Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Vypořádání_20221007
VI.
Vypořádání připomínek k materiálu:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů
Č. Připomínkové místo K části Zásadní/ doporučující Text připomínky Vypořádání Odůvodnění vypořádání Stanovisko k návrhu vypořádání
1 Exekutorská komora ČR Obecně Z S ohledem na skutečnost, že bod 8. návrhu se explicitně týká Exekutorské komory ČR (dále jen „Komora“) považujeme za přinejmenším zarážející, že Komora nebyla předkladatelem zařazena mezi připomínková místa. Akceptováno. Předkladatel akceptuje připomínky Exekutorské komory ČR a navrhuje úplné vynětí ustanovení bodu 8 (§ 4 odst. 6) z připravované novely zákona s odůvodněním, že nastavení podmínek přístupu Fondu do centrální evidence exekucí bude do budoucna předmětem jednání s Komorou mimo rámec návrhu tohoto zákona. Souhlas s vypořádáním.
2 Exekutorská komora ČR Bod 8 (§ 4 odst. 6) Z I. Tento bod je fakticky nepřímou novelizací ustanovení § 125 odst. 8 a 9. Zvolené legislativní řešení vložením do zvláštního právního předpisu nepovažujeme za vhodné.

II. Navržená změna nebyla vůbec s Komorou projednána. Zcela absentuje jakákoliv analýza dopadů návrhu. Předkladatel stanovuje Komoře povinnosti, aniž by Komoru předtím oslovil a pokusil se předem domluvit na podrobnostech případného napojení na CEE, aniž by řešil náklady spojené se zařízením a správou přístupů. Komoře nejsou známy, a to ani rámcově, požadavky technického a bezpečnostního rázu, které by si návrh vyžádal. Nejsou známy, a to ani rámcově, představy předkladatele. Předkladateli z druhé strany nemohou být známy ani možnosti, které Komora reálně může nabídnout. Nemohou mu být známy dopady do rozpočtu Komory. Není patrné, z jakého důvodu má mít právě Fond bezplatný přístup do evidence exekucí. Takový přístup předkladatele považujeme za krajně nevhodný a opětovně přinejmenším zarážející.

III. S ohledem na neznámou technickou náročnost zřízení přístupu do centrální evidence exekucí a s ohledem na skutečnost, že činnost Exekutorské komory ČR není financována ze státního rozpočtu, považujeme za nutné nejprve provést definici požadavků a následnou analýzu (objemy, forma poskytování, dostupnost služby aj.) potřebných úprav informačního systému Centrální evidence exekucí a následně s předkladatelem vyřešit otázku náhrady nákladů spojených se zřízením přístupu do centrální evidence exekucí a také s průběžným poskytováním údajů z něho. Např. není jasné, zda bude nutné uživatelské rozhraní pro nahlížení Fondu oddělit od stávajícího vstupu do centrální evidence exekucí. Na základě analýzy by mělo dojít ke zhodnocení, zda je Komora schopna zajistit stabilitu informačních systémů a tím dostupnost údajů z evidence veřejnosti v režimu 24/7. Přístup Fondu nesmí ovlivnit dostupnost služeb centrální evidence exekucí veřejnosti. I z pohledu bezpečnostních standardů je žádoucí zhodnotit, zda přístup Fondu do evidence by měl být nezávislý či nikoliv. Za účelem návrhu by Komora, bude-li to nutné, zajistila a udržovala potřebný hardware (fyzické či virtuální servery atp.).

IV. Bude-li nutné provést úpravy informačního systému Centrální evidence exekucí a udržovat zvláštní rozhraní pro Fond navrhujeme, aby náhrada za poskytování údajů byla paušalizována a Komoře vyplácena na roční bázi, a to zpětně. Současně se navrhuje jednorázová náhrada za vytvoření a zprovoznění platformy pro dálkový a nepřetržitý přístup Fondu pro účely vedení rejstříku.

Návrh změn:
(x) Exekutorské komoře České republiky náleží paušální náhrada hotových výdajů od Fondu za poskytování údajů z centrální evidence exekucí prostřednictvím dálkového a nepřetržitého přístupu pro účely výkonu jeho působnosti ve výši xxxxxx Kč zpětně za kalendářní rok, kdy byly údaje poskytovány. Tuto náhradu poskytne Fond vždy do 31. března daného kalendářního roku.

Přechodná ustanovení

(2) Exekutorské komoře České republiky náleží jednorázová náhrada hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z centrální evidence exekucí Fond pro účely výkonu jeho působnosti ve výši xxxxxxx Kč. Tuto náhradu poskytne Fond do 3 měsíců od účinnosti tohoto zákona. Akceptováno jinak. Předkladatel akceptuje připomínky Exekutorské komory ČR a navrhuje úplné vynětí ustanovení bodu 8 (§ 4 odst. 6) z připravované novely zákona s odůvodněním, že nastavení podmínek přístupu Fondu do centrální evidence exekucí bude do budoucna předmětem jednání s Komorou mimo rámec návrhu tohoto zákona. Souhlas s vypořádáním.
3 Ministerstvo zdravotnictví Přehled dopadů návrhu právního předpisu D V části 2 doporučujeme za slova „Ministerstvo pro místní“ vložit slovo „rozvoj“. Akceptováno. Text bude podle připomínky upraven. Souhlas s vypořádáním.
4 Ministerstvo zdravotnictví Přehled dopadů návrhu právního předpisu D V části 5 doporučujeme slova „vestejných oblastech, jak dosud“ nahradit slovy „ve stejných oblastech jako dosud“. Akceptováno. Text bude podle připomínky upraven. Souhlas s vypořádáním.
5 Liberecký kraj § 9a odst. 2 písm. b) (nad rámec novely) D V § 9a Poskytování peněžních prostředků, odst. 2, písm. b), chybí povinnost pro právnickou osobu předkládat údaje o skutečném majiteli, vyplývající z § 14, odst.3, písm. e) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Doporučujeme tuto povinnost doplnit do zákona č. 211/2000 Sb. a uvést text do souladu se zákonem č. 218/2000 Sb. Akceptováno. Normativní text bude uveden do souladu se zákonem č. 218/2000 Sb.

Připomínkové místo se nevyjádřilo - fikce souhlasu s vypořádáním.
6 Liberecký kraj § 9a odst. 2 písm. b) (nad rámec novely) D V § 9a Poskytování peněžních prostředků, odst. 2, písm b), je uvedena povinnost identifikace osob s podílem v této právnické osobě, která však již není po novele uvedena v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), tudíž jde tato povinnost pro žadatele nad rámec tohoto zákona. Dáváme na zváženou, zda tuto povinnost z § 9a zákona č. 211/2000 Sb. nevypustit. Akceptováno. Normativní text bude uveden do souladu se zákonem č. 218/2000 Sb.

Připomínkové místo se nevyjádřilo - fikce souhlasu s vypořádáním.
7 Ministerstvo zahraničních věcí Bod 3 (§ 3 odst. 1) D MZV doporučuje blíže vymezit subjekty, které mohou prostředky ze Státního fondu podpory investic získat pro účely zde stanovené, protože ze stávající dikce lze dovodit, že jde o jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, tj. včetně developerských firem. Lze ale předpokládat, že předkladatel nemá v úmyslu z veřejných prostředků podporovat podnikatelské subjekty, ale spíše občany a orgány samosprávy s cílem vylepšit bytovou situaci občanů. Neakceptováno. Předkladatel záměrně neuvedl oprávněné žadatele u jednotlivých oblastí podpory, neboť potřebuje pružně reagovat na společenské potřeby a těm přizpůsobovat své podpůrné programy a také určovat konkrétní okruh žadatelů. Okruh oprávněných žadatelů pro jednotlivé programy podpory je vždy blíže vymezen nařízením vlády a navazující výzvě (nově toto bude obsaženo v usnesení vlády namísto navrhovaného rozhodnutí ministra). S ohledem na současnou situaci v oblasti bydlení, kdy například neexistují neziskové bytové asociace, které by byly schopny se podílet na řešení situace s bydlením, a ani obce, církve a neziskové organizace nedisponují dostatečnou organizační, finanční a technickou kapacitu, která by pokryla potřeby obyvatel v oblasti dostupného bydlení, předkladatel připravuje různé nové programy a nástroje podpory, kde se počítá se zapojením i soukromého sektoru. U realizace jedné z komponent Národního plánu obnovy dokonce Evropská komise vyžaduje, aby z důvodu veřejné podpory byly výzvy určené za stejných podmínek všem subjektům - žadatelům bez rozdílu právní formy. Programy podpory není vhodné omezovat pouze na právnické osoby ani z toho důvodu, že Fond realizuje programy určené i pro fyzické osoby, například program podpory bydlení pro mladé. Parametry jednotlivých programů jsou určovány ad hoc dle aktuální potřeby, každý program má své individuální podmínky, omezovat okruh žadatelů v zákoně je z pohledu předkladatele nežádoucí. Připomínkové místo se nevyjádřilo - fikce souhlasu s vypořádáním.
8 Státní fond podpory investic Bod 3 (§ 3 odst. 1) Z Státní fond podpory investic (dále jen „Fond“) tímto uplatňuje připomínku k návrhu připravované novely zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SFPI“) a navrhuje doplnění § 3 odst. 1 písm. a) tohoto návrhu o bod 5 a formulaci uvedenou v aktuálním znění § 3 odst. 1 písm. p) zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění zákona č. 75/2023 Sb., tedy „5. poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu.".

Návrh změn:

V § 3 odstavec 1 zní:

„(1) Peněžní prostředky, se kterými Fond hospodaří, lze použít pouze na území České republiky k podpoře

a) rozvoje bydlení za účelem
1. nabytí nemovitých věcí určených pro výstavbu nebo modernizaci bytů nebo bytových domů a související infrastruktury pro bydlení,
2. výstavby, pořízení, opravy a modernizace bytů a bytových a rodinných domů a výstavby nebo modernizace související infrastruktury pro bydlení, včetně financování úhrady vybranému dodavateli za provozování a údržbu,
3. nabytí družstevního podílu nebo jiného podílu v právnícké osobě, stane-li se žadatel v souvislosti s tímto podílem nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se nabytí družstevního podílu nebo nabytí podílu týká,
4. pořízení vybavení bytu,
5. poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu.".

Cílem navrhovaného ustanovení zákona o SFPI je nově umožnit poskytovat peněžní prostředky tohoto Fondu na podporu poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu a tuto připomínku považuje Fond za zásadní.

V aktuálním znění zákona o SFPI je obsaženo ustanovení § 3 odst. 1 písm. p), tj. že peněžní prostředky státu, se kterými Fond hospodaří, lze použít pouze na území České republiky na podporu poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu. Toto ustanovení je toliko dočasné po dobu účinnosti tzv. Lex Ukrajina V. (do 31. 3. 2024). Uvedený nástroj, tj. zvýšení nabídky nájemních bytů na trhu prostřednictvím výplaty motivačních příspěvků pro vlastníky dlouhodobě neobsazených bytů, kteří jej poskytnou k pronájmu, je aktuálně testován v pilotním projektu ve vztahu k cílové skupině osob s dočasnou ochranou (tj. uprchlíci z Ukrajiny). Pokud průběžné výsledky pilotního programu prokáží očekávanou efektivitu popsaného nástroje, je do budoucna žádoucí jeho standardní a dlouhodobé uplatnění i ve vztahu k dalším cílovým skupinám. Akceptováno. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o uvedení do souladu znění návrhu zákona s jeho platným zněním (během legislativního procesu, tj. 31. 3. 2023, nabyla účinnosti změna zákona č. 211/2000 Sb., na základě níž došlo k doplnění písm. p) do § 3 odst. 1), text dotčeného ustanovení bude podle připomínky upraven. Souhlas s vypořádáním.
9 Státní fond podpory investic Bod 7 (§ 3 odst. 9) Z V § 3 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) Podporu podle tohoto zákona lze poskytnout formou dotace, úvěru, kapitálovým finančním nástrojem, dotace na krytí části úroků z úvěrů nebo ručení za část nesplacené jistiny úvěrů poskytnutých bankami.
Cílem navrhovaného ustanovení zákona o SFPI je v obecném smyslu řešení současné a eskalující krize dostupnosti bydlení a současně zmírnění dopadů tržního selhání. V užším smyslu je cílem vytvořit systém investičního programu pro zvýšení dostupnosti bydlení převážně návratného charakteru (dlouhodobé úvěrové financování, ekvita), díky kterým bude možné posílit investice do segmentu dostupného nájemního bydlení a s pomocí multiplikačního efektu zapojit soukromý kapitál a další zdroje kapitálu z nadnárodních institucí (např. Evropská investiční banka (EIB) apod.). Akceptováno. Účelem doplnění je zakotvit možnost Fondu použít kapitálové finanční nástroje např. za účelem založení SPV spolu se soukromou společností (typicky developerem), kdy toto SPV bude investovat do vybudování developerských projektů. Investice budou z vlastních prostředků Fondu a budou probíhat na principu návratnosti. Po ukončení projektu, do nějž takto Fond investuje vlastní zdroje a navíc administrativní a odborné zkušenosti, bude Fond inkasovat přiměřenou odměnu a současně tak poskytne municipalitám možnost získání bytů bez nutnosti vlastního nepřiměřeného zatížení, ať již finančního nebo odborného a administrativního. V souvislosti se zakotnením kapitálových finančních nástrojů do zákona o Fondu navrhujeme současně úpravu novelizovaného znění § 2 odst. 1 (již při zohlednení čl. I bodu 2 předloženého materiálu, který nově vkladá písm.j)), a to následujícího znění: "v § 2 odst. 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní: "k) výnosy z kapitálových finančních nástrojů". Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno l)." Na podnět jiného připomínkového místa navržená změna nebude do textu návrhu zákona zapracována a současně dojde k odstranění spojení "dotace na krytí části úroků z úvěrů".

Souhlas s vypořádáním.
10 Státní fond podpory investic K § 2 (nad rámec) Z V § 2 upravit příjem Fondu ze státního rozpočtu tak, aby nabylo nutné při převodu prostředků z kapitoly MMR do SFPI postupovat v režimu investiční dotace programového financování. Navrhujeme stanovit, že dotace do SFPI je vždy považována za neinvestiční, aby nebylo nutné psát programovou dokumentaci. Případně upravit po konzultaci postup jinak, ale bez nutnosti připravovat na každou podporu programovou dokumentaci, následnou výzvu a dále podávat žádosti o čerpání. Tato činnost je velice adminstrativně náročná na všech zúčastněných stranách (MF, MMR, SFPI). Vzato na vědomí. Považujeme za přínosé a efektivní, aby všechny dotace MMR vůči Fondu byly považovány za neinvestiční, jako je tomu u v případě dotací podle § 13 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb. (rozpočtová pravidla). Případně navrhujeme postupovat podle § 17 rozpočtových pravidel. Stanovisko MF - nesouhlasíme s návrhem. Úprava §2 odst. a) zákona č. 211/2000 Sb. se domníváme není nutná, paragraf jednoznačně stanovuje, že Příjmy fondu tvoří "dotace ze státního rozpočtu“, což mohou být jak neinvestiční, tak investiční. Programy jsou připravovány podle zaměření použití finančních prostředků a jsou vedeny v EDS z důvodu, že jde o investiční dotace podle § 12 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a vycházející z charakteru podpory, když dotace se týkají především výstavby, rekonstrukcí bytů či domů atd. (Např. program Výstavba, Dostupné bydlení, Živel či Revitalizace Brownfieldů). Uvažovaný princip, kdy MMR poskytuje finanční prostředky formou neinvestiční dotace ze státního rozpočtu SFPI, který následně z těchto zdrojů poskytne investiční dotace konečným příjemcům podle zákona č. 211/2000 Sb., je nevysvětlitelný nebo neobhajitelný. Připouštíme, že investiční dotace z rozpočtu MMR poskytované SFPI nepředstavují standardní program vedený v modulu EDS a administraci souvisejících akcí není účelné upravovat rozsáhlou dokumentací programu. MF je proto v rámci projednávání dokumentace nového programu připraveno nastavit takový režim EDS, který eliminuje administrativní zátěž související se správou programu a akcí v programovém financování na minimum.

Po dalším zvážení Fond odstoupil od této připomínky a netrvá na jejím uplatnění, nicméně uvítá, když bude proces poskytování prostředků Fondu formou dotace jakkoliv zjednodušen.
11 ÚVČR - KOM Bod 1 (§ 1 odst. 8) D Vítáme zavedení možnosti MMR delegovat veřejnoprávní smlouvou na Fond kontrolu dodržování podmínek v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu podle rozhodnutí Komise 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu. Vzato na vědomí. Souhlas s vypořádáním.
12 ÚVČR - KOM Bod 9 (§ 4a) a § 9a Z Nově je zařazena úprava informačního systému Fondu, která má nahradit stávající úpravu § 4a o využívání údajů z informačních systémů, která se dle zvláštní části důvodové zprávy stala obsoletní, neboť je již nahrazena obecnou úpravou přístupu obsaženou v § 5 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a § 7 odst. 1 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Stávající úprava výčtem údajů však výslovně počítala s tím, že žadatelem o dotace může být i občan EU, resp. cizinec. Vypuštěním celé části o údajích, vzhledem k dikci § 9a odst. 2, kde je stanoveno, že: Žádost o poskytnutí podpory obsahuje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce fyzickou osobou, a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo… dochází k situaci, kdy by mohli být z žádosti o dotace vyloučeni občané jiných členských států EU, kteří zde trvalý pobyt nemají.

