Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNCRGK3U2K najdete zde
ÚŘAD VLÁDY ČR
MSMT-27710/2022-8
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 250/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů
Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra dne 3. května 2023, s termínem dodání stanovisek do 23. května 2023. Zásadní připomínka Ministerstva financí ve věci zajištění financování a nutnosti prodloužení a rozšíření jazykové přípravy ve středních školách nebyla vypořádána.
Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
Resort
Připomínky
Stanovisko
Ministerstvo financí,
Zásadní připomínka
Zásadní připomínka:
K finančnímu dopadu materiálu jako celku
Zásadní připomínka:
S předloženým návrhem jako celkem, který mění vyhlášku č. 250/2022 Sb., nesouhlasíme. Významný příliv ukrajinských uprchlíků během školního roku 2022/2023 nenastal a ani v dalším období jej nepřepokládáme, není proto důvod platnost vyhlášky č. 250/2022 Sb. prodlužovat, natož nárok na jazykovou podporu na SŠ rozšiřovat.
Vysvětleno, připomínka nebyla vypořádána.
Na navrhovanou právní úpravu nemá vliv počet uprchlíků, který přichází nyní do ČR. Nesouhlasíme s Vaším tvrzením, že nepředpokládáme nárůst osob vzdělávajících se v ČR ve středním vzděláváním. V zájmu ČR by dlouhodobě mělo naopak spíše být, aby se s ohledem na velký počet mladistvých cizinců mimo vzdělávací systém, navýšil počet cizinců ve vzdělávacím systému. Zároveň by měly být vytvořeny takové podmínky, aby cizinci vzdělávání úspěšně dokončili.
Už z počtu přihlášek podaných do 1. kola přijímacího řízení pro školní rok 2023/2024 do středních škol je zřejmé, že počet uchazečů z Ukrajiny, kteří se chtějí v českých středních školách vzdělávat a mají k tomu i přiměřené minimální jazykové znalosti se zvýšil. Zkoušku z matematiky konalo dle Centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání 2 505 ukrajinských mladistvých, v loňském roce konalo zkoušku z matematiky 1 281 mladistvých, jedná se tedy o dvojnásobný nárůst zájmu o střední vzdělávání s maturitní zkouškou. Dle našich informací je velký zájem i o studium nematuritních oborů vzdělání. V těchto oborech vzdělání se nekoná jednotná přijímací zkouška, nemáme tedy informace o počtech přihlášených, statistická data vzdělávajících se žáků budeme mít až k 30. 9. 2023.
Aktuální právní úprava řeší vzdělávání osob ve věku 15–18 let, které se vzdělávají méně než 24 měsíců v ČR či se budou vzdělávat. Tento počet je stále velmi vysoký. Podpora vzdělávání cizinců je výrazným integračním prvkem, neboť na trhu práce v současné době je minimum nabídky míst pro osoby se základním vzděláváním. Pokud by v ČR žila velká skupina osob, která je neuplatnitelná na trhu práce, představovalo by to velké sociální riziko. Na právní úpravu se tedy nelze dívat pohledem aktuálně příchozích cizinců, ale cizinců, kteří zde pobývají a je dost dobře možné že zde i zůstanou.
Pokud srovnáme celkové počty mladistvých cizinců s dočasnou ochranou, kteří žijí v ČR ke dni 28. 5. 2023, jedná se celkem o 19 718 osob. Ve středních školách se k 31. 3. 2023 vzdělává 3 368 ukrajinských žáků potenciálně by se tedy ještě cca 16 350 osob mohlo vzdělávat v českých středních školách.
Níže uvedené počty osob ukazují, že oproti evidovanému poklesu počtu osob s dočasnou ochranou žijících na území ČR, zjištěném po registraci organizované MV ke dni 31. 3. 2023, se počet osob ve věku 15 až 18 let tak výrazně nesnížil. Ke dni 17. 1. 2023 žilo dle MV na území ČR 26 460 mladistvých osob s dočasnou ochranou. Ke dni 28. 5. 2023 žilo dle MV v ČR 19 718 mladistvých s dočasnou ochranou (11 207 mužů, 8 511 žen). Toto číslo již odráží registrace po prodloužení dočasné ochrany k 31. 3. 2023. Mezi lednem a dubnem tedy zanikla čtvrtina z celkového počtu udělených dočasných ochran osob ve věku 15 až 18 let. V případě všech evidovaných osob s dočasnou ochranou dle informací MV zanikla zhruba jedna třetina z celkového počtu všech udělených dočasných ochran zanikla. (Ve většině případů šlo o osoby, které se vrátily zpět na Ukrajinu.)
