Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNCSAGX2IT najdete zde
Vypořádací tabulka - ZPB
X.
Vypořádání připomínek k materiálu:
Návrh zákona o poskytování některých opatření v podpoře bydlení (zákon o podpoře bydlení)
Č. Připomínkové místo K části Zásadní/ doporučující Text připomínky Vypořádání Odůvodnění vypořádání Vyjádření připomínkového místa Komentáře Dodatečné vyjádření připomínkového místa Komentáře Dodatečné vyjádření připomínkového místa
1 Asociace krajů ČR Obecně Z Přestože vítáme snahu o řešení nedostupnosti bydlení v ČR a problému „obchodu s chudobou“, který se týká především strukturálně postižených regionů, domníváme se, že předkládaný návrh by měl být, pokud jde o byrokratickou náročnost, zjednodušen a přehodnoceno rozdělení kompetencí mezi stát a územní samosprávné celky. Tento typ sociální bytové politiky by měl být dle našeho názoru primárně soustředěn pod orgánem státu, a to zejména pokud jde o rozhodovací pravomoci a příspěvky. Za současného stavu se s ohledem na vedené agendy jeví pro tento účel jako vhodné úřady práce. Územní samosprávné celky by v této oblasti poskytovaly potřebnou součinnost jako případná kontaktní místa shromažďující žádosti či mapující potřeby podle výsledků sociální práce. Po právně technické stránce pak předložený návrh považujeme z hlediska systematiky i z hlediska obsahového za nepřehledný a špatně čitelný.
Zákon v jeho současné podobě přináší pro ÚSC značné náklady navíc a neúměrný nárůst administrativy, a to za stavu, kdy se připravují škrty napříč všemi oblastmi – tzv. konsolidační balíček”, v rámci něhož navrhuje Ministerstvo financí pro rok 2024 snížení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti o 5 %, což Rada AK ČR svým usnesením č. 185 již odmítla. Výše uvedené je tak v přímém rozporu s nápadem nových agend, jež jsou na kraje kladeny, ať už se jedná o předkládanou agendu podpory v bydlení či např. nově vzniklý institut jednotného environmentálního stanoviska a další. V této souvislosti striktně požadujeme reálné vyčíslení nákladů, spojených s případným přijetím zákona o podpoře v bydlení, a jejich odpovídající pokrytí pro rozpočty krajů. Dle předkladatelem vypracované analýzy návrhu sítě úvazků krajských úřadů pro výkon dané agendy v přenesené působnosti se přitom jedná o cca 3 až 6 úvazků na krajský úřad.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Změna navrhovaná v připomínce by znamenala kompletní změnu koncepce systému navrhovaného zákonem. Úřad práce ČR, resp. jeho pobočky a územní pracoviště, sice zajišťují některá opatření, na která odkazuje návrh zákona (zejména dávkovou podporu), těžiště jejich činnosti je však v současnosti právě v oblastech dávkové podpory a podpory zaměstnanosti, nikoliv v poradenství zaměřeném na bydlení. Oproti tomu kontaktní místa pro bydlení budou pracovat i s dalšími oblastmi, neboť v systému zákona plní důležitou poradenskou a koordinační roli, např. v navázání na specializované poradenství (právní, dluhové, realitní), a plní rovněž další úkoly v oblasti koordinace poskytování garancí, podnájemního bydlení nebo asistence v bydlení. Zároveň budou kontaktní místa úzce spolupracovat s obcemi, a to jak na úrovni ORP, tak na úrovních nižších. Nepůjde přitom pouze o oblast sociálních věcí, ale i o oblast správy majetku, zejména bytového fondu. To vše by znamenalo nové agendy a nové dovednosti, které současný rejstřík činností Úřadu práce ČR neobsahuje. Vzhledem k dlouhodobému personálnímu deficitu, který již nyní způsobuje opožďování výplaty dávek, a značným změnám v oblasti digitalizace Úřadu práce ČR a jím spravovaných agend, není technicky a kapacitně proveditelné přidání nových agend v časovém horizontu, který je potřebný pro implementaci zákona. Zavedení nových systémů a aplikací bude trvat několik let, souběžné zavádění nových procesů a agend není v silách Úřadu práce ČR, aniž by byla ohrožena probíhající digitalizace a další změny.
Zákonem navrhované procesy vychází v maximální možné míře ze systému přenesené působnosti, s jehož zajištěním mají naopak krajské úřady více zkušeností než zmiňovaný Úřad práce ČR, neboť jsou osvědčeným výplatním místem pro finanční prostředky ze státního rozpočtu (jako příklad lze uvést vyplácení 183 miliard korun ročně ze státního rozpočtu přibližně 10 tisícům subjektů v regionálním školství zřizovaných územně samosprávnými celky). Registrace poskytovatelů asistence a garancí je zase blízká agendě budování krajských sítí v sociálních službách. Systém se zapojením krajských úřadů se tak jeví jako nejvhodnější vhledem ke zkušenostem, kterými krajské úřady disponují a mohou je přenést do hladkého spuštění navrhované agendy, což potvrdila i externí vícekriteriální analýza možných variant, kterou si MMR nechalo zpracovat.
Krom aspektu přetíženosti a nové dosud nerealizované agendy je v případě kontaktních míst pro bydlení důležitá také skutečnost potvrzená výzkumy STEM/MARK pro MPSV (2022), tedy že obyvatelé ČR vnímají pobočky Úřadu práce ČR jako stigmatizované a výrazně preferují obce jako místa, kam by šli řešit svou problematickou situaci v oblasti bydlení.
Pro reálné vyčíslení nákladů předkladatel odkazuje na příslušné pasáže RIA. Při jeho vyčíslení byl předkladatel vázaný aktuálními pravidly pro kalkulaci příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti.
Dle nejnovějších informací má v rámci konsolidačního balíčku dojít ke snížení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti o 2 % (namísto původních 5 %). Předkladatele nijak netěší, že nutné úspory dopadají i na územně samosprávné celky, avšak respektuje potřebu konsolidace veřejných financí.
K dopadu navrhovaného zákona a nových agend na rozpočty krajů předkladatel uvádí následující:
Celkové náklady v RIA na činnosti v přenesené působnosti krajských úřadů činí 54 mil. Kč/ rok. Pro jednotlivé krajské úřady jde o 2,74 až 6,08 úvazků, cca 2,8 až 6,3 mil. Kč ročně. Průměrné náklady na jeden kraj vychází na cca 3,85 mil. Kč/ rok. Příspěvek na výkon přenesené působnosti dle zkušeností krajů pokrývá cca 70 % nákladů, tj. implikuje cca 30% spolufinancování – průměrně by každý kraj vynaložil na novou agendu cca 1,16 mil. Kč ročně (0,8 mil. Kč až 1,9 mil. Kč).
V rámci podpory kapacit krajů na implementaci zákona byla vyjednána možnost podpory přípravy na implementaci aktivit spojených se zákonem v rámci výzvy OPZ+ č. 03_24_068 Podpora procesů ve službách – kraje s možností financování od roku 2024 (vyhlášení výzvy se očekává v lednu 2024). Kraje si budou moci financovat úvazky potřebných pracovníků a další služby dle potřeb (např. 1-2 úvazky). Evidujeme předběžný zájem od nejméně 4 krajů. Připomínkové místo se nevyjádřilo.
2 Česká komora architektů § 15 D 1. - specializované poradenství - přestože mezi cílovou skupinou jsou osoby se zdravotním postižením, není ve výčtu poradenství ohledně bezbariérových úprav bytu. Neakceptováno Poradenství poskytované kontaktním místem se zaměřuje primárně na udržení či získání vyhovujícího bydlení. Předkladatel se domnívá, že poradenství ohledně bariérových úprav bytu není nezbytné. Pokud jde o získání vyhovujícího bydlení prostřednictvím podpůrných opatření, tam kontaktní místo zjišťuje specifické potřeby podle přílohy č. 2 zákona a realizace podpůrného opatření je pro takovou domácnost možná jen za podmínky, že bude čerpána v bytě, který těmto potřebám odpovídá. V rámci koordinace celého systému může v případě většího počtu domácností se specifickými potřebami kontaktní místo tyto byty u poskytovatelů cíleně poptávat, poskytovatelé pak mohou navrhovat vlastníkům, aby ve svých bytech provedli příslušné úpravy. Co se týče poradenství, lze domácnostem se zdravotním znevýhodněním doporučovat byty zvláštního určení nebo se v rámci pomoci s hledáním bytu na volném trhu zaměřit na byty, které odpovídají potřebám dané domácnosti. Vzhledem k tomu, že převážná většina domácnosti bude v rámci poradenství konzultovat udržení či získání nájemního bydlení, jsou případné bezbariérové úpravy bytu spíše předmětem vyjednávání s vlastníkem bytu a potenciálně celým SVJ, například kvůli jejich nákladnosti a nezbytným zásahům ve společných prostorech domu. Zde může KMB v rámci specializovaného poradenství pomoci nájemci s uplatněním jeho práv nájemce vůči pronajímateli, případně se získáním dávek, které mu pomohou realizaci daného opatření zajistit. V rámci základního poradenství, pokud toto klient poptá, je možné rovněž zprostřekovat kontakt na organizaci, která domácnosti s potřebnými úpravami poradí. Samostatné komplexní poradenství týkající se stavebních a dalších úprav bytu nezbytných pro naplnění specifických potřeb domácnosti kontaktní místo poskytovat nebude.
3 Česká komora architektů § 161 D 2. - přístup k údajům o bytech - deklarovaný přístup do evidence MPSV a MMR - ze zkušenosti s výjimkou malých obcí nemají města ani MČ dostatečnou evidenci bytů z pohledu bezbariérovosti, mnohdy ani nevědí kolik mají bytů zvláštního určení, chybí centrální databáze Vzato na vědomí
4 Česká komora architektů Příloha č. 2 D 3. - proč nezohledňuje certifikovanou metodiku, kterou si MMR přesně pro tyto potřeby nechalo vypracovat (METODIKA UPLATŇOVÁNÍ PRINCIPŮ UNIVERZÁLNÍHO DESIGNU A CELOŽIVOTNÍHO BYDLENÍ V BYTOVÉ VÝSTAVBĚ) a která se nejspíš propíše i do nové legislativy. Zavádění vlastních kategorií a standardů jen podporuje již existující "nesoulad" mezi MMR a MPSV. Akceptováno jinak Příloha č. 2 bude upravena tak, že v ní budou uvedeny pouze specifické potřeby osob, nikoliv stavební standardy bytů. Specifické potřeby nicméně reflektují zmíněnou metodiku. Podle důvodové zprávy a v budoucnu i metodik pro kontaktní místa bude byt vždy vyhovovat dané specifické potřebě, pokud půjde o byt splňující požadavky popsané v Metodice uplatňování principů univerzálního designu a celoživotního bydlení v bytové výstavbě z roku 2021, resp. požadavkům navazující technické normy.
5 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) Obecně D Návrh zákona o podpoře bydlení ani návrh změnového zákona nepoužívají termín sociální bydlení. Návrh zákona o podpoře bydlení pracuje s označením „Přiměřenost bytu s ohledem na velikost domácnosti podle podlahové plochy bytu“.
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, definuje stavby pro sociální bydlení a stanoví pro ně maximální velikost podlahové plochy.
U staveb pro sociální bydlení používá zákon nižší sazbu daně z přidané hodnoty.
Uvedené právní předpisy je třeba uvést do vzájemného souladu. Vysvětleno Ano, ani jeden z návrhů nepoužívají pojem sociální bydlení. Nedochází proto ani k rozporu s se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje pojem stavby pro sociální bydlení pomocí největší přípustné podlahové plochy bytu v takové stavbě. Jelikož nejsou návrhy zákonů a zákon č. 235/2004 Sb. v rozporu, není třeba uvádět je do vzájemného souladu.
Předkladatel nechce omezovat největší přípustnou podlahovou plochu pro byty zapisované do evidence, aby bylo možné pomocí zákona zvýšit pravděpodobnost zabydlení velmi početných domácností, resp. rodin. Zároveň však nemá ambici vstupovat těmito návrhy do předpisů v gesci MF.
6 Družstevní asociace ČR § 2 až 4 Z Navrhujeme zásadně omezit okruh osob v bytové nouzi a přesněji vymezit pojem vyhovující a přiměřené bydlení.
Odůvodnění: Zákon vymezuje okruh osob v bytové nouzi široce, ve spojení s definicí vyhovujícího bydlení podle § 3 a definicí způsobilého a vhodného bytu podle § 4. Do okruhu osob v bytové nouzi se tak dostanou účinností zákona i osoby, které si vlastní bydlení zajistily vlastními silami (a mají i třeba vlastní byt nebo právo nájmu vyplývající z vlastnictví družstevního podílu), a žijí tedy v bytech odpovídajících jejich možnostem, neodpovídajích ale definici vyhovujícího bydlení podle návrhu – tj. může jít o byty přelidněné, bez kuchyňské linky nebo s plísněmi (přitom může jít i o důsledek nedostatečného větrání způsobeného uživatelem bytu). Úmysl zajistit povinně všem vymezeným osobám takto široce a neurčitě pojaté („vyhovující je přiměřené“) vyhovující bydlení dokonce přímo v dané obci se jeví jako nepřiměřený a nereálný. Není navíc ani zřejmé, že bude žadatel nějakým způsobem dokládat svůj majetek. Příliš široce je vykládána i hrozba bytové nouze. Neurčitost zákonného vymezení základních pojmů zákona by umožnila jejich výklad jen exekutivou bez zajištění odpovídajícího společenského konsensu.
Definice vyhovujícího bydlení včetně tzv. „přelidněnosti“ je příliš široká a obecná, dokonce zavádí paušalizující definice jako „nedostatečně zalidněný byt“, z čehož plyne že stát by měl řešit dokonce i problémy nedostatečného zalidnění bytu. Zmínka o nepřijatelnosti bydlení v bytě s osobou popsanou v § 4 odst. 2 písm. d) navozuje otázku, zda pokud osoba, která se dopustí popsaného jednání, o původně společný byt, za který bude zajištěn postiženým byt jiný, přijde, bude mít také právo na zajištění bytu podle návrhu, což se jeví jako zcela absurdní.
Podobně i pojem způsobilého bytu umožňuje zřejmě poměrně široký výklad bytových potřeb.
Celkově si nedovedeme si představit definici těchto základních pojmů a principů zákona, které by měly vést k zásadním opatřením pro statisíce až miliony osob, bez předchozí širší společenské diskuse o těchto otázkách a zvážení dopadů jejich různých řešení. Vysvětleno Vizte odůvodnění § 2 až 4 v DZ. Předkladatel nepovažuje za problematické, pokud budou do okruhu osob v bytové nouzi zahrnuty osoby, které si bydlení zajistily vlastními silami, ale kterým vlastní síly nestačí k tomu, aby si zajistily vyhovující bydlení buď přestěhováním do jiného bytu nebo úpravami stávajícího bytu. Dále si předkladatel dovoluje upozornit, že podle § 32 odst. 1 písm. b) bude žadateli o podpůrné opatření zapsán údaj o potřebě podpůrného opatření do evidence pouze v případě, že je podpůrné opatření nezbytné k dosažení nebo udržení vyhovujícího bydlení. To znamená, že pokud bude možné, aby žadatel dosáhl nebo si udržel vyhovující bydlení jinými způsoby (např. využitím některých sociálních dávek nebo napojením na vhodné sociální služby), nebude mu údaj o potřebě podpůrného opatření zapsán a žádný poskytovatel mu pravděpodobně neposkytne podpůrné opatření, protože by na poskytování podpůrného opatření nedostal příspěvek.
Při vyhodnocování bytové nouze a nezbytnosti podpůrného opatření pak budou kontaktní místa vycházet nejen z DZ, ale také ze směrnic a metodik MMR.
Předkladatel si nedělá naděje, že se podaří poskytnout všem osobám v bytové nouzi vyhovující bydlení, vizte DZ a zprávu RIA. V současnosti je v bytové nouzi přibližně 67 tisíc domácností, přičemž se předpokládá, že do systému bude průběžně přibývat zhruba 3 000 bytů ročně. Předkladatel na základě analytického modelu představeného v RIA předpokládá, že díky systému dojde ke snížení bytové nouze o 30 % za deset let.
Kontaktní místo bude muset zjišťovat příjmové a majetkové poměry, neboť by jinak nemohlo správně vyhodnotit, zda je žadatel v bytové nouzi. Podle předkladatele také není hrozba bytové nouze natolik neurčitým právním pojmem, aby nebylo možné jej bez potíží aplikovat.
Pojem přelidněný byt je stanoven dostatečně určitě v příloze č. 1, přičemž tato příloha vychází z již používaných právních předpisů (např. nařízení vlády č. 112/2019 Sb.). Pojem "nedostatečně zalidněný byt" je vymezen pomocí stejných, již dříve používaných tabulek. Předkladatel upozorňuje, že nedostatečná zalidněnost bytu se zohledňuje pouze při zabydlování domácnosti do bytu v systému, kdy je cílem efektivní využití bytů v systému tak, aby v bytě, kde by mohla být i větší domácnost, nebydlel pouze jednotlivec. Předkladatel souhlasí s tím, že takový výklad § 4 odst. 2 písm. d) by byl absurdní.
7 Družstevní asociace ČR § 6 Z Navrhujeme omezit okruh osob zvláště potřebných.
Odůvodnění: Podle ř. 3.1. přílohy č. 4 návrhu zákona zahrnuje okruh osob zvláště potřebných zejména osoby, se závažnými chronickými zdravotními problémy, které jsou duševní nebo závislostní povahy. S lidmi závislými např. na drogách a alkoholu však jsou obrovské problémy v bytových domech již dnes, chybí praktický a účinný nástroj, jak proti těmto osobám postupovat. Úleva pro ostatní spolubydlící v domě bývá bohužel nezřídka až spáchání trestného činu a uvěznění dotyčného. Pokud jde o osobu, která z důvodu svého chování není schopna zajistit si byt vlastními silami a vlastním chováním byt udržet, pak je výrazná pravděpodobnost, že tato osoba bude narušovat klid a pořádek a spokojené soužití v běžné bytovém domě. Nerozumíme tomu, proč by měl stát tuto skupinu osob zvýhodňovat podpůrnými opatřeními před ostatními (s výjimkou poskytování asistenční práce, pokud bude motivační i pro podporovaného). Je otázka, zda je tato skupina obyvatel (pochopitelně nikoli jako celek, ale její část) vůbec schopna žít ve standardním bytě a zejména v běžném bytovém domě tak, aby jeho vlastník byl reálně schopen zajistit klid a pořádek v domě. Vysvětleno Uvedené cílové skupiny osob s duševním onemocněním i se závislostmi patří mezi cílové skupiny přístupu Housing First. Jak prokazuje dlouholetá zahraniční praxe, tak i zkušenosti s projekty Housing First v ČR z posledních 6 let, je tato cílová skupina integrovatelná v bydlení skrz intenzivní podporu v bydlení a v další sociální práci. Za využití metod jako je harm reduction a další individuální podpory zajistilo úspěšnost udržení bydlení přes 86 %. Zákon přináší systém a finance právě na podporu této cílové skupiny, která bez této podpory může způsobovat uvedené problémy při sousedském soužití. Návrh zákona přináší podporovaným osobám podplrné nástroje, které jim pomáhají řešit krize, neupravuje však nájemní vztahy odchylně od občanského zákoníku. Pokud domácnost nebude dodržovat povinnosti, které jí vyplývají z nájemního vztahu, bude nájem vypovězen. MMR ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti připravuje změny v občanském soudním řádu, které mají za cíl urychlení vyklizení nájemců, kteří své povinnosti neplní.
8 Družstevní asociace ČR § 29 Z Navrhujeme zásadně zpřísnit pravidlo o místní příslušnosti tak, aby nárok na poskytnutí podpůrného opatření nezávisel jenom na 2-letém bydlišti, pracovišti, místu studia nebo pobytu.
Odůvodnění: Místní příslušnost pro řešení podpory v bydlení se zakládá na nepřijatelně široce definovaném tzv. podstatném vztahu, který by měl mít každý student který studuje v daném místě dva roky, osoba dojíždějící za prací, či dokonce osoba, která tam jen podniká či se tam dokonce jen zdržuje. Podle výše uvedených hledisek by nutně znamenala přetížení velkých měst, které by probíhalo dokonce přímo za podpory a na náklady státu, což je nereálné, nežádoucí a může být i kontraproduktivní s péčí o regiony Zamítnutí žádosti o podpůrné opatření je možné z důvodů neodůvodněné zátěže podle § 33 návrhu jen vůči cizincům. Vysvětleno Místní příslušnost kontaktního místa je dána primárně § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu, tedy dle místa trvalého pobytu. Až doplňkově je stanovena zvláští příslušnost, která reflektuje skutečnost, že osoby s nestabilním bydlením mají často evidovanou jinou adresu místa trvalého pobytu než adresu, na které se skutečně zdržují. Předkladatel toto zohledňuje a stanovením dvouleté lhůty vyvažuje na jedné straně zájem lidí v bytové nouzi požádat si o podpůrné opatření v obci, kde reálně žijí, a to nikoliv po krátkou dobu, a na druhé straně zájem na zabránění cílenému přesunu obyvatel do obcí, které by byly při poskytování podpůrných opatření aktivnější. Pokud by měla větší města v evidenci zapsaných více lidí a byla zde větší poptávka po podpůrných opatřeních, bude to pro zapsané potřebné znamenat menší šanci na realizaci podpůrného opatření než např. v menších obcích, kde mají trvalý pobyt. Tento mechanismus tak může vést k opačnému jevu – žadatele motivovat k tomu, aby se navrátil do místa, kde má adresu místa trvalého pobytu, protože to může mít vyšší kapacity k uspokojení jeho potřeby podpůrného opatření a menší množství potřebných zapsaných v evidenci. Vzhledem k tomu, že řada připomínkových míst navrhovala úplně zrušení podmínky dvou let skutečného pobytu, kdy by pro místní příslušnost postačoval skutečný pobyt v jakékoli délce, a vzhledem k tomu, že podmínka dvouletého pobytu byla široce konzultována s obcemi, považuje předkladatel zachování původní lhůty za vhodné řešení.
Do § 30 [dříve § 29] bude nicméně doplněn odstavec 5 v tomto znění:
"(5) Určení místní příslušnosti podle správního řádu není odstavcem 1 dotčeno.".
9 Družstevní asociace ČR § 60 odst. 2 Z Podmínku, že byt může být z evidence vymazán na žádost vlastníka pouze v případě, že není s bytem poskytováno podpůrné opatření, nelze dodržet v případě družstevních bytů. Nutno upravit.
Odůvodnění: Pokud půjde o případ, že jsou poskytovány garance u družstevního bytu podle § 72 a nájemce tohoto bytu bude vyloučen, zanikne nájem a současně i případný podnájem bytu. Není možné nadále byt v evidenci vést. Akceptováno V popsaném případě bude moci vlastník bytu (tedy bytové družstvo) požádat kontaktní misto o výmaz bytu z evidence, neboť v takovém případě přestalo být poskytováno podpůrné opatření. V tomto smyslu bude doplněna také DZ. Zároveň budou v části čtvrté na vhodných místech doplněna příslušná ustanovení tak, aby byla brána v potaz specifika družstevního bydlení. Rovněž dojde v tomto smyslu k revizi celého předpisu.
10 Družstevní asociace ČR § 68 odst. 3 Z „Napomáhání“ při řešení potíží s nájemcem je formulováno velmi neurčitě. Tíha sporu s nájemcem bude ležet přes proklamovanou nabídku pomoci na vlastníkovi bytu. Ten nemá záruku, že uživatel bytu bude dodržovat klid a pořádek v bytě i v domě a plnit všechny povinnosti a v případě, že nebude, nemá záruku toho, že může takový problematický vztah v krátké době ukončit. Návrh bohužel rezignuje na motivaci nájemců k tomu, aby řádně plnili své povinnosti (např. pod hrozbou rychlého ukončení podporovaného nájemního vztahu). V důsledku toho podle našeho názoru nelze očekávat poskytování bytů do systému sociálního bydlení ve větším rozsahu a pokud by k němu došlo, mohlo by to znamenat ohrožení zmíněných principů. Jedná se o zásadní překážku fungování systému nájemního sociálního bydlení.
Odůvodnění: V případě nájemního vztahu lze očekávat vedení sporu o platnost výpovědi, vedení sporu o zaplacení dlužných plateb za užívání bytu a sporu o vyklizení bytu, nedojde-li k němu dobrovolně. Bude-li poskytována garance u družstevního bytu podle § 72, dochází při problematickém užívání bytu k vyloučení nájemce – člena bytového družstva, což s sebou nese kromě soudního sporu o platnost vyloučení z družstva, sporu o zaplacení event. dlužných plateb a sporu o vyklizení bytu celou řadu dalších úkonů (jednání orgánů družstva o vyloučení, rozhodování o vyloučení, rozhodování o námitkách proti vyloučení apod.), jde tedy o proces delší a organizačně i časově náročnější než je skončení nájmu běžného. Za daných podmínek zřejmě bytová družstva jakožto vlastníci bytových domů nebudou poskytovat souhlas se zápisem bytů ve svém vlastnictví do evidence. Vysvětleno Míra napomáhání při sporech s nájemcem (v případě družstevního bydlení s podnájemcem) bude vymezena ve standardech kvality poskytování garancí (§ 68). Samozřejmě se však nic nemění na postavení vlastníka/nájemce. Poskytování garancí je nastaveno tak, aby bylo dostatečnou incentivou pro vlastníky/nájemce, aby poskytli své (pronajaté) byty pro účely podpory v bydlení podle tohoto zákona. Rozumíme obavám připomínkového místa, nicméně máme za to, že se v dlouhodobém horizont nenaplní, čemuž nasvědčuje i zahraniční praxe.
Předkladatel připravuje ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti úpravy v oblasti nájemních vztahů. Zmiňované problémy s vyklizením bytu se totiž týkají všech nájemců, nejen cílové skupiny zákona o podpoře v bydlení. Diskutováno je mj. urychlení procesu vyklizení bývalých nájemců, kteří odmítají opustit byt, a zjednodušení procesu zvýšení nájemného po provedené rekonstrukci.
11 Družstevní asociace ČR § 69 odst. 3 Z Navrhujeme zvážit poskytování garancí podle písm. d), případně je aspoň doplnit o náhradu škody ve společných prostorách bytového domu nebo na společných částech domu.
Navrhujeme zároveň v případě vzniku takové škody garanční plnění platit přednostně, a to k rukám osoby odpovědné za správu domu a pozemku (v případě, že je dům rozdělen na jednotky) nebo k rukám vlastníka bytového domu (v případě domů nerozdělených na jednotky).
Odůvodnění: Poskytování garancí za škody v podstatě znamená že pronajímatel nebude tak pečlivě zkoumat rizika osoby nájemce, což je pro samostatný standardní nájem nevhodné a riskantní, a pro tyto osoby je vhodnější využít podnájem. Pokud by tyto garance byly poskytovány, měly by zahrnovat i škody na společných částech domu.
Nájemci, kteří způsobují škody v bytech způsobují nezřídka také škody na společných prostorách a jiných společných částech domu. Ostatní vlastníci bytů přitom nemají vliv na osobu nájemce nebo vůbec na to, že je byt zapsán do systému sociálního bydlení. Jsou to právě oni, kdo žijí s nájemcem v jednom bytovém domě (na rozdíl od poskytovatele nebo od vlastníka bytu) a jsou nuceni denně snášet jeho chování. Nutno upozornit na skutečnost, že chování uživatelů bytového domu má kromě psychické pohody obyvatel domu nemalý vliv i na hodnotu jejich bytu na trhu. Není tedy spravedlivé, aby se garance vyplácela jen vlastníkovi bytu za škody na bytě a nebyla vyplácena za škody na společných prostorách. V případě souběhu více škod je vhodné, aby bylo garanční plnění za škody na společných prostorách vypláceno přednostně, a přímo tomu, kdo může zajistit opravy společných prostor a částí domu. Vysvětleno
Poskytovatel poskytuje garance pouze vlastníkovi bytu, nikoliv rovněž vlastníkovi domu, popřípadě správci domu nebo SVJ. Tyto subjekty totiž nemají vliv na to, zda vlastník bytu umožní poskytování garancí v souvislosti se svým bytem. Je to stejné jako v případě nájmu bytu – zda a komu vlastník byt pronajme, není věcí uvedených subjektů. V takovém případě není vhodné a prakticky proveditelné, aby poskytovatel přebíral odpovědnost i za případnou škodu vzniklou na společných částech domu nebo pozemku.
12 Družstevní asociace ČR § 70 Z Navrhujeme vypustit.
Odůvodnění: Z důvodové zprávy vyplývá, že poskytovatel náhradu za garanční plnění často nebude vymáhat pro neúčelnost. Již dopředu se tedy rezignuje na dodržování práva (a plnění povinností nájemce).
Pokud ustanovení nebude vypouštěno, navrhujeme v poslední větě důvodové zprávy text „…neuhradil společenství vlastníků jednotek zálohy na služby spojené s užíváním bytu a příspěvek do fondu oprav“ nahradit novým textem: „neuhradil společenství vlastníků jednotek úhrady za služby spojené s užíváním bytu a příspěvek na správu domu a pozemku“.
Odůvodnění:
- Náklady na služby nemusí být vždy hrazeny formou zálohových plateb (možnost paušálních úhrad dle zákona č. 67/2013 Sb.).
- Nejde jen o úhradu záloh na služby, ale i případného nedoplatku z vyúčtování těchto záloh.
- Společenství vlastníků žádné „fondy oprav“ nevytvářejí. Jde o laickou terminologii. Příspěvky na správu domu a pozemku společenství vlastníků zpravidla účtují jako přijaté zálohy (= závazek SVJ vůči vlastníkovi), výjimečně jako pevně stanovené částky (= výnos SVJ). Akceptováno Ustanovení § 70 bude vypuštěno. Uplatní se obecná úprava ručení dle občanského zákoníku.
13 Družstevní asociace ČR § 72 Z Upozorňujeme na specifika družstevního nájmu. Při uzavření smlouvy o spolupráci s nájemcem družstevního bytu se bude jednat o podnájem podporované osobě. Podnájem družstevního bytu, se nemůže uskutečnit ani trvat bez členství nájemce v bytovém družstvu, ani bez souhlasu bytového družstva jakožto vlastníka bytu. Členství v bytovém družstvu může skončit kterýmikoli ze způsobů uvedených v § 610 ZOK (v tom okamžiku končí i podnájem). Nutno zachovat bytovému družstvu práva vlastníka ve smyslu návrhu zákona a nutno v tomto smyslu upravit důvodovou zprávu k § 72.
Odůvodnění: Viz také připomínky k § 60 odst. 2 a § 76.
Bytové družstvo jakožto vlastník družstevního bytu musí mít možnost vyjádřit se k možnosti zápisu bytu do evidence a musí mít možnost žádat o výmaz bytu z evidence. Nemůže tedy bez dalšího platit, jak je uvedeno v důvodové zprávě, že za vlastníka bytu se podle hlavy II považuje jeho nájemce. Akceptováno jinak Odůvodnění § 67 [dříve § 72] bude doplněno o následující text:
"Členství v bytovém družstvu zaniká způsoby uvedenými v § 610 zákona o obchodních korporacích. Podle § 734 odst. 3 zákona o obchodních korporacích pak zánikem členství v bytovém družstvu zaniká i nájem družstevního bytu. Jelikož je podnájem odvozen od nájmu, skončí zánikem členství nájemce v bytovém družstvu i podnájem družstevního bytu.".
Zároveň budou v části čtvrté na vhodných místech doplněna příslušná ustanovení tak, aby byla brána v potaz specifika družstevního bydlení. Rovněž dojde v tomto smyslu k revizi celého předpisu.
14 Družstevní asociace ČR § 74 odst. 3 písm. c) Z Odkazujeme na podobnou připomínku k § 68 odst. 3 výše. Chybí záruky a účinná ochrana vlastníka bytu před podnájemcem, který nedodržuje své povinnosti nebo ruší klid a pořádek v domě. Návrh by měl obsahovat záruky bezpečné kontroly pronajímatele nad problémy případně vznikajícími z podnájmu (včetně zvážení schválení osoby podnájemce, zkušební doby podnájmu apod.). To je základní překážkou pro poskytování bytů do systému sociálního nájemního bydlení. Vysvětleno Vlastník (družstvo) si může ve stanovách vymínit souhlas s podnajímáním svých bytů. Není proto nezbytné ani vhodné upravovat zvláštní ochranu vlastníka (družstva). Navíc vlastíkovi odpovídá nájemce, nikoli podnájemce. Pokud se tedy nemění osoba nájemce, postavení vlastníka není žádným způsobem ztíženo.
15 Družstevní asociace ČR § 76 Z Navrhujeme vypustit.
Odůvodnění: Není možné poskytnout podnájemci více práv, než má nájemce, od něhož své právo užívat byt podnájemce odvozuje. To platí zejména o družstevní byty, kde je užívání bytu spojeno nutně se členstvím v družstvu (byť v tomto typu podporovaného bydlení – poskytování podnájemního bydlení podle hlavy III zřejmě družstevní byty nebudou). Platí to ale i pro běžného nájemce. K ukončení nájmu nemusí dojít jen z důvodů porušení povinností poskytovatele, může jít o výpověď v důsledku chování podnájemce a není důvod takového podnájemce chránit. Vysvětleno Ustanovení stanoví zvláštní právní úpravu, která se týká zvláštního určení okamžiku skončení nájmu, nikoliv skončení podnájmu. Stanovení ochrany podnájemce je nezbytné pro celé fungování systému.
16 Družstevní asociace ČR § 77 Z Navrhujeme vypustit odst. 2 písm. b).
Odůvodnění: Ochrana práv podporované osoby musí být řešena přímo v zákoně (viz také k § 74 výše). Vysvětleno Standardy nestanovují ochranu práv podporované osoby, ale obsah (rozsah a způsob) činností, které poskytovatel vykonává za účelem zajištění ochrany podporované osoby, která je jako taková stanovena zákonem. Jinými slovy, standardy nestanovují ochranu práv nad rámec zákona, podrobněji upravují, jak má být ochrana realizovanána.
17 Družstevní asociace ČR § 80 a násl. Z Návrh by měl obsahovat výčet případů, při nichž je poskytnutí nájemního nebo podnájemního bydlení podmíněno plněním povinností podporovaných osob a stanovit důsledky jejich případného neplnění. V návrhu rovněž chybí, v čem má asistence spočívat konkrétně, jaké konkrétní povinnosti lze stanovit potřebným a zejména chybí pravidlo, že neplnění povinností ze strany potřebných bude mít určité konkrétní důsledky (například okamžitou ztrátu podporovaného bydlení).
Odůvodnění: Poskytování asistence by mělo spočívat v sociální práci s potřebnými takovým způsobem, aby byli schopni plnit své povinnosti nájemce (podnájemce), dodržovali klid a pořádek v domě a případně plnili i jiné základní povinnosti obyvatele ČR, jejichž neplněním se dostávají mimo okruh osob schopný získat a udržet si vyhovující bydlení. Z návrhu není zřejmé, že by měli potřební své povinnosti plnit zvlášť obezřetně (neboť získávají vůči jiným skupinám obyvatel výhodu podpory v bydlení) a není ani zřejmé, že pokud povinnosti plnit nebudou, bude to mít pro ně určité nepříznivé následky (když ani vymáhání dluhů, které budou kryty garancí poskytovatelé garancí nebudou zřejmě vymáhat). Vysvětleno Pokud kontaktní místo vyhodnotí potřebu asistence, nelze dané osobě poskytnout bytové podpůrné opatření bez toho, že by současně čerpala asistenci v bydlení. Cílem je pomáhat domácnosti dle jejích potřeb, zároveň ale chránit i pronajímatele a sousedy. Domácnost, která by potřebovala asistenci, ale odmítala ji, nebude mít možnost získat v režimu zákona bydlení, případně jí nájemní smlouva nebude prodloužena. Asistence je poskytování pomoci a podpory při konkrétních činnostech vyjmenovaných zákonem v § 76 [dříve § 80] a úkonech specifikovaných vyhláškou, cílem je snaha klienta zkompetentňovat. Platí, že podporované osoby musí plnit povinnosti nájemce specifikované v občanském zákoníku (placení nájemného a plateb za služby, udržování bytu v dobrém stavu, nenarušování sousedského soužití aj.), bez své aktivity a dodržování těchto podmínek si bydlení neudrží a dostanou výpověď z nájmu. Zkušenosti z řady pilotních projektů ukazují, že s podporovu asistence své povinnosti zvládle plnit přes 86 % nájemců. Pokud poskytovatel garancí uhradí za klienta garanční plnění, vzniká mu tím vůči poskytovateli dluh, který má možnost splácet postupně. Poskytovatel bude tuto pohledávku vymáhat dle obecné úpravy ručení v občanském zákoníku.
Z výše uvedených důvodů se domníváme, že navržená úprava je dostatečná a není třeba se odchylovat od obecné úpravy nájmu v občanském zákoníku.
18 Družstevní asociace ČR § 87 odst. 2 písm. b) Z Navrhujeme vypustit odst. 2 písm. b)
Odůvodnění: Ochrana práv podporované osoby musí být řešena přímo v zákoně (viz také k § 74 výše). Vysvětleno Standardy nestanovují ochranu práv podporované osoby, ale obsah (rozsah a způsob) činností, které poskytovatel vykonává za účelem zajištění ochrany podporované osoby, která je (jako taková) samozřejmě stanovena zákonem. Jinými slovy, standardy nestanovují ochranu práv nad rámec zákona, podrobněji upravují, jak má být ochrana realizovanána.
19 Družstevní asociace ČR § 60 odst. 3 D Navrhujeme vypustit.
Odůvodnění: Nerozumíme tomu, proč má být výmaz bytu z evidence na žádost vlastníka podáván na formuláři, jehož podobu a obsah stanoví ministerstvo vyhláškou. Žádné jiné žádosti ve vztahu k evidenci, a to ani zápis bytu do evidence, změny údajů o bytě, výmaz úmyslu poskytovatele poskytovat v souvislosti s bytem podpůrné opatření, na předepsaném formuláři podávat netřeba. Vysvětleno Použití formuláře předkladatel stanoví tam, kde se stanoví možnost podat formulář v listinné podobě. Poskytovatelé vždy podávají žádosti, oznámení apod. prostřednictvím evidence, kdy je uživatelské prostředí "provede" podáním žádosti, oznámení apod., jako kdyby se jednalo o elektronický formulář. Jelikož ale předkladatel nechce vlastníka bytu nutit k podání žádosti prostřednictvím evidence a chce umožnit vlastníkovi bytu podání v listinné podobě, musí usměrnit tuto listinnou podobu žádosti stanovením formuláře. Předkladatel také počítá s tím, že prostřednictvím evidence bude možné stejnou žádost podat i v podobě elektronického formuláře. (Podání prostřednictvím elektronického formuláře nemusí být stanoveno výslovně zvlášť.)
20 Družstevní asociace ČR Část první, hlava II D Doporučujeme už v úvodu zákona definovat používané pojmy, což text zákona zpřehlední. Při souvislém čtení zákona není zřejmé, o čem se v textu zákona hovoří. Např. často používaný pojem „podpůrné opatření“ je definováno až v ustanovení § 65, kdo je vlastně „poskytovatelem“ zjistíme až z ustanovení § 116, který popisuje proces žádostí o udělení pověření a stanoví okruh osob, které mohou žádost podat, apod., což činí návrh zákona zbytečně nepřehledným. Akceptováno částečně Ustanovení § 65 bude přesunuto do části první hlavy II.
Návrh zákona (a právní předpisy obecně) je však vždy potřeba číst v jejich celku. Při takto komplexním návrhu není možné vyhnout se tomu, že některé ustanovení pracuje s pojmy nebo odkazuje na postupy, které jsou přiblíženy teprve v některém z následujících ustanovení. Např. právě část o podpůrných opatřeních odkazuje na část o pověření k poskytování podpůrných opatření a naopak – ať už bude pořadí těchto částí jakékoliv, vždy se v jedné části objeví pojmy a instituty, které budou blíže přiblíženy až v té druhé části.
21 Hlavní město Praha Obecně, § 2 D Některé pojmy v návrhu zákona jsou vágně a neurčitě specifikované (např. osoba v bytové nouzi, za kterou je považován i ten, komu hrozí, že se v následujících 3 měsících se stane osobou v bytové nouzi – z našeho pohledu nelze předjímat, co bude, co se možná stane, zákon by měl pojmy specifikovat srozumitelně, jasně a výstižně). Akceptováno částečně Ano, je pravda, že správní orgány budou při aplikaci muset vyložit některé neurčité právní pojmy. S neurčitými právními pojmy se v právním řádu standardně pracuje a jejich používání je nezbytné pro nastevení rovnováhy mezi právní jistotou adresátů normy a spravedlností, neboť příliš kazuistický právní předpis může vést k nespravedlnosti. Samozřejmě pokud by předkladatel zjistil aplikační potíže, lze zahrnout další podrobnosti o výkladu pojmů buď do nezávazné metodiky, nebo přímo do směrnice MMR, která by byla podle § 61 odst. 2 písm. b) bod 1 zákona o obcích a obdobných ustanovení zákona o hlavním městě Praze a zákona o krajích závazná i pro kontaktní místa a krajské úřady. Konkrétně k osobě v bytové nouzi podle právní fikce stanovené v § 2 odst. 2 předkladatel uvádí, že je tato fikce nezbytná, pokud se má vzniku bytové nouze předcházet, což je efektivnější než nechat osobu "propadnout se" do bytové krize a z té jí následně pomáhat. Při aplikaci daného ustanovení samozřejmě bude docházet k určité spekulaci ze strany správního orgánu, ale ani to není v právním řádu zcela výjimečné (vzpomenout lze např. různá předběžná opatření nebo jiné úkony preventivní povahy). Důležité je však uvést, že tato spekulace musí vycházet z objektivně seznatelných okolností, v tomto případě např. z již podané výpovědi nebo z prohlášení pronajímatele, že nehodlá s nájemcem uzavřít nájemní smlouvu k bytu na další období.
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Nespecifikované pojmy v návrhu zákona by v důsledku mohly vést k zahlcení úřadů obcí s rozšířenou působností (dále jen „ORP“). Návrh zákona neobsahuje identifikaci a způsob řešení rizik, která mohou v praxi způsobit zásadní průtahy (nepodaří se obsadit všechny pozice na krajích a ORP, nebudou včas zajištěny finanční prostředky v dostatečném objemu, nepodaří se získat dostatečný počet poskytovatelů asistence, selžou mechanismy kontroly apod.).
Návrh zákona představuje plošné (celorepublikové) zavedení velmi komplikovaného systému zahrnujícího vysoký počet nových pracovních míst na krajských úřadech a ORP v rámci přenesené působnosti a dalších pracovních pozic na ORP v rámci samostatné působnosti i v dalších organizacích.
Návrh úpravy na Akceptováno částečně
Do důvodové zprávy, která je závazným dokumentem využívaným pro výklad normativního textu, bude doplněn demonstrativní výčet situací, které jsou považovány za ohrožení ztrátou bydlení dle odstavce 2. Jedná se například o hrozící demolici objektu. Vždy půjde o skutečnosti, které je třeba kontaktnímu místu objektivně doložit. Zároveň platí, že většinu ohrožených osob bude kontaktní místo odbavovat pomocí specializovaného poradenství (pomoc se řešením zadlužení, hledání bytu na volném trhu, doporučení čerpání dávky mimořádné okamžité pomoci), nikoli pomocí podpůrných opatření.
Předkladatel se nedomnívá, že neurčité právní pojmy mohou vést k zahlcení ORP, neboť s neurčitými právními pojmy správní orgány běžně pracují a k jejich zahlcení z tohoto důvodu nedochází.
Co se týče plošného zavedení agendy kontaktních míst, je odůvodněné rozsahem bytové nouze a ohrožení bytovou nouzí, kdy neexistuje ORP, kde by tento problém nebyl. Zároveň jsou však kapacity KMB vypočítány tak, aby na intenzitu problému v místě reagovaly (vizte Přílohu 4 RIA), tedy tam, kde je lidí v bytové nouzi méně, je navrhováno nižší personální obsazení. Co se týče obsazování pozic na krajských úřadech a ORP, dovolujeme si odkázat opět na Přílohu 4 RIA, kde je upraven postupný náběh systému, kdy se předpokládá, že pracovníci budou nabírání postupně v průběhu prvních let účinnosti. Pro zhodnocení realističnosti obsazení daných pozic si dovolujeme odkázat na Přílohu č. 6 RIA obsahující analýzu uskutečnitelnosti. Souhlas s vypořádáním dne 25. 10. 2023.
22 Hlavní město Praha § 21 a 22 D Namátkou dále uvádíme několik poznámek, např. že návrh zákona rovněž počítá s tím, že orgán veřejné moci musí KMB poskytnout informace potřebné k vypracování zprávy o bydlení, přičemž není jasné, zda orgán veřejné moci tyto podklady bude mít k dispozici. Vysvětleno Předkladatel považuje za samozřejmé, že pokud orgán veřejné moci (v nově navrhovaném znění "orgán veřejné správy") příslušnou informaci nemá k dispozici, odpoví kontaktnímu místu, že příslušnou informaci bohužel nemá k dispozici. Na základě žádosti o součinnost nemá docházet k vytváření nových informací. V tomto smyslu bude doplněna DZ. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
23 Hlavní město Praha Obecně D Pokud nastane jakýkoliv problém v užívání bytu, je třeba ho řešit standardními právními prostředky z pozice vlastníka bytu – pronajímatele. Navíc garance je uvažována v maximálním časovém horizontu 3 let a není řešeno, co bude následovat po uplynutí této doby. Vysvětleno Ano, pokud nastane jakýkoliv problém v užívání bytu, je třeba ho řešit standardními právními prostředky z pozice vlastníka bytu - pronajímatele. Vlastník bytu - pronajímatel k tomu bude motivován tím, že výše garance bude zpravidla omezená, neboť se nedá předpokládat, že by poskytovatelé standardně poskytovateli neomezené ručení. Škoda, která nebude pokryta peněžitou jistotou (tzv. "kaucí") ani ručením poskytovatele, tak spočine na bedrech vlastníka bytu - pronajímatele. Tomu se pravděpodobně bude sám snažit předejít.
V ideálním případě vlastník bytu - pronajímatel po uplynutí dvou nebo tří let nazná, že s nájemcem nejsou potíže, uvěří v jeho schopnost dostát povinnostem vyplývajícím z nájmu a uzavře s ním nájemní smlouvu i bez garancí poskytovatele. Návrh zákona obsahuje opatření proti tomu, aby po skončení 3 let pronajímatel nevystřídal jednu podporovanou osobu v bytě jinou podporovanou osobou (vizte § 108 a contrario). Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
24 Hlavní město Praha § 9 D Doporučujeme upřesnění.
Odůvodnění:
Není zřejmé, z jakých zdrojů a dat bude cenová mapa vycházet. Dále nám není jasné, jestli navrhované ustanovení pro hlavní město Prahu znamená povinnost dodávání dat a podkladů do cenové mapy. Doporučujeme upřesnění doplnit alespoň do Důvodové zprávy. Vysvětleno Zákon o podpoře v bydlení odkazuje na cenové mapy, které budou schválené vládou a zveřejněné na internetových stránkách Ministerstva financí. Pro detailní a aktuální informace týkající se připravovaných cenových map je nezbytné se obrátit na gesčně příslušné Ministerstvo financí (Martina.Sieber@mfcr.cz) Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023. Pozn.: Na základě připomínek jiných připomínkových míst bude nakonec podle § 10 vydávat cenové mapy nájemného pro účely systému podpory v bydlení MMR vyhláškou. Nicméně platí, že bude vycházet z dat, která shromáždí a zpracuje MF.
25 Hlavní město Praha § 14 D Doporučujeme upřesnit pojem „nezbytná pomoc“.
Odůvodnění:
Podle Důvodové zprávy má KMB povinnost poskytnout žadateli nezbytnou pomoc. Není jednoznačné, co je obsahem nezbytné pomoci. Vysvětleno Slova "nezbytnou pomoc" uvedená v odůvodnění § 15 [dříve § 14] v souvislosti s podáním žádosti o podpůrné opatření ("Na poskytnutí základního poradenství může bezprostředně navazovat žádost o zápis potřebného do evidence. Kontaktní místo má při tom povinnost poskytnout žadateli nezbytnou pomoc.") nejsou svébytným právním pojmem, který by návrh zákona o podpoře v bydlení zaváděl, ale vycházejí z § 37 odst. 3 správního řádu, který stanoví: "Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit (...)". Míní se tedy tato pomoc s odstraněním vad žádosti.
Poté, co člověk popíše při základním poradenství svoji situaci úředníkovi KMB, může mu úředník KMB rovnou navrhnout, aby si podal žádost o podpůrné opatření. V praxi pak může být i jednodušší (a rychlejší), když formulář žádosti o podpůrné opatření rovnou vyplní společně žadatel a úředník KMB, než aby žadatel zkusil vyplnit formulář se žádostí sám a úředník KMB mu pak pomáhal odstranit vady. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
26 Hlavní město Praha § 15 Z Požadujeme upřesnění, zda se bude činnost řídit zákonem o sociálních službách, a kdo a za jakých podmínek bude poradenství poskytovat.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Navrhovaný text definuje uvedené činnosti jako specializované činnosti. Hlavní město Praha tyto činnosti považuje za odborné sociální poradenství, které může poskytovat pouze sociální pracovník nebo pracovník definovaný v zákoně o sociálních službách. V navrhovaném textu je uvedeno, že toto specializované poradenství bude zajišťovat a poskytovat KMB. Vysvětleno Pokud specializované poradenství poskytuje přímo kontaktní místo, neřídí se zákonem o sociálních službách. Kontaktní místo však může zajišťovat poskytování specializovaného poradenství prostřednictvím externího subjektu, tedy jiné osoby [vizte odůvodnění § 16 odst. 1 v DZ (dříve § 15 odst. 1)]. Těmito jinými osobami budou typicky zřejmě dluhové poradny, advokáti, realitní zprostředkovatelé apod. a obvykle tak budou činit za úplatu, kterou kontaktní místo poskytne. Tyto osoby tedy budou muset splňovat kvalifikační požadavky pro poskytování specializovaného poradenství, pokud tak zvláštní právní předpis stanoví (zákon o advokacii, zákon o realitním zprostředkování, zákon o sociálních službách). Budou proto splňovat kvalifikační a jiné požadavky pro úplatné poskytování právních služeb (advokáti), pro poskytování služeb realitního zprostředkování podnikatelským způsobem (realitní zprostředkovatelé), pro poskytování služeb dluhového poradenství (registrovaní poskytovatelé sociálních služeb - dluhové poradny) a podobně. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
27 Hlavní město Praha § 19 odst. 4 Z Požadujeme navrhovaný text vypustit.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Navrhovaný text umožňuje KMB pořizovat při kontrole bytu fotografie. Zastáváme stanovisko, že se jedná o nepřiměřený zásah do soukromí podporované osoby. Vysvětleno Kontaktní místa [popř. krajské úřady a ministerstva podle § 88 (dříve § 90)] si samozřejmě vždy musejí počínat tak, aby zásah do soukromí byl co nejmenší. To vyplývá mj. i z účelu kontroly, kterým je zjistit, zda je podpůrné opatření poskytováno řádně. Fotografiemi by proto měly být zachyceny vady, které mají souvislost s poskytováním podpůrného opatření, eventuálně se souladem údajů o bytu v evidenci se skutečností, zejména co se způsobilosti bytu týče [§ 59 návrhu (dříve § 62)]. Fotografie by tak měly zachycovat např. trhliny ve stěnách bytu nebo plíseň pokrývající nikoliv nevýznamnou část stěny. Uvedené bude doplněno do důvodové zprávy, předpokládáme v tomto směru také metodické vedení kontrolních orgánů ze strany předkladatele. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
28 Hlavní město Praha § 20 D Doporučujeme upřesnění.
Odůvodnění:
Doporučujeme, aby přílohou Důvodové zprávy byla osnova zprávy o bydlení, aby z ní mohla jednotlivá kontaktní místa vycházet. Akceptováno jinak Předkladatel vypracuje osnovu, resp. vzor zprávy o bydlení, ale předpokládá, že bude buď přílohou směrnice podle § 61 odst. 2 písm. b) bodu 1 zákona o obcích, podle § 30 písm. b) bodu 1 zákona o krajích a podle § 31 odst. 3 písm. b) bodu 1 a podle § 32 odst. 3 zákona o hlavním městě Praze, nebo přílohou samostatné metodiky, která by měla kontaktním místům co nejvíce usnadnit rozhodování při vypracování zprávy o bydlení. Zařazení osnovy nebo vzoru zprávy o bydlení do důvodové zprávy k zákonu nebo do odůvodnění vyhlášky, kterou se stanoví standardy činnosti kontaktního místa pro bydlení, by nebylo vhodné už vzhledem k tomu, že tyto dokumenty nelze měnit v závislosti na získaných zkušenostech. Pokud se např. v praxi ukáže sestavení zprávy podle určité části předlohy jako obtížné, bude tuto předlohu možné změnit úpravou směrnice nebo metodiky nebo vydáním zcela nové směrnice nebo metodiky. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
29 Hlavní město Praha § 22 Z Požadujeme navrhovaný text upřesnit.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Navrhovaný text požaduje obecně poskytnout součinnost KMB a povinnost poskytnout informace k vypracování zprávy o bydlení. Z navrhovaného textu není zcela zřejmé, které orgány veřejné moci a v jakém rozsahu. Např. sociální pracovníci jsou při spolupráci s klientem vázáni mlčenlivostí a není jasné, zda má být tato mlčenlivost prolomena. Akceptováno jinak Ustanovení bylo zpřesněno tak, že součinnost musejí poskytnout územní samosprávné celky a jiné orgány veřejné správy. Sociální pracovník není územním samosamosprávým celkem ani orgánem veřejné správy, proto jeho mlčenlivost nemůže být tímto prolomena. Obecně navíc platí, že ustanovení vyžadující součinnost neprolamují mlčenlivost podle speciálních zákonů. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
30 Hlavní město Praha § 30 odst. 1 Z Požadujeme upřesnit, zda se jedná o sociální šetření podle zákona o sociálních, nebo jde o jiné šetření.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
V nadpise navrhovaného ustanovení je uvedeno, že se jedná o šetření bytové situace, ale text navrhovaného odstavce 1 zní: „Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, provede se sociální šetření.“. Z obsahu textu ani z Důvodové zprávy není jasné, zda se jedná o místní šetření nebo sociální šetření. V případě, že se jedná o sociální šetření, to může podle zákona o sociálních službách vykonávat pouze sociální pracovník, nikoliv pracovník KMB. Akceptováno jinak Sociální šetření bude nahrazeno samostatným institutem šetření bytové situace (samozřejmě v přenesené působnosti). To nevylučuje vzájemnou spolupráci a součinnost se sociálním pracovníkem úřadu v rámci přenesené působnosti sociální práce. Ustanovení § 31 [dříve § 30] bude uvedeno v tomto znění:
"§ 31
Šetření bytové situace
(1) Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, provede se šetření, při kterém se zjišťuje bytová situace žadatele a členů jeho domácnosti, jejich možnost opatřit si vyhovující bydlení na trhu, zvláštní potřeby a další skutečnosti podstatné pro posouzení žádosti o podpůrné opatření.
(2) Žadatel a členové jeho domácnosti poskytnou při šetření součinnost.
(3) Místo, datum a čas provedení šetření musejí být žadateli oznámeny nejpozději 7 pracovních dnů předem, ledaže žadatel souhlasí s jeho dřívějším provedením.
(4) Šetření může provádět pouze sociální pracovník podle zákona o sociálních službách.
(5) O provedeném šetření provede sociální pracovník záznam v evidenci. Opis záznamu o provedeném šetření předá žadateli kontaktní místo.
(6) Vyřizuje-li žádost o podpůrné opatření krajský úřad,
a) může požádat o provedení šetření kontaktní místo,
b) předá žadateli opis záznamu o provedeném šetření krajský úřad, ledaže šetření provedl sociální pracovník kontaktního místa.".
Podrobněji bude postup při šetření bytové situace specifikován v metodice pro KMB. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
31 Hlavní město Praha § 30 odst. 2 Z Požadujeme upřesnit, zda se jedná o sociálního pracovníka obce, poskytovatele nebo KMB.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Navrhovaný text uvádí, že o provedeném sociálním šetření provede sociální pracovník záznam v evidenci. Není však jasné, o jakého sociálního pracovníka se jedná, zda jde o sociálního pracovníka obce, poskytovatele nebo KMB. Akceptováno jinak Sociální šetření bude nahrazeno samostatným institutem šetření bytové situace (samozřejmě v přenesené působnosti). To nevylučuje vzájemnou spolupráci a součinnost se sociálním pracovníkem úřadu v rámci přenesené působnosti sociální práce. Ustanovení § 31 [dříve § 30] bude uvedeno v tomto znění:
"§ 31
Šetření bytové situace
(1) Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, provede se šetření, při kterém se zjišťuje bytová situace žadatele a členů jeho domácnosti, jejich možnost opatřit si vyhovující bydlení na trhu, zvláštní potřeby a další skutečnosti podstatné pro posouzení žádosti o podpůrné opatření.
(2) Žadatel a členové jeho domácnosti poskytnou při šetření součinnost.
(3) Místo, datum a čas provedení šetření musejí být žadateli oznámeny nejpozději 7 pracovních dnů předem, ledaže žadatel souhlasí s jeho dřívějším provedením.
(4) Šetření může provádět pouze sociální pracovník podle zákona o sociálních službách.
(5) O provedeném šetření provede sociální pracovník záznam v evidenci. Opis záznamu o provedeném šetření předá žadateli kontaktní místo.
(6) Vyřizuje-li žádost o podpůrné opatření krajský úřad,
a) může požádat o provedení šetření kontaktní místo,
b) předá žadateli opis záznamu o provedeném šetření krajský úřad, ledaže šetření provedl sociální pracovník kontaktního místa.".
Podrobněji bude postup při šetření bytové situace specifikován v metodice pro KMB.
V DZ pak bude k § 31 odst. 4 a 6 mj. uvedeno:
"K odst. 4
(...)
Jelikož tuto činnost vykonává kontaktní místo při výkonu vrchnostenské veřejné správy, musí být sociální pracovník zaměstnancem obce s rozšířenou působností zařazeným do obecního úřadu."
a
"K odst. 6
Navrhuje se upravit situace, kdy žádost o podpůrné opatření vyřizuje krajský úřad. K tomu může dojít při postupu podle § 43 písm. b), kdy krajský úřad může sám činit potřebná opatření ke zjednání nápravy předchozího protiprávního postupu kontaktního místa. Mimo jiné může krajský úřad sám vyřídit celou žádost o podpůrné opatření.
K písm. a)
Navrhuje se stanovit, že pokud vyřizuje žádost o podpůrné opatření krajský úřad, nemusí šetření bytové situace provádět jen „krajský“ sociální pracovník, ale krajský úřad může požádat o provedení šetření kontaktní místo. Důvodem je nejen nedostatek sociálních pracovníků na některých krajských úřadech, ale také výtečná znalost místního prostředí ze strany obecních sociálních pracovníků. Tato věta je zvláštním ustanovením k § 13 odst. 1 větě první správního řádu. Navrhuje se totiž stanovit, že krajský úřad může požádat o provedení šetření kontaktní místo, aniž by musel dojít k závěru, že tento úkon může provést pouze s obtížemi nebo s neúčelnými náklady.
(...)". ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
V odůvodnění připomínky je uvedeno, že sociální šetření bude nahrazeno novým institutem "Šetření bytové situace". U tohoto šetření není nutné provázání na sociální pracovníky, který splňuje předpoklady pro výkon činnosti dle zákona o sociálních služnách. Toto šetření by měl provést především pracovník dle tohoto návrhu zákona (vzájemná spolupráce se nevylučuje). Kvalifikace a zkušenosti sociálního pracovníka jsou nezbytné pro zdárné provedení šetření bytové situace. Zákon o podpoře v bydlení u kvalifikací nezbytných pro výkon určitých agend v rámci KMB a pro výkon některých činností asistence odkazuje na kvalifikace dle zákona o sociálních službách. Co se týče šetření bytové situace, obsahově se odlišuje od sociálního šetření, proto je upraveno samostatně v zákoně o podpoře v bydlení, avšak pro jeho řádné provedení je kvalifikace sociálního pracovníka nezbytná. Příslušníci ostatních profesí takovou kvalifikací a zkušenostmi nedisponují, a proto nemohou provést šetření bytové situace s dostatečnou odborností. Zdárné provedení šetření bytové situace je nezbytné pro správné posouzení bytové situace žadatele, a tím i pro správný postup kontaktního místa při vyřizování žádosti o podpůrné opatření. Proto předkladatel setrvává na požadavku, aby šetření bytové situace prováděl sociální pracovník (nejčastěji se bude jednat o pracovníka KMB, lze ale využít i pracovníky sociálního odboru). Jelikož tuto činnost vykonává kontaktní místo při výkonu vrchnostenské veřejné správy, musí být sociální pracovník zaměstnancem obce zařazeným do obecního úřadu. Požadavky na kvalifikaci u zaměstnanců vykonávajících činnosti kontaktního místa budou upraveny ve Standardech kvality činnosti kontaktního místa (kvalifikace soc. pracovníka se předpokládá u pozice koordinátora, nikoli u pozice poradce). Pokud vyřizuje žádost o podpůrné opatření krajský úřad, k čemuž může dojít v odvolacím nebo přezkumném řízení, nemusí šetření bytové situace provádět jen „krajský“ sociální pracovník, ale krajský úřad může požádat o provedení šetření kontaktní místo. Pracovník asistence, pokud je poskytovatelem jiná právnická osoba než obec, šetření bytové situace provádět nesmí. Případná slučitelnost realizace bytového šetření zaměstancem realizujícím poskytování asistence (který ve zbývající čási úvazku vykonává soc. práci) bude upravena ve Standardech poskytování asistence. Pracovník jiného poskytovatele asistence bytové šetření realizovat nemůže, neboť není zaměstnancem obce. Souhlasíme s tím, že kvalifikace a zkušenosti sociálních pracovníků predikují jejich zapojení do výkonu určitých agend v rámci KMB. Zákon o sociálních službách v § 109 taxativně vyjmenovává činnosti sociálního pracovníka: „Sociální pracovník vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace, zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních služeb." Tím, že se šetření bytové situace obsahově odlišuje od sociálního šetření, měl by sociální pracovník být v případě potřeby nápomocen a spolupracovat při šetření bytové situace s pracovníkem KMB znalým tohoto zákona a být v případě potřeby nápomocen i klientovi z funkce sociálního pracovníka. Došetřování ne/souladu poskytnutých informací KMB šetřením bytové situace by tak prováděl pracovník KMB, který vytvoří zároveň i záznam do evidence a sociální pracovník by v této situaci mohl poskytnout odborné stanovisko k sociální situaci klienta. Šetření bytové situace provádí v první řadě pracovník kontaktního místa s kvalifikací sociálního pracovníka. Podrobné požadavky na kvalifikace a vzdělávání pracovníků kontaktního místa budou stanoveny ve Standardech kvality činnosti kontaktního místa. Kvalifikaci sociálního pracovníka budou muset mít pozice koordinátorů. Každé kontaktní místo by tedy mělo mít dostatečnou kapacitu pro provádění šetření bytové situace. V rámci obecního úřadu (zpravidla na sociálních odborech) však mohou působit další sociální pracovníci, kteří např. již s danou domácností spolupracují a pro zjištění bytové situace tak bude efektivnější, aby jej mohli zrealizovat přímo oni. Proto navržené znění umožňuje provedení šetření bytové situace jakýmkoli soc. pracovníkem zařazeným v rámci obecního úřadu. Souhlas s vypořádáním dne 26. 10. 2023.
32 Hlavní město Praha § 34 D Doporučujeme zvážit, zda se musí jednat o rozhodnutí, či zda nepostačí situaci vyhodnotit. Zároveň doporučujeme navrhovaný text doplnit informací, na základě jakých podkladů KMB rozhodne. Akceptováno částečně Ad 1: V celé části třetí bude opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisu nebo výmazu údajů nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ. Rovněž dojde k podstatnému rozšíření § 42 [dříve § 44], kdy jeho odstavec 2 zajistí, aby se žadatel dozvěděl o neprovedení zápisu vždy, nikoliv pouze pokud o to předem požádal, jak by vyplývalo z § 155 odst. 3 správního řádu. Ustanovení § 43 [dříve § 45] pak bude v novém znění vycházet z § 61 [dříve § 64] a umožní nadřízenému orgánu zasáhnout za účelem nápravy, neboť obecná úprava podle § 156 odst. 2 správního řádu by mohla být nedostatečná.
Ad 2: Navrhovaný text nebude doplněn o informaci, na základě kterých podkladů kontaktní místo rozhodne, neboť se uplatní zásada volného hodnocení důkazů. Vizte také zejména § 51 odst. 1 správního řádu: "(1) K provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek.". Souhlas s vypořádáním dne 15. 11. 2023.
33 Hlavní město Praha § 39 odst. 2 Z Požadujeme upřesnit, kdo a v jakém rozsahu šetření provede.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Navrhovaný text uvádí, že pokud je to nezbytné pro zjištění stavu věci, provede se šetření o této skutečnosti. Z uvedeného znění není zřejmé, kdo a v jakém rozsahu šetření provede. Akceptováno Ustanovení § 30 bude uvedeno v tomto znění:
"§ 31
Šetření bytové situace
(1) Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, provede se šetření, při kterém se zjišťuje bytová situace žadatele a členů jeho domácnosti, jejich možnost opatřit si vyhovující bydlení na trhu, zvláštní potřeby a další skutečnosti podstatné pro posouzení žádosti o podpůrné opatření.
(2) Žadatel a členové jeho domácnosti poskytnou při šetření součinnost.
(3) Místo, datum a čas provedení šetření musejí být žadateli oznámeny nejpozději 7 pracovních dnů předem, ledaže žadatel souhlasí s jeho dřívějším provedením.
(4) Šetření může provádět pouze sociální pracovník podle zákona o sociálních službách.
(5) O provedeném šetření provede sociální pracovník záznam v evidenci. Opis záznamu o provedeném šetření předá žadateli kontaktní místo.
(6) Vyřizuje-li žádost o podpůrné opatření krajský úřad,
a) může požádat o provedení šetření kontaktní místo,
b) předá žadateli opis záznamu o provedeném šetření krajský úřad, ledaže šetření provedl sociální pracovník kontaktního místa.".
Z uvedeného vyplývá, že o tom, zda se šetření skutečností podle § 39 odst. 1 písm. a) až d) provede, rozhoduje kontaktní místo a že samotné šetření těchto skutečností provádí stejně jako v případě šetření bytové situace sociální pracovník. Z povahy věci pak vyplývá, že se šetření bytové situace provede v rozsahu nezbytném pro zjištění stavu věci. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
34 Hlavní město Praha § 40 D Doporučujeme zvážit, zda je nezbytné vydat rozhodnutí, či zda nepostačí, že příslušnost KMB se určuje podle místa vyřizování žádosti o podpůrném opatření. Vysvětleno V celé části třetí bude opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisu nebo výmazu údajů nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ. Rovněž dojde k podstatnému rozšíření § 42 [dříve § 44], kdy jeho odstavec 2 zajistí, aby se žadatel dozvěděl o neprovedení zápisu vždy, nikoliv pouze pokud o to předem požádal, jak by vyplývalo z § 155 odst. 3 správního řádu. Ustanovení § 43 [dříve § 45] pak bude v novém znění vycházet z § 61 [dříve § 64] a umožní nadřízenému orgánu zasáhnout za účelem nápravy, neboť obecná úprava podle § 156 odst. 2 správního řádu by mohla být nedostatečná.
Příslušnost KMB je dána právě místem, kde se žádost o podpůrné opatření vyřizovala naposledy. Žádost vyřizuje to KMB, které předtím naposledy vyřizovalo žádost o podpůrné opatření v prvním stupni. Souhlas s vypořádáním dne 15. 11. 2023.
35 Hlavní město Praha § 43 Z Požadujeme navrhované ustanovení vypustit.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Navrhovaný text neumožňuje dát účastníkovi řízení možnost vyjádřit se k podkladům pro řízení před rozhodnutím. Pakliže se jedná o právech a povinnostech účastníka, je nezbytné mu tuto možnost a právo ve správním řízení ponechat. Vysvětleno Ustanovení § 43 bude vypuštěno. V celé části třetí bude totiž na základě připomínek hlavního města Prahy i jiných připomínkových míst opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisu nebo výmazu údajů nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ. Rovněž dojde k podstatnému rozšíření § 42 [dříve § 44], kdy jeho odstavec 2 zajistí, aby se žadatel dozvěděl o neprovedení zápisu vždy, nikoliv pouze pokud o to předem požádal, jak by vyplývalo z § 155 odst. 3 správního řádu. Ustanovení § 43 [dříve § 45] pak bude v novém znění vycházet z § 61 [dříve § 64] a umožní nadřízenému orgánu zasáhnout za účelem nápravy, neboť obecná úprava podle § 156 odst. 2 správního řádu by mohla být nedostatečná. Souhlas s vypořádáním dne 15. 11. 2023.
36 Hlavní město Praha § 47 odst. 2 písm. g) D Doporučujeme doplnit navrhované ustanovení tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o fotodokumentaci přebíraného bytu (prázdného).
Odůvodnění:
Důvodem je zachování práva na soukromí. Neakceptováno Může být vhodné, aby se nejednalo o fotodokumentaci prázdného bytu, zejména pokud nábytek nebo jiné vybavení bytu bude následně k dispozici podporovaným osobám. Rovněž nebude vždy možné zajistit, aby v bytě již nikdo v době pořízení fotografií nebydlel. K zápisu bytu do evidence může dojít ještě předtím, než bude byt prázdný pro případné nové obyvatele z řad potřebných. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
37 Hlavní město Praha § 59 D Doporučujeme doplnit navrhované ustanovení tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o fotodokumentaci přebíraného bytu (prázdného).
Odůvodnění:
Důvodem je zachování práva na soukromí. Akceptováno vypuštěním Na základě doporučující připomínky č. 493 Plzeňského kraje bude ustanovení vypuštěno. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
38 Hlavní město Praha § 63 Z Požadujeme navrhované ustanovení vypustit.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Navrhovaný text predikuje postavení městských částí a městských obvodů, aniž by bral v potaz zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a další právní předpisy pro nakládání s majetkem obce. Akceptováno jinak Ustanovení bude upraveno tak, aby vlastnictví ml. m. Prahy a statutárních měst nebylo narušeno. Bude však stanovena povinnost KMB doručovat písemnosti týkající se bytu jak vlastníkovi (ml. m. Praha a statutární města), jak městským částem a městským obvodům. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
39 Hlavní město Praha § 80 odst. 1 písm. c) Z Požadujeme slovo „zajištění” nahradit slovem „zprostředkování”.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění
Asistence v návrhu zákona není sociální služba podle zákona o sociálních službách. Při zajištění asistence není nutné tuto činnost vázat na sociální pracovníky. Vysvětleno Ustanovení je nutné číst i s návětím (úvodní částí ustanovení):
"(1) Asistencí je (...) činnost (...), která zahrnuje podporu a pomoc při (...)
c) zajištění sociálních služeb podle zákona o sociálních službách a dalších služeb potřebných k udržení vyhovujícího bydlení,".
Poskytovatel tedy nemá podporovat osobu a pomáhat jí, aby zprostředkovala sociální službu – to by musela podporovaná osoba zprostředkovávat sociální službu nějaké jiné osobě. Poskytovatel má podporovanou osobu podporovat a pomáhat jí v tom, aby si sociální službu (sama) zajistila. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Textové znění odstavce návrhu zákona neodpovídá vysvětlení. Odstavec, by měl vysvětlovat (definovat pojem) co je asistence a část pod písm. c) říká, že asistence může být činnost zahrnující podporu a pomoc pří zajištění sociálních služeb. Tato část neodráží zamýšlený výstup uvedený ve vysvětlení. Aby text odpovídal vysvětlení připomínky, měl by znít takto:
""(1) Asistence je (...) činnost (...), která zahrnuje podporu a pomoc při (...)
c) podporované osobě, tak aby byla schopna (sama) si zajistit potřebnou sociální službu podle zákona o sociálních službách a další potřebné služby k udržení vyhovujícího bydlení."" Text "podpora a pomoc při zajištění sociálních služeb" v souvislosti ze zbylým textem ustanovení má podle našeho přesvědčení stejný význam, jaký požaduje připomínkové místo. Jiný výklad ani není možný. Podpora a pomoc při zajištění sociální služeb znamená, že asistence bude podporovat a pomáhat podporované osobě, když si ona bude zajišťovat sociální služby. Pokud má připomínkové místo za to, že současný text má jiný význam, než který uvádíme v předchozí větě, prosíme o jeho sdělení.
Zároveň z důvodu legislativní čistoty (například není vhodné psát do textu předpisu závorky) trváme na našem znění. Vzhledem k výše uvedenému považujeme tuto připomínku za legislativnětechnickou.
DZ bude nicméně doplněna o tento text:
"Pro vyloučení jakýchkoliv případných pochybností je na tomto místě vhodné uvést, že § 76 odst. 1 písm. c) neznamená, že sám poskytovatel asistence bude (vždy) podporované osobě poskytovat sociální služby. Písmeno c) je samozřejmě třeba číst společně s úvodní částí ustanovení. Z toho vyplývá, že asistence zahrnuje také podporu a pomoc podporované osobě, aby si ona sama zajistila potřebnou sociální nebo jinou službu, tedy že jde o napojení podporované osoby na sociální nebo jinou službu, která není asistencí a kterou bude (zpravidla) poskytovat jiný subjekt než poskytovatel asistence. (Nelze totiž vyloučit, že někteří poskytovatelé asistence budou zároveň poskytovateli některých sociálních služeb.)".
[Pozn.: Došlo k přečíslování § 80 na § 76.] Souhlas s vypořádáním dne 25. 10. 2023.
40 Hlavní město Praha § 179 D Doporučujeme slova „s výjimkou § 150 až 154, § 158 a 159“, v souladu s čl. 53 odst. 1 písm. a) bodem 2 a čl. 70 odst. 1 Legislativních pravidel vlády, nahradit slovy „s výjimkou ustanovení § 150 až 154, 158 a 159“. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
41 Hlavní město Praha Příloha č. 5 D Doporučujeme za slova „Statut hlavního města Prahy“, v souladu s čl. 45 odst. 4 Legislativních pravidel vlády, vložit odkaz na poznámku pod čarou a v poznámce pod čarou uvést úplnou citaci tohoto jiného právního předpisu. Neakceptováno V souladu s aktuálními trendy v legislativní technice nebudou odkaz na poznámku pod čarou a poznámka pod čarou doplněny. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
42 Hospodářská komora ČR Obecně Z 1. Připomínka obecně k navrhovanému řešení
Návrh zákona reaguje na podněty EU, ústavního soudu i obecně na poptávku po dostupnosti bydlení. Navrhované řešení je nicméně v zásadním rozporu s programovým prohlášením vlády a problémy dostupnosti bydlení nejenže nijak neřeší, ale hlavně je zásadním rizikem kolapsu státních financí. V současné situaci totiž plošně zavádí nový, velmi komplikovaný a rozsáhlý úřední aparát, s potřebou vzniku mnoha nových pracovních míst (na úřadech krajských i obecních) a mandatorních výdajů, s nevyřešením některých otázek vzájemné spolupráce různých subjektů, s nedořešeným vztahem s oblastí sociálních služeb1) a se zásahy do samostatné působnosti obcí (i když snad hlavně nepřímými), spočívajícími v rozšiřování státní správy2). V podstatě všechny popsané rysy je možno chápat v určitém smyslu a z určitého úhlu pohledu, jako nepřijatelné, nežádoucí a riskantní. Jak vyplyne z dalších konkrétních připomínek, bylo by možné najít i další podobné rysy a principy.
Předložený návrh představuje rozsáhlou systémovou změnu v oblasti trhu s nájemním bydlením vytvářením nárokového systému zahrnujícího většinu nájemního trhu. Cílem je zajistit bydlení v bytových domech množství osob, které pronajímatelé (nejen z finančních důvodů) ubytovávat nechtějí, navíc poskytnou těmto osobám maximum práv. Přitom se již v současné situaci potýkáme s velmi slabou mírou ochrany klidu a pořádku v domě. Celkově postrádáme předchozí širší společenskou diskusi o těchto otázkách a zvážení dopadů jejich různých řešení.
Z uvedeného pohledu je pak třeba návrh zákona odmítnout jako celek.
1) Např. “asistence v bydlení” není zařazena do systému sociálních služeb, když tato činnost vykazuje znaky sociální služby; návrh zákona hojně používá terminologii ze zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách.
2) Např. návrh zákona předpokládá, že kontaktní místa pro bydlení (KMB) budou vykonávat přenesenou působnost, aniž by bylo jednoznačně zdůvodněno, proč je zvoleno toto řešení. Zajištění bydlení a bytová politika je plně v kompetenci samosprávy. Vysvětleno Navhované řešení je obsaženo v programovém prohlášení vlády.
Pro doložení prospěšnosti zákona odkazujeme na RIA a obecnou část důvodové zprávy.
Bytová nouze je v České republice dlouhodobě neřešené téma a pro veřejné rozpočty generuje náklady ve výši 4,1 miliardy Kč ročně (při velmi konzervativním vyčíslení), což je samo o sobě podstatným důvodem, proč bytovou nouzi řešit. Vznik zákona si na základě výzkumů přeje většina obyvatel ČR. Obce a kraje dostanou jeho prostřednictvím do rukou funkční a osvědčené nástroje k řešení bytové nouze, které umožní jim a dalším poskytovatelům podpůrných opatření systematicky řešit bytovou situaci obyvatel a zároveň napomůže i efektivnějšímu využívání existujících nástrojů sociální politiky v oblasti bydlení. Zákon také formuluje způsob a pravidla financování nově nastavených nástrojů, které budou hrazeny státními příspěvky, tj. nebudou pro obce a kraje představovat zvýšené náklady. Krom zmíněného se díky infrastruktuře systémové podpory bydlení budou získávat kvalitní data o rozsahu bytové nouze a efektivitě nástrojů k jejímu řešení, které povedou k efektivnějšímu zacílení státních politik investic do bydlení.
Kapitoly 3 a 5 RIA se snaží srovnat různé varianty řešení a kvantitativně modelovat jejich dopad. Výsledkem srovnání je např. i to, že pouze navýšení kapacit poradenství či pouze posílení investic daný problém nevyřeší a ukazuje na nezbytnost provázaného systému.
Kumulovaný problém bytové nouze, který v ČR vznikal desítky let, nelze řešit bez jakékoliv počáteční investice. Není pochyb o tom, že změna je potřeba. V tuto chvíli nevidíme jiný návrh, který by situaci řešil. Zároveň je předkladatel vědom toho, že bez souběžných investic do bytové výstavby by celkové řešení bytové krize bylo jen velmi obtížné. Je třeba si ovšem uvědomit, že zakomponování finančních nástrojů pro podporu výstavby přímo do zákona by bylo kontraproduktivní. Omezili bychom tak možnost využití různých zdrojů financování, které se mohou objevit v budoucnu. Každá nová příležitost by znamenala změnu zákona, což by znamenalo i prodlevu v jejím využití. Zákon se tak soustředí na ty oblasti, které znamenají podporu v rámci existujícího prostředí a řešení problémů, které nelze sanovat pouhou výstavbou. Bytová problematika je komplexní problém, který zahrnuje mnoho oborů. I proto nelze vše řešit jednou normou nebo jedním opatřením.
Co se týče připomínky ke složitosti zákona, předkladatel konstatuje, že zákon reguluje komplexní problematiku - upravuje jak přenesenou, tak samostatnou působnost, a stanoví role velkého množství aktérů. MMR proto věnovalo velkou pozornost představování zákona relevantním aktérům - probíhaly vnější pracovní skupiny i dílčí konzultace. Dále se předpokládá tvorba detailních metodik (ve spolupráci s ASZ a MPSV). V rámci vypořádání meziresortního připomínkového řízení byla vybraná ustanovení návrhu zjednodušena. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
Zásadní nesouhlas s vypořádáním, přímo v RIA j uvedeno schéma nástrojů zákona. Toto schéma neodpovídá předloženému textu zákona a tedy zákon nemohl být v rámci RIA důsledně ekonomicky, věcně i právně analyzován. V rámci pracovní skupiny ani v RIA není předloženo ekonomické vyhodnocení pilotních projektů. zákon nestanoví principiální definice dostupnosti bydlení a zcela ignoruje náklady přímo související s bydlením, které často vedou k nemalému zvýšení měsíčních nákladů domácnosti na bydlení jako jsou odvoz odpadů, energie, voda, úklid společných prostor, pojištění, provoz a opravy - různé fondy na údržbu domů apod. navíc se zde ani neuvádí jakou kvalifikaci např. budou mít pracovníci kompetenčních center pro uzavírání smluv na energie, když budou školeni a vykonávat činnost pod dozorem sociálního pracovníka, jaké budou mít předpoklady k hodnocení energetické náročnosti, varibility zdrojů tepla a teplé vody jakožto nejvyšší finanční zátěže a dalších provozních nákladů. jak je vidět ve schématu z RIA, tyto zásadní položky jsou zde zcela z pohledu analýzy opomenty. Obrázek 14 Schéma nástrojů zákona
43 Hospodářská komora ČR Obecně Z 2. Připomínka k definici podporovaného bydlení
V rámci strategie i legislativních kroků zásadně chybí rozdělení na dostupné versus sociální versus krizové bydlení – tedy systémová podpora dostupnosti bydlení versus řešení dlouhodobých a/nebo okamžitých krizových situací prostřednictvím dávek. Návrh má zásadní dopady do rozpočtu a povede k potřebě tvorby nových úřednických míst. Naproti tomu nijak neřeší dostupnost bydlení ve smyslu jeho množství (kvantitativní) ani nákladové ceny (finanční), které jediné povede k faktickému snížení celkové ceny a zvýšení dostupnosti bydlen fyzické i finanční. Cenu bytu z velké míry určuje stát regulativními normami, zdaněním, zaostáváním a neprováděním investic do veřejné a občanské vybavenosti a přenášením takových nákladů na investory bytové výstavby. V poslední době rovněž nezanedbatelnou překážku znamená inflace a její vliv (zejména politika ČNB vedoucí ke zdražení financování) na zásadní změnu v dostupnosti hypoték. Neprostupná povolovací legislativa, špatný a neefektivní proces územního plánování, neefektivní a pomalý systém přezkumů – to vše se promítá do zvyšování nákladů na výstavbu bytů a tvoří příčiny rozevírání nůžek mezi disponibilními příjmy občanů a náklady na bydlení (byt, energie, služby – odpady, údržba a obnova atd.). Vzato na vědomí Zákon si neklade (a ani nemá klást) ambici vyřešit bytovou situaci v ČR komplexně. Vedle zákona jsou přijímány další předpisy, které se věnují úpravě nájemních vztahů, napomáhají výstavbě, aj. Argument, že tyto otázky zákon neřeší, není relevantní pro odůvodnění jeho nepřijetí. K připomínkám k jiným právním odvětvím (stavební právo) a činnosti nezávislých instituc (ČNB), které nesouvisejí s návrhem zákona, se předkladatel nemůže kvalifikovaně vyjadřovat.
Předkladatel z Národního plánu obnovy uvolní 1,5 miliardy Kč na přípravu projektů nejen na bydlení, nabídne obcím experty na projekty bytové výstavby aj. Předkladatel připravuje rovněž další kroky v oblasti investic do bydlení, které přinesou podporu dostupného bydlení v ČR, rozšíření bytového fondu obcí, vznik návratných finančních nástrojů, dlouhodobou podporu bytové výstavby a rekonstrukcí, spolupráci obcí, finančního sektoru a developerů a investiční know-how a finance pro obce. Ze státního rozpočtu by do investic měly směřovat 2 mld. do roku 2025, z Národního plánu obnovy 8 mld. Kč v příštích letech, možné investice ze soukromých a dalších zdrojů by mohly být 10 a více mld. Kč.
Pojem sociální bydlení je pro potřeby přípravy zákona o podpoře v bydlení chápán jako bydlení v bytě s podporou sociální práce. Do budoucna by pomoc zahrnovala i asistenci v bydlení podle návrhu zákona o podpoře v bydlení. Takto vymezené sociální bydlení je jen malou součástí podpory, kterou cílová skupina zákona potřebuje, proto s tímto pojmem návrh zákona pracovat nebude. Zacílení různých podpůrných nástrojů znázorňuje Obrázek 12 v RIA. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
nesouhlas s vypořádáním. definice sociálního bydlení neodpovídá terminologii zákona o dani z přidané hodnoty a zakládá terminologickou vícekolejnost. Navíc pokud se počítá s dalšími investičními náklady v jiných předpisech, pak není v RIA relevantně vyhodnocena nákladová zátěž pro státní rozpočet
44 Hospodářská komora ČR Obecně Z 3. Připomínka k délce a charakteru trvání nastavených opatření
V zákoně zásadně chybí důraz na dočasnost opatření. Postrádáme důkladný popis podmínek, za jakých se podpora poskytuje. V té souvislosti také upozorňujeme, že není nikterak motivující pro občany, aby se o své potřeby (mohou-li) nadále starali sami. Vysvětleno Dočasnost je výslovně upravena v § 98 [dříve § 97], ve kterém je omezena doba, po kterou se poskytnují příspěvky na poskytování podpůrných opatření. Důkladný popis podmínek, za kterých se podpora poskytuje, je upraven v části páté, která upravuje obsah podpůrných opatření, a v části šesté, která obsahuje podrobný postup pro přiznávání a odebírání příspěvků. Motivace pro podporované osoby je dána právě tím, že finacování podpůrných opatření státem je časově omezeno. Tím jsou podporované osoby motivovány k tomu, aby se po skončení státem financovaných podpůrných opatření o své potřeby nadále staraly samy. Podpůrná opatření navíc předpokládají aktivitu podporované osoby. Podporovaná osoba je povinna plnit povinnosti v nájemní smlouvě (např. hradit nájemné a platby za služby, uhradit způsobenou škodu apod.). Pokud poskytovatel garancí uhradí za podporovanou osobu garanční plnění, vzniká tím podporované osobě vůči poskytovateli dluh, který bude poskytovatel vymáhat. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
nesouhlas s vypořádáním: RIA ani zákon neřeší ochranu vlastníků po ukončení státního příspěvku, ačkoliv zmiňuje cca 15% takových domácností
45 Hospodářská komora ČR Obecně Z 4. Připomínka týkající se vztahu návrhu zákona k činnosti realitního zprostředkování podle zákona o realitním zprostředkování (zákon č. 39/2020 Sb.)
Návrh zákona o podpoře v bydlení předpokládá provádění podpůrných opatření, která naplňují nebo mohou naplňovat znaky realitního zprostředkování ve smyslu zákon č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování (dále jen „ZRZ“) - § 2 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) realitním zprostředkováním činnost, jejímž účelem je zprostředkovat uzavření realitní smlouvy, b) realitním zprostředkovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje realitní zprostředkování, c) smlouvou o realitním zprostředkování smlouva o zprostředkování, kterou se realitní zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření realitní smlouvy, d) realitní smlouvou smlouva o nabytí 1. vlastnického práva k nemovité věci, nebo 2. práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, ledaže se jedná o ubytování.).
Poskytovatelé by dle návrhu zákona o podpoře v bydlení měli vykonávat celou řadu činností svěřených zákonem o realitním zprostředkování realitnímu zprostředkovateli ve smyslu ZRZ, pro které je vyžadována odborná způsobilost dle zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, včetně uzavírání smlouvy o spolupráci, kterou lze považovat za smlouvu o realitním zprostředkování.
Návrh zákona o podpoře v bydlení však vztah k ZRZ a plnění povinností z toho zákona vyplývajících neřeší s výjimkou § 121 návrhu umožňujícím právnické osobě, která je oprávněna k provozování živnosti realitní zprostředkování po dobu nejméně 3 let možnosti získání základního pověření k poskytování garancí a podnájemního bydlení.
Mezi zásadní nevyjasněné otázky ve vztahu k ZRZ tak patří:
• povinnost dodržovat podmínky pro uzavírání smlouvy o realitním zprostředkování (smlouvy o spolupráci dle § 68 návrhu zákona) mezi vlastníkem bytu a poskytovatelem, jak tyto vyplývají z § 9 a násl. ZRZ;
• ochrana práv vlastníka a jejich uplatnění při uzavírání smlouvy o spolupráce ve smyslu ZRZ;
• zajištění odbornosti a pojištění poskytovatele při výkonu činnosti realitního zprostředkování – výkon činnosti realitního zprostředkovatele v dnešní době představuje kvalifikovanou činnost zahrnující mimo jiné znalosti z realitní, účetní a právní oblasti. Předpokládané zajištění poskytování takto kvalifikovaných služeb třetími osobami (jak o něm uvažuje důvodová zpráva) bude výrazně nákladnější, na rozdíl od běžné zprostředkovatelské činnosti tyto náklady neponesou účastníci obchodu, ale bude jimi zatížen poskytovatel; • narušení rovnosti podmínek na trhu realitního zprostředkování a podnikatelského prostředí obecně v případě, že by poskytovatelé nebyli povinni respektovat povinnosti stanovené ZRZ;
• zásadní zásah do hospodářské soutěže na trhu, kdy stát nabízí dotované nájemné a cílovou skupinou je v zásadě polovina obyvatel ČR. Vysvětleno Návrh zákona o podpoře v bydlení není v rozporu se zákonem o realitním zprostředkování a v případě přijetí návrhu zákona o podpoře v bydlení bude možné oba dva zákony aplikovat současně. Rozpozná-li připomínkové místo rozpor některého konkrétního ustanovení návrhu zákona o podpoře v bydlení s konkrétním ustanovením zákona o realitním zprostředkování, nechť upozorní předkladatele, aby mohl takový případný rozpor odstranit.
Předkladatel zejména upozorňuje, že udělení pověření k poskytování garancí a podnájemního bydlení podle návrhu zákona o podpoře v bydlení spočívá pouze v nabytí možnosti čerpat státní příspěvky na poskytování garancí, příspěvky na poskytování podnájemního bydlení a příspěvky na správu. Podobně to platí i pro pověření k poskytování jiných podpůrných opatření. Takové pověření může za splnění zákonných podmínek získat i realitní zprostředkovatel podle zákona o realitním zprostředkování. A naopak kterýkoliv poskytovatel garancí a podnájemního bydlení, který tuto činnost provozuje jako podnikatel, a tedy je podle § 2 písm. b) zákona o realitním zprostředkování realitním zprostředkovatelem, musí dodržovat povinnosti, které zákon o realitním zprostředkování realitnímu zprostředkovateli ukládá.
Zásadní otázkou tedy v každém konkrétním případě bude, zda daný subjekt provozuje poskytování podpůrného opatření jako podnikatel [§ 2 písm. b) zákona o realitním zprostředkování ve spojení s § 420 a násl. občanského zákoníku].
Předkladatel upozorňuje, že cílovou skupinou podpůrných opatření je 154 tisíc osob v bytové nouzi. V ČR je podle Sčítání lidí, domů a bytů 2021 celkem 891 tisíc obydlených bytů užíváno jako nájemní byty. Většinu (cca. 80 %) z toho tvoří byty v soukromém vlastnictví. Každoročně je v ČR nabízených k pronájmu přibližně 200 tisíc bytů (v soukromém vlastnictví). Závěrečná zpráva RIA k návrhu zákona o podpoře v bydlení předpokládá, že od 3. roku účinnosti zákona se pro účely zabydlování domácností z bytové nouze se podaří každoročně získat skrze programy garancí pro majitele / podnájemního bydlení 2000 bytů, v prvním roce účinnosti zákona se předpokládá získání 1 000 bytů, v druhém roce účinnosti 1 500 bytů. S ohledem to, že jde pouze o přibližně o 1 % z každoročně pronajímaných bytů a s ohledem na to, že se skrze mechanismus garancí pravděpodobně podaří dostat na nájemní trh i některé neobydlené byty, je odůvodněné předpokládat, že se uvedených hodnot podaří dosáhnout.
Z výše uvedeného vyplývá, že přijetí návrhu zákona o podpoře v bydlení bude mít pouze velmi omezený dopad na trh s nájemním bydlením. Při předpokládaných přibližně 2 tisíc bytů ročně vkládaných do systémů bydlení s garancí a podnájemního bydlení by došlo ke snížení nabídky nájemních bytů v ČR, která činí přibližně 200 tisíc bytů ročně, o 1 %. Pokud navíc vezmeme v potaz, že část z předmětných 2 tisíc bytů může být získána od majitelů, kteří doposud drželi své byty mimo nájemní trh, může být dopad zákona na nájemní trh pouze 0,5 %.
Ostatním stovkám tisíc lidí návrh zákona však pomůže základním a specializovaným poradenstvím v bydlení. (Např. v rámci specializovaného poradenství se osobě pomůže zažádat o příspěvek na bydlení.) Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
nesouhlas s vypořádáním: nelze diskriminačním způsobem požadovat po podnikatelích dodržování požadavků při tom, když je totož ná služba poskytována na trhu a umožnit zdarma poskytovat nekvalifikované služby.
46 Hospodářská komora ČR Obecně Z 5. Připomínka k nedůvodnému očekávání zájmu vlastníků bytů o účast v systému
Podle našich zkušeností týkajících se zprostředkovatelské činnosti v oblasti nájemního bydlení vychází návrh zákona a celkový koncept právní úpravy z nedůvodného předpokladu „přesunu části bytů vhodných pro cílovou skupinu z volného trhu do systému bydlení s garancí pro majitele, protože část majitelů bytů, kteří by dříve byli ochotní pronajmout byt osobám v bytové nouzi napřímo na volném trhu, využije nyní raději systém bydlení s garancí.“.
Bez ohledu na v zákoně nespecifikované podmínky smlouvy o spolupráci dle § 68 (závaznost, exkluzivita, vztah k ZRZ, atd.) máme pochybnosti o skutečném zájmu vlastníků bytů zapojit se do systému podpory v bydlení představující (z pohledu vlastníků) další omezení jejich smluvní volnosti. Vlastníci nemovitostí sloužících k bydlení obecně pociťují dlouhodobě značné omezení smluvní volnosti vyplývající z ustanovení občanského zákoníku § 2235 a násl. Lze předpokládat, že uzavírání nájemních smluv v režimu a s podmínkami a omezením vyplývajícími ze zákona o podpoře v bydlení proto bude představovat, resp. bude vlastníky vnímáno, jako další omezení jejich smluvní volnosti (maximální výše nájemného § 71 odst. 4, minimální roční doba nájmu § 71 odst. 2, omezení volby nájemce) a bude vlastníky vnímáno spíše negativně. Tím spíše za situace, kdy práva a zájmy nájemce budou podporována poskytovatelem disponujícím významnými odbornými možnosti (právní a realitní poradenství) i autoritou vyplývající z postavení poskytovatele (obec).
Tyto nevýhody (omezení smluvní volnosti, podpora nájemce, délka smlouvy o spolupráci) podle našeho názoru nejsou vyváženy poskytovanými garancemi, když tyto navíc považujeme za nedostatečné s ohledem na povahu nájemního vztahu a požadované podmínky nájmu. Vysvětleno Ke vztahu k zákonu o realitním zprostředkování vizte výše.
Do Přílohy 6 RIA byla doplněna Analýza uskutečnitelnosti (feasibility) implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení. Zde uvádíme pouze shrnutí jejích závěrů:
Z analýzy uskutečnitelnosti implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení vyplývá, že:
Získání v závěrečné zprávě RIA předpokládaného počtu soukromých bytů (2 000 ročně) i obecních bytů (1 100 ročně) je uskutečnitelné.
Uskutečnitelné je taktéž zavedení zákonem navrhovaných nových agend, služeb a získání adekvátního personálního zajištění pro ně:
- Uskutečnitelné je otevření kontaktních míst bydlení obecními úřady ORP (pražskými městskými částmi), jelikož si žádá získání pouze necelých 200 kvalifikovaných sociálních pracovníků (srovnej s 2 600 kvalifikovanými sociálními pracovníky na OSPOD na ORP) a 235 poradců. Jde o vyzkoušený nástroj. Kontaktní místo bydlení (jako poskytovatel poradenství v oblasti bydlení) bylo v rámci různých pilotních projektů doposud otevřeno již v 21 obcích v 11 krajích ČR.
- Uskutečnitelný je výkon navrhovaných agend krajskými úřady (kraj má být metodickým centrem a výplatním místem pro státní příspěvky). Krajské úřady již vykonávají velmi obdobnou agendu v případě jiných veřejných služeb v mnohonásobně větším rozsahu.
- Uskutečnitelný je rozvoj programů garancí pro majitele či podnájemního bydlení v předpokládaném rozsahu. S programy tohoto typu už mají (díky pilotním projektům) zkušenosti desítky subjektů (převážně NNO).
- Uskutečnitelné je zajištění poskytování asistence v bydlení v předpokládaném rozsahu s ohledem na to, že napříč ČR působí stovky poskytovatelů sociálních služeb obdobného charakteru, kteří se mohou stát poskytovateli asistence.
Uskutečnitelné je vybudování informačního systému pro navržený systém podpory v bydlení, na což jsou alokování prostředky v Národním plánu obnovy.
Pro úspěšnou implementaci zákona vytváří podmínky již před jeho účinností (a bude od počátku účinnosti) MPSV skrze systémové projekty z OPZ a OPZ+ i MMR skrze probíhající a schválené projekty z Národní plánu obnovy a skrze činnost Agentury pro sociální začleňování.
V ČR je podle Sčítání lidí, domů a bytů 2021 celkem 891 tisíc obydlených bytů užíváno jako nájemní byty. Většinu (cca. 80 %) z toho tvoří byty v soukromém vlastnictví. Každoročně je v ČR nabízených k pronájmu přibližně 200 tisíc bytů (v soukromém vlastnictví). Závěrečná zpráva RIA k návrhu zákona o podpoře v bydlení předpokládá, že od 3. roku účinnosti zákona se pro účely zabydlování domácností z bytové nouze se podaří každoročně získat skrze programy garancí pro majitele / podnájemního bydlení 2000 bytů, v prvním roce účinnosti zákona se předpokládá získání 1 000 bytů, v druhém roce účinnosti 1 500 bytů. S ohledem to, že jde pouze o přibližně o 1 % z každoročně pronajímaných bytů a s ohledem na to, že se skrze mechanismus garancí pravděpodobně podaří dostat na nájemní trh i některé neobydlené byty, je odůvodněné předpokládat, že se uvedených hodnot podaří dosáhnout.
Z výše uvedeného vyplývá, že přijetí návrhu zákona o podpoře v bydlení bude mít pouze velmi omezený dopad na trh s nájemním bydlením. Při předpokládaných přibližně 2 tisíc bytů ročně vkládaných do systémů bydlení s garancí a podnájemního bydlení by došlo ke snížení nabídky nájemních bytů v ČR, která činí přibližně 200 tisíc bytů ročně, o 1 %. Pokud navíc vezmeme v potaz, že část z předmětných 2 tisíc bytů může být získána od majitelů, kteří doposud drželi své byty mimo nájemní trh, může být dopad zákona na nájemní trh pouze 0,5 %.
Pro více podrobností k analýze uskutečnitelnosti vizte Přílohu 6 RIA.
Dle zprávy RIA se předpokládá zapojení 2 000 soukromých bytů s garancí ročně. Jedná se o cca 10 bytů na průměrné ORP ročně, tedy méně než 1 byt měsíčně; je to cca 1 % nově pronajatých bytů na trhu nebo 1 % neobsazených bytů v bytovkách ve větších městech. Zároveň se realisticky předpokládá zapojení 1 000 obecních bytů ročně, což je 10 % z nově obsazovaných obecních bytů ročně a 8 % z 13 tis. dlouhodobě prázdných obecních bytů. Ve výpočtu možných disponibilních bytů jsou zahrnuty i ty, které obce získají na základě plánovaných dotačních programů na výstavbu/rekonstrukce/výkupy bytů. Zohledněna jsou připravovaná opatření v rámci navržené komponenty NPO (inovace dotačních a úvěrových programů, regionální pracoviště podporující investice do bydlení) i větší aktivity některých samospráv ve výstavbě bytů (Plzeň, některé MČ v Praze).
Kombinaci garancí, tak jak je navrženo v zákoně, preferuje většina majitelů (zdroj: reprezentativní výzkum MEDIAN z podzimu 2022); výzkum se dotazoval více než 1000 majitelů bytů na jejich motivace a testoval preference u sady možných nástrojů - k nejvíce preferovaným motivačním nástrojům určeným na podporu pronájmu bytů patřily zejména garance plateb nájmů (57 %) a garance finanční kompenzace škod (44 %). V případě pronájmu nemovitosti by majitelé uvítali uzavření smlouvy s obcí či státem (53 %). Již méně preferovány byly dlouhodobě působící neziskové organizace (11,3 %) a důvěryhodné realitní agentury či pobočky Úřadu práce (shodně 5,1 %). Vybrat si konkrétního nájemce je pro více než 90 % vlastníků důležité (přes 60 % velmi důležité). Pokud by byl garanční program nastaven dle preferencí majitele, pak by se do něj zapojila polovina dotázaných majitelů. Garanci za škody a ušlý nájem majitelé chtěli výrazně více než jiné pobídky, navíc v kombinaci s právem volby nájemníka a ideálně obcí coby prostředníkem. Mezi zmiňované obavy patřil strach z poškození bytu a dluhů. Zákon přesně na tyto potřeby reaguje. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
RIA identifikovala korupční riziko, zákon ani RIA nenabízí žádná preventivní protikorupční transparentní opatření, a to přestože je zde uvažováno o celkovém objemu prostředků v desítkách miliard ročně
47 Hospodářská komora ČR Obecně Z 6. Připomínka k neatraktivnosti garančního plnění
Návrh zákona předpokládá jako jedno z podpůrných opatření poskytnutí garancí dle § 69 návrhu zákona: „Ve smlouvě o spolupráci se poskytovatel také zavazuje uhradit garanční plnění vlastníkovi bytu, který uzavře s potřebným nájemní smlouvu, jejíž uzavření poskytovatel zprostředkoval nebo s jejímž uzavřením souhlasil, až do souhrnné výše alespoň dvojnásobku měsíčního nájemného podle cenové mapy nájemného v okamžiku uzavření smlouvy o spolupráci, pro případ, že garanční plnění neuhradí tento nájemce.“.
Návrh zákona blíže neupravuje horní hranici pro výši garančního plnění ani podmínky pro jejich sjednání, pro obce je stanoven maximální limit čtyřnásobkem měsíčního nájemného dle cenové mapy. Obě tyto v návrhu uváděné výše (dvojnásobek, čtyřnásobek) považujeme za zcela nedostatečné ve vztahu k předpokládané době nájmu.
Jedním ze základních problémů pociťovaných a vytýkaných vlastníky nemovitostí určených k bydlení současné právní úpravě a právnímu prostředí obecně je obtížná vymahatelnost jejich nároků vůči nájemcům ve spojení s formálně obtížným a dlouhým uplatněním práv na vyklizení bytů v případě skončení nájmu. S ohledem na běžnou praxi nelze předpokládat uvolnění pronajatého bytu dříve než uplynutím jednoho roku, a to i za situace, že byl nájemce od počátku nájemního vztahu v prodlení s hrazením nájemného či dalších úhrad (povinnosti výzvy, kvalifikované výpovědi z nájmu, povinné poskytnutí lhůty k podání žaloby na neplatnost výpovědi dle § 2290, případně podání žaloby na vyklizení a vedení řízení o vyklizení). A to neřešíme situace, kdy po uplynutí původní doby nájmu nájemce odmítne byt vyklidit a dále v něm setrvává. Ve vztahu k této době je zajištění práv a nároků vlastníka zjevně nedostatečné, když jej představuje složená jistota maximálně ve výši trojnásobku nájemného (§ 2254 OZ / navíc lze důvodně pochybovat o schopnosti potřebného jako nájemce tuto jistotu složit) a poskytnuté garance dle návrhu (dvoj či čtyřnásobek měsíčního nájemného). Poskytnuté garanční plnění sice představuje zlepšení postavení vlastníka bytu oproti pronájmu na volném trhu, ve vztahu k předpokládané rizikovosti nájemce, u kterého i důvodová zpráva k zákonu předpokládá neschopnost plnit přijaté závazky a nevymahatelnost nároků, je však nedostatečná.
Skutečnou motivací pro vlastníky bytů by bylo poskytnutí výrazně vyšší či neomezené garance, což by však mělo fatální dopad pro náklady systému. Vysvětleno K zájmu vlastníků zapojit se do systému vizte shrnutí závěrů z reprezentativního výzkumu společnosti MEDIAN pro MMR z podzimu 2022.
Zákon stanovuje minimální požadavky na smlovu o spolupráci. Poskytovatel se v ní musí zavázet ke garančnímu plnění ve výši alespoň dvojnásobku nájemného. Nic mu však nebrání, aby se zavázal garantovat celé nájemné. Taková je ostatně nynější praxe. Například Romodrom a Nová možnosít postuj neomezené garance, a přesto není jeho podnikání ohroženo, a to z důvodu, že k selhání s placením dochází pouze v 5 % případů. Pokud by tedy na základě ZPB byly poskytovately poskytnuty příspěvky ve výši 2 nájemných například za 20 bytů spravovaných posktovatelem, měl by posktovatel k dispozici 40 nájemných, které by mohl použít na úhradu garančního plnění. Pokud tedy dochází k selhání v 5 % případů, z 20 bytů by to byl 1 byt, na který by posktovatel při neomezených garancích mohl využít částku ve výši 40 nájemných, což již představuje dostatečnou záruku pro vlastníka bytu, který je v systému podpory v bydlení.
Předkladatel připravuje ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti úpravy v oblasti nájemních vztahů. Zmiňované problémy se totiž týkají všech nájemců, nejen cílové skupiny zákona o podpoře v bydlení. Diskutováno je mj. urychlení procesu vyklizení bývalých nájemců, kteří odmítají opustit byt, a zjednodušení procesu zvýšení nájemného po provedené rekonstrukci. Předmětem návrhu zákona o podpoře v bydlení není komplexní úprava nájemních vztahů. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
RIA uvádí selhání v udržení bydlení vyšší než 10 %, zde se hovoří o 5 %, vysvětlení je nekonzistentní se závěry RIA
48 Hospodářská komora ČR Obecně Z 7. Připomínka ke konfliktu zájmu poskytovatele
V navrhovaném systému podpůrných opatření vnímáme jako značně problematické postavení poskytovatele ve vztahu k vlastníkovi bytu. Návrh zákona včetně důvodové zprávy předpokládá poskytování „servisu skládající se z činností podle § 68 odst. 3“ vlastníkovi, a to včetně nápravy škod a uplatňování nároku na náhradu škod způsobených na bytě nebo na jeho vybavení.
Současně však má být poskytovatel ručitelem ve smyslu § 2018 a násl. OZ za takové uplatněné nároky (včetně nároku na náhradu škody na vybavení).
Na straně jedné by měl tedy poskytovatel napomáhat vlastníkovi při uplatnění nároku na náhradu škody, tedy tuto zjišťovat, dokumentovat, uplatňovat vůči pojišťovně (pokud to bude možné), ale současně na straně druhé by za takový nárok měl poskytovat ručení, přičemž přirozenou součástí postavení ručitele je kritické hodnocení uplatněného nároku na náhradu škody a její výše včetně případného zpochybňování nepřiměřeně či nedůvodně uplatněných nároků. Zde je evidentní konflikt zájmů při plnění jednotlivých kompetencí svěřovaných poskytovali garancí, který by zjednodušeně řešeno měl uplatňovat nebo přispívat k uplatnění nároku vůči době samému.
Obdobně problematicky pak může být vnímáno také postavení poskytovatele mezi vlastníkem a nájemcem. Návrh zákona, jak je uvedeno výše, předpokládá poskytnutí servisu ve prospěch vlastníka bytu a při uplatňování jeho nároků, na druhou stranu činnost poskytovatele obecně a takový je i smysl zákona, je podporovat potřebné osoby a jejich snahu o zajištění bydlení. Ochrana zájmu vlastníka (uvolnění bytu v případě problematického nájemce) se v konkrétních situacích může snadno do rozporu se základním úkolem a posláním poskytovatele. Vysvětleno Rozumíme obavám připomínkového místa, nicméně takto je obecně nastaveno poskytování jakýchkoli služeb. Na jednu stranu se poskytovatel snaží poskytnout co nejlepší službu vlastníkovi (např. uzavření splátkového kalendáře na dlužné nájemné a související komunikace s nájemcem), na druhou stranu chrání svá práva (dluh je primárně plněn z jistoty, až sekundárně z ručitelského závazku). Poskytovatel posuzuje důvodnost a přiměřenost nároků, které ale vyplývají z neplnění povinností jiné osoby (nájemce), poskytovatel při jejich posuzování není ve střetu zájmů (není napadáno plnění jeho povinností). Případné chybné posouzení důvodnosti či přiměřenosti nároků může vlastník řešit jak soudně, tak pomocí podání podnětu ke kontrole poskytování podpůrného opatření. Poskytovatel se musí při realizaci podpůrného opatření řídit standardy posktování garancí. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
nesouhlas s vypořádáním: požadujeme přijetí transparentních nástrojů a opatření k eliminaci korupčních rizik a rizik souvisejících s omezením hospodářské soutěže
49 Hospodářská komora ČR Obecně Z 8. Připomínka k chybějícím kritériím ekonomické efektivnosti
Požadujeme doplnit kritéria ekonomické efektivnosti a dopočítat BEP (break even point) této v návrhu zákona předložené regulace. Navíc v RIA není uvedeno, jakým způsobem budou generovány prostředky na tak plošnou dotaci bydlení. Vysvětleno Již od cca od 5. až 6. roku bude zákon přinášet úspory veřejných rozpočtů díky úsporám na nákladech spojených s bytovou nouzí (zejména v oblasti zdravotnictví a náhradní rodinné péče o děti). Shrnutí Cost-Benefit analýzy najdete v kapitole 5 RIA. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
jelikož v RIA nejsou zohledněny další nástroje domníváme se, že celkové finanční dopady nejsou vyhodnoceny správně
50 Hospodářská komora ČR Obecně Z 9. Připomínka k provazbě návrhu zákona a aktualizaci Koncepce bydlení 2024+
Požadujeme aktualizovat Koncepci bydlení 2024+ s důrazem na vládní priority snížit regulatorní a byrokratickou zátěž, snížit počet úředníků, zjednodušit a zefektivnit podmínky pro povolování staveb, identifikovat opatření podle kategorie potřeby bydlení na nouzové/krizové bydlení, dlouhodobá podpora ohrožených skupin, zvýšení dostupnosti bydlení prostřednictvím opatření vedoucích ke snížení ceny bydlení na straně státu. Neakceptováno Předmětem návrhu zákona o podpoře v bydlení není tvorba Koncepce bydlení 2024+. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
Nesouhlas s vypořádáním, podstatou připomínky je naplnění vládního programového prohlášení - snižování byrokratické zátěže a snižování počtu úředníků. Tento návrh jde zcela proti oběma bodům, a to bez ohledu na Koncepci bydlení 2024, přesto by měla být veškerá státní opatření v souvislosti s bydlení v souladu s celkovou koncepcí
51 Hospodářská komora ČR Obecně Z 10. Připomínka k typům smluv
Chybí provazba na občanský zákoník. Požadujeme doplnit přinejmenším do důvodové zprávy a uvést, jaký je vztah mezi předpisy a jejich konkrétními ustanoveními. Neakceptováno Nepovažujeme za nezbytné ani vhodné uvádět, jaký je vztah mezi oběma předpisy. Zákon žádným způsobem nemění ustanovení OZ a použijí se standardní výkladová pravidla pro určení, který předpis se použije. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
52 Hospodářská komora ČR Obecně Z 11. Připomínka k příspěvkům
Domníváme se, že ceny nájmů v Praze a Brně nejsou srovnatelné. Předpis nerespektuje současné tržní ceny a bude příčinou rozpadu trhu v obou městech. Současně nerozumíme tomu, proč je např. Ostrava, Plzeň nebo Pardubice a Hradec Králové v jiné kategorii než Brno, ačkoliv jsou zde ceny nájmů srovnatelnější než při srovnávání Prahy a Brna. Požadujeme úpravu navazujících technicistních ustanovení. Vysvětleno Pro odůvodnění navrhované výše příspěvků vizte prosím kapitolu 4.2. RIA, tabulku 18. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
bereme na vědomí, upozorňujeme, že RIA neanalyzuje míru poptávky v jednotlivých místech a míru její uspokojení z pohledu nástrojů zákona, vzhledem k různým sazbám má tato míra významný vliv na čerpání prostředků, při tom za určitých okolností vznikne žadateli zákonný nárok na čerpání podpory
53 Hospodářská komora ČR § 2 Z 1. Požadujeme přeformulovat definici osoby v bytové nouzi tak, aby nebyla neurčitá, příliš široká a umožňující prakticky komukoliv se stát osobou v bytové nouzi.
Odůvodnění:
Takováto definice může způsobit de facto převzetí celého sektoru/relevantního trhu s bydlením státem. Požadujeme identifikovat skutečně potřebné osoby a určit co přesně je nouzí, kterou by měl řešit z prostředků daňových poplatníků stát. Nelze v žádném případě připustit tak široký rozsah definice, který ve výsledku povede k fatálním důsledkům pro státní rozpočet.
Osoba v bytové nouzi je podle tohoto ustanovení definována jako osoba bez vyhovujícího bydlení (je dále definováno v § 3) a bez možnosti opatřit si vyhovující bydlení na trhu.
Pojem „možnost opatřit si vyhovující bydlení na trhu“ má být podle důvodové zprávy (dále jen DZ) vykládán dosti široce a hlavně neurčitě. Například už podle DZ se dá předpokládat, že se rozvine obsáhlejší výkladová praxe, usměrňovaná metodickým vedení MMR ČR – už toto v podstatě znamená nežádoucí oslabení role zákonodárce a posílení role exekutivy, což je zejména v daném kontextu (zejména pro další zvyšování mandatorních výdajů a zásahy do trhu nájemního bydlení) nepřijatelné.
Pokud se týče šíře podpory, zejména se předpokládá, že kontaktní místo bude přezkoumávat trh jen v rámci území svého správního obvodu, tedy podle § 10 odst. 2 území dané obce s rozšířenou působností.
V DZ se jako příklad uvádí případ obyvatele Brna, jehož příjmy jsou nedostačující pro zajištění bydlení v Brně a ne např. v Osoblažském výběžku (okres Bruntál). Tento případ má ilustrovat, že nebude s potřebnými manipulováno tak, že by jim byla zajištěna podpora na opačném konci územní státu. Tento základní záměr je samozřejmě správný. Podle zákona ale nebude ani možné počítat s možností bydlení kdekoli mimo danou obec, ve které se osoba zaeviduje do systému, a to nejen v rámci kraje, ale dokonce ani v blízkém okolí obce. Takto nemá kontaktní místo například v případě obyvatele Brna zkoumat možnosti na trhu v okrese Brno – venkov, v Praze pak ani v okrese Praha – východ, natož pak na Kladně apod.
S popsaným omezením zkoumání trhu jen na danou obec kontrastuje situace řady osob, které samy podobný problém řeší tak, že si pořizují bydlení ne přímo v obci, ve které dosud bydlí či pracují, ale jen poblíž ní (nikoli třeba na druhém konci území státu, ale řádově třeba jen 20–30 km daleko). Všechny tyto osoby, které se o sebe dovedou samy bez podpory postarat, by nyní podle návrhu zákona měly nárok na státní podporu. V dané obci přitom často nebude dostatek možností pro bydlení, zejména v Praze a Brně, známých cílech migrace, zejména vnitřní. Přitom právě migrace (včetně tzv. migrace vnitřní, tedy v rámci státu) je jednou z příčin snižování dostupnosti bydlení v daných lokalitách a vede k tomu, že osoby, které v dané lokalitě žijí desítky let, musí o bydlení na trhu soutěžit s osobami, které tam pobývají třeba náhodně a jen krátce. Nelze samozřejmě (ani vnitřní) migraci obecně odsuzovat, je to společensky v zásadě jev nezbytný a dokonce přínosný, ale (jako ostatně všechny jevy) s některými negativními dopady, se kterými je právě třeba při přípravě pravidel počítat.
Jak „velkoryse“ ale s negativními dopady vnitřní migrace počítá návrh zákona, můžeme vidět z dikce § 29 Zvláštní ustanovení o příslušnosti. Je to přitom vlastně jediné ustanovení o místní příslušnosti, protože obecné ustanovení o příslušnosti (§ 28) žádnou obecnou místní příslušnost nestanoví.
Podle § 29 je k vyřízení žádosti o podpůrné opatření příslušné to kontaktní místo (tedy úřad dané obce), v jejímž správním obvodu má žadatel nejméně dva roky bydliště, nebo v něm pracuje nebo studuje. Podle DZ je třeba, aby k dané obci měl žadatel podstatný vztah, který předkladatel spatřuje především v tom, že tam má nejméně dva roky bydliště. Není zřejmé, zda bydlištěm musí být trvalý pobyt či ne. V žádném kontextu však samotný pobyt jen po dobu dvou let v obci nemusí určovat natolik podstatný vztah k dané obci, že by v ní měl bydlící právo na podpůrné opatření ze strany státu v tom smyslu, že stát bude usilovat a vynakládat prostředky, aby dotyčný v dané obci dále setrval, když s tím mají problém i ti, kteří se v dané obci narodili a pobývají v ní nepřetržitě desítky let.
Ještě menší důvod pro státní podporu je u těch, kteří v dané obci studují. Záměr opatřit každému studentovi za podpory státu byt v obci, ve které studuje, už po dvou letech studia je naprosto nedůvodný, bezprecedentní a v kontextu krize dostupnosti bydlení až absurdní (nicméně může výstižně vyjadřovat věcné záměry předkladatelů). Takové řešení by nebylo důvodné ani po ukončení studia. Podobně je to s vztahem k obci, definovaným jen prací nebo podnikáním po danou dobu. Aby každý, kdo sežene v obci práci nebo si tam opatří sídlo podnikání, měl za dva roky státem garantovaný nárok na bydlení tamtéž v bytě, je naprosto nereálné a nedůvodné.
Podobně je nedůvodné, aby k vzniku příslušnosti dané obce postačovalo jen to, že se v jejím obvodu žadatel dva roky zdržuje. Takto by tomu, kdo přijede do dané obce například třeba jen na nádraží a vydrží přespávat v parku poblíž dva roky, vznikl nárok na zajištění bytu v dané obci. Je zcela zjevné, že by to mohlo zásadně zvýšit zájem o podobné zdržování, ke kterému by samozřejmě bylo třeba navíc vytvářet nějaké důkazy apod.
S takto úzkým vymezením zkoumaného trhu, navíc s jeho neurčitou definicí podle § 2 odst. 1, ani s nedůvodně a nepřijatelně širokým pojetím podstatného vztahu k dané obci podle § 29, nesouhlasíme.
Za osobu v bytové nouzi se také považuje osoba, jíž hrozí, že se v dalších třech měsících stane osobou v bytové nouzi. V tomto případě jde zákon dokonce tak daleko, že podporu poskytuje i osobě, která v nouzi není, ale jen hrozí, že se v ní ocitne. Například tedy osoba, které za tři měsíce končí nájem a nemůže se s pronajímatelem dohodnout na jeho prodloužení, by nemusela hledat jiný nájem, ale mohla by svou aktivitu nahradit podporou podle tohoto zákona. DZ uvádí, že je to proto, že zákon má působit preventivně, nicméně podobné řešení by bylo důvodné jen tehdy, kdyby bylo zcela nebo aspoň téměř jisté, že další bydlení žadatel sám nesežene, třeba proto že náhle přišel o pracovní poměr na dobu neurčitou a předtím bydlel v obci opravdu dlouho (viz připomínky k § 29). Pokud by podobné ustanovení mělo v návrhu zůstat, bylo by třeba jeho rozsah zásadně omezit. S takto širokým pojetím prevence a působností podpory nesouhlasíme. Vysvětleno Předkladatel si je jist, že navrhovaná definice neumožňuje, aby byl za osobu v bytové nouzi považován prakticky kdokoliv. Okruh osob v bytové nouzi vychází ze zavedené evropské typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení ETHOS, jak je mj. popsána v Koncepci sociálního bydlení České republiky 2015-2025. Okruh osob v bytové nouzi, jak je definuje zákon o podpoře v bydlení, tedy není ničím nestandardním, a naopak sleduje evropské trendy v oblasti poskytování podpory v bydlení.Vizte odůvodnění odůvodnění § 2 až 4 v DZ.
Předkladatel nepovažuje za problematické, pokud budou do okruhu osob v bytové nouzi zahrnuty osoby, které si bydlení zajistily vlastními silami, ale kterým vlastní síly nestačí k tomu, aby si zajistily vyhovující bydlení buď přestěhováním do jiného bytu nebo úpravami stávajícího bytu. Dále si předkladatel dovoluje upozornit, že podle § 32 odst. 1 písm. b) [dříve § 31 odst. 1 písm. b)] bude žadateli o podpůrné opatření zapsán údaj o potřebě podpůrného opatření do evidence pouze v případě, že je podpůrné opatření nezbytné k dosažení nebo udržení vyhovujícího bydlení. To znamená, že pokud bude možné, aby žadatel dosáhl nebo si udržel vyhovující bydlení jinými způsoby (např. využitím některých sociálních dávek nebo napojením na vhodné sociální služby), nebude mu údaj o potřebě podpůrného opatření zapsán a žádný poskytovatel mu pravděpodobně neposkytne podpůrné opatření, protože by na poskytování podpůrného opatření nedostal příspěvek.
Při vyhodnocování bytové nouze a nezbytnosti podpůrného opatření pak budou kontaktní místa vycházet nejen z DZ, ale také ze směrnic a metodik MMR.
Předkladatel si nedělá naděje, že se podaří poskytnout všem osobám v bytové nouzi vyhovující bydlení, vizte DZ a zprávu RIA. V současnosti je v bytové nouzi přibližně 67 tisíc domácností, přičemž se předpokládá, že do systému bude průběžně přibývat zhruba 3 000 bytů ročně. Předkladatel na základě analytického modelu představeného v RIA předpokládá, že díky systému dojde ke snížení bytové nouze o 30 % za deset let.
Předkladatel dále upozorňuje, že možnosti bydlení žadatele (a případně následně potřebného) nebudou zkoumány jen v rámci obce, ale v rámci správního obvodu kontaktního místa, což je správní obvod obce s rozšířenou působností. Ohledně obecné místní příslušnosti předkladatel odkazuje na odůvodnění § 29 [dříve § 28] v DZ, kde se píše, že místní příslušnost je obecně stanovena § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu, tzn. primárně adresou místa trvalého pobytu. Ustanovení § 30 [dříve § 29] pak vychází z předpokladu, že je vhodné, aby si lidé mohli s podporou ze strany státu nalézt bydlení tam, kde již nyní pobývají, kde pracují nebo studují, neboť tyto okolnosti bývají rozhodující pro každého, kdo si hledá nové bydlení. Předkladatel podotýká, že není ambicí návrhu nalézt každému studentovi bydlení v místě, kde studuje. Pouze studenti v bytové nouzi, pro které je podpůrné opatření nezbytné pro dosažení nebo udržení vyhovujícího bydlení, se zápisem do evidence stanou potřebnými, což ale nezaručuje, že se najde poskytovatel, který jim bydlení poskytne. Opakujeme také, že zápis údaje o potřebě podpůrného opatření nezakládá nárok na poskytnutí bydlení v dané obci (pojem nárok označuje právo, které lze úspěšně uplatnit u soudu), a proto ani člověk, který vydrží dva roky přespávat u nádraží nebude mít nárok na bydlení v dané obci. Pouze poskytovatel, který by takové osobě poskytl podpůrné opatření v podobě bydlení, by mohl na poskytování podpůrného opatření této osobě získat příspěvek.
Předkladatel dále upozorňuje, že pokud osobě hrozí, že se stane osobou v bytové nouzi (§ 2 odst. 2), znamená to, že se stane osobou, která nejen nemá vyhovující bydlení, ale také nemá možnost opatřit si vyhovující bydlení na trhu. Příklad uvedený připomínkovým místem je tedy správný, bude se jednat např. o osobu, která přijde o stávající bydlení a kvůli ztrátě zaměstnání nemá naději na opatření si vyhovujícího bydlení na trhu. Naopak nebude takovou osobou člověk, který sice do 3 měsíců přijde o stávající vyhovující bydlení, ale který díky svým příjmům nebo majetku bude mít možnost opatřit si jiné vyhovující bydlení. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
54 Hospodářská komora ČR § 3, 4 a 6 Z 2. Požadujeme přeformulovat definici vyhovujícího bydlení, která je příliš vágní a navíc zavádí vícekolejnost úpravy. Definice bytu a sociálního bydlení je obsažena v jiných právních předpisech.
Odůvodnění:
Je povinností normotvůrce, aby legislativní podmínky respektoval. Požadujeme, aby definice respektovala stávající předpisy a navazovala úpravou na předešlou připomínku.
Zákon definuje pojem vyhovující jako přiměřené bydlení v bytě (nebo ve stavbě určené k trvalému bydlení) na základě právního titulu k užívání za účelem uspokojování bytové potřeby. Definice vyhovujícího bydlení jako bydlení přiměřeného se jeví jako neurčitá až tautologická (vyhovující má být přiměřené). Dokonce sama DZ připouští (str. 98 shora), že se jedná o neurčitý právní pojem (který není možné ztotožňovat s pojmem přiměřené bydlení podle zákona o hmotné nouzi). Tak neurčité vymezení, navíc nezdůvodněné ani v DZ, nemůže být základním pojmem tohoto důležitého zákona. Pokud v zákoně nebudou dostatečná vodítka k výkladu obsahu pojmu, poskytne to příliš prostoru pro jeho výklad a z něj plynoucí uvážení exekutivy, což je nežádoucí. DZ odkazuje ve věci vyhovujícího bydlení na tzv. veřejnoprávní určení bytu, tedy musí jít o tzv. kolaudovaný byt. Například osoba, které zanikne již v DZ zmíněném Osoblažském výběžku nájem, se za prací přesune do Prahy, a ubytuje se zde v zařízení kolaudovaném pro dlouhodobé ubytování. Už jen z tohoto důvodu jí pak podle návrhu zákona vznikne nárok na podporu podle tohoto zákona a bude jí financováno zajištění bydlení v Praze.
Obecně je vyloučení ubytovacích prostor určených pro dlouhodobé ubytování k diskusi, protože jsou jím při nedostatku bytů poškozovány samy osoby v bytové nouzi a není zřejmě důvod tyto prostory obecně (s výjimkou vyloučení nekvalitních variant) vylučovat, nejméně jako dočasné řešení individuální bytové nouze. S takto úzkým a neurčitým pojetím pojmu vyhovujícího bydlení nesouhlasíme. Definice vyhovujícího bydlení, včetně tzv. „přelidněnosti“ je příliš široká a obecná, dokonce zavádí paušalizující definice jako „nedostatečně zalidněný byt“, z čehož plyne, že stát by měl řešit dokonce i problémy nedostatečného zalidnění bytu.
Zmínka o nepřijatelnosti bydlení v bytě s osobou popsanou v § 4 odst. 2, písm. d) navozuje otázku, zda pokud osoba, která se dopustí popsaného jednání, o původně společný byt, za který bude zajištěn postiženým byt jiný, přijde, bude mít také právo na zajištění bytu podle návrhu, což by se jevilo absurdní.
Podobně i pojem způsobilého bytu umožňuje zřejmě poměrně široký výklad bytových potřeb.
Požadujeme omezit okruh osob zvláště potřebných. Podle ř. 3.1. Přílohy č. 4 návrhu zákona zahrnuje okruh osob zvláště potřebných zejména osoby se závažnými chronickými zdravotními problémy, které jsou duševní nebo závislostní povahy. Bohužel ale chybí praktický a účinný nástroj, jak excesům těchto osob, a rizika z nich plynoucí, bránit. Případné zvýhodnění podpůrnými opatřeními před ostatními osobami by muselo být spojeno s odpovídajícími faktickými opatřeními zaručujícími, že k excesům docházet nebude. Vysvětleno Předkladatel vychází ze zavedeného chápání pojmu byt a necítí potřebu na vymezení tohoto pojmu výslovně odkazovat nebo se proti němu naopak vymezovat. Zároveň stávající vymezení pojmu sociální bydlení účelům návrhu zákona nevyhovuje, a proto z něj předkladatel pochopitelně nevychází.
Pojem vyhovující bydlení není vágní, protože se jedná o relativně objektivní standard. Přestože samotné hodnocení vyhovujícího bydlení může být subjektivní a závislé na individuálních potřebách a preferencích, existují určité obecné aspekty a standardy, které lze brát v úvahu. Jde především o fyzické, sociální a ekonomické aspekty. Fyzické aspekty se týkají samotného bytu nebo stavby, včetně jejich velikosti, kvality, bezpečnosti, dostupnosti základních služeb a infrastruktury (např. voda, elektřina, odpadové hospodářství). Sociální aspekty zahrnují dostupnost zdravotní péče, a jsou-li třeba, i vzdělání a sociálních služeb. Ekonomické aspekty se týkají cenové dostupnosti bydlení vzhledem k příjmům domácnosti. S neurčitými právními pojmy se v právním řádu standardně pracuje a jejich používání je nezbytné pro nastavení rovnováhy mezi právní jistotou adresátů normy a spravedlností, neboť příliš kazuistický právní předpis může vést k nespravedlnosti. Samozřejmě pokud by předkladatel zjistil aplikační potíže, lze zahrnout další podrobnosti o výkladu pojmu buď do nezávazné metodiky, nebo přímo do směrnice MMR, která by byla podle § 61 odst. 2 písm. b) bod 1 zákona o obcích a obdobných ustanovení zákona o hlavním městě Praze a zákona o krajích závazná i pro kontaktní místa a krajské úřady. Připomínkovým místem uvedený příklad přestěhování se z Osoblažského výběžku do Prahy je velmi zavádějící. Předkladatel je přesvědčen, že pro žádného potenciálního žadatele není popisované jednání výhodné. Osoba by musela dobrovolně vstoupit do situace bytové nouze, v ní čekat na případné poskytnutí podpůrného opatření, ke kterému vůbec nemusí dojít, a jediné, čeho by mohla díky poskytnutí podpůrného opatření dosáhnout, je nájemní bydlení, ve kterém bude povinna hradit nájemné a dodržovat povinnosti tak, jako by musela v nájemním bydlení na běžném trhu. Podpora v rámci podpůrných opatření je navíc vždy dočasná, nájemné je zastropované výši místně obvyklého nájemného. Předkladatel má dobré důvody se domnívat, že osoby s vyhovujícími majetkovými poměry tyto strategie využívat nebudou.
Vůbec pojem "dlouhodobé ubytování" je protimluv, neboť ubytování je ze své podstaty přechodné (srov. § 2326 občanského zákoníku).
Pojem přelidněný byt je stanoven dostatečně určitě v příloze č. 1, přičemž tato příloha vychází z již používaných právních předpisů (např. nařízení vlády č. 112/2019 Sb.), s nimiž nejsou spojeny výkladové potíže.
Pojem nedostatečně zalidněný byt je vymezen pomocí stejných, již dříve používaných tabulek. Předkladatel upozorňuje, že nedostatečná zalidněnost bytu se zohledňuje pouze při zabydlování domácnosti do bytu v systému, kdy je cílem efektivní využití bytů v systému tak, aby v bytě, kde by mohla být i větší domácnost, nebydlel pouze jednotlivec.
Pojem způsobilý byt je pak vymezen velmi podrobně v příloze č. 3, na kterou § 4 odst. 1 odkazuje.
Ocitne-li se pachatel kteréhokoliv trestného činu v bytové nouzi a bude-li poskytnutí podpůrného opatření nezbytné pro to, aby si udržel vyhovující bydlení nebo aby si je opatřil, rovněž bude mít nárok na zápis údaje o potřebě podpůrného opatření a rovněž bude moci poskytovatel podpůrného opatření čerpat příspěvek podle návrhu zákona v případě, že tomuto člověku poskytne podpůrné opatření. V případě výkonu trestu odnětí svobody samozřejmě nebude možné podpůrné opatření fakticky poskytovat, z čehož vyplyne nemožnost přiznat příspěvek, případně povinnost příspěvek nebo jeho část vrátit. Návrh zákona však nemá ambici nahrazovat nebo dublovat instituty trestní represe, a dokud pachatel, který v ideálním případě bude také odsouzeným, nenastoupí výkon trestu odnětí svobody, stále bude mít právo na pomoc nezbytnou "pro zajištění základních životních podmínek", včetně pomoci se zajištěním bydlení (čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 11 odst. 1 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. II. ÚS 2533/20 apod.).
Uvedená podskupina osob s duševním onemocněním nebo se závislostí patří mezi cílové skupiny přístupu Housing First. Jak prokazuje dlouholetá zahraniční praxe, tak i zkušenosti s projekty Housing First v ČR z posledních 6 let, je tato cílová skupina integrovatelná v bydlení skrz intenzivní podporu v bydlení a v další sociální práci. Za využití metod jako je harm reduction a další individuální podpory zajistilo úspěšnost udržení bydlení přes 86 %. Zákon přináší systém a finance právě na podporu této cílové skupiny, která bez této podpory může způsobovat uvedené problémy při sousedském soužití. Návrh zákona přináší podporovaným osobám podplrné nástroje, které jim pomáhají řešit krize, neupravuje však nájemní vztahy odchylně od občanského zákoníku. Pokud domácnost nebude dodržovat povinnosti, které jí vyplývají z nájemního vztahu, bude nájem vypovězen. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
55 Hospodářská komora ČR § 9 Z 3. Požadujeme doplnit informace o metodice a o aktualizaci, bez nichž nelze úpravu akceptovat.
Odůvodnění:
Ustanovení bude mít dopad na volný trh a je pravděpodobné, že narušuje hospodářskou soutěž. Existují oprávněné obavy, že cenová mapa bude fungovat obdobně jako cenové stropy na energie, což uměle ovlivní hladinu, která se bude držet vysoko. Vysvětleno Zákon o podpoře v bydlení odkazuje na cenové mapy, které budou schválené vládou a zveřejněné na internetových stránkách Ministerstva financí. Pro detailní a aktuální informace týkající se připravovaných cenových map je nezbytné se obrátit na gesčně příslušné Ministerstvo financí (Martina.Sieber@mfcr.cz) Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023. Pozn.: Na základě jiných připomínek bude nakonec podle § 10 vydávat cenové mapy nájemného pro účely systému podpory v bydlení MMR vyhláškou. Nicméně platí, že bude vycházet z dat, která shromáždí a zpracuje MF.
56 Hospodářská komora ČR § 10 a 11 Z 4. Potřebnost bydlení by měla být v kompetenci samospráv, které jsou blíže občanům a mají přehled o potřebách svých obyvatel. Nesouhlasíme s tím, aby agenda byla ponechána v kompetenci státu. Požadujeme, aby agenda byla převedena do samostatné působnosti samospráv.
Odůvodnění:
Nedává smysl tuto agendu ponechávat v kompetenci státu a vytvářet mega úřad na vládní úrovni, který o skutečných potřebách konkrétních občanů v obcích nemá potřebnou znalost a jehož jedinou funkční by se tak stalo přerozdělování finančních prostředků. Není vyloučeno, že takovéto prostředí by bylo značně korupční a v návrhu není popsáno žádné opatření proti korupci. Vysvětleno
Poskytování podpůrných opatření ze strany obcí je vykonáváno v samostatné působnosti. Agenda tedy není ponechána v kompetenci státu a není vytvářen nový úřad na vládní úrovni. V přenesené působnosti je realizována pouze činnost krajských úřadů a dále také činnost kontaktních míst pro bydlení umístěných na obcích s rozšířenou působností. Z aktuálního stavu bytové nouze vyplývá, že problém není ze strany samospráv dostatečně reflektován a řešen. Z tohoto důvodu zavádí předkládaný zákon motivační nástroje pro obce, aby v rámci samostatné působnosti lidem v bytové nouzi poskytovaly podpůrná opatření.
Zhodnocení korupčních rizik je obsaženo v bodě 10 obecné části důvodové zprávy a bylo provedeno v souladu s metodikou zpracovanou Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády ČR.
Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
57 Hospodářská komora ČR § 13 až 16 Z 5. Požadujeme podrobně vysvětlit a doložit ustanovení týkající se poradenství, protože to není zřejmé z RIA.
Je třeba upřesnit, co se rozumí pojmem nezbytná pomoc a dále zda se činnost podle § 15 bude vykonávat podle zákona o sociálních službách a jak se konkrétně bude vykonávat.
Odůvodnění:
Z těchto ustanovení je zřejmé, že agenda značně duplikuje činnost realitních agentur, sociální služby, bezplatné právní poradny, aniž by bylo zřejmé, jaké budou kvalifikační požadavky na osoby poskytující tyto služby, a aniž by bylo zřejmé, jakým způsobem se budou zejména v sociální oblasti překryvy agend pro státní pokladnu ekonomicky efektivně řešit.
Vysvětleno Pokud specializované poradenství poskytuje přímo kontaktní místo, neřídí se zákonem o sociálních službách. Kontaktní místo však může zajišťovat poskytování specializovaného poradenství prostřednictvím externího subjektu, tedy jiné osoby [vizte odůvodnění § 16 odst. 1 v DZ (dříve § 15 odst. 1)]. Těmito jinými osobami budou typicky zřejmě dluhové poradny, advokáti, realitní zprostředkovatelé apod. a obvykle tak budou činit za úplatu, kterou kontaktní místo poskytne. Tyto osoby tedy budou muset splňovat kvalifikační požadavky pro poskytování specializovaného poradenství, pokud tak zvláštní právní předpis stanoví (zákon o advokacii, zákon o realitním zprostředkování, zákon o sociálních službách). Budou proto splňovat kvalifikační a jiné požadavky pro úplatné poskytování právních služeb (advokáti), pro poskytování služeb realitního zprostředkování podnikatelským způsobem (realitní zprostředkovatelé), pro poskytování služeb dluhového poradenství (registrovaní poskytovatelé sociálních služeb - dluhové poradny) a podobně.
Slova "nezbytnou pomoc" uvedená v odůvodnění § 15 [dříve § 14] v souvislosti s podáním žádosti o podpůrné opatření ("Na poskytnutí základního poradenství může bezprostředně navazovat žádost o zápis potřebného do evidence. Kontaktní místo má při tom povinnost poskytnout žadateli nezbytnou pomoc.") nejsou svébytným právním pojmem, který by návrh zákona o podpoře v bydlení zaváděl, ale vycházejí z § 37 odst. 3 správního řádu, který stanoví: "Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit (...)". Míní se tedy tato pomoc s odstraněním vad žádosti.
Poté, co člověk popíše při základním poradenství svoji situaci úředníkovi KMB, může mu úředník KMB rovnou navrhnout, aby si podal žádost o podpůrné opatření. V praxi pak může být i jednodušší (a rychlejší), když formulář žádosti o podpůrné opatření rovnou vyplní společně žadatel a úředník KMB, než aby žadatel zkusil vyplnit formulář se žádostí sám a úředník KMB mu pak pomáhal odstranit vady. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
58 Hospodářská komora ČR § 19 odst. 2 až 4 Z 6. Text odstavců 2 až 4 nemá charakter textu odpovídající zákonnému předpisu – částečně proto, že nemají normativní charakter a částečně jsou v podrobnosti odpovídající spíše metodice než vyhlášce nebo dokonce zákonu. Požadujeme provést zásadní legislativně technickou revizi textu. Je třeba upřesnit, komu bude poskytována součinnost, zda pronajímateli nebo KMB a na základě čeho.
Odůvodnění:
Obecně je v návrhu textu celá řada odstavců, které nemají normativní charakter a do zákona tedy vůbec nepatří. Vysvětleno Domníváme se, že ustanovení mají normativní charakter, neboť zakládají vynutitelná pravidla chování. Všechny 3 odstavce stanovují povinnost KMB nějakým způsobem jednat. Došlo nicméně k úpravě odst. 2. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
59 Hospodářská komora ČR § 21 Z 7. Ve zprávě o bydlení je spousta podrobností, ale chybí zásadní vyhodnocování stavu objektů v důsledku využívání. Požadujeme ustanovení v tomto smyslu dopracovat.
Odůvodnění:
Je jednoznačně mnohokrát ověřeno, že osoby, kterým je poskytován majetek s dotací nebo zdarma mají výrazně horší schopnost o majetek relevantně pečovat a šetrně ho užívat. Návrh toto vůbec neřeší, a to ani z pohledu kontroly a případných sankcí vůči tomu, kdo majetek nespravuje nebo poškozuje, ale ani z pohledu jakékoliv snahy o řešení a evidenci. Toto je zásadní pochybení a zapomenutí na stav bytového fondu, který v roce 1989 přešel na obce, a které jej pod cenou převáděly na soukromé osoby s cílem zabezpečit opravy, revize a vyřešit nevyhovující technický a uživatelský stav a standard. Návrh zákona žádná taková opatření nenavrhuje, což považujeme za velký nedostatek. Není možné takto plýtvat prostředky vlastníků i daňových poplatníků a sanovat neadekvátní chování podporovaných uživatelů. Vysvětleno
Podporované osoby, které čerpají podpůrné opatření, tak činí na základě nájemní smlouvy (podporované obecní bydlení nebo poskytování garancí), případně podnájemní smlouvy (poskytování podnájemního bydlení). Po celou dobu trvání podpůrného opatření jsou tedy povinny platit nájemné stanovené pronajímatelem, jehož výše je limitována nájemným dle cenové mapy. Mají navíc další povinnosti vyplývající z nájemního vztahu, např. udržování bytu v dobrém stavu a případnou odpovědnost nahradit vzniklou škodu. Neplatí tedy tvrzení, že podporované osoby využívají byty s dotací či zdarma. Z připomínky bohužel není zřejmé, jaké konkrétní změny návrhu se požadují. Pokud by to byla povinnost pro obce vyhodnocovat stav bytů, musely by tak činit u všech pronajímaných bytů, což by bylo pro obce neúměrně zatěžující. Stav bytu, ve kterém je poskytováno podpůrné opatření, je zjišťován při jeho zápisu do evidence a může být dále předmětem kontroly řádného poskytování podpůrného opatření. Toto zjišťování považuje předkladatel za dostatečné. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
60 Hospodářská komora ČR § 25 až 37 Z 8. Požadujeme daná ustanovení přepracovat na základě níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Z textu je evidentní rozsah nového mega úřadu, nových agend a není vůbec zřejmé, jaký konkrétní poměr efektivity má přinést. Není například analyzován pilotní projekt provedený v Praze a chybí zdůvodnění k tomu, jaká opatření se osvědčila, jaká nikoliv a při jaké ekonomické náročnosti na systém a jaké má přínosy. Vysvětleno Z připomínky není zřejmé, jaké konkrétní změny návrhu se navrhují. Vyhodnocení ekonomické náročnosti na systém, potřebných úvazků na obcích s rozšířenou působností, analýza přínosů a nákladů a stručná shrnutí evaluací pilotních projektů s odkazy na příslušné publikace jsou obsaženy v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA). Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
61 Hospodářská komora ČR § 38 a 42 Z 9. Požadujeme, aby účastníkem řízení, nebo alespoň ze zákona osobou zúčastněnou na řízení, byl následně rovněž vlastník bytu.
Odůvodnění:
Vlastníky bytů nelze z účastenství vyloučit. Vysvětleno Ustanovení § 38 a 42 budou vypuštěna. Na základě zásadních připomínek krajů a ÚVČR-KML bude totiž v celé části třetí opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisu nebo výmazu údaje nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ.
Není zřejmé, jaký by měl být zájem vlastníka bytu na výsledku postupů podle části třetí návrhu. Předkladatel upozorňuje, že během těchto postupů (nejčastěji vyřizování žádostí) ani nemusí žadatel nebo potřebný bydlet v bytě, natožpak v bytě zapsaném v evidenci podpory v bydlení. V případě poskytování garancí, poskytování podporovaného obecního bydlení a vlastně zřejmě i ve většině případů poskytování asistence (ledaže by podporovaná osoba byla v postavení podnájemce) je navíc vlastník bytu pronajímatelem a sám si vyhodnocuje, zda chce, nebo nechce konkrétní osobě byt pronajmout. A to bez ohledu na údaje, které má konkrétní osoba zapsána v evidenci. V případě podnájemního bydlení se pak vlastník bytu vzdává možnosti vybrat si konkrétního podnájemce už tím, že si zvolil tento typ pronájmu svého majetku, který mu však na druhou stranu poskytuje vyšší jistotu výdělku a úhrady případy škod. Bude-li mít kontaktní místo za to, že jsou znalosti vlastníka bytu potřebné pro postup podle částí třetí návrhu, může si od něj vyžádat příslušná vyjádření, listiny, případně i svědeckou výpověď, a to v souladu s § 158 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 154 a § 51 a násl. správního řádu. Podle názoru předkladatele každopádně platí, že postupy, ke kterým se vztahovaly § 38 a 42, nemohou být vlastníci bytů nijak dotčeni. Jejich účastenství by ani v případě zachování režimu správního řízení nemělo žádný význam pro řízení, pročež by stejně muselo být odmítnuto jako nepotřebné. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
vlastník bytu má právo být informován o (ne)prodloužení podpůrných opatření, změně počtu osob apod., pokud podporovaná osoba má na základě těchto řízení užívat byt v jeho vlastnictví
62 Hospodářská komora ČR § 47 až 49 Z 10. Požadujeme, aby zákon neduplikoval některé evidence a jiné předpisy.
Odůvodnění:
Zákon nerespektuje existenci katastru nemovitostí a dalších evidencí a předpisů (např. v kolaudačním souhlasu či rozhodnutí v evidenci stavebních úřadů). Na jedné straně duplikuje některé evidence a v dalších částech jde v podrobnosti nad rámec zákona, jako v § 59, který jde nad rámec podrobnosti zákona a jeho obsah patří do metodiky. Vysvětleno
Předkladateli není známa existence evidence, kde by byly evidovány veškeré údaje specifikované v § 45 [dříve § 47]. V souladu s § 7 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, nebude orgán veřejné moci vyžadovat údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou mu zpřístupněné pro výkon agendy nebo na základě souhlasu uživatele služby. Předkladatel zdůrazňuje, že registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) jednak neobsahuje údaje o jednotlivých bytech, jednak jsou údaje v něm naprosto nespolehlivé a není možné se jimi při vyhodnocování vhodnosti domu pro potřebné řídit. Výjimkou jsou pouze samotné adresy, resp. adresní místa a údaje o správních obvodech. Ustanovení § 59 musí být obsaženo již v zákoně, neboť se jedná o výkon vrchnostenské veřejné správy, který musí být upraven zákonem, aby byla dodržena zásada zákonnosti, jinak též zásada enumerativnosti veřejnoprávních prezenzí, vyjádřená v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky. Orgány veřejné moci nemohou vést evidence a vkládat do nich údaje nebo fotografie bez opory v zákoně. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
nesouhlas s vypořádáním - údaje o bytech eviduje např. katastr nemovitostí, stavební úřady; připomínkové místo se neztotožňuje s tím, že by bylo možné při nastavování dalších evidencí z předpokldu, že jiné úřady vedou jiné evidence nekvalitně, byť je odkazováno na vrchnostenské postavení evidenčních míst
63 Hospodářská komora ČR § 67 Z 11. Požadujeme upravit znění daného ustanovení na základě níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Ustanovení je v rozporu s úvodními ustanoveními zákona, které obsahují kompetenci v přenesené působnosti. Vysvětleno Návrh obsahuje jak činnosti vykonávané v samostatné působnosti (podpůrná opatření), tak činnosti vykonávané v přenesené působnosti (působnost KMB a krajského úřadu). Dané ustanovení tedy není v rozporu s § 12 [dříve § 11]. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
64 Hospodářská komora ČR § 68 a 69 Z 12. Požadujeme ustanovení vypustit či zásadně upravit, a to na základě níže uvedeného odůvodnění. Dále požadujeme doplnit motivační prvky k omezení a dočasnosti podpory.
Odůvodnění:
Například podpora po dobu mateřské, by měla poté co je mateřská/rodičovská dovolená ukončena skončit, aby motivovala rodiny k samostatnosti v řešení svých potřeb.
Poskytovatel není oprávněn za nájemce jednat s ÚP, který není oprávněn třetím osobám poskytovat informace.
Navíc „pomáhání“ při řešení potíží s nájemcem je formulováno velmi neurčitě. Tíha sporu s nájemcem bude ležet přes proklamovanou nabídku pomoci na pronajímateli, který ale nemá speciální nástroje, jak ukončení vztahu zajistit. V případě nájemního vztahu lze očekávat vedení sporu o platnost výpovědi, vedení sporu o zaplacení dlužných plateb za užívání bytu a sporu o vyklizení bytu, nedojde-li k němu dobrovolně. Návrh bohužel rezignuje na motivaci nájemců k tomu, aby řádně plnili své povinnosti. Proto nelze očekávat poskytování bytů do systému sociálního bydlení ve větším rozsahu, a pokud by k němu došlo, mohlo by to znamenat ohrožení klidu a pořádku v bytových domech.
Samotnou úpravu poskytování garancí jako podpůrné opatření obecně vnímáme problematicky. Smyslem garancí je přesvědčit pronajímatele, aby pronajali byt osobě, která sama o sobě záruku řádného plnění nájemní smlouvy neskýtá, tím že tyto záruky dá někdo jiný.
To není velkým problémem při plnění finančních povinností (odst. 3 písm. a až c) a v tomto směru není třeba mít proti garancím za jejich splnění námitek, vyjma obecných námitek k systému podpory podle zákona (úřednickému, nárokovému řešení, vytvářejícímu mandatorní výdaje atp. – viz obecná část). V tomto směru je také otázka, zda navrhovaný rozsah garančního plnění podle odst. 1 (jen dvojnásobek měsíčního nájemného) je k takovému přesvědčení pronajímatele dostačující, protože pokud nájemce přestane platit, pak rozsah majetkových újem může být a zpravidla i bude daleko vyšší. Podstatně vyšší garance by ale znamenaly významnější dopady na oslabené veřejné rozpočty. Shrnuto, v rovině ručení za splnění finančních závazků se navrhuje vytvoření složitého a nákladného systému, který ale osobám v bytové nouzi příliš nepomůže.
Pokud se týče garance za případné vzniklé škody na bytě (odst. 3 písm. d), není to podle našeho názoru, zejména při pronájmu bytu v bytovém domě, vhodné řešení. Předně škoda případně vzniklá na bytě v bytovému domě nemá totiž jen stránku majetkovou, případné poškození bytu je i porušením pořádku, které vyvolává u dalších bydlících v domě stres a pocit ohrožení, ale může jim takové ohrožení včetně ohrožení zdraví a života, přímo přivodit, k čemuž v praxi bohužel dochází (požár, výbuch plynu, vytopení vodou, hmyz ve společných částech apod.). V důsledku škod na bytě dochází i k poklesu hodnoty bytového domu jako celku i dalších bytů v něm. Dochází také k poškozování společných částí domu, na které se garance dokonce vztahovat ani nemají, které ale jsou v režimu bytového spoluvlastnictví (i vlastnictví bytů) zpravidla se samotnou škodou na bytě přímo spojeny. V tomto právním režimu je přitom udržení klidu a pořádku v domě stálým a systémově právně nedořešeným problémem. Bylo by tedy spíše na místě zdržet se systémového poskytování garancí za „škody na bytě“ a ponechat samotným pronajímatelům k posouzení, zda samotná navržená osoba nájemce v tomto směru tyto garance dává, a pokud nedává, zvolit spíše systém podnájmu, který je o ochraně práv pronajímatele, jeho případných spoluvlastníků, ale i dalších uživatelů bytů v domě jistě vhodnější. Ve formě podnájmu může totiž poskytovatel splnit svou odpovědnost za klid a pořádek v domě svým přímým jednáním adresovaným potřebnému (což v systému garancí nelze).
S takto na jedné straně nepřiměřeně úzkým, na druhé zase příliš velkorysým pojetím garančního plnění za nájemce, nesouhlasíme a za popsané situace ani s garancemi obecně. Vysvětleno
Vlastník bytu bude zastoupen poskytovatelem garancí při výkonu některého nebo všech práv dle § 2272 občanského zákoníku. Konkrétní míru zastoupení si vlastník bytu s poskytovatelem sjednají ve smlouvě o spolupráci tak, aby splnili podmínky specifikované ve Standardech kvality poskytování garancí, které budou detailně upravovat náplň jednotlivých činností. Oprávnění tedy vyplývá ze smlouvy o spolupráci.
Poskytovatel garancí nebo podnájemního bydlení může napomáhat vlastníkovi bytu s komunikací s Úřadem práce ČR na základě smlouvy o spolupráci. Ve smlouvě o spolupráci může být sjednáno zastoupení vlastníka poskytovatelem. V takovém případě poskytovatel vydává příslušná potvrzení (například evidenční list apod.), která Úřad práce ČR vyžaduje, namísto vlastníka. Pokud toto zastoupení sjednané není, smlouva o spolupráci zavazuje poskytovatele k nápomoci, kdy, stejně jako kterýkoliv jiný subjekt, může například blíže vysvětlit vlastníkovi, co po něm nájemce, resp. Úřad práce ČR chce za listiny a jak mají dané listiny vypadat apod., aby byl nájemci vyplacen příspěvek na bydlení. Přesná specifikace činností poskytovatele bude obsažena ve standardech kvality poskytování garancí.
Každá pomoc ve formě podpůrného opatření je dočasná (u poskytování garancí nejvýše 3 roky) a již v průběhu tohoto období musí nájemce plnit své povinnosti, jinak bude nájem vypovězen. Úprava je tedy dostatečně motivační. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
65 Hospodářská komora ČR § 70 Z 13. S navrhovaným popsaným a deformovaným pojetím povinnosti poskytovatelů k vymáhání pohledávek nesouhlasíme.
Odůvodnění:
Příliš velkorysý přístup předkladatele k potřebným dokládá výstižně dikce tohoto ustanovení, které přiznává poskytovateli právo vymáhat po nájemci garanční plnění, které za něj případně poskytne vlastníkovi bytu. Na první pohled je možné předpokládat, že důsledkem tohoto (s ohledem na obecnou úpravu ručení v zákoně možná i zbytečného) ustanovení nebude neexistence povinnosti k vymáhání garančního plnění (které uhradí veřejné rozpočty) poskytovatelem. Z tohoto omylu ovšem vyvádí samotná DZ, podle které se povinnost poskytovatele toto plnění vymáhat záměrně nestanovuje, a to proto, že by takové vymáhání v mnoha případech nebylo účelné, a proto se zřejmě naopak bude vycházet z pravidla, že plnění v zásadě vymáháno nebude. Tím se předně zcela ignoruje, že všechny právnické osoby jsou vždy povinny účelnost vymáhání zvažovat. Navíc se tím nepřímo potřebným vysílá zpráva, že pokud jsou nemajetní, nikdo vůči nim nebude vymáhat jimi případně způsobené škody, takže je pro ně vlastně (z čistě majetkového hlediska) lhostejné, zda nějaké způsobí. Přitom vymáhání škody může i na v zásadě nemajetnou osobu mít majetkové dopady (například může být ohroženo její oddlužení). I potřebné osoby mají právo, aby se předpokládala jejich odpovědnost za závazky, aby se v ní naopak utvrzovaly a nehledělo se na ně stereotypně a nerovně, jako na ty, na které stát v tomto směru již rezignoval. Samozřejmě takové řešení poskytovatelům přinese více práce, ale povede je k tomu, aby se zaručovali skutečně jen za ty osoby, u kterých je pravděpodobné, že žádné škody nezpůsobí – a to musí být také cílem garancí, pokud tedy tento systém vůbec bude existovat. Akceptováno Ustanovení § 70 bude vypuštěno. Uplatní se obecná úprava ručení dle občanského zákoníku.
Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
děkujeme
66 Hospodářská komora ČR § 74 Z 14. S navrhovanou úpravou nájmu bytu nesouhlasíme jako s příliš stručnou a nezohledňující oprávněné zájmy pronajímatele, což se pro prosazování této formy podpory jeví jako nezbytné.
Odůvodnění:
Jak už bylo řečeno, podpora ve formě podnájemní smlouvy uzavřené s poskytovatelem jako nájemcem je standardní formou podpory. Podle odst. 3, písm. a) návrhu zákona musí už nájemní smlouva obsahovat obecný souhlas vlastníka bytu s podnájmem, nicméně podle výkladu zákona si pronajímatel může vyhradit, že dá souhlas i s konkrétní osobou podnájemce . Z návrhu ani z DZ ale neplyne, zda předkladatel zvažoval takový postup, který by se zřejmě dal i v tomto případě smluvně upravit tak, aby vložení bytu do systému učinil pro pronajímatele přijatelnějším. To by pak vedlo i k získání většího množství bytů do systému, což je cílem.
Obecně je také otázka, jaký konkrétní právní režim bude nájemní smlouva vlastně mít, což by mělo být vysvětleno v DZ. Úprava by měla zahrnovat i jednoznačnou povinnost nájemce vztah s podnájemcem ukončit v případě problematického chování podnájemce (rušení, škody apod.), která buď plyne z obecných předpisů, nebo by měla být v zákoně upravena. Vysvětleno Pokud chce mít vlastník bytu nejvyšší míru kontroly nad tím, jaké konkrétní domácnosti bude byt pronajat, může si zvolit pro spolupráci poskytovatele, který realizuje podpůrné opatření poskytování garancí. Tam je totiž nájemní smlouva uzavřená napřímo mezi vlastníkem v roli pronajímatele a potřebným v roli nájemce. V případě poskytování podnájemního bydlení volí konkrétního podnájemce poskytovatel, který je v roli nájemce, a to z toho důvodu, že povinnost poskytovatele hradit nájemné není nijak limitována, pokud stále trvá nájemní smlouva. Je tedy v zájmu poskytovatele, aby vybral vhodného nájemce a včas řešil všechny vzniklé problémy, aby se rozdíl mezi nájemným, které je povinen platit pronajímateli, a skutečně vybraným podnájemným od podnájemce, zbytečně nenavyšoval. Příspěvek od státu je totiž limitovaný a závazky převyšující příspěvek musí poskytovatel hradit z vlastních prostředků. Vzhledem k intenzitě záruk, které vlastníkovi nabízí nájemní vztah přímo s poskytovatelem, není souhlas vlastníka s konkrétním podnájemce nezbytný. Lze však předpokládát, že řada poskytovatelů tuto volbu vlastníkům i tak neformálně nabídne. V nájemní smlouvě však bude vždy muset být bezpodmínečný souhlas s podnájmem. Zároveň platí další podmínky specifikované v zákoně, například že byt nesmí být přelidněný. Nestane se tedy, že by psokytovatel do bytu vybral nepřiměřeně velkou domácnost apod. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
67 Hospodářská komora ČR § 75 Z 15. S navrhovanou dikcí ustanovení z níže uvedených důvodů nesouhlasíme a ustanovení požadujeme upravit na základě níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Mezi náležitosti podnájemní smlouvy patří podle odst. 2 údaj o minimální době podnájmu, která je stanovena na jeden rok nebo na dobu neurčitou. S ohledem na to, že podnájemci často budou i osoby, za které se nelze zaručit ve smyslu garancí, tak v úvahu připadá i kratší doba (jako doba tzv. zkušební), kterou lze případně prodloužit.
DZ se zmiňuje o tom, že obecná úprava neposkytuje dostatečnou ochranu podnájemci a že se proto výslovně stanovuje, že podnájemce má požívat stejné ochrany jako by byl nájemcem – taková úprava ale nedává smysl, protože pak by podnájemce nájemcem mohl být přímo a nájemce by vůči podnájemci měl při výkonu práva jen minimální možnosti. I když závěry DZ nejsou výslovně zohledněny v textu zákona, je třeba se s nimi vypořádat a vyjádřit výslovně princip podnájmu a jeho konkrétní dopady. Vysvětleno
Nelze souhlasit s tvrzením, že podnájemci často budou i osoby, za které se nelze zaručit ve smyslu garancí a není zřejmé, co vedlo připomínkové místo k této úvaze. Argumety předložené na základě tohoto tvrzení tedy nepovažujeme za validní.
Ohledně práv podnájemce uvádíme, že nastavený model neumožňuje, aby byla podporovaná osoba přímo nájemcem. Je tomu tak proto, že posktovatelé sami nemají k dispozici byty, které by mohli pronajímat. Proto bylo přistoupeno k řešení, které poskytovatelům umožňuje pronajmout si byt od institucionálního nebo soukromého vlastníka, který pak dále podnajmou. V takovém režimu tedy bohužel není možné, aby byla podporovaná osoba nájemcem, tudíž je podnájemcem, který požívá ochranu, jako by byl nájemce.. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
68 Hospodářská komora ČR § 76 Z 16. S navrhovanou ochranou z uvedených důvodů nesouhlasíme a ustanovení požadujeme vypustit.
Odůvodnění:
V ustanovení se navrhuje, aby měl podnájemce zvláštní ochranu, spočívající v tom, že by nájem uvedenými způsoby neměl skončit dříve než podnájem až na uvedenou výjimku. S takovým řešením nelze souhlasit, protože lze předpokládat, že pokud nájem skončí z důvodu výpovědi, pak se to stane jen z důvodu na straně podnájemce (případ dohody si vyřeší poskytovatel sám). Není proto důvod, aby byl v tomto případě podnájemce jakkoli chráněn. Vysvětleno Nevíme, z čeho připomínkové místo vychází při tvrzení, že lze předpokládat, pokud nájem skončí z důvodu výpovědi, pak se to stane jen z důvodu na straně podnájemce. K výpovědi nájmu naopak nemůže nikdy dojít z důvodů na straně podnájemce, neboť mezi vlastníkem a podnájemcem neexistuje žádný právní vztah. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
69 Hospodářská komora ČR § 80, 81 a 82 Z 17. Navrhovaný text zčásti koliduje se zákonem o sociálních službách a je třeba jej upravit. Návrh by měl také obsahovat výčet případů, při nichž je poskytnutí nájemního nebo podnájemního bydlení podmíněno plněním povinností podporovaných osob a stanovit důsledky jejich případného neplnění.
Odůvodnění:
V návrhu chybí, v čem má asistence spočívat konkrétně, jaké konkrétní povinnosti lze stanovit potřebným a zejména chybí pravidlo, že neplnění povinností ze strany potřebných bude mít určité konkrétní důsledky (například okamžitou ztrátu podporovaného bydlení). Poskytování asistence by mělo spočívat v sociální práci s potřebnými takovým způsobem, aby byli schopni plnit své povinnosti nájemce (podnájemce), dodržovali klid a pořádek v domě a případně plnili i jiné základní povinnosti, jejichž plnění je podmínkou podpory. Vysvětlěno Činnosti, které bude zajišťovat asistence v bydlení neodpovídají aktuálním formám sociálních služeb v zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Asistence v bydlení a sociální služba se liší rozsahem činností (asistence obsahuje vyšší míru kontroly, specializuje se na řešení bytové nouze namísto sociálního začleňování, rozsah činností asistence přesahuje činnosti specifikované v zákoně o sociálních službách aj.)., proto je upravena samostatně v návrhu zákona o podpoře v bydlení. Činnosti asistence a sociálních služeb se doplňují, avšak nepřekrývají.
Pokud kontaktní místo vyhodnotí potřebu asistence, nelze dané osobě poskytnout bytové podpůrné opatření bez toho, že by současně čerpala asistenci v bydlení [§ 35 a 95 odst. 5 (dříve § 34 a 96 odst. 6)]. Cílem je pomáhat domácnosti dle jejích potřeb, zároveň ale chránit i pronajímatele a sousedy. Domácnost, která by potřebovala asistenci, ale odmítala ji, nebude mít možnost získat v režimu zákona bydlení, případně jí nájemní smlouva nebude prodloužena. Asistence je poskytování pomoci a podpory při konkrétních činnostech vyjmenovaných zákonem v § 76 [dříve § 80] a úkonech specifikovaných vyhláškou, cílem je snaha klienta zkompetentňovat. Ustanovení § 77 [dříve § 81] dále stanovuje povinnost uzavřít smlouvu o asistenci, v níž se potřebný zavazuje asistenci přijímat a § 84 [dříve § 86] návrhu řeší jednání v případě nespolupráce podporované osoby. Platí, že podporované osoby musí plnit povinnosti nájemce specifikované v občanském zákoníku (placení nájemného a plateb za služby, udržování bytu v dobrém stavu, nenarušování sousedského soužití aj.), bez své aktivity a dodržování těchto podmínek si bydlení neudrží a dostanou výpověď z nájmu. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
připomínkové místo sleduje odpovědnost asistenční služby vůči vlstníkovi a nenarušení pohody bydlení ostatních domácností, která není popsána a stanovena, přesto právě tyto osoby mohou být na svých právech dotčeny
70 Hospodářská komora ČR § 87 Z 18. Navrhujeme vypustit odst. 2 písm. b),
Odůvodnění:
Ochrana práv podporované osoby musí být řešena přímo v zákoně. Vysvětleno Standardy nestanovují ochranu práv podporované osoby, ale obsah (rozsah a způsob) činností, které poskytovatel vykonává za účelem zajištění ochrany podporované osoby, která je jako taková samozřejmě stanovena zákonem. Jinými slovy, standardy nestanovují ochranu práv nad rámec zákona, pouze podrobněji upravují, jak má být ochrana realizovanána. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
pak by mělo být formulováno adekvátně - rozsah a způsob činnosti při ochraně práv podporované osoby
71 Hospodářská komora ČR § 90 Z 19. Požadujeme ustanovení doplnit na základě níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
V rámci kontroly by vlastník bytu v systému měl mít možnost se ke kontrolním orgánu obrátit v případě, že služby vůči předmětu nájmu/podnájmu nejsou poskytovány adekvátně a požadovat nápravu. Vysvětleno Podnět ke kontrole nebo k zahájení správního řízení z moci úřední může podat kdokoliv. Tedy včetně vlastníka bytu, sousedů, podporované osoby, jiných členů domácnosti atd. V návrhu zákona to není třeba výslovně stanovit.
Pokud poskytovatel neplní vůči vlastníkovi bytu svoje závazky ze smlouvy o spolupráci, může jednak dát podnět ke kontrole řádného poskytování podpůrného opatření a souvisejících povinností, v němž veškerá porušení povinností poskytovatele vylíčí, jednak se může žalobou obrátit na soud. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
připomínka trvá: vlastník bytu zejména hrozí-li odebrání příspěvku apod., je rozhodně osobou, jejíž práva jsou dotčena případným odebráním a riziky z toho vyplývajícími a na rozdíl od kohokoliv jiného byl měl být oprávněn se řízení účastnik i v případech, kdy jej neinicioval, protože je zde jeho ústavou chráněné vlastnické právo
72 Hospodářská komora ČR Příloha č. 1 Z 20. Nesouhlasíme s definicemi přelidněného a nedostatečně zalidněného bytu. Požadujeme bez náhrady vypustit Přílohu č. 1.