Požadujeme nahradit požadavek trvalého pobytu údajem bydliště, resp. místem pobytu, aby byla úprava konzistentní s terminologií § 11 o příjemci podpory. Akceptováno. V § 9a odst. 2 písm. a) byla nahrazena slova „adresa trvalého“ slovem „místo“. Souhlas s vypořádáním.
13 ÚVČR - KOM Platné znění D V části V. materiálu Platné znění zákona s vyznačením navrhovaných změn a doplnění neodpovídá znění Čl. II Přechodná ustanovení znění návrhu v části III. materiálu tj. bodové části novely ani zvláštní části důvodové zprávy k tomuto bodu. Nutno aktualizovat. Akceptováno jinak. Vybraná ustanovení novel a přechodná ustanovení byla z části V. materiálu vypuštěna. Souhlas s vypořádáním.
14 Ministerstvo průmyslu a obchodu Bod 1 (§ 1 odst. 8) D 1. V bodě 1, v navrhovaném znění § 1 odst. 8, doporučujeme v normativním textu upřesnit předmět kontroly, který by Fond mohl v budoucnosti vykonávat na základě veřejnoprávní smlouvy, neboť slova užitá pro jeho popis („v oblasti dodržování podmínek služeb obecného hospodářského zájmu“) jsou neurčitá, a navíc vzbuzují dojem, že za slovem „podmínek“ chybí slovo „poskytování“ (viz čl. rozhodnutí Komise 2012/21/EU). Doporučujeme proto slova „v oblasti dodržování podmínek služeb obecného hospodářského zájmu“ nahradit slovy „v oblasti dodržování požadavků na udělení státní podpory za přijetí závazku poskytovat veřejnou službux)“. V poznámce pod čarou se uvede uvedeno buď obecný odkaz na citovaného rozhodnutí, nebo konkrétně na jeho čl. 6.
Odůvodnění:
Úvodní ustanovení zákona č. 211/2000 Sb. nejsou zpracována podle čl. 48 odst. 2 nebo 3 Legislativních pravidel vlády, tedy neavizují přizpůsobení právního řádu přímo použitelnému předpisu Evropské unie, ani promítnutí směrnice EU nebo její části do právního předpisu). Vazbu předmětu kontroly na rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (2012/21/EU) lze zjistit až z důvodové zprávy, což nepřispívá ke srozumitelnosti a jednoznačnosti normativního textu. Doporučujeme proto postupovat podle čl. 48 odst. 6 a spolu s upřesněním vlastního textu odkázat za slovy „veřejnou službu“ na poznámku pod čarou a v ní uvést shora citované rozhodnutí Komise EU. Akceptováno částečně. V § 1 bude odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 10 (odkaz na rozhodnutí Komise EU 2012/21/EU) znít: „(8) Fond je oprávněn na základě veřejnoprávní smlouvy uzavřené s ministerstvem vykonávat kontrolní činnosti v oblasti dodržování podmínek poskytování služeb obecného hospodářského zájmu10). K uzavření veřejnoprávní smlouvy podle věty první se souhlas nadřízeného správního orgánu nevyžaduje.“.

Souhlas s vypořádáním.
15 Ministerstvo průmyslu a obchodu Bod 3 (§ 3) D 2. V bodě 3 doporučujeme uvozující část textu § 3 odst.1 označit jako odstavec 1 a uvést ho v tomto znění „(1) Peněžní prostředky, se kterými Fond hospodaří, lze použít pouze k podpoře projektů realizovaných na území České republiky.“. Písmena a) až g) dosavadního znění § 3 odst. 1 se označí jako odstavec 2, jehož uvozující část textu by například mohla znít: „(2) Projekty podle odstavce 1 se rozumí“…
V navrhovaném znění § 3 odst. 2 se současně v písmenech a) a b) slovo „rozvoje“ nahradí slovem „rozvoj“, v písmenu d) se slovo „projektů za účelem“ nahradí slovy „záměry“ a v písmenu g) se slova „právního, technického nebo ekonomického poradenství pro“ nahradí slovy „právní, technické nebo ekonomické poradenství“.
Dosavadní odstavce 2 až 8 v odstavci 3 se označí jako odstavce 3 až 9.
Odůvodnění:
V navrhovaném znění § 3 odst. 1 písm. f) se o skutečnostech uvedených v písmenech a) až g) hovoří jako o „projektech“. Také v souvislosti s tím je navržena shora uvedená stylistická úprava navrhovaného znění § 3 odst. 1, jejíž součástí je především normativně přesnější vyjádření účelu užití peněžních prostředků Fondu („projekty realizované na území České republiky“ namísto „peněžní prostředky lze použít pouze na území České republiky“). Akceptováno jinak. Z § 3 odst. 1 písm. d) budou slova „projektů za účelem“ vypuštěna.

Souhlas s vypořádáním.
16 Ministerstvo průmyslu a obchodu Bod 8 (§ 4 odst. 6) D 3. V bodě 8, v navrhovaném znění § 4 odst. 6, upozorňujeme, že v centrální evidence exekucí nelze ověřit majetkové poměry žadatelů a příjemců prostředků a ostatních účastníků smluvních vztahů, neboť v této evidenci jsou vedeny výlučně skutečnosti související s provedeným exekučním řízením, a to včetně vymáhaného peněžitého plnění nebo vedení exekuce prodejem movitých věcí; to naprosto nepostihuje požadované informace a vlastnictví movitého a nemovitého majetku, finančních prostředcích na bankovních účtech nebo vlastnictví cenných papírů apod. Údaje z centrální evidence exekucí jen velmi málo vypovídají o skutečných majetkových poměrech uvedených osob, pouze tak lze ověřit, zda příslušná osoba je nebo není vůči třetí osobě dlužníkem, který neplní své závazky. Současně předkladatel nenavrhuje, které skutečnosti z centrální evidence exekucí by měly být Fondu zpřístupněny, když pro posouzení účelnosti případně poskytované podpory by měly být postačující jako dílčí využitelné informace údaje o tom, zda proti těmto osobám je nebo není vedena exekuce a jaká je výše vymáhaného plnění. Pro ostatní údaje vedené v centrální evidenci exekucí by se jednalo o nadužívání vedených údajů mimo účel jejich poskytování, tedy postup v rozporu s ochranou osobních údajů podle GDPR.
V souvislosti s uvedeným pak upozorňujeme, že podle § 125 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je centrální evidence exekucí v části tvořené zapsanými údaji, které nebyly vymazány, veřejným seznamem, a neveřejným seznamem v části tvořené vymazanými údaji. Exekutorská komora České republiky zveřejňuje údaje z centrální evidence exekucí způsobem umožňujícím dálkový přístup; na písemnou žádost soudu nebo orgánů činných v trestním řízení poskytne Komora informace z neveřejné části. Navrhované ustanovení § 4 odst. 6 proto vzhledem k výše uvedenému doporučujeme přepracovat, a to jednak co do stanovení účelu přístupu do centrální evidence exekucí (zjištění, zda ověřovaná osoba je povinným z exekučního řízení), jednak co do stanovení případné možnosti Fondu vyžádat konkrétní údaje, popřípadě opis vedených údajů, také z neveřejné části centrální evidence exekucí. Z veřejné části centrální evidence exekucí může Fond získávat údaje již v současné době.
Odůvodnění:
Navrhované úpravy směřují k zajištění jednoznačnosti normativního textu a současně jeho souladu s dalšími právními předpisy, zejména zákonem č. 120/2001 Sb., GDPR a zákonem č. 110/2019 Sb. Akceptováno jinak. Předkladatel akceptoval připomínky Exekutorské komory ČR, a proto bude tento bod z novely zákona vypuštěn. Souhlas s vypořádáním.
17 Ministerstvo průmyslu a obchodu Bod 9 (§ 4a odst. 1 a 2) D 4. V bodě 9, v navrhovaném znění § 4a odst. 1 a 2, upozorňujeme, že právní základ zřízení Informačního systému Státního fondu podpory tak, jak je v tomto ustanovení navržen, je nevyhovující, a to jednak vzhledem k absenci stanovení údajů, které mají být v informačním systému vedeny, jednak s přihlédnutím k nedostatečnému vymezení funkcí tohoto informačního systému a jejich vazeb k jiným prvním předpisům. Navrhované ustanovení pak současně vykazuje řadu vad terminologických, které zvyšují aplikační nesrozumitelnost textu (viz pojmy „uživatel“, „písemnost“, dokument“ apod.). V odstavci 2 upozorňujeme, že pro přístup do informačního systému Fondu je pro blíže nedefinovaného „uživatele“ stanovena podmínka disponovat zaručenou identitou, což ve smyslu odstavců 3 a 4 vylučuje s účasti na řízení o podpoře ty, kteří takovou identitou nedisponují nebo s ní disponovat nechtějí; taková úprava však neodpovídá pravidlům pro poskytování digitálních služeb, podle kterých vedle práva na službu v digitální podobě musí vždy existovat také možnost shodné služby poskytované mimo sítě elektronických komunikací (viz zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Odůvodnění:
Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je informační systém veřejné správy funkční celek zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost pro účely výkonu veřejné správy, který zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo možné jejich zpracování a zpřístupnění, provozní údaje a dále technické a programové prostředky, případně jiné nástroje umožňující výkon informačních činností. Z navrhovaného znění § 4a odst. 1 však lze zčásti dovodit pouze účel tohoto informačního systému Fondu a rozpoznat jeho správce; u názvu informačního systému je pak nutné zachovat legislativní zkratku „Fond“ zavedenou pro Státní fond podpory investic v § 1 odst. 1 zákona č. 211/2000 Sb.
Předkladatel návrhu zákona vymezuje účel informačního systému fondu „činnostmi a procesy souvisejícími“ s dále uvedeným katalogem opět ne zcela konkrétně specifikovaných činností, jejichž výčet je pak ještě dále rozmělňován např. informací o „souvislosti s dalšími dokumenty“, přičemž je nejasné, které konkrétní dokumenty by to měly být, a to alespoň vzhledem k jejich obsahovému vymezení.
Subjektivní vyhodnocení toho, co všechno může případně souviset s podáním žádosti o podporu (navíc není jasné, zda procesně nebo věcně), doručováním dokumentů, přípravu, plánováním a řízením dalších činností a podáváním informací, může velmi výrazně měnit provozní podmínky informačního systému Fondu a nepochybně bude mít značný vliv na jeho architekturu a organizaci jeho funkcionalit (a tedy také jeho cenu vstupní a následně také na náklady určené pro jeho provozování, které však v materiálu vůbec nejsou zohledněny). Z navrhovaných parametrů účelu informačního systému Fondu a při absolutní absenci údajů, které by měly být v informačním systému vedeny, nelze reálně tento informační systém vybudovat, a to i v případě, že by informační systém byl určen k podpoře stanovených činností. I v takovém případě by však činnost informačního systému vycházela ze zpracování dat (informací) v systému vedených.
V navrhovaném znění § 4a odst. 2 je užit pojem „uživatel“, který zákon č. 211/2000 Sb. nepoužívá, a jeho definice není doplňována ani návrhem zákona (tedy není jasné, kdo tímto uživatelem je). Vzhledem k tomu, že v § 4a odst. 1 je uvedeno, že informační systém Fondu je informačním systémem veřejné správy, bylo by možné dovodit, že se předkladatel návrhu zákona může odkazovat na definici pojmu „uživatel“ podle § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 365/2000 Sb. („uživatelem informačního systému veřejné správy osoba nebo její součást, která do informačního systému veřejné správy zapisuje data nebo data, případně i provozní údaje obsažené v informačním systému veřejné správy, využívá; uživatelem informačního systému veřejné správy je i správce nebo provozovatel informačního systému veřejné správy, pokud informační systém veřejné správy užívá při výkonu veřejné správy v oblasti, pro kterou informační systém veřejné správy poskytuje službu informačního systému veřejné správy), což však neodpovídá kontextu navrhovaného znění § 4a. Současně je nutné přihlédnout k tomu, že zákon č. 365/2000 Sb. definuje pojem „uživatel“ výlučně pro své účely. Aceptováno částečně. Předkladatel vychází z obdobné úpravy uvedené v § 11 odst. 6 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a přístup do Informačního systému je v souladu se zákonnou upravou zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel souhlasí s možným sjednocením terminologie návrhu zákona, s ohledem na digitalizaci Fondu je však jeho prioritou podávání žádosti o podporu i veškerá následná komunikace Fondu v rámci poskytovaných podpor primárně prostřednictvím informačního systému. Přesto předkladatel navrhuje doplnění § 4a odst. 3 návrhu zákona, kdy za slovo „systému“ budou doplněna slova „,a to formou dálkového přístupu, nebo osobně v sídle či na pobočce Fondu“. Ohledně doručování rozhodnutí a dalších písemností Fondu navrhujeme doplnění navrhovaného ustanovení § 4a odst. 4 o formulaci uvedenou v § 11e zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, kdy Fond doručuje písemnost elektronicky a osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku. Fond doručuje písemnost elektronicky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů,v ostatních případech doručuje písemnost prostřednictvím Informačního systému Fondu, přičemž v těchto případech pro doručování platí § 4a odst. 4 návrhu zákona. Finanční nákladnost projektu IS Fondu nebyla v důvodové zprávě uvedena z důvodu, že systém je již ve finální fázi vývoje a samotná úprava zákona touto novelou jen zavádí IS jako ISVS. Souhlas s vypořádáním.
18 Ministerstvo průmyslu a obchodu Bod 9 (§ 4a odst. 4) D 5. V bodě 9, v navrhovaném znění § 4a odst. 4, doporučujeme upřesnit, jaká je vazba mezi tímto ustanovením a ustanovením § 17 odst. 1 a 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, z kterého je v podstatě navrhovaná úprava poněkud neobratně převzata. Není totiž zřejmé, zda ve věci podpory bude Fond komunikovat prostřednictvím datové schránky ve všech ostatních případech, než které jsou uvedeny v § 4a odst. 1, resp. jakými kritérii bude Fond veden při posouzení, které dokumenty v daném řízení doručí prostřednictvím datové schránky a které prostřednictvím informačního systému Fondu. Vzhledem k neurčitosti odstavce 1 doporučujeme proto upřesnit tento rozsah dokumentů, a to alespoň odkazem na zdroj, který specifikuje, co a ve kterých případech musí žadatel sledovat v datové schránce a co v informačním systému Fondu. Současně v odstavci 4 považujeme za nutné jednotně používat pojmu „dokument“ (tedy nikoliv písemnost), a to v souladu s čl. 40 odst. 1 Legislativních pravidel vlády s využitím § 2 písm. e) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Současně upozorňujeme, že převzetí textu § 17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb. tak, jak je využit, není možné, neboť zákon č. 300/2008 Sb. v § 8 stanoví osoby oprávněné k přístupu do datové schránky a rozsah jejich oprávnění, což návrh zákona nečiní, a tedy přihlášení se do informačního
systému Fondu nelze vázat na podmínku „rozsahu oprávnění“; podle navrhovaného znění § 4a odst. 2 by takovou osobou měl být nedefinovaný „uživatel“, který disponuje zaručenou identitou, avšak bez vymezení rozsahu oprávnění přístupu k dokumentu (rozsah oprávnění pak nevyplývá ani z možnosti pověření jiné osoby k přístupu do systému).
Odůvodnění:
Navrhovaná doporučení směřují k zajištění reálné aplikovatelnosti navrhovaného znění § 4a odst. 4, když v současné podobě je text normativně nejednoznačný a aplikačně nejasný vůči nadřazené právní úpravě provedené zákonem č. 300/2008 Sb., a to navzdory případné možnosti provést efektivní úpravu zvláštní. Akceptováno částečně. Ohledně doručování rozhodnutí a dalších písemností Fondu navrhujeme doplnění navrhovaného ustanovení § 4a odst. 4 o formulaci uvedenou v § 11e zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, kdy Fond doručuje písemnost elektronicky a osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, Fond doručuje písemnost elektronicky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů,v ostatních případech doručuje písemnost prostřednictvím Informačního systému Fondu, přičemž v těchto případech pro doručování platí § 4a odst. 4 návrhu zákona. Souhlas s vypořádáním.
19 Ministerstvo průmyslu a obchodu Bod 11 (§ 9a odst. 1) D 6. V bodě 11, v navrhované změně § 9a odst. 1, doporučujeme slova „po dobu nejméně 30 dnů před uplynutím lhůty pro podání žádosti“ nahradit slovy „nejméně 30 dnů přede dnem, které stanovil jako konečné datum pro podání žádosti“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava je formulačním upřesněním textu. Neakceptováno. Stávající formulace je podle našeho názoru dostatečně výstižná.

Souhlas s vypořádáním.
20 Ministerstvo průmyslu a obchodu Přechodné ustanovení - bod 3 D 7. Bod 3 přechodných ustanovení požadujeme zrušit, neboť zásadně odporuje všem zásadám tvorby práva, resp. je v rozporu s požadovanou ústavností textu.
Odůvodnění:
Navrhované znění tohoto bodu přechodných ustanovení se pokouší retroaktivně přeměnit obecně závazný předpis v individuální akt správního řízení, což je postup zcela nepřijatelný, neboť odporuje ústavní zásadě enumerace veřejnoprávních pretenzí, stejně jako čl. 78 Ústavy České republiky. Nařízení vlády je vydáváno k provedení zákona a v jeho mezích vládou České republiky jako obecně závazný, ve Sbírce zákonů publikovaný právní předpis, který podepisuje
předseda vlády a příslušný člen vlády. Rozhodnutí ve správním řízení je individuální správní akt, který není výsledkem legislativního procesu, ale výsledkem správní úvahy správního orgánu, se kterým jsou spojena související práva a povinnosti účastníka řízení, o jehož právech a povinnostech je rozhodováno. Už pouze tyto rozdíly svědčí o tom, že navrhované přechodné ustanovení je právně nemyslitelné a odporující principům předvídatelnosti práva. Jaká je v tomto případě předvídatelnost práva, které by bylo možné „proměnit“ vůlí zákonodárce, a to odlišným legislativním postupem, v individuální správní akt, jehož účastníkovi jsou však odepřena práva na spravedlivý proces, a to včetně odvolání? V tomto případě by navíc účastníku řízení byla odepřeno právo na spravedlivá proces v absolutním rozsahu, neboť by neměl možnost využít všech úkonů před vydáním rozhodnutí, včetně možnosti vyjádřit se k podkladům pro jeho vydání. Navíc podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, se rozhodnutí vyhovuje v písemné formě (a se všemi náležitostmi, které pro tyto účely správní řád stanoví). V daném případě žádný z účastníků řízení takovým dokumentem ve formě prvopisu nebo stejnopisu nedisponuje a odkaz na publikaci předpisu ve Sbírce zákonů je pro daný případ nevyužitelný, neboť nenaplňuje formální znaky rozhodnutí. Otázkou by pak samozřejmě také mohlo být, zda by v čistě hypotetickém případě pro takovéto „rozhodnutí“ bylo možné uplatnit žalobu ve správním soudnictví. Akceptováno. Bod 3 přechodných ustanovení bude vypuštěn. Souhlas s vypořádáním.
21 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Bod 10 (§ 9 odst. 1) D Z předloženého materiálu vyplývá návrh, aby namísto nařízení vlády byly podmínky použití prostředků Státního fondu podpory investic (dále jen „Fond“) stanoveny formou rozhodnutí ministra po projednání s výborem Fondu. S ohledem na tento návrh doporučuji nastavení podmínek použití prostředků z hlediska pravidel veřejné podpory konzultovat s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, a to ještě před předložením předmětných podmínek ministrovi k rozhodnutí. Vysvětleno. Podmínky použití peněžních prostředků budou stanoveny usnesením vlády místo navrhovaného rozhodnutí ministra.

