Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNCNUTLVWM najdete zde
V
VI.
Platné znění dotčených ustanovení novelizovaných zákonů
s vyznačením navrhovaných změn
(K části první návrhu zákona)
Platné znění zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 495/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 153/2021 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
ZÁKON
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
Vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že:
a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,
b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti,
c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání,
d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní,
e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni, aktivně usilují o transfer znalostí a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou,
f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů.
§ 2
(1) Vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen typem uskutečňovaných akreditovaných studijních programů. Typy studijních programů jsou bakalářský, magisterský a doktorský.
(2) Vysoká škola je právnickou osobou.
(3) Vysoká škola je univerzitní nebo neuniverzitní. Označení „vysoká škola“, popřípadě z něho odvozené tvary slov mohou mít ve svém názvu pouze vysoké školy. Označení „univerzita“, popřípadě z něho odvozené tvary slov mohou mít ve svém názvu pouze vysoké školy univerzitní. V případě tuzemských právnických osob zahrnuje zákaz používání označení a z nich odvozených tvarů slov podle věty druhé a třetí i zákaz používání cizojazyčných překladů uvedeného označení a z něho odvozených tvarů slov.
(4) Vysoká škola univerzitní může uskutečňovat všechny typy studijních programů a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen „tvůrčí činnost“).
(5) Vysoká škola neuniverzitní uskutečňuje bakalářské studijní programy a může též uskutečňovat magisterské studijní programy a v souvislosti s tím tvůrčí činnost. Vysoká škola neuniverzitní se nečlení na fakulty.
(6) Typ vysoké školy je uveden v jejím statutu a musí být v souladu se stanoviskem Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství (dále jen „Akreditační úřad“).
(7) Vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká škola je vojenská nebo policejní.
(8) Na vzdělávací a tvůrčí činnosti vysokých škol se mohou podílet i jiné právnické osoby, které se touto činností zabývají.
(9) Nikdo kromě vysoké školy nemá právo přiznávat akademický titul, konat habilitační řízení, konat řízení ke jmenování profesorem, používat akademické insignie a konat akademické obřady.
(10) Na vysokých školách je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí.1)
§ 3
Akademická obec vysoké školy
Akademičtí pracovníci a studenti vysoké školy tvoří akademickou obec vysoké školy.
§ 4
Akademické svobody a akademická práva
Na vysoké škole se zaručují tyto akademické svobody a tato akademická práva:
a) svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků,
b) svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům,
c) právo učit se zahrnující svobodnou volbu zaměření studia v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce,
d) právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány,
e) právo používat akademické insignie a konat akademické obřady.
ČÁST DRUHÁ
VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ SOUČÁSTI
HLAVA I
VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA
§ 5
Zřízení veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.
(2) Veřejná vysoká škola se může sloučit nebo splynout jen s jinou veřejnou vysokou školou; rozdělit se může jen na jiné veřejné vysoké školy. Tyto změny je možné provést pouze zákonem.
(3) V případě zrušení veřejné vysoké školy podle odstavce 1 nebo sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné vysoké školy podle odstavce 2 zákon též stanoví, na které právnické osoby přechází její majetek a závazky a které veřejné vysoké školy umožní dokončení vysokoškolského vzdělání studentům zrušené veřejné vysoké školy.
§ 6
(1) Do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patří zejména:
a) vnitřní organizace,
b) určování počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínek pro přijetí ke studiu a rozhodování v přijímacím řízení,
c) tvorba a uskutečňování studijních programů,
d) zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy,
e) organizace studia,
f) rozhodování o právech a povinnostech studentů,
g) zaměření a organizace tvůrčí činnosti,
h) pracovněprávní vztahy a určování počtu akademických pracovníků a ostatních zaměstnanců,
i) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem,
j) spolupráce s jinými vysokými školami a právnickými osobami a zahraniční styky,
k) ustavování samosprávných akademických orgánů vysoké školy, pokud tento zákon nestanoví jinak,
l) hospodaření vysoké školy a nakládání s majetkem v souladu se zvláštními předpisy,
m) stanovení výše poplatků spojených se studiem,
n) stanovení výše poplatků za úkony spojené s habilitačním řízením nebo s řízením ke jmenování profesorem.
(2) Organizaci a činnost veřejné vysoké školy, jakož i postavení členů akademické obce upravují její vnitřní předpisy.
(3) Státní orgány mohou zasahovat do činnosti veřejné vysoké školy jen na základě a v mezích zákona a způsobem zákonem stanoveným.
§ 7
Orgány veřejné vysoké školy
(1) Samosprávnými akademickými orgány veřejné vysoké školy jsou
a) akademický senát,
b) rektor,
c) vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole akademická rada,
d) rada pro vnitřní hodnocení, je-li zřízena,
e) disciplinární komise.
(2) Dalšími orgány veřejné vysoké školy jsou
a) správní rada,
b) kvestor.
Akademický senát veřejné vysoké školy
§ 8
(1) Akademický senát veřejné vysoké školy je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně jedenáct členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu veřejné vysoké školy volí ze svých řad členové akademické obce veřejné vysoké školy. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody a den zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí. Zanikne-li členství některého člena akademického senátu veřejné vysoké školy před uplynutím jeho funkčního období a vnitřní předpis veřejné vysoké školy umožní výkon funkce člena akademického senátu veřejné vysoké školy náhradníkem, vykonává náhradník tuto funkci pouze po zbytek příslušného funkčního období.
(2) Členství v akademickém senátu veřejné vysoké školy je neslučitelné s funkcí rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana, tajemníka fakulty a ředitele vysokoškolského ústavu.
(3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu veřejné vysoké školy je nejvýše tříleté. Je-li student zvolený do akademického senátu veřejné vysoké školy v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, může vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanovit podmínky, za kterých jeho členství v akademickém senátu nezaniká. Funkční období všech členů akademického senátu veřejné vysoké školy skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 9. Rektor nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby.
(4) Zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy jsou veřejně přístupná. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor, děkan fakulty, předseda správní rady veřejné vysoké školy nebo v jeho zastoupení jím pověřený člen správní rady veřejné vysoké školy, jakož i předsedou rady pro vnitřní hodnocení pověřený člen rady pro vnitřní hodnocení, mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Na žádost rektora je předseda akademického senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy.
§ 9
(1) Akademický senát veřejné vysoké školy
a) rozhoduje na návrh rektora o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy, na základě souhlasného vyjádření orgánů nebo osob stanovených statutem jako vedoucí zaměstnanci vysoké školy rozhoduje také o zřízení nebo zrušení společných pracovišť součástí vysoké školy,
b) schvaluje
1. jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy na návrh člena akademického senátu veřejné vysoké školy; akademický senát veřejné vysoké školy si k tomuto návrhu vyžádá stanovisko rektora,
2. vnitřní předpis fakulty na návrh akademického senátu fakulty; akademický senát veřejné vysoké školy si k tomuto návrhu vyžádá stanovisko rektora,
3. ostatní vnitřní předpisy veřejné vysoké školy a jejích součástí na návrh rektora,
c) schvaluje rozpočet a střednědobý výhled vysoké školy předložený rektorem a kontroluje využívání finančních prostředků vysoké školy,
d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy předložené rektorem,
e) schvaluje zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předloženou předsedou rady pro vnitřní hodnocení a dodatky k této zprávě,
f) dává rektorovi předchozí souhlas ke jmenování a odvolání členů vědecké rady, umělecké rady nebo akademické rady veřejné vysoké školy (dále jen „vědecká rada veřejné vysoké školy“), členů rady pro vnitřní hodnocení a členů disciplinární komise veřejné vysoké školy,
g) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech, které se neuskutečňují na fakultách,
h) usnáší se o návrhu na jmenování rektora, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce,
i) schvaluje strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti veřejné vysoké školy a každoroční plán realizace strategického záměru (dále jen „strategický záměr veřejné vysoké školy“) předložený rektorem,
j) na návrh rektora zruší vnitřní předpis, rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu součásti veřejné vysoké školy anebo pozastaví jeho účinnost, pokud je tento vnitřní předpis, rozhodnutí nebo úkon v rozporu se zvláštními předpisy nebo vnitřními předpisy veřejné vysoké školy.
(2) Akademický senát veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména
a) k návrhům těch studijních programů, které se neuskutečňují na fakultách,
b) k záměru rektora jmenovat nebo odvolat prorektory,
c) k právním jednáním, která vyžadují souhlas správní rady veřejné vysoké školy podle § 15 odst. 1 písm. a) až d),
d) k podnětům a stanoviskům správní rady veřejné vysoké školy podle § 15 odst. 3.
(3) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) až e), g) a i) a podklady k rozhodnutí podle odstavce 1 písm. h) je jejich předkladatel povinen nejméně 7 kalendářních dnů před jejich projednáváním zpřístupnit členům akademické obce veřejné vysoké školy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. h) se akademický senát veřejné vysoké školy usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu veřejné vysoké školy; návrh na odvolání rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu.
§ 10
Rektor
(1) V čele veřejné vysoké školy je rektor; jedná a rozhoduje ve věcech školy, pokud zákon nestanoví jinak. V případech, kdy zvláštní předpis předpokládá působnost statutárního orgánu, plní ji rektor.
(2) Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy prezident republiky. Návrh se podává prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministr“).
(3) Funkční období rektora je čtyřleté. Funkci rektora může tatáž osoba vykonávat na téže veřejné vysoké škole nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období.
(4) Rektora zastupují v jím určeném rozsahu prorektoři. Prorektory jmenuje a odvolává rektor.
(5) Mzdu rektora stanoví ministr.
Vědecká rada veřejné vysoké školy
§ 11
(1) Předsedou vědecké rady veřejné vysoké školy je rektor, který jmenuje a odvolává ostatní členy vědecké rady; délku funkčního období ostatních členů může stanovit vnitřní předpis veřejné vysoké školy.
(2) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jsou významní představitelé oborů, v nichž vysoká škola uskutečňuje vzdělávací a tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce této školy.
§ 12
(1) Vědecká rada veřejné vysoké školy
a) projednává na návrh rektora návrh strategického záměru veřejné vysoké školy před jeho předložením akademickému senátu veřejné vysoké školy,
b) schvaluje studijní programy předložené rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty; v případě studijních programů, které se neuskutečňují na fakultách, bez tohoto návrhu,
c) schvaluje záměr předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby platnosti akreditace studijních programů předložený rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty; v případě studijních programů, které se neuskutečňují na fakultě, bez tohoto návrhu,
d) schvaluje na návrh rektora záměr předložit žádost o institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání a o rozšíření institucionální akreditace pro další oblast nebo oblasti vzdělávání,
e) schvaluje záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem předložený rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty; v případě řízení, která se neuskutečňují na fakultě, bez tohoto návrhu,
f) schvaluje na návrh rektora záměr vzdát se institucionální akreditace, záměr zrušit studijní program a záměr vzdát se akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
g) vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním řízení v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
h) projednává návrh pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předložený rektorem před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy,
i) projednává záměry rektora jmenovat nebo odvolat členy rady pro vnitřní hodnocení, pokud je zřízena,
j) projednává návrh zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předložený předsedou rady pro vnitřní hodnocení před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy a návrhy dodatků k této zprávě,
k) projednává návrh výroční zprávy o činnosti vysoké školy před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy,
l) vykonává další působnosti stanovené statutem veřejné vysoké školy.
(2) Vědecká rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména k záležitostem, které jí předloží rektor.
(3) Působnost vědecké rady veřejné vysoké školy uvedenou v odstavci 1 písm. b), c) a e) až f) lze statutem veřejné vysoké školy zcela nebo částečně svěřit radě pro vnitřní hodnocení nebo vědecké radě fakulty.
§ 12a
Rada pro vnitřní hodnocení
(1) Veřejná vysoká škola zřizuje statutem veřejné vysoké školy radu pro vnitřní hodnocení, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Na veřejné vysoké škole, která nemá institucionální akreditaci, může působnost rady pro vnitřní hodnocení vykonávat vědecká rada veřejné vysoké školy, stanoví-li tak statut veřejné vysoké školy.
(3) Předsedou rady pro vnitřní hodnocení je rektor. Místopředsedu rady jmenuje a odvolává rektor z akademických pracovníků veřejné vysoké školy, kteří jsou profesory nebo docenty, docenty nebo mimořádnými profesory dané veřejné vysoké školy. Předseda akademického senátu veřejné vysoké školy je členem rady pro vnitřní hodnocení. Ostatní členy rady jmenuje a odvolává rektor; z toho jednu třetinu na návrh vědecké rady a jednu třetinu na návrh akademického senátu, z toho je jeden člen rady vždy jmenován z řad studentů dané veřejné vysoké školy. Nejmenuje-li rektor členem rady toho, kdo byl na jmenování členem rady navržen, je povinen toto navrhovateli zdůvodnit. Délku funkčního období místopředsedy a ostatních členů rady pro vnitřní hodnocení může stanovit vnitřní předpis veřejné vysoké školy.
(4) Rada pro vnitřní hodnocení
a) schvaluje návrh pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předložený předsedou rady pro vnitřní hodnocení před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy,
b) řídí dohlíží na průběh vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy,
c) zpracovává zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy a dodatky k této zprávě,
d) vede průběžné záznamy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy,
e) vykonává další činnosti v rozsahu stanoveném statutem veřejné vysoké školy.
§ 13
Disciplinární komise veřejné vysoké školy
(1) Členy disciplinární komise veřejné vysoké školy jmenuje a odvolává rektor z řad členů akademické obce veřejné vysoké školy. Polovinu členů disciplinární komise veřejné vysoké školy tvoří studenti. Disciplinární komise veřejné vysoké školy si ze svých členů volí a odvolává svého předsedu.
(2) Funkční Délku funkčního období členů disciplinární komise veřejné vysoké školy je nejvýše dvouleté stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.
(3) Disciplinární komise veřejné vysoké školy projednává disciplinární přestupky studentů veřejné vysoké školy, pokud nejsou zapsáni na žádné z jejích fakult, a předkládá návrh na rozhodnutí rektorovi.
(4) Pokud jsou všichni studenti veřejné vysoké školy zapsáni na jejích fakultách, disciplinární komise veřejné vysoké školy se nezřizuje.
Správní rada veřejné vysoké školy
§ 14
(1) Správní rada veřejné vysoké školy má nejméně devět členů, jejich počet musí být vždy dělitelný třemi. Členy správní rady veřejné vysoké školy po projednání s rektorem jmenuje a odvolává ministr tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména představitelé veřejného života, profesních komor, organizací zaměstnavatelů nebo dalších osob nebo orgánů vykonávajících, podporujících nebo využívajících vzdělávací nebo tvůrčí činnost vysokých škol nebo její výsledky, představitelé územní samosprávy a státní správy a absolventi dané vysoké školy. Členové správní rady nemohou být zaměstnanci dané veřejné vysoké školy. Volbu předsedy a místopředsedů a způsob jednání správní rady veřejné vysoké školy upraví statut správní rady veřejné vysoké školy, který schvaluje ministr.
(2) Členové správní rady veřejné vysoké školy jsou jmenováni na dobu šesti let. Po prvním jmenování členů správní rady se losem určí jména jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech, a jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po čtyřech letech. Zanikne-li funkce člena správní rady veřejné vysoké školy před uplynutím jeho funkčního období, je nový člen správní rady veřejné vysoké školy jmenován pouze na zbytek příslušného funkčního období.
(3) Funkce člena správní rady veřejné vysoké školy zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) vzdáním se funkce,
c) smrtí nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého nebo nezvěstného,
d) dnem vzniku základního pracovněprávního vztahu k dané veřejné vysoké škole,
e) dnem nabytí právní moci
1. rozhodnutí soudu, kterým byl člen správní rady veřejné vysoké školy odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo kterým byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti,
2. rozhodnutí soudu, kterým byla schválena dohoda o vině člena správní rady a trestu za jím spáchaný úmyslný trestný čin,
3. rozhodnutí státního zástupce, kterým bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání člena správní rady za úmyslný trestný čin,
4. rozhodnutí státního zástupce nebo soudu, kterým bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání člena správní rady pro úmyslný trestný čin nebo kterým bylo v trestním řízení vedeném pro úmyslný trestný čin člena správní rady schváleno narovnání, nebo
5. rozhodnutí soudu, kterým byla omezena svéprávnost člena správní rady.
(4) Zasedání správní rady veřejné vysoké školy svolává její předseda, a to nejméně dvakrát ročně. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor, kvestor, předseda akademického senátu veřejné vysoké školy nebo v jeho zastoupení jím pověřený člen akademického senátu veřejné vysoké školy, jakož i předsedou rady pro vnitřní hodnocení pověřený člen rady pro vnitřní hodnocení, mají právo se zúčastnit zasedání správní rady veřejné vysoké školy a mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Na žádost rektora je předseda správní rady povinen svolat mimořádné zasedání správní rady veřejné vysoké školy.
(5) O návrzích, k nimž se po jejich schválení akademickým senátem veřejné vysoké školy vyžaduje podle § 15 odst. 2 písm. b) a c) schválení správní radou veřejné vysoké školy, musí správní rada veřejné vysoké školy rozhodnout do 2 týdnů ode dne postoupení schváleného návrhu akademickým senátem správní radě veřejné vysoké školy, prováděného prostřednictvím rektora; v případě, že správní rada veřejné vysoké školy v této lhůtě nerozhodne, platí, že návrh schválila. V případě, že správní rada veřejné vysoké školy návrh neschválí, vrátí jej s uvedením důvodů k novému projednání akademickému senátu veřejné vysoké školy; původní návrh je v takovém případě schválen bez potřeby dalšího následného schválení správní radou veřejné vysoké školy, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu. Ztotožní-li se akademický senát veřejné vysoké školy s připomínkami správní rady veřejné vysoké školy, schválí návrh v jejich znění prostou většinou. Určení dne postoupení, uvedeného ve větě první, vymezí vnitřní předpis veřejné vysoké školy.
§ 15
(1) Správní rada veřejné vysoké školy vydává předchozí písemný souhlas
a) k právním jednáním, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést vlastnické právo k nemovitým věcem,
b) k právním jednáním, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést vlastnické právo k movitým věcem, jejichž cena je vyšší než pětisetnásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního předpisu2) za hmotný majetek,
c) k právním jednáním, kterými vysoká škola hodlá zřídit věcné břemeno nebo jiné věcné právo nebo předkupní právo,
d) k právním jednáním, kterými vysoká škola hodlá jinou právnickou osobu ustavit, zrušit anebo přeměnit, a ke vkladům s peněžitým nebo nepeněžitým předmětem do těchto a jiných právnických osob.
(2) Správní rada veřejné vysoké školy po schválení v akademickém senátu veřejné vysoké školy
a) projednává zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy, předloženou rektorem, a dodatky k této zprávě; dodatek může být projednán i před schválením v akademickém senátu veřejné vysoké školy,
b) schvaluje rozpočet a střednědobý výhled veřejné vysoké školy, předložený rektorem,
c) schvaluje strategický záměr veřejné vysoké školy,
d) projednává výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření veřejné vysoké školy, předložené rektorem.
(3) Správní rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje k dalším věcem, které jí k projednání předloží rektor; dává podněty a vyjadřuje stanoviska k činnosti veřejné vysoké školy, která zveřejňuje ve veřejné části internetových stránek veřejné vysoké školy.
(4) Při úplatném smluvním převodu movité věci podle odstavce 1 písm. b) se cena 3) sjednává ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze movitou věc převést pouze ve veřejném zájmu nebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí.
(5) Správní rada veřejné vysoké školy právní jednání neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné vysoké školy nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění úkolů školy.
(6) Vydání předchozího písemného souhlasu k právním jednáním uvedeným v odstavci 1 písm. a) až d) je povinna správní rada veřejné vysoké školy oznámit do sedmi dnů od jeho vydání Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“).
(7) Právní jednání uvedená v odstavci 1 písm. a) až d) jsou bez souhlasu správní rady veřejné vysoké školy a bez oznámení ministerstvu podle odstavce 6 neplatná.
(8) Správní rada veřejné vysoké školy dbá na zachování účelu, pro který byla veřejná vysoká škola zřízena, na uplatnění veřejného zájmu v její činnosti a na řádné hospodaření s jejím majetkem.
(9) Činnost členů správní rady veřejné vysoké školy je úkonem v obecném zájmu.4) Těmto osobám poskytuje veřejná vysoká škola cestovní náhrady podle zvláštního předpisu;5) ministerstvo jim může poskytnout odměnu.
(10) Na činnost členů správní rady veřejné vysoké školy se vztahují zvláštní předpisy.6)
§ 16
Kvestor
(1) Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a zastupuje ji v rozsahu stanoveném opatřením rektora.
(2) Kvestora jmenuje a odvolává rektor.
§ 17
Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy
(1) Vnitřními předpisy veřejné vysoké školy jsou
a) statut veřejné vysoké školy,
b) volební řád akademického senátu veřejné vysoké školy,
c) jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy,
d) vnitřní mzdový předpis,7)
e) jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy,
f) řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků,
g) studijní a zkušební řád,
h) stipendijní řád,
i) disciplinární řád pro studenty,
j) pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy,
k) další předpisy, pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy.
(2) Statut veřejné vysoké školy obsahuje zejména
a) název, sídlo a typ vysoké školy,
b) právní předchůdce,
c) rámcové podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek,
d) podmínky studia cizinců,
e) organizační strukturu,
f) ustanovení o poplatcích spojených se studiem,
g) pravidla pro užívání akademických insignií a pro konání akademických obřadů,
h) pravidla hospodaření veřejné vysoké školy.
§ 18
Rozpočet a střednědobý výhled veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola hospodaří podle rozpočtu, který nesmí být sestavován jako deficitní. Veřejná vysoká škola sestavuje rozpočet na kalendářní rok a střednědobý výhled rozpočtu na nejméně 2 další následující roky.
(2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména:
a) příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a tvůrčí činnost (dále jen „příspěvek“)8),
b) podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu8e),
c) dotace ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“),
d) poplatky spojené se studiem,
e) výnosy z majetku,
f) jiné příjmy nebo jiné příspěvky než uvedené v písmenu a) ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů,
g) výnosy z doplňkové činnosti,
h) příjmy z darů a dědictví.
(3) Veřejná vysoká škola má nárok na příspěvek podle odstavce 2 písm. a). Pro stanovení výše příspěvku podle odstavce 2 písm. a) je rozhodný typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a tvůrčí činnosti a její náročnost. Pro výši příspěvku je také rozhodný strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a každoroční plán realizace strategického záměru (dále jen „strategický záměr ministerstva“) a strategický záměr veřejné vysoké školy. Veřejné vysoké škole přísluší záloha na příspěvek stanovená na základě rozhodných údajů podle stavu k 31. říjnu předchozího kalendářního roku. Příspěvek je z rozpočtové kapitoly poskytován podle obecných předpisů pro poskytování prostředků státního rozpočtu pro dotace8a), pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) Ministerstvo rozhodnutím stanoví, zda poskytovaný příspěvek nebo dotace je účastí státního rozpočtu na financování programu8b), přičemž příspěvek nebo dotace na stavbu8c) je vždy, s výjimkou její údržby a oprav, účastí státního rozpočtu na financování programu, je-li vyšší než 10 000 000 Kč, a pokud se nepoužije věta druhá. Na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo jejich části, jejichž předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vysokoškolského vzdělávání podle tohoto zákona, se nepoužijí ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel.
(5) Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na rozvoj vysoké školy. Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace zejména na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu8d) a zvláštními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje8e). Pro výši dotací je rozhodný strategický záměr veřejné vysoké školy a strategický záměr ministerstva.
(6) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy:
a) rezervní fond určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích,
b) fond reprodukce investičního majetku,
c) stipendijní fond,
d) fond odměn,
e) fond účelově určených prostředků,
f) fond sociální,
g) fond provozních prostředků.
(7) Fondy veřejné vysoké školy uvedené v odstavci 6 písm. a), b), d) a g) jsou vytvářeny ze zisku, není-li výslovně stanoveno jinak; fond reprodukce investičního majetku a fond provozních prostředků též ze zůstatku příspěvků podle odstavce 2 písm. a) k 31. prosinci běžného roku, fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku9). Zdroji stipendijního fondu jsou převody poplatků za studium podle § 58 odst. 6 a převody daňově uznatelných výdajů podle zvláštního předpisu9a). Zdrojem všech fondů veřejné vysoké školy mohou být dary. Veřejná vysoká škola může rozdělovat do fondů zisk po zdanění pouze v případě, že byla uhrazena případná ztráta z minulých období. Zůstatky fondů k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku. Použití prostředků fondů uvedených v odstavci 6 písm. a) až d), f) a g) a podmínky převodu prostředků mezi fondy uvedenými v odstavci 6 písm. a), b), d) a g) upravuje vnitřní předpis veřejné vysoké školy; veřejná vysoká škola je povinna zajistit, aby prostředky fondů vytvořené převodem zůstatku příspěvku podle věty první použila v souladu s pravidly Evropské unie pro poskytování veřejné podpory tak, aby nedošlo k narušení ani hrozbě narušení hospodářské soutěže.
(8) Podmínky tvorby a užití fondů stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy tak, aby prostředky získané ze zisku pocházejícího z provádění základního výzkumu, aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje a šíření jejich výsledků prostřednictvím výuky, publikování nebo převodem technologií, které byly podpořeny z veřejných prostředků, byly využity zpětně pouze na tyto činnosti, nebo na šíření jejich výsledků nebo na výuku.
(9) Fond účelově určených prostředků vytváří veřejná vysoká škola z:
a) účelově určených darů, s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,
b) účelově určených peněžních prostředků ze zahraničí,
c) účelově určených veřejných prostředků, včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, které nemohly být veřejnou vysokou školou použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty.
(10) Účelově určené prostředky podle odstavce 9 písm. c), za něž se pro účely tohoto zákona považují i prostředky poskytnuté příjemcem účelové podpory projektu veřejné vysoké škole jakožto dalšímu účastníku projektu podílejícímu se na řešení projektu, může veřejná vysoká škola převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 % 10 % objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých veřejné vysoké škole na jednotlivé projekty výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v daném kalendářním roce; v případě jiné podpory z veřejných prostředků do výše 5 % 10 % objemu této podpory poskytnuté veřejné vysoké škole v daném kalendářním roce, mimo dotace na rozvoj podle odstavce 5 věty první, kterou lze převést v neomezené výši. Převod účelově určených prostředků veřejná vysoká škola písemně oznámí jejich poskytovateli.
(11) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná vysoká škola použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty.
(12) Sociální fond je tvořen základním přídělem na vrub nákladů veřejné vysoké školy do výše 2 % z ročního objemu nákladů veřejné vysoké školy zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost.
(13) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na financování doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2.
§ 18a
Poskytování příspěvku
(1) O poskytnutí příspěvku podle § 18 odst. 2 písm. a) rozhoduje ministerstvo rozhodnutím na základě žádosti veřejné vysoké školy.
(2) Ministerstvo v rozhodnutí uvede výši poskytované částky. Pro ostatní náležitosti rozhodnutí rozhodování o poskytnutí příspěvku se použijí přiměřeně ustanovení zvláštního zákona pro vydání rozhodnutí o upravujícího poskytování dotací ze státního rozpočtu9b) a pro rozhodování o odnímání dotací9c). Příspěvek ministerstvo poskytne převodem ze svého účtu na bankovní účet veřejné vysoké školy.
(3) Ministerstvo vede evidenci poskytnutých příspěvků.
(4) Veřejná vysoká škola je povinna čerpat a používat příspěvek v souladu s účelem, jehož má být dosaženo, a podle zvláštních právních předpisů upravujících účetnictví. Zůstatky příspěvku na konci každého kalendářního roku veřejná vysoká škola převede pro další kalendářní roky do svých fondů podle § 18 odst. 7. Ministerstvo příspěvek veřejné vysoké škole rozhodnutím odejme, pokud jej čerpá v rozporu se zákonem nebo v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí příspěvku. Ministerstvo příspěvek veřejné vysoké škole rovněž rozhodnutím odejme, pokud zanikl akreditovaný studijní program, na jehož uskutečňování byl příspěvek poskytnut, nebo pokud se poskytnutý příspěvek dostal do rozporu se strategickým záměrem veřejné vysoké školy (§ 12).
(5) Za vypořádání příspěvku se státním rozpočtem v příslušném rozpočtovém roce se považuje jeho vyčerpání v souladu s tímto zákonem a se zvláštním zákonem upravujícím rozpočtová pravidla, převedení do fondů podle § 18 odst. 7 pro další kalendářní rok nebo odejmutí příspěvku.
(6) Na řízení o vydání rozhodnutí o poskytnutí příspěvku a na řízení o jeho odnětí se nevztahuje správní řád.
§ 19
Majetek veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola vlastní majetek potřebný k činnostem, pro které byla zřízena, a k činnostem, které vykonává v doplňkové činnosti podle § 20.
(2) O nakládání s majetkem veřejné vysoké školy rozhoduje rektor nebo orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut veřejné vysoké školy. V případech uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) až d) rozhoduje rektor po předchozím souhlasu správní rady veřejné vysoké školy.
(3) Veřejná vysoká škola může nabývat pouze cenné papíry vydané státem nebo cenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil, a nebo cenné papíry obchodní korporace, do které veřejná vysoká škola vložila majetek.
§ 20
Hospodaření veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola je povinna majetek užívat k plnění úkolů ve vzdělávací a tvůrčí činnosti. Může jej užívat i k doplňkové činnosti v souladu s tímto zákonem.
(2) V doplňkové činnosti veřejná vysoká škola vykonává za úplatu činnost navazující na její vzdělávací a tvůrčí činnost nebo činnost sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena.
(3) Veřejná vysoká škola není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva k nemovitosti. Veřejná vysoká škola není oprávněna se stát společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Dále veřejná vysoká škola není oprávněna vkládat do obchodní společnosti nebo družstva nemovité věci nabyté do vlastnictví veřejných vysokých škol z vlastnictví státu, poskytnutý příspěvek podle § 18 odst. 3 a poskytnutou dotaci podle § 18 odst. 4. Podmínkou peněžitých a nepeněžitých vkladů do právnických osob je stanovení pravidel vnitřním předpisem veřejné vysoké školy.
(4) Stát neručí za závazky veřejné vysoké školy.
(5) Veřejná vysoká škola je povinna důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovou činností. V ostatním platí pro veřejnou vysokou školu obecné předpisy o účetnictví.10)
(6) Za účelné využívání příspěvků a dotací a za vypořádání dotací se státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem veřejné vysoké školy je ministrovi odpovědný rektor.
§ 21
Další povinnosti veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola je povinna
a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr opatřením zveřejněném ve Věstníku ministerstva které stanoví ministerstvo,
b) vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit strategický záměr veřejné vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr které stanoví ministerstvo,
c) poskytovat Akreditačnímu úřadu a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona,
d) poskytovat uchazečům o studium, studentům a dalším osobám informační a poradenské služby související se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi,
e) činit všechna dostupná zajišťovat přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole,
f) činit vhodná opatření pro studium rodičů a osob, které převzaly dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku29) nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu30), a to po dobu, po kterou by jinak trvala jejich mateřská či rodičovská dovolená11a) (dále jen „uznaná doba rodičovství“),
g) provádět vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy za podmínek stanovených v § 77b,
h) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat seznam studijních programů, které uskutečňuje, jejich typy a profily, formy výuky, standardní doby studia a informace o jejich dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením, a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, s uvedením fakulty, je-li studijní program nebo obor, ve kterém je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, uskutečňován na fakultě; o změnách prováděných v rámci oprávnění vyplývajících z institucionální akreditace a o změnách ve výčtu uskutečňovaných studijních programů je povinna předem bezodkladně informovat Akreditační úřad,
i) zveřejňovat ve veřejné části svých internetových stránek registrované vnitřní předpisy veřejné vysoké školy včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti,
j) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat informace o omezení nebo odnětí institucionální akreditace, o omezení nebo zániku oprávnění uskutečňovat studijní program, o omezení nebo odnětí akreditace studijních programů a o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem.
(2) Výroční zpráva o činnosti veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné:
a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce,
b) rámcové výsledky hodnocení činnosti vysoké školy,
c) změny vnitřních předpisů a změny v orgánech vysoké školy, k nimž došlo v průběhu roku,
d) další údaje stanovené správní radou veřejné vysoké školy.
(3) Výroční zpráva o hospodaření veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné:
a) roční řádnou účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,
b) výrok auditora k roční účetní závěrce zprávu auditora o ověření účetní závěrky, pokud byla auditorem ověřena,
c) přehled o peněžních příjmech a výdajích,
d) přehled rozsahu příjmů a výnosů v členění podle zdrojů,
e) vývoj a konečný stav fondů,
f) stav a pohyb majetku a závazků,
g) úplný objem nákladů v členění na náklady pro plnění činností doplňkových a ostatních.
(4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření a strategický záměr veřejné vysoké školy musí být veřejně přístupné.
(5) Veřejná vysoká škola zajišťuje přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole podle pravidel stanovených vnitřním předpisem vysoké školy. Přiměřená podpůrná opatření zajišťuje pro uchazeče a studenty se specifickými potřebami, zejména pro uchazeče a studenty se zrakovým, sluchovým nebo pohybovým postižením, se specifickými poruchami učení, s poruchou autistického spektra nebo s jinými obtížemi danými zdravotním postižením nebo zdravotním stavem, které mají dopad na průběh přijímacího řízení nebo na plnění studijních povinností, není-li to v rozporu s požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu.
HLAVA II
SOUČÁSTI VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY
§ 22
Členění veřejné vysoké školy
(1) Veřejná vysoká škola se může členit na tyto součásti:
a) fakulty,
b) vysokoškolské ústavy,
c) jiná pracoviště pro vzdělávací a tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb nebo převod technologií,
d) účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu školy.
(2) Vnitřní předpisy součástí musí být v souladu s vnitřními předpisy veřejné vysoké školy.
Díl 1
Fakulta
§ 23
Fakulta
(1) Fakulta uskutečňuje samostatně nejméně jeden akreditovaný studijní program a vykonává tvůrčí činnost.
(2) Fakulta může uskutečňovat studijní program též ve spolupráci s dalšími fakultami téže vysoké školy či se může na uskutečňování studijního programu téže vysoké školy nebo jiné její fakulty podílet. Ustanovení odstavce 1 tím není dotčeno.
(3) Je-li studijní program uskutečňován ve spolupráci dvěma nebo více fakultami téže vysoké školy, upraví vysoká škola vnitřním předpisem zejména
a) která fakulta nebo které fakulty samostatně přijímají uchazeče nebo jejich část ke studiu ve studijním programu, provádějí jejich zápis do studia a přiznávají absolventům daného studijního programu příslušný akademický titul,
b) podrobnosti o stanovení podmínek a přijímání uchazečů do studijního programu, podrobnosti o organizaci studia ve studijním programu a
c) podrobnosti o akademických právech a povinnostech studentů daného programu, včetně použití vnitřních předpisů spolupracujících fakult na studenty, a o věcné příslušnosti těchto fakult a jejich orgánů rozhodovat o právech a povinnostech studentů daného studijního programu.
(2) (4) Na fakultě se ustavuje samosprávný zastupitelský akademický orgán. Fakulta má právo používat vlastní akademické insignie a konat akademické obřady.
(3) (5) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy.
§ 24
Práva fakulty
(1) Orgány fakulty mají právo, nestanoví-li tento zákon jinak, rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu v těchto věcech týkajících se fakulty:
a) ustavování samosprávných akademických orgánů fakulty,
b) vnitřní organizace fakulty,
c) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem,
d) nakládání s finančními prostředky přidělenými fakultě,
e) pracovněprávní vztahy.
(2) Orgány fakulty mají dále právo, nestanoví-li tento zákon jinak, rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu v rozsahu stanoveném statutem veřejné vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty:
a) tvorba a uskutečňování studijních programů, včetně rozhodování v přijímacích řízeních a rozhodování o právech a povinnostech studentů studijních programů uskutečňovaných fakultou,
b) strategické zaměření tvůrčí činnosti,
c) zahraniční styky a aktivity,
d) doplňková činnost a nakládání s prostředky získanými z této činnosti.
(3) Orgány fakulty rozhodují v dalších věcech veřejné vysoké školy, pokud jim rozhodování o nich svěří statut veřejné vysoké školy.
(4) Záležitosti podle odstavce 1 písm. e) orgán fakulty předem projednává s rektorem veřejné vysoké školy. Rektor a orgán fakulty se mohou dohodnout na omezení rozsahu záležitostí, které jsou takto projednávány.
§ 25
Orgány fakulty
(1) Samosprávnými akademickými orgány fakulty jsou
a) akademický senát,
b) děkan,
c) vědecká rada nebo umělecká rada,
d) disciplinární komise.
(2) Dalším orgánem fakulty je tajemník.
(3) Akademickou obec fakulty tvoří akademičtí pracovníci působící na této fakultě a studenti zapsaní na této fakultě.
Akademický senát fakulty
§ 26
(1) Akademický senát fakulty je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Vnitřní předpis fakulty stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody a den zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí. Zanikne-li členství některého člena akademického senátu fakulty před uplynutím jeho funkčního období a vnitřní předpis fakulty umožní výkon funkce člena akademického senátu fakulty náhradníkem, vykonává náhradník tuto funkci pouze po zbytek příslušného funkčního období.
(2) Členství v akademickém senátu fakulty je neslučitelné s funkcí rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana, tajemníka fakulty a ředitele vysokoškolského ústavu.
(3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu fakulty je nejvýše tříleté. Je-li student zvolený do akademického senátu fakulty v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, může vnitřní předpis veřejné vysoké školy nebo fakulty stanovit podmínky, za kterých jeho členství v akademickém senátu fakulty nezaniká. Funkční období všech členů akademického senátu fakulty skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 27. Děkan nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby.
(4) Zasedání akademického senátu fakulty jsou veřejně přístupná. Děkan nebo v jeho zastoupení proděkan, rektor nebo v jeho zastoupení prorektor a předseda akademického senátu veřejné vysoké školy nebo v jeho zastoupení jím pověřený člen akademického senátu veřejné vysoké školy mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Na žádost děkana nebo rektora je předseda akademického senátu fakulty povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu fakulty.
§ 27
(1) Akademický senát fakulty
a) na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť,
b) schvaluje návrhy vnitřních předpisů fakulty, a to na návrh děkana nebo v případě jednacího řádu akademického senátu fakulty na návrh člena akademického senátu fakulty, k němuž si akademický senát fakulty vyžádal stanovisko děkana, a postupuje je prostřednictvím předsedy akademického senátu vysoké školy ke schválení akademickému senátu vysoké školy,
c) schvaluje rozdělení finančních prostředků fakulty předložené děkanem a kontroluje jejich využívání,
d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření fakulty předložené děkanem,
e) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě,
f) dává děkanovi předchozí souhlas ke jmenování a odvolání členů vědecké rady nebo umělecké rady fakulty (dále jen „vědecká rada fakulty“) a členů disciplinární komise fakulty,
g) usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce,
h) na návrh děkana schvaluje strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti fakulty a každoroční plán realizace strategického záměru (dále jen „strategický záměr fakulty“) vypracovaný v souladu se strategickým záměrem veřejné vysoké školy po projednání ve vědecké radě fakulty.
(2) Akademický senát fakulty se vyjadřuje zejména
a) k návrhům studijních programů uskutečňovaných na fakultě,
b) k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany.
(3) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) až e) a h) a podklady k rozhodnutí podle odstavce 1 písm. g) je jejich předkladatel povinen nejméně 7 kalendářních dnů před jejich projednáváním zpřístupnit členům akademické obce fakulty způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. g) se akademický senát fakulty usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu fakulty; návrh na odvolání děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu.
§ 28
Děkan
(1) V čele fakulty je děkan; jedná a rozhoduje ve věcech fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Děkana jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu fakulty rektor.
(3) Rektor může odvolat děkana z vlastního podnětu, a to pouze po předchozím vyjádření akademického senátu fakulty a se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy v případě, kdy děkan závažným způsobem neplní své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem vysoké školy nebo fakulty.
(4) Funkční období děkana je čtyřleté. Funkci děkana může tatáž osoba vykonávat na téže fakultě nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období.
(5) Děkana zastupují v jím určeném rozsahu proděkani. Proděkany jmenuje a odvolává děkan.
Vědecká rada fakulty
§ 29
(1) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan, který jmenuje a odvolává ostatní členy vědecké rady fakulty; délku funkčního období ostatních členů může stanovit vnitřní předpis veřejné vysoké školy nebo fakulty.
(2) Členové vědecké rady fakulty jsou významní představitelé oborů, v nichž fakulta uskutečňuje vzdělávací a tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce veřejné vysoké školy, jejíž je fakulta součástí.
§ 30
(1) Vědecká rada fakulty
a) projednává návrh strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti fakulty vypracovaný v souladu se strategickým záměrem veřejné vysoké školy a návrhy každoročního plánu realizace strategického záměru fakulty před jeho předložením akademickému senátu fakulty,
b) schvaluje návrhy studijních programů, které mají být uskutečňovány na fakultě, a postupuje je prostřednictvím rektora ke schválení vědecké radě veřejné vysoké školy,
c) navrhuje rektorovi záměr předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby platnosti akreditace studijních programů, které se uskutečňují na fakultě,
d) navrhuje rektorovi záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, a to v případě řízení uskutečňovaných na fakultě,
e) vykonává působnost v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Vědecká rada fakulty se vyjadřuje zejména k záležitostem, které jí předloží děkan.
§ 31
Disciplinární komise fakulty
(1) Členy disciplinární komise fakulty jmenuje a odvolává děkan z řad členů akademické obce fakulty. Polovinu členů disciplinární komise fakulty tvoří studenti. Disciplinární komise fakulty si ze svých členů volí a odvolává svého předsedu.
(2) Funkční Délku funkčního období členů disciplinární komise fakulty je nejvýše dvouleté stanoví vnitřní předpis fakulty.
(3) Disciplinární komise fakulty projednává disciplinární přestupky studentů zapsaných na fakultě a předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi.
§ 32
Tajemník
(1) Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty v rozsahu stanoveném opatřením děkana.
(2) Tajemníka jmenuje a odvolává děkan.
§ 33
Vnitřní předpisy fakulty
(1) Vnitřní předpisy fakulty upravují záležitosti fakulty spadající do její samosprávné působnosti a její vztah k veřejné vysoké škole, pokud nejsou upraveny zákonem.
(2) Vnitřními předpisy fakulty jsou
a) statut fakulty,
b) volební řád akademického senátu fakulty,
c) jednací řád akademického senátu fakulty,
d) jednací řád vědecké rady fakulty,
e) disciplinární řád fakulty pro studenty,
f) další předpisy, pokud tak stanoví statut fakulty.
(3) Na obsah statutu fakulty se vztahuje přiměřeně § 17 odst. 2.
(4) Vnitřní předpisy teologických fakult se předkládají ke schválení akademickému senátu vysoké školy po jejich schválení příslušnou církví nebo náboženskou společností, pokud je povinnost schválení zakotvena ve vnitřních předpisech této církve nebo náboženské společnosti.
(5) Vnitřní předpisy fakulty se zveřejňují ve veřejné části internetových stránek fakulty včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti.
Díl 2
Vysokoškolský ústav
§ 34
(1) Vysokoškolský ústav vykonává tvůrčí činnost a může se podílet na uskutečňování akreditovaných studijních programů nebo jejich částí.
(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského ústavu rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy.
(3) V čele vysokoškolského ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor.
(4) Ředitel vysokoškolského ústavu je oprávněn jednat za veřejnou vysokou školu pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy.
(5) Ředitel vysokoškolského ústavu jmenuje a odvolává se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy vědeckou radu nebo uměleckou radu nebo na neuniverzitní škole akademickou radu vysokoškolského ústavu (dále jen „vědecká rada vysokoškolského ústavu“), pro kterou platí § 29 a 30 přiměřeně.
Díl 3
Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek
§ 35
(1) Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek je pracoviště veřejné vysoké školy, kde se uskutečňuje praxe studentů studijních programů v oblasti zemědělství, veterinárního lékařství a veterinární hygieny nebo lesnictví a v návaznosti na tyto studijní programy se vykonává výzkumná nebo vývojová činnost.
(2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy.
(3) V čele vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor.
(4) Ředitel vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je oprávněn jednat za veřejnou vysokou školu pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy.
HLAVA III
PŮSOBNOST MINISTERSTVA
§ 36
(1) Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy podléhají registraci ministerstvem. Žádost o registraci podává ministerstvu rektor.
(2) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 90 dnů ode dne jejího předložení. Je-li žádosti vyhověno, vyznačí registraci ministerstvo na stejnopisu registrovaného vnitřního předpisu. Rozhodnutí o registraci se nevydává.
(3) Odporuje-li vnitřní předpis veřejné vysoké školy zákonu nebo jinému právnímu předpisu, ministerstvo žádost o registraci rozhodnutím zamítne.
(4) Vnitřní předpis nabývá platnosti registrací.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro změny vnitřních předpisů.
§ 37
Je-li některé opatření veřejné vysoké školy nebo její součásti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
§ 38
(1) Jestliže veřejná vysoká škola nebo její součást
a) neustavila některý ze svých samosprávných orgánů,
b) nepřijala vnitřní předpisy, které je povinna podle tohoto zákona přijmout,
c) nemá akreditován žádný studijní program nebo má pozastavenou akreditaci všech studijních programů, aniž by měla neomezenou institucionální akreditaci alespoň pro jednu oblast vzdělávání,
d) vykazuje ve svém hospodaření závažné nedostatky ohrožující plnění jejích úkolů, nebo
e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,
může ministerstvo omezit výkon působnosti orgánů veřejné vysoké školy nebo její součásti, popřípadě může veřejné vysoké škole nebo její součásti výkon této působnosti odejmout.
(2) Při rozhodování o obsahu omezení nebo o odnětí výkonu působnosti se vychází ze závažnosti nedostatků a z charakteru a rozsahu způsobené nebo hrozící újmy. Omezení se provede v rozsahu potřebném ke zjednání nápravy.
(3) Jestliže se opatření podle odstavce 1 týká orgánů veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na ministerstvo nebo na veřejnou vysokou školu, kterou ministerstvo výkonem této působnosti po vzájemné dohodě pověří. Týká-li se opatření podle odstavce 1 orgánů součásti veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na rektora.
(4) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit veřejnou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 1 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
(5) Pominou-li důvody, pro které bylo rozhodnuto o opatření podle odstavce 1, ministerstvo přijaté opatření zruší.
ČÁST TŘETÍ
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA
Státní souhlas
§ 39
(1) Právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo a která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo státní souhlas.
(2) Oprávnění působit jako soukromá vysoká škola je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce, s výjimkou případů uvedených v § 39a odst. 5 a 6.
(3) Na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů může ministerstvo vydat státní souhlas i před zápisem právnické osoby, která má působit jako soukromá vysoká škola, do obchodního nebo jiného rejstříku, jde-li o právnickou osobu zapisovanou do rejstříku, jestliže je prokázáno, že tato právnická osoba byla zřízena nebo založena. Tato právnická osoba je povinna předložit ministerstvu výpis z rejstříku ve lhůtě do 15 dnů od doručení příslušného dokladu o zápisu do rejstříku. Účinnost udělení státního souhlasu nastává nejdříve vznikem právnické osoby, které se státní souhlas uděluje.
(4) Žádost o udělení státního souhlasu obsahuje
a) název, sídlo a typ vysoké školy,
b) právní formu právnické osoby a statutární orgán,
c) strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti soukromé vysoké školy (dále jen „strategický záměr soukromé vysoké školy“),
d) údaje o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení činnosti soukromé vysoké školy,
e) návrhy studijních programů,
f) návrh vnitřních předpisů upravujících organizaci a činnost soukromé vysoké školy a postavení členů akademické obce.
(5) Žadatel je povinen údaje uvedené v žádosti doložit.
(6) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů ode dne jejího doručení. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditačního úřadu k udělení státního souhlasu; Akreditační úřad vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena. Udělení státního souhlasu nezakládá nárok na udělení institucionální akreditace, akreditace studijního programu a akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem.
§ 39a
(1) Ministerstvo státní souhlas neudělí, jestliže
a) Akreditační úřad nevydal souhlasné stanovisko k udělení státního souhlasu,
b) zjistí, že údaje o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení činnosti vysoké školy, posuzované i s přihlédnutím k návrhům studijních programů, nesvědčí o dostatečném splnění podmínek pro řádné uskutečňování vzdělávací a tvůrčí činnosti a dalších úkolů vysoké školy,
c) návrh vnitřních předpisů je v rozporu s tímto zákonem nebo s jinými právními předpisy, nebo
d) právnická osoba žádající o udělení státního souhlasu byla pravomocně odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného působení jako vysoká škola, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení státního souhlasu, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu27); žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Akreditační úřad nevydá k žádosti o udělení státního souhlasu souhlasné stanovisko z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) nebo z důvodu, že žadatel nepředložil návrh ani jednoho studijního programu odpovídajícího požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona a splňujícího požadavky standardů uvedené v § 78a odst. 2 písm. b) bodě 1; nesouhlasné stanovisko Akreditačního úřadu musí obsahovat odůvodnění. Zjistí-li ministerstvo v řízení o žádosti, že skutečnosti uvedené v odůvodnění nevydání souhlasného stanoviska Akreditačního úřadu neodpovídají skutečnosti nebo zákonu, může vyzvat Akreditační úřad k novému jednání k vydání stanoviska a odstranění nedostatků v odůvodnění; Akreditační úřad vydá stanovisko do 30 dnů ode dne, kdy mu byla výzva ministerstva doručena. Jestliže rozklad proti rozhodnutí ministerstva o zamítnutí žádosti o udělení státního souhlasu směřuje proti obsahu nesouhlasného stanoviska Akreditačního úřadu, vyžádá si ministr od Akreditačního úřadu potvrzení nebo změnu stanoviska k udělení státního souhlasu a Akreditační úřad toto potvrzení nebo změnu stanoviska vydá do 60 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena; po dobu vyřizování věci Akreditačním úřadem, k němuž je příslušný orgán Akreditačního úřadu, který nesouhlasné stanovisko vydal, lhůta pro vydání rozhodnutí o rozkladu neběží.
