Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNCSSBM930 najdete zde


                IV.

Odůvodnění

Název:
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb., nařízení vlády č. 93/2012 Sb., nařízení vlády č. 9/2013 Sb., nařízení vlády č. 32/2016 Sb., nařízení vlády č. 246/2018 Sb., nařízení vlády č. 41/2020 Sb., nařízení vlády č. 467/2020 Sb., nařízení vlády č. 195/2021 Sb. a nařízení vlády č. 303/2022 Sb. 

A. Obecná část

1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů

Hlavním důvodem již v pořadí deváté novely nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, je povinnost členských států harmonizovat český právní předpis s právem Evropské unie, konkrétně pak transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/431, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci. Směrnice nově reguluje reprotoxické látky a stanovuje nové limitní hodnoty expozice na pracovišti některých chemických činitelů (konkrétně u látky benzen, akrylonitril, sloučeniny niklu, anorganické olovo a jeho sloučeniny, N,N-dimethylacetamid, nitrobenzen, N,N dimethylformamid, 2-methoxyetanol, 2-methoxyethyl-acetát, 2-ethoxyethanol, 2-ethoxyethyl-acetát, 1-methyl-2-pyrrolidon, rtuť a anorganické sloučeniny dvojmocné rtuti včetně oxidu rtuťnatého a chloridu rtuťnatého (měřené jako rtuť), bisfenol A; 4,4′- isopropylidenedifenol a oxid uhelnatý). Tato směrnice posiluje ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců na pracovišti.
Členské státy EU musí uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Komise (EU) 2022/431 kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci do 5. dubna 2024.
Dalším důvodem předložení novely nařízení vlády (a ve vztahu k EU Pilot 9918 a EU PILOT 10178/2022) je doplnění jednotek ppm (parts per million – objemový poměr v ml na m3 vzduchu (ml/m3) u chemických činitelů stanovených v příloze č. 2 části A (Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace). Dále bude stanovena limitní hodnota expozice pro činitel „respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého a všech jeho krystalografických forem“ a u činitele „prach tvrdých dřev“, bude doplněna poznámka, že pokud se prach tvrdých dřev smísí s dalšími prachy dřev s různými limitními hodnotami, použije se limitní hodnota této směsi podle složky s nejnižší limitní hodnotou.
Na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/431 se do českého právního řádu zavádí či upravují stávající limitní hodnoty pro benzen, akrylonitril a sloučeniny niklu. U ostatních chemických látek řešených směrnicí jsou v českém právním řádu stanoveny stejné nebo přísnější národní limity, které zůstanou zachovány.
Pro limitní hodnoty benzenu, akrylonitrilu, a sloučenin niklu jsou směrnicí nastavena přechodná opatření (období). Proto byly v rámci novely nařízení vlády zdůrazněny odlišné časové použitelnosti týkající se předmětných chemických nox. U benzenu může být použita limitní hodnota 3,25 mg/m3 (1 ppm) do 5. dubna 2024 a limitní hodnota 1,65 mg/m3 (0,5 ppm) od 5. dubna 2024 do 5. dubna 2026. U akrylonitrilu se použije limitní hodnota 1 mg/m3 od 5. dubna 2026, u respirabilní frakce sloučenin niklu se použije limitní hodnota 1 mg/m3 (0,45 ppm) a pro krátkodobou expozici (NPK-P) 4 mg/m3 (1,8 ppm) od 5. dubna 2026.
Novelizací došlo k úpravám v oblasti zátěže teplem a zátěže chladem na pracovišti, taktéž v příloze 1, část A, B v tabulkách k tomuto navazujících. Jedná se zejména o upřesnění na základě nejnovějších poznatků v oblasti tepelné a chladové zátěže, nové legislativy a dále jsou zde úpravy, které napravují některé nepřesnosti v této části předpisu vzniklé v minulosti. Významné je vypuštění stereoteploty (tst) jako veličiny z předpisu, a to z důvodu nynější prakticky nulové využitelnosti při měření v praxi akreditovanými laboratořemi. Horizontální nerovnoměrnost tepelných toků v předpise je uvedena pouze u tříd práce I a IIa, kde k takovým problémům dochází v zanedbatelné míře a je žádoucí návrhem toto pro dané třídy zcela vypustit. 