Systém musí být připraven na to, že se nyní evidovaný počet cca 16 000 osob s dočasnou ochranou ve věku 15–18 let nebude výrazně snižovat a že je možné, že zde tito cizinci zůstanou. Pokud by tomu tak bylo, tak je z dlouhodobého hlediska nutné vytvořit takové podmínky, aby tyto osoby byly v budoucnosti zaměstnatelné na trhu práce, jiná cesta než skrze vzdělání neexistuje.
Reakce MF:
MF nadále trvá na nesouhlasu s předloženým materiálem. Financování navržených úprav vyhlášky nepovažuje v době konsolidace veřejných financí za nezbytný výdaj.
Zároveň předložený materiál má zvýšený dopad na SR. Financování navržených úprav vyhlášky proto nepovažujeme v době konsolidace veřejných financí za nezbytný výdaj. Rovněž nejsme stejného názoru jako předkladatel, že jazykovou přípravu lze financovat z prostředků z UV č. 560/2022 pro adaptační aktivity. V případě neočekávaného enormního přílivu ukrajinských uprchlíků by v důsledku předložené novely mohl vzniknout významný dopad na SR, který by již ze zdrojů dle UV č. 560/2022 nebyl zabezpečen. Navyšování rozpočtu kapitol nad rámec výdajových limitů nepovažujeme s ohledem na současnou situaci rozpočtového hospodaření za možné.
Zásadní připomínka vysvětlena, přesto rozpor s MF trvá:
V roce 2023 bude pokryto v rámci rozpočtu kapitoly MŠMT z výdajů regionálního školství. MŠMT trvá na tom, že potřeba bezplatné jazykové přípravy je i pro celý příští školní rok nezbytná.
Jaká bude reálná potřeba finančních prostředků od ledna do června 2024, bude možné odhadnout až na základě každoročního šetření ve školách – stavu žáků k 30. 9. 2023, při kterém počty žáků využívajících tuto bezplatnou přípravu MŠMT získá. Tyto finanční prostředky budou řešeny v rámci jednání k návrhu rozpočtu MŠMT pro rok 2024. Jedná se prozatím o nezabezpečený dopad.
Reakce MF:
Finanční dopad pro rok 2024 není dle názoru MF zabezpečen.
Není zřejmé, proč MŠMT použilo u propočtu finančního dopadu maximum 400 hodin i u té skupiny žáků, kteří již studují na českých středních školách a kteří jazykovou přípravu již absolvovali a podle předložené novely by měli ve školním roce 2023/2024 nárok na dalších “jen“ 200 hodin.
Připomínka akceptována. V odůvodnění je uveden přepočet na 200 hodin u kategorie žáků, kteří se již v ČR vzdělávali.
V materiálu postrádáme aktualizovaná data dle elektronické registrace k 1. 4. 2023 (např. počet mladistvých s dočasnou ochranou) a dle šetření, které proběhlo na školách od 6. do 18. dubna 2023 a ze kterého vyplývá, že mezi 30. 9. 2022 a 31. 3. 2023 došlo k celkovému nárůstu o 996 dětí a žáků z Ukrajiny (konkrétně na ZŠ narůst počtu žáků o 202 a na SŠ snížení o 89 žáků). Zároveň aby žáci cizinci SŠ měli nárok na jazykovou přípravu, musí být na SŠ přijati a tato rozhodná data zatím k dispozici nejsou. Předpoklad MŠMT o počtu účastníků jazykové přípravy na SŠ ve školním roce 2022/2023 byl naplněn jen na 12 %.
Připomínka akceptována. Text aktualizován.
Ke dni 28. 5. žilo v ČR 19 718 mladistvých 15–18 let s dočasnou ochranou (11 207 mužů, 8 511 žen).
Evidujeme skutečnost, že statistiky MŠMT vykázaly k 31. 3. 2023 o 89 žáků SŠ méně než počty k září 30. 9. 2022. Domníváme se, že se z hlediska statistického nejedná o významný počet (o -2,6 % procent ukrajinských žáků ve srovnání s daty k 30. 9. 2023, zdroj MŠMT). Navíc i statistiky MV ukázaly, že počet osob s dočasnou ochranou se snížil.
Opakujeme však, že cílem politiky orgánů státní správy působících v oblasti integrace cizinců by mělo být vytvořit takové podmínky, aby se mladiství v ČR vzdělávali a nikoliv, aby v ČR žila velká skupina nezaměstnatelných osob.