(3) Pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také o registraci vnitřních předpisů; pravomocné Pravomocné rozhodnutí o udělení státního souhlasu a registraci vnitřních předpisů nabývá vnitřní předpisy předložené ministerstvu podle § 39 odst. 4 písm. f) nabývají účinnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žadateli poprvé udělena akreditace studijního programu. V případě, že ministerstvo státní souhlas neudělí, může žadatel podat novou žádost o udělení státního souhlasu nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení státního souhlasu.
(4) Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže žadatel, jemuž byl státní souhlas pravomocně udělen, do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení státního souhlasu nepodá žádost o akreditaci studijního programu, do 1 roku od uvedeného dne nezíská akreditaci nebo do 2 let od uvedeného dne nezahájí uskutečňování alespoň jednoho studijního programu.
(5) Zaniká-li právnická osoba mající státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola fúzí podle zvláštního právního předpisu s jinou nebo jinými právnickými osobami majícími státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola (dále jen „přeměna“), přechází účinností přeměny oprávnění zanikající právnické osoby působit jako soukromá vysoká škola, její platné akreditace studijních programů nebo případného a případná omezení akreditace i její studenti akreditovaných studijních programů na nástupnickou právnickou osobu, má-li tato sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie nebo unie a byla-li zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie.
(6) Mají-li akreditace totožných studijních programů, které přecházejí na nástupnickou právnickou osobu podle odstavce 5, různou dobu platnosti, platí ode dne nabytí účinnosti přeměny delší z nich; před uplynutím této platnosti akreditace studijního programu může nástupnická právnická osoba požádat o její prodloužení podle § 80 odst. 3. Vznikla-li nástupnická soukromá vysoká škola splynutím podle odstavce 5, je povinna do 30 dnů po svém vzniku požádat ministerstvo o registraci vnitřních předpisů zaslat ministerstvu vnitřní předpisy nástupnické soukromé vysoké školy.
(7) Ustanovení odstavce 5 o přechodu akreditace studijních programů zanikající právnické osoby na nástupnickou právnickou osobu se nevztahuje na přechod institucionální akreditace a akreditací habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem. Pokud jde však o studijní programy uskutečňované soukromou vysokou školou na základě institucionální akreditace v den předcházející dni přeměny, tyto se dnem přeměny stávají studijními programy uskutečňovanými nástupnickou soukromou vysokou školou, akreditovanými na dobu 3 let; na nástupnickou soukromou vysokou školu přecházejí i studenti uvedených studijních programů.
§ 40
Financování soukromé vysoké školy
(1) Právnická osoba, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací a tvůrčí činnost.
(2) Soukromé vysoké škole může ministerstvo poskytnout dotaci na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e), podle § 91 odst. 3 4. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.
(3) Výše dotací podle odstavce 2 se určuje na základě strategického záměru soukromé vysoké školy a každoročního plánu realizace strategického záměru, strategického záměru ministerstva, typu a finanční náročnosti akreditovaných studijních programů, počtu studentů a dosažených výsledků ve vzdělávací a tvůrčí činnosti a její náročnosti.
(4) Poskytování dotací soukromým vysokým školám na výzkum a vývoj se řídí zvláštními právními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje7a).
§ 40a
Orgány soukromé vysoké školy
(1) Samosprávnými akademickými orgány soukromé vysoké školy jsou
a) rektor,
b) vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní soukromé vysoké škole akademická rada,
c) rada pro vnitřní hodnocení, je-li zřízena,
d) akademický senát, je-li zřízen, a
e) disciplinární komise.
(2) Dalšími orgány soukromé vysoké školy jsou:
a) kvestor, je-li zřízen,
b) statutární orgán právnické osoby mající oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, ustavený podle jiných právních předpisů, (dále jen „statutární orgán soukromé vysoké školy“),
c) jiné orgány právnické osoby mající oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, ustavené podle jiných právních předpisů.
§ 40b
Rektor
(1) V čele soukromé vysoké školy je rektor, který je představitelem akademické obce soukromé vysoké školy. Rektor soukromé vysoké školy jedná a rozhoduje ve věcech soukromé vysoké školy, pokud tento zákon nestanoví jinak. V případech, kdy právní předpis předpokládá působnost statutárního orgánu, plní ji statutární orgán soukromé vysoké školy.
(2) Rektora jmenuje a odvolává statutární orgán soukromé vysoké školy.
(3) Funkční období rektora stanoví statut soukromé vysoké školy.
(4) Rektora zastupují v jím určeném rozsahu prorektoři. Prorektory jmenuje a odvolává rektor.
Vědecká, umělecká nebo akademická rada soukromé vysoké školy
§ 40c
(1) Předsedou vědecké rady, umělecké rady nebo akademické rady soukromé vysoké školy (dále jen „vědecká rada soukromé vysoké školy“) je rektor, který jmenuje a odvolává ostatní členy vědecké rady soukromé vysoké školy; délku funkčního období ostatních členů může stanovit vnitřní předpis soukromé vysoké školy.
(2) Členy vědecké rady soukromé vysoké školy jsou významní představitelé oborů, v nichž vysoká škola uskutečňuje vzdělávací a tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce této školy.
§ 40d
(1) Vědecká rada soukromé vysoké školy
a) schvaluje
1. studijní programy předložené rektorem na návrh vědecké rady fakulty, anebo, není-li zřízena, na návrh děkana; v případě studijních programů, které se neuskutečňují na fakultách, bez tohoto návrhu,
2. záměr předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby platnosti akreditace studijních programů předložený rektorem na návrh vědecké rady fakulty, anebo, není-li zřízena, na návrh děkana; v případě studijních programů, které se neuskutečňují na fakultě, bez tohoto návrhu,
3. na návrh rektora záměr předložit žádost o institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání a o rozšíření institucionální akreditace pro další oblast nebo oblasti vzdělávání,
4. záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem předložený rektorem na návrh vědecké rady fakulty; v případě řízení, která se neuskutečňují na fakultě, bez tohoto návrhu,
5. na návrh rektora záměr vzdát se institucionální akreditace, záměr zrušit studijní program a záměr vzdát se akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
6. strategický záměr soukromé vysoké školy a každoroční plán realizace strategického záměru předložené rektorem, není-li zřízen akademický senát soukromé vysoké školy,
7. výroční zprávu o činnosti soukromé vysoké školy předloženou rektorem, není-li zřízen akademický senát soukromé vysoké školy,
8. zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností soukromé vysoké školy předloženou předsedou rady pro vnitřní hodnocení a dodatky k této zprávě, není-li zřízen akademický senát soukromé vysoké školy,
9. pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností soukromé vysoké školy předložená rektorem, není-li zřízen akademický senát soukromé vysoké školy,
b) projednává
1. návrh strategického záměru soukromé vysoké školy a každoročního plánu realizace strategického záměru předložený rektorem; a to před předložením návrhu akademickému senátu soukromé vysoké školy, je-li zřízen,
2. návrh výroční zprávy o činnosti soukromé vysoké školy předložený rektorem; a to před předložením návrhu akademickému senátu soukromé vysoké školy, je-li zřízen,
3. návrh zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností soukromé vysoké školy předložený předsedou rady pro vnitřní hodnocení a dodatky k této zprávě; a to před předložením návrhu akademickému senátu soukromé vysoké školy, je-li zřízen,
4. návrh pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností soukromé vysoké školy předložený rektorem; a to před předložením návrhu akademickému senátu soukromé vysoké školy, je-li zřízen,
5. záměry rektora jmenovat nebo odvolat členy rady pro vnitřní hodnocení, je-li rada zřízena,
6. návrhy vnitřních předpisů soukromé vysoké školy podle § 41 odst. 2 a jejích součástí podle § 42a odst. 2 a § 42l na návrh rektora, není-li zřízen akademický senát soukromé vysoké školy,
7. návrh podmínek pro přijetí ke studiu ve studijních programech předložený rektorem, není-li zřízen akademický senát soukromé vysoké školy,
c) vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním řízení v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
d) vykonává další působnosti stanovené statutem soukromé vysoké školy.
(2) Podklady ke schválení podle odstavce 1 písm. a) a návrhy podle odstavce 1 písm. b) je jejich předkladatel povinen nejméně 7 kalendářních dnů před jejich projednáváním zpřístupnit členům vědecké rady soukromé vysoké školy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Vědecká rada soukromé vysoké školy se vyjadřuje zejména k záležitostem, které jí předloží rektor.
(4) Působnost vědecké rady soukromé vysoké školy uvedenou v odstavci 1 písm. a) bodech 2 až 5 lze statutem soukromé vysoké školy zcela nebo částečně svěřit radě pro vnitřní hodnocení, pokud je zřízena, nebo vědecké radě fakulty, pokud má soukromá vysoká škola zřízenu alespoň jednu fakultu.
§ 40e
Rada pro vnitřní hodnocení
(1) Soukromá vysoká škola může zřídit statutem soukromé vysoké školy radu pro vnitřní hodnocení, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Na soukromé vysoké škole, která nemá institucionální akreditaci, může působnost rady pro vnitřní hodnocení vykonávat vědecká rada soukromé vysoké školy, stanoví-li tak statut soukromé vysoké školy.
(3) Předsedou rady pro vnitřní hodnocení je rektor. Místopředsedu rady jmenuje a odvolává rektor z akademických pracovníků soukromé vysoké školy, kteří jsou profesory, docenty nebo mimořádnými profesory dané soukromé vysoké školy. Je-li zřízen akademický senát soukromé vysoké školy, je jeho předseda členem rady pro vnitřní hodnocení. Ostatní členy rady jmenuje a odvolává rektor, z toho je jeden člen rady vždy jmenován z řad studentů dané soukromé vysoké školy. Délku funkčního období místopředsedy a ostatních členů rady pro vnitřní hodnocení může stanovit vnitřní předpis soukromé vysoké školy.
(4) Rada pro vnitřní hodnocení
a) schvaluje návrh pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností soukromé vysoké školy předložený předsedou rady pro vnitřní hodnocení; a to před předložením návrhu akademickému senátu soukromé vysoké školy, je-li zřízen,
b) dohlíží na průběh vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností soukromé vysoké školy,
c) zpracovává zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností soukromé vysoké školy a dodatky k této zprávě,
d) vede průběžné záznamy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností soukromé vysoké školy,
e) vykonává další činnosti v rozsahu stanoveném statutem soukromé vysoké školy.
Akademický senát soukromé vysoké školy
§ 40f
(1) Soukromá vysoká škola může zřídit statutem soukromé vysoké školy akademický senát soukromé vysoké školy. Akademický senát soukromé vysoké školy je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu soukromé vysoké školy volí ze svých řad členové akademické obce soukromé vysoké školy. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním.
(2) Volební řád akademického senátu soukromé vysoké školy stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu.
(3) Jednací řád akademického senátu soukromé vysoké školy stanoví zejména orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody a den zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí, způsob jednání a rozhodování akademického senátu.
(4) Zanikne-li členství některého člena akademického senátu soukromé vysoké školy před uplynutím jeho funkčního období a vnitřní předpis soukromé vysoké školy umožní výkon funkce člena akademického senátu soukromé vysoké školy náhradníkem, vykonává náhradník tuto funkci pouze po zbytek příslušného funkčního období.
(5) Členství v akademickém senátu soukromé vysoké školy je neslučitelné s funkcí rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana, tajemníka fakulty, ředitele vysokoškolského ústavu a člena statutárního orgánu soukromé vysoké školy.
(6) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu soukromé vysoké školy je nejvýše tříleté. Je-li student zvolený do akademického senátu soukromé vysoké školy v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu soukromé vysoké školy, může vnitřní předpis soukromé vysoké školy stanovit podmínky, za kterých jeho členství v akademickém senátu nezaniká. Funkční období všech členů akademického senátu soukromé vysoké školy skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 40g; rektor nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby.
(7) Zasedání akademického senátu soukromé vysoké školy jsou veřejně přístupná. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor, děkan fakulty, člen statutárního orgánu soukromé vysoké školy, jakož i předsedou rady pro vnitřní hodnocení pověřený člen rady pro vnitřní hodnocení, mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Na žádost rektora nebo statutárního orgánu soukromé vysoké školy je předseda akademického senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu soukromé vysoké školy.
§ 40g
(1) Akademický senát soukromé vysoké školy
a) schvaluje
1. jednací řád akademického senátu soukromé vysoké školy na návrh člena akademického senátu soukromé vysoké školy; akademický senát soukromé vysoké školy si k tomuto návrhu vyžádá stanovisko rektora,
2. vnitřní předpisy fakulty na návrh orgánu fakulty stanoveného statutem soukromé vysoké školy, má-li soukromá vysoká škola zřízenu alespoň jednu fakultu; akademický senát soukromé vysoké školy si k tomuto návrhu vyžádá stanovisko rektora,
3. strategický záměr soukromé vysoké školy a každoroční plán realizace strategického záměru předložené rektorem,
4. výroční zprávu o činnosti soukromé vysoké školy předloženou rektorem,
5. zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností soukromé vysoké školy předloženou předsedou rady pro vnitřní hodnocení a dodatky k této zprávě,
6. pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností soukromé vysoké školy předložená rektorem,
b) projednává
1. návrhy vnitřních předpisů soukromé vysoké školy podle § 41 odst. 2 a jejích součástí podle § 42a odst. 2 a § 42l předložené rektorem,
2. návrh podmínek pro přijetí ke studiu ve studijních programech soukromé vysoké školy předložený rektorem,
c) vyjadřuje se
1. k návrhu rektora na zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty soukromé vysoké školy,
2. k návrhu rektora na zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského ústavu soukromé vysoké školy,
d) vykonává další působnosti stanovené statutem soukromé vysoké školy.
(2) Podklady ke schválení podle odstavce 1 písm. a) a návrhy podle odstavce 1 písm. b) a c) je jejich předkladatel povinen nejméně 7 kalendářních dnů před jejich projednáváním zpřístupnit členům akademického senátu soukromé vysoké školy způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 40h
Disciplinární komise soukromé vysoké školy
(1) Členy disciplinární komise soukromé vysoké školy jmenuje a odvolává rektor z řad členů akademické obce soukromé vysoké školy. Polovinu členů disciplinární komise soukromé vysoké školy tvoří studenti. Disciplinární komise soukromé vysoké školy si ze svých členů volí a odvolává svého předsedu.
(2) Délku funkčního období členů disciplinární komise soukromé vysoké školy stanoví vnitřní předpis soukromé vysoké školy.
(3) Disciplinární komise soukromé vysoké školy projednává disciplinární přestupky studentů soukromé vysoké školy, pokud nejsou zapsáni na žádné z jejích fakult, člení-li se soukromá vysoká škola na fakulty, a předkládá návrh na rozhodnutí rektorovi.
(4) Pokud jsou všichni studenti soukromé vysoké školy zapsáni na jejích fakultách, disciplinární komise soukromé vysoké školy se nezřizuje.
§ 40i
Kvestor
(1) Soukromá vysoká škola může zřídit statutem soukromé vysoké školy funkci kvestora. Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu soukromé vysoké školy a zastupuje ji v rozsahu stanoveném statutem soukromé vysoké školy.
(2) Kvestora jmenuje a odvolává orgán soukromé vysoké školy stanovený jejím statutem.
§ 41
Vnitřní předpisy
(1) Vnitřní předpisy soukromé vysoké školy stanoví, které orgány vykonávají působnost podle části čtvrté až jedenácté tohoto zákona.
(2) Pro registraci vnitřních předpisů soukromé vysoké školy a jejich změn platí § 36 obdobně.
§ 41
Vnitřní předpisy soukromé vysoké školy
(1) Právnická osoba mající státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola má vnitřními předpisy soukromé vysoké školy upravenu organizaci a činnost soukromé vysoké školy, jakož i postavení členů akademické obce.
(2) Vnitřními předpisy soukromé vysoké školy jsou
a) statut soukromé vysoké školy,
b) jednací řád vědecké rady soukromé vysoké školy,
c) jednací řád rady pro vnitřní hodnocení soukromé vysoké školy, je-li rada zřízena,
d) volební řád akademického senátu soukromé vysoké školy, je-li senát zřízen,
e) jednací řád akademického senátu soukromé vysoké školy, je-li senát zřízen,
f) studijní a zkušební řád,
g) stipendijní řád,
h) disciplinární řád pro studenty,
i) pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností soukromé vysoké školy,
j) řád celoživotního vzdělávání, jestliže soukromá vysoká škola poskytuje programy celoživotního vzdělávání podle § 60,
k) řád poplatků spojených se studiem,
l) další předpisy, pokud tak stanoví statut soukromé vysoké školy.
(3) Statut soukromé vysoké školy obsahuje zejména
a) název, sídlo a typ vysoké školy,
b) údaje o právní formě a identifikačním čísle, bylo-li přiděleno, právnické osoby mající státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola,
c) identifikační údaje o zřizovateli nebo zakladateli,
d) identifikační údaje o zanikající právnické osobě s oprávněním působit jako soukromá vysoká škola a nástupnické právnické osobě s oprávněním působit jako soukromá vysoká škola, v případě zániku právnické osoby mající státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola podle § 39a odst. 5,
e) označení statutárního orgánu soukromé vysoké školy a jiných orgánů právnické osoby, která má oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, podle § 40a odst. 2 písm. b) a c) a vymezení jejich působnosti,
f) určení samosprávných akademických orgánů podle § 40a odst. 1, určení, zda je zřízen kvestor, a vymezení jejich působnosti,
g) určení orgánu právnické osoby mající státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola, oprávněného schvalovat vnitřní předpisy soukromé vysoké školy podle odstavce 2 a vnitřní předpisy součástí podle § 42a odst. 2 a § 42l, není-li zřízen akademický senát soukromé vysoké školy,
h) organizační strukturu,
i) rámcové podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek,
j) podmínky studia cizinců,
k) pravidla pro užívání akademických insignií a pro konání akademických obřadů,
l) pravidla rozhodování o právech a povinnostech studentů,
m) pravidla doručování písemností uchazečům o studium a studentům podle § 69a.
(4) Soukromá vysoká škola je povinna každý vnitřní předpis soukromé vysoké školy a každou jeho změnu zaslat do 10 pracovních dní ode dne jejich schválení ministerstvu.
(5) Vnitřní předpis soukromé vysoké školy podle odstavce 2 obsahuje vždy ustanovení o jeho účinnosti.
§ 42
Další povinnosti soukromé vysoké školy
(1) Soukromá vysoká škola je povinna
a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci 11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a v případě, že obdržela dotaci, i výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr které stanoví ministerstvo,
b) vypracovat, projednat s ministerstvem a jako neperiodickou publikaci11) zveřejnit strategický záměr soukromé vysoké školy a každoroční plán realizace strategického záměru v termínu a formě, kterou stanoví ministr které stanoví ministerstvo,
c) poskytovat Akreditačnímu úřadu a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona,
d) provádět vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy za podmínek stanovených v § 77b,
e) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat seznam akreditovaných studijních programů, které uskutečňuje, včetně jejich typu a profilu, formy výuky a standardní doby studia a jejich dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením, a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem; o změnách prováděných v rámci oprávnění vyplývajících z institucionální akreditace a o změnách ve výčtu uskutečňovaných studijních programů je povinna předem bezodkladně informovat Akreditační úřad,
f) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat informace o omezení nebo odnětí institucionální akreditace, o omezení nebo zániku oprávnění uskutečňovat studijní program, o omezení nebo odnětí akreditace studijních programů nebo o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
g) zveřejňovat ve veřejné části svých internetových stránek registrované schválené vnitřní předpisy vysoké školy a vnitřní předpisy fakulty včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti,
h) činit vhodná opatření pro studium rodičů a osob, které převzaly dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku29) nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu30), a to po uznanou dobu rodičovství,
i) oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu byl prohlášen nebo ukončen konkurs podle předpisů upravujících úpadek a způsoby jeho řešení13) nebo že soukromá vysoká škola byla pravomocně odsouzena za trestný čin,
j) oznámit ministerstvu a Akreditačnímu úřadu zánik právnické osoby, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, nebo její zrušení podle § 39a odst. 5.
(2) Na obsah výroční zprávy o činnosti soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst. 2 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.14)
(3) Na obsah výroční zprávy o hospodaření soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst. 3 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
(4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření a strategický záměr soukromé vysoké školy musí být veřejně přístupné.
(5) Soukromá vysoká škola zajišťuje přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole podle pravidel stanovených vnitřním předpisem vysoké školy. Přiměřená podpůrná opatření zajišťuje pro uchazeče a studenty se specifickými potřebami, zejména pro uchazeče a studenty se zrakovým, sluchovým nebo pohybovým postižením, se specifickými poruchami učení, s poruchou autistického spektra nebo s jinými obtížemi danými zdravotním postižením nebo zdravotním stavem, které mají dopad na průběh přijímacího řízení nebo na plnění studijních povinností, není-li to v rozporu s požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu.
§ 42a
Členění soukromé vysoké školy
(1) Soukromá vysoká škola se může pro účely výkonu činnosti soukromé vysoké školy členit na tyto součásti:
a) fakulty,
b) vysokoškolské ústavy,
c) jiná pracoviště pro vzdělávací a tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb nebo převod technologií,
d) účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu soukromé vysoké školy.
(2) Vnitřní předpisy součástí musí být v souladu s vnitřními předpisy soukromé vysoké školy.
§ 42b
Fakulta
(1) Fakulta je organizační součástí soukromé vysoké školy a nemá samostatnou právní osobnost. Fakulta uskutečňuje samostatně nejméně jeden akreditovaný studijní program a vykonává tvůrčí činnost.
(2) Fakulta může uskutečňovat studijní program též ve spolupráci s dalšími fakultami téže soukromé vysoké školy či se může na uskutečňování studijního programu téže soukromé vysoké školy nebo jiné její fakulty podílet. Ustanovení odstavce 1 tím není dotčeno.
(3) Je-li studijní program uskutečňován ve spolupráci dvěma nebo více fakultami téže soukromé vysoké školy, upraví soukromá vysoká škola vnitřním předpisem zejména:
a) která fakulta nebo které fakulty samostatně přijímají uchazeče nebo jejich část ke studiu ve studijním programu, provádějí jejich zápis do studia a přiznávají absolventům daného studijního programu příslušný akademický titul,
b) podrobnosti o stanovení podmínek a přijímání uchazečů do studijního programu, podrobnosti o organizaci studia ve studijním programu a
c) podrobnosti o akademických právech a povinnostech studentů daného programu, včetně použití vnitřních předpisů spolupracujících fakult soukromé vysoké školy na studenty, a o věcné příslušnosti těchto fakult a jejich orgánů rozhodovat o právech a povinnostech studentů daného studijního programu.
(4) Fakulta má právo používat vlastní akademické insignie a konat akademické obřady.
(5) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty rozhoduje statutární orgán soukromé vysoké školy na návrh rektora soukromé vysoké školy; a to po předchozím vyjádření akademického senátu soukromé vysoké školy, je-li zřízen.
§ 42c
Práva fakulty
(1) Orgány fakulty mají právo, nestanoví-li tento zákon jinak, rozhodovat nebo jednat za soukromou vysokou školu v těchto věcech týkajících se fakulty:
a) ustavování samosprávných akademických orgánů fakulty soukromé vysoké školy podle § 42d odst. 1 písm. a), c) a d),
b) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem.
(2) Orgány fakulty mají dále právo, nestanoví-li tento zákon jinak, rozhodovat nebo jednat za soukromou vysokou školu v rozsahu stanoveném statutem soukromé vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty:
a) tvorba a uskutečňování studijních programů, a to s výjimkou rozhodování v přijímacích řízeních a rozhodování o právech a povinnostech studentů studijních programů uskutečňovaných fakultou, nestanoví-li statut soukromé vysoké školy jinak,
b) strategické zaměření tvůrčí činnosti.
(3) Orgány fakulty rozhodují v dalších věcech soukromé vysoké školy, pokud jim rozhodování o nich svěří statut soukromé vysoké školy.
§ 42d
Orgány fakulty
(1) Samosprávnými akademickými orgány fakulty jsou:
a) akademický senát, je-li zřízen,
b) děkan,
c) vědecká rada fakulty, je-li zřízena; vědecká rada fakulty se zřizuje vždy, pokud má soukromá vysoká škola institucionální akreditaci nebo hodlá-li daná fakulta získat akreditaci habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
d) disciplinární komise.
(2) Dalším orgánem fakulty je tajemník, je-li zřízen.
(3) Akademickou obec fakulty tvoří akademičtí pracovníci působící na této fakultě a studenti zapsaní na této fakultě.
Akademický senát fakulty
§ 42e
(1) Akademický senát fakulty je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem.
(2) Akademický senát fakulty má nejméně sedm členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Vnitřní předpis fakulty stanoví zejména počet členů akademického senátu fakulty, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu fakulty, orgány akademického senátu fakulty a jejich ustavování a důvody a den zániku členství v akademickém senátu fakulty a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu fakulty s výkonem jiných funkcí. Zanikne-li členství některého člena akademického senátu fakulty před uplynutím jeho funkčního období a vnitřní předpis fakulty umožní výkon funkce člena akademického senátu fakulty náhradníkem, vykonává náhradník tuto funkci pouze po zbytek příslušného funkčního období.
(3) Členství v akademickém senátu fakulty je neslučitelné s funkcí rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana, tajemníka fakulty a ředitele vysokoškolského ústavu soukromé vysoké školy.
(4) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu fakulty je nejvýše tříleté. Je-li student zvolený do akademického senátu fakulty v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, může vnitřní předpis soukromé vysoké školy nebo její fakulty, jejíhož akademického senátu je členem, stanovit podmínky, za kterých jeho členství v akademickém senátu fakulty nezaniká. Funkční období všech členů akademického senátu fakulty skončí, jestliže akademický senát fakulty po dobu šesti měsíců nekoná podle § 42f. Děkan nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby.
(5) Zasedání akademického senátu fakulty jsou veřejně přístupná. Děkan nebo v jeho zastoupení proděkan, rektor nebo v jeho zastoupení prorektor a předseda akademického senátu soukromé vysoké školy nebo v jeho zastoupení jím pověřený člen akademického senátu soukromé vysoké školy mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Na žádost děkana nebo rektora je předseda akademického senátu fakulty povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu fakulty.
§ 42f
(1) Akademický senát fakulty
a) schvaluje
1. výroční zprávu o činnosti fakulty předloženou děkanem,
2. na návrh děkana strategický záměr fakulty vypracovaný v souladu se strategickým záměrem soukromé vysoké školy; a to po projednání ve vědecké radě fakulty, je-li zřízena,
b) projednává
1. návrhy vnitřních předpisů fakulty předložené děkanem,
2. návrh podmínek pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě předložený děkanem,
c) vykonává další působnosti stanovené statutem soukromé vysoké školy.
(3) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) a b) je jejich předkladatel povinen nejméně 7 kalendářních dnů před jejich projednáváním zpřístupnit členům akademického senátu fakulty způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 42g
Děkan
(1) V čele fakulty je děkan, který je představitelem akademické obce fakulty. Děkan jedná a rozhoduje ve věcech fakulty v rozsahu stanoveném vnitřním předpisem soukromé vysoké školy.
(2) Děkana jmenuje a odvolává na návrh rektora statutární orgán soukromé vysoké školy. Rektor navrhne odvolání děkana vždy, když děkan závažným způsobem neplní své povinnosti, porušuje obecně závazné předpisy a vnitřní předpisy soukromé vysoké školy nebo její fakulty nebo závažným způsobem poškozuje zájem soukromé vysoké školy nebo její fakulty.
(3) Funkční období děkana stanoví statut fakulty soukromé vysoké školy.
(4) Děkana zastupují v jím určeném rozsahu proděkani. Proděkany jmenuje a odvolává děkan.
Vědecká rada fakulty soukromé vysoké školy
§ 42h
(1) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan, který jmenuje a odvolává ostatní členy vědecké rady fakulty; délku funkčního období ostatních členů může stanovit vnitřní předpis soukromé vysoké školy nebo fakulty.
(2) Členové vědecké rady fakulty jsou významní představitelé oborů, v nichž fakulta uskutečňuje vzdělávací a tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce soukromé vysoké školy, jejíž je fakulta součástí.
§ 42i
(1) Vědecká rada fakulty
a) navrhuje
1. studijní programy, které mají být uskutečňovány na fakultě,
2. záměr předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby platnosti akreditace studijních programů, které se uskutečňují na fakultě,
3. záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, a to v případě řízení uskutečňovaných na fakultě,
b) vykonává působnost v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem,
c) projednává návrh strategického záměru fakulty před jeho předložením akademickému senátu fakulty, je-li zřízen.
(2) Vědecká rada fakulty se vyjadřuje zejména k záležitostem, které jí předloží děkan.
§ 42j
Disciplinární komise fakulty
(1) Členy disciplinární komise fakulty jmenuje a odvolává děkan z řad členů akademické obce fakulty. Polovinu členů disciplinární komise fakulty tvoří studenti. Disciplinární komise fakulty si ze svých členů volí a odvolává svého předsedu.
(2) Délku funkčního období členů disciplinární komise fakulty stanoví vnitřní předpis fakulty.
(3) Disciplinární komise fakulty projednává disciplinární přestupky studentů zapsaných na fakultě a předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi.
§ 42k
Tajemník
(1) Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty v rozsahu stanoveném vnitřním předpisem soukromé vysoké školy.
(2) Tajemníka jmenuje a odvolává děkan po předchozím schválení statutárním orgánem soukromé vysoké školy.
§ 42l
Vnitřní předpisy fakulty
(1) Vnitřní předpisy fakulty upravují záležitosti fakulty spadající do její samosprávné působnosti a její vztah k soukromé vysoké škole.
(2) Vnitřními předpisy fakulty jsou:
a) statut fakulty,
b) volební řád akademického senátu fakulty, je-li zřízen,
c) jednací řád akademického senátu fakulty, je-li zřízen,
d) jednací řád vědecké rady fakulty, je-li zřízena,
e) disciplinární řád fakulty pro studenty,
f) další předpisy, pokud tak stanoví statut fakulty.
(3) Na obsah statutu fakulty se vztahuje přiměřeně § 41 odst. 3.
(4) Soukromá vysoká škola je povinna každý vnitřní předpis fakulty soukromé vysoké školy a každou jeho změnu zaslat do 10 pracovních dní ode dne jejich schválení ministerstvu.
§ 42m
Vysokoškolský ústav
(1) Vysokoškolský ústav soukromé vysoké školy je organizační součástí soukromé vysoké školy a nemá samostatnou právní osobnost; vykonává tvůrčí činnost a může se podílet na uskutečňování akreditovaných studijních programů nebo jejich částí.
(3) V čele vysokoškolského ústavu soukromé vysoké školy je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor po předchozím schválení statutárním orgánem soukromé vysoké školy.
(4) Ředitel vysokoškolského ústavu je oprávněn jednat za soukromou vysokou školu pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy.
(5) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského ústavu soukromé vysoké školy rozhoduje statutární orgán soukromé vysoké školy na návrh rektora soukromé vysoké školy; a to po předchozím vyjádření akademického senátu soukromé vysoké školy, je-li zřízen.
§ 43
Působnost ministerstva
(1) Jestliže je některé opatření nebo vnitřní předpis soukromé vysoké školy v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
(2) Ministerstvo může soukromé vysoké škole udělený státní souhlas odejmout, jestliže
a) nemá v době následující po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení státního souhlasu akreditovaný žádný studijní program z důvodu odnětí akreditace studijního programu, uplynutí doby platnosti akreditace studijního programu nebo oznámení o zrušení akreditovaného studijního programu a nemá ani institucionální akreditaci pro žádnou oblast vzdělávání,
b) o odnětí státního souhlasu požádá,
c) v době následující po uplynutí 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení státního souhlasu neuskutečňuje žádný studijní program, a to déle než 6 po sobě následujících kalendářních měsíců,
b) d) v průběhu jednoho roku jí byla odňata akreditace více než dvou studijních programů nebo institucionální akreditace pro alespoň 2 oblasti vzdělávání,
c) e) po výzvě ministerstva nezjedná nápravu podle odstavce 1 nebo 5, nebo
d) f) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jejím vnitřním předpisem.
(3) Ministerstvo odejme státní souhlas v případě, že v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení státního souhlasu a ke dni vydání rozhodnutí o udělení státního souhlasu nebyly tyto vady odstraněny nebo že došlo k takovým změnám, za kterých by souhlas nemohl být vydán.
(4) Odnětím státního souhlasu pozbývá právnická osoba oprávnění působit jako vysoká škola a uskutečňovat akreditované činnosti.
(5) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit soukromou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. f) a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
(6) Jestliže soukromá vysoká škola přestala uskutečňovat vzdělávací činnost z jiného důvodu než z důvodu odnětí státního souhlasu, je povinna to bezodkladně oznámit ministerstvu.
(7) Dojde-li k odnětí státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola, je daná právnická osoba, které byl státní souhlas odňat, povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na jiné vysoké škole.
ČÁST ČTVRTÁ
STUDIJNÍ PROGRAM A OBLAST VZDĚLÁVÁNÍ
§ 44
Studijní program
(1) Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia. Za akreditovaný studijní program se pro účely tohoto zákona považuje i studijní program uskutečňovaný vysokou školou v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro které má vysoká škola institucionální akreditaci.
(2) Součástmi studijního programu jsou
a) název studijního programu, jeho typ, forma a cíle studia; v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu také údaj o profilu studijního programu,
b) stanovení profilu absolventa studijního programu,
c) charakteristika studijních předmětů,
d) pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, popřípadě délka praxe realizované případně i u jiné fyzické nebo právnické osoby,
e) standardní doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená v akademických rocích,
f) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení podle § 45 odst. 3, § 46 odst. 3 a § 47 odst. 4 včetně obsahu státních zkoušek,
g) udělovaný akademický titul,
h) určení oblasti nebo oblastí vzdělávání, v rámci kterých má být studijní program uskutečňován, a návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné oblasti nebo oblastech vzdělávání; v případě kombinovaného studijního programu náležejícího do více oblastí vzdělávání také procentně vyjádřený podíl základních tematických okruhů náležejících do jednotlivých oblastí vzdělávání na výuce.
(3) Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků.
(4) Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci.
(5) Profil bakalářského nebo magisterského studijního programu může být
a) profesně zaměřený s důrazem na zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložených nezbytnými teoretickými znalostmi, nebo
b) akademicky zaměřený s důrazem na získání teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění v tvůrčí činnosti a poskytující rovněž prostor pro osvojení nezbytných praktických dovedností.
(6) Pro studijní programy uskutečňované vysokou školou nebo její součástí fakultou nebo uskutečňované ve spolupráci více fakultami téže vysoké školy vysoká škola jmenuje z řad svých akademických pracovníků a odvolává garanta studijního programu podle pravidel stanovených vnitřním předpisem vysoké školy; garantem může být pouze akademický pracovník, který splňuje podmínky stanovené standardy pro akreditaci studijního programu pro řádný výkon činností podle odstavce 7. Garantem magisterského studijního programu a doktorského studijního programu může být pouze docent, profesor nebo mimořádný profesor podle § 70 odst. 2 věty první, který je akademickým pracovníkem dané vysoké školy.
(7) Garant studijního programu zejména koordinuje obsahovou přípravu studijního programu, dohlíží na kvalitu jeho uskutečňování, vyhodnocuje studijní program a rozvíjí jej.
(8) Studijní program náleží pouze do jedné oblasti vzdělávání, pokud se státními zkouškami, popřípadě obhajobou disertační práce, ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do jedné oblasti vzdělávání. Studijní program je kombinovaným studijním programem náležejícím do více oblastí vzdělávání, pokud se státními zkouškami, popřípadě obhajobou disertační práce, ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do více oblastí vzdělávání.
(9) Vysoká škola při přípravě, schvalování a uskutečňování studijních programů zajišťuje, aby absolvováním studia ve studijním programu bylo dosahováno takových výsledků učení, sestávajících z konkrétních odborných znalostí, odborných dovedností a obecných způsobilostí, které budou odpovídat příslušné kvalifikační úrovni výsledků učení, obecně vymezené pro jednotlivé typy studijních programů v rámci kvalifikací vysokoškolského vzdělávání (dále jen „rámec kvalifikací“). Rámec kvalifikací vymezuje pro jednotlivé typy studijních programů rovněž jejich zařazení nebo jinou specifikaci podle mezinárodních kvalifikačních rámců vysokoškolského vzdělávání a průměrnou studijní zátěž potřebnou pro dosažení výsledků učení, vyjádřenou odpovídajícím počtem kreditů, specifikovaných jejich časovou hodnotou nebo přiřazením k mezinárodnímu systému přenosu a akumulace kreditů. Rámec kvalifikací stanoví prováděcí právní předpis.
§ 44a
Oblast vzdělávání
(1) Oblast vzdělávání je věcně vymezený úsek vysokoškolského vzdělávání, v jehož rámci jsou připravovány, schvalovány a uskutečňovány studijní programy blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, odrážející společný teoretický a metodologický základ dané oblasti vzdělávání.
(2) Seznam oblastí vzdělávání je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(3) Vláda stanoví nařízením vymezení jednotlivých oblastí vzdělávání, obsahující
a) základní tematické okruhy, které jsou pro danou oblast vzdělávání charakteristické a určující,
b) výčet typických studijních programů spadajících pod danou oblast vzdělávání,
c) rámcový profil absolventů v dané oblasti vzdělávání s uvedením hlavních cílů vzdělávání, zahrnujících odborné znalosti, dovednosti a další kompetence, a charakteristických profesí, zejména pak profesí regulovaných, které jsou relevantní.
§ 45
Bakalářský studijní program
(1) Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu.
(2) Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky.
(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba povaha odpovídá profilu studijního programu. Státní závěrečná zkouška může mít více částí; částí může být i obhajoba bakalářské práce. Státní závěrečná zkouška nemůže spočívat jen v obhajobě bakalářské práce.
(4) Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul "bakalář" (ve zkratce „Bc.“ uváděné před jménem), v oblasti umění akademický titul „bakalář umění“ (ve zkratce „BcA.“ uváděné před jménem); absolventům v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři.
§ 46
Magisterský studijní program
(1) Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických i praktických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu.
(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program; standardní doba tohoto studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, nenavazuje magisterský studijní program na bakalářský studijní program; v tomto případě je standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků.
(3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce povaha odpovídá profilu studijního programu. Státní závěrečná zkouška může mít více částí; částí musí být obhajoba diplomové práce. Státní závěrečná zkouška může spočívat i jen v obhajobě diplomové práce. V oblasti všeobecného lékařství a zubního lékařství a veterinárního lékařství a veterinární hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou. V oblasti všeobecného lékařství, vojenského všeobecného lékařství, zubního lékařství, vojenského zubního lékařství, veterinárního lékařství a veterinární hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.
(4) Absolventům studia v magisterských studijních programech se udělují tyto akademické tituly:
a) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“ uváděné před jménem),
b) v oblasti architektury „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“ uváděné před jménem),
c) v oblasti všeobecného lékařství a vojenského všeobecného lékařství „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“ uváděné před jménem),
d) v oblasti zubního lékařství a vojenského zubního lékařství „doktor zubního lékařství“ (ve zkratce MDDr. uváděné před jménem),
e) v oblasti veterinárního lékařství a veterinární hygieny „doktor veterinární medicíny“ (ve zkratce „MVDr.“ uváděné před jménem),
f) v oblasti umění „magistr umění“ (ve zkratce „MgA.“ uváděné před jménem),
g) v ostatních oblastech „magistr“ (ve zkratce „Mgr.“ uváděné před jménem).
Absolventům studia v magisterských studijních programech v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři.
(5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul „magistr“, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí částí je obhajoba rigorózní práce. Za úkony spojené s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky může vysoká škola stanovit poplatek, který činí nejvýše dvojnásobek základu podle § 58 odst. 2; nezaplatí-li uchazeč ve stanovené lhůtě poplatek, platí, že vzal přihlášku zpět. Tito absolventi mají právo za úplatu používat zařízení a informační technologie potřebné pro přípravu k této zkoušce v souladu s pravidly určenými vysokou školou. Po jejím vykonání se udělují tyto akademické tituly:
a) v oblasti práva „doktor práv“ (ve zkratce „JUDr.“ uváděné před jménem),
b) v oblasti humanitních, pedagogických, nelékařských zdravotnických a společenských věd „doktor filozofie“ (ve zkratce „PhDr.“ uváděné před jménem),
c) v oblasti přírodních věd „doktor přírodních věd“ (ve zkratce „RNDr.“ uváděné před jménem),
d) v oblasti farmacie „doktor farmacie“ (ve zkratce „PharmDr.“ uváděné před jménem),
e) v oblasti teologie „licenciát teologie“ (ve zkratce „ThLic.“ uváděné před jménem) nebo „doktor teologie“ (ve zkratce „ThDr.“ uváděné před jménem).
(6) O vykonání státní rigorózní zkoušky podle odstavce 5 vydá vysoká škola diplom; tento diplom je veřejnou listinou a je opatřen státním znakem České republiky16) spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je udělován. Vysoká škola vydává diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky zpravidla při akademickém obřadu. V diplomu je vysoká škola oprávněna uvádět rodné číslo osoby, o kterou jde, bylo-li přiděleno.
§ 47
Doktorský studijní program
(1) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění.
(2) Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky.
(3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele.
(4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a veřejnou obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti závěrečnou zkouškou spočívající v obhajobě disertační práce. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.15) zahrnovat původní výsledky uveřejněné způsobem obvyklým pro uveřejňování výsledků výzkumu, vývoje nebo jiných tvůrčích činností obvyklých v příslušném oboru nebo výsledky takto přijaté k uveřejnění.
(5) Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem).
(6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti fakulty, která má akreditovaný příslušný studijní program. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti fakulty na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programu.
§ 47a
(1) Studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu může probíhat též ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, která realizuje obsahově související studijní program.
(2) Podmínky spolupráce upraví podle odstavce 1 v souladu s ustanoveními tohoto zákona a právních předpisů státu, ve kterém je spolupracující zahraniční vysoká škola ustavena, dohoda zúčastněných vysokých škol, která může zejména upravit přijímání ke studiu, stanovit podrobnosti o organizaci části studia uskutečňované na zahraniční vysoké škole a o podmínkách pro její absolvování, podrobnosti o dokladech o absolvování dané části studia a o uznatelnosti vykonaných zkoušek nebo jiných studijních povinností splněných na zahraniční vysoké škole, o případném společně udělovaném zahraničním akademickém titulu a podrobnosti o akademických právech a povinnostech studenta v souladu s vnitřními předpisy vysoké školy a právními předpisy státu, v němž se studium uskutečňuje.
(3) Absolventům studia ve studijním programu uskutečňovaném v rámci spolupráce se zahraniční vysokou školou se uděluje akademický titul, podle § 45 odst. 4, § 46 odst. 4 nebo § 47 odst. 5 a případně také akademický titul zahraniční vysoké školy podle právních předpisů příslušného státu. Ve vysokoškolském diplomu je uvedena spolupracující zahraniční vysoká škola a případně skutečnost, že udílený zahraniční akademický titul je společným titulem udíleným současně i na zahraniční vysoké škole.
§ 47b
Zveřejňování Zpřístupňování závěrečných prací veřejnosti
(1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje zpřístupňuje veřejnosti bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění zpřístupnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. Vysoká škola disertační práci nezveřejňuje veřejnosti nezpřístupňuje, byla-li již zveřejněna zpřístupněna jiným způsobem.
(2) Bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce zpřístupněny veřejnosti způsobem stanoveným vnitřním předpisem vysoké školy. Každý si může ze zveřejněné zpřístupněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny.
(3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce zpřístupněním své práce veřejnosti podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.
(4) Vysoká škola může odložit zveřejnění odložit zpřístupnění bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce nebo jejich části veřejnosti, a to po dobu trvání překážky pro zveřejnění31) pro zpřístupnění31), nejdéle však na dobu 3 let 5 let, jde-li o veřejnou nebo soukromou vysokou školu, nebo 15 let, jde-li o státní vysokou školu. Informace o odložení zveřejnění odložení zpřístupnění musí být spolu s odůvodněním zveřejněna na stejném místě, kde jsou zveřejňovány zpřístupňovány stejným způsobem jako bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce. Vysoká škola zašle bez zbytečného odkladu po obhájení bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, jíž se týká odklad zveřejnění podle věty první, jeden výtisk práce k uchování ministerstvu.
§ 47c
Řízení na veřejné vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky
nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce části
(1) V řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její součásti, státní rigorózní zkoušky nebo její součásti, státní doktorské zkoušky nebo obhajoby disertační práce části nebo státní rigorózní zkoušky nebo její části rozhoduje rektor veřejné vysoké školy, na níž se daná státní zkouška nebo obhajoba disertační práce konala.
(2) Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, pokud osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce jde,
a) v důsledku úmyslného trestného činu nesplnila podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, nebo
b) v důsledku úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravům, neuvedeného v písmenu a), nesplnila nebo splnila jen zdánlivě podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, šlo-li o soustavné nebo opakované jednání proti dobrým mravům nebo byla-li jím podstatně narušena možnost získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programu.
(2) Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost vykonání státní zkoušky nebo její části, pokud osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její část jde, nesplnila nebo splnila jen zdánlivě podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její části v důsledku
a) úmyslného trestného činu,
b) úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby závažným způsobem porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví32), nebo
c) jiného závažného úmyslného jednání proti dobrým mravům.
(3) Za nesplnění podmínek pro úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce části podle odstavce 2 písm. a) a b) se považuje i takový případ rozporu mezi objektivním stavem věci a skutečnostmi osvědčovanými vysokoškolským diplomem nebo diplomem o vykonání státní rigorózní zkoušky, kdy byl osobě vydán vysokoškolský diplom nebo diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky, aniž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce část vůbec konala.
(4) Řízení o vyslovení neplatnosti se zahajuje z moci úřední; zahájeno může být rektorem
a) nejpozději do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku, kterým byla uvedená osoba odsouzena pro úmyslný trestný čin, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. a), nebo
b) nejpozději do 3 7 let ode dne vykonání nebo zdánlivého vykonání státní zkoušky nebo její poslední součásti nebo obhajoby disertační práce části, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. b) nebo c).
(5) Neshledá-li rektor důvody pro vyslovení neplatnosti státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce části podle odstavce 2, řízení o vyslovení neplatnosti usnesením zastaví.
(6) Součástí podkladů pro rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti je stanovisko přezkumné komise. Přezkumná komise má 7 členů, z toho 6 členů jmenovaných rektorem z profesorů, docentů, mimořádných profesorů nebo dalších odborníků; sedmý člen komise je rektorem jmenován z řad studentů veřejné vysoké školy. Podrobnosti o složení přezkumné komise stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy. Přezkumná komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.
§ 47d
(1) Rektor rozhodne v řízení o vyslovení neplatnosti do 150 dnů ode dne jeho zahájení. Přezkumná komise podá své stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy je o něj požádána rektorem. Odchýlí-li se rektor v řízení o vyslovení neplatnosti od stanoviska přezkumné komise, je povinen tuto skutečnost ve svém rozhodnutí odůvodnit.
(2) Proti rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce části se nelze odvolat. Rozhodnutí nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po uplynutí 2 měsíců ode dne oznámení uvedeného rozhodnutí; včasné podání žaloby ve správním soudnictví33) má odkladný účinek.
(3) Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti je pouze osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce část jde.
§ 47e
(1) Dnem, kdy se pravomocné rozhodnutí o neplatnosti vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia ve studijním programu nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce části stane účinným, pozbývá osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce část šlo, vysokoškolské vzdělání získané absolvováním příslušného studia a příslušný akademický titul; tímto dnem pozbývá platnosti i vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.
(2) Dnem, kdy se pravomocné rozhodnutí rektora o neplatnosti vykonání státní rigorózní zkoušky uvedené v § 46 odst. 5 nebo její součásti části stane účinným, pozbývá osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást část šlo, příslušný akademický titul. Tímto dnem pozbývá platnosti i diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky.
(3) Přestane-li student navazujícího magisterského nebo doktorského studijního programu splňovat v důsledku účinků rozhodnutí podle odstavce 1 podmínku pro přijetí ke studiu v daném studijním programu stanovenou v § 48 odst. 1 nebo 3, je dnem, kdy toto rozhodnutí nabude účinnosti, vyloučen ze studia v daném studijním programu.
(4) Rozhodnutím podle odstavce 1 osobě uvedené v § 47d odst. 3 postavení studenta nevzniká; rektor veřejné vysoké školy však může v uvedeném rozhodnutí v případech hodných zvláštního zřetele rozhodnout, že osobě, jíž se rozhodnutí týká, vzniká dnem nabytí účinnosti rozhodnutí právo na zápis do studia v jím stanoveném studijním programu dané veřejné vysoké školy nebo její součásti fakulty a následné zahájení studia v prvním ročníku daného studijního programu.
