Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

VI.
PLATNÉ ZNĚNÍ DOTČENÝCH ZÁKONŮ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

* * *

§ 35

Sleva na dani

(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 a 17 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o

a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením33) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,
a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením33), a za zaměstnance registrovaného sociálního podniku, který je registrovaným prostupným sociálním podnikem nebo registrovaným smíšeným sociálním podnikem registrovaným na dobu neurčitou podle jiného právního předpisu142) (dále jen „registrovaný sociální podnik“) v pracovním poměru, který je osobou se specifickými potřebami podle § 33a odst. 1 písm. a), b), c), d), e) a h) zákona o zaměstnanosti, pokud je ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku pracovního poměru v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce České republiky a současně byl v posledních 24 měsících veden v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce České republiky v součtu alespoň 12 měsíců anebo podle § 33a odst. 2 písm. c) bod 6 zákona o zaměstnanosti, pokud je ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku pracovního poměru v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce České republiky.

b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením33) a zaměstnance registrovaného sociálního podniku v pracovním poměru, který je osobou se specifickými potřebami podle § 33a odst. 2 písm. e) zákona o zaměstnanosti a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo.
Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

(2) Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením33). Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců vymezenou v předchozí větě jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podle odstavce 1 podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy. Do celkového počtu hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu47a) nebo nemocenské z nemocenského pojištění. Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

(3) Budou-li slevy na dani podle odstavce 1 písm. a) a b) uplatňovat poplatníci uvedení v § 17 za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadá do dvou různých kalendářních roků, zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích částek těchto slev, vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání. Při výpočtu každé z dílčích částek slev se jako dělitel použije celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy, příslušného kalendářního roku, a částka slevy podle odstavce 1 písm. a) a b) platná k poslednímu dni období, za které se podává daňové přiznání.

(4) Daň poplatníka vypočtená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, se snižuje o slevu za zastavenou exekuci, jejíž výše odpovídá výši náhrady, kterou oprávněnému v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, přizná exekutor při zastavení exekuce, jejímž předmětem byla pohledávka nepřevyšující částku 1 500 Kč bez příslušenství, a která probíhala po dobu alespoň tří let přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 286/2021 Sb., z důvodu, že v těchto třech letech nebyla tato pohledávka vymožena ani z části.

(5) Slevu na dani podle odstavců 1 a 4 nelze uplatnit na daň (část daně) ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4.

____________________
33) § 67 zákona č. 435/2004 Sb.
47a) Například § 192 až 194 zákoníku práce, § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
142) Zákon č…./2023 Sb., o sociálním podniku a o změně souvisejících zákonů.

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

* * *

Sleva na pojistném

§ 7a

(1) Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, který
a) je starší 55 let,
b) pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 zákona o státní sociální podpoře,
c) pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost); osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění,
d) se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem; studium se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a 23 zákona o důchodovém pojištění,
e) v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo 109a zákona o zaměstnanosti,
f) je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, nebo
g) je mladší 21 let.

(2) Podmínkou nároku na slevu na pojistném je, že se zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až f) je sjednána kratší pracovní nebo služební doba, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba, přičemž rozsah takto stanovené kratší pracovní nebo služební doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na pojistném jen z jednoho zaměstnání; limit počtu hodin podle věty první platí přitom pro všechna tato zaměstnání dohromady.

(3) Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží, pokud
a) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy,
b) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy,
c) odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli, včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin; pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, upraví se tento limit v poměru počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru,
d) zaměstnanec uvedený v odstavci 1 písm. f) je v pracovním poměru k zaměstnavateli, který je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti, pokud by slevu na pojistném uplatňoval tento zaměstnavatel, nebo
e) je zaměstnanec uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce podle § 120e odst. 5 zákona o zaměstnanosti.

(4) Slevu na pojistném lze za kalendářní měsíc poskytnout za téhož zaměstnance pouze jednomu zaměstnavateli.

(5) Sleva na pojistném za zaměstnance náleží zaměstnavateli, jen pokud před uplatněním této slevy oznámil České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance; oznámením tohoto záměru se rozumí okamžik jeho doručení České správě sociálního zabezpečení. Záměr uplatňovat slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance může zaměstnavatel oznámit nejdříve 1 měsíc přede dnem, od kterého bude slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat, ne však dříve než dnem podání oznámení o nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění. Záměr uplatňovat slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance zaměstnavatel oznamuje nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu podle § 9 odst. 2 za kalendářní měsíc, za který slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňuje. Jestliže má záměr za téhož zaměstnance uplatňovat slevu na pojistném více zaměstnavatelů, sleva na pojistném za tohoto zaměstnance náleží tomu zaměstnavateli, který oznámil České správě sociálního zabezpečení tento záměr jako první.