Souhlas s vypořádáním.
22 Hospodářská komora ČR Bod 10 (§ 9 odst. 1) Z Nesouhlasíme s úpravou navrženou v novelizačním bodě 10, požadujeme ho vypustit bez náhrady a ponechat tak stávající znění daného ustanovení.
„10. V § 9 odst. 1 větě první se slova „Vláda stanoví nařízením“ nahrazují slovy „Ministr po projednání s výborem stanoví rozhodnutím“.“.
Odůvodnění:
Hospodářská komora ČR se neztotožňuje s návrhem, aby agenda finanční podpory Státního fondu podpory investic byla přesunuta z vlády ČR na ministra pro místní rozvoj. Jsme přesvědčeni, že i nadále by to s ohledem na nutné a přínosné zapojení Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí a dalších zásadních rezortů pro podporu investic měla být vláda ČR, kdo stanoví podmínky použití peněžních prostředků a zacílení podpor. Akceptováno jinak. Podmínky použití peněžních prostředků budou stanoveny usnesením vlády místo navrhovaného rozhodnutí ministra.

Souhlas s vypořádáním.
23 Nejvyšší kontrolní úřad Bod 9 (§ 4a odst. 3) D V důvodové zprávě se uvádí, že pro žadatele, kteří nemají možnost využít dálkový přístup k informačnímu systému a vyplnit žádost online, zůstává zachována možnost dostavit se osobně do sídla nebo pobočky Fondu, kde jim bude umožněno podat žádost prostřednictvím informačního systému tak, že vyplní elektronický formulář na místě.

Pro lepší pochopení tohoto ustanovení doporučujeme v § 4a odst. 3 za slovo „systému“ doplnit text: „,a to prostřednictvím dálkového přístupu, nebo osobně v sídle či na pobočce Fondu.“.
Akceptováno jinak. Za slovo „systému“ budou doplněna slova „,a to formou dálkového přístupu, nebo osobně v sídle či na pobočce Fondu“.

Souhlas s vypořádáním.
24 Nejvyšší kontrolní úřad Bod 9 (§ 4a odst. 4) D Ustanovení § 4a odst. 4 upravuje způsob doručování písemností Fondem prostřednictvím informačního systému. V návaznosti na předchozí připomínku postrádáme v tomto ustanovení úpravu způsobu doručování osobám, které nemají možnost přistupovat do informačního systému Fondu prostřednictvím dálkového přístupu.

Způsob doručování písemností osobám bez online přístupu k informačnímu systému Fondu proto doporučujeme do tohoto ustanovení doplnit. Vysvětleno. Ohledně doručování rozhodnutí a dalších písemností Fondu navrhujeme doplnění navrhovaného ustanovení § 4a odst. 4 o formulaci uvedenou v § 11e zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, kdy Fond doručuje písemnost elektronicky a osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, Fond doručuje písemnost elektronicky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů,v ostatních případech doručuje písemnost prostřednictvím Informačního systému Fondu, přičemž v těchto případech pro doručování platí § 4a odst. 4 návrhu zákona. Souhlas s vypořádáním.
25 Ministerstvo práce a sociálních věcí Bod 3 (§ 3 odst. 1 písm. e) bod 2) D Navrhujeme přidat nenormativní odkaz na stavební zákon.
Za část textu „…Politiky architektury a stavební kultury, “ přidat odkaz na poznámku pod čarou s textem „§ 70 zák. č. 283/2021 Sb., stavební zákon.“ .

Dokument Politika architektury a stavební kultury je upraven v § 70 zák. č. 283/2021 Sb., stavebního zákona, který má nabýt účinnost 1.7. 2023. Akceptováno. Odkaz na stavební zákon bude doplněn. Souhlas s vypořádáním.
26 Ministerstvo práce a sociálních věcí Bod 8 (§ 4 odst. 6) D Dáváme na zvážení, zda není třeba rozpracovat otázku poskytování údajů z centrální evidence exekucí (dále jen „CEE“). Z našeho pohledu není zřejmé, jaké s touto povinností vznikají náklady a kdo je ponese, jaká jsou bezpečnostní rizika, ani jaké jsou dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Akceptováno jinak. Předkladatel akceptoval připomínky Exekutorské komory, a proto bude tento bod z novely zákona vypuštěn. Souhlas s vypořádáním.
27 Ministerstvo práce a sociálních věcí Bod 9 (§ 4a) ve spojení s bodem 8 (§4 odst. 6) D Doporučujeme vyjasnit, zda se do nově zřizovaného Informačního systému „propíší“ i informace získané z CEE a jak budou tyto informace chráněné proti případnému zneužití. Akceptováno jinak. Předkladatel akceptoval připomínky Exekutorské komory, a proto bude tento bod z novely zákona vypuštěn. Souhlas s vypořádáním.
28 Ministerstvo spravedlnosti Bod 8 (§ 4 odst. 6) Z Výše uvedeným novelizačním bodem je nově zakotvována povinnost Exekutorské komory České republiky bezúplatně poskytovat údaje z Centrální evidence exekucí Státnímu fondu podpory investic. Navrhovanou právní úpravou by Exekutorské komoře ČR vznikly náklady na zřízení dálkového přístupu, přičemž by jí však nevznikalo právo na odměnu za poskytnutí údajů z Centrální evidence exekucí Státnímu fondu podpory investic. Z výše uvedených důvodů považujeme za nutné projednat navrhovanou právní úpravu také s Exekutorskou komorou ČR a v návrhu zohlednit její stanovisko.
Akceptováno. Předkladatel akceptoval připomínky Exekutorské komory, a proto bude tento bod z novely zákona vypuštěn. Souhlas s vypořádáním.
29 Ministerstvo spravedlnosti Bod 1 (§ 1 odst. 8) D Koordinační veřejnoprávní smlouvou lze převést výkon pravomoci v oblasti veřejné správy pouze v případě, že tato pravomoc byla orgánu veřejné moci svěřena zákonem nebo na základě zákona. V této souvislosti upozorňujeme, že český právní řád pojem „dodržování podmínek služeb obecného hospodářského zájmu“ nepoužívá. Z návrhu tak není zřejmé, jaká konkrétní pravomoc stanovená český právním řádem by měla být z Ministerstva pro místní rozvoj na Státní fond podpory investic převedena. Doporučujeme proto v uvedeném smyslu návrh předmětného ustanovení zpřesnit tak, aby odpovídal terminologii užívané českým právní řádem. Akceptováno jinak. V § 1 bude odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 10 (odkaz na rozhodnutí Komise EU 2012/21/EU) znít: „(8) Fond je oprávněn na základě veřejnoprávní smlouvy uzavřené s ministerstvem vykonávat kontrolní činnosti v oblasti dodržování podmínek poskytování služeb obecného hospodářského zájmu10). K uzavření veřejnoprávní smlouvy podle věty první se souhlas nadřízeného správního orgánu nevyžaduje.“.

Náš právní řád již používá tento pojem, např. v nařízení vlády č. 112/2019 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu podpory investic na pořízení sociálních a dostupných bytů a sociálních, smíšených a dostupných domů.
Souhlas s vypořádáním.
30 Ministerstvo spravedlnosti Bod 3 (§ 3 odst. 1 písm. a) bod 1) D Není zřejmé, co všechno lze považovat za výstavbu a modernizaci související infrastruktury pro bydlení, proto doporučujeme tento pojem blíže objasnit alespoň v důvodové zprávě. Dále upozorňujeme, že znění navrhované právní úpravy se nemusí vztahovat i na použití peněžních prostředků na modernizaci, jejímž účelem je teprve uvést jiný než obytný prostor do stavu, který bude po modernizaci naplňovat pojmové znaky bytu ve smyslu ustanovení § 2236 občanského zákoníku, jelikož navrhovaná úprava výslovně upravuje použití peněžních prostředků k podpoře modernizace pouze bytů a bytových a rodinných domů. Vysvětleno. Za infrastrukturu pro bydlení je podle 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., považována technická infrastrukura, tj. sítě technické infrastruktury a s nimi související stavby a zařízení pro zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod apod. Předkladatel záměrně pojem infrastruktury pro bydlení v návrhu zákona blíže nespecifikuje, neboť tento pojem , stejně jako tomu bylo dosud, bude definován pro potřeby daného programu až nařízení vlády, resp. nově usnesení vlády. Nicméně vysvětlení pojmu bude doplněno do důvodové zprávy.

K poznámce, že se toto ustanovení nevztahuje na stavební úpravu prostoru, který není způsobilý k bydlení a z něhož má teprve vzniknout prostor určený k bydlení, resp. byt, toto rozlišení nebylo v návrhu zákona zohledněno z toho důvodu, že vysvětlení těchto rozdílů je vždy stanoveno až v příslušném nařízení vlády formou definice pojmu a návazně ve výzvě k podání žádosti o podporu. Nově toto bude obsaženo v usnesení vlády (namísto navrhovaného rozhodnutí ministra).
Souhlas s vypořádáním.
31 Ministerstvo spravedlnosti Bod 3 (§ 3 odst. 1 písm. a) bod 3) D Spojení „družstevního nebo jiného podílu v právnické osobě“ navrhujeme nahradit spojením „družstevního podílu nebo jiného podílu na právnické osobě“. Akceptováno. Text bude podle připomínky upraven. Souhlas s vypořádáním.
32 Ministerstvo spravedlnosti Bod 3 (§ 3 odst. 1 písm. a) bod 4) D Není zřejmé, co vše lze podřadit pod pojem „vybavení bytu“ k jehož pořízení lze použít peněžní prostředky, se kterými Státní fond podpory investic hospodaří. Z tohoto důvodu navrhujeme bližší vymezení pojmu „vybavení bytu“ obsaženému v navrhovaném ustanovení alespoň v důvodové zprávě. Dále upozorňujeme, že se navrhované znění uvedeného ustanovení může vztahovat pouze na použití prostředků k podpoře pořízení vybavení bytu, nikoli už k pořízení vybavení bytových a rodinných domů.
Částečně akceptováno. Za vybavení bytu je považován záchod, umyvadlo, sprcha nebo vana, kuchyňská linka a sporák nebo varná deska, nebo také zdroj tepla k vytápění, bojler, ale mohlo by se jednat také o jiné vybavení v závislosti na parametrech a charakteru daného programu. Předkladatel záměrně pojem vybavení bytu v návrhu zákona blíže nespecifikoval, neboť definice pojmů daného programu jsou vždy obsaženy v příslušném nařízení vlády (resp. nově toto bude specifikováno v usnesení vlády).

V návrhu je záměrně použit pojem vybavení bytu, neboť vždy se jedná o vybavení bytu, a to buď v bytovém domě nebo rodinném domě, z něhož vznikne bytový dům.

Vysvětlení pojmu bude doplněno do důvodové zprávy.
Souhlas s vypořádáním.
33 Ministerstvo kultury Bod 3 (§ 3 odst. 1 písm. b) bod 5) Z Pokládáme za nutné výslovně zakotvit (v návaznosti na poskytování služeb ve veřejném zájmu), že prostředky Státního fondu podpory investic budou moci být použity i pro výstavbu, opravu či modernizaci staveb sloužících k poskytování veřejných kulturních služeb. Tyto služby jsou definovány v § 2 zákona č. 203/2006 Sb. a zahrnují, mimo jiné, veřejné knihovnické a informační služby podle zákona č. 257/2001 Sb. a rovněž služby, které poskytují muzea a galerie podle zákona č. 122/2000 Sb. Prostředky Státního fondu podpory investic by tedy měly být použitelné například pro výstavbu, opravu či modernizaci staveb, v nichž sídlí knihovna či muzeum.
V této souvislosti odkazujeme například na vládou schválenou Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2021-2027 (usnesení vlády ze dne 17. srpna 2020 č. 840), zejména na její kapitolu D, body 74 – 76, nebo na vládou schválenou Státní kulturní politiku 2021-2025+ (usnesení vlády ze dne 27. září 2021 č. 843), podle jejíhož cíle 1 mají být mimo jiné odstraňovány fyzické překážky přístupu ke kultuře a má být zajištěn udržitelný rozvoj kulturní infrastruktury a podle cíle 2 má být rozvíjena účinná péče o kulturní dědictví.
Žádáme proto, aby v uvedeném ustanovení byla za slova „služeb ve veřejném zájmu“ vložena slova „a veřejných kulturních služeb“.
Neakceptováno. Knihovny, muzea, galerie, divadla i koncertní sály jsou z hlediska § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., považovány za jeden z typů občanského vybavení, takže poskytování podpory na tento účel již navrhované znění zákona obsahuje. Proto považujeme za nadbytečné znění návrhu zákona v tomto směru upravovat.

Souhlas s vypořádáním.
34 Úřad pro ochranu osobních údajů K důvodové zprávě Z 1. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, které musí obsahovat vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jim sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení (dále jen „DPIA“), je nezbytné přepracovat.
Odůvodnění:
Předně je třeba uvést, že názvem DPIA je „zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“, zatímco „které musí obsahovat vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jim sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení“ je vymezení obligatorních částí, které musí DPIA obsahovat.
S ohledem na článek I bod 8 a bod 9 (odstavec 4) je DPIA nezbytné zcela přepracovat. Doporučený postup při zpracování zhodnocení dopadů na ochranu osobních údajů naleznete na stránkách ÚOOÚ. K tomu se můžete obrátit na pověřence pro ochranu osobních údajů ministerstva a případně doplnit o jeho doporučení obecnou část důvodové zprávy. Přitom je nutno uvést, že důvodová zpráva k bodu 8 je zcela nedostatečná, protože je jen parafrasí normativního textu.
Místo toho je třeba diskutovat, zda je bod 8 po účinnosti DEPO vůbec nezbytný, jaký má smysl methoda push (poskytnutí/předání) místo methody pull (zpřístupnění), tj. kopie centrální evidence exekucí na SFPI místo toho, aby SFPI dotázal na konkrétního člověka vždy, když potřebuje?
Stejně tak zpřístupnění rozhodnutí v informačním systému není doručení. Pouhý login nelze považovat za doručení, protože uživatel se může přihlásit za jiným účelem. Navíc nejsou regulovány hodnověrné notifikace.
Již zcela nepřijatelná je fikce doručení v právní normě: „Nepřihlásí-li se do informačního systému žadatel nebo jím pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl do něj dokument vložen, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty,“ protože žadatel vůbec nemusí vědět, že byl správní akt vydán. Akceptováno jinak. Předkladatel akceptoval připomínky Exekutorské komory ČR a navrhuje úplné vynětí ustanovení bodu 8 (§ 4 odst. 6) z připravované novely zákona. Ohledně doručování rozhodnutí a dalších písemností Fondu navrhujeme doplnění navrhovaného ustanovení § 4a odst. 4 o formulaci uvedenou v § 11e zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, kdy Fond doručuje písemnost elektronicky a osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, Fond doručuje písemnost elektronicky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů,v ostatních případech doručuje písemnost prostřednictvím Informačního systému Fondu, přičemž v těchto případech pro doručování platí § 4a odst. 4 návrhu zákona.

DPIA bude dopracována a zaslána připomínkovému místu k posouzení. Po dohodě s připomínkovým místem bude v obecné části důvodové zprávy dopracován bod i) zhodnocení dopadů na ochranu soukromí, včetně osobních údajů (DPIA).

