Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNCRQBVW5B najdete zde
V.
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu zákona: Zákon o sociálním podniku a o změně souvisejících zákonů
Zpracovatel / zástupce předkladatele: MPSV
Předpokládaný termín nabytí účinnosti:
šest měsíců po jeho vyhlášení
Implementace práva EU: Ne
2. Cíl návrhu zákona
Cílem zákona je zavést jednotnou definici sociálního podniku v ČR a jeho registrace včetně podpory koncepčního rozvoje sociálního podnikání.
Dále hlavním cílem návrhu novely zákona o zaměstnanosti je zefektivnit přístup Úřadu práce České republiky (dále jen „úřad práce“) k jeho klientům, zejména se zaměřením na osoby dlouhodobě nezaměstnané a na osoby se specifickými potřebami, a to tak, aby došlo k zapojení i těchto osob na trh práce.
Další návrhy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením se týkají rozšíření okruhu zaměstnavatelů dodávajících tzv. náhradní plnění o registrované sociální podniky podle navrhovaného zákona a úpravy výše limitu pro celkový objem dodávek v rámci náhradního plnění.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:
Dopad na státní rozpočet byl určen jako kladný. Z měřitelných přínosů se jedná především o snížení nezaměstnanosti v rámci cílových skupin obyvatelstva. Výdaje jsou za jednorázové zavedení veřejného registru, na mzdy a režijní náklady.
Jedná se o zastřešující zákon, obsahem tohoto hodnocení proto není posouzení dopadů případných výhod, které by plynuly z jiných zákonů. Pozitivní dopad na státní rozpočet skrze snižování nezaměstnanosti lze předpokládat v souvislosti s novelizací zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
V oblasti zprostředkování zaměstnání se hospodářské a finanční dopady nepředpokládají. V souvislosti s navrhovanou úpravou týkající se individuálního přístupu úřadu práce ke klientům, profilace osob na trhu práce a změn individuálního akčního plánu (dále jen „IAP“) se finanční dopady nepředpokládají. IAP jsou uzavírány již v současné době, jedná se o zavedené opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Navrhovaná úprava pouze nově diferencuje lhůty pro nejzazší uzavření IAP. Školení poradců IAP a jejich vzdělávání je již realizováno a standardně zajišťováno, a to jak interními lektory úřadu práce, tak i v rámci metodického vedení a jeho aktualizace. Proto se zvýšené finanční dopady ani v této oblasti nepředpokládají. Pokud jde o navrhovanou právní úpravu v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením (s výjimkou v případě vyplaceného motivačního příspěvku pro registrovaný prostupný nebo registrovaný smíšený sociální podnik), finanční dopady se nepředpokládají. Jedná se o úpravu vztahů mezi dodavateli a odběrateli v rámci tzv. náhradního plnění. Potencionální dopad na státní rozpočet lze připustit v případě rozšíření celkové nabídky náhradního plnění o registrované sociální podniky, kdy rozšířením této nabídky může být upozaděna forma plnění povinnosti prostřednictvím odvodu finančních prostředků do státního rozpočtu. Nicméně tento dopad nelze předpokládat vzhledem k tomu, že již v současné době je nabídka náhradního plnění velmi široká a celkový limit pro náhradní plnění nebyl v roce 2021 čerpán ani z poloviny.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano
Nedochází k přímému dopadu na podnikatelské prostředí jako takové. V souvislosti s navrhovanou právní úpravou lze očekávat, že dojde ke zlepšení zaměstnatelnosti a zvýšení zaměstnanosti osob, které obtížně nacházejí své uplatnění na trhu práce. Proto lze také konstatovat, že navrhované změny přispějí k obsazení některých pracovních pozic u zaměstnavatelů. Současně lze konstatovat, že dojde k rozvoji podnikatelské činnosti neziskového sektoru.
V souvislosti s právní úpravou týkající se změny zákona o zaměstnanosti lze očekávat, že dojde ke zlepšení zaměstnatelnosti a zvýšení zaměstnanosti osob, které obtížně nacházejí své uplatnění na trhu práce Proto lze také konstatovat, že navrhované změny přispějí k obsazení některých pracovních pozic u zaměstnavatelů – podnikatelů. V oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením má právní úprava vliv na zaměstnavatele uznané na chráněném trhu práce, kterým je o polovinu snižován limit pro náhradní plnění. Nicméně u většiny těchto zaměstnavatelů nelze předpokládat, že úprava ovlivní jejich činnost, neboť jejich nabídka náhradního plnění je velmi široká a celkový limit pro náhradní plnění není čerpán ani z poloviny. Zaměstnavatelé na chráněném trhu práce, které snížení limitu ovlivní, budou motivováni stát se registrovanými sociálními podniky, u kterých je zachována stávající výše limitu. Proces registrace s sebou přináší určitou administrativní zátěž, nicméně tento proces je žádoucí ve vztahu k integraci osob se zdravotním postižením.
3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje):
Zákon o sociálním podniku dává obcím nástroj na řešení místních problémů s nezaměstnaností znevýhodněných obyvatel a prostřednictvím toho řešení širokospektrálních sociálních problémů. Obce mohou zakládat sociální podniky a podílet se na jejich fungování. Samosprávné celky mohou účinně podporovat rozvoj sociálního podnikání na svém území a využívat tak jeho potenciál pro zvyšování místního sociálního kapitálu.
3.5 Sociální dopady: Ano
Zákon o sociálním podniku bude mít kladné dopady na snižování nezaměstnanosti, podporu trvale udržitelného zaměstnávání a podporu sociálního začleňování v regionech.
V důsledku navrhované úpravy zákona o zaměstnanosti lze očekávat pozitivní sociální dopady týkající se zejm. osob se specifickými potřebami, a to zlepšení jejich sociálního postavení a začlenění do společnosti. Právní úprava týkající se povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, tj. právní úprava motivující zaměstnavatele k registraci sociálního podniku, má pozitivní dopad na vybrané cílové skupiny se specifickými potřebami, neboť sociální podniky cílí na pracovní integraci těchto osob a jejich začlenění do většinové společnosti.
3.6 Dopady na spotřebitele: Ne
3.7 Dopady na životní prostředí: Ano
Zákon o sociálním podniku vytváří prostor pro to, aby si jednotlivé sociální podniky vytyčily určitý společensky prospěšný cíl. Jedním ze směrů, kde lze očekávat vymezení tohoto cíle, je oblast ochrany životního prostředí v nejširším slova smyslu. Lze proto očekávat, že v desítkách případů takto definovaných cílů jednotlivých registrovaných sociálních podniků bude mít zákon významně pozitivní cíl. Kromě toho dává zákon za povinnost všem sociálním podnikům dodržovat nadstandardní požadavky ve vztahu k životnímu prostředí.
3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne
3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne
3.10 Korupční rizika: Ne
3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace
Důvod předložení a cíle
Název
Návrh zákona o sociálním podniku a o změně souvisejících zákonů (dále jen „ZoSP“).
Definice problému
Níže uvedená tabulka ve zkratce uvádí priority jednotlivých resortů, které budou naplněny, či přinejmenším lépe plněny, přijetím ZoSP a správným nastavením politiky sociální ekonomiky a sociálního podnikání v ČR.
Priorita
Resort
legislativní zakotvení vzniku a rozvoje sociálních podniků a tvorby politiky sociálních inovací
vláda, EU
ukotvení sociálního podnikání (nastavení jasných pravidel) a podpora jeho rozvoje
ČR
snižování nezaměstnanosti a podpora trvale udržitelného zaměstnávání znevýhodněných osob
MPSV
podpora sociálního začleňování v regionech
Úřad vlády
fungování sociálních podniků sníží mandatorní výdaje státního rozpočtu
MF
rozvoj inovačního a trvale udržitelného podnikání nového segmentu malých a středních podniků
MPO
Co je sociální ekonomika
Sociální ekonomika a sociální podnikání jsou dynamicky se rozvíjející oblastí ekonomiky nejen v České republice, ale i ve všech zemích EU a na celém světě. Tento typ aktivit má kořeny v družstevním hnutí 19. století, dnes se však rozvíjí v mnohem širším rámci. Sociální ekonomika se objevila zhruba před 20 lety a postupně začaly být tyto aktivity uchopovány v definicích a získávají stále silnější politickou podporu, která se promítá i do legislativy jednotlivých států.
Lze konstatovat fakt, že sociální ekonomika je obecně vládami vnímána jako jeden z úspěšných mechanismů boje proti nezaměstnanosti, chudobě, sociálnímu vyloučení a nerovnosti. Sociální ekonomika je souhrn aktivit uskutečňovaných sociálními podniky a podpůrnými institucemi, jejichž cílem je zvýšit zaměstnanost v místních podmínkách anebo uspokojit další potřeby a cíle místního společenství v oblasti udržitelného ekonomického, sociálního, kulturního a environmentálního rozvoje. V posledních letech je v celé Evropské unii zřetelný posun k podnikatelskému přístupu a chování a stále více se hovoří o sociálním podnikání než o sociální ekonomice v původním teoretickém pojetí.
Sociální podniky jsou podniky, které zároveň naplňují společensky prospěšné a ekonomické cíle a účelem jejich aktivit je snaha řešit společenské a environmentální problémy tím, že sociální podnik je činný na trhu. Společensky prospěšný cíl je tedy nadřazen cíli ekonomickému, i když v praxi musejí být oba dva cíle v rovnováze. Sociální podniky jsou podniky s primárně sociálními cíli, jejichž přebytky se zpravidla znovu investují do podniků nebo do komunity, spíše než aby se jako zisk rozdělovaly vlastníkům a zúčastněným stranám. Specifickým a zatím nejčastěji se vyskytujícím typem sociálního podniku v českém prostředí je tzv. integrační sociální podnik, který zaměstnává osoby znevýhodněné na trhu práce.
Co přináší sociální ekonomika
Sociální ekonomika a sociální podnikání jsou pro stát a společnost významnou přidanou hodnotou. Sociální podnikání podporuje vlastní aktivitu lidí (růst sebedůvěry, smysluplnost práce, z uživatelů sociálních služeb se stávají pracující lidé), přináší do podnikání etický a společensky odpovědný rozměr, šetří státní prostředky (namísto dotací dochází k aktivní tvorbě přidané hodnoty a zisku, rozšíření nabídky služeb a zboží a snížení závislosti na státu), snižuje nezaměstnanost a závislost na veřejné podpoře, podporuje místní/komunitní rozměr lidského života, využívá místní potenciál, podporuje solidaritu ve společnosti (a to jak mezigenerační, tak sociální) a při tom všem propojuje soukromý (podnikatelský), veřejný a neziskový sektor.
Sociální podnikání je rozšířeno po celém světě. Podporu sociálnímu podnikání poskytuje na evropském kontinentě jednak Evropská unie, ale i vnitrostátně členské státy EU samotné.
Podpora je důležitá jak při vzniku sociálního podniku, tak i po dobu jeho následného fungování (například se může jednat o formu zvýhodněných půjček, v ideálním případě o slevy na daních apod.). Mohlo by se zdát, že sociální ekonomika a její podpora patří výlučně do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí, integrační sociální podniky však tvoří pouze část sociálních podniků. Je také třeba podotknout, že MPSV disponuje nástroji, kterými může podporovat zaměstnanost znevýhodněných osob, podpora v rámci sociálního podnikání má ale směřovat k podniku samotnému, neváže se vždy na pracovní místo.
Vzhledem k výše řečenému a k šíři zaměření sociálních podniků je sociální podnikání oblastí meziresortní. Proto není vhodné sociální podnikání (a jeho podporu) přenechávat v kompetenci jednoho resortu. Záležitost spadá do kompetence více ministerstev, v ČR se kromě zmíněného MPSV jedná především o MPO, MMR, MŽP a MZe.
Priority na úrovni Evropské unie
Sociální podnikání je klíčovým prvkem evropského sociálního modelu.
Evropská komise podporuje sociální ekonomiku už dlouho, ale od roku 2011 se pro ni stalo sociální podnikání jasnou prioritou a politickým cílem. Předseda komise vyhlásil tzv. Iniciativu pro sociální podnikání (Social Business Initiative), která je zaměřena na tři hlavní témata:
· zlepšit přístup sociálních podniků k financování,
· zlepšit viditelnost sociálního podnikání,
· zlepšit právní prostředí pro sociální podnikání.
Pro dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 Evropská komise navrhla modernizovat politiku soudržnosti, což je hlavní investiční politika EU. S rozpočtem ve výši 392 miliard eur pro období 2021-27 představuje investici do národních a regionálních programů, včetně programů na podporu růstu, zaměstnanosti, sociální integrace a lepší spolupráce.
Přímé financování národních a regionálních projektů na podporu zaměstnanosti a růstu představuje dalších 369 miliard eur. Tyto prostředky jsou přidělovány Evropskému fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropskému sociálnímu fondu+ (ESF+), Fondu soudržnosti a Fondu pro spravedlivou transformaci.
Jedním z tematických cílů nové politiky soudržnosti je rovněž sociálnější Evropa zahrnující provádění evropského pilíře sociálních práv a podpoře kvalitní zaměstnanosti, vzdělávání, dovedností, sociálního začleňování a rovného přístupu ke zdravotní péči.[footnoteRef:1] [1: Viz https://euroskop.cz/ja-a-eu/fondy/regionalni-politika/regionalni-rozvoj-a-soudrznost-po-roce-2020/ ]
Sociální podniky zaměstnávají v EU 14,5 milionu osob, což je 6,5 % ekonomicky aktivního obyvatelstva.[footnoteRef:2] Ve Francii například sektor sociální ekonomiky zahrnuje 222.800 organizací a podniků, zaměstnává 2.330.000 osob, a zaujímá tak 13,8 % pracovních míst v neveřejném sektoru. Velká Británie uvádí 70 000 sociálních podniků, které zaměstnávají téměř 1 milion lidí a přispívají 18,5 miliard liber do státního rozpočtu. [2: Viz http://www.eesc.europa.eu/resources/docs/qe-30-12-790-en-c.pdf , The Social Economy in the European Union, European Economic and Social Committee 2012.]
Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) podporuje Komisi v zavádění politického rámce a akčního plánu na podporu sociálního podnikání v Evropě. K politice v oblasti sociálního podnikání vypracoval několik stanovisek, v nichž zdůraznil, že je důležité, aby EU i členské státy rozvoj sociálního podnikání plně podpořily. EHSV uskutečnil projekt sociálního podnikání, aby určil politické myšlenky a specifická opatření, která lze na úrovni EU přijmout.
Evropská unie řeší společenské problémy, které mimo jiné vyžadují sociální inovace. Je proto nutná mobilizace všech zúčastněných stran a zdrojů ve společnosti, aby bylo možné přinést nová udržitelná řešení na podporu a zlepšení sociální situace v Evropě. V této souvislosti zdůrazňuje balíček Komise v oblasti sociálních investic význam dobře navržených systémů sociálního zabezpečení, v nichž jsou sociální podniky a sociální podnikatelé podporováni jakožto průkopníci změn a inovací, které doplňují opatření veřejného sektoru.[footnoteRef:3] I v ČR je vhodné se při řešení problémů, na které tradiční nástroje sociální politiky a politiky zaměstnanosti nestačí, rovněž zaměřit na podporu rozvoje sociálních inovací, jakožto možných alternativ ke stávajícím nástrojům. [3: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému výboru a Výboru regionů COM/2013/083 final. Dostupné online na: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52013DC0083&from=CS .]
Důvody vzniku zákonné úpravy
Hlavní důvody, pro které zákon vzniká, jsou následující:
1) Vymezení obsahu pojmu sociální podnik, podmínek registrace sociálních podniků a deklarace toho, že sociální podnikání existuje jako součást sociální ekonomiky a jde o významný segment trhu zboží a služeb.
2) Možnost podpořit zaměstnávání osob nacházejících se na trhu práce ve znevýhodněném postavení skrze registrované sociální podniky.
3) Využití iniciativy občanů a komunit pro řešení místních a regionálních problémů s očekávaným budoucím dopadem na snížení veřejných výdajů.
4) Vyřešení kompetencí pro podporu sociálního podnikání.
5) Podpora strategie a budování infrastruktury pro rozvoj sociálního podnikání.
6) Otevření možností konkrétním benefitům pro sociální podniky (např. v zákoně o zaměstnanosti, o daních z příjmu, možnost zvýhodnit sociální podniky při zadávání veřejných zakázek apod.).
Ad 1) V České republice se v poslední době sektor sociálního podnikání výrazně rozvíjí a zájem o zakládání sociálních podniků vzrůstá, v praxi ale chybí jednotná definice a právní regulace. Potřeba sjednocovat právní prostředí v oblasti sociálního podnikání vychází ze samotné praxe, kdy existuje nejednotnost v pojetí definičních znaků subjektů sociálního podnikání. Po legislativním ukotvení sociálního podnikání volají samotné sociální podniky, finanční instituce poskytující podporu i veřejná správa.
Pro sociální podniky samotné je rovněž důležité, aby tyto podniky získaly uznání ze strany státu, že jejich činnost je prospěšná pro společnost. Finanční instituce se v posledních několika letech také začínají zabývat podporou sociálního podnikání a existence zákonné definice a postup registrace sociálních podniků by jim pomohla při rozhodování o tom, koho podpořit. Právní definování sociálních podniků je však nejdůležitější pro veřejnou správu, protože je pro ni sociální podnikání bez legislativního ukotvení a jasných definičních znaků daných zákonem obtížně uchopitelné, a tudíž i obtížně podporovatelné. To, že v ČR neexistuje jednotná, závazná definice daná zákonem, a ani předpisy EU tuto definici závazně nestanovují, s sebou nese reálné riziko nejednotnosti pojímání tohoto typu podnikání, neboť absentující definice klade zásadní a zbytečné požadavky na jejím vytváření v řadě případů, např. při vytváření architektury dotačních titulů.
Ad 2) Dalším důležitým důvodem pro vznik zákona je také to, že pro stávající sociální podniky je velmi obtížné zaměstnávat sociálně znevýhodněné osoby. V ČR existuje propracovaný a historicky ukotvený způsob podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením, u kterých stát do určité míry zaměstnavatelům kompenzuje nižší efektivitu jejich práce a vyšší náklady spojené s jejich zaměstnáváním. Pro osoby se sociálním znevýhodněním (v terminologii zákona „osoby se specifickými potřebami) tento systém chybí, i když dílčí podporu jejich zaměstnávání zákon o zaměstnanosti umožňuje již nyní Příprava zákona umožnila Ministerstvu práce a sociálních věcí provést úpravy v zákoně o zaměstnanosti, které podpoří zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných osob se sociálním znevýhodněním.
Ad 3) Existence zákona o sociálním podnikání podpoří iniciativu občanů a komunit při řešení problémů v obcích a regionech, a pomůže tak při jejich rozvoji. Pro sociální podniky je typické to, že jsou zpočátku malé a většinou vznikají na základě místní spolupráce a partnerství. Přispívají k podpoře místních ekonomických aktivit, a to zejména těch, které vycházejí z místních potřeb. U sociálního podnikání se nejedná pouze o zaměstnávání znevýhodněných osob, jeho důležitým rozměrem je také posilování lokální ekonomiky a místního rozvoje. Kromě toho sociální podniky pomáhají snižovat výdaje státního rozpočtu na podporu v nezaměstnanosti a na dávky poskytované ze systému sociálního zabezpečení, přispívají k výběru daní a odvodů do státního rozpočtu a zvyšují koupěschopnost obyvatel.
Ad 4) Zákon také pomůže vyřešit kompetenční příslušnost sociálního podnikání, protože dosavadní stav brání jeho rozvoji. Sociální podnikání je oblastí, která se týká několika resortů a zajistit jejich koordinovaný postup bývá obtížné. Sociální podnikání se dotýká problematiky MPSV zejména s ohledem na zaměstnanost, MPO z hlediska podnikání, MMR zejm. z hlediska nastavení veřejných zakázek ve prospěch sociálních podniků pohledu místního rozvoje a MŽP z hlediska jeho environmentální dimenze. Důležitým aktérem je rovněž Ministerstvo zemědělství kvůli potenciálu sociálního podnikání pro rozvoj venkova. Jak dokazuje zahraniční praxe, sociální podnikání může využít také Ministerstvo kultury pro fungování místních kulturních organizací a Ministerstvo zdravotnictví jako jednu z možných forem fungování podpůrných systémů pro poskytování zdravotnických služeb. Nejvíce se k sociální ekonomice hlásí MPSV (od roku 2007 v programu EQUAL a v dalších programových obdobích ESF) a v posledních letech také MPO (v Koncepci podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020 a následně pro období let 2021–2027). Úřad vlády ČR se problematikou sociálního podnikání zabývá od roku 2006, kdy Rada vlády pro NNO uspořádala první konferenci k sociální ekonomice, a od té doby se touto tematikou dlouhodobě zabývala. Agentura pro sociální začleňování, která v tu dobu byla odborem Úřadu vlády ČR, se sociálnímu podnikání věnuje soustavně od svého vzniku, protože ho vnímá jako důležitý nástroj rozvoje sociálně vyloučených lokalit.
Ad 5) Dalším důvodem pro systematickou podporu fungování sociálních podniků, je skutečnost, že jejich postavení na trhu je ztíženo kvůli jejich duální funkci, tj. současnému naplňování společensky prospěšných a ekonomických cílů. Sociální podniky vytvářejí sociální (společenský) kapitál a jejich činnost má společensky prospěšný dopad. Tím že sledují i jiné než čistě ekonomické cíle, mívají také vyšší náklady na své fungování a je pro ně obtížné obstát v konkurenčním prostředí. Tato skutečnost se týká zejména podniků, které zaměstnávají znevýhodněné osoby. Prostřednictvím splnění podmínek a následné registrace dojde k zajištění předpokladů pro získání další podpory těchto podniků.
Sociální podnikání v legislativě ČR
Soudobý český právní řád pojem sociální ekonomika a související pojmy dosud nezná, tedy je ani nikde nedefinuje. Tento stav nekoresponduje s vývojem posledních let, kdy se neustále zvyšuje počet subjektů, které svou činností prospívají společnosti, místnímu rozvoji a často i životnímu prostředí. Zájem státu na podpoře tohoto druhu podnikání je tedy jasný, nepochybně to také dosvědčuje vývoj ve většině ostatních států (nejen členů Evropské unie), které sociální podnikání aktivně podporují a zakotvují do svých právních předpisů.
Legislativní ukotvení sociálních podniků bylo také jednoznačným doporučením vzešlým z Evaluace podpory sociálního a inkluzivního podnikání v OP LZZ, které pro MPSV zpracoval v únoru 2014 IREAS. Evaluátoři doporučili vytvořit legislativní prostředí umožňující rozvoj různých forem sociálních podniků s jasně vymezenými základními pojmy. Autoři uvádějí, že by tato změna legislativy umožnila další rozvoj sociálních podniků i ve vazbě na koncipování veřejných politik. Evaluace ukázala, že by bylo mnohem vhodnější nahradit grantovou podporu, která byla poskytnuta jednotlivými výzvami systémovou podporou sociálního podnikání, jako jsou např. daňové úlevy, záruky, příspěvky na zaměstnávání znevýhodněných osob apod. Tomu dosud brání nejednotnost definice a principů sociálního podnikání. Vznik zákonné definice je tedy základem pro poskytnutí budoucí podpory takovýmto osobám.
Sociální podnikání jako vhodný nástroj pro udržitelnost byl začleněn již do Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR (do r. 2030), který schválila vláda ČR dne 11. ledna 2010 usnesením č. 37. Podpora sociálního podnikání a udržitelného rozvoje pak plyne také ze Strategického rámce Česká republika 2030 z roku 2017.
Podpora sociálnímu podnikání prostřednictvím aktivního začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti a na pracovní trh a revize současného systému podpory jejich zaměstnávání, byla deklarována také v Programovém prohlášení vlády, schváleném dne 6. ledna 2022.
