Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNCSAGX2IT najdete zde
rozdilova tabulka
ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU
Návrh zákona o poskytování některých opatření v podpoře bydlení (zákon o podpoře bydlení) - ID 11412
Odpovídající předpis EU
Ustanovení
Obsah
CELEX č.
Ustanovení
Obsah
§ 8 odst. 2
§ 8
Žádost
(1) Údaj o potřebě podpůrného opatření se do evidence zapisuje pro správní obvod obce s rozšířenou působností nebo pro území hlavního města Prahy na žádost osoby, které
a) bylo podle záznamu v evidenci v posledním roce před podáním žádosti poskytnuto základní poradenství nebo
b) se poskytuje podpůrné opatření, na jehož poskytování byl přiznán příspěvek.
(2) Údaj o potřebě podpůrného opatření se do evidence zapisuje na žádost osoby, která není státním občanem České republiky, pokud je
a) osobou, které vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie,1)
b) zaměstnancem, osobou samostatně výdělečně činnou, osobou ponechávající si takové postavení nebo jejich rodinným příslušníkem majícím právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie,2) nebo
c) osobou, která má bydliště na území České republiky a je
1. osobou, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana,
2. občanem členského státu Evropské unie, pokud je hlášena na území České republiky k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) po dobu delší než 3 měsíce,
3. rodinným příslušníkem občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášena na území České republiky k pobytu podle zákona o pobytu cizinců po dobu delší než 3 měsíce,
4. cizincem, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropské unie na území jiného členského státu Evropské unie, pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců, nebo
5. jinou osobou, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt podle zákona o pobytu cizinců.
(3) Osoba má bydliště na území České republiky, má-li na území České republiky bydliště podle zákona o pomoci v hmotné nouzi.
1) Čl. 7 odst. 2 a čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, v platném znění.
2) Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
32003L0109
Článek 11
odst. 1 písmeno d)
Článek 11
odst. 2
Článek 21
odst. 1
Článek 11
Rovné zacházení
1. Dlouhodobě pobývajícím rezidentům je přiznáno rovné zacházení jako státním příslušníkům členského státu v těchto oblastech:
a) přístup k zaměstnání a k samostatné výdělečné činnosti za předpokladu, že uvedené činnosti nejsou, byť příležitostně, spojeny s výkonem veřejné moci, podmínky zaměstnávání a pracovní podmínky, včetně podmínek propouštění a odměňování;
d) sociální zabezpečení, sociální podpora a sociální ochrana podle vnitrostátních právních předpisů;
f) přístup ke zboží a službám a k nabídce výrobků a služeb určených pro veřejnost a k možnostem získání bydlení;
2. Pokud jde o odst. 1 písm. b), d), e), f) a g), může dotyčný členský stát omezit rovné zacházení na případy, kdy se bydliště nebo obvyklé místo pobytu dlouhodobě pobývajícího rezidenta nebo rodinných příslušníků, pro které uplatňuje nárok na dávky, nachází na území dotyčného členského státu.
3. Členské státy jsou oprávněny omezit rovné zacházení v těchto případech:
a) členské státy si mohou ponechat omezení přístupu k zaměstnání nebo k samostatné výdělečné činnosti, pokud jsou v souladu se stávajícími vnitrostátními právními předpisy nebo s právními předpisy Společenství uvedené činnosti vyhrazeny pro státní příslušníky uvedených členských států, pro občany Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru;
4. Členské státy mohou omezit rovné zacházení v oblasti sociální podpory a sociální ochrany na základní dávky.
5. Členské státy mohou rozhodnout o poskytnutí přístupu k doplňkovým dávkám v oblastech uvedených v odstavci 1.
Členské státy mohou také rozhodnout o přiznání rovného zacházení v oblastech, které nejsou v odstavci 1 uvedeny.