U § 4 v odst. 2 došlo k úpravě ustanovení s odkazem na českou technickou normu v oblasti tepelné zátěže. V hygienické praxi je namísto tabulek v předpise používán volně stažitelný program na stránkách SZÚ pro výpočet dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce, jež pomáhá s výpočtem dle výše uvedené normy o ergonomii tepelného prostředí. Na základě tohoto byly vypuštěny odkazy v textu a samotné tabulky 1a až 2c z příloh č. 1 části B. U chladové zátěže byl doplněn odkaz na výpočet dle normy ČS EN ISO 11079, která pomůže při přesnějším stanovení chladové zátěže, místních účinků chladu a ochranných opatření v podobě přestávek s prací v chladu spojenou.  
V příloze 1, části A došlo k úpravám v tabulkách zejména kvůli zpřesnění formulací, nových poznatků z praxe a chybějících nebo špatně uvedených údajů v předpise z minulosti. Přesnější zdůvodnění k jednotlivým změnám je uvedeno dále v odůvodnění.  
U § 16 odst. 1 došlo k odstranění bodu a). Od 1. června 2015 se látky a směsi klasifikují jen souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008. Jsou-li na pracovišti látky či směsi klasifikované podle směrnice 67/548/EHS a 1999/45/ES, použije se převodní tabulka 1.1 z přílohy VII nařízení (ES) č. 1272/2008. Rovněž došlo k doplnění dvou skupin reprotoxických látek, a to reprotoxické látky bez prahových hodnot a reprotoxické látky s prahovými hodnotami.   
Dále došlo ke zmírnění tvrdosti ustanovení § 18 odst. 2, a to především v souvislosti s kontrolovaným pásmem. Ne vždy lze v pracovním prostředí zajistit, aby práce při expozici nebezpečným chemickým látkám, byla prováděna pouze v kontrolovaném pásmu (např.   expozice léčivým přípravkům v nemocnici nebo prachům tvrdých dřev v dílnách při obrábění a broušené apod).  
Dále jsou nově v nařízení vlády vydefinovány hygienické limity pro ruční manipulaci s břemeny se zohledněním pracovní polohy, a to v návaznosti na novou, od 1. 1. 2023 zavedenou, položku seznamu nemocí z povolání – chronické onemocnění bederní páteře.
Na základě praktických zkušeností od zaměstnavatelů a zaměstnanců bylo doplněno a upřesněno stanovení počtu bezpečnostních přestávek na osmihodinovou a dvanáctihodinovou pracovní směnu, a to z důvodu, aby bylo naprosto zřejmé, kolik bezpečnostních přestávek v rámci pracovní směny musí být zařazeno a nemělo by docházet k nahrazování bezpečnostních přestávek zákonnou přestávkou (na jídlo a oddech). Rovněž bylo upřesněno, že po dobu bezpečnostních přestávek nelze zaměstnance vystavit expozici danému faktoru překračujícímu  přípustný expoziční limit. Touto úpravou dojde ke sjednocení systému plánování a přidělování bezpečnostních přestávek a bude možno následně bez problémů uplatňovat i ustanovení § 89 odst. 2 zákoníku práce, které zní: „Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.“ 
Došlo k odstranění § 41 odst. 4 týkajícího se požadavků na mikroklimatické podmínky na pracovišti s přístupem veřejnosti, a to z důvodu neaplikovatelnosti v praxi.  
Novelou jsou upraveny bližší hygienické požadavky na osvětlení pracoviště. Předmětný § 45 a § 45a nebyl po dlouhou dobu novelizován a již delší dobu nereflektuje potřebám nových EN norem na denní a elektrické osvětlení. Z tohoto důvodu bylo potřeba provést rozsáhlejší revizi tohoto paragrafu. Podstatnou změnou jsou zcela nové odstavce 3 a 4, které již nereflektovaly „novou“ normu ČSN EN 17037 a její požadavky. V odstavci 6 byly přizpůsobeny požadavky na hodnoty elektrického osvětlení normě ČSN EN 12464-1. V odstavci 8 je požadováno v denních místnostech minimálně (ve funkčně vymezené oblasti pro odpočinek) vyhovující denní osvětlení (není požadováno v celé místnosti). V odstavci 10 a 16 byly zezávazněny normy na měření elektrického a denního osvětlení. Odstavec 11 reaguje na zavedou praxi, že ne každý projektant, a ne každý hygienik požaduje v projektu doložit činitel oslnění, a navíc se přidává definice výšky sedící a stojící osoby pro tento výpočet. Je to z toho důvodu, že tato definice není v normě ČSN EN 12464-1 uvedena a musí se definovat jednoznačně. Odstavec 12 reaguje na zrakovou pohodu, odstavec 13 řeší vstup z osvětlené místnosti do tmy (přizpůsobení oka) na tmu a odstavec 14 reaguje na nešvar některých projektantů – nepočítat činitel údržby, ale vložit zde číslo např. 0,8, které není opřeno o žádný výpočet. Ustanovení § 45a řeší osvětlení venkovních pracovišť bez trvalé práce a § 45b osvětlení venkovních pracovišť.  