Odůvodnění:
K Příloze č. 1 – definice nevychází z hygienických standardů ani jiných odůvodnitelných požadavků, které jsou nicméně předmětem jiné právní úpravy, ale pouze znovu zavádí normování člověkometrů. Vysvětleno Předkladatel nezná hygienické standardy ani jinou právní úpravu, která by závazně stanovila obdobu přílohy č. 1. Pro účely vyhodnocování bytové nouze i pro účely zajištění vhodného bydlení pro potřebné a jejich domácnosti, je nezbytné stanovit, kdy se jedná o přelidněný byt. Pro účely efektivního využití bytů zapsaných do evidence je pak nezbytné stanovit i kritérium nedostatečně zalidněného bytu, aby nebylo podporováno zabydlení např. jednočlenné nebo dvoučlenné domácnosti do bytu, kde by mohla najít domov domácnost pětičlenná apod. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
připomínka trvá, právě proto, že daný parametr není nijak odůvodněn
73 Hospodářská komora ČR Příloha č. 2 Z Požadujeme vypustit rovněž Přílohu č. 2.
Odůvodnění:
K Příloze č. 2 – příloha je v rozporu s jinými právními předpisy MMR a MZDr a dalších. Vysvětleno Příloha č. 2 bude upravena tak, že v ní budou uvedeny pouze specifické potřeby osob, nikoliv stavební standardy bytů. Podle důvodové zprávy a v budoucnu i metodik pro kontaktní místa bude byt vždy vyhovovat dané specifické potřebě, pokud půjde o byt splňující požadavky popsané v Metodice uplatňování principů univerzálního designu a celoživotního bydlení v bytové výstavbě z roku 2021, resp. požadavkům navazující technické normy. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
technické požadavky na byty jsou předmětem stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, požadavky na movité vybavení, v zákoně chybí odkaz který by definoval co je účelem přílohy 2
74 Hospodářská komora ČR Příloha č. 3 Z Požadujeme, aby Příloha č. 3 byla uvedena do souladu s předpisy, podle kterých jsou poskytovány dotace a příspěvky v sociální oblasti. Vysvětleno
Příloha č. 3 vychází z formulace podmínek v programech IROP, v tomto ohledu je již požadavek připomínky splněn. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
v zákoně chybí odkaz který by definoval co je účelem přílohy 3
75 Hospodářská komora ČR Teze Z 1. Teze prováděcích vyhlášek navazují poměrně podrobně na text zákona, nicméně v nich zcela chybí ochrana práv vlastníků nemovitostí, které by se dostaly do systému. Postrádáme také vysvětlení počtu nově vytvářených úřednických míst. Ve smyslu zásadních připomínek k zákonu požadujeme upravit a přepracovat prováděcí předpisy. Teze prováděcích předpisů z těchto důvodů odmítáme jako celek. Neakceptováno Ochrana vlastníků je zajištěna obecnou právní úpravou v občanském zákoníku, kterou prováděcí předpisy k ZPB nemohou měnit. V tomto smyslu je nezbytné, aby teze zůstaly nezměněny. V případě poskytování garancí a poskytování podnájemního bydlení se poskytovatel zavazuje poskytovat vlastníkovi bytu různé formy pomoci. Podoba této pomoci pak bude specifikována v prováděcích předpisech, vizte tezi č. 3 Standardy kvality poskytování garancí a Standardy kvality poskytování podnájemního bydlení (např. řešení sporů).
Předkladatel připravuje ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti úpravy v oblasti nájemních vztahů. Diskutováno je mj. urychlení procesu vyklizení bývalých nájemců, kteří odmítají opustit byt, a zjednodušení procesu zvýšení nájemného po provedené rekonstrukci.
Pro vysvětlení počtu nových úřednických míst s dovolením odkazujeme na RIA a DZ. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
76 Hospodářská komora ČR RIA Z 1. V předložené RIA chybí základní údaje o tom, kolik prostředků z peněz daňových poplatníků bude stát nová agenda na 1 Kč poskytnutou na podporu bydlení. Není ani vyčísleno, kolik domácností dosáhne na podporu (podle zákonné definice potřebných osob to bude velmi výrazné procento). RIA také neodpovídá na otázky, jak se bude řešit nedostatek prostředků při příliš velké skupině adresátů. V té souvislosti je třeba se vymezit proti dalšímu zvyšování daňové zátěže a posilování úřednického aparátu, které je v rozporu s programovým prohlášením vlády. Plošný experiment na celé České republice je třeba s veškerými jeho negativními dopady odmítnout. Akceptováno Zmíněné informace podrobně zpracovány v doplněné Příloze 6 RIA: Náklad na fungování systému podpory v bydlení a počty podpořených domácností v prvních třech letech účinnosti zákona a analýza uskutečnitelnosti implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
požadujeme doplnit ekonomickou úvahu o relevantní odhad na základě pilotních projektů
77 Hospodářská komora ČR RIA Z 2. Do RIA požadujeme doplnit data a vyhodnocení pilotního projektu. Akceptováno Další vyhodnocení pilotního projektu bude do RIA doplněno. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
požadujeme doplnění v rámci mezirezortního řízení, aby bylo možné zakomponovat případně potřebné úpravy v řádné legislativním procesu
78 Hospodářská komora ČR RIA Z 3. Ve vyhodnocení dopadů regulace není dostatečně popsán možný dopad navrhovaného řešení na trh s byty, pokud se týče vlivu zákona na chování účastníků tohoto trhu, včetně dopadů na poptávku po nájmu bytu bez podpory i jeho odrazu na pojmy definované v zákoně. Protože podpůrná opatření se mají týkat až 1,5 mil. osob (dokonce se někdy hovoří až o 2 mil. osob), které tvoří většinu nájemního trhu s byty, může být vliv zákona na nájemní trh zásadní. Nepřímou regulaci nájemního trhu tímto zákonem nelze přitom připustit. Z doplněné analýzy by bylo třeba učinit závěry pro zaměření zákona, zejména pokud se týče definice dotčených osob a jejich bytové situace, které by měla podpora chránit a řešit. Akceptováno Stručné shrnutí dopadů doplněno na úvod RIA. Podrobně jsou zmíněné informace zpracovány v doplněné Příloze 6 RIA: Náklad na fungování systému podpory v bydlení a počty podpořených domácností v prvních třech letech účinnosti zákona a analýza uskutečnitelnosti implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení.
V ČR je podle Sčítání lidí, domů a bytů 2021 celkem 891 tisíc obydlených bytů užíváno jako nájemní byty. Většinu (cca. 80 %) z toho tvoří byty v soukromém vlastnictví. Každoročně je v ČR nabízených k pronájmu přibližně 200 tisíc bytů (v soukromém vlastnictví). Závěrečná zpráva RIA k návrhu zákona o podpoře v bydlení předpokládá, že od 3. roku účinnosti zákona se pro účely zabydlování domácností z bytové nouze se podaří každoročně získat skrze programy garancí pro majitele / podnájemního bydlení 2000 bytů, v prvním roce účinnosti zákona se předpokládá získání 1 000 bytů, v druhém roce účinnosti 1 500 bytů. S ohledem to, že jde pouze o přibližně o 1 % z každoročně pronajímaných bytů a s ohledem na to, že se skrze mechanismus garancí pravděpodobně podaří dostat na nájemní trh i některé neobydlené byty, je odůvodněné předpokládat, že se uvedených hodnot podaří dosáhnout.
Z výše uvedeného vyplývá, že přijetí návrhu zákona o podpoře v bydlení bude mít pouze velmi omezený dopad na trh s nájemním bydlením. Při předpokládaných přibližně 2 tisíc bytů ročně vkládaných do systémů bydlení s garancí a podnájemního bydlení by došlo ke snížení nabídky nájemních bytů v ČR, která činí přibližně 200 tisíc bytů ročně, o 1 %. Pokud navíc vezmeme v potaz, že část z předmětných 2 tisíc bytů může být získána od majitelů, kteří doposud drželi své byty mimo nájemní trh, může být dopad zákona na nájemní trh pouze 0,5 %. Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
nesouhlas s textem uvedeným ve vypořádání: naprosto nelze porovnávat, a to ani relativními čísly celkový počet bytů, nějaký odhad počtu uzavíraných nájemních smluv (v řadě případů se jedná o obnovu atd.) s poptávkou po bydlení, která je nejvíce ze všeho dána fyzickou existencí nabídky v místě poptávky. vysvětlení se tomuto aspektu vůbec nevěnuje a je založeno na výhradně teoretické nerelevantní úvaze.
79 Jihočeský kraj Obecně Z Nesouhlasíme s návrhem zákona o podpoře bydlení v celém jeho rozsahu. Zákon přinese značné finanční náklady v souvislosti s novými agendami vykonávanými na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, krajských úřadech, ministerstvu a ministerstvu práce a sociálních věcí.
V některých ustanoveních navrhovaného zákona vidíme duplicitu s poskytováním sociálních služeb dle zákona o sociálních službách a výkonu činností sociálních pracovníků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, kdy v obou případech jsou činnosti již v současné době spolufinancovány z dotací ze státního rozpočtu a tato duplicita zejména za situace, kdy se řeší „konsolidační balíček“ napříč všemi oblastmi se jeví jako značně nehospodárná a nesystémová.
Další finanční zátěž pro rozpočet vidíme v plánovaném poskytování příspěvků na podpůrná opatření.
Co vnímáme jako zásadní problém, je absence dostatečného bytového fondu, se kterým se potýkají již v dnešní době při řešení bytové situace svých klientů právě sociální pracovníci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, příp. někteří poskytovatelé sociálních služeb. Nedomníváme se, že tento navrhovaný zákon přinese v této problematice nějaký posun i v souvislosti s extrémním plánovaným byrokratickým zatížením budoucích poskytovatelů (žadatelů), které dle našeho názoru spíše odradí od vstupu do systému podpory bydlení, než aby je motivovalo.
Navrhované znění zákona vnímáme navíc jako velmi komplikované, nepřehledné, ať již pro příslušné správní orgány, tak zejména pro samotné žadatele (podporované osoby i poskytovatele). Vysvětleno Dle nejnovějších informací má v rámci konsolidačního balíčku dojít ke snížení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti o 2 % (namísto původních 5 %). Předkladatele nijak netěší, že nutné úspory dopadají i na územně samosprávné celky, avšak respektuje potřebu konsolidace veřejných financí.
K dopadu navrhovaného zákona a nových agend na rozpočty krajů předkladatel uvádí následující:
Celkové náklady v RIA na činnosti v přenesené působnosti krajských úřadů činí 54 mil. Kč/ rok. Pro jednotlivé krajské úřady jde o 2,74 až 6,08 úvazků, cca 2,8 až 6,3 mil. Kč ročně. Průměrné náklady na jeden kraj vychází na cca 3,85 mil. Kč/ rok. Příspěvek na výkon přenesené působnosti dle zkušeností krajů pokrývá cca 70 % nákladů, tj. implikuje cca 30% spolufinancování – průměrně by každý kraj vynaložil na novou agendu cca 1,16 mil. Kč ročně (0,8 mil. Kč až 1,9 mil. Kč).
V rámci podpory kapacit krajů na implementaci zákona byla vyjednána možnost podpory přípravy na implementaci aktivit spojených se zákonem v rámci výzvy OPZ+ č. 03_24_068 Podpora procesů ve službách – kraje s možností financování od roku 2024 (vyhlášení výzvy se očekává v lednu 2024). Kraje si budou moci financovat úvazky potřebných pracovníků a další služby dle potřeb (např. 1-2 úvazky). Evidujeme předběžný zájem od nejméně 4 krajů.
Finance na sociální práci jsou dlouhodobě poddimenzované, o čemž svědčí rozdíl mezi požadavky a vyplacenými prostředky. Zákon zajišťuje prostředky, které v podpoře sociálně potřebných v terénu nejsou. Činnosti, které bude zajišťovat asistence v bydlení, neodpovídají aktuálním formám sociálních služeb v zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Ke snížení dotací na sociální práci nedojde. Naopak, vyčlenění agendy podpory v bydlení jako samostatné se samostatným zdrojem financování bude ve výsledku znamenat více peněz na sociální služby a soc. práci na obcích. Zároveň budou kontaktní místa hlídat to, aby se využívaly současné kapacity služeb (zejména u specializovaného poradenství, ale také při přezkoumávání potřebnosti asistence na další období), nedojde k duplicitám. Vhodná specializovaná služba v podobě kontaktního místa poskytnutá včas je preventivní a výrazně šetří výdaje, které by stát vynakládal, pokud by se osoba propadla do bytové nouze.
Díky implementaci zákona dojde ke snížení počtu domácností v bytové nouzi a efektivnější prevenci propadu domácností do bytové nouze, a to bude mít pozitivní dopad na státní rozpočet z hlediska úspor nákladů bytové nouze zhruba ve výši 1,4 mld. Kč ročně (rozdíl v nákladech na bytovou nouzi mezi pátým rokem bez zákona a pátým rokem se zákonem). Podrobnější výstupy analýzy nákladů a přínosů jsou obsaženy v závěrečné zprávě z hodnocení dopadu regulace (RIA). V rámci bytových podpůrných opatření návrh zákona rozvíjí pronájem obecních i soukromých bytů – bydlení s garancí pro obecní i soukromé vlastníky bytů. Jde o službu pro majitele bytů, kteří se dobrovolně rozhodnou do tohoto systému vstoupit. Jejich motivací je, že třetí strana (garant) jim po omezenou dobu garantuje úhradu nájemného, plateb za služby a náhradu škod v případě, kdy je neuhradí nájemce. Garant má možnost dluhy a škody uhradit díky tomu, že případné výpadky nebo nedoplatky a náklady na odstranění škod kryje z vlastních prostředků. Ze zkušenosti s garantovaným bydlením v různých městech ČR (Praha, Ostrava, Most, ...) vyplývá, že systém garancí s využítím krizových a nadačních fondů je zásadním faktorem pro zvýšení počtu pronajatých obecních i soukromých bytů.
Dle zprávy RIA se předpokládá zapojení 2 000 soukromých bytů s garancí ročně. Jedná se o cca 10 bytů na průměrné ORP ročně, tedy méně než 1 byt měsíčně; je to cca 1 % nově pronajatých bytů na trhu nebo 1 % neobsazených bytů v bytovkách ve větších městech. Zároveň se realisticky předpokládá zapojení 1 000 obecních bytů ročně, což je 10 % z nově obsazovaných obecních bytů ročně a 8 % z 13 tis. dlouhodobě prázdných obecních bytů. Ve výpočtu možných disponibilních bytů jsou zahrnuty i ty, které obce získají na základě plánovaných dotačních programů na výstavbu/rekonstrukce/výkupy bytů. Zohledněna jsou připravovaná opatření v rámci navržené komponenty NPO (inovace dotačních a úvěrových programů, regionální pracoviště podporující investice do bydlení) i větší aktivity některých samospráv ve výstavbě bytů (Plzeň, některé MČ v Praze). Zákon skrze činnost kontaktních míst pro bydlení právě přináší větší přehlednost. Osoba v bytové nouzi, která navštíví kontaktní místo pro bydlení, se dozví informace související s řešením problémů v oblasti bydlení na jednom místě a není nucena obcházet jednotlivé úřady a organizace, získá tak větší přehled o možnosti řešení své situace a dostane doporučení včetně využití podpůrných opatření. Obecně: Kumulovaný problém, který tu vznikal desítky let, nelze řešit bez jakékoliv počáteční investice. Není pochyb o tom, že změna je potřeba. V tuto chvíli nevidíme jiný návrh, který by situaci řešil. Zároveň je si hlavní gesční ministerstvo (MMR) vědomo toho, že bez souběžných investic do bytové výstavby by celkové řešení bytové krize bylo jen velmi obtížné. Je třeba si ovšem uvědomit, že zakomponování finančních nástrojů pro podporu výstavby přímo do zákona by bylo kontraproduktivní. Omezili bychom tak možnost využití různých zdrojů financování, které se mohou objevit v budoucnu. Každá nová příležitost by znamenala změnu zákona, což by znamenalo i prodlevu v jejím využití. Zákon se tak soustředí na ty oblasti, které znamenají podporu v rámci existujícího prostředí a řešení problémů, které nelze sanovat pouhou výstavbou. Bytová problematika je komplexní problém, který zahrnuje mnoho oborů. I proto nelze vše řešit jednou normou nebo jedním opatřením.
Co se týče absence vhodného bytového fondu, předkladatel je i díky spolupráci se Svazem měst a obcí ČR informován o tom, že 69 % obcí hodnotí svůj bytový fond jako nedostatečný a že stavět nebo rekonstruovat své byty chce 72 % obcí (Šetření obecního bydlení realizované SMO ČR, kterého se zúčastnilo 242 obcí). Předkladatel proto z Národního plánu obnovy uvolní 1,5 miliardy Kč na přípravu projektů nejen na bydlení, nabídne obcím experty na projekty bytové výstavby aj. Předkladatel připravuje rovněž další kroky v oblasti investic do bydlení, které přinesou podporu dostupného bydlení v ČR, rozšíření bytového fondu obcí, vznik návratných finančních nástrojů, dlouhodobou podporu bytové výstavby a rekonstrukcí, spolupráci obcí, finančního sektoru a developerů a investiční know-how a finance pro obce. Ze státního rozpočtu by do investic měly směřovat 2 mld. do roku 2025, z Národního plánu obnovy 8 mld. Kč v příštích letech, možné investice ze soukromých a dalších zdrojů by mohly být 10 a více mld. Kč.
Pro úspěšnou implementaci zákona vytváří podmínky již před jeho účinností (a bude od počátku účinnosti) MPSV skrze systémové projekty z OPZ a OPZ+ (aktuálně na území ČR již 41 projektů) i MMR skrze probíhající a schválené projekty z Národní plánu obnovy a skrze činnost Agentury pro sociální začleňování. Cílem je budovat absorpční kapacity po celém území ČR tak, aby všude byla podpůrná opatření dostupná. I tak zle předpokládát, že naakumulovaný problém bytové nouze se bude odbavovat v průběhu delšího časového období - RIA realisticky zmiňuje a modeluje snížení bytové nouze o 30 % za 10 let.
Co se týče připomínky ke složitosti zákona, předkladatel konstatuje, že zákon reguluje komplexní problematiku - upravuje jak přenesenou, tak samostatnou působnost, a stanoví role velkého množství aktérů. MMR proto věnovalo velkou pozornost představování zákona relevantním aktérům - probíhaly vnější pracovní skupiny i dílčí konzultace. Dále se předpokládá tvorba detailních metodik (ve spolupráci s ASZ a MPSV). V rámci vypořádání meziresortního připomínkového řízení byla vybraná ustanovení návrhu zjednodušena. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023. ROZPOR
Po jednání 9.11. zůstává rozpor.
80 Jihočeský kraj § 3 Z Není jasné, kdo bude posuzovat, zda byty, v nichž se má osobám v bytové nouzi poskytnout bydlení, splňují základní funkční standardy (technické, bezpečností, hygienické) stanovené právním předpisem o technických požadavcích na stavby a další nově uváděné v přílohách 1, 2 a 3 k navrhovanému zákonu a zapisovat je do evidence podpory v bydlení?
Např. pro účely hmotné nouze toto na vyžádání posuzuje stavební úřad. Pokud by tomu tak mělo být i v tomto případě, což se tak dle požadavků, které by měly byty v navrhovaném zákoně splňovat, jeví, domníváme se, že dojde k nárůstu agendy také pro stavební úřady obcí s rozšířenou působností. A budou se muset mimo své právní předpisy, řídit také přílohami tohoto nově navrhovaného zákona? Není nikde z textu návrhu zákona zřejmé.
Trváme na upřesnění. Vysvětleno Postupy podle tohoto zákona nebude zjišťována shoda s pravidly stanovenými právním předpisem o technických požadavcích na stavby (resp. chystanou vyhláškou o požadavcích na výstavbu). Kontaktní místo pro bydlení bude při zjišťování, zda je byt způsobilým bytem [§ 47 odst. 1 písm. a)] [dříve § 49 odst. 1 písm. a)], ověřovat, zda byt splňuje požadavky stanovené přílohou č. 3 a případně i požadavky uvedené v příloze č. 2. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023. Na jednání 9.11. akceptováno.
81 Jihočeský kraj § 4 Z Viz naše připomínka k § 3 Vysvětleno Postupy podle tohoto zákona nebude zjišťována shoda s pravidly stanovenými právním předpisem o technických požadavcích na stavby (resp. chystanou vyhláškou o požadavcích na výstavbu). Kontaktní místo pro bydlení bude při zjišťování, zda je byt způsobilým bytem [§ 47 odst. 1 písm. a)] [dříve § 49 odst. 1 písm. a)], ověřovat, zda byt splňuje požadavky stanovené přílohou č. 3. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023. Na jednání 9.11. akceptováno.
82 Jihočeský kraj § 15 Z Zásadně nesouhlasíme s termínem „specializované poradenství“. Pomoc zahrnutá pod písm. a) až e) je již v současné době vykonávána, ať již sociálními pracovníky obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, tak poskytovateli sociálních služeb. V tomto smyslu vnímáme tedy jako duplicitu. Není také zřejmé, kdo by toto „specializované poradenství“ měl v rámci kontaktního místa poskytovat a jakou odbornou kvalifikaci splňovat.
Trváme na vypuštění. Vysvětleno Pokud specializované poradenství poskytuje přímo kontaktní místo, neřídí se zákonem o sociálních službách. Kontaktní místo však může zajišťovat poskytování specializovaného poradenství prostřednictvím externího subjektu, tedy jiné osoby [vizte odůvodnění § 16 odst. 1 v DZ (dříve § 15 odst. 1)]. Těmito jinými osobami budou typicky zřejmě dluhové poradny, advokáti, realitní zprostředkovatelé apod. a obvykle tak budou činit za úplatu, kterou kontaktní místo poskytne. Tyto osoby tedy budou muset splňovat kvalifikační požadavky pro poskytování specializovaného poradenství, pokud tak zvláštní právní předpis stanoví (zákon o advokacii, zákon o realitním zprostředkování, zákon o sociálních službách). Budou proto splňovat kvalifikační a jiné požadavky pro úplatné poskytování právních služeb (advokáti), pro poskytování služeb realitního zprostředkování podnikatelským způsobem (realitní zprostředkovatelé), pro poskytování služeb dluhového poradenství (registrovaní poskytovatelé sociálních služeb - dluhové poradny) a podobně. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023. ROZPOR
Po jednání 9.11. zůstává rozpor.
83 Jihočeský kraj § 21 Z Není zřejmé, z jakého důvodu má zpráva o bydlení obsahovat informace uvedené v písm. d) a e) s odkazem na důvodovou zprávu k tomuto paragrafu. „Bytové fondy“ jsou v samostatné působnosti každé jednotlivé obce a informace o počtu a struktuře těchto bytů či dokonce pravidlech pronájmu těchto bytů jsou dle našeho názoru zcela irelevantní v případech, kdy je daná obec není ochotna poskytnout k účelu zamýšlenému tímto zákonem.
Trváme na vypuštění, nebo upřesnění. Vysvětleno Zpráva o bydlení je analytickým nástrojem zaváděným zákonem o podpoře v bydlení, shromažďování údajů v ní však slouží k plánování státní bytové politiky. Cílem zprávy totiž není pouze získávání informací v rámci agendy podpory bydlení, ale také získávání kvalitních dat o velikosti bytového fondu obcí a jeho stavu, aby bylo možné lépe zacílit investiční nástroje a dotační programy pro výstavbu či rekonstrukce tak, aby reagovaly na potřeby v uzemí. Pokud budou data zveřejňována prostřednictvím zprávy, nebude třeba je od obcí získávat prostřednictvím dotazníků apod. Souhlas s vypořádáním 9. 10. 2023.
84 Jihočeský kraj § 25 a násl. Z Rozhoduje se, jedná se o správní řízení dle správního řádu?
Trváme na upřesnění. Vysvětleno Na základě zásadních připomínek krajů a ÚVČR-KML bude v celé části třetí opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisů nebo výmazů údaje nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ. Souhlas s vypořádáním 9. 10. 2023.
85 Jihočeský kraj § 29 Z Není zřejmé, co nastane, pokud žadatel nebude splňovat ani jedno z kritérií daných tímto ustanovením. Dále upozorňujeme na skutečnost, že je skupina osob, která nebude schopna, díky způsobu jejich života, doložit doklady prokazující skutečnosti dle tohoto ustanovení.
Trváme na upřesnění. Vysvětleno
Místní příslušnost kontaktního místa je dána primárně § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu, tedy podle místa trvalého pobytu [vizte prosím odůvodnění k § 29 v DZ (dříve § 28)]. Až doplňkově je stanovena zvláštní příslušnost, která reflektuje skutečnost, že osoby s nestabilním bydlením mají často evidovanou jinou adresu místa trvalého pobytu než adresu, na které se skutečně zdržují. Aby byl vztah obecné a zvláštní úpravy jednoznačný, bude nadpis § 30 [dříve § 29] uveden ve znění: "Doplňková místní příslušnost". Do § 30 [dříve § 29] bude dále doplněn odstavec 5 v tomto znění:
"(5) Určení místní příslušnosti podle správního řádu není odstavcem 1 dotčeno.".
V otázce předložení dokladů prokazujících skutečnosti podle tohoto ustanovení odkazujeme na důvodovou zprávu k § 30 odst. 3 [dříve § 29 odst. 3]: "Žadatel, který se dovolává toho, že se ve správním obvodu kontaktního místa zdržuje, předloží např. potvrzení provozovatele azylového domu, kde se zdržuje nikoliv přechodně nebo účtenky vystavené provozovatelem ubytovny. Osoby bez přístřeší mohou předkládat např. potvrzení nocleháren, poskytovatelů sociálních služeb nebo charitativních organizací, popř. i příkazovými bloky (dříve „pokutový blok“), které popisují skutky spáchané ve správním obvodu kontaktního místa.". Souhlas s vypořádáním 9. 10. 2023.
86 Jihočeský kraj § 30 Z Není zřejmé, co je myšleno „je-li to nezbytné“, kdo o tom bude rozhodovat?, …“provede se sociální šetření“. To znamená sociálním pracovníkem. Kontaktní místo bude mít svého sociálního pracovníka, nebo si bude dožádávat provedení sociálního šetření od sociálního pracovníka ORP, či jiného sociálního pracovníka?
Trváme na upřesnění a doplnění textu ustanovení. Vysvětleno Nezbytnost provedení šetření bytové situace si vyhodnotí kontaktní místo, resp. konkrétní úřední osoba vyřizující danou žádost, stejně jako si obecně správní orgán vyhodnocuje provedení kteréhokoliv důkazního prostředku. Vizte např. § 51 odst. 1 větu první nebo § 52 větu druhou správního řádu.
Sociální šetření bude nahrazeno samostatným institutem šetření bytové situace (samozřejmě v přenesené působnosti). To nevylučuje vzájemnou spolupráci a součinnost se sociálním pracovníkem úřadu v rámci přenesené působnosti sociální práce. Ustanovení § 31 [dříve § 30] bude uvedeno v tomto znění:
"§ 31
Šetření bytové situace
(1) Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, provede se šetření, při kterém se zjišťuje bytová situace žadatele a členů jeho domácnosti, jejich možnost opatřit si vyhovující bydlení na trhu, zvláštní potřeby a další skutečnosti podstatné pro posouzení žádosti o podpůrné opatření.
(2) Žadatel a členové jeho domácnosti poskytnou při šetření součinnost.
(3) Místo, datum a čas provedení šetření musejí být žadateli oznámeny nejpozději 7 pracovních dnů předem, ledaže žadatel souhlasí s jeho dřívějším provedením.
(4) Šetření může provádět pouze sociální pracovník podle zákona o sociálních službách.
(5) O provedeném šetření provede sociální pracovník záznam v evidenci. Opis záznamu o provedeném šetření předá žadateli kontaktní místo.
(6) Vyřizuje-li žádost o podpůrné opatření krajský úřad,
a) může požádat o provedení šetření kontaktní místo,
b) předá žadateli opis záznamu o provedeném šetření krajský úřad, ledaže šetření provedl sociální pracovník kontaktního místa.".
Podrobněji bude postup při šetření bytové situace specifikován v metodice pro KMB. Sociální pracovník ORP je zároveň sociálním pracovníkem KMB, neboť KMB = obecní úřad ORP.
V DZ pak bude k § 31 odst. 4 a 6 mj. uvedeno:
"K odst. 4
(...)
Jelikož tuto činnost vykonává kontaktní místo při výkonu vrchnostenské veřejné správy, musí být sociální pracovník zaměstnancem obce s rozšířenou působností zařazeným do obecního úřadu."
a
"K odst. 6
Navrhuje se upravit situace, kdy žádost o podpůrné opatření vyřizuje krajský úřad. K tomu může dojít při postupu podle § 43 písm. b), kdy krajský úřad může sám činit potřebná opatření ke zjednání nápravy předchozího protiprávního postupu kontaktního místa. Mimo jiné může krajský úřad sám vyřídit celou žádost o podpůrné opatření.
K písm. a)
Navrhuje se stanovit, že pokud vyřizuje žádost o podpůrné opatření krajský úřad, nemusí šetření bytové situace provádět jen „krajský“ sociální pracovník, ale krajský úřad může požádat o provedení šetření kontaktní místo. Důvodem je nejen nedostatek sociálních pracovníků na některých krajských úřadech, ale také výtečná znalost místního prostředí ze strany obecních sociálních pracovníků. Tato věta je zvláštním ustanovením k § 13 odst. 1 větě první správního řádu. Navrhuje se totiž stanovit, že krajský úřad může požádat o provedení šetření kontaktní místo, aniž by musel dojít k závěru, že tento úkon může provést pouze s obtížemi nebo s neúčelnými náklady.
(...)". Souhlas s vypořádáním 9. 10. 2023.
87 Jihočeský kraj § 34 Z Kontaktní místo „rozhodne“… „i bez žádosti“ – jedná se tedy o správní řízení? V tomto případě správní řízení z moci úřední? Pokud poskytování asistence je pro žadatele dobrovolné – viz nutnost uzavřít smlouvu o poskytování asistence dle § 81, proč se v tomto § hovoří o zápisu i bez žádosti. Bude pak potřebné osobě asistence poskytována bez smlouvy, tzn. „nuceně“?
Trváme na upřesnění. Vysvětleno Na základě zásadních připomínek krajů a ÚVČR-KML bude v celé části třetí opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti a zápisů a výmazů údajů nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ.
Poskytování, resp. přijímání asistence je dobrovolné a vždy k němu dochází na základě smlouvy o asistenci. Nicméně pokud bude u potřebného se zápisem údaje o potřebě bytového podpůrného opatření v evidenci uveden také zápis o potřebě asistence, lze se domnívat, že mu většina poskytovatelů neposkytne podpůrné opatření garancí, podnájemního bydlení nebo podporovaného obecního bydlení, dokud nebude mít zajištěnou také asistenci v bydlení. Předpokladem pro přiznání a vyplacení příspěvku na tato "zabydlovací" podpůrná opatření v případech, kdy je u podporované osoby v evidenci uveden údaj o potřebě asistence, totiž je, že je s touto podporovanou osobou uzavřena účinná smlouva o asistenci [vizte také § 96 odst. 6 a jeho odůvodnění v DZ (dříve § 95 odst. 6)]. Tím jsou potřební s oběma zápisy o potřebě podpůrného opatření, tedy jak se zápisem o potřebě bytového podpůrného opatření, tak se zápisem o potřebě asistence, motivováni k uzavření smlouvy o asistenci. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023. Na jednání 9.11. akceptováno.
88 Jihočeský kraj § 35 Z Znění ustanovení tohoto paragrafu považujeme za nesrozumitelné.
Dále není zřejmé, co a kam se bude zasílat pokud „žadatel“ nebude mít elektronickou adresu? Domníváme se i vzhledem ke znalosti klientů v rámci sociální práce, že takové případy budou.
Trváme na doplnění i jiné formy zasílání upozornění. Vysvětleno Cílem ustanovení je, aby byl potřebný upozorněn na konec platnosti zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření, ale pouze v těch případech, kdy by to neznamenalo přílišnou administrativní zátěž pro kontaktní místo – srov. automatické zasílání (e-mailové) zprávy evidencí. Zvolené řešení předkladatel navrhuje, aby vyvážil zájmy zranitelné cílové skupiny, kterou je třeba upozornit na to, že přichází o možnost čerpat v dohledné době podpůrné opatření, a to přestože byla o době platnosti zápisu vhodně informována již dříve, a zároveň nezatížit kontaktní místo administrativně náročným fyzickým doručováním. Doručováno tak bude v tomto případě pouze těm účastníkům řízení, kteří svou e-mailovou adresu uvedli. Vzhledem k tomu, že první verze evidence nebude zasílání automatických zpráv umožňovat, je náběh této funkcionality upraven v přechodných ustanoveních. Dokud nebude evidence toto technické řešení umožňovat, potřebný nebude na danou skutečnost upozorňován. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023. Na jednání 9.11. akceptováno.
89 Jihočeský kraj § 36 Z Znění ustanovení tohoto paragrafu považujeme za nesrozumitelné. Např. u odst. 3 není vůbec zřejmé, co je myšleno „takovou změnou okolností, pro které nelze prodloužit dobu platnosti zápisu …“ Kdo bude tyto okolnosti posuzovat? Kontaktní místo? Jednalo by se dle našeho názoru o subjektivní názor, který není přípustný.
Trváme na upřesnění, doplnění. Vysvětleno Formulace ustanovení byla inspirována § 198 zákona č. 283/2021, stavebního zákona. Vizte odůvodnění k § 37 v DZ [dříve § 36]:
"Kontaktní místo žádosti vyhoví, pokud nedošlo k podstatné změně okolností, tedy pokud se nezlepšila situace žadatele natolik, že není v bytové nouzi nebo že mu pro překonání nebo odvrácení bytové nouze budou stačit mírnější formy pomoci (např. specializované poradenství).".
Takovou změnou jsou tedy myšleny změny, které by znamenaly, že by tu již nebyl důvod pro zápis údaje o potřebě podpůrného opatření, pokud by šlo o žádost o zcela nový zápis, nikoliv pouze o prodloužení doby platnosti zápisu. Tyto okolnosti bude samozřejmě posuzovat kontaktní místo a nejednalo by se o "subjektivní názor", neboť podmínky pro zápis údaje o potřebě podpůrného opatření, stejně jako podmínky pro prodloužení platnosti zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření jsou objektivní povahy. Souhlas s vypořádáním 9. 10. 2023.
90 Jihočeský kraj § 40 Z Domníváme se, že „příslušným“ by mělo být to kontaktní místo, na jehož území se žadatel zdržuje.
Trváme na úpravě. Vysvětleno Dá se předpokládat, že kontaktní místo, v jehož správním obvodu se žadatel zdržuje (nebo kde se do budoucna hodlá zdržovat) je právě i kontaktním místem, které naposledy vyřizovalo jeho žádost o podpůrné opatření v prvním stupni. Žadatel (nyní potřebný) si totiž bude zpravidla podávat žádost o podpůrné opatření u toho kontaktního místa [příslušného buď podle § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu, nebo podle § 30 (dříve § 29) návrhu], kde se nyní zdržuje nebo kde se hodlá napříště zdržovat, protože potenciální poskytovatel je motivován mu poskytnout podpůrné opatření pouze ve správním obvodu takového kontaktního místa, protože pouze tak mu bude přiznán příspěvek na poskytování podpůrného opatření (vizte § 102 návrhu).
Pokud by bylo pro kontaktní místo obtížné opatřit si podklady pro vyřízení žádosti, může využít institut dožádání podle § 13 správního řádu.
Navíc předkladatel považuje za nepraktické a v rozporu se zásadou dobré správy, aby o změnách evidovaných údajů rozhodovalo (potenciálně) jiné KMB, než to, které evidovaný údaj do evidence zapsalo. Lze totiž důvodně předpokládat, že KMB, které evidovaný údaj do evidence zapsalo, má více informací o žadateli než jiné KMB (tedy to, kde se nyní žadatel zdržuje, což může být jiné KMB, než které evidovaný údaj do evidence zapsalo).
Dalším důvodem pro nevyhovění návrhu připomínkového místa je, že v případě vyhovění by žadatel při každé změně evidovaného údaje musel prokazovat místní příslušnost KMB, u kterého podává žádost, a KMB by muselo svoji místní příslušnost zkoumat. To by znamenalo další administrativní zátěž jak na straně KMB, tak žadatele. Z těchto důvodů předkladatel preferuje zachování současného znění. Souhlas s vypořádáním 9. 10. 2023.
91 Jihočeský kraj § 44 Z Znění ustanovení tohoto paragrafu považujeme za nesrozumitelné a matoucí. Na základě předchozích ustanovení je zřejmé, že kontaktní místo bude vždy rozhodovat ve správním řízení, není jasné, kdy by mohla nastat situace, že by ve správním řízení nerozhodoval.
Trváme na upřesnění. Vysvětleno Připomínka přestala být relevantní. Na základě zásadních připomínek krajů a ÚVČR-KML bude v celé části třetí opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisu nebo výmazu údaje nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ.
Ustanovení § 42 [dříve § 44] bude podstatně rozšířeno a jeho odstavec 2 mj. stanoví, že se žadatel vyrozumí o neprovedení zápisu vždy, nikoliv pouze na požádání, jak by vyplývalo z obecné úpravy § 155 odst. 3 správního řádu:
"§ 42
Vyrozumění
(1) Kontaktní místo vyrozumí žadatele o zápisu, změně nebo výmazu údaje podle této části, ke kterým došlo v souladu se žádostí, do 15 dnů od jejich provedení.
(2) Shledá-li kontaktní místo, že nelze provést zápis, změnu nebo výmaz údaje podle této části v souladu se žádostí, vyrozumí o tom žadatele a sdělí mu důvody, které k tomuto závěru vedly.
(3) Provede-li kontaktní místo zápis, změnu nebo výmaz údaje podle této části, aniž by o to potřebný požádal nebo v rozporu s jeho žádostí, vyrozumí jej o tom do 15 dnů a sdělí důvody, pro které zápis, změnu nebo výmaz údaje provedlo.".
Ustanovení § 43 [dříve § 45] pak bude v novém znění vycházet z § 61 [dříve § 64] a umožní nadřízenému orgánu zasáhnout za účelem nápravy, neboť obecná úprava podle § 156 odst. 2 správního řádu by mohla být nedostatečná. Souhlas s vypořádáním 9. 10. 2023.
92 Jihočeský kraj § 45 Z Znění ustanovení tohoto paragrafu považujeme za nesrozumitelné. Není jasné, jakou věc by měl krajský úřad jako nadřízení orgán vyřizovat. Zároveň stejně jako u předchozího § 44 se domníváme, že se bude jednat o správní řízení.
Trváme na upřesnění. Vysvětleno Předkladatel se domnívá, že z kontextu (zejména systematiky) ustanovení je zřejmé, že slovem "věc", je míněno jakékoli řízení podle této části třetí. Jiný výklad není podle názoru předkladatele možný. Připomínka nicméně přestala být relevantní. Na základě zásadních připomínek krajů a ÚVČR-KML bude v celé části třetí opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisu nebo výmazu údaje nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ. Ustanovení § 43 [dříve § 45] bude v této souvislosti uvedeno v tomto znění, které odpovídá § 61 [dříve § 64]:
"§ 43
Náprava protiprávního postupu
Zjistí-li krajský úřad při své úřední činnosti, že kontaktní místo nepostupovalo v souladu s právními předpisy,
a) nařídí kontaktnímu místu, aby ve stanovené lhůtě učinilo potřebná opatření ke zjednání nápravy, nebo
b) sám učiní potřebná opatření ke zjednání nápravy, přičemž se použijí ustanovení hlav I a II obdobně.". Souhlas s vypořádáním 9. 10. 2023.
93 Jihočeský kraj Část čtvrtá, § 47 odst. 2 písm. f); § 49 odst. 1 písm. a) a další Z Jedná se o administrativní a byrokratickou zátěž nejen pro kontaktní místo, ale zejména pro poskytovatele, kteří byť by měli v úmyslu poskytnout byt do evidence, budou díky nastaveným podmínkám spíše odrazeni, než aby se naplnila vize předkladatele zvýšit nabídku nájemních bytů na trhu.
K § 47 odst. 2 písm. f); § 49 odst. 1 písm. a) a dalším:
Viz naše připomínka k § 3
Trváme na upřesnění. Vysvětleno Předkladatel si uvědomuje, že se jedná o jistou administrativní zátěž. Zápisy a vedení bytů v evidenci jsou však nezbytné z více důvodů. Hlavním důvodem je umožnění krajskému úradu, aby se při rozhodování o přiznání příspěvku poskytovateli mohl spolehnout na údaje o bytech vedených v evidenci, které pro něj ověřilo kontaktní místo, tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností. Krajský úřad tak nebude muset při řízení o přiznání příspěvku sám zjišťovat, zda je byt skutečně způsobilým bytem. Není totiž přípustné, aby pro účely systému podpory v bydlení byly používány jakékoliv byty. Byty musejí splňovat základní předpoklady pro vyhovující bydlení, přičemž tyto předpoklady musejí být samozřejmě prokázány a v případě přetrvávajících pochybností ověřeny. Krajský úřad při rozhodování o přiznání příspěvku rovněž musí vědět, zda je byt vhodný pro konkrétní zabydlovanou domácnost.
Dalším důvodem je snadnější a rychlejší koordinace poskytování podpůrných opatření, kdy bude mít kontaktní místo setrvalý přehled o bytech, které mohou být nabídnuty.
Obdobně jako u připomínky k § 3 (připomínka č. 80) potvrzujeme, že úsudek o splnění stanovených podmínek si udělá kontaktní místo. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023. Na jednání 9.11. akceptováno.
94 Jihočeský kraj § 78 Z Zásadně nesouhlasíme s navrhovaným odst. 3), který stanoví, že nájemné v podporovaném obecním bydlení musí být ujednáno nejvýše ve výši 80 % nájemného podle cenové mapy nájemného v okamžiku uzavření smlouvy. Považujeme to za diskriminační vůči ostatním „druhům“ „formám“ podporovaného bydlení, kde je uvedeno, že „Nájemní smlouva obsahuje ujednání výše nájemného nepřesahující výši nájemného podle cenové mapy nájemného v okamžiku uzavření nájemní smlouvy (viz § 71 , § 74 a § 75).
Kdy také zdůvodnění v důvodové zprávě je pro nás zcela nelogické a neakceptovatelné, kdy s odkazem na § 9 v důvodově zprávě u § 71 odst. 4; § 74 odst. 3 písm. b) a § 75 odst. 3 předkladatel uvádí, že nájemné může dosahovat nejvýše do částky stanovené v cenové mapě. Nájemní bydlení tedy musí zůstat pro potřebného finančně dostupné; zatímco u § 78 není nijak odůvodněno, co k tomuto kroku (nejvýše ve výši 80% nájemného dle cenové mapy nájemného) předkladatele vedlo. A to i s ohledem na skutečnost, že dále v důvodové zprávě k tomuto paragrafu uvádí, že je to opatření založené na dobrovolném zapojení obcí a je vykonávána v samostatné působnosti.
Trváme na uvedení do souladu s ostatními typy podnájemního bydlení. Akceptováno Ustanovení § 74 odst. 3 [dříve § 78 odst. 3] bude uvedeno v následujícím znění:
"Nájemní smlouva obsahuje ujednání výše nájemného nepřesahující výši nájemného podle cenové mapy nájemného v okamžiku uzavření nájemní smlouvy.".
Jde o totožnou úpravu jako u poskytování garancí. Souhlas s vypořádáním 9. 10. 2023.
95 Jihočeský kraj § 80 Z Zásadně nesouhlasíme, aby asistenci dle odst. 1 písm. a) až c) tohoto navrhovaného paragrafu mohli vykonávat „asistenční pracovníci“, kdy se jedná o činnosti, které v rámci zákona o sociálních službách již dnes mohou vykonávat pouze sociální pracovníci.
Trváme na úpravě. Vysvětleno Činnosti, které bude zajišťovat asistence v bydlení, neodpovídají aktuálním formám sociálních služeb v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Asistence v bydlení a sociální služba se liší rozsahem činností, neboť asistence obsahuje vyšší míru kontroly, specializuje se na řešení bytové nouze (udržení bydlení apod.) namísto sociálního začleňování jako celku a rozsah činností asistence přesahuje činnosti specifikované v zákoně o sociálních službách aj. Proto je asistence upravena samostatně v návrhu zákona o podpoře v bydlení. Činnosti asistence a sociálních služeb se doplňují, avšak nepřekrývají. Sociální práce s těmito osobami, která může probíhat paralelně, je totiž zaměřená šířeji a komplexně, respektive zacílena na řešení nepříznivé sociální situace a zvýšení kompetencí osob v nepříznivé sociální situaci, které nemají primárně souvislost s bydlením, ohrožením ztrátou bydlení apod. V rámci činností asistence je kvalifikace sociálního pracovníka vyžadována pro konkrétní vyjmenované činnosti, které bez této kvalifikace nelze vykonávat. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023. Na jednání 9.11. akceptováno.
96 Jihočeský kraj § 80, 83, 132 písm. e) Z Pokud pověření k poskytování asistence mohou získat také registrovaní poskytovatelé sociálních služeb, dochází tím dle našeho názoru k duplicitě, a to i s odkazem na možnost získání příspěvku na poskytování asistence a dotace poskytované k poskytování sociálních služeb
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Poskytování asistence v bydlení bude nová samostatná aktivita zaměřená jen na pomoc a podporu v bydlení, zejména na udržení bydlení. Liší se tak od stávajících služeb dle zákona o soc. službách. Stávající legislativní rámec neumožňuje poskytování potřebného rozsahu činností a intenzity podpory, včetně kvalifikace, kdy činnosti nemusí vykonávat sociální pracovník a posiluje výkon kontroly oproti zákonu č. 108/2006 Sb.
Záměrem navrhované úpravy je, aby asistence nebyla závislá na dostupných kapacitách poskytovatelů sociálních služeb, protože poskytnutí asistence v bydlení je dle předkladatele klíčová činnost v rámci podpory v bydlení, proto je upravena v rámci tohoto návrhu zákona.
Sociální služby koexistují vedle poskytované asistence a nabízí podporu a pomoc nad rámec činností asistence, dle potřeb domácnosti. Asistence v bydlení je financována výkonově, paušální platbou za uzavřenou smlouvu. V rámci kontroly podpůrných opatření bude kontrolováno rovněž to, zda není podpora jedné domácnosti financována duplicitně, např. zda intervence v rámci poskytování asistence nejsou vykazovány i v rámci poskytování soc. služeb.
ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023. Na jednání 9.11. akceptováno.
97 Jihočeský kraj § 88 a 89 Z Z návrhu předkládaného zákona není vůbec zřejmé, co se stane v případě (co bude následovat), kdy v tomto typu bydlení se všemi formami pomoci osoba přeci jen „selže“ – přijde o bydlení. §§ 88 ani 89 nijak blíže tyto situace neřeší, vyjma uvedení („na jednání pozve osobu a další osoby“, „provede zápis v evidenci“, prostřednictvím evidenci oznámí KM ukončení poskytování …“, „KM oznámení …. Uloží do evidence k osobě…“). Toto považujeme za zcela nedostatečné.
Trváme na doplnění. Vysvětleno Předkládaný návrh zákona obsahuje několik kontrolních a podpůrných mechanismů k minimalizaci rizika selhání domácností, které čerpají podpůrná opatření nejenom bytová. KMB má jasnou koordinační roli a ve spolupráci s dalšími aktéry v systému podchycuje problém včas, tedy ve fázi, kdy se dá předejít ztrátě bydlení. Systém zákona o podpoře v bydlení je postaven nejenom na zahraničních dobrých praxích, které na základě evaluačních dat vykazují minimální míru selhání zabydlených domácností. Pro ty, kteří přesto selžou, jsou zde stále jiné formy pomoci, jako před přijetím tohoto návrhu zákona. Více k tomuto v RIA (kapitola č. 3).
ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023. Na jednání 9.11. akceptováno.
98 Jihočeský kraj § 90 Z Domníváme se, že název navrhovaného paragrafu by měl znít „Kontrola prováděná krajským úřadem a ministerstvy“.
Není nám zřejmé, jaké řádné provádění podpůrného opatření má krajský úřad kontrolovat (odst. 1)
U odst. 2 se domníváme, že by mělo být uvedeno takto: „Ministerstvo kontroluje, zda je prováděno řádně poskytování garancí a jsou dodržovány standardy kvality garancí, podnájemního bydlení a jsou dodržovány standardy kvality podnájemního bydlení nebo podporovaného obecního bydlení, na které byl přiznán příspěvek.“
Stejně tak u odst. 3 by mělo být uvedeno: „Ministerstvo práce a sociálních věcí kontroluje, zda je prováděno řádné poskytování asistence a jsou dodržovány standardy kvality asistence, na které byl přiznán příspěvek.“
Trváme na doplnění. Akceptováno částečně Ad 1: Nadpis § 88 [dříve § 90] bude upraven, byť je krajský úřad orgánem kraje, a proto lze říci, že kontrolu provádí kraj.
Ad 2: Řádné provádění (poskytování) podpůrného opatření znamená takové provádění (poskytování), které není v rozporu s požadavky stanovenými zákonem.
Ad 3: Není potřeba výslovně doplňovat, že lze kontrolat dodržování standardů kvality, neboť jsou poskytovatelé povinni tyto standardy kvality dodržovat a dodržování standardů kvality lze zahrnout pod pojem řádného poskytování podpůrného opatření, vizte také vypořádání připomínky č. 257 Moravskoslezského kraje. Každá kontrola řádného poskytování podpůrného opatření tedy bude zahrnovat kontrolu dodržování standardů kvality. Souhlas s vypořádáním 9. 10. 2023.
99 Jihočeský kraj § 162 Z Přístup k údajům o všech potřebných a podporovaných osobách nemá / není dán krajskému úřadu, ale v § 164 odst. 2 se uvádí, že seznám potřebných může vytvořit dle písm. c) krajský úřad.
Trváme na upřesnění. Akceptováno Do § 164 [dříve § 162] bude doplněn také krajský úřad. Souhlas s vypořádáním 9. 10. 2023.
100 Jihočeský kraj Příloha č. 1 Z Není zřejmé, kdo bude posuzovat (stavební úřady, kontaktní místo, …), na základě, jakého oprávnění, … viz naše připomínka k § 3.
Trváme na doplnění. Vysvětleno Přelidněnost bytu ve smyslu přílohy č. 1 bude pro účely posouzení bytové nouze žadatele o podpůrné opatření posuzovat kontaktní místo, přičemž bude možné provést šetření bytové situace na místě [§ 31 (dříve § 30)]. Zda je pro potřebného byt vhodným bytem, bude při rozhodování o žádosti o přiznání příspěvku (§ 100 odst. 1 úvodní části ustanovení) posuzovat krajský úřad, který bude vycházet z údajů o potřebném v evidenci (kam budou zapisováni i členové domácnosti potřebného) a z údajů o velikosti bytu v evidenci. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023. Na jednání 9.11. akceptováno.
101 Jihočeský kraj Příloha č. 2 Z Není zřejmé, kdo bude posuzovat (stavení úřady, kontaktní místa, …), příp. na základě, jakého oprávnění, … viz naše připomínka k § 3.
Trváme na doplnění. Vysvětleno Ověřování souladu údaje uvedeného v žádosti podle § 45 odst. 3 [dříve § 47 odst. 2 písm. f)] se skutečností bude provádět kontaktní místo, což je dostatečně zřejmé z § 47 odst. 3 písm. b) [dříve § 49 odst. 2]. Zda je pro potřebného byt vhodným bytem, bude při rozhodování o žádosti o přiznání příspěvku (§ 100 odst. 1 úvodní části ustanovení) posuzovat krajský úřad, který bude vycházet z údajů o potřebném v evidenci (kam lze zapisovat specifické potřeby potřebného a členů jeho domácnosti) a z údajů o tom, zda byt vyhovuje specifickým potřebám podle přílohy č. 2.
Pozn.: Předkladatel si dovoluje upozornit, že ověřování, zda byt vyhovuje specifickým potřebám podle přílohy č. 2, bude prováděno pouze v případech, kdy poskytovatel požádá o zápis příslušného údaje do evidence, tedy nikoliv plošně u všech bytů. Souhlas s vypořádáním 9. 10. 2023.
102 Jihočeský kraj Příloha č. 3 Z Není zřejmé, kdo bude posuzovat (stavební úřady, kontaktní místa, …), příp. na základě jakého oprávnění, … viz naše připomínka k § 3.
Trváme na doplnění. Vysvětleno Zda byt odpovídá požadavkům přílohy č. 3, tedy zda je způsobilým bytem ve smyslu § 3, bude ověřovat kontaktní místo pro bydlení při vyřizování žádosti o zápis bytu do evidence [§ 47 odst. 1 písm. a) (dříve § 49 odst. 1 písm. a))], před případným zápisem údaje o nezpůsobilosti bytu např. po provedené kontrole souladu údajů v evidenci se skutečností [§ 52 písm. b) a § 59 (dříve § 52 písm. b) a § 62)] a před výmazem údaje o nezpůsobilosti bytu z evidence [§ 53 písm. a) (dříve § 55 písm. a))]. Podle § 100 odst. 1 úvodní části ustanovení pak krajský úřad přizná příspěvek na správu nebo na poskytování podpůrného opatření, pouze pokud je podle údajů v evidenci byt ve vztahu k potřebnému vhodným bytem. Vhodným bytem může být pouze způsobilý byt (§ 4 odst. 2). Souhlas s vypořádáním 9. 10. 2023.
103 Jihočeský kraj Příloha č. 4 Z Není zřejmé, kdo bude posuzovat (kontaktní místo, sociální pracovníci ORP, …), příp. na základě jakého oprávnění, …
Zároveň upozorňujeme, že hned u skupiny 1. je rozpor s občanským zákoníkem (§ 971 odst. 3) ve vazbě k zákonu o OSPOD, kdy není možné umístění dítěte do náhradní péče v souvislosti s nedostatkem vyhovujícího bydlení, …
U skupiny 3 a podskupiny 3.1 se domníváme, že kontaktní místo není kompetentní nahlížet do zdravotnické dokumentace při posuzování, zda se jedná o osobu se závažnými zdravotními postiženími.
Zároveň, jako problematickou vidíme skupinu 12. a to i s ohledem na Listinu základních práv a svobod. Akceptováno částečně Zvláštní potřebnost posuzuje kontaktní místo – vizte část třetí zákona, např. § 29 a 32 odst. 3 a 4 [dříve § 28 a 31 odst. 3 a 4], § 40 nebo 41.
1. skupina - akceptováno a v textu bude upraveno.
3. skupina - kontaktní místo nebude nahlížet do dokumentace, ale k posouzení využije potvrzení od kompetentního orgánu, které žadatel předloží.
12. skupina - diskriminací se pro účely tohoto zákona rozumí diskriminace podle zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pokud se žadatel bude cítit být diskriminován na trhu s bydlením, doloží tuto skutečnost sám. V metodice bude doplněno, jak může být dokládána příslušnost ke každé ze skupin zvláště potřebných osob. Souhlas s vypořádáním 9. 10. 2023.
104 Jihomoravský kraj Teze č. 5 Z Zásadní připomínka:
Prováděcí předpisy jsou pouze v podobě tezí, nelze komplexně posoudit dopad.
Teze 5 vyhl. MPSV, kterou se stanoví obsah úkonů při činnostech poskytovaných v rámci asistence v bydlení a standardy kvality poskytované asistence v bydlení
Standardy kvality nejsou rozpracované, celkem chybí ustanovení osmi paragrafů, zejména § 14 personální a organizační zajištění má významný vliv na kvalitu poskytované služby.
Vysvětleno Předložení tezí prováděcích právních předpisů vyžadují Legislativní pravidla vlády teprve ve fázi předkládání návrhu zákona vládě. Jejich smyslem není podrobné rozpracování návrhu prováděcího právního předpisu, právě proto se připouští podoba pouhých tezí. Návrhy prováděcích právních předpisů budou podrobeny samostatnému připomínkovému řízení. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Bez reakce.
105 Jihomoravský kraj Teze č. 6 Z Teze 6
vyhl. MPSV, kterou se stanoví výše prostředků na financování, konkrétně příspěvků na poskytování asistence dle §151/1 písm b)
Stanoveno odhadem částka 561 mil, podle navrženého klíče pro Jihomoravský kraj připadne 10% z této částky. Bude to částka dostatečná? Vysvětleno Ano, 56,1 milionu Kč bude pro Jihomoravský kraj částka dostatečná. Případné obavy Jihomoravského kraje snad mohou být rozptýleny tím, že pokud by se v průběhu roku přece jen ukázalo, že tato částka stačit nebude, požádá krajský úřad Jihomoravského kraje podle § 157 odst. 3 [dříve § 156 odst. 3] Ministerstvo práce a sociálních věcí o vyplacení dalších prostředků na financování příspěvků na poskytování asistence a Ministerstvo práce a sociálních věcí v návaznosti na to rozhodne o vyplacení dostatečné částky dalších prostředků na financování příspěvků na poskytování asistence podle § 158 odst. 4 [dříve § 157 odst. 4]. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Bez reakce.
106 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) Obecně Z Na potřebu přijetí zákona o sociálním bydlení či jiného nástroje k řešení bytové nouze upozorňuje ochránce dlouhodobě. Ostatně přijetí zákona o sociálním bydlení považoval za nezbytné již první veřejný ochránce práv. Rovněž Ústavní soud ve svém nedávném rozhodnutí upozornil na dlouhodobou nejistotu obyvatel v oblasti bydlení a uvedl, že stav, kdy v České republice chybí odpovídající zákonná úprava sociálního bydlení, je dlouhodobě neudržitelný a směřuje proti našim mezinárodním závazkům.1) Vítám proto, že Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo návrh zákona o podpoře v bydlení, který má za cíl pomoci lidem v bytové nouzi.
Namísto zákona o sociálním bydlení, který má vláda ve svém programovém prohlášení, však ministerstvo předložilo zákon o podpoře v bydlení. Ačkoliv oceňuji, že vláda učinila tento krok ke zlepšení bytové nouze, od dříve připravovaných variant zákona o sociálním bydlení se liší v jednom zásadním bodě – nikomu nestanoví povinnost sociální bydlení skutečně zajišťovat. Zákon o podpoře v bydlení počítá s dobrovolným zapojením obcí i jiných vlastníků bytů s tím, že do připravovaného systému své byty potřebným lidem poskytnou. Úspěch celého, tímto zákonem zamýšleného systému tak stojí a padá s ochotou poskytovatelů bydlení byty do systému nabídnout. To samozřejmě přináší jak riziko, že bytů nebude dostatek pro všechny potřebné, tak také riziko regionálních nerovností. Už nyní jsou totiž znatelné rozdíly mezi obcemi, kdy některé disponují velkým bytovým fondem, jiné naopak svůj bytový fond privatizovaly. Stejně tak míra sociálního vyloučení a s ním spojené bytové nouze je v jednotlivých regionech našeho státu rozdílná, přičemž ochota poskytovat byty do systému podporovaného bydlení může být nižší právě v těch regionech, kde bude poptávka po nich nejvyšší.
Zákon je podle mého názoru příliš kazuistický, obsáhlý a pro jeho obsáhlost a kazuistiku může být pro mnoho občanů, kterým je určen, nesrozumitelný. Nakolik funkčním nástrojem však tento zákon skutečně bude, ukáže až praxe. Mám tak za to, že po určité době jeho účinnosti by měla vláda provést vyhodnocení, zda je nástrojem dostatečným, a to napříč všemi regiony a vůči všem skupinám zvlášť potřebných osob, či zda bude přece jen třeba doplnit jej dalším opatřením, například nejen třeba zákonem o bydlení sociálním.
Tato připomínka je zásadní.
1) Nález Ústavního soudu ze dne 25. dubna 2023, sp. zn. II. ÚS 2533/20. Vysvětleno Co se týče dobrovolného zapojení poskytovatelů, jedná se stále o preferované řešení. Po důkladných konzultacích se zástupci obcí bylo jako optimální řešení zvoleno motivační nastavení pro poskytování obecního podporovaného bydlení, nikoli povinnost vyčlenit bytový fond. Pokud v určitém ORP nebudou pronajímat byty obce, je možné je zajistit vyhovující bydlení pomocí zapojení soukromého sektoru prostřednictvím podpůrných opatření bydlení s garancí a podnájemního bydlení, v rámci kterých zároveň probíhá důsledná kontrola bytů, délky smluv a ceny tak, aby bylo zamezeno případnému obchodu s chudobou. Pro úspěšnou implementaci zákona vytváří podmínky již před jeho účinností (a bude od počátku účinnosti) MPSV skrze systémové projekty z OPZ a OPZ+ (aktuálně na území ČR již 41 projektů) i MMR skrze probíhající a schválené projekty z Národní plánu obnovy a skrze činnost Agentury pro sociální začleňování. Cílem je budovat absorpční kapacity po celém území ČR tak, aby všude byla podpůrná opatření dostupná. I tak zle předpokládát, že naakumulovaný problém bytové nouze se bude odbavovat v průběhu delšího časového období - RIA realisticky zmiňuje a modeluje snížení bytové nouze o 30 % za 10 let.
Do Přílohy 6 RIA byla doplněna Analýza uskutečnitelnosti (feasibility) implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení. Zde uvádíme pouze shrnutí jejích závěrů:
Z analýzy uskutečnitelnosti implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení vyplývá, že:
Získání v závěrečné zprávě RIA předpokládaného počtu soukromých bytů (2 000 ročně) i obecních bytů (1 100 ročně) je uskutečnitelné.
Uskutečnitelné je taktéž zavedení zákonem navrhovaných nových agend, služeb a získání adekvátního personálního zajištění pro ně:
- Uskutečnitelné je otevření kontaktních míst bydlení obecními úřady ORP (pražskými městskými částmi), jelikož si žádá získání pouze necelých 200 kvalifikovaných sociálních pracovníků (srovnej s 2 600 kvalifikovanými sociálními pracovníky na OSPOD na ORP) a 235 poradců. Jde o vyzkoušený nástroj. Kontaktní místo bydlení (jako poskytovatel poradenství v oblasti bydlení) bylo v rámci různých pilotních projektů doposud otevřeno již v 21 obcích v 11 krajích ČR.
- Uskutečnitelný je výkon navrhovaných agend krajskými úřady (kraj má být metodickým centrem a výplatním místem pro státní příspěvky). Krajské úřady již vykonávají velmi obdobnou agendu v případě jiných veřejných služeb v mnohonásobně větším rozsahu.
- Uskutečnitelný je rozvoj programů garancí pro majitele či podnájemního bydlení v předpokládaném rozsahu. S programy tohoto typu už mají (díky pilotním projektům) zkušenosti desítky subjektů (převážně NNO).
- Uskutečnitelné je zajištění poskytování asistence v bydlení v předpokládaném rozsahu s ohledem na to, že napříč ČR působí stovky poskytovatelů sociálních služeb obdobného charakteru, kteří se mohou stát poskytovateli asistence.
Uskutečnitelné je vybudování informačního systému pro navržený systém podpory v bydlení, na což jsou alokování prostředky v Národním plánu obnovy.
Pro úspěšnou implementaci zákona vytváří podmínky již před jeho účinností (a bude od počátku účinnosti) MPSV skrze systémové projekty z OPZ a OPZ+ i MMR skrze probíhající a schválené projekty z Národní plánu obnovy a skrze činnost Agentury pro sociální začleňování.
V ČR je podle Sčítání lidí, domů a bytů 2021 celkem 891 tisíc obydlených bytů užíváno jako nájemní byty. Většinu (cca. 80 %) z toho tvoří byty v soukromém vlastnictví. Každoročně je v ČR nabízených k pronájmu přibližně 200 tisíc bytů (v soukromém vlastnictví). Závěrečná zpráva RIA k návrhu zákona o podpoře v bydlení předpokládá, že od 3. roku účinnosti zákona se pro účely zabydlování domácností z bytové nouze se podaří každoročně získat skrze programy garancí pro majitele / podnájemního bydlení 2000 bytů, v prvním roce účinnosti zákona se předpokládá získání 1 000 bytů, v druhém roce účinnosti 1 500 bytů. S ohledem to, že jde pouze o přibližně o 1 % z každoročně pronajímaných bytů a s ohledem na to, že se skrze mechanismus garancí pravděpodobně podaří dostat na nájemní trh i některé neobydlené byty, je odůvodněné předpokládat, že se uvedených hodnot podaří dosáhnout.
Co se týče absence vhodného bytového fondu, předkladatel je i díky spolupráci se Svazem měst a obcí ČR informován o tom, že 69 % obcí hodnotí svůj bytový fond jako nedostatečný a že stavět nebo rekonstruovat své byty chce 72 % obcí (Šetření obecního bydlení realizované SMO ČR, kterého se zúčastnilo 242 obcí). Předkladatel proto z Národního plánu obnovy uvolní 1,5 miliardy Kč na přípravu projektů nejen na bydlení, nabídne obcím experty na projekty bytové výstavby aj. Předkladatel připravuje rovněž další kroky v oblasti investic do bydlení, které přinesou podporu dostupného bydlení v ČR, rozšíření bytového fondu obcí, vznik návratných finančních nástrojů, dlouhodobou podporu bytové výstavby a rekonstrukcí, spolupráci obcí, finančního sektoru a developerů a investiční know-how a finance pro obce. Ze státního rozpočtu by do investic měly směřovat 2 mld. do roku 2025, z Národního plánu obnovy 8 mld. Kč v příštích letech, možné investice ze soukromých a dalších zdrojů by mohly být 10 a více mld. Kč.
Předkladatel rozumí obavám připomínkového místa týkajícím se srozumitelnosti, domnívá se však, že zákon je připraven tak, aby pro své adresáty co nejsrozumitelnější. Adresáty budou zejména správní orgány zajišťující chod celého systému podpory v bydlení. Problematika podpory v bydlení je velice složitá a nesourodá, proto mohou některá ustanovení působit obsáhle nebo kazuisticky. Při přípravě jsme se však oba uvedené aspekty snažili minimalizovat. Domníváme se tedy, současný stav je nejjednodušší možný, aby byla zároveň chráněna práva lidí a byla zajištěna funkčnost sytému. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
107 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) Obecně Z Z pohledu orgánu, který monitoruje naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením,2) bych chtěl také doporučit, aby předkladatel při tvorbě vyhlášek či metodik, které budou podstatné pro provádění tohoto zákona, neopomněl zohlednit či zhodnotit potřeby lidí s postižením (v celém jejich širokém spektru). Například člověk s fyzickým postižením pohybující se na vozíku bude potřebovat zejména bezbariérový byt, člověk s mentálním postižením bude potřebovat spíše pomoc a podporu s porozuměním celému procesu zajištění bydlení, člověk s duševním onemocněním pak může mít specifické potřeby v oblasti komunikace apod. Je důležité, aby nedocházelo k vylučování lidí s postižením z přístupu k tomuto typu bydlení z důvodu jejich specifických potřeb.
Tato připomínka je zásadní.
2) Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, vyhlášená pod č. 10/2010 Sb. m. s. Akceptováno Na zmíněné návrh zákona o podpoře v bydlení pamatuje již nyní následujícími skutečnostmi, které budou zapracovány i do odpovídajících prováděcích předpisů zákona. Osoby se zdravotním postižením jsou jednou ze skupin zvlášť potřebných, což zvyšuje pravděpodobnost, že právě tyto osoby získají byt prostřednictvím systému zákona. Podpora těchto domácností bude probíhat prostřednictvím podpůrného opatření asistence v bydlení, která bude s potřebným párována tak, aby co nejvíce nasedala na jeho individuální potřeby. Do evidence lze zapsat pouze způsobilé byty dle přílohy č. 3, rovněž bude u bytu evidováno, zda splňuje jednu z kategorií bytů pro osoby se specifickými potřebami dle přílohy č. 2. Při párovaní potřebného s bytem bude poté nutné splnit podmínku vhodného bytu, tj. zdali byt splňuje nároky na velikost, dispoziční řešení, umístění podlaží, bezbariérovost atd.
Předkladatel bude i při tvorbě prováděcích předpisů a vyhlášek zohledňovat potřeby lidí s postižením, jak doporučuje připomínkové místo. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
108 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) DZ,
obecná část, kapitola 6 D 1. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kterou je Česká republika vázána, v článku 28 uvádí, že státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají právo lidí s postižením na sociální ochranu a na užívání tohoto práva bez diskriminace na základě zdravotního postižení a podniknou odpovídající kroky, aby zabezpečily a podpořily realizaci tohoto práva, včetně opatření na zajištění přístupu lidí s postižením k programům sociálního bydlení.3) Vzhledem k tomu, že lidé s postižením jsou v zákoně považováni za jednou ze specifických cílových skupin (zvláště potřebných osob), domnívám se, že by bylo vhodné důvodovou zprávu tímto způsobem doplnit.
Navrhuji proto do obecné části důvodové zprávy části 6. doplnit zhodnocení souladu zákona také s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením.
Tato připomínka je doporučující
3) Článek 28 odst. 2 písm. d) Úmluvy. Akceptováno Důvodová zpráva bude doplněna v souladu s připomínkou. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
109 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) Část první, hlava II Z 2. Z hlediska přehlednosti a srozumitelnosti právní úpravy považuji za žádoucí, aby již úvodní ustanovení obsahovala vymezení, jaká jsou podpůrná opatření podle tohoto zákona. Návrh zákona vymezuje podpůrná opatření až v § 65, přestože jednotlivá podpůrná opatření zmiňuje již v předchozích ustanoveních [srov. například § 6 písm. b) nebo § 25].
Navrhuji proto vymezit podpůrná opatření již v obecných ustanoveních zákona.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno
Normativní text bude upraven v souladu s připomínkou.
Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
110 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) § 4 odst. 1, příloha č. 3 bod 2 Z 3. Návrh zákona řadí mezi základní funkční standardy bytů i varnou desku. Pokud byt nemá varnou desku, nepovažuje se podle § 4 odst. 1 za způsobilý byt. Nezpůsobilost bytu pak brání jeho zápisu do evidence bytů [§ 49 odst. 1 písm. a)].
Aby návrh zákona mohl plnit svůj účel, je třeba, aby byl v evidenci dostatek bytů. Domnívám se, že požadavek na vybavení bytu varnou deskou může, zejména u starších bytů, znemožnit jejich evidenci. Za dostačující považuji, že je v bytě kuchyňská linka (tj. prostor pro vaření a přípravu jídla).
Pokud v bytě není varná deska, případně alespoň vařič (elektrický nebo plynový), a podporovaná osoba nemá dostatek finančních prostředků na pořízení tohoto spotřebiče, může požádat o mimořádnou okamžitou pomoc podle § 2 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Stejným způsobem bude postupovat tehdy, pokud byt nebude vybavený nezbytným nábytkem (například postelí nebo stolem s židlemi) a spotřebiči (například lednicí či pračkou). Zejména lednici považuji za podobně důležité vybavení bytu jako vařič či varnou desku.
Navrhuji proto v Příloze č. 3 bodu 2. vypustit slova „a varnou deskou“.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Funkční kuchyně s možností přípravy teplých pokrmů představuje jeden z minimálních standardů k přímému užívání bytu nájemcem. Vzhledem k socioekonomické situaci většiny žadatelů lze předpokládat vysoké vstupní náklady na vybavení bytu, které, jak již bylo zmíněno, mohou být pokryty dávkou mimořádné okamžité pomoci dle § 2 odst. 5 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmmotné nouzi, případně zajištěné prostřednictvím podpůrných služeb typu nábytková banka, jejichž dostupnost však může být v některých regionech omezena. Není tedy žádoucí tyto vstupní náklady navyšovat o vybavení bytu, které má být jeho fixní součástí a zvyšovat tak riziko nemožnosti plného užívání bytu a celkového zabydlení podpořené domácnosti. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
111 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) § 4 odst. 2, příloha č. 1 bod 1 D 4. Návrh zákona si klade za cíl, aby podporované bydlení odpovídalo potřebám a požadavkům konkrétní osoby či rodiny. Za tímto účelem mimo jiné vymezuje, co se rozumí přelidněným, resp. nedostatečně zalidněným bytem (Příloha č. 1). Za vhodný byt pak považuje pouze byt, který svou velikostí a počtem místností odpovídá počtu společně žijících osob (§ 4 odst. 2). Jen tehdy, je-li byt ve vztahu potřebnému vhodným bytem, má poskytovatel podpůrných opatření nárok na příspěvky (§ 100 odst. 1).
Obávám se, že zejména u velkých rodin může lpění na zákonném vymezení přelidněného bytu výrazně zkomplikovat nalezení vhodného bytu. Například pro 12 člennou rodinu považuje příloha č. 1 za přiměřený jen takový byt, který má výměru alespoň 82 m2 a 5 místností. Dokáži si představit, že v případě, kdy většinu členů domácnosti tvoří děti, může být pro rodinu přijatelné i bydlení v bytě s menším počtem místností (například mohou děti spát na patrových postelích). Striktní pravidla maximálního počtu osob mohou způsobit, že rodina s větším počtem dětí nezíská žádný byt a žije v nevhodných podmínkách, kvůli kterým může dojít až k nežádoucímu umístění dětí do ústavního zařízení, přestože i menší byt než vyžaduje návrh zákona, by pro ně byl bytem dostatečným. Odebrání dětí z péče rodičů má pak na život rodiny mnohem závažnější dopad, než by mělo nedodržení kritéria maximálního počtu osob v bytě. Právě takovým případem jsem se v nedávné době zabýval.4) Jsem přesvědčen, že by zákon měl při posouzení vhodnosti bytu umožňovat zohlednění konkrétních okolností případu.
Navrhuji proto v § 4 odst. 2 doplnit větu: „V odůvodněných případech se za vhodný byt považuje i byt, který je ve vztahu ke konkrétní osobě a členům její domácnosti podle přílohy č. 1 přelidněným bytem“.
Tato připomínka je zásadní.
4) Posouzení diskriminace z důvodu rodičovství v přístupu k obecnímu bydlení ze dne 28. listopadu 2022, sp. zn. 8197/2022/VOP dostupná v Evidenci stanovisek ombudsmana, viz https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/11418. Vysvětleno Parametry přelidněného bytu jsou osvědčené a byly použity např. už v nařízení vlády č. 112/2019 Sb., o podmínkách použití finančních prostředků Státního fondu podpory investic na pořízení sociálních a dostupných bytů a sociálních, smíšených a dostupných domů. Parametry přelidněného bytu tedy nejsou ničím nestandardním. V tomto smyslu tedy předkladatel nepociťuje nutnost doplnění věty „V odůvodněných případech se za vhodný byt považuje i byt, který je ve vztahu ke konkrétní osobě a členům její domácnosti podle přílohy č. 1 přelidněným bytem.“. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Rozumíme snaze předkladatele poskytovat podporu pouze u bytů, které umožňují důstojné bydlení odpovídajícímu počtu osob. Upozorňujeme však, že striktní trvání na předepsaných parametrech může vést k tomu, že se pro některé (zejména velké) rodiny nepodaří najít vhodný byt. Tyto rodiny pak budou nuceny setrvat v dosavadním, mnohdy zcela nevyhovujícím, bydlení.
Z praxe víme, že soukromí pronajímatelé a někdy i obce (viz odkazovaný případ) nechtějí ubytovávat velké rodiny. Důvodem je nejčastěji obava z ničení majetku nebo hlučnosti. Uvedené rodiny proto nejčastěji končí na ubytovnách, kde někdy mají k dispozici i jen jeden pokoj.
Nechceme, aby se lidé záměrně stěhovali do nevyhovujícího, byť standartního, bydlení. Proto navrhujeme, aby výjimka z požadavku na velikostně odpovídající byt byla možná pouze v odůvodněných případech [například při hrozbě odebrání dětí z péče rodičů nebo při ohrožení života nebo zdraví rodiny potřebného – srov. doplněná důvodová zpráva k § 6 písm. c) návrhu]. Cílem zákona o podpoře v bydlení je zajistit vyhovující bydlení domácnostem v bytové nouzi, a to ve standardních bytech. Využívá za tím účelem motivační nástroje pro obce a soukromé majitele bytů a zohledňuje zájmy všech zapojených, nejen podporovaných osob, ale i vlastníků a sousedství. Kontaktní místo bude koordinovat poskytování podpůrných opatření a do této činnosti patří také vyzývání poskytovatelů k hledání určitých typů bytů, pokud jich je v daném ORP nedostatek a je po nich poptávka (například byty nebo domy pro velké domácnosti potřebných). Poskytovatel si vždy vybírá domácnost, které chce poskytnout podpůrné opatření, zmiňovaná nechuť pronajímat byty velkým rodinám umožněním výjimek odstraněna nebude, naopak může být posílena zkušeností se zabydlením domácnosti do nevhodného bytu, kde zmiňované problémy s hlučností a nadměrným opotřebením vzniknou z důvodu přelidnění. Z důvodu udržitelnosti celého systému je tedy nezbytné byty nepřelidňovat. Cílem návrhu zákona je umožnit domácnosti najít bydlení, které bude dlouhodobého charakteru a kde bude možné setrvat i po skončení podpůrných opatření. Není tedy vhodné hledat provizorní nevhodné bydlení, které velikostně neodpovídá domácnosti. Pro situace, kdy je domácnost třeba bezprostředně ubytovat, by postupem času měla být uvolněna kapacita azylových domů. Předkladatel je přesvědčen, že i díky finančním motivacím pomocí příspěvků bude po účinnosti zákona snazší získávat pro poskytování podpůrných opatření i velké byty nebo domy. Souhlas s vypořádáním 16. 11. 2023.
112 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) § 4 odst. 2 D 5. Dle důvodové zprávy má zákon klást také velký důraz na desegregaci. To se promítlo do ustanovení § 49 písm. odst. 1 písm. b), kde je uvedeno, že byt bude zapsán do evidence, pokud případné poskytování podpůrného opatření v souvislosti s bytem nezhorší míru sociálního a prostorového vyloučení. Domnívám se, že by bylo vhodné splnění této podmínky sledovat nejen u zápisu bytu do evidence, ale také při výběru vhodného bytu pro konkrétní osobu. Podmínky v obci se totiž mohou časem (po zápisu bytu do evidence) měnit. Navíc to, zda využití určitého bytu nezhorší míru sociálního a prostorového vyloučení je dle mého názoru třeba zvažovat u konkrétního bytu a konkrétní osoby, neboť mezi potřebnými je řada různých cílových skupin.
Navrhuji proto přidat do § 4 odst. 2 kritérium, že vhodným bytem je dále takový byt, který při jeho přidělení konkrétní osobě nezhorší míru sociálního a prostorového vyloučení.
Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno Předkladatel je přesvědčen, že stanovení takové podmínky je nadbytečné, neboť podle § 47 odst. 1 písm. b) [dříve § 49 odst. 1 písm. b)] bude byt zapsán do evidence, pokud případné poskytování podpůrného opatření v souvislosti s bytem nezhorší míru sociálního a prostorového vyloučení. Je zřejmé, že nebude-li byt zapsán do evidence z toho důvodu, že případné poskytování podpůrného opatření v souvislosti s bytem zhorší míru sociálního a prostorového vyloučení, nemůže být tudíž ani nabízen pro osoby v bytové nouzi. Z tohoto důvodu shledáváme, že doplnění uvedeného kritéria je nadbytečné. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
113 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) § 6 písm. c) Z 6. Návrh zákona považuje za zvlášť potřebnou mimo jiné osobu, pro niž nedostatek vyhovujícího bydlení představuje bezprostřední ohrožení jejího života nebo zdraví. Důvodová zpráva k tomuto ustanovení pouze stručně uvádí, že jde o lidi, kteří nemají vyhovující bydlení „zejména v důsledku nedávné změny bytové nebo životní situace“. Mám za to, že v zájmu předvídatelnosti právní úpravy a jednotnosti postupu jejích adresátů by bylo vhodné v rámci metodického vedení Ministerstva pro místní rozvoj upřesnit, kdy se osoba může pro nedostatek vyhovujícího bydlení ocitnout v bezprostředním ohrožení svého života nebo zdraví.
Navrhuji doplnit do důvodové zprávy k § 6 písm. c) příklady situací, v nichž nedostatek vyhovujícího bydlení může představovat bezprostřední ohrožení života nebo zdraví dotčené osoby.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno Text v důvodové zprávě bude rozšířen o příslušné vysvětlení. MPSV zároveň zpracovává metodiku k § 7 písm. c) [dříve § 6 písm. c)] a k příloze č. 4, která obsahuje krom jiného možné způsoby dokládání příslušnosti k jednotlivým ohroženým skupinám. Písm. c) specifikuje kategorii zvláště potřebných osob, jejichž život nebo zdraví jsou bezprostředně ohroženy nedostatkem vyhovujícího bydlení. Cílem zahrnutí této kategorie osob mezi zvláště potřebné osoby je snaha předejít ztrátám na životech a újmám na zdraví. Pod písmeno c) budou spadat zvláštní případy domácností, které nejsou zahrnuty v Příloze č. 4 a které budou vyžadovat individuální posouzení sociálním pracovníkem ORP. Mezi odůvodněnými zvláštními okolnostmi lze uvést např. člověka, který onemocní rakovinou nebo jinou velmi závažnou chorobou, postihne ho zásadní úraz, ale ještě nebude splňovat podmínky zdravotního postižení nebo jiné podmínky uvedené v Příloze č. 4. Může to být také život či zdraví ohrožující situace, která byla způsobena závažnými změnami sociální situace žadatele. Popis možných příkladů bude součástí metodik. Počet žadatelů, kteří se stali zvláště potřebnými na základě tohoto písmene, by u daného kontaktního místa ročně neměl přesáhnout více než 5 % nově zapsaných zvláště potřebných, využití tohoto ustanovení má být tedy skutečně výjimečné. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
114 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) § 9 Z 7. Návrh zákona stanoví pouze to, že cenové mapy nájemného bude tvořit Ministerstvo financí. Z návrhu zákona ani důvodové zprávy není zřejmé, z jakých zdrojových dat bude ministerstvo vycházet při tvorbě cenových map nájemného ani jaké konkrétní parametry bude hodnotit. Takovouto úpravu považuji za zcela nepřijatelnou, protože absolutně popírá kritérium předvídatelnosti právní úpravy.
Přitom cenové mapy nájemného hrají významnou roli při aplikaci návrhu zákona. Vychází se z nich při určení maximální výše nájemného či podnájemného, kterou mohou hradit podporované osoby [§ 71 odst. 4, § 74 odst. b), § 75 odst. 3 a § 78 odst. 3]. Pokud se cenové mapy nájemného budou výrazněji odchylovat od obvyklého nájemného v konkrétním místě, mohou majitelé bytů (soukromí majitelé i obce) ztratit motivaci vstoupit do systému, případně v něm setrvat.
Navrhuji proto přímo v zákoně definovat kritéria, na základě kterých Ministerstvo financí bude stanovovat cenové mapy nájemného.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Zákon o podpoře v bydlení odkazuje na cenové mapy, které budou schválené vládou a zveřejněné na internetových stránkách Ministerstva financí. Pro detailní a aktuální informace týkající se připravovaných cenových map je nezbytné se obrátit na gesčně příslušné Ministerstvo financí (Martina.Sieber@mfcr.cz) ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Cenové mapy nájemného hrají významnou roli při aplikaci předloženého návrhu zákona. Za této situaci bychom očekávali, že předkladatel zákona bude disponovat informacemi o tom, z jakých podkladů Ministerstvo financí vychází a na základě jakých kritérií samotné mapy tvoří.
Navrhovaný způsob tvorby a schvalování cenových map je netransparentní a nekontrolovatelný, což odporuje principu předvídatelnosti práva a zákazu libovůle orgánů veřejné moci jakožto důležitým atributům právního státu. Takovouto právní úpravu považujeme za zcela nepřijatelnou. Cenovou mapu nájemního bydlení (CMNB) v připravuje Ministerstvo financí ve spolupráci s MMR a MPSV. Metodika CMNB je založena na datech o nabídkových cenách nájemního bydlení zveřejňovaných na realitních portálech. Tato data jsou zpracovaná pomocí modelu hedonické regrese. Výsledkem modelu je odhad tržního nájemného pro referenční malý (34 m2), střední (60 m2) a velký byt (88 m2). Modelovaná cena referenčního bytu je očištěna o vliv kvalitativních charakteristik, jako je stav, vybavenost, typ stavební konstrukce nebo velikost bytu. Odhad tržní ceny je vypočítán vždy zvlášť pro každé katastrální území na základě místních dat. V případě, že se v daném katastrálním území vyskytuje malý počet inzerovaných nabídek nájemního bydlení (méně než 250), jsou využita data z území v okruhu do 30 km. Výsledná data jsou kontrolována na vzorku dat o realizovaných nájemních cenách. Uvedené vysvětlení bude doplněno do důvodové zprávy. Souhlas s vypořádáním 16. 11. 2023. Pozn.: Na základě jiných připomínek bude nakonec podle § 10 vydávat cenové mapy nájemného pro účely systému podpory v bydlení MMR vyhláškou. Nicméně platí, že bude vycházet z dat, která shromáždí a zpracuje MF.
115 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) § 29 odst. 1 D 8. Rozumím úmyslu předkladatele, který chtěl zamezit účelovému podávání žádostí o podpůrné opatření v místě, ke kterému žadatel nemá žádný vztah. Požadavek dvou let zaměstnání, studia, bydliště nebo pobytu pro vytvoření potřebné vazby pro určení místní příslušnosti kontaktního místa pro bydlení však považuji za nepřiměřeně přísný. Domnívám se, že o dostatečném sepětí s konkrétním místem lze usuzovat dříve než po 2 letech. Například přihlásí-li rodič dítě do školy v nějakém místě, lze předpokládat, že plánuje na tomto místě setrvat nějakou dobu. O to víc, najde-li si v daném místě i zaměstnání.
Navrhuji proto v § 29 odst. 1 nahradit slova „2 roky“ slovy „1 rok“.
Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno Místní příslušnost kontaktního místa je dána primárně § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu, tedy dle místa trvalého pobytu. Až doplňkově je stanovena zvláští příslušnost, která reflektuje skutečnost, že osoby s nestabilním bydlením mají často evidovanou jinou adresu místa trvalého pobytu než adresu, na které se skutečně zdržují. Předkladatel toto zohledňuje a stanovením dvouleté lhůty vyvažuje na jedné straně zájem lidí v bytové nouzi požádat si o podpůrné opatření v obci, kde reálně žijí, a to nikoli po krátkou dobu, a na druhé straně zájem na zábránění cílenému přesunu obyvatel do obcí, které by byly při poskytování podpůrných opatření aktivnější. Řada připomínkových míst navrhovala zpřísnění této podmínky, jiná připomínková místa naopak úplně zrušení podmínky dvou let skutečného pobytu, kdy by pro místní příslušnost postačoval skutečný pobyt v jakékoli délce, a vzhledem k tomu, že podmínka dvouletého pobytu byla široce konzultována s obcemi, považuje předkladatel zachování původní lhůty za vhodné řešení.
Do § 30 [dříve § 29] bude nicméně doplněn odstavec 5 v tomto znění:
"(5) Určení místní příslušnosti podle správního řádu není odstavcem 1 dotčeno.".
116 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) § 35 odst. 2 Z 9. Nespatřuji důvod k tomu, aby na končící platnost zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření byli upozorněni pouze potřební, kteří do žádosti o zápis předmětného údaje do evidence uvedli svůj e-mail. Chápu, že v takovém případě evidence zašle upozornění automaticky. S ohledem na princip rovnosti však považuji za žádoucí, aby i potřební, kteří nekomunikují elektronicky, obdrželi informaci, že za 80 dní již nebudou považováni za potřebného a nebudou moci získat vhodné podpůrné opatření.
Mám za to, že tyto osoby by kontaktní místo pro bydlení mělo upozornit na končící platnost zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření dopisem zaslaným na adresu jejich trvalého bytu, není-li mu známa jiná adresa, na které se prokazatelně zdržují. U osob bez střechy bych za akceptovatelné považoval i vyrozumění telefonicky.
Součástí upozornění by mělo být i poučení o možnosti prodloužení platnosti zápisu a o způsobu, jakým lze požádat o toto prodloužení.
Navrhuji proto v § 35 odst. 2 doplnit větu druhou a třetí, které zní: „Pokud potřebný neuvedl v žádosti o podpůrné opatření adresu elektronické pošty, zašle mu kontaktní místo upozornění podle odstavce 1 na adresu trvalého pobytu nebo jinou známou adresu, na které se prokazatelně zdržuje. Osoby bez střechy může kontaktní místo upozornit též telefonicky.“
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Cílem ustanovení je, aby byl potřebný upozorněn na konec platnosti zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření, ale pouze v těch případech, kdy by to neznamenalo přílišnou administrativní zátěž pro kontaktní místo – srov. automatické zasílání (e-mailové) zprávy evidencí. Zvolené řešení předkladatel navrhuje, aby vyvážil zájmy zranitelné cílové skupiny, kterou je třeba upozornit na to, že přichází o možnost čerpat v dohledné době podpůrné opatření, a to přestože byla o době platnosti zápisu vhodně informována již dříve, a zároveň nezatížit kontaktní místo administrativně náročným fyzickým doručováním. Doručováno tak bude v tomto případě pouze těm účastníkům řízení, kteří svou e-mailovou adresu uvedli. Vzhledem k tomu, že první verze evidence nebude zasílání automatických zpráv umožňovat, je náběh této funkcionality upraven v přechodných ustanoveních. Dokud nebude evidence toto technické řešení umožňovat, potřebný nebude na danou skutečnost upozorňován. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Jsme si vědomi toho, že kontaktování osob, které v žádosti neuvedly svou e-mailovou adresu, je administrativně náročnější. Přesto považujeme za důležité a žádoucí, aby i tyto osoby byly upozorněny na končící platnost zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření.
Lze očekávat, že řada lidí bude kontaktní místo navštěvovat pravidelně. Na končící platnost zápisu je tedy mohou upozornit pracovníci kontaktního místa při osobním jednání. Tyto osoby by pak již nebylo třeba obesílat či obvolávat, čímž se zmenší i administrativní zátěž pro kontaktní místo. Bylo by ale vhodné, aby pracovník kontaktního místa mohl do evidence zaznamenat, že potřebného informoval o dané skutečnosti. Nejedná se pouze o administrativní náročnost, jde i o náročnost finanční, tedy náklady na doručování (celkové náklady na rozesílání těchto dopisů ručně můžeme odhadovat na 657 517 Kč až 1 815 212 Kč ročně), které jsou podle našeho názoru nepřiměřené účelu, který by mělo jejich vynaložení plnit. Upozorňujeme, že každá osoba v evidenci bude mít kdykoliv přístup k informacích o sobě, bude tedy mít kdykoliv možnost ověřit platnost zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření sama. Nadto bude každá osoba zapsaná v evidenci vědět, kdy byl údaj do evidence zapsán, tedy bude automaticky vědět, kdy končí jeho platnost (podle zákona po 1 roce). Každá zapsaná osoba tedy bude mít o svých právech jasné informace a nebylo by nezbytné ji informovat ani prostřednictvím elektronické komunikace. Ostatně ani tato možnost se v právním řádu ČR nevyskytuje, tím méně pak doručování fyzické.
Souhlasíme navíc s připomínkovým místem, že KMB bude moci informovat zapsané osoby o době jejich platnosti při osobních setkáních. V tomto směru budou připraveny metodiky upravující činnost pracovníků kontaktního místa.
Z výše uvedených důvodů je proto zavedení povinnosti fyzického dručování krokem s relativně nízkou přidanou hodnotou a nekloníme se k němu. Souhlas s vypořádáním dne 30. 10. 2023.
117 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) § 39 odst. 1 a 2, příloha č. 4 řádek skupiny 12 Z 10. Mezi skupiny zvláště potřebných osob jsou zařazeny také diskriminované osoby. Tuto skutečnost oceňuji, neboť právě lidé, kteří mají kvůli rozšířené diskriminaci ztížený přístup k bytům na soukromém trhu, se ocitají v bytové nouzi. Z textu § 39 odst. 2 však vyplývá, že příslušnost ke skupině zvlášť potřebných osob je třeba doložit. V důvodové zprávě je pak příkladem uvedeno, čím je možné u jednotlivých skupin příslušnost k nim prokázat. U diskriminovaných osob však tento příklad uveden není, přičemž dle důvodové zprávy mají být příklady pro všechny skupiny doplněny a upřesněny v metodikách.
Navrhuji proto, aby byly metodiky nastaveny tak, že příslušnost ke skupině osob diskriminovaných na trhu s byty bude zapsána již na základě toho, že určitá osoba náleží ke skupině, která je již podle dosavadních výzkumu či zjištění na trhu s byty diskriminována – například etnické menšiny, lidé s postižením včetně postižení psychosociálního, rodiny s dětmi, cizinci a další. Pokud by totiž měly tyto osoby prokazovat, že na trhu s byty diskriminovány skutečně byly, velká část z nich by to nebyla schopna doložit. Prokázat diskriminaci je totiž i podle zkušeností veřejného ochránce práv kvůli nedostatku důkazů mnohdy obtížné.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno jinak Předkladatel je přesvědčen, že nelze bez dalšího učinit předpoklad, že pro prokázání diskriminace postačí prostá příslušnost ke skupině osob diskriminovaných na trhu s byty bez dalšího. Skutečnost, zda se jedná o diskriminaci, je nezbytné posuzovat vždy v konkrétním případě a nikoliv paušálně. Paušálním posouzením by byl narušen imperativ rovného zacházení bez ohledu na příslušnost ke skupině, což není v demokratické společnosti přípustné a samo o sobě je diskriminační. Jak však bylo dohodnuto v e-mailové komunikaci s připomínkovým místem, k prokázání diskriminace bude zpravidla postačovat potvrzení od sociálního pracovníka, popřípadě orgánu obce. DZ bude upravena v tomto smyslu a doplněna i o další způsoby doložení diskriminace. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
118 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) § 78 Z 11. Ustanovení § 78 upravuje poskytování podporovaného obecního bydlení. V důvodové zprávě se pak uvádí, že před pronájmem obecních bytů potřebným probíhá standardní schvalovací proces na obci, neboť předkládaný zákon nezasahuje obcím do pravidel pronájmu, a finální výběr nájemce a pronájem bytu tak zůstává v kompetenci poskytovatele.
Ze zjištění veřejného ochránce práv však vyplývá, že obce někdy využívají pro nájem obecních bytů taková pravidla, která jsou s účelem zákona v rozporu. Někdy například vylučují zájemce o byt, kteří jsou v insolvenci, lidi s duševním onemocněním, případně znevýhodňují zájemce s příjmem z důchodu či rodičovských dávek.
Řada lidí přitom bude spadat do definice osoby v bytové nouzi podle § 2 návrhu zákona. Navíc někteří s ohledem na svou situaci budou spadat dokonce do skupin zvlášť potřebných osob uvedených v příloze č. 4 k zákonu – například osoby v oddlužení, osoby se závažnými zdravotními potížemi duševní povahy či ohrožení samoživitelé. Chápu, že výběr nájemce má být ponechán na obci a zákon se nechce vměšovat do záležitostí obcí tím, že by jim určoval, komu mají byt přidělit. Přesto se domnívám, že by bylo vhodné ošetřit, aby obce z možnosti získat podporované obecní bydlení nevylučovaly na základě svých vlastních kritérií ty osoby, které mají být naopak podle předkládaného zákona podpořeny.
Navrhuji proto v zákoně či prováděcích vyhláškách ošetřit, že poskytovatelé podporovaného obecního bydlení nesmí vybírat nájemce podporovaného obecního bydlení na základě kritérií, která jsou v rozporu s účelem zákona a která jsou diskriminační.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Výběr nájemce má být ponechán na obci a zákon se nechce vměšovat do záležitostí obcí tím, že by jim určoval, komu mají byt pronajmout. V opačném případě by se totiž podle názoru předkladatele jednalo o nepřípustný zásah do vlastnického práva vlastníka bytu (obce). Dále podotýkáme, že již dnes nemohou být pravidla pro výběr nájemců obecních bytů diskriminační a kontrolu toho, zda obce tyto podmínky neporušují, provádí Ministerstvo vnitra. Návrh zákona ani jeho prováděcí předpisy případnou diskriminační praxi obcí podporovat nebudou.
Předkladatel má rovněž v úmyslu se v nadcházejícím období podílet na činnosti meziresortní pracovní skupiny (zapojení MMR, MPSV, MF a MV), která připraví vzorová pravidla pronájmu pro obce. Jedná se však o aktivitu oddělenou od přípravy zákona o podpoře v bydlení. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
119 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) § 99 odst. 1 D 12. Návrh zákona v § 99 odst. 1 podmiňuje navýšení příspěvku na správu a příspěvku na poskytování bytových podpůrných opatření existencí „vyjádření o navýšení příspěvku na bytové podpůrné opatření“. Podmínky pro vydání předmětného vyjádření upravuje až § 172 a násl. Ustanovení § 99 odst. 1 přitom neobsahuje žádný odkaz na citované ustanovení. Domnívám se, že z hlediska přehlednosti a srozumitelnosti právní úpravy by § 99 odst. 1 měl odkazovat na § 172 a násl.
Navrhuji proto v § 99 odst. 1 za slovo „opatření“)“ doplnit následující odkaz: „(§ 174 odst. 1)“.
Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno Z textu samotného je dostatečně zřejmé, že se jedná o navýšení příspěvku na správu, příspěvku na poskytování garancí, příspěvku na poskytování podnájemního bydlení a příspěvku na poskytování podporovaného obecního bydlení, legislativní zkratkou tedy o vyjádření o navýšení příspěvku na bytové podpůrné opatření, které je dále upraveno v části deváté hlavě III dílech 1 a 3. Odkaz na tato ustanovení je uveden v DZ, což předkladatel považuje za plně dostačující. Navíc uvádění odkazů v rámci zákona považujeme z pohledu legislativní techniky za nevhodné. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
120 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) § 99 odst. 2 D 13. Obdobná připomínka jako v § 99 odst. 1. Viz odůvodnění k bodu 12.
Navrhuji v § 99 odst. 2 za slovo „asistence“ doplnit následující odkaz: „(§ 177 odst. 1 a 2)“
Tato připomínka je doporučující. Akceptováno jinak Z textu samotného je dostatečně zřejmé, že se jedná o vyjádření o navýšení příspěvku při poskytování asistence podle § 179 odst. 1 a 2 [dříve § 177 odst. 1 a 2].
Odůvodnění § 99 odst. 2 v DZ však bude doplněno o odkaz na část devátou hlavu III díl 1 a 4, podobně jako odůvodnění § 99 odst. 1 v DZ zmiňuje část devátou hlavu III díl 1 a 3. Navíc uvádění odkazů v rámci zákona považujeme z pohledu legislativní techniky za nevhodné. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
121 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) § 101 písm. b) D 14. Obdobná připomínka jako v § 99 odst. 1. Viz odůvodnění k bodu 12.
Navrhuji v § 101 písm. b) za slovo „nepotřebnosti“)“ doplnit následující odkaz: „(§ 171 odst. 1)“
Tato připomínka je doporučující. Akceptováno jinak Z textu samotného je dostatečně zřejmé, že se jedná o vyjádření o navýšení příspěvku při poskytování asistence podle § 179 odst. 1 a 2 [dříve § 177 odst. 1 a 2].
Odůvodnění § 99 odst. 2 v DZ však bude doplněno o odkaz na část devátou hlavu III díl 1 a 4, podobně jako odůvodnění § 99 odst. 1 v DZ zmiňuje část devátou hlavu III díl 1 a 3. Navíc uvádění odkazů v rámci zákona považujeme z pohledu legislativní techniky za nevhodné. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
122 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) § 113 D 15. Ustanovení o změně vhodného bytu je součástí části šesté, která upravuje druhy a podmínky pro poskytování příspěvků. Zařazení předmětného ustanovení do této části považuji vzhledem k jeho smyslu za nesystémové.
Navrhuji proto ustanovení o změně vhodného bytu přesunout do hlavy VI (společná ustanovení) v části páté (podpůrná opatření).
Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno Ustanovení o změně vhodného bytu není zařazeno do části páté o podpůrných opatřeních, neboť se poskytovatelům nezakazují "výměny bytů", resp. "výměny lidí v bytech". Pouze se stanoví, že poskytovatelům jen v některých takových případech budou i nadále přiznány a vyplaceny příspěvky, a proto je ustanovení zařazeno do části šesté o příspěvcích. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
123 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) Část osmá Z 16. Z návrhu zákona ani z důvodové zprávy není jasný vztah k malým5) a velkým6) rozpočtovým pravidlům. Ač jde o výdaj státního rozpočtu (řídící se obecně velkými rozpočtovými pravidly), o příjmy obcí (řídící se malými rozpočtovými pravidly) a rovněž se využívá kraj jako prostředník při vyplácení příspěvků (upraveno velkými i malými rozpočtovými pravidly) zákon ani důvodová zpráva tyto předpisy nezmiňují. Na základě aplikace zásady používání subsidiárních právních předpisu sice není výslovné zmínění nezbytné, ale může předejít sporům o to, zda se tyto předpisy vůbec subsidiárně použijí, příp. v jakém rozsahu.
Upřednostnil bych použití úpravy řízení, která již znají rozpočtová pravidla, a v návrhu zákona upravil jen nezbytné odchylky. Jedině takový postup zamezí, aby každý příspěvek státu měl zcela odlišný režim poskytování, což v praxi způsobuje značné problémy.
Úprava tak, jak je navržená, vyvolává např. o tyto otázky:
Je příspěvek dotací7)?
Rozpočtová pravidla upravují postup při rozhodování o žádosti o dotaci, obsahují např. i pravidla přechodu práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace, stanoví možnost/povinnost poskytovatele nevyplatit dotaci, přestože ji rozhodnutím přiznal (§ 14e), vyzvat příjemce dotace k provedení opatření k nápravě (§ 14f) či k vrácení dotace či vést řízení o odnětí (§ 15). Uplatní se tato úprava subsidiárně pro příspěvky dle navrhovaného zákona? O odnětí příspěvku hovoří § 114 návrhu zákona, blíže ho však neupravuje.
Doplňuji, že zákon o pomoci v hmotné nouzi upravuje příspěvky obcím na zajištění sociální práce v § 65a právě formou účelové dotace s odkazem na zvláštní předpis (v poznámce je odkaz na velká rozpočtová pravidla).
Finanční vypořádání dle rozpočtových pravidel a vyúčtování dle návrhu zákona
Bude existovat povinnost finančního vypořádání (§ 75 velkých rozpočtových pravidel podrobně upravená vyhláškou ) vedle povinnosti vyúčtování příspěvků (§ 111 návrhu zákona)? Rozpočtová pravidla stanoví povinnost vypořádání nejen pro dotace, proto by tato otázka zůstala aktuální, i kdyby nešlo o dotaci.
Porušení rozpočtové kázně
Uplatní se úprava porušení rozpočtové kázně z velkých rozpočtových pravidel, pokud dojde k porušení podmínek poskytnutí příspěvku? Řízení povede finanční úřad? Bude porušení rozpočtové kázně spojené s penále dle § 44a velkých rozpočtových pravidel? Pro inspiraci lze poukázat na zákon o zaměstnanosti, který výslovně stanovuje, že nevrácení příspěvku v termínu je porušením rozpočtové kázně (např. § 75 zákona o zaměstnanosti).
Navrhuji v důvodové zprávě i v návrhu zákona vyjasnit vztah k rozpočtovým pravidlům, případně vyloučit některá jejich ustanovení (instituty) či dle nezbytnosti naopak odkázat na některá jejich ustanovení (instituty).
Tato připomínka je zásadní.
5) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
6) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
7) Ustanovení § 3 písm. a) rozpočtových pravidel definuje dotace jako „peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel“.
8) Vyhláška č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání). Akceptováno V DZ bude vyjasněn vztah k rozpočtovým pravidlům – vizte odůvodnění § 89 a 150 [dříve § 91 a 149].
Uvedené otázky byly konzultovány s MF. Stručně řečeno:
a) Příspěvek není dotací. Do návrhu zákona o podpoře v bydlení bude doplněna obdoba § 14f.
b) Finanční vypořádání se bude provádět pouze podle návrhu zákona o podpoře v bydlení (§ 111 a 112 a dále § 159).
c) Právní úprava porušení rozpočtové kázně se použije. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
124 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) § 127 písm. c) D 17. Obdobná připomínka jako v § 99 odst. 1. Viz odůvodnění k bodu 12.
Navrhuji v § 127 písm. c) za slovo „bydlení“ doplnit následující odkaz: „(§ 146)“.
Tato připomínka je doporučující. Neakceptováno Z textu samotného je dostatečně zřejmé, že se jedná o údaj o podmíněném odnětí základního pověření k poskytování garancí a podnájemního bydlení podle § 149 [dříve § 146]. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
125 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) Příloha č. 2 bod 1 D 18. Domnívám se, že by bylo vhodné vymezit minimální šířku dveří u částečně přístupného bytu. Dveře o šíři 60 cm patrně nebudou vyhovovat člověku, který k pohybu využívá 2 francouzské hole. Zcela pak jimi neprojede člověk na vozíku.
Navrhuji proto v Příloze č. 2 bodu 1. doplnit nové písmeno e), které zní: „e) dveře mají šířku nejméně 800 mm“.
Tato připomínka je doporučující. Akceptováno jinak Příloha č. 2 bude upravena tak, že v ní budou uvedeny pouze specifické potřeby osob, nikoliv stavební standardy bytů. Podle důvodové zprávy a v budoucnu i metodik pro kontaktní místa bude byt vždy vyhovovat dané specifické potřebě, pokud půjde o byt splňující požadavky popsané v Metodice uplatňování principů univerzálního designu a celoživotního bydlení v bytové výstavbě z roku 2021, resp. požadavkům navazující technické normy. Tato metodika obsahuje i požadavky na šířku dveří. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
126 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) Příloha č. 4 řádek skupiny 1 Z 19. Péče o dítě s postižením může být pro rodinu velmi zatěžující. Často se jeden z rodičů vzdá svého zaměstnání, a tak i důležitého příjmu do rodinného rozpočtu proto, aby mohl poskytovat péči a podporu svému dítěti a rodina se tím snáze může ocitnout v bytové nouzi. Rodina s jedním či dvěma dětmi s postižením nefiguruje v žádné ze skupin (nelze je bez dalšího zařadit do skupiny 1, skupiny 3, skupiny 5 nebo skupiny 6).
Navrhuji doplnit do skupiny jedna do označení skupiny na konec vymezení „nebo s dětmi s postižením“ popřípadě pro popsanou skupinu vyčlenit zvláštní novou kategorii.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno Do skupiny č. 3 byly doplněny i osoby (tedy i děti) s postižením. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
127 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) Příloha č. 4 řádek skupiny 3 a řádek podskupiny 3.1 Z 20. V příloze č. 4 zákonodárce specifikuje skupiny zvláště potřebných osob, které jsou zvýhodněny oproti osobám, které za zvláště potřebné považovány nejsou. Označení skupiny č. 3 „osoby se závažnými zdravotními potížemi“ a také podskupiny č. 3.1 „osoby se závažnými zdravotními potížemi duševní povahy“ nepovažuji za zcela přesné. V kontextu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, která vychází ze sociálního modelu postižení, považuji za vhodné užití obecného termínu „osoby se zdravotním postižením“. Podle výkladu Úmluvy, který vychází jak ze sociálního, tak z lidskoprávního pojetí postižení, ne každý člověk s postižením je také člověkem se zdravotními potížemi. A rovněž z podnětů lidí s (mentálním) postižením, kteří se na mě v souvislosti s připomínkováním návrhu zákona obrátili, vyplývá, že použití zaužívaného termínu „osoby se zdravotním postižením“ by pro ně bylo srozumitelnější. V případě, že předkladatel tento pojem chápe spíše jako posudkové kritérium pro přiznání zvýhodnění pro uvedenou cílovou skupinu, bylo by vhodné tento záměr vysvětlit a odůvodnit.
Dále bych v této připomínce chtěl uvést, že není zřejmé, proč předkladatel do této cílové skupiny nezahrnul také osoby ve stupni I závislosti příspěvku na péči, osoby s přiznaným I. stupněm invalidity nebo držitele průkazu TP.9) Například lidé ve stupni I závislosti příspěvku na péči nezvládají až 4 základní životní potřeby, tj. téměř polovinu z hodnocených 10 životních potřeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. A stejně tak lidé v nižším stupni závislosti a invalidity nebo držitelé průkazu TP obtížně hledají zaměstnání, případně se mohou zaměstnat pouze na zkrácený úvazek. Díky tomu pak mají méně finančních prostředků k úhradě bydlení, což je dle našeho názoru také řadí mezi osoby zvlášť zranitelné. Proto se domnívám, že je odůvodněné, aby i lidé s přiznaným příspěvkem na péči ve stupni I, držitelé průkazů TP a osoby s přiznaným I. stupněm invalidity byli do této cílové skupiny zahrnuti.
Není také zřejmé, z jakého důvodu je vytvořena pouze jedna podskupina (3.1) a to „osoby se závažnými zdravotními potížemi duševní povahy“. Pokud je to například z důvodu otevření kategorie zvláště potřebných osob i lidem, kteří nemají přiznánu ani jednu z výše uvedených sociálních dávek (což může plynout právě z povahy jejich duševního onemocnění, kdy lidé s duševním onemocněním v některých případech vypadávají ze systému pomoci a podpory), považuji za důležité, aby tato skutečnost byla vysvětlena v důvodové zprávě.
Navrhuji změnit označení cílové skupiny a podskupiny popřípadě vysvětlit a odůvodnit užití použitého názvu.
Navrhuji rozšířit vymezení cílové skupiny také o také osoby ve stupni I závislosti příspěvku na péči, osoby s přiznaným I. stupněm invalidity a držitele průkazu TP.
Navrhuji vysvětlit zavedení jedné specifické podskupiny pro lidi s duševním onemocněním.
Tato připomínka je zásadní.
9) Viz vymezení skupiny v důvodové zprávě. Akceptováno Skupina č. 3 je doplněna o "osoby se zdravotním postižením", aby tato skupina zahrnovala osoby se závažnými zdravotními potížemi i osoby se zdravotním postižením. Dále je podskupina 3.1 upravena na "osoby se závažnými zdravotními potížemi duševní nebo závislostní povahy". Dokládání daných skutečností bude podrobně řešeno v metodice, příklady uvádíme níže. Přímo v textu přílohy se dokládání neuvádí vzhledem k potřebě zachování možnosti flexibilně reagovat na změny v jiných oblastech, např. dávkové nebo zdravotnické. Pravidla dokládání: žadatel předloží alespoň 1 dokument dokládající příslušnost k dané skupině; pokud to situace vyžaduje, předloží více nebo všechny požadované dokumenty. U skupiny č. 3 je v návrhu na dokládání např. potvrzení o přiznání invalidity I. - III. stupně; potvrzení o dlouhodobé pracovní neschopnosti (delší než jeden rok); průkaz OZP (TP, ZTP, ZTP/P); ověření v evidenci MPSV o přiznání příspěvku na péči I. - IV. stupně.
U podskupiny č. 3.1 je v návrhu na dokládání vyjádření ošetřujícího lékaře nebo lékaře příslušného zdravotnického zařízení; vyjádření sociálního nebo odborného pracovníka zdravotnického zařízení, centra duševního zdraví, obce nebo poskytovatele sociální služby pro osoby se závažnými zdravotními potížemi duševní nebo závislostní povahy. Celý výčet dokládaných dokumentů není finální, zde uvádíme jen některé příklady. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Upozorňujeme, že u této připomínky spolu zcela nekoresponduje odůvodnění vypořádání a důvodová zpráva k příloze č. 4. Podle odůvodnění vypořádání může jako doklad o příslušnosti ke skupině č. 3 sloužit potvrzení o přiznání invalidity všech stupňů. Důvodová zpráva však zmiňuje pouze invaliditu II. a III. stupně.
Pokud nejde pouze o nedopatření, žádáme o objasnění důvodů, které vedly předkladatele k tomuto zúžení. Dle našeho názoru je i pro lidi v I. stupni invalidity mnohdy značně obtížné opatřit si dostatek finančních prostředků pro nalezení a udržení bydlení. Zvláště to platí v situaci, kdy tito lidé nesplňují podmínky nároku na invalidní důchod.
Také jsme v návaznosti na společné pracovní jednání k vypořádání připomínek k příloze č. 4 doplnili vyjádření, ve kterém jsme navrhovali vypustit nejen část věty „charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu“, čemuž bylo vyhověno, ale také části „které podstatně omezuje její schopnosti pohyblivosti nebo orientace“, čemuž již vyhověno nebylo. Na této části připomínky nadále trváme.
Z doplněné důvodové zprávy je zřejmý úmysl předkladatele vymezit skupinu č. 3 široce, což vítáme. Domníváme se ale, že takto naformulované znění skupinu zužuje. Například u některých příjemců příspěvku na péči v I. stupni závislosti nemusí být jejich schopnost pohyblivosti nebo orientace omezena „podstatným“ způsobem. Z důvodové zprávy budou zmínky o druhém a třetím stupni invalidního důchodu vypuštěny. Z přílohy č. 4 řádku skupiny 3 sloupci Vymezení skupiny nebo podskupiny bude vypuštěno slovo "podstatně". Souhlas s vypořádáním dne 30. 10. 2023.
128 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) Příloha č. 4 řádek skupiny 9 Z 21. Přechod z nějakého typu pobytového zařízení sociálních služeb do komunitního bydlení nemusí být pro člověka s postižením snadný, a to zejména v případech, pokud žil v pobytové sociální službě delší dobu. V rámci novelizace zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí uvažovalo o tom, že základní činnosti při poskytování sociálních služeb, které jsou vymezeny v ustanovení § 35 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách doplní o „nácvik konkrétních dovedností souvisejících se získáním či udržení bydlení“.10) Konkrétně se jednalo o činnost „nácvik dovedností pro zvládání bydlení, podpora získání adekvátního bydlení, rozvoj kompetencí v bydlení a další činnosti vedoucí k sociálnímu začlenění v rámci bydlení“. O zmíněnou základní činnost se měly rozšířit právě některé z druhů pobytových sociálních služeb. Připomínkové řízení11) není doposud ukončeno, ale v rámci vypořádání připomínek ministerstvo uvedlo, že „Na základě diskuze vně resortu bylo rozhodnuto o nezahrnutí této činnosti s tím, že tuto specifickou činnost lze podřadit pod jiné činnosti a v rámci tvorby zákona o podpoře v bydlení budou vznikat speciální kontaktní místa a asistence pro bydlení, která budou součástí každého ORP.“ Domnívám se, že příprava na přechod z pobytové sociální služby na jiný typ bydlení, který bude zajištěn v režimu zákona o podpoře v bydlení, je v tomto případě důležitá proto, aby zbytečně nedocházelo k selhání nástrojů podpory, které jsou v tomto novém zákoně obsaženy. V současné době ovšem není jisté, jakým způsobem bude příprava zajištěna a kdo za ni ponese odpovědnost.
Navrhuji proto v prováděcích předpisech či metodikách odpovídajícím způsobem ošetřit přípravu člověka před opuštěním pobytového zařízení sociálních služeb na přechod do tohoto typu bydlení popřípadě doplnit o provazbu na zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
Tato připomínka je zásadní.
10) Konkrétně se jednalo o činnost „nácvik dovedností pro zvládání bydlení, podpora získání adekvátního bydlení, rozvoj kompetencí v bydlení a další činnosti vedoucí k sociálnímu začlenění v rámci bydlení“.
11) Č. j. předkladatele MPSV-2022/191853-510/2. Vysvětleno Zákon o podpoře v bydlení neřeší přípravu na zabydlení, neboť se věnuje pouze přímému zabydlení v bytech. Příprava klienta na odchod do bytu z pobytového zařízení je součástí práce sociálních služeb, v nichž klient pobývá. Očekává se, že žádost klienta o podpůrné opatření podle tohoto zákona bude řešit sociální pracovník pobytového zařízení, tedy bude mít prostor s klientem pracovat ještě před poskytnutím bytového opatření. Stejně tak se očekává podpora ze strany asistence po zabydlení v bytě i napojení na další sociální služby. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023
129 Karlovarský kraj Obecně D Obecná připomínka k návrhu zákona:
Potřeba řešení otázky sociálního bydlení je jednou z priorit v dané oblasti. Za Karlovarský kraj jako strukturálně postižený region proto přijetí zákona a urychlené řešení vítáme. Potřeba je vyvolána mimo jiné také výstupy z kampaně Karlovarského kraje nazvané „Staňte se pěstounem“, kdy jsou analyzovány důvody selhání rodiny před odebráním dítěte, jedná se vždy o více důvodů, bohužel otázka problému s bydlením je u většiny umisťovaných dětí z našeho kraje. Předložený materiál by však mohl být nedostatečný. Materiál je značně rozsáhlý, navržená právní úprava je mnohdy složitá, v praxi obtížně vykonatelná, se vznikem nových agend i finančními dopady. Některé otázky naopak nejsou řešeny dostatečně, koncepčně, jistě by bylo vhodné např. lépe popsat jednotlivé role zainteresovaných subjektů. Vysvětleno Rozsáhlost materiálu je dána složitostí problematiky, kdy se nestanoví povinnost určitých subjektů zajišťovat určitým osobám bydlení přímo, ale kdy se osobám s problémy s bydlením pomáhá prostřednictvím poradenství nebo prostřednictvím příspěvků, které mohou poskytovatelé (ať již jde o subjekty soukromého nebo veřejného práva) čerpat na to, že těmto osobám poskytují bydlení nebo asistenci v bydlení.
Předkladatel proto stanovil úkoly kontaktního místa v podobě vypracování zprávy o bydlení a poskytování základního a specializovaného poradenství, upravil postup pro zápis údajů o potřebě podpůrného opatření a doprovodných údajů o potřebném nebo o podporované osobě do evidence, postup pro zápis bytu a údajů o něm do evidence, podmínky poskytování podpůrných opatření, jejichž splnění je pak předpokladem pro přiznání příspěvku na poskytování podpůrných opatření, samotný postup pro přiznání těchto příspěvků a postup pro jejich vyúčtování a vracení, dále předpoklady a postup pro udělení pověření k poskytování podpůrného opatření, které je opět předpokladem pro přiznání příspěvku na poskytování podpůrného opatření, a rovněž postup, kterým je zajištěno financování příspěvků na poskytování podpůrných opatření. Vyjádření podle části deváté hlavy III pak slouží k upřednostňování (prioritizaci) určitého okruhu potřebných a k navýšení příspěvků na poskytování podpůrných opatření (bonifikaci) u ještě užšího okruhu potřebných.
Předkladatel věří, že metodické vedení správních orgánů aplikujících zákon o podpoře v bydlení zajistí bezproblémové použití zákona v praxi, přičemž neopomene vypracovat také metodiky a doporučení pro poskytovatele. Souhlas se zpracováním dne 9. 10. 2023.
130 Karlovarský kraj § 162 Z Návrh nového znění:
Ministerstvo, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad práce České republiky, krajské pobočky Úřadu práce ČR a kontaktní místa mají v evidenci přístup k údajům o všech potřebných a podporovaných osobách. Krajský úřad má v evidenci přístup k údajům o potřebných a podporovaných osobách, které se nacházejí v jeho správním obvodu“.
Odůvodnění:
Dle ustanovení § 162 odst. 1 „Ministerstvo, Ministerstvo práce
a sociálních věcí, Úřad práce České republiky, krajské pobočky Úřadu práce ČR a kontaktní místa mají v evidenci přístup k údajům o všech potřebných a podporovaných osobách“.
Mezi subjekty mající přístup k údajům o potřebných a podporovaných osobách není vyjmenovaný krajský úřad, který ale může vytvořit seznam potřebných (ust. § 164), je nadřízeným správním orgánem kontaktního místa (§ 10 odst. 3) a plynou mu povinnosti poskytování odborné a metodické pomoci obcím, neboť vykonává přenesenou působnost (§ 11). Akceptováno jinak Do § 164 [dříve § 162] bude doplněn také krajský úřad, stejně jako kontaktní místo bude mít přístup k údajům o všech potřebných a podporovaných osobách. Souhlas se zpracováním dne 9. 10. 2023.
131 Karlovarský kraj § 3 odst. 2 písm. c) Z Vyhovujícím bydlením není zejména bydlení v bytě, který nevyhovuje specifickým potřebám osoby, popřípadě specifickým potřebám člena její domácnosti podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu.
Návrh nového znění:
Bod c) vypustit.
Odůvodnění:
Příliš vágní definice nevyhovujícího bydlení – nevyhovující bydlení je dle výše uvedeného i bydlení, které má standartní parametry a je zkolaudováno k trvalému bydlení, ale neodpovídá specifickým potřebám osoby v něm bydlící. Domníváme se, že tímto zákonem by se mělo cílit na osoby v bytové nouzi, tzn. osoby, které jsou bez přístřeší, případně na osoby v nestandardním bydlení, aby se dostaly do standardní formy bydlení. Rozšíření skupiny potřebných i o lidi ve standardním bydlení by neúměrně zatížilo pracovníky kontaktního místa. Vysvětleno Vyjádření "vyhovující bydlení" obecně zahrnuje předpoklad, že byt odpovídá potřebám osoby nebo domácnosti. Nicméně, když hovoříme o vyhovujícím bydlení, bývá obvykle zdůrazňováno, že byt je schopen poskytnout základní standardy kvality, bezpečnosti, komfortu a funkčnosti, které jsou v souladu s běžnými očekáváními a standardy. Specifické potřeby osoby nebo člena domácnosti mohou zahrnovat různé faktory, jako jsou zdravotní omezení, fyzický nebo mentální handicap, věkové požadavky, rodinné složení, sociální situace atd. Pokud byt nevyhovuje těmto specifickým potřebám, nemůže být považován za vyhovující bydlení. ROZPOR
Nesouhlas se zpracováním dne 9. 10. 2023.
Nevyhovující bydlení je specifikováno velmi široce a je zde značné riziko pouhého přeubytovávání, namísto snížení osob v nestandartních formách bydlení, případně zcela bez přístřeší, na které si myslíme, že by tento zákon měl primárně cílit. Pro poskytnutí podpůrného opatření je vždy nezbyné splnění kumulace podmínek na straně žadatele o podpůrné opatření. První klíčovou podmínkou je splnění požadavku, že daná osoba musí být v bytové nouzi ("Osobou v bytové nouzi se rozumí osoba bez vyhovujícího bydlení a bez možnosti opatřit si vlastním přičiněním vyhovující bydlení na trhu"), přičemž v rámci zjišťování, zda je osoba v bytové nouzi, je ověřováno i příjmové kritérium. Nedá se předpokládat, že by existovala příliš rozsáhlá množina osob, které jsou v bytové nouzi pouze z důvodu, že jejich bydlení neodpovídá jejich specifickým potřebám podle přílohy č. 2 (k čemuž směřuje původní připomínka) a není v jejich silách získat nové bydlení, které těmto potřebám odpovídá, nebo upravit si stávající bydlení tak, aby jim odpovídalo, např. stavebními úpravami. Tato řešení by měla vždy předcházet a u těchto osob se přednostně předpokládá využití specializovaného poradenství, pokud bude pro řešení situace těchto domácností efektivní, před řešením pomocí podpůrného opatření.
Lze předpokládat, že spíše menšina bytů vložených do systému bude odpovídat specifickým potřebám uvedeným v příloze č. 2 (tj. že půjde o byty bezbariérové, vhodné pro bydlení osob, které se pohybují jen s obtížemi, vhodné pro nevidomé apod.) a poskytování vyhovujícího bydlení prostřednictvím podpůrného opatření osobám, které již bydlí v bytě, který by bylo možné považovat za standardní, ale pouze nevyhovuje např. potřebě bezbariérovosti pro osobu, která nedávno ochrnula, tak bude limitováno rovněž počtem takových bytů.
Předkladatel by také rád poukázal na instituty, které mají za cíl podpořit poskytovatele podpůrných opatření, aby se při poskytování podpůrných opatření zaměřili přednostně na určité skupiny obyvatel. Zaprvé se jedná o institut tzv. prioritizace (§ 101), kdy nebude možné přiznat příspěvek na "zabydlení", pokud "zabydlovaný" potřebný není zvláště potřebnou osobou (příloha č. 4) a předmětný byt by byl vhodný pro jiného potřebného, který zvláště potřebnou osobou je. Zadruhé se jedná o institut tzv. bonifikace, kdy se u určitých potřebných předpokládá vyplacení příspěvku vyššího o 20 %, nebo dokonce o 40 %, což by mělo poskytovatele podpůrných opatření dostatečně motivovat k tomu, aby poskytovali podpůrná opatření osobám, u nichž se kumulují různé problémy, případně aby poskytovali podpůrná opatření osobám, jejichž zabydlení je náročnější, např. osoby s duševními onemocněními nebo závislostmi, osoby bez přístřeší [§ 99, 170, 176, 179 (dříve § 99, 168, 174, 177)]. Souhlas s vypořádáním dne 20. 10. 2023.
132 Karlovarský kraj § 15 Z Návrh nového znění:
Do zákona uvést možnost zajištění tohoto poradenství prostřednictvím sociální služby, občanských poraden apod.
Kontaktní místo zprostředkuje (nikoliv zajišťuje) poskytování specializovaného poradenství osobám, u kterých poskytnutí specializovaného poradenství doporučilo v rámci základního poradenství.
Odůvodnění:
Specializované poradenství má dle navrhované právní úpravy poskytovat kontaktní místo. Toto poradenství je však velmi úzce specializované a dle našich zkušeností nemají v současné době pracovníci ORP dostatečné znalosti pro toto specifické poradenství v oblasti bydlení a nájemních smluv. Vysvětleno Poskytování specializovaného poradenství prostřednictvím externích subjektů se předpokládá, vizte prosím odůvodnění § 16 odst. 1 v DZ [dříve § 15 odst. 1]:
"Navrhuje se stanovit, že specializované poradenství kontaktní místo zajišťuje, čímž se míní, že může buď tyto činnosti vykonávat samo prostřednictvím zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, nebo že může poskytování tohoto poradenství zajistit smluvně u jiných osob. Těmito jinými osobami budou typicky zřejmě dluhové poradny, advokáti, realitní zprostředkovatelé apod. a obvykle tak budou činit za úplatu, kterou kontaktní místo poskytne. Tyto osoby budou muset splňovat kvalifikační požadavky pro poskytování specializovaného poradenství, pokud tak zvláštní právní předpis stanoví. Budou tedy splňovat požadavky pro úplatné poskytování právních služeb (advokáti), pro poskytování služeb realitního zprostředkování podnikatelským způsobem (realitní zprostředkovatelé), pro poskytování služeb dluhového poradenství a podobně.". Souhlas se zpracováním dne 9. 10. 2023.
133 Karlovarský kraj Obecně D V navrhované právní úpravě nejsou dostatečně jasně nastaveny kompetence jednotlivých aktérů. Některé navrhované činnosti zajišťují už v současné době poskytovatelé sociálních služeb. Je zde nejasná hranice mezi kompetencemi kontaktního místa a poskytovatelů sociálních služeb, zejména odborného sociálního poradenství a dluhového poradenství. Vysvětleno Předkladatel je přesvědčen, že jsou kompetence vymezeny dostatečně.
Kontaktní místo pro bydlení (KMB) nijak nenahrazuje stávající nabídku sociálních služeb, ani nebude omezovat jejich působení. Působí jako koordinační prvek tam, kde je potřeba poskytnout pomoc a podporu při řešení bytové situace dané domácnosti z více oblastí, kdy samotná sociální práce nestačí. Zároveň je na činnost KMB navázáno poskytování asistence v bydlení. Její role je v zákoně jasně definována, jde o službu, která se specializuje na poskytování služeb podpory v bydlení, a to takových, které v současné době nejsou realizovatelné (nebo plně realizovatelné) podle zákona o sociálních službách.
Nesouhlas se zpracováním dne 9. 10. 2023.
Domnívám se, že vysvětlení není dostatečné a kompetence KMB a některých poskytovatelů sociálních služeb se překrývají. Jedná se o doporučující připomínku. Činnosti KMB ve smyslu posuzování bytové nouze, rozhodování o zápisech osob a bytů do evidence, koordinaci a kontrolu poskytování podpůrných opatření aj. sociální služby nerealizují. Připomínkové místo nespecifikovalo, kde spatřuje překryv, pokud by jej však vidělo v poskytování poradenství (základního či specializovaného), k tomu lze nad rámec původního vysvětelní uvést následující:
Pokud specializované poradenství poskytuje přímo kontaktní místo, neřídí se zákonem o sociálních službách. Kontaktní místo však může zajišťovat poskytování specializovaného poradenství prostřednictvím externího subjektu, tedy jiné osoby – vizte odůvodnění § 16 odst. 1 v DZ [dříve § 15 odst. 1]. Těmito jinými osobami budou typicky dluhové poradny, advokáti, realitní zprostředkovatelé apod. a obvykle tak budou činit za úplatu, kterou kontaktní místo poskytne. Tyto osoby tedy budou muset splňovat kvalifikační požadavky pro poskytování specializovaného poradenství, pokud tak zvláštní právní předpis stanoví (zákon o advokacii, zákon o realitním zprostředkování, zákon o sociálních službách). Budou proto splňovat kvalifikační a jiné požadavky pro úplatné poskytování právních služeb (advokáti), pro poskytování služeb realitního zprostředkování podnikatelským způsobem (realitní zprostředkovatelé), pro poskytování služeb dluhového poradenství (registrovaní poskytovatelé sociálních služeb - dluhové poradny) apod.
Stávající poskytovatelé sociálních služeb se mohou do systému zapojit tím, že se stanou pověřenými poskytovateli podpůrného opatření asistence v bydlení, která je upravena zákonem o podpoře v bydlení, nikoliv zákonem o sociálních službách. Vzniká tedy nová služba, kterou ale mohou poskytovat stávající poskytovatelé soc. služeb, ovšem za podmínek daných předloženým zákonem (v rámci zákona o sociálních službách by některé aktivity, zejména ty s určitými kontrolními aspekty, nemohly být vykonávány a systém by tak nebyl dostatečně efektivní).
Část poskytovatelů sociálních služeb splňuje kvalifikaci pro poskytování specializovaného poradenství, kontaktní místo může zajistit jeho poskytování i prostřednictvím smlouvy s těmito poskytovateli. Agendy navazující na sociální služby a sociální práci byly v zákoně navrženy příslušnými věcnými útvary MPSV či upraveny těmito útvary tak, aby byly návaznosti funkční. Současně jsou předkladatelé zákona průběžně informováni o návrzích novel systémů sociálních služeb a sociální práce a v případě potřeby a časové souslednosti bude návrh zákona upraven dle případných legislativních změn. Souhlas s vypořádáním dne 20. 10. 2023.
134 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Obecně Z 1. Celkově k vydání zákona máme následující zásadní výhrady, pro které doporučujeme uvažovaný systém nezavést a předpis nevydat:
Uvažovaná regulace je rozsáhlá a náročná na administrativu, tedy počty úředníků, finanční náklady, přičemž projektované přínosy jsou velmi spekulativní. Zákon nevytváří podmínky pro vznik nových bytů nebo jiných typů ubytovacích kapacit. Návrh představuje rozsáhlou systémovou změnu v oblasti trhu s nájemním bydlením, vytváří nepřiměřeně rozsáhlý nárokový systém mířící v podstatě na převážnou většinu účastníků nájemního trhu s byty. Počty získaných bytů do systému KMB při absolutním nedostatku bytů na trhu, zejména od soukromých pronajímatelů se nám jeví jako nadhodnocené a nereálné.
Zákon zásadním způsobem směšuje tzv. „sociální bydlení“ a „dostupné bydlení“. Zatímco v případě sociálního bydlení by se mělo jednat o individuální podporu lidem v bytové nouzi, zprostředkovanou specifickými individuálními pobídkami, s cílenou a kompetentní podporou, v případě dostupného bydlení by se mělo jednat především o podporu zvýšené bytové výstavby, s některými možnými specifiky. Předkládaný návrh, nicméně vytváří nový úřad, nové úřednické pozice, a k faktické dostupnosti bydlení v ČR nijak nepřispívá. Lze přitom odkázat na pilotáž tohoto programu z Prahy, kterou lze popsat jako neefektivní a neúspěšnou – mimo jiné proto, že cílová skupina v pilotážním programu zcela míjela uvažovanou cílovou skupinu uvedenou v návrhu, a také s ohledem na zcela marginální počet zapojených subjektů.
Návrh zákona o podpoře v bydlení je nutné zcela a jednoznačně odmítnout. Neřeší nedostatek bytů v ČR, a tedy nepřispívá k zvýšení dostupnosti bydlení. Nekoncepčně a mylně stírá rozdíly mezi sociálním a dostupným bydlením, a to nejen z hlediska terminologie, ale také z hlediska podpory státu. To z dlouhodobé perspektivy znamená zásadní zatížení veřejných financí v ČR. Připojená zpráva RIA zásadním způsobem podceňuje náklady na realizaci zákona, a obecně ekonomické zhodnocení zákona lze považovat za zcela nepřijatelné a neodpovídající realitě, mimo jiné s ohledem na vytvoření nového státního úřadu, potřebu nových úředníků a další náklady. Je také nutné upozornit na to, že zákon přináší zcela zbytečné části – například v podobě příloh, které mají definovat standard bydlení, který je ale fakticky definován jinými zákony a normami. Zákon sám o sobě je navíc napsán legislativně nedobře, když obsahuje míru detailu nad rámec zákona, a uvádí věci, které by měly být zavedeny v podzákonných normách. Nešťastné je také ustanovení, které fakticky znamená že člověk, kterému bude neúspěšně pomoženo v rámci tohoto zákona, bude další 2 roky mimo dohled a mimo podporu a pomoc státu. Obáváme se, že toto ustanovení povede k pravému opaku očekávaného, a ve střednědobém hledisku zásadně zatíží český stát a sociální rozpočet státu. Upozorňujeme také na to, že vytvoření nového úřadu a celé soustavy nových úředníků naráží na zásadní problém v podobě nedostatku kompetentních a kvalifikovaných pracovníků. Systém navíc zatíží již dnes personálně poddimenzované a na reálné možnosti narážející úřady veřejné správy, například v podobě České správy sociálního zabezpečení či Úřadů práce. Nevhodná se jeví také dvojkolejnost v podobě kompetencí ve státní správě a kompetencí v samosprávě. Z hlediska struktury se jako jednoznačně nejvhodnější jeví přenést kompetence zcela na samosprávy, a na pokrytí potřeb uvolnit finanční prostředky.
Za zcela zásadní je ale nutné znovu zdůraznit, že zákon je nadbytečný, skutečný problém neřeší, je pro ČR finančně vyčerpávající, znamená nový úřad a nové úředníky. Přitom pro řešení uvedeného problému by stačilo využít stávající systém, výrazněji jej podpořit a soustředit se na jeho efektivní naplňování.
• Stát přebírá prostřednictvím povinností, stanoveným obcím, zodpovědnost občanů, kteří jsou svéprávnými osobami, za jejich životní potřeby, zvládání životních situací a staví obce, které jsou orgány veřejné moci, do role vzdělávacích a poradenských institucí. Vzdělávací a poradenskou činnost by měly vykonávat školy v rámci výuky při přípravě v době před dospělostí a v procesu sociálního začleňování dospělých osob pak např. neziskové poradenské organizace. Přenesení těchto vzdělávacích činností na obce je v naprostém rozporu s účely, cíli a posláními obcí, obsaženými v ústavních předpisech a v zákoně o obcích. Jedná se také o rozpor s principy občanského zákona, kde je osobám plně svéprávným svěřena zodpovědnost za právní chování ve svém životě (viz zásady občanského práva).
• Zároveň tímto navrhovaným předpisem dochází k diskriminaci osob, které si všechny životní potřeby zajišťují sami, a to bez pomoci státu a jiných orgánů veřejné moci. V konečném důsledku tato podpora v bydlení povede k absolutní degradaci lidských schopností se sám o sebe postarat, což do budoucna povede k ještě většímu sociálnímu odloučení těchto osob, které očekávají, že se o jejich životní potřeby postará někdo jiný.
• Na základě zkušeností jako hlavní překážku větší ochoty poskytovat byty v bytových domech do nájmu nebo podnájmu vnímáme nedostatečnou zákonnou ochranu pronajímatelů před nájemci a uživateli bytů obecně, kteří nedodržují své povinnosti (a to nejen finanční). Rovněž se potýkáme se žalostně slabou mírou ochrany klidu a pořádku v domě a postrádáme účinnou ochranu obyvatel bytových domů, kteří dodržují pravidla. „Napomáhání“ při řešení potíží s nájemcem je formulováno velmi neurčitě. Tíha sporu s nájemcem bude ležet přes proklamovanou nabídku pomoci na vlastníkovi bytu. Ten nemá záruku, že uživatel bytu bude dodržovat klid a pořádek v bytě i v domě a plnit všechny povinnosti a v případě, že nebude, nemá záruku toho, že může takový problematický vztah v krátké době ukončit. Návrh bohužel rezignuje na motivaci nájemců k tomu, aby řádně plnili své povinnosti (např. pod hrozbou rychlého ukončení podporovaného nájemního vztahu). V důsledku toho podle našeho názoru nelze očekávat poskytování bytů do systému sociálního bydlení ve větším rozsahu.
• V návrhu postrádáme pravidla pro intenzivní sociální práci s potřebnými včetně povinného vyvozování důsledků jejich nespolupráce
• Zároveň máme určité pochybnosti o cílení prostředků pouze směrem k osobám v bytové nouzi (154 t. osob) a osobám bezprostředně ohroženým bytovou nouzí (370 t. osob), protože existují výrazně větší příležitosti pro řešení nedostupnosti bydlení. Bydlení je základním předpokladem pro rozvoj společnosti i ekonomiky, hlavní příležitostí bude bydlení pro kvalifikované pracovníky, získané přistěhovalectvím ze zemí západní i východní Evropy. Tím mimo jiné bude kromě rozvoje ekonomiky zajištěno financování průběžného důchodového systému, protože přirozený přírůstek je a bude v ČR záporný (natalita<mortalita)
• Dále doporučujeme zaměřit zdroje na podporu rekonstrukcí a výstavby bydlení pro důstojné stáří – apartmánové domy s pečovatelskou službou pro seniory a tím při zefektivnění péče o seniory na vysokém standardu uvolníme velké množství bytů pro ostatní skupiny obyvatel. Byty, resp. apartmány pro seniory budou pro výstavbu levnější už z důvodu menší podlahové výměry a uvolní se tak plochou i počtem místností výrazně větší byty
tato připomínka je zásadní Vysvětleno Rozumíme připomínkovému místu, domníváme se však, že zákon je nezbytný. Na druhou stranu nelze předpokládat, že jediný zákon vyřeší všechny problémy s bydlením.
Bytová nouze je v České republice dlouhodobě neřešené téma a pro veřejné rozpočty generuje náklady ve výši 4,1 miliardy Kč ročně (při velmi konzervativním vyčíslení), což je samo o sobě podstatným důvodem, proč bytovou nouzi řešit. Vznik zákona si na základě výzkumů přeje většina obyvatel ČR. Obce a kraje dostanou jeho prostřednictvím do rukou funkční a osvědčené nástroje k řešení bytové nouze, které umožní jim a dalším poskytovatelům podpůrných opatření systematicky řešit bytovou situaci obyvatel a zároveň napomůže i efektivnějšímu využívání existujících nástrojů sociální politiky v oblasti bydlení. Zákon také formuluje způsob a pravidla financování nově nastavených nástrojů, které budou hrazeny státními příspěvky, tj. nebudou pro obce a kraje představovat zvýšené náklady. Krom zmíněného se díky infrastruktuře systémové podpory bydlení budou získávat kvalitní data o rozsahu bytové nouze a efektivitě nástrojů k jejímu řešení, které povedou k efektivnějšímu zacílení státních politik investic do bydlení.
Kapitoly 3 a 5 RIA se snaží srovnat různé varianty řešení a kvantitativně modelovat jejich dopad. Výsledkem srovnání je např. i to, že pouze navýšení kapacit poradenství či pouze posílení investic daný problém nevyřeší a ukazuje na nezbytnost provázaného systému.
Pro podrobnosti k důvodům přijetí úpravy zdvořile odkazujeme na obecnou část DZ a RIA.
Vedle zákona o podpoře v bydlení jsou přijímány opatření v oblasti bytové politiky. Předkladatel je i díky spolupráci se Svazem měst a obcí ČR informován o tom, že 69 % obcí hodnotí svůj bytový fond jako nedostatečný a že stavět nebo rekonstruovat své byty chce 72 % obcí (Šetření obecního bydlení realizované SMO ČR, kterého se zúčastnilo 242 obcí). Předkladatel proto z Národního plánu obnovy uvolní 1,5 miliardy Kč na přípravu projektů nejen na bydlení, nabídne obcím experty na projekty bytové výstavby aj. Předkladatel připravuje rovněž další kroky v oblasti investic do bydlení, které přinesou podporu dostupného bydlení v ČR, rozšíření bytového fondu obcí, vznik návratných finančních nástrojů, dlouhodobou podporu bytové výstavby a rekonstrukcí, spolupráci obcí, finančního sektoru a developerů a investiční know-how a finance pro obce. Ze státního rozpočtu by do investic měly směřovat 2 mld. do roku 2025, z Národního plánu obnovy 8 mld. Kč v příštích letech, možné investice ze soukromých a dalších zdrojů by mohly být 10 a více mld. Kč.
Předkladatel dále připravuje ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti úpravy v oblasti nájemních vztahů. Problémy v oblasti nájmu se totiž týkají všech nájemců a pronajímatelů, nejen cílové skupiny zákona o podpoře v bydlení. Diskutováno je mj. urychlení procesu vyklizení bývalých nájemců, kteří odmítají opustit byt, a zjednodušení procesu zvýšení nájemného po provedené rekonstrukci. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Odůvodnění je nedostatečné protože fakticky pomíjí argumentaci KZS, že právní úprava směřuje na řešení marginální části řešení nedostupnosti dostupnosti bydlení, odkazované zdroje pro podporu rekonstrukcí a výstavby bydlení obcemi také není schopné tuto problematiku účinně řešit, protože vyčlěněné zdroje jsou minimálně o jeden řád nižší než by bylo ze střednědobého hlediska potřeba 3-7 let. Máme obavy z nárůstu byrokracie, obligatorních výdajů státu a v lepším případě přetrvávání neutěšené situace, v tom horším eskalace nedostupnosti, vč. dalších průvodních jevů jako je nárůst nespokojenosti obyvatel a příklonu voličů k populistickým stranám.
135 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Obecně Z 2. Zákon je ve své koncepci s cílem postihnout všechny domnívané situace občanů při problémech s bydlením svázaný, příliš taxativní a rozsáhlý, takže v praxi jeho uplatňování povede k nejasným výkladům. Zároveň se bude jednat o obrovskou byrokratickou zátěž, kdy některá ustanovení zákona postrádají účelovost či smysluplnost.
tato připomínka je zásadní Vzato na vědomí K takto obecné připomínce se bohužel nemůže předkladatel detailně vyjádřit. Má však za to, že úprava nepovede k nadměrným nejasnostem při výkladu. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Původní stanovisko trvá.
136 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Obecně Z 3. V době silných redukcí státu na výdaje na výkon přenesené působnosti je zcela nevěrohodné předpokládat naplnění financování činností spojených s realizací předpokládaných činností zejména na úřadech ORP. Je tedy naprosto nepřijatelné zavádět nové povinnosti obcím a počítat s jejich realizací na úkor rozpočtu obcí a z podstaty věci budou takto nejvíce postiženy ty obce, které danou problematiku budou řešit a situace těchto obcí a jejich občanů se bude dále zhoršovat. Výpočet předpokládaných částek na platy v RIA je chybný, na základě neplatné tabulky uvedené v příloze 1 příslušného nařízení vlády.
tato připomínka je zásadní Akceptováno částečně Zdroj financování nákladů zákona bude předmětem politického vyjednávání a následného rozhodnutí. Modelová cena úvazku v RIA byla aktualizována. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Původní stanovisko trvá.
137 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Obecně Z 4. Zákon ve své koncepci nestanovuje žádné cíle pro získání bytů do systému řízeného přes KMB, ve standardech pro kvality KMB nejsou obsaženy žádná pravidla pro odměňování za získané byty a stabilizované nájemníky. Není vyžadována efektivnost a tím je z našeho pohledu možnost, že záměr zákona jako takový nebude s největší pravděpodobností naplněn. Proto je naše důvěra v úspěch takové regulace minimální a proto doporučujeme takovou úpravu nezavést a předpis nevydat.
tato připomínka je zásadní Vysvětleno Odměně (příspěvku) za získání bytu odpovídá navýšení příspěvku na správu podle § 98 odst. 1 věty druhé [dříve § 97 odst. 1 věty druhé]. Tuto odměnu (příspěvek) nelze přiznávat a vyplácet samostatně, aby nebylo možné získat příspěvek i v případě, kdy se předmětný byt vůbec nehodí k poskytování podpůrného opatření a žádný potřebný v něm nikdy domov nenalezne. V tomto ohledu návrh právě vyžaduje efektivitu, neboť teprve při zabydlení potřebného dostane poskytovatel i odměnu za to, že do systému zapojil nový byt.
Stejně jako se nestanoví odměna pro pracovníky ÚP za uplatnění uchazeče na trhu práce, nestanoví se ani odměna pro KMB za stabilizované nájemců. Počet stabilizovaných nájemců totiž závisí pouze z malé části na aktivitě zaměstnanců KMB. Požadavek připomínkového místa je navíc zcela nestandardní a nelze ho v rámci státní správy aplikovat. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Odůvodnění považuje KZS za nedostatečné, protože bez stanovení cílů a navázání odměny na splnění cílů je možné naplnit cíl zákona a získat byty do systému KMB a pro pronájem cílovým skupinám.
138 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR § 2 odst. 1. Z 5. Stále není rozdělení na dostupné versus sociální bydlení /krizové bydlení/ - tedy systémová podpora dostupnosti bydlení versus řešení krizových situací prostřednictvím dávek. Toto bude mít zásadní dopady do rozpočtu a povede k potřebě nových úředníků. Nijak ale neřeší dostupnost produktu ve smyslu jeho množství, které jediné povede k faktickému snížení. Cenu bytu z velké míry určuje stát regulativními normami apod.
Upozorňujeme, že způsobilý byt je definován danými normami – nesplňuje-li normy, nelze v něm bydlet! Vysvětleno Rozdělení na dostupné a sociální bydlení není v rámci zákona nezbytné, proto k němu nebylo přistoupeno. Podporu výstavby řeší jiné předpisy, které jsou v současné době přijímány. ZPB je pouze jedním z předpisů, které budou přispívat ke zlepšení situace s bydlením. Ke způsobilému bytu uvádíme, že s připomínkovým místem souhlasíme – je záměr, aby nebylo možné bydlet v bytě, který nevyhovuje základním stavebním a hygienickým předpokladům. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Odůvodnění není dostatečné, protože nerespektuje požadavky jednotlivých příjmových skupin na dostupnost bydlení, přippomínáme Studii Evropské Komise Housing Affordability and sustainability in the EU z roku 2019, která definuje potřeby bydlení dle příjmových kvintilů. V současné době je třeba řešit nikoliv JEN polovinu spodního příjmového kvintilu, ALE situaci 1. až 3. příjmového kvintilu a tedy dostupnost bydlení pro cca. 60% obyvatel, tedy těch nízko a středně příjmových. Bez tohoto řešení, nelze očekávat zlepšení ani v zakládání rodin a zvýšení porodnosti ale také příliv kvalifikovaných pracovníků za prací do cílových regionálních center.
139 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR § 3 odst. 2 písm. a) a c) Z 6. Odmítáme přílohy 1 a 2 jako zcela nadbytečné, podobná ustanovení jsou řešena již v jiných zákonných a podzákonných normách /příloha 1/, případně mají být řešeny v podzákonných normách /příloha c/ Vysvětleno Parametry nedostatečně zalidněného bytu (příloha č. 1) nejsou obsaženy v žádném existujícím ani chystaném právním předpisu. Předkladatel považuje využité řešení, kdy se stanoví parametry přelidněného a nedostatečně zalidněného bytu zároveň, za jediné legislativnětechnicky přípustné řešení. Parametry podle přílohy č. 1 jsou navíc natolik trvalé, že není problematické je uvádět přímo v zákoně. Také částečně přístupný byt (příloha č. 2) není nikde v právním řádu vymezen (vymezení v nařízení vlády č. 112/2019 Sb. není použitelné, neboť se pro jeho účely musí jednat o sociální nebo dostupný byt). Také zde lze očekávat, že parametry jsou natolik trvalé, že není problematické jejich stanovení v zákoně. Jelikož zatím není známo, jak bude vypadat chystaná norma upravující uzpůsobení bytu pro osoby méně pohyblivé a osoby se zdravotním postižením, vycházíme při popisu specifických potřeb pouze z popisu obsaženého v Metodice uplatňování principů univerzálního designu a celoživotního bydlení v bytové výstavbě z roku 2021, z níž bude chystaná norma vycházet. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Původní stanovisko trvá.
140 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR § 6 Z 7. Jak je řešena problematika dávek versus dostupné bydlení? Jedná se. o nepochopení podstaty dostupnosti bydleni versus sociálního bydlení. Pro řešení dané problematiky je možné – nutné využít stávající systém podpory, nezavádět nový úřad apod. Vysvětleno Dávky a dostupné bydlení jsou souběžné systémy, které se nevylučují. Tatáž osoba tedy může získat například příspěvek na bydlení a zároveň benefitovat z poskytování podpůrného opatření podle ZPB. Dosavadní systém dávek je však pro řešení krize bydlení zřejmě nedostačující, proto se přijímá nová právní úprava. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
S odůvodněním nesoouhlasíme, jen dostatečné navýšení zdrojů pro výstavbua rekonstrukce bytů jsou schopné urychlit řešení dostupnosti bydlení. Možnost získat nájmní, družstevní nebo podnikový byt z psychologického a sociologického hlediska umožní občanům být aktiním platným členem společnosti a nikoliv "JEN" pasivním příjemcem dávek, popř. spekulantem který hledá jak na dávkách vydělat.
141 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR § 9 odst. 2 písm. a) a c) Z 8. Nejsou informace o metodice, o aktualizaci apod. - nelze bez bližších údajů akceptovat. Bude mít dopad na volný trh – narušuje hospodářskou soutěž - bude to fungovat jako cenové stropy na energie - uměle se bude držet cenová hladina vysoko. Vysvětleno Zákon o podpoře v bydlení odkazuje na cenové mapy, které budou schválené vládou a zveřejněné na internetových stránkách Ministerstva financí. Pro detailní a aktuální informace týkající se připravovaných cenových map je nezbytné se obrátit na gesčně příslušné Ministerstvo financí (Martina.Sieber@mfcr.cz) Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023. Pozn.: Na základě jiných připomínek bude nakonec podle § 10 vydávat cenové mapy nájemného pro účely systému podpory v bydlení MMR vyhláškou. Nicméně platí, že bude vycházet z dat, která shromáždí a zpracuje MF.
142 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR § 10 odst. 1, písm. a) Z 9. Dostupnost bydlení má řešit samospráva, která je „blíže lidem“ a mohou posuzovat – navrhujeme proto, aby výkon byl plně svěřen do výhradní péče samostatného výkonu místních samospráv, v opačném případě vytváříme megaúřad na vládní úrovni, který nemá jiný účel, než přerozdělovat peníze. Vysvětleno Povinnost samospráv starat se o bydlení svých občanů je již nyní obsažena v zákoně o obcích. Současná situace s bydlením však naznačuje, že je nezbytné přijmout další opatření zlepšující situaci s bydlením. Proto se navrhuje přijetí zákona o podpoře v bydlení. Dále upozorňujeme, že žádný "megaúřad" se nevytváří, naopak jednotlivá KMB budou umístěna na ORP, tedy co nejblíže lidem. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Původní stanovisko trvá.
143 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR § 13 Z 10. Povede k nárůstu úředníků v celém uvedeném systému, zvýšené finanční nároky. Neefektivní. Neřešící problém. Nepřinášející řešení. Nadbytečné. Vysvětleno Zdvořile odkazujeme na RIA, která obsahuje krom popisu nejenom zahraničních a tuzemských dobrých praxí, ze kterých zákon čerpá, i podrobné finanční modely zhodnocení efektivnosti. Z nich vyplývá, že aplikace zákona o podpoře v bydlení se již po šesti letech účinnosti stane rozpočtově neutrálním, neboť se roční náklady a vyčíslené úspory (úspory z nákladů, jež představuje bytová nouze obyvatel ČR) zákona vyrovnají. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Původní stanovisko trvá.
144 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR § 15 Z 11. Fakticky se jedná o vytvoření realitního poradce / zprostředkovatele – pochopitelné pro sociální – krizové bydlení, ale zde opět záměna za dostupné bydlení. Bude mít fatální dopady nejen na trh s bydlením, ale především na státní rozpočet, který bude nároky extrémně zatížen. Vysvětleno Specializované poradenství může poskytovat přímo kontaktní místo prostřednictvím svých zaměstnanců. Kontaktní místo však může zajišťovat poskytování specializovaného poradenství prostřednictvím externího subjektu, tedy jiné osoby – vizte odůvodnění § 16 odst. 1 v DZ [dříve § 15 odst. 1]. Těmito jinými osobami budou typicky zřejmě dluhové poradny, advokáti, realitní zprostředkovatelé apod. a obvykle tak budou činit za úplatu, kterou kontaktní místo poskytne. Tyto osoby tedy budou muset splňovat kvalifikační požadavky pro poskytování specializovaného poradenství, pokud tak zvláštní právní předpis stanoví (zákon o advokacii, zákon o realitním zprostředkování, zákon o sociálních službách). Budou proto splňovat kvalifikační a jiné požadavky pro úplatné poskytování právních služeb (advokáti), pro poskytování služeb realitního zprostředkování podnikatelským způsobem (realitní zprostředkovatelé), pro poskytování služeb dluhového poradenství (registrovaní poskytovatelé sociálních služeb - dluhové poradny) a podobně. Specializované poradenství bude financováno pomocí příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti.
Pro vyčíslení dopadu na státní rozpočet, konkrétně nákladů na specializované poradenství, odkazujeme na Přílohu 4 RIA.
Z analýzy nákladů a přínosů jednoznačně vyplývá, že návrh bude mít v dlouhodobém horizontu pozitivní dopad na státní rozpočet. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Původní stanovisko trvá.
RH interně: Za mě nemá smysl dále řešit.
145 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR § 15 odst. 2, bod b) Z 12. Nebylo by lepší, změnit byrokracii, aby byla jednoduchá a zvládnutelná, namísto toho zaměstnávat úředníky, aby se složitou byrokracii pomáhali? Vysvětleno Předkladatel souhlasí s tím, že státní správa má být vůči adresátům podpory co nejvíce vstřícná a co nejméně byrokraticky náročná. Nelze však pominout fakt, že oblast bydlení reguluje celá řada právních norem, které triviální nejsou a být nemohou (např. úprava nájmu v občanském zákoníku). Pro fungování systému podpory v bydlení je nezbytné, aby byla lidem, kteří nejsou schopni se sami zorientovat v relativně složitém právním či dávkovém systému, poskytována pomoc. Proto se předkladatel kloní k zachování tohoto ustanovení. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Původní stanovisko trvá.
RH interně: Za mě nemá smysl dále řešit.
146 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR § 20 Z 13. Navrhované znění: navrhujeme vypustit
Odůvodnění:
Přílišná byrokratická zátěž, přičemž z předpisu ani neplyne, k čemu taková zpráva slouží (vyjma nesmyslné informace veřejnosti). Neakceptováno Stát dosud neměl přístup k uceleným datům o bytové nouzi, dosavadní sběr dat tohoto typu byl zajišťován neziskovými organizacemi mimo státní správu. Zprávy o bydlení za každé ORP tak budou důležitým a periodicky pravidelným zdrojem dat, se kterými může stát dále pracovat a využít jej jako podklad pro tvorbu dalších politik v oblast bydlení (investice, správné správné zacílení dotačních programů, agenda podpory v bydlení). Vypracování zprávy o bydlení by pro ORP nemělo představovat zvýšenou administrativní zátěž, neboť naprostou většinu dat získají extrakcí z evidenčního systému zákona o podpoře v bydlení. Vypracování zprávy je však nezbytné, neboť obsahuje více informací, než evidence. MMR však bude i v mezidobí zveřejňovat dílčí analýzy založené na datech v evidenci. K dispozici budou rovněž otevřená data, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, který v § 4b a následujících upravuje povinnost zveřejňovat otevřená data. Evidence pro potřeby zákona je připravována tak, aby zveřejňování otevřených dat umožňovala. Další podrobnosti o obsahu a způsobu vypracování zprávy o bydlení budou stanoveny ve Standardech kvality činnosti kontaktního místa. Na standardy budou poté navazovat další metodiky vypracované předkladatelem. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
147 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR § 19 Z 14. Taková podrobnost nepatří do zákona. Legislativně – technicky nevydařený návrh - nejedná se o normativní charakter. Obecně je v zákoně mnoho podzákonných ustanovení, která by neměla být součástí normativního materiálu, ale podzákonných ustanovení. Vysvětleno Znění § 19 pro meziresortní připomínkové řízení mělo normativní charakter. V návaznosti na vypořádání zásdaních připomínek č. 276 MSp a č. 328 a 330 MV bude § 19 uveden v následujícím znění, které má rovněž normativní charakter:
"§ 19
Kontrola poskytování podpůrných opatření
(1) Kontaktní místo alespoň jednou ročně kontroluje, zda je podpůrné opatření, na které byl přiznán příspěvek, poskytováno řádně. Kontrola řádného poskytování podpůrného opatření může zahrnovat i kontrolu souvisejících povinností poskytovatele.
(2) V obydlí lze kontrolu provést, souhlasí-li s tím osoba, která v něm bydlí.
(3) Kontaktní místo provede v evidenci záznam o provedené kontrole, jejích závěrech a popřípadě také o vyřízení námitek poskytovatele proti kontrolnímu zjištění a o podání podnětu krajskému nebo finančnímu úřadu.
(4) Pořídí-li kontaktní místo při kontrole fotografie bytu, vloží je do evidence.".
Předkladatel upozorňuje, že i podzákonné právní předpisy musejí mít normativní charakter. Nenormativního charakteru může být např. DZ. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Původní stanovisko trvá.
148 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR § 21 Z 15. Zcela zde chybí informace / kontrola stavu takto poskytovaných bytů. Vysvětleno Písm. d) uvádí, že se ve zprávě o bydlení uvede informace o počtu bytů ve vlastnictví obcí, krajů nebo právnických osob ovládaných obcemi nebo kraji, o jejich využití, popřípadě důvodu jejich nevyužití. Předkladatel předpokládá, že základní informace o stavu bytů bude uvedena pod tímto bodem, například v důvodech nevyužití, které mohou být specifikovány jako potřeba celkové rekonstrukce bytu. Není zájmem předkladatele kontrolovat stav bytů, které nejsou využívány pro podpůrná opatření. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Původní stanovisko trvá.
149 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR § 24 Z 16. Standardy kvality činnosti kontaktního místa
Navrhované znění: v odst. 2 doplnit nový bod:
• g) povinnost zpracovat a vyhodnocovat akční plán práce s cílem naplnit akviziční plán v počtu bytů ve správě KMB a cílů pro stabilizaci nájemníků
• h) povinnost nadřízeného orgánu KMB stanovit a vyhodnocovat cíle (ad g) a přijímat nápravná opatření
• i) stanovení povinností pro klienty v nájmu, jejichž plnění budou podporovat a vymáhat sociální pracovníci, jako např. výkon zaměstnání, řádné plnění školní docházky a stanovení cílů pro úspěšné vzdělávání dětí klientů, dodržování pořádku a korektních sousedských vztahů
Odůvodnění: Bez stanovení a pravidelného vyhodnocování cílů nelze vykonávat žádnou úspěšnou činnost ani v případě KMB, v kritériích pro klienty by měly být stanovena pravidla důležitá pro rozvoj společnosti a snížení pravděpodobnosti tzv. vyloučení (po naplnění potřeby po vhodném bydlení bude vzdělání to co umožní rozvoj dětí a jejich úspěšné zapojení do společnosti) Neakceptováno Návrh zákona žádným způsobem neupravuje možnost kontaktních míst nabývat nebo spravovat byty. Návrh připomíkového místa proto nelze akceptovat.
Na sociální začleňování jako celek se zaměřuje zákon o sociálních službách a sociální práce obecně. Zákon o podpoře v bydlení tuto agendu neupravuje, neupravuje ani problematiku dávek v bydlení, je zaměřen výlučně na oblast podpory v bydlení. Předkladatel vychází z české i zahraniční praxe, která jednoznačně potvrzuje, že vyhovující bydlení je nezbytnou podmínkou pro další pokrok v oblasti sociálního začleňování domácnosti, například hledání a udržení práce a pravidelnou školní docházku. Pro podrobnější informace o evidence based přístupu, na kterém je návrh zákona založen, a o výsledcích pilotních projektů vizte detailní analýzy obsažené v RIA. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
S odůvodněním nemůžeme souhlasit, žádná činnost bez cíle a standardů kvality, měření výkonu a účinnosti opatření přinese úspěch jen náhodně, popř. z hlediska řešení dostupnosti bydlení bezvýznamný
150 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR § 29 Z 17. Příliš široká formulace. Takto nelze - všichni studenti naplňují. Vysvětleno. Místní příslušnost kontaktního místa je dána primárně § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu, tedy dle místa trvalého pobytu. Až doplňkově je stanovena zvláští příslušnost, která reflektuje skutečnost, že osoby s nestabilním bydlením mají často evidovanou jinou adresu místa trvalého pobytu než adresu, na které se skutečně zdržují. Předkladatel toto zohledňuje a stanovením dvouleté lhůty vyvažuje na jedné straně zájem lidí v bytové nouzi požádat si o podpůrné opatření v obci, kde reálně žijí, a to nikoliv po krátkou dobu, a na druhé straně zájem na zabránění cílenému přesunu obyvatel do obcí, které by byly při poskytování podpůrných opatření aktivnější.
Předkladatel postrádá obsáhlejší odůvodnění, proč nelze. Pomoci studentům, kteří toho jinak nejsou schopni, aby nalezli vyhovující bydlení v místě, kde studují, je vhodné, neboť na studium bývá navázána podstatná část jejich sociálních vazeb a v místě studia a jeho okolí zpravidla tráví velmi významnou část svého času tráveného v bdělém stavu. Jinými slovy místo studia je významným těžištěm života studentů a dává smysl, aby byli podpořeni v nalezení vyhovujícího bydlení právě v okolí místa studia. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Původní stanovisko trvá.
151 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR § 69 a následující Z 18. Navrhované znění: navrhujeme vypustit
Odůvodnění:
I když legislativní proces navrhuje doplnění zákona o obcích o možnosti ručení v této oblasti, je nemyslitelné, aby obec ručila za závazky jiných fyzických osob. Jedná se o přímou diskriminaci jiných občanů, za jejichž závazky obec ručit nemůže a dále se jedná o zásah do ekonomické stability obcí, včetně zvýšení administrativní zátěže při řešení záruk, následném vymáhání apod. Vysvětleno
Zákon o obcích již obsahuje výjimky ze zákazu ručení, přičemž zvýhodnění lidí v bytové nouzi sleduje legitimní cíl v podobě naplnění jejich základního lidského práva (viz např. nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 3/2000 ze dne 21. 6. 2000). Proto je odlišný přístup k těmto lidem přípustný. Předkladatel upozorňuje, že obec není nikterak nucena, aby garance začala poskytovat. Sama si může zvážit ekonomická hlediska tohoto typu pomoci lidem v nouzi. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Původní stanovisko trvá.
152 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Část šestá – Příspěvky Z 19. Navrhované znění: navrhujeme přepracovat v souladu s principy, že stát hradí poskytovatelům (obcím) skutečné náklady na výkon činnosti obcí z navrhovaného zákona.
Odůvodnění:
Je nemyslitelné, aby navrhovaný zákon či následný prováděcí předpis, postihnul či odhadnul jakoukoliv kategorizací (viz § 98 – Výše příspěvku) všechny náklady, které bude mít obec s výkonem všech povinností dle zákona, zejména s náklady na zaměstnance, a to nejen platové, ale i na vzdělávání, provoz apod. Navrhuje se tedy, aby stát pokryl všechny náklady, které budou mít obce s výkonem této agendy a které ve strukturované podobě vyčíslí státu vždy za předchozí kalendářní (rozpočtový) rok. Vysvětleno Část šestá se netýká financování výkonu státní správy v přenesené působnosti. Při vyčíslení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti (vizte Příloh 4 RIA) byl předkladatel vázaný aktuálními pravidly pro kalkulaci příspěvku. Co se týče vyčíslení příspěvku na poskytování podplrného opatření podporované obecní bydlení, vizte prosím kapitolu 4.2 RIA, kde je odůvodněna konkrétní výše příspěvků, která vychází z reálných nákladů poskytovatelů obdobných služeb v současnosti. Příspěvky na podpůrná opatření podléhají vyúčtování. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Původní stanovisko trvá.
153 Kraj Vysočina Obecně Z Navrhujeme řešit potřebu většího zapojení neobsazených, prázdných bytů úpravou věcných parametrů zákonných povinností vyplývajících např. z daně z nemovitostí (zákon č. 338/1992 Sb., zákon o dani z nemovitých věcí) a požadavek na využití bytů ve větší míře pro spoluobčany, kteří nemají možnost zajistit si vhodné, důstojné bydlení (osoby v bytové nouzi) vhodně formulovanou dotační politikou.
Odůvodnění: Navrhovanou cestou je možné částečně (avšak minimálně ve stejné míře, jaká je předpokládatelná u připomínkovaného návrhu zákona) problém neobsazených bytů řešit. Návrh zákona usiluje o zavedení praxe, která by působila významné přímé deformace trhu v oblasti nájemního bydlení a v oblasti základního i specializovaného poradenství, dále nepřímé deformace trhu v oblasti bytového developmentu a trhu s byty. Přitom jako dostatečně odůvodněné lze spatřovat pouze zásahy veřejné správy v oblasti základního poradenství pro otázky bydlení. Potřebných cílů lze dosáhnout efektivnějšími prostředky s menšími negativními důsledky, jakými mohou být vhodně formulovaná dotační politika, např. s dotacemi motivačního charakteru (v čase degresívními a časově omezenými) pro potřebné ve vazbě na cenové mapy a s přísným testováním sociální situace žadatelů, daňové změny a další opatření. V podstatě by nemělo být přijatelné zavádět takto personálně náročnou a finančně nákladnou agendu státní správy v situaci, kdy je velmi naléhavě třeba řešit nerovnováhu státního rozpočtu, resp. globálně bilanci veřejných rozpočtů a změnit negativní trend nárůstu veřejného dluhu. To platí tím spíše, že přínosy navrhovaného řešení nejsou dostatečně zřetelné. Vysvětleno Bytová nouze je v České republice dlouhodobě neřešené téma a pro veřejné rozpočty generuje náklady ve výši 4,1 miliardy Kč ročně (při velmi konzervativním vyčíslení), což je samo o sobě podstatným důvodem, proč bytovou nouzi řešit. Vznik zákona si na základě výzkumů přeje většina obyvatel ČR. Obce a kraje dostanou jeho prostřednictvím do rukou funkční a osvědčené nástroje k řešení bytové nouze, které umožní jim a dalším poskytovatelům podpůrných opatření systematicky řešit bytovou situaci obyvatel a zároveň napomůže i efektivnějšímu využívání existujících nástrojů sociální politiky v oblasti bydlení. Zákon také formuluje způsob a pravidla financování nově nastavených nástrojů, které budou hrazeny státními příspěvky, tj. nebudou pro obce a kraje představovat zvýšené náklady. Krom zmíněného se díky infrastruktuře systémové podpory bydlení budou získávat kvalitní data o rozsahu bytové nouze a efektivitě nástrojů k jejímu řešení, které povedou k efektivnějšímu zacílení státních politik investic do bydlení.
Kapitoly 3 a 5 RIA srovnává různé varianty řešení a kvantitativně modeluje jejich dopad. Výsledkem srovnání je např. i to, že pouze navýšení kapacit poradenství či pouze posílení investic daný problém nevyřeší a ukazuje na nezbytnost provázaného systému.
Do Přílohy 6 RIA byla doplněna Analýza uskutečnitelnosti (feasibility) implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení. Zde uvádíme pouze shrnutí jejích závěrů:
Z analýzy uskutečnitelnosti implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení vyplývá, že:
Získání v závěrečné zprávě RIA předpokládaného počtu soukromých bytů (2 000 ročně) i obecních bytů (1 100 ročně) je uskutečnitelné.
V ČR je podle Sčítání lidí, domů a bytů 2021 celkem 891 tisíc obydlených bytů užíváno jako nájemní byty. Většinu (cca. 80 %) z toho tvoří byty v soukromém vlastnictví. Každoročně je v ČR nabízených k pronájmu přibližně 200 tisíc bytů (v soukromém vlastnictví). Závěrečná zpráva RIA k návrhu zákona o podpoře v bydlení předpokládá, že od 3. roku účinnosti zákona se pro účely zabydlování domácností z bytové nouze se podaří každoročně získat skrze programy garancí pro majitele / podnájemního bydlení 2000 bytů, v prvním roce účinnosti zákona se předpokládá získání 1 000 bytů, v druhém roce účinnosti 1 500 bytů. S ohledem to, že jde pouze o přibližně o 1 % z každoročně pronajímaných bytů a s ohledem na to, že se skrze mechanismus garancí pravděpodobně podaří dostat na nájemní trh i některé neobydlené byty, je odůvodněné předpokládat, že se uvedených hodnot podaří dosáhnout.