Provázanost vzniku zákonné úpravy s prioritami předkladatelů věcného záměru zákona o sociálním podnikání
Zákonná úprava by měla reagovat na tyto níže uvedené priority resortů:
· Úřad vlády: podpora sociálního začleňování v regionech,
· MPSV: snižování nezaměstnanosti a podpora trvale udržitelného zaměstnávání. podpora sociálního začleňování znevýhodněných osob prostřednictvím opatření dle AP 2021-2023 Strategie sociálního začleňování 2021-2030[footnoteRef:4] (např. podpora služeb dluhového poradenství, zvyšování kvalifikace mimo vzdělávací systém, vytváření příznivého prostředí pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby sociálně vyloučené) [4: Dostupný online na: https://www.mpsv.cz/documents/20142/225517/Ak%C4%8Dn%C3%AD+pl%C3%A1n+2021-2023+Strategie+soci%C3%A1ln%C3%ADho+za%C4%8Dle%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD+2021-2030.pdf/16821060-78d2-c022-b400-8ca94d468d7b
]
· MPO: rozvoj inovačního a trvale udržitelného podnikání malých a středních podniků.
Tím, že zákon nastaví jasná pravidla k ukotvení (registrovaného) sociálního podniku a k podpoře jeho rozvoje, přispěje k naplňování těchto priorit. Zákon bude mít také vliv na snižování mandatorních výdajů státního rozpočtu, což je jednou z hlavních priorit Vlády ČR a Ministerstva financí.
Shora uvedené shrnuto do přehledné tabulky:
Priorita
Resort
legislativní zakotvení vzniku a rozvoje sociálních podniků a tvorby politiky sociálních inovací
vláda, EU
ukotvení sociálního podnikání (nastavení jasných pravidel) a podpora jeho rozvoje
ČR
snižování nezaměstnanosti a podpora trvale udržitelného zaměstnávání znevýhodněných osob
MPSV
podpora sociálního začleňování v regionech
Úřad vlády
fungování sociálních podniků sníží mandatorní výdaje státního rozpočtu
MF
rozvoj inovačního a trvale udržitelného podnikání nového segmentu malých a středních podniků
MPO
V části týkající se navrhované změny zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti) předkládaný návrh necílí na všechny oblasti upravené zákonem o zaměstnanosti, ale upravuje pouze oblast
· zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky (dále také jen „úřad práce“)
· zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Vzhledem k tomu, že předkládaný návrh zákona o zaměstnanosti se dotýká 2 oblastí upravených zákonem o zaměstnanosti, je příslušná část Závěrečné zprávy o hodnocení dopadů regulace – RIA pro účely rozboru jednotlivých variant rozdělena podle těchto jednotlivých oblastí, které jsou označeny jako:
a) oblast zprostředkování zaměstnání
b) oblast zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
MPSV ve vztahu k zákonu o zaměstnanosti již v roce 2019 započalo přípravu legislativních prací směřujících k zakotvení právní úpravy umožňující efektivnější práci úřadu práce s jeho klienty, a to zejména s osobami dlouhodobě nezaměstnanými a dále osobami se specifickými potřebami, které jsou nejvíce zranitelné na trhu práce.
Na základě četných jednání se zástupci zainteresovaných resortů, zaměstnavatelů a odborových svazů v rámci kulatých stolů v roce 2019 byla shledána potřeba výrazně změnit přístup úřadu práce a zaměřit se na profilaci klienta (uchazečů o zaměstnání a zájemce o zaměstnání), individuální akční plán a spolupráci na trhu práce. Identifikovány byly zejména tyto potřeby:
· důraz na individuální přístup ke klientovi
· spolupráce se zaměstnavateli a školami, vytváření partnerských sítí
· prevence vzniku nezaměstnanosti
Předmětný legislativní proces byl však z důvodu řešení akutních problémů spojených s pandemií covid-19 pozastaven. Nicméně uvedená problematika nikterak nepozbyla na své aktuálnosti, právě naopak, potřeba přijmout navrhované změny trvá i nadále, a v současné době souvisí i s vytvořením právního základu pro existenci zaměstnavatelského segmentu na trhu práce, kterým je sociální podnik jako jeho významný a zcela určitě potřebný článek. K tomu má sloužit nový institut profilace klienta a změna právní úpravy týkající se nastavení individuálního akčního plánu. Do oblasti zaměstnanosti se promítají jak důsledky celosvětové pandemie nemoci COVID-19, tak i dopady ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny vyvolaného invazí vojsk Ruské federace.
S ohledem na výše uvedené negativní dopady do oblasti zaměstnanosti bylo vyhodnoceno, že právě profilace klienta a úpravy týkající se individuálního akčního plánu (dále jen „IAP“) budou potřebné pro efektivní uplatnění nezaměstnaných osob na trhu práce. Potřeba přijmout tyto změny je tak odůvodněná nejen v době nízké nezaměstnanosti a hospodářského růstu, ale i v době krize, kdy lze očekávat nárůst nezaměstnaných osob. Institut profilace osob na trhu práce by zároveň měl logickou provazbu na ZoSP, a to využitím této profilace upravené v zákoně o zaměstnanosti pro stanovení cílových skupin zaměstnanců se specifickými potřebami pro jednotlivé typy registrovaného sociálního podniku.
Pokud jde o aktuální situaci na trhu práce, k 30. 9. 2022 bylo evidováno celkem 256 380 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných osob k tomuto datu činil 3,5 %. Do evidence úřadu práce v průběhu září 2022 nově přišlo téměř 49 tis. uchazečů o zaměstnání, tj. meziměsíčně více o cca 7 tisíce osob, a meziročně se jedná rovněž o nárůst, konkrétně o 6 405 osob. I když je nabídka volných pracovních míst stále poměrně vysoká (k 30. 9. 2022 evidoval úřad práce 306 098 volných míst), z evidence uchazečů o zaměstnání odešlo v září celkem 44 713 uchazečů, tj. meziměsíčně o 13 436 osob více, a o 3 969 meziročně méně.
Další vývoj nezaměstnanosti lze v současné chvíli jen těžko odhadnout. Dle dosavadního vývoje lze očekávat, že za celý rok 2022 by mohl podíl nezaměstnaných osob dosáhnout 3,3 -3,5 %, v příštích dvou letech by se mohl pohybovat v rozmezí 3,6 - 4,1 %. Předpokládáme, že na základě vývoje v dalších měsících může dojít k přehodnocení očekávání.
Navrhovaná právní úprava zákona o zaměstnanosti tedy směřuje k zefektivnění přístupu Úřadu práce České republiky k jeho klientům, zejména se zaměřením na osoby dlouhodobě nezaměstnané a osoby se specifickými potřebami, a to tak, aby došlo k zapojení i těchto osob na trh práce. Vzniklý problém byl definován zejména v podmínkách pro vypracování IAP s tím, že je nutno více zohlednit právě specifické potřeby jednotlivých klientů s ohledem na možnosti jejich pracovního uplatnění, a to včetně změny způsobu vypracování IAP z hlediska časového i jeho náplně. K tomu je však nezbytné specifické potřeby a situace těchto uchazečů a klientů úřadu práce profilovat, k čemuž nyní schází legislativní opora.
Pro ilustraci současné struktury uchazečů o zaměstnání mohou sloužit níže uvedené grafy.
Graf č. 1
Graf č. 2
Graf č. 3
Úřad práce ČR evidoval k 30. 9. 2022 celkem 306 098 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 0,8 uchazeče. Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 11 963 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP), na jedno volné pracovní místo připadalo 3 OZP. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 60 290, na jedno volné místo připadalo 0,3 uchazečů této kategorie.
I když je zřejmé, že nabídka volných pracovních míst i nadále převyšuje poptávku (viz graf č. 4), je na místě využít všechna opatření k aktivizaci nejen dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání, kteří tvoří druhou nejpočetnější skupinu osob vedených na úřadě práce v evidenci uchazečů o zaměstnání (viz graf č. 5).
Za tím účelem je potřeba zefektivnit přístup úřadu práce, a to právě prostřednictvím vzájemně provázaných opatření legislativní povahy, kterými jsou profilace osob na trhu práce
a podrobnější úprava podmínek týkajících se vypracování IAP.
Graf č. 4
Vývoj počtu uchazečů a volných pracovních míst
Graf č. 5
V oblasti podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením jde o:
· rozšíření okruhu zaměstnavatelů dodávajících tzv. náhradní plnění o registrované sociální podniky podle nového právního předpisu,
· úpravu výše limitu pro celkový objem dodávek v rámci náhradního plnění, kdy pro registrované sociální podniky je ponechaná současná výše tohoto limitu, tj. 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství předchozího roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením a pro zaměstnavatele uznané na chráněném trhu práce a osoby se zdravotním postižením samostatně výdělečně činné je limit snížen na 14násobek průměrné mzdy v národním hospodářství předchozího roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením.
Navrhovaná právní úprava ve věci novelizace zákona o zaměstnanosti je tak součástí právní úpravy týkající se sociálního podniku. Jde o zajištění benefitu pro registrované sociální podniky a motivace zaměstnavatelů stát se sociálním podnikem. Rozšíření okruhu potencionálních dodavatelů náhradního plnění o registrované sociální podniky zajistí těmto podnikům odbyt jejich činnosti, resp. motivuje odběratele, aby odebírali výrobky, služby nebo zadávali zakázky také registrovaným sociálním podnikům. Jedná se o nefinanční benefit, který má spolu s dalšími nástroji motivovat zaměstnavatele k zakládání a registraci sociálních podniků. Cílovou skupinou registrovaného sociálního podniku, pokud jde o zaměstnávání, budou rovněž osoby se zdravotním postižením. Tak, aby byl naplněn smysl tzv. náhradního plnění, které se týká výhradně problematiky zaměstnávání osob se zdravotním postižením, bude možnost dodávání tohoto plnění ze strany registrovaných sociálních podniků vztažena výhradně k počtu osob se zdravotním postižením zaměstnaných registrovaným sociálním podnikem. Toho je dosaženo výpočtem limitu pro celkový objem náhradního plnění, který je vztažen výhradně k počtu osob se zdravotním postižením zaměstnaných v předcházejícím kalendářním roce. Registrovaný sociální podnik tak bude moci v daném kalendářním roce dodávat náhradní plnění v případě, že v předchozím kalendářním roce bude zaměstnávat alespoň jednu osobu se zdravotním postižením, resp. více než 0 osob se zdravotním postižením v přepočteném počtu. Podmínka zaměstnávání alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, tak jako u zaměstnavatelů na chráněném trhu práce, nebude pro účely náhradního plnění u registrovaného sociálního podniku vyžadována.
Pokud jde o různé výše limitu pro celkový objem náhradního plnění pro registrované sociální podniky a pro ostatní dodavatele, cílem je zvýhodnit registrované sociální podniky oproti ostatním dodavatelům náhradního plnění. Registrované sociální podniky tak budou moci v režimu náhradního plnění dodávat výrobky či služby do výše 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v roce předchozím. Aktuálně by za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením mohl registrovaný sociální podnik dodat náhradní plnění za 1 037 316 Kč. V případě ostatních dodavatelů, tj. zaměstnavatelů uznaných na chráněném trhu práce a osob se zdravotním postižením samostatně výdělečně činných se bude jednat o polovinu tohoto limitu, tj. aktuálně 518 658 Kč. Důvodem zvýhodnění registrovaných sociálních podniků je zohlednit jejich integrační roli. Registrované sociální podniky budou oproti ostatním dodavatelům náhradního plnění povinny plnit řadu povinností ve vztahu k cílové skupině a její integraci na volný trh práce. Registrovaný sociální podnik bude poskytovat znevýhodněným zaměstnancům podporu odpovídající jejich specifickým potřebám, bude jim poskytovat sociální podporu a vstupní diagnostiku ve vztahu k určení problému konkrétní osoby a jeho řešení. Ostatním dodavatelům náhradního plnění bude umožněno registrovat se jako sociální podnik a tím dosáhnout na vyšší limit objemu náhradního plnění. Bude však na rozhodnutí těchto zaměstnavatelů, zda budou ochotni naplňovat principy sociálního podnikání a jeho integrační role.
Snížení limitu pro zaměstnavatele na chráněném trhu práce kromě výše uvedeného zajistí eliminaci nežádoucích postupů těchto zaměstnavatelů v této oblasti. Objem náhradního plnění v průběhu času roste. Zatímco v roce 2018 byly v rámci náhradního plnění dodány výrobky a služby v hodnotě 15,4 mld. Kč, v roce 2021 to již bylo více než 18 mld. Kč. Současně je ze statistik dostupných z evidence náhradního plnění patrné, že aktuální výše limitu náhradního plnění není z velké části využívána a procento využívání zákonného limitu v čase klesá. Viz následující tabulka.
Vývoj objemu náhradního plnění a procenta čerpání limitu náhradního plnění
Rok
2018
2019
2020
2021
Objem náhradního plnění
15,4 mld. Kč
16,7 mld. Kč
16,9 mld. Kč
18,2 mld. Kč
Čerpání limitu
47 %
45 %
42 %
42 %
Nadhodnocený objem limitu poskytuje prostor pro nežádoucí přefakturaci výrobků a služeb, kdy dodavatelé fakturují odběratelům náhradní plnění, na kterém se svou činností nepodíleli. To potvrzuje rostoucí objem náhradního plnění, který se od roku 2018 zvýšil o 18 %. Navíc náhradní plnění poskytuje pouze polovina ze všech potencionálních dodavatelů. Je tedy zřejmé, že na trhu existuje velmi široká nabídka nevyužitého náhradního plnění poskytující prostor pro negativní praktiky zaměstnavatelů. To může mít v konečném důsledku negativní vliv na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na volném trhu práce.
Popis existujícího stavu v dané oblasti
Proč je stávající právní úprava nedostatečná?
V ČR často chápe laická veřejnost sociální podnik jako samostatnou právní formu, skutečnost je však jiná. Sociální podniky, které v ČR existují, mají různou právní formu. I trend v ostatních evropských státech se vydává cestou „přívlastkového“ pojetí sociálního podniku - tedy že sociální podnik je status nebo podobný přívlastek různých právních forem.
Sociální podniky v ČR v současnosti nabývají různých právních forem, což dokazuje i Adresář sociálních podniků[footnoteRef:5] a v jeho souvislosti uskutečněné průzkumy a dotazníková šetření, z nichž jasně vyplývá, že i když si sociální podnikatelé přejí nějakou formu vymezení svého “statusu” coby sociálního podniku, jejich zájem se neubírá cestou zvláštní právní formy. [5: Dostupný online na: https://ceske-socialni-podnikani.cz/adresar-socialnich-podniku ]
Omezení na jednu právní formu omezuje na jedinou možnou formu vnitřní správy, což neodpovídá rozmanitým potřebám podnikatelů v praxi. Např. u některých podniků lze a je žádoucí, aby znevýhodněné osoby byly jejich členy, jsou ale podniky zaměstnávající takové osoby, že u nich takové složení nepřipadá v úvahu. Omezit sociální podnikání např. pouze na podnikatelský subjekt nebo pouze na nestátní neziskové organizace by zase neodpovídalo: 1. evropským trendům, 2. dosavadnímu vývoji a současnému stavu v ČR a 3. nezohledňovalo by to fakt, že sociální podnikání se nachází zjednodušeně řečeno mezi obchodními korporacemi a nestátními neziskovými organizacemi.
Ve shora uvedeném duchu není sociální podnikání českým právním řádem řešeno. Krokem vpřed je zvláštní právní forma: sociální družstvo, zakotvené s účinností od 1. 1. 2014 do zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také „ZOK”). Jeho začlenění do ZOK přineslo prvotní uznání “sociální” formy podnikání a je v tomto ohledu posunem vpřed v souladu s evropskými trendy. Nicméně se jedná o pouhé rozšíření nabídky možných právních forem sociálního podniku, a to o italský model, který je v českých podmínkách složitě aplikovatelný. Česká úprava sociálního družstva je nastavena natolik rigidně, že o zakládání této formy je pouze omezený zájem.
I když se návrhy na vznik zákona o sociálním podnikání objevovaly již dříve, jednalo se spíše o nahodilé snahy. Tato myšlenka ale postupně dozrávala a v posledních letech (2014 a 2019) nabrala konkrétnější podobu. Po vzniku samostatného zákona volají stále častěji nejen sami sociální podnikatelé, ale i veřejná správa (s pojmem sociální podnik pracují, ale dosud si vytvářejí vlastní definice, které jsou přizpůsobeny požadavkům resortu, a nejsou tak jednotné) a experti na tuto oblast.
Je třeba vytvořit širší právní úpravu s vymezením (registrovaného) sociálního podniku prostřednictvím jeho definičních znaků. Tuto problematiku je třeba řešit systémově a komplexně, což umožňuje pouze zastřešující zákon. Takový postup odpovídá také závěrům analýzy Social enterprises and their ecosystems in Europe – Comparative synthesis report z roku 2020.[footnoteRef:6] [6: Evropská komies (2020), Social enterprises and their ecosystems in Europe. Comparative synthesis report. Luxembourg: Publications Office of the European Union. Dostupné na: https://europa.eu/!Qq64ny ]
Stav v oblasti – chybějící právní předpis, definice
V ČR chybí oficiální vymezení toho, co je to sociální podnik. Pro vymezení sociálního podniku jsou používané definice Tematické sítě pro sociální ekonomiku TESSEA, což je široká názorová platforma vzešlá z programu EQUAL. Definice byly vytvořeny na základě širokého konsenzu a schváleny spolu s tabulkou principů sociálního podniku a tabulkou indikátorů na konferenci Tematické sítě TESSEA 12. 10. 2011. Tyto definice a principy byly používané v mírně upravené podobě Ministerstvem práce a sociálních věcí ve výzvách na založení sociálního podniku č. 30 OP LZZ a č. 1, resp. č. 8 IOP. Od svého vzniku jsou také používané pro účely výzev bank – používala je Česká spořitelna v pilotním programu půjček, podobně i ČSOB ve svém grantovém programu.
Sociální podnikání jsou podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. Sociální podnikání hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku nebo pro jiné společensky prospěšné cíle. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku jako zvýšení veřejného prospěchu.
Sociální podnik je „subjekt sociálního podnikání“, tj. právnická osoba založená dle soukromého práva nebo její součást nebo fyzická osoba, který splňuje principy sociálního podniku. Sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, který je formulován v zakládacích dokumentech. Vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu (z angl. “triple bottom line”) – ekonomického, sociálního a environmentálního.
Integrační sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, kterým je zaměstnávání a sociální začleňování osob znevýhodněných na trhu práce.
Počet sociálních podniků, vývojová tendence
Jelikož do současné doby nebyla v ČR zavedena závazná právní definice sociálního podniku, pro rozpoznání sociálního podniku od ostatních jsou používány shora uvedené definiční znaky, které se již ustálily v praxi, pracují s nimi např. i dosud prováděné průzkumy a analýzy. Tyto znaky byly použity při vytváření seznamu sociálních podniků v roce 2010 (k 30. 9. 2011 zapsáno celkem 45 subjektů[footnoteRef:7]), následně je použila také organizace P3 - People, Planet, Profit o.p.s., když v roce 2012 na tuto databázi navázala, a vytvořila tak Adresář sociálních podniků (dále také “Adresář”). Tento Adresář je od svého vzniku v roce 2012 (kdy bylo zapsáno celkem 143 subjektů) průběžně aktualizován a rozšiřován – jednak z vlastní iniciativy dalších subjektů, dále na základě expertního monitoringu a telefonických rozhovorů. Jedná se v současnosti o jediný seznam sociálních podniků, který je známý po celé ČR. Odvolávají se na něj průzkumné a analytické materiály. Počet sociálních podniků registrovaných v Adresáři se stále zvyšuje, v únoru 2013 bylo zapsáno 143 subjektů, v prosinci 2014 se počet zvýšil na celkem 208. K aktuálnímu datu je v Adresáři vedených celkem 367 provozoven sociálních podniků. [7: Dostupné online v archivu: http://wayback.webarchiv.cz/wayback/20121026151513/http://www.socialni-ekonomika.cz/cs/seznam-socialnich-podnik.html a jako příloha publikace Studie infrastruktury sociální ekonomiky (v tištěné formě nebo online na: http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/ke-stazeni/studie-a-publikace/569-studie-infrastruktury-socialni-ekonomiky-v-cr).]
Tendence vzrůstajícího počtu sociálních podniků kopíruje i vývoj v ostatních evropských státech. Vzhledem k různorodosti především právních forem v jednotlivých členských zemích EU by číselná srovnání nebyla relevantní. Proto je zpracovatel neuvádí.
Právní předpisy, k nimž se řešený problém váže, akty EU a mezinárodních organizací
Věcná působnost zákona o sociálním podniku je specifická. Záměr nepočítá s rozsáhlými zásahy do ostatních součástí právního řádu. Zákon novelizuje toliko 5 nejdůležitějších dalších předpisů.
Díky šíři předmětu úpravy však v českém právním řádu najdeme poměrně velké množství dalších zákonů, na které zákon o sociálním podniku navazuje, nebo které naopak na zákon o sociálním podniku navazují či navázat mohou. Níže uvádíme jejich výčet:
a. Zákony:
Úprava v zákoně o sociálním podniku navazuje či úzce souvisí s úpravou v těchto zákonech (ve znění pozdějších předpisů):
· zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
· zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích,
· zákon č. 284/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech,
· zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech),
· zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
· zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob,
· zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech,
· zákon č. 365/2000 Sb., o informačním systému veřejné správy,
· zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů,
· zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů,
· zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánech státní správy České republiky (kompetenční zákon),
· zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje,
· zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla),
· zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě (zákon o finanční kontrole),
· zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád),
· zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže).
Na úpravu v zákoně o sociálním podniku by mohly navázat zákony (ve znění pozdějších předpisů):
· zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon),
· zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory,
· zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),
· zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách,
· zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).
Pokud by se zákonem byly v budoucnosti provázány novelizace jiných právních předpisů, které by registrovaným sociálním podnikům poskytovaly další výhody, mohla by mít navrhovaná právní úprava dále vliv na tyto zákony (ve znění pozdějších předpisů):
· zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
· zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí.
b. Prováděcí právní předpisy (ve znění pozdějších předpisů):
· vyhlášky, nařízení,
· nařízení vlády č. 98/2002 Sb., kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity.
c. Další předpisy (ve znění pozdějších předpisů):
· usnesení vlády ze dne 1. června 2020 č. 591 o Zásadách vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy,
· každoroční usnesení vlády o hlavních oblastech státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím na příslušný rok.
Sociálnímu podnikání se ve svých aktech intenzivně věnují různé mezinárodní organizace a Evropská unie:
a. Hlavní akty Evropské unie, které o sociálním podnikání pojednávají:
· Směrnice 24/2014 Evropského parlamentu a Rady k veřejným zakázkám (čl. 77 a jiné),
· Usnesení 2008/2250(INI) - Zpráva Evropského parlamentu o sociální ekonomice,
· Sdělení COM 2011/682 - Social Business Initiative (Iniciativa pro sociální podnikání),
· Sdělení COM/2013/083, za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020, ve kterém Evropská komise vyzývá členské státy, aby podporovaly sociální podnikatele poskytováním pobídek pro zakládání podniků a jejich další rozvoj, a to prostřednictvím rozvoje jejich znalostí a sítí kontaktů a zajištěním příznivého regulačního prostředí v souladu s Iniciativou pro sociální podnikání a Akčním plánem podnikání 2020,
· stanoviska a zprávy EHSV, např. The Social Economy in the Europea Union 2013,
· Sdělení COM/2021/778 Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Rozvoj hospodářství ve prospěch lidí: akční plán pro sociální ekonomiku.
b. Akty mezinárodních organizací:
· OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, např. Policy Brief on Social Entrepreneurship 2013; LEED programme 2011–2012: "Job creation through social entrepreneurship and the social economy",
· ILO - Mezinárodní organizace práce, Report of the Recurrent Discussion Committee on Employment 2022,
· ILO – Mezinárodní organizace práce, Report submitted to the International Labour Conference on „Decent work and the social and solidarity economy“ 2022,
· ILO – Mezinárodní organizace práce, „Resolution concerning decent work and the social and solidarity economy“ adopted by the International Labour Conference 2022.
Vztah k zákazu diskriminace
Nově navrhovaný zákon neobsahuje žádná diskriminační ustanovení.
Část sociálních podniků jsou zacíleny na skupiny osob, které se na trhu práce nacházejí ve znevýhodněném postavení. Společnost i stát má na jejich zaměstnávání vážný zájem, vytváření pracovních míst pro tyto osoby je tedy postup, který je svým obsahem a rozsahem odůvodněný, přiměřený a za pomoci kterého nelze požadovaného výsledku (snížení nezaměstnanosti těchto skupin osob) dosáhnout jinak.
