Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                IV.


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

PŘEHLED DOPADŮ NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU 

	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu právního předpisu

	Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů

	Předkladatel
	Spolupřed-
kladatel 
	Stanovený termín předložení vládě, v případě návrhu vyhlášek předsedovi LRV
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti

	MMR
	-
	06.23
	01.24

	Transpozice práva EU: Číselné označení právních předpisů EU a jejich název v českém znění[footnoteRef:2] [2:  V případě, že se jedná o směrnici přijatou legislativním postupem, u které může být postupováno podle čl. 260 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, tato skutečnost se výslovně uvede.] 

	Termín stanovený pro implementaci

	
	MM.RR

	2. Definice problému

	Usnesením vlády ze dne 21. prosince 2022 č. 1072, kterým byl schválen návrh nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) financovanou z Nástroje pro oživení a odolnost vláda uložila Ministerstvu pro místní rozvoj úkol vypracovat a vládě nejpozději do 30. června 2023 předložit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), který bude odstraňovat vady stávající právní úpravy popsané v obecných připomínkách obsažených v části IV. stanoviska předsedy Legislativní rady vlády.
Legislativní rada vlády opakovaně upozorňuje, že nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic (dále také jen „Fond“) vydávaná podle zmocňovacího ustanovení obsaženého v § 9 odst. 1 zákona fakticky suplují řídicí akt ze strany vlády vůči Fondu, přičemž pro žadatele se v nařízení formulované podmínky, za kterých mohou čerpat dotaci nebo úvěr a které musí následně plnit, stanou závaznými až v okamžiku, kdy se k tomu sami zavážou uzavřením smlouvy o poskytnutí dotace. Materiálně proto nejde o obecně závazný právní předpis a vláda se přijímáním prováděcích nařízení vlády k zákonu dostává do role toho, kdo uděluje Fondu „příkaz“, jak má formulovat dotační výzvu a co má být obsahem smlouvy o poskytnutí dotace.
Stávající zákon nevymezuje všechny aktivity, které jsou v současné době nutné k naplnění poslání Státního fondu podpory investic. Současné taxativní nastavení podporovaných aktivit neumožňuje financovat investiční přípravu projektů, což bude jednou z aktivit financovatelných z Národního plánu obnovy. Podpora investiční přípravy je důležitou stimulací investic s dostatečným multiplikačním efektem, u nichž lze očekávat, že jejich realizace vyvolá další investiční aktivitu s účinnějším dopadem na růst hrubého domácího produktu.
Fond spustil nový Informační systém Státního fondu podpory investic (dále jen „informační systém“), jehož prostřednictvím plánuje komunikovat s klienty. Informační systém zcela zdigitalizuje podávání žádostí a dále správu pohledávek a veškerou komunikaci s žadateli a klienty. V platném znění zákona není tento informační systém ukotven.  

	3. Cíl návrhu právního předpisu 

	Fond by se měl být stabilním nástrojem pro podporu investic formou návratné i nenávratné podpory státu, případně poskytovat garance (záruky za úvěry). Z důvodu přehlednosti jsou při zachování stejného rozsahu upraveny aktivity týkající se podpor v oblasti rozvoje bydlení, veřejné infrastruktury a služeb, regionálního rozvoje, revitalizace území, cestovního ruchu, územního plánování, architektury a urbanismu.
Pro zjednodušení bylo formálně upraveno současné kazuistické vymezení oblastí, na které je možné finanční prostředky svěřené Fondu poskytnout. Zároveň dochází v případě výstavby bytových domů k rozšíření o možnost financování úhrady dodavateli vybranému podle zákona o veřejných zakázkách za provozování a údržbu (PPP projekty) a právního, technického nebo ekonomického poradenství pro zpracování zadávacích podmínek podle zákona o zadávání veřejných zakázek a poradenství pro organizaci zadávacích řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek pro projekty. Rozšíření aktivit umožní realizovat podporu financovanou z Národního plánu obnovy. 
Nová právní úprava napraví současné právně problematické pojetí prováděcích nařízení vlády a zároveň umožní operativně reagovat na potřebu podpory v souladu s účelem Fondu a v mezích pro použití peněžních prostředků Fondu stanovených v § 3 zákona tak, aby podpora působila efektivně a výzvy k podávání žádostí o podporu bylo možno připravit a implementovat co nejrychleji.
Zjednodušení přípravy nástrojů pro poskytování podpor na základě rozhodnutí ministra pro místní rozvoj přinese zvýšenou flexibilitu, rychlejší účinnost a přehlednost. Vyšší provázanost Fondu a MMR pak umožní zvýšenou možnost kontroly aktivit Fondu v souladu s 3E a principy auditu výkonu.
Zapojení informačního systému do příjmu žádostí usnadní a zrychlí jejich administraci a zjednoduší administrativní náročnost nejen na straně poskytovatele, ale především na straně žadatele. Zároveň informační systém umožní správu pohledávek po celou dobu splatnosti, stejně jako dnes využívané internetové bankovnictví a zjednoduší komunikaci klientů s Fondem.  

	4. Odůvodnění varianty přípravy legislativního návrhu:  |_| ANO  |_| NE 

	Cílů nelze dosáhnout nelegislativní cestou, neboť současná úprava je stanovena formou zákona.