Z výše uvedeného vyplývá, že přijetí návrhu zákona o podpoře v bydlení bude mít pouze velmi omezený dopad na trh s nájemním bydlením. Při předpokládaných přibližně 2 tisíc bytů ročně vkládaných do systémů bydlení s garancí a podnájemního bydlení by došlo ke snížení nabídky nájemních bytů v ČR, která činí přibližně 200 tisíc bytů ročně, o 1 %. Pokud navíc vezmeme v potaz, že část z předmětných 2 tisíc bytů může být získána od majitelů, kteří doposud drželi své byty mimo nájemní trh, může být dopad zákona na nájemní trh pouze 0,5 %. I kdyby naopak došlo k získání dvakrát vyšší počtu bytů do systémů bydlení s garancí a podnájemního bydlení, než je předpokládáno, tedy ne 2 tisíc, ale 4 tisíc bytů ročně, stále by se jednalo pouze o 2 % z bytů každoročně nabízených na nájemním trhu v ČR.
Uskutečnitelné je taktéž zavedení zákonem navrhovaných nových agend, služeb a získání adekvátního personálního zajištění pro ně:
- Uskutečnitelné je otevření kontaktních míst bydlení obecními úřady ORP (pražskými městskými částmi), jelikož si žádá získání pouze necelých 200 kvalifikovaných sociálních pracovníků (srovnej s 2 600 kvalifikovanými sociálními pracovníky na OSPOD na ORP) a 235 poradců. Jde o vyzkoušený nástroj. Kontaktní místo bydlení (jako poskytovatel poradenství v oblasti bydlení) bylo v rámci různých pilotních projektů doposud otevřeno již v 21 obcích v 11 krajích ČR.
- Uskutečnitelný je výkon navrhovaných agend krajskými úřady (kraj má být metodickým centrem a výplatním místem pro státní příspěvky). Krajské úřady již vykonávají velmi obdobnou agendu v případě jiných veřejných služeb v mnohonásobně větším rozsahu.
- Uskutečnitelný je rozvoj programů garancí pro majitele či podnájemního bydlení v předpokládaném rozsahu. S programy tohoto typu už mají (díky pilotním projektům) zkušenosti desítky subjektů (převážně NNO).
- Uskutečnitelné je zajištění poskytování asistence v bydlení v předpokládaném rozsahu s ohledem na to, že napříč ČR působí stovky poskytovatelů sociálních služeb obdobného charakteru, kteří se mohou stát poskytovateli asistence.
Uskutečnitelné je vybudování informačního systému pro navržený systém podpory v bydlení, na což jsou alokování prostředky v Národním plánu obnovy.
Pro úspěšnou implementaci zákona vytváří podmínky již před jeho účinností (a bude od počátku účinnosti) MPSV skrze systémové projekty z OPZ a OPZ+ i MMR skrze probíhající a schválené projekty z Národní plánu obnovy a skrze činnost Agentury pro sociální začleňování.
V neposlední řadě předkladatel upozorňuje rovněž na podporu výstavby a rekonstrukcí stávajícího bytové fondu, které se rovněž věnuje. Předkladatel je i díky spolupráci se Svazem měst a obcí ČR informován o tom, že 69 % obcí hodnotí svůj bytový fond jako nedostatečný a že stavět nebo rekonstruovat své byty chce 72 % obcí (Šetření obecního bydlení realizované SMO ČR, kterého se zúčastnilo 242 obcí). Předkladatel proto z Národního plánu obnovy uvolní 1,5 miliardy Kč na přípravu projektů nejen na bydlení, nabídne obcím experty na projekty bytové výstavby aj. Předkladatel připravuje rovněž další kroky v oblasti investic do bydlení, které přinesou podporu dostupného bydlení v ČR, rozšíření bytového fondu obcí, vznik návratných finančních nástrojů, dlouhodobou podporu bytové výstavby a rekonstrukcí, spolupráci obcí, finančního sektoru a developerů a investiční know-how a finance pro obce. Ze státního rozpočtu by do investic měly směřovat 2 mld. do roku 2025, z Národního plánu obnovy 8 mld. Kč v příštích letech, možné investice ze soukromých a dalších zdrojů by mohly být 10 a více mld. Kč. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Bytová situace je v České republice skutečně dlouhodoběji neuspokojivá. Zvolený nástroj však není vhodným řešením bytové nouze a ani řešením dostatečně odůvodněným, objektivně správným. Vyčíslení nákladů generovaných bytovou nouzí ve výši 4,1 mld. Kč ročně je přinejmenším velmi odvážným tvrzením. Pokud by se zavedením nové regulativní právní úpravy mělo podařit takovou částku uspořit (tyto náklady eliminovat), což je dle našeho mínění nereálné, pak by jistě bylo možné tuto úsporu promítnout do státního rozpočtu a bylo by možné adekvátním způsobem plně pokrýt související předpokládatelné zvýšené výdaje veřejných rozpočtů územních samosprávných celků na zajištění nové agendy (včetně nákladů na činnosti režijní povahy). Dále nesouhlasíme s tvrzením, že navrhované řešení je řešením osvědčeným, funkčním. Toto tvrzení je spíše přáním předkladatele, není podloženo objektivními důkazy. Stejně tak tvrzení, že zákon formuluje způsob a pravidla financování nově nastavených nástrojů formou státních příspěvků a že tedy nevzniknou pro kraje a obce zvýšené náklady, neodpovídá skutečnosti. Zákon pomíjí mnohé související náklady na administraci agendy. Pokud jde o interpretaci toho, co si přejí občané České republiky, je tato poněkud tendenční. Jistě se respondenti vyjadřovali spíše k tomu, zda považují nedostatek bytů a související bytovou nouzi mnohých rodin i jednotlivců za problém a zda by měl tento problém být řešen z úrovně státu a obecněji veřejné správy. Respondenti však pravděpodobně nebyli informováni o navrhovaném způsobu řešení (výkon agendy obcemi a kraji v přenesené působnosti, správní řízení, opravné prostředky, nezbytné rozsáhlé nové personální a finanční zdroje, nedostatečná provázanost se sociální prací obcí, možnost účelového zneužívání a stěhování do míst s nabídkou bez prokázané bližší vazby k místu atd.). Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
154 Kraj Vysočina Obecně Z Požadujeme řešit provázání navrhované agendy státní správy se souvisejícími agendami vykonávanými obcemi, kraji a státními orgány, zejména s agendami měst a obcí, případně i krajů vykonávanými v jejich samostatné působnosti, dále s agendami státní správy zajišťovanými úřady práce.
Odůvodnění: Nebylo dosud dostatečně zdůvodněno, proč se pravomoci a odpovědnosti směřují nově na obce (obce s rozšířenou působností) a kraje, tzn., zákonem vznikne komplet celá nová agenda povinností a souvisejících správních úkonů. Jestliže nebude mít kontaktní místo v nabídce byty, bude se jednat jen o další instituci nabízející poradenství, ale nemající reálné nástroje k řešení situace, přitom vznikne nový rozsáhlý aparát. Dle podkladových materiálů přitom jen náklady na poradenství (síť kontaktních míst a odborné poradenství) budou činit 406 mil v prvním roce, 439 mil v druhém a třetím roce. Možnou cestou může být posílení výkonu sociální práce na obci, aniž by musela být zřizováno speciální místo, institucionalizovaná pomoc. Nemalá část osob z cílové skupiny přichází s celou řadou sociálních problémů, které jsou širší než samotné téma bydlení a generují tak potřebu další sociální práce (témata příjmů, hospodaření s financemi, zaměstnání, sociální vyloučení, soužití atd.). Současný systém disponuje sociálními pracovníky obcí, úřadů práce, nově by do něj vstupovala i právnická osoba poskytující asistenci. Navrhovaný zákon neupravuje jejich vzájemné kompetence, hranice spolupráce – ideálně označení case manažera. Navíc dochází ke křížení samostatné a přenesené působnosti. Výkon působnosti kontaktního místa je dle navrhovaného zákona přenesenou působností. Podpůrná opatření jsou pak samostatnou působností, stejně jako zapojení samotné obce. Už nyní je zřejmé, že jsou zde sporné body – např. obec poskytuje podpůrné opatření v samostatné působnosti, ale kontrolou řádného provádění podpůrných opatření je pověřen krajský úřad (přenesená působnost). Intervence přenesené působnosti do té samostatné se obecně jeví jako velmi problematické, právně nečisté řešení. Proč nebylo využito stávající struktury úřadů práce, které v současné době zajišťují agendu sociálních podpor souvisejících s bydlením, případně s rizikem ztráty bydlení. Není zřejmé, jak bude tato agenda omezena případně zcela eliminována, pokud bude zákon schválen. Dále není jasné, zda dojde k nějaké redukci nebo pouze vzniku nové agendy. V neposlední řadě není vyjasněno, jak do celého systému podpory bydlení zapadá stávající systém sociální práce a poskytovatelů sociálních služeb, či zda je s tím nějak pracováno. Vysvětleno K tématu koordinace systému:
Roli case managera u osob čerpajících bytová podpůrná opatření a asistenci v bydlení bude plnit kontaktní místo, které má možnost svolat koordinační schůzku všech relevantních aktérů s cílem zajištění efektivní realizace podpůrných opatření. Kontaktní místo zajišťuje koordinaci celého systému. Podrobné postupy budou upraveny ve standardech kvality činnosti kontaktních míst (vyhláška) a v metodikách a také ve standardech kvality poskytování asistence (vyhláška).
K provazbám se stávajícími agendami (zejména sociální práce a specializované poradenství):
Stávající poskytovatelé sociálních služeb se mohou do systému zapojit tím, že se stanou pověřenými poskytovateli podpůrného opatření asistence v bydlení, která je upravena zákonem o podpoře v bydlení, nikoliv zákonem o sociálních službách. Vzniká tedy nová služba, kterou ale mohou poskytovat stávající poskytovatelé soc. služeb, ovšem za podmínek daných předloženým zákonem (v rámci zákona o sociálních službách by některé aktivity, zejména ty s určitými kontrolními aspekty, nemohly být vykonávány a systém by tak nebyl dostatečně efektivní).
Část poskytovatelů sociálních služeb splňuje kvalifikaci pro poskytování specializovaného poradenství, kontaktní místo může zajistit jeho poskytování i prostřednictvím smlouvy s těmito poskytovateli. Agendy navazující na sociální služby a sociální práci byly v zákoně navrženy příslušnými věcnými útvary MPSV či upraveny těmito útvary tak, aby byly návaznosti funkční. Současně jsou předkladatelé zákona průběžně informováni o návrzích novel systémů sociálních služeb a sociální práce a v případě potřeby a časové souslednosti bude návrh zákona upraven dle případných legislativních změn.
Ke kontrolám:
Co se týče kontrolní role ve vztahu k realizaci podpůrných opatření, vykonávají ji primárně kontaktní místa (§ 19), krajské úřady a ministerstva pouze doplňkově [§ 88 (dříve § 90)].
Co se týče kontroly samostatné působnosti obcí kraji v přenesené působnosti- lze se odkázat na § 129 odst. 1 zákona o obcích, který stanoví: „Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům obcí Ministerstvo vnitra (…)“.
Zákon o obcích tedy předpokládá, že zvláštní právní předpis může stanovit, že výkon samostatné působnosti kontroluje jiný správní orgán. Odchylka stanovená zvláštním zákonem má jako zvláštní právní úprava přednost před obecnou právní úpravou zákona o obcích.
Je tedy možné stanovit zákonem o podpoře v bydlení kontrolu krajským úřadem v přenesené působnosti. Příkladem, kdy krajský úřad v přenesené působnosti kontroluje výkon samostatné působnosti obce, mohou být např. různé právní předpisy ochrany životního prostředí.
Např. pokud se podle zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) krajský úřad jako orgán ochrany přírody chystá vyhlásit zvláště chráněné území, zpracuje záměr na vyhlášení zvláště chráněného území a ten zveřejní. Podle § 40 odst. 5 ZOPK se každý musí zdržet všech zásahů, které by negativně měnily či poškozovaly dochovaný stav přírody území navrhovaného ke zvláštní ochraně. To znamená včetně obce.
Tuto svoji povinnost pak obec, která může být např. vlastníkem pozemků v území navrhovaném ke zvláštní ochraně, poruší, pokud poškodí dochovaný stav přírody výkonem samostatné působnosti v podobě třeba vykácení nějakých dřevin, posekání nějakých bylin, vysušení nějakých mokřadů nebo louží, pořádání kulturních akcí na místě nebo podobně.
Pro krajský úřad je samozřejmě přípustné, aby provedl kontrolu, zda nedochází nebo nedošlo k poškozování dochovaného stavu přírody (§ 85 odst. 1 ZOPK), včetně kontroly, zda se tohoto poškozování nedopouští nebo nedopustila obec při výkonu svojí samostatné působnosti. Ustanovení § 129 odst. 1 zákona o obcích neznamená, že krajský úřad v případě obcí ztrácí svoji působnost na úseku ochrany přírody a krajiny ve prospěch Ministerstva vnitra.
Pokud krajský úřad (v přenesené působnosti) zjistí, že se obec (v samostatné působnosti) skutečně dopustila poškozování dochovaného stavu přírody, může jí za to dokonce uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč [§ 88 odst. 2 písm. h) a § 88 odst. 3 a 4 ZOPK].
Příkladů, kdy výkon samostatné působnosti obce podléhá kontrole jiného správního orgánu, než je MV, by samozřejmě bylo mnohem více. Vybrali jsme příklad, kde se jedná skutečně o KÚ. Ale i MMR vykonává kontrolu nad výkonem samostatné působnosti obce, např. když obec v samostatné působnosti organizuje a provádí veřejnou dražbu svého majetku podle zákona o veřejných dražbách. Dalším příkladem může být kontrola nad dodržováním povinností podle zákona o ochraně veřejného zdraví prováděná krajskými hygienickými stanicemi, které jsou orgány státní správy podřízené Ministerstvu zdravotnictví.
Co se zvláštních právních předpisů týče (zvláštních tedy vůči zákonu o obcích), je k obci zpravidla přistupováno jako ke každé jiné právnické osobě, včetně stanovení kontrolního orgánu.
K výkonu agendy Úřadem práce:
Úřad práce ČR, resp. jeho pobočky a územní pracoviště, sice zajišťují některá opatření, na která odkazuje návrh zákona (zejména dávkovou podporu), těžiště jejich činnosti je však v současnosti právě v oblastech dávkové podpory a podpory zaměstnanosti, nikoliv v poradenství zaměřeném na bydlení. Oproti tomu kontaktní místa pro bydlení budou pracovat i s dalšími oblastmi, neboť v systému zákona plní důležitou poradenskou a koordinační roli, např. v navázání na specializované poradenství (právní, dluhové, realitní), a plní rovněž další úkoly v oblasti koordinace poskytování garancí, podnájemního bydlení nebo asistence v bydlení. Zároveň budou kontaktní místa úzce spolupracovat s obcemi, a to jak na úrovni ORP, tak na úrovních nižších. Nepůjde přitom pouze o oblast sociálních věcí, ale i o oblast správy majetku, zejména bytového fondu. To vše by znamenalo nové agendy a nové dovednosti, které současný rejstřík činností Úřadu práce ČR neobsahuje. Vzhledem k dlouhodobému personálnímu deficitu, který již nyní způsobuje opožďování výplaty dávek, a značným změnám v oblasti digitalizace Úřadu práce ČR a jím spravovaných agend, není technicky a kapacitně proveditelné přidání nových agend v časovém horizontu, který je potřebný pro implementaci zákona. Zavedení nových systémů a aplikací bude trvat několik let, souběžné zavádění nových procesů a agend není v silách Úřadu práce ČR, aniž by byla ohrožena probíhající digitalizace a další změny.
Zákonem navrhované procesy vychází v maximální možné míře ze systému přenesené působnosti, s jehož zajištěním mají naopak krajské úřady více zkušeností než zmiňovaný Úřad práce ČR, neboť jsou osvědčeným výplatním místem pro finanční prostředky ze státního rozpočtu (jako příklad lze uvést vyplácení 183 miliard korun ročně ze státního rozpočtu přibližně 10 tisícům subjektů v regionálním školství zřizovaných územně samosprávnými celky). Registrace poskytovatelů asistence a garancí je zase blízká agendě budování krajských sítí v sociálních službách. Systém se zapojením krajských úřadů se tak jeví jako nejvhodnější vhledem ke zkušenostem, kterými krajské úřady disponují a mohou je přenést do hladkého spuštění navrhované agendy, což potvrdila i externí vícekriteriální analýza možných variant, kterou si MMR nechalo zpracovat.
Krom aspektu přetíženosti a nové dosud nerealizované agendy je v případě kontaktních míst pro bydlení důležitá také skutečnost potvrzená výzkumy STEM/MARK pro MPSV (2022), tedy že obyvatelé ČR vnímají pobočky Úřadu práce ČR jako stigmatizované a výrazně preferují obce jako místa, kam by šli řešit svou problematickou situaci v oblasti bydlení. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Návrh zákona dle našeho mínění provázání neřeší. Zmiňovaná možnost komunikace by pak spočívala jen na vůli a aktivitě zúčastněných pracovníků kontaktního místa. Vyhláškou není možné s obecnou závazností upravit související záležitosti, pokud zákon k takové úpravě příslušný státní orgán výslovně nezmocňuje. Nebylo by tedy možné vyhláškou uložit povinnosti, které jsou pro provázání agend nezbytné. Zmocnění vydat standardy se může týkat podle navrhovaného znění zákona toliko kontaktních míst, nevyplývá z něj žádné oprávnění uložit povinnosti obcím (a případně krajům) týkající se jejich sociální práce vykonávané v jejich samostatné působnosti. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
155 Kraj Vysočina Obecně Z Požadujeme důslednější provázání navrhovaného řešení se současným systémem, zejména proto, aby bylo eliminováno neefektivní a demotivační vynakládání veřejných prostředků ve prospěch „obchodníků s chudobou“.
Odůvodnění: Navrhovaný zákon sice přichází s tématem bydlení s garancí, novými formami podpory, ale nevypořádává se se stávajícím stavem, kdy existuje síť ubytoven či jiných forem bydlení, kde často figurují zmínění „obchodníci s chudobou“. Otázkou je motivace těchto poskytovatelů, aby přešli do nového systému, jestliže jim ten stávající generuje ze stejných státních prostředků snadný zisk. Zákon počítá s definicí funkčního standardu bydlení, který sice přispívá ke komfortu zabydlených osob, ale nebude pro současné „poskytovatele“ zajímavý, lukrativní. Navrhovaný předpis ho ale současně nijak neomezuje. Vysvětleno Zákon umožňuje zápis bytů do evidence pouze za splnění technických a jiných standardů. Bez zápisu není možné do bytu vyplácet příspěvky. Stejně tak bude možné uzavřít nájemní smlouvu s nájemným maximálně ve výši místně obvyklého nájemného dle cenových map, které aktuálně modeluje MF. Při zápisu bytů do evidence bude rozvněž přihlíženo k tomu, zda případné poskytování podpůrného opatření v souvislosti s bytem nezhorší míru sociálního a prostorového vyloučení v dané oblasti. Systém tedy bude upravovat/kultivovat podmínky na trhu s bydlením. Kompenzace pro obce ve formě příspěvků na podporované obecní bydlení a garance pro soukromé vlastníky bytů poskytované poskytovateli podpůrných opatření zvyšují lukrativitu systému a pomohou tak redukovat sekundární trh s bydlením. Platí, že příspěvky upravené v návrhu zákona o podpoře v bydlení lze vyplácet pouze do standardního bydlení pronajímaného za nejvýše místně obvyklou cenu. Alternativní nabídka nájemního bydlení vytvořená zákonem způsobí postupem času odliv poptávky po substandardním bydlení a po ubytovnách, neboť domácnosti v bytové nouzi budou mít jiné možnosti, jak bydlet. Předpokladem rovněž je, že uvolněné kapacity azylových domů apod. bude možné využívat pro krizové situace a nikoli pro dlouhodobé bydlení. V neposlední řadě je potřeba doplnit, že navržený zákon není jedinou reformou, která má spolupůsobit na omezení obchodu s chudobou - synergicky se připravují jak cenové mapy nájemného (viz výše), tak reforma dávkového systému (s využitím těchto map), součástí předloženého zákona je i změnový zákon k zákonu o pomoci v hmotné nouzi a dále se pracuje na výrazném posílení investic do dostupného bydlení či reformy nájemních vztahů (zkrácení doby vyklizení). Kýžené omezení obchodu s chudobou má být výsledkem provázanosti těchto reforem. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Návrh vysvětlení je formulován pouze z hlediska předpokládané nové agendy. Snaží se objasnit principy fungování nově zaváděné regulace. Nezabývá se však vazbou na současný systém a jeho častým zneužíváním, což bylo podstatou naší připomínky. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
156 Kraj Vysočina Obecně Z Požadujeme úpravu navrhovaného předpisu tak, aby byla zvýšena motivace obcí a privátních vlastníků neobsazených bytů pro poskytnutí bydlení v obecním nebo privátním podporovaném bytě.
Odůvodnění: Aktuální předloha by nezpůsobila dostatečnou míru takové motivace. Zákon předpokládá, že díky systému bydlení s garancí se podaří mobilizovat jak kapacity ze soukromého trhu, tak bude motivovat obce k poskytování vlastních ubytovacích kapacit pro cílovou skupinu. Jak je již výše uvedeno, nemalá část osob z cílové skupiny přichází s celou řadou sociálních problémů, které jsou širší než samotné téma bydlení a generují tak potřebu další sociální práce a další výzvy k řešení (odlišnost v sociálním chování, návycích, problémy v soužití atd.) Je zřejmé, že i při podpoře asistentů, sociálních pracovníků, bude přinášet zabydlování osob pro samosprávu i privátní vlastníky řadu problematických situací. Upozorňujeme, že není reálné dosáhnout vystěhování nájemníků nebo podnájemníků v případě, že ztratí nárok na podporu, nebo v případě, že vlastník potřebuje byt pro svoji vlastní potřebu. Takový proces obvykle trvá roky a je podmíněn mnoha právními i faktickými okolnostmi. V případě obecního bytu je ve většině případů možné vystěhovat nájemníky jen do azylových domů. Vysvětleno Z výzkumu, který MMR vypracovalo ve spolupráci se SMOČR, vyplynulo, že většina obcí na svém území pronajímá obecní bytový fond v režimu, který by se dal pojmenovat jako sociální bydlení. Zákon jim tak umožní pokračovat ve své aktivitě, ale se státním příspěvkem, který mohou následně využít pro rozvoj obecního bydlení. Cílové skupiny zákona (zejména skupina zvlášť potřebných osob) je dostatečně široká pro to, aby si obec z osob v bytové nouzi vybrala takové domácnosti, které preferuje.
Možnost volby ze skupiny potřebných osob mají i poskytovatel garancí a podnájemního bydlení společně s vlastníkem bytu.
Problematické situace mohou vznikat, systém na ně ale umí adekvátně reagovat (díky stabilnímu financování a určitým pojistkám a striktním povinnostem významně lépe, než např. v pilotních projektech) - domácnosti, které k udržení bydlení potřebují podporu, nebude možné zabydlet bez současného čerpání asistence v bydlení. Zákon a prováděcí předpisy stanoví poskytovatelům podpůrných opatření celou řadu povinností, které směřují jak k udržení bydlení ze strany domácnosti, tak k minimalizaci rizik pro vlastníky bytů, sousedy apod. (např. povinnost včas informovat o dluzích, povinnost asistence i poskytovatele garancí napomáhat při řešení sousedských sporů aj.). V případě, kdy by tyto postupy nebyly efektivní, pokrývají státní příspěvky případné škody nebo nevymožené dlužné nájemné. Např. u bydlení s garancí tak zákon reaguje přesně na ty obavy, které při šetření mezi majiteli disponibilních bytů MMR vlastníci bytů identifikovali jako nejklíčovější, přičemž pokud by byly vyřešeny, tito vlastníci by svůj byt osobám v bytové nouzi pronajali. Kromě výše uvedených motivačních aspektů zákona jsou připravovány další reformy (výrazné navýšení podpory investic do dostupných obecních bytů, úpravy nájemních vztahů aj.), které v kombinaci měly napomoci obcím řešit situaci a zároveň relativně snižovat rizika. Navržený zákon je jedním z nezbytných pilířů, bez kterého by investice samy o sobě neměly dostatečný efekt (viz srovnání variant v RIA).
Předkladatel připravuje ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti úpravy v oblasti nájemních vztahů. Zmiňované problémy se totiž týkají všech nájemců, nejen cílové skupiny zákona o podpoře v bydlení. Diskutováno je mj. urychlení procesu vyklizení bývalých nájemců, kteří odmítají opustit byt, a zjednodušení procesu zvýšení nájemného po provedené rekonstrukci. Předmětem zákona o podpoře v bydlení není komplexní úprava nájemních vztahů. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Předně je třeba zmínit, že bez využití většího počtu bytů pro bydlení, než je tomu doposud, se nic k lepšímu z hlediska bytové nouze nezmění. Cesty jsou dvě – jednak nová výstavba a
jednak vyšší míra využití stávajících kapacit. Obecní byty volné nyní nebývají, jistě ne ve významnějším množství. Pro soukromé byty, které nejsou obsazené, pokládáme motivaci jejich vlastníků zamýšlenou nově navrhovaným zákonem za příliš nízkou na to, aby aplikací tohoto právního předpisu došlo k citelné změně situace. Přitom nejde jen o motivaci ekonomické povahy, ale také o reálnou ochranu a vymahatelnost práv vlastníka. Tedy o to, aby bylo snadné a garantované uvolnění sociálně využívaného bytu ve sjednané lhůtě pro potřeby samotného vlastníka, jeho blízkých nebo jím určených obyvatel v případě, že mu taková potřeba nastane.
Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
157 Kraj Vysočina DZ, obecná část,
RIA Z Požadujeme pregnantní definování problému, který má navrhovaná právní úprava řešit, jejího účelu a konkrétních, kvantifikovaných cílů nově navrhované správní agendy s popisem způsobu následného ověřování její faktické účinnosti, vše včetně vymezení cílové skupiny (cílových skupin) a zajištění jejich motivace k budoucímu samostatnému řešení bytového problému.
Odůvodnění: Není dostatečně zřejmé, jaký problém a do jaké míry má návrh zákona eliminovat – co chce Česká republika tímto zákonem vyřešit. Které konkrétní cílové skupiny či kterých skupin se návrh zákona týká, jak jsou tyto cílové skupiny kriteriálně definovány z hlediska počtu a příslušnosti člena ke skupině? Pokud existují data, jak byla zjištěna a nakolik jsou validní? Řeší nějak návrh zákona plošně celé území České republiky, tzn., mají potřebu řešit problém s byty všechny kraje, případně stejnou měrou prostřednictvím navrhované intervence? Chybí konkrétní popis cílového stavu a jasné indikátory, např. o kolik bytů či bytových jednotek bude zvýšena kapacita bydlení (kolik jich přibude do systému), kolik lidí bude bydlet v jiných podmínkách než v současné době atd. Indikátor „snížení počtu domácností o 10 %“ je nedostatečný a vágní. Ostatní indikátory nejsou nijak kvantifikovány, a proto nejsou ověřitelné. Uvedené indikátory nejsou nastaveny tak, aby byly v dostatečné míře objektivně ověřitelné (měřitelné), tzn., že není možné posoudit předpokládanou efektivitu tzv. „hodnotu za peníze“. Vysvětleno Všem otázkám v připomínce položeným se podrobně věnuje zpráva RIA. Přesto bylo stručnější shrnutí na základě předchozích podnětů kraje Vysočina doplněno do předkládací a důvodové zprávy na úvod. Na tomto místě předkladatel alespoň uvede cíle navrhované právní úpravy: snížení počtu osob v bytové nouzi o 30 % za 10 let; zabránění pádu do bytové nouze u skupiny ohrožených osob (velikost cca 1,3 mil.); snížení počtu dětí, které každý rok končí ve státní péči; omezení obchodu s chudobou; vyjasnění definic a rolí jednotlivých úrovní státní správy v řešení bytové nouze a ohrožení ztrátou bydlení. Cílovou skupinou zákona je 1,3 mil. osob, které jsou ohrožené ztrátou bydlení, mají nadměrné náklady na bydlení, nebo jsou v energetické chodbě. Na ty bude zákon mířit preventivními nástroji. Podpůrná opatření pak míří na 154 tis. osob v bytové nouzi. Náběhem opatření a s tím spojené navyšování kapacity bydlení jak obecních bytů, tak bytů s garancí se zabývá kapitola č. 5 zprávy RIA. Roční přírůstek bytů, které budou nově pronajímány v systému podpory v bydlení, se odhaduje na 2000 bytů s garancí a 1000 obecních bytů. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Kvantifikace uvedená ve vysvětlujícím textu je dle našeho názoru přehnaná, reálný efekt právní úpravy by zůstal hluboko za takto formulovaným očekáváním. Vysvětlující text mimo jiné předpokládá, že se někde, kde se potká nabídka s poptávkou, najde 1000 nyní volných
obecních bytů využitelných k obsazení pro účel sociálního bydlení. Pokud dojde jen k tomu, že se významnější počet nyní obsazených obecních bytů pronajímaných v podstatě v režimu
sociální bydlení (viz odůvodňující text předkladatele zákona k naší připomínce č. 156) změní na sociální byty se státním příspěvkem a skupina jejich obyvatelů zůstane tedy přibližně stejná, nemůže tato již obsazená kapacita přispět ke snížení počtu osob v bytové nouzi.
Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
158 Kraj Vysočina Obecně Z Pokud je někde v dalším textu zákona zmíněn krajský úřad či obecní úřad obce s rozšířenou působností jako kontaktní místo, tak požadujeme nahradit je dle výše uvedeným Úřadem práce České republiky (ve věcech krajského úřadu) a kontaktním pracovištěm Úřad práce České republiky (ve věcech obecního úřadu obce s rozšířenou působností).
Odůvodnění: Odůvodnění návrhu je totožné jako u změnových návrhů výše. Neakceptováno Změna navrhovaná v připomínce by znamenala kompletní změnu koncepce systému navrhovaného zákonem. Úřad práce ČR, resp. jeho pobočky a územní pracoviště, sice zajišťují některá opatření, na která odkazuje návrh zákona (zejména dávkovou podporu), těžiště jejich činnosti je však v současnosti právě v oblastech dávkové podpory a podpory zaměstnanosti, nikoliv v poradenství zaměřeném na bydlení. Oproti tomu kontaktní místa pro bydlení budou pracovat i s dalšími oblastmi, neboť v systému zákona plní důležitou poradenskou a koordinační roli, např. v navázání na specializované poradenství (právní, dluhové, realitní), a plní rovněž další úkoly v oblasti koordinace poskytování garancí, podnájemního bydlení nebo asistence v bydlení. Zároveň budou kontaktní místa úzce spolupracovat s obcemi, a to jak na úrovni ORP, tak na úrovních nižších. Nepůjde přitom pouze o oblast sociálních věcí, ale i o oblast správy majetku, zejména bytového fondu. To vše by znamenalo nové agendy a nové dovednosti, které současný rejstřík činností Úřadu práce ČR neobsahuje. Vzhledem k dlouhodobému personálnímu deficitu, který již nyní způsobuje opožďování výplaty dávek, a značným změnám v oblasti digitalizace Úřadu práce ČR a jím spravovaných agend, není technicky a kapacitně proveditelné přidání nových agend v časovém horizontu, který je potřebný pro implementaci zákona. Zavedení nových systémů a aplikací bude trvat několik let, souběžné zavádění nových procesů a agend není v silách Úřadu práce ČR, aniž by byla ohrožena probíhající digitalizace a další změny.
Zákonem navrhované procesy vychází v maximální možné míře ze systému přenesené působnosti, s jehož zajištěním mají naopak krajské úřady více zkušeností než zmiňovaný Úřad práce ČR, neboť jsou osvědčeným výplatním místem pro finanční prostředky ze státního rozpočtu (jako příklad lze uvést vyplácení 183 miliard korun ročně ze státního rozpočtu přibližně 10 tisícům subjektů v regionálním školství zřizovaných územně samosprávnými celky). Registrace poskytovatelů asistence a garancí je zase blízká agendě budování krajských sítí v sociálních službách. Systém se zapojením krajských úřadů se tak jeví jako nejvhodnější vhledem ke zkušenostem, kterými krajské úřady disponují a mohou je přenést do hladkého spuštění navrhované agendy, což potvrdila i externí vícekriteriální analýza možných variant, kterou si MMR nechalo zpracovat.
Krom aspektu přetíženosti a nové dosud nerealizované agendy je v případě kontaktních míst pro bydlení důležitá také skutečnost potvrzená výzkumy STEM/MARK pro MPSV (2022), tedy že obyvatelé ČR vnímají pobočky Úřadu práce ČR jako stigmatizované a výrazně preferují obce jako místa, kam by šli řešit svou problematickou situaci v oblasti bydlení. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Argumentace uvedená v odůvodnění vypořádání je poněkud tendenční. Stejně tak je možné uvést personální i odborný deficit na straně územních samosprávných celků jako faktor svědčící proti využívání aparátů obcí a krajů pro nově zamýšlenou agendu, stejně tak je možné zmínit potřebu nových agend a nových dovedností i obecné přetížení úřadů územních samosprávných celků. K tomu je třeba přidat další zásadní faktor, totiž ten, že stát příspěvkem ze státního rozpočtu obcím a krajům na výkon státní správy v jejich přenesené působnosti nepokrývá podstatnou část (zhruba až třetinu, minimálně čtvrtinu) nezbytných provozních výdajů, o investičních výdajích nemluvě. To platí tím spíše, že státní rozpočet ani jeho výhled nepočítají s odstraněním tohoto deficitu a návrh státního rozpočtu na rok 2024 navíc vůbec neuvažuje s navýšením příspěvku na tyto nově zamýšlené agendy. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
159 Kraj Vysočina Nad rámec návrhu Z Navrhujeme do zákona doplnit ustanovení ve smyslu:
„Ministerstvo zajistí pro komplexní výkon všech správních činností (zejména pro vedení evidencí, vyhotovování rozhodnutí atd.) souvisejících s tímto zákonem jednotný podpůrný software a jeho údržbu a průběžnou aktualizaci.“
Odůvodnění: Je třeba zajistit efektivní zavedení a efektivní výkon navrhovaných správních agend, pokud o nich bude rozhodnuto. Vysvětleno Evidence specifikovaná v návrhu zákona bude sloužit jako agendový informační systém k evidenci osob, bytů a podpůrných opatření pro potřeby agendy zákona o podpoře v bydlení, ale nebude nahrazovat stávající software spisové služby, který již územně samosprávné celky využívají. Povinnost předkladatele zajistit efektivní zavedení správních agend vyplývá již z povinnosti zřízení evidence. Je proto nadbytečné výslovně toto výslovně stanovit. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Předkladatel ve svém vysvětlujícím textu odkazuje na stávající software spisové služby. Takový nástroj však není ani zdaleka dostatečným pro správu nově předpokládané agendy. Dále odkazuje na povinnost předkladatele, která však není nikde kodifikována. Reálně by tedy došlo k tomu, že by specializovaný podpůrný komplexní agendový software pravděpodobně nebyl vytvořen a územním samosprávným celkům poskytnut. Výsledkem by bylo značně neefektivní řešení, kdy se budou na mnoha obcích a krajích programovat či odborným firmám na trhu zadávat tvorba různých, často vzájemně nekompatibilních a nikoliv dokonalých, často jen dílčích podpůrných softwarových nástrojů. Navíc se evidentně nepočítá s pokrytím nákladů na taková opatření z centra, ani RIA s podobnými náklady dostatečně nepracuje. Z uvedeného důvodu pokládáme za nezbytné, aby byla přímo zákonem stanovena povinnost ústředního orgánu komplexní agendový software zajistit a územní samosprávě poskytnout. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
160 Kraj Vysočina Nad rámec návrhu Z Navrhujeme do zákona doplnit ustanovení ve smyslu: „Ministerstvo zajistí pro komplexní výkon všech správních činností souvisejících s tímto zákonem dostatečné pokrytí personálních a provozních i investičních potřeb (pokrytí platů včetně podílu platů zaměstnanců zajišťujících servisní činnosti, prostředky informačních a komunikačních technologií, pracovní mobilita zaměstnanců, vzdělávání a profesní rozvoj zaměstnanců, provoz pracoviště včetně zázemí, zajištění osobní, objektové a informační bezpečnosti) finančními zdroji.“
Odůvodnění: Jde o navrhovanou zcela novou agendu výkonu státní správy v přenesené působnosti obcí a krajů a na pokrytí souvisejících výdajů nemají územní samosprávné celky ani střednědobě plánované, ani fakticky dostupné zdroje. Opačné řešení by vedlo k nežádoucímu omezení investiční a rozvojové aktivity územních samosprávných celků a ke snížení rozsahu či kvality veřejnosti poskytovaných služeb. Vysvětleno Obdobná ustanovení se ve zvláštních zákonech nevyskytují, neboť jsou nadbytečná; používá se obecná právní úprava stanovená v § 62 zákona o obcích, § 31 odst. 4 a § 32 odst. 4 zákona o hlavním městě Praze a § 29 odst. 2 zákona o krajích. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Jak již bylo uvedeno k návrhu vypořádání připomínek č. 158 a 159 výše, není zajištěno financování správních a dalších administrativních a podpůrných činností nezbytných pro výkon agend na straně obcí a krajů a ani se s tím nepočítá. Tyto navýšené náklady, včetně navýšení nákladů režijní povahy (např. nákladů na nábor pracovníků, na agendy spojené
s personalistikou, mzdovou agendou, náklady související s mobilitou zaměstnanců/autoprovozem, správou a provozem ICT včetně telefonie a tisku, rozpočetnictvím a účetnictvím, správou a provozem nebytových prostor a budov, náklady spojené s komunikací s veřejností a mnohých dalších) nejsou objektivním způsobem zahrnuty v RIA a předkladatel nepředpokládá žádné systémové řešení problému. Odkaz na zákonnou právní úpravu týkající se obcí a hlavního města Prahy reálné pokrytí nákladů na výkon agend obcím a krajům nezajišťuje. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
161 Kraj Vysočina Nad rámec návrhu Z Navrhujeme do zákona doplnit ustanovení ve smyslu: „Ministerstvo zajistí průběžné poskytování metodické a právní podpory kontaktním místům včetně právní ochrany zaměstnanců vykonávajících agendy podle tohoto zákona.“
Odůvodnění: Jde o navrhovanou agendu státní správy s výkonem obcemi a kraji v jejich přenesené působnosti, je třeba pro tuto správní činnost vytvořit odpovídající podmínky. Jinak by nebyla záruka jejího kvalitního a účinného provádění. Vysvětleno Metodická podpora ústředních správních úřadů vůči krajům, obcím a popřípadě i jiným adresátům právní úpravy bývá poskytována bez ohledu na zákonné zakotvení. Předkladatel počítá nejen s vydáním vyhlášky, kterou se stanoví standardy kvality činnosti kontaktního místa pro bydlení, ale také s vypracováním a vydáním metodik, které obecním a krajským úřadům pomohou s aplikací zákonné úpravy. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Domníváme se, že bez výslovně formulované právní povinnosti bude metodická a zejména právní podpora ústředního orgánu územní samosprávě nedostatečná a k této domněnce nás vede dosavadní bohatá zkušenost s výkonem různých správních agend vykonávaných obcemi a kraji pro stát. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
162 Kraj Vysočina Obecně Z Návrh zákona neupravuje výstavbu bydlení, nedostatek bytů s dostupnou cenou nájemného je přitom jedním ze stěžejních problémů.
Zákon ukládá ORP nové povinnosti, s tím spojenou odpovědnost v oblasti řešení bytové problematiky občanů, kteří jsou v bytové nouzi (osoby zcela bez bydlení, osoby v ubytovnách, před opuštěním instituce, osoby s nejistým bydlením, osoby s nevyhovujícím bydlením, apod).
Odůvodnění:
Zákon zakládá na ORP povinnost vzniku nové agendy-nového pracoviště, a to Kontaktních míst pro bydlení, kdy pracovníci budou vykonávat poradenství, sběr dat a vytváření podkladů o situaci s bydlením v dané lokalitě, vypracovávat a zveřejňovat zprávy o bydlení. Budou zapisovat do evidence podpory v bydlení údaje o potřebě podpůrných opatření k dosažení nebo udržení vyhovujícího bydlení. Budou evidovat a kontrolovat byty vložené do systému obecního podporovaného bydlení a bydlení s garancí, provádět sociální šetření. Budou vydávat vyjádření o osobách evidovaných na seznamu potřebných apod. Agenda je značně rozsáhlá a komplikovaná.
Dále volitelné je vykonávání činnosti asistence, zapojení do obecního podporovaného bydlení – pronajímání obecních bytů cílové skupině dle pravidel obce, poskytování garancí soukromým pronajímatelům.
Zákon má nároky na odborné vzdělání pracovníků Kontaktních míst, a to v sociální oblasti, ale dle popisu činností uvedených v návrhu zákona a v důvodové zprávě klade také značné nároky na znalosti v oblasti práva. Z tohoto pohledu bude značně problematické najít pracovníky, kteří by danou agendu chtěli vykonávat. Jestliže se nyní větší města potýkají s nedostatkem pracovníků pro agendu jako je OSPOD či stavební úřad, pak agendu Kontaktních míst můžeme řadit do této kategorie. Zajistit to, bude ale odpovědností ORP.
Ze sociální praxe víme, že soukromí vlastníci bytů nejsou ochotni byty pronajímat lidem ze sociálních skupin jako jsou lidé bez domova, dlouhodobě nezaměstnaní a nezaměstnatelní, z různých etnických menšin apod., a to nejenom z toho důvodu, že mají problémy s úhradou nájemného, ale i z důvodu soužití a problematických sousedských vztahů či odlišného způsobu života, a máme obavy z toho, že ani garance plateb nebo asistence je nepřesvědčí o tom, aby svůj byt pronajali. Další problémy jsou potom s případným vystěhováním těchto lidí. Byty nechávají raději neobydlené a počítají s nimi pro své děti.
Obce mají jenom omezený bytový fond, který je většinou naplněný.
Přestože je navrhovaná agenda výkonem státní správy a stát na ni bude poskytovat finanční prostředky, v době, kdy stát zvažuje snížení příspěvku obcím na výkon státní správy, není vhodné rozšiřovat jejich agendu pro výkon státní správy. Věříme tomu, že stát má s činností ORP dobré zkušenosti, neboť pracovníci mají dobré místní znalosti v nejrůznějších agendách, zvláště pak v agendě sociální práce a OSPOD, která souvisí s navrhovanou agendou, ale dle našeho názoru by měl zvažovat o zřízení Kontaktních míst v rámci institucí státní správy. Vysvětleno Zákon si neklade ambici vyřešit bytovou situaci v ČR komplexně. Předkladatel se zabývá politikami bydlení v celé jejich šíři, kromě zákona o podpoře v bydlení řeší také podporu výstavby a investic, úpravu nájemních vztahů, zjedodušení stavebního řízení a vytvoření právního rámce pro neziskové bytové společnosti aj. Argument, že tyto otázky zákon neřeší, není relevantní pro odůvodnění jeho nepřijetí.
Konkrétně k jednotlivým bodům:
Do Přílohy 6 RIA byla doplněna Analýza uskutečnitelnosti (feasibility) implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení. Zde uvádíme pouze shrnutí jejích závěrů:
Z analýzy uskutečnitelnosti implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení vyplývá, že:
Získání v závěrečné zprávě RIA předpokládaného počtu soukromých bytů (2 000 ročně) i obecních bytů (1 100 ročně) je uskutečnitelné.
Uskutečnitelné je taktéž zavedení zákonem navrhovaných nových agend, služeb a získání adekvátního personálního zajištění pro ně:
- Uskutečnitelné je otevření kontaktních míst bydlení obecními úřady ORP (pražskými městskými částmi), jelikož si žádá získání pouze necelých 200 kvalifikovaných sociálních pracovníků (srovnej s 2 600 kvalifikovanými sociálními pracovníky na OSPOD na ORP) a 235 poradců. Jde o vyzkoušený nástroj. Kontaktní místo bydlení (jako poskytovatel poradenství v oblasti bydlení) bylo v rámci různých pilotních projektů doposud otevřeno již v 21 obcích v 11 krajích ČR.
- Uskutečnitelný je výkon navrhovaných agend krajskými úřady (kraj má být metodickým centrem a výplatním místem pro státní příspěvky). Krajské úřady již vykonávají velmi obdobnou agendu v případě jiných veřejných služeb v mnohonásobně větším rozsahu.
- Uskutečnitelný je rozvoj programů garancí pro majitele či podnájemního bydlení v předpokládaném rozsahu. S programy tohoto typu už mají (díky pilotním projektům) zkušenosti desítky subjektů (převážně NNO).
- Uskutečnitelné je zajištění poskytování asistence v bydlení v předpokládaném rozsahu s ohledem na to, že napříč ČR působí stovky poskytovatelů sociálních služeb obdobného charakteru, kteří se mohou stát poskytovateli asistence.
Uskutečnitelné je vybudování informačního systému pro navržený systém podpory v bydlení, na což jsou alokování prostředky v Národním plánu obnovy.
Pro úspěšnou implementaci zákona vytváří podmínky již před jeho účinností (a bude od počátku účinnosti) MPSV skrze systémové projekty z OPZ a OPZ+ i MMR skrze probíhající a schválené projekty z Národní plánu obnovy a skrze činnost Agentury pro sociální začleňování.
V ČR je podle Sčítání lidí, domů a bytů 2021 celkem 891 tisíc obydlených bytů užíváno jako nájemní byty. Většinu (cca. 80 %) z toho tvoří byty v soukromém vlastnictví. Každoročně je v ČR nabízených k pronájmu přibližně 200 tisíc bytů (v soukromém vlastnictví). Závěrečná zpráva RIA k návrhu zákona o podpoře v bydlení předpokládá, že od 3. roku účinnosti zákona se pro účely zabydlování domácností z bytové nouze se podaří každoročně získat skrze programy garancí pro majitele / podnájemního bydlení 2000 bytů, v prvním roce účinnosti zákona se předpokládá získání 1 000 bytů, v druhém roce účinnosti 1 500 bytů. S ohledem to, že jde pouze o přibližně o 1 % z každoročně pronajímaných bytů a s ohledem na to, že se skrze mechanismus garancí pravděpodobně podaří dostat na nájemní trh i některé neobydlené byty, je odůvodněné předpokládat, že se uvedených hodnot podaří dosáhnout.
Co se týče absence vhodného bytového fondu, předkladatel je i díky spolupráci se Svazem měst a obcí ČR informován o tom, že 69 % obcí hodnotí svůj bytový fond jako nedostatečný a že stavět nebo rekonstruovat své byty chce 72 % obcí (Šetření obecního bydlení realizované SMO ČR, kterého se zúčastnilo 242 obcí). Předkladatel proto z Národního plánu obnovy uvolní 1,5 miliardy Kč na přípravu projektů nejen na bydlení, nabídne obcím experty na projekty bytové výstavby aj. Předkladatel připravuje rovněž další kroky v oblasti investic do bydlení, které přinesou podporu dostupného bydlení v ČR, rozšíření bytového fondu obcí, vznik návratných finančních nástrojů, dlouhodobou podporu bytové výstavby a rekonstrukcí, spolupráci obcí, finančního sektoru a developerů a investiční know-how a finance pro obce. Ze státního rozpočtu by do investic měly směřovat 2 mld. do roku 2025, z Národního plánu obnovy 8 mld. Kč v příštích letech, možné investice ze soukromých a dalších zdrojů by mohly být 10 a více mld. Kč.
Co se týče argumentu o problematickém vystěhovávání bývalých nájemců, předkladatel si dovoluje upozornit na to, že ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti připravuje úpravy v oblasti nájemních vztahů. Zmiňované problémy se totiž týkají všech nájemců, nejen cílové skupiny zákona o podpoře v bydlení. Diskutováno je mj. urychlení procesu vyklizení bývalých nájemců, kteří odmítají opustit byt, a zjednodušení procesu zvýšení nájemného po provedené rekonstrukci. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Navrhovaný zákon nemá potenciál řešit problematiku bytové nouze v předpokládaném rozsahu. Jde o řešení velmi komplikované, administrativně i finančně značně náročné, přitom faktický efekt zamýšlené právní úpravy dle našeho názoru nemůže naplnit očekávání uvedená v RIA a ve vysvětlujícím textu předkladatele. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
163 Kraj Vysočina § 10 odst. 1 písm. c) Z Navrhujeme v § 10 odst. 1 písm. c) nahradit slova „krajské úřady“ slovy „Úřady práce České republiky,“
Mezi správními orgány vykonávajícími působnost podle návrhu zákona se navrhuje uvést krajské úřady. Úřady práce dnes vykonávají činnosti, které se dotýkají zajištění bytových potřeb pro osoby v sociální či jiné nepříznivé situaci (https://www.uradprace.cz/web/cz/o-uradu-prace).
V rámci toho Úřady práce vyplácí i příspěvky pro osoby nebo rodiny v oblasti bydlení (https://www.mpsv.cz/web/cz/davky-a-prispevky#bydleni).
Krajské úřady nemají vyplácení podobných příspěvků jako proces ve svých běžných agendách a muselo by proto dojít ke kompletnímu novému procesnímu řešení včetně zajištění personálních a dalších potřebných zdrojů.
Krajské úřady mají v předkládaném zákoně působnost mimo jiné jako nadřízený orgán kontaktních míst pro bydlení, včetně rozhodování o odvoláních proti rozhodnutí kontaktních míst.
Navrhujeme, aby kontaktní místa nerozhodovala v režimu správního řádu tj. vydávala rozhodnutí, ale např. osvědčení. Krajské úřady tak nebudou v režimu odvolacích orgánů, což by vedlo k další administrativní zátěži, celá pravomoc rozhodování (přijímání do sítě) by tak zůstala výhradně v kompetenci krajských míst pro bydlení. Vysvětleno Změna navrhovaná v připomínce by znamenala kompletní změnu koncepce systému navrhovaného zákonem. Úřad práce ČR, resp. jeho pobočky a územní pracoviště, sice zajišťují některá opatření, na která odkazuje návrh zákona (zejména dávkovou podporu), těžiště jejich činnosti je však v současnosti právě v oblastech dávkové podpory a podpory zaměstnanosti, nikoliv v poradenství zaměřeném na bydlení. Oproti tomu kontaktní místa pro bydlení budou pracovat i s dalšími oblastmi, neboť v systému zákona plní důležitou poradenskou a koordinační roli, např. v navázání na specializované poradenství (právní, dluhové, realitní), a plní rovněž další úkoly v oblasti koordinace poskytování garancí, podnájemního bydlení nebo asistence v bydlení. Zároveň budou kontaktní místa úzce spolupracovat s obcemi, a to jak na úrovni ORP, tak na úrovních nižších. Nepůjde přitom pouze o oblast sociálních věcí, ale i o oblast správy majetku, zejména bytového fondu. To vše by znamenalo nové agendy a nové dovednosti, které současný rejstřík činností Úřadu práce ČR neobsahuje. Vzhledem k dlouhodobému personálnímu deficitu, který již nyní způsobuje opožďování výplaty dávek, a značným změnám v oblasti digitalizace Úřadu práce ČR a jím spravovaných agend, není technicky a kapacitně proveditelné přidání nových agend v časovém horizontu, který je potřebný pro implementaci zákona. Zavedení nových systémů a aplikací bude trvat několik let, souběžné zavádění nových procesů a agend není v silách Úřadu práce ČR, aniž by byla ohrožena probíhající digitalizace a další změny.
Zákonem navrhované procesy vychází v maximální možné míře ze systému přenesené působnosti, s jehož zajištěním mají naopak krajské úřady více zkušeností než zmiňovaný Úřad práce ČR, neboť jsou osvědčeným výplatním místem pro finanční prostředky ze státního rozpočtu (jako příklad lze uvést vyplácení 183 miliard korun ročně ze státního rozpočtu přibližně 10 tisícům subjektů v regionálním školství zřizovaných územně samosprávnými celky). Registrace poskytovatelů asistence a garancí je zase blízká agendě budování krajských sítí v sociálních službách. Systém se zapojením krajských úřadů se tak jeví jako nejvhodnější vhledem ke zkušenostem, kterými krajské úřady disponují a mohou je přenést do hladkého spuštění navrhované agendy, což potvrdila i externí vícekriteriální analýza možných variant, kterou si MMR nechalo zpracovat.
Krom aspektu přetíženosti a nové dosud nerealizované agendy je v případě kontaktních míst pro bydlení důležitá také skutečnost potvrzená výzkumy STEM/MARK pro MPSV (2022), tedy že obyvatelé ČR vnímají pobočky Úřadu práce ČR jako stigmatizované a výrazně preferují obce jako místa, kam by šli řešit svou problematickou situaci v oblasti bydlení. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Naše argumenty na podporu připomínky jsou v podstatě totožné, jaké byly uvedeny k návrhu vypořádání připomínky č. 158 (viz výše). Klíčovou je přesun agendy na státní orgán – Úřad práce ČR, tedy pokud by zamýšlená právní úprava měla být přijata (přijetí předložené právní úpravy ani v takové podobě však velmi silně nedoporučujeme). Úřad práce je z hlediska svého poslání dané agendě (zejména v tomto konkrétním jejím správním pojetí) nepochybně nejblíže. A jen tak by bylo možné zjistit, jak velké personální a finanční náklady právní úprava vyvolala, a porovnat náklady s faktickým přínosem. Ostatní připomínky, na které v tomto odstavci odkazujeme, jsou jen vyvolané souvislosti a týkají se organizace veřejné správy, konkrétně vztahů nadřízenosti a podřízenosti. Tvrzení předkladatele v odůvodnění vysvětlení, že působnost krajského úřadu ani kontaktního místa nemůže vykonávat Úřad práce ČR, není objektivní. Je zjevné, že předkladatel řešení prostřednictvím Úřadu práce ČR nenavrhuje, nicméně není spravedlivé tvrdit, že to tak vůbec nemůže být uspořádáno. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
164 Kraj Vysočina § 10 odst. 2 Z Navrhujeme v § 10 následující znění odstavce 2:
„(2) Kontaktním místem je kontaktní pracoviště Úřadu práce České republiky.“
Odůvodnění: Úřady práce dnes vykonávají činnosti, které se dotýkají zajištění bytových potřeb pro osoby v sociální či jiné nepříznivé situaci (https://www.uradprace.cz/web/cz/o-uradu-prace ). Kontaktní pracoviště úřadu práce dnes např. plní v oblasti nepojistných sociálních dávek úkoly správního orgánu prvního stupně dle zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi nebo zákona o sociálních službách.
V rámci toho Úřady práce vyplácí i příspěvky pro osoby nebo rodiny v oblasti bydlení (https://www.mpsv.cz/web/cz/davky-a-prispevky#bydleni ), např.:
• příspěvek na bydlení (https://www.mpsv.cz/web/cz/-/prispevek-na-bydleni),
• doplatek na bydlení (https://www.mpsv.cz/web/cz/-/doplatek-na-bydleni),
• mimořádnou okamžitou pomoc - nezbytný výdaj např. na nocleh (https://www.mpsv.cz/web/cz/-/mimoradna-okamzita-pomoc).
Je tak logické doplnit nové činnosti týkající se sociálního bydlení přímo stávajícímu kontaktnímu pracovišti Úřadu práce, které již pomoc v oblasti bydlení poskytuje. Pouze se tím rozšíří stávající pracovní náplň již zavedeného úřadu, který řídí Ministerstvo práce a sociálních věcí (je jeho nadřízeným správním úřadem).
Krajské úřady nemají vyplácení podobných příspěvků jako proces ve svých běžných agendách a muselo by proto dojít ke kompletnímu novému procesnímu řešení včetně zajištění personálních a dalších potřebných zdrojů. Vysvětleno Na krajských pobočkách Úřadu práce ČR, resp. jeho územních pracovištích, v současné době neexistují kontaktní místa pro bydlení, která předpokládá autor připomínky. Není tedy jasné, komu by měla být agenda přiřazena.
Změna navrhovaná v připomínce by znamenala kompletní změnu koncepce systému navrhovaného zákonem. Úřad práce ČR, resp. jeho pobočky a územní pracoviště, sice zajišťují některá opatření, na která odkazuje návrh zákona (zejména dávkovou podporu), těžiště jejich činnosti je však v současnosti právě v oblastech dávkové podpory a podpory zaměstnanosti, nikoliv v poradenství zaměřeném na bydlení. Oproti tomu kontaktní místa pro bydlení budou pracovat i s dalšími oblastmi, neboť v systému zákona plní důležitou poradenskou a koordinační roli, např. v navázání na specializované poradenství (právní, dluhové, realitní), a plní rovněž další úkoly v oblasti koordinace poskytování garancí, podnájemního bydlení nebo asistence v bydlení. Zároveň budou kontaktní místa úzce spolupracovat s obcemi, a to jak na úrovni ORP, tak na úrovních nižších. Nepůjde přitom pouze o oblast sociálních věcí, ale i o oblast správy majetku, zejména bytového fondu. To vše by znamenalo nové agendy a nové dovednosti, které současný rejstřík činností Úřadu práce ČR neobsahuje. Vzhledem k dlouhodobému personálnímu deficitu, který již nyní způsobuje opožďování výplaty dávek, a značným změnám v oblasti digitalizace Úřadu práce ČR a jím spravovaných agend, není technicky a kapacitně proveditelné přidání nových agend v časovém horizontu, který je potřebný pro implementaci zákona. Zavedení nových systémů a aplikací bude trvat několik let, souběžné zavádění nových procesů a agend není v silách Úřadu práce ČR, aniž by byla ohrožena probíhající digitalizace a další změny.
Zákonem navrhované procesy vychází v maximální možné míře ze systému přenesené působnosti, s jehož zajištěním mají naopak krajské úřady více zkušeností než zmiňovaný Úřad práce ČR, neboť jsou osvědčeným výplatním místem pro finanční prostředky ze státního rozpočtu (jako příklad lze uvést vyplácení 183 miliard korun ročně ze státního rozpočtu přibližně 10 tisícům subjektů v regionálním školství zřizovaných územně samosprávnými celky). Registrace poskytovatelů asistence a garancí je zase blízká agendě budování krajských sítí v sociálních službách. Systém se zapojením krajských úřadů se tak jeví jako nejvhodnější vhledem ke zkušenostem, kterými krajské úřady disponují a mohou je přenést do hladkého spuštění navrhované agendy, což potvrdila i externí vícekriteriální analýza možných variant, kterou si MMR nechalo zpracovat.
Krom aspektu přetíženosti a nové dosud nerealizované agendy je v případě kontaktních míst pro bydlení důležitá také skutečnost potvrzená výzkumy STEM/MARK pro MPSV (2022), tedy že obyvatelé ČR vnímají pobočky Úřadu práce ČR jako stigmatizované a výrazně preferují obce jako místa, kam by šli řešit svou problematickou situaci v oblasti bydlení. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Totožná argumentace jako k připomínce č. 163. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
165 Kraj Vysočina § 10 odst. 3 Z Navrhujeme v § 10 následující znění odstavce 3:
„(3) Nadřízeným správním orgánem kontaktního místa je ministerstvo.“
Odůvodnění: Jestliže bude působnost vykonávat Úřad práce České republiky, je logické, aby nadřízeným správním orgánem bylo ministerstvo. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost krajského úřadu ani KMB nemůže vykonávat Úřad práce, proto není nové znění vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Totožná argumentace jako k připomínce č. 163. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
166 Kraj Vysočina § 10 odst. 4 Z Navrhujeme v § 10 následující znění odstavce 4:
„(4) Nadřízeným správním orgánem krajského úřadu je krajská pobočka Úřadu práce České republiky.“
Odůvodnění: Jestliže bude kontaktním místem kontaktní pracoviště Úřadu práce České republiky, je logické, aby nadřízeným správním orgánem byla krajská pobočka Úřadu práce. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost KMB nemůže vykonávat Úřady práce, resp. jeho pobočky, a proto není nové znění vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Totožná argumentace jako k připomínce č. 163. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
167 Kraj Vysočina § 10 odst. 5 Z Navrhujeme v § 10 následující znění odstavce 5:
„(5) Ministerstvo práce a sociálních věcí je nadřízeným správním orgánem Úřadu práce České republiky ve věcech
a) pověření k poskytování asistence,
b) příspěvku na poskytování asistence a
c) kontroly poskytování asistence a souvisejících povinností a dalšího vzdělávání asistenčních pracovníků.“
Odůvodnění: Jestliže bude působnost vykonávat Úřad práce České republiky, je logické, aby nadřízeným správním orgánem bylo ministerstvo. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost KMB nemůže vykonávat Úřady práce, resp. jeho pobočky, a proto není nové znění vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Totožná argumentace jako k připomínce č. 163. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
168 Kraj Vysočina § 11 Z Navrhujeme § 11 zrušit.
Odůvodnění: Jestliže bude kontaktním místem kontaktní pracoviště Úřadu práce České republiky a jeho nadřízeným správním orgánem krajská pobočka Úřadu práce České republiky, jedná se o přímý výkon státní správy úřadem s celostátní působností. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost krajského úřadu ani KMB nemůže vykonávat Úřad práce, proto není navržené zrušení vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Totožná argumentace jako k připomínce č. 163. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
169 Kraj Vysočina § 12 Z Navrhujeme § 12 zrušit.
Odůvodnění: Jestliže bude kontaktním místem kontaktní pracoviště Úřadu práce České republiky a jeho nadřízeným správním orgánem krajská pobočka Úřadu práce České republiky, nemá v tomto systému Hlavní město Praha místo. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost krajského úřadu ani KMB nemůže vykonávat Úřad práce, proto není navržené zrušení vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Totožná argumentace jako k připomínce č. 163. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
170 Kraj Vysočina § 15 odst. 1 a 2 D Novela navrhuje poskytování specializovaného poradenství, které bude zajišťovat kontaktní místo.
Poskytování sociálního poradenství je jednou z činností sociální práce, která je zákonem č. 108/2006 Sb. vymezena pro sociálního pracovníka obce. V systému poradenství tak dochází k duplicitě. Vysvětleno Kontaktní místo pro bydlení (KMB) nijak nenahrazuje stávající nabídku sociálních služeb, sociální práce na obci včetně case managementu, ani nebude omezovat jejich působení. KMB působí jako koordinační prvek tam, kde je potřeba poskytnout pomoc a podporu při řešení bytové situace dané domácnosti z více oblastí, kdy samotná sociální práce či odborné sociální poradenství nestačí. Předmětem dle tohoto zákona je specifická oblast bydlení, zatímco sociální práce dle zákona o sociálních službách reaguje na situace lidí v nepříznivé sociální situaci komplexně. Tyto dvě činnosti přenesené působnosti (sociální práce na obci a činnosti KMB) na sebe budou navazovat a doplňovat se. Jak je uvedeno v důvodové zprávě: "V současné době neexistuje odpovídající legislativní ukotvení služby, která by mohla podporovat osoby v bytové nouzi v bydlení v potřebné šíři všech cílových skupin. Některé služby definované v rámci zákona o sociálních službách by bylo možné využít díky jejich široké definici (terénní programy, sociální rehabilitace), žádná z nich ale není cílena na podporu v bydlení, která má svá specifika.".
I s ohledem na kapacity stávajícího systému sociálních služeb a sociální práce na obcích v oblasti bydlení představuje systém podpory v bydlení komplementární strukturu, která je s činnostmi sociální práce plně kompatibilní. Komplexnost řešení nepřiznivé situace osob ohrožených ztrátou bydlení neobsahuje pouze jejich bydlení, udržení bydlení, ale také další potřeby, které pokud nemají příčinnou kauzalitu s bydlením, s nimi bude i nadále řešit sociální pracovník obecního úřadu, OSPOD či veřejný opatrovník – tedy další správní činnosti vykonávané v přenesené působnosti. Návrh zákona rovněž předpokládá vzájemnou součinnost všech těchto zainteresovaných subjektů, včetně využívání specializovaného odborného poradenství sociálních služeb. Vymezení specializovaného poradenství jako činnosti KMB bude blíže specifikováno v metodice KMB.
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
I z textu odůvodnění vysvětlení formulovaného předkladatelem je zřejmý rozpor v navrhovaném řešení. Přitom vše by bylo možné efektivněji uspořádat tak, že by nová agenda byla oproti navrhované verzi zcela zásadně zjednodušena, nenesla by znaky správního řízení, spadala by do samostatné působnosti obcí, byla by provázána s nynější sociální prací obcí, výkon činnosti (administrativa včetně režie) by byly dostatečně kryty státním příspěvkem, k činnosti by byla poskytnuta podrobná metodika a jednotný agendový software a došlo by k vhodnému sladění s dotačním titulem na výstavbu bytů se závazkem sociálního charakteru využití. Mimo to by bylo možné agendu zavádět jen v obcích (jen v územích), kde je problém bytové nouze palčivější. Tím by se soustředily dostupné zdroje a lépe by se využily k řešení společenského problému. Takto navrhované opatření však předpokládá poměrně výraznou vazbu podporované osoby (rodiny) k místu, kde jí má být podporované sociální bydlení poskytnuto. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
171 Kraj Vysočina § 13 Z Navrhujeme doplnit § 13 ve smyslu, že se na výkon správních činností podle tohoto zákona nevztahuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, s výjimkou jeho ustanovení obsažených v části první, hlavě II, § 2 - § 8 (základní zásady činnosti správních orgánů). Tato úprava je obecně možná a pro takový případ předpokládaná § 1 odst. 2 správního řádu.
Odůvodnění: Návrh zákona se snaží řešit problematiku tzv. sociálního bydlení velmi komplikovaným, administrativně náročným, a proto i nepřiměřeně nákladným a nepružným způsobem. Volba byrokratické cesty s aplikací institutu správního řízení a zařazení agend do přenesené působnosti územních samosprávných celků (obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů) by vyvolala značné nové zatížení těchto správních úřadů a následně i soudů. Přitom by se nabízely efektivnější a pružnější možnosti řešení, např. vhodně formulovaná dotační politika, vhodně volené kompetenční řešení rozhodovacích procesů a ponechání hlavních aspektů řešení v samostatné působnosti obcí. Navrhované řešení by si vyžádalo zřízení nových úřednických pracovních pozic s počtem v nižších jednotkách pro každý krajský úřad a každou obec s rozšířenou působností, v případě statutárních měst a hlavního města Prahy s počtem ve vyšších jednotkách až desítkách pracovních míst. Takové řešení je mimo obecné výhrady v příkrém rozporu s aktuální naléhavou potřebou konsolidovat veřejné rozpočty. Vysvětleno
Pokud by se na výkon správních činností neměl vztahovat správní řád, bylo by potřeba stanovit zcela samostatnou procesní právní úpravu, podobně jako ji stanoví zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Postup správních orgánů by totiž stejně musel být upraven zákonem. Předkladatel však považuje právní úpravu správního řádu za vyhovující a jeho subsidiární použití není podle něj problematické. Výhodou subsidiárního použití správního řádu je i to, že stávající úředníci správních orgánů správní řád již znají a aplikují. Lze také vycházet ze současné aplikační praxe, z existující komentářové literatury a z judikatury ke správnímu řádu. Předkladatel se pak od právní úpravy správního řádu odchýlil v případech, kdy to považoval za nezbytné nebo vhodné.
Vedle toho předkladatel podotýká, že vedle ZPB jsou připravovány další předpisy na podporu bydlení, zejména týkající se podpory výstavby bytových domů. ZPB je tak jedním dílem mozaiky pomoci v bydlení.
Co se týče argumentace proti zřizování nových úřednických pozic, k tomu předkladatel uvádí, že počet pracovníků v přenesené působnosti je kalkulován dle míry zatížení území problémem bytové nouze a ohrožení bytovou nouzí. Celý systém je nastavený tak, aby dokázal vyhodnocovat, komu stačí prevence a méně nákladná opatření, jako je poradenství, a kdo pro získání či udržení bydlení potřebuje nákladnější podpůrná opatření; zároveň tento systém potřebné nástroje řešení nabízí a financuje. Umí tak veřejné prostředky šetřit, protože včasné uplatnění prevence šetří státu náklady spojené s bytovou nouzí, které v roce 2023 činí přes 61 tis. Kč ročně na domácnost. Prevenci zajišťují právě poradci na kontaktních místech - díky nim se poradenství a prevence poskytne včas. Kontaktní místa zajišťují také koordinaci systému a provázanost s poskytovali, Úřady práce, poskytovateli soc. služeb aj. Kontaktní místa provádí i kontrolu bytů, jeden z požadavků nezbytných pro omezení obchodu s chudobou, a věnují se také kontrole poskytování podpůrných opatření a tedy tomu, zda jsou státní prostředky využívány efektivně.
Posílení výstavby jako samostatné řešení problému bytové nouze bylo vyhodnoceno v RIA; výstupem analýzy je, že výstavba sama o sobě nemůže problém bytové nouze vyřešit.
Co se týče připomínky ke složitosti zákona, předkladatel konstatuje, že zákon reguluje komplexní problematiku - upravuje jak přenesenou, tak samostatnou působnost, a stanoví role velkého množství aktérů, vytváří provázaný systém, který v ČR aktuálně chybí, ale který již úspěšně pilotovala v rámci projektů konkrétní města. MMR také věnovalo velkou pozornost představování zákona relevantním aktérům - probíhaly vnější pracovní skupiny i dílčí konzultace. Dále se předpokládá tvorba detailních metodik (ve spolupráci s ASZ a MPSV). V rámci vypořádání meziresortního připomínkového řízení byla vybraná ustanovení návrhu zjednodušena. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Odůvodnění je v podstatě totožné s tím, co je uvedeno k návrhu vypořádání připomínky č. 170 (viz výše). Správní charakter agendy, který je navrhován, by totiž generoval značnou náročnost na finanční a personální zdroje a zatížil by nepřiměřeným způsobem nejen správní orgány obcí a krajů, ale v důsledku z důvodů uplatňování opravných prostředků a řešení sporů i odvolací orgány a správní soudy. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
172 Kraj Vysočina § 21 odst. d) a e) Z Navrhujeme v § 21 následující znění písmena d) a e):
„d) informaci o počtu bytů ve vlastnictví obcí, krajů, státu nebo právnických osob ovládaných obcemi, kraji nebo státem, o jejich využití, popřípadě důvodu jejich nevyužití,
e) informaci o plánované změně počtu bytů ve vlastnictví obcí, krajů, státu nebo právnických osob ovládaných obcemi, kraji nebo státem,“ Vysvětleno Předkladatel se rozhodl nezařadit do zprávy o bydlení informace o bytech ve vlastnictví státu zejména s ohledem na administrativní náročnost vyřizování žádostí o součinnost, kdy by byly organizační složky státu v průběhu 3 let dotazovány přibližně 230 kontaktními místy. Takový počet žádostí o součinnost by přesáhl počet žádostí o součinnost adresovaných obcím, přičemž by výsledkem drtivé většiny žádostí bylo konstatování, že daná organizační složka státu žádné byty ve správním obvodu ORP nevlastní a neplánuje ani výstavbu bytů ve vlastnictví státu, ani koupi bytů. (Pro úplnost předkladatel uvádí, že ČÚZK nedisponuje informacemi o tom, kolik je bytů v domech vlastněných státem, které nejsou rozděleny na bytové jednotky.) Administrativní zátěž žádostí o součinnost adresovaných krajům bude v celkovém souhrnu výrazně menší. Administrativní zátěž žádostí o součinnost adresovaných obcím bude sice znatelná, nicméně obce podle zákona o obcích mají v samostatné působnosti pečovat o uspokojování bytových potřeb svých občanů, a proto je nezbytné, aby součástí zprávy o bydlení byly informace o obecním bytovém fondu. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Předkladateli návrhu zákona leží na srdci potenciální nová administrativní zátěž organizačních jednotek státu, přitom však na druhé straně pomíjí administrativní zátěž na straně obcí a krajů. Argumentace obcí a příp. krajů přitom může být zcela obdobná. Z textu odůvodnění vysvětlení formulovaného předkladatelem je zjevné, jak by navrhovaný systém byl komplikovaným, přeorganizovaným, nepružným a nákladným. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
173 Kraj Vysočina § 29 odst. 1 Z Navrhujeme v § 29 následující znění odstavce 1:
„ (1) Dojde-li žádost o podpůrné opatření kontaktnímu místu, v jehož správním obvodu má žadatel nejméně 3 roky bydliště nebo v jehož správním obvodu žadatel nejméně 3 roky pracuje v hlavním pracovním poměru, vyřídí žádost toto kontaktní místo. Nemá-li žadatel bydliště, vyřídí žádost také kontaktní místo, v jehož správním obvodu se žadatel nejméně 3 roky obvykle zdržuje.“
Odůvodnění: Podmínka vazby příslušnosti kontaktního místa na trvalý pobyt je v pořádku. Podmínka vazby na místo, kde žadatel nejméně 2 roky pracuje nebo studuje, je jednak snadno zneužitelná, jednak povede k žádostem ze strany osob, které by jinde, např. v místě svého trvalého bydliště, mohly mít pro bydlení dostatečné zázemí i bez podpůrných opatření. Takto rozšířené vymezení by vedlo ke zvýšenému počtu žádostí, ale i k podpoře odlivu lidí v produktivním věku (nebo i mladých lidí ještě před produktivním věkem) ze strukturálně postižených a venkovských regionů do velkých měst a jejich aglomerací. To je v přímém rozporu se strategiemi i s proklamovanými záměry většiny státních orgánů a většiny politiků. Mimo jiné by se tím rozšiřoval počet neobsazených bytů (a domů) na venkově. Vysvětleno Místní příslušnost kontaktního místa je dána primárně § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu, tedy dle místa trvalého pobytu. Až doplňkově je stanovena zvláští příslušnost, která reflektuje skutečnost, že osoby s nestabilním bydlením mají často evidovanou jinou adresu místa trvalého pobytu než adresu, na které se skutečně zdržují. Předkladatel toto zohledňuje a stanovením dvouleté lhůty vyvažuje na jedné straně zájem lidí v bytové nouzi na možnosti požádat si o podpůrné opatření v obci, kde reálně žijí, a to nikoliv po krátkou dobu, a na druhé straně zájem na předcházení cílenému přesunu obyvatel do obcí, které by byly při poskytování podpůrných opatření aktivnější. Pokud by měla větší města v evidenci zapsaných více lidí a byla zde větší poptávka po podpůrných opatřeních, bude to pro zapsané potřebné znamenat menší šanci na realizaci podpůrného opatření než např. v menších obcích, kde mají trvalý pobyt. Tento mechanismus tak může vést k opačnému jevu – žadatele motivovat k tomu, aby se navrátil do místa, kde má adresu místa trvalého pobytu, protože to může mít vyšší kapacity k uspokojení jeho potřeby podpůrného opatření a menší množství potřebných zapsaných v evidenci. Vzhledem k tomu, že řada připomínkových míst navrhovala úplně zrušení podmínky dvou let skutečného pobytu, kdy by pro místní příslušnost postačoval skutečný pobyt v jakékoli délce, a vzhledem k tomu, že podmínka dvouletého pobytu byla široce konzultována s obcemi, považuje předkladatel zachování původní lhůty za vhodné řešení.
Do § 30 [dříve § 29] bude nicméně doplněn odstavec 5 v tomto znění:
"(5) Určení místní příslušnosti podle správního řádu není odstavcem 1 dotčeno.". ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Pokud dojde na základě připomínek dokonce i k úplnému vynechání podmínky dvou let skutečného (raději i nepřetržitého) pobytu, jak je naznačováno v odůvodňujícím textu, povede to ke spekulativnímu „stěhování“ do míst, kde by teoreticky byla větší pravděpodobnost vyřešení bytové potřeby. Vzroste počet osob hlášených k trvalému pobytu na obecních úřadech. A protože se obce budou obávat lákat do svého územního obvodu lidi bez jakékoliv bližší vazby k místu, nebudou ochotny stimulovat rozvoj na straně nabídky bytů využitelných pro podporované sociální bydlení. Obce ve stabilizovaných, harmonicky se rozvíjejících lokalitách nebudou ochotny vytvářet potenciál pro možné stěhování sociálně slabších spoluobčanů z problematických (strukturálně postižených) regionů do jejich územních obvodů.
Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
174 Kraj Vysočina § 30 Z Navrhujeme upravit název na „Šetření bytové situace a majetkových poměrů“.
Navrhujeme v § 30 vložit za odstavec 1 nový odstavec 2, který zní:
„(2) Sociální pracovník provede základní majetkové šetření s cílem zjistit, zda žadatel nemůže nebo v uplynulých 5 letech nemohl svoji bytovou situaci uspokojivě řešit zapojením vlastních zdrojů. Přitom posoudí zejména možnost využití nemovitého majetku včetně příjmů z jeho realizace, finančního majetku a příjmů z něj, dědictví, darů, vypořádání společného jmění manželů apod. Sociálnímu pracovníku jsou pro takové šetření povinny na vyžádání poskytnout potřebnou součinnost včetně konkrétních informací týkajících se žadatele finanční úřady, jiné orgány veřejné moci, banky a jiné finanční instituce. S poskytnutými konkrétními informacemi týkajících se žadatele je správní úřad povinen nakládat v režimu chráněných osobních údajů.“
Odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
Odůvodnění: Důvodem navrhované připomínky je snaha zabránit spekulativnímu zneužívání podpory. Akceptováno jinak Kontaktní místo bude v rámci posuzování, zda je žadatel osobou v bytové nouzi, zjišťovat příjmovou a výdajovou situaci žadatele. Za tímto účelem je připravováno propojení s informačním systémem JIS PSV, kde jsou uvedeny následující informace: příjem ze zaměstnaní, příspěvek na živobytí, MOP, doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, náhradní výživné, příspěvek na péči, odměna pěstouna, příspěvek při pěstounské péči, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, zaopatřující příspěvek, starobní důchod, podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci, invalidní důchod, vdovský a vdovecký důchod, sirotčí důchod, mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Zároveň bude kontaktní místo zjišťovat, jaké jsou výdaje dané domácnosti. Rovněž bude posuzovat bytovou situaci osoby, a to až 24 měsíců zpět.
Sociální šetření bude nahrazeno samostatným institutem šetření bytové situace (samozřejmě v přenesené působnosti). To nevylučuje vzájemnou spolupráci a součinnost se sociálním pracovníkem úřadu v rámci přenesené působnosti sociální práce. Ustanovení § 31 [dříve § 30] bude uvedeno v tomto znění:
"§ 31
Šetření bytové situace
(1) Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, provede se šetření, při kterém se zjišťuje bytová situace žadatele a členů jeho domácnosti, jejich možnost opatřit si vyhovující bydlení na trhu, zvláštní potřeby a další skutečnosti podstatné pro posouzení žádosti o podpůrné opatření.
(2) Žadatel a členové jeho domácnosti poskytnou při šetření součinnost.
(3) Místo, datum a čas provedení šetření musejí být žadateli oznámeny nejpozději 7 pracovních dnů předem, ledaže žadatel souhlasí s jeho dřívějším provedením.
(4) Šetření může provádět pouze sociální pracovník podle zákona o sociálních službách.
(5) O provedeném šetření provede sociální pracovník záznam v evidenci. Opis záznamu o provedeném šetření předá žadateli kontaktní místo.
(6) Vyřizuje-li žádost o podpůrné opatření krajský úřad,
a) může požádat o provedení šetření kontaktní místo,
b) předá žadateli opis záznamu o provedeném šetření krajský úřad, ledaže šetření provedl sociální pracovník kontaktního místa.".
Podrobněji bude postup při šetření bytové situace specifikován v metodice pro KMB. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Kraj Vysočina vítá záměr předkladatele popsaný v odůvodnění vysvětlení i skutečnost, že je připomínka zařazena do kategorie "akceptováno jinak". Přesto Kraj Vysočina na připomínce částečně trvá.
Trváme na tom, aby byly práva a povinnosti pregnantně uvedeny v zákoně, tedy aby byly vytvořeny předpoklady, že takové testování sociální situace (bytové situace a majetkových poměrů) bude probíhat a bude nepominutelné a že dotčené subjekty budou mít obecně závazným právním předpisem (vymahatelným způsobem) založenu povinnost součinnosti. Dále si dovolujeme upozornit i na poněkud odlišné, v jistém smyslu širší věcné vymezení testování dle naší připomínky (pohled do blízké minulosti) k zamezení spekulativního zneužívání. I v této souvislosti upozorňujeme na vhodnější svěření agendy orgánu státu - Úřadu práce ČR, neboť tento úřad a resort MPSV má pro celou řadu souvisejících agend potřebných pro testování k žadateli řadu validních konkrétních informací (na rozdíl od orgánů územní samosprávy). Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
175 Kraj Vysočina § 30 odst. 2 Z V daném ustanovení je uvedeno, že o provedeném sociálním šetření provede sociální pracovník záznam.
Není blíže specifikováno, o jakého sociálního pracovníka se jedná (zda se jedná o sociálního pracovníka obce či sociálního pracovníka Kontaktního místa atd.) Navrhujeme specifikovat. Akceptováno jinak Sociální šetření bude nahrazeno samostatným institutem šetření bytové situace (samozřejmě v přenesené působnosti). To nevylučuje vzájemnou spolupráci a součinnost se sociálním pracovníkem úřadu v rámci přenesené působnosti sociální práce. Ustanovení § 31 [dříve § 30] bude uvedeno v tomto znění:
"§ 31
Šetření bytové situace
(1) Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, provede se šetření, při kterém se zjišťuje bytová situace žadatele a členů jeho domácnosti, jejich možnost opatřit si vyhovující bydlení na trhu, zvláštní potřeby a další skutečnosti podstatné pro posouzení žádosti o podpůrné opatření.
(2) Žadatel a členové jeho domácnosti poskytnou při šetření součinnost.
(3) Místo, datum a čas provedení šetření musejí být žadateli oznámeny nejpozději 7 pracovních dnů předem, ledaže žadatel souhlasí s jeho dřívějším provedením.
(4) Šetření může provádět pouze sociální pracovník podle zákona o sociálních službách.
(5) O provedeném šetření provede sociální pracovník záznam v evidenci. Opis záznamu o provedeném šetření předá žadateli kontaktní místo.
(6) Vyřizuje-li žádost o podpůrné opatření krajský úřad,
a) může požádat o provedení šetření kontaktní místo,
b) předá žadateli opis záznamu o provedeném šetření krajský úřad, ledaže šetření provedl sociální pracovník kontaktního místa.".
Podrobněji bude postup při šetření bytové situace specifikován v metodice pro KMB. Sociální pracovník ORP je zároveň sociálním pracovníkem KMB, neboť KMB = obecní úřad ORP.
V DZ pak bude k § 31 odst. 4 a 6 mj. uvedeno:
"K odst. 4
(...)
Jelikož tuto činnost vykonává kontaktní místo při výkonu vrchnostenské veřejné správy, musí být sociální pracovník zaměstnancem obce s rozšířenou působností zařazeným do obecního úřadu."
a
"K odst. 6
Navrhuje se upravit situace, kdy žádost o podpůrné opatření vyřizuje krajský úřad. K tomu může dojít při postupu podle § 43 písm. b), kdy krajský úřad může sám činit potřebná opatření ke zjednání nápravy předchozího protiprávního postupu kontaktního místa. Mimo jiné může krajský úřad sám vyřídit celou žádost o podpůrné opatření.
K písm. a)
Navrhuje se stanovit, že pokud vyřizuje žádost o podpůrné opatření krajský úřad, nemusí šetření bytové situace provádět jen „krajský“ sociální pracovník, ale krajský úřad může požádat o provedení šetření kontaktní místo. Důvodem je nejen nedostatek sociálních pracovníků na některých krajských úřadech, ale také výtečná znalost místního prostředí ze strany obecních sociálních pracovníků. Tato věta je zvláštním ustanovením k § 13 odst. 1 větě první správního řádu. Navrhuje se totiž stanovit, že krajský úřad může požádat o provedení šetření kontaktní místo, aniž by musel dojít k závěru, že tento úkon může provést pouze s obtížemi nebo s neúčelnými náklady.
(...)". ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Kraj Vysočina vítá záměr předkladatele popsaný v odůvodnění vysvětlení i skutečnost, že je připomínka zařazena do kategorie "akceptováno jinak". Přesto Kraj Vysočina na připomínce částečně trvá.
Totožná argumentace jako k připomínce č. 174. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
176 Kraj Vysočina § 65 a násl. Z I obec může být poskytovatelem podpůrných opatření, mimo jiné garancí.
Citace z důvodové zprávy, str. 72: „Pronájem bytů soukromých majitelů je v navrhovaném zákoně podpořen systémem garancí. Jedná se o službu pro vlastníky bytů, kteří se dobrovolně rozhodnou do tohoto systému vstoupit. Služba spočívá v tom, že třetí strana (garant) jim po omezenou dobu garantuje úhradu nájemného, plateb za služby a náhradu škod v případě, kdy je neuhradí nájemce. Bydlení s garancí pro majitele bytu může být realizováno jak soukromými fyzickými či právnickými osobami, tak obcemi. V oblasti realizace bydlení s garancí pro majitele bytů napřímo obcí a ručení za závazky třetích osob naráží v současnosti obce na zákonná omezení stanovená zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), a obdobnou úpravou v zákoně č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 38 odst. 3 zákona o obcích stanoví, že obec nesmí ručit za závazky fyzických osob a právnických osob vyjma zákonem specifikovaných případů.“
Žádáme o vysvětlení, jakým způsobem bude věcně a časově dořešena problematika garancí popsaná v důvodové zprávě k zákonu, resp. kolize s § 38 zákona č. 128/2000 Sb. (obdobně zákon č. 131/2000 Sb.). Vysvětleno Vizte čl. I bod 1 a čl. II bod 1 návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře v bydlení. Tyto novelizační body by měly novelizovat § 38 odst. 3 zákona o obcích a § 35 odst. 6 zákona o hlavním městě Praze tak, že bude doplněna výjimka ze zákazu ručení, a to pro ručení vyplývající ze smlouvy o spolupráci podle zákona o podpoře v bydlení, nepřesahuje-li ručení čtyřnásobek měsíčního nájemného podle cenové mapy nájemného v okamžiku uzavření smlouvy o spolupráci. Souhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
177 Kraj Vysočina § 80 odst. 1 D Výčet činností asistenta kopíruje činnosti sociálního pracovníka na obci, které jsou ukládány zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v oblasti poradenství tak opět dochází k duplicitě. A otázkou je, jakým způsobem budou rozděleny kompetence pracovníků KMB a sociálních pracovníků těch samých obcí. Vysvěleno Činnosti asistence jsou zacíleny na problematiku spojenou s řešením nepříznivé sociální situace související s bydlením (ztrátou, ohrožením ztrátou apod.), sociální práce v přenesené působnosti dle zákona č. 108 je komplexnější. Sociální práce je zacílena na řešení nepříznivé sociální situace a zvýšení kompetencí osob v nepříznivé sociální situaci, které nemají primárně souvislost s bydlením, ohrožením ztrátou bydlení apod. Činnosti asistence se vztahují k předmětu zákona a jsou svým zaměřením odlišné od činností sociální práce. Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Odůvodnění je v podstatě totožné, jaké bylo uvedeno k návrhům vypořádání připomínek č. 170 a 171. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
178 Kraj Vysočina § 11 a 67 D § 11 uvádí, že výkon působnosti kontaktního místa a krajského úřadu podle tohoto zákona je výkonem státní správy v přenesené působnosti
§ 67 uvádí, že poskytuje-li obec podpůrná opatření, činí tak v samostatné působnosti
Dochází ke křížení samostatné a přenesené působnosti. Výkon působnosti KMB je dle navrhovaného zákona přenesenou působností. Podpůrná opatření jsou pak samostatnou působností, stejně jako zapojení samotné obce. Už nyní je zřejmé, že jsou zde sporné body – např. obec poskytuje podpůrné opatření v samostatné působnosti, ale kontrolou řádného provádění podpůrných opatření je pověřen krajský úřad (přenesená působnost). Intervence přenesené působnosti do té samostatné se obecně jeví jako dlouhodobě problematické místo. Vysvětleno Výkon přenesené působnosti a poskytování podpůrných opatření v samostatné působnosti jsou zcela oddělené činnosti, které se nijak nekřižují, proto nesdílíme obavu připomínkového místa.
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Odůvodnění je v podstatě totožné, jaké bylo uvedeno k návrhům vypořádání připomínek č. 170 a 171. Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
179 Kraj Vysočina § 162 D V daném ustanovení je výčet institucí, které mají přístup k údajům o potřebných a podporovaných osobách - ve výčtu není uveden krajský úřad, i když v § 164 je uvedeno, že krajský úřad může vytvořit seznam potřebných. Navrhujeme umožnit přístup k údajům i krajským úřadům. Akceptováno Do § 162 bude doplněn také krajský úřad. Souhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Kraj Vysočina vítá skutečnost, že je připomínka zařazena do kategorie „akceptováno“.
180 Kraj Vysočina Příloha č. 5 Z Navrhujeme Přílohu č. 5 k návrhu zákona zrušit.
Odůvodnění: Jestliže bude kontaktním místem kontaktní pracoviště Úřadu práce České republiky a jeho nadřízeným správním orgánem krajská pobočka Úřadu práce České republiky, nemá tato příloha opodstatnění. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost krajského úřadu ani kontaktního místa nemůže vykonávat Úřad práce ČR, resp. jeho pobočky, a proto není navržené zrušení vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
Důvody jsou v podstatě totožné, jako byly uvedeny u stanoviska Kraje Vysočina k návrhům vypořádání připomínek č. 158, 159 a 160 (viz výše). Akceptováno na vypořádacím callu dne 2. 11. 2023.
181 Královéhradecký kraj Obecně Z Je potřeba v dané souvislosti uvést, že návrh zákona v jeho současné podobě předpokládá zavedení nových agend vykonávaných obecními úřady obcí s rozšířenou působností a krajskými úřady, a tedy jednotlivé obce s rozšířenou působností a také krajské úřady opět pravděpodobně administrativně výrazně zatíží. Může docházet k navyšování nákladů ze strany územních samospráv. Domníváme se, že předkládaný návrh by měl být zjednodušen z hlediska administrativní náročnosti.
Na druhou stranu je potřeba uvést, že územní roztříštěnost dostupnosti bydlení způsobuje vysoké disbalance v kvalitě života lidí v různých krajích ČR, dochází k vysokým koncentracím sociálního vyloučení, které má daleko širší dopady a s ním souvisí vysoká zátěž na rozpočty. I přes komplikovanost procesu a velkou očekávanou zátěž veřejných rozpočtů, vnímáme problematiku ukotvení dostupnosti bydlení legislativní normou.
Upozorňujeme však též na usnesení Rady Asociace krajů ČR č. 169 ze dne 08.06.2023, bod III, písm. d) obsahující odmítavý postoj k takto formulovanému návrhu zákona. Vysvětleno
Bytová nouze je v České republice dlouhodobě neřešené téma a pro veřejné rozpočty generuje náklady ve výši 4,1 miliardy Kč ročně (při velmi konzervativním vyčíslení), což je samo o sobě podstatným důvodem, proč bytovou nouzi řešit. Vznik zákona si na základě výzkumů přeje většina obyvatel ČR. Obce a kraje dostanou jeho prostřednictvím do rukou funkční a osvědčené nástroje k řešení bytové nouze, které umožní jim a dalším poskytovatelům podpůrných opatření systematicky řešit bytovou situaci obyvatel a zároveň napomůže i efektivnějšímu využívání existujících nástrojů sociální politiky v oblasti bydlení. Zákon také formuluje způsob a pravidla financování nově nastavených nástrojů, které budou hrazeny státními příspěvky, tj. nebudou pro obce a kraje představovat zvýšené náklady. Krom zmíněného se díky infrastruktuře systémové podpory bydlení budou získávat kvalitní data o rozsahu bytové nouze a efektivitě nástrojů k jejímu řešení, které povedou k efektivnějšímu zacílení státních politik investic do bydlení.
Sdílíme názor připomínkového místa, že návrh by měl být administrativně co nejméně náročný. Pro naplnění jeho účelu je však nezbytné zajistit, že zde bude existovat dostatečný aparát, který bude naplnění jeho účelu umožňovat. Bez něj by nemohla být podpora v bydlení vůbec poskytována, proto je určitá míra administrativní zátěže nezbytné; nesmí však být nepřiměřená. Při přípravě návrhu byla pečlivě zvažována rovnováha mezi zájmem na co nejnižší administrativní zátěži na jedné straně a zájmem na naplnění účelu zákona, kterým je účinná podpora v bydlení, na straně druhé. Domníváme se, že současné znění návrhu zavádí přiměřenou administrativní zátěž pro naplnění jejího účelu. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
182 Královéhradecký kraj § 2 odst. 1 Z Za větu „Osobou v bytové nouzi se rozumí osoba bez vyhovujícího bydlení a bez možnosti opatřit si vyhovující bydlení na trhu.“ požadujeme doplnit upřesnění, jež je obsaženo v důvodové zprávě na straně 96, a to následovně: „Jedná se zejména o osobu zcela bez bydlení (osobu přežívající venku, osobu přežívající v noclehárně), bez bytu (osobu v ubytovně, osobu před opuštěním instituce, ubytovací zařízení), s nejistým bydlením (osobu ohroženou vystěhováním, osobu ohroženou domácím násilím) a s nevyhovujícím bydlením (osobu žijící v provizorních a neobvyklých stavbách, osobu žijící v nevhodném bydlení, osobu žijící v přelidněném bytě).“ Právně ukotvenou definici osoby v bytové nouzi považujeme za velmi důležitou, proto by měla být v širší (kompletní) podobě obsažena přímo v legislativě upravující podporu bydlení, nikoliv jen v důvodové zprávě. Nad rámec uvádíme, že příloha k návrhu zákona č. 4, jež podrobně vymezuje skupiny zvláště potřebných osob, tímto naším návrhem na doplnění § 2 není nijak dotčena/zpochybněna. Vysvětleno Osoba v bytové nouzi je záměrně definována pomocí neurčitých právních pojmů. Tyto neurčité právní pojmy je vhodné vymezovat právě v důvodové zprávě, nikoli však v textu zákona. Zákon musí obsahovat pouze nezbytná pravidla, přičemž jakékoli bližší vysvětlení pojmů v zákoně je vhodné ponechat na důvodovou zprávu. Domníváme se, že důvodová zpráva k tomuto zákonu je dostatečně robustní, aby poskytovala odpovídající jistotu pro výkladovou praxi. Jak správní orgány při své úřední činnnosti, tak soudy při přezkumu správních rozhodnutí z důvodových zpráv vycházejí a nedochází zpravidla k odchýlením. Lze proto předpokládat, že vymezení pojmu osoba v bytové nouzi v důvodové zprávě je dostatečné, a proto úpravu zákona nepovažujeme za nezbytnou. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
183 Královéhradecký kraj § 3 odst. 2 Z Důvodová zpráva k § 3 odst. 1 výslovně uvádí, že vyhovujícím bydlením nikdy nebude přebývání mj. v ubytovacím zařízení. Návrh zákona v § 3 odst. 2 vymezuje, co „zejména“ nespadá pod označení vyhovující bydlení. V této souvislosti požadujeme doplnit do zákona a uvedeného přehledu informaci, že vyhovujícím bydlením není přebývaní v ubytovacím zařízení (v duchu důvodové zprávy). Požadavek vznášíme i přestože tato skutečnost vyplývá z navržených standardů pro způsobilý byt dle přílohy č. 3 návrhu zákona. Obchod s chudobou, který představuje akutní problém dnešní doby, se ve značné míře odehrává právě přes ubytovací zařízení a jejich majitele. Proto požadujeme, aby zákon o podpoře bydlení jasně uvedl, že ubytovny představují nevyhovující bydlení. Vysvětleno Požadavek na doplnění do textu zákona informaci, že vyhovujícím bydlením není přebývání v ubytovacím zařízení je nadbytečná. neboť platí, že text zákona musí obsahovat pouze nezbytnou úpravu, přičemž jakékoli dodatečné vysvětlení je obsaženo v důvodové zprávě, popřípadě v metodice zpracované MMR. Z tohoto důvodu se domníváme, že výše uvedené zajišťuje, že adresáti normy budou schopni náležitě užívat k saomotnému textu zákona i důvodou zprávu a metodiku, a proto je zcela nadbytečné, aby samotný text zákona opakoval znění důvodové zprávy.
Vyskytnou-li se i přesto výkladové potíže (které ale předkladatel neočekává), může předkladatel slovní spojení blíže vyložit i ve směrnici, která by byla podle § 61 odst. 2 písm. b) bod 1 zákona o obcích a obdobných ustanovení zákona o hlavním městě Praze a zákona o krajích závazná i pro kontaktní místa a krajské úřady. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
184 Královéhradecký kraj § 6 písm. a) a návazně na § 39 odst. 2 věta první Z Ustanovení § 6 písm. a) návrhu zákona odkazuje na kategorii zvláště potřebných osob, které jsou uvedeny v příloze č. 4. V této souvislosti upozorňujeme na vágní vymezení skupiny „Diskriminované osoby“, kde je uvedeno, že se jedná „Osoby, které jsou diskriminovány na trhu s bydlením.“ Považujeme to za velmi obecné vymezení s ohledem na skutečnost, že dle § 39 odst. 2 věta první musí potřebnou žádost o změnu zápisu údaje souvisejícího s příslušností ke skupině dle přílohy č. 4 doložit. Důvodová zpráva na straně 97 uvádí, že nedostupné nájemní bydlení je mj. z důvodu diskriminace pro (třeba i domnělý) etnický původ osoby nebo pro její zdravotní postižení. Jedná se pouze o některé diskriminační důvody uvedené v § 2 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací, tzv. antidiskriminačního zákona. V rámci zohlednění všech diskriminačních důvodů požadujeme příslušnou větu rozšířit následovně: „Osoby, které jsou diskriminovány na trhu s bydlením v souvislosti s důvody uvedenými v § 2 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).“ Současně požadujeme, aby § 39 návrhu zákona stanovil výjimku z povinnosti dokládat skutečnosti související s diskriminací u příslušníků etnických nebo národnostních menšin, u nichž lze příslušnost dovodit na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů (tzv. vnější identifikací). Tyto skupiny se stávají na trhu s bydlením obětmi diskriminace pro svůj etnický původ právě na základě „vnější identifikace“. Velmi často tuto skutečnost oběti diskriminace právní cestou dále neřeší, neboť se ve svém životě soustředí (zpravidla s pomocí sociálních služeb) na vyřešení naléhavých problémů souvisejících s jejich aktuální sociální nepřízní (dluhy, ztráta bydlení, nezaměstnanost …). Diskriminace na trhu s nájemním bydlením je navíc těžko doložitelná, neboť inzerenti si rizika již velmi dobře uvědomují a v případě etnických menšin volí zdánlivě „čisté“ postupy, které jim umožní zájemce náležícího k etnické/národnostní menšině odmítnout bez postihu. Akceptováno jinak V příloze č. 4 na řádku 12 bude ve sloupci Označení skupiny nebo podskupiny uvedeno "Osoby diskriminované na trhu s bydlením" a ve sloupci Vymezení skupiny nebo podskupiny bude uvedeno "Osoby, které jsou diskriminovány na trhu s bydlením; diskriminací se pro účely tohoto zákona rozumí diskriminace dle zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.". Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
185 Královéhradecký kraj § 15 Z Upozorňujeme na komplexnost problematiky osob ohrožených ztrátou bydlení, kdy často tyto osoby řeší vice problémů zasahujících do širokých oblastí jejich života a je třeba pracovat v rámci sociální práce s těmito osobami komplexně, kdy koordinátorem případu má být dle stávajícího systému sociální pracovník obce v přenesené působnosti. Zde vnímáme nejasné propojení systému sociální práce v přenesené působnosti, sociální služby odborného sociálního poradenství a specializovaného poradensví dle tohoto zákona a dalších podpůrných opatření dle tohoto zákona. Vysvětleno Kontaktní místo pro bydlení (KMB) nijak nenahrazuje stávající nabídku sociálních služeb, sociální práce na obci včetně case managementu, ani nebude omezovat jejich působení. KMB působí jako koordinační prvek tam, kde je potřeba poskytnout pomoc a podporu při řešení bytové situace dané domácnosti z více oblastí, kdy samotná sociální práce či odborné sociální poradenství nestačí. Předmětem dle tohoto návrhu zákona je specifická oblast bydlení, zatímco sociální práce dle zákona o sociálních službách reaguje na situace lidí v nepříznivé sociální situaci komplexně. Tyto dvě činnosti přenesené působnosti (sociální práce na obci a činnosti KMB) na sebe budou navazovat a doplňovat se. Jak je uvedeno v důvodové zprávě: "V současné době neexistuje odpovídající legislativní ukotvení služby, která by mohla podporovat osoby v bytové nouzi v bydlení v potřebné šíři všech cílových skupin. Některé služby definované v rámci zákona o sociálních službách by bylo možné využít díky jejich široké definici (terénní programy, sociální rehabilitace), žádná z nich ale není cílena na podporu v bydlení, která má svá specifika.".
I s ohledem na kapacity stávajícího systému sociálních služeb a sociální práce na obcích v oblasti bydlení představuje systém podpory v bydlení komplementární strukturu, která je s činnostmi sociální práce plně kompatibilní. Komplexnost řešení nepřiznivé situace osob ohrožených ztrátou bydlení neobsahuje pouze jejich bydlení, udržení bydlení, ale také další potřeby, které pokud nemají příčinnou kauzalitu s bydlením, s nimi bude i nadále řešit sociální pracovník obecního úřadu, OSPOD či veřejný opatrovník – tedy další správní činnosti vykonávané v přenesené působnosti. Návrh zákona rovněž předpokládá vzájemnou součinnost všech těchto zainteresovaných subjektů, včetně využívání specializovaného odborného poradenství sociálních služeb. Vymezení specializovaného poradenství jako činnosti KMB bude blíže specifikováno v metodice KMB. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
186 Královéhradecký kraj § 20 Z Stanovení četnosti pro vypracování zpráv o bydlení v rozsahu 1x za 3 roky považujeme za zcela nedostatečné, a to zejména s ohledem na dynamickou situaci na trhu s bydlením a okamžité dopady na domácnosti (jen za poslední 3 roky byla situace na trhu s bydlením v tuzemsku významně ovlivněna několika vážnými krizemi a jejich bezprostředními dopady na domácnosti - SARS-CoV-2, pád některých energetických společností a související „překlopení“ spotřebitelů na spotové ceny, vysoká inflace u nákladů souvisejících s bydlením). Četnost zpráv požadujeme stanovit v rozsahu 1x za 2 roky, přičemž si uvědomujeme, že daná problematika by si zasloužila reporting v každém roce. Neakceptováno Zpráva o bydlení bude zpracovávána jednou za 3 roky, přičemž bude využíváná Ministerstvem pro místní rozvoj pro plánování politik v oblasti bydlení (podpory v bydlení i investic). Vypracování zprávy je nezbytné, neboť obsahuje více informaci, než evidence. MMR však bude i v mezidobí zveřejňovat dílčí analýzy založené na datech v evidenci. K dispozici budou rovněž otevřená data, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, který v § 4b a následujících upravuje povinnost zveřejňovat otevřená data. Evidence pro potřeby zákona je připravována tak, aby zveřejňování otevřených dat umožňovala. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
187 Královéhradecký kraj § 21 Z Vítáme představený obsah zprávy o bydlení, avšak postrádáme v § 21 návrhu zákona zhodnocení situace Romů v oblasti bydlení ve správním území kontaktního místa pro bydlení. Požadujeme tento bod doplnit například pod nové písmeno h). Jedná se o oblast, jež je nyní sledována Odborem lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády ČR prostřednictvím závazné osnovy, která je pravidelně zasílána na krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností (výkon státní správy v přenesené působnosti). Kontaktní místo pro bydlení se okamžikem svého vzniku stává klíčovým aktérem v oblasti podporovaného bydlení a monitoringu bytových potřeb obyvatel včetně jejich uspokojování. Zpráva o bydlení počítá rovněž s hodnocením sociálního a prostorového vyloučení v oblasti bydlení, které se však nadále dotýká převážně příslušníků romské menšiny. Současně požadujeme, aby byla ve zprávě pravidelně uvedena informace o kvalifikovaném odhadu počtu Romů (anonymizovaný údaj), jimž bylo poskytnuto základní a specializované poradenství kontaktním místem pro bydlení, rovněž informaci o poskytnutých podpůrných opatření cílové skupině Romů (rozlišení na podpůrné bytové nebo asistenci). Tato data jsou důležitá pro analytické potřeby a nastavení vhodných strategických postupů v oblasti integrace romské menšiny, například s cílem efektivního zacílení relevantních (sociálních a návazných) služeb a preventivních programů. Považujeme za důležité, aby obsah zprávy o podpoře bydlení gestor připravovaného zákona detailně prodiskutoval zejména s Oddělením kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny, které organizačně spadá pod Odbor lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády ČR, a to i nad rámec meziresortního připomínkového řízení. Vysvětleno Požadovanou informaci je možné podřadit pod písm. "a) zhodnocení bytových potřeb obyvatel a uspokojování těchto potřeb". Ve vyhlášce Standardy kvality činnosti kontaktního místa [§ 24] budou dále specifikovány další podrobnosti o obsahu a způsobu vypracování zprávy o bydlení, na které budou navazovat metodiky vypracovávané předkladatelem. Při přípravě vyhlášek a metodik budou do konzultačního procesu zahrnuti i odborníci z odboru lidských práv a ochrany menšin ÚVČR. Pokud bude do té doby vypracována metodika pro výpočet kvalifikovaného odhadu počtu Romů, je možné ji do metodických materiálů zahrnout. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
188 Královéhradecký kraj § 20 a 21 Z Zprávu o bydlení navrhujeme vypracovávat v kratším časovém intervalu, a to vzhledem k proměnlivosti situace v oblasti bydlení a zejména potřebě přesnějšího odhadu rozpočtu na financování opatření dle tohoto zákona. Zároveň vnímáme potřebu body zprávy, které se týkají kvalitativních údajů, upřesnit metodikou, pro možnost porovnání výstupů napříč územím ČR. Akceptováno částečně Zpráva o bydlení bude zpracovávána jednou za 3 roky, přičemž bude využíváná Ministerstvem pro místní rozvoj pro plánování politik v oblasti bydlení (podpory v bydlení i investic). Vypracování zprávy je nezbytné, neboť obsahuje více informaci, než evidence. MMR však bude i v mezidobí zveřejňovat dílčí analýzy založené na datech v evidenci. K dispozici budou rovněž otevřená data, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, který v § 4b a následujících upravuje povinnost zveřejňovat otevřená data. Evidence pro potřeby zákona je připravována tak, aby zveřejňování otevřených dat umožňovala. Další podrobnosti o obsahu a způsobu vypracování zprávy o bydlení budou stanoveny ve Standardech kvality činnosti kontaktního místa. Na standardy budou poté navazovat další metodiky vypracované předkladatelem. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
189 Královéhradecký kraj § 29 Z Vnímáme problematicky ustanovení v odstavci 1, kdy zákon stanovuje lhůtu 2 let pro bydliště v obci, nebo pro vztah k místu vymezen prací, studiem. Tento limit vylučuje osoby dlouhodobě hospitalizované v psychiatrických nemocnicích, které se chtějí vrátit do místa svého původního bydliště, případně osoby po výkonu trestu odnětí svobody, nebo osoby bez domova, které často využívají služeb azylového domu, kde je možnost využívání pobytu po dobu 1 roku. Jedná se také o matky či otce s dětmi, které často využívají azylových služeb řetězově po celé republice. Bez možnosti vstupu do systému dostupného bydlení budou tyto osoby nuceny využívat nadále sociálních služeb, případně komerčních ubytoven, což zapříčiní jejich další sociální vyloučení. Pro tyto osoby nelze ani využít ustanovení na konci odstavce (“se žadatel nejméně 2 roky obvykle zdržuje”), kdy se navíc ve spojení „obvykle“ jedná o neurčitý právní pojem. Navrhujeme možnost v konkrétních případech uplatnění zvláštního zřetele, který by stanovil výjimku z uvedené příslušnosti. Neakceptováno Původně navrhovanou volitelnou místní příslušnost není možné upravit tak, jak bylo uvedeno v navrhovaném ustanovení § 29 odst. 6 [nyní doplňkovou místní příslušnost upravuje § 30], neboť takové řešení není souladné s principem předvídatelnosti ve správním řízení, protože by záleželo čistě na uvážení správního orgánu (kontaktního místa), a to bez jakýchkoli zákonných mezí takového rozhodnutí, zda žádost o PO vyřídí sám nebo postoupí místně příslušnému správnímu orgánu.
Díky stanovení místní příslušnosti v předchozích ustanoveních a díky využití obecné místní příslušnosti však platí, že každá osoba má rámci systému podpory v bydlení nejméně jedno (místo trvalého pobytu), někdy však i více příslušných kontaktních míst. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
190 Královéhradecký kraj § 30 Z Není zřejmá návaznost systémů Standardizovaných záznamů sociálního pracovníka v aplikaci Jednotný informační systém sociálního pracovníka v systému OK nouze a evidence kontaktního místa pro bydlení. Viz i připomínka k § 15. Pokud zde nebude vytvořena žádná návaznost, mohlo by docházet k duplicitní práci. Akceptováno jinak Sociální šetření bude nahrazeno samostatným institutem šetření bytové situace (samozřejmě v přenesené působnosti). To nevylučuje vzájemnou spolupráci a součinnost se sociálním pracovníkem úřadu v rámci přenesené působnosti sociální práce. Ustanovení § 31 [dříve § 30] bude uvedeno v tomto znění:
"§ 31
Šetření bytové situace
(1) Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, provede se šetření, při kterém se zjišťuje bytová situace žadatele a členů jeho domácnosti, jejich možnost opatřit si vyhovující bydlení na trhu, zvláštní potřeby a další skutečnosti podstatné pro posouzení žádosti o podpůrné opatření.
(2) Žadatel a členové jeho domácnosti poskytnou při šetření součinnost.
(3) Místo, datum a čas provedení šetření musejí být žadateli oznámeny nejpozději 7 pracovních dnů předem, ledaže žadatel souhlasí s jeho dřívějším provedením.
(4) Šetření může provádět pouze sociální pracovník podle zákona o sociálních službách.
(5) O provedeném šetření provede sociální pracovník záznam v evidenci. Opis záznamu o provedeném šetření předá žadateli kontaktní místo.
(6) Vyřizuje-li žádost o podpůrné opatření krajský úřad,
a) může požádat o provedení šetření kontaktní místo,
b) předá žadateli opis záznamu o provedeném šetření krajský úřad, ledaže šetření provedl sociální pracovník kontaktního místa.".
Podrobněji bude postup při šetření bytové situace specifikován v metodice pro KMB. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
191 Královéhradecký kraj § 80 Z Ustanovení o Asistenci vnímáme analogicky jako sociální rehabilitaci dle zákona o sociálních službách vymezenou cílem spolupráce (zacílenou na téma bydlení). Jako problematické vnímáme, že není konkrétněji vymezena cílová skupina osob. Vysvětleno Asistence v bydlení slouží výlučně pro účely poskytování podpory v bydlení a od platného znění zákona o sociálních službách se odlišuje svým rozsahem, obsahem i dopady. Činnosti asistence jsou odlišné od činností sociální práce. Poskytování asistence v bydlení je podle předkladatele nutnou podmínkou a součástí podpory v bydlení a jako taková je nutně uváděna v navrhovaném předpisu.
Cílovou skupinou jsou osoby v bytové nouzi [§ 2 a § 32 odst. 1 písm. a)], pro které je asistence nezbytné pro udržení vyhovujícího bydlení [§ 32 odst. 1 písm. b)]. Předkladatel bude metodicky vést kontaktní místa a krajské úřady, aby pro ně bylo rozhodování v konkrétních případech snazší. Vyskytnou-li se i přesto výkladové potíže (které ale předkladatel neočekává), může předkladatel pojmy blíže vyložit i ve směrnici, která by byla podle § 61 odst. 2 písm. b) bod 1 zákona o obcích a obdobných ustanovení zákona o hlavním městě Praze a zákona o krajích závazná i pro kontaktní místa a krajské úřady. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
192 Královéhradecký kraj § 82 Z Není zřejmé, zda asistence bude muset pro zaregistrování splnit všechny stanovené odbornosti. Některé vymezené odbornosti vnímáme jako nadbytečné pro řešení cíle zajištění bydlení. Nebo je myšleno podpůrným opatřením Asistence komplexní řešení nepříznivé sociální situace jednotlivce nebo rodin z cílové skupiny? V tomto případě je Asistence pojata velmi široce. Navrhujeme konkretizovat činnosti Asistence a specifikovat cílové skupiny analogicky k zákonu o sociálních službách. Vysvětleno Pro poskytování asistence bude nutnost, aby zaregistrovaní poskytovatelé splňovali všechny stanovené odbornosti. Asistencí jsou myšleny činnosti, které jsou spojeny s řešením nepříznivé sociální situace spojené s bydlením a tyto činnosti jsou taxativně vymezeny v § 76 [dříve § 80] a budou dále specifikovány v prováděcí vyhlášce MPSV [§ 76 odst. 3 (dříve § 80 odst. 3)].
Cílovou skupinou jsou osoby v bytové nouzi [§ 2 a § 32 odst. 1 písm. a)], pro které je asistence nezbytné pro udržení vyhovujícího bydlení [§ 32 odst. 1 písm. b)]. Předkladatel bude metodicky vést kontaktní místa a krajské úřady, aby pro ně bylo rozhodování v konkrétních případech snazší. Vyskytnou-li se i přesto výkladové potíže (které ale předkladatel neočekává), může předkladatel pojmy blíže vyložit i ve směrnici, která by byla podle § 61 odst. 2 písm. b) bod 1 zákona o obcích a obdobných ustanovení zákona o hlavním městě Praze a zákona o krajích závazná i pro kontaktní místa a krajské úřady. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
193 Královéhradecký kraj § 104 Z Toto ustanovení navrhujeme neuplatnit, pokud bude poskytovatelem garancí obec, dle navrhovaného § 121 písm. a). Mohlo by být využitelné a motivační pro malé obce, které vloží do systému méně než 10 bytů a rády by si garance zajišťovaly samy a dostaly na tuto činnost příspěvek. Akceptováno jinak Obcí, krajů, jejich příspěvkových organizací a právnických osob, jejichž členové jsou pouze obce, kraje nebo jejich příspěvkové organizace, se nemají omezení spojená se základním pověřením k poskytování garancí a podnájemního bydlení (§ 104) týkat, a proto dojde k vypuštění § 121 písm. a) až d) [nyní jde o § 125], která stanoví, že mohou požádat o udělení základního pověření k poskytování garancí a podnájemního bydlení. Tyto právnické osoby budou moci rovnou nabýt rozšířené pověření [nyní § 129 písm. a) až d)], s nímž nejsou spojena žádná omezení. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
194 Královéhradecký kraj § 149 Z Navrhujeme do výčtu vyrozuměných doplnit i kontaktní místo. Neakceptováno S ohledem na nadbytečnost toho ustanovení došlo k jeho vypuštění. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
195 Královéhradecký kraj Příloha č. 4 řádek skupiny 3 Z Jako problematické vnímáme posouzení skupiny osob v bodě 3. osoby se závažnými zdravotními potížemi, osoby se závažnými zdravotními potížemi duševní povahy. Navrhujeme ošetřit metodikou. Akceptováno Bude ošetřeno metodikou. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
196 Královéhradecký kraj Příloha č. 4 řádek skupiny 6 Z V bodě 6. navrhujeme upřesnit osoby v domácnosti s více dětmi. V návaznosti na činnost OSPOD, případně pokud je v kumulaci ještě s další ohroženou skupinou uvedenou v příloze. Vysvětleno Jedná se o osoby, v jejichž domácnosti jsou nejméně 3 nezaopatřené děti, o které pečují. Toto je v řádku skupiny 6 již uvedeno. Nezaopatřenost dětí se bude posuzovat stejně jako podle zákona o daních z příjmu. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
197 Královéhradecký kraj Příloha č. 4 řádek skupiny 12 Z V bodě 12. Diskriminované osoby, navrhujeme upřesnit metodikou, jejich identifikaci. Akceptováno Bude upřesněno metodikou. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
198 Královéhradecký kraj Teze č. 6 D V Tabulce „Adekvátní podíl prostředků na podpůrná opatření“ součet poměrů jednotlivých krajů není 100%, ale 99%. Akceptováno Tabulka bude upravena tak, aby v součtu činila 100 %. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
199 Královéhradecký kraj Teze č. 4 D V Tabulce „Adekvátní podíl prostředků na podpůrná opatření“ součet poměrů jednotlivých krajů není 100%, ale 99%. Akceptováno Tabulka bude upravena tak, aby v součtu činila 100 %. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
200 Královéhradecký kraj Obecně D Přestože návrh zákona dle důvodové zprávy počítá s účastí obcí na obecním podporovaném bydlení a „pronajímáním obecních bytů cílové skupině dle existujících pravidel obce“, doporučujeme gestorovi zákona v rámci snahy o zajištění principu rovného zacházení a zákazu diskriminace, současně snahy o vnesení jednotných pravidel a hlediska transparentnosti, vypracovat pro obce vzor pravidel pro přidělování obecních bytů v režimu obecního podporovaném bydlení. Tato pravidla by měla odrážet doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení s žadateli o pronájem obecního bytu z roku 2010 (dostupné zde:https://www.ochrance.cz/uploadsimport/DISKRIMINACE/Doporuceni/Obecni_byty.pdf) a současně zohlednit zjištění veřejného ochránce práv z roku 2020, které je obsaženo ve výzkumné zprávě Obecní bydlení z pohledu práva na rovné zacházení a role obcí při řešení bytové nouze (dostupné zde: https://www.ochrance.cz/uploads-import/ESO/69-2019-DIS-JMK-vyzkum_obecni_bydleni.pdf). Zprávy o bydlení by návazně měly obsahovat informaci, zda obce zapojené do podpory bydlení převzaly vzor pravidel pro přidělování obecních bytů v režimu obecního podporovaném bydlení. V opačném případě, proč se tak nestalo. Akceptováno Samotný návrh zákona o podpoře v bydlení obcím do pravidel pronájmu obecních bytů nijak nezasahuje. Přestože pravidla pro přidělování obecních bytů jsou v gesci jednotlivých obcí, předkladatel sdílí potřebu větší jednotnosti při přidělování obecních bytů, a za tímto účelem vyvine odpovídající úsilí. Tyto vzory však nebudou pro obce závazné. Vypořádání akceptováno dne 5.10.2023.
201 Liberecký kraj Obecně Z V souladu s usnesením Rady Asociace krajů ze dne 8. 6. 2023 odmítáme předmětný návrh zákona jako celek. Návrh zákona ukládá nové povinnosti krajům a obcím s obecním úřadem s rozšířenou působnosti bez toho, aby byla státem garantována plná náhrada personálních (navýšení počtu úředníků) a věcných nákladů těmto samosprávám za činnosti, které se mají vykonávat v přenesené působnosti a samotný návrh zákona je podle našeho názoru zpracován nekvalitně a procesně velmi komplikovaně, což by přineslo jenom další problémy s jeho případnou aplikací. Máme zato, že samotná myšlenka podpory bydlení v území a především způsob jejího zajištění měly být předem řádně diskutovány s kraji a obcemi, kterých se prioritně dotýkají. Vzato na vědomí
ROZPOR dne 4. 10. 2023
Po projednání s hejtmanem Půtou Vám sděluji, že na našem negativním postoji k předmětnému zákonu musíme trvat … jako minimum pro změnu postoje Libereckého kraje bychom považovali garanci zajištění finančních prostředků pro obce III a kraje související s novou agendou a po věcné rovině vypuštění předmětných rozhodovacích procesů z režimu správního řádu (včetně odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí). Toto jsou 2 hlavní důvody našeho přetrvávajícího negativního postoje k návrhu zákona o podpoře bydlení.
ROZPOR dne 3.11. 2023 (k tématu financování)
Trváme na rozporu k zákonu, a to nikoliv z důvodu věcného, ale s ohledem na absenci garance financování, která by při přenesení výkonu státní působnosti na kraje a obce s obecním úřadem s rozšířenou působností zajistila těmto plnou náhradu personálních a věcných nákladů.
202 MD § 3 D Doporučujeme v důvodové zprávě vyjasnit postoj ke spolubydlení v kontextu pojmu vyhovujícího bydlení podle § 3.
Spolubydlení ve smyslu obývání bytu několika osobami, které spolu před nastěhováním neměly žádný vztah, je relativně rozšířené zejména u studentů, ale není nijak výjimečné ani u jiných skupin nízkopříjmových obyvatel. Nabídky a inzeráty spolubydlení se již běžně na trhu vyskytují vedle nabídek nájmu či podnájmu bytu. Spolubydlení se jeví jako mnohem levnější alternativa oproti nájmu či podnájmu celého bytu, která zároveň často nemusí spadat pod § 3 odst. 2.
Na základě výše zmíněného považujeme za vhodné postoj ke spolubydlení vyjasnit, jelikož může být zásadní pro rozlišení, koho lze považovat za osobu v bytové nouzi dle § 2. Neakceptováno Hned zpočátku předkladatel uvádí, že v případě studentů se objevují i názory, že jejich pobyt na určitém místě po dobu akademického roku není bydlením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 26 Cdo 2666/2017, ze dne 25. 7. 2018). V následující úvaze předkladatel vychází z předpokladu, že spolubydlení (včetně spolubydlení studentů) je bydlením, tedy uspokojováním bytové potřeby. Předkladatel je názoru, že ke spolubydlení je nutné přistupovat jako ke kterýmkoliv jiným formám bydlení. Přestože se typicky spolubydlení vyznačuje nízkou mírou formálního ošetření právních vztahů, obvykle nepůjde o užívání bytu nebo jeho části bez právního titulu. Méně časté je uzavření nájemní smlouvy mezi pronajímatelem a více nájemci-spolubydlícími, kteří si pak na základě vzájemné dohody "rozdělí" pokoje v bytě. Mnohem častější je uzavření nájemní smlouvy mezi pronajímatelem a jedním nájemcem, který si pak "domlouvá" spolubydlící, kteří obývají jednotlivé pokoje bytu a nájemci-spolubydlícímu platí každý měsíc určitou částku. Přestože typicky nedochází k uzavření podnájemní smlouvy v písemné podobě, nespatřuje předkladatel důvodu, proč tento právní vztah nepovažovat za podnájem části bytu. Rovněž negativní vymezení pojmu vyhovující bydlení (§ 3 odst. 2) předkladatel považuje za použitelné i pro spolubydlení.
Předkladatel nepovažuje uvedenou problematiku za natolik zásadní, aby se jí věnoval v DZ. Ukáže-li se to jako potřebné, uvede MMR v nezávazné metodice, popřípadě v závazné směrnici pro kontaktní místa a krajské úřady, jak mají tyto správní orgány k otázkám spolubydlení přistupovat. Vypořádání akceptováno dne 3.10.2023.
203 MD § 6 písm. c) D Doporučujeme podrobněji vyjasnit alespoň v důvodové zprávě, kdy bude možné osobu označit jako zvláště potřebnou dle § 6 písm. c), a nejlépe doplnit i příklady takových situací.
Dle § 6 písm. c) je osoba zvláště potřebná „představuje-li pro ni nedostatek vyhovujícího bydlení bezprostřední ohrožení jejího života nebo zdraví.“ Osoby se závažnými zdravotními potížemi, osamělé osoby starší 65 let nebo osoby bez střechy a bytu však jsou již zvláště potřebnými dle § 6 písm. a) a přílohy č. 4, tudíž není zřejmé, na jaké další osoby se písm. c) má vztahovat.
Znění § 6 písm. c) lze vykládat extenzivně především v zimních měsících, kdy by pod toto ustanovení bylo možné zahrnout takřka kohokoliv, což pravděpodobně nebyl úmysl předkladatele. Při restriktivnějším výkladu však není v kontextu § 6 písm. a) zcela zřejmé, na jaké osoby ustanovení směřuje, zvláště když zvláštní část důvodové zprávy poněkud vágně uvádí osoby, které v důsledku nedávné změny bytové či životní situace mohly být ohroženy na zdraví či životě. Akceptováno Dojde k úpravě v souladu s připomínkou. Ustanovení § 7 písm. c) [dříve § 6 písm. c)] specifikuje kategorii zvláště potřebných osob, jejichž život nebo zdraví jsou bezprostředně ohroženy nedostatkem vyhovujícího bydlení. Cílem zahrnutí této kategorie osob mezi zvláště potřebné osoby je snaha předejít ztrátám na životech a újmám na zdraví. Pod písmeno c) budou spadat zvláštní případy domácností, které nejsou zahrnuty v Příloze č. 4 a které budou vyžadovat individuální posouzení sociálním pracovníkem ORP. Mezi odůvodněnými zvláštními okolnostmi lze uvést např. člověka, který onemocní rakovinou nebo jinou velmi závažnou chorobou, postihne ho zásadní úraz, ale ještě nebude splňovat podmínky zdravotního postižení nebo jiné podmínky uvedené v Příloze č. 4. Může to být také život či zdraví ohrožující situace, která byla způsobena závažnými změnami sociální situace žadatele. Popis možných příkladů bude součástí metodik. Počet žadatelů, kteří se stali zvláště potřebnými na základě tohoto písmene, by u daného kontaktního místa ročně neměl přesáhnout více než 5 % nově zapsaných zvláště potřebných, využití tohoto ustanovení má být tedy skutečně výjimečné. Vypořádání akceptováno dne 3.10.2023.
204 MD § 32 D Doporučujeme zvážit úpravu tohoto ustanovení tak, aby nedopadalo na případy, kdy poskytování podpůrného opatření bylo ukončeno žadatelem dobrovolně.
Navržené znění by mohlo potřebné osoby odrazovat od snahy „postavit se na vlastní nohy“, resp. zajistit si v případě zlepšení finanční nebo životní situace (např. nalezení lépe placené práce, nalezení partnera s obydlím) bydlení bez bytových podpůrných opatření, jelikož by tím riskovaly, že při opětovném zhoršení finanční či životní situace by podpůrná opatření nemohly po dobu minimálně 2 následujících let využívat. Akceptováno jinak Čerpání všech podpůrných opatření je časově omezené, tudíž zákon o podpoře v bydlení již nyní počítá s tím, že podpořené osoby se stabilizují v bydlení natolik, že nebude žádných intervencí zákona potřeba. Cílem zákona tedy již nyní je, aby se podpořené osoby "stavěly na vlastní nohy" a po ukončení čerpání podpůrných opatření byly již plně schopny dále řádně plnit podmínky nájemní smlouvy, která samozřejmě s koncem čerpání podpůrných opatření nezaniká, naopak má zákon nastaven takové mechanismy, které zabraňují zneužití ze strany poskytovatelů podpůrných bytových opatření.
Pro zmírnění tvrdosti tohoto ustanovení bude uvedeno v tomto znění:
"§ 33
Zohlednění předchozího ukončení podpůrného opatření
(1) Kontaktní místo zápis údaje o potřebě bytového podpůrného opatření nemusí provést, pokud je žadatelem osoba, které byly v bezprostředně předcházejících 2 letech poskytovány garance, podnájemní bydlení nebo podporované obecní bydlení, na které byly přiznány příspěvky, a k ukončení poskytování tohoto podpůrného opatření došlo dohodou uzavřenou se žadatelem nebo z důvodů na straně žadatele.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, představuje-li pro žadatele nebo člena jeho domácnosti nedostatek vyhovujícího bydlení bezprostřední ohrožení jejich života nebo zdraví.".
[Pozn.: Došlo k přečíslování ustanovení na § 33.] Vypořádání akceptováno dne 3.10.2023.
205 MF Obecně Z 1. Náklady zákona v 5. roce implementace dle analýzy nákladů a přínosů činí zhruba 1,468 mld. Kč, přičemž předkladatel uvádí, že dojde k úspoře nákladů v 5. roce implementace z důvodu snížení počtu domácností v bytové nouzi a k prevenci propadu domácností do bytové nouze, což bude mít pozitivní/neutrální dopad na státní rozpočet z hlediska aditivních nákladů bytové nouze zhruba ve výši 1,4 mld. Kč, tj. celkový dopad by se měl zneutralizovat (+- 100 mil. Kč). Pro informaci se uvádí, že náklady bytové nouze pro veřejné rozpočty v roce 2023 přesáhnou částku 4 miliardy korun. Uvádí se, že zmíněné náklady bude třeba zohlednit adekvátně v rozpočtovém výhledu státního rozpočtu. Požadujeme zabezpečit dané změny spjaté s návrhem zákona o podpoře bydlení v rámci schváleného limitu výdajů pro dotčené rozpočtové kapitoly (MPSV, MV, MMR) a v rámci limitu výdajů na přenesenou působnost v případě krajů a obcí bez nároku na jeho navyšování. Vysvětleno Do hodnocení dopadů regulace bylo na základě připomínky MF doplněno aktuální vyčíslení předpokládaných nákladů zákona (se sníženými náklady v prvních dvou letech, a to díky postupnému náběhu systému) a úspor, které přinese. Zdroj financování bude předmětem politického vyjednávání a následného rozhodnutí. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Na připomínce i nadále trváme, neboť nelze navyšovat výdaje státu v rámci současného konsolidačního úsilí. Navíc bla výše příspěvků oproti původnímu materiálu navýšena.
206 MF Obecně Z 2. Vzhledem ke stavu rozpočtů krajů a obcí v porovnání se stavem státního rozpočtu a s ohledem na vývoj daňových příjmů obcí a krajů požadujeme zavedení jiného motivačního mechanismu, než přímé plošné finanční transfery obcím a krajům. Dle našeho názoru by obce a kraje měly podstatnou část navrhovaných aktivit realizovat standardně v rámci výkonu samosprávy. Vysvětleno Co se týče výkonu samosprávy, dovolujeme si upozornit na Nález Ústavního soudu ze dne 25. dubna 2023, sp. zn. II. ÚS 2533/20, který mimo jiné konstatuje, že zákon neukládá povinnost obcím vytvořit systém pro zajišťování bytových potřeb svých občanů. Vzhledem k tomu, že předkladatel neměl v úmyslu tuto povinnost stanovit a že obce aktuálně samostatně dané systémy nevytvářejí nebo nefinancují (zpravidla jsou financované z OPZ+), rozhodl se předkladatel i nadále preferovat dobrovolné zapojení obcí podpořené finanční motivací.
Po důkladných konzultacích se zástupci obcí bylo jako optimální řešení zvoleno motivační nastavení pro poskytování obecního podporovaného bydlení, nikoliv povinnost vyčlenit bytový fond. Pokud v určitém správním obvodu ORP nebudou pronajímat byty obce, je možné je zajistit vyhovující bydlení pomocí zapojení soukromého sektoru prostřednictvím podpůrných opatření poskytování garancí a poskytování podnájemního bydlení, v rámci kterých zároveň probíhá důsledná kontrola bytů, délky smluv a ceny tak, aby bylo zamezeno případnému obchodu s chudobou.
Toto řešení lze zdůvodnit také tím, že většina úspor vyčíslených v RIA se týká státního rozpočtu, nikoliv rozpočtu samospráv. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Na připomínce i nadále trváme, neboť jak je uvedeno v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů i ve ""Strategii sociálního začleňování pro roky 2021−2030"" obce v oblasti bydlení mají dbát o uspokojování potřeb bydlení svých občanů. Obec dle zákona o obcích v samostatné působnosti ve svém územním obvodu pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. V tomtosměru spatřujeme zákonnou povinnost obce poskytnout občanům ve svém územním obvodu pomoc ve výše uvedených oblastech. Nepovažujeme za nezbytné zavádění nových nástrojů k řešení bytové nouze, které obcím již současná legislativa umožňuje, pokud tento zájem mají.
207 MF Obecně Z 3. V RIA se uvádí, že 47 % domácností ohrožených bytovou nouzí, se nacházejí v 20 ORP (z 206), není tedy opodstatněné realizovat celoplošná opatření. Existuje nemalé riziko, že potenciální disponibilní byty nejsou v rámci republiky distribuovány tak, aby byly k dispozici potřebným. Vysvětleno Z dostupných dat je zřejmé, že bytová nouze a ohrožení bytovou nouzí jsou přítomné na celém území republiky.
Počet pracovníků v přenesené působnosti je kalkulován dle míry zatížení území problémem bytové nouze a ohrožení bytovou nouzí. Celý systém je nastavený tak, aby dokázal vyhodnocovat, komu stačí prevence a méně nákladná opatření, jako je poradenství, a kdo pro získání či udržení bydlení potřebuje nákladnější podpůrná opatření; zároveň tento systém potřebné nástroje řešení nabízí a financuje. Umí tak veřejné prostředky šetřit, protože včasné uplatnění prevence šetří státu náklady spojené s bytovou nouzí, které v roce 2023 činí přes 61 tis. Kč ročně na domácnost. Prevenci zajišťují právě poradci na kontaktních místech - díky nim se poradenství a prevence poskytne včas. Kontaktní místa zajišťují také koordinaci systému a provázanost s poskytovali, Úřadem práce ČR, poskytovateli sociálních služeb aj. Kontaktní místa provádějí i kontrolu bytů, jeden z požadavků nezbytných pro omezení obchodu s chudobou, a věnují se také kontrole řádného poskytování podpůrných opatření, tedy tomu, zda jsou státní prostředky využívány efektivně.
Co se týče disponibilních bytů, dovoluje si předkladatel upozornit na analýzu uskutečnitelnosti, která byla doplněna do Přílohy 6 RIA.
Do Přílohy 6 RIA byla na základě připomínky MF doplněna Analýza uskutečnitelnosti (feasibility) implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení. Zde uvádíme pouze shrnutí jejích závěrů:
Z analýzy uskutečnitelnosti implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení vyplývá, že:
Získání v závěrečné zprávě RIA předpokládaného počtu soukromých bytů (2 000 ročně) i obecních bytů (1 100 ročně) je uskutečnitelné.
Uskutečnitelné je taktéž zavedení zákonem navrhovaných nových agend, služeb a získání adekvátního personálního zajištění pro ně:
- Uskutečnitelné je otevření kontaktních míst bydlení obecními úřady ORP (pražskými městskými částmi), jelikož si žádá získání pouze necelých 200 kvalifikovaných sociálních pracovníků (srovnej s 2 600 kvalifikovanými sociálními pracovníky na OSPOD na ORP) a 235 poradců. Jde o vyzkoušený nástroj. Kontaktní místo bydlení (jako poskytovatel poradenství v oblasti bydlení) bylo v rámci různých pilotních projektů doposud otevřeno již v 21 obcích v 11 krajích ČR.
- Uskutečnitelný je výkon navrhovaných agend krajskými úřady (kraj má být metodickým centrem a výplatním místem pro státní příspěvky). Krajské úřady již vykonávají velmi obdobnou agendu v případě jiných veřejných služeb v mnohonásobně větším rozsahu.
- Uskutečnitelný je rozvoj programů garancí pro majitele či podnájemního bydlení v předpokládaném rozsahu. S programy tohoto typu už mají (díky pilotním projektům) zkušenosti desítky subjektů (převážně NNO).
- Uskutečnitelné je zajištění poskytování asistence v bydlení v předpokládaném rozsahu s ohledem na to, že napříč ČR působí stovky poskytovatelů sociálních služeb obdobného charakteru, kteří se mohou stát poskytovateli asistence.
Uskutečnitelné je vybudování informačního systému pro navržený systém podpory v bydlení, na což jsou alokování prostředky v Národním plánu obnovy.
Pro úspěšnou implementaci zákona vytváří podmínky již před jeho účinností (a bude od počátku účinnosti) MPSV skrze systémové projekty z OPZ a OPZ+ i MMR skrze probíhající a schválené projekty z Národní plánu obnovy a skrze činnost Agentury pro sociální začleňování.
V ČR je podle Sčítání lidí, domů a bytů 2021 celkem 891 tisíc obydlených bytů užíváno jako nájemní byty. Většinu (cca. 80 %) z toho tvoří byty v soukromém vlastnictví. Každoročně je v ČR nabízených k pronájmu přibližně 200 tisíc bytů (v soukromém vlastnictví). Závěrečná zpráva RIA k návrhu zákona o podpoře v bydlení předpokládá, že od 3. roku účinnosti zákona se pro účely zabydlování domácností z bytové nouze se podaří každoročně získat skrze programy garancí pro majitele / podnájemního bydlení 2000 bytů, v prvním roce účinnosti zákona se předpokládá získání 1 000 bytů, v druhém roce účinnosti 1 500 bytů. S ohledem to, že jde pouze o přibližně o 1 % z každoročně pronajímaných bytů a s ohledem na to, že se skrze mechanismus garancí pravděpodobně podaří dostat na nájemní trh i některé neobydlené byty, je odůvodněné předpokládat, že se uvedených hodnot podaří dosáhnout. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Na připomínce i nadále trváme, neboť vysvětlení neodpovídá připomínce. Nicméně uvádíme, že z dlouhodobých výzkumů vyplývá, že domácnosti, které se ocitly v bytové nouzi se nejvíce nachází v největších městech České republiky, tj. v Praze, Brně a Ostravě a nejvíce postiženými kraji jsou Moravskoslezský kraj, Praha, dále kraj Jihomoravský, Středočeský a Ústecký. Toto jsou regiony s vyšším podílem obyvatel v celkově složité sociální situaci (podíl exekucí, příjemci dávek,...). Osoby/rodiny v bytové nouzi mají ve většině případů i další problémy a vyčleňovat další sociální pracovníky pouze pro oblast bydlení se nám jeví nesystémové, neboť problém osoby v nouzi by měl být řešen komplexně a ne pouze z pohledu bydlení. Vytváření nových agend na úřadech a vznik dalších nových cca 450 pracovních míst především nepovažujeme za vhodné a již vůbec ne za ekonomické řešení a to zejména s ohledem na to, že MPSV připravuje nový komplexní zákon o sociálních pracovnících. Navíc vzhledem k obecnému nedostatku kvalifikovaných sociálních pracovníků si zdaleka nejsme jistí, že nalezení takového počtu nových sociálních pracovníků je uskutečnitelné.
208 MF Obecně Z 4. Výše příspěvku a garance se nám jeví značně vysoké. Obáváme se zneužívání státních příspěvků ze strany soukromých subjektů vlastnících byty k pronájmu v tom smyslu, že tyto byty budou poskytovat jen po dobu vyplácení příspěvku od státu (dle zákona 2-3 roky) a poté budou smlouvy vypovídat. Požadujeme materiál doplnit o zhodnocení tohoto rizika a o návrh, jak se s tímto rizikem předkladatel vypořádá. Vysvětleno Výše příspěvků na garance je odvozena od reálných nákladů poskytovatelů obdobné služby v současnosti (pro detailní zdůvodnění vizte kapitolu 4.2 RIA). Všechny příspěvky je nutné vyúčtovat a nespotřebované finance vrátit. Tzn. - poskytovatel na dané činnosti nevydělá, není to zisková aktivita.
Ke zmiňovaným rizikům uvádí předkladatel následující:
Maximální doba čerpání příspěvku na podpůrná opatření je u příspěvků na správu, poskytování garancí, poskytování podnájemního bydlení nejvýše tři roky a u příspěvku na poskytování podporovaného obecního bydlení nejvýše pět let. Podpůrná opatření jsou poskytovaná po dobu, která je nezbytná ke stabilizaci nájemce. Po skončení podpůrného opatření lze předpokládat, že nájemce bude schopen fungovat samostatně bez intenzivní podpory a plnit podmínky nájemního vztahu - stane se tedy dostatečně důvěryhodným nájemcem na to, aby mohl s vlastníkem uzavřít standardní nájemní smlouvu a v bytě dál bydlet, už bez podpory. Po dobu 5 let není možné do stejného bytu příspěvky znovu vyplatit – to funguje jako pojistka proti jednání vlastníků, kteří by bez významného důvodu po skončení čerpání příspěvků nechtěli uzavřít/prodloužit nájemní smlouvu se stávajícím nájemcem; pokud ovšem došlo k ukončení nájemní smlouvy z důvodů na straně nájemce (neplacení nájmu apod.), lze byt do systému vložit bez této pauzy.
Z praxe vyplývá, že 2 roky jsou v průměru dostatečné na stabilizaci nájemníka a standardizaci vztahů s majitelem a okolím. Trvalá podpora by nebyla hospodárná, zákon však nabízí několik pojistek: 1) Délka garancí se může po roce prodlužovat na až 3 roky. 2) Nad rámec garancí pro vlastníka může KMB vyhodnotit potřebu asistence, která může trvat rovněž až 3 roky; pokud dojde např. po 4 letech k opětovné destabilizaci, KMB může vyhovět žádosti o opětovnou podporu asistence (“preventivní” - je možno i ve stávajících bytech mimo systém garancí).
Aby si podporovaná osoba zvládla bydlení v rámci podpůrného opatření udržet, bude muset během nejvýše 3 let zvládnout plnění povinností nájemce. Z pilotních projektů víme, že si takto bydlení udrží 84 % lidí. Je úkolem poskytovatele a také asistence, aby rizikové situace včas zachytili a případně sanovali ze státního příspěvku a také domácnost postupně připravovali na fázi bez podpory. Ti nájemci, kteří to nezvládnou, pravděpodobně skončí dříve než po třech letech.
I po skončení podpory může domácnost využívat pomoc sociálního pracovníka (jen už nepůjde o intenzivní podporu v podobě asistence). Pokud by po nějaké době opět vznikla potřeba intenzivní podpory ve formě asistence, může ji daná domácnost čerpat znovu.
Co se týče “finančního polštáře” v podobě garancí, ten už po skončení poskytování podpůrných opatření fungovat nebude. Řada poskytovatelů ale již nyní motivuje nájemce, aby si postupně vytvářeli rezervu na kauci. S tou mohou přejít do přímého nájemního vztahu s vlastníkem, pokud bude podpůrné opatření končit. Případně mohou na kauci využít dávku mimořádné okamžité pomoci.
Pokud by vlastník vyžadoval i nadále servis ze strany poskytovatele, mohou se po ukončení podpůrného opatření domluvit na spolupráci, která je dnes na trhu běžná - servis je poskytovaný za poplatek hrazený vlastníkem (např. jedno nájemné ročně).
K možné neochotě pronajímatelů pokračovat v nájemním vztahu předkladatel uvádí, že vlastníkům se nevyplatí stabilní nájemce (ty, kteří prošli obdobím s podpůrným opatřením a zvládli své povinnosti plnit) vystěhovávat – opětovné garance jim nic nového nepřinesou, jen místně obvyklý nájem a relativně rizikovějšího nájemníka. Nezbytné je také zdůraznit, že vlastník nikdy nezískává žádné peníze navíc. Získá maximálně to, co by mu byl povinen hradit nájemce. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Nadále trváme na rozporu a na naší připomínce, neboť předkladatel ve vypořádání uvádí zejména zastropování délky podpory a nezabývá se rizikem účelového jednání vlastníků bytů. Vlastník může dostat finanční prostředky za přenechání bytu k dispozici poskytovateli garancí, který za něj bude řešit veškeré otázky nájmu. Nebude tak nést žádné riziko. Není tedy pravdou, že dostane pouze to, co by mu byl povinnen hradit nájemce. Ten není povinnen vždy hradit cenu nájmu dle cenové mapy. Výše nájmů uvedená v cenové mapě tak bude cenotvorná pro trh s byty.
Akceptace na vypořádacím setkání 1. 11. 2023.
209 MF Obecně Z 5. Požadujeme doplnit odhad nákladů na realizaci podpůrných opatření na realizaci – příspěvku na správu, na poskytování garancí, na poskytování podnájemního bydlení, na poskytování podporovaného obecního bydlení a na poskytování asistence alespoň pro léta 2025 – 2026. Akceptováno Náklady na realizaci podpůrných opatření byly na základě připomínky MF vloženy do RIA (v přehledné tabulce). Zde je uvedeno shrnutí:
Celkový náklad (mil. Kč):
2025: 791
2026: 1 188
2027: 1 451
2028-2034 (průměr): 1 553
z toho
Kontaktní místa bydlení na ORP 2025: 420; 2026: 483; 2027: 483; 2028-2034: 483
Krajská a národní úroveň veřejné správy 2025: 62; 2026: 62; 2027: 62; 2028-2034: 62
Garance pro majitele / podnájemní bydlení jako nástroj zabydlení 2025: 64; 2026: 145; 2027: 202; 2028-2034: 227
Podporované obecní bydlení jako nástroj zabydlení 2025: 30; 2026: 75; 2027: 135; 2028-2034: 182
Asistence v bydlení 2025: 214; 2026: 422; 2027: 569; 2028-2034: 600 Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
210 MF Obecně Z 6. Požadujeme do předkládací zprávy doplnit přehlednou ucelenou tabulku obsahující všechny finanční náklady a přínosy v jednotlivých letech od účinnosti daného zákona. Vysvětleno
Předkládací zpráva je doprovodný dokument, jehož účelem není poskytnutí podrobných informací o všech finančních nákladech a přínosech v jednotlivých letech účinnosti zákona. K tomu slouží RIA a DZ, které budou předloženy společně s předkládací zprávou. Na připomínce trváme, požadovanou tabulku jsme nenalezli ani v DZ, ani v RIA. Akceptace na vypořádacím setkání 1. 11. 2023.
211 MF Obecně Z 7. Požadujeme základní teze plánovaných prováděcích předpisů rozvést tak, aby byl zřejmý očekávaný finanční dopad návrhu a to jak na straně nákladů na veřejné rozpočty, tak i pozitivní dopad z hlediska aditivních nákladů bytové nouze. Vysvětleno Teze prováděcích předpisů specifikují konkrétní výše příspěvků na jednotlivá podpůrná opatření i celkové částky príšpevku na financování. Předkladatel si není vědom, že by nějaký zákon upravoval zmocnění pro prováděcí předpis k tomu, aby v něm byly uvedeny očekávané úspory spojené s implementací tohoto zákona. Požadované je dle obecných zvyklostí detailně specifikováno v RIA (v závěru kapitoly 5), včetně analytického modelu, který zobrazuje náběh a předpokládané čerpání podpůrných opatření a vývoj postupného snížování nákladů bytové nouze. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
212 MF § 3 odst. 1 Z 8. Není nám znám právní předpis, ve kterém je definován pojem „stavba určená k trvalému bydlení“. Požadujeme přeformulovat na ustálený pojem „stavba pro bydlení“. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
213 MF § 3 odst. 2 písm. b) Z 9. Mělo by být doplněno „podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu“. Vysvětleno Způsobilý byt je pojem vymezený v § 4 odst. 1 návrhu jako byt splňující základní funkční standardy bytu podle přílohy č. 3. Příloha č. 3 stanoví základní funkční standardy bytu. Postačuje tedy použití pojmu způsobilý byt, na přílohu č. 3 se odkazuje v § 4 odst. 1. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
214 MF § 11 Z 10. Požadujeme jasně uvést, že náklady na „výkon působnosti kontaktního místa a krajského úřadu podle tohoto zákona“, tj. nový výkon přenesené působnosti, a případné nové personální náklady si jednotlivá ministerstva hradí v rámci schválených limitů svých rozpočtů bez nároku na jejich budoucí navyšování. Vysvětleno Do hodnocení dopadů regulace bylo doplněno aktuální vyčíslení předpokládaných nákladů zákona (se sníženými náklady v prvních dvou letech, a to díky postupnému náběhu systému) a úspor, které přinese. Zdroj financování bude předmětem politického vyjednávání a následného rozhodnutí. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Nadále trváme na rozporu a na naší zásadní připomínce, neboť nelze navyšovat výdaje státu v rámci současného konsolidačního úsilí.
215 MF § 14 Z 11. Krajské úřady i obecní úřady obcí s rozšířenou působností již v současné době mají sociální pracovníky, kteří mají povinnost poskytovat základní poradenství. Požadujeme objasnit rozdíl v činnosti uvedených sociálních pracovníků a pracovníků kontaktního místa v oblasti základního poradenství. Požadujeme zajištění efektivity vynakládaných finančních prostředků a zamezení duplicitních činností. Vysvětleno Předložený návrh zákona včetně agendy kontaktního místa pro bydlení vhodně navazuje na stávající činnosti výkonu věřejné správy. V případě činností sociálních pracovníků krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a činností pracovníků kontaktního místa v oblasti základního poradenství jde o dva odlišné systémy vycházející z odlišných principů, které na sebe navazují a vhodně se doplňují. Kontaktní místo pro bydlení (KMB) nijak nenahrazuje stávající nabídku sociálních služeb, sociální práce na obci včetně case managementu, ani nebude omezovat jejich působení. KMB působí jako koordinační prvek tam, kde je potřeba poskytnout pomoc a podporu při řešení bytové situace dané domácnosti z více oblastí, kdy samotná sociální práce či odborné sociální poradenství nestačí. Předmětem dle tohoto zákona je specifická oblast bydlení, zatímco sociální práce dle zákona o sociálních službách reaguje na situace lidí v nepříznivé sociální situaci komplexně. Předmětem dle tohoto návrhu zákona je specifická oblast bydlení, zatímco sociální práce dle zákona o sociálních službách reaguje na situace lidí v nepříznivé sociální situaci komplexně. Tyto dvě činnosti přenesené působnosti (sociální práce na obci a činnosti KMB) na sebe budou navazovat a doplňovat se. Jak je uvedeno v důvodové zprávě: "V současné době neexistuje odpovídající legislativní ukotvení služby, která by mohla podporovat osoby v bytové nouzi v bydlení v potřebné šíři všech cílových skupin. Některé služby definované v rámci zákona o sociálních službách by bylo možné využít díky jejich široké definici (terénní programy, sociální rehabilitace), žádná z nich ale není cílena na podporu v bydlení, která má svá specifika.".
I s ohledem na kapacity stávajícího systému sociálních služeb a sociální práce na obcích v oblasti bydlení představuje systém podpory v bydlení komplementární strukturu, která je s činnostmi sociální práce plně kompatibilní. Komplexnost řešení nepřiznivé situace osob ohrožených ztrátou bydlení neobsahuje pouze jejich bydlení, udržení bydlení, ale také další potřeby, které pokud nemají příčinnou kauzalitu s bydlením, s nimi bude i nadále řešit sociální pracovník obecního úřadu, OSPOD či veřejný opatrovník – tedy další správní činnosti vykonávané v přenesené působnosti. Návrh zákona rovněž předpokládá vzájemnou součinnost všech těchto zainteresovaných subjektů, včetně využívání specializovaného odborného poradenství sociálních služeb. Vymezení specializovaného poradenství jako činnosti KMB bude blíže specifikováno v metodice KMB. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Na připomínce i nadále trváme, nepříznivou sociální situaci spojenou s bydlením není možné vyčlenit od nepříznivé sociální situace osoby/rodiny obecně. Často je problém s bydlením jen jednou částí problému. Domníváme se, že by tedy měl být řešen komplexně a ne několika sociálními pracovníky (v rámci základního poradenství, odborného sociálního poradenství, kontaktním místem pro bydlení, atd.). Je třeba sjednotit práci s osobou v nepříznivé situaci na jedno místo/instituci, tak aby mohlo být postupováno koordinovaně a došlo ke komplexnímu zlepšní stituace osoby, ne aby se podporovala její závislost na sociální péči. Současně vzniká zákon o sociálních pracovnících, který by měl tuto roztříštěnost sjednotit. Proto nepovažujeme za vhodné vytvářet nové agendy a nová pracovní místa (financovaná z veřejných prostředků). Pokud, jak uvádíte "neexistuje odpovídající legislativní ukotvení služby, která by mohla podporovat osoby v bytové nouzi v bydlení v potřebné šíři všech cílových skupin. Některé služby definované v rámci zákona o sociálních službách by bylo možné využít díky jejich široké definici (terénní programy, sociální rehabilitace), žádná z nich ale není cílena na podporu v bydlení, která má svá specifika.", bylo by vhodnější rozšířit kompetence již existujících struktur, než vytvářet zcela nové a jejich spolupráci "složitě" koordinovat.
216 MF § 15 Z 12. V případě, že kontaktní místo bude v rámci přenesené působnosti poskytovat specializované poradenství v rozsahu, který je uveden v § 15, požadujeme objasnit, zda dojde ke snížení poskytovaných dotací neziskovým organizacím poskytujícím obdobnou pomoc (řešení zadlužení, pomoc při vyřizování základních podání apod.). Vysvětleno Pokud specializované poradenství poskytuje přímo kontaktní místo, neřídí se zákonem o sociálních službách. Kontaktní místo však může zajišťovat poskytování specializovaného poradenství prostřednictvím externího subjektu, tedy jiné osoby – vizte odůvodnění § 16 odst. 1 v DZ [dříve § 15 odst. 1]. Těmito jinými osobami budou typicky zřejmě dluhové poradny, advokáti, realitní zprostředkovatelé apod. a obvykle tak budou činit za úplatu, kterou kontaktní místo poskytne. Tyto osoby tedy budou muset splňovat kvalifikační požadavky pro poskytování specializovaného poradenství, pokud tak zvláštní právní předpis stanoví (zákon o advokacii, zákon o realitním zprostředkování, zákon o sociálních službách). Budou proto splňovat kvalifikační a jiné požadavky pro úplatné poskytování právních služeb (advokáti), pro poskytování služeb realitního zprostředkování podnikatelským způsobem (realitní zprostředkovatelé), pro poskytování služeb dluhového poradenství (registrovaní poskytovatelé sociálních služeb - dluhové poradny) a podobně. Předmětem zákona nejsou otázky poskytování dotací neziskovým organizacím poskytujícím odbornou pomoc, proto předkladatel nemůže objasnit, zda dojde ke snížení poskytovaných dotací. Rozsah poskytovaných dotací je na poskytovateli dotací. Návrh zákona však řeší koordinace a synergii, aby nedocházelo k duplicitám podpory a v tomto duchu budou kontaktní místa zajišťovat poradenství v oblasti bydlení pouze tam, kde adekvítní kapacity nejsou k dispozici a v pravidelných zprávách budou poukazovat na možné optimalizace sítě příbuzných programů. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Na připomínce trváme. Předmětem zákona sice nejsou otázky poskytování dotací neziskovým organizacím, nicméně MPSV je spolupředkladatem. Z toho důvodu je zcela legitimní, že očekáváme maximální zajištění efektivity v oblasti, kterou návrh zákona upravuje s tím, že veškeré tyto skutečnosti by měly být popsány v RIA či DZ.
217 MF § 13 až 15 Z 13. S ohledem na plánovanou účinnost navrhovaného zákona tj. od 1. 1. 2025, považujeme vytvoření kontaktních míst u obcí s rozšířenou působností v tak krátké době za nemožné. Obdobně zajištění personálu pro specializované poradenství. Požadujeme do materiálu doplnit analýzu a návrhy na zmírnění tohoto rizika společně s návrhy na řešení situace, kdy ORP bude mít uloženu povinnost vykonávat dotyčnou agendu, ale její personální zabezpečení nebude dostatečné. Akceptováno Do Přílohy 6 RIA byla na základě připomínky MF doplněna Analýza uskutečnitelnosti (feasibility) implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení. Zde uvádíme pouze shrnutí jejích závěrů:
Z analýzy uskutečnitelnosti implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení vyplývá, že:
Získání v závěrečné zprávě RIA předpokládaného počtu soukromých bytů (2 000 ročně) i obecních bytů (1 100 ročně) je uskutečnitelné.
Uskutečnitelné je taktéž zavedení zákonem navrhovaných nových agend, služeb a získání adekvátního personálního zajištění pro ně:
- Uskutečnitelné je otevření kontaktních míst bydlení obecními úřady ORP (pražskými městskými částmi), jelikož si žádá získání pouze necelých 200 kvalifikovaných sociálních pracovníků (srovnej s 2 600 kvalifikovanými sociálními pracovníky na OSPOD na ORP) a 235 poradců. Jde o vyzkoušený nástroj. Kontaktní místo bydlení (jako poskytovatel poradenství v oblasti bydlení) bylo v rámci různých pilotních projektů doposud otevřeno již v 21 obcích v 11 krajích ČR.
- Uskutečnitelný je výkon navrhovaných agend krajskými úřady (kraj má být metodickým centrem a výplatním místem pro státní příspěvky). Krajské úřady již vykonávají velmi obdobnou agendu v případě jiných veřejných služeb v mnohonásobně větším rozsahu.
- Uskutečnitelný je rozvoj programů garancí pro majitele či podnájemního bydlení v předpokládaném rozsahu. S programy tohoto typu už mají (díky pilotním projektům) zkušenosti desítky subjektů (převážně NNO).
- Uskutečnitelné je zajištění poskytování asistence v bydlení v předpokládaném rozsahu s ohledem na to, že napříč ČR působí stovky poskytovatelů sociálních služeb obdobného charakteru, kteří se mohou stát poskytovateli asistence.
Uskutečnitelné je vybudování informačního systému pro navržený systém podpory v bydlení, na což jsou alokování prostředky v Národním plánu obnovy.
Pro úspěšnou implementaci zákona vytváří podmínky již před jeho účinností (a bude od počátku účinnosti) MPSV skrze systémové projekty z OPZ a OPZ+ i MMR skrze probíhající a schválené projekty z Národní plánu obnovy a skrze činnost Agentury pro sociální začleňování. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
218 MF § 21 Z 14. Činnosti uváděné ve Zprávě o bydlení by dle našeho názoru měly kraje a obce vykonávat v samostatné působnosti v rámci správy vlastního majetku standardně. Z tohoto důvodu nesouhlasíme s financováním této činnosti z prostředků SR. Vysvětleno Současná praxe ukazuje, že územní samosprávné celky zprávy o bydlení ani jinou jejich obdobu v rámci samostatné působnosti nevypracovávají. Stanovení povinnosti vypracovávat zprávy o bydlení v rámci samostatné působnosti by nebylo politicky průchodné, navíc by vyvstala otázka, zda je legitimní a v souladu s ústavním pořádkem, aby obec s rozšířenou působností vypracovávala v samostatné působnosti zprávu o bydlení i ve vztahu k území jiných (menších) obcí, které jsou samostatnými samosprávami. Povinné vypracovávání zprávy o bydlení na úrovni každé obce by bylo zjevně nesmyslným požadavkem, jehož prosazení by vedlo ke zmnohonásobení administrativy a k potřebě stejně zpracovávat podklady vypovídající o situaci na území větších územních celků. Vypracování zpráv o bydlení krajskými úřady by zřejmě bylo proveditelné, ale k praktické využitelnosti shromážděných dat by stejně musely být zprávy vypracovány za jednotlivé správní obvody obcí s rozšířenou působností. Předkladatel je toho názoru, že nejjednodušším a nejpraktičtějším způsobem, jak dosáhnout periodického zpracovávání zpráv o bydlení je stanovit povinnost je vypracovávat kontaktním místům pro bydlení, tedy obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, a to v přenesené působnosti.
Stát dosud neměl přístup k uceleným datům o bytové nouzi, dosavadní sběr dat tohoto typu byl zajišťován neziskovými organizacemi mimo státní správu. Zprávy o bydlení za každé ORP tak budou důležitým a periodicky pravidelným zdrojem dat, se kterými může stát dále pracovat a využít jej jako podklad pro tvorbu dalších politik v oblast bydlení (investice, správné správné zacílení dotačních programů, agenda podpory v bydlení). Vypracování zprávy o bydlení by pro ORP nemělo představovat zvýšenou administrativní zátěž, neboť naprostou většinu dat získají extrakcí z evidenčního systému zákona o podpoře v bydlení. Vypracování zprávy je však nezbytné, neboť obsahuje více informací, než evidence. MMR však bude i v mezidobí zveřejňovat dílčí analýzy založené na datech v evidenci. K dispozici budou rovněž otevřená data, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, který v § 4b a následujících upravuje povinnost zveřejňovat otevřená data. Evidence pro potřeby zákona je připravována tak, aby zveřejňování otevřených dat umožňovala. Další podrobnosti o obsahu a způsobu vypracování zprávy o bydlení budou stanoveny ve Standardech kvality činnosti kontaktního místa. Předkladatel dále počítá s vypracováním osnovy, resp. vzorem zprávy o bydlení, která bude buď přílohou směrnice podle § 61 odst. 2 písm. b) bodu 1 zákona o obcích, nebo přílohou samostatné metodiky, která by měla kontaktním místům co nejvíce usnadnit rozhodování při vypracování zprávy o bydlení. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Na připomínce i nadále trváme, neboť jak bylo uvedeno výše, obce v oblasti bydlení mají dbát o uspokojování potřeb bydlení svých občanů. Aby tak mohly činit, musí mít přhled o bytových potřebách svých obyvatel, jinak by nemohly plánovat svůj stavební rozvoj. Pokud pracovníci obce vykonávají sociální poradenství (základní/ specializované) měli by vytvořit záznam, jinak nelze s klientem pracovat vyhodnocovat další postup. Musí znát informaci o počtu bytů ve svém vlastnictví, jinak nemohou spravovat svůj bytový fornd a případně vytvářet a upravovat své územní plány. ... Tyto informace by obce, které chtějí plánovat svůj rozvoj, měly mít k dispozici a proto nepovažujeme za vhodné financovat z prostředků SR jejich sumarizaci a předání. Rozpor i po vypořádacím setkání.
219 MF § 69 a 70 Z 15. Pokud obce budou hradit náhradu škody vlastníkovi bytu max. do výše čtyřnásobku měsíčního nájemného podle cenové mapy a způsobená škoda potřebnými bude vyšší, pak by dle navrhovaného zákona nikdo výši rozdílu mezi škodou způsobenou a odškodněním nehradil. Poskytovatel totiž dle navrhované úpravy není povinen uplatňovat regres proti nájemci. Toto řešení považujeme za nekoncepční a jde k tíži vlastníku bytů. Dle našeho názoru pouhá prevence a komunikace s potřebnými nejsou schopné odvrátit hrozící škodu. Požadujeme úpravu v tomto kontextu. Vysvětleno
Ustanovení § 70 bude vypuštěno. Uplatní se obecná úprava ručení dle občanského zákoníku.
Škodu, která bude vyšší než čtyřnásobek měsíčního nájemného podle cenové mapy, bude skutečně nést vlastník bytu, pokud se mu ji nepodaří vymoci po nájemci. To však nijak nesouvisí s tím, zda je poskytovatel povinen uplatňovat regres proti nájemci. Předkladatel upozorňuje, že uplatňování regresu po nájemci může být pro poskytovatele garancí (MF zmiňuje poskytovatele garancí, kterým je obec) nehospodárné, neboť ne vždy bude naděje na vymožení pohledávky v takové výši, která by převyšovala náklady obce na její vymáhání. Upozorňujeme dále, že vlastník bytu i nadále může po nájemci požadovat peněžitou jistotou ("kauci"), že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, a to ve výši až trojnásobku měsíčního nájemného. Pokud by vlastníkovi bytu nestačilo ručení poskytovatele - obce ve výši čtyřnásobku měsíčního nájemného podle cenové mapy a jistota ("kauce") ve výši trojnásobku ujednaného nájemného, může se obrátit na poskytovatele, kterým není obec, a který díky tomu může nabízet i ručení vyšší, nebo si může ujednat s poskytovatelem, kterým může být i obec, poskytování podnájemního bydlení, kdy je poskytovatel povinen platit vlastníkovi bytu nájemného bez ohledu na to, zda poskytovateli podporovaná osoba platí podnájemné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Návrh vypořádání neakceptujeme a na připomínce trváme.
Maximální výše garančního plnění, k jehož zaplacení se poskytovatel garancí pro případ nezaplacení nájemcem (tj. podporovanou osobou) zavazuje, v podobě čtyřnásobku nájemného podle cenové mapy, se týká pouze případů, kdy je poskytovatelem garancí obec, hlavní město Praha nebo jeho městská část. Důvodem je, aby bylo legitimní, aby o poskytnutí těchto garancí (ručení) nemuselo rozhodovat zastupitelstvo.
Pokud bude vlastník bytu chtít větší pokrytí svých rizik garancemi poskytovatele, může vyhledat „soukromého“ poskytovatele, který nebude svázán maximální výší garančního plnění v podobě čtyřnásobku nájemného podle cenové mapy. V pilotních projektech nejméně jeden ze subjektů poskytujících obdobné garance výši těchto garancí neomezuje, a ručí tedy neomezeně. Nedá se příliš předpokládat, že by noví poskytovatelé garancí hned nabízeli garance v neomezené výši, neboť budou zřejmě ve svém „byznys modelu“ opatrnější. U zavedených subjektů poskytujících obdobné služby mnoho let se to však stát může. (Poskytovatelé samozřejmě mohou svým ztrátám předcházet sjednáním vhodného pojištění bytu a jeho vybavení pro případ, že by došlo k jejich poškození nájemcem.)
Pokud bude vlastník bytu usilovat ještě o nižší rizika, může využít institutu poskytování podnájemního bydlení. Vlastník bytu uzavírá s poskytovatelem nájemní smlouvu, podporovaná osoba pak uzavírá s poskytovatelem smlouvu podnájemní. Pro vlastníka bytu se jedná o výhodu, neboť dostane nájemné od poskytovatele nezávisle na tom, zda podporovaná osoba (zde v postavení podnájemce) poskytovateli (zde v postavení nájemce) platí, či nikoliv. Rovněž může v neomezené míře požadovat po poskytovateli náhradu škody způsobené na bytě nebo na jeho vybavení.
Samozřejmě se dá předpokládat, že subjektů ochotných poskytovat podnájemní bydlení nebude tolik jako subjektů ochotných poskytovat garance v omezené výši. (Minimální výše garancí však bude vždy dosahovat nejméně dvojnásobku nájemného podle cenové mapy.) Rozpor i po vypořádacím setkání.
220 MF § 80 a 82 Z 16. Podpůrné opatření ve formě poskytování asistence je dle § 65 činností v samostatné působnosti obce. Činnosti, které budou v rámci asistence vykonávány, mohou být poskytovány prostřednictvím sociálních/asistenčních pracovníků nebo odborných/pomocných pracovníků.
Požadujeme vysvětlit:
a) zda uvedený sociální pracovní bude muset splňovat předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, dle zákona č. 108/2006 Sb., přestože oblast podpory v bydlení není v tomto zákoně explicitně uvedena (§ 1 odst. 2, zákona o sociálních službách);
b) jak bude zajištěna profesní kvalita výkonu sociální práce při umožnění výkonu činnosti pracovníkům s různými povinnými předpoklady. Vysvětleno Ad a): Uvedený sociální pracovník bude muset splňovat předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka (podle zákona o sociálních službách), ale nikoliv přímo z důvodu stanovení této povinnosti zákonem o sociálních službách, ale nepřímo prostřednictvím § 78 odst. 2 písm. a) [dříve § 82 odst. 2 písm. a)] návrhu, který stanoví, že se sociálním pracovníkem pro účely poskytování asistence v bydlení rozumí osoba splňující předpoklady k výkonu povolání sociálního pracovníka podle zákona o sociálních službách.
Ad b): Profesní kvalita bude zajištěna nejen základními předpoklady pro výkon dané profese podle § 76 odst. 2 a § 78 odst. 2 písm. a) až d) [dříve § 80 odst. 2 a § 82 odst. 2 písm. a) až d)], ale také dalším vzděláváním sociálního pracovníka, odborného pracovníka a asistenčního pracovníka [§ 82 (dříve § 82)]. Asistenční plán navíc může vypracovat, vyhodnocovat a aktualizovat pouze sociální pracovník [§ 79 odst. 4 (dříve § 83 odst. 4)]. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
221 MF § 81 Z 17. V jakém režimu bude smlouva o asistenci uzavírána, jedná se o veřejnoprávní nebo soukromoprávní smlouvu? Navrhovaná úprava stanoví minimální náležitosti smlouvy a pouze podporovaná osoba může smlouvu vypovědět okamžitě. Řešení považujeme za nekoncepční, požadujeme stanovit režim takto uzavíraných smluv, aby poskytovatel asistence mohl upravit vhodně obsah smlouvy. Např. odstoupení od smlouvy není možné u veřejnoprávní smlouvy (u soukromoprávní smlouvy ano) atp. Vysvětleno Podpůrná opatření se poskytují na základě soukromoprávních smluv. Předkladatel považuje za zřejmé, že smlouvy, na jejichž základě se poskytují podpůrná opatření, nejsou dvoustrannými ani vícestrannými úkony, které zakládají, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. V tomto smyslu však bude doplněna DZ. Poskytovatel asistence a podporovaná osoba si samozřejmě mohou ujednat i právo poskytovatele asistence vypovědět smlouvu o poskytování asistence. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
222 MF § 84 Z 18. Požadujeme do materiálu doplnit, jakým způsobem budou hrazeny náklady na další vzdělávaní sociálních, odborných a asistenčních pracovníků. Vysvětleno Další vzdělávání sociálních, odborních a asistenčních pracovníků si hradí poskytovatel asistence sám z vlastních prostředků. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
223 MF § 92 Z 19. Požadujeme jasně a jednoznačně stanovit uznatelné náklady tak, aby bylo zcela zřejmé, co lze pro účely výpočtu výše příspěvku vykázat. Vysvětleno Uznatelné náklady není nezbytné stanovit, neboť nebude docházet k výpočtu příspěvku na základě výkazů ex post. K výpočtu příspěvku bude docházet předem podle vyhlášky ve smyslu § 97 [dříve § 98]. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Na připomínce i nadále trváme, dokud nebude předložena vyhláška, ze které bude zřejmý způsob výpočtu. Akceptace na vypořádacím setkání 1. 11. 2023.