Zákon o zaměstnanosti nyní v oblasti zprostředkování zaměstnání obecně stanoví, že při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Zároveň je nyní v zákoně o zaměstnanosti upraveno, že ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží IAP, který je podle stávající úpravy Úřad práce České republiky povinen vypracovat, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců. Tento stav je vzhledem k potřebám uchazečů o zaměstnání, kteří jsou určitým způsobem znevýhodněni, nežádoucí, protože je vůči nim potřeba zahájit intervenci co nejdříve. Současná právní úprava rovněž umožňuje poskytnout zvýšenou péči pouze uchazečům o zaměstnání, což je vzhledem k poznatkům z praxe a skladbě a potřebám uchazečů o zaměstnání nedostačující.
Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením dosud není podmíněna činnostmi zaměstnavatelů, které by vedly k integraci těchto osob do většinové společnosti. Přitom cílem podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením by mělo být zajištění pracovního uplatnění těch osob, kterým to zbytkový pracovní potenciál umožňuje, na volném trhu práce. V současné právní úpravě chybí motivační prvek, který by vedl zaměstnavatele uznané na chráněném trhu práce k systematické práci s cílovou skupinou ve smyslu jejich specifických potřeb. Předmětná úprava posílí integrační roli zaměstnávání osob se zdravotním postižením tím, že bude motivovat zaměstnavatele stát se registrovaným sociálním podnikem.
Identifikace dotčených subjektů
Subjekty, kterých se návrh zákona bude dotýkat, závisejí na zvolených variantách, první řádek uvádí jejich výčet s dělením na subjekty veřejnoprávní a soukromé. Druhý řádek zmiňuje subjekty, které lze zařadit mezi tzv. podpůrné.
Veřejnoprávní subjekty
Soukromé subjekty
pracovní a poradní orgán vlády
podnikatelé – právnické osoby
nestátní a neziskové organizace
podnikající fyzické osoby
osoby znevýhodněné
ústřední orgány státní správy
obce
kraje
města
školy a školská zařízení, vysoké školy
vzdělávací instituce
soukromé školy a vzdělávací instituce
Níže jsou pak jednotlivé skupiny dotčených subjektů a důvody jejich zařazení zpracovány podrobněji.
Subjekt
Důvod
sociální podniky:
· podnikatelé – právnické osoby,
· nestátní neziskové organizace a
· podnikající fyzické osoby
· uznání a koncepční přístup státu k nim
· jednotná definice, od které se bude odvíjet vypisování výzev k podporám a která bude moct být zohledněna při zadávání veřejných zakázek
· možný dodatečný prospěch na základě navazujícího právního předpisu
pracovní a poradní orgán vlády
· pracovní a poradní orgán
· zakotvení složení orgánu v zákoně
· koordinace jednotné politiky
· zpracování podkladů pro vládu k vytváření strategie
· nadresortnost
· správce veřejného seznamu
· jednoznačný výklad zákona
· efektivní fungování systému
ústřední orgány státní správy, zejm.:
· Ministerstvo práce a sociálních věcí
· Ministerstvo průmyslu a obchodu
· Ministerstvo pro místní rozvoj
· Ministerstvo životního prostředí
· poskytování podpor
· při stanovení podmínek podpor se odvolají na definici v zákoně
· při výběru sociálních podniků použijí veřejný seznam
veřejní zadavatelé, zejm.:
· obce
· kraje
· města
· zohlednění sociálního dopadu v zadávací dokumentaci
· zaměstnávání znevýhodněných osob
· jiné dopady (např. místní prospěch)
vzdělávání
· školy a školská zařízení, vysoké školy
· vzdělávací instituce
· soukromé školy a vzdělávací instituce
· podpora rozvoje sociální ekonomiky
· důsledné propojení se sociálními inovacemi
osoby znevýhodněné
· snížení nezaměstnanosti
· podpora trvale udržitelného zaměstnávání
· pracovní a sociální integrace
· pocit užitečnosti pro společnost
Sociální podniky
Především se jedná o subjekty, které zákon označuje za sociální podniky. Přímé výhody těmto podnikům z návrhu zákona neplynou. Výhody mohou být spojeny až spolu se zařazením do registru. Bezprostředně se jedná o uznání sociálních podniků ze strany státu i potenciálních obchodních partnerů (společensky odpovědných zákazníků) a koncepční přístup státu k sociální ekonomice jako takové.
Sociální podniky mohou nabývat různých právních forem, mezi které patří níže uvedené:
A. Právní úprava se bude týkat obchodních korporací, tedy právnických osob podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Přičemž zákon o sociálním podniku nebude rozlišovat podle právní formy. Sociálním podnikem tak bude moct být jakákoli z následujících právnických osob:
· společnost s ručením omezeným,
· akciová společnost,
· veřejná obchodní společnost,
· komanditní společnost,
· družstvo.
B. Další přímo dotčené subjekty jsou podnikatelé – fyzické osoby, kteří vykonávají samostatnou výdělečnou činnost ve své hlavní činnosti.
C. Dotčenými subjekty, které budou moci využívat možnost označit se jako sociální podnik nebo jej vytvořit v rámci své struktury, jsou dále právnické osoby upravené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech (všechny ve znění pozdějších předpisů), tedy následující právní formy:
· spolek (korporace),
· fundace (nadace, nadační fondy),
· ústav,
· zájmové sdružení právnických osob,
· obecně prospěšná společnost,
· církve a náboženské společnosti.
Shora uvedené subjekty jsou zahrnuty variantně. Varianta A počítá pouze ty ze shora vyčtených subjektů, které mohou ze zákona podnikat ve své hlavní činnosti, a sociální podnikání tedy budou provozovat v rámci své hlavní činnosti (jak právnické, tak i fyzické osoby).
Varianta B počítá se všemi shora zmíněnými subjekty, které dělí na typ A – subjekty podnikající v hlavní činnosti a typ B – subjekty podnikající v rámci své vedlejší činnosti.
Podrobnější analýzu těchto variant viz 2.2 Návrhy variant dílčích řešení, písm. A. Typy sociálních podniků.
Správce veřejného registru
Dle konkrétně zvolené varianty vedení a kontroly registru registrovaných sociálních podniků a dohledu nad ním mohou další skupinou dotčených subjektů být alternativně následující subjekty:
· soudy,
· živnostenské úřady,
· vláda,
· ústřední orgán státní správy – ministerstvo.
Za nejvhodnější variantu byla zvolena možnost přenechat spravování veřejného registru Ministerstvu práce a sociálních věcí.
Systém vzdělávání
V současnosti se problematice sociálního podnikání věnují i vysoké školy, většinově se jedná o úroveň nepovinných předmětů, a to:
· Univerzita Karlova v Praze (hl. katedra studií občanské společnosti FHS UK, dále např. Evangelická teologická fakulta UK),
· Vysoká škola ekonomická v Praze,
· Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
· Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem,
· Technická univerzita v Liberci,
· Masarykova univerzita v Brně,
· Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava,
· Slezská univerzita v Opavě.
Z doporučení EHSV plyne jako jedna z hlavních priorit úkol “podporovat sociální podnikání ve vzdělávání na všech úrovních”. Předpokládá se tedy postupné rozšiřování škol a školských zařízení, která se tematice budou věnovat na bázi povinných předmětů.
Shora uvedený příkladný výčet subjektů spadajících do podpůrných organizací dle zákona o sociálním podniku je velmi široký a předpokladem je, že se bude postupně rozvíjet.
Osoby znevýhodněné
Navrhovaná právní úprava počítá s pozitivním dopadem na zaměstnávání a integraci osob se zdravotním postižením a dalších osob ve smyslu zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „ZoZ“) a osob se specifickými potřebami, k jejichž definici dojde novelizací ZoZ.
Poškozené subjekty
Nebyly identifikovány žádné subjekty, které by mohly být návrhem poškozeny.
Pro část týkající se zákona o zaměstnanosti se jedná o tyto dotčené subjekty
Úřad práce České republiky, resp. jednotlivé krajské pobočky Úřadu práce České republiky
Úřad práce prostřednictvím svých krajských poboček a kontaktních pracovišť zajišťuje zprostředkování zaměstnání fyzickým osobám, které mají o tuto službu zájem. Za tímto účelem úřad práce vede evidenci uchazečů o zaměstnání. Navrhovanou právní úpravou se vytváří podmínky pro realizaci individuálního přístupu Úřadu práce České republiky při zprostředkování zaměstnání, který je nutno uplatňovat vůči uchazečům o zaměstnání a ostatním klientům. Krajské pobočky Úřadu práce České republiky budou oprávněny stanovit stupeň profilace osoby vzhledem k jejímu znevýhodnění na trhu práce a v návaznosti na profilaci budou vypracovávat IAP.
Uchazeči o zaměstnání, respektive osoby, kterým jsou poskytovány služby zaměstnanosti, jako např. zájemci o zaměstnání
Na základě navrhované právní úpravy bude uchazečům o zaměstnání poskytován individuální přístup, včetně komplexního posouzení jejich schopností a možností uplatnění na trhu práce, a to mimo jiné i ve vztahu k jejich dovednostem, motivaci, ale také výsledkům bilanční a pracovní diagnostiky.
Všem osobám bude Úřad práce České republiky věnovat zvýšenou péči, pokud ji vzhledem ke svým specifickým potřebám vyžadují. Za tímto účelem budou tyto osoby zařazeny do tří stupňů profilace osob na trhu práce.
Zaměstnavatelé
Navrhované změny mohou přispět k obsazení některých pracovních pozic u zaměstnavatelů – na volném i chráněném trhu práce, a zejména u zaměstnavatelů, kteří se stanou registrovaným sociálním podnikem, u něhož bude rovněž využívána profilace osob se specifickými potřebami.
Právní úprava má vliv na zaměstnavatele uznané na chráněném trhu práce, kterým je o polovinu snižován limit pro náhradní plnění. Nicméně u většiny těchto zaměstnavatelů nelze předpokládat, že úprava ovlivní jejich činnost, neboť jejich nabídka náhradního plnění je velmi široká a celkový limit pro náhradní plnění není čerpán ani z poloviny. Zaměstnavatelé na chráněném trhu práce, které snížení limitu ovlivní, budou motivováni stát se registrovaným sociálním podnikem, u kterých je zachována stávající výše limitu. Registrace sociálního podniku s sebou přináší určitou administrativní zátěž, nicméně tento proces je žádoucí ve vztahu k integraci osob se zdravotním postižením.
Popis cílového stavu
Vyspělé zahraniční státy postupně zohledňují sociální podnikání (sociální ekonomiku) ve svých národních politikách, a to různým způsobem. Nemalá část zvolila možnost ukotvit sociální podnik v právních předpisech. Státy, které již mají sociální podnikání ukotveno v právních předpisech nebo u nichž je zákon ve formě návrhu, který je v procesu tvorby, jsou např. Slovinsko, Finsko, Polsko a Francie.
S ohledem na podobnou novodobou historii je nejpodobnější zázemí pro zákon o sociálním podnikání na Slovensku – zákon č. 112/2018 Z. z., o sociálnej ekonomike a sociálnych podnikoch a o zmene a doplnení niektorých zákonov.
Cílový stav, co se týče politiky a strategie prosazování v oblasti sociální ekonomiky a sociálního podnikání, který by měl být dosažen po nabytí účinnosti ZoSP, lze shrnout do následujících bodů:
1) jednoznačný výklad, co je a co není sociální podnik,
· definice ze zákona je používána i při změně jiných právních předpisů
2) osvěta o sociálním podnikání a propagace veřejného registru,
3) jednotná strategie vlády pro sociální ekonomiku a sociální podnikání,
· tvorba bude v souladu s Iniciativou pro sociální podnikání EK
· jednotné pojetí sociální ekonomiky a sociálního podnikání napříč strategickými dokumenty
4) funkční veřejný registr registrovaných sociálních podniků,
5) funkční dohled nad veřejným registrem,
6) dosažení předpokládaného počtu sociálních podniků zapsaných do registru,
7) bude nastaven funkční systém podpory registrovaných sociálních podniků, který začne být zaváděn do praxe.
Nástroje potřebné k dosažení tohoto cílového stavu jsou především:
· kvalitní a úplná databáze subjektů sociálního podnikání (ve formě veřejného registru),
· vytvoření jednotné strategie sociálního podnikání zohledňující odborné znalosti a zkušenosti, inspirujících se praxí jiných států,
· kooperace s ostatními státy, účast na mezinárodních fórech aj. akcích tak, aby vývoj sociálního podnikání a sociální ekonomiky vůbec byl v souladu s evropskými trendy a politikou, příp. akty EU.
Nástroji mohou dále být i:
· vzdělávací programy a výuka na školách,
· poskytování poradenství - odborníky, akreditovanými vzdělávacími institucemi, ze strany státní správy apod.
Shora zmíněné lze realizovat při zohlednění nezbytností, jako je především nutnost, aby správce veřejného registru a subjekt provádějící kontrolu dodržování plnění povinností registrovaných sociálních podniků (MPSV) byl složen z odborníků, případně z personálu vyškoleného odborníky. Je rovněž potřeba, aby správce registru a zejm. kontrolní orgán podával zprávy dalším subjektům.
Cílový stav byl stanoven především s ohledem na dopady, které přinese. Mezi ty patří především:
· snížení administrativních nároků - skutečnost, jestli je žadatel způsobilý být registrovaným sociálním podnikem, nebude nutno dovozovat z dalších aktů,
· zvýšení nákladů - tvorba veřejného registru,
· následné a dlouhodobé snižování administrativních nákladů ústředním orgánům státní správy, které svou činností budou na registr navazovat,
· snižování nezaměstnanosti osob patřících mezi ohrožené na trhu práce, zejm. osob se zdravotním postižením a osob se specifickými potřebami,
· snižování výdajů na podporu v nezaměstnanosti,
· zvyšování počtu udržitelných podniků přinášejících sociální inovace.
Nad rámec shora zmíněných aspektů cílového stavu je žádoucí, aby došlo také k nastartování profesního vzdělávání a finančních mechanismů na podporu sociálních podniků. Žádoucí je dále, aby byl zákon využíván při nastavování dotačních a půjčkových programů jednotlivých resortů a samosprávných orgánů.
Cílovým stavem pro navrhované změny zákona o zaměstnanosti je uplatňování pro-klientského přístupu ze strany Úřadu práce České republiky vůči uchazečům o zaměstnání a dalším osobám, kteří mají určitá omezení v přístupu na volný a případně i chráněný trh práce, a usnadnit jim tak zapojení do pracovního procesu, například i v rámci sociálního podniku. Dále cílovým stavem je zajištění motivace zaměstnavatelů stávat se registrovanými sociálními podniky, a to i v případě zaměstnavatelů uznaných na chráněném trhu práce. Tato motivace bude zjištěna ve vzájemné synergii s dalšími motivačními nástroji podle ZoSP. Dále je cílem snížení limitu v případě zaměstnavatelů na chráněném trhu práce, které podpoří využívání ostatních forem plnění povinného podílu, zejména pak přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru na volném trhu práce a přispěje k zamezení negativních praktik spojených s problematikou náhradního plnění.
Zhodnocení rizika
A. Rizika spojená s neřešením problému
Nepřijetí zákona způsobí:
1) nadále se zvyšující roztříštěnost a nejasnost definičních znaků sociálního podniku, nekoordinovaný stav rozvíjejícího se sektoru; zpomalení růstu sektoru sociální ekonomiky a nekompatibilita se zahraničními regulacemi a nekonkurenceschopnost tuzemských sociálních podniků obstát při podnikání s dosahem mimo ČR,
2) demotivace iniciativních skupin, jednotlivců a již existujících subjektů sociální ekonomiky,
3) riziko nevyužití potenciálu sociálních podniků pro sociální inovace,
4) hrozba dalšího zvyšování nezaměstnanosti osob znevýhodněných na trhu práce,
5) spolu s rostoucí mírou nezaměstnanosti i rostoucí výdaje státního rozpočtu,
6) ztížené podmínky pro sociální začleňování konkrétních osob se specifickými potřebami a další koncentrace těchto osob v regionech s předpokládaným nárůstem sociálních problémů s danou koncentrací těchto osob spojených.
7) zpomalení rozvoje inovačního a trvale udržitelného podnikání malých a středních podniků.
Ad 1) Cílem návrhu zákona je mimo jiné podpora sociální ekonomiky, která je obecně vládami evropských států vnímána jako “svépomocný” mechanismus boje proti nezaměstnanosti, chudobě, sociálnímu vyloučení a nerovnosti, čímž jsou šetřeny výdaje národních rozpočtů, a to především mandatorní výdaje na podporu v nezaměstnanosti. Za účelem poskytnutí podpory je nezbytné vydefinovat okruh subjektů spadajících do tohoto oboru, stanovit pevná pravidla a podmínky jejich registrace, jež bude podmínkou další podpory. Tomuto procesu by absence zákona zabránila.
Ústřední orgány státní správy, zejm. MPSV a MPO v minulosti deklarovaly, že jsou připraveny zahrnout do programů, které mají v kompetenci, také podporu sociálním podnikům. Neexistující jednotná definice způsobuje vznik výčtu definičních znaků, které slouží pouze pro daný resort a jsou nedostatečné k aplikaci na jiném místě, jiným správním orgánem. To má za důsledek také neucelené pojetí sociálního podnikání společností, především pak (potenciálními) sociálními podnikateli.
Ad 2) Sociálním podnikům chybí uznání ze strany státu. Sociální podnikatelé mají těžší podmínky než “standardně orientovaní” podnikatelé. Naplňují navíc společensky prospěšný cíl, který jim zvyšuje náklady, a jejich velké úsilí nebývá společností oceněno.
Bez legislativního ukotvení politické vůle k podpoře sociální ekonomiky hrozí ztráta příležitosti využít specifických forem aktivit založených na jiném než čistě tržním principu chování – včetně demotivace jejích aktérů (jednak existujících, jednak i nově vznikajících sociálních podniků).
Ad 3) Sociální podniky a sociální podnikatelé jsou průkopníci změn a sociálních inovací, které doplňují opatření veřejného sektoru, a jako takové je třeba je podporovat. V případě nepřijetí právní úpravy hrozí, že nebude využit tento potenciál sociálních podniků, který jim přiznává sama Evropská komise.
Ad 4), 5) Dochází k nárůstu počtu sociálně znevýhodněných osob a jejich aktivizace prostřednictvím zaměstnávání není státem na rozdíl od osob se zdravotním postižením dostatečně podporována. Zákon umožní podporovat sociální podniky, které zaměstnávají sociálně znevýhodněné osoby. Bez přijetí zákona by docházelo k vyššímu nárůstu počtu nezaměstnaných osob, které jsou sociálně znevýhodněné.
Ad 6) Sociální podniky jsou funkčním nástrojem pro sociální začleňování v regionech, zvláště v sociálně vyloučených oblastech. Agentura pro sociální začleňování spatřuje zohledňování role sociálních podniků v regionech za velmi prospěšnou. Sociální podnikání vidí jako alternativu efektivních cest jak přirozeným způsobem řešit otázku sociálního začleňování znevýhodněných skupin obyvatelstva. Bez zákonné úpravy nebude možné tento postup v rámci sociálního začleňování uplatňovat a bude tak docházet ke ztěžování stávající situace vysoké koncentrace osob ve stavu sociálního vyloučení a osob tímto vyloučením ohrožených.
Ad 7) Bez jednotné definice dojde ke ztížení postupu orgánů státní správy při podpoře inovačního a trvale udržitelného podnikání malých a středních podniků, mezi které sociální podniky patří; jejich působení inspiruje směrem k inovacím a udržitelnému rozvoji.
Rizika nesprávně nastavené regulace
S ohledem na shora popsaný cílový stav níže uvádíme tabulku, která konkrétní cíle rozvádí na základě indikátorů a způsobu jejich prokázání. V posledním sloupci jsou uvedena rizika, která by při nesprávně nastavené regulaci mohla splnění jednotlivých cílů časově nebo absolutně ohrozit.
CÍLE
INDIKÁTOR
ZPŮSOB PROKÁZÁNÍ
RIZIKA
1) Jasná představa o tom, co je a co není SP
· orgány státní správy používají definici zákona
· jiní aktéři používají definici zákona
· veřejnost ví, co je sociální podnikání
· znění dokumentů orgánů státní správy (výzvy atd.)
· zmínky o SP v dokumentech těchto aktérů
· výsledky veřejných průzkumů a dotazníků
· neaplikování definice
· roztříštěnost definice
· neuchopitelnost definice
2) Jednotná strategie
· existence dokumentu
· dokument existuje v písemné (elektronické) verzi, která byla schválena
· roztříštěnost
· neefektivně nastavená strategie
3) Efektivní osvěta sociálního podnikání a propagace seznamu
· počet zveřejněných informací o SP
· počet vznikajících SP
· monitoring médií
· statistická data ohledně veřejného seznamu
· nezájem médií
· nezájem veřejnosti
4) Funkční seznam
· existence spolehlivě kontrolovaného seznamu
· existence veřejně přístupného registru
· odkaz na webové stránky
· nespolehlivost registru pro poskytnutí dotací
· nezájem o registraci
5) Funkční dohled nad plněním povinností registrovaných SP
· měnící se počet SP ve veřejném registru
· statistické údaje - změny v databázi
· nefunkční dohled (nedostatky: neodbornost, časová náročnost/neflexibilita)
6) Existence 800 SP
· 800 reálně zapsaných podniků ve veřejném seznamu
· odkaz na webové stránky
· interní databáze
· obava ze sankcí (rigidita úpravy)
· nezájem pro malé/žádné výhody
7) Funkční systém podpory je připraven na zavedení do praxe
· systém podpory je navržen
· existuje Akční plán
· existující schválený dokument
· formalismus
· nezájem
· nízký počet SP
8) Důvěryhodnost seznamu pro poskytovatele podpor
· sankční mechanismy v zákoně
· zájem o poskytování podpory
· monitoring
Ad 1) Riziko špatně nastavených definic a související regulace může vést k nezájmu podnikatelů se takto označit, což nepodpoří jejich existenci coby SP ani registraci. Je třeba nastavit definici jasně, srozumitelně a tak, aby byla složena z dostatečně měřitelných indikátorů.
Ad 2) Strategie vlády bude vytvářena s ohledem na postupný vývoj oblasti, který bude průběžně monitorovat MPSV. Je třeba v průběhu tvorby návrhů zapracovat i vzniklé zkušenosti a praxi, reagovat na případné problematické body tak, aby schválená strategie byla použitelná na následující období a její sledování bylo efektivní.
Ad 3) Neefektivní osvěta sociálního podnikání a veřejného seznamu znesnadní dosažení cílového stavu, především vytvoření funkčního komplexního systému zahrnujícího zápis do seznamu, kontrolu plnění povinností, navázání benefitů atd.
Ad 4), 5) Je třeba se vyvarovat nedostatků na straně správce registru a orgánu, který bude dohlížet na plnění povinností zapsaných subjektů, a to tak, aby seznam plnil funkci spolehlivého evidenčního místa. Zodpovědné osoby by měly prokazovat dostatečnou odbornost na téma sociálního podnikání, resp. sociální ekonomiku. Systém by měl být nastaven tak, aby byl flexibilní vůči náhlým změnám. V návrhu zákona by mělo dojít k stanovení jasných podmínek pro registraci a požadavků průběžné kontroly, tyto podmínky by však neměly být rozvolněné, nicméně ani příliš striktní.
Ad 6) Za pomocí všech shora zmíněných prevencí rizik bude snadnější naplnit cílový stav - počet registrovaných sociálních podniků, celkem 800.
Ad 7) Beneficientem přidané hodnoty, kterou generují sociální podniky, je kromě jednotlivců a společnosti také samotný stát - sociální podniky jsou přínosem pro jeho ekonomiku: specifický typ sociálního podniku šetří státní rozpočet integrací znevýhodněných osob na trh práce (nižší zatížení státního rozpočtu než podpora v nezaměstnanosti), sociální podniky všeobecně transparentním způsobem přinášejí prospěch společnosti (ať už sociální, environmentální nebo zohledňují místní potřeby, čímž přispívají k místnímu rozvoji). Systém podpory by měl být zapracován v souladu s vývojem sociálního podnikání v ČR a s ohledem na vývoj v EU. Je třeba transparentně uvést výhody zápisu a vysvětlit postup při stanovení případných sankcí za neplnění povinností včas a bezvadně. Zájem na kvalitně fungujícím systému je oboustranný.