Článek 21
Zacházení poskytované v druhém členském státě
1. Jakmile dlouhodobě pobývající rezidenti obdrží povolení k pobytu v druhém členském státě podle článku 19, je jim zajištěno v tomto státě rovné zacházení v oblastech a za podmínek uvedených v článku 11.
§ 8 odst. 2
§ 8
Žádost
(1) Údaj o potřebě podpůrného opatření se do evidence zapisuje pro správní obvod obce s rozšířenou působností nebo pro území hlavního města Prahy na žádost osoby, které
a) bylo podle záznamu v evidenci v posledním roce před podáním žádosti poskytnuto základní poradenství nebo
b) se poskytuje podpůrné opatření, na jehož poskytování byl přiznán příspěvek.
(2) Údaj o potřebě podpůrného opatření se do evidence zapisuje na žádost osoby, která není státním občanem České republiky, pokud je
a) osobou, které vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie,1)
b) zaměstnancem, osobou samostatně výdělečně činnou, osobou ponechávající si takové postavení nebo jejich rodinným příslušníkem majícím právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie,2) nebo
c) osobou, která má bydliště na území České republiky a je
1. osobou, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana,
2. občanem členského státu Evropské unie, pokud je hlášena na území České republiky k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) po dobu delší než 3 měsíce,
3. rodinným příslušníkem občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášena na území České republiky k pobytu podle zákona o pobytu cizinců po dobu delší než 3 měsíce,
4. cizincem, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropské unie na území jiného členského státu Evropské unie, pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona o pobytu cizinců, nebo
5. jinou osobou, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt podle zákona o pobytu cizinců.
(3) Osoba má bydliště na území České republiky, má-li na území České republiky bydliště podle zákona o pomoci v hmotné nouzi.
1) Čl. 7 odst. 2 a čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, v platném znění.
2) Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
32011L0095
Článek 29
odst. 1
Článek 29
Odst. 2
Článek 29
Sociální péče
1. Členské státy zajistí, aby byla osobám požívajícím mezinárodní ochrany v členském státě, který tuto ochranu přiznal, poskytována stejná nezbytná sociální péče, jaká je poskytována státním příslušníkům tohoto členského státu.
2. Odchylně od obecného pravidla uvedeného v odstavci 1 mohou členské státy omezit sociální péči poskytovanou osobám, kterým byl přiznán status doplňkové ochrany, na základní dávky, které jsou pak poskytovány ve stejném rozsahu a za stejných podmínek způsobilosti, jaké platí pro jejich státní příslušníky.
§ 8 odst. 2 písm. a)
§ 8
Žádost
(2) Údaj o potřebě podpůrného opatření se do evidence zapisuje na žádost osoby, která není státním občanem České republiky, pokud je
a) osobou, které vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie,1)
) Čl. 7 odst. 2 a čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, v platném znění.
32011R0492
Článek 7 odst. 2
Článek 7
1. S pracovníkem, který je státním příslušníkem členského státu, nesmí být na území jiného členského státu zacházeno z důvodu jeho státní příslušnosti jinak než s tuzemskými pracovníky, jde-li o podmínky zaměstnávání a pracovní podmínky, zejména z oblasti odměňování, skončení pracovního poměru a návratu k povolání nebo opětného zaměstnání, pokud se stal nezaměstnaným.
2. Požívá stejné sociální a daňové výhody jako tuzemští pracovníci.
3. Využívá rovněž na stejném základě a za stejných podmínek jako tuzemští pracovníci vzdělávání na odborných školách a ve střediscích pro rekvalifikaci.
4. Jakékoli ustanovení v kolektivní nebo individuální smlouvě nebo v jiném kolektivním ujednání týkající se přístupu k zaměstnání, odměňování a jiných pracovních podmínek nebo podmínek skončení pracovního poměru je od počátku neplatné, pokud stanoví nebo povoluje diskriminační podmínky vůči pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky jiných členských států.