Předpoklad MŠMT o počtu účastníků jazykové přípravy v tomto školním roce nebyl naplněn, protože velká část byla financována z jiných, již zavedených zdrojů, zejména Národního plánu obnovy, který však v srpnu končí.
V případě, že MŠMT výše uplatněné připomínky MF nebude akceptovat, pak upozorňujeme, že nesouhlasíme s jakýmikoliv dopady, které by měly být nad rámec v současnosti stanovených limitů počtu míst a objemu prostředků na platy pro kapitolu MŠMT. Požadujeme, aby veškeré pracovní výkony byly zajištěny v rámci stávajících limitů počtu míst a objemu prostředků na platy pro kapitolu MŠMT, tj. bez nároku na jejich jakékoliv navýšení. Materiál proto požadujeme podle výše uvedeného patřičně upravit.
Zásadní připomínka byla vypořádána částečně. V části ohledně dopadu v roce 2024 připomínka nebyla vypořádána.
Ministerstvo financí
doporučující
Obecně k materiálu
Upozorňujeme, že v materiálu je uveden název „Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 250/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů“, ale v ostatních dokumentech je vyhláška nazvaná jako „vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 250/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů“. Názvy je proto třeba v dokumentech sjednotit.
Doporučující připomínka akceptována.
Všude se uvádí prvně uvedený název. Vyhláška novelizuje jak vyhlášku č. 13/2005 Sb., tak i vyhlášku č. 250/2022 Sb.
Upozorňujeme, že v platném znění se přechodné ustanovení podle čl. II neuvádí.
Upraveno jinak.
Přechodné ustanovení zrušeno.
K čl. III
Navrhovaná změna uvedená v čl. III vyhlášky není uvedena v platném znění, změnu je proto třeba do platného znění doplnit.
Neakceptováno.
Jde o novelu novelizačního bodu novely, kde považujeme zahrnutí do platného znění za nevhodné.
Ministerstvo kultury
Doporučujeme upravit a sjednotit název vyhlášky ve všech částech předloženého materiálu tak, jak je uveden v části II. materiálu, tj. „návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 250/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů“.
Doporučující připomínka akceptována.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
V obecné části odůvodnění doporučujeme doplnit článkem 14 Legislativních pravidel vlády nově požadovaná zhodnocení dopadů na rodiny, zhodnocení územních dopadů a zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.
Doporučující připomínka akceptována: Odůvodnění bylo doplněno.
V obecné části odůvodnění doporučujeme opravit číslování jednotlivých bodů (nyní po bodu III. následuje bod V.).
Akceptováno. Upraveno.
Ministerstvo spravednosti
1. K čl. II
Ustanovení čl. II neodpovídá svým obsahem povaze přechodného ustanovení. Uvedené ustanovení nepřímo novelizuje § 6b odst. 2 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání
a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto důvodu doporučujeme namísto přechodného ustanovení novelizovat stávající znění § 6b odst. 2 vyhlášky č. 13/2005 Sb. Pro případ, že by navrhovaná změna § 6b odst. 2 měla mít dopad pouze na školní rok 2023/2024, zároveň doporučujeme, aby tato situace byla řešena prostřednictvím dělené účinnosti, tedy pozdějšího nabytí účinnosti předmětného novelizačního bodu.
Akceptováno.
1. K nadpisu části druhé
Částí druhou navrhované vyhlášky je přímo novelizována vyhláška č. 250/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto důvodu navrhujeme v nadpisu části druhé slova „Změna vyhlášky, kterou se mění vyhláška
č. 250/2022 Sb.,“ nahradit slovy „Změna vyhlášky č. 250/2022 Sb.,“.
Akceptováno. Text upraven.
Úřad vlády, odbor kompatibility
Po stránce formální:
Předkladatel splnil formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.
Po stránce materiální:
Stav relevantní právní úpravy v právu EU:
Ve smyslu čl. 165 a 166 SFEU je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo EU plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů.
Právní předpisy Evropské unie se na oblast, kterou vyhláška č. 48/2005 Sb. upravuje, nevztahují.
Připomínky a případné návrhy změn:
K návrhu neuplatňujeme žádné připomínky.
Závěr:
Návrh vyhlášky nezapracovává do právního řádu České republiky předpisy EU a není s právem EU v rozporu.