	5. Stanovisko předkladatele k zpracování RIA:  |_| ANO  |_| NE 

	Navrhovaný materiál nebude mít dopad na státní rozpočet ani rozpočet Fondu. Při poskytování finančních prostředků se pouze zkrátí proces pro stanovení podmínek použití peněžních prostředků Fondu. Finanční prostředky budou poskytovány ve stejných oblastech, jak dosud. Zároveň nebude mít vliv na státní rozpočet ani rozšíření aktivit, protože umožní Fondu poskytovat podpory, které by musel poskytovat jiný státní orgán, např. MMR. 
Návrh zákona nebude mít negativní dopad na administrativní zátěž Fondu ani dalších orgánů veřejné správy, naopak zavedením informačního systému administraci usnadní, urychlí a zvýší transparentnost. 
V rámci navrhovaného zákona nevzniknou pro podnikatele a občany žádné náklady. Samotný zákon neovlivní konkurenceschopnost. Fond poskytuje podporu, která je přísně regulována předpisy Evropského práva, které musí být vždy respektovány a nemůže proto ovlivnit konkurenci. Jednotlivé programy jsou připravovány v různých formách veřejné podpory, která je slučitelná s právem EU. 
Návrhovaný zákon neřesí ekonomické a právní vztahy mezi orgány veřejné správy, ani soukromými subjekty.

	6. Přijetí prováděcích právních předpisů:  |_| ANO  |_| NE    

	

	7. Dotčené subjekty

	MMR, Fond, žadatelé a příjemci podpory v rámci komunikace s Fondem prostřednictvím informačního systému

	8. Konzultace 

	Konzultace s Ministerstvem vnitra ohledně využívání veřejných rejstříků a zapojení informačního systému.

	9. Dostupná data 

	

	10. Charakteristika specifických dopadů 

	10.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:  |_| ANO  |X| NE    

	Změna zákona nebude mít primární dopad na rozpočet Fondu ani na státní rozpočet. Dopady na státní rozpočet budou odpovídat výši státních finančních prostředků uvolňovaných každoročně na realizaci nástrojů, které by byly realizovány (Fondem nebo MMR) bez ohledu na změnu zákona. Z tohoto hlediska budou tedy dopady neutrální.

	10.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR:  |_| ANO  |_| NE    

	

	10.3 Dopady na podnikatelské prostředí:  |_| ANO  |X| NE    

	

	10.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky (obce, kraje):  |_| ANO  |X| NE    

	Dopady právního předpisu ve vztahu ke zvýšení či snížení regionálních disparit nebo územní konkurenceschopnosti, k růstu či snížení regionálních disparit lze hodnotit neutrálně.  
Navrhovaný právní předpis nemá vliv na působnost územních samosprávných celků, ani bezprostřední rozpočtové, personální, organizační a jiné dopady na tyto celky. Odvozeně mohou mít pozitivní přínos např. flexibilněji nastavené komunikační podmínky (informační systém bude vstřícnější vůči obcím a krajům v rolích žadatelů o podporu).           


	10.5 Sociální dopady:  |_| ANO  |X| NE    

	Sociální dopady tato novela přímo nevyvolá, je však předpokladem k přípravě nástrojů, kterými budou peněžní prostředky uvolněny. Hodnocení sociálních dopadů včetně jejich kvantifikace bude prováděno v průběhu jejich přípravy.

	10.6 Dopady na rodiny:  |_| ANO  |X| NE    

	

	10.7 Dopady na spotřebitele:  |_| ANO  |X| NE    

	

	10.8 Dopady na životní prostředí:  |_| ANO  |_| NE

	

	10.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů:
 |_| ANO    |_| NE    

	

	10.10 Dopady na výkon státní statistické služby:  |_| ANO  |_| NE    

	

	10.11 Zhodnocení korupčních rizik:  |X| ANO  |_| NE    

	Informační systém sníží korupční riziko na minimum. Využití informačního systému zaručí, že doručené žádosti budou evidovány transparentně a bez možnosti ovlivnit pořadí. Žadatel může v informačním systému sledovat proces hodnocení žádosti. Rozhodování bude omezeno na straně poskytovatele pouze na kontrolu splnění podmínek programu, v případě nutnosti vzájemného porovnání jednotlivých projektů bude k posuzování sestavena hodnotící komise. V obou případech budou předem stanoveny a zveřejněny podmínky programu a hodnotící kritéria. Proces rozhodování nedoznává žádných změn a je značně formalizovaný. Vnitřní kontrola schvalování je třístupňová a je plně evidována v informačním systému.  

	10.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu  |_| ANO    |_| NE    

	

	11. Kontakty na zpracovatele:

	· Mgr. Daniel Ryšávka, mob: 724 715 147, e-mail: rysavka.daniel@sfpi.cz


I. OBECNÁ ČÁST

a) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen  
Zákonem č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), byl zřízen Státní fond podpory investic (dále jen „Fond“), v souladu s pravidly pro zřízení státních fondů upravenými v rozpočtových pravidlech.

Návrh novely zákona je předkládán mimo Plán legislativních prací vlády, a to na základě usnesení vlády ze dne 21. prosince 2022 č. 1072, kterým byl schválen návrh nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků Fondu na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) financovanou z Nástroje pro oživení a odolnost a zároveň uložen Ministerstvu pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“) úkol vypracovat a vládě nejpozději do 30. června 2023 předložit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů, který bude odstraňovat vady stávající právní úpravy popsané v obecných připomínkách obsažených v části IV. stanoviska předsedy Legislativní rady vlády.

Současná právní úprava zákona mimo jiné upravuje oblasti, které může Fond z prostředků státu podporovat, tedy na jejichž rozvoj je Fond oprávněn poskytovat peněžní prostředky státu. Oblasti podpory jsou taxativně kazuisticky vymezeny, stejně jako konkrétní způsob, jakým mají být prostředky Fondu do této oblasti poskytnuty. Tento způsob vymezení sice přesně upravuje nakládání s prostředky státu, s nimiž Fond hospodaří, avšak současně činnost Fondu omezuje, neboť nepřipouští realizovat žádné nové záměry předkladatele, které v čase vznikají a mohly by vyvolat nové zapojení Fondu. 