Souhlas s vypořádáním.
35 Úřad pro ochranu osobních údajů Bod 8 (§ 4 odst. 6) Z 2. V článku I se bod 8 zrušuje.
Odůvodnění: Vizte výše. Akceptováno jinak. Předkladatel akceptoval připomínky Exekutorské komory, a proto bude tento bod z novely zákona vypuštěn. Souhlas s vypořádáním.
36 Úřad pro ochranu osobních údajů Bod 9 Z 3. V článku I bodu 9 se odstavec 4 zrušuje.
Odůvodnění: Vizte výše. Akceptováno jinak. Ohledně doručování rozhodnutí a dalších písemností Fondu navrhujeme doplnění navrhovaného ustanovení § 4a odst. 4 o formulaci uvedenou v § 11e zákona č. 256/2000 Sb., o státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, kdy Fond doručuje písemnost elektronicky a osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, Fond doručuje písemnost elektronicky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů,v ostatních případech doručuje písemnost prostřednictvím Informačního systému Fondu, přičemž v těchto případech pro doručování platí § 4a odst. 4 návrhu zákona. Souhlas s vypořádáním.
37 Úřad pro ochranu osobních údajů Bod 13 D 4. V článku I se bod 13 zrušuje.
Odůvodnění: Oprava překlepu není změna právní normy; překlepy se mají opravit tiskovou opravou. Neakceptováno. K opravě překlepů dochází i v textech novel, vizte například část první, čl. I, bod 15 zákona č. 129/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Souhlas s vypořádáním.
38 Ministerstvo vnitra Bod 1 (§ 1 odst. 8) Z Zakotvuje se možnost uzavření veřejnoprávní smlouvy mezi Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“) a Státním fondem podpory investic (dále jen „Fond“), na základě které bude Fond vykonávat kontrolní činnosti v oblasti dodržování podmínek služeb obecného hospodářského zájmu. V daném případě jde o koordinační veřejnoprávní smlouvu ve smyslu § 160 odst. 1 správního řádu, uzavřenou mezi státem (jehož jménem bude jednat ministerstvo) a Fondem za účelem plnění úkolů v oblasti veřejné správy, a současně o veřejnoprávní smlouvu dle § 160 odst. 5 správního řádu, neboť předmětem této smlouvy je výkon státní správy (zde přenos působnosti při výkonu státní správy, konkrétně kontrolní činnosti). Taková veřejnoprávní smlouva může být uzavřena pouze na základě výslovného zákonného zmocnění a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu, který posuzuje obsah veřejnoprávní smlouvy z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Udělovaný souhlas má podobu rozhodnutí vydávaného ve správním řízení.
První podmínka (zákonné zmocnění) se naplňuje navrhovaným ustanovením § 1 odst. 8 zákona č. 211/2000 Sb., druhá podmínka (souhlas) pak vyplývá z § 160 odst. 5 správního řádu. V případě ústředních správních úřadů, jakožto vrcholných gestorů příslušných agend, se však požadavek souhlasu nejeví jako zcela opodstatněný, neboť nadřízeným správním orgánem ministerstva se rozumí ministr, který by dával souhlas s uzavřením smlouvy ze strany úřadu, v jehož čele stojí. Určení nadřízeného správního orgánu Fondu může být obtížné (tato otázka není explicitně upravena), ze zákona č. 211/2000 Sb. však rovněž vyplývá, že jde o právnickou osobu, která je zřízena v působnosti ministerstva. Dáváme proto předkladateli ke zvážení, zda podmínku souhlasu nadřízeného orgánu v ustanovení § 1 odst. 8 zákona č. 211/2000 Sb. výslovně nevyloučit. Akceptováno. V § 1 bude odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 10 (odkaz na rozhodnutí Komise EU 2012/21/EU) znít: „(8) Fond je oprávněn na základě veřejnoprávní smlouvy uzavřené s ministerstvem vykonávat kontrolní činnosti v oblasti dodržování podmínek poskytování služeb obecného hospodářského zájmu10). K uzavření veřejnoprávní smlouvy podle věty první se souhlas nadřízeného správního orgánu nevyžaduje.“.

Souhlas s vypořádáním.
39 Ministerstvo vnitra Bod 3 (§ 3 odst. 1 písm. a) bod 2 Z Podle našeho názoru není poskytování peněžních prostředků Fondu na „financování úhrady vybranému dodavateli za provozování a údržbu“ v souladu s účelem Fondu stanoveným v § 1 (účelem Fondu a jeho veřejným posláním je podporovat udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů, bydlení a cestovního ruchu v souladu s veřejným zájmem a koncepcemi, strategickými dokumenty, programy a jinými dokumenty schválenými vládou České republiky). Navrhujeme tudíž dotčený text vypustit. Vysvětleno. Financování úhrady vybranému dodavateli za provozování a údržbu neboli platba za dostupnost je nový účel podpory, který předkladatel zavádí právě pro potřeby financování bydlení. Jedná se o účel podpory, který je běžně užíván v jiných odvětvích. Předkladatel počítá s jeho budoucím využitím zejména u PPP projektů na bydlení, případně také projektů sociálního bydlení, které budou realizovány v režimu služeb obecného hospodářského zájmu. Důvodová zpráva bude v tomto smyslu doplněna.

Věcně tomu rozumíme, ale tak, jak je to napsané, to umožňuje financovat ledacos. Přivítali bychom, kdyby předkladatel specifikoval přímo v legislativním textu, kdo je "vybraný dodavatel" a na jaké případy se možnost hradit provoz a údržbu vztahuje (např. sociální bydlení apod.). Vysvětlení v důvodové zprávě není podle našeho názoru pro účely vynakládání finančních prostředků Fondu dostačující.

Akceptováno, znění § 3 odst. 1 písm. a) bod 2 bylo doplněno ve smyslu připomínky. Důvodová zpráva byla doplněna v části týkající se pojmu "dostupné bydlení".

Souhlas s vypořádáním.
40 Ministerstvo vnitra Bod 3 (§ 3 odst. 1 písm. a) bod 3 Z Navrhujeme, aby žadatelem o podporu podle § 3 mohla být vždy pouze právnická osoba a v případě nabytí družstevního nebo jiného podílu v právnické osobě s užívacím právem podle § 3 odst. 1 písm. a) bodu 3 mohla být žadatelem pouze obec, případně jí zřízený subjekt, které prostřednictvím tohoto podílu mohou zajistit např. sociální bydlení (hendikepovaní, mladí lidé po opuštění dětského domova, podpora mladých rodin s dětmi apod), a to v zájmu snížení rizik spojených s poskytováním prostředků Fondu fyzické osobě. Jelikož není stanovena doba, po kterou by měla být osoba nájemcem, vnímáme zde např. vysoké riziko netransparentnosti. Dalším důvodem je i omezené množství prostředků, s nimiž bude Fond disponovat a účelné vynaložení takovýchto prostředků. Neakceptováno. Předkladatel záměrně neuvedl oprávněné žadatele u jednotlivých oblastí podpory, neboť potřebuje pružně reagovat na společenské potřeby a těm přizpůsobovat své podpůrné programy a také určovat konkrétní okruh žadatelů. Okruh oprávněných žadatelů pro jednotlivé programy podpory je vždy blíže vymezen nařízením vlády a va navazující vývě (nově toto bude obsaženo v usnesení vlády namísto navrhovaného rozhodnutí ministra). S ohledem na současnou situaci v oblasti bydlení, kdy například neexistují neziskové bytové asociace, které by byly schopny se podílet na řešení situace s bydlením, a ani obce, církve a neziskové organizace nedisponují dostatečnou organizační, finanční a technickou kapacitu, která by pokryla potřeby obyvatel v oblasti dostupného bydlení, předkladatel připravuje různé nové programy a nástroje podpory, kde se počítá se zapojením i soukromému sektoru. U realizace jedné z komponent Národního plánu obnovy dokonce Evropská komise vyžaduje, aby z důvodu veřejné podpory byly výzvy určené za stejných podmínek všem subjektům - žadatelům bez rozdílu právní formy. Programy podpory nechceme omezovat pouze na právnické osoby ani z toho důvodu, že v minulosti předkladatel realizoval například i program podpory bydlení pro mladé, který byl určen pouze pro fyzické osoby.
Již v současné době jsou Fondem nabízeny programy s podporou zaměřenou nejen vůči fyzickým osobám a orgánům samosprávy. Do budoucna budou parametry jednotlivých programů určovány ad hoc, stejně jako doposud, každý program má své individuálně určené podmínky. Souhlas s vypořádáním.
41 Ministerstvo vnitra Bod 3 (§ 3 odst. 1 písm. c) Z Navrhujeme revitalizaci území se starou stavební zátěží účelově navázat na využití těchto ploch v souladu s účelem Fondu stanoveným v § 1 a použitím prostředků Fondu na rozvoj bydlení, případně rozvoj veřejné infrastruktury a služeb (eliminuje se tím podpora výstavby skladů, průmyslových hal apod. z veřejných prostředků). Revitalizace by tudíž mohla být financována jen pokud je prováděna za účelem podpory rozvoje bydlení dle § 3 odst. 1 písm. a) bodu 1, tedy za účelem nabytí nemovitých věcí určených pro výstavbu nebo modernizaci bytů nebo bytových domů a související infrastruktury pro bydlení, případně za účelem dle § 3 odst. 1 písm. a) bodu 2, tedy výstavby, pořízení, opravy a modernizace bytů a bytových a rodinných domů a výstavby nebo modernizace související infrastruktury pro bydlení (se zohledněním naší připomínky k danému ustanovení, tedy vypuštěním financování úhrad dodavateli za provozování a údržbu), nebo za účelem rozvoje veřejné infrastruktury dle § 3 odst. 1 písm. b). Vysvětleno. Revitalizace území se starou stavební zátěží (brownfieldů) ve smyslu tohto zákona představuje především modernizaci nebo výstavbu staveb sloužících jako občanské vybavení. Podle § 10 odst. 1 písm. d) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon,ve znění zákona č. 195/2022 Sb., jsou za občanské vybavení považovány stavby, zařízení a pozemky sloužící zejména pro vzdělávání, výchovu a sport, sociální a zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva., přičemž je možné sem zahrnout i bydlení. Nicméně předkladatel nechce omezovat využití prostředků pouze pro účely bydlení, ale chce umožnit finančně podpořit i jiné účely občanského vybavení. Haly a sklady nesplňují požadavek na občanské vybavení, neboť neslouží ani k jedmonu z výše citovaných účelů. Předkladatel memá v úmyslu blížeji specifikovat, k jakému účelu má revitalizované území se starou stavební zátěží sloužit, toto dosud specifikovalo příslušné nařízení vlády, tj. nařízení č. 496/2020 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Fondu formou podpory poskytované na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) pro jiné než hospodářské využití a č. 2/2023 Sb., o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů) financovanou z Nástroje pro oživení a odolnost, a dále výzva k podání žádosti o podporu. Nově toto bude specifikováno v usnesení vlády (namísto navrhovaného rozhodnutí ministra). Věcně nejsme v rozporu (náš návrh nesměřoval pouze na rozvoj bydlení, ale i na rozvoj veřejné infrastruktury (viz Vámi zmiňovaný § 10 stavebního zákona) a služeb. Souhlasíme s bližší úpravou v Nařízení vlády, prosíme o doplnění důvodové zprávy v tomto směru.

Do důvodové zprávy bylo doplněno, co je hlavním cílem revitalizace, tedy rekonstrukce nebo výstavba nového občanského vybavení, a co je považováno za občanské vybavení podle stavebního zákona, s tím, že jednotlivé programy si mohou účel využití občanského vybavení i samotné území se starou stavení zátěží definovat odlišně.

Souhlas s vypořádáním.
42 Ministerstvo vnitra Bod 9 (§ 4a) Z 1. Informační systém Státního fondu podpory investic se navrhuje jako jediný komunikační kanál mezi žadateli a příjemci podpor a Fondem. Domníváme se, že tato výlučnost by měla být řádně odůvodněna, neboť se znemožňuje komunikovat nejen prostřednictvím standardních forem (zejména v listinné podobě), ale především prostřednictvím systému datových schránek. Upozorňujeme, že např. zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, rovněž předpokládá možnost činit podání a doručovat prostřednictvím informačního systému, vedle toho však připouští i standardní formy komunikace stanovené správním řádem a zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Akceptováno. Ohledně doručování rozhodnutí a dalších písemností Fondu navrhujeme doplnění navrhovaného ustanovení § 4a odst. 4 o formulaci uvedenou v § 11e zákona č. 256/2000 Sb., o státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, kdy Fond doručuje písemnost elektronicky a osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, Fond doručuje písemnost elektronicky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů,v ostatních případech doručuje písemnost prostřednictvím Informačního systému Fondu, přičemž v těchto případech pro doručování platí § 4a odst. 4 návrhu zákona. S navrhovanou úpravou lze souhlasit. Úprava však řeší problamatiku pouze částečně, neboť se týká doručování písemností ze strany Fondu. Není zřejmé, zda zůstává zachováno rovněž právo žadatele či příjemce činit úkony vůči Fondu prostřednictvím datové schránky. Má-li být v tomto ohledu zakotvena výlučnost informačnho systému, je třeba takovou úpravu řádně odůvodnit.

Způsoby podání žadatele o podporu a příjemce podpory vůči Fondu jsou blíže vysvětleny v důvodové zprávě.

Žadatel o podporu a příjemce podpory může k písemné komunikaci s Fondem využít jakoukoliv formu, kterou umožňuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou podání žádosti o poskytnutí podpory. Ta musí být učiněna prostřednictvím informačního systému Fondu, přičemž pokud žadatel nemá možnost přístupu do informačního systému pomocí dálkového přístupu, může se do systému přihlásit v sídle nebo na pobočce Fondu.

Souhlas s vypořádáním.
43 Ministerstvo vnitra Bod 9 (§ 4a) Z 2. V odstavci 4 se hovoří o „písemnostech podle odstavce 1“, domníváme se však, že formulace by měla být zpřesněna a stanovena šířeji ve vztahu k písemnostem vznikajícím „při výkonu agend podle odstavce 1“. V této souvislosti rovněž uvádíme, že dikce „další dokumenty“ uvedená v § 4a odst. 1 písm. b) je neurčitá, neboť není zřejmé, o jaké další dokumenty (např. jakého obsahu, v rámci jaké agendy, apod.) se může jednat. Dané ustanovení je přitom zásadní pro stanovení právních účinků doručení písemnosti, popř. doručení fikcí. Akceptováno. Ohledně doručování rozhodnutí a dalších písemností Fondu navrhujeme doplnění navrhovaného ustanovení § 4a odst. 4 o formulaci uvedenou v § 11e zákona č. 256/2000 Sb., o státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, kdy Fond doručuje písemnost elektronicky a osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, Fond doručuje písemnost elektronicky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů,v ostatních případech doručuje písemnost prostřednictvím Informačního systému Fondu, přičemž v těchto případech pro doručování platí § 4a odst. 4 návrhu zákona. Vysvětlení se vztahuje k předchozí připomínce. Zde jde o nepřesnou dikci ustanovení § 4a odst. 1 ("písemnosti podle odstavce 1", "další dokumenty" apod.). Připomínka tedy nadále trvá.

Znění § 4a odst. 1 bylo doplněno v tom směru, že informační systém slouží k podání všech dokumentů žadatele / příjemce souvisejících s poskytnutím podpory určených Fondu a současně i k doručování všech písemností žadateli o podporu a příjemci ve věci poskytování podpory.

Souhlas s vypořádáním.
44 Ministerstvo vnitra Bod 10 (§ 9 odst. 1) Z Dosavadní stanovení podmínek pro poskytování podpor prostřednictvím nařízení vlády je nahrazováno formou „rozhodnutí“ ministra pro místní rozvoj, který má stanovit podmínky podpor po projednání s výborem Fondu. Domníváme se, že použitá terminologie neodpovídá povaze aktu ministra, neboť tento pojem primárně evokuje správní rozhodnutí jakožto individuální vrchnostenský akt. V daném případě jde však o akt řídící povahy uvnitř struktury veřejné správy, pro nějž navrhujeme zvolit vhodnější termín, např. opatření. Současně navrhujeme blíže vysvětlit povahu aktu ve zvláštní části důvodové zprávy. Akceptováno jinak. Podmínky použití peněžních prostředků budou stanoveny usnesením vlády místo navrhovaného rozhodnutí ministra. Na podnět připomínkových míst byla provedena formální změna způsobu stanovení podmínek použití podpory, a to tak, že podmínky použití podpory budou stanoveny ministrem se souhlasem vlády. Projednání, resp. souhlas vlády formou usnesení vlády tedy zůstává zachován.

Souhlas s vypořádáním.
45 Ministerstvo vnitra Bod 11 (§ 9a odst. 1) Z Navrhujeme ustanovení doplnit o obecné podmínky platící pro všechny žadatele, zejména bezúhonnost, bezdlužnost, žádné nesplněné závazky vůči státu, obci apod. Podmínky by se měly vztahovat nejen na žadatele, ale i na další osoby zainteresované na smluvních vztazích s žadatelem, aby se eliminovalo riziko podvodů a využívání tzv. „bílých koní“.
Vysvětleno. Podle § 9a jsou obsahem výzvy mimo jiné i další požadavky, které žadatel, resp. příjemce podpory, který s Fondem uzavře smlouvu o poskytnutí prostředků, musí splnit. Podle našeho názoru lze navrhované obecné podmínky, tj. např. bezúhonnost podřadit pod tyto další požadavky. Souhlas s vypořádáním.
46 Ministerstvo vnitra Přechodné ustanovení - bod 3 Z Není zřejmý zamýšlený normativní význam přechodného ustanovení, dle něhož se dosavadní nařízení vlády považují za rozhodnutí ministra. Žádné vysvětlení nepřináší ani důvodová zpráva. Nařízení vlády přitom dle našeho názoru působí na již existující právní vztahy podle bodu 2. přechodných ustanovení (dosavadní právní vztahy a následky z nich vzniklé se posuzují podle zákona č. 211/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti novely), přičemž tato nařízení nelze z věcného ani formálního hlediska považovat za rozhodnutí ministra (rozhodnutím ministra nelze nařízení vlády v budoucnu např. změnit nebo zrušit). Žádáme o přepracování přechodného ustanovení a vysvětlení jeho zamýšleného účelu. Akceptováno jinak. Bod 3 přechodných ustanovení bude vypuštěn. Souhlas s vypořádáním.
47 Ministerstvo vnitra K § 4 odst. 4 (nad rámec novely) Z Nad rámec návrhu: Navrhujeme, aby ustanovení, v němž jsou upraveny důvody pro vrácení prostředků Fondu, bylo doplněno o porušení podmínek podle § 9 a 9a, případně další důvody (např. zrušení právnické osoby s likvidací apod.). Vysvětleno. Předkladatel považuje stávající úpravu za dostatečnou. Porušení rozpočtové kázně upravuje smlouva. Aplikují se rozpočtová pravidla.
Souhlas s vypořádáním.
48 Ministerstvo vnitra K § 7 odst. 1 (nad rámec novely) Z Nad rámec návrhu: Ustanovení o střetu zájmů by se mělo týkat i subjektů, které pracují pro Fond např. na základě dohod, na základě poskytování právních, konzultačních apod. služeb, a které se budou podílet (např. na základě smlouvy se žadatelem) na realizaci projektu. Navrhujeme upřesnit ustanovení o střetu zájmu, např. v tomto duchu:
„(1) Výkon funkce člena výboru nebo člena dozorčí rady je neslučitelný s funkcí ředitele, se základním s pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem vůči Fondu a s funkcemi v řídících a dozorčích orgánech právnických osob, kterým byla poskytnuta podpora z Fondu nebo které žádají o poskytnutí podpory z Fondu nebo které se smluvně budou podílet na realizaci účelu, pro který je podpora žádána nebo byla poskytnuta.“.
Akceptováno. Text bude podle připomínky upraven.

