
Uvedené lze však konstatovat s výhradou, že není možná znalost všech právních úprav „všech“ jednotlivých států.

	
	1. K ČÁSTI PRVNÍ, Čl. I, bod 212 (§ 93c odst. 2 písm. a) a f), § 93ia odst. 2 písm. f))
S ohledem na požadavek v § 93c odst. 2 písm. a) na doklad prokazující, že studijní program, jenž má být na základě požadovaného tuzemského povolení uskutečňován, je zahraničním vysokoškolským studijním programem, požadujeme vyjasnit, zda je někde v zákoně vymezeno, co se rozumí „zahraničním vysokoškolským studijním programem.“. Dále požadujeme vyjasnit, k čemu jsou v rámci udělování tuzemského povolení jednotlivé typy informací podle § 93c odst. 2 písm. f). U některých (např. uplatnitelnost absolventů, práva a povinnosti studentů) se zdá, že nijak nesouvisejí s kritérii uvedenými v § 93d odst. 2, který upravuje důvody pro neudělení tuzemského povolení. Obdobná připomínka platí pro § 93ia odst. 2 písm. f).
	VYSVĚTLENO

K definici zahraničního vysokoškolského vzdělání, resp. Zahraničního vysokoškolského studijního programu: Tuto definici lze dovodit z nového znění § 93a odst. 1 písm. a) ZVŠ, kdy jde o „vzdělávání, jehož absolvováním se v domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání“. Jeví se vhodné danou definici blíže nekonkretizovat, kdy bližší výklad tohoto (částečně) neurčitého právního pojmu je vhodné přenechat rozhodovací praxi, a to s přihlédnutím k možným odlišnostem jednotlivých zahraničních právních úprav. 

K informacím dle § 93c odst. 2 písm. f) a § 93ia odst. 2 písm. f): Jde o podklady a informace, jež vyžaduje i aktuálně účinná právní úprava (srov. § 93b odst. 2 písm. d), 93d odst. 2 písm. d), § 93f odst. 2 písm. d) a § 93h odst. 2 písm. d) zákona o vysokých školách). Uvedené informace a podklady mají sloužit zejména k možnosti identifikovat daný program (jež je předmětem žádosti) správním orgánem, jakožto program „zahraniční vysokoškolský“ (jen pro takový studijní program může být uděleno tuzemské oprávnění/povolení). Dále pak by zahraniční vysokoškolské vzdělávání uskutečňované na území ČR po obsahové stránce, jakožto například i co do postavení studentů (jejich práv a povinností, následné uplatnitelnosti apod.) mělo být totožné, jako kdyby dané studium bylo uskutečňováno na území domovského státu. Byť například otázka práv a povinností studentů nemůže mít roli na vlastní ne/udělení tuzemského oprávnění/povolení, ministerstvo je oprávněno v případě, kdy existují pochybnosti o souladu uvedeného se zahraniční právní úpravou, předat tyto informace a podklady postupem dle § 93k odpovědným orgánům domovského státu (za účelem zjednání nápravy). Jeví se tedy jako účelné disponovat těmito informacemi. 


	
	1. K ČÁSTI PRVNÍ, Čl. I, bod 212 (§ 93d odst. 2 písm. d) a e), § 93ib odst. 2 písm. d) a e))
Máme za to, že shora uvedená navrhovaná úprava by byla hájitelná z hlediska svobod volného pohybu, pokud by srovnatelná úprava existovala i pro tzv. soukromé vysoké školy. Proto vznášíme dotaz, zda lze státní souhlas soukromé vysoké škole omezit nebo odejmout z obdobných důvodů, jaké jsou stanoveny v § 93d odst. 2 písm. d) a e). Obdobná připomínka platí i pro § 93ib odst. 2 písm. d) a e).
	AKCEPTOVÁNO

Podmínky jsou podle návrhu rozdílné. Návrh byl upraven, aby byly podmínky i pro soukromé VŠ srovnatelné. 

Viz úpravy v § 39, 39a, 42, 43, 93a, 93b, 93c, 93d, 93e, 93g, 93h, 93i, 93ia, 93ib, 93ic, 93id, 93ie, 93if, 93j, 93k ZVŠ.

Dále do Přechodných ustanovení v čl. II návrhu zákona byly doplněny 4 a 5.

	
	1. K ČÁSTI PRVNÍ, Čl. I, bod 212 (§ 93d odst. 3, § 93ib odst. 3)
Rozumíme snaze předkladatele předcházet tomu, aby se na území ČR poskytovalo zahraniční vysokoškolské vzdělání, pokud jde o jeho personální, materiální či finanční zabezpečení, podřadným způsobem, které by nevyhovovalo ani požadavkům domovského členského státu, pokud by studijní program byl poskytován na území domovského členského státu, a nikoliv v ČR. Na druhé straně by ověřování personálního, materiálního či finančního zabezpečení nemělo jít v případě evropských zahraničních vysokých škol tak daleko, aby se uplatňovaly k ověřování tohoto zabezpečení standardy pro akreditace českých studijních programů i tam, kde evropská zahraniční vysoká škola neposkytuje na území ČR studijní program v nižším standardu zajištění, než v domovském členském státě. Pro takové uplatnění vyšších domácích standardů na studijní program, jehož absolvováním se získává doklad vydávaný institucí jiného členského státu, nevidíme legitimní naléhavý důvod, který by odůvodňoval překážku volného pohybu. Požadujeme úpravu reformulovat a rozlišovat mezi evropskými zahraničními vysokými školami a jinými zahraničními vysokými školami. Obdobná připomínka platí i pro § 93ib odst. 3.
	AKCEPTOVÁNO

Viz formulační úprava v § 93d odst. 3 a § 93ib odst. 3 ZVŠ, a to vložením formulace v rozsahu odpovídajícím povaze zahraničního vzdělávání.

	
	1. K ČÁSTI PRVNÍ, Čl. I, bod 214 (§ 93j odst. 1)

V § 93j odst. 1 z legislativně-technického hlediska není jasné, které ministerstvo se má na mysli, zda MŠMT anebo MPSV.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Slovo „ministerstvo“ je leg. zkratkou zavedenou v § 15 odst. 6 ZVŠ pro pojem „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy“.

	
	1. K ČÁSTI PRVNÍ, Čl. I, bodům 220 (§ 93n písm. d)
V § 93n písm. d) je použit pojem profesní titul, ačkoliv v zákoně není nijak definován ani upraven (v § 97 je vydávání profesních titulů pouze zmíněno). Nadto jeho vydávání je postihováno jako přestupek. Z důvodu uplatňování zásady nullum crimen sine lege certa při trestání žádáme upravit ustanovení tak, aby bylo jasné a určité, o které tituly se jedná.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úpravy v § 93n odst. 1 písm. c) a
§ 97 odst. 2 ZVŠ spočívající ve vypuštění zmínky profesních titulů.

	
	1. K ČÁSTI PRVNÍ, Čl. II, body 15 a 16 – přechodná ustanovení
V přechodných ustanoveních body 15 a 16 jsou koncipovány tak, aby zahraniční VŠ fungovala až do uplynutí doby udělení oprávnění. Otázka je, jak naložit se studenty, kteří začali studovat před přijetím této zákonné úpravy, a nestihli dostudovat před skončením povolení k provozování jejich VŠ výuky.
	VYSVĚTLENO

Pokud jde o stávající studenty tzv. mimoevropských vysokých škol a jejich poboček, kteří nestihnou dostudovat před uplynutím doby platnosti stávajících tuzemských povolení a oprávnění, jejich situace není v přechodných ustanoveních řešena. To však není ani ve stávajícím znění zákona o VŠ, neboť ten možnost prodlužovat dobu platnosti tuzemského povolení nebo oprávnění zatím neupravuje (zakotvuje pouze možnost rozšíření povolení nebo oprávnění, tím se však doba platnosti povolení nebo oprávnění neprodlužuje).

Je tedy věci daných škol a poboček, aby získali povolení nebo oprávnění podle nové právní úpravy. 

Nová právní úprava pak bude upravovat již i možnost prodloužení doby platnosti tuzemského povolení/oprávnění, a to i opakovaného.

	Ministerstvo zahraničních věcí
 
JUDr. Monika Dobiášová, tel. 224 182 986, monika_dobiasova@mzv.cz, paralelně v kopii také na adresu opl@mzv.cz

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínek, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. K bodu 75 - § 48 odst. 4 písm. d) 
Na začátek věty první se navrhuje vložit slova „dokladem o udělení Mezinárodního bakalaureátu nebo jiným“.
Odůvodnění:
Uvedené ustanovení obsahuje úpravu uznání předchozího zahraničního středoškolského vzdělání pro účely přijetí na českou vysokou školu. MZV by upřednostnilo v předloženém návrhu výslovný odkaz na Mezinárodní bakalaureát jako jeden z možných zahraničních dokladů o zahraničním středním vzdělání, jímž bude prokazováno splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, obdobně jako je v písm. b) explicitně uváděn Evropský bakalaureát. Úprava bude mít praktický dopad na české rodiny, jejichž děti studují v zahraničí, zejména ve Velké Británii po Brexitu
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava § 48 odst. 4 písm. d) ZVŠ.


	
	1. K části šesté návrhu zákona – změna zákona o uznávání odborné kvalifikace
V části šesté návrhu zákona se navrhuje změna zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, který zapracovává do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací.
MZV doporučuje tuto směrnici doplnit do části E. důvodové zprávy a předkládaný materiál doplnit o rozdílovou tabulku podle čl. II odst. 2 přílohy č. 5 Legislativních pravidel vlády.
	AKCEPTOVÁNO
 
Rozdílová tabulka bude doplněna, i když novela zákona o uznávání odborné kvalifikace není vyloženě transpoziční, ale jedno z transpozičních ustanovení se mění. Také bude doplněna zmínka o směrnici do Důvodové zprávy.

	
	1. K části první – změna zákona o vysokých školách - k § 46 odst. 4 písm. a)
Upravený text § 46 odst. 4 písm. a) zní: 
„a) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví 
a vojenství „diplomovaný inženýr“ (ve zkratce „Dipl. Ing.“ uváděné před jménem),“ 

Odůvodnění:
MZV navrhuje úpravu udělovaného titulu inženýr, včetně odpovídající zkratky.
Titul „Ing.“ je v mnoha evropských zemích spojován s nositeli středoškolského nebo nižšího vysokoškolského vzdělání, tedy nikoliv s magisterským vysokoškolským vzděláním. Čeští občané - absolventi českých technických a ekonomických vysokých škol - působící v zahraničí jsou v evropských zemích znevýhodňováni na zahraničním pracovním trhu. Na tento problém poukazují občané ČR zejména v Rakousku, Švýcarsku, Německu a Francii.
Byť je tato otázka nejcitlivěji vnímána jako diskriminující při hledání pracovního místa, zejména při přijímacích pohovorech, v některých zemích, ve kterých je kultura používání vysokoškolských titulů spojena pevně se jménem, resp. fakticky se stává jeho součástí, postihuje jejich nositele i v oblasti občanského života. Jedná se např. o Rakousko, kde se akademický titul objevuje i v rodných listech dětí u jména rodičů nebo ve volebních seznamech politických kandidátů. Zde je záměna za středoškolské vzdělání zásadním problémem při objasňování veřejnosti, že daný kandidát opravdu má vysokoškolské vzdělání. 
Provedením navrhované úpravy by se jednalo o důležitý příspěvek na téma posílení postavení českého občana (absolventa české vysoké školy) na unijním pracovním trhu a v unijní mobilitě. Svůj díl komparativní výhody by změnou názvu titulu získaly i samotné české vysoké školy. Udílením mezinárodně rozeznatelného titulu by se české vysoké technické školy staly atraktivnější pro zahraniční studenty, kteří mají přirozeně zájem na tom, aby jejich studia v ČR našla adekvátní odezvu v jejich mateřské zemi po návratu ze studií. Vzhledem k trvale se zvyšující pracovní mobilitě kvalifikovaných pracovníků se tento tlak nedá zastavit, nejedná se o problematiku jen dočasnou. 
MZV si je vědomo toho, že se jedná o připomínku nad rámec návrhu zákona, nicméně vzhledem k její závažnosti si ji dovoluje označit za zásadní.
	NEAKCEPTOVÁNO

Udílení akademických titulů a jejich zkratek je v kompetenci jednotlivých států. Je přirozené, že se zkratky titulů budou odlišovat. Dále jde připomínka nad rámec novely ZVŠ.

	Ministerstvo vnitra

Mgr. Klára Štěpánková, klara.stepankova@mvcr.cz, 974 817 330

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínek, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. K čl. I bodu 39 – k § 43 odst. 2 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb.:
	Žádáme objasnit, zda v případě, že soukromá vysoká škola požádá o odnětí státního souhlasu, může ministerstvo její žádosti nevyhovět, resp. z jakých důvodů tak může učinit. Z formulace „může odejmout“ v úvodní části odstavce 2 by vyplývalo, že má jít o fakultativní postup. Pokud má mít soukromá vysoká škola na odnětí souhlasu v daném případě nárok, navrhujeme upravit daný postup v samostatném ustanovení, a to např. takto: „Ministerstvo odejme udělený státní souhlas, pokud o to soukromá vysoká škola požádá.“.   
	VYSVĚTLENO 

Jedná se o nástroj ochrany (např. pro ochranu studentů), aby škola ukončila veškeré své závazky. MŠMT musí rozhodovat v souladu s veřejným zájmem, který v některých případech může spočívat i v neodnětí souhlasu.

	
	1. K čl. I bodu 46 – k § 44 odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb.:
Požadujeme nepodmiňovat akreditaci studijního programu užitím rámce kvalifikací. Navržená úprava je v rozporu s autonomií vysokých škol, které svobodně určují obsah výuky a nemohou být zavazovány nějakými osnovami nebo rámci. Rámce vzdělávání vznikaly pouze jako projekt, do něhož navíc nebyly zapojeny všechny vysoké školy, a tudíž výstup projektu neodráží realitu na všech vysokých školách.
	NEAKCEPTOVÁNO

Rámec kvalifikací je již standardním nástrojem v zahraničí. Jeho propojení se systémem zajišťování kvality je součástí mezinárodních cílů České republiky vyplývajících z účasti na Boloňském procesu.  
Nejedná se přitom o žádné „osnovy“ či jiné podrobné vymezení vzdělávacího obsahu (jak je např. známe u rámcových vzdělávacích programů podle školského zákona), ale o velmi obecnou charakteristiku úrovně odborných znalostí a obecné způsobilosti odpovídající tomu kterému typu studijních programů.

	
	1. K čl. I bodům 48 a 54 – k § 46 odst. 3 a § 47 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.:
Nesouhlasíme s úpravou, která nově stanoví náležitosti obsahu státní závěrečné zkoušky u obou stupňů studia. Stávající znění zákona dává vysokým školám dostatečný prostor pro stanovení obsahu státních závěrečných zkoušek a současně nebrání těm, kterým jde o kvalitu a znalosti studenta a jeho připravenost na praktický výkon profese, ověřit, že student disponuje komplexními znalostmi. Státní zkouška by měla ověřit schopnost absolventa aplikovat získané poznatky ve vzájemných souvislostech, a nejen jako výstupy jednotlivých dílčích zkoušek. 
Navrhujeme proto následující znění § 46 odst. 3:
„(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž povaha odpovídá profilu studijního programu. Státní závěrečná zkouška může mít více částí; povinnou částí musí být obhajoba diplomové práce.“.
Navrhované znění § 47 odst. 4:
„(4) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž povaha odpovídá profilu studijního programu. Státní závěrečná zkouška může mít více částí; povinnou částí musí být obhajoba disertační práce.“.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Domníváme se, že v magisterském a doktorském studiu je třeba zaměřit soustředění na obhajobu diplomové či disertační práce a dovednosti s ní spojené. Ostatní (znalostní) části SZZ jsou v magisterském studijním programu volitelné, v případě doktorských studijních programů postrádají smysl. 

U magisterských a bakalářských studií dochází pouze k vyjasnění současného stavu. 

	
	1. K čl. I bodu 79 – k § 48 odst. 8 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Podle předmětného ustanovení se v případě uznání vzdělání pro účely přijetí k vysokoškolskému studiu nevydává rozhodnutí o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace a vysoká škola o tom pouze učiní záznam do spisu. Požadujeme vyjasnit, jak bude postupováno v případě, že vysoká škola vzdělání naopak neuzná (neshledá naplnění podmínek pro dané uznání), tedy zda se v tomto případě vydává rozhodnutí o „neuznání“ nebo zda je důsledkem neuznání pouze rozhodnutí o nepřijetí uchazeče ke studiu, popř. jaký jiný procesní postup se uplatní.      
	VYSVĚTLENO

Uvedené bude součástí zdůvodnění rozhodnutí o nepřijetí.

Pokud bude mít vysoká škola pochybnosti o dosažené úrovni předchozího vzdělání (potřebného pro přijetí do magisterského navazujícího nebo do doktorského studijního programu) nebo o splnění příslušných podmínek, může vyzvat uchazeče k předložení rozhodnutí o tzv. nostrifikaci, tj.   k předložení dokladu (nazývaného v zákoně o vysokých školách doposud „osvědčením“, ale majícího právní charakter rozhodnutí) o (obecném) uznání zahraničního VŠ vzdělání a zahraničního VŠ diplomu (kvalifikace) v České republice podle § 89 a násl. zákona o vysokých školách. Pokud uchazeč o přijetí ke studiu své vysokoškolské vzdělání, jímž je dle zákona podmíněno přijetí do navazujícího magisterského nebo doktorského studijního programu, nostrifikačním rozhodnutím neprokáže, vysoká škola žádost o přijetí zamítne.

	
	1. K čl. I bodu 110 – k § 65 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Ustanovení požadujeme vypustit. Označení „správní trest“ je vyhrazeno pro přestupky (srov. § 35 a násl. zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich), v daném případě se však jedná o disciplinární delikty. Ve vztahu k disciplinárním deliktům nedošlo ke změně terminologie, např. citovaný zákon č. 250/2016 Sb. zmiňuje obecně „opatření“ uložené za uvedený delikt [§ 76 odst. 1 písm. k) a § 86 odst. 1 písm. l)]. Na dosavadním označení „sankce“ v zákoně o vysokých školách je možno setrvat. 
	Připomínku obdobně vztahujeme k čl. I bodům 111 a 112 (§ 65 odst. 2 a 3).        
	AKCEPTOVÁNO
 
Příslušné novelizační body byly z článku I vypuštěny a ostatní body přečíslovány. Přečíslování novelizačních bodů pak bylo zohledněno v ustanovení o účinnosti a v Důvodové zprávě.

	
	1. K čl. I bodu 124 – k § 69a odst. 5 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Máme za to, že den, kdy se písemnost doručovaná prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy považuje za doručenou, by měl být určen tak, aby měl adresát dostatečný časový prostor pro zjištění, že je mu vůbec doručováno. Určení tohoto dne již na nejbližší pracovní den následující po zpřístupnění písemnosti v daném systému potřebný časový prostor nedává. V praxi tak může docházet k tomu, že písemnost se bude považovat za doručenou a poběží příslušné zákonné lhůty (např. k odvolání), aniž by se adresát dozvěděl, že mu bylo doručeno. Požadujeme proto přiměřeně prodloužit dobu mezi dnem zpřístupnění písemnosti v systému a dnem, kdy se písemnost považuje za doručenou. Alternativně by bylo možno zakotvit konstrukci podobnou datovým schránkám, spočívající v tom, že písemnost by se považovala za doručenou přihlášením adresáta do systému a podpůrně by byla upravena fikce doručení pro případ, že k danému přihlášení ve stanovené lhůtě nedojde. 
	AKCEPTOVÁNO 
Viz úprava v § 69a odst. 5 ZVŠ.

	
	1. K čl. I bodu 128 – k § 69b zákona č. 111/1998 Sb.:
	Slovo „doručení“ požadujeme nahradit slovem „učinění“. Výraz „doručování“ se týká procesního postupu správních orgánů, oproti tomu podání je „činěno“ (srov. např. § 19 a § 37 odst. 5 správního řádu). 
	AKCEPTOVÁNO JINAK
 
§ 69b ZVŠ byl komplexně upraven v návaznosti na připomínky MV ČR a ÚOOÚ.

	
	1. K čl. I bodu 129 – k § 70 odst. 5 zákona č. 111/1998 Sb.:
Požadujeme zrušit nově zaváděnou povinnost akademického pracovníka informovat o každém svém dalším pracovním poměru. Tato povinnost jde za rámec § 304 zákoníku práce tím, že oznamovací povinnost směřuje na všechny pracovní poměry, nikoli jen na ty, které by mohly mít potenciálně konkurenční povahu. Zavedení nové povinnosti není řádně zdůvodněno.  Daná povinnost se krom pedagogů vysokých škol dalších pedagogů nedotýká, učitelé na základních a středních školách takovou povinnost nemají. Paradoxem je, že z hlediska ohodnocení zde navrhovatel klade povinnost nejhůře placenému pracovníkovi ve školské soustavě (srov. platy odborných asistentů na vysoké škole a pedagogů v regionálním školství). Nové znění zavádí další podmínky pro pracovníky vysokých škol. Pokud existují některé specifické problémy z pohledu praxe (nutné uvést – konkretizovat), nechť se uvedená povinnost zakotví v povinnostech v rámci příslušných projektů, ale nikoliv plošně. Plošná podmínka vyvolá zbytečnou (a naprosto neodůvodnitelnou) administrativní zátěž, nerovné podmínky v kontextu s regionálním školstvím a ve svém důsledku zvýšený tlak na růst mezd a platů ve vysokém školství, bude-li vícezdrojové financování takto omezováno.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava v § 70 odst. 5 ZVŠ.

	
	1. K čl. I bodu 139 – k § 78 odst. 6 a 7 a § 79 odst. 2 písm. g) zákona č. 111/1998 Sb.:
Požadujeme zachovat původní formulaci dotčených ustanovení. Agenda činnosti v oblasti ozbrojených sil a obrany státu a agenda činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti a bezpečnostních sborů se v zásadě natolik nepřekrývají, proto by se vždy mělo vyjadřovat to z ministerstev, pod které studijní program svým obsahem patří. Požadavek na vyjádření obou ministerstev je v zásadě nadbytečný.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Po dohodě MŠMT, MV a MO byl upraven § 95 odst. 14 ZVŠ.

	
	1. K čl. I bodu 143 – k § 79 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.:
Požadujeme doplnit, jak dlouho před návštěvou vysoké školy (ověřením podmínek v místě uskutečňování studijního programu) je Akreditační úřad povinen vysokou školu o záměru ji navštívit informovat. Vhodná je doba alespoň 5 pracovních dnů předem. Vzhledem k tomu, že navrhovatel chce s případným neuskutečněním návštěvy na místě pro překážky na straně vysoké školy spojit úkon zamítnutí žádosti o akreditaci (se kterým se pojí zákonné omezení 2leté nemožnosti o akreditaci znovu požádat), považujeme za nutné, aby předkladatel stanovil také minimální dobu před návštěvou samotnou, kdy bude škola o záměru uskutečnit návštěvu vyrozuměna. 
	NEAKCEPTOVÁNO

MŠMT trvá na tom, že zákon není předpisem vhodným pro stanovování dílčích procesních lhůt. V souvislosti s akreditačním řízením zákon o vysokých školách stanovuje lhůtu pro rozhodnutí o žádosti o akreditaci od okamžiku jejího podání. Jedná se však o jiný typ lhůty – jde o lhůtu pro meritorní rozhodnutí ve věci, nikoliv o lhůtu pro provedení dílčího procesního úkonu. Lhůta k provedení dílčího procesního úkonu má být stanovována prováděcím předpisem nebo Statutem.  V této souvislosti prohlašujeme, že po vyhlášení zákona bude upraven Statut NAÚ tak, aby uvedenou dílčí procesní lhůtu explicitně stanovoval. Uvedená skutečnost bude uvedena i v důvodové zprávě.

	
	1. K čl. I bodu 164 – k § 83c odst. 7 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Máme za to, že poučení by mělo obsahovat i informaci o tom, kdy Rada Akreditačního úřadu věc projedná, aby mohl účastník řízení jednoznačně zjistit, od kterého dne se uplatní dané omezení navrhovat důkazy a činit jiné návrhy. Vzhledem k obsahové souvislosti s odstavcem 6 dále navrhujeme pro přehlednost přesunout úpravu dané poučovací povinnosti na konec uvedeného odstavce, tedy doplnit větu druhou odstavce 6, a to např. v tomto znění: 
„Akreditační úřad spolu s výzvou k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí před vydáním rozhodnutí ve věci poučí účastníka řízení o omezeních uvedených ve větě první a sdělí mu den, kdy Rada Akreditačního úřadu věc projedná.“. 
	AKCEPTOVÁNO

	
	1. K čl. I bodu 169 – k § 83e odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.:
Požadujeme nadále ponechat podmínku souhlasu Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany se zařazením odborníků v oblasti bezpečnostních oborů do seznamu hodnotitelů. Je vhodné, aby zůstala zachována resortní kontrola nad osobami oprávněnými hodnotit tuto oblast, zejména když se jedná o otázky vnitřní a vnější bezpečnosti České republiky.
	AKCEPTOVÁNO 


	
	1. K čl. I bodu 170 – k § 84 odst. 2 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb.:
Navrhujeme ponechat původní znění ustanovení. Pro mimořádnou kontrolu a hodnocení by měl existovat relevantní důvod.
	VYSVĚTLENO

Po vypořádací schůzce s MV, bude rozdíl mezi vnějším hodnocením kvality a kontrolou bude podrobněji popsán v důvodové zprávě.


	
	1. K čl. I bodu 173 – k § 87 odst. 1 písm. i) zákona č. 111/1998 Sb.:
Dovolujeme si upozornit, že používání rodného čísla je dlouhodobě utlumováno. Pokud jde o informační systémy veřejné správy, jejichž fungování se řídí zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, pak zejména s ohledem na používání agendového identifikátoru fyzické osoby (AIFO) (upraven § 9 a násl. zákona o základních registrech) a souvisejícího zdrojového identifikátoru fyzické osoby (ZIFO) (upraven § 9 a násl. zákona o základních registrech), jejichž seznam vede Úřad pro ochranu osobních údajů (§ 11 odst. 1 zákona o základních registrech), jakož i s ohledem na oprávnění k využívání jiných údajů podle § 5 odst. 1 zákona o základních registrech, není nutné, aby orgán veřejné moci rodné číslo znal. 
Připomínáme také, že podle § 72 odst. 10 zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, se k 31. prosinci 2023 ukončuje zápis rodných čísel do občanských průkaz. Jedním z důvodů pro útlum rodného čísla je jeho problematičnost jakožto osobního údaje. Je tomu tak proto, že rodné číslo je univerzálním, nikoliv agendovým, identifikátorem (používá se tedy jedno číslo napříč více činnostmi a zpracovateli) a významovým, nikoliv bezvýznamovým identifikátorem (tj. nejde o náhodný shluk čísel, ale o údaj, z něhož je zjistitelné datum narození a pohlaví jeho držitele). Přestože tyto vlastnosti rodného čísla měly v době jeho vzniku svůj pozitivní význam, jsou nyní vnímány jako problematické, neboť usnadňují neoprávněné zjišťování a shromažďování údajů o osobách napříč činnostmi i osobami (tzv. profilování). Útlum rodného čísla vychází ze základních zásad ochrany osobních údajů, reglementovaných především v nařízení GDPR, zejména ze zásady de minimis, podle níž platí, že je dáno oprávnění ke zpracování vždy jen těch osobních údajů, jejichž zpracování je v dané situaci nezbytné.
Řešením je buď používání stykových identifikátorů (například MV doporučované číslo a typ identifikačního dokladu), anebo vydávání vlastního klientského identifikátoru příslušné agendy či resortu s náležitostmi, kterými jsou zejména omezení použití KI jen pro tuto agendu, podpora revokace identifikátoru v případě jeho zneužití atd. S detaily v této věci nabízíme metodickou pomoc.
S ohledem na uvedené navrhujeme, aby využívání rodných čísel bylo odstraněno.

	VYSVĚTLENO
V rámci dopadů DEPA, které má vliv i na výkon některých činností vysokých škol (v některých agendách se jedná o OVM) se připravuje úprava jak SIMS, tak i matrik jednotlivých VŠ, a to způsobem, který by měl reflektovat jak v připomínce uvedenou legislativu, tak potřeby digitalizace státní správy. Pokud bude v tomto kontextu potřeba ze strany MŠMT upravit i znění zákona o vysokých školách, bude k tomuto kroku přistoupeno.
V současné době zatím jednak nejsou známé všechny rámcové charakteristiky systémů matrik VŠ a MŠMT (vnitřní architektura, vnější napojení, potřeby dalších IS apod.), a jednak matriky obsahují historická data osob s RČ, která byla i předávána dále, proto se v této fázi musí s tímto identifikátorem dále operovat.
K utlumení RČ a plnému využívání AIFO a ZIFO dojde po napojení matrik na základní registry. Adekvátně tomuto kroku bude upraveno i předmětné ustanovení.  

	
	1. K čl. I bodu 200 – k § 90 odst. 5 zákona č. 111/1998 Sb.:
	V úvodní části ustanovení požadujeme vypuštění slova „zejména“. Máme za to, že z hlediska právní jistoty a zásady legality není přijatelné, aby se zamítnutí žádosti opíralo o důvody, které nejsou v zákoně vymezeny. Pokud nelze (nebo není vhodné) konkrétně specifikovat všechny v možné důvody pro daný postup, přichází v úvahu též doplnění „zbytkového“ důvodu pro zamítnutí žádosti, např. „nesplní jinou podmínku pro uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice podle tohoto zákona“.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

V souladu s připomínkami OKOM a MV ČR byly provedeny úpravy v § 90 odst. 5 ZVŠ.


	
	1. K čl. I bodu 216 – k nadpisu § 93n zákona č. 111/1998 Sb.:
	Navrhujeme nahradit slova „právnických nebo fyzických“ slovy „fyzických a právnických“. Jedná se o nadpis ustanovení o přestupcích, které zahrnují současně skutkové podstaty přestupků fyzických osob a přestupků právnických osob, není proto důvod k užití výrazu „nebo“ sloužícího k vyjádření alternativ. Fyzické osoby je třeba uvést na prvním místě, což odpovídá též systematickému řazení subjektů odpovědných za přestupek v zákoně č. 250/2016 Sb. (srov. § 13 až 23).
	Obdobně v úvodní části ustanovení § 93n odst. 1 (čl. I bod 217) doporučujeme nahradit slova „Právnická osoba nebo fyzická osoba“ slovy „Fyzická nebo právnická“ (v tomto případě je již užití spojky „nebo“ namístě, neboť jde o alternativní výčet subjektů v samotné skutkové podstatě přestupku).    
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava v § 93n (Přestupky fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob).

	
	1. K čl. I bodům 218 až 220 – k § 93n odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Požadujeme posoudit, zda všechny přestupky v odstavci 1 skutečně může spáchat i fyzická osoba. Například u přestupku podle písmene a) je obtížně představitelné jeho spáchání fyzickou osobou, neboť daná osoba nemá název, a striktně vzato se proto nemůže dopustit jednání spočívajícího v tom, že „užívá ve svém názvu označení…“. 
	Pokud některé z těchto přestupků může spáchat pouze právnická osoba, je třeba upravit přestupky páchané výlučně právnickými osobami samostatně v novém odstavci (zde v novém odstavci 2). K tomu viz bod 3.6 Zásad tvorby právní úpravy přestupků, schválených usnesením vlády č. 498 ze dne 31. 7. 2018: „V prvním odstavci se uvedou skutkové podstaty přestupků, které může spáchat fyzická osoba, podnikající fyzická osoba i právnická osoba. V dalším odstavci se uvedou skutkové podstaty přestupků, které mohou spáchat pouze dva z uvedených subjektů přestupku. V následujícím odstavci se uvedou skutkové podstaty přestupků, které může spáchat pouze fyzická osoba, pouze podnikající fyzická osoba nebo pouze právnická osoba. Za těmito odstavci bude následovat ustanovení se skutkovými podstatami přestupků, které může spáchat zvláštní subjekt přestupku.“.    
	AKCEPTOVÁNO

Viz úprava v § 93n ZVŠ.