§ 8 odst. 2 písm. a)
§ 8
Žádost
(2) Údaj o potřebě podpůrného opatření se do evidence zapisuje na žádost osoby, která není státním občanem České republiky, pokud je
a) osobou, které vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie,1)
) Čl. 7 odst. 2 a čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, v platném znění.
32011R0492
Článek 9
Článek 9
1. Pracovník, který je státním příslušníkem jednoho členského státu a je zaměstnán na území jiného členského státu, požívá všech práv a výhod udělovaných tuzemským pracovníkům v oblasti bydlení, včetně vlastnictví bydlení, které potřebuje.
2. Pracovník uvedený v odstavci 1 se může na základě stejného práva jako tuzemský pracovník zapsat v regionu, ve kterém je zaměstnán, na seznam žadatelů o bydlení v místě, kde jsou seznamy vedeny, a požívá z toho plynoucí výhody a přednosti.
Na jeho rodinu, která zůstala v zemi posledního pobytu pracovníka, se pro tento účel hledí, jako kdyby bydlela ve zmíněném regionu, pokud stejná domněnka platí pro tuzemské pracovníky.
§ 8 odst. 2 písm. b)
§ 8
Žádost
(2) Údaj o potřebě podpůrného opatření se do evidence zapisuje na žádost osoby, která není státním občanem České republiky, pokud je
b) zaměstnancem, osobou samostatně výdělečně činnou, osobou ponechávající si takové postavení nebo jejich rodinným příslušníkem majícím právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie,2)
2) Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
32004L0038
Článek 7 odst. 3
Článek 7
Právo pobytu po dobu delší než tři měsíce
3. Pro účely odst. 1 písm. a) si občan Unie, který již není zaměstnanou osobou ani samostatně výdělečně činnou osobou, ponechává postavení zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečně činné v těchto případech:
a) není dočasně schopen pracovat v důsledku nemoci nebo úrazu;
b) je řádně zapsán jako nedobrovolný nezaměstnaný poté, co byl zaměstnán více než jeden rok a je řádně zaregistrován u příslušného úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání;
c) je řádně zapsán jako nedobrovolný nezaměstnaný po skončení pracovní smlouvy na dobu určitou kratší jednoho roku nebo poté, co se během prvních dvanácti měsíců stal nedobrovolně nezaměstnaným, a zaregistrován u příslušného úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. V tom případě si postavení pracovníka ponechává na dobu alespoň šesti měsíců;
d) zahájí odbornou přípravu. Pokud není nedobrovolně nezaměstnaný, může si postavení pracovníka ponechat, pouze vztahuje-li se odborná příprava k jeho předchozímu zaměstnání.
§ 8 odst. 2 písm. b)
§ 8
Žádost
(2) Údaj o potřebě podpůrného opatření se do evidence zapisuje na žádost osoby, která není státním občanem České republiky, pokud je
b) zaměstnancem, osobou samostatně výdělečně činnou, osobou ponechávající si takové postavení nebo jejich rodinným příslušníkem majícím právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie,2)
2) Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
32004L0038
Článek 24
Článek 24
Rovné zacházení
1. S výhradou zvláštních ustanovení výslovně uvedených ve Smlouvě a v sekundárních právních předpisech požívají všichni občané Unie, kteří pobývají na základě této směrnice na území hostitelského členského státu, v oblasti působnosti Smlouvy stejného zacházení jako státní příslušníci tohoto členského státu. Právo na rovné zacházení se vztahuje i na rodinné příslušníky, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu a mají právo pobytu nebo trvalého pobytu.
2. Odchylně od odstavce 1 není hostitelský členský stát povinen přiznat nárok na sociální pomoc v prvních třech měsících pobytu nebo případně během delšího období stanoveného v čl. 14 odst. 4 písm. b), ani není povinen přiznat před nabytím práva trvalého pobytu vyživovací podporu při studiu, včetně odborné přípravy, jíž se rozumí stipendia nebo půjčky na studium osobám jiným než zaměstnaným osobám, osobám samostatně výdělečně činným, osobám ponechávajícím si takové postavení a jejich rodinným příslušníkům.