§ 7aa

(1) Zaměstnavatel, který je registrovaným prostupným sociálním podnikem, registrovaným smíšeným sociálním podnikem nebo registrovanou sociální farmou, je-li zároveň prostupným sociálním podnikem nebo registrovaným smíšeným sociálním podnikem, registrovaným na dobu neurčitou (dále jen „registrovaný sociální podnik“) podle zákona o sociálním podniku a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o sociálním podniku“), má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc za zaměstnance v pracovním poměru, který

a) pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 zákona o státní sociální podpoře,

b) osobně pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost), nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s touto osobou trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby; splnění této podmínky se nevyžaduje u osoby, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,

c) je osobou, která dosáhla nejvýše základního stupně vzdělání,

d) je osobou, které u zaměstnavatele vznikl pracovní poměr v období 2 let ode dne ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání; soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle § 5 písm. d) zákona o zaměstnanosti,

e) je osobou, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona o azylu,

f) je osobou uvedenou v § 33a odst. 2 písm. c) bodu 6 zákona o zaměstnanosti, proti které je veden výkon rozhodnutí nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu,

g) je osobou uvedenou v § 33a odst. 2 písm. e) zákona o zaměstnanosti potřebující zvláštní pomoc; za tuto osobu se pro účely tohoto zákona považuje

1. osoba, která žije v mimořádně obtížných poměrech a které byla z tohoto důvodu v posledních 12 měsících před vznikem pracovního poměru poskytnuta služba sociální prevence podle zákona o sociálních službách,

2. osoba bez přístřeší, je-li takovou osobou v den vzniku pracovního poměru,

3. osoba po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, došlo-li k tomuto ukončení nebo propuštění v posledních 12 měsících před vznikem pracovního poměru,

h) je osobou, které u zaměstnavatele vznikl pracovní poměr v období 2 let ode dne ukončení pobytu v diagnostickém ústavu, dětském domově, dětském domově se školou nebo výchovném ústavu79).

(2) Podmínkou nároku na slevu na pojistném podle tohoto ustanovení je, že zaměstnanec uvedený v odstavci 1 písm. a) až f) byl veden alespoň po dobu 12 měsíců v posledních 24 měsících přede dnem vzniku pracovního poměru se zaměstnavatelem, který se stal registrovaným sociálním podnikem, v evidenci uchazečů o zaměstnání u krajské pobočky Úřadu práce a zároveň byl v této evidenci veden bezprostředně před vznikem pracovního poměru s tímto zaměstnavatelem; měsícem se rozumí 30 dní.
________
79) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 7b

(1) Výše slevy na pojistném za kalendářní měsíc podle § 7a za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována podle § 7a. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(2) Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, zahrnuje se za tohoto zaměstnance do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců podle odstavce 1 jen vyměřovací základ z toho zaměstnání, z něhož zaměstnavatel uplatňuje slevu.

(3) Je-li u zaměstnance splněno více důvodů pro uplatnění slevy na pojistném podle § 7a odst. 1, může zaměstnavatel uplatnit slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance v kalendářním měsíci jen jednou.

(4) Podmínky pro uplatnění slevy na pojistném musí být u zaměstnance, za kterého lze slevu na pojistném uplatnit, splněny po celou dobu trvání pracovního nebo služebního poměru v kalendářním měsíci.

§ 7ba

(1) Výše slevy na pojistném podle § 7aa za kalendářní měsíc činí

a) 10 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována podle § 7aa odst. 1 písm. a) až f), a

b) 24,8 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována podle § 7aa odst. 1 písm. g) a h);

sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(2) Podmínky podle § 7aa odst. 1 pro uplatnění slevy na pojistném musí být u zaměstnance, za kterého lze slevu na pojistném uplatnit, splněny v den vzniku pracovního poměru.

(3) Podmínky podle § 7aa odst. 1 pro uplatnění slevy na pojistném musí být u zaměstnavatele, který je registrovaným sociálním podnikem, splněny po celý kalendářní měsíc, za který je sleva na pojistném uplatňována.

(4) Sleva na pojistném náleží zaměstnavateli, který je registrovaným sociálním podnikem, po dobu, po kterou trvá zaměstnanci uvedenému § 7aa odst. 1, za kterého slevu na pojistném uplatňuje, pracovní poměr, nejdéle však po dobu 2 let ode dne vzniku pracovního poměru, pokud v tento den byly u zaměstnance splněny podmínky nároku na slevu na pojistném zaměstnavatelem. Za den vzniku pracovního poměru se považuje den uvedený v pracovní smlouvě jako den nástupu do zaměstnání. Sleva na pojistném nenáleží za kalendářní měsíc, v jehož průběhu uplynula doba 2 let ode dne vzniku pracovního poměru.
§ 7c
Způsob uplatnění slevy na pojistném

(1) Slevu na pojistném za kalendářní měsíc podle § 7a nebo § 7aa za kalendářní měsíc uplatňuje zaměstnavatel na tiskopisu podle § 9 odst. 2. Slevu na pojistném odečte zaměstnavatel z částky pojistného stanoveného podle § 5a a § 7 odst. 1 písm. a) za tento kalendářní měsíc.

(2) Slevu na pojistném lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva na pojistném náleží.

(3) Byla-li z částky pojistného odečtena sleva na pojistném ve vyšší částce, než mohla být odečtena, považuje se odečtena, nebo, byla-li uplatněna po dni splatnosti pojistného, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném; byla-li z částky pojistného odečtena sleva na pojistném v nižší částce, než mohla být odečtena, nedoplatek na slevě na pojistném nevzniká.

* * *

§ 9

(1) Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

(2) Zaměstnavatel je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. a) a vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b) a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena. Zaměstnavatel plní povinnost uvedenou ve větě první zasláním přehledu v elektronické podobě způsobem uvedeným v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení 77).