	
	1. K čl. I bodu 230 – k § 93o odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.:
Upozorňujeme, že zákaz činnosti lze podle navrženého § 93n odst. 8 (čl. I bod 228) uložit až na dobu 10 let, takže podle našeho názoru není žádoucí, aby k výmazu došlo již po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku. Dobu pro výmaz je třeba přiměřeně prodloužit, popř. více diferencovat v závislosti na druhu uloženého správního trestu a jeho výměře.
	AKCEPTOVÁNO

Souhlasíme s úpravou § 93o odst. 4 za tím účelem, aby výmaz byl proveden až po 10 letech (možná doba uložení správního trestu zákazu činnosti). 

	
	1. K čl. I bodu 230 – k § 93o odst. 5 zákona č. 111/1998 Sb.:
Není nám zřejmý účel daného ustanovení, resp. není jasné, jakým způsobem by možnost uložení a výkonu správního trestu mohla být zápisem podle odstavce 3 dotčena v případě, že by k vyloučení zmíněného dotčení nedošlo. Požadujeme ustanovení vysvětlit nebo vypustit.     

	VYSVĚTLENO

"Seznam poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky“ je dle § 87a odst. 2 ZVŠ součástí "registru vysokých škol a studijních programů“. Ten je dle § 87 odst. 1 písm. j) bodu 2 ZVŠ veřejně přístupný. Zápis o přestupku, provedený dle § 93o odst. 3, bude tedy veřejně přístupný (a tedy se jedná o sui generis sankci). 

Jedná se tedy o dvě různá „zveřejnění“; odstavec 5 je proto potřebný, aby nevznikly pochyby, zda v případě, když se zápis provádí, lze zároveň realizovat trest zveřejnění způsobem obecně upraveným v § 50 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

	
	1. K čl. I bodu 235 – k § 95 odst. 6 zákona č. 111/1998 Sb.:
Domníváme se, že pro důslednou zákonnou ochranu plnění úkolů a postupů ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, stejně jako pro ochranu kritické infrastruktury a pro ochranu informací vznikajících v rámci činnosti EU a NATO je vhodné formulovat ustanovení, které má stanovit meze zpřístupnění stanovených výstupů v akademické sféře, spíše obecněji a šířeji, než je tomu ve stávajícím návrhu, který navíc přejímá pouze některá omezení práva na informace z informačního zákona. Navrhujeme proto následující znění § 95 odst. 6:
„(6) Státní vysoké školy zpřístupňují výsledky vědy nebo výzkumu a vývoje a závěrečné práce v souladu s obecnými předpisy o ochraně utajovaných informací25). Zpřístupněním nesmí být ohroženo plnění úkolů na úseku zajišťování obrany České republiky, bezpečnosti osob, majetku nebo veřejného pořádku, trestního řízení a ochrany kritické infrastruktury. Zpřístupněním nesmí také dojít k ohrožení zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí a ke zveřejnění informací, které jsou chráněny z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, nedal-li původce informace ke zveřejnění souhlas. Podmínkou zpřístupnění závěrečné práce nebo její části podle § 47b státní vysokou školou je v případě vojenské vysoké školy předchozí písemný souhlas Ministerstva obrany a v případě policejní vysoké školy předchozí písemný souhlas Ministerstva vnitra.“  
	AKCEPTOVÁNO JINAK 

Připomínka bude akceptována s výjimkou věty poslední. V otázce úpravy § 47b máme za to, že je třeba, aby převážil veřejný zájem na zveřejnění práce. Novelizované znění poskytne UO a PAČR dostatečnou míru ochrany, když prodlouží možnost odložení zpřístupnění závěrečné práce ze 3 na až 15 let. 


	
	1. K čl. VIII bodu 1 – k § 28a zákona č. 561/2004 Sb.:
Požadujeme vysvětlení, jakým způsobem je v rámci Informačního systému vzdělávání zajištěno: 
· využívání portálového řešení včetně odkazu z Portálu občana; 
· identifikace přihlašující osoby (zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci); 
· využívání elektronických podpisů a pečetí (zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce); 
· využívání a předávání údajů do a z tohoto systému, včetně zveřejňování ve formě otevřených dat (zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím); 
· vydávání výpisu z tohoto systému; 
· nevyužívání rodných čísel a 
· další práva a odpovídající povinnosti podle zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, které nejsou zmíněny výše.
Upozorňujeme také, že v případě, že s navrhovanými změnami budou spojeny výdaje v oblasti informačních a komunikačních technologií, je nutné za podmínek zákona o informačních systémech veřejné správy, jakož i usnesení vlády č. 86 ze dne 27. ledna 2020 získat souhlasné stanovisko odboru Hlavního architekta eGovernmentu Ministerstva vnitra (od 1. dubna 2023 Digitální a informační agentury). 
	NEAKCEPTOVÁNO

Uvedený systém splňuje zákonné požadavky. Veškeré konzultace s hlavním architektem byly provedeny. Požadované údaje se nachází v dokumentaci systému, kterou je možné poskytnout na vyžádání. 

	
	1. K čl. VIII bodu 16 – k § 174 odst. 16 zákona č. 561/2004 Sb.:
	Upozorňujeme na změnu koncepce využívání údajů ze základních registrů a informačních systémů veřejné správy, která byla provedena na základě zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, s účinností od 1. února 2022. Výčet údajů, které orgán veřejné moci využívá, tak již není stanoven v jednotlivých zákonech, ale při registraci agendy jejím ohlašovatelem. Ustanovení o využívání údajů je tak v navrhovaném zákoně nutné vypustit.
	AKCEPTOVÁNO 

Ustanovení bylo vypuštěno bez náhrady.


	
	1. Nad rámec – k § 70 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb.:
Byť jsme si vědomi, že návrh výše uvedené ustanovení nemění, navrhujeme u definice akademických pracovníků zohlednit, že na státních vysokých školách vykonávají vzdělávací činnosti nejen civilní akademičtí pracovníci, ale i příslušníci bezpečnostních sborů či vojáci z povolání, tedy osoby ve služebním poměru. Navrhuje proto, aby § 70 odst. 1 nově zněl: 
„(1) Akademickými pracovníky jsou ti profesoři, docenti, mimořádní profesoři, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci, kteří jsou zaměstnanci vysoké školy vykonávajícími v pracovním nebo služebním poměru podle sjednaného druhu práce jak pedagogickou, tak tvůrčí činnost.“. 
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Ustanovení týkající se akademických pracovníků budou v souvislosti se státními VŠ upravena. Viz úpravy § 70 a § 95 ZVŠ. 

	
	1. K čl. I bodu 46 – k 44 odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Věta poslední stanoví, že rámec kvalifikací stanoví prováděcí právní předpis. Z dikce ustanovení však není zřejmé, kdo je k jeho vydání zmocněn. Doporučujeme proto ustanovení v tomto smyslu doplnit.
	VYSVĚTLENO

Skutečnost, že rámec kvalifikací vysokoškolského vzdělávání stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhláškou, je uvedena v § 87 odst. 1 písm. g) bodu 1 ZVŠ.

	
	1. K čl. I bodu 86 – k § 50 odst. 5 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Doporučujeme pro přehlednost sloučit úpravu odvolacího řízení do jednoho odstavce, a to např. takto: „O odvolání uchazeče proti rozhodnutí rozhoduje rektor. Rektor v odvolacím řízení přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty a s podmínkami přijetí ke studiu stanovenými vysokou školou nebo fakultou“. Skutečnost, že se lze proti rozhodnutí odvolat, není třeba samostatně uvádět, neboť vyplývá již z obecné úpravy v § 81 odst. 1 správního řádu.
	Tuto připomínku obdobně vztahujeme k čl. I bodu 119 (§ 68 odst. 4); ustanovení může v tomto případě znít např. takto: „(4) O odvolání studenta proti rozhodnutí rozhoduje rektor. Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty. Odkladný účinek odvolání nelze vyloučit.“.
	AKCEPTOVÁNO 

	
	1. K čl. I bodu 98 – k § 57 odst. 7 zákona č. 111/1998 Sb.:
S ohledem na to, že zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, který upravuje mj. používání elektronických pečetí, hovoří o „pečetění elektronickou pečetí“, doporučujeme namísto slova „opatří“ užít v navrhovaném ustanovení slovo „zapečetí“.
	AKCEPTOVÁNO

§ 57 odst. 5 byl ZVŠ byl upraven.

	
	1. K čl. I bodu 124 – k § 69a 4 zákona č. 111/1998 Sb.:
	K právně relevantní komunikaci mezi datovými schránkami dochází uvnitř informačního systému datových schránek, nikoliv cestou veřejné datové sítě. Předkladatel se patrně inspiroval obdobnou formulací v zákonu č. 500/2004 Sb., správní řád. Tam však byla vnesena bez vědomí Ministerstva vnitra, které předpokládá, že ji při vhodné příležitosti odstraní. S ohledem na uvedené lze doporučit vypuštění slov „prostřednictvím veřejné datové sítě“.
	AKCEPTOVÁNO

	
	1. K čl. I bodu 192 – k § 88 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.:
Doporučujeme prodloužit lhůtu pro provádění záznamů do matriky na 7 pracovních dnů po rozhodné události. Zejména informace o hromadných zápisech může být obtížné zapisovat do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k nim došlo. Stejně jako v jiných případech by bylo vhodnější zanést údaje následující den po dni, kdy se o nich vysoká škola dozvěděla.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Uvedená úprava je pro MŠMT zásadní. Neaktuálnost údajů může poškodit studenta při dalších žádostech, případně naopak jej neoprávněně zvýhodnit.

	
	1. K čl. I bodu 205 – k § 91 odst. 7 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Slova „o přiznání“ doporučujeme nahradit slovy „ve věci“, neboť je zavádějící označovat jako „rozhodnutí o přiznání stipendia“ např. rozhodnutí, kterým je stipendium odnímáno.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava k § 91c ZVŠ.

	
	1. K čl. I bodu 212 – k § 93c odst. 2 písm. g) zákona č. 111/1998 Sb.:
	Dáváme na zvážení, zda by v návrhu nemělo být doplněno, zda je nutný překlad těchto dokumentů do českého jazyka.
	VYSVĚTLENO 

Vzhledem k ustanovení § 16 odst. 2 správního řádu, jež lze rovněž na daný případ aplikovat, se výslovné zakotvení nutnosti překladu písemností jeví jako nadbytečné.

	
	1. K čl. I bodu 212 – k § 93g odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb.:
Slova „uvedeného oznámení, sezná-li skončení uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu v České republice při své úřední činnosti“ doporučujeme pro lepší srozumitelnost nahradit slovy „předchozího oznámení podle věty první, pokud zjistí při své úřední činnosti, že došlo ke skončení uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu v České republice“.

	AKCEPTOVÁNO 

Viz úprava v § 93g. 

	
	1. K čl. I bodu 212 – k § 93g odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.:
Předmětnému ustanovení lze při doslovném výkladu rozumět tak, že dvouleté omezení pro podání nové žádosti se neuplatní v případě, že povolení bylo odňato pro závažné nebo opakované porušení povinnosti, tj. novou žádost lze v tomto případě podat i dříve. To patrně neodpovídá záměru předkladatele, doporučujeme proto formulaci zpřesnit. 
	NEAKCEPTOVÁNO 

S námitkou se neztotožňujeme.
V případě odnětí pro závažné nebo opakované porušení povinností vede tato skutečnost ke ztrátě „důvěryhodnosti“ dle § 93d odst. 5 písm. a) ZVŠ. Tato skutečnost pak představuje důvod zamítnutí žádosti po dobu 5 let od vzniku dané skutečnosti (tato skutečnost je tedy překážkou vydání kladného meritorního rozhodnutí po delší dobu, než je tomu v případě uváděném v § 93g odst. 3 ZVŠ). Jde o záměr.


	
	1. K čl. I bodům 212 a 213 – k § 93i až 93if zákona č. 111/1998 Sb.:
	Úprava udělování tuzemského oprávnění tuzemským právnickým osobám se z velké části překrývá s úpravou udělování tuzemského povolení zahraničním vysokým školám v § 93b až 93h (čl. I bod 212). Dáváme ke zvážení, zda by nebylo z legislativního hlediska vhodnější odkázat na obdobné použití těchto ustanovení a samostatně upravit jen potřebné odchylky. 
	NEAKCEPTOVÁNO 

V textech jsou značné, byť drobné odchylky, jejichž ukotvení do textu by vyvolalo značnou nepřehlednost úpravy pro adresáty.


	
	1. K čl. I bodům 218 a 219 – k § 93n odst. 1 písm. a) bodům 1 a 2 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Doporučujeme za účelem zestručnění úpravy spojit vymezení protiprávních jednání v písmeni a) bodech 1 a 2 do jediné skutkové podstaty, a to např. takto: „v rozporu s § 2 odst. 3 užívá ve svém názvu označení „vysoká škola“, „univerzita“, odvozené tvary těchto slov nebo jejich cizojazyčné překlady“.  
	NEAKCEPTOVÁNO 
Avšak dochází ke zpřesnění úpravy v § 93n odst. 2 ZVŠ.


	
	1. K čl. I bodu 220 – k § 93n odst. 1 písm. c) a e) zákona č. 111/1998 Sb.:
	Doporučujeme za účelem zestručnění úpravy vypustit pro nadbytečnost slova „, ačkoliv k tomu oprávněna není,“, „, ačkoliv vysokou školou není“ [písmeno c)] a „v určitém zahraničním vysokoškolském studijním programu, ačkoliv k poskytování uvedeného vzdělávání není podle tohoto zákona oprávněna“ [písmeno e)]. Předmětné znaky protiprávních jednání jsou již implicitně zahrnuty v popisu jednání spočívajícího v tom, že se pachatel „dopustí jednání způsobilého vyvolat mylnou domněnku“. Vyvolání mylné domněnky, že osoba má příslušné oprávnění (je vysokou školou), přichází z povahy věci v úvahu jen v případě, že dané oprávnění ve skutečnosti nemá (není vysokou školou). Předmětné znaky protiprávních jednání jsou navíc obsaženy již v § 97 odst. 1 a 3, na které se ve skutkových podstatách daných přestupků výslovně odkazuje (viz slova „v rozporu s § 97 odst. 1“ a „v rozporu s § 97 odst. 3“).     
	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ
 
Viz úprava v § 93 odst. 1 písm. b).
 
V § 93 odst. 1 písm. d) byl vypuštěn jen text „ačkoliv k poskytování uvedeného vzdělávání není podle tohoto zákona oprávněna“.

	
	1. K čl. I bodu 221 – k § 93n odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Slovo „a“ doporučujeme nahradit slovem „nebo“, aby bylo jednoznačné, že ke spáchání daného přestupku se nevyžaduje kumulativně nezasílání vnitřních předpisů a současně nezasílání jejich změn, ale postačuje i jedno z uvedených jednání.       
	AKCEPTOVÁNO 

Viz úprava § 93n odst. 5 ZVŠ.

	
	1. K čl. I bodu 223 – k § 93n odst. 4 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb.:
	Doporučujeme za účelem zestručnění úpravy nahradit slova „na jiném místě než v místě, kde lze vzdělávání uskutečňovat, uvedeném podle § 93e odst. 1 v rozhodnutí o udělení tuzemského povolení“ slovy „v místě odlišném od místa uvedeného v rozhodnutí podle § 93e odst. 1“.        
	Tuto připomínku obdobně vztahujeme k čl. I bodu 226 [§ 93n odst. 5 písm. a)] s tím rozdílem, že odkaz bude směřovat na rozhodnutí podle § 93ic odst. 1 („v místě odlišném od místa uvedeného v rozhodnutí podle § 93ic odst. 1“). 
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Úprava byla vypuštěna.

	
	1. K čl. I bodu 228 – k § 93n odst. 6 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb.:
	Za slovy „odstavce 2 nebo 3,“ doporučujeme vypustit pro nadbytečnost slovo „podle“.

	AKCEPTOVÁNO 

Viz úprava § 93n odst. 7 ZVŠ.

	
	1. K čl. I bodu 230 – k § 93o odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Slova „, zahrnující uvedení dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, označení přestupku, výši uložené pokuty nebo délku trvání zákazu činnosti, do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky“ doporučujeme pro lepší srozumitelnost nahradit slovy „do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky. V zápisu podle věty první se uvede den nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, označení přestupku a výše uložené pokuty nebo délka trvání zákazu činnosti“.
	AKCEPTOVÁNO


	
	1. K čl. II – k bodu 4 přechodných ustanovení k novele zákona č. 111/1998 Sb.:
	V přechodných ustanoveních právních předpisů se upravuje vztah nové právní úpravy k dřívější (dosavadní) právní úpravě a k právním vztahům podle ní vzniklým, a to v zájmu právní jistoty a ochrany práv v dobré víře nabytých na základě předchozí právní úpravy. Smyslem přechodných ustanovení je především odstranit nebo alespoň zmírnit negativní důsledky, které by mohly při střetu dosavadní a nové právní úpravy vzniknout. Návrhem přitom nedochází ke změnám v oblasti uchovávání závěrečných prací. Bod 4. přechodných ustanovení tak nemá žádnou vazbu k předmětu návrhu. Navíc ani není jasné, jak bude postupována v případech, kdy vysoká škola ukončila svou činnost.
	NEAKCEPTOVÁNO


	
	1. K čl. VIII bodu 1 – k § 28b zákona č. 561/2004 Sb.:
	Povinnost využívat pouze takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného účelu, by měla vyplývat i bez explicitního uvedení této povinnosti v návrhu zákona. Pro agendové informační systémy, kterým bezpochyby bude i navrhovaný informační systém vzdělávání, je nadto vyjádřena i v § 5 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Navrhujeme proto ustanovení § 28b vypustit pro nadbytečnost.
	AKCEPTOVÁNO 

Ustanovení bylo vypuštěno. 

	
	1. K čl. VIII bodu 9 – k § 144 odst. 1 písm. i) zákona č. 561/2004 Sb.:
Navrhujeme nahradit slova „místo trvalého“ slovy „adresa místa“ a „adresu místa“. Školský zákon má zavedeno užití pojmu „místo trvalého pobytu“, který však podle § 3 odst. 3 písm. g) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů, odpovídá adrese místa trvalého pobytu občana. Naproti tomu pojem „adresa místa pobytu“, který je blíže definován v § 18 odst. 1 písm. d) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje i pobyty cizinců. Máme za to, že školská zařízení by měla především evidovat pobyty cizinců se vztahem k České republice a pouze spíše ve výjimečných případech evidovat bydliště cizince v zahraničí.
	AKCEPTOVÁNO


	
	1. K čl. VIII bodům 14 a 15 – k § 149 odst. 6 a § 159 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb.:
Navrhujeme za slovo „registru“ vložit slovo „osob“. Z povahy ustanovení a odůvodnění změn vyplývá, že se jedná o údaje vedené v základním registru osob. S ohledem na související právní předpisy týkající  se využívání údajů veřejnoprávními korporacemi by však bylo možné uvažovat vůbec i o vypuštění konkrétního odkazu na konkrétní základní registr z textu právního předpisu pro jeho nadbytečnost – rozumí se samo sebou, že veřejnoprávní korporace údaje jí dostupné ze základních registrů znovu nevyžaduje doložit, či o nich dokonce autoritativně nevede řízení.
	NEAKCEPTOVÁNO
 
Když odhlédneme od nepřesnosti termínu „základní registr osob“, vyplývající ze skutečnosti, že daný termín je zřejmě změnou zkratky „registr osob“ zavedené v jiném zákoně (v zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů) pro „základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci“, není zřejmé, z čeho MV vyvodilo použitelnost pouze tohoto jednoho základního registru. Nelze totiž zřejmě vyloučit ani užití „základního registru obyvatel“.

	
	1. K čl. I bodu 5 – k § 12a odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Doporučujeme v novelizační větě upřesnit, že navrhované změny se týkají písmene b) daného ustanovení.
	AKCEPTOVÁNO JINAK 

Příslušný novelizační bod byl reformulován.

	
	1. K čl. I bodu 33 – k § 40g odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb.:
	Tečku za slovy „vyjadřuje se“ navrhujeme pro nadbytečnost odstranit.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I bodu 54 – k § 47 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Navrhujeme v novelizační větě navrhujeme pro nadbytečnost odstranit zvratné sloveso „se“ před slovy „nahrazují slovy“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I bodu 62 – k § 47c odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb.:
Navrhujeme v novelizační větě navrhujeme pro nadbytečnost odstranit zvratné sloveso „se“ před slovem „zrušuje“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I bodu 87 – k § 50 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Navrhujeme v novelizační větě doplnit chybějící znak „§“ před číslem „50“.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I bodu 96 – k § 56 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Navrhujeme novelizační větu uvést ve znění: „V § 56 odst. 3 se slova „a 3“ zrušují a slova „4 až 6“ se nahrazují číslem „5“.“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I bodu 123 – k § 69a odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Navrhujeme v novelizační větě pasáž „vkládá text“ nahradit pasáží „vkládají slova“.

	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I bodu 125 – k § 69a odst. 6 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Doporučujeme v novelizační větě slovo „textem“ nahradit výrazem „slovy“.

	AKCEPTOVÁNO 

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I bodu 162 – k § 83c odst. 2 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb.:
	V novelizační větě doporučujeme slovo „text“ nahradit slovem „slova“ a pasáž „nahrazuje textem“ nahradit pasáží „nahrazují slovy“.

	AKCEPTOVÁNO 

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I bodu 182 – k § 87a odst. a § 87b odst. 5 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Doporučujeme v novelizační větě slovo „textem“ zaměnit za slovo „slovy“.

	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I bodu 184 – k § 87a odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.:
	S odkazem na čl. 58 odst. 8 písm. b) Legislativních pravidel vlády navrhujeme z novelizační věty odstranit text „odst.3“.
	AKCEPTOVÁNO 

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I bodu 188 – k § 87b odst. 3 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb.:
	Navrhujeme v novelizační větě vložit chybějící mezeru v textu „V§“.
	AKCEPTOVÁNO 

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I bodu 204 – k § 91 odst. 5 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Navrhujeme pro větší přehlednost pravidlo obsažené ve větě za písmenem b) koncipovat jako samostatný odstavec.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava v § 91 odst. 6 a 8 ZVŠ.

	
	1. K čl. I bodu 213 – k § 93ib odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.:
	Doporučujeme do normativního textu doplnit chybějící znak „§“ před odkaz na ustanovení § 93if odst. 1 písm. g).

	AKCEPTOVÁNO 

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. V – k poslednímu bodu novely zákona č. 155/1995 Sb.:
	Navrhujeme upravit označení posledního novelizačního bodu tohoto článku, kdy správně by se mělo jednat o novelizační bod 4, nikoliv o bod 1.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. VIII bodu 16 – k § 174 odst. 16 zákona č. 561/2004 Sb.:
	Dáváme ke zvážení, zda je účelné odstavec 16 členit na pododstavce.
	AKCEPTOVÁNO JINAK 

Doplnění nového odstavce 16 do § 174 školského zákona bylo zcela vypuštěno.

	Akademie věd

prof. RNDr. Jan Vondráček, Ph.D., člen Akademické rady Akademie věd ČR (tel.: 221 403 323, e-mail: vondracek@kav.cas.cz).

Připomínkové místo souhlasilo s vypořádáním připomínky č. 123, naopak připomínkové řízení bylo ukončeno rozporem v připomínce č. 122.
	1. K ust. § 47 Doktorský studijní program, k odst. 6, k textu první věty (viz str. 50 části VI materiálu): „Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti fakulty, která má akreditovaný příslušný studijní program.“ 
Požadujeme na závěr první věty šestého odstavce § 47 doplnit následující text: „…, a která je složena z pracovníků vysoké školy a zástupců spolupracujících výzkumných institucí“ tak, že konečné znění ust. § 47 odst. 6 po požadované úpravě bude znít následovně: 
„(6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti fakulty, která má akreditovaný příslušný studijní program, a která je složena z pracovníků vysoké školy a zástupců spolupracujících výzkumných institucí. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti fakulty na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programu.“
Zdůvodnění: 
Oborové rady hrají klíčovou roli v dalším rozvoji doktorského studia. Dle důvodové zprávy k materiálu (viz materiál IV, str. 8), cílem předkládané novely zákona je přispět ke zkvalitnění doktorských studijních programů: „Navrhované změny mají za cíl přispět ke zlepšení situace doktorských studií z pohledu studujících i vysokých škol.“

Uskutečňování řady doktorských studijních programů se často realizuje ve velmi úzké vzájemné součinnosti vysokých škol a pracovišť AV ČR. V současné době působí na pracovištích AV ČR více než 2000 doktorských studentů, kterým se zde dostává významné materiální i finanční podpory ze strany AV ČR. V oblasti experimentálních oborů mají také možnost využívat často unikátní přístrojové vybavení, a to včetně velmi nákladného vybavení klíčových výzkumných infrastruktur budovaných v minulých letech z prostředků EU, často ve velmi úzké spolupráci resortu MŠMT, vysokých škol a dalších výzkumných organizací, včetně pracovišť AV ČR. 

Problematika řízení doktorských studijních programů je velmi komplexní, a zahrnuje množství problematických otázek a zásadních záležitostí, které se přímo týkají pracovišť AV ČR, a jejichž řešení si vyžaduje přímou účast zástupců spolupracujících výzkumných organizací (včetně AV ČR) v oborových radách. Zákonem definované širší zapojení zástupců spolupracujících výzkumných organizací do činnosti oborových rad proto považuje AV ČR za zásadní. Je nezbytným předpokladem pro úspěšné řešení záležitostí dotýkajících se konkrétní spolupráce pracovišť AV ČR a VŠ při vedení a vzdělávání doktorských studentů.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Jak AV ČR dříve uvedla, její odborníci v oborových radách působit mohou a také jich více než 600 působí v pozicích interních či externích členů. S ohledem na různorodou velikost a charakter oborových rad na jednotlivých vysokých školách a jejich součástech však nepovažujeme za žádoucí uvedené nově zavádět jako povinnost. Uvedenou připomínku proto neakceptujeme, přičemž VŠ nadále mohou rozhodnout o složení oborových rad a začlenit do ní odborníky z AV ČR. Přijetím návrhu AV ČR by navíc došlo ke znemožnění členství dalších odborníků mimo spolupracující výzkumné instituce, což nyní umožňuje Nařízení vlády č. 274/2016 Sb., o standardech pro akreditace ve vysokém školství.

Jelikož nebylo dosaženo shody s připomínkovým místem, je tato připomínka předmětem rozporu.

  

	
	1. K ust. § 91a Doktorské stipendium, k odst. 5 (viz str. 116 části VI materiálu): „(5) V případě, že dojde nebo má dojít k souběhu doby, pro kterou bylo nebo má být studentovi doktorského studijního programu přiznáno vysokou školou doktorské stipendium, a doby, v níž uvedený student vykonává závislou práci v pracovním poměru, vysoká škola mu může pro dobu uvedeného souběhu nebo pro část této doby rozhodnutím přiznat doktorské stipendium v přiměřeně snížené výši nebo již přiznané stipendium přiměřeně snížit, a to i pod úroveň stanovenou v odstavci 2, nepoklesne-li součet výše takto sníženého stipendia daného studenta a výše jeho hrubé měsíční mzdy nebo platu, stanovené mu v rámci daného pracovního poměru, pod úroveň částky rovné 1,5násobku měsíční výše doktorského stipendia stanovené podle odstavce 2 věty první.“ 
Požadujeme na závěr textu pátého odstavce § 91a doplnit následující text: „…, a zároveň výše přiznaného sníženého stipendia nepoklesne pod úroveň 0,6násobku částky stanovené podle odstavce 2 věty první“ tak, že konečné znění ust. 91a odst. 5 po požadované úpravě bude znít následovně: 

„(5) V případě, že dojde nebo má dojít k souběhu doby, pro kterou bylo nebo má být studentovi doktorského studijního programu přiznáno vysokou školou doktorské stipendium, a doby, v níž uvedený student vykonává závislou práci v pracovním poměru, vysoká škola mu může pro dobu uvedeného souběhu nebo pro část této doby rozhodnutím přiznat doktorské stipendium v přiměřeně snížené výši nebo již přiznané stipendium přiměřeně snížit, a to i pod úroveň stanovenou v odstavci 2, nepoklesne-li součet výše takto sníženého stipendia daného studenta a výše jeho hrubé měsíční mzdy nebo platu, stanovené mu v rámci daného pracovního poměru, pod úroveň částky rovné 1,5násobku měsíční výše doktorského stipendia stanovené podle odstavce 2 věty první, a zároveň výše přiznaného sníženého stipendia nepoklesne pod úroveň 0,6násobku částky stanovené podle odstavce 2 věty první.“

Zdůvodnění: 

Předkladatel uvádí v důvodové zprávě (viz materiál IV, str. 8) tyto informace: „Současná právní úprava nereflektuje potřeby českého systému doktorského studia, ve kterém je nadprůměrný počet studentů, ale málo studentů ho dokončuje, a ještě méně ve standardní době studia. Současné nastavení právních předpisů podporuje neefektivní finanční podporu doktorských studentů, jejíž výše neodpovídá dostatečnému pokrytí životních nákladů studentů tak, aby se studiu mohli věnovat naplno .... … Součástí návrhů změn zákona i následných souvisejících změn standardů je i větší propojení s praxí a mezinárodním prostředím. Komplexní změny umožní kvalitnější přípravu na budoucí samostatnou kariéru a zlepšení situace studujících i po stránce rovných příležitostí ke studiu, protože umožní studujícím lépe slaďovat studijní, pracovní a osobní život.“ 

Finanční podpora studentů doktorského studia ze strany pracovišť AV ČR, využívající řadu zdrojů zejména účelové podpory financované ČR i EU, hraje klíčovou roli při podpoře doktorských studentů působících na pracovištích AV ČR. I díky této podpoře je úspěšnost dokončování studia v řadě doktorských studijních programů, v případě studentů, kteří vědeckou část svojí práce vykonávají převážně nebo výhradně na pracovištích AV ČR, nadprůměrně vysoká. Tyto finanční zdroje využívané pro podporu činnost pocházející z účelové podpory je často obtížné získávat a jsou omezené časově (trváním projektů) i svojí výší. Lze očekávat, že náročnost získávání účelových finančních prostředků se bude zvyšovat, stejně jako nároky na mzdové náklady nezbytné pro zajištění dostatečného pokrytí životních nákladů studentů tak, aby se studiu mohli věnovat naplno. Pokud by navrhovaným opatřením došlo, v důsledku souběhu s vykonáváním závislé práce v pracovním poměru, ke snížení přiznaného stipendia pod úroveň koeficientu 0,6 částky (tak jak definována v odstavci 2, věta první), negativně by to ovlivňovalo finanční možnosti pracovišť AV ČR zajišťovat dostatečnou podporu doktorandů. Je třeba připomenout, že zachování minimálního sníženého stipendia v této výši odpovídá přibližně současné výši stipendia poskytovaného doktorským studentům v denním studiu. Navrhované doplnění zákonné úpravy umožní pracovištím AV ČR výrazně lepší distribuci finančních prostředků podpory studentů, přičemž podobná situace se týká i dalších institucí mimo VŠ, na nichž doktorští studenti působí v rámci přípravy disertační práce.
	VYSVĚTLENO 

Předkladatel komplexně upravil § 91a ZVŠ. Při souběhu doktorského studia a pracovního poměru budou, pro možné snížení stipendia, moci být brány v úvahu jen pracovní či služební poměry, jejichž obsahem je tvůrčí činnost směřující ke vzniku disertační práce, které student vykonává na dané vysoké škole.