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání 
Předložený návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., respektuje rozsah a meze zákonného zmocnění podle ustanovení § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. Návrh nařízení vlády provádí také zákoník práce, s nímž je v souladu. 

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie a mezinárodními smlouvami
Do návrhu novely nařízení vlády č. 361/2007 Sb. je v souladu s právem Evropské unie provedena transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/431, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci.

Předložený návrh novely nařízení vlády je v souladu s obecnými právními zásadami práva EU. 

Návrh novely nařízení vlády je s právem EU plně slučitelný. Navrhovaných úprav se judikatura soudních orgánů EU nedotýká. 

Předkládaný návrh novely nařízení vlády je rovněž v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. 

4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny 
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, vstoupilo v účinnost k 1. 1. 2008 jako prováděcí právní předpis zákona č. 309/2006 Sb., v souladu s ustanovením § 21 písm. a) citovaného zákona, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů a k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. historicky vychází z nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Nařízení vlády doznalo v důsledku nutné transpozice zmíněné směrnice upravujících limitní expozice zaměstnanců chemickým látkám posunu v rámci ochrany zdraví pracovníků při práci s chemickými faktory.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje zejména rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, metody a způsob jejich zjišťování, hygienické limity, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance, zvláštní podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a dále například bližší podmínky poskytování ochranných nápojů, bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Realizace uvedeného návrhu nebude mít hospodářský ani finanční dopad na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty.
Dotčenými subjekty, na něž návrh nařízení vlády bude mít přímý dopad, jsou provozovatelé/zaměstnavatelé (podnikatelské subjekty) zajišťující v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a dalších dotčených předpisů, ochranu zdraví zaměstnanců před působením jednotlivých negativně působících faktorů pracovního prostředí, v tomto případě faktorů chemických (chemických látek), např. ve formě poskytování osobních ochranných pracovních prostředků. Implementace tedy může ojediněle přinést jednorázové náklady zaměstnavatelů k zajištění validní ochrany zdraví zaměstnanců. Navrhované limitní hodnoty chemických látek budou podle směrnice buď upraveny anebo, v případě, kdy limitní hodnoty na národní úrovni jsou totožné nebo přísnější, dojde k jejich zachování.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/431, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci, se zabývá problematikou prevence profesionální rakoviny, která je nejvýznamnější příčinou úmrtí souvisejících s výkonem povolání v EU. Cílem předloženého návrhu je jednak zlepšit ochranu zdraví zaměstnanců snížením jejich vystavení karcinogenním chemickým činitelům při práci, dále zvýšit účinnost právních předpisů EU v této oblasti a také poskytnout hospodářským subjektům větší srozumitelnost legislativy. 
V současné době je expozice zaměstnanců karcinogenním a mutagenním látkám při práci omezována nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, a to v Díle 3 „Chemické látky a směsi klasifikované jako karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci“. Nařízení vlády stanovuje v příloze č. 2 „Chemické látky“, jejich hygienické limity a postup při jejich stanovení. V Části A je uveden „Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace (NPK-P)“. Tento seznam je přijetím směrnice změněn.

Předpokládá se finanční dopad na podnikatelské subjekty u těch zaměstnavatelů, jejichž provoz využívá řešené chemické látky. Předpokládá se, že technologický proces může doznat z důvodu vyšší ochrany zdraví zaměstnanců změn. U podnikatelských subjektů se bude většinou jednat o jednorázové investice, které by měly přinést pozitivní dopad na zdraví zaměstnanců. Navrhované limitní hodnoty expozice na pracovišti jsou důležitou součástí obecných opatření na ochranu zaměstnanců před zdravotními riziky právě vyplývající z nebezpečné expozice chemickým látkám. Nejedná se pouze o jediné opatření zajišťující ochranu zdraví. Úprava limitních hodnot nepředpokládá navyšování například finančních nákladů k zajištění pracovnělékařských služeb jako jednoho z dalších možných opatření ochrany zdraví zaměstnanců (vyjma nově zavedených limitních hodnot). 
V případě nově zaváděných limitních hodnot expozice nelze odhadnout počet zaměstnanců či provozů, na které zavedení těchto hodnot bude mít vliv. 
Návrh nařízení vlády nebude mít negativní sociální dopady na pacienty a posuzované osoby, rovněž nebude mít negativní dopad na rodiny a specifické skupiny obyvatel, zejména sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh nemá dopady na životní prostředí.

6. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen 
Navrhovaná úprava nebude porušovat nebo jinak se dotýkat zásad zákazu diskriminace. Současně není úpravou, která by porušovala nebo se jinak dotýkala zásady rovnosti mužů a žen. 
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na ochranu soukromí a osobní údaje. 
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zásadami ochrany soukromí.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nepřináší s sebou zvýšení korupčního rizika.   
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava není úpravou, která má přímé nebo nepřímé dopady pro bezpečnost a obranu státu.
10. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici
Navrhovaná úprava nebude mít dopady na rodiny, funkci rodiny, hendikepované členy a rodiny samoživitelů ani na rodiny se třemi a více dětmi. Navrhovaná úprava nebude mít dopad na specifické životní situace i stabilitu rodiny.

11. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná úprava nebude mít dopady na územní samosprávní celky.

12. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení) 
Navrhovaná úprava je v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.

B. Hodnocení dopadů regulace (RIA) 
V souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2023 nebyla k návrhu nařízení vlády zpracovávána závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA).
C. Zvláštní část

K Čl. I

K bodu 1 (poznámka pod čarou č. 1)
Do poznámky pod čarou se doplňuje směrnice, která v původním výčtu chyběla a další u které dochází k transpozici tímto právním předpisem.

K bodům 2 a 3 (§ 2)
Do rizikových faktorů byly vloženy mikroklimatické podmínky ochranné nápoje a do rizikových faktorů fyzické zátěže ruční manipulaci s břemeny. Dále došlo k upřesnění při použití jiné metody než obsažené v české technické normě, že použitá metoda musí být validována a odpovídat vědeckému poznání.  

K bodu 4 (§ 3)
V novelizačním bodu je vložena veličina operativní teplota (to) tak, aby byla v souladu s § 3b. Došlo k vypuštění veličiny stereoteplota (tst) v celém znění nařízení vlády. Stereoteplota se měří přístrojem - kulovým stereoteploměrem. Jedná se o určitý druh kulového teploměru vyvinutý prof. Joklem a prof. Jirákem jako výstup výzkumných prací. Přístroj vlastní pouze omezený počet pracovišť, a to pracoviště prof. Jiráka v Ostravě, Národní referenční laboratoř pro prašnost a mikroklima v pracovním prostředí SZÚ a Stavební fakulta ČVUT Praha, pracoviště prof. Jokla. Není ve vybavení žádné laboratoře ZÚ ani soukromé laboratoře měřící mikroklima, není tudíž čím měřit, ale i důvod proč měřit. Horizontální nerovnoměrnost tepelných toků v předpise je totiž uvedena pouze u tříd práce I a IIa, kde k takovým problémům dochází v zanedbatelné míře.

K bodů 5 a 6 (§ 3a)
Z výše uvedených důvodů bylo vyjmuto písm. f) se stereoteplotou (tst). Dále došlo k opravení několika legislativně technických chyb. 

K bodům 7 až 10 (§ 3b)
V odst. 1 došlo k legislativně technické úpravě pořadí písmen. Dále došlo k vypuštění veličiny stereoteplota z výše uvedených důvodů.
V odst. 2 i 3 jsou navrženy legislativně technické úpravy. 
Při měření teplot na venkovním pracovišti v letním i zimním období nelze dojít k jednoznačnému výsledku, z tohoto důvodu došlo k úpravě odst. 5. Pokud by došlo k měření, pak by bylo nutné zohlednit proudění vzduchu, jelikož je to ochlazující faktor ovlivňující expozici teplu. Původní znění, jak bylo koncipováno, nedávalo smysl. Měření se provádělo kulovým teploměrem, který je vhodný pro vnitřní prostory. Ve venkovních prostorách měření kulovým teploměrem vedlo k velké chybovosti. Z tohoto důvodu byl odstavec upraven na základě požadavků z terénu. Hodnocení se provádí podle předpovědi počasí a podle meteorologických stanic v dané oblasti.

K bodům 11 až 14 (§ 4)
V odst. 2 došlo úpravě stanovení výpočtu tepelné bilance v návaznosti na českou technickou normu upravující ergonomii tepelného prostředí (v oblasti tepelné zátěže). Na stránkách SZÚ je volně stažitelný program pro výpočet dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce, který pomáhá s výpočtem podle výše uvedené normy.
V odst. 4 a 5 došlo k odstranění odkazu na tabulky 1a až 2c, které byly z příloh č. 1 části B zcela vypuštěny.