(3) Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů splnit povinnost uloženou v odstavci 2 větě první způsobem uvedeným v odstavci 2 větě druhé, může tak učinit v písemné podobě na předepsaném tiskopise zasláním na adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Tato povinnost je splněna i předáním tohoto tiskopisu příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Technické důvody podle věty první se posuzují podle § 61 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění obdobně.

(4) Uplatňuje-li zaměstnavatel slevu na pojistném aspoň na pojistném podle § 7a nebo § 7aa aspoň za jednoho zaměstnance, je povinen na tiskopisu podle odstavce 2 uvádět též počet zaměstnanců, za které mu sleva na pojistném náleží, úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců podle výše slevy na pojistném, částku slevy na pojistném a úhrn pojistného po snížení o uplatněnou slevu a údaje o jednotlivých zaměstnancích, za které slevu uplatňuje; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo a datum narození, vyměřovací základ zaměstnance ze zaměstnání, na které uplatňuje slevu na pojistném za tohoto zaměstnance, nebo úhrn vyměřovacích základů tohoto zaměstnance ze všech zaměstnání u slevy podle § 7aa, rozsah kratší pracovní nebo služební doby v tomto zaměstnání a důvod podle § 7a odst. 1 u slevy na pojistném podle § 7a, a důvod podle § 7a odst. 1 nebo § 7aa odst. 1, pro který zaměstnavatel uplatňuje slevu na pojistném.
___________
77) § 123e odst. 2 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

* * *

Společná ustanovení ke slevám na pojistném
Společná ustanovení ke slevám na pojistném podle § 7a a § 7aa

§ 23c

(1) Zaměstnanec, který sdělil zaměstnavateli údaje pro slevu na pojistném, poskytuje zaměstnavateli podle § 7a nebo § 7aa, poskytuje zaměstnavateli potřebnou součinnost spočívající v dokládání skutečnosti zakládající nárok zaměstnavatele na slevu na pojistném, s výjimkou dokládání údaje o věku zaměstnance.

(2) Pro účely slevy na pojistném zaměstnanec podle § 7a nebo § 7aa zaměstnanec zaměstnavateli dokládá

a) vztah k dítěti a věk dítěte rodným listem dítěte a v případě péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů,

b) péči o osobu blízkou nebo o jinou fyzickou osobu závislou na pomoci jiné osoby potvrzením krajské pobočky Úřadu práce podle § 29 odst. 6 zákona o sociálních službách ne starším než 1 kalendářní měsíc a čestným prohlášením, že o tuto osobu pečuje; jde-li o slevu podle § 7aa čestným prohlášením o osobní péči o tuto osobu, trvalém žití a společné úhradě nákladů na své potřeby,

c) soustavnou přípravu na budoucí povolání studiem potvrzením příslušné školy, popřípadě též rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vydaným podle § 85 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení o tom, že studium je postaveno na roveň studiu na školách v České republice,

d) skutečnosti o rekvalifikaci potvrzením krajské pobočky Úřadu práce podle § 109b zákona o zaměstnanosti,

e) zdravotní postižení způsobem podle § 67 odst. 5 zákona o zaměstnanosti.,

f) skutečnost, že je osobou, která dosáhla nejvýše základního stupně vzdělání, potvrzením školy o splnění povinné školní docházky a v případě osoby, která získala základní vzdělání, dokladem o dosažení základního vzdělání80) a čestným prohlášením o dosažení nejvýše základního stupně vzdělání,

g) skutečnost, že je osobou, které byl udělen azyl, nebo doplňková ochrana, průkazem povolení k pobytu azylanta, jde-li o osobu, které byl udělen azyl, nebo průkazem oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany, jde-li o osobu požívající doplňkové ochrany,

h) skutečnost, že je osobou uvedenou v § 7aa odst. 1 písm. f) pravomocným rozhodnutím o nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce,

i) skutečnost, že je osobou uvedenou § 33a odst. 2 písm. e) zákona o zaměstnanosti potřebující zvláštní pomoc,

1. dokladem vydaným obecním úřadem nebo zařízením, které této osobě poskytlo službu sociální prevence, jde-li o osobu, která žije v mimořádně obtížných poměrech a které byla z tohoto důvodu v posledních 12 měsících před vznikem pracovního poměru poskytnuta služba sociální prevence podle zákona o sociálních službách,

2. dokladem vydaným obecním úřadem nebo zařízením, které této osobě poskytuje sociální službu podle zákona o sociálních službách, jde-li o osobu bez přístřeší,

3. dokladem vydaným příslušným zařízením, jde-li o osobu, které byl v posledních 12 kalendářních měsících před vznikem pracovního poměru ukončen výkon trestu odnětí svobody nebo byla propuštěna z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence,

j) skutečnost, že je osobou uvedenou v § 7aa odst. 1 písm. h) dokladem vydaným příslušným zařízením o ukončení pobytu v tomto zařízení.

(3) Uplatňuje-li zaměstnavatel slevu na pojistném za zaměstnance podle § 7a a informoval-li o tom zaměstnance podle § 23d odst. 2, je zaměstnanec povinen

a) neprodleně zaměstnavateli sdělit, zda současně vykonává zaměstnání u jiného zaměstnavatele se sjednanou kratší pracovní nebo služební dobou v rozsahu stanoveném podle § 7a odst. 2 věty první,

b) oznámit zaměstnavateli všechny změny, které mají vliv na uplatnění slevy na pojistném, s výjimkou údajů o věku zaměstnance a věku dítěte, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, v němž tyto skutečnosti nastaly, a

c) neprodleně na výzvu zaměstnavatele doložit skutečnosti potřebné pro uplatňování slevy na pojistném.