Ad 8) Riziko zavedení nepružných mechanismů by mohlo také vést k registraci minima sociálních podnikatelů, znesnadnilo by provázanost s činností správních orgánů i podpůrných organizací. Aby se v co největší míře předešlo této situaci, je návrh zákona tvořen v součinnosti s dotčenými subjekty a veškeré práce zohledňují cíl nastavení mechanismů co možná nejpružnějším způsobem.
S podniky, které budou na základě zákona a zápisu do veřejného registru označeny jako sociální, bude takto jednáno v navazující činnosti správních orgánů i podpůrných organizací. Riziko hrozí v případě, že sociální podnik přestane splňovat podmínky potřebné k registraci, nicméně schválená podpora apod. s druhou stranou bude nadále trvat, čímž by došlo k neoprávněnému čerpání výhod. V návrhu zákona je třeba zohlednit možnost nastalé situace a spojit ji s důslednými sankcemi.
B. Další rizika
Mezi další rizika můžeme zařadit riziko nezvládnutí opakovaných ekonomických nebo finančních krizí. Sociální podniky fungují na principech svépomoci, solidárního a kolektivního přístupu. Podniky, které se díky správně nastavenému systému sociálního podnikání dostanou do stadia, kdy budou tyto principy udržitelně dodržovat, by měly být schopné ekonomickou či finanční krizi zvládnout mnohem lépe než jiné subjekty na trhu.
Námitka rizika porušení pravidel hospodářské soutěže v tomto případě není namístě, zákon o sociálním podniku je zákonem, který sám stanovuje konkrétní podporu a rovněž tak činí prostřednictvím změny dalších zákonů. Podpora je stanovena v současné podobě návrhu zákona v souladu s limity evropské regulace v mezích podpory de-minimis.
Odstranění výše uvedených zásadních problémů a současně dosažení výše popsaného cílového stavu lze realizovat pouze prostřednictvím přijetí nové právní úpravy v podobě zákona, tj. je nezbytné sjednotit problematiku na úrovni státní správy.
V případě nepřijetí navrhované změny zákona o zaměstnanosti lze identifikovat následující rizika:
Nepřijetí navrhované úpravy představuje riziko, že dlouhodobě nezaměstnané osoby, jakož i osoby se specifickými potřebami, budou nadále setrvávat v evidenci uchazečů o zaměstnání, respektive nebude jim poskytována individuální zvýšená péče, a tedy velice obtížně naleznou uplatnění na chráněném či volném trhu práce. V případě povinného podílu je rizikem nepřijetí právní úpravy nedostatečná motivace zaměstnavatelů stávat se registrovanými sociálním podniky. Ponecháním dosavadního limitu náhradního plnění pro zaměstnavatele na chráněném trhu práce nedojde k eliminaci negativních praktik spojených s touto problematikou (tzv. přefakturace).
Návrh variant řešení
Část týkající se návrhu zákona o sociálním podniku
Komplexní řešení problematiky
Varianta 1 – Nulová
Popis:
Tato varianta předpokládá, že se nezmění současný stav. Vymezení sociálních podniků bude nadále záležitostí samotných aktérů a jednotlivých poskytovatelů podpor.
Rizika:
Veřejná správa si stanoví vlastní kritéria pro poskytování dotací, v rámci nichž je pravděpodobné, že tak znemožní přístup některým ze subjektů, které sociálním podnikem jsou (např. vyloučením určitého druhu právní formy). Nedojde ke sjednocení definice, ke sjednocení přístupu státní správy k sociálním podnikům a rozvoj této oblasti bude stagnovat.
Závěr:
Tato varianta se z výše uvedených důvodů nedoporučuje. Veřejná správa s pojmem sociální podnikání pracuje a nadále – v souladu s vývojem v rámci EU – pracovat bude. Definici ukotvenou v právním předpise očekává.
Varianta 2 – Nový zákon o sociálním podniku
Popis:
Tato varianta sjednotí pojmy používané v této oblasti. Nebude vytvořena žádná nová forma právnické osoby, ale stávající podnikající fyzické osoby a právnické osoby soukromého práva se budou moci aditivně registrovat jako sociální podnik.
Bude zřízen veřejný seznam sociálních podniků na registračním principu, spravovaný ústředním orgánem státní správy. Dojde ke sjednocení podmínek poskytování podpory ze státního rozpočtu.
Rizika:
Zákon bude nastaven příliš restriktivně vůči sociálním podnikům, což povede k nezájmu sociálních podniků o zápis do registru. V takovém případě by sociální podniky fungovaly i nadále, ale neoznačovaly by se tímto pojmem. Špatně nastavený zákon by mohl vést k diskreditaci pojmu sociálního podniku jako takového.
Závěr:
Shora uvedeným rizikům je možno předejít jejich dostatečným ošetřením při přípravě znění zákona. Je třeba zejména uvážlivě nastavit případné sankce. Rovněž je nutné považovat za zásadní, aby vedle registrovaných sociálních podniků byl umožněn rozvoj sociálních podniků vně dosahu státní regulace s vymezenými znaky těchto subjektů.
Varianta 3 – Novelizace existujících právních předpisů
Popis:
Budou novelizovány statusové právní předpisy, tedy v úvahu by připadaly:
· občanský zákoník,
· zákon o obchodních korporacích,
· zákon o církvích a náboženských společnostech
· a zákon o zaměstnanosti.
Rizika:
V této variantě nelze uvažovat o novelizaci zákona o obecně prospěšných společnostech, ačkoli se jedná o velmi často zastoupenou formu.
Dílčí novelizace by neřešily vznik poradního orgánu ani veřejný registr. V takovém případě by bylo vhodnější zřídit veřejně přístupný rejstřík organizací se statusem sociálního podniku na registračním principu, spravovaný soudy, jako nástroj veřejné kontroly tohoto typu právnických osob. Aby byly zahrnuty i podnikající fyzické osoby, musel by být novelizován i zákon o živnostenském podnikání.
Závěr:
Vzhledem k faktu, že zde nejsou uvažovány všechny subjekty sociálního podnikání, nelze tuto variantu doporučit. Další rizika této varianty jsou zmíněna shora. V porovnání s jinými variantami představuje správa rejstříku soudy alternativu nákladnou a neflexibilní.
Návrhy variant dílčích řešení
Kromě celkového hodnocení obsahuje návrh i některé jednotlivé otázky, které vyžadují bližší analýzu a vyhodnocení dopadů. Předně jsou řešeny otázky právní formy subjektů, které se budou moct stát sociálními podniky, potažmo registrovanými sociálními podniky. Dále je také důležité vyřešit otázku vedení veřejně dostupné evidence sociálních podniků.
A. Typy sociálních podniků
Varianta užší: sociální podniky podnikající v hlavní činnosti
Sociální podniky v této variantě by byly pouze subjekty, které mohou ze zákona podnikat v hlavní činnosti.
Takto zredukované možnosti právních forem sociálních podniků neodpovídají současné situaci na trhu (především trh zaměstnavatelů a poskytovatelů služeb a zboží).
Tzv. neziskový sektor je v ČR hybnou silou ke vzniku a rozvoji sociálního podnikání. Neziskové organizace se k sociálnímu podnikání hlásí, chovají se podle principů, případně zaměstnávají znevýhodněné osoby.
S nabytím účinnosti nového občanského zákoníku k 1. 1. 2014 se úprava neziskových forem podnikání z většiny přesunula právě do tohoto právního předpisu. Dosud nedošlo k novelizaci, která by upřesnila možnost podnikání nadačního fondu a ústavu v hlavní činnosti. Nicméně k novelizaci dojít může a je reálné riziko, že i tyto právní formy by se do této užší varianty nevešly. Za takových podmínek považuje zpracovatel a spolu s ním i velká část konzultovaných subjektů tuto variantu za diskriminační. Nestátní neziskové organizace by byly nuceny zakládat právní formy dle zákona o obchodních korporacích. Jedná se o záležitost náročnou administrativně, finančně a v dalším postupu je třeba řešit propojení právní formy se stávajícím subjektem, především účetně a daňově, z větší části by bylo potřeba vyškolit zaměstnance - tedy vynaložit další finanční obnos.
Tato varianta počítá s podnikajícími fyzickými osobami s minimálně jedním znevýhodněným zaměstnancem.
Varianta širší: sociální podniky podnikající v hlavní i vedlejší činnosti (typ A a typ B)
V takovém případě by samotný veřejný registr byl rozdělen na subjekty, které sociálně podnikají v rámci své hlavní činnosti a subjekty, které sociálně podnikají ve vedlejší činnosti.
Portfolio v současné době existujících právnických osob hlásících se k principům sociálního podnikání je následující:
OBLAST
PROCENTA – ROK 2013
PROCENTA – ROK 2014
PROCENTA – ROK 2022
obchodní korporace
52 %
51 %
54 %
“neziskové” organizace
40 %
40,5 %
35 %
živnostníci
8 %
8,5 %
6 %
Silná role neziskového sektoru je v tomto ohledu nepochybná, potenciál neziskového sektoru pro sociální podnikání a zvyšování zaměstnanosti znevýhodněných osob je nezpochybnitelný. Tyto právní formy jsou hlavním motorem rozvoje sociálního podnikání a jejich začleněním do zákona bude respektováno jejich postavení v rámci sociálního podnikání, které je uznáváno i většinou z členských zemí EU a evropskými institucemi.
V širší variantě by osoby vykonávající hospodářskou činnost mohly být zařazeny do další části veřejného seznamu - mezi tzv. sociální podniky “typu B”. To s sebou přinese větší počet uchazečů o registraci a pravděpodobně i registrovaných. Formuláře k vyplnění, dokumenty k doložení pro zápis i pravidelné sebeevaluace, případné kontroly budou probíhat prakticky totožným způsobem, proto v tomto případě nevzniknou větší administrativní náklady.
I tato varianta zahrnuje podnikající fyzické osoby s minimálně jedním zaměstnancem ze skupiny znevýhodněných osob.
B. Možnost vyloučení podnikajících fyzických osob
V rámci zvažovaných variant řešení je možné uvažovat také o možnosti, kdy sociálním podnikem bude pouze podnikající právnická osoba, tady o vyloučení možnosti přiznání statusu sociálního podniku podnikajícím fyzickým osobám. Pro účely posouzení výhod či nevýhod takového vyloučení fyzických osob se jako vhodné jeví nejprve popsat stávající situaci na poli sociálního podnikání v České republice, kterého by se takové vyloučení fyzických osob nepochybně dotklo.
Dle dostupných šetření v oblasti sociálního podnikání tvoří v České republice právnické osoby největší část subjektů sociální ekonomiky. Dle dotazníkového šetření zpracovaného pro MPSV v roce 2019 činil podíl obchodních korporací ve zkoumaném vzorku 61 %, zatímco podíl osob fyzických (podnikajících na základě živnostenského oprávnění či podnikajících v zemědělství) činil pouhé 3 %. Dle dotazníkového šetření zpracovaného P3 - People, Planet, Profit, o.p.s. v roce 2015 činil podíl obchodních korporací (s.r.o. a družstev bez zahrnutí akciových společností) ve vzorku 53 %, zatímco podíl OSVČ 7 %.
FORMA
P3 - People, Planet, Profit, o.p.s. (2015)
MPSV (2019)
s.r.o.
48 %
53 %
družstvo
5 %
8 %
OSVČ
7 %
3 %
Vycházejíc z adresáře sociálních podniků vedeného MPSV je v České republice aktuálně registrovaných 367 provozoven sociálních podniků, přičemž poměr zastoupení jednotlivých forem v zásadě odpovídá závěrům výše zmíněných dotazníkových šetření.
Aplikací uvedených statistik na posuzovanou otázku je možné bez dalšího konstatovat, že případné vyloučení fyzických osob z možnosti získání statusu registrovaného sociálního podniku dopadne pouze na malou část subjektů sociální ekonomiky. Současně je však nezbytné zmínit, že ve vztahu k celkovému počtu sociálních podniků v České republice se stále jedná o nezanedbatelný počet. Pro absenci dalších statistických informací jej nicméně nelze hodnotit vedle absolutního počtu sociálních podniků, nebo na základě jiných neméně důležitých ukazatelů těchto podniků, jako je např. počet zaměstnanců nebo celkový pozitivní dopad v sociální či environmentální oblasti.
S odkazem na výše uvedené principy a indikátory sociálního podniku je možným argumentem proti přiznání statusu sociálního podniku podnikajícím fyzickým osobám také skutečnost, že v případě podnikajících fyzických osob může být problematický požadavek na oddělení osobních zájmů dané osoby (např. s ohledem na ručení podnikající fyzické osoby celým svým majetkem) a zájmů společenských nebo ekologických. Problematickým se zde může rovněž jevit výrazné funkční propojení mezi danou osobou a podnikatelskou činností, které bude mít např. v případě jejího ukončení (např. z důvodu úmrtí podnikatele) závažné dopady na zaměstnávané osoby. Naopak v případě právnických osob lze předpokládat vyšší stabilitu a lepší možnosti pokračování podnikatelské činnosti, resp. fungování sociálního podniku včetně zaměstnávání znevýhodněných osob.
Zásadním argumentem ve prospěch možnosti přiznání statusu sociálního podniku také podnikajícím fyzickým osobám však bude nepochybně skutečnost, že v České republice tato skupina dle oficiálních statistik Ministerstva průmyslu a obchodu zahrnuje až 2.106.539 osob. Vyloučení tak významné skupiny podnikatelů z oblasti sociálního podnikání by tak mohlo významně omezit potenciál dalšího rozvoje sociálního podnikání v České republice.
Za určitou výhodu svědčící ve prospěch podnikajících fyzických osob jakožto sociálních podniků je pak možné označit očekávanou vyšší angažovanost podnikatele a také vyšší tlak na dosahování stanovených neekonomických cílů sociálního podniku s ohledem na užší propojení podnikání s osobou podnikatele a jeho profesní ctí. Současně platí, že v případě podnikajících fyzických osob nelze hovořit o (ne)závislosti na zřizovatelích. Pro úplnost je na místě též doplnit, že podnikání fyzických osob je možné rovněž považovat za administrativně méně náročné, pročež je také častou formou v případě začínajících podnikatelů. S dalším rozvojem daného podnikání pak lze předpokládat změnu formy podnikání a založení obchodní korporace, kterému by ZoSP neměl bránit. Další zvyšování administrativní zátěže (s přihlédnutím k nezanedbatelné administrativní zátěži v rámci předpokládané registrace sociálního podniku) nelze považovat za žádoucí.
Závěrem je možné shrnout, že pokud by došlo k přijetí právní úpravy sociálních podniků, kde by přiznání tohoto statusu fyzickým osobám nebylo umožněno, jednalo by se o silný demotivační prvek ve vztahu k dalšímu pokračování sociálně odpovědné a veřejně prospěšné práce těchto osob. V této souvislosti nelze očekávat, že by došlo k transformaci podnikajících fyzických osob, resp. k hromadnému zakládání např. obchodních společností, a to zejména s ohledem na další administrativní zátěž s tímto procesem spojenou. Je proto možné konstatovat, že i v případě podnikajících fyzických osob je naplnění veškerých definičních znaků sociálního podniku možné a nebrání mu žádné zákonné překážky.
Vyloučení možnosti registrace fyzické osoby jako sociálního podniku se proto nedoporučuje.
C. Možnost vyloučení zakládání sociálních podniků osobami veřejného práva
S ohledem na principy a definiční znaky sociálního podniku panuje obecná shoda odborné veřejnosti na tom, že sociálním podnikem nemůže být osoba veřejného práva. Zůstává však otázkou, zda osoby veřejného práva nemohou sociální podniky ani zakládat, anebo v nich uplatňovat rozhodující vliv.
V rámci legislativní činnosti je zamýšleným účelem připravovaného zákona registrování již existujících subjektů působících v oblasti sociální ekonomiky a přiznání jim určitého statusu (registrovaného sociálního podniku), jakož i motivace k vytváření podniků nových. Registrované sociální podniky by pak pomocí určité motivace mohly plnit nejen ekonomické, ale také veřejně prospěšné cíle v různých formách. Z hlediska nastavení zákonných pravidel registrace a motivace sociálních podniků je pak klíčové, aby se zakládání sociálních podniků zejména pro soukromoprávní subjekty stalo v rámci možností co nejatraktivnějším. Takto nastavený model bude v konečném důsledku rovněž přínosem pro veřejnoprávní korporace, resp. stát jako takový, a to z důvodu značné (zejm. finanční) úlevy ve vztahu k politice zaměstnanosti či sociální podpory.
V souvislosti s účastí veřejných subjektů na sociálním podnikání je nicméně ze strany některých stakeholderů prosazován názor, že sociální podniky mají být na veřejné správě zcela nezávislé. Jedním z důvodů by měla být skutečnost, že propojení sociálního podniku se subjektem veřejného práva, zejména municipalitami, bude takovým podnikům poskytovat konkurenční výhodu oproti sociálním podnikům založeným právnickými či fyzickými osobami soukromého práva, a to zejména ve vztahu k soutěži o veřejné zdroje. Takové zvýhodnění by pak mohlo omezit přirozený rozvoj sociálního podnikání.
Ve vztahu k zodpovězení výše položené otázky, tedy zda by sociální podniky mohly být zakládány rovněž subjekty veřejného práva, bude nezbytné vypořádání výše uvedeného názoru, jakož i hodnocení dalších skutečností souvisejících s naplněním definičních znaků a indikátorů sociálních podniků.
Varianta a) představuje možnost, že by zakladatelem sociálního podniku mohl být také stát nebo územní samosprávný celek. V této souvislosti lze (již s ohledem na samotný počet základních a vyšších územně samosprávných celků) předpokládat, že v případě připuštění této varianty by většina sociálních podniků založených veřejným subjektem byla tvořena především municipalitami, a to v souvislosti s výkonem činností v samostatné působnosti.
Z vymezení samostatné působnosti kraje a obce v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o krajích“), a v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), lze dovodit, že základním zájmem obce či kraje není působení na trhu a dosahování zisku, ale uspokojování potřeb jeho občanů. Převažujícím účelem a cílem činnosti územně samosprávných celků je pak ochrana veřejného zájmu, resp. výkon veřejně prospěšných činností. Příkladem takových činností jsou zejména aktivity obcí a krajů v oblasti sociálních služeb, zdravotnictví, vzdělávání či kultury.
Za účelem výkonu těchto činností dává právní úprava obcím a krajům možnost zřizování právnických osob soukromého práva (potažmo majetkově vstupovat do již existujících právnických osob). Dle ust. § 23 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, může územní samosprávný celek ve své pravomoci k plnění svých úkolů (zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností) zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Zastupitelstvu obce je pak dle ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona o obcích vyhrazeno rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách.
Je tedy zřejmé, že municipalitám ze strany právních předpisů v zakládání právnických osob nic nebrání. S ohledem na účel a veřejně prospěšné cíle výkonu samostatné působnosti mohou být právě tyto právnické osoby vhodným prostředkem k jejich dosahování. Z tohoto pohledu, jakož i z hlediska zajištění co největšího pozitivního dopadu Zákona, se jeví jako logická možnost připustit také zakládání sociálních podniků územně samosprávnými celky.
Nad rámec uvedeného lze předpokládat, že by územně samosprávný celek mohl jít příkladem a zakládat určité modelové sociální podniky, resp. na sociální podniky přetvářet již existující právnické osoby. Tato praxe by se mohla týkat zejména oblastí tzv. technických či sociálních služeb, služeb dopravních podniků, nebo ve vztahu k obdobným činnostem v oblasti energetiky či odpadového hospodářství, kde již aktuálně řada municipalit specializované právnické osoby zřídila a kde sociální podniky zřízené osobami soukromého práva z povahy věci nemohou těmto právnickým osobám konkurovat (tj. nelze očekávat ani jejich zřizování).
Uvedené ve spojení s problematikou tzv. in-house zadávání neboli vertikální spolupráce ve smyslu ust. § 11 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), vyvrací výše uvedené tvrzení o nevhodnosti propojení (zakládání a majetkové účasti) obcí a sociálních podniků. V případě vhodného nastavení zákonné povinnosti veřejných zadavatelů k poptávání určité procentuální části plnění prostřednictvím tzv. vyhrazené veřejné zakázky s účastí registrovaných sociálních podniků (doposud pro chráněný trh práce upravené ust. § 38 ZZVZ), mohou registrované sociální podniky územních samosprávných celků naopak vytvořit prostor pro jiné oblasti působení podniků zakládaných soukromými osobami.
V souvislosti s případným omezením majetkové účasti územních samosprávných celků v sociálních podnicích (např. pokud je externím zřizovatelem sociálního podniku obec či skupina obcí, jejich celkový vlastnický podíl v podniku musí být menší než 50 %) pro takové omezení nebyly definovány relevantní argumenty, neboť lze mít za to, že pro zajištění absence externího vlivu subjektů veřejného práva by takové ustanovení zákona muselo postihnout daleko širší okruh skutečností než pouhý majetkový podíl. Současně je možné tvrdit, že pokud má být důvodem takové regulace obava ze zvýhodňování těchto sociálních podniků, je toto riziko omezeno zásadami zadávání veřejných zakázek a zamýšleným nastavením limitů pro vyhrazené veřejné zakázky.
Nad rámec uvedeného je možné doplnit, že v případě zakládání sociálních podniků ze strany obcí lze předpokládat rovněž vysokou motivaci pro udržení stability podniků, zachovávání veřejně prospěšného cíle, existenci demokratických principů řízení a v neposlední řadě také dostatečnou provázanost na místní komunitu a aktéry.
Ve vztahu k zakládání sociálních podniků přímo státem lze uvést, že má-li být pozitivním dopadem zakládání sociálních podniků snižování finanční zátěže státu v souvislosti se začleňováním vyloučených či znevýhodněných osob do společnosti či na volný trh práce, jeví se vytváření sociálních podniků státem jako nadbytečné. Současně je možné s odkazem na demokratické principy řízení státu tvrdit, že podnikání, včetně sociálního, by mělo být přenecháno soukromému vlastnictví a tržní ekonomice, přičemž stát by měl podnikatelskou činnost vykonávat pouze tam, kde se jedná o plnění základních a strategických potřeb jeho fungování (energetika, doprava atd.).
Pokud by tedy v této souvislosti zákonodárce měl úmysl stát z účasti na sociálním podnikání zcela vyloučit, bylo by nezbytné vyřešit přinejmenším otázku možného zakládání sociálních podniků ze strany akciových společností s majetkovou účastí státu (viz např. společnosti ČEZ, a.s. nebo České dráhy, a.s.). I v této souvislosti je však možné uvést, že pro takové omezení možnosti zakládání sociálních podniků ze strany akciových společností vlastněných státem (jakkoliv není pravděpodobné) nelze spatřovat relevantní argumenty, které by převážily nad pozitivními dopady vzniku dalších sociálních podniků. V případě umožnění zakládání sociálních podniků státem lze navíc předpokládat, že taková možnost by byla v praxi využívána spíše výjimečně. Zákonné vyloučení možnosti státu zakládat sociální podniky se proto jeví jako nepotřebné.
Závěrem lze shrnout, že pro případné vyloučení možnosti zakládání sociálních podniků ze strany osob veřejného práva by bylo nezbytné nastavit kritéria nejenom ve vztahu k zakládání právnických osob, jež mají být sociálním podnikem, ale také k majetkové účasti či uplatňování vlivu ze strany těchto osob. Ve vztahu k porovnání jednotlivých variant řešení možné právní úpravy pak lze uvést, že pro vyloučení osob veřejného práva z možnosti zakládat sociální podniky nebyly identifikovány dostatečné důvody. V případě zakládání sociálních podniků ze strany obcí naopak významně převládají důvody pro umožnění jejich účasti na sociálním podnikání.
S ohledem na snahu o co největší pozitivní dopad zákona a snahu o podporu vzniku co největšího počtu sociálních podniků proto nelze doporučit výše popsané omezení, a naopak lze doporučit zaměřit podmínky registrace sociálních podniků na hodnocení skutečného naplňování jejich principů a poslání.