224 MF § 97 odst. 1 Z 20. Nesouhlasíme s navyšováním příspěvku na správu, který je přiznáván poprvé. Příspěvky jsou koncipovány jako náhrada za vynaložené úsilí a není důvod předjímat a rozlišovat, zda a kdy bylo toto úsilí vyšší. Z tohoto pohledu pak nedává smysl poskytovat příspěvek i ve druhém roce, kdy jde pouze o udržení v databázi. Vysvětleno
Navýšení příspěvku na správu se stanovuje, aby byly poskytovateli kompenzovány náklady, které měl se sehnáním bytu do systému podpory v bydlení. Tyto náklady pak samozřejmě poskytovatel nadále nemá, proto příspvěvěk na správu již navyšován není. Vizte k tomu také prosím DZ:
"Navýšení příspěvku na správu má kompenzovat náklady poskytovatele na vyhledání cizího bytu, na přesvědčení vlastníka bytu k uzavření smlouvy o spolupráci nebo nájemní smlouvy podle § 74 a na zápis bytu do evidence. " ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Na připomínce i nadále trváme, tyto navýšené prostředky poskytovatel získá ať již zvýšené náklady má, či nikoliv. Vstup do systému je dobrovolný a náklady na vyhledání bytu, na "přesvědčení" vlastníka bytu k uzavření smlouvy o spolupráci nebo sepsání nájemní smlouvy a na zápis bytu do evidence je součástí běžného provozu poskytovatele.
Akceptace na vypořádacím setkání 1. 11. 2023.
225 MF § 98 Z 21. Požadujeme do materiálu doplnit analýzu, ze které vzešly navrhované hranice jednotlivých příspěvků. Vysvětleno Výše příspěvku je založená na reálných nákladech poskytovatelů obdobných služeb (pro detailní vyčíslení a zdůvodnění vizte kapitoly 4 a 5 RIA). V normativním textu bylo žádoucí umožnit případné snížení či zvýšení příspěvků v následujících letech, aby bylo umožněno flexibilní zvýšení nebo snížení příspěvku v prováděcím předpisu dle aktuální potřeby, proto je zde stanoveno rozmezí, jehož spodní hranice je 85 % částky v RIA a horní hranice 115 % částky v RIA. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
226 MF § 98 odst. 5 Z 22. Nesouhlasíme s nastavením automatického valorizačního mechanismu. S ohledem na povahu návrhu, který je v dané oblasti inovativní a nevyzkoušený, je nutné ponechat v rukách vlády, případně zákonodárců, možnost navrhnout úpravu výše příspěvků. Vysvětleno Ustanovení § 97 odst. 5 [dříve § 98 odst. 5] nestanoví valorizaci výše příspěvků, nýbrž toliko pravidlo pro úpravu (jak valorizaci, tak případně i devalorizaci) mezí zákonného zmocnění, v nichž se MMR bude při stanovení výše příspěvku pohybovat. Začlenění valorizačního mechanismu do zákona je vhodné už proto, že by se výše příspěvků mohla stát velmi rychle (např. během dvou let) zcela nedostatečnou pro to, aby příspěvky mohly plnit svůj účel, tedy motivovat územní samosprávy i soukromé osoby k poskytování podpůrných opatření osobám v bytové nouzi. Odstranění valorizačního mechanismu by znamenalo, že by v dobách výraznějších změn cenové hladiny museli zákonodárci novelizovat zákon např. každé dva roky, což považujeme za zbytečně zatěžující řešení, s rizikem politizace každé takové novely a s rizikem přijímání poslaneckých pozměňovacích návrhů s potenciálem narušit fungování systému podpory v bydlení. Hrozilo by také, že zákonodárci úmyslně výši příspěvků nebudou navyšovat, aby omezili účinnost systému podpory v bydlení bez toho, aby proti němu otevřeně vystoupili a prosadili jeho úplné zrušení. Stanovení valorizačního mechanismu považuje předkladatel za způsob, jak zachovat vůli aktuálních zákonodárců v čase a jak přimět budoucí zákonodárce, aby v případě nesouhlasu s budoucí výší příspěvků museli proti ní aktivně vystoupit a dosáhnout změny standardní parlamentní procedurou. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Na připomínce i nadále trváme, neboť automatický valorizační mechanismus vede ke ztrátě přímé kontroly nad výdaji SR. V dobách výraznějších změn cenové hladiny může dojít k úpravě příspěvků v rámci rozptylu uvedeného v zákoně a to pouhou úpravou vyhlášky. Potřeba novlelizace zákona v případě dosažení horní hranice příspěvku může, dle našeho názoru, zohlednit aktuální situaci ve společnosti a s tím i potřebu takovéto intervece a současně zohlednit stav veřejných financí.
227 MF § 99 Z 23. Celá tato část se nám jeví krajně nesrozumitelná. Zvláště potřebné osoby jsou definované jako poměrně početná skupina potřebných. Požadujeme provést analýzu, kolik takových osob spadajících do jedné či druhé skupiny reálně existuje pro posouzení, jak velká je skupina potřebných a jak velká skupina zvláště potřebných. Akceptováno Předkladatel považuje za nezbytné odlišit velikost skupiny zvláště potřebných osob a pravděpodobnost, že někdo poskytne podpůrné opatření zvláště potřebné osobě s bonifikací (podmnožině zvláště potřebných, která je posyktovateli vnímána jako rizikovější).
Na základě zkušeností z dosavadních projektů zabydlování domácností z bytové nouze do standardního bydlení bylo předpokládáno, že o 20 % vyšší částka státního příspěvku na asistenci v bydlení bude vyplacena u celkem u 12 % ze zabydlovaných domácností a o 40 % vyšší částka u 4 % ze zabydlovaných domácností. To znamená, že průměrná výše státního příspěvku na asistenci v bydlení bude činit 89 000 Kč.
Na základě zkušeností z dosavadních projektů zabydlování domácností z bytové nouze do standardního bydlení bylo předpokládáno, že o 20 % vyšší částka státních příspěvků pro poskytovatele bydlení s garancí bude vyplacena u 17,5 % ze zabydlovaných domácností. To znamená, že průměrná úhrnná výše státních příspěvků pro poskytovatele bydlení s garancí pro majitele bude 48 990 Kč. V případě podporovaného obecního bydlení bylo předpokládáno uplatnění vyšší částky příspěvku u 12,5 % domácností a že průměrná výše státního příspěvku na podporované obecní bydlení bude 52 616 Kč.
Na základě připomínky MF byly tyto informace doplněny do RIA (kapitola 4.2).
Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
228 MF § 106 odst. 3 Z 24. Požadujeme vysvětlit, proč se doba, na kterou byl příspěvek přiznán, prodlužuje odlišně u příspěvku na správu, poskytování garancí, poskytování podnájemního bydlení a asistence odlišně od příspěvku na poskytovaného podporovaného obecního bydlení. Vysvětleno Lze obecně konstatovat, že jakékoli podpůrné opatření je možné poskytovat pouze po nezbytnou dobu. Kontaktní místo potřebnost prodloužení až do maximální možné stanovené doby pravidelně přezkoumává a případně ukončuje, pokud již nadále není třeba tato intenzivní podpora. U obecního podporované bydlení lze předpokládat, že bude častěji než bydlení s garancí nebo podnájemní bydlení poskytováno těm nejzranitelnějším cílovým skupinám (obce častěji vlastní byty zvláštního určení nebo pronajímají byty osobám v sociální tísni za snížené nájemné), které mohou pro stabilizaci potřebovat i delší období než 3 roky. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
229 MF § 112 odst. 2 Z 25. Požadujeme do materiálu doplnit zdůvodnění poskytování finančních prostředků osobám, které nemají sídlo v ČR a dále uvedení způsobu, jak bude MPSV a MMR provádět kontrolu u takovýchto subjektů. Případně jak bude postupováno v případě nespolupráce takovýchto subjektů. Akceptováno jinak Na základě připomínky MF bude okruh poskytovatelů omezen na právnické osoby se sídlem v EU/EHP/Švýcarsku. Do části sedmé hlavy II dílu 1 bude za § 119 [dříve § 118] doplněno ustanovení v tomto znění:
"§ 120
Žadatel
Požádat o udělení pověření může právnická osoba, která má sídlo v České republice, jiném členském státě Evropské unie, ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo ve Švýcarské konfederaci.". Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
230 MF § 114 Z 26. Požadujeme doplnit, co se stane v případě, že poskytovatel neoznámí změny v rozhodných skutečnostech a následně ani na výzvu neosvědčí rozhodné skutečnosti. Dle našeho názoru zde chybí sankční opatření. Vysvětleno
V závislosti na závažnosti porušení může být sankcí odnětí nebo podmíněné odnětí pověření k poskytování podpůrného opatření (část sedmá, hlava V – § 146 až 151). Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
231 MF § 119 odst. 2 Z 27. Požadujeme vysvětlit, kdo bude řešit případné odvolání při neudělení pověření, pokud v prvním stupni bude rozhodovat ministerstvo. Vysvětleno Vizte § 152 správního řádu. Proti rozhodnutí ministerstva lze podat rozklad, o kterém následně rozhoduje ministr. Nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
232 MF § 121 Z 28. Požadujeme do materiálu doplnit vysvětlení navrhovaného omezení žadatelů, zejména se zaměřením na písm. f). Bez uvedení významných argumentů nesouhlasíme se zahrnutím realitních společností a společností zabývajících se správou a udržováním nemovitostí mezi žadatele. Vysvětleno Jedná se o subjekty, které mají s profesionální správou nemovitostí a poskytováním servisu pronajímatelům a vlastníkům nemovitostí zpravidla zkušenosti. Požadavky na kvalifikaci byly s MF opakovaně konzultovány v průběhu pracovních skupin v lednu a únoru 2023. Na návrh MF (paní poradkyně Sieber) bylo doplněno základní pověření, což si lze představit jako určité zkušební období, jehož cílem je zajistit, aby nové subujekty poskytující podpůrná opatření mohly po určitou dobu čerpat příspěvky pouze omezeně. V této době podléhají kontrolám (veřejnosprávní i finanční) a pokud by službu neposkytovaly řádně, bude jim pověření odebráno. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023. Pozn.: Na základě jiných připomínek bude nakonec podle § 10 vydávat cenové mapy nájemného pro účely systému podpory v bydlení MMR vyhláškou. Nicméně platí, že bude vycházet z dat, která shromáždí a zpracuje MF.
233 MF § 132 písm. e) Z 29. Požadujeme do materiálu doplnit, jak předkladatel dospěl k parametrům této podmínky a jak bude žadatel podmínku prokazovat. Vysvětleno Splnění podmínky lze prokázat rozličnými způsoby, ostatně § 51 odst. 1 věta první správního řádu stanoví, že k provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Splnění podmínky lze prokázat listinami (např. smlouvami o poskytování těchto služeb, pracovními smlouvami, dotačními smlouvami, byla-li vyplácena dotace, průběžnými zprávami nebo kontrolními zprávami poskytovatele dotace, výpisy z účtů, potvrzením sociálního odboru městského úřadu nebo Úřadu práce, pokud s nimi žadatel intenzivněji spolupracoval, potvrzeními pronajímatelů atd.) nebo svědeckými výpověďmi (členů orgánů žadatele, zaměstnanců, popř. bývalých zaměstnanců žadatele, osob, kterým službu obdobnou asistenci žadatel poskytoval, pronajímatelů, zaměstnanců poskytovatele dotace, byla-li poskytnuta, zaměstnanců městského úřadu nebo Úřadu práce, pokud s nimi žadatel intenzivněji spolupracoval atd.). Zpravidla se bude jednat o organizace, které obdobnou činnost vykonávaly v rámci realizace projektu OPZ+ a jejich aktivity jsou detailně známy spolupředkladateli, kterým je MPSV, které je řídícím orgánem a zajišťuje rovněž metodické vedení a evaluaci těchto projektů. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
234 MF § 142 Z 30. Provádění kontrol, zda poskytovatel garancí nebo podnájemního bydlení nebo poskytovatel podporovaného obecního bydlení splňuje podmínky pro udělení pověření i po jeho udělení budou provádět ministerstva. Požadujeme jasně uvést, že zvýšený počet kontrol prováděných v jednotlivých krajích, nebude mít na za následek požadavek na zvýšené personální zabezpečení. Tyto potřeby je nutné pokrýt v rámci stávajících tabulkových míst a objemů prostředků na platy dotčených ministerstev. Vysvětleno
V souvislosti s implementací nového zákona, který systémově řeší oblast bytové nouze, musí nezbytně dojít i k navýšení personálního zabezpeční na příslušných resortech. Tyto potřeby nebude vždy možné pokrýt pouze v rámci tabulkových míst, vizte prosím DZ a RIA. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Nadále trváme na rozporu a na naší zásadní připomínce, neboť nelze navyšovat výdaje státu v rámci současného konsolidačního úsilí.
235 MF § 153 odst. 3 písm. e) Z 31. Navrhujeme odstranit písm. e), které stanovuje povinnost v rozhodnutí o poskytnutí prostředků na financování údaje pro zatřídění příjmů a výdajů. Na rozdíl od rozhodnutí o poskytnutí příspěvku na volby, kdy příjemcem příspěvku jsou i obce, bude příjemcem prostředků na financování pouze kraj (krajský úřad), který tyto prostředky povede mimo rozpočet kraje, tedy na účtu cizích prostředků, tudíž zatřídění příjmů a výdajů podle rozpočtové skladby nebude provedeno. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
236 MF Příloha č. 3 bod 10 Z 32. Byt je bez většího množství plísní ….“ Požadujeme jasně stanovit, co je „větší množství plísní“, které již neodpovídá funkčnímu standardu bytu. Vysvětleno Výklad obratu "bez většího množství plísní" je stejně jako jiné neurčité právní pojmy a obraty záměrně ponechán praxi. Bude-li shledáno nezbytným přesně kvantifikovat "větší množství plísní", učiní tak předkladatel ve směrnici, která bude podle § 61 odst. 2 písm. b) bodu 1 zákona o obcích a obdobných ustanovení v zákoně o hlavním městě Praze a v zákoně o krajích závazná i pro kontaktní místa a krajské úřady. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Na připomínce trváme. Zákon by měl být napsán tak, aby bylo jasně srozumitelné, zřejmé a v tomto případě měřitelné, co předkladatel zamýšlel. Právě s ohledem na současnou praxi v různých jiných oblastech, které jsou upraveny legislativou s nejednoznačnými parametry, vznikají neodůvodněné rozdíly v přístupu k různým osobám pramenící ze subjektivních výkladů. Akceptace na vypořádacím setkání 1. 11. 2023.
237 MF § 23 odst. 1 D 1. Povinnost obce zveřejňovat zprávu o bydlení po dobu 11 let považujeme za enormně dlouhou a bez přínosu v situaci, kdy kontaktní místo má povinnost vydávat zprávu o bydlení každé 3 roky. Navíc nesplnění notifikační povinnosti není spojeno se sankcí, takže není ani vynutitelné. Akceptováno Záměrem této úpravy bylo, aby veřejnost mohla vyhodnotit vývoj bytové situace v území. Možnost porovnání 3 zpráv o bydlení by jí toto umožnila. Je nicméně možné připomínce vyhovět a dobu zkrátit a umožnit veřejnosti náhled do nejvýše 2 po sobě vydaných zpráv. Veřejnost pak může na základě svobodného přístupu k informacím požadovat informace i o historických zprávách, byť už nejsou zveřejněny. V § 23 odst. 1 bude číslo "11" nahrazeno číslem "7". Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
238 MF § 83 D 2. Domníváme se, že lhůta 25 pracovních dnů pro vložení asistenčního plánu do evidence (odstavec 5 písm. a) je příliš dlouhá. Vysvětleno
Smlouvou o asistenci se poskytovatel asistence zavazuje bezúplatně poskytovat asistenci potřebnému, u kterého je v evidenci zapsán údaj o potřebě asistence, a potřebný se zavazuje asistenci přijímat. Smlouva o asistenci obsahuje vždy rozsah poskytování asistence, místo a čas poskytování asistence, ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování asistence a dobu, na kterou se smlouva o asistenci uzavírá. Shoda na těchto podmínkách, společně s poučením o činnostech a úkonech asistence, by měla být dostatečným podkladem pro zahájení spolupráce. Následně, po zahájení práce s klientem, mají podporovaná osoba a poskytovatel asistence prostor pro dohodu nad konkrétním obsahem asistenčního plánu, který je možné v průběhu trvání poskytování asistence i aktualizovat. Pokud poskytovatel tuto možnost bude preferovat, má možnost uzavřít asistenční plán současně se smlouvou o asistenci (lhůta 20 dní je maximální). Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
239 MF § 96 D 3. Upozorňujeme na nadměrný počet odstavců, kterých by v souladu s Čl. 39 odst. 2 Legislativních pravidel vlády nemělo být víc jak 6. Akceptováno Legislativní pravidla vlády v čl. 39 odst. 2 stanoví, že "[v] paragrafu nebo článku by zpravidla nemělo být obsaženo více jak 6 odstavců,".
V návaznosti na jednání s ÚOHS však bude náležitost žádosti podle § 96 odst. 7 přesunuta do nového paragrafu, v němž bude uvedena další, nově doplňovaná náležitost žádosti. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
240 MF § 106 odst. 4 písm. a) D 4. V odstavci 4 písm. a) vložit slovo „na“ před slovo „správu“. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
241 MF § 112 D 5. V odstavci 2 větě poslední doporučujeme přeformulovat slova „Není-li takového krajského úřadu“. Současný text zní archaicky. Akceptováno vypuštěním Odstavec 2 bude vypuštěn, resp. jeho znění bude nahrazeno jiným, nesouvisejícím zněním. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
242 MF § 156 a 157 D 6. Navrhujeme v obou nadpisech paragrafů vložit za slovo "vyplacení" slovo "dalších", a to z důvodu, aby se jednoznačně odlišilo poskytnutí dalších peněžních prostředků na financování příspěvku, kdy původně poskytnuté peněžní prostředky krajskému úřadu na financování příspěvku nepostačovaly. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
243 MF obecně D 7. Doporučujeme všude tam, kde je to možné, jednotlivé odstavce dále nečlenit na pododstavce (písmena), např. § 64, § 96 odst. 1 až 3, § 98 odst. 5, § 130, § 145 odst. 1 a 2, § 146, § 164 odst. 1, § 170, § 172. Neakceptováno Členění na pododstavce (písmena) pomáhá přehlednosti textu a usnadňuje také odkazy na jednotlivé části ustanovení. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
244 Moravskoslezský kraj Obecně D 1. K předloženému návrhu a jeho nákladům
Předložený návrh je nepřehledný a příliš složitě konstruovaný, kdy kompetence jednotlivých aktérů nejsou jasně definovány. Návrh nelze považovat za efektivní řešení a zejména je až nepřijatelně nákladný. Doporučujeme navrhovanou úpravu přepracovat jako celek.
Navrhujeme:
Navrhujeme přijmout zákon či novelu stávajících zákonů, na základě kterých by došlo k posílení sociální práce na úrovni obcí, a to ve spolupráci s poskytovateli terénních sociálních služeb a služeb sociálního poradenství, tak, aby problematika bytové situace byla řešena jednoduše, efektivně a bez zbytečných nákladů ze státního rozpočtu.
Odůvodnění:
Přijetí dlouho očekávané zákonné úpravy podpory bydlení, jež umožní systematicky řešit bytovou situaci obyvatel plně podporujeme, považujeme však za zcela zásadní pro funkčnost a efektivitu poskytované pomoci zjednodušovat jednotlivé procesy. Postupy a procesy pomoci v bydlení dle navrhovaného zákona by měly být jednoduché, logické, efektivní a měly by se odehrávat v drtivé míře na úrovní obcí samotných. Nepřiměřené zatěžování jednotlivých agend a nadbytečný nárust byrokratických činností a taktéž úřednických pozic (například u krajských úřadů by se mělo jednat o alarmující nárůst o 2,8 až 6,3 úvazků na každém krajském úřadě) považujeme za zcela nehospodárný, příliš složitý a drahý způsob řešení, což i za současné ekonomické situace nejen České republiky, kdy se mimo jiné i na úrovni vlády hovoří o snižování úřednických míst, nelze považovat za přijatelnou variantu. Zákonem navržený systém řešení je zbytečně složitý, kdy základem řešení bytové situace osob by měl být založen především na zákonem stanovené povinnosti a posílení sociální práce obcí, a to za spolupráce s terénními sociálními službami a sociálním poradenstvím, což lze na základě krajské sítě a potřeb obcí zabezpečit již za stávajícího znění zákona č. 108/2006 Sb. Tato varianta řešení by byla nejen jednodušší, ale zejména také efektivnější a s minimálními náklady na rozdíl od předpokládaného nárustu nákladů ze státního rozpočtu v takové extrémní výši, jaká je v souvislosti s předloženým materiálem navrhována. Taktéž je třeba uvážit, zda takto složitý systém podpory osob v bytové nouzi a osoby ohrožené bytovou nouzí je nezbytný a zda již nepřekračuje určitou únosnou mez ve smyslu svéprávnosti, odpovědnosti a svobody rozhodnutí těchto osob.
Přestože v návrhu (ve zprávě RIA k návrhu) je uvedeno, že na základě návrhu dojde ke snížení celospolečenských nákladů, které existence bytové nouze generuje, tento výrok považujeme za do značné míry neodpovídající ani realitě, ani předloženým propočtům. Nadto když do nákladů se s ohledem na řešení v jiném právním předpise neřeší náklady na poskytnutí MOP. Dále je nutné k předpokládaným nákladům připočíst skutečnost, že součástí cílové skupiny, na kterou je zákon namířen, je zároveň skupina osob, jež dlouhodobě či opakovaně selhává, tedy z hlediska nákladů tato opakovaná selhání ještě zvýší již tak vysoké předpokládané výdaje.
Taktéž je nutné vzít v potaz, že v případě, že osoby, které by mohly být ekonomicky činnými a jimž bude poskytnuto opatření v podobě bydlení – nájmu, fakticky žádnou ekonomickou činnost vykonávat nebudou (protože například nebudou dostatečně motivovaní), tj. pokud tyto osoby i nadále zůstanou v dávkovém systému, pak k budoucí předpokládané úspoře (která je prezentována) nedojde i z tohoto důvodu.
Návrh zákona je rozsáhlý a složitě konstruovaný, takže v praxi jeho uplatňování povede pravděpodobně k nejasným výkladům. Zároveň dojde k velké byrokratické zátěži, kdy některá ustanovení zákona postrádají účelovost či smysluplnost. Závěrem uvádíme, že máme za to, že z našeho pohledu se předložený návrh zákona o podpoře v bydlení a jeho realizace jeví jako nákladná záležitost, kdy objem vynaložených prostředků na personál/zaměstnance a státní příspěvky nebude v reálném součtu adekvátní očekávanému přínosu záměru zákona.
Neakceptováno Předkladatel je přesvědčen, že návrh zákona představuje nejnižší možnou míru složitosti, při které je zároveň možné dosáhnout účelu sledovaného navrhovanou právní úpravou. Přepracování návrhu jako celku nepovažuje předkladatel za nezbytné.
Co se týče variant řešení bytové nouze, dovolujeme si připomínkové místo upozornit na příslušné pasáže RIA, kde jsou vyhodnocovány varianty řešení tohoto problému. Kromě ponechání stávajícího stavu je posuzována i varianta, kdy by došlo pouze k posílení financování stávajícího systému sociální práce/služeb. Tato varianta problém bytové nouze neřeší, k efektivnímu řešení je zapotřebí mix různých opatření, kterých nelze dosáhnout jinak než předloženým návrhem zákona.
Zákonem navrhované procesy vychází v maximální možné míře ze systému přenesené působnosti, s jehož zajištěním mají krajské úřady zkušenosti, neboť jsou osvědčeným výplatním místem pro finanční prostředky ze státního rozpočtu (jako příklad lze uvést vyplácení 183 miliard korun ročně ze státního rozpočtu přibližně 10 tisícům subjektů v regionálním školství zřizovaných územně samosprávnými celky). Registrace poskytovatelů asistence a garancí je zase blízká agendě budování krajských sítí v sociálních službách. Systém se zapojením krajských úřadů se tak jeví jako nejvhodnější vhledem ke zkušenostem, kterými krajské úřady disponují a mohou je přenést do hladkého spuštění navrhované agendy, což potvrdila i externí vícekriteriální analýza možných variant, kterou si MMR nechalo zpracovat. Dané činnosti budou financovány prostřednictvím příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti.
Rovněž řada obcí má již detailní zkušenosti s realiziací nástrojů zákona, a to v rámci projektů OPZ a OPZ +. Pro tyto obce znamená zákon stabilní zdroj financí na realizaci aktivit, které již do své činnosti integrovaly. Pro obce, které se budou novou agendu teprve učit, stanovuje RIA postupný náběh činností a kapacit tak, aby realizace proběhla co nejplynuleji (viz. Analýza uskutečnitelnosti, která byla doplněna do Přílohy 6 RIA).
Co se týče nákladů zákona, dovolujeme si upozornit, že model zpracovaný Vládním analytickým útvarem zohledňuje i selhání určitého procenta domácností a jejich návrh do skupiny osob v bytové nouzi. Pro detaily doporučujeme nastudování modelu a jeho parametrů. Případný neúspěch domácnosti tedy neovlivní náklady zákona, protože se s ním v analýze počítá.
Co se týče úspor, dovolujeme si připomínkové místo opět odkázat na RIA, která uvádí, že vyčíslené náklady bytové nouze (a tedy potenciální úspory v případě, že se podaří tyto domácnosti z bytové nouze dostat) nejsou spojeny s ekonomickou činností domácnosti, ale s náklady spojenými se zdravotní péčí o osoby v bytové nouzi (náklady spojené s využíváním zdravotnických služeb, zdravotnické záchranné služby, pohotovostních služeb, náklady spojené s hospitalizacemi) a náhradní rodinnou péčí o děti. Úspory vycházejí z těchto nákladů bytové nouze, které bylo možné jednoznačně vyčíslit, a případná ekonomická ne/aktivita je nemůže ovlivnit. Předkladatel do nákladů bytové nouze nezahrnoval ty náklady, které nebylo možné objektivně vyčíslit, a sice: možné náklady související se vzděláváním dětí, přítomností domácího násilí, sníženou kvalitou života, náklady na vězeňství, náklady související s kriminalitou, ne/participací na trhu práce, přítomností závislostí, náklady související se stigmatizací a sociální kohezí a kvalitou veřejného prostoru vyčíslovány nebyly. Kdyby tyto náklady bytové nouze zahnuty byly, potencální úspory spojené s přijetím zákona, který bytovou nouzi postupně řeší, by byly ještě násobně vyšší (někteří autoři odhadují až desetinásobně).
Co se týče připomínky ke složitosti zákona, předkladatel konstatuje, že zákon reguluje komplexní problematiku - upravuje jak přenesenou, tak samostatnou působnost, a stanoví role velkého množství aktérů. MMR proto věnovalo velkou pozornost představování zákona relevantním aktérům - probíhaly vnější pracovní skupiny i dílčí konzultace. Dále se předpokládá tvorba detailních metodik (ve spolupráci s ASZ a MPSV). V rámci vypořádání meziresortního připomínkového řízení byla vybraná ustanovení návrhu zjednodušena. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023
MSK dále trvá na své připomínce. Návrh zákona je velmi drahým, věcně neefektivním a až alibistickým řešením, kdy státní rozpočet bude nepřiměřeně zatížen, dojde mimo jiné k nárůstu byrokracie a taktéž počtu úředních míst (nadto v rámci výkonu přenesené působnosti), a to v současné složité ekononické situaci ČR, kdy jsou opakovaně přijímány škrty nákladů ve státním rozpočtu prostřednictvím kosolidačních balíčků a jiných přijatých opatření. Je potřeba uvést, že i na zdejším krajském úřadě bude dle návrhu nutné příjmout nové zaměstance, a to nikoliv v zanedbalném množství (cca 6 úvazků), což bude stát nemalé finanční prostředky(cca 6 mil. Kč ročně) s tím, že v současné době nemáme volné pracovní kapacity stávajících zaměstannců a bude tak nutné na tyto nové úvazky sehnat vhodné osoby a taktéž je však i zaplatit. Významný počet nově vzniklých úvazků se bude týkat v případě přijetí návrhu nejen krajů, ale samozřejmě i obcí. MSK jednozačně považuje za vhodnější řešení posílit sociální práci na úrovni obcí a taktéž posílit terénní sociální služby a sociální poradenství. Opětovně taktéž uvádíme, že návrh lze bez jakýchkoliv pochyb považovat za složitě konstruovaný, nepřehledný a komplikovaný právní předpis. Lze taktéž konstatovat, že text návrhu je obsáhlý, avšak ne zcela srozumitelný, kdy jednotlivé činnosti, úkoly a povinosti zúčastněných aktérů jsou rozesety přůřezově a někdy s pouhým odkazem na prováděcí předpis (který však zatím není navržen/předložen), je pak i samotný proces (a to jak pro případné klienty, tak správní orgány) až překombinovaný, složitě navazující a nepřehledný. Taktéž lze konstatovat, že právě i zapojení tak širokého okruhu aktérů, kdy některé činnosti se překrývají, některé zapojení je toliko okrajové, někteří aktéři jsou zásadní, někteří snad jen preventívním kontrolním prvkem a u některých aktérů jsou jejich kompetence zcela nejasné, snižuje možnost efektivity daného návrhu. Návrh zákona o podpoře v bydlení je v předložené podobě nesystémovým a drahým řešením. Změna na doporučující dne 3. 11. 2023.
245 Moravskoslezský kraj Obecně D 2. K orgánu příslušnému k pověřování k Asistenci a Dozoru
Krajské úřady mají být příslušné pro pověřování k Asistenci a Dozoru.
Navrhujeme:
S ohledem na navrhované činnosti KMB považujeme za vhodnější a efektivnější, aby pověření k Asistenci a Garanci udělovalo/odebíralo KMB nejlépe velmi zjednodušeným postupem, kdy v případě, že by bylo nutné přezkoumat udělení, respektive neudělení či odebrání pověření, pak jako druhoinstanční/odvolací orgán by věc řešil krajský úřad.
Odůvodnění:
Máme zato, že přestože postup udělení pověření má být dle prezentovaného návrhu zjednodušeným postupem udělení registrace k sociálním službám dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o sociálních službách“), není v žádném ohledu vhodné (a to i s ohledem na rozdílnost procesu i agendy, včetně rozdílnosti funkční náplně úředníků řešících tuto agendu a také použití jiných zákonných ustanovení), aby orgánem v prvním stupni byl právě krajský úřad. Tedy pokud by odkaz na podobnost procesu pověřování k Asistenci a Garanci s rozhodováním o registraci sociálních služeb dle zákona o sociálních službách, byl hlavním argumentem pro svěření této agendy krajským úřadům, pak toto řešení považujeme za velmi nešťastné. Máme zato, že výrazně vhodnější je svěřit tyto kompetence právě KMB, které bude mít zaměstnance kvalifikované v problematice podpory v bydlení, a především se znalostmi daného území. Krajský úřad by byl v takovém případě odvolacím orgánem, a to samozřejmě včetně plnění funkce orgánu vykonávajícího agendy metodické činnosti a kontroly vůči KMB. Na ORP, jehož budou KMB součástí, by pak měla být vytvářena funkce Asistence či Garance přímo ze zákona, a nikoliv na základě uděleného pověření. Pověření k poskytování podporovaného obecního bydlení, i s ohledem na současným návrhem upravený zjednodušený až formální způsob pověření, by bylo možné řešit toliko dobrovolným zápisem obce, kdy možnost být pověřenou osobou by pro obec vyplývala ze samotného zákona.
Považujeme za zcela zásadní určení prvoinstančních a druhoinstančních orgánů v pořadí 1. KMB 2. krajský úřad také z důvodu, že v případě určení krajského úřadu jakožto prvoinstančního orgánu, rozhodujícím o pověření k poskytování Garance, Asistence (či k poskytování podporovaného obecního bydlení), případně k vyřizování stížností, dojde k naprosto nepřiměřenému zatížení již tak značně vytížených ústředních orgánů (zejména MPSV je v současné době výrazně vytížené, což se již za stávajících agend mimo jiné negativně promítá do lhůt vyřízení odvolacích řízení), při vyřizování odvolacích řízení či případných prošetřování vyřízení stížností. Proto jak pro rozhodování o pověření, tak pro případné vyřizování stížností (dle ustanovení § 175 zákona č. 500/2004 Sb.), považujeme za zcela oprávněný požadavek na určení KMB jakožto prvoinstančního orgánu. V případě, že by byly krajské úřady prvoinstančními orgány, tak, jak je uvedeno v návrhu, povede to mimo jiné k delší časové náročnosti jednotlivých procesů, jakož i k navýšení jejich počtu, tedy nebude se jednat o efektivní a hospodárné procesy. Vysvětleno Vzhledem k tomu, že pověřování se děje pro území kraje, je nezbytné, aby o pověření rozhodovaly v první instanci kraje. Zabrání se tím i střetu zájmů, kdy by kontaktní místa v přenesené působnosti rozhodovala o pověření vlastní obce. Předpokládají se jednotky udělených pověření ročně v daném kraji, proto předkladatel nepovažuje tuto agendu za zatěžující. Nová agenda je rovněž zohledněna ve výpočtu příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti pro kraje. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023
MSK dále trva na své připomínce. MSK i nadále vnímá krajské úřady jakožto prvoinstační orgán pro udělení pověření k asistenci a garanci jako nevhodný správní orgán, kdy KMB (s lepší znalostí vlastního území) by bylo zcela jistě vhodnějším orgánem a případný střed zájmu by mohl být velmi jednoduše vyloučen právě zákonnou úpravou umožňující obci být pověřenou osobou (nadto i předložený návrh pověření obce prezentuje jako zcela formální záležitost). Z hlediska příspěvku na přenesenou působnost pro kraje opětovně uvádíme, že návrh, jež vede k značnému nárustu byrokracie a zároveň s tím spojeným nutným nárustem úvazků úřednických míst, je za současné ekonomické situace nepřijatelný a v tomo konkrétním případě i velmi drahým řešením. Změna na doporučující dne 3. 11. 2023.
246 Moravskoslezský kraj Obecně Z 3. Ke kontrolní činnosti krajských úřadů
Krajské úřady mají dle návrhu vykonávat kontrolu výkonu Asistence a Garance.
Navrhujeme: Navrhujeme, aby agendu kontrol Asistence a Garance vykonávalo KMB.
Odůvodnění:
Máme zato, že jak agenda pověření, tak agenda kontrol výkonu činností na základě těchto pověření by měla být svěřena KMB, a to i s ohledem na výše uvedenou zásadní připomínku č. 2.
Taktéž by mělo být stanoveno, co přesně bude předmětem kontroly kontrolujícího orgánu (které procesy či skutečnosti). Z textu návrhu totiž tato skutečnost nevyplývá. Například v ustanovení § 90 návrhu je uvedeno, že „krajský úřad kontroluje řádné provádění podpůrného opatření, na jehož poskytování byl přiznán příspěvek“, co je však „řádné provádění podpůrného opatření“ zákon přímo neobsahuje. Pouze v důvodové zprávě k návrhu je k § 19 uvedeno: „Řádné poskytování znamená poskytování podpůrného opatření v souladu s minimálními požadavky stanovenými zákonem, v případě asistence v bydlení, poskytování garancí a poskytování podnájemního bydlení také vyhláškami, kterými se stanoví standardy kvality poskytování daného podpůrného opatření. Kontrolu lze provádět nejen návštěvou v obydlí (odst. 2), ale také například rozhovorem s podporovanou osobou, s vlastníkem bytu, vyžádáním listin (například kontrola záznamů v evidenci o provedených úkonech asistence aj. Navrhuje se výslovně stanovit, že kontrola řádného poskytování podpůrného opatření může zahrnovat i kontrolu souvisejících povinností poskytovatele. Typicky se bude jednat o povinnosti, které vyplývají ze zákona, nikoliv ze smluvního vztahu mezi poskytovatelem a podporovanou osobou nebo mezi poskytovatelem a vlastníkem bytu v případě poskytování garancí. Takovou povinností je např. informační povinnost poskytovatele podporovaného obecního bydlení vůči poskytovateli asistence (§ 79), povinnost vkládat do evidence asistenční plány, záznamy o plnění asistence a aktualizace asistenčních plánů (§ 83 odst. 5), další informační povinnosti poskytovatelů asistence (§ 85), povinnost kteréhokoliv poskytovatele svolat jednání při hrozbě ztráty bydlení (§ 88). Podobná „doprovodná“ povinnost však nemusí být podrobně specifikována přímo v zákoně. Ustanovení § 87 obsahuje i zákonné zmocnění pro vydání vyhlášky o standardech kvality poskytování asistence. Tato vyhláška bude obsahovat mj. i standardy dokumentace poskytování asistence [§ 87 odst. 2 písm. d)]. Předpokládá se, že Ministerstvo práce a sociálních věcí jako standard stanoví, že se provádí záznam o každém provedeném úkonu asistence. Během kontroly pak bude moci kontaktní místo (popřípadě krajský úřad nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 90 odst. 1, 3 a 4) zkoumat, zda poskytovatel asistence skutečně takové záznamy vede, zda odpovídají skutečnosti a zda z nich nevyplývá, že měl poskytovatel asistence splnit jinou svoji povinnost, např. informovat kontaktní místo o neposkytování součinnosti podporovanou osobou podle § 85 písm. b), vrátit část příspěvku na poskytování asistence podle § 110 odst. 3 nebo informovat krajský úřad o neposkytování součinnosti podporovanou osobou podle § 114 odst. 1 věty druhé.“
A dále že: „Konkrétní postup při kontrole bude stanoven ve standardech kvality kontaktního místa a navazujících metodikách.“
Jestliže důvod neuvedení kontrolovaných oblastí a konkrétních údajů či skutečností není v zákoně záměrně uveden, aby mohl být proces zjednodušen, k tomuto uvádíme, že v případě přenesené působnosti se nejedená o vhodnou alternativu řešení, a naopak může docházet k nevyjasnění jak v jednotlivých kompetencích kontrolních institucí, tak v povinnostech, které musí být dodržovány. Nadto z důvodové zprávy vyplývá přímo i nepřímo velmi široké pole oblastí pro kontrolu, kdy není zjevné, zda bude povinností kontrolujícího orgánu kontrolovat veškeré možné oblasti či jen vybrané. S takto definovanou úpravou kontrol dle navrhovaného zákona není možné souhlasit.
K tomuto doplňujeme, že plánovaný počet prováděcích právních předpisů (tak, jak je v textu návrhu zákona uváděno) právní úpravu nikterak nezpřehlední. Vysvětleno Kontrolu řádného provádění podpůrných opatření skutečně mají provádět primárně kontaktní místa. Na rozdíl od krajských úřadů, MMR a MPSV totiž musejí podle § 19 provádět kontrolu řádného poskytování podpůrných opatření nejméně jednou ročně. Vizte též odůvodnění § 88 [dříve § 90] v DZ:
"Nad výkonem poskytování podpůrných opatření vykonávají kontrolu kromě kontaktního místa (podle § 19), které má povinnosti kontroly nejméně jednou ročně u každého podpůrného opatření, také krajské úřady, MMR a MPSV, přičemž každý z nich vykonává kontrolu v jím spravované oblasti.
Samozřejmě i pro kontrolu poskytování podpůrných opatření platí § 27 věta druhá kontrolního řádu: 'Kontrolní orgán koordinuje obsah plánu kontrol s ostatními kontrolními orgány, je-li to v zájmu ochrany práv kontrolovaných osob a nebrání-li tomu účel kontrol.'. Poskytovatelé ani podporované osoby nemohou být kontrolami nadměrně zatěžováni, a proto musejí kontrolní orgány svoji kontrolní činnost koordinovat.".
Možnost provádění kontrol ze strany krajského úřadu má tedy doplňkovou povahu a je stanovena zejména z toho důvodu, že v některých případech bude poskytovatelem podpůrných opatření sama obec s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností by pak v roli kontaktního místa kontroloval (v přenesené působnosti) činnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností při poskytování podpůrného opatření (v samostatné působnosti). Předkladatel proto považoval za vhodné doplnit pravomoc krajského úřadu provádět kontroly také, aby mohl kontrolovat řádné poskytování podpůrných opatření ze strany obcí s rozšířenou působností, jejich příspěvkových organizací nebo jinak jimi ovládaných právnických osob.
Předkladatel je rovněž přesvědčen o tom, že je v důvodové zprávě okruh kontrolovaných skutečností dostatečně přiblížen a že není vhodné jej kazusticky vypisovat v normativním textu. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023
MSK i nadále trvá na své připomínce. Máme za to, že že jak agenda pověření, tak agenda kontrol výkonu činností na základě těchto pověření by měla být svěřena KMB. Zároveň nemáme zato, že ustanovení § 27 kontrolního řádu opravňuje jakýkoliv správní orgán k přístupu ke kontrolám tak, že pakliže již jiný správní orgán jakoukoliv kontrolu u daného subjektu vykonal, je tím i on zproštěn povinnosti vykonávat kontroly v rámci svých kompetencí s odůvodněním nadbytečné zátěže kontrolované osoby.
247 Moravskoslezský kraj Obecně Z 4. K absenci evidence osob
V návrhu zcela chybí informace o způsobu a formě centrální evidence žadatelů.
Navrhujeme:
Navrhujeme návrh přepracovat a v případě stávajícího znění dopracovat návrh centrální evidence.
Odůvodnění:
V návrhu zcela chybí informace o způsobu a formě centrální evidence žadatelů, které svojí absencí představuje neakceptovatelné riziko pro zabránění duplicit vykonávaných aktivit či evidovaných žádostí, i když například v § 162 nebo § 166 je výslovně zmíněná evidence. Pravděpodobně je míněná evidence na úrovni kontaktního místa, což je z našeho pohledu nedostatečné. § 162 zároveň specifikuje možnosti přístupu do „evidence“ v poměrně širokém kontextu. Bez bližší specifikace této evidence nelze navrhovaný text akceptovat. V textu není definována oprávněnost žadatele s ohledem na rodinný stav, lze si představit situaci, kdy nesezdaní partneři žádají každý sám podporu na jiném kontaktním místě a vynaložené úsilí dvou kontaktních míst se věnuje jedné rodině. Vysvětleno Forma a způsob evidence žadatelů je obsažena v rámci celého normativního předpisu. Jedná se evidenci, do které budou mít přístup všechna KMB, a budou mít přístup k informacím o jednotlivých žadatelích. Každé KMB tedy bude "vidět" žadatele jiných KMB. Nelze sice vyloučit, že si jeden žadatel podá současně žádosti na jiných KMB, nicméně toto není problém, neboť v případě rozhodnutí jednoho KMB je toto rozhodnutí přednostní a druhé KMB musí řízení zastavit. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
248 Moravskoslezský kraj Obecně D 5. K poskytování státních příspěvků
Agenda výplaty státních příspěvků má být svěřena krajským úřadům.
Navrhujeme:
Agenda poskytování státních příspěvků dle navrhovaného zákona by z hlediska systémovosti a opět potřebné efektivity systému podpory měla být řešena a rozhodována na úrovni Úřadu práce ČR, a nikoliv krajského úřadu.
Odůvodnění:
Není zde žádný důvod, aby řízení o poskytnutí příspěvků, vyjma snad příspěvku na obecní podporované bydlení (využívaného pro účely bytové politiky), bylo vedeno jiným správním orgánem, než je úřad práce, který je v systematice poskytování příspěvků na více úrovních podpory zcela kvalifikovaný orgán a zároveň také centrální orgán.
Již v minulosti se vyplácelo v České republice více než 20 různých typů sociálních dávek na třech různých úrovních státní správy, resp. samosprávy, kdy systém byl zastaralý, nákladný a nepřehledný. Od reformy v roce 2012 se o nepojistné sociální dávky žádá pouze na jednom místě – na úřadu práce. S ohledem na skutečnost, že dávky příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení jsou tedy taktéž vypláceny úřadem práce, je zcela logickým východiskem, aby o příspěvcích dle návrhu bylo rozhodováno a byly vypláceny úřadem práce. Personální posílení a podpora úvazků by pak v nezbytné míře mohla směřovat právě k úřadům práce. K přijetí nových zaměstnanců by byly nuceny na místo úřadů práce i krajské úřady, v případě, že by agenda státních příspěvků byla svěřena krajským úřadům, tak, jak je uvedeno v návrhu. Lze konstatovat, že ať bude agenda poskytování příspěvků svěřena úřadům práce či krajským úřadům, vždy dojde k navýšení počtu zaměstnanců. Máme za to, že rozmělňování agendy výplat státních příspěvků na úroveň krajů je nevhodné řešení, které je zcela nesystémové a v rozporu se základní myšlenkou a principy výše zmíněné novely z roku 2012. Taktéž z hlediska dostupnosti je úřad práce vhodnějším správním orgánem (zejména v některých krajích je dojezdová vzdálenost k sídlu krajského úřadu větší oproti kontaktním pracovištím úřadu práce). Ve smyslu poradenství, ať již obecného či specializovaného, považujeme samozřejmě za správné, ať se odehrává na úrovni obcí (KMB), avšak ve vztahu k vyplácení příspěvků vnímáme úřad práce jako jediné systémově správné řešení, a to bez ohledu na vnímání úřadů práce veřejností a na skutečnost, zda se zde občané cítí komfortně či zda úřadu důvěřují. Pokud by měl být systematicky příspěvek zařazen, tak obdobu můžeme hledat například u příspěvku vypláceného pověřeným osobám jakožto doprovodným organizacím. Vysvětleno Změna navrhovaná v připomínce by znamenala kompletní změnu koncepce systému navrhovaného zákonem. Úřad práce ČR, resp. jeho pobočky a územní pracoviště, sice zajišťují některá opatření, na která odkazuje návrh zákona (zejména dávkovou podporu), těžiště jejich činnosti je však v současnosti právě v oblastech dávkové podpory a podpory zaměstnanosti, nikoliv v poradenství zaměřeném na bydlení. Oproti tomu kontaktní místa pro bydlení budou pracovat i s dalšími oblastmi, neboť v systému zákona plní důležitou poradenskou a koordinační roli, např. v navázání na specializované poradenství (právní, dluhové, realitní), a plní rovněž další úkoly v oblasti koordinace poskytování garancí, podnájemního bydlení nebo asistence v bydlení. Zároveň budou kontaktní místa úzce spolupracovat s obcemi, a to jak na úrovni ORP, tak na úrovních nižších. Nepůjde přitom pouze o oblast sociálních věcí, ale i o oblast správy majetku, zejména bytového fondu. To vše by znamenalo nové agendy a nové dovednosti, které současný rejstřík činností Úřadu práce ČR neobsahuje. Vzhledem k dlouhodobému personálnímu deficitu, který již nyní způsobuje opožďování výplaty dávek, a značným změnám v oblasti digitalizace Úřadu práce ČR a jím spravovaných agend, není technicky a kapacitně proveditelné přidání nových agend v časovém horizontu, který je potřebný pro implementaci zákona. Zavedení nových systémů a aplikací bude trvat několik let, souběžné zavádění nových procesů a agend není v silách Úřadu práce ČR, aniž by byla ohrožena probíhající digitalizace a další změny.
Zákonem navrhované procesy vychází v maximální možné míře ze systému přenesené působnosti, s jehož zajištěním mají naopak krajské úřady více zkušeností než zmiňovaný Úřad práce ČR, neboť jsou osvědčeným výplatním místem pro finanční prostředky ze státního rozpočtu (jako příklad lze uvést vyplácení 183 miliard korun ročně ze státního rozpočtu přibližně 10 tisícům subjektů v regionálním školství zřizovaných územně samosprávnými celky). Registrace poskytovatelů asistence a garancí je zase blízká agendě budování krajských sítí v sociálních službách. Systém se zapojením krajských úřadů se tak jeví jako nejvhodnější vhledem ke zkušenostem, kterými krajské úřady disponují a mohou je přenést do hladkého spuštění navrhované agendy, což potvrdila i externí vícekriteriální analýza možných variant, kterou si MMR nechalo zpracovat.
Krom aspektu přetíženosti a nové dosud nerealizované agendy je v případě kontaktních míst pro bydlení důležitá také skutečnost potvrzená výzkumy STEM/MARK pro MPSV (2022), tedy že obyvatelé ČR vnímají pobočky Úřadu práce ČR jako stigmatizované a výrazně preferují obce jako místa, kam by šli řešit svou problematickou situaci v oblasti bydlení. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023
MSK i nadále trvá na své připomínce. MSK má za to, že agenda a poskytování státních příspěvků dle navrhovaného zákona by z hlediska systémovosti a opět potřebné efektivity systému podpory měla být řešena a rozhodována na úrovni Úřadu práce ČR, a nikoliv krajského úřadu. V rámci vypořádání je argumentováno mimo jiné stigmatizací úřadů práce a nevhodností tohoto úřadu z hlediska kompetencí poradenství v oblasti bydlení. Avšak výplata státních příspěvků není nutně spojena s vyčerpávajícím poradenstvím, respektive určením úřadu práce jako styčným kontaktním místem bydlením. S ohledem na skutečnost, že dávky příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení jsou tedy taktéž vypláceny úřadem práce, je zcela logickým východiskem, aby o příspěvcích dle návrhu bylo rozhodováno a byly vypláceny úřadem práce. Změna na doporučující dne 3. 11. 2023.
249 Moravskoslezský kraj Obecně D 6. Ke stanovení počtu poskytovatelů Garance či Asistence a proces vydávání/odejmutí pověření
Dle návrhu není dáno omezení pro počet poskytovatelů Garance či Asistence.
Navrhujeme:
Navrhujeme možnost uvážení, zda v daném území je potřeba dalšího poskytovatele Garance či Asistence. Viz připomínka výše, pro určení potřebnosti by bylo vhodné právě KMB.
Odůvodnění:
Navrhujeme možnost správního uvážení, zda v daném území je potřeba dalšího poskytovatele Garance či Asistence, kdy pro určení potřebnosti v dané lokalitě by bylo vhodné právě KMB. Přestože návrh obsahuje v rámci rozhodování o žádosti pro vydání pověření k poskytování asistence či garance jen úzký okruh požadavků a svádí tak k vyhodnocení správního řízení o vydání pověření jako velmi jednoduchého až formálního procesu, za situace, kdy se jedná o správní řízení, nelze odhlédnout od veškerých požadavků zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Tedy i případná možnost uvážení již systém o tolik nezatíží a může naopak přispět k jeho efektivitě a hospodárnosti.
Ve vztahu ke správnímu řízení je nutné také zmínit, že zejména v případě případného odnímání pověření již o zjednodušeném či formálním rozhodování nelze v žádném ohledu hovořit. Správní řád vyžaduje zcela jasný postup, podmínky pro odejmutí musí být také zcela jasně dány zákonem a musí být prokazatelné (tedy na základě faktů) a jednoznačné i pro případ nejen dovolání, ale zejména správní žaloby. V této souvislosti by mělo být lépe specifikováno taktéž hrubé a méně závažné porušení povinnosti. Vysvětleno Potřeba poskytování podpůrných opatření vyplývá ze samotné existence potřebných na daném území. Pokud je již poptávka po podpůrných opatřeních zcela uspokojena, není prostor pro to, aby na daném území zahájil činnost nový poskytovatel, ledaže by nový poskytoval nabízel podpůrná opatření ve vyšší kvalitě, což by přimělo část potřebných, resp. podporovaných osob, aby k tomuto novému poskytovateli "přestoupili". Takovou případnou konkurenci je třeba považovat za prospěšnou, neboť povede ke zvýšení kvality poskytovaných podpůrných opatření i nad úroveň stanovenou zákonem a prováděcími vyhláškami. Navrhované opatření by umožňovalo kontaktnímu místu, aby tuto konkurenci znemožnilo, např. i ve prospěch etablovaného, "obecního" poskytovatele podpůrných opatření, čímž by obec mohla, zejména s ohledem na možnost využití příspěvku na poskytování podporovaného obecního bydlení, sledovat vlastní prospěch. Případně by mohlo docházet k tomu, že by na nátlak politické reprezentace obce "rozhodlo" kontaktní místo o tom, že již ve správním obvodu nemají být činní další poskytovatelé podpůrných opatření, přestože by podpůrná opatření ještě nebyla poskytována všem potřebným. V případě, že by podmínkou vydání takového aktu (zřejmě v podobě opatření obecné povahy) bylo právě poskytování podpůrných opatření všem potřebným na území obce, postrádala by taková úprava smysl, pokud by jejím cílem nebylo pouze z hlediska veřejného zájmu nežádoucí omezení konkurence (vizte výše). Uvedenému návrhu proto není možné vyhovět. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023
MSK i nadále trvá na připomínce. Máme za to, že v rámci procesu vydávání/odejímání pověření by měl být prostor i k uvážení potřebnosti dalších poskytovatelů na daném území. Případná možnost uvážení již systém o tolik nezatíží a může naopak přispět k jeho efektivitě a hospodárnosti. Taktéž opakovaně uvádíme, že v případě správního řízení, a to zejména při odejímání pověření nelze o zjednodušeném a formálním procesu ze strany správního orgánu hovořit, přestože dle návrhu (a jeho odůvodnění) je tak proces předkladateli prezentován. Taktéž v rámci podmínek zařazování bytů KMB by měly být tyto podmínky jasně stanoveny (např. jasně stanovenou podmínkou, že nelze zařadit byt, pokud by jeho zařazením vznikla vyloučená lokalita (gheta, ubytovny..atd.)
Změna na doporučující dne 3. 11. 2023.
250 Moravskoslezský kraj Obecně Z 7. K financování příspěvků na poskytování podpůrných opatření
Příspěvek na poskytování podpůrných opatření má být dle návrhu přiznáván dopředu dle doby trvání či účinnosti smlouvy.
Navrhujeme:
Navrhujeme přiznání a vyplacení příspěvku na poskytování podpůrných opatření zpětně.
Odůvodnění:
Příspěvek na poskytování podpůrných opatření má být přiznáván nikoliv zpětně, avšak dopředu dle doby trvání či účinnosti smlouvy (§ 97 návrhu), kdy následně v rámci ročních vyúčtování s termínem do 30. 4. se má podat vyúčtování využitých příspěvků s následným navrácením poměrných „nevyužitých“ příspěvků ve lhůtě do 31. 5. Máme za to, že poskytování příspěvků dopředu a spoléhání se na navrácení příspěvků ex post je velmi rizikovým nastavením, kdy vzniká nebezpečí až nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky, neboť při takovém systému je zde velké, až nepřijatelné riziko nedobrovolného navrácení těchto finančních prostředků. A následně tedy taktéž hrozí jejich neúspěšné či dlouhodobé vymáhání. Vysvětleno
Zpětné vyplácení příspěvků bylo konzultováno s potenciálními poskytovateli podpůrných opatření. Zpětné vyplácení by znamenalo přílišné nároky na cash-flow poskytovatele, jejichž vinou by bylo mnoha poskytovatelům fakticky znemožněno do systému vstoupit, což by předkladatel považoval za velmi nežádoucí. Cílem předkladatele je vytvářet dostatečné absorpční kapacity v území. Eventuální nehodpodárné nakládaní s příspěvky je ošetřeno dostatečnými kontrolními mechanismy. U nových poskytovatelů podpůrných opatření poskytování garancí nebo podnájemního bydlení je navíc zavedeno základní pověření, které umožňuje pouze omezené čerpání příspěvků, dokud se poskytovatel neosvědčí. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023
MSK trvá na své připomínce. Máme za to, že kontrolní mechanismy v tomto přípdě nejsou dostatečnou zárukou. Přiznání příspěvků dopředu je tak velmi vysokým až nepřijatelným rizikem. Navrhujeme však v kontextu vypořádání, aby nebylo vyplácení ex post, ale v určitých krastších intervalech (kvartálně či co 6 měsíců), a to spolu s vyúčtováním. Je nutné vycházet ze zásad přístupu a péče řádného hospodáře s tím, že opětovně uváíme, že v době úsporných opatření bude nutné nenavrácené finanční protředky vymáhat, což bývá velmi zdlouhavý a drahý proces, který nadto ani nemusí být úspěšný.
251 Moravskoslezský kraj Obecně D 8. Ke spolugestorství dvou ministerstev
Gestorství dvou rezortů (MPSV a MMR) se negativně promítá do navrhované normy.
Navrhujeme:
Navrhujeme lépe definovat jednotlivé kompetence MPSV a MMR.
Odůvodnění:
V rámci celého návrhu zákona je nutné poukázat, že jednotlivé agendy se natolik prolínají a nejsou zřetelně odděleny jednotlivé kompetence, že lze očekávat, že nastanou nejasnosti a spory o to, které ministerstvo je za danou oblast gestorem. Vysvětleno
Ustanovení § 11 rozlišuje agendu MMR i MPSV a jasně rozlišuje zaměření obou resortů. Detailněji téma kompetencí rozpracovává v odůvodnění téhož ustanovení důvodová zpráva. Zároveň se vždy o agendě daného ministerstva hovoří u relevantních paragrafů. V případě MPSV např. v § 76, § 82, § 85, § 88 (ten dále jasně specifikuje oddělení oblastí kontroly jednotlivými resorty). ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023
MSK trvá na své připomínce. Přes ve vypořádání uvedených ustanovení, jež nám byly k dispozici, máme za to, že prolínání jednotlivých kompetencí je nejasné.
Změna na doporučující dne 3. 11. 2023.
252 Moravskoslezský kraj § 10 odst. 2 D 1. Navrhované znění:
„(2) Kontaktním místem je obecní úřad obce s rozšířenou působností.“
Navrhujeme:
Navrhujeme možnost nezřizovat KMB obce s rozšířenou působností (dále také „ORP“) v případě, že obec výkon podpory v bydlení na svém území nepotřebuje řešit.
Odůvodnění:
Z návrhu vyplývá, že každá ORP ze zákona zřizuje kontaktní místo, avšak ne každá ORP na svém území potřebuje řešit problematiku nedostatku bytových jednotek a osob ohrožených ztrátou bydlení či v bytové nouzi. Přestože je pochopitelné, že možnost zřídit KMB musí vyplývat ze zákona, povinnost zřídit KMB na všech ORP je zbytečně drahá varianta, která nadto nemusí odpovídat potřebám daného území. Vysvětleno
Podle dat, která získal předkladatel při tvorbě zákona (vizte RIA), je nezbyné, aby KMB bylo na každém ORP. Systém ale zohledňuje situaci v jednotlivých ORP, neboť počet pracovníků v přenesené působnosti je kalkulován dle míry zatížení území problémem bytové nouze a ohrožení bytovou nouzí. Náklady a úvazky se tedy modelují podle velikosti problému v daném území, nikoli paušálně. Navíc je žádoucí, aby obyvatelé daného ORP nemuseli při hledání řešení své bytové nouze odcházet na území jiné obce, která se primárně zaměřuje na řešení situace svých obyvatel. Celý systém je nastavený tak, aby dokázal vyhodnocovat, komu stačí prevence a méně nákladná opatření, jako je poradenství, a kdo pro získání či udržení bydlení potřebuje nákladnější podpůrná opatření. Umí tak veřejné prostředky šetřit. Prevenci zajišťují právě poradci na kontaktních místech, díky nim mohou být poradenství a prevence poskytnuty včas. Kontaktní místa zajišťují také koordinaci systému a provázanost s poskytovali podpůrných opatření, Úřady práce, poskytovateli soc. služeb aj. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023
MSK trvá na své připomínce. Jeví se jako příliš drahé a nadbytečné zřizovat KMB i v lokalitách (území ORP), kde tyto nejsou potřebné. Poradenství jako takové je zvládnutelné i z pozice běžné sociální práce. Tak jak i vyplývá ze zákona o obcích, obec je zodpovědná za své občany, mělo byt proto být právě na dané obci, tj. na jejich samosprávách, zda KMB zřící. Na území republiky jsou velké odlišnosti a na území těch ORP, kde by nebylo pořeba problematiku řešit, se pak jeví zřizování KMB jako nadbytečné, drahé a tedy nehospodárné.
Změna na doporučující dne 3. 11. 2023.
253 Moravskoslezský kraj § 24 D 2. Navrhujeme:
Navrhujeme vypustit ustanovení § 24 návrhu o standardech kvality KMB.
Odůvodnění:
Stanovení standardů kvality pro činnost KMB považujeme za nadbytečnou a byrokratickou zátěž. Neakceptováno Předkladatel nesouhlasí s vypuštěním standardů kvality. Standardy budou specifikovat zásady činnosti kontaktního místa, standardy práce s osobami, kterým je poskytováno poradenství, s potřebnými a s podporovanými osobami, další podrobnosti o obsahu a způsobu vypracování zprávy o bydlení, požadavky na personální a organizační zajištění činnosti kontaktního místa, požadavky na kvalifikaci osob vykonávajících činnost kontaktního místa a pravidla vstupního a dalšího vzdělávání těchto osob a také technicko-provozní zajištění činnosti kontaktního místa. Tyto standardy nebude muset vydávat každé kontaktní místo samostatně, budou upraveny ve vyhlášce. Předkladatel si dovoluje upozornit na to, že existují i standardy kvality sociálně-právní ochrany podle § 9a odst. 3 a 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, které nelze považovat za nadbytečné, nýbrž které cílí na sjednocení činnosti a zaručení určité úrovně poskytované služby, obdobně jako zamýšlené standardy kontaktních míst. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023
MSK trvá na své připomínce. Máme zato, že v případě KMB a kvality jejich činnosti jsou standardy byrokratickou zátěží. Návrh standardů však v době přijímání tohoto zákona není předložen a není možné se tak blíže vyjádřit k jejich obsahu.
Změna na doporučující dne 3. 11. 2023.
254 Moravskoslezský kraj § 73 odst. 3 D 3. Podrobný obsah standardů kvality poskytování garancí stanoví ministerstvo vyhláškou.
Navrhovaný text:
Podrobný obsah standardů kvality poskytování garancí je uveden v příloze č. 6 tohoto zákona.
Odůvodnění:
Základní parametry například v oblasti kvality poskytovaného bydlení jsou součástí tohoto návrhu zákona (viz příloha č. 3. tohoto návrhu zákona), z logiky věci by tedy i parametry poskytování garancí bylo vhodné umístit na stejné úrovni. Z uvedeného textu je spíše patrné, že gestorství dvou rezortů se negativně promítá do navrhované právní úpravy, kdy jeden rezort byl schopen zpracovat v daném termínu standardy pro jednu oblast a druhý rezort ne. Ukazuje se zde negativní jev, spojený se spolugestorstvím MPSV a MMR. V rámci celého návrhu zákona je nutné poukázat, že jednotlivé agendy se natolik prolínají a nejsou zřetelně odděleny jednotlivé kompetence, že lze očekávat, že nastanou nejasnosti a spory o to, které ministerstvo je za danou oblast gestorem. Vysvětleno Stanovení standardů kvality poskytování garancí vyhláškou vychází z obdobné úpravy stanovení standardů kvality poskytování asistence. Tato úprava je zase inspirována standardy kvality sociálních služeb podle § 99 zákona o sociálních službách. Předkladatel ve stanovení standardů kvality vyhláškou tedy vychází z osvědčené právní úpravy. Předkladatel nehodlá riskovat, že zákonná úprava standardů kvality nebude dostatečně flexibilní, a že proto nebude možné vhodně reagovat na potíže vyplynuvší z domácí praxe, popřípadě nebude možné v relativně krátké době stanovit jako standard domácí nebo i zahraniční dobrou praxi. Srovnání s přílohou č. 3 návrhu zákona není podle předkladatele příliš vhodné, neboť nepředpokládá natolik rychlý vývoj v tom, co je považováno za dostatečný technický standard bytu. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023
MSK trvá na své připomínce. V rámci předkládání návrhu zákona by bylo zcela vhodnější spolu s tímto návrhem předložit i zamýšlené prováděcí předpisy. Pokud prováděcí předpisy musí být k danému schvalovanému zákonu vytvořeny (byť nelze považovat tuto decentralizaci za zcela šťastnou), pak by jejich obsah měl být alespoň znám předem.
Změna na doporučující dne 3. 11. 2023.
255 Moravskoslezský kraj § 78 odst. 3 Z 4. Nájemné musí být ujednáno nejvýše ve výši 80 % nájemného podle cenové mapy nájemného v okamžiku uzavření smlouvy.
Navrhujeme:
Navrhujeme text ve znění: „Nájemné musí být ujednáno nejvýše ve výši 100 % nájemného podle cenové mapy nájemného v okamžiku uzavření smlouvy.“
Odůvodnění:
Je zcela na poskytovateli bydlení stanovit výši nájmu až do ceny podle cenové mapy. Stanovení ceny bude faktorem při posuzování vhodnosti poskytovatele, uměle vytvořený strop může vést k nezájmu ze strany poskytovatelů. Akceptováno jinak Ustanovení § 74 odst. 3 [dříve § 78 odst. 3] bude uvedeno v následujícím znění:
"Nájemní smlouva obsahuje ujednání výše nájemného nepřesahující výši nájemného podle cenové mapy nájemného v okamžiku uzavření nájemní smlouvy.".
Jde o totožnou úpravu jako u poskytování garancí. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
256 Moravskoslezský kraj § 87 odst. 3 D 5. Stávající text:
Podrobný obsah standardů kvality poskytování asistence stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou.
Navrhovaný text:
„Podrobný obsah standardů kvality poskytování asistence je uveden v příloze č. 7 tohoto zákona.“
Odůvodnění:
Základní parametry například v oblasti kvality poskytovaného bydlení jsou součástí tohoto návrhu zákona (viz příloha č. 3), z logiky věci by tedy i parametry poskytování asistence by bylo vhodné umístit na stejné úrovni. Vysvětleno Předlohou pro zvolené řešení jsou standardy kvality sociálních služeb, které na základě zmocnění v zákoně o sociálních službách vydává MPSV jako prováděcí vyhlášku. Předkladatel zvolil obdobné řešení také pro standardy kvality poskytování asistence (v bydlení) a pro standardy kvality poskytování ostatních podpůrných opatření. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023
MSK i nadále trvá na své připomínce. V rámci předkládání návrhu zákona by bylo zcela vhodnější spolu s tímto návrhem předložit i zamýšlené prováděcí předpisy. Pokud prováděcí předpisy musí být k danému schvalovanému zákonu vytvořeny (byť nelze považovat tuto decentralizaci za zcela šťastnou), pak by jejich obsah měl být alespoň znám předem. Změna na doporučující dne 3. 11. 2023.
257 Moravskoslezský kraj § 19 odst. 1 a § 90 odst. 1 Z 6. Stávající text:
§ 19 odst. 1 – Kontaktní místo alespoň jednou ročně kontroluje, zda je podpůrné opatření, na které byl přiznán příspěvek, poskytováno řádně. Kontrola řádného poskytování podpůrného opatření může zahrnovat i kontrolu souvisejících povinností poskytovatele.
§ 90 odst. 1 - Krajský úřad kontroluje řádné provádění podpůrného opatření, na jehož poskytování byl přiznán příspěvek.
Navrhujeme:
Navrhujeme upravit a definovat zákonem, co má být podstatou „řádného“ provádění podpůrných opatření.
Odůvodnění:
Z textu navrhované zákonné úpravy není zjevné, co má být předmětem kontroly. Pokud tato skutečnost má být předmětem kontroly, měly by být požadavky jasně dány zákonem, viz zásadní připomínka č. 3. Vysvětleno Pojem řádný je jako neurčitý právní pojem používán v právu zcela běžně. Vzhledem k tomu, že poskytování podpůrných opatření je prováděno na základě (soukromoprávních) smluv, je na místě tento pojem vykládat v souladu se zavedeným výkladem pojmu řádně, jak je užíván mj. v občanském zákoníku (vizte zejména jeho § 1908 odst. 2). Zjednodušeně se dá říci, že pojem řádně lze vyložit jako v ujednané kvalitě, a není-li ujednána, ve kvalitě vzhledem k místu a času obvyklé. Korektivem tohoto obecného sdělení pak budou jednak přímo jednotlivá ustanovení zákona, která např. u asistence stanoví, že některé úkony asistence mohou provádět pouze osoby se stanovenou kvalifikací, jednak vyhlášky o standardech kvality poskytování jednotlivých podpůrných opatření, které kvalitu poskytování podpůrných opatření stanoví ve větší míře podrobnosti. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023
MSK i nadále trvá na své připomínce. V rámci přenesené působnosti a případných kontrol, následných sankcí a sankčních správních řízení bude nutné mít specifikováno jak to, co se má kontrolovat, tak případně co se má sancionovat a tedy co je jednoznačným porušením řádného výkonu, tj. je potřeba mít definováno, co je řádným poskytováním či prováděním dle tohoto zákona myšleno..
258 Moravskoslezský kraj § 93 odst. 1 D 7. Stávající text:
Příslušným k přiznání příspěvku je krajský úřad, v jehož správním obvodu se podpůrné opatření poskytuje.
Navrhovaný text:
„Příslušným k přiznání příspěvku je Úřad práce, v jehož územní působnosti se podpůrné opatření poskytuje.“
Odůvodnění:
Vyplácení příspěvků prostřednictvím krajských úřadů je nesystémové řešení, které narušuje strukturu vyplácení finanční podpory, viz také zásadní obecná připomínka č. 4. Tato tendence vytvoří nepřehledný, složitý a nefunkční systém. Zároveň s akceptací této připomínky je nutné upravit § 93 odst. 2, § 100 odst. 1, § 101, § 102 odst. 1, § 103, § 104, § 105 odst. 1, § 106 odst. 5, § 109 odst. 1, § 111 odst. 1 a 2, § 112 odst. 1 a 2, § 114 odst. 1 a 2, § 115, § 150, § 151 odst. 1, § 152, § 153, § 157 odst. 3 písm. c), § 159. Neakceptováno Změna navrhovaná v připomínce by znamenala kompletní změnu koncepce systému navrhovaného zákonem. Úřad práce ČR, resp. jeho pobočky a územní pracoviště, sice zajišťují některá opatření, na která odkazuje návrh zákona (zejména dávkovou podporu), těžiště jejich činnosti je však v současnosti právě v oblastech dávkové podpory a podpory zaměstnanosti, nikoliv v poradenství zaměřeném na bydlení. Oproti tomu kontaktní místa pro bydlení budou pracovat i s dalšími oblastmi, neboť v systému zákona plní důležitou poradenskou a koordinační roli, např. v navázání na specializované poradenství (právní, dluhové, realitní), a plní rovněž další úkoly v oblasti koordinace poskytování garancí, podnájemního bydlení nebo asistence v bydlení. Zároveň budou kontaktní místa úzce spolupracovat s obcemi, a to jak na úrovni ORP, tak na úrovních nižších. Nepůjde přitom pouze o oblast sociálních věcí, ale i o oblast správy majetku, zejména bytového fondu. To vše by znamenalo nové agendy a nové dovednosti, které současný rejstřík činností Úřadu práce ČR neobsahuje. Vzhledem k dlouhodobému personálnímu deficitu, který již nyní způsobuje opožďování výplaty dávek, a značným změnám v oblasti digitalizace Úřadu práce ČR a jím spravovaných agend, není technicky a kapacitně proveditelné přidání nových agend v časovém horizontu, který je potřebný pro implementaci zákona. Zavedení nových systémů a aplikací bude trvat několik let, souběžné zavádění nových procesů a agend není v silách Úřadu práce ČR, aniž by byla ohrožena probíhající digitalizace a další změny.
Zákonem navrhované procesy vychází v maximální možné míře ze systému přenesené působnosti, s jehož zajištěním mají naopak krajské úřady více zkušeností než zmiňovaný Úřad práce ČR, neboť jsou osvědčeným výplatním místem pro finanční prostředky ze státního rozpočtu (jako příklad lze uvést vyplácení 183 miliard korun ročně ze státního rozpočtu přibližně 10 tisícům subjektů v regionálním školství zřizovaných územně samosprávnými celky). Registrace poskytovatelů asistence a garancí je zase blízká agendě budování krajských sítí v sociálních službách. Systém se zapojením krajských úřadů se tak jeví jako nejvhodnější vhledem ke zkušenostem, kterými krajské úřady disponují a mohou je přenést do hladkého spuštění navrhované agendy, což potvrdila i externí vícekriteriální analýza možných variant, kterou si MMR nechalo zpracovat.
Krom aspektu přetíženosti a nové dosud nerealizované agendy je v případě kontaktních míst pro bydlení důležitá také skutečnost potvrzená výzkumy STEM/MARK pro MPSV (2022), tedy že obyvatelé ČR vnímají pobočky Úřadu práce ČR jako stigmatizované a výrazně preferují obce jako místa, kam by šli řešit svou problematickou situaci v oblasti bydlení. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023
MSK i nadále trvá na své připomínce. MSK má za to, že agenda a poskytování státních příspěvků dle navrhovaného zákona by z hlediska systémovosti a opět potřebné efektivity systému podpory měla být řešena a rozhodována na úrovni Úřadu práce ČR, a nikoliv krajského úřadu. V rámci vypořádání je argumentováno mimo jiné stigmatizací úřadů práce a nevhodností tohoto úřadu z hlediska kompetencí poradenství v oblasti bydlení. Avšak výplata státních příspěvků není nutně spojena s vyčerpávajícím poradenstvím, respektive určením úřadu práce jako styčným kontaktním místem bydlením. S ohledem na skutečnost, že dávky příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení jsou tedy taktéž vypláceny úřadem práce, je zcela logickým východiskem, aby o příspěvcích dle návrhu bylo rozhodováno a byly vypláceny úřadem práce. Změna na doporučující dne 3. 11. 2023.
259 MPO § 2 a 3 D 1/ Upozorňujeme, že v definicích v § 2 a 3 jsou použity pojmy, jež navrženou právní úpravu mohou způsobit neaplikovatelnou, protože jejich výklad může být subjektivní. Ostatně těžkou aplikovatelnost předkladatel v důvodové zprávě k § 2 a 3 připouští.
Například podle § 2 odst. 2 se za osobu v bytové nouzi může považovat osoba bez možnosti opatřit si vyhovující bydlení na trhu, která má vyhovující bydlení v důsledku podpůrného opatření. Sama možnost může být ovlivněna nejen sociálním aspektem, ale i aspektem věkovým, zdravotním, geografickým, jiným individuálním aspektem apod. Prakticky osobou v bytové nouzi pak může být každý, což patrně nemůže být smyslem navržené právní úpravy.
Například podle § 3 odst. 1 je definice vyhovujícího bydlení vázána na „přiměřené bydlení“, což je patrně neurčitý pojem. V § 3 odst. 2 je definice vyhovujícího bydlení vymezena negativně, mj. je tato definice vázána na osobu, která se dopustila některých trestných činů (týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí, nebezpečného vyhrožování nebo nebezpečného pronásledování). Je otázka, zda výčet trestných činů v § 3 odst. 2 písm. d) je nastaven vhodně, neboť patrně budou i jiné trestné činy, jež by měly být v tomto výčtu zahrnuty. Výčet podle odstavce 2 je demonstrativní, nicméně výčet trestných činů v navrženém § 2 odst. 2 písm. d) je taxativní – doporučujeme důsledně zvážit, zda by neměla být za slovy „trestného činu“ vložena slova „ , a to zejména“. Vysvětleno
Předkladatel rozumí připomínkovému místu, některé pojmy v těchto ustanoveních mohou být skutečně považovány za ne zcela určité, nicméně to je jejich účel. Jedná se o neurčité právní pojmy, které nejsou subjektivní, pouze připouštějí širší výklad. Tento širší výklad však bude usměrňován důvodovou zprávou, metodikami a popřípadě i směrnicemi MMR a další výkladovou praxí. Předkladatel je přesvědčen, že výše uvedené zajišťuje, že adresáti normy budou schopni ji náležitě užívat.
Ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) bude uvedeno v následujícím znění:
"d) s tím, kdo
1. se proti osobě nebo členu její domácnosti dopustil činu povahy trestného činu, který zahrnoval nátlak, násilí nebo pohrůžku násilím, trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo trestného činu týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí, nebezpečného vyhrožování nebo nebezpečného pronásledování,
2. se proti osobě nebo členu její domácnosti dopustil činu povahy přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 zákona o některých přestupcích, nebo
3. byl vykázán ze společného obydlí postupem podle zákona o Policii České republiky nebo komu soud uložil povinnost předběžným opatřením v řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí podle zákona o zvláštních řízeních soudních.". Souhlas s vypořádáním dne 3.10.2023.
Prosím toto uvést do důvodové zprávy, aby to bylo takto chápáno…
260 MPO § 10 D 2/ V § 10 se stanovuje působnost podle tohoto zákona s tím, že nadřízeným správním orgánem kontaktního místa je krajský úřad (§ 10 odst. 3); nadřízeným správním orgánem krajského úřadu je ministerstvo (§ 10 odst. 4) a že Ministerstvo práce a sociálních věcí je nadřízeným správním orgánem krajského úřadu (§ 10 odst. 5) ve věcech a) pověření k poskytování asistence, b) příspěvku na poskytování asistence a c) kontroly poskytování asistence a souvisejících povinností a dalšího vzdělávání asistenčních pracovníků. Máme za to, že výčet v odstavci 5 může být zavádějící, protože podle odstavce 4 platí, že nadřízeným orgánem krajského úřadu je vždy ministerstvo. Máme za to, že v odstavci 4 by měl být taktéž uveden výčet v jakých věcech je ministerstvo nadřízeným orgánem, nebo by mělo být alespoň stanoveno, že ministerstvo je nadřízeným orgánem, pokud není stanoveno v odstavci 5 jinak. Neakceptováno Předkladatel považuje za dostatečné spolehnout se na obecná výkladová pravidla upravující vztah obecné a zvláštní právní normy. Vizte též odůvodnění § 11 odst. 4 v DZ [dříve § 10 odst. 4]:
"Navrhuje se stanovit, že nadřízeným správním orgánem krajského úřadu je Ministerstvo pro místní rozvoj. Jedná se o obecné pravidlo, k němuž je speciální pravidlo stanovené v následujícím odstavci, podle kterého je v některých věcech nadřízeným správním orgánem krajského úřadu Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvo pro místní rozvoj tedy bude nadřízeným správním orgánem kontaktního místa ve všech věcech podle tohoto návrhu zákona, ve kterých nebude nadřízeným správním orgánem krajského úřadu Ministerstvo práce a sociálních věcí.". Souhlas s vypořádáním dne 3.10.2023.
261 MPO § 12 D 3/ V § 12 se předpokládá, že nestanoví-li Statut hlavního města Prahy, které úřady městských částí vykonávají pro území hlavního města Prahy působnost kontaktního místa, a jejich správní obvody, použije se pro stanovení správních orgánů vykonávajících pro území hlavního města Prahy působnost kontaktního místa a jejich správních obvodů příloha č. 5 k tomuto zákonu. Je otázka, zda Statut hlavního města Prahy může stanovit odchylky od zákona. Je proto na místě otázka, zda by nemělo být hlavnímu městu Praze toto nikoliv umožněno, ale uloženo, že tak má stanovit. Vysvětleno Přijetí příslušné změny Statutu hlavního města Prahy by neznamenalo odchylku od zákona, protože § 13 [dříve § 12] návrhu přijetí příslušné změny Statutu hlavního města Prahy předpokládá a pouze pro případy, kdy k ní nedojde, stanoví, které městské části mají vykonávat působnost KMB. Přestože zákon o hlavním městě Praze výslovně předpokládá, že zvláštní zákon může přímo stanovit výkon přenesené působnosti městskými částmi, rozhodl se předkladatel pro řešení, které dává hlavnímu městu Praze více svobody pro úpravu jeho vnitřních poměrů. Zároveň navržené znění představuje pojistku pro případ, kdy by nebylo možné dosáhnout na úrovni hlavního města Prahy politické shody na příslušné změně Statutu hlavního města Prahy. Souhlas s vypořádáním dne 3.10.2023.
262 MPO § 14 a 15 D 4/ V § 14 se předpokládá, že kontaktní místo poskytuje základní poradenství, které zahrnuje zejména obecné informování o právech a povinnostech nájemce nebo podnájemce bytu, vyhodnocení bytové situace osoby a navržení dalšího postupu a v § 15 se předpokládá, že kontaktní místo zajišťuje poskytování specializovaného poradenství osobám, u kterých poskytnutí specializovaného poradenství doporučilo v rámci základního poradenství s tím, že speciální poradenství zahrnuje pomoc a) při výkladu ustanovení právních předpisů týkajících se bydlení, při výkladu nájemních a podnájemních smluv k bytu nebo jeho části a při uplatňování práv souvisejících s bydlením, b) s přípravou jednoduchých podání orgánu veřejné moci, jejichž účelem je dosažení nebo udržení vyhovujícího bydlení nebo jeho kvality, c) při řešení zadlužení souvisejícího s bydlením, d) při komunikaci s pronajímatelem nebo osobou v obdobném postavení a e) při hledání vyhovujícího bydlení na trhu. Máme za to, že výčet specializovaného poradenství v § 15 odst. 2 nedává smysl, pokud je v § 14 výčet základního poradenství uveden jako demonstrativní. Máme za to, že v § 15 by proto mělo být slovo „zejména“ zrušeno bez náhrady. Vysvětleno MPO zřejmě doporučuje vypustit slovo "zejména" z § 14, nikoliv z § 15, neboť v § 15 se slovo "zejména" nenachází. Předkladatel je toho názoru, že mezi demonstrativním výčtem v § 14 a taxativním výčtem v § 15 není rozpor. Vztah obsahu obou ustanovení již popsal v odůvodnění § 14 v DZ ve verzi pro MPŘ: "Negativně je poradenství vymezeno zejména tím, že se poradenství musí týkat bydlení („poradenství“ je pouze legislativní zkratkou pro „poradenství v bydlení“), a dále taxativním výčtem činností, které jsou specializovaným poradenstvím. Služby, které jsou ještě náročnější než specializované poradenství, např. vypracování nebo pomoc při vypracování složitých podání, nebudou kontaktním místem zajišťovány.".
[Pozn.: Došlo k přečíslování a nyní se jedná o § 15 a 16, citované odůvodnění je nyní odůvodněním § 15.] Souhlas s vypořádáním dne 3.10.2023.
263 MPO § 27 D 5/ V § 27 odst. 1 se předpokládá, že žádost o podpůrné opatření se podává na formuláři, jehož podobu a obsah stanoví ministerstvo vyhláškou. Náležitosti žádosti nemohou být stanoveny prováděcím předpisem, ale musejí být stanoveny zákonem, protože jinak by byl zákon nadstandartně rozšiřován, což není ústavně konformní. Prováděcí předpis následně může stanovit například vzor formuláře. Dále je nutno zmínit, že pokud zákon náležitosti žádosti nestanoví, uplatní se správní řád na obsah žádosti. Doporučujeme prověřit, zda požadavky správního řádu jsou v tomto ohledu pro náležitosti žádosti dostatečné a případně doporučujeme náležitosti žádosti v zákoně upravit. Akceptováno Budou vypuštěna slova "obsah" ze zákonného zmocnění a nebude se o obsahu psát v tezi. Nebylo cílem stanovení obsahu nad rámec správního řádu a návrhu zákona o podpoře v bydlení, ale o to, že formulář samozřejmě má svoji grafickou podobu ("podoba") i textovou část, např. nadpisy kolonek, vysvětlivky atd. ("obsah"). Pro jistotu budou zmínky o obsahu formuláře odstraněny, a to jak v § 28 [dříve § 27], tak v § 57 [dříve § 60]. Zjistíme-li později, že potřebujeme další údaje nad rámec správního řádu nebo návrhu zákona o podpoře v bydlení, vepíšeme je přímo do zákona, do náležitostí žádosti. Souhlas s vypořádáním dne 3.10.2023.
264 MPO § 47, § 95 a 96, § 118, § 122, § 126, § 133, § 166, § 173, § 176 D 6/ V § 47, § 95 a 96, § 118, § 122, § 126, § 133, § 166, § 173, § 176 se předpokládá podávání žádostí s tím, že nejsou uvedeny náležitosti žádostí, ale pouze co je součástí žádostí. V takovém případě se uplatní požadavky správního řádu na obsah žádostí. Doporučujeme prověřit, zda požadavky správního řádu jsou v tomto ohledu pro náležitosti žádostí dostatečné a případně doporučujeme náležitosti žádostí v zákoně upravit. Akceptováno Předkladatel prověřil, zda jsou požadavky správního řádu pro náležitosti předmětných žádostí dostatečné, a dospěl k závěru, že dostatečné jsou.
Dostatečnost obecné úpravy ve správním řádu lze předpokládat ve všech případech, kdy se nestanoví zvláštní pravidla. (Taková zvláštní pravidla jsou stanovena např. v § 61, přičemž je odchylka od obecných pravidel správního řádu řádně odůvodněna ve zvláštní části DZ.) Souhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
265 MPO Část desátá D 7/ V části desáté doporučujeme nadpis „PŘECHODNÉ USTANOVENÍ“ nahradit nadpisem „PŘECHODNÁ USTANOVENÍ“. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 3.10.2023.
266 MPSV § 26 odst. 2 písm. b) a c) D Doporučujeme uvést konkrétní nařízení Evropské unie, ze kterého vyplývá občanům členského státu Evropské unie nárok na sociální výhody. Akceptováno jinak Tyto skupiny občanů členských států EU budou na základě připomínky č. 623 ÚVČR-KOM výslovně zmíněny v příslušných poznámkách pod čarou, bude vypracována rozdílová a srovnávací tabulka. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
267 MPSV § 31 odst. 5 D Doporučujeme ve větě první v souvislosti se zamítnutím žádosti upřesnit, zda bude s účastníkem řízení vedeno ve věci správní řízení. Tato skutečnost vyplývá pouze z důvodové zprávy, a to v tom smyslu, že řízení je zahájeno až z moci úřední, přestože je podaná žádost. Vysvětleno Připomínka přestala být relevantní. Na základě zásadních připomínek krajů a ÚVČR-KML bude v celé části třetí opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisů nebo výmazů údaje nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
268 MPSV § 43 D Doporučujeme doplnit větu následovně: „… nebo které jsou vedeny v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí.“ Vysvětleno Připomínka přestala být relevantní, neboť bude § 43 vypuštěn. V celé části třetí bude totiž opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisu nebo výmazu údajů nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
269 MPSV Příloha č. 4 D Doporučujeme ve 2. řádku skupiny, v části vymezení skupiny nebo podskupiny, sladit terminologii s legislativou. Není jasné, co je myšleno pod termínem „zařízení náhradní výchovy“. V legislativě je používán termín náhradní péče. Akceptováno jinak V příloze č. 4 na řádku skupiny 2 bude ve sloupci Označení skupiny nebo podskupiny uvedeno "Zranitelní mladí dospělí" a ve sloupci Vymezení skupiny nebo podskupiny bude uvedeno "Osoby starší 18 a mladší 27 let, které se nacházejí v náhradní rodinné péči nebo ústavní péči nebo v zařízení ochranné výchovy, nebo které náhradní rodinnou nebo ústavní péči nebo zařízení ochranné výchovy opustily v posledních 3 letech před podáním žádosti o podpůrné opatření.". Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
270 MPSV § 104 D Doporučujeme za účelem zabránění nejednoznačného výkladu doplnění formulace věty následovně: „Krajský úřad nepřizná příspěvek na správu, na poskytování garancí nebo na poskytování podnájemního bydlení v případě, že je žadatelem poskytovatel se základním pověřením k poskytování garancí a podnájemního bydlení, který poskytuje garance nebo podnájemní bydlení, na které mu byl přiznán příspěvek, v souvislosti s 10 a více byty.“ Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
271 MPSV RIA D Na str. 28 předposlední odstavec: „Obě dávky administrativně zajišťuje a vyplácí organizační složka státu Úřad práce České republiky (ÚP) zřizovaná Ministerstvem práce a sociálních věcí, které ÚP v agendě dávek metodicky vede.“
Doporučujeme upravit, protože řízení o přiznání nároku na dávky a výplatu provádí krajské pobočky Úřadu práce ČR. Úřad práce ČR je správní úřad s celostátní působností, který byl zřízen nikoliv Ministerstvem práce a sociálních věcí, nýbrž zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo práce a sociálních věcí je jeho nadřízeným správním úřadem. Akceptováno Text upraven. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
272 MPSV DZ D str. 8 poslední odst. bodu 3
str. 86 – dopady na krajské pobočky ÚP ČR
Protože i v přepracovaném návrhu zákona nadále chybí explicitní vyčíslení finančních dopadů do rozpočtu kapitoly 313 – MPSV, doporučujeme, mimo jiné i s ohledem na probíhající konsolidaci veřejných financí a možné uplatnění připomínky Ministerstva financí, tyto dopady uvést, aby byla zřejmá rozpočtová zátěž plynoucí z navržené právní úpravy.
Z materiálu je zjevné, že výdaje vzrostou v souvislosti se sdílením údajů o osobách v bytové nouzi, které budou svou situaci řešit za pomoci kontaktního místa (krajského úřadu, obce…) a Úřadu práce prostřednictvím sdílení dat Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, resp. se dá předpokládat, že následně vzrostou výdaje na MOP a případně další dávky (roční odhad MOP 150-250 mil. Kč), neboť s přístupem k údajům se zlepší poradenská a konzultační činnost a zaměstnanci kontaktního místa snáze poradí a pomůžou klientovi s řešením jeho nepříznivé situace a urychlí a zjednoduší administrativní proces přiznání dávky. Akceptováno částečně
DZ bude částečně upravena v souladu s připomínkou, tj. finanční dopady na rozpočet MPSV budou vyčísleny. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
273 MSp § 3 odst. 1 D 1. V § 3 odst. 1 navrhovaného zákona je užito pojmu „přiměřené bydlení“ jakožto definičního znaku jiného neurčitého pojmu „vyhovující bydlení“. Pojem „přiměřené bydlení“ není v navrhovaném zákoně definován. Bližší specifikace tohoto pojmu není obsažena ani důvodové zprávě. Důvodová zpráva však uvádí, že pojmu „přiměřené bydlení“ je užíváno v zákonu o pomoci v hmotné nouzi, na němž má však být pojem „přiměřené bydlení“ obsažený v navrhovaném zákoně nezávislý. Z legislativně technického hlediska, především pak podle požadavku na jednotnost právního řádu, není vhodné, aby tentýž pojem měl napříč právním řádem různý obsah. Z tohoto důvodu doporučujeme, aby byl pojem „přiměřené bydlení“ nahrazen jiným pojmem, přičemž by k výkladu tohoto nového pojmu byly poskytnuty dostatečné podklady alespoň v důvodové zprávě. Akceptováno částečně Slova "přiměřené bydlení" nejsou pojmem, ale popisem, který vyjadřuje, že vhodným bydlením je pouze takové bydlení, které není nepřiměřené, tedy je přiměřené. Slovo "přiměřené" je zde použito v podobném kontextu jako například v § 14 odst. 1 OZ. Dojde však k doplnění DZ, aby toto bylo zřejmé.
Nesouhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
Srovnání s § 14 odst. 1 občanského zákoníku není příhodné, protože v uvedeném ustanovení je přiměřenost způsobu svépomoci posuzována
ve vztahu ke způsobu ohrožení práva, případně intenzitě již uskutečňovanému zásahu do práva. V případě navrhovaného pojmu „vyhovující bydlení“ je pojem přiměřené bydlení zásadním definičním znakem. Proto i nadále jej doporučujeme vymezit konkrétněji přímo v zákoně, nebo alespoň v důvodové zprávě uvést příkladmo, na základě čeho by se případná přiměřenost či nepřiměřenost bydlení posuzovala. V důvodové zprávě bude příkladmo uvedeno, na základě čeho by se případná přiměřenost či nepřiměřenost bydlení posuzovala.
274 MSp Část třetí Z 2. Jsme si vědomi, že ustanovení § 6 určují, které osoby jsou osobami zvláště potřebnými, že podle § 31 kontaktní místo zapisuje do evidence příslušnost osoby ke skupině zvlášť potřebných osob, popř. že tento postup má být nejspíše upraven v Metodice pro kontaktní místa. Přesto v návrhu zákona postrádáme procesní úpravu rozhodování o příslušnosti osob ke skupinám zvláště potřebných osob, zejména určení příslušnosti správního orgánu k rozhodování o této příslušnosti nebo postup příslušného správního orgánu při tomto rozhodování. Proto požadujeme, aby předkladatel doplnil i procesní úpravu rozhodování o příslušnosti ke skupinám zvláště potřebných osob přímo do navrhovaného zákona.
Tato připomínka je zásadní Vysvětleno V § 28 odst. 4 návrhu se stanoví, že žadatel může současně požádat požádat o zápis své příslušnosti ke skupině nebo podskupině zvláště potřebných osob podle přílohy č. 4. Příslušná kolonka bude součástí formuláře žádosti o zápis údaje o potřebě podpůrného opatření. Považujeme za dostatečné, že § 29 návrhu následně stanoví, že příslušným správním orgánem je kontaktní místo pro bydlení (tedy typicky OÚ ORP, popř. úřad městské části nebo městského obvodu), že § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu stanoví základní/obecnou místní příslušnost a že § 30 návrhu pak stanoví doplňkovou místní příslušnost.
V případě následných změn ohledně údaje o příslušnosti osoby ke skupině nebo poskupině zvláště potřebných osob podle přílohy č. 4 se použijí § 39 až 41 návrhu.
Co se podrobnější procesní úpravy týká, má předkladatel za to, že je použití části čtvrté správního řádu dostatečné (zápis údaje je úkonem podle § 158 odst. 1 správního řádu). Případnému protiprávnímu postupu kontaktního místa se žadatel bude moci bránit podáním správní žaloby podle zákona o soudních řízeních správních, případně podáním podnětu krajskému úřadu, aby nařídil kontaknítmu místu ve stanovené lhůtě učinit potřebná opatření ke zjednání nápravy [§ 43 písm. a)], nebo aby sám učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy [§ 43 písm. b)].
Dvoustupňové správní řízení pro případy zamítnutí žádosti o zápis údaje o příslušnosti ke skupině zvláště potřebných osob bylo odstraněno na základě zásadních připomínek krajů a ÚVČR-KML, které požadovaly snížení formálnosti postupů podle části třetí. Rozšířené ustanovení § 44 zajistí, aby se žadatel dozvěděl o neprovedení zápisu vždy, nikoliv pouze pokud o to předem požádal, jak by vyplývalo z § 155 odst. 3 správního řádu. Ustanovení § 43 pak v novém znění vychází z § 61 (který byl ještě před meziresortním připomínkovým řízením konzultován s MV) a umožňuje nadřízenému orgánu zasáhnout za účelem nápravy, neboť obecná úprava podle § 156 odst. 2 správního řádu by mohla být nedostatečná. Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
Účelem naší připomínky bylo dosažení možnosti žadatele v řízení o zápisech a změnách údajů o potřebných bránit se proti výsledku tohoto řízení, ať už prostředky správního řízení, nebo v rámci soudní kontroly veřejné správy. Jelikož předkladatel doplnil do části třetí navrhovaného zákona, že kontaktní místo ve vymezených případech vydává rozhodnutí, proti kterým se žadatel může následně bránit, je účel naší připomínky dosažen. Z tohoto důvodu s vypořádáním naší připomínky č. 2 souhlasíme.
Souhlas s upraveným vypořádáním 21.11.2023
Úprava postupu příslušných správních orgánů dotýkající se příslušnosti některých osob ke skupinám zvláště potřebných osob, která je v návrhu zákona o podpoře v bydlení obsažena, byla dostatečně vysvětlena. Účelem naší připomínky také bylo i zlepšení postavení osob při jejich zařazování ke skupinám zvláště potřebných osob. I přesto, že bylo ustoupeno od formy rozhodnutí, je zvolenou cestu, tedy dozor krajského úřadu nad činností kontaktních míst ve věci souladu jejich postupu s právem, možné považovat za posílení postavení osob při zařazování do skupin zvláště potřebných osob oproti původnímu návrhu zákona o podpoře v bydlení, vůči němuž naše připomínka směřovala.
275 MSp § 10 odst. 4 D 3. Uvedené ustanovení stanoví nadřízenost Ministerstva pro místní rozvoj nad krajským úřadem ve věcech, ke kterým je krajský úřad příslušný podle navrhovaného zákona. Podle důvodové zprávy je v rámci působnosti podle navrhovaného zákona Ministerstvo pro místní rozvoj nadřízeným správním orgánem krajského úřadu, pokud nadřízeným správním orgánem krajského úřadu není Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 10 odst. 5. Z důvodu větší přehlednosti proto doporučujeme v § 10 odst. 4 slovo „Nadřízeným“ nahradit slovy „Ve věcech, ve kterých nadřízeným správním orgánem krajského úřadu není Ministerstvo práce a sociálních věcí, je nadřízeným“ a slovo „je“ doporučujeme vypustit bez náhrady. Neakceptováno Předkladatel považuje za dostatečné spolehnout se na obecná výkladová pravidla upravující vztah obecné a zvláštní právní normy. Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
276 MSp § 19, 62 a 90 Z 4. Uvedená ustanovení zakládají oprávnění určeného správního orgánu příslušného ke kontrole zjišťovat, zda je podpůrné opatření poskytováno řádně, popř. zda je byt způsobilý k poskytování podpůrného opatření, na jehož poskytování byl přiznán příspěvek. Uvedené kontroly opravňují příslušné správní orgány i vstoupit do bytu, ve kterém mohou podporované nebo kontrolované osoby mít obydlí, čímž stanoví omezení základní svobody nedotknutelnosti obydlí podle čl. 12 Listiny základní práv a svobod. Otázkou tedy je, zda kontrola řádnosti poskytování podpůrného opatření omezující nedotknutelnost obydlí sleduje jeden z cílů uvedených v čl. 12 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, zda je v demokratické společnosti nezbytná a zda zájem na nedotknutelnosti obydlí je převážen zájmem na provedení této kontroly. Závěry těchto zjištění by měly být obsaženy alespoň v důvodové zprávě, popř. by na jejich základě měl předkladatel zvolit takovou úpravu, která zasahuje do nedotknutelnosti obydlí méně. Proto požadujeme, aby vyhodnocení střetu zájmu na provedení kontroly a ochrany nedotknutelnosti obydlí předkladatel do důvodové zprávy doplnil. Zároveň upozorňujeme, že účelem kontroly řádného poskytování podpůrného opatření je i ochrana těch osob, kterým je podpůrné opatření poskytováno, přičemž však ve vybraných případech může omezovat základní svobodu těchto osob. Proto požadujeme, aby předkladatel doplnil navrhovanou úpravu kontrol o možnost zjištění řádnosti podpůrného opatření způsobem, který zasahuje do nedotknutelnosti obydlí méně, např. prostřednictvím čestného prohlášení podporovaných osob.
Tato připomínka je zásadní Akceptováno jinak Ustanovení § 19 odst. 2 a 62 odst. 3 budou na základě této a jiných připomínek přepracována tak, že ke vstupu do obydlí bude potřeba souhlas.
Ustanovení § 19 odst. 2 bude uvedeno v tomto znění:
"(2) V obydlí lze kontrolu provést, souhlasí-li s tím osoba, která v něm bydlí.".
Ustanovení § 59 odst. 3 bude rozděleno na dva odstavce v tomto znění:
"(3) Má-li být kontrola provedena v bytě, musí být oznámena kontrolované osobě nejpozději 30 dnů předem, ledaže souhlasí s jejím dřívějším provedením. V bytě lze kontrolu provést, souhlasí-li s tím osoba, která v něm bydlí.
(4) Nezajistí-li kontrolovaná osoba potřebnou součinnost nebo nesouhlasí-li osoba bydlící v bytě s provedením kontroly v bytě, postupuje kontrolní orgán, jako kdyby došel při své úřední činnosti k závěru, že byt zapsaný v evidenci již není způsobilým bytem.".
Do DZ bude doplněno, jak by měl kontrolní orgán postupovat, aby podporovaná osoba, resp. osoba, která bydlí v kontrolovaném bytě, souhlasila s provedením kontroly v bytě, zejména že by měl kontrolní orgán včas tuto osobu o chystané kontrole informovat, sdělit její účel, v ideálním se s ní domluvit na dni kontroly tak, aby se jí kontrola v bytě hodila atd., s tím, že samozřejmě může praxe později ukázat účinnější postupy. Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
277 MSp § 20 Z 5. Toto ustanovení stanoví, že kontaktní místo vypracovává a zveřejňuje zprávu o bydlení alespoň jednou za 3 roky. Informování mezinárodních orgánů Českou republikou předkládáním implementačních zpráv však může vyžadovat četnější obstarávání statistických údajů. Například ve věci ERTF proti ČR Evropský výbor pro sociální práva požaduje po vládě ČR předložit pokrok v dané oblasti každé dva roky, přičemž v minulé zprávě požadoval doložit statistické údaje. Pokud by v zákonu zůstal navržený tříletý interval, pak by se mohlo prodloužit období, za které nebudeme Evropskému výboru pro sociální práva předkládat relevantní statistické údaje, které požaduje k úspěšnému naplnění implementace rozhodnutí. Tato připomínka je zásadní Vysvětleno Stát dosud neměl přístup k uceleným datům o bytové nouzi, dosavadní sběr dat tohoto typu byl zajišťován neziskovými organizacemi mimo státní správu. Zprávy o bydlení za každé ORP tak budou důležitým a periodicky pravidelným zdrojem dat, se kterými může stát dále pracovat a využít jej jako podklad pro tvorbu dalších politik v oblast bydlení (investice, správné správné zacílení dotačních programů, agenda podpory v bydlení). Vypracování zprávy o bydlení by pro ORP nemělo představovat zvýšenou administrativní zátěž, neboť naprostou většinu dat získají extrakcí z evidenčního systému zákona o podpoře v bydlení. Vypracování zprávy je však nezbytné, neboť obsahuje více informací, než evidence. MMR však bude i v mezidobí zveřejňovat dílčí analýzy založené na datech v evidenci, které by měly obsahovat statistické údaje potřebné pro vykazování v rámci ERTF proti ČR. K dispozici budou rovněž otevřená data, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, který v § 4b a následujících upravuje povinnost zveřejňovat otevřená data. Evidence pro potřeby zákona je připravována tak, aby zveřejňování otevřených dat umožňovala. Další podrobnosti o obsahu a způsobu vypracování zprávy o bydlení budou stanoveny ve Standardech kvality činnosti kontaktního místa. Na standardy budou poté navazovat další metodiky vypracované předkladatelem. Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
278 MSp § 29 odst. 3 D 6. Za slova „Součástí žádosti“ doporučujeme doplnit slova „o podpůrné opatření“. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
279 MSp § 33 D 7. Ohledně pojmu „neodůvodněná zátěž“ upozorňujeme na terminologickou nejednotnost obsahu tohoto ustanovení s nadpisem tohoto ustanovení a obsahem ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, na něž je odkazováno. Vzhledem k pojmu posuzování neodůvodnitelné zátěže užívaného v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, na který je odkazováno v § 33 odst. 2 navrhovaného zákona, doporučujeme v celém ustanovení § 33 navrhovaného zákona nahradit pojem „neodůvodněná zátěž“ pojmem „neodůvodnitelná zátěž“. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
280 MSp § 37 D 8. Ustanovením jsou stanoveny podmínky podání nové žádosti o zápis údaje o potřebě podpůrného opatření do evidence. Jednou z podmínek je uplynutí 2 měsíců ode dne zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření nebo ode dne zamítnutí bezprostředně předcházející žádosti o takový zápis. Délka doby, po kterou nelze podat další žádost o podpůrné opatření, se jeví nepřiměřeně dlouhá a při případném soudním přezkumu by mohla být považována za zbytečné břemeno ztěžující přístup zranitelných osob do systému podávání žádostí o podpůrné opatření, který nemá dostatečné odůvodnění. Proto doporučujeme, aby délka výše uvedené doby byla zkrácena na 1 měsíc. Pokud by v návrhu zákona byla ponechána délka 2 měsíců, pak doporučujeme do důvodové zprávy doplnit podrobnější odůvodnění takto dlouhé doby. Neakceptováno Důvodem je zejména snaha předejít situacím, kdy budou někteří žadatelé i v případě zamítnutí jejich žádosti opakovaně podávat žádosti nové, což by mohlo negativně ovlivnit zpracování žádostí ostatních žadatelů. V takovém případě se lhůta 2 měsíců jeví jako přiměřená, a to i vzhledem k pravděpodobnosti, se kterou se změní okolnosti, za kterých byla podána předchozí žádost. Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
281 MSp § 48 D 9. Pro větší přehlednost, aby bylo jisté, k vyřízení jaké žádosti je kontaktní místo příslušné, doporučujeme za slova „vyřízení žádosti“ doplnit slova „o zápis bytu do evidence“. Akceptováno
282 MSp § 47 odst. 2 bod 3 D 10. Není zřejmé, jaký co je pojmem „stavba“ užitým ve výše uvedeném ustanovení myšleno. Z tohoto důvodu doporučujeme, aby předkladatel uvedl alespoň v důvodové zprávě, jaký má tento pojem obsah, popř. na jaký jiný právní předpis je jím odkazováno. Zároveň doporučujeme obdobným způsobem vysvětlit, co se rozumí identifikací stavby. Neakceptováno Předkladatel je přesvědčen, že pro účely návrhu zákona o podpoře v bydlení není rozhodné, zda se jedná o stavbu podle OZ, nebo StavZ. Identifikace stavby bude pak prováděna standardně pomocí adresy stavby, ve které se byt nachází, jiný výklad není podle nás rozumný.
Ztotožňování budov (a následně bytů) podle adres se osvědčilo při registraci bytů v Evidenci byů a smluv pro účely přiznávání příspěvku pro solidární domácnost podle zákona č. 66/2022 Sb.
Pro účely podávání žádosti o zápis bytu prostřednictvím evidence se předpokládá, že webové rozhraní evidence bude nabízet identifikaci stavby právě pomocí adresy, po vzoru výše uvedené Evidence bytů a smluv.
V přechodném období, kdy se žádosti o zápis bytu nebudou podávat (pouze) prostřednictvím evidence, bude způsob identifikace bytu do velké míry záviset na podobě vyhláškou stanového elektronického formuláře [§ 183 odst. 1 a 2 písm. b)]. Rovněž zde se primárně předpokládá využití identifikace pomocí adresy, uvažovat se nicméně opravdu dá také o možnosti identifikovat stavbu pomocí údajů z katastru nemovitostí. (Předkladatel nicméně upozorňuje, že parcelní číslo pozemku, na kterém stavba stojí, a katastrální území nemusejí postačovat, neboť na jednom pozemku může stát více staveb – naopak číslo popisné stavby a katastrální území jsou dostatečnými identifikátory, v takovém případě není třeba uvádět parcelní číslo pozemku.)
Jedna budova pak sice může mít více adres, ale jedna adresa nemůže být přirazena dvěma budovám. Proto je adresa k jednoznačné identifikaci budovy zcela dostatečná. Je tedy jedno, kterou adresu (který vchod) žadatel uvede, neboť pomocí ztotožnění prostřednictvím RÚIAN, se kterým bude evidence propojena, dojde k jednoznačnému ztotožnění budovy. Napojením na RÚIAN bude také dosaženo toho, že ani při uvedení rozdílných adres ke stejné budově nebude možné omylem zapsat jeden byt do evidence dvakrát. (Údaje o adresách v RÚIAN jsou na rozdíl od mnohých jiných údajů spolehlivé.)
283 MSp § 68 a násl. D 11. Tato ustanovení upravují poskytování garancí, jakožto jedné z forem podpůrných opatření. Ohledně úpravy poskytování garancí vyvstává otázka, proč navrhovaný zákon počítá pouze s pronajímáním bytů jejich vlastníky a opomíjí situace, kdy by potřebnému mohla pronajmout byt jiná osoba mající práva s bytem, respektive užívacím právem k němu, tímto způsobem nakládat (např. nájemce, který v bytě nebydlí a je oprávněn ho dát do podnájmu), která by s poskytovatelem garancí uzavřela smlouvu o spolupráci. Doporučujeme toto objasnit v důvodové zprávě. Pokud by se předkladatel rozhodl, že by umožnil poskytování garancí i ve výše uvedených případech, pak doporučujeme vymezit pojem pronajímatel, který by zahrnoval i další osoby, jež mohou přímo pronajmout nebo podnajmout byt potřebnému, a s tímto pojmem v návrhu dále pracovat. Vysvětleno Předkladatel se při úpravě poskytování garancí zaměřil na dvě nejčastější formy dispozice s užívacím právem k bytu, a to vlastnictví a nájem družstevního bytu. Obě jsou totiž dostatečně stabilní a dlouhodobé a nedochází k jejich častým změnám, které by mohly představovat ohrožení stability bydlení pro podporované osoby. Možnost byt pronajmout na základě výpůjčky nebo na základě dispozice s užívacím právem vyplývající ze služebnosti bytu považuje předkladatel za okrajovou. Za žádoucí je v rámci realizace podpůrných opatření považováno zejména bydlení na základě nájemní smlouvy. Podnájemní smlouva je akceptována pouze v případě, kdy je nájemcem poskytovatel (vizte podmínky podpůrného opatření poskytování podnájemního bydlení), jehož povinnosti zákon specificky upravuje, nebo pokud je nájem spojený se členstvím v bytovém družstvu. Toto vysvětlení bude doplněno do důvodové zprávy. Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
284 MSp § 68 odst. 3 písm. a) D 12. Uvedené ustanovení upravuje povinnost poskytovatele garancí napomáhat vlastníkovi při placení „nákladů na plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby“. Občanský zákoník v této souvislosti pracuje s pojmem „zálohy a náklady na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby)“, přičemž tento pojem zahrnuje veškeré plnění související s užíváním bytu, jejichž hrazení může pronajímatel po nájemci požadovat. Užíváním tohoto pojmu občanského zákoníku i v navrhovaném zákoně by bylo předejito výkladovým nejasnostem a byl by splněn požadavek na jednotnost právního řádu. Proto doporučujeme, aby slova „nákladů na plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby (dále jen „náklady na služby“)“ byla nahrazena slovy „zálohy a náklady na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby)“. Akceptováno jinak Ustanovení § 64 odst. 3 písm. a) [dříve § 68 odst. 3 písm. a)] bude uvedeno v tomto znění:
"a) komunikaci s nájemcem a popřípadě také s poskytovatelem asistence ohledně záležitostí týkajících se placení nájemného a záloh a nákladů na služby (dále jen „náklady na služby“) a skončení nájmu,".
V důvodové zprávě bude uvedeno, že se službami rozumějí plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) podle § 1181, resp. § 2247 odst. 1 občanského zákoníku. Souhlas s vypořádáním dne 26. 10. 2023.
285 MSp § 68 odst. 3 písm. b) D 13. Z uvedeného ustanovení doporučujeme vypustit slova „spolupráce při“, aby ustanovení stylisticky navazovalo na návětí. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 26. 10. 2023.
286 MSp § 69 odst. 1 D 14. Z výše uvedeného ustanovení doporučujeme vypustit slovo „tento“ před slovem nájemce, protože se v ustanovení o nájemci, na nějž by se slovem „tento“ poukazovalo, nehovoří, a zároveň je z ustanovení zřejmé, že se jedná o stranu nájemní smlouvy uzavřené mezi potřebným a vlastníkem bytu. Akceptováno jinak Slovo "nájemce" bylo nahrazeno slovem "potřebný". Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
287 MSp § 70 D 15. Uvedené ustanovení obsahuje oprávnění poskytovatele vymáhat po nájemci náhradu garančního plnění, které za něj poskytnul vlastníkovi bytu v rámci poskytování garancí. Podle § 69 odst. 2 navrhovaného zákona je stanoveno, že závazek poskytovatele uhradit garanční plnění je ručením podle občanského zákoníku. Na základě tohoto ustanovení navrhovaného zákona se užije celá úprava ručení obsažená v občanském zákoníku, tedy i úprava oprávnění ručitele požadovat vyrovnání uhrazeného plnění vůči dlužníkovi, za nějž plnil vůči věřiteli, obsažená v § 1937 odst. 2 občanského zákoníku. Z tohoto důvodu doporučujeme z navrhovaného zákona vypustit ustanovení § 70 bez náhrady. Akceptováno Ustanovení § 70 bude vypuštěno. Uplatní se obecná úprava ručení dle občanského zákoníku.
Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
288 MSp § 72 D 16. Pro lepší srozumitelnost navrhujeme přímo v zákoně uvést, že u družstevních bytů se pro účely aplikace hlavy II vlastníkem bytu myslí nájemce družstevního bytu, nájemní smlouvou podnájemní smlouva, nájmem podnájem a nájemcem podnájemce. Neakceptováno Doplnění považujeme za nadbytečné; postačí výklad slova "obdobně". Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
289 MSp § 74 a násl. Z 17. Ustanovení § 74 až 77 navrhovaného zákona upravují poskytování podnájemního bydlení, tedy jednoho z podpůrných opatření. Podle § 121 navrhovaného zákona může být poskytovatelem garancí a podnájemního bydlení pouze právnická osoba. K tomuto dodáváme, že pokud je nájemní smlouva k bytu uzavřena právnickou osobou jako nájemcem, nemůže být tato smlouva posouzena jako nájem bytu podle § 2235 a násl. občanského zákoníku, protože právnická osoba nemá sama o sobě bytovou potřebu. Poskytovatel podnájemního bydlení z povahy věci neuzavře nájemní smlouvu za účelem uspokojení své bytové potřeby, ale ani přímo za účelem uspokojení bytové potřeby někoho jiného jako smlouvu ve prospěch třetí osoby. Bude tedy možné ji posoudit pouze jako obecný nájem podle § 2201 a násl. občanského zákoníku. Podnájemní vztah je vztahem, který přímo závisí na vztahu nájemním, je od něho odvozován. Pokud má tedy být i v těchto vztazích podnájemce chráněn stejně jako nájemce bytu podle občanského zákoníku, musí být jeho ochrana pro tyto případy výslovně upravena. Je proto třeba zajistit, že podnájemce nebude vztahem pronajímatele a nájemce negativně dotčen ve výkonu práv k bytu a uspokojování své bytové potřeby (např. ukončení smlouvy za jiných podmínek, než povoluje úprava nájmu bytu) Tato připomínka je zásadní Akceptováno Cílem navrhované právní úpravy není chránit podnájemce před možností pronajímatele dát nájemci výpověď i z jiných důvodů, než pro které lze dát výpověď nájmu (resp. podnájmu) bytu. Cílem je, v případě, že k výpovědi nájmu nebo k dohodě o ukončení nájmu dojde, poskytnout podnájemci rozumný čas pro to, aby si našel jiné bydlení. Lze přitom předpokládat, že opět využije systém podpory v bydlení a že mu při hledání nového bydlení bude pomáhat kontaktní místo plněním své koordinační role. V tomto smyslu bude doplněna důvodová zpráva, ve které bude rovněž uvedeno, že na vztah mezi nájemcem a podnájemcem se použijí ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu.
V souvislosti s připomínkou dojde k přeformulování § 71 věty první [dříve § 76 věty první], takže § 71 bude uveden v tomto znění:
"§ 71
Zvláštní ochrana podnájemce
Pokud je nájem ukončen výpovědí nebo dohodou, skončí nejdříve uplynutím 3 měsíců od oznámení výpovědi nájmu nebo dohody o ukončení nájmu podnájemci, ledaže podnájem skončí dříve. To neplatí, poruší-li poskytovatel povinnost vyplývající z nájmu zvlášť závažným způsobem; ustanovení § 2291 občanského zákoníku se použije obdobně. Nepřihlíží se k ujednáním v neprospěch poskytovatele nebo podnájemce.".
290 MSp § 76 D 18. Z důvodu lepší srozumitelnosti navrhujeme první větu přeformulovat následovně „Pokud je nájem ukončen výpovědí nebo dohodou, skončí nejdříve uplynutím 3 měsíců od oznámení výpovědi nájmu nebo dohody o ukončení nájmu podnájemci, ledaže podnájem skončí dříve.“ Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
291 MSp § 76 D 19. Toto ustanovení zakládá zvláštní ochranu osoby využívající podpůrné opatření ve formě podnájemního bydlení v případě, že by měl nájem skončit dříve než podnájem. Do tohoto ustanovení požadujeme doplnit úpravu, podle které by byl vlastník povinen před vypovězením nájmu tuto výpověď konzultovat s nájemcem/poskytovatelem podnájemního bydlení, přičemž sankcí neuskutečnění této konzultace by byla nemožnost vypovědět nájem. Neakceptováno Domníváme se, že další ochrana podnájemce již není přiměřená. Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
292 MSp § 77 odst. 1 D 20. Ve slovech „standardy kvality podnájemného bydlení“ navrhujeme slovo „podnájemného“ nahradit slovem „podnájemního“. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
293 MSp § 77 odst. 3 D 21. Uvedené ustanovení zmocňuje Ministerstvo pro místní rozvoj k vydání k vyhlášky, ve které stanoví podrobný obsah standardů kvality poskytování garancí. Ustanovení § 77 odst. 3 navrhovaného zákona se ale nachází v hlavě III části páté navrhovaného zákona, který upravuje poskytování podnájemního bydlení. Proto doporučujeme, aby v uvedeném ustanovení byla slova „poskytování garancí“ nahrazena slovy „poskytování podnájemního bydlení“. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
294 MSp § 81 odst. 1 D 22. Uvedené ustanovení upravuje smlouvu o asistenci a plnění, k nimž se strany této smlouvy zavazují. Předkladatel v navrhovaném zákoně ani v důvodové zprávě k němu neuvedl, jaký je obsah závazku přijímat asistenci, obsaženého ve smlouvě o asistenci. Proto doporučujeme, aby v navrhovaném zákoně předkladatel uvedl, jaké konkrétní povinnosti má potřebný v souvislosti s uzavřením smlouvy o poskytování asistence a jaké následky by vznikaly z případného neplnění těchto povinností. Neakceptováno Domníváme se, že tato specifikace není potřebná, neboť je podle našeho zřejmé, že obsah závazku přijímat asistenci odpovídá obsahu závazku asistenci poskytovat.
Nesouhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
S navrhovaným vypořádáním nesouhlasíme. Dle našeho názoru by mělo být specifikováno, co znamená závazek asistenci přijímat, tzn. zda existují konkrétní povinnost potřebného, které jsou obsahem tohoto závazku (například účastnit se pravidelně osobních schůzek, provést určité úkony, které doporučí pracovník asistence apod.) a rovněž také zda existují sankce za neplnění těchto povinností (například ukončení smlouvy ze strany pracovníka asistence v případě, že se potřebný na schůzku opakovaně nedostaví). Pokud žádné povinnosti pro potřebného nejsou dány, nepovažujeme za vhodné hovořit o závazku povinného asistenci přijímat, neboť obsah takového závazku není jasný. Dáváme rovněž ke zvážení zda, musí být v takovém případě mezi potřebným a poskytovatelem asistence uzavírána smlouva. Dle našeho názoru by mohlo postačovat, aby pracovník asistence o příslušných skutečnostech potřebného informoval. I nadále zaujímáme stanovisko, že závazku poskytovat asistenci přesně odpovídá závazek asistenci přijímat, nestanoví-li zákon cokoliv jiného. Souhlas s vypořádáním dne 20. 10. 2023.
295 MSp § 82 odst. 2 písm. d) D 23. Toto ustanovení vymezuje druhy pracovníků asistence, jejichž prostřednictvím poskytuje asistenci poskytovatel asistence. Ustanovení § 82 odst. 2 písm. d) stanoví, že pomocným pracovníkem, jakožto jednoho z druhů pracovníků asistence, by mohla být kterákoliv bezúhonná osoba. Upozorňujeme, že způsob navrhovaného vymezení pomocného pracovníka umožňuje, aby pomocným pracovníkem byla i právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž svéprávnost byla omezena. Pokud by byl předkladatelův účel vymezení pomocného pracovníka odlišný, pak doporučujeme změnit navrhované znění § 82 odst. 2 písm. d) s přihlédnutím k výše uvedenému. Vysvětleno Úvodní část ustanovení § 78 odst. 2 [dříve § 82 odst. 2] návrhu stanoví, že pracovníkem asistence je zaměstnanec poskytovatele, a proto se nemůže stát, že by pomocným pracovníkem byla právnická osoba.
Předkladatel počítá s tím, že jako pomocní pracovníci by mohli podporovanou osobu podporovat tzv. peeři, tedy osoby, které v minulosti prožívali podobná úskalí jako podporovaná osoba, a které proto mohou velmi dobře pochopit situaci podporované osoby a nabídnout jí mnohé praktické rady založené na vlastní zkušenosti. Zároveň k nim může podporovaná osoba chovat i vyšší důvěru než klidem např. jiného socioekonomického zázemí. Samozřejmě se může stát, že tzv. peeři, mohou mít stále v určitém rozsahu omezenou svéprávnost, např. kvůli (v ideálním případě překonané) závislosti na hazardních hrách. Zároveň předkladatel počítá s tím, že pomocným pracovníkem by mohl být i údržbář s praktickou znalostí funkcí různých přístrojů v bytě nebo domě (např. kotle, karmy, bojleru). I v těchto případech si lze představit, že takovým údržbářem bude moci být i osoba s omezenou svéprávností, ať už z důvodu výše nastíněného nebo např. z důvodu vrozeného duševního postižení, např. Downova syndromu. Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
296 MSp § 105 Z 24. Toto ustanovení zakládá příslušnému správnímu orgánu povinnost nepřiznat uvedený příspěvek, pokud jsou vlastník bytu a nájemce v případě poskytování garancí, nebo nájemce a podnájemce v případě poskytování podnájemního bydlení ve vztahu tzv. seskupení. Zaprvé k tomuto ustanovení uvádíme, že postavení osob vlastníka bytu a nájemce/podporované osoby v případě poskytování garancí a nájemce/poskytovatele podnájemního bydlení a podnájemce/podporované osoby v případě poskytování podnájemního bydlení nejsou obdobné. Zadruhé uvádíme, že není jasný předkladatelův záměr, zda spíše chtěl postihnout vztahy mezi vlastníky bytů a poskytovateli podpůrných opatření, nebo postihnout vztahy mezi poskytovateli podpůrných opatření a podporovanými osobami. Z těchto důvodů požadujeme, aby předkladatel vyjasnil jak znění navrhovaného ustanovení, ale aby vyjasnil i znění důvodové zprávy k tomuto ustanovení.
Tato připomínka je zásadní Akceptováno jinak V § 105 bude po dohodě s připomínkovým místem použit institut skutečného majitele. Ustanovení § 105 pak bude uvedeno v tomto znění:
"§ 105
Hledisko střetu zájmů
(1) Krajský úřad nepřizná příspěvek na správu, na poskytování garancí nebo na poskytování podnájemního bydlení, jestliže je skutečným majitelem
a) poskytovatele garancí nebo podnájemního bydlení
1. vlastník bytu,
2. osoba blízká vlastníkovi bytu,
3. skutečný majitel vlastníka bytu,
4. osoba blízká skutečnému majiteli vlastníka bytu,
5. podporovaná osoba nebo jiný člen její domácnosti nebo
6. osoba blízká podporované osobě nebo jinému členu její domácnosti nebo
b) vlastníka bytu
1. poskytovatel garancí nebo podnájemního bydlení,
2. podporovaná osoba nebo jiný člen její domácnosti nebo
3. osoba blízká podporované osobě nebo jinému členu její domácnosti.
(2) Krajský úřad nepřizná příspěvek na správu, na poskytování garancí nebo na poskytování podnájemního bydlení, jestliže je vlastníkem bytu
a) člen domácnosti podporované osoby nebo
b) osoba blízká podporované osobě nebo jinému členu její domácnosti.".
Předkladatel tak vyloučí vztahy mezi všemi relevantními aktéry, tedy mezi vlastníkem bytu a poskytovatelem, mezi vlastníkem bytu a podporovanou osobou a mezi poskytovatelem a podporovanou osobou. Vyloučení střetu zájmů bude rozšířeno i na jiné členy domácnosti podporované osoby. Akceptováno dne 1. 11. 2023.
297 MSp § 105 Z 25. Uvádíme, že vztah mezi potřebným a poskytovatelem nemůže být vymezen pouze pomocí seskupení osob v zákoně o obchodních korporacích, protože podle tohoto zákona může být fyzická osoba pouze osobou ovládající, ale nikoli osobou ovládanou. Proto požadujeme do důvodové zprávy doplnit vysvětlení, na které všechny situace má uvedené ustanovení dopadat.
Tato připomínka je zásadní Akceptováno jinak Ustanovení § 105 bude v dohodě s připomínkovým místem přeformulováno – vizte odůvodnění vypořádání připomínky č. 296. Akceptováno dne 1. 11. 2023.
298 MSp § 120 odst. 3 D 26. Uvedené ustanovení stanoví, že bezúhonnost, jakožto jedna z podmínek udělení pověření pro poskytování podpůrných opatření, se dokládá způsobem podle zákona o sociálních službách. Navrhovaný zákon obsahuje tentýž způsob dokládání bezúhonnosti odkazem na konkrétní ustanovení zákona o sociálních službách již v § 82 odst. 3. Z těchto důvodů doporučujeme sjednotit způsob dokládání bezúhonnosti pro celý navrhovaný zákon např. tím, že se odkaz na způsob dokládání bezúhonnosti podle § 79 odst. 3 zákona o sociálních službách uvede v rámci obecných ustanovení. Neakceptováno Předkladatel nepovažuje stanovení způsobu prokazování bezúhonnosti pro dva případy v návrhu zákona za natolik významné, aby je zařadil do obecných ustanovení v části první. Pokud by byly § 76 odst. 3 [dříve § 80 odst. 3] a § 122 odst. 3 [dříve § 120 odst. 3] ve stejné části, stanovil by předkladatel způsob prokazování bezúhonnosti ve společné hlavě takové části. Jelikož jsou však tato dvě ustanovení v odlišných částech, přidrží se předkladatel dosavadního řešení. Do § 122 odst. 3 však bude na základě dalšího jednání s Ministerstvem spravedlnosti doplněn výslovný odkaz na § 79 odst. 3 věty první až třetí zákona o sociálních službách.
299 MSp Příloha č. 3 bod 2 D 27. Požadavek, aby mezi základními funkčními standardy bytů byla vybavenost bytu varnou deskou, bez uvedení možných jiných alternativ k této věci (např. oddělený sporák nebo dvouvařič nezabudovaný do kuchyňské linky), považujeme za nepřiměřený. Proto doporučujeme, aby předkladatel mezi základní funkční standardy bytů podle bodu č. 3 doplnil i další možné alternativy k varné desce. Akceptováno Alternativy varné desky budou do přílohy č. 3 doplněny. Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
300 MSp Příloha č. 4 řádek skupiny 2 D 28. Tato část přílohy č. 4 obsahuje vymezení jedné ze skupin osob, které jsou považovány za zvláště potřebné, a to osoby mladší 27 let, které v posledních 3 letech před podáním žádosti o podpůrné opatření opustily zařízení náhradní nebo ochranné výchovy. Ochranná výchova však může být vykonávána pouze nejvýše do dovršení 19. roku věku, a to po prodloužení. Z tohoto důvodu doporučujeme při vymezení této skupiny zvláště potřebných osob snížit věkovou hranici osob, které v posledních 3 letech před podáním žádosti o podpůrné opatření opustily zařízení ochranné výchovy. Vysvětleno Ponechána věková hranice osoby mladší 27 let věku z důvodu, že do zařízení ústavní péče spadají i dětské domovy. Do dětského domova mohou být umísťovány děti ve věku zpravidla od 3 do nejvýše 18 let nebo do ukončení přípravy na povolání nejvýše do 26 let. Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
301 MSp Příloha č. 4 řádek skupiny 7 Z 29. Tato část přílohy vymezuje jednu ze skupin zvláště potřebných osob, kterými jsou vězni před propuštěním nebo nedávno propuštění bývalí vězni, uvedením i těch osob, které byly v posledních 3 letech před podáním žádosti o podpůrné opatření propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody, pokud se na ně hledí, jako by nebyly odsouzeny, a výkon trestu odnětí svobody trval nejméně 2 roky. Soud však zahladí odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok až po pěti letech. Není proto zřejmé, na jaké osoby se uvedené vymezení bude vztahovat. Požadujeme proto vyjasnění výše uvedených nesrovnalostí, nebo změnu znění problematické části přílohy č. 4 řádku 7. Dále požadujeme vyjasnění, zda předkladatel při vymezení skupiny zvláště potřebných osob v příloze č. 4 na řádku 7 nezohlednil specifickou úpravu zahlazení odsouzení pro mladistvé, popř. zda bylo záměrem její nezohlednění.
Tato připomínka je zásadní Akceptováno Vymezení skupiny bude uvedeno v tomto znění:
"Skupina sestává z těchto osob:
a) Odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody, u nichž se ke dni podání žádosti očekává skončení výkonu trestu odnětí svobody v příštích 6 měsících.
b) Osoby, které byly v posledních 3 letech před podáním žádosti propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody.
c) Obvinění ve výkonu vazby, trvá-li alespoň 2 roky.
d) Osoby, které byly v posledních 3 letech před podáním žádosti propuštěny z výkonu vazby, který trval alespoň 2 roky.". Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
302 MSp Příloha č. 4 řádek skupiny 10 D 30. Tato část přílohy vymezuje jednu ze skupin zvláště potřebných osob, kterými jsou oběti trestného činu, i tím, že trestný čin nebo čin jinak trestný dlouhodobě nepříznivě poznamenal jejich zdravotní stav, včetně duševního zdraví, nebo sociální situaci. Výše uvedené nepříznivé ovlivnění bývá často dočasné. Není tedy zřejmé, zda daná osoba bude spadat do uvedené skupiny zvláště potřebných osob, pokud výše uvedené ovlivnění u oběti trestného činu pominulo. Doporučujeme proto výše uvedenou nejasnost ozřejmit v důvodové zprávě. Akceptováno
V příloze č. 4 bude na řádku skupiny 10 ve sloucpi Vymezení skupiny nebo podskupiny uvedeno:
"Osoby, které jsou obětí trestného činu podle zákona o obětech trestných činů, pokud u nich přetrvávají nepříznivé dopady trestného činu nebo činu jinak trestného na jejich zdravotní stav, včetně duševního zdraví, nebo sociální situaci.".
Tím by mělo být dostatečně jasně stanoveno, že se má jednat o přetrvávající poznamenání zdravotního stavu.
Dokládání této skutečnosti bude specifikováno v metodice.
Pro dokládání skutku bude možné využít např. některý z dokumentů:
- rozsudek či jiná rozhodnutí soudu dokládající rozhodnou skutečnost,
- záznamy Policie České republiky dokládající rozhodnou skutečnost,
- vyjádření sociálního pracovníka sociální služby, zdravotnického ,zařízení, jež se zaměřuje na tuto cílovou skupinu,
- vyjádření subjektu z Registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů.
Pro doložení trvajícího nepříznivého stavu bude možné použít např. lékařské zprávy.
303 MSp Příloha č. 4 řádek skupiny 12 D 31. V souvislosti s výkonem rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva ve věci ERTF proti České republice doporučujeme v příloze č. 4, řádek 12 za slovo „Diskriminované“ doplnit slova „, nebo územně segregované“ a za slova „na trhu s bydlením“ doplnit slova „nebo územně segregovány“. Akceptováno jinak Územní segregace je zkoumána při zápisu bytu do evidence. Proto jsme název skupiny upravili na "Osoby diskriminované na trhu s bydlením", což podle nás zahrnuje i osoby žijící na segregovaném území. Celé znění vymezení skupiny, bylo potom upraveno takto: "Osoby, které jsou diskriminovány na trhu s bydlením; diskriminací se pro účely tohoto zákona rozumí diskriminace dle zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.". Souhlas s upraveným vypořádáním 21.11.2023
304 MSp Příloha č. 4 řádek skupiny 15 D 32. Uvedená část přílohy č. 4 obsahuje pro účely zákona určení jedné ze skupin zvláště potřebných osob, kterými jsou osoby v oddlužení. Protože oddlužení je pouze jeden ze způsobů řešení úpadku, doporučujeme předkladateli, aby v příloze č. 4 na řádku 15 slova „Osoby v oddlužení“ nahradil slovy „Osoby v úpadku“ a slova „Osoby, u kterých podle údajů v insolvenčním rejstříku probíhá oddlužení“ nahradil slovy „Osoby, které jsou na základě pravomocného rozhodnutí insolvenčního soudu v úpadku.“ Akceptováno jinak V příloze č. 4 bude na řádku skupiny 15 ve sloucpi Označení skupiny nebo podskupiny uvedeno:
"Osoby v úpadku a osoby v exekuci.".
Na tomtéž řádku bude ve sloupci Vymezení skupiny nebo podskupiny uvedeno:
"Skupina sestává z těchto osob:
a) Osoby, které jsou na základě rozhodnutí insolvenčního soudu v úpadku a plní své dluhy srážkami ze mzdy nebo dobrovolným plněním alespoň v minimální výši, pokud to jejich aktuální životní situace dovoluje.
b) Osoby, které jsou povinnými při
1. exekuci vedené soudním exekutorem,
2. exekuci vedené exekučním správním orgánem,
3. daňové exekuci vedené správcem daně nebo
4. výkonu rozhodnutí vedeném soudem,
a plní své dluhy srážkami ze mzdy nebo dobrovolným plněním alespoň v minimální výši, pokud to jejich aktuální životní situace dovoluje.
Za dobrovolné plnění se považuje i zasílání peněžních prostředků soudnímu exekutorovi povinným podle § 54 odst. 7 exekučního řádu.".
305 MSp Příloha č. 4 D 33. Doporučujeme, aby do přílohy č. 4 k navrhovanému zákonu byly mezi skupiny zvláště potřebných osob doplněny osoby, které jsou povinnými v exekuci vedené soudním exekutorem nebo při výkonu rozhodnutí vedeném soudem. Akceptováno V příloze č. 4 bude na řádku skupiny 15 ve sloucpi Označení skupiny nebo podskupiny uvedeno:
"Osoby v úpadku a osoby v exekuci.".
Na tomtéž řádku bude ve sloupci Vymezení skupiny nebo podskupiny uvedeno:
"Skupina sestává z těchto osob:
a) Osoby, které jsou na základě rozhodnutí insolvenčního soudu v úpadku a plní své dluhy srážkami ze mzdy nebo dobrovolným plněním alespoň v minimální výši, pokud to jejich aktuální životní situace dovoluje.
b) Osoby, které jsou povinnými při
1. exekuci vedené soudním exekutorem,
2. exekuci vedené exekučním správním orgánem,
3. daňové exekuci vedené správcem daně nebo
4. výkonu rozhodnutí vedeném soudem,
a plní své dluhy srážkami ze mzdy nebo dobrovolným plněním alespoň v minimální výši, pokud to jejich aktuální životní situace dovoluje.
Za dobrovolné plnění se považuje i zasílání peněžních prostředků soudnímu exekutorovi povinným podle § 54 odst. 7 exekučního řádu.".
306 MSp RIA, obecně D 34. Ve vyhodnocení dopadů regulace postrádáme analýzu trhu s byty a chování vlastníků bytů na tomto trhu, ze které by bylo možné zjistit alespoň orientační informace o předpokládaném počtu bytů, které bude reálně možné osobám v bytové nouzi v režimu navrhovaného zákona nabídnout. Doporučujeme proto tyto informace do závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace doplnit. Vysvětleno
Do Přílohy 6 RIA byla doplněna Analýza uskutečnitelnosti (feasibility) implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení. Zde uvádíme pouze shrnutí jejích závěrů:
Z analýzy uskutečnitelnosti implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení vyplývá, že:
Získání v závěrečné zprávě RIA předpokládaného počtu soukromých bytů (2 000 ročně) i obecních bytů (1 100 ročně) je uskutečnitelné.
Uskutečnitelné je taktéž zavedení zákonem navrhovaných nových agend, služeb a získání adekvátního personálního zajištění pro ně:
- Uskutečnitelné je otevření kontaktních míst bydlení obecními úřady ORP (pražskými městskými částmi), jelikož si žádá získání pouze necelých 200 kvalifikovaných sociálních pracovníků (srovnej s 2 600 kvalifikovanými sociálními pracovníky na OSPOD na ORP) a 235 poradců. Jde o vyzkoušený nástroj. Kontaktní místo bydlení (jako poskytovatel poradenství v oblasti bydlení) bylo v rámci různých pilotních projektů doposud otevřeno již v 21 obcích v 11 krajích ČR.
- Uskutečnitelný je výkon navrhovaných agend krajskými úřady (kraj má být metodickým centrem a výplatním místem pro státní příspěvky). Krajské úřady již vykonávají velmi obdobnou agendu v případě jiných veřejných služeb v mnohonásobně větším rozsahu.
- Uskutečnitelný je rozvoj programů garancí pro majitele či podnájemního bydlení v předpokládaném rozsahu. S programy tohoto typu už mají (díky pilotním projektům) zkušenosti desítky subjektů (převážně NNO).
- Uskutečnitelné je zajištění poskytování asistence v bydlení v předpokládaném rozsahu s ohledem na to, že napříč ČR působí stovky poskytovatelů sociálních služeb obdobného charakteru, kteří se mohou stát poskytovateli asistence.
Uskutečnitelné je vybudování informačního systému pro navržený systém podpory v bydlení, na což jsou alokování prostředky v Národním plánu obnovy.
V ČR je podle Sčítání lidí, domů a bytů 2021 celkem 891 tisíc obydlených bytů užíváno jako nájemní byty. Většinu (cca. 80 %) z toho tvoří byty v soukromém vlastnictví. Každoročně je v ČR nabízených k pronájmu přibližně 200 tisíc bytů (v soukromém vlastnictví). Závěrečná zpráva RIA k návrhu zákona o podpoře v bydlení předpokládá, že od 3. roku účinnosti zákona se pro účely zabydlování domácností z bytové nouze se podaří každoročně získat skrze programy garancí pro majitele / podnájemního bydlení 2000 bytů, v prvním roce účinnosti zákona se předpokládá získání 1 000 bytů, v druhém roce účinnosti 1 500 bytů. S ohledem to, že jde pouze o přibližně o 1 % z každoročně pronajímaných bytů a s ohledem na to, že se skrze mechanismus garancí pravděpodobně podaří dostat na nájemní trh i některé neobydlené byty, je odůvodněné předpokládat, že se uvedených hodnot podaří dosáhnout.
Z výše uvedeného vyplývá, že přijetí návrhu zákona o podpoře v bydlení bude mít pouze velmi omezený dopad na trh s nájemním bydlením. Při předpokládaných přibližně 2 tisíc bytů ročně vkládaných do systémů bydlení s garancí a podnájemního bydlení by došlo ke snížení nabídky nájemních bytů v ČR, která činí přibližně 200 tisíc bytů ročně, o 1 %. Pokud navíc vezmeme v potaz, že část z předmětných 2 tisíc bytů může být získána od majitelů, kteří doposud drželi své byty mimo nájemní trh, může být dopad zákona na nájemní trh pouze 0,5 %. I kdyby naopak došlo k získání dvakrát vyšší počtu bytů do systémů bydlení s garancí a podnájemního bydlení, než je předpokládáno, tedy ne 2 tisíc, ale 4 tisíc bytů ročně, stále by se jednalo pouze o 2 % z bytů každoročně nabízených na nájemním trhu v ČR.
Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
307 MSp RIA, strana 23 D 35. V závěrečné zprávě k RIA doporučujeme, aby poslední odstavec podkapitoly „Mezinárodní závazky“ v kapitole 1.4 Popis existujícího právního stavu na stránce 23 zněl: „Další podrobnosti týkající se rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva ve věci ERTF proti České republice, a dosud nerozhodnuté kolektivní stížnosti European Federation of National Organisations Workich with the Homeless (FEANTSA) proti České republice, potažmo judikatury Evropského soudu pro lidská práva aj. jsou uvedena v kapitole 2.4 zhodnocení rizika.“ Akceptováno Text upraven Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
308 MSp RIA, strana 35 D 36. V závěrečné zprávě k RIA doporučujeme, aby na stránce 35 poslední věta odstavce začínajícího slovy „Dalším problémem, který bývá v souvislosti s ukončením nájmu často skloňován“ zněla: „Jeví se tedy jako nezbytná adekvátní úprava problematiky vyklizení nemovitostí, která tento proces zjednoduší a urychlí, ale zároveň i v takových případech zajistí nájemci adekvátní ochranu včetně konzultace s cílem nalézt alternativní řešení k vystěhování, přiměřené výpovědní lhůty před vystěhováním, přístupu k opravným prostředkům a právní pomoci, provedení vyklizení za podmínek, které respektují důstojnost dotčených osob a dle pravidel, která dostatečně chrání jejich práva. U zranitelných osob je třeba nadto ze strany státu třeba zajistit nabídku náhradního ubytování.“ Akceptováno Text upraven Souhlas s vypořádáním dne 10. 10. 2023.
309 MŠMT § 81 odst. 3 Z 1. Požadujeme do předmětného ustanovení doplnit povinnost podporované osoby informovat kontaktní místo bydlení o svém záměru vypovědět smlouvu o asistenci před jejím vypovězením. Vypovězení smlouvy o asistenci je aktem s významnými dopady na proces zabydlování, aktem
který se významně dotýká jak kontaktního místa jako koordinátora podpory, tak poskytovatelů bytových podpůrných opatření. Pro úspěch zabydlení a prevenci ztráty bydlení je nezbytné,
aby byli všichni poskytovatelé podpory co nejdříve informováni o hrozícím ukončení poskytování asistence v bydlení. Současně je možné, že díky navrhované povinnosti podporované osoby informovat o svém záměru vypovědět smlouvu o asistenci ještě před jejím samotným vypovězením může dojít díky zapojení kontaktního místa (či poskytovatelů bytových podpůrných opatření) k tomu, že podporovaná osoba nakonec svůj záměr neuskuteční a poskytování asistence bude pokračovat (např. v situacích,
kdy je primárním důvodem pro záměr vypovědět smlouvu o asistenci konflikt mezi podporovanou osobou a poskytovatelem asistence a zapojení dalších subjektů podpory zafunguje jako mediace). Nebo je možné, že díky navrhované povinnosti informovat kontaktní místo před vypovězením smlouvy, se podaří kontaktními místu potřebné domácnosti včas zprostředkovat jiného poskytovatele asistence, takže dojde ze strany potřebné domácnosti současně k vypovězení smlouvy o asistenci s původním poskytovatelem a uzavření smlouvy s novým poskytovatelem, díky čemuž nebude poskytování asistence přerušeno, a sníží se tak riziko ztráty bydlení. Vysvětleno Povinnost podporované osoby informovat kontaktní místo o záměru vypovědět smlouvu o asistenci by omezovalo svobodu podporované osoby kdykoliv smlouvu o asistenci vypovědět i bez udání důvodu bez výpovědní doby. Pokud bude podporovaná osoba váhat, zda pokračovat ve spolupráci s poskytovatelem asistence, může se na kontaktní místo obrátit vždy a kontaktní místo by mu mělo v rámci svojí koordinační role (§ 18) pomoci, např. zahájením trialogu s poskytovatelem asistence, popřípadě s navázáním spolupráce s jiným poskytovatelem asistence, který by podporované osobě více vyhovoval. Požadovaná úprava tedy není potřeba a v případech zásadního narušení důvěry podporované osoby vůči poskytovateli asistence ani není vhodná, zejména pokud se podporovaná osoba zavázala k součinnosti vůči poskytovateli asistence. Rovněž není zřejmé, co by bylo sankcí za porušení této povinnosti. Neplatnost výpovědi smlouvy o poskytování asistence podle názoru předkladatele není vhodnou sankcí. Akceptováno dne 6. 10. 2023.
310 MŠMT § 83 odst. 2 Z 2. Požadujeme do výčtu uvedeného v předmětném odstavci doplnit další pododstavec, který bude znít: „způsob spolupráce mezi poskytovatelem asistence a poskytovatelem bytových podpůrných opatření, jsou-li současně poskytovány.“. Důvodem je skutečnost, že je-li současně poskytována asistence a bytová podpůrná opatření, je úzká spolupráce mezi poskytovatelem asistence a poskytovatelem bytových opatření základním předpokladem úspěchu zabydlení. Vzhledem k tomu, že v návrhu zákona absentuje povinnost kontaktního místa zpracovávat individuální plán podpory v bydlení, jako plán podpory, který specifikuje zapojení a spolupráci všech subjektů do podpory, je nezbytné, aby tato spolupráce poskytovatelů podpory byla specifikována alespoň v asistenčním plánu jako nejvýznamnější plánu podpory podle návrhu zákona. Akceptováno jinak Bude doplněno do důvodové zprávy, že třetí osobou je míněn mj. i poskytovatel bytového podpůrného opatření. Akceptováno dne 6. 10. 2023.
; 311 MŠMT § 84 odst. 1 Z 3. Požadujeme do materiálu doplnit povinnost zajistit další vzdělávání pro pomocného pracovníka. Aniž by to bylo zdůvodněno v důvodové zprávě, ve výčtu pracovníků, kterým má poskytovatel asistence zajistit další vzdělávání, chybí pomocný pracovník, jedná se o významné opomenutí vzhledem k tomu, že pomocný pracovník je dle návrhu zákona oprávněn vykonávat činnosti, jejichž kvalitní výkon je obtížně představitelný bez dalšího vzdělávání. Předmětný odstavec by tak měl být nahrazen textem: „Poskytovatel je povinen zajistit další vzdělávání pracovníků asistence v rozsahu nejméně 24 hodin ročně.“. Vysvětleno Další vzdělávání bude určeno pro ostatní pracovníky asistence, kteří s klientem řeší činnosti a)-c), jež předpokládají odpovídající míru kvalifikace.
Pomocný pracovník absolvuje vstupní kurz a dále se bude moct účastnit kurzů v rámci dalšího vzdělávání. Dále se předpokládá (v rámci koordinace KMB) i jeho účast na relevantních "metodických/informačních dnech", kdy KMB přenáší informace poskytovatelům ve svém správním obvodu. Akceptováno dne 6. 10. 2023.
312 MŠMT § 85 Z 4. Požadujeme do materiálu doplnit povinnost poskytovatele informovat poskytovatele bytových podpůrných opatření a zkrátit lhůtu pro informování v případě nesoučinnosti na 1 měsíc. Bezodkladné informování poskytovatelů bytových opatření v případě ukončení asistence nebo nesoučinnosti je nezbytné pro efektivní prevenci ztráty bydlení. Přestože by bylo možné informování poskytovatelů skrze kontaktní místo, efektivnější je povinnost informovat přímo poskytovatele bytových podpůrných opatření. Aniž by to bylo odůvodněno v důvodové zprávě, je v zákoně navržena povinnost informovat v případě neposkytování součinnost po dobu nejméně 2 měsíců. S ohledem na zvýšení účinnosti v prevenci ztráty bydlení požadujeme, aby byla doba zkrácena na 1 měsíc. Vysvětleno MMR: Povinnost informovat poskytovatele "bytového" podpůrného opatření by měla být na kontaktním místě, které plní dle § 18 koordinační roli. Navíc má-li nedostatek součinnosti potenciál ohrozit udržení bydlení, použije se § 86, kdy poskytovatel podpůrného opatření (lhostejno kterého) svolá jednání, na které pozve podporovanou osobu a všechny další osoby, u kterých to je potřebné. Již z pozvánky na toto jednání by mělo být zřejmé, o který problém se jedná, a pozvaná osoba může přikročit k řešení problému ještě před konáním tohoto jednání.
V souvislosti s připomínkou budou v § 86 slova "považuje za" nahrazena slovem "je".
Navrhovaný 1 měsíc pro oznámení nespolupráce ze strany podporované osoby může být v praxi příliš krátkou dobou, která by vedla k přehnané kontrole podporované osoby. Spolupráce podporované osoby se sociálním pracovníkem a potřeba podpory se v čase proměňuje a dvouměsíční dobu pro oznámení nespolupráce považuje předkladatel za adekvátní. Akceptováno dne 6. 10. 2023.
313 MŠMT § 100 odst. 2 Z 5. Požadujeme do materiálu doplnit možnost pro krajský úřad nepřiznat příspěvek na asistenci v případě potřebného, u kterého je v evidenci zapsán údaj o tom, že kontaktní místo bydlení nedoporučuje poskytování asistence poskytovatelem, se kterým potřebný uzavřel či má v záměru uzavřít smlouvu o asistenci. Kontaktní místo by mohlo mít možnost do 7 dnů od okamžiku, kdy je poskytovatelem asistence informováno o záměru potřebného uzavřít s ním smlouvu o asistenci, vložit do evidence stanovisko, že v případě dané potřebné domácnosti nedoporučuje přiznání příspěvku danému poskytovateli asistence. Své stanovisko by muselo kontaktní místo odůvodnit buď předchozími negativními zkušenostmi s daným poskytovatelem nebo nedostatečnými kompetencemi daného poskytovatele poskytovat asistenci dané domácnosti (např. kvůli jejím specifickým potřebám) nebo (v případě souběžného poskytování bytových podpůrných opatření) vyjádřením poskytovatelů bytového podpůrného opatření pro danou domácnost, že preferují spolupráci na zabydlování s jiným poskytovatelem asistence.
Navržené doplnění možnosti pro kontaktní místo může částečně ovlivnit volbu poskytovatele asistence a rozšiřuje navrhované pojetí volby poskytovatele asistence jako čistě bilaterálního aktu zahrnujícího pouze potřebnou domácnost a poskytovatele asistence. Volba poskytovatele asistence má významné dopady na další aktéry zabydlování, v případě poskytovatelů garancí, podnájemního bydlení či obecního podporovaného bydlení dokonce významné finanční dopady, jelikož kvalita asistence významně ovlivňuje výši garančního plnění skrze to, jak dobrou podporu poskytuje zabydlené domácnosti v oblasti financí i nakládáním s bytem. Ale má vliv
i na šance poskytovatelů bytových opatření získat další byty do systému, jelikož ochota vlastníků poskytovat byty souvisí s kvalitou asistence. Volba poskytovatele asistence ze strany potřebného tak má sekundárně vliv na šance dalších domácností v bytové nouzi dostat se z bytové nouze (volba poskytovatele, s nímž nejsou vlastníci bytů spokojeni, snižuje šance dalších domácností na to, že se dostanou z bytové nouze). Návrh zákona sice ošetřuje kvalitu asistence, avšak jde o mechanismy umožňující výrazně pomalejší a zároveň v některých případech zbytečně silnou reakci na snížení kvality určitého poskytovatele asistence, než navrhovaný mechanismus stanoviska kontaktního místa, který umožňuje pružně operativně a pouze dočasně reagovat na zhoršení kvality poskytování asistence u určitého poskytovatele na „kvazi tržním“ principu, kdy jsou ale do poptávky služeb zahrnuti i další aktéři zabydlení než jen potřebná domácnost, která čelí vůči poskytovateli asistence informační asymetrii.
Konečně návrh na doplnění stanoviska vychází z více než 10 let fungování systému doprovázení pěstounských rodin, který je založen na velmi podobných principech jako navrhovaný systém podpory v bydlení, z něhož vyplývá, že i v systému s pověřeními, standardy a inspekcemi má svoje místo možnost odpovědných orgánu v odůvodněných případech nepřiznat výplatu příspěvku některým poskytovatelům podpory. Systém sociálně-právní ochrany toto neumožňuje, volba poskytovatele podpory je čistě bilaterálním aktem mezi pěstounem a poskytovatelem podpory. V důsledku tak část z potřebných domácnosti opakovaně volí poskytovatele podpory, kteří neposkytují služby nejvyšší kvality.
S ohledem na vše uvedené by měla být na konci předmětného odstavce doplněna věta „Krajský úřad může nepřiznat příspěvek na asistenci, vložilo-li do evidence kontaktní místo negativní stanovisko vůči poskytování asistence potřebnému,
u které je zapsán údaj o potřebě asistence, poskytovatelem asistence, s nímž potřebný uzavřel smlouvu pod § 96 odst. 5.“. Neakceptováno Domníváme se, že stanovení možnosti KMB vydat vyjádření, kvůli kterému by konkrétnímu poskytovateli asistence nemohly být vyplaceny příspěvky, není vhodné. Zákon již nyní stanoví několikerý postih poskytovate asistence, který neplní své povinnosti (v krajním případě až odebrání pověření), přičemž navrhovaný postih je k již existujícímu duplicitní.
Kontaktní místo pro bydlení v celém systému zákona o podpoře v bydlení sehrává důležitou koordinační roli, která mj. spočívá v tom, že bude aktérem, který propojuje potřebné s podpůrnými opatřeními. Tato skutečnost bude rovněž působit jako pojistka připomínkovým místem zmíněné situace. Akceptováno dne 6. 10. 2023.
314 MŠMT Obecně Z 6. Přestože materiál obsahuje požadavky na novou regulovanou činnost (§ 82 odst. 2), nebylo k němu přiloženo posouzení přiměřenosti dle nařízení vlády č. 306/2020 a usnesení vlády č. 672 ze dne 22. června 2020. Požadujeme doplnit. Akceptováno Předkladatel si je vědom nutnosti zpracování posouzení přiměřenosti nové regulované činnosti dle nařízení vlády č. 306/2020 a usnesení vlády č. 672 ze dne 22. června 2020 a předloží jej MŠMT v nařízením dané lhůtě. Analýza vhodnosti a přiměřenosti jakožto podklad k objektivnímu posouzení bude zpracována spolu s prováděcími předpisy zákona týkající se nového nástroje Asistence v bydlení. Akceptováno po upřesnění dne 6. 10. 2023.
315 MŠMT § 19 odst. 1 D 1. Navrhujeme upravit minimální frekvenci kontrol poskytování podpůrných opatření z kontroly jednou ročně na kontrolu jednou za 6 měsíců nebo alternativně ponechat kontrolu jednou ročně ovšem doplnit, že kontrola musí proběhnout nejpozději 6 měsíců od počátku poskytování podpůrného opatření. Podpůrná opatření jsou z většiny přiznávána na období jednoho roku (po roce je posuzována relevance prodloužení). Pokud by se kontaktní místo bydlení rozhodlo realizovat kontrolu až po 12 měsících od počátku realizace podpůrného opatření (což mu navržená úprava umožňuje), kontrola do značné míry přestává plnit účel, kvůli kterému je zaváděna, tj. průběžné ověření řádného poskytování podpůrných opatření, jelikož po roce od začátku poskytování podpůrného opatření má kontaktní místo bydlení tak jako tak povinnost realizovat přezkum další potřebnosti, rozhoduje o prodloužení, de facto realizuje kontrolu řádnosti (pokud nebylo poskytováno řádně, podpůrné opatření neprodlužuje, nebo navrhne poskytování jiným poskytovatelem). Navržená úprava tak může být v důsledku nadbytečná. Vysvětleno
Nyní stanovená četnost je odpovídající, proto setrváváme na aktuálním znění. Ve standardech kvality činnosti kontaktního místa bude doporučeno vhodné období, kdy má být kontrola realizována (vzhledem k tomu, že po roce bude vždy realizován přezkum potřebnosti poskytování asistence, případně i poskytování dalších podpůrných opatření, lze předpokládat, že kontrola poskytování podpůrného opatření proběhne dříve). V průběhu poskytování podpůrného opatření existuje několik situací, které mohou být podnětem pro provedení kontroly poskytování podpůrného opatření. Je jím koordinační jednání (§ 84), kdy kontaktní místo zjišťuje důvody ukončení spolupráce podporované osoby a poskytovatele, dále jednání za účelem předejití ztráty bydlení (§ 86), ze kterého mohou vyplynout nedostatky v poskytovaném podpůrném opatření. V neposlední řadě může dát podnět k zahájení kontroly podporovaná osoba, vlastník bytu, či poskytovatel jiného podpůrného opatření. Akceptováno dne 6. 10. 2023.
316 MŠMT § 21 D 2. Doporučujeme do materiálu vhodně doplnit zmocnění pro Ministerstvo pro místní rozvoj detailněji upravit podmínky pro zpracování a vzorovou strukturu Zprávy o bydlení vyhláškou. Navržená úprava obsahu zprávy o bydlení je velmi obecná. Ovšem, na rozdíl od jiných oblastí navrhované veřejné politiky obdobných Zprávě o bydlení, v jejichž případě je v zákoně uplatněna obecná úprava a zákon zmocňuje ministerstva pro stanovení podrobné úpravy v prováděcích předpisech (např. je to uplatněno u standardů kvality), v případě Zprávy o bydlení zmocnění k stanovení podrobných podmínek pro zpracování zprávy o bydlení vyhláškou v zákoně absentuje. Doplnění zmocnění pro ministerstvo vydat vyhlášku, která upraví podrobnosti ke zpracování Zprávy včetně vzorové struktury, současně může rozptýlit obavy obcí s rozšířenou působností z toho, že je jim zákonem uložena povinnost,aniž by bylo jisté, že dostanou instrukce k tomu, jak ji naplňovat. Akceptováno jinak Stát dosud neměl přístup k uceleným datům o bytové nouzi, dosavadní sběr dat tohoto typu byl zajišťován neziskovými organizacemi mimo státní správu. Zprávy o bydlení za každé ORP tak budou důležitým a periodicky pravidelným zdrojem dat, se kterými může stát dále pracovat a využít jej jako podklad pro tvorbu dalších politik v oblast bydlení (investice, správné správné zacílení dotačních programů, agenda podpory v bydlení). Vypracování zprávy o bydlení by pro ORP nemělo představovat zvýšenou administrativní zátěž, neboť naprostou většinu dat získají extrakcí z evidenčního systému zákona o podpoře v bydlení. Vypracování zprávy je však nezbytné, neboť obsahuje více informací, než evidence. MMR však bude i v mezidobí zveřejňovat dílčí analýzy založené na datech v evidenci. K dispozici budou rovněž otevřená data, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, který v § 4b a následujících upravuje povinnost zveřejňovat otevřená data. Evidence pro potřeby zákona je připravována tak, aby zveřejňování otevřených dat umožňovala. Další podrobnosti o obsahu a způsobu vypracování zprávy o bydlení budou stanoveny ve Standardech kvality činnosti kontaktního místa. Předkladatel dále počítá s vypracováním osnovy, resp. vzorem zprávy o bydlení, která bude buď přílohou směrnice podle § 61 odst. 2 písm. b) bodu 1 zákona o obcích, nebo přílohou samostatné metodiky, která by měla kontaktním místům co nejvíce usnadnit rozhodování při vypracování zprávy o bydlení. Akceptováno dne 6. 10. 2023.
317 MŠMT § 68 odst. 3 D 3. Navrhujeme doplnit povinnost poskytovatele garancí pomáhat vlastníkovi bytu ve spolupráci s poskytovatelem asistence, je-li současně poskytována asistence. Ze srovnání výčtu činností realizovaných poskytovateli garancí a poskytovatelů asistence je zřejmé, že pro velkou část z oblastí podpory udržení bydlení (např. oblast nákladů na bydlení, sousedství ad.) platí, že poskytovat podporu v daných oblastech zákon současně ukládá jak poskytovatelům garancí, tak poskytovatelům asistence
(což je odůvodněné vzhledem k tomu, že v některých případech budou poskytovány pouze garance bez asistence). Poskytovatelem garancí a poskytovatelem asistence nemusí být stejný subjekt. Proto je nezbytné, aby zákon upravoval povinnost spolupráce mezi těmito dvěma poskytovateli. Zahrnutí povinnosti spolupráce do předmětného ustanovení je odůvodněné s ohledem na to,
že v případě absence závazku spolupráce poskytovatele garancí s poskytovatelem asistence existuje riziko nevyjasněného rozdělení odpovědností mezi tyto dva poskytovatele podpory s negativními dopady na potřebného, vlastníka bytu či sousedství. S ohledem na důležitost úzké spolupráce poskytovatelů garancí a poskytovatelů asistence pro úspěch zabydlení se dle našeho názoru jeví jako vhodnější zahrnout povinnost spolupráce přímo do zákona a nespoléhat na to, že bude úzká spolupráce těchto poskytovatelů adekvátně zajištěna pouze skrze zahrnutí dané problematiky do standardů kvality poskytování garancí. Vysvětleno
Napomáhání s komunikací s poskytovatelem asistence je již stanoveno v § 64 odst. 3 písm. a) [dříve § 68 odst. 3 písm. a)]:
"(3) Pro případ, že vlastník bytu uzavře s potřebným nájemní smlouvu, jejíž uzavření zprostředkoval poskytovatel nebo s jejímž uzavřením poskytovatel souhlasil, se poskytovatel dále zavazuje napomáhat vlastníkovi bytu při
a) komunikaci s nájemcem a popřípadě také s poskytovatelem asistence ohledně záležitostí týkajících se placení nájemného a záloh a nákladů na služby (dále jen „náklady na služby“) a skončení nájmu,".
Předkladatel je názoru, že pomoc s jinou formou spolupráce než je komunikace ohledně záležitostí týkajících se placení nájemného a nákladů na služby a skončení nájmu by byla příliš zatěžující. Akceptováno dne 6. 10. 2023.
318 MŠMT § 74 odst. 2 D 4. Navrhujeme snížit minimální délku nájemní smlouvy v případě podnájemního bydlení na 1 rok. Povinnost pro poskytovatele podnájemního bydlení uzavřít nájemní smlouvu s vlastníkem na dobu nejméně 2 let nedává smysl s ohledem na to, že prakticky všechna podpůrná opatření jsou realizována v ročním cyklu. Je možné, že po prvním roce nemusí dojít k prodloužení výplaty příspěvku na podnájemního bydlení a poskytovateli podnájemního bydlení zůstane v nájmu byt bez potřebné domácnosti a státní podpory. Nebo také může být v jiných případech vhodným postupem, zajišťujícím postupný přechod zabydlené domácnosti do standardního nájemního vztahu, bydlení v podnájemním režimu v prvním roce po zabydlení a přechod do nájemního vztahu (s garancí) potřebného přímo s vlastníkem v druhém roce. Což by bylo v případě navrhované minimální délky nájemní smlouvy mezi poskytovatelem podnájemního bydlení a vlastníkem 2 roky zbytečně zkomplikováno nutností nejprve vypovědět nájemní smlouvu mezi poskytovatelem podnájemního bydlení a vlastníkem bytu uzavřenou na 2 roky. Zároveň může mít minimální délka 2 roky negativní efekt na počet bytů vložených vlastníky do systému podnájemního bydlení, protože někteří vlastníci mohou být ochotní uzavřít nájemní smlouvu s poskytovatelem podnájemního bydlení „na zkoušku“ na dobu 1 roku, ale nemusí být ochotní uzavřít smlouvu na dobu 2 let. Snížení minimální délky nájemní smlouvy mezi poskytovatelem podnájemního bydlení a vlastníkem na 1 rok současně nijak nesnižuje jistotu bydlení pro zabydlenou domácnost, jejíž stabilita bydlení se odvíjí od délky trvání podnájemní smlouvy (která činí minimálně 1 rok) nikoli od délky trvání nájemní smlouvy mezi poskytovatelem podnájemního bydlení a vlastníkem bytu. Vysvětleno
Jelikož se příspěvky poskytují až na 2 roky (a přezkum další potřebnosti probíhá až ke konci tohoto období), domníváme se, že stanovení minimální doby trvání nájemní smlouvy na 2 roky je odpovídající. Pokud by došlo k uzavření nájemní smlouvy na pouhý rok a domácnost by nadále potřebovala podporu, neměl by pronajímatel povinnost uzavřít smlouvu s poskytovatelem i na následující rok, což předkladatel považuje za riskantnější situaci. Akceptováno dne 6. 10. 2023.
319 MŠMT § 81 D 5. Navrhuje se doplnit povinnost poskytovatele asistence před uzavřením smlouvy o asistenci informovat kontaktní místo bydlení o záměru potřebného uzavřít s poskytovatelem smlouvu o asistenci. Absence povinnosti informovat kontaktní místo o záměru potřebného uzavřít s určitým poskytovatelem asistence smlouvu o asistenci výrazně ztěžuje možnost kontaktního místa plnit zákonnou povinnost koordinace poskytování podpůrných opatření upravenou v § 17. V zájmu úspěšného procesu zabydlení je vhodné, aby před uzavřením smlouvy o asistenci byl o záměru potřebného uzavřít smlouvu o asistenci s konkrétním poskytovatelem bylo informováno jak kontaktní místo, tak skrze ně další poskytovatelé podpory dané domácnosti (poskytovatelé bytových podpůrných opatření). Navržené pojetí uzavírání smlouvy o asistenci jako čistě bilaterálního aktu zahrnujícího pouze potřebného a poskytovatele asistence, do kterého nijak nevstupují, a dokonce o něm ani nejsou nijak informováni další klíčoví aktéři procesu zabydlování, tj. kontaktní místo a poskytovatelé bytových podpůrných opatření, není šťastné. S ohledem na významný překryv odpovědností poskytovatelů asistence a poskytovatelů bytových podpůrných opatření (viz připomínku k § 74, odst. 2) je pro úspěch zabydlení všech domácností, v jejichž případě bude současně poskytována asistence a bytová opatření (což bude velká část z domácností z bytové nouze), nezbytné, aby před uzavřením smlouvy o asistenci panovala shoda na tom, že daní konkrétní poskytovatelé asistence a poskytovatelé bytových opatření chtějí spolupracovat na procesu zabydlování dané domácnosti. Toho není možné dosáhnout, pokud nebudou poskytovatelé bytových opatření (skrze kontaktní místo) o záměru potřebného uzavřít smlouvu s určitým poskytovatelem asistence informování. Doplnění navrhované povinnosti informovat poskytovatele asistence kontaktní místo o záměru potřebného uzavřít s ním smlouvu o asistenci je současně nezbytné pro to, aby mohla být do zákona přidáno další navrhované doplnění, tedy možnost pro kontaktní místo doplnit do evidence nedoporučující stanovisko k přiznání příspěvku určitému poskytovateli. Neakceptováno Předkladatel nepovažuje stanovení navrhované povinnosti za vhodné. Poskytovatel asistence má povinnost vložit do evidence informace o uzavřeném asistenčním plánu a o záznam o jeho plnění (vizte § 79 odst. 5), což umožňuje kontaktnímu místu koordinační činnost. Navíc se kontaktní místo může dozvědět o předpokládané době poskytování asistence z evidence, kdy údaj o poskytování asistence zapíše do evidence KÚ po přiznání příspěvku na poskytování asistence. Akceptováno dne 6. 10. 2023.
320 MŠMT § 82 D 6. S ohledem na vymezení kvalifikačních požadavků pracovníků asistence upozorňujeme na existenci systému Národní soustavy kvalifikací podle zákona č. 179/2006 Sb., v jejímž rámci by bylo výhledově možné standardním způsobem navrhnout a vytvořit tzv. profesní kvalifikaci, jež by byla optimálně využitelná k výkonu činnosti pracovníků asistence pro účely zákona o podpoře bydlení. Bylo by ji tedy možno následně zařadit mezi kvalifikační požadavky. Systém Národní soustavy kvalifikací reaguje vysoce pružně na potřeby trhu práce, jeho komponenty jsou periodicky aktualizovány a zájemcům o pracovní pozici nabízí efektivní cestu získání odborné způsobilosti. Doporučujeme výše uvedené v materiálu zohlednit. Vysvětleno Zákon č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) lze do budoucna pro kvalifikaci pracovníků asistence využít, ale až po získání praktických poznatků o tom, jak kvalifikační požadavky do systému Národní soustavy implementovat ve vztahu k nové právní úpravě tímto zákonem.
Akceptováno dne 6. 10. 2023.
321 MŠMT Příloha č. 4 řádek skupiny 2 D 7. S ohledem na platnou legislativu doporučujeme v posledním sloupci předmětného řádku uvést zařízení náhradní výchovné a náhradní rodinné péče a ochranné výchovy. Akceptováno Ve zmiňovaném sloupci upravena textace: "Osoby starší 18 a mladší 27 let, které se nacházejí v náhradní rodinné péči nebo ústavní péči nebo v zařízení ochranné výchovy, nebo které náhradní rodinnou nebo ústavní péči nebo zařízení ochranné výchovy opustily v posledních 3 letech před podáním žádosti o podpůrné opatření." Akceptováno dne 6. 10. 2023.
322 MŠMT Příloha č. 4 řádek skupiny 9 D 8. Doporučujeme na konci věty „Osoby před opuštěním pobytového zařízení sociální služby nebo lůžkové péče ve zdravotnickém zařízení a osoby nedávno opustivší pobytové zařízení sociální služby nebo lůžkovou péči ve zdravotnickém zařízení“ doplnit slova „, pokud před nástupem do zařízení neobývaly způsobilý byt nebo vhodný byt“.