Souhlas s vypořádáním.
49 Ministerstvo vnitra Bod 3 (§ 3 odst. 1 písm. a) bod 4) D Doporučujeme, aby ustanovení bylo zpřesněno v tom smyslu, že se jedná o pevné vybavení bytu (kuchyňská linka, vana, WC apod.). Vysvětleno. Předkladatel záměrně pojem vybavení bytu v návrhu zákona blíže nespecifikoval, neboť definice pojmů daného programu jsou vždy obsaženy v příslušném nařízení vlády (do budoucna v usnesení vlády namísto navrhovaného rozhodutí ministra) a navazující výzvě k podání žádostí o podporu a mohou být měněny dle parametrů programu.

Vysvětlení pojmu bude doplněno do důvodové zprávy.
Souhlas s vypořádáním.
50 Ministerstvo vnitra K § 3 odst. 2 písm. f) a g) (nad rámec novely) D Nad rámec návrhu: Doporučujeme zvážit procentuální omezení peněžních prostředků na tyto účely ze zákona (úhrada nákladů spojených se správou a činností Fondu a nákladů spojených s poskytováním prostředků podle odstavce 1). Vysvětleno. Tato záležitost je již upravena nařízením vlády č. 466/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení k úhradě nákladů spojených s jeho správou, proto není třeba toto upravovat v předkládaném návrhu zákona. Vysvětlení akceptujeme, doporučujeme doplnit do důvodové zprávy.

Doplnění do důvodové zprávy považujeme za nedůvodné.

Souhlas s vypořádáním.
51 Ministerstvo vnitra K § 6 odst. 2 (nad rámec novely) D Jsme toho názoru, že zástupce územně samosprávných celků by měl navrhovat Svaz měst a obcí České republiky nebo Asociace krajů, nikoliv ministr pro místní rozvoj. Vysvětleno. Dle názoru předkladatele není třeba měnit současné rozvržení a počet členů Výboru Fondu, neboť dostatečně odráží roli jednotlivých členů v rámci působení ve Výboru. Fond hospodaří s prostředky státu, proto je v zájmu státu, aby o nakládání s prostředky státu rozhodoval především stát prostřednictvím svých zástupců. Princip konzultace obsahu připravovaného programu se zástupci územních samosprávných celků v rámci různých platforem zůstane i nadále zachován. Je třeba oddělovat rozhodování Výboru fondu o řízení Fondu od samotného procesu přípravy programů.Výbor fondu není a nebude fórem pro přípravu programů a výzev. Jedná se o orgán, který projednává a předkládá ministrovi návrh rozpočtu, roční účetní uzávěrku, návrh a změny statutu. Má v kompetenci organizační záležitosti, jako jsou návrhy na vytváření, změny a zrušení organizačních článků aparátu Fondu, změny jednacího řádu Fondu apod. Programy jsou připravovány participativním procesem s co největším zapojením představitelů samospráv, tak, aby vyhlašované programy co nejlépe vyhovovaly potřebám žadatelů a státní politiky a Fond měl jistotu pokryté absorpční kapacity ve chvíli vyhlašování programu. Konzultační ad hoc proces k jednotlivým výzvám a programům bude organizovat předkladatel a Fond. Programy financované z NPO budou mít vlastní nezávislý investiční výbor, ve kterém budou mít samosprávy také zastoupení.Zástupce je již nyní v praktické rovině navrhován Svazem měst a obcí, kdy ministr pro místní rozvoj osloví Svaz, který nominuje svého zástupce, kterého ministr navrhne ke schválení vládě. Obdobným způsobem je postupováno i v případě zástupců MPO a MF.
Souhlas s vypořádáním.
52 Ministerstvo vnitra K § 4a - zvláštní části důvodové zprávy D V odůvodnění předmětného ustanovení se uvádí, že v odstavci 3 a 4 je upravena otázka doručování prostřednictvím informačního systému. Protože obecně platí, že správní orgán doručuje, zatímco vůči správnímu orgánu se činí podání (srov. § 37 odst. 4 správního řádu), doporučujeme důvodovou zprávu v tomto smyslu upravit (tj. vysvětlit, že prostřednictvím informačního systému se upravuje jak činění podání vůči Fondu, tak doručování písemností Fondem). Akceptováno. Důvodová zpráva bude upravena ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
53 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Obecně D 1. Předložený návrh ve svém textu přináší zjednodušení schvalování, digitalizaci procesu podávání a zpracování žádosti a přesnější vymezení rozsahu na co je možné finance čerpat, mění podmínkách pro stanovení použití prostředku Fondu. Nově ustavuje možnost získat prostředky do SFPI formou veřejnoprávní smlouvy, významným pozitivním posunem je zajištění elektronického přístupu pro SFPI do evidence exekucí pro ověření majetkových poměrů žadatelů. Svaz podnikatelů ve stavebnictví na zdlouhavé a komplikované rozhodovací procesy v minulosti již mnohokrát poukazoval a předložené návrhy vítá a oceňuje. Vzato na vědomí. Předkladatel akceptuje připomínky Exekutorské komory ČR a navrhuje úplné vynětí ustanovení bodu 8 (§ 4 odst. 6) z připravované novely zákona s odůvodněním, že nastavení podmínek přístupu Fondu do centrální evidence exekucí bude do budoucna předmětem jednání s Komorou mimo rámec návrhu tohoto zákona. Připomínkové místo se nevyjádřilo - fikce souhlasu s vypořádáním.
54 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Obecně D 2. Bohužel na druhé straně konstatujeme, že SFPI ani MMR dosud neprovedlo analýzu dostupnosti bydlení, zejména z pohledu GAP - tedy mezery na trhu dostupného bydlení, kolik vlastně chybí bytů na trhu, které příjmové skupiny (viz metodika příjmových kvintilů podle studie EK – Housing affordability and sustainability in the EU – Analytical Report - June 20019) řeší nejpalčivěji tuto situace a jaká řešení by byla tzv. taylormade – „ušita“ na míru pro tyto skupiny. V současné době máme pocit, že opatření která jsou v jednání jsou důležitá, ale nejsou schopná vyřešit tristní situaci v obrovském nedostatku dostupných bytů k pronájmu.
Vysvětleno. Předkladatel bere na vědomí připomínku a vítá podněty k další analytické činnosti. Nicméně současně uvádí, že za účelem zmapování situace v oblasti bydlení provedl rozsáhlou analytickou činnost v rámci zpracování RIA k Zákonu o podpoře v bydlení (https://odok.cz/portal/services/download/attachment/KORNCSCEYKTA/), kvantitavně i kvalitativně vyhodnocuje absorpční kapacity obcí a dalších subjektů pro řešení dostupného a sociálního bydlení, provedl samostatné reprezentativní šetření mezi soukromými majiteli bytů o motivacích a bariérách pronájmu disponibilních bytů, sekundární vyhodnocení dat SLBD 2021 o neobydlených bytech, proběhla rešerše zahraničních praxí v oblasti definice dostupného bydlení, aktuálně probíhá výzkum motivací investorů do nájmeního bydlení. Dále analytické oddělení připravuje přehled dat o bydlení a uvažuje o vlastních indikátorech dostupnosti bydlení.

Připomínkové místo se nevyjádřilo - fikce souhlasu s vypořádáním.

55 Ministerstvo životního prostředí Bod 10 (§ 9 odst. 1) Z 1. V §9 odst. 1. větě nesouhlasíme s nahrazením slov „Vláda stanoví nařízením“ slovy „Ministr po projednání s výborem stanoví rozhodnutím“ a žádáme zachování původní podoby věty, tedy rozhodnutí ponechat formou nařízení vlády.
Akceptováno jinak. Podmínky použití peněžních prostředků budou stanoveny usnesením vlády místo navrhovaného rozhodnutí ministra. Připomínkové místo se nevyjádřilo - fikce souhlasu s vypořádáním.

Na podnět připomínkových míst byla provedena formální změna způsobu stanovení podmínek použití podpory, a to tak, že podmínky použití podpory budou stanoveny ministrem se souhlasem vlády. Projednání, resp. souhlas vlády formou usnesení vlády tedy zůstává zachován.
56 Svaz měst a obcí ČR Bod 8 (§ 4 odst. 6) D Dáváme ke zvážení propojení Informačního systému SFPI s dalšími informačními systémy tak, aby se snížil počet povinných příloh k žádostem tam, kde se jedná o údaj již vedený v jiném informačním systému veřejné správy. V současných výzvách jsou požadovány např:
1. Informace Finanční správy ČR, Celní správy ČR a České správy sociálního zabezpečení o bezdlužnosti
2. Rejstřík trestů
3. Čestné prohlášení podpory dle minimis – Centrální registr podpor de minimis
Vysvětleno. Bod 8 bude z návrhu vypuštěn. Fond s propojením na další IS, respektive údaje jimi poskytované prostřednictvím ISZR, eGSB nebo jiných rozhraní, počítá. Tyto přílohy nebudou se spuštěním ostrého provozu nového IS vyžadovány. Souhlas s vypořádáním.
57 Svaz měst a obcí ČR Dotaz (§ 4a odst. 1) D V případě vytvoření nového Informačního systému SFPI nebude využita žádná stávající webová aplikace?
Vysvětleno. Fond již spustil částečný provoz Klientského portálu Fondu, který slouží pro příjem žádostí klientů. Úprava daná novelou tak uktovuje právě užívání tohoto ISVS klienty a je v souladu s architekturou eGovernmentu ČR. Bude doplněno do důvodové zprávy.
Souhlas s vypořádáním.
58 Svaz měst a obcí ČR Dotaz (§ 4a odst. 2) D Informační systém SFPI bude pro přístup využívat zaručenou identitu. V případě předkládání žádostí ze strany obcí nebo jiných institucí bude využívána osobní identita pracovníků (administrátorů žádostí o podporu) nebo již dojde k úpravě, kdy postačí ztotožnění statutárního zástupce, který následně pověří (zpřístupní systém) k potřebným úkonům zaměstnance své organizace?
Vysvětlení problému: V současné době, kdy není elektronická identifikace pro fyzické osoby povinná, si zaměstnanec musí tuto identitu zřídit, aby mohl vykonávat nadále svou pracovní činnost, a 3aby byla zajištěna návaznost na pracovní činnost, musí do své osobní elektronické identity zadat pracovní e-mail, na který mu ale současně budou přesměrovány veškeré notifikace systému identity občana (tj. této fyzické osoby). Z našeho pohledu je propojení osobních údajů pracovníků s údaji potřebnými pro pracovní úkony nešťastné a v případě právnických osob by měla být zvolena jiná forma ztotožnění nejen statutárního zástupce, ale především kontaktních osob, kterým je prostřednictvím statutárního zástupce umožněn přístup do jeho „dotačního účtu“ na příslušném portále. Akceptováno. Systém je koncipován tak, že statutární osoba je v systému automaticky zotožněna vůči registru osob. Statutární osoba (příp. starosta) přiděluje oprávnění jiným uživatelům na základě jejich požadavku. Přihlášení do systému jakýmkoliv uživatelem slouží pouze ke ztotožnění osoby s jeho profilem v Klientském portálu. Klient si může svůj profil upravovat a tedy nastavit i pracovní e-mail nebo datovou schránku, na kterou mu mají být zasílány informace. Není tedy nutné si v identitě občana nastavovat pracovní email. Identita občana je prouze identifikační prostředek pro přihlášení uživatele a propojení s jeho uživatelským účtem. Mezi tyto prostředky patří rovněž bankovní identita, datové schránky atd. Souhlas s vypořádáním.
59 Svaz měst a obcí ČR Dotaz (§ 4a) D Nový informační systému nebude navázán na Informační systém projektových záměrů, který byl ze strany MMR avizován jako podmínka pro předložení žádosti o dotaci?
Vysvětleno. V současné době systémy sice nejsou propojeny, nicméně do budoucna se vzájemné propojení čí komunikace mezi systémy plánuje.

Souhlas s vypořádáním.
60 Svaz měst a obcí ČR Dotaz (§ 4a odst. 4) D Jakým způsobem bude na doručení dokument upozorněn adresát? Kde a jakým způsobem bude upozornění o doručení garantováno?
Vysvětleno. Ohledně doručování rozhodnutí a dalších písemností Fondu navrhujeme doplnění navrhovaného ustanovení § 4a odst. 4 o formulaci uvedenou v § 11e zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, kdy Fond doručuje písemnost elektronicky a osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku, Fond doručuje písemnost elektronicky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů,v ostatních případech doručuje písemnost prostřednictvím Informačního systému Fondu, přičemž v těchto případech pro doručování platí § 4a odst. 4 návrhu zákona. Souhlas s vypořádáním.
61 Svaz měst a obcí ČR K § 6 odst. 2 (nad rámec novely) Z Požadujeme zvýšení počtu členů Výboru fondu zastupující územně samosprávné celky na 3 zástupce, kteří budou nominováni sdruženími územně samosprávných celků s celostátní působností reprezentujícími územně samosprávné celky, tj. Svazem měst a obcí ČR, Sdružením místních samospráv ČR a Asociací krajů ČR.
Vzhledem ke skutečnosti, že dochází ke změně v procesu nastavení dotačních výzev, kdy se vypouští dosavadní praxe stanovení podmínek použití peněžních prostředků Fondu formou nařízení vlády (po předchozím mezirezortním připomínkovém řízení) a tato pravomoc se přesouvá na rozhodnutí ministra po projednání s výborem Fondu, je žádoucí, aby zastoupení územních samospráv bylo posíleno tak, aby bylo možné transparentně a na základě partnerského přístupu konzultovat nastavení programů a zacílení podpory Fondu ze strany národních asociací reprezentujících obce, měst a kraje,
Rozšíření počtu členů o další zástupce reprezentující územně samosprávné celky umožní zohlednit diferencované potřeby různých velikostních celků samospráv. Svaz měst a obcí jako apolitická organizace zastupuje zájmy od nejmenších samospráv, přes statutární města a aglomerace až po hlavní město Praha. Sdružení místních samospráv zastupuje především početně menší samosprávy a venkov. Kraje oproti tomu mají nezastupitelnou roli v rozvoji větších územních celků a zajišťují synergie a funkčnost v rámcí území České republiky. Tyto role se nepřekrývají, naopak se vzájemně doplňují.
Posílení zastoupení zástupců územních samospráv je žádoucí také s ohledem na skutečnosti, že činnost Fondu se zaměří na podporu aktivit úzce souvisejících s rozvojem obcí, měst a krajů, tj. např. v oblasti rozvoje bydlení, veřejné infrastruktury a služeb, regionálního rozvoje, revitalizace území, cestovního ruchu, územního plánování, architektury a urbanismu. Vzhledem k tomu, že podpora SFPI cílí především na místní a regionální úroveň a obce, města a kraje jsou významnými žadateli a příjemci podpory, je jejich zapojení do Výboru Fondu naprosto klíčové pro adekvátní nastavení a zacílení dotačních programů Fondu, které budou zohledňovat potřeby, podmínky a absorpční kapacitu v území.
Dosud byl princip partnerského přístupu s možností konzultovat dotační programy Fondu zajištěn právě možností vznést připomínky v rámci mezirezortního připomínkového řízení k návrhu nařízení vlády, tato možnost však podle tohoto návrhu bude vyloučena. Trváme na tom, aby u prostředků, jež jsou primárně zacíleny do území, byli lokální samosprávy účastny rozhodovacích procesů ve všech jeho částech. Vysvětleno. Dle názoru předkladatele není třeba měnit současné rozvržení a počet členů Výboru Fondu, neboť dostatečně odráží roli jednotlivých členů v rámci působení ve Výboru. Fond hospodaří s prostředky státu, proto je v zájmu státu, aby o nakládání s prostředky státu rozhodoval především stát prostřednictvím svých zástupců. Princip konzultace obsahu připravovaného programu se zástupci územních samosprávných celků v rámci různých platforem zůstane i nadále zachován. Je třeba oddělovat rozhodování Výboru fondu o řízení Fondu od samotného procesu přípravy programů.Výbor fondu není a nebude fórem pro přípravu programů a výzev. Jedná se o orgán, který projednává a předkládá ministrovi návrh rozpočtu, roční účetní uzávěrku, návrh a změny statutu. Má v kompetenci organizační záležitosti, jako jsou návrhy na vytváření, změny a zrušení organizačních článků aparátu Fondu, změny jednacího řádu Fondu apod. Programy jsou připravovány participativním procesem s co největším zapojením představitelů samospráv, tak, aby vyhlašované programy co nejlépe vyhovovaly potřebám žadatelů a státní politiky a Fond měl jistotu pokryté absorpční kapacity ve chvíli vyhlašování programu. Konzultační ad hoc proces k jednotlivým výzvám a programům bude organizovat předkladatel a Fond. Programy financované z NPO budou mít vlastní nezávislý investiční výbor, ve kterém budou mít samosprávy také zastoupení. S vypořádáním NESOUHLASÍME. Svaz měst a obcí ČR nesouhlasí s vypořádáním své připomínky ohledně zastoupení územně samosprávných celků ve Výboru Fondu. Pouze jedním zástupcem za územně samosprávné celky není zajištěna reprezentativnost všech typů a velikostí územně samosprávných celků s celostátní působností, které jsou reprezentovány Svazem měst a obcí ČR, Asociací krajů ČR a Sdružením místních samospráv ČR.

Dosud existovala možnost vyjádřit se k nastavení podmínek použití peněžních prostředků Fondu formou mezirezortního připomínkového řízení k nařízení vlády, kde byla sdružení zastupující územně samosprávné celky povinným připomínkovým místem. Novela zákona tuto praxi ruší, avšak nenahrazuje ji jiným relevantním opatřením, kde by byla zaručena možnost územních partnerů konzultovat zacílení, nastavení a implementaci programů SFPI. Ani v organizační struktuře SFPI není zřízena žádná platforma, která by zahrnovala územní partnery, a konzultace k výzvám probíhaly a probíhají ad hoc. Je tedy jistě žádoucí, aby vedle Výboru Fondu byly v rámci struktury zřízeny platformy SFPI pro jednotlivé programy, kde bude zastoupení územních partnerů řešeno systémově a transparentně.