	Ministerstvo obrany

Mgr. Renata Havlíčková, tel. 973 200 095, e-mail legislativa.mo@army.cz.

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínek, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. K Části I., Čl. I, bodu 120.

Doporučujeme přeformulovat ustanovení § 69 odst. 1 tak, aby bylo srozumitelné, logicky navazovalo na jiná ustanovení zákona, a v praxi jeho aplikace nečinila potíže. 

Domníváme se, že disciplinární řízení by měl zahajovat a vést rektor nebo děkan a disciplinární komise by měla disciplinární přestupky pouze projednávat v ústním jednání a navrhovat maximální výši trestu.

Pokud nedojde k úpravě ustanovení podle výše uvedeného návrhu, žádáme o upřesnění, zda disciplinární komise má povinnost řízení na návrh rektora, resp. děkana zahájit, či nikoliv.

Odůvodnění:
Navrhovanou úpravu § 69 odst. 1 nepovažujeme za dostatečnou, pokud jde o zpřesnění postupu v případě zahájení disciplinárního řízení. Uvedené ustanovení i po doplnění slov „disciplinární komise fakulty na návrh“ zůstává nesrozumitelné a vnitřně rozporné. Rozpor spatřujeme zejména v určení okamžiku zahájení disciplinárního řízení. Není zřejmé, zda je řízení zahájeno usnesením o zahájení řízení (které vydává disciplinární komise ve smyslu věty první), nebo seznámením studenta s návrhem.

V praxi činí potíže i návaznost uvedeného ustanovení na § 13 odst. 3, resp. § 31 odst. 3 zákona o vysokých školách. Podle těchto ustanovení disciplinární komise „projednává“ disciplinární přestupky, avšak není zřejmé, zda jako správní orgán k provedení celého řízení, nebo jen k provedení ústního jednání (zasedání komise). 

Správní trest podle uvedeného ustanovení ukládá na návrh disciplinární komise rektor nebo děkan.

Z těchto důvodů doporučujeme, aby řízení bylo zahajováno a ukončováno stejným orgánem. 
	NEAKCEPTOVÁNO

Disciplinární řízení je příslušnými ustanoveními zákona o vysokých školách (ve spojení se správním řádem) upraveno dostatečně. Nepovažujeme za věcně vhodné (ani za právně potřebné) měnit stávající rozdělení působnosti mezi disciplinární komisí veřejné vysoké školy/fakulty a rektorem/děkanem a narušovat vyvážený vnitřní systém brzd a protivah při výkonu veřejné moci.

Pokud jde o určení okamžiku zahájení disciplinárního řízení, neshledáváme ho rozporným. Disciplinární řízení zahajuje příslušná disciplinární komise – a to seznámením studenta s návrhem rektora/děkana, jež se provádí formou oznámení o zahájení disciplinárního řízení (to musí tedy mj. obsahovat popis skutku, popř. důkazy, o které se návrh opírá, a zdůvodnění, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek, jakož i další náležitosti dle s.ř.). To znamená, že řízení je zahájeno doručením (písemného) oznámení o zahájení řízení studentovi, popř. ústním prohlášením vůči studentovi (obsahujícím stejné údaje jako písemné oznámení).

Další úkony správního orgánu v řízení (včetně ústního jednání) pak činí disciplinární komise; její působnost je završena předložením návrhu na rozhodnutí děkanovi/rektorovi.


	
	1. K bodu V § 69a odst. 1, 3 a 6 doporučujeme vypustit text „54b“, resp. „54b nebo“.

Odůvodnění:
V § 69a je upraveno doručování písemností s tím, že se navrhuje, aby v odstavcích 1, 3 a 6 byl výslovný odkaz na § 54b. Vzhledem k tomu, že se zároveň navrhuje odkázat i na ustanovení § 68, ve kterém je § 54b již obsažen, považujeme duplicitní odkaz na § 54b za nadbytečný. 
	NEAKCEPTOVÁNO
 
Řízení podle § 54b je třeba v § 69a uvést explicitně, neboť rozhodování podle § 68 (byť obsahuje i odkaz na § 54b) se týká toliko studentů, nikoliv však osob s přerušeným studiem.

	
	1. K Části I., Čl. I, k § 91a Požadujeme, aby se ustanovení § 91a vztahovalo i na studenty vojenské vysoké školy, kteří nejsou vojáky v činné službě.  

Odůvodnění:
Ustanovení § 91a nereflektuje skutečnost, že vojenské vysoké školy mohou mít akreditovány doktorské studijní programy v prezenční formě studia, v nichž mohou studovat i civilní studenti (civilní forma studia). Vyloučením těchto studentů by došlo k jejich diskriminaci oproti studentům veřejných vysokých škol, což by i výrazně demotivovalo uchazeče o doktorské studium na vojenských vysokých školách.

	AKCEPTOVÁNO 

Uvedené znění bude upraveno tak, aby se vztahovalo i na studenty vojenské vysoké školy, kteří nejsou vojáky v činné službě.

	
	1.  K Části I., Čl. I, k § 95 odst. 11, věta první

Navrhujeme, aby v ustanovení § 95 odst. 11 věta první zněla takto: „Jsou-li místa akademických pracovníků vojenských vysokých škol obsazována vojáky v činné službě a policejních vysokých škol příslušníky Policie České republiky a dalších bezpečnostních sborů ve služebním poměru, vztahuje se na ně § 70 obdobně, přičemž pracovní poměr podle tohoto zákona se považuje za služební poměr a pracovní doba za dobu služby.“

Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že v praxi se vyskytují nejasnosti týkající se aplikace jednotlivých ustanovení vysokoškolského zákona o akademických pracovnících na některé situace týkající se vojáků z povolání působících na státní vysoké škole, navrhujeme doplnit ustanovení § 95 odst. 11, jak je uvedeno výše, aby bylo jednoznačné, že ustanovení z části sedmé zákona o vysokých školách se plně vztahují i na akademické pracovníky státních vysokých škol ve služebním poměru (např. k novému ustanovení § 70 odst. 5). 

Ze stejného důvodu navrhujeme nahradit původní odkaz na § 77 odkazem na § 70.
	AKCEPTOVÁNO JINAK 

Ustanovení týkající se akademických pracovníků byla upravena. Viz úprava v § 70 a § 95.

	Ministerstvo financí

Ing. Hana Tůmová, tel. 257 042 236, e-mail: Hana.Tumova@mfcr.cz

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínek, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. 
K části první – k § 13 odst. 2, k § 31 odst. 2 a k § 40h, k § 42j – Disciplinární komise
Zrušení omezení délky funkčního období a nadále ponechání v kompetenci VVŠ/fakulty může podle našeho názoru vést ke zvýšení korupčního rizika.
	NEAKCEPTOVÁNO

V uvedeném není třeba spatřovat korupční riziko. Disciplinární komise může disciplinární řízení zastavit, nebo navrhnout sankci, o které rozhoduje děkan/rektor, přičemž ti nemohou navrhnout sankci přísnější. Rozhodnutí děkana/rektora lze napadnout odvoláním, či žalobou ve správním soudnictví. Členové disciplinární komise mohou být odvolání kdykoliv před koncem funkčního období. Navíc, k přirozené obměně členů dochází i v průběhu funkčního období, zejména při ukončení studia u studentských členů. Z praxe vyplývá, že disciplinární komise řeší jednotky excesů ročně. Uvedená úprava má za cíl zjednodušit administrativu vysokým školám. Navíc je třeba podotknout, že v současné době běžně dochází k opakovanému navrhování totožných osob do disciplinární komise na další funkční období.

	
	1. 
K části první – k § 40 odst. 2  -  Financování soukromé vysoké školy (dále jen „SVŠ“)
V závěrečných účtech kapitoly MŠMT je každoročně konstatováno, že MŠMT poskytlo danému počtu SVŠ určitou výši dotace na sociální a ubytovací stipendia, přestože MŠMT podle § 40 odst. 2 může SVŠ poskytnout dotaci na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e), tj. v případech zvláštního zřetele hodných, a dle § 91 odst. 3 (dle nově navrženého § 91 odst. 4), tj. na sociální stipendia. Požadujeme uvést, na základě jakého ustanovení poskytuje MŠMT dotaci SVŠ na ubytovací stipendia. Rovněž by bylo vhodné objasnit poskytování sociálních stipendií studentům SVŠ - v případě volby studia na SVŠ je zarážející souběh úhrady školného studentem s poskytováním sociálního stipendia; akceptujeme možnost přiznání prospěchového stipendia.
V této souvislosti požadujeme upravit i související § 39a odst. 3 a odst. 6.
	NEAKCEPTOVÁNO 

MF ČR po osobním jednání ustoupilo od této zásadní připomínky a změnilo ji na doporučující.

	
	1. 
K části první  - k § 41 odst. 4 (Vnitřní předpisy soukromé vysoké školy), k § 87 odst. 1 (Působnost ministerstva) a k dalším souvisejícím ustanovením
MŠMT podle § 91 odst. 3 v aktuálně platném znění (nově navrženého § 91 odst. 4) a podle závěrečných účtů kapitoly poskytuje SVŠ dotace na sociální a ubytovací stipendia (např. za rok 2021 MŠMT poskytlo 29 SVŠ v součtu téměř 20 mil. Kč). S ohledem na nakládání s veřejnými prostředky požadujeme stanovit zákonnou povinnost SVŠ předkládat MŠMT stipendijní řád k registraci a v tomto smyslu § 41 odst. 4 doplnit.
	VYSVĚTLENO

MŠMT se zaměří v rámci ex-post kontroly na kontrolu veškerých stipendijních řádů SVŠ. Není systematické, aby MŠMT registrovalo pouze stipendijní řády, zatímco jiné předpisy nebude registrovat. Při vyřizování dotací na ubytovací stipendia pro SVŠ se bude k zaslaným stipendijním řádům přihlížet.

	
	1. 
K části první – k § 40d odst. 1 písm. c), k § 42c odst. 1b) a k dalším souvisejícím ustanovením
Požadujeme oblasti habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem ponechat pouze v kompetenci VVŠ. Nesouhlasíme, aby SVŠ měly právo rozhodovat nebo jednat o habilitačním řízení a řízení ke jmenování profesorem. 
	NEAKCEPTOVÁNO 

V uvedené oblasti nedochází ke změně, SVŠ mohly již v současné době požádat o příslušný typ akreditace. Novelizací pouze dochází ke změnám ve vymezení orgánů SVŠ. Proto na uvedeném znění trváme, jelikož není důvod přistupovat jinak k soukromým vysokým školám, které splňují standardy, jejichž naplnění posuzuje nezávislý úřad (Národní akreditační úřad pro vysoké školství). Uskutečňování habilitačních řízení a řízení ke jmenováním profesorem patří podle § 2 odst. 9 ZVŠ (spolu s přiznáváním akademických titulů) k výhradním právům všech druhů vysokých škol – a to za podmínek v zákoně o VŠ uvedených.
Uvedená řízení mohou přitom uskutečňovat pouze ty vysoké školy, které získaly příslušnou akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. Udělení akreditace je dle § 82 odst. 6 písm. b) ZVŠ podmíněno mj. uskutečňováním doktorského studijního programu (odpovídajícího svým zaměřením oboru habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem). 
To znamená (vzhledem k tomu, že dle § 2 ZVŠ může doktorské studijní programy uskutečňovat pouze vysoká škola univerzitní), že akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem mohou získat pouze soukromé (nebo veřejné nebo státní) vysoké školy univerzitního typu. Není proto např. na místě hovořit o snižování kvality titulů „docent“ a „profesor“, pokud by např. toto mělo být důvodem požadavku MF, který není věcně vůbec zdůvodněn.

Připomínkové místo od této zásadní připomínky ustoupilo a změnilo ji na doporučující.

	
	1. 
K části první – k § 58 odst. 3 - Poplatky spojené se studiem
Požadujeme doplnit text ustanovení § 58 odst. 3 tak, aby se do doby studia započítaly doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech nejen veřejných vysokých škol, ale i státních vysokých škol.
	NEAKCEPTOVÁNO

Návrh MF ČR nelze akceptovat z několika důvodů. Je třeba vnímat, že by veřejné vysoké školy akceptací připomínky získaly přístup k datům o vzdělávání budoucích bezpečnostních expertů pro resorty Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany, což není žádoucí z bezpečnostního hlediska. 

[Bezpečnostní hledisko bylo konečně i důvodem, proč při projednávání novely ZVŠ, přijaté jako zákon č. 137/2016 Sb., v Poslanecké sněmovně (resp. ve výboru pro bezpečnost PS) byla dle zásadních připomínek (tehdy zejména od paní poslankyně Černochové) změněn návrh úpravy údajů evidovaných v registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů. Vláda tehdy v r. 2015 (ve sněmovním tisku 464) navrhovala, aby v registru byly nově uvedeny i údaje o akademických pracovnících státních vysokých škol, přičemž mezi údaji uváděnými o akademických pracovnících bez ohledu na druh vysoké školy byly (vedle osobního jména a příjmení) mj. tyto identifikační údaje: „datum narození“ a „adresa místa trvalého pobytu zaměstnance“. (Tedy údaje, které k jednoznačné identifikaci jednotlivce a vyloučení nebezpečí záměny požaduje např. správní řád.) Byl však vznesen pozměňovací návrh mj. pí poslankyně Černochové, který variantně požadoval buď úplné vypuštění pracovníků státních vysokých škol z registru nebo změnu (následně schválenou), podle které se místo zmíněných identifikačních údajů o zaměstnanci eviduje pouze „rok narození“ a „obec, kde má trvalý pobyt“. Úprava ustanovení byla podnícena úvahou, že podle tehdejšího znění § 87 písm. j) vedlo MŠMT registr docentů a profesorů zaměstnaných na veřejných a soukromých vysokých školách. Důvodem, proč nebyli v tomto registru uvedení pedagogové státních vysokých škol, byla ochrana života, zdraví a majetku zejména osob, které jsou příslušníky bezpečnostních sborů, a zveřejněním údajů o nich by mohli být vystavení oni sami i jejich rodinní příslušníci nebezpečí ze strany zločineckých struktur, popř. zájmů cizího státu. Ponechání § 87b v novelou navrhovaném znění by bylo objektivně bezpečnostním rizikem. Došlo proto ke změně návrhu evidovaných údajů. Z uvedeného lze usuzovat, že obdobně nepřijatelným by z hlediska bezpečnostních zájmů státu bylo i narušení ochrany údajů týkajících se studentů státních vysokých škol, zejména studentů – vojáků v činné službě a studentů ve služebním poměru.] 

Dále lze zmínit, že podle § 95 odst. 9 písm. d) ZVŠ určuje výši poplatků spojených se studiem na vojenské vysoké škole Ministerstvo obrany a výši poplatků spojených se studiem na policejní vysoké škole Ministerstvo vnitra.  

Je také třeba vnímat, že jsou studenti Univerzity obrany zatížení nutností vrátit stipendium, pokud úspěšně nedokončí studium. Zatížit tyto studenty nutností vrátit stipendium a zároveň jim vyměřit poplatek by mělo negativní dopad. Konečně by si pak změna vyžádala další rozsáhlé úpravy týkající se matriky studentů a povinnosti poskytovat tyto údaje ze strany dotčených ministerstev (viz mj. § 95 odst. 7 a odst. 9 písm. i) ZVŠ).

Je třeba připomenout, že MŠMT zastává dlouhodobě výklad, že poplatky, které stanoví veřejné vysoké školy, nejsou v zásadě se studiem na státních vysokých školách nijak spojeny, jak bylo uvedeno např. ve stanovisku náměstka pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu ze dne 29. listopadu 2017 (Č.j.: MSMT-10532/2017-2), které na vyžádání můžeme poskytnout.

	
	1. 
K části první – k § 58 odst. 4 - Poplatky spojené se studiem v cizím jazyce
Nesouhlasíme s návrhem pouhé možnosti stanovit poplatek za studium v cizím jazyce v bakalářském a magisterském studijním programu, tj. požadujeme ponechat povinnost poplatek stanovit. Možnost stanovit poplatek za studium v cizím jazyce u doktorských studijních programů s ohledem na vysvětlení v důvodové zprávě bereme na vědomí.
	AKCEPTOVÁNO

Viz úprava v § 58 odst. 4 ZVŠ. 

	
	1. 
K části první – k § 58 Poplatky spojené se studiem
Dáváme ke zvážení § 58 doplnit o povinnost hradit poplatky spojené se studiem v českém či cizím jazyce vždy pro studenty – cizince.  
	NEAKCEPTOVÁNO

Poplatková povinnost opírající se toliko o cizí státní příslušnost studenta by byla nepřípustnou diskriminací, rozpornou mj. s právem Evropské unie.

Navíc se domníváme, že bezplatná možnost studia v ČR i pro cizince zatraktivňuje ČR a následně přináší novou kvalifikovanou pracovní sílu na český trh.  

	
	1. 
K části první -  § 60a Vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu
Z návrhu jasně nevyplývá, že zda po navrhované změně jsou studenti CŽV a mezinárodně uznávaných kurzů studenty podle tohoto zákona. Avšak zákon by měl stanovit jasně, že jimi v souladu se stávající praxí nejsou.
Zároveň by bylo do budoucna vhodné zvážit úpravu pravidel udělování mezinárodně platných titulů (např. MBA či LL.M.) i v ČR, aby i tyto tituly mohly být akreditované u NAÚ a byly udělované podle zákona o VŠ.
	NEAKCEPTOVÁNO

Z § 48 vyplývá, že studentem je jen osoba studující v bakalářském, magisterském či doktorském studijním programu. 

	
	1. 
K části první – k § 83 odst. 2 písm. i) - Akreditační úřad a jeho postavení, působnost a organizace
Zásadně nesouhlasíme s tím, aby Akreditační úřad se stal členem mezinárodního sdružení nebo jiných mezinárodních nevládních organizací bez souhlasu vlády. Akreditační úřad je součástí MŠMT, jehož ministr je jedním z členů vlády, kterým bylo UV č. 916/2020 uloženo nevstupovat do případných nových významných finančních závazků ve vztazích vůči mezinárodním organizacím, tj. závazků ve výši minimálně 1 mil. EUR či ekvivalentní výši v jiné měně za kalendářní rok, bez předchozího souhlasu vlády. 
Zároveň dopad členství Akreditačního úřadu v mezinárodních organizacích na SR není v materiálu vyčíslen, nelze tedy posoudit, zda se v případě Akreditační úřadu bude jednat o významné finanční závazky, či nikoliv. 
Zároveň je nutné, aby vláda měla přehled o členství ČR v mezinárodních organizacích. 
Požadujeme proto slova „i bez souhlasu vlády“ nahradit slovy „se souhlasem vlády“. 
	AKCEPTOVÁNO

Viz úprava v § 83 ZVŠ.


	
	1. 
K části první - k § 83b odst. 4 a odst. 7 - Jmenování a odvolávání členů Rady Akreditačního úřadu 
Zásadně nesouhlasíme s navrženou úpravou v § 83b v odst. 4 a odst. 7. Požadujeme odst. 4 a odst. 7 ponechat v aktuálně platném znění, které bylo zásadním argumentem v materiálu předloženém MŠMT pro nastavení nadstandardního ohodnocení činnosti předsednictva Rady Akreditačního úřadu (viz vládní materiál č. 682/22 „Návrh na jmenování členů Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a člena Přezkumné komise Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství“). Z důvodu četných omezení uvedených v § 83b platného znění zákona byla předsedovi Rady Akreditačního úřadu navýšena odměna na úroveň výše platu ministra a obdobně 1. místopředsedovi Rady Akreditačního úřadu na úroveň výše platu předsedy výboru v PSP ČR.
Citujeme zdůvodnění uvedené k navrhovaným výším odměn v rámci materiálu Návrh na jmenování členů Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a člena Přezkumné komise Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství: „Odměny se stanovují rovněž s přihlédnutím k významným omezením dalšího odborného působení zejména předsedy a místopředsedů Akreditačního úřadu, které vyplývají z § 83b zákona o vysokých školách. Předseda a místopředsedové Akreditačního úřadu nesmějí vykonávat placené ani neplacené funkce na vysokých školách, nesmějí být členy jejich orgánů a nesmějí se podílet na podnikání či rozhodování právnických osob působících jako vysoké školy. Dále nesmějí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu k vysokým školám a nesmí přímo nebo zprostředkovaně poskytovat za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc vysokým školám. Předsednictvo Akreditačního úřadu tak de facto nemůže působit v oblasti své profesní specializace mimo samotnou funkci v Akreditačním úřadu.“ 
Pokud MŠMT trvá na novém znění § 83b odst. 4 a odst. 7, pak požadujeme předložit na jednání vlády materiál obsahující návrh na adekvátní snížení odměn pro předsedu a místopředsedů Rady Akreditačního úřadu.
	ČÁSTEČNĚ AKCEPTOVÁNO – VYSVĚTLENO

Připomínka MF je zmatečná. Směřuje zřejmě k jiné verzi změn v § 83b ZVŠ, než které byly v únoru 2023 předloženy do meziresortního připomínkového řízení.

Současná verze návrhu zákona (na rozdíl od původního vládního návrhu zákona, předloženého Poslanecké sněmovně 16. 11. 2020 jako sněm. tisk 1083/0 a před volbami již neprojednaného, ze kterého současná verze návrhu zákona do značné míry vychází) totiž již z textu § 83b ZVŠ nevypouští formulace, které předsedovi a místopředsedům Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství (dále také „Akreditační úřad“) zakazují vykonávat na vysokých školách placené a neplacené funkce nebo které jim zakazují (s výjimkou podílení se na výuce vysoké školy jako další odborníci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) být v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k vysokým školám a přímo nebo zprostředkovaně poskytovat za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc vysokým školám. Od uvedené změny totiž MŠMT, na základě výsledků projednávání návrhu úprav s orgány reprezentace vysokých škol a s Akreditačním úřadem, ustoupilo. 

V odstavci 4, obsahujícím výčet funkcí neslučitelných s funkcí předsedy, místopředsedů a ostatních členů Rady Akreditačního úřadu, se toliko terminologicky (při zachování věcného obsahu) reaguje na skutečnost, že zákon o vysokých školách bude nově v § 40a a násl. konkrétně stanovovat (pojmenovávat) orgány soukromé vysoké školy (na rozdíl od současné úpravy, kdy má soukromá vysoká škola dle § 41 ZVŠ svými vnitřními předpisy sama stanoveno, které její orgány, tedy orgány právnické osoby ustavené podle jiných právních předpisů než je ZVŠ, vykonávají působnost podle části čtvrté až jedenácté zákona o vysokých školách). V zákoně o vysokých školách se totiž v souvislosti se zmíněnou zaváděnou konkretizací „školských“ orgánů soukromých vysokých škol (i v dalších ustanoveních) nahrazují obecná označení orgánů soukromých vysokých škol. 

Pokud tedy v § 83b v odstavci 4 je pojem „funkce na soukromé vysoké škole odpovídající funkci rektora, prorektora, děkana, proděkana, ředitele vysokoškolského ústavu, člena akademického senátu vysoké školy nebo fakulty, kvestora a tajemníka fakulty“ nahrazován pojmem „funkce člena orgánu soukromé vysoké školy uvedeného v § 40a odst. 2 písm. b) a c)“, je tak pro všechny členy Rady Akreditačního úřadu (včetně předsedy a místopředsedů) stanovena neslučitelnost s funkcí člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby mající oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, ustaveného podle jiných právních předpisů. Přičemž pro předsedu a místopředsedy je pak navíc ještě v § 83b odst. 6 i nadále stanoven mj. zákaz vykonávat funkce na vysokých školách a být členy orgánů vysokých škol. Pro předsedu a místopředsedy Rady se tedy věcně nic nemění. 

Odst. 7 bude ponechán v původním znění. 

	
	1. 
K části první – k nově navrženému znění § 91 Stipendia 
Úvodem je nutné konstatovat, že nově navržené znění § 91 je zmatečné, nejednoznačné, podle našeho názoru umožňuje dvojí výklad. Z textu ustanovení musí jednoznačné vyplynout následující informace: 
jaká stipendia lze přiznávat;
komu lze stipendia přiznávat;
jaká instituce a jaká stipendia může přiznávat;
jaká instituce a jaká stipendia může vyplácet;
výčet zdrojů, ze kterých mohou být daná stipendia danou institucí hrazena.
Teprve po vyjasnění, doplnění a přeformulování navrženého znění se lze k navrženému § 91 objektivně vyjádřit.

Zásadní nedostatky úpravy ustanovení § 91 jsou uvedeny v níže uvedených připomínkách.
	AKCEPTOVÁNO JINAK 

Došlo ke komplexní úpravě § 91 až § 91d ZVŠ.

MF po jednání na ministerské úrovni od této zásadní připomínky ustoupilo.

	
	1. 
K části první – k § 91 odst. 1 v rámci 1. i 2. kroku novelizace - ke zdrojům pro poskytování stipendií 

Stipendia podle navrženého ustanovení § 91 odst. 1 mohou být hrazena také z dotace nebo z příspěvku. Domníváme se, že tato formulace není legislativně správná. Chybí výčet zdrojů. Ustanovení je nezbytné doplnit, upřesnit a přeformulovat. Teprve poté se MF k navrženému ustanovení vyjádří.
	AKCEPTOVÁNO JINAK 

Došlo ke komplexní úpravě § 91 až § 91d ZVŠ.

	
	
1. 
K části první k - § 91 odst. 2 písm. f), resp. § 91 odst. 3 v rámci 1. i 2. kroku novelizace: 
a) 
Požadujeme upravit název „komunitární programy“ na „unijní programy“ s ohledem na skutečnost, že Evropské společenství, které řídilo komunitární programy, zaniklo v roce 2009 a nahradila ji  Evropská unie, která je jeho právní nástupkyní. Přímo a nepřímo řízené programy EU tak nazýváme unijní programy.
b) 
Účel stipendia jako takového chápeme jako peněžitou podporu pro studenty, nikoliv pro absolventy studia, účastníky celoživotního vzdělávání, akademické pracovníky či jiné zaměstnance vysoké školy. Navržená úprava výrazně rozšiřuje možnosti poskytování stipendií mimo okruh studentů (zároveň pojem stipendium ztrácí svůj tradiční účel), s čímž nelze souhlasit. 
c) 
Ze znění § 91 odst. 3 lze dovodit, že pokud stipendia podle § 91 odst. 2 písm. f) pro vyjmenované příjemce v § 91 odst. 3 větě třetí nejsou financována ze stipendijního fondu VŠ nebo fakulty, mohou být financována z příspěvku či dotace, s čímž zásadně nesouhlasíme. Požadujeme proto ustanovení § 91 odst. 3 přeformulovat. 
	AKCEPTOVÁNO JINAK 

Došlo ke komplexní úpravě § 91 až § 91d ZVŠ.

MF nesouhlasilo s možností vyplácení stipendií nepodléhajících dani z příjmu osobám, které nejsou studenty dle ZVŠ. Po jednání na ministerské úrovni od této zásadní připomínky ustoupilo.

	
	1. 
K části první – k § 91 odst. 2 písm. h) v rámci 1. i 2. kroku novelizace
Požadujeme uvést, jaká stipendia jsou myšlena v navrženém § 91 odst. 2 písm. h) v dalších případech stanovených stipendijním řádem. Vysvětlete na konkrétních příkladech.
	VYSVĚTLENO
Tato stipendia jsou udělována typicky za mimoškolní činnost, která je společensky potřebná a u které VŠ nazná za vhodné udělit stipendium. 

	
	1. K části první – k § 91 odst. 6
a) Požadujeme, aby v § 91 odst. 6 poslední větě zákona o vysokých školách bylo přeformulováno znění ",případně z jiných prostředků státního rozpočtu nebo jiných veřejných prostředků", a to tak, aby se v něm hovořilo o prostředcích „poskytnutých“ ze státního rozpočtu. 
b) Prostředky požadujeme označit jako „peněžní“, nikoliv „finanční“. 
c) Kromě toho v konkrétním případě jde buď o dotaci, anebo o příspěvek, proto požadujeme, aby v této větě bylo pouze jedno z těchto slov. Případně vysvětlit, v jakém případě se jedná o příspěvek a v jakém o dotaci. 
d) Navíc z předloženého návrhu vůbec není jasné, co jsou „jiné prostředky státního rozpočtu", a proto toto spojení požadujeme vypustit. Pokud jde o "jiné veřejné prostředky", není v návrhu definováno, o jaké prostředky se jedná.
	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ, VYSVĚTLENO

Došlo ke komplexní úpravě § 91 až § 91d ZVŠ.

Dotace získávají soukromé vysoké školy, veřejné vysoké školy získávají ze strany MŠMT příspěvky.

V případě spojení jiných veřejných prostředků sdělujeme, že nelze predikovat všechny možné situace, kdy VŠ může obdržet příjem, který následně použije na výplatu stipendia. Jedná se například o příjmy, které mohou být poskytovány například pro podporu talentovaných studentů z úrovně místních samospráv (krajů a měst), které následně vysoká škola vyplatí studentům stipendiem. 

	
	1. 
K části první - k § 91 odst. 7 v rámci 1. i 2. kroku novelizace
Navržené znění ustanovení § 91 odst. 7) „Rozhodování o přiznání stipendia může zahrnovat i snižování, zvyšování a odnímání stipendia.“ nám nedává smysl. 


------------------------------------------------------------------
Zároveň by mělo být uvedeno, že vydání rozhodnutí o přiznání stipendia musí být v souladu s naplněním zákonných podmínek. 
	AKCEPTOVÁNO JINAK, VYSVĚTLENO 

Došlo ke komplexní úpravě § 91 až § 91d ZVŠ.
 
Doplnění zmínky o „souladu s naplněním zákonných podmínek“ je nadbytečné. Na rozhodování ve věci stipendia dle § 91 se subsidiárně vztahuje správní řád, v němž je mj. zakotveno (v § 2), že správní orgán „postupuje v souladu se zákony …“ . Zákon o VŠ pak v § 68 mj. stanoví, že rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, mj. s právními předpisy.

	
	1. 
K části první – k § 91a Doktorské stipendium
S navrženou úpravou nelze v žádném případě souhlasit, požadujeme navržený § 91a plně zrušit a ponechat úpravu doktorských stipendií v rámci ustanovení § 91. 
Ač je v první větě odst. 1 uvedeno, že nárok na doktorské stipendium má student doktorského studijního programu v prezenční formě a jde-li o jeho první studium, hned ve větě druhé odst. 1 je umožněno VVŠ stanovit v podstatě jakékoliv podmínky pro nárok na doktorské studium. 
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Došlo ke komplexní úpravě § 91a ZVŠ.

Připomínka byla předmětem rozporu, neboť dle MF navrhovaná právní úprava nezajišťuje ekvivalentní snížení počtu nově přijímaných doktorandů. Úprava zakládá vznik nových mandatorních výdajů a zároveň nestanovuje zákonný limit pro jejich zastropování. Jedná se o postup, který není v souladu se snahou vlády o konsolidaci veřejných financí. MF považuje navrženou úpravu za velmi rizikovou z hlediska tlaku na navýšení výdajů státního rozpočtu. MŠMT nad rámec materiálu předloženého do MPŘ včlenilo do § 91a nový pojem "doktorandský studijní příjem". Jelikož se jedná o změnu základny pro výpočet výše stipendia, nelze s touto úpravou souhlasit. Zároveň MF nadále nesouhlasilo s navrhovanými koeficienty 1,2 a 1,8 násobku u doktorandských stipendií, které do budoucna také zvyšují mandatorní výdaje. Rovněž MF nesouhlasilo s odst. 8 § 91a, neboť tento odstavec ustanovení § 91a významně rozvolňuje a není záruka, že tato stipendia budou vyplacena z vlastních prostředků VŠ.