(4) Zaměstnanec pro účely slevy na pojistném nedokládá ty skutečnosti, které zaměstnavateli již doložil pro daňové nebo jiné účely.

(5) Pokud zaměstnanec sdělil zaměstnavateli nesprávné údaje pro uplatnění slevy na pojistném nebo neoznámil změny mající vliv na uplatnění slevy na pojistném a zaměstnavatel v důsledku toho odvedl pojistné snížené o slevu za zaměstnance, aniž byly důvody pro uplatnění této slevy, je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli penále, které zaměstnavatel zaplatil; podmínkou této povinnosti zaměstnance v případě neoznámení změn je, že byl informován zaměstnavatelem podle § 23d odst. 2 o uplatnění slevy na pojistném.
____________________
79) § 54 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

§ 23d

(1) Zaměstnavatel je povinen mít ve své evidenci o zaměstnancích, za které uplatňuje slevu na pojistném podle § 7a, tyto údaje a doklady:

a) jméno a příjmení,

b) důvod pro uplatnění slevy podle § 7a odst. 1,

c) rozsah kratší pracovní nebo služební doby u jednotlivých zaměstnanců v tom zaměstnání, na které je sleva na pojistném uplatňována,

d) věk dítěte podle rodného listu předloženého podle § 23c odst. 2 písm. a),

e) doklady uvedené v § 23c odst. 2 písm. b) až e) a rozhodnutí příslušného orgánu uvedené v § 23c odst. 2 písm. a).

(2) Pokud zaměstnavatel oznámil záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance, je povinen o tom písemně informovat zaměstnance před prvním uplatněním této slevy, a to včetně důvodu pro uplatnění slevy na pojistném. Zaměstnavatel v této informaci uvede skutečnost, která zakládá nárok uplatnění slevy na pojistném za tohoto zaměstnance, upozorní zaměstnance na jeho povinnosti související s dokládáním této skutečnosti a poučí ho o následcích neplnění povinností uvedených v § 23c odst. 2 a 3.

§ 23da

(1) Zaměstnavatel, který je registrovaným sociálním podnikem, je povinen mít ve své evidenci o zaměstnancích, za které uplatňuje slevu na pojistném podle § 7aa, tyto údaje a doklady:

a) jméno a příjmení,

b) důvod pro uplatnění slevy na pojistném podle § 7aa odst. 1,

c) věk dítěte podle rodného listu předloženého podle § 23c odst. 2 písm. a),

d) rozhodnutí příslušného orgánu uvedené v § 23c odst. 2 písm. a),

e) doklady a údaje uvedené v § 23c odst. 2 písm. b), c), f) až i),

f) potvrzení krajské pobočky Úřadu práce o vedení zaměstnance uvedeného v § 7aa v evidenci uchazečů o zaměstnání, vydaného této osobě po ukončení vedení v této evidenci.

(2) Zaměstnavatel, který je registrovaným sociálním podnikem, je povinen písemně informovat zaměstnance o tom, že za něho bude uplatňovat slevu na pojistném podle § 7aa, a to před prvním uplatněním této slevy. Ustanovení § 23d odst. 2 věta druhá platí obdobně.

§ 23e

(1) Zaměstnavatel oznamuje České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance podle § 7a datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V oznámení podle věty první uvede údaje podle § 23f odst. 3 písm. a) a b).

(2) Zaměstnavatel oznamuje České správě sociálního zabezpečení skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance podle § 7a datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě 8 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatnil naposledy; oznámení zaměstnavatele o skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance podle § 7a se zároveň považuje za zrušení záměru uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance. V tomto oznámení uvede údaje podle § 23f odst. 3 písm. a) a e). Při skončení zaměstnání zaměstnance se skončení uplatňování slevy na pojistném za tohoto zaměstnance neoznamuje.

§ 23f

(1) Česká správa sociálního zabezpečení sděluje zaměstnavateli na žádost v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda je evidován záměr uplatňovat slevu na jednotlivého zaměstnance podle § 7a. Žádost zaměstnavatel podává datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Zjistí-li Česká správa sociálního zabezpečení, že již dříve záměr uplatnit slevu na pojistném za téhož zaměstnance uplatnil jako první jiný zaměstnavatel, elektronicky informuje o této skutečnosti neprodleně zaměstnavatele, který oznámil záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance jako další v pořadí.

(2) Česká správa sociálního zabezpečení vede evidenci zaměstnavatelů, kteří ohlásili záměr uplatňovat slevu na pojistném jako první, a zaměstnanců, za které je tato sleva sleva na pojistném podle § 7a nebo § 7aa uplatňována; tato evidence může být vedena v rámci registru pojištěnců a registru zaměstnavatelů.