§ 13 odst. 1
§ 13
Zohlednění neodůvodnitelné zátěže
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis údaje o potřebě podpůrného opatření neprovede, pokud žadatel, který je občanem členského státu Evropské unie hlášeným na území České republiky k pobytu podle zákona o pobytu cizinců po dobu delší než 3 měsíce, nebo rodinným příslušníkem občana členského státu Evropské unie hlášeným na území České republiky k pobytu podle téhož zákona po dobu delší než 3 měsíce, představuje neodůvodnitelnou zátěž systému podpory bydlení podle tohoto zákona; to neplatí, má-li žadatel na území České republiky povolen trvalý pobyt podle zákona o pobytu cizinců nebo je-li žadatel osobou podle § 8 odst. 2 písm. a) nebo b). Otázku neodůvodnitelné zátěže zkoumá obecní úřad obce s rozšířenou působností přednostně.
32011R0492
32011R0492
32004L0038
32004L0038
32011L0095
32003L0109
Článek 7 odst. 2
Článek 9
Článek 7 odst. 3
Článek 24
Článek 29
odst 1.
Článek 11
odst 1.
písmeno d)
Článek 7
1. S pracovníkem, který je státním příslušníkem členského státu, nesmí být na území jiného členského státu zacházeno z důvodu jeho státní příslušnosti jinak než s tuzemskými pracovníky, jde-li o podmínky zaměstnávání a pracovní podmínky, zejména z oblasti odměňování, skončení pracovního poměru a návratu k povolání nebo opětného zaměstnání, pokud se stal nezaměstnaným.
2. Požívá stejné sociální a daňové výhody jako tuzemští pracovníci.
3. Využívá rovněž na stejném základě a za stejných podmínek jako tuzemští pracovníci vzdělávání na odborných školách a ve střediscích pro rekvalifikaci.
4. Jakékoli ustanovení v kolektivní nebo individuální smlouvě nebo v jiném kolektivním ujednání týkající se přístupu k zaměstnání, odměňování a jiných pracovních podmínek nebo podmínek skončení pracovního poměru je od počátku neplatné, pokud stanoví nebo povoluje diskriminační podmínky vůči pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky jiných členských států.
Článek 9
1. Pracovník, který je státním příslušníkem jednoho členského státu a je zaměstnán na území jiného členského státu, požívá všech práv a výhod udělovaných tuzemským pracovníkům v oblasti bydlení, včetně vlastnictví bydlení, které potřebuje.
2. Pracovník uvedený v odstavci 1 se může na základě stejného práva jako tuzemský pracovník zapsat v regionu, ve kterém je zaměstnán, na seznam žadatelů o bydlení v místě, kde jsou seznamy vedeny, a požívá z toho plynoucí výhody a přednosti.
Na jeho rodinu, která zůstala v zemi posledního pobytu pracovníka, se pro tento účel hledí, jako kdyby bydlela ve zmíněném regionu, pokud stejná domněnka platí pro tuzemské pracovníky.
Článek 7
Právo pobytu po dobu delší než tři měsíce
3. Pro účely odst. 1 písm. a) si občan Unie, který již není zaměstnanou osobou ani samostatně výdělečně činnou osobou, ponechává postavení zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečně činné v těchto případech:
a) není dočasně schopen pracovat v důsledku nemoci nebo úrazu;
b) je řádně zapsán jako nedobrovolný nezaměstnaný poté, co byl zaměstnán více než jeden rok a je řádně zaregistrován u příslušného úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání;
c) je řádně zapsán jako nedobrovolný nezaměstnaný po skončení pracovní smlouvy na dobu určitou kratší jednoho roku nebo poté, co se během prvních dvanácti měsíců stal nedobrovolně nezaměstnaným, a zaregistrován u příslušného úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. V tom případě si postavení pracovníka ponechává na dobu alespoň šesti měsíců;
d) zahájí odbornou přípravu. Pokud není nedobrovolně nezaměstnaný, může si postavení pracovníka ponechat, pouze vztahuje-li se odborná příprava k jeho předchozímu zaměstnání.