K bodu 15 (§ 4a)
V odst. 1 došlo k legislativně technickému přečíslování.

K bodům 16 a 17 (§ 7)
V odst. 1 došlo k legislativně technickým úpravám. V odst. 4 byla doplněn rozsah teplot od 13 do 4,1 °C, které vypadly nedopatřením při poslední novelizaci této části v nařízení vlády. Působí tak problémy v hodnocení v současnosti při hodnocení chladové zátěže na pracovištích. Dále došlo k legislativně technické úpravě přečíslení odkazu na českou technickou normu ČSN. 
K bodu 18 (§ 12a)
Ustanovení § 12a bylo z návrhu vypuštěno na základě požadavku MŠMT, které se zavázalo, že si nakládání s chemickými látkami mladistvých při přípravě na povolání zakomponují do svých právních předpisů.
K bodu 19 (§ 16) 
Došlo k odstranění bodu a). Od 1. června 2015 se látky a směsi klasifikují jen souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008. Rovněž byly doplněny dvě skupiny reprotoxických látek.   
K bodu 20 (§ 18)
V odst. 2 došlo ke zmírnění tvrdosti předmětného ustanovení. Do věty „Není-li zavedení uzavřeného systému technicky uskutečnitelné, musí být expozice zaměstnance snížena na co nejnižší technicky dosažitelnou úroveň a práce prováděna v kontrolovaném pásmu28) bylo doplněno vždy, pokud je to možné. Ne vždy lze v pracovním prostředí zajistit, aby práce při expozici nebezpečným chemickým látkám, byla prováděna pouze v kontrolovaném pásmu (např. nemocnice, obráběcí dílny apod).  
K bodu 21 a 25 (§ 25a, § 27a, § 30, § 33 a § 35)
Bylo doplněno a upřesněno stanovení počtu bezpečnostních přestávek na osmihodinovou a dvanáctihodinovou pracovní směnu, a to z důvodu, aby bylo naprosto zřejmé, kolik bezpečnostních přestávek v rámci pracovní směny musí být zařazeno a nemělo by docházet k nahrazování bezpečnostních přestávek zákonnou přestávkou (na jídlo a oddech). Také bylo upřesněno, že po dobu trvání bezpečnostní přestávky nesmí být zaměstnanec exponován danému faktoru překračujícímu přípustný expoziční limit. Celkově touto úpravou dojde ke sjednocení systému plánování a přidělování bezpečnostních přestávek a bude možno následně bez problémů uplatňovat i ustanovení § 89 odst. 2 zákoníku práce, které zní „Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.“

K bodu 22 (§ 28)
V ustanovení, kde je řešena ruční manipulace s břemeny bylo doplněno u poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z „dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže“.

K bodům 23 a 24 (§ 29)
V odst. 1 a 7 došlo k reflektování nově vydefinovaných hygienických limitů pro ruční manipulaci s břemeny se zohledněním pracovní polohy, a to v návaznosti na novou, od 1. 1. 2023 zavedenou, položku seznamu nemocí z povolání – chronické onemocnění bederní páteře.
V důsledku přidání nového odstavce došlo k legislativně technické úpravě přečíslování některých odstavců.

K bodu 26 (§ 41)
V odst. 4 byl vypuštěn bez náhrady z důvodu neaplikovatelnosti v praxi. Mimopracovní prostředí je nyní upraveno stavební vyhláškou. 