Stávající znění zákona nezahrnuje aktivity, které chce ministerstvo podporovat z finančních prostředků získaných prostřednictvím Národního plánu obnovy (dále jen „NPO“) z Nástroje pro oživení a odolnost, jehož cílem je zmírnit hospodářský a sociální dopad koronavirové pandemie, zvýšit udržitelnost a odolnost evropské ekonomiky i společnosti a připravit je na výzvy i příležitosti ekologické a digitální transformace. 

Nadto stávající znění zákona stanovuje, že podmínky poskytování peněžních prostředků musí být vždy stanoveny nařízením vlády. Legislativní rada vlády opakovaně upozorňuje, že nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků Fondu vydávaná podle zmocňovacího ustanovení obsaženého v § 9 odst. 1 zákona fakticky suplují řídicí akt ze strany vlády vůči Fondu, přičemž pro žadatele se v nařízení formulované podmínky, za kterých mohou čerpat dotaci nebo úvěr a které musí následně plnit, stanou závaznými až v okamžiku, kdy se k tomu sami zavážou uzavřením smlouvy o poskytnutí dotace. Materiálně proto nejde o obecně závazný právní předpis a vláda se přijímáním prováděcích nařízení vlády k zákonu dostává do role toho, kdo uděluje Fondu „příkaz“, jak má formulovat dotační výzvu a co má být obsahem smlouvy o poskytnutí podpory.

Stávající znění zákona rovněž neupravuje využití informačního systému, který by vedl ke zjednodušení administrativy jak na straně žadatele, resp. příjemce podpory, tak i na straně administrátorů podpory a umožnil tak úplnou digitalizaci poskytování podpor. 
Současný právní stav je v souladu s předpisy o zákazu diskriminace a předpisy upravujícími rovnost žen a mužů.
b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen 
Hlavním cílem návrhu je odstranit identifikované nedostatky stávající právní úpravy, zejména zjednodušit a zpřehlednit věcné oblasti, do kterých směřuje poskytování prostředků Fondu a změnit formu stanovení podmínek pro poskytování podpor.

Navrhovaná právní úprava umožní Fondu poskytovat podpory na přípravu investic podporovaných z NPO a státního rozpočtu. Z důvodu přehlednosti jsou při zachování stejného rozsahu svodně upraveny aktivity týkající se podpor v oblasti rozvoje bydlení, veřejné infrastruktury a služeb, regionálního rozvoje, revitalizace území, cestovního ruchu, územního plánování, architektury a urbanismu. V případě výstavby, pořízení, opravy a modernizace bytů a bytových domů a výstavby související infrastruktury pro bydlení je navrhováno kromě podpory financování samotné výstavby cílit podporu i na úhrady dodavateli za provozování a údržbu (typicky půjde o případy PPP projektů dostupného nájemního bydlení). Návrh stanovuje obecnějším způsobem podporované oblasti a aktivity, stejně jako formy poskytované podpory. Oblasti podpory jsou členěny do logických celků, čímž je umožněno operativněji reagovat na vznikající situace, na nová zaměření nebo zdroje podpory a nastavovat nástroje podpory tak, aby působily efektivně a bylo je možno připravit a implementovat co nejrychleji. 

Návrh zákona reaguje na výtky Legislativní rady vlády a upravuje formu stanovení podmínek pro poskytování podpor tak, že namísto nařízení vlády je navrhováno schvalování podmínek použití prostředků Fondu formou rozhodnutí ministra po projednání s výborem Fondu. Nová právní úprava napraví současné právně problematické pojetí prováděcích nařízení vlády a zároveň umožní operativně reagovat na potřebu podpory v souladu s účelem Fondu a v mezích pro použití peněžních prostředků Fondu stanovených v § 3 zákona. Navrhovaná změna právní úpravy tak povede k větší flexibilitě a rychlejší reakci na změny společenských potřeb, čímž jsou vytvářeny podmínky pro fungování společnosti a státu jako takového.  
Díky úpravě informačního systému v zákoně bude umožněna úplná digitalizace poskytování podpor a Fond tak naváže na praxi dalších státních organizací, které již pro komunikaci své informační systémy využívají (např. Státní zemědělský a intervenční fond, finanční správa, poskytování podpory z Evropských strukturálních a investičních fondů).
Navrhovaná právní úprava nemá žádnou relevanci k zákazu diskriminace a nedotýká se rovnosti mužů a žen.