Článek 24
Rovné zacházení
1. S výhradou zvláštních ustanovení výslovně uvedených ve Smlouvě a v sekundárních právních předpisech požívají všichni občané Unie, kteří pobývají na základě této směrnice na území hostitelského členského státu, v oblasti působnosti Smlouvy stejného zacházení jako státní příslušníci tohoto členského státu. Právo na rovné zacházení se vztahuje i na rodinné příslušníky, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu a mají právo pobytu nebo trvalého pobytu.
2. Odchylně od odstavce 1 není hostitelský členský stát povinen přiznat nárok na sociální pomoc v prvních třech měsících pobytu nebo případně během delšího období stanoveného v čl. 14 odst. 4 písm. b), ani není povinen přiznat před nabytím práva trvalého pobytu vyživovací podporu při studiu, včetně odborné přípravy, jíž se rozumí stipendia nebo půjčky na studium osobám jiným než zaměstnaným osobám, osobám samostatně výdělečně činným, osobám ponechávajícím si takové postavení a jejich rodinným příslušníkům.
Článek 29
Sociální péče
1. Členské státy zajistí, aby byla osobám požívajícím mezinárodní ochrany v členském státě, který tuto ochranu přiznal, poskytována stejná nezbytná sociální péče, jaká je poskytována státním příslušníkům tohoto členského státu.
Článek 11
Rovné zacházení
1. Dlouhodobě pobývajícím rezidentům je přiznáno rovné zacházení jako státním příslušníkům členského státu v těchto oblastech:
d) sociální zabezpečení, sociální podpora a sociální ochrana podle vnitrostátních právních předpisů;
§ 13 odst. 2
§ 13
Zohlednění neodůvodnitelné zátěže
(2) Pro posouzení neodůvodnitelné zátěže pro systém podpory bydlení podle tohoto zákona se obdobně použijí ustanovení o posouzení neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi. Rozhodnutí, že žadatel nepředstavuje neodůvodnitelnou zátěž pro systém podpory bydlení podle tohoto zákona, se písemně nevyhotovuje. Představuje-li žadatel neodůvodnitelnou zátěž pro systém podpory bydlení podle tohoto zákona, rozhodne tak obecní úřad obce s rozšířenou působností samostatným rozhodnutím.
32011L0095
32003L0109
Článek 29
odst. 2
Článek 11 odst. 1 písmeno d)
Článek 11 odst. 4
Článek 29
odst. 2
Sociální péče
2. Odchylně od obecného pravidla uvedeného v odstavci 1 mohou členské státy omezit sociální péči poskytovanou osobám, kterým byl přiznán status doplňkové ochrany, na základní dávky, které jsou pak poskytovány ve stejném rozsahu a za stejných podmínek způsobilosti, jaké platí pro jejich státní příslušníky.
Článek 11
Rovné zacházení
1. Dlouhodobě pobývajícím rezidentům je přiznáno rovné zacházení jako státním příslušníkům členského státu v těchto oblastech:
d) sociální zabezpečení, sociální podpora a sociální ochrana podle vnitrostátních právních předpisů;
4. Členské státy mohou omezit rovné zacházení v oblasti sociální podpory a sociální ochrany na základní dávky.
§ 100
§ 100
Územní rozsah pověření a příslušnost k jeho udělení
(1) Pověření se uděluje na žádost, a to pro území jednotlivých krajů.