D. Evidence podniků a dohled nad registrovanými sociálními podniky
V následujícím textu jsou uvažovány varianty vhodného/ých orgán/ů, který by plnil následující úlohy: vedení a aktualizace registru, kontrola hodnocení zapsaných podniků a kontrola zpráv sociálních podniků o jejich činnosti, jejich obsahu, právo žádat doplnění a stanovovat termíny odstranění nedostatků, v odůvodněných případech vymazat z registru/seznamu.
Varianta 1 – Rejstřík spravovaný soudy
U konkrétního zapsaného subjektu by byl zapsán status sociálního podniku jako veřejně přístupná informace. Zároveň by se požadované dokumenty dokládaly do Sbírky listin příslušného soudu.
V takovém případě se jedná pouze o právnické osoby, podnikající fyzické osoby zahrnuty nejsou.
Rejstříkové soudy by zároveň plnily úlohu dohlížejícího orgánu, avšak jejich dohled by mohl být pouze formální (kontrola průběžně doložených dokumentů do Sbírky listin příslušného soudu). Nelze očekávat, že by soud plnil obsahovou funkci dohledu, protože není v jeho možnostech rozumět sociálnímu podnikání po obsahové stránce.
Varianta 2 – Veřejný seznam pod vedením Ministerstva práce a sociálních věcí
MPSV se problematikou sociálního podnikání zabývá dlouhodobě a rozumí jí i po odborné stránce. Většina sociálních podniků je integračního charakteru, jedná se tedy o oblast, kterou se ministerstvo již zabývalo a dosud zabývá.
Ministerstvo by vytvořilo vlastní oddělení, které by spravovalo seznam a provádělo kontrolu dodržování povinností zapsaných subjektů.
Varianta 3 – Rejstřík jako samostatná sekce živnostenského rejstříku
Vzhledem k problematice týkající se osob fyzických i právnických je zvažována i varianta napojení evidence na agendu živnostenských úřadů.
V případě této varianty existují následující nedostatky:
· nejedná se o samostatnou živnost,
· kontrola s nedostatečnou odborností.
Dále nelze očekávat, že by živnostenské úřady plnily obsahovou funkci dohledu, protože není v jejich možnostech rozumět sociálnímu podnikání po obsahové stránce.
Sociální podnik nemusí být pouze podnikatel podle živnostenského zákona, ale může jím být i osoba vykonávající činnost v rozsahu jiného zákona. Tyto činnosti by svěřením agendy živnostenským úřadům byly opomenuty.
Dohled nad plněním povinností zapsaných subjektů by plnily jednotlivé živnostenské úřady.
Varianta 4 – Veřejný seznam spravovaný Úřadem vlády
Veřejný seznam a dohled nad plněním povinností subjektů zapsaných do seznamu by byl v kompetenci vlády, resp. Úřadu vlády.
Výhodnou je, že se jedná o nadresortní orgán. Nevýhodou je neexistence odborného aparátu a nepropojení zkušeností z problematiky s vedením registru.
S ohledem na výše uvedené se domníváme, že varianta č. 2 je nejvhodnější z uvažovaných.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Cílem zákona je legislativní ukotvení pojmu a významu sociálního podniku, pravidel a procesu registrace včetně vytvoření veřejného registru registrovaných sociálních podniků.
Pokud dojde na základě schválení tohoto zákona k přijetí deklarovaných změn zákonů a schválení prováděcího předpisu, např. v oblasti zaměstnanosti, daní a veřejného pojištění, či veřejných zakázek, jsou tyto změny promítnuty v rámci tohoto dokumentu.
Lze tedy z uskutečněných konzultací a analýz předpokládat, že nezbytné výdaje veřejných financí spojené s přijetím této právní úpravy přinesou pozitivní dopad v podobě úspor veřejných výdajů, minimálně v podobě snížení přímých, nepřímých a druhotně vyvolaných výdajů státu spojených se vznikem nových pracovních příležitostí v prostředí registrovaných sociálních podniků. Zanedbatelné nejsou ani dopady do kupní síly, nepřímých a přímých daní. Prokázání dopadů sociálních, spojených s řešením složité situace v sociálně vyloučených lokalitách, případně v dalších regionech a komunitách, včetně případných dopadů politických, přesahuje rámec této analýzy, přesto není možno je ignorovat.
Problematika, která má být upravena, je vzhledem ke své obecné aplikovatelnosti značně rozsáhlá co do počtu skupin subjektů, jichž se bude dotýkat. Současně však navrhované řešení vychází především z dosavadní praxe.
Z těchto důvodů lze těžko vymezit náklady a přínosy pro jednotlivé oblasti či skupiny, a proto se hodnocení variant v této fázi zabývá především komplexním zhodnocením nákladů a přínosů navrhovaných řešení, a to především z pohledu naplnění stanoveného cíle (viz bod 1.5 a 6).
Náklady a vyhodnocení variant
Níže jsou uvedeny náklady variant, které byly zvoleny za nejvhodnější.
A. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
· z návrhu zákona přímo plynou níže uvedené výdaje
B. Administrativní zátěž pro orgány veřejné správy
· Proces registrace
Lze předpokládat nezbytné personální a administrativní výdaje spojené s procesem registrace a vedením správních řízení o zápisu do registru, změně registrace a zániku a zrušení registrace, kontrole a tvorbě relevantní metodiky. V této souvislosti lze očekávat, s přihlédnutím k finální podobě legislativního textu a nastavené míry automatizace zákonem předvídaných procesů vytvoření 10 pracovních míst na MPSV a obdobného počtu na Úřadu práce ČR, přičemž část těchto zamýšlených nových úvazků bude kompenzováno úsporami v jiných agendách. Podle stávající podoby legislativního textu, zamýšlené míry automatizace a zamýšlených úspor v jiných agendách je uvažováno o výdajích ve výši 15.000.000 Kč.
· Externí spolupracovníci
Předpokládaný rozsah externí podpory (hodnotitelů) na základě dílčích objednávek dle ocenění v prováděcím předpise v ceně okolo 10.000 Kč za vyhotovené stanovisko hodnotitele a přiměřeného počtu hodin mimo tuto částku na související úkony. Souhrn těchto částek je zahrnut v odhadu předchozí položky činí 3.100.000 Kč v prvním roce, následně lze očekávat pokles této částky zhruba na polovinu.
· Jednorázové výdaje
Kromě pořízení standardního kancelářského vybavení jsou předpokládány výdaje spojené s návrhem, softwarovým (SW) zpracováním a doladěním veřejného registru sociálních podniků a v neposlední řadě úprava stávajících systémů na MPSV, ÚP ČR a ČSSZ. Tento systém bude schopen komunikovat s existujícími veřejnými registry právnických osob (zejm. veřejné registry dle zákona o veřejných rejstřících a registry osob dle zákona o základních registrech, případně další) v zájmu minimalizace administrativních požadavků na samotné žadatele.
Podle zkušenosti lze odhadovat náklady na SW řešení na částku 5.000.000 Kč
C. Náklady plynoucí z regulace pro podnikatele a občany
· Sociální podnikatel zpracovává dokumenty nezbytné pro zapsání do registru, náklady odpovídají času řádově v jednotkách hodin, jednorázově, případně při jakékoliv změně. Následně lze uvažovat o časovém rozsahu několika hodin ročně (následně 1x za dva roky) v souvislosti s předkládáním zprávy o činnosti MPSV.
· Zpráva o činnosti je předkládána v jednotné struktuře přičemž údaje požadované pro tuto zprávu lze zčásti synergicky využít při zpracování několika souvisejících dokumentů.
· Pro ostatní podnikatele a občany úprava nevyvolá žádné náklady, spíše je očekáván pozitivní vliv vyplývající z vyjasnění pojmů vztahujících se k doposud roztříštěné terminologii u sociálního podnikání či rozšíření nabídky zboží a služeb v rámci náhradního plnění. Rovněž lze předpokládat pozitiva plynoucí z činností registrovaných sociálních podniků k plnění veřejného nebo komunitního zájmu.
D. Dopady na konkurenceschopnost
· Navržená úprava má pozitivní vliv na postavení SP na obchodním trhu, nezakládá narušení pravidel volného trhu. SP nejsou „nekalou“ konkurencí, pouze pracují s jinou dimenzí přidané hodnoty, podobnou, o jakou již dnes usilují významné podniky hodnotově orientované na maximalizaci zisku (dnes většinou velké korporace) zdůrazňující sociální nebo environmentální společenskou odpovědnost svého podnikání.
· Sociální přidaná hodnota je pro SP klíčovým nástrojem konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje.
E. Ekonomické a právní vztahy jak mezi orgány veřejné správy, tak i soukromými subjekty
· Navržená úprava přispívá k vyjasnění kompetencí v jednotlivých oblastech podpory sociálního podnikání a sociální ekonomiky v rámci resortních působností, které jsou dosud zdrojem řady problémů.
Celková bilance nákladů
Druh nákladů
Upřesnění
Náklad v Kč
Osobní náklady v prvním roce
Vč. sekretariátu + expertní spolupráce
18.100.000 Kč
Režijní náklady v prvním roce
Kancelář + provoz registru
1.000.000 Kč
Jednorázové náklady
SW
35.000.000 Kč
Průběžné náklady od 2. roku
aktualizace SW
100.000 Kč
Celkem v 1. roce
54.100.000 Kč
Celkem v následujících letech
17.650.000 Kč
Přínosy, pozitivní dopady
A. Portfolio SP
Pro odhad potenciálního počtu sociálních podniků v České republice se lze odrazit od stávající situace ve Slovenské republice. Dle dat ÚPSVaR SR činil mezi lety 2016 a 2020 průměrný počet uchazečů o zaměstnání ve Slovenské republice 206 862. K 31. srpnu 2021 bylo registrováno 217 147 uchazečů o práci. V České republice to bylo ke stejnému datu 267 889 osob a zatím poslední dostupný údaj z České republiky hovoří o 251 753 nezaměstnaných osobách ke dni 31. srpna 2022.
Přitom platí, že od roku 2018, kdy vešel v platnost zákon č. 112/2018 Z. z. o sociálnej ekonomike a sociálnych podnikoch, vzniklo na Slovensku 558 sociálních podniků. Naopak zrušeno bylo za stejné období 31 sociálních podniků. Nutno však dodat, že prezentovaný celkový počet vzniknuvších sociálních podniků (tj. 558) nemusí přesně odpovídat počtu reálně nově založených podniků. Část z tohoto celkového počtu totiž mohou představovat podniky, které byly založeny a fungovaly již před platností nového zákona a po nabytí jeho účinnosti došlo pouze k jejich dodatečné registraci, úpravě stanov či činnosti nebo jiným aktům tak, aby byly tyto podniky v souladu s novou legislativou upravující fungování sociálního podniku. Data, která by počty takových podniků ukazovala, však dostupná nejsou. Prezentovaný počet tak představuje spíše horní hranici odhadovaného počtu, přičemž reálný počet nově založených sociálních podniků bude s největší pravděpodobností o poznání nižší.
Podle expertních odhadů je v České republice v současné době 400 až 600 sociálních podniků. V Adresáři sociálních podniků je nyní 210 registrovaných podniků (počet unikátních IČ). V dosud posledním šetření MPSV z roku 2022 bylo osloveno 421 organizací podle seznamu připraveného ze strany MPSV. Kontaktované byly přitom tyto skupiny organizací:
1. organizace v Adresáři sociálních podniků MPSV,
2. žadatelé nebo příjemci dotací z evropských strukturálních fondů na podporu sociálních podniků,
3. organizace, které byly aktivně vyhledány pracovnicemi MPSV zodpovědnými za zpracování dotazníkového šetření.
Vzhledem k výše zmíněným expertním odhadům až (400 až 600 sociálních podniků) lze předpokládat, že v rámci šetření MPSV byla oslovena většina z nich. Údaje o počtech znevýhodněných zaměstnanců uvedlo v šetření MPSV 89 z celkem 421 oslovených organizací, tj. zhruba 21 %. V těchto 89 sociálních podnicích bylo dle odpovědí zaměstnáno celkem 1756 znevýhodněných zaměstnanců, kteří dohromady naplňovali celkem 1132 plných pracovních úvazků. Kdybychom tento vzorek extrapolovali na celou populaci sociálních podniků, znamenalo by to, že v jednom sociálním podniku pracuje v průměru 19,73 znevýhodněných zaměstnanců, kteří naplňují celkem zhruba 12,72 pracovních úvazků.
Pokud by se tak počet sociálních podniků s novou legislativní úpravou v ČR zvýšil o daný počet, lze předpokládat, že počet jako na Slovensku, nově zaměstnaných znevýhodněných osob by se zvýšil o téměř dvacetinásobek. Hypotetické počty na trhu práce znevýhodněných osob, které by mohly najít pracovní uplatnění v nově založených sociálních podnicích, uvádí v několika scénářích tabulka níže. Scénáře se liší v počtu nově založených sociálních podniků, jež jsou hlavním determinantem toho, kolik znevýhodněných bude mít šanci v jejich strukturách nalézti uplatnění, kolik plných pracovních úvazků tím vytvoří a samozřejmě také jaké dopady bude mít jejich činnost v oblasti daní, odvodů a dalších finančních i nefinančních socioekonomických benefitů.
Scénář
Nových sociálních podniků
Nově zaměstnaných znevýhodněných osob
Počet nových úvazků (FTE)[footnoteRef:8] [8: Ekvivalent plného pracovního úvazku.]
scénář 1
100
1973
1272
scénář 2
150
2960
1908
scénář 3
200
3946
2544
scénář 4
300
5919
3816
Dopad regulace na konkrétní sociální podniky pak lze hodnotit také individuálně podle provedených případových studií, a to následovně:
1. Sociální podnik zaměstnávající osoby po výkonu trestu odnětí svobody (SP1)
Aktuální přínosy sociálního podniku:
· Desítkám odsouzených pomohl udělat první kroky k návratu do společnosti a na pracovní trh.
· SP pomáhá osobám po výkonu trestu integrovat se zpět do společnosti a na trh práce. Kromě stabilní práce jim nabízí i potřebný psychosociální servis. Aktivity sociálních pracovníků se mimo jiné zaměřují na zvyšování finanční gramotnosti klientů, pomoc s procesem oddlužování, s obnovováním rodinných vazeb klientů či navazováním kontaktů s úřady.
= Průměrné roční náklady na jednu celoročně nezaměstnanou osobu činí necelých 291.000 Kč (Jahoda, 2021).
= Opětovné začlenění osob s trestní minulostí do společnosti vede ke snížení míry recidivy propuštěných a výrazně tak snižuje ekonomické a společenské nároky, které jsou spojené s vysokou mírou recidivy mezi osobami po výkonu trestu v ČR (70 %). Pro opětovné začlenění propuštěných osob do společnosti je přitom v podstatě nezbytnou podmínkou právě uplatnění osoby na trhu práce. Jednou z největších překážek v otázce zaměstnávání bývalých vězňů je ale neochota komerčních subjektů takové osoby zaměstnat.
· Cílová skupina je odlišná v tom, že klienti často touží začít znovu někde, kde je nikdo nezná. Více se tak řeší otázka bydlení. Podnik může nabídnout zvýhodněné ubytování v těsné blízkosti místa výkonu zaměstnání.
· Často se stává, že se propuštěný vydá cestou recidivy. Tím, že se v podniku nemusí řešit základní životní potřeby (střechu nad hlavou), bývá úspěšnost začlenění mnohem vyšší.
· Klienti získávají odbornou praxi v oborech, po kterých je v současné době – a nejspíše bude i v příštích letech – mezi zaměstnavateli poptávka.
· Komplikaci představuje skutečnost, že při pobytu ve vězení může projevování zájmu o práci znamenat zkrácení trestu. Často se tak stává, že zájem není skutečný.
Potenciální přínosy zákona pro sociální podnik:
· Motivační příspěvek – 2násobek průměrné mzdy v národním hospodářství jako motivace a současně kompenzace nákladů za zaučení nových pracovníků v případě, že si zaměstnanec po absolvování programu registrovaného sociálního podniku (prostupný a smíšený model sociálního podniku, vč. sociální farmy) nalezne zaměstnání na volném trhu práce a udrží se na něm minimálně po stanovenou dobu; obzvlášť relevantní v případě, že jde o startovací projekt (v nižších desítkách tisíc Kč za zaměstnance)
· Nižší daň z příjmu (18 000 Kč za každého zaměstnance)
· Vyhrazené veřejné zakázky – zvýšení počtu realizovaných zakázek pro veřejnou sféru
· Sleva na pojistném
· Tato opatření mohou vést ke zvýšení příjmů podniku (dodatečné příjmy z motivačního příspěvku jako kompenzace za zaučování nových klientů, zvýšení tržeb díky vyššímu počtu realizovaných zakázek) a zároveň ke snížení nákladů (nižší osobní náklady díky slevě na pojistném, nižší daňová povinnost). Finálním pozitivním dopadem tak může být pokles nižší (příp. nulová) závislost podniku na dotacích, bez nichž prozatím není schopen ekonomicky fungovat.
2. Sociální podnik v oblasti technických/městských služeb (SP2)
Aktuální přínosy sociálního podniku:
· Stejně jako v případě SP1 pomohl SP2 udělat první kroky k návratu do společnosti a na pracovní trh desítkám osob znevýhodněných na trhu práce.
· Kromě stabilní práce nabízí SP2 též potřebný psychosociální servis, zaměřený na zvyšování finanční gramotnosti klientů, pomoc s procesem oddlužování apod.
= Průměrné roční náklady na jednu celoročně nezaměstnanou osobu činí necelých 291.000 Kč (Jahoda, 2021).
= Opětovné začlenění osob s trestní minulostí do společnosti vede ke snížení míry recidivy propuštěných a výrazně tak snižuje ekonomické a společenské náklady, které jsou spojené s vysokou mírou recidivy mezi osobami po výkonu trestu v ČR (70 %).
· Cílová skupina je odlišná v tom, že klienti často touží začít znovu někde, kde je nikdo nezná. Více se tak řeší otázka bydlení. Podnik může nabídnout zvýhodněné ubytování v blízkosti místa výkonu zaměstnání.
· Klienti získávají odbornou praxi v oborech, po kterých je mezi zaměstnavateli poptávka.
Potenciální přínosy zákona pro sociální podnik:
· Motivační příspěvek – 2násobek průměrné mzdy v národním hospodářství jako motivace a současně kompenzace nákladů za zaučení nových pracovníků v případě, že si zaměstnanec po absolvování programu registrovaného sociálního podniku nalezne zaměstnání na volném trhu práce a udrží se na něm minimálně po stanovenou dobu; obzvlášť relevantní v případě, že jde o startovací projekt (v nižších desítkách tisíc Kč za zaměstnance)
· Nižší daň z příjmu (18 000 Kč za každého zaměstnance)
· Vyhrazené veřejné zakázky – v případě SP2 tato změna nehraje tak významnou roli, nicméně vyšší počet realizovaných zakázek samozřejmě znamená větší prostor pro zaměstnání osob znevýhodněných na trhu práce. Velmi zjednodušeně lze odhadnout, že pro ekonomickou udržitelnost 1 FTE ročně je třeba zhruba zakázka za 400 mil. Kč.
· Sleva na pojistném
· Tato opatření mohou vést ke zvýšení příjmů podniku (dodatečné příjmy z motivačního příspěvku jako kompenzace za zaučování nových klientů, zvýšení tržeb díky vyššímu počtu realizovaných zakázek) a zároveň ke snížení nákladů (nižší osobní náklady díky slevě na pojistném, nižší daňová povinnost). Finálním pozitivním dopadem tak může být pokles nižší (příp. nulová) závislost podniku na dotacích, bez nichž prozatím není schopen ekonomicky fungovat.
B. Přínos pro zaměstnanost
Předpokládáme-li nárůst počtu sociálních podniků meziročně o 10 % (rozdíl mezi nově vzniklými a zaniklými SP), lze uvažovat v průměru ročně s 50 novými SP, které vytvoří v průměru 6 nových pracovních míst pro znevýhodněné osoby (v přepočteném průměrném počtu - úvazek 0,6). Tedy se jedná o nejméně 300 nových pracovních míst v ČR.
C. Přínos pro místní a regionální rozvoj
Sociální podniky zaplňují poptávku zejména po chybějících službách v obcích a regionech mohou být vyšší formou stávajícího masivního využití veřejně prospěšných prací.
Analýza dopadů je závislá na obsahu navazujících právních úprav a prováděcích předpisů a přesahuje rámec této analýzy.
D. Snížení administrativních nároků státní správy
Přijetím návrhu zákona dojde k úspoře nákladů na expertní konzultace a stanoviska spojená s přípravou a realizací resortních nebo krajských opatření na podporu sociálních podniků využitím veřejného seznamu a monitoringu SP, který bude na tento seznam navazovat.
Návrh neuvažuje přímou delegaci pravomocí (resorty, kraje), avšak lze předpokládat pozitivní vliv koordinace, metodiky vyplývající z očekávaných strategií podpory SE a SP.
Bilance nákladů v prvním roce
V prvním roce lze očekávat osobní náklady ve výši 18.100.000 Kč, režijní náklady ve výši 1.000.000 Kč a jednorázové náklady na software ve výši 35.000.000 Kč. Celkové náklady na administrativní zajištění agendy v prvním roce činí 54.100.000 Kč.
Pro první rok po nabytí účinnosti zákona je počítáno se vznikem 300 nových registrovaných sociálních podniků (registrovaných na dobu neurčitou). Část z nich může být transformována ze stávajících sociálních podniků, zlomek z nich rovněž ze stávajících zaměstnavatelů na chráněném trhu práce. Je kalkulováno s přepočteným počtem 12,72 úvazků znevýhodněných osob. Při předpokládaném vzniku 300 nových registrovaných sociálních podniků tak lze očekávat vytvoření cca 3.800 přepočtených úvazků znevýhodněných osob.
V prvním roce nelze očekávat masivní zapojení RSP zaměstnávajících osoby se specifickými potřebami, proto lze vyjádřit podíl této specifické subskupiny znevýhodněných osob na cca 800 přepočtených úvazků. Pro účely plánované podpory je pak nutné i tuto skupinu rozdělit na případy s lehčím sociálním znevýhodněným, pro níž je zamýšlená nižší míra zvýhodnění při zaměstnávání (sleva na pojistném i sleva na daních z příjmů) a s těžším sociálním znevýhodněním a s většími výhodami. Reálný poměr mezi těmito skupinami je 3:1, tj. 600:200.
V případě skupiny osob se zdravotním postižením nebude státní rozpočet zatížen v prvních letech žádnými výdaji, neboť sleva na pojistném i sleva na daních bude vycházet ze stávajícího právního modelu. Relevantní v tomto období proto bude toliko zaměstnávání osob se specifickými potřebami ve shora vyjádřeném odhadovaném poměru.
Při možné minimální mzdě ve výši 20.000 Kč na celý úvazek, průměrném přepočteném úvazku jedné znevýhodněné osoby (OSP) a možné mzdě ve výši o ¼ vyšší, než je minimální mzda, vycházíme z hrubé mzdy ve výši 16.000 Kč. Sleva na pojistném u lehkých případů tak bude činit 1.600 Kč měsíčně, u těžkých případů pak 3.968. Při uvedeném poměru obou skupin se specifickými potřebami, uvedené diferenciované výši sociálního pojištění a uvažované průměrné výši přepočteného úvazku lze očekávat slevu na pojistném v prvním roce po nabytí účinnosti zákona ve výši 33.000.000 Kč.
V případě uvedeného poměru obou skupin osob se specifickými potřebami a nastíněného průměrného zlomku průměrného úvazku pak bude činit sleva na daních z příjmů 22.800.000 Kč.
Podpora v podobě vyplácení motivačního příspěvku nebude v prvním roce od nabytí účinnosti zákona reálně dosažitelná. Součet obou reálně v úvahu připadajících podpor tedy činí 55.800.000 Kč.
Celkové náklady v prvním roce
Administrativní náklady (viz tabulka shora)
54.100.000 Kč
Slevy na pojistném a na daních z příjmů
55.800.000 Kč
Celkem
109.100.000 Kč.
V tomto období nelze zřetelně vyjádřit pozitivní dopady nové regulace, neboť ta se začne projevovat teprve ke konci prvního roku.