(3) Evidence zaměstnanců, za které je uplatňována sleva na pojistném podle § 7a, obsahuje tyto údaje:

a) jméno a příjmení zaměstnance, rodné číslo a datum narození,

b) den, od kterého má zaměstnavatel záměr slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat,

c) důvod pro uplatnění slevy podle § 7a odst. 1,

d) rozsah kratší pracovní nebo služební doby u zaměstnance v tom zaměstnání, na které je sleva na pojistném uplatňována, a

e) den, za který byla sleva na pojistném uplatněna naposledy.

(4) Evidence zaměstnanců, za které je uplatňována sleva na pojistném podle § 7aa, obsahuje tyto údaje:

a) jméno a příjmení zaměstnance, rodné číslo a datum narození,

b) den, od kterého zaměstnavatel za tohoto zaměstnance slevu na pojistném uplatňuje,

c) důvod pro uplatnění slevy na pojistném podle § 7aa odst. 1,

d) sazbu slevy na pojistném za tohoto zaměstnance podle § 7ba odst. 1, a

e) den, za který byla sleva na pojistném uplatněna naposledy.

§ 23fa

(1) Pro účely slevy na pojistném podle § 7aa je okresní správa sociálního zabezpečení nebo Česká správa sociálního zabezpečení oprávněna využívat údaje uvedené v registru sociálních podniků podle § 18 zákona o registrovaném sociálním podniku vedeném ministerstvem, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Na žádost okresní správy sociálního zabezpečení nebo České správy sociálního zabezpečení sděluje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) krajská pobočka úřadu práce údaje o době vedení osob podle § 7aa v evidenci uchazečů o zaměstnání,
b) poskytovatel sociálních služeb údaje o poskytnutí sociální služby osobě podle § 7aa.

§ 23fb

(1) Zaměstnavatel, který je registrovaným sociálním podnikem, může v kalendářním měsíci za téhož zaměstnance v jednom zaměstnání uplatnit slevu na pojistném podle § 7aa jen jednou, i když je u tohoto zaměstnance souběžně splněno více důvodů pro uplatnění této slevy.

(2) Zaměstnavatel, který je registrovaným sociálním podnikem, může v kalendářním měsíci za téhož zaměstnance v jednom zaměstnání uplatnit slevu na pojistném jen jednou, i když jsou u téhož zaměstnance v jednom zaměstnání souběžně splněny důvody pro uplatnění slevy na pojistném podle § 7a a zároveň podle § 7aa; přitom uplatnění slevy na pojistném podle § 7aa má vždy přednost před ostatními slevami na pojistném zaměstnavatele za zaměstnance.

(3) Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání v pracovním poměru u téhož zaměstnavatele, který je registrovaným sociálním podnikem, může zaměstnavatel uplatnit slevu na pojistném podle § 7aa za tohoto zaměstnance v každém z těchto zaměstnání.

(4) Vykonává-li zaměstnanec zaměstnání v pracovním poměru u více zaměstnavatelů, kteří jsou registrovaným sociálním podnikem, může každý z těchto zaměstnavatelů uplatnit slevu na pojistném podle § 7aa za tohoto zaměstnance v každém z těchto zaměstnání.

* * *

§ 25d

(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že

a) nevede ve svých záznamech kurz, který použila pro přepočet příjmu vyplacenému zaměstnanci v cizí měně na českou měnu podle § 5 odst. 5,

b) nepředloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem přehled podle § 9 odst. 2 nebo 3 nebo nesplní povinnost podle § 9 odst. 3 věty první uvést důvod předložení přehledu v písemné podobě anebo, pokud uplatnil slevu na pojistném podle § 7c odst. 1, nevedl na tomto přehledu údaje podle § 9 odst. 4,

c) nezajistí, aby mzdová účtárna plnila povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného podle § 10,

d) neodvede příslušné věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence za kalendářní měsíc pojistné podle § 11,

e) v rozporu s § 15a odst. 3 nepotvrdí zaměstnanci úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, nebo mu nevydá nové potvrzení,

f) neuvede v potvrzení vydávaném na základě § 15a odst. 3, zda je zaměstnanec účasten v kalendářním roce důchodového spoření,

g) neuschovává účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného podle § 22c, nebo

h) nepoužívá tiskopisy podle § 24,

i) nevede ve své evidenci údaje a doklady pro uplatnění slevy na pojistném podle § 23d odst. 1 anebo podle § 23da odst. 1,

j) neinformuje zaměstnance o prvním uplatnění slevy na pojistném a o důvodu uplatnění slevy na pojistném podle § 23d odst. 2, nebo

k) neoznámí České správě sociálního zabezpečení skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance nebo nesdělí údaje podle § 23e odst. 2.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.

* * *
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

* * *
§ 30

Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání

(1) Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže

a) nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které jsou uvedeny v § 25, s výjimkou skutečností uvedených v § 25 odst. 2 písm. a) až c), a uchazeč o zaměstnání nesplní oznamovací povinnost podle § 27 odst. 2,

b) uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů
1. nesplní povinnost stanovenou v § 25 odst. 3,
2. ve lhůtě stanovené v § 27 odst. 2 neoznámí krajské pobočce Úřadu práce osobně nebo písemně další skutečnosti, které mají vliv na zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo důvody, pro které se nedostavil na krajskou pobočku Úřadu práce ve stanoveném termínu, nebo
3. nesplní povinnost stanovenou v § 27 odst. 3,

c) uchazeč o zaměstnání není podle lékařského posudku schopen plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce při zprostředkování zaměstnání,

d) uchazeč o zaměstnání zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních údajů, nebo

e) uchazeč o zaměstnání vykonává nelegální práci.

