Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNCT3JM6I5 najdete zde


                Připomínky 
			VI.
	Vypořádání připomínek k materiálu:
	Návrh vyhlášky o požadavcích na výstavbu

	Č.	Č.	Připomínkové místo	K části MPŘ	K části FINAL	Z/ D	Text připomínky	Vypořádání	Odůvodnění vypořádání
		1	ÚV KOM	obecně		Z	Po stránce formální:
Předkladatel splnil pouze částečně formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s prá-vem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění (dále jen „LPV“), a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evrop-ské unii, v platném znění.

Pokud jde o výčet relevantních předpisů EU k předloženému návrhu vyhlášky, tento obsahuje v obecné části odůvodnění (písm. C) také směrnici Rady 89/654/EHS, která je v gesci MPSV. Tato směrnice však není uvedena ve výkaznictví (rozdílová a srovnávací tabulky). Žádáme o vysvětlení a případně doplnění návrhu.


Po stránce materiální:
Stav relevantní právní úpravy v právu EU: 
Odkazujeme se na výčet předpisů, který uvádí předkladatel v písm. C obecné části odůvodnění.

Jde o předpisy, které jsou zpravidla v gesci jiných resortů (MZe, MPSV, MZd, MPO, ÚNMZ) a kte-ré obsahují také ustanovení, která věcně spadají do předmětu úpravy předkládané prováděcí vy-hlášky ke stavebnímu zákonu. Z tohoto výčtu je MMR gestorem pouze 1 předpisu (nařízení Evrop-ské komise v přenesené pravomoci 2021/1444 ke směrnici 2014/94/EU, které gestorem je MPO).


Návrh má dále vztah ke směrnici EU 2015/1535 1.

V oblastech čištění městských odpadních vod (týká se směrnice 91/271/EHS) a budování vysoko-rychlostních sítí elektronických komunikací (směrnice 2014/61/EU) probíhá na úrovni EU projedná-vání nových legislativních záměrů2 , zatím však bez vazby na aktuálně předkládaný návrh provádě-cí vyhlášky ke stavebnímu zákonu.


  1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (kodifikované znění).
  2) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o čištění městských odpadních vod (přepracované znění) – CELEX 52022PC0541.	AKCEPTOVÁNO	
K požadavku na vysvětlení případně doplnění návrhu sdělujeme, že dosud implemenatce směrnice Rady ze dne 30. listopadu 1989 č. 89/654/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti je vykazována prostřednictvím přílohy I odst. 20 vyhlášky č. 398/2009 Sb., přestože stávající úprava stavebního zákona ani jeho prováděcí vyhláška nestanoví žádné minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti. Z uvedeného důvodu nebude u této vyhlášky provedena implementace předmětné směrnice.

Z hlediska implementace nelze zaměňovat požadavky na ochranu a bezpečnost při práci a požadavky veřejného stavebního práva. Prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. 
Zdůrazňujeme, že v souladu není předmět úpravy ani rozsah výrazu osoba se zdravotním postižením a nelze zaměňovat pojem pracoviště a stavba.  V tomto případě je Implementaci nutné vykázat prostřednictvím právních předpisů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, např. zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a Nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Návrh nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu nemůže implementaci  směrnice č. 89/654/EHS prokazovat jako relevantní. 
O této skutečnosti bylo MPSV informováno v dubnu 2022.

Ke směrnici EU 2015/1535 - požadavek byl zapracován do návrhu.

K poslednímu požadavku uvádíme, že ze strany gestorů pro jejich implementaci nebyl vznesen požadavek na zapracování do národního předpisu. 
		2	ÚV KOM	obecně		Z	Obecně:

Návrh neobsahuje tzv. referenční odkaz na implementované předpisy EU podle čl. 48 odst. 3, pří-padně odst. 4 LPV, na tyto je odkazováno u příslušných ustanovení předpisu, která se k nim věcně váží, avšak nahodile. Odkazy na předpisy EU podle čl. 48 odst. 6 LPV je třeba dopracovat.

Návrh dále obsahuje obecné ustanovení odkazující na směrnici EU 2015/15351, podle které mají být technické předpisy, resp. jejich návrhy oznamovány Evropské komisi. Toto ustanovení (§ 100 odst. 1) by mělo být označeno podtržením a v rozdílové tabulce by měl být uveden čl. 9 směrnice 2015/1535.	VYSVĚTLENO


AKCEPTOVÁNO
	Návrh ustanovení § 1 neobsahuje úvodní ustanovení podle čl. 48 odst. 3 Legislativních pravidel vlády, tj. tzv. referenční odkaz na implementované předpisy EU, neboť je touto vyhláškou promítnuta do právního řádu pouze nepodstatná část směrnice Evropské unie, anebo se její promítnutí týká nepodstatné části této vyhlášky.
		3	ÚV KLP	obecně		Z	Změna náhledu MMR na způsob řešení požadavků na výstavbu prostřednictvím vyhlášky a navazující normy činí předpis velice nepřehledným. Namísto zjednodušení a přehlednosti požadavků bude nutné dohledávat všechny parametry a detaily v normách.
Z předloženého návrhu vyplývá, že vyhláška nevychází z platných technických norem. Dotčená norma je teprve v přípravě. Není tak možné relevantně posoudit, zda norma, jejíž teze nejsou v době vedení připomínkového řízení známy, dostatečně zajistí kontinuitu a řádnou aktualizaci požadavků na přístupnost. 
V ČR stále není dořešena problematika dodržování požadavků na přístupnost ani vymahatelnost práva v této oblasti. Proto se změna koncepce řešení požadavků pro přístupnost formou odkazů na normy nejeví jako dobré řešení, ani jako náprava systémového selhání kontroly dodržování požadavků pro zajištění bezbariérového užívání staveb pro všechny uživatele.	VYSVĚTLENO
	V rámci rekodifikace veřejného stavebního práva byl dosavadní specifický pojem bezbariérové užívání staveb nahrazen novým univerzálním pojmem přístupnost staveb.  Konkrétně zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů ve svém § 13 písm. d) zavádí definici přístupnosti. Přístupnost je také nově doplněna mezi základní požadavky na stavby.; viz § 145 odst. 1 písm. e), resp. § 149 písm. b) nového stavebního zákona. Návazně samostatná bezbariérová vyhláška je zrušena. Přístupnost je integrována do nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Obdobně se bude postupovat u návrhu vyhlášky o dokumentaci staveb. Záměrem je ukázat a zdůraznit, že přístupnost není pouze vedlejší doplněk, ale je komplexně začleněna mezi požadavky na stavby. Cílem úplně nového konceptu je důslednější aplikace těchto ustanovení. Paragrafové znění návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu stanoví větší rozsah přístupnosti oproti paragrafovému znění stávající vyhlášky č. 398/2009 Sb. Místo odkazů do příloh je nově odkazováno na určené normy. Vyhláška stanoví rozsah přístupnosti. Norma bude obsahovat požadavky na technické řešení. Tyto dvě samostatné problematiky lze projednávat odděleně. Normy ze své podstaty mohou obsahovat větší míru podrobností a schémata vzorových řešení. Využít však nešlo normu ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí, jelikož text normy je v původním anglickém znění a neobsahuje žádné konkrétní hodnoty. Z tohoto důvodu nemůže být norma označena jako určená. Dále k této normě byly vydány dvě technické zprávy, kterými jsou prováděcí specifikace a posouzení shody. Tyto dokumenty mají pouze informační povahu. Z tohoto důvodu Ministerstvo pro místní rozvoj zadalo u České agentury pro standardizaci nový normalizační úkol, kterým je zpracování specializované normy na přístupnost staveb. Tato norma bude vycházet z výše uvedené evropské normy a doprovodných dokumentů a bude cíleně sloužit k aplikaci vyhlášky o požadavcích na výstavbu.  
		4	ÚV KLP	obecně		Z	Vyhláška nevyužívá Metodiku uplatňování principů univerzálního designu a celoživotního bydlení v bytové výstavbě (dále jen „Metodika“). Vyhláška nepracuje s pojmem univerzálního designu ani nedefinuje jeho základní principy. V rozporu s těmito principy řeší specifické požadavky pouze pro vybrané uživatele u stanovených staveb. 
Předpis bez ohledu na Metodiku vytváří vlastní kategorizaci bytů zvláštního určení, nepoužívá navržené standardy bytů (S 120, S 150, S 180) ani nedefinuje jejich funkční požadavky.	AKCEPTOVÁNO	Vyhláška vychází z metodiky uplatňování principů univerzálního designu a celoživotního bydlení v bytové výstavbě. Vyhláška nepoužívá pracovní označení S120, S150 a S180, ale v metodice zavedené názvy univerzální byt, byt v bezbariérovém a specifickém standardu. Institut bytu zvláštního určení je založen v § 2300 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nový stavební zákon ve svém § 13 písm. j stanoví: „j) bytem zvláštního určení byt upravený k bydlení osob s těžkým pohybovým postižením nebo osob s těžkým zrakovým postižením“. Tuto definici rozvíjí návrh vyhlášky ve svém § 3 písm. b). Technické požadavky pak stanoví její ustanovení Stavba pro bydlení a byty, resp. Určená norma. Do § 3 budou k jednotlivým bytům doplněny definice. Dále do ustanovení Stavba pro bydlení a byty budou doplněny standardy pro jednotlivé typy bytů. Doplněny budou manipulační prostory 1200 mm, 1500 mm a 1800 mm.Podklady jsou převzaty z certifikované metodiky TA ČR.
		5	ÚV KLP	obecně		Z	Vyhláška obsahuje různou míru podrobnosti u jednotlivých požadavků, což přispívá k nevyváženosti materiálu. Některé požadavky na stavby jsou zpracované do detailů a podrobností, jiné jsou popsány pouze obecně, např. s odkazem na aktuálně neexistující normu.
Řada důležitých prvků přístupnosti není ve vyhlášce řešena vůbec (v textu vyhlášky nejsou zmíněna žádná opatření pro osoby se sluchovým postižením, požadavky pro osoby se zrakovým postižením jsou oproti stávajícímu předpisu zredukovány na akustické majáčky ve vybraných stavbách a na kontrastní značení nástupního a výstupního prostoru u hřebene eskalátoru).	AKCEPTOVÁNO
	Požadavky doplněny do ustanovení Přístupnost. Technické podrobnosti budou rozvinuty v normě ČSN Přístupnost staveb.
Vodicí linie je základní hmatový prvek na pochozích plochách. Vodicí linie jsou přirozené vodicí linie a umělé vodicí linie. Přednostně se provádí přirozená vodicí linie. Vodicí linií není obrubník chodníku směrem do vozovky.
Vodicí linie pro přecházení se zřizuje na orientačně složitých přechodech pro chodce a místech pro přecházení. Z hlediska systematiky předpisu ještě dovysvětlujeme, že paragrafové znění návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu stanoví větší rozsah přístupnosti oproti paragrafovému znění stávající vyhlášky č. 398/2009 Sb. Místo odkazů do příloh je nově odkazováno na určené normy. Normy totiž mohou obsahovat větší míru podrobností a schémata vzorových řešení.  Norma bude obsahovat požadavky na technické řešení, mezi které patří například požadavky na hmatové a akustické vedení pro soby se zrakovým postižením nebo indukční smyčka pro nedoslýchavé osoby. 
		6	ÚV KLP	obecně		Z	Pojmy definované v úvodních ustanoveních nejsou v textu používány, často jsou zaměňovány za podobné výrazy nebo se používají termíny definované v jiných právních předpisech. Řada výrazů nebo pojmů není definována vůbec (např. v protiskluzných vlastnostech není definovaný úhel alfa, který zásadně ovlivňuje protiskluzné vlastnosti materiálu; chybí definice rampy, šikmé rampy a bezbariérové rampy; vysvětlení rozdílu a definice chodníku ve sklonu a bezbariérové rampy; pojem veřejný prostor a veřejné prostranství).	AKCEPTOVÁNO	Veřejné prostranství je termín definovaný v § 34 zákona o obcích č. 128/2000 Sb. Obecně platí, že šikmá rampa je nadřazený pojem. Bezbariérová rampa je šikmá rampa s parametry pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Mezi termíny bude doplněna definice bezbariérové rampy tak, aby při aplikaci již nebyl zaměňován chodník ve sklonu a bezbariérová rampa. Její znění bylo převzato z předchozí právní úpravy a ze zrušené normy:
„Bezbariérovou rampou část komunikace nebo samostatná konstrukce umožňující vlastní přístup do budovy nebo překonávání výškového rozdílu mezi částmi této budovy, přičemž jde o ohraničenou šikmou rovinu. Bezbariérová rampa nepropojuje dvě komunikace pro pěší.“.
Do přílohy č. 5 této vyhlášky bude doplněno, že alfa je úhel sklonu ve směru chůze.
		7	ÚV KLP	obecně		Z	Oproti stávající vyhlášce č. 398/2009 Sb. jsou bez náhrady vypuštěny důležité parametry přístupnosti (např. kontrastní značení a řešení oboustranných madel u schodišť a vyrovnávacích stupňů, řešení akustických orientačních majáčků, indukční smyčky).
Ve vyhlášce zcela chybí: 
• požadavky pro řešení informačních, orientačních a komunikačních systémů 
• požadavky na barevně kontrastní značení (bezpečnostní prvky u schodiště a vyrovnávacích stupňů, označení prosklených ploch, kontrasty důležitých prvků stavby – dveře, madla, zařizovací předměty zejména v hygienických zařízeních a šatnách; kontrast oproti pozadí)
• metody měření barevných kontrastů a kontrastů pozadí
• antireflexní vlastnosti stavebních materiálů nebo prvků
• požadavky protiskluzných vlastností pochozích ploch.	AKCEPTOVÁNO	Požadavky doplněny do ustanovení Přístupnost. Technické podrobnosti budou rozvinuty v normě ČSN Přístupnost staveb.
Vodicí linie je základní hmatový prvek na pochozích plochách. Vodicí linie jsou přirozené vodicí linie a umělé vodicí linie. Přednostně se provádí přirozená vodicí linie. Vodicí linií není obrubník chodníku směrem do vozovky.
Vodicí linie pro přecházení se zřizuje na orientačně složitých přechodech pro chodce a místech pro přecházení. Z hlediska systematiky předpisu ještě dovysvětlujeme, že paragrafové znění návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu stanoví větší rozsah přístupnosti oproti paragrafovému znění stávající vyhlášky č. 398/2009 Sb. Místo odkazů do příloh je nově odkazováno na určené normy. Normy totiž mohou obsahovat větší míru podrobností a schémata vzorových řešení.  Norma bude obsahovat požadavky na technické řešení, mezi které patří například požadavky na hmatové a akustické vedení pro soby se zrakovým postižením nebo indukční smyčka pro nedoslýchavé osoby
		8	MD	obecně		D	Doporučujeme v návrhu vyhlášky sjednotit užití slova „například“, jelikož v některých ustanoveních je vyjádřeno zkratkou „např.“, zatímco v jiných je napsáno v plném tvaru.	AKCEPTOVÁNO
		9	MPSV	obecně		Z	Obecně:
Požadujeme s ohledem na úpravu poskytování služby péče o dítě v dětské skupině jednoznačně vymezit, zda se požadavky na stavby týkají pouze nových dětských skupin, které se budou zapisovat do evidence poskytovatelů služeb péče o děti. Žádáme o vysvětlení, jak se požadavky vztahují na byt, obytnou, pobytovou místnost, kde bude nově probíhat péče o děti v dětské skupině, doplnit vysvětlení a dopady (například světlá výška). S ohledem na stávající dětské skupiny, kterých je evidovaných více než 1700 (s počtem více než 20 000 míst pro děti) je toto vyjasnění zásadní, včetně stanovení případných nákladů a požadavků na dětské skupiny nové vzhledem k novým požadavkům.	VYSVĚTLENO
	Účinnost vyhlášky se předpokládá od 7/2024. Po nabytí její účinnosti se všechny záměry budou posuzovat dle tohoto právního předpisu s ohledem na přechodná ustanovení stavebního zákona. 
Zákon o dětské skupině jasně říká, v jakých prostorech může být péče poskytována a na tyto prostory se budou vztahovat požadavky podle této vyhlášky. 
Pokud se jedná o stávající zapsané dětské skupiny, požadavky je nijak neohrožují. 


Doplněné odůvodnění MMR:
Pokud je DS ve stavbě pro bydlení (BD, RD), pak se vztahují požadavky na tyto stavby a na stavbu pro výchovu a vzdělání.  Požadavky kladené novým stavebním zákonem a jeho prováděcími právními předpisy je možné aplikovat až při účinnosti těchto předpisů, tj, nejdříve po 1.7.2024.  Pokud bude zřízena DS v pobytovém prostoru po tomto datu, pak tento pobytový prostor musí splnit požadavky stanovené stavebním zákonem a konkrétní požadavky stanovené touto vyhláškou v ustanovení § 53, prioritou je zejména přístupnost. Současně však musí DS plnit požadavky stanovené jinými právními předpisy - jako např. požadavky na požární bezpečnost (vyhláška HZS) nebo požadavky na osvětlení (vyhláška MZDR).
Na BD a RD se nevztahuje, protože obecně všechny společné prostory nových budov BD musí být přístupné a byt a RD nepodléhá přístupnosti, pokud se nejedná o speciálně určený byt, nebo o RD , v němž se takový byt nachází. 
Obecně lze uvést, že na všechny stavby se podle stavebního zákona dnes platného i nového vztahuje nutnost souladu s ÚPD. V tomto nová právní úprava nepřináší žádnou změnu. Obdobně vyhláška nestanovuje nové potřeby parkování pro DS. Venkovní prostory jsou řešeny obecně, neboť je stanoveno, že venkovní prostor lze nahradit využitím obdobné plochy tj. jakýmkoliv hřištěm nebo zelenou plochou v dosahu. Dosah navíc není taxativně vymezen. Takže DS toto ustanovení nijak neomezuje. 

		10	MPSV	obecně		Z	Obecně:
S ohledem na stanovení technických parametrů (které MPSV ze své gesce nemůže plně odborně posoudit), např. větrání, osvětlení, oslunění, požadavky na zajištění ochrany před hlukem atd. i u bytů, kde je možné poskytovat služby péče o děti, navrhujeme doplnit informace o předpokládaných dopadech na stávající i nové dětské skupiny. Tyto dopady je třeba doplnit také s ohledem ve vazbě na úpravy vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, kde se na úrovni pracovní skupiny (viz dále u připomínky k § 43 odst. 7) aktuálně navrhují významné změny ohledně celkového pojetí hygienických požadavků. Toto je klíčové zejména u větrání, kde výměna vzduchu je jedním u klíčových ukazatelů pro prostory, kde má služba probíhat.	VYSVĚTLENO
	Odůvodnění připomínky viz odůvodnění připomínky č. 9.
		11	MPSV	obecně		Z	Obecně:
V předkládací zprávě MMR uvádí jako jeden z hlavních principů vyhlášky „zohlednění přístupnosti staveb pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“. Současně vyhláška „vychází z příslušných platných technických norem a čerpá také z výsledků materiálu Metodika uplatňování principů univerzálního designu a celoživotního bydlení v bytové výstavbě“.
Vyhláška nicméně neřeší přístupnost jako nedílnou součást prostředí ani neuplatňuje zásady Univerzálního designu. Přístupnost je nesystematicky a ve velmi omezené míře přičleněna k některým požadavkům na stavby. Přístupnost je nevhodně definována již v novém stavebním zákonu jako „vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“)….“ a to přes opakované ujištění MMR, že (cit. ze zápisu OSGA z 11. 5. 2023) „Novela zavádí definici přístupnosti, smyslem je samostatné, bezpečné a důstojné užívání staveb všemi uživateli bez ohledu na zdravotní stav, věk a pohlaví. Přístupnost se stává nedílnou součástí požadavků na výstavbu.“
Nový stavební zákon a následně i jeho vyhláška o požadavcích na stavby staví přístupnost nikoliv jako přirozenou a nedílnou součást staveb, ale jako „zvláštní“ požadavky „osob s pohybovým a smyslovým omezením“ ale jen pro vybrané typy staveb. Z hlediska ochrany lidských práv nejsou naplněny požadavky pro rovný přístup a bezpečné užívání staveb pro všechny, návrh vyhlášky nezajišťuje dodržení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Zpracovatel návrhu vyhlášky zcela rezignoval na zapracování platných evropských předpisů a norem týkajících se přístupnosti prostředí, služeb a výrobků.
Název cílové skupiny pro přístupnost („osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“) je zastaralý (použitý již ve vyhlášce č. 369/2001 Sb.), výčet osob je nekompletní (chybí osoby nemocné nebo indisponované, osoby po operacích, po úrazech, rekonvalescenti a další), diskriminující a nereflektuje současný stav a vývoj společnosti, nesplňuje základní podstatu ani principy univerzálního designu. V tomto smyslu požadujeme návrhy vyhlášky dopracovat.	VYSVĚTLENO	V rámci rekodifikace veřejného stavebního práva byl dosavadní specifický pojem bezbariérové užívání staveb nahrazen novým univerzálním pojmem přístupnost staveb.  Konkrétně zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů ve svém § 13 písm. d) zavádí definici přístupnosti. Přístupnost je také nově doplněna mezi základní požadavky na stavby.; viz § 145 odst. 1 písm. e), resp. § 149 písm. b) nového stavebního zákona. 
Návazně samostatná bezbariérová vyhláška je zrušena. Přístupnost je integrována do nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Obdobně se bude postupovat u návrhu vyhlášky o dokumentaci staveb. Záměrem je ukázat a zdůraznit, že přístupnost není pouze vedlejší doplněk, ale je komplexně začleněna mezi požadavky na stavby. Cílem úplně nového konceptu je důslednější aplikace těchto ustanovení. Paragrafové znění návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu stanoví větší rozsah přístupnosti oproti paragrafovému znění stávající vyhlášky č. 398/2009 Sb. Místo odkazů do příloh je nově odkazováno na určené normy. Vyhláška stanoví rozsah přístupnosti. 
Norma bude obsahovat požadavky na technické řešení. Tyto dvě samostatné problematiky lze projednávat odděleně. Normy ze své podstaty mohou obsahovat větší míru podrobností a schémata vzorových řešení. Využít však nešlo normu ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí, jelikož text normy je v původním anglickém znění a neobsahuje žádné konkrétní hodnoty. Z tohoto důvodu nemůže být norma označena jako určená. Dále k této normě byly vydány dvě technické zprávy, kterými jsou prováděcí specifikace a posouzení shody. Tyto dokumenty mají pouze informační povahu. Z tohoto důvodu Ministerstvo pro místní rozvoj zadalo u České agentury pro standardizaci nový normalizační úkol, kterým je zpracování specializované normy na přístupnost staveb. Tato norma bude vycházet z výše uvedené evropské normy a doprovodných dokumentů a bude cíleně sloužit k aplikaci vyhlášky o požadavcích na výstavbu.  
		12	MPSV	obecně		Z	Obecně:
Překvapivá změna náhledu MMR na způsob řešení požadavků na stavby ve vyhlášce (zejména z hlediska přístupnosti jsou ve vyhlášce uváděny pouze funkční požadavky, detaily jsou řešeny formou odkazu na normy) činí předpis velice nepřehledným. Namísto zjednodušení a přehlednosti požadavků bude nutné dohledávat všechny parametry a detaily v normách (např. pro přístupnost se jedná o více než 40 norem).
Vyhláška navíc nevychází z platných technických norem. Ze seznamu určených norem je např. patrné, že dotčená norma z hlediska přístupnosti „Přístupnost a bezbariérové užívání staveb“ je teprve v přípravě. Není tedy možné relevantně posoudit, zda norma, která v době připomínkového řízení vyhlášky nemá zpracovány ani teze, dostatečně zajistí kontinuitu a řádnou aktualizaci požadavků na přístupnost. U dalších odkazů na normy vzhledem ke krátkému času a nedostupnosti norem pro veřejnost není možné posoudit, zda dotčená ustanovení již existujících norem jsou v aktuálním znění. Vzhledem k množství odkazů není možné detailně ověřit všechny provázanosti, souvislosti ani terminologii. Upozorňujeme na nutnost zkontrolovat a případně následně aktualizovat části norem, na které se vyhláška odkazuje.
U některých ustanovení jsou odkazy na více určených norem, pokud si budou normové požadavky odporovat, není zřejmé která norma se použije. Vzhledem ke stavu v ČAS, kdy na změnu normy se čeká i několik let, upozorňujeme, že nelze do doby ukončení platnosti stávající vyhlášky č. 398/2009 Sb. zajistit aktualizaci všech určených norem.
V ČR stále není dořešena problematika dodržování požadavků na přístupnost ani vymahatelnost práva v této oblasti. Proto se změna koncepce řešení požadavků pro přístupnost formou odkazů na normy nejeví jako ani dobré řešení, ani jako náprava systémového selhání kontroly dodržování požadavků pro zajištění bezbariérového užívání staveb pro všechny uživatele. V tomto smyslu požadujeme návrhy vyhlášky dopracovat.	VYSVĚTLENO
	V rámci rekodifikace veřejného stavebního práva byl dosavadní specifický pojem bezbariérové užívání staveb nahrazen novým univerzálním pojmem přístupnost staveb.  Konkrétně zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů ve svém § 13 písm. d) zavádí definici přístupnosti. Přístupnost je také nově doplněna mezi základní požadavky na stavby.; viz § 145 odst. 1 písm. e), resp. § 149 písm. b) nového stavebního zákona. Návazně samostatná bezbariérová vyhláška je zrušena. Přístupnost je integrována do nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Obdobně se bude postupovat u návrhu vyhlášky o dokumentaci staveb. Záměrem je ukázat a zdůraznit, že přístupnost není pouze vedlejší doplněk, ale je komplexně začleněna mezi požadavky na stavby. Cílem úplně nového konceptu je důslednější aplikace těchto ustanovení. Paragrafové znění návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu stanoví větší rozsah přístupnosti oproti paragrafovému znění stávající vyhlášky č. 398/2009 Sb. Místo odkazů do příloh je nově odkazováno na určené normy. Vyhláška stanoví rozsah přístupnosti. Norma bude obsahovat požadavky na technické řešení. Tyto dvě samostatné problematiky lze projednávat odděleně. Normy ze své podstaty mohou obsahovat větší míru podrobností a schémata vzorových řešení. Využít však nešlo normu ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí, jelikož text normy je v původním anglickém znění a neobsahuje žádné konkrétní hodnoty. Z tohoto důvodu nemůže být norma označena jako určená. Dále k této normě byly vydány dvě technické zprávy, kterými jsou prováděcí specifikace a posouzení shody. Tyto dokumenty mají pouze informační povahu. Z tohoto důvodu Ministerstvo pro místní rozvoj zadalo u České agentury pro standardizaci nový normalizační úkol, kterým je zpracování specializované normy na přístupnost staveb. Tato norma bude vycházet z výše uvedené evropské normy a doprovodných dokumentů a bude cíleně sloužit k aplikaci vyhlášky o požadavcích na výstavbu.  
		13	MPSV	obecně		Z	Obecně
Vyhláška nevyužívá Metodiku uplatňování principů univerzálního designu a celoživotního bydlení v bytové výstavbě (dále jen „Metodika“). Vyhláška nepracuje s pojmem univerzálního designu, ani nedefinuje jeho základní principy. V rozporu s těmito principy řeší specifické požadavky pro vybrané uživatele u vybraných staveb. 
Předpis bez ohledu na Metodiku vytváří vlastní kategorizaci bytů zvláštního určení, nepoužívá navržené standardy bytů (S 120, S 150, S 180), nedefinuje jejich funkční požadavky, ani nespecifikuje detaily. Podrobně viz také připomínka k § 3.  
Vyhláška navíc v rozporu s principy celoživotního bydlení stále podporuje výstavbu nových bytových domů a ubytovacích zařízení bez výtahu.
V tomto smyslu požadujeme návrhy vyhlášky dopracovat.	AKCEPTOVÁNO	Vyhláška byla doplněna.
		14	MPSV	obecně		Z	Obecně
Předpis je nekoncepčně řešený a nepřehledný, různá míra podrobnosti jednotlivých požadavků napříč dokumentem přispívá k nevyváženosti materiálu. Parametry přístupnosti jsou řešeny vždy jen velmi obecně s odkazem na neexistující normu Přístupnost a bezbariérové užívání staveb. Není zřejmé, proč nejsou užity odkazy na platnou ČSN EN 17 210, kde jsou funkční požadavky pro přístupnost velice přehledně a srozumitelně popsané.
Řada důležitých prvků pro přístupnost není ve vyhlášce řešena vůbec (v textu vyhlášky nejsou zmíněna vůbec žádná opatření pro osoby se sluchovým postižením, požadavky pro osoby zrakově postižené jsou oproti stávajícímu předpisu zredukovány na akustické majáčky ve vybraných stavbách a na kontrastní značení nástupního a výstupního prostoru u hřebene eskalátoru).
V tomto smyslu požadujeme návrhy vyhlášky dopracovat.	AKCEPTOVÁNO
	Vyhláška byla doplněna. Využít však nešlo normu ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí, jelikož text normy je v původním anglickém znění a neobsahuje žádné konkrétní hodnoty. Z tohoto důvodu nemůže být norma označena jako určená. Dále k této normě byly vydány dvě technické zprávy, kterými jsou prováděcí specifikace a posouzení shody. Tyto dokumenty mají pouze informační povahu. Z tohoto důvodu Ministerstvo pro místní rozvoj zadalo u České agentury pro standardizaci nový normalizační úkol, kterým je zpracování specializované normy na přístupnost staveb. Tato norma bude vycházet z výše uvedené evropské normy a doprovodných dokumentů a bude cíleně sloužit k aplikaci vyhlášky o požadavcích na výstavbu. 
		15	MPSV	obecně		Z	Text předpisu má nepřehlednou a neintuitivní strukturu a místy je značně nesrozumitelný, až zmatečný. Pojmy definované v úvodních ustanoveních nejsou v textu konzistentně používané, často jsou zaměňovány za podobné výrazy nebo se používají termíny definované v jiných předpisech. V textu jsou používány různé názvy pro stejnou věc.
Řada výrazů nebo pojmů není definováno vůbec (např. v protiskluzných vlastnostech není definovaný úhel alfa, který zásadně ovlivňuje protiskluzné vlastnosti materiálu; chybí definice rampy, šikmé rampy a bezbariérové rampy; vysvětlení rozdílu a definice chodníku ve sklonu a bezbariérové rampy; pojem veřejný prostor a veřejné prostranství). Obdobné požadavky se řeší na různých místech vyhlášky. Související požadavky nejsou k nalezení na jednom místě, ale jsou postupně roztříštěně uváděny v různých ustanoveních předpisu (je nutné znát a pročíst celý text vyhlášky včetně příloh i souvisejících norem).
V tomto smyslu požadujeme návrhy vyhlášky dopracovat.	AKCEPTOVÁNO
	Vyhláška byla doplněna.
		16	MPSV	obecně		Z	Vyhláška neřeší přístupnost staveb v komplexním rozsahu z hlediska osob se zrakovým a sluchovým omezením chybí základní požadavky pro zajištění samostatného a bezpečného pohybu, nejsou zajištěny podmínky nediskriminačního užívání prostředí všemi uživateli bez ohledu na zdravotní stav, věk nebo pohlaví. 
Oproti stávající vyhlášce č. 398/2009 Sb. jsou bez náhrady vypuštěny důležité parametry přístupnosti (např. kontrastní značení a řešení oboustranných madel u schodišť a vyrovnávacích stupňů, řešení akustických orientačních majáčků, indukční smyčky).
Ve vyhlášce zcela chybí: 
•	požadavky pro řešení informačních, orientačních a komunikačních systémů (s podmínkou vnímání všech poskytovaných informací minimálně dvěma smysly; s ohledem na srozumitelnost řeči v daném prostředí)
•	požadavky na barevně kontrastní značení (bezpečnostní prvky u schodiště a vyrovnávacích stupňů, označení prosklených ploch, kontrasty důležitých prvků stavby – dveře, madla, zařizovací předměty zejména v hygienických zařízeních a šatnách; kontrast oproti pozadí)
•	metody měření barevných kontrastů a kontrastů pozadí
•	antireflexní vlastnosti stavebních materiálů nebo prvků
•	nutno upravit požadavky protiskluzných vlastností pochozích ploch
•	zásady pro zajištění samostatného a bezpečného pohybu pro všechny uživatele
V textu lze nalézt i velmi nestandardní až diskriminující formulace (např. Příloha č. 15: „vězeň bez samostatné schopnosti pohybu“).
V tomto smyslu požadujeme návrhy vyhlášky dopracovat.	AKCEPTOVÁNO	Vyhláška byla doplněna.
		17	MPSV	obecně		Z	Žádáme o doplnění další přílohy do vyhlášky. Příloha s názvem Přístupnost by měla řešit základní parametry a požadavky pro bezbariérové užívání a pro zajištění samostatného a bezpečného pohybu uživatelů s různým znevýhodněním. 
Základní požadavky přístupnosti pro zajištění bezbariérového užívání stavby nelze řešit odkazy na neexistující normu pro přístupnost. Ze stávající vyhlášky č. 398/2009 Sb. nebyly do nových požadavků na stavby zapracovány ani základní parametry pro zajištění přístupnosti prostředí ani pro zajištění bezpečnosti. Určená norma pro Přístupnost neexistuje. S platnou ČSN EN 17 210 předkladatel z nevysvětlených důvodů nepracuje.  Žádáme proto o doplnění a dopracování vyhlášky, aby byla zajištěna minimálně stávající závazná úroveň standardů přístupnosti a dodržena kontinuita požadavků zabezpečujících užívání pro všechny. 	VYSVĚTLENO	V rámci rekodifikace veřejného stavebního práva byl dosavadní specifický pojem bezbariérové užívání staveb nahrazen novým univerzálním pojmem přístupnost staveb.  Konkrétně zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů ve svém § 13 písm. d) zavádí definici přístupnosti. Přístupnost je také nově doplněna mezi základní požadavky na stavby.; viz § 145 odst. 1 písm. e), resp. § 149 písm. b) nového stavebního zákona. Návazně samostatná bezbariérová vyhláška je zrušena. Přístupnost je integrována do nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Obdobně se bude postupovat u návrhu vyhlášky o dokumentaci staveb. Záměrem je ukázat a zdůraznit, že přístupnost není pouze vedlejší doplněk, ale je komplexně začleněna mezi požadavky na stavby. Cílem úplně nového konceptu je důslednější aplikace těchto ustanovení. Paragrafové znění návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu stanoví větší rozsah přístupnosti oproti paragrafovému znění stávající vyhlášky č. 398/2009 Sb. Místo odkazů do příloh je nově odkazováno na určené normy. Vyhláška stanoví rozsah přístupnosti. Norma bude obsahovat požadavky na technické řešení. Tyto dvě samostatné problematiky lze projednávat odděleně. Normy ze své podstaty mohou obsahovat větší míru podrobností a schémata vzorových řešení. Využít však nešlo normu ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí, jelikož text normy je v původním anglickém znění a neobsahuje žádné konkrétní hodnoty. Z tohoto důvodu nemůže být norma označena jako určená. Dále k této normě byly vydány dvě technické zprávy, kterými jsou prováděcí specifikace a posouzení shody. Tyto dokumenty mají pouze informační povahu. Z tohoto důvodu Ministerstvo pro místní rozvoj zadalo u České agentury pro standardizaci nový normalizační úkol, kterým je zpracování specializované normy na přístupnost staveb. Tato norma bude vycházet z výše uvedené evropské normy a doprovodných dokumentů a bude cíleně sloužit k aplikaci vyhlášky o požadavcích na výstavbu.
		18	MZ	obecně		Z	1. K celému textu návrhu vyhlášky:

Požadujeme sjednotit terminologii vyhlášky týkající se bazénů, koupališť a saun na „umělé koupaliště a sauna“.

Odůvodnění: V průběhu prací na podobě vyhlášky se několikrát měnil obsah, kdy původně byla v textu zařazena i přírodní koupaliště, postupně se však její obsah omezil pouze na koupaliště umělá, což jsou dle definice v zákoně č. 258/2000 Sb. plavecké bazény, koupelové bazény, bazény pro kojence a batolata, brouzdaliště. V posledním znění textu, který je předložen do MPŘ se však objevují různé slovní spojení a pojmy, což způsobuje nejasnosti, na co se vyhláška vztahuje a na co nikoli. Z uvedeného důvodu považujeme za nutné zvolit jednotné pojmosloví, kterým je v daném kontextu „umělé koupaliště a sauna“. Jedná se zejména o § 2 odst. 3, název Dílu 3, § 59, přílohu č. 2, bod 4 a název přílohy č. 8.	AKCEPTOVÁNO
		19	MZV	obecně		Z	1.	Obecně k navrhované vyhlášce
a) Z návrhu není patrné, zda tato nová vyhláška bude nahrazovat stávající úpravu - např. vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, nebo bude platit souběžně s vyhláškou stávající. V odůvodnění je sice uvedeno, že návrh této vyhlášky je „inspirován“ dosud platnými vyhláškami, ale tato formulace neumožňuje jednoznačně rozklíčovat, jak to bude s platností stávající úpravy. MZV proto doporučuje v tomto smyslu návrh doplnit.
b) Předložený návrh je částečnou kombinací některých požadavků na výstavbu a projektování (řídí se platnými právními předpisy a speciálními i obecnými technickými předpisy) na straně jedné a pokynů pro povolování staveb (výkon státní správy v přenesené působnosti) na straně druhé. Některé části vyhlášky jsou zpracovány do značných detailů (např. stavby pro vězeňské služby), a jiné, např. technické požadavky, jsou pouze výňatkem z platné vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. Některá ustanovení nejsou dostatečně jasná bez jejich upřesnění, uvedeném v odůvodnění. Vzhledem k tomu, že odůvodnění není běžně veřejnosti přístupné, MZV doporučuje takováto ustanovení vyhlášky doplnit tak, aby jejich výklad byl jednoznačný přímo z textu vyhlášky, bez nutnosti mít k dispozici odůvodnění. V každém případě MZV doporučuje, aby alespoň v případech, kdy nejde o kompletní úpravu dané problematiky, byla doplněna informace v tomto smyslu, resp. upozornění, že další podrobná úprava je obsažena ve vyhlášce konkrétního subjektu, případně v technických normách.	VYSVĚTLENO
	a) vyjmenované vyhlášky jsou zrušeny stavebním zákonem, vyhláška je zcela nahradí. Přechodné ustanovení k použití prováděcích právních předpisů upravuje § 332a stavebního zákona. 

b) požadavky na výstavbu oproti stávající právní úpravě řeší nový stavební zákon od § 137 a násl. Další podrobnosti stanoví navrhovaná vyhláška. Je tedy zapotřebí při uplatňování požadavků na výstavbu aplikovat oba předpisy souačsně. Co se týče podrobnosti jiných technických požadavků např. na vodní díla jsou tyto převzaty v rozsahu a obsahu dle dosud platných jiných právních předpisů. S ohledem na to, že návrh vyhlášky včetně jeho odůvodnění byl zpracován v souladu s legislativními pravidly, nebyl požadavek na doplnění vyhlášky zapracován.  
U konkrétních ustanovení, kde je vyžadováno splnění požadavků dle normy ČSN, je tento odkaz vždy uveden. Seznam norem je přílohou této vyhlášky.


		20	MŽP	obecně		Z	23.	Je třeba v rámci celého návrhu vyhlášky sjednotit pojmy s těmi, které používá stávající legislativa v oblasti práva životního prostředí, a to zejména pokud jde o vodní zákon (viz připomínky níže) a předpisy upravující odpadové hospodářství. 
(poznámka zpracovatele vyhlášky.: viz připomínky níže = připomínky   § 4 písm. a), § 32, § 46, § 86, § 88, § 46 důvodové zprávy	VYSVĚTLENO
	Požadavek je nekonkrétní, není v souladu s legislativními pravidly vlády.

Pojem "žumpa"  byl ponechán z důvodu zažitého výrazu ve stavební praxi. 
Pojem "nečistot" byl nahrazen pojmem "znečišťující látky"
Terminologie v souvislosti s vodním zákonem byla ponechána v navrhovaném znění. 
Odůvodnění k § 46 bylo upraveno.
		21	MŽP	obecně		D	1.	Doporučujeme nahradit na všech relevantních místech označení „volné ovzduší“ označením „vnější ovzduší“, které je běžně používaným pojmem ve vztahu k označení ovzduší mimo uzavřené vnitřní prostory a dále také pojmem užívaným v legislativě upravující ochranu ovzduší. Alternativně používat pouze pojem „ovzduší“ bez přívlastku. Jedná se příkladem o § 3 písm. k), § 16, § 52, § 66 (zde je uvedeno pouze „ovzduší“), příloha č. 13, bod 2.21.	AKCEPTOVÁNO 	Použit pojem "vnější ovzduší na místo volného". Na relevantních místech vyhlášky byl termín upraven (spalinová cesta), vzhledem k tomu, že uvzduší může být vnější i vnitřní, tak na některých místech bylo ponechán pouze pojem "ovzduší".
		22	MŽP	obecně		D	4.	Do úvodní věty vyhlášky doporučujeme doplnit v souladu s čl. 38 odst. 2, resp. čl. 37 odst. 3 Legislativních pravidel vlády zmocňovací ustanovení § 333 odst. 1 stavebního zákona, ve kterém je teprve k vydání této vyhlášky MMR zmocněno.	AKCEPTOVÁNO 
		23	KVOP	obecně		Z	1.	K nedostatečné určitosti vyhlášky, vazbě na odkazy ČSN a přípravu nových ČSN
Vyhlášku považuji za příliš obecně koncipovanou, s převahou formulací typu „nesmí ohrožovat“ nebo „musí být v souladu s požadavky určené normy“. Nedostatek přesnějších pravidel může podle mne znamenat větší prostor pro správní úvahy stavebních úřadů v konkrétních kauzách na straně jedné, v širším měřítku však nevyhnutelně povede i k nejednotným výkladům požadavků na výstavbu na straně druhé. O co jednodušší se může nyní jevit samotné pojetí vyhlášky, o to náročnější bude její pozdější uplatňování v praxi. Přílišná obecnost vyhlášky si nutně vyžádá zvýšené metodické úsilí ze strany MMR a nepochybně i vyšší procento úspěšnosti správních žalob.
Vysokou míru obecnosti vyhlášky nijak neospravedlňuje ani zavedení jednoho povolovacího řízení (či jiných zjednodušení) podle nového stavebního zákona. Účelem prováděcího předpisu by mělo být zpřesnění prováděného zákona. Tento účel vyhláška dostatečně nenaplňuje.
Když se vrátím k četně využité formulaci, která vyžaduje u mnohých pravidel „soulad s požadavky určené normy“, jeví se mi jako zcela bezzubá, pokud se k ní přímo ve vyhlášce nepřipojí alespoň stručné upřesnění, o jakou normu jde, a případně o které části normy konkrétně půjde. Upřesnění normy pouze v důvodové zprávě nevnímám jako dostačující.

Apeloval bych tedy na zpřesnění všech relevantních „normových“ ustanovení, případně na vytvoření přílohy k vyhlášce obsahující seznam norem nebo jejich částí, které by nadále představovaly závazná pravidla pro uplatnění toho kterého požadavku na výstavbu.

Nekonkrétnost vyhlášky má značný dopad i na oblast bezbariérového užívání staveb a přístupnosti. Předkládaná ustanovení, která se týkají této oblasti, odkazují na normu, jejíž obsah však v tuto chvíli, kdy dochází k připomínkování vyhlášky, není znám. To způsobuje výraznou právní nejistotu, jelikož není jisté, že budou i nadále závazně upraveny alespoň ty požadavky, které jsou v současné době komplexně upraveny vyhláškou č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Ve chvíli, kdy dochází k připomínkování předloženého návrhu vyhlášky, by tedy bylo vhodné znát znění všech určených norem, na které je odkazováno. Rovněž upozorňuji, že je nutné od počátku přímé zapojení organizací hájících zájmy lidí s postižením a expertů z oblasti bezbariérového užívání staveb do tvorby předmětné normy. Je pro mě nepřijatelné, aby došlo přijetím nového podzákonného právního předpisu ke zhoršení práv lidí s postižením v oblasti přístupnosti a ke snížení právní jistoty, která je v současné době zaručená. 
Předkládaná vyhláška zcela opomíjí požadavky na výstavbu pro lidi s komunikačním postižením, tedy pro nedoslýchavé, neslyšící a ohluchlé. Zcela chybí informace, které jsou uvedeny ve vyhlášce č. 398/2009 Sb., zahrnující uživatele sluchadel a kochleárních implantátů. Nikde v textu vyhlášky nejsou upraveny asistenční komunikační prostředky jako indukční smyčka, která umožňuje srozumitelný poslech či vizuální prvky pro bezpečný pohyb po veřejných budovách. Dále chybí úprava elektronického vrátného s akustickou signalizací, který musí být vybaven také optickou signalizací pro účely lidí se sluchovým postižením.
Totéž se týká oblasti úprav pro lidi se zrakovým postižením. Vyhláška nijak neupravuje akustické orientační majáčky, jejich ovládání prostřednictvím vysílačky pro nevidomé, vodicí linie, kontrast, prosklené stěny a jejich značení či hmatné a vizuální prvky na schodišti.

Navrhuji výše uvedené prvky po řádné konzultaci s organizacemi a experty v oblasti bezbariérového užívání staveb do textu vyhlášky zapracovat.	AKCEPTOVÁNO JINAK	V rámci rekodifikace veřejného stavebního práva byl dosavadní specifický pojem bezbariérové užívání staveb nahrazen novým univerzálním pojmem přístupnost staveb.  Konkrétně zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů ve svém § 13 písm. d) zavádí definici přístupnosti. Přístupnost je také nově doplněna mezi základní požadavky na stavby.; viz § 145 odst. 1 písm. e), resp. § 149 písm. b) nového stavebního zákona. Návazně samostatná bezbariérová vyhláška je zrušena. Přístupnost je integrována do nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Obdobně se bude postupovat u návrhu vyhlášky o dokumentaci staveb. Záměrem je ukázat a zdůraznit, že přístupnost není pouze vedlejší doplněk, ale je komplexně začleněna mezi požadavky na stavby. Cílem úplně nového konceptu je důslednější aplikace těchto ustanovení. Paragrafové znění návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu stanoví větší rozsah přístupnosti oproti paragrafovému znění stávající vyhlášky č. 398/2009 Sb. Místo odkazů do příloh je nově odkazováno na určené normy. Vyhláška stanoví rozsah přístupnosti. Norma bude obsahovat požadavky na technické řešení. Tyto dvě samostatné problematiky lze projednávat odděleně. Normy ze své podstaty mohou obsahovat větší míru podrobností a schémata vzorových řešení. Využít však nešlo normu ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí, jelikož text normy je v původním anglickém znění a neobsahuje žádné konkrétní hodnoty. Z tohoto důvodu nemůže být norma označena jako určená. Dále k této normě byly vydány dvě technické zprávy, kterými jsou prováděcí specifikace a posouzení shody. Tyto dokumenty mají pouze informační povahu. Z tohoto důvodu Ministerstvo pro místní rozvoj zadalo u České agentury pro standardizaci nový normalizační úkol, kterým je zpracování specializované normy na přístupnost staveb. Tato norma bude vycházet z výše uvedené evropské normy a doprovodných dokumentů a bude cíleně sloužit k aplikaci vyhlášky o požadavcích na výstavbu.  Dále došlo k doplnění požadavků do ustanovení Přístupnost. Technické podrobnosti budou rozvinuty v normě ČSN Přístupnost staveb.
Vodicí linie je základní hmatový prvek na pochozích plochách. Vodicí linie jsou přirozené vodicí linie a umělé vodicí linie. Přednostně se provádí přirozená vodicí linie. Vodicí linií není obrubník chodníku směrem do vozovky.
Vodicí linie pro přecházení se zřizuje na orientačně složitých přechodech pro chodce a místech pro přecházení. Z hlediska systematiky předpisu ještě dovysvětlujeme, že paragrafové znění návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu stanoví větší rozsah přístupnosti oproti paragrafovému znění stávající vyhlášky č. 398/2009 Sb. Místo odkazů do příloh je nově odkazováno na určené normy. Normy totiž mohou obsahovat větší míru podrobností a schémata vzorových řešení.  Norma bude obsahovat požadavky na technické řešení, mezi které patří například požadavky na hmatové a akustické vedení pro soby se zrakovým postižením nebo indukční smyčka pro nedoslýchavé osoby.
		24	KVOP	obecně		Z	2.	K participaci osob
Rád bych upozornil, že čl. 4 odst. 3 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou Česká republika ratifikovala v roce 2009, říká, že při vytváření legislativy, která má dopad na lidi s postižením, bude tento obsah aktivně konzultován s lidmi s postižením a organizacemi, které je zastupují. Od organizací hájících zájmy lidí s postižením mám informaci, že do procesu tvorby této vyhlášky nebyli zapojeni.
Pokud k této přímé součinnosti v průběhu tvorby předmětné vyhlášky docházelo, budu rád za konkrétní informaci, s kým, jakým způsobem a kdy byl obsah předkládané vyhlášky týkající se lidí s postižením konzultován. Upozorňuji, že za přímou participaci v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením nepovažuji možnost uplatnění připomínek v mezirezortním připomínkovém řízení prostřednictvím oficiálních připomínkových míst.

Očekávám tedy, že navrhovatel poskytne konkrétní informace, s kým, jakým způsobem a kdy byl obsah předkládané vyhlášky týkající se lidí s postižením konzultován. Dále apeluji na zapojení lidí s postižením a organizací hájících jejich zájmy do tvorby normy, na kterou je ve vyhlášce odkazováno, a to od samého počátku, nikoliv až formou připomínek. Jedině tak bude zajištěna funkčnost právního předpisu v oblasti bezbariérového užívání staveb.	AKCEPTOVÁNO	K přípravě nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu byla obnovena meziresortní pracovní skupina zřízená k rekodifikaci hmotného stavebního práva. Na základě usnesení Vládního výboru pro osoby se zdravotním postižením byla zaslána žádost o jmenování svého zástupce Národní radě osob se zdravotním postižením ČR, Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých ČR a Asociaci neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel.
V rámci této skupiny se návrh vyhlášky projednával dne 3. listopadu 2021 v Akademii veřejného investování a distančním způsobem v průběhu února 2022. Nad rámec této skupiny se ještě uskutečnilo separátní jednání k přístupnosti výhradně s organizacemi osob se zdravotním postižením. Jeho cílem bylo představit a vysvětlit koncepci nového stavebního zákona a koncepci návrhu nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Dále byla pracovní verze návrhu vyhlášky několikrát rozeslána elektronickou poštou k uplatnění nových vstupů a konkrétních připomínek. Vládní výbor pro osoby se zdravotním postižením, resp. zástupci organizací osob se zdravotním postižením měly v mnohém výrazně lepší možnosti k uplatnění svých podnětů než připomínková místa na úrovni resortů. Efektivně toho využila Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, která uplatnila zhruba 25 konkrétních připomínek či podkladů obsahujících nové konkrétní parametry. S těmito podklady se pečlivě pracovalo, všechny byly jednotlivě projednány, zpravidla telefonickou formou. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR přeposlala nekonsolidované znění rozdrobené do několika souborů s revizemi od různých zpracovatelů. Většina připomínek obsahovala strohé vyjádření „ne“, „nevím“ nebo jiný neurčitý text. Zpřesnění nebylo zasláno ani dodatečně. Takové připomínky jsou nejen v rozporu s legislativními pravidly vlády, dle kterých je nutné každou připomínku zcela jasně formulovat a navrhnout změnu textu, jak by mělo dané ustanovení znít, ale prakticky ani při nejlepší vůli nejsou zapracovatelné.
Od dubna 2022 do května 2023 probíhal legislativní proces výše uvedené věcné novely nového stavebního zákona. Vzhledem k tomu, že až do schválení věcné novely nebyla známa finální podoba zákona, byly pozastaveny práce na prováděcím předpise, neboť vyhláška musí vycházet z platného znění zákona. Stále však zůstala možnost sdílet nové poznatky z praxe, resp. průběžně zasílat podklady pro úpravu konkrétních parametrů přístupnosti v nové vyhlášce. V tomto období byly uplatněny pouze tři dílčí vstupy, tj. k parkovacím místům, nová duplicitní frekvence pro akustické vedení a jeden dílčí požadavek na vodicí linie. Tyto úpravy byly zapracovány nejprve do příloh vyhlášky a následně byly předány zpracovatelce normy na přístupnost staveb.
Tvorba normy je v gesci České agentury pro standardizaci. Za přípravu normy je zodpovědná Ing. Renáta Zdařilová, Ph.D., která se bezbariérovému užívání staveb věnuje na České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a na Technické univerzitě Ostrava. Dle našich informací zpracovatelka normy v současné době sestavuje tým externích spolupracovníků. V září by měl být připraven draft normy. Jeho text bude určen k připomínkám a jak bylo přislíbeno, bude rozeslán všem členům platformy MMR k bezbariérovosti.
		25	ČKA	obecně		Z	Požadujeme obsah vyhlášky tématicky přehledně strukturovat, obsahově ošetřovat adekvátní míru obecnosti a vyváženosti upravovaných požadavků; v souvislosti s tím požadujeme revizi a doplnění kapitoly Základní pojmy (§ 3 - § 8), úpravu struktury vyhlášky z hlediska obsahu, typologických a tématických okruhů v adekvátní míře obecnosti požadavků.

Odůvodnění:
Uspořádání paragrafů a odstavců v částech vyhlášky i vlastní text není logický, směšuje povinnosti, má různé míry detailu, např. požadavky na jednu stavební typologii jsou upraveny na mnoha místech ve vyhlášce (navíc s odkazem na ČSN), výsledný předpis bude vysoce náročný na orientaci a užívání jak projektanty, tak úředníky. Přehlednost je výrazně horší než u stávajících prováděcích předpisů. Doporučujeme zásadní přepracování struktury. 	VYSVĚTLENO
	Předpis vychází z hmotného práva tak, jak je členěno ve stavebním zákoně. Navíc připomínka není formulována jednoznačně a konkrétně, tj. tak jak požadují legislativní pravidla vlády.
		26	ČKA	obecně		Z	Vyjmout platnost povinné přístupnosti pro RD, tedy stavby pro bydlení s max. 3 byty, v úvodních článcích ze staveb, na které se obecně vztahují podmínky bezbariérovosti.

Odůvodnění:
S ohledem na roztříštěnost uvádění pro které stavby se bezbariérové řešení nevztahuje v celé vyhlášce, by bylo vhodné v úvodních článcích vyjmout platnost povinné přístupnosti pro RD, tedy stavby pro bydlení s max. 3 byty	VYSVĚTLENO
	Požadavky na přístupnost se vztahují na stavby uvedené v § 149 písm. b) stavebního zákona. Rodinné domy ve výčtu nejsou.
		27	ČKA	obecně		Z	Zásadní nesouhlas s nadměrným a nedůvodným odkazováním na určené normy v celém rozsahu vyhlášky. Požadujeme odkazy na normy nahradit přímým uvedením hodnot či parametrů ve vyhlášce, případně v její příloze.
	VYSVĚTLENO
	Normy, na které je u konkrétních ustanovení odkazováno, jsou uvedeny v seznamu norem a  tento seznam je přílohou návrhu vyhlášky.
		28	ČKA	obecně		Z	Rozporujeme formu odkazování na normy - odkaz by se měl týkat toliko konkrétně určeného postupu, výpočtu či hodnoty, nikdy by odkaz neměl směrovat na normu jako na celek	VYSVĚTLENO
	Normy, na které je u konkrétních ustanovení odkazováno, jsou uvedeny v seznamu norem a  tento seznam je přílohou návrhu vyhlášky.
		29	ČKA	obecně		D	Potřeba koordinace s technickou normou pro bezbariérové užívání staveb.

Odůvodnění:
Je složité připomínkovat předmět vyhlášky v oblasti bezbariérového užívání staveb, když není znám návrh technické normy, do které se přesouvá velká část dosavadní úpravy.	VYSVĚTLENO	V rámci rekodifikace veřejného stavebního práva byl dosavadní specifický pojem bezbariérové užívání staveb nahrazen novým univerzálním pojmem přístupnost staveb.  Konkrétně zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů ve svém § 13 písm. d) zavádí definici přístupnosti. Přístupnost je také nově doplněna mezi základní požadavky na stavby.; viz § 145 odst. 1 písm. e), resp. § 149 písm. b) nového stavebního zákona. Návazně samostatná bezbariérová vyhláška je zrušena. Přístupnost je integrována do nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Obdobně se bude postupovat u návrhu vyhlášky o dokumentaci staveb. Záměrem je ukázat a zdůraznit, že přístupnost není pouze vedlejší doplněk, ale je komplexně začleněna mezi požadavky na stavby. Cílem úplně nového konceptu je důslednější aplikace těchto ustanovení. Paragrafové znění návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu stanoví větší rozsah přístupnosti oproti paragrafovému znění stávající vyhlášky č. 398/2009 Sb. Místo odkazů do příloh je nově odkazováno na určené normy. Vyhláška stanoví rozsah přístupnosti. Norma bude obsahovat požadavky na technické řešení. Tyto dvě samostatné problematiky lze projednávat odděleně. Normy ze své podstaty mohou obsahovat větší míru podrobností a schémata vzorových řešení. Využít však nešlo normu ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí, jelikož text normy je v původním anglickém znění a neobsahuje žádné konkrétní hodnoty. Z tohoto důvodu nemůže být norma označena jako určená. Dále k této normě byly vydány dvě technické zprávy, kterými jsou prováděcí specifikace a posouzení shody. Tyto dokumenty mají pouze informační povahu. Z tohoto důvodu Ministerstvo pro místní rozvoj zadalo u České agentury pro standardizaci nový normalizační úkol, kterým je zpracování specializované normy na přístupnost staveb. Tato norma bude vycházet z výše uvedené evropské normy a doprovodných dokumentů a bude cíleně sloužit k aplikaci vyhlášky o požadavcích na výstavbu.
		30	ČKA	obecně		Z	Nevyváženost úpravy z hlediska osob se zrakovým a sluchovým omezením, chybí základní požadavky na pohyb a užívání prostředí.	AKCEPTOVÁNO	Ustanovení byla vhodně doplněna.
		31	ČBÚ	obecně		Z	ČBÚ požaduje v návrhu vyhlášky upravit (po projednání mezi ČBÚ a MMR) technické požadavky na stavby pro skladování, výrobu, zpracování, výzkum a vývoj, zkoušení a ničení výbušnin.

Odůvodnění:
V rámci legislativního procesu, zejména pak meziresortního připomínkového řízení, předcházejícího přijetí zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, bylo ČBÚ ze strany MMR prezentováno, že prováděcí předpisy k novému stavebnímu zákonu (dále jen „NSZ“) stanoví technické požadavky na všechny typy staveb, mj. na stavby určené k nakládání s výbušninami. V návaznosti na to ČBÚ akceptoval novelizaci ustanovení § 30 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 61/1988 Sb.“), provedenou doprovodným novelizačním zákonem k NSZ, kterou došlo k zúžení věcného rozsahu zmocnění ČBÚ k vydávání prováděcích právních předpisů. Vyhlášky vydané k provedení ustanovení § 30 zákona č. 61/1988 Sb. budou nadále moci upravovat zbytkové technické požadavky, které však souvisí spíše s provozem, resp. s nakládáním s výbušninami, ve stavbách k tomu určených (blíže novelizované znění § 30 zákona č. 61/1988 Sb.). V těchto intencích ČBÚ  v roce 2020 (na základě dopisu MMR ze 6. 10. 2020, čj. 55065/2020-82) poskytl výčet právních předpisů v gesci ČBÚ (vyhlášky č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů, a č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů), jejichž technické požadavky na stavby pro nakládání s výbušninami se nabízelo při přípravě připomínkované vyhlášky zohlednit. Navrhovaná vyhláška však žádné takové technické požadavky neobsahuje. Zákon č. 61/1988 Sb. počínaje 1. 1. 2024 nebude obsahovat zmocnění ke stanovení technických požadavků na tyto stavby, v důsledku čehož budou podstatné části vyhlášky č. 99/1995 Sb. a č. 102/1994 Sb. neaplikovatelné (blíže např. nález Ústavního soudu zn. Pl.ÚS 3/2000 ze dne 21. 6. 2000, rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 4 As 17/2009 – 62 ze dne 23. 3. 2010) a tedy nevymahatelné. Bez nich se uplatní jen obecné technické požadavky na výstavbu, které však pro tak rizikové stavby nejsou adekvátní a hrozí, že zaměstnanci i okolí těchto staveb budou vystaveni nežádoucímu nebezpečí. Je proto žádoucí je stanovit na základě platného zmocnění v novém stavebním zákoně – tj. v rámci navrhované vyhlášky. Pro vymezení technických požadavků považujeme za nezbytné provést projednání mezi ČBÚ a MMR, přičemž jsme v tomto ohledu připraveni poskytnout plnou součinnost.	AKCEPTOVÁNO
		32	HK	obecně		Z	Zásadní obecná připomínka ke členění textu a rozsahu dokumentace

Členění textu neumožňuje jednoduché odlišení požadavků na výstavbu a náležitostí žádosti o povolení záměru. Jak bylo deklarováno politicky i z pozice MMR, cílem je rozsah dokumentace pro povolení předkládané jako součást žádosti o povolení záměru stanovit v rozsahu UR+, avšak dokument obsahuje i požadavky v úrovni podrobnosti provedení stavby, aniž by z členění textu šlo jednoduše tyto požadavky dělit a odkazovat na ně v příslušných prováděcích předpisech. Požadujeme proto zásadní úpravu struktury textu tak, aby jednotlivá ustanovení byla členěna na odstavce, které definují části kontrolované úřadem či dotčeným orgánem při povolení stavby a části, za které odpovídá příslušná oprávněná či autorizovaná osoba v příslušném oboru (například elektrorozvody), eventuálně v oddělené části požadavky na provozní uspořádání určitých provozních či pobytových nebo užitných ploch, které není možné definovat při povolení záměru a mění se s ohledem na potřeby uživatele (vlastníka, nájemce apod.). Považujeme na naprosto nesrozumitelné, co se dále v textu myslí určenou normou apod. Požadujeme závazné požadavky na stavby uvádět přímo v textu vyhlášky a nikoliv vágním odkazem.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Požadavky nelze členit dle toho, jaké fáze procesu přípravy se týkají, nutnost splnění určitých požadavků v řízení vyplne z rozsahu dokumentace pro povolení stavby.
		33	HK	obecně		Z	Připomínka k členění Hlavy 1 Technické požadavky na stavby, v části čtvrté materiálu

Členění Hlavy 1 není v souladu se základními požadavky podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Z hlediska orientace vůči požadavkům na výrobky je členění celé Hlavy 1 značně nepřehledné.	VYSVĚTLENO
	 Předpis vychází z hmotného práva tak, jak je členěno ve stavebním zákoně. 
		34	KZPS	obecně		Z	B.	OBECNÁ PŘIPOMÍNKA 

Norma neobsahuje žádná přechodná ustanovení, u již připravovaných projektů. Požadujeme, aby se norma doplnila o přechodná ustanovení, která stanoví že již připravovaných projektů se změna nebude týkat. 

Předložená norma v mnoha případech odkazuje na normy /ČSN/, které ale začasté nejsou konkrétně uvedeny, případně není zřejmé, zda se počítá s jejich aktualizací. Domníváme se, že pro relevantní posouzení není možné bez doplnění a konkretizace poskytnout objektivní pohled a připomínky na takto obecný materiál. 

Obecně v rámci celé vyhlášky by bylo vhodnější jasně stanovit, co platí dle vyhlášky nebo jejích příloh a co platí podle norem a jakých. Tam, kde vyhláška jen kopíruje text normy nebo jiného předpisu, doporučujeme nechat pouze odkaz na normu nebo předpis. Pokud se tento změní, tak nebude jasné, co platí.

Je také nutno vyjasnit, které všechny současné prováděcí předpisy má nahradit a které budou mít vlastní náhradu. V tuto chvíli jsou v navrhovaném textu kombinovaná ustanovení z více předpisů – hlavní je zřejmě náhrada za 268/2009 (OTP), některá ustanovení jsou ale i z vyhl. 501/2006 (o požadavcích na využívání území) a z vyhl. 398/2009 (bezbariérové užívání staveb).

Změny oproti stávajícím předpisům by měly vést k zjednodušení a zefektivnění výstavby – tj. např.:

o 	přehodnotit (zmírnit) požadavky na proslunění bytů (OTP)
o 	zmírnit požadavky na denní osvětlení bytů (je pouze odkaz na normu, nová norma je složitá, komplikovaná, přísná, nejednoznačná)
o 	zmírnit, resp. umožnit obcím korigovat požadavky na počty parkovacích stání
o 	v souvislosti s plánovaným nástupem e-mobility zapracovat odpovídající pravidla pro výstavbu a instalaci nabíjecí infrastruktury
o podobně řešit instalaci alternativních zdrojů energie

Zároveň bychom rádi potvrdili následující hypotézu: 

Ve schválené verzi nového SZ byla zachována možnost vlastních stavebních předpisů pro Prahu, Brno a Ostravu (283/2001, §333, odst. 3), ačkoliv se uvažovalo o jednotných pro všechny. Nový SZ ruší k 1.7.2024 stávající OTP i PSP, ale dle §332a nového SZ do doby vydání nových prováděcích předpisů se postupuje podle stávajících, nejdéle však do 1.7.2027. Chápeme to tak, že pokud budou přijaty nové celostátní OTP dříve, než budou přijaty nové PSP, pak v Praze se bude postupovat podle stávajících PSP až do přijetí nových PSP, nikoliv podle nových OTP?

	VYSVĚTLENO
	Přechodná ustanovení byla nastavena ve stavebním zákoně. Vazba na zpracování dokumentace a podání žádosti by mělo být dostatečné, hlavně ve vazbě na totožnou účinnost této vyhlášky s účinností stavebního zákona.
Normy, na které je u konkrétních ustanovení odkazováno, jsou uvedeny v seznamu norem a  tento seznam je přílohou návrhu vyhlášky. Seznam norem bude aktualizován novelizací vyhlášky.
Jak je uvedeno v důvodové zprávě, hmotné stavební právo, tzn. také požadavky na výstavbu, upravuje nový stavební zákon, na rozdíl od stávající právní úpravy. Vyhláška pak některé požadavky upravuje podrobněji  a ano vychází přitom i ze stávajících vyhlášek, tj. vyhl. č. 268/2009 Sb., č.501/2006 Sb. a č. 398/2009 Sb. Jaké právní předpisy se ruší je stanoveno v § 334 stavebního zákona.
Ano, do doby vydání nových PSP nejdéle však do 1.7.2027 se v Praze  bude postupovat podle stávajících PSP.