(5) Účinky dřívějších jednání, postupů nebo rozhodnutí učiněných osobou, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce část jde, zůstávají vyslovením neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce části nedotčeny, a to i pokud je daná osoba učinila při výkonu veřejné moci nebo v rámci výkonu regulované profese nebo činnosti, pro niž se vyžaduje odborná způsobilost spočívající v dosažení vysokoškolského vzdělání prokazovaného vysokoškolským diplomem a dodatkem k diplomu, které pozbyly platnosti podle odstavce 1.
(6) O vydání rozhodnutí o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce části je vysoká škola povinna do 1 dne ode dne nabytí účinnosti takového rozhodnutí informovat příslušný uznávací orgán, jde-li o zkoušku nebo obhajobu konanou v rámci studia studijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání.
§ 47f
Řízení na soukromé vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky
nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce části
Na řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce části vedené na soukromé vysoké škole se použijí ustanovení § 47c až 47e obdobně s tím, že příslušnost orgánů soukromé vysoké školy stanoví vnitřní předpis soukromé vysoké školy. Účinky rozhodnutí uvedené v § 47e odst. 1 až 5 platí také pro rozhodnutí vydané v přezkumném řízení vedeném na soukromé vysoké škole.
§ 47g
Řízení na státní vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky
nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce části
Na řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce části vedené na státní vysoké škole se použijí ustanovení § 47c až 47e obdobně. Účinky rozhodnutí uvedené v § 47e odst. 1 až 5 platí také pro rozhodnutí vydané v řízení o vyslovení neplatnosti vedeném na státní vysoké škole.
ČÁST PÁTÁ
STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE
Přijímání ke studiu
§ 48
(1) Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském nebo v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati také uchazeči s vyšším odborným vzděláním v konzervatoři. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.
(2) Ke studiu v oblasti umění mohou být výjimečně přijati též uchazeči bez dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři.
(3) Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu a v oblasti umění též získání akademického titulu.
(4) Uchází-li se o přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, uchazeč, který získal zahraniční středoškolské střední vzdělání absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole, v mezinárodní střední škole, v evropské škole působící podle Úmluvy o statutu Evropských škol nebo ve škole, v níž ministerstvo povolilo podle školského zákona plnění povinné školní docházky, prokazuje splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou
a) dokladem o obecném uznání rovnocennosti nebo platnosti zahraničního dokladu o dosažení zahraničního středního vzdělání v České republice, získaným podle školského zákona nebo podle dřívějších právních předpisů,
b) dokladem o udělení Evropského bakalaureátu,
c) zahraničním dokladem o zahraničním středním vzdělání s maturitní zkouškou, je-li v České republice podle jejích mezinárodních závazků automaticky rovnocenný bez dalšího úředního postupu, nebo
d) zahraničním dokladem o zahraničním středoškolském vzdělání středním vzdělání, který byl získán absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole působící podle právních předpisů cizího státu a který v daném cizím státě opravňuje jeho držitele k přístupu ke studiu v bakalářském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program; ustanovení § 90 odst. 2 věty druhé poslední a § 90 odst. 3 se použijí obdobně, přičemž vysoká škola může také vyžadovat předložení doplňující informace o obsahu a rozsahu zahraničního středoškolského studia doplňujících informací o tomto zahraničním středním vzdělání, včetně potvrzení příslušného zahraničního orgánu o tom, že daná zahraniční střední škola byla v době studia uchazeče v uvedeném cizím státě oprávněna poskytovat střední vzdělání, a potvrzení příslušné zahraniční střední školy nebo jiného příslušného zahraničního orgánu o tom, že absolvent studia ve středoškolském vzdělávacím programu dané zahraniční střední školy je v uvedeném cizím státě oprávněn ucházet se o přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program.
(5) Uchází-li se o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, uchazeč, který získal zahraniční vysokoškolské vzdělání absolvováním studia ve vysokoškolském programu v zahraničním vysokoškolském studijním programu na zahraniční vysoké škole, prokazuje splnění podmínky uvedené v odstavci 1 větě třetí nebo v odstavci 3
a) dokladem o obecném uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání v České republice, získaným podle § 89 a 90 nebo podle dřívějších právních předpisů,
b) zahraničním dokladem o zahraničním vysokoškolském vzdělání, který je v České republice podle jejích mezinárodních závazků rovnocenný bez dalšího úředního postupu, nebo
c) zahraničním dokladem o zahraničním vysokoškolském vzdělání, který byl získán absolvováním studia ve vysokoškolském programu v zahraničním vysokoškolském studijním programu na zahraniční vysoké škole působící podle právních předpisů cizího státu; ustanovení § 90 odst. 2 věty druhé poslední a § 90 odst. 3 se použijí obdobně, přičemž vysoká škola může také vyžadovat předložení doplňující informace o obsahu a rozsahu zahraničního vysokoškolského studia a doplňujících informací o tomto zahraničním vysokoškolském vzdělání, včetně potvrzení příslušného zahraničního orgánu o tom, že daná zahraniční vysoká škola je byla v době studia uchazeče součástí vysokoškolského vzdělávacího systému v uvedeném cizím státě a že byla oprávněna poskytovat vysokoškolské vzdělání v daném zahraničním vysokoškolském studijním programu.
(6) Ustanovení odstavce 4 písm. d) a odstavce 5 písm. c) se použije pouze v případě, že splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo podmínky řádného ukončení studia ve studijním programu prokazuje uchazeč vysoké škole, která má institucionální akreditaci pro alespoň jednu oblast vzdělávání, a tato vysoká škola nemá pochybnosti o dostatečné úrovni, rozsahu nebo obsahu předchozího zahraničního vzdělání uchazeče, doloženého zahraničním dokladem; v případě potřeby vyzve vysoká škola uchazeče k prokázání vzdělání způsobem uvedeným v odstavci 4 písm. a) nebo odstavci 5 písm. a).
(6) Ustanovení odstavce 4 písm. d) a odstavce 5 písm. c) lze použít, pokud splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo podmínky řádného ukončení studia ve studijním programu prokazuje uchazeč veřejné vysoké škole nebo vysoké škole, která má institucionální akreditaci pro alespoň jednu oblast vzdělávání, a tato vysoká škola nemá pochybnosti o získání potřebného zahraničního vzdělání uchazečem, doloženého zahraničním dokladem, včetně skutečnosti, že dané zahraniční vzdělání
a) dosahuje úrovně středního vzdělání s maturitní zkouškou, jde-li o postup podle odstavce 4 písm. d), nebo
b) splňuje podmínky pro uznání vyplývající z ustanovení § 90 odst. 5, jež se použijí obdobně, jde-li o postup podle odstavce 5 písm. c);
vysoká škola může vyzvat uchazeče k prokázání vzdělání způsobem uvedeným v odstavci 4 písm. a) nebo v odstavci 5 písm. a).
(7) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s posouzením splnění podmínky pro přijetí ke studiu podle odstavce 4 písm. d) a odstavce 5 písm. c), který činí nejvýše 20 % základu stanoveného podle § 58 odst. 2. Poplatek je příjmem vysoké školy.
(8) Není-li v odstavci 5 písm. c) a v odstavci 6 stanoveno jinak, ustanovení § 89 až 90b se na postup při prokazování a posuzování splnění podmínky pro přijetí ke studiu prováděném podle odstavce 5 písm. c) nevztahují; rozhodnutí o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice podle § 89 se v případě uvedeném v odstavci 5 písm. c) nevydává a vysoká škola o případném prokázání splnění podmínky řádného ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu nebo řádného ukončení studia v magisterském studijním programu způsobem uvedeným v odstavci 5 písm. c) učiní záznam do spisu vedeného v přijímacím řízení. Záznam do spisu vedeného v přijímacím řízení vysoká škola učiní i o případném prokázání splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou způsobem uvedeným v odstavci 4 písm. d). Na zahraniční doklady uvedené v odstavci 4 písm. b) až d) a v odstavci 5 písm. b) a c) a ověření pravosti podpisů a otisků razítek na originálech dokladů se ustanovení § 90 odst. 4 použije obdobně.
(9) Dosažené předchozí vzdělání může být pro účely přijetí na soukromou nebo státní vysokou školu bez institucionální akreditace prokazováno podle § 48 odst. 4 písm. d) a § 48 odst. 5 písm. c) na veřejné vysoké škole nebo na vysoké škole s institucionální akreditací na základě veřejnoprávní smlouvy vysokých škol.
§ 49
(1) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit další podmínky přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání nebo prospěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké školy; v případě přijímání ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, též podmínky týkající se příbuznosti studijních programů nebo počtů kreditů získaných během studia ve vybraných typech předmětů. Kredity se přitom rozumí kvantitativní vyjádření studijní zátěže určité části studia. Kromě toho může stanovit nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů, kteří splnili stanovené podmínky; splní-li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších. Další podmínkou přijetí ke studiu, vyžaduje-li to povaha studijního programu, může být i zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu. Zdravotní způsobilost uchazeče se posuzuje ve vztahu k požadavkům na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu, které jsou vysokou školou nebo fakultou zveřejňovány podle odstavce 5; text zveřejněných požadavků na zdravotní způsobilost předloží uchazeč poskytovateli zdravotních služeb před posouzením zdravotní způsobilosti. Zdravotní způsobilost uchazeče o studium posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost; není-li uchazeč o studium u takového poskytovatele registrován, zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává kterýkoliv poskytovatel v uvedených oborech. Posuzujícím lékařem je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. Jde-li o studium ve studijním programu se zaměřením na sport nebo tělesnou výchovu, vydává lékařský posudek poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství.
(2) Podmínky pro přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu musí umožnit splnění závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
(3) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit odlišné podmínky pro přijetí uchazečů, kteří absolvovali studijní program nebo jeho část nebo studují jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí anebo absolvovali akreditovaný vzdělávací program nebo jeho část ve vyšší odborné škole nebo studují akreditovaný vzdělávací program ve vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí.
(3) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit odlišné podmínky pro přijetí
a) uchazečů, kteří absolvovali studijní program nebo jeho část nebo studují jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí anebo absolvovali akreditovaný vzdělávací program nebo jeho část ve vyšší odborné škole nebo studují akreditovaný vzdělávací program ve vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí,
b) příjemců stipendia nebo uchazečů o stipendium v rámci realizace programů poskytování rozvojových vládních stipendií ke studiu na vysokých školách v České republice, schválených vládou na základě zákona o zahraniční rozvojové spolupráci, nebo programů vyhlašovaných ministerstvem podle § 91 odst. 6.
(4) Splnění podmínek stanovených podle odstavců 1 a 3 se ověřuje, a to zpravidla přijímací zkouškou.
(5) Vysoká škola nebo fakulta zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně však čtyřměsíčním, lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a způsob jejich podávání v listinné nebo elektronické podobě, podmínky přijetí podle odstavců 1 a 3, termín a způsob ověřování jejich splnění, a pokud je součástí ověřování požadavek přijímací zkoušky, také formu a rámcový obsah zkoušky a kritéria pro její vyhodnocení. Je-li podmínkou přijetí ke studiu zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu, zveřejní vysoká škola nebo fakulta rovněž požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu. Tyto skutečnosti musí být zveřejněny ve veřejné části internetových stránek vysoké školy nebo fakulty. Stejným způsobem musí být zveřejněn nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programu. Povinnosti podle tohoto odstavce se nevztahují na přijímání prováděné podle odstavce 2 nebo podle odstavce 3 písm. b).
(6) Je-li udělena akreditace studijního programu nebo institucionální akreditace pro oblast vzdělávání Akreditačním úřadem nebo schválen studijní program k uskutečňování na základě institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání, nemusí vysoká škola nebo fakulta v zájmu zachování začátku akademického roku dodržet čtyřměsíční lhůtu pro podání přihlášek ke studiu. V takovémto případě může být lhůta pro podání přihlášek ke studiu kratší, nejméně však jednoměsíční. Ostatní podmínky uvedené v odstavci 5 zůstávají nezměněny.
§ 50
Přijímací řízení
(1) Přijímací řízení se zahajuje doručením přihlášky ke studiu vysoké škole nebo její součásti fakulty, která uskutečňuje příslušný studijní program. V přihlášce uchazeč vždy uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště mimo území České republiky; cizinec uvede též datum narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství. Účastníkem přijímacího řízení je pouze uchazeč, o jehož přihlášku ke studiu jde.
(2) O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta, rozhoduje děkan fakulty; jde-li o fakultu soukromé vysoké školy, rozhoduje rektor, nestanoví-li vnitřní předpis soukromé vysoké školy, že rozhoduje děkan fakulty. O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje vysoká škola, rozhoduje rektor.
(3) Na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí ke studiu orgán určený vnitřním předpisem.
(4) (3) Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů od ověření podmínek pro přijetí ke studiu podle § 49 odst. 5. Vysoká škola není povinna před vydáním rozhodnutí ve věci vyrozumět uchazeče o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.
(5) (4) Uchazeč má právo nahlížet do spisu až po oznámení rozhodnutí. Vysoká škola může namísto umožnění nahlížet do spisu poskytnout uchazeči kopii spisu.
(6) (5) Proti rozhodnutí se uchazeč může odvolat ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho oznámení.
(5) Proti rozhodnutí se uchazeč může odvolat. Odvolacím správním orgánem je rektor.
(7) (6) Odvolacím správním orgánem je rektor.
(8) (7) (6) Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty a s podmínkami přijetí ke studiu stanovenými vysokou školou nebo fakultou.
(9) (8) (7) Do 15 dnů po skončení přijímacího řízení zveřejní vysoká škola nebo fakulta zprávu o jeho průběhu. Pokud jsou součástí přijímacího řízení i písemné přijímací zkoušky, uvede ve zprávě základní statistické charakteristiky všech jejích částí. Ministerstvo stanoví vyhláškou postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení, a to včetně požadavků na základní statistické charakteristiky.
(10) (9) (8) Vysoká škola nebo fakulta zpracovává a poskytuje údaje o uchazečích pro účely statistických zjišťování v souladu se zvláštním předpisem15a).
§ 51
Zápis do studia
(1) Sdělením Oznámením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené a formou stanovenou vysokou školou nebo její součástí fakultou. Zapsal-li se uchazeč do studia před uplynutím lhůty pro podání odvolání proti rozhodnutí o přijetí ke studiu, platí, že se práva podat odvolání zápisem vzdal; zapsal-li se uchazeč do studia po podání odvolání v průběhu odvolacího řízení, odvolací řízení se zápisem do studia zastavuje.
(2) Zápis se koná na vysoké škole nebo její součásti fakultě, která uskutečňuje příslušný studijní program.
§ 52
Rozvrh studia a akademický rok
(1) Studium je členěno zejména na semestry, ročníky nebo bloky. Každý semestr, ročník nebo blok sestává z období výuky a zkoušek a z období prázdnin.
(2) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců; jeho začátek stanoví rektor.
§ 53
Státní zkoušky
(1) Státní zkouška se koná před zkušební komisí; průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné.
(2) Právo zkoušet při státní zkoušce mají pouze profesoři, docenti, mimořádní profesoři a odborníci schválení příslušnou vědeckou, uměleckou nebo akademickou radou.
(3) Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru.
§ 54
Přerušení studia
(1) Studium ve studijním programu může být za podmínek stanovených studijním a zkušebním řádem i opakovaně přerušeno. Studijní a zkušební řád stanoví nejdelší celkovou dobu přerušení studia.
(2) Student má právo na přerušení studia vždy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství. Právo na přerušení studia je studentovi po tuto dobu přiznáno i v souvislosti s převzetím dítěte do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu.
(3) Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia podle odstavce 1 ani do maximální doby studia, je-li taková doba vnitřními předpisy stanovena.
(4) V době přerušení studia není osoba studentem. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do studia. Vysoká škola stanoví podmínky, za nichž se osoba v uznané době rodičovství může opětovně zapsat ke studiu dříve, než uplyne doba, na kterou bylo studium přerušeno.
§ 54a
Zvláštní ustanovení o průběhu studia
(1) V souvislosti s péčí o dítě má student nebo studentka právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, ročníku nebo bloku vyplývající zejména ze studijního a zkušebního řádu, o dobu, po kterou by jinak trvalo jejich čerpání mateřské dovolené15b), a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší.
(2) Student, který předloží vysoké škole nebo fakultě potvrzení o tom, že je sportovním reprezentantem České republiky ve sportovním odvětví, vydané sportovní organizací zastupující toto sportovní odvětví v České republice, má v souvislosti s touto skutečností právo na úpravy průběhu studia, které studentovi umožní účast na reprezentaci a nezbytnou přípravu.
§ 54b
Přestup mezi studijními programy vysoké školy
(1) V době studia nebo přerušení studia ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou nebo její fakultou mohou studenti daného studijního programu i osoby s přerušeným studiem daného studijního programu požádat o povolení přestupu ze studia daného studijního programu, do něhož jsou zapsáni nebo v němž jim bylo povoleno přerušení studia, (dále jen „počáteční studijní program“) do studia jiného studijního programu uskutečňovaného stejnou vysokou školou nebo fakultou téže vysoké školy (dále jen „pokračovací studijní program“), stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy. O žádosti o povolení přestupu rozhoduje vysoká škola nebo fakulta, která uskutečňuje pokračovací studijní program. Ustanovení § 48 o podmínce předchozího vzdělání se na přestup použijí obdobně. Další podmínky povolení přestupu může stanovit studijní a zkušební řád nebo jiný vnitřní předpis vysoké školy.
(2) Vyhoví-li vysoká škola nebo fakulta žádosti o povolení přestupu, rozhodne současně z úřední povinnosti o uznání části studia, zkoušek nebo splnění jiných studijních povinností, vykonaných nebo splněných žadatelem v rámci studia v počátečním studijním programu, a o zařazení do příslušného semestru, ročníku nebo bloku studia v pokračovacím studijním programu.
(3) O žádosti o povolení přestupu rozhodují orgány uvedené v § 50 odst. 2. Ustanovení § 50 odst. 5 se na řízení o žádosti o povolení přestupu použije obdobně, přičemž účastníkem řízení je pouze osoba, o jejíž studium jde.
(4) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se přestup povoluje, vzniká studentovi právo na zápis do studia pokračovacího studijního programu ve lhůtě stanovené vysokou školou nebo její fakultou, která uskutečňuje nebo se podílí na uskutečňování pokračovacího studijního programu; osobě, které bylo studium přerušeno, vzniká právo na zápis do studia pokračovacího studijního programu. Přestup nabývá účinnosti a student nebo osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem pokračovacího studijního programu dnem zápisu do studia pokračovacího studijního programu; den předcházející uvedenému zápisu je dnem, jehož uplynutím student přestal být studentem počátečního studijního programu a zaniklo právo osoby, které bylo studium přerušeno, na opětovný zápis do studia počátečního studijního programu.
(5) Doba studia v počátečním studijním programu se ode dne zápisu do studia v pokračovacím studijním programu považuje za dobu studia v pokračovacím studijním programu, a to pro účely posuzování podmínek pro případné stanovení poplatku za delší studium podle § 58 nebo podmínek pro přiznání stipendia. Pokud jde o případné členství studentů v samosprávných orgánech veřejné vysoké školy nebo fakulty, podmíněné členstvím v akademické obci vysoké školy nebo fakulty, toto členství v těchto orgánech dnem přestupu zaniká, pokud vnitřní předpis vysoké školy nestanoví jinak.
Ukončení studia
§ 55
(1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.
(2) Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.
§ 56
(1) Studium se dále ukončuje
a) zanecháním studia,
b) nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu,
c) odnětím akreditace studijního programu,
c) přestupem do jiného studijního programu podle § 54b,
d) zánikem akreditace studijního programu,
e) ukončením uskutečňování studijního programu z důvodů uvedených v § 81b odst. 3,
f) zánikem oprávnění uskutečňovat studijní program (§ 86 odst. 3 a 4),
g) vyloučením ze studia podle § 47e odst. 3, § 47f nebo 47g,
h) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67.
(2) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. b) je den stanovený studijním a zkušebním řádem. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. c) je nejpozději den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. d) je den, ke kterému vysoká škola oznámila zrušení studijního programu, nebo den, ke kterému skončila udělená akreditace. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) je poslední den lhůty 3 let uvedené v § 81b odst. 3 větě první. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. f) je den, ke kterému zaniklo oprávnění uskutečňovat studijní program na základě institucionální akreditace. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. g) je den, kdy nabylo účinnosti rozhodnutí podle § 47c až 47e, § 47f nebo 47g o neplatnosti vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia ve studijním programu nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce části. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. h) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.
(3) O ukončení studia podle odstavce 1 písm. h) nebo přerušení studia podle § 54 rozhodují orgány uvedené v § 50 odst. 2 a 3; na rozhodování se vztahuje § 50 odst. 4 až 6 5 obdobně, přičemž účastníkem řízení je pouze osoba, o jejíž studium jde.
§ 57
Doklady o studiu
(1) Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování studia ve studijním programu jsou
a) průkaz studenta,
b) výkaz o studiu,
c) vysokoškolský diplom,
d) doklad o vykonaných zkouškách,
e) potvrzení o studiu,
f) dodatek k diplomu.
(2) Průkaz studenta je doklad vydávaný vysokou školou, který student obdrží po zápisu do studia; uvedený doklad potvrzuje právní postavení studenta, které ho opravňuje využívat práv a výhod studenta vyplývajících z právních předpisů nebo z vnitřních předpisů vysoké školy.
(3) Výkaz o studiu je doklad, do něhož se zapisují zejména studijní předměty a výsledky kontroly studijní úspěšnosti nebo studijního výkonu. Údaje uvedené v první větě lze evidovat rovněž v elektronickém informačním systému vysoké školy nebo fakulty. V takovém případě je vysoká škola nebo fakulta povinna zabezpečit údaje v elektronickém informačním systému proti zásahu neoprávněných osob. Za Výkaz o studiu se pak považuje výpis těchto údajů úředně potvrzený vysokou školou nebo fakultou.
(4) Vysokoškolský diplom je dokladem o absolvování studijního programu.
(5) Potvrzení o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o studiu obdrží na základě své žádosti
a) osoba, která ukončila studium ve studijním programu podle § 56 odst. 1,
b) student,
c) absolvent studia ve studijním programu.
(5) Doklad o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o studiu vydává vysoká škola na základě žádosti osoby, o jejíž studium jde.
(6) Žádost o vydání potvrzení o studiu lze podat také prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy. Byla-li žádost o potvrzení o studiu podána prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, doručuje se potvrzení prostřednictvím tohoto systému.
(7) Byla-li žádost podána podle odstavce 6, opatří vysoká škola potvrzení o studiu kvalifikovanou elektronickou pečetí.
(6) (8) Dodatek k diplomu obdrží absolvent studia ve studijním programu.
(7) (9) Vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu jsou veřejnými listinami, které jsou opatřeny státním znakem České republiky16) spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je udělován; vysoká škola je vydává zpravidla při akademickém obřadu.
(8) (10) V dokladech o studiu podle odstavce 1 a v rozhodnutích a osvědčeních podle § 50 až 69, § 89 až 91 a § 99 je vysoká škola oprávněna uvádět rodné číslo osoby, o kterou jde, bylo-li jí přiděleno.
§ 57a
(1) Doloží-li absolvent příslušné vysoké škole svým čestným prohlášením nebo jiným způsobem ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení vysokoškolského diplomu nebo dodatku k diplomu, vysoká škola mu na jeho žádost vyhotoví stejnopis prvopisu, případně druhopis daného dokladu.
(2) Prokáže-li absolvent příslušné vysoké škole nebo fakultě, že mu bylo přiděleno nové rodné číslo podle zákona o evidenci obyvatel nebo že mu byla na základě jeho žádosti povolena změna jména, popřípadě jmen, nebo příjmení podle zákona o matrikách, vysoká škola mu na jeho žádost vydá nový doklad podle § 57 odst. 1 písm. a) a c) až f) nebo podle § 57 odst. 3 věty poslední, v němž se uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, a případně též rodné číslo, podle stavu ke dni vydání nového dokladu. Postup vysoké školy podle věty první se přiměřeně použije při změně jména, jmen nebo příjmení povolené v zahraničí.
(3) Vysoká škola může za úkony spojené s vyhotovením dokladu podle odstavce 1 nebo nového vysokoškolského diplomu nebo dodatku k diplomu podle odstavce 2 stanovit poplatek, který činí za každý doklad v případě podle odstavce 1 nejvýše 4 000 Kč a v případě podle odstavce 2 nejvýše 1 000 Kč. Poplatek je příjmem vysoké školy.
Poplatky spojené se studiem
§ 58
(1) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, který činí nejvýše 20 % základu; nezaplatí-li uchazeč poplatek ve stanovené lhůtě, platí, že vzal přihlášku ke studiu zpět.
(2) Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo do konce ledna kalendářního roku; základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok.
(3) Studuje-li student ve studijním programu veřejné vysoké školy déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu; do doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech veřejných vysokých škol, které byly ukončeny jinak než řádně podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3, nejde-li o předchozí studium, po jehož ukončení student řádně ukončil studijní program stejného typu na veřejné, státní nebo soukromé vysoké škole. Období, ve kterém student studoval v takovýchto studijních programech, nebo v takovýchto studijních programech a v aktuálním studijním programu souběžně, se do doby studia započítávají pouze jednou. Od celkové doby studia vypočtené podle tohoto odstavce se však nejdříve odečte uznaná doba rodičovství. Magisterský studijní program, který nenavazuje na bakalářský studijní program, a bakalářský studijní program se pro účely tohoto odstavce vzájemně považují za studijní programy stejného typu.
(4) Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program v cizím jazyce, stanoví může stanovit poplatek za studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu a může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením; na stanovení výše poplatků spojených se studiem se nevztahují odstavce 1 až 3.
(5) Výši poplatků spojených se studiem pro následující akademický rok veřejná vysoká škola stanoví a zveřejní ve veřejné části svých internetových stránek nejpozději poslední den lhůty stanovené pro podávání přihlášek ke studiu; pokud veřejná vysoká škola stanoví a zveřejní výši poplatků pro následující akademický rok později, nelze od uchazečů přijatých ke studiu počínajícímu následujícím akademickým rokem vybírat za studium v následujícím akademickém roce poplatky za studium ve vyšší výši, než která platila pro akademický rok, ve kterém byla přihláška podána. Pravidla pro stanovení výše, formu placení a splatnost poplatků určí statut veřejné vysoké školy.
(6) Poplatky za studium s výjimkou odstavce 4 jsou Poplatek za studium podle odstavce 3 je příjmem stipendijního fondu veřejné vysoké školy.
(7) Rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem podle odstavce 3 se vydává alespoň 90 dnů před splatností poplatku. Rektor může v rámci rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem vyměřený poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti s přihlédnutím zejména ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy.
(8) Na poplatky spojené se studiem stanovené podle odstavců 1 až 4 se nevztahují obecné předpisy o poplatcích.
§ 59
Poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.
§ 59
Poplatky spojené se studiem na soukromé vysoké škole
(1) Druhy poplatků spojených se studiem na soukromé vysoké škole, pravidla pro stanovení jejich výše, formu placení a splatnost stanoví soukromá vysoká škola ve svém řádu poplatků spojených se studiem [§ 41 odst. 2 písm. k)]. Výši poplatků spojených se studiem soukromá vysoká škola zveřejňuje ve veřejné části svých internetových stránek.
(2) Vnitřní předpis podle odstavce 1 může stanovit pravidla pro snížení, prominutí nebo odložení termínu splatnosti poplatků spojených se studiem na soukromé vysoké škole.
(3) Na poplatky spojené se studiem stanovené podle odstavců 1 a 2 se nevztahují obecné předpisy o poplatcích.
§ 60
Celoživotní vzdělávání
(1) V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání orientované na výkon povolání nebo zájmově nebo orientované na zvýšení odbornosti studentů nebo absolventů zahraniční nebo tuzemské vysoké školy. Bližší podmínky celoživotního vzdělávání stanoví vnitřní předpis. Účastníci celoživotního vzdělávání s ním musí být seznámeni předem.
(2) O absolvování studia v rámci celoživotního vzdělávání vydá vysoká škola jeho účastníkům osvědčení. Účastníkům může vysoká škola udělit v případě programu celoživotního vzdělávání orientovaného na zvýšení odbornosti studentů nebo absolventů zahraniční nebo tuzemské vysoké školy i mezinárodně uznávaný titul, splňuje-li podmínky pro jeho udělování. Úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů nebo v rámci oblasti vzdělávání, pro kterou má vysoká škola institucionální akreditaci, pokud se stanou studenty podle tohoto zákona (§ 48 až 50), může vysoká škola uznat kredity, které získali v programu celoživotního vzdělávání až do výše 60 % splnění studijních povinností odpovídajících nejvýše 60 % z počtu kreditů potřebných k řádnému ukončení studia. Podmínky uznávání splnění studijních povinností z celoživotního vzdělávání v rámci studia studijních programů, prováděného podle věty třetí, stanoví vysoká škola ve vnitřním předpisu.
(3) Vzdělávání v programu celoživotního vzdělávání nezakládá jeho účastníkům právní postavení studenta podle tohoto zákona.
§ 60a
Vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu
(1) V rámci své vzdělávací činnosti může veřejná vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu orientovaném na zvýšení odbornosti studentů nebo absolventů vysoké školy (dále jen „kurs“). Bližší podmínky kursu stanoví vnitřní předpis. Účastníci kursu s ním musí být seznámeni předem.
(2) O absolvování studia v rámci kursu vydá veřejná vysoká škola jeho účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům kursu může veřejná vysoká škola udělit mezinárodně uznávaný titul.
(3) Účastníci kursu nejsou studenty podle tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
STUDENTI
§ 61
(1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia.
(2) Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1 a 2 nebo přerušení studia podle § 54.
§ 62
Práva studenta
(1) Student má právo
a) studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů,
b) výběru studijních předmětů a vytvoření studijního plánu podle pravidel studijního programu,
c) výběru učitele určitého studijního předmětu vyučovaného více učiteli,
d) konat zkoušky za podmínek stanovených studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem,
e) zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil povinnosti stanovené studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem,
f) navrhovat téma své bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační práce,
g) používat zařízení a informační technologie potřebné pro studium ve studijním programu v souladu s pravidly určenými vysokou školou,
h) volit a být volen do akademického senátu, pokud byl akademický senát zřízen,
i) na stipendium z prostředků vysoké školy, splní-li podmínky pro jeho přiznání stanovené ve stipendijním řádu.
(2) Na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se vztahují obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních podmínkách žen.18)
§ 63
Povinnosti studenta
(1) Studijní povinnosti studenta vyplývají ze studijního programu a studijního a zkušebního řádu.
(2) Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí.
(3) Student je dále povinen
a) hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši,
b) hlásit vysoké škole nebo její součásti fakultě, na které je zapsán, adresu určenou pro doručování nebo adresu svojí datové schránky,
c) hlásit vysoké škole ztrátu zdravotní způsobilosti ke studiu, pokud byla tato způsobilost podmínkou pro přijetí ke studiu podle § 49 odst. 1,
d) dostavit se na předvolání rektora, děkana nebo jimi pověřeného zaměstnance vysoké školy k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo ukončení studia.
(4) Zaviněným nesplněním povinnosti uvedené v odstavci 3 vzniká studentovi povinnost nahradit vysoké škole náklady, které jí tím způsobil.
Disciplinární přestupek
§ 64
Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích součástí.
§ 65
(1) Za disciplinární přestupek lze uložit některou z následujících sankcí některý z následujících správních trestů:
a) napomenutí,
b) podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení,
c) vyloučení ze studia.
(2) Od uložení sankce správního trestu je možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přestupku vede k nápravě.
(3) Při ukládání sankcí správních trestů se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil, a k projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze pouze v případě úmyslného spáchání disciplinárního přestupku.
§ 66
Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku od jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci. Do lhůty jednoho roku se nezapočítává doba, kdy osoba není studentem. Lhůta jednoho roku se přerušuje oznámením o zahájení disciplinárního řízení; přerušením lhůty počíná běh jednoroční lhůty nové. Do lhůt se nezapočítává doba, kdy osoba není studentem, a doba, po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní.
§ 67
Zvláštní ustanovení o vyloučení ze studia
Ze studia bude vyloučen student, který byl ke studiu přijat v důsledku svého podvodného jednání.
Rozhodování o právech a povinnostech studentů
§ 68
(1) Vysoká škola rozhoduje o právech a povinnostech studenta ve věci
a) povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,
b) povolení opakovat část studia uvedenou v § 52 odst. 1, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád,
c) přerušení studia,
d) uznání zkoušek nebo splnění jiných studijních povinností a předepsání rozdílových zkoušek, včetně uznání zkoušek vykonaných v rámci studia ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou nebo fakultou a uznání zkoušek nebo jiných studijních povinností nebo předmětů nebo jiných ucelených částí studia absolvovaných v rámci studia v akreditovaném vzdělávacím programu na vyšší odborné škole,
e) přiznání stipendia,
f) vyměření poplatku spojeného se studiem podle § 58 odst. 3 a 4,
g) nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b),
h) disciplinárního přestupku,
i) vyloučení ze studia podle § 67.,
j) povolení přestupu studenta mezi studijními programy podle § 54b.
(2) Účastníkem řízení o právech a povinnostech studenta podle tohoto zákona je pouze student. V řízení ve věcech podle odstavce 1 písm. a) až f) a j) není vysoká škola povinna před vydáním rozhodnutí ve věci vyrozumět studenta o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a právo nahlížet do spisu náleží studentům až po oznámení rozhodnutí.
(3) Vydání rozhodnutí je prvním úkonem vysoké školy v řízení řízeních ve věcech uvedených v písmenech odstavci 1 písm. c) a e), pokud jsou v souladu s vnitřním předpisem vysoké školy nebo fakulty zahájena z moci úřední, a ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. f). Učinění výzvy vyjádřit se k podkladům rozhodnutí je prvním úkonem vysoké školy ve věcech podle odstavce 1 písm. g), přičemž vysoká škola může výzvu učinit prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy.
(4) Proti rozhodnutí se student může odvolat ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho oznámení. Odkladný účinek odvolání nelze vyloučit.
(4) Proti rozhodnutí se student může odvolat, přičemž odkladný účinek odvolání nelze vyloučit.
(5) Odvolacím správním orgánem je rektor.
(6) Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty.
(7) Orgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou v návaznosti na rozhodnutí rektora v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.
§ 69
(1) Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise veřejné vysoké školy na návrh rektora, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta, který není zapsán na žádné z jejích fakult, nebo disciplinární komise fakulty na návrh děkana, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta, který je zapsán na fakultě. Návrh obsahuje popis skutku, popřípadě navrhované důkazy, o které se opírá, jakož i zdůvodnění, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek. Disciplinární řízení je zahájeno seznámením studenta s návrhem. O disciplinárním přestupku se koná ústní jednání za přítomnosti studenta. V nepřítomnosti studenta lze ústní jednání konat pouze v případě, že se k němu nedostaví bez omluvy, ačkoli byl řádně pozván. Rektor nebo děkan nemohou uložit přísnější sankci správní trest, než navrhla disciplinární komise.
(2) Jestliže vyjde najevo, že nejde o disciplinární přestupek, jestliže se nepodaří prokázat, že disciplinární přestupek spáchal student, nebo jestliže osoba přestala být studentem, disciplinární řízení se zastaví.
(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro řízení o vyloučení ze studia podle § 67.
§ 69a
Doručování písemností studentům a uchazečům o studium, uchazečům o studium
a osobám s přerušeným studiem
(1) Vysoká škola v řízeních podle § 50, 54b a 68 doručuje písemnosti uchazečům o studium účastníkům řízení sama nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Je-li rozhodnutím vydaným v řízení podle § 50 vyhověno žádosti uchazeče o přijetí ke studiu, je možno rozhodnutí uchazeči doručit prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy a uchazeč s tímto způsobem doručení předem na přihlášce souhlasil; za den doručení a oznámení rozhodnutí se v takovém případě považuje první den následující po zpřístupnění rozhodnutí v elektronickém informačním systému uchazeči.
(2) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, vysoká škola může v řízeních podle § 50 doručovat písemnosti účastníkům řízení prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy; v takovém případě vysoká škola nebo fakulta zveřejní informaci pro uchazeče o způsobu doručování společně se skutečnostmi zveřejňovanými podle § 49 odst. 5.
(3) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, vysoká škola může v řízeních podle § 54b nebo 68 doručovat písemnosti účastníkům řízení prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy. Vnitřní předpis vysoké školy může stanovit doručování podle věty první i jen pro některá řízení nebo některé úkony v řízení.
(4) V případě, kdy vnitřní předpis vysoké školy stanoví podle odstavce 2 nebo 3, že vysoká škola písemnosti doručuje prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, není vysoká škola povinna doručovat tyto písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky a ustanovení odstavce 6 se nepoužije.
(5) Za den doručení písemnosti prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy podle odstavce 2 nebo 3 se považuje nejbližší pracovní den následující po zpřístupnění písemnosti účastníkovi řízení v elektronickém informačním systému.
(2) (6) Nepodaří-li se písemnost v řízení podle § 68 § 54b nebo 68 doručit z důvodu, že student nesplnil povinnost nahlásit adresu pro doručování uvedenou v § 63 odst. 3 písm. b), nebo nepodaří-li se písemnost v řízení podle § 50, 54b nebo 68 doručit na adresu pro doručování nahlášenou uchazečem nebo studentem, doručí se písemnost veřejnou vyhláškou, přičemž vysoká škola není povinna ustanovit uchazeči nebo studentovi opatrovníka. Povinnost vysoké školy doručovat do datové schránky není větou první dotčena.
(3) (7) Rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 1 písm. a), b) a d), kterým se vyhovuje žádosti studenta a rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 1 písm. e) se doručují prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy; za den doručení a oznámení rozhodnutí se v takovém případě považuje první den následující po zpřístupnění rozhodnutí studentovi v elektronickém informačním systému.
§ 69b
Podání k vysoké škole
Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, činí se podání uchazeče o studium, studenta nebo osoby, které bylo studium přerušeno, vůči vysoké škole v elektronické podobě prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, přičemž takové podání se považuje za podepsané; za den doručení podání vysoké škole se v takovém případě považuje nejbližší pracovní den následující po vložení podání do elektronického informačního systému vysoké školy.
ČÁST SEDMÁ
AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI
§ 70
Akademičtí pracovníci
(1) Akademickými pracovníky jsou ti profesoři, docenti, mimořádní profesoři, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci, kteří jsou zaměstnanci vysoké školy vykonávajícími v pracovním poměru podle sjednaného druhu práce jak pedagogickou, tak tvůrčí činnost. Akademičtí pracovníci jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy.
(2) Je-li na vysoké škole zřízeno pracovní místo akademického pracovníka, který je zařazen jako mimořádný profesor, může je zastávat pouze osoba, která srovnatelného postavení s docentem nebo profesorem dosáhla v zahraničí. Takové pracovní místo může zastávat rovněž osoba, která je významným odborníkem, který v dané oblasti vzdělávání působil v praxi alespoň po dobu 20 let. Pracovní místo mimořádného profesora může být zřízeno pouze vysokou školou, která má institucionální akreditaci v dané oblasti vzdělávání, a může být obsazeno po projednání vědeckou radou.
(3) Na výuce se mohou podílet i další odborníci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
(4) Vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících profesorů a emeritních profesorů.
(5) Akademický pracovník, který působí na vysoké škole v rámci pracovního poměru, je povinen danou vysokou školu bezodkladně informovat o každém svém dalším pracovním poměru, a to i v těch případech, kdy se jedná o výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké činnosti. Obdobnou informační povinnost má i uchazeč o zaměstnání, který s vysokou školou sjednává pracovní poměr akademického pracovníka.
§ 70a
Pracovní doba akademických pracovníků
(1) Akademičtí pracovníci vykonávají v pracovní době
a) přímou pedagogickou činnost,
b) práce související s přímou pedagogickou činností,
c) vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost.
(2) Akademický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel.
(3) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává akademický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které akademickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je akademický pracovník.
(4) Zaměstnavatel eviduje jen tu část pracovní doby, kterou sám rozvrhuje.
§ 71
Jmenování docentem
Docenta pro určitý obor jmenuje rektor na základě habilitačního řízení.
§ 72
Habilitační řízení
(1) V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce a její obhajoby a dalších vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, a jeho pedagogická způsobilost na základě hodnocení habilitační přednášky a předcházející pedagogické praxe.
(2) Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. S návrhem je nutno předložit životopis, doklady o dosaženém vysokoškolském vzdělání a získaných příslušných titulech, doklady osvědčující pedagogickou praxi, seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, přehled absolvovaných vědeckých, odborných nebo uměleckých stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních, popřípadě další doklady osvědčující vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci. V návrhu uchazeč též uvede obor, ve kterém žádá o habilitaci. Předloží rovněž habilitační práci.
(3) Habilitační prací se rozumí:
a) písemná práce, která přináší nové vědecké poznatky, nebo
b) soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný komentářem, nebo
c) tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky, nebo
d) umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je například vynikající veřejná umělecká činnost.
(4) Návrh se podává děkanovi fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor habilitace, nebo rektorovi, má-li akreditaci pro uvedený obor vysoká škola. Nemá-li návrh všechny potřebné náležitosti a uchazeč jeho vady na výzvu v přiměřené lhůtě neodstraní, děkan nebo rektor habilitační řízení zastaví.
(5) Pokud nedojde k zastavení habilitačního řízení podle odstavce 4, předloží děkan nebo rektor věc vědecké nebo umělecké radě fakulty nebo vysoké školy spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise. Habilitační komise se skládá z profesorů, docentů, mimořádných profesorů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor nebo mimořádný profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná.
(6) V uměleckých oborech může příslušná vědecká nebo umělecká rada prominout uchazeči o habilitaci požadavek vysokoškolského vzdělání.
(7) Habilitační komise ve složení schváleném vědeckou nebo uměleckou radou jmenuje tři oponenty habilitační práce. Z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná, může být jmenován pouze jeden oponent. Orgány vysoké školy a fakulty, popřípadě vysokoškolského ústavu, a habilitační komise při habilitačním řízení konají bez zbytečných průtahů.
(8) Habilitační komise posoudí vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče pro daný obor a jeho předcházející pedagogickou praxi. Na základě posudků oponentů zhodnotí úroveň habilitační práce. Habilitační komise se tajným hlasováním usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů habilitační komise, platí, že habilitační komise doporučuje habilitační řízení zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen habilitační komise vědecké nebo umělecké radě.
(9) Habilitační přednáška a obhajoba habilitační práce se koná na veřejném zasedání vědecké nebo umělecké rady. Po rozpravě, ve které musí být uchazeči dána možnost vyjádřit se k posudkům oponentů, obhajovat svoji habilitační práci a vyslovit se ke své dosavadní vědecké nebo umělecké a pedagogické činnosti, se vědecká nebo umělecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem.
(10) Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké nebo umělecké rady, platí, že vědecká nebo umělecká rada habilitační řízení zastavuje.
(11) Návrh na jmenování docentem postoupí vědecká nebo umělecká rada rektorovi. Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej se svým odůvodněním vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké nebo umělecké rady, platí, že se řízení zastavuje. V opačném případě rektor docenta jmenuje.
(12) V případě zastavení habilitačního řízení se habilitační práce s připojenými doklady vrátí uchazeči.
(13) Na habilitační řízení se správní řád nevztahuje; podrobnosti postupu při habilitačním řízení stanoví vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.
(14) Proti postupu při habilitačním řízení může uchazeč podat do 30 dnů námitky. Nevyhoví-li námitkám děkan, předá je k rozhodnutí rektorovi; rozhodnutí rektora je konečné. Rozhodnutí rektora nebo děkana musí být odůvodněno.
(15) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může habilitační řízení probíhat před vědeckou radou vysokoškolského ústavu. Úkoly děkana pak plní jeho ředitel.
(16) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s habilitačním řízením, který činí nejvýše čtyřnásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit na úřední desce vysoké školy ve veřejné části svých internetových stránek. Poplatek je příjmem vysoké školy.
§ 73
Jmenování profesorem
(1) Profesorem pro určitý obor jmenuje prezident republiky toho, kdo byl na jmenování profesorem navržen vědeckou nebo uměleckou radou vysoké školy v souladu s § 74.
(2) Návrh vědecké nebo umělecké rady vysoké školy na jmenování profesorem se prezidentu republiky podává prostřednictvím ministra.
(3) Ministr vrátí návrh na jmenování profesorem vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, pokud nebyl dodržen postup při řízení ke jmenování profesorem stanovený v § 74; vrácení návrhu musí být odůvodněno.
(4) Na jmenování profesorem se správní řád nevztahuje.
(5) Jmenování profesorů se uskutečňuje nejméně dvakrát za kalendářní rok.
§ 74
Řízení ke jmenování profesorem
(1) V řízení ke jmenování profesorem se prokazuje pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru. Předpokladem k zahájení řízení je předchozí jmenování docentem na základě habilitačního řízení, pokud jeho součástí bylo předložení habilitační práce. Ve výjimečných případech, kdy je na profesora navrhován někdo, kdo již je profesorem na renomované vysoké škole v zahraničí, může rektor na návrh vědecké nebo umělecké rady vysoké školy předchozí jmenování docentem jako předpoklad k zahájení řízení ke jmenování profesorem prominout.
(2) Řízení ke jmenování profesorem se zahajuje na návrh uchazeče podpořený alespoň dvěma písemnými stanovisky profesorů nebo mimořádných profesorů téhož nebo příbuzného oboru nebo na návrh děkana nebo rektora podaný vědecké radě fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor jmenování, nebo vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, má-li akreditaci pro navrhovaný obor vysoká škola. Řízení může zahájit z vlastního podnětu i vědecká rada fakulty nebo vědecká nebo umělecká rada vysoké školy. Součástí návrhu jsou náležitosti uvedené v § 72 odst. 2 větě druhé; v návrhu se též uvede obor, ve kterém se řízení ke jmenování profesorem zahajuje.
(3) Pro posouzení návrhu schvaluje na návrh děkana nebo rektora příslušná vědecká nebo umělecká rada pětičlennou komisi složenou z profesorů, docentů, mimořádných profesorů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor nebo mimořádný profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se jmenovací řízení koná.
(4) V uměleckých oborech může příslušná vědecká nebo umělecká rada prominout uchazeči požadavek vysokoškolského vzdělání.
(5) Komise posoudí kvalifikaci uchazeče a tajným hlasováním se usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů komise, platí, že komise doporučuje řízení ke jmenování profesorem zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen komise té vědecké nebo umělecké radě, která komisi schválila. Tato vědecká nebo umělecká rada vyzve uchazeče, aby na jejím veřejném zasedání přednesl přednášku, ve které předloží koncepci vědecké nebo umělecké práce a výuky v daném oboru.
(6) Po přednášce se vědecká nebo umělecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Jde-li o vědeckou nebo uměleckou radu vysoké školy, předkládá po schválení návrh na jmenování profesorem ministrovi. V případě, že jde o vědeckou radu fakulty, předkládá návrh vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, která tajně hlasuje o předložení návrhu ministrovi. Ustanovení § 72 odst. 10 platí v obou případech obdobně.
(7) Na řízení ke jmenování profesorem se správní řád nevztahuje; podrobnosti postupu při řízení ke jmenování profesorem stanoví vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. Orgány vysoké školy a fakulty, popřípadě vysokoškolského ústavu, a komise při řízení ke jmenování profesorem konají bez zbytečných průtahů.
(8) Proti postupu při řízení ke jmenování profesorem na fakultě nebo vysoké škole může uchazeč podat do 30 dnů námitky, o nichž rozhoduje rektor; rozhodnutí rektora je konečné.
(9) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může být řízení ke jmenování profesorem zahájeno na vědecké radě vysokoškolského ústavu, která plní úkoly vědecké rady fakulty. Úkoly děkana pak plní ředitel vysokoškolského ústavu.
(10) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s řízením ke jmenování profesorem, který činí nejvýše šestinásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek. Poplatek je příjmem vysoké školy.
§ 74a
Řízení na veřejné vysoké škole o vyslovení neplatnosti jmenování docentem
(1) O vyslovení neplatnosti jmenování docentem rozhoduje v řízení o vyslovení neplatnosti rektor veřejné vysoké školy, na níž se konalo habilitační řízení.
(2) Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost jmenování docentem, bude-li v řízení o vyslovení neplatnosti prokázáno, že osoba, jejíž pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace byla ověřována v habilitačním řízení a která byla na základě daného řízení jmenována docentem, svoji kvalifikaci prokázala
a) v důsledku úmyslného trestného činu, nebo
b) v důsledku úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví32) nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravům, neuvedeného v písmenu a).
(3) Řízení o vyslovení neplatnosti se zahajuje z moci úřední; zahájeno může být rektorem
a) nejpozději do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku, kterým byla uvedená osoba odsouzena pro úmyslný trestný čin, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. a), nebo
b) nejpozději do 5 let ode dne skončení habilitačního řízení, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. b).
(4) Neshledá-li rektor důvody pro vyslovení neplatnosti jmenování docentem, řízení o vyslovení neplatnosti usnesením zastaví.