(2) Uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu

a) odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání (§ 20),

b) odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci (§ 109), neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností, anebo uchazeč o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, odmítne nabídku krajské pobočky Úřadu práce na rekvalifikaci,

c) neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci nebo vyhodnocování anebo neplní podmínky v něm stanovené (§ 33 odst. 233b),

d) zrušeno

e) odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu (§ 21 odst. 2), nebo psychologickému vyšetření (§ 21 odst. 3), anebo

f) maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce (§ 31).

(3) Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy nastala některá ze skutečností uvedených v odstavcích 1 a 2. Rozhodnutí o vyřazení nelze vydat po uplynutí 3 let ode dne, kdy nastala skutečnost bránící vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání podle odstavce 1 písm. a), nebo kdy uchazeč o zaměstnání nesplnil povinnost vyplývající z odstavce 1 písm. b).

(4) Uchazeč o zaměstnání, který byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z některého z důvodů uvedených

a) v odstavci 1 písm. a), b) a d), může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 3 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, pokud tento zákon nestanoví jinak,

b) v odstavci 1 písm. e) a v odstavci 2, může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.

* * *

§ 33

Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání

(1) Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Krajská pobočka Úřadu práce přistupuje k uchazečům o zaměstnání individuálně, přičemž komplexně posuzuje jejich schopnosti a možnosti uplatnění na trhu práce, a to zejména ve vztahu k jejich kvalifikaci, dosavadní délce doby zaměstnání, dovednostem, motivaci a výsledkům vyplývajícím z poskytnutého poradenství.

(2) Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží individuální akční plán. Individuální akční plán je dokument, který vypracovává krajská pobočka Úřadu práce za součinnosti uchazeče o zaměstnání. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Při určování obsahu individuálního akčního plánu se vychází z dosažené kvalifikace, zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání může požádat o vypracování individuálního akčního plánu kdykoliv v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Individuální akční plán vypracuje krajská pobočka Úřadu práce vždy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost krajské pobočce Úřadu práce při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených krajskou pobočkou Úřadu práce, a plnit podmínky v něm stanovené.
(2) Zvýšená péče se věnuje fyzickým osobám, které ji vzhledem ke svým specifickým potřebám a situaci, v níž se nacházejí, potřebují, a to s ohledem na stupeň jejich profilace na trhu práce. Stupeň profilace fyzické osoby stanoví krajská pobočka Úřadu práce.

* * *

§ 33a

1. Osobou se specifickými potřebami, která se zařazuje do druhého stupně profilace osob na trhu práce, je zejména fyzická osoba, která je

a) osobou pečující o dítě mladší než 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 zákona o státní sociální podpoře,

b) osobou osobně pečující o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s touto osobou trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,

c) osobou, která získala nejvýše základní stupeň vzdělání,

d) osobou nad 55 let věku včetně,

e) osobou do dvou let po ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání [§ 5 písm. d)],

f) vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců,

g) osobou do 25 let věku včetně, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 3 měsíce, nebo

h) osobou, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana.

(2) Osobou se specifickými potřebami, která se zařazuje do třetího stupně profilace osob na trhu práce, je zejména fyzická osoba, která

a) je osobou se zdravotním postižením podle § 67,

b) je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 24 měsíců,

c) byla v posledních 24 měsících vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání v součtu alespoň 12 měsíců a která současně

1. pečuje o dítě mladší než 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 zákona o státní sociální podpoře,
2. osobně pečuje o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s touto osobou trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,

3. je ve věku nad 55 let včetně,

4. je ve věku do 25 let včetně,

5. je osobou, která získala nejvýše základní stupeň vzdělání, nebo

6. je osobou, proti které je veden výkon rozhodnutí nebo exekuce podle jiného právního předpisu,

d) déle než 3 měsíce pobírá příspěvek na živobytí podle zákona o pomoci v hmotné nouzi,

e) potřebuje zvláštní pomoc; touto osobou se rozumí osoba, která žije v mimořádně obtížných poměrech a které byla z tohoto důvodu v posledních 12 měsících poskytnuta služba sociální prevence podle zákona o sociálních službách, dále osoba bez přístřeší a osoba po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, nebo

f) je osobou po ukončení pobytu v diagnostickém ústavu, dětském domově, dětském domově se školou nebo výchovném ústavu110).

(3) Fyzická osoba, která není osobou se specifickými potřebami, se zařazuje do prvního stupně profilace osob na trhu práce.
_____________________
110) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 33b

Individuální akční plán

(1) Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží individuální akční plán. Individuální akční plán je dokument, který vypracovává krajská pobočka Úřadu práce za součinnosti uchazeče o zaměstnání. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Při určování obsahu individuálního akčního plánu se vychází zejména z dosažené kvalifikace, zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání.

(2) Uchazeč o zaměstnání může požádat o vypracování individuálního akčního plánu kdykoliv v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Individuální akční plán vypracuje krajská pobočka Úřadu práce vždy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání

a) nepřetržitě déle než 3 měsíce, jestliže je osobou se specifickými potřebami zařazenou do třetího stupně profilace nebo osobou se specifickými potřebami podle § 33a odst. 1 písm. g),

b) nepřetržitě déle než 5 měsíců, jestliže je osobou se specifickými potřebami zařazenou do druhého stupně profilace s výjimkou osob podle § 33a odst. 1 písm. f) a g), nebo

c) nepřetržitě déle než 12 měsíců.