Připomínka týkající se návrhů na zjednodušení a zefektivnění výstavby např. proslunění, denní osvětlení, parkovací stání atd. viz vypořádání u konkrétních ustanovení. 
		35	ČKAIT	obecně		Z	Různé

- doplnit k jednotlivým paragrafům jaké ustanovení stavebního zákona provádí, tak jak je to uvedeno v důvodové zprávě
pro přehlednost

- na konec odstavce 5 doplnit: Požadavky na hrazení bystřin a strží jsou uvedeny v §87
Požadavky na stavby hrazení bystřin nejsou zařazeny do Přílohy 11. Chybějící odkaz by mohl být zavádějící.

- odkazy na normy
ČSN 750250  Zatížení konstrukcí vodohospodářských objektů ČSN 750255 Výpočet účinků vln na stavby na vodních nádržích a zdržích ČSN 731208 Navrhování betonových konstrukcí vodohospodářských objektů ČSN 752340 Navrhování přehrad- hlavní parametry a vybavení ČSN 752310 Sypané hráze ČSN 752130 Křížení a souběhy vodních toků s dráhami, pozemními komunikacemi a vedeními

U výčtu norem absence pro vodní hospodářství a návrh vodohospodářských objektů z oblasti tzv. velké vody (hydrotechniky) noremTyto normy (minimální rozsah položek) doplnit do odkazů - jsou zásadní v parametrech a bezpečnosti návrhu projektových řešení.

	VYSVĚTLENO
	K první odrážce - vysvětlení, jaký § stavebního zákona dané ustanovení provádí je ponecháno pouze v odůvodnění. Legislativní pravidla vlády uvádí viz čl. 30 odst. 8: "Součástí nadpisu paragrafu prováděcího předpisu (nařízení vlády, vyhláška) může být i odkaz na paragraf zákona, k jehož provedení příslušný paragraf prováděcího předpisu slouží. 
Zavedení uvedeného do právního předpisu je pouze možností, proto do návrhu vyhlášky nebylo zapracováno.

- k druhé odrážce - požadavky na hrazení bystřin a strží byly po dohodě s MZe přesunuty  do části návrhu týkající se staveb pro plnění funkce lesa.
 
ke třetí odrážce - ze strany MZe tento požadavek nebyl vznesen a návrh zůstává v původním znění.
		36	MPO	obecně		D
LegTech	Nadpisy částí doporučujeme uvádět malým písmem tučně a nadpisy hlav doporučujeme uvádět kapitálkou.	VYSVĚTLENO	Návrh je v souladu s Čl. 30 Legislativních pravidel vlády
		37	MZ	obecně		D
LegTech	1. Obecně k návrhu: 
Doporučujeme sjednotit formát textu a odstranit zbytné mezery, které se v některých případech objevují mezi jednotlivými ustanoveními. 	AKCEPTOVÁNO
		38	MF	obecně		D	Obecně doporučujeme zvážit, zda úprava nebude vyžadovat přechodná ustanovení	VYSVĚTLENO
	Přechodná ustanovení byla nastavena ve stavebním zákoně. 


		39	Královéhradecký kraj	obecně		Z	•	Obecné připomínky 
Návrh obecně závazného právního předpisu považujeme z hlediska jeho koncepce, struktury a zvolené textové formulace za velice komplikovaný až nepřehledný.
Z uspořádání předpisu není patrna jeho reakce na budoucí proces digitalizace povolovacího řízení, resp. možnosti účelně vyhodnocovat soulad předloženého záměru s veřejnými zájmy chráněnými novým novelizovaným stavebním zákonem     a dalšími zákony tvořící právní okolí v době jeho plné účinnosti.
Návrh předpisu, který má jednak být vodítkem pro projektanty s technickým vzděláním je vlastně složitou právní normou, kdy jednotlivé veřejné zájmy jsou jednak pro konkrétní typy staveb rozloženy do mnoha textů v různých částech předpisu, a posouzení souladu záměru s požadavky návrhu předpisu je pak založen na principu „kdo hledá ten najde“.  Dále celý návrh předpisu je nevyvážen v tom směru, že některé veřejné zájmy jsou vyjádřeny detailním způsobem např. číselnou hodnotou, jiné stejně závažné  pouhou proklamací bez uvedení alespoň základních kritérií pro správní uvážení, což je zásadní pro aplikaci zaváděné novinky - „apelačního principu“ v odvolacím řízení, přičemž ve většině případů je veřejný zájem odkázán neurčitě na jakousi „určenou normu“, aniž by předpis vyjasnil např. v příloze a jakou normu se konkrétně jedná, zda je norma závazná jako celek či pouze její část a pak která.
Vzhledem k tomu, že dosavadní praxe stavebních úřadů prokazuje, že největší komplikace v procesu umisťování a povolování staveb jsou nedostatky v obsahu dokumentací předkládaných žadateli o příslušná povolení, tedy u projektantů, a to právě z pohledu dodržení ochrany veřejných zájmů, vyjádřených ve stávajících předpisech provádějících stavební zákon, přičemž projektanti poukazují na to, že předpisy upravující problematiku návrhu záměru ztratily svůj technický charakter a jsou spíše aplikační právní normou pro pracovníky s právním vzděláním, tedy že mnohdy ani nevědí co si pod textem předpisu mají představit nebo jaký okruh otázek řešit, je třeba této otázce věnovat patřičnou pozornost.
V obsahu vlastního návrhu  předpisu se v úvodu deklaruje, že vyhláška upravuje podrobně  3 okruhy veřejných zájmů. Problematice vymezování pozemků, tedy jejich definování či určení nebo ohraničení, jsou věnovány 4 paragrafy, problematice umisťování staveb 5 paragrafů a technickým požadavkům na stavby 90 paragrafů. Předpis je i v tomto směru z našeho pohledu nevyvážený. 
Ve znovelizovaném novém stavebním zákoně je problematika požadavků na vymezování území řešena v díle 2 prostřednictvím pouhých 4 paragrafů. Zmíněná právní úprava však nereaguje na potřeby vzniklé z nové mezinárodní situace, tedy zohlednění přípravy území na možné účinky soudobých prostředků ničení při případném napadení státního území, přičemž cílem nové právní úpravy by mělo být snížení škod a ztrát v napadených v městské a venkovské zástavbě včetně snížení rizik vlivu katastrofických scénářů na chod ekonomiky státu, usnadnění  záchranných a prvořadých likvidačních prací po napadení a zabezpečení politického a hospodářského života státu a jednotlivých regionů. Požadavky na vymezování pozemků by se ve výše uvedeném směru měly týkat nejen nových záměrů, ale i změn stávajících. Řešení této otázky nelze odkázat pouze do oblasti územně plánovací dokumentace, neboť území státu není a dlouho nebude zcela pokryto těmito dokumenty natož regulačními plány.
Mezi takové otázky, které do problematiky je možno zahrnout, může patřit otázka oddělení pozemků pro bydlení od některých výrobních tak, aby při jejich rozrušení nebyly nebezpečnými škodlivinami ohroženy pozemky vymezené pro stavby s funkcí bydlení, dále vymezení pozemků s příslušnými parametry pro dopravu např. s obousměrným provozem a napojením na vyšší dopravní síť, jejich nezavalitelnost při rozrušení okolní zástavby. Při vymezování pozemků zajistit u kompaktní zástavby minimálně dva komunikační vstupy do vnitřního prostoru. 
V případě staveb technické infrastruktury stanovit případy, kdy nebude možno s ohledem na bezpečnost udělit výjimku z požadavku § 14 odst. 1, týkajícího se umisťování této infrastruktury pod zem. Stanovit pro které typy staveb nelze vymezit pozemky v rámci zastavěného území, která technická infrastruktura nesmí být přes takové území vedena, resp. pro kterou nelze vymezit pozemek např. pro vysokotlaký plynovod procházející územím s bytovou zástavbou. Obdobně lze zmínit i přečerpávací, kompresorové stanice. 
Vymezení pozemků pro sklady se zápalnými a chemickými látkami musí respektovat konfiguraci pozemku, a musí být níže než pozemky vymezené pro účely bydlení, aby v případě rozrušení či mimořádné situace např. hořící látky v důsledku gravitace samovolně nestékaly na pozemky vymezené pro funkci bydlení, popř. mezi již realizované stavby. To stejné platí i pro sklady výbušnin, jejich výrobu, zneškodňování atd.
V případě nových zdrojů energie o velkém výkonu nastavit pravidla vymezování pozemků i včetně případných odstupů takových zdrojů s přihlédnutím k možnosti zajištění náhradního připojení v případě rozrušení. V případě vymezování pozemků pro vodohospodářské stavby nebo vymezování pozemků v jejich sousedství zohlednit problematiku prúlomové vlny zejména s ohledem dopadu na vymezené plochy pro bydlení a např. chemickou výrobu. Jsme toho názoru, že se prokazatelně nejedná o otázky spojené s problematikou ochrany veřejných na úseku staveb pro ochranu obyvatelstva, který jak se uvádí v § 2 odst. 2 bude dalším právním předpisem k provedení stavebního zákona, ale o otázku spojenou s vymezováním pozemků obecně.
Dále jsme toho názoru, že požadavky  na dodržení „univerzálního stndartu“ nemohou být omezeny pouze na specifickou kategorii bytů, a že zásady „Universálního desingu“musí být součástí požadavků vystavěného prostředí tedy uplatněna nejen u staveb, ale i okolního prostředí, tedy uplatnění obecného principu na „přístupnost“. O nevyváženosti předpisu pak svědčí i to, že v případě staveb pro bydlení předpis neobsahuje podrobnější požadavky a kritéria pro uspořádání a vybavení bytu, rodinného domu, zato velice detailně popisuje vybavení ubytovací části věznice  a vězeňské cely. Obdobně je tomu tak i v případě skladu výbušnin atd.
Nesouhlasíme s tím, aby míra ochrany veřejných zájmů byla v daném předpise spojena pro potřeby projektování, povolování, realizaci a užívání staveb slovním vyjádřením „přiměřeně“, tedy „tak nějak“. Takové vyjádření ochrany veřejného zájmu patří spíše do říše bajek a pohádek a podle našeho názoru nemá místo v právním předpisu technického charakteru. Pokud nelze nalézt či objektivně vyjádřit rozsah ochrany veřejného zájmu, pak se zřejmě o veřejný zájem ve skutečnosti nejedná.	VYSVĚTLENO
	Předpis vychází z hmotného práva tak, jak je členěno ve stavebním zákoně. Zmíněná problematika ve vztahu k území pak směřuje do územního plánování, nikoliv do obecných požadavků pro stavby vztahujících se pro všechny stavby bez ohledu na jejich umístění.

Problematika přístupnosti viz. vypořádání obecných připomínek ÚV KLP případně připomínek jiných připomínkových míst.
		40	Královéhradecký kraj	obecně		D	a) Z ustanovení § 12 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) vyplývá, že „stoky pro odvádění odpadních vod, s výjimkou dešťových stok, jakož i kanalizační přípojky musí být při souběhu a křížení uloženy hlouběji než vodovodní potrubí pro rozvod pitné vody. Výjimku může povolit vodoprávní úřad za předpokladu, že bude provedeno takové technické opatření, které zamezí možnosti kontaminace pitné vody vodou odpadní, a to při běžném provozu i v případě poruchy kanalizace“.

Z příslušných ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích (§ 12 odst. 2) a ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání vedení technického vybavení, vyplývají tyto technické parametry pro případ souběhu vodovodu a kanalizace:
- Stoky pro odvádění odpadních vod musí být při souběhu a křížení uloženy hlouběji než vodovodní potrubí pro rozvod pitné vody.
- Souběhem vedení technického vybavení je rovnoběžné nebo přibližně rovnoběžné vedení technického vybavení v odstupové vzdálenosti měřené vodorovně (čl. 3.4).
- Odstupová vzdálenost je minimální vzdálenost vnějšího povrchu jednoho vedení technického vybavení od vnějšího povrchu jiného vedení (čl. 3.27).
- Nejmenší dovolená odstupová vzdálenost vodovodu a kanalizace ve vodorovném směru je 600 mm (Tabulka A.1 ČSN 73 6005).

Z výše uvedeného vyplývá, že zákonem o vodovodech a kanalizacích použitý termín „souběh“ není v zákoně, prováděcí vyhlášce č. 428/2001 Sb. či ČSN 73 6005 ohraničen horní hranicí pro odstupovou vzdálenost. ČSN 73 6005 pouze definuje minimální odstupovou vzdálenost na 600 mm. 
Krajský úřad doporučuje, aby navrhovaná vyhláška o požadavcích na výstavbu definovala „souběh“ vodovodního a kanalizačního potrubí. 

b) Současně tímto pokládáme otázku, týkající se nejmenší vzdálenosti studny od zdrojů možného znečištění. Z návrhu vyhlášky vyplývá, že nejmenší vzdálenost žumpy jako zdroje možného znečištění od studny je stanovena v části 10 přílohy č. 10 k této vyhlášce. Současně platí, že nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena v části 10 přílohy č. 10 k této vyhlášce. V případě studny a žumpy je nepochybné, že toto pravidlo pro umisťování platí „obousměrně“.
Nejmenší vzdálenosti studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění jsou dány přílohou č. 10, částí 10 návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Lze tato pravidla vztáhnout taktéž obostranně, tj. při umisťování malé čistírny, kanalizační přípojky, nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově, chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat, veřejné pozemní komunikace, individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy, se misejí ctít minimální odstupové vzdálenosti od stávající studny dle parametrů plynoucích z části 10 přílohy č. 10?

Pokud tomu tak není, bylo by účelné takové pravidlo do návrhu vyhlášky zakomponovat.	VYSVĚTLENO
	Nepovažujeme za nutné definovat "souběh", je to slovo užívané i v současné době bez jakýchkoliv velkých komplikací.
Při návrhu jiné stavby ve vazbě na studnu je třeba uplatnit především pravidlo jejího neovlivnění, což nesouvisí jen se stanovením vzdálenosti, ale i s jinými parametry. Problém totiž je, že staré studny nesplňují technická pravidla pro stavby nové, apod., a leckdy by dodržení vzdálenosti k jejich neovlivnění nestačilo.


b) ano tato pravidla lze vztáhnou oboustranně. V Příloze č. 8 jsou stanoveny odstupy studny od zdrojů možného znečištění a tedy platí i pro opačné případy, kdy se jedná o odstup při umisťování zdrojů možného znečistění od studny. 

		41	Jihočeský kraj	obecně		Z	6.	Obecná připomínka: 
S ohledem na možnou provázanost vyhlášky a dalších prováděcích předpisů stavebního zákona, zejména na úseku územního plánování, považujeme za nezbytné, aby připomínková řízení ohledně prováděcích předpisů stavebního zákona probíhala souběžně. V opačném případě nelze návrhy posoudit komplexně a ve všech souvislostech.  	VYSVĚTLENO
	Připomínka směřující do projednání vyhlášky je irelevantní, současný průbeh projednání s jinými vyhláškami není nutný.
		42	Moravskoslezský kraj	obecně		Z	1. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
Požadujeme odstranit nesourodost míry podrobnosti úpravy a zajistit sjednocení v jednotlivých dílčích řešených oblastech a zajistit přiměřenost podrobnosti jednotlivých dosavadně rozdělených agend, které návrh vyhlášky sjednocuje, vůči sobě navzájem. 
Odůvodnění:
Předložený návrh je především značně nesourodý, pokud jde o míru podrobnosti úpravy v jednotlivých dílčích řešených oblastech (tj. ohledně požadavků na různé druhy staveb), což nekoresponduje s proklamovaným požadavkem na sjednocení právní úpravy požadavků na výstavbu dosud roztříštěné do jednotlivých resortních právních předpisů (nejmarkantnější je rozdíl mezi velmi, až nepoměrně podrobnými částmi, jež byly dosud předmětem úpravy vyhlášek Ministerstva zemědělství, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva průmyslu a obchodu, resp. Českého báňského úřadu, a „zbytkem“ návrhu) v jedné vyhlášce. Je potřeba, aby právní úprava jednotlivých takto sjednocených agend byla vůči sobě navzájem přiměřená. 	VYSVĚTLENO
	Připomínka není formulována konkrétně a jednoznačně dle legislativních pravidel vlády. 
Návrh právního předpisu vychází z hmotného práva tak, jak je členěno ve stavebním zákoně. Požadavek, aby právní úprava jednotlivých takto sjednocených agend byla vůči sobě navzájem přiměřená, je irelevantní. 
		43	Moravskoslezský kraj	obecně		Z	2. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
Požadujeme odstranit vnitřní rozpory vyhlášky v souvislosti s odkazy na určené technické normy, rozsahem příloh, mírou užití neurčitých právních pojmů a ustanoveními vydaného zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále též „NStZ“).     
Odůvodnění:
Předložený návrh je zcela nekonzistentní, a to rovnou z několika podstatných hledisek – ve vztahu k odkazům na určené technické normy, ohledně vzájemného poměru právní regulace obsažené ve „vlastní“ vyhlášce a v přílohách, pokud jde o míru využívání neurčitých právních pojmů, a dokonce i stran provazeb na vlastní nadřazený NStZ Vzhledem ke všem těmto skutečnostem by vyhláška v navrhované podobě byla jen velmi těžko aplikovatelná, a to pro všechny skupiny jejích adresátů (zejm. stavební úřady, projektanty a stavebníky).	VYSVĚTLENO
	Připomínka není formulována konkrétně a jednoznačně dle legislativních pravidel vlády.  Pokud se jedná o odkazy na normy,  tyto normy, popř. konkrétní články norem jsou uvedeny v seznamu norem a  tento seznam je přílohou návrhu vyhlášky. 
		44	Moravskoslezský kraj	obecně		Z	3. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
Požadujeme ve vyhlášce uvést seznam určených technických norem ve stavebnictví (nad rámec jejich oznámení ve Věstníku podle jiného právního předpisu v souladu s § 32 odst. 2 písm. d) NStZ).  

Odůvodnění:
Zezávaznění určených technických norem (nebo jejich částí) jejich pouhým oznámením ve Věstníku, který sám o sobě není právním předpisem, a tudíž není obecně závazný pro adresáty stojící vně systému veřejné správy (mj. projektanti), je zjevně nedostatečné. Z hlediska dosažení právní jistoty je nezbytné, aby se seznam určených technických norem, jež mají být závazné, stal součástí právního předpisu. Uvedení takového seznamu v navrhované vyhlášce je pak plně v souladu se zmocňovacím ustanovením § 152 odst. 1 NStZ, neboť předmětem určených technických norem budou přímo aplikovatelné požadavky na výstavbu.
Rovněž je namístě doplnit, že k připomínkování návrhu vyhlášky by již měl být k dispozici návrh seznamu určených technických norem na základě NStZ, nikoliv pouze seznam norem ke stávajícím platným vyhláškám bez provazby na NStZ. Vzhledem k tomu, že řada požadavků na výstavbu má vycházet přímo z norem (vyhláška obsahuje jen příslušný odkaz), není možno návrh vyhlášky materiálně plnohodnotně připomínkovat v celém jeho rozsahu. Není jasné, které normy budou MMR určeny, a není tak zřejmé, co vůbec (jaké požadavky na výstavbu) bude platit.    	AKCEPTOVÁNO
		45	Moravskoslezský kraj	obecně		Z	4. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
Požadujeme uvádět požadavky na výstavbu ve formě odkazu na určenou technickou normu. Z tohoto odkazu však musí být zřejmé, na kterou konkrétní určenou technickou normu je odkazováno, zpravidla nepostačí v návrhu užívaný obecný odkaz „Požadavky na … musí být v souladu s požadavky určené normy.“.
Odůvodnění:
Požadavky na výstavbu musí být především jednoznačné pro projektanty a klienty veřejné správy, jako nástroj veřejné moci, který je nastaven k vymáhání přičemž takovouto potřebnou jednoznačnost zabezpečuje právě jejich zakotvení v určené normě. Zároveň není nutné (za předpokladu, že tím není sledován veřejný zájem buď nastavit právní úpravu oproti normě přísnější, nebo zajistit, aby určitý „standard“ byl „zafixován“ a nemohl být následně snížen pouhou změnou určené normy), aby takto podrobná úprava byla v samotné vyhlášce a nadbytečně ji znepřehledňovala. Rovněž není důvod, aby stavební úřad ověřoval, že se staví v souladu s normou (při zdvojení požadavku do samotné vyhlášky tomu takto je), za dodržení určené normy má ve vztahu ke stavebnímu úřadu odpovídat projektant coby autorizovaná osoba podle zákona č. 360/ 1992 Sb., § 12 odst. 3 „ ... při výkonu své činnosti je autorizovaná osoba povinna dbát platných obecně závazných právních předpisů…“  
Odkaz vždy musí směřovat na konkrétní určenou technickou normu, jelikož na jeden druh stavby se může vztahovat více norem (např. jedna obsahující základní požadavky, druhá ve vztahu k provedení, a další ve vztahu k užívání) a naopak norma, jež by se obecně na daný druh stavby vztahovala, nemusí být relevantní (obsahovat regulaci) pro konkrétní vyhláškou řešený požadavek.  	VYSVĚTLENO
	 Pokud se jedná o odkazy na normy,  tyto normy, popř. konkrétní články norem jsou uvedeny v seznamu norem a  tento seznam je přílohou návrhu vyhlášky. 
		46	Moravskoslezský kraj	obecně		Z	5. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
Ve vyhlášce požadujeme přesunout významnou část regulace z příloh do „vlastní“ vyhlášky, tj. do jejích příslušných částí dle obsahu dané přílohy.
Odůvodnění:
Příloha právního předpisu nemá sloužit k tomu, aby upravovala vlastní hmotněprávní úpravu dané oblasti, jak tomu je v případě většiny příloh předloženého návrhu vyhlášky. V přílohách mají být zakotveny např. rozsáhlejší tabulky, výpočty či údaje, na něž je odkazováno ve více ustanoveních vyhlášky a bylo by nadbytečné, aby se v právním předpise opakovaly, 
Zcela nežádoucí jsou pak vzájemné křížové odkazy mezi přílohami, na přílohy má být vždy odkazováno pouze z „vlastního“ právního předpisu, a to té jeho části, kterou má příloha doplňovat (upřesňovat, dále rozvíjet). Stejně tak je nepřijatelný odkaz na přílohu, v níž je pak v dané věci toliko odkaz na určenou technickou normu; na konkrétní určenou technickou normu je třeba odkazovat přímo, nikoliv zcela nelogicky a zmatečně prostřednictvím přílohy.
Takto nastavená vyhláška činí právní úpravu nepřehlednou a v konečném důsledku nedodržuje svůj stanovený cíl – přehledný, jednoduchý a transparentní právní předpis. 	VYSVĚTLENO
	Při tvorbě bylo uvažováno s rozsahem textu vyhlášky a přílohy, a navržené řešení je jakýmsi kompromisem možného detailu v textu vyhlášky a v příloze vyhlášky.
		47	Moravskoslezský kraj	obecně		Z	6. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
Ve vyhlášce požadujeme neopakovat tytéž požadavky na více místech, a to ať již v rámci téhož ustanovení nebo v různých částech vyhlášky.
Odůvodnění:
Jednu a tutéž záležitost je nezbytné v právním předpisu s ohledem na jednoznačnost a přehlednost právní úpravy zakotvit vždy jen jednou. V předloženém návrhu vyhlášky se tak neděje, typickým příkladem vnitřně problematického ustanovení je § 19 upravující zakládání staveb; jindy se táž úprava (zpravidla požadavek) objevuje nesystematicky opakovaně na jiném místě vyhlášky.	VYSVĚTLENO
	Požadavek je nekonkrétní, není v souladu s legislativními pravidly vlády.
		48	Moravskoslezský kraj	obecně		Z	7. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
Ve vyhlášce požadujeme užívat pro označení týchž věcí (resp. jevů, dějů) týchž pojmů, a to v souladu s vlastní definicí „pro účely této vyhlášky“, případně v souladu s definicí v nadřazeném NStZ.
Odůvodnění:
Návrh vyhlášky se nedrží (tj. v dalším textu se odchyluje) vlastní definované terminologie, resp. terminologie NStZ, což neprospívá právní jistotě a je v rozporu s požadavkem na jednoznačnost právní úpravy – viz níže např. zásadní připomínka č. 28.  	VYSVĚTLENO
	Požadavek je nekonkrétní, není v souladu s legislativními pravidly vlády.
		49	Moravskoslezský kraj	obecně		Z	8. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
Ve vyhlášce požadujeme striktně dodržovat nastavené pravidlo, že záležitosti, které nejsou společné pro všechny druhy řešených staveb, mají být upraveny (v samostatných hlavách) v části páté.  
Odůvodnění: 
Ačkoliv návrh vyhlášky ve svých úvodních ustanoveních (§ 2 odst. 1) zavádí pravidlo, že „Požadavky obsažené v částech druhé až čtvrté se použijí pro všechny druhy staveb, není-li v části páté uvedeno jinak.“, v dalším textu se tak důsledně neděje a části druhá až čtvrtá obsahují i ustanovení, jež nejsou v uvedeném smyslu „univerzální“. Tato skutečnost neprospívá právní jistotě a je v rozporu s požadavkem na jednoznačnost právní úpravy.	VYSVĚTLENO
	Žádný konkrétní příklad nebyl předložen. Požadavek je nekonkrétní, není v souladu s legislativními pravidly vlády.
		50	Olomoucký kraj	obecně		Z	Obecná připomínka:

Návrh vyhlášky nepovažujeme za terminologicky konzistentní, a to zejména ve vztahu k sociálním službám upraveným zákonem č. 108/2006 Sb. Vyhláška používá pojmy, které nejsou žádným způsobem zákonem č. 108/ 2006 Sb. ani dalšími předpisy (včetně stavebního zákona) definovány, precizovány. Není zřejmé, zda se „stavba pro sociální služby“ vztahuje na všechny sociální služby, nebo jen např. pro azylové domy či jiné pobytové sociální služby. Návrh nijak nereflektuje proces transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb.
Důvodová zpráva uvádí, že jedním z hlavních principů vyhlášky provádějící nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. je mimo jiné řešení vazeb této vyhlášky na technické normy. Z důvodu sjednocení problematiky jsou součástí vyhlášky též technické požadavky, resp. jejich části, z prováděcích právních předpisů, které jsou v gesci dalších ústředních správních orgánů. Vyhláška se však v některých bodech rozchází s již existujícími materiálně technickými standardy platnými pro zařízení pobytových sociálních služeb.	VYSVĚTLENO
	Pojem „stavba pro sociální služby“ je pro účely této vyhlášky nově definován, a to z toho důvodu, že přebírá některé typy staveb a zařízení stanovené zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Stavba pro sociální služby zahrnuje domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty a zařízení následné péče.

		51	Středočeský kraj	obecně		Z	Obecné připomínky:
Vyhláška je koncipována tak, že si v jednotlivých ustanoveních protiřečí. Vyhláška definuje podrobněji některá vodní díla, většinou nejasně (např. v oblasti čištění odpadních vod) a nadbytečně tam, kde jsou pojmy definovány normou. Navíc v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách zůstalo zachováno ustanovení § 55 odst. 4, podle kterého v pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad. Ustanovení § 4 vyhlášky je zcela nekoncepční. V § 4 písm. c) definuje výpustný objekt, v § 77 odst. 1 vyhlášky je užíván termín výusť, který není v § 4 definován.  V požadavcích na výstavbu vodovodů a kanalizací jsou duplicitně uvedeny celé pasáže z vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 SB., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů. Postačil by odkaz na vyhlášku č. 428/2001 Sb.
V návrhu vyhlášky není uvedeno zrušovací ustanovení obsahující výčet všech vyhlášek či částí vyhlášek, které jsou rušeny, resp. nahrazeny (např. co všechno se zruší ve vyhlášce č. 428/2001 Sb.).
Nedošlo k převzetí všech dosavadních ustanovení – např. § 32 odst. 6 vyhlášky č. 268/2009 Sb., ustanovení o domovní čistírně odpadních vod v § 24b vyhlášky č. 501/2006 Sb., geologické a hydrogeologické podmínky v § 3 odst. 3 vyhlášky č. 590/2002 Sb., vyznačení neodstraněných stavebních konstrukcí v § 7 odst. 5 vyhlášky č. 590/2002 Sb. 
Tam, kde došlo při převzetí původní právní úpravy ke změně, nebyla tato změna v odůvodnění vyhlášky vysvětlena (např. § 32 odst. 4 vyhlášky č. 268/2009 Sb.: hlavní uzávěr vnitřního vodovodu se osazuje před vodoměr X § 44 odst. 4 návrhu vyhlášky: hlavní uzávěr vnitřního vodovodu se osazuje za vodoměr).
Všechna ustanovení o vodovodu a kanalizaci, která vychází z vyhlášky č. 428/2001 Sb., doporučujeme navázat odkazem na zákon č. 274/2001 Sb. Automatickým převzetím dosavadních ustanovení se ztratilo to, že vyhláška č. 428/2001 Sb., resp. zákon č. 274/2001 Sb. se nevztahují na všechny vodovody a kanalizace, ale jen na některé – viz § 1 zákona č. 274/2001 Sb.
Doporučujeme prověřit aktuálnost názvů určených norem (např. norma ČSN 75 5115 obsahuje část názvu normy platné do 7. 1. 2010) a také kompletnost všech určených norem (zda seznam uvedený v odůvodnění návrhu vyhlášky obsahuje všechny normy, na které bylo v dosavadních právních předpisech / je v návrhu vyhlášky odkazováno). 
Doporučujeme v odůvodnění návrhu vyhlášky srozumitelně vysvětlit, jakou formu má odkaz na technickou normu, tj. zda jde o indikativní odkaz, nebo o výlučný odkaz (viz čl. 45a Legislativních pravidel vlády). V případě přechodu z původně výlučného odkazu na technickou normu na indikativní odkaz na technickou normu doporučujeme věnovat větší pozornost formulaci „nových“ ustanovení. V případě indikativního odkazu je totiž třeba v právním předpisu výstižně definovat základní technické požadavky a zároveň uvést, že se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s určenou normou nebo její částí, definovanou v § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, která obsahuje podrobné technické požadavky (srov. čl. 45a odst. 1 Legislativních pravidel vlády). Např. v § 86 odst. 5 návrhu vyhlášky je zachován formulačně výlučný odkaz, neboť nové znění nestanoví požadavky na zřízení studny – např. na zatěsnění studny. Dále upozorňujeme, že např. požadavek na zatěsnění studny nelze označit jako specifikaci technického požadavku na výrobky, neboť studna je stavba, nikoli výrobek. V odůvodnění návrhu vyhlášky je citován § 4a odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky: „Pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu, může Úřad po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, určit české technické normy, další technické normy nebo technické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky (dále jen "určené normy").“ Požadujeme tedy návrh vyhlášky a odůvodnění návrhu vyhlášky dopracovat.  	VYSVĚTLENO
	Vyhláška nemůže stanovovat, kdy je stavba vodním dílem či nikoliv, pokud tak stanoví zákon. Ve vyhlášce je možné pouze stanovit požadavky na vodní díla.
Tvorba vyhláška nebyla "přebíráním" stávajících ustanovení, ale stanovním nových požadavků. Stávající předpisy v gesci MZE budou následně novelizovány.                                               
MZE, jako gestor příslušných předpisů, k návrhu vyhlášky neuplatnilo připomínky obdobného znění.
V  platné normě Vodovodní přípojky ČSN 75 5411 ZMĚNA Z1 z roku 2017 se uvádí, že " Uzávěr za vodoměrem slouží jako hlavní uzávěr vnitřního vodovodu.
Seznam norem byl aktualizován a tvoří přílohu této vyhlášky, aby byla splněna legislativní pravidla vlády.
		52	Kraj Vysočina	obecně		Z	Připomínka č. 1
Z výše uvedené argumentace i po přečtení návrhu předpisu plyne, že vyhláška neřeší přístupnost jako nedílnou součást prostředí ani neuplatňuje zásady Univerzálního designu. Přístupnost je nesystematicky a ve velmi omezené míře přičleněna k některým požadavkům na stavby. Přístupnost je nevhodně definována již v novém stavebním zákonu jako „ vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“)….“ a to přes opakované ujištění MMR, že (cituji ze zápisu OSGA z 11. 5. 2023) „Novela zavádí definici přístupnosti, smyslem je samostatné, bezpečné a důstojné užívání staveb všemi uživateli bez ohledu na zdravotní stav, věk a pohlaví. Přístupnost se stává nedílnou součástí požadavků na výstavbu.“
Odůvodnění: 
Nový stavební zákon a následně i jeho vyhláška o požadavcích na stavby staví přístupnost nikoliv jako přirozenou a nedílnou součást staveb, ale jako „zvláštní“ požadavky „osob s pohybovým a smyslovým omezením“ ale jen pro vybrané typy staveb. Z hlediska ochrany lidských práv nejsou naplněny požadavky pro rovný přístup a bezpečné užívání staveb pro všechny, návrh vyhlášky nezajišťuje dodržení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Zpracovatel návrhu vyhlášky zcela rezignoval na zapracování platných evropských předpisů a norem týkajících se přístupnosti prostředí, služeb a výrobků.
Název cílové skupiny pro přístupnost („osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“) je zastaralý (použitý již ve vyhlášce č. 369/2001 Sb.), výčet osob je nekompletní (chybí osoby nemocné nebo indisponované, osoby po operacích, po úrazech, rekonvalescenti a další), diskriminující a nereflektuje současný stav a vývoj společnosti, nesplňuje základní podstatu ani principy univerzálního designu. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	V rámci rekodifikace veřejného stavebního práva byl dosavadní specifický pojem bezbariérové užívání staveb nahrazen novým univerzálním pojmem přístupnost staveb.  Konkrétně zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů ve svém § 13 písm. d) zavádí definici přístupnosti. Přístupnost je také nově doplněna mezi základní požadavky na stavby.; viz § 145 odst. 1 písm. e), resp. § 149 písm. b) nového stavebního zákona. Návazně samostatná bezbariérová vyhláška je zrušena. Přístupnost je integrována do nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Obdobně se bude postupovat u návrhu vyhlášky o dokumentaci staveb. Záměrem je ukázat a zdůraznit, že přístupnost není pouze vedlejší doplněk, ale je komplexně začleněna mezi požadavky na stavby. Cílem úplně nového konceptu je důslednější aplikace těchto ustanovení. Paragrafové znění návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu stanoví větší rozsah přístupnosti oproti paragrafovému znění stávající vyhlášky č. 398/2009 Sb. Místo odkazů do příloh je nově odkazováno na určené normy. Vyhláška stanoví rozsah přístupnosti. Norma bude obsahovat požadavky na technické řešení. Tyto dvě samostatné problematiky lze projednávat odděleně. Normy ze své podstaty mohou obsahovat větší míru podrobností a schémata vzorových řešení. Využít však nešlo normu ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí, jelikož text normy je v původním anglickém znění a neobsahuje žádné konkrétní hodnoty. Z tohoto důvodu nemůže být norma označena jako určená. Dále k této normě byly vydány dvě technické zprávy, kterými jsou prováděcí specifikace a posouzení shody. Tyto dokumenty mají pouze informační povahu. Z tohoto důvodu Ministerstvo pro místní rozvoj zadalo u České agentury pro standardizaci nový normalizační úkol, kterým je zpracování specializované normy na přístupnost staveb. Tato norma bude vycházet z výše uvedené evropské normy a doprovodných dokumentů a bude cíleně sloužit k aplikaci vyhlášky o požadavcích na výstavbu.
		53	Kraj Vysočina	obecně		Z	Připomínka č. 2
Náhlá a neprojednaná změna náhledu MMR na způsob řešení požadavků na stavby ve vyhlášce (zejména z hlediska přístupnosti jsou ve vyhlášce uváděny pouze funkční požadavky, detaily jsou řešeny formou odkazu na normy), činí předpis velice nepřehledným. Namísto zjednodušení a přehlednosti požadavků bude nutné dohledávat všechny parametry a detaily v normách (např. pro přístupnost se jedná o více než 40 norem).
Z výše uvedené argumentace (viz úvod) i po přečtení návrhu předpisu plyne, že vyhláška nevychází z platných technických norem. Ze seznamu určených norem je patrné, že dotčená norma z hlediska přístupnosti „Přístupnost a bezbariérové užívání staveb“ je teprve v přípravě.
Odůvodnění: 
Není tedy možné relevantně posoudit, zda norma, která v době připomínkového řízení vyhlášky nemá zpracovány ani teze, dostatečně zajistí kontinuitu a řádnou aktualizaci požadavků na přístupnost. U dalších odkazů na normy vzhledem ke krátkému času a nedostupnosti norem pro veřejnost (zejména NNO) nebylo možné posoudit, zda dotčená ustanovení již existujících norem jsou v aktuálním znění. Vzhledem k množství odkazů nebylo možné detailně ověřit všechny provázanosti, souvislosti ani terminologii. Upozorňujeme na nutnost zkontrolovat a případně následně aktualizovat části norem, na které se vyhláška odkazuje.
U některých ustanovení jsou odkazy na více určených norem, pokud si budou normové požadavky odporovat, která norma se použije? Vzhledem ke stavu v ČAS, kdy na změnu normy se čeká i několik let, upozorňujeme, že nelze do doby ukončení platnosti stávající vyhlášky č. 398/2009 Sb. zajistit aktualizaci všech určených norem.
V ČR stále není dořešena problematika dodržování požadavků na přístupnost ani vymahatelnost práva v této oblasti. Proto se změna koncepce řešení požadavků pro přístupnost formou odkazů na normy nejeví jako ani dobré řešení, ani jako náprava systémového selhání kontroly dodržování požadavků pro zajištění bezbariérového užívání staveb pro všechny uživatele.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Vyhláška stanoví rozsah přístupnosti. Norma bude obsahovat požadavky na technické řešení. Tyto dvě samostatné problematiky lze projednávat odděleně.
Nové vyhlášce se musí přizpůsobit nová technická norma, nikoli novou vyhlášku koncipovat dle dosavadních požadavků.
		54	Kraj Vysočina	obecně		Z	Připomínka č. 3
Z výše uvedené argumentace (viz úvod) i po přečtení návrhu předpisu plyne, že vyhláška nepracuje a nevyužívá Metodiku uplatňování principů univerzálního designu a celoživotního bydlení v bytové výstavbě (dále jen „Metodika“).
Odůvodnění: 
Vyhláška nepracuje s pojmem univerzálního designu, ani nedefinuje jeho základní principy. V rozporu s těmito principy řeší specifické požadavky pro vybrané uživatele u vybraných staveb. 
Předpis bez ohledu na Metodiku vytváří vlastní kategorizaci bytů zvláštního určení, nepoužívá navržené standardy bytů (S 120, S 150, S 180), nedefinuje jejich funkční požadavky, ani nespecifikuje detaily. Další detaily viz Připomínka č. 8 k § 3.  
Vyhláška v rozporu s principy celoživotního bydlení stále podporuje výstavbu nových bytových domů a ubytovacích zařízení bez výtahu.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO	Vyhláška byla doplěna.
		55	Kraj Vysočina	obecně		Z	Připomínka č. 4
Předpis je nekoncepčně řešený a nepřehledný, různá míra podrobnosti jednotlivých požadavků napříč dokumentem přispívá k nevyváženosti materiálu.
Odůvodnění: 
- některé požadavky na stavby jsou zpracované do detailů a podrobností, 
- jiné požadavky jsou popsány jen velmi obecně,
- parametry přístupnosti jsou řešeny vždy jen velmi obecně s odkazem na neexistující normu Přístupnost a bezbariérové užívání staveb (proč nejsou odkazy na platnou ČSN EN 17 210, kde jsou funkční požadavky pro přístupnost velice přehledně a srozumitelně popsané?),
- řada důležitých prvků pro přístupnost není ve vyhlášce řešena vůbec (v textu vyhlášky nejsou zmíněna vůbec žádná opatření pro osoby se sluchovým postižením, požadavky pro osoby zrakově postižené jsou oproti stávajícímu předpisu zredukovány na akustické majáčky ve vybraných stavbách a na kontrastní značení nástupního a výstupního prostoru u hřebene eskalátoru)
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Návrh předpisu vychází z hmotného práva tak, jak je členěno ve stavebním zákoně. 
		56	Kraj Vysočina	obecně		Z	Připomínka č. 5
Text předpisu má nepřehlednou a neintuitivní strukturu a je značně nesrozumitelný, až zmatečný:
Odůvodnění: 
- pojmy definované v úvodních ustanoveních nejsou v textu používané, často jsou zaměňovány za podobné výrazy nebo se používají termíny definované v jiných předpisech
- v textu jsou používány různé názvy pro stejnou věc
- řada výrazů nebo pojmů není definováno vůbec (např. v protiskluzných vlastnostech není definovaný úhel alfa, který zásadně ovlivňuje protiskluzné vlastnosti materiálu; chybí definice rampy, šikmé rampy a bezbariérové rampy; vysvětlení rozdílu a definice chodníku ve sklonu a bezbariérové rampy; pojem veřejný prostor a veřejné prostranství)
- obdobné požadavky se řeší na více místech - související požadavky nejsou k nalezení na jednom místě, ale jsou postupně roztříštěně uváděny v různých ustanoveních předpisu (je nutné znát a pročíst celý text vyhlášky včetně příloh i souvisejících norem).
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Návrh předpisu vychází z hmotného práva tak, jak je členěno ve stavebním zákoně. 
Jedná se o obecnou prokalmaci bez uvedení konkrétních stanovení a případného návrhu řešení.
		57	Kraj Vysočina	obecně		Z	Připomínka č. 6
Vyhláška neřeší přístupnost staveb v komplexním rozsahu z hlediska osob se zrakovým a sluchovým omezením chybí základní požadavky pro zajištění samostatného a bezpečného pohybu, nejsou zajištěny podmínky nediskriminačního užívání prostředí všemi uživateli bez ohledu na zdravotní stav, věk nebo pohlaví. 
Odůvodnění: 
- ve vyhlášce chybí zásadní požadavky pro bezpečnost a samostatný pohyb všech uživatelů	
- oproti stávající vyhlášce č. 398/2009 Sb. jsou bez náhrady vypuštěny důležité parametry přístupnosti (např. kontrastní značení a řešení oboustranných madel u schodišť a vyrovnávacích stupňů, řešení akustických orientačních majáčků, indukční smyčky)
- ve vyhlášce zcela chybí: 
•	požadavky pro řešení informačních, orientačních a komunikačních systémů (s podmínkou vnímání všech poskytovaných informací minimálně dvěma smysly; s ohledem na srozumitelnost řeči v daném prostředí)
•	požadavky na barevně kontrastní značení (bezpečnostní prvky u schodiště a vyrovnávacích stupňů, označení prosklených ploch, kontrasty důležitých prvků stavby – dveře, madla, zařizovací předměty zejména v hygienických zařízeních a šatnách; kontrast oproti pozadí)
•	metody měření barevných kontrastů a kontrastů pozadí
•	antireflexní vlastnosti stavebních materiálů nebo prvků
•	nutno upravit požadavky protiskluzných vlastností pochozích ploch
•	zásady pro zajištění samostatného a bezpečného pohybu pro všechny uživatele
- v textu lze nalézt i velmi nestandardní až diskriminující formulace (např. Příloha č. 15 „vězeň bez samostatné schopnosti pohybu“)
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO	Vyhláška byla doplněna.
		58	Kraj Vysočina	obecně		Z	Připomínka č. 7
Žádáme o doplnění další přílohy do vyhlášky, příloha s názvem Přístupnost by měla řešit základní parametry a požadavky pro bezbariérové užívání a pro zajištění samostatného a bezpečného pohybu uživatelů s různým znevýhodněním. 
Odůvodnění: 
Stávající text vyhlášky nedostatečně řeší přístupnost jako nedílnou součást stavby.
Základní požadavky přístupnosti pro zajištění bezbariérového užívání stavby nelze řešit odkazy na neexistující normu pro přístupnost. 
Ze stávající vyhlášky č. 398/2009 Sb. nebyly do nových požadavků na stavby zapracovány ani základní parametry pro zajištění přístupnosti prostředí ani pro zajištění bezpečnosti. Určená norma pro Přístupnost neexistuje. S platnou ČSN EN 17 210 předkladatel z nevysvětlených důvodů nepracuje.  Žádáme proto o doplnění a dopracování vyhlášky, aby byla zajištěna minimálně stávající závazná úroveň standardů přístupnosti a dodržena kontinuita požadavků zabezpečujících užívání pro všechny. 

Závěr:
Návrh textu nové vyhlášky posuzovali samostatně jednotliví členové pracovní skupiny NRZP ČR a konzultanti NIPI Bezbariérové prostředí. Následně se na společném jednání při projednávání připomínek shodli, že text nové vyhlášky nelze z výše uvedených důvodů (viz obecné připomínky 1 – 7) připomínkovat standardním způsobem. Proto následující věcné připomínky ke konkrétním ustanovením nejsou komplexní ani kompletní. Všechny připomínky jsou zásadní (s výjimkou připomínky č. 14, která je doporučující).
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	V rámci rekodifikace veřejného stavebního práva byl dosavadní specifický pojem bezbariérové užívání staveb nahrazen novým univerzálním pojmem přístupnost staveb.  Konkrétně zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů ve svém § 13 písm. d) zavádí definici přístupnosti. Přístupnost je také nově doplněna mezi základní požadavky na stavby.; viz § 145 odst. 1 písm. e), resp. § 149 písm. b) nového stavebního zákona. Návazně samostatná bezbariérová vyhláška je zrušena. Přístupnost je integrována do nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Obdobně se bude postupovat u návrhu vyhlášky o dokumentaci staveb. Záměrem je ukázat a zdůraznit, že přístupnost není pouze vedlejší doplněk, ale je komplexně začleněna mezi požadavky na stavby. Cílem úplně nového konceptu je důslednější aplikace těchto ustanovení. Paragrafové znění návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu stanoví větší rozsah přístupnosti oproti paragrafovému znění stávající vyhlášky č. 398/2009 Sb. Místo odkazů do příloh je nově odkazováno na určené normy. Vyhláška stanoví rozsah přístupnosti. Norma bude obsahovat požadavky na technické řešení. Tyto dvě samostatné problematiky lze projednávat odděleně. Normy ze své podstaty mohou obsahovat větší míru podrobností a schémata vzorových řešení. Využít však nešlo normu ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí, jelikož text normy je v původním anglickém znění a neobsahuje žádné konkrétní hodnoty. Z tohoto důvodu nemůže být norma označena jako určená. Dále k této normě byly vydány dvě technické zprávy, kterými jsou prováděcí specifikace a posouzení shody. Tyto dokumenty mají pouze informační povahu. Z tohoto důvodu Ministerstvo pro místní rozvoj zadalo u České agentury pro standardizaci nový normalizační úkol, kterým je zpracování specializované normy na přístupnost staveb. Tato norma bude vycházet z výše uvedené evropské normy a doprovodných dokumentů a bude cíleně sloužit k aplikaci vyhlášky o požadavcích na výstavbu.
		59	MK	obecně		D	Ministerstvo kultury závěrem podotýká, že ačkoliv u staveb se shromažďovacími prostory jako jsou např. divadla, kina, koncertní síně, muzea, galerie, knihovny, nebo jiné stavby využívané ke kulturním účelům nebo veřejným kulturním službám apod., není otázka požadavků na jejich výstavbu návrhem vyhlášky výslovně řešena, lze předpokládat, že se i na tyto stavby vztahuje obecná úprava týkající se uplatnění výjimek z požadavků na výstavbu upravená v § 137 odst. 4 stavebního zákona.	VYSVĚTLENO
	Ustanovení § 137 odst. 4 stavebního zákona se vztahuje na všechny druhy staveb.
		60	ČSPS	obecně		Z	Návrh vyhlášky o požadavcích na výstavbu je nepřehledný a nevyvážený. Na jedné straně přebírá některá ustanovení o požadavcích na stavby ze zvláštních zákonů, na straně druhé pak odkazuje na „určené normy“. Některé části návrhu vyhlášky jsou velmi detailní, na druhé straně některé části jen velmi obecné. Návrh vyhlášky používá některé pojmy, které nejsou ani ve stavebním zákoně nebo v něm obsaženy. Návrh vyhlášky odkazuje u některých požadavků na jejich použití „přiměřeně“, avšak nestanoví kritéria pro správní uvážení z hlediska sledovaných veřejných zájmů ve výstavbě.	VYSVĚTLENO
	Předpis vychází z hmotného práva tak, jak je členěno ve stavebním zákoně. 
		61	SMOCR	obecně		Z	1.	Obecně k návrhu
K návrhu vyhlášky je obecně nutno uvést, že některé části vyhlášky jsou zpracovány do značných detailů, zatímco jiné jsou velmi obecné až neurčité. Některá ustanovení nejsou dostatečně  jednoznačná a určitá  bez jejich upřesnění v důvodové zprávě, mohou tak působit problémy v rámci aplikační praxe. Vzhledem k tomu, že odůvodnění není běžně veřejnosti přístupné, doporučujeme dopracovat ustanovení vyhlášky tak, aby jejich výklad byl jednoznačný a určitý přímo z textu vyhlášky.
V návrhu vyhlášky není uvedeno zrušovací ustanovení obsahující výčet všech vyhlášek či částí vyhlášek, které jsou rušeny, resp. nahrazeny. Není tak zřejmé, jaké všechny předpisy či v jakých částech budou zrušeny a nahrazeny vyhláškou o požadavcích na výstavbu. 	VYSVĚTLENO
	Předpis vychází z hmotného práva tak, jak je členěno ve stavebním zákoně. Detail jednotlivých částí vychází právě z vymezení veřejných zájmů, které mají být vyhláškou chráněny.
		62	SMOCR	obecně		Z	2.	Obecně k části první a druhé
V úvodních ustanoveních a v požadavcích na vymezování pozemků nejsou dostatečně reflektovány prvky zelené infrastruktury a hospodaření s dešťovými vodami: zejména plochy a prvky zeleně, výsadby stromů a stromořadí, průlehů a akumulačních rýh. Považujeme za vhodné doplnit  požadavky na minimální uplatnění zelené infrastruktury na pozemcích staveb.
Nový stavební zákon (dále jen NSZ) nově zavádí pojem zelená infrastruktura jako soubor ploch a jiných prvků vegetačních, vodních a pro hospodaření s vodou, jeví se tak vhodné a dokonce nezbytné, aby požadavky na tyto plochy a prvky byly koordinovány s dalšími v rámci návrhu vyhlášky	VYSVĚTLENO
	Požadavky na stromy, rýhy, zelené prvky nelze stanovit, protože se nejedná o stavby.
		63	SMS	obecně		Z	Připomínka č. 1 – obecná 
Předložený materiál je svou strukturou velmi nepřehledný a odkazuje na příliš technických norem, které v tuto chvíli nejsou ani aktuální či jsou vytvářeny. 
Pokud vyhláška odkazuje na další normy, měly by být k dispozici. Požadujeme proto veškeré normy, na které vyhláška odkazuje, dopracovat, případně rovnou ve vyhlášce či její příloze uvádět požadované hodnoty. Z hlediska změn i procesu jejich přijetí (klasické připomínkové řízení) se bude jednat nejen o transparentnější, ale i rychlejší proces.
Vyhláška dále není konzistentní v definicích a pojmech, které užívá. Toto se projevuje nejvíce v otázce sociálních oblasti. Vyhláška např. pracuje s pojmem „stavby pro sociální služby“, kdy ve skutečnosti není jasné, o jaké stavby se jedná, neboť jsou známa jen „zařízení sociálních služeb“. Předkladatel v případě bytů zvláštního určení např. opomenul osoby se sluchovým postižením. Doporučujeme proto v této věci úpravu vyhlášky za spolupráce resortu Ministerstva práce a sociálních věcí a např. Veřejného ochránce práv. 	VYSVĚTLENO
	Požadavek je nekonkrétní, není v souladu s legislativními pravidly vlády.
Pojem "stavba pro sociální služby" byl  zaveden do vyhlášky a stanoví, co se tím  pro účely této vyhlášky  rozumí. Stavby pro sociální služby jsou stavby, kde se sociální služby poskytují.

Normy, na které vyhláška odkazuje, budou uvedeny v příloze. Norma na přístupnost je v současné době připravována a ještě před účinností vyhlášky bude publikována.
		64	SMS	obecně		Z	Připomínka č. 2 – Metodika uplatňování principů univerzálního designu a celoživotního bydlení v bytové výstavbě
Z nejasných důvodů vyhláška nereflektuje zásady Univerzálního designu, což má negativní vliv jak na pojetí bytu zvláštního určení, tak kategorizaci bytů a přístupnost staveb. Vyhláška by měla být přepracována tak, aby byly využity funkční principy a zásady Univerzálního designu. 	AKCEPTOVÁNO	Byt s univerzálním standardem byl doplněn do ustanovení Stavba pro bydlení a byty.
		65	SMS	obecně		Z	Připomínka č. 3 – parkovací místa pro jízdní kola
V materiálu nejsou nikterak řešeny parkovací místa pro jízdní kola, případně koloběžky (např. u škol, školek) a nabíjecí stanice pro elektrokola. Vně i uvnitř staveb. Požadujeme doplnění. 
Odůvodnění:
Územní samosprávy ve svých strategických dokumentech mnohdy podporují udržitelnou mobilitu, stejně jako v případě dětí dopravování se do škol a školek na kolech či koloběžkách. Tento přístup plně podporuje nejen ekologické způsoby dopravy, ale také lásku ke sportu a pohybu, tedy prevenci např. kardiovaskulárních onemocnění a v neposlední řadě napomáhá rodinám aktivně trávit čas společně, cestou do škol(k)y. Umožnění parkování těchto dopravních prostředků ve veřejném prostoru i v budovách (stavbách), velmi výrazně ovlivňuje jejich užití a pořízení. 	AKCEPTOVÁNO
	Požadavek byl doplněn do ustanovení upravující Stavbu pro výchovu a vzdělávání.
		66	SMS	obecně		Z	Připomínka č. 4 – dětské skupiny
V materiálu nejsou řešeny prostory, ve kterých je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině. Ať už se jedná o malou skupinu, která může být provozována i v bytě, či skupinu menší či větší s dětmi do 3 let, nebo skupinu, která zajišťuje i předškolní výchovu. Podmínky je třeba stanovit z pohledu oslunění, světlých výšek, větrání, ochrany před hlukem apod. 
Odůvodnění:
Pro provoz dětských skupin, ale i jejich výstavbu, na níž jsou alokovány finance v Národním plánu obnovy, jsou podmínky pro výstavbu zcela klíčové. Dětské skupiny se z pohledu provozu dělí na několik skupin, dle počtu a stáří dětí, a proto je třeba, aby byly pro všechny typy dětských skupin stanoveny požadavky na prostory, v nichž je péče poskytována. 	VYSVĚTLENO
	Odůvodnění připomínky viz odůvodnění připomínky č. 9.
		67	SÚJB	obecně		D	Doporučujeme do vyhlášky doplnit pod nadpisy či čísla paragrafů odkazy na ustanovení nového stavebního zákona, která jsou jimi prováděna.

Odůvodnění:
Pro jednoznačnost a srozumitelnost normativního textu, který je takto obsáhlý, lze považovat za žádoucí, aby byly odkazy doplněny.	VYSVĚTLENO
	Tato informace je uvedena v odůvodnění. Dle Legislativních pravidel vlády se jedná pouze o možnost nikoliv povinnost. 
		68	Zelený kruh	obecně		Z	Obecné připomínky k problematice parkování
V návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu (dále jen Vyhláška) se v § 9 Parkovací stání uvádí: „Pro stavby nebo pro účel využití pozemku, s výjimkou staveb dočasných na dobu nejvýše 1 roku, je nutné zřídit parkovací stání v počtu podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.“ V příloze č. 1 Parkovací stání návrhu Vyhlášky (dále jen Příloha) je pak v tabulce č. 1 počet účelových jednotek na 1 stání stanoven pro bytový/rodinný dům takto: byt o 1 obytné místnosti (2), byt do 70 m² celkové plochy (1) a byt nad 70 m² celkové plochy (0,5). Dle odůvodnění Přílohy byl „způsob výpočtu byl proti stávající ČSN 73 6110 optimalizován, aby více odpovídal stávajícímu stavu poznání i aktuální a výhledové situaci“.

Zásadní rozdíl oproti ČSN 73 6110  (Tabulka 34 – Doporučené základní ukazatele výhledového počtu odstavných a parkovacích stání) představují právě rozhodující rozlohy účelových jednotek, kdy ČSN 73 6110 dosud shodný koeficient uváděla do a nad 100 m2. Domníváme se, že navrhovaná změna, tedy v praxi snížené rozhodné rozlohy a dvě parkovací stání na byt nově o rozloze nad 70 m², bude mít negativní dopady jednak na udržitelnost dopravy, jednak na konečnou cenu bytových jednotek, což je v rozporu se strategickými dokumenty státu i jednotlivých měst.

Více parkovacích stání v garážích obytných domů či na jejich parkovištích, zvláště, když za ně budou platit v rámci koncové ceny bytu, bude totiž jednak motivovat obyvatele k pořizování dalších automobilů, jednak bude majitele vozů motivovat k jejich častějšímu využívání, což lze doložit zahraničními výzkumy . Ve výsledku tedy bude více automobilů v provozu. To je jednoznačně v rozporu s dokumentem Strategický rámec Česká republika 2030 , v němž bod 444 uvádí: „Stát chce podporovat města v postupném odklonu od automobilové dopravy… Nové dopravní politiky ve městech se budou prostřednictvím plánů udržitelné městské mobility odklánět od jednostranné preference a zvýhodňování individuálního automobilismu. Místní správa by měla motivovat lidi ke změně dopravního chování směrem k udržitelnějším formám mobility…“.

Například v Koncepci městské a aktivní mobility pro období 2021–2030 , vytvořené Ministerstvem dopravy, je v části 2.1.2.1 vymezen Cíl: Snížení stupně automobilizace a snížení podílů cest IAD ve městech, kde se mj. uvádí: „Postupné snižování počtu parkovacích míst v centru města, vymezení parkovacích míst pro rezidenty; výrazně dražší parkovné pro druhé a další auto na bytovou jednotku“. A v navazujícím podbodu Opatření pro státní správu se pak výslovně konstatuje: „V rámci příslušné technické normy snížit požadavek při bytové výstavbě na minimální počet parkovacích míst na bytovou jednotku.“

Z výše uvedeného plyne, že návrh Ukazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání v Příloze jde jednoznačně proti těmto materiálům, byť ponechává samosprávám možnost korekce (této skutečnosti se věnujeme dále).
Návrh Přílohy je také v rozporu se strategickými cíli velkých českých měst. V Klimatickém plánu hl. m. Prahy do roku 2030  je uvedena priorita 3 Snižovat intenzitu automobilové dopravy v Praze: „Snížit intenzitu (výkony) automobilové dopravy po celém území města je pro plnění klimatického závazku v zásadě jednou z klíčových podmínek. Intenzita automobilové dopravy na území Prahy vykazuje setrvalý růst, a tak společně s tím rostou jak energetické nároky, tak i emise CO2 z dopravy.“ Obdobný cíl sleduje také Strategie Brno 2050  v kapitole Město s efektivní a udržitelnou mobilitou: „Zvýšit atraktivitu a využití udržitelných druhů dopravy (např. veřejné, pěší a cyklistické dopravy), a snížit tak negativní dopad dopravy na život ve městě v kontextu celé Brněnské metropolitní oblasti.“ Dále například Místní adaptační strategie města České Budějovice na změnu klimatu  konstatuje: „Příkladem vhodných mitigačních opatření v dopravě je omezování individuální automobilové dopravy, např. nastavenými pravidly parkování, které demotivuje k používání automobilu…“. A obdobné cíle lze najít ve strategiích řady dalších českých měst.
V odůvodnění Přílohy se dále tvrdí, že „tato vyhláška umožňuje stanovit jednotlivým obcím procentuální korekce tohoto základního počtu stání, tj. nestanovuje pouze redukování, ale je možná i případné navýšení, přičemž lze stanovit jak minima, tak maxima tohoto základního počtu stání.“

pro nedostatek místa -  znění celé připomínky dle eklep	AKCEPTOVÁNO JINAK	Příloha č. 1 byla upravena ve smyslu zmírnění požadavku pro nutnost zřízení parkovacího stání.
		69	Zelený kruh	obecně		Z	Obecná připomínka k návrhu vyhlášky v oblasti veřejných prostranství a zelené infrastruktury

Adaptace sídel na změnu klimatu je priorita obsažená v řadě celostátních i místních strategických dokumentů. Za všechny dokumenty uveďme Zásady urbánní politiky(2017); Politika architektury a stavební kultury (Aktualizace 2022); Národní strategie regenerací brownfieldů 2019-2024; Strategie přizpůsobení se změně klimatu (2021) a Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (2021) a postupně se propisuje i do národní legislativy v oblasti výstavby (viz např. zařazení zelené infrastruktury do skupiny veřejných infrastruktur - § 10 v zákoně č. 283/2021, stavební zákon v platném znění).
Také vláda se v programovém prohlášení zavázala takto: „Zasadíme se o zlepšení klimatu ve městech a obcích jejich výrazným ozeleněním. Legislativně ukotvíme tzv. modro-zelenou infrastrukturu.“ 

Považujeme proto za důležité, aby byly tyto dokumenty při přípravě vyhlášky náležitě zohledněny a základní sada doporučení byla pro stavebníky závazná nejen v rovině obecných proklamací v zákoně, ale také v rovině kontrolovatelných technických požadavků.
Nová vyhláška by měla zúročit víceleté zkušenosti s experimentováním a dobrovolnými realizacemi adaptačních opatření a vybrané postupy učinit závaznými. Sílící negativní dopady změn klimatu na kvalitu života jsou odborně doložené, a proto je nutné nové předpisy upravovat tak, aby budoucí rozvoj obcí negativní dopady aktivně zmírňoval.

Nepovažujeme za funkční, aby nová vyhláška řešila detailně řadu marginálií (za všechny uveďme výlevku pro úklid společných prostor obytných domů), a nevěnovala pozornost kvalitě veřejných prostranství s ohledem na problematiku změny klimatu. Pokud cíle uvedené např. v aktualizované Politice architektury a stavební kultury, kde je uvedeno, že „Je třeba zajistit taková řešení veřejných prostranství, která vycházejí z potřeb jejich uživatelů a která současně zohledňují demografický vývoj, společenské změny, technologický vývoj, přírodní podmínky a změnu klimatu. Veřejná prostranství mají sloužit též jako prostor pro zelenou infrastrukturu a umožňovat její rozvoj“ nemají zůstat obecnou proklamací, je nezbytné je zohlednit právě i ve Vyhlášce o požadavcích na výstavbu.
V té souvislosti musíme upozornit také na to, že v důvodové zprávě jsou uvedeny u vybraných požadavků informace o kontinuitě se současnou vyhláškou, chybí však informace, jak se návrh vyhlášky liší od platné vyhlášky, v jakých ohledech dochází ke změně přístupu a z jakých důvodů. 
Zcela pak chybí informace, zda zpracovatelé zohlednili doporučení uvedené v takových dokumentech, jako je Studii hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích (MŽP 2019), Standardech hospodaření se srážkovými vodami na území hlavního města Prahy a Standard pro plánování, výsadbu a péči o uliční stromořadí (oboje dostupné na https://adaptacepraha.cz/manualy-hl-m-prahy/). Řada opatření formulovaných v pražských  standardech jsou dobře využitelná i pro mimopražská sídla.
	VYSVĚTLENO


	Požadavky na veřejná prostranství a zelenou infrastrukturu jsou stanoveny v zákoně i ve vyhlášce, např. požadavek na výsadbový pás. Oba předpisy je třeba aplikovat jako jeden celek.
Při návrhu vyhlášky se vycházelo, jak vyplývá z odůvodnění,  ze stávajících právních předpisů provádějících dosud platný stavební zákon, z jiných právních předpisů v gesci dalších ústředních orgánů a jednotlivé požadavky byly prověřovány v rámci pracovní skupiny i na základě zkušeností z aplikační praxe. Rovněž se při přípravě vyhlášky vycházelo z dalších strategických dokumentů. 

		72	HLMP	obecně		D	Obecně:
-	Doporučujeme revizi a doplnění Základních pojmů (§ 3 až 8), úpravu struktury návrhu vyhlášky z hlediska obsahu, typologických a tematických okruhů a adekvátní míry obecnosti požadavků.
Odůvodnění:
Mezi obecné nedostatky návrhu vyhlášky patří mimo níže uvedené zejména tematická a obsahová roztříštěnost s kolísavou mírou podrobnosti a nesystematickým výběrem vyhláškou regulovaných parametrů. V některých případech působí detail až neadekvátně podrobně, jako vytržený z kontextu, v jiných případech je textace tak vágní až neurčitá, že může v budoucnu vyvolat potíže s výkladem jednotlivých ustanovení.
Obsah vyhlášky doporučujeme tematicky přehledně strukturovat: upravit tak, aby ošetřoval adekvátní míru obecnosti a vyváženost upravovaných požadavků, například:
1)	Pro účely vyhlášky se rozumí: a) bytem s univerzálním standardem byt, jehož uspořádání zohledňuje potřeby seniorů, osob používajících chodítko, berle i menší mechanický vozík; mimo pojmovou vágnost je v navrhovaném ustanovení řešen prostorový standard pouze pro vybranou skupinu uživatelů; přestože např. rodiny potřebují ložnici, do které se vejde i dětská postýlka, někdy i dvě; není úplně šťastné vyjmenovávat pouze vybrané kategorie a jiné opomíjet; vyhláška by měla stanovit minimální plošný standard obytných místností z hlediska jejich využitelnosti a zaříditelnosti, tak jako je tomu doposud.

2)	Chybí definice trvalého bydlení, která se v návrhu vyhlášky zmiňuje, ale v praxi si ji pak různí lidé vykládají různě. A nikde jinde taková definice není, trvalý pobyt ani trvalé bydliště podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), tato problematika není v občanském zákoníku řešena.

3)	S tím souvisí např. navrhované znění § 53 odst. 5:
„Pokud stavba pro bydlení obsahuje ubytovací jednotky pro přechodné ubytování, musí přístup k těmto ubytovacím jednotkám splňovat požadavky na přístupnost uvedené v § 36 odst. 3 a § 43 odst. 3 písm. a) této vyhlášky.“.