Jedná se o zpřesnění, že byt či bydlení nebude přednostně zajišťováno osobám, které se o byt vědomě připravily vlastním rozhodnutím. Zároveň to slouží k ochraně těchto osob, aby nebyla snaha je z jejich bydliště během pobytu v zařízení vystěhovat. Vysvětleno Většina dotčených osob obývala před odchodem do zařízení byt, ale mohli o něj přijít právě z důvodu hospitalizace a nemají se kam vrátit. Sankcionovat je za to by nebylo vhodné. Bytová nouze je stále stanovena v § 2. Akceptováno dne 6. 10. 2023.
323 MŠMT Příloha č. 4 řádek skupiny 12 D 9. Doporučujeme předmětný řádek zcela odstranit. O skutečnosti, že ve vztahu k určitým osobám došlo k diskriminaci rozhoduje pouze soud, a to pouze v konkrétním případě. Jakoukoli skupinu bez příslušného soudního rozhodnutí nelze označit za „diskriminované osoby“ a zmiňované soudní rozhodnutí bude vždy vztaženo pouze k určitému případu, nelze si tedy představit situaci, kdy by se soud zabýval celým trhem s bydlením. Z uvedeného důvodu nikdy nebude možno tvrdit, že určité osoby jsou obecně „diskriminovány na trhu s bydlením“. Jako diskriminační důvody předkladatel dále v důvodové zprávě zmiňuje „(třeba i domnělý) etnický původ … zdravotní postižení“ a dále pak „rodinný stav“. Etnický původ určité osoby nelze dokazovat jinak, než prohlášením té dané osoby, proto by bez ohledu na to, jaký etnický původ má předkladatel na mysli, předmětná skupina byla kategorií, do které by bylo možno zařadit zcela kohokoli, čímž by byl narušen smysl celého předkládaného materiálu. Neakceptováno Zahrnutí diskriminovaných osob považují předkladatel a MPSV za zásadní. Otázka prokazování se nejeví dostatečným argumentem pro jejich úplné odstranění. Nejde pouze o prokázání příslušnosti k určité skupině obyvatel, ale také o prokázání diskriminace na trhu s bydlením. Pro dokládání skutečnosti lze využít např. vyjádření příslušného odboru obce s rozšířenou působností, vyjádření sociálního nebo odborného pracovníka sociální služby. Diskriminaci na trhu s bydlení může kontaktní místo seznat i ze své předchozí úřední činnosti, např. na základě výsledků specializované poradenství, kdy se opakovaně nedaří sehnat pro osobu bydlení pravděpodobně z důvodu diskriminace. Akceptováno dne 6. 10. 2023.
324 MŠMT RIA D 10. Navrhujeme do materiálu doplnit náklad na péči o dítě v dětském domově uvedený na str. 118 o celkový náklad na tuto péči pro veřejné rozpočty (včetně příspěvku kraje), jež byl zveřejněn ve Zprávě o stavu péče o ohrožené děti v roce 2023 (Zpráva je dostupná na metodickém portálu MŠMT www.edu.cz). Odkaz na tuto Zprávu jako zdroj dat o podílu dětí umístěných do dětských domovů kvůli bytové nouzi je možné následně doplnit do poznámky pod čarou č. 48. Současně navrhujeme doplnit do RIA analýzu souvislosti bytové nouze a vzdělávacího neúspěchu na úrovni ORP, případně analýzu souvislosti podílu dětí v bytové nouze a podílu dětí vzdělávajících se ve školách a třídách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona. MŠMT může poskytnout součinnost v poskytování nezbytných dat. Akceptováno RIA byla doplněna. Akceptováno dne 6. 10. 2023.
325 MV Obecně Z 1. I když předkladatelé sami v důvodové zprávě přiznávají, že návrh si neklade za cíl řešit problematiku bydlení komplexně, požadujeme v rámci obecné části důvodové zprávy doplnit, zejména pak v části věnované zhodnocení navrhované úpravy s ústavním pořádkem, vyjádření, jakým způsobem je navržená úprava v souladu s nedávným nálezem Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2533/20, který poukázal na kritické nedostatky českého zákonodárství v oblasti bydlení. Ústavní soud dospěl k závěru, že poskytování bydlení za jasně stanovených podmínek je jedním ze základních nástrojů řešení sociálních a ekonomických problémů na místní i regionální úrovni. Dlouhodobá nejistota obyvatel týkající se jejich bydlení může podle Ústavního soudu ohrozit důvěru občanů v demokratický právní stát ve smyslu čl. 1 Ústavy. Proto Ústavní soud apeloval na zákonodárce, aby provedl aktivní kroky k přijetí úpravy, která stanoví obcím konkrétní opatření a nástroje pro uspokojování bytové potřeby jejich obyvatel.
(...) Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno Vyjádření, zda je navrhovaná úprava v souladu s konkrétním nálezem Ústavního soudu nepovažujeme v rámci důvodové zprávy za nezbytné ani vhodné. Ústavní soud ve zmíněném nálezu mimo jiné konstatuje, že "Posouzení otázky účelnosti a vhodnosti zákonné úpravy v této oblasti Ústavní soud ponechává v pravomoci zákonodárce, do jehož činnosti Ústavní soud kromě případů zjištěné neústavnosti zasahovat nemůže. Jde totiž o otázky svou podstatou politické (...) (viz nálezy sp. zn. Pl. ÚS 8/07, Pl. ÚS 2/08).". Jelikož sám Ústavní soud uvádí, že do vhodnosti a účelnosti zákonné úpravy zasahovat nemůže (s výjimkou neústavnosti), nepovažujeme za nezbytné se se zmíněným nálezem blíže vypořádávat. Kromě toho uvádíme, že právě navrhovaná úprava je jedním z kroků ke stanovení konkrétních opatření a nástrojů pro uspokojování bytové potřeby lidí na území ČR, máme proto za to, že je se zmíněným nálezem v souladu. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
326 MV Obecně Z 2. Návrh zřizuje evidenci podpory v bydlení s tím, že prostřednictvím evidence budou např. žadatelé podávat žádost o zápis bytu do evidence (viz § 47 návrhu), budou vyrozuměni o odepření zápisu bytu do evidence (viz § 50 návrhu), o změně nebo výmazu údajů o bytu, všechna podání podle části sedmé (§ 116 a násl.) by měla být činěna prostřednictvím evidence atd., Taktéž např. podle § 162 odst. 2 má fyzická osoba v evidenci přístup k údajům o sobě. Z navrženého znění není zřejmé, jakým způsobem bude uživatelům zabezpečen přístup do evidence podpory v bydlení, aby bylo možné v ní k činit zákonem předpokládané úkony či získat přístup k údajům.
(...) Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno Předkladateli bylo při předběžném projednávání navržené úpravy s MV (nyní uvedenou problematiku převzala DIA) doporučeno, aby návrh žádnou konkrétní specifikaci zabezpečení přístupu neobsahovala. Z konzultace s DIA vyplynulo, že přístupy a jejich zabezpečení jsou upraveny v zákoně č. 250/2017 Sb, o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů. Správce evidence je kvalifikovaným poskytovatelem dle § 18 tohoto zákona a využití elektronické identifikace a konkrétní úroveň záruky má povinnost specifikovat ve vyrozumění správci národního bodu. Návrh zákona tedy konkrétní specifikaci zabezpečení přístupu obsahovat nemusí. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
327 MV Obecně Z 3. Provoz kontaktních míst bydlení (tj. obcí s rozšířenou působností) a krajských úřadů coby nadřízených orgánů kontaktních míst má být vykonáván v přenesené působnosti. Jako základní zdroj jejich financování je uveden příspěvek na výkon státní správy. Tuto skutečnost Ministerstvo vnitra nikterak nerozporuje, neboť byla projednávána na pracovní úrovni mezi předkladateli a resortem vnitra. Požadujeme však uvedení tohoto nákladu do střednědobého výhledu státního rozpočtu na roky 2025-2026.
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno Zdroj financování bude předmětem politického vyjednávání a následného rozhodnutí. V návaznosti na tato jednání bude požadovaný náklad uveden ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na roky 2025-2026. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
328 MV § 10 odst. 5 písm. c), § 19, § 62, § 68 odst. 3 písm. e), § 90, § 141, § 142 a § 161 odst. 2 Z Požadujeme v důvodové zprávě blíže rozvést, zda se pro účely příslušných kontrol (kontrola poskytování asistence a souvisejících povinností a dalšího vzdělávání asistenčních pracovníků, kontrola poskytování podpůrných opatření a další kontroly prováděné krajem a ministerstvy) podle návrhu užije zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „kontrolní řád“) jakožto obecný procesní předpis pro oblast kontrol, nebo se uplatní jiná, zvláštní (speciální) úprava.
V této souvislosti uvádíme, že kontrolní řád představuje obecný procesní předpis upravující „kontrolní postupy“ v oblasti veřejné správy (srov. § 1 kontrolního řádu). Vztah kontrolního řádu a zvláštních právních úprav upravujících kontrolní postupy v oblasti veřejné správy je proto dán obecným vztahem speciality a subsidiarity (ledaže zvláštní zákon výslovně stanoví, že na jím upravené „kontrolní postupy“ se kontrolní řád neužije vůbec nebo stanoví-li výslovně rozsah jeho aplikace).
Jestliže zvláštní právní předpis upravuje určité procesní postupy při výkonu kontroly odlišně od kontrolního řádu, uplatní se tato speciální právní úprava přednostně. Jestliže zvláštní právní předpis určité procesní postupy při výkonu kontroly neupravuje nebo je neupravuje komplexně, lze aplikovat kontrolní řád subsidiárně. Výjimkou subsidiární aplikace určité úpravy obsažené v kontrolním řádu by byla právní úprava obsažená ve zvláštním zákoně, která by svou povahou regulovala příslušný postup kontrolního orgánu komplexně. V takovém případě by subsidiární užití kontrolního řádu ve vztahu k této zvláštní právní úpravě bylo vyloučeno. Je proto nutné vždy zkoumat, zda zvláštní právní předpis obsahuje speciální úpravu vůči kontrolnímu řádu a dále, do jaké míry tato speciální právní úprava vylučuje (zcela nebo zčásti) subsidiární užití kontrolního řádu.
S ohledem na shora uvedené proto požadujeme (zejména v důvodové zprávě) vymezit vztah zvláštní a obecné právní úpravy pro kontrolní činnost kontrolních orgánů, a blíže uvést, zda a v jakých případech podléhá kontrolní činnost zvláštní právní úpravě a kdy se naopak použije právní úprava kontrolního řádu jakožto obecného procesního předpisu pro oblast kontrol.
Bude-li se aplikovat kontrolní řád, upozorňujeme též na riziko případného vzniku duplicitní právní úpravy spočívající v oprávnění vstupu do obydlí, v poskytování součinnosti či v pořízení protokolu o kontrole – srov. § 7, § 8 písm. f), § 10 odst. 2 a § 12 odst. 1 kontrolního řádu.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno Ano, předpokládáme téměř úplné použití kontrolního řádu. V DZ k § 19 ostatně hned na začátku uvádíme: "Na kontrolu poskytování podpůrných opatření se samozřejmě vedle zvláštních ustanovení zákona o podpoře v bydlení použije obecná právní úprava zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).".
Kdybychom chtěli použití kontrolního řádu vyloučit, stanovili bychom jeho nepoužití a podrobnější vlastní úpravu. To jsme však vyhodnotili jako zbytečné až škodlivé, neboť nám právní úprava kontrolního řádu v zásadě vyhovuje.
V odůvodnění § 59, § 88, 145 [dříve § 62, 90, 141 a 142] v DZ můžeme užití kontrolního řádu výslovně zmínit (byť v odůvodnění § 59 a 88 zmiňujeme užití § 27 kontrolního řádu). Ustanovení § 64 odst. 3 písm. e) [dříve § 68 odst. 3 písm. e)] se nevztahuje k veřejnoprávní kontrole, zde se nejedná o kontrolu podle kontrolního řádu. Uvítáme případné návrhy na jiné označení, aby pojem "kontrola" nenaváděl k úvahám o užití kontrolního řádu.
Ke konkrétním otázkám střetu návrhu zákona a kontrolního řádu:
1) Ustanovení § 19 odst. 2 bude uvedeno v následujícím znění, které nebude znamenat zásah do domovní svobody:
"V obydlí lze kontrolu provést, souhlasí-li s tím osoba, která v něm bydlí.".
2) Ustanovení § 10 odst. 2 KŘ stanoví povinnosti kontrolované osobě. V případě podle § 19 a 88 [dříve § 90] návrhu se jedná o kontrolu řádného poskytování podpůrného opatření, tedy je kontrolovanou osobou poskytovatel podpůrného opatření, nikoliv např. uživatel bytu. V § 62 odst. 2 ZPB se výslovně stanoví, že je kontrolovanou osobou poskytovatel, a není-li ho, hledí se na vlastníka bytu jako na kontrolovanou osobu. V § 145 [dříve § 141 a 142] návrhu zákona se jedná o setrvalém splňování podmínek pro udělení pověření, tedy zde je kontrolovanou osobou opět poskytovatel. Nedomníváme se, že by bylo třeba v tomto směru stanovovat odchylnou úpravu od KŘ.
3) Je pravda, že ustanovení § 19 odst. 3 ZPB by mohlo navozovat dojem, že již není třeba vyhotovit kontrolní protokol. S vyhotovením kontrolního protokolu jako samostatného dokumentu nicméně i nadále počítáme, záznam v evidenci má mít doprovodný charakter.
4) Rovněž § 59 [dříve § 62] bude zřejmě vhodné doplnit tak, aby bylo zjevné, že nelze provést kontrolu bytu bez souhlasu osoby, která v bytě bydlí, a že k tomuto souhlasu nemůže být nucena. Ustanovení § 59 odst. 3 a nově i 4 budou uvedena v tomto znění:
"(3) Má-li být kontrola provedena v bytě, musí být oznámena kontrolované osobě nejpozději 30 dnů předem, ledaže souhlasí s jejím dřívějším provedením. V bytě lze kontrolu provést, souhlasí-li s tím osoba, která v něm bydlí.
(4) Nesouhlasí-li osoba bydlící v bytě s provedením kontroly v bytě a kontrolovaná osoba neposkytla potřebnou součinnost k ověření, že je byt způsobilým bytem, může kontrolní orgán postupovat, jako kdyby došel při své úřední činnosti k závěru, že byt již není způsobilým bytem."
Ustanovení § 59 odst. 4 [dříve § 62 odst. 4] chápame jako faktický důsledek nemožnosti provést kontrolu, nikoliv jako sankci, jejímž cílem je donucení k součinnosti. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
329 MV § 10 (a související ustanovení, tj. k § 19, § 28, § 62, § 64, § 90, § 115, § 140, § 141, § 142, § 143 a § 150 Z Aktuálně navrhovaný taxativní výčet jednotlivých správních orgánů majících působnost v oblasti podpory v bydlení (obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo práce a sociálních věcí) v § 10 bez současného stanovení jejich jednotlivých kompetencí považujeme za nedostačující. Uvedené kompetence jsou nyní nepřehledně rozptýleny v jednotlivých ustanoveních zákona. Požadujeme proto v § 10 výslovně uvést jednotlivé kompetence dotčených správních orgánů (jak to již návrh částečně činí v případě kompetencí Ministerstva práce a sociálních věcí), a to včetně kompetencí krajských úřadů vůči obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a ministerstev vůči krajským úřadům při výkonu kontroly a dozoru (tj. v rámci vztahů nadřízenosti a podřízenosti).
Z obecné právní úpravy ve správním řádu (§ 178 odst. 2) totiž plyne, že nadřízeným správním orgánem obecního úřadu obce s rozšířenou působností je krajský úřad a nadřízeným správním orgánem krajského úřadu je ministerstvo. Návrh zákona by měl proto vymezit jednotlivé kompetence ministerstev a krajského úřadu, které vyplývají ze vztahů nadřízenosti a podřízenosti, a nikoli (pouze) stanovit, kdo je nadřízeným správním orgánem, neboť to vyplývá z obecné právní úpravy, a proto ji není třeba v návrhu zákona opakovat. Uvedeným návrhem se posílí právní jistota a předvídatelnost práva pro adresáty zákona a přispěje to též k větší přehlednosti normativního textu. V návaznosti na tuto připomínku tedy bude nutné vymezení kompetencí správních orgánů z jednotlivých ustanovení zákona vypustit.
Dále je nutno výslovně uvést, resp. zpřesnit, že působnost podle tohoto zákona vykonává obecní úřad obce s rozšířenou působností; obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává působnost kontaktního místa pro bydlení.
Jedná se zejména o následující kompetence: výkon kontroly poskytování podpůrných opatření (§ 19), věcná příslušnost k vyřízení žádosti o podpůrné opatření neboli rozhodování o žádosti o podpůrné opatření (§ 28), výkon kontroly souladu údajů v evidenci se skutečností (§ 62), náprava nesprávného postupu (§ 64 a § 140), výkon kontroly podpůrného opatření prováděná krajem a ministerstvy (§ 90), věcná příslušnost k zápisu údajů evidovaných v souvislosti s příspěvky neboli rozhodování o zápisu údajů evidovaných v souvislosti s příspěvky (§ 115), výkon kontroly podmínek pro udělení pověření (§ 141 a 142), věcná příslušnost k odnětí pověření a podmíněnému odnětí pověření neboli rozhodování o odnětí pověření a podmíněném odnětí pověření (§ 143), působnost v oblasti financování příspěvků (§ 150).
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno částečně Ad 1: Vypsání veškerých kompetencí v úvodních ustanoveních zákona (§ 11 a násl. pravděpodobně) a současné vypuštění vymezení správních orgánů v jednotlivých ustanoveních by naopak znamenalo velké znepřehlednění textu. Uživatel zákona by musel vždy z konkrétního ustanovení (např. části šesté) "přeskakovat" do úvodních ustanovení zákona, aby se dozvěděl, který orgán je právě kompetentní. Přehlednější je psát, který správní orgán určitý správní úkon provádí, na místě, kde se o správním úkonu podrobněji píše. Je teoreticky možné uvést jednotlivé správní úkony prováděné správními orgány již v úvodních ustanoveních, bude-li se jednat o duplicitu, přestože je dublování ustanovení nutné považovat za rizikové a legislativně-technicky nevhodné. Odůvodnění jednotlivých odstavců § 11 [dříve § 10] obsažené v DZ navíc již obsahuje výčet kompetencí jednotlivých správních orgánů.
Ad 2: Požadavek na změnu formulace § 10 odst. 2 [nyní § 11 odst. 2] akceptujeme, ustanovení bude uvedeno v následujícím znění:
"(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává působnost kontaktního místa.". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
330 MV § 19 odst. 2 a 4 a § 62 odst. 3 Z V daném případě upozorňujeme na ustanovení § 7 kontrolního řádu, upravující vstup na pozemky, do staveb a jiných prostor, podle kterého platí, že: „Kontrolující je v souvislosti s výkonem kontroly oprávněn vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor s výjimkou obydlí, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba anebo jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem kontroly, je-li to nezbytné k výkonu kontroly. Do obydlí je kontrolující oprávněn vstoupit jen tehdy, je-li obydlí užívané k podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti nebo v případě, kdy se mají prostřednictvím kontroly odstranit pochybnosti o tom, zda je obydlí užívané k těmto účelům a nelze-li dosáhnout splnění účelu kontroly jinak. Vlastníci nebo uživatelé těchto prostor jsou povinni kontrolujícímu vstup umožnit.“. Z hlediska kontrolního řádu a znění důvodové zprávy k jeho § 7 platí, že oprávnění vstupu se nevztahuje na obydlí, vyjma obydlí sloužícího k podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, při respektování požadavků plynoucích z čl. 12 Listiny základních práv a svobod zaručující nedotknutelnost obydlí. Do obydlí sloužícího k podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti může kontrolující vstoupit pouze, je-li to nezbytné ke splnění účelu kontroly a nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak. Totéž se týká případů, kdy je právě prostřednictvím kontroly zjišťováno, zda obydlí slouží k uvedeným účelům. Tuto úpravu umožňuje čl. 12 odst. 3 in fine Listiny základních práv a svobod, neboť výkon kontroly lze považovat za plnění jednoho z úkolů veřejné správy, přičemž z dikce předmětného ustanovení vyplývá též požadavek nezbytnosti takového zásahu. Avšak i zde platí, že kontrolující nemůže do takového obydlí vstoupit násilně, nýbrž je třeba součinnosti vlastníka či uživatele obydlí. Kontrolní řád sice stanoví povinnost vlastníků a uživatelů vstup kontrolujícímu umožnit, avšak vynucení plnění uvedené povinnosti může kontrolující realizovat toliko prostřednictvím institutu uložení pokuty, v jehož rámci musí řádně zdůvodnit nezbytnost využití předmětného oprávnění vzhledem k naplnění účelu kontroly.
S ohledem na shora uvedené požadujeme zdůvodnit oprávněnost a legitimnost vstupu kontrolujících do obydlí kontrolované osoby v kontextu čl. 12 Listiny základních práv a svobod zaručující nedotknutelnost obydlí.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno jinak Ustanovení § 19 odst. 2 a 62 odst. 3 [nyní § 59 odst. 3] budou na základě této a jiných připomínek přepracována tak, že ke vstupu do obydlí bude potřeba souhlas.
Ustanovení § 19 odst. 2 bude uvedeno v tomto znění:
"(2) V obydlí lze kontrolu provést, souhlasí-li s tím osoba, která v něm bydlí.".
Ustanovení § 62 odst. 3 [nyní § 59] bude rozděleno na dva odstavce v tomto znění:
"(3) Má-li být kontrola provedena v bytě, musí být oznámena kontrolované osobě nejpozději 30 dnů předem, ledaže souhlasí s jejím dřívějším provedením. V bytě lze kontrolu provést, souhlasí-li s tím osoba, která v něm bydlí.
(4) Nesouhlasí-li osoba bydlící v bytě s provedením kontroly v bytě a kontrolovaná osoba neposkytla potřebnou součinnost k ověření, že je byt způsobilým bytem, může kontrolní orgán postupovat, jako kdyby došel při své úřední činnosti k závěru, že byt již není způsobilým bytem.".
Do DZ bude doplněno, jak by měl kontrolní orgán postupovat, aby podporovaná osoba, resp. osoba, která bydlí v kontrolovaném bytě, souhlasila s provedením kontroly v bytě, zejména že by měl kontrolní orgán včas tuto osobu o chystané kontrole informovat, sdělit její účel atd., s tím, že samozřejmě může praxe později ukázat účinnější postupy. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
331 MV § 22 Z Analogicky například k tvorbě Plánu rozvoje sociálních služeb podle zákona o sociálních službách navrhujeme výslovně zmínit povinnost obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností poskytnout kontaktnímu místu k bydlení součinnost při tvorbě Zprávy o bydlení.
Máme za to, že povinnost „orgánu veřejné moci“ poskytnout součinnost může být zejména pro zástupce malých obce matoucí, zvláště, je-li zmíněná součinnost vykonávána v samostatné působnosti.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno jinak Ustanovení § 22 bude uvedeno v tomto znění:
"Územní samosprávný celek nebo jiný orgán veřejné správy poskytne kontaktnímu místu informace potřebné k vypracování zprávy o bydlení do 45 dnů od doručení jeho žádosti.". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
332 MV § 27 odst. 2, § 47 odst. 2, § 95 a § 96, § 118 odst. 1, § 122, § 126 odst. 1, § 133, § 156 odst. 2, § 166, § 173, § 176 a § 178 odst. 2 Z Požadujeme do ustanovení vhodným způsobem doplnit, že „kromě obecných náležitostí žádosti (podle správního řádu)“ žadatel v žádosti dále uvede ...“. Obecné náležitosti žádosti jsou uvedeny v § 45 odst. 1 ve spojení s § 37 odst. 2 správního řádu, a proto je není nutno v návrhu zákona výslovně uvádět (k tomu srov. připomínku k tezím vyhlášek níže).
V této souvislosti je nutno v normativním textu také s ohledem na princip právní jistoty a předvídatelnosti práva rozlišit náležitosti samotné žádosti (obecné dle správního řádu, které se výslovně neuvádějí – viz výše, popřípadě zvláštní dle návrhu zákona) a povinné součásti (přílohy) žádosti dle návrhu zákona, například rozdělením do dvou odstavců. Aktuální znění návrhu zákona podle našeho názoru náležitosti žádosti a přílohy k žádosti nerozlišuje.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní Vysvětleno Ad 1: Ano, obecné náležitosti žádosti jsou uvedeny v § 45 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 37 odst. 2 správního řádu, a proto je není nutno v návrhu zákona výslovně uvádět. A to ani takto obecně. Požadavku MV by navíc nebylo možné vyhovět ve všech případech, neboť nikoliv ve všech případech se jedná o žádost, resp. její náležitosti podle § 45 odst. 1 SŘ, v některých případech jde pouze o náležitosti podání podle § 37 odst. 2 SŘ. Teoreticky by bylo možné u některých ustanovení psát "kromě obecných náležitostí žádosti (ev. podle správního řádu)" a u jiných "kromě obecných náležitostí podání (ev. podle správního řádu)". Předkladatel nicméně nepředpokládá, že by takový text přečkal jednání pracovní komisích LRV, plénum LRV nebo závěrečné práce legislativců odboru vládní legislativy ÚVČR.
Ad 2: Příloha žádosti je součástí žádosti, proto není vhodné psát o žádosti a o "přílohách žádosti" zvlášť. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
333 MV § 29 Z V předmětném ustanovení jsou uvedena zvláštní kritéria pro určení místní (nikoli věcné) příslušnosti kontaktního místa. Tomu je také nutno přizpůsobit nadpis daného ustanovení.
To platí obdobně pro další ustanovení, v nichž je upravena toliko místní příslušnost (§ 93, § 119, § 136) – k tomu srov. též připomínku dále.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno částečně Nadpis ustanovení § 30 [dříve § 29] bude změněn v souladu s připomínkou. Ustanovení § 92, 121 a 140 [dříve § 93, 119 a 136] však obsahují i věcnou příslušnost, proto ke změně nadpisu nedochází. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
334 MV § 31 odst. 5, § 32, § 33 odst. 1, § 37 písm. b) a § 41 Z V daném případě se jedná o registrační úkon (registraci) jako úkon podle části čtvrté správního řádu. Konstrukce by měla být taková, že zápis údajů (registrace) se provede, jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky (a rozhodnutí se o tom nevydává, neboť jde o úkon podle části čtvrté správního řádu). Pokud nejsou splněny zákonem stanovené podmínky, v zájmu vylepšení právní pozice žadatele, který tak má možnost podat odvolání, se vydává rozhodnutí, které může být prvním úkonem v řízení, neboť doručením žádosti o zápis údajů do evidence příslušnému kontaktnímu místu se v daném případě řízení nezahajuje (§ 44 odst. 1 správního řádu). Rozhodnutí se pak vydává o tom, že se registrace neprovede, nikoliv tedy o zamítnutí žádosti (o registraci se nevede správní řízení, není tedy co zamítat). Pokud kontaktní místo nevydá rozhodnutí o odmítnutí provedení registrace jako první úkon v řízení (což v praxi nebude zřejmě příliš časté), oznámí zahájení řízení o odmítnutí provedení registrace žadateli, čímž dojde k zahájení řízení z moci úřední (§ 46 odst. 1 správního řádu), které může být z důvodů stanovených v § 66 odst. 2 správního řádu usnesením poznamenaným do spisu zastaveno (opět by se mělo jednat spíše o výjimečné případy). V tomto smyslu je nutno zpřesnit důvodovou zprávu.
Výše uvedené platí obdobně v případě žádosti o provedení změny evidovaného údaje.
Ustanovení § 31 odst. 5, § 32, § 33 odst. 1, § 37 písm. b) a § 41 je proto v souladu s výše uvedeným nutno upravit tak, že:
„Nejsou-li splněny podmínky pro zápis údajů podle odstavce 1, 3 nebo 4, kontaktní místo zápis neprovede a vydá o tom rozhodnutí, které může být prvním úkonem v řízení…;
Kontaktní místo zápis údaje o potřebě bytového podpůrného opatření neprovede a vydá o tom rozhodnutí, které může být prvním úkonem v řízení, pokud ….
… ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým bylo odmítnuto provedení zápisu na základě bezprostředně předcházející žádosti o podpůrné opatření…
Kontaktní místo změnu evidovaného údaje neprovede a vydá o tom rozhodnutí, které může být prvním úkonem v řízení …“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno Připomínka přestala být relevantní. Na základě zásadních připomínek krajů a ÚVČR-KML bude v celé části třetí opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisů nebo výmazů údaje nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ.
Ustanovení § 31 odst. 5 [nyní jde § 32] bude vypuštěno bez náhrady, neboť nebude vydáváno správní rozhodnutí o tom, že se zápis údaje neprovede.
Ustanovení § 33 odst. 1 [dříve § 32 odst. 1] bude znít:
"(1) Kontaktní místo zápis údaje o potřebě bytového podpůrného opatření nemusí provést, pokud (...).".
Ustanovení § 34 odst. 1 [dříve § 33 odst. 1]:
"(1) Kontaktní místo údaj o potřebě podpůrného opatření nezapíše, pokud (...).".
Ustanovení § 38 písm. b) [dříve § 37 písm. b)]:
"(...) ode dne, kdy byl žadatel vyrozuměn o neprovedení zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření.".
Ustanovení § 41:
"(1) Kontaktní místo provede na základě žádosti změnu evidovaného údaje (...)".
Ustanovení § 43 bude zcela vypuštěno. Podstatně rozšířen bude § 42 [dříve § 44], který mj. stanoví, že se žadatel vyrozumí o neprovedení zápisu vždy, nikoliv pouze na požádání, jak by vyplývalo z obecné úpravy § 155 odst. 3 správního řádu:
"§ 42
Vyrozumění
(1) Kontaktní místo vyrozumí žadatele o zápisu, změně nebo výmazu údaje podle této části, ke kterým došlo v souladu se žádostí, do 15 dnů od jejich provedení.
(2) Shledá-li kontaktní místo, že nelze provést zápis, změnu nebo výmaz údaje podle této části v souladu se žádostí, vyrozumí o tom žadatele a sdělí mu důvody, které k tomuto závěru vedly.
(3) Provede-li kontaktní místo zápis, změnu nebo výmaz údaje podle této části, aniž by o to potřebný požádal nebo v rozporu s jeho žádostí, vyrozumí jej o tom do 15 dnů a sdělí důvody, pro které zápis, změnu nebo výmaz údaje provedlo.
(4) Současně s vyrozuměním podle odstavce 1, 2 nebo 3 kontaktní místo sdělí potřebnému nebo žadateli také veškeré aktuální údaje, které jsou o nich a o jiných členech jejich domácnosti v evidenci vedeny.
(5) O výmazu údaje o potřebě podpůrného opatření z důvodu skončení jeho platnosti není bývalý potřebný vyrozuměn. ". Souhlas s vypořádáním dne 20. 11. 2023.
335 MV § 34 a § 41 odst. 3 Z V souladu s výše uvedenou připomínkou dáváme ke zvážení, zda nedoplnit, že rozhodnutí o zápisu údajů do evidence bez žádosti, tj. z moci úřední, a rozhodnutí o výmazu údajů z evidence může být vydáno jako první úkon v řízení.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno Připomínka přestala být relevantní. Na základě zásadních připomínek krajů a ÚVČR-KML bude v celé části třetí opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisů nebo výmazů údaje nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ. Souhlas s vypořádáním dne 20. 11. 2023.
336 MV § 35 odst. 2 Z Požadujeme vypustit slovní spojení „na adresu elektronické pošty žadatele, pokud byla v žádosti o podpůrné opatření uvedena“ pro nadbytečnost. Obecnou náležitostí žádosti podle správního řádu je též jiná adresa pro doručování podle § 19 odst. 4, kterou může být adresa pro doručování nebo elektronická adresa, kterou účastník řízení sdělí správnímu orgánu.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Neakceptováno Cílem ustanovení je, aby byl potřebný upozorněn na konec platnosti zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření, ale pouze v těch případech, kdy by to neznamenalo přílišnou administrativní zátěž pro KMB – srov. automatické zasílání (e-mailové) zprávy evidencí. Zvolené řešení předkladatel navrhuje, aby vyvážil zájmy zranitelné cílové skupiny, kterou je třeba upozornit na to, že přichází o možnost čerpat v dohledné době podpůrné opatření, a to přestože byla o době platnosti zápisu vhodně informována již dříve, a zároveň nezatížit kontaktní místo administrativně náročným fyzickým doručováním. Doručováno tak bude v tomto případě pouze těm účastníkům řízení, kteří svou e-mailovou adresu uvedli. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
337 MV § 41 odst. 2 Z Ustanovení požadujeme vypustit pro nadbytečnost, neboť pravidlo lze vyvodit s použitím logického argumentu a contrario. Pokud jsou v prvním odstavci výslovně uvedeny důvody, při jejichž splnění se rozhodne o odmítnutí provedení změny zapisovaného údaje, pak je zřejmé, že v ostatních případech se změna zapisovaného údaje provede.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno Ano, toto pravidlo by bylo možné dovodit užitím logického argumentu a contrario, avšak vzhledem k adresátům právní normy, kterými jsou v tomto případě zejména obce, považuje předkladatel zachování předmětného ustanovení za vhodnější. Předejde se tím (nepříliš oprávněným) nejasnostem a souvisejícím dotazům, zda je tedy kontaktní místo v takovém případě povinno žádosti vyhovět, popřípadě i špatné praxi kontaktních míst pro bydlení. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
338 MV § 42 Z Požadujeme ustanovení stylisticky zpřesnit tak, že účastníkem řízení je potřebný, jehož údaj je dotčen změnou (k tomu srov. obsahově podobnou dikci v § 27 odst. 2 správního řádu).
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno Ustanovení § 42 bude vypuštěno. V celé části třetí totiž bude opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisu nebo výmazu údajů nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ. Rovněž dojde k podstatnému rozšíření § 42 [dříve § 44], kdy jeho odstavec 2 zajistí, aby se žadatel dozvěděl o neprovedení zápisu vždy, nikoliv pouze pokud o to předem požádal, jak by vyplývalo z § 155 odst. 3 správního řádu. Ustanovení § 43 [dříve § 45] pak bude v novém znění vycházet z § 61 [dříve § 64] a umožní nadřízenému orgánu zasáhnout za účelem nápravy, neboť obecná úprava podle § 156 odst. 2 správního řádu by mohla být nedostatečná. Souhlas s vypořádáním dne 20. 11. 2023.
339 MV § 44 Z Požadujeme vypustit slovní spojení „pokud o nich nerozhodlo ve správním řízení“ pro nadbytečnost. Z předchozích ustanovení je zřejmé, že pokud nedojde k zápisu do evidence, vydává se o tom rozhodnutí, které se doručuje (oznamuje) potřebnému (tedy potřebný se s touto skutečností seznámí). V opačném případě, kdy k zápisu dojde, se rozhodnutí nevydává a potřebný o této skutečnosti proto musí být vyrozuměn.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno Připomínka přestala být relevantní. Na základě zásadních připomínek krajů a ÚVČR-KML bude v celé části třetí opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisu nebo výmazu údaje nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ. Rovněž dojde k podstatnému rozšíření § 42 [dříve § 44], kdy jeho odstavec 2 zajistí, aby se žadatel dozvěděl o neprovedení zápisu vždy, nikoliv pouze pokud o to předem požádal, jak by vyplývalo z § 155 odst. 3 správního řádu. Ustanovení § 43 [dříve § 45] pak bude v novém znění vycházet z § 61 [dříve § 64] a umožní nadřízenému orgánu zasáhnout za účelem nápravy, neboť obecná úprava podle § 156 odst. 2 správního řádu by mohla být nedostatečná. Souhlas s vypořádáním dne 20. 11. 2023.
340 MV § 47 odst. 2 písm. h) a § 57 písm. b) Z Návrh počítá, že pokud vlastník bytu, který má být zapsán do evidence, není zároveň žadatelem o zápis, je součástí žádosti též souhlas vlastníka bytu. Není však žádným způsobem specifikováno, jakou formu má takový souhlas mít, aby s ním bylo možné v rámci evidence pracovat.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno Souhlas bude mít písemnou formu, v tomto smyslu dochází k úpravě obou ustanovení. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
341 MV § 48, § 112 odst. 1 a 2 a § 167 Z Požadujeme vypustit pravidla pro určení místní příslušnosti pro nadbytečnost, tj. pokud jde o místo, kde se nachází byt, a o místo sídla právnické osoby nebo místo sídla její organizační složky; u zahraniční právnické osoby je místní příslušnost správního orgánu určena sídlem její organizační složky zřízené v České republice; po zrušení organizační složky je místní příslušnost určena posledním sídlem této organizační složky na území České republiky, neboť obecně vyplývají z § 11 odst. 1 písm. b) a e) správního řádu (ve spojení s § 154 správního řádu, jde-li o postup podle části čtvrté).
V této souvislosti požadujeme přehodnotit i další ustanovení o pravidlech pro určení místní příslušnosti, resp. vztah těchto pravidel k obecné právní úpravě v § 11 odst. 1 správního řádu a z něho vyplývající důvodnost nebo nedůvodnost jejich zakotvení v návrhu zákona (jedná se zejména o § 93, § 119 a § 136).
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno částečně K § 48 [nyní § 46]: Ustanovení bude upraveno tak, že bude stanovena pouze věcná příslušnost.
K § 93 [nyní § 92]: Ustanovení bude upraveno tak, že bude stanovena pouze věcná příslušnost.
K § 112 odst. 1 a 2: Ustanovení nestanovuje příslušnost pro správní řízení ani pro část čtvrtou SŘ, pouze pro zasílání vyúčtování, proto musí být samostatně stanovena.
K § 119 [nyní § 121]: Ustanovení musí být zachováno, neboť je třeba najisto stanovit, že se bude jednat o krajský úřad kraje, pro jehož území se žádá o pověření, nikoliv o sídlo PO.
K § 136 [nyní § 140]: Ustanovení musí být zachováno, neboť se stanovuje zvláštní příslušnost.
K § 167 [nyní § 169]: Ustanovení bude upraveno tak, že bude stanovena pouze věcná příslušnost. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
342 MV § 62 odst. 2 Z Podle § 62 odst. 2 návrhu platí, že „Kontrolovanou osobou je poskytovatel, který má podle zápisu v evidenci v úmyslu poskytovat podpůrné opatření v souvislosti s bytem. Není-li takového poskytovatele, hledí se na vlastníka bytu jako na kontrolovanou osobu.“.
V obecné rovině platí, že kontrolovaná osoba musí být pro účely kontroly přesně identifikována. Kontrolní řád dále upravuje institut tzv. povinné osoby, kterou se rozumí „jiná osoba, která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela, jež je přítomna na místě kontroly“ [srov. § 5 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu]. Povinná osoba je povinna poskytnout kontrolujícímu součinnost potřebnou k výkonu kontroly, nelze-li tuto součinnost zajistit prostřednictvím kontrolované osoby (srov. § 10 odst. 3 kontrolního řádu). V této souvislosti doporučujeme přesně vymezit pojem „kontrolované osoby“ a případně i jiné osoby, která je způsobilá mít status povinné osoby.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno Zde se má jednat o kontrolovanou osobu ve smyslu kontrolního řádu. Výslovně se stanoví, že primárně je kontrolovanou osobou poskytovatel. Pouze sekundárně, není-li poskytovatele se vztahem k bytu, se má na vlastníka bytu hledět jako na kontrolovanou osobu, s důsledky pro ni z toho vzešlými.
Předkladatel nespatřuje potřebu vymezovat povinnou osobu odchylně od kontrolního řádu. (Vizte také vypořádání připomínek č. 276, 328 a 330, ustanovení budou změněna tak, aby byl ke kontrole bytu nutný souhlas toho, kdo tam bydlí.) Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
343 MV § 63 Z Podle tohoto ustanovení se městské části a obvody v Praze, resp. v územně členěných statutárních městech, považují za vlastníky bytů. Domníváme se, že navrhovaná právní úprava příliš vstupuje do právních poměrů v územně členěných statutárních městech, která jsou založena na statutu. To, že na základě statutu mohou jednotlivé městské části/obvody spravovat určitý majetek, např. byty, nemůže být interpretováno jako jejich vlastnictví, byť jen v případě tohoto zákona. Využití jednotlivých bytů v Praze, resp. v územně členěných statutárních městech, by mělo podléhat souhlasu orgánů „velkého“ města, např. rady. Je však možno využít např. fikce souhlasu, aby celý proces nebyl příliš komplikovaný. Stanovit možnost rozhodovat o bytech „velkého města“ městskými částmi bez souhlasu skutečného vlastníka považujeme v tomto ohledu za potencionálně nesouladné s Ústavou.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno Ustanovení bude upraveno v souladu s připomínkou. Nově se stanoví pouze povinnost KMB doručovat vedle hl. m. Prahy a územně členěných statutárních měst i MČ/MO majícím předmětné byty ve správě:
"§ 60
Doručování městským částem a městským obvodům
Doručuje-li se podle této části vlastníkovi bytu, kterým je hlavní město Praha nebo územně členěné statutární město, doručuje se rovněž městské části nebo městskému obvodu, kterému byl byt, k němuž se doručování vztahuje, svěřen do správy z majetku hlavního města Prahy nebo územně členěného statutárního města.".
[Pozn.: Ustanovení bylo přečíslováno na § 60.] Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
344 MV § 65, § 66, § 67 a násl. Z Citovaná ustanovení upravují podpůrná opatření, jimiž se rozumí poskytování garancí, podnájemního bydlení, podporovaného obecního bydlení nebo asistence. Poskytuje-li obec podpůrná opatření, činí tak v samostatné působnosti.
Předně podotýkáme, že § 67 návrhu hovoří pouze o obcích, nicméně podpůrná opatření by měly poskytovat též kraje, které v citovaném ustanovení zcela chybí. Doporučujeme proto do § 67 návrhu doplnit rovněž kraje.
Dále je třeba specifikovat činnosti v rámci výkonu samosprávy. Tzn. je třeba striktně rozlišit, zda příslušná smluvní ujednání mají povahu činnosti ryze soukromoprávní povahy, resp. zda se již nebude jednat o výkon veřejné správy (např. formou veřejnoprávních smluv). Z tohoto důvodu doporučujeme výslovně stanovit, že příslušné úkony vykonávané obcemi a kraji v samostatné působnosti podle tohoto zákona jsou právními jednáními podle občanskoprávních předpisů (srov. občanský zákoník), případně výslovně v návrhu stanovit, že dotyčné úkony nemají povahu veřejnoprávních smluv uzavíraných obcí nebo krajem. V opačném případě žádáme, aby kontrolu a dozor nad jednotlivými úkony vykonávalo Ministerstvo pro místní rozvoj (nikoliv Ministerstvo vnitra), včetně vedení případných sporů z veřejnoprávních smluv (jako ustanovení speciální).
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno částečně 1) Do § 63 [dříve § 67] bude doplněn kraj: "Poskytují-li obec nebo kraj podpůrná opatření, činí tak v samostatné působnosti.".
2) Domníváme se, že z povahy podpůrných opatření je zřejmé, že se jedná o soukromoprávní jednání, kterými se nikdy neupravují práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. V tomto smyslu bude doplněna DZ. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
345 MV § 67 a § 90 Z Podle návrhu poskytuje obec podpůrná opatření v samostatné působnosti. Těmito podpůrnými opatřeními jsou garance, podnájemní bydlení, podporované obecní bydlení a asistence. Ustanovení § 90 se týká kontroly výkonu podpůrných opatření. Ministerstvo práce a sociálních věcí má podle návrhu kontrolovat asistenci, zatímco Ministerstvo pro místní rozvoj má kontrolovat řádné poskytování zbylých tří podpůrných opatření. Všechna opatření však může podle návrhu rovněž kontrolovat i krajský úřad. Právní úprava by měla být jednoznačná, proto se domníváme se, že není vhodné, aby totožnou věc mohly kontrolovat dva různé subjekty, což návrh umožňuje.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno Primárně mají kontrolu poskytování podpůrných opatření provádět kontaktní místa pro bydlení (§ 19), která jsou povinna provést alespoň jednu kontrolu ročně. Vzhledem k tomu, že však mohou být poskytovateli podpůrného opatření také samy obce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace obcí nebo obchodní korporace ovládané obcí, považujeme za vhodné, aby kontrolu mohl provádět také správní orgán nezávislý na obci. Přirozeně se nabízí jako první, místu nejbližší, krajský úřad. Kontrolní role MMR a MPSV je pak stanovena z dvojího důvodu: Prvním důvodem je, že obdobně jako u obcí mohou podpůrná opatření poskytovat také kraje, Asociace krajů, spolky krajů, příspěvkové organizace krajů nebo obchodní korporace ovládané kraji. Předkladatel považuje za vhodné netrvat na tom, že kraj může v takovém případě kontrolovat pouze kontaktní místo pro bydlení (tedy OÚ ORP), jelikož může být obec v jiných případech závislá na vůli kraje. Předkladatel považuje za vhodnější, aby kraje a "s nimi zpřízněné" právnické osoby mohla kontrolovat i ministerstva. Druhým důvodem je požadavek MPSV, aby po vzoru zákona o sociálních službách mělo k dispozici "inspekci", která by byla oprávněna vynucovat si dodržování jednotné kvality poskytovaných podpůrných opatření napříč celou republikou, obdobně jako to činí u sociálních služeb, místo toho, aby se spoléhala na úspěchy metodické činnosti na nižších stupních veřejné správy.
Ostatně již v současnosti existují v právním řádu zákony, podle nichž mohou tutéž kontrolní pravomoc vykonávat různé orgány, např. zákon o ochraně přírody a krajiny a postavení České inspekce životního prostředí, kde se uvedené projevuje i v kolizním ustanovení o příslušnosti k projednání přestupku podle § 80 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny.
Na základě výše uvedeného považuje předkladatel za vhodné zachovat ustanovení v navrženém znění. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
346 MV § 93 odst. 2 věta druhá a § 119 odst. 2 větě druhé Z Ustanovení o tom, že krajským úřadem se rozumí v případě vyřizování žádosti kraje také ministerstvo, a to z důvodu systémové podjatosti, neboť dle důvodové zprávy není vhodné, aby vyšší územní samosprávný celek rozhodoval o přiznávání příspěvků sám sobě, považujeme za problematické a požadujeme je přehodnotit.
Zákonem č. 176/2018 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. listopadu 2018, došlo k novelizaci správního řádu, která zakotvila do § 14 nový odstavec 2. Ten výslovně stanoví, že „úřední osoba není vyloučena podle odstavce 1, pokud je pochybnost o její nepodjatosti vyvolána jejím služebním poměrem nebo pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku.“. Úřední osoby však nejsou bez dalšího vyloučeny pro svou systémovou podjatost. V každém individuálním případě je totiž třeba uvážit, jaký je charakter rozhodované věci a z toho vyplývající zájem (kladný či záporný) na určitém výsledku řízení, jde-li o dotčení obvyklé, průměrné, nevybočující z mezí vyřizování běžných úředních záležitostí, anebo o dotčení významné, kdy je zde silný či zvýšený zájem představitele na určitém výsledku daného postupu. Jinými slovy je třeba uvážit, je-li zde faktická možnost dané řízení či jiný postup správního orgánu ze strany představitele územního samosprávného celku ovlivnit. Je-li shledáno překročení přípustné míry systémového rizika podjatosti, pak musí být z úkonů v řízení vyloučeny všechny úřední osoby daného územního samosprávného celku. V takovém případě se postupuje dle § 14 odst. 5 a § 131 odst. 4 správního řádu, tj. nadřízený správní orgán by usnesením pověřil k projednání a rozhodnutí věci jiný věcně příslušný správní orgán. Není-li shledáno překročení přípustné míry systémového rizika, pak rozhoduje příslušný správní orgán, třebaže se věc dotýká zájmu představitele územního samosprávného celku (to ovšem nevylučuje, aby důvody podjatosti ve smyslu § 14 odst. 1 správního řádu byly shledány u konkrétní úřední osoby, přistupuje-li zde ještě jiná (další) skutečnost vyvolávající pochyby o její nepodjatosti). S ohledem na uvedenou konstrukci podjatosti ve správním řádu tak navrhovaná úprava tuto konstrukci zčásti fakticky kopíruje.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno Nepovažujeme za vhodné, aby krajské úřady rozhodovaly o přiznání příspěvku vlastnímu kraji ani aby krajský úřad jednoho kraje rozhodoval o přiznání příspěvku jinému kraji. (Krajský úřad bude přinejmenším zkoumat soulad obsah smluv, které jsou součástí žádosti, s náležitostmi stanovenými zákonem.) Účastníkem řízení je pouze žadatel (tedy kraj), nikdo jiný by podjatost ani nemohl namítat. Považujeme za vhodnější raději přesunout rozhodovací činnost vždy na ministerstvo, než využívat postup podle § 14 odst. 5 a § 131 odst. 4 SŘ. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
347 MV § 116 Z Požadujeme ustanovení stylisticky zpřesnit tak, že „žádosti a oznámení podle této části se činí prostřednictvím evidence“. (k tomu srov. obsahově podobnou dikci v § 37 odst. 2 větě první správního řádu).
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno jinak Dojde ke změně nadpisu § 117 [dříve § 116] na "Způsob podání". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
348 MV § 123, § 124, § 127 odst. 1, § 128, § 130, § 131, § 134, § 135, § 157 odst. 1 a § 178 odst. 3 Z V daných ustanoveních se jedná o řízení o žádosti, jehož výsledkem je vyhovění, částečně vyhovění nebo zamítnutí žádosti. Požadujeme proto zpřesnit, že krajský úřad „vyhoví žádosti o udělení základního pověření k poskytování garancí a podnájemního bydlení/o udělení rozšířeného pověření k poskytování garancí a podnájemního bydlení/poskytování podporovaného obecního bydlení/o udělení pověření k poskytování asistence …“ a „Na základě rozhodnutí o vyhovění žádosti o udělení základního pověření k poskytování garancí a podnájemního bydlení/ o vyhovění žádosti o udělení rozšířeného pověření/ o vyhovění žádosti o udělení pověření k poskytování podporovaného obecního bydlení/ o vyhovění žádosti o udělení pověření k poskytování asistence ,…“, ministerstvo vyhoví žádosti o vyplacení dalších prostředků na financování podle § 151 odst. 1 písm. a)/krajský úřad vyhoví žádosti o udělení rozšířeného pověření k poskytování garancí a podnájemního bydlení, …
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno jinak Předkladatel považuje uvedené obraty za synonymní a upřednostňuje kratší variantu. Ustanovení vyjma § 158 odst. 1 [dříve § 157 odst. 1] budou upravena tak, že na příslušných místech budou slova "rozhodne o udělení" nahrazena slovy "udělí" a slova "Na základě rozhodnutí o" slovem "Po".
Ustanovení § 158 odst. 1 [dříve § 157 odst. 1] nebude upraveno, neboť je z ostatních částí ustanovení zřejmé, že se jedná o kladné rozhodnutí [vizte slova "ve výši, která je nezbytná (...)"]. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
349 MV § 141 a § 142 Z Požadujeme zdůvodnit, z kterého právního důvodu mohou kontroly, k jejichž provedení je jinak příslušný krajský úřad jako kontrolní orgán, provádět i příslušná ministerstva. Kontrolní řád upravuje v § 24 případ tzv. atrakce spočívající v převzetí výkonu kontroly nadřízeným správním orgánem. Z tohoto důvodu požadujeme uvést, zda i v daném případě jde o případ tzv. atrakce a případně vyloučit případnou duplicitní právní úpravu s kontrolním řádem.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno Nemá se jednat o obdobu § 24 KŘ, což bude vyjasněno v DZ.
Jde o obdobné důvody jako u § 88 návrhu zákona [dříve § 90] – vzhledem k tomu, že poskytovatelem může být krajský úřad nebo "s ním spřízněná osoba", považuje předkladatel za vhodné umožnit kontrolu setrvalého plnění podmínek pro udělení pověření i ministerstvům. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
350 MV § 147 a § 153 Z Požadujeme zápis údaje o odnětí pověření, údaj o době, po kterou nemůže být poskytovateli opětovně uděleno pověření, a údaj o podmíněném odnětí pověření vázat na právní moc rozhodnutí, kterým se pověření odnímá nebo podmíněně odnímá. Pouze pravomocné rozhodnutí vyvolává právní účinky (§ 73 odst. 2 správního řádu). To platí obdobně pro rozhodnutí o vyplacení prostředků na financování.
V této souvislosti upozorňujeme, že rozhodnutí o odnětí oprávnění a o podmíněném odnětí oprávnění a jejich zápis do evidence tak, jak jsou navrženy, nejsou sankcemi, resp. správními tresty. Jedná se o opatření ochranného, nápravného a zajišťovacího charakteru, která se ukládají za závažnější porušení povinností dle návrhu zákona, které ale zároveň není znakem skutkové podstaty přestupku, za který by bylo možné uložit některý z obecných druhů správních trestů podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Z důvodové zprávy je proto nutno vypustit pasáže o sankčním charakteru daných opatření a jejich zápisu v evidenci.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno částečně Ad 1: Ano, že dojde k zápisu údaje až právní moci rozhodnutí podle předkladatele vyplývá obecně ze správního řádu a není třeba to stanovit v našem předpisu zvlášť. Dokud nenabude rozhodnutí právní moci, nevyvolává právní účinky (s výjimkou možnosti rozhodnutí napadnout opravnými prostředky apod.), a proto ani na jeho základě nelze zápis provést (§ 74 odst. 3 SŘ). V tomto duchu bude doplněna DZ.
Ad 2: Ano, to platí i pro rozhodnutí o vyplacení prostředků na financování. Dokud rozhodnutí nenabude právní moci, nelze na jeho základě prostředky vyplatit, protože nepravomocné rozhodnutí nevyvolává právní účinky (§ 74 odst. 3 SŘ). V tomto duchu bude doplněna DZ.
Ad 3: Zmínka o sankční povaze daných opatření a jejich zápisu do evidence bude z DZ vypuštěna.
(Pozn.: Připomínka k rozhodnutí o vyplacení prostředků na financování se zřejmě týká § 153 ZPB, ne uvedeného § 154 odst. 1 a 2 ZPB, jak bylo uvedeno v nadpisu připomínky.) Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
351 MV § 158 odst. 1 a 2 Z Požadujeme řádně vysvětlit a odůvodnit vyloučení vyjmenovaných ustanovení správního řádu z aplikace v řízení o vyplacení prostředků na financování, jakož i vyloučení řádných a mimořádných opravných prostředků v tomto řízení. Skutečnost, že obsahově ustanovení vychází z vládního návrhu zákona o správě voleb, není v tomto případě relevantní a jako odůvodnění vyloučení konkrétních ustanovení správního řádu z aplikace v předmětném řízení nepostačuje.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno Obecně se dá říci, že vyloučení použití těchto ustanovení se stanoví s cílem urychlení řízení o vyplacení prostředků na financování a zmírnění administrativní zátěže. Konkrétní důvody pro vyloučení konkrétních ustanovení jsou shodné s důvody, které vedly MV k jejich vyloučení v návrhu zákona o správě voleb. Jak uvádí MV v návrhu zákona o správě voleb, výluka ze správního řádu vychází z § 14q zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Předkladatel se odchýlil od těchto předloh pouze v otázce vyloučení § 80 odst. 4 písm. b) správního řádu, které do návrh zákona o podpoře v bydlení nepřevzal, neboť považuje za proveditelné, přípustné a vhodné, aby v případě nečinnosti ministerstva mohl ministr použít § 80 odst. 4 písm. b) správního řádu a rozhodnutí sám vydat.
DZ bude doplněna o popis ustanovení, jejichž použití se vylučuje, z čehož by mělo vyplynout, proč se tato ustanovení vylučují. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
352 MV RIA Z Ve zprávě RIA požadujeme aktualizaci výpočtu modelové ceny úředního úvazku. V ceně není zohledněna úprava platových tarifů k 1. 9. 2022. Návazně je nutné přepočítat i celkové finanční dopady, které tímto vzrostou o cca 10 %. Namátkou se jedná o tabulku č. 10, 12, 13, 15, 25, G.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno Modelová cena úředního úvazku byla akualizována. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
353 MV Teze č. 2 Z Nesouhlasíme s tím, aby vyhláška obsahovala náležitosti žádosti, ať už podle správního řádu (což je navíc z důvodu podpůrné aplikace správního řádu zcela nadbytečné – v této souvislosti odkazujeme na výše uvedené připomínky k náležitostem žádostí v návrhu zákona), nebo podle návrhu zákona.
Pokud zákon stanoví, že náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis, pak jde jak z hlediska čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tak z hlediska čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR o problematický přístup. Vyzývá-li správní orgán účastníka řízení k odstranění vad podání (žádosti) a k doplnění případných dalších náležitostí, např. příloh, může se takový požadavek týkat jen těch náležitostí, které stanoví zákon, popřípadě příloha k zákonu.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno, vysvětleno Budou vypuštěna slova "obsah" ze zákonného zmocnění a nebude se o obsahu psát v tezi. Nebylo cílem stanovení obsahu nad rámec správního řádu a návrhu zákona o podpoře v bydlení, ale o to, že formulář samozřejmě má svoji grafickou podobu ("podoba") i textovou část, např. nadpisy kolonek, vysvětlivky atd. ("obsah"). Pro jistotu budou zmínky o obsahu formuláře odstraněny. Zjistíme-li později, že potřebujeme další údaje nad rámec správního řádu nebo návrhu zákona o podpoře v bydlení, vepíšeme je přímo do zákona, do náležitostí žádosti. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
354 MV § 13 a násl. D V souvislosti s úmyslem zřízení kontaktních míst doporučujeme předkladatelům do budoucna zvážit, zda by pro tento institut nebylo možné využít tzv. společenství obcí, které je v současnosti zakotvováno v rámci novely zákona o obcích, která by měla být v brzké době schválena vládou. Vzato na vědomí Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
355 MV § 16 odst. 3 D Není zřejmé, z jakého důvodu má být poskytnutí vyhotovení záznamu nabízeno, a to obzvlášť za situace, kdy tato služba má být bezplatná. Nabízí se pak otázka, zda by poskytnutí záznamu nemělo být obligatorní, i když není zcela zřejmé, k jakým účelům má osobě sloužit. Doporučujeme se s těmito připomínkami vypořádat v rámci důvodové zprávy. Vysvětleno Vzhledem k tomu, že poradenství může být poskytnuto i na dálku (typicky telefonicky nebo e-mailem), považujeme za nevhodné, aby byl záznam o poskytnutí poradenství "vnucován" všem osobám, kterým se poskytlo poradenství. Jednak by to znamenalo, že bude nutné od některých osob vyžadovat doručovací adresu za účelem doručení záznamu v listinné podobě (typicky pokud nepoužívají e-mail), jednak by to ve stejných případech znamenalo zbytečné náklady na tisk a zasílání záznamu o poskytnutí poradenství poštou. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
356 MV § 19 odst. 2 a 4 D Doporučujeme sjednotit užitou terminologii, neboť odstavce 2 a 3 hovoří o obydlí, kdežto odstavec 4 pojednává o fotografiích bytu. Vysvětleno Ustanovení § 19 odst. 2 dozná změn v návaznosti na doplnění požadavku souhlasu k provedení kontroly v obydlí (vizte vypořádání zásadních připomínek č. 276 MSp a č. 328 a 330 MV). Mezi bytem a obydlím je nicméně rozdíl, zvláštní podmínky vyplývající z ochrany domovní svobody podle Listiny základních práv a svobod mohou platit pro "obydlí", tj. prostor, kde někdo bydlí. Nicméně "byt" může být i neobýván. Např. fotografie prázdného bytu mohou být jedním z dokladů toho, že podpůrné opatření není ve skutečnosti poskytováno a že má dojít ke vrácení příspěvku na jeho poskytování. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
357 MV § 21 písm. b) bodu 2 D Součástí zprávy o bydlení má být i počet provedených záznamů o poskytnutí specializovaného poradenství, upozorňujeme, že o vyhotovování záznamů je v návrhu spojeno pouze s poskytnutím základního poradenství (srov. § 16 návrhu). Vysvětleno Z § 17 návrhu [dříve § 16] nevyplývá, že má být záznam o poskytnutí poradenství vyhotoven jen v případě základního poradenství. Poradenství je pojem zahrnující jak základní poradenství, tak specializované poradenství (§ 14). Počítá se s tím, že záznam bude vyhotovován i o poskytnutí specializovaného poradenství. Viz také odůvodnění § 17 odst. 1 v DZ, kde se výslovně píše také o vyhotovení záznamu o specializovaném poradenství. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
358 MV § 24 odst. 2 písm. f) D Dáváme na zvážení, zda je skutečně nezbytné normovat, jakou podobu mají mít prostory, v nichž se bude kontaktní místo nacházet. Domníváme se, že případné definování technicko-provozních standardů na kontaktní místo může do jisté míry nadbytečně omezovat potencionální provozovatele. Vysvětleno Cílem těchto požadavků je zajištění odpovídající úrovně této služby. Vzhledem k typu služby a možné cílové skupině musí prostory splňovat např. následující charakteristiky: bezbariérovost; možnost zajištení soukromí - při rozhovoru s pracovníkem KMB musí mít klient dostatečné soukromí, aby citlivé údaje o své osobě nesděloval např. ve stoje u přepážky, kde je může slyšet jiný žadatel apod. (lze zajistit stavebním rozdělením prostor, oddělenými místnostmi apod.). Požadavky obsažené v prováděcím předpisu budou formulovány po konzultaci s obcemi, aby byly realisticky dosažitelné. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
359 MV § 26 odst. 1 písm. b) D Doporučujeme přehodnotit dikci písmene b), a to v kontextu s textem uvozovací věty odstavce 1. Vzato na vědomí Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
360 MV § 28 D V ustanovení se uvádí, že „k vyřízení žádosti o podpůrné opatření je příslušné kontaktní místo“. Je zde tedy vymezená věcná příslušnost, nikoliv územní. Otázkou je, zda je tedy k vyřízení žádosti příslušné kterékoliv kontaktní místo. Doporučujeme se s tímto vypořádat v důvodové zprávě. Vysvětleno Vizte druhou (a poslední) větu odůvodnění § 29 [dříve § 28] v DZ: "Místní příslušnost se řídí § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu.". Do § 30 [dříve § 29] bude navíc doplněn odstavec 5 v tomto znění: "(5) Určení místní příslušnosti podle správního řádu není odstavcem 1 dotčeno.". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
361 MV § 29 odst. 1 D Upozorňujeme na použitý termín „bydliště“. Bydliště se nikam nezapisuje do rejstříků a deklarací bydliště může být pouze prohlášení konkrétní osoby (žadatele). Z ustanovení lze vyvodit, že místně příslušným kontaktním místem budou poskytována podpůrná opatření pouze osobám majícím bydliště ve správním obvodu tohoto kontaktního místa min. 2 roky. Otázka je, zda toto znamená, že osobám s kratší dobou bydliště nebudou podpůrná opatření poskytována vůbec. Doporučujeme se s tímto vypořádat v důvodové zprávě. Vysvětleno Osobám, které mají svoje bydliště kratší dobu, bude muset stačit stanovení místní příslušnosti podle § 11 odst. 1 písm. d) SŘ (vizte výše). Do § 30 [dříve § 29] bude pro odstranění pochybností doplněn odstavec 5 v tomto znění:
"(5) Určení místní příslušnosti podle správního řádu není odstavcem 1 dotčeno.". Souhlas s vypořádáním dne 20. 11. 2023.
362 MV § 31 odst. 5 D Navrhujeme v důvodové zprávě vyjasnit, z jakých důvodů je potřebné do evidence zapisovat i údaje o neúspěšných žadatelích. Akceptováno Ustanovení o vedení údajů o neúspěšných žadatelích bude přesunuto do § 162 odst. 1. Dojde k doplnění DZ v souladu s připomínkou. V odůvodnění § 162 odst. 1 v DZ bude uvedeno:
"Na tomto místě je vhodné uvést některé podrobnosti o vedení údajů o neúspěšném žadateli o zápis údaje o potřebě podpůrného opatření nebo prodloužení platnosti takového zápisu. Kontaktní místo, případně krajský úřad jako nadřízený orgán zapíše do evidence identifikační údaje žadatele a údaje o neprovedení zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření, případně údaj o neprodloužení platnosti zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření. Současně se předpokládá, že součástí těchto údajů bude také údaj, zda bylo žadateli vyhověno alespoň zčásti, pakliže žádal o zápis obou možných údajů o potřebě podpůrného opatření, resp. o prodloužení platnosti zápisu obou těchto údajů.
Dále se u neúspěšného žadatele uvede, z jakého důvodu nebylo jeho žádosti vyhověno, zejména tedy, zda zápis nebyl proveden (resp. zda nebyla prodloužena platnosti zápisu) pro nesplnění podmínek podle § 32 odst. 1, z důvodů podle § 33 odst. 1, nebo z důvodů podle § 34 odst. 1.
Údaje o neúspěšných žadatelích je poté možné sdílet s Úřadem práce v rámci součinnosti (vizte změnový zákon, konkrétně navrhované změny v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a v zákoně č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Evidování neúspěšných žadatelů a jejich údajů umožní propojení evidenčních systémů, a tím pádem zefektivnění a zrychlení součinnosti těchto správních orgánů.". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
363 MV § 35 odst. 2 D Nepovažujeme za vhodné, aby informace podle odstavce 2 byla zasílána pouze osobám, které disponují adresou elektronické pošty. Domníváme se, že tento benefit by měl být poskytován všem osobám, jichž se týká, tedy neměla by být zvýhodňována pouze určitá skupina potřebných. Z návrhu není zřejmé, proč nelze tuto informaci poskytnout například formou sms zprávy apod. Vysvětleno Viz výše k zásadní připomínce č. 336.
Cílem ustanovení je, aby byl potřebný upozorněn na konec platnosti zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření, ale pouze v těch případech, kdy by to neznamenalo přílišnou administrativní nebo finanční zátěž pro KMB. Praxe sociálních pracovníků, kteří jsou s cílovou skupinou zákona v kontaktu, ukazuje, že e-maily a sociální sítě jsou nejspolehlivější kontakty, které lidé v bytové nouzi využívají. Naopak telefonické kontakty se často mění kvůli ekonomické situaci domácností, které si nemohou vždy dovolit hradit náklady na služby operátorů a často tak využívají telefonní čísla známých apod. Internetové připojení je však již zpravidla dostupnější, a to vzhledem k možnosti využít bezplatné wi-fi připojení. Z tohoto důvodu je navrhováno zasílání informace pouze na e-mail. Vzhledem k tomu, že první verze evidence nebude zasílání automatických zpráv umožňovat, je náběh této funkcionality upraven v přechodných ustanoveních. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
364 MV § 49 odst. 1 písm. b) D Pokud je byt způsobilým bytem a splňuje funkční standardy bytu uvedené v příloze č. 3 návrhu, neměl by zhoršit míru sociálního a prostorového vyloučení (pomineme-li, že důvodová zpráva nespecifikuje, co je tímto vyloučením myšleno). Byt by měl být z logiky věci nabízen takovým žadatelům, kterým míru vyloučení naopak zlepší. Vzato na vědomí Dojde k doplnění DZ. Při realizaci bytových podpůrných opatření je třeba vzít v potaz široký okruh okolností. Není přitom zohledňována pouze změna stavu podporované osoby, ale také zájmy sousedů bytů, ve kterých jsou podpůrná opatření poskytována. Cílem posouzení zhoršení míry sociálního a prostorového vyloučení tak je i zajištění toho, aby se poskytování podpůrných opatření nekoncentrovalo do jednoho domu či oblasti, protože to by mohlo znamenat neúměrnou zátěž pro sousedy nebo konkrétní čtvrť apod. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
365 MV § 79 odst. 2 D Z textu ustanovení není zřejmé, o jakých skutečnostech má poskytovatel příslušnou osobu informovat. Doporučujeme uvedené vyjasnit. Rovněž si nejsme jisti, jak se poskytovatel dozví, že je osobě poskytována asistence. Vysvětleno Vizte odstavec 1, na který odstavec 2 odkazuje. Jde o
"a) prodlení podporované osoby s platbou nájemného nebo zálohy na náklady na služby a
b) stížnosti na podporovanou osobu.".
O poskytování asistence by se měl dozvědět nejpozději od poskytovatele asistence. Je však vysoce pravděpodobné, že se o poskytování asistence dozví dříve od samotné podporované osoby, popř. od KMB, pokud v daném případě zabydlení koordinovalo. Navíc např. pokud poskytovatel bytového podpůrného opatření žádal o příspěvek na poskytování bytového podpůrného opatření a pokud měla podporovaná osoba zapsána v evidenci údaj o potřebě asistence, musel dokonce krajskému úřadu předložit i smlouvu o poskytování asistence – viz § 95 odst. 6 [dříve § 96 odst. 6] návrhu. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
366 MV § 82 odst. 2 D Předmětné ustanovení vymezuje nároky na pracovníka asistence, kdy písmena a) až c) na tuto osobu kladou jisté kvalifikační předpoklady, nicméně písmeno d) stanoví, že jím může být prakticky kdokoliv, jestliže splní pouze podmínku bezúhonnosti. Jsou tím tedy do značné míry relativizovány kvalifikační požadavky plynoucí z předchozích pododstavců. Navrhujeme tento přístup přehodnotit. Vysvětleno Předmětné ustanovení rozděluje pracovníky asistence do několika kategorií podle stanovené kvalifikace. Ustanovení § 76 odst. 2 návrhu zákona stanoví, které činnosti (úkony) asistence musejí být prováděny prostřednictvím sociálního pracovníka nebo asistenčního pracovníka a u kterých postačí jinak nebo méně kvalifikovaní odborní pracovníci a pomocní pracovníci.
Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
367 MV § 89 odst. 2 D Navrhujeme úpravu doplnit o řešení, jak bude postupováno, jestliže oznámení nebude kontaktním místem shledáno hodnověrným. Vysvětleno Není třeba, neboť se subsidiárně použije část čtvrtá správního řádu. Na základě § 158 odst. 1 SŘ se obdobně použije § 155 odst. 3 SŘ. Pokud tedy správní orgán shledá, že nelze úkon provést (zde uložit oznámení do evidence), je povinen o tom na požádání písemně uvědomit dotčenou osobu a sdělit důvody, které k tomuto závěru vedly. Zároveň samozřejmě údaj do evidence neuloží. Do odůvodnění § 87 [dříve § 89] v DZ bude doplněna následující věta:
"Pokud kontaktní místo nepovažuje oznámení za hodnověrné, použije se na základě § 158 odst. 1 správního řádu obdobně § 155 odst. 3 správního řádu. Údaj o oznámení tedy kontaktní místo do evidence neuloží a na požádání o tom písemně uvědomí oznamovatele a sdělí mu důvody, které k tomuto závěru vedly.".
Uvedené je otázkou správného subsidiárního použití správního řádu, a proto není potřeba stanovit tento postup přímo v návrhu zákona o podpoře v bydlení. Správní orgány (i soudy) z důvodových zpráv při své činnosti vycházejí, a i kdyby kontaktní místa v tomto ohledu přece jen tápala, vždy je možné přistoupit k podrobnějšímu metodickému vedení, popřípadě k vydání směrnice MMR, která by byla v souladu s § 61 odst. 2 písm. b) bodem 1 zákona o obcích a obdobných ustanoveních zákona o hlavním městě Praze pro kontaktní místa závazná. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
368 MV § 110 odst. 3 D Ustanovení předpokládá nevyvratitelnou právní domněnku, že v případě, kdy podporovaná osoba při poskytování asistence neposkytuje 2 měsíce součinnost, platí, že „poskytování asistence skončilo“. Není však stanoveno, ke kterému dni je poskytování asistence ukončeno. Akceptováno Na konec druhé věty se doplňuje text "posledním dnem druhého měsíce". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
369 MV § 129 D Důvodová zpráva k tomuto ustanovení uvádí (cit.): „Navrhuje se stanovit, že žadatelem o udělení pověření k poskytování podporovaného obecního bydlení může být pouze obec, kraj, příspěvková organizace obce nebo kraje nebo právnická osoba, jejímiž členy jsou výhradně dříve vyjmenované osoby. Pro příklady poslední skupiny právnických osob vizte odůvodnění k § 125.“.
Poskytovat podporované obecní bydlení mohou z povahy věci pouze obce. Kraj nedisponuje s obecními byty a pokud jsou byty obce převedeny na příspěvkovou organizaci obce nebo na jinou právnickou osobu, disponuje s byty tato osoba samostatně (jiná právnická osoba, jiné IČ). V takovém případě disponují s byty tyto organizace a nemusí při pronájmu bytu ani zohledňovat aspekty vyplývající z veřejnoprávního postavení obce. Jinými slovy řečeno - kraj nemůže poskytovat obecní bydlení, protože sám nedisponuje obecními obyty. Je na místě objasnit přinejmenším v důvodové zprávě, popřípadě úpravou zákona, jakým způsobem se mají kraje zapojovat do podporovaného obecního bydlení. Neakceptováno Předkladatel si je vědom určitého zjednodušení, když se píše o "podporovaném obecním bydlení". Předpokládá se, že drtivou většinu bytů budou tímto způsobem nabízet obce, jejich příspěvkové organizace a akciové společnosti 100% vlastněné obcí. Např. hlavní město Praha část bytů pronajímá samostatně, část je svěřena městským částem a příspěvkovým organizacím. Má-li MV konkrétní návrh na přejmenování daného institutu, rádi jej zvážíme. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
370 MV § 130 písm. a) D Upozorňujeme na § 6 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů, podle tohoto zákona nejsou trestně odpovědné Česká republika a územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci. V návaznosti na toto ustanovení ve spojení s § 130 písm. a) návrhu doporučujeme rozlišit, zda jde o výkon veřejné moci územního samosprávného celku nebo o výkon jeho působnosti (srov. k tomu připomínka k § 67). Vysvětleno Jelikož může být podmínka bezúhonnosti nesplněna pouze v případech, kdy k protiprávnímu jednání došlo jinak než při výkonu veřejné moci, je nadbytečné výslovně zmiňovat, že se jednalo o výkon samostatné působnosti, která nebyla výkonem veřejné moci. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
371 MV Část devátá (§ 160 a násl.) D 1. V části deváté návrhu zákona se navrhuje zakotvit evidenci jakožto informační systém veřejné správy, který umožní sdílení informací mezi správními orgány navzájem a mezi správními orgány a jinými osobami podílejícími se na systému podpory v bydlení. Žádné z dotčených ustanovení však nestanoví taxativní výčet údajů, které mají být v evidenci vedeny. Ustanovení § 163 stanoví pouze taxativní výčet údajů evidovaných o poskytovateli, které jsou veřejně přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na straně 91 důvodové zprávy je konstatováno, že evidence a rozsah údajů do ní zapisovaných jsou upraveny v navrhovaném zákoně. Domníváme se, že z hlediska jednoznačnosti a přehlednosti by však bylo žádoucí v rámci návrhu zákona zakotvit ustanovení obsahující výčet všech údajů vedených v evidenci.
Doporučujeme do návrhu zákona doplnit ustanovení obsahující taxativní výčet údajů vedených v evidenci podpory v bydlení. Akceptováno Zpracování osobních údajů bylo konzultováno s ÚOOÚ, dle kterého nemají být druhy osobních údajů taxativně uvedeny v normativním textu, neboť tam mají být uvedeny pouze kategorie osobních údajů. O osobách čerpajících základní a specializované poradenství jsou zpracovávány identifikační údaje. O žadatelích o zápis údaje o potřebě podpůrného opatření jsou zpracovávány následující kategorie osobních údajů: identifikační údaje, údaje nezbytné pro posouzení potřeby podpůrného opatření, příjmy a výdaje osoby a údaje o bytové situaci. O podporovaných osobách jsou zpracovávány údaje o čerpání podpůrného opatření. Údaje o bytech nejsou dle vyjádření ÚOOÚ osobními údaji. Údaje o poskytovatelích, kteří jsou vždy právnickými osobami, rovněž nejsou osobními údaji. Do části deváté normativního textu bude výše uvedené zapracováno. Údaje budou vyjmenovány obecněji než jinde v návrhu zákona. V souvislosti s konzultací s ÚOOÚ bude rovněž upraven bod 9 obecné části důvodové zprávy o legislativní DPIA. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
372 MV Část devátá (§ 160 a násl.) D 2. Citované ustanovení upravuje přístup k údajům v evidenci (o bytech, o poskytovatelích aj.). Doporučujeme zvážit výslovné zavedení speciálního ustanovení upravující přístup k těmto údajům podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, které by řešilo praktické dopady pro situace, kdy žadatel (fyzická nebo právnická osoba) požádá o sdělení příslušných údajů v evidenci. Možnost právní úpravy ponecháváme ke zvážení. Neakceptováno Domníváme se, že navrhovná úprava není nezbytná. Pokud jiný právní předpis upravuje poskytování příslušných údajů, právní úprava podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, se neuplatní. Pokud bude žadatel vyžadovat sdělení o údajích v evidenci, může využít příslušná ustanovení správního řádu (nahlížení do spisu) nebo postupů dle § 9 zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších přístupů, který upravuje vydávání výpisů a ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy. Zákon o svobodném přístupu k informacím však v § 4b a následujících upravuje povinnost zveřejňovat otevřená data. Evidence pro potřeby zákona je připravována tak, aby zveřejňování otevřených dat umožňovala. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
373 MV § 26 odst. 1 písm. a), § 27 odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. c) a § 110 odst. 1 písm. a) D S ohledem na čl. 42 odst. 1 Legislativních pravidel vlády navrhujeme před spojku „nebo“ vložit čárku. Neakceptováno V souladu s posledními trendy legislativní techniky, kterými se řídí i odbor vládní legislativy Úřadu vlády ČR, nebude v uvedených výčtech použita čárka před "nebo". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
374 MV § 31 odst. 4 písm. b) D Domníváme se, že by podmínky uvedené v odstavci 4 měly být splněny kumulativně, proto navrhujeme čárku na konci textu písmene b) nahradit spojkou „a“. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
375 MV § 33 D Doporučujeme revidovat terminologii, neboť ustanovení promiscue používá výrazy „neodůvodnitelná zátěž“ a „neodůvodněná zátěž“. Přitom s ohledem na jiné právní předpisy a v nich používanou terminologii je správě první varianta. Akceptováno Sjednoceno na "neodůvodnitelnou zátěž". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
376 MV § 33 odst. 1 D V části věty za středníkem doporučujeme v souladu s dikcí zákona o pobytu cizinců na území České republiky upřesnit, že žadatel má na území České republiky povolen trvalý pobyt, resp. je držitelem povolení k trvalému pobytu na území České republiky. Akceptováno V § 34 odst. 1 [dříve § 33 odst. 1] bude v části věty za středníkem použit obrat:
"to neplatí, má-li žadatel na území České republiky povolen trvalý pobyt podle zákona o pobytu cizinců".
Zároveň bude v souladu s připomínkou upraven i § 27 odst. 2 písm. c) bod 5 [původně § 26 odst. 2 písm. e)], který bude znít:
"Osoba, která není státním občanem České republiky, může podat žádost o podpůrné opatření, pokud je (...)
c) osobou, která má na území České republiky bydliště a je (...)
5. jinou osobou, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt podle zákona o pobytu cizinců.". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
377 MV § 73 odst. 2 písm. e) a k § 77 odst. 2 písm. e) D Domníváme se, že v případě odstavce 2 jde o kumulativní výčet, proto navrhujeme podle čl. 42 odst. 2 Legislativních pravidel vlády pro nadbytečnost odstranit čárku před spojkou „a“ na konci textu písmene e). Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
378 MV § 98 odst. 2 písm. b) D Navrhujeme text písmene b) zakončit tečkou, nikoliv čárkou. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
379 MV § 98 odst. 4 písm. c) D Na konec daného ustanovení navrhujeme doplnit chybějící čárku. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
380 MV § 99 odst. 1 písm. b) bodu 1 a odst. 2 písm. b) bodu 1 D Navrhujeme pro nadbytečnost odstranit čárku před spojkou „a“, které se nachází na konci textu daných bodů. Akceptováno částečně V § 99 odst. 1 písm. b) bodu 1 bude čárka odstraněna.
V § 99 odst. 2 písm. b) bodu 1 bude čárka zachována, neboť je potřeba oddělit vedlejší větu přívlastkovou "které se asistence poskytuje" čárkami z obou stran. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
381 MZd § 6 písm. a) a c) a příloha č. 4 D 1) K uvedeným ustanovením návrhu zákona uvádíme, že podle našeho názoru všechny zvláště potřebné osoby podle § 6 písm. a) a přílohy č. 4 jsou zároveň zvláště potřebnými osobami i podle definice § 6 písm. c), tj. osobami, pro které představuje nedostatek vyhovujícího bydlení bezprostřední ohrožení života nebo zdraví. Výčet zvláště potřebných osob učiněný v příloze č. 4 je podle našeho názoru poměrně široký a není tedy zřejmé, které další osoby mohou být zvláště potřebnými osobami pouze podle § 6 písm. c), avšak ne podle písm. a). Máme za to, že na tuto otázku nedává odpověď ani důvodová zpráva a bylo by tedy vhodné přistoupit k jejímu doplnění a tuto otázku v ní blíže vysvětlit.
Tato připomínka je doporučující Neakceptováno Se závěry připomínkového místa předkladatel nesouhlasí, protože například fakt, že osoba je rodičem 3 a více dětí, neznamená, že jí hrozí újma na životě nebo zdraví. Předkladatel proto setrvá na původním znění. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Bez reakce.
382 MZe § 26 až 31 D 1. Důvodová zpráva k § 26 k postupu kontaktního místa uvádí mimo jiné, že „..přinejmenším zpočátku se postupuje podle části čtvrté správního řádu a nejedná se tedy o správní řízení. Správní řízení a správní rozhodnutí (které ale může být 1. úkonem v řízení) proběhnou, pouze pokud:
• se žádost zamítá nebo částečně zamítá,
• vyhovuje se žádosti o zápis údaje o potřebě „zabydlovacího“ podpůrného opatření, ale kontaktní místo sezná i potřebu poskytování asistence, o jejíž zápis do evidence žadatel nežádá.
Proti případnému rozhodnutí může žadatel podat odvolání, o kterém rozhodne krajský úřad. Krajský úřad pak může uplatnit jak apelační princip, tak kasační princip.
Žádostí samotnou není zahájeno správní řízení. Na postupy podle této části se použije v zásadě část čtvrtá správního řádu. Teprve když se žádost zamítá, nebo pokud provádí správní orgán změnu údajů žadatele nezávisle na jeho vůli, dochází k zahájení správního řízení z moci úřední a vydání správního rozhodnutí. Jedná se o obdobný postup jako v případě zápisu do Seznamu výrobců podle § 22 a 25 zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností.“
Doporučujeme jasně stanovit užití správního řádu a výjimek z jeho použití. Správní řád včetně práv a povinností účastníků správního řízení by měl být subsidiárně použit, není-li stanoveno jinak. Jestliže má být postupováno podle části čtvrté správního řádu a k správnímu řízení a správnímu rozhodnutí dojde pouze v určitých případech, mělo by toto vyplývat přímo z předmětného zákona.
Jestliže se důvodová zpráva odvolává na § 22 a 25 zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, je třeba přinejmenším stejným způsobem přímo v zákoně o podpoře v bydlení postavit najisto, kdy je zahájeno správní řízení (který úkon je prvním úkonem v řízení). Akceptováno částečně Předkladatel je toho názoru, že není potřeba v normativním textu výslovně stanovit použití části čtvrté správního řádu, neboť to z normativního textu návrhu a ze správního řádu dostatečně vyplývá. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Bez reakce.
383 MZe § 3 odst. 1 D 2. Dáváme ke zvážení vysvětlení slova „přiměřené“ (bydlení), a to buď přímo v uvedeném ustanovení či alespoň v důvodové zprávě. V odůvodnění se uvádí, že „Pojem přiměřené bydlení již v současnosti používá zákon o pomoci v hmotné nouzi. V návrhu zákona o podpoře v bydlení se jedná o neurčitý právní pojem, který je na výkladu pojmu přiměřené bydlení podle zákona o pomoci v hmotné nouzi nezávislý. Pojmy jsou totiž použity ve velmi odlišném kontextu a slouží k vyjádření jiných skutečností a jiných vztahů.“, avšak pojem není dále specifikován. Dále je tento pojem použit již jen v tabulkách 1 a 2 v příloze č. 1 zákona ve spojení s bytem (přiměřenost bytu) a jeho (ne)přelidněností, s níž pracuje § 3 odstavec 2 písm. a) Akceptováno Slovo "přiměřený" je skutečně relativně neurčité a připouští různý výklad. Obdobně jako u jiných užití neurčitých právních pojmů v právním řádu však platí, že bude výklad usměrňován důvodovou zprávou, metodikami MMR a další výkladovou praxí. Předkladatel je toho názoru, že je to dostatečná záruka schopnosti adresátů právní normy (kterými budou primárně kontaktní místa pro bydlení) tento pojem náležitě používat. Do DZ lze blíže vymezit, co přiměřené bydlení znamená, např. těmito slovy: "Přiměřeným bydlením je třeba rozumět bydlení, které je vhodné, dostatečné a odpovídající pro uspokojování bytových potřeb jednotlivce nebo rodiny. Znamená to, že dané bydlení je adekvátní a přizpůsobené potřebám obyvatel vzhledem k jejich velikosti, složení, zdravotnímu stavu a dalším relevantním faktorům. Přiměřenost bydlení zahrnuje několik aspektů, včetně fyzických, sociálních a ekonomických faktorů. Fyzické aspekty se týkají samotného bytu nebo stavby, včetně jejich velikosti, kvality, bezpečnosti, dostupnosti základních služeb a infrastruktury (např. voda, elektřina, odpadové hospodářství). Sociální aspekty zahrnují dostupnost zdravotní péče, a jsou-li třeba, i vzdělání a sociálních služeb. Ekonomické aspekty se týkají cenové dostupnosti bydlení vzhledem k příjmům domácnosti.". Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Bez reakce.
384 MZe § 33 D 3. Dáváme ke zvážení, zda § 33 odstavec 1 nekoncipovat v souladu s § 26 odst. 2 zákona o podpoře v bydlení (nikoli podle § 16 zákona o hmotné nouzi) např. odkazem na § 26 odst. 2 písm. b) a c).
Doporučujeme sjednotit terminologii „neodůvodnitelná“ zátěž (uvedeno v nadpisu) a „neodůvodněná“ zátěž (uvedeno v textu odstavců 1 a 2). Návrh zákona o podpoře v bydlení odkazuje v § 33 na právní úpravu neodůvodnitelné zátěže v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. V celém § 33 je tedy třeba pracovat s termínem „neodůvodnitelná“ zátěž.
Zároveň doporučujeme v § 33 upřesnit, že se postupuje dle zákona o hmotné nouzi pracujícím s bodovým systémem, který hodnotí délku pobytu na území České republiky, dobu zaměstnání či výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky, dobu soustavné přípravy na budoucí povolání na území České republiky a možnost pracovního uplatnění na území České republiky, s tím, že pokud žadatel dosáhne 10 nebo méně bodů - představuje vždy neodůvodnitelnou zátěž, pokud dosáhne 20 nebo více bodů - vždy nepředstavuje neodůvodnitelnou zátěž, pokud dosáhne 11 až 19 bodů - podle zákona o hmotné nouzi příslušný orgán rozhodne, zda jde o osobu, která je neodůvodnitelnou zátěží systému, avšak pro účely zákona o podpoře v bydlení se takové samostatné rozhodnutí nevydává a odůvodnění bude v případě shledání žadatele neodůvodnitelnou zátěží systému obsaženo v rámci zamítnutí žádosti o podpůrné opatření.
Ustanovení § 33 ve stávající podobě považujeme za neurčité. Akceptováno částečně
Sjednoceno na "neodůvodnitelnou zátěž".
Předkladatel je názoru, že použití bodového hodnocení podle zákona o pomoci v hmotné nouzi již dostatečně vyplývá z normativního textu a důvodové zprávy a není potřeba toto použití výslovně zmiňovat v normativním textu. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Bez reakce.
385 MZe § 69 D 4. Doporučujeme jednoznačně stanovit, jaká má být výše (případně rozmezí) garančního plnění. Vyjádření v odstavci 1 § 69 „až do souhrnné výše alespoň dvojnásobku měsíčního nájemného….“ nepovažujeme za určité. Z důvodové zprávy k tomuto ustanovení (str. 132) vyplývá, že podstatou podpůrného opatření poskytování garancí je závazek poskytovatele nahradit škodu, kterou potřebný způsobil vlastníkovi bytu, a to nejméně do výše dvojnásobku měsíčního nájemného podle cenové mapy, a dále, že pro obce navíc změna zákona o obcích stanoví maximální limit ručení, kterým je čtyřnásobek měsíčního nájemného podle cenové mapy nájemného v okamžiku uzavření smlouvy o spolupráci.
Dle našeho názoru by bylo vhodné upřesnit, že jde o plnění ve výši prokázaného nároku z důvodů podle § 69 odst. 3, přičemž tento nárok bude uspokojen ve výši stanovené smlouvou o spolupráci, minimálně však do souhrnné výše dvojnásobku měsíčního nájemného podle cenové mapy (pokud nárok dvojnásobek měsíčního nájemného podle cenové mapy překračuje). Maximum pak stanoví smlouva o spolupráci, případně zákon (např. právě zákon o obcích).
Dále je zde otázka, kdy má být garanční plnění uhrazeno. Úprava jistoty v § 2254 občanského zákoníku, na který se odvolává § 69 odst. 2, vychází z toho, že jistota se hradí při podpisu nájemní smlouvy a předáním peněžních prostředků pronajímateli se stává pronajímatel jejich vlastníkem (protože jde o věci genericky určené) a nájemci vzniká pohledávka na vrácení jistoty, která má být uspokojena v poslední den nájemního vztahu. Tedy až při vrácení jistoty nájemci je pronajímatel oprávněn si započíst pohledávky, které mu nájemce dluží z nájemního vztahu. Tudíž také nárok na garanční plnění ve výši nároku převyšujícího tuto jistotu (pokud byla uhrazena) a pouze pokud nebude uspokojen nájemcem (charakter ručení dle občanského zákoníku) vzniká při skončení nájemního vztahu? Vysvětleno Ad 1: Psát v ustanovení o prokázaném nároku neodpovídá koncepci občanského zákoníku, kdy se také obykle nepíše o povinnosti určité skutečnosti prokázat. Je na účastnících právního vztahu, aby si vyhodnotili, co budou považovat za prokázané a zda budou nějaké prokázání skutečností vyžadovat, nebo se spokojí s tvrzením jiného účastníka právního vztahu. Obvykle je stanovena povinnost určitou skutečnost prokázat teprve v soudním řízení. Od této koncepce se předkladatel nehodlá odchýlit.
Ad 2: Ano, vzhledem k tomu, že se dluhy nájemce v případě poskytnutí jistoty přednostně vypořádávají započtením na pohledávku na vrácení jistoty [§ 65 odst. 2 věta poslední (dříve § 69 odst. 2 věta poslední)], lze v takových případech požadovat úhradu garančního plnění po poskytovateli až po skončení nájemního vztahu. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Bez reakce.
386 MZe § 86 odst. 1 D 5. - v § 86 odst. 1 je použito 2x slovo nejméně Akceptováno První slovo "nejméně" bude odstraněno. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Bez reakce.
387 MZe DZ, odůvodnění § 69 D 5. - zdůvodnění k § 69: na počátku použito „Podstatnou“ místo „Podstatou“ Akceptováno Slovo "Podstatnou" bude opraveno na "Podstatou". Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Bez reakce.
388 MŽP § 4 Z Žádáme upravit definici způsobilého bytu, a to tak, že stávající požadavek na základní funkční standardy bytu bude definován v písm. a) odst. 1. a bude doplněno písmeno b) téhož odstavce požadující, aby způsobilý byt se nacházel alespoň v budově energetické třídy D dle zákona o hospodaření energií.
Odůvodnění:
Návrh zákona sice dle důvodové zprávy vychází i z potřeby řešení energetické chudoby, avšak zcela rezignoval na její aktivní řešení. Je-li cílem poskytnout osobám v bytové nouzi vyhovující bydlení, mělo by se jednat o bydlení, které nebude vykazovat vysoké nároky na energii, a tedy i vysoké náklady na provoz. Proto výše uvedená připomínka vychází mj. z energetické třídy běžně dosahované zateplenými panelovými domy,
u nichž byla rekonstrukce provedena před delší dobou, tedy z kvalitativně zcela standardní a procentuálně rozsáhlé součásti bytového fondu v ČR. Dále pak návrh energetické třídy vychází ze známé podoby návrhu revize Směrnice o energetické náročnosti budov, která s nejvyšší pravděpodobností neumožní pronájem či prodej budov s nevyhovujícími třídami energetické náročnosti po roce 2027/2030 (pravděpodobně třídy E, F a G). Pokud by zákon o podpoře bydlení nadále umožňoval využívání těchto bytů, ocitl by se v rozporu s řádnou transpozicí Směrnice. Rovněž je nezbytné požadavky zákona koncipovat tak, aby neumožňoval novou formu "obchodu s chudobou", kdy majitelé energeticky nevyhovujících nemovitostí přesunou svůj byznys od příspěvků a doplatků na bydlení k poskytování ubytování dle tohoto zákona bez jakékoliv investice do zlepšení jimi vlastněného bytového fondu. V neposlední řadě je nezbytné návrh pojímat jako součást širší strategie státu, kdy je nezbytné udržet synergii s cíli energetické účinnosti, a tedy i vytvářet další tlak na majitele nemovitostí, aby přistoupili k jejich energetickým renovacím alespoň v souladu se záměry Renovační strategie. Vysvětleno Požadovaná změna by zásadně zúžila okruh bytů, které by mohly být využity k poskytování podpůrných opatření s vidinou státního příspěvku. Pro mnoho bytových domů totiž není PENB ani vyhotoven, a proto se presumuje jejich příslušnost do třídy energetické náročnosti G. I bydlení v energeticky náročnějším domě, nebo v domě, který nemá vyhotoven PENB, může být pro osobu v bytové nouzi finančně dlouhodobě udržitelným a vyhovujícím bydlením. Pokud směrnice zakáže, resp. pokud český transpoziční zákon zakáže (nebo soudní praxe dovodí zákaz) pronájmu bytů v domech s určitými třídami energetické náročnosti, zřejmě se bude jednat o zákaz obecný, který se bude týkat i bytů, v souvislosti s nimiž by se měla poskytovat podpůrná opatření. Pokud obecně nebude možné, aby byly takové byty předmětem nájmu nebo podnájmu, nemůže ani docházet k poskytování podpůrných opatření v souvislosti s těmito byty, a tedy ani nemůže dojít k přiznání příspěvku na správu nebo příspěvku na poskytování podpůrného opatření. Přinejhorším by byl v evidenci zapsán byt, který by nebylo možné využít. Dokud nebude připraven zákon, kterým bude příslušná směrnice transponována do právního řádu ČR, nebo dokud nebude judikován přímý účinek této směrnice, předkladatel nehodlá upravovat návrh zákona nebo zákon na základě této připomínky. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Bez reakce.
389 MŽP § 47 Z Žádáme doplnit písm. i) průkaz energetické náročnosti budovy, v níž se byt nachází.
Odůvodnění:
Výše uvedený požadavek je nezbytný k prokázání naplnění podmínky dle naší připomínky k § 4, odst. 1) zákona. Mimo to bude sloužit k lepší orientaci příslušných orgánů ohledně nákladů poskytování takové bytové jednotky a v případě vzniklých sporů o náklady i jako důkazní materiál. Neakceptováno Informace o energetické náročnosti budovy nejsou pro účely ZPB potřebné, pročež není přípustné je po poskytovatelích požadovat, proto setrváváme na současném znění. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Bez reakce.
390 MŽP DZ Z V důvodové zprávě postrádáme zhodnocení dopadů aktuálně navrhované úpravy na výši nákladů spojených s příspěvky a doplatky na bydlení, bude-li nějaký. Toto požadujeme doplnit i v případě předpokladu nulového dopadu.
Odůvodnění:
V popisu ekonomických dopadů zcela chybí výše uvedená informace, která může být zásadní pro zhodnocení ekonomické vhodnosti navrhovaných opatření. Vysvětleno Vzdělávací manuál pro hodnocení dopadů regulace uvádní následující: Pojem náklady, přesněji regulační náklady (regulatory costs) zahrnuje veškeré náklady, které lze očekávat přijetím určitého požadavku právní úpravy bez ohledu na to, kdo je hradí. Všechny relevantní
náklady posuzuje předkladatel, který by se měl soustředit na vyčíslení nákladů pro jednotlivé skupiny a teprve následně je agregovat. Je výhodnější vyjádřit náklady nejdříve kvalitativně a teprve poté i kvantitativně. Základní rozlišení nákladů je na přímé, které vyplývají přímo ze splnění povinnosti stanovené daným předpisem a nepřímé, které vznikají v důsledku vynaložení přímých nákladů. Vyhodnocení nákladů v RIA by se mělo soustředit zejména na přímé náklady, které lze dále rozdělit na jednorázové a opakující se. U kvantifikace dopadů je doporučováno použít peněžní vyjádření zohledňující inflaci (pro zvýšení vypovídací hodnoty by měly být náklady normalizovány na roční náklady). Náklady je možné dále strukturovat.
Náklady spojené s čerpáním socíálních dávek, s výjimkou dávky mimořádné okamžité pomoci, jejíž nové využití upravuje změnový zákon, nejsou v RIA k předloženém návrhu zákona vyčísleny, neboť se nejedná o přímé náklady regulace. Náklady spojené s navýšením čerpání dávky MOP jsou v RIA vyčísleny. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Bez reakce.
391 MŽP Obecně D Požadujeme do dokumentů MPŘ – Návrh zákona o podpoře v bydlení uvést, že aktivity spojené se zavedením Kontaktního místa pro bydlení a podporou popsanou v návrhu zákona je potřeba koordinovat a provázat s plánovanými aktivitami v rámci RePowerEU - 7.3 Komplexní reforma poradenství pro renovační vlnu v ČR, což se týká zejména oboustranně plánovaných poradenských míst. Neakceptováno Pakliže reforma ještě není účinná, nelze se k ní přihlásit, proto setrváváme na současném znění. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Bez reakce.
392 Národní rada osob se zdravotním postižením Obecně D Vzhledem, k tomu, že dle navrhovaného zákona bude docházet ke kontrole kvality bytů a k posouzení, zda byt je nožné zapsat do “evidence“, bylo by vhodné i vzhledem ke skupině potřebných osob (např. osoby se závažnými zdravotními potížemi) vždy komplexně posoudit přístupnost jak bytového domu včetně společných prostor a přístupu ke stavbě, tak posuzovaného bytu.
Doporučujeme proto problematice věnovat pozornost při přípravě prováděcího předpisu, který v souladu s § 24 odst. 4) stanoví podrobný obsah standardů kvality činnosti kontaktního místa ve smyslu odborného posuzování kategorizace bytů, viz Příloha č. 2 k zákonu – Specifické potřeby. Rádi budeme spolupracovat a podílet se na tvorbě tohoto předpisu.
S problematikou pak úzce souvisí např. § 24 Žádost o zápis bytu do evidence a její součásti (§ 24 odst. 2) písm. f) - jiné údaje důležité pro posouzení vhodnosti bytu vzhledem ke specifickým potřebám osob podle Přílohy č. 2 k tomuto zákonu). Pozornost je nutné věnovat skutečnosti, že posouzení stavby vzhledem ke specifikám jednotlivých typů postižení a vzhledem k rozsáhlosti požadavků pro přístupnost nemohou provádět laici, ale proškolení specialisté. Nutné je vzít v úvahu rovněž časovou nesouslednost tvorby nových požadavků na stavby, na které se přímo zákon odkazuje (např. Příloha č. 2). Neakceptováno K ověření, zda byt splňuje podmínky podle přílohy č. 2, nebude docházet vždy, ale pouze v případech, kdy o to poskytovatel požádá. Tím dojde ke snížení vytíženosti úředníků kontaktních míst a bude možné nasadit případné "specialisty" pouze na ty byty, u kterých poskytovatel požádal o zápis údaje, že byt vyhovuje specifickým potřebám podle přílohy č. 2. Souhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
393 Národní rada osob se zdravotním postižením § 3 odst. 1 a 2 písm. c) Z 1. Připomínka k § 3: Přidat odstavec 1) a upravit odstavec 2) písmeno c) tohoto znění:
§ 3
Vyhovující bydlení
(1) Vyhovujícím bydlením se rozumí přiměřené bydlení vzhledem k osobě v bytě nebo ve stavbě určené k trvalému bydlení na základě právního titulu k užívání za účelem uspokojování bytové potřeby.
Jedná se o základní definici přiměřené životní úrovně a sociální ochrany osob, která byla vyhlášena pod č. 10/2010 Sb. m. s., vycházející z úmluvy Valného shromáždění OSN - ve znění článku č. 28 o přiměřené životní úrovni a sociální ochraně. Česká republika má povinnost dbát na přiměřenou životní úroveň a sociální ochranu všech osobách, a to prostřednictvím důsledné a účinné kontroly dodržování všech závazných parametrů přiměřené životní úrovně a sociální ochrany. Dále je rovněž stanovena odpovědnost za nedodržování těchto parametrů.
c) v bytě, který nevyhovuje specifickým potřebám osob s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením a osob pokročilého věku (dále jen „osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“), popřípadě specifickým potřebám člena s omezenou schopností pohybu nebo orientace její domácnosti podle vyhlášky č.398/2009, ale také přílohy č. 2 k tomuto zákonu, nebo
ODŮVODNĚNÍ:
Jedná se o zpřesňující definice vhodného bydlení zohledňující specifické potřeby osob s omezenou schopností pohybu či orientace a také specifické potřeby člena domácnosti s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Tato definice je doplněna vyhláškou č. 398/2009 Sb., která poskytuje podrobnější informace týkající se osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace, které nejsou v předchozím paragrafovém znění obsaženy. Vysvětleno Předkladatel považuje stávající znění návrhu za dostatečné, navrhované doplnění není nezbytné. Již stávající znění totiž obsahuje to, co připomínkové místo navrhuje. Souhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
394 Národní rada osob se zdravotním postižením § 35 odst. 2 Z 2. Připomínka k § 35: Upravit odst. 2) a doplnit ustanovení odst. 3), 4), 5) a 6):
Upravit odst. 2) a přidat odst. 3), 4), 5) a 6):
(2) Potřebný je upozorněn na blížící se konec platnosti zápisu o potřebě podpůrného opatření pomocí zprávy, kterou evidence automaticky zasílá 80 dní před koncem platnosti zápisu na adresu elektronické pošty žadatele, pokud byla v žádosti o podpůrné opatření uvedena, nebo
3) potřebný bude informován o blížícím se konci platnosti zápisu týkajícího se požadovaného podpůrného opatření pomocí textové zprávy (sms) na mobilní telefon. Toto upozornění bude automaticky odesláno 80 dní před koncem platnosti zápisu na telefonní číslo uvedené v žádosti o podpůrné opatření, nebo
4) potřebný, který je v potřebě podpůrného opatření, bude upozorněn na blížící se konec platnosti zápisu prostřednictvím zprávy zaslané do datové schránky (dále jen “DS”). Tato upozornění budou automaticky odeslána 80 dní před koncem platnosti zápisu do DS žadatele, pokud bylo v žádosti o podpůrné opatření uvedeno příslušné DS, nebo
5) potřebný je upozorněn na blížící se konec platnosti zápisu o potřebě podpůrného opatření pomocí doporučeného dopisu, který evidence automaticky zasílá 80 dní před koncem platnosti zápisu na adresu žadatele, pokud byla v žádosti o podpůrné opatření uvedena adresa potřebného, nebo
6) potřebný je upozorněn na blížící se konec platnosti zápisu o potřebě podpůrného opatření prostřednictvím osobního kontaktu se sociálním pracovníkem. Sociální pracovník automaticky provádí kontrolu a 80 dní před koncem platnosti zápisu osobně informuje potřebného na adrese žadatele, pokud byla adresa potřebného uvedena v žádosti o podpůrné opatření.
ODŮVODNĚNÍ:
Navrhuje se doplnit o další body, které nedostatečně pokrývají bod 2).
Jedná se o plnění závazku plynoucího z úmluvy Valného shromáždění OSN, o právech osob se zdravotním postižením, vyhlášené pod č. 10/2010 Sb. m. s. ve znění článku č. 21 o Svobodě projevu a přesvědčení a přístupu k informacím. Česká republika je povinna dbát na přístup k informacím a na důslednou a efektivní kontrolu dodržování všech závazných parametrů přístupu k informacím, jakož i stanovení odpovědnosti za jejich nedodržení. Vysvětleno Cílem ustanovení je, aby byl potřebný upozorněn na konec platnosti zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření, ale pouze v těch případech, kdy by to neznamenalo přílišnou administrativní zátěž pro kontaktní místo – srov. automatické zasílání (e-mailové) zprávy evidencí. Zvolené řešení předkladatel navrhuje, aby vyvážil zájmy zranitelné cílové skupiny, kterou je třeba upozornit na to, že přichází o možnost čerpat v dohledné době podpůrné opatření, a to přestože byla o době platnosti zápisu vhodně informována již dříve, a zároveň nezatížit kontaktní místo administrativně náročným fyzickým doručováním. Doručováno tak bude v tomto případě pouze těm účastníkům řízení, kteří svou e-mailovou adresu uvedli. Vzhledem k tomu, že první verze evidence nebude zasílání automatických zpráv umožňovat, je náběh této funkcionality upraven v přechodných ustanoveních. Dokud nebude evidence toto technické řešení umožňovat, potřebný nebude na danou skutečnost upozorňován. Souhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
395 Národní rada osob se zdravotním postižením § 41 odst. 1 písm. a) a b) a § 41 odst. 3 Z 3. Připomínka: Upravit odst. 1) písm. a) a b) a odst. 3):
Upravit odst. 1) písm. a) a b) a odst. 3):
a) svojí příslušnosti ke skupině zvláště potřebných osob, popř. člen jeho domácnosti podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu, ale podle zjištění kontaktního místa k této skupině osob nepřísluší, nebo
b) nedostatku vyhovujícího bydlení bezprostředně ohrožujícím jeho život nebo zdraví, ale podle zjištění kontaktního místa nedostatek vyhovujícího bydlení jeho život, popř. život člena jeho domácnosti ani zdraví bezprostředně neohrožuje.
(3) Dojde-li kontaktní místo při své úřední činnosti k závěru, že potřebný, popř. člen jeho domácnosti již nepřísluší ke skupině nebo podskupině zvláště potřebných osob podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu nebo že již nedostatek vyhovujícího bydlení bezprostředně neohrožuje jeho život ani zdraví, rozhodne o výmazu těchto údajů z evidence.
ZDŮVODNĚNÍ:
Jedná se o doplnění výčtu osob, které nejsou zmiňovány v předchozím paragrafovém znění. Akceptováno jinak. Dojde k rozsáhlejší změně více ustanovení, kdy se bude zapisovat údaj o příslušnosti ke skupině zvláště potřebných osob nejen ve vztahu k potřebnému, ale také k členům jeho domácnosti. Souhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
396 Národní rada osob se zdravotním postižením Příloha č. 4 Z 4. NÁVRH ZMĚNY:
Přidat do Přílohy č. 4 k zákonu č. …/2024 Sb.):
Skupiny zvláště potřebných osob
16 – Osoby s nulovým, minimálním či velmi nízkým důchodem
16 Osoby s nulovým, minimálním či velmi nízkým důchodem Skupina sestává z těchto osob:
a) Osoby, které jsou v I., II., nebo III. stupni invalidního důchodu, jejichž důchod je tak malý, že nedokáže pokrýt náklady na živobytí.
b) Osoby invalidní s nulovým (invalidním) důchodem, které nemají dostatečnou dobu pojištění, aby měly přiznán invalidní důchod. (I. až III. stupně) s velkými životnými náklady.
c) Osoby se sirotčím důchodem. Tyto osoby se náhle ocitly bez svých nejbližších a často jim díky náhlému zhoršení finanční situace hrozí problémy se živobytím.
d) Osoby s vdovským/vdoveckým důchodem. Tyto osoby se náhle ocitly bez svých nejbližších a často jim díky náhlému zhoršení finanční situace hrozí problémy se živobytím.
e) Osoby s minimálním starobním důchodem. Vzhledem k minimální výši a trvání pojistného je tento starobní důchod minimální či velmi malý a nedostatečně pokrývá náklady na živobytí.
f) Osoby bez starobního důchodu v penzijním věku. Jedná se o osoby, které nemají potřebnou dobu pojistného a nedostávají žádný starobní důchod.
ODŮVODNĚNÍ:
Navrhuje se doplnit o kategorii o „Osoby s nulovým, minimálním či velmi nízkým důchodem“, které nejsou zmíněny v předchozím paragrafovém znění.
Jednotlivé kategorie osob dokládají:
a) Dokládá se přiznáním invalidního důchodu (I. až III. stupně).
b) Dokládá se výpisem od ČSSZ
c) Dokládá se přiznáním sirotčího důchodu.
d) Dokládá se přiznáním vdovského/vdoveckého důchod.
e) Dokládá se přiznáním starobního důchodu.
f) Dokládá se výpisem od ČSSZ.
Poznámka: U osob kategorie a), b) a c) se jedná o osoby zpravidla mladší 65 let.
Výše uvedené příklady budou doplněny a upřesněny v metodikách vydávaných ministerstvem. Vysvětleno
Skutečnost, že člověk má nízké příjmy (důchod), sama o sobě nezpůsobuje, že je tento člověk zvláště potřebným. Doplnění mezi osoby zvláště potřebné se proto nejeví jako vhodné. Navíc podmínka nemožnosti opatřit si vlastnim přičiněním vyhovující bydlení na trhu (tj. zejména nedostatech příjmů) je obecnou podmínkou pro uznání člověka za osobu v bytové nouzi. Znamenalo by to tedy, že každý takovýto člověk by byl zvláště potřebný, což není přípustné, neboť by to ve svém důsledku znamenalo vyprázdnění významu zvláštní potřebnosti. Konečně lze předpokládat, že člověk s nulovým, minimálním či velmi nízkým důchodem bude spadat do některé z již stanovených skupin zvláštně potřebných osob. Doplnění proto předkladatel ani MPSV nepovažuje za nezbytné. Souhlas s vypořádáním dne 5. 10. 2023.
397 NKÚ Obecně D 1. Návrh zákona, respektive podpůrná opatření a jejich administrace budou představovat další nároky na státní rozpočet a jsou v tak v rozporu se současným záměrem vlády ČR konsolidovat veřejné finance. Dle zprávy RIA se finanční nároky na státní rozpočet v 5. roce implementace předpokládají ve výši 1,468 mld. Kč. Výdaje budou souviset zejména se vznikem kontaktních míst pro bydlení, realizací podpůrných opatření, ale také se vznikem a provozem informačního systému. Jsme toho názoru, že navrhovanou právní úpravou tak dojde k neodůvodněnému přesunu výdajů v oblasti podpory bydlení zejm. na státní rozpočet, což povede k jeho dalšímu zatížení; Vzato na vědomí Připomínka neobsahuje návrh úpravy, bereme ji nicméně na vědomí. Zároveň se domníváme, že k zatížení státního rozpočtu v dlouhodobém horizontu nedojde. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
Bez reakce.
398 NKÚ Obecně D 2. Současně ze zprávy RIA vyplývá potřeba vzniku nových pracovních úvazků v přibližné výši 545, a to v situaci, kdy v sociální oblasti již dnes převládá nedostatek personálních kapacit; Vyvětleno Do Přílohy 6 RIA byla doplněna Analýza uskutečnitelnosti (feasibility) implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení. Zde uvádíme pouze shrnutí jejích závěrů:
Z analýzy uskutečnitelnosti implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení vyplývá, že:
Získání v závěrečné zprávě RIA předpokládaného počtu soukromých bytů (2 000 ročně) i obecních bytů (1 100 ročně) je uskutečnitelné.
Uskutečnitelné je taktéž zavedení zákonem navrhovaných nových agend, služeb a získání adekvátního personálního zajištění pro ně:
- Uskutečnitelné je otevření kontaktních míst bydlení obecními úřady ORP (pražskými městskými částmi), jelikož si žádá získání pouze necelých 200 kvalifikovaných sociálních pracovníků (srovnej s 2 600 kvalifikovanými sociálními pracovníky na OSPOD na ORP) a 235 poradců. Jde o vyzkoušený nástroj. Kontaktní místo bydlení (jako poskytovatel poradenství v oblasti bydlení) bylo v rámci různých pilotních projektů doposud otevřeno již v 21 obcích v 11 krajích ČR.
- Uskutečnitelný je výkon navrhovaných agend krajskými úřady (kraj má být metodickým centrem a výplatním místem pro státní příspěvky). Krajské úřady již vykonávají velmi obdobnou agendu v případě jiných veřejných služeb v mnohonásobně větším rozsahu.
- Uskutečnitelný je rozvoj programů garancí pro majitele či podnájemního bydlení v předpokládaném rozsahu. S programy tohoto typu už mají (díky pilotním projektům) zkušenosti desítky subjektů (převážně NNO).
- Uskutečnitelné je zajištění poskytování asistence v bydlení v předpokládaném rozsahu s ohledem na to, že napříč ČR působí stovky poskytovatelů sociálních služeb obdobného charakteru, kteří se mohou stát poskytovateli asistence.
Uskutečnitelné je vybudování informačního systému pro navržený systém podpory v bydlení, na což jsou alokování prostředky v Národním plánu obnovy.
Pro úspěšnou implementaci zákona vytváří podmínky již před jeho účinností (a bude od počátku účinnosti) MPSV skrze systémové projekty z OPZ a OPZ+ i MMR skrze probíhající a schválené projekty z Národní plánu obnovy a skrze činnost Agentury pro sociální začleňování.
Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
Bez reakce.
399 NKÚ Obecně D 3. NKÚ ve Zprávě o bydlení v České republice také poukázal na potřebu nastavit státní intervence tak, aby byly účinné a vzájemně provázané. Návrh zákona nedefinuje explicitně vztah podpory poskytované dle návrhu zákona k ostatním formám podpory bydlení např. systémem státní sociální podpory dle zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře nebo dle zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi, nebo provázanost podpory s investičními dotacemi poskytovanými státem na bydlení. Vzato na vědomí Připomínka neobsahuje návrh úpravy, bereme ji nicméně na vědomí. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
Bez reakce.
400 NKÚ Obecně D Navrhujeme podpůrná opatření podpory v bydlení provázat s ostatními formami sociální podpory tak, aby sociální systém byl přehledný, srozumitelný a právně provázaný. V neposlední řadě doporučujeme řádně odůvodnit reálné dopady na státní rozpočet a rozpočty územně samosprávných celků, zajistit efektivnost těchto peněžních prostředků a nezvyšovat požadavky na nárůst státních zaměstnanců. Vysvětleno
Domníváme se, že text je dostatečně srozumitelný a jeho fianční dopady odůvodněné. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
Bez reakce.
401 NKÚ § 2 odst. 1 D Doporučujeme doplnění definice osoby v bytové nouzi:
„(1) Osobou v bytové nouzi se rozumí osoba bez vyhovujícího bydlení a bez možnosti opatřit si vyhovující bydlení na trhu vlastním přičiněním.“ Akceptováno Ustanovení § 2 odst. 1 bude uvedeno ve znění:
"(1) Osobou v bytové nouzi se rozumí osoba bez vyhovujícího bydlení a bez možnosti opatřit si vlastním přičiněním vyhovující bydlení na trhu.". Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
Bez reakce.
402 NKÚ § 20 až 23 D Doporučujeme při zachování stávajících znění ustanovení o závěrečné zprávě upravit vynutitelnost povinnosti či případné sankce za nedodržení povinností kontaktního místa v souvislosti s vypracováním a zveřejněním zprávy o bydlení (termíny a četnost zpráv). Vysvětleno Není obvyklé stanovit ve zvláštním zákoně sankci za porušení povinnosti vykonávat přenesenou působnost. V případě neplnění povinnosti vypracovat zprávu o bydlení by se zřejmě stejně jako v jiných podobných případech použil § 66b zákona o obcích. Předkladatel je nicméně otevřen diskutovat konkrétní návrhy připomínkového místa.
Stát dosud neměl přístup k uceleným datům o bytové nouzi, dosavadní sběr dat tohoto typu byl zajišťován neziskovými organizacemi mimo státní správu. Zprávy o bydlení za každé ORP tak budou důležitým a periodicky pravidelným zdrojem dat, se kterými může stát dále pracovat a využít jej jako podklad pro tvorbu dalších politik v oblast bydlení (investice, správné správné zacílení dotačních programů, agenda podpory v bydlení). Vypracování zprávy o bydlení by pro ORP nemělo představovat zvýšenou administrativní zátěž, neboť naprostou většinu dat získají extrakcí z evidenčního systému zákona o podpoře v bydlení. Vypracování zprávy je však nezbytné, neboť obsahuje více informací, než evidence. MMR však bude i v mezidobí zveřejňovat dílčí analýzy založené na datech v evidenci. K dispozici budou rovněž otevřená data, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, který v § 4b a následujících upravuje povinnost zveřejňovat otevřená data. Evidence pro potřeby zákona je připravována tak, aby zveřejňování otevřených dat umožňovala. Další podrobnosti o obsahu a způsobu vypracování zprávy o bydlení budou stanoveny ve Standardech kvality činnosti kontaktního místa. Na standardy budou poté navazovat další metodiky vypracované předkladatelem. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
Bez reakce.
403 NKÚ § 24 D Není zřejmé, z jakého důvodu mají být stanoveny standardy kvality činnosti kontaktního místa právě pro výkon agendy dle zákona o podpoře v bydlení, když pro výkon činností veřejné správy platí pro orgány obcí a krajů obecné zásady podpory řízení kvality v územní veřejné správě, která vychází z usnesení vlády o Národní politice podpory jakosti České republiky, ze Strategického rámce rozvoje veřejné správy Ministerstva vnitra a z Analýzy využívání metod kvality ve veřejné správě.
Z důvodu nesystematického přístupu doporučujeme ustanovení § 24 vypustit. Neakceptováno
Standardy kvality považujeme pro zákon za nezbytné. Skutečnost, že jinde nejsou obvyklé, nepovažujeme za dostatečný důvod pro jejich nestanovení. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
Bez reakce.
404 NKÚ § 62 odst. 1 D Doporučujeme zpřesnit formulaci provádění kontrol ve smyslu umožnit kontrolu před přiznáním příspěvku na poskytování podpůrného opatření:
„(1) Kontaktní místo, krajský úřad a ministerstvo mohou provádět kontrolu souladu údajů v evidenci se skutečností i v případech, kdy není v souvislosti s bytem poskytováno podpůrné opatření, na jehož poskytování byl přiznán příspěvek, i v době před přiznáním nebo poskytnutím příspěvku.“ Neakceptováno Doplnění považujeme za nadbytečné. Slova "i v případech, kdy není v souvislosti s bytem poskytováno podpůrné opatření, na jehož poskytování byl přiznán příspěvek," zahrnuje veškeré možné eventuality – tedy jak případy, kdy příspěvek byl přiznán, tak případy, kdy příspěvek (zatím) nebyl přiznán. Tedy jak dobu před přiznáním příspěvku, tak dobu po přiznání příspěvku. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
Bez reakce.
405 NKÚ RIA, strana 33 D Str. 33
předposlední a poslední odstavec
Doporučujeme upravit a opravit odkazy, resp. uvedení závěrů ze Zprávy o bydlení v České republice z roku 2018 (zejm. str. 10, 11, 26), kterou vypracoval NKÚ tak, aby tyto odpovídaly přesnému znění Zprávy o bydlení nebo aby bylo použito citací z této Zprávy, neboť některé uvedené texty neodpovídají přesně jejímu znění. V opačném případě doporučujeme texty neodpovídající znění Zprávy vypustit. Akceptováno Upraveno na: Významná část bytů na sekundárním trhu s bydlením je obývána příjemci dávek na bydlení. V tomto kontextu Nejvyšší kontrolní úřad ve své Zprávě o bydlení v České republice z roku 2018 konstatuje, že dávky na bydlení sice pomáhají snižovat počet osob ohrožených chodbou nebo materiální deprivací a v některých případech tak zabraňují sociálnímu vyloučení, nepodílí se ale na řešení jeho vzniku a naopak jsou zneužívány trhem se sekundárním bydlením, který z nich profituje. Cílem státu má být podle NKÚ zajištění přiměřené dostupnosti ve všech formách bydlení. Stát má motivovat občany, aby si zajistili bydlení sami, a podporovat jen osoby znevýhodněné v přístupu k bydlení a ohrožené sociálním vyloučením.
Dále zpráva konstatuje, že stát má jasně definovat role a odpovědnosti subjektů zapojených do oblasti bydlení, vymezit sociální bydlení včetně cílové skupiny a přesně stanovit úlohu obcí v této oblasti. Státní intervence je třeba nastavit tak, aby byly účinné a vzájemně provázané. Poptávku a nabídku nájemního bydlení a vlastnického bydlení je třeba zvažovat ve vazbě na odpovídající podpory. Nezbytným předpokladem je pravidelné vyhodnocování dopadů poskytnutých podpor. Stát musí účinně zamezovat zneužívání podnikání v oblasti provozu ubytoven a nájmu bytů ve vztahu k zranitelným skupinám osob nebo skupinám osob, kterým hrozí sociální vyloučení a snížit počet ghett a vyloučených lokalit, k čemuž má přispět úspěšnější integrace těchto osob na trhu práce Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
Bez reakce.
406 NKÚ RIA, strana 168 až 169
Příloha 4
tabulka G D Str. 168-169
Příloha 4
K Tabulce G
V tabulce „Návrh celkového počtů úvazků v navrhovaném systému v prvních 3 letech účinnosti zákona a jejich cena dle metodiky MV“ doporučujeme prověřit ve spojení s odkazem na kalkulačku „cen úvazků“, zda čísla uvedená v tabulce G (11. platová třída) bez uvedení stupně (1.-12.), odpovídají provedenému výpočtu podle odkazu. Akceptováno Modelová cena úředního úvazku byla akualizována. Souhlas s vypořádáním dne 11. 10. 2023.
Bez reakce.
407 Olomoucký kraj Obecně Z Olomoucký kraj odmítá v aktuální podobě návrh zákona o podpoře v bydlení jako celek. K odmítnutí návrhu zákona vedou Olomoucký kraj především tyto důvody:
- zákon zavádí velké množství nových agend vykonávaných obecními úřady obcí s rozšířenou působností, krajskými úřady a ministerstvy (MPSV a MMR),
- není nikterak řešena duplicita s činnostmi již realizovanými zejména v rámci sociální práce vykonávané na pověřených obecních úřadech a obecních úřadech obcí s rozšířenou působností jako výkon přenesené působnosti,
- není rovněž řešena duplicita s některými druhy sociálních služeb,
- v případech výkonu sociální práce a poskytování sociálních služeb se jedná o činnosti spolufinancované dotací ze státního rozpočtu; v situaci potřeby konsolidace veřejných financí a hledání úspor se jeví jako nesystémové duplikování a další tříštění veřejné podpory, nehospodárným je vytváření nové administrativní zátěže a další finanční zátěže (poskytováním příspěvků na realizaci podpůrných opatření),
- s ohledem na absenci dostatečného vhodného bytového fondu (jak vyplývá ze zkušeností sociálních pracovníků obcí i pracovníků poskytovatelů sociálních služeb) a i při zavedení investičních opatření na výstavbu sociálních bytů (které se může projevit navýšením až s odstupem i více let, přičemž k jejich zabydlení není třeba nového aparátu) se jeví navrhovaná právní úprava jako jen málo efektivní, pokud současně stále absentuje povinnost obcí a dalších subjektů vyčlenit část bytového fondu pro účely tohoto zákona, respektive povinnost účasti na budování sociálních bytů,
- nelze souhlasit s řešením pouze segmentu podpory v bydlení, když typický klient sociální práce, respektive klient sociálních služeb - osoba v nepříznivé sociální situaci - má kumulaci více problémů, jejichž case managerem by měl být sociální pracovník pověřeného obecního úřadu či obecního úřadu obce s rozšířenou působností (jemuž není vhodné vytvářet další zejména administrativní zátěž, jak je navrhováno, tj. např. vytvářením dalších evidencí, když již nyní jsou tyto osoby evidovány, bez možnosti fakticky některá z podpůrných opatření – zejména pak byt samotný - nabídnout),
- nutno rovněž uvést, že právní úprava je příliš komplikovaná, což bude ztěžovat její aplikaci,
- navrhovaná opatření je také třeba považovat za rizikově nefunkční v případech, kdy jejich realizace je závislá na dobrovolnosti subjektů, které mohou pro jejich realizaci získat příslušné oprávnění – pověření; obligatorní částí je totiž pouze vznik kontaktního místa; pokud však subjekty, které mohou získat pověření, nebudou aktivní a nebudou mít zájem o realizaci opatření, pak celý zákon bude bezzubý a v některých částech ČR nemusí dojít k naplnění jeho cílů; kontaktní místo potom bude pouze administrativní zátěží, přičemž povede evidenci potřebných osob, jejichž potřeby však nebude možné naplnit.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Zákonem navrhované procesy vychází v maximální možné míře ze systému přenesené působnosti, s jehož zajištěním mají krajské úřady zkušenosti, neboť jsou osvědčeným výplatním místem pro finanční prostředky ze státního rozpočtu (jako příklad lze uvést vyplácení 183 miliard korun ročně ze státního rozpočtu přibližně 10 tisícům subjektů v regionálním školství zřizovaných územně samosprávnými celky). Registrace poskytovatelů asistence a garancí je zase blízká agendě budování krajských sítí v sociálních službách. Systém se zapojením krajských úřadů se tak jeví jako nejvhodnější vhledem ke zkušenostem, kterými krajské úřady disponují a mohou je přenést do hladkého spuštění navrhované agendy, což potvrdila i externí vícekriteriální analýza možných variant, kterou si MMR nechalo zpracovat. Dané činnosti budou financovány prostřednictvím příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti.
Rovněž řada obcí má již detailní zkušenosti s realiziací nástrojů zákona, a to v rámci projektů OPZ a OPZ +. Pro tyto obce znamená zákon stabilní zdroj financí na realizaci aktivit, které již do své činnosti integrovaly. Pro obce, které se budou novou agendu teprve učit, stanovuje RIA postupný náběh činností a kapacit tak, aby realizace proběhla co nejplynuleji (viz. Analýza uskutečnitelnosti, která byla doplněna do Přílohy 4 RIA).
Co se týče možné duplicity sociální práce a asistence, tyto činnosti za duplicitní považovat nelze. Poskytování asistence v bydlení bude nová samostatná aktivita zaměřená jen na pomoc a podporu v bydlení, zejména na udržení bydlení. Liší se tak od stávajících služeb dle zákona o soc. službách. Stávající legislativní rámec neumožňuje poskytování potřebného rozsahu činností a intenzity podpory prostřednictvím sociální práce či soc. služeb, včetně kvalifikace, kdy činnosti nemusí vykonávat sociální pracovník a posiluje výkon kontroly oproti zákonu č. 108/2006 Sb.
Záměrem navrhované úpravy je, aby asistence nebyla závislá na dostupných kapacitách poskytovatelů sociálních služeb, protože poskytnutí asistence v bydlení je dle předkladatele klíčová činnost v rámci podpory v bydlení, proto je upravena v rámci tohoto návrhu zákona.
Sociální služby koexistují vedle poskytované asistence a nabízí podporu a pomoc nad rámec činností asistence, dle potřeb domácnosti. Asistence v bydlení je financována výkonově, paušální platbou za uzavřenou smlouvu. V rámci kontroly podpůrných opatření bude kontrolováno rovněž to, zda není podpora jedné domácnosti financována duplicitně, např. zda intervence v rámci poskytování asistence nejsou vykazovány i v rámci poskytování soc. služeb. Aktuálně je připravovaná novelizace zákona o soc. službách. Pokud nová koncepce umožní začlenění asistence, bude pod tento zákon v budoucnu podřazena. Nyní je ale třeba ji upravit samostatně v návrhu zákona o podpoře v bydlení.
Poskytnutí základního poradenství ze strany kontaktního místa se zákonem o soc. službách neřídí. Co se týče specializovaného poradenství, tak zde platí, že pokud specializované poradenství poskytuje přímo kontaktní místo, neřídí se zákonem o sociálních službách. Kontaktní místo však může zajišťovat poskytování specializovaného poradenství prostřednictvím externího subjektu, tedy jiné osoby (vizte odůvodnění § 16 odst. 1 v DZ). Těmito jinými osobami budou typicky dluhové poradny, advokáti, realitní zprostředkovatelé apod. a obvykle tak budou činit za úplatu, kterou kontaktní místo poskytne. Tyto osoby tedy budou muset splňovat kvalifikační požadavky pro poskytování specializovaného poradenství, pokud tak zvláštní právní předpis stanoví (zákon o advokacii, zákon o realitním zprostředkování, zákon o sociálních službách). Budou proto splňovat kvalifikační a jiné požadavky pro úplatné poskytování právních služeb (advokáti), pro poskytování služeb realitního zprostředkování podnikatelským způsobem (realitní zprostředkovatelé), pro poskytování služeb dluhového poradenství (registrovaní poskytovatelé sociálních služeb - dluhové poradny) a podobně.
Sociální služby existují vedle poskytované asistence a nabízí podporu a pomoc nad rámec činností asistence, dle potřeb domácnosti a jsou zaměřené na sociální začleňování jako celek, a nadále jim v této oblasti náleží i case management. Koordinace v oblasti bydlení přísluší kontaktnímu místu, nicméně i zde jde o úředníka na ORP a kontaktní místo může být organizačeně zařazeno pod sociální odbor, blízké spolupráci tak nic nebrání.
Ke snížení dotací na sociální práci nedojde. Naopak, vyčlenění agendy podpory v bydlení jako samostatné se samostatným zdrojem financování bude ve výsledku znamenat více peněz na sociální služby a soc. práci na obcích. Zároveň budou kontaktní místa hlídat to, aby se využívaly současné kapacity služeb (zejména u specializovaného poradenství, ale také při přezkoumávání potřebnosti asistence na další období), nedojde k duplicitám. Vhodná specializovaná služba v podobě kontaktního místa poskytnutá včas je preventivní a výrazně šetří výdaje, které by stát vynakládal, pokud by se osoba propadla do bytové nouze.
Co se týče absence vhodného bytového fondu, předkladatel je i díky spolupráci se Svazem měst a obcí ČR informován o tom, že 69 % obcí hodnotí svůj bytový fond jako nedostatečný a že stavět nebo rekonstruovat své byty chce 72 % obcí (Šetření obecního bydlení realizované SMO ČR, kterého se zúčastnilo 242 obcí). Předkladatel proto z Národního plánu obnovy uvolní 1,5 miliardy Kč na přípravu projektů nejen na bydlení, nabídne obcím experty na projekty bytové výstavby aj. Předkladatel připravuje rovněž další kroky v oblasti investic do bydlení, které přinesou podporu dostupného bydlení v ČR, rozšíření bytového fondu obcí, vznik návratných finančních nástrojů, dlouhodobou podporu bytové výstavby a rekonstrukcí, spolupráci obcí, finančního sektoru a developerů a investiční know-how a finance pro obce. Ze státního rozpočtu by do investic měly směřovat 2 mld. do roku 2025, z Národního plánu obnovy 8 mld. Kč v příštích letech, možné investice ze soukromých a dalších zdrojů by mohly být 10 a více mld. Kč.
Co se týče dobrovolného zapojení poskytovatelů, jedná se stále o preferované řešení. Po důkladných konzultacích se zástupci obcí bylo jako optimální řešení zvoleno motivační nastavení pro poskytování obecního podporovaného bydlení, nikoli povinnost vyčlenit bytový fond. Pokud v určitém ORP nebudou pronajímat byty obce, je možné je zajistit vyhovující bydlení pomocí zapojení soukromého sektoru prostřednictvím podpůrných opatření bydlení s garancí a podnájemního bydlení, v rámci kterých zároveň probíhá důsledná kontrola bytů, délky smluv a ceny tak, aby bylo zamezeno případnému obchodu s chudobou. Pro úspěšnou implementaci zákona vytváří podmínky již před jeho účinností (a bude od počátku účinnosti) MPSV skrze systémové projekty z OPZ a OPZ+ (aktuálně na území ČR již 41 projektů) i MMR skrze probíhající a schválené projekty z Národní plánu obnovy a skrze činnost Agentury pro sociální začleňování. Cílem je budovat absorpční kapacity po celém území ČR tak, aby všude byla podpůrná opatření dostupná. I tak zle předpokládát, že naakumulovaný problém bytové nouze se bude odbavovat v průběhu delšího časového období - RIA realisticky zmiňuje a modeluje snížení bytové nouze o 30 % za 10 let.
Co se týče připomínky ke složitosti zákona, předkladatel konstatuje, že zákon reguluje komplexní problematiku - upravuje jak přenesenou, tak samostatnou působnost, a stanoví role velkého množství aktérů. MMR proto věnovalo velkou pozornost představování zákona relevantním aktérům - probíhaly vnější pracovní skupiny i dílčí konzultace. Dále se předpokládá tvorba detailních metodik (ve spolupráci s ASZ a MPSV). V rámci vypořádání meziresortního připomínkového řízení byla vybraná ustanovení návrhu zjednodušena. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
I přes podrobné vysvětlení nesouhlasíme s vypořádáním připomínky. Zejména trváme na argumentaci, že návrh zákona jako celku představuje v této podobě neúčinný segment podpory v dostupnosti bydlení, který zavádí nová kontaktní místa, nový agendový aparát, který bude mapovat a zjišťovat situaci v daném území, poskytovat opatření ve formě podpory, asistence, zprostředkování komunikace zúčastněných, aniž by koncepčně svými nástroji řešil nedostatečnost vhodného bytového fondu. Propojení specializovaného poradenství pro oblast podpory bydlení a jednotlivé činnosti poskytování asistence s činnostmi sociáních pracovníků vykonávajících v přenesené působnosti sociální práci vyplývá přímo z návrhu zákona (např. navrhované znění § 80). Nelze tedy souhlasit s tím, že se tyto agendy neprolínají, když i sám autor zákona předpokládá, že asistence bude pod zákon o sociálních službách v budoucnu novelizací podřazena. To však neřeší dvojkolejnost ve vztahu ke stávajíí podobě zákona č. 108/2006 Sb. Návrh ve svém důsledku neřeší aktuální bytovou nouzi. Návrh zákona by se mohl stát účinným nástrojem kdosažení cíle pouze za předpokladu, že již nyní budou funkční "další kroky v oblasti investic do bydlení", které předkladatel připravuje ("rozšíření bytového fondu obcí, vznik návratných finančních nástrojů, dlouhodobá podpora bytové výstavby a rekonstrukcí, spolupráce obcí, finančního sektoru a developerů a investiční know-how a finance pro obce"), teprve pak by se mohla stát funkčí i koordinační role kontaktních míst veřejné správy návrhem zákona předkládaná.
Není zřejmé, jak bude realizována kontrola, zmíněná ve vysvětlení: "V rámci kontroly podpůrných opatření bude kontrolováno rovněž to, zda není podpora jedné domácnosti financována duplicitně, např. zda intervence v rámci poskytování asistence nejsou vykazovány i v rámci poskytování soc. služeb." Aby mohla být taková kontrola realizována, bylo by nezbytné, aby všechny intervence (podle zákona o sociálních služeb i podle tohoto zákona byly evidovány v jednom sytému (např. jako ve zdravotnictví), s takovým však není počítáno. Po jednání 6. 11. 2023 zůstává rozpor.
408 Olomoucký kraj § 14 a 15 Z 1. Není vyjasněný vztah mezi poradenstvím poskytovaným kontaktním místem a sociální prací vykonávanou stejným orgánem veřejné správy (tj. obecním úřadem obce s rozšířenou působností), a to i z hlediska definovaných činností (např. poradenství při řešení zadlužení v souvislosti s bydlením je již nyní komplexně řešeno v rámci poradenství k zadlužení osob, které se z tohoto důvodu nachází v nepříznivé sociální situaci).
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno
Sociální práce na obcích se řídí zákonem o sociálních službách a má samostatné financování. Poskytování specializované poradenství dle zákona o podpoře v bydlení se řídí tímto zákonem a má rovněž samostatné financování. Pokud specializované poradenství poskytuje přímo kontaktní místo, neřídí se zákonem o sociálních službách. Kontaktní místo však může zajišťovat poskytování specializovaného poradenství prostřednictvím externího subjektu, tedy jiné osoby – vizte odůvodnění § 16 odst. 1 [dříve § 15 odst. 1] v DZ. Těmito jinými osobami budou typicky zřejmě dluhové poradny, advokáti, realitní zprostředkovatelé apod. a obvykle tak budou činit za úplatu, kterou kontaktní místo poskytne. Tyto osoby tedy budou muset splňovat kvalifikační požadavky pro poskytování specializovaného poradenství, pokud tak zvláštní právní předpis stanoví (zákon o advokacii, zákon o realitním zprostředkování, zákon o sociálních službách). Budou proto splňovat kvalifikační a jiné požadavky pro úplatné poskytování právních služeb (advokáti), pro poskytování služeb realitního zprostředkování podnikatelským způsobem (realitní zprostředkovatelé), pro poskytování služeb dluhového poradenství (registrovaní poskytovatelé sociálních služeb - dluhové poradny) apod. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
Nesouhlasíme. Pokud budou do systému specializovaného poradenství kontaktního místa v konečném důsledku zapojeni stávající poskytovatelé právních služeb, realitní zprostředkovatelé i poskytovatelé sociálních služeb, proč tedy zákonem vzniká nový typ odborného poradenství, který již v praxi funguje, třebaže jinak? Příčiny, pro které člověk v bytové nouzi vyhledá poradenství, se nemění a prolínají se s pojem užívaným v sociálních službách "osoba v nepříznivé sociální situaci". V praxi tito noví odborníci na poradenství budou řešit to samé, co již řeší odborníci z jiných oblastí. Stačilo by novými nástroji podpořit již existující zdroje poradenství. Po jednání 6. 11. 2023 zůstává rozpor.
409 Olomoucký kraj § 20 až 23 Z 2. Není jasný účel zprávy o bydlení. Bez jasně definovaného účelu ji je třeba považovat za nadbytečnou administrativní zátěž, byť má být vyhotovena minimálně jednou za 3 roky a zveřejněna po dobu 11 let na internetových stránkách obce (zamýšleno zřejmě kontaktního místa, ne všech obcí ve správním obvodu kontaktního místa).
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno
Stát dosud neměl přístup k uceleným datům o bytové nouzi, dosavadní sběr dat tohoto typu byl zajišťován neziskovými organizacemi mimo státní správu. Zprávy o bydlení za každé ORP tak budou důležitým a periodicky pravidelným zdrojem dat, se kterými může stát dále pracovat a využít jej jako podklad pro tvorbu dalších politik v oblast bydlení (investice, správné správné zacílení dotačních programů, agenda podpory v bydlení). Vypracování zprávy o bydlení by pro ORP nemělo představovat zvýšenou administrativní zátěž, neboť naprostou většinu dat získají extrakcí z evidenčního systému zákona o podpoře v bydlení. Vypracování zprávy je však nezbytné, neboť obsahuje více informací, než evidence. MMR však bude i v mezidobí zveřejňovat dílčí analýzy založené na datech v evidenci. K dispozici budou rovněž otevřená data, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, který v § 4b a následujících upravuje povinnost zveřejňovat otevřená data. Evidence pro potřeby zákona je připravována tak, aby zveřejňování otevřených dat umožňovala. Další podrobnosti o obsahu a způsobu vypracování zprávy o bydlení budou stanoveny ve Standardech kvality činnosti kontaktního místa. Na standardy budou poté navazovat další metodiky vypracované předkladatelem. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
Pokud by zpráva měla být poukým exportem z informačního systému, potom tento může realizovat přímo ministerstvo. Souhlas s vypořádáním na jednání 6. 11. 2023.
410 Olomoucký kraj § 28 a 29 odst. 1 Z 3. Způsob vymezení příslušnosti, jak je proveden v § 28 a § 29, je ve vztahu k místní příslušnosti značně matoucí, když není zcela zjevné přímo z textu zákona, že v případě § 29 má jít vlastně o změnu „obecné“ místní příslušnosti vyplývající ze správního řádu (tedy kritéria trvalého pobytu). Navrhujeme proto do § 28 doplnit výslovně vazbu na určení místní příslušnosti podle správního řádu.
Ustanovení § 29 má pak několik problematickým momentů. Co v případě, kdy žádost tomuto kontaktnímu místu „nedojde“? Dále je také užitá formulace „nejméně 2 roky“ nejednoznačná (je možno ji vykládat, tak že k naplnění mohlo dojít i kdykoliv v minulosti, případně jen v celkovém součtu přerušované doby). Navrhujeme proto doplnit text takto: „nepřetržitě po dobu nejméně 2 roky ke dni podání žádosti o podpůrné opatření“.
Dále dle navrženého znění § 29 osoba, která se 2 roky ani nezdržuje ve správním obvodu jedné obce, nemá nárok na podpůrné opatření dle tohoto zákona. To považujeme za nevhodné. Např. u „osoby bez střechy a bez bytu“ (tj. jedna ze skupin zvláště potřebných osob), která je nucena (pro absenci jiné možnosti ubytování) pobývat na azylovém domě, v něm zpravidla může pobývat maximálně 1 rok, pak dochází k přesunu např. do jiného azylového domu v jiné obci. Bylo by vhodné doplnit dané ustanovení i o tuto situaci, tj. zkrátit dobu nutného pobytu podle věty druhé apod.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno částečně Místní příslušnost kontaktního místa je dána primárně § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu, tedy podle místa trvalého pobytu – vizte prosím odůvodnění k § 29 v DZ [dříve § 28]. Až doplňkově je stanovena zvláštní příslušnost, která reflektuje skutečnost, že osoby s nestabilním bydlením mají často evidovanou jinou adresu místa trvalého pobytu než adresu, na které se skutečně zdržují. Předkladatel toto zohledňuje a stanovením dvouleté lhůty vyvažuje na jedné straně zájem lidí v bytové nouzi požádat si o podpůrné opatření v obci, kde reálně žijí, a to nikoliv po krátkou dobu, a na druhé straně zájem na zabránění cílenému přesunu obyvatel do obcí, které by byly při poskytování podpůrných opatření aktivnější. Pokud by měla větší města v evidenci zapsaných více lidí a byla zde větší poptávka po podpůrných opatřeních, bude to pro zapsané potřebné znamenat menší šanci na realizaci podpůrného opatření než např. v menších obcích, kde mají trvalý pobyt. Tento mechanismus tak může vést k opačnému jevu – žadatele motivovat k tomu, aby se navrátil do místa, kde má adresu místa trvalého pobytu, protože to může mít vyšší kapacity k uspokojení jeho potřeby podpůrného opatření a menší množství potřebných zapsaných v evidenci.
Aby byl vztah obecné a zvláštní úpravy jednoznačný, bude nadpis § 30 [dříve § 29] uveden ve znění: "Doplňková místní příslušnost". Dále bude do § 30 [dříve § 29] doplněn odstavec 5 v tomto znění:
"(5) Určení místní příslušnosti podle správního řádu není odstavcem 1 dotčeno.".
Pokud kontaktnímu místu dojde žádost o podpůrné opatření, k jejímuž vyřízení není příslušné ani podle obecných ustanovení správního řádu [§ 11 odst. 1 písm. d) správního řádu], ani podle § 30 odst. 1, 2 a 3 návrhu, postupuje v souladu s § 12 správního řádu a tuto žádost postoupí kontaktnímu místu, které je příslušné podle § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu.
Předkladatel považuje za nadbytečné do normativního textu vkládat slova "nepřetržitě". Zmínka o tom, že se dobou 2 let samozřejmě míní doba souvislá až do okamžiku podání žádosti, však bude doplněna do DZ. Souhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
411 Olomoucký kraj § 30 Z 4. Marginální rubrika hovoří o „šetření bytové situace“, následně je použit pojem „sociální šetření“, který však zákon nijak nespecifikuje. V odst. 2 absentuje uvedení, zda se jedná o sociálního pracovníka kontaktního místa či zda může jít i o jiného sociálního pracovníka (který je sociálním pracovníkem poskytovatele asistence či vykonává agendu sociální práce obce apod.).
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Sociální šetření bude nahrazeno samostatným institutem šetření bytové situace (samozřejmě v přenesené působnosti). To nevylučuje vzájemnou spolupráci a součinnost se sociálním pracovníkem úřadu v rámci přenesené působnosti sociální práce. Ustanovení § 31 [dříve § 30] bude uvedeno v tomto znění:
"§ 31
Šetření bytové situace
(1) Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, provede se šetření, při kterém se zjišťuje bytová situace žadatele a členů jeho domácnosti, jejich možnost opatřit si vyhovující bydlení na trhu, zvláštní potřeby a další skutečnosti podstatné pro posouzení žádosti o podpůrné opatření.
(2) Žadatel a členové jeho domácnosti poskytnou při šetření součinnost.
(3) Místo, datum a čas provedení šetření musejí být žadateli oznámeny nejpozději 7 pracovních dnů předem, ledaže žadatel souhlasí s jeho dřívějším provedením.
(4) Šetření může provádět pouze sociální pracovník podle zákona o sociálních službách.
(5) O provedeném šetření provede sociální pracovník záznam v evidenci. Opis záznamu o provedeném šetření předá žadateli kontaktní místo.
(6) Vyřizuje-li žádost o podpůrné opatření krajský úřad,
a) může požádat o provedení šetření kontaktní místo,
b) předá žadateli opis záznamu o provedeném šetření krajský úřad, ledaže šetření provedl sociální pracovník kontaktního místa.".
Podrobněji bude postup při šetření bytové situace specifikován v metodice pro KMB. Sociální pracovník ORP je zároveň sociálním pracovníkem KMB, neboť KMB = obecní úřad ORP.
V DZ pak bude k § 31 odst. 4 a 6 mj. uvedeno:
"K odst. 4
(...)
Jelikož tuto činnost vykonává kontaktní místo při výkonu vrchnostenské veřejné správy, musí být sociální pracovník zaměstnancem obce s rozšířenou působností zařazeným do obecního úřadu."
a
"K odst. 6
Navrhuje se upravit situace, kdy žádost o podpůrné opatření vyřizuje krajský úřad. K tomu může dojít při postupu podle § 43 písm. b), kdy krajský úřad může sám činit potřebná opatření ke zjednání nápravy předchozího protiprávního postupu kontaktního místa. Mimo jiné může krajský úřad sám vyřídit celou žádost o podpůrné opatření.
K písm. a)
Navrhuje se stanovit, že pokud vyřizuje žádost o podpůrné opatření krajský úřad, nemusí šetření bytové situace provádět jen „krajský“ sociální pracovník, ale krajský úřad může požádat o provedení šetření kontaktní místo. Důvodem je nejen nedostatek sociálních pracovníků na některých krajských úřadech, ale také výtečná znalost místního prostředí ze strany obecních sociálních pracovníků. Tato věta je zvláštním ustanovením k § 13 odst. 1 větě první správního řádu. Navrhuje se totiž stanovit, že krajský úřad může požádat o provedení šetření kontaktní místo, aniž by musel dojít k závěru, že tento úkon může provést pouze s obtížemi nebo s neúčelnými náklady.
(...)". ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
Opět dochází k naprosto nesystémovému prolínání činností podle zákona o sociálních službách a zákona o podpoře bydlení. Bude "šetření bytové nouze" činností sociální práce, nebo toliko zjišťováním podkladu pro vrchnostenské rozhodování ORP?
Sociální pracovník podle § 109 a§ 110 ZSS bude pak nově specialistou na "bytovou situaci žadatele a ostatních členů jeho domácnosti, jejich možnost opatřit si vyhovující bydlení na trhu, zvláštní potřeby a další skutečnosti podstatné pro posouzení žádosti o podpůrné opatření" podle zákona o podpoře v bydlení - viz § 30 odst. 4 návrhu zákona. Upozorňujeme, že šetření bytové situace zapíše pracovník ORP (KMB i soc. práce) jak do nové evidence podle návrhu zákona, tak do Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka v Jednotném informačním systému práce a soc. věcí, neboť má povinnost dle § 64 odst. 3 věty druhé zákona č. 111/2006 Sb.. Souhlas s vypořádáním na jednání 6. 11. 2023.
412 Olomoucký kraj § 33 Z 5. V názvu ustanovení je správně (ve shodě s úpravou v zákoně o pomoci v hmotné nouzi) uveden pojem „neodůvodnitelná“ zátěž systému, v textu ustanovení (v odst. 1 i odst. 2) je chybně uvedeno: „neodůvodněná“ zátěž systému.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno Sjednoceno na "neodůvodnitelnou zátěž". Souhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
413 Olomoucký kraj § 35 odst. 2 Z 6. Dle navrženého znění tohoto ustanovení je na blížící se konec platnosti zápisu o potřebě podpůrného opatření upozorněn jen ten potřebný, který sdělil email. Bylo by vhodné znění tohoto ustanovení rozšířit i na možnost upozornění jinou formou (datovou schránkou, poštou aj.).
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Cílem ustanovení je, aby byl potřebný upozorněn na konec platnosti zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření, ale pouze v těch případech, kdy by to neznamenalo přílišnou administrativní zátěž pro kontaktní místo – srov. automatické zasílání (e-mailové) zprávy evidencí. Zvolené řešení předkladatel navrhuje, aby vyvážil zájmy zranitelné cílové skupiny, kterou je třeba upozornit na to, že přichází o možnost čerpat v dohledné době podpůrné opatření, a to přestože byla o době platnosti zápisu vhodně informována již dříve, a zároveň nezatížit kontaktní místo administrativně náročným fyzickým doručováním. Doručováno tak bude v tomto případě pouze těm účastníkům řízení, kteří svou e-mailovou adresu uvedli. Vzhledem k tomu, že první verze evidence nebude zasílání automatických zpráv umožňovat, je náběh této funkcionality upraven v přechodných ustanoveních. Dokud nebude evidence toto technické řešení umožňovat, potřebný nebude na danou skutečnost upozorňován. Souhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
414 Olomoucký kraj § 39 odst. 1 písm. a) Z 7. Navrhujeme opravu slova „zvláštně“ na „zvláště“.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
415 Olomoucký kraj § 43 Z 8. Ustanovení používá pojem „správní orgán“, přičemž v předchozích ustanoveních je používán pojem kontaktní místo. Návrh zákona není terminologicky konzistentní. Vysvětleno Připomínka přestala být relevantní, neboť bude § 43 vypuštěn. V celé části třetí bude totiž opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisu nebo výmazu údajů nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ. Souhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
416 Olomoucký kraj § 67 Z 9. Ustanovení je třeba považovat za nadbytečné s ohledem na ustanovení § 8 zákona o obcích.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Předkladatel souhlasí, že by mohlo být ustanovení § 67 [nyní § 63] považováno za nadbytečné, avšak na základě různých jednání se zástupcí obcí považuje zachování § 67 [nyní § 63] za vhodné, aby se předešlo jakémukoliv zmatení, případně aby se v případě zmatení dalo na § 67 [nyní § 63] odkázat za účelem vyvrácení pochybností samospráv. Souhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
417 Olomoucký kraj § 80 odst. 2 (ve vztahu k § 82) Z 10. Nelze souhlasit s tím, aby činnosti podle odstavce 1 písm. a) až c) mohl vedle sociálního pracovníka vykonávat i asistenční pracovník (tj. prakticky „pracovník v sociálních službách“), považujeme je za odbornější činnost, respektive není zřejmé, jakou činnost by vykonával sociální pracovník a pro kterou by byla dostačující kvalifikace pracovníka v sociálních službách.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Kteroukoliv činnost asistence bude moci vykonávat "pouhý" asistenční pracovník. Už z dnešní praxe poskytování některých sociálních služeb se ukazuje, že požadavek, aby byly poskytovány vždy sociálním pracovníkem, je příliš přísný. Dostatečná kvalita bude zajištěna tím, že se ve standardech kvality poskytování asistence stanoví mj. personálně-organizační zajištění poskytování asistence, přičemž se stanoví, že v každém týmu poskytujícím asistenci bude muset být sociální pracovník, který bude koordinovat asistenční pracovníky (případně jiné sociální pracovníky) a dohlížet na kvalitu jejich práce. Pokud nebude asistence poskytována řádně (tedy mj. v souladu se standardy kvality), bude mít krajský úřad možnost odejmout pověření k poskytování asistence. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
Nesouhlasíme s tím, že pracovníci v sociálních službách dle § 116 ZSS jsou dostatečně kvalifikováni jako sociální pracovníci pro činnosti vedoucí k řešení zadlužení a zajištění sociálních služeb podle zákona o sociálních službách (§ 80 odst. 1 písm b) a c) návrhu zákona), když zákon o sociálních službách právě s ohledem na jinou kvalifikaci a jinou profesní náplň tyto 2 kategorie pracovníků odlišuje. Argumentace předkladatele by vyžadovala novelizaci ZSS. Po jednání 6. 11. 2023 zůstává rozpor.
418 Olomoucký kraj § 82 odst. 2 písm. b) Z 11. Navrhujeme z okruhu „odborných pracovníků“ vypustit zdravotnické pracovníky. Navrhované činnosti asistence neodpovídají pracovní náplni a kvalifikaci zdravotnického pracovníka.
Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno Nepředpokládá se, že by všechny činnosti asistence v bydlení zajišťoval primárně zdravotnický pracovník, jeho zapojení v multidisciplinárním týmu je však možné.
Mezi činnosti asistence dle § 76 [dříve § 80] patří podpora a pomoc při zajištění sociálních služeb podle zákona o sociálních službách a dalších služeb potřebných k udržení vyhovujícího bydlení (například odhad potřebnosti a napojení na vhodné odborné zdravotnické služby) a navázání nebo udržení sociálních vazeb potřebných k udržení vyhovujícího bydlení, včetně dosahování a udržování dobrých sousedských vztahů a řešení případných sousedských sporů.
Zdravotničtí pracovníci se v pilotních projektech osvědčili jako součást týmů pracujících s cílovými skupinami osob s vážnými duševními onemocněními či duálními diagnózami. Zdravotničtí pracovníci mají zkušenosti a pravomoc k úkonům, na které nebudou stačit ostatní pracovníci asistence. Pracovníci asistence budou často prvním místem, kde bude klient po letech řešit svou zdravotní situaci, ke členovi týmu asistence bude mít větší důvěru (po možné předchozí negativní zkušenosti se zdravotnickými zařízeními), zdravotničtí pracovníci oproti sociálním pracovníkům dokážou lépe odhadnout zdravotní potíže klienta a nastavit na základě toho další postup již ve spolupráci s ostatními pracovníky asistence. Dalším příkladem vhodného zapojení zdravotnického pracovníka může být situace, kdy správný odhad diagnózy a navázání na psychiatrickou pomoc působí jako vhodná prevence sousedských konfliktů a případného poškození bytu.
Vzhledem k tomu, že někteří poskytovatelé asistence se budou zaměřovat na výše zmíněné cílové skupiny, považuje předkladatel a spolupředkladatel (MPSV) za vhodné ponechat tuto kvalifikaci mezi možnými pracovníky asistence.
ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním 20.11. 2023
Stanovisko k upravenému vypořádání: Nesouhlasíme. Ustanovení § 82 neupravuje skutečnost, že je zdravotnický pracovník jen "spolupracující" s jinými pracovníky v rámci multidisciplinárního týmu, naopak dle definice může činnosti vykonávat sám. Činnosti definované v § 80 jako činnosti asistence neodpovídají ani jedna činnosti zdravotnického pracovníka. "Podpora a pomoc při zajištění sociálních služeb... a dalších služeb potřebných k udržení vyhovujícího bydlení" ani "Podpora a pomoc při navázání nebo udržení sociálních vazeb..." není ani jedna sama o sobě poskytováním zdravotní péče, v případě první jmenované činnosti může jít toliko o zprostředkování zdravotní péče nikoliv její poskytování. V souvislosti s tím tak není zřejmé, v režimu jaké odbornosti, respektive jakého zdravotnického výkonu, by měl takový pracovník pracovat, aby to bylo v souladu rovněž se zákonem o zdravotních službách a zákonem o nelékařských zdravotnických povoláních. Jakkoliv přínos takového "poradenství" by jistě byl, výklad daného ustanovení je ze strany předkladatele v tomto ohledu až příliš extenzivní a stojící mimo právní rámec úpravy činnosti zdravotnických pracovníků. Dále není zřejmé, zda by pak poskytovatel asistence musel garantovat nabídku všech činností a všemi pracovníky, pokud by bylo možno některé základní činnosti vykládat takto široce. Opět by se tím také vytvořila velká duplicita a překrývání činností jak sociální práce na obcích, tak sociálních a zdravotních služeb.
419 Olomoucký kraj § 82 odst. 3 Z 12. Není možno souhlasit s tím, že v zákoně je stanoveno, že „činnosti při poskytování podpůrného opatření jsou srovnatelné s činnostmi při poskytování sociálních služeb“, a v zákoně a vyhlášce definovány činnosti, které odpovídají (i když jen některým) základním činnostem sociálních služeb, což je dáno i tím, že pracovníky asistence mohou být všichni pracovníci vykonávající odbornou činnost v sociální službě (viz předchozí připomínka) – tím dochází nejen k duplicitě, ale i k jakémusi obcházení zákona o sociálních službách a nabádání k poskytování sociální služby bez oprávnění (registrace).
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno
Zákon nestanovuje, že činnosti při poskytování podpůrného opatření jsou srovnatelné s činnostmi při poskytování sociálních služeb. Tato fikce se stanoví pouze pro účely posouzení bezúhonnosti, jinak nemá pro zákon žádný vliv. Souhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
420 Olomoucký kraj § 83 odst. 1 Z 13. 20 pracovních dnů považujeme za příliš dlouhou lhůtu – prvotní plán by měl být sestavován už při prvním jednání s žadatelem, respektive při uzavírání smlouvy (analogie s individuálním plánem soc. služeb) a následně přehodnocován. Není zřejmé, jak jinak může být posouzeno, že je asistence potřebná, když není stanoven plán, tj. cíle ad., jak může být stanoven rozsah poskytování asistence.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno
Smlouvou o asistenci se poskytovatel asistence zavazuje bezúplatně poskytovat asistenci potřebnému, u kterého je v evidenci zapsán údaj o potřebě asistence, a potřebný se zavazuje asistenci přijímat. Smlouva o asistenci obsahuje vždy rozsah poskytování asistence, místo a čas poskytování asistence, ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování asistence a dobu, na kterou se smlouva o asistenci uzavírá. Shoda na těchto podmínkách, společně s poučením o činnostech a úkonech asistence, by měla být dostatečným podkladem pro zahájení spolupráce. Následně, po zahájení práce s klientem, mají podporovaná osoba a poskytovatel asistence prostor pro dohodu nad konkrétním obsahem asistenčního plánu, který je možné v průběhu trvání poskytování asistence i aktualizovat. Pokud poskytovatel tuto možnost bude preferovat, má možnost uzavřít asistenční plán současně se smlouvou o asistenci (lhůta 20 dní je maximální). Souhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
421 Olomoucký kraj § 93 odst. 1, § 112 odst. 1 a § 119 odst. 1 Z 14. Je navržena odlišně stanovená místní příslušnost, když k přiznání příspěvku a dále také k udělení pověření je příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu se podpůrné opatření poskytuje, ale k ročnímu vyúčtování příspěvků je příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má žadatel sídlo. Takto odlišně stanovenou místní příslušnost nepovažujeme za vhodnou (a informace v důvodové zprávě obsažené nepovažujeme za dostačující argument – zejména pak použití příspěvku jednoho kraje ve prospěch jiného kraje, když takto nebyl přiznán). Není zřejmé, proč by vyúčtování mělo být posláno jinému kraji než tomu, který jej poskytl a pro jehož území bylo podpůrné opatření poskytnuto. Navrhujeme sjednocení místní příslušnosti kraje k místu poskytování podpůrného opatření (analogicky je stanovena místní příslušnost pro dotaci na sociální službu).
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno jinak Na základě zásadní připomínky č. 572 ÚOHS bude § 112 upraven tak, aby se roční vyúčtování odevzdávala po jednotlivých krajích. Souhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
422 Olomoucký kraj § 104 Z 15. Dle důvodové zprávy k zákonu je ustanovení zacíleno na poskytovatele, který poskytuje garance nebo podnájemní bydlení v souvislosti s 10 a více byty, nikoliv jen pro případ poskytovatele s 10 byty. Navrhujeme v tomto smyslu ustanovení doplnit.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno Byť taková úprava není přísně vzato nezbytná, budou za číslo "10" doplněna slova "a více". Souhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
423 Olomoucký kraj § 121 a 125 Z 16. Důvodová zpráva k zákonu uvádí, že základní pověření slouží „pro zkušební období“, což ze znění navržených ustanovení nevyplývá zcela, respektive není z navržené textace zřejmé, jak se tento princip vztahuje na všechny uvedené oprávněné žadatele.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Z § 125 [dříve § 121] budou vypuštěna písmena a) až d), neboť tyto subjekty mohou rovnou požádat o rozšířené pověření k poskytování garancí a podnájemního bydlení a nedává smysl, aby si žádaly o základní pověření k poskytování garancí a podnájemního bydlení, které by je pouze omezovalo. Během zkušebního období budou moci poskytovatelé se základním pověřením získat příspěvek na správu a příspěvek na poskytování garancí nebo podnájemního bydlení nejvýše v souvislosti s 10 byty (vizte § 104). Požadavek na osvědčení se v průběhu zkušebního období pak vyplývá z § 129 písm. e) a z § 131 písm. c) a d) [dříve § 125 písm. e) a § 127 písm. c) a d)]. Souhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
424 Olomoucký kraj § 132 písm. e) Z 17. Navrhované znění ustanovení evokuje, že je možno několik let vykonávat služby „obdobné asistenci“ bez pověření i v době účinnosti zákona, což nepovažujeme za vhodné. Jakým způsobem bude definováno naplnění kritéria činnosti „obdobné asistenci“? Vysvětleno Udělení pověření pouze vyjadřuje možnost čerpat příspěvek na poskytování podpůrného opatření. Nejedná se o udělení oprávnění vůbec podobné činnosti provozovat. Krajský úřad při vyhodnocování toho, zda se jedná o službu obdobnou asistenci, bude vycházet zejména ze srovnání těchto služeb s § 76 odst. 1 a s prováděcí vyhláškou, která stanoví obsah úkonů při činnostech podle § 76 odst. 1. Pakliže krajský úřad zjistí, že daná služba odpovídá činnostem podle § 76 odst. 1 a úkonům podle prováděcí vyhlášky, žádost bude považovat za přípustnou a věcně ji vyhodnotí. Souhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
425 Olomoucký kraj § 133 písm. a) bod 2 Z 18. Není zřejmé, co se myslí adresou provozovny žadatele, když asistence se má poskytovat v bytech žadatelů (které jsou, ale i které nejsou v evidenci). Má být adresou provozovny místo pro kontakt se zájemcem o službu? Nutno upřesnit.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Asistence bude poskytována terénně, tedy v místě poskytování bydlení (tj. v přirozeném prostředí – v bytě), ale i ambulantně, tedy v provozovně poskytovatele asistence v bydlení. Poskytování asistence v bydlení bude probíhat na základě domluvy, podle situace a potřeb podporované osoby a podle možností poskytovatele asistence. Souhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
426 Olomoucký kraj § 152 Z 19. Lze vyjádřit názor, že požadavek na sdělení čísla účtu nemusí být normován zákonem.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno Ustanovení § 152 bude vypuštěno. Souhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
427 Olomoucký kraj § 153 odst. 1 Z 20. Z formulace „…z moci úřední rozhodnutí o vyplacení prostředků na financování na účet kraje“ není zřejmé, o čem přesně má být rozhodováno, a to i v kontextu § 154, podle kterého bude výše prostředků stanovena prováděcím právním předpisem.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Ustanovení § 155 [dříve § 154] nestanoví, že prováděcí vyhláška stanoví výši prostředků na financování, ale že prováděcí vyhláška stanoví způsob výpočtu výše prostředků na financování. Rozhodnutí tedy bude mj. spočívat ve výpočtu výše prostředků na financování podle pravidel stanovených vyhláškou, přičemž na základě tohoto rozhodnutí budou prostředky na financování následně vyplaceny na účet kraje. Předkladatel dále cituje z odůvodnění § 155 [dříve § 154] v DZ:
"V prvních letech účinnosti zákona se zřejmě bude ve vyhlášce vycházet z odhadů nákladů na vyplácení příspěvků, v následujících letech pravděpodobně budou zohledněny náklady minulých let a očekávané trendy.".
Pravidlo stanovené prováděcí vyhláškou pro pozdější roky účinnosti zákona může vypadat např. tak, že se výše prostředků na financování vypočítá jako součin nákladů minulého roku (dostupných díky vyúčtování podle § 160) a koeficientu 1,02. Úprava takovým koeficientem by dávala smysl, pokud by byla z předchozích let patrná tendence ke zvyšování celkového objemu vyplácených příspěvků díky stále rozšířenější činnosti poskytovatelů podpůrných opatření. Souhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
428 Olomoucký kraj § 164 Z 21. Není jasné, k čemu a v jakých případech je nezbytné vytvářet seznam potřebných, a to s ohledem na nezbytnost ochrany a zajištění minimalizace rizik při nakládání s osobními údaji.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Seznam potřebných bude vytvářen za účelem vydávání vyjádření o osobách evidovaných v seznamu potřebných (§ 167 až 179) a popřípadě také za účelem koordinace podpůrných opatření, tedy zprostředkování kontaktu mezi potřebnými a poskytovateli podpůrných opatření (§ 18). Souhlas s vypořádáním dne 8. 10. 2023.
429 Pardubický kraj Obecně Z Zákon v jeho současné podobě přináší značné náklady navíc a neúměrný nárůst administrativy, a to za stavu, kdy se připravují škrty napříč všemi oblastmi - tzv konsolidační balíček”, v rámci něhož navrhuje Ministerstvo financí snížení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti o 5 %. Odkazujeme rovněž na usnesení Rady AK ČR č. 169, bod III, písm. d) obsahující odmítavý postoj k takto formulovanému návrhu zákona.
Přestože vítáme snahu o řešení nedostupnosti bydlení v ČR a problému „obchodu s chudobou“, který se týká především strukturálně postižených regionů, domníváme se, že předkládaný návrh by měl být, pokud jde o byrokratickou náročnost, zjednodušen a přehodnoceno rozdělení kompetencí mezi stát a územní samosprávné celky. Tento typ sociální bytové politiky by měl být dle našeho názoru primárně soustředěn pod orgánem státu, a to zejména pokud jde o rozhodovací pravomoci a příspěvky. Za současného stavu se s ohledem na vedené agendy jeví pro tento účel jako vhodné úřady práce. Územní samosprávné celky by v této oblasti poskytovaly potřebnou součinnost jako případná kontaktní místa shromažďující žádosti či mapující potřeby podle výsledků sociální práce.
.
I přes výše uvedené předkládáme rovněž věcné připomínky k návrhu, který považujeme z hlediska systematiky i z hlediska obsahového za nepřehledný a špatně čitelný. Vysvětleno
Dle nejnovějších informací má v rámci konsolidačního balíčku dojít ke snížení příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti o 2 % (namísto původních 5 %). Předkladatele nijak netěší, že nutné úspory dopadají i na územně samosprávné celky, avšak respektuje potřebu konsolidace veřejných financí.
K dopadu navrhovaného zákona a nových agend na rozpočty krajů předkladatel uvádí následující:
Celkové náklady v RIA na činnosti v přenesené působnosti krajských úřadů činí 54 mil. Kč/ rok. Pro jednotlivé krajské úřady jde o 2,74 až 6,08 úvazků, cca 2,8 až 6,3 mil. Kč ročně. Průměrné náklady na jeden kraj vychází na cca 3,85 mil. Kč/ rok. Příspěvek na výkon přenesené působnosti dle zkušeností krajů pokrývá cca 70 % nákladů, tj. implikuje cca 30% spolufinancování – průměrně by každý kraj vynaložil na novou agendu cca 1,16 mil. Kč ročně (0,8 mil. Kč až 1,9 mil. Kč).
V rámci podpory kapacit krajů na implementaci zákona byla vyjednána možnost podpory přípravy na implementaci aktivit spojených se zákonem v rámci výzvy OPZ+ č. 03_24_068 Podpora procesů ve službách – kraje s možností financování od roku 2024 (vyhlášení výzvy se očekává v lednu 2024). Kraje si budou moci financovat úvazky potřebných pracovníků a další služby dle potřeb (např. 1-2 úvazky). Evidujeme předběžný zájem od nejméně 4 krajů.