(3) Krajská pobočka Úřadu práce vyhodnotí a aktualizuje individuální akční plán nejdéle po 6 měsících od jeho vypracování.

(4) Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost krajské pobočce Úřadu práce při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených krajskou pobočkou Úřadu práce, a plnit podmínky v něm stanovené.

(5) Opatřeními, která vedou ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce, se rozumí zejména účast uchazeče o zaměstnání se souhlasem krajské pobočky Úřadu práce na nástrojích a opatřeních aktivní politiky zaměstnanosti, na programech a projektech třetích osob vedoucích ke zlepšení postavení uchazeče o zaměstnání na trhu práce, na aktivitách dalšího vzdělávání, popřípadě využívání sociálních služeb, které mohou přispět ke zlepšení postavení uchazeče o zaměstnání na trhu práce.

(6) Při vypracování, vyhodnocování a aktualizaci individuálního akčního plánu krajská pobočka Úřadu práce může spolupracovat s dalšími subjekty, které se podílejí na zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce.

* * *

§ 81

(1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce podle § 14 odst. 3 písm. b), se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní

a) zaměstnáváním v pracovním poměru,

b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele (§ 78), nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo

c) odvodem do státního rozpočtu,

nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní

a) zaměstnáváním v pracovním poměru,

c) odvodem do státního rozpočtu,
nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

(3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce (dále jen „limit") a v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené ministerstvem podle § 84. Registrované sociální podniky podle zvláštního právního předpisu111) uvedené v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 28násobku limitu a v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené ministerstvem podle § 84.

(4) Nezaměstnává-li osoba se zdravotním postižením, která je osobou samostatně výdělečně činnou, žádné zaměstnance, považuje se pro účely výpočtu limitu podle odstavce 3 tato osoba za jednoho zaměstnance.

(5) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.

(6) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
___________________
111) Zákon č. …/2023 Sb., o sociálním podniku a o změně souvisejících zákonů.

* * *

§ 119a

(1) Krajská pobočka Úřadu práce může zprostředkovávat zaměstnání uchazečům o zaměstnání prostřednictvím agentury práce (dále jen „sdílené zprostředkování zaměstnání“).

(2) Do sdíleného zprostředkování zaměstnání může krajská pobočka Úřadu práce zařadit uchazeče o zaměstnání na základě individuálního akčního plánu (§ 33 odst. 233b) a s jeho předchozím písemným souhlasem. Při výběru uchazečů o zaměstnání přihlíží zejména k situaci na trhu práce.

(3) O sdíleném zprostředkování zaměstnání uzavírá Úřad práce s agenturou práce písemnou dohodu, na jejímž základě může agentuře práce poskytnout příspěvek

a) na sdílené zprostředkování zaměstnání ve výši maximálně 500 Kč na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání,

b) za umístění uchazeče o zaměstnání a jeho setrvání v pracovním poměru po dobu nejméně 6 měsíců ve výši maximálně 6 250 Kč.

(4) Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje, pokud agentura práce přijme do pracovněprávního vztahu uchazeče o zaměstnání, kterému zprostředkovává zaměstnání podle této dohody.

(5) Dohoda o sdíleném zprostředkování zaměstnání obsahuje

a) identifikační údaje účastníků dohody,

b) počet uchazečů o zaměstnání, kterým bude agenturou práce zprostředkováváno zaměstnání,

c) dobu, po kterou bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání uchazečům o zaměstnání; tato doba nesmí překročit 6 měsíců,

d) počet uchazečů o zaměstnání, kterým agentura práce zprostředkuje zaměstnání v době sjednané podle písmene c),

e) závazek agentury práce informovat krajskou pobočku Úřadu práce ve sjednaných termínech o průběhu zprostředkování zaměstnání,

f) závazek agentury práce neprodleně informovat krajskou pobočku Úřadu práce o tom, že uchazeč o zaměstnání
1. se nedostavil ve sjednaném termínu na jednání s agenturou práce nebo k zaměstnavateli k projednání možného nástupu do zaměstnání,
2. odmítl zprostředkované zaměstnání,
3. bude přijat do zprostředkovaného zaměstnání, včetně dne nástupu do zaměstnání,

g) způsob ověření zprostředkování zaměstnání krajskou pobočkou Úřadu práce,

h) druh příspěvku, který bude agentuře práce poskytnut,

i) výši, termín a způsob poskytnutí příspěvku,

j) závazek agentury práce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud agentura práce nesplní závazky sjednané podle písmen b) až d), nebo pokud jí byl jejím zaviněním příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, lhůtu pro vrácení a podmínky vrácení tohoto příspěvku a

k) ujednání o vypovězení dohody.

(6) V závislosti na druhu příspěvků poskytovaných podle odstavce 3 lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem. Součástí dohody je jmenný seznam uchazečů o zaměstnání, kterým je agentura práce povinna zprostředkovávat zaměstnání.

(7) Nevrácení příspěvku ve stanovené lhůtě je porušením rozpočtové kázně46).