(5) Součástí podkladů pro rozhodnutí rektora podle odstavce 1 je stanovisko pětičlenné přezkumné komise. Členy přezkumné komise jmenuje rektor z profesorů, docentů, mimořádných profesorů nebo jiných odborníků, přičemž jednoho člena jmenuje rektor na návrh ministra ze státních zaměstnanců působících na ministerstvu. Většinu členů přezkumné komise musí tvořit odborníci, kteří nejsou zaměstnanci veřejné vysoké školy, na které se řízení o vyslovení neplatnosti vede.
(6) Podrobnosti o složení přezkumné komise stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.
(7) Přezkumná komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů; o stanovisku k neplatnosti jmenování docentem se hlasuje tajně.
§ 74b
(1) Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti činí 1 rok ode dne zahájení řízení.
(2) Jestliže se rektor vydáním rozhodnutí o vyslovení neplatnosti jmenování docentem anebo usnesení o zastavení řízení o vyslovení neplatnosti odchýlí od stanoviska přezkumné komise, je povinen tuto skutečnost ve svém rozhodnutí nebo usnesení zdůvodnit.
(3) Proti rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti jmenování docentem se nelze odvolat. Rozhodnutí nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po uplynutí 2 měsíců ode dne oznámení uvedeného rozhodnutí; včasné podání žaloby ve správním soudnictví33) má odkladný účinek.
(4) Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti je pouze osoba, o jejíž jmenování docentem jde.
§ 74c
(1) Je-li rozhodnutím rektora vyslovována neplatnost jmenování docentem, uvedená osoba přestane být docentem ode dne, kdy se pravomocné rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti jmenování docentem stalo účinným. K opětovnému jmenování dané osoby docentem může dojít pouze na základě nového habilitačního řízení.
(2) Přestane-li být osoba docentem podle odstavce 1, nejsou tím dotčeny účinky dřívějších jednání, postupů nebo rozhodnutí dané osoby, a to i pokud je daná osoba učinila při výkonu veřejné moci nebo v rámci výkonu regulované profese nebo činnosti, pro niž se vyžaduje kvalifikace docenta. Dotčeno není ani případné dřívější jmenování dané osoby profesorem.
§ 74d
Řízení na soukromé vysoké škole o vyslovení neplatnosti jmenování docentem
Na řízení o vyslovení neplatnosti jmenování docentem vedená na soukromé vysoké škole se použijí ustanovení § 74a až 74c obdobně s tím, že příslušnost orgánů soukromé vysoké školy stanoví vnitřní předpis soukromé vysoké školy. Důsledky rozhodnutí vydaných v řízeních o vyslovení neplatnosti, uvedené v § 74c odst. 1 a 2, platí také pro rozhodnutí vydaná v řízeních o vyslovení neplatnosti vedených na soukromé vysoké škole.
§ 74e
Řízení na státní vysoké škole o vyslovení neplatnosti jmenování docentem
Na řízení o vyslovení neplatnosti jmenování docentem vedené na státní vysoké škole se použijí ustanovení § 74a až 74c obdobně. Důsledky rozhodnutí vydaných v řízeních o vyslovení neplatnosti uvedené v § 74c odst. 1 a 2 platí také pro rozhodnutí vydaná v řízeních o vyslovení neplatnosti vedených na státní vysoké škole.
§ 75
Zveřejňování údajů o habilitačním řízení a řízení ke jmenování profesorem
(1) Vysoká škola nebo její součást zveřejní ve veřejné části svých internetových stránek neprodleně údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a termíny příslušných veřejných zasedání vědeckých nebo uměleckých rad; neprodleně rovněž zveřejní údaje o ukončení těchto řízení.
(2) Vysoká škola oznámí ministerstvu
a) při zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství, a údaje o pracovním poměru uchazeče,
b) v průběhu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo důvod a datum přerušení řízení,
c) při ukončení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem datum a výsledek řízení.
(2) Vysoká škola oznámí ministerstvu v případě habilitačního řízení bezodkladně po jeho zastavení nebo po jmenování uchazeče docentem a v případě řízení ke jmenování profesorem bezodkladně po jeho zastavení nebo po schválení návrhu na jmenování uchazeče profesorem vědeckou nebo uměleckou radou vysoké školy jméno, příjmení, rok narození, pohlaví, údaje o pracovním nebo služebním poměru uchazeče, výsledek a datum ukončení řízení.
(3) Ministerstvo zajistí zveřejnění informací o zahájení výsledcích habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a o výsledcích těchto řízení vhodným způsobem.
(4) Na zveřejňování zpřístupňování habilitační práce se použije § 47b obdobně, nebyla-li tato práce již zveřejněna zpřístupněna jiným způsobem.
§ 76
Tvůrčí volno
(1) Akademickému pracovníku vysoké školy se na jeho žádost poskytne tvůrčí volno v délce šesti měsíců jedenkrát za sedm let, nebrání-li tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů vysoké školy.
(2) Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníku mzda.
§ 77
Výběrové řízení na veřejné vysoké škole
(1) Pracovní místa akademických pracovníků na veřejné vysoké škole se obsazují na základě výběrového řízení. Od výběrového řízení lze upustit při opakovaném sjednávání pracovního poměru s akademickým pracovníkem, jde-li o obsazení jím zastávaného místa, nebo v případech stanovených vnitřním předpisem veřejné vysoké školy.
(2) Vypsání výběrového řízení musí být zveřejněno ve veřejné části internetových stránek vysoké školy nebo její součásti nejméně 30 dnů před koncem lhůty pro podání přihlášky.
(3) Podrobnosti o výběrovém řízení na pracovní místa akademických pracovníků na veřejné vysoké škole stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.
(4) Ukončení habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem a jmenování docentem nebo profesorem na základě těchto řízení nezakládá pracovněprávní nároky ve vztahu k vysoké škole, na níž se dané řízení konalo, nebo k vysoké škole, vůči které je akademický pracovník v pracovněprávním vztahu.
ČÁST OSMÁ
HODNOCENÍ VYSOKÉ ŠKOLY
§ 77a
Způsoby hodnocení vysoké školy
(1) Vysoká škola zajišťuje kvalitu vzdělávací činnosti a související tvůrčí činnosti a dalších souvisejících činností.
(2) Vzdělávací, tvůrčí a s nimi související činnosti vysoké školy podléhají pravidelnému hodnocení.
(3) Hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy se uskutečňuje jako vnitřní hodnocení a vnější hodnocení.
(4) Vnější hodnocení vysoké školy provádí Akreditační úřad v případech uvedených v § 84. Vysoká škola si může provedení vnějšího hodnocení na vlastní náklady zajistit také u všeobecně uznávané hodnotící hodnoticí agentury.
§ 77b
Zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy
(1) Vysoká škola je povinna zavést a udržovat systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy.
(2) Zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy zahrnuje uplatnění záměrů a postupů vysoké školy v oblasti zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností, opírajících se o
a) vymezení poslání a strategie vysoké školy,
b) vymezení povinností vedoucích zaměstnanců a členů orgánů vysoké školy a jejích součástí ve vztahu ke kvalitě vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností,
c) organizaci vysoké školy, stanovení působnosti, pravomocí a povinností orgánů, vedoucích zaměstnanců a členů orgánů vysoké školy a jejích součástí,
d) zdroje finanční, personální a informační pro výkon vzdělávací a s ní související tvůrčí činnosti,
e) spolupráci a vzájemné vazby vysoké školy s jinými vysokými školami, s veřejnými výzkumnými institucemi a jinými právnickými osobami zabývajícími se výzkumem, experimentálním vývojem nebo inovacemi, se zaměstnavateli absolventů vysokých škol, s podnikateli působícími v průmyslové a obchodní sféře, s podnikatelskými svazy a dalšími osobami nebo orgány vykonávajícími, podporujícími nebo využívajícími vzdělávací nebo tvůrčí činnost vysokých škol nebo její výsledky,
f) standardy a postupy vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy,
g) nápravná a preventivní opatření a opatření přijímaná za účelem zlepšování,
h) vnitřní dokumenty a záznamy, které se týkají zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy.
(3) Vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy spočívá
a) v aplikaci standardů a postupů vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy,
b) ve vypracování zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, která popisuje dosažené kvalitativní výstupy vysoké školy v oblasti vzdělávací a tvůrčí činnosti a opatření přijatá k odstranění případných zjištěných nedostatků; zpráva o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy se vypracovává v termínech stanovených vnitřním předpisem vysoké školy, nejméně však jednou za 5 let, s tím, že každoročně je zpráva aktualizována o dodatek popisující změny dosažené v kvalitě a v řídících opatřeních,
c) ve zpřístupnění zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a dodatků k této zprávě orgánům a členům orgánů vysoké školy a jejích součástí a Akreditačnímu úřadu a ministerstvu.
§ 77c
Zpracování údajů o uměleckých výstupech
(1) Vysoká škola, která uskutečňuje studijní program nebo programy z oblasti vzdělávání „Umění“, studijní program nebo programy zahrnující předměty umělecké tvorby nebo na níž působí umělecká rada veřejné vysoké školy nebo fakulty (dále jen „umělecká škola“), vede školní evidenci uměleckých výstupů, a to zejména za účelem hodnocení, porovnání a informování o uměleckých výstupech.
(2) Uměleckým výstupem, který se eviduje podle tohoto zákona, se rozumí zveřejněné umělecké autorské dílo nebo umělecký výkon člena akademické obce umělecké školy, vytvořené v rámci plnění studijních nebo pracovních povinností k dané umělecké škole nebo v souvislosti s ním.
(3) Ministerstvo vede registr uměleckých výstupů, v němž se evidují údaje předávané uměleckými školami ze školních evidencí uměleckých výstupů. Registr uměleckých výstupů je informačním systémem veřejné správy.
(4) Ve školní evidenci uměleckých výstupů a v registru uměleckých výstupů se evidují tyto údaje o uměleckých výstupech:
a) osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení autora díla nebo výkonného umělce (dále jen „tvůrce výstupu“),
b) rodné číslo tvůrce výstupu nebo, jde-li o cizince, jeho datum narození, pohlaví a státní občanství,
c) údaj o členství tvůrce výstupu v akademické obci umělecké školy,
d) případné akademické tituly, vědecké hodnosti a vědecko-pedagogické nebo umělecko pedagogické tituly tvůrce výstupu,
e) údaje o formě výstupu a datu jeho zveřejnění nebo provedení.
(5) Umělecká škola je povinna předávat ministerstvu údaje ze školní evidence uměleckých výstupů podle odstavce 4 do registru uměleckých výstupů. Umělecká škola je dále oprávněna shromažďovat, zpracovávat a uchovávat údaje o uměleckých výstupech vytvořených členy její akademické obce a zpřístupňovat je
a) Akreditačnímu úřadu a jeho orgánům,
b) osobám a orgánům, které prokáží oprávnění podle zvláštního zákona.
(6) Do školní evidence uměleckých výstupů a do registru uměleckých výstupů se umožňuje nahlížet rovněž osobám, jejichž osobní údaje jsou uvedeny v těchto informačních systémech, a to v rozsahu údajů týkajících se dané osoby, včetně záznamů vedených o zpřístupnění jejích osobních údajů.
ČÁST DEVÁTÁ
AKREDITACE
§ 78
Akreditace
(1) Oprávnění vysoké školy uskutečňovat za podmínek stanovených tímto zákonem studijní programy vyplývá z institucionální akreditace nebo z akreditace studijního programu.
(2) Institucionální akreditací se uděluje vysoké škole oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat určený typ nebo určené typy studijních programů v určené oblasti nebo v určených oblastech vzdělávání. Vysoká škola je oprávněna na základě institucionální akreditace uskutečňovat kombinovaný studijní program studijní program náležející do více oblastí vzdělávání, pokud má institucionální akreditaci pro všechny oblasti vzdělávání, do nichž studijní program náleží.
(3) Institucionální akreditace se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy podle § 78a odst. 2 písm. a) pro danou oblast vzdělávání v daném typu studijního programu a má funkční systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy.
(4) Pokud oprávnění uskutečňovat určitý studijní program daného typu a případného profilu nevyplývá z institucionální akreditace vysoké školy, může vysoká škola toto oprávnění získat udělením akreditace daného studijního programu.
(5) Akreditace studijního programu se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy pro akreditaci podle § 78a odst. 2 písm. b) daného typu a profilu studijního programu.
(6) V případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, je podmínkou pro udělení akreditace studijního programu stanovisko příslušného uznávacího orgánu19a), že absolventi daného studijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání. V případě akreditace studijních programů zaměřených na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky je podmínkou pro udělení akreditace studijního programu kladné stanovisko Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Orgány uvedené ve větě první a druhé vydávají stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost o stanovisko doručena.
(7) V případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, je podmínkou pro jeho uskutečňování na základě oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání povolení příslušného uznávacího orgánu19a). Povolení se nevydá, zjistí-li uznávací orgán, že by absolventi daného studijního programu nebyli připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu daného povolání. V případě studijních programů zaměřených na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky je podmínkou povolení Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Orgány uvedené ve větě první a třetí vydávají povolení do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost o povolení doručena.
(8) Je-li praktickou výuku ve studijním programu možno provádět pouze na pracovišti akreditovaném podle zvláštního právního předpisu19b), je podmínkou pro udělení akreditace tohoto studijního programu nebo pro jeho uskutečňování na základě oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání vedle souhlasného stanoviska podle odstavce 6 nebo povolení podle odstavce 7 také akreditace pro praktickou výuku tohoto programu udělená podle zvláštního právního předpisu.
(9) Není-li studijní program akreditován nebo uskutečňován v rámci oblasti vzdělávání, pro kterou má vysoká škola institucionální akreditaci, nelze k jeho studiu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky ani udělovat akademické tituly.
(10) V rámci akreditace magisterského studijního programu se rozhoduje i o oprávnění přiznávat konat státní rigorózní zkoušku a udělovat akademické tituly podle § 46 odst. 5; v případě institucionální akreditace toto oprávnění vyplývá z institucionální akreditace pro danou oblast vzdělávání. Oprávnění přiznávat konat státní rigorózní zkoušku a udělovat akademické tituly podle § 46 odst. 5 lze vykonávat, pouze pokud je vysoká škola oprávněna uskutečňovat v dané oblasti vzdělávání alespoň jeden doktorský studijní program.
§ 78a
Standardy pro akreditace
(1) Akreditační úřad při své činnosti podle tohoto zákona vychází v rámci správního uvážení ze standardů pro akreditace, jimiž se rozumí soubor požadavků týkajících se vysoké školy, stanovených se zřetelem k druhu řízení, účelu hodnocení nebo typům a profilům studijních programů.
(2) Standardy pro akreditace obsahují
a) v případě institucionální akreditace
1. soubor požadavků na institucionální prostředí vysoké školy, zejména na strategii a řízení vysoké školy, na studijní programy a jejich studenty, na tvůrčí činnost, zejména na výzkum, mezinárodní spolupráci, spolupráci s praxí, akademické pracovníky, zdroje a na systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy,
2. soubor požadavků na studijní program v rámci oblasti vzdělávání, zejména na obsahové zaměření studijního programu, profil absolventa, na odborné znalosti a odborné dovednosti absolventů ve vazbě na příslušnou oblast vzdělávání, na personální, finanční, materiální a další zabezpečení studijního programu, včetně požadavků souvisejících se zajištěním podmínek rovného přístupu zdravotně postižených uchazečů a studentů k vysokoškolskému vzdělání, a na rozsah mezinárodní spolupráce a rozsah spolupráce s odbornou praxí,
b) v případě akreditace studijního programu
1. soubor minimálních požadavků na studijní program, zejména na obsahové zaměření studijního programu, profil absolventa, na odborné znalosti a odborné dovednosti absolventů ve vazbě na příslušnou oblast vzdělávání, na personální, finanční, materiální a další zabezpečení studijního programu, včetně požadavků souvisejících se zajištěním podmínek rovného přístupu zdravotně postižených uchazečů a studentů k vysokoškolskému vzdělání, a na rozsah mezinárodní spolupráce a rozsah spolupráce s odbornou praxí,
2. požadavky na systém řízení, zabezpečení a kontroly všech činností vysoké školy, zejména však činnosti vzdělávací a s ní související tvůrčí činnosti, s ohledem na to, aby studijní prostředí umožnilo naplňovat poslání vysoké školy,
3. požadavky na zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy,
c) v případě akreditace habilitačního řízení a akreditace řízení ke jmenování profesorem soubor požadavků nutných k prokázání schopnosti vysoké školy vést příslušné řízení podle § 72 nebo 74 a soubor požadavků na rozsah a kvalitu související vzdělávací a tvůrčí činnosti, na rozsah mezinárodní spolupráce a rozsah spolupráce s odbornou praxí.
Akreditace studijního programu
§ 79
(1) Akreditaci studijního programu uděluje Akreditační úřad na základě písemné žádosti vysoké školy.
(2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programu obsahuje
a) název vysoké školy, popřípadě její součásti fakulty, která bude studijní program uskutečňovat,
b) součásti studijního programu podle § 44 odst. 2; u kombinovaného studijního programu také procentně vyjádřený podíl základních tematických okruhů náležejících do jednotlivých oblastí vzdělávání na výuce,
c) doklady o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu studia, včetně údajů o zohlednění potřeby zajištění podmínek rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělání,
d) záměr rozvoje studijního programu, jeho odůvodnění a předpokládaný počet přijímaných uchazečů o studium a informace o předpokládané uplatnitelnosti absolventů studijního programu na trhu práce,
e) sebehodnotící sebehodnoticí zprávu, popisující a hodnotící naplnění jednotlivých požadavků vyplývajících z příslušných standardů pro akreditace podle § 78a odst. 2 písm. b),
f) v případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, také oznámení, že daný studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, a souhlasné stanovisko příslušného uznávacího orgánu19a), že absolventi daného studijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání,
g) v případě studijního programu zaměřeného na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky také oznámení, že daný studijní program je zaměřen na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky, a souhlasné stanovisko Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, že absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu povolání v této oblasti.
(3) Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 120 dnů. Přitom posuzuje naplnění standardů pro akreditace a přihlíží k naplňování systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, a případně k hodnocení některou z hodnotících hodnoticích agentur podle § 77a odst. 4. Součástí posouzení může být ověření podmínek v místě uskutečňování studijního programu. Pokud vysoká škola neumožní ověření podmínek v místě uskutečňování studijního programu, Akreditační úřad žádost zamítne.
(4) Akreditační úřad akreditaci studijního programu neudělí, jestliže
a) studijní program neodpovídá požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona,
b) studijní program nesplňuje standardy pro akreditaci podle § 78a odst. 2 písm. b) daného typu a profilu studijního programu,
c) studijní program není dostatečně zabezpečen zejména po stránce personální, finanční a materiální, nebo vysoká škola nemá vytvořeny podmínky pro řádné zajištění výuky a související tvůrčí činnosti neuskutečňuje odpovídající související tvůrčí činnost,
d) vysoká škola nemá funkční systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností v souladu s § 77b,
e) studijní program nezískal souhlasné stanovisko příslušného uznávacího orgánu, jde-li o studijní program uvedený v § 78 odst. 6, nebo
f) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci studijního programu a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny.
(5) O akreditaci studijního programu může požádat také žadatel, jemuž byl pravomocně udělen státní souhlas rozhodnutím, které dosud nenabylo účinnosti. Ustanovení odstavců 1 až 4 se použije obdobně.
(6) Jde-li o kombinovaný studijní program studijní program náležející do více oblastí vzdělávání, splnění požadavků vyplývajících z odstavce 4 písm. c) se posuzuje ve vztahu ke všem oblastem vzdělávání, do nichž je studijní program zařazen, a to v míře odpovídající alespoň jejímu podílu na tomto studijním programu.
§ 80
(1) Akreditaci studijního programu uděluje Akreditační úřad na dobu 10 let; na dobu kratší než 10 let může být akreditace studijního programu udělena nebo prodloužena, pokud
a) akreditace daného studijního programu se žadateli uděluje poprvé,
b) akreditace daného studijního programu se uděluje nebo prodlužuje zejména s ohledem na naplnění potřeby zajistit studentům možnost dostudování, nebo
c) žadatel neposkytuje dostatečné záruky řádného zabezpečení a rozvoje studijního programu z hlediska personálního, finančního a materiálního zabezpečení na dobu 10 let.
(2) V rozhodnutí musí být uveden typ studijního programu a standardní doba studia a v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu také jeho profil. V rozhodnutí se uvede rovněž oblast vzdělávání, do níž program náleží; jde-li o kombinovaný studijní program studijní program náležející do více oblastí vzdělávání, uvede se v rozhodnutí vedle příslušných oblastí vzdělávání, do nichž program náleží, rovněž jejich podíl na výuce.
(3) Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 79.
(4) Během uskutečňování akreditovaného studijního programu může vysoká škola požádat o akreditaci jeho rozšíření.
(5) Akreditace studijního programu zaniká odnětím akreditace, oznámením vysoké školy o zrušení studijního programu nebo uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena. Vysoká škola zajistí studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.
(6) Byla-li vysoké škole žádost o udělení akreditace studijního programu zamítnuta, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci daného nebo obdobného studijního programu nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žádost zamítnuta.
(7) Byla-li vysoké škole akreditace studijního programu odňata, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci daného nebo obdobného studijního programu nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla akreditace odňata.
(8) Byl-li vysoké škole uložen správní trest za některý přestupek podle § 93n odst. 1, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci studijního programu nejdříve po uplynutí doby 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla sankce uložena byl správní trest uložen.
§ 81
(1) O akreditaci studijního programu může spolu s vysokou školou požádat též další vysoká škola nebo jiná právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo a která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, zabývající se vzdělávací a tvůrčí činností.
(2) Spolu se žádostí o akreditaci předloží žadatel dohodu s vysokou školou o vzájemné spolupráci při uskutečňování studijního programu. Tato vysoká škola přijímá uchazeče o studium ve studijním programu a uděluje absolventům tohoto studijního programu příslušný akademický titul. Ve vysokoškolském diplomu je též uvedeno, kde ve spolupráci s kým byl studijní program uskutečňován.
(3) Žádají-li o akreditaci společně alespoň 2 vysoké školy, dohoda žadatelů o vzájemné spolupráci při uskutečňování studijního programu může upravit přijímání uchazečů ke studiu ve studijním programu a udělování akademických titulů absolventům tohoto studijního programu odlišně od úpravy uvedené v odstavci 2. Dohoda v takovém případě též stanoví, která nebo které z vysokých škol přijímají uchazeče nebo jejich část ke studiu, a podrobnosti o organizaci studia ve studijním programu a o akademických právech a povinnostech studentů, včetně platnosti studijních a zkušebních řádů, stipendijních řádů a případně dalších vnitřních předpisů nebo pravidel těchto vysokých škol nebo jejich součástí pro studenty, a o věcné příslušnosti těchto vysokých škol nebo jejich součástí a jejich orgánů rozhodovat o právech a povinnostech studentů daného studijního programu.
s(3) (4) Na žádost o akreditaci studijního programu podle odstavců 1 a 2 až 3 se vztahuje § 79 přiměřeně.
(4) (5) Při společném uskutečňování doktorského studijního programu dohoda též stanoví zastoupení právnické osoby a vysoké školy žadatelů v oborové radě. Společné uskutečňování doktorského studijního programu podle odstavce 3 je možné pouze v případě, že každá ze spolupracujících vysokých škol uskutečňuje ke dni vydání rozhodnutí o žádosti o udělení společné akreditace doktorského studijního programu doktorský studijní program.
Institucionální akreditace
§ 81a
(1) Institucionální akreditaci uděluje vysoké škole pro oblast nebo oblasti vzdělávání, a v jejich rámci pro příslušný typ nebo typy studijních programů Akreditační úřad na základě písemné žádosti vysoké školy. Byla-li vysokou školou současně s žádostí o institucionální akreditaci podána i žádost o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, vede se o těchto žádostech společné řízení.
(2) Písemná žádost o institucionální akreditaci obsahuje
a) název vysoké školy,
b) označení oblasti nebo oblastí vzdělávání, ve kterých vysoká škola na základě akreditace hodlá působit, a typu nebo typů studijních programů,
c) zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a případné dodatky k této zprávě,
d) sebehodnotící sebehodnoticí zprávu popisující a hodnotící naplnění jednotlivých požadavků vyplývajících z příslušných standardů pro akreditace, včetně požadavků týkajících se finančního, materiálního a dalšího zabezpečení činnosti vysoké školy a jeho rozvoje.
(3) Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 150 dnů. Přitom posuzuje naplnění standardů pro akreditace uvedených v § 78a odst. 2 písm. a) a přihlíží k naplňování systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, a případně k hodnocení některou z hodnotících hodnoticích agentur podle § 77a odst. 3 odst. 4; v případě uvedeném v odstavci 1 větě druhé přihlíží také k naplnění standardů pro akreditace uvedených v § 78a odst. 2 písm. c) a k výsledku posouzení uvedeného v § 82 odst. 4. Součástí posouzení může být ověření podmínek v místě uskutečňování vzdělávací činnosti v oblasti nebo oblastech vzdělávání, ve kterých vysoká škola na základě akreditace hodlá působit. Pokud vysoká škola neumožní ověření podmínek v místě uskutečňování vzdělávací činnosti, Akreditační úřad žádost zamítne.
(4) Akreditační úřad institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání neudělí, jestliže
a) vysoká škola nesplňuje standardy podle § 78a odst. 2 písm. a) pro institucionální akreditaci pro danou oblast vzdělávání v daném typu studijního programu,
b) vysoká škola nemá zřízenu radu pro vnitřní hodnocení,
c) vysoká škola nemá funkční systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a zpracovanou sebehodnotící sebehodnoticí zprávu,
d) systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy neskýtá záruky, že vysoká škola ve své působnosti posoudí studijní programy navrhované k uskutečňování na vysoké škole v rozsahu odpovídajícím požadavkům uvedeným v § 77b až 79,
e) vysoká škola neskýtá pro účely svého navrhovaného působení ve vzdělávací činnosti v navrhované oblasti nebo oblastech vzdělávání záruky rozvoje tvůrčí činnosti vysoké školy související s příslušnou vzdělávací činností nebo nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje,
f) vysoká škola ke dni podání žádosti neuskutečňovala nejméně 2 studijní programy alespoň po dobu 10 let, z toho nejméně 1 studijní program v navrhované oblasti vzdělávání; do uvedené doby 10 let může Akreditační úřad v případech zvláštního zřetele hodných započítat i dobu uskutečňování stejného nebo obdobného studijního programu jinou vysokou školou nebo její fakultou, pokud vysoká škola žádající o akreditaci podle odstavce 2 využívá při zajištění jí uskutečňovaného studijního programu v podstatné míře personální zabezpečení, využívané před podáním žádosti jinou vysokou školou nebo její fakultou k zajištění stejného nebo obdobného studijního programu, nebo
g) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci pro oblast vzdělávání a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny.
(5) Je-li vedeno společné řízení i o žádosti o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, vysoká škola předkládá Akreditačnímu úřadu i náležitosti žádosti podle § 82 odst. 2. Akreditační úřad žádosti o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem nevyhoví z důvodů uvedených v § 82 odst. 6.
(6) Nemá-li vysoká škola institucionální akreditaci a její žádost o udělení institucionální akreditace pro jednu nebo více oblastí vzdělávání byla zamítnuta, může podat novou žádost o udělení institucionální akreditace nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla žádost zamítnuta.
(7) Žádost o institucionální akreditaci nelze podat před uplynutím doby 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla vysoké škole
a) odňata institucionální akreditace pro danou oblast nebo oblasti vzdělávání, nebo
b) uložen správní trest za přestupek podle § 93n odst. 1.
(8) Požádala-li vysoká škola s institucionální akreditací o rozšíření institucionální akreditace o další oblast nebo oblasti vzdělávání a tato žádost byla zamítnuta, může podat novou žádost o rozšíření institucionální akreditace pro danou oblast nebo oblasti vzdělávání nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla žádost zamítnuta.
§ 81b
(1) Institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání se uděluje na dobu 10 let; na dobu 5 let se institucionální akreditace uděluje, pokud se vysoké škole uděluje pro oblast nebo oblasti vzdělávání, pro které byla dané vysoké škole zamítnuta bezprostředně předcházející žádost o rozšíření institucionální akreditace. V rozhodnutí o udělení institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání musí být uveden typ nebo typy studijních programů, které mohou být na základě institucionální akreditace vysokou školou uskutečňovány v dané oblasti nebo oblastech vzdělávání.
(2) Institucionální akreditace zaniká uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, odnětím akreditace nebo oznámením vysoké školy Akreditačnímu úřadu, že se vzdává akreditace. Vzdání se institucionální akreditace není přípustné po zahájení řízení o jejím odnětí.
(3) Zanikla-li institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání, studijní programy uskutečňované vysokou školou na jejím základě ke dni zániku akreditace se považují za studijní programy akreditované na dobu 3 let. Akreditační úřad přitom musí ve lhůtě 120 dnů ode dne zániku akreditace oblasti vzdělávání pro tyto studijní programy rozhodnout o případném omezení nebo odnětí akreditace studijního programu podle § 86 odst. 2 písm. a) nebo b).
(4) V případě, že došlo k zániku uskutečňování studijních programů z důvodů uvedených v odstavci 3, je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.
§ 81c
Vysoká škola s institucionální akreditací může v době platnosti institucionální akreditace požádat o její rozšíření pro další oblast nebo oblasti vzdělávání nebo pro další typ nebo typy studijních programů v rámci oblasti, pro kterou již má institucionální akreditaci. Na řízení o rozšíření institucionální akreditace se přiměřeně použije ustanovení § 81a; doba platnosti institucionální akreditace se jejím rozšířením neprodlužuje.
§ 81d
(1) Hodlá-li vysoká škola s institucionální akreditací uskutečňovat studijní program ve spolupráci s jinou právnickou osobou, může tak činit pouze na základě udělení akreditace podle § 81, jde-li o studijní program, který má být uskutečňován mimo oblast vzdělávání, pro niž má vysoká škola institucionální akreditaci.
(2) Jde-li o studijní program, který má být uskutečňován v rámci oblasti vzdělávání, pro niž má vysoká škola institucionální akreditaci, může jej vysoká škola uskutečňovat ve spolupráci s jinou právnickou osobou pouze
a) na základě udělení akreditace podle § 81, nebo
b) je-li to v souladu s rozhodnutím o udělení institucionální akreditace; v takovém případě může být spolupracující právnickou osobou pouze pracoviště Akademie věd České republiky s postavením veřejné výzkumné instituce.
§ 82
Akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem
(1) Oprávnění vysoké školy nebo její součásti konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v daném oboru podléhá akreditaci, kterou uděluje Akreditační úřad.
(2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci obsahuje:
a) název vysoké školy, popřípadě název součásti, na které bude řízení probíhat,
b) obor habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
c) popis systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a hodnocení nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje,
d) seznam členů vědecké nebo umělecké rady vysoké školy, popřípadě členů vědeckých nebo uměleckých rad dotčených součástí.
(3) Ustanovení § 79 odst. 3 platí pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem obdobně.
(4) Akreditační úřad posoudí, zda skutečnosti doložené podle odstavce 2 písm. c) a d) vytvářejí předpoklady pro objektivní posouzení pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče o jmenování docentem nebo profesorem.
(5) Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 120 dnů.
(6) Akreditační úřad akreditaci neudělí, jestliže
a) vysoká škola nesplňuje předpoklady pro objektivní posouzení pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče o jmenování docentem nebo profesorem podle odstavce 4 nebo z jiných důvodů neskýtá záruku řádného provádění habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
b) vysoká škola neuskutečňuje doktorský studijní program, který svým zaměřením odpovídá oboru habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, po dobu nejméně dvojnásobku jeho standardní doby studia; do uvedené doby uskutečňování doktorského studijního programu může Akreditační úřad v případech zvláštního zřetele hodných započítat i dobu uskutečňování stejného nebo obdobného doktorského studijního programu jinou vysokou školou nebo její fakultou, pokud vysoká škola žádající o akreditaci podle odstavce 2 využívá při zajištění jí uskutečňovaného doktorského studijního programu v podstatné míře personální zabezpečení, využívané před podáním žádosti jinou vysokou školou nebo její fakultou k zajištění stejného nebo obdobného doktorského studijního programu, nebo
c) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny.
(7) Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem se uděluje na dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí.
(8) Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem zaniká uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, odnětím akreditace nebo oznámením vysoké školy Akreditačnímu úřadu, že se vysoká škola akreditace vzdává.
§ 82a
Vláda stanoví nařízením standardy pro institucionální akreditaci, standardy pro akreditaci studijního programu, standardy pro akreditaci habilitačního řízení a standardy pro akreditaci řízení ke jmenování profesorem.
Akreditační úřad a jeho postavení, působnost a organizace
§ 83
(1) Zřizuje se Akreditační úřad. Členové orgánů Akreditačního úřadu jsou ve svém rozhodování podle odstavce 2 nezávislí. Materiálně, administrativně a finančně činnost Akreditačního úřadu zajišťuje ministerstvo.
(2) Akreditační úřad
a) rozhoduje o institucionálních akreditacích, s
b) rozhoduje o akreditacích studijních programů,
c) rozhoduje o akreditacích habilitačního řízení a akreditacích řízení ke jmenování profesorem,
d) provádí vnější hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysokých škol,
e) přijímá opatření podle § 81b odst. 3 a § 86,
f) vydává stanoviska k udělení státního souhlasu a k typu vysoké školy podle § 2 odst. 3 a 6, poskytuje ministerstvu na vyžádání součinnost při posuzování splnění podmínek uvedených v § 93f odst. 5 písm. a) a v § 93h odst. 5 písm. a) v § 93d odst. 2 písm. a) a § 93d odst. 3 a v § 93ib odst. 2 písm. a) a § 93ib odst. 3 a při následné kontrole jejich dodržování a v rámci této součinnosti vydává stanoviska podle § 83c odst. 2 písm. h),
g) posuzuje záležitosti týkající se vysokého školství, které mu předloží ministr, a vydává k nim stanovisko,
h) zpracovává roční zprávy o své činnosti,
i) spolupracuje se zahraničními všeobecně uznávanými hodnoticími agenturami a zapojuje se formou spolupráce nebo, i bez souhlasu vlády, formou členství do činnosti mezinárodních sdružení nebo jiných nadnárodních nevládních organizací nebo orgánů působících v oblasti zabezpečování kvality vysokoškolského vzdělávání,
i) j) vykonává další činnosti stanovené tímto zákonem.
(3) Akreditační úřad a ministerstvo si vzájemně na žádost poskytují informace potřebné pro svoji činnost podle tohoto zákona.
(4) Stanoviska k typu vysoké školy a stanoviska vyžádaná v rámci součinnosti při posuzování splnění podmínek uvedených v § 93f odst. 5 písm. a) a v § 93h odst. 5 písm. a) Akreditační úřad vydává do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o stanovisko doručena.
(4) Stanoviska k typu vysoké školy a stanoviska vyžádaná v rámci součinnosti při posuzování splnění nebo dodržování podmínek uvedených v § 93d odst. 2 písm. a) a § 93d odst. 3 a v § 93ib odst. 2 písm. a) a § 93ib odst. 3 Akreditační úřad vydává do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o stanovisko doručena.
§ 83a
(1) Výkonným orgánem Akreditačního úřadu, který vykonává působnost Akreditačního úřadu zejména ve věcech uvedených v § 83c odst. 2, je patnáctičlenná Rada Akreditačního úřadu, kterou tvoří předseda Rady Akreditačního úřadu, 2 místopředsedové Rady Akreditačního úřadu a další členové Rady Akreditačního úřadu. Členství v Radě Akreditačního úřadu je veřejnou funkcí; jmenování předsedou, místopředsedou nebo dalším členem Rady Akreditačního úřadu nezakládá pracovní ani služební poměr státního zaměstnance. Předseda Rady Akreditačního úřadu je zároveň předsedou Akreditačního úřadu; dva místopředsedové Rady Akreditačního úřadu jsou zároveň místopředsedy Akreditačního úřadu. Jednání Rady Akreditačního úřadu svolává a řídí její předseda.
(2) V čele Akreditačního úřadu je předseda Akreditačního úřadu. Předseda Akreditačního úřadu jmenuje a odvolává členy hodnotících hodnoticích komisí, vydává usnesení Akreditačního úřadu o zastavení správního řízení v případě zpětvzetí žádosti žadatelem a vykonává další působnost svěřenou mu tímto zákonem.
(3) Předsedu Akreditačního úřadu v době nepřítomnosti zastupují v plném rozsahu v jím určeném pořadí místopředsedové Akreditačního úřadu. Předseda a místopředsedové Akreditačního úřadu jsou oprávněni dávat státním zaměstnancům zařazeným v ministerstvu, působícím v Kanceláři Akreditačního úřadu, příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě nebo závazné pokyny podle § 11 zákoníku práce.
(4) Činnost členů Rady Akreditačního úřadu a členů hodnotících hodnoticích komisí je úkonem v obecném zájmu4) a za její výkon jim ministerstvo poskytuje odměnu. Odměnu předsedy, místopředsedů a dalších členů Rady Akreditačního úřadu stanoví na návrh ministra vláda, a to s přihlédnutím k vysokým odborným nárokům kladeným na činnost těchto funkcionářů a k jejich odpovědnosti za řádný a nezávislý výkon činnosti Akreditačního úřadu. Odměnu členů hodnotících hodnoticích komisí stanoví statut Akreditačního úřadu.
(5) Členům Rady Akreditačního úřadu a členům hodnotících hodnoticích komisí přísluší cestovní náhrady ve stejném rozsahu, výši a za podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru5) s tím, že za pravidelné pracoviště se považuje místo jejich pobytu. Cestovní náhrady poskytuje ministerstvo, přičemž § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce se nepoužije.
(6) Statut Akreditačního úřadu schvaluje vláda na návrh Rady Akreditačního úřadu předložený prostřednictvím ministra.
§ 83b
Jmenování a odvolání členů Rady Akreditačního úřadu
(1) Předsedu, 2 místopředsedy a 11 dalších členů Rady Akreditačního úřadu jmenuje vláda na období 6 let z osob, které jsou všeobecně uznávanou odbornou autoritou; 1 člena jmenuje vláda na období 2 let z řad studentů. Pět členů Rady Akreditačního úřadu včetně předsedy jmenuje na návrh ministra vláda z osob navržených ministerstvem, jinými ústředními orgány státní správy, profesními komorami, organizacemi zaměstnavatelů nebo dalšími osobami nebo orgány vykonávajícími, podporujícími nebo využívajícími vzdělávací nebo tvůrčí činnost vysokých škol nebo její výsledky, 9 členů Rady Akreditačního úřadu jmenuje na návrh ministra vláda z osob navržených orgány reprezentace vysokých škol podle § 92 a 1 člena z řad studentů jmenuje na návrh ministra vláda ze studentů navržených orgánem reprezentace vysokých škol uvedeným v § 92 odst. 1 písm. a); členové jsou jmenováni zpravidla tak, aby 9 členů Rady Akreditačního úřadu včetně předsedy a 1 místopředsedy byly osoby dlouhodobě působící v akademickém prostředí a 5 členů Rady Akreditačního úřadu včetně 1 místopředsedy byly osoby působící v praxi, které mají zkušenosti z akademického prostředí, zejména představitelé profesních komor zřízených zákonem. Návrh na jmenování předsedy Rady Akreditačního úřadu ministr před jeho předložením vládě projednává s orgány reprezentace vysokých škol podle § 92.
(2) Dojde-li k zániku funkce člena Rady Akreditačního úřadu před uplynutím jeho funkčního období, je nový člen jmenován pouze na zbytek příslušného funkčního období. Táž osoba může být jmenována členem Rady Akreditačního úřadu nejvýše na dvě funkční období.
(3) Do Rady Akreditačního úřadu nemůže být jmenována osoba pravomocně odsouzená pro úmyslný trestný čin nebo osoba, které byla omezena její svéprávnost.
(4) Funkce člena Rady Akreditačního úřadu je neslučitelná s funkcí poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce a člena Nejvyššího kontrolního úřadu; dále je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora, děkana, proděkana, ředitele vysokoškolského ústavu, člena akademického senátu vysoké školy nebo fakulty, kvestora a tajemníka fakulty, jakož i s odpovídajícími funkcemi na soukromé vysoké škole funkcí člena orgánu soukromé vysoké školy uvedeného v § 40a odst. 2 písm. b) a c).
(5) Členové Rady Akreditačního úřadu vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmějí přijímat žádné pokyny a instrukce.
(6) Předseda Rady Akreditačního úřadu ani místopředsedové Rady Akreditačního úřadu nesmějí vykonávat placené ani neplacené funkce na vysokých školách, nesmějí být členy jejich orgánů a nesmějí se podílet na podnikání či rozhodování právnických osob působících jako vysoké školy. Dále nesmějí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu k vysokým školám a nesmí přímo nebo zprostředkovaně poskytovat za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc vysokým školám; to neplatí, podílejí-li se na výuce vysoké školy podle § 70 odst. 3. Předseda Rady Akreditačního úřadu ani místopředsedové Rady Akreditačního úřadu nesmějí přímo nebo zprostředkovaně poskytovat za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc vysokým školám.
(7) Ostatní členové Členové Rady Akreditačního úřadu smějí vykonávat činnost vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou nebo uměleckou, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Rady Akreditačního úřadu. Pokud členové Rady Akreditačního úřadu vykonávají vedle své funkce výdělečnou činnost, jsou povinni činit tak způsobem, který neohrožuje řádný výkon funkce člena Rady Akreditačního úřadu a neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Akreditačního úřadu.
(8) Vláda může odvolat člena Rady Akreditačního úřadu, jestliže po dobu 6 měsíců bez vážného důvodu nevykonává funkci, nebo jestliže se dopustil jednání zpochybňujícího nezávislost výkonu působnosti Akreditačního úřadu. Rada Akreditačního úřadu může podat vládě návrh na odvolání člena Rady Akreditačního úřadu.
(9) Funkce člena Rady Akreditačního úřadu zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) vzdáním se funkce,
c) odvoláním z funkce,
d) smrtí nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého nebo nezvěstného,
e) jde-li o člena jmenovaného z řad studentů, dnem ukončení jeho studia,
f) dnem vzniku souběhu neslučitelných funkcí, nebo
g) dnem nabytí právní moci
1. rozhodnutí soudu, kterým byl člen Rady Akreditačního úřadu odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo kterým byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti,
2. rozhodnutí soudu, kterým byla schválena dohoda o vině člena Rady Akreditačního úřadu a trestu za jím spáchaný úmyslný trestný čin,
3. rozhodnutí státního zástupce, kterým bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání člena Rady Akreditačního úřadu za úmyslný trestný čin,
4. rozhodnutí státního zástupce nebo soudu, kterým bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání člena Rady Akreditačního úřadu pro úmyslný trestný čin nebo kterým bylo v trestním řízení vedeném pro úmyslný trestný čin člena Rady Akreditačního úřadu schváleno narovnání, nebo
5. rozhodnutí soudu, kterým byla omezena svéprávnost člena Rady Akreditačního úřadu.
§ 83c
Působnost Rady Akreditačního úřadu
(1) Rada Akreditačního úřadu rozhoduje ve všech věcech náležejících do působnosti Akreditačního úřadu, nestanoví-li zákon jinak.
(2) Radě Akreditačního úřadu je vyhrazeno
a) usnášet se o návrhu statutu Akreditačního úřadu a předkládat jej vládě prostřednictvím ministra,
b) rozhodovat, s výjimkou vydávání usnesení o zastavení řízení v případě zpětvzetí žádosti žadatelem, ve správních řízeních vedených Akreditačním úřadem v prvním stupni
1. o žádostech o institucionální akreditaci a o její rozšíření, o akreditaci studijního programu a o její prodloužení a rozšíření, o akreditaci habilitačního řízení nebo o akreditaci řízení ke jmenování profesorem,
2. o omezení nebo odnětí akreditace studijního programu, o omezení nebo odnětí institucionální akreditace pro oblast vzdělávání, o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem a o omezení a zániku oprávnění uskutečňovat studijní program na základě institucionální akreditace podle § 86 odst. 3 a 4 2 až 5,
3. ve věcech rušení opatření podle § 86 odst. 9,
c) předkládat ministerstvu podněty pro úpravu standardů pro akreditace stanovených nařízením vlády podle § 82a,
d) stanovit na základě návrhů připravených předsedou Akreditačního úřadu doporučené postupy a metody hodnotící činnosti Akreditačního úřadu v souladu se standardy pro akreditace podle § 78a,
e) vydávat stanovisko k typu vysoké školy a posuzovat námitky podané proti stanovisku,
f) vydávat zprávu o vnějším hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy podle § 84 a posuzovat námitky podané proti zprávě,
g) vydávat stanovisko k udělení státního souhlasu,
h) vydávat stanovisko k personálnímu, finančnímu a materiálnímu zabezpečení zahraničního vysokoškolského studijního programu a ke splnění podmínek pro řádné zajištění výuky a související tvůrčí činnosti k uskutečňování odpovídající související tvůrčí činnosti žadatelem o udělení povolení nebo oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky v zahraničním vysokoškolském studijním programu nebo k dodržování uvedených podmínek držitelem tohoto povolení nebo oprávnění, vyžádá-li si ministerstvo součinnost Akreditačního úřadu při posuzování splnění nebo dodržování podmínek uvedených v § 93f odst. 5 písm. a) nebo § 93h odst. 5 písm. a) § 93d odst. 2 písm. a) a § 93d odst. 3 nebo v § 93ib odst. 2 písm. a) a § 93ib odst. 3,
i) zařazovat zájemce o funkci hodnotitele do Seznamu hodnotitelů,
j) usnášet se na základě podnětu nejméně třetiny svých členů, orgánu reprezentace vysokých škol nebo ministra o podání návrhu na odvolání člena Rady Akreditačního úřadu.
(3) K přijetí usnesení ve věcech podle odstavce 2 písm. a) je zapotřebí souhlasu dvou třetin všech členů Rady Akreditačního úřadu.
(4) Proti rozhodnutí vydanému ve věci uvedené v odstavci 2 písm. b) lze podat odvolání k Přezkumné komisi Akreditačního úřadu, která přezkoumává pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy a statutem Akreditačního úřadu. Přezkumná komise Akreditačního úřadu může v řízení o odvolání napadené rozhodnutí pouze potvrdit a odvolání zamítnout anebo napadené rozhodnutí nebo jeho část zrušit a věc vrátit k novému projednání nebo rozhodnutí nebo jeho část zrušit a řízení zastavit.
(5) Při poradě a hlasování o usneseních podle odstavce 2 mohou být přítomni pouze členové Rady Akreditačního úřadu, osoba, která je pověřena sepsáním protokolu, a další osoby po předchozím souhlasu Rady Akreditačního úřadu.
(6) Ve správních řízeních uvedených v odstavci 2 písm. b) v době od přijetí usnesení ve věci samé Radou Akreditačního úřadu nejsou účastníci řízení oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a k jejich podáním učiněným v době od přijetí usnesení ve věci samé Radou Akreditačního úřadu před vydáním rozhodnutí se nepřihlíží, s výjimkou uplatnění práva žadatele zúžit předmět své žádosti nebo vzít žádost zpět.
(7) Akreditační úřad spolu s výzvou k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí před vydáním rozhodnutí ve věci poučí účastníka řízení o omezeních uvedených v odstavci 6.
(5) (8) Akreditační úřad zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva výrokovou část pravomocných rozhodnutí vydaných podle odstavce 2 písm. b) a výrokovou část pravomocných rozhodnutí o odvolání vydaných podle odstavce 4.
(8) Akreditační úřad zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva výrokovou část pravomocných rozhodnutí vydaných podle odstavce 2 písm. b) a výrokovou část pravomocných rozhodnutí o odvolání vydaných podle odstavce 4, a to spolu se stručně uvedenými důvody těchto rozhodnutí. Jiná usnesení přijatá Radou Akreditačního úřadu podle odstavce 2 a jejich důvody Akreditační úřad zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva bezprostředně po jejich přijetí. Akreditační úřad dále na internetových stránkách ministerstva zveřejňuje závěrečný písemný výstup z činnosti hodnoticí komise.
§ 83d
Přezkumná komise Akreditačního úřadu
(1) Přezkumná komise Akreditačního úřadu má 5 členů, jmenovaných a odvolávaných vládou. Členové Přezkumné komise Akreditačního úřadu jsou jmenováni z osob s vysokoškolským vzděláním, které je podle zákona o advokacii předpokladem pro zápis žadatele do seznamu advokátních koncipientů vedeného Českou advokátní komorou, z toho 3 členové jsou jmenováni z osob navržených orgány reprezentace vysokých škol uvedenými v § 92.
(2) Činnost členů Přezkumné komise Akreditačního úřadu je úkonem v obecném zájmu4) a za její výkon jim ministerstvo poskytuje odměnu, jejíž výši stanoví statut Akreditačního úřadu. Členům Přezkumné komise Akreditačního úřadu přísluší také cestovní náhrady obdobné cestovním náhradám ve stejném rozsahu, výši a za podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru5) s tím, že za pravidelné pracoviště se považuje místo jejich pobytu. Cestovní náhrady poskytuje ministerstvo, přičemž § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce se nepoužije.
§ 83e
Hodnotící Hodnoticí komise a Seznam hodnotitelů
(1) Poradními orgány Rady Akreditačního úřadu jsou hodnotící hodnoticí komise, které ustavuje předseda Akreditačního úřadu; členové hodnotících hodnoticích komisí jsou jmenováni z osob evidovaných v Seznamu hodnotitelů. Návrh členů hodnotící hodnoticí komise Akreditační úřad předloží příslušné vysoké škole ke stanovisku. V případě nesouhlasného stanoviska školy navrhne Akreditační úřad jiného člena nebo členy hodnotící hodnoticí komise; takto upravený návrh se již vysoké škole ke stanovisku nepředkládá. Ustanovení správního řádu o vyloučení z projednávání a rozhodování věci se na členy hodnotících hodnoticích komisí použijí obdobně; o námitce podjatosti rozhoduje Rada Akreditačního úřadu.