Změna navrhovaná v připomínce by znamenala kompletní změnu koncepce systému navrhovaného zákonem. Úřad práce ČR, resp. jeho pobočky a územní pracoviště, sice zajišťují některá opatření, na která odkazuje návrh zákona (zejména dávkovou podporu), těžiště jejich činnosti je však v současnosti právě v oblastech dávkové podpory a podpory zaměstnanosti, nikoliv v poradenství zaměřeném na bydlení. Oproti tomu kontaktní místa pro bydlení budou pracovat i s dalšími oblastmi, neboť v systému zákona plní důležitou poradenskou a koordinační roli, např. v navázání na specializované poradenství (právní, dluhové, realitní), a plní rovněž další úkoly v oblasti koordinace poskytování garancí, podnájemního bydlení nebo asistence v bydlení. Zároveň budou kontaktní místa úzce spolupracovat s obcemi, a to jak na úrovni ORP, tak na úrovních nižších. Nepůjde přitom pouze o oblast sociálních věcí, ale i o oblast správy majetku, zejména bytového fondu. To vše by znamenalo nové agendy a nové dovednosti, které současný rejstřík činností Úřadu práce ČR neobsahuje. Vzhledem k dlouhodobému personálnímu deficitu, který již nyní způsobuje opožďování výplaty dávek, a značným změnám v oblasti digitalizace Úřadu práce ČR a jím spravovaných agend, není technicky a kapacitně proveditelné přidání nových agend v časovém horizontu, který je potřebný pro implementaci zákona. Zavedení nových systémů a aplikací bude trvat několik let, souběžné zavádění nových procesů a agend není v silách Úřadu práce ČR, aniž by byla ohrožena probíhající digitalizace a další změny.
Zákonem navrhované procesy vychází v maximální možné míře ze systému přenesené působnosti, s jehož zajištěním mají naopak krajské úřady více zkušeností než zmiňovaný Úřad práce ČR, neboť jsou osvědčeným výplatním místem pro finanční prostředky ze státního rozpočtu (jako příklad lze uvést vyplácení 183 miliard korun ročně ze státního rozpočtu přibližně 10 tisícům subjektů v regionálním školství zřizovaných územně samosprávnými celky). Registrace poskytovatelů asistence a garancí je zase blízká agendě budování krajských sítí v sociálních službách. Systém se zapojením krajských úřadů se tak jeví jako nejvhodnější vhledem ke zkušenostem, kterými krajské úřady disponují a mohou je přenést do hladkého spuštění navrhované agendy, což potvrdila i externí vícekriteriální analýza možných variant, kterou si MMR nechalo zpracovat.
Krom aspektu přetíženosti a nové dosud nerealizované agendy je v případě kontaktních míst pro bydlení důležitá také skutečnost potvrzená výzkumy STEM/MARK pro MPSV (2022), tedy že obyvatelé ČR vnímají pobočky Úřadu práce ČR jako stigmatizované a výrazně preferují obce jako místa, kam by šli řešit svou problematickou situaci v oblasti bydlení.
Co se týče připomínky ke složitosti zákona, předkladatel konstatuje, že zákon reguluje komplexní problematiku - upravuje jak přenesenou, tak samostatnou působnost, a stanoví role velkého množství aktérů. MMR proto věnovalo velkou pozornost představování zákona relevantním aktérům - probíhaly vnější pracovní skupiny i dílčí konzultace. Dále se předpokládá tvorba detailních metodik (ve spolupráci s ASZ a MPSV). V rámci vypořádání meziresortního připomínkového řízení byla vybraná ustanovení návrhu zjednodušena. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
"Na této zásadní připomínce i nadále trváme. V odůvodnění se uvádí očekávaný dopad do rozpočtu krajů (formou spolufinancování) ve výši v průměru 1,16 mil. Kč. Nesouhlasíme s tím, aby stát ukládal územním samosprávným celkům do přenesené působnosti nové agendy za současné situace, kdy dochází ke snižování příspěvku na výkon státní správy a kraje a obce budou již nyní dotovat výkon státní správy z vlastních rozpočtů ve vyšší míře než doposud. V tomto okamžiku tak skutečně nelze akceptovat přidávání dalších činností bez garance jejich plné úhrady.
Odůvodnění nemožnosti využít Úřad práce ČR, resp. jeho pobočky, se z velké části opírá o systémové a personální skutečnosti/problémy. Takové zdůvodnění neakceptujeme. Stejné problémy budou muset řešit i územní samosprávné celky, jakkoli uznáváme jejich schopnost obdobné agendy vykonávat. Územní samosprávné celky také budou muset hledat lidské a finanční zdroje a materiální a technické zabezpečení těchto nových agend. Byť chápeme, že úřady práce jsou kapacitně již plně vytíženy, nelze systémovou situaci řešit přenesením agendy na územní samosprávné celky. Financování prostřednictvím výzvy OPZ+ č. 03_24_068 „Podpora procesů ve službách“ bude ovšem představovat další administrativu a další náklady na lidské zdroje.
"
430 Pardubický kraj § 6 písm. c) Z Definici osoby zvláště potřebné pod písm. c) navrhujeme doplnit o vymezení „bezprostředního ohrožení života“ a o subjekt, který bude tuto skutečnost posuzovat. Akceptováno jinak Text v důvodové zprávě bude rozšířen o příslušné vysvětlení. Písm. c) specifikuje kategorii zvláště potřebných osob, jejichž život nebo zdraví jsou bezprostředně ohroženy nedostatkem vyhovujícího bydlení. Cílem zahrnutí této kategorie osob mezi zvláště potřebné osoby je snaha předejít ztrátám na životech a újmám na zdraví. Pod písmeno c) budou spadat zvláštní případy domácností, které nejsou zahrnuty v Příloze č. 4 a které budou vyžadovat individuální posouzení sociálním pracovníkem ORP. Mezi odůvodněnými zvláštními okolnostmi lze uvést např. člověka, který onemocní rakovinou nebo jinou velmi závažnou chorobou, postihne ho zásadní úraz, ale ještě nebude splňovat podmínky zdravotního postižení nebo jiné podmínky uvedené v Příloze č. 4. Může to být také život či zdraví ohrožující situace, která byla způsobena závažnými změnami sociální situace žadatele. Popis možných příkladů bude součástí metodik. Počet žadatelů, kteří se stali zvláště potřebnými na základě tohoto písmene, by u daného kontaktního místa ročně neměl přesáhnout více než 5 % nově zapsaných zvláště potřebných, využití tohoto ustanovení má být tedy skutečně výjimečné. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
431 Pardubický kraj § 15 odst. 2 Z Specializované poradenství zahrnující pomoc, uvedenou v písm. a) až e) vnímáme jako duplicitní v návaznosti na činnosti vykonávané poskytovateli sociálních služeb (standard kvality č. 8) a sociálními pracovníky obecních úřadů. Navrhujeme vyspecifikovat kompetence či metodické doporučení pro poskytovatele sociálních služeb. Vysvětleno Kontaktní místo pro bydlení (KMB) nijak nenahrazuje stávající nabídku sociálních služeb, sociální práce na obci včetně case managementu, ani nebude omezovat jejich působení. KMB působí jako koordinační prvek tam, kde je potřeba poskytnout pomoc a podporu při řešení bytové situace dané domácnosti z více oblastí, kdy samotná sociální práce či odborné sociální poradenství nestačí. Předmětem dle tohoto zákona je specifická oblast bydlení, zatímco sociální práce dle zákona o sociálních službách reaguje na situace lidí v nepříznivé sociální situaci komplexně. Tyto dvě činnosti přenesené působnosti (sociální práce na obci a činnosti KMB) na sebe budou navazovat a doplňovat se. Jak je uvedeno v důvodové zprávě: "V současné době neexistuje odpovídající legislativní ukotvení služby, která by mohla podporovat osoby v bytové nouzi v bydlení v potřebné šíři všech cílových skupin. Některé služby definované v rámci zákona o sociálních službách by bylo možné využít díky jejich široké definici (terénní programy, sociální rehabilitace), žádná z nich ale není cílena na podporu v bydlení, která má svá specifika.".
I s ohledem na kapacity stávajícího systému sociálních služeb a sociální práce na obcích v oblasti bydlení představuje systém podpory v bydlení komplementární strukturu, která je s činnostmi sociální práce plně kompatibilní. Komplexnost řešení nepřiznivé situace osob ohrožených ztrátou bydlení neobsahuje pouze jejich bydlení, udržení bydlení, ale také další potřeby, které pokud nemají příčinnou kauzalitu s bydlením, s nimi bude i nadále řešit sociální pracovník obecního úřadu, OSPOD či veřejný opatrovník – tedy další správní činnosti vykonávané v přenesené působnosti. Návrh zákona rovněž předpokládá vzájemnou součinnost všech těchto zainteresovaných subjektů, včetně využívání specializovaného odborného poradenství sociálních služeb. Vymezení specializovaného poradenství jako činnosti KMB bude blíže specifikováno v metodice KMB. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
432 Pardubický kraj § 15 odst. 2 písm. b) Z Žádáme o vysvětlení, zda činnost, uvedená pod písm. b) zahrnuje i podání žádostí o nepojistné sociální dávky související s bydlením. Vysvětleno Ano, vizte prosím odůvodnění § 16 odst. 2 písm. b) [dříve § 15 odst. 2 písm. b)] v DZ:
"V jednoduchých podáních jsou zejména zahrnuta (...) žádost o dávky pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpory.".
To znamená včetně žádosti o příspěvek na bydlení a žádosti o doplatek na bydlení, popř. žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc, která se týká bydlení. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
433 Pardubický kraj § 15 odst. 2 Z Navrhujeme doplnění písmene f) ve znění: „při podání žádosti o podpůrné opatření“. Vysvětleno Povinnost správního orgánu pomoci odstranit vady podání stanoví § 37 odst. 3 správního řádu. Dá se předpokládat, že úředník KMB v některých případech již v závěru základního poradenství, v rámci "navržení dalšího postupu", navrhne, aby si dotyčný podal žádost o podpůrné opatření. Vzhledem k tomu, že vyzývat k odstranění vad žádosti, popř. pomáhat odstraňovat vady žádosti podle § 37 odst. 3 správního řádu bude obvykle náročnější (a zdlouhavější) než žádost o podpůrné opatření se žadatelem rovnou vyplnit, dá se předpokládat, že úředníci KMB budou běžně vyplňovat formuláře žádosti přímo se žadateli v prostorách KMB.
Zařazení mezi specializované poradenství tedy není potřeba. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
434 Pardubický kraj § 29 odst. 1 Z Žádáme o vysvětlení, jak bude určena místní příslušnost kontaktního místa v případě, kdy žadatel nebude splňovat ani jednu podmínku? Vysvětleno
Místní příslušnost kontaktního místa je dána primárně § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu, tedy podle místa trvalého pobytu – vizte prosím odůvodnění k § 29 v DZ [dříve § 28]. Až doplňkově je stanovena zvláštní příslušnost, která reflektuje skutečnost, že osoby s nestabilním bydlením mají často evidovanou jinou adresu místa trvalého pobytu než adresu, na které se skutečně zdržují. Předkladatel toto zohledňuje a stanovením dvouleté lhůty vyvažuje na jedné straně zájem lidí v bytové nouzi požádat si o podpůrné opatření v obci, kde reálně žijí, a to nikoliv po krátkou dobu, a na druhé straně zájem na zabránění cílenému přesunu obyvatel do obcí, které by byly při poskytování podpůrných opatření aktivnější.
Aby byl vztah obecné a zvláštní úpravy jednoznačný, bude nadpis § 30 [dříve § 29] uveden ve znění: "Doplňková místní příslušnost". Dále bude do § 30 doplněn odstavec 5 v tomto znění:
"(5) Určení místní příslušnosti podle správního řádu není odstavcem 1 dotčeno.".
Pokud kontaktnímu místu dojde žádost o podpůrné opatření, k jejímuž vyřízení není příslušné ani podle obecných ustanovení správního řádu [§ 11 odst. 1 písm. d) správního řádu], ani podle § 30 odst. 1, 2 a 3 návrhu, postupuje v souladu s § 12 správního řádu a tuto žádost postoupí kontaktnímu místu, které je příslušné podle § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
435 Pardubický kraj § 29 odst. 2 Z Místní příslušnost více než jednoho kontaktního místa ve stávající úpravě je zavádějící. Navrhujeme upravit ustanovení tak, aby si žadatel mohl kontaktní místo vybrat sám. Neakceptováno Navrhované řešení nepovažujeme za vhodné, protože by mohlo vést k nechtěné migraci potřebných do správních obvodů obcí s rozšířenou působností, která jsou svým přístupem vstřícnější. Tomuto se snaží navrhovaná právní úprava příslušnosti zabránit. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
436 Pardubický kraj § 30 odst. 1 Z Stávající znění: „Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, provede se sociální šetření“ navrhujeme upřesnit, a to tak, aby kontaktní pracoviště prověřilo údaje uvedené žadatelem, a dle potřeby zajistilo kontaktní pracoviště provedení sociálního šetření. Vysvětleno Nezbytnost provedení šetření bytové situace si vyhodnotí kontaktní místo, resp. konkrétní úřední osoba vyřizující danou žádost, stejně jako si obecně správní orgán vyhodnocuje provedení kteréhokoliv důkazního prostředku. Vizte např. § 51 odst. 1 větu první nebo § 52 větu druhou správního řádu. Toto vyhodnocení samozřejmě vždy obsahuje zhodnocení do té doby nashromážděných podkladů a zhodnocení, zda je potřeba přistoupit k doplnění podkladů, např. ve formě provedení šetření bytové situace.
Upozorňujeme, že sociální šetření bude nahrazeno samostatným institutem šetření bytové situace (samozřejmě v přenesené působnosti). To nevylučuje vzájemnou spolupráci a součinnost se sociálním pracovníkem úřadu v rámci přenesené působnosti sociální práce. Ustanovení § 31 [dříve § 30] bude uvedeno v tomto znění:
"§ 31
Šetření bytové situace
(1) Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, provede se šetření, při kterém se zjišťuje bytová situace žadatele a členů jeho domácnosti, jejich možnost opatřit si vyhovující bydlení na trhu, zvláštní potřeby a další skutečnosti podstatné pro posouzení žádosti o podpůrné opatření.
(2) Žadatel a členové jeho domácnosti poskytnou při šetření součinnost.
(3) Místo, datum a čas provedení šetření musejí být žadateli oznámeny nejpozději 7 pracovních dnů předem, ledaže žadatel souhlasí s jeho dřívějším provedením.
(4) Šetření může provádět pouze sociální pracovník podle zákona o sociálních službách.
(5) O provedeném šetření provede sociální pracovník záznam v evidenci. Opis záznamu o provedeném šetření předá žadateli kontaktní místo.
(6) Vyřizuje-li žádost o podpůrné opatření krajský úřad,
a) může požádat o provedení šetření kontaktní místo,
b) předá žadateli opis záznamu o provedeném šetření krajský úřad, ledaže šetření provedl sociální pracovník kontaktního místa.". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
437 Pardubický kraj § 32 Z Navrhujeme doplnit důvody pro zamítnutí žádosti rovněž o vypovězení smlouvy o asistenci Neakceptováno Navrhovaná úprava není vhodná, neboť by tím ztěžovala ukončování smlouvy o asistenci, i kdyby k tomu měla podporovaná osoba relevantní důvod, což se nejeví jako přípustné. Navíc skončení přijímání asistence nemusí být spojené s poskytování bytového podpůrného opatření, tudíž jejich provázání v tomto ustanovení není vhodné. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
438 Pardubický kraj § 34 odst. 1 Z Navrhujeme upřesnit stávající znění a to ve smyslu, zda rozhodnutí o potřebě asistence, i bez žádosti, bude vedeno procesně a samostatně jako správní řízení z moci úřední. Vysvětleno Na základě zásadních připomínek krajů a ÚVČR-KML bude v celé části třetí opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisů nebo výmazů údaje nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet.
V tomto smyslu bude upravena i DZ, konkrétně odůvodnění k § 35 odst. 1 [dříve § 34 odst. 1] bude obsahovat mj. tento text:
"Kontaktní místo zapíše údaj o potřebě asistence, pokud budou splněny předpoklady pro zápis údaje o potřebě bytového podpůrného opatření a pokud dojde k závěru, že je asistence nezbytná pro udržení vyhovujícího bydlení žadatele. Předpoklady pro zápis údaje o potřebě bytového podpůrného opatření jsou podání žádosti o zápis údaje o potřebě bytového podpůrného opatření k tomu oprávněnou osobou (§ 27), která je zároveň osobou v bytové nouzi a pro kterou je poskytování garancí, podnájemního bydlení nebo podporovaného obecního bydlení nezbytné pro dosažení nebo zachování vyhovujícího bydlení (§ 32 odst. 1), aniž by byly dány zvláštní důvody pro neprovedení zápisu (§ 33 a 34).
Zápis údaje o potřebě asistence je úkonem podle § 158 odst. 1 správního řádu.
Žadatel, který žádal o zápis údaje o potřebě bytového podpůrného opatření, bude o zápisu údaje o potřebě asistence vyrozuměn kontaktním místem podle § 42 odst. 3 do 15 dnů. Kontaktní místo zároveň žadateli sdělí důvody, proč mu byl údaj o potřebě asistence do evidence zapsán, přestože o jeho zápis nežádal.Je-li u potřebného zapsán údaj o potřebě asistence, znamená to, že poskytovateli nemůže být přiznán příspěvek na poskytování garancí, podnájemního bydlení nebo podporovaného obecního bydlení, pokud zároveň potřebný neuzavřel smlouvu o poskytování asistence.". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
439 Pardubický kraj § 26 a následující,
§ 46 a následující,
§ 94 a následující,
§ 118 a následující D V části třetí, čtvrté, šesté a sedmé jsou užívány pojmy žadatel a žádost bez bližšího určení, o jakého žadatele či žádost se jedná. Navrhujeme upravit Neakceptováno Předkladatel je toho názoru, že není potřeba na každém místě vypisovat, o kterou žádost a o kterého žadatele se jedná. Postačí, pokud je žádost specifikována v úvodu ustanovení (typicky v odstavci 1) a následně se o ní ve zbytku ustanovení (typicky v ostatních odstavcích) píše již jen jako o žádosti bez přívlastků. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
440 Pardubický kraj § 49 odst. 1 písm. b) Z Hodnocení tohoto kritéria považujeme subjektivní, a to jak na straně kontaktního místa, tak na úrovni žadatele o podpůrné opatření (zhoršení míry sociálního a prostorového vyloučení se odvíjí od individuální situace klienta, jeho nároků, zvyků apod.). Navrhujeme upravit v kontextu námitky. Vysvětleno
Míra sociálního a prostorového vyloučení vychází z přesných metrik, které budou doplňovány metodickým vedením ze strany MMR. Pro určení míry sociálního a prostorového vyloučení vizte prosím DZ. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
441 Pardubický kraj § 51 D Navrhujeme za slovo „Poskytovatel“ vložit slova „uvedený v § 46“, neboť označení poskytovatel se v zákoně objevuje ve více souvislostech. Akceptováno jinak V § 49 a 51 [dříve § 51 a 53] budou za slovo "poskytovatel" doplněna slova ", který má podle zápisu v evidenci v úmyslu v souvislosti s bytem poskytovat podpůrné opatření,". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
442 Pardubický kraj § 68 odst. 3 písm. d) Z Navrhujeme odstranit. Není zřejmé, z jakého důvodu a na základě jakého oprávnění má poskytovatel garancí nebo podnájemního bydlení pomáhat vlastníkovi bytu při komunikaci s ÚP týkající se nájemce. Vysvětleno Poskytovatel garancí nebo podnájemního bydlení může napomáhat vlastníkovi bytu s komunikací s ÚP na základě smlouvy o spolupráci. Ve smlouvě o spolupráci může být sjednáno zastoupení vlastníka poskytovatelem. V takovém případě poskytovatel vydává příslušná potvrzení (například evidenční list apod.), která Úřad práce vyžaduje, namísto vlastníka. Pokud toto zastoupení sjednané není, smlouva o spolupráci zavazuje poskytovatele k nápomoci, kdy, stejně jako kterýkoliv jiný subjekt, může například blíže vysvětlit vlastníkovi, co po něm nájemce, resp. Úřad práce chce za listiny a jak mají dané listiny vypadat apod., aby byl nájemci vyplacen příspěvek na bydlení. Přesná specifikace činností poskytovatele bude obsažena ve standardech kvality poskytování garancí.
Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
443 Pardubický kraj § 80 odst. 1 Z Navrhujeme metodicky upravit postup pro poskytovatele asistence a poskytovatele sociálních služeb při souběhu jejich činnosti ve prospěch potřebné osoby/klienta sociální služby. Činnosti uvedené v § 80 odst. 1 jsou běžně řešeny v rámci základních činností sociálních služeb. Vysvětleno Obsah činností asistence v bydlení bude podrobněji upraven prováděcí vyhláškou podle § 76 odst. 3 [dříve § 80 odst. 3]. Činnosti sociálních služeb jsou vymezeny zákonem o sociálních službách. Asistence v bydlení je zaměřena výlučně pro účely poskytování podpory v bydlení. S metodickou pomocí poskytovatelům asistence MPSV počítá. Metodicky bude upřesněno, které činnosti již do asistence nespadají a patří do sociálních služeb. Poskytovatel asistence bude v případě potřeby podporovanou osobu na poskytovatele sociálních služeb v souladu s § 76 odst. 1 písm. c) [dříve § 80 odst. 1 písm. c)] odkazovat a pomůže mu s kontaktováním poskytovatele sociálních služeb. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
444 Pardubický kraj § 80 odst. 2 Z V první větě navrhujeme text „písm. a) až c)“ odstranit. Sociální pracovník může vykonávat činnosti dle odst. 1 písm. a) až e). Oprávnění odborných pracovníků poskytovat činnosti dle písm. d) a e) je uvedeno ve větě druhé. Akceptováno jinak Ustanovení § 76 odst. 2 [dříve § 80 odst. 2] bude uvedeno v tomto znění:
"(2) Činnosti podle odstavce 1 písm. a) až c) jsou poskytovány prostřednictvím sociálního, asistenčního nebo odborného pracovníka. Činnosti podle odstavce 1 písm. d) a e) mohou být poskytovány prostřednictvím kteréhokoliv pracovníka asistence.". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
445 Pardubický kraj § 80 odst. 2 Z Ve větě druhé navrhujeme nahradit slova „pomocnými pracovníky“ slovy „asistenčními pracovníky“. Činnosti dle § 80 odst. 1 písm. d) a e) mohou vykonávat pracovníci splňující kvalifikaci pracovníka v sociálních službách. Nesouhlasíme s tím, aby tyto činnosti vykonávali pomocní pracovníci, jejichž kvalifikací je pouze bezúhonnost. Vysvětleno Činnosti dle § 76 [dříve § 80] odst. 1 písm. a) až e) budou vykonávat sociální, asistenční nebo odborní pracovníci. Činnosti d) a e) mohou vykonávat i pomocní pracovníci. Pomocní pracovníci do jisté míry nevyžadují kvalifikaci určenou pro ostatní pracovníky asistence. Např. pod činnosti e) hospodárné využívání bytu spadají dle tezí vyhlášky:
"a) podpora a pomoc při nastěhování,
b) pomoc při získávání nábytku a dalšího vybavení pro vybavení bytu a při jeho umisťování do bytu,
c) podpora a pomoc se zajištěním úklidu,
d) podpora a pomoc při technickém provozu bytu,
e) podpora a pomoc s nastavením a při údržbě technického zázemí bytu,
f) podpora a pomoc při plánování a hospodárném využívání zdrojů a energií,
g) podpora a pomoc při zajištění základních oprav v bytě,
h) podpora a pomoc při uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu a při uplatňování práva na pojistné plnění a
i) pomoc s orientací v okolí bytu.". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
446 Pardubický kraj § 86 Z Navrhujeme doplnit možnost vyřazení uchazeče z evidence z důvodu neplnění povinností ze strany potřebného. Je-li podmínkou poskytování bytových podpůrných opatření využívání asistence, považujeme za nezbytné, aby kontaktní místo mělo pravomoc vyřadit potřebného z evidence, pokud neplní své povinnosti vyplývající ze smlouvy o asistenci, a to včetně dopadu na účinnost smlouvy o nájmu, podnájmu nebo nájmu v podporovaném obecním bydlení. Kontaktní místa by měla povinnost vždy hledat cesty, jak potřebného motivovat k plnění povinností a udržení si bydlení. Restrikci v podobě vyloučení z evidence však považujeme za nezbytnou, byť krajní možnost. Vysvětleno
Asistence je poskytování pomoci a podpory při konkrétních činnostech a úkonech. Jejím cílem je snaha klienta zkompetentňovat, nikoli zařizovat věci za něj. Obecně platí, že bez své aktivity si bydlení neudrží. Pokud kontaktní místo vyhodnotí, že daná domácnost potřebuje asistenci, nelze pronajmout takové domácnosti byt, na který by poskytovatel čerpal příspěvky, aniž by byla současně doložena uzavřená smlouva o asistenci. Cílem je pomáhat domácnosti dle jejích potřeb, zároveň ale chránit i pronajímatele a sousedy. Domácnost, která by potřebovala asistenci, ale odmítala ji, nebude mít možnost získat v režimu zákona bydlení. Podmínka potřebnosti a akceptace asistence je přezkoumávána také při každém prodloužení smlouvy. Tyto kontrolní mechanismy, společně s koordinačním jednáním [§ 84 (dříve § 86)] a povinností poskytovatele svolat jednání v případě hrozby ztráty bydlení [§ 86 (dříve § 88)] aj. považuje předkladatel za dostatečné. Zákon o podpoře v bydlení se neodchyluje od obecné úpravy nájmu v občanském zákoníku a neobsahuje žádná speciální ustanovení týkající se výpovědních důvodů. V souvislosti s tím si předkladatel rovněž dovoluje informovat o úpravách v oblasti nájemních vztahů, které připravuje ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti. Problémy v oblasti nájemních vztahů se totiž týkají všech nájemců, nejen cílové skupiny zákona o podpoře v bydlení. Diskutováno je mj. urychlení procesu vyklizení bývalých nájemců, kteří odmítají opustit byt, a zjednodušení procesu zvýšení nájemného po provedené rekonstrukci.
Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
447 Pardubický kraj § 89 odst. 2 Z Navrhujeme doplnit postup kontaktního místa pro případ, že oznámení dle odst. 1 za hodnověrné nepovažuje. Akceptováno jinak Není třeba, neboť se subsidiárně použije část čtvrtá správního řádu. Na základě § 158 odst. 1 SŘ se obdobně použije § 155 odst. 3 SŘ. Pokud tedy správní orgán shledá, že nelze úkon provést (zde uložit oznámení do evidence), je povinen o tom na požádání písemně uvědomit dotčenou osobu a sdělit důvody, které k tomuto závěru vedly. Zároveň samozřejmě údaj do evidence neuloží. Do odůvodnění § 87 [dříve § 89] v DZ bude doplněna následující věta:
"Pokud kontaktní místo nepovažuje oznámení za hodnověrné, použije se na základě § 158 odst. 1 správního řádu obdobně § 155 odst. 3 správního řádu. Údaj o oznámení tedy kontaktní místo do evidence neuloží a na požádání o tom písemně uvědomí oznamovatele a sdělí mu důvody, které k tomuto závěru vedly.".
Uvedené je otázkou správného subsidiárního použití správního řádu, a proto není potřeba stanovit tento postup přímo v návrhu zákona o podpoře v bydlení. Správní orgány (i soudy) z důvodových zpráv při své činnosti vycházejí, a i kdyby kontaktní místa v tomto ohledu přece jen tápala, vždy je možné přistoupit k podrobnějšímu metodickému vedení, popřípadě k vydání směrnice MMR, která by byla v souladu s § 61 odst. 2 písm. b) bodem 1 zákona o obcích a obdobných ustanoveních zákona o hlavním městě Praze pro kontaktní místa závazná. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
448 Pardubický kraj § 89 Z Navrhujeme doplnit postup kontaktního místa pro případ předčasného ukončení podpůrného opatření. Vysvětleno
Kontaktní místo má ještě před ukončením poskytování podpůrného opatření k dispozici celou řadu nástrojů, které může využít pro stabilizaci situace domácnosti. Metodicky budou upraveny rovněž postupy pro případy, kdy dojde k předčasnému ukončení podpůrného opatření z důvodů na straně poskytovatele (např. odebrání pověření) nebo vlastníka bytu (neplnění povinnosti pronajímatele apod.). Pokud již k předčasnému ukončení dojde, přistupuje k dané domácnosti jako k jiné osobě, která má zapsán údaj o potřebě podpůrného opatření, a pokud tento údaj již zapsaný nemá, může daná domácnost opět požádat o zápis, přičemž se však uplatní případná omezení specifikovaná v § 33 odst. 1:
"(1) Kontaktní místo zápis údaje o potřebě bytového podpůrného opatření nemusí provést, pokud je žadatelem osoba, které byly v bezprostředně předcházejících 2 letech poskytovány garance, podnájemní bydlení nebo podporované obecní bydlení, na které byly přiznány příspěvky, a k ukončení poskytování tohoto podpůrného opatření došlo dohodou uzavřenou se žadatelem nebo z důvodů na straně žadatele. O neprovedení zápisu podle věty první vydá kontaktní místo rozhodnutí.". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
449 Pardubický kraj § 98 Z Žádáme dovysvětlit. Z textu § 98 není jednoznačné, zda je výše příspěvku uvedená v odstavcích 2-4 vztažena k žadateli nebo k počtu spravovaných bytů, garancí, klientů asistence. Vysvětleno
Různá výše příspěvků podle § 97 odst. 2 písm. a) a b) [dříve § 98 odst. 2 písm. a) a b)] se vztahuje k počtu bytů, v souvislosti s nimiž žadatel poskytuje podpůrná opatření. V tomto smyslu dojde k úpravě normativního textu. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
450 Pardubický kraj § 105 odst. 1 písm. b) až d) Z Navrhujeme upřesnit v ustanovení uvedené pojmy _ osoby, ovládané stejnou osobou, osoby jednající ve shodě, vztah osoby, ovládající a ovládané. Akceptováno jinak Není-li stanoveno jinak, vykládají se tyto pojmy v souladu s definicemi zavedenými občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích.
Do odůvodnění § 105 odst. 1 v DZ bude doplněna tato věta:
"Pojem osoba blízká je vymezen v § 22 odst. 1 občanského zákoníku. Osoby ovládané stejnou osobou, osoby jednající ve shodě a osoba ovládající a ovládaná jsou pojmy vymezenými v § 74 a 78 zákona o obchodních korporacích.".
(V souvislosti s připomínkou MSp bude § 105 odst. 1 uveden v jiném znění a uspořádání, předmětné pojmy však nebyly změněny.) Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023. Po odsouhlasení byly provedeny formulační změny na základě požadavku Ministerstva spravedlonosti, cíl sledovaný připomínkou byl však zachován.
V § 105 bude po dohodě s Ministerstvem spravedlnosti použit institut skutečného majitele. Ustanovení § 105 pak bude uvedeno v tomto znění:
"§ 105
Hledisko střetu zájmů
(1) Krajský úřad nepřizná příspěvek na správu, na poskytování garancí nebo na poskytování podnájemního bydlení, jestliže je skutečným majitelem
a) poskytovatele garancí nebo podnájemního bydlení
1. vlastník bytu,
2. osoba blízká vlastníkovi bytu,
3. skutečný majitel vlastníka bytu,
4. osoba blízká skutečnému majiteli vlastníka bytu,
5. podporovaná osoba nebo jiný člen její domácnosti nebo
6. osoba blízká podporované osobě nebo jinému členu její domácnosti nebo
b) vlastníka bytu
1. poskytovatel garancí nebo podnájemního bydlení,
2. podporovaná osoba nebo jiný člen její domácnosti nebo
3. osoba blízká podporované osobě nebo jinému členu její domácnosti.
(2) Krajský úřad nepřizná příspěvek na správu, na poskytování garancí nebo na poskytování podnájemního bydlení, jestliže je vlastníkem bytu
a) člen domácnosti podporované osoby nebo
b) osoba blízká podporované osobě nebo jinému členu její domácnosti.".
Předkladatel tak vyloučí vztahy mezi všemi relevantními aktéry, tedy mezi vlastníkem bytu a poskytovatelem, mezi vlastníkem bytu a podporovanou osobou a mezi poskytovatelem a podporovanou osobou. Vyloučení střetu zájmů bude rozšířeno i na jiné členy domácnosti podporované osoby. Pardubický kraj by měl mít možnost konečné majitele bez problémů zjistit z evidence skutečných majitelů.
451 Pardubický kraj § 109 odst. 2 Z Navrhujeme prodloužit lhůtu pro výplatu příspěvku na 60 dnů. Neakceptováno Dovolujeme si zdůraznit, že finanční prostředky pro výplatu příspěvku jsou mimo rozpočet kraje na účtu u České národní banky a o jejich výplatě nerozhoduje zastupitelstvo kraje. K výplatě by mělo docházet bezprostředně po právní moci rozhodnutí o přiznání, lhůta 30 dní se proto jeví jako více než dostatečná. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
452 Pardubický kraj Příloha č. 4 Z V příloze č. 4 navrhujeme následující úpravy:
- 3 - navrhujme do zákona specifikovat skupinu osob se závažnými chórickými zdravotními potížemi. Stávající vymezení je příliš obecné,
- 3.1 - navrhujeme do zákona specifikovat skupinu osob se závažnými chronickými zdravotními problémy, kterou jsou duševní nebo závislostní povahy. Stávající vymezení je příliš obecné,
- 4 - navrhujeme definovat konkrétní způsob potvrzení rizika domácího násilí např. na základě metod identifikace rizika domácího násilí. Poskytovatelé služeb pro oběti domácího násilí vychází primárně z údajů, které jim sdělí klient/oběť domácího násilí. Proto navrhujeme, aby jako potvrzení sloužil výstup standardizovaných metod pro identifikaci rizika domácího násilí
- 5,6 - navrhujeme doplnit: „..., a které jsou ohroženy ztrátou bydlení, žijí v nestandardním, nevyhovujícím nebo nestabilním bydlení“. Dle našeho názoru je stávající vymezení příliš obecné a široké, de facto pokrývá významnou část populace, která ale objektivně podporu v oblasti bydlení nepotřebuje
- 9 – žádáme o vysvětlení, zda se v případě pobytových sociálních služeb jedná o všechny služby umožňující pobytovou formu nebo o služby sociální péče či prevence, a dále zda se v případě zdravotnických zařízení jedná o akutní či následnou péči,
- 12 - Navrhujeme do zákona specifikovat skupinu osob diskriminovaných na trhu s bydlením. Stávající vymezení je dle naše názoru nejednoznačné, z důvodové zprávy nevyplývá způsob prokázání.
- 13 - navrhujeme upravit případně odstranit písm. b). Tato cílové skupina je dle našeho názoru již obsažena v bodu 9.
- 14 - Navrhujeme zpřesnit formulaci tak, aby bylo zřejmé, zda bytová nouze musela trvat nepřetržitě 3 roky, nebo byla identifikována v období předchozích 3 let. Akceptováno částečně Příloha č. 4 je doplněna na základě připomínek takto:
Skupina 3 – bude doplněna o "osoby se zdravotním postižením", aby tato skupina zahrnovala osoby se závažnými zdravotními potížemi i osoby se zdravotním postižením. Skupina bude sestávat z těchto osob:
"a) Osoby starší 1 roku s tělesným, smyslovým, mentálním nebo duševním postižením, které podstatně omezuje jejich schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra.
b) Osoby invalidní nebo v dlouhodobé pracovní neschopnosti trvající nejméně 1 rok.
c) Osoby, které jsou příslušníky podskupiny uvedené na řádku podskupiny 3.1 (osoby se závažnými zdravotními potížemi duševní nebo závislostní povahy).".
Skupina 3.1. – osoby se závažnými zdravotními potížemi duševní nebo závislostní povahy: "Osoby se závažnými chronickými zdravotními potížemi, které jsou duševní nebo závislostní povahy a trvají déle než 1 rok nebo způsobují pracovní neschopnost delší než 6 měsíců.".
Skupina 4 – poskytovatelé sociálních služeb pro oběti domácího násilí dokážou identifikovat na základě svých zkušeností a metod domácí násilí, není potřeba dále viktimizovat oběti.
Na základě jiných připomínek bude vymezení skupiny upraveno do této podoby:
"Skupina sestává z těchto osob:
a) Osoby, na kterých se osoba, se kterou trvale bydlí, dopustila činu povahy trestného činu, který zahrnoval nátlak, násilí nebo pohrůžku násilím, týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí, nebezpečného vyhrožování nebo nebezpečného pronásledování.
b) Osoby, na kterých se osoba, se kterou trvale bydlí, dopustila činu povahy přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 zákona o některých přestupcích.
c) Osoby, které v okamžiku podání žádosti sdílí domácnost s tím, kdo byl vykázán ze společného obydlí postupem podle zákona o Policii České republiky nebo komu soud uložil povinnost předběžným opatřením v řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí podle zákona o zvláštních řízeních soudních.
d) Osoby, u kterých poskytovatel sociálních služeb, který má registrovanou cílovou skupinu „oběti domácího násilí“ a nejvýše jednu další cílovou skupinu, potvrdil vysokou pravděpodobnost výskytu domácího násilí.".
Skupina 5,6 – není potřeba toto kritérium doplňovat do přílohy č. 4, neboť údaj o potřebě podpůrného opatření bude zapsán pouze lidem, kteří jsou v bytové nouzi (tedy nemají vyhovující bydlení a nejsou schopni si je vlastními silami zajistit; § 2 odst. 1) a pro které je podpůrné opatření nezbytné k dosažení nebo udržení vyhovujícího bydlení (§ 32 odst. 1).
Např. rodiče-samoživitelé, kteří mají vhodné bydlení, tak nesplní základní podmínku pro zápis do evidence.
Skupina 9 – příloha č. 4 uvádí, že se jedná o pobytovou formu sociální služby, tedy všechny sociální služby, které tuto formu umožňují. Vymezení skupiny bude v návaznosti na jednání k vypořádání připomínek uvedeno v tomto znění:
"Skupina sestává z těchto osob:
a) Osoby přebývající v pobytovém zařízení sociální služby, u nichž se ke dni podání žádosti o podpůrné opatření očekává opuštění tohoto zařízení v příštích 6 měsících.
b) Osoby, které v posledním roce před podáním žádosti opustily pobytové zařízení sociální služby, v němž přebývaly.
c) Osoby, kterým je ve zdravotnickém zařízení poskytována lůžková péče a u nichž se ke dni podání žádosti o podpůrné opatření očekává opuštění tohoto zařízení v příštích 6 měsících.
d) Osoby, kterým přestala být v posledním roce před podáním žádosti poskytována lůžková péče ve zdravotnickém zařízení delší než 6 měsíců.".
Skupina 12 - Vymezení skupiny upraveno na "Osoby, které jsou diskriminovány na trhu s bydlením; diskriminací se pro účely tohoto zákona rozumí diskriminace dle zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.".
Dále bude rozšířen text v důvodové zprávě i v připravovaných metodikách o příkladný výčet, dle návrhu připomínkového místa: příslušníci národnostních nebo etnických menšin, lidé se zdravotním znevýhodněním (postižením), včetně postižení psychosociálního, rodiny s více dětmi, cizinci a další. V metodice k příloze č. 4 bude zohledněna připomínka Kanceláře zmocněnkyně vlády pro lidská práva č. 701. Pro dokládání skutečnosti lze využít některý z dokumentů: vyjádření příslušného odboru obce s rozšířenou působností; vyjádření sociálního nebo odborného pracovníka sociální služby. Diskriminaci na trhu s bydlení může kontaktní místo seznat i ze své předchozí úřední činnosti, např. na základě výsledků specializované poradenství, kdy se opakovaně nedaří sehnat pro osobu bydlení pravděpodobně z důvodu diskriminace.
Skupina 13 - Vymezení skupiny upraveno na:
"Skupina sestává z těchto osob:
a) Osoby, které jsou příslušníky podskupiny uvedené na řádku 13.1 (osoby bez střechy).
b) Osoby pobývající v azylových domech s krátkodobým ubytováním nebo v domech na půli cesty.
c) Osoby pobývající na ubytovnách.
d) Osoby bez přístřeší v přechodném bydlení se sociální podporou.".
Skupina 14 - Vymezení skupiny bude znít: "Osoby, které po dobu 3 let předcházejících podání žádosti byly osobami v bytové nouzi." Ano, bytová nouze musela trvat nepřetržitě 3 roky.". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
453 Platforma pro sociální bydlení § 14 D - základní poradenství - navrhujeme doplnit předání kontaktu na další podpůrné služby - NNO.
Pro fungující systém je nevyhnutné zapojení NNO v místě. Vysvětleno Předání kontaktu na další podpůrné služby je v základním poradenství již obsaženo pod slovy "navržení dalšího postupu".
454 Platforma pro sociální bydlení § 15 D -specializované poradenství – v souvislosti se specializovaným poradenstvím navrhujeme přidat povinnost pořádat případové konference v případech nutné koordinované pomoci. Může řešit i samostatný paragraf.
Specializované poradenství nereflektuje síť podpory a její koordinaci. Potřeba vymezit obzvláště komplexní případy, navrhujeme vymezit pro domácnosti se 4 a více body zvláštní potřebnosti dle Přílohy 4. Neakceptováno V průběhu přípravy zákona bylo od případových konferencí upuštěno; předkladatel není ve světle ostatních opatření přesvědčen o jejich nezbytnosti.
455 Platforma pro sociální bydlení § 16 D záznam by mohl mít i formu záznamu z případové konference.
V návaznosti na připomínku č. 3 výše. Neakceptováno Neakceptováno s ohledem na neakceptování připomínky výše.
456 Platforma pro sociální bydlení § 19 odst. 1 D - navrhujeme upravit minimální frekvenci kontrol poskytování podpůrných opatření z kontroly jednou ročně na kontrolu jednou za 6 měsíců. Nebo alternativně ponechat kontrolu jednou ročně ovšem doplnit, že kontrola musí proběhnout nejpozději 6 měsíců od počátku poskytování podpůrného opatření.
Podpůrná opatření jsou z většiny přiznávána na období na jednoho roku (po roce je posuzována relevance prodloužení). Pokud by se kontaktní místo bydlení (KMB) rozhodlo realizovat kontrolu až po 12 měsících od počátku realizace podpůrného opatření (což mu navržená úprava umožňuje), kontrola do značné míry přestává plnit účele, kvůli kterému je zaváděna, tj. průběžné ověření řádného poskytování podpůrných opatření, jelikož po roce od začátku poskytování podpůrného opatření má KMB tak jako tak povinnost realizovat přezkum další potřebnosti, rozhoduje o prodloužení, de facto realizuje kontrolu řádnosti (pokud nebylo poskytováno řádně, podpůrné opatření neprodlužuje, nebo navrhne poskytování jiným poskytovatelem). Navržená úprava tak může být v důsledku nadbytečná. Proto, aby byla zajištěna funkce kontroly jako průběžného ověření řádnosti poskytování podpůrných opatření, je navrhována povinnost kontroly jednou za 6 měsíců, alternativně je možné ponechat roční frekvenci kontrol, ale doplnit povinnost realizovat první kontrolu do 6 měsíců od počátku poskytování podpůrného opatření, aby se předešlo výše popsaným situacím, kdy je kontrola realizována až ke konci roku poskytování podpůrných opatření nebo dokonce spojena s přezkumem po prvním roce, čímž se zcela vytrácí aspekt průběžného ověření řádnosti poskytování. Vysvětleno
Nyní stanovená četnost je odpovídající, proto setrváváme na aktuálním znění. Ve standardech kvality činnosti kontaktního místa bude doporučeno vhodné období, kdy má být kontrola realizována (vzhledem k tomu, že po roce bude vždy realizován přezkum potřebnosti poskytování asistence, případně i poskytování dalších podpůrných opatření, lze předpokládat, že kontrola poskytování podpůrného opatření proběhne dříve). V průběhu poskytování podpůrného opatření existuje několik situací, které mohou být podnětem pro provedení kontroly poskytování podpůrného opatření. Je jím koordinační jednání (§ 84), kdy kontaktní místo zjišťuje důvody ukončení spolupráce podporované osoby a poskytovatele, dále jednání za účelem předejití ztráty bydlení (§ 86), ze kterého mohou vyplynout nedostatky v poskytovaném podpůrném opatření. V neposlední řadě může dát podnět k zahájení kontroly podporovaná osoba, vlastník bytu, či poskytovatel jiného podpůrného opatření.
457 Platforma pro sociální bydlení § 19 odst. 2 D - navrhujeme doplnit, co se stane v případě, že součinnost nebude poskytnuta. Vysvětleno Ustanovení § 19 odst. 2 bude v návaznosti na vypořádání zásadních připomínek č. 276 MSp a č. 328 a 330 MV uvedeno v tomto znění: "V obydlí lze kontrolu provést, souhlasí-li s tím osoba, která v něm bydlí.".
Připomínka se tím stává bezpředmětnou.
458 Platforma pro sociální bydlení § 21 D navrhujeme doplnit zmocnění pro MMR detailněji upravit podmínky pro zpracování a vzorovou strukturu Zprávy o bydlení vyhláškou.
Navržená úprava obsahu zprávy o bydlení je velmi obecná. Ovšem, na rozdíl od jiných oblastí navrhované veřejné politiky obdobných Zprávě o bydlení, v jejichž případě je (správně) v zákoně uplatněna obecná úprava a zákon zmocňuje ministerstva pro stanovení podrobné úpravy v prováděcích předpisech (např. je to uplatněno u standardů kvality), v případě Zprávy o bydlení zmocnění k stanovení podrobných podmínek pro zpracování zprávy o bydlení vyhláškou v zákoně absentuje.
Doplnění zmocnění pro ministerstvo vydat vyhlášku, která upraví podrobnosti ke zpracování Zprávy včetně vzorové struktury, současně může rozptýlit obavy obcí s rozšířenou působností (ORP) z toho, že je jim zákonem uložena povinnost, aniž by bylo jisté, že dostanou instrukce k tomu, jak ji naplňovat. Řada menších ORP, kterých je poměrně významná část ze všech 206 ORP, mnohdy nemusí mít se zpracováváním zprávy tohoto typu příliš zkušeností. Akceptováno jinak Stát dosud neměl přístup k uceleným datům o bytové nouzi, dosavadní sběr dat tohoto typu byl zajišťován neziskovými organizacemi mimo státní správu. Zprávy o bydlení za každé ORP tak budou důležitým a periodicky pravidelným zdrojem dat, se kterými může stát dále pracovat a využít jej jako podklad pro tvorbu dalších politik v oblast bydlení (investice, správné správné zacílení dotačních programů, agenda podpory v bydlení). Vypracování zprávy o bydlení by pro ORP nemělo představovat zvýšenou administrativní zátěž, neboť naprostou většinu dat získají extrakcí z evidenčního systému zákona o podpoře v bydlení. Vypracování zprávy je však nezbytné, neboť obsahuje více informací, než evidence. MMR však bude i v mezidobí zveřejňovat dílčí analýzy založené na datech v evidenci. K dispozici budou rovněž otevřená data, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, který v § 4b a následujících upravuje povinnost zveřejňovat otevřená data. Evidence pro potřeby zákona je připravována tak, aby zveřejňování otevřených dat umožňovala. Další podrobnosti o obsahu a způsobu vypracování zprávy o bydlení budou stanoveny ve Standardech kvality činnosti kontaktního místa. Předkladatel dále počítá s vypracováním osnovy, resp. vzorem zprávy o bydlení, která bude buď přílohou směrnice podle § 61 odst. 2 písm. b) bodu 1 zákona o obcích, nebo přílohou samostatné metodiky, která by měla kontaktním místům co nejvíce usnadnit rozhodování při vypracování zprávy o bydlení.
459 Platforma pro sociální bydlení § 21 písm. a) D - součástí obsahu Zprávy by mělo být i vyhodnocování posunů u jednotlivých podskupin ETHOS
Nezahrnuje riziko, že se bude významně podceňovat podpora specifických podskupin ETHOS. Vysvětleno Podrobnosti o obsahu a způsobu vypracování zprávy o bydlení budou stanoveny ve Standardech kvality činnosti kontaktního místa. Předkladatel dále počítá s vypracováním osnovy, resp. vzorem zprávy o bydlení, která bude buď přílohou směrnice podle § 61 odst. 2 písm. b) bodu 1 zákona o obcích, nebo přílohou samostatné metodiky, která by měla kontaktním místům co nejvíce usnadnit rozhodování při vypracování zprávy o bydlení. Z evidenčního systému bude patrná bytová situace osob, její příjmy a výdaje, to, zda je osobou v bytové nouzi, a zda spadá do některé ze skupin zvláště potřebných osob. Tyto údaje je možné statisticky zpracovávat, a to i častěji než při vydávání zprávy o bydlení.
460 Platforma pro sociální bydlení § 24 Z - Standardy kvality KMB - vítáme doplnění požadavků na kvalifikaci pracovníků/ic KMB. Součástí samostatné vyhlášky/Metodiky MMR pak musí být i mechanizmus průběžné kontroly a vyhodnocování kvality, které zajistí udržování kýžené nízkoprahovosti, dostupnosti a nediskriminace.
Je klíčové myslet na to, jak bude v praxi KMB fungovat, jak zabezpečit funkční mechanismy, postupně se rozvíjející a nekolabující, a to i s ohledem na postupní náběh systému a propojení na ÚP. Pro funkční síť KMB je nezbytné zavést systém akreditace, metodických vstupních i průběžných školení, kontrol a průběžného vyhodnocování standardů kvality KMB. Vzato na vědomí Předkladatel bude v rámci metodické činnosti kontrolovat a vyhodnocovat kvalitu KMB
461 Platforma pro sociální bydlení § 29 odst. 1 D navrhujeme výjimku pro lidi odcházející z ústavní péče, po výkonu trestu apod.
vazby k místu před nástupem do instituce Neakceptováno Původně navrhovanou volitelnou místní příslušnost není možné upravit tak, jak bylo uvedeno v navrhovaném ustanovení § 29 odst. 6 [nyní jde o § 30], neboť takové řešení není souladné s principem předvídatelnosti ve správním řízení, protože by záleželo čistě na uvážení správního orgánu (kontaktního místa), a to bez jakýchkoli zákonných mezí takového rozhodnutí, zda žádost o PO vyřídí sám nebo postoupí místně příslušnému správnímu orgánu.
Díky stanovení místní příslušnosti v předchozích ustanoveních a díky využití obecné místní příslušnosti však platí, že každá osoba má rámci systému podpory v bydlení nejméně jedno (místo trvalého pobytu), někdy však i více příslušných kontaktních míst.
462 Platforma pro sociální bydlení § 31 D - jak se KMB dozví, že byla/nebyla vyplacena MOP jakožto podpůrné opatření?
Jelikož dávka mimořádné okamžité pomoci (MOP) pouze jako doporučení KMB (odkazání na ÚP, případně pomoc s vyplněním žádosti), nerozhoduje se o její potřebě a nezapisuje se do evidence. Vysvětleno Mimořádná okamžitá pomoc není podpůrným opatřením podle návrhu zákona o podpoře v bydlení. Kontaktní místo však bude mít přístup do Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí (tzv. "JIS") na základě novely § 4a zákona o Úřadu práce ČR – vizte čl. IV návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosit s přijetím zákona o podpoře v bydlení. Tam by měla být zaznamenána informace o případném vyplacení mimořádné okamžité pomoci.
463 Platforma pro sociální bydlení § 31 odst. 4 D - opakování s (3) tohoto § Vysvětleno Nejedná se o shodné odstavce. Odstavec 3 se uplatní, pokud jsou mj. splněny podmínky pro zápis údaje o potřebě bytového podpůrného opatření, a stanoví zápis údaje o příslušnosti ke skupině zvláště potřebných osob. Odstavec 4 se uplatní, pokud jsou mj. splněny podmínky pro zápis údaje o potřebě asistence, a stanoví zápis údaje o příslušnosti ke skupině nebo i podskupině zvláště potřebných osob.
464 Platforma pro sociální bydlení § 32 Z Zohlednění předchozího ukončení podpůrného opatření - nesouhlasíme s bezpodmínečním vyloučením žadatelů, u nichž došlo k ukončení podpůrných opatření dohodou uzavřenou se žadatelem nebo z důvodů na straně žadatele, na 2 roky ze systému podpory v bydlení. Žádáme vypuštění tohoto opatření.
Považujeme toto opatření za příliš stritktní a nereflektující faktickou zranitelnost a potřebu podpory klientů/tek. Domníváme se, že je potřeba zohledňovat jednotlivé případy, jejich potřeby a možný, až život ohrožující, dopad nepodmíněného vyloučení ze systému na 2 roky. Zároveň stávající opatření nereflektuje možné selhání asistence (Může jít o spoluneúspěch klienta se subjektem poskytujícím mu podporu, z důvodu špatně vyhodnocených problematických faktorů ze strany majitele a subjektů podpory apod.) Není vhodné bez bližšího vyhodnocení míry zavinění trestat lidi za neúspěchy v bydlení. K možnosti definovat okolnosti, kdy klient/ka ze systému vypadne a kdy nikoliv, se nepříkláníme také z důvodu možného promítání diskriminace do rozhodnutí. Akceptováno Ustanovení § 33 [dříve § 32] bude uvedeno v tomto znění:
"§ 33
Zohlednění předchozího ukončení podpůrného opatření
(1) Kontaktní místo zápis údaje o potřebě bytového podpůrného opatření nemusí provést, pokud je žadatelem osoba, které byly v bezprostředně předcházejících 2 letech poskytovány garance, podnájemní bydlení nebo podporované obecní bydlení, na které byly přiznány příspěvky, a k ukončení poskytování tohoto podpůrného opatření došlo dohodou uzavřenou se žadatelem nebo z důvodů na straně žadatele.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, představuje-li pro žadatele nebo člena jeho domácnosti nedostatek vyhovujícího bydlení bezprostřední ohrožení jejich života nebo zdraví.".
465 Platforma pro sociální bydlení § 35 odst. 2 D na kontakt uvedený potřebným - například i SMS, kontakt na někoho jiného
Zasílání primárně na el.adresu nezohledňuje možnou diskriminaci v důsledku chybějícího přístupu k ICT a může přispívat k prohlubující se digitální propasti zranitelných skupin obyvatelstva. Vysvětleno
Cílem ustanovení je, aby byl potřebný upozorněn na konec platnosti zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření, ale pouze v těch případech, kdy by to neznamenalo přílišnou administrativní zátěž pro kontaktní místo – srov. automatické zasílání (e-mailové) zprávy evidencí. Zvolené řešení předkladatel navrhuje, aby vyvážil zájmy zranitelné cílové skupiny, kterou je třeba upozornit na to, že přichází o možnost čerpat v dohledné době podpůrné opatření, a to přestože byla o době platnosti zápisu vhodně informována již dříve, a zároveň nezatížit kontaktní místo administrativně náročným fyzickým doručováním. Doručováno tak bude v tomto případě pouze těm účastníkům řízení, kteří svou e-mailovou adresu uvedli. Vzhledem k tomu, že první verze evidence nebude zasílání automatických zpráv umožňovat, je náběh této funkcionality upraven v přechodných ustanoveních. Dokud nebude evidence toto technické řešení umožňovat, potřebný nebude na danou skutečnost upozorňován.
466 Platforma pro sociální bydlení § 75 a 76 Z - podnájemního bydlení, navrhujeme doplnit upřesnění - ošetření rizik pro podnájemníky dle výzvy č. 007 OPZ+: Pro podnájemní smlouvy se doporučuje, aby se využilo následujících formulací:
„Není-li smlouvou upraveno jinak, použijí se na podnájemní vztah upravený touto smlouvou přiměřeně ustanovení § 2235 až § 2296 občanského zákoníku upravující nájem bytu a domu, včetně dispozitivních ustanovení; to platí i tam, kde smlouva upravuje některá práva či povinnosti jen částečně. Cílem tohoto ujednání smluvních stran je využít v nejvyšší možné míře ustanovení, která mají zajistit ochranu nájemce vůči pronajímateli, i na vztah podnájemce vůči nájemci.“ Dále - podmínky skončení podnájmu (ALE zohlednit, že podnájem končí nejpozději s nájmem), zejména výpovědní lhůta, výpovědní důvody (ideálně stejně jako u nájmu), vyloučit výpověď bez udání důvodu a stanovit povinnost výpověď zdůvodnit, doplnit závazek obou stran, že nedojde k ukončení nájmu dohodou, pokud bude v bytě podnájemce s platnou smlouvou, alespoň dokud mu nebude zajištěno jiné bydlení. Akceptováno jinak Po poradě s MSp bude režim podnájmu ponechán obecné právní úpravě – na podnájem bytu se subsidiárně použijí ustanovení o nájmu bytu.
V případě výpovědi nájmu nebo dohody o ukončení nájmu neskončí nájem dříve než 3 měsíce od oznámení výpovědi nájmu nebo dohody o ukončení nájmu podnájemci, neskončí-li podnájem dříve. Pokud je nájem ukončen výpovědí nebo dohodou, skončí nejdříve uplynutím 3 měsíců od oznámení výpovědi nájmu nebo dohody o ukončení nájmu podnájemci, ledaže podnájem skončí dříve. To neplatí, poruší-li poskytovatel povinnost vyplývající z nájmu zvlášť závažným způsobem; ustanovení § 2291 občanského zákoníku se použije obdobně. Nepřihlíží se k ujednáním v neprospěch poskytovatele nebo podnájemce. "
467 Platforma pro sociální bydlení § 68 odst. 3 Z - Navrhujeme doplnit povinnost poskytovatele garancí pomáhat vlastníkovi bytu ve spolupráci s poskytovatelem asistence, je-li současně poskytována asistence
Ze srovnání výčtu činností realizovaných poskytovateli garancí a poskytovatelů asistence je zřejmé, že pro velkou část z oblastí podpory udržení bydlení (např. oblast nákladů na bydlení, sousedství ad.) platí, že poskytovat podporu v daných oblastech zákon současně ukládá jak poskytovatelům garancí, tak poskytovatelům asistence (což je odůvodněné vzhledem k tomu, že v některých případech budou poskytovány pouze garance bez asistence). Poskytovatelem garancí a poskytovatelem asistence nemusí být stejný subjekt. Proto je nezbytné, aby zákon upravoval povinnost spolupráce mezi těmito dvěma poskytovateli. Zahrnutí povinnost spolupráce do § 68 odst. 3 je odůvodněné s ohledem na to, že v případě absence závazku spolupráce poskytovatele garancí s poskytovatelem asistence existuje riziko nevyjasněného rozdělení odpovědností mezi tyto dva poskytovatele podpory s negativními dopady na potřebného, vlastníka bytu či sousedství.
S ohledem na velkou důležitost úzké spolupráce poskytovatelů garancí a poskytovatelů asistence pro úspěch zabydlení se jeví jako vhodnější zahrnout povinnost spolupráce přímo do zákona a nespoléhat na to, že bude úzká spolupráce těchto poskytovatelů adekvátně zajištěna pouze skrze zahrnutí dané problematiky do standardů kvality poskytování garancí. Vysvětleno Napomáhání s komunikací s poskytovatelem asistence je již stanoveno v § 64 odst. 3 písm. a) [dříve § 68 odst. 3 písm. a)]:
"(3) Pro případ, že vlastník bytu uzavře s potřebným nájemní smlouvu, jejíž uzavření zprostředkoval poskytovatel nebo s jejímž uzavřením poskytovatel souhlasil, se poskytovatel dále zavazuje napomáhat vlastníkovi bytu při
a) komunikaci s nájemcem a popřípadě také s poskytovatelem asistence ohledně záležitostí týkajících se placení nájemného a záloh a nákladů na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) (dále jen „náklady na služby“) a skončení nájmu,".
Předkladatel je názoru, že pomoc s jinou formou spolupráce než je komunikace ohledně záležitostí týkajících se placení nájemného a nákladů na služby a skončení nájmu by byla příliš zatěžující.
468 Platforma pro sociální bydlení § 69 D Do výše dvojnásobku nájemného dle cenové mapy - bez služeb?
Navrhujeme do výše maximální možné garance započítat i zálohy a/nebo platby za služby
Zejména u menších obcí mohou tvořit úhrady záloh podstatnou část plateb pronajímateli (například až polovinu). V těchto případech se stává garanční plnění ve výši čtyřnásobku nájemného “pouze” dvěmi obvyklými kaucemi. Garance tak nevytváří další (větší) jistotu pro pronajímatele. Neakceptováno Cenová mapa bude zahrnovat pouze standardizované výše nájemného a nikoli platby za služby. Ustanovení neupravuje maximální výši garančního plnění, ale minimální: "až do souhrnné výše alespoň dvojnásobku měsíčního nájemného podle cenové mapy nájemného". Samotné garanční plnění je možné využít na všechny účely uvedené v odst. 3 (včetně nájemcem neuhrazených nákladů na služby).
469 Platforma pro sociální bydlení § 71 D – Jaký bude postup v případě neuzavření nové nájemní smlouvy po roce nebo prodloužení dodatkem? Navrhujeme specifikovat: pokud vlastník neplánuje prodloužit NS, bude KMB informovat minimálně 3 měsíce před ukončením platnosti NS.
Paralelně/případně by mělo být ošetřeno v § 68 týkajícím se smlouvy o spolupráci tak, aby si garant ve smlouvě o spolupráci vyjednal, že v rámci spolupráce bude majitel informovat garanta minimálně 3 měsíce o tom, že nechce prodloužit smlouvu (byla by to de facto povinnost garanta, je možné říci, že garant nesmí tu smlouvu uzavřit, pokud se majitel k tomuto nezaváže). Následně je potřeba promítnout tuto povinnost garanta informovat KMB o neprodloužení do odpovídajícího paragrafu v Hlavě I. Neakceptováno Naprostá většina podpořených, zabydlených domácností bude čerpat spolu s bytovými podpůrnými opatřeními také podpůrné opatření asistence v bydlení. Na základě intenzivní spolupráce s klientem by zmíněné situace měly být podchyceny včas a naplánován další postup řešení situace klienta, který bude zanesen do asistenčního plánu, který je zároveň podkladem pro kontrolu řádného výkonu podpůrného opatření asistence v bydlení, a tedy i podkladem k výplatě státních příspěvků. Asistence v bydlení má pomoci klientovi včas řešit problémy s úhradou nájemného, či zhoršenými sousedskými vztahy, které by mohly vést k nezájmu majitele k prodloužení nájemní smlouvy. Pokud by se nepovedlo tyto problémy odladit, asistence v bydlení bude klienta podporovat v tom, aby si zajistil náhradní bydlení a proces vystěhování proběhl bez větších komplikací. Pokud by majitel neměl zájem o prodloužení nájemní smlouvy z důvodů, které nejsou na straně klienta, může být klientovi poskytnut jiný byt ze systému, přičemž k jeho zajištění bude klienta znovu podporovat navázaná služba asistence v bydlení.
470 Platforma pro sociální bydlení § 81 D - doplnit povinnost poskytovatele asistence před uzavřením smlouvy o asistenci informovat kontaktní místo bydlení o záměru potřebného uzavřít s poskytovatelem smlouvu o asistenci.
Absence povinnosti informovat kontaktní místo o záměru potřebného uzavřít s určitým poskytovatelem asistence smlouvu o asistenci výrazně ztěžuje možnost kontaktního místa plnit zákonnou povinnost koordinace poskytování podpůrných opatření upravenou v § 17.
V zájmu úspěšného procesu zabydlení je vhodné, aby před uzavřením smlouvy o asistenci byl o záměru potřebného uzavřít smlouvu o asistenci s konkrétním poskytovatelem bylo informováno jak kontaktní místo, tak skrze ně další poskytovatelé podpory dané domácnosti (poskytovatelé bytových podpůrných opatření). Navržené pojetí uzavírání smlouvy o asistenci jako čistě bilaterálního aktu zahrnujícího pouze potřebného a poskytovatele asistence, do kterého nijak nevstupují, a dokonce o něm ani nejsou nijak informováni další klíčoví aktéři procesu zabydlování, tj. kontaktní místo a poskytovatelé bytových podpůrných opatření, není šťastné. S ohledem na významný překryv odpovědností poskytovatelů asistence a poskytovatelů bytových podpůrných opatření (viz připomínku č. 3) je pro úspěch zabydlení všech domácností, v jejichž případě bude současně poskytována asistence a bytová opatření (což bude velká část z domácností z bytové nouze), nezbytné, aby před uzavřením smlouvy o asistenci panovala shoda na tom, že daní konkrétní poskytovatelé asistence a poskytovatelé bytových opatření chtějí spolupracovat na procesu zabydlování dané domácnosti. Toho není možné dosáhnout, pokud nebudou poskytovatelé bytových opatření (skrze kontaktní místo) o záměru potřebného uzavřít smlouvu s určitým poskytovatelem asistence informování.
Doplnění navrhované povinnosti informovat poskytovatele asistence kontaktní místo o záměru potřebného uzavřít s ním smlouvu o asistenci je současně nezbytné pro to, aby mohla být do zákona přidáno další navrhované doplnění: tj. možnost pro kontaktní místo doplnit do evidence nedoporučující stanovisko k přiznání příspěvku určitému poskytovateli Vysvětleno Předkladatel nepovažuje stanovení navrhované povinnosti za vhodné. Poskytovatel asistence má povinnost vložit do evidence informace o uzavřeném asistenčním plánu a o záznam o jeho plnění [vizte § 79 odst. 5 (dříve § 83 odst. 5)], což umožňuje kontaktnímu místu koordinační činnost. Navíc se kontaktní místo může dozvědět o předpokládané době poskytování asistence z evidence, kdy údaj o poskytování asistence zapíše do evidence KÚ po přiznání příspěvku na poskytování asistence.
471 Platforma pro sociální bydlení § 81 odst. 3 D - Navrhujeme doplnit povinnost podporované osoby informovat kontaktní místo bydlení o svém záměru vypovědět smlouvu o asistenci před jejím vypovězením.
Vypovězení smlouvy o asistenci je aktem s významnými dopady na proces zabydlování, aktem který se významně dotýká jak kontaktního místa jako koordinátora podpory, tak poskytovatelů bytových podpůrných opatření. Pro úspěch zabydlení a prevenci ztráty bydlení je nezbytné, aby byli všichni poskytovatelé podpory co nejdříve informováni o hrozícím ukončení poskytování asistence v bydlení.
Současně je možné, že díky navrhované povinnosti podporované osoby informovat o svém záměru vypovědět smlouvu o asistenci ještě před jejím samotným vypovězením může dojít díky zapojení kontaktního místa (či poskytovatelů bytových podpůrných opatření) k tomu, že podporovaná osoba nakonec svůj záměr neuskuteční a poskytování asistence bude pokračovat (např. v situacích, kdy je primárním důvodem pro záměr vypovědět smlouvu o asistenci konflikt mezi podporovanou osobou a poskytovatelem asistence a zapojení dalších subjektů podpory zafunguje jako mediace).
Nebo je možné, že díky navrhované povinnosti informovat kontaktní místo před vypovězením smlouvy, se podaří kontaktními místu potřebné domácnosti včas zprostředkovat jiného poskytovatele asistence, takže dojde ze strany potřebné domácnosti současně k vypovězení smlouvy o asistenci s původním poskytovatelem a uzavření smlouvy s novým poskytovatelem, díky čemuž nebude poskytování asistence přerušeno, a sníží se tak riziko ztráty bydlení. Neakceptováno Povinnost podporované osoby informovat kontaktní místo o záměru vypovědět smlouvu o asistenci by omezovalo svobodu podporované osoby kdykoliv smlouvu o asistenci vypovědět i bez udání důvodu bez výpovědní doby. Pokud bude podporovaná osoba váhat, zda pokračovat ve spolupráci s poskytovatelem asistence, může se na kontaktní místo obrátit vždy a kontaktní místo by mu mělo v rámci svojí koordinační role (§ 18) pomoci, např. zahájením trialogu s poskytovatelem asistence, popřípadě s navázáním spolupráce s jiným poskytovatelem asistence, který by podporované osobě více vyhovoval. Navrhovaná úprava tedy není potřeba a v případech zásadního narušení důvěry podporované osoby vůči poskytovateli asistence ani není vhodná, zejména pokud se podporovaná osoba zavázala k součinnosti vůči poskytovateli asistence. Rovněž není zřejmé, co by bylo sankcí za porušení této povinnosti. Neplatnost výpovědi smlouvy o poskytování asistence podle názoru předkladatele není vhodnou sankcí.
472 Platforma pro sociální bydlení § 83 odst. 2 D - Navrhujeme doplnit do odst. (2) nové písm. d) obsahující: „způsob spolupráce mezi poskytovatelem asistence a poskytovatelem bytových podpůrných opatření, jsou-li současně poskytovány.“
Je-li současně poskytována asistence a bytová podpůrná opatření, je úzká spolupráce mezi poskytovatelem asistence a poskytovatelem bytových opatření základním předpokladem úspěchu zabydlení, jak bylo podrobně odůvodněno v předcházejících připomínkách. Vzhledem k tomu, že v návrhu zákona absentuje povinnost kontaktního místa zpracovávat individuální plán podpory v bydlení jako plán podpory, který specifikuje zapojení a spolupráci všech subjektů do podpory (plán obdobný individuálnímu plánu ochrany dítěte), je nezbytné, aby tato spolupráce poskytovatelů podpory byla specifikována alespoň v asistenčním plánu jako nejvýznamnější plánu podpory podle návrhu zákona. Neakceptováno Jelikož asistenční plán obsahuje zejména náležitosti podle písm. a) až c), je možné, aby obsahoval i způsob spolupráce s poskytovatelem. Nedomníváme se proto, že by bylo nezbytné toto výslovně stanovit. Dalším důvodem je, že asistenční plán se vyhotovuje v souvislosti se smlouvou o asistenci, která je dvoustranná. Nelze tedy v asistenčním plánu stanovovat způsob spolupráce s třetí osobou (jiným poskytovatelem), která není stranou smlouvy o asistenci. Standardy poskytování podnájemního bydlení a garancí navíc upravují povinnost spolupráce s jinými osobami a orgány veřejné moci za účelem vytvoření příznivých podmínek pro poskytování podnájemního bydlení a poskytovatelům podporovaného obecního bydlení je stanovena informační povinnost o skutečnostech nepříznivých pro trvání poskytování podpůrného opatření.
473 Platforma pro sociální bydlení § 83 odst. 1 D “Na základě vyhodnocení sestaví společně s potřebným asistenční plán do 20 pracovních dnů ode dne, kdy smlouva o asistenci nabyla účinnosti.“ Plán asistence by měl být součástí dohody o asistenci.
Vzhledem k obsahu plánu asistence by měl být tento plán součástí dohody o poskytování asistence. Neakceptováno Smlouvou o asistenci se poskytovatel asistence zavazuje bezúplatně poskytovat asistenci potřebnému, u kterého je v evidenci zapsán údaj o potřebě asistence, a potřebný se zavazuje asistenci přijímat. Smlouva o asistenci obsahuje vždy rozsah poskytování asistence, místo a čas poskytování asistence, ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování asistence a dobu, na kterou se smlouva o asistenci uzavírá. Shoda na těchto podmínkách, společně s poučením o činnostech a úkonech asistence, by měla být dostatečným podkladem pro zahájení spolupráce. Následně, po zahájení práce s klientem, mají podporovaná osoba a poskytovatel asistence prostor pro dohodu nad konkrétním obsahem asistenčního plánu, který je možné v průběhu trvání poskytování asistence i aktualizovat. Pokud poskytovatel tuto možnost bude preferovat, má možnost uzavřít asistenční plán současně se smlouvou o asistenci (lhůta 20 dní je maximální).
474 Platforma pro sociální bydlení § 84 odst. 1 D - Navrhujeme doplnit povinnost zajistit další vzdělávání pro pomocného pracovníka.
Aniž by to bylo zdůvodněno v důvodové zprávě, ve výčtu pracovníků, kterým má poskytovatel asistence zajistit další vzdělávání, chybí pomocný pracovník. Jedná se přitom o významné opomenutí vzhledem k tomu, že pomocný pracovník je dle návrhu zákona oprávněn vykonávat následující činnosti:
d) navázání nebo udržení sociálních vazeb potřebných k udržení vyhovujícího bydlení, včetně dosahování a udržování dobrých sousedských vztahů a řešení případných sousedských sporů,
e) hospodárném užívání bytu, které nevede k jeho nadměrnému opotřebení, a udržování bytu ve vyhovujícím stavu.
jejichž kvalitní výkon (zejména písm. d) je obtížně představitelný dalšího vzdělávání. Platí to tím spíše, že pomocným pracovníkem může být kterákoli bezúhonná osoba. Vysvětleno
Další vzdělávání bude určeno pro ostatní pracovníky asistence, kteří s klientem řeší činnosti a)-c), jež předpokládají odpovídající míru kvalifikace.
Pomocný pracovník absolvuje vstupní kurz a dále se bude moct účastnit kurzů v rámci dalšího vzdělávání. Dále se předpokládá (v rámci koordinace KMB) i jeho účast na relevantních "metodických/informačních dnech", kdy KMB přenáší informace poskytovatelům ve svém správním obvodu.
475 Platforma pro sociální bydlení § 85 D - Navrhujeme doplnit povinnost poskytovatele informovat poskytovatele bytových podpůrných opatření a zkrátit lhůtu pro informování v případě nesoučinnosti na 1 měsíc. (poz. vs současné 2 měsíce)
Bezodkladné informování poskytovatelů bytových opatření v případě ukončení asistence nebo nesoučinnosti je nezbytné pro efektivní prevenci ztráty bydlení. Přestože by bylo možné informování poskytovatelů skrze kontaktní místo, efektivnější je povinnost informovat přímo poskytovatele bytových podpůrných opatření.
Aniž by to bylo odůvodněno v důvodové zprávě, je v zákoně navržena povinnost informovat v případě neposkytování součinnost po dobu nejméně 2 měsíců. S ohledem na zvýšení účinnosti v prevenci ztráty bydlení je navrženo, aby byla doba zkrácena na 1 měsíc. Vysvětleno MMR: Povinnost informovat poskytovatele "bytového" podpůrného opatření by měla být na kontaktním místě, které plní dle § 18 koordinační roli. Navíc má-li nedostatek součinnosti potenciál ohrozit udržení bydlení, použije se § 86, kdy poskytovatel podpůrného opatření (lhostejno kterého) svolá jednání, na které pozve podporovanou osobu a všechny další osoby, u kterých to je potřebné. Již z pozvánky na toto jednání by mělo být zřejmé, o který problém se jedná, a pozvaná osoba může přikročit k řešení problému ještě před konáním tohoto jednání.
V souvislosti s připomínkou budou v § 86 slova "považuje za" nahrazena slovem "je".
Navrhovaný 1 měsíc pro oznámení nespolupráce ze strany podporované osoby může být v praxi příliš krátkou dobou, která by vedla k přehnané kontrole podporované osoby. Spolupráce podporované osoby se sociálním pracovníkem a potřeba podpory se v čase proměňuje a dvouměsíční dobu pro oznámení nespolupráce považuje předkladatel za adekvátní.
476 Platforma pro sociální bydlení § 97 odst. 3 D - Příspěvek na poskytování garancí se přiznává na dobu trvání nájemní smlouvy.
Limitování poskytování garancí značně ovlivní spolupráci soukromých majitelů bytů, je třeba jim garance poskytovat po celou dobu zapojení jejich bytů do projektu, aby neměli tendence ukončovat NS po skončení garancí Neakceptováno Rozumíme připomínkovému místu, není nicméně bohužel přípustné, aby garance byly poskytovány po neomezenou dobu nebo opakovaně. Motivovalo by to vlastníky k ukončování nájmeních vztahů se současnými nájemníky.
477 Platforma pro sociální bydlení § 100 D upravující řízení o přiznání příspěvku (případně do jiného relevantního §) -navrhujeme doplnit možnost pro krajský úřad nepřiznat příspěvek na asistenci v případě potřebného, u kterého je v evidenci zapsán údaj o tom, že kontaktní místo bydlení nedoporučuje poskytování asistence poskytovatelem, s kterým potřebný uzavřel (nebo má v záměru uzavřít) smlouvu o asistenci.
Konkrétně je navrhováno následující doplnění zákona (i jiných relevantních § než § 100):
Kontaktní místo má možnost do 7 dnů od okamžiku, kdy je poskytovatelem asistence informováno o záměru potřebného uzavřít s ním smlouvu o asistenci (informováno na základě do § 81 nově navrhované informační povinnosti poskytovatele), vložit do evidence stanovisko, že v případě dané potřebné domácnosti nedoporučuje přiznání příspěvku danému poskytovateli asistence. Své stanovisko musí kontaktní místo odůvodnit buď předchozími negativními zkušenostmi s daným poskytovatelem, nebo nedostatečnými kompetencemi daného poskytovatele poskytovat asistenci dané domácnosti (např. kvůli jejím specifickým potřebám) nebo (v případě souběžného poskytování bytových podpůrných opatření) vyjádřením poskytovatelů bytového podpůrného opatření pro danou domácnost, že preferují spolupráci na zabydlování s jiným poskytovatelem asistence.
Krajský úřad může na základě nedoporučujícího stanoviska rozhodnout o nepřiznání příspěvku, ale může rozhodnout i o jeho přiznání, pokud důvody uváděné kontaktním místem v nedoporučujícím stanovisku vyhodnotí jako nedostatečné pro odmítnutí přiznání příspěvku.
jejichž kvalitní výkon (zejména písm. d) je obtížně představitelný dalšího vzdělávání. Platí to tím spíše, že pomocným pracovníkem může být kterákoli bezúhonná osoba. Neakceptováno Domníváme se, že stanovení možnosti KMB vydat vyjádření, kvůli kterému by konkrétnímu poskytovateli asistence nemohly být vyplaceny příspěvky, není vhodné. Zákon již nyní stanoví několikerý postih poskytovate asistence, který neplní své povinnosti (v krajním případě až odebrání pověření), přičemž navrhovaný postih je k již existujícímu duplicitní.
Kontaktní místo pro bydlení v celém systému zákona o podpoře v bydlení sehrává důležitou koordinační roli, která mj. spočívá v tom, že bude aktérem, který propojuje potřebné s podpůrnými opatřeními. Tato skutečnost bude rovněž působit jako pojistka připomínkovým místem zmíněné situace.
478 Platforma pro sociální bydlení § 133 písm. b) D Nerozumíme nasledovnému: “doklady o bezúhonnosti žadatele a pracovníků asistence, kteří budou přímo poskytovat asistenci, s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů,” Jsme zástanci, aby se to řídilo zákonem o sociálních službách, protože i tam se původné bezúhonost upravovala: Za bezúhonné se pro účely tohoto zákona považují fyzická osoba a právnická osoba, které nebyly odsouzeny pro úmyslný trestný čin, ani trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností při poskytování sociálních služeb nebo činností s nimi srovnatelných, anebo fyzická osoba a právnická osoba, jejichž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ně z jiných důvodů hledí, jako by nebyly odsouzeny.
Pak je bezúhonost i v §130. Vysvětleno Požadavky na bezúhonnost pracovníků asistence jsou stanoveny v § 78 odst. 3, který odkazuje na zákon o sociálních službách. Ustanovení § 122 pak bude i na základě připomínky č. 612 ÚVČR-KML upraveno do níže uvedeného znění, aby bylo zjevné, že se týká pouze požadavků na bezúhonnost poskytovatelů samotných, nikoliv pracovníků asistence:
"§ 122
Bezúhonnost
(1) Za bezúhonného se považuje žadatel, který nebyl odsouzen pro úmyslný trestný čin, ani trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností při
a) poskytování sociálních služeb nebo činností s nimi srovnatelných,
b) správě majetku nebo činností s ní srovnatelných,
c) realitním zprostředkování nebo činností s ním srovnatelných.
(2) Za bezúhonného považuje též žadatel, jehož odsouzení pro trestné činy podle odstavce 1 bylo zahlazeno nebo se na něj z jiných důvodů hledí, jako by nebyl odsouzen.
(3) Bezúhonnost žadatele se dokládá způsobem podle § 79 odst. 3 vět první až třetí zákona o sociálních službách.".
479 Platforma pro sociální bydlení § 108 odst. 2 D Obecně by měl být příspěvek vázán na dobu trvání NS v daném bytě, byt se obsadí novým nájemníkem, je nová NS, tak lze čerpat příspěvek. Tím je možné udržet byty soukromých majitelů v systému. Pokud skončí nějaká garance vůči majiteli, bude mít tendence byt dále do systému nenabízet. A vzhledem k tomu, že kapacity bytů soukromých majitelů budou pro zákon stěžejní. neboť neukládá žádné povinnosti pro zapojení obcí, je hra s výplatou příspěvku hodně riskantní. Vysvětleno Pětiletou lhůtu, po kterou není možné byt vrátit do systému zákona o podpoře v bydlení, a tedy není možné za jeho pronájem čerpat státní příspěvek, předkladatel aplikoval jakožto pojistku zneužití systému ze strany poskytovatelů podpůrného opatření garantovaného bydlení. Cílem zákona je poskytnout domácnostem v bytové nouzi standardní a hlavně stabilní bydlení, což by absencí zmíněné lhůty mohlo být ohroženo. Lhůta zajišťuje to, že poskytovatel podpůrného opatření nebude mít motivaci ukončit s nájemcem po době čerpání státní podpory nájemní smlouvu a byt obsadit novým nájemcem, který bude moci podporu čerpat.
480 Platforma pro sociální bydlení § 162 D - Navrhujeme připojit povinnost ÚP na spolupráci s poskytovatelem asistence, tak aby bylo zajištěno informování o čerpání dávek – s tím souvisí i umožnění přístupu do jednotného informačního systému ÚP (v souvislosti s doplněním zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR, kde se doplňuje úprava §4a Jednotný informační systém práce a sociálních věcí) Neakceptováno Není vhodné, aby měli poskytovatelé asistence přístup do Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. Pokud to budou poskytovatelé asistence považovat za potřebné nebo vhodné, mohou se nechat potřebným (klientem) zmocnit k nahlížení do spisů a/nebo k dotazování Úřadu práce, okresní správy sociálního zabezpečení nebo podobně. Případně lze zmocnění zakomponovat i přímo do smlouvy o asistenci.
481 Platforma pro sociální bydlení Příloha č. 4 Z Příloha 4/ Skupiny zvláště potřebných osob: Klíčové jsou pro nás domácnosti s potřebou komplexní podpory, které nespadají ani do jedné z prioritně uvedených skupin. Potřeba komplexní potřeby bude vyhodnocena KMB na základě podkladů od zdravotnických/sociálních pracovníků*ic. K vyhodnocení bude využita metodika upřesněná ve vyhlášce.
K vyhodnocení navrhujeme vytvořit (ideálně na základě zakázky MPSV, MMR) kritéria na základě zahraničních i českých zkušeností s posuzováním komplexní podpory – GAF, New Direction Team Assesment. Vysvětleno Osoby s potřebou komplexní podpory se podle našeho názoru objeví vždy minimálně v jedné skupině. Naopak očekáváme, že tyto osoby budou splňovat více uvedených kritérií a dostanou se tak skrz mnohočetnost znevýhodnění mezi prioritní cílové skupiny, u nichž se skrz bonifikaci zvyšuje naděje na získání bytového podpůrného opatření.
482 Platforma pro sociální bydlení § 99 odst. 2 Z V případě osob s potřebou komplexní podpory (viz § 177, odst (1), písm. b) návrh počítá s navýšením příspěvku na asistenci v bydlení pouze o 20 % (viz § 99 odst 2)
Adekvátní navýšení příspěvku na asistenci pro skupiny osob vymezené v (viz § 177, odst (1), písm. b)
Z analýzy dat o poskytování asistence několika desítkám klientům provedené Za bydlení vyplývá, že časová náročnost asistence u daných skupin odpovídá 150 % až 200 % průměrné hodnoty za ostatní skupiny (navýšení příspěvku o 40 % představuje spíše umírněný požadavek) Akceptováno Bonifikace v podobě navýšeného příspěvku na asistenci o 40 % bude poskytnuta, pokud bude potřebný nebo jiný člen jeho domácnosti příslušet k podskupině zvláště potřebných osob se závažnými zdravotními potížemi duševní nebo závislostní povahy podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu nebo k podskupině osob bez střechy podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu.
483 Platforma pro sociální bydlení RIA D Kvantifikace velikosti populace ohrožené ztrátou bydlení a s nadměrnými náklady na bydlení je založena na zjednodušujícím předpokladu stejného růstu příjmů všech typů domácností. Doporučujeme provést přesnější kvantifikaci zohedňující vývoj příjmů různých typů domácností. Významná část z populace ohrožené ztrátou bydlení netěží z všeobecného růstu mezd a platů v ekonomice, jsou spíše závislé na trasferech (jde o seniory, samoživitelky ad). Předpoklad, že růst příjmů těchto domácností bude odpovídat národnímu průměru pravděpodobně způsobí podhodnocení velikosti populace ohrožené ztrátou bydlení a s nadměrnými náklady na bydlení. Akceptováno RIA byla doplněna.
484 Platforma pro sociální bydlení RIA D S ohledem na plošný nárůst cen energií je vhodnější pracovat s 20 % příjmy vynaloženými na energie jako hranicí pro energetickou chudobu než pracovat s dvojnásobkem mediánu, který bude aktuálně činit více než 25 %. I domácnosti, které vynakládají na energie více než 20 % příjmů jsou v energetické chudobě. Akceptováno RIA byla doplněna.
485 Platforma pro sociální bydlení RIA D Zpráva RIA obsahuje data o čerpání příspěvku na bydlení ze Zprávy o vyloučení z bydlení 2021, která je založená na analýze dat SILC 2019. S ohledeme na významné změny v příjmech a především nákladech na bydlení v posledních 4 letech doporučujeme zpracovat aktualizaci analýzy čerpání příspěvku na bydlení oprávněnými domácnostmi založenou na dat SILC 2022 a vývoji cen energií. Neakceptováno Ve zprávě RIA bylo ponecháno původní vyčíslení.
486 Plzeňský kraj § 3 odst. 2 písm. d) Z 1. Uvedené ustanovení se týká definování nevyhovujícího bydlení, kdy pod písm. d) je uvedeno, že vyhovujícím bydlením není bydlení s tím, kdo se proti osobě nebo členu její domácnosti dopustil činu povahy trestného činu týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí, nebezpečného vyhrožování nebo nebezpečného pronásledování.
Navrhováno za slovní spojení „dopustil činu“ doplnit „zejména“.
Důvodem navrhované změny je vyjádření skutečnosti, že množina trestných činů majících přímý vliv na definování nevyhovujícího bydlením (spáchaných proti osobě nebo členu její domácnosti pachatelem sdílejícím tuto domácnost), je fakticky širší oproti zúžení jen na 4 skutkové podstaty trestných činů.
Akceptováno částečně Ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) bude i na základě jiných připomínek a následných jednání o příloze č. 4 uvedeno v tomto znění:
"d) s tím, kdo
1. se proti osobě nebo členu její domácnosti dopustil činu povahy trestného činu, který zahrnoval nátlak, násilí nebo pohrůžku násilím, trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo trestného činu týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí, nebezpečného vyhrožování nebo nebezpečného pronásledování,
2. se proti osobě nebo členu její domácnosti dopustil činu povahy přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 zákona o některých přestupcích, nebo
3. byl vykázán ze společného obydlí postupem podle zákona o Policii České republiky nebo komu soud uložil povinnost předběžným opatřením v řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí podle zákona o zvláštních řízeních soudních.".
Předkladatel je přesvědčen, že je okruh skutků dostatečně široký, aby do něj spadaly rozličné podoby domácího násilí. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
487 Plzeňský kraj § 10 D 2. V odst. 5 písm. a) - c) uvedeného ustanovení je definováno v jakých věcech je Ministerstvo práce a sociálních věcí nadřízeným správním orgánem krajského úřadu.
Navrhováno v rámci ustanovení § 10 odstranit odst. 5, přičemž s odkazem na obsah odst. 1 písm. a) a odst. 4 předmětného ustanovení, by obecným nadřízeným správním orgánem krajského úřadu v rámci uvedeného zákona bylo výlučně Ministerstvo pro místní rozvoj.
Důvodem navrhované změny je sjednocení směřující k tomu, aby nadřízeným správním orgánem krajského úřadu v rámci správních řízení vedených dle navrhovaného zákona, bylo pouze Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Připomínka, resp. návrh ve vztahu k § 10 vychází ze skutečnosti, že MMR je tvůrcem a předkladatelem zákona o podpoře v bydlení a má ve své struktuře mj. Agenturu pro sociální začleňování, proto se jeví jako nesystémové, aby v některých, taxativně uvedených věcech bylo nadřízeným správním orgánem krajského úřadu Ministerstvo práce a sociálních věcí.
S navrhovanou úpravou obsahu § 10 by samozřejmě souviselo provedení navazujících změn, zejm. ve vztahu k ustanovením § 93 odst. 2, § 109 odst. 1, § 115, § 119 odst. 2, § 151 odst. 1 písm. b), § 154 odst. 2, § 157 odst. 4 navrhovaného zákona, kdy tam, kde je v rámci těchto uvedeno „Ministerstvo práce a sociálních věcí“, by bylo uvedeno „ministerstvo“, tedy Ministerstvo pro místní rozvoj. Vysvětleno Ministerstvo pro místní rozvoj postrádá podrobné znalosti nezbytné pro to, aby ve své gesci mohlo mít tak specializovanou činnost, kterou je asistence v bydlení. Proto je tato oblast svěřena do působnosti spolupředkladatele, kterým je Ministerstvo práce a sociálních věcí, které odborné znalosti v této oblasti má a které se na úpravě asistence i dalších nástrojů v zákoně o podpoře v bydlení významně podílelo. Do důvodové zprávy byly doplněny kompetence a oprávnění jednotlivých resortů. Zde uvádíme ty, které se týkají MPSV: Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví obsah úkonů při činnostech v rámci asistence, označuje akreditované programy vhodné pro další vzdělávání pracovníků asistence, stanoví standardy kvality poskytování asistence, provádí kontrolu asistence, přiznává příspěvek na asistenci kraji nebo hl. m. Praze, vyplácí příspěvky na asistenci kraji nebo hl. M. Praze, provádí u podporované osoby zápisy, změny a výmazy v evidenci, uděluje pověření k poskytování asistence pro kraje nebo hl. m. Prahu, nařizuje nebo samo činí potřebná opatření potřebná ke zjednání nápravy nesprávného postupu krajského úřadu při změně údajů o poskytovateli u asistence, může provádět kontrolu, zda poskytovatelé asistence, splňují podmínky pro udělení pověření a informuje krajský úřad o provedené kontrole, vyrozumí poskytovatele a krajský úřad o výmazu údaje o odnětí pověření a údaje o době, po kterou nemůže být poskytovateli opětovně uděleno pověření, vyplácí příspěvky na financování asistence krajům, stanoví způsob výpočtu výše finančních prostředků na financování asistence, vyplácí další prostředky na financování asistence krajům, má v evidenci přístup k údajům o všech bytech, má v evidenci přístup k údajům o všech potřebných a podporovaných osobách, má v evidenci přístup k jiným než veřejně přístupným údajům o poskytovatelích, může vytvořit seznam potřebných a má přístup k vyjádření o navýšení příspěvku na poskytování asistence. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Na předmětné připomínce trváme - s argumentací obsaženou v odůvodnění vypořádání, kde je uvedeno, že "Ministerstvo pro místní rozvoj postrádá podrobné znalosti nezbytné pro to, aby ve své gesci mohlo mít tak specializovanou činnost, kterou je asistence v bydlení", se neztotožňujeme a trváme na naší původní připomínce směřující k tomu, aby obecným nadřízeným správním orgánem krajského úřadu v rámci navrhovaného zákona bylo výlučně Ministerstvo pro místní rozvoj jako tvůrce a předkladatel uvedeného zákona. Ministerstvo práce a sociálních věcí je nadřízeným správním orgánem tam, kde má jednoznačné odborné znalosti a kde je třeba, aby mělo přehled o činnosti, která by mohla (při nedodržení podmínek zákona) znamenat překryv sociálních služeb a asistence, který je nežádoucí. Jedná se konkrétně o agendy pověření k poskytování asistence, příspěvku na poskytování asistence a kontroly poskytování asistence a souvisejících povinností a dalšího vzdělávání asistenčních pracovníků.
Poskytování asistence v bydlení bude nová samostatná aktivita zaměřená jen na pomoc a podporu v bydlení, zejména na udržení bydlení. Liší se tak od stávajících služeb dle zákona o soc. službách. Stávající legislativní rámec neumožňuje poskytování potřebného rozsahu činností a intenzity podpory prostřednictvím sociální práce či soc. služeb, včetně kvalifikace, kdy činnosti nemusí vykonávat sociální pracovník, a posiluje výkon kontroly oproti zákonu č. 108/2006 Sb.
Záměrem navrhované úpravy je, aby asistence nebyla závislá na dostupných kapacitách poskytovatelů sociálních služeb, protože poskytnutí asistence v bydlení je dle předkladatele klíčová činnost v rámci podpory v bydlení, proto je upravena v rámci tohoto návrhu zákona.
Sociální služby koexistují vedle poskytované asistence a nabízí podporu a pomoc nad rámec činností asistence, dle potřeb domácnosti. Asistence v bydlení je financována výkonově, paušální platbou za uzavřenou smlouvu. V rámci kontroly podpůrných opatření bude kontrolováno rovněž to, zda není podpora jedné domácnosti financována duplicitně, např. zda intervence v rámci poskytování asistence nejsou vykazovány i v rámci poskytování soc. služeb. Aktuálně je připravovaná novelizace zákona o soc. službách. Pokud nová koncepce umožní začlenění asistence, bude pod tento zákon v budoucnu podřazena, proto je již nyní tato agenda svěřena MPSV, aby v budoucnu nemuselo docházet k jejímu předávání. Nyní je ale třeba ji upravit samostatně v návrhu zákona o podpoře v bydlení a rozdělit agendy mezi dva spolupředkladatele.
488 Plzeňský kraj § 49 Z 3. Uvedené ustanovení se týká postupu ve vztahu k „Zápisu bytu do evidence“.
Navrhováno v rámci uvedeného ustanovení, vložit další odstavec (odst. 4) s textem: „Na zápis bytu do evidence se vztahuje postup podle části čtvrté správního řádu.“
Důvodem navrhované změny je výslovné stanovení skutečnosti, že v rámci procesu zápisu bytu do evidence se postupuje výlučně podle části čtvrté zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (§ 154 - §158). Vysvětleno Předkladatel je přesvědčen, že k závěru o použití části čtvrté správního řádu postačuje sám normativní text, který je doplněn o odůvodnění v DZ, kde se o použití části čtvrté výslovně píše – vizte odůvodnění § 47 [dříve § 49] in principio a odůvodnění § 47 odst. 1 v DZ [dříve § 49 odst. 1].
Správní a soudní praxe z důvodových zpráv běžně vychází, navíc bude kontaktním místům a krajským úřadům poskytována metodická pomoc ze strany MMR. (Bude-li to shledáno nezbytným, i formou závazných směrnic.) Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
489 Plzeňský kraj § 56 Z 4. „Výmaz údaje o úmyslu poskytovat v souvislosti s bytem podpůrné opatření“ a § 57 „Zápis údaje o úmyslu poskytovat v souvislosti s bytem podpůrné opatření“.
Navrhováno, aby v rámci ustanovení § 56 byl upraven „Zápis údaje o úmyslu poskytovat v souvislosti s bytem podpůrné opatření“ a až následně, v rámci ustanovení § 57 „Výmaz údaje o úmyslu poskytovat v souvislosti s bytem podpůrné opatření“.
Důvodem navrhované změny je zajištění posloupnosti a logické struktury uvedených zákonných ustanovení. Akceptováno jinak Pořadí § 54 a 55 [dříve § 56 a 57] se věnuje odůvodnění § 55 ve zvláštní části důvodové zprávy. Aby byla logika řazení zřejmější, provedeme následující doplnění textu důvodové zprávy (tučně):
"Ustanovení § 55 se navrhuje uvést až za ustanovením § 54 z toho důvodu, že se údaj o poskytovateli, který má v úmyslu poskytovat v souvislosti s bytem podpůrné opatření, zapisuje již při prvním zápisu bytu do evidence [§ 47 odst. 3 písm. b)]. Všechny byty v evidenci tak zpočátku mají zapsán údaj o úmyslu poskytovatele v souvislosti s bytem poskytovat podpůrná opatření. Kontaktní místo tento údaj vymaže podle § 54, pokud mu poskytovatel oznámí, že již nemá v úmyslu v souvislosti s bytem poskytovat podpůrná opatření, nebo pokud po dobu 5 let nebyl k bytu zapsán údaj o přiznání příspěvku na poskytování podpůrného opatření.
Přestože je možné, aby bylo v evidenci u bytu zapsáno i více poskytovatelů, předkladatel předpokládá, že zpravidla dojde nejprve k výmazu údaje o jednom poskytovateli, který již nebude chtít poskytovat podpůrná opatřeními v souvislosti s daným bytem, a až poté bude následovat zápis údaje o novém poskytovateli, který bude mít v úmyslu v souvislosti s bytem poskytovat podpůrná opatření. Proto se navrhuje uvést § 54 a 55 v tomto pořadí.". Souhlas s vypořádáním dne 25. 10. 2023.
490 Plzeňský kraj § 105 odst. 1 Z 5. Uvedené ustanovení upravuje tzv. hledisko seskupení osob, kdy dle písm. a) se stanoví, že krajský úřad nepřizná příspěvek na správu, na poskytování garancí nebo na poskytování podnájemního bydlení, jestliže vlastník bytu a nájemce (v případě poskytování garancí) nebo nájemce a podnájemce (v případě poskytování podnájemního bydlení), jsou osobami blízkými.
Navrhováno přesněji specifikovat termín „osoba blízká“, například s odkazem na ustanovení § 22 občanského zákoníku (z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v uvedeném ustanovení definuje kdo jsou osoby sobě navzájem blízké).
Důvodem navrhované změny je zajištění jednotného terminologického výkladu ve vztahu k obsahu uvedeného ustanovení. Vysvětleno Domníváme se, že není třeba přesnější specifikace, neboť jediný rozumný výklad slov "osoba blízká" je "osoba blízká podle OZ". Je to mu to tak proto, že pokud nedochází k výslovné specifikaci, je vždy nezbytné vyložit daný pojem v kontextu celého právního řádu. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
491 Plzeňský kraj § 33 D 1. V rámci textového označení tohoto ustanovení je uvedeno „Zohlednění neodůvodnitelné zátěže“, v rámci odst. 1 a odst. 2 předmětného ustanovení je uváděno slovní spojení „neodůvodněné zátěže“.
Navrhováno textové označení § 33 změnit na „Zohlednění neodůvodněné zátěže“.
Důvodem navrhované změny je oprava a terminologické sjednocení textového označení uvedeného zákonného ustanovení s obsahem jeho odst. 1 a 2. Akceptováno jinak Sjednoceno na "neodůvodnitelnou zátěž", kterýžto pojem používá § 16 zákona o pomoci v hmotné nouzi, jenž byl předlohou pro § 34 [dříve § 33]. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
492 Plzeňský kraj § 58 D 2. Uvedené ustanovení obsahuje výčet skutečností, které se oznamují prostřednictvím evidence.
Navrhováno jednotlivé skutečnosti, které mají být oznamovány prostřednictvím evidence, v rámci uvedeného ustanovení § 58 uvést strukturovaně pod písm. a) - e).
Důvodem navrhované změny je oprava a terminologické sjednocení textového označení uvedeného zákonného ustanovení s obsahem jeho odst. 1 a 2. Neakceptováno Rozdělení do jednotlivých písmen není možné provést bez úvodní části ustanovení, předřazení současného závěru ustanovení do úvodní části ustanovení by znamenalo změnu slovosledu, která by navozovala jiný důraz ve větě, který se neztotožňuje s důrazem předkladatele. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
493 Plzeňský kraj § 59 D 3. Uvedené ustanovení obsahuje text: „Kontaktní místo vloží do evidence nové fotografie bytu, neodpovídá-li fotodokumentace bytu v evidenci současnému stavu bytu“.
Navrhováno uvedené ustanovení z textu návrhu zákona odstranit, neboť již z ustanovení § 52 písm. b), které se týká provádění změn údajů v evidenci kontaktním místem, vyplývá, že pokud při své úřední činnosti dojde kontaktní místo k závěru, že údaje mj. podle § 47 odst. 2 písm. g), tj. „fotodokumentace bytu“ neodpovídají skutečnosti, provede kontaktní místo změnu těchto údajů v evidenci (vložením do evidence nových, aktuálních fotografií bytu).
Důvodem navrhované změny je odstranění duplicity obsahu zákonných ustanovení. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
494 Plzeňský kraj § 79 D 4. Uvedené ustanovení upravuje rozsah informační povinnosti poskytovatele podporovaného obecního bydlení, ve vztahu k podporované osobě, včetně určení lhůty realizace informační povinnosti.
Navrhováno v § 79 odst. 1 za slovní spojení určující lhůtu k předání informace: „do 15 pracovních dnů“, uvést zpřesnění ve vztahu k počátku běhu uvedené lhůty, tj. „od data, kdy se poskytovatel dozvěděl“ (o prodlení podporované osoby s platbou nebo o stížnosti na podporovanou osobu).
Důvodem navrhované změny je zpřesnění textu ve vztahu k počátku běhu lhůty v rámci předmětného ustanovení. Neakceptováno Navrhované doplnění je nadbytečné. Prodlení nájemce s platbou nájemného nebo nákladů na služby se pronajímatel dozví nebo může dozvědět tím, že nastane předem ujednaný den splatnosti, aniž by předtím nájemce zaplatil. Rovněž o stížnosti se samozřejmě pronajímatel dozví okamžikem, kdy mu byla sdělena.
V tomto smyslu bude doplněna DZ. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
495 Sdružení nájemníků ČR
(SON) Část druhá, hlava I D Navážeme-li na obsah a pojmy v navrhovaném zákoně, naše organizace poskytuje jak základní poradenství, tak poradenství specializované (tj. pomoc s hledáním bytu, právní poradenství, dávkové poradenství, dluhové poradenství), a to prostřednictvím odborných poradců a advokátů s dlouholetou praxí, kteří jsou pravidelně proškolování, příp. sami působí jako lektoři. Současný stav poskytování poradenství se nepotýká s problémy, o kterých se zmiňuje důvodová zpráva. Bytové poradenství, nejenom v rámci naší organizace je systémové, vysoce odborné a rozhodně máme přehled o všech dostupných možnostech řešení bytového (příp. s tím souvisejícího finančního) problému klienta, a to ve všech krajích. Většina organizací, které se dlouhodobě pohybují v dané oblasti jsou spolu v kontaktu a spolupracují. Problém jsou ony „dostupné možnosti řešení“, resp. dostupnost bydlení a možnosti získat dostupný, tj. zaplatitelný byt.
Ve vytvoření „kontaktních míst pro bydlení“ a tedy desítky nových „úřadů“, ze kterých budou desítky či stovky zaměstnanců odkazovat klienty na osoby, které poskytují „specializované poradenství“ v lokalitě (tj. v podstatě na ty samé osoby, které ho poskytují i dnes), tak nevidíme pro občany žádnou přidanou hodnotu. Představa, že občan vyřeší svůj bytový problém z jednoho místa je vyvrácena již v samotném návrhu zákona a v principu fungování KMB. Již nyní se na nás obracejí lidé, kteří ve stávajících KMB potřebné informace nezískali nebo byly nesprávné (a to se vším respektem k těm, kteří znalosti v dané oblasti mají). V současné praxi ani v zákoně není zřejmá hranice mezi základním a specializovaným poradenstvím. Problém je a bude samotná kvalifikace a požadavky na vzdělání zaměstnanců KMB, které mají být stanoveny vyhláškou (zatím tedy neznámého obsahu). S ohledem na to, co vše bude muset v rámci své činnosti (poradenské, kontrolní, IT atd. ) zaměstnanec KMB znát (stavební a hygienické předpisy, právní předpisy vztahující se k bydlení, předpisy související s poskytováním sociálních služeb atd.) bude velmi náročné takové množství „nových“ kvalifikovaných zaměstnanců pro obce zajistit. Vysvětleno Kontaktní místa pro bydlení mají vzniknout na každém ORP z důvodu pokrytí dostupné podpory v bydlení napříč Českou republikou. Základní, méně komplikované zakázky pomohou vyřešit přímo pracovníci KMB, na specializované poradenství se poté budou odkazovat pouze ty zakázky, které budou vyžadovat obsáhlejší odborné poradenství. Tento fakt naopak uleví stávajícím poskytovatelům specializovaného poradenství, kteří nebudou nuceni čerpat své kapacity na zakázky nevyžadující takovou míru odbornosti. Pracovníci KMB budou mít na základě zákona č. 312/2002 Sb. jasně danou povinnost vzdělávání, přičemž bude pamatováno na to, aby nedocházelo ke dvojkolejnosti vzdělávání a nepřiměřenému zatížení pracovníků a úřadů ORP. Samotné vzdělávání zaměstnanců KMB pak bude postaveno na praxi již fungujících KMB napříč Českou republikou, a to jak z projektů ESF, Operačního programu Zaměstnanost, tak z vlastního financování konkrétních obcí.
496 Sdružení nájemníků ČR
(SON) Obecně D Další činností KMB by měla být evidence „žádostí o podpůrné opatření“ a stručně řečeno spolupráce s poskytovali podpůrných opatření při jejich zajištění. Každé zajištění „podpůrného opatření“ má však již vazbu na konkrétní byt. Byty ale v současné době obce buď vůbec nemají nebo jich mají nedostatek. Volné byty mají pouze některé obce a jedná se spíše o jednotky, rozhodně ne desítky. Domníváme se, že bez toho, aniž by na konci pomyslného řetězce vstupu klienta do KMB a zajištění podpůrného opatření byl BYT, nemá takto nákladný a administrativně náročný „projekt“ vůbec smysl realizovat. O tom, v jakém stavu je současná bytová výstavba (zejména u obcí) všichni víme a nelze očekávat, že by se během několika následujících let situace nějak významně změnila k lepšímu. Množství dostupných bytů musí být řádově tisíce, aby mělo smysl se vážně zabývat myšlenkou nějakého jednotného řešení, které by v praxi opravdu fungovalo a lidem pomohlo. Pokud bude zákon v této formě realizován, pak následujících min. 7 – 10 let (a to jsme optimisté) nebudou zaměstnanci KMB dělat nic jiného než evidovat žádosti o podpůrné opatření a sem – tam (v jednotkách případů) je realizovat. Má-li KMB fungovat obdobně jako doposud, tedy poskytnou klientovi informaci o tom, kdo mu v jeho bytové situaci poradí a zaevidovat žádost o byt (nebo v budoucnu o „podpůrné opatření“), pak s ohledem stav „stání kasy“ se jedná opravdu o luxus, který si v současné době podle našeho názoru, bohužel, nemůžeme dovolit. Výstavba obecně stagnuje a nelze očekávat, že se počet bytů v následujících letech zvýší, zavádět novou evidenci či registr osob, které potřebují pomoc nemá podle našeho názoru smysl za situace, kdy jim reálně pomoc nebude moci být zajištěna. Vysvětleno Co se týče absence vhodného bytového fondu, předkladatel je i díky spolupráci se Svazem měst a obcí ČR informován o tom, že 69 % obcí hodnotí svůj bytový fond jako nedostatečný a že stavět nebo rekonstruovat své byty chce 72 % obcí (Šetření obecního bydlení realizované SMO ČR, kterého se zúčastnilo 242 obcí). Předkladatel proto z Národního plánu obnovy uvolní 1,5 miliardy Kč na přípravu projektů nejen na bydlení, nabídne obcím experty na projekty bytové výstavby aj. Předkladatel připravuje rovněž další kroky v oblasti investic do bydlení, které přinesou podporu dostupného bydlení v ČR, rozšíření bytového fondu obcí, vznik návratných finančních nástrojů, dlouhodobou podporu bytové výstavby a rekonstrukcí, spolupráci obcí, finančního sektoru a developerů a investiční know-how a finance pro obce. Ze státního rozpočtu by do investic měly směřovat 2 mld. do roku 2025, z Národního plánu obnovy 8 mld. Kč v příštích letech, možné investice ze soukromých a dalších zdrojů by mohly být 10 a více mld. Kč.
497 Sdružení nájemníků ČR
(SON) Část pátá, hlava III D Ohledně „podpůrných opatření“ máme tyto konkrétní připomínky a „dotazy“, na které zákon neodpovídá nebo je neřeší, přičemž se v praxi zcela běžně vyskytují:
Předně, nájem bytu a domu tam, kde je účelem nájemní smlouvy zajištění bytových potřeb nájemce, má zvláštní právní úpravu v Pododdíle 2 ust. § 2235 a násl. občanského zákoníku. Celý tento „pododdíl“ má donucující povahu, což vyplývá hned z úvodního ustanovení § 2235:
„Zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.“
Dále pak z ust. § 2239
Nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená“.
Od zvláštních ustanovení o nájmu byt a domu se tedy nelze odchýlit ani dohodou pronajímatele a nájemce v neprospěch nájemce.
1) Poskytování podnájemního bydlení
Nájemcem bytu, jehož účelem je zajištění bytových potřeb může být pouze fyzická osoba. Právnická osoba je pouhou právní fikcí a ze své podstaty bydlet nemůže (stejně jako nemůže mít příbuzné, členy domácnosti, děti ... apod.) Vzhledem k tomu, že obec (jako právnická osoba) nemůže být v postavení nájemce bytu, kdy účelem nájmu je zajištění bytových potřeb, nemůže dát obec/nájemce dát byt za tím samým účelem do podnájmu (!). Pokud vlastník bytu pronajme byt právnické osobě za účelem toho, aby jej dále pronajala (a nikoliv, aby jej sama k bydlení užívala, což právnická osoba ani ze své podstaty nemůže) jedná se o zneužití práva a obcházení zákona. Tato situace byla již mnohokrát judikována a popsána.
V ust. § 74 je účelem podnájmu „uspokojování bytových potřeb potřebného“… obáváme se, že i následují ustanovení Hlavy III. nejsou v souladu se stávajícím občanským zákoníkem a celá tato pasáž je, řekněme, „nedokončená“ a nevhodně pojata. Vysvětleno Zneužitím práva a obcházením zákona by bylo, kdyby se podnájmem sledovalo snížení ochrany práv bydlící osoby. Už vzhledem k tomu, že účelem podpůrného opatření podnájemního bydlení je poskytnout bydlení lidem, které by jinak na vyhovující bydlení nedosáhli (resp. si ho neudrželi), a že bude na základě zásadní připomínky č. 289 MSp výslovně uvedeno, že podnájemce bude požívat stejnou ochranu jakou požívá nájemce bytu, nelze hovořit o zneužití práva, neboť bude dosaženo účelu právní úpravy, tj. využití bytu k bydlení, ani o obcházení zákona, neboť podnájemce bude požívat stejnou ochranu jako nájemce. Zároveň nelze hovořit o zneužití práva a obcházení zákona z toho prostého důvodu, že zákon o podpoře v bydlení bude takové uspořádání právních vztahů předpokládat. I kdyby tedy podle obecné právní úpravy takové uspořádání právních vztahů možné nebylo, o čemž předkladatel přesvědčen není z výše uvedených důvodů, zvláštní právní úprava zákona o podpoře v bydlení by měla před obecnou právní úpravou přednost podle základního výkladového pravidla lex specialis derogat legi generali, díky čemuž by takové uspořádání právních vztahů umožnila.
Předkladatel je připraven zabývat se konkrétními návrhy na "dokončení" části páté hlavy III a vypořádat se s konkrétními námitkami údajných rozporů s obecnou právní úpravou. (Vždy je však pamatovat na to, že zvláštní zákon může stanovit odchylky od obecné právní úpravy.)
498 Sdružení nájemníků ČR
(SON) § 74 odst. 2,
§ 75 odst. 2 D Proč má být nájemní smlouva uzavřena min. na 2 roky a podnájemní na rok (co když nájem nebo podnájem skončí dříve...nebo tak, že podnájem nebude moci být uzavřen na celý rok, ale jen např. na 9 měsíců…? To tedy nebude možné…? Pronajímatel bude mít ale nárok na nájemné…, Vysvětleno
Jelikož se příspěvky poskytují až na 2 roky (a přezkum další potřebnosti probíhá až ke konci tohoto období), domníváme se, že stanovení minimální doby trvání nájemní smlouvy na 2 roky je odpovídající. Pokud by došlo k uzavření nájemní smlouvy na pouhý rok a domácnost by nadále potřebovala podporu, neměl by pronajímatel povinnost uzavřít smlouvu s poskytovatelem i na následující rok, což předkladatel považuje za riskantnější situaci. Během trvání nájemní smlouvy může nájemce uzavřít více podnájemních smluv. Předpokládáme, že nájemní smlouva bude dlouhodobá. Bude pak na nájemci, aby zajistil, že do pronajatého bytu sežene podnájemce.
499 Sdružení nájemníků ČR
(SON) § 74 odst. 3 písm. c) D Jaký způsobem bude nájemce napomáhat pronajímateli „při řešení sousedských vztahů“, když mezi pronajímatelem a podnájemcem žádný práv vztah není… jaké právní prostředky k tomu bude moci použít? Vysvětleno Nájemce k tomu může využít zplnomocnění obsažené již v nájemní smlouvě, popřípadě v jiné smlouvě, které si pronajímatel a nájemce mohou sjednat. Způsoby napomáhání jsou pak na nájemci. Může se jednat o situace, kdy si pronajímateli stěžují sousedé na chování uživatele byu (podnájemce), nájemce v takové situaci řeší případnou komunikaci se sousedy a případné stížnosti za pronajímatele, kterému jsou adresovány. Přesná specifikace činností poskytovatele bude obsažena ve standardech kvality poskytování podnájemního bydlení.
500 Sdružení nájemníků ČR
(SON) § 76 D Zajímavé je také ustanovení § 76, které je nesprávné… neboť podnájem končí nejpozději s nájmem (§ 2278 Oz) to je podstata akcesorického vztahu, podnájem je odvozen vždy od nájmu (není-li nájem, není podnájem). Vysvětleno Ustanovení stanoví zvláštní právní úpravu, která se týká zvláštního určení okamžiku skončení nájmu, nikoliv okamžiku skončení podnájmu. Nejméně tříměsíční odklad skončení nájmu se navrhuje stanovit právě proto, že jinak by skončením nájmu mohl podnájem skončit příliš náhle.
501 Sdružení nájemníků ČR
(SON) § 4 odst. 2,
Příloha č. 1 bod 1 D Bytem se podle ust. § 2236 rozumí
1) „místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor.
2) Skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci.“
Podle obsahu navrhovaného zákona však takový prostor za vhodný byt nebude považován...? Také definice „přelidněného“ bytu je poněkud nešťastně pojata a nemá vazbu na současné znění občanského zákoníku… Co když se ke zvýšení počtu v domácnosti nájemce dojde způsobem uvedeným v § 2272 OZ. Nájemce má právo ve své domácnosti přijímat kohokoliv. Pouze tehdy, pokud přijímá někoho jiného než osobu blízkou (§ 22 OZ) nebo jde o případy zvláštního zřetel hodné, pak teprve tehdy je dán prostor pronajímateli dát s přijetím jiné osoby do bytu souhlas, to se však v praxi děje minimálně. Navíc, podle zákona o evidenci občanů je nájemce oprávněný rozhodnout o tom, kdo bude v bytě hlášen k trvalému pobytu (nikoliv vlastník bytu). Počet osob v domácnosti nájemce se v průběhu roku může několikrát změnit. Tyto shora uvedené situace, resp. jejich důsledky, navrhovaný zákon vůbec neřeší. Vysvětleno
Ano, takový prostor totiž není bytem, a proto ani nemůže být vhodným bytem. Není úmyslem předkladatele, aby podporoval zabydlování osob do prostor, které k tomu nejsou určeny podle veřejného práva (typicky kolaudací), a tím méně do prostor, které ani nejsou způsobilé k tomu, aby byly podle veřejného práva určeny k bydlení. Připomínkovým místem podtržené části § 2236 občanského zákoníku slouží samozřejmě k tomu, aby i nájemce takových prostor byl chráněn stejně jako nájemce bytu. Neznamená to však, že by měl stát takové protiprávní jednání podporovat.
Popisované situace ohledně přijímání osob do své domácnosti návrh zákona neřeší, neboť nemá ambici je řešit. Počet členů domácnosti se řeší pouze při párování domácnosti s (vhodným) bytem, resp. při přiznávání příspěvku na správu nebo na poskytování podpůrného opatření. Změny počtu členů domácnosti v průběhu poskytování podpůrného opatření se již neřeší, právě proto, že se počet členů domácnosti může měnit a bylo by nemravné (fakticky) postihovat podporovanou osobu např. za to, že přijala jako člena domácnosti vlastní novorozeně, osiřelou neteř nebo prastrýce vyžadujícího kvůli zhoršení zdravotního stavu intenzivnější péči.
502 Sdružení nájemníků ČR
(SON) § 68 odst. 1 a 3 D Poskytování garancí
Smlouva o spolupráci má být uzavřena mezi poskytovatelem garancí a vlastníkem bytu (z textu zákona však vyplývá, že poskytovatel garancí a poskytovatel podnájemního bydlení nemusí být vždy totožné osoby…). Mezi nájemcem a poskytovatelem garancí nebude žádný právní vztah. Z pohledu nájemce bude poskytovatel garancí tedy osobou, která je v obdobném postavení jako zmocněnec (?). Ovšem zmocněnec pronajímatele, nikoliv nájemce. Za nájemce tedy nebude moci vystupovat ani na úřadu práce, ani při řešení „sousedských vztahů“, ani při zajišťování a uplatňování náhrady škody…. apod. (§ 68 navrhovaného zákona) Vysvětleno Poskytovatel garancí nebo podnájemního bydlení může napomáhat vlastníkovi bytu s komunikací s Úřadem práce ČR na základě smlouvy o spolupráci. Ve smlouvě o spolupráci může být sjednáno zastoupení vlastníka poskytovatelem. V takovém případě poskytovatel vydává příslušná potvrzení (například evidenční list apod.), která Úřad práce vyžaduje, namísto vlastníka. Pokud toto zastoupení sjednané není, smlouva o spolupráci zavazuje poskytovatele k nápomoci, kdy, stejně jako kterýkoliv jiný subjekt, může například blíže vysvětlit vlastníkovi, co po něm nájemce, resp. Úřad práce ČR chce za listiny a jak mají dané listiny vypadat apod., aby byl nájemci vyplacen příspěvek na bydlení. Přesná specifikace činností poskytovatele bude obsažena ve standardech kvality poskytování garancí.
503 Sdružení nájemníků ČR
(SON) Část pátá, hlava III D Pokud nájemce nebude dobrovolně spolupracovat a bude nečinný nebo zmizí „neznámo kam“, nebude hradit nájemné, co dál? Výpověď z nájmu lze dát pouze způsobem upravených v ust. § 2288 a § 2291 OZ, výpovědní důvody nelze rozšiřovat (§ 2235, § 2239 OZ). Pokud bude nájemci doručena výpověď z nájmu, má 2 měsíce od jejího doručení na podání žaloby na přezkum výpovědi k příslušnému soudu…
Poskytovatel garancí bude zastupovat pronajímatele i v řízení u soudu?
Kdo bude hradit náklady za právní zastoupení pronajímatele?
Kdo uhradí pronajímateli dlužné nájemné, dluh za spotřebované služby, náhradu škody nad rámec „dvojnásobku měsíčního nájemného podle cenové mapy nájemného“? Výpovědní doba z nájmu bytu je 3 měsíce, v případě okamžitého ukončení nájmu (§ 2291) je nájemce povinen odevzdat nejpozději na konci následujícího měsíce, ovšem v obou případech pouze tehdy, pokud nepodá žalobu na přezkum k soudu. Pak v bytě může „zdarma“ bydlet celý rok i déle na náklady pronajímatele, který se dluhu za nájemcem stejně nedomůže, není-li mu co vzít, což lze zejména v případech sociálně slabších občanů, na něž zákon cíli, reálně očekávat.
Výše „garanční plnění“ je pro vlastníka bytu absolutně nedostatečná až demotivující. Nehledě na to, komu byt bude „fakticky“ poskytovat k bydlení. Pokud se má vlastník bytu zavázat na 2 roky (!) a výše garančního plnění bude max. dvojnásobek měsíčního nájemného, pak tento systém, bohužel, nebude fungovat.
Např. Městská nájemní agentura (MNA) v Praze za dobu své 2leté činnosti získala k dispozici 48 bytů, tj. jeden činžovní dům. V září roku 2022 jich měla k dispozici 43. Za necelý rok tedy MNA přibylo pouhých 5 bytů (!). A to zdaleka ještě není systém tak administrativně náročný, jak je navrhováno v zákoně… V ČR existují společnosti, které se správou bytů a jejich dalším pronájmem věnují daleko efektivněji a výhodněji pro jejich vlastníka, než je uvedeno v návrhu zákona. Dokážou garantovat vlastníkovi veškeré náklady, které mu s nájmem vzniknou, dokážou si prověřit nájemce a získat max. výši kauce. Jejich jednání není sice v souladu se zákonem a po právu, ale z pohledu vlastníka bytu, který jej poskytuje k pronajmu za účelem generovat zisk, je tato skutečnost lhostejná (viz. např. www.dokonalynajemnik.cz, www.perfektninajemnik.cz. … apod.). Podle stávajícího návrhu zákona nebude mít vlastník žádnou motivaci byt obci poskytnout. Vysvětleno Ano, v případě zmizení nájemce "neznámo kam" nebo i prostého nehrazení nájemného se použije obecná právní úprava občanského zákoníku, popřípadě i občanského soudního řádu, dojde-li k uplatňování práv u soudu.
Pokud se na tom vlastník bytu a poskytovatel na rámec požadavků zákona a prováděcích právních předpisů zvlášť nedohodnou, nebude poskytovatel zastupovat vlastníka bytu u soudu. Taková dohoda je však možná a lze ji samozřejmě zahrnout i do smlouvy o spolupráci.
Dlužné nájemné, dluh za spotřebované služby, náhradu škody nad rámec "dvojnásobku měsíčního nájemného podle cenové mapy nájemného" uhradí buď poskytovatel, pokud se ve smlouvě o spolupráci zavázal k vyššímu než minimálnímu garančnímu plnění ("dvojnásobku měsíčního nájemného podle cenové mapy nájemného" je totiž pouze minimální rozsah ujednaného garančního plnění), nebo je ponese vlastník bytu sám, pokud nebo dokud je nevymůže od nájemce nebo bývalého nájemce. Např. Romodrom o.p.s. a Nová možnost poskytují vlastníkům bytů již v současnosti neomezené ručení za dluhy nájemce, což je dokladem toho, že některé subjekty budou ochotny nabídnout i vyšší než minimální rozsah garančního plnění (ručení).
Navíc pokud budou vlastníkovi bytu připadat garance jako nedostatečné, může byt pronajmout poskytovateli za účelem dalšího podnájmu potřebným (podpůrné opatření podnájemního bydlení). Pro vlastníka bytu je toto podpůrné opatření výhodnější už proto, že výpadek platební morálky osoby bydlící v bytě (podnájemce) neovlivní jeho právo na úhradu nájemného poskytovatelem. Samozřejmě však bude záležet na tom, zda o poskytování podnájemního bydlení ve vlastníkově bytě bude mít zájem některý z poskytovatelů.
MNA měla předem schválený rozpočet a personální kapacity a zabydlování bylo omezené dostupností sociální práce v rámci doplňkové sítě sociálních služeb. Proto nedocházelo k zasmluvňování velkého objemu bytů, přestože vlastníci MNA oslovovali s žádostmi o spolupráci.
Kombinaci garancí, tak jak je navrženo v zákoně, preferuje většina majitelů (zdroj: reprezentativní výzkum MEDIAN z podzimu 2022); výzkum se dotazoval více než 1000 majitelů bytů na jejich motivace a testoval preference u sady možných nástrojů - k nejvíce preferovaným motivačním nástrojům určeným na podporu pronájmu bytů patřily zejména garance plateb nájmů (57 %) a garance finanční kompenzace škod (44 %). V případě pronájmu nemovitosti by majitelé uvítali uzavření smlouvy s obcí či státem (53 %). Již méně preferovány byly dlouhodobě působící neziskové organizace (11,3 %) a důvěryhodné realitní agentury či pobočky Úřadu práce (shodně 5,1 %). Vybrat si konkrétního nájemce je pro více než 90 % vlastníků důležité (přes 60 % velmi důležité). Pokud by byl garanční program nastaven dle preferencí majitele, pak by se do něj zapojila polovina dotázaných majitelů. Garanci za škody a ušlý nájem majitelé chtěli výrazně více než jiné pobídky, navíc v kombinaci s právem volby nájemníka a ideálně obcí coby prostředníkem. Mezi zmiňované obavy patřil strach z poškození bytu a dluhů. Zákon přesně na tyto potřeby reaguje.
504 Sdružení nájemníků ČR
(SON) § 9 D Cenová mapa nájemného (§ 9).
Nepředpokládá se změna občanského zákoníku nebo změna nařízení vlády č. 453/2013 Sb., lze tedy tomu rozumět tak, že cenové mapy nájemného budou „fungovat“ pouze pro účely navrhovaného zákona? Pokud ano, pak tedy bude zaveden další „druh“ nájemného, který situaci na trhu s nájemními byty pouze zkomplikuje. Cenové mapy nájemného mají podle našeho názoru smysl pouze tehdy, pokud budou závazné pro všechny pronajímatele a nájemce stejně, jako je tomu např. v Německu. Vysvětleno Cenová mapa bude používána pro účely tohoto předpisu. Zda bude cenová mapa převzata i pro účely dalších předpisů, nedokáže předkladatel zhodnotit. V tento okamžik však cenová nemění OZ, ani uvedené nařízení vlády, ani jiné předpisy. Její možné využití do budoucna pro dané nařízení vlády však nevylučujeme, pokud se to bude jevit jako vhodné.
Zákon o podpoře v bydlení odkazuje na cenové mapy, které budou schválené vládou a zveřejněné na internetových stránkách Ministerstva financí. Pro detailní a aktuální informace týkající se připravovaných cenových map je nezbytné se obrátit na gesčně příslušné Ministerstvo financí (Martina.Sieber@mfcr.cz). Pozn.: Na základě jiných připomínek bude nakonec podle § 10 vydávat cenové mapy nájemného pro účely systému podpory v bydlení MMR vyhláškou. Nicméně platí, že bude vycházet z dat, která shromáždí a zpracuje MF.
505 Sdružení nájemníků ČR
(SON) Obecně D Poptávka po nájemních bytech neklesá, je tomu přesně naopak, proto se i cena nájemného stále zvyšuje, meziročně o cca 20 % – 30 % (bez ohledu na ustanovení § 2249 v občanském zákoníku, podle něhož může pronajímatel navrhnou zvýšení nájemného pokud navržené nájemné spolu s tím, ke kterému došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než 20%) Vzhledem k tomu, že se standartně uzavírají nájemní smlouvy na rok, je obrana nájemce proti zvyšování nájemného nad rámec zákona prakticky nulová. Nulová je i obrana nájemce proti ostatním protiprávním jednáním pronajímatele. Pronajímatel je v dnešní době k nájemci v pozici „ber nebo nech být“. Paradoxně na tuto „politiku“ pak přispíváme všichni prostřednictvím příspěvku na bydlení. Dokud nebude existovat pro všechny závazná cenová mapa nájemného, tak jak tomu je např. v Německu a nevyřeší se situace s řetězením nájemních smluv na dobu určitou, situace se, podle našeho názoru pro většinu nájemců nezmění a stále budou žít v nejistotě. Je potřeba, aby se posílila pozice nájemců, kteří chtějí v bytech bydlet dlouhodobě ruku v ruce s pozicí pronajímatelů ve vztahu k nájemcům, kteří své povinnosti z nájemní smlouvy neplní. Vzato na vědomí Předkladatel sdílí názor připomínkového místa, že krátkodobé nájemní smlouvy nepředstavují stabilní bydlení, nicméně toto není předmětem navržené úpravy. MMR ve spolupráci s MSp však na nové úpravě nájemních vztahů paralelně pracuje.
506 Sdružení obcí Libereckého kraje Obecně D Sdružení obcí Libereckého kraje (SOLK) zásadně nesouhlasí s navrženým zněním návrhu zákona o podpoře bydlení. Dle našeho názoru je k podpoře bydlení kompetenčně příslušné MPSV a věcně příslušným státním úřadem je ÚP ČR. Dovolujeme si požádat, aby byl návrh zákona o podpoře v bydlení stažen z procesu připomínkování a vrácen MMR k přepracování s tím, že kontaktními místy ve smyslu zákona budou kontaktní pracoviště krajských poboček ÚP ČRl. Nadřízeným správním orgánem kontaktního místa ve smyslu návrhu zákona budou místo krajských úřadů krajské pobočky ÚP. Neakceptováno Změna navrhovaná v připomínce by znamenala kompletní změnu koncepce systému navrhovaného zákonem. Úřad práce ČR, resp. jeho pobočky a územní pracoviště, sice zajišťují některá opatření, na která odkazuje návrh zákona (zejména dávkovou podporu), těžiště jejich činnosti je však v současnosti právě v oblastech dávkové podpory a podpory zaměstnanosti, nikoliv v poradenství zaměřeném na bydlení. Oproti tomu kontaktní místa pro bydlení budou pracovat i s dalšími oblastmi, neboť v systému zákona plní důležitou poradenskou a koordinační roli, např. v navázání na specializované poradenství (právní, dluhové, realitní), a plní rovněž další úkoly v oblasti koordinace poskytování garancí, podnájemního bydlení nebo asistence v bydlení. Zároveň budou kontaktní místa úzce spolupracovat s obcemi, a to jak na úrovni ORP, tak na úrovních nižších. Nepůjde přitom pouze o oblast sociálních věcí, ale i o oblast správy majetku, zejména bytového fondu. To vše by znamenalo nové agendy a nové dovednosti, které současný rejstřík činností Úřadu práce ČR neobsahuje. Vzhledem k dlouhodobému personálnímu deficitu, který již nyní způsobuje opožďování výplaty dávek, a značným změnám v oblasti digitalizace Úřadu práce ČR a jím spravovaných agend, není technicky a kapacitně proveditelné přidání nových agend v časovém horizontu, který je potřebný pro implementaci zákona. Zavedení nových systémů a aplikací bude trvat několik let, souběžné zavádění nových procesů a agend není v silách Úřadu práce ČR, aniž by byla ohrožena probíhající digitalizace a další změny.
Zákonem navrhované procesy vychází v maximální možné míře ze systému přenesené působnosti, s jehož zajištěním mají naopak krajské úřady více zkušeností než zmiňovaný Úřad práce ČR, neboť jsou osvědčeným výplatním místem pro finanční prostředky ze státního rozpočtu (jako příklad lze uvést vyplácení 183 miliard korun ročně ze státního rozpočtu přibližně 10 tisícům subjektů v regionálním školství zřizovaných územně samosprávnými celky). Registrace poskytovatelů asistence a garancí je zase blízká agendě budování krajských sítí v sociálních službách. Systém se zapojením krajských úřadů se tak jeví jako nejvhodnější vhledem ke zkušenostem, kterými krajské úřady disponují a mohou je přenést do hladkého spuštění navrhované agendy, což potvrdila i externí vícekriteriální analýza možných variant, kterou si MMR nechalo zpracovat.
Krom aspektu přetíženosti a nové dosud nerealizované agendy je v případě kontaktních míst pro bydlení důležitá také skutečnost potvrzená výzkumy STEM/MARK pro MPSV (2022), tedy že obyvatelé ČR vnímají pobočky Úřadu práce ČR jako stigmatizované a výrazně preferují obce jako místa, kam by šli řešit svou problematickou situaci v oblasti bydlení.
507 SMOČR Obecně Z Nedostatečný bytový fond a podpora výstavby
Cílem zákona o podpoře v bydlení je zavedení systémové podpory získání a udržení bydlení pro osoby v bytové nouzi a osoby ohrožené bytovou nouzí a zvýšení dostupnosti nájemního bydlení. Zákon samotný vede k dosažení tohoto cíle jen částečně. Z pohledu obcí, z nichž většina již nyní realizuje aktivní bytovou politiku, je nutnou podmínkou k dalšímu rozvoji podpory bydlení především rozvoj obecních bytových fondů. Návrh motivačních nástrojů soukromých pronajímatelů považujeme za zajímavý, nicméně v zásadě doplňkový nástroj k rozšíření množiny disponibilních bytů pro zajištění bytových potřeb cílové skupiny. Za těžiště bytové politiky považuje Svaz především obecní bytové fondy a apeluje na ministerstvo a jím zřizované organizace k dalšímu rozvoji dotačních a jiných finančních nástrojů podporujících výstavbu obecních bytových domů. Vysvětleno Předkladatel je i díky spolupráci se Svazem měst a obcí ČR informován o tom, že 69 % obcí hodnotí svůj bytový fond jako nedostatečný a že stavět nebo rekonstruovat své byty chce 72 % obcí (Šetření obecního bydlení realizované SMO ČR, kterého se zúčastnilo 242 obcí). Předkladatel proto z Národního plánu obnovy uvolní 1,5 miliardy Kč na přípravu projektů nejen na bydlení, nabídne obcím experty na projekty bytové výstavby aj. Předkladael připravuje rovněž další kroky v oblasti investic do bydlení, které přinesou podporu dostupného bydlení v ČR, rozšíření bytového fondu obcí, vznik návratných finančních nástrojů, dlouhodobou podporu bytové výstavby a rekonstrukcí, spolupráci obcí, finančního sektoru a developerů a investiční know-how a finance pro obce. Ze státního rozpočtu by do investic měly směřovat 2 mld. do roku 2025, z Národního plánu obnovy 8 mld. Kč v příštích letech, možné investice ze soukromých a dalších zdrojů by mohly být 10 a více mld. Kč. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Bereme na vědomí. SMO ČR však od začátku konstatuje, že dostatečný bytový fond je však jedním z hlavních předpokladů úspěšné implementace zákona. V souvislosti s tím požadujeme zveřejnění výzev na zmiňované investice a co nejdříve a rovněž o konzultaci jejich podmínek se zástupci SMO ČR.
508 SMOČR Obecně Z Financování kontaktních míst pro bydlení a podpůrných opatření
Zákon klade na samosprávu vysoké finanční nároky, přičemž vznik kontaktních míst pro bydlení je navzdory dobrovolnosti deklarované v programovém prohlášení vlády povinným institutem. Výkon činnosti kontaktních míst pro bydlení je dle návrhu přeneseným výkonem státní správy. Se zavedením tohoto institutu proto z pohledu obcí lze souhlasit pouze v případě jeho plného finančního krytí ze státního rozpočtu. Připomínky Svazu k návrhu kalkulace příspěvku na výkon státní správy vykonávané kontaktními místy pro bydlení v RIA byly zohledněny. Nutnou podmínkou je však souhlasné stanovisko Ministerstva financí a skutečná alokace státního rozpočtu v uvedené výši. Požadujeme uvedení nákladů na realizaci navržených opatření do střednědobého výhledu státního rozpočtu na roky 2025-2026. Vysvětleno Výkon působnosti kontaktního místa pro bydlení (KMB) bude novou správní činností vykonávanou v přenesené působnosti. Předkladatel je vázán aktuálními pravidly pro kalkulaci příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti; u kontaktních míst např. navrhuje 100% krytí vypočítaných nákladů agendy v přenesené působnosti, RIA navíc obsahuje popis postupného náběhu systému v letech 2025 a 2026. Předkladatel si je vědom, že míra krytí nákladů se postupem času snižuje, neboť aktuální způsob výpočtu příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti neobsahuje automatický mechanismus, který by umožňoval zohlednit inflaci. Zohlednění inflace je proto předmětem každoročního politického vyjednávání, do kterého se bude předkladatel aktivně zapojovat. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Na připomínce trváme, neboť nám stále není znám výsledek jednání s MF a tedy, zda skutečně budou zajištěny finanční prostředky na výkon přenesené působnosti v roce 2025, resp. s účinností zákona, a to jak na vznik a provoz kontaktních míst pro bydlení i dalších podpůrných opatření. ROZPOR
I po vypořádacím setkání 8. 11. 2023.
509 SMOČR Obecně Z Financování sociální práce na obcích
Svaz měst a obcí dlouhodobě upozorňuje na nedostatečné financování sociální práce na obcích ze strany státu. Sociální práce je výkonem přenesené působnosti, která však není ze strany státu hrazena v plné výši. Dle průzkumu Svazu se v řadě případů dotace na výkon sociální práce nepokrývá ani 50 % skutečných nákladů. Financování činnosti kontaktních míst pro bydlení dle návrhu zákona nelze považovat za zvýšení finančních prostředků do sociální práce. Požadujeme garanci toho, že přijetí zákona nepovede k dalšímu snižování dotací na výkon sociální práce, ale naopak dojde k jejímu navyšování až na úroveň skutečných nákladů.
Problémem financování sociální práce na obcích pak není jen ve výši úhrad ze státního rozpočtu, ale také roztříštěném způsobu financování jednotlivých činností. Zákon vytváří další oblast sociální práce s rozdílným způsobem financování. To může přinášet praktické problémy u kumulovaných úvazků zejména sociálních pracovníků. Vysvětleno Výkon působnosti kontaktního místa pro bydlení (KMB) budou novou správní činností vykonávanou v přenesené působnosti. Financování výkonu této správní činnosti bude odděleno od financování "sociální práce". Zákon upravuje specificky oblast bydlení, jedná se o odlišné činnosti s odlišnými principy od sociální práce. Nadto předkladatel uvádí, že je vázán aktuálními pravidly pro kalkulaci příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti; u kontaktních míst např. navrhuje 100% krytí vypočítaných nákladů agendy v přenesené působnosti. Ke snížení dotací na sociální práci nedojde. Naopak, vyčlenění agendy podpory v bydlení jako samostatné se samostatným zdrojem financování bude ve výsledku znamenat více peněz na sociální služby a sociální práci na obcích. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Na připomínce trváme. Nemáme záruku, že nebude dopad na financování sociální práce s ohledem na v minulosti deklarovaný negativní posto ze stranyj MPSV k možnosti kumulace úvazků sociálních pracovníků. Rovněž SMO ČR od počátku požadaoval dořešení otázky podfinancování výkonu sociální práce na obcích ještě před schválením zákona o podpoře v bydlení, což považujeme za stěžejní. ROZPOR
I po vypořádacím setkání 8. 11. 2023.
510 SMOČR Obecně Z Nedostatek sociálních pracovníků
Dalším limitujícím faktorem je nedostatečné finanční ohodnocení sociálních pracovníků dle platových tabulek. V praxi dochází k nerovnostem mezi odměnou sociálních pracovníků na úřadech a v sociálních službách, které jsou finančně atraktivnější. V důsledku toho je pro obce stále náročnější nábor nových i udržení stávajících sociálních pracovníků. Vysvětleno Předmětem úpravy navrhovaného zákona není problematika narovnání rozdílů v odměňování sociálních pracovníků obecních úřadů oproti sociálním pracovníkům sociálních služeb. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Jsme si vědomi skutečnosti, že uvedená úprava nění předmětem úpravy navrhovaného zákona, je však zásadní pro další fungování celého systému, který zákon přináší. Bez zajištění dostatečného množství a adekvátních odměn pro sociální pracovníky ve veřejné sféře nebude ze strany obcí možné kontaktní místa pro bydlení personálně obsadit (a nadále bude trvat jejich odliv do soukromé sféry). ROZPOR
I po vypořádacím setkání 8.11. 2023.
511 SMOČR Obecně Z Souběh s ostatním výkonem sociální práce, riziko duplicit
Činnost kontaktních míst pro bydlení může být v některých bodech duplicitní s dalším výkonem sociální práce, zejména v oblasti poradenství a sociálního šetření. Na souběh těchto činností upozorňujeme dále v konkrétních připomínkách. Akceptováno částečně Předložený návrh zákona neobsahuje duplicity s výkonem sociální práce – je zaměřen na okruh problematiky související s bydlením, udržením bytu, provozní záležitosti apod. Sociální práce s těmito osobami je zaměřena šířeji a komplexněji, respektive zacílena na řešení celkové situace a zvýšení kompetencí osob v nepříznivé sociální situaci, která nemá primárně souvislost s bydlením, ohrožením ztrátou bydlení apod.
Co se týče zmiňovaných duplicit, připomínková místa obvykle zmiňují v této souvislosti specializované poradenství a sociální šetření - šetření bytové situace. Níže prosím vizte komentáře k jednotlivým okruhům.
Pokud specializované poradenství poskytuje přímo kontaktní místo, neřídí se zákonem o sociálních službách. Kontaktní místo však může zajišťovat poskytování specializovaného poradenství prostřednictvím externího subjektu, tedy jiné osoby (vizte odůvodnění § 16 odst. 1 v DZ). Těmito jinými osobami budou typicky zřejmě dluhové poradny, advokáti, realitní zprostředkovatelé apod. a obvykle tak budou činit za úplatu, kterou kontaktní místo poskytne. Tyto osoby tedy budou muset splňovat kvalifikační požadavky pro poskytování specializovaného poradenství, pokud tak zvláštní právní předpis stanoví (zákon o advokacii, zákon o realitním zprostředkování, zákon o sociálních službách). Budou proto splňovat kvalifikační a jiné požadavky pro úplatné poskytování právních služeb (advokáti), pro poskytování služeb realitního zprostředkování podnikatelským způsobem (realitní zprostředkovatelé), pro poskytování služeb dluhového poradenství (registrovaní poskytovatelé sociálních služeb - dluhové poradny) apod.
Sociální šetření bude nahrazeno samostatným institutem šetření bytové situace. Ustanovení § 31 [dříve § 30] bude uvedeno v tomto znění:
"§ 31
Šetření bytové situace
(1) Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, provede se šetření, při kterém se zjišťuje bytová situace žadatele a členů jeho domácnosti, jejich možnost opatřit si vyhovující bydlení na trhu, zvláštní potřeby a další skutečnosti podstatné pro posouzení žádosti o podpůrné opatření.
(2) Žadatel a členové jeho domácnosti poskytnou při šetření součinnost.
(3) Místo, datum a čas provedení šetření musejí být žadateli oznámeny nejpozději 7 pracovních dnů předem, ledaže žadatel souhlasí s jeho dřívějším provedením.
(4) Šetření může provádět pouze sociální pracovník podle zákona o sociálních službách.
(5) O provedeném šetření provede sociální pracovník záznam v evidenci. Opis záznamu o provedeném šetření předá žadateli kontaktní místo.
(6) Vyřizuje-li žádost o podpůrné opatření krajský úřad,
a) může požádat o provedení šetření kontaktní místo,
b) předá žadateli opis záznamu o provedeném šetření krajský úřad, ledaže šetření provedl sociální pracovník kontaktního místa.". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Bereme na vědomí.
512 SMOČR Obecně Z Problematika nájemních smluv a nízké vymahatelnosti práva
Velmi rozsáhlá, až nepřiměřená, ochrana nájemníka v občanském zákoníku, náročný proces vyklizení nemovitosti soudní cestou a obecně nízká vymahatelnost dlužného nájemného či škod způsobených nájemcem jsou výrazně limitující faktory, které v konečném důsledku zhoršují postavení socioekonomicky znevýhodněných nájemníků. Současná legislativní úprava nájemních vztahů nutí pronajímatele velmi přísně posuzovat solventnost a spolehlivost potenciálních nájemníků, požadovat vyšší kauce nebo uzavírat krátkodobé nájemní smlouvy. Považujeme za účelné zabývat se pro naplnění cílů stanovených zákonem vedle veřejnoprávní úpravy také soukromoprávní úpravou nájemního vztahu. Vysvětleno Předkladatel připravuje ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti úpravy v oblasti nájemních vztahů. Zmiňované problémy se totiž týkají všech nájemců, nejen cílové skupiny zákona o podpoře v bydlení. Diskutováno je mj. urychlení procesu vyklizení bývalých nájemců, kteří odmítají opustit byt, a zjednodušení procesu zvýšení nájemného po provedené rekonstrukci. Předmětem tohoto návrhu zákona není komplexní úprava nájemních vztahů. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Bereme na vědomí.
513 SMOČR § 2 Z Posouzení statusu “osoby v bytové nouzi” je stěžejní podmínkou pro poskytování podpůrných opatření. Ačkoliv zákon v § 3 upřesňuje termín “vyhovující bydlení”, podmínky “možnosti opatřit si vyhovující bydlení” (§ 2 odst. 1) a hrozba, že se osoba že “v následujících 3 měsících stane osobou v bytové nouzi” nejsou blíže definovány a jedná se tak o neurčitý právní pojem, který může způsobovat problémy v aplikační praxi a vést k nejednotnosti postupu jednotlivých kontaktních míst. Sám překladatel v důvodové zprávě uvádí: „dá se předpokládat, že se v souvislosti s pojmem osoba v bytové nouzi rozvine obsáhlejší výkladová praxe usměrňovaná metodickým vedením MMR. Vzhledem k zásadnímu významu tohoto institutu však považujeme za vhodné konkretizovat některé podmínky alespoň formou demonstrativního výčtu přímo v zákoně. Akceptováno jinak Ano, je pravda, že pro určení toho, zda je žadatel osobou v bytové nouzi, bude třeba vyložit některé neurčité právní pojmy. S neurčitými právními pojmy se v právním řádu standardně pracuje a jejich používání je nezbytné pro nastavení rovnováhy mezi právní jistotou adresátů normy a spravedlností, neboť příliš kazuistický právní předpis může vést k nespravedlnosti. Předkladatel je názoru, že není třeba doplňovat pojem osoba v bytové nouzi ani příkladmým výčtem, neboť takový výčet je již v DZ a předkladatel počítá s tím, že obecní a krajské úřady budou z DZ vycházet. Do DZ bude navíc doplněno, že bude pro kontaktní místa vypracována metodika právě pro zjišťování bytové nouze na základě příjmových kritérií, přičemž se v současnosti předpokládá použití příjmového limitu ve výši hodnoty čistého příjmu 6. decilu populace. Příjmové kritérium však nebude možné používat výhradně, neboť někdy může být bytová nouze způsobena systematickou diskriminací na trhu s bydlením, kdy i osoby s příjmem, který by obyčejně postačoval na dosažení vyhovujícího nájemního bydlení, takové nájemní bydlení nezískají. Výhodou metodiky je, že ji lze flexibilně upravovat nebo doplňovat podle zkušeností z území nebo podle nových poznatků z oboru sociálních věd, včetně ekonomie. Pokud by tedy předkladatel zjistil aplikační potíže, lze zahrnout další podrobnosti o výkladu pojmu buď do nezávazné metodiky, nebo přímo do směrnice MMR, která by byla podle § 61 odst. 2 písm. b) bod 1 zákona o obcích a obdobných ustanovení zákona o hlavním městě Praze a zákona o krajích závazná i pro kontaktní místa a krajské úřady. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Bereme na vědomí za předpokladu, že bude vydána metodika součaně s účinností zákona a že bude rovněž připravována v součinnosti se zástupci SMO ČR.
514 SMOČR § 9 Z Zákon svazuje stanovení nájemného podporovaných bytech, výši garančního plnění a další platby tzv. cenovými mapami, které však doposud nebyly zveřejněný. Upozorňujeme, že jejich vydání je nutnou podmínkou k aplikaci zákona. Akceptováno Zákon o podpoře v bydlení odkazuje na cenové mapy, které budou schválené vládou a zveřejněné na internetových stránkách Ministerstva financí. Pro detailní a aktuální informace týkající se připravovaných cenových map je nezbytné se obrátit na gesčně příslušné Ministerstvo financí (Martina.Sieber@mfcr.cz) ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Zde trváme na rozporu. Cenové mapy a jejich vydání ve formě právního předpisu (nařízení vlády, vyhláška), jsou nutnou podmínkou funkčnosti celého systému a je nezbytné, aby byly právně závazné. Změna na: Akceptováno
Cenové mapy budou vydány ve formě nařízení vlády nebo vyhlášky. Akceptováno na vypořádacím setkání 8.11..
515 SMOČR § 10 D Legislativně-technická poznámka - domníváme se, že správným označením příslušného orgánu dle § 10 odst. 1 písm. d) musí být v první řadě “obecní úřad obce s rozšířenou působností”, následně lze zavést legislativní zkratku “Kontaktní místo pro bydlení”. Vysvětleno Bude využito řešení konzultované s MV, kdy § 11 [dříve § 10] odst. 1 písm. d) zůstane v nezměněné podobě, ale § 11 [dříve § 10] odst. 2 bude uveden v tomto znění:
"(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává působnost kontaktního místa.". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
516 SMOČR § 14 a 15 Z Poradenství v oblasti bydlení je již v současnosti poskytováno obcemi v rámci sociální práce. Ostatně již podle zákona o sociálních sužbách má každá osoba nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství. Považujeme za vhodné jej začlenit do systému podpory v bydlení dle zákona. Nepovažujeme však za nutné poskytování poradenství formálně rozdělovat na základní a speciální poradenství a dále jej kategorizovat a specificky evidovat (viz § 21 obsah zprávy o bydlení). Vysvětleno V rámci činnosti kontaktního místa pro bydlení (KMB), které bude působit na každé obci s rozšířenou působností (ORP), bude pracovníkem KMB poskytnuto základní poradenství se zaměřením na oblast bydlení (nejedná se o základní sociální poradenství dle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách). Rozdělení na základní a specializované poradenství je nezbytné proto, že u základního poradenství se stanoví, že je musí poskytovat vždy přímo KMB, kdežto specializované poradenství, které je svojí povahou náročnější, lze poskytovat také prostřednictvím k tomu způsobilých externích subjektů, s nimiž kontaktní místo uzavře příslušné smlouvy. Vizte prosím také odůvodnění § 16 odst. 1 v DZ [dříve § 15 odst. 1]. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Zde trváme na rozporu v návaznosti na připomínku č. 517. Na vypořádacím setkání 8.11. zazněl požadavek na zaslání doplňujícího podkladu k financování specializovaného poradenství. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 15. 11. 2023.
517 SMOČR § 15 Z V případě specializovaných služeb (př. právní či dluhové poradenství) může být vhodnější místo poskytování přímo kontaktním místem zprostředkování poradenství specializovaným subjektem (př. dluhovou poradnou). V tomto ohledu nepovažujeme za účelné zajišťovat tuto činnost nutně přímo kontaktním místem. Navrhujeme proto doplnit ustanovení § 10 tak, že “za poskytnutí specializovaného poradenství se považuje i zprostředkování poradenství jiným subjektem, který je oprávněn k jeho poskytování.” Vysvětleno Poskytování specializovaného poradenství prostřednictvím externích subjektů se předpokládá, vizte prosím odůvodnění § 16 odst. 1 v DZ [dříve § 15 odst. 1]:
"Navrhuje se stanovit, že specializované poradenství kontaktní místo zajišťuje, čímž se míní, že může buď tyto činnosti vykonávat samo prostřednictvím zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, nebo že může poskytování tohoto poradenství zajistit smluvně u jiných osob. Těmito jinými osobami budou typicky zřejmě dluhové poradny, advokáti, realitní zprostředkovatelé apod. a obvykle tak budou činit za úplatu, kterou kontaktní místo poskytne. Tyto osoby budou muset splňovat kvalifikační požadavky pro poskytování specializovaného poradenství, pokud tak zvláštní právní předpis stanoví. Budou tedy splňovat požadavky pro úplatné poskytování právních služeb (advokáti), pro poskytování služeb realitního zprostředkování podnikatelským způsobem (realitní zprostředkovatelé), pro poskytování služeb dluhového poradenství a podobně.".
Dále pro úplnost uvádíme, že do koordianční funkce KMB spadá i například zprostředkování poradenství specializovaným poradcem. Pokud má tento specializovaný poradce daném místě dostatečné kapacity, není jeho financování nutné prostřednictvím KMB, a postačí tedy, pokud v rámci základního poradenství KMB pouze zprostředkuje kontakt mezi specializovaným poradcem a potřebným člověkem. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Trváme na rozporu. Kontatkní místo pro bydlení by mělo poskytobvat pouze základní poradenství, specializované poradenství by mohlo zprostředkovávat, ale nikoliv zajišťovat, jedná se o vysoce odbornou činnost, což uvádí i předkladatel. Pokud by jej KMB zajišťovalo externí formou, pak se jedná o finančí náklad, který nebude KMB refundován, specializované poradenství má obsahově blíže k asistenci v bydlení.
Na vypořádacím setkání 8.11. zazněl požadavek na zaslání doplňujícího podkladu k financování specializovaného poradenství. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 15. 11. 2023.
518 SMOČR § 16 D Není zřejmý účel poskytování záznamu osobě, které bylo poskytnuto. Samozřejmě, není důvod tomu bránit, nicméně doporučujeme text ustanovení upravit tak, že kontaktní místo na vyžádání poskytne osobě, které bylo poradenství poskytnuto, bezplatně záznam o poskytnutém poradenství. Neakceptováno Podle mínění předkladatele je vhodnější, pokud bude bezplatné vyhotovení záznamu osobám, kterým se poskytuje poradenství, aktivně nabídnuto. Záznam by měl obsahovat i shrnutí doporučení pro osobu, které se poradenství poskytlo, což pro ni může být užitečné. Může sloužit také jako doklad toho, že svoji neutěšenou situaci s bydlením řeší, pokud by od ní doložení této skutečnosti někdo vyžadoval. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Bereme na vědomí.
519 SMOČR § 20 D Zpráva o bydlení je dle návrhu zpracována kontaktním místem pouze pro účely jeho činnosti. Bude s daty ze zpráv o bydlení dále pracovat kraj nebo ministerstvo? Namísto archivačních povinností obcí považujeme za účelné vytvořit jednotnou evidenci umožňující zpracování dat ministerstvem či kraji. Vysvětleno Zpráva o bydlení bude zpracovávána jednou za 3 roky, přičemž bude využíváná Ministerstvem pro místní rozvoj pro plánování politik v oblasti bydlení (podpory v bydlení i investic). Vypracování zprávy je nezbytné, neboť obsahuje více informaci, než evidence. MMR však bude i v mezidobí zveřejňovat dílčí analýzy založené na datech v evidenci. K dispozici budou rovněž otevřená data, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, který v § 4b a následujících upravuje povinnost zveřejňovat otevřená data. Evidence pro potřeby zákona je připravována tak, aby zveřejňování otevřených dat umožňovala. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Bereme na vědomí.
Nesouhlas s vypořádáním dne 15.11.2023.
520 SMOČR § 23 Z Zprávu o bydlení zveřejní kontaktní místo na internetových stránkách obce dle návrhu po dobu nejméně 11 let. Zpráva o bydlení je přitom dle zákona zpracována na dobu 3 let. Nepovažujeme za potřebné zveřejňovat po tak dlouhou dobu neaktuální zprávy, resp. stanovit tuto povinnost zákonem. Předpokládáme, že každá nová zpráva o bydlení zhodnotí alespoň v základních parametrech dosavadní vývoj. Proto požadujeme dobu zveřejnění upravit s odkazem na platnost zprávy na dobu 3 let. Akceptováno částečně Záměrem této úpravy bylo, aby veřejnost mohla vyhodnotit vývoj bytové situace v území. Možnost porovnání 3 zpráv o bydlení by jí toto umožnila. Je nicméně možné dobu zkrátit a umožnit veřejnosti náhled do nejvýše 2 po sobě vydaných zpráv. Veřejnost pak může na základě svobodného přístupu k informacím požadovat informace i o historických zprávách, byť už nejsou zveřejněny. V § 23 odst. 1 bude číslo "11" nahrazeno číslem "7". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Bereme na vědomí.
521 SMOČR § 30 D K provedení sociálního šetření může být souběžně více důvodů a bytová situace může být jen jedním z nich. Šetření by nicméně neměla být duplicitní, ale využívat účelně kapacity sociálních pracovníků. Žádáme o upřesnění souběhu sociálních šetření v zákoně, případně alespoň v důvodové zprávě nebo metodických pokynech. Akceptováno jinak Sociální šetření bude nahrazeno samostatným institutem šetření bytové situace (samozřejmě v přenesené působnosti). To nevylučuje vzájemnou spolupráci a součinnost se sociálním pracovníkem úřadu v rámci přenesené působnosti sociální práce. Ustanovení § 31 [dříve § 30] bude uvedeno v tomto znění:
"§ 31
Šetření bytové situace
(1) Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, provede se šetření, při kterém se zjišťuje bytová situace žadatele a členů jeho domácnosti, jejich možnost opatřit si vyhovující bydlení na trhu, zvláštní potřeby a další skutečnosti podstatné pro posouzení žádosti o podpůrné opatření.
(2) Žadatel a členové jeho domácnosti poskytnou při šetření součinnost.
(3) Místo, datum a čas provedení šetření musejí být žadateli oznámeny nejpozději 7 pracovních dnů předem, ledaže žadatel souhlasí s jeho dřívějším provedením.
(4) Šetření může provádět pouze sociální pracovník podle zákona o sociálních službách.
(5) O provedeném šetření provede sociální pracovník záznam v evidenci. Opis záznamu o provedeném šetření předá žadateli kontaktní místo.
(6) Vyřizuje-li žádost o podpůrné opatření krajský úřad,
a) může požádat o provedení šetření kontaktní místo,
b) předá žadateli opis záznamu o provedeném šetření krajský úřad, ledaže šetření provedl sociální pracovník kontaktního místa.".
Podrobněji bude postup při šetření bytové situace specifikován v metodice KMB.
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Šetření bytové situace může provádět pouze sociální pracovník, takže dle našeho názoru duplicita zůstává, neboť obsahově stejné šetření může být realizováno také v rámci výkonu sociální práce. Viz rovněž vyjádření k připomínce 509. Důležité je stanovisko MPSV k možnosti kumulace úvazků sociálních pracovníků.
522 SMOČR § 31 Z Ze zákona není zřejmá forma úkonu zápisu do evidence. Důvodová zpráva uvádí neurčitě, že “přinejmenším zpočátku se postupuje podle části čtvrté správního řádu a nejedná se tedy o správní řízení”. Termín “přinejmenším zpočátku” nelze z legislativního pohledu akceptovat. V § 38 přitom zákon užívá pojem “účastník řízení” evokující správní řízení dle správního řádu. Požadujeme postup kontaktního místa přesně stanovit přímo v zákoně. Za optimální považujeme zápis do evidence mimo správní řízení. Vysvětleno Na základě zásadních připomínek krajů a ÚVČR-KML bude v celé části třetí opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisu nebo výmazu údaje nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ. Souhlas s vypořádáním dne 15. 11. 2023.
Bereme na vědomí.
523 SMOČR § 31 Z Uvedení “ostatních členů domácnosti” považujeme za zásadní informaci, proto požadujeme její uvedení obligatorně dle odst. 1. Je-li obsah pojmu odlišný od “společně posuzovaných osob”, žádáme o vyjasnění pojmů v důvodové zprávě. Akceptováno Ustanovení a DZ budou upraveny v souladu s připomínkou. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
524 SMOČR § 32 Z Měla by být zohledněna také skutečnost existence dlužného nájemného, resp. škody, v případě skončení nájmu uplynutím doby (tzn. bez výpovědi nebo dohody jen prostým skončením doby nájemní smlouvy). Úhrada těchto závazků by měla být nutnou podmínkou opakovaného vstupu do systému. S touto skutečností by měl být případně poskytovatel alespoň seznámen, aby ji před uzavřením nájemní smlouvy zohlednil. Akceptováno Akceptováno
Do § 87 [dříve § 89] bude vložen nový odstavec 2:
"(2) Poskytovatel prostřednictvím evidence oznámí kontaktnímu místu také neuzavření nové nájemní smlouvy podle § 66 nebo 74 nebo podnájemní smlouvy podle § 70 nebo neprodloužení doby nájmu nebo podnájmu podle těchto smluv, pokud k nim došlo z důvodu na straně podporované osoby, pro který by bylo možné nájem nebo podnájem vypovědět.".
Do DZ k § 33 [dříve § 32] bylo doplněno následující:
„Důvodem na straně žadatele však může být také neuzavření nové nájemní smlouvy podle § 66 nebo 74 nebo podnájemní smlouvy podle § 70 nebo neprodloužení doby nájmu nebo podnájmu podle těchto smluv, pokud k nim došlo z důvodu na straně podporované osoby, pro který by bylo možné nájem nebo podnájem vypovědět (vizte § 87 odst. 2). Takovým důvodem by byl zejména dluh žadatele na nájemném, resp. podnájemném, pro který by bylo možné nájem nebo podnájem vypovědět.“.
DZ k § 87 [dříve § 89] zní nyní takto:
„K § 87
K odst. 1
Pro účely použití § 33 se navrhuje stanovit povinnost oznamovat kontaktnímu místu předčasné ukončení podpůrného opatření, pokud k němu dojde dohodou uzavřenou s podporovanou osobou nebo z důvodů na straně podporované osoby.
K odst. 2
Obdobný postup se navrhuje také pro případy, kdy z důvodu na straně podporované osoby, pro který by bylo možné nájem nebo podnájem vypovědět, nebyla uzavřena nová nájemní smlouva podle § 66 nebo 74 nebo podnájemní smlouva podle § 70 nebo nebyla prodloužena doba nájmu nebo podnájmu podle těchto smluv. Takovým důvodem bude zejména dluh podporované osoby na nájemném, resp. podnájemném, pro který by bylo možné nájem nebo podnájem vypovědět.
K odst. 3
Pokud kontaktní místo považuje oznámení podle odstavce 2 nebo 3 za hodnověrné, uloží údaj o něm do evidence. Tento údaj poslouží jako podklad pro rozhodnutí o zamítnutí žádosti o podpůrné opatření podle § 33. Pokud kontaktní místo nepovažuje oznámení za hodnověrné, použije se na základě § 158 odst. 1 správního řádu obdobně § 155 odst. 3 správního řádu. Údaj o oznámení tedy kontaktní místo do evidence neuloží a na požádání o tom písemně uvědomí oznamovatele a sdělí mu důvody, které k tomuto závěru vedly.“. Souhlas s vypořádáním dne 15. 11. 2023.
525 SMOČR § 35 D Dle § 35 odst. 2 je potřebný upozorněn na blížící se konec platnosti zápisu o potřebě podpůrného opatření pomocí zprávy, kterou evidence automaticky zasílá 80 dní před koncem platnosti zápisu na adresu elektronické pošty žadatele, pokud byla v žádosti o podpůrné opatření uvedena. Domníváme se, že řada žadatelů nedisponuje adresou elektronické pošty, resp. ta nemusí být u všech vedena v evidenci. Doporučuje zobecnit postup KMB tak, že kontaktní místo upozorní potřebného na blížící se konec platnosti zápisu způsobem, který potřebný při zápisu do evidence zvolí, tedy např. e-mail, či telefonní číslo, pouze ve zbytku případů pak v listinné formě na adresu trvalého bydliště.
Shodný postup by měl být obsažen také v § 44. Vysvětleno Cílem ustanovení je, aby byl potřebný upozorněn na konec platnosti zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření, ale pouze v těch případech, kdy by to neznamenalo přílišnou administrativní zátěž pro kontaktní místo – srov. automatické zasílání (e-mailové) zprávy evidencí. Zvolené řešení předkladatel navrhuje, aby vyvážil zájmy zranitelné cílové skupiny, kterou je třeba upozornit na to, že přichází o možnost čerpat v dohledné době podpůrné opatření, a to přestože byla o době platnosti zápisu vhodně informována již dříve, a zároveň nezatížit kontaktní místo administrativně náročným fyzickým doručováním. Doručováno tak bude v tomto případě pouze těm, kdo svou e-mailovou adresu uvedli. Vzhledem k tomu, že první verze evidence nebude zasílání automatických zpráv umožňovat, bude náběh této funkcionality upraven v přechodných ustanoveních. Dokud nebude evidence toto technické řešení umožňovat, potřebný nebude na danou skutečnost upozorňován. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Bereme na vědomí.
526 SMOČR § 45 Z Dle § 45 vyřizuje-li věc krajský úřad jako nadřízený orgán, provádí změny údajů v evidenci. Není zřejmý smysl tohoto ustanovení. Jedná-li se o nějaký kvazi opravný prostředek proti zápisu do evidence kontaktním místem? Pokud ano, není zřejmý vztah k § 64 zákona a podmínky, za jakých může krajský úřad zápis v evidenci změnit. Vysvětleno Na základě zásadních připomínek krajů a ÚVČR-KML bude v celé části třetí opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisu nebo výmazu údaje nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ. Ustanovení § 43 [dříve § 45] bude v této souvislosti uvedeno v tomto znění, které odpovídá § 61 [dříve § 64]:
"§ 43
Náprava protiprávního postupu
Zjistí-li krajský úřad při své úřední činnosti, že kontaktní místo nepostupovalo v souladu s právními předpisy,
a) nařídí kontaktnímu místu, aby ve stanovené lhůtě učinilo potřebná opatření ke zjednání nápravy, nebo
b) sám učiní potřebná opatření ke zjednání nápravy, přičemž se použijí ustanovení hlav I a II obdobně.".
Ustanovení § 43 a 61 jsou do návrhu zákona zařazena, neboť v případech, kdy se neprovádí správní řízení, není možné dosáhnout nápravy protiprávního postupu správního orgánu pomocí odvolacího nebo přezkumného řízení podle správního řádu. Je proto vhodné nastavit postup umožňující krajskému úřadu jako nadřízenému správnímu orgánu napravit pochybení kontaktního místa. Souhlas s vypořádáním dne 15. 11. 2023.
Bereme na vědomí.
527 SMOČR § 49 D „Případné poskytování podpůrného opatření v souvislosti s bytem nezhorší míru sociálního a prostorového vyloučení“ – Potřeba upřesnit parametry sociálního vyloučení a segregace, resp. dle čeho bude posuzováno, že nedojde ke zhoršení dané míry. V důvodové zprávě jsou uvedeny materiály, z nichž se má vycházet, včetně výstupů prof. Sýkory (mezi něž patří i mapa lokalit sociálního vyloučení a segregace). V aktuálních výzvách na sociální bydlení (OPZ+, výzvy č. 007 a 101) se v tomto tématu pracuje také s přísně stanovenými počty sociálních bytů pro cílovou skupinu s potřebou intenzivní podpory v 1 domě (max. 2 byty v domě se 100 byty). Takto stanovené limity jsou pro obce s nižší mírou sociálního vyloučení a menším počtem domácností v bytové nouzi relativně bezproblémové, pro strukturálně znevýhodněné regiony a města v nich, kde je vysoký počet lokalit sociálního vyloučení a segregace a množství domácností v bytové nouzi, je zajištění bytového fondu těmito limity podstatně náročnější a komplikovanější – obce s vyšší mírou sociálního vyloučení a segregace (např. dle indexu sociálního vyloučení či dle lokalit s extrémní koncentrací společně posuzovaných osob pro poskytnutí příspěvku na živobytí) by měly mít za vyčleněný byt bonifikaci či zmírněny limity možnosti situování bytového fondu. Vysvětleno Předkladatel si je vědom aktuálních problémů při určování míry sociálního a prostorového vyloučení ve výzvách na sociální bydlení. Tvorba certifikovaných metodik proto bude zahrnovat i konzultační proces s partnery v území, v rámci kterého bude osloven i Svaz měst a obcí. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Bereme na vědomí.