(8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem

a) způsob předávání informací o průběhu zprostředkování zaměstnání a o spolupráci uchazeče o zaměstnání s agenturou práce,

b) termín a způsob úhrady příspěvků podle odstavce 3 a

c) způsob výběru agentury práce, se kterou bude uzavřena dohoda o sdíleném zprostředkování zaměstnání.

Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů

* * *

§ 4

(1) Úřad práce plní úkoly v oblastech

a) zaměstnanosti,
b) ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele,
c) státní sociální podpory,
d) dávek pro osoby se zdravotním postižením,
e) příspěvku na péči,
f) pomoci v hmotné nouzi,
g) inspekce poskytování sociálně-právní ochrany,
h) dávek pěstounské péče,
i) náhradního výživného pro nezaopatřené dítě,
v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti3), zákonem o sociálním podniku18), zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů4), zákonem o sociálně-právní ochraně dětí11), zákonem o státní sociální podpoře5), zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů8), zákonem o sociálních službách9), zákonem o náhradním výživném17) a zákonem o pomoci v hmotné nouzi10).

(2) Úřad práce je přístupovým místem pro zajištění elektronické komunikace v oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnanosti mezi členskými státy Evropské unie.

_________________________________________
3) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů.
9) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
17) Zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném).
18) Zákon č. …/2023 Sb., o sociálním podniku a o změně souvisejících zákonů.

* * *

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů

Pozn.: Text vyznačený kurzívou vyjadřuje změny, které nabydou účinnosti 1.1. 2026
* * *

HLAVA IV

VÝJIMKY

§ 30

Výjimky pro podlimitní veřejné zakázky

Zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení podlimitní veřejnou zakázku

a) na dodávky nebo na služby přímo související s návštěvami ústavních činitelů jiných států a jimi zmocněných zástupců v České republice a na tlumočnické služby související s návštěvami ústavních činitelů České republiky a jimi zmocněných zástupců v zahraničí,

b) na dodávky, služby nebo stavební práce poskytované Vězeňskou službou České republiky České republice,

c) na dodávky nebo služby související s poskytováním humanitární pomoci15),

d) zadávanou zpravodajskou službou podle zákona o zpravodajských službách,

e) zadávanou zastupitelským úřadem České republiky v zahraničí nebo organizační složkou státu působící a hospodařící v zahraničí,

f) jejímž předmětem je pořízení, údržba nebo obnova majetku České republiky v zahraničí,

g) jejímž předmětem je nabytí věci nebo souboru věcí do sbírky muzejní povahy16), kulturní památky17) nebo jiného předmětu kulturní hodnoty18),

h) na nákup knih a jiných informačních zdrojů do knihovních fondů,

i) jejímž předmětem je pořízení zvířete za účelem chovu nebo plemenitby, nebo pro potřeby plnění úkolů ozbrojených složek České republiky,

j) jejímž předmětem je výroba, koupě nebo oprava vojenského materiálu pro ozbrojené složky České republiky,

k) zadávanou za účelem zajištění obranyschopnosti České republiky Ministerstvem obrany osobě, v níž má výlučnou majetkovou účast, nebo mezi takovými osobami navzájem, nebo

l) zadávanou v době nasazení ozbrojených složek České republiky mimo území Evropské unie a operační potřeby vyžadují, aby byly zadány dodavatelům umístěným v oblasti těchto operací.,

m) na dodávky nebo služby zadávanou registrovanému sociálnímu podniku registrovanému na dobu neurčitou, nebo

n) zadávanou školám podle jiného právního předpisu v případě dodávek nebo služeb zajišťovaných žáky v rámci praktického vyučování.

* * *

§ 38

Vyhrazené veřejné zakázky

(1) Stanoví-li tak zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, může se zadávacího řízení účastnit pouze dodavatel, který zaměstnává alespoň 30 % z celkového počtu svých zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením nebo osobami se specifickými potřebami podle § 33a zákona o zaměstnanosti. Má se za to, že takovýmto dodavatelem je registrovaný sociální podnik na dobu neurčitou podle zákona o sociálním podniku nebo zaměstnavatel na chráněném trhu práce podle zákona o zaměstnanosti. Rozhodným je průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí předcházející zahájení zadávacího řízení.

(2) Skutečnost, že dodavatel je registrovaným sociálním podnikem, musí být uvedena v žádosti o účast nebo nabídce společně s odkazem na zápis dodavatele v registru sociálních podniků.

(3) Skutečnost, že dodavatel je zaměstnavatelem na chráněném trhu práce, musí být uvedena v žádosti o účast nebo nabídce společně s potvrzením Úřadu práce České republiky.

(4) Splnění podmínek podle odstavce 1 není možné prokázat prostřednictvím jiných osob. Při společné účasti v zadávacím řízení prokazuje splnění podmínek podle odstavce 1 každý účastník zadávacího řízení samostatně.

* * *

§ 38

Vyhrazené veřejné zakázky

(3) Skutečnost, že dodavatel je zaměstnavatelem na chráněném trhu práce, musí být uvedena v žádosti o účast nebo nabídce společně s potvrzením Úřadu práce České republiky.

(4) (3) Splnění podmínek podle odstavce 1 není možné prokázat prostřednictvím jiných osob. Při společné účasti v zadávacím řízení prokazuje splnění podmínek podle odstavce 1 každý účastník zadávacího řízení samostatně.