Návrh vyhlášky tím legalizuje užívání bytů pro ubytovací služby v stavbách pro bydlení. Z aktuálních zkušeností víme, že to je komplikované soužití; navíc teď, v době prohlubující se krize bydlení. Bydlení byla vždy chráněná funkce, je žádoucí bydlet v prostředí, kde se sousedé nestřídají ze dne na den. Je to důležité s ohledem na bezpečnost zejména dětí a starších osob. Návrh vyhlášky naopak neobsahuje stávající ustanovení, že bydlení slouží pro relaxaci a rekreaci obyvatel (§ 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 361/2021 Sb.).
Pokud má vyhláška takové ustanovení obsahovat, měla by zároveň pro takový případ navíc upravit i další požadavky na výstavbu, např. požadavky na požární bezpečnost, hygienu, nakládání s odpady, hluk a neprůzvučnost konstrukcí.	VYSVĚTLENO


	1) Došlo k úpravám a revizi textu návrhu vyhlášky.

2) slovo"trvalé" bylo v pojmech vypuštěno

3) ze stavebního zákona jednoznačně vyplývá, že stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavby pro rodinnou rekreaci. Pouze v případech, kdy jsou bytové jednotky využívány k přechodnému ubytovávání, tj. pro účely cestovního ruchu, stanoví ustanovení Stavba pro bydlení a byty návrhu požadavky na přístupnost. Jsou-li tedy součástí stavby pro bydlení prostory užívány jako ubytovací jednotky, pak je vyžadováno, aby výtah a vnitřní komunikace, které tyto jednotky zpřístupňují, splňovaly parametry kladené na přístupnost.
		73	HLMP	obecně		Z	Obecně – odkazování na normy:
-	Nesouhlasíme s nadměrným odkazováním na „určené normy“ v celém textu návrhu vyhlášky. Požadujeme odkazy na „určené normy“ nahradit přímým uvedením hodnot či parametrů v textu vyhlášky, případně v přílohy k vyhlášce. 
Odůvodnění: 
Odkazování na ČSN a tím jejich zezávazňování je v rozporu s požadavky na předvídatelné a transparentní právní prostředí ve výstavbě a je také v přímém protikladu s doporučením Evropské komise omezovat odkazy na normy a nahrazovat je uvedením hodnot přímo v právním předpise. Problematický je také proces tvorby a aktualizace norem, který je neveřejný a netransparentní. Normy jsou vytvářeny úzkou lobbystickou skupinkou zainteresovaných stran bez zájmu o širší konsensus. Jako příklad uvádíme proces novelizace ČSN 73 5006 (prostorové uspořádání sítí), kdy úzká skupina provozovatelů sítí si „rozparcelovala“ prostor ulice bez ohledu na požadavky udržitelného rozvoje obcí  (norma např. reálně znemožňuje výstavbu stromů v ulicích) a požadavků na kvalitu vystavěného prostředí stanovenou vládními dokumenty a také stavebním zákonem.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Odkazy na normu byly v ustanovení ponechány, seznam norem  je přílohou této vyhlášky. Vyhláška definuje, co se rozumí normou a normovou hodnotou.
		74	HLMP	obecně		Z	Obecně – flexibilita a odchylky:
-	Požadujeme upravit návrh vyhlášky tak, aby v opodstatněných případech stanovoval nepodkročitelnou mez standardu, kterou je nutné při výstavbě splnit. Tato mez má být stanovena přímým uvedením hodnot či parametrů ve vyhlášce a má být obvykle benevolentnější než optimální hodnota stanovená normou. Pouze u vybraných parametrů a pouze ze závažných důvodů zajištění bezpečnosti a ochrany života a zdraví může být parametr stanoven konkrétním odkazem na normový požadavek (modelově např. požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu). Pouze u takových parametrů má být také uvedeno, že z nich „není možné udělit výjimku anebo stanovit odchylné řešení, § 101 odst. 2 a § 137 odst. 4 stavebního zákona nejsou tímto dotčena.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Cílem vyhlášky je stanovit jednoznačně a srozumitelně obecné požadavky na výstavbu v jejich nepodkročitelných parametrech, v oblastech popsaných v Části čtvrté stavebního zákona – Stavební právo hmotné, pro celé území země. Znění vyhlášky má být tedy strukturováno uživatelsky přijatelně a použitelně. Mělo by respektovat adekvátní míru flexibility úpravy obecných předpisů podle lokálních podmínek všude, kde je to účelné, tak jak stanoveno zákonem, a stanovit omezení pouze v takových parametrech, které musí zejména z hlediska bezpečnosti, ochrany života a zdraví, platit celorepublikově. Pouze u takových parametrů je také opodstatněné „zezávaznění“ konkrétního normového předpisu odkazem na normový požadavek (modelově např. požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu).	VYSVĚTLENO


	Vyhláška stanovuje minimální hodnoty, nikoliv standard.
		75	HLMP	obecně		D	Obecně – odstupové vzdálenosti:
-	Doporučujeme do návrhu vyhlášky doplnit ustanovení týkající se odstupových vzdáleností: „Mimo území, kde je umísťování staveb na hranicích pozemků obvyklé, odpovídající stávajícímu charakteru lokality anebo návrhovému charakteru podle územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, se stavby umisťují ve vzdálenosti min. 2,5 m od hranice pozemků určených k zastavění. Tento požadavek se neuplatní ve vztahu k hranicím pozemků veřejných prostranství. Z tohoto ustanovení je možné udělit výjimku.“.
Odůvodnění:
Návrh vyhlášky nestanovuje žádné požadavky na odstupy staveb a vychází pouze z § 144 stavebního zákona. Doporučujeme zvážit stanovení odstupových vzdáleností alespoň ve vazbě od hranic pozemků určených k zastavění. Tímto by byl zaručen alespoň minimální odstup mezi jednotlivými stavbami a stavebníci při navrhování staveb měli jistotu stanovení alespoň základních parametrů umístění stavby na pozemku. 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Do vyhlášky bylo doplněno ustanovení stanovující min. odstup od hranice pozemku 2 m a další podmínky.

		76	HLMP	obecně		D	Obecně - přílohy: 
-	Doporučujeme v návaznosti na úpravy návrhu vyhlášky provést následně revizi všech příloh.
	AKCEPTOVÁNO
		77	Kraj Vysočina	obecně		Z	Zásadně nesouhlasíme s nadměrným odkazováním na určené normy v celém rozsahu vyhlášky. Požadujeme odkazy na normy nahradit přímým uvedením hodnot či parametrů ve vyhlášce, případně v její příloze. 
Odůvodnění: 
Odkazování na ČSN a tím jejich zezávazňování je v rozporu s požadavky na předvídatelné a transparentní právní prostředí ve výstavbě a je také v přímém protikladu s doporučením Evropské komise omezovat odkazy na normy a nahrazovat je uvedením hodnot přímo v předpise. Problematický je také proces tvorby a aktualizace norem, kt. je neveřejný a netransparentní. Normy jsou vytvářeny úzkou lobbystickou skupinkou zainteresovaných stran bez zájmu o širší konsensus. Jako příklad uvádíme proces novelizace ČSN  73 5006 (prostorové uspořádání sítí),  kdy úzká skupina provozovatelů sítí si „rozparcelovala“ prostor ulice bez ohledu na požadavky udržitelného rozvoje obcí (norma např. velmi komplikuje, někdy až znemožňuje výstavbu stromů v ulicích) a požadavků na kvalitu vystavěného prostředí stanovenou vládními dokumenty a také stavebním zákonem.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).
	VYSVĚTLENO 	Vazba na určené normy vychází ze stavebního zákona a do vyhlášky byly doplněny nové pojmy - "norma" a "normová hodnota". Odkazy na normy byly v rámci vypořádání připomínek minializovány a v některých případech byly hodnoty převzaty z norem přímo do textu vyhlášky.
		78	HK	§ 1	§ 1	Z	Považujeme na naprosto nesrozumitelné co se dále v textu myslí určenou normou apod. a požadujeme závazné požadavky na stavby uvádět přímo v textu vyhlášky a nikoliv vágním odkazem. Požadujeme text návětí § 1 upravit následovně:
„Tato vyhláška stanoví veškeré podrobné […]“.

Odůvodnění:
Smyslem je postavit na jisto, že veškeré požadavky na stavby jsou soustředěny v jediném předpise, tak jak to předjímá stavební zákon (s výjimkou požadavků na liniové dopravní stavby, kde je zákonné zmocnění pro zvláštní předpis v působnosti rezortu dopravy).
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Vazba na určené normy vychází ze stavebního zákona a v rámci vyhlášky byly vytvořeny nové pojmy - "norma" a "normová hodnota". Odkazy na normy byly v rámci vypořádání připomínek minializovány a v některých případech byly hodnoty převzaty z norem přímo do textu vyhlášky.
Uvést v návětí "veškeré" není na místě, neboť tato vyhlášky stanoví konkrétní požadavky, ale existují další právní předpisy, které stanoví také požadavky na stavby. Např. stavební zákon zmocňuje ke stanovení požadavků i Ministerstvo dopravy vlastním právním předpisem.
		79	Středočeský kraj	§ 1 písm. b)	§ 1	Z	§ 1 
Požadujeme doplnit slovo „zařízení“ do bodu b).
Nový text zní:
b)  „požadavky na umisťování staveb a zařízení a“
Odůvodnění: 
Termín „zařízení“ je obsažen v mnoha ustanoveních vyhlášky (například v § 12, § 17, § 71 atd.). V těchto ustanoveních jsou na něj kladeny i požadavky na umístění a provedení.	AKCEPTOVÁNO JINAK
	Požadavek na doplnění slova "zařízení" byl akceptován úpravou  § 2 odst. 1 vyhlášky, nikoliv § 1. 
Ustanovení § 1 zůstává v nezměměné podobě, neboť je v s souladu s § 152 odst. 1 stavebního zákona, dle kteého prováděcí právní předpis stanoví podrobné požadavky  na vymezování pozemků, požadavky na umisťování staveb a technické požadavky na stavby. 
		80	ČSPS	§ 1 písm. b)	§ 1	Z	K § 1
Požadujeme doplnit slovo „zařízení“ do bodu b), se kterým stavební zákon a také vyhláška počítá.
Nový text: „b požadavky na umisťování staveb a zařízení a“	AKCEPTOVÁNO JINAK
	Odůvodnění viz výše.
		81	MZE	§ 1 písm. b)	§ 1	D	20.	K § 1 písm. b):
Navrhujeme za slova „umisťování staveb“ vložit slova „a zařízení“.
Odůvodnění: 
Pojem „zařízení“ je obsažen v mnoha ustanoveních vyhlášky například v § 12, 17 a 71. V těchto ustanoveních jsou pro zařízení stanoveny i požadavky na umístění a provedení. 	AKCEPTOVÁNO JINAK
	Odůvodnění viz výše.
		82	Královéhradecký kraj	§ 1 písm. b)	§ 1	Z	K § 1 písm. b) 
požadujeme doplnit text o slova, „zařízení a vybavení“. Text vyhlášky oba pojmy používá.	AKCEPTOVÁNO JINAK
	Odůvodnění viz výše.
Vybavení stavby není stavbou a nepodléhá požadavkům stavebního zákona, proto zde nemůže být uvedeno.
		83	SMOCR	§ 1 písm. b)	§ 1	Z	3.	K § 1 písm. b)
Navrhujeme upravit § 1 písm. b) takto:
b)  požadavky na umisťování staveb a zařízení a

Odůvodnění:
Termín „zařízení“ je obsažen v mnoha ustanoveních vyhlášky například v § 12, § 17, § 71 atd. V těchto ustanoveních jsou na něj kladeny i požadavky na umístění a provedení.	AKCEPTOVÁNO JINAK
	Požadavek na doplnění slova "zařízení" byl akceptován úpravou  § 2 odst. 1 vyhlášky, nikoliv § 1. 
Ustanovení § 1 zůstává v nezměměné podobě, neboť je v s souladu s § 152 odst. 1 SZ, dle kteého prováděcí právní předpis stanoví podrobné požadavky  na vymezování pozemků, požadavky na umisťování staveb a technické požadavky na stavby. 
		84	ČKAIT	§ 2	§ 2	Z	odkaz 
1/...vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravně nebezpečných věcí...

Návrh:
odkaz
1/...vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí

Odůvodnění:
oprava zřejmé nesprávnosti
	AKCEPTOVÁNO
		85	MD	§ 2	§ 2	Z	Požadujeme reformulovat § 2, jelikož se domníváme, že v návrhu není potřeba upravovat vztah jednotlivých ustanovení právního předpisu, potažmo jednotlivých právních předpisů mezi sebou, resp. explicitně v návrhu normovat pravidlo lex specialis derogat legi generali. Toto pravidlo podle našeho názoru platí samo o sobě. Naopak si myslíme, že explicitní vyjádření tohoto pravidla může být v praxi zavádějící (například není-li v § 2 návrhu obsažena některá stavba, která se primárně bude také řídit jiným právním předpisem). 

Dodáváme, že stanovení technických požadavků pro všechny stavby dopravní infrastruktury upraví Ministerstvo dopravy ve své vyhlášce s tím, že lze očekávat, že ve vyhlášce Ministerstva dopravy bude odkázáno na použití některých požadavků obsažených v tomto návrhu vyhlášky.	VYSVĚTLENO
	Nejedná se o taxativní výčet, či-li konečný výčet  právních předpisů. Jsme přesvědčeni, že uvedené ustanovení je pro daný předpis přínosem, zejména pro rychlou orientaci těch, kteří s předpisem budou pracovat. 
		86	MV	§ 2	§ 2	D	K § 2:
Dáváme na zvážení, zda v souvislosti s dikcí § 2 odst. 2 by nebylo vhodné z poznámky č. 2 přesunout vyhlášku č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, do poznámky č. 1. V souvislosti s provázáním výkonu ochrany obyvatelstva a výkonu státního požárního dozoru v rámci hasičského záchranného sboru a z důvodu umístění staveb pro ochranu obyvatelstva v odstavci 2 se z důvodu přehlednosti předloženého návrhu jeví jako vhodnější přesunutí poznámky dotýkající se ochrany obyvatelstva.	AKCEPTOVÁNO
		87	HK	§ 2	§ 2	Z	Požadujeme upravit text podle deklarace věcného záměru rekodifikace a záměru deklarovaného v politických prohlášeních ve smyslu zásadního zjednodušení byrokracie, administrativní zátěže a za účelem zpřehlednění legislativních požadavků na výstavbu.

Odůvodnění:
S odkazem na zákonné zmocnění ke stanovení požadavků na stavby požadujeme upravit tak, aby tato vyhláška odpovídala záměru sdružit veškeré požadavky na stavby na jedno místo, ať již prostřednictvím tohoto předpisu anebo konkretizovaným odkazem. Požadujeme, aby jiné požadavky nebyly pro stavebníky závazné.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Návrh Věcného záměru stavebního zákona  je již překonaný novým stavebním zákonem. Návrh vyhlášky vychází ze schváleného a platného stavebního zákona, provádí ustanovení týkající se požadavků na výstavbu. Novelizací stavebního zákona došlo ke zrušení  integrace dotčených orgánů a k založení zmocnění k vydání prováděcího předpisu pro Ministerstvo dopravy pro stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, stavby drah a civilní letecké stavby. Tato vyhláška již  na stavby v gesci MD nedopadá. Stejně tak nedopadá na  stavby, pro jejichž regulaci tímto předpisem,  MMR nemá zmocnění. Dále  není možné převzít z jiných předpisů z důvodů provozních, popř. kontrolních.
		88	HLMP	§ 2	§ 2	D	K § 2:
-	Doporučujeme revizi a vyvážení upravovaných požadavků podle typologie staveb.
Odůvodnění:
Návrh vyhlášky obsahuje požadavky na stavby věznic, skladů munice. Ale např. požadavky na stavby školy a školky neobsahuje. Měl by být zachován systémový přístup – buď všechny stavby, nebo přílohy, anebo ne (viz úvodní obecná připomínka k celkové nevyváženosti textu návrhu vyhlášky).	VYSVĚTLENO
	Text je členěn dle požadavků hmotného práva dle stavebního zákona. Požadavky např. na školy a školky stanoví jiný právní předpis, MMR k jejich stanovení nemá zmocnění viz odůvodnění výše.Vyhláška není návodem pro realizaci staveb, ale je právním předpisem, který stanoví technické požadavky na stavby, pokud tyto nejsou stanoveny jiným právním předpisem.
		89	MV	 2 odst. 2	§ 2	D LegTech	K § 2 odst. 2:
	Před slovy „stanovují jiné právní předpisy“ navrhujeme vložit čárku, aby oddělena věta vedlejší.	AKCEPTOVÁNO
		90	MPO	§ 2 odst. 2	§ 2	Z	K § 2 odst. 2
Do textu odstavce 2 doplnit text níže a do poznámky pod čarou doplnit odkazy na zákony č. 194/2017 Sb. (BB Cost Reduction) a 12/2020 Sb. (DIA)
(2) Požadavky na požární bezpečnost staveb, na vybavení fyzickou infrastrukturou v budovách připravenou pro instalaci infrastruktury vysokorychlostního internetu, energetickou náročnost budovy, energetickou účinnost rozvodů tepla a chladu, dráhu, pozemní komunikaci, vodní cestu a přístav, stavbu pro ochranu obyvatelstva, stavbu, ve které je umístěna spisovna nebo archiv stanovují jiné právní předpisy.
[1]) Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu, vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravně nebezpečných věcí, vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů ve změní pozdějších předpisů, zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Požadovaný text včetně odkazu na právní předpis byl vložen do § 2 odst. 3.
		91	ČKAIT	§ 2 odst. 2	§ 2	Z	(2) Požadavky na požární bezpečnost staveb, energetickou náročnost budovy, energetickou účinnost rozvodů tepla a chladu, dráhu, pozemní komunikaci, vodní cestu a přístav, stavbu pro ochranu obyvatelstva, stavbu, ve které je umístěna spisovna nebo archiv stanovují jiné právní předpisy 1)

Návrh:
(2) Požadavky na požární bezpečnost staveb, energetickou náročnost budovy, energetickou účinnost rozvodů tepla a chladu, dráhu, pozemní komunikaci, vodní cestu a přístav, stavbu pro ochranu obyvatelstva, stavbu, ve které je umístěna spisovna nebo archiv stanovují jiné právní předpisy 1)

Odůvodnění:
"stavba pro ochranu obyvatelstva a 
stavba, ve které je umístěna spisovna nebo archiv jsou běžné stavby, na které se vztahují obecné požadavky,citované právní předpisy pouze upřesňují některé požadavky charakteristické pro daný typ staveb"	VYSVĚTLENO
	Požadavky na stavby, kde má být umístěn archiv či požadavky na stavby pro ochranu obyvatelstva, mají specifické požadavky právě na části staveb, které slouží např. jako archiv. Tyto požadavky stanovuje jiný právní předpis.
		92	MPO	§ 2 poznámka pod čarou	§ 2	D
LegTech	V § 2 v poznámce pod čarou č. 1 doporučujeme doplnit novely jednotlivých předpisů v poznámce pod čarou uvedených. Například vyhláška č. 23/2008 Sb. byla novelizována vyhláškou č. 268/2011 Sb.; zákon č. 114/1995 Sb. byl novelizován 23 krát; vyhláška č. 222/1995 Sb. byla novelizována 8 krát; apod. Obdobně doporučujeme povést úpravu poznámky pod čarou č. 2, poznámku pod čarou č. 5 a poznámku pod čarou č. 6.	AKCEPTOVÁNO JINAK	K odkazům na právní předpisy bylo doplněno "ve znění pozdějších předpisů"
		93	MPO	§ 2 odst. 2	§ 2	D
LegTech	V § 2 odst. 2 doporučujeme slovo „staveb“ nahradit slovem „stavby“, tak aby bylo zachováno jednotné číslo u všech uvedených požadavků.	AKCEPTOVÁNO
		94	MF	§ 2 odst. 2	§ 2	D	K návrhu vyhlášky: K poznámce pod čarou č. 1: Text poznámky je nutno uvést slovem „Například“. 	VYSVĚTLENO	Nejdná se o příkladmý výčet právních předpisů.
		95	ČKAIT	§ 2 odst. 3	§ 2	Z	(3) Další požadavky na stavbu pro výchovu a vzdělávání, stavbu zdravotnického zařízení, stavbu pro sociální služby, pracoviště, umělé koupaliště, bazén, saunu, vodní dílo, sklad pyrotechnických výrobků, stanovují jiné právní předpisy 2)

Návrh:
(3)Další požadavky na stavbu pro výchovu a vzdělávání, stavbu zdravotnického zařízení, stavbu pro sociální služby, pracoviště, umělé koupaliště, bazén, saunu, vodní dílo, sklad pyrotechnických výrobků, stavbu pro ochranu obyvatelstva, stavbu, ve které je umístěna spisovna nebo archiv stanovují jiné právní předpisy 1)stanovují jiné právní předpisy 2)

Odůvodnění:
pro stavbu pro ochranu obyvatelstva jsou stanoveny úkoly v územním plánování a požadavky na umístění stavby; 
pro stavbu, ve které je umístěna spisovna nebo archiv je běžná stavba, na kterou se vztahují obecné požadavky, citovaná vyhláška pouze upřesňuje požadavky na nosnost podlah a parametry vnitřního vzduchu (teplota a relativní vlhkost vzduchu)	VYSVĚTLENO
	MV jako gestor s navrhovaným zněním § 2 souhlasí - navíc bylo vyhověno jejich požadavku k poznámce č. 1 (viz. připomínka č. 86)     
		97	SP ČR	§ 2 odst. 4 nový	§ 2	Z	1.	K § 2
Žádáme do § 2 doplnit nový odst. vymezující technické požadavky na stavby vyhrazených zařízení jako odst. 4 odkazující na legislativu vyhrazených technických zařízení spolu s poznámkou pod čarou:
„(4)	Technické požadavky na stavby vyhrazených technických zařízení, elektrických, plynových, tlakových a zdvihacích stanovují jiné právní předpisyx).“.

Poznámka pod čarou zní:
„X) Například zákon č.  250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízeních a o změně souvisejících zákonů, nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických zařízeních elektrických a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, nařízení vlády č. 191/2022 Sb., o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, nařízení vlády č. 192/2022 Sb., o vyhrazených technických tlakových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.“

Odůvodnění:
Ve smyslu důvodové zprávy k odst. 2 a 3 požadujeme, aby bylo doplněno ustanovení, které upozorňuje na další technické požadavky na stavby stanovené pro oblast vyhrazených technických zařízení jinými právními předpisy, které musí být při projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovány, a to uvedením odkazu na zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízeních a o změně souvisejících zákonů a jeho prováděcí předpisy.
Uvedení odkazu na požadavky těchto právních předpisů považujeme za nezbytné, zejména z důvodů obav o opomenutí ochrany veřejných zájmů stanovených těmito předpisy. Zároveň to umožní vypustit z návrhu této vyhlášky některá dílčí ustanovení vztahující se k těmto vyhrazeným technickým zařízením, jako jsou například vyhrazená technická zařízení plynová, protože jsou v tomto návrhu vyhlášky neúplná a nelze je ani do této nové vyhlášky převzít, neboť jsou provázány s požadavky na provoz a na kontrolu příslušnými dozorovými orgány jako je Státní úřad pro inspekci práce.	AKCEPTOVÁNO JINAK
	Ustanovení bylo upraveno.
		98	HLMP	§ 3 až 8	§ 3	D	K § 3 až 8 – Základní pojmy:
-	Doporučujeme upravit, neboť podle našeho názoru je výčet pojmů neúplný, výběr působí chaoticky, vyskytují se i neologismy, které nejsou jinde obecně užívané. Doporučujeme navrhovaná ustanovení doplnit o další pojmy, vyskytující se v textu návrhu vyhlášky, a pojmy užívané v nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy), ve znění pozdějších předpisů. Doporučujeme neologismy v textu návrhu vyhlášky upravit a nahradit obecně užívanými pojmy. Dále se v navazujících ustanoveních vyskytují obecné pojmy ve zúženém významu (např. v § 4 písm. h) stupněm ...“); takové zúžení významu obecně používaného pojmu je nepřípustné. Obdobně nevyhraněně se v textu používá např. pojem „stavba“.
Odůvodnění:
Cílem návrhu vyhlášky je stanovit jednoznačně a srozumitelně obecné požadavky na výstavbu, tedy i srozumitelné a adekvátní používání pojmů.	VYSVĚTLENO
	Připomínka není dostatečně konkrétní, tzn., že není v souladu s legislativními pravidly vlády. Pro vysvětlení dodáváme, že výběr pojmů bude vždy nedostatečný, při návrhu vyhlášky bylo pečlivě zvažováno, co doplnit a jaké pojmy stanovit.
		99	ČKA	§ 3 	§ 3	D	Doplnit definici pojmu "menší mechanický vozík", nebo upravit znění 

Odůvodnění:
Upozorňujeme, že "menší mechanický vozík" nemá zákonnou defici, nejsme si vědomi ani, že by se jednalo o pojem definovaný technickou normou
	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo upraveno.
		100	ČKA	§ 3 	§ 3	Z	Doplnit do základních pojmů definici pro "vozidlo přepravující osobu těžce tělesně postiženou"

Odůvodnění:
Jde o pojem užívaný zákonem o provozu na pozemních komunikacích, aktuálně užívaný pojem "vozidlo přepravující osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace" není v právním řádu definován	AKCEPTOVÁNO JINAK	Obecný text „stání pro vozidla přepravující osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ bude nahrazen dvěma zavedenými termíny „vyhrazená stání pro vozidla označená parkovacím průkazem označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou a vyhrazená stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku“.
		101	ČKA	§ 3 	§ 3	Z	Požadujeme zařadit pod definiční vymezení "bytu zvláštního určení" rovněž byt s universálním standardem.

Odůvodnění:
Pojem "byt zvláštního určení" je v rámci právního řádu užit v občanském zákoníku, v § 2300 odst. 1, který uvádí „Je-li předmětem nájmu byt určený pro ubytování osob se zdravotním postižením nebo byt v domě se zařízením určeným pro tyto osoby nebo byt v domě s pečovatelskou službou, jedná se o nájem bytu zvláštního určení.“ Dle tohoto vymezení jsou bytem zvláštního určení tedy byty, které jsou předmětem nájemní smlouvy a jsou určeny pro ubytování osob/y se zdravotním postižením a dále byty v domě se zařízením pro osob/y se zdravotním postižením nebo v domě s pečovatelskou službou. V domech s pečovatelskou službou se přitom běžně nachází nejen byty v "bezbariérovém standardu" ale taktéž byty v univesálním standardu. Bylo by neekonomické, aby všechny tyto byty musely být provedeny
vždy plně bezbariérovém standardu, protože v řadě případů by např.seniorům, osobám s menším pohybovým 
postižením by stačily 
daleko menší úpravy. Certifikovaná Metodika uplatňování principů univerzálního designu a celoživotního bydlení v bytové výstavbě, kterou si MMR nechalo zpracovat v letech 2019-21 přináší na základě zahraničních vzorů několik kategorií přístupnosti podporovaného bydlení. Termín byt zvláštního určení je nutné definovat nikoliv stavebně technickými požadavky, ale způsobem jeho pořizování a poskytování (vlastnictví, nájem, oprávnění žadatelé,..). Stavebně technické požadavky pak určují kategorii jednotlivých typů bytu zvláštního určení a je třeba zpracovat metodiku v jakém poměru je třeba různé kategorie pořizovat a nakládat s nimi. Vzhledem k tomu, že mezi oprávněné uchazeče patří „osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace, které mají zvláštní potřeby v oblasti bydlení“, bude při ponechání navrženého stavu stále docházet k tomu, že budou velké části uchazečů přidělovány nevyhovující byty, jejich výstavba bude neekonomická a poptávka bude převyšovat nabídku.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno ve znění připomínky Zmocněnkyně vlády pro lidská práva a Veřejného ochránce práv.
Pojem byl přesunut do ustanovení upravující Stavbu pro bydlení a byty.

Institut bytu zvláštního určení je založen v § 2300 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Předpisy veřejného stavebního práva nemohou upravovat soukromoprávní otázky jako je vlastnictví, nájem a okruh oprávněných žadatelů. Nový stavební zákon ve svém § 13 písm. j stanoví: „j) bytem zvláštního určení byt upravený k bydlení osob s těžkým pohybovým postižením nebo osob s těžkým zrakovým postižením“. Technické požadavky pak stanoví její § 50, resp. určená norma. Z výše uvedené metodiky vyplývá, že pro obecnou přístupnost je vyžadován manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru nejméně 1500 mm. V případě univerzálního bytu je základním prostorovým požadavkem manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru pouze 1200 mm (standard S120). Tento standard představuje základní, nejnižší prostorové požadavky, které mohou uspokojit většinu obyvatel a jsou zároveň aplikovatelné při běžné bytové výstavbě. Dále se uvádí, že prostorové požadavky na manipulační plochu velikosti kruhu o průměru 1200 mm odpovídají zejména nárokům na pohyb a užívání prostředí osobami s menším pohybovým omezením. Hygienické zařízení je navrženo pouze jako částečně bezbariérové. Podklady jsou převzaty z certifikované metodiky TA ČR. Z výše uvedeného vyplývá, že tento byt nemá parametry ani obecné přístupnosti. Zcela jednoznačně není přizpůsoben pro bydlení osob s těžkým pohybovým postižením. Jako takový nesplňuje definici bytu zvláštního určení uvedenou ve stavebním zákoně.
		102	ČKA	§ 3 	§ 3	D	vložit definici pojmu "vyhrazené stání": "vyhrazeným stáním se rozumí stání pro vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou nebo osoby doprovázející dítě v kočárku"

Odůvodnění:
Termín „stání pro vozidla přepravující osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ není definován, je třeba přehodnotit název a správně definovat s vazbou na související předpisy a materiály. Parkovací průkaz (opravňující k parkováním na tomto stání) označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou mohou získat držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, tedy zcela neplatí termín „orientace“.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Obecný text „stání pro vozidla přepravující osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ bude nahrazen dvěma zavedenými termíny „vyhrazená stání pro vozidla označená parkovacím průkazem označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou a vyhrazená stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku“.
		103	ČKAIT	§ 3	§ 3	Z	doplnit další definice (podle PSP): 
nadzemní/podzemní/ustupující/, podkroví

Podkroví prostor nad posledním nadzemním podlažím vymezený převážně konstrukcí šikmé střechy se sklonem min. 10  stupňů Podzemní podlaží - podlaží, které má úroveň podlahy nebo její větší části níže než 0,80 m pod nejvyšším bodem přilehlého terénu v pásmu širokém 3,0 m po obvodu stavby; Ustupujícím podlažím se rozumí podlaží nad posledním plnohodnotným podlažím nebo jiným ustupujícím podlažím, jehož obvodové stěny ustupují alespoň od jedné hrany převažující roviny vnější obvodové stěny budovy

Odůvodnění:
chybí definice co je podlaží (a podrobněji i podlaží; nadzemní/podzemní/ustupující/ podkroví); předpis dále s těmito pojmy pracuje, tzn. buď přesně definovat (obdobně jak je tomu dnes v PSP), nebo uvést odkaz na "určenou normu".	VYSVĚTLENO
	Pojem podlaží, podzemní a nadzemní podlaží a podkroví jsou pojmy, které nemusí být stanoveny v právním předpise. Jedná se o pojmy obvyklé a užívané i v současném právním prostředí, aniž by byly definovány - pojmy jsou v současné době uvedeny v normě, která však není závazná, ale používá se jako podklad, aniž by toto působilo problémy. Pokud  např. územně plánovací dokumentace stanoví regulaci v závislosti na počtu podlaží či podkroví, pak si může opatření obecné povahy tyto pojmy definovat, a to s ohledem na konkrétní lokalitu (např. stanovení požadavku na maximální výšku podlaží, počtu úrovní v podkroví apod.
		104	ČSPS	§ 3 	§ 3	D	K podkroví
Vyhláška, ale i zákon, pracuje s pojmem podkroví, aniž by tento poje byl upřesněn, přestože v praxi je velmi často předmětem diskuze, zda se v konkrétním případě jedná o podkroví či plnohodnotné nadzemní podlaží. K pojmu podkroví MMR publikovalo na svých stránkách pomůcku, která odkazuje na ČSN, ale problémy, které v praxi řeší stavební úřady v mnoha případech, kdy podkroví je vytvořeno čistě účelově, tím není vyřešen, resp. tato pomůcka v praxi nikterak nepomáhá, protože je v ní řešen pouze školní případ. Pražské stavební předpisy obsahují, na rozdíl od republikové vyhlášky, definici podkroví, která nevychází z definice ČSN a mohla by velmi dobře posloužit jako základ pro zpřesnění tohoto pojmu. Stejný problém se pojí s pojmem nadzemní/podzemní podlaží.	VYSVĚTLENO
	Pojem podkroví je pojem, které nemusí být stanoven v právním předpise. Jedná se o pojem obvyklý a užívaný i v současném právním prostředí, aniž by byl definován - pojem je v současné době uveden v normě, která však není závazná, . Pokud  např. územně plánovací dokumentace stanoví regulaci v závislosti na podkroví, pak si může opatření obecné povahy tento pojem definovat, a to s ohledem na konkrétní lokalitu (např. výška podkroví, sklon střechy apod.). Problemtika podkroví, která souvisela se stanovením pojmu rodinn=ho domu, mizí, neboť tento může mít místo podkroví ustoupené podlaží.
		105	ČKAIT	§ 3	§ 3	Z	dodefinovat rozptylovou plochu

chybí definice co je: Rozptylová plocha

Odůvodnění:
vyhl. 268/2009 Sb. toto velice obecně definovala. Předpokládám, že se v rámci připomínek dostane i do nové vyhlášky. Původní vyhl. bohužel blíže nespecifikovala, jak vypočítat min. rozměry (velikost) rozptylové plochy, pokud by byla definice, tak i s požadavky na určení její velikosti.	VYSVĚTLENO
	Rozptylové plochy se zřizují u staveb, kde dochází k častému nárazovému vycházení velkého počtu osob (divadla, kina, nádraží, apod.). Podrobnější požadavky na velikost rozptylové plochy jsou rozvedeny v čl. 207 ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Z důvodu, že se jedná o dopravní plochu, není zahrnuto do této vyhlášky.
		106	ČKAIT	§ 3	§ 3	Z	doplnit nový pojem a definici světlé výšky do samostatného bodu

Světlou výškou se rozumí svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu tohoto podlaží. U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc uprostřed rozpětí trámu, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U stropů šikmých se zjišťuje k nejvyššímu bodu zešikmení.

Odůvodnění:
je nutné doplnit definici světlé výšky; ačkoli je to běžně užívaný parametr, žádný stavební předpis jej nedefinuje. Z důvodové zprávy by měla úprava být přenesena do textu vyhlášky.	VYSVĚTLENO
	Doplňovat pojem světlé výšky místnosti není relevantní, stanovení světlé výšky je popsáno v odůvodnění a není účelné toto zapracovávat do definice právního předpisu. 
Za světlou výšku se považuje svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného podhledu tohoto podlaží. 
V případě trámového stropu s viditelnými trámy se světlá výška měří od líce podlahy po spodní hranu nosného trámu a to z toho důvodu, že tímto je ohraničen   prostor, ve kterém není bráněno v plynulém vodorovném a svislém pohybu.

		107	Zlínský kraj	§ 3 	§ 3	Z	1)	K § 3 návrhu: Žádáme přidat definici pojmu „služební byt“. 

Odůvodnění: Tato definice ve stavebním zákoně i prováděcích předpisech chybí	VYSVĚTLENO
	Ve vyhlášce nejsou stanoveny požadavky na "služební byt", proto nemůže být definice stanovena, vždy se jedná o byt.
		108	MPSV	§ 3 	§ 3	Z
nad rámec	K § 3 (nad rámec návrhu):
Navrhujeme doplnit definici informačního, orientačního a komunikačního zařízení, např. takto: 
l)	informačním, orientačním a komunikačním systémem jsou zařízení, která umožňují podávání informací minimálně dvěma smysly s ohledem na srozumitelnost řeči v daném prostředí. Tyto systémy jsou nedílnou součástí pro zajištění přístupnosti staveb
Z hlediska přístupnosti staveb musí být informační, orientační a komunikační systémy nezbytnou a povinnou součástí každé stavby pro veřejnost. V návrhu vyhlášky se ale tento požadavek nikde neobjevil, v textu předpisu není vůbec řešena přístupnost pro osoby se sluchovým postižením. Viz obecná připomínka výše.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení  Přístupnost bylo přeformulováno. Zavádět samostatnou definici není nutné. 
		109	HK	§ 3	§ 3	Z	Požadujeme text celého ustanovení precizovat a upravit na základě níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Považujeme za důležité precizovat definice – není zřejmé, co je obytný prostor, co je pobytový prostor, zřejmě proto, že u pobytového prostoru je zmatečné označení pobytová místnost, která na rozdíl od obytné místnosti postrádá definici.
Odkazy na další předpisy jsou nekonkrétní a neplní tak princip sdružení požadavků na stavby do 1 předpisu. Není tak vůbec zřejmé, jaké konkrétní požadavky má stavebník plnit např. požadavky na trvalé bydlení, co je to trvalé bydlení, co když se jedná o nájemní bydlení, jak se to bude prokazovat.
Navrhujeme rozdělit parkovací stání venkovní a vnitřní s ohledem na odlišné možnosti naplnění požadavků např. pro přístup k hašení.
Požadujeme vyjasnit definici slova pozemek  tak, aby to neznamenalo parcelní číslo, protože právě v důsledku kroků na základě stavebního zákona se rozsah pozemku většinou mění a v praxi to působí komplikace.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO AKCEPTOVÁNO JINAK	Termíny obytný prostor i pobytový prostor jsou vysvětleny v odůvodnění. Pobytová místnost je pojem ze stavebního zákona, či-li definice je zavedena. 
Slovo "trvalé" bylo z definice obytného prostoru vypuštěno.
K rozdělení parkovacích stání na venkovní a vnitřní nevidíme důvod. Problematika jejich hašení spadá do jiného právního předpisu.
Pro účely této vyhlášky nepovažujeme za nutné stanovovat definici pozemku.
		110	ČKA	§ 3
Příloha č. 1	§ 3	D	Vložit z PSP definici "Vázané a Návštěvnické stání", která přesněji definují využittí místo "Dlouhodobé a Krátkodobé parkovací stání"

Odůvodnění:
Doporučujeme použít osvědčenou terminolgii PSP, kde Vázané stání je skutečně vázané na funkci či několik funkcí objektu a Návštěvnické stání vyjadřuje fakt využtií pro vnějšího uživatele... délka užívání není podstatná, ať 15 minut či celý den. 	VYSVĚTLENO
	Krátkodobé i dlouhodobé stání je jasně popsáno v příslušné části vyhlášky a není tedy nutné zavádět pojmy jiné. Krátkodobost i dlouhodobost je obdobou vázanosti (dlouhodobé stání) a návštěvnosti (krátkodobé stání). Navíc toto označení navazuje i na připravované normy týkající se dopravy v klidu.
		111	ČKA	§ 3
Příloha č. 1
Parkovací stání	§ 3	D	Vložit definici "Hrubá podlažní plocha" pro výpočet kapacity parkování v Příloze 1 (lze převzít z PSP)

Odůvodnění:
Dáváme k úvaze zavést ve vyhlášce HPP dobře využtitelný nástroj od výpočtu limitu zastavění v ÚPD po kapacitu parkování dle funkcí, kde u bytových domů nedochází ke spekulativnímu vymezování m2 jednotek těsně pdo limitem 70 m2 podl. pl. nebo k účelovému spojování po kolaudaci...	VYSVĚTLENO
	Definice hrubé podlažní plochy nebyla stanovena, neboť s ní vyhláška nepracuje.
		112	ÚV KLP	§ 3 písm. a)	§ 3	Z	V § 3 se zrušuje písm. a). 
Písm. b) až k) se označují jako písm. a) až j).

Odůvodnění:
Vyhláška pracuje s termínem „byt zvláštního určení“, který není v našem legislativním prostředí definován, není vysvětlen ani v tomto materiálu. Univerzální standard je nevhodně vyčleněn. Všechny zmíněné standardy by mělo být možné uplatnit jako byt zvláštního určení.
Certifikovaná Metodika uplatňování principů univerzálního designu a celoživotního bydlení v bytové výstavbě, kterou si MMR nechalo zpracovat v letech 2019-2021, přináší na základě zahraničních vzorů několik kategorií přístupnosti podporovaného bydlení. Termín byt zvláštního určení je nutné definovat nikoliv stavebně technickými požadavky, ale způsobem jeho pořizování a poskytování (vlastnictví, nájem, oprávnění žadatelé,..). Stavebně technické požadavky pak určují kategorii jednotlivých typů bytu zvláštního určení. Vzhledem k tomu, že mezi oprávněné uchazeče patří „osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace, které mají zvláštní potřeby v oblasti bydlení“, bude při ponechání navrženého stavu stále docházet k tomu, že velké části uchazečů budou přidělovány nevyhovující byty, jejich výstavba bude neekonomická a poptávka bude převyšovat nabídku.	VYSVĚTLENO	Akceptováno ve znění připomínky Zmocněnkyně vlády pro lidská práva a Veřejného ochránce práv.
Pojem byl přesunut do ustanovení upravující Stavbu pro bydlení a byty.

Institut bytu zvláštního určení je založen v § 2300 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Předpisy veřejného stavebního práva nemohou upravovat soukromoprávní otázky jako je vlastnictví, nájem a okruh oprávněných žadatelů. Nový stavební zákon ve svém § 13 písm. j stanoví: „j) bytem zvláštního určení byt upravený k bydlení osob s těžkým pohybovým postižením nebo osob s těžkým zrakovým postižením“. Technické požadavky pak stanoví její § 50, resp. určená norma. Z výše uvedené metodiky vyplývá, že pro obecnou přístupnost je vyžadován manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru nejméně 1500 mm. V případě univerzálního bytu je základním prostorovým požadavkem manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru pouze 1200 mm (standard S120). Tento standard představuje základní, nejnižší prostorové požadavky, které mohou uspokojit většinu obyvatel a jsou zároveň aplikovatelné při běžné bytové výstavbě. Dále se uvádí, že prostorové požadavky na manipulační plochu velikosti kruhu o průměru 1200 mm odpovídají zejména nárokům na pohyb a užívání prostředí osobami s menším pohybovým omezením. Hygienické zařízení je navrženo pouze jako částečně bezbariérové. Podklady jsou převzaty z certifikované metodiky TA ČR. Z výše uvedeného vyplývá, že tento byt nemá parametry ani obecné přístupnosti. Zcela jednoznačně není přizpůsoben pro bydlení osob s těžkým pohybovým postižením. Jako takový nesplňuje definici bytu zvláštního určení uvedenou ve stavebním zákoně.
		113	ČKAIT	§ 3 písm. a)	§ 3	Z	(a) bytem s univerzálním standardem byt, jehož uspořádání zohledňuje potřeby seniorů, osob používajících chodítko, berle i menší mechanický vozík,

Návrh:
a) bytem s univerzálním standardem byt základní kategorie z hlediska principu celoživotního bydlení. Univerzální standard představuje základní, nejnižší prostorové požadavky, které mohou uspokojit většinu obyvatel včetně seniorů, osob používajících chodítko, berle i menší mechanický vozík. Hlavním požadavkem tohoto standardu je možnost zajištění manipulačního prostoru o velikosti kruhu o průměru nejméně 1200 mm ve všech místnostech.

Odůvodnění:
z uvedené definice jasně nevyplývá, že se jedná o základní kategorii bytu bytové výstavby, základní prostorový požadavek musí být jednoznačně stanoven, nestačí jej uvést v důvodové zprávě 	AKCEPTOVÁNO	Akceptováno ve znění ostatních připomínek.
		114	Moravskoslezský kraj	§ 3 písm. a)	§ 3	Z	9. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části první, § 3 písm. a)   
Požadujeme vypustit slovo „menší“ a za slovo „mechanický“ vložit slovo „invalidní“. 
Odůvodnění:
Je potřeba upřesnit, že se podle kontextu má zjevně jednat o „mechanický invalidní vozík“. Adjektivum „menší“ představuje naprosto neuchopitelný neurčitý právní pojem, absence upřesnění „invalidní“ pak svádí k absurdnímu závěru, že by snad mohlo jednat o jakýkoliv mechanický vozík.   	VYSVĚTLENO	Ustanovení bylo upraveno.
		115	Olomoucký kraj	§ 3 písm. a)	§ 3	Z	1.	K § 3 písm. a)
Navrhujeme upravit vymezení pojmu byt s univerzálním standardem takto: „a) bytem s univerzálním standardem byt určený k celoživotnímu bydlení v přirozeném prostředí jedince, jehož uspořádání zohledňuje též potřeby seniorů, osob používajících chodítko, berle i menší mechanický vozík,“

V § 3 písm. a) je definován „byt s univerzálním standardem“ jako byt, jehož uspořádání odpovídá požadavkům osob se specifickými potřebami, zejména z důvodu zdravotního postižení a věku. Obecná definice by měla být obsažnější 
a vztahovat by se měla na všechny uživatele tak, jak je popsáno v důvodové zprávě, tedy jako prostor pro „celoživotní bydlení v přirozeném prostředí“. Navrhujeme proto definici doplnit ve smyslu důvodové zprávy. 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno ve znění připomínky Zmocněnkyně vlády pro lidská práva a Veřejného ochránce práv.
Pojem byl přesunut do ustanovení upravující Stavbu pro bydlení a byty.
		116	MPSV	§ 3 písm. a) a b)	§ 3	Z	Ustanovení je v rozporu s Metodikou – viz obecná připomínka výše. Bytem zvláštního určení jsou byty ve standardu S 120, S 150 a S 180. Předpis nikde nestanovuje parametry a požadavky pro jednotlivé typy bytů. Ustanovení je nutno upravit a doplnit např. následovně:
§ 3
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) bytem s univerzálním standardem byt, jehož uspořádání zohledňuje potřeby seniorů, osob používajících chodítko, berle i menší mechanický vozík,
a) bytem zvláštního určení byt 
1. s univerzálním standardem (S 120), jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby znevýhodněných osob nebo seniorů. Parametry bytu stanoví určená norma (případně Metodika)
2. pro osoby s těžkým pohybovým postižením v bezbariérovém standardu (S 150), jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob na vozíku. Parametry bytu stanoví určená norma (případně Metodika)
3. pro osoby s težkým pohybovým postižením ve specifickém standardu (S 180), jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob na vozíku. Parametry bytu stanoví určená norma (případně Metodika)
4. pro osoby zrakovým postižením. Parametry bytu stanoví určená norma.	AKCEPTOVÁNO	Akceptováno ve znění připomínky Zmocněnkyně vlády pro lidská práva a Veřejného ochránce práv.
		117	KVOP	§ 3 písm. a) a b)	§ 3	Z	3.	K § 3 písm. a) a b) – pojem byt zvláštního určení

V předloženém návrhu chybí konkrétní definice pojmu byt zvláštního určení. Stejně tak navrhovaná úprava v návaznosti na byt zvláštního určení nepamatuje na uživatele se sluchovým postižením.
Pojem „byt zvláštního určení“ není definován v žádném z českých veřejnoprávních předpisů 1, předkládaná vyhláška pouze říká, pro koho je byt zvláštního určení určen, už ale nekonkretizuje parametry a požadavky pro konkrétní typy bytů. Bytem zvláštního určení jsou byty ve standardu S 120, S 150 a S 180 2.
Mezi výčtem lidí, pro které je byt zvláštního určení vhodný, zcela chybí lidé se sluchovým postižením. I tato skupina lidí přitom potřebuje zvláštní úpravy bytu, a proto je nevhodné ji z výčtu vyjímat.
Navrhuji z § 3 vypustit písm. b). Písm. a) pak navrhuji nahradit následujícím textem:
a)	bytem zvláštního určení byt
1.	s univerzálním standardem (S 120), jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby znevýhodněných osob nebo seniorů. Parametry bytu stanoví určená norma.
2.	pro osoby s těžkým pohybovým postižením v bezbariérovém standardu (S 150), jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob na vozíku. Parametry bytu stanoví určená norma.
3.	pro osoby s těžkým pohybovým postižením ve specifickém standardu (S 180), jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob na vozíku. Parametry bytu stanoví určená norma.
4.	pro osoby zrakovým postižením. Parametry bytu stanoví určená norma.
5.	pro osoby se sluchovým postižením. Parametry bytu stanoví určená norma.

1  Jistou definici pro účely nájmu bytů obsahuje § 2300 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
 2 Metodika uplatňování principů univerzálního designu a celoživotního bydlení v bytové výstavbě, dostupné z: https://www.mmr.cz/getmedia/8c0575f9-56b0-448d-8c4a-44fa29dfa07b/METODIKA-UD-2021.pdf.aspx?ext=.pdf 
	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno ve znění připomínky Zmocněnkyně vlády pro lidská práva a Veřejného ochránce práv.
Pojem byl přesunut do ustanovení upravující Stavbu pro bydlení a byty.

Institut bytu zvláštního určení je založen v § 2300 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Předpisy veřejného stavebního práva nemohou upravovat soukromoprávní otázky jako je vlastnictví, nájem a okruh oprávněných žadatelů.
Nový stavební zákon ve svém § 13 písm. j stanoví: „j) bytem zvláštního určení byt upravený k bydlení osob s těžkým pohybovým postižením nebo osob s těžkým zrakovým postižením“.  Technické požadavky pak stanoví její § 50, resp. určená norma. 
Z certifikované metodiky TA ČR vyplývá, že pro obecnou přístupnost je vyžadován manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru nejméně 1500 mm. V případě univerzálního bytu je základním prostorovým požadavkem manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru pouze 1200 mm (standard S120). Tento standard představuje základní, nejnižší prostorové požadavky, které mohou uspokojit většinu obyvatel a jsou zároveň aplikovatelné při běžné bytové výstavbě. Dále se uvádí, že prostorové požadavky na manipulační plochu velikosti kruhu o průměru 1200 mm odpovídají zejména nárokům na pohyb a užívání prostředí osobami s menším pohybovým omezením. Hygienické zařízení je navrženo pouze jako částečně bezbariérové.
Z výše uvedeného vyplývá, že tento byt nemá parametry ani obecné přístupnosti. Zcela jednoznačně není přizpůsoben pro bydlení osob s těžkým pohybovým postižením. Jako takový nesplňuje definici bytu zvláštního určení uvedenou ve stavebním zákoně.
Stejně tak definici bytu zvláštního určení nesplňuje byt pro osoby se sluchovým postižením. Z věcného hlediska takový byt nevyžaduje speciální stavebně technické řešení. Běžný byt stačí dovybavit kompenzačními pomůckami pro komunikaci osob se sluchovým postižením.
		118	Kraj Vysočina	§ 3 písm. a) a b)	§ 3	Z	Připomínka č. 8 
§ 3 písm. a) a b)
                                                                                                                                                                                                  § 3
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)	bytem s univerzálním standardem byt, jehož uspořádání zohledňuje potřeby seniorů, osob používajících chodítko, berle i menší mechanický vozík,
b)	bytem zvláštního určení byt pro osoby s těžkým
1.	pohybovým postižením v bezbariérovém standardu, 
2.	pohybovým postižením ve specifickém standardu,
3.	zrakovým postižením,
Odůvodnění: 
Ustanovení je v rozporu s Metodikou – viz Připomínka č. 3. Bytem zvláštního určení jsou byty ve standardu S 120, S 150 a S 180. Předpis nikde nestanovuje parametry a požadavky pro jednotlivé typy bytů. Ustanovení je nutno upravit a doplnit např. následovně:
 
                                                                                                                                                                                                 § 3
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)	bytem s univerzálním standardem byt, jehož uspořádání zohledňuje potřeby seniorů, osob používajících chodítko, berle i menší mechanický vozík,
a)	bytem zvláštního určení byt 
1.	s univerzálním standardem (S 120), jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby znevýhodněných osob nebo seniorů. Parametry bytu stanoví určená norma (případně Metodika)
2.	pro osoby s těžkým pohybovým postižením v bezbariérovém standardu (S 150), jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob na vozíku. Parametry bytu stanoví určená norma (případně Metodika)
3.	pro osoby s težkým pohybovým postižením ve specifickém standardu (S 180), jehož dispozice a uspořádání zohledňuje potřeby osob na vozíku. Parametry bytu stanoví určená norma (případně Metodika)
4.	pro osoby zrakovým postižením. Parametry bytu stanoví určená norma.

Ostatní písmena § 3 se přečíslují.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno ve znění připomínky Zmocněnkyně vlády pro lidská práva a Veřejného ochránce práv.
Pojem byl přesunut do ustanovení upravující Stavbu pro bydlení a byty.
		119	AUUP	§ 3 písm. a) nové	§ 3	Z	§ 3, Pro účely této vyhlášky se rozumí
Nově doplnit písmeno a), které zní: 

a) budovou nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.

Stávající písmena a) až k) se přejmenují na b) až l)

Jedná se o pojem, který je ve vyhlášce používán, není však definován. Nebo odkázat na katastrální zákon, kde je pojem uveden.	VYSVĚTLENO	Pojem budova je definován ve stavebním zákoně.
		120	Moravskoslezský kraj	§ 3 písm. b)	§ 3	Z	10. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části první, § 3 písm. b) 
Požadujeme ustanovení vypustit; dosavadní pododstavce c) až k) označit jako b) až j).
Odůvodnění:
Pojem „byt zvláštního určení“ je jednoznačně definován v § 13 písm. j) NStZ. Tato definice je plně dostačující i pro účely vyhlášky, pročež je nadbytečné a nežádoucí zavádět jinou vlastní definici. 	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Pojem byl přesunut do ustanovení upravující Stavbu pro bydlení a byty.
		121	ČKAIT	§ 3 písm. b)	§ 3	Z	b) bytem zvláštního určení byt pro osoby s těžkým
1. pohybovým postižením v bezbariérovém standardu, 
2. pohybovým postižením ve specifickém standardu,
3. zrakovým postižením,

Návrh:
b) bytem zvláštního určení byt upravený k bydlení osob s těžkým 
1. pohybovým postižením v bezbariérovém standardu, 
     Bezbarierový standard umožňuje neomezené užívání vozíku ve všech místnostech v bytě. Základním požadavkem je manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru nejméně 1500 mm a požadavky na výškovou úroveň manipulačních prvků.
2. pohybovým postižením ve specifickém standardu,
     Specifický standard je definován požadavky na manipulační prostor o velikosti kruhu o průměru nejméně 1800 mm;pouze v některých místnostech bytu; typicky v koupelně a v pokoji,kde je nutný větší manipulační prostor umožňující použití zvedacího zařízení a prostor pro pomoc asistenta. 
3. zrakovým postižením,
     zajištěním vyššího standardu požadavků z hlediska hmatových a akustických opatření pro  bezpečné užívání osobami bez vizuální kontroly, například vodicí linie v exteriéru, domovní a technické vybavení bytu.

Odůvodnění:
nově zavedené standardy musí být podrobněji specifikovány vč. jednoznačně stanovených základních požadavků, nestačí je uvést v důvodové zprávě 
	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno ve znění připomínky Zmocněnkyně vlády pro lidská práva a Veřejného ochránce práv.
Pojem byl přesunut do ustanovení upravující Stavbu pro bydlení a byty.
		122	Moravskoslezský kraj	§ 3 písm. c)	§ 3	Z	11. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části první, § 3 písm. c) /v případě vyhovění zásadní připomínce č. 2 písmeno b)/        
Požadujeme vypustit slovo „trvalé“.
Odůvodnění:
Ustanovení § 13 písm. l) NStZ, jež definuje obytnou místnost, hovoří o tom, že je „určena k bydlení“, nikoliv „k trvalému bydlení“.	AKCEPTOVÁNO
		123	MZ	§ 3 písm. c)	§ 3	Z	2. K § 3 písm. c):

Navrhujeme upravit ustanovení takto: 

„c) obytným prostorem vymezená část obytné místnosti, kde se předpokládá převažující pobyt osob; obytný prostor nemusí zahrnovat prostor pro vaření, komunikační prostor, prostor pro uskladnění apod. Velikost obytného prostoru je u obytných místností do 12 m2 celá místnost, u obytných místností nad 12 m2 je velikost obytného prostoru minimálně 12 m2,“

Odůvodnění: Jedním z důvodů zavedení pojmu obytný prostor bylo hodnocení denního osvětlení obytných místností. U obytných místností větší plochy by při návrhu denního osvětlení obytného prostoru o velikosti 8 m2 nezajistil dostatečné denní osvětlení obytné místnosti. Z tohoto důvodu navrhujeme zvětšení velikosti obytného prostoru u velkých obytných místností na 12 m2. Velikost obytného prostoru musí odpovídat prostorovým nárokům činností v tomto prostoru prováděných.	VYSVĚTLENO	Je zde vazba na minimální velikost obytné místnosti dle stavebního zákona. Pokud může mít obytná místnost minimální plochu 8 m2, pak by nikdy nesplnila požadavky pro obytný prostor o velikosti 12 m2, což je nesmysl.
		124	ČKAIT	§ 3 písm. c)	§ 3	Z	(c) obytným prostorem část obytné místnosti nebo obytná místnost, jejíž minimální plocha je 8 m2, která splňuje požadavky na trvalé bydlení, a kde se předpokládá převažující pobyt osob,

Návrh:
c) obytným prostorem vymezená část obytné místnosti, kde se předpokládá převažující pobyt osob; obytný prostor nemusí zahrnovat prostor pro vaření, komunikační prostor, prostor pro uskladnění apod. Velikost obytného prostoru je u obytných místností do 12 m2 celá místnost, u obytných místností nad 12 m2 je velikost obytného prostoru minimálně 12 m2.

Odůvodnění:
Jedním z důvodů zavedení pojmu obytný prostor bylo hodnocení denního osvětlení obytných místností. U obytných místností větší plochy by při návrhu denního osvětlení obytný prostoru o velikosti 8m2 nezajistil dostatečné denní osvětlení obytné místnosti. Z tohoto důvodu navrhujeme zvětšení velikosti obytného prostoru u velkých obytných místností na 12m2. Velikost obytného prostoru musí odpovídat prostorovým nárokům činností v tomto prostoru prováděných.	VYSVĚTLENO	Je zde vazba na minimální velikost obytné místnosti dle stavebního zákona. Pokud může mít obytná místnost minimální plochu 8 m2, pak by nikdy nesplnila požadavky pro obytný prostor o velikosti 12 m2, což je nesmysl.
		125	Královéhradecký kraj	§ 3 písm. c) a f)	§ 3	Z	K § 3 písm. - požadujeme do textu doplnit definici „pozemek stavby“, když předpis tento pojem na řadě míst používá vedle pojmu stavební pozemek.

                     c) požadujeme doplnění definice „požadavky na trvalé bydlení“. V textu zákona tento významný pojem definován není, pak by ho měl vymezit prováděcí předpis.
                     f) výčet staveb pro veřejnost nepovažujeme za správný, požadujeme zejména u staveb občanského vybavení vymezit základní okruhy funkčních náplní staveb jako je tomu u staveb pro výchovu a vzdělání.	VYSVĚTLENO	Nemáme za důvodné definovat pozemek stavby. Ve vyhlášce je použit ve spojení se stavbou pro bydlení a stavbou pro rodinnou rekreaci. Ustanovení vychází ze stávající právní úpravy, vyhl. č. 268/2009 Sb. Za pozemek se stavbou pro bydlení (bytový, rodinný dům) a se stavbou pro rodinnou rekreaci by měl být zásadně považován pozemek, který byl rozhodnutím stavebního úřadu vymezen jako pozemek stavební.
Doplnit definici požadavku na trvalé bydlení  není relevantní. Slovo "trvalé" bylo vypuštěno z textu ustanovení.
Výčet staveb pro veřejnost slouží pro vytvoření legislativní zkratky ve vazbě na stavby, u nichž je stěžejní zajištění požadavku na přístupnost. Není v tomto případě účelné řešit jednotlivé náplně staveb, ale vymezit jejich okruh ve vazbě na zajištění přístupnosti. 
		126	MŠMT	§ 3 písm. d)	§ 3	Z	1.	K materiálu, § 3 písm. d): 
Pro účely vyhlášky je definován pobytový prostor jako část pobytové místnosti, která svými dispozicemi splňuje předpoklady k tomu, aby se v ní mohly zdržovat osoby” avšak sama pobytová místnost definována není. Pokud se počítá s tím, že jako pobytová místnost budou označovány i prostory zázemí drobných staveb lesních MŠ jak je jako drobné stavby definuje zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, Příloha 1, odst. 1 písm. a), bod 8, pak je třeba v § 22 odst. 1 (osvětlení, proslunění a stínění) doplnit, že se požadavek nevztahuje na drobné stavby zázemí lesních MŠ. Stejně tak k § 42 odst. 3 (výšky). 

Důvodem pro tento požadavek je fakt, že děti v lesní MŠ se vzdělávají venku v přírodě, zázemí používají jen ke specifickým účelům (jako je odpočinek, oběd, hygiena, místo pro uskladnění a výměnu náhradního oblečení) a v součtu za jeden den uvnitř nikdy netráví více jak 4 hodiny času, jedná se tedy vždy o krátkodobý pobyt dle aktuálně platného znění § 2 písm. e) vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. 	VYSVĚTLENO	Pobytová místnost je definovaná ve stavebním zákoně. Na lesní mateřské školky nedopadá regulace stanovená touto vyhláškou. Byla upravena definice stavby pro výchovu a vzdělávání.
		127	SMS	§ 3 písm. d)	§ 3	Z	Připomínka č. 6 – lesní školky - § 3 písm. d) a další
Materiál v požadavcích na pobytový prostor nezohledňuje specifický provoz lesních mateřských školek. Požadujeme v tomto smyslu udělit výjimky z požadavků na výstavbu. 
Odůvodnění:
Bez udělení výjimky ve vyhlášce se na provozy lesních školek a jejich drobné stavby zázemí budou vztahovat nejen požadavky na proslunění a osvětlení, ale také na světlé výšky a další parametry jako je přístupnost nebo požadavky na hygienické zázemí, které budou z pohledu chodu lesních školek a jejich umístění v přírodě vymáhány zcela zbytečně.  	VYSVĚTLENO	Na lesní mateřské školky nedopadá regulace stanovená touto vyhláškou. Byla upravena definice stavby pro výchovu a vzdělávání.
		128	ČKAIT	§ 3 písm. e)	§ 3	Z	e) ubytovací jednotkou místnost nebo soubor místností, splňující svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením požadavky na přechodné ubytování a k tomuto účelu určená, a místnost nebo soubor místností v zařízení sociálních služeb určená k trvalému bydlení, přičemž:
1. jednotkou krátkodobého ubytování se rozumí ubytovací jednotka, splňující požadavky na krátkodobé ubytování a k tomuto účelu určená, například ubytovací jednotka v hotelu nebo penzionu;
2. jednotkou dlouhodobého ubytování se rozumí ubytovací jednotka, splňující požadavky na dlouhodobé ubytování a k tomuto účelu určená, např. ubytovací jednotka v ubytovně; za jednotku dlouhodobého ubytování se považuje i jednotka v zařízení sociálních služeb určená k trvalému bydlení;

Odůvodnění:
Je důležité rozlišovat tyto dva typy "ubytování" a to jak ve vztahu k rozdílným požadavkům na denní osvětlení, proslunění, akustiku, přístupnost, tak ve vztahu k požární bezpečnosti.	VYSVĚTLENO	Ponecháno stávající znění. Jedná se o nekonkrétní právní pojem a není jasná doba trvání u dlouhodobého ubytování (měsíc, rok?)


		129	Olomoucký kraj	§ 3 písm.e)	§ 3	Z	2.	K § 3 písm. e) bod 2
Ubytovací jednotkou je dle návrhu vyhlášky též ubytovací jednotka ve stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách. 
Ubytovací jednotky ve stavbě pro sociální služby dle § 55 navrhované vyhlášky musí vždy splnit požadavky na byt s univerzálním standardem. Zákon o sociálních službách pojem ubytovací jednotky pro zařízení sociálních služeb nikde nedefinuje. Důvodová zpráva k návrhu vyhlášky pouze konstatuje, že jednotka v zařízení sociálních služeb je již z povahy věci určena pro „trvalé“ ubytování. Z uvedeného však vyplývá, že pro všechny stavby pro sociální služby je požadováno ubytování v ubytovacích jednotkách s požadavkem na byty s univerzálním standardem, což není v praxi pobytových sociálních služeb žádoucí ani reálné, zejména z pohledu probíhající transformace sociálních služeb. 

Dále se v předmětném ustanovení hovoří o stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách. „Stavby pro sociální služby“ však zákon o sociálních službách nedefinuje, pojmově zná pouze „zařízení sociálních služeb“ ve svém § 34. Zařízení sociálních služeb však existuje více typů podle zákona o sociálních službách (§ 34). Není tak jasné, které ze zařízení sociálních služeb spadá do kategorie staveb pro sociální služby podle navrhovaného § 3 písm. e) bod 2 vyhlášky. Dopadá tedy toto ustanovení na všechny „stavby pro sociální služby“, i např. na azylové domy podle zákona o sociálních službách? 	VYSVĚTLENO	Pro účely této vyhlášky byl zaveden pojem "stavba pro sociální služby". Ustanovení bodu 2 tak dopadá pouze na vydefinované případy.
		130	ČKAIT	§ 3 písm. f)	§ 3	Z	f) stavbou pro veřejnost…

Návrh:
sjednotit s pojmem podle definice NSZ v § 10 a opravit číslování - poslední bod č. 4

Odůvodnění:
Tato připomínka se nadefinovala při projednání ve čtvrtek 14.7.  Je to napsané u mě, ale musím tomu oponovat. Jednak viz text v důvodé zprávě a můj komentář - NSZ v § 10 odst. 1 písm d) stanoví, co je to občanské vybavení - stavby, zařízení a pozemky sloužící k zajištění základních potřeb obyvatel, zejména pro vzdělávání, výchovu a sport, sociální a zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva. Tyto stavby jsou jsou mimo jiné užívány VEŔEJNOSTÍ - proto zde ve vyhlášce pojem STAVBA PRO VEŘEJNOST, neboť u ní plním VŽDY BEZBARIÉROVÉ UŽÍVÁNÍ. Zároveň tyto stavby jsou stavbami pro zaměstnávání osob, kde podmínky bezbariérového užívání jsou kladeny, pokud tam je 25 a více osob a provoz to umžňuje. Vyhláška tedy v pojmu STAVBA PRO VEŘEJNOST doplňuje stavby, které opomíjí NSZ - jedná se o obchod a služby, veřejná doprava	VYSVĚTLENO
	Text byl upraven ve smyslu připomínky.
		131	HLMP	§ 3 písm. f)	§ 3	Z	K § 3:
-	Požadujeme u písmene f) bodu 3 (resp. správně bodu 4) slova „pro více než 20 osob“ vypustit.
Tato připomínka je zásadní.