Po jednání na ministerské úrovni MF od této zásadní připomínky ustoupilo.

	
	1. 
K části první - k § 95 odst. 1
Ustanovení § 95 odst. 1 zákona o vysokých školách neodpovídá reálné situaci v oblasti rozpočtového hospodaření, a proto ho požadujeme přepsat takto:  

V § 95 odstavec 1 zní:
„(1) Vojenské vysoké školy jsou součástí Ministerstva obrany. Policejní vysoké školy jsou organizační složky státu, k nimž funkci zřizovatele plní Ministerstvo vnitra. Na vysoké školy podle věty první a druhé se vztahují ustanovení části druhé s výjimkou § 14, 15, § 17 odst. 1 písm. d), § 18, 19, 20 a v případě financování vzdělávání vojáků v činné službě § 18a. Na státní vysoké školy se nevztahuje ustanovení § 2 odst. 2 a § 81 a 81d. Peněžní prostředky podle § 18 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 5 poskytované ze státního rozpočtu se státní vys
oké škole převádějí rozpočtovým opatřením. Peněžní prostředky na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e) nebo podle § 91 odst. 4 přiznávaná studentům studijních programů v oblasti bezpečnostních studií, kteří nejsou vojáky v činné službě, mohou být vojenské vysoké škole převedeny z rozpočtu ministerstva rozpočtovým opatřením. Podmínky pro provedení rozpočtového opatření jsou obdobné podmínkám poskytnutí dotace veřejným vysokým školám.“.
	AKCEPTOVÁNO JINAK: 

Viz úprava v § 95 ZVŠ. 

	
	1. 
K vzdělávání v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programu (v návaznosti na zákon o daních z příjmů)
Z legislativního návrhu podle našeho názoru vyplývá, že vydání povolení resp. oprávnění k uskutečňování vzdělávání v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programu, uskutečňovaného na území České republiky zahraniční vysokou školou nebo tuzemskou právnickou osobou, automaticky neznamená, že toto studium je pro účely státní sociální podpory nebo důchodového pojištění současně postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice, tzn. že se podle § 12 písm. 1 písm. d) a e) zákona o státní sociální podpoře a § 21 odst. 1 písm. a) bod 2. a 3. zákona o důchodovém pojištění a v kontextu nového § 12 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře, považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání. To znamená, že bude tedy třeba žádat individuálně Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy o rozhodnutí o tom, zda předmětné studium je postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice. Pokud by shora uvedený předpoklad byl naplněn, bylo by v ustanovení § 38l odst. 4 zákona o daních z příjmů nutné provést úpravu. Konkrétně pro možnost uplatnění nároku na daňové zvýhodnění na vyživované studující dítě podle § 35c zákona o daních z příjmů a na slevu na dani na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů by bylo nutné rozšířit prokazování daňových úlev potvrzením zahraniční vysoké školy resp. tuzemské právnické osoby o studiu a rozhodnutím Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy o tom, že studium zahraničního vysokoškolského studijního programu, uskutečňovaného na území České republiky zahraniční vysokou školou nebo tuzemskou právnickou osobou, je postaveno na roveň studia v České republice.
	AKCEPTOVÁNO 

Viz část třetí návrhu zákona. 

Vyjádření MF:
V rámci úpravy legislativního návrhu novely zákona o daních z příjmů vyvstala jedna otázka, ke které žádáme o stanovisko MŠMT. Otázka se týká zahraničních středních škol působících na území ČR. Tento typ škol není ve výčtu školských organizací, u kterých se podle zákona o státní sociální podpoře (i zákona o důchodovém pojištění) vyžaduje rozhodnutí MŠMT, že studium u těchto organizací je postaveno na roveň studia v ČR vymezen. Ve výčtu § 12 odst. 1 písm. c), d) a e) a i v novém odst. 4 zákona o státní sociální podpoře lze dohledat pouze střední školy v cizině. Otevírá se tedy otázka, z jakého důvodu nejsou ve výčtu škol, u kterých se pro účely posouzení soustavné přípravy na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře vyžaduje rozhodnutí MŠMT, že studium u těchto organizací je postaveno na roveň studia v ČR, uvedeny rovněž zahraniční střední školy působící na území ČR. 
Pokud by na základě posouzení MŠMT došlo ve smyslu položené otázky k další úpravě legislativního návrhu zákona, kterým se mění zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, bylo by nutné adekvátně reagovat i v případě novely zákona o daních z příjmů. Z tohoto důvodu si dovolujeme požádat o stanovisko MŠMT k uvedené věci.

Vyjádření MŠMT: 

VYSVĚTLENO

Školské předpisy v obecné rovině vůbec neupravují působení „zahraničních středních škol“ na území ČR. Buď je škola zapsaná ve školském rejstříku (a je tedy „českou střední školou“), nebo se jedná o vzdělávání, které není školským právem regulováno.

Právní předpisy MPSV neobsahují ve výčtu „uznatelných“ typů studií obecně vzdělávání na těchto jinak neregulovaných zahraničních středních školách poskytujících vzdělávání na území České republiky. 

Pouze upozorňujeme na specifický případ zahraniční střední školy působící na území ČR, pokud v ní lze z rozhodnutí MŠMT plnit povinnou školní docházku. Pro příklad si lze představit zahraniční víceleté gymnázium. Jedná se však de facto o vzdělávání základní. Viz § 12 odst. 1 písm. g) zákona o státní sociální podpoře a § 21 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém pojištění, podle kterých se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání považuje  „studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v České republice v případě, že    1. vzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo byla zřízena nebo založena podle práva členského státu Evropské unie, pokud je v této vzdělávací instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školní docházky podle školského zákona64), nebo    2. se uskutečňuje ve vzdělávacích institucích zřízených na území České republiky při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích států,“.

	
	1. 
K materiálu obecně – k poplatkům
S ohledem na skutečnost, že návrh zákona přepracovává určité druhy poplatků a některé nové druhy poplatků zavádí, požaduje se revidovat právní úpravu poplatků podle zákona o vysokých školách.
Přestože jde o peněžité plnění související s výkonem veřejné moci, které je příjmem veřejného rozpočtu ve smyslu teorie finančního práva (BOHÁČ, Radim. Daňové příjmy veřejných rozpočtů v České republice. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, 329 s. ISBN 978-80-7478-045-5), návrh zákona neobsahuje vymezení základních konstrukčních prvků poplatků (u každého poplatků zejména subjekt, předmět, základ, sazba a výpočet, nebo výše poplatku, poplatkové období a rozpočtové určení) a jejich správa neprobíhá podle daňového řádu, který je pro jejich správu vhodnější než správní řád.
	VYSVĚTLENO

MF od této připomínky ustoupilo, MŠMT přislíbilo vést s MF na toto téma jednání v budoucnu.

	
	1. 
K části první – k § 59
Navrhované znění § 59 je nutno přehodnotit a předmětné plnění označit způsobem odpovídajícím charakteru tohoto plnění, neboť z návrhu legislativního textu vyplývá, že jde patrně o úplatu a nikoliv o poplatek. Domníváme se, že plnění nepoplynou do veřejných rozpočtů, nýbrž budou příjmem soukromé VŠ.
	NEAKCEPTOVÁNO
 
Nahradit slovo „poplatek“ v případě soukromých vysokých škol jiným výrazem (např. „úplata“ či „úhrada“) není na místě, pokud by se věcně zcela nezměnila právní podstata daného poplatku, k čemuž však není důvod. 
 
V té souvislosti lze mj. odkázat i na existující judikaturu týkající se poplatků spojených se studiem na soukromých vysokých školách.
 
[Např. v rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. 18 Co 188/2022-243 ze dne 14. 11. 2022 je uvedeno, že „Ustanovení článku 33 odst. 3 Listiny základních práv a svobod upravuje jednu ze základních zásad ústavní úpravy práva na vzdělání. Právo na vzdělání je považováno za tzv. sociální právo. Pro sociální práva je typické, že ze své povahy vyžadují provedení zákonem. Zakotvení jejich existence v Listině znamená, že při zákonné úpravě musí být zachován jistý minimální standard těchto sociálních práv. V žádném případě nesmí dojít k faktickému popření toho kterého sociálního práva, protože je zároveň třeba dostát principům stanoveným v Listině. V důsledku tohoto specifického charakteru sociálních práv se při jejich přezkumu nepoužívá tzv. test proporcionality, jehož aplikace výrazně omezuje diskreci zákonodárce při přijímání právní úpravy upravující základní práva. …. Studiem na vysoké, ať již veřejné, státní nebo soukromé škole, občané realizují ústavně garantované právo na vzdělání podle článku 33 odst. 1 věty prvé Listiny základních práv a svobod . Poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu, což znamená, že nepodléhají žádné regulaci. Tyto poplatky nepředstavují přímé (adresné) protiplnění za poskytnuté služby (zprostředkovanou výuku), vyjadřují podíl studenta na nákladech na vysokoškolské studium a jejich smyslem není založit sociální překážku v přístupu ke vzdělání.“.
Obdobně v rozsudku sp. zn. 23 Co 293/2021-89 ze dne 3. listopadu 2021 Městský soud v Praze mj. uvedl, že „… při uzavření smluvního vztahu soukromé vysoké školy a zájemce o studium oba vystupují ve zcela rovnoprávném postavení, kdy je na zájemci o studium, aby zvážil své finanční i časové či jiné možnosti a následné plnění svých smluvních povinností; …. nepojmenovaná smlouva uzavřená účastníky není spotřebitelskou smlouvou, žalovaná není spotřebitelem, který by mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavíral smlouvu s podnikatelem. V souladu s konstantní judikaturou (33 Cdo 4532/2014, I. ÚS 523/07, I. ÚS 728/10) nevystupuje soukromá vysoká škola jako „dodavatel služeb“, nejedná se výlučně o podnikatele, který by soustavně prováděl samostatnou činnost vlastním jménem a na svoji odpovědnost za účelem dosažení zisku; z povahy vysoké školy vyplývá, že tato zabezpečuje přístup k vysokoškolskému vzdělání a získání vysokoškolské kvalifikace v akreditovaných studijních oborech a specializacích, stejně tak činí i soukromá vysoká škola, jako „nedílný článek nejvyššího stupně české vzdělávací soustavy“; prostřednictvím studia na vysoké škole (ať již veřejné nebo soukromé) občané realizují ústavně garantované právo na vzdělání dle čl. 33 odst. 1 věty prvé Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993, kdy dle § 58 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) lze stanovit poplatky, které může požadovat veřejná vysoká škola v průběhu studia, stejně tak soukromá škola, kdy výši, formu placení a splatnost určuje statut či jiný dokument  vysoké školy, respektive vnitřní předpis, kdy tyto poplatky nepodléhají žádné regulaci … . Tyto poplatky nepředstavují přímé (adresné) protiplnění za poskytnutou službu (zprostředkovanou výuku), vyjadřují pouze podíl studenta na nákladech na vysokoškolské studium a na jeho administraci, kdy smyslem poplatku není založit sociální překážku v přístupu ke vzdělání.).“.]
Z rozhodnutí soudů bylo citováno nikoliv proto, že (pochopitelně) používají ve shodě s terminologií zákona o VŠ pojmu „poplatek“, ale s ohledem na skutečnost, jakým způsobem obsah daného pojmu charakterizují. Tj. že nejde toliko o protiplnění hodnotově adekvátní vzdělávací službě poskytované soukromou vysokou školou, ale pouze o podíl studenta na nákladech na VŠ studium. 

Navíc je třeba konstatovat, že předložený návrh zákona do samotné věcné a právní podstaty poplatků spojených se studiem na soukromých vysokých školách nikterak nezasahuje; není proto ani důvod pro změnu terminologie v této novele a nahrazení pojmu „poplatek“ pojmem „úplata“.

Připomínkové místo změnilo připomínku na doporučující.

	
	1. 
Obecně k tématu přestupky
RIA v rámci tématu S (přestupky) na str. 14 tvrdí, že jediným možným správním trestem v případě spáchání přestupku je udělení pokuty, resp. ve stejném smyslu na str. 55, že je možné výhradní udílení pokut za přestupky, kdy v úvahu nepřipadá uložení jiného správního trestu. Totéž se týká důvodové zprávy na str. 10. Domníváme se, že tomu tak zcela není, jestliže stávající § 93n odst. 8 stanovuje, že za přestupek lze uložit pokutu, nikoliv za přestupek se uloží pokuta. V takovém případě lze podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich uložit alternativně i trest napomenutí (ne s pokutou), popř. trest propadnutí věci nebo náhradní hodnoty (ať již samostatně nebo zároveň s pokutou), byť v případě vysokých škol je tento typ trestu spíše jen teoretickou možností. To samozřejmě nic nemění na tom, že tresty zákazu činnosti a zveřejnění rozhodnutí o přestupku musejí být v zákoně o VŠ explicitně upraveny, jak navrhuje varianta 1, s jejímž výběrem souhlasíme. 
--------------------------------------------------------------------
Mimo to v rámci úpravy přestupků nerozumíme tomu, proč jsou do § 93n a § 97 přidány fyzické osoby, což není nijak vysvětleno v důvodové zprávě na str. 65-67, a veškeré uvedené skutkové podstaty včetně těch doplněných s nimi spojovat je sice možné, ale poněkud absurdní (možnou výjimkou je odstavec 1 písmeno d) o neoprávněném vydávání dokladů o absolvování studia). Např. lze předpokládat, že fyzická osoba nebude neoprávněně ve svém názvu (tedy zřejmě jménu) používat označení „univerzita“. Zařazení fyzických osob proto požadujeme doplnit do důvodové zprávy.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava v § 93m, 93n a 93o.

	
	1. 
Obecně k rozpočtovým dopadům a předkládací zprávě
a) V důvodové zprávě a závěrečné zprávě RIA jsou uvedeny významné zvýšené rozpočtové dopady na státní rozpočet v souvislosti s podporou studentů se speciálními potřebami a s přiznáváním sociálních a doktorských stipendií, které MŠMT odhaduje na 387,41 mil. Kč. V tomto případě by se jednalo o mandatorní výdaje vyplývající ze zákona. Odhad celkového dopadu považujeme za chybný a neúplný  - podrobněji viz následující připomínky.
b) V materiálu je několikrát uvedeno konstatování, že zvýšené náklady pro státní rozpočet o 387,41 mil. Kč plánuje MŠMT dlouhodobě pokrýt v rámci „navýšených“ rozpočtových ukazatelů kapitoly MŠMT. Tato formulace z pohledu finančního zajištění nám není zcela jasná, požadujeme objasnit, co měl předkladatel na mysli slovem „navýšených“. 
c) Nedomníváme se, že dopady budou zabezpečeny v rámci výdajových limitů kapitoly, nýbrž je pravděpodobné, že tyto dodatečné nároky jsou součástí celkového nadpožadavku MŠMT za oblast vysokého školství, a to jednak s ohledem na MŠMT zaslanou aktualizaci SDV na léta 2024 a 2025 či na základě předkládaných materiálů pro jednání vlády (např. materiál Víceleté opatření na podporu vysokoškolského vzdělávání veterinárních specialistů) nebo opakující se problematiku finančního zajištění Českého egyptologického ústavu apod.
d) Obecně vždy platí, že kapitola státního rozpočtu, která předkládá legislativní změnu ve své gesci, si musí zajistit finanční krytí v rámci svého rozpočtu, resp. střednědobého výhledu.
Do předkládací zprávy je nezbytné uvést shrnutí všech rozpočtových dopadů a zdroj jejich krytí tak, aby materiál odpovídal požadavkům Jednacího řádu vlády (čl. IV odst. 7), a to při respektování požadavku MF, že veškeré změny vyplývající z implementace předmětného návrhu zákona (tj. i veškeré další výdaje, které údajně nejsou kvantifikovatelné) budou dlouhodobě zabezpečeny v rámci schválených limitů dotčených kapitol bez dodatečných požadavků na státní rozpočet.
Pokud by i nadále z předloženého materiálu vyplýval rozpočtový dopad s negativním vlivem na výši deficitu SR, což není v souladu s plánem fiskální konsolidace z programového prohlášení vlády, mělo by to být v materiálu pro jednání vlády jednoznačně uvedeno.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

MŠMT v souvislosti s dalšími úpravami provedlo úpravy důvodové zprávy a zprávy RIA, které obsahují i vyjádření rozpočtových dopadů. Zvýšené náklady v souvislosti s reformou doktorského studia půjdou k tíži vysokých škol, přičemž MŠMT v nebude této věci uplatňovat další požadavky ze státního rozpočtu ČR.


K předkládací zprávě MŠMT uvádí:

V článku II odst. 8 Jednacího řádu vlády je uvedeno, že „Materiál pro jednání schůze vlády, který má legislativní povahu (návrh věcného záměru zákona, návrh zákona, návrh nařízení vlády, návrh stanoviska vlády k návrhu zákona, jehož předkladatelem není vláda) se předkládá podle Legislativních pravidel vlády.“. 

Z toho vyplývá, že na náležitosti „Předkládací zprávy“ se čl. IV odst. 7 Jednacího řádu vlády (zmiňovaný Ministerstvem financí) nevztahuje, ale použijí se příslušná ustanovení Legislativních pravidel vlády (viz jejich čl. 10 odst. 5 a 6 ve spojení s čl. 7 odst. 4.) To znamená, že kvantifikace finančních dopadů návrhu nepatří mezi kogentní náležitosti Předkládací zprávy, neboť pro obsah Předkládací zprávy se použije obdobně čl. 7 odst. 4 Legislativních pravidel vlády. 

[A tedy: Součástí materiálu, kterým se návrh zákona předkládá k projednání vládě, je i předkládací zpráva. Tato předkládací zpráva obsahuje

a) stručné (obecné) vyjádření účelu sledovaného předloženým návrhem zákona,

b) sdělení, zda a s kterými jinými ministerstvy (členy vlády), nebo jinými ústředními orgány státní správy byl návrh zákona vypracován ve spolupráci, pokud tuto spolupráci uložila vláda,

c) sdělení, která připomínková místa, uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. a) až c) a g), nezaslala připomínky, resp. sdělení, že k předloženému návrhu zákona připomínky nemají ani ke dni, kdy byly práce na materiálu před jeho předložením vládě ukončeny,

d) vymezení připomínky (popř. připomínek), která je předkládána vládě k projednání jako rozpor, jenž se nepodařilo vyřešit, a stanovisko orgánu, který je předkladatelem návrhu zákona do vlády, k této připomínce,

e) vymezení připomínky (popř. připomínek) podstatné povahy, uplatněné připomínkovými místy uvedenými v čl. 5 odst. 1 písm. d) až f) a splňující kritéria stanovená v čl. 5 odst. 6 a uplatněné ve lhůtě podle čl. 5 odst. 3, jíž nebylo vyhověno s uvedením, který orgán připomínku uplatnil a z jakého důvodu jí nebylo vyhověno; uvedená připomínka není předmětem rozporu, i když ji tato připomínková místa označila za zásadní,

f) obecné vymezení připomínek podstatné povahy, splňujících kritéria stanovená v čl. 5 odst. 6 a uplatněných ve lhůtě podle čl. 5 odst. 3 jinými připomínkovými místy než těmi, která jsou uvedena v čl. 5 odst. 1, jimž nebylo vyhověno, včetně údaje o tom, z jakého důvodu jim nebylo vyhověno; uvedené připomínky nejsou předmětem rozporu, i když je tato připomínková místa označila za zásadní. Přiměřeně se toto ustanovení vztahuje na připomínky uplatněné veřejností na základě zveřejnění věcného záměru ve veřejné knihovně legislativního procesu; tyto připomínky, pokud byly uplatněny ve lhůtě podle čl. 5 odst. 3 a jednoznačně se vztahují k předloženému návrhu, se v předkládací zprávě obecně vyhodnotí.

Je-li to z hlediska přehlednosti předkládací zprávy účelné, lze v ní požadavky písmen d) až f) vyjádřit pouze obecně a podrobněji v další, samostatné části materiálu.]

Vyjádření MŠMT: Předkládací zpráva, důvodová zpráva a zpráva RIA byly upraveny dle požadavků a doporučení MF.

	
	1. 
K vyčíslenému finančnímu dopadu za oblast podpora rovnosti
Na str. 2 části RIA, v bodě 3.1, je uveden odhad výdajů na vyrovnání příležitostí osob se specifickými potřebami pro rok 2024 ve výši 90 mil. Kč, který je však nižší než částky uvedené v materiálu pro roky 2022 a 2023 (viz RIA str. 40). Roční dopad na SR pro další roky vyčíslen není. Požadujeme vyjasnit výši dopadu na SR v roce 2024 a doplnit dopad pro následující roky (SDV). 
Zároveň se nedomníváme, že v případě reálných výdajů ve výši 90 mil. Kč pro rok 2024 se jedná o zvýšené dodatečné výdaje SR, jak MŠMT uvádí na str. 2 RIA v rámci bodu 3.1, nýbrž o výdaje zabezpečené v rámci závazného ukazatele Vysoké školy kapitoly MŠMT, a to s ohledem na vynaložené výdaje v roce 2022 v roční výši 100 mil. Kč, ve stejně výši jsou předpokládané výdaje i pro rok 2023. 
	AKCEPTOVÁNO

Jednalo se o chybnou definici ze strany MŠMT. Text upraven dle požadavků – částka upravena na výši 100 mil. Kč, která ale neznamená navýšení pro SR.

	
	1. 
Finanční dopad úpravy § 91 odst. 4 v rámci 1. i 2. kroku novelizace - sociální stipendia
a) Dle současné legislativy může být sociální stipendium přiznáno studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. V rámci předkládaného materiálu je navrhováno zvýšení koeficientu na 3,4, s čímž zásadně nesouhlasíme, požadujeme ponechání koeficientu v původní výši. 
b) V souvislosti s rozšířením okruhu příjemců sociálního stipendia v důsledku zvýšení koeficientu MŠMT odhaduje výdaj v roce 2024 ve výši 252,45 mil. Kč, tj. o 230 mil. Kč více než v roce 2022, což je významný dopad na SR. Následně lze předpokládat i vyšší výdaje, a to v souvislosti s růstem minimální mzdy v dalších letech. V této souvislosti požadujeme uvést, jak MŠMT při propočtu odhadu celkových výdajů došlo k počtu cca 5 400 studentů, kteří by měli nárok na přiznání sociálního stipendia na základě zvýšeného koeficientu.  Teprve po vyjasnění propočtu se MF může odpovědně vyjádřit k dopadu na SR.
c) K uvedenému finančnímu zabezpečení tohoto významného rozpočtového dopadu, který MŠMT plánuje dlouhodobě pokrýt v rámci navýšených rozpočtových ukazatelů kapitoly, sdělujeme následující skutečnosti, které požadujeme vysvětlit: 
Není nám zřejmé, co znamená v rámci „navýšených“ rozpočtových ukazatelů kapitoly MŠMT. 
S ohledem na aktualizaci SDV na roky 2024 a 2025, kterou zaslalo MŠMT na konci února 2023, a jejíž součástí je vysoký nadpožadavek pro oblast vysokého školství, a i s ohledem na předkládané materiály pro jednání vlády (např. materiál Víceleté opatření na podporu vysokoškolského vzdělávání veterinárních specialistů) či opakující se problematiku finančního zajištění Českého egyptologického ústavu nelze podle našeho názoru uvádět, že nové dopady je MŠMT schopno zabezpečit v rámci schválených výdajových limitů kapitoly. 
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Úprava spočívající v navýšení sociálních stipendií byla vypuštěna.


	
	1. 
K finančnímu dopadu navržené úpravy § 91a na SR - Doktorské stipendium
K dopadu na SR uvádíme skutečnosti, na základě kterých nelze s navrženou legislativní úpravou doktorských stipendií souhlasit:
Zavádí se nárok na stipendium pro studenty v doktorském studijním programu.
Výše měsíční částky doktorského stipendia se navrhuje ve dvojnásobné výši té současné, tj. z aktuálních 11 250 Kč se navyšuje na částku 22 440 Kč při minimální mzdě ve výši 18 700 Kč v roce 2024. 
Výše stipendia je nově navázána na minimální mzdu (a k tomu ještě násobena koeficientem 1,2), čímž je zaručen automatický valorizační mechanismus.
Zároveň výši stipendia lze navýšit, o konečné výši stipendia rozhoduje příslušná VVŠ, či fakulta. 
Z předloženého materiálu není zřejmé, jak MŠMT došlo k závěru, že dojde ke snížení počtu uchazečů a zkvalitnění výběru uchazečů. Neboť v navrženém znění nejsou uvedeny nové podmínky, které by k tomuto závěru vedly.

Požadujeme proto z materiálu odstranit nevyhovující výpočet dopadu. Dle propočtu MF se jedná o zvýšený dopad na SR v řádech jednotek mld. Kč ročně. Výpočet musí být proveden na všechny studenty, kteří budou mít nově nárok na stipendium, tj. nejen na předpokládaný počet nových studentů v 1. ročníku, ale i studentů v dalších ročnících (studium je obvykle 3 – 4leté). Rovněž nelze provést propočet pouze na 3 měsíce roku 2024, pokud mají doktorandi nárok na stipendium po dobu akademického roku, tj. 12 měsíců. Tedy v roce 2024 se jedná o 4 měsíce, v roce 2025 o 12 měsíců atd. Je nezbytné uvést vždy roční dopad úpravy na SR a na střednědobý výhled zároveň s uvedením zdroje krytí.
S ohledem na připomínku MF k legislativnímu ukotvení doktorských stipendií upozorňujeme, že i přes MF požadovanou úpravu odhadu dopadu na SR s navrženými podmínkami pro přiznání stipendia zásadně nesouhlasíme.
	AKCEPTOVÁNO JINAK 

MŠMT provedlo úpravy důvodové zprávy, zprávy RIA i § 91a. 

Po jednání na ministerské úrovni MF svůj rozpor ohledně § 91a stáhlo.


	
	1. K financování studia ve studijním programu zabezpečeného ve spolupráci s jiným subjektem
V rámci  ustanovení § 95 odst. 4 novely zákona o vysokých školách požadujeme doplnit vyčíslení dopadu na SR, včetně formy zabezpečení v dotčených kapitolách (MŠMT, MO a MV), který vyplývá ze zabezpečení studijního programu ve spolupráci se státní vysokou školou, veřejnou vysokou školou nebo jinou právnickou osobou, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie a která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, zabývající se vzdělávací a tvůrčí činností.
Požadujeme objasnit, jakým způsobem probíhá financování.
	VYSVĚTLENO 

Ministerstvo obrany nepředpokládá žádné vícenáklady na zabezpečení studijních programů ve spolupráci s jinými vysokými školami či právnickými osobami. V současnosti Univerzita obrany spolupracuje na zabezpečení studijních programů pouze s Univerzitou Karlovou a Univerzitou Pardubice, a tato spolupráce se předpokládá i ve střednědobém výhledu. Pokud by v budoucnu došlo k rozšíření této spolupráce i na další subjekty, bude součástí dohody (resp. zápisu) o spolupráci ujednání, kdy zúčastněné subjekty budou hradit pouze výdaje, které vzniknou v jejich prospěch, přičemž tyto výdaje budou rozhodně nižší, než kdyby si Univerzita obrany zabezpečovala studijní program vlastními silami.

Policejní akademie České republiky žádný studijní program ve spolupráci s jiným subjektem neuskutečňuje, z toho důvodu tedy nelze vyčíslovat jakékoliv finanční dopady na státní rozpočet.

	
	1. K finančnímu dopadu na rezorty MO a MV
Z úrovně MF není možné posoudit dopady předloženého materiálu na rezorty MO a MV. Předpokládáme, že se jich pravděpodobně budou týkat úpravy v oblasti sociální podpory studentů i doktorandů. Požadujeme tedy tyto informace do materiálu doplnit.
	VYSVĚTLENO

K finančním dopadům za rezort MO: 

- K vyrovnání příležitostí osob se specifickými potřebami 
Bez dopadů na státní rozpočet.

- K doktorským stipendiím
Stipendium se týká pouze civilních prezenčních studentů UO. V současné době pobírá doktorandské stipendium 26 studentů (aktuálně je měsíční výše stipendia stanovena Stipendijním řádem UO na 15.000 Kč).
UO předpokládá, že do akademického roku 2024/2025 nastoupí 10 studentů doktorského studia a ve studiu doktorského studia bude v AR 2024/2025 pokračovat celkově 30 studentů, tzn. celkem 40 studentů. 
Zvýšená potřeba finančních prostředků k zajištění doktorských stipendií bude činit pro rok 2024 (za 3 měsíce) celkem 690 tis. Kč (při minimální mzdě 17.300 Kč) a při minimální mzdě 18.700 Kč, bude zvýšená potřeba činit 895 tis. Kč.:

K finančním dopadům za MV: 
 
- K doktorským stipendiím
Stipendium se týká pouze civilních prezenčních studentů PAČR. V současné době nepobírá doktorandské stipendium žádný student.
PAČR předpokládá, že během akademického roku 2024/2025 budou pobírat stipendium 4 studenti, což při minimálně mzdě 18 700,- Kč x 1,2  bude dělat celkem 20 760,- Kč.
Zvýšená potřeba finančních prostředků k zajištění doktorských stipendií bude činit pro rok 2024 (za 3 měsíce) celkem  224 400,- Kč (při minimální mzdě 18.700 Kč).
 
Pokud by se studenti byli v zaměstnaneckém poměru během akademického roku 2024/2025 budou pobírat studenti plat, což při minimálně mzdě 18 700,- Kč x 1,8  bude dělat celkem včetně odvodů 45 040,- Kč.
Zvýšená potřeba finančních prostředků k zajištění platů doktorandů  bude činit pro rok 2024 (za tři měsíce) celkem  540 480,- Kč (při minimální mzdě 18.700 Kč).

MŠMT po nesouhlasu MV ČR s § 91a provedlo úpravu tak, aby se nárok na doktorský studijní příjem nevztahoval na prezenční studenty doktorského studijního programu na policejní vysoké škole.
 

	
	1. K dopadům na SR – k RIA i důvodové zprávě (na str. 21 a 22)
Nad rámec výše uvedeného upozorňujeme, že v části RIA a důvodové zprávě nesouhlasí aktuálně uváděné součty jednotlivých odhadovaných dopadů. 
Uvádí se, že zvýšení nákladů pro státní rozpočet se odhaduje na 387,41 mil. Kč u těch navrhovaných změn, kde lze kvantifikaci dopadů odhadnout. Ovšem není jasné, jak předkladatel k této částce dospěl, jestliže vyrovnání příležitostí osob se specifickými potřebami má mít dopad cca 100 mil. Kč, navýšení koeficientu v sociálním stipendiu cca 230,5 mil. Kč a změny v doktorském stipendiu cca 67 mil. Kč, tj. součtově cca 397,5 mil. Kč, tedy o cca 10 mil. Kč více. Mimochodem uvedené finanční saldo u doktorských stipendií by mělo být označeno záporným, nikoliv kladným znaménkem, jestliže plánované zvýšení výdajů v důsledku nárůstu prostředků potřebných pro studenty zapsané do 1. ročníku v akademickém roce 2024/25 je vyšší než plánované snížení výdajů v důsledku snížení jejich počtu (jedná se o výdaje, nikoliv příjmy). 
	
AKCEPTOVÁNO

Text upraven dle komentáře. Změněno bylo znaménko u salda doktorských studijních programů, změněna byla hodnota pro vyrovnání příležitostí osob se specifickými potřebami a upravena byla i celková částka a její vysvětlení. Její hodnota je 297,41 mil. Kč dle zpřesněného vyjádření a v souladu se Střednědobým výhledem, respektive jeho úpravami pro roky 2024 až 2026, které zahrnují doktorské studium a sociální stipendia. Částka pro podporu studujících se specifickými potřebami je řešena v rámci rozpočtové kapitoly MŠMT.