Českomoravská konfederace odborových svazů
Bez připomínek
Moravskoslezský kraj
Bez připomínek
Ministerstvo pro místní rozvoj
Bez připomínek
Ministerstvo zemědělství
Bez připomínek
CZESHA
Bez připomínek
Asociace ředitelů gymnázií
Bez připomínek
Asociace ředitelů základních škol
Bez připomínek
META
Navýšení času a doby určitě kvitujeme, to jsem opakovaně komunikovala na různých setkáních a oceňujeme, že k tomu váš odbor takto zodpovědně přistoupil.ss
Z našeho pohledu v návrhu chybí zakomponovaná důležitá změna, kterou jsme společně již také několikrát diskutovali a nebyl v ní mezi námi také žádný rozpor. Jde o vyjmutí odborného jazyka z obsahu vzdělávání v rámci jazykové přípravy. Jak jsem opakovaně upozorňovala, jednak je to nereálné s ohledem na úroveň, ale zároveň je to nerealizovatelné pro heterogenní skupiny, v nichž se potkávají žáci z různých škol a vzdělávacích oborů.
Máme nejeden případ zoufalé vyučující jazykové přípravy, která měla ve skupině několik učňů z různých oborů, gymnazistu, žáky odborné průmyslové školy a obchodní akademie. Ačkoliv se zpočátku snažila komunikovat s odbornými vyučujícími z těchto škol, nakonec to vzdala, protože to nešlo skloubit (obsahově, didakticky, časově).
V praxi těmto poctivým vyučujícím pomůže alespoň toto vodítko, když už chybí oficiální kurikulum ČDJ pro SŠ. Tedy, že jazyková příprava je zaměřena zejména na výuku ČDJ a nikoliv na přípravu do jednotlivých oborů - to musí dělat odborní vyučující, např. ve spolupráci s učitelem ČDJ na dané škole - ideální stav v budoucnosti
Připomínka neakceptována, vysvětlena.
Odbornou terminologií je primárně myšlena znalost českého jazyka se specifikacemi pro vzdělávání (nikoliv obecný jazyk) umožňující vzdělávání v různých jak všeobecně vzdělávacích, tak i samozřejmě odborných předmětech. Terminologie využívaná ve vzdělávacích oblastech zahrnujících fyzikální, chemické, biologické a další znalosti potřebné ve všech středních školách jsou specifické od obecného jazyka. Stejně tak je možné po dohodě se školou, jíž je žák žákem školy pomoci při výuce nebo při domácí přípravě se slovní zásobou terminologie daného oboru vzdělání (lez např. poskytnout slovníčky aktuálně při vyučování potřebné odborné terminologie).
Protože žák, který se vzdělává ve střední škole již musel při přijímacím řízení prokázat základní znalost obecného jazyka nutného pro vzdělávání, je důležité takového žáka připravit i specifický jazyk daný vzdělávacími oblastmi všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů.
Odstranit text: „Určená škola je povinna poskytovat jazykovou přípravu i žákovi, který se z důvodu organizace vzdělávání ve škole, jíž je žákem, nemůže účastnit jazykové přípravy poskytované osobním nebo distančním synchronním způsobem; způsob poskytování jazykové přípravy přizpůsobí určená škola podmínkám žáka pro tuto přípravu.“
Neakceptováno.
Toto ustanovení je zde uvedeno pro případy, kdy se žák z důvodu např. praxí nemůže účastnit výuky. Pro realizaci Vámi navrhovaného opatření by školy musely organizovat další skupiny, což i z důvodů výše uvedených připomínek Ministerstva financí není možné, neboť by to vytvářelo další nárůst finančních prostředků.
Pokud jde o problémy, MŠMT se snažilo je též monitorovat, např. NPI ČR ve spolupráci s MŠMT organizoval dne 29. 3. 2023 webinář pro střední školy k zajištění jazykové přípravy. Podobné připomínky tam nezazněly.
K odst. 6c) Vzhledem k tomu, že budou skupiny s největší pravděpodobností výrazně heterogenní, je nejvyšší počet 15 žáků příliš vysoký. Heterogenní skupiny budou z důvodu: různé dostupnosti jazykové podpory (šablonami, kurzy, doučováním) před nástupem na SŠ dle regionů/dostupných informací/různé doby příjezdu a orientace v systému, navíc se nejedná pouze o žáky ze slovanského jazykového prostředí (ukrajinštinou jako rodným jazykem), ale i např. žáky z neslovanského prostředí – z Vietnamu, Číny, Mongolska apod.).
Pro optimální práci s heterogenní skupinou navrhujeme strop 10 žáků (maximálně 12 žáků).
Neakceptováno, vysvětleno též viz výše.