c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku 
V souladu s pokynem v usnesení vlády ze dne 21. prosince 2022 č. 1072 je nezbytné odstranit vady stávající právní úpravy.
Úprava formy stanovení podmínek pro poskytování podpor, zpřehlednění oblastí, na které je možné poskytovat podporu, a předávání a poskytování údajů prostřednictvím informačního systému je možné učinit pouze cestou novely zákona.
Ve srovnání se stávající právní úpravou nový návrh zobecňuje oblasti podpory a způsoby využití prostředků Fondu, což umožňuje širší zapojení Fondu. Zjednodušení spočívá v nové úpravě § 3 odst. 1 zákona, který specifikuje obecnějším způsobem oblasti podpory.  Vymezení oblastí zůstává shodné se stávající právní úpravou, nadále tedy bude možné poskytnout podporu v oblasti rozvoje bydlení, veřejné infrastruktury a služeb, regionálního rozvoje, revitalizace území, cestovního ruchu, územního plánování, architektury a urbanismu. Dochází pouze ke sloučení do logických strukturovaných celků, kdy u některých oblastí jsou vyjmenována také nejdůležitější témata či cíle podpory. Z hlediska účelu podpory se doplňuje bod týkající se složitých projektů, zejména pokud se jedná o projekty, které mají charakter spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP), vyžadujících pečlivou přípravu a ověření všech souvislostí projektu z pohledu ekonomického, právního i technického. Realizující zadavatelé – příjemci podpory obvykle nedisponují odborným aparátem, který by měl dostatečné zkušenosti s takto komplexními projekty. Pro kvalitní přípravu je proto třeba využít služeb externích subjektů, na něž však často příjemcům podpory chybí dostatečné finanční prostředky. Totéž platí pro administraci složitějších druhů zadávacích řízení, zejména řízení se soutěžním dialogem, jednacího řízení s uveřejněním nebo koncesního řízení.  Navrhuje se proto možnost, aby Fond mohl poskytovat prostředky i na tento účel. Další změnou směrem k zobecnění je odstranění specifikací formy poskytování podpory u každé jednotlivé oblasti podpory v § 3, a svodné vymezení možných forem v novém odstavci 9 tohoto paragrafu. 


d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky 
Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (dále jen „Ústava“), a usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky. 
Níže jsou uvedena vybraná ustanovení Ústavy, která jsou dotčena předloženým návrhem zákona:
· Čl. 1 odst. 2: Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.
· Čl. 2 odst. 3: Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
· Čl. 79 odst. 1: Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem.

Předložený návrh není v rozporu s příslušnými ustanoveními Listiny základních práv a svobod, která umožňuje tomu, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, obrátit se na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Soudní přezkum rozhodnutí o žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci v návrhu vyloučen není a návrh je tedy v souladu s výše uvedeným ustanovením Listiny základních práv a svobod.

e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie 
Navrhovaný zákon je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Návrh respektuje závazky, které pro Českou republiku v dané oblasti z členství v Evropské unii vyplývají. Předložený návrh novely zákona nezapracovává právo Evropské unie. 

Při kontrole dodržování podmínek v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu bude Fond povinen dodržovat právní rámec EU, zejm.

· Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu,
· Rámec Evropské unie pro státní pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby,
· Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu,
· rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Altmark (C-280/00).

f) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, a dále s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Úprava poskytování dotací ani návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu či rozpočtu státního fondu není předmětem žádné mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

g) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh zákona je z hlediska hospodářských a finančních dopadů rozpočtově neutrální, tedy nepředpokládá se dopad navrhovaných změn na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty či na podnikatelské prostředí. Dopady vzniknou až přijetím jednotlivých programů Fondu, které by byly stejně realizovány, a to buď Fondem, nebo ministerstvem. Fond na rozdíl od ministerstva může poskytovat i návratné finanční podpory a záruky, což má pozitivní dopad na rozpočty Fondu i státu. 

Návrh pozitivně ovlivní hospodářský vývoj České republiky. Do ekonomiky bude možno různými formami vložit finanční prostředky se všemi pozitivními multiplikačními efekty. Jako pozitivní je potřeba vnímat možnou kombinaci dotací a finančních nástrojů.

Další pozitivní změnou je v případě výstavby bytových domů také možnost financování úhrady za provozování a údržbu, která je příjemcem podpory – zadavatelem – hrazena dodavateli u PPP projektů. A dále možnost poskytování podpory na zpracování dokumentace k investičnímu záměru žadatele a financování právního, technického nebo ekonomického poradenství při zpracování zadávacích podmínek podle zákona o zadávání veřejných zakázek a poradenství pro organizaci zadávacích řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek pro projekty. Rozšíření okruhů podpory o tyto aktivity umožní realizovat projekty NPO. 

Podpora bude i nadále postavena především na zdrojích státního rozpočtu, s případným následným proplacením z rozpočtu EU v případě podpory z NPO, avšak revolvingový charakter podpor zajistí jednak větší disponibilní objem prostředků určených na podpory podle tohoto zákona, jednak udržitelné financování s potenciálně snižujícími se nároky na státní rozpočet.

h)	Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh nemá sociální dopady ani dopady na specifické skupiny obyvatel ani na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny a ani dopady na ochranu práv dětí. Návrh nemá dopady na životní prostředí.

i) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, které musí obsahovat vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jim sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení

Účelem zpracování osobních údajů je komunikace s uživateli. Právním základem zpracování je čl. 6 odst. 1 písm. e) GDPR.

Novelou dochází k ustavení zákonné komunikační platformy. V současnosti probíhá komunikace standardní písemnou formou (mimo platformu navrhovaného informačního systému), při které Fond zpracovává identifikační a kontaktní údaje žadatelů pro účely komunikace mezi Fondem a žadateli. Přesunem od „standardní“ formy komunikace do platformy informačního systému s ověřením identity uživatele (např. prostřednictvím Identity občana) se usnadní a urychlí komunikace mezi Fondem a uživatelem.

Nezakládá se nové zpracování osobních údajů, pouze se mění jeho forma. Nadále se žádné osobní údaje nezveřejňují. Osobní údaje budou uchovávány (i) v případě uzavření smlouvy mezi Fondem a uživatelem po dobu trvání založeného smluvního vztahu a po dobu, kdy je Fond povinen/oprávněn kontrolovat čerpání; (ii) v případě ojedinělého přístupu (bez obnovování) po dobu třech měsíců.

Cílem změny formy zpracování osobních údajů je snížení finančních nákladů jak na straně Fondu, tak uživatelů, usnadnění a zrychlení komunikace mezi Fondem a uživateli.
Zvolený nástroj, zákonná platforma informačního systému, může vést k zásahům do oprávnění a zájmů subjektů údajů. V případě vyhovění žádosti se nepředpokládají, protože podpora bude poskytnuta.