V zájmu transparentního a efektivního řízení SFPI je velmi důležité zapojení všech sdružení reprezentující územně samosprávné celky s celostátní působností, a to jak na úrovni Výboru SFPI, tak v dalších relevantních platformách zřizovaných v rámci struktury SFPI, a aby zřízení dalších platforem bylo systémové a se zapojením všech relevantních partnerů.

Vzorem pro zapojení partnerů do implementační struktury může být zajisté řízení programů a fondů EU, jako jsou operační programy, Modernizační fond nebo Národní plán obnovy, jejichž prostředky SFPI využívá a bude v budoucnu využívat pro financování svých programů (nejedná se tedy pouze o národní finanční prostředky, ale i evropské!). Partnerský přístup, uplatňovaný v těchto evropských programech, které aplikují tzv. sdílené řízení, se dlouhodobě osvědčuje a velmi dobře funguje. V řídicích strukturách na všech úrovních těchto programů, jako jsou monitorovací výbory a platformy pro přípravu výzev, mají své zastoupení nejen vládní instituce, ale také nestátní aktéři včetně sdružení reprezentující územně samosprávné celky. Tento princip přispívá k transparentnímu řízení těchto programů, dialogu mezi řídicími orgány programů a sociálními, ekonomickými a územními partnery a umožňuje otevřenou obousměrnou komunikaci a zpětnou vazbu z území, které přispívají k jejich efektivní implementaci.

Svaz tedy trvá na své připomínce na zvýšení počtu členů Výboru fondu zastupující územně samosprávné celky na 3 zástupce, kteří budou nominováni sdruženími územně samosprávných celků s celostátní působností reprezentujícími územně samosprávné celky, tj. Svazem měst a obcí ČR, Sdružením místních samospráv ČR a Asociací krajů ČR. Věříme, že to přispěje k efektivnímu řízení Fondu, k zajištění transparentnosti v procesu zacílení a nastavení programů Fondu pro využití těchto finančních prostředků na místní a regionální úrovni a k eliminaci případné účelové diskriminace některých subjektů.
Připomínkové místo na připomínce trvá a navrhuje, že ve výboru bude 1 reprezentativní zástupce sdružení územně samosprávných celků s celostátní působností s právem hlasovacím a 2 zástupci sdružení územně samosprávných celků s celostátní působností bez práva hlasovacího v roli hosta výboru.

Ani tento návrh však předkladatel nemohl akceptovat, a to ze stejných důvodů, jako již uvedl výše. Tedy že jednání Výboru Fondu neslouží k projednávání parametrů a podmínek programu, a proto není důvodné navyšovat počet členů Výboru Fondu či dalších osob o další zástupce územních samosprávných celků.
Předkladatel trvá na svém vyjádření. ROZPOR.
62 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost Bod 9 (§ 4a) D Materiál navrhuje úpravu informačního systému fondu, přičemž poměrně striktně vylučuje možnost podání žádosti o podporu jiným způsobem než prostřednictvím systému, a to i v případě, že bude žadatel chtít učinit podání osobně v sídle fondu nebo na jeho pobočce. V tomto lze spatřovat dva problémy.
Prvním je fakt, že zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, výslovně uvádí, že „nepodnikající fyzické osoby nemohou být nuceny využívat digitální služby nebo činit digitální úkony podle tohoto zákona.“ V případě, že je podání prostřednictvím informačního systému jediným možným, lze spatřovat nesoulad s principy práva na digitální služby.
Druhým problémem navrhované úpravy, minimálně v rovině odůvodnění, je neexistence řešení situace, kdy bude narušena dostupnost informačního systému. Zejména pokud jsou s podáním i doručováním prostřednictvím systému spojeny lhůty.
Doporučujeme upravit možnost podání i jiným způsobem, nebo alespoň bez výjimky nevylučovat jiné způsoby podání, a alespoň vysvětlit, jak bude řešena situace narušení dostupnosti informačního systému fondu. Částečně akceptováno. Za slovo „systému“ budou doplněna slova „,a to formou dálkového přístupu, nebo osobně v sídle či na pobočce Fondu“.
Souhlas s vypořádáním.
63 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost Bod 9 (§ 4a) D V případě zabezpečení informačního systému je z hlediska kybernetické bezpečnosti nutné počítat s tím, že systém s největší pravděpodobností spadá pod regulaci zákona o kybernetické bezpečnosti a jeho vyhlášek. Akceptováno. Informační systém bude spadat pod regulaci zákona o kybernetické bezpečnosti a souvisejících předpisů. Připomínka bude zapracována do důvodové zprávy návrhu zákona.

Souhlas s vypořádáním.
64 Sdružení místních samospráv ČR Bod 3 (§ 3 odst. 1 písm. g)) Z S ohledem to, že částka za právní, technické a ekonomické poradenství je často významnou položkou celého projektu, požadujeme její omezení do maximální výše 7 % z hodnoty celého projektu.
Odůvodnění
V projektech financovaných ze zdrojů iROP je stanoven limit 7% z celkové hodnoty zakázky, což se v praxi, i po vyhodnocení projektů z předchozího plánovacího období, ukazuje jako dostatečná částka. Uvítáme proto, pokud bude i v titulech ze SFDI tento limit uveden.
Neakceptováno. Předkladatel se domnívá, že takový detail by neměl být upraven zákonnou normou. Současně je třeba si uvědomit, že u některých programů, např. v rámci komponenty Národního plánu obnovy, bude tento účel podpory jediným účelem dotace, tedy bez návaznosti nebo spojení s konkrétním projektem a tedy bez znalosti celkových nákladů projektu, z nichž by výše předmtěné podpory mohla být určena. Pokud by předkladatel zvažoval navrhované omezení výše podpory, bylo by to upraveno ve výzvě a případně i v usnesení vlády (namísto navrhovaného rozhodnutí ministra). Připomínkové místo sdělilo, že netrvá na zásadní připomínce.
65 Sdružení místních samospráv ČR Bod 9 (§ 4a odst. 3) Z Navrhujeme upravit znění bodu 3 následovně:
(3) Podání žádosti o podporu lze učinit výlučně prostřednictvím informačního systému. Veškeré elektronicky dostupné informace si bude systém generovat automaticky.
Odůvodnění
Ze znění návrhu zákona není jasné, jaký bude postup. S ohledem na možnosti aktuálně platných otevřených zdrojů (výpisy z katastru, doklady související s právní subjektivitou: stanovy, statuty, výpisy z OR apod.) je možné doplňující informace získat a nezatěžovat jejím požadováním žadatele.
Jsme si vědomi, že obsahově tato připomínka bude řešena prováděcími předpisy, požadavky jednotlivých výzev a metodikou, nicméně považujeme za důležité na tuto oblast poukázat v rámci meziresortního připomínkového řízení s cílem snížit administrativní náročnost a omezit zaslání opakujících se a snadno dostupných dokumentů. Vysvětleno. Jedním z důvodů zřízení nového IS byl právě přístup k údajům ZR a údajům jiných IS VS. Uvedení takto striktní formulace může vést ke komplikacím, pokud tyto údaje nebudou dlouhodobě nebo krátkodbě IS SFPI přístupné a může to vést k nemožnosti podání žádosti do doby, než budou údaje opět dostupné. Připomínkové místo sdělilo, že netrvá na zásadní připomínce.
66 Sdružení místních samospráv ČR K § 6 odst. 2 (nad rámec novely) D Dovolujeme si požádat o doplnění počtu členů „Výboru fondu zastupující územně samosprávné celky“ o další 3 zástupce. Doplnění členové by zastupovali organizace s celostátní působností, hájící zájmy samospráv, tj. Sdružení místních samospráv ČR., Svaz města a obcí ČR a Asociace krajů ČR.
Odůvodnění
Navržené rozšíření počtu členů Výboru fondu zastupující územně samosprávné celky o další zástupce z řad organizací zastupujících územně samosprávné celky umožní zohlednit diferencované potřeby různých velikostních celků samospráv. Výše navržené organizace, svým zastoupení pokryjí spektrum potřeb všech stupňů samospráv. Změny, ke kterým dochází v procesu nastavení dotačních výzev, tak budou reflektovat potřebu všech stupňů samospráv. Nastavení programů a zacílení podpory Fondu ze strany národních asociací reprezentujících obce, města a kraje, bude navazovat na aktivity související s rozvojem obcí, měst a krajů, v oblasti rozvoje bydlení, veřejné infrastruktury a služeb, regionálního rozvoje, revitalizace území, cestovního ruchu, územního plánování, architektury a urbanismu. Podpora SFPI cílí především na místní a regionální úroveň a obce, města a kraje jsou významnými žadateli a příjemci podpory. Zapojení organizací zastřešující samosprávy do Výboru Fondu je tedy klíčové. Vysvětleno. Dle názoru předkladatele není třeba měnit současné rozvržení a počet členů Výboru Fondu, neboť dostatečně odráží roli jednotlivých členů v rámci působení ve Výboru. Fond hospodaří s prostředky státu, proto je v zájmu státu, aby o nakládání s prostředky státu rozhodoval především stát prostřednictvím svých zástupců. Princip konzultace obsahu připravovaného programu se zástupci územních samosprávných celků v rámci různých platforem zůstane i nadále zachován. Je třeba oddělovat rozhodování Výboru fondu o řízení Fondu od samotného procesu přípravy programů.Výbor fondu není a nebude fórem pro přípravu programů a výzev. Jedná se o orgán, který projednává a předkládá ministrovi návrh rozpočtu, roční účetní uzávěrku, návrh a změny statutu. Má v kompetenci organizační záležitosti, jako jsou návrhy na vytváření, změny a zrušení organizačních článků aparátu Fondu, změny jednacího řádu Fondu apod. Programy jsou připravovány participativním procesem s co největším zapojením představitelů samospráv, tak, aby vyhlašované programy co nejlépe vyhovovaly potřebám žadatelů a státní politiky a Fond měl jistotu pokryté absorpční kapacity ve chvíli vyhlašování programu. Konzultační ad hoc proces k jednotlivým výzvám a programům bude organizovat MMR a Fond. Programy financované z NPO budou mít vlastní nezávislý investiční výbor, ve kterém budou mít samosprávy také zastoupení. Připomínkové místo sdělilo, že netrvá na zásadní připomínce.
67 Ministerstvo financí Obecně (nad rámec novely) Z Návrh zákona reaguje na výtky Legislativní rady vlády a upravuje formu stanovení podmínek pro poskytování podpor tak, že namísto nařízení vlády je navrhováno schvalování podmínek použití prostředků Fondu formou rozhodnutí ministra po projednání s výborem Fondu. Nad rámec obsažených změn MF navrhuje, aby se Fond stal služebním úřadem. Nad rámec navrhovaných úprav je ze strany MF uplatňován zásadní požadavek, aby na zaměstnance, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě, se vztahoval zákon o státní službě a Fond se považoval za služební úřad. Navrhovaná legislativní úprava by tak nově regulovala počty míst na Fondu avšak bez prostředků na platy, které by nadále byly hrazeny z vlastních příjmů Fondu. Jako důvod pro regulaci počtu míst vnímáme narůstající zapojování prostředků ze státního rozpočtu do příjmu Fondu. Převážná část příjmů SFPI byla před rokem 2021 tvořena splátkami úvěrů a úroky z poskytnutých úvěrů, nicméně od roku 2021 významnou příjmovou stránku tvoří dotace ze SR z kapitoly 317-MMR. Tento trend lze očekávat i do budoucna vzhledem k tomu, že vlastní příjmy a stav finančních prostředků na bankovním účtu postupně klesají, a naopak napojení Fondu na státní rozpočet vzhledem k působnosti Fondu, kde zákonem č. 113/2020 Sb., došlo k rozšíření činnosti Fondu o další aktivity, které se vztahují k podpoře regionálního rozvoje a k rozšíření okruhu použití prostředků ze SR, se zvyšuje.
Vysvětleno. Předkladatel s návrhem nesouhlasí. Fond poskytuje a spravuje v rámci své činnosti kromě dotačních programů i programy úvěrové, naprostá většina jeho zaměstnanců proto vykonává činnosti nad rámec § 5 odst. 1 písm. l) zákona o státní službě a nespadá pod žádný z oborů služby uvedených v § 5 tohoto zákona. Fond spravuje i jiné zdroje než prostředky ze státního rozpočtu, a to z důvodu poskytování finančních nástrojů (úvěrů); příjmy Fondu jsou tak diverzifikované. Zavedení služebního poměru by bylo administrativně náročné pro MMR i pro Fond. Důvodem je absolutní nepřipravenost s ohledem na absenci předběžného projednání návrhu s Fondem i MMR, přičemž by bylo ohroženo personální obsazení Fondu s ohledem na požadavek na ukončeného vysokoškolského vzdělání na většině služebních míst (minimálně v bakalářském studijním programu), a současně by vyvstala okamžitá nutnost změn vnitřních předpisů Fondu, vymezení nadřízeného služebního úřadu, zakotvení požadavku na flexibilitu personálního zajištění Fondu v rámci poskytovaných podpor v různých programech a zejména by byl ohrožen požadavek EK na nezávislost poskytovatele podpor jako subjektu odlišného od státu. Poslední zmíněný bod je naprosto zásadní pro další fungování Fondu, jehož úkolem je hospodařit mj. s peněžními prostředky Evropské unie. Stanovisko MF - nesouhlasíme s vysvětlením. Požadujeme předložit stanovisko k posouzení relevance argumentů uvedených Fondem ze strany nejvyššího státního tajemníka PhDr. Jindřicha Fryče.
MMR: Předkladatel po projednání s nejvyšším státním tajemníkem PhDr. Fryčem a ředitelkou odboru koordinace státní služby a vzdělávání Mgr. Brücknerovou uvádí, že pro posouzení, zda Fond má být nově zařazen mezi služební orgány z řad právnických osob, o kterých tak stanoví jiný zákon (§ 4 odst. 2 zákona o státní službě), je rozhodující zejména skutečnost, zda předloženou novelou zákona dochází ke změně v činnosti Fondu oproti aktuálnímu právnímu stavu a dále oproti právnímu stavu ke dni 1. 1. 2015 (tj. ke dni nabytí účinnosti zákona o státní službě). Prověření této skutečnosti bylo zaměřeno na posouzení, zda navrhovanou úpravou dojde ke změně 1. v účelu Fondu, 2. v oblastech podpory nebo 3. ve formě podpory vymezené v zákoně.
Výsledkem prověření bylo zjištěno, že účel ani oblast podpory se nemění a zůstává zcela shodná se současným právním stavem, nadále tedy půjde o podporu obce rozvoje obcí, měst a regionů, bydlení a cestovního ruchu. Rovněž forma podpory zůstává zcela shodná se současnými formami podpory, které jsou zároveň totožné s nástroji podpory, které Fond používal již ke dni nabytí účinnosti zákona o státní službě. Podstatou smyslu a činnosti Fondu je i nadále zejména realizace úvěrových nástrojů, případně nástrojů kombinovaných s úvěry.
Nedochází ke změně účelu, oblasti ani formy podpory a faktická činnost Fondu se tak nemění, není tedy relevantním důvodem pro zařazení Fondu mezi služební úřady argument, že při činnosti Fondu dochází k využívání prostředků státního rozpočtu. K regulaci správních nákladů Fondu a nakládání s prostředky převedenými ze státního rozpočtu slouží jiné nástroje, a to zejména rozpočet Fondu, který projednává vláda a předkládá jej ke schválení Poslanecké sněmovně, a dále rozhodnutí o poskytnutí dotace, kterým dochází k přesunu prostředků mezi státním rozpočtem a Fondem, kdy v tomto rozhodnutí jsou přesně stanoveny podmínky a účel nakládání s převedenými peněžními prostředky. Souhlas s vypořádáním.

68 Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Obecně Z Považujeme za nezbytné upozornit, že obecná úprava státních fondů je obsažena v § 28 zákona o rozpočtových pravidlech. Ten současně vymezuje, jaký má být minimální rozsah právní úpravy obsažené v zákoně obsahujícím právní úpravu spojenou s existencí příslušného státního fondu. V této souvislosti je tedy podle našeho názoru nezbytné podrobit zásadnímu posouzení a dopracování úpravu zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů, jako celku, nikoliv jen jeho vybraných ustanovení.
Má-li být právní úprava, a to i s ohledem na záměr předkladatele odstranit vady stávající právní úpravy v reakci na připomínky obsažené ve stanoviscích předsedy Legislativní rady vlády, podrobena revizi, je nutné vycházet i z § 28 zákona o rozpočtových pravidlech.
Je nezbytné právní úpravu doplnit o chybějící úpravu poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního fondu, a to včetně způsobu jejich poskytnutí. Taková úprava je v novelizovaném zákoně kusá a předložený návrh tuto problematiku neřeší. Je například možné využít právní úpravu obsaženou v rozpočtových pravidlech nebo je samozřejmě možné vycházet i z obecné úpravy obsažené ve správním řádu (konec konců zřejmě aplikované i za současného stavu právní úpravy), ale i v takovém případě je vhodné tomuto stavu novelizovaný zákon přizpůsobit.
Vysvětleno. Předkladatel se domnívá, že stávající ani navrhovaná podoba zákona není jako celek nikterak v rozporu s § 28 zákona o rozpočtových pravidlech. Zákon i jeho chystané novelizované znění stanovuje orgán, do jehož působnosti Fond spadá, finanční zdroje Fondu, § 3 odst. 2 písm. f) a g) zákona stanovuje způsob financování správních výdajů Fondu a zákon o fondu splňuje rovněž další podmínky stanovené zákonem o rozpočtových pravidlech. Podmínky použití peněžních prostředků k účelům uvedeným v § 3 odst. 2 písm. f) stanovila vláda v souladu s § 9 zákona nařízením č. 466/2001 Sb. Proces poskytování dotací je v zákoně upraven dostatečně určitě. Zákon obsahuje lhůtu pro uveřejnění výzvy k podání žádosti o poskytnutí podpory, náležitosti výzvy, náležitosti žádosti o poskytnutí podpory, náležitosti smlouvy o poskytnutí prostředků i postup v případě neposkytnutí podpory. Pro větší přehlednost budou navíc ustanovení týkající se procesu poskytnutí podpory, tj. § 3 odst. 5,6 a 8, přesunuty do § 9a návrhu zákona. Ve vztahu k právnímu režimu poskytovaných úvěrů odkazujeme na stanovisko Generálního finančního ředitelství, č.j. 28220/13/7000-51000-050277, podle kterého Ministerstvo financí nesouhlasí s tím, aby byly úvěry poskytované Fondem zahrnuty pod pojem návratná finanční výpomoc, neboť návratná finanční výpomoc je dle vyjádření Ministerstva financí pojem práva veřejného a poskytované úvěry mají charakter soukromoprávní. Cílem novely není komplexní změna stávajícího znění zákona, nýbrž pouze jeho dílčí úpravy bez zásahů do základní struktury a koncepce stávající právní úpravy. S vypořádáním připomínky nesouhlasíme. Na zákonné úrovni je třeba v souladu s § 28 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech upravit "poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního fondu včetně způsobu jejich poskytnutí". Tato skutečnost v zákoně o SFPI absentuje. Zvláštním právním předpisem podle § 28 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech je tak především správní řád, který však jistě není předpisem vhodným pro řešení problematiky poskytování dotací a návratných finančních výpomocí.