	
	1. K RIA – k cílům návrhu zákona
Na str. 2 RIA je mezi cíli uvedena možnost opakovaných členství v Radě Národního akreditačního úřadu. Uvedenou možnost jsme v rámci navržených legislativních úprav vztahujících se k Akreditačnímu úřadu nedohledali. Požadujeme tuto oblast změny vyjasnit.
	AKCEPTOVÁNO
 
Text v RIA byl upraven s ohledem na skutečnost, že od původně zamýšlené úpravy členství bylo upuštěno.

	
	1. K části první – k § 18a odst. 2 - Poskytování příspěvku
Dáváme ke zvážení namísto slova „přiměřeně“ jednoznačně napsat, co se z úpravy v rozpočtových pravidlech nepoužije. Rovněž dáváme ke zvážení místo odkazu na poznámku pod čarou použít normativní odkaz.

	NEAKCEPTOVÁNO 

Není předmětem novely. 

	
	1. K části první - § 46 Magisterský studijní program a k § 47 Doktorský studijní program
Ohledně navržené úpravy řádného zakončení studia magisterského a doktorského studijního programu nesdílíme stejný názor jako MŠMT, že státní závěrečná zkouška může spočívat i jen v obhajobě diplomové práce, resp. v rámci doktorského studia se studium řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou spočívající (pouze) v obhajobě disertační práce. Uvedený záměr MŠMT požadujeme vysvětlit. Absolvování doktorského studia by mělo deklarovat vysoký stupeň vzdělání, proto považujeme za nutné i nadále ověřovat kvalitu budoucího absolventa složenou zkouškou, tzn. nejen obhajobou disertační práce, ale i státní doktorskou zkouškou, tj. i přezkoušením získaných teoretických tak i praktických zkušeností ve výzkumné činnosti.
	NEAKCEPTOVÁNO

Těžištěm doktorského studia má být vědecké badání a sepsání disertační práce. Ověření teoretických znalostí má být prováděno v nižších stupních studia. 

	
	1. K části první – k § 59 odst. 2 - Poplatky spojené se studiem na soukromé vysoké škole
Doporučujeme v § 59 odst. 2 za slova „pravidla pro snížení, prominutí“ doplnit slovo „poplatků“, jinak z navrženého ustanovení nám vyplývá, že termín splatnosti lze odložit, ale i snížit či prominout.
	AKCEPTOVÁNO JINAK 

V§ 59 odst. 2 bude věta „Vnitřní předpis podle odstavce 1 může stanovit pravidla pro snížení, prominutí nebo odložení termínu splatnosti poplatků spojených se studiem na soukromé vysoké škole.“ nahrazena větou „Vnitřní předpis podle odstavce 1 může stanovit pravidla pro snížení nebo prominutí poplatků spojených se studiem na soukromé vysoké škole nebo pro odložení termínu jejich splatnosti.“.

	
	1. K části první – k § 79 odst. 4 písm. c)
Požadujeme vysvětlit, proč se z ustanovení odstraňuje možnost neudělení akreditace, pokud vysoká škola nemá vytvořeny podmínky pro řádné zajištění výuky. Zdůvodnění požadujeme uvést i do důvodové zprávy.
	VYSVĚTLENO 

Jedná se pouze o formulační úpravu spočívající ve vypuštění nadbytečného slovního spojení, jelikož je stránka materiální, finanční a personální již zkoumána. 

	
	1. K části první – k § 91 odst. 1
V navrhovaném znění § 91 odst. 1 doporučujeme větu druhou upravit takto: "Stipendia mohou být hrazena z prostředků získaných jako dotace nebo příspěvek."
	NEAKCEPTOVÁNO  
 
Návrh je příliš limitující, stipendia by nebylo možné poskytnout z jiných zdrojů. 
 
V případě akceptace existuje vysoká pravděpodobnost nutné budoucí úpravy zákona s ohledem na rozšíření zdrojů. Nakládání s prostředky obecně a výplata stipendií konkrétně jsou vždy ošetřeny dalšími pravidly (legislativními či jinými). 

Viz dále úprava § 91 ZVŠ.

	
	1. Obecně k sociálním stipendiím
Je sice v pořádku, že vyšší šance získat sociální stipendium může stimulovat příslušníky nízkopříjmových skupin k většímu zájmu o studium na vysoké škole, čímž se stane studium na VŠ dostupnější a počet podpořených osob tak výhledově dále poroste, ale nemělo by se tak stát plošně, ale pouze v rámci technických a přírodních oborů. Rozhodně tento krok nedoporučujeme činit v rámci humanitních a společenských věd. Spíše než zde by se měly podporovat řemeslné obory v učilištích mimo rámec VŠ.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Úprava byla vypuštěna

	
	1. K odhadu dopadu sociálního stipendia
Doporučujeme doplnit vysvětlení, na základě čeho je uvažována minimální mzda ve výši 18 700 pro rok 2024.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

S ohledem na to, že výše minimální mzdy není pro roky 2024 a 2025 zatím známa, MŠMT pracuje pouze s hypotetickými odhady.

	
	1. K § 91a odst. 5, k důvodové zprávě str. 57
Návrh se zaobírá souběhem studia a vykonáváním závislé práce v pracovním poměru a poskytuje škole možnost za takové situace krátit poskytované stipendium. Doporučujeme, aby se rozšířila působnost §91a, odst. (5) také na další formy zajištění pracovních příjmů kromě pracovního poměru.
	NEAKCEPTOVÁNO

Uvedená právní úprava cílí na souběh studia a závislé práce spojené s doktorským studiem konané v pracovním poměru. Krácení stipendia při zajišťování pracovních příjmů v jiných formách základních pracovněprávních vztahů ( právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr -  DPP a DPČ) by, i s  ohledem na nerovnoměrné a dopředu ne vždy předvídatelné rozvržení výkonu práce  a "nepravidelný“ charakter příjmu, resp. možnou různost faktických měsíčních výší odměny z dohod, bylo  stěží pravidelné a bylo by administrativně (vzhledem k potřebě respektovat procesní pravidla správního řízení při rozhodování ve věcech doktorského stipendia) těžko realizovatelné.

	
	1. K RIA, vyhodnocení nákladů a přínosů, téma přestupky (bod S), varianta 1, str. 48
Příjem státního rozpočtu se potenciálně zvyšuje nejen kvůli zvýšení horní hranice pokut u vybraných přestupků na 4násobek, ale také kvůli navrhovanému zavedení tří nových skutkových podstat přestupků (viz str. 37). I toto by proto zde mělo být uvedeno.

	AKCEPTOVÁNO

Úprava byla provedena. 

	
	1. K materiálu obecně 
Podle čl. 30 odst. 4 Legislativních pravidel vlády se text nadpisu části píše tučně velkými písmeny, nejde-li o část, v níž je obsažena novela právního předpisu. Text nadpisu paragrafů se podle čl. 30 odst. 5 Legislativních pravidel vlády píše tučně malými písmeny s velkým počátečním písmenem.
	VZATO NA VĚDOMÍ, VYSVĚTLENO.
 
Důvod konstatace MF není zcela zřejmý – nadpisy užité v paragrafovém textu návrhu odpovídají článku 30 Legislativních pravidel vlády. 

Pokud jde o Platné znění, v uváděném původním textu nejsou nadpisy záměrně tučněny, neboť by jinak nebylo rozpoznatelné, zda ztučnělý nadpis je původním, nebo nově doplňovaným textem.

	
	1. K materiálu obecně 
Doporučujeme revizi poznámek pod čarou (odkazy na související zákony), např. odkaz 23) se vztahuje k již neplatnému zákonu.
	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ

Podle čl. 55 odst. 1 Leg. pravidel vlády platí, že  „Samostatně se zpravidla nenovelizuje ani text v poznámkách pod čarou. Poznámku pod čarou lze však v rámci novely ustanovení právního předpisu vypustit, anebo novou poznámku pod čarou doplnit.“. 
Poznámka pod čarou č. 23 nicméně bude vypuštěna, jelikož na základě připomínky MF dojde k úpravě mj. § 95 odst. 1 věty první ZVŠ.

	
	1. K části první – k § 27 odst. 1 písm. h)
Podle našeho názoru nelze nastavit legislativní zkratku „strategický záměr fakulty“ zároveň pro strategický záměr a plán realizace strategického záměru. 


V této souvislosti doporučujeme upravit i související § 30 odst. 1 písm. a), který uvádí v omyl, že je projednáván pouze strategický záměr, nikoliv i související plán realizace strategického záměru.
	NEAKCEPTOVÁNO 
Jde o obdobu úpravy týkající se leg. zkratky „strategický záměr veřejné vysoké školy“, zavedené v § 9 odst. 1 písm. i). 
------------------------------
 Ustanovení je třeba interpretovat za použití nově v § 27 odst. 1 písm. h) zavedené leg. zkratky

	
	1. 
K části osmé – Změna zákona o správních poplatcích, čl. IX
Do úvodní věty je třeba doplnit zákon č. 524/2020 Sb., zákon č. 543/2020 Sb., zákon č. 372/2022 Sb., zákon č. 376/2022 Sb., zákon č. 431/2022 Sb., zákon č. 432/2022 Sb. a zákon č. 458/2022 Sb.
	AKCEPTOVÁNO

	
	1. 
K Čl. I, k bodu 33.

V § 40a odst. 2 odstranit dvojtečku za slovem „jsou“. 
------------------------------------------------------------------
V § 40c odst. 1 doporučujeme středník nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem. 
----------------------------------------------------------------------
V § 40f odst. 1 slovo „devět“ nahradit číslovkou „9“.
-----------------------------------------------------------------
 V odstavci 6 nahradit slovo „šesti“ číslovkou „6“. 
---------------------------------------------------------------
Dále upozorňujeme, že by počet odstavců neměl být větší než 6. 


----------------------------------------------------------------------
V § 40g odst. 1 písm. c) odstranit tečku za slovem „se“.
	Příslušný novelizační bod byl upraven takto: 

AKCEPTOVÁNO
--------------------------------------- 
NEAKCEPTOVÁNO 
Úprava dle připomínky by mohla znejasnit obsah ustanovení.
-------------------------------------------
AKCEPTOVÁNO
--------------------- 
AKCEPTOVÁNO

------------------------------
NEAKCEPTOVÁNO 

Větší počet odstavců než 7 není vyloučen. V čl. 39 odst. 2 Leg. pravidel vlády je mj. uvedeno, že „V paragrafu … by zpravidla nemělo být obsaženo více jak 6 odstavců, jinak je třeba v zájmu přehlednosti dát přednost rozdělení právní úpravy téže věci na více paragrafů či článků.“.
------------------------------
AKCEPTOVÁNO


	
	1. K Čl. I, k bodu 34.
V § 41 odst. 2 písm. l) odstranit na konci věty uvozovky nahoře a tečku.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, bodu 37.
V § 42b odst. 3 nahradit slovo „dvěma“ číslovkou „2“ a odstranit dvojtečku za slovem „zejména“. 
---------------------------------------------------------------
V odstavci 5 doporučujeme středník nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem. 
------------------------------------------------------------------
Doporučujeme text ustanovení § 42c uvést jako ustanovení § 42d a naopak. 

--------------------------------------
V nadpisu § 42c doporučujeme vložit slovo „orgánů“ za slovo „Práva“. 

--------------------------------------
V odstavci 1 a 2 doporučujeme slova „těchto věcech“ nahradit slovy „následujících záležitostech“. 


--------------------------------------
V § 42d odst. 1 odstranit dvojtečku za slovem „jsou“. 
--------------------------------------
Zařazení vymezení pojmu "akademická obec" do ustanovení nazvaného "Orgány fakulty nepovažujeme za systémové. 
Doporučujeme odstavec 3 z § 42d přesunout do § 42b nebo tuto úpravu zařadit do samostatného paragrafu. 
--------------------------------------
V § 42e odst. 2 slovo „sedm“ nahradit číslovkou „7“. 
--------------------------------------
V odstavci 4 nahradit slovo „šesti“ číslovkou „6“. 
--------------------------------------
V § 42h odst. 1 doporučujeme středník nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem. 


--------------------------------------
V § 42l odst. 2 odstranit dvojtečku za slovem „jsou“. 
--------------------------------------
V odstavci 3 doporučujeme slovo „přiměřeně“ vložit na konec věty. 
--------------------------------------
V § 42m odst. 1 a 5 doporučujeme středník nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem. 
--------------------------------------
Dále upozorňujeme za číslování odstavců; odstavec 3 označit jako odstavec 2 a následující odstavce přečíslovat.
	Příslušný novelizační bod byl upraven. 
(§ 42b odst. 3) AKCEPTOVÁNO

 ------------------------------------------ 
(§ 42b odst.5) AKCEPTOVÁNO

 ------------------------------------------
 (§ 42c a 42d) NEAKCEPTOVÁNO 

Systematika je obdobná jako u veřejných vysokých škol (v § 24 a 25) tj. nejprve budou uvedena “Práva fakulty“ a poté „Orgány fakulty“.
-------------------------------------------
(nadpis § 42c) NEAKCEPTOVÁNO 

 Terminologie je obdobná jako u veřejných vysokých škol. 
 ------------------------------------------
(§ 42c odst. 1 a 2) NEAKCEPTOVÁNO 
Úprava je obdobná jako u veřejných vysokých škol v § 24 odst. 1. 
 -----------------------------------------
(§ 42d odst. 1) AKCEPTOVÁNO
-------------------------------
(§ 42d odst. 3) NEAKCEPTOVÁNO 
Úprava je obdobná jako u veřejných vysokých škol v § 25 odst. 3. 
 -------------------------------------------
(§ 42e odst. 2) AKCEPTOVÁNO
 --------------------------------------------
 (§ 42e odst. 4) AKCEPTOVÁNO
 
 -------------------------------------------
(§ 42h odst. 1) NEAKCEPTOVÁNO 
Úprava dle připomínky by mohla znejasnit obsah ustanovení.
------------------------------
(§ 42m odst. 2) 
AKCEPTOVÁNO

 ------------------------------
(§ 42m, odst. 3) NEAKCEPTOVÁNO 
Úprava je obdobná jako u veřejných vysokých škol v § 33 odst. 3. 
------------------------------
(§ 42n odst. 1 a 5) AKCEPTOVÁNO
------------------------------
(§ 42n odst. 3 až 5) AKCEPTOVÁNO


	
	1. K Čl. I, k bodu 65. 
Za textem „§ 47d odst. 3“ odstranit čárku a vložit slova „a v“.
	AKCEPTOVÁNO 

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 78. 
V § 48 odst. 6 písm. b) doporučujeme středník nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem.
	AKCEPTOVÁNO 

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 79. 
V § 48 odst. 8 doporučujeme středník nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 87. 
Vložit paragrafovou značku za slovo „V“.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava příslušného novelizačního bodu.

	
	1. K Čl. I, k bodu 90.
Ve větě první doporučujeme středník nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem. Pokud se tak stane, pak ve větě první slova „doplňuje věta“ nahradit slovy „doplňují věty“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 93.
V § 54b odst. 4 doporučujeme oba středníky nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem.
	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ
 
Při zapracování připomínky by obsah ustanovení nebyl tak jasný. Došlo však nahrazení druhého středníku, viz § 54 odst. 4 ZVŠ.

	
	1. K Čl. I, k bodu 96.
Slovo „text“ nahradit slovem „slova“ a slovo „nahrazuje“ nahradit slovem „nahrazují“
	AKCEPTOVÁNO 

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 113.
Doporučujeme středník nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem.
	NEAKCEPTOVÁNO
 
Při zapracování připomínky by obsah ustanovení nebyl tak jasný

	
	1. K Čl. I, k bodu 124.
V § 69 odst. 2 doporučujeme středník nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem.
	AKCEPTOVÁNO, text § 69a odst. 2 v novelizačním bodě č. 139 (který mělo MF zřejmě na mysli) byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 125.
Slovo „textem“ nahradit slovem „slovy“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 128.
V § 69b doporučujeme středník nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 156.
Text tohoto ustanovení uvést takto: „V § 83 odst. 2 písm. f) se slova „v § 93f odst. 5 písm. a) a v § 93h odst. 5 písm. a)“ nahrazují slovy „v § 93d odst. 2 písm. a), § 93d odst. 3, § 93ib odst. 2 písm. a) a v § 93ib odst. 3 a při následné kontrole jejich dodržování“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 158.
Text tohoto ustanovení uvést takto: „(4) Stanovisko k typu vysoké školy nebo stanovisko vyžádané v rámci součinnosti při posuzování splnění nebo dodržování podmínek uvedených v § 93d odst. 2 písm. a), § 93d odst. 3, § 93ib odst. 2 písm. a) a v § 93ib odst. 3 Akreditační úřad vydá do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o stanovisko doručena.“.

	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 162.
Slovo „text“ nahradit slovem „slova“ a slovo „textem“ nahradit slovem „slovy“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 174.
Odstranit slovo „v“ před textem „§ 87a odst. 1“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 176.
V § 87 odst. 1 písm. x) vložit čárku a odstranit slovo „a“ za textem „§ 93d odst. 1“, vložit čárku a odstranit slova „a podle“ za textem „§ 93e odst. 1.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava příslušného novelizačního bodu (Byl upraven způsob výčtu (místo jedné ze spojek „a“ a slov „a podle“ bude užito čárek), zároveň však byla změněna identifikace ustanovení zmiňovaných ve výčtu – mj. vzhledem k jinému členění textu a přeznačení dotčených ustanovení.)

	
	1. K Čl. I, k bodu 182.
Slovo „textem“ nahradit slovem „slovy“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 195. a 198.
V textu doporučujeme středník nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem.
	NEAKCEPTOVÁNO


	
	1. K Čl. I, k bodu 204.
V § 91 odst. 3 doporučujeme středník nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem. Následně pak slova „v části věty před středníkem“ nahradit slovy „ve větě první“. 
--------------------------------------------------------------------
V odstavci 4 slovo „deset“ nahradit číslovkou „10“ a dále doporučujeme středník nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem.

	NEAKCEPTOVÁNO
 
 
 
 
----------------------------------
AKCEPTOVÁNO 

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 209.
V § 93a odst. 1 písm. a) slovo „dvou“ nahradit číslovkou „2“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 212.
V § 93h odst. 2 doporučujeme středník nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem.
	AKCEPTOVÁNO 

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 213.
V § 93ia odst. 1 doporučujeme středník nahradit čárkou a slova „žádost o udělení tuzemského oprávnění“ nahradit slovem „kterou“. 
--------------------------------------------------------------------
V § 93if odst. 2 doporučujeme středník nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem.
	AKCEPTOVÁNO 
 
------------------
 
AKCEPTOVÁNO 

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 233.
V § 95 odst. 4 slova „dvě“ nahradit číslovkami „2“. 
--------------------------------------------------------------
Dále doporučujeme v obou případech středník nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem. 
------------------------------------------------------------------
Následně pak slovo „čtvrté“ nahradit slovem „páté“. Za slovem „zejména“ odstranit dvojtečku.
	AKCEPTOVÁNO
 
------------------------------
AKCEPTOVÁNO

----------------------------
AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 235.
V písmenech „a) a b) odstranit kurzívu.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K Čl. I, k bodu 237.
Na konci věty vložit tečku.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1.  K Čl. II
V zájmu právní jistotu doporučujeme neurčité vyjádření "podle dosavadních předpisů" nahradit uvedením konkrétního předpisu, podle kterého se bude postupovat (body 13 a 14) 
---------------------------------------------------------------
V bodě 2. doporučujeme středník nahradit tečkou a následující větu uvést velkým počátečním písmenem.

	AKCEPTOVÁNO
 
Body 16 a 17 byly upraveny. 
 

------------------------------
AKCEPTOVÁNO 

	
	1. K Čl. V
V bodě 1 odstranit kurzívu v označení poznámky pod čarou č. 46.
	AKCEPTOVÁNO JINAK 

Bod 1 bude vypuštěn.

	
	1. K Čl. VIII
V bodě 16. doporučujeme v § 174 odst. 16 nečlenit text dále na písmena, jelikož se vždy jedná o „údaje“.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Doplnění nového odstavce 16 do § 174 školského zákona bude bez náhrady vypuštěno.

	Ministerstvo zemědělství

JUDr. Klára Jelínková

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínek, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. V čl. I doporučujeme upravit body 47 a 48 vzhledem k tomu, že nový text nejsou slova, ale celé věty (nelze tedy použít formulaci „slova … se nahrazují slovy …“).
	AKCEPTOVÁNO
 
V příslušných novelizačních bodech bude užita formulace zmiňující věty.

	
	1. V čl. I bodě 53 doporučujeme před slovo „nelékařských“ doplnit čárku a mezeru.
	AKCEPTOVÁNO 

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. V čl. I doporučujeme vypustit bod 70, který je duplicitní s bodem 68, a následující body přečíslovat. 
	AKCEPTOVÁNO 

Zároveň bude upraveno ustanovení o účinnosti a provedeny změny číslování v Důvodové zprávě.

	
	1. V čl. I bodě 209 doporučujeme upravit § 93a odst. 1 písm. a) vzhledem k tomu, že vymezení pojmu by nemělo současně zavádět legislativní zkratku ani obsahovat pravidlo jednání (vymezení pojmu „zahraniční vysoká škola“ zavádí současně legislativní zkratku „domovský stát“ a zavádí pravidla pro určování domovského státu).
	AKCEPTOVÁNO
 
V čl. 40 odst. 2 leg. pravidel vlády je mj. uvedeno, že „Je-li nutné uvést nový právní termín, je třeba jej v právním předpisu blíže vymezit, a to definicí tohoto právního termínu; vymezení nového právního termínu nelze nahrazovat zavedením legislativní zkratky pro určité slovní spojení.“
 
V § 93a odst. 1 bude proto zavedení leg. zkratky „domovský stát“ vypuštěno a pojem „domovský stát“ bude definován v § 90. 

V 93a odst. 1 písm. a) pak zůstane pro účely dané části zachováno pravidlo o určování domovského státu v případech, kdy je právnická osoba součástí vysokoškolského systému ve více státech. Nebude ale součástí definice. 


	
	1. V čl. I bodě 209 doporučujeme v § 93a odst. 1 písm. c) a d) vypustit text v závorce, který je nadbytečný a u vymezení pojmů nevhodný.           
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	Ministerstvo zdravotnictví
Mgr. Eva Vozábová
tel. č. 224 972 765
e-mail: eva.vozabova@mzcr.cz

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínky, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. K Části I, novelizačnímu bodu 48 (§ 46 odst. 3): 

Navrhujeme vypustit nově navrhovaný přívlastek „vojenský“ v § 46 odst. 3 před slovy „všeobecné lékařství“ a „zubní lékařství“.

Odůvodnění:

Máme za to, že jde o nesystematický návrh. Ustanovení § 2 písm. c) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta do pojmu „akreditovaný zdravotnický magisterský studijní program“, kterým se získává odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře nebo zubního lékaře zahrnuje pouze akreditované zdravotnické magisterské studijní programy všeobecné lékařství a zubní lékařství, které jsou zakončeny podle stávajícího znění § 46 odst. 3 zákona o vysokých školách rigorózní zkouškou. 

Podle aktuálních a dostupných informací se pro studium na Univerzitě obrany k přijetí do studijního programu Vojenské zdravotnictví pro oblast všeobecné lékařství nebo Vojenské zdravotnictví pro oblast zubní lékařství vyžaduje přijetí do studijního programu Všeobecné lékařství nebo Zubní lékařství na lékařské fakultě. Souběžně se tedy studuje na obou vysokých školách. Po absolvování studia se pak přiznává lékařům a zubním lékařům (kromě titulu MUDr. nebo MDDr.) další magisterský titul Mgr. Pokud přidělování dvojích titulů zůstane zachováno (a jeví se to tak, protože důvodová zpráva k novele zákona neuvádí v tomto směru nic nového), pak se domníváme, že je tato na první pohled formální úprava chybná.

Bylo by zavádějící nově stanovit, že studium ve výše uvedených studijních programech se ukončuje státní rigorózní zkouškou, neboť se touto zkouškou ukončuje pouze studium na lékařských fakultách. Navíc by tato úprava mohla vyvolávat otázky ve vztahu zákonu č. 95/2004 Sb. a jeho prováděcím právním předpisům, zejména vyhlášce č. 187/2009 Sb., o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství. Pokud by se tak přesto zamýšlelo, chybí k tomuto jakýkoli náznak odůvodnění v důvodové zprávě.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Navrhované ustanovení § 46 odst. 3 a 4 souvisí s novelizovaným ustanovením § 95 odst. 4, což v rámci uplatněné připomínky zřejmě nebylo zohledněno. 

Navrhovaná úprava umožní Univerzitě obrany akreditovat Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství např. studijní program Vojenské všeobecné lékařství, zabezpečovaný např. ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, přičemž vykonání rigorózní zkoušky a udělování akademických titulů bude předmětem dohody mezi oběma vysokými školami, uzavřené v souladu s ustanovením § 95 odst. 4. Takto akreditované nové studijní programy (Vojenské všeobecné lékařství a Vojenské zubní lékařství), na rozdíl od stávajících studijních programů, již „lékařské“ budou.

Tvrzení Ministerstva zdravotnictví ČR, že „rigorózní zkouškou se ukončuje pouze studium na lékařských fakultách“ nemá v oporu v zákoně, zákon hovoří pouze o oblastech vzdělávání. K tomu podotýkáme, že Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany (FVZ UO) připravuje jak lékaře (všeobecné a zubní), tak farmaceuty, ale i zdravotníky-záchranáře. Pojem „zdravotnictví“ je tedy širší než „lékařství.“ 

Lze souhlasit s potřebou případně upravit zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcího předpisu, zejména vyhlášky č. 187/2009 Sb., o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a na vzdělávací program všeobecné praktické lékařství, ve znění vyhlášky č. 281/2016 Sb.

FVZ UO uskutečňuje akreditované magisterské studijní programy ve spolupráci s příslušnými fakultami UK. Až do akademického roku 2019/2020 zahajovala studium ve třech magisterských studijních programech, a to Vojenské všeobecné lékařství, Vojenské zubní lékařství a Vojenská farmacie (které budou dobíhat až do roku 2025), a které jsou zabezpečovány ve spolupráci s UK, přičemž součástí uvedených studijních programů jsou studijní programy: Všeobecné lékařství (uskutečňovaný Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Hradci Králové (LF UK HK), Zubní lékařství (uskutečňovaný LF UK HK) a Farmacie (uskutečňovaný Farmaceutickou fakultou Univerzity Karlovy v Hradci Králové).

Jelikož studenti FVZ UO jsou současně i studenty UK, udělovala jim UK po úspěšném ukončení studia titul MUDr., MDDr. nebo Mgr. Od UO obdrželi absolventi pouze diplom bez titulu.

FVZ UO v rámci jednání o nových akreditačních dokumentacích zjistila, že MŠMT se k předchozí praxi staví odmítavě (přestože v rámci předchozích akreditací takovou praxi umožnilo) a požaduje, aby otázka udělování titulů v nově akreditovaných studijních programech byla vyřešena striktně v souladu se zákonem o vysokých školách, tzn. že titul musí udělit nositel akreditace, tj. UO. 

S ohledem na platnou právní úpravu (tj. zamýšlenou novelu zákona se nepodařilo realizovat cestou poslaneckého návrhu a vládní novela byla ze strany MŠMT teprve připravována), požádala FVZ UO v říjnu 2019 Národní akreditační úřad pro vysoké školství (NAÚVŠ) o akreditaci 3 nových magisterských studijních programů podle požadavků MŠMT, a to:

-              Vojenské zdravotnictví pro oblast všeobecné lékařství,
-              Vojenské zdravotnictví pro oblast zubní lékařství a
-              Vojenské zdravotnictví pro oblast farmacie.

Akreditace byly těmto studijním programům uděleny v prosinci 2019, resp. únoru 2020, a studium v nich započalo v akademickém roce 2020/2021.

To znamená, že studentům FVZ UO v těchto nově akreditovaných studijních programech budou udělovány 2 tituly (MUDr., MDDr. nebo Mgr. za medicínské studium na UK a Mgr. za vojenské studium na UO), a přibude jim nově povinnost psát diplomovou práci (farmaceuti pak budou psát dvě diplomové práce), což zvyšuje obtížnost jejich již tak náročného studia.

Proto MO v rámci připravené vládní novely zákona zapracovalo v létě 2020 ve spolupráci s MŠMT do ustanovení § 46 a 95 změny, které by umožnily FVZ UO nově akreditovat opět magisterské studijní programy Vojenské všeobecné lékařství, Vojenské zubní lékařství a Vojenská farmacie, které by byly zabezpečovány ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, přičemž vykonání rigorózní zkoušky (u všeobecných a zubních lékařů), obhajoba diplomové práce (u farmaceutů) a udělování akademických titulů by bylo předmětem dohody o spolupráci mezi oběma vysokými školami, uzavřené v souladu s § 95 odst. 4. (Novela zákona byla předložena do Poslanecké sněmovny 16. 11. 2020, avšak do konce volebního období se jí nepodařilo projednat.)

V předloženém materiálu jsou zapracovány změny ustanovení § 46 a 95 zákona, které umožní postavit oblast vojenského všeobecného lékařství, vojenského zubního lékařství a vojenské farmacie na stejnou úroveň jako je oblast všeobecného lékařství, zubního lékařství a farmacie, a současně umožní FVZ UO samostatně akreditovat studijní programy zabezpečované ve spolupráci s UK, resp. s jinými veřejnými školami, přičemž bude možné dohodou o spolupráci upravit pravidla pro ukončování studia a pro udělování akademických titulů.

	Ministerstvo pro místní rozvoj 

Mgr. Lenka Jelínková, odbor legislativně právní, 
e-mail: lenka.jelinkova@mmr.cz, tel. 22486 1740

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínek, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.


	1. K čl. I 
V úvodní větě článku I doporučujeme do výčtu novel, které měnily zákon č. 111/1998 Sb., doplnit zákon č. 168/2018 Sb.
	NEAKCEPTOVÁNO
 
Zákon č. 168/2018 Sb. sice měnil „zákon č. 137/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony“, nikoliv však přímo ustanovení jeho článku I (novelizující zákon o vysokých školách), ale toliko jedno z přechodných ustanovení obsažené v článku II zákona č. 137/2016 Sb.

	
	1. K čl. I, bodu 5 
V novelizačním bodě 5 doporučujeme za text „odst. 4“ vložit text „písm. b)“.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I, bodu 9 
V novelizačním bodě 9 doporučujeme čárku za textem „písm. c)“ vypustit a vložit na začátek vkládaných slov (formulace by měla být „vkládají“, nikoliv „doplňují“).
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I, bodu 79  
V novelizačním bodě 79 doporučujeme z nově doplňovaného textu odstavce 8 vypustit slova „ustanovení“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I, bodu 96 
V novelizačním bodě 96 doporučujeme slova „text“ nahradit slovy „slova“, slovo „zrušuje“ nahradit slovem „zrušují“ a slovo „nahrazuje“ nahradit slovem „nahrazují“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I, bodu 123 
V novelizačním bodě 123 doporučujeme slova „vkládá text“ nahradit slovy „vkládají slova“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I, bodu 124 
V § 69a doporučujeme v nově navrhovaném odstavci 4 slova „ustanovení odstavce 6“ nahradit slovy „odstavec 6“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I, bodu 125 
V novelizačním bodě 125 doporučujeme slovo „textem“ nahradit slovem „slovy“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I, bodu 145 
Doporučujeme provést kontrolu znění novelizačního bodu 145 a uvést do souladu s platným zněním s vyznačením navrhovaných změn.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I, bodu 162 

V novelizačním bodě 162 doporučujeme slovo „text“ nahradit slovem „slova“, slovo „nahrazuje“ nahradit slovem „nahrazují“ a slovo „textem“ nahradit slovem „slovy“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I, bodu 182 
V novelizačním bodě 182 doporučujeme slovo „textem“ nahrazuje slovem „slovy“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I, bodu 192 
V novelizačním bodě 192 doporučujeme slovo „konec“ nahradit slovem „konci“.
	AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K čl. I, bodu 211 
V novelizačním bodě 211 doporučujeme slovo „ustanoveními“ vypustit. 
------------------------------------------------------------------------
Zároveň doporučujeme v platném znění před textem „93i“ vypustit paragrafovou značku.
	AKCEPTOVÁNO
   
------------------------
AKCEPTOVÁNO

Příslušný novelizační bod byl upraven.