Odůvodnění:
Z důvodové zprávy vyplývá, že stavbou ubytovacího zařízení pro více než 20 osob se rozumí stavba ubytovacího zařízení pro cestovní ruch, která musí být bezbariérově řešena. V případě menší kapacity než 20 lůžek je ponechán prostor pro individuální řešení odpovídající konkrétnímu území a konkrétní stavbě. Z důvodové zprávy nevyplývá, na základě čeho byl tento počet stanoven a proč je zde vazba ubytovacího zařízení pouze pro cestovní ruch. Bezbariérově by měla být řešena do určité míry každá stavba ubytovacího zařízení (min. vstup do objektu a přístup min. do jednoho patra s ubytovacími jednotkami.), a to i ubytovací zařízení např. pro zaměstnance či vysokoškolské studenty.	VYSVĚTLENO
	Text byl upraven ve smyslu připomínky ČKAIT.
		132	SMOCR	§ 3 písm. f)	§ 3	D	4.	K § 3 písm. f)
V důvodové zprávě je uvedeno, že stavbou ubytovacího zařízení pro více než 20 osob se rozumí stavba ubytovacího zařízení pro cestovní ruch, která musí být bezbariérově řešena. V případě menší kapacity než 20 lůžek je ponechán prostor pro individuální řešení odpovídající konkrétnímu území a konkrétní stavbě.
Z důvodové zprávy nevyplývá na základě čeho byl tento počet stanoven a proč je zde vazba ubytovacího zařízení pouze pro cestovní ruch. Bezbariérově by měla být řešena do určité míry každá stavba ubytovacího zařízení (min. vstup do objektu a přístup min. do jednoho patra s ubytovacími jednotkami.). Požadujeme doplnit důvodovou zprávu. 	VYSVĚTLENO
	Text byl upraven ve smyslu připomínky ČKAIT.
		133	Olomoucký kraj	§ 3 písm. f) 	§ 3	Z	3.	K § 3 písm. f)
Navrhované ustanovení zavádí kategorii „staveb pro veřejnost“. Z vymezení okruhu staveb však není zcela zřejmé, zda stavbu sociálních služeb lze pod kategorii „staveb pro veřejnost“ podřadit jako stavbu občanského vybavení, když stavební zákon zařazuje ve svém § 10 stavby pro sociální služby jako stavby sloužící k veřejné potřebě, které pojmově spadají pod kategorii staveb pro veřejnou infrastrukturu. Je tedy stavba sociálních služeb definována ve smyslu vyhlášky jako stavba pro veřejnost, resp. stavba občanského vybavení?   
Dále navrhujeme opravu v číselném označení jednotlivých bodů v § 3 písm. f):
„stavbou pro veřejnost 
1.stavba občanského vybavení,
2.stavba pro obchod a služby,
3. budova pro veřejnou dopravu,
3. stavba ubytovacího zařízení pro více než 20 osob,“
takto:
„stavbou pro veřejnost 
1. stavba občanského vybavení,
2. stavba pro obchod a služby,  
3. budova pro veřejnou dopravu,
4. stavba ubytovacího zařízení pro více než 20 osob,“	VYSVĚTLENO

	Text byl upraven ve smyslu připomínky ČKAIT.
		134	Kraj Vysočina	§ 3 písm. f) 	§ 3	Z	Připomínka č. 9 
§ 3 písm. f) 
                                                                                                                                          § 3
f)	stavbou pro veřejnost 
1.	stavba občanského vybavení,
2.	stavba pro obchod a služby,  
3.	budova pro veřejnou dopravu,
4.	stavba ubytovacího zařízení pro více než 20 osob,
Odůvodnění: 
Ustanovení není v souladu s § 149 zákona č. 283/2021 Sb. Stavbou občanské vybavenosti jsou i stavby pro obchod, služby. Veřejná doprava je rovněž služba. Doporučujeme ponechat stávající definici stavby občanského vybavení dle § 6 vyhl. č. 398/2009 Sb. a doplnit o stavby ubytovacích zařízení včetně dočasných ubytovacích zařízení (koleje, internáty, ubytovny), úprava je k diskuzi, například:

                                                                                                                                                       § 3
f)	stavbou pro veřejnost 
1.	stavba občanského vybavení,
2.	stavba pro obchod a služby,  
3.	budova pro veřejnou dopravu,
4.	stavba ubytovacího zařízení pro více než 20 osob,
1.	stavba pro veřejnou správu, soudy, státní zastupitelství, policii, obviněné a odsouzené,
2.	stavba pro sdělovací prostředky,
3.	stavba pro obchod a služby,
4.	stavba pro ochranu obyvatelstva,
5.	stavba pro sport,
6.	školy, předškolní a školská zařízení,
7.	stavba pro kulturu a duchovní osvětu,
8.	stavba pro zdravotnictví a sociální služby,
9.	budova pro veřejnou dopravu,
10.	stavba ubytovacího zařízení nebo dočasného ubytovacího zařízení pro více než 10 osob.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Text byl upraven ve smyslu připomínky ČKAIT.
		135	MD	§ 3 písm. f) 	§ 3	D	S ohledem na pravidla členění právního předpisu doporučujeme poslední bod písm. f) označit jako bod 4., jelikož jako bod 3. jsou označeny dva body.	VYSVĚTLENO	Text byl upraven ve smyslu připomínky ČKAIT.
		136	MPSV	§ 3 písm. f)	§ 3	Z	Ustanovení není v souladu s § 149 zákona č. 283/2021 Sb. Stavbou občanské vybavenosti jsou i stavby pro obchod, služby. Veřejná doprava je rovněž služba.
Navrhujeme ponechat stávající definici stavby občanského vybavení dle § 6 vyhl. č. 398/2009 Sb. a doplnit o stavby ubytovacích zařízení včetně dočasných ubytovacích zařízení (koleje, internáty, ubytovny), např. takto:

                                                                                                                    § 3
 f)	stavbou pro veřejnost 
 1.	stavba občanského vybavení,
 2.	stavba pro obchod a služby,  
 3.	budova pro veřejnou dopravu,
 4.	stavba ubytovacího zařízení pro více než 20 osob,
 1.	stavba pro veřejnou správu, soudy, státní zastupitelství, policii, obviněné a odsouzené,
 2.	stavba pro sdělovací prostředky,
 3.	stavba pro obchod a služby,
 4.	stavba pro ochranu obyvatelstva,
 5.	stavba pro sport,
 6.	školy, předškolní a školská zařízení,
 7.	stavba pro kulturu a duchovní osvětu,
 8.	stavba pro zdravotnictví a sociální služby,
 9.	budova pro veřejnou dopravu,
10.	stavba ubytovacího zařízení nebo dočasného ubytovacího zařízení pro více než 10 osob.	VYSVĚTLENO	Text byl upraven ve smyslu připomínky ČKAIT.
		137	HK	§ 3 písm. f) bod 3	§ 3	Z	Požadujeme text ustanovení upravit následovně:
„Stavba ubytovacího zařízení pro více než 20 10 osob“.

Odůvodnění:
Původní znění vytváří rozpor se zavedenou praxí vycházející z ČSN 76 1110 bod 3.52 penzion: „ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty“. Původní návrh definice by v praxi znamenal vyjmutí značného počtu malých ubytovacích kategorie „penzion“ z režimu vyhlášky, potažmo stavebního zákona.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Text byl upraven ve smyslu připomínky ČKAIT.
		138	MZV	§ 3 písm. f) a g)	§ 3	Z	K § 3 písm. f) a g)
Pod písmenem f) je uveden taxativní výčet staveb pro veřejnost, kde pod bodem 1 jsou uvedeny stavby občanského vybavení, mezi které se podle § 10 odst. 1 písm. d) stavebního zákona řadí také stavby, zařízení a pozemky sloužící k zajištění základních potřeb obyvatel, zejména pro vzdělávání. Předložený návrh však tento druh staveb uvádí v samostatném písmenu g). Takové uspořádání vytváří dojem, že se jedná o samostatný druh staveb vedle staveb občanského vybavení, kdežto podle stavebního zákona se jedná o jeden druh stavby občanského vybavení. MZV doporučuje takto podrobněji uvést i ostatní druhy staveb občanského vybavení a uspořádat úpravu tak, aby bylo jasné, že i stavba pro výchovu a vzdělávání je stavbou občanského vybavení. 
Kromě toho je třeba opravit číslování bodů v písm. f).	VYSVĚTLENO	Text byl upraven ve smyslu připomínky ČKAIT.
		139	MPSV	§ 3 písm. g)	§ 3	Z	K § 3 písm. g) 
Z výčtu staveb pro výchovu a vzdělávání zcela vypadly vysoké školy a jejich doplňkové stavby (vysoké školy, univerzity, tělovýchovná zařízení a zařízení pro sport, koleje, hostely,….). Výše uvedené je nutno projednat a doplnit, jinak se na tyto stavby nebude vztahovat povinnost, aby byly řešeny v souladu s požadavky na přístupnost. 	VYSVĚTLENO
	Vysoké školy nebyly nikdy zařízením pro vychovu a vzdělávání, mají samostatný přístup. Stanovení požadavků si je autor vědom a pokud je nutné, jsou požadavky pro přístupnost stanoveny i pro stavby vysokých škol. Přístupnost vysokých škol je stanovena v ustanovení "Stavba pro výchovu a vzdělávání".
		140	MŠMT	§ 3 písm. g)	§ 3	D	§ 3, písm. g): (a)	Za slova „jazyková škola“ doporučujeme vložit slova „s právem státní jazykové zkoušky“ a za slova „školským zařízením se pak rozumí“ doporučujeme vložit slovo „školské“. Jde o uvedení terminologie do souladu se školským zákonem. 
(b)	Upozorňujeme na vhodnost zpřesnění důvodové zprávy k tomuto ustanovení. V odůvodnění se odkazuje na § 7 školského zákona a dále na § 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. – navržená definice však neodpovídá ani jednomu z těchto ustanovení.
(c)	Doporučujeme vyjasnit pojem „zařízení pro péči o děti předškolního věku“, kde podle našeho názoru nemusí být zřejmé co se pod ním skrývá. Patří pod něj dětské skupiny, i živnost „Péče o dítě do tří let věku v denním režimu“ (zákon č. 455/1991 Sb.)? Při nejmenším je vhodné do důvodové zprávy napsat všechny typy zařízení (činností), které lze podle právního řádu pod tento pojem zahrnout.	AKCEPTOVÁNO	

		141	ČKA	§ 3 písm. g)	§ 3	Z	Doporučujeme zahrnout a stanovit základní požadavky rovněž pro "lesní mateřské školky" a tzv. "dětské skupiny"

Odůvodnění:
Tato zařízení by neměla existovat zcela mimo dosah právní regulace	VYSVĚTLENO	Na lesní mateřské školky nedopadá regulace stanovená touto vyhláškou. Byla upravena definice stavby pro výchovu a vzdělávání.
Dětská skupina - Odůvodnění připomínky viz odůvodnění připomínky č. 9. 


		142	Moravskoslezský kraj	§ 3 písm. g)	§ 3	Z	12. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části první, § 3 písm. g) /v případě vyhovění zásadní připomínce č. 2 písmeno f)/
Požadujeme doplnit do definičního výčtu „stavby pro výchovu a vzdělávání“ slova „dětská skupina, lesní školka“.
Odůvodnění:
Stále častěji se v praxi objevují instituty dětská skupina a lesní školka, které nejsou vždy bez dalšího zařaditelné pod v návrhu vyhlášky užívané kategorie „zařízení pro péči o děti předškolního věku“, resp. „zařízení pro zájmové vzdělávání“, což způsobuje aplikační problémy. Doporučujeme proto definiční výčet doplnit o tyto dvě kategorie.	VYSVĚTLENO	Na lesní mateřské školky nedopadá regulace stanovená touto vyhláškou. Byla upravena definice stavby pro výchovu a vzdělávání.
Dětská skupina - Odůvodnění připomínky viz odůvodnění připomínky č. 9. 


		143	Kraj Vysočina	§ 3 písm. g) 	§ 3	Z	Připomínka č. 10 
§ 3 písm. g) 
                                                                                                                                                                                               § 3

g) stavbou pro výchovu a vzdělávání škola a školské zařízení; školou se pak rozumí mateřská škola a zařízení pro péči o děti předškolního věku, základní škola, základní umělecká a jazyková škola, střední škola, konzervatoř, vyšší odborná škola; školským zařízením se pak rozumí zařízení pro zájmové vzdělávání, školské výchovné a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy včetně zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.  
Odůvodnění: 
Z výčtu zcela vypadly vysoké školy a jejich doplňkové stavby (vysoké školy, univerzity, tělovýchovná zařízení a zařízení pro sport, koleje, hostely,….) U zařízení pro péči o děti předškolního věku není zřejmé, zda do této skupiny patří i, lesní školky.  Výše uvedené je nutno projednat a doplnit, jinak se na tyto stavby nebude vztahovat povinnost, aby byly řešeny v souladu s požadavky na přístupnost. 

Návrh na úpravu § 3 písm. g) je k diskuzi, například:
                                                                                                                                                                                                   § 3
g)	stavbou pro výchovu a vzdělávání škola a školské zařízení; školou se pak rozumí mateřská škola a zařízení pro péči o děti předškolního věku, základní škola, základní umělecká a jazyková škola, střední škola, konzervatoř, vyšší odborná škola; vysoké školy, školským zařízením se pak rozumí zařízení pro zájmové vzdělávání, školské výchovné a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování, školské zařízení pro sport a tělovýchovu a školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy včetně zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Vysoké školy nebyly nikdy zařízením pro vychovu a vzdělávání, mají samostatný přístup.  Přístupnost vysokých škol je stanovena v ustanovení "Stavba pro výchovu a vzdělávání".
Přestože jsou vysoké školy nejvyšším článkem vzdělávací soustavy, nejsou pro potřeby této vyhlášky do pojmu „stavba pro výchovu a vzdělávání“ zahrnuty, neboť se nejedná o školy ve smyslu zákonů č. 561/2004 Sb. a č. 258/2000 Sb.  Není tak třeba pro ně zavádět speciální požadavky, kromě požadavků na přístupnost.  

Na lesní mateřské školky nedopadá regulace stanovená touto vyhláškou. Byla upravena definice stavby pro výchovu a vzdělávání.
		144	SMS	§ 3 písm. g) 	§ 3	Z	Připomínka č. 5 – stavby pro výchovu a vzdělávání - § 3 písm. g)
V materiálu nejsou řešeny vysoké školy a jejich stavby. Požadujeme jejich doplnění	VYSVĚTLENO	Vysoké školy nebyly nikdy zařízením pro vychovu a vzdělávání, mají samostatný přístup.  Přístupnost vysokých škol je stanovena v ustanovení "Stavba pro výchovu a vzdělávání".
Přestože jsou vysoké školy nejvyšším článkem vzdělávací soustavy, nejsou pro potřeby této vyhlášky do pojmu „stavba pro výchovu a vzdělávání“ zahrnuty, neboť se nejedná o školy ve smyslu zákonů č. 561/2004 Sb. a č. 258/2000 Sb.  Není tak třeba pro ně zavádět speciální požadavky, kromě požadavků na přístupnost.   
		145	MPSV	§ 3 písm. i)	§ 3	Z	K § 3 písm. i)
Navrhujeme do § 3 písm. i) doplnit definici veřejné plochy pro parkování, např. takto:
                                                                                                                                                                                                     § 3

i)	 parkovacím stáním plocha pro parkování nebo odstavení vozidla, veřejnou plochou pro parkování každá parkovací plocha v exteriéru i interiéru obsahující krátkodobá stání nebo dlouhodobá stání s výjimkou dlouhodobých stání a odstavných ploch pro účel bydlení,

Plochy pro parkování jsou velice často umístěné na neveřejné účelové komunikaci (parkovací domy, parkoviště u obchodních center a obchodů, u areálu nemocnice atp.). Je tedy důležité i tyto plochy řešit v souladu s požadavky na přístupnost, proto je důležité vydefinovat je jako veřejnosti přístupné. 	VYSVĚTLENO	Definice "veřejné plochy" není na místě, požadavky na přístupnost k vyhrazeným stáním je zajištěna na jakýchkoliv plochách. Upraven byl § 9 odst. 4, který stanoví povinnost vymezovat vyhrazená stání.
		146	Kraj Vysočina	§ 3 písm. i)	§ 3	Z	Připomínka č. 11 
§ 3 písm. i)
                                                                                                                                                                                                      § 3

i)	parkovacím stáním plocha pro parkování nebo odstavení vozidla,

Do § 3 písm. i) doplnit definici veřejné plochy pro parkování:
                                                                                                                                                                                                      § 3

i)	parkovacím stáním plocha pro parkování nebo odstavení vozidla, veřejnou plochou pro parkování každá parkovací plocha v exteriéru i interiéru obsahující krátkodobá stání nebo dlouhodobá stání s výjimkou dlouhodobých stání a odstavných ploch pro účel bydlení,
Odůvodnění: 
Plochy pro parkování jsou velice často umístěné na neveřejné účelové komunikaci (parkovací domy, parkoviště u obchodních center a obchodů, u areálu nemocnice atp.). Je tedy důležité i tyto plochy řešit v souladu s požadavky na přístupnost, proto je důležité vydefinovat je jako veřejnosti přístupné. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Definice "veřejné plochy" není na místě, požadavky na přístupnost k vyhrazeným stáním je zajištěna na jakýchkoliv plochách. Bylo upraveno ustanovení "Parkovací stání", který stanoví povinnost vymezovat vyhrazená stání.
		147	ČKAIT	§ 3 písm. i)	§ 3	Z	parkovacím stáním plocha pro parkování nebo odstavení vozidla

Návrh:
parkovacím stáním plocha pro parkování nebo odstavení vozidla garážovým stáním uzavřená plocha pro parkování vozidla

Odůvodnění
rozvinout/doplnit/upravit definici nebo definovat zvlášt´ tak, aby umožnila rozlišit mezi různými typy parkování - uzavřená/garážová parkovací stání	VYSVĚTLENO	Stanovení definice parkovacího stání pouze ve vazbě ke garážovým stáním není účelné, parkovací stání je nejenom v garážích, ale i na povrchu bez uzavření.
		148	MPSV	§ 3 písm. j)	§ 3	Z	K § 3 písm. j) 
Ustanovení je chybné, není definován pojem „rovina“ a následně není řešený pohyb po chodníku ve sklonu. Chybí definice a stanovení rozdílu mezi rampou, šikmou rampou a bezbariérovou rampou a rovněž rozdíl mezi chodníkem ve sklonu a rampou, případně bezbariérovou rampou. Požadujeme ustanovení upravit a doplnit i pojmy pochozí plochy ve sklonu a rampy (viz ČSN 73 4130 čl. 6.6.6 a EN 17 210, např. kapitola 10.1).	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	 Obecně platí, že šikmá rampa je nadřazený pojem. Bezbariérová rampa je šikmá rampa s parametry pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Mezi termíny bude doplněna definice bezbariérové rampy tak, aby při aplikaci již nebyl zaměňován chodník ve sklonu a bezbariérová rampa. Její znění bylo převzato z předchozí právní úpravy a ze zrušené normy:
„Bezbariérovou rampou část komunikace nebo samostatná konstrukce umožňující vlastní přístup do budovy nebo překonávání výškového rozdílu mezi částmi této budovy, přičemž jde o ohraničenou šikmou rovinu. Bezbariérová rampa nepropojuje dvě komunikace pro pěší.“.
Zde je definována pochozí plocha bez ohledu na její sklon a bez ohlednu na to, zda se jedná o rovinu či nikoliv. Nelze definovat veškeré výrazy, ze kterých je definice vytvořena.
Definice rampy a šikmé rampy opět nemusí být vytvořena, neboť se jedná o běžně užívané pojmy.
		149	Kraj Vysočina	§ 3 písm. j) 	§ 3	Z	Připomínka č. 12 
§ 3 písm. j) 
                                                                                                                                                                                                   § 3

j)	pochozí plochou plocha určená pro pobyt či pohyb osob po rovině, po schodech nebo po šikmé rampě; za pochozí plochu se považuje také každý schodišťový stupeň a vyrovnávací stupeň,
Odůvodnění: 
První věta nedává smysl, není definován pojem „rovina“ a následně není řešený pohyb po chodníku ve sklonu. Chybí definice a stanovení rozdílu mezi rampou, šikmou rampou a bezbariérovou rampou a rovněž rozdíl mezi chodníkem ve sklonu a rampou, případně bezbariérovou rampou. 

Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                                                                   § 3

j)	pochozí plochou plocha určená pro pobyt či pohyb osob po rovině, po schodech nebo po šikmé rampě; za pochozí plochu se považuje také každý schodišťový stupeň, a vyrovnávací stupeň a podesty,

vložit nové písmeno a seznam následně přečíslovat

k)	pochozí plochou ve sklonu je ….., rampou je konstrukce nebo stavba propojující výškové rozdíly (doplnit v souladu s ČSN 73 4130 čl. 6.6.6 a evropskou normou EN 17 210 např. kapitola 10.1)
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	 Obecně platí, že šikmá rampa je nadřazený pojem. Bezbariérová rampa je šikmá rampa s parametry pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Mezi termíny bude doplněna definice bezbariérové rampy tak, aby při aplikaci již nebyl zaměňován chodník ve sklonu a bezbariérová rampa. Její znění bylo převzato z předchozí právní úpravy a ze zrušené normy:
„Bezbariérovou rampou část komunikace nebo samostatná konstrukce umožňující vlastní přístup do budovy nebo překonávání výškového rozdílu mezi částmi této budovy, přičemž jde o ohraničenou šikmou rovinu. Bezbariérová rampa nepropojuje dvě komunikace pro pěší.“.
Zde je definována pochozí plocha bez ohledu na její sklon a bez ohlednu na to, zda se jedná o rovinu či nikoliv. Nelze definovat veškeré výrazy, ze kterých je definice vytvořena.
Definice rampy a šikmé rampy opět nemusí být vytvořena, neboť se jedná o běžně užívané pojmy.
		150	ÚV KLP	§ 3 písm. k)	§ 3	Z	V § 3 se doplňuje nové písmeno k), které zní: 
„k) informačním, orientačním a komunikačním systémem jsou zařízení, která umožňují podávání informací pro osoby s omezenou schopností orientace. Tyto systémy jsou nedílnou součástí pro zajištění přístupnosti staveb“.

Odůvodnění: 
Z hlediska přístupnosti staveb musí být informační, orientační a komunikační systémy nezbytnou a povinnou součástí každé stavby pro veřejnost. V návrhu vyhlášky však tento požadavek není obsažen.	VYSVĚTLENO	Uvedené je součástí ustanovení "Přístupnost". Není nutné doplňovat samostatnou definici.
		151	MV	§ 3 písm. k)	§ 3	D
LegTech	K § 3 písm. k):
	Text písmene k) navrhujeme zakončit tečkou, nikoliv čárkou.	AKCEPTOVÁNO
		152	Jihočeský kraj	§ 3 písm. k)	§ 3	Z	2.	§ 3:
Z důvodu požadavku min. 2 m odstupu staveb od hranic pozemku požadujeme doplnění § 3 o písm. k) ve znění:
„k) podzemním podlažím podlaží s pochozí vrstvou podlahy více jak 0,8 m pod úrovní váženého průměru okolního upraveného terénu v pásmu širokém min. 2 m po obvodu budovy.“	VYSVĚTLENO	Pojem podlaží, podzemní a nadzemní podlaží jsou pojmy, které nemusí být stanoveny v právním předpise. Jedná se o pojmy obvyklé a užívané i v současném právním prostředí, aniž by byly definovány - pojmy jsou v současné době uvedeny v normě, která však není závazná, ale používá se jako podklad, aniž by toto působilo problémy. Pokud  např. územně plánovací dokumentace stanoví regulaci v závislosti na počtu podlaží , pak si může opatření obecné povahy tyto pojmy definovat, a to s ohledem na konkrétní lokalitu (např. stanovení požadavku na maximální výšku podlaží apod.
		153	Jihočeský kraj	§ 3 písm. l)	§ 3	Z	1.	§ 3:
Z důvodu nejednoznačné aplikace pojmu podkroví požadujeme doplnění § 3 o písm. l) ve znění: 
„l) podkrovím prostor pod šikmou střechou s pozednicí ve výšce max. 1 m nad pochozí vrstvou podlahy.“	VYSVĚTLENO	Pojem podkroví je pojem, které nemusí být stanoven v právním předpise. Jedná se o pojem obvyklý a užívaný i v současném právním prostředí, aniž by byl definován - pojem je v současné době uveden v normě, která však není závazná, . Pokud  např. územně plánovací dokumentace stanoví regulaci v závislosti na podkroví, pak si může opatření obecné povahy tento pojem definovat, a to s ohledem na konkrétní lokalitu (např. výška podkroví, sklon střechy apod.). Problemtika podkroví, která souvisela se stanovením pojmu rodinn=ho domu, mizí, neboť tento může mít místo podkroví ustoupené podlaží.
		154	Kraj Vysočina	§ 3 písm. l)	§ 3	Z	Připomínka č. 13
Do § 3 doplnit další písmeno, např. před původní písmeno l)
                                                                                                                                                                                                 § 3
l)	informačním, orientačním a komunikačním systémem jsou zařízení, která umožňují podávání informací minimálně dvěma smysly s ohledem na srozumitelnost řeči v daném prostředí. Tyto systémy jsou nedílnou součástí pro zajištění přístupnosti staveb
Odůvodnění: 
Z hlediska přístupnosti staveb musí být informační, orientační a komunikační systémy nezbytnou a povinnou součástí každé stavby pro veřejnost. V návrhu vyhlášky se ale tento požadavek nikde neobjevil, v textu předpisu není vůbec řešena přístupnost pro osoby se sluchovým postižením, viz obecná připomínka č. 6. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Uvedené je součástí ustanovení "Přístupnost". Není nutné doplňovat samostatnou definici.
		155	HLMP	§ 3 písm. l a m	§ 3	D	Doporučujeme k § 3 doplnit písmena l) a m), která znějí:
„l) výškou budovy vzdálenost měřená svisle od nejnižšího bodu přilehlého terénu po úroveň hlavní římsy; úrovní hlavní římsy se rozumí průnik vnějšího líce obvodové stěny a horní hrany střešní krytiny nebo horní hrana atiky; v případě zástavby ve svahu lze stanovit výšku nezávisle pro části staveb;
m) hrubou podlažní plochou součet ploch vymezených vnějším obrysem konstrukcí jednotlivých podlaží budovy kromě otevřených a částečně otevřených částí (balkony, lodžie, průchody, střešní terasy apod.); v podlažích se šikmými stěnami či šikmým stropem se započítává vnější obrys konstrukcí v úrovni 1,2 m nad úrovní podlahy.“. 	VYSVĚTLENO	Výšku, ani hrubou podlažní plochu není účelné definovat, pokud s pojmy potřebují pracovat územní plány, pak si mohou toto definovat v rámci OOP  Případně lze tento názor doplnit do odůvodnění, resp. více rozvinout.
		156	MZ	§ 3 a 4	§ 3 a § 4	D
LegTech	2. K § 3 a 4: 

Doporučujeme provést revizi interpunkčních znamének. Na několika místech v dotčených ustanoveních absentují a/nebo jsou uvedena nesprávně s ohledem na logickou návaznost textu.	VYSVĚTLENO	Návrh je nekonkrétní, není v souladu s legislativními pravidly.
		157	MPO	§ 4 až 6 	§ 4 až § 6	D
LegTech	V § 4 až 6 doporučujeme provést textační sjednocení úvodní části ustanovení obdobně jako v § 8. V § 4 v úvodní části ustanovení doporučujeme slova „Pro účely této vyhlášky se dále rozumí“ nahradit slovy „Pro účely této vyhlášky pro oblast vodních děl se dále rozumí“. V § 5 v úvodní části ustanovení doporučujeme slova „Pro účely této vyhlášky se dále rozumí“ nahradit slovy „Pro účely této vyhlášky pro oblast lesních staveb se dále rozumí“. V § 6 v úvodní části ustanovení doporučujeme slova „Pro účely této vyhlášky se dále rozumí“ nahradit slovy „Pro účely této vyhlášky pro staveb v zemědělství se dále rozumí“.	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ
		158	KZPS	§ 4	§ 4	Z	1.	K § 4
Požadujeme doplnit definici pro úpravnu vody následujícím způsobem.
„stavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na zdravotní zabezpečení vody bez technologie úpravy vody,“

Odůvodnění: 
Do navrhované vyhlášky je nově zařazena definice ČOV, ale nikoli definice úpravny vody, přičemž stavebním zákonem byla zrušena stávající vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, která v § 10 zařazuje na stejnou úroveň vodních děl ÚV i ČOV. Úpravny vody jsou obdobně důležitým objektem pro sledování kvality vody jako ČOV a měly by být proto ve vyhlášce zmíněny jako samostatné objekty, nikoli jako vodovodní síť. V návrhu této vyhlášky je proto nutné taxativně vymezený výčet pojmů doplnit o pojem úpravna vody, a to z důvodu kontinuity pojmů vodního hospodářství a jejich vazby na konkrétní technické požadavky stanovené touto vyhláškou.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text uveden do souladu s vyhláškou č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, následujícím textem:  „stavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na zdravotní hygienické zabezpečení vody bez technologie úpravy vody,,“
		159	Královéhradecký kraj	§ 4 písm. a)	§ 4	Z	Změnit § 4 písm. a) čistírny odpadních vod zařízení sloužící k dosažení požadované úrovně znečištění odpadních vod stanovené vodním zákonem. Za čistírny odpadních vod se nepovažují zařízení pro hrubé-nedostatečné předčištění odpadních vod a zařízení k akumulaci odpadních vod.	VYSVĚTLENO	Stávající právní úpravu považuje Ministerstvo zemědělství za dostatečnou.
		160	Moravskoslezský kraj	§ 4 písm. a)	§ 4	Z	13. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části první, § 4 písm. a)
Požadujeme nahradit slova „čistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována“ slovy „čistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod na úroveň požadovanou právními předpisy, s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění, která jsou pravidelně sledována a obsluhována“. 
Odůvodnění:
Jedná se v zásadě sice o formální úpravu, která ale upřesňuje popis v podstatné okolnosti, že čištěním je myšleno takové, které vede k zajištění souladu s legislativními požadavky. Dále se vypouští zcela nadbytečné a zavádějící negativní vymezení pojmu. Konečně je jednoznačně deklarován závěr, že pojmovými znaky čistírny odpadních vod jsou rovněž její pravidelné sledování a obsluha. 	VYSVĚTLENO	Stávající právní úpravu považuje Ministerstvo zemědělství za dostatečnou.
		161	Středočeský kraj	§ 4 písm. a) 	§ 4	Z	K § 4 písm. a) 
Za slovy „objekty a zařízení“ vložit slova „vybavené technologií“, slovo „sloužící“ vypustit. Dále vypustit slova „mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění“. Za slovy „za čistírny se nepovažují“ se vypustí slova „zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky,“ a za slovem „žumpy“ se vypustí slova „jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována“.
Nový text zní:
a) Čistírnou odpadních vod objekty a zařízení vybavené technologií k čištění odpadních vod; za čistírny odpadních vod se nepovažují žumpy

Odůvodnění:
Definice čistírny odpadních vod by měla být upravena tak, aby zahrnovala celé spektrum těchto vodních děl tak, aby tak bylo dáno do souladu s nařízením vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů. Může se jednat např. o zařízení pro čištění průmyslových odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci specifického znečištění obsaženého v těchto vodách.
V definici staveb, které se nepovažují za čistírny odpadních vod by měly být ponechány pouze žumpy. V případě septiků může být toto zařízení doplněno dalším dočišťovacím stupněm a povolováno jsou zařízením určeným k čištění odpadních (běžně se povoluje u rekreačních objektů). V ostatních případech (zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována) se může jednat o značně široké spektrum zařízení a na tyto případy pamatuje ust. § 55 odst. 3 vodního zákona.	VYSVĚTLENO	Stávající právní úpravu považuje MZE za dostatečnou.
		162	ČSPS	§ 4 písm. a) 	§ 4	Z	K § 4 odst. 1 písm. a)
Navrhujeme nový text: „a) Čistírnou odpadních vod objekty a zařízení vybavené technologií k čištění odpadních vod; za čistírny odpadních vod se nepovažují žumpy“.	VYSVĚTLENO	Stávající právní úpravu považuje MZE za dostatečnou.
		163	MŽP	§ 4 písm. a) § 46 	§ 4	Z	27.	V § 4 písm. a) a v celém znění § 46 požadujeme změnit termín žumpa za termín akumulační jímka (žumpa) – v souladu s terminologií vodního zákona.	AKCEPTOVÁNO JINAK	V návrhu vyhlášky bude ponechán termín žumpa i z důvodu terminologie normy ČSN 75 6081 Žumpy. Bude upravena důvodová zpráva
		164	Středočeský kraj	§ 4 písm. c)	§ 4	Z	K § 4 písm. c)
Ač jde o ustanovení převzaté z § 2 písm. b) vyhlášky č. 590/2002 Sb., navrhujeme zpřesnění. Měl by být upraven pojem výpusti tak, že je používán v případech, kdy lze nakládání s vodami ovlivnit a doplnit pojem výusť, tak že se se jedná o pojem, kdy voda odtéká neregulovaně např. z ČOV.	VYSVĚTLENO
	V předmětném případě se jedná o výpustný objekt u vodní nádrže. 
		165	SMOCR	§ 4 písm. c)	§ 4	D	5.	K § 4 písm. c)
Ustanovení nedefinuje pojem výusť, který je použit v ustanovení § 77 odst. 1. vyhlášky. Pojem výpusť je používán v případech, kdy lze nakládání (manipulace) s vodou ovlivnit, zatímco výusť je využívána v případech, kdy voda odtéká neregulovaně (ČOV, drenážní systémy). Navrhujeme doplnit definici vyústí. 	VYSVĚTLENO
	V § 4 písm. c) se jedná o výpustný objekt u vodní nádrže. V odst. 1 písm. f) ustanovení "Vodní nárž a zdrž" se jedná o kanalizační a drenážní výusti. Nepovažujeme za potřebné zavádět definici výusti.
		166	MD	§ 4 písm. h)	§ 4	D	Doporučujeme zvážit nahrazení slova „stupněm“ jiným slovem. Navrhovaná definice vychází z vyhlášky č. 367/2005 Sb., v níž slovo „stupněm“ nebylo použito v jiném věcném významu. V návrhu je však slovo „stupeň“ v různých tvarech užito několikrát (např. § 33 odst. 3) i ve významu nesouvisejícím s § 4 písm. h).	VYSVĚTLENO
	Na základě připomínky MPO bude v návětí § 4 změněn text na: „Pro účely této vyhlášky pro oblast vodních děl se dále rozumí“, tím bude dán najisto význam slova "stupeň".
		167	ČKA	§ 4 písm. h)	§ 4	D	Úprava znění: "stupeň" nahradit "vodním stupněm"

Odůvodnění:
Je nevhodné definovat natolik obecný pojem, jako je slovo stupeň - ve vyhlášce se užívá i v jiných souvislostech (schodišťový stupeň, stupeň nebezpečí), definici lzepřípadně doplnit přímo k příslušnému paragrafu či nahradit "vodním stupněm"	VYSVĚTLENO
	Na základě připomínky MPO bude v návětí § 4 změněn text na: „Pro účely této vyhlášky pro oblast vodních děl se dále rozumí“, tím bude dán najisto význam slova "stupeň".
		168	MZE	§ 4 písm. j)	§ 4	Z	1.	K § 4 písm. j):
Za slova „naplněný vodou“ požadujeme doplnit slova „případně vzduchem“. 
Odůvodnění:
Některé vaky mohou být naplněné i vzduchem. 	AKCEPTOVÁNO
		169	MZE	§ 4 písm. l)	§ 4	Z	2.	K § 4 písm. l):
§ 4 písm. l) definuje „jiné stavby vyžadující nakládání s vodami“. Požadujeme tuto definici vypustit.
Odůvodnění: 
Pojem je definován v návrhu duplicitně, stejnou definici obsahuje též § 88. Považujeme za vhodné definovat pojem pouze v  § 88, neboť na jiném místě návrhu již tento pojem není použit. 	AKCEPTOVÁNO
		170	Královéhradecký kraj	§ 4 písm. l)	§ 4	Z	Vypustit z § 4 písm. l) – je nadbytečný.	AKCEPTOVÁNO
		171	Středočeský kraj	§ 4 písm. l)	§ 4	Z	K § 4 písm. l) 
Slova „například rybí přechod, kanál, náhon, odpadní kanál nebo štola“ by měla být nahrazena slovy „vodního díla“.
Nový text zní:
a) jinou stavbou vodního díla vyžadující povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami
Odůvodnění:
Text uveden do souladu s vodním zákonem. Příkladné vyjmenování vodních děl je zavádějící, neboť například „rybí přechod“ nebo „kanál“ může ale nemusí vyžadovat povolení k nakládání s vodami.	AKCEPTOVÁNO JINAK	písm. l) bylo pro nadbytečnost odstraněno
		172	ČKA	§ 4 písm. l)	§ 4	D	Vypustit

Odůvodnění:
Nejedná se o definici, doporučujeme uvést přímo u příslušného paragrafu.	AKCEPTOVÁNO
		173	MV	§ 4 písm. l)	§ 4	D
LegTech	K § 4 písm. l):
	Text písmene l) navrhujeme zakončit tečkou, nikoliv čárkou.	VYSVĚTLENO
	písm. l) bylo pro nadbytečnost odstraněno 
		174	ČKAIT	§ 5	§ 5	Z	Chybí definice světlé výšky

Návrh:
Světlou výškou se rozumí nejmenší výška místnosti měřená od nejvyššího bodu podlahy k nejnižšímu bodu stropní konstrukce bez ohledu na její tvar.

Odůvodnění:
v § 42 v odst 1,2,a 3 je užíván termín světlá výška, který je definovaný v Důvodové zprávě  podle definice ve vyhláškách č. 441/2013 k  provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška) a dle vyhlášky č  460/2021 Sb. o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Jedná se o účelové definice pro daný zákon, které však nesplňují požadavky na hygienické valstnosti obytných a pobytových místností. Pokud je pobytová místnost vytvořena v prostoru s příhradovými nosníky nebo vazníky, pak by taková místnost vyhovovala definici dle DZ, i když by byla neuživatelná.

	VYSVĚTLENO
	Doplňovat pojem světlé výšky místnosti není relevantní, stanovení světlé výšky je popsáno v odůvodnění a není účelné toto zapracovávat do definice právního předpisu. Více k pojmu světlá výška v odůvodnění.
Za světlou výšku se považuje svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného podhledu tohoto podlaží. 
V případě trámového stropu s viditelnými trámy se světlá výška měří od líce podlahy po spodní hranu nosného trámu a to z toho důvodu, že tímto je ohraničen   prostor, ve kterém není bráněno v plynulém vodorovném a svislém pohybu.
 V § 5 ani v navazujících ustanoveních týkajících se staveb pro plnění funkcí lesa není pojem "světlá výška" využit.
		175	MŽP	§ 5	§ 5	D	5.	Z § 5 doporučujeme pojem propustek přesunout do obecných definic. Propustek je stavební objekt nejen pod lesními cestami.	VYSVĚTLENO
	Z pozemních komunikací řeší navrhovaná vyhláška jen lesní cesty, ostatní pozemní komunikace mají nadále stanoveny technické požadavky vyhláškou 104/1997 Sb. Proto je definice propustku potřebná jen ve výčtu definic z oblasti staveb pro plnění funkcí lesa.
		176	MZE	§ 5 písm. a) § 89	§ 5	Z	3.	K § 5 písm. a) a § 89:
Požadujeme vypustit slova „podle lesního zákona", neboť lesní zákon neřeší stavby pro plnění funkcí lesa,	AKCEPTOVÁNO
		177	MV	§ 5 písm. b)	§ 5	Z	K § 5 písm. b):
Žádáme o následující úpravu písmene b) reflektující definování vazby mezi lesní komunikací a přístupovou komunikací dle zákona o požární ochraně: „b) lesní cestou účelová komunikace pro dopravní zpřístupnění lesů a jejich propojení se silnicemi a místními nebo účelovými komunikacemi, která slouží k odvozu dříví, těžebních zbytků nebo dřevěné štěpky a k dopravě osob, materiálů nebo strojů pro hospodaření v lese a jako přístupová komunikace pro jednotky požární ochrany,“.	AKCEPTOVÁNO	Po zohlednění i ostatních složek IZS a obrany státu navrhujeme tuto formulaci písm. b):
lesní cestou se rozumí zpevněná účelová komunikace určená pro dopravní zpřístupnění lesů a jejich propojení s ostatními pozemními komunikacemi, která slouží k lesní dopravě, k provádění záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systému a k zajišťování obrany státu
		178	SMOCR	§ 5 písm. i)	§ 5	D	6.	K § 5 písm. i)
V § 5 písm. i) je stanoveno, že vozovkou se stmeleným povrchem je vozovka s krytem betonovým, asfaltovým, dlážděným, z kameniva stmeleného pojivem nebo vozovka z panelů. To vnímáme jako  pozitivní posun, když stávající zákonná úprava používala pouze termín "zpevněná pozemní komunikace", a výklad pojmu "zpevněná" ponechávala na volném výkladu. 
Doporučujeme zvážit, aby povinnost zřízení vozovky se stmeleným povrchem byla stanovena jako podmínka v požadavcích na vymezování a využívání pozemků, alespoň pro stavby rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci, tak jak je tomu dnes v ustanovení § 20 vyhl.č. 501/2006 Sb právě pojmem "zpevněná pozemní komunikace".  Dle textace § 1 Vyhlášky o požadavcích na stavby a důvodové zprávy je zjevné, že má nahradit vyhlášku č. 268/2009 Sb., i vyhl.č. 501/2006 Sb., a bylo by tedy vhodné  výše uvedené jednoznačně kvalifikovat. Což by vedlo k odstranění sporů a diskuzí na téma "jak má vypadat cesta k rodinným domům".	VYSVĚTLENO
	Definice přechází (beze změny) z vyhlášky č. 239/2017 Sb. a týká se jen lesních cest. Pro ostatní pozemní komunikace je terminologie zavedena ve vyhlášce č. 104/1997 Sb.
		179	MZE	§ 5 písm. r)	§ 5	Z	4.	K § 5 písm. r):
Požadujeme nahradit definici bystřiny v písmeni r) takto:
„r) bystřinou vodní tok s malým povodím, s náhlými a výraznými změnami průtoku a se strmými průtokovými vlnami, které prohlubují dno bystřiny, podemílají svahová úpatí, tvoří břehové nátrže a značně a nepravidelně přemisťují splaveniny, dočasně je ukládají ve štěrkových lavicích a nánosech na dně bystřiny, na zaplavovaném území nebo je odnášejí do vodních toků vyšších řádů a vodních nádrží". 
Odůvodnění:
Jedná se o původní definici z doby přípravy vyhlášky č. 239/2017 Sb., která byla při projednávání vyhlášky v pracovních komisích LRV nevhodně zredukována tak, že současná definice ve vyhlášce č. 239/2017 Sb. dostatečně nedefinuje rozdíl mezi bystřinou a ostatními drobnými vodními toky.	AKCEPTOVÁNO
		180	Moravskoslezský kraj	§ 6  písm. a)    	§ 6	Z	14. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části první, § 6 písm. a)      
Na konci textu požadujeme doplnit slova „ s výjimkou staveb pro zvířata pro individuální potřebu souvisejících s bydlením na pozemcích rodinných domů nebo na pozemcích k nim bezprostředně přiléhajících“.
Odůvodnění:
Jedná se o negativní vymezení pojmu „stavba pro hospodářská zvířata“, jehož účelem je předejít absurdním situacím, kdy relativně přísné požadavky na výstavbu (které jsou jistě nezbytné u kravínů, stájí, velkovýkrmen, drůbežáren atp.) by musely být v celém rozsahu plněny např. i u psích bud a kotců, drobných králíkáren nebo výběhů drůbeže na zahradách rodinných domů.	VYSVĚTLENO
	Navržená právní úprava je doslova převzata z § 3 písm. f) bodu 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb. Nemáme informace o tom, že by aplikace tohoto ustanovení v dosavadní praxi činila problémy.
		181	MD	§ 7	§ 7	Z	Požadujeme v úvodní části § 7 spojku „a“ mezi slovy „ražením“ a „hloubením“ nahradit spojkou „nebo“, neboť v případě podzemních staveb se jedná o dvě technologie zhotovení, které nemusí být vždy použity současně pro výstavbu jednoho podzemního objektu.	AKCEPTOVÁNO
JINAK	Ustanovení bylo upraveno s ohledem na to, že definice "podzemního objektu" je obsažena v zákoně o hornické činnosti. 
		182	Královéhradecký kraj	§ 7	§ 7	Z	K § 7 požadujeme doplnit, že za podzemní objekt je též považován stavebně upravený prostor, který vznikl v důsledků působení přírodních činitelů nezávisle na činnosti člověka.	VYSVĚTLENO
	Nesouhlas - stavební předpis nemůže regulovat prostor vzniklý přírodní činností
		183	Moravskoslezský kraj	§ 7	§ 7	Z	15. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části první, § 7
Požadujeme vypustit slova „podzemní a inženýrská“. Upravit definici podzemního objektu v souladu s určenou normou.
Odůvodnění:
Pojem „podzemní a inženýrská stavba“ je v rozporu s určenou normou, sám o sobě je zmatečný a jako takový vzbuzuje pochybnost i o obsahu definovaného termínu „podzemní objekt.	AKCEPTOVÁNO
JINAK	Ustanovení bylo upraveno s ohledem na to, že definice "podzemního objektu" je obsažena v zákoně o hornické činnosti. 
		184	Moravskoslezský kraj	§ 7 písm. a)	§ 7	Z	16. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části první, § 7 písm. a)
Požadujeme ustanovení vypustit; dosavadní pododstavce b) až h) označit jako a) až g).
Odůvodnění:
Ustanovení nevyjmenovává kolektor jako jeden z druhů podzemního objektu, toto se děje v § 7 písm. c), resp. v případě vyhovění této zásadní námitce písm. b). Ustanovení § 7 písm. a) je definicí kolektoru jako takového, jež systematicky náleží do § 3, avšak zároveň je obsažena v určené normě. Pojem „kolektor“ je v určené normě jednoznačně definován a tato definice je plně dostačující i pro účely vyhlášky, pročež je nadbytečné a nežádoucí zavádět jinou vlastní definici.	AKCEPTOVÁNO
JINAK	Ustanovení bylo upraveno s ohledem na to, že definice "podzemního objektu" je obsažena v zákoně o hornické činnosti. 
		185	ČBÚ	§ 7 písm. a) a c)	§ 7	D	ČBÚ doporučuje přesunutí textu v navrženém ustanovení § 7 písm. a) do jednoho z paragrafů definujícího pojmy (uvozeny slovy „Pro účely této vyhlášky se […] rozumí“, tzn. §§ 3 - 6) a jeho nahrazení textem ustanovení § 7 písm. c).

Odůvodnění:
Navržené znění ustanovení § 7 písm. a) gramaticky ani významově neodpovídá návětí § 7, předmětné ustanovení definuje pojem kolektor a neslouží k definici podzemního objektu. Jeho předřazení do §§ 3 – 6 by umožnilo, aby ustanovení § 7 písm. a) znělo: „kolektory včetně jejich hloubených částí a spojovacích šachet,“, písm. c) se vypustilo a následující pododstavce se přečíslovaly.	AKCEPTOVÁNO
JINAK	Ustanovení bylo upraveno s ohledem na to, že definice "podzemního objektu" je obsažena v zákoně o hornické činnosti. 
		186	ČKA	§ 7 písm. a)	§ 7	D	Oprava prvního slova, "kolektorem" nahranit "kolektor jako"

Odůvodnění:
Jazyková úprava	AKCEPTOVÁNO
JINAK	Ustanovení bylo upraveno s ohledem na to, že definice "podzemního objektu" je obsažena v zákoně o hornické činnosti. 
		187	ČKA	část druhá		D	Uspořádání této části postrádá logiku, řada požadavků patří zjevně k "umisťování staveb" nikoliv k vymezování pozemků. Doporučujeme změnit organizaci ustanovení v tomto pořadí:
- obecné zásady
- pozemky určené k zastavění
- veřejné prostranství
- pozemky pro stavby pro bydlení
- parkování
- hospodaření s dešťovou vodou

Odůvodnění:
Úprava struktury za účelem zlepšení orientace, pro obecné zásady se lze inspirovat §11 PSP	VYSVĚTLENO	Uspořádání odpovídá hmotnému právu v SZ, pokud nebylo nutné ustanovení provádět, není zde uvedeno. Stanovení požadavků je uvedeno v odůvodnění.
		188	HLMP	část druhá		D	K Části druhé – Požadavky na vymezování pozemků a Části třetí – Požadavky na umisťování staveb:
-	Doporučujeme upravit názvy částí, neboť označení je zmatečné, většina navrhovaných ustanovení se týká části umisťování staveb, nikoliv vymezování pozemků. Část druhou doporučujeme doplnit o skutečné požadavky na vymezování pozemků po vzoru § 11 pražských stavebních předpisů, naopak požadavky týkající se umisťování staveb doporučujeme přesunout do Části třetí.
Odůvodnění:
Cílem návrhu vyhlášky je stanovit jednoznačně a srozumitelně obecné požadavky na výstavbu, tedy i srozumitelné a adekvátní naplnění jednotlivých částí.	VYSVĚTLENO	Uspořádání odpovídá hmotnému právu v SZ, pokud nebylo nutné ustanovení provádět, není zde uvedeno. Stanovení požadavků je uvedeno v odůvodnění.
		189	MPO	§ 7 písm. c)	§ 7	Z	K § 7 písm. c)
Kolektory jsou uvedeny již v písmenu a), je však třeba doplnit kabelovody, které nejsou kolektory.
c) kolektory podpovrchové kabelovody (technické kanály, chráničky) včetně jejich hloubených částí a spojovacích šachet, ve kterých se sdružují sítě technické infrastruktury.	VYSVĚTLENO	Definice kolektoru byla z ustanovení odstraněna a nebyla dále stanovena, kabelovody obdobně nejsou podzemní stavbou ve smyslu stanovené definice.
		190	Moravskoslezský kraj	§ 7 písm. f)	§ 7	Z	17. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části první, § 7 písm. f) /v případě vyhovění zásadní připomínce č. 8 písmeno e)/
Požadujeme nahradit slovo „průřezu“ slovem „průměru“ a matematicky přepočítat hodnotu „2 m2“.
Odůvodnění:
Veškerá dosavadní praxe při určování rozměrů (nejen) kanalizačních stok počítá s veličinou „světlý průměr“ (tzv. DN), nikoliv „světlý průřez“. Doporučujeme tuto zvyklost při určování velikosti (světlosti) potrubí neměnit a přepočítat nastavenou hodnotu na odpovídající údaj při užití světlého průměru.	VYSVĚTLENO	V těchto případech není vhodné stanovit průměr místo plochy průřezu, neboť  štola nemusí mít výlučně kruhový tvar.
		191	ČBÚ	§ 7 písm. h)	§ 7	Z	ČBÚ požaduje upravit ustanovení § 7 písm. h) následovně:
„h) bývalá stará nebo opuštěná důlní díla následně zpřístupněná veřejnosti nebo využívaná k podnikatelské činnosti.“

Odůvodnění:
Navržené písm. h) nekoresponduje s pojmy zákona č. 44/1988 Sb. a zákona č. 61/1988 Sb., které přistupují ke starým důlním dílům a opuštěným důlním dílům odlišně. S ohledem na zachování jednotné právní terminologie a přehlednosti požadujeme, aby text ustanovení písm. h) byl dán do souladu s výše uvedenými zákony, zejména pak s ustanovením § 37 zákona č. 61/1988 Sb.	AKCEPTOVÁNO
JINAK	Ustanovení bylo upraveno s ohledem na to, že definice "podzemního objektu" je obsažena v zákoně o hornické činnosti. 
		192	Moravskoslezský kraj	§ 8	vypuštěno	Z	18. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA    
K části první, § 8
Požadujeme v návětí za slovo „Pro“ vložit slova „účely této vyhlášky se pro“ a vypustit slovo „se“.
Odůvodnění:
Stejně jako je tomu v ostatních paragrafech části první návrhu vyhlášky, i v případě staveb pro účely vězeňské služby je nezbytné upřesnit, že se jedná o definice toliko pro účely této vyhlášky.	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		193	MSP	§ 8	vypuštěno	Z	1.	K § 8
Návrh § 8 vymezuje legální definice vztahující se k stanovení požadavků na stavby pro účely Vězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská služba“). V této souvislosti konstatujeme, že předložený návrh § 8 s ohledem na předkládané znění související přílohy 
č. 15 obsahuje pouze některé z legálních definic, jejichž stanovení bylo Vězeňskou službou v průběhu přípravy návrhu vyhlášky navrhováno. S ohledem na zásadní připomínku k příloze č. 15 proto požadujeme, aby § 8 obsahoval veškeré Vězeňskou službou dříve navržené legální definice, a tedy, aby § 8 zněl následovně: 
„§ 8
Pro stavby pro účely Vězeňské služby České republiky (dále jen „Vězeňská služba“) se rozumí 
a)	organizační jednotkou věznice podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody, vazební věznice podle zákona o výkonu vazby a ústav pro výkon zabezpečovací detence podle zákona o výkonu zabezpečovací detence,
b)	areálem prostor organizační jednotky vymezený příslušnou plochou v územním plánu k účelu plnění funkce Vězeňské služby, který je členěn na funkční celky a který se podle potřeby dělí na části střežené a nestřežené,
c)	funkčním celkem komplex stavebních a technologických částí (staveb a zařízení) organizační jednotky, které jsou vzájemně technicky a provozně provázané a jejichž organizace a uspořádání musí být provedeno tak, aby zajistilo bezpečný chod organizační jednotky v souladu s požadavky příslušných ustanovení zákona o výkonu trestu odnětí svobody, zákona o výkonu vazby, zákona o výkonu zabezpečovací detence a vyhlášky, kterou se vydává řád výkonu vazby,
d)	stavebně technickým zabezpečením soubor stavebních a konstrukčních prvků prostorově vymezujících jednotlivé funkční celky a jejich dílčí části za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany osob a majetku např. ohrazení, oplocení, žiletkový drát, ostnatý drát, katr, mříž apod.,
e)	vězněm osoba umístěná ve výkonu vazby (obviněný) nebo osoba umístěná ve výkonu trestu odnětí svobody (odsouzený) nebo chovanec umístěný v detenčním ústavu ve stavbách organizačních jednotek s možností i bez možnosti samostatně opustit daný prostor, který je vymezen stavebně technickými zabezpečeními,
f)	vězněm bez samostatné schopnosti pohybu osoba umístěná ve výkonu vazby a trestu (obviněný) nebo osoba umístěná ve výkonu trestu odnětí svobody (odsouzený) nebo chovanec - umístěný v detenčním ústavu se zdravotním nebo psychickým postižením znemožňujícím mu samostatný nebo omezený pohyb v daném prostoru, který je vymezen stavebně technickými zabezpečeními, a to i po otevření únikových cest,
g)	hlavním vchodem a vjezdem do střežené nebo výrobní zóny funkční celky, které jsou nedílnou součástí perimetrické ochrany a které musejí být stavebně i vybavením řešeny tak, aby vyhovovaly hledisku bezpečnosti a účelnosti,
h)	ubytovací částí funkční celek organizační jednotky zajišťující ubytování vězňů v rámci standardního výkonu trestu odnětí svobody nebo i v rámci výkonu zabezpečovací detence anebo i v rámci výkonu vazby,
i)	celou pobytová místnost upravená k celodennímu ubytování (pobytu) vězňů s vlastním hygienickým zařízením podle vyhlášky řešící řád výkonu trestu odnětí svobody,
j)	ložnicí pobytová místnost sloužící k ubytování (pobytu) vězňů bez hygienického zařízení,
k)	ubytovacím prostorem stavebně oddělená část sloužící pro ubytování vězňů s celami a ložnicemi s maximální celkovou kapacitou 30 míst,
l)	kulturní místností místnost v ubytovacím prostoru určená pro realizaci aktivit programů zacházení,
m)	místností pro odborné zaměstnance místnost v nebo i mimo ubytovací prostor určená pro pracovníky odborného zacházení ve vězeňství,
n)	místností pro dozorce místnost v nebo i mimo ubytovací prostor určená pro dozorčí službu,
o)	místností pro realizaci videohovorů místnost v nebo i mimo ubytovací prostor vybavená potřebným zařízením a zabezpečeným připojením pro realizaci videohovorů,
p)	kuchyňkou vězňů místnost určená pro realizaci aktivit programů zacházení či programových aktivit vězněných osob,
.
...
pro nedostatek místa -  znění celé připomínky dle eklep	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		194	MPO	§ 8 písm. c) a některé další	vypuštěno	D
LegTech	V § 8 písm. c), příloze č. 2 bodu 3, příloze č. 4 bodu 1 písm. d) a bodu 2, příloze č. 13 bodu 2.8 a bodu 3.18, příloze č. 15 Části 7 bodu 7.1 a v poznámce pod čarou č. 9 doporučujeme zkratku „Např.“ nahradit slovem „Například“.	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		195	MPO	§ 8 písm. c) a některé další	vypuštěno	D
LegTech	V § 8 písm. c), § 19 odst. 1, § 58, příloze č. 1 v tabulce v písmenech a), b), c), d), v příloze č. 8 části 2 bodu 2.1 a části 5 bodu 5.6 a 5.7 doporučujeme zkratku „apod.“ nahradit slovy „a podobně.“.	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		196	HLMP	§ 9 a Příloha č. 1	§ 8	Z	K § 9 – Parkovací státní a Příloze č. 1 – Parkovací a vyhrazená stání:
-	Požadujeme zásadní přehodnocení navrhovaných ustanovení, protože návrh vyhlášky nijak nezohledňuje negativní dopady nadměrných požadavků na výstavbu parkovacích stání na urbanismus, dopravní chování obyvatel, životní prostředí, architekturu či cenu výstavby, ani nezohledňuje fakt, že nadměrné požadavky na výstavbu parkovacích stání v některých případech reálně znemožňují (nejen) bytovou výstavbu i v místech, kde by z urbanistického hlediska byla vhodná. Z dlouholeté zkušenosti s aplikací pražských stavebních předpisů požadujeme výrazné snížení hodnot státem diktovaného základního počtu parkovacích stání pro vozidla (případně jejich úplné zrušení, minimálně u bydlení, s cílem dosáhnout zlevnění bydlení), namísto toho stanovení obecné zásady zohlednit při výstavbě požadavky na parkování, a ponechání úpravy parkovacích minim na obcích, případně na tržních silách. Při ponechání na obcích doporučujeme udělat to zmocněním k vydání nařízení, aby v praxi mohla být uplatňována pravidla nejvhodnější pro tu danou obec. (Navrženou cestu územního plánování na základě zkušeností z celé ČR považujeme za krkolomnou a zdlouhavou a obáváme se, že v praxi jen málo obcí v územních či regulačních plánech stanoví procentuální korekce, tudíž na drtivé většině území Česka budou aplikována parkovací minima z návrhu vyhlášky, která jsou nadměrná a škodlivá. I pokud by ke stanovení korekcí obce přistoupit chtěly, tak kvůli nutnosti měnit územní plán by to často trvalo déle než jedno volební období a v mezidobí by musely trpět následky přemrštěných parkovacích minim vyplývajících z návrhu. Pokud by měla být cesta skrze územní plánování zachována, pak doporučujeme konkrétní parkovací minima v návrhu zrušit a umožnit obcím, ať si je v územním/regulačním plánu stanoví.)
-	Požadujeme umožnit stavitelům místo budování parkovacích míst v konkrétním projektu zaplatit poplatek městu, jako je to například ve Vídni, Hamburku či Norimberku. Tím bude výrazně zvýšena flexibilita, což pro předejití katastrofickým dopadům považujeme za nutné.
-	Požadujeme stanovit parkovací maxima s tím, že by obce mohly maxima korigovat. Parkovací maxima jsou vhodným nástrojem pro obce, které chtějí předcházet vzrůstající míře automobilizace, a v západních městech jsou již relativně běžně využívaná. Vzhledem k extrémnosti hodnot navrhovaných ve vyhlášce jako minima mohou být maxima stanovena jen o něco málo vyšší než jsou v současnosti navrhovaná minima.
-	Doporučujeme umožnit obcím stanovit požadavky na budování míst na odkládání kol a zároveň doporučujeme v návrhu vyhlášky stanovit alespoň obecný požadavek tuto infrastrukturu budovat. Návrh vyhlášky místa na odkládání kol neřeší a neumožňuje městům tuto infrastrukturu požadovat, přitom nedostatek parkovací infrastruktury pro kola je jedním ze zásadních brzd rozvoje cyklodopravy, která má potenciál částečně nahradit automobilovou dopravu ve městech, což by mělo významné pozitivní dopady na ekonomiku, dopravní situaci ve městech, životní prostředí i zdravotní stav obyvatel.
-	V případě zachování konkrétních hodnot parkovacích minim doporučujeme stanovit ukazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání pro jednotlivé účely užívání stání jako přepočtovou jednotku výhradně hrubou podlažní plochou účelu užívání (v m2 / parkovací stání). 
-	V případě zachování konkrétních hodnot parkovacích minim doporučujeme v tabulce č. 1 – Ukazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání používat jako účelovou jednotku  hodnoty HPP m2 / stání analogicky se smyslem úpravy (např. s využitím fungující dlouholeté praxe pražských stavebních předpisů, kde uvedené hodnoty vzešly po konzultaci profesních komor; stejná metodika i hodnoty budou použity od 1. 7. 2024 také v Brně a Ostravě), to vše při současném nahrazení písmenných poznámek pod tabulkou uvedením, že hrubou podlažní plochou účelu užívání se rozumí součet hrubých podlažních ploch všech částí budovy nebo souboru budov pro vybraný účel užívání; nezapočítávají se plochy garáží, sklepů, technických a pomocných prostor a objektů technické infrastruktury.
-	požadujeme v § 9 odst. 3 za text “zajistit jako součást stavby” doplnit slova “ nebo souboru staveb”

Tato připomínka je zásadní.

Odůvodnění: viz eklep	VYSVĚTLENO	Stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný. Ustanovení bylo upraveno pouze ve smyslu upřesnění docházkové vzdálenosti, dále v přístupnosti včetně úpravy Přílohy č.1 viz. vypořádání připomínek k Příloze č. 1. 
		197	Kraj Vysočina	§ 9, 10 a 11	§ 8	D	Připomínka č. 14 - doporučující
V požadavcích na vymezování pozemků změnit pořadí § 9, 10 a 11
Návrh na změnu:
                                                                                                                                                                                        ČÁST DRUHÁ
                                                                                                                                                            POŽADAVKY NA VYMEZOVÁNÍ POZEMKŮ
                                                                                                                                                                                                   § 11 9
                                                                                                                                                                                      Veřejné prostranství 
                                                                                                                                                                                                   § 9 10
                                                                                                                                                                                          Parkovací stání
                                                                                                                                                                                                  § 10 11
                                                                                                                                                                            Hospodaření se srážkovými vodami
Odůvodnění:
Logičtější řešení požadavků na vymezování pozemků
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Navržené uspořádání vychází z uspořádání hmotného stavebního práva ve stavebním zákoně.
		198	ČKA	§ 9 odst. 1	§ 8	D	Úprava znění: Pro stavby nebo pro účel využití pozemku, s výjimkou staveb dočasných na dobu nejvýše 1 roku, je nutné zřídit vázaná a návštěvnická parkovací stání v počtu podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. 

Odůvodnění:
Lépe jazykově reflektuje povahu stání	VYSVĚTLENO	Stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný. 
		199	ČKAIT	§ 9 odst. 1	§ 8	Z	Návrh:
(1)  Pro stavby nebo pro účel využití pozemku, s výjimkou staveb dočasných na dobu nejvýše 1 roku je nutné zřídit parkovací stání v počtu podle určené normy.

Odůvodnění:
ČSN 736110, zrušit přílohu č.1, část 1, príloha č.1, část 1 je v rozporu s ČSN 736110 protože nezohledňuje koeficienty Ka a Kp..
	VYSVĚTLENO	Návrh vyhlášky neuvažuje s odkazem na normu, ale zapracováva požadavky na parkování přímo do vyhlášky.
		200	Moravskoslezský kraj	§ 9 odst. 1	§ 8	Z	20. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části druhé, § 9 odst. 1
Na konci ustanovení požadujeme doplnit větu „Technické provedení parkovacích míst musí být v souladu s požadavky určené normy.“
Odůvodnění:
Jedná se o oblast řešenou určenou normou. Při změně koncepce odkazování na určené normy (viz výše zásadní připomínky obecně k návrhu vyhlášky) bude odkaz konkretizován. V současné době upravuje problematiku stanovení potřebného počtu parkovacích míst norma ČSN 736110. Není jasné, jaký bude vztah mezi touto normou a přílohou č. 1 vyhlášky o požadavcích na výstavbu.	VYSVĚTLENO	Technické provedení souvisí s jednotlivými vlastnostmi povrchů, stabilitou, apod., které jsou řešeny jinými ustanoveními. V případě stání, jež jsou součástí komunikací, pak tyto nejsou předmětem této vyhlášky s ohledem na rozdělení příslušnosti.
		201	ČKA	§ 9 odst. 2	§ 8	D	Nové znění "Parkovací stání musí být v případech, kdo to není vyloučeno fakticky anebo v důsledku omezení stanovených obecně závazným právním předpisem, zajištěna na pozemku stavby."