Po projednání uplatněné připomínky připomínkové místo netrvá na zásadní připomínce.
69 Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Obecně Z Dále je nezbytné vyjasnit, zda a kdy má Státní fond podpory investic (dále též jen „Fond“) nabývat majetek (příjmy) do svého vlastnictví nebo zda a kdy má jen s vymezenými příjmy (státu) hospodařit nebo vykonávat právo obdobné právu hospodařit s majetkem státu.
Samotný novelizovaný zákon obsahuje v § 1 odst. 3 pravidlo, že „Fond hospodaří s majetkem ve vlastnictví státu7), s vlastním majetkem a s majetkem jiných osob.“.
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve svých přechodných ustanoveních v § 54 odst. 1 písm. f) upravuje postavení jiných státních organizací zřízených (založených) zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních předpisů anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny), a to tak, že „jsou právnickými osobami a hospodaří s majetkem (§ 8)“. Za jinou státní organizaci by tak bylo třeba podle uvedeného ustanovení považovat i Státní fond rozvoje bydlení, který byl zřízen zákonem č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, jenž nabyl účinnosti dnem 1. července 2000, tedy ještě před nabytím účinnosti zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, jeho přechodná ustanovení se tak z povahy věci mohla uplatnit i na Fond rozvoje bydlení.
V § 55 odst. 1 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se pak stanovuje, že „Organizace nemají vlastní majetek; za podmínek stanovených tímto zákonem nabývají majetek pro stát a jejich příslušnost hospodařit s majetkem (§ 8) se řídí ustanovením § 9.“.
Výše uvedenému odpovídalo i znění § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 211/2000 Sb., ve znění účinném k 1. lednu 2001, kdy se stanovovalo, že „Fond je právnickou osobou.“ a že „Majetek, s nímž Fond hospodaří, je ve vlastnictví státu.“.
Následně však došlo novelou zákona č. 211/2000 Sb. provedenou zákonem č. 276/2012 Sb. k úpravě § 1 odst. 3 tak, že „Fond hospodaří s majetkem ve vlastnictví státu7), s vlastním majetkem a s majetkem jiných osob.“, přičemž vlastní majetek nabývá fond přijetím určeného majetku od státu nebo jiných osob a z vlastní činnosti. Uvedenému způsobu nabytí majetku pak odpovídají zřejmě fakticky všechny příjmy vymezené v § 2 písm. a) až i) zákona 211/2000 Sb., neboť např. dotace ze státního rozpočtu lze zřejmě považovat za přijetí určeného majetku od státu, byť je použitá formulace v tomto ohledu zavádějící. Do vlastnictví státu bude Fond nabývat zřejmě pouze příjmy do garančního Fondu podle § 10f odst. 1 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, přičemž s tímto majetkem České republiky bude Fond (pouze) hospodařit.
S ustanoveními § 54 a 55 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích je tak § 1 odst. 3 novelizovaného zákona v rozporu, je tedy nezbytné jej posoudit ve vztahu k zákonu o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích jako právní úpravu speciální.
Požadujeme jednoznačně vyjasnit, kdy má Státní fond podpory investic hospodařit s majetkem ve vlastnictví státu, kdy s vlastním majetkem a kdy s majetkem jiných osob. Zároveň je nanejvýš žádoucí tuto otázku vyřešit i v rámci textu předkládaného návrhu zákona. Vysvětleno. Není přínosné vracet právní úpravu do jejího původního znění. V souvislosti s rozšířením činností Fondu novelou zákona o Fondu publikovanou pod č. 276/2012 Sb. byly implementována i pravidla pro hospodaření s cizím majetkem (majetkem ""jiných osob"" je i majetek Evropské unie). V důvodové zprávě k další zásadní novele zákona o SFPI publikované pod č. 113/2020 Sb. je pak popsán mechanismus čerpání peněžních prostředků z vlastního majetku Fondu, a to: "SFPI bude čerpat ze státního rozpočtu peněžní prostředky určené na dotace až na základě skutečného čerpání ze strany konečných příjemců programu... K tomuto účelu bude mít SFPI dostatek vlastních peněžních prostředků na svých účtech u ČNB tak, aby byla zajištěna průběžná likvidita, a tím se předešlo případné platební neschopnosti SFPI. Zajištění dostatečného objemu peněžních prostředků SFPI je podmínkou aplikace výše uvedeného postupu.". Je tedy sice možné uvažovat nad zpřesněním použití peněžních prostředků státních, jiných osob a Fondu, nelze však akceptovat konstrukci, že Fond hospodaří pouze s majetkem ve vlastnictví státu. V současné době hospodaří Fond s majetkem jiných osob, tedy s majetkem Evropské unie, a to v rámci programu JESSICA, jehož správcem byla určena Komerční banka. O prostředcích tohoto programu je účtováno odděleně v rámci holdingového fondu. Fond hospodaří také s majetkem vlastním, kterým jsou např. úroky z poskytnutých úvěrů, odměna Fondu z titulu správy IROP nebo prostředky získané do vlastního majetku Fondu na základě dokončení obrátek tohoto programu, který je také financován z majetku Evropské unie. Se všemi prostředky, ať již vlastními, prostředky jiných osob nebo prostředky státu, je pak Fond povinen nakládat podle pravidel určených zákonem o Fondu. Do budoucna lze očekávat rozšíření aktivit Fondu a tak také nárůst podílu vlastních prostředků a prostředků jiných osob (EU) oproti prostředkům státu. S ohledem na vše shora uvedené Fond hospodaří již v současnosti se všemi uvedenými kategoriemi majetku a považuje za zásadní zachovat tuto strukturu i do budoucna, tedy neměnit stávající právní úpravu.
S vypořádáním připomínky a poskytnutým vysvětlením nesouhlasíme. Připomínka směřuje k vyjasnění, jaké prostředky jsou majetkem fondu, jaké majetkem státu a jaké majetkem jiných právnických osob. Poskytnuté dotace jsou peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám (tedy v daném případe Fondu) na stanovený účel. Dotace tak např. zřejmě představují účelově určený majetek tomuto fondu. Jeho přijetímse tak zřejmě stane majetkem fondu. Věcné řešení zvolené v roce 2012 nerozporujeme. Požadujeme však právní úpravu v tomto směru vyjasnit.

Po projednání uplatněné připomínky připomínkové místo netrvá na zásadní připomínce.

70 Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Obecně Z V neposlední řadě upozorňujeme na nutnost vyjasnit samotný důvod existence Státního fondu podpory investic jakožto samostatné právnické osoby s vlastním majetkem, představují-li vymezené příjmy Fondu především transfery z jiných veřejných rozpočtů a tyto transfery jsou již ze své povahy účelově určené. Konkrétně půjde o dotace ze státního rozpočtu a prostředky z fondů Evropské unie.
Pokud se jedná o splátky z poskytnutých úvěrů včetně příslušenství, úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby získané v souvislosti s použitím prostředků Fondu a splátky zápůjček poskytnutých do fondů obcí na opravy, modernizaci a rozšíření bytového fondu a do fondů rozvoje měst, jedná se fakticky o příjmy sekundární, neboť půjde do značné míry o vracení návratných finančních výpomocí poskytnutých Fondem z jiných (výše uvedených) příjmů. Specifickou kategorii pak představují přijaté zápůjčky a úvěry a rovněž příjmy z Fondem vydaných dluhopisů, které lze sice označit za příjem, ale fakticky se ze strany Fondu jedná o finanční operaci, kterou Fond získá peněžní prostředky na plnění svých úkolů, ale tato operace je následována odpovídajícími výdaji spojenými s úhradou vzniklých závazků.
Nemá-li tedy Fond fakticky vymezený žádný vlastní příjem a slouží jen k transformaci dotace v jinou dotaci nebo v návratnou finanční výpomoc, tak vzniká pochybnost, zda naplňuje základní účel a smysl existence státního fondu, tedy garantovat použití určitých vymezených příjmů státu ke krytí konkrétních nákladů, protože fakticky plní pouze funkci správního úřadu podřízeného ministerstvu, který rozhoduje o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí, na něž se však navíc s ohledem na zákon o rozpočtových pravidlech nevztáhne obecná procesní úprava poskytování dotací a návratných finančních výpomocí.
Vysvětleno. Předkladatel se v souladu se stanoviskem Ministerstva financí domnívá, že není poskytována návratná finanční výpomoc, ale dotace a úročené půjčky. Pochybnost o použití podpor klienty Fondu zde nenastává, neboť každý program má vymezené podmínky použití, zacílení je určováno na základě nařízení vlády (do budoucna případně usnesením vlády), Fond tak rozhoduje v předem stanovených a kontrolovaných mantinelech. Kontrola klientů probíhá ze strany Fondu pravidelně, činnost Fondu je kontrolována orgány Fondu a NKÚ, navíc Dozorčí rada Fondu si může na základě čl. 6 Statutu Fondu vyžádat i kontrolu externím odborníkem nebo provedené nezávislého auditu. K právnímu režimu úvěrů poskytovaných Fondem má tento k dispozici stanovisko Generálního finančního ředitelství, č.j. 28220/13/7000-51000-050277, o jejich soukromoprávní povaze a nejedná se tedy o veřejnoprávní návratné finanční výpomoci. Příjmy Fondu jsou aktuálně upraveny v § 2 zákona a zahrnují kromě dotací ze státního rozpočtu a protředků EU i další možné příjmy s cílem budoucího dostatečného zajištění prostředků k financování programů. S vypořádáním připomínky a poskytnutým vysvětlením nesouhlasíme. Připomínka směřuje ke zcela jiné oblasti, než na jakou je zaměřeno vysvětlení.

Po projednání uplatněné připomínky připomínkové místo netrvá na zásadní připomínce.
71 Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Bod 1 (§ 1 odst. 8) Z Navrhujeme uvedené ustanovení přeformulovat na oprávnění Fondu a ministerstva uzavřít koordinační veřejnoprávní smlouvu (podle § 160 odst. 1 a 5 správního řádu) v konkrétní věci, namísto úpravy působnosti Fondu pro případ, že je taková smlouva uzavřena.
Stejně tak doporučujeme alespoň v důvodové zprávě vyjasnit, o jaké kontrolní činnosti se má jednat a z kterého právního předpisu vyplývá pravomoc a působnost Ministerstva pro místní rozvoj ke kontrolní činnosti v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu, aby byl zjevný rozsah výkonu veřejné správy, která je jinak svěřena ministerstvu a kterou by měl vykonávat Fond.
Akceptováno. V § 1 bude odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 10 (odkaz na rozhodnutí Komise EU 2012/21/EU) znít: „(8) Fond je oprávněn na základě veřejnoprávní smlouvy uzavřené s ministerstvem vykonávat kontrolní činnosti v oblasti dodržování podmínek poskytování služeb obecného hospodářského zájmu10). K uzavření veřejnoprávní smlouvy podle věty první se souhlas nadřízeného správního orgánu nevyžaduje.“.

Důvodová zpráva bude doplněna ve smyslu, že se jedná o výkon činností, které vykonává ministerstvo v roli poskytovatele podpory v oblasti bydlení, kdy taková podpora je považována za služby obecného hospodářského zájmu.
S vypořádáním připomínky souhlasíme částečně. Má-li se jednat o koordinační smlouvu podle § 160 odst. 5 s.ř., kterou se má řešit výkon státní správy, požadovali jsme vyjasnit, z jakého právního předpisu výkon předmětných činností Ministersvem pro místní rozvoj vyplývá.

Při projednávání uplatněné připomínky s připomínkovým místem bylo vysvětleno.
72 Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Bod 3 (§ 3 odst. 1 písm. a) bod 3) Z Ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) bodu 3 je třeba zpřesnit. Především pak požadujeme vyjasnit, zda má ustanovení skutečně dopadat na všechny právnické osoby, ve kterých je možné, aby bylo s členstvím v této právnické osobě (vlastnictvím podílu) spojeno i právo nájmu (užívání) bytu, respektive zřejmě i rodinného domu jako takového, nebo zda má ustanovení směřovat jen na bytová družstva. Považujeme za vhodnější směřovat podporu jen na nákup podílů v právnických osobách, u kterých je vyšší míra právní jistoty, že poskytnutí podpory skutečně povede k řešení bytové potřeby příjemce podpory. Dále požadujeme vyjasnit důvod, pro který se vedle práva nájmu v zákoně umožňuje pořídit podíl, se kterým je spojeno právo jiného užívání bytu.
V návaznosti na vyjasnění připomínek uvedených výše lze ustanovení přeformulovat např. takto: „nabytí podílu v právnické osobě, se kterým je spojeno právo nájmu bytu nebo rodinného domu, které jsou ve vlastnictví této právnické osoby, vlastníkem podílu“, respektive spíše „nabytí podílu v bytovém družstvu, se kterým je spojeno právo vlastníka tohoto podílu na nájem družstevního bytu ve vlastnictví tohoto bytového družstva“. Vysvětleno. Stávající textace umožňuje financování všech právnických osob bez rozdílu. Uvádíme základní argumenty, proč toto vymezení neomezovat pouze na družstva: 1) Ve stávající právní úpravě může být družstevbí bydlení de facto vlastnickým bydlení, respektive kvazi-vlastnickým; 2) Existuje řada družstev, která jsou vedena jako s. r. o., nicméně všechny ostatní znaky jejich organizace a fungování odpovídají popisu družstva. Tyto subjekty by byly z podpory vyloučeny; 3) Aktuálně probíhá TSI projekt s OECD, do kterého je vedle ČR zapojeno i Polsko. Tento projekt by měl přinést ukotvené návrhy změn v legislativě družstevnictví a podpoře třetího sektoru bydlení pro zvýšení dostupnopsti bydlení v ČR. Výstupy projektu mohou být i inspirací pro budoucí dotační politiku Fondu, proto by bylo předčasné nyní okruh příjemců omezovat; 4) Některé zdroje financování, například NPO, explicitně vyžadují stejný přístup ke všem příjemcům bez ohledu na právní formu. Požadované omezení by mohlo zkomplikovat implementaci komponent NPO prostřednictvím Fondu.
S vypořádáním připomínky souhlasíme částečně. Bereme na vědomí,že chce předkladatel zachovat možnost poskytovat podporu i pro právnické osoby, u kterých právní úprava nesměřuje primárně k zajištění bydlení. Přesto je nezbtyné i v takovém případě ustanovení přeformulovat a dále požadujeme vyjasnit, zda má skutečně podpora směřovat i na případy, kdy je bydlení zajištěno na základě jiného užívacího práva. Dále doporučujeme vysvětlení přeformulovat, neboť povaha právní úpravy společností s ručením omezeným je zcela odlišná od právní úpravy družstev. Nelze se tedy ztotožnit s argumenty uvedenými pod bodem 2. Organizace a fungování kapitálové obchodní společnosti jsou z povahy věci odlišné od družstev.

Při projednávání uplatněné připomínky s připomínkovým místem bylo vysvětleno.
73 Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Bod 3 (§ 3 odst. 1 písm. c)) D V § 3 odst. 1 písm. c) je použit pojem „území se starou stavební zátěží“, který však není na zákonné úrovni dosud vymezen. Nejedná se ani o pojem, který by byl natolik výraznou notorietou, aby byl zřejmý jeho jednoznačný význam. Vzhledem k tomu, že i podzákonné právní předpisy tento pojem vymezují různě, doporučujeme jej v zákonné úpravě blíže vymezit, aby bylo zřejmé, co vše zahrnuje.
Vysvětleno. Předkladatel nemá v úmyslu zavádět definici tohoto pojmu, neboť tento pojem je odbornou veřejností vykládán různě a například poskytovatelé podpor tento pojem definují odlišně v závislosti na podmínkách programu, finanční alokaci apod. Předkladatel nechce omezovat jiné poskytovatele podpory do oblasti brownfieldů zaváděním jednotné definice. Navíc oblast revitalizace brownfieldů je z velké části také v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, takže se nám nejeví vhodné zavádět definici pojmu právě v navrhovaném zákoně. Připomínkové místo bere vypořádání na vědomí.
74 Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Bod 5 (§ 3 odst. 2 písm. d)) Z Ke změně § 3 odst. 2 písm. d) se v důvodové zprávě uvádí, že jde pouze o legislativně technickou změnu. Ustanovení původně odkazovalo na odstavec 1 písm. c) původního znění zákona, které obsahovalo úpravu ručení, byť nikoli správně koncipovanou. Nyní předložený návrh by měl odkazovat na celý odstavec 1. Není však zřejmé, o jaké závazky (zřejmě ve smyslu dluhy) se nyní bude jednat, neboť úprava ručení v zákoně chybí. Požadujeme toto ustanovení vyjasnit. Akceptováno. Ustanovení bude upraveno tak, že bude doplněno, že se jedná o závazky z ručení za část nesplacené jistiny úvěrů poskytnutých bankami k podpoře podle (§ 3) odst. 1 písm. a) bodu 1 a 2 vyjma financování úhrady vybranému dodavateli za provozování a údržbu.