	
	1. K části deváté - K čl. XI, bodu 1 
V bodě 1 zrušovacího ustanovení doporučujeme název vyhlášky uvést v souladu se zněním vyhlášeným ve Sbírce zákonů, tj. za slovo „Vyhláška“ vložit slova „Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy“.
	NEAKCEPTOVÁNO
 
Podle čl. 61 odst. 2 Leg. pravidel vlády se orgán, který vyhlášku vydal, při její citaci neuvádí.


	Technologická agentura České republiky 

Nikola Pluhařová (nikola.pluharova@tacr.cz)

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínek, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. K bodu 9 materiálu (úprava § 18 odst. 10 zákona)
Navrhujeme upravit navrhované znění takto:
(10) Účelově určené prostředky podle odstavce 9 písm. c), za něž se pro účely tohoto zákona považují i prostředky poskytnuté příjemcem účelové podpory projektu veřejné vysoké škole jakožto dalšímu účastníku projektu podílejícímu se na řešení projektu,  může veřejná vysoká škola převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 % 10 % objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých veřejné vysoké škole na jednotlivé projekty výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v daném kalendářním roce, nestanoví-li poskytovatel účelové podpory jinak; v případě jiné podpory z veřejných prostředků do výše 5 % 10 % objemu této podpory poskytnuté veřejné vysoké škole v daném kalendářním roce, nestanoví-li poskytovatel účelové podpory jinak, mimo dotace na rozvoj podle odstavce 5 věty první, kterou lze převést v neomezené výši.
Odůvodnění:
S ohledem na skutečnost, že ani zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, ani vyhláška č. 367/2015 Sb., o finančním vypořádání, již nevyžadují každoroční finanční vypořádání účelově určených prostředků, je možné provést finanční vypořádání až po skončení řešení daného projektu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, na který byla účelová podpora poskytnuta. Uplatnění tohoto postupu v případě, kdy příjemcem či dalším účastníkem, je veřejná vysoká škola, však brání rozpočtová skladba rozpočtu vysoké školy a možnosti nakládání s položkami rozpočtu. Dle zákona není možný převod účelově určené podpory z jednoho účetního roku do druhého jinak, než prostřednictvím fondu účelově určených prostředků, přičemž převod prostředků nespotřebované účelové podpory je omezen na 5 % objemu účelově určených prostředků. Navrhované znění sice zvyšuje objem prostředků, které lze tímto způsobem převést, na 10 % objemu účelově určených prostředků, nicméně tato úprava stále neumožňuje plné využití možnosti poskytnutí účelové podpory na celý projekt, a její vyúčtování po skončení řešení projektu, pokud toto poskytovatel umožňuje. Navrhujeme proto umožnit převod prostředků nad rámec stanovených 10 % v případě, že tuto možnost poskytovatel stanoví.  
	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ

Ustanovení § 10 odst. 1 věty druhé zákona č. 130/2002 Sb. umožňuje podporu poskytovat buď každoročně na příslušný kalendářní rok, nebo i jiným způsobem stanoveným ve smlouvě nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory, např. i jednorázově na celou dobu řešení projektu. Toto ustanovení se však vztahuje pouze na poskytování podpory na víceleté projekty (přičemž na ně může být poskytována jak podpora účelová, tak podpora institucionální - § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 130/2002 Sb.), nikoliv však na všechny typy podpor. 

Pro finanční řízení projektu musí mít poskytovatel potřebné informace, proto se zachovává povinnost převod nespotřebované podpory do fondu účelově určených prostředků písemně oznámit poskytovateli.

Ustanovení bylo upraveno, viz § 18 odst. 10 ZVŠ.

	
	1. K § 1 písm. a)
Navrhujeme v § 1 písm. a) za slovo „činnost“ vložit slova: „a veřejně šíří výsledky těchto činností na nevýlučném a nediskriminačním základě“.
Odůvodnění:
Všeobecně se přijímá, zejména v Evropské unii, že vysoké školy plní tři hlavní role. Jsou nejen vrcholovými centry vzdělanosti a nezávislého poznání, ale mají i klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti. S tím však úzce souvisí i jejich další role a tou je veřejné šíření výsledků těchto činností. Tato role je například zmíněna ve Sdělení Komise „Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2022/C 414/01)“, kde jsou v kap. 2.1.1 bodu 20,  písm. a) zmíněny primární činnosti výzkumných organizací, mezi které vysoké školy zabývající se výzkumem patří. Uvedení této třetí role v novele zákona o vysokých školách je tedy nejen v souladu s takto obecně chápaným posláním vysokých škol, ale zdůrazňuje rovněž i jejich odpovědnost za šíření a tedy i využití výsledků zejména výzkumné, vývojové a inovační činnosti. (S ohledem na skutečnost, že využití výsledků výzkumu, vývoje a inovací v praxi patří stále mezi identifikované slabé stránky rozvoje ČR, je potřeba i takto jasně vyjádřit vůli k nápravě).
	NEAKCEPTOVÁNO 

Připomínka je nad rámec novely.

	Svaz průmyslu a dopravy
(Ing. Miloš Rathouský, mrathousky@spcr.cz, 734 641 044)

Připomínkové místo neuplatnilo negativní vyjádření vůči písemnému vypořádání dopisem NM Millera, připomínkové řízení je tak ukončeno bez rozporu.
	1. U § 2 odstavec 3 požadujeme zachovat text tohoto odstavce ve stávajícím platném znění.

Zdůvodnění: Překladem českého sousloví „vysoká škola“ do anglického jazyka je anglické slovo „university“. Obdobně je tomu i v řadě dalších cizích jazyků, v nichž se české sousloví „vysoká škola“ řekne rovněž výrazem odvozeným od latinského slova „universitas“, od kterého je odvozeno i české slovo „univerzita“ a jeho české odvozeniny. Věta „v případě tuzemských právnických osob zahrnuje zákaz používání označení a z nich odvozených tvarů slov podle věty druhé a třetí i zákaz používání cizojazyčných překladů uvedeného označení a z něho odvozených tvarů slov“, vkládaná novelou do § 2 odst. (3) zákona, znemožňuje neuniverzitním vysokým školám jazykově správný překlad sousloví „vysoká škola“ do anglického jazyka i do řady dalších cizích jazyků. Tím je bráněno neuniverzitním vysokým školám v internacionalizaci. Novela § 2 odst. (3) zákona tak je v přímém rozporu se Strategickým záměrem ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 a se Strategií internacionalizace vysokého školství na období od roku 2021.
	NEAKCEPTOVÁNO – VYSVĚTLENO 

Uvedená úprava má za cíl zajistit, aby, nebylo zneužíváno zákonem aprobované označení, a to ani obcházením prostřednictvím využití cizího jazyka. Vysoká škola neuniverzitního typu se může stát vysokou školou univerzitního typu.

MŠMT setrvalo na svém stanovisku a neakceptovalo připomínku ani po prvotním negativním stanovisku připomínkového místa.

Navíc je možno upozornit, že zřejmě došlo k nepochopení obsahu novelizace ustanovení § 2 odst. 3 ze strany připomínkového místa. 
Označení „univerzita“, popřípadě z něho odvozené tvary slov mohou mít ve svém názvu (dle stávající úpravy zavedené novelou č. 552/2005 Sb.) pouze vysoké školy univerzitní. Předloženou novelou bude navíc pouze výslovně stanoveno, resp. zpřesněno, že v případě tuzemských právnických osob zahrnuje uvedený zákaz i zákaz používání cizojazyčných překladů uvedeného označení a z něho odvozených tvarů slov. 
Tak, jak je ustanovení formulováno, tedy vylučuje užití např. slova „university“ toliko v oficiálním (úředním) názvu tuzemské právnické osoby. Nebrání však tomu, aby dané slovo bylo využíváno v cizojazyčné komunikaci vysoké školy jako výraz specifikující typ instituce či jako součást překladu oficiálního názvu. 
Uvedené vyplývá ze skutečnosti, že v nově doplňované poslední větě v ust. § 2 odst. 3 je užito slov „zahrnuje zákaz   .. podle věty druhé a třetí …“; zákaz užití překladu tedy nepřesahuje základní rámec zákazu, týkajícího se pouze úředního názvu. Ten může být oficiálně pouze jeden.
Kogentně je tedy upravován toliko „oficiální“ název tuzemské (tj. „české“) právnické osoby – to jest název jakožto jeden z identifikačních údajů právnické osoby, který se se dle českých právních předpisů např. zapisuje do českého obchodního rejstříku nebo jiného veřejného rejstříku právnických osob (viz např. § 120 a 132 obč. zákoníku a zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů).

	
	1. V § 21 odstavec 5 požadujeme vypustit z druhé věty slova:
 „..zejména pro uchazeče a studenty se zrakovým, sluchovým nebo pohybovým postižením, se specifickými poruchami učení, s poruchou autistického spektra nebo s jinými obtížemi danými zdravotním postižením nebo zdravotním stavem.“
Zdůvodnění: Výčtová specifikace obtíží daných zdravotním postižením nebo zdravotním stavem, které mají dopad na průběh přijímacího řízení nebo na plnění studijních povinností, je nevhodná, neboť nutně pomíjí i řadu dalších, ve výčtové specifikaci opomenutých obtíží, které mají dopad na průběh přijímacího řízení nebo na plnění studijních povinností. Z tohoto důvodu je vhodné ponechat § 21 odst. (5) v obecném znění, a to takto: „Veřejná vysoká škola zajišťuje přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole podle pravidel stanovených vnitřním předpisem vysoké školy. Přiměřená podpůrná opatření zajišťuje pro uchazeče a studenty se specifickými vzdělávacími potřebami, není-li to v rozporu s požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu.“ Přitom do věty druhé vložit adjektivum „vzdělávacími“, které v návrhu § 21 odst. (5) bylo opomenuto.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

S ohledem na výsledek vypořádání připomínek s KVOP, bude upraven § 21 odst. 5 ZVŠ (viz platné znění).


	
	1. Navrhujeme vložit do § 22 nový odstavec 3:
„(3) Ustanovení § 34b odst. 2 zákoníku práce se na veřejné vysoké školy nepoužije. Zaměstnanec v dalším pracovněprávním vztahu u téže veřejné vysoké školy nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny, jedná-li se o působení na téže součásti.“
Zdůvodnění: Praxe naráží na skutečnost, že z pohledu zákoníku práce je veřejná VŠ jeden zaměstnavatel. To vyvolává problémy při aplikaci § 34b odst. 2 zákoníku práce: „Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. “ Vzniká tak otázka, zda a jak může např. zaměstnanec působit na více fakultách téže veřejné VŠ jako akademický pracovník, zda lze uzavřít samostatné smlouvy na projekty, atd. Přitom zákoník práce stanovuje řadu zvláštních pravidel pro ČR jako zaměstnavatele, podle kterých se organizační složky státu v některých aspektech považují za „samostatné“ zaměstnavatele. S ohledem na podobnost součástí VVŠ k organizačním složkám státu považujeme za potřebné, aby pro součásti veřejné VŠ platilo ohledně § 34b odst. 2 zákoníku práce stejné pravidlo jako pro organizační složky státu, pro které je stanoveno, že: „U zaměstnavatele, jímž je stát, platí věta první jen tehdy, jedná-li se o výkon práce v téže organizační složce státu.“.
	NEAKCEPTOVÁNO (VYSVĚTLENO)

Vynětím zaměstnanců VVŠ z působnosti § 34b odst. 2 ZP by vznikl rozpor s MPSV.

Podle čl. 8 odst. 6 Legislativních pravidel vlády se přitom pro projednání připomínek k návrhu zákona a pro dopracování návrhu zákona na základě výsledků připomínkového řízení použije obdobně čl. 5 odst. 8 Leg. pravidel vlády, dle kterého „Při odstranění rozporu je třeba dbát, aby nevznikl rozpor s jiným připomínkovým místem.“. 

[MPSV svůj nesouhlas zdůvodnilo tak, že „Hlavním účelem ust. § 34b odst. 2 zákoníku práce zakazujícím zaměstnanci v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny, je zabránit obcházení jiných ustanovení téhož zákona o pracovní době a době nepřetržitého odpočinku a zejména o výkonu práce přesčas při souběhu více základních pracovněprávních vztahů zaměstnance u téhož zaměstnavatele. Zákoník práce v § 9 stanoví pravidlo, podle kterého je-li zaměstnavatelem Česká republika, jedná za ni v pracovněprávních vztazích a práva    a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu, která v základním pracovněprávním vztahu zaměstnance zaměstnává. Pouze v těchto případech připouští § 34b odst. 2 zákoníku práce výjimku v tom smyslu, že u zaměstnavatele, jímž je stát, platí zákaz souběhu více základních pracovněprávních vztahů se stejným druhem práce (činnosti) zaměstnance jen, jedná-li se o výkon práce v téže organizační složce státu. Organizační složka státu tak v pracovněprávních vztazích vůči zaměstnanci jménem státu vykonává práva a povinnosti zaměstnavatele.

Podle našeho názoru nelze srovnávat vysoké školy a jejich součásti s Českou republikou a organizačními složkami státu. Podobnost je jen zdánlivá. Stejně tak lze vysokou školu srovnávat s velkou firmou, která má například 10 různých provozoven, ať již v jedné obci nebo ve více obcích. Vysoká škola, ať už veřejná nebo soukromá, je samostatnou právnickou osobou s jedním IČO, která je účetní jednotkou, tedy vede jedno účetnictví (na rozdíl od státu, kdy každá organizační složka je samostatnou právnickou osobou, má samostatné IČO a účetnictví vede každá organizační jednotka státu zvlášť), 

Zaměstnavatelem je vysoká škola (nikoli jednotlivé fakulty), tedy má kontrolu nad uzavíráním pracovněprávních smluv včetně dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jako zaměstnavatel má povinnost rozvrhovat pracovní dobu svých zaměstnanců, má k dispozici evidence, ze kterých může zjistit potřebné údaje, tedy má přehled a kontrolu nad pracovním vytížením zaměstnanců v souhrnu za jednotlivé fakulty. Jedná se stále o jednu právnickou osobu (na rozdíl od organizačních složek státu), a proto přirovnání vysoké školy ke státu není přiléhavé. 

Navrhovaná úprava by mohla vést k obcházení ustanovení o pracovní době, zejména ustanovení o práci přesčas.
Rozhodně není možné vyloučit použití § 34b odst. 2 zákoníku práce pro všechny zaměstnance vysoké školy (např. uklízečky/uklízeči).  

Pokud jde o akademické pracovníky vysoké školy, i u nich by mohlo docházet k obcházení ustanovení o pracovní době, zejm. o práci přesčas. Například učitelé jazyků na univerzitě mohou jazyky vyučovat na více fakultách, obdobně další akademičtí pracovníci podle své odbornosti (např. lékaři na více lékařských fakultách téže vysoké školy, odborníci na etiku na různých fakultách téže vysoké školy).

Podle § 34b odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci v pracovním poměru musí být přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby. Bude-li zaměstnanec vysoké školy na jedné fakultě vykonávat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin a na druhé fakultě na stejný druh práce například bude mít sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 zákoníku práce na 30 hodin týdně, dojde k obcházení ustanovení o práci přesčas (§ 93 zákoníku práce) a pravděpodobně nebude dodržen ani nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami ani nepřetržitý odpočinek v týdnu (§ 90 a 92 zákoníku práce).

Z výše uvedených důvodů nesouhlasíme ani s úpravou v navrhovaném § 22 odst. 3 zákona o vysokých školách, ani s úpravou v navrhovaném § 70b zákona o vysokých školách.“.

MŠMT k tomu při projednávání návrhu s MPSV mj. namítalo, že u zaměstnanců veřejných vysokých veřejných vysokých škol je třeba zohlednit specifické postavení součástí vysokých škol, resp. zejména fakult, kdy např.:

Podle § 24 odst. 1 ZVŠ mají orgány fakulty veřejné vysoké školy právo, nestanoví-li zákon o vysokých školách jinak, rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu v těchto věcech týkajících se fakulty:  „…b) vnitřní organizace fakulty, …d) nakládání s finančními prostředky přidělenými fakultě, e) pracovněprávní vztahy“. Přičemž záležitosti podle odstavce 1 písm. e) orgán fakulty předem projednává s rektorem veřejné vysoké školy. Rektor a orgán fakulty se mohou dohodnout na omezení rozsahu záležitostí, které jsou takto projednávány.

Podle § 24 odst. 2 ZVŠ mají orgány fakulty dále právo, nestanoví-li zákon o vysokých školách jinak, rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu v rozsahu stanoveném statutem veřejné vysoké školy v těchto věcech týkající se fakulty: „a) tvorba a uskutečňování studijních programů, … c) zahraniční styky a aktivity, d) doplňková činnost a nakládání s prostředky získanými z této činnosti.“. 
Podle § 24 odst. 3 ZVŠ pak „Orgány fakulty rozhodují v dalších věcech veřejné vysoké školy, pokud jim rozhodování o nich svěří statut veřejné vysoké školy.“.

(Podle § 34 a 35 ZVŠ pak platí, že ředitel vysokoškolského ústavu či ředitel vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je oprávněn jednat za veřejnou vysokou školu ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.)

Podmínky, za nichž mohou působit zaměstnanci na různých fakultách (resp. součástech) veřejné vysoké školy, se tedy mohou různit. (Přičemž jejich práce může mít různou hodnotu např. podle toho, do řešení jakých projektů je ta která fakulta nebo jiná součást veřejné vysoké školy zapojena, od čehož se mohou odvíjet i prostředky, s nimiž může disponovat, a odměňování zaměstnanců; samozřejmě při respektování § 109 odst. 4 ZP.) 

Fakulty tedy sice již nejsou – na rozdíl od jedné z dřívějších právních úprav (viz § 5 zák. č. 172/1990 Sb.) – přímo právnickými osobami, mají nicméně i podle stávajícího zákona o vysokých školách specifické autonomní právní postavení. Samostatnost fakult vyplývající mj. z výše cit. ustanovení ZVŠ je přitom významně narušena zákazem souběhu pracovních poměrů (resp. základních pracovněprávních vztahů) se stejným druhem práce u téhož zaměstnavatele, zakotveným v zákoníku práce. 

Dalším argumentem pro vynětí VVŠ z působnosti § 34b odst. 2 ZP, je skutečnost, že pokud pracovník působí na více fakultách téže vysoké školy v rámci jednoho pracovního poměru, nejsou vždy zcela jasné vztahy nadřízenosti a podřízenosti; resp. způsob naplňování některých ustanovení zákoníku práce je nejasný. Existují přitom různá jednání, jež je dle zákoníku práce povinen činit zaměstnanec vůči nadřízenému vedoucímu zaměstnanci (např. typu oznamování nedostatků a závad na pracovišti ohrožujících bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci či oznamování pracovního úrazu dle § 106 odst. 4 ZP, upozorňování na hrozící škodu nebo nemajetkovou újmu či oznamování absence potřebných pracovních podmínek dle § 249 ZP apod.). 

To znamená, že pokud není v praxi realizována předpisy vysoké školy např. právní konstrukce, dle které  zaměstnanec VVŠ, který v rámci jednoho pracovního poměru působí na více fakultách, může mít v rámci jednoho a téhož pracovního poměru k jednotlivým částem týdenní pracovní doby různé nejblíže přímo nadřízené vedoucí zaměstnance, nemusí být zaměstnanci vždy zřejmé, vůči kterému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci má své pracovněprávní povinnosti plnit a jeho pokyny se řídit, pokud např. dojde k duplicitě nadřízených pracovníků působících v obdobné funkci (na stejné úrovni řízení); není pak zřejmé vůči kterému nadřízenému ze které fakulty má být povinnost plněna.]    

MPSV však od svého nesouhlasu neustoupilo. MŠMT proto nemůže připomínce vyhovět, lze doporučit, aby se připomínkové místo obrátilo přímo na MPSV, aby uvedenou problematiku upravilo v rámci novelizací zákoníku práce.

	
	1. V § 40 odstavec 2 vložit za slova „podle § 91 odst. 2 písm. e), podle § 91 odst. 4“ slova „a podle § 91a“. Dále v § 91a všechna tam použitá sousloví „veřejná vysoká škola“ ve všech gramatických tvarech nahradit souslovími „veřejná a soukromá vysoká škola“. 
Zdůvodnění: Soukromé vysoké škole může ministerstvo poskytnout dotaci na doktorská stipendia též podle § 91a. Studentům doktorských studijních programů soukromých vysokých škol může být v 2. kroku novelizace přiznáno též doktorské stipendium podle § 91a. Tím bude odstraněna diskriminace studentů prezenční formy studia doktorských studijních programů soukromých vysokých škol, kterou bez této úpravy novela zákona zavádí. Doktorská stipendia studentům soukromých vysokých škol budou vyplácena z dotace obdobně, jako jsou všem studentům soukromých vysokých škol vyplácena stipendia sociální a ubytovací. Z fiskálního hlediska by doktorská stipendia pro soukromé vysoké školy představovala výdaj velmi malého rozměru. K 31. 12. 2022 dle statistiky zveřejněné MŠMT studovalo v ČR na soukromých vysokých školách v prezenční formě studia celkem 29 doktorandů, což představuje 1,9 promile z celkového počtu 14 974 doktorandů v prezenční formě studia na českých vysokých školách k stejnému datu.
	NEAKCEPTOVÁNO 

SVŠ mohou obdobná stipendia udílet z vlastní iniciativy. Uvedené může být upraveno příslušným vnitřním předpisem.

Ani veřejným vysokým školám nebude poskytována dotace ze státního rozpočtu, která by byla účelově určena přímo a pouze na financování doktorského stipendia. 

	
	1. V § 42 odstavec 5 požadujeme vypustit z druhé věty slova: 
„…zejména pro uchazeče a studenty se zrakovým, sluchovým nebo pohybovým postižením, se specifickými poruchami učení, s poruchou autistického spektra nebo s jinými obtížemi danými zdravotním postižením nebo zdravotním stavem.“
Zdůvodnění: Výčtová specifikace obtíží daných zdravotním postižením nebo zdravotním stavem, které mají dopad na průběh přijímacího řízení nebo na plnění studijních povinností, je nevhodná, neboť nutně pomíjí i řadu dalších, ve výčtové specifikaci opomenutých obtíží, které mají dopad na průběh přijímacího řízení nebo na plnění studijních povinností. Z tohoto důvodu je vhodné ponechat § 42 odst. (5) v obecném znění, a to takto: „Soukromá vysoká škola zajišťuje přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole podle pravidel stanovených vnitřním předpisem vysoké školy. Přiměřená podpůrná opatření zajišťuje pro uchazeče a studenty se specifickými vzdělávacími potřebami, není-li to v rozporu s požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu.“ Přitom do věty druhé vložit adjektivum „vzdělávacími“, které v návrhu § 42 odst. (5) bylo opomenuto.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

S ohledem na výsledek vypořádání připomínek s KVOP, bude upraven § 42 odst. 5 ZVŠ (viz platné znění). 

	
	1. V § 46 odstavec 3, věta poslední, a také odstavec 4 požadujeme opravit:
Aktuální právní úprava umožňuje získat titul „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“) výhradně absolventům v oblasti všeobecného lékařství. Vojenské všeobecné lékařství neexistuje, jeho absolventi tak nemohou získat titul MUDr. Obdobně také platí pro vojenské zubní lékařství.
Zdůvodnění: Vojenské lékařství není plnohodnotným studiem, nýbrž je rozděleno do dvou samostatných studií, na sobě v podstatě nezávislých. Magisterské studium všeobecného lékařství i zubního lékařství probíhá pouze a jenom na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové. Studenti jsou, po úspěšném absolvování přijímacího řízení, řádnými a plnohodnotnými studenty UK. Titul MUDr. tak získávají po absolutoriu dané fakulty, resp. Univerzity Karlovy. FVZ UO poskytuje studentům vzdělání pouze doplňujícím studiem výukou vojenské problematiky na svých specifických ústavech. Jak z názvu vyplývá, nejde o fakultu lékařskou, ale zdravotnickou. Studenti tedy nemohou získat titul MUDr. na FVZ UO. Získávají titul Mgr. Absolventi tak mají titul Mgr. Z FVZ UO a titul MUDr. z LF UK HK. Není tedy možné získat titul MUDr. v oblasti vojenského lékařství.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Navrhované ustanovení § 46 odst. 3 a 4 souvisí s novelizovaným ustanovením § 95 odst. 4, což v rámci uplatněné připomínky zřejmě nebylo zohledněno. 
Navrhovaná úprava umožní Univerzitě obrany akreditovat Národním akreditačním úřadem např. studijní program Vojenské všeobecné lékařství, zabezpečovaný např. ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, přičemž vykonání rigorózní zkoušky a udělování akademických titulů bude předmětem dohody mezi oběma vysokými školami, uzavřené v souladu s ustanovením § 95 odst. 4. Takto akreditované nové studijní programy (Vojenské všeobecné lékařství a Vojenské zubní lékařství), na rozdíl od stávajících studijních programů, již „lékařské“ budou.

S tvrzením Svazu průmyslu a dopravy ČR, že „vojenské lékařství není plnohodnotným studiem“, nelze souhlasit, jelikož Univerzita obrany má platné akreditace na studijní programy Vojenské všeobecné lékařství, Vojenské zubní lékařství a Vojenská farmacie zabezpečované ve spolupráci s UK. Tyto studijní programy budou dobíhat až do roku 2025. Současně nesouhlasíme s tvrzením, že studium „je rozděleno do dvou samostatných studií, na sobě v podstatě nezávislých,“ jelikož studium na UK je prerekvizitou pro další studium na FVZ a jednotlivé předměty studované na UK jsou nezbytnou součástí společně zabezpečovaných studijních programů.

Reakce SP ČR: akceptujeme vypořádání.

	
	1. V § 47 odstavec 4 žádáme doplnit následovně:
„Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou spočívající v obhajobě disertační práce. Disertační práce musí zahrnovat původní výsledky uveřejněné způsobem obvyklým pro uveřejňování výsledků výzkumu, vývoje nebo jiných tvůrčích činností obvyklých v příslušném oboru nebo výsledky takto přijaté k uveřejnění. K obhajobě disertační práce je možné vedle publikovaných výsledků předložit také například funkční prototypy průmyslových řešení, patentové přihlášky, technickou dokumentaci vytvořenou při výzkumné činnosti doktoranda.“
Zdůvodnění: Vzhledem k probíhající spolupráci vysokých škol a aplikační sféry považujeme za vhodné uvést také příklady nepublikačních výsledků, které by měly být brány v potaz při státní závěrečné zkoušce.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava § 47 odst. 4 ZVŠ.

	
	1. V § 47 žádáme doplnit nový odstavec 7 následovně:
„(7) Studium v doktorském studijním programu může probíhat též ve spolupráci s průmyslovým podnikem, kdy je část výzkumných aktivit realizovaná v aplikačním prostředí. Podmínky spolupráce stanoví vnitřní předpis vysoké školy či fakulty.“
Zdůvodnění: Pro zvýšení spolupráce vysokých škol a aplikační sféry v oblasti výzkumu a vývoje vidíme jako nezbytné uvést možnost této spolupráce explicitně v zákoně.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Není vyloučeno, aby uvedená spolupráce probíhala i bez explicitní úpravy, resp. dle § 81 ZVŠ.

I přes prvotní neakceptaci vypořádání MŠMT setrvalo na svém postoji. Dle názoru MŠMT není třeba explicitně upravovat věci, které již nyní jsou umožněny. 

Lze též upozornit, že ve stávajícím znění zákona o vysokých školách je v § 1 mj. uvedeno, že vysoké školy „spolupracují …. s podnikovou a kulturní sférou“.

	
	1. V § 48 požadujeme vypustit nově navrhované znění odstavce 6 a 9.
Zdůvodnění: Není důvod, aby bylo prokazování splnění podmínky dosaženého středního vzdělání přenášeno na jiné VŠ. Důsledkem by mohlo být, že nostrifikace budou provádět školy, které mají sice institucionální akreditaci, ale nemají „odbornost“, např. technická VŠ bude posuzovat umělecké střední vzdělání, ale umělecká VŠ bez institucionální akreditace to nebude smět udělat. Požadujeme, aby zůstala současná úprava, vztahující možnost nostrifikace na vysoké školy s institucionální akreditací, případně rozšíření na veřejné vysoké školy.
	NEAKCEPTOVÁNO

Pro přijetí ke studiu bakalářského nebo nenavazujícího magisterského studijního programu stačí jakékoliv ukončené zahraniční středoškolské vzdělání na úrovni středního vzdělání s maturitní zkouškou. Uvedená úprava podporuje internacionalizaci a nejedná se o klasickou nostrifikaci. Argumentace opírající se o různě zaměřenou „odbornost“ vysokých škol je tedy nepřípadná.

	
	1. V § 70 požadujeme vypustit jako zavádějící odstavec 3.
Zdůvodnění: Ze znění odstavce 3 implicitně vyplývá, že se na výuce mohou podílet pouze akademičtí pracovníci nebo další odborníci na základě dohod. To však není praktické – stejně jako mohou vysoké školy zaměstnávat „čistě vědecké“ pracovníky, měly by mít možnost zaměstnávat „čistě pedagogické“ pracovníky. Pokud bychom trvali na tom, že na výuce se mohou podílet pouze akademičtí pracovníci nebo lektoři na základě dohod, bude docházet ke dvěma nechtěným následkům:
1) všem tělocvikářům, jazykářům apod. bude nutné stanovit jako druh práce i tvůrčí činnost, aby byli akademickými pracovníky NEBO
2) všichni tito budou muset být zaměstnáni pouze na základě dohod.
Vzhledem k tomu, že tvůrčí činnost u mnoha takovýchto pracovníků není možná nebo žádaná (například není možné ji poměřovat a hodnotit standardy typickými pro akademické pracovníky), mohlo by to vést k jejich zaměstnávání na dohody, což je z hlediska jejich jistoty zaměstnání a celkové ochrany naprosto nevhodné.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava v § 70 odst. 3 ZVŠ.

	
	1. V § 91a odstavec 4 požadujeme doplnění důvodů pro snížení či odnětí stipendia, které má být dále specifikováno vnitřním předpisem.
Zdůvodnění: Z navržené úpravy není jasný vztah § 91a odst. 4 k § 91a odst. 1, odst. 2 a odst. 5. Pokud má mít VŠ možnost odejmout nebo snížit rozhodnutím stipendium pod úroveň § 91a odst. 2 nebo 5, je potřeba to v textu zákona explicitně uvést a stanovit alespoň základní podmínky snížení nebo odnětí. Není možné bez dalšího upřesnění v zákoně delegovat na vnitřní předpis zásahy do zákonného nároku na stipendium. Nyní je tato situace řešena jen v §91a odst. 5 ve vztahu k § 91a odst. 2. V opačném případě působí nevyrovnaně, že pouze jeden důvod pro snížení stipendia (souběh přiznání doktorského stipendia a mzdy či platu z pracovního poměru), zatímco ostatní může VŠ určit sama vnitřním předpisem. Pokud § 91 odst. 4 zmocňuje VŠ ke stanovení vlastních pravidel, není § 91a odst. 5 potřebný, neboť obdobné pravidlo může VŠ přijmout v rámci svého uvážení a zakotvit do svých vnitřních předpisů.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Oblast stipendií byla v ZVŠ komplexně přepracována, viz § 91 až § 91d.