32012D0021
Článek 4
Článek 4
Pověření
Poskytováním služby obecného hospodářského zájmu je dotčený podnik pověřen jedním nebo několika akty, jejichž formu si mohou upravit jednotlivé členské státy. V tomto aktu nebo aktech musí být uvedeny zejména tyto údaje:
náplň a trvání závazků veřejné služby;
o který podnik, případně o které území, se jedná;
povaha jakýchkoli výhradních nebo zvláštních práv udělených podniku orgánem poskytujícím podporu;
popis kompenzačního mechanismu a parametrů pro výpočet, kontrolu a přezkoumání vyrovnávací platby;
opatření k zamezení a vrácení jakékoli nadměrné vyrovnávací platby a odkaz na toto rozhodnutí.
§ 100
§ 100
Územní rozsah pověření a příslušnost k jeho udělení
(1) Pověření se uděluje na žádost, a to pro území jednotlivých krajů.
32012D0021
Článek 4
Článek 4
Pověření
Poskytováním služby obecného hospodářského zájmu je dotčený podnik pověřen jedním nebo několika akty, jejichž formu si mohou upravit jednotlivé členské státy. V tomto aktu nebo aktech musí být uvedeny zejména tyto údaje:
náplň a trvání závazků veřejné služby;
o který podnik, případně o které území, se jedná;
povaha jakýchkoli výhradních nebo zvláštních práv udělených podniku orgánem poskytujícím podporu;
popis kompenzačního mechanismu a parametrů pro výpočet, kontrolu a přezkoumání vyrovnávací platby;
opatření k zamezení a vrácení jakékoli nadměrné vyrovnávací platby a odkaz na toto rozhodnutí.
§ 101
§ 101
Bezúhonnost
(1) Za bezúhonného se nepovažuje žadatel, který byl odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s vykonáváním činností při
a) poskytování sociálních služeb nebo činností s nimi srovnatelných,
b) správě majetku nebo činností s ní srovnatelných, nebo
c) realitním zprostředkování nebo činností s ním srovnatelných,
pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(2) Bezúhonnost žadatele se dokládá způsobem podle § 79 odst. 3 vět první až třetí zákona o sociálních službách.
(3) Pro posuzování a dokládání bezúhonnosti člena statutárního orgánu žadatele se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.
32012D0021
Článek 4
Článek 4
Pověření
Poskytováním služby obecného hospodářského zájmu je dotčený podnik pověřen jedním nebo několika akty, jejichž formu si mohou upravit jednotlivé členské státy. V tomto aktu nebo aktech musí být uvedeny zejména tyto údaje:
náplň a trvání závazků veřejné služby;
o který podnik, případně o které území, se jedná;
povaha jakýchkoli výhradních nebo zvláštních práv udělených podniku orgánem poskytujícím podporu;
popis kompenzačního mechanismu a parametrů pro výpočet, kontrolu a přezkoumání vyrovnávací platby;
opatření k zamezení a vrácení jakékoli nadměrné vyrovnávací platby a odkaz na toto rozhodnutí.
§ 102
§ 102
Rozhodnutí
(1) Správní orgán udělí základní pověření k poskytování bydlení s ručením a podnájemního bydlení, pokud
a) je žadatelem
1. právnická osoba, která má sídlo v České republice, v jiném státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo ve Švýcarské konfederaci, nebo
2. fyzická osoba.
b) je žadatel plně svéprávný a bezúhonný,
c) jsou členové statutárního orgánu žadatele bezúhonní,
d) netrvá doba, po kterou nemůže být žadateli uděleno pověření, podle § 107 odst. 4,
e) žadatel neporušil v posledních 3 letech povinnost zveřejnit ve veřejném rejstříku účetní závěrku nebo výroční zprávu podle jiného právního předpisu a
f) je žadatelem
1. registrovaný poskytovatel sociálních služeb nebo
2. osoba, která je oprávněna k provozování živnosti realitní zprostředkování nebo živnosti nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí po dobu nejméně 3 let; k době přerušení nebo pozastavení živnosti se nepřihlíží.