(2) Statut Akreditačního úřadu stanoví
a) počet členů a složení hodnotících hodnoticích komisí ustavovaných pro přípravu podkladů pro jednotlivá řízení podle § 83c odst. 2 písm. b) a g) a pro jednotlivá vnější hodnocení; členem hodnotící komise je vždy také jeden student hodnoticí komise je vždy také alespoň jeden student, nejde-li o správní řízení ve věcech udělení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem nebo jejího pozastavení nebo zrušení pozastavení,
b) kritéria pro naplňování Seznamu hodnotitelů pro jednotlivé oblasti vzdělávání z hlediska zastoupení osob, působících ve vysokém školství nebo v jiných sférách podle odstavce 6 písm. e),
c) pravidla pro výběr členů ze Seznamu hodnotitelů do hodnotících hodnoticích komisí.
(3) Akreditační úřad spravuje Seznam hodnotitelů. Seznam slouží k evidenci osob, které mohou být jmenovány do hodnotících hodnoticích komisí. Seznam se člení podle oblastí vzdělávání. Nejvyšší počet osob zapsaných v seznamu pro jednotlivou oblast vzdělávání stanoví statut Akreditačního úřadu.
(4) Do Seznamu hodnotitelů může být zapsána pouze osoba, která je všeobecně uznávanou odbornou autoritou v příslušné oblasti vzdělávání nebo studentem a kterou k zařazení do Seznamu hodnotitelů navrhlo ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, orgán reprezentace vysokých škol podle § 92 nebo profesní organizace nebo jiná právnická osoba uvedená v § 77b odst. 2 písm. e) nebo osoba, která na výzvu Akreditačního úřadu zveřejněnou na internetových stránkách ministerstva projevila zájem podílet se na činnosti hodnotících hodnoticích komisí. Zápis se provede, pokud daná osoba splňuje podmínky pro zařazení do Seznamu hodnotitelů stanovené Radou Akreditačního úřadu, po projednání s orgány reprezentace vysokých škol, na základě souhlasného usnesení Rady Akreditačního úřadu a písemného souhlasu zapisované osoby podílet se na činnosti hodnotících hodnoticích komisí, a to na dobu 6 let. V případě osob zaměřených na oblast vzdělávání „Bezpečnostní obory“ se k jejich zápisu do seznamu vyžaduje také souhlasné stanovisko Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. Na zápis do seznamu není právní nárok.
(5) Rada Akreditačního úřadu může zapsaného hodnotitele vyřadit ze Seznamu hodnotitelů před uplynutím doby, na niž byl zapsán, na základě jeho žádosti, z vlastního odůvodněného podnětu nebo na základě odůvodněného podnětu ministerstva, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany.
(6) V Seznamu hodnotitelů se o hodnotiteli vedou tyto údaje:
a) osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu; u cizinců také pohlaví, adresa místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství,
b) nejde-li o studenta, zaměření vysokoškolského vzdělání hodnotitele, jeho akademické tituly, vědecké hodnosti, úspěšně ukončená habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, včetně uvedení programů nebo oborů, ve kterých byly tituly a hodnosti získány a ve kterých byla habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ukončena, a uvedení vysoké školy, na které se habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem uskutečnilo,
c) v případě studenta nejvyšší dosažené vzdělání, název vysoké školy, jíž je studentem, a název studijního programu, ve kterém studuje,
d) v případě zaměstnance vysoké školy druh základního pracovněprávního vztahu hodnotitele k vysoké škole a název vysoké školy,
e) povolání hodnotitele a jeho případná návaznost na vysoké školství, včetně uvedení, zda jde o současného nebo bývalého akademického nebo vědeckého pracovníka vysoké školy, emeritního rektora nebo jiného bývalého nebo současného funkcionáře vysoké školy nebo její součásti, odborníka ze sféry státní, územní nebo jiné veřejné správy, odborníka ze sféry zaměstnavatelů absolventů vysokých škol, podnikové sféry spolupracující s vysokými školami nebo sféry výzkumných institucí nebo jiného odborníka z praxe, a oblast vzdělávání, ve které je hodnotitel činný.
(7) Akreditační úřad zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva výpis ze Seznamu hodnotitelů, který obsahuje u každého hodnotitele osobní jméno a příjmení, tituly a vědecké hodnosti a povolání a jeho odborné zaměření; u studentů se uvede rovněž jejich právní postavení studenta a název vysoké školy, na které studují.
§ 83f
Kancelář Akreditačního úřadu
Kancelář Akreditačního úřadu je organizační součástí ministerstva a plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Akreditačního úřadu, včetně vedení databází spojených s činností Akreditačního úřadu a provádění úkonů Akreditačního úřadu ve správním řízení, s výjimkou úkonů vyhrazených orgánům nebo oprávněným úředním osobám stanoveným zákonem.
§ 84
Vnější hodnocení činnosti vysokých škol a kontrola
(1) Akreditační úřad vykonává u vysokých škol kontrolu dodržování právních předpisů při uskutečňování akreditovaných činností a provádí vnější hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysokých škol.
(2) Hodnocení podle odstavce 1 se provádí
a) na základě podnětu ministra, nebo
b) shledá-li Akreditační úřad závažné důvody pro mimořádné hodnocení.
b) na základě usnesení Rady Akreditačního úřadu.
(3) Při hodnocení podle odstavce 1 může využívat Akreditační úřad výsledky vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a případné hodnocení provedené všeobecně uznávanou hodnotící hodnoticí agenturou podle § 77a odst. 4, jíž se pro účely tohoto zákona rozumí agentura, která je zařazená v registru EQAR (Evropském registru agentur zabezpečujících kvalitu) nebo je členem sdružení ENQA (Evropské asociace pro zabezpečování kvality ve vysokém školství).
§ 85
Povinnosti při uskutečňování akreditovaných činností
Vysoká škola, které byla udělena akreditace, je povinna v době její platnosti
a) dodržovat všechny požadavky vyplývající z § 77b a 78a,
b) zlepšovat systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a naplňovat cíle strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy,
c) informovat Akreditační úřad o podstatných změnách, které probíhají na vysoké škole a které mají nebo mohou mít dopad na uskutečňování akreditovaných činností,
d) poskytovat Akreditačnímu úřadu zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a dodatky k této zprávě, popřípadě další informace, které si Akreditační úřad vyžádá.
§ 86
Nápravná opatření při nedostatcích v uskutečňování akreditovaných činností
(1) Zjistí-li Akreditační úřad nedostatky při uskutečňování akreditovaných činností, uloží vysoké škole, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
(2) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky při uskutečňování studijního programu, jehož akreditace byla vysoké škole udělena nebo který byl akreditován vysoké škole ze zákona a který není vysokou školou uskutečňován na základě institucionální akreditace v rámci oblasti vzdělávání, pro niž má vysoká škola institucionální akreditaci, rozhodne podle povahy věci o
a) omezení akreditace studijního programu spočívajícím v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče, nebo
b) odnětí akreditace studijního programu.
(3) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky při uskutečňování studijního programu na základě institucionální akreditace v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro něž má vysoká škola institucionální akreditaci, rozhodne podle povahy věci o
a) omezení oprávnění uskutečňovat studijní program, spočívajícím v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče,
b) zániku oprávnění uskutečňovat studijní program,
c) omezení institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání, spočívajícím v zániku práva vytvářet další studijní programy v této oblasti nebo v těchto oblastech vzdělávání a rozšiřovat stávající studijní programy v této oblasti nebo v těchto oblastech vzdělávání, nebo
d) odnětí institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání.
(4) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky v činnosti vysoké školy, které byla udělena institucionální akreditace, rozhodne o odnětí institucionální akreditace pro ty oblasti vzdělávání, ve kterých zjistil nedostatky. Zároveň může rozhodnout o přijetí opatření uvedených v odstavci 3 písm. a) a b).
(5) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky v habilitačním řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, rozhodne podle povahy věci o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v těch oborech, ve kterých zjistil nedostatky.
(6) Opatření uvedená v odstavcích 2 až 5 může Akreditační úřad přijmout také v případě, že zjištěné nedostatky podle odstavce 1 nebyly ve stanovené lhůtě po výzvě Akreditačního úřadu odstraněny, nebo v případě, že vysoká škola neposkytla Akreditačnímu úřadu součinnost nezbytnou pro výkon jeho působnosti.
(7) Akreditační úřad může akreditaci odejmout i v případě, že na straně vysoké školy, její součásti nebo spolupracující právnické osoby nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci.
(8) V případě, že došlo k odnětí akreditace podle odstavce 2 písm. b) nebo k zániku oprávnění podle odstavce 3 písm. b), je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.
(9) Pominou-li důvody, pro které bylo přijato nápravné opatření podle odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. a) nebo c) nebo opatření pozastavující akreditaci podle odstavce 5, Akreditační úřad přijaté opatření zruší.
§ 86a
(1) Účastníkem řízení ve věcech uvedených v § 78 až 86 je pouze vysoká škola, která je držitelem příslušné akreditace nebo žadatelem o akreditaci; účastníkem řízení podle § 81 je rovněž příslušná právnická osoba zabývající se vzdělávací a tvůrčí činností uvedená v § 81 odst. 1.
(2) Účastníkem řízení uvedeného v § 79 odst. 5 je pouze žadatel, jemuž byl pravomocně udělen státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola rozhodnutím, které dosud nenabylo účinnosti.
(3) Účastníkem řízení o žádosti o udělení institucionální akreditace je také právnická osoba podle § 81d odst. 2 písm. b), pokud má být vysoké škole rozhodnutím o udělení institucionální akreditace založeno oprávnění uskutečňovat studijní program ve spolupráci s touto osobou.
ČÁST DESÁTÁ
STÁTNÍ SPRÁVA
§ 87
Působnost ministerstva
(1) Ministerstvo
a) registruje vnitřní předpisy veřejných vysokých škol,
b) vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu o stavu vysokého školství a strategický záměr ministerstva,
c) projednává a vyhodnocuje strategické záměry veřejných vysokých škol a strategické záměry soukromých vysokých škol a každoroční plány jejich realizace,
d) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu z kapitoly školství vysokým školám a kontroluje jejich využití,
e) kontroluje hospodaření veřejné vysoké školy; postupuje při tom podle zvláštního předpisu,20)
f) uděluje státní souhlas podle § 39 a 39a,
g) stanoví vyhláškou
1. postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení,
1. rámec kvalifikací,
2. formát a strukturu datové zprávy a technické podmínky a lhůty předávání údajů podle § 87b odst. 4,
3. termíny, strukturu a formu předávání údajů podle písmene i) vysokými školami ministerstvu,
4. formát a strukturu datové zprávy a technické podmínky a lhůty předávání údajů podle § 90b odst. 3,
h) jmenuje a odvolává další členy zkušební komise podle § 53 odst. 3,
i) sdružuje a využívá informace o uchazečích o přijetí ke studiu a o účastnících a absolventech celoživotního vzdělávání a informace z matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy a agregované údaje o zaměstnancích vysokých škol a jejich odměňování; při sdružování a využívání informací a při provádění statistických zjišťování je oprávněno samo, případně prostřednictvím jím pověřené osoby, využívat rodná čísla uchazečů o přijetí ke studiu ve studijním programu, osob přijatých ke studiu ve studijním programu, studentů studujících ve studijním programu, a osob, které přerušily nebo ukončily studium ve studijním programu, účastníků celoživotního vzdělávání a absolventů celoživotního vzdělávání samo, případně prostřednictvím jím pověřené osoby, provádí statistická zjišťování a výzkumná šetření související s vysokým školstvím a sdružuje a využívá informace z matriky studentů a údaje o uchazečích o přijetí ke studiu ve studijním programu nebo v programu celoživotního vzdělávání, účastnících a absolventech celoživotního vzdělávání, osobách přijatých ke studiu ve studijním programu, studentech studujících ve studijním programu a o osobách, které přerušily nebo ukončily studium ve studijním programu, a to včetně rodných čísel a včetně, nesdělí-li subjekt údajů příslušné vysoké škole nebo ministerstvu písemně svůj nesouhlas, kontaktní adresy elektronické pošty, a dále agregované údaje o zaměstnancích vysokých škol a jejich odměňování; vysoké školy jsou povinny předávat ministerstvu tyto údaje v termínech, struktuře a formě stanovené prováděcím právním předpisem,
j) vede
1. registr uměleckých výstupů podle § 77c,
2. veřejně přístupný registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programů podle § 87a,
3. registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol podle § 87b,
4. registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 90b,
k) v souladu s tímto zákonem řídí vysoké školy při výkonu státní správy,
l) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním řízení vedeném v rámci výkonu státní správy,
m) přijímá opatření podle § 37, 38 a 43,
n) uznává zahraniční vysokoškolské vzdělání a kvalifikaci podle § 89 až 90a,
o) přiznává stipendia hrazená ze státního rozpočtu podle § 91,
p) materiálně a finančně zabezpečuje činnost Akreditačního úřadu,
q) vyslovuje souhlas nebo se vyjadřuje k záležitostem uvedeným v § 95,
r) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů, statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a zahraničních styků,
s) uděluje věcné a finanční ocenění vynikajícím studentům, absolventům studia ve studijním programu a dalším osobám za mimořádné výsledky ve studiu a v tvůrčí činnosti,
t) poskytuje Akreditačnímu úřadu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné k jeho činnosti,
u) informuje na základě podkladů od Akreditačního úřadu uznávací orgány o vydání rozhodnutí o udělení akreditace studijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání nebo o uskutečňování studijního programu tohoto zaměření v rámci udělené institucionální akreditace pro oblast vzdělávání, ke kterému bylo vydáno stanovisko podle § 78 odst. 6 a § 79 odst. 2 písm. f); daný studijní program zašle uznávacímu orgánu zároveň se zaslanou informací,
v) poskytuje účelovou podporu z evropských fondů prostřednictvím státního rozpočtu právnickým a fyzickým osobám jako příjemcům, nebo spolupříjemcům, které na základě dohody uzavřené mezi těmito osobami řeší projekty zaměřené na vzdělávací činnost realizovanou na vysokých školách na základě vyhlášené veřejné soutěže,
w) stanovuje část účelové podpory z evropských fondů, kterou je příjemce povinen poskytnout spolupříjemci podle písmene v). Při poskytnutí účelové podpory se nepostupuje podle zvláštního předpisu20a),
x) uděluje povolení nebo oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky podle § 93a odst. 3 a 5 a § 93f a 93h a vykonává kontrolu dodržování právních předpisů v oblasti poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky,
x) uděluje tuzemské povolení a tuzemské oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu na území České republiky podle § 93b až 93e a § 93i až 93ic a vykonává kontrolu dodržování právních předpisů v oblasti poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání a dodržování podmínek pro uskutečňování zahraničního vysokoškolského vzdělávání podle § 93d odst. 2 a 3, § 93e odst. 1 a § 93f odst. 1 a podle § 93ib odst. 2 a 3, § 93ic odst. 1 a § 93id odst. 1; při kontrole dodržování uvedených předpisů a podmínek může požádat o součinnost Akreditační úřad,
y) projednává přestupky podle tohoto zákona a ukládá za ně správní tresty,
z) provádí vyšší ověření vysokoškolských diplomů a dodatků k vysokoškolským diplomům vydaných vysokými školami v České republice, a to za účelem jejich použití v zahraničí, formou ověřování podpisů a otisků razítek na uvedených listinách.
(2) Ministerstvo dále
a) umožňuje nahlížet do registru uměleckých výstupů podle § 77c
1. Akreditačnímu úřadu a při prokázání právního zájmu rektorům a děkanům fakult veřejných a státních vysokých škol a orgánům soukromých vysokých škol plnícím funkci rektora a zaměstnancům vysokých škol zvlášť k tomu pověřeným uvedenými orgány vysoké školy rektorem pověřeným,
2. osobám, jejichž osobní údaje jsou uvedeny v registru, a to na údaje týkající se jejich osoby, včetně záznamů vedených o nahlížení na tyto jejich osobní údaje,
b) umožňuje nahlížet do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol, uvedeného v odstavci 1 písm. j) bodě 3 a v § 87b,
1. Akreditačnímu úřadu a při prokázání právního zájmu rektorům a děkanům fakult veřejných a státních vysokých škol a orgánům soukromých vysokých škol plnícím funkci rektora a zaměstnancům vysokých škol zvlášť k tomu pověřeným uvedenými orgány vysoké školy rektorem pověřeným; vysoká škola využívá informace z registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů pro účely zjišťování skutkového stavu souvisejícího se záležitostmi týkajícími se akreditací a vzniku nebo případného souběhu základních pracovněprávních vztahů,
2. osobám, jejichž osobní údaje jsou uvedeny v registru, a to na údaje týkající se jejich osoby, včetně záznamů vedených o nahlížení na tyto jejich osobní údaje,
3. statutárním orgánům poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky při prokázání právního zájmu,
c) umožňuje nahlížet do registru řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace, uvedeného v odstavci 1 písm. j) bodě 4 a v § 90b,
1. Akreditačnímu úřadu,
2. Ministerstvu obrany, Ministerstvu vnitra, rektorům a děkanům fakult veřejných vysokých škol a zaměstnancům veřejných vysokých škol zvlášť k tomu pověřeným rektory veřejných vysokých škol; uvedené orgány a veřejné vysoké školy využívají informace z registru pro účely zjišťování skutkového stavu v jimi vedených řízeních o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace nebo v řízeních o žádostech o přijetí ke studiu,
3. rektorům a děkanům fakult státních vysokých škol a orgánům soukromých vysokých škol vykonávajícím funkci rektora a soukromých vysokých škol a jimi pověřeným zaměstnancům, a to pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních o žádostech o přijetí ke studiu,
4. těm, kteří prokáží oprávnění podle zvláštního zákona,
5. osobám, jejichž osobní údaje jsou uvedeny v registru, a to na údaje týkající se jejich osoby.
§ 87a
Registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programů
(1) Registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programů je informačním systémem veřejné správy, který slouží zejména pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních ve věcech akreditací. Správcem registru vysokých škol a uskutečňovaných studijních programů je ministerstvo.
Znění účinné od 1. ledna 2024 do 30. června 2024.
(1) Registr vysokých škol a studijních programů je informačním systémem veřejné správy, který slouží zejména pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních ve věcech akreditací. Správcem registru vysokých škol a studijních programů je ministerstvo.
(1) Registr vysokých škol a studijních programů je součástí Informačního systému vzdělávání podle školského zákona39).
Znění účinné od 1. července 2024.
(2) Registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programů se člení podle vysokých škol, oblastí vzdělávání a typů akreditovaných nebo schválených studijních programů a jejich profilů. Součástí registru je Seznam poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, uvedených v § 93a § 93b a 93i, a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programů.
(3) Strukturu registru stanoví ministerstvo; Akreditační úřad, vysoké školy a poskytovatelé zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky poskytují ministerstvu jím požadované příslušné údaje k evidenci, a to prostřednictvím registru vysokých škol a studijních programů, nestanoví-li ministerstvo jiný způsob předávání údajů.
§ 87b
Registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů
(1) Registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol je informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o zaměstnancích v pracovním nebo služebním poměru veřejných, státních a soukromých vysokých škol, kteří jsou docenty, profesory nebo mimořádnými profesory. Správcem registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol je ministerstvo.
(2) Registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol obsahuje o zaměstnancích uvedených v odstavci 1 větě první tyto údaje:
a) osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení, rok narození a obec, kde má trvalý pobyt; u cizinců také pohlaví, adresu místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství,
b) údaje o datu získání vysokoškolského vzdělání zaměstnance, o jeho akademických titulech, vědeckých hodnostech a úspěšně ukončených habilitačních řízeních a řízeních ke jmenování profesorem, včetně uvedení programů a oborů, ve kterých byly tituly a hodnosti získány a ve kterých byla habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ukončena a uvedení vysoké školy, na které se habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem uskutečnilo, a o datech jmenování docentem a profesorem; u mimořádných profesorů datum získání nejvyššího dosaženého vzdělání,
c) údaje o vzniku, změně a skončení základního pracovněprávního vztahu pracovního poměru zaměstnance k vysoké škole nebo v případě státní vysoké školy k České republice, včetně údaje o rozsahu práce, vyjádřeném stanoveným počtem hodin výkonu práce za týden, případně za kalendářní rok nebo za jiné příslušné období, a o době, na kterou je základní pracovněprávní vztah pracovní poměr k vysoké škole nebo k České republice sjednán a obdobné údaje o služebním poměru, je-li místo akademického pracovníka působícího na státní vysoké škole obsazeno vojákem v činné službě nebo příslušníkem Policie České republiky ve služebním poměru.
(3) Uživateli registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol jsou
a) ministerstvo,
b) Akreditační úřad,
c) rektoři veřejných vysokých škol a státních vysokých škol, orgány soukromých vysokých škol plnící funkci rektora a zaměstnanci vysokých škol zvlášť k tomu pověření rektorem,
d) zaměstnanec vysoké školy, jehož údaje jsou obsaženy v registru, pokud jde o údaje o jeho osobě.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datové zprávy, jejímž prostřednictvím veřejné, státní a soukromé školy oznamují změny v údajích týkajících se jejich zaměstnanců, technické podmínky a lhůty předávání údajů.
(5) Součástí registru jsou údaje o docentech a profesorech působících v základním pracovněprávním vztahu v pracovním poměru jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky uvedených v § 93a § 93b a 93i. Ustanovení odstavců 1 až 4 se na ně použijí obdobně.
§ 88
Matrika studentů
(1) Vysoká škola vede matriku studentů. Matrika studentů slouží k evidenci o studentech, k činnostem spojeným se zabezpečením zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřnímu hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy podle tohoto zákona a k rozpočtovým a statistickým účelům.
(2) Do matriky studentů se zaznamenává osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení, rodné číslo, stav a adresa místa trvalého pobytu studenta, adresa elektronické pošty, je-li studentem poskytnuta, u cizinců též datum narození, pohlaví, adresa místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství.
(3) V matrice studentů jsou o jednotlivých studentech vedeny zejména údaje o
a) zápisu do studia
b) předchozím vzdělání,
c) studijním programu a formě studia,
d) zápisu do vyššího ročníku nebo dalšího bloku,
e) složené státní zkoušce a uděleném akademickém titulu,
f) přerušení studia,
g) ukončení studia,
h) přestupu,
i) přiznání a odnětí doktorského stipendia,
h) j) čísle vysokoškolského diplomu a dodatku k diplomu, byl-li vydán.
Strukturu informační věty provozované databáze a její technické podmínky stanoví ministerstvo po projednání s vysokou školou.
(4) Záznamy do matriky studentů mohou provádět pouze zaměstnanci vysoké školy zvlášť k tomu pověření; záznamy podle odstavce 3 písm. a) a c) až g) i) se provedou neprodleně, nejpozději však do 3 pracovních dnů, po rozhodné události, popřípadě po dni, kdy se vysoká škola dozví, že událost nastala. Matrika studentů a doklady o rozhodných událostech jsou archiválie; při jejich archivování a vystavování výpisů a opisů se postupuje podle zvláštních předpisů.21)
(5) Vysoká škola sdělí tomu, kdo osvědčil právní zájem, příslušný údaj z matriky studentů.
Uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace
§ 89
(1) Na žádost absolventa zahraniční vysoké školy vydá osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části rozhodnutí o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice:
a) ministerstvo, jestliže je Česká republika vázána mezinárodní smlouvou se zemí, kde je zahraniční vysoká škola zřízena a uznána, a ministerstvo je touto smlouvou k uznání zmocněno,
b) v ostatních případech veřejná vysoká škola, která uskutečňuje obsahově obdobný studijní program nebo je oprávněna uskutečňovat studijní program alespoň v jedné z oblastí vzdělávání, do nichž zahraniční vysokoškolský studijní program náleží; na zařazení zahraničních vysokoškolských studijních programů do oblastí vzdělávání se § 44 odst. 8 a § 44a použijí přiměřeně.
(2) V pochybnostech určí příslušnost veřejné vysoké školy ministerstvo nebo rozhodne o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice samo.
(3) Veřejná vysoká škola vydá osvědčení na základě znalosti úrovně zahraniční vysoké školy nebo na základě rozsahu znalostí a dovedností osvědčených vysokoškolskou kvalifikací.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně pro jednotlivou zkoušku vykonanou na vysoké škole v zahraničí, nejde-li o společný studijní program s vysokou školou podle tohoto zákona.
(3) Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo rozhodne o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice zejména na základě posouzení, zda je instituce, na které bylo zahraniční vzdělání získáno, zahraniční vysokou školou, a na základě zahraniční vysokoškolské kvalifikace osvědčující získání znalostí a dovedností odpovídajících kvalifikační úrovni příslušného typu studijního programu. Zahraniční vysokoškolskou kvalifikací40) se pro účely ustanovení § 89 až 90b rozumí zahraniční vysokoškolský diplom nebo obdobný zahraniční doklad osvědčující získání zahraničního vysokoškolského vzdělání.
(4) Nedaří-li se prokazatelně žadateli doručovat nebo nepodaří-li se žadateli doručit do ciziny, orgán rozhodující o žádosti doručuje žadateli bez ustanovení opatrovníka veřejnou vyhláškou.
§ 90
(1) Ve věcech uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace veřejnou vysokou školou rozhoduje rektor.
(2) Podkladem pro uznání je originál nebo úředně ověřená kopie diplomu, vysvědčení nebo obdobného dokladu vydaného zahraniční vysokou školou, případně originál nebo úředně ověřená kopie dodatku k diplomu a doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním podle tohoto zákona, a o náplni vysokoškolského studia v zahraničí. V případě potřeby se připojí úředně ověřený překlad těchto dokladů.
(2) Součástí žádosti o uznání je originál nebo úředně ověřená kopie zahraniční vysokoškolské kvalifikace a originál nebo úředně ověřená kopie dodatku k diplomu nebo obdobného dokladu. Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo může požadovat, aby žadatel vedle náležitostí podle věty první předložil též doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním podle tohoto zákona, nebo informace o náplni studia v zahraničí nebo další informace o zahraničním vysokoškolském vzdělání, o jehož uznání je žádáno. Součástí žádosti je i informace o místě poskytování vzdělání, pokud se liší od sídla zahraniční vysoké školy. Podklady pro uznání vyhotovené v cizím jazyce se předkládají v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do českého jazyka, pokud veřejná vysoká škola nebo ministerstvo nesdělí žadateli, že takový překlad nevyžaduje; takové prohlášení může veřejná vysoká škola nebo ministerstvo učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet řízení v budoucnu.
(3) Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo může požadovat, aby pravost podpisů a otisků razítek na originálech dokladů byla ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo zahraniční vysoká škola, která doklad vydala, nebo příslušným cizozemským orgánem a příslušným zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(4) Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany21a) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 a ověření pravosti podle odstavce 3 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením.
(5) Zjistí-li veřejná vysoká škola nebo podle § 89 odst. 2 ministerstvo, že jsou studijní programy po jejich srovnání v podstatných rysech odlišné, žádost o uznání zamítne.
(5) Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice zamítne zejména tehdy, pokud zahraniční vysokoškolské vzdělání, o jehož uznání je žádáno,
a) bylo poskytováno institucí, která nebyla v době studia žadatele součástí vysokoškolského vzdělávacího systému domovského státu jako vysoká škola,
b) bylo poskytováno institucí bez příslušného oprávnění vyžadovaného právními předpisy domovského státu pro uskutečňování studijního programu,
c) neodpovídá příslušné kvalifikační úrovni podle § 44 odst. 9 vysokoškolského vzdělání v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v České republice nebo vykazuje podstatný rozdíl mezi zahraniční vysokoškolskou kvalifikací, o jejíž uznání je žádáno, a odpovídající kvalifikací v České republice, nebo
d) bylo získáno absolvováním zahraničního vysokoškolského studijního programu uskutečňovaného zcela nebo zčásti v České republice, přičemž
1. zahraniční vysoká škola nebyla v době studia žadatele oprávněna podle právních předpisů jejího domovského státu, podle kterých se zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky uskutečňovalo, daný program uskutečňovat přímo nebo prostřednictvím tuzemské právnické osoby v České republice, nebo
2. zahraniční vysoká škola nebo tuzemská právnická osoba spolupracující s příslušnou zahraniční vysokou školou nebyla v době studia žadatele v zahraničním vysokoškolském studijním programu, uskutečňovaném na území České republiky, podle právních předpisů České republiky oprávněna poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky v daném zahraničním vysokoškolském studijním programu.
(6) Vyhoví-li veřejná vysoká škola nebo ministerstvo žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice, v rozhodnutí o uznání vždy uvede i název zahraničního programu absolvovaného žadatelem, příslušný typ studijního programu v České republice, který odpovídá zahraničnímu programu absolvovanému žadatelem, oblast nebo oblasti vzdělávání, do nichž zahraniční program náleží, a označení zahraničního dokladu o vzdělání, jehož se žádost týká, včetně názvu a státu sídla zahraniční vysoké školy, která jej vydala, a označení státu, podle jehož právního řádu byl doklad vydán.
§ 90a
(1) Při podání žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 je žadatel povinen uhradit
a) poplatek za úkony spojené s řízením o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle odstavce 2, je-li žádost podávána veřejné vysoké škole, anebo
b) správní poplatek podle odstavce 3, je-li žádost podávána ministerstvu, Ministerstvu vnitra nebo Ministerstvu obrany.
(2) Je-li žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 podána veřejné vysoké škole, vybírá veřejná vysoká škola poplatek za úkony spojené s řízením o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace, který činí 3 000 Kč. Poplatek je příjmem veřejné vysoké školy, platí se na její účet.
(3) Podání žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 ministerstvu, Ministerstvu vnitra nebo Ministerstvu obrany podléhá zpoplatnění podle zákona o správních poplatcích34).
§ 90b
Registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace
(1) Ministerstvo vede registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89, který je informačním systémem veřejné správy. Ministerstvo, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a veřejné vysoké školy vkládají do registru alespoň
a) jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu žadatele; u cizinců také pohlaví, adresu místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství,
b) označení zahraničního dokladu o vzdělání, jehož se žádost týká, včetně názvu a státu sídla zahraniční vysoké školy instituce, která jej vydala, a označení státu, podle jehož právního řádu byl doklad vydán,
c) údaje o výsledku řízení o žádosti s uvedením orgánu, který o žádosti rozhodoval a uvedením spisové značky, pod kterou bylo řízení vedeno, včetně uvedení čísla jednacího a data vyhotovení a data vydání rozhodnutí o žádosti.
(2) Údaje z registru poskytne ministerstvo na žádost osobám a orgánům uvedeným v § 87 odst. 2 písm. c).
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datové zprávy, jejímž prostřednictvím veřejné vysoké školy, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra oznamují údaje týkající se jimi vedených správních řízení, technické podmínky a lhůty předávání údajů.
ČÁST JEDENÁCTÁ
STIPENDIA
§ 91
Stipendia
(1) Studentům vysoké školy mohou být přiznána stipendia.
(2) Stipendia hrazená z dotace nebo z příspěvku mohou být studentům přiznána
a) za vynikající studijní výsledky,
b) za vynikající výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí,
c) na výzkumnou, vývojovou a inovační činnost podle zvláštního právního předpisu8e),
d) v případě tíživé sociální situace studenta,
e) v případech zvláštního zřetele hodných.
(3) Stipendium podle odstavce 2 písm. d) se přiznává též studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle zvláštního právního předpisu21a), jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Stipendium se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce; měsíční výše stipendia odpovídá jedné čtvrtině výše základní sazby minimální mzdy za měsíc, s tím, že takto určená výše stipendia se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru. Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem státní sociální podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za třetí kalendářní čtvrtletí roku nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Potvrzení pro účely přiznání stipendia platí po dobu 21 měsíců od uplynutí čtvrtletí, za které byl příjem rodiny zjišťován. Nárok na stipendium může student uplatnit za určité časové období pouze jednou.
(4) Stipendia hrazená z dotace nebo z příspěvku mohou být přiznána též
a) na podporu studia v zahraničí,
b) na podporu studia v České republice,
c) studentům doktorských studijních programů.
(5) Stipendia přiznává studentům vysoká škola nebo fakulta podle stipendijního řádu.
(6) Ministerstvo přiznává stipendia za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 4 podle programů vyhlašovaných ministrem, s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Ministerstvo může přiznat tato stipendia též občanům České republiky studujícím na vysokých školách v zahraničí.
(1) Vysoké školy mohou přiznávat stipendia. Stipendia mohou být hrazena také z dotace nebo z příspěvku.
(2) Stipendia mohou být přiznána
a) za vynikající studijní výsledky,
b) za vynikající výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí,
c) na výzkumnou, vývojovou a inovační činnost podle zvláštního právního předpisu8e),
d) v případě tíživé sociální situace studenta,
e) v případech zvláštního zřetele hodných,
f) na podporu studia, tvůrčí činnosti, vzdělávací činnosti nebo praktických stáží, uskutečňovaných v zahraničí nebo v České republice v rámci realizace komunitárních programů Evropské unie nebo jiných mezinárodních programů nebo projektů nebo jiných aktivit, nebo na podporu jiných akademických mobilit,
g) na podporu studia v doktorském studijním programu, nebo
h) v dalších případech stanovených stipendijním řádem.
(3) Stipendia podle odstavce 2 písm. a) až f) a h) mohou být přiznána studentům vysokých škol. Stipendia podle odstavce 2 písm. g) mohou být přiznána studentům doktorských studijních programů. Stipendia podle odstavce 2 písm. f) mohou být přiznána též absolventům studia ve studijním programu, účastníkům celoživotního vzdělávání, akademickým pracovníkům a jiným zaměstnancům vysoké školy, nejsou-li financována ze stipendijního fondu vysoké školy nebo fakulty; ustanovení § 68 odst. 2 až 6 o výlučném účastenství, postavení a právech a povinnostech studentů a postupu vysoké školy v řízeních ve věcech stipendií a o průběhu těchto řízení, § 69a odst. 3 o doručování studentům a § 69b o činění podání studentem vůči vysoké škole se na osoby uvedené v části věty před středníkem použijí obdobně.
(4) Stipendium podle odstavce 2 písm. d) se přiznává též studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle zvláštního právního předpisu21a), jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,4. Stipendium se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce; měsíční výše stipendia odpovídá jedné čtvrtině výše základní sazby minimální mzdy za měsíc, s tím, že takto určená výše stipendia se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru. Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem státní sociální podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za třetí kalendářní čtvrtletí roku nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,4. Potvrzení pro účely přiznání stipendia platí po dobu 11 měsíců od uplynutí čtvrtletí, za které byl příjem rodiny zjišťován. Nárok na stipendium může student uplatnit za určité časové období pouze jednou.
(5) Ve věcech stipendia rozhoduje vysoká škola nebo fakulta
a) podle stipendijního řádu, nebo
b) podle pravidel vyplývajících z příslušných přímo použitelných předpisů Evropské unie nebo z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z prováděcích aktů vydaných na jejich základě.
Vyplývá-li to z pravidel uvedených v písmenu b), vysoká škola poskytuje stipendium na základě smlouvy uzavřené s příjemcem stipendia a správní řízení o přiznání stipendia se nevede.
(6) Ministerstvo přiznává stipendia za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 podle programů vyhlašovaných ministerstvem, s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Ministerstvo může přiznávat tato stipendia též občanům České republiky studujícím na zahraničních vysokých školách nebo provádějícím tvůrčí činnost či vzdělávací činnost v zahraničí. Programy vyhlašované ministerstvem též stanoví, zda stipendia, přiznaná ministerstvem podle programu, vyplácí ministerstvo, jím určená organizační složka České republiky nebo státní příspěvková organizace v působnosti ministerstva, nebo tuzemská vysoká škola, která přijímá nebo vysílá příjemce stipendia ke studiu, praktické stáži nebo jiné mobilitě. Pokud stipendium vyplácí vysoká škola, obdrží finanční prostředky na jeho vyplacení prostřednictvím příspěvku, dotace, případně z jiných prostředků ze státního rozpočtu nebo z jiných veřejných prostředků.
(7) Rozhodování o přiznání stipendia může zahrnovat i snižování, zvyšování a odnímání stipendia.
(1. krok novelizace ustanovení § 91 - znění účinné od 1. ledna 2024 do 31. srpna 2024.)
§ 91
Stipendia
(1) Vysoké školy mohou přiznávat stipendia. Stipendia mohou být hrazena také z dotace nebo z příspěvku.
(2) Stipendia mohou být přiznána
a) za vynikající studijní výsledky,
b) za vynikající výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí,
c) na výzkumnou, vývojovou a inovační činnost podle zvláštního právního předpisu8e),
d) v případě tíživé sociální situace studenta,
e) v případech zvláštního zřetele hodných,
f) na podporu studia, tvůrčí činnosti, vzdělávací činnosti nebo praktických stáží, uskutečňovaných v zahraničí nebo v České republice v rámci realizace komunitárních programů Evropské unie nebo jiných mezinárodních programů nebo projektů nebo jiných aktivit, nebo na podporu jiných akademických mobilit, nebo
g) na podporu studia v doktorském studijním programu, nebo
h) g) v dalších případech stanovených stipendijním řádem.
(3) Stipendia podle odstavce 2 písm. a) až f) a h) mohou být přiznána studentům vysokých škol. Stipendia podle odstavce 2 písm. g) mohou být přiznána studentům doktorských studijních programů. Studentům doktorských studijních programů může být přiznáno též doktorské stipendium podle § 91a. Stipendia podle odstavce 2 písm. f) mohou být přiznána též absolventům studia ve studijním programu, účastníkům celoživotního vzdělávání, akademickým pracovníkům a jiným zaměstnancům vysoké školy, nejsou-li financována ze stipendijního fondu vysoké školy nebo fakulty; ustanovení § 68 odst. 2 až 6 o postavení a právech a povinnostech studentů v řízeních ve věcech stipendií a o průběhu těchto řízení, § 69a odst. 3 o doručování studentům a § 69b o činění podání studentem vůči vysoké škole se na osoby uvedené v části věty před středníkem použijí obdobně.
(4) Stipendium podle odstavce 2 písm. d) se přiznává též studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle zvláštního právního předpisu21a), jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,4. Stipendium se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce; měsíční výše stipendia odpovídá jedné čtvrtině výše základní sazby minimální mzdy za měsíc, s tím, že takto určená výše stipendia se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru. Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem státní sociální podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za třetí kalendářní čtvrtletí roku nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,4. Potvrzení pro účely přiznání stipendia platí po dobu 11 měsíců od uplynutí čtvrtletí, za které byl příjem rodiny zjišťován. Nárok na stipendium může student uplatnit za určité časové období pouze jednou.
(5) Ve věcech stipendia rozhoduje vysoká škola nebo fakulta
a) podle stipendijního řádu, nebo
b) podle pravidel vyplývajících z příslušných přímo použitelných předpisů Evropské unie nebo z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z prováděcích aktů vydaných na jejich základě.
Vyplývá-li to z pravidel uvedených v písmenu b), vysoká škola poskytuje stipendium na základě smlouvy uzavřené s příjemcem stipendia a správní řízení o přiznání stipendia se nevede.
(6) Ministerstvo přiznává, stipendia za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 podle programů vyhlašovaných ministerstvem, s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Ministerstvo může přiznávat tato stipendia též občanům České republiky studujícím na zahraničních vysokých školách nebo provádějícím tvůrčí činnost či vzdělávací činnost v zahraničí. Programy vyhlašované ministerstvem též stanoví, zda stipendia, přiznaná ministerstvem podle programu, vyplácí ministerstvo, jím určená organizační složka České republiky nebo státní příspěvková organizace v působnosti ministerstva, nebo tuzemská vysoká škola, která přijímá nebo vysílá příjemce stipendia ke studiu, praktické stáži nebo jiné mobilitě. Pokud stipendium vyplácí vysoká škola, obdrží finanční prostředky na jeho vyplacení prostřednictvím příspěvku, dotace, případně z jiných prostředků ze státního rozpočtu nebo z jiných veřejných prostředků.
(7) Rozhodování o přiznání stipendia může zahrnovat i snižování, zvyšování a odnímání stipendia.
(2. krok novelizace ustanovení § 91 - znění účinné od 1. září 2024.)
§ 91a
Doktorské stipendium
(1) Student doktorského studijního programu veřejné vysoké školy nebo její fakulty v prezenční formě studia má ve standardní době studia nárok na doktorské stipendium, jde-li o jeho první studium v některém z doktorských studijních programů uskutečňovaných veřejnými vysokými školami a jejich fakultami. Veřejná vysoká škola může stanovit podmínky, za kterých vzniká nárok na doktorské stipendium studentům doktorského studijního programu i v případech neuvedených ve větě první.
(2) Měsíční výše doktorského stipendia pro studenty uvedené v odstavci 1 větě první nesmí být nižší než základní sazba minimální mzdy za měsíc vynásobená koeficientem 1,2 a poté zaokrouhlená na celé desetikoruny nahoru.
(3) V případě, že student studuje souběžně ve více doktorských studijních programech, nárok na doktorské stipendium může pro tutéž dobu uplatnit pouze v jednom z těchto studijních programů, který si sám určí.
(4) Podmínky pro přiznání, snížení, zvýšení či odejmutí doktorského stipendia stanoví veřejná vysoká škola ve stipendijním řádu.
(5) V případě, že dojde nebo má dojít k souběhu doby, pro kterou bylo nebo má být studentovi doktorského studijního programu přiznáno vysokou školou doktorské stipendium, a doby, v níž uvedený student vykonává závislou práci v pracovním poměru, vysoká škola mu může pro dobu uvedeného souběhu nebo pro část této doby rozhodnutím přiznat doktorské stipendium v přiměřeně snížené výši nebo již přiznané stipendium přiměřeně snížit, a to i pod úroveň stanovenou v odstavci 2, nepoklesne-li součet výše takto sníženého stipendia daného studenta a výše jeho hrubé měsíční mzdy nebo platu, stanovené mu v rámci daného pracovního poměru, pod úroveň částky rovné 1,5násobku měsíční výše doktorského stipendia stanovené podle odstavce 2 věty první.
ČÁST DVANÁCTÁ
REPREZENTACE VYSOKÝCH ŠKOL
§ 92
(1) Reprezentaci vysokých škol tvoří
a) orgán složený z členů akademických obcí vysokých škol delegovaných jejich zastupitelskými akademickými orgány,
b) orgán složený z představitelů vysokých škol.
(2) Podrobnější postup vytvoření těchto orgánů a pravidla jejich jednání stanoví jejich statuty.
(3) Ministr projednává s reprezentací vysokých škol návrhy a opatření, která se vysokých škol významně týkají, včetně návrhů právních předpisů týkajících se oblastí vzdělávání, standardů pro akreditace, přijímacího řízení a statutu Akreditačního úřadu.
(4) Reprezentace vysokých škol zejména
a) podává návrhy na jmenování členů Rady Akreditačního úřadu podle § 83b odst. 1; návrh podávají oba orgány uvedené v odstavci 1,
b) předkládá Radě Akreditačního úřadu návrhy na zápis osob do Seznamu hodnotitelů podle § 83e,
c) může předkládat ministerstvu podněty týkající se obsahu prováděcích právních předpisů vydávaných podle tohoto zákona.
ČÁST TŘINÁCTÁ
FAKULTNÍ NEMOCNICE
§ 93
(1) Klinická a praktická výuka v oblastech vzdělávání „Všeobecné lékařství a zubní lékařství“, „Zdravotnické obory“ a „Farmacie“ se uskutečňuje zejména ve fakultních nemocnicích.22) V těchto nemocnicích se uskutečňuje též vědecká, výzkumná nebo vývojová činnost.
(2) Podrobnosti úpravy stanoví zvláštní předpis.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
POSKYTOVATELÉ ZAHRANIČNÍHO VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY
§ 93a
Zahraniční vysoká škola a tuzemská právnická osoba
(1) Zahraniční vysokou školou se rozumí právnická osoba ustavená podle právních předpisů cizího státu, která je v cizím státě, podle jehož právních předpisů byla zřízena, (dále jen „domovský stát“) součástí vysokoškolského vzdělávacího systému domovského státu a která v domovském státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se v domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání.
(1) Pro účely ustanovení tohoto zákona o poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a o přestupcích se rozumí
a) zahraniční vysokou školou právnická osoba, která je podle právních předpisů cizího státu, jehož vysokoškolského vzdělávacího systému je právnická osoba součástí, (dále jen „domovský stát“) oprávněna poskytovat vzdělávání, jehož absolvováním se v domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání. Je-li právnická osoba součástí vysokoškolského vzdělávacího systému ve dvou nebo více cizích státech, určuje se domovský stát v jednotlivých případech podle toho, do jakého vysokoškolského vzdělávacího systému cizího státu příslušný zahraniční vysokoškolský studijní program patří. Je-li právnická osoba zároveň tuzemskou vysokou školou, považuje se za zahraniční vysokou školu pouze ve vztahu k uskutečňování zahraničního vysokoškolského vzdělávání, pro něž nemá institucionální akreditaci nebo akreditaci studijního programu udělenou podle tohoto zákona Akreditačním úřadem,
b) evropskou zahraniční vysokou školou zahraniční vysoká škola, která byla zřízena nebo založena podle práva členského státu Evropské unie a má v členském státě Evropské unie sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své činnosti,
c) pobočkou zahraniční vysoké školy tuzemská právnická osoba, která má tuzemské oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy na území České republiky (§ 93i až 93ic),
d) pobočkou evropské zahraniční vysoké školy taková pobočka zahraniční vysoké školy, která má tuzemské oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu evropské zahraniční vysoké školy na území České republiky (§ 93i až 93ic).
(2) Zahraniční vysoká škola, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého jiného členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého jiného členského státu Evropské unie, (dále jen „evropská zahraniční vysoká škola“) je oprávněna poskytovat na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu, uskutečňované podle právních předpisů jejího domovského státu, pokud se v České republice přihlásila k plnění informačních povinností podle § 93b odst. 1 .
(3) Zahraniční vysoká škola, která není evropskou zahraniční vysokou školou, (dále jen „mimoevropská zahraniční vysoká škola“) je oprávněna poskytovat na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu, uskutečňované podle právních předpisů jejího domovského státu, pokud jí ministerstvo udělilo povolení podle § 93f k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky (dále jen „tuzemské povolení“).
(4) Tuzemská právnická osoba, která hodlá na území České republiky v rámci spolupráce s evropskou zahraniční vysokou školou poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu evropské zahraniční vysoké školy podle právních předpisů domovského státu evropské zahraniční vysoké školy, (dále jen „pobočka evropské zahraniční vysoké školy“) je oprávněna toto vzdělávání na území České republiky uskutečňovat, pokud se v České republice přihlásila k plnění informačních povinností podle § 93d odst. 1.
(5) Tuzemská právnická osoba, která hodlá na území České republiky v rámci spolupráce s mimoevropskou zahraniční vysokou školou poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu mimoevropské zahraniční vysoké školy podle právních předpisů domovského státu mimoevropské zahraniční vysoké školy, (dále jen „pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školy“) je oprávněna toto vzdělávání na území České republiky poskytovat, pokud jí ministerstvo udělilo oprávnění podle § 93h k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky (dále jen „tuzemské oprávnění“).
(6) (2) Podmínky poskytování vzdělávání stanovené zvláštními právními předpisy nejsou odstavci 2 až 5 ustanoveními § 93b a § 93i dotčeny.
(7) (3) Na uznávání dokladů o vzdělání získaných studiem v zahraniční vysoké škole uskutečňovaným v České republice se použijí § 89 až 90b obdobně.
§ 93b
Informační povinnosti evropské zahraniční vysoké školy
(1) Evropská zahraniční vysoká škola, která na území České republiky hodlá sama nebo prostřednictvím tuzemské právnické osoby poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání a zahraniční vysokoškolský studijní program podle právních předpisů domovského státu, je povinna přihlásit se ministerstvu k plnění informačních povinností, a to před zahájením uskutečňování zahraniční vysokoškolské vzdělávací činnosti na území České republiky.
(2) Evropská zahraniční vysoká škola uvedená v odstavci 1 je povinna
a) oznámit ministerstvu, že hodlá poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání a zahraniční vysokoškolský studijní program na území České republiky,
b) předložit ministerstvu doklady prokazující své ustavení a působení v domovském státě jako státem uznané vysoké školy,
c) oznámit ministerstvu místo uskutečňování zahraniční vzdělávací činnosti v zahraničních vysokoškolských studijních programech a podle typu studijních programů i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky,
d) předložit ministerstvu informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programu, který hodlá uskutečňovat nebo uskutečňuje na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia, právech a povinnostech studentů,
e) předložit ministerstvu doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programu podle právních předpisů svého domovského státu,
f) oznámit ministerstvu změny údajů uvedených v písmenech a) až e) do 30 dnů od jejich uskutečnění,
g) informovat ministerstvo o skončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky,
h) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat
1. seznam zahraničních vysokoškolských studijních programů, které uskutečňuje na území České republiky, včetně jejich typu, případného členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia,
2. doklady o platnosti akreditace nebo jiné formy uznání zahraničních vysokoškolských studijních programů, uskutečňovaných na území České republiky, podle právních předpisů jejího domovského státu,
3. podmínky pro přijetí ke studiu uskutečňovanému na území České republiky, způsob podávání přihlášek a informace o zápisu do studia,
4. informaci o právním postavení studenta a absolventa studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu,
5. stanovené poplatky spojené se studiem,
6. popis kreditového systému, je-li používán,
7. místo uskutečňování studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu,
8. seznam programů dalšího vzdělávání,
i) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat studijní a zkušební řád.