Bilance nákladů v 6. roce po nabytí účinnosti zákona
V šestém roce po nabytí účinnosti zákona je počítáno se vznikem dalších 300 nových registrovaných sociálních podniků (každý rok po nabytí účinnosti nových 50), ke konci tohoto období tedy bude na trhu působit 600 registrovaných sociálních podniků, registrovaných na dobu neurčitou. Jen malá část z nich bude transformována z dřívějších neregistrovaných sociálních podniků, určitá část rovněž ze zaměstnavatelů na chráněném trhu práce. Je stále kalkulováno s přepočteným počtem 12,72 úvazků znevýhodněných osob.
Při předpokládaném vzniku 600 nových registrovaných sociálních podniků tak lze očekávat vytvoření cca 7.632 přepočtených úvazků znevýhodněných osob.
V šestém roce již lze očekávat masivní zapojení RSP zaměstnávajících osoby se specifickými potřebami, proto lze vyjádřit podíl této specifické subskupiny znevýhodněných osob na cca 4.000 přepočtených úvazků. Pro účely plánované podpory je pak nutné i tuto skupinu rozdělit na případy s lehčím sociálním znevýhodněným, pro níž je zamýšlená nižší míra zvýhodnění při zaměstnávání (sleva na pojistném i sleva na daních z příjmů) a s těžším sociálním znevýhodněním a s většími výhodami. Reálný poměr mezi těmito skupinami je 3:1, tj. 3.000:1.000.
V případě skupiny osob se zdravotním postižením nebude státní rozpočet zatížen, neboť sleva na pojistném i sleva na daních bude vycházet ze stávajícího právního modelu, využitelný proto bude toliko motivační příspěvek v prostupném nebo smíšeném modelu.
Při možné minimální mzdě ve výši 20.000 Kč na celý úvazek, průměrném přepočteném úvazku jedné znevýhodněné osoby (OSP) a možné mzdě ve výši o ¼ vyšší, než je minimální mzda, vycházíme z hrubé mzdy ve výši 16.000 Kč. Sleva na pojistném u lehkých případů tak bude činit 1.600 Kč měsíčně, u těžkých případů pak 3.968 Kč. Při uvedeném poměru obou skupin se specifickými potřebami, uvedené diferenciované výši sociálního pojištění a uvažované průměrné výši přepočteného úvazku lze očekávat slevu na pojistném v prvním roce po nabytí účinnosti zákona ve výši 165.000.000 Kč.
V případě uvedeného poměru obou skupin osob se specifickými potřebami a nastíněného průměrného zlomku průměrného úvazku pak bude činit sleva na daních z příjmů 114.000.000 Kč.
Podpora v podobě vyplácení motivačního příspěvku v 6. roce již bude zřetelným motivátorem. Ročně lze předpokládat odchod cca 7.800 OSP i OZP na volný trh práce, což představuje cca 5.000 přepočtených úvazků obou skupin znevýhodněných osob. Nárok na motivační příspěvek však bude mít jenom ten zaměstnavatel (RSP), jehož zaměstnanec splní zákonem předepsané podmínky. V tomto směru očekáváme úspěšnost přibližně ve výši 60 %. U zbývajících případů může zaměstnanec zůstat v pracovním poměru s RSP, odejít k jinému RSP či např. předčasně odejít z pracovního poměru u nového zaměstnavatele. Při 60% úspěšnosti z počtu 7.800 OSP i OZP lze tedy uvažovat o předpokládaném počtu vyplácených motivačních příspěvků v počtu 4.680 vyplacených motivačních příspěvků. Předpokládaná výše takto vyplaceného motivačního příspěvku při dnešní výši průměrné mzdy může činit cca 800.000.000 Kč. Součet všech tří reálně v úvahu připadajících podpor bude tedy činit 1,08 mld. Kč.
Celkové náklady v 6. roce
Administrativní náklady (viz tabulka shora)
17.650.000 Kč
Slevy na pojistném, na daních z příjmů a vyplaceném motivačním příspěvku
1.080.000.000 Kč
Celkem
1.097.650.000 Kč
Za výchozí údaje pro výpočet dopadu uvedené regulace na úspory státního rozpočtu lze označit počty osob, které v 6. roce po nabytí účinnosti zákona odešly (z řad obou skupin znevýhodněných osob). Pro účely výpočtu motivačního příspěvku byl uveden počet 7.800 osob, které mohou odejít na volný trh práce. Pro vyplacení motivačního příspěvku bylo kalkulováno s 60 % těchto zaměstnanců, které se uplatní u zaměstnavatelů na volném trhu práce. Kromě toho však přibližně polovina zbytku může pokračovat v pracovním poměru v RSP. Pro účely dalšího výpočtu proto vycházíme z čísla 6.240 (80 % z vydefinované skupiny zaměstnanců. Kromě toho se však tento počet socializovaných zaměstnanců, adaptovaných na volném trhu práce, bude v prostupném modelu sumovat, v dalších letech se proto bude násobit počtem let fungování daného režimu. Pro účely výpočtu v 6. roce tak k danému počtu připočítáváme 5.000 adaptovaných osob z předchozích let.
Průměrné roční náklady na jednu celoročně nezaměstnanou osobu činí 291.000 Kč. Pokud by po šesti letech účinnosti zákona ztratil stát o tento náklad při počtu 11.240 osob činily by celkové úspory v tomto období cca 3,3 mld. Kč. Po dalších třech letech fungování zákona a dalších 18.000 osob adaptovaných na volném trhu práce by pak činily celkové úspory již 8,5 mld. Kč.
Celková bilance nákladů a přínosů v 6. roce po nabytí účinnosti zákona
Celkové náklady v 6. roce
viz tabulka zhora
1.097.650.000 Kč
Celkové přínosy v 6. roce (úspory)
viz odstavce výše
3.300.000.000 Kč
Rozdíl
Roční úspora SR cca
2.200.000.000 Kč
Návrh řešení
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Jak bylo uvedeno výše, vzhledem k specifické působnosti se jeví jako jediná možná varianta úprava sociálního podnikání formou samostatného zákona. Tedy s ohledem na specifika navrhované regulace není vhodné řešit situaci dílčími novelami jiných zákonů. Neexistuje stávající zákon, jehož novela by byla schopna dosáhnout účelu popsaného v analýze. Téma podpory je vícedimenzionální a zjevně meziresortní s největším dopadem pro problematiku v gesci MPSV.
Z uvedených důvodů byl pro realizaci zvolen model zvláštního zákona, jehož návrh je v paragrafovém znění připraven ve vzájemné spolupráci se všemi dotčenými orgány veřejné moci.
Zapisovat se do veřejného registru budou podniky v širší navrhované variantě.
Správce dohledu a orgán kontrolující dodržování povinností ze strany subjektů zapsaných do registru bude spadat do kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí.
Multikriteriální analýza vyhodnotila pořadí dalších variant následným způsobem:
1. Nový registr pod MPSV
2. Registr součástí veřejných rejstříků (dle zákona o veřejných rejstřících)
3. Registr součástí živnostenského rejstříku
4. Nulová varianta
Realizace doporučené varianty a vynucování
Realizace doporučené varianty
Popis realizace návrhu je podrobněji uveden níže. Zahrnuje zvolené varianty řešení.
Správa registru
MPSV v rámci své organizační struktury určí odbor, který bude pověřený vedením registru. Úkolem MPSV bude nadále tvorba návrhu strategických dokumentů ministerstva, spolupráce se zahraničními partnery (gestory obdobné regulace), tvorba metodik a evaluací, kontrola, shromažďování a zveřejňování zpráv o činnosti. Kromě nákladů na personální obsazení bude potřeba vynaložit:
· disponibilní prostředky pro externí podporu,
· prostředky na SW podporu pro registr a jeho napojení na veřejné rejstříky.
Zápis do registru
Zápis do registru bude probíhat vyplněním vzorového formuláře a doručením zákonem stanovených dokumentů MPSV.
MPSV zkontroluje úplnost, v případě nejasností nebo chybějících údajů si vyžádá jejich doplnění. Předpokládá se rovněž spolupráce s externím hodnotitelem ve vztahu k posouzení projektu činnosti sociálního podniku. Osobu, v návaznosti na proběhlé správní řízení, v případě splnění veškerých zákonem stanovených povinností, poté zapíše do registru. Sociální podnik následně informuje, že byl zapsán do seznamu, současně jej informuje o povinnostech (zasílání zpráv o činnosti, příp. další).
Monitoring
Po zápise do registru bude vyžadována pravidelná (jednou ročně, později jednou za dva roky) sebeevaluace. Roční interval zasílání zpráv o činnosti se bude odvíjet od kalendářního roku. Struktura zprávy o činnosti bude jednotná, proto bude ideální opět stanovit formu seznamu jednotlivých náležitostí zpráv o činnosti. Možnost vkládání příloh by měla být samozřejmostí.
Vyhodnocení monitoringu
Na základě zaslaných informací správce registru buď bez připomínek vloží dodané dokumenty do registru a zveřejní tu jejich část, kterou bude mít povinnost zveřejňovat. V opačném případě se na subjekt podávající informace obrátí s doplňujícími dotazy, upozorní na nedostatky a stanoví lhůtu k jejich odstranění. V případě, že lhůta nebude dodržena nebo ani po lhůtě nedojde k dostatečnému doplnění údajů, bude subjekt z registru vymazán.
Vynucování
Jako nejvýhodnější varianta bylo zvoleno vedení veřejného registru MPSV.
Vzhledem k tomu, že je nejprve potřeba projednat podrobnosti správy registru a kontroly zapsaných subjektů na interním jednání ministerstva, nelze tento bod v této fázi zpracovat.
Část týkající se návrhu změny zákona o zaměstnanosti
Úvodem je třeba předeslat, že návrh jednotlivých variant řešení vytyčených problémů, jakož i vyhodnocení jejich nákladů a přínosů, byl ovlivněn tím, že je potřeba řešit identifikované problémy společně v jednom časovém období, avšak pro různé oblasti zákona o zaměstnanosti, což není možné uchopit při navrhování variant a jejich vyhodnocování jako celek.
Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovaná opatření by mohla být řešena metodicky, byla jako jedna z variant zvolena varianta metodického řešení identifikovaných problémů. Tato varianta vychází z toho, že MPSV vykonává metodickou činnost vůči Úřadu práce České republiky, který dále na základě svých vnitřních řídicích aktů metodiku MPSV rozpracovává pro účely zajištění jednotného postupu všech jeho pracovišť v praxi.
Pokud jde o zvažování různých variant řešených problémů v rámci konaných kulatých stolů s dotčenými subjekty, byly předkládány pouze varianty ponechání současné úpravy, metodické řešení nebo navrhovaná legislativní změna. Vzhledem k tomu, že jiné věcné varianty nebyly v rámci diskuzí a kulatých stolů navrhovány, nemohly být ani zpracovány a následně zahrnuty do této Závěrečné zprávy.
a) Oblast zprostředkování zaměstnání
Tato oblast pokrývá následující podoblasti:
· Poskytování zvýšené péče ze strany Úřadu práce České republiky vůči všem fyzickým osobám, kterým jsou poskytovány služby zaměstnanosti
· Profilace osob na trhu práce
· Individuální akční plán (IAP)
2. 1 Varianty
Varianta I - „nulová“ - ponechání současného stavu.
Varianta II – metodické řešení identifikovaných problémů.
· Zvýšená péče –dosavadní metodiky a vnitřní řídicí akty Úřadu práce České republiky se týkají poskytování zvýšené péče ze strany Úřadu práce České republiky pouze vůči uchazečům o zaměstnání, což vychází z právní úpravy, protože zákon o zaměstnanosti garantuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání jen těm osobám, které jsou uchazeči o zaměstnání. Metodiky v této oblasti je tedy nutno rozšířit a upravit tak, aby se vztahovaly i na další fyzické osoby, které ji potřebují.
· Profilace – tato varianta představuje zavedení zcela nových pojmů a forem zohledňování specifických potřeb osob při poskytování služeb zaměstnanosti prostřednictvím jednotlivých metodik; je nutné totiž vycházet z toho, že zařazení osob do jednotlivých stupňů profilace na trhu práce ve vztahu k jejich specifickým potřebám není doposud upraveno v zákoně o zaměstnanosti. Úřad práce České republiky proto ke specifickým potřebám osoby, která může spočívat například v jejím zdravotním stavu, tíživé sociální nebo finanční situaci, přihlíží v rámci zvýšené péče, která je však opět garantována pouze uchazečům o zaměstnání.
· IAP – metodická úprava vychází ze zákona o zaměstnanosti, ve kterém je IAP upraven jako dokument, který slouží ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce a je vypracováván pouze pro kategorii uchazečů o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců. V případě zpracování IAP pro ostatní skupiny uchazečů o zaměstnání se specifickými potřebami, které si vyžaduje zpracovat IAP dříve než po 5 měsících, bude potřeba toto metodicky upravit. Zároveň si tato varianta vyžádá propojení metodické činnosti týkající se profilace osob na trhu práce a IAP či zpracování jedné metodiky týkající se pouze těchto oblastí.
Varianta III – přijetí právní úpravy v podobě navrhovaných opatření a úprav zákona o zaměstnanosti.
· Zvýšená péče – poskytování zvýšené péče ze strany Úřadu práce České republiky vůči všem fyzickým osobám, kterým jsou poskytovány služby zaměstnanosti. V rámci této varianty by byla zvýšená péče garantována všem fyzickým osobám, kterým je zprostředkováváno zaměstnání (uchazeči o zaměstnání, zájemci o zaměstnání) nebo jsou jim poskytovány další služby zaměstnanosti.
· Profilace – varianta představuje zavedení nového pojmu profilace osob na trhu práce vzhledem k jejich znevýhodnění, resp. specifickým potřebám a definování jednotlivých stupňů profilace prostřednictvím demonstrativního výčtu osob dle jejich specifických potřeb.
· IAP – V rámci této varianty bude IAP jako významný dokument ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce zpracován v přímé návaznosti na specifické potřeby osob – uchazečů o zaměstnání, protože bude zohledňovat také stupeň jejich profilace, jehož určení bude mít rovněž přímou oporu v zákoně o zaměstnanosti.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů, resp. nevýhod a výhod variant
3. 1. Identifikace nákladů a přínosů
Varianta I - „nulová“ - ponechání současného stavu.
V případě „nulové“ varianty nelze vyloučit, že nebudou správně zacílena opatření, a tím ani efektivně vynakládány prostředky, ve vztahu k uchazečům o zaměstnání, a to zejména s ohledem na jejich specifické potřeby. Předkladatel má za to, že beze změny právní úpravy nelze dosáhnout účinnějšího zaměření služeb zaměstnanosti a tím i státní politiky zaměstnanosti na osoby se specifickými potřebami na trhu práce a správného zacílení jednotlivých opatření, včetně užití nejvhodnějších nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.
Výhodu této varianty lze spatřovat v ponechání současného stavu, kdy úřad práce nebude muset měnit stávající zavedené postupy, které aplikuje v praxi ve vztahu k uchazečům o zaměstnání, na druhé straně však nedojde k požadovaným změnám, které mají být promítnuty do celé této oblasti.
Varianta II – metodické řešení identifikovaných problémů.
V případě této varianty je nezbytné počítat s nutností vytvoření rozsáhlé metodiky ze strany MPSV vůči Úřadu práce České republiky. Tuto variantu nelze využít ve vztahu ke všem identifikovaným problémům pro všechny podoblasti, protože metodickou úpravou by nedošlo k požadovanému, koncepčně, ale i systémově ucelenému propojení jednotlivých nově navrhovaných úprav v oblasti profilace klienta a oblasti IAP. Konkrétním příkladem je to, že podmínky vypracování IAP, včetně časového rámce, jsou přímo stanoveny v zákoně o zaměstnanosti, a proto by zákonná úprava v této podoblasti nekorespondovala se zcela novou metodickou úpravou profilace.
V případě této varianty by přínos mohl být spatřován v tom, že identifikované problémy z daných oblastí by bylo možno řešit pouhou metodickou úpravou, což se jeví jako snadnější a časově méně náročné řešení v porovnání se standardním legislativním procesem potřebným k přijetí příslušné nové právní úpravy.
Varianta III – přijetí právní úpravy v podobě navrhovaných opatření a úprav zákona o zaměstnanosti.
Přínos přijetí varianty III je spatřován v komplexní ucelené právní úpravě ve vztahu ke všem identifikovaným problémům v daných podoblastech a zajištění tak provázanosti přístupu úřadu práce v rámci zvýšené péče, profilace klientů a vypracování IAP. Na tyto zákonem upravené definice a postupy by pak bylo možno navázat také případná další motivační opatření v rámci zprostředkování zaměstnání a aktivní politiky zaměstnanosti, která se v budoucnu mohou jevit jako potřebná v případě nutnosti řešení situace na trhu práce v důsledku jednotlivých negativních dopadů způsobených například pandemií. Tato varianta byla rovněž preferována většinou účastníků kulatých stolů v rámci projednávání navrhovaných úprav zákona o zaměstnanosti.
Předkladatel rovněž dodává, že v souvislosti s přijetím této varianty se finanční náklady, pokud jde o úpravu individuálního přístupu Úřadu práce České republiky ke klientům, profilace osob na trhu práce a změn IAP, nepředpokládají.
3. 2. Vyhodnocení nákladů a přínosů
Navrhované varianty řešení jsou hodnoceny dle níže uvedených kritérií. Kritéria jsou volena tak, aby poskytla komplexní hodnocení navrhovaných variant. Cílem je posoudit dopady variantních řešení na oblast zprostředkování zaměstnání tak, aby došlo jednak ke komplexnímu řešení všech identifikovaných problémů spojených s možností zapojení jednotlivce na trh práce, ale rovněž také k využití nových institutů v rámci zkvalitnění samotných služeb zaměstnanosti a jejich správného a účelného zaměření do budoucna. Dopady na rozpočet nebyl jako kritérium zvolen, jelikož všechny 3 varianty jsou si z hlediska tohoto kritéria rovny (bez dopadů na rozpočet).
Varianty jsou hodnoceny dle jejich pořadí, tzn. variantě nejlépe naplňující kritérium je přiřazena 1, naopak nejhůře hodnocené variantě 3. Optimální variantou je tedy varianta s nejmenším počtem přiřazených bodů.
Kritérium
Varianta I
Varianta II
Varianta III
Zohlednění specifických potřeb klienta úřadu práce
3
2
1
Zohlednění časového hlediska při vypracování IAP
2
3
1
Zohlednění potřeb trhu práce
3
1
2
Možnost navázání na další opatření v rámci politiky zaměstnanosti
2
3
1
Systémovost a provázanost navrhovaných opatření (včetně návrhu zákona o registrovaném sociálním podniku) a právní jistota pro jejich adresáty
2
3
1
Návaznost na strategické materiály politiky zaměstnanosti
3
2
1
Celkem
15
14
7
Na základě výše uvedeného rozboru nákladů a přínosů jednotlivých zvažovaných variant a posouzení celkového dopadu na možnost, úspěšnost a efektivitu řešení identifikovaných problémů dle zadaných kritérií bylo vyhodnoceno, že:
· variantu I nelze přijmout, jelikož by nevedla ke splnění stanovených cílů,
· přijetím varianty II by nedošlo k optimálnímu řešení všech identifikovaných problémů,
a k dosažení očekávaného cíle; nadto předkladatel poukazuje na to, že prostřednictvím metodické úpravy nelze některé z požadovaných změn vůbec realizovat,
· přijetím varianty III dojde ke komplexnímu řešení identifikovaných problémů v daných podoblastech jako celku; přidaná hodnota této varianty je předkladatelem spatřována také v její systémovosti a využitelnosti do budoucna pro další případná opatření v oblasti zaměstnanosti a rovněž přijetím této varianty dochází také k naplňování cílů stanovených ve strategických dokumentech politiky zaměstnanosti MPSV.
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Nejvhodnější – varianta III
Méně vhodná – varianta II
Nevhodná – varianta I
Jako nejvhodnější řešení byla vybrána varianta III, neboť přináší řešení všech identifikovaných problémů a zaručuje naplnění všech sledovaných cílů.
b) Oblast zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP)
2. 1 Varianty
Varianta I - „nulová“ - ponechání současného stavu.
Varianta II – přijetí právní úpravy v podobě navrhovaných opatření a úprav zákona o zaměstnanosti
· rozšíření okruhu zaměstnavatelů dodávajících tzv. náhradní plnění o registrované sociální podniky podle nového právního předpisu,
· úprava výše limitu pro celkový objem dodávek v rámci náhradního plnění, kdy pro registrované sociální podniky je ponechaná současná výše tohoto limitu, tj. 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství předchozího roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením a pro zaměstnavatele uznané na chráněném trhu práce a osoby se zdravotním postižením samostatně výdělečně činné je limit snížen na 14násobek průměrné mzdy v národním hospodářství předchozího roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením.
Varianta III – přijetí pouze části právní úpravy v podobě rozšíření okruhu zaměstnavatelů dodávajících tzv. náhradní plnění o registrované sociální podniky
· Limit pro náhradní plnění by zůstal jednotný pro registrované sociální podniky i pro zaměstnavatele uznané na chráněném trhu práce, tj. 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů, resp. nevýhod a výhod variant
3.1. Identifikace nákladů a přínosů
Varianta I – „nulová“ – ponechání současného stavu.
V případě „nulové“ varianty nebude dosaženo dostatečné motivace zaměstnavatelů stávat se registrovanými sociálním podniky. Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebude nadále zdůrazňovat potřebu integrační činnosti zaměstnavatelů a nebude tak podpořeno zaměstnávání těchto osob na volném trhu práce. Ponecháním dosavadního limitu náhradního plnění pro zaměstnavatele na chráněném trhu práce nedojde k eliminaci negativních praktik spojených s touto problematikou (tzv. přefakturace). Limit pro náhradní plnění, který je v současnosti čerpán ve výši 42 % bude nadále poskytovat prostor pro obchodování takového zboží, na jehož výrobě či dodání se zaměstnavatel osob se zdravotním postižením nepodílel.
Varianta II – přijetí právní úpravy v podobě navrhovaných úprav zákona o zaměstnanosti
Přínos této varianty je spatřován
· v zajištění nefinančního benefitu, který má spolu s dalšími nástroji upravenými zvláštním zákonem motivovat zaměstnavatele k registraci a zakládání sociálních podniků a tím přispět k začlenění znevýhodněných osob na volný trh práce a do většinové společnost,
· ve zvýhodnění registrovaných sociálních podniků oproti ostatním dodavatelům náhradního plnění, čímž bude zohledněna/odměněna systematická práce sociálních podniků s cílovou skupinou a zdůrazněna integrační role podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením,
· v zamezení negativního jevu tzv. přefakturace výrobků nebo služeb v rámci náhradního plnění u zaměstnavatelů uznaných na chráněném trhu práce tím, že bude snížen limit tohoto plnění,
· v utlumení náhradního plnění u zaměstnavatelů na chráněném trhu práce a tím dojde k posílení ostatních forem plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením, zejména pak k jejich přímému zaměstnávání v pracovním poměru, popř. také k odvodu finančních prostředků do státního rozpočtu, což může mít pozitivní vliv na státní rozpočet.
Varianta III – přijetí pouze části právní úpravy v podobě rozšíření okruhu zaměstnavatelů dodávajících tzv. náhradní plnění o registrované sociální podniky
Limit pro náhradní plnění by zůstal jednotný pro registrované sociální podniky i pro zaměstnavatele uznané na chráněném trhu práce, tj. 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Přínos této varianty je spatřován v zajištění nefinančního benefitu, který má spolu s dalšími nástroji upravenými zvláštním zákonem motivovat zaměstnavatele k registraci a zakládání sociálních podniků a tím přispět k začlenění znevýhodněných osob na volný trh práce a do většinové společnost.
Nevýhodou této varianty je riziko dalšího rozšíření celkového objemu náhradního plnění a tím i rozšíření objemu obchodovaného zboží v rámci náhradního plnění, což v konečném důsledku může mít negativní vliv na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na volném trhu práce, popř. také na odvod finančních prostředků do státního rozpočtu, jakožto jednu z forem plnění povinnosti.
