Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNCRGK3U2K najdete zde
III.
ODŮVODNĚNÍ
A. OBECNÁ ČÁST
I. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Návrhem měněná vyhláška č. 250/2022 Sb. zavedla systém jazykové podpory českého jazyka ve středních školách a zvýšila dostupnost v základních školách. Tato vyhláška byla přijata v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a s tím spojenou migrační vlnou. V návaznosti na skokové zvýšení množství ukrajinských žáků v českých školách bylo nezbytné rozšířit dostupnost jazykové přípravy pro tyto žáky. Je žádoucí, aby se tito žáci mohli co nejdříve zapojit do plnohodnotné výuky v českém vyučovacím jazyce. Změny zavedené předmětnou vyhláškou však mají omezenu platnost na jeden školní rok, do 31. srpna 2023.
V současné chvíli je zjevné, že konflikt a migrační krize budou pokračovat. Brzké ukončení konfliktu je bohužel nepravděpodobné. Proto se navrhuje prodloužit platnost zvláštních pravidel o jeden školní rok, tj. do 31. srpna 2024. Toto datum odpovídá i prodloužení platnosti zákona č. 67/2022 Sb. Navrhuje se též zajištění kontinuity jazykového vzdělávání pro žáky středních škol s dočasnou ochranou navýšením délky doby vzdělávání jako podmínky za jejíhož splnění mají žáci na jazykovou podporu nárok na 24 měsíců, a dále navýšením počtu hodin vzdělávání na 400 a prodloužením doby trvání jazykové přípravy na 20 měsíců výuky. Ne všichni žáci totiž mohli plně využít jazykové přípravy ve školním roce 2022/2023, navíc středoškolská odborná terminologie je jazykově obtížná, a není jisté, že jeden rok žákům stačil tak, aby studium úspěšně zakončili.
Pokud jde o střední školy, kde byla jazyková příprava stanovena nově, máme k dispozici následující informace. Podle údajů MŠMT se k 12. září 2022 ve středních školách vzdělávalo 4 074 žáků s dočasnou ochranou, podporu dle vyhl. č. 250/2022 Sb. čerpalo k prosinci 2022 dle údajů odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT cca 28 % těchto žáků (část žáků se účastnila jazykové přípravy financované i z jiných zdrojů, např. Národního plánu obnovy, který však k srpnu 2023 končí). K 31. 3. 2023 realizovalo MŠMT šetření, které prokázalo snížení počtu ukrajinských žáků ve středních školách ve srovnání se zářím 2022 o 2,6 %. Celkově se tedy k 31. 3. 2023 vzdělávalo 3 368 ukrajinských žáků ve středních školách. Většina ukrajinských mladistvých žijících na území ČR se však v českých středních školách zatím nevzdělává. Dle informací Ministerstva vnitra ke dni 28. 5. 2023, žilo v ČR 19 718 osob ve věku 15 až 18 let. Tyto počty již vycházejí z vyhodnocení registrace k prodloužení dočasné ochrany, jedná se tedy o reálná čísla. Potencionálně tedy ke květnu 2023 žilo na území ČR 16 350 mladistvých s dočasnou ochranou, kteří se v případě přijetí do střední školy mohou stát žáky střední školy a mohou mít nárok na bezplatnou jazykovou přípravu v případě prodloužení účinnosti vyhlášky č. 250/2022 Sb.
Pro tuto nemalou skupinu žáků je další podpora bezplatné jazykové přípravy ve středních školách nepostradatelná, a to jak s ohledem na začlenění do občanského života, tak samozřejmě také do profesního života v ČR; na trhu práce je totiž velmi nízká nabídka pracovních míst pouze pro osoby se základním vzděláním. Jen pro informaci se uvádí, že MŠMT ve spolupráci s dalšími dotčenými orgány státní správy i neziskovými organizacemi podniklo četné kroky k tomu, aby se mladiství z Ukrajiny začlenili do středního vzdělávání v ČR, viz https://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/zaci-cizinci-ve-strednich-skolach.
Navrhované prodloužení účinnosti vyhlášky tedy nejen vychází z prodloužení účinnosti zákona č. 67/2022 Sb. Lex Ukrajina, ale je i vyústěním těchto snah. V zájmu ČR by dlouhodobě mělo být, aby se s ohledem na velký počet mladistvých cizinců mimo vzdělávací systém, navýšil počet cizinců ve středním vzdělávání. Zároveň by měly být vytvořeny takové podmínky, aby cizinci vzdělávání úspěšně dokončili.
II. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná právní úprava směřuje k provedení následujících ustanovení školského zákona:
§ 20 odst. 8: „Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem formu, obsah a organizaci bezplatné přípravy podle odstavce 5 písm. a).“
§ 28 odst. 6: "Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky, rozsah, formu a způsob vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a rozsah, formu, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky podle odstavce 5."
§ 71: "Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnosti o organizaci a průběhu středního vzdělávání, teoretickém a praktickém vyučování a výchově mimo vyučování, dále náležitosti smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování, podrobnosti o hodnocení výsledků vzdělávání žáků a jeho náležitostech a podmínky uznávání předchozího vzdělání."
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem.
III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh vyhlášky není v rozporu s právními předpisy Evropské unie.
Ve smyslu čl. 165 a 166 SFEU je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo EU plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů.
Návrh vyhlášky je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
IV. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí
Návrh má finanční dopady do státního rozpočtu.
V segmentu základního vzdělávání má navrhovaná novela pouze preventivní charakter a případný finanční dopad se bude odvíjet od toho, zda reálně dojde k další významné migrační vlně z Ukrajiny. Nárok na bezplatnou jazykovou přípravu nově příchozích cizinců vyplývá z § 20 odst. 5 školského zákona a podrobnosti upravuje prováděcí právní předpis. Tento nárok je v právních předpisech ukotven na dobu neurčitou a není předkládanou novelou nijak dotčen. Je pouze umožněno krajským úřadům určit pro jazykovou přípravu větší počet škol, tzn. zajistit větší dostupnost jazykové přípravy v případě, že to bude žádoucí. Pro většinu uprchlíků, kteří do ČR přišli, již nebude jazyková příprava nároková z toho důvodu, že vyčerpali stanovený maximální rozsah nebo plní povinnou školní docházku v ČR déle než 12 měsíců. Vyčíslení finančního dopadu novelizace není možné, neboť závisí na potenciálním počtu nově příchozích migrantů, jejich věkové struktuře a konkrétní lokalitě, ve které budou pobývat a vzdělávat se.
Pro úplnost doplňujeme, že přijetí této vyhlášky znamená, že nedojde k návratu k původnímu právnímu stavu (účinnému do 31. 8. 2022). Tzn. že nevznikne potenciální úspora související s tím, že by se opětovně zpřísnily podmínky pro vznik určených škol. Tato úspora by nicméně byla nepatrná. V tomto směru odkazujeme na odůvodnění k vyhlášce č. 250/2022 Sb.
Pokud nedojde k další migrační vlně, jsou finanční dopady vyhlášky bez požadavků na zvýšení objemu prostředků ze státního rozpočtu.
I v segmentu středního vzdělávání je obtížné vyčíslit počet žáků, kteří se ve školním roce 2023/2024 zapojí do jazykové přípravy, neboť se dá jen velmi těžko předpokládat další vývoj ozbrojeného konfliktu i chování mladistvých Ukrajinců v ČR. Nicméně však již nyní víme, že na území ČR žije více než 16 000 mladistvých s dočasnou ochranou, kteří se potencionálně mohou stát žáky střední školy, a u kterých je ze strany MŠMT snaha, aby se skutečně žáky střední školy stali. Prodloužení účinnosti této vyhlášky by zajistilo i kontinuitu vzdělávání pro ty žáky s dočasnou ochranou, kteří se již vzdělávali, ale s ohledem na časové možnosti či osobní omezení (stres, starost o mladšího sourozence, problémy s rozvrhem či dostupnost určené střední školy) nemohli jazykovou přípravu využít plnohodnotně. Do jazykových skupin se totiž příp. mohou přihlásit i ti, kteří tu jsou delší dobu, či cizinci bez dočasné ochrany.
V odůvodnění vyhlášky č. 250/2022 Sb. se předpokládala účast 9 403 žáků středních škol v jazykové přípravě ve školním roce 2022/2023. Dle údajů sběru dat odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT se k 15. prosinci 2022 bezplatné jazykové přípravy dle vyhl. č. 250/2022 Sb. účastnilo celkem 1 158 žáků ve 114 skupinách.