528 SMOČR § 62 D Má-li být kontrola provedena v bytě, musí být oznámena kontrolované osobě nejpozději 30 dnů předem, ledaže souhlasí s jejím dřívějším provedením. Doporučujeme zkrátit lhůtu pro předchozí oznámení o kontrole na 15 pracovních dní před provedením kontroly shodně obdobně jako v § 19. Neakceptováno Ustanovení § 19 odst. 2 bude na základě zásadních připomínek č. 276 MSp a č. 328 a 330 MV.přepracována tak, že ke vstupu do obydlí bude potřeba souhlas, a to za účelem dosažení souladu daného ustanovení s čl. 12 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Ustanovení § 19 odst. 2 bude uvedeno v tomto znění:
"(2) V obydlí lze kontrolu provést, souhlasí-li s tím osoba, která v něm bydlí.". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
529 SMOČR § 70 Z Poskytovatel je oprávněn vymáhat po nájemci náhradu garančního plnění, které za něj poskytnul vlastníkovi bytu v rámci poskytování garancí. Požadujeme nahradit slovo “oprávněn” slovem “povinen”. Akceptováno jinak Ustanovení § 70 bude vypuštěno. Uplatní se obecná úprava ručení dle občanského zákoníku. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
530 SMOČR § 76 Z V případě výpovědi nájmu nebo dohody o ukončení nájmu neskončí nájem dříve než 3 měsíce od oznámení výpovědi nájmu nebo dohody o ukončení nájmu podnájemci, neskončí-li podnájem dříve. Domníváme se, že zákonodárce nemůže tímto způsobem veřejnoprávní úpravou zasáhnout do práva pronajímatele ukončit nájemní smlouvu, resp. v důsledku toho i smlouvu podnájemní, viz § 2215 odst. 3 občanského zákoníku. Vysvětleno Jelikož se zde jedná o soukromoprávní vztah, je také toto zvláštní ustanovení ustanovením soukromého práva. Zákonodárce může samozřejmě upravovat jak veřejnoprávní, tak soukromoprávní vztahy. Nejméně tříměsíční odklad skončení nájmu se navrhuje stanovit právě proto, že jinak by skončením nájmu mohl podnájem skončit příliš náhle.
Na základě navazujícího jednání s představitelkami SMOČR doplní předkladatel do návrhu zákona také § 72 v tomto znění:
"§ 72
Oznamovací povinnost poskytovatele
Poskytovatel oznámí
a) vlastníkovi bytu identifikační údaje podnájemce do 10 dnů od uzavření podnájemní smlouvy,
b) podnájemci výpověď nájmu nebo dohodu o ukončení nájmu do 10 dnů od doručení výpovědi nebo od uzavření dohody o ukončení nájmu.".
Tím bude zajištěno, že poskytovatel podnájemci výpověď nájmu nebo jeho ukončení dohodou oznámí, popřípadě že bude moci sám pronajímatel tuto skutečnost podnájemci oznámit, pokud by poskytovateli již plnění jeho povinností nevěřil nebo pokud by poskytovatel opravdu tuto svoji povinnost nesplnil. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
531 SMOČR § 78 Z Dle návrhu obce mohou požadovat max. 80% nájemného dle cenové mapy. Ostatní vlastníci přitom mohou požadovat 100%. Není nám zřejmý důvod, proč je k rozdílným poskytovatelům přistupováno odlišně. Ačkoliv obce zpravidla sociální byty poskytují za snížené nájemné, nepovažujeme za vhodné nastavovat striktní hranici. Ostatně tato úprava může vést u některých obcí naopak ke zvýšení nájemného na tuto hranici. Obáváme se také o možný nesoulad s některými dotačními programy, např. aktuální výzva SFPI Nájemní bydlení, ve které je naopak podmínkou nájem za cenu obvyklou.
Jednotná výše nájemného dle cenových map navíc nebude zohledňovat specifika daného bytu, např. jeho rekonstrukci či vybavení. V takovém případě budou obce demotivovány k poskytování kvalitních bytů v tomto systému. Akceptováno Ustanovení § 74 odst. 3 [dříve § 78 odst. 3] bude uvedeno v následujícím znění:
"Nájemní smlouva obsahuje ujednání výše nájemného nepřesahující výši nájemného podle cenové mapy nájemného v okamžiku uzavření nájemní smlouvy.".
Jde o totožnou úpravu jako u poskytování garancí. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
532 SMOČR § 79 D Žádáme o upřesnění “stížnosti” v § 79 odst. 1 písm. b), případně pak upřesnění počátku běhu doby pro informování podporované osoby (předpokládáme, že bylo záměrem informovat do 15 dní od doručení stížnosti poskytovateli). Vysvětleno Samozřejmě se nejedná o stížnost podle správního řádu.
Počátkem běhu lhůty je okamžik doručení stížnosti, případně okamžik sdělení stížnosti jiným způsobem (např. ústně). Dokud není pronajímateli stížnost sdělena, tj. dokud si někdo nestěžuje, nelze ani hovořit o stížnosti.
V tomto smyslu bude doplněna DZ. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
533 SMOČR § 88 D Z textu není zřejmé, jaký poskytovatel jednání svolává (zda se jedná o poskytovatele garance či asistence). Prosíme upřesnit. Akceptováno jinak Jednání svolá ten poskytovatel, který se o hrozbě ztráty bydlení dozví jako první, případně se poskytovatel bytového podpůrného opatření a poskytovatel asistence dohodnou, který z nich jednání při hrozbě ztráty bydlení svolá. Do § 86 [dříve § 88] bude doplněn nový odstavec 2 v tomto znění:
"(2) Jednání při hrozbě ztráty bydlení nemusí poskytovatel svolat, pokud již toto jednání ve stejné věci svolal jiný poskytovatel.". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
534 SMOČR § 89 Z Z textu není zřejmé, jak má kontaktní místo postupovat v pochybnostech o hodnověrnosti dohody podporované osoby a poskytovatele. Prosíme o doplnění. Akceptováno jinak Není třeba, neboť se subsidiárně použije část čtvrtá správního řádu. Na základě § 158 odst. 1 SŘ se obdobně použije § 155 odst. 3 SŘ. Pokud tedy správní orgán shledá, že nelze úkon provést (zde uložit oznámení do evidence), je povinen o tom na požádání písemně uvědomit dotčenou osobu a sdělit důvody, které k tomuto závěru vedly. Zároveň samozřejmě údaj do evidence neuloží. Do odůvodnění § 87 [dříve § 89] v DZ bude doplněna následující věta:
"Pokud kontaktní místo nepovažuje oznámení za hodnověrné, použije se na základě § 158 odst. 1 správního řádu obdobně § 155 odst. 3 správního řádu. Údaj o oznámení tedy kontaktní místo do evidence neuloží a na požádání o tom písemně uvědomí oznamovatele a sdělí mu důvody, které k tomuto závěru vedly.".
Uvedené je otázkou správného subsidiárního použití správního řádu, a proto není potřeba stanovit tento postup přímo v návrhu zákona o podpoře v bydlení. Správní orgány (i soudy) z důvodových zpráv při své činnosti vycházejí, a i kdyby kontaktní místa v tomto ohledu přece jen tápala, vždy je možné přistoupit k podrobnějšímu metodickému vedení, popřípadě k vydání směrnice MMR, která by byla v souladu s § 61 odst. 2 písm. b) bodem 1 zákona o obcích a obdobných ustanoveních zákona o hlavním městě Praze pro kontaktní místa závazná. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Bereme na vědomí.
535 SMOČR § 103 Z Krajský úřad příspěvek nepřizná v případě, že poskytovatel podal žádost o přiznání příspěvku po uplynutí 60 dnů ode dne, kdy mohla být žádost o přiznání příspěvku podána poprvé. Není zřejmé, od kdy má plynout doba 60 dní. Pro větší právní jistotu doporučujeme upřesnit. Vysvětleno Začátek běhu lhůty bude zpravidla spojen s účinností smlouvy, která je součástí žádosti a která nabyla účinnosti jako poslední.
Např. v případě poskytování garancí potřebnému, u nějž je veden také údaj o potřebě asistence, musí být předložena účinná smlouva o spolupráci [§ 95 odst. 2 písm. a)], účinná nájemní smlouva podle § 66 [§ 95 odst. 2 písm. b)] a účinná smlouva o asistenci (§ 95 odst. 6). Smlouva o spolupráci bude např. uzavřena 5. 5. 2027 a účinnosti nabude stejný den, nájemní smlouva bude uzavřena 4. 6. 2027 s odkládací podmínkou uzavření a účinnosti smlouvy o asistenci, smlouva o asistenci bude uzavřena 9. 6. 2027 a nabude účinnosti stejný den, čímž nabude účinnosti také nájemní smlouva uzavřená 4. 6. 2027. V tomto příkladě, při splnění ostatních podmínek (např. že je žadatelem poskytovatel s příslušným pověřením), může poskytovatel zažádat o příspěvek ještě téhož dne, tedy 9. 6. 2027. V souladu s pravidly počítání času stanovenými § 40 správního řádu se lhůta počítá ode dne bezprostředně následujícího po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, tedy od 10. 6. 2027. Konec lhůty by při prostém připočtení 60 dní připadl na neděli 8. 8. 2027, v souladu s § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu je proto posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den, tedy pondělí 9. 8. 2027.
Uvedený příklad bude doplněn do odůvodnění § 102 v DZ. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Bereme na vědomí.
536 SMOČR § 104 Z “Krajský úřad nepřizná příspěvek na správu, na poskytování garancí nebo na poskytování podnájemního bydlení v případě, že je žadatelem poskytovatel se základním pověřením k poskytování garancí a podnájemního bydlení, který poskytuje garance nebo podnájemní bydlení, na které mu byl přiznán příspěvek, v souvislosti s 10 byty.”
Nesrozumitelné. Prosíme o vysvětlení, resp. srozumitelnější formulaci ustanovení. Vysvětleno Ustanovení je promítnutím omezení spojeného se základním pověřením k poskytování garancí a podnájemního bydlení. Na poskytování garancí nebo podnájemního bydlení v souvislosti s 11., 12., 13. a dalším bytem poskytovatel příspěvek nezíská, protože krajský úřad na základě § 104 jeho případnou žádost zamítne. Teprve pokud se poskytovatel se základním pověřením k poskytování garancí a podnájemního bydlení osvědčí (§ 130 odst. 2), bude moci získat rozšířené pověření k poskytování garancí a podnájemního bydlení, u kterého se omezení podle § 104 nepoužije. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Bereme na vědomí.
537 SMOČR § 111 odst. 1 Z Navrhujeme doplnit písm d) vymožené dlužné nájemné, resp. nájemcem způsobenou škodu. Akceptováno Ustanovení bude upraveno v souladu s připomínkou. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
538 SMOČR § 121 D Narozdíl od vázané živnosti realitní zprostředkování, je správa a udržování nemovitostí živností volnou ohlašovací. Řada právnických osob má proto zapsáno v živnostenském rejstříku toto oprávnění, aniž by skutečně vykonávala tuto činnost. Navrhujeme proto alespoň pro vyloučení neaktivních schránkových firem upravit zákonnou podmínku tak, aby zohledňovala skutečné aktivní provozování relevantní činnosti, a to např. takto: f) která provozuje relevantní činnost na základě oprávnění k výkonu živnosti realitní zprostředkování nebo živnosti správa a udržování nemovitostí po dobu nejméně 3 let. Aktivní výkon činnosti lze dovodit např. ze zveřejňované účetní závěrky, viz připomínka k § 123. Neakceptováno Právnické osoby s příslušnou živností si budou žádat pouze o základní pověření. Samotný konstrukt základního pověření představuje dostatečný kontrolní prvek vůči poskytovatelům, kteří s poskytováním podpůrných opatření nemají potřebné zkušenosti. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Bereme na vědomí.
539 SMOČR § 123 D Požadujeme doplnit o podmínku, že poskytovatel řádně zveřejňuje údaje o svém hospodaření dle jiného právního předpisu, resp. výročí zprávy a účetní závěrky dle zákona o veřejných rejstřících. Neakceptováno Právnické osoby s příslušnou živností si budou žádat pouze o základní pověření. Samotný konstrukt základního pověření představuje dostatečný kontrolní prvek vůči poskytovatelům, kteří s poskytováním podpůrných opatření nemají potřebné zkušenosti. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Zde trváme na rozporu i s ohledem na neakceptaci naší připomínky č. 518. Poskytovatel, který vstupuje do systému, by měl splňovat veškeré nároky kladené legislativou ve smyslu plnění uveřejňovacích povinností.
Připomínkové místo změnilo připomínku na doporučující 8. 11. 2023.
540 SMOČR § 125 Z Podmínkou udělení rozšířeného pověření k poskytování garancí je skutečnost, že se nedopustila hrubého porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona. Požadujeme rozpracovat právní domněnky jednání naplňujících znaky hrubého porušení povinností. Akceptováno Upřesnění, co se rozumí hrubým porušením bude doplněno do DZ a následně metodicky vedeno ze strany MMR a MPSV. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Bereme na vědomí.
541 SMOČR Příloha č. 4 D Některé uvedené skupiny zvláště potřebných osob jsou formulovány velmi obecně. Požadujeme přepracování přílohy tak, aby bylo u každé skupiny zřejmé, na základě jakých doložitelných skutečností bude osoba mezi tuto skupinu zařazena. Za vágní považujeme především definici těchto skupin:
- Osoby se závažnými zdravotními potížemi a osoby se závažnými zdravotními potížemi duševní povahy - invalidní důchod/ZTP/ posudek lékaře?
- Diskriminované osoby - těžko doložitelné
- Osoby žijící v domácnosti s ohroženými dětmi - bude dokládáno např. stanoviskem OSPOD? Akceptováno Příloha č. 4 bude doplněna. Možné způsoby dokládání příslušnosti ke skupinám zvláště potřebných osob budou specifikovány v metodice. Uvedení přímo do zákona by mohlo být omezující, protože způsob dokládání se může v čase měnit v závislosti na změnách systémů v různých oblastech (zdravotnické, dávkové a další). Navíc je vždy potřeba vycházet ze zásady volného hodnocení důkazů. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
Přetrvává rozpor u vymezení skupiny osaměle žíjící osoby starší 65 let a osoby v domácnosti s více dětmi, jedná se o široce vymezenou skupinu bez řádného odůvodnění a bez majetkového testu. Nesouhlasíme s rozšířením skupiny osob v úpadku na osoby v exekuci.
Připomínkové místo změnilo připomínku na doporučující 8. 11. 2023.
542 SMSČR Obecně Z 1. Pro návrh a jeho aplikaci a dosažení kýžených cílů je zcela klíčové zajištěné financování. A to jak z pohledu financování sociální práce, tak z pohledu nových institutů, které návrh zákona zavádí. Z návrhu není jasné, zda mají spolupředkladatelé (MPSV a MMR) s rezortem Ministerstva financí v období škrtů dohodnuté a zajištěné financování sociální práce, podpůrných opatření, chodu kontaktních center apod. Návrh představuje výdaje na samosprávné rozpočty, a proto je třeba, aby s předpokládanými výdaji bylo počítáno ve středně dobém výhledu a následně v návrhu státního rozpočtu 2025.
Tato obecná připomínka je zásadní. Vysvětleno Do hodnocení dopadů regulace bylo doplněno aktuální vyčíslení předpokládaných nákladů zákona (se sníženými náklady v prvních dvou letech, a to díky postupnému náběhu systému) a úspor, které přinese. Zdroj financování bude předmětem politického vyjednávání a následného rozhodnutí. Souhlas s vypořádáním. dne 8. 10. 2023.
543 SMSČR Obecně Z 2. Návrh dostatečně nezohledňuje aktuální situaci jak na trhu nájemního bydlení, tak trhu práce. V současné době obce vlastní cca 5 % celkového bytového fondu a ten mají téměř plně obsazen. Nájemního bydlení je v ČR nedostatek. Stejně tak není pro obce snadné získat na uvolněné pozice sociálních pracovníků nové zaměstnance, neboť je sociálních pracovníků nedostatek. Návrh zákona není z objektivních důvodů materiálně ani personálně zajištěn a spolupředkladatelé by měli tuto situaci zohlednit v důvodové zprávě a RIA a navrhnout její řešení, například plánem navýšení podpory výstavby obecního bydlení, či návrhem na změnu ohodnocení sociálních pracovníků. Z výše uvedených důvodů hrozí nefunkčnost systému podpory dle návrhu, případně zcela marginální pozitivní dopady. Požadujeme proto doplnění materiálu o řešení problému s materiálním a personálním zajištěním.
Tato obecná připomínka je zásadní. Akceptováno Do Přílohy 6 RIA byla doplněna Analýza uskutečnitelnosti (feasibility) implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení. Zde uvádíme pouze shrnutí jejích závěrů:
Z analýzy uskutečnitelnosti implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení vyplývá, že:
Získání v závěrečné zprávě RIA předpokládaného počtu soukromých bytů (2 000 ročně) i obecních bytů (1 100 ročně) je uskutečnitelné.
Uskutečnitelné je taktéž zavedení zákonem navrhovaných nových agend, služeb a získání adekvátního personálního zajištění pro ně:
- Uskutečnitelné je otevření kontaktních míst bydlení obecními úřady ORP (pražskými městskými částmi), jelikož si žádá získání pouze necelých 200 kvalifikovaných sociálních pracovníků (srovnej s 2 600 kvalifikovanými sociálními pracovníky na OSPOD na ORP) a 235 poradců. Jde o vyzkoušený nástroj. Kontaktní místo bydlení (jako poskytovatel poradenství v oblasti bydlení) bylo v rámci různých pilotních projektů doposud otevřeno již v 21 obcích v 11 krajích ČR.
- Uskutečnitelný je výkon navrhovaných agend krajskými úřady (kraj má být metodickým centrem a výplatním místem pro státní příspěvky). Krajské úřady již vykonávají velmi obdobnou agendu v případě jiných veřejných služeb v mnohonásobně větším rozsahu.
- Uskutečnitelný je rozvoj programů garancí pro majitele či podnájemního bydlení v předpokládaném rozsahu. S programy tohoto typu už mají (díky pilotním projektům) zkušenosti desítky subjektů (převážně NNO).
- Uskutečnitelné je zajištění poskytování asistence v bydlení v předpokládaném rozsahu s ohledem na to, že napříč ČR působí stovky poskytovatelů sociálních služeb obdobného charakteru, kteří se mohou stát poskytovateli asistence.
Uskutečnitelné je vybudování informačního systému pro navržený systém podpory v bydlení, na což jsou alokování prostředky v Národním plánu obnovy.
Pro úspěšnou implementaci zákona vytváří podmínky již před jeho účinností (a bude od počátku účinnosti) MPSV skrze systémové projekty z OPZ a OPZ+ i MMR skrze probíhající a schválené projekty z Národní plánu obnovy a skrze činnost Agentury pro sociální začleňování. Souhlas s vypořádáním. dne 8. 10. 2023.
544 SMSČR Obecně Z 3. Návrh představuje vysokou administrativní náročnosti pro ORP i kraje a zároveň v případě sociální práce zavádí možnou finančně i personálně náročnou dvojkolejnost, např. u sociálních šetření (§ 30). Není jasné, jak budou kontaktní místa propojena se Standardizovaným záznamem sociálního pracovníka a kdo bude mít právo do záznamu nahlížet – typicky pouze sociální pracovník.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Předložený návrh zavádí v souvislosti s vlastnictvím nemovitostí - bytových jednotek - a především s ohledem na jejich financování nezbytnou administrativu, která je pro kontrolu využití / investic / provozu apod. nezbytná.
K dvoukolejnosti - připomínková místa obvykle zmiňují v této souvislosti specializované poradenství, sociální šetření - šetření bytové situace a asistenci v bydlení. Níže prosím vizte komentáře k jednotlivým okruhům.
Pokud specializované poradenství poskytuje přímo kontaktní místo, neřídí se zákonem o sociálních službách. Kontaktní místo však může zajišťovat poskytování specializovaného poradenství prostřednictvím externího subjektu, tedy jiné osoby (vizte odůvodnění § 15 odst. 1 v DZ). Těmito jinými osobami budou typicky zřejmě dluhové poradny, advokáti, realitní zprostředkovatelé apod. a obvykle tak budou činit za úplatu, kterou kontaktní místo poskytne. Tyto osoby tedy budou muset splňovat kvalifikační požadavky pro poskytování specializovaného poradenství, pokud tak zvláštní právní předpis stanoví (zákon o advokacii, zákon o realitním zprostředkování, zákon o sociálních službách). Budou proto splňovat kvalifikační a jiné požadavky pro úplatné poskytování právních služeb (advokáti), pro poskytování služeb realitního zprostředkování podnikatelským způsobem (realitní zprostředkovatelé), pro poskytování služeb dluhového poradenství (registrovaní poskytovatelé sociálních služeb - dluhové poradny) apod.
Sociální šetření bude nahrazeno samostatným institutem šetření bytové situace. Ustanovení § 31 [dříve § 30] bude uvedeno v tomto znění:
"§ 31
Šetření bytové situace
(1) Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, provede se šetření, při kterém se zjišťuje bytová situace žadatele a členů jeho domácnosti, jejich možnost opatřit si vyhovující bydlení na trhu, zvláštní potřeby a další skutečnosti podstatné pro posouzení žádosti o podpůrné opatření.
(2) Žadatel a členové jeho domácnosti poskytnou při šetření součinnost.
(3) Místo, datum a čas provedení šetření musejí být žadateli oznámeny nejpozději 7 pracovních dnů předem, ledaže žadatel souhlasí s jeho dřívějším provedením.
(4) Šetření může provádět pouze sociální pracovník podle zákona o sociálních službách.
(5) O provedeném šetření provede sociální pracovník záznam v evidenci. Opis záznamu o provedeném šetření předá žadateli kontaktní místo.
(6) Vyřizuje-li žádost o podpůrné opatření krajský úřad,
a) může požádat o provedení šetření kontaktní místo,
b) předá žadateli opis záznamu o provedeném šetření krajský úřad, ledaže šetření provedl sociální pracovník kontaktního místa.".
Nebude tedy vyhotovován Standardizovaný záznam sociálního pracovníka.
Co se týče možné duplicity sociální práce a asistence, tyto činnosti za duplicitní považovat nelze. Poskytování asistence v bydlení bude nová samostatná aktivita zaměřená jen na pomoc a podporu v bydlení, zejména na udržení bydlení. Liší se tak od stávajících služeb dle zákona o soc. službách. Stávající legislativní rámec neumožňuje poskytování potřebného rozsahu činností a intenzity podpory, včetně kvalifikace, kdy činnosti nemusí vykonávat sociální pracovník a posiluje výkon kontroly oproti zákonu č. 108/2006 Sb.
Záměrem navrhované úpravy je, aby asistence nebyla závislá na dostupných kapacitách poskytovatelů sociálních služeb, protože poskytnutí asistence v bydlení je dle předkladatele klíčová činnost v rámci podpory v bydlení, proto je upravena v rámci tohoto návrhu zákona.
Sociální služby koexistují vedle poskytované asistence a nabízí podporu a pomoc nad rámec činností asistence, dle potřeb domácnosti. Asistence v bydlení je financována výkonově, paušální platbou za uzavřenou smlouvu. V rámci kontroly podpůrných opatření bude kontrolováno rovněž to, zda není podpora jedné domácnosti financována duplicitně, např. zda intervence v rámci poskytování asistence nejsou vykazovány i v rámci poskytování soc. služeb. Souhlas s vypořádáním. dne 8. 10. 2023.
545 SMSČR § 21 písm. d) a e) Z 4. Požadujeme doplnění § 21 písm. d) a e) následovně:
d) informaci o počtu bytů ve vlastnictví státu, obcí, krajů nebo právnických osob ovládaných státem, obcemi nebo kraji, o jejich využití, popřípadě důvodu jejich nevyužití,
e) informaci o plánované změně počtu bytů ve vlastnictví státu, obcí, krajů nebo právnických osob ovládaných státem, obcemi nebo kraji,
Odůvodnění:
Není jasné, proč by zpráva o bydlení neměla osahovat počet bytů také ve vlastnictví státu. Např. státní podniky disponují byty a není jasné, proč by neměly být zahrnuty do zprávy o bydlení.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Do normativního textu bude doplněn § 24, kteýrm se stanoví povinnost MMR zpracovat jednou za 3 roky státní zprávu o bydlení, která bude obsahovat i informace o bytech v majetku státu. Souhlas s vypořádáním dne 3. 11. 2023.
546 SMSČR § 29 Z 5. Ustanovení podmínkou 2 let bydliště v obci, prací, studiem nebo vztahu místa vylučuje z nároku na vstup do systému dostupného bydlení osoby, které se často stěhují (tzv. tekuté písky, které by naopak bylo vhodné ukotvit), obyvatele azylových domů, osoby po výkonu trestu apod. Doporučuje proto stanovit výjimky z tohoto ustanovení.
Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno Místní příslušnost kontaktního místa je dána primárně § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu, tedy podle místa trvalého pobytu – vizte prosím odůvodnění k § 29 v DZ [dříve § 28]. Až doplňkově je stanovena zvláští příslušnost, která reflektuje skutečnost, že osoby s nestabilním bydlením mají často evidovanou jinou adresu místa trvalého pobytu než adresu, na které se skutečně zdržují. Předkladatel toto zohledňuje a stanovením dvouleté lhůty vyvažuje na jedné straně zájem lidí v bytové nouzi požádat si o podpůrné opatření v obci, kde reálně žijí, a to nikoliv po krátkou dobu, a na druhé straně zájem na zabránění cílenému přesunu obyvatel do obcí, které by byly při poskytování podpůrných opatření aktivnější. Pokud by měla větší města v evidenci zapsaných více lidí a byla zde větší poptávka po podpůrných opatřeních, bude to pro zapsané potřebné znamenat menší šanci na realizaci podpůrného opatření než např. v menších obcích, kde mají trvalý pobyt. Tento mechanismus tak může vést k opačnému jevu – žadatele motivovat k tomu, aby se navrátil do místa, kde má adresu místa trvalého pobytu, protože to může mít vyšší kapacity k uspokojení jeho potřeby podpůrného opatření a menší množství potřebných zapsaných v evidenci.
Dojde-li žádost o podpůrné opatření kontaktnímu místu, které není příslušné ani podle obecných ustanovení správního řádu [§ 11 odst. 1 písm. d)], ani podle § 30 [dříve § 29] návrhu, postupuje v souladu s § 12 správního řádu a tuto žádost postoupí kontaktnímu místu, které je příslušné podle § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu.
Do § 30 [dříve § 29] bude dále doplněn odstavec 5 v tomto znění:
"(5) Určení místní příslušnosti podle správního řádu není odstavcem 1 dotčeno.".
547 SMSČR § 97 odst. 5 D 6. Přestože jsme si vědomi podstaty návrhu, je otázkou, zda přiznání příspěvku na poskytování podporovaného obecního bydlení nejdéle na 3 roky je dostatečně dlouhým obdobím pro stabilizaci klienta.
Tato připomínka je doporučující. Vysvětleno V tomto ustanovení je uvedena maximální doba přiznání příspěvku. Ta se však odlišuje od období, po které lze čerpat podpůrné opatření celkem, které je u obecního podporovaného bydlení až 5 let, vizte § 106 odst. 3 písm. b): "Doba, na kterou byl příspěvek přiznán, se prodlužuje na dobu uvedenou v žádosti, nejdéle však na dobu, která v případě příspěvku na poskytování podporovaného obecního bydlení nepřesahuje v součtu s dobou, na kterou byl příspěvek dříve přiznán, v 10 po sobě bezprostředně následujících letech dobu 5 let.". V průběhu tohoto období bude kontaktní místo přezkoumávat potřebnost podpůrného opatření, přičemž prodloužení až na 5 let je možné pouze v případě, kdy je to pro danou domácnost nezbytné. Souhlas s vypořádáním. dne 8. 10. 2023.
548 Society for All, z.s. Obecně D Oceňujeme, že po letech diskuzí konečně vzniká norma, která má za cíl podpořit osoby v bytové nouzi i osoby bytovou nouzí ohrožené, neboť bytová nouze má doložené negativní dopady na celkovou kvalitu života a zdraví osob a negativně dopadá zejména na děti, jejichž základní životní potřeby jsou pak nedostatečně naplňovány. Dopady bytové nouze a související zátěže a jevy, pak často mají negativní dopad na jejich celkový vývoj, vzdělávání i následné životní uplatnění. Bytová nouze zároveň výrazně zvyšuje pravděpodobnost odebrání dětí z rodin a přispívá k nárůstu dětí v ústavní péči. Investice do podpory osob v bytové nouzi je celospolečenskou investicí do kvality života ohrožených osob a do celé budoucí generace, soudržnosti a rozvoji naší společnosti. Je prevencí souvisejících rizikových jevů (kriminalita, závislosti, násilí, zneužívání dávek), a má i silný ekonomický potenciál (prevence drop-out ze vzdělaní, pracovní i životní uplatnění apod.).
K návrhu zákona máme několik obecných připomínek a doporučení:
• Některé definice (např. osoba v bytové nouzi, osoba potřebná či osoba zvláště potřebná jsou nepřesné, některé jsou vymezeny v přílohách, jiné dále v textu zákona (např. zásadní informace, co vše spadá mezi podpůrná opatření je definováno až v § 68). Doporučujeme pro větší přehlednost definovat používané základní pojmy již v úvodu normy. Akceptováno částečně 1) Osoba v bytové nouzi je vymezena přesně v § 2 odst. 1 a 2. Tato definice sice vychází z neurčitých právních pojmů, předkladatel je však přesvědčen, že pomocí nezávazných metodik, a bude-li to nutné, i závazných směrnic, bude možné dosáhnout pohodlného výkladu daných pojmů.
2) Potřebný (nikoliv "osoba potřebná") je vymezen přesně v § 5. Výkladové nejasnosti zde předkladatel vůbec nepředpokládá, neboť to, zda někdo má v evidenci zapsán údaj o potřebě podpůrného opatření, nebo nikoliv, bude dostatečně zřejmé právě z evidence.
3) Osobami zvláště potřebnými jsou tři velké skupiny osob. Jde o skupiny osob podle přílohy č. 4, dále o osoby, v jejichž případě je zvláštní potřebnost zřejmá z údajů v evidenci, a následně o osoby vymezené pomocí neurčitých právních pojmů, přičemž se opět předpokládá metodická pomoc kontaktním místům, aby tyto pojmy správně aplikovaly v praxi.
4) Právní předpis je nutné číst v jeho celku. Jakmile je právní úprava složitější, nelze se vyvarovat toho, že se určitý pojem použije dříve, než se podrobněji vysvětlí jeho obsah, případně než se popíše určitý proces. Přílohy jsou pak způsobem, jak nezatěžovat samotný normativní text rozčleněný do paragrafů příliš podrobnou nebo obsáhlou právní úpravou. Na příslušnou přílohu je však vždy odkázáno. Předkladatel je také názoru, že pokud je určitý pojem obsažen v nadpisu části, je dostatečně zřejmé, že případný čtenář zákona pochopí, že se v dané části nachází bližší informace o tomto pojmu. [Ustanovení § 65 bude nicméně přesunuto do části první hlavy II. Pokud by však měla být celá nebo téměř celá úprava části páté přesunuta do části první, byl by návrh zákona mnohem méně přehledný.]
549 Society for All, z.s. Obecně D • Poradenství na obcích je založeno v rámci navrhované evidence na relativně složitém administrativním systému a personálních kapacitách, které však bydlení dostupnější neučiní. Nové agendy vykonávané obecními úřady obcí s rozšířenou působností a krajskými úřady mohou v této podobě znamenat neefektivní administrativní zátěž a náklady. Doporučujeme zvážit zejména rozsah administrativy. Vzato na vědomí Za účelem vyloučení libovůle je v právním státě nezbytné upravit postupy správních orgánů dostatečně přesně (např. i subsidiárním použitím správního řádu). Bez dostatečně jasně stanovených postupů (administrativy) nelze libovůli vyloučit.
550 Society for All, z.s. Obecně D • Neřeší se potřebné kapacity a nevytváří nutné podmínky pro vznik nových bytů nebo jiných typů ubytovacích kapacit. Garance pro poskytovatele bytů v rámci nájemního bydlení nejsou dostatečné a motivační. Doporučujeme garance v zákoně zohlednit a definovat. Vysvětleno Otázka výstavby nových bytů je řešena v předpisech, které jsou připravovány paralelně se ZPB; výstavba nových bytů není předmětem ZPB.
Podle našich dat garance dostatečné jsou. Pokud má připomínkové místo jiná data, zdvořile prosíme o jejich poskytnutí.
551 Society for All, z.s. Obecně D • Chybí nastavení případně vzor pravidel pro přidělování obecních bytů v režimu obecního podporovaném bydlení, která by stál na principu nediskriminace a rovného zacházení. Doporučujeme do přílohy vložit povinný vzor, který definuje práva na rovné zacházení se všemi žadateli v kontextu Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení s žadateli o pronájem obecního bytu. Vysvětleno Samotný návrh zákona o podpoře v bydlení obcím do pravidel pronájmu obecních bytů nijak nezasahuje. Přestože pravidla pro přidělování obecních bytů jsou v gesci jednotlivých obcí, předkladatel sdílí potřebu větší jednotnosti při přidělování obecních bytů, a za tímto účelem vyvine odpovídající úsilí. Tyto vzory však nebudou pro obce závazné.
552 Society for All, z.s. Obecně D • Chybí jasně stanovená odpovědnost a povinnost sociální bydlení realizovat, neboť zákon počítá pouze s dobrovolným zapojením obcí i pronajímatelů. To přinese různé přístupy a regionální nerovnosti. Vzato na vědomí Dobrovolnost poskytování podpůrných opatření je jednou ze základních zásad, na které je ZPB postaven.
553 Society for All, z.s. § 2 odst. 1 D Připomínka je doporučující
§ 2
Osoba v bytové nouzi
(1) Osobou v bytové nouzi se rozumí osoba bez vyhovujícího bydlení a bez možnosti opatřit si vyhovující bydlení na trhu.
(2) Jedná se zejména o osobu zcela bez bydlení (osobu přežívající venku, osobu přežívající v noclehárně), bez bytu (osobu v ubytovně, osobu před opuštěním instituce, ubytovací zařízení), s nejistým bydlením (osobu ohroženou vystěhováním, osobu ohroženou domácím násilím) a s nevyhovujícím bydlením (osobu žijící v provizorních a neobvyklých stavbách, osobu žijící v nevhodném bydlení, osobu žijící v přelidněném bytě).
(3) (2) Za osobu v bytové nouzi se dále považuje osoba, jíž hrozí, že se v následujících 3 měsících stane osobou v bytové nouzi, jakož i osoba bez možnosti opatřit si vyhovující bydlení na trhu, která má vyhovující bydlení v důsledku podpůrného opatření.
Odůvodnění: Pro větší srozumitelnost navrhujeme do samostatného odst. 2 doplnit příkladnou specifikaci osoby v bytové nouzi tak jak je uvedena důvodové zprávě na straně 25 v souladu s Koncepcí sociálního bydlení České republiky 2015-2025 Příloha k návrhu zákona č. 4, jež podrobně vymezuje skupiny zvláště potřebných osob, tímto není dotčena. Neakceptováno Předkladatel je přesvědčen, že není potřeba přejímat tento text z důvodové zprávy do normativního textu. Pokud by se vyskytly výkladové nejasnosti ohledně zařazení těchto osob do okruhu osob v bytové nouzi, což ovšem vzhledem k obecné definici a k důvodové zprávě nepředpokládáme, lze zahrnout další podrobnosti o výkladu pojmu buď do nezávázné metodiky, nebo případně i do směrnice MMR, která by byla podle § 61 odst. 2 písm. b) bod 1 zákona o obcích a obdobných ustanovení zákona o hlavním městě Praze a zákona o krajích závazná i pro kontaktní místa a krajské úřady.
554 Society for All, z.s. § 3 odst. 2 Z Připomínka je zásadní
(2) Vyhovujícím bydlením není zejména bydlení
a) v přelidněném bytě podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
b) v bytě, který není způsobilým bytem,
c) v bytě, který nevyhovuje specifickým potřebám osoby, popřípadě specifickým potřebám člena její domácnosti podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, , nebo
d) s tím, kdo se proti osobě nebo členu její domácnosti dopustil činu povahy trestného činu zejména týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí, nebezpečného vyhrožování nebo nebezpečného pronásledování, nebo
e) v ubytovacím zařízení.
Doporučujeme do ustanovení písm. d) doplnit slovo zejména a učinit tak výčet možných závažných trestných činů s dopady na vyhovující bydlení demonstrativním nikoliv taxativně zúženým na pouhé 4 skutkové podstaty.
Odůvodnění: Do § 3 odst. 2, který uvádí příkladný výčet, co se nepovažuje za vyhovující bydlení, navrhujeme doplnit bydlení v ubytovacím zařízení.
Při vědomí toho, že skutečnost, že ubytovna není vyhovující bydlení, vyplývá z přílohy číslo 3, která definuje standardy pro vyhovující byt, navrhujeme i v odst. 2 výslovné pojmenovat, že ubytovna není vyhovujícím bydlení. S ohledem na prevenci obchodu s chudobou, který v rámci ubytovacích zařízení stále probíhá a představuje skutečně akutní problém.
Doporučujeme do ustanovení písm. d) doplnit slovo zejména a učinit tak výčet možných závažných trestných činů s dopady na vyhovující bydlení demonstrativním nikoliv taxativně zúženým na pouhé 4 skutkové podstaty. Akceptováno částečně Ad 1: Ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) bude uvedeno v tomto znění:
"d) s tím, kdo
1. se proti osobě nebo členu její domácnosti dopustil činu povahy trestného činu, který zahrnoval nátlak, násilí nebo pohrůžku násilím, trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo trestného činu týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí, nebezpečného vyhrožování nebo nebezpečného pronásledování,
2. se proti osobě nebo členu její domácnosti dopustil činu povahy přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 zákona o některých přestupcích nebo
3. byl vykázán ze společného obydlí postupem podle zákona o Policii České republiky nebo komu soud uložil povinnost předběžným opatřením v řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí podle zákona o zvláštních řízeních soudních.".
Ad 2: Navrhované doplnění písmena e) je nadbytečné, neboť ubytovací bydlení není určeno k bydlení, a proto nesplňuje podmínku § 3 odst. 1: "Vyhovujícím bydlením se rozumí (...) bydlení v bytě nebo ve stavbě určené k trvalému bydlení.".
Předkladatel dále upozorňuje na odůvodnění § 3 odst. 1 a 2 v DZ, kde se mj. píše:
"Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že ani dlouhodobější přebývání v prostorách (resp. zařízeních), které vůbec nejsou způsobilé k uspokojování bytové potřeby, nikdy nemůže být bydlením, a tím méně bydlením vyhovujícím. Jedná se tady jak o koncepční kategorii „nevyhovující bydlení“ evropské typologie ETHOS, ale i o další kategorie vyloučení z bydlení.
Bydlením, a tedy ani vyhovujícím bydlením, proto nikdy nebude přebývání
v zařízení sociálních služeb,
v ubytovacím zařízení,
v ústavním zařízení,
ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče,
ve věznici,
ve vazební věznici ani
v ústavu pro výkon zabezpečovací detence. (...)
Výslovné uvedení příkladů z odůvodnění § 3 odst. 1 v normativním textu je nadbytečné, jelikož je přebývání v prostorách, které nejsou způsobilé k uspokojování bytové potřeby, z pojmu bydlení jednoznačně pojmově vyloučeno.".
555 Society for All, z.s. § 20 Z Připomínka je zásadní
§ 20
Četnost vypracování zprávy o bydlení
Kontaktní místo vypracovává a zveřejňuje pro území svého správního obvodu alespoň jednou za rok 3 roky zprávu o bydlení.
Odůvodnění: Četnost pro vypracování zprávy o bydlení navrhujeme stanovit na kratší časovou lhůtu, a to alespoň 1x za rok. S ohledem na stále se měnící okolnosti a krize posledních let s dopady na domácnosti (pandemie, ukrajinská válka, energetická krize) se lhůta tři roky jeví jako zcela nedostatečná. Vysvětleno Stát dosud neměl přístup k uceleným datům o bytové nouzi, dosavadní sběr dat tohoto typu byl zajišťován neziskovými organizacemi mimo státní správu. Zprávy o bydlení za každé ORP tak budou důležitým a periodicky pravidelným zdrojem dat, se kterými může stát dále pracovat a využít jej jako podklad pro tvorbu dalších politik v oblast bydlení (investice, správné správné zacílení dotačních programů, agenda podpory v bydlení). Vypracování zprávy o bydlení by pro ORP nemělo představovat zvýšenou administrativní zátěž, neboť naprostou většinu dat získají extrakcí z evidenčního systému zákona o podpoře v bydlení. Vypracování zprávy je však nezbytné, neboť obsahuje více informací, než evidence. MMR však bude i v mezidobí zveřejňovat dílčí analýzy založené na datech v evidenci. K dispozici budou rovněž otevřená data, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, který v § 4b a následujících upravuje povinnost zveřejňovat otevřená data. Evidence pro potřeby zákona je připravována tak, aby zveřejňování otevřených dat umožňovala. Další podrobnosti o obsahu a způsobu vypracování zprávy o bydlení budou stanoveny ve Standardech kvality činnosti kontaktního místa. Na standardy budou poté navazovat další metodiky vypracované předkladatelem.
556 Society for All, z.s. § 26 odst. 1 Z Připomínka je zásadní
§ 26
Žadatel
(1) Žádost o podpůrné opatření může podat osoba, které
a) bylo v posledním roce před podáním žádosti poskytnuto základní poradenství a v záznamu o poskytnutí tohoto poradenství jsou uvedeny její identifikační údaje nebo
b) je v akutním ohrožení bytovou nouzí nebo
b) (c) se jí poskytuje podpůrné opatření.
Odůvodnění: Zákon by měl aktivně reagovat také na situaci osob v nenadálé těžké životní situaci, které v daném okamžiku urgentně, naléhavě a bez předchozích podávání žádostí potřebují žádat nebo mít nárok na rychlou a efektivní podporu, a to alespoň dočasně vzhledem k naléhavým okolnostem a kritické situaci ve které se aktuálně nacházejí. Vysvětleno Základní poradenství zde není vhodné chápat jako jakýsi formalizovaný krok, ale jako první kontakt kontaktního místa a osoby, která má problém v oblasti bydlení. Struktura základního poradenství umožňuje seznámit se se situací osoby a její domácnosti a navrhnout další postup. V tomto ohledu tento krok nelze přeskočit. Vizte prosím odůvodnění k § 15 [dříve § 14]:
"Úředník kontaktního místa pro bydlení s člověkem probere jeho situaci, posoudí ji (zváží ji) a na základě této úvahy pak člověku navrhne další postup. Posouzení je zde nutné vnímat jako úvahu v kontextu navržení dalšího postupu. Výstupem je záznam o poskytnutí poradenství, jehož struktura a obsah bude základním vodítkem pro postup při posouzení bytové situace. Na poskytnutí základního poradenství může bezprostředně navazovat žádost o zápis potřebného do evidence. Kontaktní místo má při tom povinnost poskytnout žadateli nezbytnou pomoc.".
Stejně tak může být žadateli bezprostředně poskytnuto specializované poradenství, pokud bude mít v daný den dostupné kapacity.
557 Society for All, z.s. § 29 Z Připomínka je zásadní
§ 29
Zvláštní ustanovení o příslušnosti
(1) Dojde-li žádost o podpůrné opatření kontaktnímu místu, v jehož správním obvodu má žadatel nejméně 2 roky bydliště nebo v jehož správním obvodu žadatel nejméně 2 roky pracuje nebo studuje, vyřídí žádost toto kontaktní místo. Nemá-li žadatel bydliště, vyřídí žádost také kontaktní místo, v jehož správním obvodu se žadatel nejméně 2 roky obvykle zdržuje.
Odůvodnění: Navázání příslušnosti kontaktního místa a možnosti žádat o podpůrné opatření na místo trvalého bydliště případně na místo, kde se žadatel zdržuje nejméně dva roky nebo zde má pracovní či studijní poměr, považujeme za velmi problematické, a s potenciálními dopady na velmi zranitelné osoby ohrožené bytovou nouzí (např. matky, otce či rodiny s dětmi, které z důvodů lhůt postupně využívají azylových služeb na různých místech ČR, osoby po dlouhodobé hospitalizaci např. v psychiatrické nemocnici, osoby po výkonu trestu, nebo osoby z různých důvodů častěji migrující např. bezdomovectví). Navrhujeme v tomto případě definovat výjimku v případech zvláštního zřetele anebo lhůtu 2 let zcela vypustit. Neakceptováno Místní příslušnost kontaktního místa je dána primárně § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu, tedy dle místa trvalého pobytu – vizte prosím odůvodnění k § 29 v DZ [dříve § 28]. Až doplňkově je stanovena zvláští příslušnost, která reflektuje skutečnost, že osoby s nestabilním bydlením mají často evidovanou jinou adresu místa trvalého pobytu než adresu, na které se skutečně zdržují. Předkladatel toto zohledňuje a stanovením dvouleté lhůty vyvažuje na jedné straně zájem lidí v bytové nouzi požádat si o podpůrné opatření v obci, kde reálně žijí, a to nikoliv po krátkou dobu, a na druhé straně zájem na zabránění cílenému přesunu obyvatel do obcí, které by byly při poskytování podpůrných opatření aktivnější. Pokud by měla větší města v evidenci zapsaných více lidí a byla zde větší poptávka po podpůrných opatřeních, bude to pro zapsané potřebné znamenat menší šanci na realizaci podpůrného opatření než např. v menších obcích, kde mají trvalý pobyt. Tento mechanismus tak může vést k opačnému jevu – žadatele motivovat k tomu, aby se navrátil do místa, kde má adresu místa trvalého pobytu, protože to může mít vyšší kapacity k uspokojení jeho potřeby podpůrného opatření a menší množství potřebných zapsaných v evidenci.
Dojde-li žádost o podpůrné opatření kontaktnímu místu, které není příslušné ani podle obecných ustanovení správního řádu [§ 11 odst. 1 písm. d)], ani podle § 30 [dříve § 29] návrhu, postupuje v souladu s § 12 správního řádu a tuto žádost postoupí kontaktnímu místu, které je příslušné podle § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu.
Do § 30 [dříve § 29] bude dále doplněn odstavec 5 v tomto znění:
"(5) Určení místní příslušnosti podle správního řádu není odstavcem 1 dotčeno.".
558 Society for All, z.s. § 32 Z Připomínka je zásadní
§ 32
Zohlednění předchozího ukončení
podpůrného opatření
Kontaktní místo žádost o zápis údaje o potřebě bytového podpůrného opatření zamítne, pokud je žadatelem osoba, které byly v bezprostředně předcházejících 2 letech poskytovány garance, podnájemní bydlení nebo podporované obecní bydlení, na které byly přiznány příspěvky, a k ukončení poskytování tohoto podpůrného opatření došlo dohodou uzavřenou se žadatelem nebo z důvodů na straně žadatele.
Odůvodnění: Doporučujeme navrhované znění zcela vypustit anebo zásadně přepracovat tak, aby nedemotivovalo uživatele ve snaze učinit změnu k lepším. Ustanovení dopadá negativně na případy, kdy žadatelem ukončil poskytování podpůrného opatření, ale opětovně se může dostat do situace, kdy ho bude z různých důvodů potřebovat. Vysvětleno Čerpání všech podpůrných opatření je časově omezené, tudíž zákon o podpoře v bydlení již nyní počítá s tím, že podpořené osoby se stabilizují v bydlení natolik, že nebude žádných intervencí zákona potřeba. Cílem zákona tedy již nyní je, aby se podpořené osoby "stavěly na vlastní nohy" a po ukončení čerpání podpůrných opatření byly již plně schopny dále řádně plnit podmínky nájemní smlouvy, která samozřejmě s koncem čerpání podpůrných opatření nezaniká, naopak má zákon nastaven takové mechanismy, které zabraňují zneužití ze strany poskytovatelů podpůrných bytových opatření.
Pokud se domácnost opět dostane do situace, kdy by potřebovala podpůrné opatření, může o něj žádat znovu (v případě asistence bez nezbytné pauzy, u bytových podpůrných opatření po dvou letech a nebude její právní postavení horší než dříve. Pro zmírnění tvrdosti daného ustanovení bude uvedeno v tomto znění:
"§ 33
Zohlednění předchozího ukončení podpůrného opatření
(1) Kontaktní místo zápis údaje o potřebě bytového podpůrného opatření nemusí provést, pokud je žadatelem osoba, které byly v bezprostředně předcházejících 2 letech poskytovány garance, podnájemní bydlení nebo podporované obecní bydlení, na které byly přiznány příspěvky, a k ukončení poskytování tohoto podpůrného opatření došlo dohodou uzavřenou se žadatelem nebo z důvodů na straně žadatele.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, představuje-li pro žadatele nebo jiného člena jeho domácnosti nedostatek vyhovujícího bydlení bezprostřední ohrožení jejich života nebo zdraví.".
559 Society for All, z.s. § 35 odst. 2 Z Připomínka je zásadní
§ 35
Doba platnosti zápisu
(1) Zápis údaje o potřebě podpůrného opatření je platný 1 rok od jeho provedení.
(2) Potřebný je upozorněn na blížící se konec platnosti zápisu o potřebě podpůrného opatření pomocí zprávy, kterou evidence automaticky zasílá 80 dní před koncem platnosti zápisu na adresu elektronické pošty žadatele nebo jiným vhodným a předem domluveným způsobem, pokud byla v žádosti o podpůrné opatření uvedena.
Odůvodnění: Ačkoliv je elektronická pošta je dnes obvyklým způsobem komunikace, ne všechny uživatelé z této cílové skupiny jí využívají nebo k ní mají pravidelný přístup. Doporučujeme informování rozšířit i o další formy komunikace s důrazem na předem domluvenou formu. Vysvětleno Cílem ustanovení je, aby byl potřebný upozorněn na konec platnosti zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření, ale pouze v těch případech, kdy by to neznamenalo přílišnou administrativní zátěž pro kontaktní místo – srov. automatické zasílání (e-mailové) zprávy evidencí. Zvolené řešení předkladatel navrhuje, aby vyvážil zájmy zranitelné cílové skupiny, kterou je třeba upozornit na to, že přichází o možnost čerpat v dohledné době podpůrné opatření, a to přestože byla o době platnosti zápisu vhodně informována již dříve, a zároveň nezatížit kontaktní místo administrativně náročným fyzickým doručováním. Doručováno tak bude v tomto případě pouze těm účastníkům řízení, kteří svou e-mailovou adresu uvedli. Vzhledem k tomu, že první verze evidence nebude zasílání automatických zpráv umožňovat, je náběh této funkcionality upraven v přechodných ustanoveních. Dokud nebude evidence toto technické řešení umožňovat, potřebný nebude na danou skutečnost upozorňován.
560 Society for All, z.s. § 39 odst. 1 D Připomínka je doporučující
§ 39
Žádost o provedení změny údaje
(1) Potřebný může kontaktní místo požádat o provedení změny evidovaného údaje o
a) svojí příslušnosti ke skupině nebo podskupině zvláštně potřebných osob podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu,
Odůvodnění: Jedná se pravděpodobně o překlep. Doporučujeme opravit na „zvláště“. Akceptováno
561 Society for All, z.s. § 82 odst. 2 písm. b) D Připomínka je doporučující
82
Pracovníci asistence
(1) Poskytovatel asistenci poskytuje prostřednictvím pracovníků asistence.
(2) Pracovníkem asistence je zaměstnanec poskytovatele, který je
a) sociálním pracovníkem, kterým se pro účely poskytování asistence rozumí osoba splňující předpoklady k výkonu povolání sociálního pracovníka podle zákona o sociálních službách,
b) odborným pracovníkem, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí zdravotnický pracovník, pedagogický pracovník, manželský nebo rodinný poradce nebo další odborný pracovník; § 116a a 117 zákona o sociálních službách se použije obdobně,
Odůvodnění: Rozsah asistence a pracovní náplně neodpovídá kvalifikaci zdravotnického pracovníka ani pedagogického pracovníka. Doporučujeme zvážit zařízení těchto kvalifikací. Doporučujeme také zvážit zařazení sociálního pedagoga. Neakceptováno Na zachování pedagogického pracovníka však trváme.
Po konzultacích s MPSV bude zachován i zdravotnický pracovník, neboť zdravotničtí pracovníci mohou vhodně doplnit asistenční tým.
562 Středočeský kraj Obecně Z Návrh zákona o podpoře v bydlení v aktuální podobě odmítáme jako celek.
Důvodem je především nekoncepční řešení problematiky osob ohrožených bytovou nouzi nebo osob, které se v bytové nouzi již nacházejí. Návrh předpokládá zavedení nových agend vykonávaných obecními úřady obcí s rozšířenou působností, krajskými úřady a ministerstvy, které se jeví být k již probíhajícím činnostem duplicitní, především v rámci výkonu sociální práce v přenesené působnosti v obcích, některým poskytovaným druhům sociálních služeb ale i k dávkovému systému Úřadu práce.
Zmíněná duplicita povede jednak k prodražení a nesystémovému překrývání poskytovaných finančních zdrojů pro uvedené cílové skupiny. Dále jednotlivé obce s rozšířenou působností a také krajské úřady opět administrativně zatíží. Je rovněž sporné, zdali při zvážení současné situace na trhu s byty, povedou navrhovaná řešení k větší dostupnosti bytů pro potřebnou klientelu. Použitá terminologie v návrhu zákona je místy nejednoznačná a matoucí.
Navrhovaná právní úprava se jeví jako příliš komplikovaná, což bude přinášet v praxi problémy a ztěžovat její aplikaci. Vzato na vědomí Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
563 Středočeský kraj § 14 a 15 Z Označení základního a specializovaného poradenství poskytované kontaktním místem může být matoucí vzhledem k již realizovanému poradenství v rámci sociální práce na ORP. Vysvětleno Slovo "poradenství" je v návrhu zákona o podpoře v bydlení používáno pouze jako legislativní zkratka pro pojem "poradenství v bydlení". Pojmy "základní poradenství v bydlení" a "specializované poradenstí v bydlení" pak předkladatel považuje za dostatečně rozeznatelné od pojmu "sociální poradenství", popř. "základní sociální poradenství" podle zákona o sociálích službách. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
564 Středočeský kraj § 20 až 23 Z Účel zprávy o bydlení není jasný. Bez její přesné definice půjde o nadbytečnou administrativní zátěž. Vysvětleno Zpráva o bydlení bude zpracovávána jednou za 3 roky, přičemž bude využíváná Ministerstvem pro místní rozvoj pro plánování politik v oblasti bydlení (podpory v bydlení i investic). Vypracování zprávy je nezbytné, neboť obsahuje více informaci, než evidence. MMR však bude i v mezidobí zveřejňovat dílčí analýzy založené na datech v evidenci. K dispozici budou rovněž otevřená data, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, který v § 4b a následujících upravuje povinnost zveřejňovat otevřená data. Evidence pro potřeby zákona je připravována tak, aby zveřejňování otevřených dat umožňovala. Další podrobnosti o obsahu a způsobu vypracování zprávy o bydlení budou stanoveny ve Standardech kvality činnosti kontaktního místa. Na standardy budou poté navazovat další metodiky vypracované předkladatelem.
Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
565 Středočeský kraj § 29 Z Formulace §29 je matoucí a neřeší situaci žadatele, např. migrující osoby bez přístřeší, která nezůstává požadované dva roky v jednom místě. Navrhujeme uvedenou lhůtu zrušit. Vysvětleno Místní příslušnost kontaktního místa je dána primárně § 11 odst. 1 písm. d) správního řádu, tedy dle místa trvalého pobytu. Až doplňkově je stanovena zvláští příslušnost, která reflektuje skutečnost, že osoby s nestabilním bydlením mají často evidovanou jinou adresu místa trvalého pobytu než adresu, na které se skutečně zdržují. Předkladatel toto zohledňuje a stanovením dvouleté lhůty vyvažuje na jedné straně zájem lidí v bytové nouzi na možnosti požádat si o podpůrné opatření v obci, kde reálně žijí, a to nikoliv po krátkou dobu, a na druhé straně zájem na předcházení cílenému přesunu obyvatel do obcí, které by byly při poskytování podpůrných opatření aktivnější. Pokud by měla větší města v evidenci zapsaných více lidí a byla zde větší poptávka po podpůrných opatřeních, bude to pro zapsané potřebné znamenat menší šanci na realizaci podpůrného opatření než např. v menších obcích, kde mají trvalý pobyt. Tento mechanismus tak může vést k opačnému jevu – žadatele motivovat k tomu, aby se navrátil do místa, kde má adresu místa trvalého pobytu, protože to může mít vyšší kapacity k uspokojení jeho potřeby podpůrného opatření a menší množství potřebných zapsaných v evidenci.
Do § 30 [dříve § 29] bude dále doplněn odstavec 5 v tomto znění:
"(5) Určení místní příslušnosti podle správního řádu není odstavcem 1 dotčeno.". Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
566 Středočeský kraj § 35 odst. 2 Z Dle tohoto ustanovení je na končící platnost zápisu o potřebě podpůrného opatření upozorněn pouze ten potřebný, který sdělil svou e-mailovou adresu. Navrhujeme rozšířit toto ustanovení rovněž na možnost upozornění též jinou vhodnou formou. Vysvětleno Cílem ustanovení je, aby byl potřebný upozorněn na konec platnosti zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření, ale pouze v těch případech, kdy by to neznamenalo přílišnou administrativní zátěž pro kontaktní místo – srov. automatické zasílání (e-mailové) zprávy evidencí. Zvolené řešení předkladatel navrhuje, aby vyvážil zájmy zranitelné cílové skupiny, kterou je třeba upozornit na to, že přichází o možnost čerpat v dohledné době podpůrné opatření, a to přestože byla o době platnosti zápisu vhodně informována již dříve, a zároveň nezatížit kontaktní místo administrativně náročným fyzickým doručováním. Doručováno tak bude v tomto případě pouze těm účastníkům řízení, kteří svou e-mailovou adresu uvedli. Vzhledem k tomu, že první verze evidence nebude zasílání automatických zpráv umožňovat, je náběh této funkcionality upraven v přechodných ustanoveních. Dokud nebude evidence toto technické řešení umožňovat, potřebný nebude na danou skutečnost upozorňován. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
567 Středočeský kraj § 39 odst. 1 Z Navrhujeme opravit slovo „zvláštně“ na slovo „zvláště“. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
568 Středočeský kraj § 82 odst. 2 písm. b) Z Popis činnosti asistence neodpovídá pracovní náplni a kvalifikaci zdravotnického pracovníka. Navrhujeme proto vypustit. Akceptováno Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
569 Středočeský kraj § 98 Z Uvedená rozmezí finančních příspěvků jsou rozdílně nastavená pro Prahu a Brno, oproti zbytku ČR. Přestože ještě není k dispozici oficiální cenová mapa, je evidentní, že ceny nájmu bytů jsou například v některých okresech Středočeského kraje vyšší než v Brně. Navrhujeme proto u určení těchto příspěvků zohlednit reálnou cenovou hladinu v jednotlivých lokalitách. Vysvětleno Normativní text umožňuje ve vyhlášce specificky upravit výši příspěvků i po jednotlivých ORP, a to v rámci zákonem stanoveného rozmezí. Předkladatel při stanovení dvou kategorií obcí pro příspěvky akcentoval požadavek na jednoduchost, kdy stanovení jednotných sazeb zjedoduší postupy výpočtu příspěvků, ale zároveň předjímá možnost detailnější úpravy ve vyhlášce. V normativním textu jsou sice ponechány odlišné sazba pro Prahu + Brno a pro zbytek republiky, bylo však navýšeno rozmezí, ve kterém se příspěvky pro ostatní správní obvody ČR mohou pohybovat. Např. limity u Prahy a Brna jsou pro příspěvek na poskytování garancí nebo na poskytování podnájemního bydlení 34 000 Kč až 46 000 Kč, u ostatních správních obvodů v ČR byly upraveny na 25 500 Kč až 40 500 Kč (původně 34 500 Kč) ročně. Pokud to při tvorbě vyhlášky bude vyhodnoceno jako důvodné, může být změna navrhovaná připomínovým místem realizována (tzn. některé sazby pro ORP ve Středočeském kraji mohou být i vyšší než u Brna). Vyhláška bude připravena na základě aktuálních dat. Předkladatel považuje rovněž za nezbytné zdůraznit, že příspěvky podléhají vyúčtování, proto je při jejich stanovení určité zjednodušení přípustné. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
570 Středočeský kraj § 133 písm. a) bod 2 Z Z ustanovení není zřejmé, co je myšleno adresou provozovny žadatele, když asistence má být poskytována v bytech žadatelů, Má být adresou provozovny místo kontaktu se zájemcem o službu? Ustanovení je třeba v tomto smyslu upřesnit. Vysvětleno Asistence bude poskytována terénně, tedy v místě poskytování bydlení (tj. v přirozeném prostředí – v bytě), ale i ambulantně, tedy v provozovně poskytovatele asistence v bydlení. Poskytování asistence v bydlení bude probíhat na základě domluvy, podle situace a potřeb podporované osoby a podle možností poskytovatele asistence. Souhlas s vypořádáním dne 9. 10. 2023.
571 ÚOHS Obecně Z I. Předložený návrh zákona o podpoře v bydlení veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU (dále jen „SFEU“) nijak neošetřuje.
Důvodová zpráva se v části „5. Zhodnocení slučitelnosti s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě i s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie“ omezuje na konstatování, že „státní podpory ve formě financování přeneseného výkonu státní správy a podpůrných opatření budou realizovány v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie, zejména článkem 107 odstavcem 1 smlouvy o fungování Evropské unie, tak, aby tato podpora byla považována za slučitelnou s vnitřním trhem. Veřejné podpory se týkají příspěvky na čtyři podpůrná opatření – asistenci, podporované obecní bydlení, garance a podnájemní bydlení. V prvních dvou případech se nejedná o nedovolenou veřejnou podporu. Pro možnost čerpat příspěvek na podporované obecní bydlení návrh zákona stanoví podmínku, že výše nájemného nesmí přesáhnout 80 % místně obvyklého nájemného dle cenových map. V případě příspěvků na garance a podnájemní bydlení se jedná o veřejnou podporu, a to v režimu služeb obecného hospodářského zájmu (de minimis nebo vyrovnávací platba).“.
Podotýkám, že při úvaze, zda konkrétní opatření podpory v bydlení zakládají veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU a mají být tedy uvedena v soulad s pravidly veřejné podpory, je nutné posoudit, zda jednotlivá opatření splňují kumulativně tato kritéria:
a) opatření má vliv na přesun státních (veřejných) prostředků, ať už jde o prostředky národní, regionální či obecní;
b) opatření je selektivní, tj. opatřením dochází ke zvýhodnění určitého podniku (odvětví výroby). Ke zvýhodnění určitého podniku dochází, když poskytnutím státních (veřejných) prostředků podnik (odvětví výroby) získá výhodu, kterou by za běžných tržních podmínek nezískal. Podnikem je ve smyslu pravidel veřejné podpory jakýkoliv subjekt, bez ohledu na právní formu či ziskovost, který na trhu nabízí zboží a/nebo služby, tj. vykonává ekonomickou činnost;
c) opatření může vést k narušení soutěže a d) k ovlivnění obchodu mezi členskými státy, tj. příjemce podpory vykonává ekonomické aktivity a účastní se trhu, na kterém probíhá obchod mezi členskými státy. Riziko ovlivnění obchodu je možné vyloučit pouze v případě, že činnost příjemce podpory je čistě lokálního charakteru. K ovlivnění obchodu mezi členskými státy nedochází v případě, kdy je současně 1) vliv opatření na trhy a spotřebitele v sousedních členských státech je nanejvýše nepatrný; 2) zboží a/nebo služby poskytované příjemcem jsou čistě lokálního charakteru a/nebo jsou přitažlivé jen pro zeměpisně ohraničenou oblast; 3) podpora nemá za následek přilákání poptávky a/nebo investic do dotyčného regionu a nevytváří překážky pro usazování podniků z jiných členských států; 4) tržní podíl příjemce podpory je z hlediska jakéhokoliv použitého vymezení relevantního trhu minimální. Z hlediska ovlivnění obchodu je rovněž rizikové, patří-li příjemce k širší skupině podniků.
V případě, že kumulativní naplnění definičních znaků veřejné podpory není možné u jednotlivých opatření podpory v bydlení vyloučit, opatření může být realizováno pouze na základě individuální (notifikace u Evropské komise) nebo obecné výjimky, např. jako podpora malého rozsahu (de minimis) podle Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití čl. 107 a 108 Smlouvy o fungování EU na podporu de minimis, v případě pověření výkonem služby obecného hospodářského zájmu přichází v úvahu i využití Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 SFEU na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu nebo Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 SFEU na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (dále jen „Rozhodnutí SOHZ“), pochopitelně při splnění všech podmínek příslušným nařízením/rozhodnutím stanovených.
Vyhodnocení, zda konkrétní opatření (příspěvky na konkrétní činnosti v rámci podpory v bydlení) naplňují výše uvedená kritéria a volba případné vhodné výjimky z obecného zákazu veřejné podpory, je přitom na poskytovateli. Jednotlivá opatření pak poskytovatel může z tohoto hlediska kdykoliv konzultovat s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále je „ÚOHS“).
U těch opatření podpory v bydlení, která zakládají veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU požaduji v navrhovaném zákoně uvést, že budou poskytována v souladu s přímo použitelným předpisem/předpisy Evropské unie v oblasti veřejné podpory a v poznámce po čarou tento/tyto přímo použitelný/é předpisy konkretizovat. Akceptováno Po dalších konzultacích s ÚOHS budou doplněny § 90 a § 96, § 123 a 124.
Kapitola 5 obecné části DZ bude podstatně rozšířen, včetně uvedení následujícího textu:
"Navrhovaná opatření státní podpory ve formě financování přeneseného výkonu státní správy a ve formě dalších podpůrných opatření budou realizována plně v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti veřejné podpory, zejména článkem 107 odstavcem 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a to tak, aby tato podpora buď nenaplňovala kumulativně všechny znaky veřejné podpory ve smyslu článku 107 odst. 1 SFEU, nebo byla považována za veřejnou podporu slučitelnou s vnitřním trhem EU bez nutnosti předchozí notifikace.
Navrhovaný zákon počítá s následujícími formami podpory:
1. podpora činnosti kontaktního místa v rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti; a
2. podpora formou čtyř podpůrných opatření, kterými jsou poskytování:
a) garančního plnění zajišťovaného pověřenými poskytovateli garancí;
b) podnájemního bydlení zajišťovaného pověřenými poskytovateli podnájemního bydlení;
c) podporovaného obecního bydlení zajišťovaného pověřenými poskytovateli podporovaného obecního bydlení; a
d) asistence zajišťované pověřenými poskytovateli asistence.
Pokud jde o podporu činnosti kontaktního místa v rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti, jedná se o podporu, která nezakládá nedovolenou veřejnou podporu ve smyslu článku 107 odst. 1 SFEU, neboť příjemce (obec, resp. obecní úřad obce s rozšířenou působností) není ve vztahu k této činnosti považován za podnik; činnost kontaktního místa je výkonem veřejné správy a nemá ve smyslu předpisů EU hospodářskou povahu1). Cílem a obsahem poradenské činnosti kontaktního místa je poskytnutí základní orientace potřebným osobám při řešení jejich nepříznivé bytové situace včetně vstupního poradenství při uskutečnění některých vybraných úkonů, resp. právních jednání směřujících k řešení jejich nepříznivé situace; jedná se o obsah a úroveň poradenských úkonů, které jsou obdobně poskytovány jinými orgány veřejné správy při výkonu jejich činnosti a které nezasahují do služeb poskytovaných specializovanými poradenskými subjekty na relevantním trhu. Činnost kontaktního místa je zásadně zajišťována interně, tj. prostřednictvím zaměstnanců v pracovněprávním vztahu. V případě, že kontaktní místo hodlá v nezbytném rozsahu některé činnosti externalizovat (např. z důvodu nedostatku odborné nebo personální kapacity), může tak učinit pouze postupem, který bude v souladu se zvláštními předpisy v oblasti veřejného zadávání[2]; tím bude plně zajištěno, že nedojde k přenesení podpory kontaktního místa na případného externího dodavatele služby.
Pokud jde o podporu navrhovaných čtyř podpůrných opatření, u všech těchto opatření je s ohledem na smysl a účel navrhovaného zákona, blíže popsaný v této důvodové zprávě, dána existence veřejného zájmu a tržního selhání zajištění jejich dostupnosti, neboť bez systémové státní intervence není existující volný trh služeb schopen reálně zajistit dané činnosti pro předmětné cílové skupiny v nepříznivé situaci. Z uvedeného důvodu lze podpůrná opatření považovat za veřejnou podporu služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu článku 106 odst. 2 SFEU, která je při splnění určitých podmínek považována za veřejnou podporu slučitelnou s vnitřním trhem bez nutnosti předchozí notifikace dle přímo použitelného předpisu EU3), nebo za podporu malého rozsahu (de minimis) dle přímo použitelného předpisu EU4).
K zajištění podmínek podpory navrhovaných podpůrných opatření coby služeb obecného hospodářského zájmu přináší navrhovaný zákon koncepci zákonného pověřovacího aktu (vizte § 117 a násl. navrhovaného zákona), který spolu s jednotlivými právními jednáními, zakládajícími právní nárok na poskytnutí příslušné podpory, naplní obligatorní podmínky pověření ve smyslu příslušných přímo použitelných předpisů EU v oblasti veřejné podpory5).
Navrhovaný zákon dále zajišťuje, aby podpora poskytovatelům podpůrných opatření byla v konečném důsledku přenášena pouze na (potřebné) fyzické osoby, které nejsou v postavení podniku ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU."
------------------------------
1) Sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (2016/C 262/01, Úř. věst. C 262/1, 19.7.2016).
2) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
3) Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (2012/21/EU, Úř. věst. L 7, 11. 1. 2012).
4) Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 114, 26. 4. 2012).
5) Článek 4 rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (2012/21/EU, Úř. věst. L 7, 11. 1. 2012), a článek 3 nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. 4. 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 114, 26. 4. 2012). Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
572 ÚOHS K jednotlivým opatřením, DZ Z II. K jednotlivým opatřením podpory v bydlení uvádím, z hlediska pravidel veřejné podpory, následující.
Základní poradenství poskytované kontaktními místy (obecním úřadem s rozšířenou působností v přenesené působnosti) by nemělo dle mého názoru představovat ekonomickou činnost ve smyslu pravidel veřejné podpory, nakolik se jedná o výkon veřejné moci, a jeho financování ze státních prostředků by tedy nemělo zakládat veřejnou podporu.
Pokud jde o specializované poradenství, která mají kontaktní místa zajišťovat (buď sama prostřednictvím zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu nebo prostřednictvím jiných osob na základě smlouvy - dluhové poradny, advokáti, realitní zprostředkovatelé apod., jak vyplývá z vysvětlení k § 15 uvedenému v důvodové zprávě), může se dle mého názoru jednat o výkon ekonomické činnosti a její financování z veřejných/státních prostředků tedy může zakládat veřejnou podporu (nelze-li v konkrétním případě vyloučit riziko ovlivnění obchodu), která může být legálně poskytnuta pouze na základě některé z výše uvedených výjimek z obecného zákazu veřejné podpory. V případě, že specializované poradenství bude kontaktní místo zajišťovat prostřednictvím jiných osob, měly by být tyto osoby vybrány prostřednictvím otevřeného, transparentního, bezpodmínečného a nediskriminačního výběrového řízení, ve kterém dojde k výběru (cenově) nejvýhodnější nabídky.
Činnost subjektu, který poskytuje garance vlastníkovi bytu, dle mého názoru představuje ekonomickou činnost, jejíž financování z veřejných/státních prostředků ve formě příspěvku na správu může zakládat veřejnou podporu (nelze-li v konkrétním případě vyloučit riziko ovlivnění obchodu), která může být legálně poskytnuta pouze na základě některé z výše uvedených výjimek z obecného zákazu veřejné podpory. Poskytnutím garance je nadto zvýhodněn i vlastník bytu jako subjekt účastnící se trhu s bydlením, kterému je – na rozdíl od jeho konkurentů – garance financovaná ze státních/veřejných prostředků poskytnuta. Vlastníkovi bytu, kterému je na základě smlouvy o spolupráci poskytována garance, která je financována z veřejných/státních prostředků ve formě příspěvku na poskytování garancí, může být tedy též poskytována veřejná podpora (nelze-li v konkrétním případě vyloučit riziko ovlivnění obchodu), která může být legálně poskytnuta pouze na základě některé z výše uvedených výjimek z obecného zákazu veřejné podpory.
Poskytování podnájemního bydlení je ekonomickou činností, jejíž financování z veřejných/státních prostředků zakládá veřejnou podporu (nelze-li v konkrétním případě vyloučit riziko ovlivnění obchodu), která může být legálně poskytnuta pouze na základě některé z výše uvedených výjimek z obecného zákazu veřejné podpory. Nájemné, které platí poskytovatel podnájemního bydlení vlastníkovi bytu, by mělo odpovídat nájemnému v daném místě a čase obvyklému, popř. by byt/vlastník bytu, ve kterém bude podnájemní bydlení poskytováno, měl být vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního, bezpodmínečného a nediskriminačního výběrového řízení, ve kterém dojde k výběru (cenově) nejvýhodnější nabídky, aby se zabránilo poskytnutí/přenesení výhody z veřejných/státních prostředků na vlastníka bytu.
Poskytování podporovaného obecního bydlení je ekonomickou činností, jejíž financování z veřejných/státních prostředků zakládá veřejnou podporu (nelze-li v konkrétním případě vyloučit riziko ovlivnění obchodu), která může být legálně poskytnuta pouze na základě některé z výše uvedených výjimek z obecného zákazu veřejné podpory.
Poskytování asistence v bydlení dle mého názoru představuje ekonomickou činnost, jejíž financování z veřejných/státních prostředků může zakládat veřejnou podporu (nelze-li v konkrétním případě vyloučit riziko ovlivnění obchodu), která může být legálně poskytnuta pouze na základě některé z výše uvedených výjimek z obecného zákazu veřejné podpory.
Na základě výše uvedeného po předkladateli také požaduji upravit/doplnit část 5. důvodové zprávy, pokud jde o vyhodnocení přítomnosti veřejné podpory u financování jednotlivých opatření podpory v bydlení a o uvedení jaké jednotlivé výjimek z obecného zákazu veřejné podpory budou využity. Akceptováno Vizte vypořádání připomínky č. 571 Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
573 ÚOHS § 112 Z III. Předložený návrh zákona o podpoře v bydlení počítá v § 119 s tím, že pověření k poskytování jednotlivých podpůrných opatření se udělují pro území jednotlivých krajů krajskými úřady, popř. Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem pro místní rozvoj v případě, že žadatelem o udělení pověření je kraj nebo hlavní město Praha. Prostřednictvím krajských úřadů (resp. Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva pro místní rozvoj) jsou také dle § 109 vypláceny příspěvky poskytovatelům podpůrných opatření.
Dle § 112 návrhu zákona o podpoře v bydlení pak bude poskytovatel podpůrného opatření zasílat roční vyúčtování krajskému úřadu, v jehož správním obvodu má sídlo (pokud má sídlo v zahraničí, pak krajskému úřadu, v jehož správním obvodu má sídlo nebo umístění organizační složka/jednotka/závod zahraniční právnické osoby, a není-li takového krajského úřadu, pak vyúčtování zasílá Magistrátu hlavního města Prahy). Je-li poskytovatelem podpůrného opatření kraj nebo hlavní město Praha, roční vyúčtování zasílá Ministerstvu pro místní rozvoj.
V důvodové zprávě je k § 112 uvedeno, že „podle mínění předkladatele je žádoucí, aby se roční vyúčtování vyhotovovalo za celé území České republiky a zasílalo pouze jednomu správnímu orgánu, nikoliv aby se roční vyúčtování provádělo ve vztahu k jednotlivým krajům, kde poskytovatel poskytoval podpůrná opatření, na jejichž poskytování byl přiznán příspěvek. Vedle snížení administrativy je toto řešení vhodné také z důvodu, že poskytovatel může být ve vztahu k jednomu kraji ve ztrátě a v jiném kraji by naopak musel nevyužité příspěvky vracet. Předkladatel však považuje za žádoucí, aby se příspěvky vyplacené na poskytování podpůrných opatření daly využít i k pokrývání nákladů poskytovatele v jiném kraji.“
Z hlediska pravidel veřejné podpory může být dle mého názoru předkládání jednoho ročního vyúčtování poskytovatelem podpůrného opatření za celé území ČR problematické v případě, že podpora poskytovateli podpůrného opatření bude poskytována v režimu vyrovnávací platby dle Rozhodnutí SOHZ. Pokud jsou totiž pověření k poskytování konkrétního podpůrného opatření udělována pro území jednotlivých krajů a lze-li je vnímat jako pověření k výkonu samostatných služeb obecného hospodářského zájmu na území jednotlivých krajů, měla by i kontrola překompenzace ve smyslu čl. 6 Rozhodnutí SOHZ být prováděna za tyto jednotlivé služby obecného hospodářského zájmu (tedy dle jednotlivých pověření pro poskytování jednotlivých podpůrných opatření na území jednotlivých krajů). Příspěvky vyplacené na poskytování jedné služby obecného hospodářského zájmu (tedy pro území jednoho kraje) nelze využít na financování jiné služby obecného hospodářského zájmu (tedy pro službu poskytovanou na území jiného kraje, než pro které bylo vydáno pověření).
Z výše uvedeného důvodu požaduji ustanovení navrhovaného zákona o podpoře v bydlení týkající se předkládání ročního vyúčtování upravit tak, aby poskytovatelé podpůrných opatření roční vyúčtování (za území jednotlivých krajů) předkládali těm krajským úřadům (resp. Ministerstvu práce a sociálních věcí a Ministerstvu pro místní rozvoj), které jim pro dané území vydaly pověření (a poskytly příspěvek). Akceptováno Ustanovení § 112 bude upraveno tak, že se roční vyúčtování podle § 111 bude zasílat tomu správnímu orgánu, který vyplatil příspěvek. Tedy krajskému úřadu (ve většině případů), MPSV (pokud je poskytovatelem kraj a jde o příspěvek na poskytování asistence) a MMR (pokud je poskytovatelem podpůrného opatření a jde o jiné příspěvky).
V souladu s navazujícími jednáními s ÚOHS bude doplněn také § 90, který ve svém odstavci 2 stanoví působnost Ministerstva pro místní rozvoj pro provádění kontroly vyrovnávací platby. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
574 ÚOOÚ Obecně D Úřad pro ochranu osobních údajů uplatňuje připomínky, a to včetně zásadních, zejména k osobním údajům. Vzhledem k tomu, že se jedná o zcela novou regulaci, měl být připraven věcný záměr, který by lépe vymezil předmět zákona, tj. zda je jím podpora veškerého bydlení, nebo pouze nájemního bydlení nebo pouze sociálního bydlení.
Dále by bylo vhodné zvážit opodstatněnost přísné územní působnosti: „Kontaktní místo má v evidenci přístup k údajům o bytech, které se nacházejí v jeho správním obvodu.“ Co když vhodný byt bude hned za hranicí obvodu?
Vhodné je také zvážit specifičtější pojmenování právních institutů, např. nadpis „Žadatel“. Vysvětleno K vypracování věcného záměru zákona nebylo přistoupeno z důvodu potřeby co nejdříve začít řešit bytovou nouzi významného počtu obyvatel České republiky. Vypracování věcného záměru zákona by zřejmě představovalo zdržení, které by vedlo k nemožnosti přijmout zákon o podpoře v bydlení ještě v tomto volebním období.
Povinnost přiznat příspěvek na poskytování podpůrného opatření, pouze pokud se podpůrné opatření poskytuje ve správním obvodu kontaktního místa, které u potřebného zapsalo údaj o potřebě podpůrného opatření (§ 102), představuje opatření proti migraci osob v bytové nouzi do správních obvodů kontaktních míst, kde jsou poskytovatelé podpůrných opatření aktivnější. Zároveň ne každý osoba, která bude vyhodnocena jako osoba v bytové nouzi v jednom správním obvodě kontaktního místa, by byla vyhodnocena jako osoba v bytové nouzi v jiném správním obvodě, a to zejména z důvodu jiných nákladů na bydlení. Z důvodu omezení podle § 102 pak nedává ani smysl, aby mělo kontaktní místo přístup k údajům o bytech v jiných správních obvodech.
Předkladatel se snažil pro snadnou orientaci v právním předpisu používat nadpisy pokud možno u každého paragrafu. Je přesvědčen, že postačuje, když je "žadatel" dostatečně popsán v odstavci 1 daného ustanovení (např. "žadatel o podpůrné opatření") a v nadpisu a v dalších odstavcích již pro čitelnost právního předpisu používá pouze pojem "žadatel", neboť je z kontextu (např. z dané hlavy), popř. z odstavce 1 zřejmé, o kterého žadatele se jedná. Souhlas s vypořádáním dne 13. 10. 2023.
Bere na vědomí. ÚOOÚ však stále postrádá odpověď na otázku, co je předmětem zákona, tj. zda je jím podpora veškerého bydlení, nebo pouze nájemního bydlení nebo pouze sociálního bydlení. S pojetím nadpisů ÚOOÚ nesouhlasí, nicméně se jednalo o pouhé doporučení.
575 ÚOOÚ DZ Z 1. Část 9 obecné části důvodové zprávy, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (dále jen „DPIA“), je nezbytné přepracovat. Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Při zpracování DPIA je žádoucí vyjít z návrhu doporučení legislativního DPIA, zejména co se týká struktury DPIA (https://www.uoou.cz/metodika-pro-legislativni-dpia/ds-7270/archiv=1&p1=1257. ). Předkladateli se též doporučuje postupovat v součinnosti s jeho resortním pověřencem pro ochranu osobních údajů.
Účel: „vedení evidence“ není účel zpracování osobních údajů, nýbrž jeho nástroj. Ve skutečnosti je účelem: „sledování dopadu těchto intervencí“. To samé platí pro „účel“: „Zjištění údajů nezbytných pro provedení zápisu údaje o žadateli a o potřebě podpůrného opatření do evidence“. Skutečným účelem je naopak: „Koordinace poskytování poradenství a podpůrných opatření“. Vymezení: „předávání těchto údajů poskytovatelům podpůrných opatření a pronajímatelům“ je zase pouhý nástroj zpracování osobních údajů a „v rozsahu nezbytném pro plnění jejich zákonných povinností“ je samozřejmost, která do DPIA nepatří, stejně jako „Zpracovávání osobních údajů bude tedy sloužit pouze k účelu, který je stanoven zákonem“. Místo „bude prováděno na základě oprávnění jednotlivých subjektů získávat osobní údaje těchto osob“ je třeba specifikovat, o jaký právní základ se jedná.
U zabezpečení osobních údajů v DPIA je uveden pouze faktor přístupu oprávněných osob k údajům, nejsou zde uvedena žádná konkrétní opatření k ochraně osobních údajů, technická ani organizační. K tomu více u připomínky č. 4.
V DPIA není určena doba zpracovávání osobních údajů (jejich uchovávání v evidenci), která musí být zdůvodněna přiměřeností ve vztahu ke zpracovávaným osobním údajům. Ani způsob výmazu osobních údajů.
Tvrzení: „současně nepovede k narušení základních práv a svobod fyzických osob, zejména jejich soukromí, v souvislosti se zpracováváním osobních údajů“ je třeba odůvodnit. Předkladatel v DPIA pouze konstatuje, že byla zhodnocena rizikovost předmětného zpracování osobních údajů pro subjekty údajů, bez uvedení konkrétních výsledků analýzy rizikovosti zpracování. Je zde pouze uvedeno, že vzhledem k účelu a možnosti zpracovávání osobních údajů získaných z jiných evidencí, lze shrnout, že navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopady na ochrany soukromí a zpracování osobních údajů.
Tvrzení: „Osobní údaje uvedené v evidenci budou chráněny podle platných právních norem.“ je třeba specifikovat.
V odstavci: „Pro posouzení vlivu zpracování osobních údajů v rámci navrhované legislativní úpravy na ochranu osobních údajů byla zhodnocena také rizikovost pro subjekty údajů – tj. fyzické osoby využívající základní nebo specializované poradenství a žadatele o zápis údaje o potřebě podpůrného opatření do evidence a osoby využívající podpůrné opatření. Zároveň byla vyhodnocena opatření k zabezpečení osobních údajů, pokud jde o volbu okruhu oprávněných osob přistupovat k osobním údajům a tyto údaje návazně zpracovat nebo jinak využívat.“ je třeba popsat, jak to tedy dopadlo.
Návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů je pouze naznačena a je třeba ji více konkretisovat.
Konstatování: „a to při respektování všech platných a účinných právních předpisů včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů dále jen „GDPR“) Návrh zákona není v rozporu s požadavky uvedeného nařízení“ + „Při zpracování těchto osobních údajů bude zpracovatel postupovat v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů. Z hlediska ochrany osobních údajů je návrh zákona také v souladu s právem Evropské unie.“ do DPIA nepatří, protože se rozumí samo sebou. Akceptováno DPIA bylo upraveno. Souhlas s vypořádáním dne 13. 10. 2023.
576 ÚOOÚ § 1 D 2. Ustanovení § 1 je vhodné přepracovat.
Odůvodnění:
Předně by toto ustanovení mělo být formulováno jako právní norma, tj. věcná působnost – na co se zákon vztahuje. Obsahově by se nemělo jednat o parafrasi nadpisu zákona, nýbrž o vymezení šíře, tj. zda se vztahuje na veškeré bydlení, pouze nájemní nebo pouze sociální. Neakceptováno Souhlas s vypořádáním dne 13. 10. 2023.
Bere na vědomí, nicméně považuje za smutné, že když si s tím předkladatel da práci a vložil to do tabulky vypořádání, že neuvedl důvod.
577 ÚOOÚ § 10 odst. 1 písm. d) D 3. V § 10 odst. 1 písm. d) se slova „kontaktní místa pro bydlení (dále jen „kontaktní místo“)“ nahrazují slovy „úřady pro bydlení“.
Odůvodnění:
„Kontaktní místo“ je příliš vágní výraz, který může být matoucí ve vztahu k jiným kontaktním místům veřejné správy. Neakceptováno Slova "kontaktní místo" jsou toliko legislativní zkratkou zavedenou pro účely tohoto zákona a prováděcích právních předpisů. Pojem "kontaktní místo pro bydlení" pak považuje předkladatel za dostatečně konkrétní, aby nedocházelo k záměnám s ostatními kontaktními místy veřejné správy. Souhlas s vypořádáním dne 13. 10. 2023.
Bere na vědomí..
578 ÚOOÚ § 120 Z 4. Ustanovení § 120 je nezbytné přepracovat. Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Není zřejmé, proč by překážou bezúhonnosti měly být veškeré úmyslné trestné činy. DPIA mlčí, odůvodnění je v rozporu s normativním textem: „osoba, která nebyla odsouzena za trestný čin při výkonu činností relevantních pro poskytování podpory podle tohoto zákona“. Akceptováno částečně Předkladatel požadavek na bezúhonnost upravil obdobně jako v § 79 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. I zde je vyloučeno udělení registrace, pokud byl žadatel odsouzen za jakýkoli úmyslný trestný čin. Vzhledem k tomu, že se jedná o osvědčenou praxi, nemá předkladatel v úmyslu se od ní odchylovat. Odůvodnění § 122 [dříve § 120] v DZ bude uvedeno do souladu s normativním textem. Souhlas s vypořádáním dne 13. 10. 2023.
Ustupuje od připomínky.
579 ÚOOÚ § 5 a § 160 až 177 D 5. Ustanovení § 5 a §§ 160–177 je nezbytné přepracovat.
Odůvodnění:
Podle doktríny je evidence aktualisována až s časovým prodlením. Oproti seznamu, což je statický přehled, však zachycuje dynamické změny stavu Podle NOZ se liší seznam věcí a evidence osob. Proto nejvhodnější tento ISVS vymezit jako rejstřík, například rejstřík podpory bydlení.
Poté je třeba vymezit, jaké druhy údajů jsou v tomto registru vedeny/uchovány: o bytech, o potřebných a podporovaných osobách a o poskytovatelích. V návrhu absentuje též uvedení rozsahu zpracovávaných osobních údajů.
Místo stanovení přístupu je třeba primárně stanovit účel zpracování osobních údajů. Od toho se již přístupy odvinou; podle DEPO jsou navíc na zvážení každého správce agendy. Neakceptováno Název konzultován s DIA, přičemž DIA souhlasí se současným zněním. Souhlas s vypořádáním dne 13. 10. 2023.
Bere na vědomí..
580 ÚOOÚ § 163 odst. 1 písm. b) D 6. V § 163 odst. 1 písm. b) se slova „adresa sídla“ nahrazují slovem „sídlo“.
Odůvodnění:
Sídlo je z definice adresou. Vysvětleno Sídlo je místo, tedy součást vnějšího světa, kterou není možné zapsat do evidence. Naopak adresa je označení tohoto místa, které do evidence lze zapsat. Souhlas s vypořádáním dne 13. 10. 2023.
Bere na vědomí, byť s koncepcí MMR nesouhlasí. Ano, sídlo je místo, nicméně je nade vší rozumnou pochybnost jasné, že do registru nelze zapsat místo, ale pouze adresu místa. Pokyn NOZ: „Při ustavení právnické osoby se určí její sídlo“, neznamená, že se fysicky ohledá místo, nýbrž se stanoví adresa místa. Pouze pro odstranění pochybností NOZ specifikuje: „do veřejného rejstříku však právnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla“, tj. jaká adresa se zapisuje. Řada právních předpisů vychází z koncepce ÚOOÚ, např.: „V protokolu musí být uveden název, sídlo a identifikační číslo okresního úřadu a Pozemkového fondu a výčet pozemků s uvedením údajů nezbytných pro zápis do katastru nemovitostí.“ v § 11 odst. 4 zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
581 ÚOOÚ § 163 odst. 1 se písmeno d) Z 7. V § 163 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Je otázkou, zda zveřejnění tohoto údaje není přílišným zásahem do soukromí. Diskuse v DPIA absentuje, stejně tak odůvodnění. Akceptováno jinak Vzhledem k tomu, že se předkladatel nakonec rozhodl, že se poskytovatelem budou moci stát pouze právnické osoby, které mají svoje sídlo vždy a které nemají ani adresu místa trvalého pobytu, ani hlášený pobyt, bude § 163 odst. 1 písm. d) vypuštěn bez náhrady. Souhlas s vypořádáním dne 13. 10. 2023.
Souhlasí s vypořádáním.
582 ÚVČR-KLP
(Zmocněnkyně vlády
pro lidská práva) § 3 odst. 2 písm. d) a příloha č. 4 řádek skupiny 4 Z 1. Považuji za důležité uvedené definice rozšířit tak, aby skutečně pokrývaly všechny relevantní případy v praxi. Konkrétně jde o rozšíření o
a) obětí trestného činu těžkého ublížení na zdraví
b) oběti přestupku proti občanskému soužití s prvky domácího násilí
c) osoby ohrožené domácím násilím v úředním záznamu o vykázání dle zákona o policii
Těmto osobám rovněž mohou pomáhat i poskytovatelé jiných sociálních služeb než sociálního poradenství.
Navrhuji proto definici obětí domácího násilí takto rozšířit. Akceptováno jinak Ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) bude uvedeno v následujícím znění:
"d) s tím, kdo
1. se proti osobě nebo členu její domácnosti dopustil činu povahy trestného činu, který zahrnoval nátlak, násilí nebo pohrůžku násilím, trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo trestného činu týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí, nebezpečného vyhrožování nebo nebezpečného pronásledování,
2. se proti osobě nebo členu její domácnosti dopustil činu povahy přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 zákona o některých přestupcích, nebo
3. byl vykázán ze společného obydlí postupem podle zákona o Policii České republiky nebo komu soud uložil povinnost předběžným opatřením v řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí podle zákona o zvláštních řízeních soudních.".
V příloze č. 4 bude řádek skupiny 4 sloupec Vymezení skupiny nebo podskupiny uveden v následujícím znění:
"Skupina sestává z těchto osob:
a) Osoby, na kterých se osoba, se kterou trvale bydlí, dopustila činu povahy trestného činu, který zahrnoval nátlak, násilí nebo pohrůžku násilím, trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo trestného činu týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí, nebezpečného vyhrožování nebo nebezpečného pronásledování.
b) Osoby, na kterých se osoba, se kterou trvale bydlí, dopustila činu povahy přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 zákona o některých přestupcích.
c) Osoby, které v okamžiku podání žádosti sdílí domácnost s tím, kdo byl vykázán ze společného obydlí postupem podle zákona o Policii České republiky nebo komu soud uložil povinnost předběžným opatřením v řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí podle zákona o zvláštních řízeních soudních.
d) Osoby, u kterých poskytovatel sociálních služeb, který má registrovanou cílovou skupinu „oběti domácího násilí“ a nejvýše jednu další cílovou skupinu, potvrdil vysokou pravděpodobnost výskytu domácího násilí.". Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
583 ÚVČR-KLP
(Zmocněnkyně vlády
pro lidská práva) § 14 Z 2. Považuji za vhodné doplnit do základního poradenství i předání kontaktu na další vhodné podpůrné sociální či jiné služby podle dané situace, aby tak pomoc klientům byla co nejefektivnější.
Navrhuji toto začlenění této věci do základního poradenství Vysvětleno Předání kontaktu na další podpůrné služby je v základním poradenství již obsaženo pod slovy "navržení dalšího postupu". Odůvodnění § 15 [dříve § 14] bude doplněno, aby o tomto nebylo pochyb. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
584 ÚVČR-KLP
(Zmocněnkyně vlády
pro lidská práva) § 16 odst. 2 Z 3. Jakkoliv je systematičnost postupu v podpoře bydlení určitě žádoucí, domnívám se, že by systému přece jen slušela určitá flexibilita a adaptabilita na aktuální potřeby terénu. Proto i když je určitě vhodné, aby co nejvíce lidí absolvovalo primárně základní poradenství, které problém většiny z nich určitě vyřeší, nelze vyloučit situace, kdy situace osoby bude vyžadovat rovnou poskytnutí speciálního poradenství či rovnou podpůrného opatření a nebude vhodné s tím vyčkávat až po poskytnutí základního poradenství. To bude podle mne platit obzvláště v počátcích, kdy žádné poradenství k dispozici nebylo a lidé tedy mohli nechat bohužel svou situaci dojít do problematických rozměrů.
Navrhuji proto umožnit v systému dostatečnou flexibilitu, aby vždy mohl poskytnout adekvátní pomoc v dané situaci. Vysvětleno
Předkladatel souhlasí, že poradenství a navržení dalšího postupu je třeba ponechat značně flexibilní. Základní poradenství zde není vhodné chápat jako jakýsi formalizovaný krok, ale jako první kontakt kontaktního místa a osoby, která má problém v oblasti bydlení. Struktura základního poradenství umožňuje seznámit se se situací osoby a její domácnosti a navrhnout další postup. V tomto ohledu tento krok nelze přeskočit. Vizte prosím odůvodnění k § 15 [dříve § 14]: V rámci základního poradenství "úředník kontaktního místa pro bydlení s člověkem probere jeho situaci, posoudí ji (zváží ji) a na základě této úvahy pak člověku navrhne další postup. Posouzení je zde nutné vnímat jako úvahu v kontextu navržení dalšího postupu. Výstupem je záznam o poskytnutí poradenství, jehož struktura a obsah bude základním vodítkem pro postup při posouzení bytové situace. Na poskytnutí základního poradenství může bezprostředně navazovat žádost o zápis potřebného do evidence. Kontaktní místo má při tom povinnost poskytnout žadateli nezbytnou pomoc. " Stejně tak může být žadateli bezprostředně poskytnuto specializované poradenství, pokud bude mít v daný den dostupné kapacity. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
585 ÚVČR-KLP
(Zmocněnkyně vlády
pro lidská práva) § 26 odst. 2 Z 4. Rozumím tomu, že pro zajištění funkčnosti systému je racionální soustředit jeho prostředky především na osoby s určitou pevnější vazbou na ČR, jak je tomu i v ostatních sociálně podpůrných systémech. Nicméně i zmiňovaný systém podpory v hmotné nouzi umožňuje v některých případech (mimořádná okamžitá pomoc) výjimky i pro další osoby.
Navrhuji proto umožnit přístup k základním formám pomoci (poradenství, asistence) i jiným osobám než občanům EU či cizincům s trvalým pobytem. Vysvětleno
Poradenství (základní i specializované) může využít kterákoli osoba, pevná vazba k ČR zde není podmínkou.
Navrhovaná úprava zápisu podpůrného opatření do evidence umožňuje poskytnutí podpůrného opatření žadatelům specifikovaným v § 27 odst. 2 [dříve § 26 odst. 2], dochází však k posouzení, zda tito žadatelé nepředstavují neodůvodnitelnou zátěž systému podpory v bydlení podle tohoto zákona; to neplatí, má-li žadatel na území České republiky povolen trvalý pobyt. Neodůvodnitelná zátěž se posuzuje obdobně jako v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
586 ÚVČR-KLP
(Zmocněnkyně vlády
pro lidská práva) § 31, 39 Z 5. Nejsem úplně srozuměna s tím, že by žadatelé museli o každou formu podpory výslovně žádat a pokud by tak neučinili, nebyla by jim poskytnuta. Činnost kontaktního místa má být podle § 11 přenesenou působností, tudíž lze očekávat dostatečnou míru odbornosti a schopnosti posoudit řádně situaci klienta. Pokud kontaktní místo samo zjistí, že např. žadatel nebo členové jeho domácnosti patří mezi potřebné skupiny či má nějaké specifické potřeby, nevidím důvod k tomu, aby tuto skutečnost samo nezaevidovalo a dále podle ní nepostupovalo. To samé platí o ohrožení žadatele na zdraví či životě. Podobně by mohlo probíhat i minimálně nabídnutí asistence.
Navrhuji proto doplnit i možnost zohlednit tyto faktory z úřední povinnosti. Akceptováno částečně Návrh bude upraven tak, aby byly specifické potřeby žadatele zapisovány vždy, nikoliv pouze na žádost.
Pokud by mělo kontaktní místo i v případě příslušnosti ke skupině nebo podskupině zvláště potřebných osob podle přílohy č. 4, bylo by nutné stanovit obdobu § 35 [dříve § 34] i pro údaje o příslušnosti ke skupině, resp. podskupině zvláště potřebných osob. To by však znamenalo dvojí: Kontaktní místo pro bydlení by v každém konkrétním případě musela zjišťovat, zda potřebný nebo člen jeho domácnosti není příslušníkem kterékoliv ze skupin (podskupin) zvláště potřebných. To však předkladatel považuje za zbytečně zatěžující, když žadatel ani neprojeví vůli k zápisu takových údajů. (Předkladatel připomíná, že žádost bude mít formulářovou podobu, na nichž žadatel dobře uvidí, o co všechno může požádat.) Dalším důvodem, proč takové údaje nezapisovat proti vůli žadatele, je např. obava z možné stigmatizace – např. při zápisu údaje o příslušnosti k podskupině Osoby se závažnými zdravotními potížemi duševní nebo závislostní povahy, ke skupině Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby a osoby po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby nebo ke skupině Osoby diskriminované na trhu s bydlením. Stručně řečeno, předkladatel nesouhlasí s tím, aby byly tyto údaje zkoumány a zapisovány proti vůli žadatele. Během základního poradenství lze již potenciálnímu žadateli vysvětlit výhody zápisu určitých údajů do evidence. Případně lze tyto výhody žadateli vysvětlit v případě, že žadatel vyplňuje formulář žádosti za přítomnosti a s pomocí úředníka kontaktního místa. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Souhlasíme principielně s vysvětlením, že žadatel nemusí chtít své zvláštní potřebnosti využít. Navrhujeme nicméně jiné řešení, aby tedy tyto údaje byly zapisovány nikoliv na jeho žádost, ale s jeho souhlasem. Tak bude jisté, že se žadatel mohl skutečně rozhodnout, zda této možnosti využije či nikoliv, aniž by o to musel nejdříve zvlášť žádat. Bohužel nelze stanovit, že dané údaje kontaktní místo zapíše se souhlasem žadatele o podpůrné opatření, neboť to by při zachování základních zásad činnosti správních orgánů podle správního řádu muselo kontaktní místo stejně zjišťovat, zda žadatel není zvláště potřebnou osobou, a to podle všech 15 řádků skupin přílohy č. 4.
To by ve všech případech vyřizování žádosti o podpůrné opatření zvýšilo administrativní zátěž, která by byla nepřiměřená možným výhodám pro část žadatelů.
V případě, že by kontaktní místo při vyřizování žádosti o podpůrné opatření dospělo k závěru, že žadatel je zvláště potřebným, mělo by ho poučit o možnosti požádat o zápis údaje o příslušnosti ke skupině zvláště potřebných osob podle § 39 odst. 1 písm. b). Tento postup bude zahrnut do metodik pro kontaktní místa. Akceptováno 15. 11. 2023.
587 ÚVČR-KLP
(Zmocněnkyně vlády
pro lidská práva) § 71 odst. 3 a § 76 Z 6. Považuji za vhodné provázat pravidla nájmu v podporovaných bytech s úpravou občanského zákoníku pro větší právní jistotu všech dotčených.
Navrhuji proto tento odkaz do uvedených ustanovení doplnit. Akceptováno jinak Do odůvodnění § 66 [dříve § 71] v DZ bude doplněn odstavec, který objasní vztah nájemní smlouvy podle § 66 a úpravy nájmu v občanském zákoníku, v tomto znění:
"Nájemní smlouvou podle § 66 se pronajímatel (vlastník bytu) zavazuje přenechat nájemci (potřebnému) k zajištění jeho bytových potřeb a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu. Jedná se proto o nájem bytu či domu, který je vedle obecných pravidel (§ 2201 a násl. občanského zákoníku) upraven také zvláštními ustanovení o nájmu bytu a domu (§ 2235 a násl. občanského zákoníku). Pokud se nájemní smlouva mezi pronajímatelem (vlastníkem bytu) a nájemcem (potřebným) odchýlí od pravidel stanovených v § 66 (např. bude ujednána na dobu 8 měsíců), neznamená to neplatnost daného ustanovení ani neplatnost celé smlouvy, ale pouze nemožnost vyhodnotit tuto nájemní smlouvu jako nájemní smlouvu podle § 66, a tedy v důsledku nemožnost dosáhnout přiznání příspěvku na správu a příspěvku na poskytování garancí (vizte § 95 odst. 1 a 2).".
Do odůvodnění § 69 [dříve § 74] v DZ pak bude doplněn tento odstavec:
"Nájemní smlouva uzavřená mezi vlastníkem bytu jako pronajímatelem a poskytovatelem jako nájemcem je nájemní smlouvou podle § 2201 a násl. občanského zákoníku. Jelikož je poskytovatel právnickou osobou, nemá bytovou potřebu, a nelze s ním proto uzavřít nájemní smlouvu za účelem uspokojování jeho bytové potřeby. Nejedná se tedy o nájem bytu a domu podle § 2235 a násl. občanského zákoníku."
Předkladatel je přesvědčen, že normativní odkaz přímo v zákoně není potřeba, neboť výše uvedené vyplývá z toho, že se nenavrhuje stanovit, že občanský zákoník nepoužije. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Po odsouhlasení byly provedeny formulační změny na základě požadavku Ministerstva spravedlnosti, cíl sledovaný připomínkou byl však zachován.
588 ÚVČR-KLP
(Zmocněnkyně vlády
pro lidská práva) § 86 Z 7. Uvedené ustanovení působí, byť věřím nezáměrně, výrazně represivně a negativně. Svou stavbou se zdá být nastaveno pouze na případy, kdy je poskytování asistence ukončeno předčasně v rozporu s plány na základě nezájmu či nespolupráce podporované osoby. Věřím však, že cílem je naopak poskytnout takovou podporu, aby se příjemce úspěšně začlenil na trh s bydlením. Pak by dle mého názoru mělo stačit poskytnout úspěšně podpořenému žadateli jen nějakou základní informaci, jak si bydlení udržet. Není naopak nutné vždy analyzovat důvody ukončení, kterými je úspěšné naplnění účelu podpory, ani se složitě zamýšlet nad dalšími postupem. To by naopak kontaktní místo i další aktéry zbytečně zatěžovalo.
Navrhuji proto doplnit jednodušší postup pro úspěšné ukončení poskytování asistence. Vysvětleno Předkladatel se ztotožňuje s připomínkou. Pro účel podpory udržení v bydlení slouží § 76 [dříve § 80], který upravuje činnosti asistence, zejména písm. a) až c) vedou k podpoře a posílení kompetencí podporovaných osob, které povedou ke zvýšení úspěšnosti zabydlovacích nástrojů ve smyslu udržení bydlení. Z výčtu těchto činností vyplývá, že podporované osobě budou poskytnuty informace, jak si bydlení udržet a zároveň se jí dostane podpory pro udržení bydlení. Je však třeba upravit podmínky pro situace, kdy ani podpora ze strany asistence nepostačí a bude třeba zvážit další postup. Ustanovení § 84 [dříve § 86] je nastaveno právě pro tyto situace. Stejně tak oblast podpory pro úspěšné začlenění potřebného budou definovat standardy kvality, jejichž součástí budou i mechanismy zajištění ochrany práv podporované osoby.
V § 84 odst. 1 [dříve § 86 odst. 1] bude za slovo "Při" vloženo slovo "předčasném", aby bylo zjevné, že se koordinační jednání svolá pouze v případech, kdy dochází k předčasnému ukončení poskytování asistence, tedy z jiného důvodu než je uplynutí doby, na kterou byla smlouva o asistenci sjednána. Ustanovení § 84 odst. 4 a 5 [dříve § 86 odst. 4 a 5] pak budou uvedena v tomto znění:
"(4) Přestane-li být asistence poskytována z důvodu uplynutí doby, na kterou byla smlouva o asistence sjednána, nebo nedostaví-li se podporovaná osoba na koordinační jednání, kontaktní místo zašle na adresu skutečného bydliště podporované osoby informaci a popřípadě také doporučení podle odstavce 3.
(5) O ukončení poskytování asistence, jeho důvodech a popřípadě také o koordinačním jednání provede kontaktní místo záznam v evidenci.".
Jak ostatně naznačuje znění § 84 odst. 2 písm. c) a § 84 odst. 3 věty poslední, cílem je stabilizace osoby ve stávajícím bydlení, např. i pomocí jiného poskytovatele asistence. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
589 ÚVČR-KLP
(Zmocněnkyně vlády
pro lidská práva) Příloha č. 3 Z 8. Určitě vítám stanovení základních funkčních standardů podporovaných bytů pro začleňování do bydlení. Nicméně se domnívám, že by v některých aspektech měly být ještě přísnější. Standardy požární bezpečnosti by měly být na stejné úrovni jako u běžných bytů. Rozhodně by pak v bytech nemělo být žádné množství plísní či jiných zdravotních rizik.
Navrhuji proto standardy takto upravit. Vysvětleno
Základními požadavky požární bezpečnosti se samozřejmě míní minimální požadavky stanovené právním řádem pro kterékoliv byty. Výskyt malého množství plísní, zejména ve spárách kachličkového obkladu kolem vany v koupelnách, kde nelze účinně větrat (typicky v panelových domech), je natolik častý, že nelze bezvýhradně trvat na tom, aby byl způsobilý byt zcela prost plísní. Takový požadavek by dramaticky snižoval počet bytů využívaných k poskytování podpůrných opatření a vedl by k velkému navýšení zbytečné administrativy spojené se ztrátou způsobilosti bytu (§ 51, § 52) a výmazem údaje o nezpůsobilosti bytu (§ 53). Výskyt takového malého množství plísní přitom může být pouze přechodnou záležitostí, pokud se obyvatelé bytu rozhodnou tuto situaci řešit. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
590 ÚVČR-KLP
(Zmocněnkyně vlády
pro lidská práva) Příloha č. 4 řádek skupiny 12 Z 9. Jakkoliv určitě velmi vítám snahu zohlednit situaci obětí diskriminace v přístupu k bydlení, není úplně jasné, jak bude posuzována příslušnost k této skupině, což má přitom být součástí procesu, jak uvádí zákon i důvodová zpráva. U této skupiny však v důvodové zprávě nejsou žádné příklady prokazování uvedeny. Přitom právě v tomto případě nejde o jednoduše prokázanou objektivní zkušenost (věk, zdravotní stav) či sociální situaci (příjem, počet dětí, vězeňská minulost apod.). Domnívám se, že proces by měl být nastaven tak, aby byl skupinám osob, které v České republice čelí systematické diskriminaci na trhu s bydlením, např. z důvodu etnického původu, co nejvíce dostupný/přístupný a nekladl na ně příliš vysoké nároky, které by jim mohly příliš bránit v získání statutu zvlášť potřebných osob z tohoto důvodu. Za šťastné bych proto nepovažovala, kdyby byly oběti tohoto typu diskriminace nuceny prokazovat svůj status podle přílohy č. 4 např. soudním či správním řízením, nebo potvrzením o sociálním šetření kontaktního místa. Naopak, s ohledem na velmi citlivou povahu problému a traumatizující situace, kterými musí diskriminované osoby procházet, by dle mého názoru mělo postačit např. důvěryhodné svědectví třetí osoby nebo stanovisko sociálního pracovníka. V případě příslušníka určité obecně významně diskriminované skupiny, např. osoby romského původu (blíže viz následující připomínka), bych s ohledem na tvrdá data prokazující prekérní situaci Romů na trhu s bydlením považovala za dostačující deklarovanou příslušnost dané osoby k příslušné skupině. Výše uvedené považuji za nutné vyjasnit před uvedením samotného zákona do praxe.
Navrhuji proto podrobněji vymezit v zákoně podmínky příslušnosti ke skupině diskriminovaných osob, aby byla obětem diskriminace přístupná a nekladla před ně nepřiměřené překážky. Akceptováno Vymezení skupiny upraveno na "Osoby, které jsou diskriminovány na trhu s bydlením; diskriminací se pro účely tohoto zákona rozumí diskriminace dle zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů."
Pro dokládání skutečnosti lze využít některý z dokumentů: vyjádření příslušného odboru obce s rozšířenou působností; vyjádření sociálního nebo odborného pracovníka sociální služby. Souhlas s vypořádáním telefonicky dne 3. 11. 2023.
591 ÚVČR-KLP
(Zmocněnkyně vlády
pro lidská práva) Příloha č. 4 řádek skupiny 12 D 10. V příloze 4 k návrhu zákona jsou v seznamu skupin zvláště potřebných osob zařazeny „Diskriminované osoby“, které jsou dále vymezené jako „osoby, které jsou diskriminované na trhu s bydlením“. Z vymezení této skupiny osob však není dále zřejmé, které osoby do této kategorie spadají. Ze znění návrhu zákona dále nevyplývá, jak má daná osoba dokázat oprávněnost zařazení do této skupiny a jaká kritéria budou při posuzování těchto osob brána v potaz, viz zásadní připomínka výše.
Dle našeho výkladu by do této kategorie mohli být zařazovány osoby diskriminované na trhu s bydlením z důvodu etnicity, kam by mohli spadat např. Romové, jež jsou zvlášť zranitelnou skupinou ve velké míře se potýkající s diskriminací na trhu s bydlením a s ní spojeným sociálním vyloučením.
Romové tvoří jednu z nejohroženějších skupin na trhu s bydlením nejen z důvodu jejich velkého zastoupení mezi nízkopříjmovými domácnostmi, ale především z důvodu diskriminace a anticiganismu. Romské rodiny s dětmi, osamělí romští rodiče, mladí dospělí, kteří odcházejí z ústavní péče, a Romové po výkonu trestu, patří mezi skupiny výrazně ohrožené bytovou nouzí. Anticiganistické postoje se mohou projevovat např. v pravidlech pro přidělování obecních bytů či v latentní neochotě poskytnout byt majitelem nemovitosti. Z dat vyplývá, že se Romové setkávají i s nižší šancí na pozvánku k prohlídce bytu ze strany pronajímatelů, a to již na základě svého jména. Antipatie vůči Romům byla také zaznamenána ve výzkumu zkoumajících sousedské vztahy, z výsledku vyplynulo, že by sousedy romské původu nechtělo 64 % respondentů . Romové jsou výrazně ohrožení sociálním vyloučením, dle dat Agentury pro sociální začleňování tvoří Romové 59 % populace sociálně vyloučených lokalit. Dle Platformy pro sociální bydlení mají Romové v Česku výrazně zhoršený přístup ke standardnímu bydlení v důsledku etnické diskriminace, a mnoho jich proto dlouhodobě žije na ubytovnách či v jiných formách substandardního bydlení. Při posuzování bytové nouze žadatelů v bytové nouzi jako doporučení z praxe uvádí přidělení zvláštních bodů za diskriminaci na trhu s bydlením opírající se např. o prokazatelná opakovaná odmítnutí realitními kancelářemi apod .
Jak vyplývá z informací od krajských koordinátorů pro romské záležitosti, Romové často nedosáhnou na městské byty kvůli podmínkám bezdlužnosti a jejich nedostatečné nabídce. Na komerčním trhu s bydlením se pak potýkají s diskriminací a nedosažitelnými podmínkami pronájmu (např. požadavek na kauci ve výši několika nájmů) a také s nedostatkem dostatečně velkých bytů pro vícečlenné rodiny. Poslední možností je pro Romy často pronájem místa v ubytovně nebo u tzv. obchodníků s chudobou . Dle Agentury pro sociální začleňování 42 % Romů bydlících v SVL reportuje zkušenost s diskriminací na realitním trhu. Dle dat Agentury EU pro základní práva z roku 2021 se 55 % Romů v posledních pěti letech při hledání bydlení cítilo diskriminováno z důvodu své etnicity. Dále ze stejného šetření vyplynulo, že až 83 % romských respondentů žilo v roce 2021 v přeplněných obydlích .
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace v Závěrečné zprávě z šetření o ČR z roku 2019 vyjádřil znepokojení nad přetrvávající diskriminací Romů na trhu s bydlením a nad vysokým podílem Romů žijících na ubytovnách v sociálně vyloučených lokalitách, kteří jsou ohroženi nestabilitou a rizikem nuceného vystěhování. Doporučuje, aby ČR podporovala přístup Romů k důstojnému a bezpečnému bydlení. Spolu s rozvojem sociálního a nesegregovaného bydlení má stát bojovat proti diskriminačním praktikám a zneužívání znevýhodnění Romů na trhu s bydlením a zajistit, aby k nuceném vystěhovávání docházelo pouze jako k nejzazší možnosti .
Je nicméně nutné podotknout, že Romové nejsou jedinou skupinou, která se potýká se systematickou diskriminací na trhu s bydlením a sociálním vyloučením. Podobně jsou na tom příslušníci skupin potýkajících se s diskriminací z důvodu etnicity obecně. Dle Strategie sociálního začleňování 2021-2030 mohou být sociálním vyloučením výrazněji ohroženi cizinci v ČR, a to jak občané tzv. III. zemí, tak i občané EU s různým statusem (přechodný, trvalý pobyt, azylanti). V některých regionech se zvyšuje počet občanů ze Slovenska, mimo jiné i Romů, kteří žijí v nevyhovujících podmínkách a jsou zdrojem příjmů „obchodníků s chudobou“. Ohroženy jsou také další minoritní skupiny obyvatel, a to jak ve smyslu příslušnosti k určité náboženské nebo národnostní, tak i dále obyvatelé, u kterých je určitá příslušnost k některé z menšin předpokládána, aniž by se k ní sami hlásili nebo se s ní osobně ztotožňovali. U zmíněných skupin obyvatel platí zvýšené riziko diskriminace či stereotypizace ze strany společnosti, a tudíž i riziko problematického přístupu k oblastem jako je například bydlení .
Výzkum CERGE-EI z roku 2013 ukázal, že zájemci o byt se jmény typickými pro etnické menšiny mají výrazně nižší šanci získat pozvánku k prohlídce bytu ze strany pronajímatelů. Zájemci s česky znějícím jménem byli pozváni k prohlídce bytu v 78 % případů, kdežto zájemci s menšinově znějícím jménem pouze ve 41 % případů. Rozsah diskriminace byl velmi podobný u zájemců o bydlení s asijsky znějícím jménem a romsky znějícím jménem. Pokud měli tedy pronajímatelé k dispozici pouze jméno zájemce o byt, o 90 % častěji se rozhodli, že pozvou na prohlídku uchazeče se jménem typickým pro většinovou populaci. Zatímco dostupné informace o zájemci s většinově znějícím jménem neměly vliv na rozhodnutí pronajímatele pozvat zájemce na pohovor, šance pozvání na pohovor u zájemců s menšinovými jmény rostla s množstvím (pozitivních) informací, které o sobě poskytli . OECD dále upozorňuje na skutečnost, že pronajímatelé se zdráhají pronajímat bydlení etnickým minoritám, i přesto, že mají k dispozici finanční prostředky k zaplacení nabízeného bydlení .
Z výše uvedených důvodů vyplývá, že ačkoli mohou diskriminaci na trhu s bydlením čelit jednotlivci i z jiných důvodů, než jen pro jejich domnělý nebo skutečný etnický původ (napři z důvodu sexuální orientace nebo genderové identity), nejvíce jsou na trhu s bydlením ohrožené diskriminací právě etnické minority. Zvlášť zranitelnou skupinou jsou Romové, kteří jsou vlivem anticiganismu vystaveni vysoké míře diskriminace na trhu s bydlením a sociálnímu vyloučení. Z dat vyplývá, že etnické menšiny jsou vystaveny diskriminaci již na základě svého jména a musí v porovnání s majoritou poskytovat o sobě více informací za účelem zvýšení svých šancí na pozvání k prohlídce bydlení. Ztížený přístup etnických menšin ke standardnímu bydlení vede k ohrožení sociálním vyloučením. Přístup etnických minorit ke standardnímu bydlení je tudíž natolik ztížen, že je potřeba poskytnout této skupině zvýšenou ochranu. Aby však nedošlo k vyloučení kterékoli skupiny potenciálně diskriminované na trhu s bydlením, navrhujeme formulaci demonstrativní.
Požadujeme proto v Příloze č. 4 přeformulovat vymezení skupiny „Diskriminované osoby“ na osoby, které jsou diskriminovány na trhu s bydlením, např. z důvodu jejich domnělého nebo skutečného etnického původu. Akceptováno částečně Připomínka potenciální okruh zužuje. Věcně s návrhem připomínky souhlasíme. Souhlasíme, s tím, že nejvíce disriminovanými osobami na trhu s bydlením jsou příslušníci Romské mešniny, ale existují samozřejmě i další skupiny, které čelí diskriminaci na trhu s bydlením. Vymezení skupiny bude upraveno na "Osoby, které jsou diskriminovány na trhu s bydlením; diskriminací se pro účely tohoto zákona rozumí diskriminace dle zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů."
Dále bude rozšířen text v důvodové zprávě i v připravovaných metodikách o příkladný výčet, dle návrhu připomínkového místa: národnostní a etnické menšiny (jen pro doplnění kontextu: doložit příslušnost etnické menšiny de facto právně nelze. Činí se tak přihlášením se k národnostní menšině viz § 3 ods. 1 zákona o právech příslušníků národnostních mešin 273/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.), lidé se zdravotním znevýhodněním (postižením) včetně postižení psychosociálního, rodiny s více dětmi, cizinci a další. Pro dokládání skutečnosti lze využít některý z dokumentů: vyjádření příslušného odboru obce s rozšířenou působností; vyjádření sociálního nebo odborného pracovníka sociální služby. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Nesouhlasíme s vypořádáním. Jak jsme již uvedli v našem vyjádření, zahrnutím osob diskriminovaných na trhu s bydlením na základě etnické příslušnosti cílíme na zvýšení jejich ochrany a zajištění pojistky v navrhovaném systému podpory. Vypořádání dle nás neposkytne dostatečnou garanci ochrany této skupiny. Souhlasíme s rozšířením textu v důvodové zprávě a v metodikách o příkladný výčet jednotlivých diskiminovaných skupin. Doplnění vymezení skupiny uvedené v příloze č. 4 na řádku skupiny 12 o slova "např. z důvodu jejich domnělého nebo skutečného etnického původu" je zcela nadbytečné, neboť bude povaha a důvod diskriminace vymezen odkazem na antidiskriminační zákon. Skupina osob diskriminovaných na trhu s bydlením bude vymezena takto:
"Osoby, které jsou diskriminovány na trhu s bydlením; diskriminací se pro účely tohoto zákona rozumí diskriminace dle zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů.".
To znamená, že při výkladu slova "diskriminace" se použije mj. i § 2 odst. 3 a 5 a § 3 odst. 1 antidiskriminačního zákona, které zahrnují diskriminaci na základě skutečného nebo domnělého etnického původu.
592 ÚVČR-KLP
(Zmocněnkyně vlády
pro lidská práva) § 2 odst. 2 D 1. Definice osoby v bytové nouzi v odst. 2 je poněkud nelogická. Osoba nemůže být v bytové nouzi dříve, než v ní ve skutečnosti je.
Doporučuji proto definici upravit následovně: (2) Za osobu v bytové nouzi se dále považuje osoba, jíž hrozí, že se v následujících 3 měsících ztratí vyhovující bydlení a nebude mít možnost si opatřit nové, jakož i osoba bez možnosti opatřit si vyhovující bydlení na trhu, která má vyhovující bydlení v důsledku podpůrného opatření. Neakceptováno Ustanovení § 2 odst. 2 stanoví právní fikci, což znamená, že zákonodárce ví, že něco není skutečnost (pravda), ale pro účely práva se to za skutečnost (za pravdu) bude považovat. Právní fikce se právě vyjadřuje slovy "považuje se", "hledí se na" apod. a jedná se o standardní nástroj legislativní techniky. V § 2 odst. 2 se právě stanoví, že se určité osoby budou považovat za osoby v bytové nouzi, přestože jimi (zatím) nejsou.
Ostatně navrhované znění by stejně neodpovídalo odůvodnění připomínky, neboť by se opět pouze stanovilo, že se za osobu v bytové nouzi považuje osoba, která jí (zatím) není. V navrhovaném znění pak předkladatel nespatřuje výhodu oproti původnímu návrhu, neboť navrhované znění pouze ve více slovech popisuje situaci, kterou popsal předkladatel. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Bez reakce.
593 ÚVČR-KLP
(Zmocněnkyně vlády
pro lidská práva) § 98 odst. 2 písm. a) a b) D 2. Není úplně jasné, proč je příspěvek nastaven nepřímo úměrně počtu spravovaných bytů. Domnívám se, že s počtem bytů by měl příspěvek růst a nikoliv klesat.
Doporučuji proto prohodit kritéria u písm. a) a b) Vysvětleno Příspěvek je nižší, neboť při správě většího množství bytů mají poskytovatelé úspory z rozsahu. V rámci konzultačních procesů při přípravě zákona byli osloveni stávající poskytovatelé obdobných služeb a stanovení těchto dvou kategorií se jeví jako nejvhodnější (pro detailní zdůvodnění vizte prosím kapitolu 4.2 RIA. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Bez reakce.
594 ÚVČR-KLP
(Zmocněnkyně vlády
pro lidská práva) § 104 D 3. Ustanovení není úplně srozumitelné. Většinou se číselná hranice stanoví jako nějaké maximum či minimum, nikoliv jako konkrétní číslo.
Doporučuji tedy hranici počtu bytů stanovit ideálně jako maximum. Akceptováno jinak Za číslovku "10" bylo doplněno "a více". Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Bez reakce.
595 ÚVČR-KLP
(Zmocněnkyně vlády
pro lidská práva) Příloha č. 1 bod 1 D 4. Definice přelidněného bytu je opět poněkud nejasná. Není jasné, jaký je odpovídající počet členů domácnosti podle písm. a) ani co je minimální standard pro určitý počet osob. Naopak nedostatečně zalidněný byt je jasně definován odkazem na tabulky 1 a 2 v dané příloze, které definují byt jako přelidněny v závislosti na počtu osob a počtu místností či jeho rozlohy.
Doporučuji proto definovat přelidněný byt pomoci vymezení přelidnění v tabulkách 1 a 2. Vysvětleno Na tabulky 1 a 2 odkazuje nejen bod 2 o nedostatečně zalidněném bytu, ale také bod 1 o bytu přelidněném. Příloha č. 1 bod 1 bude pro větší srozumitelnost uveden v tomto znění:
"1. Přelidněným bytem je byt, v němž velikost podlahové plochy
a) odpovídá stupni “přelidněný” pro daný počet osob podle tabulky 1,
b) odpovídá stupni “minimální standard” pro daný počet osob podle tabulky 1 a současně počet jeho obytných místností odpovídá stupni „přelidněný“ pro daný počet osob podle tabulky 2.". Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Bez reakce.
596 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) RIA Z 1. Zprávu žádáme zeštíhlit tak, aby byla záznamem z procesu RIA obsahujícím pouze klíčové a nezbytně nutné data a informace. Úsporněji lze pojmout např. teorie k ukončování bytové nouze a části k variantám. Ke zvážení rovněž dáváme vytvořit manažerské shrnutí nad rámec shrnutí ZZ RIA a vyhnout se duplikování informací (např. u popisů prostupného a soukromého bydlení).
Velice oceňujeme práci odvedenou na tomto komplexním výkladu problematiky bytové nouze a jejího řešení. Domníváme se ale, že rozsah a hloubka zprávy nedovolují, aby efektivně plnila svůj primární účel – být využitelným podkladem pro politické rozhodnutí. Je nutné zohlednit realitu legislativního procesu v ČR a omezené časové i jiné možnosti adresátů zprávy, kterými jsou jak politická reprezentace, tak i ostatní orgány státní správy, zainteresované subjekty a veřejnost. Srozumitelnost a uchopitelnost jsou známkami kvality zpráv z hodnocení dopadů, jak dlouhodobě upozorňují Pracovní komise pro RIA na domácí úrovni a Výbor pro kontrolu regulace na úrovni EU. Akceptováno částečně Předkladatel doplnil na úvod RIA manažerské shrnutí, které obsahuje komplexní, avšak stručné informace o nových nástrojích systému zákona o podpoře v bydlení, jejich kvantifikaci i celkové náklady zákona včetně rozpadu na jednotlivé roky vycházející z postupného náběhu systému. Problematika návrhu zákona je komplexní, což se odráží i na obsáhlosti RIA. Předkladatel se však domnívá, že i přes obsáhlost dokumentu jsou obsažené informace účelné a nepřiklonil se tak k jeho krácení, které by mohlo narušit jeho ucelenost. Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
597 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) RIA Z 2. V rámci bodu 3.1 shrnutí ZZ RIA požadujeme zahrnout veškeré relevantní přímé a nepřímé dopady na státní rozpočet a jejich rozlišení na iniciační náklady na implementaci a opakující se náklady výkonu nové agendy podle kap. 4.2 ZZ RIA. Vysvětleno Výčet všech nákladů agendy poradenství na kontaktních místech pro bydlení obsahuje zmíněná kapitola 4.2 stejně jako ostatních nástrojů zákona o podpoře v bydlení, neboť se jedná o kapitolu, která se podrobně zabývá právě náklady. Z důvodu zachování strutury a ucelenosti dokumentu předkladatel nevnímá jako žádoucí, aby byly náklady doplněny pouze u jednoho z nástrojů v kapitole 3, která se zaměřuje na popis možných variant kombinace jednotlivých nástrojů zákona z obsahového, nikoliv finančního hlediska. Detailně se náklady spojenými s činností kontaktních míst pro bydlení rovněž zabývá příloha č. 4 RIA. Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
598 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) RIA Z 3. Zároveň požadujeme do shrnutí ZZ RIA doplnit informaci o celkovém počtu nových úvazků v navrhovaném systému. Akceptováno Byla doplněna tabulka G v Příloze 4, která obsahuje celkový počet úvazku napříč nástroji zákona o podpoře v bydlení, včetně jejich postupného náběhu. Počty úvazku pro jednotlivé nástroje obsahuje rovněž manažerské shrnutí v úvodu dokumentu. Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
599 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) RIA Z 4. Žádáme znovu zvážit rozlišení dílčích problémů, jejich příčin a důsledků, a jejich provázání s jednotlivými cíli úpravy a řešeními. Grafické zpracování formou diagramu či obrázku v úvodních částech zprávy zvýší její srozumitelnost. Akceptováno Do RIA bylo v úvodu hodnocení variant řešení doplněno schéma s intervenční logikou. Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
600 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) RIA Z 5. V úvodu každé problematiky by měly být jasně a stručně popsány základní parametry zvažovaných variant. S ohledem na robustnost řešení je současný popis variant, který zároveň obsahuje i vyhodnocení jejich pozitiv a negativ, velice těžko uchopitelný pro adresáty zprávy. Akceptováno Ke třem druhům nástrojů (poradenství, bydlení, asistence) byl v RIA doplněn do úvodu odstavec, který vyjmenovává varianty řešení a odkazuje na detailní popis ve zbytku kapitoly. Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
601 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) RIA Z 6. Žádáme vyjasnit mechaniku vyhodnocení řešení. Není jasné, jakého výsledku musí řešení dosáhnout, aby bylo navrženo pro další analýzu a co symbolizuje prázdné pole. Dichotomická škála „řeší problém – částečně řeší problém“ by mohla být rozšířena o třetí hodnotu „neřeší problém“. Akceptováno Do úvodu u hodnocení variant bylo doplněno vysvětelní a bílé pole v tabulce bylo doplněno o vysvětlivku "neřeší problém". Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
602 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) RIA D 1. Doporučujeme zvážit, jakou rétoriku použít při prezentování pozitivních dopadů zákona. Z popisu by mělo jasně vyplývat, že přínosem je, že popisované náklady bytové nouze budou zavedením nové úpravy sníženy / ušetřeny. Současné vyhodnocení přínosů, spočívající v prezentaci nákladů bytové nouze, může být zmateční. Akceptováno Připomínka byla zohledněna v doplněném manažerském shrnutí. Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
603 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) RIA D 2. Doporučujeme v rámci hodnocení dopadů na rodiny zvážit zhodnocení variant ve vztahu ke Strategickému rámci ČR 2030 a principům udržitelného rozvoje (SDGs), a to zejména k podcíli 11.1. Akceptováno Dopad na rodiny částečně naplňuje následující cíle ve strategických dokumentech: Strategický rámec ČR 2030 - kapitola 1.3 Nerovnost - částečné naplnění cílů 3.1 a 3.2; kapitola 4.2 Regionální nerovnosti - částečné naplnění cíle 17.3; Cíle udržitelného rozvoje (SDGs) částečné naplnění podcíle 11.1. Výše uvedené bylo doplněno na stranu 4 RIA. Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
604 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) Obecně D 1. Návrh zákona de facto usiluje o úpravu sociálních služeb sui generis a spojuje veřejnoprávní metody regulace vlastní legislativě na úseku správního práva, potažmo práva sociálního zabezpečení, s úpravou nájmu a podnájmu bytu, tedy problematikou výsostně soukromoprávní. Zvolený přístup vyústil v návrh právního předpisu hybridní povahy, který je značně nepřehledný a koncepčně a terminologicky rozkolísaný. Vysvětleno Návrh zákona stanovuje způsob, jak motivovat různé subjekty (zejména obce a neziskové organizace), aby prostřednictvím institutů soukromého práva pomáhaly k vyhovujícímu bydlení osobám, které to nejvíce potřebují, způsobem, který předkladatel považuje za vhodný.
Připomínka bohužel neobsahuje konkrétní návrh, který by bylo možné zapracovat, ani neobsahuje konkrétní příklady vytýkaných nedostatků, kterými by bylo možné se zabývat. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
S vypořádáním připomínky nesouhlasíme. I s ohledem na vypořádání obecné připomínky č. 4 je zjevné, že navržená právní úprava je s ohledem na reálný dopad nesrozumitelná, tvoří značnou administrativní zátěž a místo zcela neformláního (nebo i formalizovaného poskytování sociálních služeb podle zákona o sociálních službách) zavádí komplikovaný a administrativně náročný systém, který navíc bude ve výsledku adminstrován stejnými pracovníky, kteří poskytují sociální služby v rámci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Je podle našeho názoru nadbytečné vytvářet samostatnou právní úpravu pro poskytování sociálních služeb v rámci řešení bytových otázek, když již existující systém sociálních služeb takové poradenské služby poskytovat umožňuje. Navíc osoba, která potřebuje řešit problematiku bydlení, bude jistě řešit více sociálních problémů, ať již v úrovni poskytování dávek, řešení nezaměstnanosti nebo sociálního vyloučení, je tedy třeba sociální otázky řešit komplexně a k tomu slouží primárně zákony o sociálních službách nebo o zaměstnanosti. Navrhovaný zákon navíc vůbec neřeší otázku vytváření adekvátního množství bytů dostupných a určených k řešení bytové problematiky osob se sociálním vyloučením formou jejich výstavby, naopak v době bytové krize řeší tuto otázku omezováním, byť minimálním, dostupnosti bytů na běžném trhu. Zákon je tedy třeba v tomto ohledu podle našeho názoru zcela přepracovat, problematiku poskytování sociálního poradenství zapracovat zcela do zákona o sociálních službách a zákon o podpoře bydlení koncipovat jen na vytváření dostatečné kapacity bytů určených pro sociální služby, ať již jejich výstavbou nebo zapojením neobsazených bytů do tohoto procesu. Změněno na doporučující připomínku na jednání
dne 30. 10. 2023.
605 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) Obecně D 2. Převažující část předloženého návrhu zákona je modifikací stávajících postupů podle zákona o sociálních službách, přičemž návrh předpokládá přijetí řady prováděcích předpisů („standardů“) Ministerstvem práce a sociálních věcí. Již s ohledem na uvedené je překvapivé, že je předkladatelem návrhu Ministerstvo pro místní rozvoj. V řadě aspektů patří právní úprava obsažená v předloženém návrhu zákona o podpoře bydlení právě do zákona o sociálních službách a do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, které by mělo mít obecnou odpovědnost za poskytování sociálních služeb a pomoci v hmotné nouze, tedy i problematiky řešení bytové krize konkrétních osob, rodiny, dětí, zdravotně postižených, starších občanů, propuštěných vězňů a dalších rizikových skupin, přičemž tato problematika by neměla být řešena odděleně od ostatních sociálních agend, ale měla by být průřezově zahrnuta v rámci obecného poskytování sociální pomoci. Vysvětleno Zákon byl připravován MMR ve spolugestorství s MPSV, a je tak v souladu s pohledem MPSV. Co se týče asistence a zmiňovaných prováděcích předpisů, odpovídají stávajícímu systému i doplňování parametrů mimo aktuální znění zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. S ohledem na kapacity stávajícího systému sociálních služeb a sociální práce na obcích v oblasti bydlení představuje komplementární strukturu, která je s ním plně kompatibilní. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
S vypořádáním připomínky nesouhlasíme. V tomto ohledu odkazujeme na naše vyjádření k vypořádání předchozí připomínky. Považujeme za nezbytné upravit problematiku sociální práce jednotně a komplexně právě v zákoně o sociálních službách.
Změněno na doporučující připomínku na jednání
dne 30. 10. 2023.
606 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) Obecně D 3. Výkon veřejné správy upravený v navrženém zákoně je značně komplikovaný a nenavazuje na činnosti orgánů a osob, se kterými běžně přicházejí osoby, které mají problémy s obstaráním bydlení, do přímého kontaktu v rámci řešení dávek na bydlení, řešení hmotné nouze nebo třeba problematiky zdravotního postižení. Dochází tak k nežádoucím duplicitám. Problémy má řešit pokud možno jedna osoba (jeden sociální pracovník), které je situace jeho klienta dostatečně dobře známa. Navržená právní úprava s vysokou pravděpodobností nastolí situaci, kdy v rozporu s obecnou zásadou činnosti správních orgánů bude adresát veřejné správy (klient) dále administrativně zatížen a nucen obracet se na různé vykonavatele veřejné správy v jedné životní situaci. Vysvětleno Předložený návrh zákona vhodně navazuje na stávající činnosti výkonu věřejné správy. V důvodové zprávě se uvádí: "Dávky na bydlení osobám z cílové skupiny zákona umožňují hradit pravidelné náklady bydlení poté, co získají právo užívání bytu (typicky nájem v sociálním bytě, v systému bydlení s garancí nebo na volném trhu). Dávky na bydlení však přímo nepodporují získání bydlení (zabydlení) osob v bytové nouzi, které jsou bez střechy nebo bez bytu, či hledají jiné vhodné nebo stabilní bydlení.".
Předložený návrh zákona také neobsahuje duplicity s výkonem činností práce – je zaměřen na okruh problematiky související s bydlením, udržením bytu, provozní záležitosti apod. Sociální práce s těmito osobami je zaměřena šířeji a komplexněji, respektive zacílena na řešení celkové situace a zvýšení kompetencí osob v nepříznivé sociální situaci, které nemají primárně souvislost s bydlením, ohrožením ztrátou bydlení apod.
Jak je uvedeno v důvodové zprávě: "V současné době neexistuje odpovídající legislativní ukotvení služby, která by mohla podporovat osoby v bytové nouzi v bydlení v potřebné šíři všech cílových skupin. Některé služby definované v rámci zákona o sociálních službách by bylo možné využít díky jejich široké definici (terénní programy, sociální rehabilitace), žádná z nich ale není cílena na podporu v bydlení, která má svá specifika.".
S ohledem na kapacity stávajícího systému sociálních služeb a sociální práce na obcích v oblasti bydlení představuje komplementární strukturu, která je s ním plně kompatibilní. Z dosavadního fungování kontaktních míst pro bydlení v ČR se ukazuje, že výhodou kontaktního místa pro bydlení je, že se klient kontaktního místa dozví informace související s řešením problémů v oblasti bydlení na jednom místě a není nucen obcházet jednotlivé úřady a organizace. Lépe se tak zorientuje v jinak v mnohdy nepřehledném systému podpor a je mu navrženo adekvátní řešení jeho bytové situace včetně doporučených podpůrných opatření. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
S vypořádáním připomínky nesouhlasíme. Považujeme za nezbytné a z pohledu účinnosti poskytování služeb za nezbytné nezatěžovat jejich klienty nadbytečnou administrativou, poskytování sociálních služeb je mnohdy bezformální, klient potřebuje informace rychle a srozumitelně, aby poskytnutá služba byla efektivní a účinná. Vytvářet nesystémové duplicity považujeme za zvyšování administrativní zátěže, která není ku prospěchu klienta, služba má být zaměřena právě na klienta, který má přijít na jedno místo a na něm vyřešit pokud možno všechny své potíže. Z tohoto pohledu tedy nepovažujeme vůbec za vhodné tříštit poskytování sociálních služeb do řady zákonů. Změněno na doporučující připomínku na jednání
dne 30. 10. 2023.
607 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) Obecně D 4. Předložený návrh zákona neřeší problematiku bydlení systematicky. Naopak je zřejmě způsobilý narušit zbývající křehkou rovnováhu na trhu s nájemním bydlením, kdy bude část bytů, které jsou nyní na trhu, alokována do oblasti „garantovaného“ pronajímání, ve které vlastníkům (pronajímatelům) nebudou hrozit běžná rizika, se kterými se na trhu setkávají, jako je např. riziko neplacení nájemného nebo rizika škod způsobených nájemcem na jejich majetku. To pak může vést ve svém důsledku k růstu cen nájemného ve zbývajícím segmentu trhu s paradoxním důsledkem zvýšení počtu osob, které budou nuceny žádat o poskytnutí podpory v bydlení. Vysvětleno V ČR je podle Sčítání lidí, domů a bytů 2021 celkem 891 tisíc obydlených bytů užíváno jako nájemní byty. Většinu (cca 80 %) z toho tvoří byty v soukromém vlastnictví. Každoročně je v ČR nabízených k pronájmu přibližně 200 tisíc bytů (v soukromém vlastnictví). Závěrečná zpráva RIA k návrhu zákona o podpoře v bydlení předpokládá, že od 3. roku účinnosti zákona se pro účely zabydlování domácností z bytové nouze se podaří každoročně získat skrze programy garancí pro majitele / podnájemního bydlení 2000 bytů, v prvním roce účinnosti zákona se předpokládá získání 1 000 bytů, v druhém roce účinnosti 1 500 bytů. S ohledem na to, že jde pouze o přibližně 1 % z každoročně pronajímaných bytů, a s ohledem na to, že se skrze mechanismus garancí pravděpodobně podaří dostat na nájemní trh i některé neobydlené byty, je odůvodněné předpokládat, že se uvedených hodnot podaří dosáhnout.
Z výše uvedeného vyplývá, že přijetí návrhu zákona o podpoře v bydlení bude mít pouze velmi omezený dopad na trh s nájemním bydlením. Při předpokládaných přibližně 2 tisících bytů ročně vkládaných do systémů bydlení s garancí a podnájemního bydlení by došlo ke snížení nabídky nájemních bytů v ČR, která činí přibližně 200 tisíc bytů ročně, o 1 %. Pokud navíc vezmeme v potaz, že část z předmětných 2 tisíc bytů může být získána od majitelů, kteří doposud drželi své byty mimo nájemní trh, může být dopad zákona na nájemní trh pouze 0,5 %. I kdyby naopak došlo k získání dvakrát vyšší počtu bytů do systémů bydlení s garancí a podnájemního bydlení, než je předpokládáno, tedy ne 2 tisíc, ale 4 tisíc bytů ročně, stále by se jednalo pouze o 2 % z bytů každoročně nabízených na nájemním trhu v ČR.
Pro více podrobností k analýze uskutečnitelnosti vizte Přílohu 6 RIA. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
S vypořádáním připomínky nesouhlasíme. Z uvedeného vypořádání navíc fakticky vyplývá, že celý přijatý zákon je zcela nadbytečně robustní za situace, kdy se bude dotýkat nejvýše 2000 bytů ročně. To tedy znamená cca 10 bytů na územní obvod, ve kterém veřejnou správu vykonává pověřený obecní úřad obce s rozšířenou působností. Předkladatel však zcela pominul a nevypořádal se s otázkou, kterých lokalit se bude problematika dostupnosti bydlení dominantně týkat. Zákon by tak měl být primárně zaměřen na získávání nových bytů, které se dostatnou na trh nájemního bydlení, tedy jejich výstavbu nebo omezením množství neobsazených bytů, nikoli na pronajímání bytů, které jsou již dnes na trhu a jsou běžně pronajímány. Změněno na doporučující připomínku na jednání
dne 30. 10. 2023.
608 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) Obecně Z 5. Je třeba provést komparaci návrhu zákona se správním řádem s tím, že je třeba z návrhu vypustit duplicitní úpravu (např. úpravu místní příslušnosti řídící se místem nemovité věci) nebo nedůvodné odchylky (omezení okruhu účastníků řízení na žadatele, byť by rozhodnutím mělo být zasaženo do práv a povinností více osob). Akceptováno částečně K § 48 [nyní § 46]: Ustanovení bude upraveno tak, že bude stanovena pouze věcná příslušnost.
K § 93 [nyní § 92]: Ustanovení bude upraveno tak, že bude stanovena pouze věcná příslušnost.
K § 112 odst. 1 a 2: Ustanovení nestanovuje příslušnost pro správní řízení ani pro část čtvrtou SŘ, pouze pro zasílání vyúčtování, proto musí být samostatně stanovena.
K § 119 [nyní § 121]: Ustanovení musí být zachováno, neboť je třeba najisto stanovit, že se bude jednat o krajský úřad kraje, pro jehož území se žádá o pověření, nikoliv o sídlo PO.
K § 136 [nyní § 140]: Ustanovení musí být zachováno, neboť se stanovuje zvláštní příslušnost.
K § 167 [nyní § 169]: Ustanovení bude upraveno tak, že bude stanovena pouze věcná příslušnost.
Omezení okruhu účastníků v části třetí již není relevantní, neboť došlo k revizi části třetí. Veškeré postupy podle části třetí budou v režimu části čtvrté správního řádu. Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
609 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) Obecně Z 6. Je třeba též upozornit na možné rozpory návrhu zákona s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR). Vysvětleno Připomínka bohužel není dostatečně konkrétní, aby mohla být zapracována. V souladu s připomínkou Úřadu pro ochranu o osobních údajů byl do návrhu zákona doplněn výčet osobních údajů evidovaných v evidenci a doplněna byla rovněž část 9 obecné části důvodové zprávy. Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
610 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) § 179 Z 7. Navrhujeme upravit účinnost zákona o podpoře v bydlení tak, aby korespondovala s navrhovanou účinností doprovodného zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře v bydlení, k datu 1. ledna 2025. Účinnost zákona o podpoře v bydlení by tak byla rovněž stanovena k 1. lednu 2025. Ustanovení o prostředcích na financování by v návaznosti na tuto úpravu nabyla účinnosti k 1. 7. 2024, aby Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo práce a sociálních věcí měla časový prostor pro vydání rozhodnutí, na jejichž základě následně vyplatí na účty krajů prostředky na financování na kalendářní rok 2025. Akceptováno jinak Předkladatel změní navrhované datum nabytí účinnosti u doprovodného změnového zákona na 1. července 2025 a pro první rok účinnosti zákona o podpoře v bydlení navrhne předchodné ustanovení, kterým se stanoví, že rozhodnutí o vyplacení příspěvků na financování podle § 151 odst. 1 na rok 2025 budou vydána do 30. dubna 2025. Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
611 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) Obecně k legislativní technice D 1. Doporučujeme provést:
legislativně technickou revizi textu s ohledem na požadavky na vyjádření výčtů a variant podle čl. 42 Legislativních pravidel vlády,
prověření užité terminologie a ve vazbě na požadavky čl. 40 Legislativními pravidly vlády sladit terminologii návrhu s terminologií použitou v navazujících a souvisejících právních předpisech různé právní síly, zejména v občanském zákoníku (např. pojem „podnájemné“, který občanský zákoník neužívá) a zákonu o sociálních službách (pojmy „sociální šetření“ a „sociální pracovník“). Doporučujeme provést revizi návrhu s cílem minimalizace užívání neurčitých pojmů a jejich řetězení (např. pojem „vyhovující bydlení“ užitý v § 2, definovaný positivně v 3 odst. 1 prostřednictvím neurčitého pojmu „přiměřené bydlení“ a dále vymezený negativním demonstrativním výčtem v § 3 odst. 2; dále např. pojem „prostorové vyloučení“ v § 21 písm. c) a
revizi nadpisů tak, aby kromě striktně doktrinálního označení upravovaného institutu (např. „žádost“) vyjadřovaly stručně a výstižně smysl toho kterého ustanovení. Akceptováno částečně Předkladatel se rád sejde s vládní legislativou, aby legislativně-technickou revizi probral s připomínkovým místem osobně, včetně ustanovení, která nejsou příkladmo zmíněná v připomínce.
Ad 1: Výčty a varianty podle čl. 42 LPV předkladatel prověří.
Ad 2: Předkladatel rád zváží alternativní označení "podnájemného", pokud je připomínkové místo navrhne, ale sám se domnívá, že je obsah pojmu "podnájemné" dostatečně zřejmý a výstižný.
Ad 3: "Sociální šetření" bude nahrazeno "šetřením bytové situace" a bude upraveno samostatně.
Ad 4: Předkladatel je přesvědčen, že tam, kde se má jednat o sociálního pracovníka podle zákona o sociálních službách, není třeba výslovně zmiňovat, že se jedná o sociálního pracovníka právě podle zákona o sociálních službách. Zároveň považuje odlišné vymezení sociálního pracovníka pro účely poskytování asistence za dostatečně srozumitelné. Předkladatel nicméně rád zváží konkrétní návrh vládní legislativy na jiné označení této osoby.
Ad 5: Předkladatel rád zváží konkrétní návrh vládní legislativy na přepracování vymezení pojmu vyhovující bydlení.
Ad 6: Předkladatel počítá s tím, že správné použití neurčitého právního pojmu sociální a prostorové vyloučení obšírněji nastíní v nezávazné metodice, nebo bude-li to nutné, v závazné směrnici. Podle názoru předkladatele by bylo příliš svazující uvedený pojem podrobně vymezovat v právním předpisu, neboť může docházet k pozitivnímu vývoji na poli měření a vyhodnocování sociálního a prostorového vyloučení a je vhodné s takovým případným vývojem držet krok, což by bylo v případě podrobné až technicistního vymezení tohoto pojmu v zákoně jen velmi náročné.
Ad 7: Předkladatel provede revizi nadpisů, nicméně v některých případech dospěl již dříve k závěru, že uvádění poměrně dlouhých nadpisů zhoršuje čitelnost normativního textu, aniž by byly takové delší nadpisy potřeba, když je např. to, o jakou žádost se jedná, dostatečně zřejmé z kontextu, typicky ze zařazení ustanovení do určité části a hlavy návrhu. Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
612 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) K užití pojmu „standard“ k označení vyhlášky D 2. Pojem „standard“ je v právním řádu obecně užíván pro specifickou úpravu technicistní povahy určenou úzkému okruhu adresátů, zveřejňovanou specificky (viz například “národní radiologické standardy” podle § 70 odst. 5 zákona o specifických zdravotních službách, nebo “národní standard pro elektronické systémy spisové služby” podle § 70 odst. 2 zákona o archivnictví a spisové službě). Pokud § 99 zákona o sociálních službách tohoto pojmu „standard“ užívá pro označení prováděcí vyhlášky, je takové užití daného pojmu ojedinělé a z hlediska přehlednosti a terminologické jednoty právního řádu nežádoucí. Přehlednost a srozumitelnost návrhu je snižována zaváděním pojmů „pro účely části zákona“ (viz např. § 93 odst. 2 věta druhá). Neakceptováno Ke "standardům": Předkladatel postrádá v připomínce konkrétní návrh (srov. čl. 5 odst. 6 Legislativních pravidel vlády), a proto ji nelze zapracovat. Vedle zákona o sociálních službách používá pojem standard v podobném významu také zákon o sociálně-právní ochraně dětí (§ 9a odst. 3 a 4).
K zavádění pojmů "pro účely tohoto zákona": Předkladatel postrádá v připomínce konkrétní návrh alternativního řešení (srov. čl. 5 odst. 6 Legislativních pravidel vlády), a proto nelze připomínku zapracovat. Předkladatel se nedomnívá, že by použití obratu "pro účely této části" (celkem 4x ve verzi pro MPŘ, z toho 2x u totožného pojmu v § 120, nyní celkem 1x) snižovalo přehlednost a srozumitelnost návrhu.
Na základě zásadních připomínek č. 38 hlavního města Prahy a č. 343 MV však bude § 60 [dříve § 63] uveden v tomto znění:
"§ 60
Doručování městským částem a městským obvodům
Doručuje-li se podle této části vlastníkovi bytu, kterým je hlavní město Praha nebo územně členěné statutární město, doručuje se rovněž městské části nebo městskému obvodu, kterému byl byt, k němuž se doručování vztahuje, svěřen do správy z majetku hlavního města Prahy nebo územně členěného statutárního města.".
Ustanovení § 122 [dříve § 120] pak bude uvedeno v tomto znění:
"§ 122
Bezúhonnost
(1) Za bezúhonného se považuje žadatel, který nebyl odsouzen pro úmyslný trestný čin, ani trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností při
(...).
(2) Za bezúhonného považuje též žadatel, jehož odsouzení pro trestné činy podle odstavce 1 bylo zahlazeno nebo se na něj z jiných důvodů hledí, jako by nebyl odsouzen.
(3) Bezúhonnost žadatele se dokládá způsobem podle § 79 odst. odst. 3 vět první až třetí zákona zákona o sociálních službách.". Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
613 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) § 2 D 3. Normativní význam slovního spojení „bez možnosti opatřit si vyhovující bydlení na trhu“ není jasný. Vysvětleno Domníváme se, že význam slovního spojení „bez možnosti opatřit si vyhovující bydlení na trhu“ je jasný z důvodové zprávy. Předkladatel počítá s přípravou metodiky pro kontaktní místa, která by měla kontaktním místům pomoci vyhodnocovat konkrétní případy. Pokud by se to jevilo nezbytným, může předkladatel slovní spojení blíže vyložit i ve směrnici, která by byla podle § 61 odst. 2 písm. b) bod 1 zákona o obcích a obdobných ustanovení zákona o hlavním městě Praze a zákona o krajích závazná i pro kontaktní místa a krajské úřady. Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
614 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) § 3 odst. 1 D 4. V rámci definice „vyhovujícího bydlení“ je užit pojem „právní titul k užívání“. Pod pojem „právní titul k užívání“ spadá mj. vlastnické právo. Výkladem s užitím argumentu reductio ad absurdum by pak bylo možné dovodit, že osobou v bytové nouzi je osoba bez možnosti samotné koupě bytu nebo stavby za účelem uspokojování její bytové potřeby. Vysvětleno Předkladatel je toho názoru, že takový výklad by byl skutečně absurdním. Osobou v bytové nouzi je podle § 2 odst. 1 osoba, která nemá vyhovující bydlení (ať již na základě vlastnického práva, nebo na základě nájemní smlouvy, nebo na základě jiného právního titulu) a která nemá možnost opatřit si na trhu vyhovující bydlení (ať již na základě vlastnického práva, nebo na základě nájemní smlouvy, nebo na základě jiného právního titulu). Je zřejmé, že se v tomto ustanovení míní, že postačí opatření si vyhovujícího bydlení na základě kteréhokoliv právního titulu, který přichází v úvahu (kupní smlouva, kterou se převede vlastnické právo, nájemní smlouva nebo podnájemní smlouva, kterou získá osoba byt nebo jeho část do dočasného užívání), nikoliv možnost opatřit si na trhu vyhovující bydlení všemi právními tituly, které přicházejí v úvahu. Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
615 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) § 10 odst. 1 písm. d) D 5. Ustanovení je třeba koncepčně sjednotit s ustanovením § 10 odst. 1 a) až c) tak, že působnost podle tohoto zákona vykonává obecní úřad obce s rozšířenou působností; „kontaktní místo pro bydlení (dále jen „kontaktní místo“)“ není existentním správním orgánem, který by bylo možné ve smyslu čl. 79 odst. 3 Ústavy pověřit výkonem působnosti; to nebrání zavedení následnému legislativní zkratky pro slovní spojení „obecní úřad obce s rozšířenou působností“. Neakceptováno S ohledem na odstavec 2, podle kterého je kontaktním místem obecní úřad ORP, se domníváme, že sjednocení není nezbytné a že kontaktní místo lze pověřit výkonem přenesené působnosti. Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
616 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) § 22 D 6. Doporučujeme ustanovení přeformulovat. Pojem „žádost“ má podle obecné úpravy postupu správních orgánů, správního řádu, specifický význam. V daném případě jde o úpravu poskytnutí součinnosti vykonavatelů veřejné správy, kteří o ni byli požádáni. Vysvětleno Předkladatel má za to, že je dostatečně zřejmé, že se nejedná o žádost, která by zahajovala správní řízení podle správního řádu, resp. procesy podle části čtvrté správního řádu. Bude-li to připomínkové místo považovat za vhodné, lze v tomto smyslu doplnit DZ.
Předkladatel je nicméně otevřen diskuzi o změně formulace § 22 na základě konkrétního návrhu připomínkového místa. Předkladatel dále upozorňuje, že i samo připomínkové místo použilo v připomínce obrat "kteří o ni byli požádáni", a domnívá se, že je přirozené, že úkon, kterým se o něco žádá, resp. požádá, je nazván žádostí. Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
617 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) § 24 odst. 2 písm. e) D 7. S ohledem na zákonnou výhradu čl. 26 Listiny nemůže být úprava požadavků „na kvalifikaci osob vykonávajících činnost kontaktního místa“ svěřena podzákonné právní úpravě. Akceptováno Ustanovení § 24 odst. 2 písm. e) bude vypuštěno. Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
618 ÚVČR-KML
(Ministr pro legislativu
a předseda LRV) § 26 odst. 1 D 8. Je nevhodné, aby absence podmínek pro poskytnutí podpůrného opatření, která by měla být předmětem meritorního rozhodnutí, byla nahrazována posuzováním procesní otázky přípustnosti nebo nepřípustnosti žádosti.
Připomínka platí obdobně i pro další případy výskytu této konstrukce. Neakceptováno Domníváme se, že zvolená konstrukce je vhodná. Zdvořile prosíme připomínkové místo o odůvodnění nevhodnosti navrhovaného znění. Souhlas s vypořádáním dne 12. 10. 2023.
619 ÚVČR-KOM
(Odbor kompatibility
Úřadu vlády ČR) Obecně D Návrh zákona je velmi nepřehledný. Systematika zákona ztěžuje orientaci a činí jej obtížně srozumitelným, což jistě není žádoucí vzhledem k cílové skupině, pro kterou je určen. Návrh trpí rovněž velkou nejednotností terminologie, pro jednu a tutéž osobu používá promiscue různá pojmenování (např. potřebný, jinde uváděný jako podporovaná osoba/žadatel/osoba v bytové nouzi/účastník řízení nebo podnájemník; nebo poskytovatel, jinde uváděný opět jako žadatel/podnájemce), jeden pojem je v zákoně zároveň uváděn mnohdy pro širokou skupinu různých adresátů (př. žadatel § 26, 46, 94, 121, 125, 129, 132). Návrh přinese vysokou administrativní náročnost, aniž by aspiroval na komplexní řešení bytové krize. Z hlediska legislativní techniky je tedy třeba upravit systematiku a terminologii návrhu, aby byl návrh aplikovatelný.
Rovněž obecný název předpisu nekoresponduje s obsahem, který neřeší podporu bydlení celkově, ale pouze podporu bydlení pro určité vybrané skupiny a určitým specifickým způsobem. Vysvětleno Ad 1: Systematika zákona odpovídá navrženému systému podpory v bydlení a postupům, k nimž má docházet. Navrhuje se stanovit způsob, jak motivovat určité subjekty, aby prostřednictvím institutů soukromého práva pomáhaly k vyhovujícímu bydlení osobám, které to nejvíce potřebují, způsobem, který předkladatel považuje za vhodný.
1) Postup pro určení těchto subjektů je dán částí sedmou.
2) Instituty soukromého práva a způsoby jejich poskytování jsou dány částí pátou.
3) Postup pro zajištění, že poskytované bydlení bude opravdu vyhovující, je stanoven částí čtvrtou.
4) Výběr osob, které nejvíce podporu potřebují, se provádí postupem podle části třetí.
5) Motivaci subjektů, které mají pomáhat k dosažení nebo udržení vyhovujícího bydlení, představuje část šestá, v níž se stanoví postup pro přiznávání a vyplácení příspěvků.
6) Aby krajský úřad mohl příspěvky vyplácet, musí mu být poskytnuty dostatečné finanční prostředky, k čemuž bude docházet postupy podle části osmé.
7) Klíčovou roli při postupech podle části třetí, čtvrté a hlavní roli koordinační a kontrolní představuje kontaktní místo, jehož činnost je popsána nejprve v samostatné části druhé a v logické návaznosti také i v části třetí a čtvrté.
8) V části první jsou vymezeny některé základní pojmy užívané na různých místech zákona a je představena soustava orgánů státní správy a samosprávy, které vykonávají státní správu v oblasti podpory v bydlení.
9) V části deváté se stanoví některé normy související s evidencí podpory v bydlení, pomocí níž dochází k realizaci mnoha postupů podle předchozích částí.
Předkladatel je přesvědčen, že pokud by uvedl jednotlivé části v jiném pořadí, než v jakém jsou uvedeny, stejně by byl vystaven kritice, neboť při takto komplexním návrhu není možné vyhnout se tomu, že některé ustanovení pracuje s pojmy nebo odkazuje na postupy, které jsou přiblíženy teprve v některém z následujících ustanovení. (Např. část o podpůrných opatřeních odkazuje na část o pověření k poskytování podpůrných opatření a naopak – ať už bude pořadí těchto částí jakékoliv, vždy se v jedné části objeví pojmy a instituty, které budou blíže přiblíženy až v té druhé části.) Je-li připomínkové místo přesvědčeno o opaku, předkladatel rád zváží konkrétní návrhy na úpravu systematiky.
Ad 2: Rovněž nelze předpokládat, že samy osoby v bytové nouzi budou podrobně studovat text zákona a vycházet přímo ze zákonné. Zákon samotný budou aplikovat zejména správní orgány a poskytovatelé podpůrných opatření.
Ad 3: Obsah pojmů, které mají být podle připomínkového místa údajně používány promiscue, je odlišný (k tomu vizte normativní text a důvodovou zprávu) a jejich konkrétní užití na konkrétním místě není nahodilé. Např. podporovanou osobou, tedy osobou, které se nyní, aktuálně poskytuje podpůrné opatření, může být i osoba, která již není potřebným, tedy osoba, u níž již není zapsán v evidenci údaj o potřebě podpůrného opatření. A to proto, že podpůrné opatření může být poskytnuto této osobě např. na dva roky, přestože zápis údaje o potřebě podpůrného opatření má platnost omezenou na 1 rok. Dalším příkladem může být osoba v bytové nouzi a potřebný: Osobami v bytové nouzi jsou všechny osoby, které splňují podmínky v § 2, potřebným je však jen ten, kdo má v evidenci zapsán údaj o potřebě podpůrného opatření (§ 5, postup je pak upraven v části třetí). Pokud nebyla např. nájemní smlouva uzavřena s potřebným, nebude poskytovateli krajským úřadem přiznán příspěvek, přestože se jednalo o osobu v bytové nouzi [např. § 100 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 95 odst. 2 a § 66]. Atd. atp.
Ad 4: Jelikož návrh zákona upravuje hned několik postupů, které jsou zahájeny žádostí (žádost o podpůrné opatření, žádost o změnu údaje o potřebném v evidenci, žádost o zápis bytu do evidence, žádost o změnu údaje o bytu v evidenci, žádost o přiznání příspěvku, žádost o udělení pověření, žádost o vyplacení dalších prostředků na financování ad.), je pojem žadatel skutečně použit pro označení různých osob v různém postavení. Pokud by se však vždy používalo jeho úplné označení, ustanovení by se stala mnohdy jen špatně čitelnými. V zájmu čitelnosti nadpisů a jednotlivých ustanovení pak předkladatel přistoupil k tomu, že je "žadatel" dostatečně popsán v odstavci 1 daného ustanovení (např. "žadatel o podpůrné opatření") a v nadpisu a v dalších odstavcích se z důvodu lepší čitelnosti právního předpisu již používá pouze pojem "žadatel", neboť je z kontextu (např. z dané hlavy), popř. z odstavce 1 zřejmé, o kterého žadatele se jedná.
Ad 5: Předkladatel je ochoten zvážit konkrétní návrh připomínkového místa na jiné pojmenování zákona a jím navrhovaného systému. Souhlas s vypořádáním dne 19. 10. 2023.
620 ÚVČR-KOM
(Odbor kompatibility
Úřadu vlády ČR) Obecně Z 1.
Předkladatel v bodu 5. obecné části důvodové zprávy uvádí, že některá podpůrná opatření nebudou obecnou podporou vůbec, zbývající potom mají fungovat na bázi služeb obecného hospodářského zájmu (dále jen „SOHZ“).
Tato tvrzení by si zasloužila bližší rozpracování, zejména s ohledem na to, že poskytování podpůrných opatření se bude účastnit několik subjektů (vlastník, poskytovatel, podporovaná osoba, obec či kraj v různých úlohách) a je nutno opatření vyhodnotit z pohledu veřejné podpory pro každého z nich.
Asistenci a podporované obecní bydlení vyhodnotil předkladatel jako opatření, která veřejnou podporu nepředstavují. Nutno odůvodnit, neboť např. asistenci budou moci po získání pověření podle zákona vykonávat právnické osoby - poskytovatelé sociálních služeb (tedy hospodářské subjekty) jako novou samostatnou agendu asistence v bydlení se zajištěným financováním. Tedy budou na tuto činnost dostávat státní prostředky a není zjevné, jak se toto má lišit od jiných služeb, pod SOHZ podřazených (pod které předkladatel řadí garance a podnájemní bydlení).
2.
Vzhledem k tomu, že v § 8 je stanoveno, že poskytovatel všech typů podpůrných opatření musí mít k poskytování relevantní služby pověření, zdálo by se, že na bázi SOHZ bude fungovat poskytování všech podpůrných opatření. Podle důvodové zprávy tomu tak však není, a v režimu SOHZ by měla fungovat pouze opatření ve formě garance a podnájemního bydlení. Nutno odlišit, zda se pověřením myslí pověřovací akt ve smyslu SOHZ nebo ne. Dále by bylo vhodné odůvodnit blíže, na jaké bázi mají SOHZ fungovat tam, kde se nevejdou do limitů nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu a půjde o vyrovnávací platbu.
3.
Pokud by měl předkladatel ambice naplnit kritéria stanovená rozsudkem Evropského soudního dvora (dnes Soudního dvora Evropské unie) ve věci Altmark (C-208/00), bylo by nutné splnit a i odůvodnit naplnění následujících čtyř kumulativních podmínek: 1) subjekt, který je příjemcem vyrovnávací platby, musí být výkonem SOHZ pověřen, a to jasně vymezeným způsobem; 2) ukazatele pro kalkulaci výše vyrovnávací platby musí být stanoveny předem a objektivním způsobem; 3) výše vyrovnávací platby nesmí překročit náklady vynaložené subjektem při plnění závazku veřejné služby po odečtení příslušných příjmů z tohoto závazku a přičtení přiměřeného zisku; a 4) subjekt pověřený výkonem veřejné služby byl vybrán v rámci řízení o zadání veřejné zakázky umožňující vybrat zájemce schopného poskytovat tyto služby za nejmenších nákladů pro územně samosprávný celek nebo na základě analýzy nákladů, jež by na výkon veřejné služby vynaložil průměrný, řádně řízený podnik, jež disponuje odpovídajícími technickými prostředky k plnění výkonu dané veřejné služby. Za výše uvedených podmínek potom taková vyrovnávací platba nepředstavuje zvýhodnění pro provozovatele SOHZ a není veřejnou podporou.
Pokud ale navrhovaný režim nenaplňuje nějakou z výše uvedených podmínek, ale naplňuje podmínky rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (2012/21/EU) (zejména limity pro jeho aplikaci), je vyrovnávací platba považována za veřejnou podporu slučitelnou s vnitřním trhem automaticky, bez nutnosti předchozího oznámení Komise.
Pokud jsou limity rozhodnutí Komise překročeny, ale jsou splněny podmínky Rámce Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (2012/C 8/03), je nutno opatření oznámit Evropské komisi ve smyslu článku 108 odst. 3 SFEU.
4.
Požadujeme blíže vysvětlit a v důvodové zprávě uvést, jak konkrétně by poskytování podpůrných opatření na bázi SOHZ fungovalo, a legislativní text návrhu v příslušných ustanoveních doplnit o odkaz na relevantní předpisy veřejné podpory.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno Obecná část důvodové zprávy i normativní text byly upraveny.
Do bodu 5 v obecné části DZ byl doplněn následující text konzultovaný s ÚOHS:
Navrhovaná opatření státní podpory ve formě financování přeneseného výkonu státní správy a ve formě dalších podpůrných opatření budou realizována plně v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti veřejné podpory, zejména článkem 107 odstavcem 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a to tak, aby tato podpora buď nenaplňovala kumulativně všechny znaky veřejné podpory ve smyslu článku 107 odst. 1 SFEU, nebo byla považována za veřejnou podporu slučitelnou s vnitřním trhem EU bez nutnosti předchozí notifikace.
Navrhovaný zákon počítá s následujícími formami podpory:
- podpora činnosti kontaktního místa v rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti; a
- podpora formou čtyř podpůrných opatření, kterými jsou poskytování:
- garančního plnění zajišťované pověřenými poskytovateli garancí;
- podnájemního bydlení zajišťované pověřenými poskytovateli podnájemního bydlení;
- podporovaného obecního bydlení zajišťované pověřenými poskytovateli podporovaného obecního bydlení; a
- asistence zajišťované pověřenými poskytovateli asistence.
Pokud jde o podporu činnosti kontaktního místa v rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti, jedná se o podporu, která nezakládá nedovolenou veřejnou podporu ve smyslu článku 107 odst. 1 SFEU, neboť příjemce (obec, resp. obecní úřad obce s rozšířenou působností) není ve vztahu k této činnosti považován za podnik; činnost kontaktního místa je výkonem veřejné správy a nemá ve smyslu předpisů EU hospodářskou povahu (1). Cílem a obsahem poradenské činnosti kontaktního místa je poskytnutí základní orientace potřebným osobám při řešení jejich nepříznivé bytové situace včetně vstupního poradenství při uskutečnění některých vybraných úkonů, resp. právních jednání směřujících k řešení jejich nepříznivé situace; jedná se o obsah a úroveň poradenských úkonů, které jsou obdobně poskytovány jinými orgány veřejné správy při výkonu jejich činnosti a které nezasahují do služeb poskytovaných specializovanými poradenskými subjekty na relevantním trhu. Činnost kontaktního místa je zásadně zajišťována interně, tj. prostřednictvím zaměstnanců v pracovněprávním vztahu. V případě, že kontaktní místo hodlá v nezbytném rozsahu některé činnosti externalizovat (např. z důvodu nedostatku odborné nebo personální kapacity), může tak učinit pouze postupem, který bude v souladu se zvláštními předpisy v oblasti veřejného zadávání (2); tím bude plně zajištěno, že nedojde k přenesení podpory kontaktního místa na případného externího dodavatele služby.