Odůvodnění:
1) Vzhledem k tomu, že v odst. 3 je tvrdý požadavek "musí být zajištěno" zrelativizován tím, že pokud to nejde, tak nemusí, doporučujeme adekvátně měkčí a zároveň obecnější formulaci. 
2) Není důvodné výslovně v požadavku uvádět požadavek řešit parkování jako provozně neoddělitenou součást stavby za okolnosti, kdy lze stání umístit rovněž na stavebním pozemku, neboť se jedná o nadmnožinu předchozího požadavku.	VYSVĚTLENO	Návrh vyhlášky neuvažuje s odkazem na normu, ale zapracováva požadavky na parkování přímo do vyhlášky.
		202	MD	§ 9 odst. 2	§ 8	D	K § 9 odst. 2 a ke zvláštní části důvodové zprávy k § 9
Doporučujeme uvést do souladu znění § 9 odst. 2 se zvláštní částí důvodové zprávy k ustanovení § 9. Ze znění zvláštní části důvodové zprávy plyne, že právních předpisů zakazujících umístění parkovacího stání může být vícero a lázeňský zákon je zmíněn pouze jako příklad jednoho z nich, zatímco § 9 odst. 2 vyznívá tak, že zákaz umístění parkovacího stání se vyskytuje pouze v lázeňském zákoně.	AKCEPTOVÁNO	Doplňujeme, že pokud jiný právní předpis zakazuje uplatnění ustanovení, pak toto nelze vyhláškou překlenout i kdyby to ve vyhlášce uvedeno nebylo.
		203	ČSPS	§ 9 odst. 2	§ 8	Z	K § 9 odst. 2
V § 137 odst. 4 písm. stavebního zákona je uvedeno, že se „V rozsahu, v jakém to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nebo jiný veřejný zájem nevylučují, uplatní se požadavky na výstavbu rovněž …“. 
Důvodová zpráva nedává žádné vysvětlení, pro které je v tomto ustanovení „úleva“ stavebního zákona omezena na lázeňský zákon. Podle formulace vyhlášky naopak oproti zákonné úpravě dopadá i na novostavby. Toto ustanovení není v souladu se SZ	AKCEPTOVÁNO	Doplňujeme, že pokud jiný právní předpis zakazuje uplatnění ustanovení, pak toto nelze vyhláškou překlenout i kdyby to ve vyhlášce uvedeno nebylo.
		205	Královéhradecký kraj	§ 9 odst. 2 a 3	§ 8	Z	K § 9 
• odst. 2 požadujeme upravit text – „pokud tomu nebrání omezení vyplývající z jiných právních předpisů“. Nevidíme důvod, proč by měl být zmiňován lázeňský zákon.

• odst. 3 požadujeme doplnit, že docházková vzdálenost se měří na „stávajících komunikacích“ a ne vzdušnou čarou. To je zavádějící zejména u rozsáhlých staveb, kdy skutečná reálná docházková vzdálenost může být několikanásobně větší než teoretická vzdušnou přímou čarou, představující fikci nejkratší vzdálenosti.	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Problematika jiných právních předpisů byla upravena odkazem pod čarou.
Stanovení docházkové vzdálenosti po komunikacích je velice problematické, proto byla "docházková vzdálenost" nahrazena pouze pojmem "vzdálenost".
		206	AUUP	§ 9 odst. 2 a 3	§ 8	Z	§ 9, odst. (2) a (3)
Znění odstavců jsou v rozporu, nutno textaci upravit

Pokud parkovací stání musí být zajištěna jako součást stavby nebo souboru staveb (odst. 2), není možné v odstavci následujícím konstatovat, že nelze-li parkovací stání zabezpečit jako součást stavby nebo na pozemku stavby, lze řešit jinak. Buď musí, nebo nemusí.	VYSVĚTLENO	Odstavec 2 se týká zajištění parkování jako součást staveb, tedy formou garáží nebo na pozemku stavby. Pokud však existují důvody, které musí být v návrhu jasně popsány a kvůli kterým nemůže být zajištěno parkování jako součást stavby nebo na pozemku stavby, pak může být umístěno v určité vzdálenosti na pozemku  s vymezeným účelem parkování právě pro potřeby této stavby. 
		207	MPSV	§ 9 odst. 3	§ 8	Z	K § 9 odst. 3
Požadujeme doplnit a upřesnit požadavky na „docházkovou vzdálenost“ např. dle druhu stavby (rozdílné vzdálenosti pro školy, zdravotnická a sociální zařízení atp.) nebo doplnit maximální docházkovou vzdálenost (např. 500 m) 	AKCEPTOVÁNO	Byl doplněn konkrétní parametr vzdálenosti.
		208	ČSPS	§ 9 odst. 3	§ 8	Z	K § 9 odst. 3
Podle tohoto ustanovení se „Docházková vzdálenost se měří jako nejkratší spojnice mezi stavbou a pozemkem“. To v praxi může působit problém, jak správně tuto vzdálenost změřit např. u souboru staveb, rozsáhlých staveb.	VYSVĚTLENO	Vyhláškou nelze postihnout všechny možné případy,  je zde stanovené obecné konstatování týkající se měření vzdálenosti. Specifikovat konkrétní část stavby či stavbu a konkrétní hranu pozemku není na místě.
		209	Moravskoslezský kraj	§ 9 odst. 3	§ 8	Z	21. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části druhé, § 9 odst. 3
Požadujeme ustanovení vypustit; dosavadní odstavec 4 označit jako odstavec 3.
Odůvodnění:
Ustanovení je v rozporu s kogentní úpravou NStZ, podle níž lze parkovací stání zajišťovat výhradně na stavebním pozemku předmětné stavby.	VYSVĚTLENO	Nesouhlas - nikoliv na "stavebním pozemku předmětné stavby", ale na "stavebním pozemku". Pokud  tedy bude v určité vzdálenosti vymezeno a povoleno stání , bude se na stavebním pozemku také nacházet.
		210	Olomoucký kraj	§ 9 odst. 3	§ 8	Z	4.	K § 9 odst. 3
Navrhujeme vypustit z textu druhou větu, která zní „Docházková vzdálenost se měří jako nejkratší spojnice mezi stavbou a pozemkem, na kterém budou parkovací stání umístěna.“
Předmětná věta nedává zcela smysl. Pokud se má jednat o docházkovou vzdálenost, měla by to být reálná trasa, nikoliv spojnice 2 bodů (na mapě). Spojnice mezi stavbou a pozemkem totiž zpravidla neodpovídá trase, kterou lze fyzicky zdolat pěšky, když tomu mohou bránit stavby (např. oplocení, budovy apod.) či jiné pozemky třetích vlastníků, případně i konfigurace terénu.	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Nesouhlas - nelze stanovovat vzdálenosti dle reálných tras, které se v čase mohou samovolně měnit. Pro vyjasnění byl pojem "docházková vzdálenost" nahrazen pouze pojmem "vzdálenost".
		211	Kraj Vysočina	§ 9 odst. 3	§ 8	Z	Připomínka č. 15a 
§ 9 odst. 3)
                                                                                                                                                                                 § 9
                                                                                                                                                                     Parkovací stání
3.	Nelze-li parkovací stání zajistit jako součást stavby nebo na pozemku stavby, musí být umístěna na stavebním pozemku v docházkové vzdálenosti v souladu s požadavky určené normy. Docházková vzdálenost se měří jako nejkratší spojnice mezi stavbou a pozemkem, na kterém budou parkovací stání umístěna.

Odůvodnění:
Doplnit a upřesnit požadavky na „docházkovou vzdálenost“ např. dle druhu stavby (rozdílné vzdálenosti pro školy, zdravotnická a sociální zařízení atp.) nebo doplnit maximální docházkovou vzdálenost (např. 500 m) 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Byl doplněn konkrétní maximální parametr vzdálenosti.
Stanovení vzdáleností dle jednotlivých účelů není na místě, záleží na konkrétním návrhu a požadavcích stavby.
		212	Kraj Vysočina	§ 9 odst. 3
Příloha č. 1	§ 8	Z	Připomínka č. 15b
§ 9 odst. + příloha 1 – Parkovací stání
Požadujeme zásadní přehodnocení § 9 vyhlášky i přílohy č. 1, protože návrh nijak nezohledňuje negativní dopady nadměrných požadavků na výstavbu parkovacích stání na urbanismus, dopravní chování obyvatel, životní prostředí, architekturu či cenu výstavby, ani nezohledňuje fakt, že nadměrné požadavky na výstavbu parkovacích stání v některých případech reálně znemožňují (nejen) bytovou výstavbu i v místech, kde by z urbanistického hlediska byla vhodná. Navrhujeme snížení hodnot základního počtu parkovacích stání pro vozidla (například na polovinu navrhovaných hodnot, případně jejich úplné zrušení a naopak stanovení navrhovaných hodnot jako parkovací maxima), stanovení obecné zásady zohlednit při výstavbě požadavky na parkování, a ponechání úpravy parkovacích minim na obcích, například zmocněním ke stanovení formou nařízení, aby v praxi mohla být uplatňována pravidla nejvhodnější pro tu danou obec. Požadujeme umožnit obcím stanovit požadavky na budování míst na odkládání kol a zároveň doporučujeme ve vyhlášce stanovit alespoň obecný požadavek tuto infrastrukturu budovat. Navrhovaná vyhláška místa na odkládání kol neřeší a neumožňuje městům tuto infrastrukturu požadovat, přitom nedostatek parkovací infrastruktury pro kola je jedním ze zásadních brzd rozvoje cyklodopravy, která má potenciál částečně nahradit automobilovou dopravu ve městech, což by mělo významné pozitivní dopady na ekonomiku, dopravní situaci ve městech, životní prostředí i zdravotní stav obyvatel.
Odůvodnění: 
Vyhláška při stanovení hodnot minimálních požadovaných parkovacích stání vychází z dokumentu “Optimalizace výpočtu parkovacích a odstavných stání”. Jde ale o čistě technicistní přístup k dané problematice, který je pro přípravu vyhlášky, kterou se má řídit stavební ruch v České republice, naprosto neadekvátní. Stanovení požadavků na výstavbu parkovacích stání dle principu „spočítali jsme, jaká je v Česku míra automobilizace, a plošně stanovujeme požadavky na výstavbu parkovacích stání po celém Česku na základě předpokladu, že se míra automobilizace bude nadále zvyšovat“ považujeme za rezignaci na snahu připravit flexibilní a moderní regulaci, která bude mít pozitivní dopad. Ministerstvu by mělo záležet například na životním prostředí, zdravém rozvoji měst, udržitelné dopravě, kvalitním vystavěném prostředí a architektuře, zdraví obyvatel, cenách bydlení apod. Toto bohužel vyhláška nereflektuje. Naopak návrh vyhlášky přináší ještě mnohem horší úpravu, než jsou už tak přemrštěné požadavky vyplývající ze současných norem.	VYSVĚTLENO	Stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný. Ustanovení bylo upraveno pouze ve smyslu upřesnění docházkové vzdálenosti, dále v přístupnosti včetně úpravy Přílohy č.1 viz. vypořádání připomínek k Příloze č. 1. 
		213	MŠMT	§ 9 odst. 3
Příloha č. 1	§ 8	Z	2.	K materiálu, § 9 odst. 3 a Příloha č. 1: Text první věty „Nelze-li parkovací stání zajistit jako součást stavby nebo na pozemku stavby, musí být umístěna na stavebním pozemku v docházkové vzdálenosti v souladu s požadavky určené normy“. navrhujeme upravit následujícím způsobem: „Nelze-li parkovací stání zajistit, resp. nejsou-li řešena jako součást stavby nebo na pozemku stavby, musí být umístěna na stavebním pozemku v docházkové vzdálenosti v souladu s požadavky určené normy“.
Navržená úprava se týká zastupitelnosti stání. Smyslem je vyjít vstříc vzájemné zastupitelnosti jednotlivých parkovacích stání v určitou dobu pro odlišné funkce staveb. Realizace nových školských zařízení je mnohdy spojena i s víceúčelovou halou, která může sloužit jak školní tělocvična, tak hala pro veřejnost. Parkovací kapacity pak není třeba sčítat, ale lze je časově i uživatelsky překrýt. Doplnit je nutné v navrženém smyslu i Přílohu č. 1, Část 1, bod 1.2. způsobem, který je uveden v příloze 2 k č. j. MSMT-17823/2023-1. Navržená úprava se současně zabývá možností stavět parkovací kapacity i mimo vlastní stavbu v docházkové vzdálenosti (pokud je to nutné, nezbytné či žádoucí). Toto umožňuje § 99 vyhlášky, avšak výslovně to vyhláška neupravuje, a vyplývá to až z odůvodnění vyhlášky. 	VYSVĚTLENO	Stanovení zastupitelnosti nebylo po úvaze nově založeno. Naopak bylo stanoveno, že každá obec si může řešit potřeby stání dle konktérní lokality v územním plánu, a to i ve vazbě ke konkrétním účelům užívání a ve vztahu k charakteristikám lokality. Vyhláška stanoví minimální základní počet stání v obecné rovině.

		214	ČKAIT	§ 9 odst. 3	§ 8	Z	(3) Nelze-li parkovací stání zajistit jako součást stavby nebo na pozemku stavby, musí být umístěna na stavebním pozemku v docházkové vzdálenosti v souladu s požadavky určené normy. Docházková vzdálenost se měří jako nejkratší spojnice mezi stavbou a pozemkem, na kterém budou parkovací stání umístěna.

Návrh:
Nelze-li parkovací stání zajistit jako součást stavby nebo na pozemku stavby, musí být umístěna na pozemku v docházkové vzdálenosti 300 m/ v souladu s požadavky určené normy (odkázat na určenou normu namísto přílohy č. 1). Docházková vzdálenost se měří jako nejkratší spojnice mezi stavbou a pozemkem, na kterém budou parkovací stání umístěna.

Odůvodnění:
ZCELA ZÁSADNÍ !!!
Při neplatnosti PSP (které novela zákona ruší k 31.12.2023) naprosto mimo návrhový standard pro PPRAHU, požadavky na mnohem větší počty stání z dopravy v klidu i v centru města, kde to je naprosto nereálné!!! Naopak menší požadavky v okrajových zónách. Nezbytné bude definovat tuto vzdálenost přímo, nebo pak v určené normě. V PSP je nyní do 300 m. Pokud nebude žádná vzdálenost jak je napsáno, kdo bude určovat co ještě je a co už není "docházková vzdálenost"? Povede to jedině ke sporům a k vlastnímu výkladu DOSS a úředníků SÚ.	AKCEPTOVÁNO 	Byl doplněn konkrétní maximální parametr vzdálenosti.

		215	SMS	§ 9 odst. 3 a 4,
§ 29 odst. 2	§ 8	Z	Připomínka č. 7 – docházková vzdálenost, ( např. § 9 odst. 3, odst. 4; § 29 odst. 2 )
Materiál by měl reflektovat na požadavky společnosti a stanovit požadavky na docházkovou vzdálenosti dle druhu stavby, ideálně stanovením maximální možné hodnoty. Zároveň nepovažujeme za efektivní dochozí vzdálenost počítat podle nejkratší spojnice mezi stavbou a pozemkem. 

Odůvodnění:
Není vhodné, aby požadavek docházkové vzdálenosti byl stanoven univerzálně a normou. Naopak by tyto vzdálenosti měla stanovovat vyhláška, jež může flexibilně reagovat na potřeby a trendy společnosti. Např. dle výzkumů kolektivních systémů se stále zkracuje akceptovatelná dochozí vzdálenost obyvatelstva k nádobám na tříděný odpad a elektroodpad. Výpočet dochozí vzdálenosti by měl být vypočítán dle reálné trasy, ne vzdušné čáry. 	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Byl doplněn konkrétní maximální parametr vzdálenosti.
Stanovení vzdáleností dle jednotlivých účelů není na místě, záleží na konkrétním návrhu a požadavcích stavby.
Nelze stanovovat vzdálenosti dle reálných tras, které se v čase mohou samovolně měnit. Pro vyjasnění byl pojem "docházková vzdálenost" nahrazen pouze pojmem "vzdálenost".
		216	MPSV	§ 9 odst. 4	§ 8	Z	K § 9 odst. 4
Termín „stání pro vozidla přepravující osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ je chybný, je třeba použít termíny v souladu se souvisejícími předpisy. Parkovací průkaz (opravňující k parkováním na tomto stání) označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou mohou získat držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, proto nelze používat termín „s omezenou schopností orientace“. Navrhujeme ustanovení upravit např. takto:


                                                                                                                                                                                      § 9
4) Na veřejných plochách pro parkování pro vozidla musí být vyhrazena stání pro vozidla označená parkovacím průkazem označující přepravu osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace osoby těžce zdravotně postižené nejméně v počtu uvedeném v příloze č. 1 k této vyhlášce. Technické parametry vyhrazených stání musí být v souladu s požadavky určené normy.	AKCEPTOVÁNO	Akceptováno ve znění připomínky Zmocněnkyně vlády pro lidská práva a Veřejného ochránce práv.
		217	MŠMT	§ 9 odst. 4	§ 8	Z	3.	K materiálu, § 9 odst. 4: 
Text první věty: „Na veřejných plochách pro parkování pro vozidla musí být vyhrazena stání pro vozidla přepravující osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace nejméně v počtu uvedeném v příloze č. 1 k této vyhlášce.“ navrhujeme doplnit následujícím způsobem: „Na veřejných plochách pro parkování pro vozidla musí být vyhrazena stání pro motorová vozidla přepravující osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace nejméně v počtu uvedeném v příloze č. 1 k této vyhlášce.“ Úprava reaguje na doplnění přílohy č. 1, které navrhujeme, a kde se nově definuje parkování jízdních kol a vyhrazená státní jsou pak logicky určena pouze pro motorová vozidla.	VYSVĚTLENO	Stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný. Ustanovení bylo upraveno pouze ve smyslu upřesnění docházkové vzdálenosti, dále v přístupnosti včetně úpravy Přílohy č.1 viz. vypořádání připomínek k Příloze č. 1. 
		218	Kraj Vysočina	§ 9 odst. 4	§ 8	Z	Připomínka č. 16 
§ 9 odst. 4)
                                                                                                                                                                                     § 9
                                                                                                                                                                         Parkovací stání
4.	Na veřejných plochách pro parkování pro vozidla musí být vyhrazena stání pro vozidla přepravující osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace nejméně v počtu uvedeném v příloze č. 1 k této vyhlášce. Technické parametry vyhrazených stání musí být v souladu s požadavky určené normy.

Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                                                      § 9
4.	 Na veřejných plochách pro parkování pro vozidla musí být vyhrazena stání pro vozidla označená parkovacím průkazem označující přepravu osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace osoby těžce zdravotně postižené nejméně v počtu uvedeném v příloze č. 1 k této vyhlášce. Technické parametry vyhrazených stání musí být v souladu s požadavky určené normy.

Odůvodnění:
Termín „stání pro vozidla přepravující osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ je chybný a zavádějící, je třeba použít termíny v souladu se souvisejícími předpisy. Parkovací průkaz (opravňující k parkováním na tomto stání) označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou mohou získat držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, proto nelze používat termín „s omezenou schopností orientace“.
 
§ 67 zákona č. 361/2000 Sb.:
(1)	Parkovací průkaz označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou (dále jen „parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením“), označení vozidla řízeného osobou sluchově postiženou (dále jen „označení O 2“), označení vozidla lékaře konajícího návštěvní službu nebo označení vozidla poskytovatele domácí zdravotní péče stanovené prováděcím právním předpisem smějí užívat jen osoby, které toto označení obdrží od příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo od oprávněného orgánu v zahraničí
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO	Akceptováno ve znění připomínky Zmocněnkyně vlády pro lidská práva a Veřejného ochránce práv.
		219	ÚV KLP	§ 9 odst. 4	§ 8	Z	V § 9 odst. 4 se ve větě první slova „s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ nahrazují slovy „těžce zdravotně postižené“.

Odůvodnění:
Termín „stání pro vozidla přepravující osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ není definován, je tedy nezbytné pojem upravit a správně definovat ve vazbě na související právní předpisy.
Parkovací průkaz (opravňující k parkováním na tomto stání) označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou mohou získat držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, viz § 67 zákona 361/2000 Sb.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Obecný text „stání pro vozidla přepravující osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ bude nahrazen dvěma zavedenými termíny „vyhrazená stání pro vozidla označená parkovacím průkazem označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou a vyhrazená stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku“.
Zároveň tak dojde k zesouladění ustanovení "Parkovací stání" s body 2.1 a 2.2 přílohy č. 1.
		220	ČKA	§ 9 odst. 4	§ 8	D	Definovat "docházkovou vzdálenost" konkrétní hodnotou 300 m

Odůvodnění:
Odkaz na ČSN je neadekvátní, nejedná se o údaj, který se bude měnit s novými technologickými postupy, navíc jde o poměrně významný požadavek, a je protismyslné ho svěřovat do rukou normotvůce.	AKCEPTOVÁNO 	Byl doplněn konkrétní maximální parametr vzdálenosti.

		221	ČKA	§ 9 odst. 4	§ 8	D	Úprava znění: "Na veřejných plochách pro parkování pro vozidla musí být zřízena vyhrazená stání pro vozidla přepravující osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace nejméně v počtu uvedeném v příloze č. 1 k této vyhlášce. Technické parametry vyhrazených stání musí být v souladu s požadavky určené normy."

Odůvodnění:
Zpřesnění textu.
	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno ve znění ostatních připomínek.
		222	ČKA	§ 9 odst. 4	§ 8	Z	Termín „stání pro vozidla přepravující osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ nahradit pojmem "stání pro vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou"

Odůvodnění:
Viz výše, termín „stání pro vozidla přepravující osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ není definován, je třeba přehodnotit název a správně definovat s vazbou na související předpisy a materiály. Parkovací průkaz (opravňující k parkováním na tomto stání) označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou mohou získat držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou, tedy zcela neplatí termín „orientace“.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno ve znění ostatních připomínek.
		223	MPO	§ 9 odst. 4 a některé další	§ 8	D
LegTech	V § 9 odst. 4, § 35 odst. 2, § 39 odst. 1, § 67, § 76 odst. 3 se odkazuje na přílohy slovy „…uvedené v příloze č. …“, zatímco v ostatních ustanoveních vyhlášky při odkazu na přílohy se používá slovního spojení „…stanovené v příloze č. …“. Doporučujeme textaci sjednotit. Obdobnou úpravu doporučujeme provést i v příloze č. 8 bodu 1.6, bodu 2.3, bodu 6.3.	AKCEPTOVÁNO
		224	MŠMT	§ 9 odst. 5	§ 8	Z	4.	K materiálu, § 9: 
Za odstavec 4 navrhujeme vložit nový odstavec 5, který zní: „Stavby se vybavují též prostory či plochami s odpovídajícím zázemím pro odkládání jízdních kol nejméně v počtu uvedeném v příloze č. 1 této vyhlášky“. Doplnění nového odstavce navrhujeme z důvodu potřeby definovat parkování jízdních kol, které dosud jakkoli v legislativě chybělo. Výpočet potřeby parkovacích stání u školských zařízení je závislý nejen na lokalitě, ve kterých se mohou potřeby mobility lišit až zásadním způsobem (škola v centru města Liberce se bude lišit od malého města v pohraničí), ale i na přepravních podílech jednotlivých dopravních módů. Vlastní koeficient redukce parkování, resp. možnost stanovit maximum individuálním způsobem je pouze jedním ze způsobů, jak pokrýt reálné místní potřeby. 
Současně je na místě motivace pro dosud legislativně nepodpořenou potřebu v rámci OTP vzhledem k parkování jízdních kol, které je právě v případě škol velmi důležité. Z tohoto důvodu navrhujeme doplnit do přílohy 1 i obdobný výpočet základních potřeb parkování i jízdních kol. Tento výpočet není identický a to zejména v případě školských zařízení, kdy lze vyjít z jediných dostupných průzkumů spolku Pěšky městem, z.s. (v rámci projektů Pěšky do školy a Bezpečné cesty do školy), ze kterých vyplývá, že je minimálně dvojnásobná poptávka po jízdě na kole a koloběžce oproti jízdě motorovým vozidlem, avšak chybí podmínky jak ve veřejném prostoru, tak v rámci staveb (zajištění bezpečného odložení jízdních kol a koloběžek = parkování). Právě doplnění do OTP může z velké části napomoci mobilitě celých rodin, s dopadem a vlivem na zdraví a bezpečnost nejen v okolí škol, ale v celých čtvrtích. Ranní problematika dopravních situací před školami se v řadě případů stává neúnosnou a municipality se stále častěji musí uchylovat až k radikálním řešením uzavírek provozu automobilové dopravy v ranní půlhodině v prostoru u škol (projekt školní ulice).  	VYSVĚTLENO	Odkládání jízdních kol ve stavbách není obecným technickým požadavkem. Vyhláška stanovuje minima a nezakazuje v rámci staveb odkládání jízdních kol navrhovat.
		225	Kraj Vysočina	§ 9 odst. 5	§ 8	Z	Připomínka č. 17 
Do § 9 doplnit další odstavec
                                                                                                                                                                                           § 9
5.	Krátkodobá stání musí být veřejně přístupná, lze stanovit režim pro zajištění funkčnosti krátkodobých stání (např. parkovací kotouč nebo zpoplatnění parkování). Stání nelze vyhradit pro zvláštní užívání pozemní komunikace nebo v rozporu s principem krátkodobého návštěvnického stání 

Odůvodnění:
Ustanovení by mělo zabránit často řešeným situacím, např. parkovací místo určené pro krátkodobé návštěvnické stání se prodá k bytu uvnitř stavby. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Režim jednotlivých typů stání není předmětem technických požadavků na stavby, touto vyhláškou nelze stanovit pravidla pro prodej stání..
		226	ČKAIT	§ 9 odst. 5	§ 8	Z	doplnit pátý odstavec za odst. 4

Návrh:
(5) U staveb pro obchod musí být vyhrazena stání pro osoby doprovázející dítě v kočárku, nejméně v počtu uvedeném v příloze č. 1 k této vyhlášce. Technické parametry vyhrazených stání musí být v souladu s požadavky určené normy.

Odůvodnění:
Doplnění o odst. 5 s požadavkem na další vyhrazená stání dle podmínek přílohy č.1. a bod 2.2. Je žádoucí, aby tato místa byla požadována již v § znění stejně jako vyhrazena stání pro vozidla přepravující osoby s omezenou schopností pohybu 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno ve znění ostatních připomínek
		227	MPSV	§ 9 	§ 8	Z
nad rámec	K § 9 (nad rámec návrhu):

Navrhujeme doplnění do § 9 ustanovení, které by mělo zabránit často řešeným situacím, kdy např. parkovací místo určené pro krátkodobé návštěvnické stání se prodá k bytu uvnitř stavby, a to např. v podobě obdobné této:

                                                                                                                                                                                    § 9
4) Krátkodobá stání musí být veřejně přístupná; lze přitom stanovit režim pro zajištění funkčnosti krátkodobých stání (např. parkovací kotouč nebo zpoplatnění parkování). Stání nelze vyhradit pro zvláštní užívání pozemní komunikace nebo v rozporu s principem krátkodobého návštěvnického stání.	VYSVĚTLENO	Označení stání není technickým požadavkem na stavby, nelze touto vyhláškou stanovit pravidla pro prodej stání.
		228	HK	§ 9
Příloha č. 1	§ 8	Z	Připomínka k § 9 a příslušná příloha

Požadujeme upravit požadavky na počty parkovacích stání tak, aby znění odpovídalo možnosti upravit požadavky na parkování v územním plánu, viz blíže níže uvedené odůvodnění.
V ustanovení chybí definice docházkové vzdálenosti.

Odůvodnění:
K počtům parkovacích stání – např. v historických jádrech jsou často požadavky a potřeby odlišné od vnějších částí měst, navíc nový stavební zákon dává kompetenci v rámci územního plánu stanovit požadavky odchylně na základě vůle samosprávy, považujeme tento technický rigidní požadavek za rozporný s tímto zákonným zmocněním a požadujeme upravit tak, aby byl splnitelný.
Chybějící definice docházkové vzdálenosti bude působit problémy v případě odvolání i v eventuálním případě „reklamačního“ sporu. Nechává se zde velký prostor pro judikaturní činnost soudů, kde vůbec není předem předvídatelné jaká vzdálenost se nakonec bude zdát docházková, což může být ovlivněno např. i fyzickou kondicí konkrétního soudce.
Kromě toho není zřejmé ani to, zda se jedná o spojnici vzdušnou čarou nebo pěší trasou nebo např. co se rozumí termínem pozemek, na kterém jsou parkovací stání umístěna – parcelní číslo nebo jiné určení. Není zřejmé zda je to plocha oddělená funkcí v územním plánu nebo např. v případě garážového státní v jiném objektu, zda se do vzdálenosti započítá i cesta po schodech apod.
V Důvodové zprávě k odst. 4 je uvedeno, že „Jejich počet vychází pouze z počtu krátkodobých, nikoliv dlouhodobých stání, a tato stání musí být situována na ploše krátkodobých stání. Pokud je součástí záměru více ploch s krátkodobými stáními, pak každá musí obsahovat adekvátní počet vyhrazených stání.“ Takto to ale ve vyhlášce není definováno, obdobná definice se neobjevuje ani v příloze č.1. V příloze 1. a 2 jsou definována „krátkodobá a dlouhodobá stání“, nikoliv „veřejné plochy“. Není zřejmé, zda u dlouhodobých stání tedy ne/musí být zajištěna žádná vyhrazená stání. 
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný. Ustanovení bylo upraveno pouze ve smyslu upřesnění docházkové vzdálenosti, dále v přístupnosti včetně úpravy Přílohy č.1 viz. vypořádání připomínek k Příloze č. 1. 
		229	ÚV SEZ	§ 9
Příloha č. 1	§ 8	Z	Návrh vyhlášky nebere v potaz negativní dopady nadměrných požadavků na výstavbu parkovacích stání na urbanismus, potenciální bytovou výstavbu, dopravní chování obyvatel, životní prostředí, architekturu či cenu výstavby. Namísto navrhovaného způsobu územního  plánování žádáme zavedení obecného principu zohledňujícího konkrétní požadavky na parkování při výstavbě a ponechat rozhodování o minimu parkovacích míst na obcích. Ty budou tyto požadavky moci formulovat prostřednictvím nařízení, což umožní  uplatnění vhodných pravidel dle potřeb obce. Požadujeme zásadní přehodnocení navržené úpravy.

Zároveň doporučujeme stanovit ukazatele pro výpočet základního počtu parkovacích míst pro jednotlivé účely užívání stání jako přepočtovou jednotku výhradně hrubou podlažní plochou účelu užívání (v m2 / parkovací stání). 	VYSVĚTLENO	Stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný. Ustanovení bylo upraveno pouze ve smyslu upřesnění docházkové vzdálenosti, dále v přístupnosti včetně úpravy Přílohy č.1 viz. vypořádání připomínek k Příloze č. 1. 
		230	ČKA	§ 9
Příloha č. 1	§ 8	D	Namísto dělení parkovacích stání na "krátkodobá" a "dlouhodobá" doporučujeme užít terminologii "vázaná" a "návštěvnická" viz definice v § 3

Odůvodnění:
Lépe jazykově reflektuje povahu stání	VYSVĚTLENO	Krátkodobé i dlouhodobé stání je jasně popsáno v příslušné části vyhlášky a není tedy nutné zavádět pojmy jiné. Krátkodobost i dlouhodobost je obdobou vázanosti (dlouhodobé stání) a návštěvnosti (krátkodobé stání). Navíc toto označení navazuje i na připravované normy týkající se dopravy v klidu.
		231	MV	§ 9
Příloha č. 1	§ 8	Z	K § 9 a příloze č. 1:
	Ustanovení stanoví požadavek, aby všechny stavby, jejichž doba trvání přesáhne více než 1 rok, byly vybaveny dostatečným počtem parkovacích stání. Konkrétní hodnoty pro jednotlivé stavby, resp. pro jednotlivé účely užívání, a způsob výpočtu jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
Požadujeme zásadní přehodnocení navržené úpravy, neboť návrh vyhlášky nijak nezohledňuje negativní dopady navržených (nadměrných) požadavků na výstavbu parkovacích stání na urbanismus, dopravní chování obyvatel, životní prostředí, architekturu či cenu výstavby, ani nezohledňuje fakt, že nadměrné požadavky na výstavbu parkovacích stání v některých případech reálně znemožňují (nejen) bytovou výstavbu i v místech, kde by z urbanistického hlediska byla vhodná. 
Požadujeme výrazné snížení hodnot základního počtu parkovacích stání pro vozidla, případně jejich úplné zrušení, a stanovení obecné zásady zohlednit při výstavbě požadavky na parkování, resp. ponechání úpravy parkovacích minim na obcích, například zmocněním ke stanovení formou nařízení, aby v praxi mohla být uplatňována pravidla nejvhodnější pro konkrétní obec (nikoliv navrženou cestou územního plánování, kterou považujeme za zdlouhavou a obáváme se, že v praxi jen málo obcí v územních či regulačních plánech stanoví procentuální korekce, tudíž na drtivé většině území České republiky budou aplikovány parkovací minima z návrhu vyhlášky, která jsou nadměrná). 
Doporučujeme stanovit ukazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání pro jednotlivé účely užívání stání jako přepočtovou jednotku výhradně hrubou podlažní plochou účelu užívání (v m2 / parkovací stání). 	VYSVĚTLENO	Stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný. Ustanovení bylo upraveno pouze ve smyslu upřesnění docházkové vzdálenosti, dále v přístupnosti včetně úpravy Přílohy č.1 viz. vypořádání připomínek k Příloze č. 1. 
		232	Moravskoslezský kraj	§ 9
Příloha č. 1	§ 8	Z	19. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části druhé, § 9 ve spojení s přílohou č. 1
Požadujeme odstranit nezákonné rozšíření obsahu územně plánovací dokumentace v otázce řešení regulace procentuální korekce a počtu parkovacích stání.   
Odůvodnění:
Odkazy na přílohu č. 1 vyhlášky obsažené v § 9 je nutno chápat ve spojení s dále uvedenou zásadní připomínkou k příloze č. 1. Příloha č. 1 především v rozporu s povoleným předmětem úpravy vyhlášky (zákonným zmocněním) nezákonně rozšiřuje obsahové náležitosti územně plánovací dokumentace v otázce řešení parkovacích stání. (viz § 80 a příloha č. 8 NStZ a § 85 a příloha č. 9 NStZ) Ustanovení § 9 má být aplikováno ve spojení s přílohou č. 1. Vzhledem k tomu, že příloha č. 1 trpí vážnými vadami, je těmito vadami v konečném důsledku zatížen i samotný § 9.
Dle § 80 a přílohy č. 8 NStZ územní plán a dle § 85 a přílohy č. 9 NStZ regulační plán neobsahují procentuální korekce parkovacích stání, územní plán nadto neobsahuje v grafické ani textové části podrobnost, jakou je vymezení jednotlivých parkovacích stání.  	VYSVĚTLENO	Nejedná se o stanovení obsahu územně plánovací dokumentace, ale o možnost stanovit odchylně počet stání, což stavební zákon umožňuje (viz § 138 odst. 2).
		233	Středočeský kraj	§ 9
Příloha č. 1	§ 8	Z	Návrh úprav návrhu vyhlášky vč. přílohy 1:
1.	Úprava odst. (3) § 9 se týká zastupitelnost stání a dále doplněna do přílohy 1. Smyslem je vyjít vstříc vzájemné zastupitelnosti jednotlivých parkovacích stání v určitou dobu pro odlišné funkce staveb. Realizace nových školských zařízení je mnohdy spojena i s víceúčelovou halou, která může sloužit jak školní tělocvična, tak hala pro veřejnost. Parkovací kapacity pak není třeba sčítat, ale lze je časově i uživatelsky překrýt. Doplnit je tedy nutná i příloha 1 , odst 1.2
2.	Úprava odst. (3) § 9 se současně zabývá možností stavět parkovací kapacity i mimo vlastní stavbu v docházkové vzdálenosti (pokud je to nutné, nezbytné či žádoucí). Toto umožňuje §99, avšak zřejmé j to až po přečtení zdůvodnění vyhlášky, které nebývá součástí veřejného povědomí o nárocích na stavby, které vyhlášky definuje. 
3.	Úprava odst. (4) § 9 reaguje na doplnění přílohy 1, kde se nově definuje parkování jízdních kol a vyhrazená stání jsou pak logicky určena pouze pro motorová vozidla.
4.	Doplnění o odst. (5) § 9 o potřebu definovat parkování jízdních kol, které dosud jakkoli v legislativě chybělo. Výpočet potřeby parkovacích stání u školských zařízení je závislý nejen na lokalitě, ve kterých se mohou potřeby mobility lišit až zásadním způsobem (škola v centru města Liberce se bude lišit od malého města v pohraničí), ale i na přepravních podílech jednotlivých dopravních módů. Vlastní koeficient redukce parkování, resp. možnost stanovit maximum individuálním způsobem je pouze jedním ze způsobů, jak pokrýt reálné místní potřeby. Současně je na místě motivace pro dosud legislativně nepodpořenou potřebu v rámci OTP vzhledem k parkování jízdních kol, které je právě v případě škol velmi důležité. Z tohoto důvodu navrhujeme doplnit do přílohy 1 i obdobný výpočet základních potřeb parkování i jízdních kol. Tento výpočet není identický a to zejména v případě školských zařízení, kdy lze vyjít z jediných dostupných průzkumů spolku Pěšky městem, z.s. (v rámci projektů Pěšky do školy a Bezpečné cesty do školy), ze kterých vyplývá, že je minimálně dvojnásobná poptávka po jízdě na kole a koloběžce oproti jízdě motorovým vozidlem, avšak chybí podmínky jak ve veřejném prostoru, tak v rámci staveb (zajištění bezpečného odložení jízdních kol a koloběžek = parkování). Právě doplnění do OTP může z velké části napomoci mobilitě celých rodin, s dopadem a vlivem na zdraví a bezpečnost nejen v okolí škol, ale v celých čtvrtích. Ranní problematika dopravních situací před školami se v řadě případů stává neúnosnou a municipality se stále častěji musí uchylovat až k radikálním řešením uzavírek provozu automobilové dopravy v ranní půlhodině v prostoru u škol (projekt školní ulice).  
5.	Poznámka e) tabulky 1 přílohy 1 zpřesňuje požadavky na parkování u „lesních školek a skupin“
6.	Poznámka f) tabulky 1 přílohy 1 zpřesňuje typ stání u školských zařízení, a to ve smyslu dosud používané tabulky v ČSN 73 6110, ze které je tato tabulka (pouze principiálně nikoliv obsahově) převzata.
7.	Část 3 přílohy 1 se doplňuje o obdobný výpočet a definování parkovacích stání pro jízdní kola, odlišnosti jsou patrné právě u školských zařízení.  


                                                                                                                                                                               Návrh doplnění přílohy č. 1 k vyhlášce

Navržené znění je v textu podtrženo. 
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                Příloha č. 1 k vyhlášce č. …/2023 Sb.
                                                                                                                                                                               PARKOVACÍ A VYHRAZENÁ STÁNÍ
pro nedostatek místa -  znění celé připomínky dle eklep

	VYSVĚTLENO	Stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný. Ustanovení bylo upraveno pouze ve smyslu upřesnění docházkové vzdálenosti, dále v přístupnosti včetně úpravy Přílohy č.1 viz. vypořádání připomínek k Příloze č. 1. 
		234	Zelený kruh	§ 9
Příloha č. 1	§ 8	Z	Připomínka č. 2
K § 9 Parkovací stání Vyhlášky a k Příloze č. 1

Ve Vyhlášce, v § 9 Parkovací stání, požadujeme zohlednění potřeby zřizování parkovacích stání pro jízdní kola, a to včetně nabíjecích stanic pro elektrokola, a to v bodě 1 odkazem na novou tabulku Ukazatele pro výpočet základního počtu stání jízdních kol.

V Příloze č. 1 požadujeme doplnění tabulky č. 2 Ukazatele pro výpočet základního počtu stání jízdních kol.

Odůvodnění:
Podporu rozvoje aktivní a udržitelné mobility deklarují státní strategické dokumenty i strategie řady samospráv. Pohodlné a bezpečné parkování jízdních kol v místě bydliště i u dalších cílů má významný dopad na ochotu používat kolo jako běžný dopravní prostředek.

U všech skupin staveb doporučujeme stanovení koeficientu analogicky k současné ČSN 73 6110 ohledně parkovacích stání pro osobní vozidla. Pro nabíjení elektrokol pak analogicky využití § 68 Vybavení staveb dobíjecími stanicemi návrhu Vyhlášky.


	VYSVĚTLENO	Odkládání jízdních kol ve stavbách není obecným technickým požadavkem. Vyhláška stanovuje minima a nezakazuje v rámci staveb odkládání jízdních kol navrhovat.
		235	Zelený kruh	§ 9
Příloha č. 1	§ 8	Z	Připomínka č. 4
K § 9 Parkovací stání Vyhlášky a k Příloze č. 1

Požadujeme doplnění výpočtu redukce počtu parkovacích stání obdobně jako je stanoven v ČSN 73 6110 – na základě velikosti sídla a dostupnosti MHD. Oproti ČSN doporučujeme vypustit součinitel vlivu stupně automobilizace, neboť nejde o motivaci směřující k lepším životním podmínkám ve městě.

Možnost procentuální korekce formou územně plánovací dokumentace či obecně závazné vyhlášky by pak měla mít stanovenou přednost před navrhovaným výpočtem ve vyhlášce.

Odůvodnění:
Domníváme se, že není možné pro zjednodušení výpočtový vzorec vypustit, protože stanovení procentuální korekce v územně plánovacích dokumentacích může trvat řadu let. 

Poté, co vejde vyhláška v platnost, může nastat situace, kdy bude zastaven stavební rozvoj oblastí v dobré dostupnosti hromadné dopravy a tedy s velkým potenciálem pro využívání udržitelných způsobů dopravy. Druhým extrémem je pak zahlcování měst a zvláště jejich center automobilovou dopravou díky dobré dostupnosti parkovacích míst, která je v přímém rozporu se záměry strategických dokumentů státu, jako jsou například Strategický rámec Česká republika 2030 a Koncepce městské a aktivní mobility pro období 2021–2030.
	VYSVĚTLENO	Možnosti redukce jsou stanoveny ve vazbě k územnímu plánu s prvky regulačního plánu či ve vazbě k regulačnímu plánu.
		236	KZPS	§ 10	§ 9	Z	2.	K § 10
Požadujeme doplnit další odstavce s následujícím textem.
„(2) Rozsah a způsob provádění geologického průzkumu pro vsakování srážkových povrchových vod a příklady výpočtů retenčních objemů a návrh vsakovacích zařízení se provádí dle určené normy.
(3) Pro dočasné zadržení srážkových vod ze stavby i pozemku vně stavby a pro jejich další využití se navrhuje uzavřená nebo otevřená retenční dešťová nádrž, která se vždy navrhuje jako součást vnitřní kanalizace stavby.“
Případně variantně tyto koeficienty zcela vypustit.

Odůvodnění: 
Návrh vyhlášky vůbec nereaguje na skutečnost, že ne vždy je vsakování vod na pozemcích uskutečnitelné v plném rozsahu. Je proto nutné do vyhlášky doplnit jednak požadavky na vsakovací zařízení umožňující postupný vsak a také požadavky na retenční nádrže v případě, že se HG posudkem prokáže, že vsakování na pozemku není možné.
Je nutné zdůraznit, že retenční nádrže se navrhují jako vnitřní kanalizace a jsou vždy součástí vnitřní kanalizace, a to i v případě, že jsou umístěny vně stavby a případný přepad vody z retenčních nádrží je zaústěn do kanalizační přípojky a poté do jednotné kanalizace pro veřejnou potřebu. Toto vyplývá z § 2 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb. a také z ČSN 75 6101. 
Do Seznamu určených norem je k § 10 v návrhu vyhlášky zapotřebí ještě nově doplnit určenou normu, která souvisí se vsakováním vod a není vůbec citována v příslušné části Důvodové zprávy. S odstavcem 2 souvisí také požadavek na doplnění chybějící určené normy v Důvodové zprávě k § 101 v Seznamu ČSN jako určených norem k návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu, tj. do Seznamu určených norem je k § 10 zapotřebí ještě doplnit normu - ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod.
Koeficienty nikdy nemohou vystihnout skutečné poměry schopnosti zeminy pro vsakování. Např. na obtížně propustném jílovitém podloží může být travnatý povrch o mocnosti pouze 5 - 10 cm, který svou absorpční schopnost ztratí během chvilky, takže se dostává do rozporu s ustanovením § 13 odst. 2 tohoto návrhu vyhlášky.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Byl doplněn odst. 1, dle kterého platí, že stavby musí plnit požadavky na hospodaření se srážkovými vodami v souladu s normou.
Na základě vzájemné dohody s MŽP dojde k revizi norem ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod a TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami. 

Požadavek se vztahuje jen na pozemky pro stavby pro bydlení, aby bylo umožněno umístění stavby např. garáže bez nutnosti dělat hydrogeologické posouzení, ačkoliv se jedná o drobnou stavbu. Vyplývá to z odůvodnění, jinak je hospodaření řešeno v rámci vodního zákona a vyplývá z ustanovení stavebního zákona.

		237	MŽP	§ 10	§ 9	Z	31.	Nesouhlasíme se zněním § 10, protože plně nereflektuje požadavky § 5 vodního zákona ani § 140 stavebního zákona. Návrh § 10 specifikuje pouze dílčí část způsobů zabezpečení omezení odtoku povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek, přičemž vyhláška by měla specifikovat povinnosti u všech způsobů zabezpečení omezení odtoku povrchových vod definovaných zákonem. Z formulace § 10 by mělo vyplývat, že omezení odtoku povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na stavby musí být řešeno tak, aby neohrožovalo sousední pozemky. Zároveň přiměřenost navrženého kumulačního/retenčního objemu pro využití, vsakování nebo výpar, případně pro řízené odvedení přebytečného objemu srážek musí být doloženo srážkoodtokovým výpočtem nebo hydrogeologickým posudkem v souladu s požadavky určené normy. 

Současně požadujeme, aby při realizaci zelené střechy na objektu byla tato plocha promítnuta do výměry části pozemku schopné vsakování srážkové vody, a to z důvodu podpory těchto prvků zelené infrastruktury. V § 14 odst. 4 žádáme o doplnění věty „Současně návrh prvků technické infrastruktury musí respektovat stávající i navržené prvky zelené infrastruktury“. Tedy aby celý odstavec 4 zněl: Prostorové uspořádání sítí technické infrastruktury musí splňovat minimální vodorovné vzdálenosti při souběhu, minimální svislé vzdálenosti při křížení a minimální krytí v souladu s požadavky určené normy. Současně návrh prvků technické infrastruktury musí respektovat stávající i navržené prvky zelené infrastruktury.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Byl doplněn odst. 1, dle kterého platí, že stavby musí plnit požadavky na hospodaření se srážkovými vodami v souladu s normou.
Na základě vzájemné dohody s MŽP dojde k revizi norem ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod a TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami. 

Požadavek se vztahuje jen na pozemky pro stavby pro bydlení, aby bylo umožněno umístění stavby např. garáže bez nutnosti dělat hydrogeologické posouzení, ačkoliv se jedná o drobnou stavbu. Vyplývá to z odůvodnění, jinak je hospodaření řešeno v rámci vodního zákona a vyplývá z ustanovení stavebního zákona.

		238	ČKA	§ 10	§ 9	Z	Požadavek na hospodaření s dešťovými vodami by měl být řešen u všech budov, nejen u staveb pro bydlení.

Odůvodnění:
Pozn.: sjednotit terminologii s "vodaři" srážkové vs. dešťové vody, zkratka HDV je zavedená, HSV se plete s termínem ze stavebnictví	AKCEPTOVÁNO JINAK	Byl doplněn odst. 1, dle kterého platí, že stavby musí plnit požadavky na hospodaření se srážkovými vodami v souladu s normou.
Na základě vzájemné dohody s MŽP dojde k revizi norem ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod a TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami. 

Požadavek se vztahuje jen na pozemky pro stavby pro bydlení, aby bylo umožněno umístění stavby např. garáže bez nutnosti dělat hydrogeologické posouzení, ačkoliv se jedná o drobnou stavbu. Vyplývá to z odůvodnění, jinak je hospodaření řešeno v rámci vodního zákona a vyplývá z ustanovení stavebního zákona.

		239	ČKA	§ 10	§ 9	Z	Požadujeme doplnit odstavec umožňující povolení odtoku přebytku srážkových vod do vodoteče pouze v řízeném režimu.

Odůvodnění:
Zákon umožňuje v části Stavební právo hmotné (§ 140 odst. 3) písm. c) bod 3.) vyřešní hospodaření se srážkovými vodami jejich regulovaným odváděním do jednotné kanalizace, není-li možné odvádění do vod povrchových. Podle bodu 2. pak odváděním do vod povrchových prostřednictvím dešťové kanalizace..., ovšem už bez požadavku na regulaci odtoku. Právě neregulované odvádění srážkových vod do vod povrchových bývá příčinou bleskových záplav. Vyhláška by tedy měla požadavky na výstavbu v tomto bodě zpřesnit.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Byl doplněn odst. 1, dle kterého platí, že stavby musí plnit požadavky na hospodaření se srážkovými vodami a zachycení znečištění srážkových vod v souladu s požadavky normy.
Na základě vzájemné dohody s MŽP dojde k revizi norem ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod a TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami. 

Požadavek se vztahuje jen na pozemky pro stavby pro bydlení, aby bylo umožněno umístění stavby např. garáže bez nutnosti dělat hydrogeologické posouzení, ačkoliv se jedná o drobnou stavbu. Vyplývá to z odůvodnění, jinak je hospodaření řešeno v rámci vodního zákona a vyplývá z ustanovení stavebního zákona.

		240	ČKA	§ 10	§ 9	Z	Požadujeme doplnit ustanovení o požadavky na prevenci vzniku povodňových situací a přívalových vod jejich retencí a zásakem, tj. požadavky na opatření proti jejich vzniku, příp. ke snížení jejich důsledků s tím, že lze očekávat, že budou postupně přibývat další požadavky na předcházení škodám způsobeným povodněmi a přívalovými dešti. Doporučujeme jako první například požadavek na vegetační souvrství na plochých střechách pro částečnou retenci přívalových vod: „Části střech budov se sklonem nepřevyšujícím úhel 20° a o ploše větší než 20 m2 se zpravidla vybavují vegetačním souvrstvím o tloušťce nejméně 8 cm. Ustanovení se neuplatní pro ty části střech, které mají jiné vhodné a účelné využití.“

Odůvodnění:
V návrhu vyhlášky je použit pasivní, mechanický typ požadavku, který nereflektuje vhodná efektivní opatření, jako je využívání šedé vody, akumulace vody k závlaze, vegetační souvrství na střechách apod.	VYSVĚTLENO	Byl doplněn odst. 1, dle kterého platí, že stavby musí plnit požadavky na hospodaření se srážkovými vodami v souladu s normou.
Na základě vzájemné dohody s MŽP dojde k revizi norem ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod a TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami. 

Požadavek je velice detailní, týká se specifických oblastí a nelze ho vyžadovat např. u staveb garáží apod. v obcích obklopených zelení.
Stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný a proto nebyl návrh MŽP na vypořádání a úpravu zapracován.
		241	HK	§ 10	§ 9	Z	Požadujeme zásadně upravit celý § 10 a umožnit řešení i formou zadržování srážkových vod jiným způsobem než pouhým vydefinováním rozsahu vsakovací plochy.

Odůvodnění:
V ustanovení zcela chybí řešení pro situace např. v centech měst a není zde ani výjimkové ustanovení pro lokality, kde jsou nesplnitelné vsakovací podmínky. Což je hodně pozemků a není možné mít vedle bytového domu 30 % plochy zeleň, kde lze vsakovat, vyloučilo by to jejich využití k zástavbě. Jedná se např. o proluky ve městech, kompaktní zástavby historických jader atd. V rámci legislativy upravující nakládání s vodami se např. umožňuje srážkovou vodu retenovat apod.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Byl doplněn odst. 1, dle kterého platí, že stavby musí plnit požadavky na hospodaření se srážkovými vodami a zachycení znečištění srážkových vod v souladu s požadavky normy.
Na základě vzájemné dohody s MŽP dojde k revizi norem ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod a TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami. 

Požadavek se vztahuje jen na pozemky pro stavby pro bydlení, aby bylo umožněno umístění stavby např. garáže bez nutnosti dělat hydrogeologické posouzení, ačkoliv se jedná o drobnou stavbu. Vyplývá to z odůvodnění, jinak je hospodaření řešeno v rámci vodního zákona a vyplývá z ustanovení stavebního zákona.

		242	HK	§ 10	§ 9	Z	Požadujeme text ustanovení upravit následovně:
„Požadavek na vsakování srážkových vod na pozemcích staveb pro bydlení a pro rodinnou rekreaci je v případě nové zástavby na dosud nezastavěných pozemcích splněn, pokud je schopnost vsakování prokázána výpočtem na základě geologického průzkumu pro vsakování hydrogeologickým průzkumem, nebo poměr výměry části pozemku schopné vsakování srážkové vody k celkové výměře pozemku činí v případě
a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,3 0,4,
b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,2 0,3.“.

Odůvodnění:
V ČSN 75 9010 se používá termín „geologický průzkum pro vsakování“ a rozumí se jím činnost směřující k získání potřebných poznatků o hydrogeologických, inženýrskogeologických a geotechnických poměrech zkoumané lokality s cílem ověření použitelnosti vsakování při hospodaření se srážkovými vodami. Termín „hydrogeologický průzkum“ uvedený v návrhu vyhlášky je tedy nepřesný.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Požadavek se vztahuje jen na pozemky pro stavby pro bydlení, aby bylo umožněno umístění stavby např. garáže bez nutnosti dělat hydrogeologické posouzení, ačkoliv se jedná o drobnou stavbu. Vyplývá to z odůvodnění, jinak je hospodaření řešeno v rámci vodního zákona a vyplývá z ustanovení stavebního zákona.
		243	HK	§ 10	§ 9	Z	Požadujeme upravit text ve smyslu níže uvedeného odůvodnění.

Odůvodnění:
Věta o poměrech výměr pozemku je nesrozumitelná, a to i ve stávající vyhlášce č. 501/2006 Sb. Projektanti jí často nedostatečně rozumí. Pokud je ustanovení myšleno tak, že se při uvedených poměrech mohou srážkové vody odvádět na terén a předpokládá se, že se vsáknou (jak se odvádění srážkových vod často řešilo v minulosti), je všechno v pořádku. Pokud je ustanovení myšleno jinak (např. tak, že se má vybudovat podzemní vsakovací zařízení bez geologického průzkumu), je formulace textu nejasná. Bylo by vhodné formulaci upřesnit i za cenu, že bude delší.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Byl doplněn odst. 1, dle kterého platí, že stavby musí plnit požadavky na hospodaření se srážkovými vodami v souladu s normou.
Na základě vzájemné dohody s MŽP dojde k revizi norem ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod a TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami. 

Požadavek se vztahuje jen na pozemky pro stavby pro bydlení, aby bylo umožněno umístění stavby např. garáže bez nutnosti dělat hydrogeologické posouzení, ačkoliv se jedná o drobnou stavbu. Vyplývá to z odůvodnění, jinak je hospodaření řešeno v rámci vodního zákona a vyplývá z ustanovení stavebního zákona.
		244	Moravskoslezský kraj	§ 10	§ 9	Z	22. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části druhé, § 10
Požadujeme ustanovení vypustit.
Odůvodnění:
Problematika hospodaření se srážkovými vodami je komplexně řešena ustanovením § 140 NStZ. Navíc „úleva“ pro stavby pro bydlení, která vychází ze současné úpravy, postrádá reálný základ, když není vysvětleno, jak jinak než hydrogeologickým posudkem prokázat, že určitá část pozemku je schopna vsakování (jistě nelze připustit tezi, že to, co je „zelené“ resp. nezpevněné, vsakuje). 	VYSVĚTLENO	Byl doplněn odst. 1, dle kterého platí, že stavby musí plnit požadavky na hospodaření se srážkovými vodami v souladu s normou.
Na základě vzájemné dohody s MŽP dojde k revizi norem ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod a TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami. 

Požadavek se vztahuje jen na pozemky pro stavby pro bydlení, aby bylo umožněno umístění stavby např. garáže bez nutnosti dělat hydrogeologické posouzení, ačkoliv se jedná o drobnou stavbu. Vyplývá to z odůvodnění, jinak je hospodaření řešeno v rámci vodního zákona a vyplývá z ustanovení stavebního zákona.
		245	ČKAIT	§ 10	§ 9	Z	Požadavek na vsakování srážkových vod na pozemcích staveb pro bydlení a pro rodinnou rekreaci je splněn, pokud je schopnost vsakování prokázána hydrogeologickým průzkumem, nebo poměr výměry části pozemku schopné vsakování srážkové vody k celkové výměře pozemku činí v případě
a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4,
b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.

Návrh:
Požadavek na vsakování srážkových vod na pozemcích staveb pro bydlení a pro rodinnou rekreaci je splněn, pokud je schopnost vsakování prokázána hydrogeologickým posouzením a poměr výměry části pozemku schopné vsakování srážkové vody k celkové výměře pozemku činí v případě
a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4,
b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.

Odůvodnění:
záměna slova "nebo" za spojku "a" + ve spojení "hydrogeologickým průzkumem nebo poměr výměry " slovo "průzkumem" nahradit slovem "posouzením".
Jedna věc je, zda hydrogeologické poměry umožňují vsakování srážkových vod a druhá věc je patřičná velikost pozemku (viz NSZ č.283/2021, § 140 odst. 3 písm. c) bod 1. –„pokud to hydrogeologické poměry, velikost pozemku a jeho výhledové využití umožňují a pokud nejsou vsakováním ohroženy okolní stavby nebo pozemky“). Naformulovaný text ve vyhlášce je zavádějící a mnohé stavební úřady dle současné právní úpravy (vyhláška č.501/2006 Sb. § 21 odst. 3) s tím pracují tak (a takto zdůvodňují), že u novostavby RD nevyžadují hydrogeologický průzkum/posudek, neboť poměr výměry schopné vsakovat je větší než 0,4 k celkové výměře. V důvodé zprávě je uvedeno, že možnost vsakování je vždy prokázána hydrogeologickým posudkem a tato formulace je míněna např. pro stavbu garáže na pozemku RD. Pokud má být taková výjimka, musí být jasně formulována v textu vyhlášky, ne v důvodové zprávě. Hydrogeologický průzkum podléhá prováděcí vyhlášce č. 369/2004 Sb. zákona č.62/1988 Sb. o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu. Posouzení vsakovacích poměrů je samostatnou disciplínou v rámci průzkumu pro zasakování srážkové vody, jehož náplní je posouzení vhodnosti zemního prostředí pro vsakování srážkové vody dle ČSN 75 9010 (oblast vodního hospodářství). V otázce hospodaření se srážkovými vodami je hydrogeologické posouzení místa vsakování srážkových do podzemních vod prostřednictvím půdní vrstvy první a nejdůležitější částí posuzování záměru vsakování, neboť v rámci zpracování tohoto vyjádření je hodnoceno především to, zda místní geologické podmínky umožní vsakování konkrétního množství vod do půdní vrstvy, zda vsáklá voda významněji neovlivní stav hladiny podzemní vody a její jakost a nebude mít negativní vliv na okolní stavby, zařízení či terestrický ekosystém vázaný na podzemní vodu. Podrobně v ČSN 75 9010, Z1:2017 Vsakovací zařízení srážkových vod a kapitola 4 s podrobným stanovením způsobu a rozsahu hydrogeologického průzkumu v závislosti na místních podmínkách.	VYSVĚTLENO	Byl doplněn odst. 1, dle kterého platí, že stavby musí plnit požadavky na hospodaření se srážkovými vodami v souladu s normou.
Na základě vzájemné dohody s MŽP dojde k revizi norem ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod a TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami. 

Požadavek se vztahuje jen na pozemky pro stavby pro bydlení, aby bylo umožněno umístění stavby např. garáže bez nutnosti dělat hydrogeologické posouzení, ačkoliv se jedná o drobnou stavbu. Vyplývá to z odůvodnění, jinak je hospodaření řešeno v rámci vodního zákona a vyplývá z ustanovení stavebního zákona.
		246	ČKAIT	§ 10	§ 9	Z	Hospodaření se srážkovými vodami 

Požadavek na vsakování srážkových vod na pozemcích staveb pro bydlení a pro rodinnou rekreaci je splněn, pokud je schopnost vsakování prokázána hydrogeologickým průzkumem, nebo poměr výměry části pozemku schopné vsakování srážkové vody k celkové výměře pozemku činí v případě 
a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4, 
b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.

Návrh:
Doplnit o další ustanovení a požadavky na zadržování, regulaci a odvod do dešťové kanalizace.

Odůvodnění:
Úplně chybí ustanovení o tom, co se stane když nebude možné vsakování. Požadavky na zadržování a regulaci, minimální retenční objem RN, max. odtok l/s z hektaru atd. Případně další podmínky na hospodaření s dešťovými vodami v rámci RD/BD. popř. odkaz na jiný předpis nebo určenou normu.	VYSVĚTLENO	Byl doplněn odst. 1, dle kterého platí, že stavby musí plnit požadavky na hospodaření se srážkovými vodami v souladu s normou.
Na základě vzájemné dohody s MŽP dojde k revizi norem ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod a TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami. 

Požadavek se vztahuje jen na pozemky pro stavby pro bydlení, aby bylo umožněno umístění stavby např. garáže bez nutnosti dělat hydrogeologické posouzení, ačkoliv se jedná o drobnou stavbu. Vyplývá to z odůvodnění, jinak je hospodaření řešeno v rámci vodního zákona a vyplývá z ustanovení stavebního zákona.
		247	HLMP	§ 10	§ 9	D	K § 10 – Hospodaření se srážkovými vodami:
-	Doporučujeme doplnit ustanovení o požadavky na prevenci vzniku povodňových situací a přívalových vod jejich retencí a zásakem, tj. požadavky na opatření proti jejich vzniku, příp. ke snížení jejich důsledků s tím, že lze očekávat, že budou postupně přibývat další požadavky na předcházení škodám způsobeným povodněmi a přívalovými dešti. Doporučujeme jako první například požadavek na vegetační souvrství na plochých střechách pro částečnou retenci přívalových vod: „Části střech budov se sklonem nepřevyšujícím úhel 20° a o ploše větší než 20 m2 se zpravidla vybavují vegetačním souvrstvím o tloušťce nejméně 8 cm. Ustanovení se neuplatní pro ty části střech, které mají jiné vhodné a účelné využití.“. 
Odůvodnění:
V návrhu vyhlášky je použit pasivní, mechanický typ požadavku, který nereflektuje vhodná efektivní opatření, jako je využívání šedé vody, akumulace vody k závlaze, vegetační souvrství na střechách apod.	VYSVĚTLENO	Byl doplněn odst. 1, dle kterého platí, že stavby musí plnit požadavky na hospodaření se srážkovými vodami v souladu s normou.
Na základě vzájemné dohody s MŽP dojde k revizi norem ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod a TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami. 

Požadavek je velice detailní, týká se specifických oblastí a nelze ho vyžadovat např. u staveb garáží apod. v obcích obklopených zelení.

		248	HLMP	§ 10	§ 9	D	Doporučujeme doplnit ustanovení umožňující povolení odtoku přebytku srážkových vod do vodoteče pouze v řízeném režimu.
Odůvodnění:
Ustanovení § 140 odst. 3) písm. c) bod 3) umožňuje vyřešení hospodaření se srážkovými vodami jejich regulovaným odváděním do jednotné kanalizace, není-li možné odvádění do vod povrchových; § 140 odst. 3 písm. c) bod 2 stavebního zákona pak odváděním do vod povrchových prostřednictvím dešťové kanalizace, ovšem už bez požadavku na regulaci odtoku. Právě neregulované odvádění srážkových vod do vod povrchových bývá příčinou bleskových záplav. Návrhu vyhlášky by tedy měl požadavky na výstavbu v tomto bodě zpřesnit.	VYSVĚTLENO	Byl doplněn odst. 1, dle kterého platí, že stavby musí plnit požadavky na hospodaření se srážkovými vodami v souladu s normou.
Na základě vzájemné dohody s MŽP dojde k revizi norem ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod a TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami. 

Požadavek se týká problematiky vodního zákona, není technickým požadavkem.

		249	HLMP	§ 10	§ 9	D	Doporučujeme upřesnit, že z ploch „schopných vsakovat srážkové vody“ nejsou vyloučeny nezpevněné plochy na přírodním podloží se špatným součinitelem vsaku, např. spraší.
Odůvodnění:
Pokud nebude upřesněno, budou rozsáhlé zastavitelné plochy blokovány kvůli nemožnosti vsakovat dešťovou vodu a vyloučení možnosti vodu retenovat a akumulovat v kombinaci s přepadem do dešťové kanalizace. 	VYSVĚTLENO	Byl doplněn odst. 1, dle kterého platí, že stavby musí plnit požadavky na hospodaření se srážkovými vodami v souladu s normou.
Na základě vzájemné dohody s MŽP dojde k revizi norem ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod a TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami. 

Toto je velký detail, neaptří ani do požadavků

		250	Středočeský kraj	§ 10 a § 12	§ 9	Z	K § 10 a § 12
Ač jde o částečné převzetí definice z § 21 odst. 3 a odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., navrhujeme zpřesnění. Doporučujeme zvážit nahrazení pojmu „na pozemcích staveb“ pojmem „na stavebních pozemcích“.
Odůvodnění:
Pojmem „pozemek stavby“ není definován ve vyhlášce, naopak „stavební pozemek“ je definován v 12 písm. b) nového stavebního zákona.	VYSVĚTLENO
	Nemáme za důvodné definovat pozemek stavby. Ve vyhlášce je použit ve spojení se stavbou pro bydlení a stavbou pro rodinnou rekreaci. Ustanovení vychází ze stávající právní úpravy, vyhl. č. 268/2009 Sb. Za pozemek se stavbou pro bydlení (bytový, rodinný dům) a se stavbou pro rodinnou rekreaci by měl být zásadně považován pozemek, který byl rozhodnutím stavebního úřadu vymezen jako pozemek stavební.
		251	ČSPS	§ 10 a § 12	§ 9	Z	K § 10 a § 12
Doporučujeme zvážit nahrazení pojmu „na pozemcích staveb“ pojmem „na stavebních pozemcích“.
Pojmem „pozemek stavby“ není definován ve vyhlášce, naopak „stavební pozemek“ je definován v § 12 písm. b) nového stavebního zákona.	VYSVĚTLENO
	Nemáme za důvodné definovat pozemek stavby. Ve vyhlášce je použit ve spojení se stavbou pro bydlení a stavbou pro rodinnou rekreaci. Ustanovení vychází ze stávající právní úpravy, vyhl. č. 268/2009 Sb. Za pozemek se stavbou pro bydlení (bytový, rodinný dům) a se stavbou pro rodinnou rekreaci by měl být zásadně považován pozemek, který byl rozhodnutím stavebního úřadu vymezen jako H1083pozemek stavební.
		252	SMOCR	§ 10 a § 12	§ 9	Z	7.	K § 10 a 12
Doporučujeme zvážit nahrazení pojmu „na pozemcích staveb“ pojmem „na stavebních pozemcích“, nebo vymezit definici „pozemků staveb“.
Odůvodnění:
Pojmem „pozemek stavby“ není definován ve vyhlášce, naopak „stavební pozemek“ je definován v 12 písm. b) nového stavebního zákona. Vyhláška v řadě ustanovení však pracuje s pojmem pozemek stavby, aniž by byl tento pojem definován. 	VYSVĚTLENO
	Nemáme za důvodné definovat pozemek stavby. Ve vyhlášce je použit ve spojení se stavbou pro bydlení a stavbou pro rodinnou rekreaci. Ustanovení vychází ze stávající právní úpravy, vyhl. č. 268/2009 Sb. Za pozemek se stavbou pro bydlení (bytový, rodinný dům) a se stavbou pro rodinnou rekreaci by měl být zásadně považován pozemek, který byl rozhodnutím stavebního úřadu vymezen jako pozemek stavební.
		253	ČKA	§ 11 odst. 1	§ 10	Z	Úprava znění: "Umístění záměrů ve veřejném prostranství musí respektovat přirozený a bezpečný pohyb chodců a nesmí zasahovat do průchozího prostoru podél vodící linie. Požadavky na jejich zabezpečení musí být v souladu s požadavky určené normy."