Jsou plánována specifická opatření ke snížení rizik: Zákonná platforma informačního systému k doručování zamítnutí nebo odmítnutí žádosti bude nastavena tak, že vydání rozhodnutí bude nepřehlédnutelné. Vzhledem k tomu, že je recipován § 11 odst. 8 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), jedná se o osvědčenou právní úpravu.

j) Zhodnocení korupčních rizik
Korupční rizika byla hodnocena v souladu s metodikou C.I.A. – Corruption Impact Assessment. 
Při zpracování předkládaného návrhu zákona zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při aplikaci navrhovaného zákona. 
Návrh nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Návrh dále není v rozporu s požadavky na transparenci a otevřenost dat. 
Na základě výše uvedeného předkladatel dospěl k závěru, že navrhovaná právní úprava nezakládá možnost vzniku korupčních příležitostí.

k) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

l) Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici

Návrh nemá dopady na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny. Navrhované změny právní úpravy nemají žádný vztah k rodinám a vztahům v nich.

m) Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh nemá vzhledem ke svému především technickému charakteru přímé vazby na strategické dokumenty, a tedy ani na platnou strategii regionálního rozvoje České republiky.

Úpravu formy stanovení podmínek pro poskytování podpor (namísto nařízením vlády rozhodnutím ministra pro místní rozvoj po projednání s výborem Fondu), zpřehlednění oblastí, na které je možné poskytovat podporu, a předávání a poskytování údajů prostřednictvím informačního systému, je navrhováno provést jednotně pro celé území České republiky. Ve svých důsledcích však zmíněné úpravy otevírají vhodnější prostor pro možné využívání potřebných územních diferenciací podpor. 

Dopady návrhu ve vztahu ke zvýšení či snížení regionálních disparit nebo územní konkurenceschopnosti, k růstu či snížení regionálních disparit, lze hodnotit neutrálně, možné pozitivní přínosy budou záviset na konkrétních aplikačních přístupech.

Návrh nemá vliv na působnost územních samosprávných celků, ani bezprostřední rozpočtové, personální, organizační a jiné dopady na tyto celky. Odvozeně mohou mít pozitivní přínos např. flexibilněji nastavené komunikační podmínky (informační systém bude vstřícnější vůči obcím a krajům v rolích žadatelů o podporu).           

n) Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení) 

Návrh má pozitivní vliv na oblast digitalizace. Veškeré kontakty mezi Fondem a příjemci při poskytování podpory (podávání žádosti o podporu, vyrozumění žadatele, podpis smlouvy, žádosti o čerpání dotace, vykazování apod.) se budou odehrávat v digitální podobě. Z přístupu k podpoře nebude nikdo vyloučen na základě nemožnosti či neznalosti, jak komunikovat s Fondem v digitální podobě s výjimkou podání žádosti o podporu, která bude vygenerována přímo informačním systémem. Pro potenciálně vyloučené jedince či skupiny bude přinejmenším dočasně Fond poskytovat konzultační podporu a případně i hardwarové nástroje umožňující vzdálený přístup a digitální komunikaci.

o) Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

Vzhledem k převážně technickému charakteru návrhu zákona se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s předloženým návrhem souhlas již v prvém čtení.

Česká republika má možnost získat prostřednictvím NPO z Nástroje pro obnovu a oživení finanční prostředky v řádech miliard Kč mimo jiné na investiční přípravu a realizaci samotné výstavby dostupných a nájemních bytů. Tyto finanční prostředky musí být poměrně brzy vyčerpány, a to do roku 2026. Schválení návrhu v prvém čtení, změna zákona rozšířením aktivit na projektovou přípravu a změna formy poskytování podpor z nařízení vlády na flexibilnější formu, umožní zapojení Fondu do poskytování těchto finančních prostředků a eliminovat tak riziko, že nebude splněn termín pro jejich realizaci.  


II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST


K čl. I, bodu 1 a 2 (§ 1 odst. 4)

Z § 1 byl vypuštěn odstavec 4 a současně došlo k upřesnění textu nového odstavce 4 ve smyslu, že Fond může nabývat podíl i v jiných právnických osobách než jen těch, které zřídí nebo založí.

K čl. I, bodu 3 (§ 1 odst. 7)
Smyslem tohoto ustanovení je výslovně vymezit oprávnění ministerstva delegovat veřejnoprávní smlouvou na Fond provádění kontroly dodržování podmínek poskytnutí podpory, a sice do oblasti služeb obecného hospodářského zájmu podle rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (2012/21/EU). Jedná se o výkon veřejnosprávní kontroly podle § 8 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, kterou ministerstvo vykonává z titulu poskytovatele podpory, kdy oblastí podpory je bydlení. Oblast bydlení je považována z hlediska pravidel veřejné (státní) podpory za službu obecného hospodářského zájmu.
Ministerstvo bude tedy s Fondem uzavírat koordinační smlouvu podle § 160 odst. 1 správního řádu. K takové smlouvě je podle § 160 odst. 5 správního řádu nezbytný souhlas nadřízeného správního orgánu. Vzhledem k tomu, že nadřízeným správním orgánem ministerstva se rozumí ministr, který by dával souhlas s uzavřením smlouvy ze strany úřadu, v jehož čele stojí, navrhuje se souhlas nadřízeného správního orgánu výslovně vyloučit.