Snižovat nejvyšší počet žáků není bohužel z ekonomického důvodu možné.
Jedná se o heterogenní věkovou skupinu (15 až 18 let), nicméně podobné jazykové úrovně, neboť museli prokázat minimální znalost českého jazyka v rámci přijímacího řízení. Opora ve snižování počtu osob není ani legislativní, neboť dle § 2 odst. 7 vyhlášky č. 13/2005 Sb. může být na jazykové vzdělávání skupina až o max. počtu 23 žáků ve škole.
K odst. 6c) Taktéž – návrh na snížení na 10, max. 12 žáků.
Připomínka vysvětlena.
Dle § 2 odst. 7 vyhl. č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři je průměrný nejnižší počet žáků ve skupině v jednom ročníku je 9 a nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Dle § 1 odst. 2 vyhl. č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách je nejvyšší počet žáků ve skupině 18.
V době uzavření škol v souvislosti s epidemiologickými opatřeními proti šíření Covid-19 jak střední školy, tak jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky byla výuka převedena do online podoby. Školy tedy mají již nástroje, jak zajistit online výuku.
Pokud jde o hybridní výuku, školy s ní mají též zkušenost v případě výuky, kdy byla část třídy v karanténě a část se učila prezenčně. V každém případě zajištění hybridní výuky je náročné. Návrh je však kompromisem mezi ekonomickým a organizačním hlediskem. Nelze bohužel plošně snížit nejvyšší počet žáků ve skupině. Nicméně lze organizačně zajistit např. tak, že bude v rámci kraje vybrána škola, která bude zajišťovat výuku jen distančně synchronně (online), které se budou účastnit žáci, kteří by se nestihli přesunout na prezenční výuku. Navíc žáci mohou navštěvovat jazykové kurzy nejen ve škole, jejímiž jsou žáci, ale i dle svého bydliště, mohou tedy využívat nabídek určených škol i příp. jiného kraje. Dále pak připomínáme i to, že cizinci jsou v ČR rozděleni velmi nerovnoměrně, většina je v Praze je jejím okolí.
K odst. 6c) Více než 15 žáků je téměř vždy na újmu kvality jazykové výuky. V případě snížení horního maxima počtu žáků z 15 na 10 (resp. 12) ale lze toto znění ponechat.
Neakceptováno, vysvětleno viz výše.
Tato vyhláška ustanovuje jazykovou přípravu pro žáky na SŠ, ale pouze na rok. Tzn., že po srpnu 2024 nebude tato příprava žáků nově příchozích ze zahraničí na SŠ v systému vůbec, přestože je tato potřeba dlouhodobá a také na ni dlouhodobě upozorňujeme.
Pokud bude jazyková příprava na SŠ zajištěna pouze na 1 rok, nebude pro střední školy motivační se do takto organizačně náročné agendy pouštět.
Ze zkušeností se zaváděním jazykové přípravy na ZŠ víme, že implementace takovéto velké změny vyžaduje mnoho času na usazení tak, aby byla funkční. Oproti ZŠ mají ale SŠ navíc svá specifika, která hladké zavedené jazykové přípravy budou ztěžovat.
Jeden rok je na funkční implementaci nové jazykové přípravy na SŠ nedostačující, navíc bude nastavena jen pro určité žáky, kteří přijdou do ČR jen v daném období (nepočítá se s dalšími žáky, kteří přijdou v dalším školním roce).
Vysvětleno též viz výše.
Novela vyhlášky je předkládána v souvislosti s velkým skokovým přírůstkem počtu žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka (zejména z Ukrajiny) na všech úrovních vzdělávání. Je potřeba vytvořit podmínky pro jejich úspěšnou integraci a zajistit cílenou podporu zejména při jejich nástupu do vzdělávacího systému, což není reálně možné pouze v rámci stávajících nástrojů podpory.
Vazba této novely vyhlášky na zákona č. 67/2022 Sb. je ekonomická. Do budoucna bychom z věcného hlediska chtěli udržet organizaci jazykové podpory, a to buď v rámci pokračování této vyhlášky nebo cílenou jazykovou přípravou před nástupem do střední školy.
Člověk v tísni
Děkujeme za návrh vyhlášky a za její sdílení. Navýšení časové dotace určitě také oceňujeme a podporujeme i změny navrhované Metou, z důvodů, které popsala Kristýna Titěrová.
V Praze 14. srpna 2023
Vypracovala: PhDr. Marie Černíková Podpis: Marie Černíková v. r.
Stránka 2 (celkem 2)