Ve školním roce 2023/2024 odhadujeme s ohledem na evidovaný zájem o studium přibližně trojnásobný počet skupin jazykové přípravy v určených středních školách, než tomu tak je v tomto školním roce, tj. 300 skupin. Jedná se o realistický odhad žáků s nárokem, tj. těch, co se vzdělávají v ČR max. 24 měsíců. Mezi tyto žáky patří dvě skupiny. Jednak nově přijatí žáci ke vzdělávání v ČR, kteří budou mít nárok na max. 400 hodin výuky a jednak žáci, kteří se již v ČR vzdělávají v letošním školním roce, kteří budou mít nárok na dalších max. 200 hodin.
V případě maximálního počtu hodin výuky tj. 400 hodin pro první skupinu (200 skupin x 400 hodin = 80 000 hodin) a 200 hodin pro druhou skupinu (100 skupin x 200 hodin = 20 000 hodin) se tedy jedná celkem o 100 000 hodin výuky tzn. celková finanční náročnost je cca 85,6 mil. Kč, z toho platy 63 mil. Kč a odvody 22,5 mil. Kč. Jedná se cca o 100 úvazků. Limit počtu zaměstnanců v roce 2023 (září až prosinec) je 33,3 úvazků; v roce 2024 (leden až srpen) je to 66,7 úvazků. Předpokládáme, že učitelé budou zaměstnaní zejména na DPČ/DPP, takže konečná částka bude nižší.). Náklady pro rok 2023 (4 měsíce) se předpokládají ve výši 28,5 mil. Kč a náklady pro rok 2024 (8 měsíců) se počítají ve výši 57 mil. Kč.
V roce 2023 bude financování jazykové přípravy pokryto v rámci rozpočtu kapitoly MŠMT z výdajů regionálního školství.
Veškeré změny nemají žádné dopady na ostatní veřejné rozpočty ani podnikatelské prostředí České republiky.
Navrhovaná právní úprava bude mít rovněž pozitivní sociální dopady, neboť umožní v důsledku lepší znalost českého jazyka, posílení naplnění vzdělávacích potřeb ukrajinských žáků a jejich lepší začlenění do vzdělávacího procesu i obecně do jejich života v české společnosti.
V. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na diskriminaci ve vztahu k rovnosti mužů a žen, neboť mezi nimi žádným způsobem nerozlišuje.
VI. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Zhodnocení dopadů bylo provedeno u návrhu vyhlášky č. 250/2022 Sb. Tato vyhláška toliko prodlužuje platnost právní úpravy a sama o sobě žádné dopady v tomto směru nevyvolává.
VII. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná vyhláška nemá korupční rizika.
VIII. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná vyhláška nebude mít žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
IX. Zhodnocení dopadů na rodiny
Podpora přístupu mladistvých ke vzdělání formou podpory výuky českého jazyka se kladně projeví v duševní pohodě rodin a následně i v možném lepším přístupu na trh práce spojeného s lepším výdělkem.
X. Zhodnocení územních dopadů
V případě žáků z Ukrajiny sledujeme větší rozprostření po celé ČR (před rokem 2022 žila polovina cizinců v Praze), což má příznivý vliv i na střední školy v regionech.
XI. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Předávání informací o žácích i informace o organizaci studia jsou předávány elektronicky.
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I
Bod 1
Pro školní rok 2023/2024 se mění podmínka pro možnost účastnit se jazykové přípravy ve středních školách. Nárok na jazykovou přípravu budou mít žáci, kteří se v českých školách vzdělávají nejvýše 24 měsíců před podáním žádosti (oproti původním 12 měsícům).
Bod 2
Rozšiřuje se nárok na jazykovou přípravu ve středních školách.
Zvyšuje se nejvyšší počet hodin jazykové přípravy na 400. Doba trvání jazykové přípravy se zvyšuje na 20 měsíců výuky, tj. na dva školní roky (letní prázdniny se nezapočítávají, protože nejde o měsíce výuky).
K čl. II
Prodlužuje se platnost vyhlášky č. 250/2022 Sb. o jeden školní rok, do 31. srpna 2024.
K čl. III – Účinnost
Navrhuje se nabytí účinnosti vyhlášky dnem 1. září 2023, tak, aby účinnost navazovala na původní skončení platnosti vyhlášky. Ve školství je opodstatněné změny činit k novému školnímu roku, tedy k 1. září.
2