K čl. I, bodu 4 [§ 2 odst. 1 písm. j) a k)]
Ve vztahu k předcházejícímu bodu se mezi příjmy Fondu nově řadí i plnění z veřejnoprávních smluv. Fond doposud uzavíral některé veřejnoprávní smlouvy na realizací činností, které prováděl za odměnu, aniž by právní úprava tento příjem výslovně uváděla v příjmech Fondu. Navrhovaná úprava tak napravuje stávající nedostatek, kdy v případě, že Fond vykonával některé činnosti pro ministerstvo na základě veřejnoprávní smlouvy (jako příklad lze uvést programy Covid – Ubytování), bylo nutné ke krytí zvýšených administrativních nákladů Fondu poskytnout dotaci.
Dále se do příjmů Fondu navrhují doplnit příjmy z majetkové účasti v právnických osobách.

K čl. I, bodu 5 (§ 2 odst. 3)
Navrhuje se výslovně specifikovat, které příjmy podle odstavce 1 jsou považovány za majetek Fondu a které z nich jsou majetkem státu. Stanovuje se, že veškeré příjmy podle odstavce 1 jsou majetkem Fondu, s výjimkou dotací ze státního rozpočtu a prostředků z fondů Evropské unie, které jsou majetkem státu. Současně se však připouští, že podmínky, za nichž Fond peněžní prostředky státu nebo Evropské unie přijímá, mohou povahu přijímaných prostředků a podmínky nakládání s nimi stanovit odlišně. Dále se výslovně uvádí, že vlastnictvím státu jsou také peněžní prostředky garančního fondu cestovních kanceláří podle § 10f odst. 1 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, s nimiž Fond podle tohoto zákona hospodaří.

K čl. I, bodu 6 (§ 3 odst. 1)
Toto ustanovení vymezuje oblasti, které mohou být státem prostřednictvím Fondu podporovány. Ustanovení obsahově vychází ze současného znění § 3. Oblasti podpory jsou však nově rozčleněny do 7 okruhů, a sice na rozvoj bydlení, rozvoj veřejné infrastruktury, revitalizace území se starou stavební zátěží, rozvoj regionů v oblasti cestovního ruchu, rozvoj územního plánování, architektury a urbanismu a podporu zpracování dokumentace záměru nebo provedení demolice v rámci přípravy pozemků na projekty. U některých oblastí jsou vymezeny i zvláštní tematické okruhy nebo činnosti. 
Smyslem tohoto ustanovení je vymezit obecně okruhy podpor tak, aby bylo možné pružně reagovat na společenskou potřebu, která v budoucnu nastane.
V písmenu a) bodu 1 je pojem nemovité věci vykládán ve smyslu § 498 občanského zákoníku, přičemž v případě poskytované podpory se bude jednat zejména o pozemky nebo jejich odpovídající části, které jsou nabývány společně s bytovými domy nebo pro výstavbu související infrastruktury. Za technickou infrastrukturu jsou v souladu s § 10 odst.  1 písm. b) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, považovány sítě technické infrastruktury a s nimi související stavby a zařízení pro zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod apod.
Ustanovení zavádí pro potřeby bydlení také financování úhrady vybranému dodavateli za provozování a údržbu dostupného nebo sociálního bydlení neboli úhradu tzv. platby za dostupnost. Jedná se o účel podpory, který je běžně užíván v jiných odvětvích. Předkladatel počítá s jeho budoucím využitím zejména u PPP projektů na bydlení, případně také projektů sociálního bydlení, které budou realizovány v režimu služeb obecného hospodářského zájmu. Pojem „dostupné bydlení“ je již v našem právním řádu používán, a to například v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Výběr dodavatele proběhne podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
Za vybavení bytu je považován záchod, umyvadlo, sprcha nebo vana, kuchyňská linka a sporák nebo varná deska, nebo také zdroj tepla k vytápění, bojler, případně jiné vybavení v závislosti na parametrech a charakteru daného programu.
Písmeno b) bod 1 cílí na výstavbu, modernizaci nebo opravu pozemní komunikace související s podporovaným nabytím nemovitostí pro výstavbu bytových domů nebo s podporovanou s výstavbou bytových domů. A dále rovněž na výstavbu, modernizace a opravy místních komunikací nebo veřejně přístupných účelových komunikací tam, kde na ně nedopadá financování ze Státního fondu dopravní infrastruktury.
Písmeno c) umožňuje poskytovat podporu na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů). Revitalizace území představuje především modernizaci (rekonstrukce stávajících staveb) nebo výstavbu staveb sloužících jako občanské vybavení. Podle § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., jsou za občanské vybavení považovány stavby, zařízení a pozemky sloužící zejména pro vzdělávání, výchovu a sport, sociální a zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva, přičemž je možné sem zahrnout i bydlení. Jednotlivé programy mohou území se starou stavební zátěží definovat odlišně, stejně jako využití občanského vybavení, resp. mohou účel podpory a využití občanského vybavení zúžit či jinak omezit.
Písmeno e) míří na podporu zpracování územních plánů obcí nebo změn územních plánů obcí, a to konkrétně na pokrytí části výdajů obce na činnost projektanta, který návrh územního plánu připravuje. Dále pak na podporu pořádání architektonických a urbanistických soutěží, a to dotováním části nákladů finančního ohodnocení soutěžních návrhů stanoveného v konkrétních soutěžních podmínkách. Obě oblasti jsou v současné době pravidelně podporovány dotačními tituly vyhlašovanými ministerstvem. Pro rok 2023 se jedná o podprogram 117D551 Podpora územně plánovacích dokumentací obcí a podprogram 117D221 Architektonické a urbanistické soutěže obcí. 
Nově je v písmenu f) mezi oblasti podpory zahrnuto zpracování dokumentace záměru. Nová právní úprava by tak měla umožnit financovat také zpracování veškeré přípravné dokumentace pro vytvoření investičního záměru, zpracování studií, dokumentů pro územní rozhodnutí a stavební povolení, zpracování realizační dokumentace, dokumentace skutečného provedení.
V písmenu g) se pak umožňuje poskytovat podporu na přípravu složitých projektů, zejména pokud se jedná o projekty, které mají charakter spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP), vyžadující pečlivou přípravu a ověření všech souvislostí projektu z pohledu ekonomického, právního i technického.  Realizující zadavatelé obvykle nedisponují dostatečně odborným aparátem, který by měl dostatečné zkušenosti s takto komplexními projekty. Pro kvalitní přípravu je proto třeba využít služeb externích subjektů, na něž však často zadavatelům chybí dostatečné finanční prostředky. Totéž platí pro administraci složitějších druhů zadávacích řízení, zejména řízení se soutěžním dialogem, jednacího řízení s uveřejněním nebo koncesního řízení. 