Reakce SP ČR: V rámci vypořádání je předložená nová a poměrně komplikovaná konstrukce. Předpokládáme proto, že bude ještě předmětem diskuse s vysokými školami ze strany MŠMT. Pokud nastane shoda s reprezentací vysokých škol, můžeme za Svaz průmyslu toto vypořádání akceptovat. Upozorňujeme také, že pojmenování "student vysoké školy nebo její fakulty" (odstavec 3 písm. a)) je chybné – ZVŠ pracuje pouze s pojmem "student vysoké školy", použít lze případně "student vysoké školy zapsaný na příslušné fakultě".


Reakce MŠMT: VYSVĚTLENO 
Úprava byla projednána s reprezentacemi. Namítaná formulace se nevztahuje ke studentovi, ale ke studijnímu programu.

	
	1. V § 91a žádáme dále vypustit nově uvedený odstavec 5 bez náhrady.
Zdůvodnění: Pokud student plní studijní povinnosti a nezneužívá svého studia vůči jiným zaměstnavatelům, nevidíme důvod k omezení doktorského stipendia přiznaného vysokou školou. Může tak dojít k omezení spolupráce studenta s aplikační sférou nebo dokonce k omezení jeho živobytí.
	VYSVĚTLENO 

Uvedené ustanovení upravuje možnost vyplacení prostředků odpovídající části stipendia skrze mzdu, kdy za takového studenta bude hrazeno i sociální pojištění, což pro něj bude výhodné. Zároveň byly vypořádány návazné připomínky tak, aby možnost omezení doktorského stipendia souviselo jen s takovým výkonem závislé práce, který souvisí se zaměřením doktorského studia. Paragrafové znění je přiloženo k připomínce výše.

MŠMT po prvotní negativní reakci připomínkového místa dodatečně vysvětlilo, že vypořádání nebylo ze strany připomínkového místa pochopeno, jelikož zákonem bude určena pouze minimální výše příjmu doktoranda, horní limit mzdy/platu není určen.


	
	1. Přechodná ustanovení, odstavec 12: 
Požadujeme posunout účinnost ustanovení § 91a nejdříve na 1. 9. 2026, optimálně pak 1. 9. 2027.
Zdůvodnění: Navržené znění "Ustanovení § 91 odst. 2 a 3 a § 91a zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne 1. září 2024, se nevztahují na ty studenty doktorského studijního programu, kteří byli do studia daného studijního programu zapsáni a jejichž první období výuky v rámci daného studia započalo přede dnem 1. září 2024. Při posuzování, zda jde o první studium v doktorském studijním programu, se bere v úvahu i studium přede dnem 1. září 2024." 
Strategie pro vnitřní řízení všech souvisejících procesů souvisejících s doktorským studiem, včetně zabezpečení vnitřních mechanismu financování, vyžaduje zcela nepochybně delší přípravný čas. To se týká zejména:
přípravy vnitřních předpisů, přípravy přijímacího řízení pro akademický rok 2024/2025, která fakticky probíhá již na podzim 2023; v tomto případě je tedy nereálné nastavit adekvátní strategii již pro tento akademický rok.
	VYSVĚTLENO

Připomínkovému místo bylo vysvětleno, že účinnost bude upravena po ukončení připomínkového řízení a případně dále v průběhu legislativního procesu. V této souvislosti bude účinnost konzultována se zástupci vysokých škol.

V současné době je účinnost ve vztahu k doktorským stipendiím navržena k 1. září 2025.

	
	1. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) bod 3.1:
Požadujeme v rámci odhadu navýšení nákladů na státní rozpočet doplnit dopady i na roky 2025 a 2026, které budou součástí diskuse v rámci přípravy rozpočtu na rok 2024, a to dle navržené logiky, popř. aby předkladatel předložil jiné propočty, pokud jimi disponuje. Současné znění je zavádějící a neodpovídá realitě.
Zdůvodnění: Současná RIA uvádí navýšení nákladů na pokrytí navýšených garantovaných doktorských stipendií o cca 67 milionů v roce 2024. Předkladatel navíc tento výpočet odvozuje od predikovaného poklesu přijímaných studentů o čtvrtinu. Jakkoli tento předpoklad pracuje, ve spojení s navrženou účinností, s tím, že k takto dramatickému poklesu dojde meziročně, což není vůbec zřejmé. I tak nicméně výpočet pracuje pouze s menší částí roku, protože v prvním roce se týká jen 3 měsíců. Za 12 měsíců roku 2025 však už tento rozdíl bude 267,6 mil. Kč, a to jen pro doktorandy zapsané v roce 2024. K tomu se nově zapíšou doktorandi od října 2025, kde je dopad dalších 67 mil. Kč. Čili pro rok 2025 jsou náklady navíc oproti současnému stavu 335 mil. Kč.
	VYSVĚTLENO

Propočty nákladů vycházejí z několika odhadovaných veličin. Jenou ze základních je skutečně pokles studentů. Že se nejedná o zcela mylný odhad lze odvodit ze stavu k 31. 10. 2022, kdy byl do informačního systému evidence studentů zaveden počet nově zapsaných do prvních ročníků DSP ve výši 3 533 studentů. Další zásadní proměnnou je vývoj růstu minimální mzdy a od ní odvozená výše povinného stipendia. Na výši potřebných prostředků má vliv i možná změna míry neúspěšnosti studií za nových podmínek.

Připomínkovému místu byla dále na žádost zaslána pasáž ze zprávy RIA k doktorskému studiu a připravené propočty, které jsou součástí zprávy RIA.

	Úřad pro ochranu osobních údajů
Vít Zvánovec
vedoucí legislativního oddělení 
vit.zvanovec@uoou.cz 
legislativa@uoou.cz 
+420 605 446 175
+420 234 665 323

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínek, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. Úřad pro ochranu osobních údajů uplatňuje připomínky, a to včetně zásadních, zejména k osobním údajům. ÚOOÚ se domnívá, že 238 změn zákona o 109 paragrafech je ve skutečnosti skrytou rekodifikací. Byť pokusy předkladatele o věcný záměr zákona o vysokých školách z roku 2011 vysoké školy odmítly, ÚOOÚ předkladateli doporučuje, aby místo návrhu pouhé novely předložil do meziresortního připomínkového řízení návrh věcného záměru. I pokud tomuto doporučení předkladatel nevyhoví, přesto ÚOOÚ považuje za nezbytné nad rámec návrhu doplnit ustanovení o regulaci registrů, zejména absolventů. Místo soukromoprávních klubů absolventů je třeba absolventy povýšit na členy akademické obce.
	NEAKCEPTOVÁNO

Návrh nelze (bez ohledu na počet změn) považovat za „skrytou rekodifikaci“, když v ZVŠ nedochází k obsahově podstatným změnám či nahrazení základních institutů právní úpravy v oblasti vysokého školství. (pomineme-li zavedení povolovacího režimu pro evropské zahraniční vysoké školy a jejich pobočky).

Pokud je v připomínce doporučováno předložení návrhu věcného záměru, upozorňuje se, že ve smyslu čl. 3 Legislativních pravidel vlády se věcný záměr vypracovává (nejde-li o implementaci práva EU) tehdy, pokud má být dosavadní zákon nahrazen „koncepčně novou zákonnou úpravou“ nebo pokud má obsah návrhu zákona spočívat v „úpravě věcí, které dosud nejsou v právním řádu upraveny“. To však není případ předložené novely.

Pokud jde o požadavek na doplnění ustanovení o regulaci registrů, zejména absolventů, tento jde nad rámec novely, stejně jako návrh na nové vymezení pojmu „akademická obec“. 

	
	1. Část H obecné části důvodové zprávy nebo odůvodnění, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (dále jen „DPIA“), je nezbytné přepracovat. 
Je třeba vyjít z článku 35 odst. 7 GDPR a v obecné části důvodové zprávy nebo odůvodnění adresovat možná risika při zpracování osobních údajů a zvolené prostředky k jejich minimalisaci. Na základě článku 4 odst. 1 písm. h), článku 9 odst. 2 písm. i), článku 14 odst. 1 písm. h), nebo článku 16 odst. 4 LPV by DPIA mělo mít tuto strukturu: „vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení“. Doporučený postup při zpracování zhodnocení dopadů na ochranu osobních údajů naleznete na stránkách ÚOOÚ.[footnoteRef:20] K tomu se můžete obrátit na pověřence pro ochranu osobních údajů ministerstva a případně doplnit o jeho doporučení obecnou část důvodové zprávy nebo odůvodnění. [20:  https://www.uoou.cz/navod-k-posouzeni-vlivu-na-ochranu-osobnich-udaju-u-navrhu-pravnich-predpisu-dpia/ds-5344] 

Předkladatel by se měl soustředit především na zpracování osobních údajů studentů a absolventů ministerstvem, a to včetně vymezení řádného právního základu zpracování osobních údajů. ÚOOÚ upozorňuje na to, že oprávněný zájem je podle článku 6 odst. 1 závětí GDPR nepoužitelný ve veřejném sektoru, kam veřejné vysoké školy jako veřejnoprávní korporace patří.
DPIA by mělo diskutovat, zda je centralisace šetření skutečně nezbytná. Neobstojí zmocnění „prostřednictvím jím pověřené osoby“. K tomu cf. rozhodnutí ÚOOÚ ve věci OpenCard. Pokud se počítá s CSVŠ, mělo by to být výslovně v zákoně uvedeno. Ke zvážení však je, zda by statistickým šetřením neměl být pověřen ČSÚ.
Lze uzavřít, že je třeba výslovně stanovit účel zpracování a zajistit zásadu minimalisace údajů. Je třeba vyjasnit role jednotlivých aktérů, tj. MŠMT, CSVŠ a jednotlivých VŠ.
	AKCEPTOVÁNO 

DPIA byla upravena dle pokynů ÚOOÚ.

	
	1. V článku I bod 5 (§ 12a) se slova „dohlíží na“ nahrazuje slovem „dozoruje“.
Ustálený pojem pro porovnání ideálního stavu se skutečným je „dozor“.
	NEAKCEPTOVÁNO
 
Některé právní předpisy užívají místo pojmu „dozor“ významově shodného pojmu „dohled“.


	
	1. V článku I bodu 33 je k úvaze, zda nepoužít pojem „správní rada“.
Návrh ne zcela vhodně používá 3 pojmy: vědecká rada, umělecká rada nebo akademická rada. Vzhledem k volání praxe o omezení samosprávy ve prospěch odborného managementu se jeví, že by se to mělo projevit i pojmoslovně.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Akademická rada je názvem jednoho ze samosprávných akademických orgánů vysoké školy, ustavovaným na VŠ neuniverzitního typu. Názvem „správní rada“ se již označuje jiný orgán veřejných vysokých škol (viz § 7 odst. 2 písm. a) a § 14 a 15 ZVŠ). Nelze směšovat tyto různé orgány, které mají zcela odlišný charakter a jiné kompetence.

Navíc nelze navrhovat pro označení „školského“ orgánu soukromé vysoké školy názvu „správní rada“, když tímto názvem může být v případě některých právních forem soukromé vysoké školy označen orgán právnické osoby, mající státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola, ustavený podle jiných právních předpisů a mající zcela jinou působnost. (Např. správní rada (zapsaného) ústavu podle občanského zákoníku nebo správní rada o.p.s.)

	
	1.  V článku I bodu 33 (§40a) je k úvaze, zda by kvestor neměl být povinný.
S ohledem na výše uvedené by rektor byl v postavení à la CEO, zatímco kvestor v postavení à la CFO.
	NEAKCEPTOVÁNO 

S ohledem na různou velikost SVŠ považujeme za vhodné nechat uvedené na jejich rozhodnutí. 


	
	1. V článku I bodu 33 se v § 40f odst. 1 větě třetí slova „z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti“ nahrazují slovy „třetinu studenti a třetinu absolventi, nestanoví-li statut jinak“. To by se mělo promítnout i do úpravy veřejných vysokých škol.
Jak je uvedeno v obecné části připomínek, je třeba zvýšit roli absolventů, přičemž aktivní i pasivní volební právo by měli absolventi, kteří by se tak nově stali členy akademické obce.
	NEAKCEPTOVÁNO

Nepovažujeme za vhodné měnit charakter složení akademické obce. Nepovažujeme ani za vhodné a právně realizovatelné, aby se členy akademické obce s volebním právem stali absolventi. To by mohlo činnost vysoké školy fakticky zcela paralyzovat.


	
	1. V článku I bodu 63 (§ 47c) se slova „dobrým mravům“ nahrazují slovy „veřejnému pořádku“. 
Jedná se o nepochopení pojmu „dobré mravy“ podle NOZ. Dobré mravy nejsou nějaký vyšší standard či samostatný normativní systém. Dobré mravy jsou mravy jako každé jiné, pouze je na rozdíl od nich právní řád recipuje a dosahuje jimi neplatnosti právního jednání. Je to tedy pouhý korektiv, který má za cíl absenci státního vynucení tam, kde by to uráželo přirozené lidské cítění. Místo toho je tedy třeba použít pojem NOZ „veřejný pořádek“ či „poctivost“, jejichž porušení lze sankcionovat positivně, nikoliv jen negativně, tj. absenci státního vynucení.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava v § 47c odst. 2 písm. c) ZVŠ a související úprava v § 63 odst. 2 ZVŠ.

	
	1. V článku I bodu 99 (§ 57 a) odstavec 1 zní: „(1) Příslušná vysoká škola na žádost absolventa vyhotoví nový výtisk vysokoškolského diplomu nebo dodatku k diplomu.“
Proč se má prokazovat ztráta, zničení, poškození nebo odcizení listiny, když to lze navíc nahradit pouhým čestným prohlášením? Jedná se o neúčelné zpracování osobních údajů.


--------------------------------------------------------------------------
Co se týká druhu listiny (stejnopis prvopisu, případně druhopis daného dokladu), je to pro zákon přílišný detail, když ani navíc není stanoveno, že stejnopis prvopisu má přednost.

	AKCEPTOVÁNO JINAK 

Viz úprava v § 57a odst. 1 ZVŠ.


	
	1. V článku I bodu 128 (§ 69b) se slova „, přičemž takové podání se považuje za podepsané; za den doručení podání vysoké škole se v takovém případě považuje nejbližší pracovní den následující po vložení podání do elektronického informačního systému vysoké školy“ zrušují.
Považovat pouhé odeslání formuláře za podepsání je extrém, který nelze považovat za souladný s unijní judikaturou, např. Spolkový ústřední svaz spotřebitelů v. Planet49 z 1. října 2019, sp. zn. C‑673/17. Za standard se na Internetu považuje dvojí souhlas, tj. stisknutí tlačítka OK na formuláři + stisknutí tlačítka OK v potvrzovacím e-mailu či výzvy na mobilu. Předkladatele nelze nutit, aby dvojí souhlas vyžadoval, ale nelze takové právní jednání považovat za písemné, pouze za textové (obdoba ústního).
Není rozumné, aby dnem doručení byl až následující den, a to ještě jen, je-li pracovní. Dnem doručení má být den doručení.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava v § 69b ZVŠ.


	
	1. V článku I se bod 173 zrušuje (§ 87) 
Důvodová zpráva navrženou právní normu odůvodňuje takto: „Navrhuje se upravit zákonné zmocnění pro MŠMT k využívání kontaktních údajů z matriky studentů v souladu s § 87 odst. 1 písm. i) zákona o vysokých školách. Na základě Strategického záměru pro oblast vysokých škol se v nadcházejících 10 letech plánuje provedení několika národních i mezinárodních šetření v několika kolech (Doktorandi, Eurostudent, Absolvent, Eurograduate[footnoteRef:21]). V rámci těchto šetření je třeba oslovovat studenty a absolventy vysokých škol. MŠMT disponuje kontaktními údaji (zejména e-maily) v matrice SIMS, ale nemá zákonné zmocnění k jejich využívání. Dosud se problém řešil prostřednictvím vysokých škol, které mají zákonné zmocnění k využívání kontaktních údajů, a vysoké školy tak rozesílaly svým studentům (a absolventům na bázi souhlasu s užitím kontaktního údaje) dotazníky v rámci šetření připravených v gesci MŠMT. Tento způsob je po zkušenostech z proběhlých šetření hodnocen jako vysoce neefektivní, komplikovaný a nadbytečně zatěžuje vysoké školy. Zároveň jsou výsledky šetření do velké míry ovlivněné ochotou vysokých škol na daném šetření spolupracovat, což snižuje relevanci a srovnatelnost výsledků těchto šetření v rámci EU.“ [21:  https://www.csvs.cz/aktualni-projekty/eurograduate/] 

To je příliš široké zmocnění pro tak úzce vymezený účel. Jednak by předání osobních údajů mělo být omezeno účelem [statistického?] šetření. Dále by mělo být přesunuto do přechodných ustanovení a omezeno na 10 let. A konečně by kategorie předaných osobních údajů měla být omezena na kontaktní údaje, protože matriční údaje k účelu zpracování osobních údajů nebudou stačit.
Pochybný je rovněž právní základ pro zpracování osobních údajů – souhlas. Ve skutečnosti se jedná o veřejný zájem, kde souhlas pojmově nepřipadá v úvahu.
	AKCEPTOVÁNO JINAK 

Po osobním jednání s ÚOOÚ byl uvedený novelizační bod vypuštěn.

	
	1. Místo stávajícího § 87 odst. 1 písm. i) je třeba dát jasnou podobu regulaci SIMS a absolventů.
Sdružené informace matrik studentů (SIMS)[footnoteRef:22] postrádají dostatečný právní základ. Místo toho by SIMS mělo být pojmenováno a popsáno přímo v zákoně, přičemž by bylo vymezeno rovněž i oprávnění pro nakládání s osobními údaji a doba uchování. [22:  https://sims.msmt.cz/ a https://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/sims-sdruzene-informace-matrik-studentu-1. ] 

	AKCEPTOVÁNO JINAK
Viz vypořádání k připomínce č. 247. 

	
	1. V § 87b chybí stanovení, zda je registr vysokoškolských učitelů („docentů, profesorů a mimořádných profesorů“) veřejný čili nic.
Je nutno posoudit, zda převáží požadavek transparentnosti nebo ochrany soukromí. Od toho je DPIA.
	AKCEPTOVÁNO

Viz úprava v § 87 odst. 1 písm. j) ZVŠ. 

	
	1. V článku VIII v bodu 1 se § 28a je slova „pro plnění svých povinností stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy“ nezbytné přepracovat.
Nedostatečně konkrétní účel zpracování osobních údajů. K tomu vizte připomínku č. 253.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Úprava byla komplexně přepracována, viz § 28a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

	
	1. V článku VIII v bodu 1 je § 28a nezbytné dopracovat. 
Regulaci tohoto veřejnoprávního rejstříku chybí podstatné náležitosti: stanovení, kdo k němu má přístup a doba uchování.
	NEAKCEPTOVÁNO

Nepovažujeme za vhodné zakotvovat do školského zákona duplicitní právní úpravu.

Navíc se upozorňuje se, že jako „zásadní“ nelze označit připomínku, která se týká legislativně technických požadavků“. (Viz čl. 5 odst. 7 věta první ve spojení s čl. 8 odst. 6 Legislativních pravidel vlády.) Daná připomínka tedy nemůže být předmětem rozporu. 

	
	1. V článku VIII v bodu 1 se § 28b zrušuje.
Jedná se o duplicitu s GDPR. Odůvodnění: „S ohledem na rozsah a šíři informační datové základny ISV se jeví jako vhodná i omezující podmínka využití pouze těch údajů, které jsou nezbytné pro splnění daného úkolu,“ je spíše deskripcí než vysvětlením právní normy.
	AKCEPTOVÁNO 

Bude bez náhrady vypuštěno.

	
	1. V článku VIII je bod 16 (§ 174) nezbytné přepracovat. 

Jedná se o příliš široké zmocnění. Účel musí být vymezen dostatečně konkrétně. Rovněž kategorie osobních údajů by měly být vymezeny alespoň rámcově. K tomu vizte připomínku č. 250.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Bude bez náhrady vypuštěno. Údaje, na které se odkazuje, jsou všechny veřejně přístupné.

	Úřad Vlády – Ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace

Rudolf Pečinka, 224002094, pecinka.rudolf@vlada.cz

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínky, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. K § 47 odst. 4

Žádáme o změnu znění odstavce v následující textaci:
„Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou spočívající v obhajobě disertační práce. Disertační práce musí obsahovat původní výsledky uveřejněné způsobem obvyklým pro uveřejňování výsledků výzkumu, vývoje nebo jiných tvůrčích činností obvyklých v příslušném oboru nebo výsledky takto přijaté k uveřejnění nebo jiné aplikačně realizované výsledky splňující podmínky novosti, kreativity, systematičnosti a opakovatelnosti.“

Zdůvodnění: 
Tato textace by umožnila zahrnout vedle výsledků uveřejněných či přijatých k uveřejnění (např. publikace v impaktovaných časopisech, výstupy z konferencí, patenty,…) i výsledky realizované a zároveň splňující podmínky Frascati Manuálu 2015 (OECD) – tedy novost, kreativitu, opakovatelnost, systematičnost atd. Typicky se jedná o výstupy jako nový poloprovoz, ověřená technologie, prototyp apod.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz úprava v § 47 odst. 4 ZVŠ. 


	Úřad vlády ČR – vedoucí Úřadu vlády ČR

Mgr. Michael Glogr, glogr.michael@vlada.cz, 224 002 405

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínek, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. Ke zprávě RIA
Návrhy změn, které se týkají ad P) Ke stipendiím a ad V) K doktorským studiím, jsou ve zprávě RIA zpracovány extrémně nedbale a tedy nejasně, nekompletně a bez dodržení závazných Zásad pro přípravu regulace (RIA). Zpráva RIA navíc pouze zaznamenává výsledky 'procesu' RIA. Zprávu RIA k těmto návrhům požadujeme zásadně předělat podle zásad RIA. 
	AKCEPTOVÁNO
 
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) byla upravena na základě připomínky. Na osobním jednání s vedoucí Úřadu vlády byla připomínka po této úpravě stažena.

	
	1. Ke zprávě RIA
Potřebnost a vhodnost navrhovaných změn, které se týkají ad C) Stanovení orgánů soukromé vysoké školy, jejích vnitřních předpisů a jejího členění nejsou adekvátně popsány, odůvodněny a vyhodnoceny, a tedy požadujeme toto doplnit resp. ve zprávě RIA doplnit. Zpráva RIA navíc pouze zaznamenává výsledky 'procesu' RIA. 
	AKCEPTOVÁNO 

Viz vypořádání k připomínce č. 255.

	
	1. Navrženým ustanovením § 57a odst.  2 dochází k úpravě situace, kdy může dojít k vydání nového vysokoškolského diplomu z důvodu přidělení nového rodného čísla nebo změny jména, popřípadě jmen, nebo příjmení. Nelze pominout, že navržené znění administrativně zatěžující pro samotné vysoké školy, komplikuje situace zpětného ověřování plnění studijních povinností a vztahuje se na velmi široký okruh osob. Tuto problematiku je případně potřeba řešit komplexně v rozsahu dalších veřejných osvědčení a dokladů.
	VYSVĚTLENO
Úprava se nebude vztahovat na „velmi široký okruh osob“. 

Ustanovení § 57a odst. 2 ZVŠ se totiž netýká jakékoliv změny jména, ale pouze případů, kdy byla změna jména povolena podle zákona o matrikách na základě žádosti, tj. případů uvedených v § 72 a násl. zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. (Změna jména se povoluje na základě žádosti tehdy, jde-li o příjmení hanlivé nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod nebo byla-li zahájena nebo dokončena léčba pro změnu pohlaví.)

Ustanovení § 57a odst. 2 ZVŠ se tedy např. nevztahuje na změnu jména z důvodu sňatku, neboť v takovém případě se uplatní institut „prohlášení“ snoubenců ( -a to při sňatečném obřadu dle ust. § 660 občanského zákoníku, popř. později dle § 661 odst. 2 OZ) a nejde o povolovací režim dle zákona o matrikách.  

Uvedenou změnu úpravy je nutné vnímat nejen optikou změny pohlaví ale i dalšími důvody, které vedou absolventy ke změně jména. Možnost vydání diplomů s aktuálním jménem bude pro absolventy celkově zjednodušením a vysoká škola bude za úkony provedené s vydáním nového diplomu ve většině případů vybírat poplatek. V této věci je třeba vnímat i nedávnou judikaturu, viz např. rozhodnutí MS v Praze č.j. 10 A 77/2022-39 ze dne 20. prosince 2022.

MŠMT dále nezpochybňuje alternativně zmiňovanou možnost komplexního řešení problematiky náhrady různých druhů osvědčení vydaných např. osobám, které následně prošly tranzicí. Příprava daného řešení však dle kompetenčního zákona nespadá do působnosti MŠMT a nemůže být předmětem předloženého návrhu zákona. A to i s ohledem na potřebu zohlednit v takovém obecném zákoně i záměry týkající se digitalizace veřejné správy, které vyžadují časově náročnou přípravu. Vyčlenění problematiky nových vysokoškolských diplomů a dalších dokladů z předloženého návrhu novely zákona o vysokých školách by přitom nedůvodně oddálilo vyřešení situace osob se změnou pohlaví, nebo se změnou jména z jiných závažných a často velmi osobních důvodů.

	
	1. K § 22
Navrhujeme vyjmout působnost §34b odst. 2 zákoníku práce na zaměstnance VVŠ, neboť praxe naráží na skutečnost, že z pohledu zákoníku práce je VVŠ jeden zaměstnavatel. To vyvolává problémy při aplikaci § 34b odst. 2 zákoníku práce při zaměstnání téhož zaměstnance na více fakultách téže VŠ.
	NEAKCEPTOVÁNO
 
MPSV s úpravou zásadně nesouhlasilo. 

Vynětím zaměstnanců VVŠ z působnosti § 34b odst. 2 ZP by tak vznikl rozpor s MPSV.

Podle čl. 8 odst. 6 Legislativních pravidel vlády se přitom pro projednání připomínek k návrhu zákona a pro dopracování návrhu zákona na základě výsledků připomínkového řízení použije obdobně čl. 5 odst. 8 Leg. pravidel vlády, dle kterého „Při odstranění rozporu je třeba dbát, aby nevznikl rozpor s jiným připomínkovým místem.“. 

[MPSV svůj nesouhlas zdůvodnilo tak, že „Hlavním účelem ust. § 34b odst. 2 zákoníku práce zakazujícím zaměstnanci v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny, je zabránit obcházení jiných ustanovení téhož zákona o pracovní době a době nepřetržitého odpočinku a zejména o výkonu práce přesčas při souběhu více základních pracovněprávních vztahů zaměstnance u téhož zaměstnavatele. Zákoník práce v § 9 stanoví pravidlo, podle kterého je-li zaměstnavatelem Česká republika, jedná za ni v pracovněprávních vztazích a práva    a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu, která v základním pracovněprávním vztahu zaměstnance zaměstnává. Pouze v těchto případech připouští § 34b odst. 2 zákoníku práce výjimku v tom smyslu, že u zaměstnavatele, jímž je stát, platí zákaz souběhu více základních pracovněprávních vztahů se stejným druhem práce (činnosti) zaměstnance jen, jedná-li se o výkon práce v téže organizační složce státu. Organizační složka státu tak v pracovněprávních vztazích vůči zaměstnanci jménem státu vykonává práva a povinnosti zaměstnavatele.

Podle našeho názoru nelze srovnávat vysoké školy a jejich součásti s Českou republikou a organizačními složkami státu. Podobnost je jen zdánlivá. Stejně tak lze vysokou školu srovnávat s velkou firmou, která má například 10 různých provozoven, ať již v jedné obci nebo ve více obcích. Vysoká škola, ať už veřejná nebo soukromá, je samostatnou právnickou osobou s jedním IČO, která je účetní jednotkou, tedy vede jedno účetnictví (na rozdíl od státu, kdy každá organizační složka je samostatnou právnickou osobou, má samostatné IČO a účetnictví vede každá organizační jednotka státu zvlášť), 

Zaměstnavatelem je vysoká škola (nikoli jednotlivé fakulty), tedy má kontrolu nad uzavíráním pracovněprávních smluv včetně dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jako zaměstnavatel má povinnost rozvrhovat pracovní dobu svých zaměstnanců, má k dispozici evidence, ze kterých může zjistit potřebné údaje, tedy má přehled a kontrolu nad pracovním vytížením zaměstnanců v souhrnu za jednotlivé fakulty. Jedná se stále o jednu právnickou osobu (na rozdíl od organizačních složek státu), a proto přirovnání vysoké školy ke státu není přiléhavé. 

Navrhovaná úprava by mohla vést k obcházení ustanovení o pracovní době, zejména ustanovení o práci přesčas.
Rozhodně není možné vyloučit použití § 34b odst. 2 zákoníku práce pro všechny zaměstnance vysoké školy (např. uklízečky/uklízeči).  

Pokud jde o akademické pracovníky vysoké školy, i u nich by mohlo docházet k obcházení ustanovení o pracovní době, zejm. o práci přesčas. Například učitelé jazyků na univerzitě mohou jazyky vyučovat na více fakultách, obdobně další akademičtí pracovníci podle své odbornosti (např. lékaři na více lékařských fakultách téže vysoké školy, odborníci na etiku na různých fakultách téže vysoké školy).

Podle § 34b odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci v pracovním poměru musí být přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby. Bude-li zaměstnanec vysoké školy na jedné fakultě vykonávat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin a na druhé fakultě na stejný druh práce například bude mít sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 zákoníku práce na 30 hodin týdně, dojde k obcházení ustanovení o práci přesčas (§ 93 zákoníku práce) a pravděpodobně nebude dodržen ani nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami ani nepřetržitý odpočinek v týdnu (§ 90 a 92 zákoníku práce).

Z výše uvedených důvodů nesouhlasíme ani s úpravou v navrhovaném § 22 odst. 3 zákona o vysokých školách, ani s úpravou v navrhovaném § 70b zákona o vysokých školách.“.

MŠMT k tomu při projednávání návrhu s MPSV mj. namítalo, že u zaměstnanců veřejných vysokých veřejných vysokých škol je třeba zohlednit specifické postavení součástí vysokých škol, resp. zejména fakult, kdy např.:

Podle § 24 odst. 1 ZVŠ mají orgány fakulty veřejné vysoké školy právo, nestanoví-li zákon o vysokých školách jinak, rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu v těchto věcech týkajících se fakulty:  „…b) vnitřní organizace fakulty, …d) nakládání s finančními prostředky přidělenými fakultě, e) pracovněprávní vztahy“. Přičemž záležitosti podle odstavce 1 písm. e) orgán fakulty předem projednává s rektorem veřejné vysoké školy. Rektor a orgán fakulty se mohou dohodnout na omezení rozsahu záležitostí, které jsou takto projednávány.

Podle § 24 odst. 2 ZVŠ mají orgány fakulty dále právo, nestanoví-li zákon o vysokých školách jinak, rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu v rozsahu stanoveném statutem veřejné vysoké školy v těchto věcech týkající se fakulty: „a) tvorba a uskutečňování studijních programů, … c) zahraniční styky a aktivity, d) doplňková činnost a nakládání s prostředky získanými z této činnosti.“. 
Podle § 24 odst. 3 ZVŠ pak „Orgány fakulty rozhodují v dalších věcech veřejné vysoké školy, pokud jim rozhodování o nich svěří statut veřejné vysoké školy.“.

(Podle § 34 a 35 ZVŠ pak platí, že ředitel vysokoškolského ústavu či ředitel vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je oprávněn jednat za veřejnou vysokou školu ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.)