K bodům 27 a 28 (§ 45, § 45a a § 45b)
Předmětný § 45 a § 45a nebyl po dlouhou dobu novelizován a již delší dobu nereflektuje potřeby nových EN norem na denní a elektrické osvětlení. 
Odst. 3 a 4 byly zcela nově vytvořeny, a to z důvodu, že původní znění odstavce nereflektovaly novou normu ČSN EN 17037 a její požadavky. 
Odst. 5 vymezuje možnosti zřídit prostory bez denního světla a stanovuje podmínky, za kterých je možné v těchto prostorách vykonávat práci. Pracovištěm, které musí být z technologických důvodů bez denního světla se rozumí např. chladírenské provozy, mrazírny, bourárny. Na pracoviště, jehož konstrukční požadavky (statika střechy, z montážních důvodů nelze instalovat světlíky, do boční stěny již nelze instalovat větší okna či větší počet oken, vestavek v hale se sekundárním osvětlením) neumožňují zřídit dostačující počet nebo dostatečnou velikost osvětlovacích otvorů se vztahují tyto podmínky i v případě pravidelného střídání práce kratší než 4 hodiny v různých vnitřních prostorech tak, že celková doba pobytu v nich má charakter trvalé práce. Ztráta vnitřních biorytmů je považovaná za jednu z příčin psychogenních onemocnění, která přímo souvisí s fyziologickou potřebou střídání aktivity a odpočinku. Prioritní je působení přirozeného denního světla, které svou dynamickou proměnlivostí nejen množstvím, ale i spektrálním složením usnadňuje zrakové vnímání a snižuje zrakovou zátěž.
V odst. 6 byly přizpůsobeny požadavky na hodnoty elektrického osvětlení normě ČSN EN 12464-1. 
V odst. 7 je požadováno v denních místnostech minimálně (ve funkčně vymezené oblasti pro odpočinek) vyhovující denní osvětlení (není požadováno v celé místnosti). 
V odst. 8 je uveden požadavek k zajištění pravidelného čištění osvětlovacích soustav denního osvětlení, osvětlovacích soustav elektrického osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo.
Odst. 9 je zaměřen na bezpečnost a ochranu zdraví při používání, manipulaci, údržbě a čištění osvětlovacích otvorů včetně ochranných prvků proti slunění.
V odst. 10 a 16 byly zezávazněny normy na měření elektrického a denního osvětlení. 
Odst. 11 reaguje na zavedou praxi, že ne každý projektant, a ne každý hygienik požaduje v projektu doložit činitel oslnění, a navíc se přidává definice výšky sedící a stojící osoby pro tento výpočet. Je to z toho důvodu, že tato definice není v normě ČSN EN 12464-1 uvedena a musí se definovat jednoznačně. 
Odst. 12 reaguje na zrakovou pohodu a v odst. 13 je řešen vstup z osvětlené místnosti do tmy (přizpůsobení oka) na tmu. Odst. 14 reaguje na nešvar některých projektantů, tzn. nepočítat činitel údržby, ale vložit zde číslo např. 0,8, které není opřeno o žádný výpočet.
Ustanovení § 45a řeší osvětlení venkovních pracovišť bez trvalé práce a ustanovení § 45b osvětlení venkovních pracovišť. 

K bodu 30 a 31 (Příloha č. 1, část A, tabulka č. 2 a 3)
Došlo k úpravě nadpisu tabulky tak, aby korelovala s obsahem tabulky. Z nadpisu bylo odstraněno „teplota jako technologický požadavek“. Není možné, aby nadpis tabulky byl v původním znění, protože pokud je technologický požadavek na udržovanou teplotu, nejde postupovat podle této tabulky, ale přednost má technologie a člověk se chrání jiným způsobem.
U třídy práce IIb byla snížena teplota z 32 °C na 30 °C. Původní hodnota vycházela z fyziologických předpokladů, kdy se do výpočtu zahrnuje pocení a osoba bude přirozeně fyziologicky ochlazována. Bohužel v praxi, při takovémto metabolickém výkonu, je výše uvedená maximální teplota pracovníkům nepříjemná, pocení je obtěžující a pracovní výkon těchto osob významně klesá. 
Do tabulky č. 3 byl doplněn chybějící údaj, a to index “ −2“ u jednotky energetického výdeje M [W.m-2]. Dále bylo doplněno znaménko mínus u třídy práce IIa, kategorie B na −1,0 °C. Došlo k vypuštění indexů „min“ u veličin to a tg, protože se nejedná o minimální hodnoty, ale o přípustný rozsah teplot. 

K bodu 32 (Příloha č. 1, část A, tabulka č. 4)
Došlo k vypuštění původní tabulky č. 4. V návaznosti jsou vypuštěny i odkazy a souvislosti v paragrafovém znění nařízení vlády, které se váže k veličině „stereoteplota“ (tst). Stereoteplota se měří přístrojem - kulovým stereoteploměrem. Jedná se o určitý druh kulového teploměru vyvinutý prof. Joklem a prof. Jirákem jako výstup výzkumných prací. Přístroj vlastní pouze omezený počet pracovišť a to Ostrava (pracoviště prof. Jiráka), NRL SZÚ a Stavební fakulta ČVUT Praha, pracoviště prof. Jokla. Není ve vybavení žádné laboratoře ZÚ ani soukromé laboratoře měřící mikroklima. Není tudíž čím měřit, ale ani proč měřit. Tabulka řeší horizontální nerovnost tepelných toků, ale jen u tříd práce I a IIa, kde to prakticky není pro ochranu zdraví na pracovišti potřeba (v administrativě, laboratořích apod.). Podobné měření by bylo potřeba v horkých provozech, např. u pecí, kde je zaměstnanec vysoké tepelné zátěži z pece a zezadu je chlazen prostředím temperované haly. Tepelnou zátěž v horkých provozech způsobuje především sálavá tepelná složka, kterou lze vyjádřit „intenzitou sálání“. K závěru vypuštění veličiny stereoteploty a jejího měření z nařízení vlády pro třídu práce I a IIa se došlo i experimenty (objektivní a subjektivní metody hodnocení) v disertační práci „Hodnocení vnitřního prostředí kulovým stereoteploměrem“ (autorka Ing. Lenka Prokšová Zuská, Ph.D.). 