K čl. I, bodu 7 (§ 3 odst. 2)
Zpřesňuje se uvedení zdroje peněžních prostředků určených k použití Fondem, se kterými Fond hospodaří, neboť podle § 1 odst. 3 Fond hospodaří nejen s peněžními prostředky státu. Obdobná změna formulace je zahrnuta též v úvodní části § 3 odst. 1. 

K čl. I, bodu 8 [§ 3 odst. 2 písm. d)]
Navrhuje se legislativně technická úprava související se změnou odstavce 1.

K čl. I, bodu 9 [§ 3 odst. 2 písm. i)]
Do výčtu peněžních prostředků, s nimiž Fond hospodaří, se doplňuje jako písmeno i) úhrada vkladů spojených s nabýváním majetkové účasti v právnické osobě. Nabývání účasti v právnické osobě je Fondu umožněno na základě § 1 odst. 4. 
Ze stávajícího písmene i) se stává písmeno j).
 
K čl. I, bodu 10 (§ 3 odst. 3)
Z důvodu větší srozumitelnosti a přehlednosti se z § 3 vypouští odstavec 3 bez náhrady. V důsledku této změny dochází v § 3 k přečíslování zbylých odstavců.

K čl. I, bodu 11 (§ 3 odst. 3)
Navrhuje se legislativně technická úprava související se změnou odstavce 1.

K čl. I, bodu 12 (§ 3 odst. 4 a 5)
Z důvodu větší srozumitelnosti se z § 3 vypouští odstavce 4 a 5 a přesouvají se do § 9a jako nové odstavce 3 a 6. V důsledku této změny dochází v § 3 k přečíslování zbylých odstavců.

K čl. I, bodu 13 (§ 3 odst. 5)
V tomto odstavci jsou nově specifikovány různé formy podpory, které je Fond oprávněn poskytovat. Takovou formou může být dotace, úvěr nebo ručení za část nesplacené jistiny úvěrů poskytnutých bankami. Jedná se o stejné formy podpory, které Fond využívá podle stávající právní úpravy, jedná se tedy pouze o formální doplnění související s úpravou struktury oblastí podpory v § 3 zákona. Stávající text odstavce 5 je nově přesunut do § 9a jako nový odstavec 7.

K čl. I, bodu 14 (§ 4a) 
Nově je zařazena úprava informačního systému, sloužícího ke komunikaci s žadateli o podporu a s příjemci podpory. Jedná se o informační systém veřejné správy, který Fond využívá jako podpůrný nástroj k administraci programů, včetně doručování písemností žadatelům o podporu a příjemcům podpory. Současně systém slouží k podávání dokumentů žadatelů a příjemců určených Fondu. V případě doručování písemností se osobám, které mají zřízenu datovou schránku, doručuje prostřednictvím datové schránky, ostatním osobám se doručuje prostřednictvím informačního systému. Přičemž těm osobám, které nemají možnost využít dálkový přístup k informačnímu systému a seznámit se s doručenými písemnostmi, bude umožněno se do systému přihlásit v sídle nebo na pobočce Fondu. Tím dojde k zefektivnění komunikace mezi Fondem a klienty, k urychlení procesu administrace a také ke snížení administrativní zátěže, protože to umožní Fondu vydaná rozhodnutí doručovat elektronicky i těm klientům, kteří nemají zřízenu datovou schránku.
Žadatelé o podporu a příjemci podpory mohou podávat své dokumenty určené Fondu jednak prostřednictvím informačního systému, ale také jinými způsoby písemné formy, jedinou výjimkou je žádost o poskytnutí podpory, která musí být podána výlučně prostřednictvím informačního systému. Těm osobám, které nemají možnost využít dálkový přístup, je umožněno podat žádost prostřednictvím informačního systému v sídle nebo na pobočce Fondu, a to tak, že ji vyplní elektronicky na místě. 
Informační systém spadá pod regulaci právní úpravy kybernetické bezpečnosti a informačních systémů veřejné správy. 

K čl. I, bodu 15 (§ 7 odst. 1)
Navrhuje se rozšíření ustanovení týkajícího se střetu zájmů v tom směru, že se za neslučitelný s výkonem funkce člena výboru a dozorčí rady Fondu považuje také výkon poradenské či jiné konzultační činnosti pro Fond, stejně jako působení v řídicích a dozorčích orgánech osob, které se budou podílet na realizaci projektu jako subdodavatelé. 