Odůvodnění:
Zmocnění na nekonkrétní normový požadavek ČSN je alibistické. §11 bude funkční i bez této poslední nadbytečné věty. Je však třeba zdůraznit rovněž aspekt bezpečnosti.	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	„přirozený pohyb“ se nahrazuje „přirozený a bezpečný pohyb“.
Odkaz na normu bude zachován. Záměr musí být identifikovatelný technikou bílé hole, nesmí dojít k nárazu hlavou. Norma bude obsahovat konkrétní požadavky na technické řešení  jako je půdorys ve vztahu k výšce a odsazení atd.
		254	ČKA	§ 11 	§ 10	Z	Nový paragraf: "Vymezení uličního prostranství (uliční čára a bloky)
(1) Uliční čára vymezuje v zastavitelném území hranici uličních prostranství a bloků. Bloky se rozlišují na stavební, jež jsou určené převážně k zastavění budovami, a nestavební, jež jsou určené převážně k nestavebním účelům.
(2) Uliční prostranství se vymezují jako základní síť polohově (osou), nebo plošně (uliční čarou). Při polohovém vymezení lze stanovit šířku uličního profilu. V rozvojových a transformačních územích lze při polohovém vymezení definovat uliční prostranství pouze jako spojnici dvou míst bez přesného určení trasy. Nad rámec vymezení uličních prostranství lze stanovit doplňkovou prostupnost územím pro pěší a cyklistickou dopravu napříč stavebními bloky."

Odůvodnění:
Obecné požadavky na vymezování veřejných prostrasntví v návrhu absentují, požadujeme doplnit do vzoru PSP.	VYSVĚTLENO	Navržené ustanovení směřuje do územního plánování, nelze vymezovat při umístění staveb "osou". Uliční čára je definována ve stavebním zákoně.
		255	HK	§ 11	§ 10	Z	Požadujeme upravit text ve smyslu níže uvedeného odůvodnění.

Odůvodnění:
Výsadbové pásy jsou někdy definovány v územních plánech s ohledem na specifika daného území či plochy – touto rigidní formulací se řada území dostane do konfliktu s předpisy – může být problém např u popínavek, např. v Praze je dnes jen šířka daná dle textové části UPn tj. 0,5 m.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Požadavek vymezení výsadbového pásu vyplývá ze stavebního zákona. Zde stanovený požadavek pouze uvádí, že pokud je součástí návrhu výsadbový pás, musí splnit určité parametry.
		256	Moravskoslezský kraj	§ 11	§ 10	Z	23. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části druhé, § 11
Požadujeme ustanovení vypustit.
Odůvodnění:
Problematika veřejného prostranství je dostatečně řešena NStZ (zejména jeho instituty územního plánování) a zákonem o obcích. Na umisťování konkrétních druhů záměrů se pak i ve veřejném prostranství uplatní příslušné určené normy.	VYSVĚTLENO	Ve vyhlášce jsou zde stanoveny základní parametry pro veřejná prostranství, které stavební zákon neuvádí.
		257	ČKAIT	§ 11 	§ 10	Z	Návrh:
 3) ...Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m.
(4) Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m.

Odůvodnění:
doplnění odstavců 3 - na konci dodat text a nový odst. 4vidíme jako nutné sjednotit v odst. 3 vedení technického vybavení s pojmy  viz § 13 sítě technické infrastruktury+doplnění rozměrůa tec. parametrů jako u původní vyhlášky č. 501/2006 Sb.
	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text byl upraven ve smyslu připomínky
		258	MPSV	§ 11 odst. 1	§ 10	Z	K § 11 odst. 1
Není definován termín „záměr“. Požadavek sám o sobě je vytržen z kontextu.
Není jasné, zda mezi „záměry“ patří i např. reklamní zařízení. Není zcela patrné, do jaké míry se požadavek na vytvoření pěších tras týká dopravních, které budou řešeny v jiném právním předpise. Předpis nedefinuje pojem vodící linie. Navrhujeme změnu ustanovení, která vychází z vyhl. č. 501/2006 Sb. a ze zákona č. 128/2000 Sb. 

                                                                                                                                                         § 11
                                                                                                                                          Veřejné prostranství 
1) Umístění záměrů staveb ve veřejném prostranství musí respektovat samostatný, bezpečný a přirozený pohyb chodců a nesmí zasahovat do průchozího prostoru podél vodicí linie. Stavby podle druhu a užívání musí být umístěny tak, aby byl zajištěn bezbariérový přístup ke stavbě i do stavby. Požadavky pro přístupnost musí být v souladu s požadavky určené normy.	VYSVĚTLENO	"Záměr" je definován ve stavebním zákoně. Záměrem je stavba, zařízení i změna využití území (terénní úprava).

Obecný požadavek na přístupnost je již stanoven zákonem v § 145 odst. 1 písm. e). Není nutné duplicitně stanovovat zde. 
		259	ÚV KLP	§ 11 odst. 1	§ 10	Z	Pojem „záměr“ není v zákoně definován. 
Není tak jasné, zda mezi „záměry“ patří např. i reklamní zařízení. 	VYSVĚTLENO
	"Záměr" je definován ve stavebním zákoně. Záměrem je stavba, zařízení i změna využití území (terénní úprava).
		260	Kraj Vysočina	§ 11 odst. 1	§ 10	Z	Připomínka č. 18 
§ 11 odst. 1)
                                                                                                                                                         § 11
                                                                                                                                         Veřejné prostranství 
1.	Umístění záměrů ve veřejném prostranství musí respektovat přirozený pohyb chodců a nesmí zasahovat do průchozího prostoru podél vodicí linie. Požadavky na jejich zabezpečení musí být v souladu s požadavky určené normy.
Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                         § 11
                                                                                                                                       Veřejné prostranství 
1.	Umístění záměrů staveb ve veřejném prostranství musí respektovat samostatný, bezpečný a přirozený pohyb chodců a nesmí zasahovat do průchozího prostoru podél vodicí linie. Stavby podle druhu a užívání musí být umístěny tak, aby byl zajištěn bezbariérový přístup ke stavbě i do stavby. Požadavky pro přístupnost musí být v souladu s požadavky určené normy.
Odůvodnění:
Není definován termín „záměr“. Požadavek sám o sobě je vytržen z kontextu.
Není jasné, zda mezi „záměry“ patří i např. reklamní zařízení. Není zcela patrné, do jaké míry se požadavek na vytvoření pěších tras týká dopravních, které budou řešeny v jiném právním předpise. Návrh na změnu ustanovení vychází z vyhl. č. 501/2006 Sb. a ze zákona č. 128/2000 Sb. Požadavky na dodržení průchozích prostor u vodící linie jsou nelogické, předpis nedefinuje pojem vodící linie.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	"Záměr" je definován ve stavebním zákoně. Záměrem je stavba, zařízení i změna využití území (terénní úprava).

Obecný požadavek na přístupnost je již stanoven zákonem v § 145 odst. 1 písm. e). Není nutné duplicitně stanovovat zde. 
		261	Zelený kruh	§ 11 odst. 1 nový	§ 10	Z	Zelená infrastruktura, která je nově nedílnou součástí veřejné infrastruktury (§10, odst. 1, písm c) zákona č. 283/2021) potřebuje mít svoje minimální závazné parametry při realizaci.  Požadujeme proto, aby vyhlášky konkretizovala požadavky uvedené ve stavebním zákoně, konkrétně v navrženém § 11 alespoň takto:

Připomínka č. 1) Vložit nový odstavec 1 „Veřejná prostranství se vymezují tak, aby vytvářela prostorově a vizuálně spojitý systém. Uspořádání veřejných prostranství musí zajistit dostupnost a obsluhu území a jeho prostupnost pro pohyb chodců a cyklistů. Ulice a cesty se přednostně navzájem propojují. “
Ostatní odstavce se přečíslují.

Odůvodnění: je žádoucí eliminovat případy uzavřených bytových areálů, které vytvářejí bariéry v území, zvyšují dopravní zátěž v území a znesnadňují orientaci a přístupnost pro lidi s pohybovým omezením. Jde také o konkretizaci požadavku uvedeného v § 141, odst. 1 stavebního zákona na vytváření prostupného spojitého systému.	VYSVĚTLENO
	Požadované doplnění je obsaženo ve stavebním zákoně.
		262	Zelený kruh	§ 11 odst. 1	§ 10	Z	Připomínka č. 2) Doplnit původní § 11 odst. 1 (nově odstavec 2) takto „Umístění záměrů ve veřejném prostranství musí respektovat přirozený pohyb chodců a podle možností též cyklistů. (…)“

Odůvodnění: V § 141, odst. 2 stavebního zákona je uvedeno, že „Uspořádání veřejných prostranství musí zajistit dostupnost a obsluhu území a jeho prostupnost pro užití chodci a podle možností též bezmotorovou dopravou.“	VYSVĚTLENO
	Obecný požadavek pro bezmotorovu dopravu je stanoven ve stavebním zákoně.
		263	Zelený kruh	§ 11 odst. 2	§ 10	Z	Připomínka č. 3) Upravit původní § 11 odst. 2 (nově odstavec 3) takto „Je-li v uličním prostranství vymezen výsadbový pás, musí mít šířku nejméně 1,5 m. Pokud je rozvoj kořenů stranově limitován podzemní bariérou či překážkou, je šíře výsadbového pásu upravena dle této skutečnosti. V místech, kde nemůže být výsadbový pás vymezen nebo u liniově nezapojených výsadeb, je prostor pro výsadbu stromu vymezen obdélníkovou plochou o hraně 1,5 x 8 m orientovanou delší hranou v podélné ose ulice.“

Odůvodnění: V § 141, odst. 1 stavebního zákona je uvedeno, že veřejná prostranství mají omezovat dopady oteplování a sucha, zejména možností vsakování vody a výsadby stromů a další veřejné zeleně. Obdobně v § 142, odst. 3 je uvedeno „Je-li to technicky možné a není-li to v rozporu s charakterem území, vymezují se v nově zakládaných uličních prostranstvích a při celkových stavebních úpravách stávajících uličních prostranství pozemky tvořící výsadbový pás pro stromy nebo jinou veřejnou zeleň.“ Tento požadavek je proto nutné konkretizovat právě v prováděcím předpise. Výše navržené parametry vycházejí z aktuálních doporučení uvedených ve Standardu pro plánování, výsadbu a péči o uliční stromořadí v Praze. Kromě výsadbového pásu je třeba myslet i na výsadbu soliterních stromů.	VYSVĚTLENO
	V rámci návrhu vyhlášky byl stanoven požadavek na minimální šířku výsadbového pásu. Možnost realizace pásu o větší šířce je možná, vyhláška větší šířku neomezuje.
		264	Královéhradecký kraj	§ 11 odst. 2	§ 10	Z	K § 11 odst. 2 z textu není zřejmé, a ani z výkladu pojmů, co přestavuje to „technické vybavení“, které musí respektovat ochranu stromů, tedy zda má charakter stavby, či zařízení ve smyslu stavebních předpisů, a pokud to tak není, proč stavební úřady budou kontrolovat umístění odpadních košů, laviček, přenosných stojanů na kola atd., pokud to má být to „tech. vybavení“. Úřady snad mají povolovat stavby a zařízení v režimu zákona.	AKCEPTOVÁNO	Ustanovení bylo upraveno,  sladěno se stavebním zákonem na "sítě technické infrastruktury" nikoli  technické vybavení.
		265	MŽP	§ 11 odst. 2	§ 10	Z	32.	V §11 odst. 2 nahradit termín „v uličním prostranství“ za „ve veřejném prostranství“.

V souvislosti s připravovanou novelou ZOPK, jejímž cílem je zefektivnit legislativní ochranu dřevin, která by měla být předložena vládě začátkem příštího roku, je záměrem mimo jiné posílit ochranu dřevin v zastavěném a zastavitelném území. Následným krokem by měla být i úprava parametrů stanovených normou ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení, tak aby byl plně zrovnoprávněn význam dřevin a technických sítí v tomto prostoru.	VYSVĚTLENO
	Uliční prostranství je část veřejného prostranství, která by měla být regulována, tedy je vždy součástí veřejného prostranství.
		266	ČKA	§ 11 odst. 3	§ 10	Z	Zásadně nesouhlasíme se závislostí vymezení výsadbového pásu na požadavcích vedení technického vybavení. Jde o nepřípustnou degradaci kvality veřejných prostranství, zejména ulic a systémovou překážku při zlepšování pobytové kvality zejména v ulicích. Požadujeme upravit ve smyslu, že umístění a uspořádání vedení technického vybavení musí respektovat vymezené výsadbové pásy + doplnit požadavky na vymezení výsadbových pásů. Požadujeme stanovit vymahatelné požadavky na vymezení výsadbových pásů v nově zakládaných ulicích a při komplexních rekonstrukcích ulic a současně vyloučit prostor výsadbových pásů z využitelného prostoru pro ukládání podélných vedení technického vybavení."

Odůvodnění:
Požadavky vlastníků a správců sítí nemohou převažovat nad požadavky udržitelností rozvoje obcí, jejich životního prostředí a pobytové kvality ulic a veřejných prostranství obecně.	VYSVĚTLENO
	Ustanovení  je nastaveno tak, že pokud jsou tam sítě dříve, mají být respektovány, v opačném případě pak musí nové sítě respektovat ochranu stromů.
		267	SMOCR	§ 11 odst. 3	§ 10	Z	9.	K § 11 odst. 3 
Navrhujeme upravit § 11 odst. 3 takto:
(3) Při umisťování vedení technického vybavení a dopravní infrastruktury musí být respektovány požadavky na ochranu stromů, porostů a vegetačních ploch a hospodaření s dešťovými vodami v souladu s požadavky určené normy. Při vymezování výsadbového pásu musí být respektovány požadavky prostorového uspořádání vedení technického vybavení v souladu s požadavky určené normy.
Odůvodnění:
NSZ zavádí pojem zelená infrastruktura, proto je nezbytné, aby zelená infrastruktura byla vyhláškou chápána jako rovnocenný typ infrastruktury s DI a TI a ne redukována na pojem “výsadbový pás” (jinými slovy, “když zbyde místo”), který je předpokládaný u liniových VP (ulice). Zelená infrastruktura se uplatňuje ale i u plošných VP (náměstí, parkově upravené náměstí, sídlištní mezidomí, atd.), je tedy nezbytné použit nadřazený pojem se stejnou vahou jako jiné typy veřejné infrastruktury.	VYSVĚTLENO
	Nesouhlas - dopravní infrastruktura není předmětem této vyhlášky. Hospodaření se srážkovými vodami upravuje stavební i vodní zákon. Nadto "deštovými vodami"  je termín, který není v souladu s vodním ani stavebnín zákonem. 

		268	SP ČR	§ 11 odst. 3	§ 10	Z	2.	K § 11
Žádáme upravit termíny odst. 3. a nahradit slova „vedení technického vybavení“ slovy „sítí technické infrastruktury“.

Nové znění odst. 3:
„(3)	Při umisťování vedení technického vybavení sítí technické infrastruktury musí být respektovány požadavky na ochranu stromů, porostů a vegetačních ploch v souladu s požadavky určené normy. Při vymezování výsadbového pásu musí být respektovány požadavky prostorového uspořádání vedení technického vybavení sítí technické infrastruktury v souladu s požadavky určené normy.“.

Odůvodnění:
Uvedený pojem „vedení technického vybavení“ není v předloženém návrhu vyhlášky nikde definován a je zcela nový. Požadujeme ho nahradit pojmem „sítí technické infrastruktury“, který je jednoznačně určen v § 10 zákona č. 283/2021 Sb. – stavební zákon.	AKCEPTOVÁNO
		269	Zelený kruh	§ 11 odst. 3	§ 10	Z	Připomínka č. 4) nahradit původní § 11, odst. 3 novým odstavcem 4 ve znění „Uspořádání sítí technické infrastruktury v uličním prostranství musí respektovat stávající stromořadí a umožnit jeho obnovu a doplnění. Při stavebních úpravách sítí technické infrastruktury se zachovávají stávající výsadbové prostory pro stromy. Pro strom musí být zajištěna dostatečná plocha pro vsak dešťové vody a provzdušňování. Minimální velikost této plochy je zpravidla pro stromy velké 10 m2 a pro stromy střední a malé 6 m2. Plocha pro vsak dešťové vody se řeší buď jako otevřená půda, nebo dlažbou v suchém loži se širokou spárou, případně jiným krytem, který propouští vodu a vzduch (např. písek, štěrk). Požadavek je možné alternativně splnit využitím adekvátních technických a vegetačně technických prvků zajišťujících dostatečné množství vody a provzdušňován.“

Odůvodnění: V § 141, odst. 1 stavebního zákona je uvedeno, že veřejná prostranství mají omezovat dopady oteplování a sucha, zejména možností vsakování vody a výsadby stromů a další veřejné zeleně. Obdobně v § 142, odst. 3 je uvedeno „Je-li to technicky možné a není-li to v rozporu s charakterem území, vymezují se v nově zakládaných uličních prostranstvích a při celkových stavebních úpravách stávajících uličních prostranství pozemky tvořící výsadbový pás pro stromy nebo jinou veřejnou zeleň.“ Tento požadavek je proto nutné konkretizovat právě v prováděcím předpise. Výše uvedené parametry vycházejí z aktuálních doporučení uvedených ve Standardu pro plánování, výsadbu a péči o uliční stromořadí v Praze.	VYSVĚTLENO	V rámci vyhlášky jsou nastaveny minimálmní paraemtry pro ochranu stromů a stávajících prostorů pro stromy. Nelze plnění detailních požadavků, jež jsou navrženy v připomínce, vyžadovat v rámci celého území republiky.
		270	MPSV	§ 11 odst. 3
nový	§ 10	Z
nad rámec	K § 11 (nad rámec návrhu):
Ve veřejném prostoru mohou být stavby umisťovány pouze v případě, že bude zajištěna prostupnost a dostupnost objektu; z hlediska přístupnosti je u vybraných staveb nutnost zajistit dostupnost pro všechny uživatele. Požadujeme proto doplnit nový odstavec č. 3 v tomto nebo obdobném znění:
3) Součástí veřejného prostranství vymezeného dle odstavců 1. a 2. musí být nejméně jeden pruh vyhrazený pro pěší dopravu v minimální šířce 2 m umožňující bezbariérové užívání. Požadavky stanoví určená norma.	VYSVĚTLENO	Ve veřejném prostoru mohou být stavby umisťovány pouze v případě, že bude zajištěna prostupnost a dostupnost objektu, z hlediska přístupnosti, je u vybraných staveb nutnost zajistit dostupnost pro všechny uživatele.
		271	Kraj Vysočina	§ 11 odst. 3 nový	§ 10	Z	Připomínka č. 19 
Za odstavec 2) v § 11 přidat nový odstavec:
                                                                                                                                                     § 11
                                                                                                                                         Veřejné prostranství 

3.	Součástí veřejného prostranství vymezeného dle odstavců 1. a 2. musí být nejméně jeden pruh vyhrazený pro pěší dopravu v minimální šířce 2 m umožňující bezbariérové užívání. Požadavky stanoví určená norma
Původní odstavec 3) bude přečíslován

Odůvodnění:
Není definován termín „záměr“. Požadavek sám o sobě je vytržen z kontextu.
Ve veřejném prostoru mohou být stavby umisťovány pouze v případě, že bude zajištěna prostupnost a dostupnost objektu, z hlediska přístupnosti, je u vybraných staveb nutnost zajistit dostupnost pro všechny uživatele.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Ve veřejném prostoru mohou být stavby umisťovány pouze v případě, že bude zajištěna prostupnost a dostupnost objektu, z hlediska přístupnosti, je u vybraných staveb nutnost zajistit dostupnost pro všechny uživatele.
		272	AUUP	§ 11 odst. 4 a 5 nový	§ 10	Z	§ 11
Doplnit odstavce (4) a (5), které zní:

(4) Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m.
(5) Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m.

Jedná se o minimální možný šířkový rozměr veřejného prostranství, který je nutné dodržet zejména z hlediska bezpečnosti (přístup IZS), údržby veřejného prostranství a koordinace inženýrských sítí a zeleně v těchto plochách. Pro kvalitu prostředí je nutné minimální šířky stanovit – viz současná vyhláška 501/2006 Sb.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text byl upraven ve smyslu připomínky
		273	ČKAIT	§ 11 odst. 4 a 5	§ 10	Z	Návrh:
doplnit odst. 4 a 5 dle stávající Vyhl. 501/2006 Sb. § 22

Odůvodnění:
chybí vymezení minimální šířky veřejného prostranství…	VYSVĚTLENO	Takto rigidní stanovení přístupu není účelné, navíc pozemní komunikace nejsou předmětem této vyhlášky. 
		274	Zelený kruh	§ 11 odst. 5 nový	§ 10	Z	Připomínka č. 5) doplnit do § 11 nový odstavec 5: „Podzemní stavby (tunely, zařízení technické infrastruktury, garáže apod.) musí být v uličních prostranstvích umístěny tak, aby umožňovaly vysazení stromů.“

Odůvodnění: V § 141, odst. 1 stavebního zákona je uvedeno, že veřejná prostranství mají omezovat dopady oteplování a sucha, zejména možností vsakování vody a výsadby stromů a další veřejné zeleně. Obdobně v § 142, odst. 3 je uvedeno „Je-li to technicky možné a není-li to v rozporu s charakterem území, vymezují se v nově zakládaných uličních prostranstvích a při celkových stavebních úpravách stávajících uličních prostranství pozemky tvořící výsadbový pás pro stromy nebo jinou veřejnou zeleň.“  Tento požadavek je proto nutné konkretizovat právě v prováděcím předpise. Výše uvedené parametry vycházejí z Pražských stavebních předpisů.	VYSVĚTLENO	Celostátně platným právním předpisem je třeba regulovat věci, které je nutné z hlediska veřejného zájmu jednotně upravit pro celé území. Takový požadavek ve smyslu uplatněné připomínky nebyl shledán potřebným.
		275	Zelený kruh	§ 11 odst. 6 nový	§ 10	Z	Připomínka č. 6) doplnit do § 11 nový odstavec 6: „Na veřejná prostranství se umisťují, je-li to technicky možné, vodní prvky – kašny, pumpy, pítka apod. Podél vodních toků se v zastavitelném území zpravidla zřizují nábřeží, parkově upravené plochy nebo jiná veřejná prostranství. Podél řek musí být zajištěn volný průchod pro účely rekreace.“

Odůvodnění: Podoba veřejného prostoru by měla usnadňovat kontakt uživatelů s vodou. Vodní prvky zlepšují mikroklima, přispívají k psychosomatické pohodě uživatelů veřejných prostranství a zlepšují rekreační potenciál každého veřejně přístupného místa.	VYSVĚTLENO	Navržené řešení v připomínce je velkým detailem, jehož plnění nemůže být plošně vyžadováno, tedy na území celé republiky. Navíc se navržené řešení v připomínce týká prvků, které nepodléhají stavebnímu zákonu. Celostátně platným právním předpisem je třeba regulovat věci, které je nutné z hlediska veřejného zájmu jednotně upravit pro celé území. Takový požadavek ve smyslu uplatněné připomínky nebyl shledán potřebným.
		276	HLMP	§ 11 a 14	§ 10 a 13	Z	K § 11 – Veřejné prostranství a § 14 – Technická infrastruktura: 
Zásadně nesouhlasíme se závislostí vymezení výsadbového pásu na požadavcích vedení technického vybavení. Jde o nepřípustnou degradaci kvality veřejných prostranství, zejména ulic a systémovou překážku při zlepšování pobytové kvality zejména v ulicích. Požadujeme upravit navrhovaná ustanovení ve smyslu, že umístění a uspořádání vedení technického vybavení musí respektovat vymezené výsadbové pásy, a doplnit požadavky na vymezení výsadbových pásů. Požadujeme stanovit vymahatelné požadavky na vymezení výsadbových pásů v ulicích a současně vyloučit prostor výsadbových pásů z využitelného prostoru pro ukládání podélných vedení technického vybavení. Požadujeme tudíž znění navrhovaných ustanovení nahradit následujícím zněním:
                                                                                                                                                          „§ 11
                                                                                                                                               Veřejné prostranství 
(1) Umístění záměrů ve veřejném prostranství musí respektovat přirozený pohyb chodců a nesmí zasahovat do průchozího prostoru podél vodicí linie. Požadavky na jejich zabezpečení musí být v souladu s požadavky určené normy.
(2) V nově zakládaných ulicích a při celkových přestavbách stávajících ulic od šířky 12 m se musí vymezit výsadbový pás pro stromořadí v min. šířce 0,8 m; v užších ulicích tam, kde je to v rámci prostorového uspořádání technicky možné. V ulicích od šířky 18 m je minimální šíře výsadbového pásu 1,5 m.
(3) Uspořádání sítí technické infrastruktury v uličním prostranství musí respektovat stávající stromořadí a umožnit jeho obnovu a doplnění. Při umisťování nových a stavebních úpravách stávajících sítí technické infrastruktury se zachovávají stávající výsadbové pásy pro stromy.
(4) Do výsadbového pásu se nesmí umisťovat sítě technické infrastruktury vyjma příčných křížení; umístění stožárů a osvětlení je přípustné. Do výsadbového pásu nesmí přesáhnout ochranná pásma sítí technické infrastruktury o více než 0,2 m, ledaže by byla použita technická opatření.“
                                                                                                                                                            „§ 14
                                                                                                                                                Technická infrastruktura
(1) Sítě technické infrastruktury se v zastavěném území umisťují pod terénem.
(2) Odstavec 1 se nepoužije při umístění elektroenergetického vedení o napěťové hladině od 110 kV.
(3) Sítě technické infrastruktury pro potřeby dočasných staveb zařízení staveniště a náhradní energetické sítě lze umístit nad terén jako stavby dočasné.
(4) Prostorové uspořádání sítí technické infrastruktury musí splňovat minimální vodorovné vzdálenosti při souběhu, minimální svislé vzdálenosti při křížení a minimální krytí v souladu s požadavky určené normy. Znemožňují-li územní požadavky, stavební požadavky nebo určená norma umístit výsadbový pás, lze se od těchto požadavků v nezbytné míře odchýlit.“.

Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Požadavky vlastníků a správců sítí nemohou převažovat nad požadavky udržitelností rozvoje obcí, jejich životního prostředí a pobytové kvality ulic a veřejných prostranství obecně.
	VYSVĚTLENO
	Ustanovení je nastaveno tak, že pokud jsou tam sítě dříve, mají být respektovány, v opačném případě pak musí nové sítě respektovat ochranu stromů.
		277	ČKA	§ 12	§ 11	D	Doporučujeme přeřadit ustanovení do části III.(za § 13), jedná se o požadavek na umisťování staveb, nikoliv vymezování pozemků	VYSVĚTLENO
	Ustanovení vychází z uspořádání hmotného práva dle stavebního zákona.
		278	Moravskoslezský kraj	§ 12	§ 11	Z	24. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části druhé, § 12
Pojem „pozemek stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci“ požadujeme definovat, tj. uvést jeho definici v § 3 vyhlášky.
Odůvodnění:
Uvedený pojem se objevuje v natolik podstatných souvislostech, že je žádoucí jeho přesná legální definice.	VYSVĚTLENO
	Nemáme za důvodné definovat pozemek stavby. Ve vyhlášce je použit ve spojení se stavbou pro bydlení a stavbou pro rodinnou rekreaci. Ustanovení vychází ze stávající právní úpravy, vyhl. č. 268/2009 Sb. Za pozemek se stavbou pro bydlení (bytový, rodinný dům) a se stavbou pro rodinnou rekreaci by měl být zásadně považován pozemek, který byl rozhodnutím stavebního úřadu vymezen jako pozemek stavební.
		279	Moravskoslezský kraj	§ 12 odst. 1	§ 11	Z	25. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části druhé, § 12 odst. 1
Požadujeme za slovo „lze“ vložit slova „za splnění všech ostatních podmínek“ a slova „kromě stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci umístit také stavbu“ nahradit slovy „kromě staveb pro bydlení a staveb pro rodinnou rekreaci umístit také stavby“. 
Odůvodnění:
Ošetřit a odstranit tak dlouhotrvající nejasnost, že na pozemku stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci může být nejen výlučně pouze jedna tato stavba, ale také více staveb a zařízení souvisejících či podmiňujících funkci bydlení a rodinné rekreace, to vše za současného splnění všech ostatních podmínek (typicky podmínek vyplývajících z územně plánovací dokumentace – koeficient zastavění aj.).	VYSVĚTLENO
	V rámci odůvodnění je jasně uvedeno, že předmětné ustanovení nevylučuje umístění více staveb na pozemku stavby pro bydlení, a to včetně stavby výminku. V rámci odůvodnění bude ještě více zpřesněno.
		280	Zlínský kraj	§ 12 odst. 1	§ 11	D	2)	K § 12 odst. 1 návrhu vyhlášky: Navrhujeme slova …umístit také stavbu a zařízení související…“ nahradit slovy ...umístit také stavby a zařízení související…“.

Odůvodnění: Jedná se o obdobnou formulaci současné právní úpravy, jejíž aplikace je nejednoznačná, neboť není zcela zřejmé, zda je možno umístit pouze jednu stavbu a jedno zařízení související, či je možno v souladu s právní úpravou umístit více staveb a více zařízení souvisejících. Srov. text odstavce 2. „… lze umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost…“.  	VYSVĚTLENO
	V rámci odůvodnění je jasně uvedeno, že předmětné ustanovení nevylučuje umístění více staveb na pozemku stavby pro bydlení, a to včetně stavby výminku. V rámci odůvodnění bude ještě více zpřesněno.
		281	AUUP	§ 12 odst. 1	§ 11	Z	§ 12, odst. (1)
Doplnit text odstavce:

Na pozemku stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci, lze kromě stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci umístit v souladu s charakterem území také stavbu a zařízení související či podmiňující funkci bydlení a rodinné rekreace, a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemků a staveb a zařízení na nich. t „v souladu s charakterem území“.

Stavby a zařízení související nebo podmiňující funkci bydlení a rodinné rekreace mohou v některých případech narušit architektonické, urbanistické či krajinné hodnoty území. Je proto nutné určit podmínku souladu s charakterem území, který je korektivem, ochranou před negativními vlivy staveb a zařízení.	VYSVĚTLENO
	Nutnost vyhodnotit soulad záměru s charakterem území vyplývá ze stavebního zákona.
		282	AUUP	§ 12 odst. 1	§ 11	Z	§ 12
Nově zařadit odstavec (1), který zní:

(1) Nejmenší velikost pozemku pro samostatně stojící rodinný dům je 400 m2, pro řadový rodinný dům 300 m2.

stávající odstavce (1) a (2) se přečíslují na (2) a (3)

Jedná se o stanovení minimální výměry pozemků pro stavbu rodinného domu, která zajistí kvalitu vystavěného prostředí i obytnou pohodu vlastních uživatelů.	VYSVĚTLENO
	Stanovení velikosti pozemku nepatří do obecných požadavků, ale do územního plánování.
		283	SMOCR	§ 12 odst. 1	§ 11	D	12.	K § 12 odst. 1
Obecná formulace textu vyhlášky neodpovídá důvodové zprávě, která se zaměřuje na jednoduché stavby pro bydlení dle Přílohy č. 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 283/2021 Sb., možné je však umístit i stavby nesplňující některá kritéria jejich definice.	VYSVĚTLENO
	Odůvodnění bylo vyjasněno ve vazbě na formulaci požadavku.
		284	AUUP	§ 12 odst. 2	§ 11	Z	§ 12, odst. (2)
Doplnit text odstavce:

(2) Na pozemku rodinného domu lze umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost do 40 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky s nejvýše 1 nadzemním podlažím a s 1 podzemním podlažím, která podnikatelskou činností nesnižuje hodnotu obytného prostředí; odstavec 1 tímto není dotčen. 
Je potřeba zajistit, aby podnikatelská činnost, provozovaná na pozemku rodinného domu, byla slučitelná s funkcí bydlení a nesnižovala jeho hodnotu jak na vlastním pozemku rodinného domu, tak v kontextu širšího okolí. 	VYSVĚTLENO	Nesnížení požadavků stávajícího stavu vyplývá z obecných ustanovení stavebního zákona.
		285	MZV	§ 12 odst. 2	§ 11	Z	3.	K § 12 odst. 2
Podle tohoto ustanovení lze na pozemku rodinného domu umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost do 40 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky s nejvýše 1 nadzemním podlažím a s 1 podzemním podlažím. MZV upozorňuje, že zde může dojít ke kolizi s územním plánem, kdy v obytném území bude umístěna provozovna (například pneuservis), která bude v rozporu s funkčním využitím území a bude negativně ovlivňovat okolní zástavbu (doprava, hluk apod.) a v tomto případě i životní prostředí (odpadové hospodářství, vody atd.). MZV doporučuje přeformulovat toto ustanovení s ohledem na požadavky na dopady na životní prostředí.	VYSVĚTLENO
	Toto ustanovení bude moci být aplikováno jen tehdy pokud bude navržený záměr v souladu s územně plánovací dokumentací. Znění požadavku neznamená, že může být uplatněn vždy.
		286	ČSPS	§ 12 odst. 2	§ 11	Z	K § 12 odst. 2
Navrhujeme do § 12 odst. 2 vyhlášky doplnit stavbu pro bydlení ... v souladu s novelou přílohy č. 2 odst. 1 NSZ provedenou zákonem č. 152/2023 Sb.
„p) stavba pro bydlení do 80 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, bez podsklepení, na pozemku rodinného domu, která je se stavbou rodinného domu funkčně spojena a je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, pokud nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu; požadavky územního plánu na sklon střechy stavby se nepoužijí.“	VYSVĚTLENO
	Požadovanou stavbu lze zahrnout do  odst. 1 tohoto ustanovení viz odůvodnění tohoto ustanovení.
Navíc popis jednoduché stavby uvedený ve stavebním zákoně slouží pro vyhodnocení procesních požadavků, případně požadavků na zpracovatale dokumentace a zhotovitele stavby.
		287	SMOCR	§ 12 odst. 2	§ 11	Z	8.	K § 12 odst. 2
Dle uvedeného ustanovení lze na pozemku rodinného domu umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost do 40 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky s nejvýše 1 nadzemním podlažím a s 1 podzemním podlažím.
Takto obecně formulované ustanovení může vést ke kolizi s územním plánem zejména v rezidenčním území, kdy by mohla být na základě tohoto ustanovení umístěna v území provozovna, která bude v rozporu s funkčním využitím území a bude negativně ovlivňovat okolní zástavbu. Požadujeme upravit formulaci tohoto ustanovení tak, aby umístění stavby pro podnikatelskou činnost bylo možné pouze pokud to odpovídá stávajícímu charakteru lokality anebo návrhovému charakteru podle ÚPD a ÚPP.	VYSVĚTLENO
	Toto ustanovení bude moci být aplikováno jen tehdy pokud bude navržený záměr v souladu s územně plánovací dokumentací. Znění požadavku neznamená, že může být uplatněn vždy.
		288	SMS	§ 12 odst. 2	§ 11	Z	Připomínka č. 8 – stavba pro podnikatelskou činnost
Navrhujeme zrušení § 12 odst. 2 bez náhrady.
Odůvodnění:
Vyhláška připouští umístění stavby pro podnikatelskou činnosti na pozemku rodinného domu, bez ohledu na dané území. Považujeme toto za ingerenci do územního plánování obce. 	VYSVĚTLENO
	Toto ustanovení bude moci být aplikováno jen tehdy pokud bude navržený záměr v souladu s územně plánovací dokumentací. Znění požadavku neznamená, že může být uplatněn vždy.
		289	HLMP	§ 12 odst. 2	§ 11	Z	K § 12 odst. 2 – Pozemek stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci: 
Nesouhlasíme s obecnou možností umístit stavbu pro podnikatelskou činnost např. v rezidenčním území. Navrhované ustanovení požadujeme vypustit, případně znění navrhovaného ustanovení nahradit následujícím zněním:
„(2)  Na pozemku rodinného domu lze umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost do 40 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky s nejvýše 1 nadzemním podlažím a s 1 podzemním podlažím, pouze pokud to odpovídá stávajícímu charakteru lokality anebo návrhovému charakteru podle územní plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů; ostatní ustanovení tímto nejsou dotčena. Z tohoto ustanovení je možné udělit výjimku.“.
Tato připomínka je zásadní.

Odůvodnění:
Navrhované ustanovení je, podle našeho názoru, nepřípustným zásahem do samostatné působnosti obcí. Takovéto ustanovení patří do územního plánu obce, příp. do regulačního plánu.	VYSVĚTLENO
	Toto ustanovení bude moci být aplikováno jen tehdy pokud bude navržený záměr v souladu s územně plánovací dokumentací. Znění požadavku neznamená, že může být uplatněn vždy.
		290	ČKA	§ 12 odst. 4	§ 11	D	Nesouhlasíme s obecnou možností umístit stavbu pro podnikatelskou činnost např. v rezidenčním území. Toto ustanovení požadujeme vypustit.

Odůvodnění:
Náleží ÚPD.	VYSVĚTLENO
	Toto ustanovení bude moci být aplikováno jen tehdy pokud bude navržený záměr v souladu s územně plánovací dokumentací. Znění požadavku neznamená, že může být uplatněn vždy.
		291	MZE	část třetí
(požadavky na umisťování staveb)		Z	5.	K části třetí:	´
Požadujeme stanovit, že odstupové vzdálenosti fungují „vzájemně“ podle přílohy č. 10 části 10. 
Odůvodnění: 
V rámci předběžné konzultace nad návrhem vyhlášky bylo přislíbeno, že taková úprava bude zahrnuta. V návrhu je toto provedeno pouze u žumpy, chybí pro další stavby.	AKCEPTOVÁNO JINAK
	Nejedná se o požadavek části třetí vyhlášky, ale váže se k Příloze č. 8, kde toto bylo upraveno.

		292	Moravskoslezský kraj	část třetí
(požadavky na umisťování staveb)		Z	26. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části třetí obecně   
Požadujeme nezakotvovat povinné odstupy u souvisejících staveb, u rodinných domů ponechat odstupy v obdobném rozsahu jako dle § 25 odst. 1 stávající vyhlášky č. 501/2006 Sb. a obecně ponechat 2metrový odstup ve smyslu § 25 odst. 8 stávající vyhlášky č. 501/2006 Sb.
Odůvodnění:
Obecně zjednodušit pravidla pro dodržování povinných odstupů staveb tam, kde se přílišná regulace na základě poznatků z dosavadní praxe ukázala jako neefektivní. 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení  bylo upraveno, s tím že zakotvuje min. vzdálenost od hranice pozemku 2 m.
		293	Moravskoslezský kraj	§ 13	§ 12	Z	27. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části třetí, § 13
Požadujeme vypustit odstavce 1 a 4; stávající odstavce 2, 3 a 5 označit jako odstavce 1, 2 a 3.
Odůvodnění:
Navrhuje se vypuštění ustanovení, která upravují umisťování staveb v návaznosti na institut stavební čáry. Taková úprava může být relevantní toliko v relativně řídkých případech, kdy v řešeném území platí regulační plán, jenž může stavební čáru určit, přičemž tyto situace jsou dostatečně ošetřeny ustanovením § 85 odst. 2 písm. a) NStZ. 
Je třeba brát v potaz, že v rozptýlené zástavbě (např. slezská zástavba) žádná jednotná stavební čára neexistuje a není ji možné definovat např. pouze podle jedné sousedící stavby.	VYSVĚTLENO
	Stavební čáru lze odvodit všude v území, kde se vyskytují stavby, neboť tato je tvořena hranou jednotlivých staveb.
		294	ČSPS	§ 13 a související	§ 12	Z	K odstupům
Návrh vyhlášky nestanovuje požadavky na odstupy staveb a vychází pouze z ustanovení § 144 stavebního zákona. Doporučujeme zvážit stanovení odstupových vzdáleností alespoň ve vazbě od hranic pozemků určených k zastavění. Tímto by byl zaručen alespoň minimální odstup mezi jednotlivými stavbami. Lze stanovit odstup např. takto: „Stavby musí být umístěny ve vzdálenosti min. 3 m od hranice pozemků určených k zastavění. Požadavek se neuplatní ve vztahu k pozemkům veřejného prostranství a v případě území, kde je umístění staveb na hranicích pozemků v místě obvyklé….“.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení  bylo upraveno, s tím že zakotvuje min. vzdálenost od hranice pozemku 2 m.
		295	SÚJB	§ 13 a související	§ 12	Z	3.	Požadujeme do vyhlášky doplnit a konkrétně specifikovat technické požadavky na odstupy staveb, které navržená vyhláška vůbec neupravuje, ač má k tomu v zákoně č. 283/2021 Sb. zmocnění. 

Odůvodnění:
Vyhláška se v navrženém znění nezabývá odstupy staveb, které nyní upravuje vyhláška č. 501/2006 Sb. ve svém § 25. Jde přitom o požadavek na výstavbu, který by měla obsahovat i nová vyhláška, s čímž mj. počítá i § 144 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb. Pokud by odstupy byly řešeny jinou vyhláškou, domníváme se, že by to odporovalo původnímu požadavku na zpřehlednění, revizi a modernizaci právního prostředí pro jednoznačnost stavebního řízení, neboť nová vyhláška o požadavcích na výstavbu by měla být jednotná a měla by souhrnně obsahovat jak požadavky na vymezování pozemků, tak umísťování staveb, tak i technické požadavky na stavby, což odstupy staveb jsou.
Připomínka je uplatňována z důvodu neupřesněného technického vymezení odstupů staveb, které budou muset splňovat stavby nacházející se v areálu jaderného zařízení, nejsou-li součástí jaderného zařízení nebo samostatným jaderným zařízením (viz § 228 odst. 1 zákona č. 263/2016 Sb. atomový zákon. Při absenci úpravy hrozí riziko nedodržování bezpečných odstupů a ohrožení bezpečnosti sousedících staveb jaderného zařízení.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení  bylo upraveno, s tím že zakotvuje min. vzdálenost od hranice pozemku 2 m.
		296	KVOP	§ 13	§ 12	Z	4.	K § 13
Ustanovení § 13 vyhlášky klade důraz na umísťování staveb s ohledem na stavební čáru (odst. 1). V obecné rovině chrání budoucí zástavbu sousedního pozemku a stávající zástavbu sousedního pozemku na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti (odst. 2).  V ustanovení § 13 vidím úspornější obdobu dřívějšího § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb., tj. ustanovení o vzájemných odstupech staveb: nově se už nestanoví konkrétní vzdálenosti mezi stavbami (například rodinných či rekreačních domů atd.). Na zachování právní úpravy metricky vyjádřených odstupů mezi stavbami bych netrval (často se v praxi ukázala jako neúčinná a spíše problematická). Nedostatky ale vidím v jiných ohledech.

Domnívám se například, že by právní úprava umísťování staveb neměla opomenout požadavek na užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. Tento důležitý požadavek na umísťování staveb upravuje vyhláška č. 501/2006 Sb. v § 25 odst. 1 jako bezvýjimkový. Nenalézám žádnou obdobu tomuto požadavku ve stavebním zákoně ani jinde ve vyhlášce.

Navrhuji, aby došlo k zakotvení tohoto požadavku na umísťování staveb do vyhlášky; ponechal bych na úvaze zákonodárce, jestli úpravu zajistí v rámci doplnění textu některého z odstavců § 13 (pak by měl uvážit i to, jestli by tento požadavek mohl být výjimkový; podle mého názoru nikoliv), nebo tak učiní v rámci samostatného odstavce.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení  bylo upraveno, s tím že zakotvuje min. vzdálenost od hranice pozemku 2 m.
		297	AUUP	§ 13 odst. 1	§ 12	Z	§ 13, odst. (1)
Upravit a doplnit text, který nově zní:

(1) Stavba se umisťuje v souladu se stavební čárou, stanovenou příslušnou územně plánovací dokumentací. Není-li regulační plán nebo územní plán s prvky regulačního plánu vydán, umísťuje se stavba v zastavěném území podle převažujícího charakteru zástavby a jejího vztahu k veřejnému prostranství. 

Stavební čáru lze od stávající zástavby odvozovat pouze v zastavěném území. Závazné stanovení stavební čáry je dáno pouze vydanou územně plánovací dokumentací, kterou se rozumí regulační plán nebo územní plán s prvky regulačního plánu.
	VYSVĚTLENO
	Stavební čára není stanovena jen v ÚPD, ale lze ji odvodit i ze stávající zástavby.
		298	Královéhradecký kraj	§ 13 odst. 1	§ 12	Z	K § 13 odst. 1 v textu je uvedeno, že „stavba se umisťuje „v souladu s jejím vztahem k veřejnému prostranství“. S textem nesouhlasíme, jedná se o bezbřehou proklamaci. Pokud text předpisu nebude obsahovat základní parametry pro správní úvahu požadujeme vypustit.
	VYSVĚTLENO
	Nesouhlas - vztah stavební čáry, tedy způsobu zastavění k veřejným prostranstvím je základním rysem charakteru stávající zástavby.
		300	AUUP	§ 13 odst. 2	§ 12	Z	§ 13, odst. (2)
Doplnit a upravit text odstavce, který zní:

(2)	Stavba se umisťuje tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nebyla nesmí být znemožněna budoucí zástavba sousedního pozemku a ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku. Stavba musí být umístěna tak, aby bylo zamezeno stékání srážkových vod a spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek.

Jedná se o zpřesnění textu, které jasně vymezuje požadavek na umístěná stavby.	VYSVĚTLENO
	Přesah na cizí pozemek je věcí souladu s charakterem území a následně věcí souhlasu vlastníka pozemku.
		301	KZPS	§ 13 odst. 2	§ 12	Z	3.K § 13 odst. 2
Požadujeme specifikovat, co se rozumí zamezením stékání srážkových vod a spadu sněhu na sousední pozemek.

Odůvodnění: 
V mnoha obcích i městech jsou střešní svody z okapů střech volně vyústěny na přilehlé pozemky, tvořené chodníky či vozovky, které jsou součástí veřejného prostranství, a to i v případě, že je v komunikaci umístěna kanalizace jednotná či oddílná.	VYSVĚTLENO
	Musí být zemezeno stékání, a to jakýmkoliv způsobem, třeba i okapy.
		302	MZV	§ 13 odst. 2	§ 12	Z	K § 13 odst. 2
MZV upozorňuje, že v tomto ustanovení se hovoří o umístění stavby na hranici pozemku, aniž by byla řešena skutečnost, že jiné zásady platí pro kompaktní zástavbu a jiné pro zástavbu rodinnými domy. Doporučuje se proto v tomto smyslu upravit.	VYSVĚTLENO
	Nesouhlas - obecný předpis nemůže stanovit konkrétní požadavky pro různá území, vše je v souvislosti s charakterem území.
		303	ČKA	§ 13 odst. 2	§ 12	D	Nové znění první věty "Stavba na hranici pozemku nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí znemožnit budoucí zástavbu sousedního pozemku v souladu s charakterem území ani ohrozit stávající zástavbu sousedního pozemku."

Odůvodnění:
Navrhované znění je kostrbaté.
	AKCEPTOVÁNO JINAK
	Text ustanovení byl upraven.
		304	ČKAIT	§ 13 odst. 2	§ 12	Z	odst. 2 Stavba se umisťuje tak, aby umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nebyla znemožněna budoucí zástavba sousedního pozemku a ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku. Stavba musí být umístěna tak, aby bylo zamezeno stékání srážkových vod a spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek.

Návrh:
Stavba se umisťuje tak, aby umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nebyla znemožněna údržba z vlastního pozemku, budoucí zástavba sousedního pozemku a ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku. 
Požadavky jiných právních předpisů tím nejsou nijak dotčeny, například omezení výstavby oplocení v záplavových územích apod.

Odůvodnění:
zdůraznit i potřebu údržby bez využití sousedního pozemku	VYSVĚTLENO
	Údržba stavby vyplývá ze stavebního zákona.
		305	MZV	§ 13 odst. 3	§ 12	Z	5.	K § 13 odst. 3
MZV upozorňuje, že toto ustanovení zakazuje umístění stavebních otvorů ve stěně stavby na hranici pozemku. V odůvodnění k tomuto ustanovení se ale hovoří o možnosti překročení stavební čáry částí stavby podle odst. 1 - doporučuje se vyjasnit.	AKCEPTOVÁNO
		306	ČKA	§ 13 odst. 3	§ 12	Z	Nový odstavec:
(2) Stavební čára určuje v rámci stavebního bloku nepřekročitelnou hranici trvalého zastavění budovami. Stavební čára dále určuje tyto parametry:
a) ustoupení zástavby od hranice zastavění, která může nebo nesmí ustupovat;
b) rozsah a míru zastavění hranice zastavitelné části bloku, které musí, nesmí, nebo může být souvislé a úplné. 
(3) Podle těchto parametrů se v území uplatní převážně stavební čára:
a) uzavřená, která vymezuje hranici zastavitelné a nezastavitelné části bloku,
1. jejíž zástavba nesmí nikde ustupovat a
2. která musí být v celé své délce souvisle a úplně zastavěná;
b) polouzavřená, která vymezuje hranici zastavitelné a nezastavitelné části bloku,
1. jejíž zástavba nesmí nikde ustupovat a
2. která může být v celé své délce úplně a souvisle zastavěná,
c) otevřená, která vymezuje hranici zastavitelné a nezastavitelné části bloku,
1. jejíž zástavba nesmí nikde ustupovat a
2. která nesmí být v celé své délce souvisle a úplně zastavěná, anebo
d) volná, která vymezuje hranici zastavitelné a nezastavitelné části bloku,
1. jejíž zástavba může libovolně ustupovat a
2. která může být v celé své délce souvisle a úplně zastavěná."

Odůvodnění:
Pojetí stavební čáry v NSZ jakožto uzavřené anebo otevřené je zcela nedostačující, v řadě případů nelze v území stanovit jednu z dvou možností. Finálně bude rozhodovat stavební úřad, míra správního uvážení je nepřiměřená.
	VYSVĚTLENO
	Pojem stavební čára je stanoven ve stavebním zákoně a případná různost stavební čáry nemusí být zakotvena ve vyhlášce, ale vyplývá z charakteru území.
Požadavky jsou příliš detailní  pro celé území ČR a ani Komora statutárních měst nesouhlasí se zapracováním úpravy ve smyslu připomínky do zvláštní části vyhlášky pro "Velká sídla"
		307	KVOP	§ 13 odst. 3	§ 12	Z	5.	K § 13 odst. 3
Ustanovení § 13 odst. 3 stanoví, že „ve stěně stavby na hranici pozemku nesmí být žádné stavební otvory“. Oproti tomu důvodová zpráva uvádí, že „pokud je možné v konkrétním území umístit stavbu na hranici pozemku či v bezprostřední blízkosti, (…), pak nemohou být v přilehlé stěně stavby žádné stavební otvory.
Navrhuji proto § 13 odst. 3 upravit takto: „Ve stěně stavby na hranici pozemku nebo v bezprostřední blízkosti hranice pozemku nesmí být…“.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text ustanovení byl upraven.
		308	MZV	§ 13 odst. 4 a 5	§ 12	Z	6.	K § 13 odst. 4 a 5
Předmětná ustanovení uvádí podmínky, za kterých lze překročit stavební čáru, aniž by se zabývala tím, jakým způsobem bude toto překročení řešeno s vlastníkem sousedního pozemku. Podle § 1023 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je prostor nad pozemkem součástí pozemku a vlastník pozemku je povinen snést jeho užívání třetí osobou, pouze je-li pro to důležitý důvod. Takovým důvodem může být např. elektrické vedení nad pozemkem, ale těžko lze za důležitý důvod považovat např. přání stavebníka mít předsunuté balkony. Doporučuje se v tomto smyslu upřesnit a doplnit. 	VYSVĚTLENO
	Nesouhlas - vyhláška neřeší zálěžitosti týkající se vlastnických práv, pokud ojde k překročení na jiný pozemek, pak musí být předložen souhlas vlastníka.
		309	MPSV	§ 13 odst. 5	§ 12	Z	K § 13 odst. 5
Do ustanovení požadujeme doplnit požadavek, kdy předsazené části stavby nesmí ani ohrožovat, ale ani omezovat užívání veřejného prostranství.
Druhá věta ustanovení má zřejmě zajistit podchozí a průjezdný profil. Hodnoty jsou zřejmě převzaty z ČSN 73 6110 Z1, ale text není jednoznačný. Vztahují se uváděné hodnoty k bezpečnostnímu odstupu komunikace? Jaké hodnoty platí pro podchozí prostor na chodníku resp. na pěší trase? Druhou větu tedy požadujeme přeformulovat a upřesnit.	VYSVĚTLENO
	Požadavek stanoví minimální hodnoty, které zaručí neomezování veřejných prostranství.
		310	HK	§ 13 odst. 5	§ 12	Z	Požadujeme ponechat na samosprávném uvážení v rámci územního plánování pro různé typy území.

Odůvodnění:
Současná praxe požadavků na předsazené části je menší.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Toto je obecná formulace, nezasahuje do územního plánování, pouze obecně uvádí možnost přesahu v souladu s charakterem území
		311	Kraj Vysočina	§ 13 odst. 5	§ 12	Z	Připomínka č. 20
§ 13 odst. 5)
                                                                                                                                                                   POŽADAVKY NA UMISŤOVÁNÍ STAVEB

                                                                                                                                                                                                 § 13
                                                                                                                                                    Umisťování stavby s ohledem na stavební čáru a na hranice pozemku 

(5) Předsazené části stavby nesmí svým umístěním a provedením ohrožovat užívání veřejného prostranství. Výška jejich umístění nad vozovkou a nad navazující částí chodníku v šířce 0,5 m musí být nejméně 4,95 m.

Odůvodnění:
Do ustanovení je nutné doplnit požadavek, kdy předsazené části stavby nesmí ani ohrožovat, ale ani omezovat užívání veřejného prostranství. Druhá věta má zřejmě zajistit podchozí a průjezdný profil. Hodnoty jsou zřejmě převzaty z ČSN 73 6110 Z1, ale text není pochopitelný. Vztahují se uváděné hodnoty k bezpečnostnímu odstupu komunikace? Jaké hodnoty platí pro podchozí prostor na chodníku resp. na pěší trase? Druhou větu je nutné přeformulovat.  
                                                                                                                                                                                                § 13

5.	Předsazené části stavby nesmí svým umístěním a provedením omezovat ani ohrožovat užívání veřejného prostranství. Výška jejich umístění nad vozovkou a nad navazující částí chodníku v šířce 0,5 m musí být nejméně 4,95 m. Požadavky pro podchozí průchod a podjezd je nutné znovu a přesně formulovat.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Požadavek stanoví minimální hodnoty, které zaručí neomezování veřejných prostranství.
		312	ČKAIT	§ 13 odst. 5	§ 12	Z	přiložit obrázek (půdorys a řez) z důvodové zprávy

Odůvodnění:
text není zcela jednoznačný, obrázek přesně znázorňuje požadavek uvedený v odst.5
	VYSVĚTLENO	Obrázek je pro názornost uveden v odůvodnění, považujeme za dostačující.
		313	AUUP	§ 13 odst. 6
nový	§ 12	Z	§ 13
Doplnit nově odstavec (6), který zní:

(6) Nástavba staveb je nepřípustná tam, kde by mohlo navrhovanými úpravami dojít k narušení dochovaných historických, urbanistických a architektonických hodnot daného místa nebo k narušení architektonické jednoty celku, například souvislé zástavby v ulici.

V mnoha případech dochází k soustavnému porušování kvality zástavby nástavbami, které porušují charakter území. Pro zamezení takovému chování je potřeba dostatečnou oporu v legislativě, která umožní nežádoucímu trendu zamezit.	VYSVĚTLENO	Požadavek se týká jakékoliv stavby, nikoliv jen nástaveb.
		314	ČKAIT	§ 13 odst. 6
nový	§ 12	Z	nad rámec dosavadních odstavců navrhujeme další odstavce

Návrh:
(6) Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností.
(7) Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m.
(8) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových.

Odůvodnění:
chybí odstupy staveb od sebe a od hranic pozemku, navrhujeme dle původní vyhlášky, tak to bylo a změna vnese problémy pro projektanty a stavební úřady	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení  bylo upraveno s tím, že zakotvuje min. vzdálenost od hranice pozemku 2 m.
		315	AUUP	§ 13a	§ 12	Z	§ 13a (nebo § 14 a ostatní se přečíslují)
Vložit nový § 13a, který zní:

Zvláštní požadavky na umísťování staveb
(1) U staveb pro shromažďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb ubytovacích zařízení, staveb pro výrobu a skladování a zemědělských staveb se musí zajistit prostor pro příjezd vozidel pro zásobování a prostor pro stání těchto vozidel při nakládání a vykládání.
(2) Garáže, odstavná a parkovací stání, zejména pro nákladní automobily, autobusy, traktory a jiné dopravní prostředky, se umisťují mimo plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení, smíšené obytné, kromě staveb garáží, odstavných a parkovacích ploch pro ně určených v uzavřených prostorech zemědělských staveb a kromě odstavných a parkovacích stání pro speciální automobily policejní, požární techniky, lékařské pomoci, automobily obytné a obytné přívěsy, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze zvláštních předpisů.
(3) Servisy, opravny a čerpací stanice pohonných hmot včetně zařízení pro manipulaci s nimi, zejména překladiště, stáčírny, mycí rampy, odpařovací stanice, další stavby, zejména dílny, sklady, nádrže topných olejů, sběrny, skládky, ve kterých dochází k manipulaci s látkami, které mohou ohrozit povrchové nebo podzemní vody, například jedovaté a žíravé látky, radioaktivní látky, se nesmí umisťovat v ochranných pásmech I. a II. stupně vodních zdrojů sloužících pro zásobování pitnou vodou, v ochranných pásmech prvního stupně nebo v užším prozatímním ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů anebo zdrojů přírodních minerálních vod stolních.
(4) Čerpací stanice pohonných hmot se umisťují mimo plochy bydlení, rekreace a veřejných prostranství.

Jedná se o důležité požadavky, které jsou definovány současnou vyhláškou 501/2006 Sb., a které nejsou ošetřeny ani zákonem ani jiným předpisem. Pro kvalitu vystavěného prostředí jsou však důležité.	VYSVĚTLENO	Většina požadavků je předmětem územního plánování, ostatní jsou pak obsaženy případně v jiné části vyhlášky - obecně, nikoliv pro konkrétní typy staveb.
		316	AUUP	§ 13b 
nový	§ 12	Z	§ 13b (nebo § 15 a ostatní se přečíslují)
Vložit nový § 13b, který zní:

Odstupy staveb
(1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu.
(2) Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije.
(3) Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m.
(4) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 2. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových.
(5) Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m.
(6) S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek. Stavba ani její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.
(7) Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace.
(8) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace.

Definování požadavků na odstupy staveb v prováděcím předpisu je přímo dána § 144 stavebního zákona. Rezignace na tento požadavek je tedy nezákonná. Odůvodnění, že stanovení minimálních odstupů není vhodné z hlediska charakteru území je naprosto pochybné. Pokud nebudou stanoveny minimální nutné odstupy staveb, jedná se o rezignaci na kvalitu vystavěného prostředí a postupný návrat k živelné výstavbě bez daných pravidel.  	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo upraveno, s tím že zakotvuje min. vzdálenost od hranice pozemku 2 m.
		317	HK	§ 14	§ 13	Z	Požadujeme do ustanovení doplnit, že některé součásti vedení mohou být nadzemní nebo mohou být součástí budovy.

Odůvodnění:
Jedná se např. o trafostanice, rozpínací stanice apod. Ustanovení je z tohoto pohledu neúplné.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Detail jednotlivých prvků, které jsou součástí vedení nelze řešit v obecných požadavcích. Prostupnost veřejných prostranství je stanovena ve stavebním zákoně.
		318	Moravskoslezský kraj	§ 14	§ 13	Z	28. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části třetí, § 14
Za slovo „infrastruktury“ požadujeme vložit slova „včetně jejich přípojek“.
Odůvodnění:
Odstranit (i stávající) pochybnost o tom, zda se povinnost umisťovat sítě technické infrastruktury v zastavěném území pod terénem vztahuje jen na síť „samotnou“, nebo i na její přípojky. 
V souvislosti s tímto ustanovením je namístě poukázat na skutečnost, že návrh vyhlášky pracuje zcela nesystematicky s pojmy „sítě“ a „vedení“ technické infrastruktury, které často zaměňuje.	VYSVĚTLENO
	Vedení sítí technické infrastruktury v sobě zahrnuje i přípojky. Bylo upraveno v odůvodnění.

		319	HLMP	§ 14	§ 13	D	Doporučujeme doplnit § 14 tak, aby bylo zamezeno vzniku „blokačních uliček“, tedy kusů komunikací s páteřní infrastrukturou, kterou si ponechává vlastník pozemku, aby mohl bránit výstavbě na sousedních zastavitelných pozemcích.	VYSVĚTLENO
	Tento požadavek nelze zakotvit v obecných požadavcích na stavby. Pokud takto navržená stavba sítě bude funkční, pak není na místě ji nepovolit.
		320	Středočeský kraj	§ 14 odst. 1 	§ 13	Z	§ 14 odst. 1 – sítě technické infrastruktury se v zastavěném území umisťují pod terén.

Připomínka:
vyhláška by měla reagovat na již vydané územně plánovací dokumentace, které stanovují nové zastavitelné plochy, proto navrhuje následující úpravu

Navrhovaná úprava § 14 odst. 1
„Sítě technické infrastruktury se v zastavěném a v zastavitelném území umisťují pod terén.“	AKCEPTOVÁNO JINAK	Do ustanovení doplněna "zastavitelná plocha".
		321	ČSPS	§ 14 odst. 1 	§ 13	D	K § 14 odst. 1
Podle navrženého ustanovení je nutné sítě umisťovat v zastavěném území pod zem. Ustanovení však nestanoví požadavek i pro zastavitelné plochy, což jsou plochy určené k zastavění v rámci územně plánovací dokumentace. Stavby sítí se však mohou umisťovat nejen v zastavěném území, ale i v zastavitelných plochách. Doporučujeme požadavek stanovit i pro plochy zastavitelné. Zákon č. 416/2009 Sb. (viz § 2b odst. 2) sice stanoví možnost situovat stavby optických sítí jako nadzemní, a to přímo v zastavěném území, ale přesto doporučujeme zvážit zapracování požadavků i pro zastavitelné plochy. Navrhujeme zvážit úpravu požadavku tak, aby se nevztahoval na tzv. přeložky, v rámci stávajícího venkovního vedení, kdy z různých důvodů je třeba přemístit např. jen jeden sloup a malá část vedení by se musela dávat pod zem.	AKCEPTOVÁNO 
		322	KZPS	§ 14 odst. 1 	§ 13	Z	4.	K § 14 odst. 1
Požadujeme doplnit následujícím způsobem.
„(1) Sítě technické infrastruktury se v zastavěném území umisťují pod terénem. Výjimečně může být jejich část umístěna do nadzemních konstrukcí, pokud vlastník konstrukce i vlastník infrastruktury s tímto souhlasí.“

Odůvodnění: 
V praxi se takové případy vyskytují např. v případech, kdy nelze pro část infrastruktury vybudovat podzemní protlak, shybku apod. Proto je novým ustanovením vhodné připustit např. umístění patřičně zaizolované a staticky prověřené části vodovodního řadu nebo kanalizačního výtlaku apod. do nadzemního objektu, např. do lávky pro pěší nad komunikací, do mostního objektu apod.  	VYSVĚTLENO
	Požadavek předložení souhlasu vlastníka pozemku vyplývá ze stavebního zákona, a to jak pro nadzemní či podzemní vedení.
		323	ČKAIT	§ 14 odst. 1 	§ 13	Z	(1) Sítě technické infrastruktury se v zastavěném území umisťují pod terénem.

Návrh:
(1) vedení a objekty technické infrastruktury se v zastavěném území umisťují pod terénem.

Odůvodnění:
Nešťastně formulováno, zřejmě jsou myšleny jen kabely a trubky. Norma ČSN 73 6005 používá termín „Vedení technického vybavení“. Vedení technického vybavení a sítě technického vybavení jsou totéž a měla by se sjednotit terminologie vyhlášky.
Nutno definovat i požadavky na objekty technického vybavení a případné přené podmínky na výjimky, aby těmito technickými a technologickými objekty nebyl nadále deklasován veřejný prostor. Objekty technického vybavení (trafostanice, přepínací stanice, rozpojovací stanice, předávací stanice, rozvaděče SEK apod.) se umisťují zpravidla pod terén, popř. jako součást budov. Pouze v o odůvodněných případech je lze výjimečně umisťovat v rámci veřejného prostoru.
	VYSVĚTLENO
	Ustanovení se týká primárně sítí technické infrastruktury, nikoliv budov.
		324	HK	§ 14 odst. 2	§ 13	Z	Požadujeme upravit text ustanovení následovně:
„Odstavec 1 se nepoužije při umístění elektroenergetického vedení o napěťové hladině od 110 kV a při rekonstrukcích a prodlužování stávajících elektroenergetických vedení.“.