Připomínkové místo bere vypořádání na vědomí.
75 Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Bod 7 (§ 3 odst. 9) Z V případě navrhovaného ustanovení § 3 odst. 9 považujeme za žádoucí, aby bylo předkladatelem vyjasněno, zda Fond poskytuje úvěry nebo návratné finanční výpomoci. Podle našeho názoru se jedná spíše o návratné finanční výpomoci, neboť jde ze strany Fondu zřejmě o výkon veřejné moci. Není navíc důvod, aby směl Fond působit fakticky jako úvěrová instituce a poskytovat úvěry bez toho, aby plnil příslušné veřejnoprávní požadavky na úvěrové instituce kladené.
Dále upozorňujeme, že není nutné samostatně vymezovat jako formu podpory dotace na krytí části úroků z úvěrů, neboť i v takovém případě se bude jednat o dotace. Vysvětleno. Uvádíme, že poskytovány nejsou bezúročné návratné finanční výpomoci, ale úročené půjčky. K právnímu režimu úvěrů poskytovaných Fondem má tento k dispozici stanovisko Generálního finančního ředitelství o jejich soukromoprávní povaze a nejedná se tedy o veřejnoprávní návratné finanční výpomoci. S vypořádáním připomínky souhlasíme částečně. Pokud má předkladatel k dispozici stanovisko GFŘ k povaze úvěrů poskytovaných fondem, je třeba uvedený závěr předkldatele odůvodnit příslušnými částmi tohoto stanoviska. O charakteru návratné finanční výpomoci a úvěru však nerozhoduje skutečnost, zda se jedná o pújčku bezúročnou nebo úročenou. I návratná finanční výpomoc může být ve smyslu § § písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech úročena, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Z tohto pohledu je rozhodující především povaha právního jednání, kterém se úvěr poskytuje. Protože je však úprava v zákoně o SFPI totožná pro dotace i pro úvěry, jsme toho názoru, že jde o výkon veřejné moci a tedy o poskytování plnění spíše charakteru návratné finanční výpomoci.

Při projednávání uplatněné připomínky s připomínkovým místem bylo vysvětleno.
76 Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Bod § 3 - nadpis
Z Nad rámec výše popsaných připomínek k § 3 doporučujeme upravit i nadpis § 3, který není souladný s jeho obsahem. S ohledem na věcnou změnu návětí § 3 odst. 1 a 2 se stává nadbytečným v § 3 odstavec 3. Akceptováno jinak. Nadpis § 3 bude ponechán a dojde k přesunutí odstavců 5, 6 a 8 do proceního ustanovení v § 9a. S vypuštěním § 3 odst. 3 současného znění zákona souhlasíme a text bude ve smyslu připomínky upraven.
Připomínkové místo bere vypořádání na vědomí.
77 Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády K § 3 odst. 4
(nad rámec novely) Z Dále požadujeme v novele vyjasnit i význam § 3 odst. 4. Nejen poskytování dotací, ale i úvěrů a zajištění je výkonem veřejné moci a nelze akceptovat, aby byl výkon veřejné moci přenášen na jiné osoby na základě smlouvy s jinou právnickou osobou, která bude vybrána postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek, který je ze své povahy předpisem výběru dodavatelů běžných soukromoprávních plnění. Jelikož se podle našeho názoru jedná minimálně částečně o působnosti Fondu v oblasti veřejné správy, je přípustný nanejvýš postup podle § 160 odst. 1 a 5 správního řádu, pokud uzavření takové veřejnoprávní smlouvy zákon připustí.
Vysvětleno. Uvádíme, že důvodová zpráva k novele zákona o Fondu publikovaná pod č. 113/2020 Sb. toto dostatečně objasňuje následovně: "Možnost svěření činností spojedných s funkcí Fondu jiné právnické osobě je nově omezena tím, že toto svěření nebude možné v případě poskytování dotací podle § 3 odst. 1 písm. a), f), h) až o). Výběr dodavatelů i bez výběrového řízení formou horizontální a vertikální spolupráce bude probíhat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Avšak činnosti, které svým obsahem předstvují výkon veřejné moci (jako je zejména samotné rozhodování o poskytnutí podpory či finanční kontrola poskytnutých podpor), nebude možno svěřit jiné osobě.".
Není přitom rozhodné, zda tato právní úprava je v praxi vyúžívána, neboť by v rámci širokého spektra úkolů Fondu mohla vyvstat potřeba jejího využití v budoucnu. S vypořádáním připomínky nesouhlasíme. Na zákonné úrovni nelze připustit přenos výkonu veřejné moci na jiné subjekty na základě zadávacího řízení, neboť jeho účelem je uzavření soukormoprávní smlouvy. Právní úprava zadávání veřejných zakázek není ničím jiným než sofistikovanějším způsobem výběru dodavatele zboží, služeb nebo stavebních prací, které sice mohou být k výkonu veřejné moci nezbytné, ale nelze takto připustit jakýkoliv pokus přenášet na jiné osoby výkon veřejné moci jako takové.

Po projednání uplatněné připomínky připomínkové místo netrvá na zásadní připomínce.
78 Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády K § 3 odst. 5
(nad rámec novely) Z V případě § 3 odst. 5 zákona, jak již výše zmíněno obecně, požadujeme doplnit komplexní právní úpravu procesu poskytování dotací, a návratných finančních výpomocí (úvěrů), jakož i způsob sjednání ručení, neboť jde o výkon veřejné moci. Ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech se na poskytování dotací a návratných finančních výpomocí zjevně nebudou moci užít, za současného stavu se tak bude postupovat zřejmě podle obecné úpravy správního řízení obsažené ve správním řádu s výjimkou právě ustanovení § 3 odst. 5, který stanoví pro případ, že bude dotace poskytnuta z peněžních prostředků Fondu (tedy z jeho majetku), že „Fond uzavírá s příjemci peněžních prostředků Fondu smlouvu o poskytnutí prostředků podle odstavce 1.“. Zřejmě tedy Fond nebude vydávat v takovém případě rozhodnutí, ale uzavírat subordinační veřejnoprávní smlouvu. Pokud však již půjde o poskytnutí dotace z peněžních prostředků jiné právnické osoby, tedy i státu, se kterými Fond hospodaří, je nezbytné postupovat podle správního řádu a vydávat rozhodnutí, neboť § 3 odst. 5 směřuje jen na prostředky Fondu jako takového.
Vysvětleno. Pro poskynutí dotace a úvěru Fond po celou dobu své existence uzavírá smlouvy o poskytnutí dotace a smlouvy o poskytování úvěrů (půjček). K právnímu režimu úvěrů poskytovaných Fondem má tento k dispozici stanovisko Generálního finančního ředitelství, č.j. 28220/13/7000-51000-050277, o jejich soukromoprávní povaze a nejedná se tedy o veřejnoprávní návratné finanční výpomoci. K právnímu režimu úvěrů poskytovaných Fondem disponuje Fond obsáhlou judikaturou o soukromoprávní povaze příslušenství pohledávek, kdy se nejedná o veřejnoprávní návratné finanční výpomoci, přičemž odkazuje zejména na Usnesení Nejvyššího soudu č.j. 32 Cdo 2365/2016 a 32 Cdo 2508/2014. S vypořádáním připomínky a poskytnutým vysvětlením nesouhlasíme. Připomínka směřuje ke zcela jiné oblasti, než na jakou je zaměřeno vysvětlení. Pokud jde o argumentaci předkladatele soukromoprávní povahou příslušenství pohledávaek, je třeba upozornit, že uvedená argumentace již není přiléhavá k jejích jistině. K tomu např. z usnesení Nejvyššího soudu č.j. 32 Cdo 2365/2016: "V rozsudku ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1572/2013, Nejvyšší soud dovodil, že neuhrazená splátka návratné finanční výpomoci (splátka jistiny pohledávky) má povahu zadržených prostředků, které byly právnické nebo fyzické osobě poskytnuty ze státního rozpočtu. Závěr, že stejnou povahu má i příslušenství jistiny, však správný není. Odvod neuhrazených úroků nemůže územní finanční orgán uložit, protože tyto prostředky nebyly ze státního rozpočtu poskytnuty; v případě nesplnění povinnosti příjemcem návratné peněžní pomoci by musela žalovaná vymáhat úroky v řízení vedeném podle části třetí občanského soudního řádu.".

Po projednání uplatněné připomínky připomínkové místo netrvá na zásadní připomínce.
79 Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády K § 3 odst. 7
(nad rámec novely) Z V § 3 odst. 7 je obsaženo pravidlo pro hospodaření Fondu, které však vyžaduje podrobnější provedení, zejména pro případ, že schválený rozpočet Fondu bude v rozporu s tímto pravidlem. Vysvětleno. Pravidlo o snížení aktiv pod 6 mld. vzniklo historicky z důvodu, že při vzniku Fondu do něj přešlo 6 mld. z bývalého Fondu národního majetku. Hospodaření Fondu je kontrolováno NKÚ, proto Fond neshledává důvod pro další podrobnější úpravu v zákoně, když aktuální úprava nepřináší v praxi žádné problémy.
K hospodaření Fondu s vlastními prostředky je nutno uvést, že např. důvodová zpráva k novele zákona o Fondu publikovaná pod č. 113/2020 Sb. výslovně uvádí: "SFPI bude čerpat ze státního rozpočtu peněžní prostředky určené na dotace až na základě skutečného čerpání ze strany konečných příjemců programu... K tomuto účelu bude mít SFPI dostatek vlastních peněžních prostředků na svých účtech u ČNB tak, aby byla zajištěna průběžná likvidita, a tím se předešlo případné platební neschopnosti SFPI. Zajištění dostatečného objemu peněžních prostředků SFPI je podmínkou aplikace výše uvedeného postupu.". Zrušení pravidla o snížení aktiv by naopak mohlo být v rozporu se zájmy Fondu z důvodu snížení likvidity a nedostatečného krytí budoucích závazků.
Připomínkové místo bere vypořádání na vědomí.
80 Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Bod 8 (§ 4 odst. 6) D Doporučujeme v navrhovaném ustanovení zaměnit slova „peněžních prostředků“ za „podpory“, neboť v původním znění by formulace ustanovení nezahrnovala ručitelské vztahy. Dále doporučujeme předkladateli vyjasnit, kdo jsou další účastníci smluvních vztahů a o jaké smluvní vztahy se má jednat. Přístup Fondu k takovým údajům lze ospravedlnit jen v rozsahu jím vykonávaného rozsahu veřejné moci.
Akceptováno jinak. Bod 8 bude z návrhu vypuštěn. Připomínkové místo bere vypořádání na vědomí.
81 Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Bod 9 (§ 4a) Z Navrhované ustanovení je terminologicky nejednotné a není zjevné, na co vše je možné informační systém použít. Je třeba vyjasnit, co se rozumí „činností a procesem souvisejícím“ s podáním žádostí o podporu, nebo „činnost a proces související“ s doručováním dokumentů. V odstavci 3 se uvádí, že se žádost podává výlučně prostřednictvím informačního systému, v odstavci 4 se pak uvádí, že se prostřednictvím informačního systému doručuje. Nejedná se tedy o „činnost a proces související“ s podáním žádosti nebo doručením písemnosti (popř. dokumentů – i v tomto je návrh zákona terminologicky nejednotný). Stejně tak není zřejmé, co vše je „činnost a proces související“ s podáváním informací o závazcích příjemce. Požadujeme tedy ustanovení vyjasnit a terminologicky sjednotit.
Zároveň doporučujeme předkladateli posoudit návaznost informačního systému na systém datových schránek, má-li být tento koncipován jako základní komunikační prostředek v rámci veřejné správy.
Vysvětleno. Předkladatel vychází z obdobné úpravy uvedené v § 11 odst. 6 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a přístup do Informačního systému je v souladu se zákonnou upravou zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel souhlasí s možným sjednocením terminologie návrhu zákona, s ohledem na digitalizaci Fondu je však jeho prioritou podávání žádosti o podporu i veškerá následná komunikace Fondu v rámci poskytovaných podpor primárně prostřednictvím informačního systému. Přesto předkladatel navrhuje doplnění § 4a odst. 3 návrhu zákona, kdy za slovo „systému“ budou doplněna slova „,a to formou dálkového přístupu, nebo osobně v sídle či na pobočce Fondu“. Ohledně doručování rozhodnutí a dalších písemností Fondu navrhujeme doplnění navrhovaného ustanovení § 4a odst. 4 o formulaci uvedenou v § 11e zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, kdy Fond doručuje písemnost elektronicky a osobě, která má zpřístupněnu datovou schránku. Fond doručuje písemnost elektronicky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů,v ostatních případech doručuje písemnost prostřednictvím Informačního systému Fondu, přičemž v těchto případech pro doručování platí § 4a odst. 4 návrhu zákona. Finanční nákladnost projektu IS Fondu nebyla v důvodové zprávě uvedena z důvodu, že systém je již ve finální fázi vývoje a samotná úprava zákona touto novelou jen zavádí IS jako ISVS. Připomínkové místo bere vypořádání na vědomí.
82 Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Bod 10 (§ 9 odst. 1) Z Požadujeme vyjasnit povahu aktu, kterým má ministr pro místní rozvoj zavazovat Fond a fakticky tak určovat podmínky, za kterých může Fond použít peněžní prostředky nikoli pouze státu nebo jiných osob, ale i prostředky vlastní. Takový postup by mohl být rozporný s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť ministr fakticky z pozice orgánu veřejné správy zasahuje svým rozhodnutím do vlastnického práva Fondu. Se svým majetkem může Fond v rámci své právní osobnosti a svéprávnosti jistě hospodařit sám, byť je právnickou osobou veřejného práva. Ostatně i v případě podmínek použití prostředků státu nebo jiných osob, se kterými Fond hospodaří, je dána v zákonných mezích působnost Fondu v těchto věcech rozhodovat v rámci schváleného rozpočtu. Fond má své orgány, které jsou plně odpovědné za plnění zákonných povinností, a pokud mají být Fondu ukládány podmínky, lze tak činit především zákonem. To samozřejmě neznamená, že nelze nakládání s prostředky Fondu podmínit předchozím souhlasem jiného orgánu. Zde je však vhodné upozornit na ustanovení § 2 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech, podle kterého „Vláda může financovat činnosti, kterými zajišťuje funkce státu, pouze prostřednictvím státního rozpočtu a Národního fondu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.“.
Má-li se skutečně jednat o rozhodnutí ministra, bude se zřejmě jednat o správní akt, který je výsledkem proběhlého řízení podle správního řádu. Takové řízení má své účastníky, v daném případě bude účastníkem řízení zjevně Fond, tomu pak přísluší vůči rozhodnutí ministra opravné prostředky včetně možnosti domáhat se nápravy případné nezákonnosti v rozhodnutí ministra u správního soudu.
Pochybnost o povaze aktu lze vznést i s ohledem na skutečnost, že by snad rozhodnutí mělo zavazovat podřízeného vykonavatele veřejné moci, který má zákonem vymezenou působnost a pro její výkon stanovené pravomoci. Uvedené ustanovení navíc není ani v souladu s § 4 odst. 1 novelizovaného zákona, neboť o použití prostředků Fondu rozhodují orgány Fondu, přičemž zákonnou podmínkou je, že tak bude v souladu s rozpočtem Fondu, který schvaluje podle § 5 novelizovaného zákona Poslanecká sněmovna.
V návaznosti na výše uvedené je podle našeho názoru nezbytné, aby revizí prošel celý § 9 zákona o Státním fondu podpory investic a návazně i § 9a. Kromě toho je třeba vyjasnit, co se rozumí podmínkami použití prostředků, pokud tyto podmínky směřují ve vztahu k Fondu. Zřejmě se jedná o podrobnější vymezení účelu uvedeného v § 3 odst. 1 zákona o Státním fondu podpory investic, tedy komu, na co a v jaké výši lze prostředky poskytovat, tedy podrobnější, ale stále obecné vymezení účelu použití prostředků. Ani z tohoto pohledu pak nelze považovat akt ministra za rozhodnutí, neboť se bude muset pohybovat vždy v mezích určité obecnosti. Akceptováno jinak. Podmínky použití peněžních prostředků budou stanoveny usnesením vlády místo navrhovaného rozhodnutí ministra. S vypořádáním připomínky souhlasíme částečně. Nedomníváme se, že lze usnesením vlády stanovovat obecné podmínky použití peněžních prostředků. Souhlasem vlády lze např. podmínit výzvy na poskytnutí podpory.

Při projednávání uplatněné připomínky s připomínkovým místem bylo vysvětleno.

Současně byla provedena změna způsobu stanovení podmínek použití podpory tak, že podmínky použití podpory budou stanoveny ministrem se souhlasem vlády. Projednání, resp. souhlas vlády formou usnesení vlády tedy zůstává zachován.

Připomínkové místo bere vypořádání na vědomí.
83 Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Bod 11 (§ 9a odst. 1) Z Upozorňujeme, že použitá terminologie je v rozporu s terminologií použitou v navrhovaném § 3 odst. 9. Požadujeme terminologii sjednotit. Současně upozorňujeme, že úprava poskytování ručení v zákoně chybí. Částečně akceptováno. Terminologie bude sjednocena a použito sousloví "žádost o podporu". Připomínkové místo bere vypořádání na vědomí.
84 Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Přechodné ustanovení - bod 3 Z Nepovažujeme za možné a souladné s čl. 78 a 79 Ústavy zákonem stanovit, že se nařízení vlády vydaná přede dnem nabytí účinnosti předloženého návrhu zákona budou po dni nabytí účinnosti předloženého návrhu považovat za rozhodnutí ministra.
Nelze pominout ani právně teoretickou rozdílnost charakteru prováděcího právního předpisu, který je aktem oboustranně abstraktním, a rozhodnutí, který je aktem individuálním, konkrétně – konkrétním. Nelze tedy ani z povahy obou aktů dospět k jejich vzájemné kompatibilitě, naopak jde z povahy věci o dva zcela neslučitelné akty.
Současně by byla v případě takového nařízení / rozhodnutí upřena jejich adresátům, respektive adresátovi, možnost soudní přezkoumatelnosti jejich obsahu / zákonnosti.
Akceptováno. Bod 3 přechodných ustanovení bude vypuštěn. Připomínkové místo bere vypořádání na vědomí.