(3) Povinnosti uvedené v odstavci 1 a v odstavci 2 písm. a) až e) musí být splněny před zahájením uskutečňování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky. Povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. g) je třeba splnit do 30 dnů od ukončení uskutečňování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky. Povinnosti uvedené v odstavci 2 písm. h) a i) je třeba plnit tak, aby aktuální platné údaje byly zveřejněny nejpozději do 30 dnů po příslušné změně zveřejňovaného údaje. Nejsou-li příslušné dokumenty nebo informace vyhotoveny v českém jazyce, poskytovatel je zveřejňuje a předkládá podle odstavce 2 spolu s jejich českým překladem.
§ 93c
Další povinnosti evropské zahraniční vysoké školy
Evropská zahraniční vysoká škola přihlášená k plnění informačních povinností je rovněž povinna
a) poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programů,
b) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o činnosti zahraniční vysoké školy na území České republiky v příslušném kalendářním roce nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2,
c) vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek strategický záměr působení zahraniční vysoké školy na území České republiky, a to nejpozději do 4 měsíců od přihlášení se k plnění informačních povinností,
d) bezplatně poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost,
e) vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 88 použije přiměřeně,
f) poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na evropské zahraniční vysoké škole na území České republiky,
g) oznámit ministerstvu své zrušení.
§ 93d
Informační povinnosti pobočky evropské zahraniční vysoké školy
(1) Pobočka evropské zahraniční vysoké školy je povinna přihlásit se ministerstvu k plnění informačních povinností, a to před zahájením poskytování vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu na území České republiky.
(2) Pobočka evropské zahraniční vysoké školy je povinna
a) oznámit ministerstvu, že hodlá poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání a zahraniční vysokoškolský studijní program na území České republiky,
b) předložit ministerstvu doklady prokazující ustavení a působení příslušné zahraniční vysoké školy v domovském státě jako státem uznané vysoké školy,
c) oznámit ministerstvu místo uskutečňování zahraniční vzdělávací činnosti v zahraničním vysokoškolském studijním programu a podle typu studijního programu i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky,
d) předložit ministerstvu informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia a právech a povinnostech studentů,
e) předložit ministerstvu doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, podle právních předpisů domovského státu příslušné evropské zahraniční vysoké školy,
f) předložit ministerstvu dohodu nebo dohody nebo jiné doklady prokazující a upravující spolupráci dané tuzemské právnické osoby s příslušnou zahraniční vysokou školou,
g) oznámit ministerstvu změny údajů uvedených v písmenech a) až f) do 30 dnů od jejich uskutečnění,
h) informovat ministerstvo o skončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky,
i) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat
1. seznam zahraničních vysokoškolských studijních programů, které uskutečňuje na území České republiky, včetně jejich typu, případného členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia,
2. doklady o platnosti akreditace nebo jiné formy uznání zahraničních vysokoškolských studijních programů, uskutečňovaných na území České republiky, podle právních předpisů domovského státu příslušné zahraniční vysoké školy,
3. podmínky pro přijetí ke studiu uskutečňovanému na území České republiky, způsob podávání přihlášek a informace o zápisu do studia,
4. informaci o právním postavení studenta a absolventa studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu,
5. stanovené poplatky spojené se studiem,
6. popis kreditového systému, je-li používán,
7. místo uskutečňování studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu,
8. seznam programů dalšího vzdělávání,
j) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat studijní a zkušební řád.
(3) Povinnosti uvedené v odstavci 1 a v odstavci 2 písm. a) až f) je třeba splnit před zahájením poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání a uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu na území České republiky. Povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. h) je třeba splnit do 30 dnů od ukončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání a uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu na území České republiky. Povinnosti uvedené v odstavci 2 písm. i) a j) je třeba plnit tak, aby aktuální platné údaje byly zveřejněny nejpozději do 30 dnů po příslušné změně zveřejňovaného údaje. Nejsou-li příslušné dokumenty nebo informace vyhotoveny v českém jazyce, poskytovatel je zveřejňuje a předkládá podle odstavce 2 spolu s jejich českým překladem.
§ 93e
Další povinnosti pobočky evropské zahraniční vysoké školy
Pobočka evropské zahraniční vysoké školy působící v České republice je rovněž povinna
a) poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programů,
b) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky v příslušném kalendářním roce nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2,
c) bezplatně poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona,
d) vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 88 použije přiměřeně,
e) poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na pobočce evropské zahraniční vysoké školy na území České republiky,
f) oznámit ministerstvu zrušení příslušné evropské zahraniční vysoké školy.
§ 93f
Udělování tuzemského povolení mimoevropským zahraničním vysokým školám
(1) Tuzemské povolení uděluje mimoevropské zahraniční vysoké škole ministerstvo na základě její písemné žádosti.
(2) Žadatel o udělení tuzemského povolení spolu se žádostí předloží ministerstvu
a) doklady prokazující jeho ustavení a působení v domovském státě jako státem uznané vysoké školy,
b) údaje o jeho statutárních orgánech,
c) místo uskutečňování zahraniční vzdělávací činnosti v zahraničním vysokoškolském studijním programu a podle typu studijních programů i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky,
d) informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia a právech a povinnostech studentů,
e) doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programu, který bude uskutečňovat na území České republiky, podle právních předpisů jeho domovského státu,
f) doklad o oprávnění žadatele podle právních předpisů jeho domovského státu poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky, pokud právní předpisy domovského státu toto oprávnění upravují nebo omezují; není-li toto oprávnění právními předpisy domovského státu upravováno nebo omezováno, doloží žadatel tuto skutečnost svým prohlášením.
(3) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů.
(4) V případě, že zahraniční vysokoškolský studijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, má být zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, ministerstvo požádá příslušný uznávací orgán19a) o stanovisko, zda absolvent studia v tomto studijním programu bude připraven odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto regulovaného povolání podle zvláštního právního předpisu35); uznávací orgán vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena. Jde-li o studijní program zaměřený na přípravu odborníků z oblasti bezpečnosti, vyžádá si ministerstvo stanovisko Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany, zda absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu povolání v této oblasti; Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena.
(5) Ministerstvo tuzemské povolení neudělí, jestliže
a) zahraniční vysokoškolský studijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, není dostatečně zabezpečen po stránce personální, finanční a materiální, nebo žadatel nemá vytvořeny podmínky pro řádné zajištění výuky a související tvůrčí činnosti,
b) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení tuzemského povolení a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny,
c) doklady o vzdělání získané absolvováním studia v České republice by nebyly rovnocenné s doklady o vzdělání získanými absolvováním příslušného studia v domovském státě žadatele o udělení tuzemského povolení,
d) absolventi studia v České republice by neměli nárok na vydání dokladů o vzdělání, jestliže ho nevydává mimoevropská zahraniční vysoká škola, ale jiný k tomu oprávněný orgán podle právních předpisů jejího domovského státu,
e) působení mimoevropské zahraniční vysoké školy na území České republiky by bylo podle informací příslušného orgánu jejího domovského státu v rozporu s právními předpisy jejího domovského státu,
f) působení mimoevropské zahraniční vysoké školy na území České republiky by bylo v rozporu s právními předpisy České republiky,
g) má studium připravovat na výkon regulovaného povolání a podle stanoviska příslušného uznávacího orgánu19a) by jeho absolventi nebyli odpovídajícím způsobem připraveni k výkonu tohoto regulovaného povolání podle zvláštního právního předpisu35), nebo
h) má studium připravovat odborníky z oblasti bezpečnosti a podle stanoviska Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany by jeho absolventi nebyli odpovídajícím způsobem připraveni k výkonu povolání v této oblasti.
(6) Rozhodnutí o udělení tuzemského povolení obsahuje názvy zahraničních vysokoškolských studijních programů, které je mimoevropská zahraniční vysoká škola oprávněna na území České republiky uskutečňovat, název státu, jehož právními předpisy se poskytované zahraniční vysokoškolské vzdělávání řídí, a zahraniční akademický nebo jiný titul udělovaný absolventům.
(7) Tuzemské povolení se uděluje na dobu 6 let.
(8) Pokud ministerstvo zjistí, že mimoevropská zahraniční vysoká škola nepůsobí v souladu s tuzemským povolením, vyzve ji, aby nedostatky odstranila ve lhůtě 90 dní. Pokud mimoevropská zahraniční vysoká škola nedostatky neodstraní, ministerstvo vydá rozhodnutí o odnětí tuzemského povolení.
(9) Ministerstvo může na základě žádosti mimoevropské zahraniční vysoké školy rozhodnout o rozšíření tuzemského povolení na uskutečňování dalších zahraničních vysokoškolských studijních programů; odstavce 1 až 6 se použijí obdobně. Rozhodnutím o rozšíření tuzemského povolení se neprodlužuje doba jeho platnosti.
(10) Tuzemské povolení udělené ministerstvem nelze převést na jinou právnickou osobu a nepřechází na právního nástupce mimoevropské zahraniční vysoké školy.
(11) Ministerstvo do 30 dnů od doručení oznámení mimoevropské zahraniční vysoké školy o skončení uskutečňování zahraničních vysokoškolských studijních programů v České republice rozhodne o odnětí tuzemského povolení.
§ 93g
Další povinnosti mimoevropské zahraniční vysoké školy
Mimoevropská zahraniční vysoká škola působící v České republice je rovněž povinna
a) poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programů,
b) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o činnosti zahraniční vysoké školy na území České republiky v příslušném kalendářním roce nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2,
c) vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek strategický záměr působení zahraniční vysoké školy na území České republiky, a to nejpozději do 4 měsíců od udělení tuzemského povolení,
d) bezplatně poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona,
e) vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 88 použije přiměřeně,
f) poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na mimoevropské zahraniční vysoké škole na území České republiky,
g) oznámit ministerstvu své zrušení,
h) informovat ministerstvo o skončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky,
i) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat
1. seznam zahraničních vysokoškolských studijních programů, které uskutečňuje na území České republiky, včetně jejich typu, případného členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia,
2. doklady o platnosti akreditace nebo jiné formy uznání zahraničních vysokoškolských studijních programů, uskutečňovaných na území České republiky, podle právních předpisů jejího domovského státu,
3. podmínky pro přijetí ke studiu uskutečňovanému na území České republiky, způsob podávání přihlášek a informace o zápisu do studia,
4. informaci o právním postavení studenta a absolventa studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu,
5. stanovené poplatky spojené se studiem,
6. popis kreditového systému, je-li používán,
7. místo uskutečňování studia v zahraničních vysokoškolských studijních programech,
8. seznam programů dalšího vzdělávání,
j) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat studijní a zkušební řád.
§ 93h
Udělování tuzemského oprávnění pobočce mimoevropské zahraniční vysoké školy
(1) Tuzemské oprávnění uděluje pobočce mimoevropské zahraniční vysoké školy ministerstvo na základě písemné žádosti dané pobočky.
(2) Žadatel o udělení tuzemského oprávnění spolu se žádostí o udělení tuzemského oprávnění předloží ministerstvu
a) doklady prokazující ustavení a působení příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školy v domovském státě jako státem uznané vysoké školy,
b) údaje o statutárních orgánech mimoevropské zahraniční vysoké školy,
c) údaje o místu uskutečňování vzdělávací činnosti v zahraničním vysokoškolském studijním programu a podle typu studijního programu i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky,
d) informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia a právech a povinnostech studentů,
e) doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, podle právních předpisů domovského státu příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školy,
f) dohodu nebo dohody nebo jiné doklady prokazující a upravující spolupráci dané tuzemské právnické osoby s příslušnou mimoevropskou zahraniční vysokou školou.
(3) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů.
(4) V případě, že zahraniční vysokoškolský studijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, má být zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, ministerstvo požádá příslušný uznávací orgán19a) o stanovisko, zda absolvent studia v tomto studijním programu bude připraven odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto regulovaného povolání podle zvláštního právního předpisu35); uznávací orgán vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena. Jde-li o studijní program zaměřený na přípravu odborníků z oblasti bezpečnosti, vyžádá si ministerstvo stanovisko Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany, zda absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu povolání v této oblasti; Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena.
(5) Ministerstvo tuzemské oprávnění neudělí, jestliže
a) zahraniční vysokoškolský studijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, není dostatečně zabezpečen po stránce personální, finanční a materiální, nebo žadatel nemá vytvořeny podmínky pro řádné zajištění výuky a související tvůrčí činnosti,
b) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení tuzemského oprávnění a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny,
c) doklady o vzdělání získané absolvováním studia v České republice by nebyly rovnocenné s doklady o vzdělání získanými absolvováním příslušného studia v domovském státě příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školy,
d) absolventi studia v České republice by neměli nárok na vydání dokladů o vzdělání, jestliže ho nevydává příslušná mimoevropská zahraniční vysoká škola, ale jiný k tomu oprávněný orgán podle právních předpisů jejího domovského státu,
e) působení příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školy na území České republiky prostřednictvím žadatele by bylo podle informací příslušného orgánu domovského státu příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školy v rozporu s právními předpisy jejího domovského státu,
f) působení příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školy na území České republiky prostřednictvím žadatele by bylo v rozporu s právními předpisy České republiky,
g) má studium připravovat na výkon regulovaného povolání a podle stanoviska příslušného uznávacího orgánu19a) by jeho absolventi nebyli odpovídajícím způsobem připraveni k výkonu tohoto regulovaného povolání podle zvláštního právního předpisu35), nebo
h) má studium připravovat odborníky z oblasti bezpečnosti a podle stanoviska Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany by jeho absolventi nebyli odpovídajícím způsobem připraveni k výkonu povolání v této oblasti.
(6) Rozhodnutí o udělení tuzemského oprávnění obsahuje názvy zahraničních vysokoškolských studijních programů mimoevropské zahraniční vysoké školy, které je pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školy oprávněna na území České republiky uskutečňovat, název státu, jehož právními předpisy se poskytované zahraniční vysokoškolské vzdělávání řídí, a zahraniční akademický nebo jiný titul mimoevropské zahraniční vysoké školy udělovaný absolventům.
(7) Tuzemské oprávnění se uděluje na dobu 6 let.
(8) Pokud ministerstvo zjistí, že pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školy nepůsobí v souladu s tuzemským oprávněním, vyzve ji, aby nedostatky odstranila ve lhůtě 90 dní. Pokud pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školy nedostatky neodstraní, ministerstvo vydá rozhodnutí o odnětí tuzemského oprávnění. Odvolání proti rozhodnutí o odnětí tuzemského oprávnění má odkladný účinek.
(9) Ministerstvo může na základě žádosti pobočky mimoevropské zahraniční vysoké školy rozhodnout o rozšíření tuzemského oprávnění na uskutečňování dalších zahraničních vysokoškolských studijních programů; odstavce 1 až 6 se použijí obdobně. Rozhodnutím o rozšíření tuzemského oprávnění se neprodlužuje doba jeho platnosti.
(10) Tuzemské oprávnění udělené ministerstvem nelze převést na jinou právnickou osobu a nepřechází na právního nástupce pobočky mimoevropské zahraniční vysoké školy.
(11) Ministerstvo do 30 dnů od doručení oznámení pobočky mimoevropské zahraniční vysoké školy o skončení uskutečňování zahraničních vysokoškolských studijních programů v České republice rozhodne o odnětí tuzemského oprávnění.
§ 93i
Další povinnosti pobočky mimoevropské zahraniční vysoké školy
Pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školy působící v České republice je rovněž povinna
a) poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programů,
b) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky v příslušném kalendářním roce nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2,
c) bezplatně poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona,
d) vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 88 použije přiměřeně,
e) poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na pobočce evropské zahraniční vysoké školy na území České republiky,
f) oznámit ministerstvu zrušení příslušné evropské zahraniční vysoké školy,
g) informovat ministerstvo o skončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky.
Udělování tuzemského povolení zahraničním vysokým školám
§ 93b
Tuzemské povolení opravňuje zahraniční vysokou školu poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky v zahraničním vysokoškolském studijním programu, pro který bylo uděleno.
§ 93c
(1) Tuzemské povolení uděluje zahraniční vysoké škole ministerstvo na základě její písemné žádosti. Účastníkem řízení o žádosti o udělení tuzemského povolení je pouze žadatel.
(2) Součástí žádosti o udělení tuzemského povolení předkládané žadatelem ministerstvu jsou
a) doklady prokazující, že žadatel je právnickou osobou a je součástí vysokoškolského vzdělávacího systému domovského státu jako zahraniční vysoká škola podle § 93a odst. 1 písm. a) a že studijní program, jenž má být na základě požadovaného tuzemského povolení uskutečňován, je zahraničním vysokoškolským studijním programem,
b) údaje o jeho statutárních orgánech,
c) údaje o všech místech, včetně adres, uskutečňování zahraniční vzdělávací činnosti v zahraničním vysokoškolském studijním programu a podle typu studijního programu i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky a kopie nájemních smluv nebo jiných dokladů osvědčujících užívací právo žadatele k budovám nebo prostorám na území České republiky, v nichž bude uvedená vzdělávací a tvůrčí činnost v rámci daného zahraničního vysokoškolského studijního programu uskutečňována,
d) informace o personálním zabezpečení zahraničního vysokoškolského studijního programu a podle typu programu i tvůrčí činnosti na území České republiky,
e) informace o finančním a materiálním zabezpečení vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu a podle typu programu i tvůrčí činnosti na území České republiky,
f) informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia, právech a povinnostech studentů,
g) doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, podle právních předpisů jeho domovského státu; doklady se předkládají v originále nebo v úředně ověřené kopii,
h) doklad o oprávnění žadatele podle právních předpisů jeho domovského státu poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky, pokud právní předpisy domovského státu toto oprávnění upravují nebo omezují; není-li toto oprávnění právními předpisy domovského státu upravováno nebo omezováno, doloží žadatel tuto skutečnost svým čestným prohlášením,
i) doklady o bezúhonnosti žadatele, je-li zahraniční právnickou osobou, a členů statutárního orgánu žadatele, kteří jsou cizincem nebo zahraniční právnickou osobou; doklady nesmí být ke dni doručení podání starší než 3 měsíce.
(3) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele, který je tuzemskou právnickou osobou, a členů jeho statutárního orgánu, kteří jsou občany České republiky nebo tuzemskou právnickou osobou, si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele, který je zahraniční právnickou osobou, a členů jeho statutárního orgánu, kteří jsou cizincem nebo zahraniční právnickou osobou, předloží žadatel výpis z cizozemské evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu,
a) jehož je fyzická osoba občanem, jakož i orgánem státu, ve kterém se fyzická osoba naposledy v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců; za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, postačí předložit výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu,
b) v němž má nebo v posledních 3 letech měla zahraniční právnická osoba sídlo, jakož i orgánem státu, ve kterém zahraniční právnická osoba má nebo v posledních 3 letech měla organizační složku obchodního závodu, pokud právní řád tohoto státu upravuje trestní odpovědnost právnických osob.
(5) Nevydává-li cizí stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad nebo existují-li právní nebo jiné překážky pro předložení výpisu z evidence trestů, předloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti
a) fyzické osoby učiněné před notářem nebo orgánem státu podle odstavce 4 písm. a),
b) zahraniční právnické osoby učiněné před notářem nebo orgánem státu podle odstavce 4 písm. b).
§ 93d
(1) Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení tuzemského povolení do 150 dnů od zahájení řízení.
(2) Ministerstvo tuzemské povolení neudělí, jestliže
a) zahraniční vysokoškolský studijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, není dostatečně zabezpečen po stránce personální, finanční nebo materiální nebo žadatel neuskutečňuje odpovídající související tvůrčí činnost,
b) doklady o vzdělání získané absolvováním studia v České republice by nebyly rovnocenné s doklady o vzdělání získanými absolvováním příslušného studia v domovském státě žadatele,
c) působení zahraniční vysoké školy na území České republiky by bylo v rozporu s právními předpisy jejího domovského státu,
d) žadatel nebo některý z členů jeho statutárního orgánu není bezúhonný, nebo
e) žadatel nebo některý z členů jeho statutárního orgánu není důvěryhodný.
(3) Při posuzování personálního, finančního a materiálního zabezpečení a podmínek pro řádné zajištění výuky nebo související tvůrčí činnosti se přiměřeně přihlíží ke standardům pro akreditace studijních programů uvedeným v § 78a.
(4) Za bezúhonného se pro účely odstavce 2 písm. d) a § 93h odst. 1 písm. h) nepovažuje
a) žadatel, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním zahraničního vysokoškolského vzdělávání, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen,
b) člen statutárního orgánu žadatele, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním zahraničního vysokoškolského vzdělávání, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(5) Za důvěryhodného se pro účely odstavce 2 písm. e) nepovažuje
a) žadatel, kterému bylo v posledních 5 letech předcházejících dni podání žádosti o udělení tuzemského povolení odňato tuzemské povolení nebo oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy na území České republiky z důvodu závažného nebo opakovaného porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo kontrolním řádem,
b) člen statutárního orgánu žadatele, který v posledních 5 letech předcházejících dni podání žádosti o udělení tuzemského povolení působil jako člen statutárního orgánu právnické osoby, které bylo v uvedené době odňato tuzemské povolení nebo oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy na území České republiky z důvodu závažného nebo opakovaného porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo kontrolním řádem.
§ 93e
(1) Rozhodnutí o udělení tuzemského povolení obsahuje také název zahraničního vysokoškolského studijního programu, pro který se tuzemské povolení uděluje, místo nebo místa, kde lze vzdělávání v daném programu uskutečňovat, dobu platnosti tuzemského povolení, název státu, jehož právními předpisy se poskytované zahraniční vysokoškolské vzdělávání v daném programu řídí, a zahraniční akademický nebo jiný titul udělovaný absolventům.
(2) Tuzemské povolení se uděluje na dobu nejvýše 6 let.
(3) Ministerstvo rozhoduje na základě žádosti zahraniční vysoké školy o prodloužení doby platnosti tuzemského povolení až o 6 let, a to i opakovaně; § 93c a 93d a odstavec 1 se použijí obdobně. Žádost o prodloužení doby platnosti tuzemského povolení lze podat nejdříve 2 roky před uplynutím doby platnosti tuzemského povolení.
§ 93f
(1) Vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu lze uskutečňovat pouze na místě nebo místech uvedených v rozhodnutí o udělení tuzemského povolení.
(2) Tuzemské povolení udělené ministerstvem nelze převést na jinou právnickou osobu a nepřechází na právního nástupce zahraniční vysoké školy.
(3) Byla-li zahraniční vysoké škole žádost o udělení tuzemského povolení zamítnuta nebo bylo-li řízení o žádosti o udělení tuzemského povolení zastaveno z důvodu zpětvzetí žádosti, může zahraniční vysoká škola podat novou žádost o udělení tuzemského povolení pro daný nebo obdobný zahraniční vysokoškolský studijní program nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žádost zamítnuta nebo řízení o žádosti zastaveno.
§ 93g
(1) Pokud ministerstvo zjistí závažné nedostatky při uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu, pro který má zahraniční vysoká škola tuzemské povolení, nebo že zahraniční vysoká škola nepůsobí v souladu s tuzemským povolením, vyzve ji, aby nedostatky odstranila ve lhůtě 90 dní ode dne doručení výzvy. Pokud zahraniční vysoká škola nedostatky neodstraní, ministerstvo vydá podle povahy věci rozhodnutí o odnětí nebo omezení tuzemského povolení. Omezení tuzemského povolení spočívá v zákazu přijímat ke studiu příslušného zahraničního vysokoškolského studijního programu další uchazeče. Ministerstvo může tuzemské povolení odejmout nebo omezit i v případě, že na straně zahraniční vysoké školy nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení o žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti tuzemského povolení nebo zamítnutí této žádosti, nebo v případě, že zahraniční vysoká škola závažným způsobem nebo opakovaně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo kontrolním řádem.
(2) Ministerstvo do 30 dnů od doručení oznámení zahraniční vysoké školy o skončení uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu v České republice rozhodne o odnětí tuzemského povolení. Ministerstvo může rozhodnout o odnětí tuzemského povolení též bez uvedeného oznámení, sezná-li skončení uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu v České republice při své úřední činnosti.
(3) Bylo-li zahraniční vysoké škole tuzemské povolení odňato z jiného důvodu než pro závažné nebo opakované porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo kontrolním řádem, může zahraniční vysoká škola podat novou žádost o udělení tuzemského povolení pro daný nebo obdobný zahraniční vysokoškolský studijní program nejdříve po uplynutí 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo tuzemské povolení odňato.
§ 93h
Další povinnosti zahraniční vysoké školy
(1) Zahraniční vysoká škola, které bylo uděleno tuzemské povolení, je v době jeho platnosti povinna
a) poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programů,
b) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o činnosti zahraniční vysoké školy na území České republiky, a to v termínu a formě, které stanoví ministerstvo; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2,
c) vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek strategický záměr působení zahraniční vysoké školy na území České republiky, a to nejpozději do 4 měsíců od získání alespoň jednoho tuzemského povolení,
d) poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona,
e) vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 87 odst. 1 písm. i) a § 88 použije přiměřeně, a předávat ministerstvu z matriky studentů údaje do databáze, vedené podle § 87 odst. 1 písm. i), v termínech stanovených podle § 87 odst. 1 písm. g) bodu 3 a § 87 odst. 1 písm. i) vysokým školám pro předávání údajů z matrik studentů ministerstvu,
f) poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na zahraniční vysoké škole na území České republiky,
g) oznámit ministerstvu své zrušení nebo zánik,
h) informovat ministerstvo o
1. skončení poskytování vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu na území České republiky,
2. podstatné změně údajů podle § 93c odst. 2 předkládaných v žádosti o udělení nebo prodloužení doby platnosti tuzemského povolení nebo jiných skutečností, které mají podstatný dopad na uskutečňování vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu na území České republiky, pro který má zahraniční vysoká škola tuzemské povolení, a
3. ztrátě bezúhonnosti nebo důvěryhodnosti dané zahraniční vysoké školy nebo členů jejích statutárních orgánů,
i) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat
1. seznam zahraničních vysokoškolských studijních programů, které uskutečňuje na území České republiky, včetně jejich typu, případného členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia,
2. doklady o platnosti akreditace nebo jiné formy uznání zahraničních vysokoškolských studijních programů, uskutečňovaných na území České republiky, podle právních předpisů jejího domovského státu,
3. podmínky pro přijetí ke studiu uskutečňovanému na území České republiky, způsob podávání přihlášek a informace o zápisu do studia,
4. informaci o právním postavení studenta a absolventa studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu,
5. stanovené poplatky spojené se studiem,
6. popis kreditového systému, je-li používán,
7. všechna místa, včetně adres, uskutečňování studia v zahraničních vysokoškolských studijních programech na území České republiky,
8. seznam programů dalšího vzdělávání,
9. studijní a zkušební řád nebo obdobný vnitřní předpis, je-li podle pravidel v domovském státě vydáván.
(2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. g) je třeba splnit bez zbytečného odkladu poté, co zahraniční vysoká škola sezná, že oznamovaná skutečnost nastala nebo nastane. Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. h) je třeba splnit do 30 dnů ode dne, kdy oznamovaná skutečnost nastala. Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. i) je třeba plnit tak, aby aktuální platné údaje nebo dokumenty byly zveřejněny nejpozději do 30 dnů po příslušné změně zveřejňovaného údaje nebo dokumentu. Nejsou-li příslušné dokumenty nebo informace podle odstavce 1 vyhotoveny v českém jazyce, poskytovatel je předkládá spolu s jejich úředně ověřeným překladem do českého jazyka; ve veřejné části internetových stránek se takové dokumenty zveřejňují spolu s textem odpovídajícím jejich úředně ověřenému překladu.
(3) Budovy a prostory na území České republiky, v nichž je vzdělávací a tvůrčí činnost v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programu v souladu s § 93e odst. 1 poskytovatelem zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky uskutečňována, musí být daným poskytovatelem trvale a zvenčí viditelně označeny názvem poskytovatele.
Udělování tuzemského oprávnění tuzemským právnickým osobám
§ 93i
Tuzemské oprávnění opravňuje tuzemskou právnickou osobu v rámci spolupráce se zahraniční vysokou školou poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky v zahraničním vysokoškolském studijním programu, pro který bylo uděleno.
§ 93ia
(1) Tuzemské oprávnění uděluje tuzemské právnické osobě ministerstvo na základě žádosti; žádost o udělení tuzemského oprávnění může podat pouze tuzemská právnická osoba. Státní vysoká škola má pro účely ustanovení tohoto zákona o poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a o přestupcích a pro účely ustanovení jiných právních předpisů, vymezujících soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, stejné postavení jako tuzemská právnická osoba. Účastníkem řízení o žádosti o udělení tuzemského oprávnění je pouze žadatel.
(2) Součástí žádosti o udělení tuzemského oprávnění předkládané ministerstvu jsou
a) doklady prokazující, že je příslušná zahraniční vysoká škola právnickou osobou a je součástí vysokoškolského vzdělávacího systému domovského státu jako zahraniční vysoká škola podle § 93a odst. 1 písm. a) a že studijní program, jenž má být na základě požadovaného tuzemského oprávnění uskutečňován, je zahraničním vysokoškolským studijním programem,
b) údaje o statutárních orgánech zahraniční vysoké školy,
c) údaje o všech místech, včetně adres, uskutečňování zahraniční vzdělávací činnosti v zahraničním vysokoškolském studijním programu a podle typu programu i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky a kopie nájemních smluv nebo jiných dokladů osvědčujících užívací právo žadatele k budovám nebo prostorám na území České republiky, v nichž bude uvedená vzdělávací a tvůrčí činnost v rámci daného zahraničního vysokoškolského studijního programu uskutečňována,
d) informace o personálním zabezpečení zahraničního vysokoškolského studijního programu a podle typu programu i tvůrčí činnosti na území České republiky,
e) informace o finančním a materiálním zabezpečení vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu a podle typu programu i tvůrčí činnosti na území České republiky,
f) informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia a právech a povinnostech studentů,
g) doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, podle právních předpisů domovského státu příslušné zahraniční vysoké školy; doklady se předkládají v originále nebo v úředně ověřené kopii,
h) dohoda nebo dohody nebo jiné doklady prokazující a upravující spolupráci dané tuzemské právnické osoby s příslušnou zahraniční vysokou školou,
i) doklad, že žadatel je podle právních předpisů domovského státu příslušné zahraniční vysoké školy oprávněn v rámci spolupráce s danou zahraniční vysokou školou poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky, pokud právní předpisy domovského státu dané zahraniční vysoké školy toto oprávnění upravují nebo omezují; není-li toto oprávnění právními předpisy domovského státu dané zahraniční vysoké školy upravováno nebo omezováno, doloží žadatel tuto skutečnost svým čestným prohlášením,
j) předchozí písemný souhlas Ministerstva vnitra k podání žádosti o udělení tuzemského oprávnění pro konkrétní zahraniční vysokoškolský studijní program a k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy podle právních předpisů domovského státu zahraniční vysoké školy žadatelem, je-li žadatelem policejní vysoká škola,
k) předchozí písemný souhlas Ministerstva obrany k podání žádosti o udělení tuzemského oprávnění pro konkrétní zahraniční vysokoškolský studijní program a k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy podle právních předpisů domovského státu zahraniční vysoké školy žadatelem, je-li žadatelem vojenská vysoká škola,
l) doklady o bezúhonnosti členů statutárního orgánu žadatele, kteří jsou cizincem nebo zahraniční právnickou osobou; doklady nesmí být ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce.
(3) Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele a členů jeho statutárního orgánu, kteří jsou občany České republiky nebo tuzemskou právnickou osobou, si ministerstvo vyžádá podle zvláštního právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Za účelem doložení bezúhonnosti členů statutárního orgánu žadatele, kteří jsou cizincem nebo zahraniční právnickou osobou, předloží žadatel výpis z cizozemské evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu,
a) jehož je fyzická osoba občanem, jakož i orgánem státu, ve kterém se fyzická osoba naposledy v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců; za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, postačí předložit výpis z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu,
b) v němž má nebo v posledních 3 letech měla zahraniční právnická osoba sídlo, jakož i orgánem státu, ve kterém zahraniční právnická osoba má nebo v posledních 3 letech měla organizační složku obchodního závodu, pokud právní řád tohoto státu upravuje trestní odpovědnost právnických osob.
(5) Nevydává-li cizí stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad nebo existují-li právní nebo jiné překážky pro předložení výpisu z evidence trestů, předloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti
a) fyzické osoby učiněné před notářem nebo orgánem státu podle odstavce 4 písm. a),
b) zahraniční právnické osoby učiněné před notářem nebo orgánem státu podle odstavce 4 písm. b).
§ 93ib
(1) Ministerstvo rozhodne o žádosti o udělení tuzemského oprávnění do 150 dnů od zahájení řízení.
(2) Ministerstvo tuzemské oprávnění neudělí, jestliže
a) zahraniční vysokoškolský studijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, není dostatečně zabezpečen po stránce personální, finanční nebo materiální nebo žadatel neuskutečňuje odpovídající související tvůrčí činnost,
b) doklady o vzdělání získané absolvováním studia v České republice by nebyly rovnocenné s doklady o vzdělání získanými absolvováním příslušného studia v domovském státě příslušné zahraniční vysoké školy,
c) působení příslušné zahraniční vysoké školy na území České republiky prostřednictvím žadatele by bylo v rozporu s právními předpisy jejího domovského státu,
d) žadatel nebo některý z členů jeho statutárního orgánu není bezúhonný, nebo
e) žadatel nebo některý z členů jeho statutárního orgánu není důvěryhodný.
(3) Při posuzování personálního, finančního a materiálního zabezpečení a podmínek pro řádné zajištění výuky nebo související tvůrčí činnosti se přiměřeně přihlíží ke standardům pro akreditace studijních programů uvedeným v § 78a.
(4) Za bezúhonného se pro účely odstavce 2 písm. d) a 93if odst. 1 písm. g) nepovažuje
a) žadatel, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním zahraničního vysokoškolského vzdělávání, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen,
b) člen statutárního orgánu žadatele, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním zahraničního vysokoškolského vzdělávání, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(5) Za důvěryhodného se pro účely odstavce 2 písm. e) nepovažuje
a) žadatel, kterému bylo v posledních 5 letech předcházejících dni podání žádosti o udělení tuzemského oprávnění odňato tuzemské povolení nebo oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy na území České republiky z důvodu závažného nebo opakovaného porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo kontrolním řádem,
b) člen statutárního orgánu žadatele, který v posledních 5 letech předcházejících dni podání žádosti o udělení tuzemského oprávnění působil jako člen statutárního orgánu právnické osoby, které bylo v dané době odňato tuzemské povolení nebo oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy na území České republiky z důvodu závažného nebo opakovaného porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo kontrolním řádem.
§ 93ic
(1) Rozhodnutí o udělení tuzemského oprávnění obsahuje také název zahraničního vysokoškolského studijního programu zahraniční vysoké školy, pro který se tuzemské oprávnění uděluje, místo nebo místa, kde lze vzdělávání v daném programu uskutečňovat, dobu platnosti tuzemského oprávnění, název státu, jehož právními předpisy se poskytované zahraniční vysokoškolské vzdělávání v daném programu řídí, a zahraniční akademický nebo jiný titul zahraniční vysoké školy udělovaný absolventům.
(2) Tuzemské oprávnění se uděluje na dobu nejvýše 6 let.
(3) Ministerstvo rozhoduje na základě žádosti pobočky zahraniční vysoké školy o prodloužení doby platnosti tuzemského oprávnění až o 6 let, a to i opakovaně; § 93ia a 93ib a odstavec 1 se použijí obdobně. Žádost o prodloužení doby platnosti tuzemského oprávnění lze podat nejdříve 2 roky před uplynutím doby platnosti tuzemského oprávnění.
§ 93id
(1) Vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu lze uskutečňovat pouze na místě nebo místech uvedených v rozhodnutí o udělení tuzemského oprávnění.
(2) Tuzemské oprávnění udělené ministerstvem nelze převést na jinou právnickou osobu a nepřechází na právního nástupce pobočky zahraniční vysoké školy.
(3) Byla-li tuzemské právnické osobě žádost o udělení tuzemského oprávnění zamítnuta nebo bylo-li řízení o žádosti o udělení tuzemského oprávnění zastaveno z důvodu zpětvzetí žádosti, může tuzemská právnická osoba podat novou žádost o udělení tuzemského oprávnění pro daný nebo obdobný zahraniční vysokoškolský studijní program nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žádost zamítnuta nebo řízení o žádosti zastaveno.
§ 93ie
(1) Pokud ministerstvo zjistí závažné nedostatky při uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu, pro který má pobočka zahraniční vysoké školy tuzemské oprávnění, nebo že pobočka zahraniční vysoké školy nepůsobí v souladu s tuzemským oprávněním, vyzve ji, aby nedostatky odstranila ve lhůtě 90 dní ode dne doručení výzvy. Pokud pobočka zahraniční vysoké školy nedostatky neodstraní, ministerstvo vydá podle povahy věci rozhodnutí o odnětí nebo omezení tuzemského oprávnění. Omezení tuzemského oprávnění spočívá v zákazu přijímat ke studiu příslušného zahraničního vysokoškolského studijního programu další uchazeče. Ministerstvo může tuzemské oprávnění odejmout nebo omezit i v případě, že na straně pobočky zahraniční vysoké školy nebo příslušné zahraniční vysoké školy nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení o žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti tuzemského oprávnění nebo zamítnutí této žádosti, nebo v případě, že zahraniční vysoká škola závažným způsobem nebo opakovaně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo kontrolním řádem.
(2) Ministerstvo do 30 dnů od doručení oznámení pobočky zahraniční vysoké školy o skončení uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu v České republice rozhodne o odnětí tuzemského oprávnění. Ministerstvo může rozhodnout o odnětí tuzemského oprávnění též bez uvedeného oznámení, sezná-li skončení uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programu v České republice při své úřední činnosti.
(3) Bylo-li pobočce zahraniční vysoké školy tuzemské oprávnění odňato z jiného důvodu než pro závažné nebo opakované porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo kontrolním řádem, může daná tuzemská právnická osoba podat novou žádost o udělení tuzemského oprávnění pro daný nebo obdobný zahraniční vysokoškolský studijní program nejdříve po uplynutí 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo tuzemské oprávnění odňato.
§ 93if
Další povinnosti pobočky zahraniční vysoké školy
(1) Pobočka zahraniční vysoké školy je povinna
a) poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programů,
b) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, a to v termínu a formě, které stanoví ministerstvo; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2,
c) poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona,
d) vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 87 odst. 1 písm. i) a § 88 použije přiměřeně, a předávat ministerstvu z matriky studentů údaje do databáze, vedené podle § 87 odst. 1 písm. i), v termínech stanovených podle § 87 odst. 1 písm. g) bodu 3 a § 87 odst. 1 písm. i) vysokým školám pro předávání údajů z matrik studentů ministerstvu,
e) poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na pobočce zahraniční vysoké školy na území České republiky,
f) oznámit ministerstvu zrušení nebo zánik příslušné zahraniční vysoké školy,
g) informovat ministerstvo o
1. skončení poskytování vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu na území České republiky,
2. podstatné změně údajů podle § 93ia odst. 2 předkládaných v žádosti o udělení nebo prodloužení doby platnosti tuzemského oprávnění nebo jiných skutečností, které mají podstatný dopad na uskutečňování vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu na území České republiky, pro který má pobočka zahraniční vysoké školy tuzemské oprávnění, a
3. ztrátě bezúhonnosti nebo důvěryhodnosti dané pobočky zahraniční vysoké školy nebo členů jejích statutárních orgánů,
h) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat
1. seznam zahraničních vysokoškolských studijních programů, které uskutečňuje na území České republiky, včetně jejich typu, případného členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia,
2. doklady o platnosti akreditace nebo jiné formy uznání zahraničních vysokoškolských studijních programů, uskutečňovaných na území České republiky, podle právních předpisů domovského státu příslušné zahraniční vysoké školy,
3. podmínky pro přijetí ke studiu uskutečňovanému na území České republiky, způsob podávání přihlášek a informace o zápisu do studia,
4. informaci o právním postavení studenta a absolventa studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu,
5. stanovené poplatky spojené se studiem,
6. popis kreditového systému, je-li používán,
7. všechna místa, včetně adres, uskutečňování studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu na území České republiky,
8. seznam programů dalšího vzdělávání,
9. studijní a zkušební řád nebo obdobný vnitřní předpis, je-li podle pravidel v domovském státě vydáván.
(2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. f) je třeba splnit bez zbytečného odkladu poté, co zahraniční vysoká škola sezná, že oznamovaná skutečnost nastala nebo nastane. Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. g) je třeba splnit do 30 dnů ode dne, kdy oznamovaná skutečnost nastala. Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. h) je třeba plnit tak, aby aktuální platné údaje nebo dokumenty byly zveřejněny nejpozději do 30 dnů po příslušné změně zveřejňovaného údaje nebo dokumentu. Nejsou-li příslušné dokumenty nebo informace podle odstavce 1 vyhotoveny v českém jazyce, poskytovatel je předkládá spolu s jejich úředně ověřeným překladem do českého jazyka; ve veřejné části internetových stránek se takové dokumenty zveřejňují spolu s textem odpovídajícím jejich úředně ověřenému překladu.
(3) Budovy a prostory na území České republiky, v nichž je vzdělávací a tvůrčí činnost v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programu v souladu s § 93ic odst. 1 poskytovatelem zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky uskutečňována, musí být daným poskytovatelem trvale a zvenčí viditelně označeny názvem poskytovatele.
§ 93j
Vztah k vymezení soustavné přípravy na budoucí povolání podle zvláštních předpisů o státní sociální podpoře a důchodovém pojištění
(1) Stanoví-li zákon o státní sociální podpoře nebo zákon o důchodovém pojištění, že ministerstvo je oprávněno pro účely státní sociální podpory nebo důchodového pojištění rozhodnout, že vzdělávání v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programu, uskutečňovaného na území České republiky zahraniční vysokou školou nebo tuzemskou právnickou osobou, je postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice, může tak ministerstvo učinit pouze v případě, že
a) jde o vzdělávání poskytované evropskou zahraniční vysokou školou, byla-li zahraniční vysoká škola přihlášena k plnění informačních povinností podle § 93b odst. 1 v době příslušného studia,
b) jde o vzdělávání poskytované pobočkou evropské zahraniční vysoké školy, byla-li pobočka přihlášena k plnění informačních povinností podle § 93d odst. 1 v době příslušného studia,
c) jde o vzdělávání poskytované mimoevropskou zahraniční vysokou školou, měla-li zahraniční vysoká škola tuzemské povolení podle § 93f v době příslušného studia,
d) jde o vzdělávání poskytované pobočkou mimoevropské zahraniční vysoké školy, měla-li pobočka tuzemské oprávnění podle § 93h v době příslušného studia.
(1) Stanoví-li zákon o státní sociální podpoře nebo zákon o důchodovém pojištění, že ministerstvo rozhoduje pro účely státní sociální podpory nebo důchodového pojištění o tom, že vzdělávání v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programu, uskutečňovaného na území České republiky zahraniční vysokou školou nebo tuzemskou právnickou osobou, je postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice, může tak ministerstvo učinit pouze, jde-li o vzdělávání poskytované
a) zahraniční vysokou školou, měla-li zahraniční vysoká škola pro daný zahraniční vysokoškolský studijní program tuzemské povolení podle § 93b až 93e v době příslušného studia, nebo
b) tuzemskou právnickou osobou, měla-li tuzemská právnická osoba pro daný zahraniční vysokoškolský studijní program tuzemské oprávnění podle § 93i až 93ic v době příslušného studia.
(2) Pokud účastníci vzdělávání v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programu, poskytovaného na území České republiky tuzemskou právnickou osobou, nemají podle právních předpisů domovského státu příslušné zahraniční vysoké školy po dobu uvedeného vzdělávání právní postavení studenta příslušné zahraniční vysoké školy, ačkoliv daná zahraniční vysoká škola absolventům uvedeného vzdělávání vydává vysokoškolský diplom nebo jiný doklad o získání zahraničního vysokoškolského vzdělání, může být studium účastníků tohoto vzdělávání podle zákona o státní sociální podpoře nebo podle zákona o důchodovém pojištění při splnění podmínky stanovené v odstavci 1 postaveno pro účely státní sociální podpory nebo důchodového pojištění na roveň studia na vysokých školách v České republice pouze tehdy, jde-li o evropskou zahraniční vysokou školu.
§ 93k
Spolupráce s domovskými státy evropských zahraničních vysokých škol
Zjistí-li ministerstvo nebo Akreditační úřad, že evropská zahraniční vysoká škola nebo pobočka evropské zahraniční vysoké školy při svém působení v České republice poskytuje při plnění svých informačních povinností podle § 93b až 93e povinností podle § 93h a 93if nesprávné údaje nebo jinak závažně porušuje právní předpisy České republiky nebo domovského státu evropské zahraniční vysoké školy nebo bezprostředně závazné právní akty Evropské unie, upozorní na tuto skutečnost akreditační orgán domovského státu, vykonávající dohled nad vzdělávací činností vysokých škol domovského státu nebo jiný příslušný orgán. Obdobně ministerstvo nebo Akreditační úřad postupuje, má-li důvodné podezření, že jednání evropské zahraniční vysoké školy nebo pobočky evropské zahraniční vysoké školy na území České republiky je závažným porušením uvedených předpisů nebo že existují podstatné nesrovnalosti mezi faktickým způsobem uskutečňování zahraničních vysokoškolských studijních programů na území České republiky a podmínkami tohoto uskutečňování vyplývajícími z právních předpisů nebo příslušných rozhodnutí domovského státu evropské zahraniční vysoké školy. Rámcovou informaci o skutečnostech uvedených ve větě první nebo druhé ministerstvo nebo Akreditační úřad zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva.
§ 93l
Ustanovení § 93a až 93k se nepoužijí na uskutečňování studijních programů podle § 47a.
ČÁST PATNÁCTÁ
PŘESTUPKY
§ 93m
Přestupek fyzické osoby
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně neoprávněně užívá vědeckou hodnost nebo titul absolventa vysoké školy.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
§ 93n
Přestupky právnických nebo fyzických osob
(1) Právnická osoba nebo fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 2 odst. 3 užívá ve svém názvu označení
1. „vysoká škola“ nebo z něho odvozené tvary slov, ačkoliv není vysokou školou, nebo cizojazyčné překlady uvedeného označení nebo z něho odvozených tvarů slov nebo
2. „univerzita“ nebo z něho odvozené tvary slov, ačkoliv není vysokou školou univerzitní, nebo nebo cizojazyčné překlady uvedeného označení nebo z něho odvozených tvarů slov,
b) v rozporu s tímto zákonem přiznává akademické tituly nebo koná habilitační řízení anebo řízení ke jmenování profesorem nebo používá akademické insignie anebo koná akademické obřady.,
c) v rozporu s § 97 odst. 1 se dopustí jednání způsobilého vyvolat mylnou domněnku, že je oprávněna poskytovat vysokoškolské vzdělávání, ačkoliv k tomu oprávněna není, nebo že je vysokou školou, ačkoliv vysokou školou není,
d) v rozporu s § 97 odst. 2 vydává doklady o absolvování studia vyvolávající nebezpečí záměny s vysokoškolskými diplomy vydávanými tuzemskými vysokými školami nebo přiznává oprávnění používat profesní nebo jiné tituly nebo jejich příslušné zkratky vyvolávající nebezpečí záměny s akademickými tituly přiznávanými tuzemskými vysokými školami podle tohoto zákona nebo jejich zkratkami, nebo
e) v rozporu s § 97 odst. 3 se dopustí jednání způsobilého vyvolat mylnou domněnku, že je oprávněna poskytovat na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v určitém zahraničním vysokoškolském studijním programu, ačkoliv k poskytování uvedeného vzdělávání není podle tohoto zákona oprávněna.
(2) Veřejná vysoká škola se dopustí přestupku tím, že neposkytuje ministerstvu nebo Akreditačnímu úřadu informace podle § 21 odst. 1 písm. c).
(3) Soukromá vysoká škola se dopustí přestupku tím, že neposkytuje ministerstvu nebo Akreditačnímu úřadu informace podle § 42 odst. 1 písm. c) nebo nezasílá ministerstvu vnitřní předpisy a jejich změny podle § 41 odst. 4 nebo § 42l odst. 4.
(4) Evropská zahraniční Zahraniční vysoká škola se dopustí přestupku tím, že
a) poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu v rozporu s § 93a odst. 2 bez příslušného tuzemského povolení pro daný program podle § 93b až 93e nebo toto vzdělávání uskutečňuje na jiném místě než v místě, kde lze vzdělávání uskutečňovat, uvedeném podle § 93e odst. 1 v rozhodnutí o udělení tuzemského povolení, nebo
b) nesplní některou z povinností podle § 93b odst. 2 nebo 3 anebo § 93c § 93h.
(5) Pobočka evropské zahraniční vysoké školy Tuzemská právnická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu v rozporu s § 93a odst. 4 bez příslušného tuzemského oprávnění pro daný program podle § 93i až 93ic nebo toto vzdělávání uskutečňuje na jiném místě než v místě, kde lze vzdělávání uskutečňovat, uvedeném podle § 93ic odst. 1 v rozhodnutí o udělení tuzemského oprávnění, nebo
b) nesplní některou z povinností podle § 93d odst. 2 nebo 3 anebo § 93e § 93if.