Odůvodnění:
Není jasný důvod, proč se v malých obcích nemůže vedení NN nacházet na sloupech. V některých úzkých ulicích nemusí být možné dodržet minimální vodorovnou vzdálenost při souběhu podzemního kabelu s jinými sítěmi technické infrastruktury. Proč při nové výstavbě nelze prodloužit stávající vedení NN o např. tři sloupy. Proto navrhujeme i nadále umožnit vedení NN na sloupech.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Případné umístění NN na sloupech je věcí posouzení záměru s charakterem území  či případného povolení výjimky. V případě stavebních úprav stávajících vedení pak lze uplatnit § 137 odst. 4 stavebního zákona.
		325	ČKA	§ 14 odst. 2	§ 13	Z	Požadujeme umisťovat rovněž elektroenergetického vedení o napěťové hladině 110 kV do země.

Odůvodnění:
V zastavěném území mají být i vedení 110kV umístěna pod terénem. V odůvodněných případech územní plán umožní nadzemní vedení 100kV tím, že stanoví ochranné pásmo nadzemního vedení ve stanoveném úseku. Tím územní plán umožní nadzemní vedení ve vybraném úseku 110kV.	VYSVĚTLENO
	Ponecháno stávající znění na základě projednání v pracovní skupině pro stavební právo hmotné.
		326	AUUP	§ 14 odst. 2	§ 13	Z	§ 14, odst. (2)
Odstavec požadujeme vypustit, odst. (3) a (4) se přečíslují na odst. (2) a (3)

Nadzemní vedení elektrické energie od 110 kV výše by neměla být, vzhledem k negativním dopadům do území, do zastavěného území nově umísťovány (Výjimky řeší § 102) Obecně se jedná spíše o požadavek na využívání území.	VYSVĚTLENO
	Ponecháno stávající znění na základě projednání v pracovní skupině pro stavební právo hmotné.
		327	SP ČR	§ 14 odst. 2	§ 13	Z	3.	K § 14 odst. 2 – k energetické infrastruktuře
Navrhujeme jasně deklarovat, že odst. 1 se nepoužije na vedení o napěťové hladině 110 kV a vyšší.

Nové znění odst. 2:
„Odstavec 1 se nepoužije při umístění elektroenergetického vedení o napěťové hladině od 110 kV včetně.“ 
alternativně:
„Odstavec 1 se nepoužije při umístění elektroenergetického vedení o napěťové hladině od 110 kV a vyšší.“

Odůvodnění:
Přestože výkladem lze dojít k přesvědčivému závěru, že se jedná o napěťovou hladinu od 110 KV včetně, navrhujeme toto slovo pro vyloučení jakýchkoli pochybností výslovně uvést.	AKCEPTOVÁNO

		328	HLMP	§ 14 odst. 2	§ 13	Z	K § 14 odst. 2 – Technická infrastruktura:
Nesouhlasíme s neodůvodněným rozvolněním ustanovení daného jiným zákonem Požadujeme znění navrhovaného ustanovení nahradit následujícím zněním: 
„(2) V zastavitelném území se umisťují sítě technické infrastruktury výhradně do uličních prostranství. V areálech a společně řešených celcích rodinných domů, lze sítě sloužící výhradně k připojení staveb areálu, respektive společně řešeného celku, umístit i mimo uliční prostranství. Do nestavebních bloků lze umístit sítě technické infrastruktury jen v odůvodněných případech a pouze pod zpevněnými plochami nebo při jejich okrajích. Ustanovení se neuplatní pro připojení jednotlivých staveb a při umisťování nadřazených sítí ve větších hloubkách.“. 
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
V zastavěném území mají být i vedení 110 kV umístěna pod terénem. V odůvodněných případech územní plán umožní nadzemní vedení 110 kV tím, že stanoví ochranné pásmo nadzemního vedení ve stanoveném úseku. 	VYSVĚTLENO
	Předmětná formulace byla vytvořena na základě projednání s příslušnými resorty.
		329	SP ČR	§ 14 odst.2 a 3	§ 13	Z	4.	K § 14 – k Infrastruktuře elektronických komunikací
Nad rámec předchozí připomínky žádáme upravit odst. 2 a 3 tak, aby telekomunikační zařízení mohla být umisťován nad terén a telekomunikační sítě nad terén v případě, kdy je tato síť stavbou dočasnou.

Nové znění odst. 2 a 3:
„(2)	Odstavec 1 se nepoužije při umístění elektroenergetického vedení o napěťové hladině od 110 kV a pro nadzemní stožáry a zařízení veřejné komunikační sítě.

(3)	Sítě technické infrastruktury pro potřeby dočasných staveb zařízení staveniště, a náhradní energetické sítě a náhradní veřejné komunikační sítě lze umístit nad terén jako stavby dočasné.“

Odůvodnění:
K odst. 2 - Je třeba doplnit výjimku pro všechny nadzemní radiové stavby a zařízení, které se už dnes umísťují nad zem. Nejde o samotné sítě (např. optické), ale zařízení – vysílače apod., které nelze umístit pod zem. 

K odst. 3 - Je třeba doplnit možnost zřizovat jako dočasné stavby i nadzemní vedení veřejných komunikačních sítí.	AKCEPTOVÁNO

		330	ČBÚ	§ 14 odst. 3	§ 13	Z	ČBÚ požaduje upravit ustanovení § 14 odst. 3 následovně:
„(3)	Sítě technické infrastruktury pro potřeby dočasných staveb zařízení staveniště, staveb, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, úložných míst pro těžební odpad a náhradní energetické sítě lze umístit nad terén jako stavby dočasné.“

Odůvodnění:
V některých případech je plocha důlního díla (např. lomu) zařazena do zastavitelných ploch. Pokud by v této ploše měl být povolen záměr staveb, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a úložných míst pro těžební odpad, byl by takový požadavek nehospodárný, zvláště když takovéto druhy staveb mají svoji dobu trvání závislou na době vytěžení ložiska, případně na postupu těžby na ložisku. V druhém případě by toto v praxi znamenalo pro stavebníka vždy s přesunem technologie povinnost umisťovat sítě technické infrastruktury pro tyto technologie pod terén.	VYSVĚTLENO
	Nelze takto stanovit obecně pro celé území republiky, vždy záleží na konkrétním území a charakteru území.
		331	HK	§ 14 odst. 3	§ 13	Z	Požadujeme upravit text následovně:
„Sítě technické infrastruktury pro potřeby dočasných staveb zařízení staveniště a náhradní energetické sítě lze umístit nad terén jako stavby dočasné.“.

Odůvodnění: 
Požadavek na umisťování dočasných sítí technické infrastruktury pro potřeby dočasných staveb považujeme za bezdůvodný v zastavěném území i mimo něj. Umístění těchto sítí pod zem může znamenat nejen zbytečně vynaložené náklady při realizaci, ale v mnoha případech může vést i k tomu, že po odstranění dočasné stavby zůstanou sítě technické infrastruktury v zemi a nedojde k jejich odstranění, neboť i na jejich odstranění jsou náklady vyšší. Zároveň nevidíme důvod k rozdílnému přístupu při umisťování dočasné technické infrastruktury pro různé typy dočasných staveb. Dle navržené úpravy bude možné nad terénem umístit sítě technické infrastruktury jako stavby dočasné, pro potřeby jakékoli dočasné stavby, nikoli výhradně pro potřeby dočasné stavby zařízení staveniště, jak je tomu v zaslaném materiálu.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Dočasná stavba se může postupně stát stavbou trvalou, což u stavby zařízení staveniště nehrozí. Proto byl předmětný požadavek naformulován právě ve vztahu ke stavbám zařízení staveniště.
		332	ČKA	§ 15	§ 14	D	Doporučujeme toto ustanovení předřadit ustanovení § 14

Odůvodnění:
Logičtější uspořádání požadavků	VYSVĚTLENO
	Uspořádání vychází z hmotného práva ve stavebním zákoně a jeho uspořádání.
		333	HLMP	§ 15	§ 14	Z	K § 15 – Oplocení nebo jiné ohrazení pozemku: 
Požadujeme navrhované ustanovení doplnit o požadavky na oplocení na hranici s veřejným prostranstvím, tj.  znění navrhovaného ustanovení nahradit následujícím zněním včetně poznámky pod čarou č. 3:
                                                                                                                                                                  „§ 15
                                                                                                                                         Oplocení nebo jiné ohrazení pozemku
(1) Oplocení pozemků na hranici s veřejným prostranstvím musí svými prostorovými parametry a charakterem vhodně navazovat na oplocení v místě obvyklé.
(2) V zástavbě, která ustupuje od hranice veřejného prostranství, může být oplocení na hranici s veřejným prostranstvím buď neprůhledné s výškou do 1,2 m, nebo průhledné s výškou do 2 m, případně s neprůhlednou částí s výškou do 1,2 m. Neprůhledné oplocení až do výšky 2 m lze provést, pokud to vyžaduje splnění požadavků stanovených jiným právním předpisem3).
(3) V zástavbě, která neustupuje od hranice veřejného prostranství, lze oplocení na hranici s veřejným prostranstvím provést jako neprůhledné s výškou do 3,5 m. Oplocení na hranici pozemků uvnitř stavebního bloku nesmí přesáhnout výšku 2 m nad vyšší z obou úrovní přilehlého terénu. Ustanovení se neuplatní na hranici mezi pozemky uvnitř společně řešených celků.
(4) Výšku oplocení podle odstavců 2 až 4 lze přiměřeně zvýšit, je-li vyšší oplocení v místě obvyklé či vyžaduje-li to jiný právní předpis nebo zvláštní účel oplocované nemovitosti.
(5) Výšku oplocení podle odstavců 2 a 4 lze místně zvýšit až do výšky 2,5 m, vyplývá-li větší výška z umístění ve svahu.
--3) Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Navrhované ustanovení nestanovuje žádná omezení pro oplocení na hranici s veřejným prostranstvím a nestanovuje tak žádné požadavky na kvalitu vystavěného prostředí. V rozporu s duchem stavebního zákona a § 1 stavebního zákona.	VYSVĚTLENO	Požadavky jsou příliš detailní  pro celé území ČR a ani Komora statutárních měst nesouhlasí se zapracováním úpravy ve smyslu připomínky do zvláštní části vyhlášky pro "Velká sídla".
		334	ČKA	§ 15 odst. 1	§ 14	Z	Úprava znění v podobě vynětí povinnosti oplotit pozemek stavby "která může působit nepříznivě na životní prostředí" Nové znění: (1) Oplocení nebo jiné ohrazení vyžaduje pozemek se stavbou, a) kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat, 
b) kterou je třeba chránit před okolními vlivy, zejména pozemek se stavbou pro výrobu potravin, 
c) kterou je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob.
d) pozemek se stavbou pro výrobu s nečistým provozem, čistírna odpadních vod nebo asanační podnik."

Odůvodnění:
Pojem "stavba, která může působit nepříznivě na životní prostředí", který požadujeme vyjmout, je nepřijatelně obecný projem, která vkládá nedůvodný prostor pro správní uvážení SÚ.
Obecně by měla platit zásada, že stavbu není nutné oplotit - a to ani RD, pokud není třeba splnit některý z požadavků §15, 1) nebo to vyžaduje charakter okolního veřejného prostranství	VYSVĚTLENO
	Požadavek není formulován tolik obecně, navíc obavy o správní uvážení stavebních úřadů nejsou na místě, protože principem rozhodování stavebního úřadu je právě správní uvážení.
		335	Moravskoslezský kraj	§ 15 odst. 1 a 2	§ 14	Z	29. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části třetí, § 15 odst. 1 a 2
Za slovo „ohrazení“ požadujeme vložit čárku a slova „které má charakter stavby,“.

Odůvodnění:
Vyhláška o požadavcích na výstavbu nemůže řešit (tj. ani upravovat povinnost jeho zřízení nebo omezovat náležitosti jeho provedení) ohrazení, které vůbec nemá charakter stavby, typicky živý plot, který jako jeden z druhů ohrazení uvádí důvodová zpráva k tomuto ustanovení, stejně jako elektrické ohradníky.	VYSVĚTLENO
	Požadavky vyhlášky se vztahují jen ke stavbám a zařízením, nejde je uplatňovat k ohrazení, které není stavbou.
		336	MPO	§ 15 odst.1 a některé další	§ 14	D
LegTech	V § 15 odst. 1 doporučujeme na konci písmene c) doplnit slovo „nebo“, aby byl vyjádřen vztah alternace mezi jednotlivými písmeny a) až d).	AKCEPTOVÁNO
		337	Královéhradecký kraj	§ 15 odst. 1 písm. a)	§ 14	Z	Zpřesnit § 15 odst. 1 písm. a), které může působit negativně na životní prostředí, vždy čistírna odpadních vod a asanační podnik.	VYSVĚTLENO
	Dle našeho názoru ustanovení nevyžaduje zpřesnění ve smyslu připomínky, navíc ani příslušné resorty k tomuto neuplatnily žádnou připomínku.
		338	Jihomoravský kraj	§ 15 odst. 1 písm. a)	§ 14	D	2.	K § 15 odst. 1 písm. a) 
Doporučujeme k čistírnám odpadních vod uvést od jakého počtu ekvivalentních obyvatel má být oplocena.	VYSVĚTLENO
	Dle našeho názoru ustanovení nevyžaduje zpřesnění ve smyslu připomínky, navíc ani příslušné resorty k tomuto neuplatnily žádnou připomínku.
		340	Moravskoslezský kraj	§ 15 odst. 1 písm. d)	§ 14	Z	30. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části třetí, § 15 odst. 1 písm. a)
Požadujeme doplnit odkaz na poznámku pod čarou a novou poznámku pod čarou na veterinární zákon ve vztahu k pojmu „asanační podnik“.
Odůvodnění:
Z kontextu ustanovení je zřejmé, že se má jednat o asanační podnik, jak je definován veterinárním zákonem. V obvyklé praxi stavebních úřadů se však termín „asanační“ častěji vyskytuje v jiných souvislostech, pročež je žádoucí, aby byl prostřednictvím odkazu pod čarou tento pojem nezaměnitelně identifikován (ustanovení již ostatně obsahuje i odkazy na zákon o ochraně přírody a krajiny a na zákon o odpadech).	VYSVĚTLENO
	Dle našeho názoru ustanovení nevyžaduje zpřesnění ve smyslu připomínky, navíc ani příslušné resorty k tomuto neuplatnily žádnou připomínku.
		341	Královéhradecký kraj	§ 15 odst. 2	§ 14	Z	K § 15 odst. 2 požadujeme v textu doplnit „ ... narušit vzhled území …“ 	VYSVĚTLENO
	Text ustanovení byl upraven.
		342	ČKA	§ 15 odst. 2	§ 14	Z	Úprava znění (2) Oplocení nebo jiné ohrazení pozemku na hranici s veřejným prostranstvím nesmí

Odůvodnění:
Požadujeme řešit požadavky na oplocení pouze do veřejního prostranství, pro stanovení parametrů pro oplocení mezi pozemky chybí veřejný zájem
	VYSVĚTLENO
	Vyhláška stanoví obecné požadavky pro stavby oplocení, nikoliv pouze ve vztahu k veřejnému prostranství. Každá stavba, včetně oplocení, musí být v souladu s charakterem území.
		343	AUUP	§ 15 odst. 2 písm. a)	§ 14	Z	§ 15, odst. (2), písm. a)
Doplnit text, který zní:

a)	svými parametry, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném nebo jinak ohrazeném pozemku a narušit charakter přiléhajícího veřejného prostranství

Oplocení je důležitý prvek, který vytváří hranu veřejného prostranství a je nutné zajistit jeho soulad s charakterem území.
	VYSVĚTLENO
	Text ustanovení byl upraven ve smyslu připomínky MK.
		344	ČKA	§ 15 odst. 2 písm. a)	§ 14	Z	Úprava znění: a) svými parametry, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném nebo jinak ohrazeném pozemku charakter okolního veřejného prostranství a místa

Odůvodnění:
Pro eliminaci narušení charakteru vlastní stavby stavebníka chybí veřejný zájem.	VYSVĚTLENO
	Text ustanovení byl upraven ve smyslu připomínky MK.
		345	ČBÚ	§ 15 odst. 2 písm. a)	§ 14	Z	ČBÚ požaduje upravit ustanovení § 15 odst. 2 písm. a) následovně:
„a)	svými parametry, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném nebo jinak ohrazeném pozemku, s výjimkou staveb určených k nakládání s výbušninami, staveb, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, úložných míst pro těžební odpad,“

Odůvodnění:
Požadavky na oplocení nebo jiné ohrazení pozemků staveb určených k nakládání s výbušninami, nebo staveb, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a úložných míst pro těžební odpad, musí prioritně odpovídat požadavkům na zajištění bezpečnosti stavby a míře zajištění ochrany stavby, nikoli na případném narušení charakteru stavby. V případě bezpečnosti a ochrany takovýchto staveb nemohou být požadavky na případnou architekturu či urbanismus v místě prioritou. V případě tohoto ustanovení se nejedná o prosté využití stávající vyhlášky o technických požadavcích na stavby (vyhláška č. 268/2009 Sb. v platném znění, § 7), ale o rozšíření stávajícím právním předpisem daných požadavků na oplocení.	VYSVĚTLENO	Text ustanovení byl upraven ve smyslu připomínky MK.
		346	MK	 § 15 odst. 2 písm. a)	§ 14	Z	K § 15 odst. 2 písm. a)
Ministerstvo kultury navrhuje v § 15 odst. 2 návrhu vyhlášky vypustit písmeno a) a stávající písmena b) a c) označit jako a) a b).
Ministerstvo kultury se domnívá, že by požadavky na oplocení neměly být vázány výlučně na charakter stavby na oploceném pozemku, a to i s ohledem na fakt, že v ustanovení chybí odkaz na ochranu architektonického dědictví. Ministerstvo kultury navíc nepovažuje vazbu jen na charakter stavby na oploceném pozemku za dostačující, neboť i v historických centrech se v minulosti objevily problematické provozy a oplocení těchto areálů vázané jen na charakter stavby na oploceném pozemku tak nelze považovat za vhodný, resp. určující limit. Ministerstvo kultury je toho názoru, že kvalitativní požadavky na oplocení primárně vycházejí z § 143 odst. 1 a 2 stavebního zákona, a proto by vyhláška neměla tyto požadavky zužovat výlučnou vazbou na charakter stavby na oploceném pozemku.
Ministerstvo kultury pouze připomíná, že v totožném duchu byla uplatněna připomínka v rámci přípravy této vyhlášky (srov. připomínky Ministerstva kultury k návrhu vyhlášky 
o požadavcích na výstavbu zaslané MMR dne 11. 2. 2022).	AKCEPTOVÁNO
JINAK	Ustanovení bylo upraveno.
		347	Moravskoslezský kraj	 § 15 odst. 2 písm. a)	§ 14	Z	31. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části třetí, § 15 odst. 2 písm. a)
Požadujeme ustanovení vypustit; dosavadní pododstavce b) a c) označit jako a) a b).
Odůvodnění:
Neexistuje žádný racionální důvod řešit otázku, zda plot či jiné ohrazení narušuje charakter stavby na oploceném nebo ohrazeném pozemku (speciální právní úprava zákona o státní památkové péči tím není dotčena). Obdobný požadavek obsahuje i současná právní úprava, ale v praxi se neuplatňuje, neboť je založen na subjektivním posouzení (jedná se o „mrtvé“ ustanovení).	AKCEPTOVÁNO
JINAK	Ustanovení bylo upraveno.
		348	SMOCR	 § 15 odst. 2 písm. a)	§ 14	Z	10.	K § 15 odst. 2 písm. a)
Navrhujeme § 15 odst. 2 písm. a) upravit takto:

(2) Oplocení nebo jiné ohrazení pozemku nesmí 
a) svými parametry, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném nebo jinak ohrazeném pozemku, ani navazujícího veřejného prostranství,

Odůvodnění:
Oplocení  na hranici s veřejným prostorem je důležitým prvkem pro celkové utváření a působení veřejných prostranství.	VYSVĚTLENO
	Text ustanovení byl upraven ve smyslu připomínky MK.
		349	HLMP	 § 15 odst. 2 písm. a)	§ 14	D	v případě odmítnutí výše uvedené připomínky doporučujeme v § 15 odst. 2 písm. a) za slova “jinak ohrazeném pozemku” doplnit slova “ nebo souboru staveb, ve kterém je dodatečně umisťován”
Odůvodnění:
Někdy svůj charakter, který je potřeba chránit, nemají jednotlivé stavby, ale soubor staveb.	VYSVĚTLENO
	Text ustanovení byl upraven ve smyslu připomínky MK.
		350	MD	§ 15 odst. 2 písm. b)	§ 14	Z	Požadujeme v písm. b) za slovo „rozhled“ vložit slovo „ze“ a za slovo „stavbu“ vložit slova „nebo pozemku“.
Domníváme se, že doplnění uvedených slov povede k jednoznačnějšímu výkladu předmětného ustanovení, jelikož nemusí být připojena pouze stavba, ale i pozemek a i pozemek může být v praxi oplocen i bez přítomnosti stavby.	VYSVĚTLENO
	Předmětné znění je dostatečné a není na místě jej upřesňovat.
		351	ČKA	§ 15 odst. 2 písm. b)	§ 14	Z	Vypustit písm. b) omezovat rozhled sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci včetně křižovatek,

Odůvodnění:
Problematika bezpečného výjezdu či vjezdu na pozemek není předmětem regulace totuo vyhláškou, ale požadavkyy PČR a bezpečsnoti provozu na té které komunikaci (jiný požadavek se uplatní u hlavní sběrné komunikace a jiný u obytné zóny)
	VYSVĚTLENO
	Předmětné znění stanoví obecné požadavky na rozhled navržených sjezdů, případné detaily připojení jsou pak v gesci MD a jiných právních předpisů.
		352	ČKAIT	§ 15 odst. 2 písm. b)	§ 14	Z	v odst. 2 bodu b) za stávající text doplnit: "podle určené normy"

Odůvodnění:
nutno upřesnit jak, řešit rozhledy. Ty jsou pro návrh zásadní	VYSVĚTLENO
	Předmětné znění stanoví obecné požadavky na rozhled navržených sjezdů, případné detaily připojení jsou pak v gesci MD a jiných právních předpisů, včetně případného odkazu na normy.
		353	SMOCR	§ 15 odst. 2 písm. b)	§ 14	Z	11.	K § 15 odst. 2 písm. b)
V § 15 odst. 2, písm. b) je stanoveno, že oplocení nebo jiné ohrazení pozemku nesmí omezovat rozhled sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci, včetně křižovatek.  
Doporučujeme upravit formulaci tak, aby bylo zřejmé, že nově budované oplocení nesmí omezovat rozhledové poměry v křižovatkách.	VYSVĚTLENO
	Předmětné znění stanoví obecné požadavky na rozhled navržených sjezdů, případné detaily připojení jsou pak v gesci MD a jiných právních předpisů, včetně případného odkazu na normy.
		354	Středočeský kraj	§ 15 odst. 3	§ 14	Z	K § 15 odst. 3
Za slova „V záplavových územích“ se vloží slova „s výjimkou vymezené aktivní zóny“ a doplní se odkaz na „§ 67 vodního zákona“. 
Nový text zní:
„(3) V záplavových územích, s výjimkou vymezené aktivní zóny*, mimo aktivní zónu nesmí typ oplocení nebo ohrazení pozemku a použitý materiál zhoršovat průběh povodně, části oplocení pozemku musí být snadno demontovatelné, bez pevné podezdívky a musí umožnit snadný průchod povodňových průtoků.“
*§ 67 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Odůvodnění:
Zřizování jakéhokoliv oplocení, živých plotů nebo jiných podobných překážek v aktivních zónách záplavových území je zakázáno v § 67 odst. 2 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.	VYSVĚTLENO	Ponecháno stávající znění. Gestor stávajícího platného právního předpisu úpravu v tomto smyslu nepožaduje.
		355	MŽP	§ 16 	§ 15	Z	10.	Připomínka k ust. § 16
Požadujeme vyjasnit, a případně následně ustanovení upravit, jaký je význam ustanovení § 16 odst. 1 písm. b) ve vztahu k ochraně ovzduší, když odkazuje na legislativu ochranu ovzduší upravující. Není jasné, co je myšleno zmiňovanými limitními hodnotami a co znamená ve vztahu k limitním hodnotám pojem „neobtěžovat“. Ve vztahu k právní úpravě ochrany ovzduší se limitní hodnoty stanovují ve vztahu ke znečišťování nebo ke znečištění, nikoliv obtěžování. Obtěžování v rámci ovzduší zná legislativa jen ve vztahu k zápachu, kde limitní hodnoty nastaveny nejsou (myšleno přímo emisní limity pachového vjemu).	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Ustanovení bylo upraveno tak, aby jeho požadavky byly zřejmé. Obtěžování okolí nad limity stanovenými jinými právními předpisy je formulací, která jasně stanoví, že při provozu staveniště nesmí být limitní hodnoty týkající se např. hluku či ochrany ovzduší překračovány.
		356	MŽP	§ 16 	§ 15	Z	22.	požadujeme, aby § 16 týkající se stavenišť obsahoval rovněž odkaz na normu ČSN 36 0459
Navrhovaný text:
(1) Staveniště se navrhuje tak, aby  
a) neohrožovalo život a zdraví osob nebo zvířat nad limitní hodnoty stanovené určenou normou*).
b) neobtěžovalo okolí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy a určenými normami*), 
c) neohrožovalo bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nad limitní hodnoty stanovené určenou normou*), 
d) neznečišťovalo pozemní komunikace, ovzduší a vody a
e) neomezovalo přístup k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením. 
*) určená norma ČSN 36 0459
Zdůvodnění: 
Ve stavebním zákoně v§148 se uvádí - Stavba musí být navržena 
a provedena takovým způsobem, aby neohrožovala bezpečnost, život nebo zdraví osob nebo zvířat, aby byl hluk v chráněném prostoru stavby udržován na úrovni, která neohrozí zdraví jejích uživatelů, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedních pozemcích a stavbách, ani neměla nepřípustný negativní vliv na kvalitu životního prostředí nebo na klima, a to během výstavby, užívání i odstraňování, zejména následkem:
....a v bodě d) emisí nebezpečného záření a světla. U stavenišť v rámci vyhlášky není zřejmé podle čeho se v případě světla řídit a chybí zde odkaz na určenou normu (ČSN 36 0459). V bodech a, b, c) na které má venkovní osvětlení vliv by měl být odkaz na určenou normu (ČSN 36 0459).	VYSVĚTLENO
	Požadavky na omezování účinků venkovního osvětlení jsou obsaženy v ustanovení "Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení" a týkají se určitého výčtu staveb. Prostor staveniště, včetně jeho provozu, je dočasnou záležitostí a není na místě uplatňovat zde požadavky na omezování účinků venkovního osvětlení.
		357	HLMP	§ 16 	§ 15	D	K § 16 – Staveniště: 
Doporučujeme navrhované ustanovení  z důvodu nadbytečnosti vypustit.
Odůvodnění:
Požadavky navrhovaného ustanovení jsou nadbytečné, mj. v kontextu s § 137 odst. 4 stavebního zákona. (V mnoha případech navíc není například možné, aby stanoviště vůbec neznečišťovalo pozemní komunikace, ovzduší a vody, zde by minimálně mělo být slovo “nadměrně”.)	AKCEPTOVÁNO JINAK 	Ustanovení bylo upraveno tak, aby jeho požadavky byly zřejmé, tedy byly vztaženy k provozu staveniště.
		358	ČKAIT	§ 16 odst. 1	§ 15	Z	(1) Staveniště se navrhuje tak, aby  
a) neohrožovalo život a zdraví osob nebo zvířat,
b) neobtěžovalo okolí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy ), 
c) neohrožovalo bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, 
d) neznečišťovalo pozemní komunikace, ovzduší a vody a
e) neomezovalo přístup k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením. 

Návrh:
(1) Staveniště se navrhuje tak, aby  
a) neohrožovalo život a zdraví osob nebo zvířat,ad limitní hodnoty stanovené určenou normou*).
b) neobtěžovalo okolí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy4) a určenými normami*), 
c) neohrožovalo bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nad limitní hodnoty stanovené určenou normou*), 
d) neznečišťovalo pozemní komunikace, ovzduší a vody a
e) nezamezovalo přístup k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením. 
*) stanovená norma ČSN 36 0459

Odůvodnění:
Ve stavebním zákoně v§148 se uvádí: Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby neohrožovala bezpečnost, život nebo zdraví osob nebo zvířat, aby byl hluk v chráněném prostoru stavby udržován na úrovni, která neohrozí zdraví jejích uživatelů, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedních pozemcích a stavbách, ani neměla nepřípustný negativní vliv na kvalitu životního prostředí nebo na klima, a to během výstavby, užívání i odstraňování, zejména následkem: ....a v bodě d) emisí nebezpečného záření a světla. U stavenišť není zřejmé podle čeho se v případě světla řídit a chybí zde odkaz na určenou normu (ČSN 36 0459). V bodech a, b, c) na které má venkovní osvětlení vliv by měl být odkaz na určenpou normu (ČSN 36 0459) v písm. e) uvedené omezení při provádění stavby nelze zcela vyloučit nikdy, proto navrhujeme vyloučit zamezení	VYSVĚTLENO
	Požadavky na omezování účinků venkovního osvětlení jsou obsaženy v ustanovení "Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení" a týkají se určitého výčtu staveb. Prostor staveniště, včetně jeho provozu, je dočasnou záležitostí a není na místě uplatňovat zde požadavky na omezování účinků venkovního osvětlení.
		359	MZE	§ 16 odst. 1 písm. e)	§ 15	D	21.	K § 16 odst. 1 písm. e):
Navrhujeme přeformulovat povinnost stanovenou v písmeni e) mírněji tak, aby byla splnitelná při výstavbě a rekonstrukcích liniových staveb.	VYSVĚTLENO
	Omezení přístupu při stavbách inženýrských sítí či komunikací nemusí být stanoveny mírněji, principem je, aby byl přístup odpovídající dané situaci zajištěn.
		360	Královéhradecký kraj	§ 16 odst. 1 písm. e)	§ 15	Z	K § 16 odst. 1 písm. e) - požadujeme do textu vložit „ …neomezovalo přístup a příjezd …“. Součástí přilehlých staveb jsou i povolené a zkolaudované stavby či části pro odstavování vozidel, výrobní a skladovací prostory vyžadující příjezd motorových vozidel. Nelze je odříznout a fungující provozy tak zlikvidovat.	VYSVĚTLENO
	Přístup v sobě zahrnuje i příjezd. Pokud má být zajištěn přístup k zařízení např. těžkou technikou, pak je nutné zajistit ho formou příjezdu. Formulace je dostatečná.
		361	Moravskoslezský kraj	§ 16 odst. 1 písm. f)	§ 15	Z	32. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části třetí, § 16 odst. 1
Požadujeme tečku na konci pododstavce e) nahradit čárkou a vložit nový pododstavec f) zahrnující stávající úpravu § 24e vyhlášky č. 501/2006 Sb.
Odůvodnění:
Úprava požadavků na navržení staveniště v předloženém návrhu vyhlášky je nedostatečná, chybí zde osvědčené a bezproblémově aplikované požadavky ze stávající právní úpravy. Legislativně technicky bude vhodnější právní úpravu rozčlenit do více pododstavců.	VYSVĚTLENO
	Navržená úprava je dostatečná.
		362	ČKAIT	§ 16 odst. 2	§ 15	Z	(2) Staveniště, popřípadě jeho oddělené pracoviště, musí být vhodně odděleno od přilehlých pozemků a staveb. Na pozemku stavby, která je kulturní památkou, v památkových rezervacích nebo v památkových zónách, v přírodních parcích nebo zvláště chráněných územích, včetně jejich ochranných pásem, lze zřizovat pouze takovou stavbu zařízení staveniště, která není spojena se zemí pevným základem.

Návrh:
(2) Staveniště, popřípadě jeho oddělené pracoviště, musí být vhodně odděleno od přilehlých pozemků a staveb. Na pozemku stavby, která je kulturní památkou, v památkových rezervacích nebo v památkových zónách, v přírodních parcích nebo zvláště chráněných územích, včetně jejich ochranných pásem lze zřizovat pouze takovou budovu zařízení staveniště, která není spojena se zemí pevným základem. 

Odůvodnění:
důvodem je stavba dočasných staveb, po jejichž demontáži musí být odstraněn základ	VYSVĚTLENO
	Navržené znění se liší pouze v pojmu "stavba" - "budova", jinak není zřejmé, co bylo připomínkou myšleno.
		363	SP ČR	§ 16 odst. 2	§ 15	Z	5.	K § 16 odst. 2
Žádáme specifikovat, že u liniových staveb stačí jako vhodné oddělení od přilehlých pozemků pouze lokální oplocení či ohrazení.

Nové znění odst. 2:
„Staveniště, popřípadě jeho oddělené pracoviště, musí být vhodně odděleno od přilehlých pozemků a staveb. V případě sítí technické infrastruktury se za vhodné oddělení dle předchozí věty považuje např. lokální oplocení nebo ohrazení v kombinaci s informací, že se jedná o staveniště, kde probíhají stavební práce; zejména v nezastavěném území se může jednat např. o vymezení bezpečnostními informačními tabulkami s ohledem na místní a provozní podmínky. Na pozemku stavby, která je kulturní památkou, v památkových rezervacích nebo v památkových zónách, v přírodních parcích nebo zvláště chráněných územích, včetně jejich ochranných pásem, lze zřizovat pouze takovou stavbu zařízení staveniště, která není spojena se zemí pevným základem.“

Odůvodnění:
Liniová stavba (síť technické infrastruktury) může mít ze své podstaty délku několika km a není technicky takřka možné celé staveniště oplocovat či ohrazovat. To ani není nutné – velmi často probíhají stavební práce lokálně na dílčích vymezených prostorách. U venkovních vedení z pohledu bezpečnosti se jedná zejména o stožárová místa. Liniové stavby v principu fungují jinak než klasické staveniště při stavbě např. budovy, a to jak z pohledu lokality, tak z časového hlediska (viz výše). Oplocení případně jiná opatření je tedy třeba aplikovat dle aktuální situace a aktuálně prováděných prací. 

V tomto kontextu lze poukázat i na stávající úpravu přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích (část I. bod 1 písm. b): 
„Stavby, pracoviště a zařízení staveniště musí být ohrazeny nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných fyzických osob, při dodržení následujících zásad:
b) u liniových staveb nebo u stavenišť, popřípadě pracovišť, na kterých se provádějí pouze krátkodobé práce, lze ohrazení provést zábradlím skládajícím se alespoň z horní tyče upevněné ve výši 1,1 m na stabilních sloupcích a jedné mezilehlé střední tyče; s ohledem na místní a provozní podmínky může toto ohrazení být nahrazeno zábranou podle přílohy č. 3, části III., bodu 2. k tomuto nařízení.“.	VYSVĚTLENO
	"vhodné oddělení" je tak obecná formulace, že může být toto oddělení zajištěno jakýmkoliv způsobem, ani by musel být charakter oddělení specifikován.
		364	HK	§ 16 odst. 3	§ 15	Z	Požadujeme ustanovení bez náhrady vypustit:
„Lávky přes výkopy přiléhající ke komunikacím pro chodce a veřejným prostranstvím a bezbariérové obchozí trasy se navrhují v souladu s požadavky určené normy.“.

Odůvodnění:
Odstavec neobsahuje konkrétní normativní povinnost, je pouze obecnou deklarací.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Ustanovení bylo přeformulováno na základě ostatních připomínek. Ustanovení však nelze bez náhrady vypustit, jelikož řeší zabezpečení stavenišť pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
		365	MPSV	§ 16 odst. 3	§ 15	Z	K § 16 odst. 3:
Žádáme o úpravu znění ustanovení, a to následujícím způsobem:

„(3) Lávky přes výkopy přiléhající ke komunikacím pro chodce a veřejným prostranstvím 
a bezbariérové obchozí trasy se navrhují v souladu s požadavky určené normy právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.“
Odůvodnění:

Pro staveniště jako rizikové pracoviště je aplikována řada právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, stejně tak je konkretizace některých požadavků na zajištění bezpečnosti uvedena v technických normách. Nutno zdůraznit, že právní předpisy mají vždy přednost před předpisy ostatního charakteru, nicméně bez existence těchto ostatních předpisů by byla právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví až příliš kazuistická a obsáhlá. Při práci na staveništi, stejně jako na jakémkoliv jiném pracovišti, je třeba jednoznačně respektovat právní a ostatní předpisy předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Podle ustanovení § 349 odst. 1 zákoníku práce jsou právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými směsmi a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. 
Z výše uvedeného vyplývá, že kromě požadavků stanovených určenou normou, musí lávky přes výkopy přiléhající ke komunikacím pro chodce a veřejným prostranstvím a bezbariérové obchozí trasy současně splňovat požadavky stanovené právními předpisy (např. nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích).	AKCEPTOVÁNO JINAK
	Ustanovení bylo přeformulováno na základě ostatních připomínek. Nově je více akcentována povinnost zajistit bezpečnost. 
		366	KVOP	§ 16 odst. 3	§ 15	Z	Je velmi důležité doplnit text o slovo zábrany, a to pro bezpečnost chodců se zrakovým postižením - vhodné zábrany znemožní jejich nechtěný vstup do staveniště. Zábrana v tomto případě slouží jako umělá vodicí linie. Je rovněž potřeba charakterizovat tyto zábrany, aby byla spolehlivě zajištěna nemožnost vstupu do staveniště. Zábrany musí být pevné a nepřevratitelné. Zábrana musí být dobře poznatelná bílou holí, nemůže se tedy například jednat jen o pásku ohraničující staveniště, ta je totiž pro člověka se zrakovým postižením v terénu nerozpoznatelná a hrozí jeho vstup do staveniště či na nerovný povrch. Zábrana může například ohraničovat výkop. Člověk s těžkým zrakovým postižením pak může výkop díky této zábraně bezpečně obejít.

Navrhuji do ustanovení § 16 odst. 3 vložit za „Lávky přes výkopy“ sousloví „a zábrany“.	AKCEPTOVÁNO JINAK
	Ustanovení bylo přeformulováno na základě ostatních připomínek. Nově je více akcentována povinnost zajistit bezpečnost. 
		368	ČKAIT	§ 17	§ 16	Z	Doplnit a nastavit jasná pravidla pro pro samostatně umisťované reklamní popř. informační zařízení nad 8m2, které splňují kritéria staveb

Odůvodnění:
Doplnit chybějící požadavky	VYSVĚTLENO	Pravidla pro umisťování staveb pro reklamu si musí stanovit města Praha, Brno, Ostrava, nemohou platit obecně.
		369	ČKA	§ 17	§ 16	Z	Požadujeme nahradit navrhovaný § 17 za nově navrhovaných šest paragrafů následujícího znění: 
§ 17 – Obecné požadavky na stavby a zařízení pro reklamu a informace 
(1) Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení se umisťují tak, aby odpovídaly jejich architektonickému charakteru, nesmí narušovat základní členění budovy a její významné detaily, aby nenarušovaly architektonický, urbanistický, krajinný nebo pietní charakter prostředí, neohrožovaly bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a drahách, aby neobtěžovaly nepřiměřeně okolí hlukem anebo světlem a aby nezasahovaly do korunového a kořenového prostoru stromů. 
(2) Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení s plochou panelu nad 4 m2 lze v památkových rezervacích a památkových zónách1) umístit pouze, jsou-li určeny ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu. Omezení se nevztahuje na stavby a zařízení umístěné na dočasných ohrazeních stavenišť. 
(3) Stavby pro reklamu nebo reklamní či informační zařízení, které společně vytvářejí jeden celek nebo mohou být jako jeden celek vnímány, se pro účely § 77 až 82 považují za jedinou stavbu pro reklamu nebo reklamní či informační zařízení. 
(4) Plochou panelu se pro účely § 77 až 82 rozumí plocha panelu, popřípadě jiná plocha nebo více ploch sloužící k zobrazení reklamy nebo informace; vícestranné panely se započítávají pouze jednou. 

§ 18 Samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení 
(1) Samostatně stojící stavby pro reklamu a samostatně stojící reklamní a informační zařízení s plochou panelu větší než 4 m2 lze v památkových rezervacích a památkových zónách1) umístit pouze, jsou-li určeny ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu33), nebo označují-li konkrétní provozovnu nebo budovu instituce; tyto musí být umístěny na pozemku stavby, kterou označují, nebo v její bezprostřední blízkosti. 
(2) Nestanoví-li územně plánovací dokumentace jinak, musí být vzájemný odstup mezi jednotlivými samostatně stojícími stavbami pro reklamu nebo samostatně stojícími reklamními a informačními zařízeními s plochou panelu větší než 4 m2 v metrech roven nejméně trojnásobku plochy panelu větší z těchto staveb nebo zařízení v metrech čtverečních, ne však méně než 100 m, vždy po jedné straně pozemní komunikace. Ustanovení se nevztahuje na stavby a zařízení, jsou-li určeny ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu, nebo označují-li konkrétní provozovnu nebo budovu instituce; tyto musí být umístěny na pozemku stavby, kterou označují, nebo v její bezprostřední blízkosti. 
(3) V parcích, lesích, přírodních parcích, zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech, stromořadích, na mostech přes vodní toky a v pěších cestách nelze umístit samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení, vyjma zařízení s plochou panelu menší než 4 m2 určených ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu, nebo zařízení, která označují konkrétní provozovnu nebo budovu instituce; tyto musí být umístěny na pozemku stavby, kterou označují, nebo v její bezprostřední blízkosti. Ve vodních plochách a tocích a výsadbových prostorech pro stromy nelze umístit samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení. 
(4) Samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení se v souladu s § 16 odst. 3 ve veřejném prostranství umisťují tak, aby nepřiměřeně neomezovaly pěší pohyb a aby byl zachován průchod o čisté šířce nejméně 1,5 m. 
(5) Samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení v průtočném záplavovém území musí umožnit průchod povodňových průtoků včetně povodní unášených předmětů a plavenin. 

§ 19 - Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení umístěné nad rovinou střechy 
Nestanoví-li územně plánovací dokumentace jinak, stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení umístěné nad rovinou střechy: 
a) musí být složené pouze z písmen, číslic a log, nejedná-li se o stavby nebo zařízení určené ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu; 
b) nesmí být vyšší než 2 m a u šikmých střech s úhlem větším než 30° nesmí přesáhnout hlavní hřeben střechy, 
c) smí sloužit výhradně k označení konkrétní provozovny nebo budovy instituce, nejedná-li se o stavby nebo zařízení určené ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu. 

.... pro nedostatek místa - znění celé připomínky dle eklep
Odůvodnění:
Stavby a zařízení pro reklamu jsou pro velkou většinu měst značným problémem při úsilí o kvalitu vystavěného prostředí a pobytovou kvalitu veřejných prostranství ve smyslu § 1 Stavebního zákona. Toto ustanovení navrhujeme pro města, která se s problémem reklamy neustále potýkají a nejsou připomínkovým místem k návrhu vyhlášky, která výrazně ovlivní jejich rozvoj a vzhled.	VYSVĚTLENO
	Pravidla pro umisťování staveb pro reklamu si musí stanovit města Praha, Brno, Ostrava, nemohou platit obecně. 

Požadavky jsou příliš detailní  pro celé území ČR a ani Komora statutárních měst nesouhlasí se zapracováním úpravy ve smyslu připomínky do zvláštní části vyhlášky pro "Velká sídla"
		370	MPSV	§ 17 	§ 16	Z
nad rámec	K § 17 (nad rámec návrhu):
Požadujeme do § 17 doplnit odst. 3 v tomto nebo obdobném znění:
3)	Pevné ani mobilní reklamní zařízení nesmí zasahovat do průchozího prostoru nebo jinak omezovat samostatný a bezpečný pohyb chodců.

Odůvodnění:
Pevná i mobilní reklamní zařízení jsou ve veřejném prostoru velice často umisťována tak, že zasahují do pěších tras nebo se umisťují u vodící linie a brání tak bezpečnému pohybu osob, zejména osobám se zrakovým postižením, nebo nutí chodce, aby se zařízení vyhýbali a vstupovali do vozovky. 	VYSVĚTLENO	Část třetí upravuje umisťování staveb. Ustanovení  se týká reklamních zařízení na budově, na střeše budovy nebo na oplocení. Obecný požadavek na umístění již obsahuje ustanovení "Veřejné prostranství" v odst. 2.

Dále stavby komunikací pro pěší z hlediska přístupnosti se posuzují podle  ustanovení "Přístupnost", které se odvolává na  normu. Technické detaily pak budou předmětem normové hodnoty. Text v přípravě k vodicí linii je: V oboustranné vzdálenosti nejméně 800 mm od osy umělé vodicí linie nesmí být žádné překážky.
		371	ÚV KLP	§ 17	§ 16	Z	V § 17 se doplňuje odstavec 3), který zní:
„3) Pevné ani mobilní reklamní zařízení nesmí zasahovat do průchozího prostoru nebo jinak omezovat samostatný a bezpečný pohyb chodců.“

Odůvodnění:
Umístění reklamního zařízení nesmí omezovat přístupnost prostoru. Přístupnost je přirozenou součástí každého prostředí a např. reklamní poutače na komunikacích před provozovnami často zasahují do průchozího prostoru kolem vodicích linií nebo zužují průchod.	VYSVĚTLENO	Část třetí upravuje umisťování staveb. Ustanovení  se týká reklamních zařízení na budově, na střeše budovy nebo na oplocení. Obecný požadavek na umístění již obsahuje ustanovení "Veřejné prostranství" v odst. 2.

Dále stavby komunikací pro pěší z hlediska přístupnosti se posuzují podle ustanovení "Přístupnost", které se odvolává na  normu. Technické detaily pak budou předmětem normové hodnoty. Text v přípravě k vodicí linii je: V oboustranné vzdálenosti nejméně 800 mm od osy umělé vodicí linie nesmí být žádné překážky.
		372	HK	§ 17	§ 16	Z	Požadujeme vypustit písm. a) a umožnit přesah reklamy nad atiku budovy.

Odůvodnění:
Domníváme se, že rozsah reklamy je jednak regulován v různých částech měst různě, a to s ohledem na charakter území a jeho účel. Jedná se o ustanovení, které by mělo spíše korigováno v rámci autorského práva architekta k budově, nikoliv na základě správního uvážení úředníka stavebního úřadu, který zde není k rozhodování kvalifikován ani v politickém smyslu a v mnoha případech ani z pohledu estetického uvážení dopadu na urbanismus.

KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Jedná se o ustanovení, které je platné všude, raklama by neměla být vyšší než maximální výška stavby.
		373	AUUP	§ 17	§ 16	Z	§ 17, 
Doplnit odst. (3), který zní:

(3) Reklamní zařízení podle odstavce 1 nesmí narušit charakter území a jeho hodnoty.

Při posuzování vhodnosti umístění reklamních zařízení je třeba dbát na další dopady do území, zejména na ohrožení užitné a estetické kvality veřejných prostranství, nejen z hlediska limitů denního osvětlení, ale i z hlediska vizuálního smogu ve vztahu k charakteru a hodnotám daného území.	VYSVĚTLENO	Stavba, tedy i reklamní zařízení, musí být vždy v souladu s charaketrem území - požadavek vyplývá ze stavebního zákona.
		374	HLMP	§ 17	§ 16	Z	K § 17 – Reklamní zařízení:
Požadujeme navrhovaná ustanovení nahradit § 17 až 22, která znějí:
                                                                                                                          „§ 17

                                                                       Obecné požadavky na stavby a zařízení pro reklamu a informace

(1) Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení se umisťují tak, aby odpovídaly jejich architektonickému charakteru, nesmí narušovat základní členění budovy a její významné detaily, aby nenarušovaly architektonický, urbanistický, krajinný nebo pietní charakter prostředí, neohrožovaly bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a drahách, aby neobtěžovaly nepřiměřeně okolí hlukem anebo světlem a aby nezasahovaly do korunového a kořenového prostoru stromů. 
(2) Stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení s plochou panelu nad 4 m2 lze v památkových rezervacích a památkových zónách podle jiných právních předpisů1) umístit pouze, jsou-li určeny ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu. Omezení se nevztahuje na stavby a zařízení umístěné na dočasných ohrazeních stavenišť. 

(3) Stavby pro reklamu nebo reklamní či informační zařízení, které společně vytvářejí jeden celek nebo mohou být jako jeden celek vnímány, se pro účely § 77 až 82 považují za jedinou stavbu pro reklamu nebo reklamní či informační zařízení. 
(4) Plochou panelu se pro účely § 77 až 82 rozumí plocha panelu, popřípadě jiná plocha nebo více ploch sloužící k zobrazení reklamy nebo informace; vícestranné panely se započítávají pouze jednou. 

                                                                                                                              § 18

                                                                       Samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení

(1) Samostatně stojící stavby pro reklamu a samostatně stojící reklamní a informační zařízení s plochou panelu větší než 4 m2 lze v památkových rezervacích a památkových zónách1) umístit pouze, jsou-li určeny ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu, nebo označují-li konkrétní provozovnu nebo budovu instituce; tyto musí být umístěny na pozemku stavby, kterou označují, nebo v její bezprostřední blízkosti. 
(2) Nestanoví-li územně plánovací dokumentace jinak, musí být vzájemný odstup mezi jednotlivými samostatně stojícími stavbami pro reklamu nebo samostatně stojícími reklamními a informačními zařízeními s plochou panelu větší než 4 m2 v metrech roven nejméně trojnásobku plochy panelu větší z těchto staveb nebo zařízení v metrech čtverečních, ne však méně než 100 m, vždy po jedné straně pozemní komunikace. Ustanovení se nevztahuje na stavby a zařízení, jsou-li určeny ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu, nebo označují-li konkrétní provozovnu nebo budovu instituce; tyto musí být umístěny na pozemku stavby, kterou označují, nebo v její bezprostřední blízkosti. 
(3) V parcích, lesích, přírodních parcích, zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech, stromořadích, na mostech přes vodní toky a v pěších cestách nelze umístit samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení, vyjma zařízení s plochou panelu menší než 4 m2 určených ke zprostředkování informace, která nemá reklamní povahu, nebo zařízení, která označují konkrétní provozovnu nebo budovu instituce; tyto musí být umístěny na pozemku stavby, kterou označují, nebo v její bezprostřední blízkosti. Ve vodních plochách a tocích a výsadbových prostorech pro stromy nelze umístit samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení. 
(4) Samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení se v souladu s § 16 odst. 3 ve veřejném prostranství umisťují tak, aby nepřiměřeně neomezovaly pěší pohyb a aby byl zachován průchod o čisté šířce nejméně 1,5 m. 
(5) Samostatně stojící stavby pro reklamu a reklamní a informační zařízení v průtočném záplavovém území musí umožnit průchod povodňových průtoků včetně povodní unášených předmětů a plavenin. 

.... pro nedostatek místa - znění celé připomínky dle eklep
Odůvodnění:
Stavby a zařízení pro reklamu jsou pro velkou většinu měst značným problémem při úsilí o kvalitu vystavěného prostředí a pobytovou kvalitu veřejných prostranství ve smyslu § 1 stavebního zákona. Tato ustanovení požadujeme pro města, která se s problémem reklamy neustále potýkají a nejsou připomínkovým místem k návrhu vyhlášky, která výrazně ovlivní jejich rozvoj a vzhled.	VYSVĚTLENO	Pravidla pro umisťování staveb pro reklamu si musí stanovit města Praha, Brno, Ostrava, nemohou platit obecně. Navržené detailní požadavky nelze uplatnit na celém území ČR, ale pouze ve velkých městech.
		375	MK	§ 17 odst.
 1 písm. a)	§ 16	Z	K § 17 odst. 1 písm. a)
Ministerstvo kultury navrhuje v tomto ustanovení za slovo „architektonickému“ vložit slova „nebo kulturnímu“.
Ministerstvo kultury v této souvislosti upozorňuje, že zejména v případě konverze průmyslového dědictví nebude s největší pravděpodobností umístěním reklamního zařízení narušen architektonický charakter budovy. V takových případech budou rozhodující kvalitou hodnoty kulturní, které by však v době tzv. reklamního či vizuálního smogu neměly být opomenuty. (Problematice vizuálního smogu v širším smyslu se věnují např. webové stránky www.vizualnysmog.com.).
Ministerstvo kultury pouze připomíná, že v obdobném duchu byla uplatněna připomínka v rámci přípravy této vyhlášky (srov. připomínky Ministerstva kultury k návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu zaslané MMR dne 11. 2. 2022).
	VYSVĚTLENO	Nesouhlas - i když zde nebudou všechny parametry uvedeny, jsou platné, neboť jsou stanoveny jiným právním předpisem.
		376	Moravskoslezský kraj	§ 17 odst.
 1 písm. a)	§ 16	Z	33. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části třetí, § 17 odst. 1 písm. a)
Požadujeme ustanovení vypustit; dosavadní pododstavce b) a c) označit jako a) a b).
Odůvodnění:
Neexistuje žádný racionální důvod řešit otázku, zda reklamní zařízení umisťované na budovách odpovídá jejich architektonickému charakteru nebo zda narušuje základní členění budovy a její významné detaily (speciální právní úprava zákona o státní památkové péči tím není dotčena).	VYSVĚTLENO	Požadavek respektování základního členění budovy a významné detaily budovy je zásadním při navrhování staveb, a to i mimo území chráněné zákonem o státní památkové péči.
		377	ČKAIT	§ 17 odst. 1 písm. b)	§ 16	Z	odst.1 písm. b) V případě plochých střech je možné umístit reklamní zařízení, které nesmí přesahovat 2 m od nejnižšího místa střechy a jeho celková výška nesmí přesahovat 2m;

Návrh:
V případě plochých střech je možné umístit reklamní zařízení, které nesmí přesahovat 2 m od nejnižšího místa střešního pláště.

Odůvodnění:
ve stávajícím znění není možné umístit na plochou střechu (plochá střecha je se sklonem do 5%) reklamní zařízení bez udělení výjimky dle ust. §102 odst. 2. protože nelze zajistit, aby nepřesahovalo nejvyšší úroveň střechy. V případě doplnění navrhované věty bude třeba vždy najít nejnižší místo střešního pláště (v případě ploché střechy v místě vpusti nebo okapu) a od tohoto místa se budou měřit ony 2 m, pouze v této výškové hladině bude možné umístit reklamní zařízení, což je akceptovatelné z pohledu vzhledu i rázu stavby.
	VYSVĚTLENO	Požadavek byl stanoven va vazbě neohrožení střešní krajiny.
		378	MZ	17 odst. 2	§ 16	Z	3. K 17 odst. 2:

Za slovo „osvětlení“ navrhujeme vložit slova „a proslunění“. Výsledný text ustanovení by tedy měl znít: 

„Reklamní zařízení podle odstavce 1 nesmí snižovat limity denního osvětlení a proslunění v souladu s požadavky určené normy.“

Odůvodnění: Požadavky na proslunění bytu nebo MŠ se uplatňují v zájmu veřejného zdraví. Proslunění bytu a MŠ snižuje zdravotní riziko uživatelů.	VYSVĚTLENO	Ustanovení vypuštěno pro nadbytečnost. Obecně je řešeno v Dílu Požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí.
		379	Moravskoslezský kraj	17 odst. 2	§ 16	Z	34. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části třetí, § 17 odst. 2
Požadujeme upřesnit nejednoznačnou formulaci, že reklamní zařízení „nesmí snižovat limity denního osvětlení“ (v souladu s požadavky určené normy). Patrně bylo zamýšleno „nesmí snižovat denní osvětlení“.
Odůvodnění:
Reklamní zařízení z povahy věci není způsobilé snížit „limit“ denního osvětlení, ale denní osvětlení jako takové.	VYSVĚTLENO	Ustanovení vypuštěno pro nadbytečnost. Obecně je řešeno v Dílu Požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí.
		380	ČSPS	17 odst. 2	§ 16	Z	K § 17 odst. 2 návrhu vyhlášky
„Reklamní zařízení podle odstavce 1 nesmí snižovat limity denního osvětlení v souladu s požadavky určené normy.“
Z požadavku vyplývá, že reklamní zařízení nesmí žádným způsobem snižovat denní osvětlení, a to s vazbou na určenou normu.
Jsou tu dvě roviny:

- jednak požadavky na denní osvětlení vyhláška stanoví mírně odchylně od normy, neboť pracuje s obytným prostorem, nikoliv s obytnou místností,
- jednak ustanovení neumožňuje ani takové snížení denního osvětlení, které by i po realizaci reklamy požadavky normy stále splňovalo.

Požadavek je ve vazbě k ostatním částem vyhlášky nesystematický a měl by být sjednocen ve vazbě na hodnocení denního osvětlení a zastínění dle vyhlášky (viz § 22 a § 24 návrhu vyhlášky).

Navrhujeme zrušit nebo upravit odst. c) – „oplocení nebo ve vzdálenosti od oplocení rovnající se výšce reklamního zařízení nesmí přesahovat výšku oplocení o více než 20 %.“ Nejsou zřejmé důvody, proč tento požadavek vznikl, z hlediska účelu reklamního zařízení je nesmyslný.	VYSVĚTLENO	Ustanovení vypuštěno pro nadbytečnost. Obecně je řešeno v Dílu Požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí.
		381	ČKAIT	§ 17 odst. 2	§ 16	Z	(2) Reklamní zařízení podle odstavce 1 nesmí snižovat limity denního osvětlení v souladu s požadavky určené normy.

Návrh:
Reklamní zařízení podle odstavce 1 nesmí snižovat limity denního osvětlení a proslunění ani nesmí působit oslnění ani rušení v souladu s požadavky určených norem.

Odůvodnění:
Doplněno „a proslunění“. Požadavky na proslunění bytu nebo mateřských škol se uplatňují v zájmu veřejného zdraví. Proslunění bytu a mateřských škol snižuje zdravotní riziko uživatelů.
	VYSVĚTLENO	Ustanovení vypuštěno pro nadbytečnost. Obecně je řešeno v Dílu Požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí.
		382	Kraj Vysočina	17 odst. 3 nový	§ 16	Z	Připomínka č. 21
Do § 17 doplnění dalšího odstavce 3)
                                                                                                                                                                                § 17
                                                                                                                                                                    Reklamní zařízení
3) 	Pevné ani mobilní reklamní zařízení nesmí zasahovat do průchozího prostoru nebo jinak omezovat samostatný a bezpečný pohyb chodců.
Odůvodnění:
Pevná i mobilní reklamní zařízení jsou ve veřejném prostoru velice často umisťována tak, že zasahují do pěších tras nebo se umisťují u vodící linie a brání tak bezpečnému pohybu osob, zejména osobám se zrakovým postižením, nebo nutí chodce, aby se zařízení vyhýbali a vstupovali do vozovky.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep). 	VYSVĚTLENO	Část třetí upravuje umisťování staveb. Ustanovení  se týká reklamních zařízení na budově, na střeše budovy nebo na oplocení. Obecný požadavek na umístění již obsahuje Obecný požadavek na umístění již obsahuje ustanovení "Veřejné prostranství" v odst. 2.
Dále stavby komunikací pro pěší z hlediska přístupnosti se posuzují podle ustanovení "Přístupnost", které se odvolává na  normu. Technické detaily pak budou předmětem normové hodnoty. Text v přípravě k vodicí linii je: V oboustranné vzdálenosti nejméně 800 mm od osy umělé vodicí linie nesmí být žádné překážky.
		383	KVOP	17 odst. 3 nový	§ 16	Z	7.	K § 17
Předložený návrh vyhlášky nikterak neřeší podmínky umístění reklamního zařízení tak, aby nenarušovalo bezpečný pohyb lidí se zrakovým postižením.
Nevhodným umístěním reklamního zařízení může být značně ohrožen pohyb lidí se zrakovým postižením. Pokud reklama zasahuje do průchozího prostoru vodicích linií, pomocí kterých se orientují lidé s těžkým zrakovým postižením, hrozí, že do takového zařízení může člověk se zrakovým postižením narazit. V takovém případě je ohrožena jeho bezpečnost při pohybu. Pravidla umisťování reklamního zařízení do průchozího prostoru musí být jasně definována.

Z výše popsaných důvodů navrhuji za stávající odst. 2 vložit odst. 3 následujícího znění: „Reklamní zařízení podle odstavce 1 nesmí zasahovat do průchozího prostoru podél vodicí linie v souladu s požadavky určené normy.“	VYSVĚTLENO	Část třetí upravuje umisťování staveb. Ustanovení  se týká reklamních zařízení na budově, na střeše budovy nebo na oplocení. Obecný požadavek na umístění již obsahuje Obecný požadavek na umístění již obsahuje ustanovení "Veřejné prostranství" v odst. 2.
Dále stavby komunikací pro pěší z hlediska přístupnosti se posuzují podle ustanovení "Přístupnost", které se odvolává na určenou normu. Technické detaily pak budou předmětem normové hodnoty. 
		384	SMOCR	17 odst. 3 nový	§ 16	Z	13.	K § 17
Navrhujeme doplnit § 17 o nový odst. 3 v tomto znění:

(3) Reklamní zařízení se nesmí umisťovat tak, aby narušovala architektonický a urbanistický ráz prostředí.

Odůvodnění:
Obdobně k § 24d odst. 1 vyhl. č. 501/2006 Sb.;  reklamní zařízení jsou zásadní příčinou vizuálního smogu zejména v městském prostředí, kde je nutno přednostně zajistit ochranu a rozvoj urbanistických a architektonických hodnot a vytvářet předpoklady pro kvalitně působící veřejná prostranství.	VYSVĚTLENO	Požadavky jsou obecně stanoveny v  odst. 1 písm. a), soulad s charakterem území, jehož součástí je i urbanistický charakter, vyplývá ze stavebního zákona.
		386	MZV	část čtvrtá
hlava I
technické požadavky na stavby
od § 18		Z	7.	K části čtvrté hlavě I
Některé požadavky upravené v této hlavě jsou převzaty z vyhlášky č. 268/2009 Sb. a některé jsou nové. Jak je již uvedeno v obecné připomínce výše (bod 1a), není jasné, zda navrhovaná úprava má nahradit stávající vyhlášku. Má-li být vyhláška č. 268/2009 Sb. zrušena, MZV doporučuje rozšířit předložený návrh o ustanovení, která je žádoucí ze současně platné vyhlášky zachovat. 	VYSVĚTLENO	V rámci návrhu vyhlášky byly stanoveny základní požadavky týkající se technických požadavků na stavby. Vyhláška č. 268/2009 Sb. byla stavebním zákonem ke dni 1.7.2024 zrušena.
		387	ČKAIT	§ 18	§ 17	Z	namísto navrhovaného znění - nový text

Návrh:
§ 18 Mechanická odolnost a stabilita 
(1) Stavební konstrukce se pro mechanickou odolnost a stabilitu navrhují a posuzují na dobu návrhové životnosti podle určené normy, pokud není stanoveno jinak 
(2) Stavební konstrukce a nosné prvky musí být navrženy a provedeny tak, aby po dobu svojí návrhové životnosti vyhověly požadovanému účelu a odolaly účinkům zatížení, návrhových a provozních hodnot namáhání a nepříznivým vlivům prostředí, která se mohou vyskytnout při provádění i užívání stavby. Nosné stavební konstrukce musí odolat též určeným návrhovým mimořádným zatížením. Návrh a posouzení musí být provedeny v souladu s požadavky podle určené normy
(3) Za změny mechanické odolnosti a stability stavby jako celku nebo jejich částí se považují také změny zatížení a změny, které vyplývají ze stavebních úprav, nástavby a přístavby stavby nebo instalace technologie.
(4) U stavebních úprav dokončených staveb se zpracovává posouzení mechanické odolnosti a stability původních stavebních konstrukcí. Při posouzení vychází se z dostupné dokumentace, stavu konstrukce a výsledků provedených průzkumů a zkoušek
(5) U vegetačních střech a teras se uvažují veškerá působící zatížení podle určené normy včetně zatížení od vegetace, vody, pobytu osob a instalovaných technologií 
(6) po uplynutí návrhové životnosti za stav stavby odpovídá její vlastník

Odůvodnění:
Je třeba vymezit návrhovou životnost pro návrh stavebních konstrukcí, nelze spojovat s trváním stavby, jak je v zákoně v par. 145. odst. (1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla vhodná pro určené využití a po celou dobu trvání plnila při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů základní požadavky na stavby, kterými jsou... Zcela nevhodné pro aut. osoby. Dále je třeba specifikovat postup pro rekonstrukce, resp. stavební úpravy, nástavby a přístavby , který není nikde jinde, podklady (průzkumy) a některé konstrukce a ekolog. úpravy (vegetační střechy); podle OZ	VYSVĚTLENO	Návrh obsažený v připomínce je uveden ve stavebním zákonĚ, v rámci prováděcí vyhlášky je navrženo pouhé zpřesnění požadavků ze stavebního zákona, jejich opakování není na místě.
		388	HK	§ 18	§ 17	Z	Požadujeme text ustanovení upravit následovně a nahradit slova „určené normy“ konkrétním odkazem na část normy nebo konkrétním textem přímo ve vyhlášce:

„Stavba musí být navržena a zhotovena tak, aby její stavební konstrukce odolaly předvídatelným vlivům. Požadavky na návrh a provedení stavebních konstrukcí musí být v souladu s požadavky určené normy.“.

Odůvodnění:
Navržení nestačí, změnou při provádění nesmí dojít ke zhoršení navržených parametrů. Norem pro návrh a provedení je celá řada, při návrhu se musí kombinovat. Totéž platí i v celé řadě dalších ustanovení.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Doplnění slova "provedena" není na místě, neboť pokud je stavba navržena na základě určitých požadavků, pak musí být takto i provedena, tedy v souladu s návrhem. V rámci znění vyhlášky je formulace "navržena" obsažena ve všech částech.
		389	Královéhradecký kraj	§ 18	§ 17	Z	K § 18 - nesouhlasíme se zněním druhé věty, že „ požadavky na stavební konstrukce  musí být v souladu s požadavky určené normy“. Text je zmatečný, když požadavky musí být v souladu s požadavky. Požadujeme upravit, např. „Návrh řešení stavebních konstrukcí … .“	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Znění bylo upraveno tak, že slovo "Požadavky" bylo odstraněno.
		390	HK	§ 19	§ 18	Z	Požadujeme ustanovení bez náhrady vypustit:
„§ 19
Zakládání stavby a spodní stavba
Založení stavby musí být navrženo způsobem odpovídajícím základovým poměrům zjištěným průzkumem základových poměrů v místě stavby, včetně negativních místních vlivů, kterými jsou zejména podzemní vody, a nebezpečné látky v podloží nebo vliv bludných proudů apod. Požadavky na založení stavby musí být v souladu s požadavky určené normy.
Stavby se zakládají s ohledem na základové poměry, klimatické poměry a sousední pozemky a stavby, které nesmí být stavbou nepříznivě ovlivněny.
Podzemní stavební konstrukce oddělující vnitřní prostory stavby od okolního prostředí nebo od základů, včetně prostupů, musí být chráněny před negativními účinky podzemní vody, popřípadě vlhkosti, s ohledem na návrhové parametry vnitřního prostředí.
Stavby umístěné v nestabilním území se zakládají tak, aby nebyla ohrožena stabilita stavby a nebyly ohroženy okolní pozemky a stavby.“.