Podmínky, za nichž mohou působit zaměstnanci na různých fakultách (resp. součástech) veřejné vysoké školy, se tedy mohou různit. (Přičemž jejich práce může mít různou hodnotu např. podle toho, do řešení jakých projektů je ta která fakulta nebo jiná součást veřejné vysoké školy zapojena, od čehož se mohou odvíjet i prostředky, s nimiž může disponovat, a odměňování zaměstnanců; samozřejmě při respektování § 109 odst. 4 ZP.) 

Fakulty tedy sice již nejsou – na rozdíl od jedné z dřívějších právních úprav (viz § 5 zák. č. 172/1990 Sb.) – přímo právnickými osobami, mají nicméně i podle stávajícího zákona o vysokých školách specifické autonomní právní postavení. Samostatnost fakult vyplývající mj. z výše cit. ustanovení ZVŠ je přitom významně narušena zákazem souběhu pracovních poměrů (resp. základních pracovněprávních vztahů) se stejným druhem práce u téhož zaměstnavatele, zakotveným v zákoníku práce. 

Dalším argumentem pro vynětí VVŠ z působnosti § 34b odst. 2 ZP, je skutečnost, že pokud pracovník působí na více fakultách téže vysoké školy v rámci jednoho pracovního poměru, nejsou vždy zcela jasné vztahy nadřízenosti a podřízenosti; resp. způsob naplňování některých ustanovení zákoníku práce je nejasný. Existují přitom různá jednání, jež je dle zákoníku práce povinen činit zaměstnanec vůči nadřízenému vedoucímu zaměstnanci (např. typu oznamování nedostatků a závad na pracovišti ohrožujících bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci či oznamování pracovního úrazu dle § 106 odst. 4 ZP, upozorňování na hrozící škodu nebo nemajetkovou újmu či oznamování absence potřebných pracovních podmínek dle § 249 ZP apod.). 

To znamená, že pokud není v praxi realizována předpisy vysoké školy např. právní konstrukce, dle které  zaměstnanec VVŠ, který v rámci jednoho pracovního poměru působí na více fakultách, může mít v rámci jednoho a téhož pracovního poměru k jednotlivým částem týdenní pracovní doby různé nejblíže přímo nadřízené vedoucí zaměstnance, nemusí být zaměstnanci vždy zřejmé, vůči kterému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci má své pracovněprávní povinnosti plnit a jeho pokyny se řídit, pokud např. dojde k duplicitě nadřízených pracovníků působících v obdobné funkci (na stejné úrovni řízení); není pak zřejmé vůči kterému nadřízenému ze které fakulty má být povinnost plněna.]    

MPSV však od svého nesouhlasu neustoupilo.

	
	1. K § 40d odst. 1 písm. c), dále k § 42c odst. 1b) a dalším souvisejícím ustanovením

Požadujeme ponechat možnost uskutečňovat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem pouze v kompetenci veřejných a státních VŠ, a tím zamezení inflace vědecko-pedagogických titulů doc./prof. za současného snižování jejich kvality.
	NEAKCEPTOVÁNO: 

Akceptováním připomínky by došlo k nerovnému přístupu k SVŠ, které získaly příslušnou akreditaci.

Podle dosavadního znění § 41 odst. 1 ZVŠ totiž platí, že „Vnitřní předpisy soukromé vysoké školy stanoví, které orgány vykonávají působnost podle části čtvrté až jedenácté tohoto zákona.“. 
To znamená, že vnitřní předpisy soukromých vysokých škol musí mj. určovat skutečnost, který orgán soukromé vysoké školy (tj. právnické osoby mající oprávnění – státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola) vykonává např. působnost vědecké nebo umělecké rady vysoké školy v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem, stanovenou v části sedmé zákona o vysokých školách. 

MŠMT proto trvá na zachování dosavadního znění napadených ustanovení ZVŠ. Není důvod přistupovat jinak k soukromým vysokým školám, které splňují standardy, jejichž naplnění posuzuje nezávislý úřad (Národní akreditační úřad pro vysoké školství). Uskutečňování habilitačních řízení a řízení ke jmenováním profesorem patří podle § 2 odst. 9 ZVŠ (spolu s přiznáváním akademických titulů) k výhradním právům všech druhů vysokých škol (tj. veřejných, soukromých i státních) – a to za podmínek v zákoně o VŠ uvedených. 

Uvedená řízení mohou přitom uskutečňovat pouze ty vysoké školy, které získaly příslušnou akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. Udělení akreditace je dle § 82 odst. 6 písm. b) ZVŠ podmíněno mj. uskutečňováním doktorského studijního programu (odpovídajícího svým zaměřením oboru habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem). 
To znamená (vzhledem k tomu, že dle § 2 ZVŠ může doktorské studijní programy uskutečňovat pouze vysoká škola univerzitní), že akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem mohou získat pouze soukromé (nebo veřejné nebo státní) vysoké školy univerzitního typu. Není proto na místě hovořit o snižování kvality titulů „docent“ a „profesor“. V neposlední řadě je možno uvést, že jde o věcnou problematiku, která nespadá do působnosti připomínkového místa.

	
	1. K § 81 odst. 4 písm. f) a 82 odst. 6 písm. b)

Důvodová zpráva neobsahuje zdůvodnění navrhované zásadní změny podmínek pro (institucionální) akreditaci, ačkoli tato změna může spočívat ve zmírnění těchto podmínek. S navrhovanou změnou nesouhlasíme, neboť by mohla umožnit získání (institucionální) akreditace i takovým vysokým školám, které neprokázaly dostatečné zkušenosti s řádným uskutečňováním studijních programů po stanovenou dobu 10 let. Namísto toho by tato změna mohla vést k využívání personálního zabezpečení z jiných vysokých škol pro účely získání akreditace.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Uvedený návrh má za cíl odstranit tvrdost aktuální právní úpravy v případech, kdy vysoká škola využívá při zajištění jí uskutečňovaného studijního programu v podstatné míře personální zabezpečení, využívané před podáním žádosti jinou vysokou školou nebo její fakultou k zajištění stejného nebo obdobného studijního programu.
Připomínkové místo vhodnější formulaci dotčených ustanovení samo nenavrhlo. MŠMT proto setrvá na původním znění návrhu a případné využití možnosti započítání tedy ponechá v tom kterém případě na správním uvážení Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství.

De iure bude možné úpravu aplikovat na situace, kdy je na jedné vysoké škole fakulta standardním způsobem zrušena a na druhé je fakulta standardním způsobem zřízena. 

	
	1. K § 91 odst. 3
Prospěchové stipendium by mělo být možné přiznat i absolventovi, který splnil podmínky pro přiznání tohoto stipendia k okamžiku absolvování. Smyslem stipendia je motivovat k lepším studijním výsledkům, což by v opačném případě v posledním ročníku nebylo vůbec možné, protože by za výsledky v posledním ročníku prospěchové stipendium získat nemohl.
	AKCEPTOVÁNO 

Viz úprava v § 91 odst. 3 ZVŠ.


	
	1. K 91a odst. 5
Požadujeme změnit navržené znění, alternativně vyjasnit rámec zjišťování pracovních poměrů studentů u jiných zaměstnavatelů. Dle navrženého znění není nijak specifikován typ posuzovaného pracovního poměru, tj. zda se jedná o poměr k samotné VŠ či jinému zaměstnavateli. Není zřejmé, z jakého důvodu VŠ může po studentovi požadovat informaci o tom, zda a kde je zaměstnaný. V případném řízení o snížení stipendia totiž bude muset prokazovat vysoká škola a nikoli student.
	AKCEPTOVÁNO A VYSVĚTLENO 

Úprava byla, za účastí reprezentací, komplexně přepracována, viz § 91a ZVŠ. Připomínkovému místu bylo podáno vysvětlení úpravy shodující se s úpravou v důvodové zprávě.

	
	1. K § 91a odst. 1
Požadujeme vyjasnit, jakým způsobem je definována akademická obec, může-li být tuzemská právnická osoba zahraniční vysokou školou.
	VYSVĚTLENO 

Připomínkové místo doplnilo, že připomínka směřuje k úpravě § 93a odst. 1 ZVŠ.

V případě zahraničního vysokoškolského vzdělávání se vlastní vzdělávání primárně řídí právními předpisy domovského státu (ve kterém byla udělena akreditace, kdy to se týká i tuzemských subjektů). Pojem „akademická obec“ tedy ani hypoteticky nelze zakotvovat (v rámci zahraničního vzdělávání) v „českých“ právních předpisech. Stran tohoto termínu je případně nutné vycházet z právních předpisů domovského státu. 

	ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády

Mgr. Kristýna Hondlíková, tel. 224 002 446, e-mail: hondlikova.kristyna@vlada.cz. 

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínek, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. Ustanovení § 97 má být zařazeno do části devatenácté zákona o vysokých školách, která obsahuje společná, přechodná a závěrečná ustanovení. S ohledem na povahu předmětného ustanovení, upravujícího povinnosti osob, se ze systematického hlediska doporučuje zařadit je v návrhu zákona na vhodnějším místě.
	NEAKCEPTOVÁNO

Pokud by ustanovení měla být přeřazena na jiné místo, bylo by třeba předmětné odstavce rozdělit a úprava by byla méně přehledná.


	
	1. K částem šesté a sedmé
	Z návrhu zákona by ohledem na čl. 54 odst. 3 Legislativních pravidel vlády měly být vypuštěny obě výše uvedené části, tedy novela zákona o uznávání odborné kvalifikace a novela školského zákona. Do zákona o uznávání odborné kvalifikace (část šestá návrhu zákona) mají být doplněny některé dílčí údaje související s oznámením činěným uchazečem před začátkem výkonu regulované činnosti na území České republiky, do školského zákona (část sedmá návrhu zákona) je pak navrhováno vložit zejména ustanovení, která se týkají zřízení Informačního systému vzdělávání. Ani u jedné z těchto novelizačních částí není zřejmá jakákoli bezprostřední věcná souvislost s předmětem novely zákona o vysokých školách, která je stěžejní částí návrhu zákona, a ani důvodová zpráva k návrhu zákona u obou těchto částí neobjasňuje, v čem by snad mohla být shledávána obsahová bezprostřední souvislost s ostatními částmi navrhovaného zákona. Zároveň je v této souvislosti třeba upozornit i na judikaturu Ústavního soudu, který například ve svém nálezu ze dne 12. února 2002 sp. zn. Pl. ÚS 21/01 mj. uvedl následující: „… tato praxe, kdy jedním zákonem je současně novelizováno několik různých zákonů, je v legislativní praxi relativně častá. K tomu Ústavní soud v obecné rovině uvádí, že tato praxe je v zásadě ústavně konformní, leč pouze tehdy, jestliže novelizované zákony vzájemně meritorně souvisí. Naopak za nežádoucí jev, nekorespondující se smyslem a zásadami legislativního procesu, je nutno označit situaci, kdy jedním zákonem jsou novelizovány zákony vzájemně obsahově bezprostředně nesouvisející, k čemuž dochází např. z důvodu urychlení legislativní procedury … Takový postup totiž neodpovídá základním principům právního státu, mezi které patří zásada předvídatelnosti zákona, jeho srozumitelnosti a zásada jeho vnitřní bezrozpornosti. Jestliže totiž jedním zákonem (ve formálním smyslu) je zasahováno do materie upravované několika zákony jinými a tyto zákony spolu nejsou obsahově a systematicky provázány, vzniká nezřídka značně nepřehledný právní stav, který princip předvídatelnosti, srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti zákona již nerespektuje.“. 
	NEAKCEPTOVÁNO
 
Podle čl. 54 odst. 3 Leg. pravidel vlády „Je-li navrhován zákon, který si vyžádá novelu jiného zákona nebo více zákonů, lze v rámci těchto novel … upravovat pouze věci, jež bezprostředně souvisejí se zákonem, který novelu či novely jiných právních předpisů vyvolal.“. 
 
Zákon o vysokých školách upravuje začlenění v něm zakotveného „Registru vysokých škol a studijních programů“ (jehož součástí je Seznam poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území ČR a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programů) do „Informačního systému vzdělávání“ (ISV). Ten má být zřízen právě předmětnou související přičleněnou novelou školského zákona. 
Novela zákona o uznávání odborné kvalifikace se pak mj. týká změny úpravy obsahu a přístupu k veřejné části jednotné evidence poskytovatelů služeb.  Novela je tedy tematicky zaměřena na problematiku informačních systémů v působnosti MŠMT, stejně jako novela školského zákona a zákona o vysokých školách.


	
	1. K závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace 
Obecně k závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace
Je třeba zúžit počet rozpracovaných problematik a věnovat se např. otázce podpory rovnosti, vyslovení neplatnosti závěrečné zkoušky, přestupů mezi programy, sociálních stipendií, poplatků, elektronizace, uznávání zahraničního vzdělání, zahraničních poskytovatelů vzdělávání nebo doktorských stipendií. Zpráva by se měla soustředit výhradně na zásadní změny s novými a rozsáhlými dopady do klíčových oblastí, nikoli na změny spíše dílčí, technické či administrativní povahy.

Definice problému
Je nutné doplnit skutečný popis aktuálních problémů současného nastavení a rozsah či míru důsledků těchto problémů. Jak předkladatel sám uvádí v části 1.3, definice problému je v současnosti spíše shrnutím současného právního stavu. 

Návrh variant řešení
Variantní řešení je třeba upravit tak, aby varianty výstižně a stručně vystihly podstatné změny. Současná podoba variant je v některých případech spíše popisem nefunkčního aktuálního stavu a efektů, ke kterým dojde po zavedení úpravy. 

Zvolení vybraného řešení
1. Mělo by být jasně uvedeno, podle jakých kritérií (např. nákladnost pro státní rozpočet, administrativní zátěž, míra zlepšení studijních podmínek či zvýšení motivace doktorských studentů) byly varianty posuzovány a jakých hodnot tato kritéria u každé z nich nabývala. V ideálním případě by měl být výstup z porovnání variant prezentován formou tabulky/přehledu, ze které/ho bude možné ověřit náležitost volby daného řešení. 
2. Je třeba více rozpracovat oblast administrativní zátěže a alespoň dílčím způsobem kvantifikovat míru avizovaného snížení. K inspiraci se nabízí např. Metodika pro měření administrativní zátěže podnikatelů.   

Přezkum účinnosti regulace
I přes detailnější rozpracování této části je nutná další konkretizace parametrů, které budou sledovány při zmíněné komunikaci s vysokými školami či v rámci jejich výročních zpráv atd. Mezi uvedenými chybí parametry, týkající se situace studentů a zaměstnanců vysokých škol. 
	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ
 
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) byla upravena na základě uvedené připomínky a připomínek k této věci od dalších připomínkových míst.

	Místopředseda vlády pro digitalizaci

Mgr. Bc. Michal Daněk, e-mail: danek.michal@vlada.cz, tel. 774690454
Mgr. Martin Archalous, e-mail archalous.martin@vlada.cz

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínek, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. K § 8 odst. 1 (kvóty v akademickém senátu)
Domníváme se, že je nadbytečné, aby bylo na zákonné úrovni striktně předepisováno, že na všech vysokých školách musí být v akademickém senátu minimálně třetina studentů nebo že jich musí být nanejvýš polovina.
Navrhujeme tuto kvótu nutnosti minimálně jedné třetiny studentů v senátu zrušit (ve větě druhé, větě vedlejší).
Nad rámec toho se domníváme, že by zákon mohl být formulován tak, že by mohly být přesněji upraveny volební kritéria (např., že kandidátů z řad studentů má být stejně jako kandidátů z řad učitelů, kdy počet kandidátů by mohl být dle našeho názoru 12, pokud neurčí rektor jinak – v případě, že by rektor určil liché číslo, by byl počet kandidátů z řad učitelů o jeden vyšší. Volební hlas učitelů by v takovém schématu mohl být silnější, a to vzhledem k počtu studentům a počtu učitelů) - Toto řešení by přispělo k vyšší demokratičnosti na vysokých školách.
Obdobně by platilo pro § 40f odst. 1 a pro § 42e odst. 2.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Uvedená připomínka je nad rámec novely ZVŠ. 

	
	1. K § 12a odst. 3 a k § 40e)
Požadujeme zcela vypustit vedlejší větu, která dle našeho názoru nadbytečně omezuje výběr místopředsedy rady pouze na docenty nebo profesory. Navrhovaná změna je dle našeho názoru nelogická a zřejmě jde o technický omyl. Dle našeho názoru nadbytečnou a nedefinovanou kategorii a termín “mimořádní profesoři” nedoporučujeme užívat v tomto zákoně.
Obdobně navrhujeme vypustit tuto větu i u § 40e.
	NEAKCEPTOVÁNO

Připomínka vznikla patrně nepochopením. Již nyní místopředseda RVH smí být jen docent či profesor. Nyní jen dochází k rozšíření o mimořádné profesory, které stávající úprava zakotvuje mj. v § 70 odst. 2. Na RVH u SVŠ se aplikuje obdobně.

	
	1. K odměnách některých akademických pracovníků na VŠ (§ 15 odst. 9)
Domníváme se, že vzhledem k dlouhodobě neuspokojivým platovým podmínkám kantorů vysokých škol by se měly dle našeho názoru zvýšit odměny akademických pracovníků za jejich odbornou činnost. Pokud je to činnost obecně prospěšná, neměla by to být apriori činnost zcela bezúplatná.
	VYSVĚTLENO 

Členy správních rad nemohou být zaměstnanci dané VŠ (viz § 14 odst. 1 ZVŠ).

	
	1. K bodu 48 - § 46 odst. 2 a § 46 odst. 5
Větu poslední navrhujeme doplnit takto:
„V oblasti všeobecného lékařství, vojenského všeobecného lékařství, zubního lékařství, vojenského zubního lékařství, veterinárního lékařství, veterinární hygieny a oboru práva na veřejné vysoké škole se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.“
Zároveň navrhujeme vložit do ustanovení § 46 odst. 4 nový bod f) ve znění: “v oblasti oboru právo a právní vědy na veřejné vysoké škole "doktor práva" (ve zkratce "JUDr." uváděné před jménem),”
A v § 46 odst. 5 písm. a) vypustit a dosavadní písmena b), c), d) a e) aktualizovat na a), b), c), d).
Níže uvádíme hlavní argumenty pro tento návrh:
· Domníváme se, že bude vhodnější a přehlednější všechny pětileté (a případně i víceleté) obory sjednotit tak, že absolventi těchto oborů budou mít odlišný titul od absolventů magisterských oborů, který navazují na bakalářské programy. Obor práva na právnických fakultách ČR společně s výše zmíněným obory medicíny je pětiletým studijním programem, kdy zkoušky v každém semestru těchto oborů jsou obecně objektivně chápány a dlouhodobě zažité jako velmi náročné.
· V praxi jsou zaznamenané případy, kdy někteří studenti jsou připuštěni na dva rozdílné obory magisterského studia i soukromých vysokých škol, když studovali pouze jeden bakalářský obor na jedné z humanitních škol. V této souvislosti lze hovořit o tom, že získat tříletý bakalářský titul je vlastně výhodou, jelikož na jeho základě může student získat více magisterských titulů. Absolvent právnické fakulty má po pětiletém studiu práva titul Mgr., absolvent dvou soukromých vysokých škol s jedním bakalářským studiem může mít v praxi Mgr. et. Mgr. Některé humanitní obory na těchto soukromých vysokých školách mohou navíc studenti vystudovat i za kratší dobu, než jsou dva roky. Zde je na místě poukázat na jasnou nevyváženost a nepřiměřenost.
· JUDr. i Mgr. označuje stejnou kvalifikaci a ve srovnání s jinými státy ve světě je tato dvojkolejnost v ČR pro právníky raritou. Popravdě je to raritou matoucí, s žádným praktickým ospravedlnitelným účelem. Proč by měli mít absolventi právnické fakulty se stejnou kvalifikací (vlastně bez jakéhokoliv praktického významu) dva rozdílné tituly? Navíc, když magisterské studium je v ČR jasně zažité jako navazující dvouletý program po bakalářském studiu.
· Toto navrhované sjednocení “malých doktorátů” napomůže rovněž uživatelské přívětivosti, jelikož lidé jsou stále zvyklý, že právníci mají před jménem JUDr., a nikoliv Mgr. 
Do důvodové zprávy je možné napsat, že dosavadní absolventi stále mohou obhajobou rigorózní práce JUDr. titul získat. 
	NEAKCEPTOVÁNO 

Připomínka jde nad rámec novely ZVŠ. 

	
	1. K hodnocení výuky (k § 12a, § 40d a dalším ustanovením)
Domníváme se, že na celkovém hodnocení výuky by měli mít výraznější podíl studenti v anonymním nezávislém hodnocení. Zpětná vazba mezi studenty a kantory by měla být dle našeho názoru mnohem frekventovanější.
Současné znění zákona je navíc dle našeho názoru v tomto ohledu nadbytečně komplikované.
Jsme si vědomi, že toto je možné upravovat v rámci vnitřních předpisů, nicméně nevidíme důvod, proč by tato problematika nemohla být pro všechny školy sjednocena na zákonné úrovni, čímž by se vysokým školám snížila i administrativní zátěž spojená s úpravou systému vnitřního hodnocení.
Navrhujeme na vhodném místě zákona doplnit, že jedním z podkladů pro hodnocení výuky je anonymní zpětná vazba studentů.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Uvedené není předmětem novely ZVŠ. Považujeme za vhodné nechat tyto záležitosti v kompetencích VŠ i s ohledem na jejich samosprávné působnosti uvedené v § 6 ZVŠ.

	
	1. § 42f odst. 2
V § 42f doporučujeme změnit číslo odstavce (3) na (2), jelikož odstavce 3 v tomto paragrafu se evidentně nenavrhují.
	AKCEPTOVÁNO
 
Příslušný novelizační byl upraven.

	
	1. § 57a (změna příjmení)
V navrhovaném novém § 57a odst. 1 a 2 se hovoří o tom, že:
(1)“Doloží-li absolvent příslušné vysoké škole svým čestným prohlášením nebo jiným způsobem ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení vysokoškolského diplomu nebo dodatku k diplomu, vysoká škola mu na jeho žádost vyhotoví stejnopis prvopisu, případně druhopis daného dokladu.”
(2)“Prokáže-li absolvent příslušné vysoké škole nebo fakultě, že mu bylo přiděleno nové rodné číslo podle zákona o evidenci obyvatel nebo že mu byla na základě jeho žádosti povolena změna jména, popřípadě jmen, nebo příjmení podle zákona o matrikách, vysoká škola mu na jeho žádost vydá nový doklad podle §57 odst. 1 písm. a) a c) až f) nebo podle § 57 odst. 3 věty poslední, v němž se uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, a případně též rodné číslo, podle stavu ke dni vydání nového dokladu. Postup vysoké školy podle věty první se přiměřeně použije při změně jména, jmen nebo příjmení povolené v zahraničí.”
Nové příjmení se po sňatku zapisuje do matriky, ale tady se mluví o změně povolené na žádost, což změna příjmení po sňatku není. Teoreticky to tak vyřazuje ženy či muže, kteří mají po svatbě jiné příjmení. Může je to tak hlavně ženy, které mění příjmení častěji, omezovat v pracovních výběrových řízeních (v Česku a v zahraničí), kdy mají na diplomu jiné příjmení.
Domníváme se, že slova “na žádost” jsou v tomto případě nadbytečná.
Navrhujeme buď slova “na žádost” vypustit, případně ustanovení přeformulovat tak, že se týká i změny na základě upravit tak, aby zahrnovalo i uzavření manželství nebo partnerství.
	NEAKCEPTOVÁNO 

Změna v praxi nepůsobí problém a způsobila by vysoké administrativní zatížení vysokých škol. 

	Ministerstvo životního prostředí

Mgr. Markéta Michutová, odbor kanceláře ministra (Marketa.Michutova@mzp.cz, 
tel.: 267 122 887)

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínky, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. Vysokoškolští studenti doktorské formy studia jsou placeni prostřednictvím stipendií, a to jak ve formě řádného stipendia, tak ve formě stipendia za vědeckou a tvůrčí činnost, které mohou získat z grantů interních grantových agentur univerzit. Na tuto formu příjmu ale banky nepohlíží jako na pravidelný příjem, a pokud chce student skloubit své studium s rodinným životem a požádat například 
o hypotéku, banky páru hypotéku neposkytnou i přes to, že druhý z partnerů má vyšší než průměrný výdělek a součet stipendií tohoto studenta činí více než 20 000 Kč měsíčně. Žádáme proto doplnění zákona o tuto problematiku, která by přispěla k deklarované snaze 
o zlepšení možnosti spojení studia a pracovního poměru.

	NEAKCEPTOVÁNO

Uvedená problematika není předmětem právní úpravy zákona o vysokých školách. 

	Ministerstvo životního prostředí

PhDr. Mgr. Filip Simon, MPA, odbor kanceláře ministra (filip.simon@mzp.cz, tel.: 267 122 831)

Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínky, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. V důvodové zprávě žádáme doplnit vysvětlení, proč se mají zvýšit doktorská stipendia až od 1. září 2024 a ne již dříve. 

	NEAKCEPTOVÁNO 

Uvedený termín byl navržen s ohledem na legislativní práce a zároveň tak, aby se shodoval se zahájením akademického roku. S ohledem na průběh připomínkového řízení byla účinnost navržena k 1. 9. 2025. 

	Ministerstvo práce a sociálních věcí

Mgr. Vojtěch Panáček (vojtech.panacek@mpsv.cz; 
tel. 221922623, mob. 771 256 683)
Připomínkové místo souhlasilo s navrženým vypořádáním připomínek, připomínkové řízení tak bylo ukončeno bez rozporu.
	1. K čl. II - k bodům 13 a 14 přechodných ustanovení v návaznosti na čl. I bod 214

Žádáme vyjasnit, jak bude MŠMT v praxi postupovat za účinnosti nové úpravy při uznávání rovnocennosti studia v případě studentů škol uvedených v § 93j odst. 1 písm. a) a b), kteří začali studovat tuto školu před účinností nové úpravy a kteří ji budou dostudovávat za účinnosti nové úpravy. Podle zmíněných přechodných ustanovení (poslední věta) má platit, že „Po dobu pokračování v poskytování vzdělávání se na právnickou osobu ohledně daného pokračujícího vzdělávání a souvisejících práv, povinností a postupů vztahuje zákon č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“. Podobně v důvodové zprávě (na str. 70) je uvedeno, že „Po dobu uvedeného pokračování se na tyto poskytovatele ohledně daného pokračujícího vzdělávání a souvisejících práv, povinností a postupů bude vztahovat dosavadní znění zákona o vysokých školách.“. 
Máme za to, že právní úprava by měla obsahovat výslovné ustanovení, že také MŠMT bude při uznávání rovnocennosti za účinnosti nové úpravy aplikovat u dostudovávajících studentů pravidla platná před účinností nové úpravy. Jinak hrozí, že tito studenti ztratí statut nezaopatřeného dítěte na období od účinnosti nové úpravy do ukončení studia, neboť jim nebude možno podle § 93j odst. 1 zákona uznat rovnocennost studia, pokud škola nebude splňovat nové podmínky uvedené v nových ustanoveních § 93b až 93e, resp. § 93i až 93ic zákona č. 111/1998 Sb.

	AKCEPTOVÁNO
 
Bylo doplněno přechodné ustanovení k § 93j odst. 1 ZVŠ (viz předchozí ustanovení č. 21).


	
	1. K ČÁSTI TŘETÍ – Změna zákona o státní sociální podpoře 
K bodu 2 (§ 12 odst. 1písm. e)) a
K ČÁSTI ČTVRTÉ – Změna zákona o důchodovém pojištění
K bodu 3 (§ 21 odst. 1 písm. a) 
V obou ustanoveních se navrhuje slova „tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou“ nahradit slovy „v rámci spolupráce s danou zahraniční vysokou školou tuzemskou právnickou osobou“. 
Doporučujeme upravit navrhovaný slovosled pro lepší srozumitelnost, např. „tuzemskou právnickou osobou v rámci spolupráce s danou zahraniční vysokou školou“.
	NEAKCEPTOVÁNO

Slovosled navržený v připomínce by sice byl jazykově vhodnější a srozumitelnější, za dotčenou formulací však v případě zákona o státní sociální podpoře následuje zavedení leg. zkratky – slova „(dále jen „pobočka zahraniční vysoké školy“)“, kterémužto pojmu by při navržené změně formulace byl zřejmě dán jiný nebo nejasný význam.

	
	1. K ČÁSTI TŘETÍ k bodu 3 - Změna zákona o státní sociální podpoře
Bod 3 navrhujeme uvést v tomto znění:
„3. V § 12 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Při rozhodování podle odstavce 1 písm. c), d) nebo e) se použijí pravidla stanovená zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení pro řízení o postavení studia na středních, vyšších odborných nebo vysokých školách v cizině nebo studia 
na zahraničních vysokých školách nebo v pobočkách zahraničních vysokých škol na území České republiky na roveň studia na středních, vyšších odborných nebo vysokých školách v České republice pro účely důchodového pojištění obdobně.““.
	AKCEPTOVÁNO JINAK

Viz § 12 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře.


	
	1. K ČÁSTI ČTVRTÉ – Změna zákona o důchodovém pojištění
V souvislosti s odstraněním duplicitní poznámky pod čarou č. 46 navrhujeme tyto úpravy: 
Bod 1 navrhujeme vypustit. 
Poznámka pod čarou č. 46 vložená do § 5 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění na základě zákona č. 47/2016 Sb. je i nadále platná a není třeba její existenci znovu deklarovat. 
	AKCEPTOVÁNO

	
	1. Bod 2 navrhujeme uvést v tomto znění: 
 „2. V § 21 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slovo „školách46)“ nahrazuje slovem „školách54)“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje.
Poznámka pod čarou č. 54 zní: 
„54) § 93a odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“.“.
	AKCEPTOVÁNO

Viz příslušný novelizační bod.

	
	1. Za dosavadní novelizační bod 2 navrhujeme vložit nový novelizační bod tohoto znění: 
„X. Poznámka pod čarou č. 46 vložená zákonem č. 137/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se zrušuje.“. 
	AKCEPTOVÁNO

Viz příslušný novelizační bod.


	
	1. Dosavadní novelizační bod 4 navrhujeme uvést v tomto znění: 
   „V § 105c odst. 1 a 2 se slovo „spoření46)“ nahrazuje slovem „spoření55)“.  
Poznámka pod čarou č. 55 zní: 
„55) Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů.“.“.
	AKCEPTOVÁNO

Viz příslušný novelizační bod (č. 4 k části páté).

	
	1.  Za dosavadní novelizační bod 4 navrhujeme doplnit nový novelizační bod tohoto znění: 
„5. Poznámka pod čarou č. 46 vložená zákonem č. 376/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření, se zrušuje.“.
	AKCEPTOVÁNO

Viz příslušný novelizační bod (č. 5 k části páté).


	
	1. Ke zvláštní části důvodové zprávy – k ČÁSTI DRUHÉ – ke Změně zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (strana 71)
Zde se uvádí: „Nově je doplněním § 3 odst. 2 do zákona začleněno také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako orgán sociálního zabezpečení“. Tato formulace je zavádějící vzhledem k tomu, že MŠMT je doplněno pouze mezi subjekty vykonávající působnost na úseku sociálního zabezpečení a není uvedeno ve výčtu orgánů sociálního zabezpečení v § 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
	AKCEPTOVÁNO
 
Důvodová zpráva byla upravena.

V první větě části ke změně zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení bylo užito formulace: „Nově je úpravou v § 3 odst. 2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy doplněno mezi subjekty vykonávající působnost na úseku sociálního zabezpečení, neboť …“.


V Praze, 1. listopadu 2023
Vypracoval: Mgr. Damir Solak	Podpis:
Stránka 2 (celkem 2)