(6) Mimoevropská zahraniční vysoká škola se dopustí přestupku tím, že
a) poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu v rozporu s § 93a odst. 3, nebo
b) nesplní některou z povinností podle § 93g.
(7) Pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školy se dopustí přestupku tím, že
a) poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu v rozporu s § 93a odst. 5, nebo
b) nesplní některou z povinností podle § 93i.
(8) Za přestupek podle odstavce 1, odstavce 6 písm. a) nebo odstavce 7 písm. a) lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč; za přestupek podle odstavce 2 nebo 3 nebo podle odstavce 4 písm. a) a b), odstavce 5 písm. a) a b), odstavce 6 písm. b) nebo odstavce 7 písm. b) lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 5 písm. a),
b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3, podle odstavce 4 písm. b) nebo odstavce 5 písm. b).
(7) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 lze uložit správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
(8) Byl-li přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo e), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 5 písm. a) spáchán do 10 let po nabytí právní moci rozhodnutí o kterémkoliv z těchto přestupků, jímž byl obviněný uznán vinným, lze za něj uložit správní trest zákazu činnosti poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky až na dobu 10 let.
§ 93o
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Přestupek podle § 93m projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Přestupky podle § 93n projednává ministerstvo.
(2) Pokuty podle § 93m odst. 2 vybírá a vymáhá obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokuty podle § 93n odst. 8 6 vybírá ministerstvo.
(3) Je-li nebo stane-li se právnická osoba, která se dopustila přestupku podle § 93n, za který jí byla podle tohoto zákona pravomocně uložena pokuta nejméně ve výši 100 000 Kč nebo zákaz činnosti poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, poskytovatelem zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky uvedeným v § 93b a 93i, zapíší se údaje o spáchání přestupku podle § 93n, zahrnující uvedení dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, označení přestupku, výši uložené pokuty nebo délku trvání zákazu činnosti, do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky.
(4) Údaje, zapisované podle odstavce 3, se z uvedeného seznamu vymažou nebo nebudou zapsány po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku.
(5) Možnost uložení a výkon správního trestu zveřejnění rozhodnutí o přestupku podle § 93n odst. 7 nejsou zápisem podle odstavce 3 dotčeny.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
STÁTNÍ VYSOKÉ ŠKOLY
§ 94
(1) Vojenské vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro ozbrojené síly36); vzdělávají odborníky pro oblast bezpečnosti České republiky a občany k obraně státu37). Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou vojáky v činné službě.
(2) Policejní vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro bezpečnostní sbory38) a obecní policie; vzdělávají odborníky pro oblast bezpečnosti České republiky.22a) Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou příslušníky bezpečnostního sboru.
§ 95
(1) Vojenské vysoké školy jsou součástí organizační složky státu23) Ministerstva obrany financované ze státního rozpočtu, zejména z kapitoly Ministerstva obrany, policejní vysoké školy jsou organizační složky státu23) financované z kapitoly Ministerstva vnitra; vztahují se na ně ustanovení části druhé s výjimkou § 14, 15, § 17 odst. 1 písm. d), § 18, 19, 20 a v případě financování vzdělávání vojáků v činné službě § 18a. Na státní vysoké školy se nevztahuje ustanovení § 2 odst. 2 a § 81 a 81d. Státní vysoké škole mohou být poskytnuty prostředky podle § 18 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 5. Ministerstvo může vojenské vysoké škole poskytnout dotaci na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e) nebo podle § 91 odst. 3 odst. 4 přiznávaná studentům studijních programů v oblasti bezpečnostních studií, kteří nejsou vojáky v činné službě, a to za obdobných podmínek, za kterých takové dotace poskytuje veřejným vysokým školám; podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.
(2) Vojenské vysoké školy se při přijímání vojáků v činné službě uchazečů ke studiu řídí požadavky Ministerstva obrany. Průběh služby a hmotné zabezpečení studentů-vojáků v činné službě se řídí zvláštními právními předpisy.24) Počet studentů, kteří nejsou vojáky v činné službě, je každoročně upřesňován v návaznosti na výši požadavku Ministerstva obrany na přípravu studentů-vojáků v činné službě.
(3) Policejní vysoké školy se při přijímání uchazečů ke studiu řídí požadavky Ministerstva vnitra.
(4) Vojenské a policejní vysoké školy, které mají akreditován alespoň jeden doktorský studijní program, mohou požádat o akreditaci magisterského nebo dalšího doktorského studijního programu zabezpečovaného ve spolupráci s veřejnou vysokou školou. O společném zabezpečení těchto studijních programů musí být předem uzavřena mezi zúčastněnými vysokými školami smlouva vymezující vzájemné závazky. K uzavření smlouvy je potřebný souhlas ministerstva a Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra.
(4) Státní vysoká škola může požádat o samostatnou akreditaci studijního programu zabezpečovaného ve spolupráci se státní vysokou školou, veřejnou vysokou školou nebo jinou právnickou osobou, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie a která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, zabývající se vzdělávací a tvůrčí činností. O této spolupráci při zabezpečení studijního programu musí být předem žadatelem uzavřena s dalším zúčastněným subjektem nebo subjekty dohoda o vzájemné spolupráci zúčastněných subjektů, která je náležitostí žádosti o akreditaci daného studijního programu; jsou-li mezi zúčastněnými subjekty alespoň dvě státní vysoké školy, namísto uzavření dohody se vyžaduje vyhotovení zápisu. K uzavření dohody nebo vyhotovení zápisu o spolupráci při zabezpečení studijního programu je potřebný předchozí písemný souhlas Ministerstva obrany, jde-li o vojenskou vysokou školu, nebo Ministerstva vnitra, jde-li o policejní vysokou školu. Státní vysoká škola, které byla udělena akreditace studijního programu podle věty první, přijímá uchazeče o studium ve studijním programu a uděluje absolventům tohoto studijního programu příslušný akademický titul. Jsou-li mezi zúčastněnými subjekty alespoň dvě vysoké školy, lze přijímání uchazečů ke studiu ve studijním programu a udělování akademických titulů absolventům tohoto studijního programu upravit odlišně od úpravy uvedené ve větě čtvrté; dohoda nebo zápis o spolupráci zúčastněných subjektů v takovém případě obsahuje zejména:
a) označení vysoké školy nebo vysokých škol, které přijímají uchazeče nebo jejich část ke studiu ve studijním programu,
b) označení vysoké školy nebo vysokých škol, které udělují absolventům studijního programu příslušný akademický titul,
c) podrobnosti o přijímání uchazečů do studijního programu, organizaci a ukončení studia ve studijním programu,
d) použití vnitřních předpisů vysokých škol na studenty ve studijním programu.
(5) Ke vzniku oprávnění státní vysoké školy uskutečňovat studijní program uvedený v odstavci 4 větě první se vyžaduje akreditace podle § 79 i v případě, že zúčastněná vysoká škola má institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání, v rámci kterých má být daný studijní program uskutečňován.
(5) (6) Vojenské a policejní vysoké školy zveřejňují výsledky vědy nebo výzkumu a vývoje v souladu s obecnými předpisy o ochraně státního a služebního tajemství.25)
(6) Státní vysoké školy zpřístupňují výsledky vědy nebo výzkumu a vývoje a závěrečné práce v souladu s obecnými předpisy o ochraně utajovaných informací25); při zpřístupňování též dbají na ochranu rizikových informací. Podmínkou zpřístupnění závěrečné práce nebo její části podle § 47b státní vysokou školou je v případě vojenské vysoké školy předchozí písemný souhlas Ministerstva obrany a v případě policejní vysoké školy předchozí písemný souhlas Ministerstva vnitra. Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra souhlas se zpřístupněním závěrečné práce nebo její části příslušné státní vysoké škole nevydají, jestliže by zpřístupněním mohla být narušena potřebná ochrana rizikové informace. Rizikovou informací se pro účely věty první a třetí rozumí informace
a) poskytnutá Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením "NATO UNCLASSIFIED" nebo "LIMITE", respektovaným v České republice z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, nedal-li původce informace ke zveřejnění souhlas, nebo
b)s jejíž zveřejnění by významně nebo přímo ohrozilo účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel obrany, ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, nebo ohrozilo ochranu zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí.
(6) (7) Vojenské vysoké školy vedou matriku studentů-vojáků v činné službě a matriku ostatních studentů; totéž platí pro policejní vysoké školy ve vztahu ke studentům ve služebním poměru a k ostatním studentům.
(7) (8) Ministr obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a ministr vnitra vykonává vůči policejním vysokým školám tyto působnosti:
a) předkládá prezidentu republiky návrh na jmenování, popřípadě odvolání rektora,
b) rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty na návrh rektora,
c) stanoví plat rektorovi,
d) vykonává činnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. a) a b),
e) d) předkládá prezidentu republiky návrhy vědecké rady vysoké školy na jmenování profesorem,
f) e) pověřuje osoby k výkonu působností jednotlivých orgánů nově zřízené vysoké školy podle § 103 odst. 1.
(8) (9) Ministerstvo obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a Ministerstvo vnitra vůči policejním vysokým školám působnost ministerstva v těchto věcech:
a) registruje jejich vnitřní předpisy podle § 36 po vyjádření ministerstva,
b) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu,
c) kontroluje zákonnost a hospodárnost při nakládání s finančními a hmotnými prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu a při hospodaření s majetkem ve vlastnictví České republiky,
d) určuje výši poplatků spojených se studiem,
e) může prominout placení úhrad za užívání účelových zařízení,
f) může svým rozhodnutím přiznat a vyplácet stipendia studentům a občanům České republiky studujícím v zahraničí,
g) může přiznávat podle programů vyhlašovaných ministrem obrany nebo ministrem vnitra stipendium i mimo důvody uvedené v § 91 odst. 2 a 4, jestliže se student zaváže setrvat po absolvování vysoké školy po dohodnutou dobu v činné službě vojáka z povolání nebo ve služebním poměru policisty,
h) jmenuje a odvolává další členy zkušební komise podle § 53 odst. 3,
i) může sdružovat a využívat informace z matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy,
j) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním řízení,
k) přijímá opatření podle § 37 a 38,
l) vykonává činnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. a) až c) a v § 75,
m) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů, statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a zahraničních styků.
(9) (10) Ministerstvo obrany v oblasti vojenství a Ministerstvo vnitra v oblasti bezpečnostních služeb plní úkoly ministerstva a veřejné vysoké školy podle § 89 až 90a při uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace a úkoly ministerstva při provádění vyššího ověření dokladů podle § 87 odst. 1 písm. z).
(10) (11) Jsou-li místa akademických pracovníků vojenských vysokých škol obsazována vojáky v činné službě a policejních vysokých škol příslušníky Policie České republiky a dalších bezpečnostních sborů ve služebním poměru, vztahuje se na ně § 77 obdobně. Jejich služební poměr se přitom nemění. Na obsazování míst ostatních akademických pracovníků se vztahuje § 77 obdobně; akademičtí pracovníci jsou zaměstnanci státu, zařazení do příslušné organizační složky státu. Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníku plat a v případě akademického pracovníka ve služebním poměru služební příjem; tvůrčí volno příslušníků Policie České republiky a dalších bezpečnostních sborů ve služebním poměru se považuje za výkon služby podle zvláštního právního předpisu38).
(11) (12) Na studenty vojenských vysokých škol, kteří jsou vojáky v činné službě, a na studenty policejních vysokých škol, kteří jsou příslušníky Policie České republiky ve služebním poměru, se vztahují ustanovení tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy24) nestanoví jinak.
(12) (13) Studium vojáků v činné službě na vojenské vysoké škole se může ukončit též v případě, kdy voják přestane splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem pro službu vojáka z povolání.
(13) (14) Před rozhodnutím o akreditaci podle § 78 až 82 a 86 týkajícím se vojenských vysokých škol si Akreditační úřad vyžádá stanovisko Ministerstva obrany; týká-li se rozhodnutí policejních vysokých škol, vyžádá si stanovisko Ministerstva vnitra.
(14) (15) Ministerstvo projednává s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra záměry a opatření ministerstva, která se významně týkají státních vysokých škol.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
ZVLÁŠTNÍ OPRÁVNĚNÍ VYSOKÉ ŠKOLY PŘI MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH
§ 95a
(1) Vysoká škola nebo fakulta může upravit vyhlášené podmínky přijetí ke studiu podle § 49, stanovit jiný termín a způsob ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu, popřípadě jinou formu, rámcový obsah anebo kritéria pro vyhodnocení přijímací zkoušky, pokud
a) z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona je omezena možnost konání ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu vyhlášených podle § 49 a
b) ministerstvo, popřípadě Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany vůči příslušné státní vysoké škole toto svým rozhodnutím umožní.
(2) Informaci o změnách podle odstavce 1 vysoká škola nebo fakulta zveřejní nejméně 15 dnů před termínem ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu.
§ 95b
(1) Vysoká škola nebo fakulta může společně s rozhodnutím o přijetí ke studiu rozhodnout o odložení prokázání splnění podmínky dosažení předchozího vzdělání podle § 48, a to až do 90 dnů ode dne zápisu do studia, pokud
a) je z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona ztížena možnost uchazečů prokázat splnění podmínky dosažení předchozího vzdělání podle § 48 a
b) ministerstvo, popřípadě Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany vůči příslušné státní vysoké škole toto svým rozhodnutím umožní.
(2) Neprokáže-li uchazeč ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 splnění podmínky dosažení předchozího vzdělání, rozhodne vysoká škola nebo fakulta o tom, že přijetí ke studiu a zápis do studia pozbývá platnosti a účinnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o přijetí; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Tato doba se studentovi započítává do doby studia.
§ 95c
(1) Pokud z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona není možná nebo je omezena osobní přítomnost studentů na vzdělávání nebo zkouškách anebo účastníků na státní rigorózní zkoušce, a pokud ministerstvo, popřípadě Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra vůči příslušné státní vysoké škole toto svým rozhodnutím umožní, může vysoká škola
a) zkrátit nebo prodloužit akademický rok,
b) využívat při výuce, kontrole studia nebo zkouškách nástroje distančního způsobu komunikace bez ohledu na formu studia studijního programu, nebo
c) využívat při státní zkoušce nástroje distančního způsobu komunikace a konat ji bez přítomnosti veřejnosti za předpokladu, že z jejího průběhu pořídí audiovizuální záznam, který uchová po dobu 5 let; záznam vysoká škola poskytne pouze orgánu veřejné moci při výkonu jeho pravomocí, a to na jeho žádost.
(2) Za podmínek podle odstavce 1 lze uvedená oprávnění využívat po nezbytně nutnou dobu i v období bezprostředně následujícím po skončení účinnosti krizového nebo mimořádného opatření.
§ 95d
Rozhodnutí ministerstva, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany podle § 95a až 95c je prvním úkonem v řízení a není proti němu možné podat rozklad. Jediným účastníkem řízení je vysoká škola, které se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se může určit doba, ve které lze oprávnění využít.
ČÁST OSMNÁCTÁ
ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ
§ 96
Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slovo „rozpočtu“ vkládají tato slova: „a z prostředků veřejné vysoké školy“.
2. V § 18 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů:
a) z investičních transferů,
b) z úroků z vkladů na běžném účtu.“.
3. V § 18 se dosavadní odstavce 5 až 11 označují jako odstavce 6 až 12.
4. V § 18 odst. 7 se za slova „obecně prospěšné společnosti“ vkládají tato slova: „veřejné vysoké školy“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 97
(1) Právnická osoba nebo fyzická osoba je povinna zdržet se jednání způsobilého vyvolat mylnou domněnku, že je oprávněna poskytovat vysokoškolské vzdělávání, ačkoliv k tomu oprávněna není, nebo že je vysokou školou, ačkoliv vysokou školou není.
(2) Právnická osoba nebo fyzická osoba je povinna zdržet se vydávání dokladů o absolvování studia vyvolávajících nebezpečí záměny s vysokoškolskými diplomy vydávanými tuzemskými vysokými školami a přiznávání oprávnění používat profesní nebo jiné tituly nebo jejich příslušné zkratky vyvolávající nebezpečí záměny s akademickými tituly přiznávanými tuzemskými vysokými školami podle tohoto zákona a jejich zkratkami.
(3) Na území České republiky lze zahraniční vysokoškolské vzdělávání v určitém zahraničním vysokoškolském studijním programu poskytovat pouze na základě příslušného tuzemského povolení pro daný program podle § 93b až 93e nebo příslušného tuzemského oprávnění pro daný program podle § 93i až 93ic. Právnická osoba nebo fyzická osoba je povinna zdržet se jednání způsobilého vyvolat mylnou domněnku, že je oprávněna poskytovat na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v určitém zahraničním vysokoškolském studijním programu, ačkoliv k tomu nemá příslušné tuzemské povolení nebo tuzemské oprávnění.
§ 98
(1) Studijní obory, v nichž vysoké školy uskutečňují podle dosavadních předpisů obsahově ucelenou část vysokoškolského studia, vysokoškolské studium a postgraduální studium a jsou uvedeny v jejich statutech, se stávají studijními programy podle tohoto zákona a jsou akreditovány na dobu čtyř let s tím, že:
a) ucelená část vysokoškolského studia podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, je považována za bakalářský studijní program podle tohoto zákona,
b) vysokoškolské studium podle § 18 zákona č. 172/1990 Sb. je považováno za magisterský studijní program podle tohoto zákona,
c) postgraduální studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. je považováno za doktorský studijní program podle tohoto zákona.
(2) Oprávnění udělovat akademické tituly podle § 46 odst. 5 mají vysoké školy a fakulty pouze v oborech, ve kterých mohou uskutečňovat postgraduální studium na základě rozhodnutí ministerstva podle § 41 zákona č. 172/1990 Sb.
(3) Dosavadní oprávnění vysokých škol a fakult konat ve stanovených oborech habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem zanikají dnem 1. července 1999. Pokud však rektor v této lhůtě podá ministerstvu žádost podle § 82 odst. 2, zůstává do rozhodnutí ministerstva v platnosti stávající oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ve stanovených oborech.
§ 99
(1) Akademicko-vědecký titul „doktor“ a titul „bakalář“ přiznané podle zákona č. 172/1990 Sb. se považují za akademické tituly „doktor“ a „bakalář“ podle tohoto zákona.
(2) Akademický titul „inženýr“, který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi technických vysokých škol v oboru architektura, se nahrazuje akademickým titulem „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“ uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(3) Titul „bakalář“, který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi obsahově ucelené části vysokoškolského studia uměleckých vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem „bakalář umění“ (ve zkratce „BcA.“ uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(4) Akademický titul „magistr“, který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi uměleckých vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem „magistr umění“ (ve zkratce „MgA.“ uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(5) Absolventi vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst. 2 a § 43 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul „magistr“ s výjimkou absolventů uvedených v odstavci 9, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku a získat akademický titul podle § 46 odst. 5.
(6) Absolventi univerzitních vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. v oboru ekonomie akademický titul „magistr“, mohou požádat o nahrazení tohoto titulu akademickým titulem „inženýr“ (ve zkratce „Ing."). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(7) Akademické tituly podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. mají právo užívat i absolventi vojenských vysokých škol, kteří ukončili studium přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jim nebyl přiznán akademický titul, stavovské označení nebo jiný titul absolventa vysoké školy podle dřívějších předpisů. Osvědčení o přiznání tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(8) Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na absolventy Vojenské politické akademie.
(9) Absolventům postgraduálního studia, kteří získali podle § 21 odst. 2, § 43 odst. 2 a § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul „magistr“ a akademicko-vědecký titul „doktor“, se přiznávají akademické tituly podle § 46 odst. 5 tohoto zákona. Osvědčení o přiznání těchto akademických titulů jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(10) Absolventi postgraduálního studia, kteří získali podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademicko-vědecký titul „doktor“, mohou požádat příslušnou vysokou školu o nahrazení zkratky „Dr.“ zkratkou „Ph. D.“. Osvědčení o nahrazení zkratky akademicko-vědeckého titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(11) Absolventi studia v doktorských studijních programech v oblasti teologie, kteří získali podle § 47 odst. 5 akademický titul „doktor teologie“ (ve zkratce „Th.D.“ uváděné za jménem), mohou požádat příslušnou vysokou školu o nahrazení tohoto titulu akademickým titulem „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
(12) Akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem) se přiznává absolventům lékařského a veterinárního studia, kteří ukončili studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. Osvědčení o přiznání tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
§ 100
(1) Vědecká výchova vedoucí k udělení vědecké hodnosti „kandidát věd“ (ve zkratce „CSc.“) již nebude po dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahajována. Účastníci vědecké výchovy, kteří ji zahájili podle dosavadních předpisů, mohou vědeckou výchovu ukončit podle těchto předpisů s tím, že obhajoby kandidátských disertačních prací se ukončí nejpozději do 31. prosince 2001.
(2) Účastníci vědecké výchovy mohou být na vlastní žádost přijati ke studiu v doktorském studijním programu. Při přijetí a studiu se přihlíží k dosavadnímu průběhu vědecké výchovy a vykonaným kandidátským zkouškám.
§ 101
(1) Veřejnými vysokými školami jsou vysoké školy uvedené v příloze č. 1, vojenskými a policejními vysokými školami jsou vojenské a policejní vysoké školy uvedené v příloze č. 2.
(2) Vysoké školy uvedené v odstavci 1 předloží k registraci vnitřní předpisy upravené podle tohoto zákona do 1. července 1999.
(3) Platnost jmenování nebo volby akademických funkcionářů a jejich funkční období zůstávají tímto zákonem nedotčeny.
(4) Studenti studující na vysokých školách uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2 ke dni 1. ledna 1999 jsou studenty podle tohoto zákona. Vysoké školy jsou povinny zápis těchto studentů do matriky studentů provést do 1. března 1999.
(5) Dnem 1. ledna 1999 přechází do práva hospodaření ministerstva majetek státu, ke kterému k tomuto dni příslušelo právo hospodaření vysokých škol uvedených v příloze č. 1. Ministerstvo písemně může rozhodnout po dohodě s veřejnou vysokou školou o přechodu tohoto majetku do vlastnictví příslušné veřejné vysoké školy; na žádost veřejné vysoké školy tak rozhodne vždy, jde-li o majetek potřebný k zajištění vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti při uskutečňování akreditovaných studijních programů. Rozhodnutí musí obsahovat název a sídlo veřejné vysoké školy, vymezení převáděného majetku a závazků k tomuto majetku a den, kdy majetek a závazky k tomuto majetku přecházejí na veřejnou vysokou školu. Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(6) Na majetek, který přešel dnem 1. ledna 1999 do práva hospodaření ministerstva podle odstavce 5, a na vlastní majetek veřejné vysoké školy se nevztahují obecné předpisy upravující úpadek a způsoby jeho řešení.13)
(7) Práva a závazky fakult, které jsou ke dni 1. ledna 1999 součástí vysokých škol uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2, přecházejí na příslušnou vysokou školu.
§ 102
Akademické tituly, stavovská označení a ostatní tituly absolventů vysokých škol přiznané podle dřívějších předpisů s výjimkami uvedenými v § 99 zůstávají nedotčeny. Vědecké hodnosti „kandidát věd“ (ve zkratce „CSc.“) a „doktor věd“ (ve zkratce „DrSc.“) udělené podle dřívějších předpisů zůstávají nedotčeny.
§ 103
(1) Nově zřízená veřejná vysoká škola a vojenská a policejní vysoká škola je povinna ustavit své orgány do dvou let ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 7 vykonávají v nezbytném rozsahu jejich působnost osoby pověřené ministrem.
(2) Nově zřízená fakulta je povinna ustavit své orgány do jednoho roku ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 25 vykonává v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem.
(3) U nově zřízeného vysokoškolského ústavu vykonává do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 34 v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem.
§ 104
Do doby jmenování členů, předsedy a místopředsedy Akreditační komise podle § 83 vykonávají tyto funkce členové akreditační komise zřízené podle § 17 zákona č. 172/1990 Sb. a nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační komisi.
§ 105
Pokud je podle tohoto zákona podmínkou pro jmenování nebo odvolání člena orgánu vysoké školy nebo její součásti předchozí souhlas jiného orgánu vysoké školy nebo její součásti, bez tohoto souhlasu ke jmenování nebo odvolání nedojde.
§ 106
(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(2) Pro účely tohoto zákona se za členský stát Evropské unie považuje rovněž jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace.
§ 107
Veřejné vysoké školy uvedou své majetkové poměry do souladu s tímto zákonem do 31. prosince 1999.
§ 108
Zrušovací ustanovení
(1) Zrušují se čl. I body 5, 8 a 9 zákona č. 216/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
(2) Zrušují se:
1. § 33 až 41, 43 a 45 zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.
2. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb.
3. Zákon č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách a o zřízení Policejní akademie.
4. Článek VI zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících.
5. Nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační komisi.
6. Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 96/1961 Sb., kterou se vydává statut institutů národohospodářského plánování na vysokých školách ekonomických v Praze a Bratislavě, ve znění vyhlášky Ministerstva školství a kultury č. 31/1963 Sb.
7. Vyhláška Československé akademie věd č. 55/1977 Sb., o dalším zvyšování kvalifikace a o hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků.
8. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 144/1979 Sb., o obhajobách kandidátských a doktorských disertačních prací československých státních občanů v členských státech Rady vzájemné hospodářské pomoci.
9. Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 114/1980 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům, kteří po absolvování internátních středních škol pro pracující studují na vysokých školách.
10. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky č. 60/1985 Sb., o doplňujícím studiu studentů vysokých škol a absolventů vysokých a středních škol pro získání pedagogické způsobilosti.
11. § 9 vyhlášky Ministerstva školství České socialistické republiky č. 61/1985 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.
12. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád).
13. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 447/1990 Sb., o habilitaci docentů a podmínkách a průběhu jmenování profesorů.
14. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 476/1990 Sb., o uznávání diplomů a jiných dokladů o studiu vydaných zahraničními vysokými školami (o nostrifikaci).
15. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 41/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení studentů vysokých škol vysílaných ke studiu do zahraničí.
16. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia, ve znění vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 110/1995 Sb.
17. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o hospodářském zabezpečení studentů vysokých škol v období praxe ze dne 30. května 1969 č.j. 19 261/69-III/5, registrované v částce 30/1969 Sb., ve znění směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 10. března 1970 č.j. 12 300/70-III/5, registrované v částce 10/1970 Sb.
18. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o ubytování studentů vysokých škol v kolejích ze dne 20. července 1982 č.j. 20 797/82-34, registrované v částce 17/1982 Sb.
19. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o zřizování, zrušování a provozu menz a bufetů vysokých škol ze dne 20. července 1982 č.j. 20 798/82-34, registrované v částce 17/1982 Sb., ve znění směrnic Ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 16. července 1985 č.j. 15 330/85-34, registrovaných v částce 19/1985 Sb.
(3) Zrušují se:
1. Zákon č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti.
2. Zákon č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.
3. Vyhláška Československé akademie věd č. 53/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech, ve znění vyhlášky Československé akademie věd č. 5/1986 Sb.
4. Vyhláška Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění vyhlášek Československé akademie věd č. 40/1979 Sb., č. 125/1988 Sb. a č. 393/1992 Sb.
5. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností, ve znění vyhlášky České komise pro vědecké hodnosti č. 187/1990 Sb.
§ 109
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998, s výjimkou § 1 až 82, § 84 až 99, § 101 až 107 a § 108 odst. 2, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1999, a § 108 odst. 3, který nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2001.
Zeman v. r.
Havel v. r.
Tošovský v. r.
Příl.1
Veřejné vysoké školy v České republice:
Univerzita Karlova
Univerzita Palackého v Olomouci
České vysoké učení technické v Praze
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
Akademie výtvarných umění v Praze
Vysoké učení technické v Brně
Veterinární univerzita Brno
Masarykova univerzita
Mendelova univerzita v Brně
Akademie múzických umění v Praze
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Janáčkova akademie múzických umění
Univerzita Pardubice
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze
Technická univerzita v Liberci
Vysoká škola ekonomická v Praze
Univerzita Hradec Králové
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Ostravská univerzita
Slezská univerzita v Opavě
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Západočeská univerzita v Plzni
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Vysoká škola polytechnická Jihlava
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Příl.2
Vojenská vysoká škola:
Univerzita obrany
Policejní vysoká škola:
Policejní akademie České republiky v Praze
Příl.3
Seznam oblastí vzdělávání
1. Architektura a urbanismus
2. Bezpečnostní obory
3. Biologie, ekologie a životní prostředí
4. Doprava
5. Ekonomické obory
6. Elektrotechnika
7. Energetika
8. Farmacie
9. Filologie
10. Filozofie, religionistika a teologie
11. Fyzika
12. Historické vědy
13. Chemie
14. Informatika
15. Kybernetika
16. Lesnictví a dřevařství
17. Matematika
18. Mediální a komunikační studia
19. Neučitelská pedagogika
20. Politické vědy
21. Potravinářství
22. Právo
23. Psychologie
24. Sociální práce
25. Sociologie
26. Stavebnictví
27. Strojírenství, technologie a materiály
28. Tělesná výchova a sport; kinantropologie
29. Těžba a zpracování nerostných surovin
30. Učitelství
31. Umění
32. Vědy o umění a kultuře
33. Vědy o Zemi
34. Veterinární lékařství, veterinární hygiena
35. Všeobecné lékařství a zubní lékařství
36. Zdravotnické obory
37. Zemědělství
____________________
1) § 5 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění
zákona č. 117/1994 Sb.
2) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 1 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 203 odst. 1 zákoníku práce.
5) § 156 a násl. zákoníku práce.
6) Například zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb.,
občanský zákoník, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních
korporacích).
7) § 18 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.
7a) Zákon o podpoře výzkumu a vývoje.
Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o
hodnocení výzkumných záměrů, ve znění nařízení vlády č. 28/2003 Sb.
Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné
soutěži ve výzkumu a vývoji.
8) § 7 odst. 1 písm. t) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
8a) § 10 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8b) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8c) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., o zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC.
8d) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8e) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné ¨
soutěži ve výzkumu a vývoji.
Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o
hodnocení výzkumných záměrů, ve znění nařízení vlády č. 28/2003 Sb.
9) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
9a) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
9b) § 14 odst. 3 písm. a), b), g) a i) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9b) § 14 a 14e až 14q zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9c) § 15 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.
11a) § 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
14) Např. zákon č. 248/1995 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15) § 10 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).
15a) § 10 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
15b) § 195, 197 a 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
16) § 2 písm. r) zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých
zákonů.
18) § 132 až 138 a § 150 zákoníku práce.
19a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských
států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání
odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
19b) § 45 odst. 1 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 189/2008 Sb..
20) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.
20a) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb.
Směrnice Ministerstva vnitra ČSR č. 7/1975 Ú.v. ČSR, o využívání archiválií, reg. částka 24/1975 Sb., ve
znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb.
21) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
21a) § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
21a) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní
příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo
osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.
22) Např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních
nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v
řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky.
22a) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
23) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva financí ČR č. 205/1991
Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření
rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění nařízení vlády č. 48/1995 Sb.
24) Branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních
poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva obrany ČR č. 113/1996 Sb., kterou
se provádějí některá ustanovení zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších
předpisů. Vyhláška Ministerstva obrany ČR č. 7/1996 Sb., o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v
činné službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky, ve znění vyhlášky Ministerstva obrany ČR č.
310/1996 Sb.
25) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády ČSSR č.
148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 420/1990 Sb.
Nařízení vlády ČSFR č. 419/1990 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství.
25) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů.
27) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
29) § 796, 824, 826, 928, 953 a 958 občanského zákoníku.
30) § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
31) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně
některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně
utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, § 504, 2976 a 2985 občanského zákoníku.
32) § 31 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
33) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
34) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
35) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované
způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
36) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
37) § 52 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
38) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
39) § 28a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. …/2023 Sb.
40) Čl. I Úmluvy o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu,
vyhlášené pod č. 60/2000 Sb. m. s.
Čl. II zákona č. .../2023 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Právnické osoby uvedou svůj název do souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 31. prosince 2025.
2. Vnitřní předpisy vysoké školy upravené podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží veřejné a státní vysoké školy příslušnému ministerstvu k registraci nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; soukromé vysoké školy předloží upravené vnitřní předpisy soukromé vysoké školy Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy na vědomí do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Vnitřní předpisy součástí uvedou vysoké školy do souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o veřejnou nebo státní vysokou školou, nebo do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o soukromou vysokou školu.
3. Na právnickou osobu, která byla v poslední den přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona soukromou vysokou školou, se použije § 39 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Výtisky bakalářských, diplomových, disertačních a rigorózních prací, zaslané Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy k uchování podle § 47b odst. 4 věty poslední zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vrátí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vysokým školám, od nichž tyto výtisky obdrželo, do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Povinnosti vysoké školy podle § 44 odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahují na studijní programy, které byly schváleny vysokou školou k uskutečňování na základě institucionální akreditace nebo akreditovány v době přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Studenti, kteří byli do studia studijního programu zapsáni a jejichž první období výuky v rámci daného studia započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ukončují řádně studium podle § 45 odst. 3, § 46 odst. 3, nebo § 47 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Změna způsobu řádného ukončení studia ve studijních programech platí pro studenty, kteří byli do studia studijního programu, schváleného k uskutečňování na základě institucionální akreditace nebo akreditovaného v době přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zapsáni po nabytí účinnosti tohoto zákona, a studenty, kteří byli do studia takového studijního programu zapsáni přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a jejichž první období výuky v rámci daného studia započalo nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona, přímo na základě § 45 odst. 3, § 46 odst. 3, nebo § 47 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Dosavadní oprávnění uskutečňovat studijní programy schválené vysokou školou na základě institucionální akreditace a akreditace studijních programů udělené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou změnou způsobu řádného ukončení studia dotčeny.
8. Probíhající studium v mezinárodně uznávaném kursu uskutečňovaném podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle § 60a zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy upraví dosavadní registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání nebo jeho části nebo jednotlivé zkoušky v České republice podle § 89 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle § 89 až 90a zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
11. Zkrácení doby platnosti potvrzení orgánu státní sociální podpory o příjmu rodiny, vydávaného pro účely přiznání stipendia, ze 24 na 11 měsíců od uplynutí čtvrtletí, za které byl příjem rodiny zjišťován, se nevztahuje na řízení ve věcech stipendií, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
12. Ustanovení § 91 odst. 2 a 3 a § 91a zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne 1. září 2024, se nevztahují na ty studenty doktorského studijního programu, kteří byli do studia daného studijního programu zapsáni a jejichž první období výuky v rámci daného studia započalo přede dnem 1. září 2024. Při posuzování, zda jde o první studium v doktorském studijním programu, se bere v úvahu i studium přede dnem 1. září 2024.
13. Právnická osoba, která v poslední den přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovala na území České republiky v souladu s § 93a odst. 2 a § 93b odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu nebo programech, je oprávněna pokračovat v poskytování uvedeného vzdělávání podle dosavadních právních předpisů až do získání tuzemského povolení pro příslušný program nebo programy podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 7 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí doby 7 měsíců může právnická osoba uvedená ve větě první v poskytování uvedeného vzdělávání pokračovat za podmínek podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pouze za účelem dostudování stávajících studentů, kteří studium zahájili přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s tím, že ke studiu příslušných programů uskutečňovaných podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, již nelze přijímat nové uchazeče. Po dobu pokračování v poskytování vzdělávání se na právnickou osobu ohledně daného pokračujícího vzdělávání a souvisejících práv, povinností a postupů vztahuje zákon č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
14. Tuzemská právnická osoba, která v poslední den přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytovala na území České republiky v souladu s § 93a odst. 4 a § 93d odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu nebo programech evropské zahraniční vysoké školy, je oprávněna pokračovat v poskytování uvedeného vzdělávání podle dosavadních právních předpisů až do získání tuzemského oprávnění pro příslušný program nebo programy podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 7 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí doby 7 měsíců může právnická osoba uvedená ve větě první v poskytování uvedeného vzdělávání pokračovat za podmínek podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pouze za účelem dostudování stávajících studentů, kteří studium zahájili přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s tím, že ke studiu příslušných programů uskutečňovaných podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, již nelze přijímat nové uchazeče. Po dobu pokračování v poskytování vzdělávání se na právnickou osobu ohledně daného pokračujícího vzdělávání a souvisejících práv, povinností a postupů vztahuje zákon č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
15. Oprávnění právnické osoby poskytovat na základě tuzemského povolení podle § 93a odst. 3 a § 93f zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu nebo programech, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není tímto zákonem dotčeno a trvá do uplynutí doby, na kterou bylo tuzemské povolení uděleno, nebo do dne jeho odnětí.
16. Oprávnění tuzemské právnické osoby poskytovat na základě tuzemského oprávnění podle § 93a odst. 5 a § 93h zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu nebo programech mimoevropské zahraniční vysoké školy, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není tímto zákonem dotčeno a trvá do uplynutí doby, na kterou bylo tuzemské oprávnění uděleno, nebo do dne jeho odnětí.
17. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může tuzemské povolení právnické osoby uvedené v bodě 15 a tuzemské oprávnění právnické osoby uvedené v bodě 16 odejmout podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
18. Na studijní programy, uskutečňované vysokými školami k poslednímu dni přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a akreditované na základě žádosti podle § 95 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se až do uplynutí doby platnosti jejich akreditace vztahuje § 95 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(K části druhé návrhu zákona)
Platné znění části zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/20020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb. a zákona č. 455/2022 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
ZÁKON
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* * *
Předmět úpravy
§ 1
Tento zákon upravuje organizační uspořádání sociálního zabezpečení, působnost České správy sociálního zabezpečení, okresních správ sociálního zabezpečení a orgánů státní správy v sociálním zabezpečení a k výběru příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení a řízení ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, včetně řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče a ve věcech osob zdravotně znevýhodněných.
§ 2
Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje důchodové pojištění2).
§ 3
Organizační uspořádání sociálního zabezpečení
(1) Sociální zabezpečení provádí orgány sociálního zabezpečení.
(2) Na úseku sociálního zabezpečení vykonávají působnost též obecní úřady, obecní živnostenské úřady (dále jen „živnostenské úřady“) a , orgány Finanční správy České republiky a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
(3) Orgány sociálního zabezpečení jsou:
a) Ministerstvo práce a sociálních věcí,
b) Česká správa sociálního zabezpečení,
c) okresní správy sociálního zabezpečení,
d) Ministerstvo vnitra,
e) Ministerstvo spravedlnosti,
f) Ministerstvo obrany.
* * *
ČÁST DRUHÁ
Úkoly orgánů sociálního zabezpečení, dalších orgánů a obcí v sociálním zabezpečení
* * *
§ 10c
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
(1) Pro účely vydání rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle § 21 odst. 1 písm. a) bodu 1, 2 nebo 3 zákona o důchodovém pojištění předloží žadatel originál nebo úředně ověřenou kopii potvrzení o studiu, vydaného zahraniční střední školou, vyšší odbornou školou nebo vysokou školou (dále jen „zahraniční škola“) nebo tuzemskou právnickou osobou uskutečňující vysokoškolský studijní program zahraniční vysoké školy na území České republiky v rámci spolupráce s danou zahraniční vysokou školou (dále jen „pobočka zahraniční vysoké školy“), nebo obdobný doklad nebo doklady, které obsahují
a) jméno, příjmení a datum narození žáka nebo studenta a název a sídlo zahraniční školy nebo pobočky zahraniční vysoké školy,
b) učební plán žáka nebo studenta nebo jiný výčet studovaných předmětů s uvedením jejich časového rozsahu, včetně celkového počtu vyučovacích hodin týdně, a formu a standardní délku studia, jde-li o studium na zahraniční střední nebo vyšší odborné škole,
c) název a typ zahraničního vysokoškolského studijního programu, místo a formu studia v daném programu, jde-li o studium na zahraniční vysoké škole nebo v pobočce zahraniční vysoké školy,
d) den, kdy se osoba, o jejíž studium jde, stala žákem nebo studentem; nelze-li tento den určit, pak den zahájení studia,
e) v případě probíhajícího studia den, kdy osoba, o jejíž studium jde, přestane být žákem nebo studentem; nelze-li tento den určit, pak standardní dobu studia potřebnou k řádnému ukončení studia, včetně vyznačení období, ve kterém žákem nebo studentem nebyla z důvodu přerušení studia nebo z jiných důvodů, a
f) v případě ukončeného studia den, kdy osoba, o jejíž studium jde, přestala být žákem nebo studentem, včetně vyznačení období, ve kterém žákem nebo studentem nebyla z důvodu přerušení studia nebo z jiných důvodů, a diplom, jde-li o řádně ukončené studium na zahraniční vysoké škole nebo v pobočce zahraniční vysoké školy, nebo jiný doklad o ukončení studia.
(2) Žadatel dále předloží
a) podklady pro rozhodnutí vyhotovené v cizím jazyce v úředně ověřeném překladu do jazyka českého, pokud Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nesdělí žadateli, že takový překlad nevyžaduje; takové prohlášení může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet řízení v budoucnu,
b) na výzvu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy doklad podle odstavce 1, u něhož byla pravost podpisů a otisků razítek na originálu ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo zahraniční škola, která doklad vydala, nebo příslušným cizozemským orgánem a příslušným zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(3) Nepředloží-li žadatel podklady podle odstavce 1 nebo 2, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy řízení usnesením zastaví. Předložení dokladů podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b) lze se souhlasem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nahradit čestným prohlášením účastníka řízení nebo svědeckou výpovědí, zanikla-li zahraniční škola, na níž se uskutečňovalo příslušné studium, nebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.
(4) Nedaří-li se prokazatelně žadateli doručovat nebo nepodaří-li se žadateli doručit do ciziny, orgán rozhodující o žádosti doručuje žadateli bez ustanovení opatrovníka veřejnou vyhláškou.
(5) Lhůta pro vydání rozhodnutí o žádosti činí 90 dnů od zahájení řízení.
* * *
ČÁST ŠESTÁ
Řízení ve věcech důchodového pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a řízení ve věcech osob zdravotně znevýhodněných
* * *
HLAVA DRUHÁ
Řízení ve věcech důchodového pojištění
* * *
§ 85
Prokazování některých dob
(1) V řízení ve věcech důchodového pojištění se prokazují
a) doba vojenské služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,
b) doba odbojové činnosti a polní služby potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem,
c) doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela svého manžela, který působil jako zaměstnanec v zahraničí nebo expert v zahraničí, potvrzením zaměstnavatele, který vyslal manžela ženy do zahraničí,
d) doba výkonu civilní služby potvrzením orgánu státní správy, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,
e) doba nezaměstnanosti před 1. lednem 1996 potvrzením orgánu státní správy, který občana vedl jako uchazeče o zaměstnání,
f) doba studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v cizině rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že studium na těchto školách je postaveno na roveň studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice,
g) doba studia na zahraničních vysokých školách, uskutečňovaného na území České republiky, rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že uvedené studium je pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice,
h) doba studia ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území České republiky tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou, rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že uvedené studium je pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice.
(2) Doby péče uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodech 11 a 12 se prokazují rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu této péče. Návrh na zahájení řízení podle předchozí věty se podává na předepsaném tiskopisu; tento návrh lze podat nejdříve po skončení uvedené péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu. Návrh na zahájení řízení podle věty první může podat i pozůstalý, který uplatňuje nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po občanu, který pečoval o osoby uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11 nebo 12. Okresní správa sociálního zabezpečení předkládá České správě sociálního zabezpečení stejnopis rozhodnutí uvedeného ve větě první, a to do 8 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(3) Výchovu dítěte a péči o dítě do 4 let věku v období před 1. červencem 2007 dokládá žena, která z důvodu výchovy dítěte uplatňuje nárok na nižší důchodový věk a žádá o zápočet doby péče o takové dítě, svým čestným prohlášením a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti, a to při uplatnění žádosti o důchod; rodný list se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správ.
(4) Doba péče o dítě do 4 let věku po 30. červnu 2007 se dokládá čestným prohlášením při uplatnění žádosti o důchod a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti; rodný list se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správy. Čestné prohlášení se podává na předepsaném tiskopise. V čestném prohlášení se uvádí
a) jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte60c) a jeho rodné číslo,
b) jméno, popřípadě jména a příjmení a rodné číslo osoby, na jejíž osobní péči bylo dítě převážně odkázáno, a její vztah k dítěti,
c) jméno, popřípadě jména a příjmení druhého rodiče dítěte, je-li znám, a jeho rodné číslo,
d) doba a rozsah péče o dítě,
e) sdělení, zda ve stejné době o dítě pečovala i jiná osoba, a v kladném případě jméno, popřípadě jména a příjmení a rodné číslo této osoby, její vztah k dítěti a doba a rozsah péče této jiné osoby o dítě.
(5) K prokázání doby pojištění lze použít čestného prohlášení nejméně 2 svědků a žadatele o důchod nebo o úpravu důchodu, nelze-li tuto dobu prokázat jinak.
(6) Rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení podle § 6 odst. 4 písm. a) bodu 12 se považuje za podklad pro rozhodnutí orgánu příslušného rozhodovat o dávce důchodového pojištění, jestliže bylo vydáno po podání žádosti o tuto dávku; toto rozhodnutí se účastníku řízení nedoručuje a je obsaženo v rozhodnutí o dávce důchodového pojištění.
____________________
2) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
60c) § 20 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb.
(K části třetí návrhu zákona)
Platné znění části zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 363/2019 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 17/2022 Sb. a zákona č. 203/2022 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
ZÁKON
o státní sociální podpoře
* * *
§ 6
Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je
a) u příspěvku na bydlení a přídavku na dítě období kalendářního čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje,
b) u porodného kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě (děti) narodilo.
* * *
§ 11
Nezaopatřené dítě
(1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo
b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení58)
(2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
(3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.
§ 12
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání
(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:
a) studium na středních a vysokých školách v České republice,10) s výjimkou
1. studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání,
2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením38a) prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,10a)
c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice; výjimky podle písmene a) bodů 1 a 2 platí obdobně,
d) studium na zahraniční vysoké škole70), uskutečňované na území České republiky, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice; zahraniční vysokou školou se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba ustavená podle právních předpisů cizího státu, která je v tomto cizím státě, podle jehož právních předpisů byla ustavena (dále jen „domovský stát“), součástí vysokoškolského vzdělávacího systému daného domovského státu a která v tomto domovském státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se v tomto domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání,
e) studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území České republiky tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou v rámci spolupráce s danou zahraniční vysokou školou tuzemskou právnickou osobou (dále jen „pobočka zahraniční vysoké školy“), pokud je uvedené studium podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice,
f) studium v České republice, které je podle § 15 svým rozsahem a obsahem postaveno na roveň studiu na školách uvedených v písmenu a) a uskutečňuje se v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium,
g) studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v České republice v případě, že
1. vzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo byla zřízena nebo založena podle práva členského státu Evropské unie, pokud je v této vzdělávací instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školní docházky podle školského zákona64), nebo
2. se uskutečňuje ve vzdělávacích institucích zřízených na území České republiky při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích států,
h) příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let,
i) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů65).
(2) Studiem na středních školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium
a) na středních školách a konzervatořích,39) zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení,40)
b) na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti,41)
c) na vyšších odborných školách42) zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.40)
(3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.43)
(4) Při rozhodování podle odstavce 1 písm. c), d) nebo e) se postupuje obdobně podle pravidel stanovených v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení pro řízení o postavení studia na středních, vyšších odborných nebo vysokých školách v cizině nebo studia na zahraničních vysokých školách nebo v pobočkách zahraničních vysokých škol na území České republiky na roveň studia na středních, vyšších odborných nebo vysokých školách v České republice pro účely důchodového pojištění.
§ 13
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole
(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (§ 12 odst. 2) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.
(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také
a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,44) v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium,
c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia45) nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále stanoveno jinak.
(3) Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže
a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10,
b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,4)
c) výdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc,
d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.46)
Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole.
§ 14
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole
(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12 odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.
(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také
a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně10b) studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně10b) studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole,
d) doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená10c).
§ 15
(1) Vzdělávací instituce a osoby, které uskutečňují studium podle § 12 odst. 1 písm. f) (dále jen „vzdělávací instituce“), jsou uvedeny v seznamu vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou (dále jen „seznam“), který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí vzdělávací instituce do seznamu zařazuje. Seznam obsahuje identifikační údaje vzdělávací instituce, označení studia podle § 12 odst. 1 písm. f), datum zařazení do seznamu a datum ukončení platnosti zařazení. Seznam se zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Zařazení do seznamu je platné po dobu 3 let od účinnosti rozhodnutí o zařazení do seznamu podle odstavce 1, neskončí-li platnost zařazení dříve v souladu s odstavcem 6.
(3) Při zařazování do seznamu podle odstavce 1 se posuzuje zejména obsah a rozsah studia, splnění podmínek odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se podílejí na vzdělávání, a splnění náležitostí žádosti stanovených v prováděcím právním předpise.
(4) Vzdělávací instituce se do seznamu nezařadí, jestliže
a) k žádosti nepřiložila doklady stanovené v prováděcím právním předpise,
b) v žádosti uvedla nepravdivé nebo neúplné údaje a ve stanovené lhůtě je neopravila nebo nedoplnila,
c) nejsou dány předpoklady pro řádné uskutečňování studia po stránce personální nebo materiální,
d) uskutečňování studia by nebylo v souladu s právními předpisy.