K bodu 33 (Příloha č. 1, část A, tabulka č. 4 - původně tabulka č. 5)
Došlo k úpravě v nadpisu tabulky, kde namísto slova „horizontální“ má být správně uvedeno „vertikální“ rozdíl. Dále došlo k vyjmutí řádku s hodnotou tg, hlava = 19 °C. Důvodem je, že minimální hodnoty pro klimatizovaná pracoviště připouštějí minimální hodnotu to,min (tg,min) = 20 °C, ale i přesto jsou v tabulkách pro horizontální a pro vertikální nerovnoměrnost uvedeny i hodnoty odpovídající tg, hlava= 19 °C. Vyjmuté hodnoty 0,0 °C nepřipouští žádný vertikální rozdíl u tg, hlava = 20 °C a 21 °C – vzhledem k odchylkám, a chybovosti při měření s přístroji jsou hodnoty 0,0 °C nahrazeny hodnotou 0,5 °C. V tabulce byly provedeny legislativně technické úpravy. 

K bodu 34 (Příloha č. 1, část A, tabulka č. 5)
Byly provedeny legislativně technické úpravy. Také došlo k opravě správného matematického zápisu příkladu výpočtu pod tabulkou.

K bodu 35 (Příloha č. 1, část B)
Došlo k vypuštění tabulek č. 1a až 2c. Tyto tabulky byly nahrazeny výpočetním programem na stanovení tepelné zátěže (výpočet dle normy ČSN EN ISO 7933), který je volně stažitelný na webových stránkách SZÚ a již je běžně hygieniky používán.

K bodu 36 (Příloha č. 2, část A)
Došlo k vypuštění a novému nahrazení tabulky se seznamem chemických látek a jejich přípustných expozičních limitů a nejvyšších přípustných koncentrací. Důvodem byla povinnost členských států harmonizovat český právní předpis s právem Evropské unie, konkrétně pak transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/431, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci. Směrnice nově reguluje reprotoxické látky a stanovuje nové limitní hodnoty expozice na pracovišti některých chemických činitelů (konkrétně u látky benzen, akrylonitril, sloučeniny niklu, anorganické olovo a jeho sloučeniny, N,N-dimethylacetamid, nitrobenzen, N,N dimethylformamid, 2-methoxyetanol, 2-methoxyethyl-acetát, 2-ethoxyethanol, 2-ethoxyethyl-acetát, 1-methyl-2-pyrrolidon, rtuť a anorganické sloučeniny dvojmocné rtuti včetně oxidu rtuťnatého a chloridu rtuťnatého (měřené jako rtuť), bisfenol A; 4,4′- isopropylidenedifenol a oxid uhelnatý). Tato směrnice posiluje ochranu zdraví a bezpečnost zaměstnanců na pracovišti. Dalším důvodem úpravy tabulky ve vztahu k EU Pilot 9918 a EU PILOT 10178/2022) bylo doplnění jednotek ppm (parts per million – objemový poměr v ml na m3 vzduchu (ml/m3). Dále došlo k vypuštění bodu 1 a 2 u vysvětlivek a jejich následnému přečíslování. Důvodem je, že u jiných sloučenin síry se jednalo o obecný požadavek, který nejsme schopni měřit a torakální frakce není nikde vydefinovaná.  
V tabulce byla doplněna chybějící položka pro “1,5-naftalendiisokyanát” s limitními hodnotami. U některých položek byla zdůrazněna odlišná použitelnost limitů (pokud se lišila od navrhované účinnosti). Při hlubinné těžbě a ražení tunelů se mohou používat limitní hodnoty pro oxid dusnatý, oxid dusičitý a oxid uhelnatý stanovené nařízením vlády č. 361/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, a to do 21. srpna 2023.  
Pro benzen platí hodnota 1 ppm (3,25 mg.m-3) do 5. dubna 2024. Limitní hodnota 0,5 ppm (1,65 mg.m-3) od 5. dubna 2024 do 5. dubna 2026.  
Pro akrylonitril platí limitní hodnoty (PEL = 1 mg.m-3 a NPK-P 4 mg.m-3) od 5. dubna 2026. 
Pro sloučeniny niklu platí limitní hodnota 0,01 mg/m3 od 18. ledna 2025. 
Pro sloučeniny šestimocného chromu se může používat limitní hodnota 0,010 mg.m-3 stanovená nařízením vlády č. 361/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení do 17. ledna 2025. 
Pro postupy svařování nebo plazmového řezání nebo podobné pracovní postupy, při kterých vzniká dým se může používat limitní hodnota pro sloučeniny šestimocného chromu stanovená nařízením vlády č. 361/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení (0,025 mg.m-3) do 17. ledna 2025. 
Pro emise výfukových plynů ze vznětových motorů pro odvětví hlubinné těžby a výstavby tunelů platí limitní hodnota od 21. února 2026