(2) Správní orgán udělí rozšířené pověření k poskytování bydlení s ručením a podnájemního bydlení, pokud
a) jsou splněny podmínky udělení pověření podle odstavce 1 písm. a) až e),
b) je žadatelem
1. obec, kraj nebo městská část hlavního města Prahy,
2. příspěvková organizace obce, kraje nebo městské části nebo obvodu územně členěného statutárního města nebo hlavního města Prahy,
3. právnická osoba, jejímiž členy jsou výhradně osoby podle bodů 1 nebo 2,
4. fundace nebo ústav, jejichž zakladateli jsou výhradně osoby podle bodů 1 nebo 2, nebo
5. osoba, která má základní pověření k poskytování bydlení s ručením a podnájemního bydlení, přičemž od udělení pověření uplynuly nejméně 2 roky, a která poskytuje v souvislosti s nejméně 8 byty bydlení s ručením nebo podnájemní bydlení po dobu nejméně 6 měsíců bezprostředně předcházejících žádosti,
c) není žadateli podmíněně zrušeno základní pověření k poskytování bydlení s ručením a podnájemního bydlení a
d) se žadatel nedopustil v posledních 2 letech hrubého porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona, je-li žadatelem osoba podle písmena b) bodu 5.
(3) Splnění podmínky podle odstavce 2 písm. d) doloží žadatel potvrzením každého obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu poskytoval bydlení s ručením nebo podnájemní bydlení, na jejichž poskytování byl přiznán příspěvek. Potvrzení nesmí být ke dni podání žádosti starší 2 měsíců.
(4) Správní orgán udělí pověření k poskytování podporovaného obecního bydlení, pokud
a) jsou splněny podmínky udělení pověření podle odstavce 1 písm. a) až e) a
b) je žadatelem osoba podle odstavce 2 písm. b) bodů 1 až 4.
(5) Správní orgán udělí pověření k poskytování asistence, pokud
a) jsou splněny podmínky udělení pověření podle odstavce 1 písm. a) až e),
b) je žadatelem
1. osoba podle odstavce 2 písm. b) bodů 1 až 4,
2. registrovaný poskytovatel sociálních služeb, nebo
3. osoba, která v 5 letech bezprostředně předcházejících podání žádosti poskytovala služby obdobné asistenci v takovém rozsahu, že součin počtu osob, kterým tyto služby poskytovala, a počtu celých měsíců, po kterou je poskytovala, činí nejméně 360; poskytování služeb obdobných asistenci téže osobě po dobu kratší než 3 měsíce se nezapočítává,
c) splňují pracovníci asistence, kteří mají přímo poskytovat asistenci, podmínky podle § 52 odst. 2 a odst. 4 věty první a
d) je žadatel oprávněn užívat prostory provozovny k poskytování asistence.
32012D0021
Článek 4
Článek 4
Pověření
Poskytováním služby obecného hospodářského zájmu je dotčený podnik pověřen jedním nebo několika akty, jejichž formu si mohou upravit jednotlivé členské státy. V tomto aktu nebo aktech musí být uvedeny zejména tyto údaje:
náplň a trvání závazků veřejné služby;
o který podnik, případně o které území, se jedná;
povaha jakýchkoli výhradních nebo zvláštních práv udělených podniku orgánem poskytujícím podporu;
popis kompenzačního mechanismu a parametrů pro výpočet, kontrolu a přezkoumání vyrovnávací platby;
opatření k zamezení a vrácení jakékoli nadměrné vyrovnávací platby a odkaz na toto rozhodnutí.
§ 103
§ 103
Doba platnosti pověření
Pověření se uděluje na dobu 10 let.
32012D0021
Článek 4
Článek 4
Pověření
Poskytováním služby obecného hospodářského zájmu je dotčený podnik pověřen jedním nebo několika akty, jejichž formu si mohou upravit jednotlivé členské státy. V tomto aktu nebo aktech musí být uvedeny zejména tyto údaje:
náplň a trvání závazků veřejné služby;
o který podnik, případně o které území, se jedná;
povaha jakýchkoli výhradních nebo zvláštních práv udělených podniku orgánem poskytujícím podporu;
popis kompenzačního mechanismu a parametrů pro výpočet, kontrolu a přezkoumání vyrovnávací platby;
opatření k zamezení a vrácení jakékoli nadměrné vyrovnávací platby a odkaz na toto rozhodnutí.