3.2. Vyhodnocení nákladů a přínosů
Varianty I, II a III byly vyhodnoceny vzhledem k jejich nákladům a přínosům a jsou hodnoceny dle níže uvedených kritérií. Kritéria jsou volena tak, aby poskytla komplexní hodnocení navrhovaných variant. Cílem je posoudit dopady variantních řešení na oblast zaměstnávání OZP tak, aby byla zohledněna integrační role systému podpory zaměstnávání OZP a také eliminace nežádoucího jevu jako je obchodování zboží, na jehož výrobě či dodání se zaměstnavatel OZP nepodílí.
Varianty jsou hodnoceny dle jejich pořadí, tzn. variantě lépe naplňující kritérium je přiřazena 1, méně vyhovující variantě 2 a nejméně vyhovující variantě 3. V případě, že jsou varianty v rámci daného kritéria hodnoceny stejně, bude započítána polovina hodnoty, tj. např. 1,5 nebo 2,5. Optimální variantou je tedy varianta s menším počtem přiřazených bodů.
Kritérium
Varianta I
Varianta II
Varianta III
Motivace zaměstnavatelů stát se registrovaným sociálním podnikem a naplňovat integrační principy
3
1-2
1-2
Zvýhodnění integrační role oproti ostatním dodavatelům, kteří integrační roli nenaplňují
2-3
1
2-3
Eliminace negativních jevů v oblasti náhradního plnění
2
1
3
Dopady na státní rozpočet
2
1
3
Celkem
9,5
4,5
10
Na základě výše uvedeného rozboru nákladů a přínosů obou zvažovaných variant a posouzení celkového dopadu na možnost, úspěšnost a efektivitu řešení identifikovaných problémů dle zadaných kritérií bylo vyhodnoceno, že:
· variantu I a III nelze přijmout, vzhledem k tomu, že tyto varanty nedostatečným způsobem řeší identifikované prolémy a naplňvání stanovených cílů,
· přijetím varianty II dojde k řešení identifikovaných problémů v dané oblasti a současně tato varianta plně navazuje na přijetí zákona upravujícího registrovaný sociální podnik a na již provedené systémové změny v oblasti podpory zaměstnávání OZP jako je vytvoření evidence náhradního plnění.
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Vhodná – varianta II
Méně vhodná – varianta I
Nejméně vhodná – varianta III
Jako vhodné řešení byla vybrána varianta II, neboť přináší řešení všech identifikovaných problémů v dané oblasti a zaručuje naplnění sledovaných cílů.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování jejího plnění
Orgánem odpovědným za implementaci navrhované novely zákona o zaměstnanosti bude Úřad práce České republiky, který vykonává působnost v oblasti zprostředkování zaměstnání, včetně poskytování poradenství, a poskytuje další služby v oblasti zaměstnanosti, zabezpečuje uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a poskytuje příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. Jedná se o působnost, kterou již Úřad práce České republiky vykonává, a proto v těchto oblastech nelze očekávat zvýšené nároky kladené na jeho zaměstnance.
Přezkum účinnosti regulace
Na základě ZoSP bude vytvořena jednotná koncepce pro rozvoj sociální ekonomiky. Na základě toho pak bude moct být realizován přezkum účinnosti právní úpravy. Předpokládá se, že přezkum bude prováděn průběžně od nabytí účinnosti zákona. Hodnocen by měl být především soulad skutečných dopadů právního předpisu s předpokládanými dopady. Hodnocení bude probíhat také ve vzájemném propojení s dalšími oblastmi, které souvisejí s navrhovanou právní úpravou, zejm. oblasti zaměstnanosti, dopadů na financování politiky zaměstnanosti, sociálního zabezpečení nebo veřejných zakázek. Rovněž bude přínosné do budoucího hodnocení zahrnout i aspekt možnosti rozšíření současného rozsahu regulace i na další druhy sociálního podnikání, které jsou známy v zahraničních právních úpravách.
Vyhodnocení bude třeba provádět s ohledem na možný další vývoj sociální ekonomiky. Dalším posuzovaným prostředím bude chráněný trh práce a souladnost regulace obou prostředí. V době, kdy bude provedeno vyhodnocení, bude třeba vzít v úvahu konkrétní stav právních předpisů, které sociálním podnikům poskytnou přímé výhody. Dále bude třeba mimo jiné zohlednit i neočekávané dopady.
Shora popsané vyhodnocení účinnosti regulace bude prováděno MPSV ve spolupráci s dotčenými subjekty.
Komplexní přezkum účinnosti regulace při uvažování účinnosti návrhu od 1. 1. 2024 je pak termín 31. 12. 2027.
V důsledku této činnosti bude případně následně zvažována případná novelizace či úplné odstranění těch ustanovení, jež se v praxi neosvědčí, a naopak zavedení nových mechanismů, které by regulovanou činnost v praxi zefektivnily či dotvořily.
Přezkum účinnosti regulace týkající se změny zákona o zaměstnanosti bude ve všech vytyčených oblastech proveden s časovým odstupem minimálně 12 měsíců tak, aby bylo možno relevantním způsobem zhodnotit dopady nové právní úpravy. Zároveň však budou nově zaváděná regulační opatření vyhodnocována průběžně, a to zejména na základě poznatků z aplikační praxe Úřadu práce Česko republiky. V oblasti zprostředkování zaměstnání bude indikátorem sledování účelu a účinnosti počet úspěšně umístěných uchazečů o zaměstnání na trh práce v návaznosti na stanovenou profilaci a IAP. V oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením budou při sledování využití limitu náhradního plnění využívány údaje z již existující elektronické evidence náhradního plnění, jejímž správcem je MPSV.
Konzultace a zdroje dat
Uskutečněné průzkumy
Průzkumy byly zprvu prováděny pouze ze strany soukromých subjektů, postupně se přidalo MPSV.
V letech 2013 až 2014 zpracovala Tematická síť pro sociální ekonomiku (TESSEA) v rámci P3 - People, Planet, Profit, o.p.s. analýzu legislativy pro sociální podnikání v jiných zemích EU a vytvořila návrh na zapracování (integračních) sociálních podniků do zákona o zaměstnanosti a do jiných právních předpisů. Návrh vypracovali právníci a odborníci na sociální podnikání, byl konzultován s odborníky z MPSV a z Generálního ředitelství Úřadu práce ČR a prošel konzultačním procesem v rámci TESSEA a Klubu sociálních podnikatelů.
V únoru 2014 zpracovala společnost IREAS pro MPSV Evaluaci podpory sociálního a inkluzivního podnikání v OP LZZ. Hlavním cílem této evaluace bylo vyhodnotit fungování a výsledky projektů na podporu sociálního podnikání a podnikání znevýhodněných v OP LZZ a IOP a formulovat doporučení pro nastavení podpory v této oblasti v OPZ 2014+ a v příslušném OP ERDF pro programové období 2014-2020.
Evaluace ukázala, že by bylo mnohem vhodnější nahradit grantovou podporu, která byla poskytnuta výzvami 1 a 8 IOP a 30 OP LZZ, systémovou podporou sociálního podnikání, jako jsou např. daňové úlevy, záruky, příspěvky na zaměstnávání znevýhodněných osob apod. Tomu dosud brání nejednotnost definice a principů sociálního podnikání. Z toho důvodu je v evaluaci doporučeno legislativní ukotvené sociálních podniků.
Zdrojem nejaktuálnějších dat potvrzujících výše uvedené závěry byly také další dokumenty jako dotazníková šetření z let 2019 a 2022
JAHODA, Robert. Odhad nákladů veřejných rozpočtů vynakládaných na jednoho nezaměstnaného za rok 2021 - Aktualizace studie. Praha: VÚPSV, 2001
Konzultované subjekty
Úřad vlády
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo financí
Ministerstvo zemědělství
Svaz měst a obcí České republiky
Generální ředitelství Úřadu práce ČR
Svaz českých a moravských výrobních družstev
Vysoké školy (Univerzita Karlova v Praze, BIVŠ)
zástupci sociálních podniků
NS MAS ČR - Národní síť místních akčních skupin ČR
TESSEA
P3 - People, Planet, Profit, o.p.s.
AVPO ČR - Asociace veřejně prospěšných organizací ČR
Rada vlády pro NNO
Spolupráce, konzultace s dotčenými subjekty
Dosáhnout stanoveného cíle, tj. obecně řečeno zavést jednotné právní prostředí pro oblast sociální ekonomiky a sociálního podnikání, tedy meziresortní problematiky, lze pouze na základě důkladné spolupráce resortů a jiných ústředních právních úřadů a následně též samotných právnických a fyzických osob, které se za sociální podniky označují, v neposlední řadě i odborné i neodborné veřejnosti. Proto jsou konzultace a sběr informací v tomto případě naprosto zásadní skutečností a byla jim věnována významná pozornost již od samého počátku procesu hodnocení, tj. od okamžiku vymezení shora definovaného problému.
V průběhu celého procesu hodnocení dopadů regulace za účelem dosažení co nejvhodnějšího řešení předmětného problému:
· Tvůrci RIA a zákona se účastnili několika konferencí dotčených subjektů, např.:
· proběhly konzultace se subjekty, které se hlásí k principům sociálního podnikání existujícím v současnosti,
· byla uspořádána konference TESSEA,
· Probíhala spolupráce s odborníky na tematiku sociálního podnikání a s odborníky, především právníky.
Jednotlivá řešení byla rovněž konzultována s tvůrci obdobné regulace na Slovensku a s dotčenými představiteli EK.
Dále byly vyžádány následující údaje:
· podklady z ČSÚ (počty ekonomických subjektů podle právních forem),
· údaje z Adresáře sociálních podniků.
Pracovní skupina
Speciálně pro tvorbu zákona o sociálním podnikání byla ustavena koordinační a pracovní skupina se zastoupením všech shora zmíněných dotčených subjektů. Schůzky probíhají pravidelně již od roku 2014. Nad rámec schůzek byly zrealizovány užší pracovní schůzky se zástupci dalších dotčených ministerstev. Konzultace probíhaly také se zástupci příslušných orgánů Slovenské republiky, na nichž byly konzultovány zejména praktické zkušenosti
Na uvedených jednáních se probíraly veškeré náležitosti návrhu zákona. Především byly podrobně probrány jednotlivé varianty.
Předkládané varianty vychází v maximální možné míře z návrhů, podnětů a připomínek nejen resortů a jiných ústředních správních úřadů, ale též dalších subjektů, které se sociálnímu podnikání věnují.
Výše uvedený výčet velmi dobře ilustruje fakt, že do procesu konzultací bylo zahrnuto široké spektrum institucí a subjektů zabývajících se sociální ekonomikou. Jejich připomínky a podněty byly shromážděny nejen před započetím procesu tvorby věcného záměru, ale i v jeho průběhu. Zvolené varianty regulace jsou tak odrazem kompromisu názorů a zkušeností odborníků a jednotlivých dotčených skupin a byla do nich zapracována celá řada připomínek, které jsou využity pro tvorbu paragrafovaného znění zákona o sociálním podnikání.
Uvedená problematika týkající se změny zákona o zaměstnanosti v oblasti zprostředkování zaměstnání byla v období let 2019 až 2020 konzultována s širokým okruhem dotčených subjektů, a to v rámci diskuzí konaných formou kulatých stolů organizovaných MPSV a následných dílčích pracovních skupin. Těchto diskuzí se účastnili zástupci Parlamentu České republiky, zástupci Úřadu vlády, Veřejné ochránkyně práv, dotčených ústředních orgánů státní správy (MF, MPO, MSp, MŠMT, MV), zástupci zaměstnanců (Asociace samostatných odborů, ČMKOS) a zaměstnavatelů (Hospodářská komora, KZPS, Svaz průmyslu a dopravy), Asociace poskytovatelů personálních služeb, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv ČR, Úřadu práce České republiky. Dále navrhované změny v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením týkající se snižování limitu náhradního plnění byly v předchozí období konzultovány se všemi zainteresovanými subjekty, tj. se zástupci zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a se zástupci osob se zdravotním postižením, a to i v rámci pracovní skupiny k problematice podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením působící při MPSV. Konzultace proběhly konkrétně s těmito subjekty:
· Úřad práce České republiky
· Národní rada osob se zdravotním postižením
· Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených
· Komora zaměstnavatelů zdravotně postižených
Ve zpracovaném návrhu změny zákona o zaměstnanosti byla zohledněna stanoviska, připomínky a návrhy dotčených subjektů, které vyplynuly z uskutečněných jednání. Navrhovaná právní úprava v oblasti zprostředkování zaměstnání byla zúčastněnými subjekty přijata kladně. V oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením panuje shoda na snižování limitu náhradního plnění. Ze strany zástupců zaměstnavatelů OZP je však souhlas podmíněn zvýšením podpory v podobě růstu maximální částky příspěvku určeného pro chráněný trh páce.
8. Dopady navrhované úpravy
8.1. Na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
V oblasti administrace registrovaných sociálních podniků, tj. ve věci vedení správního řízení o registracích, změnách či zrušení registrace sociálních podniků, vedení registru, zveřejňování příslušných informací, provádění kontrol registrovaných sociálních podniků, či v oblasti zasílání žádostí registrovaným sociálním podnikům o doplnění zprávy o činnosti, lze očekávat předběžně vyčíslené administrativní náklady MPSV. Tyto náklady jsou uvedeny v kapitole 3.2.
V oblasti zprostředkování zaměstnání se hospodářské a finanční dopady nepředpokládají.
V souvislosti s navrhovanou úpravou týkající se individuálního přístupu Úřadu práce České republiky ke klientům, profilace osob na trhu práce a změn IAP se finanční dopady nepředpokládají. IAP jsou uzavírány již v současné době, jedná se o zavedené opatření APZ. Navrhovaná úprava pouze nově diferencuje lhůty pro nejzazší uzavření IAP. Školení poradců IAP a jejich vzdělávání je již realizováno a standardně zajišťováno, a to jak interními lektory Úřadu práce České republiky, tak i v rámci metodického vedení a jeho aktualizace. Proto se zvýšené finanční dopady ani v této oblasti nepředpokládají.
Pokud jde o navrhovanou právní úpravu v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením, finanční dopady se nepředpokládají. Jedná se pouze o úpravu dodavatelsko – odběratelských vztahů v rámci tzv. náhradního plnění. Potencionální dopad na státní rozpočet lze připustit v případě rozšíření „trhu náhradního plnění“ o registrované sociální podniky, kdy rozšířením nabídky náhradního plnění může být upozaděna forma plnění povinnosti prostřednictvím odvodu finančních prostředků do státního rozpočtu. Nicméně tento dopad nelze předpokládat vzhledem k tomu, že již v současné době je nabídka náhradního plnění velmi široká a celkový limit pro náhradní plnění není čerpán ani z poloviny.
8.2. Na mezinárodní konkurenceschopnost České republiky
Předmětný návrh zákona nepředstavuje dopad na mezinárodní konkurenceschopnost České republiky.
8.3 Na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná právní úprava nemá v oblasti zprostředkování zaměstnání žádný negativní dopad na podnikatelské prostředí. Naopak lze očekávat, že dojde ke zlepšení zaměstnatelnosti a zvýšení zaměstnanosti osob, které doposud obtížně nacházely své uplatnění na trhu práce. Proto lze také konstatovat, že navrhované změny přispějí k obsazení některých pracovních pozic u zaměstnavatelů – podnikatelů.
V oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením má právní úprava vliv na zaměstnavatele uznané na chráněném trhu práce, kterým je o polovinu snižován limit pro náhradní plnění. Nicméně u většiny těchto zaměstnavatelů nelze předpokládat, že úprava ovlivní jejich činnost, neboť jejich nabídka náhradního plnění je velmi široká a celkový limit pro náhradní plnění není čerpán ani z poloviny. Zaměstnavatelé na chráněném trhu práce, které snížení limitu ovlivní, budou motivováni stát se registrovaným sociálním podnikem, u kterých je zachována stávající výše limitu. Registrace sociálním podnikem s sebou přináší určitou administrativní zátěž, nicméně tento proces je žádoucí ve vztahu k integraci osob se zdravotním postižením.
8.4. Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
Lze očekávat, že registrované sociální podniky budou významnými partnery pracovníků úřadů územních samosprávných celků. Sociální pracovníci příslušných úřadů pomáhají svým klientům mimo jiné s řešením sociálních problémů a nalezením zaměstnání. Registrovaný sociální podnik bude představovat adekvátní možnost pracovního uplatnění nezaměstnaných osob se zdravotním postižením a osob se specifickými potřebami. Konečný důsledek dopadů na územní samosprávné celky tak lze spatřovat v eliminaci řady sociálních problémů a snižování nezaměstnanosti u velmi specifických skupin obyvatel, v neposlední řadě pak snížení sociálního napětí mezi sociálně vyloučenými občany a většinovou společností. Bude pak záležet na jednotlivých představitelích územní samosprávy, zda k dosažení uvedených cílů, tj. eliminace sociálních problémů v nejširším slova smyslu, využijí vhodně nastavenou dotační politiku ve prospěch registrovaných sociálních podniků bez majetkové účasti municipality nebo zda se v konkrétních případech vydají cestou zakládání nových entit, které se podřídí novému ZoSP.
8.5. Sociální dopady
ZoSP si klade zlepšení sociální situace tisíců občanů České republiky za svůj zásadní cíl. Tento cíl nelze redukovat pouze na fakt prosté zaměstnanosti v registrovaných sociálních podnicích, avšak lze říci, že skrze stabilizaci v pracovním poměru vůči registrovanému sociálnímu podniku a navazující sociální péči bude docházet k socializaci osob, které se z nejrůznějších důvodů octly za nebo na hranici sociálního vyčlenění. Zásadním nástrojem v této oblasti má být sociální práce s vybranou skupinou osob se specifickými potřebami. Zákon rovněž předpokládá určitý postup hodnocení v plnění předepsaných cílů. Při splnění veškerých stanovených cílů, které se mají promítnout do indikátoru v podobě stabilního zaměstnání na volném trhu práce, bude registrovaný sociální podnik získávat zákonem stanovený benefit v podobě motivačního příspěvku.
V oblasti zprostředkování zaměstnání jsou očekávány pozitivní dopady vzhledem k individualizaci přístupu ke klientům ze strany Úřadu práce České republiky a sledovanému cíli, kterým je umístit na volný nebo i chráněný trh práce, včetně sociálních podnikům, právě i osoby se specifickými potřebami. Tím dojde i ke zlepšení sociálního postavení těchto osob a jejich začlenění do společnosti.
Právní úprava týkající se povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, tj. právní úprava motivující zaměstnavatele k registraci sociálního podniku, má pozitivní dopad na vybrané cílové skupiny se specifickými potřebami, neboť sociální podniky cílí na pracovní integraci těchto osob a jejich začlenění do většinové společnosti.
V souvislosti se sociálním vyloučením nutno dodat, že po nabytí účinnosti navrhovaného zákona budou dodržována pravidla digitálně přívětivé legislativy za účelem předcházení tzv. „digitálního vyloučení“. V případě absence digitálních technologií u vybraných cílových skupin, a potřebě vyhledat relevantní informace o registrovaném sociálním podniku, včetně zprávy o činnosti, jsou k dispozici klientům sociální pracovníci působící na úřadech územně samosprávných celků, pobočkách Úřadu práce či NNO. Tito pracovníci pak musí být důsledně, v rámci nastavené metodiky, upovědoměni o tomto přístupu.
8.6. Na spotřebitele
Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na spotřebitele.
8.7. Na kvalitu ovzduší, vod, půdy a její zábory, produkci odpadů a nakládání s odpady, způsoby využívání energie a využití obnovitelných zdrojů či v neposlední řadě vlivy vedoucí ke zhoršení nebo eliminaci zdravotních rizik pro obyvatele
Navrhovaná úprava nebude mít za následek zásadní dopady na životní prostředí (na ovzduší, vodstvo, půdu, atp.). Lze předpokládat vznik celé řady registrovaných sociálních podniků, jejichž společensky prospěšný cíl bude definován v oblasti ochrany životního prostředí nebo dalších environmentálních cílů. Tento cíl pak může být ve schváleném projektu zaměřen na kteroukoli z vydefinovaných oblastí ochrany přírody. Z tohoto důvodu lze očekávat dílčí pozitivní dopady. Rovněž zde bude žádoucí vhodně nastavenou dotační politikou přispět k dotvoření daného portfolia sociálního podnikán a konkrétními dotačními tituly přispět k řešení dílčích problémů ochrany přírody, ať již v evropském, celorepublikovém nebo lokálním měřítku.
8.8. Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu rovnosti mužů a žen
Pokud jde o všechny náměty, navrhovaná právní úprava nepřináší rizika diskriminace
a nerovného zacházení. Obecná definice a podmínky jejího naplnění se budou aplikovat u všech dotčených fyzických osob.
8.9. Na rodiny
Navrhovaný zákon je koncipován tak, aby zaměstnáním cílových skupin osob přispěl mimo jiné ke zlepšení ekonomické situace jedinců a rodin. Kromě ekonomického dopadu na rodiny lze spatřovat rovněž dopad sociální, za který lze považovat například pozitivní vzor pro děti ve formě zaměstnaného rodiče v sociálním prostředí, kde si řada jedinců tuto kompetenci neosvojila. Na základě toho lze předpokládat větší pravděpodobnost, že budou také děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí ekonomicky aktivní a nestanou se závislými na veřejném systému sociální pomoci. V souvislosti se zaměstnáváním vybraných cílových skupin, které nepotřebují podporu sociálního pracovníka, představují nástroje (např. homeworking, zkrácená pracovní doba či možnost umístit dítě do dětské skupiny) za účelem sladění profesního a soukromého života podstatný benefit přispívající ke zdravému fungování rodiny zaměstnance s malými dětmi nebo pečujícím o osobu v druhém až čtvrtém stupni závislosti. Výše uvedené se vztahuje na všechny typy rodin (např. rodiny s dětmi, tvořené manželskými nebo registrovanými páry, neúplné rodiny, apod.).
Tabulka hodnocení dopadů na rovnost mužů a žen
Název a jednací číslo materiálu
Název návrhu zákona: Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Č. j.: MPSV-2022/
Stručný popis materiálu
Na základě navrhovaných úprav zákona o zaměstnanosti je předpokládáno provedení dílčích změn v oblasti zprostředkování zaměstnání. Hlavním cílem návrhu zákona je zefektivnit přístup Úřadu práce České republiky k jeho klientům, zejména se zaměřením na osoby dlouhodobě nezaměstnané a osoby se specifickými potřebami, a to tak, aby došlo k zapojení i těchto osob na trh práce.
Dále se jedná také o potřebu motivovat zaměstnavatele stát se integračním sociálním podnikem a odstranění některých přetrvávající nežádoucích jevů týkajících se zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
1. Týká se materiál fyzických osob?
× ANO
□ NE
Hodnocení
Materiál se týká postavení fyzických osob a nemá dopad na rovnost žen a mužů.
Analýza a popis stávajícího stavu - odůvodnění dopadu na fyzické osoby
Stávající právní úprava v oblasti zprostředkování zaměstnání se týká fyzických osob, kterým jsou poskytovány služby zaměstnanosti ze strany Úřadu práce České republiky a dále subjektů oprávněných poskytovat tzv. náhradní plnění jako jeden ze způsobu plnění povinného podílu zaměstnávaní osob se zdravotním postižením.
2. Je postavení žen a mužů v oblasti, které se materiál dotýká, rovné?
×ANO → 3a
□ NE
Analýza a popis výchozího stavu
Postavení žen a mužů v dané oblasti je rovné. Zákon o zaměstnanosti předpokládá, že jeho ustanovení budou obecně aplikována jak na ženy, tak na muže. Účastníci právních vztahů podle zákona o zaměstnanosti, tedy Česká republika, za kterou jedná MPSV a Úřad práce České republiky, zaměstnavatelé a právnické a fyzické osoby a další subjekty podle zvláštních právních předpisů vykonávající činnosti podle zákona o zaměstnanosti, jsou podle ustanovení § 4 zákona o zaměstnanosti povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání, přičemž při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv diskriminace.
Následně, v rámci uplatnění se na trhu práce, jsou v pracovněprávní oblasti činěny rozdíly pouze v případě, že je konkrétní problematika považována za hodnou ochrany ze strany veřejného zájmu (zejm. v záležitostech vyplývající ze zdravotních dopadů s ohledem na vykonávanou práci a rozdílnou fyziologii žen a mužů - např. zvláštní ochrana těhotných žen). Taková úprava je součástí zákoníku práce také z důvodu plnění mezinárodních závazků a závazků vůči Evropské unii.