K bodu 37 (Příloha č. 3, část A, tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkem)
Dosud nebyla stanovena limitní hodnota expozice pro činitel „respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého“ jako takový. Limitní hodnoty expozice byly doposud stanoveny pouze pro křemen (č. CAS 14808-60-7), kristobalit (č. CAS 14464-461) a tridymit (č. CAS 15468-32-3). Proto byly tyto tři vyjmenované formy minerálu SiO2 nahrazeny pojmenováním, a to jako „Respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého (všechny krystalografické formy)“. Jedná se o variety téhož minerálu SiO2 tzn., (α-křemen, β-křemen, α-tridymit, β-tridymit, α-kristobalit, β-kristobalit, keatit, coesit, stišovit a moganit), chemická struktura je stejná, krystalografická struktura je jiná. Všechny krystalografické variety SiO2 se štěpí na prach stejným způsobem a to tzv. konchoidálním lomem. V této souvislosti byly upraveny i vysvětlivky k tabulce.


K bodu 38 (Příloha č. 3, část A tabulka č. 2)
U prachů s možným fibrogenním účinkem (v tabulce č. 2 části A přílohy č. 3) byla doplněna vysvětlivka b), která říká, že obsah toxických kovů (např. Cr (VI), Mn apod.) ve svářečských dýmech stanovený chemickými metodami nesmí překračovat hodnoty PEL pro tyto kovy podle Přílohy č. 2, část A (Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace). Byla změněna i část A přílohy č. 2 (tzv. Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace) o položku “chromu (VI) sloučeniny, jako Cr pro postupy svařování nebo plazmového řezání nebo podobné pracovní postupy, při kterých vzniká dým, do 17. 1. 2025” s uvedením limitních hodnot. A proto došlo k následnému vypuštění řádku “svářečské dýmy chromu (VI) sloučeniny, jako Cr b)” v Tabulce č. 2 části A přílohy č. 3. 

K bodu 39 (Příloha č. 3, část A, tabulka č. 3)
U prachů s převážně nespecifickým účinkem (v tabulce č. 3 části A přílohy č. 3) byla doplněna chybějící položka “Prachy s převážně nespecifickým účinkem (vyjma prachů níže vyjmenovaných)” s limitní hodnotou PELc 10.0 mg.m-3.   

K bodům 40 a 41 (Příloha č. 3, část A, tabulka č. 4)
Byly doplněny vysvětlivky k tabulce č. 4 pro prachy z toxických a výrazně senzibilizujících (exotických) dřevin a pro prachy z tvrdých (karcinogenních a senzibilizujících) dřevin. V případě směsi prachů dřev s různými limitními hodnotami se limitní hodnota této směsi nastavuje podle složky s nejnižší limitní hodnotou (v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2398 ze dne 12. prosince 2017).

K bodu 42 (Příloha č. 5, část D, tabulka č. 7)
V návaznosti na nově vydefinované hygienické limity pro ruční manipulaci s břemeny se zohledněním pracovní polohy, a to v návaznosti na novou, od 1. 1. 2023 zavedenou, položku seznamu nemocí z povolání – chronické onemocnění bederní páteře je vytvořena nová tabulka. 
Hodnocení ruční manipulace s břemeny se zohledněním pracovní polohy vychází z vyhodnocení kompresní síly na ploténku L4/L5 v závislosti na časových a frekvenčních parametrech práce.

K Čl. II
Účinnost
Navrhované nařízení vlády by mělo nabýt účinnosti dnem 1. 1. 2024. Bod 31 týkající se tabulky č. 3 v příloze č. 1 část A o mikroklimatických podmínkách pro klimatizované pracoviště třídy I a IIa nabývá v souvislosti s předchozí novelou tohoto nařízení vlády č. 303/2022 Sb. účinnosti dnem 1. července 2024.


33