Pokud jde o podporu navrhovaných čtyř podpůrných opatření, u všech těchto opatření je s ohledem na smysl a účel navrhovaného zákona, blíže popsaný v této důvodové zprávě, dána existence veřejného zájmu a tržního selhání zajištění jejich dostupnosti, neboť bez systémové státní intervence není existující volný trh služeb schopen reálně zajistit dané činnosti pro předmětné cílové skupiny v nepříznivé situaci. Z uvedeného důvodu lze podpůrná opatření považovat za veřejnou podporu služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu článku 106 odst. 2 SFEU, která je při splnění určitých podmínek považována za veřejnou podporu slučitelnou s vnitřním trhem bez nutnosti předchozí notifikace dle přímo použitelného předpisu EU (3), nebo za podporu malého rozsahu (de minimis) dle přímo použitelného předpisu EU (4).
K zajištění podmínek podpory navrhovaných podpůrných opatření coby služeb obecného hospodářského zájmu přináší navrhovaný zákon koncepci zákonného pověřovacího aktu (viz § 116 a násl. navrhovaného zákona), který spolu s jednotlivými právními jednáními, zakládajícími právní nárok na poskytnutí příslušné podpory, naplní obligatorní podmínky pověření ve smyslu příslušných přímo použitelných předpisů EU v oblasti veřejné podpory (5).
Navrhovaný zákon dále zajišťuje, aby podpora poskytovatelům podpůrných opatření byla v konečném důsledku přenášena pouze na (potřebné) fyzické osoby, které nejsou v postavení podniku ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
------------------------------
(1) Sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (2016/C 262/01, Úř. věst. C 262/1, 19.7.2016
(2) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
(3) Rozhodnutí Komise ze dne 20. 12. 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (2012/21/EU, Úř. věst. L 7, 11. 1. 2012
(4) Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. 4. 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu, Úř. věst. L 114, 26. 4. 2012
(5) Článek 4 Rozhodnutí Komise ze dne 20. 12. 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (2012/21/EU, Úř. věst. L 7, 11. 1. 2012), a článek 3 Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. 4. 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu, Úř. věst. L 114, 26. 4. 2012
Souhlas s vypořádáním dne 19. 10. 2023.
621 ÚVČR-KOM
(Odbor kompatibility
Úřadu vlády ČR) § 8 Z Definice poskytovatele není napsána tak, aby odpovídala legislativní konstrukci existence čtyř typů podpůrného opatření (garance, podnájemní bydlení, podporované obecní bydlení a asistence). Dle znění ustanovení by existovalo pět vedle sebe stojících služeb, poskytovaných na základě pověření (podpůrné opatření, garance a podnájemní bydlení, podporované obecní bydlení a asistence). Nutno legislativně přeformulovat a pojmy podřazené zařadit pod pojem nadřazený (podpůrné opatření), např. pomocí písmen a nikoliv samostatných odstavců. Akceptováno částečně Pověření k poskytování garancí a podnájemního bydlení je společné, neboť je okruh potenciálních žadatelů shodný, kvalifikační předpoklady jsou stejné a není důvodu, aby hrubé nebo opakované méně závažné porušení povinností při poskytování garancí nemohlo znamenat ztrátu pověření i k poskytování podnájemního bydlení a naopak. Proto pověření neodpovídají přesně podpůrným opatřením. Předkladatel uvažoval o formulaci ustanovení do pododstavců (písmen), toto řešení však shledal velmi nepřehledným. V souvislosti s připomínkou však bude § 9 odst. 2 [dříve § 8 odst. 2] uveden v tomto znění, aby text ustanovení přesně odpovídal jednotlivým typům pověření:
"(2) Poskytovatelem garancí nebo podnájemního bydlení se pro účely tohoto zákona rozumí osoba se základním pověřením k poskytování garancí nebo podnájemního bydlení a osoba s rozšířeným pověřením k poskytování garancí nebo podnájemního bydlení.". Souhlas s vypořádáním dne 19. 10. 2023.
622 ÚVČR-KOM
(Odbor kompatibility
Úřadu vlády ČR) § 26 odst. 2 Z 1.
Ustanovení taxativně stanoví, kdo může být žadatelem o podpůrné opatření, pokud nejde o státního občana České republiky. Za problematickou považujeme už samotnou povinnost mít na území České republiky bydliště, neboť zákon se zabývá právě řešením bytové nouze osob, které vyhovující bydlení, tudíž ani bydliště, mnohdy nemají. Bez nadefinování, co se považuje za bydliště, je ustanovení diskriminační na základě státní příslušnosti. Cizinec by pak neměl možnost žádat o podpůrné opatření, pokud by zde již neměl bydliště v obecném smyslu. Co se rozumí bydlištěm ve smyslu opravdového pouta k hostitelskému členskému státu, které je legitimní požadovat, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi v § 5 odst. 6 1), na který by mohlo být odkázáno.
1) „Osoba má bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou.“ Akceptováno Do § 27 [dříve § 26] bude doplněn nový odstavec 3 v tomto znění:
"(3) Osoba má bydliště na území České republiky, má-li na území České republiky bydliště podle zákona o pomoci v hmotné nouzi.". Souhlas s vypořádáním dne 19. 10. 2023.
623 ÚVČR-KOM
(Odbor kompatibility
Úřadu vlády ČR) § 26 odst. 2 Z 2.
Dále, ačkoliv návrh přejímá částečně úpravu ze zákona o pomoci v hmotné nouzi, považujeme provazbu na nařízení č. 492/2011 o volném pohybu pracovníků za zastřenou, neboť je pouze v rámci písm. b) a c) negativně vymezeno „nevyplývá-li její nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie“. Zákon o podpoře bydlení přitom nepoužívá ani obecný odkaz na přímo použitelná nařízení EU.2) Považujeme proto za nutné explicitně uvést také nárok občanů EU, kteří jsou ekonomicky aktivní (zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a osoby zachovávající si takové postavení), a jejich rodinných příslušníků, jejichž právo na rovné zacházení vyplývá buď přímo z čl. 7 odst. 2 a čl. 9 nařízení č. 492/2011 (právo na stejné sociální výhody) nebo je odvozen z čl. 24 směrnice 2004/38/EU 3) na základě rozsudku Soudního dvora ve spojených věcech C-147/11 a C-148/11 ve věci Czop a Punakova. Zde Soudní dvůr dovodil, že zatímco u zaměstnaných osob se právo na sociální výhody odvozuje od přímo použitelného nařízení č. 492/2011, u osob samostatně výdělečně činných tento přístup vzhledem k omezenému využití pojmu „pracovník“ nelze, a je třeba vycházet ze směrnice 2004/38/ES.
Z čl. 24 odst. 2 uvedené směrnice je dále patrné, že občané EU, kteří jsou „zaměstnanými osobami, osobami samostatně výdělečně činnými, osobami ponechávajícími si takové postavení a jejich rodinní příslušníci“ mají právo na rovné zacházení silnější (jde o požadavek volného pohybu pracovníků podle čl. 45 SFEU resp. svobody usazování podle čl. 49 SFEU), než občané EU, jež pobývají legálně v hostitelském členském státě, ale jako jiné než shora uvedené osoby.
Uvedené se promítá i v relevantních zákonech - viz např. § 3 odst. 1 písm. l) zákona o státní sociální podpoře, kde jsou spolu s „osobami, jejichž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie“ uváděny i „zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné, osoby ponechávající si takové postavení a jejich rodinní příslušníci“.
Nutno také podotknout, že výše uvedeným skupinám ekonomicky aktivních osob je třeba sociální pomoc poskytnout i za období prvních 3 měsíců pobytu (což má ostatně implikovat i negativní odkaz na přímo použitelný předpis EU v písm. b) a c)).
Návrh je nutné upravit s ohledem na výše uvedené, a to navíc aniž by se u těchto osob požadovalo bydliště na území ČR. Doplněnou úpravu je pak nutné vykázat jako implementační v souladu s LPV.
2) Z čl. 24 odst. 1 směrnice 2004/38/ES (v návaznosti na čl. 18 SFEU) plyne, že „S výhradou zvláštních ustanovení …požívají všichni občané Unie, kteří pobývají na základě této směrnice na území hostitelského členského státu, v oblasti působnosti Smlouvy stejného zacházení jako státní příslušníci tohoto členského státu. Právo na rovné zacházení se vztahuje i na rodinné příslušníky, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu a mají právo pobytu nebo trvalého pobytu.“
3) Z čl. 24 odst. 1 směrnice 2004/38/ES (v návaznosti na čl. 18 SFEU) plyne, že „S výhradou zvláštních ustanovení …požívají všichni občané Unie, kteří pobývají na základě této směrnice na území hostitelského členského státu, v oblasti působnosti Smlouvy stejného zacházení jako státní příslušníci tohoto členského státu. Právo na rovné zacházení se vztahuje i na rodinné příslušníky, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu a mají právo pobytu nebo trvalého pobytu.“
4) „osobami, jejichž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie nebo osobami zaměstnanými, samostatně výdělečně činnými, osobami ponechávajícími si takové postavení a jejich rodinnými příslušníky majícími právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie“
„Podmínka bydliště se neuplatní u osob uvedených v písmenu l)“. Akceptováno Ustanovení § 27 odst. 2 [dříve § 26 odst. 2] bude uvedeno v tomto znění:
"(2) Osoba, která není státním občanem České republiky, může podat žádost o podpůrné opatření, pouze pokud je
a) osobou, které vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie,1)
b) zaměstnancem, osobou samostatně výdělečně činnou, osobou ponechávající si takové postavení nebo jejich rodinným příslušníkem majícím právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie,2) nebo
c) osobou, která má bydliště na území České republiky a je
1. osobou, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana,
2. občanem členského státu Evropské unie, pokud je hlášena na území České republiky k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) po dobu delší než 3 měsíce,
3. rodinným příslušníkem občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášena na území České republiky k pobytu podle zákona o pobytu cizinců po dobu delší než 3 měsíce,
4. cizincem, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropské unie na území jiného členského státu Evropské unie, pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců, nebo
5. jinou osobou, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt podle zákona o pobytu cizinců.".
Poznámky pod čarou č. 1 a 2 budou znít:
"1) Čl. 7 odst. 2 a čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, v platném znění.
2) Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.". Souhlas s vypořádáním dne 19. 10. 2023.
624 ÚVČR-KOM
(Odbor kompatibility
Úřadu vlády ČR) § 26 odst. 2 Z 3.
Rodinní příslušníci dlouhodobých rezidentů EU - § 26 odst. 2 písm. d)
Pokud jde o zacházení s rodinným příslušníkem dlouhodobého rezidenta jiného členského státu (který sám není dlouhodobým rezidentem), uvádíme, že takovému rodinnému příslušníkovi náleží právo na rovné zacházení v rozsahu stanoveném směrnicí 2003/86/ES o sloučení rodiny. Stejným předpisem EU se řídí i právo na rovné zacházení v případě rodinného příslušníka dlouhodobého rezidenta EU ve státě, který dlouhodobému rezidentovi EU tento status udělil. Právo na rovné zacházení podle směrnice 2003/86/ES se nevztahuje na oblast sociálního zabezpečení, sociální pomoci a sociální ochrany ani na oblast přístupu ke zboží a službám a k nabídce výrobků a služeb určených pro veřejnost, včetně postupů pro získání bydlení. Návrh tudíž jde v tomto ohledu nad rámec příslušných směrnic, když rodinného příslušníka dlouhodobého rezidenta jiného členského státu zahrnuje mezi oprávněné osoby. Úprava je nicméně logická, jedná se o sloučení rodiny.
Návrh ale do okruhu oprávněných osob zahrnuje pouze rodinné příslušníky dlouhodobého rezidenta jiného členského státu, kteří v ČR pobývají na základě povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42c zákona o pobytu cizinců. Rodinné příslušníky cizince, kterému postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta EU přiznala ČR, tj. našeho dlouhodobého rezidenta podle § 83 zákona o pobytu cizinců, jejichž nárok se bude odvíjet od písm. e) návrhu, již návrh nezahrnuje. Považujeme za těžko myslitelné, aby do okruhu oprávněných osob byl zahrnut rodinný příslušník dlouhodobého rezidenta jiného členského státu, nikoliv i rodinný příslušník našeho dlouhodobého rezidenta.
Tyto připomínky jsou zásadní. Akceptováno jinak Není úmyslem předkladatele stanovit okruh žadatelů širší, než je podle mezinárodního a evropského práva nezbytně nutné.
Zmínka o rodinném příslušníkovi bude z § 27 [dříve § 26] odst. 2 písm. d) vypuštěna, resp. při přeformulování § 27 odst. 2 nebude zmínka o rodinném příslušníkovi zařazena do písmena c) bodu 4.
Příslušné ustanovení tedy bude znít:
"(2) Osoba, která není státním občanem České republiky, může podat žádost o podpůrné opatření, pouze pokud je
(...)
c) osobou, která má bydliště na území České republiky a je
(...)
4. cizincem, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropské unie na území jiného členského státu Evropské unie, pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců, nebo
(...).". Souhlas s vypořádáním dne 19. 10. 2023.
625 ÚVČR-KOM
(Odbor kompatibility
Úřadu vlády ČR) § 33 Z Právo EU nebrání, v případě ekonomicky neaktivních osob, aby předpisy členských států upravující poskytování sociální pomoci resp. sociální ochrany, stanovily požadavky, které sledují to, aby daná osoba, má-li být příjemcem takové ochrany, měla k hostitelskému členskému státu opravdové pouto (opravdový vztah). Zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a osoby zachovávající si takové postavení a jejich rodinní příslušníci nicméně mají právo na rovné zacházení podle čl. 18 SFEU a čl. 24 směrnice 2004/38/ES, a to aniž by musely mít na území ČR pobyt delší než 3 měsíce (viz připomínka výše k § 26 odst. 2). Tyto osoby zároveň nemusejí mít na území ČR trvalý pobyt. Ustanovení § 33 odst. 1 uvedené ovšem nezohledňuje.
Nevydání rozhodnutí je přípustné stanovit v odst. 2 pouze pro případy, kdy se osoba nestane neodůvodnitelnou zátěží pro systém podpory v bydlení. Naopak o tom, že žadatel představuje neodůvodněnou zátěž pro systém podpory, musí být vydáváno rozhodnutí, aby měl žadatel možnost se ve věci odvolat.
Tyto připomínky jsou zásadní. Ad 1: Akceptováno
Ad 2: Vysvětleno Ad 1: Na konec textu § 34 odst. 1 [dříve § 33 odst. 1] budou doplněna slova "podle zákona o pobytu cizinců nebo je-li žadatel zároveň osobou podle § 27 odst. 2 písm. a) nebo b)".
Pro zjištění obsahu odkazu na § 27 odst. 2 písm. a) a b) [dříve § 26 odst. 2 písm. a) a b)] prosím vizte vypořádání Vaší zásadní připomínky č. 623. Jedná se o osoby, kterým vyplývají práva z nařízení č. 492/2011 a ze směrnice č. 2004/38/ES.
Ad 2: Vydávání rozhodnutí o neodůvodnitelné zátěži by představovalo zbytečnou administrativní zátěž. Navíc na základě zásadních připomínek krajů a ÚVČR-KML bude v celé části třetí opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisů nebo výmazů údaje nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ. Podle § 42 odst. 2 návrhu pak kontaktní místo vyrozumí žadatele o nemožnosti provést zápis a zároveň mu sdělí důvody, které ho k takovému závěru vedly. V tomto sdělení kontaktní místo odůvodní, proč u žadatele s 11 až 19 body dospělo k závěru, že by pro systém podpory v bydlení představoval neodůvodnitelnou zátěž. (Rovněž v tomto smyslu bude doplněna DZ.) Případnému protiprávnímu postupu kontaktního místa se žadatel bude moci bránit podáním správní žaloby podle zákona o soudních řízeních správních, případně podáním podnětu krajskému úřadu, aby nařídil kontaknítmu místu ve stanovené lhůtě učinit potřebná opatření ke zjednání nápravy [§ 43 písm. a)], nebo aby sám učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy [§ 43 písm. b)].
[Rozšířené ustanovení § 42 zajistí, aby se žadatel dozvěděl o neprovedení zápisu vždy, nikoliv pouze pokud o to předem požádal, jak by vyplývalo z § 155 odst. 3 správního řádu. Ustanovení § 43 pak v novém znění vychází z § 61 a umožňuje nadřízenému orgánu zasáhnout za účelem nápravy, neboť obecná úprava podle § 156 odst. 2 správního řádu by mohla být nedostatečná.] Souhlas s vypořádáním (vzato na vědomí) dne 21. 11. 2023.
626 ÚVČR-KOM
(Odbor kompatibility
Úřadu vlády ČR) § 65 D Legální definice podpůrného opatření je obsažena až v části páté, § 65 návrhu, přitom je tento pojem užíván v celém návrhu, počínaje již § 2. Většinu návrhu tak není zřejmé, co pojem podpůrné opatření zahrnuje. K tomu přispívají i špatně či nekonzistentně definované pojmy v jiných ustanoveních návrhu - viz např. k § 8. Podpůrné opatření nutno definovat v Hlavě II návrhu - Vymezení některých pojmů. Akceptováno částečně Předkladatel přesune do části první hlavy II ustanovení nynějšího § 65. K případným požadavkům na přesun dalších ustanovení části páté do části první hlavy II uvádí:
Předkladatel je názoru, že právní předpisy je nutné číst jako celek, nikoliv předpokládat, že v jednotlivých ustanoveních jsou zmíněny pouze ty pojmy, postupy a instituty, které byly zavedeny a popsány v ustanoveních předcházejících. Složitější právní předpisy tak ani není možné psát. Předkladatel dospěl k závěru, že nelze elegantně přesunout vymezení jednotlivých podpůrných opatření do části první hlavy II návrhu. Vzhledem ke způsobu vymezení jednotlivých podpůrných opatření by to totiž znamenalo faktické přesunutí části páté nebo podstatné části jejích ustanovení do části první. V případě, že by se do části první nepřesunula všechna ustanovení části páté, ale jen jejich podstatná část, znamenalo by to navíc roztržení logické návaznosti právní úpravy do dvou částí. Předkladatel došel k závěru, že je vhodnější mít co největší část úpravy podpůrných opatření u sebe. Kdyby předkladatel přesunul část nebo všechna ustanovení části páté do části první, stejně by se v takto zbytnělé části první opět používaly pojmy a odkazovalo na postupy, které jsou podrobněji vysvětleny dále v textu (např. postup pro zápis údaje o potřebě podpůrného opatření). Předkladateli by potom opět mohlo být vyčítáno, že nepředřadil postup pro zápis údaje o potřebě podpůrného opatření před ustanovení o podpůrných opatřeních. Podobné platí i pro jiné přesuny pořadí jednotlivých částí návrhu zákona. Souhlas s vypořádáním dne 19. 10. 2023.
627 ÚVČR-KOM
(Odbor kompatibility
Úřadu vlády ČR) § 68 odst. 3 písm. e) návrhu D Není nám jasné, jak by mohla soukromá osoba v osobě poskytovatele kontrolovat přelidněnost bytu, který nevlastní, tedy na základě jakého práva by do něj mohla vstupovat. Vysvětleno Vlastník bytu bude zastoupen poskytovatelem garancí při výkonu některého nebo všech práv dle § 2272 občanského zákoníku. Konkrétní míru zastoupení si vlastník bytu s poskytovatelem sjednají ve smlouvě o spolupráci tak, aby splnili podmínky specifikované ve Standardech kvality poskytování garancí. Oprávnění tedy vyplývá ze smlouvy o spolupráci. Zmíněné ustanovení § 64 odst. 3 písm. e) [dříve § 68 odst. 3 písm. e)] návrhu nehovoří o vstupu do bytu. Souhlas s vypořádáním dne 19. 10. 2023.
628 ÚVČR-KOM
(Odbor kompatibility
Úřadu vlády ČR) § 80 a násl. D 1.
Podpůrné opatření v podobě poskytování asistence je vlastně formou sociálního poradenství a sociální prevence, která svou povahou spadá spíše pod zákon o sociálních službách, podle kterého je již dnes možné takové služby poskytovat bez toho, aby muselo být znovu definováno, kdo takové služby poskytuje, za jakých podmínek, nebo kdo tuto činnost financuje a dozoruje (viz i mnoho odkazů návrhu na zákon o sociálních službách a stanovená kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí pro tuto oblast). Úpravu proto v tomto předpise považujeme za nadbytečnou. V případě potřeby podrobnější úpravy sociálního poradenství nebo sociální prevence v oblasti bydlení by měl být novelizován zákon o sociálních službách.
Pokud by přes výše uvedené úprava asistence jako celek v návrhu zůstala, je nutné při zavádění nové právní regulace přístupu k povolání u pracovníka asistence v § 82 odst. 2 v souladu se směrnicí 2018/958 provést posouzení přiměřenosti takového opatření ještě před přijetím návrhu podle nařízení vlády č. 306/2020 Sb., o předávání údajů nezbytných k plnění informační povinnosti o regulovaných povoláních, do kterého byla tato směrnice transponována. Vysvětleno Činnosti sociální práce a asistence za duplicitní považovat nelze. Poskytování asistence v bydlení bude nová samostatná aktivita zaměřená jen na pomoc a podporu v bydlení, zejména na udržení bydlení. Liší se tak od stávajících služeb dle zákona o soc. službách. Stávající legislativní rámec neumožňuje poskytování potřebného rozsahu činností a intenzity podpory, včetně kvalifikace, kdy činnosti nemusí vykonávat sociální pracovník a posiluje výkon kontroly oproti zákonu č. 108/2006 Sb.
Záměrem navrhované úpravy je, aby asistence nebyla závislá na dostupných kapacitách poskytovatelů sociálních služeb, protože poskytnutí asistence v bydlení je dle předkladatele klíčová činnost v rámci podpory v bydlení, proto je upravena v rámci tohoto návrhu zákona.
Sociální služby koexistují vedle poskytované asistence a nabízí podporu a pomoc nad rámec činností asistence, dle potřeb domácnosti. Asistence v bydlení je financována výkonově, paušální platbou za uzavřenou smlouvu. V rámci kontroly podpůrných opatření bude kontrolováno rovněž to, zda není podpora jedné domácnosti financována duplicitně, např. zda intervence v rámci poskytování asistence nejsou vykazovány i v rámci poskytování sociálních služeb. Souhlas s vypořádáním dne 19. 10. 2023.
629 ÚVČR-KOM
(Odbor kompatibility
Úřadu vlády ČR) § 80 a násl. D 2.
Uzavírání smlouvy o asistenci podle § 81 považujeme za nadbytečné. Podporovaná osoba může dle odst. 3 tuto smlouvu bez tak bez výpovědní doby vypovědět, nebo je asistence ukončena po 2 měsících neposkytování součinnosti ze strany podporované osoby. Doba trvání smluvního závazku je tudíž pouze na podporované osobě. Skutečně provedená a prokázaná činnost asistence v podobě vypracování asistenčního plánu pro podporovanou osobu by měla být dostatečná pro uznání nároku na příspěvek na asistenci.
Koordinační jednání kontaktního místa (nikoliv tedy již poskytovatele asistence?) podle § 86 v případě neposkytování součinnosti podporovanou osobou po dobu nejméně 2 měsíců je zbytečnou administrativní zátěží, která nemůže vést k efektivnímu výsledku.
§ 80 odst. 2 ve druhé větě stanoví, kdo by „také“ mohl poskytovat činnosti podle odst. 1 písm. d) až e), ačkoliv tyto činnosti sociální nebo asistenční pracovníci podle věty první nevykonávají. Akceptováno částečně Smlouva o asistenci je nezbytným právním jednáním, kterým se poskytovatel asistence zavazuje poskytovat potřebnému asistenci. Potřebnému smlouvou o asistenci vzniká právní nárok na poskytování asistence ze strany poskytovatele asistence. Ano, koordinační jednání svolává kontaktní místo, které i jinak plní koordinační roli (§ 17). V § 84 odst. 1 [dříve § 86 odst. 1] bude za slovo "Při" vloženo slovo "předčasném", aby bylo zjevné, že se koordinační jednání svolá pouze v případech, kdy dochází k předčasnému ukončení poskytování asistence, tedy z jiného důvodu než je uplynutí doby, na kterou byla smlouva o asistenci sjednána. Ustanovení § 86 odst. 4 a 5 [dříve § 86 odst. 4 a 5] pak budou uvedena v tomto znění:
"(4) Přestane-li být asistence poskytována z důvodu uplynutí doby, na kterou byla smlouva o asistence sjednána, nebo nedostaví-li se podporovaná osoba na koordinační jednání, kontaktní místo zašle na adresu skutečného bydliště podporované osoby informaci a popřípadě také doporučení podle odstavce 3.
(5) O ukončení poskytování asistence, jeho důvodech a popřípadě také o koordinačním jednání provede kontaktní místo záznam v evidenci.".
Ustanovení § 76 odst. 2 [dříve § 80 odst. 2] bude uvedeno v tomto znění:
"(2) Činnosti podle odstavce 1 písm. a) až c) jsou poskytovány prostřednictvím sociálního nebo asistenčního pracovníka. Činnosti podle odstavce 1 písm. d) a e) mohou být poskytovány prostřednictvím kteréhokoliv pracovníka asistence.". Souhlas s vypořádáním dne 19. 10. 2023.
630 ÚVČR-KOM
(Odbor kompatibility
Úřadu vlády ČR) § 152 D Není zřejmé, proč je v zákoně uvedena pouze oznamovací povinnost čísla účtu kraje. Finanční prostředky na správu a na poskytování podpůrných opatření nejsou dle § 151 odst. 2 součástí rozpočtu kraje. Záměrem tedy pravděpodobně mělo být, aby prostředky na příspěvky na správu a na poskytování podpůrných opatření byly vedeny na samostatném účtu kraje vedeném pouze za tímto účelem. To ovšem z návrhu neplyne. Vysvětleno Je nezbytné, aby krajský úřad nahlásil ministerstvům čísla účtu kraje, neboť jinak nebude možné vydat rozhodnutí podle § 154 odst. 3 [dříve § 153 odst. 3] a nebude možné vyplatit prostředky na financování. Z důvodu této nezbytnosti se proto navrhuje stanovit povinnost krajského úřadu číslo účtu kraje nahlásit.
Naopak není nezbytné, aby byly prostředky na financování vedeny na samostatném účtu kraje pouze za tímto účelem. Lze si představit, že tento účet bude využíván např. také k přijetí a další distribuci příspěvku na úhradu výdajů spojených s výkonem státní správy na úseku voleb a na výdaje vyplývající z nároků členů okrskových volebních komisí podle návrhu zákona o správě voleb.
Pro úplnost předkladatel dodává, že účet kraje je legislativní zkratkou zavedenou v § 109 odst. 1 pro účet kraje vedený u České národní banky, který je podřízen státní pokladně podle rozpočtových pravidel. Souhlas s vypořádáním dne 19. 10. 2023.
631 ÚVČR-VÚV
(Vedoucí Úřadu vlády ČR) Obecně Z 1. Definování potřebných a zvláště potřebných osob považujeme za velmi široké, pokud nejsou stanoveny další podmínky, které by odůvodnily, proč je nezbytné k vybraným skupinám obyvatel přistupovat jinak než k ostatním. Obáváme se toho, že takový koncept povede k řadě nespravedlností, kdy v jedné obci získá přístup ke „zvýhodněnému a zastropovanému“ bydlení člověk, který je schopný obstarat si byt na volném trhu, zatímco někdo jiný na tuto bytovou podporu nedosáhne. Navíc sám předkladatel přiznává, že realizací zákona se sníží počet dostupných bytů na volném trhu.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Uvedený příklad, že by se ke "zvýhodněnému a zastropovanému" bydlení (zřejmě k podpůrnému opatření) dostal člověk, který je schopný obstarat si byt na volném trhu, je vyloučen právě definicí osoby v bytové nouzi, neboť údaj o potřebě podpůrného opatření bude zapsán pouze osobě v bytové nouzi [vizte § 32 odst. 1 písm. a) a § 2 odst. 1 a odůvodnění k nim v DZ].
Zákon naopak upravuje celorepublikový systém, který je nyní roztříštěný. Stanovením jednotné prioritizace, výběru sociálně potřebných a jejich bodového skóre pro indikaci kumulovaných problémů a tím i nejvyšší potřebnosti míry podpory. Přes identifikaci nejpotřebnějších ponechává prostor pro zhodnocení akutnosti a individuální posouzení. V rámci MPŘ bylo také přistoupeno k doplnění a přesnější specifikaci cílových skupin uvedených v příloze č. 4 zákona. Zároveň předkladatel definuje způsob dokládání příslušnosti k daným skupinám pro účely vydání metodiky k zákonu.
V ČR je podle Sčítání lidí, domů a bytů 2021 celkem 891 tisíc obydlených bytů užíváno jako nájemní byty. Většinu (cca 80 %) z toho tvoří byty v soukromém vlastnictví. Každoročně je v ČR nabízených k pronájmu přibližně 200 tisíc bytů (v soukromém vlastnictví). Závěrečná zpráva RIA k návrhu zákona o podpoře v bydlení předpokládá, že od 3. roku účinnosti zákona se pro účely zabydlování domácností z bytové nouze se podaří každoročně získat skrze programy garancí pro majitele / podnájemního bydlení 2000 bytů, v prvním roce účinnosti zákona se předpokládá získání 1 000 bytů, v druhém roce účinnosti 1 500 bytů. S ohledem to, že jde pouze o přibližně o 1 % z každoročně pronajímaných bytů a s ohledem na to, že se skrze mechanismus garancí pravděpodobně podaří dostat na nájemní trh i některé neobydlené byty, je odůvodněné předpokládat, že se uvedených hodnot podaří dosáhnout.
Z výše uvedeného vyplývá, že přijetí návrhu zákona o podpoře v bydlení bude mít pouze velmi omezený dopad na trh s nájemním bydlením. Při předpokládaných přibližně 2 tisíc bytů ročně vkládaných do systémů bydlení s garancí a podnájemního bydlení by došlo ke snížení nabídky nájemních bytů v ČR, která činí přibližně 200 tisíc bytů ročně, o 1 %. Pokud navíc vezmeme v potaz, že část z předmětných 2 tisíc bytů může být získána od majitelů, kteří doposud drželi své byty mimo nájemní trh, může být dopad zákona na nájemní trh pouze 0,5 %. I kdyby naopak došlo k získání dvakrát vyšší počtu bytů do systémů bydlení s garancí a podnájemního bydlení, než je předpokládáno, tedy ne 2 tisíc, ale 4 tisíc bytů ročně, stále by se jednalo pouze o 2 % z bytů každoročně nabízených na nájemním trhu v ČR.
Pro více podrobností k analýze uskutečnitelnosti vizte Přílohu 6 RIA. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 16. 10. 2023.
Cílovou skupinu zákona považujeme i nadále za neúnosně širokou.
Akceptováno 8. 11. 2023
632 ÚVČR-VÚV
(Vedoucí Úřadu vlády ČR) RIA Z 2. Požadujeme v RIA doplnit vyhodnocení možného dopadu navrhovaného řešení na trh s byty, včetně dopadů na poptávku na trhu s nájemními byty. Pokud vycházíme z toho, že zákon považuje za cílovou skupinu o velikosti až 1,5 mil. osob, může být tento dopad zásadní.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno V ČR je podle Sčítání lidí, doml a bytů 2021 celkem 891 tisíc obydlených bytů užíváno jako nájemní byty. Většinu (cca 80 %) z toho tvoří byty v soukromém vlastnictví. Každoročně je v ČR nabízených k pronájmu přibližně 200 tisíc bytů (v soukromém vlastnictví). Závěrečná zpráva RIA k návrhu zákona o podpoře v bydlení předpokládá, že od 3. roku účinnosti zákona se pro účely zabydlování domácností z bytové nouze se podaří každoročně získat skrze programy garancí pro majitele / podnájemního bydlení 2000 bytů, v prvním roce účinnosti zákona se předpokládá získání 1 000 bytů, v druhém roce účinnosti 1 500 bytů. S ohledem to, že jde pouze o přibližně o 1 % z každoročně pronajímaných bytů a s ohledem na to, že se skrze mechanismus garancí pravděpodobně podaří dostat na nájemní trh i některé neobydlené byty , je odůvodněné předpokládat, že se uvedených hodnot podaří dosáhnout.
Z výše uvedeného vyplývá, že přijetí návrhu zákona o podpoře v bydlení bude mít pouze velmi omezený dopad na trh s nájemním bydlením. Při předpokládaných přibližně 2 tisíc bytů ročně vkládaných do systémů bydlení s garancí a podnájemního bydlení by došlo ke snížení nabídky nájemních bytů v ČR, která činí přibližně 200 tisíc bytů ročně, o 1 %. Pokud navíc vezmeme v potaz, že část z předmětných 2 tisíc bytů může být získána od majitelů, kteří doposud drželi své byty mimo nájemní trh, může být dopad zákona na nájemní trh pouze 0,5 %. I kdyby naopak došlo k získání dvakrát vyšší počtu bytů do systémů bydlení s garancí a podnájemního bydlení, než je předpokládáno, tedy ne 2 tisíc, ale 4 tisíc bytů ročně, stále by se jednalo pouze o 2 % z bytů každoročně nabízených na nájemním trhu v ČR.
Dle dat SLDB 2021 je v ČR přibližně 160 tisíc bytů v obecním vlastnictví. Z dat z Prahy (a řady pražských městských částí), Brna, Ostravy, Plzně a Liberce vyplývá, že v průměru se každoročně uvolňují 4 % z obecního bytového fondu. Podle zkušeností samospráv a reálného mixu cílových skupin při novém obsazování bytů (podporované "sociální" byty, preferované profese, startovací apod.) a s ohledem na potřebnou prevenci segregace a ohledů na sousedské vztahy v domech (nelze obsazovat většinu bytů domácnostmi z bytové nouze) se předpokládá, že domácnostem z bytové nouze bude pronajato 10 % z nově obsazovaných obecních bytů. RIA tedy předpokládá, že pro účely zabydlování domácností z bytové nouze v režimu obecního podporovaného bydlení bude k dispozici přibližně 650 bytů ročně z existujícího bytového fondu.
Dále je předpokládáno, že v režimu obecního podporovaného bydlení bude pronajato 25 % z 2000 bytů, o které bude každoročně navyšován využitelný obecní bytový fond skrze rekonstrukce, výkupy bytů a výstavbu. Celkově je tedy předpokládáno, že pro účely zabydlování domácností z bytové nouze bude každoročně pronajato přibližně 1 100 obecních bytů. Je odůvodněné předpokládat, že pronájem tohoto počtu bytů obecních bytů v režimu obecního podporovaného bydlení je uskutečnitelný. Předpokládané podíly obecních bytů pronajímané v režimu podporovaného obecního bydlení nízké (10 %, resp. 25 % v případě zrekonstruovaných či nově pořízených) a současně zákon nepředpokládá, že dojde k pronájmu těchto bytů bez dalšího, ale obce v případě pronájmu bytů cílové skupině zákona získají státní příspěvek na realizaci podporovaného obecního bydlení (53 tis. Kč ročně).
Z výše uvedeného vyplývá, že přijetí návrhu zákona o podpoře v bydlení bude mít pouze velmi omezený dopad na trh s nájemním bydlením.
Po rozběhnutí systému by se měly náklady zákona pohybovat kolem 1,5 mld. Kč ročně. Lze očekávat, že od 3. roku dále by měl být systém schopný zabránit propadu do bytové nouze anebo dostat do standardního bydlení (vyřešit bytovou nouzi) necelých 14 tisíc domácností ročně.
Dalším přibližně 120 tisícům domácností ročně poskytnout poradenství při řešení energetické chudoby, nadměrných nákladů na bydlení a dalších problémů v bydlení.
Pro více podrobností k analýze uskutečnitelnosti vizte Přílohu 6 RIA. Souhlas s vypořádáním dne 16. 10. 2023.
Považujeme za vypořádané, nicméně nadále upozorňujeme, že se jedná pouze o odhady a předpoklady; u navrhovaných opatření nelze předpokládat plošné rozvrstvení dopadů, bez předchozí detailnější analýzy proto ani nelze vyloučit, že nedojde lokálně k narušení trhu.
633 ÚVČR-VÚV
(Vedoucí Úřadu vlády ČR) RIA Z 3. Požadujeme vyčíslit fiskální dopady v návaznosti na předpokládané navýšení čerpání sociálních dávek pro účely bydlení. Upozorňujeme na tabulku z RIA, která ukazuje, že může jít o enormní nárůst. Požadujeme vyčíslit skutečné dopady zákona ve vazbě k hlavní cílové skupině, což jsou rodiny a senioři.
Požadujeme vyčíslit a dopracovat odhady, jak realizace zákona dopadne na ostatní již existující služby a činnost organizačních složek státu, zejména na Úřady práce.
Požadujeme posílit kontrolní mechanismy, které zajistí dostatečný přehled o způsobu nakládání s veřejnými prostředky. S ohledem na to doporučujeme zvážit povinnost vypracovávat zprávy o bydlení nikoliv jednou za tři roky, ale na roční bázi.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno částečně Vzdělávací manuál pro hodnocení dopadů regulace uvádí následující: Pojem náklady, přesněji regulační náklady (regulatory costs) zahrnuje veškeré náklady, které lze očekávat přijetím určitého požadavku právní úpravy bez ohledu na to, kdo je hradí. Všechny relevantní
náklady posuzuje předkladatel, který by se měl soustředit na vyčíslení nákladů pro jednotlivé skupiny a teprve následně je agregovat. Je výhodnější vyjádřit náklady nejdříve kvalitativně a teprve poté i kvantitativně. Základní rozlišení nákladů je na přímé, které vyplývají přímo ze splnění povinnosti stanovené daným předpisem a nepřímé, které vznikají v důsledku vynaložení přímých nákladů. Vyhodnocení nákladů v RIA by se mělo soustředit zejména na přímé náklady, které lze dále rozdělit na jednorázové a opakující se. U kvantifikace dopadů je doporučováno použít peněžní vyjádření zohledňující inflaci (pro zvýšení vypovídací hodnoty by měly být náklady normalizovány na roční náklady). Náklady je možné dále strukturovat.
Náklady spojené s čerpáním socíálních dávek, s výjimkou dávky mimořádné okamžité pomoci, jejíž nové využití upravuje změnový zákon, nejsou v RIA k předloženém návrhu zákona vyčísleny, neboť se nejedná o přímé náklady regulace. Náklady spojené s navýšením čerpání dávky MOP jsou v RIA vyčísleny.
Co se týče požadavku na analýzu dopadu realizace zákona na již existující služby a činnost organizačních složek státu a na vyčíslení dopadů zákona ve vazbě k hlavní cílové skupině, lze odkázat na nově doplněnou rozsáhlou Přílohu 6 RIA, kde jsou uvedeny náklady na fungování systému podpory v bydlení a počty podpořených domácností v prvních třech letech účinnosti zákona a analýza uskutečnitelnosti implementace návrhu zákona o podpoře v bydlení.
Co se týče dopadu realizace zákona na Úřad práce, lze konstatovat, že v případě schválení zákona spolupracovat s KMB a budou si vzájemně předávat údaje o klientech, což oběma správním orgánům usnadní některá řízení. Činnost KMB spolu s větším využíváním dávek MOP může vést k vyššímu počtu žadatelů o dávky. Na druhou stranu tito žadatelé budou přicházet již připraveni z KMB, které jim bude pomáhat s podáním žádostí a shromážděním podkladů. Propojeny budou rovněž evidence dle ZPB a Jednotný informační systém práce a sociálních věcí.
Co se týče požadavku na posílení kontrolních mechanismů, předkladatel postrádá konkrétní návrh úprav. Vypracovávání zprávy o bydlení ve tříletém intervalu bylo zvoleno cíleně tak, aby nebylo pro ORP zatěžující. Evidence však bude obsahovat řadu dat o systému podpory v bydlení, jež budou k dispozici ve formě otevřených dat a které bude MMR i MPSV pravidelně statisticky zpracovávat tak, aby bylo možné sledování indikátorů specifikovaných v Kapitole 7 RIA (přezkum účinnosti regulace). ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 16. 10. 2023.
Vzhledem k tomu, že se v rámci odůvodnění úpravy argumentuje i tím, že navrhovaná opatření pomohou klientům systému v čerpání sociálních dávek, považujeme za žádoucí, aby došlo k vyčíslení očekávaného dopadu do dávkového systému, nebo alespoň kvalifikovaného odhadu (přestože se nejedná o přímý náklad regulace). Dále je zákon spojen s rozsáhlou změnou v oblasti sociální pomoci, ale není jednoznačně kvantifikováno a popsáno, kde bude docházet k překryvu se stávajícím systémem a jak konkrétně bude řešen. V těchto bodech přípomínka trvá.
Akceptováno 8. 11. 2023
634 ÚVČR-VÚV
(Vedoucí Úřadu vlády ČR) RIA Z 4. Požadujeme osvětlit informace údaje z RIA a uvést zdroje dat, o něž se předkladatel opírá, když předpokládá úspory za „hospitalizace“ ve výši 2 mld. Kč ročně. Nepředpokládáme, že cílová skupina, tj. zejména rodiny nebo samoživitelé se nechají takto účelově hospitalizovat
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno
Jak uvádí Tabulka 9 v RIA na straně 105, jedná se o přehled jednotlivých nákladů bytové nouze. Každý řádek tabulky (tedy i řádek obsahující náklady na hospitalizace) obsahuje informaci celkový náklad bytové nouze a přepočet na průměrnou hodnotu za všechny osoby v bytové nouzi v ČR. Zatímco některé identifikované dopady se týkají všech osob v bytové nouzi podle typologie ETHOS, část se dotýká pouze užší skupiny osob (rodiny s dětmi, lidé bez střechy, lidé s duševním onemocněním). Za účelem interpretace výsledku byly i tyto parciální náklady přepočteny do hodnoty průměrného nákladu na jednu osobu v bytové nouzi za rok, kdy je počítáno s průměrnou velikostí domácnosti rovné 2,28 osob. Jak je uvedeno pod tabulkou, zdrojem je publikace Vyhodnocení nákladů vyvolaných bytovou, nouzí a logický rámec jejího systémového řešení (Zapletalová a kol., 2021) dostupná zde: https://drive.google.com/file/d/1fGqLCrHpvauct1x-3bhguLypOOXnaRaQ/view
Nelze souhlasit s tvrzením, že se jedná o účelové hospitalizace. Bytová nouze nepříznivě ovlivňuje zdravotní stav osob, které jí trpí, proto jsou náklady na zdravotní péči vyšší ve srovnání s populací, která v bytové nouzi není. Souhlas s vypořádáním dne 16. 10. 2023.
635 ÚVČR-VÚV
(Vedoucí Úřadu vlády ČR) § 2, Příloha č. 4 Z 5. Požadujeme specifikovat, co znamená „osoba bez možnosti opatřit si vyhovující bydlení na trhu.“ Definice je v navrhované podobě velmi obecná a není postaveno na jisto, komu a v jaké míře tedy zákon bude pomáhat.
V souvislosti s tím doporučujeme lépe vymezit a popsat skupiny zvlášť potřebných osob v příloze zákona. Kdo bude například vyhodnocen jako osoba diskriminovaná? A kdo a jak bude posuzovat, zda samoživitelka skutečně žije v domácnosti sama? Jaká budou kritéria předpokládaná v budoucích metodikách?
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Předkladatel je přesvědčen, že definice osoby v bytové nouzi není v navrhované podobě přespříliš obecná a nevytváří pochybnosti o tom, komu bude zákon pomáhat vyplácením příspěvků na poskytování podpůrných opatření. Definici osoby v bytové nouzi je třeba číst společně s DZ, která představuje základ pro správní a soudní rozhodování a která přibližuje výklad pojmu osoba v bytové nouzi, včetně slovního spojení "bez možnosti opatřit si vyhovující bydlení na trhu". Text zákona má vždy obsahovat pouze nezbytnou právní úpravu, přičemž jakékoliv dodatečné vysvětlení má být obsaženo v DZ. Kromě toho se předpokládá, že předkladatel bude metodicky vést kontaktní místa a krajské úřady, aby pro ně bylo rozhodování v konkrétních případech snazší. Vyskytnou-li se i přesto výkladové potíže (které ale předkladatel neočekává), může předkladatel slovní spojení blíže vyložit i ve směrnici, která by byla podle § 61 odst. 2 písm. b) bod 1 zákona o obcích a obdobných ustanovení zákona o hlavním městě Praze a zákona o krajích závazná i pro kontaktní místa a krajské úřady.
Kdo bude shledán osobou diskriminovanou na trhu s bydlením bude blížeji vysvětleno v DZ. Do vymezení skupiny bude pouze doplněn odkaz na antidiskriminační zákon.
Zda je žadatel osobou v bytové nouzi nebo zvláště potřebnou osobou podle přílohy č. 4, posuzuje kontaktní místo. Může přitom použít kterýchkoliv důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde např. o listiny, ohledání či svědeckou výpověď. Souhlas s vypořádáním dne 16. 10. 2023.
636 ÚVČR-VÚV
(Vedoucí Úřadu vlády ČR) § 3 Z 6. Požadujeme upřesnit definici přiměřeného bydlení, neboť i důvodová zpráva připouští, že se jedná o neurčitý právní pojem.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno jinak Slovo "přiměřený" je skutečně relativně neurčité a připouští různý výklad. Obdobně jako u jiných užití neurčitých právních pojmů v právním řádu však platí, že bude výklad usměrňován důvodovou zprávou, metodikami MMR a další výkladovou praxí. Předkladatel je toho názoru, že je to dostatečná záruka schopnosti adresátů právní normy (kterými budou primárně kontaktní místa pro bydlení) tento pojem náležitě používat. Do DZ lze blíže vymezit, co přiměřené bydlení znamená, např. těmito slovy: "Přiměřeným bydlením je třeba rozumět bydlení, které je vhodné, dostatečné a odpovídající pro uspokojování bytových potřeb jednotlivce nebo rodiny. Znamená to, že dané bydlení je adekvátní a přizpůsobené potřebám obyvatel vzhledem k jejich velikosti, složení, zdravotnímu stavu a dalším relevantním faktorům. Přiměřenost bydlení zahrnuje několik aspektů, včetně fyzických, sociálních a ekonomických faktorů. Fyzické aspekty se týkají samotného bytu nebo stavby, včetně jejich velikosti, kvality, bezpečnosti, dostupnosti základních služeb a infrastruktury (např. voda, elektřina, odpadové hospodářství). Sociální aspekty zahrnují zapojení do komunity, dostupnost vzdělání, zdravotní péče a jiných služeb. Ekonomické aspekty se týkají cenové dostupnosti bydlení vzhledem k příjmům a životní úrovni obyvatel.". Souhlas s vypořádáním dne 16. 10. 2023.
637 ÚVČR-VÚV
(Vedoucí Úřadu vlády ČR) § 4, příloha č. 3 Z 7. Požadujeme vypustit podmínku minimální rozlohy jedné z místností v navrhovaných standardech bytů; už dnes jsou kolaudované byty s některou s místností menší než 8 m2. Rozumíme některým specifickým požadavkům například na vybavení bytu nebo bezbariérovost, nicméně v základních parametrech považujeme za žádoucí zachovat obdobné požadavky, jako jsou požadavky kladené na jakýkoliv jiný kolaudovaný byt.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Samozřejmě, že jsou i dnes kolaudovány byty, kde je některá z místností menší než 8 m2. To však neznamená, že tyto byty nemají jinou místnost, která je větší než 8 m2, a která proto může být obytnou místností. Místnosti menší než 8 m2 akorát v současnosti nemohou být pro účely kolaudace považovány za obytné místnosti.
Předkladatel je přesvědčen, že požadavek, aby alespoň jedna z obytných místností měla podlahovou plochu alespoň 8 m2, není nepřiměřený. Stejné parametry obytné místnosti ostatně předpokládá současná vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve svém § 3 písm. i). Souhlas s vypořádáním dne 16. 10. 2023.
638 ÚVČR-VÚV
(Vedoucí Úřadu vlády ČR) § 5 a 6 Z 8. Požadujeme v legislativním textu i v důvodové zprávě lépe vysvětlit, jaký je rozdíl mezi definováním potřebné a zvláště potřebné osoby, odkaz na § 101 považujeme za nedostačující. Vysvětleno Potřebným je osoba, u které je v evidenci zapsán údaj o potřebě podpůrného opatření (tedy údaj o potřebě bytového podpůrného opatření nebo údaj o potřebě asistence).
Zvláště potřebnou je osoba,
a) která přísluší nejméně k jedné ze skupin zvláště potřebných osob podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu,
b) u které je v evidenci zapsán údaj o potřebě bytového podpůrného opatření nepřetržitě nejméně po dobu 3 let, aniž by u ní byl v evidenci v posledních 3 letech zapsán údaj o poskytování garancí, podnájemního bydlení nebo podporovaného obecního bydlení, nebo
c) pro kterou představuje nedostatek vyhovujícího bydlení bezprostřední ohrožení jejího života nebo zdraví.
Zvláště potřebnými osobami podle § 7 písm. a) a c) [dříve § 6 písm. a) a c)] jsou tedy lidé bez ohledu na to, zda jsou potřebnými, tedy zda je u nich v evidenci veden údaj o potřebě podpůrného opatření, a bez ohledu na to, zda je údaj o jejich zvláštní potřebnosti zapsán v evidenci. Množina potřebných a zvláště potřebných osob se tedy překrývá pouze částečně. Souhlas s vypořádáním dne 16. 10. 2023.
Považujeme za vypořádané, ale upozorňujeme, že může kvůli možným škodám ze strany "problematických" nájemníků bez potřebných kompetencí docházet ke sporným situacím a zatížení ostatních nájemníků, kteří obývají byty ve společném domě. Není jasné, jak budou takové situace řešeny.
639 ÚVČR-VÚV
(Vedoucí Úřadu vlády ČR) § 69 Z 9. Požadujeme doplnit do garančního plnění i náhradu škody způsobené na společných částech domu.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Povinnost k náhradě škody způsobené nájemcem na společných částech domu má pouze tento nájemce, nikoliv pronajímatel (tedy vlastník bytu). Není ambicí předkladatele, aby se příspěvek na poskytování garancí přiznával pouze v případech, kdy poskytovatel bude ručit i vůči osobě odpovědné za správu domu a pozemku, popř. vlastníkovi bytového domu (u bytového družstva). To však nevylučuje, aby poskytovatel prohlásil takové osobě, že případný dluh nájemce uhradí, čímž dojde ke vzniku ručení obecně podle § 2018 občanského zákoníku.
Pokud by se měla zavést povinnost učinit takové prohlášení vůči osobě odpovědné za správu domu a pozemku nebo vůči vlastníkovi bytového domu, musela by se uzavírat trojstranná smlouva o spolupráci, eventuálně by se přiznání příspěvku muselo navázat na samostatné ručitelské prohlášení a jeho přijetí ze strany osoby odpovědné za správu domu a pozemku nebo ze strany vlastníka bytového domu. To by však umožňovalo osobě odpovědné za správu domu a pozemku nebo vlastníkovi bytového domu, aby zcela překazil poskytování garancí v souvislosti s bytem, který se v bytovém domě nachází. Stejně jako SVJ nemůže ovlivňovat, komu vlastník jednotky pronajme byt, nebo jako bytové družstvo nemůže ovlivnit, komu se byt podnajme, nemělo by SVJ ani bytové družstvo ovlivňovat, zda budou v souvislosti s bytem poskytovány garance jako podpůrné opatření v bydlení. Souhlas s vypořádáním dne 16. 10. 2023
Uplatněná výhrada totiž směřovala k připomínce č. 640. Akceptováno 8. 11. 2023
640 ÚVČR-VÚV
(Vedoucí Úřadu vlády ČR) § 71 Z 10. Požadujeme zkrácení minimální doby nájemní smlouvy. S ohledem na to, že v rámci systému má být bydlení poskytováno některým problematičtějším nájemníkům, jeví se tato doba příliš dlouhá a pro obce i soukromé majitele málo motivující k poskytnutí bytů do bytového fondu. Dále požadujeme vyjasnit, zda nájemní smlouva na nájem bytu v tomto systému bude nějakým způsobem standardizována.
Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno Návrh zákona nezasahuje do obecné úpravy nájmu v občanském zákoníku. Nájemní smlouvy v zákoně o podpoře v bydlení musí splnit určité podmínky, aby bylo možné na v nich poskytované podpůrné opatření čerpat příslušné příspěvky. Pro nájemní smlouvu v rámci poskytování garancí jsou podmínky uvedeny v § 66 [dříve § 71], pro nájemní smlouvu v rámci poskytování podnájemního bydlení jsou podmínky specifikovány v § 69 [dříve § 74], pro podnájemní smlouvu v § 70 [dříve § 75]. V rámci metodického vedení může MMR poskytnout vzorové smlouvy, vyšší míra standardizace prostřednictvím zákonné úpravy však zamýšlena není.
Nájmy uzavírané na krátké časové období (v řádu měsíců až jednoho roku) jsou nestabilní a nepřináší jistotu nájemníkům, ale ani pronajímatelům. Navíc generují další náklady související s častým stěhováním a reorganizací života (např. mají-li nájemci děti, musí se kvůli stěhování měnit škol(k)a, pro starší osoby může mít častá změna prostředí negativní důsledky na jejich zdraví a život). I pronajímateli vznikají z fluktuace nájemců náklady (musí vymalovat, chybí mu několik měsíců nájem apod.). Proto byla minimální délka nájemní smlouvy v rámci realizace podpůrných opatření zvolena jako 1 rok.
Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti úpravy nájemních vztahů, které mají za cíl zamezení řetězení krátkodobých smluv a urychlení procesu vyklizení bytu (např. v případě výpovědi pro neplnění povinností ze strany nájemce). Domníváme se, že dané úpravy umožní dostatečně reagovat na případné problémy, které mohou v nájemním bydlení vzniknout, a to nejen v nájemním bydlením realizovaném v rámci podpůrného opatření dle navrhovaného zákona o podpoře v bydlení, ale obecně v jakémkoli nájmu. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 16. 10. 2023.
Na připomínce trváme, nepovažujeme za relevantní argumentovat následnou fluktuací a nestabilitou, naopak, pokud nájemník prokáže dostatečné kompetence k bydlení a dodržování svých závazků, může mu být smlouva (jak předpokládá i stávající znění navrhovaného zákona) prodloužena. Půjde ale o klíčové motivační opatření pro případné pronajímatele bytu (ať už obec nebo soukromého vlastníka) do systému podpory v bydlení vůbec vstoupit. Stejně tak nepovažujeme standardizaci smluv za marginálii, ale poměrně zásadní náležitost pro to, aby byla na straně pronajímatelů dostatečná ochota byty poskytnout.
Akceptováno 8. 11. 2023
641 ÚVČR-VÚV
(Vedoucí Úřadu vlády ČR) § 173 a násl. Z 11. Požadujeme vyjasnit pravidla bodování na něž je odkazováno ve vztahu k navyšování příspěvků v uvedených ustanoveních.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno Vzhledem k tomu, že se údaj o příslušnosti ke skupině zvláště potřebných osob bude zapisovat nejen k potřebnému, ale i k členům jeho domácnosti, dojde k úpravě normativního textu tak, aby bylo zřejmé, že s údajem o příslušnosti k určité skupině zvláště potřebných bude spojen max. 1 bod, ať už je příslušníkem této skupiny zvláště potřebných potřebný nebo libovolný počet členů jeho domácnosti (vizte prosím nové znění § 170). V souvislosti s tím bude také rozvedena DZ. V připomínce bohužel není uvedeno, v čem konkrétně spatřuje připomínkové místo nejasnost, a proto není možné piřpomínkovému místu konkrétní nejasnost cíleně objasnit. Souhlas s vypořádáním dne 16. 10. 2023.
642 ÚVČR-VÚV
(Vedoucí Úřadu vlády ČR) Obecně D 1. Doporučujeme důkladnou jazykovou korekturu a sjednocení používaných pojmů (například poskytovatel asistence, pracovník asistence, atd.), stejně tak doporučujeme zvážit vhodnost zvolené systematiky zákona (nejdříve se například upravuje koordinace poskytování podpůrných opatření, teprve dále se zakotvuje, co to vlastně podpůrná opatření jsou). Vysvětleno Ad 1: Poskytovatel asistence a pracovník asistence jsou dva odlišné pojmy. Pracovníkem asistence je zaměstnanec poskytovatele asistence, jehož prostřednictvím poskytovatel asistence asistenci poskytuje podporovaným osobám, což je dostatečně zřejmé z § 78 odst. 1 a 2.
Ad 2: Předkladatel je přesvědčen, že pokud by uvedl jednotlivé části v jiném pořadí, než v jakém jsou uvedeny, stejně by byl vystaven kritice, neboť při takto komplexním návrhu není možné vyhnout se tomu, že některé ustanovení pracuje s pojmy nebo odkazuje na postupy, které jsou přiblíženy teprve v některém z následujících ustanovení. (Např. část o podpůrných opatřeních odkazuje na část o pověření k poskytování podpůrných opatření a naopak – ať už bude pořadí těchto částí jakékoliv, vždy se v jedné části objeví pojmy a instituty, které budou blíže přiblíženy až v té druhé části.) Je-li připomínkové místo přesvědčeno o opaku, předkladatel rád zváží konkrétní návrhy na úpravu systematiky. [Ustanovení § 65 bude nicméně přesunuto do části první hlavy II. Pokud by však měla být celá nebo téměř celá úprava části páté přesunuta do části první, byl by návrh zákona mnohem méně přehledný.] Souhlas s vypořádáním dne 16. 10. 2023.
643 ÚVČR-VÚV
(Vedoucí Úřadu vlády ČR) § 27 a 34 D 2. Požadujeme vysvětlit pojem „je nezbytné k udržení vyhovujícího bydlení“ v § 34. Vysvětleno
Asistencí je odborná, dlouhodobá a individualizovaná činnost vykonávaná za účelem udržení vyhovujícího bydlení, která zahrnuje podporu a pomoc při činnostech vyjmenovaných v § 76, které jsou dále specifikovány ve vyhlášce ve formě úkonů. Obecně lze říci, že pokud potřebný nebo podporovaná osoba potřebují i nadále intenzivní podporu při těchto činnostech, je asistence v bydlení nezbytná k udržení vyhovujícího bydlení. Pokud by domácnost tuto intenzivní podporu již nepotřebovala a stačil by například méně častý kontakt se sociální službou, asistence již dále poskytována nebude. Souhlas s vypořádáním dne 16. 10. 2023.
644 Za bydlení § 3 odst. 2 písm. d) D "s tím, kdo se proti osobě... dopustil násilného trestného činu nebo trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti..."
Nebezpečné pronásledování se zpravidla neděje proti osobě, s níž pachatel sdílí domácnost. Týrání (jako dlouhodobá, systematická činnost) zase nezahrnuje jednorázová napadení nebo opakující se "příležitostné" násilnosti (např. pod vlivem alkoholu). Akceptováno jinak Nelze se spokojit s tím, že by musel být spáchán trestný čin, k tomu prosím vizte odůvodnění § 3 odst. 2 písm. d):
"Bydlení s pachatelem domácího násilí samozřejmě nemůže být vyhovujícím bydlením. Ustanovení schválně po vzoru občanského zákoníku užívá pojem čin povahy trestného činu. Tím se sleduje dvojí účinek:
Pojem čin povahy trestného činu zahrnuje i skutky, kterých se někdo dopustil ve stavu nepříčetnosti, a proto z důvodu absence zavinění nejsou trestným činem. Z důvodu možné absence zavinění je ostatně užito i slovo „dopustil“ a nikoliv slovo „spáchal“, se kterým se pojí silnější odsudek.
Díky užití pojmu čin povahy trestného činu si také kontaktní místo pro bydlení bude moci samo učinit úsudek o předběžné otázce, zda se tento čin skutečně stal a kdo se jej dopustil. Kontaktní místo si totiž nemůže samo učinit úsudek o předběžné otázce, zda se stal trestný čin a kdo jej spáchal. K tomu vizte § 57 odst. 1 písm. c) správního řádu.".
Nebezpečné pronásledování a nebezpečné vyhrožování musí být kvůli svojí nebezpečnosti zahrnuto, přičemž i nebezpečného pronásledování se např. ze žárlivosti může dopustit i osoba žijící ve společné domácnosti, typicky manžel nebo manželka.
Ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) a příloha č. 4 řádek skupiny 4 doznají také změn v souvislosti se zásadní připomínkou č. 582 ÚVČR-KLP.
Ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) bude uvedeno v následujícím znění:
"d) s tím, kdo
1. se proti osobě nebo členu její domácnosti dopustil činu povahy trestného činu, který zahrnoval nátlak, násilí nebo pohrůžku násilím, trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo trestného činu týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí, nebezpečného vyhrožování nebo nebezpečného pronásledování,
2. se proti osobě nebo členu její domácnosti dopustil činu povahy přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 zákona o některých přestupcích, nebo
3. byl vykázán ze společného obydlí postupem podle zákona o Policii České republiky nebo komu soud uložil povinnost předběžným opatřením v řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí podle zákona o zvláštních řízeních soudních.".
Příloha č. 4 řádek skupiny 4 bude uveden ve znění:
"Skupina sestává z těchto osob:
a) Osoby, na kterých se osoba, se kterou trvale bydlí, dopustila činu povahy trestného činu, který zahrnoval nátlak, násilí nebo pohrůžku násilím, trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo trestného činu týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí, nebezpečného vyhrožování nebo nebezpečného pronásledování.
b) Osoby, na kterých se osoba, se kterou trvale bydlí, dopustila činu povahy přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 zákona o některých přestupcích.
c) Osoby, které v okamžiku podání žádosti sdílí domácnost s tím, kdo byl vykázán ze společného obydlí postupem podle zákona o Policii České republiky nebo komu soud uložil povinnost předběžným opatřením v řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí podle zákona o zvláštních řízeních soudních.
d) Osoby, u kterých poskytovatel sociálních služeb, který má registrovanou cílovou skupinu „oběti domácího násilí“ a nejvýše jednu další cílovou skupinu, potvrdil vysokoi pravděpodobnost výskytu domácího násilí.".
645 Za bydlení § 14 D základní poradenství - doplnit předání kontaktu na další podpůrné služby - NNO
Pro fungující systém je nevyhnutné zapojení NNO v místě. Vysvětleno Předání kontaktu na další podpůrné služby je v základním poradenství již obsaženo pod slovy "navržení dalšího postupu".
646 Za bydlení § 15 D specializované poradenství – v souvislosti se specializovaným poradenstvím navrhujeme přidat povinnost pořádat případové konference v případech nutné koordinované pomoci. Může řešit i samostatný paragraf.
Specializované poradenství nereflektuje síť podpory a její koordinaci. Potřeba vymezit obzvláště komplexní případy, navrhujeme vymezit pro domácnosti se 4 a více body zvláštní potřebnosti dle Přílohy 4. Neakceptováno Při přípravě zákona bylo od případových konferencí upušteno jako od nástroje, který není pro zajištění vyhovujícího bydlení pro osoby v bytové nouzi nezbytný. Rovněž není zřejmé, co by případové konference obsahovaly proti součsné úpravě v ZPB
647 Za bydlení § 16 D záznam by mohl mít i formu záznamu z případové konference
V návaznosti na připomínku č.3 výše. Neakceptováno S ohledem na neakcetování předchozí připomínky neakcetujeme ani tuto připomínku.
648 Za bydlení § 19 odst. 1 D navrhujeme upravit minimální frekvenci kontrol poskytování podpůrných opatření z kontroly jednou ročně na kontrolu jednou za 6 měsíců. Nebo alternativně ponechat kontrolu jednou ročně ovšem doplnit, že kontrola musí proběhnout nejpozději 6 měsíců od počátku poskytování podpůrného opatření.
Podpůrná opatření jsou z většiny přiznávána na období na jednoho roku (po roce je posuzována relevance prodloužení). Pokud by se kontaktní místo bydlení (KMB) rozhodlo realizovat kontrolu až po 12 měsících od počátku realizace podpůrného opatření (což mu navržená úprava umožňuje), kontrola do značné míry přestává plnit účele, kvůli kterému je zaváděna, tj. průběžné ověření řádného poskytování podpůrných opatření, jelikož po roce od začátku poskytování podpůrného opatření má KMB tak jako tak povinnost realizovat přezkum další potřebnosti, rozhoduje o prodloužení, de facto realizuje kontrolu řádnosti (pokud nebylo poskytováno řádně, podpůrné opatření neprodlužuje, nebo navrhne poskytování jiným poskytovatelem). Navržená úprava tak může být v důsledku nadbytečná. Proto, aby byla zajištěna funkce kontroly jako průběžného ověření řádnosti poskytování podpůrných opatření, je navrhována povinnost kontroly jednou za 6 měsíců, alternativně je možné ponechat roční frekvenci kontrol, ale doplnit povinnost realizovat první kontrolu do 6 měsíců od počátku poskytování podpůrného opatření, aby se předešlo výše popsaným situacím, kdy je kontrola realizována až ke konci roku poskytování podpůrných opatření nebo dokonce spojena s přezkumem po prvním roce, čímž se zcela vytrácí aspekt průběžného ověření řádnosti poskytování. Vysvětleno Nyní stanovená četnost je odpovídající, proto setrváváme na aktuálním znění. Ve standardech kvality činnosti kontaktního místa bude doporučeno vhodné období, kdy má být kontrola realizována (vzhledem k tomu, že po roce bude vždy realizován přezkum potřebnosti poskytování asistence, případně i poskytování dalších podpůrných opatření, lze předpokládat, že kontrola poskytování podpůrného opatření proběhne dříve). V průběhu poskytování podpůrného opatření existuje několik situací, které mohou být podnětem pro provedení kontroly poskytování podpůrného opatření. Je jím koordinační jednání (§ 84), kdy kontaktní místo zjišťuje důvody ukončení spolupráce podporované osoby a poskytovatele, dále jednání za účelem předejití ztráty bydlení (§ 86), ze kterého mohou vyplynout nedostatky v poskytovaném podpůrném opatření. V neposlední řadě může dát podnět k zahájení kontroly podporovaná osoba, vlastník bytu, či poskytovatel jiného podpůrného opatření.
649 Za bydlení § 19 odst. 2 D doplnit co se stane v případě, že součinnost nebude poskytnuta Vysvětleno Ustanovení § 19 odst. 2 bude v návaznosti na vypořádání zásadních připomínek č. 276 MSp a č. 328 a 330 MV uvedeno v tomto znění: "V obydlí lze kontrolu provést, souhlasí-li s tím osoba, která v něm bydlí.".
Připomínka se tím stává bezpředmětnou.
650 Za bydlení § 21 D Navrhujeme doplnit zmocnění pro MMR detailněji upravit podmínky pro zpracování a vzorovou strukturu Zprávy o bydlení vyhláškou.
Navržená úprava obsahu zprávy o bydlení je velmi obecná. Ovšem, na rozdíl od jiných oblastí navrhované veřejné politiky obdobných Zprávě o bydlení, v jejichž případě je (správně) v zákoně uplatněna obecná úprava a zákon zmocňuje ministerstva pro stanovení podrobné úpravy v prováděcích předpisech (např. je to uplatněno u standardů kvality), v případě Zprávy o bydlení zmocnění k stanovení podrobných podmínek pro zpracování zprávy o bydlení vyhláškou v zákoně absentuje.
Doplnění zmocnění pro ministerstvo vydat vyhlášku, která upraví podrobnosti ke zpracování Zprávy včetně vzorové struktury, současně může rozptýlit obavy obcí s rozšířenou působností (ORP) z toho, že je jim zákonem uložena povinnost, aniž by bylo jisté, že dostanou instrukce k tomu, jak ji naplňovat. Řada menších ORP, kterých je poměrně významná část ze všech 206 ORP, mnohdy nemusí mít se zpracováváním zprávy tohoto typu příliš zkušeností. Akceptováno jinak Stát dosud neměl přístup k uceleným datům o bytové nouzi, dosavadní sběr dat tohoto typu byl zajišťován neziskovými organizacemi mimo státní správu. Zprávy o bydlení za každé ORP tak budou důležitým a periodicky pravidelným zdrojem dat, se kterými může stát dále pracovat a využít jej jako podklad pro tvorbu dalších politik v oblast bydlení (investice, správné správné zacílení dotačních programů, agenda podpory v bydlení). Vypracování zprávy o bydlení by pro ORP nemělo představovat zvýšenou administrativní zátěž, neboť naprostou většinu dat získají extrakcí z evidenčního systému zákona o podpoře v bydlení. Vypracování zprávy je však nezbytné, neboť obsahuje více informací, než evidence. MMR však bude i v mezidobí zveřejňovat dílčí analýzy založené na datech v evidenci. K dispozici budou rovněž otevřená data, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, který v § 4b a následujících upravuje povinnost zveřejňovat otevřená data. Evidence pro potřeby zákona je připravována tak, aby zveřejňování otevřených dat umožňovala. Další podrobnosti o obsahu a způsobu vypracování zprávy o bydlení budou stanoveny ve Standardech kvality činnosti kontaktního místa. Předkladatel dále počítá s vypracováním osnovy, resp. vzorem zprávy o bydlení, která bude buď přílohou směrnice podle § 61 odst. 2 písm. b) bodu 1 zákona o obcích, nebo přílohou samostatné metodiky, která by měla kontaktním místům co nejvíce usnadnit rozhodování při vypracování zprávy o bydlení.
651 Za bydlení § 21 písm. a) D součástí obsahu Zprávy by mělo být i vyhodnocování posunů u jednotlivých podskupinu ETHOS
Nezahrnuje riziko, že se bude významně podceňovat podpora specifických podskupin ETHOS. Vysvětleno Podrobnosti o obsahu a způsobu vypracování zprávy o bydlení budou stanoveny ve Standardech kvality činnosti kontaktního místa. Předkladatel dále počítá s vypracováním osnovy, resp. vzorem zprávy o bydlení, která bude buď přílohou směrnice podle § 61 odst. 2 písm. b) bodu 1 zákona o obcích, nebo přílohou samostatné metodiky, která by měla kontaktním místům co nejvíce usnadnit rozhodování při vypracování zprávy o bydlení. Z evidenčního systému bude patrná bytová situace osob, její příjmy a výdaje, to, zda je osobou v bytové nouzi, a zda spadá do některé ze skupin zvláště potřebných osob. Tyto údaje je možné statisticky zpracovávat, a to i častěji než při vydávání zprávy o bydlení.
652 Za bydlení § 24 D Standardy kvality KMB - vítáme doplnění požadavků na kvalifikaci pracovníků/ic KMB. Součástí samostatné vyhlášky/Metodiky MMR pak musí být i mechanizmus průběžné kontroly a vyhodnocování kvality, které zajistí udržování kýžené nízkoprahovosti, dostupnosti a nediskriminace.
Je klíčové myslet na to, jak bude v praxi KMB fungovat, jak zabezpečit funkční mechanismy, postupně se rozvíjející a nekolabující, a to i s ohledem na postupní náběh systému a propojení na ÚP. Pro funkční síť KMB je nezbytné zavést systém akreditace, metodických vstupních i průběžných školení, kontrol a průběžného vyhodnocování standardů kvality KMB. Předkladatel počítá s průběžnou kontrolou a vyhodnocováním kvality
653 Za bydlení § 29 D Zvláštní ustanovení o příslušnosti(1) Dojde-li žádost o podpůrné opatření kontaktnímu místu, v jehož správním obvodu má žadatel nejméně 2 roky bydliště nebo v jehož správním obvodu žadatel nejméně 2 roky pracuje nebo studuje, vyřídí žádost toto kontaktní místo. Nemá-li žadatel bydliště, vyřídí žádost také kontaktní místo, v jehož správním obvodu se žadatel nejméně 2 roky obvykle zdržuje. Navrhujeme: Ustanovení vylučuje z poskytnutí podpůrného opatření nejohroženější osoby i osoby, které zákon sám označuje za zvláště potřebné. Navrhujeme doplnit: (1) Dojde-li žádost o podpůrné opatření kontaktnímu místu, v jehož správním obvodu má žadatel nejméně 2 roky bydliště nebo v jehož správním obvodu žadatel nejméně 2 roky pracuje nebo studuje nebo se zdržuje, vyřídí žádost toto kontaktní místo. Nemá-li žadatel bydliště, či se zdržuje ve správním obvodu kratší dobu než dva roky vyřídí žádost také kontaktní místo, v jehož správním obvodu se žadatel plánuje příští dva roky zdržovat.
Ustanovení vylučuje z poskytnutí podpůrného opatření nejohroženější osoby i osoby, které zákon sám označuje za zvláště potřebné. Navrhujeme výjimku pro lidi navracející se z ústavní péče či po výkonu trestu. Neakceptováno Původně navrhovanou volitelnou místní příslušnost není možné upravit tak, jak bylo uvedeno v navrhovaném ustanovení § 29 odst. 6 [nyní jde o § 30], neboť takové řešení není souladné s principem předvídatelnosti ve správním řízení, protože by záleželo čistě na uvážení správního orgánu (kontaktního místa), a to bez jakýchkoli zákonných mezí takového rozhodnutí, zda žádost o PO vyřídí sám nebo postoupí místně příslušnému správnímu orgánu.
Díky stanovení místní příslušnosti v předchozích ustanoveních a díky využití obecné místní příslušnosti však platí, že každá osoba má rámci systému podpory v bydlení nejméně jedno (místo trvalého pobytu), někdy však i více příslušných kontaktních míst.
654 Za bydlení § 31 D jak se KMB dozví, že byla/nebyla vyplacena MOP jakožto podpůrné opatření?
Jelikož dávka mimořádné okamžité pomoci (MOP) pouze jako doporučení KMB (odkazání na ÚP, případně pomoc s vyplněním žádosti), nerozhoduje se o její potřebě a nezapisuje se do evidence. Vysvětleno Mimořádná okamžitá pomoc není podpůrným opatřením podle návrhu zákona o podpoře v bydlení. Kontaktní místo však bude mít přístup do Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí (tzv. "JIS") na základě novely § 4a zákona o Úřadu práce ČR – vizte čl. IV návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosit s přijetím zákona o podpoře v bydlení. Tam by měla být zaznamenána informace o případném vyplacení mimořádné okamžité pomoci.
655 Za bydlení § 31 odst. 4 D opakování s (3) tohoto § Vysvětleno Nejedná se o shodné odstavce. Odstavec 3 se uplatní, pokud jsou mj. splněny podmínky pro zápis údaje o potřebě bytového podpůrného opatření, a stanoví zápis údaje o příslušnosti ke skupině zvláště potřebných osob. Odstavec 4 se uplatní, pokud jsou mj. splněny podmínky pro zápis údaje o potřebě asistence, a stanoví zápis údaje o příslušnosti ke skupině nebo i podskupině zvláště potřebných osob.
656 Za bydlení § 32 D Zohlednění předchozího ukončení
podpůrného opatření - nesouhlasíme s bezpodmínečním vyloučením žadatelů, u nichž došlo k ukončení podpůrných opatření dohodou uzavřenou se žadatelem nebo z důvodů na straně žadatele, na dva roky ze systému podpory v bydlení. Žádáme vypuštění tohoto opatření.
Považujeme toto opatření za velmi striktní a nereflektující faktickou zranitelnost a potřebu podpory klientů/tek. Domníváme se, že je potřeba zohledňovat jednotlivé případy, jejich potřeby a možný fyzický i psychosociální, až život ohrožující, dopad nepodmíněného vyloučení ze systému na dva roky.
Znění paragrafu nevyhodnocuje důvody neúspěchu klienta v systému, kterých může být celá řada a nemusí se nutně jednat o chybu klienta. Může jít o spoluneúspěch klienta se subjektem poskytujícím mu podporu, z důvodu špatně vyhodnocených problematických faktorů ze strany majitele a subjektů podpory apod. Není vhodné bez bližšího vyhodnocení míry zavinění trestat lidi za neúspěchy v bydlení.
Zde uvádíme několik konkrétních příkladů: Z hlediska potřebné domácnosti je stěžejní, jaké má byt parametry, jací jsou sousedé, kde byt je – už klasická metodologie Tsemberise říká, že klient si musí mít možnost byt vybrat – nabídka často je velmi omezená, potřebná domácnost si nevybrala vhodný byt a v jiném by se v bydlení urdržela. · U klientů s duševním onemocněním – dobře nastavená medikace a podpora mohou zcela změnit chování a je zbytečné čekat dva roky · Z hlediska sousedského soužití jsou problematické domácnosti s domácím násilím – rozestěhování situaci naprosto mění, dva roky čekání jsou zbytečné.
Poskytování podpory v bydlení bude zároveň pro mnoho pracovníků nová práce, bez zkušeností, je třeba počítat i s chybami z jejich strany a neklást na ně zbytečně nadměrné břemeno a psychickou zátěž Akceptováno Ustanovení § 33 [dříve § 32] bude zmírněno použitím následujícího znění:
"§ 32
Zohlednění předchozího ukončení podpůrného opatření
(1) Kontaktní místo zápis údaje o potřebě bytového podpůrného opatření nemusí provést, pokud je žadatelem osoba, které byly v bezprostředně předcházejících 2 letech poskytovány garance, podnájemní bydlení nebo podporované obecní bydlení, na které byly přiznány příspěvky, a k ukončení poskytování tohoto podpůrného opatření došlo dohodou uzavřenou se žadatelem nebo z důvodů na straně žadatele.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, představuje-li pro žadatele nebo jiného člena jeho domácnosti nedostatek vyhovujícího bydlení bezprostřední ohrožení jejich života nebo zdraví.".
657 Za bydlení § 35 odst. 2 D na kontakt uvedený potřebným - například i SMS, kontakt na někoho jiného
Zasílání primárně na el.adresu nezohledňuje možnou diskriminaci v důsledku chybějícího přístupu k ICT a může přispívat k prohlubující se digitální propasti zranitelných skupin obyvatelstva. Vysvětleno Cílem ustanovení je, aby byl potřebný upozorněn na konec platnosti zápisu údaje o potřebě podpůrného opatření, ale pouze v těch případech, kdy by to neznamenalo přílišnou administrativní zátěž pro kontaktní místo – srov. automatické zasílání (e-mailové) zprávy evidencí. Zvolené řešení předkladatel navrhuje, aby vyvážil zájmy zranitelné cílové skupiny, kterou je třeba upozornit na to, že přichází o možnost čerpat v dohledné době podpůrné opatření, a to přestože byla o době platnosti zápisu vhodně informována již dříve, a zároveň nezatížit kontaktní místo administrativně náročným fyzickým doručováním. Doručováno tak bude v tomto případě pouze těm účastníkům řízení, kteří svou e-mailovou adresu uvedli. Vzhledem k tomu, že první verze evidence nebude zasílání automatických zpráv umožňovat, je náběh této funkcionality upraven v přechodných ustanoveních. Dokud nebude evidence toto technické řešení umožňovat, potřebný nebude na danou skutečnost upozorňován.
658 Za bydlení § 68 odst. 3 D Navrhujeme doplnit povinnost poskytovatele garancí pomáhat vlastníkovi bytu ve spolupráci s poskytovatelem asistence, je-li současně poskytována asistence
Ze srovnání výčtu činností realizovaných poskytovateli garancí a poskytovatelů asistence je zřejmé, že pro velkou část z oblastí podpory udržení bydlení (např. oblast nákladů na bydlení, sousedství ad.) platí, že poskytovat podporu v daných oblastech zákon současně ukládá jak poskytovatelům garancí, tak poskytovatelům asistence (což je odůvodněné vzhledem k tomu, že v některých případech budou poskytovány pouze garance bez asistence). Poskytovatelem garancí a poskytovatelem asistence nemusí být stejný subjekt. Proto je nezbytné, aby zákon upravoval povinnost spolupráce mezi těmito dvěma poskytovateli. Zahrnutí povinnost spolupráce do § 68 odst. 3 je odůvodněné s ohledem na to, že v případě absence závazku spolupráce poskytovatele garancí s poskytovatelem asistence existuje riziko nevyjasněného rozdělení odpovědností mezi tyto dva poskytovatele podpory s negativními dopady na potřebného, vlastníka bytu či sousedství.
S ohledem na velkou důležitost úzké spolupráce poskytovatelů garancí a poskytovatelů asistence pro úspěch zabydlení se jeví jako vhodnější zahrnout povinnost spolupráce přímo do zákona a nespoléhat na to, že bude úzká spolupráce těchto poskytovatelů adekvátně zajištěna pouze skrze zahrnutí dané problematiky do standardů kvality poskytování garancí. Vysvětleno Napomáhání s komunikací s poskytovatelem asistence je již stanoveno v § 64 odst. 3 písm. a) [dříve § 68 odst. 3 písm. a)]:
"(3) Pro případ, že vlastník bytu uzavře s potřebným nájemní smlouvu, jejíž uzavření zprostředkoval poskytovatel nebo s jejímž uzavřením poskytovatel souhlasil, se poskytovatel dále zavazuje napomáhat vlastníkovi bytu při
a) komunikaci s nájemcem a popřípadě také s poskytovatelem asistence ohledně záležitostí týkajících se placení nájemného a záloh a nákladů na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) (dále jen „náklady na služby“) a skončení nájmu,".
Předkladatel je názoru, že pomoc s jinou formou spolupráce než je komunikace ohledně záležitostí týkajících se placení nájemného a nákladů na služby a skončení nájmu by byla příliš zatěžující.
659 Za bydlení § 69 D Do výše dvojnásobku nájemného dle cenové mapy - bez služeb?
Navrhujeme do výše maximální možné garance započítat i zálohy a/nebo platby za služby
Zejména u menších obcí mohou tvořit úhrady záloh podstatnou část plateb pronajímateli (například až polovinu). V těchto případech se stává garanční plnění ve výši čtyřnásobku nájemného “pouze” dvěmi obvyklými kaucemi. Garance tak nevytváří další (větší) jistotu pro pronajímatele. Vysvětleno Cenová mapa bude zahrnovat pouze standardizované výše nájemného a nikoli platby za služby. Ustanovení neupravuje maximální výši garančního plnění, ale minimální: "až do souhrnné výše alespoň dvojnásobku měsíčního nájemného podle cenové mapy nájemného". Samotné garanční plnění je možné využít na všechny účely uvedené v odst. 3 (včetně nájemcem neuhrazených nákladů na služby).
660 Za bydlení § 71 D Jaký bude postup v případě neuzavření nové nájemní smlouvy po roce nebo prodloužení dodatkem? Navrhujeme specifikovat: pokud vlastník neplánuje prodloužit NS, bude KMB informovat minimálně 3 měsíce před ukončením platnosti NS.
Paralelně/případně by mělo být ošetřeno v § 68 týkajícím se smlouvy o spolupráci tak, aby si garant ve smlouvě o spolupráci vyjednal, že v rámci spolupráce bude majitel informovat garanta minimálně 3 měsíce o tom, že nechce prodloužit smlouvu (byla by to de facto povinnost garanta, je možné říci, že garant nesmí tu smlouvu uzavřit, pokud se majitel k tomuto nezaváže). Následně je potřeba promítnout tuto povinnost garanta informovat KMB o neprodloužení do odpovídajícího paragrafu v Hlavě I. Vysvětleno Naprostá většina podpořených, zabydlených domácností bude čerpat spolu s bytovými podpůrnými opatřeními také podpůrné opatření asistence v bydlení. Na základě intenzivní spolupráce s klientem by zmíněné situace měly být podchyceny včas a naplánován další postup řešení situace klienta, který bude zanesen do asistenčního plánu, který je zároveň podkladem pro kontrolu řádného výkonu podpůrného opatření asistence v bydlení, a tedy i podkladem k výplatě státních příspěvků. Asistence v bydlení má pomoci klientovi včas řešit problémy s úhradou nájemného, či zhoršenými sousedskými vztahy, které by mohly vést k nezájmu majitele k prodloužení nájemní smlouvy. Pokud by se nepovedlo tyto problémy odladit, asistence v bydlení bude klienta podporovat v tom, aby si zajistil náhradní bydlení a proces vystěhování proběhl bez větších komplikací. Pokud by majitel neměl zájem o prodloužení nájemní smlouvy z důvodů, které nejsou na straně klienta, může být klientovi poskytnut jiný byt ze systému, přičemž k jeho zajištění bude klienta znovu podporovat navázaná služba asistence v bydlení.
661 Za bydlení § 81 D doplnit povinnost poskytovatele asistence před uzavřením smlouvy o asistenci informovat kontaktní místo bydlení o záměru potřebného uzavřít s poskytovatelem smlouvu o asistenci.
Absence povinnosti informovat kontaktní místo o záměru potřebného uzavřít s určitým poskytovatelem asistence smlouvu o asistenci výrazně ztěžuje možnost kontaktního místa plnit zákonnou povinnost koordinace poskytování podpůrných opatření upravenou v § 17.
V zájmu úspěšného procesu zabydlení je vhodné, aby před uzavřením smlouvy o asistenci byl o záměru potřebného uzavřít smlouvu o asistenci s konkrétním poskytovatelem bylo informováno jak kontaktní místo, tak skrze ně další poskytovatelé podpory dané domácnosti (poskytovatelé bytových podpůrných opatření). Navržené pojetí uzavírání smlouvy o asistenci jako čistě bilaterálního aktu zahrnujícího pouze potřebného a poskytovatele asistence, do kterého nijak nevstupují, a dokonce o něm ani nejsou nijak informováni další klíčoví aktéři procesu zabydlování, tj. kontaktní místo a poskytovatelé bytových podpůrných opatření, není šťastné. S ohledem na významný překryv odpovědností poskytovatelů asistence a poskytovatelů bytových podpůrných opatření (viz připomínku č. 3) je pro úspěch zabydlení všech domácností, v jejichž případě bude současně poskytována asistence a bytová opatření (což bude velká část z domácností z bytové nouze), nezbytné, aby před uzavřením smlouvy o asistenci panovala shoda na tom, že daní konkrétní poskytovatelé asistence a poskytovatelé bytových opatření chtějí spolupracovat na procesu zabydlování dané domácnosti. Toho není možné dosáhnout, pokud nebudou poskytovatelé bytových opatření (skrze kontaktní místo) o záměru potřebného uzavřít smlouvu s určitým poskytovatelem asistence informování.
Doplnění navrhované povinnosti informovat poskytovatele asistence kontaktní místo o záměru potřebného uzavřít s ním smlouvu o asistenci je současně nezbytné pro to, aby mohla být do zákona přidáno další navrhované doplnění: tj. možnost pro kontaktní místo doplnit do evidence nedoporučující stanovisko k přiznání příspěvku určitému poskytovateli. Vysvětleno Předkladatel nepovažuje stanovení navrhované povinnosti za vhodné. Poskytovatel asistence má povinnost vložit do evidence informace o uzavřeném asistenčním plánu a o záznam o jeho plnění [vizte § 79 odst. 5 (dříve § 83 odst. 5)], což umožňuje kontaktnímu místu koordinační činnost. Navíc se kontaktní místo může dozvědět o předpokládané době poskytování asistence z evidence, kdy údaj o poskytování asistence zapíše do evidence KÚ po přiznání příspěvku na poskytování asistence.
662 Za bydlení § 81 odst. 3 D Navrhujeme doplnit povinnost podporované osoby informovat kontaktní místo bydlení o svém záměru vypovědět smlouvu o asistenci před jejím vypovězením.
Vypovězení smlouvy o asistenci je aktem s významnými dopady na proces zabydlování, aktem který se významně dotýká jak kontaktního místa jako koordinátora podpory, tak poskytovatelů bytových podpůrných opatření. Pro úspěch zabydlení a prevenci ztráty bydlení je nezbytné, aby byli všichni poskytovatelé podpory co nejdříve informováni o hrozícím ukončení poskytování asistence v bydlení.
Současně je možné, že díky navrhované povinnosti podporované osoby informovat o svém záměru vypovědět smlouvu o asistenci ještě před jejím samotným vypovězením může dojít díky zapojení kontaktního místa (či poskytovatelů bytových podpůrných opatření) k tomu, že podporovaná osoba nakonec svůj záměr neuskuteční a poskytování asistence bude pokračovat (např. v situacích, kdy je primárním důvodem pro záměr vypovědět smlouvu o asistenci konflikt mezi podporovanou osobou a poskytovatelem asistence a zapojení dalších subjektů podpory zafunguje jako mediace).
Nebo je možné, že díky navrhované povinnosti informovat kontaktní místo před vypovězením smlouvy, se podaří kontaktními místu potřebné domácnosti včas zprostředkovat jiného poskytovatele asistence, takže dojde ze strany potřebné domácnosti současně k vypovězení smlouvy o asistenci s původním poskytovatelem a uzavření smlouvy s novým poskytovatelem, díky čemuž nebude poskytování asistence přerušeno, a sníží se tak riziko ztráty bydlení. Neakceptováno Povinnost podporované osoby informovat kontaktní místo o záměru vypovědět smlouvu o asistenci by omezovalo svobodu podporované osoby kdykoliv smlouvu o asistenci vypovědět i bez udání důvodu bez výpovědní doby. Pokud bude podporovaná osoba váhat, zda pokračovat ve spolupráci s poskytovatelem asistence, může se na kontaktní místo obrátit vždy a kontaktní místo by mu mělo v rámci svojí koordinační role (§ 18) pomoci, např. zahájením trialogu s poskytovatelem asistence, popřípadě s navázáním spolupráce s jiným poskytovatelem asistence, který by podporované osobě více vyhovoval. Navrhovaná úprava tedy není potřeba a v případech zásadního narušení důvěry podporované osoby vůči poskytovateli asistence ani není vhodná, zejména pokud se podporovaná osoba zavázala k součinnosti vůči poskytovateli asistence. Rovněž není zřejmé, co by bylo sankcí za porušení této povinnosti. Neplatnost výpovědi smlouvy o poskytování asistence podle názoru předkladatele není vhodnou sankcí.
663 Za bydlení § 83 odst. 2 D Navrhujeme doplnit do odst. (2) nové písm. d) obsahující: „způsob spolupráce mezi poskytovatelem asistence a poskytovatelem bytových podpůrných opatření, jsou-li současně poskytovány.“
Je-li současně poskytována asistence a bytová podpůrná opatření, je úzká spolupráce mezi poskytovatelem asistence a poskytovatelem bytových opatření základním předpokladem úspěchu zabydlení, jak bylo podrobně odůvodněno v předcházejících připomínkách. Vzhledem k tomu, že v návrhu zákona absentuje povinnost kontaktního místa zpracovávat individuální plán podpory v bydlení jako plán podpory, který specifikuje zapojení a spolupráci všech subjektů do podpory (plán obdobný individuálnímu plánu ochrany dítěte), je nezbytné, aby tato spolupráce poskytovatelů podpory byla specifikována alespoň v asistenčním plánu jako nejvýznamnější plánu podpory podle návrhu zákona. Neakceptováno Jelikož asistenční plán obsahuje zejména náležitosti podle písm. a) až c), je možné, aby obsahoval i způsob spolupráce s poskytovatelem. Nedomníváme se proto, že by bylo nezbytné toto výslovně stanovit. Dalším důvodem je, že asistenční plán se vyhotovuje v souvislosti se smlouvou o asistenci, která je dvoustranná. Nelze tedy v asistenčním plánu stanovovat způsob spolupráce s třetí osobou (jiným poskytovatelem), která není stranou smlouvy o asistenci. Standardy poskytování podnájemního bydlení a garancí navíc upravují povinnost spolupráce s jinými osobami a orgány veřejné moci za účelem vytvoření příznivých podmínek pro poskytování podnájemního bydlení a poskytovatelům podporovaného obecního bydlení je stanovena informační povinnost o skutečnostech nepříznivých pro trvání poskytování podpůrného opatření.
664 Za bydlení § 84 odst. 1 D Navrhujeme doplnit povinnost zajistit další vzdělávání pro pomocného pracovníka.
Aniž by to bylo zdůvodněno v důvodové zprávě, ve výčtu pracovníků, kterým má poskytovatel asistence zajistit další vzdělávání, chybí pomocný pracovník. Jedná se přitom o významné opomenutí vzhledem k tomu, že pomocný pracovník je dle návrhu zákona oprávněn vykonávat následující činnosti:
d) navázání nebo udržení sociálních vazeb potřebných k udržení vyhovujícího bydlení, včetně dosahování a udržování dobrých sousedských vztahů a řešení případných sousedských sporů,
e) hospodárném užívání bytu, které nevede k jeho nadměrnému opotřebení, a udržování bytu ve vyhovujícím stavu.
jejichž kvalitní výkon (zejména písm. d) je obtížně představitelný dalšího vzdělávání. Platí to tím spíše, že pomocným pracovníkem může být kterákoli bezúhonná osoba. Vysvětleno Další vzdělávání bude určeno pro ostatní pracovníky asistence, kteří s klientem řeší činnosti a)-c), jež předpokládají odpovídající míru kvalifikace.
Pomocný pracovník absolvuje vstupní kurz a dále se bude moct účastnit kurzů v rámci dalšího vzdělávání. Dále se předpokládá (v rámci koordinace KMB) i jeho účast na relevantních "metodických/informačních dnech", kdy KMB přenáší informace poskytovatelům ve svém správním obvodu.
665 Za bydlení § 85 D Navrhujeme doplnit povinnost poskytovatele informovat poskytovatele bytových podpůrných opatření a zkrátit lhůtu pro informování v případě nesoučinnosti na 1 měsíc. (poz. vs současné 2 měsíce)
Bezodkladné informování poskytovatelů bytových opatření v případě ukončení asistence nebo nesoučinnosti je nezbytné pro efektivní prevenci ztráty bydlení. Přestože by bylo možné informování poskytovatelů skrze kontaktní místo, efektivnější je povinnost informovat přímo poskytovatele bytových podpůrných opatření.
Aniž by to bylo odůvodněno v důvodové zprávě, je v zákoně navržena povinnost informovat v případě neposkytování součinnost po dobu nejméně 2 měsíců. S ohledem na zvýšení účinnosti v prevenci ztráty bydlení je navrženo, aby byla doba zkrácena na 1 měsíc. Vysvětleno Povinnost informovat poskytovatele "bytového" podpůrného opatření by měla být na kontaktním místě, které plní dle § 18 koordinační roli. Navíc má-li nedostatek součinnosti potenciál ohrozit udržení bydlení, použije se § 86, kdy poskytovatel podpůrného opatření (lhostejno kterého) svolá jednání, na které pozve podporovanou osobu a všechny další osoby, u kterých to je potřebné. Již z pozvánky na toto jednání by mělo být zřejmé, o který problém se jedná, a pozvaná osoba může přikročit k řešení problému ještě před konáním tohoto jednání.
V souvislosti s připomínkou budou v § 86 slova "považuje za" nahrazena slovem "je".
Navrhovaný 1 měsíc pro oznámení nespolupráce ze strany podporované osoby může být v praxi příliš krátkou dobou, která by vedla k přehnané kontrole podporované osoby. Spolupráce podporované osoby se sociálním pracovníkem a potřeba podpory se v čase proměňuje a dvouměsíční dobu pro oznámení nespolupráce považuje předkladatel za adekvátní.
666 Za bydlení § 97 odst. 3 D Příspěvek na poskytování garancí se přiznává na dobu trvání nájemní smlouvy
Limitování poskytování garancí značně ovlivní spolupráci soukromých majitelů bytů, je třeba jim garance poskytovat po celou dobu zapojení jejich bytů do projektu, aby neměli tendence ukončovat NS po skončení garancí Vysvětleno
Příspěvek je možné poskytnout pouze na dobu, po kterou je skutečně podpůrné opatření poskytováno, tedy v případě poskytování garancí na dobu nájmu.
667 Za bydlení § 100 upravující řízení o přiznání příspěvku (případně do jiného relevantního §) D navrhujeme doplnit možnost pro krajský úřad nepřiznat příspěvek na asistenci v případě potřebného, u kterého je v evidenci zapsán údaj o tom, že kontaktní místo bydlení nedoporučuje poskytování asistence poskytovatelem, s kterým potřebný uzavřel (nebo má v záměru uzavřít) smlouvu o asistenci.
Konkrétně je navrhováno následující doplnění zákona (i jiných relevantních § než § 100):
Kontaktní místo má možnost do 7 dnů od okamžiku, kdy je poskytovatelem asistence informováno o záměru potřebného uzavřít s ním smlouvu o asistenci (informováno na základě do § 81 nově navrhované informační povinnosti poskytovatele), vložit do evidence stanovisko, že v případě dané potřebné domácnosti nedoporučuje přiznání příspěvku danému poskytovateli asistence. Své stanovisko musí kontaktní místo odůvodnit buď předchozími negativními zkušenostmi s daným poskytovatelem, nebo nedostatečnými kompetencemi daného poskytovatele poskytovat asistenci dané domácnosti (např. kvůli jejím specifickým potřebám) nebo (v případě souběžného poskytování bytových podpůrných opatření) vyjádřením poskytovatelů bytového podpůrného opatření pro danou domácnost, že preferují spolupráci na zabydlování s jiným poskytovatelem asistence.
Krajský úřad může na základě nedoporučujícího stanoviska rozhodnout o nepřiznání příspěvku, ale může rozhodnout i o jeho přiznání, pokud důvody uváděné kontaktním místem v nedoporučujícím stanovisku vyhodnotí jako nedostatečné pro odmítnutí přiznání příspěvku.
jejichž kvalitní výkon (zejména písm. d) je obtížně představitelný dalšího vzdělávání. Platí to tím spíše, že pomocným pracovníkem může být kterákoli bezúhonná osoba. Neakceptováno Domníváme se, že stanovení možnosti KMB vydat vyjádření, kvůli kterému by konkrétnímu poskytovateli asistence nemohly být vyplaceny příspěvky, není vhodné. Zákon již nyní stanoví několikerý postih poskytovate asistence, který neplní své povinnosti (v krajním případě až odebrání pověření), přičemž navrhovaný postih je k již existujícímu duplicitní.
Kontaktní místo pro bydlení v celém systému zákona o podpoře v bydlení sehrává důležitou koordinační roli, která mj. spočívá v tom, že bude aktérem, který propojuje potřebné s podpůrnými opatřeními. Tato skutečnost bude rovněž působit jako pojistka připomínkovým místem zmíněné situace.
668 Za bydlení § 108 odst. 2 D Obecně by měl být příspěvek vázán na dobu trvání NS v daném bytě, byt se obsadí novým nájemníkem, je nová NS, tak lze čerpat příspěvek. Tím je možné udržet byty soukromých majitelů v systému. Pokud skončí nějaká garance vůči majiteli, bude mít tendence byt dále do systému nenabízet. A vzhledem k tomu, že kapacity bytů soukromých majitelů budou pro zákon stěžejní. neboť neukládá žádné povinnosti pro zapojení obcí, je hra s výplatou příspěvku hodně riskantní. Vysvětleno Pětiletou lhůtu, po kterou není možné byt vrátit do systému zákona o podpoře v bydlení, a tedy není možné za jeho pronájem čerpat státní příspěvek, předkladatel aplikoval jakožto pojistku zneužití systému ze strany poskytovatelů podpůrného opatření garantovaného bydlení. Cílem zákona je poskytnout domácnostem v bytové nouzi standardní a hlavně stabilní bydlení, což by absencí zmíněné lhůty mohlo být ohroženo. Lhůta zajišťuje to, že poskytovatel podpůrného opatření nebude mít motivaci ukončit s nájemcem po době čerpání státní podpory nájemní smlouvu a byt obsadit novým nájemcem, který bude moci podporu čerpat.
669 Za bydlení § 133 písm. b) D Nerozumíme nasledovnému: “doklady o bezúhonnosti žadatele a pracovníků asistence, kteří budou přímo poskytovat asistenci, s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů,” Jsme zástanci, aby se to řídilo zákonem o sociálních službách, protože i tam se původné bezúhonost upravovala: Za bezúhonné se pro účely tohoto zákona považují fyzická osoba a právnická osoba, které nebyly odsouzeny pro úmyslný trestný čin, ani trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností při poskytování sociálních služeb nebo činností s nimi srovnatelných, anebo fyzická osoba a právnická osoba, jejichž odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na ně z jiných důvodů hledí, jako by nebyly odsouzeny.
Pak je bezúhonost i v §130. Vysvětleno Vizte § 122, který vychází ze zákona o sociálních službách a částečně na něj také odkazuje.
Obrat "doklady o bezúhonnosti žadatele a pracovníků asistence, kteří budou přímo poskytovat asistenci, s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů," je rovněž převzat ze zákona o sociálních službách, konkrétně z jeho § 79 odst. 5 písm. e):
"Žádost o registraci obsahuje tyto údaje a připojené doklady: (...)
e) doklad o bezúhonnosti fyzických osob nebo právnické osoby uvedených v odstavci 1 písm. c), s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů,".
670 Za bydlení § 162 D Navrhujeme připojit povinnost ÚP na spolupráci s poskytovatelem asistence, tak aby bylo zajištěno informování o čerpání dávek – s tím souvisí i umožnění přístupu do jednotného informačního systému ÚP (v souvislosti s doplněním zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR, kde se doplňuje úprava §4a Jednotný informační systém práce a sociálních věcí) Neakceptováno Není vhodné, aby měli poskytovatelé asistence přístup do Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. Pokud to budou poskytovatelé asistence považovat za potřebné nebo vhodné, mohou se nechat potřebným (klientem) zmocnit k nahlížení do spisů a/nebo k dotazování Úřadu práce, okresní správy sociálního zabezpečení nebo podobně. Případně lze zmocnění zakomponovat i přímo do smlouvy o asistenci.
671 Za bydlení Příloha č. 4 D žádáme o úpravu textu"Vězni před propuštěním a nedávno propuštění bývalí vězni" na "lidé před propuštěním a po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody"
Domníváme se, že i správné názvosloví je důležitou součástí návrhu a pomáhá měnit narativ, potlačovat stigmatizaci a stereotypy Akceptováno jinak Název skupiny bude uveden v tomto znění:
"Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby a osoby po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby".
672 Za bydlení RIA D Zpráva RIA obsahuje data o čerpání příspěvku na bydlení ze Zprávy o vyloučení z bydlení 2021, která je založená na analýze dat SILC 2019. S ohledeme na významné změny v příjmech a především nákladech na bydlení v posledních 4 letech doporučujeme zpracovat aktualizaci analýzy čerpání příspěvku na bydlení oprávněnými domácnostmi založenou na dat SILC 2022 a vývoji cen energií. Neakceptováno Ve zprávě RIA bylo ponecháno původní vyčíslení.
673 Za bydlení § 99 odst. 2 D V případě osob s potřebou komplexní podpory (viz § 177, odst (1), písm. b) návrh počítá s navýšením příspěvku na asistenci v bydlení pouze o 20 % (viz § 99 odst 2)
Adekvátní navýšení příspěvku na asistenci pro skupiny osob vymezené v (viz § 177, odst (1), písm. b)
b) je u potřebného uvedeného v žádosti zapsán v evidenci údaj o jeho příslušnosti k podskupině zvláště potřebných osob
1. se závažnými zdravotními potížemi duševní povahy podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu nebo
2. bez střechy podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu.
by mělo být 40 % (u ostatních skupin, v jejichž případě může být příspěvek navyšován je postačující navýšení o 20 %).
Z analýzy dat o poskytování asistence několika desítkám klientům provedené Za bydlení vyplývá, že časová náročnost asistence u daných skupin odpovídá 150 % až 200 % průměrné hodnoty za ostatní skupiny (navýšení příspěvku o 40 % představuje spíše umírněný požadavek). Akceptováno Bonifikace v podobě navýšeného příspěvku na asistenci o 40 % bude poskytnuta, pokud bude potřebný nebo jiný člen jeho domácnosti příslušet k podskupině zvláště potřebných osob se závažnými zdravotními potížemi duševní nebo závislostní povahy podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu nebo k podskupině osob bez střechy podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu.
674 Za bydlení RIA D Kvantifikace velikosti populace ohrožené ztrátou bydlení a s nadměrnými náklady na bydlení je založena na zjednodušujícím předpokladu stejného růstu příjmů všech typů domácností. Doporučujeme provést přesnější kvantifikaci zohedňující vývoj příjmů různých typů domácností. Významná část z populace ohrožené ztrátou bydlení netěží z všeobecného růstu mezd a platů v ekonomice, jsou spíše závislé na trasferech (jde o seniory, samoživitelky ad). Předpoklad, že růst příjmů těchto domácností bude odpovídat národnímu průměru pravděpodobně způsobí podhodnocení velikosti populace ohrožené ztrátou bydlení a s nadměrnými náklady na bydlení. Akceptováno Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) bude doplněna.
675 Za bydlení RIA D Při kvantifikaci rozsahu energetické chudoby doporučujeme mírně upravit metodiku pro kvantifikaci energetické chudoby. S ohledem na plošný nárůst cen energií je vhodnější pracovat s 20 % příjmy vynaloženými na energie jako hranicí pro energetickou chudobu než pracovat s dvojnásobkem mediánu, který bude aktuálně činit více než 25 %. I domácnosti, které vynakládají na energie více než 20 % příjmů jsou v energetické chudobě. Akceptováno Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) bude doplněna.
676 Za bydlení RIA D Velmi oceňujeme návrh propracovaného systému podpory v bydlení, jehož existence je nezbytná pro zajištění rovného přístupu ke vzdělávání i prevenci ohrožení dítěte a prevenci umísťování dětí do školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy.
Navrhujeme doplnit náklad na péči o dítě v dětském domově pro státní rozpočet uváděný na straně 118 o celkový náklad na tuto péči pro věřejné rozpočty (včetně příspěvku kraje), jež byl zveřejněn ve Zprávě o stavu péče o ohrožené děti v roce 2023 připravené Nadací JT ve spolupráci s MŠMT (Zpráva je dostupná na metodickém portálu MŠMT www.edu.cz). Odkaz na tuto Zprávu jako zdroj dat o podílu dětí umístěných do dětských domovů kvůli bytové nouzi je možné doplnit do poznámky pod čarou č. 48.
RIA k zákonu navrhujeme doplnit o další relevantní zjištění ve vztahu k prezentovaná v této Zprávě.
Současně navrhujeme doplnit do RIA analýzu souvislosti bytové nouze a vzdělávacícho neúspěchu na úrovni ORP, případně analýzu souvislosti podílu dětí v bytové nouze a podílu dětí vzdělávajících se ve školách a třídách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona. MŠMT může poskytnout součinnost v poskytování nezbytných dat. Akceptováno Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) bude doplněna.
677 Za bydlení RIA D V RIA v kapitole 3.2 absentuje u varianty d) kvantifikace potenciálního dopadu povinnosti obcí věnovat část z každoročně uvolňovaných bytů pro účely řešení bytové nouze. Takovou kvantifikaci je přitom možné provést vzhledem k tomu, že je znám jak počet obecních bytů tak podíl každoročně uvolňovaných bytů (viz Přílohu 5 RIA) Neakceptováno Doplnění této kvantifikace nepovažuje předkladatel za nezbytné.
678 Zlínský kraj Obecně Z Návrh zákona v předložené podobě odmítáme jako celek.
Odůvodnění:
1. Návrh zákona ve své podstatě zavádí novou formu státní sociální podpory, přičemž její výkon přenáší na územní samosprávné celky. Uvedené je v rozporu s § 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, který stanovuje, že: Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu. Náklady na státní sociální podporu hradí stát.
Uvedené je promítnutím ústavního pravidla vyplývajícího z čl. 67 Ústavy ČR, že vláda je vrcholným orgánem výkonné moci.
2. Návrh zákona zakládá pro ÚSC nové agendy v přenesené působnosti, které nenavazují na žádné stávající agendy dotčených subjektů – obcí s rozšířenou působností a krajů. Z toho vyplývají nemalé požadavky na nárůst počtu zaměstnanců ORP a KÚ, jejich odbornost a s tím souvisejících výdajů z jejich rozpočtů.
3. Jde o nepřímou novelu zákona o obcích i krajích, s čímž nelze souhlasit (jako nejmenší důvod pro odmítnutí tohoto postupu uvádíme rozpor s čl. 54 odst. 1 Legislativních pravidel vlády). Zákon o obcích/
/o Praze je sice změnovým zákonem upraven také, ale jen marginálně – jen, pokud jde o ručení obce/Prahy za závazky jiných osob.
4. Problematická je z našeho pohledu však i ústavní konformita předloženého návrhu. Dle čl. 99 Ústavy ČR: Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon. Agenda zajištění bydlení, ačkoli ji předkladatel zařazuje do působnosti přenesené, odpovídá svým charakterem spíše působnosti samostatné, do které však dle Ústavy má stát jen omezenou možnost zásahu.
5. Předložený návrh tak směšuje dohromady dvě naprosto různé věci – jednak státní sociální podporu, která by však měla být vykonávána státem v souladu se státní sociální politikou, a dále primární úloha územních samospráv vyjádřená např. v zákoně o krajích v § 1 odst. 4: Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů.
Je tedy zřejmé, že zákon představuje zásah do práva na samosprávu, provedený nepřímo prostřednictvím agendy zařazené do působnosti přenesené. Zásah do práva na samosprávu by bylo obecně možné připustit jako ústavně konformní, je-li proveden prostřednictvím zákona, což by v tomto případě bylo splněno, avšak druhá důležitá ústavní podmínka, a sice že takovým zásahem bude dosaženo ochrany zákona, v tomto případě naplněna není, když jak bylo shora podáno, státní sociální podpora má být vykonávána státem, který k tomu má exitující nástroje a již zavedené úřady, resp. orgány státu.
Zákon příliš nepřispěje (bude-li přijat) k tomu, aby člověk v bytové nouzi v krátké době získal bydlení. Připravovaný zákon pro oblast bydlení má mít 179 paragrafů + přílohy + další předpisy s ním související. Nebude mít tak pozitivní dopad do kvality života lidí, aby to ospravedlnilo náklady spojené s jeho aplikací. Metodická činnost a výplata státní sociální podpory, kam z povahy věci patří i dotčená agenda, by měla být centrální na úrovni státu, a neměla by se přenášet na územní samosprávy. Jedná se o vytváření duplicitního systému s obsáhlým administrativně a finančně náročným řešením prostřednictvím územních samospráv, které výrazně zatíží veřejné rozpočty.
6. Instituty, které návrh zákona zavádí, a jejich návaznost na rozhodování podle správního řádu (např. § 34, 41,123 a další) a kontrolní činnost dle kontrolního řádu s sebou přinesou vznik dalších agend na obecním
a krajském úřadu. Návrh z věcného hlediska je málo přehledný, není jasná návaznost na související kroky v oblasti bydlení (zejména „sociální“ a „dostupné bydlení“).
7. Plně se ztotožňujeme s usnesením Rady Asociace krajů ČR č. 169 ze dne 8. 6. 2023, bod III, písm. d), obsahujícím odmítavý postoj k takto formulovanému návrhu zákona z důvodu jeho nekvalitního zpracování, a s ohledem na tento závěr poukazujeme níže na konkrétní nedostatky návrhu.
Vysvětleno Ad 1: Návrh nezavádí novou formu státní sociální podpory, ale je s ní komplementární ve smyslu, že minimálně část podpořených osob bude současně čerpat příspěvek na bydlení. Žádný z příspěvků v zákoně nemůže čerpat přímo podporovaná osoba, čerpá je totiž vždy poskytovatel podpůrného opatření. Pokud dochází např. ke garančnímu plnění, pak podporované osobě vzniká vůči poskytovateli dluh, který je povinen díky obecné úpravě v občanském zákoníku splácet. Návrh vytváří podmínky pro vznik příležitostí k uspokojování bytové potřeby obyvatel (tak, aby mohli uzavřít nájemní či podnájemní smlouvu a platit nájemné, případně aby si stávající nájemní bydlení udrželi) a hradí poskytovatelům náklady spojené s poskytováním podpůrných opatření. Nejde tedy o státní sociální podporu, obdobně jako např. nelze označit za státní sociální podporu poskytování sociálních služeb.
Ad 2: Zákonem navrhované procesy vychází v maximální možné míře ze systému přenesené působnosti, s jehož zajištěním mají krajské úřady zkušenosti, neboť jsou osvědčeným výplatním místem pro finanční prostředky ze státního rozpočtu (jako příklad lze uvést vyplácení 183 miliard korun ročně ze státního rozpočtu přibližně 10 tisícům subjektů v regionálním školství zřizovaných územně samosprávnými celky). Registrace poskytovatelů asistence a garancí je zase blízká agendě budování krajských sítí v sociálních službách. Systém se zapojením krajských úřadů se tak jeví jako nejvhodnější vhledem ke zkušenostem, kterými krajské úřady disponují a mohou je přenést do hladkého spuštění navrhované agendy, což potvrdila i externí vícekriteriální analýza možných variant, kterou si MMR nechalo zpracovat. Dané činnosti budou financovány prostřednictvím příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti.
Ad 3: Připomínkové místo bohužel neuvádí, v čem spatřuje údajnou nepřímou novelu zákona o obcích a zákona o krajích. Pro údajnou nemožnost kontroly výkonu samostatné působnosti obce ze strany jiného správního orgánu než MV vizte prosím vypořádání zásadní připomínky č. 690 Zlínského kraje. K údajnému zásahu do samosprávy vizte prosím níže.
Ad 4 a 5: Předkladatel uvádí příklad obcí, neboť § 1 odst. 4 ani § 14 až 16 zákona o krajích naprosto nijak nevymezují úkoly kraje v samostatné působnosti. Z údajů o bytové situaci v ČR je zřejmé, že obce selhávají ve svém úkolu zajistit pro občany obce (vyhovující) bydlení. Co se uplatnění výkonu státní správy (v přenesené působnosti), a tedy intervence státu do bytové politiky týká, poukazuje předkladatel např. na nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. II. ÚS 2533/20. V něm Ústavní soud obiter dictum sděluje, že stát nemůže rezignovat na bytovou politiku a ponechat veškerou odpovědnost toliko na obcích, které očividně selhávají v zajišťování bydlení ohroženým skupinám obyvatel v dostatečné míře. Takové nepřiměřené, až opovážlivé spoléhání se na činnost obcí v samostatné působnosti je v rozporu jak s Listinou základních práv a svobod, tak s mezinárodními smlouvami o lidských právech, jimiž je Česká republika vázána, např. s Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Předkladatel dále upozorňuje, že § 35 odst. 2 zákona o obcích není součástí ústavního pořádku, a proto nemá přednost před ustanoveními jiných zákonů (to samé platí pro § 1 odst. 4 zákona o krajích). Navíc § 35 odst. 2 nestanoví, že v těchto oblastech nemůže docházet i k výkonu státní správy, že stát nemůže pečovat o svoje obyvatele v těchto oblastech. Důkazem budiž, že je stát činný v oblasti ochrany a rozvoje zdraví (např. provozováním fakultních nemocnic nebo existencí soustavy státních hygienických stanic), v oblasti dopravy a spojů (např. prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic, Státního fondu dopravní infrastruktury nebo Správy železnic, také činnost obecních úřadů jako dopravních správních úřadů je výkonem přenesené působnosti podle § 54 odst. 2 a § 57 odst. 2 zákona o drahách), v oblasti výchovy a vzdělávání (výkon působnosti obecních úřadů a krajských úřadů podle školského zákona je výkonem přenesené působnosti podle § 183 odst. 6 školského zákona, ředitel školy podle § 165 odst. 2 školského zákona rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy) i v oblasti ochrany veřejného pořádku (o čemž svědčí existence Policie ČR i soustavy státních zastupitelství jako orgánů veřejné žaloby v trestním řízení). Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
679 Zlínský kraj Část první, hlava II Z 1) U pojmů „Pověření“, „podpůrné opatření“ chybí definice. Je třeba ji doplnit do hlavy II jako nové § 10, 11, a posunout číslování paragrafů.
Odůvodnění: Jednoznačná definice pojmů, které se následně v zákoně objevují je nutná z důvodu srozumitelnosti a jednoznačnosti výkladu. Akceptováno částečně Právní předpis je nutné číst v jeho celku. Jakmile je právní úprava složitější, nelze se vyvarovat toho, že se určitý pojem použije dříve, než se podrobněji vysvětlí jeho obsah, případně než se popíše určitý proces. Předkladatel je také názoru, že pokud je určitý pojem obsažen v nadpisu části, pochopí případný čtenář zákona, že se v dané části nacházejí bližší informace o tomto pojmu. Ustanovení § 65 bude nicméně přesunuto do části první hlavy II. Pokud by však měla být celá nebo téměř celá úprava části páté přesunuta do části první, byl by návrh zákona mnohem méně přehledný. To platí i pro úpravu části sedmé. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
680 Zlínský kraj § 10 odst. 1 Z 2) Navrhujeme za písmeno d) doplnit písmeno e):
„e) obec“.
Odůvodnění: Dle návrhu zákona (např. § 67) má obec poskytovat podpůrná opatření, dle § 78 a násl. má být uzavírána nájemní smlouva mezi poskytovatelem podporovaného obecního bydlení a potřebným. V případě obecního bydlení nemůže být poskytovatelem podporovaného obecního bydlení reálně nikdo jiný, než obec jakožto vlastník bytu. Vysvětleno Ustanovení § 63 [dříve § 67] najisto stanoví, že poskytuje-li obec podpůrné opatření, činí tak v samostatné působnosti. (Na základě jiných připomínek bude do § 63 doplněn i kraj.) Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
681 Zlínský kraj § 11 Z 3) Navrhujeme z věty vypustit slova „státní správy v“, takže by věta zněla „Výkon působnosti kontaktního místa a krajského úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.“
Odůvodnění: Zákon o obcích i zákon o krajích včetně i dalších předpisů v oblasti veřejné správy uvádějí pojem „přenesená působnost“ – obce ani kraje nevykonávají státní správu, pouze tu část působnosti státu, kterou na ně stát přenesl. Pouze státní orgány skutečně vykonávají státní správu. Vysvětleno Pojmy "výkon státní správy" a "přenesená působnost" se vzájemně nevylučují, ale naopak výkon státní správy je nezbytným předpokladem pro to, aby se jednalo o přenesenou působnost.
Vizte § 7 odst. 2 zákona o obcích:
"(2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost (§ 61 a násl.).".
A dále § 2 odst. 2 větu první zákona o krajích:
"(2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům kraje, vykonávají orgány kraje jako svou přenesenou působnost (§ 29 a 30).".
Z těchto ustanovení vyplývá, že výkon přenesené působnosti je výkonem státní správy. Tomu odpovídá i nakládání s těmito pojmy v teorii správního práva. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
682 Zlínský kraj § 45 Z 4) Nesouhlasíme s tím, aby krajský úřad prováděl změny údajů v evidenci, požadujeme paragraf vypustit bez náhrady.
Odůvodnění: Z důvodů správného a bezchybného vedení evidence by ji měl vést a změnu údajů v nich by činit jen jeden úřad, a to orgán, který o věci rozhoduje v prvém stupni. Tím je kontaktní místo. Vysvětleno Na základě zásadních připomínek krajů a ÚVČR-KML bude v celé části třetí opuštěn dříve navrhovaný model dvoustupňového správního řízení v případech zamítnutí žádosti nebo zápisu nebo výmazu údaje nezávisle na vůli žadatele. Zápisy a výmazy údajů podle části třetí budou prováděny v režimu části čtvrté správního řádu a ke správnímu řízení nebude docházet. V tomto smyslu bude upravena i DZ. Ustanovení § 43 [dříve § 45] bude v této souvislosti uvedeno v tomto znění, které odpovídá § 61 [dříve § 64]:
"§ 43
Náprava protiprávního postupu
Zjistí-li krajský úřad při své úřední činnosti, že kontaktní místo nepostupovalo v souladu s právními předpisy,
a) nařídí kontaktnímu místu, aby ve stanovené lhůtě učinilo potřebná opatření ke zjednání nápravy, nebo
b) sám učiní potřebná opatření ke zjednání nápravy, přičemž se použijí ustanovení hlav I a II obdobně.".
Předkladatel považuje za vhodné ponechat v § 43 písm. b) krajskému úřadu možnost provádět změny v evidenci přímo, nikoliv pouze prostřednictvím příkazů kontaktnímu místu. Pokud má krajský úřad dostatek poznatků o věci, aby mohl vyhodnotit, které údaje mají být o potřebném v evidenci zapsány, měl by mít možnost rovnou údaje v evidenci upravit. Nařídit kontaktnímu místu, jak má údaje v evidenci upravit, by bylo neúčelným administrativním zdržením. Je-li to možné, volí předkladatel řešení, která umožní svižnější a administrativně méně náročné postupy správních orgánů.
[Použití § 43 písm. a) naopak dává smysl zejména v případech, kdy krajský úřad sice odhalí protiprávní postup kontaktního místa, ale nemá dostatek poznatků, aby sám mohl vyhodnotit, které údaje mají být v evidenci zapsány. Krajský úřad například podle písmene a) nařídí kontaktnímu místu, aby doplnilo dokazování.] ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Nesouhlasíme s tím, aby změny v evidenci prováděl krajský úřad. Jakýkoliv zásah mnoha úřadů do jedné evidence tuto učiní chybovou. Změny by měl provádět orgán prvého stupně ze zákona, který by za správnost údajů uvedených v ní zodpovídal.
683 Zlínský kraj § 62 odst. 1 Z 5) Požadujeme z textu vypustit slova „krajský úřad“.
Odůvodnění: Krajský úřad by neměl do evidence ani zapisovat, ani kontrolovat údaje v evidenci (viz i připomínka k § 45). Neakceptováno Změna navrhovaná v připomínce by znamenala kompletní změnu koncepce systému navrhovaného zákonem. Úřad práce ČR, resp. jeho pobočky a územní pracoviště, sice zajišťují některá opatření, na která odkazuje návrh zákona (zejména dávkovou podporu), těžiště jejich činnosti je však v současnosti právě v oblastech dávkové podpory a podpory zaměstnanosti, nikoliv v poradenství zaměřeném na bydlení. Oproti tomu kontaktní místa pro bydlení budou pracovat i s dalšími oblastmi, neboť v systému zákona plní důležitou poradenskou a koordinační roli, např. v navázání na specializované poradenství (právní, dluhové, realitní), a plní rovněž další úkoly v oblasti koordinace poskytování garancí, podnájemního bydlení nebo asistence v bydlení. Zároveň budou kontaktní místa úzce spolupracovat s obcemi, a to jak na úrovni ORP, tak na úrovních nižších. Nepůjde přitom pouze o oblast sociálních věcí, ale i o oblast správy majetku, zejména bytového fondu. To vše by znamenalo nové agendy a nové dovednosti, které současný rejstřík činností Úřadu práce ČR neobsahuje. Vzhledem k dlouhodobému personálnímu deficitu, který již nyní způsobuje opožďování výplaty dávek, a značným změnám v oblasti digitalizace Úřadu práce ČR a jím spravovaných agend, není technicky a kapacitně proveditelné přidání nových agend v časovém horizontu, který je potřebný pro implementaci zákona. Zavedení nových systémů a aplikací bude trvat několik let, souběžné zavádění nových procesů a agend není v silách Úřadu práce ČR, aniž by byla ohrožena probíhající digitalizace a další změny.
Zákonem navrhované procesy vychází v maximální možné míře ze systému přenesené působnosti, s jehož zajištěním mají naopak krajské úřady více zkušeností než zmiňovaný Úřad práce ČR, neboť jsou osvědčeným výplatním místem pro finanční prostředky ze státního rozpočtu (jako příklad lze uvést vyplácení 183 miliard korun ročně ze státního rozpočtu přibližně 10 tisícům subjektů v regionálním školství zřizovaných územně samosprávnými celky). Registrace poskytovatelů asistence a garancí je zase blízká agendě budování krajských sítí v sociálních službách. Systém se zapojením krajských úřadů se tak jeví jako nejvhodnější vhledem ke zkušenostem, kterými krajské úřady disponují a mohou je přenést do hladkého spuštění navrhované agendy, což potvrdila i externí vícekriteriální analýza možných variant, kterou si MMR nechalo zpracovat.
Krom aspektu přetíženosti a nové dosud nerealizované agendy je v případě kontaktních míst pro bydlení důležitá také skutečnost potvrzená výzkumy STEM/MARK pro MPSV (2022), tedy že obyvatelé ČR vnímají pobočky Úřadu práce ČR jako stigmatizované a výrazně preferují obce jako místa, kam by šli řešit svou problematickou situaci v oblasti bydlení. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Nesouhlasíme s tím, aby krajský úřad zapisoval údaje do evidence, a je kontroloval. Veškerou tuto agendu, kterou zákon zavede, by měly zabezpečovat úřady práce a ministerstvo. Za nepřípadný považujeme odkaz zpracovatele v odůvodnění neakceptace připomínky k tvorbě krajské sítě sociálních služeb. Uvedená agenda je dle § 95 č.108/2006 Sb. svěřena přímo kraji. Nejde o žádnou přenesenou působnost.
684 Zlínský kraj § 64 Z 6) Nesouhlasíme s tím, aby krajský úřad napravoval nedostatky v činnosti kontaktního místa, nesouhlasíme s tím, aby byl ve věci kontrolním orgánem. Požadujeme vypustit paragraf bez náhrady.
Odůvodnění: Zařazení bytové agendy do přenesené působnosti je neorganické a v rozporu s ustanovením § 35 odst. 2 zákona o obcích: „Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.“ Vysvětleno Je nezbytné, aby existoval nadřízený správní orgán, který zajistí správný výkon státní správy v přenesené působnosti. Nelze se v tomto spoléhat pouze na kontaktní místa, musí být k dispozici dostatečný nástroj nápravy. Obecně se v § 129 odst. 1 zákona o obcích stanoví, že výkon přenesené působnosti svěřené orgánům obcí kontrolují krajské úřady v přenesené působnosti, stejně tak v § 178 odst. 2 větě druhé správního řádu se stanoví, že nadřízeným správním orgánem obce se rozumí krajský úřad. Předkladatel nemůže vystupovat z tohoto zavedeného modelu a na doporučení příslušného útvaru MV výslovně upravil možnost zjednání nápravy.
Co se uplatnění výkonu státní správy (v přenesené působnosti) a tedy intervence státu do bytové politiky týká, poukazuje předkladatel např. na nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. II. ÚS 2533/20. V něm Ústavní soud obiter dictum sděluje, že stát nemůže rezignovat na bytovou politiku a ponechat veškerou odpovědnost toliko na obcích, které očividně selhávají v zajišťování bydlení ohroženým skupinám obyvatel v dostatečné míře. Takové nepřiměřené, až opovážlivé spoléhání se je v rozporu jak s Listinou základních práv a svobod, tak s mezinárodními lidskoprávními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, např. s Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Trváme na tom, aby krajský úřad nebyl nadřízeným orgánem kontaktního místa a tudíž ani nenapravoval nedostatky v jeho činnosti. Pokud hodlá stát ovlivňovat bytovou politiku obcí, měl by tak činit vlastními orgány v rámci platné legislativy.
685 Zlínský kraj § 65 Z 7) Žádáme definovat pro účel zákona pojmy „garance“, „podnájemní bydlení“, „podporované obecní bydlení“ a „asistence“. Doplnit je třeba písm. e) „nájemní bydlení“ včetně definice.
Odůvodnění: Řádná definice předejde případným sporům ve výkladu. Nájemní bydlení je třeba také uvést, jelikož se objevuje v části V zákona. Lze použít případně i odkaz na občanský zákoník. Vysvětleno Předkladatel považuje stávající vysvětlení toho, jaký obsah mají jednotlivá podpůrná opatření, za dostatečné. Obsah poskytování garancí a asistence (v bydlení) je popsán značně podrobně, obsah poskytování podnájemního bydlení a podporovaného obecního bydlení se pak samozřejmě odvíjí od obecné úpravy občanského zákoníku s určitými odchylkami (např. minimální dobou trvání nájemní smlouvy). Prováděcí vyhlášky pak navíc mají stanovit ještě podrobnější standardy kvality poskytování jednotlivých podpůrných opatření a v případě asistence také jednotlivé úkony asistence. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
686 Zlínský kraj Část pátá Z 8) Měl by být přepracován institut nájemního a podnájemního bydlení. Viz i připomínka k § 65.
Odůvodnění: U obou typů bydlení by měly být poskytovány navržené garance. Hlava II je nazvána „poskytování garancí“, ale v podstatě se jedná o nájemní bydlení, které zprostředkuje poskytovatel s garancemi. Hlava III je nazvána „poskytování podnájemního bydlení“, kdy podnájemní smlouvu s potřebným uzavře poskytovatel. Zde je tento smluvní vztah již bez garancí. Není zřejmé, proč. Vysvětleno Garance, jak jsou koncipovány pro podpůrné opatření poskytování garancí, spočívají v ručení poskytovatele za nájemce (tj. za podporovanou osobu) vůči pronajímateli (tj. vůči vlastníkovi bytu). Pokud např. přestane nájemce pronajímateli platit, může se pronajímatel obrátit na poskytovatele, aby jako ručitel zaplatil za nájemce dlužnou částku.
U podnájemního bydlení vůbec nevzniká právní vztah mezi pronajímatelem (vlastníkem bytu) a podnájemcem. Mezi pronajímatelem a podnájemcem totiž stojí osoba nájemce (tj. poskytovatele). Nájemce bude typicky každý měsíc platit pronajímateli nájem bez ohledu na to, zda vůbec uzavřel smlouvu s nějakým podnájemcem, a bez ohledu na to, zda mu podnájemce za podnájem platí. Obdobně u škod způsobených podnájemcem platí, že podle obecných pravidel občanského zákoníku je povinen nahradit pronajímateli tyto škody nájemce. Nájemce pak tyto škody může vymáhat po podnájemci. Žádné garance tedy nejsou potřeba, nájemce (tj. poskytovatel) platí vše pronajímateli (tj. vlastníkovi bytu) jako dlužník, podnájemce (tj. podporovaná osoba) není pronajímatelovým dlužníkem, ale nájemcovým dlužníkem. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
687 Zlínský kraj § 78 a 79 Z 9) S ohledem na skutečnost, že dle příslušných ustanovení občanského zákoníku nájemní smlouvu může uzavřít jen vlastník bytu, doporučujeme pro srozumitelnost potřebným v případě poskytování podporovaného obecního bydlení doplnit, že nájemní smlouvu uzavře obec. Vysvětleno Vizte § 133 a odůvodnění § 133 v DZ – požádat o udělení pověření k poskytování podporovaného obecního bydlení může nejen obec, ale také kraj, příspěvková organizace obce nebo kraje nebo právnická osoba, jejímiž členy jsou výhradně obce, kraje nebo jejich příspěvkové organizace (např. akciová společnost 100% vlastněná obcí, dobrovolný svazek obcí). Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
688 Zlínský kraj § 79 odst. 1 písm. a) Z 10) Doporučujeme vypustit nebo přepracovat.
Odůvodnění: Není zřejmé, z jakého důvodu by měl informovat poskytovatel podporovaného obecního bydlení podporovanou osobu o tom, že je v prodlení s platbou nájemného nebo záloh na služby. To podporovaná osoba dobře ví. Bez upozornění na následky, které by tato skutečnost pro podporovanou osobu mohla mít, se jedná o kontraproduktivní administrativní úkon. Navíc není zřejmé, proč je toto ustanovení jen u obecního bydlení, proč se netýká všech forem podporovaného bydlení. Vysvětleno Předkladatel zohledňuje realitu pronájmu obecních bytů v České republice. Povinnost poskytovatele informovat nájemce o existenci dluhu je nezbytná pro jeho včasné řešení a případné zapojení asistence. Některé obce využívají pro správu nemovitostí správcovské firmy a zejména u nich někdy dochází k situaci, kdy nájemce není informovaný o dluhu, který vznikl nedopatřením například z důvodu chybného uvedení variabilního symbolu či chybného zaúčtování platby. Dochází rovněž k situacím, kdy má nájemce hradit dvě platby (nájemné a nedoplatek na vyúčtování služeb) a odešle platbu, který je zaúčtována např. na úhradu nedoplatku s pozdější splatností, namísto úhrady nájmu s dřívější splatností. Než se o daných chybách nájemce dozví, může uplynout delší doba, po kterou bylo možné danou situaci řešit. Část podporovaných osob bude alespoň dočasně k úhradě nájemného využívat dávky na bydlení, někteří ve formě přímých plateb úřadu práce na účet pronajímatele. Pokud se výplata dávky z důvodů na straně ÚP zpozdí, vznikne tím nájemci dluh, který je třeba řešit přímo s Úřadem práce, a k tomu, aby nájemce tyto kroky učinil včas, se musí o vzniku dluhu dozvědět včas. U ostatních podpůrných opatření je informování o dluzích obsahem činnosti poskytovatele garancí či podnájemního bydlení - v rámci svých aktivit dělají vše pro to, aby případné dluhy a nedoplatky minimalizovali, aby následně nemuseli hradit garanční plnění a vymáhat ho po nájemci. I oni tedy obdobnou povinnost stanovenou mají. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
689 Zlínský kraj § 82 odst. 3 Z 11) je třeba slova „pracovníků asistence“ nahradit slovy „zaměstnanci poskytovatele asistence“.
Odůvodnění: Bezúhonnost je třeba vztáhnout k zaměstnancům zaměstnavatele dle příslušných ustanovení zákoníku práce. Vysvětleno Není důvodné požadovat bezúhonnost po zaměstnancích poskytovatele, kteří se nevěnují podporovaným osobám. Může jít například o uklízečku uklízející na dohodu o provedení práce kanceláře poskytovatele. V případě poskytovatelů asistence, kteří se věnují i jiným aktivitám, než je poskytování asistence, by se podmínka bezúhonnosti vztáhla i na zaměstnance, kteří pro poskytovatele asistence pracují, aniž by vůbec jejich práce měla s asistencí jakoukoliv (i vzdálenou) souvislost – např. bude-li poskytovatelem asistence obec, musel by být bezúhonným i zaměstnanec obce pečující o veřejnou zeleň. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
690 Zlínský kraj § 90 odst. 1 Z 12) Požadujeme vypustit bez náhrady první odstavec, ostatní přečíslovat.
Odůvodnění: Předložené znění je fakticky nepřímou novelou zákona o obcích i o krajích, neboť dle navrženého § 67 obec podpůrné opatření poskytuje v samostatné působnosti. Dle § 129 odst. 1 zákona o obcích provádí dozor nad výkonem samostatné působnosti obce ministerstvo vnitra. Podle Legislativních pravidel vlády (čl. 54 odst. 1) je přípustná je pouze přímá novela právního předpisu, a contrario je tedy nepřímá novela nepřípustná. Krajský úřad by neměl kontrolovat výkon samostatné působnosti obce. Vysvětleno Nejedná se o nepřímou novelu zákona hned z několika důvodů.
1) Ustanovení § 129 odst. 1 zákona o obcích výslovně připouští, že Ministerstvo vnitra kontroluje výkon samostatné působnosti svěřené orgánům obcí. V právním řádu je pak zcela běžné, že výkon samostatné působnosti obcí kontrolují i jiné orgány než Ministerstvo vnitra, např. krajská hygienická stanice podle zákona o ochraně veřejného zdraví, Česká inspekce životního prostředí nebo krajský úřad podle zákona o ochraně přírody a krajiny nebo Ministerstvo kultury nebo krajský úřad podle zákona o státní památkové péči.
2) I kdyby § 129 odst. 1 zákona o obcích výslovně nezmiňoval možnost odchylné úpravy, znamenalo by doplnění krajského úradu, MMR a MPSV jako kontrolních orgánů pouze stanovení zvláštní právní normy ve zvláštním zákoně, kterým by byl zákon o podpoře v bydlení, oproti obecné právní normy v zákoně o obcích. To je samozřejmě jev zcela běžný, předpokládaný výkladovým pravidlem, že zvláštní právní úprava (norma) má přednost před zvláštní (tj. speciální) právní úpravou (normou). ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Trváme na vypuštění prvního odstavce. Uvedli jsme v této souvislosti, že nepřímá novela zákona o obcích i o krajích je podle Legislativních pravidel vlády nepřípustná (podpůrná opatření mají obce poskytovat v samostatné působnosti), a že pokud se má vskutku jednat o samostatnou působnost, musí to podle zákona o obcích kontrolovat Ministerstvo vnitra. Jestliže se jiným právním předpisem mění obsah zákona o obcích, aniž by se to v samotném zákoně č. 128/2000 Sb. přímo odrazilo, pak se jedná o nepřímou novelizaci. Taková novelizace nezpřehledňuje právní řád a narušuje zásadu právní jistoty. Odpověď, že „V právním řádu je pak zcela běžné, že výkon samostatné působnosti obcí kontrolují i jiné orgány než Ministerstvo vnitra, např. krajská hygienická stanice podle zákona o ochraně veřejného zdraví, Česká inspekce životního prostředí nebo krajský úřad podle zákona o ochraně přírody a krajiny nebo Ministerstvo kultury nebo krajský úřad podle zákona o státní památkové péči.“ je nepřiléhavá a zcela nesprávná. Žádný ze zmíněných orgánů totiž nekontroluje samostatnou působnost obce. Oblast státní památkové péče už z definice nespadá do samostatné působnost obce – jde o přenesenou působnost. V zákoně o ochraně veřejného zdraví se sice v § 96 obec zmocňuje k vydání obecně závazné vyhlášky o nařízení speciální ochranné dezinsekce a deratizace a přitom poskytuje obci součinnost Krajská hygienická stanice. Dozor nad zákonností této obecně závazné vyhlášky náleží do kompetence MV, nikoli KHS. Žádné jiné orgány nekontrolují výkon samostatné působnosti obcí či krajů – výhradně ministerstvo vnitra. Kontrolují-li působnost obce jiné orgány, jedná se vždy o působnost přenesenou (zpravidla je tímto kontrolním orgánem krajský úřad).
691 Zlínský kraj § 93 a násl. Z 13) Požadujeme, aby ve všech paragrafech hlavy II., kde je uveden v řízení o přiznání příspěvku, jeho vyúčtování
a evidenci „krajský úřad“, byla tato slova nahrazena slovy „Úřad práce“.
Odůvodnění: Příspěvky se budou poskytovat ze státního rozpočtu, a měl by je proto poskytovat a jejich využití kontrolovat státní orgán, nikoliv krajský úřad. To by bylo nesystémové. Úřad práce má s uvedenou agendou zkušenosti. Nedojde k duplicitě činností. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost krajského úřadu ani KMB nemůže vykonávat Úřad práce ČR, proto není nové znění vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Nesouhlasíme s tím, aby příslušným k přiznání příspěvku byl krajský úřad, neboť nechceme, aby tuto agendu vykonával. Požadujeme, aby agendu, bude-li zákon přijat, vykonával Úřad práce.
692 Zlínský kraj § 119 a násl. Z 14) Požadujeme, aby ve všech paragrafech týkajících se řízení o vydávání „pověření“, „rozšířeného pověření“ a „asistence“ a o jejich změně byl text „krajský úřad“ nahrazen textem „Úřad práce“ v příslušném gramatickém tvaru.
Odůvodnění: S ohledem na skutečnost, že dle § 121 a jiných může být žadatelem kraj nebo právnická osoba zřízená krajem, v případě rozhodování krajského úřadu by mohlo dojít k podjatosti zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu. Úprava, kdy kraj něco žádá a krajský úřad rozhoduje, je v současnosti dle jiných právních předpisů předmětem oprávněné kritiky („systémová podjatost“) jak laické tak i odborné veřejnosti. Postupně tak dochází k jejímu odbourávání a nahrazení transparentnější úpravou, která zajistí nezávislost odborného aparátu. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost krajského úřadu ani KMB nemůže vykonávat Úřad práce ČR, proto není nové znění vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Vzhledem k tomu, že nesouhlasíme s tím, aby krajské úřady vykonávaly agendu pověření, je i v těchto paragrafech nutno vyňat a přizpůsobit text tomu orgánu, který bude agendu vykonávat – patrně Úřad práce.
693 Zlínský kraj § 120 Z 15) je třeba doplnit, koho se „splnění bezúhonnosti“ dle této části zákona týká.
Odůvodnění: Uvedený text není srozumitelný. V části sedmé je více subjektů (obec, kraj, PO kraje či obce, poskytovatel sociálních služeb, právnická osoba s živnostenským oprávněním). Akceptováno V ustanovení § 122 [dříve § 120] bude doplněno, že se jedná o bezúhonnost žadatele. Ustanovení § 122 [dříve § 120] tedy bude znít:
"§ 122
Bezúhonnost
(1) Za bezúhonného se považuje žadatel, který nebyl odsouzen pro úmyslný trestný čin, ani trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností při
a) poskytování sociálních služeb nebo činností s nimi srovnatelných,
b) správě majetku nebo činností s ní srovnatelných,
c) realitním zprostředkování nebo činností s ním srovnatelných.
(2) Za bezúhonného považuje též žadatel, jehož odsouzení pro trestné činy podle odstavce 1 bylo zahlazeno nebo se na něj z jiných důvodů hledí, jako by nebyl odsouzen.
(3) Bezúhonnost žadatele se dokládá způsobem podle § 79 odst. 3 vět první až třetí zákona o sociálních službách.". Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
694 Zlínský kraj § 123, 124, 127, 128, 131, 134 a násl. Z 16) Nesouhlasíme s tím, aby krajský úřad vydával pověření a rozšířené pověření, zapisoval poskytovatele do evidence a vedl agendu s tím spojenou z důvodů uvedených u připomínky k § 119. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost krajského úřadu ani KMB nemůže vykonávat Úřad práce ČR, proto není nové znění vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Trváme na tom, aby, jak výše uvedeno, krajský úřad nevykonával agendu pověření, rozšířeného pověření a zapisování do evidence a požadujeme převést na Úřad práce.
695 Zlínský kraj § 141 a násl. Z 17) Nesouhlasíme s tím, aby krajský úřad byl kontrolním orgánem:
Odůvodnění: S ohledem na to, že nesouhlasíme s tím, aby krajský úřad vydával pověření a rozšířené pověření včetně zápisů a změn s tím souvisejícími (viz předchozí připomínky), nesouhlasíme ani s tím, aby tuto agendu kontroloval. Bude-li zákon přijat, a bude-li pověření vydávat úřad práce, pak by kontrolním orgánem mělo být ministerstvo práce a sociálních věcí. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost krajského úřadu ani KMB nemůže vykonávat Úřad práce ČR, proto není nové znění vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Nesouhlasíme s tím, aby krajský úřad byl kontrolním orgánem z důvodů uvedených v připomínkách i viz výše.
696 Zlínský kraj § 149 a násl. Z 18) Ze stejných důvodů jako uvedeno výše nesouhlasíme, aby krajský úřad rozhodoval o podmíněném odnětí pověření a vedl agendu s tím spojenou. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost krajského úřadu ani KMB nemůže vykonávat Úřad práce ČR, proto není nové znění vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Ze stejných důvodů jako v připomínkách i z důvodů shora uvedených nesouhlasíme s tím, aby krajský úřad vedl agendu o podmíněném odnětí pověření. Opět by měl agendu vést patrně Úřad práce
697 Zlínský kraj § 150 Z 19) Slova „krajských úřadů“ požadujeme nahradit slovy „Úřadů práce“.
Odůvodnění: Zdrojem příspěvků je státní rozpočet, proto výplata a kontrola jejich čerpání by měla být realizována prostřednictvím státního orgánu. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost krajského úřadu ani KMB nemůže vykonávat Úřad práce ČR, proto není nové znění vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Není žádný důvod, proč by měl stát vyplácet státní příspěvky prostřednictvím krajských úřadů a účtů krajů, a vést k tomu agendu. Financování ze státního rozpočtu včetně vratek by měl provádět stát prostřednictvím vlastních úřadů a účtů. Na připomínkách a požadavku na přepracování trváme.
698 Zlínský kraj § 151 odst. 2 Z 20) S ohledem k připomínce k § 150 požadujeme vypustit bez náhrady. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost krajského úřadu ani KMB nemůže vykonávat Úřad práce ČR, proto není navrhované vypuštení vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Není žádný důvod, proč by měl stát vyplácet státní příspěvky prostřednictvím krajských úřadů a účtů krajů, a vést k tomu agendu. Financování ze státního rozpočtu včetně vratek by měl provádět stát prostřednictvím vlastních úřadů a účtů. Na připomínkách a požadavku na přepracování trváme.
699 Zlínský kraj § 152 Z 21) S ohledem k připomínce k § 150 požadujeme vypustit bez náhrady. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost krajského úřadu ani KMB nemůže vykonávat Úřad práce ČR, proto není navrhované vypuštení vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Není žádný důvod, proč by měl stát vyplácet státní příspěvky prostřednictvím krajských úřadů a účtů krajů, a vést k tomu agendu. Financování ze státního rozpočtu včetně vratek by měl provádět stát prostřednictvím vlastních úřadů a účtů. Na připomínkách a požadavku na přepracování trváme.
700 Zlínský kraj § 153 odst. 2, odst. 3 písm. c) Z 22) S ohledem k připomínce k § 150 požadujeme vypustit bez náhrady. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost krajského úřadu ani KMB nemůže vykonávat Úřad práce ČR, proto není navrhované vypuštení vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Není žádný důvod, proč by měl stát vyplácet státní příspěvky prostřednictvím krajských úřadů a účtů krajů, a vést k tomu agendu. Financování ze státního rozpočtu včetně vratek by měl provádět stát prostřednictvím vlastních úřadů a účtů. Na připomínkách a požadavku na přepracování trváme.
701 Zlínský kraj § 155 odst. 2 Z 23) Z důvodů shora uvedených připomínek požadujeme vypustit text „účet kraje“ a nahradit jej dle zvoleného způsobu financování prostřednictvím státního rozpočtu. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost krajského úřadu ani KMB nemůže vykonávat Úřad práce ČR, proto není navrhované vypuštení vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Není žádný důvod, proč by měl stát vyplácet státní příspěvky prostřednictvím krajských úřadů a účtů krajů, a vést k tomu agendu. Financování ze státního rozpočtu včetně vratek by měl provádět stát prostřednictvím vlastních úřadů a účtů. Na připomínkách a požadavku na přepracování trváme.
702 Zlínský kraj § 159 Z 24) Z důvodů shora uvedených připomínek požadujeme slova „krajský úřad“ nahradit textem dle zvoleného způsobu financování prostřednictvím státního rozpočtu. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost krajského úřadu ani KMB nemůže vykonávat Úřad práce ČR, proto není nové znění vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Není žádný důvod, proč by měl stát vyplácet státní příspěvky prostřednictvím krajských úřadů a účtů krajů, a vést k tomu agendu. Financování ze státního rozpočtu včetně vratek by měl provádět stát prostřednictvím vlastních úřadů a účtů. Na připomínkách a požadavku na přepracování trváme.
703 Zlínský kraj § 164 odst. 2 písm. c) Z 25) požadujeme vypustit bez náhrady.
Odůvodnění: Nepovažujeme za správné, aby krajský úřad, který by neměl vést agendu, zapisoval do evidence údaje o potřebných. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost krajského úřadu ani KMB nemůže vykonávat Úřad práce ČR, proto není navrhované vypuštení vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Nesouhlasíme s tím, aby krajský úřad tvořil seznam potřebných, neboť nesouhlasíme s tím, aby uvedenou agendu vedl.
704 Zlínský kraj § 178 odst. 3 Z 26) požadujeme, aby z důvodů připomínek výše uvedených shora byla slova „krajský úřad“ nahrazena slovy „úřad práce“. Vysvětleno Jak je vysvětleno výše, působnost krajského úřadu ani KMB nemůže vykonávat Úřad práce ČR, proto není nové znění vhodné. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Ze shora uvedených důvodů nesouhlasíme s tím, aby krajský úřad vydával rozšířené pověření v přechodném období. Agendu by měl zpracovatel svěřit tomu, kdo ji bude vést i po skončení přechodného období-patrně úřad práce.
705 Zlínský kraj Obecně Z 27) Doporučujeme doplnění dalšího paragrafu s nadpisem „Výluka ze zákona č. 500/2004 Sb., správní řád“, a v něm uvést výčet ustanovení těch paragrafů, u jejichž rozhodování se správní řád nepoužije vůbec, nebo se použijí jen jeho základní zásady, popřípadě uvést, že se u řízení dle tohoto zákona správní řád nepoužije.
Odůvodnění: Režim správního řízení je pro řešení dané problematiky zcela nevhodný, svými opravnými prostředky zdlouhavý a náročný na kvalifikovaný personál. Zatíží neúměrně státní rozpočet a ztíží operativnost celého procesu. Preferuje-li stát výkon státní správy ve správním řízení, nechť si celou agendu ponechá ve své výhradní pravomoci a nepřenáší ji do území na subjekty od státu odlišné. Vysvětleno Pokud by se na výkon správních činností neměl vztahovat správní řád, bylo by potřeba stanovit zcela samostatnou procesní právní úpravu, podobně jako ji stanoví zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Postup správních orgánů by totiž stejně musel být upraven zákonem. Předkladatel však považuje právní úpravu správního řádu za vyhovující a jeho subsidiární použití není podle něj problematické. Výhodou subsidiárního použití správního řádu je i to, že stávající úředníci správních orgánů správní řád již znají a aplikují. Lze také vycházet ze současné aplikační praxe, z existující komentářové literatury a z judikatury ke správnímu řádu. Předkladatel se pak od právní úpravy správního řádu odchýlil v případech, kdy to považoval za nezbytné nebo vhodné. Souhlas s vypořádáním dne 6. 10. 2023.
Dodatečné připomínky
Vypořádání dalších připomínek uplatněných během jednání o vypořádání připomínek z MPŘ:
Návrh zákona o poskytování některých opatření v podpoře bydlení (zákon o podpoře bydlení)
Č. Připomínkové místo K části Zásadní/ doporučující Text připomínky Vypořádání Odůvodnění vypořádání Vyjádření připomínkového místa
1 MF § 150 Z Požadujeme změnit formulaci takto: „Příspěvky na správu a příspěvky na poskytování podpůrných opatření se poskytovatelům vyplácejí kraje.". Odůvodnění: Kdyby se příspěvky vyplácely prostřednictvím krajů, pak by muselo rozhodnutí ať už z MMR, nebo z MPSV být formulováno tak, že příjemcem je konkrétní osoba, nikoliv kraj a krajem by peníze jen protekly. Z navrhované úpravy ale jednoznačně vyplývá (§ 153), že příjemcem peněz ze státního rozpočtu je kraj. Ten pak bude s penězi nakládat podle zákona č. 250/2000 Sb. Vysvětleno Příjemcem peněz ze státního rozpočtu není kraj, protože se přijetí prostředků na financování a další vyplácení v podobě jednotlivých druhů příspěvků uskutečňuje mimo rozpočet kraje [vizte § 151 odst. 2 návrhu zákona, srov. § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 250/2000 Sb., který stanoví, že se mimo rozpočet uskutečňují peněžní operace týkající se cizích prostředků]. Přes kraj, resp. krajský úřad, skutečně peníze pouze protečou, prostředky na účtu kraje jsou cizími prostředky a účet kraje v tomto ohledu představuje účet cizích prostředků. Uvedené znamená, že se vůbec nepoužijí postupy podle zákona č. 250/2000 Sb.
Jak se píše i v důvodové zprávě, vyplacení prostředků na financování je dalším výdajem podle § 7 odst. 1 písm. t) zákona č. 218/2000 Sb., tedy "velkých" rozpočtových pravidel.
Ustanovení § 110, § 111 a § 113 obsahují mechanismus pro vracení vyplacených příspěvků, které nebyly plně využity. V takovýchto případech se částky vracejí na účet kraje. (Nedojde-li k dobrovolném vrácení na účet kraje, podá krajský úřad finančnímu úřadu podnět k uložení odvodu pro porušení rozpočtové kázně podle „velkých“ rozpočtových pravidel, přičemž v takovém případě se již samozřejmě neodvádějí částky na účet kraje, ale na účet určený finančním úřadem.) Příspěvky vrácené na účet kraje podle § 110 lze v průběhu kalendářního roku, ve kterém byly vráceny, opět použít na vyplacení nových příspěvků, neboť se podle § 156 stávají součástí prostředků na financování vyplacených na daný kalendářní rok.
Prostředky na financování podléhají podle § 160 vyúčtování se státním rozpočtem. Prostředky na financování, které nebyly použity do konce kalendářního roku, na který byly vyplaceny, krajský úřad odvede zpět do státního rozpočtu v následujícím kalendářním roce.
Na základě připomínky však bude v § 154 odst. 2 uvedeno, že účastníkem řízení je krajský úřad, nikoliv kraj.
V návaznosti na debatu ohledně prostředků na financování bude v § 154 odst. 2 a v § 158 odst. 3 uvedeno místo „Vedle obecných náležitostí podle správního řádu rozhodnutí obsahuje“ přesnější „Ve výrokové části rozhodnutí ministerstvo stanoví“. Dojde také k přeformulování § 154 odst. 1 do srozumitelnějšího znění, které bude mít tuto nebo obdobnou podobu:
„(1) Ministerstvo vydá z moci úřední každý rok do 31. října rozhodnutí o vyplacení prostředků na financování podle § 153 odst. 1 písm. a) na následující kalendářní rok.“. Souhlas s vypořádáním dne 13. 11. 2023.
2 MF § 151 Z V § 151 odst. 1 požadujeme za slovo "kraje" doplnit slova "podřízený státní pokladně a vedený v České národní bance". Územní samosprávně celky přijímají peníze poskytnuté ze státního rozpočtu na účty podřízené státní pokladně a tedy vedené v ČNB, a to v souladu s § 3 písm. h) bod 11 zákona č. 218/2000 Sb. Vysvětleno Pojem "účet kraje" je v § 109 odst. 1 větě první zaveden jako legislativní zkratka pro "účet kraje vedený u České národní banky, který je podřízen státní pokladně podle rozpočtových pravidel". Obsah této legislativní zkratky je zopakován v odůvodnění § 153 odst. 1 ve zvláštní části důvodové zprávy. Souhlas s vypořádáním dne 13. 11. 2023.
3 SMOČR Účinnost Z V zaslaném upraveném návrhu posouvají účinnost v neprospěch obcí. Trváme na původní účinnosti nejdříve od 1.7. 2025 a nikoliv od 1.1. 2025, což navrhují nově. Musí být dostatečná legisvakanční lhůta, aby se úřady na to mohly připravit, zajistit zaměstnance, prostora apod. Nemohou to činit, pokud zákon nebude schválen. Mezi schválením a účinností musí být prostor pro zajištění potřebného. Akceptováno Základní doba nabytí účinnosti zákona o podpoře v bydlení ponechána na 1. července 2025, od 1. ledna 2025 budou účinná pouze ustanovení nezbytná pro vyplacení prostředků na financování příspěvků (transfer od MMR a MPSV směrem ke KÚ). Nabytí účinnosti doprovodného změnového zákona nastaveno na 1. července 2025. Souhlas s vypořádáním dne 8. 11. 2023.
4 SMOČR Evidenční systém Z Informační systém – viz přechodné výjimky z využití evidence před závěrečnými ustanoveními. V důvodové zprávě se uvádí: Vzhledem k omezenému množství peněžních prostředků vyčleněných k vybudování evidence se navrhuje stanovit přechodné období, v němž nebudou v evidenci zprovozněny veškeré funkcionality stanovené návrhem zákona. K odst. 1 Přechodné období se navrhuje stanovit jako období od počátku účinnosti ustanovení, která jsou ve vztahu k evidenci relevantní, tedy od 1. ledna 2026, do posledního dne roku 2029, tedy do 31. prosince 2029. Předpokládá se, že se do té doby podaří zprovoznit veškeré funkcionality evidence.
Máme obavy o to, zda bude ke dni nabytí účinností evidenční systém funkční natolik, aby bylo možné implementovat ustanovení zákona. Bez funkčního evidenčního systému nelze řádně realizovat většinu činnosti, které zákon předpokládá. Varováním je pro nás digitalizace stavebního řízení, kde je ohroženo spuštění portálu stavebníka i dalších komponent. Pokud předkladatel uvádí, že nebudu zprovozněny všechny funkcionalit systému po „přechodnou dobu“ z důvodu omezeného množství peněžních prostředků, evokuje to nejistotu ohledně funkčnosti evidenčního systému jako takového. Bez řádně fungujícího evidenčního systému není možné zabezpečit řádné plněné povinnosti, které zákon ukládá KMB. Současně to zvyšuje naši obavu, že nebudou zajištěny dostatečné finanční prostředky pro výkon přenesené působnosti ORP a Krajů a pro podpůrná opatření. Od samého počátku upozorňujeme, že nezbytným předpokladem funkčního nastavení podpory v bydlení je dostatečné zajištění finančních prostředků pro všechna systémová opatření ze strany státu. Vysvětleno Evidenční systém bude k účinnosti zákona zprovozněn v podobě, která bude zcela vyhovující pro implementaci ustanovení zákona. Přechodná ustanovení upravují funkcionality evidenčního systému, které lze chápat jako nadstavbové, primárně se jedná o funkcionality, které evidenční systém více automatizují a učiní jej uživatelsky přívětivější. I bez těchto funkcionalit však bude evidenční systém plnit svou roli v systému zákona zcela. Finanční prostředky na pořízení evidenčního systému byly zahrnuty do Národního plánu obnovy, jehož příprava však časově předcházela tvorbě zadání pro evidenční systém. Z toho důvodu byl tento rozpočet mírně poddimenzovaný, neboť tím jak se zákon samotný v průběhu přípravy stával komplexnější, zvyšovaly se i nároky na evidenční systém. K účinnosti zákona bude evidenční systém spuštěn v jeho základní podobě, přičemž v následujících letech bude dále vyvíjen i s ohledem na uživatelské zkušenosti práce se systémem. Tento následný vývoj již bude hrazen z rozpočtu předkladatele, který počítá s nutností každoročního zahrnutí této položky do plánu rozpočtu. Souhlas s vypořádáním dne 8. 11. 2023.
5 SMOČR Evidenční systém obecná Z 1. Návrh předpokládá vytvoření provizorního systému bez širších funkcionalit a bez komunikačních vazeb na jiné systémy. To odporuje některým principům Informačních koncepce ČR:
a. Princip P8 - Jeden stát (Whole-of-Government)
Všechny iniciativy a veřejné služby mají být postaveny na společném přístupu ministerstev a dalších OVM k vytvoření a poskytování služeb veřejné správy a postupném odbourávání nežádoucího resortismu a tvorby duplicit. Zásadou je sdílení služeb, nezbytné infrastruktury a standardů pro realizaci jednotlivých služeb na všech úrovních veřejné správy i mezi nimi. Přestože je zodpovědnost za jednotlivé služby rozdělená, výsledek musí být z pohledu klienta jednotný.
Realizace provizorního řešení bez vazby na jiné informační systémy je typickým příkladem resortismu, kdy si svou potřebu vyřeší MPSV a ostatní orgány veřejné moci, které jsou v dané službě angažovány, jsou zatíženy duplicitou vkládání dat.
b. Princip P12 - Vnitřně pouze digitální (Inside only digital)
Veškerá komunikace uvnitř úřadů i mezi úřady navzájem musí být pouze digitální. Od přijetí podání až do vypravení a doručení rozhodnutí nebo jiného výstupu, musí být všechny interní provozní procesy veřejné správy plně elektronické, bezpapírové – pokud není jejich zavedení v této podobě nehospodárné (3E).
Chybějící vazba na informačními systémy obcí bude znamenat, že k zajištění digitální komunikace dle tohoto principu bude nutné zadávat data do informačního systému obce i do informačního systému MPSV zvlášť a manuálně. Tím dojde ke zvýšení pracovní zátěže úředníků a neefektivnímu využití jejich pracovního času.
c. Princip P16 - Konsolidace a propojování (IT Consolidation)
Je nutno budovat ISVS efektivně a snažit se využívat v maximální míře již vytvořené a sdílené procesně a funkčně ucelené komponenty pro řešení obdobných požadavků napříč agendami a úřady. Stejně nezbytné je zajistit propojování ISVS a jejich údajů v případech, pokud jsou potřebné pro výkon agend.
Provizorní řešení sice „slibuje“ budoucí možnost vazeb na jiné informační systémy, informační koncepce však předpokládá, že tento princip bude „by default“, nikoliv „až někdy“.
2. Ačkoliv předkládací zpráva hovoří o možném budoucím propojování s informačními systémy obcí, není tento výsledek zaručený. Ze zkušeností vývoje informačních systémů na centrální úrovni víme, že provizorní řešení se na dlouho nebo zcela stávají konečnými. Obcím, které vykovávají v dané agendě významnou část procesů, tím hrozí zafixování nežádoucího stavu, kdy budou nuceny pracovat duplicitně v různých informačních systémech. Odstrašujícím příkladem budiž Nový věstník veřejných veřejných zakázek (v gesci MMR), který nepřevzal funkční vazby na profily zadavatelů. Zadavatelům, kteří tyto vazby hojně využívali, tak zcela nepochopitelně a ze dne na den vzroste podíl manuální práce při vyplňování formulářů (přitom se bude jednat o doslova „otrocké“ opisování údajů z jednoho informačního systému do věstníku). Přitom MMR bylo obcemi na tento problém předem upozorněno v rámci připomínkového řízení k předmětné legislativě.
3. Z předkládací zprávy není ani zřejmé, že nový systém bude využívat služeb JIP/KAAS pro řízení přístupu. Máme důvodnou obavu, že nový systém bude disponovat vlastním identitním prostorem (obdobně jako Nový VVZ), což znemožní efektivní řízení identit, rolí a uživatelských oprávnění dalšími orgány veřejné správy, kteří jsou uživateli systému. Mnohé obce investovaly v rámci svých projektů nemalé finanční prostředky do implementace systémů správy identit (IDM) a zpravidla mají funkční vazbu na JIP/KAAS. Všechny centrální systémy by proto měly bez výjimky využívat identitní prostor JIP a autentizační a autorizační služba KAAS, neboť jen tak může být vykonávána efektivní správa identity úředníka.
4. Zásadně nesouhlasíme s realizací provizorního řešení Evidenčního systému o podpoře bydlení a z výše uvedených důvodů žádáme, aby systém od svého prvotního spuštění disponoval vazbami na agendové systémy obcí a správou identit v JIP/KAAS. Jakékoliv jiné řešení odporuje principům Informační koncepce ČR a nemělo by být schváleno.
Vysvětleno 1. Navrhovaný evidenční systém není provizorní, v době začátku účinnosti zákona se bude jednat o tzv. MVP variantu (MVP = minimum viable product = minimální životaschopný produkt), která je zcela funkční a poskytne plnou oporu systému podpory bydlení, tak jak ho navrhuje zákon. Komunikační vazby na základní registry a JIS PSV budou zajištěny již v MVP variantě. Ostatní funkcionality, které jsou uvedeny v přechodných ustanoveních, jsou již nadstavby MVP varianty vedoucí ke zvýšení uživatelské přívětivosti, jejich existence není pro funkčnost systému nezbytná, byť se s nimi v návrhu zákona počítá.
Evidenční systém bude samozřejmě vytvářen ve spolupráci s OHA, který dohlíží na dodržení mj. i principů Informační koncepce ČR.
2. Předkládací zpráva hovoří o propojení s ostatními agendovými systémy veřejné správy, konkrétně se jedná o základní registry a JIS PSV. Kontaktní místa pro bydlení, která budou s evidenčním systémem pracovat primárně, budou do evidenčního systému zanášet data o osobách a podpůrných opatřeních, bytech a poskytovatelích podpůrných opatření. Pokud budou potřebná data zanesena již v základních registrech či JIS PSV, propíšou se do evidenčního systému. Evidenční systém podle návrhu zákona o podpoře v bydlení slouží pro agendu zákona, není duplicitní s jinou agendou obce.
3. Evidenční systém podle návrhu zákona o podpoře v bydlení bude vystavěn na existujících modulech MPSV (zejména na evidenci ubytovacích kapacit v souvislosti s Lex Ukrajina), svou architekturou tak bude bližší informačním systémům ve správě MPSV. Jak již bylo zmíněno, každý nový informační systém musí splňovat podmínky stanovené DIA, stejně tak to bude i v případě tohoto evidenčního systému. Předkladatel si nicméně váží nosných podnětů SMO ČR a bude velmi rád, pokud by byl SMO ČR ochoten se připojit do procesu tvorby evidenčního systému tak, aby mohly být v časné fázi zohledněny všechny relevantní podněty z praxe. ROZPOR
Nesouhlas s vypořádáním 15. 11. 2023.
6 MPSV DZ Z Požadujeme upravit část důvodové zprávy, „7. Předpokládaný hospodářský dopad…“, odst. 4, str. 86 následujícím způsobem:
„Při zohlednění přímých nákladů regulace lze finanční dopad do rozpočtu kapitoly 313 – MPSV vyčíslit jako náklady spojené s realizací asistence (cca 305 mil. Kč) k a cca polovinu nákladů na pracovníky na ministerstvech (MMR cca… Kč a MPSV cca… Kč).“
Odůvodnění: Do rozpočtu kapitoly 313 – MPSV potřebujeme alespoň cca vyčíslit zvlášť náklady MPSV, tedy oddělit je od položky „Krajské úřady a resorty“ uvedené v Tab. 2 (str. 86 důvodové zprávy).
Co se tyče pojmu „resort“ vycházíme v našem návrhu z toho, že se jedná pouze o MPSV a MMR, je-li tomu jinak, prosíme o úpravu textu (vyčíslení nákladů) ve smyslu námi navrženého. Akceptováno Doplněno bodu 7 obecné části důvodové zprávy. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky na str. 17: "Při zohlednění přímých nákladů regulace lze finanční dopad do rozpočtu kapitoly 313 – MPSV vyčíslit jako náklady spojené s realizací asistence a podíl nákladů na pracovníky na ministerstvech (MMR cca 8,3 mil. Kč a MPSV cca 5,2 mil. Kč)." Souhlas s vypořádáním.
7 Národní rada osob se zdravotním postižením Příloha č. 2 D Podrobné připomínky a doplnění textu zde:
https://mmrcz.sharepoint.com/:f:/s/Nicnezkon/Egm4MPn3eMpIlTQQ7iXuKDgB6AZqTsNuR0yjSyhdR37SYQ?e=5heWU2 Akceptováno částečně Úmyslem předkladatele bylo vymezit specifické potřeby takovým způsobem, aby mohly být naplněny i v jiných bytech než pouze v bytech odpovídajícím příslušným standardům (univerzální, bezbariérový, specifický, pro osoby se zrakovým postižením). Není totiž například nezbytné, aby potřebný, který má specifickou potřebu podle bodu 1 přílohy č. 2, musel být zabydlen do bytu univerzálního standardu, i když mu stačí jiný byt, který sice definici univerzálního standardu nenaplňuje, ale stále je pro uspokojení specifické potřeby osoby dostačující.
Předkladatel chce tedy předejít situacím, kdy potřebný nebude moci být do určitého bytu zabydlen jenom proto, že tento byt nesplňuje formální požadavky, přestože fakticky by specifické potřeby potřebného uspokojil. Přespříliš přísné požadavky na příslušné byty by v důsledku mohly znamenat menší využití systému podpory v bydlení. Zároveň se chce předkladatel vyhnout situaci, kdy by aktuální požadavky na výstavbu měly být aplikovány i na starší zástavbu a v důsledku toho by byly opět vyloučeny byty, které by specifickým potřebám vyhovovat mohly. Proto setrváváme na současném znění.
K tomu dodáváme, že pracovníci KMB budou vedeni metodikou MMR, ve které budou stanoveny podrobnosti posuzování, zda určitý byt vyhovuje konkrétním specifickým potřebám. Pracovníci KMB tedy budou mít dostatečné odborné znalosti na posouzení vhodnosti bytu z pohledu specifických potřeb. Při přípravě metodiky bude předkladatel s NRZP rád spolupracovat.
Dojde nicméně k úpravě důvodové zprávy v tom smyslu, že dojde k rozlišení menšího a většího vozíku podle příslušných tříd.
8 Kancelář veřejného ochránce práv (KVOP) § 27 odst. 3 D K § 27 odst. 3 (evidence údajů o příslušnosti ke skupině nebo podskupině zvlášť potřebných osob)
Upozorňujeme, že předložený návrh zákona předpokládá evidenci údajů o zvláštní potřebnosti pouze u žadatele o podpůrné opatření. U ostatních členů domácnosti se mají evidovat jen údaje o jejich specifických potřebách (viz § 27 odst. 3). Situace, kdy do skupiny zvláště potřebných osob bude spadat někdo z žadatelovy domácnosti, a nikoli sám žadatel, však může být velmi častá (například v rodině budou ohrožené děti nebo poživatel příspěvku na péči).
Navrhujeme proto doplnit do návrhu zákona, že se budou evidovat údaje o příslušnosti ke skupině zvláště potřebných osob také u členů žadatelovy domácnosti, a zohlednit tuto skutečnost v dalších ustanoveních zákona (zejména u příspěvků na podpůrná opatření a bonifikace). Akceptováno Návrh zákona byl upraven do souladu s připomínkou. Do evidence budou zapisovány údaje o příslušnosti člena domácnosti potřebného ke skupině nebo podskupině zvláště potřebných osob a o bytové nouzi ohrožující život nebo zdraví člena domácnosti potřebného. Tyto údaje pak budou zohledněny nejen při prioritizaci (§ 104 a § 174), ale také při bonifikaci (§ 99, 170, 176 a 179).