K čl. I, bodu 16 (§ 9 odst. 1)
Ustanovení mění formu pro stanovení podmínek pro poskytování podpor. Vypouští se povinnost stanovit podmínky použití peněžních prostředků Fondu formou nařízení vlády. 
Dochází k nahrazení orgánu, který bude vydávat podmínky použití podpory k účelům uvedeným v § 3. Nově tyto podmínky stanoví ministr se souhlasem vlády, který bude vláda vydávat ve formě usnesení oproti současnému modelu, kdy podmínky vyhlašuje vláda nařízením. Dojde tak ke zjednodušení procesu stanovení podmínek použití podpory, aniž by došlo k omezení možnosti vlády se k těmto podmínkám vyjádřit.
Fond je právnickou osobou v působnosti ministerstva, ministr pro místní rozvoj je podle § 6 tohoto zákona předsedou Fondu. V souladu s § 1 zákona je účelem Fondu a jeho veřejným posláním podporovat udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů, bydlení a cestovního ruchu v souladu s veřejným zájmem a koncepcemi, strategickými dokumenty, programy a jinými dokumenty schválenými vládou České republiky. Působnost Fondu se tedy fakticky kryje s působností ministerstva stanovenou v zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Výčet podmínek, které jsou takto schvalovány je upraven v odstavcích 2 až 4. Jedná se v zásadě o shodné vymezení podmínek, jaké obsahuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Tyto podmínky jsou uvedeny ve výzvě, promítnuty v žádosti o podporu a návazně jsou předmětem smlouvy mezi příjemcem podpory a Fondem.

K čl. I, bodům 17 až 19 (§ 9 odst. 1 až 4 a nadpis § 9a)
S ohledem na tři různé formy poskytované podpory byly v § 9 upřesněny formulace úvodních částí ustanovení odstavců 2 až 4. Stejně tak v § 9 odst. 1 až 3 a v nadpise k § 9a došlo k nahrazení pojmu „peněžní prostředky“ pojmem „podpora“.

K čl. I, bodu 20 (§ 9a odst. 1)
Ustanovení v návaznosti na změnu formy stanovení podmínek poskytování podpory upravuje postup zveřejnění výzvy k podání žádosti o poskytnutí podpory, neboť již nebude možné s odkazem na nařízení vlády pouze stanovit termín pro podávání žádostí, ale vždy bude nezbytné zveřejnit výzvu k podávání žádostí. Úprava nemá faktický dopad na činnost Fondu ani na žadatele o podporu, neboť zveřejnění výzvy pro přijímání žádostí je již dnes standardním postupem Fondu.

K čl. I, bodu 21 [§ 9a odst. 2 písm. a)]
Za účelem uvedení do souladu údajů o žadateli uvedených v § 11 a zároveň, aby nedocházelo k vyloučení žadatelů z jiného členského státu EU, kteří nemají v České republice trvalý pobyt, byla nahrazena adresa trvalého pobytu místem pobytu.
 
K čl. I, bodu 22 [§ 9a odst. 2 písm. b)]
Nově je upraveno poskytování údajů o skutečném majiteli, kdy došlo ke sjednocení úpravy s § 14 odst. 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). V návaznosti na tuto změnu byly i z hlediska stylistického upraveny body 1 a 3. 

K čl. I, bodu 23 [§ 9a odst. 2 písm. c)]
S ohledem na ručení jako jednu z forem podpory bylo doplněno písmeno c) tak, aby v případě žádosti o poskytnutí podpory formou ručení byl v žádosti uveden rozsah podpory.

K čl. I, bodu 24 [§ 9a odst. 2 písm. f)]
Navrhovaná změna souvisí s vypuštěním povinnosti stanovení použití peněžních prostředků Fondu formou nařízení vlády.  

K čl. I, bodu 25 a 28 (§ 9a odst. 3, 6 a 7)
Z důvodu systematičnosti byl do ustanovení § 9a upravujícího proces poskytování podpory vložen nový odstavec 3, který byl původně obsažen v § 3. A zároveň došlo k přečíslování stávajících odstavců a k doplnění odstavců 6 a 7, které byly původně rovněž obsaženy v § 3.

K čl. I, bodu 26 a 27 (§ 9a odst. 4 a 5)
V důsledku zařazení nového odstavce 3 do § 9a došlo k přečíslování odstavců 3 a 4 na odstavce 4 a 5. Současně byl upraven název žádosti o poskytnutí podpory, tak aby její název byl v souladu s celým textem právního předpisu. V návaznosti na přesuny ustanovení upraven byl upraven odkaz na jiný odstavec.

K čl. I, bodu 29 (§ 11 odst. 1)
Navrhuje se legislativně technická úprava spočívající v nahrazení pojmu „finančních“ za pojem „peněžních“.  

K čl. I, bodu 30 a 31 [§ 11 odst. 1 písm. f) a § 11 odst. 2]
S ohledem na tři různé formy podpory se zavádí obecnější název smlouvy, na jejímž základě se poskytuje dotace, úvěr nebo ručení, kdy namísto „smlouvy o poskytnutí prostředků“ bude smlouva nově označována jako „smlouva o poskytnutí podpory“. V odstavci 2 dochází také k odstranění překlepu ve slově „odstavec“.

K čl. II, přechodným ustanovením
1. Navrhuje se výslovně upravit, že je Fond oprávněn k přístupu k údajům vedeným v základních registrech nebo agendových informačních systémech v rozsahu a za podmínek, v jakém byl oprávněn k přístupu podle dosavadní právní úpravy. Pravidla pro využívání údajů z informačních systémů veřejné správy původně stanovil § 4a zákona, který se však již stal obsoletním s ohledem na obecnou úpravu přístupu obsaženou v § 5 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a § 7 odst. 1 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2. Navrhuje se stanovit, že právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadního znění zákona. 

K čl. III, účinnosti
Účinnost je navrhována dnem 1. ledna 2024.
6