3a. Je-li postavení žen a mužů v dané oblasti rovné, přináší materiál zhoršení výchozího stavu?
3b. Je-li postavení žen a mužů v dané oblasti nerovné, přináší materiál zlepšení výchozího stavu?
□ ANO
Materiál přináší zhoršení.
□ NE
Materiál přináší zlepšení.
× NE
Postavení žen a mužů se nemění.
□ ANO
Materiál přináší zlepšení.
□ NE
Postavení žen a mužů se nemění.
□ NE
Materiál přináší zhoršení.
Hodnocení
Materiál má neutrální dopad na rovnost žen a mužů.
Analýza a popis případných změn materiálu
V rámci předkládané právní úpravy se navrhuje:
· stanovit povinnost krajské pobočky Úřadu práce České republiky přistupovat k uchazečům o zaměstnání individuálně, včetně komplexního posouzení jejich schopnosti a možnosti uplatnění na trhu práce, a to mimo jiné i ve vztahu k jejich dovednostem, motivaci, ale také k výsledkům vyplývajícím z poskytnutého poradenství
· stanovit povinnost krajské pobočky Úřadu práce České republiky věnovat zvýšenou péči všem fyzickým osobám, které ji vzhledem ke svým specifickým potřebám a situaci, v níž se nacházejí, potřebují
· zakotvit povinnost krajské pobočky Úřadu práce České republiky stanovit stupeň profilace fyzické osoby, jíž je věnována zvýšená péče, a to v návaznosti na míru jejímu znevýhodnění, resp. specifické potřebě
· stanovit tři stupně profilace osob na trhu práce – osoby se specifickými potřebami budou zařazeny do třetího a druhého stupně profilace a všechny ostatní osoby budou zařazeny do prvního stupně profilace; kdo se považuje za osobu ve třetím a druhém stupni profilace, bude uvedeno demonstrativním výčtem
· v návaznosti na stanovení profilace osob upravit postup vypracování individuálního akčního plánu pro uchazeče o zaměstnání
· rozšíření okruhu subjektů oprávněných poskytovat tzv. náhradní plnění o registrované sociální podniky,
· snížení limitu tzv. náhradního plnění z 28násobku na 14násobek pro ostatní dodavatele náhradního plnění.
Další poznámky a připomínky
---
8.9. Dopady na výkon státní statistické služby
Dopady na výkon státní statistické služby se nepředpokládají.
8.10. Na ochranu soukromí a osobních údajů
V oblasti vlivu navrhovaného zákona na ochranu soukromí a osobních údajů lze obecně říci, že tento zákon nezavádí žádné povinnosti, které by měly vliv na ochranu soukromí a osobních údajů jednotlivých zaměstnanců registrovaných sociálních podniků, ať již u běžných zaměstnanců, tak u osob se zdravotním postižením nebo osob se specifickými potřebami. Jednotlivé nástroje, např. plnění předepsaného podílu zaměstnanců se zdravotním postižením nebo se specifickými potřebami bude činěno bez uvádění osobních údajů jednotlivých zaměstnanců. Rovněž zpráva o činnosti tyto údaje obsahovat nebude. Případná kontrola jednotlivých registrovaných sociálních podniků ze strany ministerstva bude činěna standardními mechanismy, aniž by byly v kontrolních závěrech uváděny jednotlivé osobní údaje.
Specifická oblast ochrany osobních údajů fyzických osob je v rámci navrhované novely zákona o zaměstnanosti posuzována ve vztahu k zavádění institutu profilace fyzických osob žádajících o zprostředkování zaměstnání a nových podmínek pro zpracovávání IAP. Pro posouzení vlivu zpracování osobních údajů v rámci navrhovaných legislativních úprav na ochranu osobních údajů byla zhodnocena rizikovost pro subjekty údajů – tj. fyzické osoby, jimž je zprostředkováváno zaměstnání úřadem práce, a zároveň byla vyhodnocena opatření k zabezpečení osobních údajů, pokud jde o volbu okruhu oprávněných osob přistupovat k osobním údajům a tyto údaje návazně zpracovat nebo jinak využívat.
Navrhovaná právní úprava byla z hlediska dodržení zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – tzv. GDPR, již v předchozím období konzultována s pověřencem pro ochranu osobních údajů Ministerstva práce a sociálních věcí a pověřencem pro ochranu osobních údajů úřadu práce. Zpracování osobních údajů se provádí na základě článku 6 odst. 1 písm. c) GDPR, tzn., že zpracování osobních údajů je zákonné, protože zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje, a v duchu recitálu 50 GDPR o slučitelnosti účelů i podle článku 6 odst. 1 písm. e) GDPR, tedy jedná se o zpracování, které je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce – úřadu práce.
DPIA bylo provedeno na základě schématu „Návod na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů u návrhů právních předpisů (DPIA)“ dostupného na webových stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů: https://www.uoou.cz/navod-k-posouzeni-vlivu-na-ochranu-osobnich-udaju-u-navrhu-pravnich-predpisu-dpia/ds-5344, jakož i s využitím dokumentu „Pokyny pro posouzení vlivu na ochranu údajů a stanovení, zda „je pravděpodobné, že zpracování údajů bude mít za následek vysoké riziko“ pro účely nařízení 2016/679“ (https://www.uoou.cz/assets/File.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=31892) – dále jen „Pokyny“ a dokumentu „Seznam druhů operací zpracování (ne)podléhajících požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů – Verze 1.0“ (https://www.uoou.cz/assets/File.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=38940) - dále jen „Seznam druhů operací“.
Pověřenec pro ochranu osobních údajů MPSV na základě konzultací s předkladatelem konstatoval, že navrhovaná novela zákona o zaměstnanosti přináší reálnou změnu dosavadního zpracování osobních údajů uchazečů o zaměstnání (dále také jen „klientů“) úřadu práce jako správce jejich osobních údajů jen v minimální míře. Zpracování osobních údajů klientů úřadu práce ve smyslu uvažované novelizace bude probíhat v podstatě bez výrazných změn z pohledu samotných operací zpracování, včetně operace hodnocení a následného profilování. Profilace je v praxi totiž již v podstatě prováděna, a to za tím účelem, aby mohl být úřadu práce efektivně nápomocen klientovi při hledání optimálního uplatnění vzhledem k jeho pracovnímu profilu se všemi jeho charakteristikami. V navrhované změně zákona je pouze popsána/uvedena kategorizace klientů, tedy jejich rozdělení do tří specifikovaných profilů. Předkládaná novela dle názoru pověřence mění stávající zpracování osobních údajů jen minimálně. Z pohledu způsobu a organizace zpracování osobních údajů je zachováván informační systém, kde jsou osobní údaje o klientech uloženy/zpracovávány, včetně okruhu oprávněných osob, které s nimi mají pracovat, resp. přístupových práv k nim, navíc se jedná vždy jen o dobrovolně registrující se klienty ke státem nabízenému servisu zprostředkovávanému prostřednictvím úřadu práce. Také vzhledem k tomu, že za dosavadní období nejsou známy žádné incidenty týkající se újmy na právech a svobodě klientů, neshledává pověřenec ani po aktivaci účinnosti předkládané novelizace v tomto směru žádné další, silnější nebo modifikované hrozby pro bezpečnost zpracovávaných osobních údajů klientů. Z toho plyne, že dosud realizovaná technická a organizační opatření na zabezpečení a ochranu osobních údajů jsou dostatečně přiměřená a účinná.
Pověřenec přesto doporučil předkladateli následující:
a) prověřit, zda v současnosti zavedená technická a organizační opatření zaručují v dostatečné míře bezpečnost osobních údajů i pro zamýšlené a v novele popsané zpracování osobních údajů, resp. zda se v dostatečné míře aplikovaly povinnosti správce v podobě jak tzv. záměrné („by design“), tak i standardní („by default“) ochrany dle článku 25 GDPR. Toto doporučení je zmiňováno zejména z důvodu možných průběžně prováděných změn v informačních systémech úřadu práce.
Předkladatel k tomuto doporučení uvádí, že ke zpracování osobních údajů uchazečů
o zaměstnání v informačním systému v oblasti státní politiky zaměstnanosti, který je úřadem práce používán při plnění jeho povinností vyplývajících ze zákona o zaměstnanosti a zákona
č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, mají přístup výhradně zaměstnanci a státní zaměstnanci úřadu práce s uživatelským oprávněním, přičemž se jedná o osoby, které zabezpečují příslušnou agendu. Bez uživatelské role a oprávnění pro práci s daty subjektů údajů nelze s daty v informačním systému v oblasti státní politiky zaměstnanosti pracovat a ani do informačního systému vstupovat. Uvedený postup ochrany osobních údajů je standardní součástí již zavedené dosavadní praxe úřadu práce.
b) provést posouzení dopadu novelizace na ochranu osobních údajů, protože veškerá zpracování prováděná úřadem práce ve prospěch klientů v rámci zákona o zaměstnanosti vykazují parametry, které jsou uváděny v charakteristice Pokynů a v Seznamu druhů operací podléhajících požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, a to konkrétně:
- zpracování kritických údajů a údajů vysoce osobní povahy subjektů údajů (dle kritéria 4 Pokynů) – jde o údaje, které fyzická osoba sděluje úřadu práce za účelem zprostředkování zaměstnání a jsou podstatné pro zařazení fyzické osoby do určitého stupně profilace – sdělení, že jde o osobu, proti které je veden výkon rozhodnutí nebo exekuce, sdělení, že osoba ukončila výkon trestu odnětí svobody nebo že osoba byla propuštěna z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence
- zpracování osobních údajů velkého rozsahu (dle kritéria 5 Pokynů), a to vzhledem k počtu zpracovávaných minimálně 200 000 klientů
- zpracování osobních údajů s vazbou na jiné správce nebo zpracovatele (dle kritéria 6 a 9 Pokynů), a to vzhledem ke komunikaci s VZP ohledně zdravotního pojištění klientů úřadu práce (sdělování pouze údaje, že konkrétní osoba je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a je tak státním pojištěncem), a po nabytí účinnosti novely pak dále zpracování osobních údajů s omezeným ovlivněním subjekty údajů (dle kritéria 1 a 9 Pokynů), kdy se jedná o zpracování, jehož provedení správcem upravil přímo právní předpis.
Toto doporučení bylo předkladatelem splněno v rámci provedení tohoto rozboru.
c) přeformulovat navrhované ustanovení § 33b odst. 6 zákona o zaměstnanosti tak, aby text lépe vystihoval zamýšlenou spolupráci úřadu práce s dalšími subjekty při tvorbě opatření IAP.
V případě dodatečných změn či úprav obsahu řešeného problematiky novelizace se doporučuje provést případné další konzultace s pověřencem pro ochranu osobních údajů MPSV, eventuálně i úřadu práce. Toto doporučení předkladatel bude respektovat.
Na základě výše uvedených doporučení pověřence předkladatel vyhodnotil, že v rámci navrhovaných legislativních úprav se nejedná o nové zpracovávání osobních údajů. Již existující zpracování osobních údajů fyzických osob za účelem zprostředkování zaměstnání se podstatným způsobem nemění, ať už jde o technické zabezpečení či přístupová práva oprávněných úředních osob. Správce nadále bude povinen dodržet organizační a bezpečnostní opatření k tomu, aby bylo zajištěno, že jsou pro daný účel standardně zpracovány jen osobní údaje nezbytně nutné.
K navrhované právní úpravě týkající se profilace:
Podle ustanovení § 17 zákona o zaměstnanosti lze osobní údaje o fyzických osobách a údaje o zaměstnavatelích získávat, zpracovávat a sdělovat jen pro účely zprostředkování zaměstnání, poskytování příspěvků na nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a statistické účely. Evidence uchazečů o zaměstnání podle ustanovení § 27 odst. 1 zákona o zaměstnanosti obsahuje údaje uvedené v žádosti o zprostředkování zaměstnání a dále údaje o průběhu zprostředkování zaměstnání, součinnosti uchazeče o zaměstnání s krajskou pobočkou úřadu práce a poskytování služeb v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a pracovní rehabilitace. Údaje z evidence uchazečů o zaměstnání jsou určeny pro účely zprostředkování zaměstnání, pro statistické účely a pro účely stanovené zvláštními právními předpisy. Důvody pro stanovení stupně profilace jsou údaji uváděnými v žádosti o zprostředkování zaměstnání, přičemž subjekt údajů stvrzuje svým podpisem souhlas se zpracováním svých osobních údajů pro účely zprostředkování zaměstnání a pro poskytování dalších služeb podle zákona o zaměstnanosti. Nevyplývají-li důvody pro stanovení vyššího než prvního stupně profilace ze žádosti o zprostředkování zaměstnání, jsou úřadu práce sděleny uchazečem v průběhu zprostředkování vhodného zaměstnání. Některé z těchto důvodů jsou výstupem činnosti úřadu práce, např. informace o poskytování dávek ze systému pomoci v hmotné nouzi, přičemž posouzení, zda je fyzická osoba osobou v hmotné nouzi provádí právě úřad práce a na základě tohoto posouzení jsou této osobě poskytovány dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi. Úřad práce rovněž posuzuje, zda fyzické osobě bude poskytován příspěvek na péči, a následně tento příspěvek na péči vyplácí. Kategorie uchazečů o zaměstnání vyjmenované v profilaci a uvedené v navrhované právní úpravě vychází z údajů, které jsou subjektem údajů sděleny v žádosti o zprostředkování zaměstnání, v průběhu jeho vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a při poskytování služby zprostředkování zaměstnání anebo se jedná o údaje, které jsou úřadu práce známy z jeho vlastní činnosti.
Data subjektů údajů zpracovávají oprávněné úřední osoby úřadu práce zajišťující agendu zprostředkování zaměstnání a poradenství pro zprostředkování zaměstnání, případně další oprávněné osoby vstupující do procesu zprostředkování zaměstnání ve smyslu práce s klientem při řešení jeho nezaměstnanosti, které jsou rovněž státními zaměstnanci či zaměstnanci úřadu práce. Zajištění ochrany osobních údajů v rámci informačního systému používaného úřadem práce je uvedeno výše, a to v rámci vyjádření předkladatele k doporučení pověřence pod písmenem a).
K navrhované právní úpravě týkající se IAP:
Proces vypracování, vyhodnocování a aktualizace IAP probíhá ve vzájemné spolupráci uchazeče o zaměstnání a úřadu práce, a to bez přítomnosti jakýchkoliv třetích osob. Vypracovaný dokument je součástí spisové dokumentace uchazeče o zaměstnání, ke které má přístup oprávněná úřední osoba úřadu práce. Písemný dokument není předáván žádnému dalším subjektu.
Záměrem navrhované právní úpravy je legislativně zakotvit možnost spolupráce úřadu práce s dalšími subjekty, jejichž činnost povede ke zlepšení postavení a uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Jedná se o spolupráci se subjekty realizující projekty zaměřené na podporu osob se specifickými potřebami na trhu práce nebo poskytující aktivity směřující k řešení nepříznivé sociální situace, kterými mohou být např. nestátní neziskové organizace, občanské poradny, obecní úřady poskytující službu sociálního kurátora, dluhové poradny nebo poskytovatelé sociálních služeb. Identifikuje-li úřad práce ve vazbě na řešení nezaměstnanosti uchazeče o zaměstnání další bariéru mající vliv na jeho integraci na trh práce, bude mít možnost spolupracovat s potřebným subjektem tak, aby vzájemně napomohli uchazeči o zaměstnání komplexně vyřešit jeho nepříznivou situaci, jejíž součástí je nejen ztráta zaměstnání či dlouhodobá nezaměstnanost, ale i další vyskytující se problém (specifická potřeba) např. s bydlením, existujícími dluhy, krizovou situací způsobenou ztrátou zdraví či blízké osoby, rozvodem, domácím násilím.
Veškeré osobní údaje a další informace obsažené v IAP budou k dispozici pouze uchazeči o zaměstnání a oprávněné úřední osobě úřadu práce, která s klientem pracuje. Ve vztahu ke zpracování osobních údajů uchazeče o zaměstnání a uchovávání těchto údajů jsou dodržovány veškeré příslušné právní předpisy a vnitřní akty řízení MPSV a úřadu práce upravující postupy související s ochranou osobních údajů, přístup k těmto údajům je rovněž umožněn pouze zaměstnanci s oprávněním s daty subjektů údajů pracovat, jak je uvedeno výše.
Závěr:
Vzhledem k výše uvedenému zhodnocení všech rizik v oblasti nakládání s osobními údaji dotčených fyzických osob, která předkladatel identifikoval jako možná v souvislosti s navrhovanou právní úpravou, a vzhledem k tomu, že zabezpečení osobních údajů dotčených fyzických osob bude zajištěno stejně jako doposud v rámci stávajícího fungujícího informačního systému a příslušnými opatřeními správce, předkladatel konstatuje, že práva fyzických osob v oblasti ochrany osobních údajů nebudou navrhovanou novelou negativně dotčena.
8.11. Zhodnocení korupčních rizik – CIA
Cíl
Hlavním cílem návrhu zákona je zavést fungující trh registrovaných sociálních podniků a skrze tento nástroj pak zabezpečit socializaci řady občanů ve složité sociální situaci. Dalším důležitým cílem je zefektivnit přístup Úřadu práce České republiky k jeho klientům, zejména se zaměřením na osoby dlouhodobě nezaměstnané a osoby se specifickými potřebami, a to tak, aby došlo k zapojení i těchto osob na trh práce a dále odstranění některých přetrvávajících nežádoucích jevů týkajících se zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Zhodnocení korupčních rizik provedené dle metodiky CIA:
Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. i) Legislativních pravidel vlády. S navrhovanou právní úpravou nejsou spojena korupční rizika.
Zásady:
1. Přiměřenost
Opatření jsou navržena tak, aby nedošlo k nepřiměřenému zasahování do práv a povinností uchazečů o zaměstnání a dalších dotčených osob, případně zaměstnavatelských subjektů. Zároveň však bylo zohledněno, že práva a povinnosti mohou být stanovovány pouze zákonem. Návrh je tedy svým rozsahem přiměřený cílům, k jejichž plnění je předkládán. Zároveň návrh předpokládá pouze změnu těch ustanovení zákona o zaměstnanosti, které se týkají jednotlivých oblastí, v nichž byly identifikovány problémy.
2. Efektivita
Navržená právní úprava odpovídá požadavku na efektivitu. Vzhledem ke stanovenému cíli, kterým je mimo jiné zlepšení možnosti uplatnění na trhu práce osobám se specifickými potřebami, je navrhovaná úprava účinná z hlediska provázanosti jednotlivých institutů v rámci zprostředkování zaměstnán (profilace klienta a IAP).
Zároveň se zavedením snížení limitu náhradního plnění lze efektivitu tohoto opatření očekávat v tom, že dojde ke zvýšení přímého zaměstnávání osob se zdravotním postižením na volném trhu práce.
3. Odpovědnost
Navrhovaným zákonem nedochází ke změnám vymezení pravomocí a odpovědnosti krajské pobočky Úřadu práce České republiky.
4. Opravné prostředky
V rámci navrhovaných změn v oblasti zprostředkování zaměstnání nedochází k žádným změnám, které by měly vliv na dosavadní postup úřadu práce v rámci správního řízení.
5. Kontrolní mechanizmy
Kritérium korupčních příležitostí
Navrhovaná úprava nepřináší žádná nová korupční rizika či příležitosti. Navrhovaná právní úprava zasahuje do oblasti zaměstnanosti. Tato sféra práva je doménou rozhodování orgánů veřejné správy. Tato skutečnost přináší nebezpečí nárůstu případných korupčních rizik, nikoliv však v oblastech upravených návrhem zákona.
Transparence a otevřená data
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Srovnání se stávající legislativou
Prostřednictvím navrhovaného zákona dojde ke zlepšení úrovně v oblasti efektivního zaměření politiky zaměstnanosti na osoby dlouhodobě nezaměstnané a na osoby se specifickými potřebami, kterým jsou poskytovány služby zaměstnanosti ze strany Úřadu práce České republiky.
Systematický sběr dat
Data o zjištěných korupčních rizicích budou průběžně vyhodnocována.
Závěr
Vyhodnocením poznatků podle metodiky CIA bylo zjištěno, že navrhovaná změna nepřinese navýšení korupčních rizik. Vzhledem k základním principům správního řízení a důsledně uplatňovaným rozhodovacím a kontrolním mechanismům na dotčených správních úřadech, nezávislosti a nestrannosti justice a kritériím a limitům upraveným v zákoně o zaměstnanosti lze předpokládat, že dojde k minimalizaci potenciálních korupčních rizik v oblasti zprostředkování zaměstnání.
8. 12. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Vzhledem k povaze navrhovaných změn lze konstatovat, že návrh zákona nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu, a to i s odkazem na bod 1.4 Identifikace dotčených subjektů Závěrečné zprávy o hodnocení dopadů regulace, podle něhož je možné přesně stanovit, které subjekty a oblasti navrhovaná úprava ovlivňuje.
9. Kontakty na zpracovatele RIA k zákonu o registrovaném sociálním podniku
JUDr. Ondřej Závodský, Ph.D.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Odbor sociální integrace
Telefon: 221 923 010
E-mail: ondrej.zavodsky@mpsv.cz
PhDr. Jakub Majzel
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Odbor sociální integrace
Telefon: 221 923 009
E-mail: jakub.majzel@mpsv.cz
10. Kontakty na zpracovatele RIA k zákonu o zaměstnanosti
JUDr. Jana Pašková
Ministerstvo práce a sociálních věcí
odbor integrace na trh práce
Telefon: 221 923 836
E-mail: jana.paskova@mpsv.cz
Mgr. Veronika Paseková
Ministerstvo práce a sociálních věcí
odbor integrace na trh práce
Telefon: 221 923 756
E-mail: veronika.pasekova@mpsv.cz
Ing. Petr Jiříček
Ministerstvo práce a sociálních věcí
odbor integrace na trh práce
Telefon: 221 92 2830
E-mail: petr.jiricek@mpsv.cz
Seznam zkratek:
SP
sociální podnik, sociální podnikání
SE
sociální ekonomika
Adresář
Adresář sociálních podniků
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
MF
Ministerstvo financí
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
EU
Evropská unie
OZ
občanský zákoník
ZOK
zákon o obchodních korporacích
ZoZ
zákon o zaměstnanosti
ZoSP
zákon o sociálním podniku
ZZVZ
zákon o zadávání veřejných zakázek
EK
Evropská komise
IOP
Integrovaný operační program
OP LZZ
Operační program lidské zdroje a zaměstnanost
ERDF
Evropský fond pro regionální rozvoj
EHSV
Evropský hospodářský a sociální výbor
Struktura uchazečů o zaměstnání podle výše podpory v nezaměstnanosti v České republice k 30. 9. 2022
[PROCENTO]
[PROCENTO]
do 1 500 Kč 1 501 - 2500 Kč 2 501 - 3500 Kč 3 501 - 4 500 Kč 4 501 - 5 500 Kč 5 501 - 6 500 Kč 6 501 - 7 500 Kč 7 501 - 8 500 Kč 8 501 - 9 500 Kč 9 501 - 10 500 Kč 10 501 - 11 500 Kč 11 501 Kč a více 95 270 738 15013 1920 2650 5339 5865 6725 5780 5710 24461
Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti v České republice k 30. 9. 2022
do 3 měsíců 3 - 6 měsíců 6 - 9 měsíců 9 - 12 měsíců 12 - 24 měsíců nad 24 měsíce 96549 42834 27141 14332 30191 45333
Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku v České republice k 30. 9. 2022
15-19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let 60-64 let 65 a více let 14823 22283 20786 24322 25515 26746 28019 27087 34908 28170 3721
Struktura uchazečů o zaměstnání podle dosaženého vzdělání v České republice k 30. 9. 2022
Základní vzdělání (vč. neukončeného) Nižší střední vzdělání Nižší střední odborné vzdělání Střední odborné vzdělání s výuč. listem Stř. nebo stř. odb. bez mat. i výuč. listu Úplné střední vzdělání (gymnázium) Úplné stř. odb. vzdělání s vyučením i maturitou Úplné stř. odb. vzdělání s maturitou (bez vyučení) Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské vzdělání (bakal., magist., dokt.) 80299 187 6826 79742 1238 7331 11809 42146 2845 23957
41
image1.png