(5) Činnost vzdělávacích institucí je podle potřeby kontrolována orgánem, který ji do seznamu zařadil, při uskutečňování studia podle § 12 odst. 1 písm. f) v rozsahu hledisek uvedených v odstavci 3.
(6) Orgán, který vzdělávací instituci do seznamu zařadil, ji ze seznamu vyřadí, jestliže
a) v její činnosti budou zjištěny nedostatky závažného charakteru,
b) nesplňuje podmínky, za nichž jí bylo rozhodnutí uděleno,
c) uvedla nebo uvádí nepravdivé, zkreslené nebo klamavé informace o studiu,
d) odmítne podrobit se kontrole plnění podmínek podle odstavce 5,
e) o to písemně požádá.
(7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a termíny předložení žádosti o zápis do seznamu, doklady k žádosti, obsah, rozsah a organizaci studia, podmínky odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se budou podílet na zajišťování studia podle § 12 odst. 1 písm. f), materiálně technické podmínky prostor, ve kterých se bude uskutečňovat studium, podmínky ukončování studia, obsah a způsob vedení dokumentace, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
§ 16
(1) Za povinnou školní docházku11) se pro účely tohoto zákona považuje též
a) pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání,11a)
b) desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,11b)
c) pokračování žáků se zdravotním postižením v základním vzdělávání,11c)
d) kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání.11d)
(2) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin bezprostředně navazující na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky. Dobu školních prázdnin uvedenou ve větě první nelze považovat za povinnou školní docházku, jestliže dítě v této době vykonávalo výdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci v rozsahu uvedeném v § 13 odst. 3 písm. a) až c). Věta druhá neplatí, pokračuje-li dítě po skončení výuky v uvedeném školním roce v soustavné přípravě na budoucí povolání.
* * *
§ 17
Podmínky nároku na přídavek na dítě
Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,40.
* * *
§ 64
(1) Zaměstnanci České republiky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být uvedení zaměstnanci zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány státní sociální podpory při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon20) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob.
(3) Orgány státní sociální podpory jsou povinny na žádost poskytovat
a) orgánům sociálního zabezpečení49) a obecním úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle zvláštního právního předpisu58) údaje o nezaopatřenosti dítěte, obecním úřadům a krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí,
b) správcům daně50) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,
c) zdravotním pojišťovnám51) údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
d) orgánům činným v trestním řízení53) údaje potřebné pro trestní řízení,
e) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení,
f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona54) ke kontrole činností orgánů státní sociální podpory údaje potřebné k provádění této kontroly,
g) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob.
(4) Orgány státní sociální podpory jsou povinny poskytnout Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona.
(5) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány státní sociální podpory získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost.
(6) Krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o dávce, je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je
(7) Příslušná krajská pobočka Úřadu práce je povinna pro účely přiznání stipendia podle zvláštního právního předpisu54a) na žádost oprávněné osoby, která pobírá přídavek na dítě, písemně sdělit, že příjem za třetí kalendářní čtvrtletí roku rozhodný pro přiznání přídavku na dítě nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50 3,4.
____________________
4) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
10) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),
ve znění pozdějších předpisů.
10a) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
10b) § 55 zákona č. 111/1998 Sb.
11a) § 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.
11b) § 46 odst. 3 a § 48 zákona č. 561/2004 Sb.
11c) § 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.
11d) § 55 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.
20) Například § 128 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., a § 8 trestního řádu, ve znění
zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb.
38a) § 67 zákona č. 435/2004 Sb.
39) § 57 až 91 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon).
40) § 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb.
41) § 8 odst. 3 a § 186 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.
42) § 92 až 107 zákona č. 561/2004 Sb.
43) § 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
44) § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
45) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
46) Například zákon č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
49) § 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č.
307/1993 Sb. Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním
zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 125/1990 Sb., zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990
Sb., zákona ČNR č. 459/1990 Sb., zákona ČNR č. 9/1991 Sb., zákona ČNR č. 144/1991 Sb., zákona ČNR
č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 72/1995 Sb.,
zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 238/1995 Sb.
50) § 1 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 325/1993 Sb. a
zákona č. 85/1994 Sb.
53) § 12 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993
Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb.
54) § 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č.
224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb. a zákona č. 296/1995 Sb.
54a) § 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých
školách), ve znění pozdějších předpisů.
58) § 8 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
64) § 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb.
65) § 11 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských
zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
70) § 93a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých
školách), ve znění pozdějších předpisů.
(K části čtvrté návrhu zákona)
Platné znění části zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb. a zákona č. 455/2022 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
ZÁKON
o důchodovém pojištění
* * *
§ 6
(1) Pojištění jsou účastny též osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se týká doby jejich
a) vedení v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud jim po dobu této evidence nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci,
b) soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen „střední škola“) nebo vysoké škole v České republice,
c) výdělečné činnosti v cizině po 31. prosinci 1995, jedná-li se o osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a), c) a e); za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem,
d) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací podle zvláštního právního předpisu;6a) za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem,
e) činnosti v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, jde-li o osoby uvedené v § 5 odst. 5; za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem,
f) výkonu funkce poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,
g) pobytu v cizině, pokud následovaly do místa vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí svého manžela nebo registrovaného partnera, který je státním zaměstnancem podle zákona o státní službě nebo jiným zaměstnancem organizační složky státu, se souhlasem této organizační složky státu, a nemají příjem ze závislé činnosti nebo nejsou osobami samostatně výdělečně činnými nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé nebo registrovaní partneři vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí; v takovém případě může hradit pojistné zaměstnavatel manžela nebo registrovaného partnera,
h) výkonu samostatné výdělečné činnosti ve zdaňovacím období, za které byla jejich daň z příjmů fyzických osob rovna paušální dani, uplynula-li marně lhůta pro placení paušálního pojistného na důchodové pojištění za tuto dobu.
(2) Pojištění jsou účastny též ostatní osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění. Účast na pojištění osob uvedených ve větě první je však možná v rozsahu nejvýše 15 let; za dobu přede dnem podání přihlášky je přitom účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem a doba pojištění těchto osob podle § 11 odst. 1 písm. a) a § 13 odst. 1 získaná přede dnem podání této přihlášky trvala aspoň 1 rok.
(3) Účast na pojištění podle odstavců 1 a 2 je možná nejdéle do dne, který bezprostředně předchází dni vzniku nároku na starobní důchod.
* * *
§ 20
Dítě
…
(4) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže
a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 21 až 23),
b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost.
(5) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
(6) Za povinnou školní docházku20) se pro účely tohoto zákona považuje též
a) pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání,20a) desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,20b) pokračování žáků se zdravotním postižením v základním vzdělávání20c) a kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání,20d)
b) období školních prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud dítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nestalo-li se studentem střední školy.
(7) Za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání
§ 21
(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se pro účely tohoto zákona považuje
a) studium na středních a vysokých školách v České republice21), s výjimkou dálkového, distančního, večerního a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno alespoň v rozsahu uvedeném v § 27 nebo pobírá-li podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, a studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů nebo vojáků z povolání; za studium na středních a vysokých školách v České republice se považuje také
1. studium na středních a vysokých školách v cizině, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice,
2. studium na zahraničních vysokých školách46)54), uskutečňované na území České republiky, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice; zahraniční vysokou školou se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba ustavená podle právních předpisů cizího státu, která je v daném cizím státě, podle jehož právních předpisů byla ustavena (dále jen „domovský stát“), součástí vysokoškolského vzdělávacího systému domovského státu a která v domovském státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se v domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání,
3. studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území České republiky tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školou v rámci spolupráce s danou zahraniční vysokou školou tuzemskou právnickou osobou, pokud je uvedené studium podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice,
b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením28) prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,21a)
c) studium osob se středním vzděláním s maturitní zkouškou nebo s vyšším odborným vzděláním v konzervatoři, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium, v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou, uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání, uvedených v seznamu vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou vedeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
d) studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v České republice v případě, že
1. vzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo byla zřízena nebo založena podle práva členského státu Evropské unie, pokud je v této vzdělávací instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školní docházky podle školského zákona38), nebo
2. se uskutečňuje ve vzdělávacích institucích zřízených na území České republiky při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích států,
e) příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, a to nejvýše po dobu 2 let,
f) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů39).
(2) Středními školami se pro účely tohoto zákona rozumí střední školy a konzervatoře, jsou-li zapsány do rejstříku škol a školských zařízení.21b) Střední školy zřizované ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti se považují za střední školy i po dobu, po kterou nejsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení.21c)
(3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.21d)
§ 22
(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole podle § 21 odst.1 písm. a) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.
(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také
a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v měsíci květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,34) v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v měsíci květnu nebo červnu konáno absolutorium,
c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b), pokud dítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nestalo-li se studentem vysoké školy; to neplatí, pokud poslední ročník studia probíhal za trvání služebního poměru osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. b).
§ 23
(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole podle § 21 odst.1 písm. a) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.
(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také
a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, pokud dítě po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole; to platí obdobně, jde-li o studium uvedené v § 21 odst. 3.
* * *
§ 105c
Nároky pojištěnce, který byl účasten důchodového spoření
(1) Pojištěnci, který byl v období let 2013 až 2015 účasten důchodového spoření46) 55) a za celou dobu své účasti na důchodovém spoření nedoplatil podle zákona o ukončení důchodového spoření47) pojistné na důchodové pojištění, se výše procentní výměry starobního důchodu za doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1, které se kryjí s dobou účasti na důchodovém spoření, stanoví způsobem a za podmínek podle právní úpravy účinné ke dni 31. prosince 2015. Ustanovení věty první platí i v případě vzniku nároku na starobní důchod podle § 61a odst. 1, jde-li o poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně; ustanovení § 61a odst. 2 se přitom nepoužije.
(2) Při stanovení procentní výměry vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu v případě úmrtí pojištěnce, který byl v období let 2013 až 2015 účasten důchodového spoření46) 55), po 31. prosinci 2015 se tato účast na důchodovém spoření zohledňuje podle právní úpravy účinné ke dni 31. prosince 2015.
____________________
6a) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).
20) § 36 až 43 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon).
20a) § 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.
20b) § 46 odst. 3 a § 48 zákona č. 561/2004 Sb.
20c) § 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.
20d) § 55 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb.
21) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
21a) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
21b) § 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon).
21c) § 186 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.
28) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
34) § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
38) § 953 občanského zákoníku.
39) § 796 občanského zákoníku.
46) § 12 a 12a zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
46) § 93a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
46) Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů.
46) § 12 a 12a zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
54) § 93a odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
55) Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů.
(K části páté návrhu zákona)
Platné znění zákona č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění zákona č. 384/2008 Sb. a zákona č. 329/2011 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
ZÁKON
o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Tento zákon upravuje používání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob jako jejich dorozumívacích prostředků.
(2) Neslyšící a hluchoslepé osoby mají právo svobodně si zvolit z komunikačních systémů uvedených v tomto zákoně ten, který odpovídá jejich potřebám. Jejich volba musí být v maximální možné míře respektována tak, aby měly možnost rovnoprávného a účinného zapojení do všech oblastí života společnosti i při uplatňování jejich zákonných práv.
§ 2
Definice základních pojmů
(1) Za neslyšící se pro účely tohoto zákona považují osoby, které neslyší od narození, nebo ztratily sluch před rozvinutím mluvené řeči, nebo osoby s úplnou či praktickou hluchotou, které ztratily sluch po rozvinutí mluvené řeči, a osoby těžce nedoslýchavé, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotně porozumět mluvené řeči sluchem.
(2) Za hluchoslepé se pro účely tohoto zákona považují osoby se souběžným postižením sluchu a zraku různého stupně, typu a doby vzniku, u nichž rozsah a charakter souběžného sluchového a zrakového postižení neumožňuje plnohodnotný rozvoj mluvené řeči, nebo neumožňuje plnohodnotnou komunikaci mluvenou řečí.
§ 3
Komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob
Komunikačními systémy neslyšících a hluchoslepých osob se pro účely tohoto zákona rozumí český znakový jazyk a komunikační systémy vycházející z českého jazyka.
§ 4
Český znakový jazyk
(1) Český znakový jazyk je základním komunikačním systémem těch neslyšících osob v České republice, které jej samy považují za hlavní formu své komunikace.
(2) Český znakový jazyk je přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu. Český znakový jazyk má základní atributy jazyka, tj. znakovost, systémovost, dvojí členění, produktivnost, svébytnost a historický rozměr, a je ustálen po stránce lexikální i gramatické.
(3) Český znakový jazyk může být využíván jako komunikační systém hluchoslepých osob v taktilní formě, která spočívá ve vnímání jeho výrazových prostředků prostřednictvím hmatu.
§ 6
Komunikační systémy vycházející z českého jazyka
(1) Komunikačními systémy neslyšících a hluchoslepých osob vycházejícími z českého jazyka jsou znakovaná čeština, prstová abeceda, vizualizace mluvené češtiny, písemný záznam mluvené řeči, Lormova abeceda, daktylografika, Braillovo písmo s využitím taktilní formy, taktilní odezírání a vibrační metoda Tadoma.
(2) Znakovaná čeština využívá gramatické prostředky češtiny, která je současně hlasitě nebo bezhlasně artikulována. Spolu s jednotlivými českými slovy jsou pohybem a postavením rukou ukazovány jednotlivé znaky, převzaté z českého znakového jazyka. Znakovaná čeština v taktilní formě může být využívána jako komunikační systém hluchoslepých osob, které ovládají český jazyk.
(3) Prstová abeceda využívá formalizovaných a ustálených postavení prstů a dlaně jedné ruky nebo prstů a dlaní obou rukou k zobrazování jednotlivých písmen české abecedy. Prstová abeceda je využívána zejména k odhláskování cizích slov, odborných termínů, případně dalších pojmů. Prstová abeceda v taktilní formě může být využívána jako komunikační systém hluchoslepých osob.
(4) Vizualizace mluvené češtiny je zřetelná artikulace jednotlivých českých slov ústy tak, aby bylo umožněno nebo usnadněno odezírání mluveného projevu osobami, které ovládají český jazyk a odezírání preferují jako prostředek své komunikace.
(5) Písemný záznam mluvené řeči je převod mluvené řeči do písemné podoby v reálném čase. Pro potřeby hluchoslepých se písemný záznam provádí zvětšeným písmem nebo Braillovým písmem.
(6) Lormova abeceda je dotyková dlaňová abeceda, při které se jednotlivá písmena vyznačují pomocí ustálených pohybů a dotyků prováděných na dlani a prstech ruky příjemce sdělení.
(7) Daktylografika je vpisování velkých tiskacích písmen zpravidla do dlaně ruky příjemce sdělení.
(8) Braillovo písmo s využitím taktilní formy umožňuje zobrazovat písmena abecedy ustálenými dotyky na dvou prstech jedné ruky nebo více prstech obou rukou příjemce sdělení s využitím kódového systému Braillova písma.
(9) Taktilní odezírání je založeno na vnímání mluvené řeči pomocí odhmatávání vibrací hlasivek mluvčího.
(10) Vibrační metoda Tadoma je založena na vnímání mluvené řeči pomocí odhmatávání vibrací hlasivek, pohybů dolní čelisti, rtů a tváří mluvčího.
§ 7
Používání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob
Neslyšící a hluchoslepé osoby mají právo na
a) používání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob,
b) vzdělávání s využitím komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob v souladu s jinými právními předpisy4),
c) výuku komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, kterou upravuje jiný právní předpis1).
§ 8
(1) Neslyšící a hluchoslepé osoby mají při návštěvě lékaře, vyřizování úředních záležitostí a při zajišťování dalších nezbytných potřeb právo na tlumočnické služby zajišťující tlumočení v jimi zvoleném komunikačním systému uvedeném v tomto zákoně. Podmínky poskytování tlumočnických služeb stanoví jiný právní předpis2).
(2) Neslyšícím a hluchoslepým osobám, které jsou z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P, jsou tlumočnické služby při soudním řízení poskytovány bezplatně.
(3) Neslyšícím a hluchoslepým žákům středních škol a neslyšícím a hluchoslepým studentům vyšších odborných škol a vysokých škol, které jsou z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P, jsou tlumočnické služby poskytovány bezplatně za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.
(3) Poskytování tlumočnických služeb neslyšícím a hluchoslepým osobám při předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání a při studiu na vysoké škole upravují jiné právní předpisy4).
§ 9
Rodiče, u jejichž dítěte byla diagnostikována praktická nebo úplná hluchota3) nebo hluchoslepota, mají právo na bezplatnou výuku v kursech komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob.
§ 10
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou
a) podmínky a rozsah tlumočnických služeb poskytovaných bezplatně neslyšícím a hluchoslepým žákům a studentům podle § 8 odst. 3,
b) obsah a rozsah kurzů podle § 9.
____________________
1) § 16 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 384/2008 Sb.
2) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
3) Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro
účely dávek státní sociální podpory, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb. a vyhlášky č. 62/2008 Sb.
4) Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve
znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých
školách), ve znění pozdějších předpisů.
(K části šesté návrhu zákona)
Platné znění části zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 588/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
ZÁKON
o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů
(zákon o uznávání odborné kvalifikace)
* * *
§ 36a
Oznámení
(1) Uchazeč, který je státním příslušníkem členského státu nebo který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě Evropské unie a v souladu s právními předpisy členského státu původu vykonává předmětnou činnost, která je v České republice regulovanou činností, je oprávněn tuto činnost vykonávat dočasně nebo příležitostně i na území České republiky, aniž splní požadavek zápisu, registrace, povolení, autorizace nebo členství v profesní komoře podle zvláštního právního předpisu a aniž požádá o uznání odborné kvalifikace podle § 6 až 18 a uznání jiné způsobilosti podle § 20, pokud splní podmínky podle odstavců 2 až 5 a 8 a, stanoví-li tak zvláštní zákon, podmínky podle § 36b. Zda je regulovaná činnost vykonávána dočasně nebo příležitostně, se posuzuje, zejména s ohledem na dobu trvání, četnost, pravidelnost a nepřetržitost výkonu činnosti na území České republiky17).
(2) Není-li předmětná činnost v členském státě původu regulována, je uchazeč povinen doložit, že v jednom nebo více členských státech vykonával předmětnou činnost po dobu nejméně 1 roku během předcházejících 10 let, nebo předložit doklad o regulovaném vzdělávání, které jej odborně připravuje pro výkon předmětné činnosti v členském státě původu [§ 3 odst. 1 písm. b) bod 2].
(3) Vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu regulované činnosti, je uchazeč povinen doložit, že je pojištěn v rozsahu a za podmínek vyžadovaných zvláštním právním předpisem.
(4) Uchazeč je povinen před tím, než začne vykonávat regulovanou činnost na území České republiky, písemně oznámit tuto skutečnost uznávacímu orgánu. Oznámení obsahuje:
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení uchazeče, datum narození, adresu místa podnikání v zemi původu, případně doručovací adresu a státní občanství,
b) název regulované činnosti, kterou bude vykonávat, a údaj o tom, zda je činnost v členském státě původu regulována, popřípadě údaj o činnosti, která je obsahově nejbližší,
c) údaj o odborné kvalifikaci a v případech podle odstavce 2 také o výkonu předmětné činnosti nebo regulovaném vzdělávání,
d) údaje o zaměstnavateli usazeném v jiném členském státě Evropské unie, pokud je uchazeč vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb tímto zaměstnavatelem, v rozsahu:
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, členský stát usazení, adresa místa podnikání, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, nebo
2. název, sídlo a stát usazení, je-li zaměstnavatelem právnická osoba.
(5) K oznámení podle odstavce 4 uchazeč přiloží:
a) průkaz totožnosti, doklad osvědčující státní příslušnost uchazeče, případně i doklad potvrzující právní postavení uvedené v § 1 odst. 2; ustanovení § 22 odst. 6 věty první a druhé a odst. 7 se použijí obdobně,
b) doklad potvrzující, že je uchazeč usazen v členském státě původu a v souladu s jeho právními předpisy vykonává předmětnou činnost a že mu oprávnění k výkonu předmětné činnosti v členském státě původu nebylo odejmuto ani dočasně pozastaveno; ustanovení § 22 odst. 7 se použije obdobně,
c) doklad o odborné kvalifikaci; ustanovení § 22 odst. 4, 5, 6 věty první a třetí, odst. 7 a 8 se použijí obdobně,
d) doklad podle odstavce 2, není-li předmětná činnost v členském státě původu regulována; ustanovení § 22 odst. 4, 5, 6 věty první a třetí, odst. 7 a 8 se použijí obdobně,
e) doklad podle odstavce 3, vyžaduje-li se pro výkon regulované činnosti v České republice doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu regulované činnosti; ustanovení § 22 odst. 7 a 8 se použijí obdobně.
(6) Ministerstvo informuje o splnění oznamovací povinnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje týkající se oznámení:
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení uchazeče,
b) název regulované činnosti, pro kterou bylo oznámení podáno,
c) adresa místa podnikání v zemi původu, případně doručovací adresa, a
d) údaje o zaměstnavateli usazeném v jiném členském státě Evropské unie uvedené v odstavci 4 písm. d), pokud je uchazeč vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb tímto zaměstnavatelem.
(7) Nesplňuje-li oznámení nebo doklady k němu přiložené náležitosti podle správního řádu nebo odstavce 4 a 5, pomůže uznávací orgán uchazeči nedostatky odstranit na místě nebo jej bezodkladně vyzve k jejich odstranění. Zároveň jej upozorní, že do doby odstranění nedostatků, popřípadě do doby uvedené v § 36b odst. 6, stanoví-li zvláštní zákon podmínku ověření odborné kvalifikace, není oprávněn na území České republiky regulovanou činnost vykonávat.
(8) Uchazeč je povinen bezodkladně informovat uznávací orgán o změnách všech skutečností uvedených v oznámení nebo dokladech k oznámení přiložených, včetně skutečností, které by mohly být důvodem zániku oprávnění vykonávat dočasně nebo příležitostně regulovanou činnost na území České republiky. Hodlá-li uchazeč dočasně nebo příležitostně vykonávat regulovanou činnost na území České republiky po uplynutí 12 měsíců ode dne podání úplného oznámení, je povinen podat toto oznámení opětovně, s výjimkou případů podle § 24c odst. 3. Při opětovném podání oznámení je uchazeč povinen předložit doklady uvedené v odstavci 5 písm. b) až e) pouze v případě změny skutečností uvedených v původním oznámení nebo v dokladech k tomuto oznámení přiložených.
(9) Uznávací orgán eviduje údaje o uchazeči a jím oznámených skutečnostech v samostatné evidenci. Každé oznámení opatřuje uznávací orgán evidenčním číslem, datem oznámení, datem doručení úplného oznámení uznávacímu orgánu a údajem o platnosti oznámení.
____________________
17) Článek 30 Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992.
Článek 9 Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy, na straně jedné, a Švýcarskou
konfederací, na straně druhé, o volném pohybu osob ze dne 21. června 1999.
(K části sedmé návrhu zákona)
Platné znění části zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 101/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 167/2018 Sb., zákona č. 46/2019 Sb., zákona č. 284/2020 Sb., zákona č. 349/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 94/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
ZÁKON
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon)
* * *
Informační systém vzdělávání
§ 28a
(1) Zřizuje se Informační systém vzdělávání jako informační systém veřejné správy. Správcem Informačního systému vzdělávání je ministerstvo.
(2) Údaje v Informačním systému vzdělávání ministerstvo zpracovává pro plnění svých povinností stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy a dále ke statistickým účelům. Vzájemnou kombinací těchto údajů, včetně sestavování časových řad, vytváří podklady pro přípravu návrhů právních předpisů a tvorbu koncepcí v oblasti vzdělávání, jakož i pro vyhodnocování, jak jsou naplňovány.
(3) Informační systém vzdělávání, včetně jeho součástí, je neveřejný, není-li zákonem stanoveno jinak.
§ 28b
V konkrétním případě lze použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného účelu.
* * *
§ 81
Další podmínky konání maturitní zkoušky
(1) Žák koná maturitní zkoušku ve škole, jíž je žákem, na základě přihlášky podané řediteli školy. Žák, který po podání přihlášky k maturitní zkoušce přestoupí na jinou střední školu, koná společnou část maturitní zkoušky ve škole stanovené Centrem. Koná-li žák zkoušku po skončení školního roku, v němž měl řádně ukončit střední vzdělávání, koná ji na základě přihlášky podané řediteli školy, ve které úspěšně ukončil poslední ročník vzdělávání, přičemž zkoušky společné části maturitní zkoušky koná ve škole stanovené Centrem. Ředitel školy zajistí předání údajů z přihlášek Centru, a to včetně rodných čísel žáků, a nebylo-li rodné číslo žákovi přiděleno, jména a příjmení žáka a data a místa jeho narození.
(2) V případě, že žák povinnou zkoušku společné části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. V případě, že žák vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky řediteli školy, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Koná-li žák opravnou nebo náhradní zkoušku, koná pouze tu část zkoušky, v níž neuspěl nebo ji nekonal. Obdobně se uznávají úspěšně vykonané části zkoušky při konání maturitní zkoušky žákem, který nemohl tuto maturitní zkoušku dokončit v řádném termínu, neboť neukončil úspěšně poslední ročník vzdělávání.
(3) Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
(4) Ředitel školy vystaví žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce.
(5) Žák může maturitní zkoušku vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem školy podle odstavce 10 11 věty druhé.
(6) Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona nebo podle předchozích právních předpisů, na svou žádost nekoná společnou část maturitní zkoušky a písemnou zkoušku a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka v profilové části maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi podle věty první na jeho žádost uznat další zkoušku profilové části maturitní zkoušky, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové části v dané škole.
(7) Pokud žák koná v profilové části maturitní zkoušky alespoň 4 povinné zkoušky, může ředitel školy stanovit, že za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem lze 1 povinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky konanou z cizího jazyka nahradit výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým certifikátem. Totéž může ředitel stanovit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem pro 1 nepovinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky.
(8) Žákům náleží 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy.
(9) Žáci škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny mají právo skládat společnou i profilovou část maturitní zkoušky v českém jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny s výjimkou zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura, kterou skládají v českém jazyce.
(10) Odlišným způsobem může být se souhlasem ministerstva ukončováno vzdělávání podle vzdělávacích programů ve vybraných třídách osmiletých nebo šestiletých gymnázií s výukou některých předmětů v cizím jazyce nebo ve školách zřízených na základě mezinárodní smlouvy, popřípadě se souhlasem ministerstva v dalších oborech vzdělání. Tato maturitní zkouška se považuje za maturitní zkoušku podle tohoto zákona, pokud žák vykoná také zkoušku ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura společné i profilové části maturitní zkoušky.
(11) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku. Nevykonal-li žák jednu nebo obě části maturitní zkoušky v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit.
(12) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a) termíny, formu, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky, pravidla průběhu a způsob a kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pravidla zadávání a vyhodnocování didaktických testů; nabídku cizích jazyků ve společné části maturitní zkoušky, pravidla určení nabídky zkoušek profilové části maturitní zkoušky, včetně formy, témat a období konání těchto zkoušek, podmínky pro nahrazení zkoušky profilové části z cizího jazyka výsledkem standardizované zkoušky doložené jazykovým certifikátem, včetně prokazované úrovně znalosti cizího jazyka, termíny a pravidla pro konání opravné a náhradní zkoušky, termíny a pravidla pro opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí;
b) postup a termíny přípravy zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky, způsob označování zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky nebo jeho části za informaci veřejně nepřístupnou a postup jejich zveřejňování, okruh osob oprávněných seznamovat se s informacemi veřejně nepřístupnými, pravidla pro přípravu, organizaci a řízení společné a profilové části maturitní zkoušky, zajištění podmínek jejich průběhu a vyhodnocení výsledků, podrobnější vymezení činnosti orgánů a fyzických osob zajišťujících maturitní zkoušky, vymezení předpokladů pro výkon funkce zadavatele a komisaře, obsah a formu osvědčení k výkonu funkce zadavatele nebo komisaře, podrobnosti o činnosti zkušební maturitní komise a počtu, výběru a jmenování jejích členů a pravidla a termíny pro jmenování předsedů zkušebních maturitních komisí, komisařů, zadavatelů a pravidla pro odměňování předsedů zkušebních maturitních komisí a komisařů ;
c) podrobnější pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek, o rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení evidencí podle § 80 odst. 1 a 3, o způsobu předávání dat do těchto evidencí, o způsobu ochrany údajů v nich obsažených a o náležitostech maturitních protokolů a způsobu jejich zpracování a vydávání;
d) podmínky a způsob konání maturitní zkoušky žáků uvedených v § 16 odst. 9, žáků s vývojovými poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a osob podle § 20 odst. 4 věty třetí a konání maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny;
e) náležitosti žádosti o přezkoumání maturitní zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) a § 82 odst. 2.
* * *
§ 115
Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků zajišťují další vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení, poskytují školám a školským zařízením poradenství v otázkách metodiky a řízení škol a školských zařízení a dále zprostředkovávají informace o nových směrech a postupech ve vzdělávání a zajišťují koordinaci podpůrných činností pro školy a školská zařízení, rozvojových programů a dalších akcí.
* * *
§ 141
Obsah školského rejstříku
(1) Školský rejstřík je veřejný seznam registr, který obsahuje
a) rejstřík škol a školských zařízení,
b) rejstřík školských právnických osob.
(2) Školský rejstřík je součástí Informačního systému vzdělávání.
(2) (3) Každý má právo nahlížet do údajů ve školském rejstříku a pořizovat si výpisy. Na požádání vydá orgán, který vede školský rejstřík, úřední výpis údajů ze školského rejstříku. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.
(3) (4) Orgán, který vede školský rejstřík, bezplatně poskytuje údaje ze školského rejstříku Českému statistickému úřadu.
(4) (5) Ministerstvo zveřejňuje školský rejstřík také v elektronické podobě na svých webových stránkách; tato forma zveřejnění má informativní charakter.
* * *
§ 144
Údaje v rejstříku škol a školských zařízení
(1) Do rejstříku škol a školských zařízení se zapisují tyto údaje:
a) druh školy nebo druh a typ školského zařízení a jejich resortní identifikátor, v případě mateřské školy údaj, zda jde o lesní mateřskou školu, v případě zařízení školního stravování údaj, zda jde o výdejnu lesní mateřské školy,
b) název, sídlo, adresa elektronické pošty, identifikátor datové schránky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právní forma a resortní identifikátor právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení,
c) název, sídlo, adresa elektronické pošty, identifikátor datové schránky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a právní forma zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, je-li jím právnická osoba, jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození tohoto zřizovatele, je-li jím fyzická osoba,
d) seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání nebo seznam školských služeb,
e) nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, uvedený v rozhodnutí o zápisu do rejstříku škol a školských zařízení,
f) nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání,
g) označení místa, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby; v případě lesní mateřské školy označení území, kde zejména probíhá pedagogický program a kde má škola zázemí; v případě výdejny lesní mateřské školy označení území, kde se uskutečňují školské služby,
h) vyučovací jazyk, nejde-li o jazyk český,
i) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození ředitele školy nebo školského zařízení,
j) jméno a příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení,
k)j) doba, na kterou je právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, zřízena,
l)k) den zápisu a den zahájení činnosti školy nebo školského zařízení, .
m)l) adresa elektronické pošty školy nebo školského zařízení.
(2) Součet nejvyššího povoleného počtu žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení může být vyšší než nejvyšší povolený počet žáků a studentů ve škole; při poskytování vzdělávání ve škole nesmí být překročen ani nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání, ani nejvyšší povolený počet žáků a studentů ve škole.
(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem typy školských zařízení, u nichž se nejvyšší povolené počty dětí, žáků a studentů nebo jiných obdobných jednotek podle odstavce 1 neuvádějí.
* * *
§ 149
Zápis změny v údajích
(1) Na podání žádosti o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. d) až g) se vztahuje obdobně § 146 s tím, že o žádosti o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. f) rozhoduje v případě střední nebo vyšší odborné školy krajský úřad, pokud nejde o střední nebo vyšší odbornou školu zřizovanou ministerstvem nebo registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy; v tomto případě rozhoduje ministerstvo.
(2) Žádost o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. b), c), i), j) a m) a i) se podává orgánu, který vede rejstřík škol a školských zařízení, do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
(3) Žádost o zápis změny v rejstříku obsahuje pouze údaje a doklady, které se přímo týkají příslušné změny. Doklady uvedené v § 147 odst. 1 písm. p) a q) se vyžadují pouze v případě změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. d), e) a f). Navrhuje-li se zápis změny v údajích o právnické osobě vykonávající činnost školy nebo školského zařízení v rejstříku z důvodu převodu nebo přechodu činnosti školy nebo školského zařízení na jinou právnickou osobu, posuzuje orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, podmínky pro výkon činnosti školy nebo školského zařízení u přejímající právnické osoby obdobně, jako by se jednalo o zápis nové školy nebo školského zařízení.
(4) Na posouzení žádosti o zápis změny v rejstříku se obdobně vztahuje § 148 s tím, že orgán, který vede rejstřík, rozhodne o zápisu změny v údajích uvedených v odstavci 2 do 30 dnů od doručení žádosti. V případě žádosti o změnu v údajích vedených podle § 144 odst. 1 písm. b) a c), nedochází-li k převodu nebo přechodu činnosti školy nebo školského zařízení na jinou právnickou osobu, a podle § 144 odst. 1 písm. i), j) a m) správní orgán provede tuto změnu bezodkladně bez vydání rozhodnutí a vyrozumí o ní účastníky.
(5) Řízení o zápis změny v rejstříku lze zahájit i bez návrhu, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v rejstříku a skutečným stavem.
(6) Žádost o zápis změny v údajích podle odstavce 2 se nepodává, jestliže došlo ke změně příslušného údaje v základním registru. O zápisu změny v těchto údajích se v takovém případě nevede řízení.
* * *
§ 159
(1) Žádost o zápis změny v zapisovaných údajích a žádost o výmaz školské právnické osoby z rejstříku je navrhovatel povinen podat bez zbytečného odkladu. Žádost musí obsahovat údaje a doklady, které se přímo týkají navrhované změny nebo výmazu, a listiny, které se v této souvislosti zakládají do sbírky listin.
(2) Zápis změny v zapisovaných údajích a výmaz školské právnické osoby z rejstříku se provede ke dni určenému v žádosti. Nabude-li rozhodnutí o zápisu změny nebo o výmazu právní moci později nebo neobsahuje-li žádost den, ke kterému má být zápis změny nebo výmaz proveden, provede se zápis změny nebo výmaz ke dni právní moci tohoto rozhodnutí.
(3) Řízení o zápis změny v zapisovaných údajích a řízení o výmaz školské právnické osoby z rejstříku lze zahájit i bez návrhu, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v rejstříku a skutečným stavem.
(4) Ministerstvo rozhodne o zápisu změny v zapisovaných údajích a o výmazu školské právnické osoby z rejstříku ve lhůtě 30 dnů ode dne zahájení řízení.
(5) Žádost o zápis změny v zapisovaných údajích navrhovatel nepodává v případě údajů, u kterých došlo ke změně v základním registru. O zápisu změny v zapisovaných údajích se v takovém případě nevede řízení.
(5)(6) Zápis školské právnické osoby, zápis změn v zapisovaných údajích nebo výmaz školské právnické osoby oznámí ministerstvo příslušnému daňovému orgánu, orgánu vykonávajícímu státní statistickou službu a orgánu, který vydal živnostenské oprávnění nebo jiné podnikatelské oprávnění, nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu.
* * *
Česká školní inspekce
§ 173
(1) Česká školní inspekce je správní úřad s celostátní působností, který je organizační složkou státu a účetní jednotkou.
(2) Česká školní inspekce je organizačně členěna na ústředí České školní inspekce se sídlem v Praze a inspektoráty České školní inspekce. Ministerstvo je ve věcech státní služby nadřízeným služebním úřadem České školní inspekce.
(3) V čele České školní inspekce je ústřední školní inspektor; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
§ 174
(1) Česká školní inspekce zpracovává koncepční záměry inspekční činnosti a systémy hodnocení vzdělávací soustavy. V souvislosti s výkonem inspekční činnosti se Česká školní inspekce s předchozím souhlasem ministerstva může podílet na zajišťování úkolů souvisejících s naplňováním mezinárodních smluv, s rozvojem mezinárodních styků a mezinárodní spolupráce, jakož i úkolů, které vyplývají pro Českou republiku z členství v mezinárodních organizacích.
(2) Česká školní inspekce ve školách a školských zařízeních zapsaných do školského rejstříku a na pracovištích osob, kde se uskutečňuje praktické vyučování nebo odborná praxe podle § 65 odst. 2 a § 96 odst. 2 a v místě, kde se uskutečňuje individuální vzdělávání žáka povolené podle § 41 odst. 3 v rámci inspekční činnosti
a) získává a analyzuje informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů, o činnosti škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku, sleduje a hodnotí efektivnost vzdělávací soustavy,
b) zjišťuje a hodnotí podmínky, průběh a výsledky vzdělávání, a to podle příslušných školních vzdělávacích programů a akreditovaných vzdělávacích programů a dále podmínky a průběh poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních,
c) zjišťuje a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem,
d) vykonává kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb,
e) vykonává veřejnosprávní kontrolu40) využívání finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 160 až 163.
(3) Pokud je místem, kde se uskutečňuje individuální vzdělávání žáka povolené podle § 41 odst. 3 obydlí a není dán souhlas toho, kdo v něm bydlí, se vstupem do něj, inspekční činnost podle odstavce 2 proběhne ve škole, kam byl žák přijat k plnění školní docházky. V tomto případě Česká školní inspekce termín inspekční činnosti se zákonným zástupcem žáka dohodne, je-li to možné. Inspekční činnost probíhá i v tomto případě za přítomnosti a součinnosti osoby, která žáka vzdělává podle § 41 odst. 3 písm. c).
(4) Česká školní inspekce v rámci inspekční činnosti kontroluje ve školách podle § 38 odst. 1 písm. c) plnění povinností a podmínek stanovených v § 38a odst. 5 písm. c) až e), § 38a sodst. 6, § 38b odst. 1 písm. c) a v § 38b odst. 2 písm. a) až d).
(5) Inspekční činnost se vykonává na základě plánu hlavních úkolů na příslušný školní rok, který schvaluje ministr školství, mládeže a tělovýchovy na návrh ústředního školního inspektora.
(6) Inspekční činnost se dále provádí na základě podnětů, stížností a petic, které svým obsahem spadají do působnosti České školní inspekce podle odstavce 2 písm. b) až e). V případě inspekční činnosti konané na základě stížnosti prošetřuje Česká školní inspekce jednotlivá tvrzení uvedená ve stížnosti a výsledek šetření předává zřizovateli k dalšímu řízení. Zřizovatel informuje Českou školní inspekci o vyřízení stížnosti a o případných opatřeních přijatých k nápravě.
(7) Česká školní inspekce je dále povinna provést inspekční činnost podle odstavce 2 písm. b), c) a d) pro účely přiznání dotací podle zvláštního právního předpisu, pokud o to právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, požádá. Inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) nelze na žádost právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, provést před uplynutím lhůty k odstranění případných nedostatků zjištěných předchozí inspekční činností podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d).
(8) Při hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb vychází Česká školní inspekce ze zásad a cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem, přičemž základním kritériem hodnocení je zejména účinnost podpory rozvoje osobnosti dítěte, žáka a studenta a dosahování cílů vzdělávání ze strany škol a školských zařízení. Kritéria hodnocení předkládá ministerstvu ke schválení. Schválená kritéria hodnocení ministerstvo zveřejňuje.
(9) Inspekční činnost vykonávají školní inspektoři, kontrolní pracovníci a přizvané osoby. Školním inspektorem může být ten, kdo má vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let pedagogické nebo pedagogicko- psychologické praxe. Kontrolním pracovníkem může být ten, kdo má vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let praxe, nebo ten, kdo má střední vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 20 let praxe. Další předpoklady stanovené pro výkon činností podle vět druhé a třetí zvláštními právními předpisy tím nejsou dotčeny.
(10) Výstupem inspekční činnosti je
a) inspekční zpráva v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. b) a c),
b) protokol o kontrole56) v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. d) a e) a odstavce 3,
c) tematická zpráva v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. a),
d) výroční zpráva České školní inspekce.
(11) Inspekční zpráva obsahuje hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a dále jména, příjmení a podpisy školních inspektorů, kontrolních pracovníků a přizvaných osob. Obsah inspekční zprávy projednají školní inspektoři a kontrolní pracovníci s ředitelem školy nebo školského zařízení. Projednání a převzetí inspekční zprávy potvrdí ředitel školy nebo školského zařízení podpisem. Připomínky k obsahu inspekční zprávy může ředitel školy nebo školského zařízení podat České školní inspekci do 14 dnů po jejím převzetí. Inspekční zprávu společně s připomínkami a stanoviskem České školní inspekce k jejich obsahu zasílá Česká školní inspekce bez zbytečného odkladu zřizovateli a školské radě. Inspekční zpráva včetně připomínek je veřejná a je uložena po dobu 10 let ve škole nebo školském zařízení, jichž se týká, a v příslušném inspektorátu České školní inspekce.
(12) Tematickou zprávu vydává Česká školní inspekce na základě shrnutí poznatků získaných z inspekční činnosti v určitém tematickém okruhu a jejich analýzy. Tematická zpráva se po jejím zpracování bez zbytečného odkladu zveřejňuje.
(13) Výroční zpráva České školní inspekce obsahuje souhrnné poznatky o stavu vzdělávání a vzdělávací soustavy vycházející z inspekční činnosti za předcházející školní rok a zveřejňuje se každoročně v prosinci.
(14) Česká školní inspekce podává návrh na odvolání ředitele školy nebo školského zařízení zřizovaného státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí v případě zjištění závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského zařízení.
(15) Česká školní inspekce může v odůvodněných případech provádět inspekční činnost i formou elektronického zjišťování údajů.
(16) Za účelem plnění úkolů stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem má Česká školní inspekce v Informačním systému vzdělávání přístup k
a) údajům podle § 144 a
b) údajům podle § 154 a 155.
§ 175
(1) Osoby, u nichž byla provedena inspekční činnost, jsou povinny přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekční činnosti bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě stanovené Českou školní inspekcí. Na základě výsledků inspekční činnosti přijímá zřizovatel bez zbytečného odkladu opatření ve školách a školských zařízeních, které zřizuje.
(2) V případě zjištění nečinnosti školy nebo školského zařízení nebo zjištění závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského zařízení může ústřední školní inspektor předložit orgánu, který vede školský rejstřík, návrh na výmaz školy, školského zařízení nebo oboru vzdělání ze školského rejstříku.
(3) Ustanovení § 24 kontrolního řádu se nepoužije.
(4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti a vzor průkazu, jímž školní inspektor a kontrolní pracovník prokazuje pověření ke kontrole v souladu s kontrolním řádem56).
§ 176
Česká školní inspekce může podávat zřizovatelům škol a školských zařízení návrhy na vyhlášení konkursu podle § 166 odst. 3.
____________________
11) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
11a) Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
16) Například § 50 a 52 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
18) Například § 8 trestního řádu.
19) Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů.
20) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.
40) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
56) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
(K části osmé návrhu zákona)
Platné znění části zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb. a zákona č. 314/2022 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
ZÁKON
o správních poplatcích
* * *
Příloha
* * *
Položka 10
Položka 10
a) Přijetí žádosti o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů Kč 100
b) Vydání osvědčení o tuzemském právu Kč 2 000
c) Provedení identifikace a sepsání veřejné listiny o identifikaci9a) Kč 200
d) Přijetí žádosti o uznání platnosti nebo vydání osvědčení o uznání
rovnocennosti dokladu o dosažení základního, středního nebo vyššího
odborného vzdělání získaného v zahraniční škole Kč 1 000 Kč 3000
e) zápis do seznamu insolvenčních správců Kč 5 000
f) Přijetí žádosti o prodloužení povolení podle zákona o insolvenčních správcích Kč 5000
g) Přijetí žádosti o zápis do seznamu mediátorů Kč 5 000
Poznámka
Za přijetí žádosti o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů u českého zastupitelského úřadu, vybírá poplatek český zastupitelský úřad podle položky 162 tohoto sazebníku. Byl-li výpis z evidence Rejstříku trestů vydán kontaktním místem veřejné správy26, vybírá správní poplatek stanovený v písmenu a) této položky kontaktní místo veřejné správy. Správní poplatek je jeho příjmem.
____________________
9a) Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
* * *
Položka 22
a) Přijetí žádosti o uznání odborné kvalifikace19) Kč 2 000
b) Vydání osvědčení o odborné kvalifikaci a výkonu předmětné
činnosti19) nebo vydání20) osvědčení o způsobilosti k provozování
odborné činnosti, oprávnění k provádění nebo provozování odborné
činnosti nebo opakovaně udělované povolení nebo úřední oprávnění Kč 1 000
c) Vydání Evropského profesního průkazu pro usazení v České
republice81) a přijetí žádosti o vydání Evropského
profesního průkazu82) pro usazení v jiném členském státě
Evropské unie než Česká republika Kč 1 000
d) Přijetí žádosti o udělení povolení k restaurování kulturní
památky nebo její části, které jsou díly výtvarných umění
nebo uměleckořemeslnými díly („povolení k restaurování“)21)
a přijetí žádosti o udělení povolení k provádění
archeologických výzkumů („povolení k provádění
archeologických výzkumů“)83) Kč 2 000
e) Udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků
zeměměřických činností22) nebo udělení oprávnění
k činnostem vybraných pracovníků Kč 500
f) Prodloužení platnosti dokladů uvedených v písmenu b) Kč 50
g) Přijetí žádosti o udělení státního souhlasu právnické
osobě působit jako soukromá vysoká škola24) Kč 100 000
h) Přijetí žádosti o udělení statusu kvalifikovaného
poskytovatele služeb vytvářejících důvěru a kvalifikované
služby vytvářející důvěru Kč 25 000
i) Přijetí žádosti o udělení akreditace pro správu
kvalifikovaného systému elektronické identifikace nebo
žádosti o změnu této akreditace Kč 100 000
j) Podání žádosti o udělení pověření k provádění akreditace,
o udělení pověření k provádění atestací nebo o udělení
souhlasu se změnou atestačních podmínek26) Kč 10 000
k) Podání žádosti o udělení autorizace podle zákona
upravujícího ověřování a uznávání výsledků dalšího
vzdělávání (oprávnění ověřovat dosažení odborné
způsobilosti vyžadované k získání osvědčení o profesní
kvalifikaci nebo profesních kvalifikacích)
za každou kvalifikaci Kč 1 500
l) Podání žádosti o prodloužení platnosti autorizace uvedené
v písmenu k) Kč 500
m) Přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského
vzdělání a dokladu o zahraničním vysokoškolském vzdělání
podle zákona o vysokých školách26c) Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem vnitra nebo
Ministerstvem obrany Kč 3 000
n) Přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle
zákona o sociálních službách26b) Kč 1 000
o) Přijetí žádosti o udělení akreditace nebo oprávnění
k provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo zvláštní
odborné způsobilosti podle zákona o zajištění dalších
podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Kč 5 000
p) Přijetí žádosti o změnu akreditace k provádění zkoušek
z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti
podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci Kč 4 000
q) Přijetí žádosti o prodloužení platnosti akreditace nebo
oprávnění k provádění zkoušek z odborné způsobilosti
nebo zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o
zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci Kč 4 000
r) Přijetí žádosti o vydání osvědčení o odborné způsobilosti
podle zákona o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi Kč 1 000
s) Přijetí žádosti o udělení tuzemského povolení podle
zákona o vysokých školách26d) k poskytování zahraničního
vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském
studijním programu na území České republiky Kč 100 000 Kč 50 000
t) Přijetí žádosti o rozšíření prodloužení platnosti tuzemského
povolení podle zákona o vysokých školách26e) k poskytování
zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním
vysokoškolském studijním programu na území České
republiky Kč 50 000
u) Přijetí žádosti o udělení tuzemského oprávnění podle
zákona o vysokých školách26f) k poskytování zahraničního
vysokoškolského vzdělávání v zahraničním vysokoškolském
studijním programu na území České republiky Kč 100 000 Kč 50 000
v) Přijetí žádosti o rozšíření prodloužení platnosti tuzemského
oprávnění podle zákona o vysokých školách26g) k poskytování
zahraničního vysokoškolského vzdělávání v zahraničním
vysokoškolském studijním programu na území České
republiky Kč 50 000
w) Přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle
zákona o zaměstnanosti za každý vzdělávací program Kč 1 000
x) Přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle
zákona o zaměstnanosti za každý vzdělávací program Kč 1 000
____________________
19) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států
Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné
kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
20) Například zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995
Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí),
ve znění pozdějších předpisů.
21) § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
22) § 14 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho
zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),
ve znění pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve
znění pozdějších předpisů.
26b) § 117a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
26c) § 89 až 90a a § 95 odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26d) § 93a odst. 3 a § 93f zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26d) § 93b až 93d a § 93e odst. 1 a 2 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26e) § 93f odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26f) § 93a odst. 5 a § 93h zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26g) § 93h odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26e) § 93e odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26f) § 93i až 93ib a § 93ic odst. 1 a 2 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26g) § 93ic odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
81) § 24a odst. 2 písm. a) zákona č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
82) § 24b zákona č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
83) § 21 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
* * *
Čl. X zákona č. .../ 2023 Sb.
Přechodné ustanovení
Pro poplatkové povinnosti u správního poplatku podle položky 10 a 22 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
200