§ 104
§ 104
Opětovné udělení pověření
(1) V době od 10 měsíců před uplynutím doby, na kterou bylo pověření uděleno, může poskytovatel požádat o opětovné udělení pověření.
(2) Pověření se opětovně uděluje na dobu 10 let od skončení doby, na kterou bylo pověření dříve uděleno.
(3) Pověření se opětovně uděluje na dobu 10 let od právní moci rozhodnutí, kterým se pověření opětovně uděluje, pokud
a) byla žádost o opětovné udělení pověření podána později než 6 měsíců před uplynutím doby, na kterou bylo pověření dříve uděleno, nebo
b) nabude rozhodnutí, kterým se pověření opětovně uděluje, právní moci až po uplynutí doby, na kterou bylo pověření dříve uděleno.
(4) Byla-li žádost o opětovné udělení pověření podána později než 6 měsíců před uplynutím doby, na kterou bylo pověření dříve uděleno, skončí platnost původního pověření nejpozději opětovným udělením pověření.
32012D0021
Článek 4
Článek 4
Pověření
Poskytováním služby obecného hospodářského zájmu je dotčený podnik pověřen jedním nebo několika akty, jejichž formu si mohou upravit jednotlivé členské státy. V tomto aktu nebo aktech musí být uvedeny zejména tyto údaje:
náplň a trvání závazků veřejné služby;
o který podnik, případně o které území, se jedná;
povaha jakýchkoli výhradních nebo zvláštních práv udělených podniku orgánem poskytujícím podporu;
popis kompenzačního mechanismu a parametrů pro výpočet, kontrolu a přezkoumání vyrovnávací platby;
opatření k zamezení a vrácení jakékoli nadměrné vyrovnávací platby a odkaz na toto rozhodnutí.
§ 118
§ 118
Kontrola nadměrné vyrovnávací platby
Kontrolu nadměrné vyrovnávací platby4) provádí ministerstvo. Ustanovení § 92 se použije obdobně. Není-li nadměrně vyplacená částka vrácena a nelze-li uložit odvod za porušení rozpočtové kázně a penále podle rozpočtových pravidel, rozhodne ministerstvo o povinnosti vrátit nadměrně vyplacenou částku.
4) Čl. 6 rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytování služeb obecného hospodářského zájmu.
32012D0021
Článek 6
Článek 6
Kontrola nadměrného vyrovnání
1. Členské státy zajistí, že vyrovnávací platba udělená za poskytování služby obecného hospodářského zájmu splňuje požadavky tohoto rozhodnutí, zejména to, že podnik neobdrží vyrovnávací platbu, která převyšuje částku stanovenou podle článku 5. Na žádost Komise tuto skutečnost prokáží. Provádí nebo zajistí pravidelné kontroly alespoň každé tři roky během trvání doby pověření a na konci této doby.
2. Jestliže podnik obdržel vyrovnávací platbu, která převyšuje částku stanovenou podle článku 5, členský stát vyžaduje, aby daný podnik nadměrně vyplacenou částku vrátil. Upraví parametry pro výpočet vyrovnávací platby v budoucnu. Pokud nadměrně vyplacená částka nepřesahuje 10 % průměrné roční vyrovnávací platby, lze tuto nadměrnou částku převést do dalšího období a odečíst ji od vyrovnávací platby splatné v daném období.
Číslo předpisu EU (kód CELEX)
Název předpisu EU
32012D0021
2012/21/EU: Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (oznámeno pod číslem K(2011) 9380)
32011R0492
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie
32004L0038
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
32003L0109
Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty
32011L0095
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (přepracované znění)
1