Odůvodnění:
Obsah je již vyjádřen v § 18, ostatní je nadbytečné.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Ustanovení "Zakládání stavby a spodní stavba" se věnuje problematice založení stavby a doplňuje ustanovení týkající se mechanické odolnosti a stability stavby jako celku a jeho prvků. Především část týkající se dostatečnosti průzkumu, kterou popisuje geologii místa a stanovuje geotechnické vlastnosti půdy nelze opomenout, neboť je to základní vstup pro správný návrh založení stavba. 
		391	ČKAIT	§ 19 odst. 1	§ 18	Z	(1) Založení stavby musí být navrženo způsobem odpovídajícím základovým poměrům zjištěným geotechnickým průzkumem v místě stavby resp. širšího území, v kterém může potenciálně dojít k nežádoucím interakcím mezi jím a stavbou, a to během celého jejího životního cyklu, včetně negativních místních vlivů, kterými jsou zejména podzemní vody, a nebezpečné látky v základovém prostředí nebo vliv bludných proudů apod. Návrh, vyhodnocení a provádění geotechnického průzkumu a požadavky na založení stavby musí být v souladu s požadavky určené normy.

Návrh
(1)	Založení stavby musí být navrženo způsobem odpovídajícím základovým poměrům zjištěným geotechnickým průzkumem základových poměrů v místě stavby resp. širším území, v kterém může potenciálně dojít k nežádoucím interakcím mezi jím a stavbou, a to během celého jejího životního cyklu, včetně negativních místních vlivů, kterými jsou zejména podzemní vody, a nebezpečné látky v základovém prostředí podloží nebo vliv bludných proudů apod. Geotechnický průzkum zajišťuje stavebník. Návrh, vyhodnocení a provádění geotechnického průzkumu a pPožadavky na založení stavby musí být v souladu s požadavky určené normy.
(2)	Stavby se zakládají s ohledem na základové poměry, klimatické poměry a sousední pozemky a stavby, které nesmí být stavbou nepříznivě ovlivněny.
(3)	Podzemní stavební konstrukce oddělující vnitřní prostory stavby od okolního prostředí nebo od základů, včetně prostupů, musí být chráněny před negativními účinky podzemní vody, popřípadě vlhkosti či dalších negativních vlivů, s ohledem na návrhové parametry vnitřního prostředí.
(4)	Stavby umístěné v nestabilním území se zakládají tak, aby nebyla ohrožena stabilita stavby a nebyly ohroženy okolní pozemky a stavby.

Odůvodnění
Odstavec (1): Průzkum musí být poveden v rozsahu území, kde hrozí riziko potenciálně nežádoucích interakcí mezi horninovým prostředím a stavbou s negativními dopady. Může se jednat o širší území než jen místo stavby. Průzkum pro účely výstavby musí být navržen, vyhodnocen a proveden dle norem řady ČSN EN 1997.
Definice povinného geotechnického průzkumu:
Geotechnický průzkum je komplexní průzkum horninového prostředí v rozsahu předpokládané záměrem vyvolané zóny ovlivnění území pro zajištění podkladů pro geotechnický návrh, přípravu, provádění a užívání záměru. Zahrnuje inženýrsko-geologické, hydrogeologické, geofyzikální a další průzkumné práce. Geotechnický průzkum horninového prostředí je vyhodnocen na základě syntézy výsledků všech využitých průzkumných prací a dle určených norem (řady ČSN EN 1997).
Rozsah a cíle geotechnického průzkumu:
Rozsah a cíle průzkumu musí odpovídat druhu, charakteru, významu a umístění záměru, podmínkám v území, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání záměru. S ohledem na charakter záměru se průzkum horninového prostředí se zpracovává a provádí etapizovaně dle určených norem (řady ČSN EN 1997). Projekt průzkumu se zpracovává vždy s ohledem na charakter stavby, účel stavby a místní podmínky a včetně vyjasnění geotechnických rizikových faktorů horninového prostředí v rozsahu potenciálního ovlivnění stavbou během jejího životního cyklu. Obecné principy platí dle určených norem (řady ČSN EN 1997). 
Pozn.: Základem je zařazení záměru do geotechnické kategorie dle určené normy. U geotechnické kategorie 1 se zpracovává odborné stanovisko, u geotechnické kategorie 2 (3) se aplikuje kompletní postup dle určené normy.
Odpovědnost za zajištění geotechnického průzkumu:
Každý pozemek (resp. jeho vlastnictví) je spojen s určitými geotechnickými riziky. Charakter záměru na něm vzhledem k charakteru pozemku tato rizika dále ovlivňuje.
Z toho lze dovozovat odpovědnost stavebníka spojenou s vlastnictvím pozemku a záměru/stavby na něm. Stavební záměr (idea vzešlá od stavebníka) realizovaný prostřednictvím stavebníkových finančních prostředků na jeho pozemku v příslušném horninovém prostředí lze chápat jako přímý vklad stavebníka do stavebního procesu.
Stavebník má jako jediný předpoklady pro vytvoření vhodných podmínek pro zajištění dostatečného průzkumu horninového prostředí pro potřebu výstavby záměru (vklad dostatečných finančních prostředků, času a předání podkladů, výsledků).  Dostatečný průzkum je v jeho zájmu, neboť jeho prostřednictvím lze omezit geotechnická rizika spojená s návrhem, realizací a provozem záměru na pozemku a optimalizovat vynaložené stavební náklady. Jeho zajištění by proto mělo být i jeho odpovědností.

Odstavec (3): dalšími negativními vlivy se rozumí vlivy vyplývající z návrhových parametrů vnitřního prostředí, např. riziko pronikání radonu z podloží u stavby nebo přístavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi. 	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	"další nežádoucí vlivy" byly doplněny do odst. 3. V odstavci 1 byly další negativní vlivy vyjmenovány. Bude  upřesněno v odůvodnění.
		392	Moravskoslezský kraj	§ 19 odst. 1	§ 18	Z	36. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části čtvrté, § 19 odst. 1 
Požadujeme vypustit slovo „apod“.
Odůvodnění:
Je-li demonstrativní výčet uveden slovem „zejména“, na jeho konci již nemá být odkaz „apod.“ (závěrečná tečka se zde shoduje s označením konce věty, proto jako taková není vypouštěna). Samo o sobě by šlo toliko o formální nedostatek, nicméně v daném kontextu vzbuzuje ponechaný odkaz nedůvodný dojem, že snad význam vlivu bludných kamenů (!) je značně významný a převažuje nad jinými skutečnostmi rozhodnými pro zakládání staveb.	AKCEPTOVÁNO
		393	ČBÚ	§ 19 odst. 1	§ 18	Z	ČBÚ požaduje upravit ustanovení § 19 odst. 1 následovně:
„(1)	Založení stavby musí být navrženo způsobem odpovídajícím základovým poměrům zjištěným průzkumem základových poměrů v místě stavby, včetně negativních místních vlivů, kterými jsou zejména podzemní vody, a nebezpečné látky v podloží, poddolované území, sesuvné území nebo vliv bludných proudů apod. Požadavky na založení stavby musí být v souladu s požadavky určené normy.“

Odůvodnění:
Uvedené ustanovení se týká navrhování zakládání staveb i v místech s negativními místními vlivy, následně je příkladmo uveden velmi krátký výčet možných negativních vlivů. Navrhujeme tento krátký výčet rozšířit o poddolované území, které představuje stávající sledovaný jev č. 61 (ČSN 73 0039), či sesuvné území sledovaný jev č. 62. (Sledované jevy převzaty z vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném znění).	VYSVĚTLENO
	Vazba na nestabilní území je obecně uvedena v odst. 2 
		394	MŽP	§ 19 odst. 1	§ 18	Z	33.	Formulaci navrhovaného § 19 odst. 1 považujeme za nevhodně formulovanou a požadujeme vycházet z dosavadním znění odst. 1) 
§ 18 stávající vyhlášky, který stejnou problematiku upravuje lépe. 
 „Založení stavby musí být navrženo způsobem odpovídajícím základovým poměrům zjištěným průzkumem základových poměrů v místě stavby a blízkém okolí, včetně negativních místních vlivů, kterými jsou zejména podzemní vody, a nebezpečné látky v podloží nebo vliv bludných proudů apod. Požadavky na založení stavby musí být v souladu s požadavky určené normy a nesmí být při tom ohrožena stabilita jiných staveb“

Zdůvodnění:
Navrhované znění odst. 1) § 19 uvažuje ve formulaci: „Založení stavby musí být navrženo způsobem odpovídajícím základovým poměrům zjištěným průzkumem základových poměrů v místě stavby“ pouze 
s prováděním průzkumu základových poměrů a pouze v místě stavby. Zcela opomíjí skutečnosti, že průzkum základových poměrů je geologickou prací ve smyslu zákona č. 62/1982 Sb., o geologických pracích, v platném znění, a to bez rozlišení skutečnosti, zda je průzkum spojený se zásahem do pozemku či nikoliv. Příklad: Vodohospodářskou stavbou je také studna pro jímání podzemních vod, která průzkum základových poměrů nevyžaduje. Vyžaduje však geologický průzkum ve formě hydrogeologického popřípadě geofyzikálního průzkumu a to i v okolí této stavby.
Navrhovaná formulace odst. 1) § 19 rovněž nebere v úvahu skutečnost, že pro stavby se stanovují základové poměry i v tzv. zóně ovlivnění stavbou nikoliv pouze v místě založení. Omezením průzkumných prací pouze do místa založení stavby vzniká riziko negativního dopadu stavby na své okolí	VYSVĚTLENO
	Místem stavby se nemyslí jen samotné vymezení stavby, ale i její případné okolí.

		395	KZPS	§ 19 odst. 2	§ 18	Z	Připomínka k § 19

Stavby se zakládají s ohledem na základové poměry, klimatické poměry a sousední pozemky a stavby, které nesmí být provedením a užíváním stavby stavbou nepříznivě ovlivněny.

Odůvodnění: 
Například trvalé snižování hladiny spodní vody z důvodu chybného návrhu nebo provedení hydroizolace zcela jistě ovlivní okolní pozemky a stavby.	VYSVĚTLENO
	Slovo "stavbou" vyjadřuje všechny její stavy, tj. provádění i užívání a navrhování. Bylo doplněno v obecné části odůvodnění. 
		396	Moravskoslezský kraj	§ 19 odst. 2 a 4	§ 18	Z	35. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části čtvrté, § 19
Požadujeme odstavce 2 a 4 vypustit; dosavadní odstavec 3 označit jako odstavec 2.
Odůvodnění:
Ustanovení je vnitřně rozporné, opakuje ukládané požadavky (viz výše zásadní připomínka č. 6 obecně k návrhu vyhlášky). Ustanovení je proto namístě zásadně redukovat vypuštěním odstavců 2 a 4, jež fakticky pouze opakují požadavky vyplývající z odstavce 1. Odstavec 4 nadto popírá aplikační pravidla nastavená v odstavcích 1 až 3.	AKCEPTOVÁNO	Text byl zredukován a sjednocen.
		397	ČKAIT	§ 19 odst. 3	§ 18	Z	(3)	Podzemní stavební konstrukce oddělující vnitřní prostory stavby od okolního prostředí nebo od základů, včetně prostupů, musí být chráněny před negativními účinky podzemní vody, popřípadě vlhkosti, s ohledem na návrhové parametry vnitřního prostředí.

Návrh
(3)	Podzemní stavební konstrukce oddělující vnitřní prostory stavby od okolního prostředí nebo od základů, včetně prostupů, musí být chráněny před negativními účinky podzemní vody, popřípadě vlhkosti či dalších negativních vlivů, s ohledem na návrhové parametry vnitřního prostředí.

Odůvodnění
Odstavec (3): dalšími negativními vlivy se rozumí vlivy vyplývající z návrhových parametrů vnitřního prostředí, např. riziko pronikání radonu z podloží u stavby nebo přístavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi. 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Doplněno "či dalších nežádoucích vlivů "
		398	ČKA	§ 19 odst. 4	§ 18	Z	Úprava znění: namísto "nestabilní území" použít správný pojem "poddolované a sesuvné území, záplavové území", nebo doplnit "nestabilní území" do definic pojmů

Odůvodnění:
požadujeme přesnější pojmenování "nestability" nebo ji definovat v pojmech, vágní termín by vedl k nejasnému řešení v rámnci řízení o povolení záměru	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo přeformulováno ve vazbě na odst. 1.
		399	ÚV KOM	část čtvrtá		Z	K části čtvrté – technické požadavky na stavby:

V této části návrhu jsou přebírána ustanovení směrnic, která se týkají energetické náročnosti budov (směrnice 2018/844) a dále ustanovení směrnic týkající se hluku a vibrací (§ 25), výtahů (§ 37) a gigabitových sítí (§ 47).
Vzhledem k větší šíři upravovaných věcí směrnicí EU 2018/844, resp. směrnicí 2003/10/ES dává-me na zvážení doplnit do úvodu této části návrhu ustanovení, které by bylo obdobou tzv. referenčního odkazu na předpisy EU, ale s omezením na transponovaná ustanovení směrnice – srov. čl. 48 odst. 6 Legislativních pravidel vlády. Odkázáno má být na čl. 7 pátý pododstavec (stávající budovy), čl. 6/2 (nové budovy) a na přílohu I směrnice 2010/31/EU, ve znění směrnice EU 2018/844.	VYSVĚTLENO	Úvod části čtvrté stejně jako ustanovení § 1 neobsahuje úvodní ustanovení podle čl. 48 odst. 3 Legislativních pravidel vlády, tj. tzv. referenční odkaz na implementované předpisy EU, neboť je touto vyhláškou promítnuta do právního řádu pouze nepodstatná část směrnice Evropské unie, anebo se její promítnutí týká nepodstatné části této vyhlášky.
		400	ČKAIT	část čtvrtá
hlava I
technické požadavky na stavby
		Z	HLAVA I 
Technické požadavky na stavby
Základními požadavky na stavby dle § 145 stavebního zákona jsou požadavky na
- mechanickou odolnost a stabilitu,
- požární bezpečnost,
- ochranu zdraví,
- ochranu životního prostředí,
- bezpečnost a přístupnost při užívání, provozu a údržbě, 
- úsporu energie a
- udržitelné využívání přírodních zdrojů.
Stavby musí být navrhovány a prováděny tak, aby byly vhodné pro určené využití a aby plnily základní požadavky na stavby při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů na stavby po celou dobu své životnosti. Dodržení požadavků zaručuje, že stavba bude navržena a provedena bezpečně z hlediska provozu, a to jak pro uživatele stavby, tak pro její okolí, a to nejen z hlediska krátkodobých provozních vlastností, ale především z hlediska dlouhodobé životnosti a trvanlivosti stavby v časovém horizontu návrhové životnosti v trvání 50 až 100 a více let, stejně i z hlediska potřeb provozní údržby a běžných oprav.
Požadavky na stavební konstrukce musí být v souladu s požadavky určené normy.

Odůvodnění
uvést pro přehlednost a snadnou orientaci uživatelů	VYSVĚTLENO	Ustanovení je obsaženo ve stavebním zákoně.
		401	MPSV	§ 20	§ 19	Z 
nad rámec	K novému § 20 (nad rámec návrhu):
Požadujeme vložení nového ustanovení § 20 a následné přečíslování stávajících ustanovení:

§ 20:

„Stavba musí být navržena tak, aby byly splněny požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pro její přípravu i realizaci. V případě, že je zpracováván Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi pro danou stavbu, musí být zajištěna realizovatelnost opatření navržených v plánu.“
Odůvodnění:

Zajištění bezpečnosti je z hlediska síly veřejného zájmu postaveno na roveň ochraně zdraví a námi navržené ustanovení propojuje již naznačené vazby mezi stavebními předpisy, předpisy veřejného zdraví a předpisy o zajištění bezpečnosti. Při navrhování staveb 
a projektové činnosti je často otázka realizace stavby ve vztahu k BOZP opomenuta a není reflektován například Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.	VYSVĚTLENO	Předmětné právní předpisy platí vždy, aniž by zde byly uvedeny.
		402	ČKA	§ 20 	§ 19	Z	Požadujeme odstranit celý paragraf

Odůvodnění:
V konfliktu s požadavky na bezbariérové užívání; technicky lze místnost proti pronikání vody a vlhkosti zabezpečit, chybí tedy veřejný zájem, ustanovení je navíc v konfliktu s požadavky na bezbarierové užívání staveb	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo upraveno tak, že text z normy byl převzat do textu a jednoznačně z něj plyne možnost splnění povinnosti  jiným technickým řešením.
		403	HK	§ 20	§ 19	Z	Požadujeme upravit text tak, aby bylo jasné a konkrétní o jakou úroveň podlahy se jedná.

Odvodnění:
Není zřejmé, podle jaké normy se řídí. Pokud ČSN 734301, pak je to 150 mm nad přilehlým terénem nebo zda se jedná o jinou normu. Není zřejmý ani postup pro záplavová území.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo upraveno tak, že text z normy byl převzat do textu. Úorveň podlahy je obecně známý pojem.
		404	KZPS	§ 22 odst. 1	§ 21	Z	Připomínka k §22, odst. 1,

Požadavky platí také pro pobytové místnosti ve stavbách… ubytovacího zařízení 

Odůvodnění: vypustit z požadavků ubytovací zařízení. Není důvod, aby splňovaly požadavky denního osvětlení na pobytové místnosti.	VYSVĚTLENO	Stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný.
		405	ČKAIT	§ 21 odst. 1 a 2	§ 20	Z	(1) Obytné a pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené, nucené nebo kombinované větrání v souladu s požadavky podle určené normy. 

(2) Obytné a pobytové místnosti musí mít zajištěnu kvalitu vnitřního vzduchu s možností regulace v souladu s požadavky podle určené normy.

Návrh
Přepracovat, doplnit, vysvětlit.

Odůvodnění
ad (1) není "dostatečné přirozené" větrání už sprosté slovo? Defacto je nepoužitelné pokud bychom důsledně dodržovali "koncepci větrání" vydanou ČKAITem. Současně při přirozeném větrání již není reálné, aby vyšel PENB (aspoň u novostaveb bytových domů).

ad (2) chtělo by to upřesnit jaká norma, ČSN EN 15665? Znamená to, že bude povinnost větrat na základě koncentrace CO2?
	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text byl upraven
		406	HK	§ 21 odst. 2 a 4	§ 20	Z	požadujeme vypustit odst. 2 a 4 a upravit text odst. 1 a 3 a přílohy dle následujícího odůvodnění.

Odůvodnění:
v odst. 1 a 2 je odkaz na normové hodnoty, ale v odst. 4 je odkaz na přílohu č. 2 – kde je uvedena tabulka, ve které jsou návrhové hodnoty výrazně vyšší, než jsou v PSP a v normě ČSN EN 15665 (na kterou se PSP odkazují). Zároveň není uvedena možnost rozlišení trvalého a nárazového větrání (tak jako v PSP) a možnost řízení množství větracího vzduchu v závislosti na CO2. Dále uvedené hodnoty jsou vyšší než v NV č. 361/2007. Tj. buď uvést do souladu nebo uvést pouze odkazy na konkrétní ustanovení jiných předpisů
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).
	VYSVĚTLENO	Zčásti nesouhlasíme s připomínkou. Je zavádějící vypouštět odst. 4 s přílohou č. 2 s odůvodněním, že normové hodnoty jsou stanoveny v ČSN EN 15665. Uvedená norma  ČSN EN 15665 řeší výhradně rodinné domy a bytové domy a neřeší další druhy staveb.
Příloha č. 2 byla upravena po dohodě s MZD.
		407	Moravskoslezský kraj	§ 21 odst. 3	§ 20	Z	38. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části čtvrté, § 21 odst. 3 /v případě vyhovění zásadní připomínce č. 30 odstavec 4/
Požadujeme za slovem „vzduchu“ vložit tečku a zbývající část ustanovení vypustit.
Odůvodnění:
Vyhlášce o požadavcích na výstavbu nepřísluší (bylo by nad rámec zákonného zmocnění) upravovat posuzování souladu postupu s vyhláškou Ministerstva zdravotnictví na úseku ochrany veřejného zdraví; adresát norem obsažených v obou právních předpisech musí dostát jejich vzájemného souladu, má-li být jeho záměr legitimně proveditelný.	VYSVĚTLENO	Text ustanovení a Přílohy č. 2 byly upraveny na základě dohody s MZD.
		408	MZ	§ 21 odst.3	§ 20	D
LegTech	3. K § 21 odst. 3:

Navrhujeme změnit text odstavce 3 takto: 

 „(3) V pobytových místnostech škol musí být navrženo zařízení měřící kvalitu vnitřního vzduchu ve vztahu k limitům stanoveným zvláštním právním předpisemx).

x) Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů.“.

Odůvodnění: Výše uvedený postup je v souladu s čl. 45 odst. 4 Legislativních pravidel vlády.
	VYSVĚTLENO	Text ustanovení a Přílohy č. 2 byly upraveny na základě dohody s MZD.
		409	ČKA	§ 21 odst. 3	§ 20	Z	Úprava znění: namísto "navrženo" použít pojem "provedeno" / "umístěno" 

Odůvodnění:
Jde především o realizaci, nikoliv o návrh zařízení.	VYSVĚTLENO	Text ustanovení a Přílohy č. 2 byly upraveny na základě dohody s MZD.
		410	Moravskoslezský kraj	§ 21 odst. 3
nový	§ 20	Z	37. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části čtvrté, § 21
Požadujeme doplnit odstavec 3, který bude řešit větrání i v jiných exponovaných prostorech, než v obytných a pobytových místnostech (byť by toto řešení bylo nad rámec požadavků určené normy). Dosavadní odstavce 3 a 4 označit jako odstavce 4 a 5.
Odůvodnění:   
Problematiku větrání a kvality vnitřního vzduchu je nutno řešit nejen u obytných a pobytových místností, nýbrž i u jiných v tomto ohledu exponovaných typů prostorů, jimiž mohou být např. koupelny nebo toalety.	VYSVĚTLENO	Text ustanovení a Přílohy č. 2 byly upraveny na základě dohody s MZD.
		411	MZ	§ 21 odst.4	§ 20	D
LegTech	4. K § 21 odst. 4:

Navrhujeme změnit text odstavce 4 takto: „Další požadavky na větrání vnitřních prostor jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.“.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení  obsahuje odkaz do Přílohy č. 2
		412	MŽP	§ 21 odst.4	§ 20	Z	1.	Připomínka k §21 odst.4
Množství větracího vzduchu pro jednotlivé prostory se stanoví
a) dle množství škodlivin či skupin škodlivin tak, aby nebyly překročeny mezní hodnoty koncentrací s ohledem na činnost osob v prostoru a dobu v prostoru, po kterou se v něm příslušná osoba vyskytuje. Toto množství je nutno stanovit výpočtem s ohledem na přípustné koncentrace škodlivin.
b) pomocí měrných návrhových hodnot se stanoví podle přílohy č. 2 
k této vyhlášce.

Odůvodnění: Pro návrh VZT systému je základním předpokladem zajištění kvality vnitřního vzduchu (viz odst. 2), které se stanoví na základě výskytu a množství škodlivin. VZT systém se tedy nedimenzuje pouze podle přílohy č.2 (zjednodušené empirické navrhování), ale především podle příslušného výskytu škodlivin. Stavebník musí mít možnost použít přesnějších výpočtů a tím zajistit větší hospodárnost jak návrhu, tak i provozu systému VZT. Množství větraného vzduchu se zásadním podílem podílí na energetické náročnosti budov (je nutné jej ohřát, ochladit, vlhčit a dopravit), proto je vhodné jej stanovovat a řídit přesnějším způsobem.	VYSVĚTLENO	Není zřejmé, kdo stanoví mezní hodnoty, o jaké činnosti a jak dlouhou dobu trvání se má jednat. Požadavky by byly takto zcela nekonkrétní a neuchopitelné, navíc nijak nevymahatelné.
		413	Moravskoslezský kraj	§ 21 odst.4	§ 20	Z	39. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části čtvrté, § 21 odst. 4 /v případě vyhovění zásadní připomínce č. 30 odstavec 5/
Požadujeme ustanovení vypustit.
Odůvodnění:
Problematika stanovení množství větracího vzduchu pomocí měrných návrhových hodnot je komplexně řešena určenou normou.	VYSVĚTLENO	Požadavky z normy byly převztay do přílohy vyhlášky.
		414	ČKA	§ 22	§ 21	Z	Požadujeme přepracovat - rozdělit do více paragrafů.

Odůvodnění:
Paragraf je neuspořádaný (a tím nesrozumitelný), když spojuje tři resp. čtyři druhy požadavků pro různé typy prostor v různých stavebních typologiích.	VYSVĚTLENO	Rozdělení do více paragrafů není důvodné.
		415	Olomoucký kraj	§ 22	§ 21	Z	5.	K § 22
Předmětné ustanovení se vztahuje k stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách. „Stavby pro sociální služby“ však zákon o sociálních službách nedefinuje, pojmově zná pouze „zařízení sociálních služeb“ ve svém § 34. Zařízení sociálních služeb však existuje více typů podle zákona o sociálních službách (§ 34). Není tak jasné, které ze zařízení sociálních služeb spadá do kategorie staveb pro sociální služby podle navrhovaného § 22. 	AKCEPTOVÁNO	Stavba pro sociální služby byla definována.
		416	MZ	§ 22 odst. 1	§ 21	Z	4. K § 22 odst. 1:

Navrhujeme upravit ustanovení takto:

„(1) Denní osvětlení obytného prostoru v obytné místnosti, pobytové místnosti ve stavbách pro výchovu a vzdělávání, stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách, stavbách ubytovacího zařízení, stavbách pro účely vězeňské služby, pobytové místnosti pro dětské skupiny a prostoru lůžek ve zdravotnických zařízeních musí být navrženo v souladu s požadavky určené normy.“

Odůvodnění: Máme za to, že námi navržené znění předmětného ustanovení je přehlednější. Současně navrhujeme do výčtu prostorů doplnit pobytové místnosti pro dětské skupiny. Dětské skupiny, které nahrazují jesle a jsou určeny pro děti od 6 měsíců do 6 let věku dítěte v počtu do 12 dětí, nejsou v této vyhlášce řešeny a nevztahuje se na ně ani vyhláška č. 410/2005 Sb. Nachází se přitom jak v bytech, tak i pobytových místnostech. Pro správný a zdravý vývoj zraku dítěte je přitom nezbytné požadovat zcela vyhovující denní osvětlení místnosti.

Dále považujeme za nevhodné specifikovat požadavky na denní osvětlení obytného prostoru přímo ve vyhlášce (odkaz na přílohu č. 3). Způsobuje to problémy při změnách požadavků nebo metodik pro hodnocení parametrů osvětlení. Požadavky na denní osvětlení všech typů prostoru budou uvedeny v nově připravované normě ČSN 73 0582 a budou v souladu s požadavky a metodikami uvedenými v evropské normě EN 17037 (V současné době jsou požadavky na denní osvětlení uvedeny v technických normách EN 17037 a ČSN 73 0580-2). K tomu viz dále připomínka č. 19. 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text byl upraven v souvislosti s připomínkami k přílohám č. 3 a 4. 
		417	Moravskoslezský kraj	§ 22 odst. 1	§ 21	Z	40. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části čtvrté, § 22 odst. 1
Požadujeme vypustit slova „, případně přiměřeně v souladu s požadavky určené normy“ a na konci ustanovení doplnit větu „V ostatních případech v souladu s požadavky podle určené normy.“.
Odůvodnění:
Z hlediska požadavku právní jistoty lze na určenou normu odkazovat výlučně jednoznačně a v celém rozsahu, nikoliv pouze „případně“ a ještě k tomu „přiměřeně“.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text byl upraven v souvislosti s připomínkami k přílohám č. 3 a 4. 
		418	ČSPS	§ 22 odst. 1	§ 21	Z	K § 22 odst. 1 návrhu vyhlášky
„Obytná místnost musí splňovat požadavky na denní osvětlení v obytném prostoru podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, případně přiměřeně v souladu s požadavky určené normy.“
V navrženém ustanovení lze hodnotit denní osvětlení dle přílohy č. 3 nebo „přiměřeně“ dle určené normy. Každé hodnocení je však odchylné – příloha č. 3 hodnotí denní osvětlení ve vztahu k obytnému prostoru, norma k obytné místnosti. Navíc není popsáno, co se myslí „přiměřeností“ hodnocení (přiměřeně přistupovat k hodnotám činitele denní osvětlenosti či přiměřeně přistupovat k hodnocení ve vztahu k místnosti apod.). Ustanovení je nejasné, jeho aplikace není v odůvodnění popsána.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text byl upraven v souvislosti s připomínkami k přílohám č. 3 a 4. 
		419	KZPS	§ 22 odst. 1	§ 21	D	Připomínka k §22, odst. 1,
„Požadavky platí také pro pobytové místnosti ve stavbách… a pro prostor lůžek ve zdravotnických zařízeních“ doplnit neplatí pro specifický prostor lůžek

Odůvodnění: některé specifické prostory lůžek ve zdravotnických zařízeních nepotřebují splňovat požadavky na osvětlení obytné místnosti, jako například místnost jednotky intenzivní péče	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text byl upraven v souvislosti s připomínkami k přílohám č. 3 a 4. 
		420	ČKAIT	§ 22 odst. 1	§ 21	Z	(1) Obytná místnost musí splňovat požadavky na denní osvětlení v obytném prostoru podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, případně přiměřeně v souladu s požadavky určené normy. Požadavky platí také pro pobytové místnosti ve stavbách pro výchovu a vzdělávání, stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách, stavbách ubytovacího zařízení, stavbách pro účely vězeňské služby a pro prostor lůžek ve zdravotnických zařízeních.

Návrh
(1) Denní osvětlení obytného prostoru v obytné místnosti, pobytové místnosti ve stavbách pro výchovu a vzdělávání, stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách, stavbách ubytovacího zařízení, stavbách pro účely vězeňské služby, pobytové místnosti pro dětské skupiny a prostoru lůžek ve zdravotnických zařízeních musí být navrženo v souladu s požadavky určené normy.

Odůvodnění
Navrhujeme upravit formulaci požadavku na denní osvětlení na přehlednější formu výčtu. Současně považuje za nevhodné, specifikovat požadavky na obytný prostor přímo ve vyhlášce (odkaz na přílohu č. 3). Způsobuje to problémy při změnách požadavků nebo metodik pro hodnocení parametrů osvětlení. U takto uvedené formulace čl.(1) by došlo ke snížení požadavku na dení osvětlení v pobytové místnosti ve stavbách pro výchovu a vzdělávání (ČSN EN 17037), které jsou vyšší než u obytných místností. To je z pohledu hygienických požadavků problematické a bylo by to v rozporu s nařízením vlády. Požadavky na denní osvětlení všech typů prostoru budou uvedeny v nově připravované normě ČSN 73 0582 a budou v souladu s požadavky a metodikami uvedenými v evropské normě EN 17037 (V současné době jsou požadavky na denní osvětlení uvedeny v technických normách EN 17037 a ČSN 73 0580-2). 
Do výčtu prostorů jsou doplněny pobytové místnosti pro dětské skupiny. Dětské skupiny nejsou v této vyhlášce řešeny a nevztahuje se na ně ani vyhláška č. 410/2005 Sb. Dětské skupiny nahrazují jesle a jsou určeny pro děti do 3 let věku dítěte v počtu do 12 dětí. Nachází se jak v bytech, tak i pobytových místnostech. Pro zrakový vývoj dítěte se musí požadovat zcela vyhovující denní osvětlení místnosti.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text byl upraven v souvislosti s připomínkami k přílohám č. 3 a 4. 
		421	ČKAIT	§ 22 odst. 1	§ 21	Z	(1) Obytná místnost musí splňovat požadavky na denní osvětlení v obytném prostoru podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, případně přiměřeně v souladu s požadavky určené normy. Požadavky platí také pro pobytové místnosti ve stavbách pro výchovu a vzdělávání, stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách, stavbách ubytovacího zařízení, stavbách pro účely vězeňské služby a pro prostor lůžek ve zdravotnických zařízeních.

Návrh
(1) Denní osvětlení obytného prostoru v obytné místnosti, pobytové místnosti ve stavbách pro výchovu a vzdělávání, stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách, stavbách ubytovacího zařízení, stavbách pro účely vězeňské služby, pobytové místnosti pro dětské skupiny a prostoru lůžek ve zdravotnických zařízeních musí být navrženo v souladu s požadavky určené normy.

Odůvodnění
Navrhujeme upravit formulaci požadavku na denní osvětlení na přehlednější formu výčtu. Současně považuje za nevhodné, specifikovat požadavky na obytný prostor přímo ve vyhlášce (odkaz na přílohu č. 3). Způsobuje to problémy při změnách požadavků nebo metodik pro hodnocení parametrů osvětlení. U takto uvedené formulace čl.(1) by došlo ke snížení požadavku na dení osvětlení v pobytové místnosti ve stavbách pro výchovu a vzdělávání (ČSN EN 17037), které jsou vyšší než u obytných místností. To je z pohledu hygienických požadavků problematické a bylo by to v rozporu s nařízením vlády. Požadavky na denní osvětlení všech typů prostoru budou uvedeny v nově připravované normě ČSN 73 0582 a budou v souladu s požadavky a metodikami uvedenými v evropské normě EN 17037 (V současné době jsou požadavky na denní osvětlení uvedeny v technických normách EN 17037 a ČSN 73 0580-2). 
Do výčtu prostorů jsou doplněny pobytové místnosti pro dětské skupiny. Dětské skupiny nejsou v této vyhlášce řešeny a nevztahuje se na ně ani vyhláška č. 410/2005 Sb. Dětské skupiny nahrazují jesle a jsou určeny pro děti do 3 let věku dítěte v počtu do 12 dětí. Nachází se jak v bytech, tak i pobytových místnostech. Pro zrakový vývoj dítěte se musí požadovat zcela vyhovující denní osvětlení místnosti.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text byl upraven v souvislosti s připomínkami k přílohám č. 3 a 4. 
		422	MSP	§ 22 odst. 1 a 2	§ 21	Z	2.	K § 22 odst. 1 a 2, nadpisu hlavy XIII a § 98 

S ohledem na zavedení zkratky „Vězeňská služba“ v návětí § 8 doporučujeme v § 22 odst. 1 a 2, § 98 a v nadpise hlavy XIII slovo „vězeňské“ nahradit slovem „Vězeňské“. 	VYSVĚTLENO	Ustanovení § 8 upravující stavby Vězeňské služby České republiky bylo zrušeno. Legislativní zkratka již není zavedena.
		423	ÚV KLP	§ 22 odst. 4
nový	§ 21	Z	V § 22 se doplňuje odstavec 4), který zní:
„4) Osvětlení částí staveb, kde se uplatňují požadavky na přístupnost, musí být v souladu s požadavky určené normy.“
Odůvodnění:
Pro osvětlení částí nebo prvků staveb (např. schodiště, eskalátory, jednací prostory, kanceláře) jsou normou ČSN EN 17 210 stanoveny požadavky na osvětlení. Požadavky jsou tak součástí bezpečnostních požadavků na stavby. 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Parametry osvětlení musí být uplatněny ve všech obytných, pobytových místností a jiných prostor staveb podle normy. Text celého § byl upraven.
		424	MPSV	§ 22 odst. 4
nový	§ 21	Z
nad rámec	K § 22 (nad rámec návrhu):

Požadujeme vložení nového odstavce v tomto nebo obdobném znění:

4) Osvětlení částí staveb, kde se uplatňují požadavky na přístupnost, musí být v souladu s požadavky určené normy.

Odůvodnění:
Pro osvětlení částí nebo prvků staveb (např. schodiště, eskalátory, jednací prostory, kanceláře) jsou normou ČSN EN 17 210 stanoveny požadavky na osvětlení. Požadavky jsou součástí bezpečnostních požadavků na stavby a je nutné s nimi pracovat.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Parametry osvětlení musí být uplatněny ve všech obytných, pobytových místností a jiných prostor staveb podle normy. Text celého § byl upraven.
		425	HLMP	§ 22 až 24	§ 21	Z	K § 22 a 24: 
Zásadně nesouhlasíme s požadavky na proslunění. Požadavky na proslunění požadujeme vypustit.
Současně požadujeme název § 22 až 24 „Osvětlení, proslunění, stínění“ nahradit názvem „Osvětlení a stínění“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Požadavek na proslunění je v rozporu s požadavky na utváření kvalitního vystavěného prostředí, je v rozporu s principy udržitelného rozvoje měst a zhoršuje přehřívání urbanizovaného území. 
Povinnost proslunění je jedním ze stavebně technických požadavků, které v současné době nešťastným způsobem ztěžují tvorbu kvalitního urbanizovaného prostředí a odporují poptávce po efektivním a udržitelném urbánním prostředí krátkých vzdáleností Mechanické požadavky na proslunění k 1. březnu prakticky vylučují výstavbu obytných domů s jinou orientací bytů, než východ-západ (s odchylkou přibližně ±15°) a tím se stavebně technické požadavky dostávají do rozporu s požadavky na umístění stavby podél uliční čáry v kontextu místa a přímo vylučují možnost blokové zástavby a často i dostavby stávajících bloků. 
Technické požadavky na stavby ve městech, která se z hlediska kvality bydlení pravidelně umisťují na nejvyšších příčkách v žebříčku hodnocení obytných kvalit (Vídeň, Berlín, Mnichov, Curych, Amsterdam, Kodaň) nemají předepsány požadavky na proslunění bytů.
Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, schválená vládou České republiky v říjnu 2015 a novelizovaná usnesením vlády č. 861 ze dne 26. 10. 2015, ve svých adaptačních opatřeních uvádí přizpůsobení stavebních standardů budov předpokládaným projevům změny klimatu, jako jsou např. teplotní extrémy vč. opatření zahrnujících stavební řešení vedoucí k zastínění budov a oken. Je na pováženou, že v návrhu vyhlášky v roce 2023 jsou požadavky v přímém rozporu s již 8 let platnou strategií vlády České republiky. 
Navržené požadavky pouze dále zdražují byty o náklady na eliminaci důsledků tohoto požadavku investicemi do stínění a zvyšují spotřebu energie o chlazení „prosluněných“ budov. Je to s podivem mj. proto, že požadavky na proslunění jsou pouze na část bytů. 
Veřejná moc, podle našeho názoru, nemá povinně nařizovat normově prosluněné byty a zakazovat tak právo na volbu bydlet v bytě s vlastnostmi podle vlastních preferencí (neboť rodinných domů se téma prakticky nedotýká), tj. například zvolit si byt, který je méně exponován sluncem, než je předepsáno ustanovením normy, která ze své podstaty určuje optimální (nikoliv minimální) stav, a nezohledňuje jiné veřejné zájmy a veřejně prospěšné faktory tvorby urbánního prostředí.
Je právem každého občana vybrat si podle svých potřeb a preferencí. Ne každý vyžaduje normativně „prosluněný“ byt (tedy takový, kam zrovna v určený den svítí určenou dobu slunce na určenou část podlahové plochy bytu). Mezi zájemci o bydlení je nezanedbatelná část obyvatel, které záleží na zcela jiných charakteristikách bytu i obytného prostředí, případně si výslovně nepřeje sluncem exponovaný byt. 
Balkony, terasy, zimní zahrady, zahrady, předzahrádky, další koupelny apod. mají také nepochybně pozitivní dopad na kvalitu bydlení, a přitom nejde o povinné součásti bytů. Proslunění má být jedním parametrů kvality.
Aktuálně v České republice řešíme problémy související s klimatickou změnou a v této souvislosti také problémy s přehříváním budov, zejména ve městech a jevu známému jako UHI (Urban Heat Island), kterému nezabrání ani instalace nákladných stínicích a chladicích systémů, které mohou zabránit přehřívání interiérů. Na přehřívání urbánního prostředí jako celku, zejména veřejných prostranství, však nemají žádný pozitivní vliv. Podle našeho názoru je kontraproduktivní povinně vystavovat byty nadměrné expozici sluncem a současně požadovat investičně a provozně nákladné stínění a chlazení budov a přijímat opatření proti přehřívání města.
Povinné proslunění omezuje právo volby bydlení podle vlastních preferencí a mělo by být, stejně jako balkony, terasy, zimní zahrady, zahrady a předzahrádky nebo jako umístění bytu v přízemí či v podkroví, jedním z mnoha parametrů umožňujících pestrost nabídky bytů. Osobní preference zájemců o bydlení by měly být základním vodítkem pro svobodné rozhodnutí o volbě bytu.	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Text byl upraven.
		426	MZ	§ 22 odst. 2	§ 21	Z	5. K § 22 odst. 2:

Navrhujeme upravit ustanovení takto a doplnit odkaz na poznámku pod čarou:

„2) Elektrické osvětlení obytných místností v bytech, pobytových místností ve stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách, stavbách ubytovacího zařízení, stavbách pro účely vězeňské služby a prostoru lůžek ve zdravotnických zařízeních musí být navrženo v souladu s požadavky určené normy. Elektrické osvětlení v pobytových a obytných místnostech pro dětské skupiny se navrhují stejně jako u pobytových místností zařízení pro výchovu a vzděláváníx)

x) Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů“

Odůvodnění: Pojem „umělé osvětlení“ je zastaralým pojmem a v nových technických normách a dokumentech se nepoužívá. Navržený pojem „elektrické osvětlení“ odpovídá normě ČSN EN 12464-1 a je v souladu s ČSN IEC 60050-845 Mezinárodní elektrotechnický slovník Část 845: Osvětlení.
 
Dále navrhujeme přesunout požadavek na elektrické osvětlení prostoru lůžek ve zdravotnických zařízeních z odstavce 3 do odstavce 2 a celý odstavec 3 navrhujeme zrušit. Rovněž navrhujeme doplnit toto ustanovení o pobytové místnosti pro dětské skupiny (viz předchozí připomínka) s tím, že je třeba, aby elektrické osvětlení v těchto prostorech bylo stejné jako v případě pobytových místností zařízení pro výchovu a vzdělávání (to upravuje vyhláška č. 410/2005 Sb.).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven v dohodě s MZ. 
		427	ČKAIT	§ 22 odst. 2	§ 21	Z	(2) Umělé osvětlení obytných místností v bytech, pobytových místností ve stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách, stavbách ubytovacího zařízení a stavbách pro účely vězeňské služby musí být navrženo v souladu s požadavky určené normy

Návrh
(2) Elektrické osvětlení obytných místností v bytech, pobytových místností ve stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách, stavbách ubytovacího zařízení a stavbách pro účely vězeňské služby, pobytové a obytné místnosti pro dětské skupiny a pro prostor lůžek ve zdravotnických zařízeních musí být navrženo v souladu s požadavky určené normy. Elektrické osvětlení v pobytových a obytných místnostech pro dětské skupiny se navrhují stejně jako u zařízení pro výchovu a vzdělávání.

Odůvodnění
Požadavek na elektrické osvětlení je z odstavce 3 (lůžka ve zdravotnických zařízeních) přesunut do odstavce 2 a celý odstavec 3 navrhujeme zrušit. Pojem elektrické osvětlení (místo umělého osvětlení) odpovídá ČSN EN 12464-1 a je v souladu s ČSN IEC 60050-845 Mezinárodní elektrotechnický slovník Část 845: Osvětlení. Pojem „Umělé osvětlení“ je zastaralý pojem, který se v nových technických normách a dokumentech nepoužívá. 
Dětské skupiny nejsou v této vyhlášce řešeny a nevztahuje se na ně ani vyhláška č. 410/2005 Sb. Dětské skupiny nahrazují jesle a jsou určeny pro děti do 3 let věku dítěte v počtu do 12 dětí. Nachází se jak v bytech, tak i pobytových místnostech. Pro zrakový vývoj dítěte se musí požadovat zcela vyhovující elektrické osvětlení.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven v dohodě s MZ. 
		428	ČKAIT	§ 22 odst. 3	§ 21	Z	(3) Umělé a sdružené osvětlení prostoru lůžek ve zdravotnických zařízeních musí být navrženo v souladu s požadavky určené normy.

Návrh
(3) Zrušit

Odůvodnění
Navrhujeme bod (3) zrušit. Sdružené osvětlení je určeno pro pracovní prostory. Pro prostory lůžek ve zdravotnických zařízeních nedává smysl. Sdružené osvětlení v prostoru lůžek ve zdravotnických zařízeních je zároveň vyloučeno požadavkem na denní osvětlení v bodě (1).	AKCEPTOVÁNO 
		429	MZ	§ 22 odst. 3	§ 21	Z	6. K § 22 odst. 3:

Navrhujeme tento odstavec celý bez náhrady zrušit.

Odůvodnění: Sdružené osvětlení je určeno pro pracovní prostory a pro prostory lůžek ve zdravotnických zařízeních nedává smysl. Sdružené osvětlení v prostoru lůžek ve zdravotnických zařízeních je zároveň vyloučeno požadavkem na denní osvětlení v § 22 odst. 1. Pokud jde o požadavky na elektrické (umělé) osvětlení, navrhujeme je pro prostory lůžek ve zdravotnických zařízeních přesunout do odstavce 2.	AKCEPTOVÁNO
		430	Moravskoslezský kraj	§ 22 odst. 2 a 3	§ 21	Z	41. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části čtvrté, § 22 odst. 2 a 3
Požadujeme sloučit odstavce 2 a 3 s tím, že text bude znít: „Umělé a sdružené osvětlení ve stavbách musí být navrženo v souladu s požadavky určených norem.“. Dosavadní odstavec 4 označit jako odstavec 3.
Odůvodnění:  
Umělé a sdružené osvětlení je třeba posuzovat obecně „ve stavbách“, nikoliv pouze v obytných místnostech v bytech, pobytových místnostech ve stavbách pro sociální služby aj., resp. pouze v prostoru lůžek ve zdravotnických zařízeních. Učených norem je pak v dané oblasti vícero, pročež odkaz musí být formulován v množném čísle.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text ustanovení  byl upraven ve smyslu připomínky č. 429 MZ.
		431	MZ	§ 22 odst. 4	§ 21	Z	7. K § 22 odst. 4:

Navrhujeme tento odstavec celý bez náhrady zrušit.

Odůvodnění: Tento odstavec popisuje jednu z podmínek pro výpočet denního a sdruženého osvětlení. Tento požadavek spolu s dalšími požadavky bude uveden v připravované normě ČSN 73 0582 (v současné době je tento požadavek uveden v normě ČSN 73 0580-1). Máme za to, že se jedná o příliš velkou podrobnost, která již je uvedena v normě, a nemá proto význam ji znovu opakovat ve vyhlášce. Navíc uvedený požadavek není úplný a v praxi by zbytečně vedl ke snížení přehlednosti a nejistoty ve výkladu požadavků.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven v dohodě s MZ. 
		432	ČKAIT	§ 22 odst. 4	§ 21	Z	(4) Při výpočtu denního a sdruženého osvětlení se posuzuje stínění podle současného stavu okolí a podle změn v území, zejména podle podmínek rozhodnutí nebo jiných opatření vydaných podle stavebního zákona nebo jiných právních předpisů, anebo podle regulačního plánu nebo územního plánu s prvky regulačního plánu, jsou-li pro dané území vydány.

Návrh
(4) Zrušit

Odůvodnění
Navrhujeme bod (4) zrušit. Bod popisuje jednu z podmínek pro výpočet denního a sdruženého osvětlení. Tento požadavek spolu s dalšími požadavky bude uveden v připravované normě ČSN 73 0582 (v současné době je tento požadavek uveden v normě ČSN 73 0580-1). Jde se o velkou podrobnost, která je již uvedena v normě a nemá význam ji znovu uvádět ve vyhlášce. Navíc uvedený požadavek není úplný a v praxi by zbytečně vedl ke zvýšení nepřehlednosti a nejistoty ve výkladu požadavků.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven v dohodě s MZ. 
		433	Kraj Vysočina	§ 22 odst. 4 nový 	§ 21	Z	Připomínka č. 22
Do § 22 doplnění dalšího odstavce za odstavec 3)
                                                                                                                                                                           Osvětlení, proslunění, stínění
                                                                                                                                                                                           § 22

4.	Osvětlení částí staveb, kde se uplatňují požadavky na přístupnost, musí být v souladu s požadavky určené normy.

Následující odstavce se přečíslují

Odůvodnění:
Pro osvětlení částí nebo prvků staveb (např. schodiště, eskalátory, jednací prostory, kanceláře) jsou normou ČSN EN 17 210 stanoveny požadavky na osvětlení. Požadavky jsou součástí bezpečnostních požadavků na stavby a je nutné s nimi pracovat. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven
		434	HK	§ 22
§ 23	§ 21	Z	Požadujeme text upravit tak, aby zněl:
„§ 22
Obytná místnost musí být osvětlena složkou denního osvětlení.

§ 23
Pobytové místnosti a místnosti pro výkon práce musí být osvětleny, a to buď denním, sdruženým, nebo umělým osvětlením.“.

Odůvodnění:
Požadavky v návrhu vyhlášky jsou kolizní s požadavky na urbanismus, dodržení stavební čáry, uliční čáry, absolutně nereflektují zastínění zelení nebo orientaci na světovou stranu budov. Není navíc podloženo žádnou konkrétní analýzou dopadu na veřejné zdraví. Pokud nikdo tyto požadavky nekoordinuje (a není tomu tak), pak požadujeme vypustit kolizní požadavky a soustředit se na to, aby zbývající požadavky naplnily dostatečně očekávání.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	V rámci návrhu byly stanoveny požadavky na denní osvětlení ve vazbě k obytnému prostoru a považujeme toto řešení za optimální.
		435	Královéhradecký kraj	§ 22
§ 23
§ 24	§ 21	Z	K § 22, 23 odst. 4, § 24 odst. 4 – v  textu není patrno „jaké podmínky, jakých rozhodnutí nebo jiných opatření“ bude muset projektant dokumentace a následně stavební úřad a pak odvolací orgán vzít v úvahu při navrhování záměru, jeho posuzování ve správním řízení a v jakém rozsahu. Použitý právní pojem „stav okolí“ předpisy stavebního práva doposud nepoužívaly a jedná se o neidentifikovatelnou záležitost spíše z lékařské praxe typu „stav pacienta“. Požadujeme úpravu textu, který spíše připomíná beletrii než požadavek vyjadřující veřejný zájem technického předpisu.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Požadavek se týká např. vydaných rozhodnutí, územních souhlasů, ohlášení, apod., které je nutné při posuzování denního osvětlení, proslunění či stínění brát v úvahu. Nelze uvažovat pouze s existujícími stavbami,  ale i s těmi, které byly povolony a jejichž realizace nebyla ještě zahájena.
V tomto smyslu bylo doplněno odůvodnění.
		436	ČSPS	§ 22
§ 23
§ 24	§ 21	Z	K § 22 odst. 4, § 23 odst. 4, § 24 odst. 4
„Při výpočtu denního a sdruženého osvětlení se posuzuje stínění podle současného stavu okolí a podle změn v území, zejména podle podmínek rozhodnutí nebo jiných opatření vydaných podle stavebního zákona nebo jiných právních předpisů, anebo podle regulačního plánu nebo územního plánu s prvky regulačního plánu, jsou-li pro dané území vydány.“ Jaké podmínky, jaká jiná opatření a jaké jiné právní předpisy má zákonodárce na mysli? V důvodové zprávě je uvedeno „jiných opatření dle stavebního zákona, tedy např. územního rozhodnutí, stavebního povolení, společného povolení či povolení stavby, územního souhlasu, souhlasu s ohlášením, veřejnoprávní smlouvy apod.“ Podle § 330 odst. 1 stavebního zákona „Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů“. Nový stavební zákon, žádné souhlasy nezná.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Požadavek se týká např. vydaných rozhodnutí, územních souhlasů, ohlášení, apod., které je nutné při posuzování denního osvětlení, proslunění či stínění brát v úvahu. Nelze uvažovat pouze s existujícími stavbami,  ale i s těmi, které byly povolony a jejichž realizace nebyla ještě zahájena.
V tomto smyslu bylo doplněno odůvodnění.
		437	Zelený kruh	§ 22
§ 23
	§ 21	D	Připomínka č. 7) Požadujeme v § 23 a § 24 vyjmout výjimky, na které byty se nemusí vztahovat požadavky na proslunění a denní osvětlení. Tj. vyjmout z § 23 následující text: 
…s výjimkou bytů
a)	o jedné obytné místnosti, 
b)	v podzemním podlaží a 
c)	v bytových domech, pokud se nachází v podzemním podlaží nebo v prvních dvou navazujících nadzemních podlažích.
a z § 24 následující text: 
Požadavek neplatí pro byty o jedné obytné místnosti a pro byty v podzemním podlaží a prvních dvou navazujících nadzemních podlažích.
Odůvodnění: Minimální denní osvětlení bytů je stanoveno hodnotou, při které je možno vykonávat základní činnosti jako je např. vařit nebo číst (vykonávat středně přesné aktivity dle tříd zrakové činnosti). Pokud denní osvětlení bytu nesplní požadavky na tyto běžné činnosti, bude nutné při jakkékoli této činnosti využívat umělé osvětlení, což je v rozporu se snahou o energetickou úspornost budov a především s dopady na lidské zdraví i psychiku. (Požadavky na denní osvětlení bytů nejsou navíc nijak přehnaně vysoké - např. i na kanceláře jsou kladeny vyšší požadavky.) 
„Denní světlo je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících lidské zdraví, a to nejen to psychické. Přístup k dennímu světlu je základním předpokladem kvality našeho života, což klade požadavky na stavební prostředí. Pobyt v kvalitně osvětlených prostorách má významný pozitivní vliv na biorytmy, výkonnost a celkovou duševní pohodu a rovnováhu,“ konstatuje Prof. PharmDr. Alena Sumová, DrSc. z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Zdroj: https://www.ckait.cz/chceme-kvalitni-bydleni-jako-v-zapadni-evrope-nebranme-se-evropskym-normam   
Rovněž požadavek na minimální dobu proslunění obytných místností má své zásadní důvody - Sluneční světlo se vyznačuje baktericidním účinkem. To znamená, že ve slunečním záření obsažené ultrafialové záření má schopnost ničit některé bakterie a viry. Ultrafialové záření je také nezbytné pro tvorbu vitamínu D v našem těle a pro metabolismus kalcia. Nedostatek slunečního záření může být u dětí příčinou vzniku nemoci kostí (rachitis, křivice). Naopak infračervené sluneční záření zbavuje interiér i konstrukce budovy vlhkosti a brání tak výskytu plísní. (Zdroj: https://stavba.tzb-info.cz/denni-osvetleni-a-osluneni/21986-hodnoceni-prosluneni-budov-podle-csn-en-17037) 
Není tedy možné, aby se požadavky na denní osvětlení a proslunění týkaly jen některých bytů, neboť jde o základní hygienický standard. Pokud v nižších podlažích či některých částech domu nelze splnit základní hygienické standarty, je potřeba upravit návrh nebo do nižších podlaží umístit jiné funkce. Vzhledem k tomu, že se tento problém - nemožnost splnit požadavky na proslunění / osvětlení např. v přízemí bytového domu - týká především zástavby v center měst, nebude umístění jiné funkce rozhodně na škodu - naopak bude přispívat ke smíšenému využití území a tím k tvorbě města krátkých vzdáleností. 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		438	ČKA	§ 23	§ 21	Z	Požadujeme vypuštění požadavku na proslunění bytu v jakékoli podobě. Požadavek ponechat pouze u mateřských školek a zařízení sociálních služeb.

Odůvodnění:
Požadavek na proslunění je v rozporu s požadavky na utváření kvalitního vystavěného prostředí, je v rozporu s principy udržitelného rozvoje měst a zhoršuje přehřívání urbanizovaného území. 
Povinnost proslunění je jedním ze stavebně technických požadavků, které v současné době nešťastným způsobem ztěžují tvorbu kvalitního urbanizovaného prostředí a odporují poptávce po efektivním a udržitelném urbánním prostředí krátkých vzdáleností Mechanické požadavky na proslunění k 1. březnu prakticky vylučují výstavbu obytných domů s jinou orientací bytů, než východ-západ (s odchylkou cca ±15°) a tím se stavebně technické požadavky dostávají do rozporu s požadavky na umístění stavby podél uliční čáry v kontextu místa a přímo vylučují možnost blokové zástavby a často i dostavby stávajících bloků. 
Technické požadavky na stavby ve městech, která se z hlediska kvality bydlení pravidelně umisťují na nejvyšších příčkách v žebříčku hodnocení obytných kvalit (Vídeň, Berlín, Mnichov, Curych, Amsterdam, Kodaň) nemají předepsány požadavky na proslunění bytů. 
Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR schválená vládou ČR v říjnu 2015 ve svých adaptačních opatřeních uvádí přizpůsobení stavebních standardů budov předpokládaným projevům změny klimatu, jako jsou např. teplotní extrémy vč. opatření zahrnujících stavební řešení vedoucí k zastínění budov a oken. Je na pováženou, že v návrhu vyhlášky v roce 2023 jsou požadavky v přímém rozporu s již 8 let platnou strategií vlády ČR. 
Navržené požadavky pouze dále zdražují byty o náklady na eliminaci důsledků tohoto požadavku investicemi do stínění a zvyšují spotřebu energie o chlazení „prosluněných“ budov. Je to spodivem mj. proto, že požadavky na proslunění jsou pouze na část bytů. 
Veřejná moc, dle našeho názoru, nemá povinně nařizovat normově prosluněné byty a zakazovat tak právo na volbu bydlet v bytě s vlastnostmi podle vlastních preferencí (neboť rodinných domů se téma prakticky nedotýká), tj. například zvolit si byt, který je méně exponován sluncem, než je předepsáno ustanovením normy, která ze své podstaty určuje optimální (nikoliv minimální) stav, a nezohledňuje jiné veřejné zájmy a veřejně prospěšné faktory tvorby urbánního prostředí. 
Je právem každého občana vybrat si podle svých potřeb a preferencí. Ne každý vyžaduje normativně "prosluněný" byt (tedy takový, kam zrovna v určený den svítí určenou dobu slunce na určenou část podlahové plochy bytu). Mezi zájemci o bydlení je nezanedbatelná část obyvatel, které záleží na zcela jiných charakteristikách bytu i obytného prostředí, případně si výslovně nepřeje sluncem exponovaný byt. 
Balkony, terasy, zimní zahrady, zahrady, předzahrádky, další koupelny apod. mají také nepochybně pozitivní dopad na kvalitu bydlení, a přitom nejde o povinné součásti bytů. Proslunění má být jedním parametrů kvality. 
Aktuálně v Česku řešíme problémy související s klimatickou změnou a v této souvislosti také problémy s přehříváním budov, zejména ve městech a jevu známému jako UHI (Urban Heat Island), kterému nezabrání ani instalace nákladných stínicích a chladicích systémů, které mohou zabránit přehřívání interiérů. Na přehřívání urbánního prostředí jako celku, zejména veřejných prostranství, však nemají žádný pozitivní vliv. Dle našeho názoru je kontraproduktivní povinně vystavovat byty nadměrné expozici sluncem a současně požadovat investičně a provozně nákladné stínění a chlazení budov a přijímat opatření proti přehřívání města. 
Povinné proslunění omezuje právo volby bydlení podle vlastních preferencí a mělo by být, stejně jako balkony, terasy, zimní zahrady, zahrady a předzahrádky nebo jako umístění bytu v přízemí či v podkroví, jedním z mnoha parametrů umožňujících pestrost nabídky bytů. Osobní preference zájemců o bydlení by měly být základním vodítkem pro svobodné rozhodnutí o volbě bytu.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Požadavky byly ve vztahu ke stávající úpravě výrazně minimalizovány.
		439	AUUP	§ 23 odst. 1	§ 21	Z	§ 23, odst. (1)
Vypustit písmeno a) a c), písm. b) přejmenovat na písm. a)

Pokud má být byt prosluněn z hlediska splnění požadavků na zdraví obyvatel, musí se jednat o všechny byty, bez ohledu na jejich velikost nebo umístění. Výjimkou může být pouze umístění bytů v podzemním podlaží (výjimky řeší § 102).  	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
		440	MZ	§ 23 odst. 1	§ 21	Z	8. K § 23 odst. 1:

Navrhujeme zrušit písmena a), b) a c) a znění odstavce 1 přeformulovat takto:

„(1) Stavba s byty musí mít všechny byty prosluněny.“

Odůvodnění: Navržené znění by mělo negativní dopad na specifické skupiny obyvatel, zejména na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a na ochranu práv dětí. Neprosluněné byty by totiž podle našeho názoru obývaly zejména osoby sociálně slabé (důchodci, mladé rodiny, zdravotně postižení apod.). Jedná se o skupiny osob, které v obytných prostorech tráví zpravidla více času než většinová populace, jelikož jejich možnost pobývat venku je často omezena (např. věkem, zdravotním stavem, apod.). Jde proto o skupiny osob, u nichž je nezbytné mít zajištěnu vysokou dostupnost denního světla a přímého slunečního záření v obytných místnostech. Z tohoto důvodu je navrženo písmena a), b) a c) zrušit. 
K písmenu a) – podle platné normy ČSN EN 17037 je byt prosluněn, je-li prosluněna alespoň jedna obytná místnost. Jedná se již o zmírnění požadavku oproti současné vyhlášce č. 268/2009 Sb. Novou výstavbu lze řešit uspořádáním bytů tak, aby neprosluněná místnost byla součástí většího bytu (byt o více místnostech).
K písmenu b) – definice podzemního podlaží a definice obytné místnosti existenci obytných místností v PP vylučují. Zřizování bytů v podzemním podlaží by nemělo být legislativou doporučováno jako běžná věc.
K odstavci 1c) – vyhláška je koncipovaná pro budoucí stavby, na již postavené stavby se nevztahuje. Proto nevidíme důvod k výjimce neprosluňovat první dvě patra (důvody viz výše). Vždy je možnost nestavět tak vysoké domy nebo stavět vysoké, ale ve větší vzdálenosti od sebe.  	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		441	ČSPS	§ 23 odst. 1	§ 21	Z	K § 23 odst. 1 návrhu vyhlášky
Stavba s byty musí mít všechny byty prosluněny s výjimkou bytů
a) o jedné obytné místnosti,
b) v podzemním podlaží a
c) v bytových domech, pokud se nachází v podzemním podlaží nebo v prvních dvou navazujících nadzemních podlažích.

Požadavek proslunění nemusí být uplatněn v případě bytů v bytových domech, pokud jsou v podzemním podlažím nebo v prvních dvou navazujících nadzemních podlažích (viz bod c) vyhlášky). Pokud se však jedná o rodinný dům nebo objekt s více funkcemi, kde nepřevyšuje funkce bydlení, a
přitom byty se nachází v jasně vymezených podlažích, pak tyto musí požadavky na proslunění splnit. Je to nelogické ustanovení s ohledem na skutečnost, že se stále bude jednat o stejné byty. 

Požadujeme přeformulovat, případně stanovit požadavek ve vztahu k charakteru zástavby, k typu zástavby, nikoliv k typu bytu. Takto může dojít ke vzniku bytů různých kategorií.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		442	KZPS	§ 23 odst. 1	§ 21	Z	Připomínka k §23, odst. 1a), 1b, 1c 

Navrhujeme nové znění §23, odst. 1 a navrhujeme zrušit odst. 1a, 1b, 1c 
Návrh: §23, odst. 1. Stavba s byty musí mít všechny byty prosluněny.

Odůvodnění: Norem pro návrh a provedení je celá řada, při návrhu se musejí kombinovat. 
Totéž opět platí v celé řadě dalších ustanovení.

K odstavci 1a, 1b, 1c) – navrhované znění bude mít velmi negativní dopad na osoby sociálně slabé (důchodci, mladé rodiny apod.), kteří pokud budou bydlet v jakémsi levném sklepním bytě, tak nebudou mít nárok na oslunění bytu. Podle normy ČSN EN 17037 je byt prosluněn, je-li prosluněna alespoň jedna obytná místnost. Jedná se již o zmírnění požadavku oproti současné vyhlášce č. 268/2009 Sb. Novou výstavbu lze snadno řešit uspořádáním bytů tak, aby neprosluněná místnost byla součástí většího bytu (byt o více místnostech). 

K odstavci 1b) - definice podzemního podlaží a definice obytné místnosti existenci obytných místností v PP vylučují. Zřizování bytů v podzemním podlaží (sklepní byty) by nemělo být legislativou doporučováno jako běžná věc.

K odstavci 1c) – vyhláška je koncipovaná pro budoucí stavby. Není technický důvod k výjimce neprosluňovat první dvě patra. Vždy je možnost nestavět tak vysoké domy nebo stavět vysoké, ale ve větší vzdálenosti od sebe. 

Celkově je v novém znění §23 znát velká vstřícnost vůči developerům – budovat byty kdekoliv na úkor jejich komplexní kvality.   	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		443	ČKAIT	§ 23 odst. 1	§ 21	Z	(1) Stavba s byty musí mít všechny byty prosluněny s výjimkou bytů
a) o jedné obytné místnosti, 
b) v podzemním podlaží a 
c) v bytových domech, pokud se nachází v podzemním podlaží nebo v prvních dvou navazujících nadzemních podlažích.

Návrh
(1) Stavba s byty musí mít všechny byty prosluněny s výjimkou bytů
a) v podzemním podlaží a 
b) v bytových domech v zastavěném území v kompaktní zástavbě s výškovou hladinou 5 nadzemních podlaží a vyšší, pokud se nachází v podzemním podlaží nebo v prvních dvou navazujících nadzemních podlažích.
c) v nově navrhovaných bytových domech, pokud se nachází v podzemním podlaží nebo v prvních dvou  nadzemních podlažích                                                                                      d) ve stávajících stavbách, kde postačí pokud je prosluněno 80 % bytů v dané stavbě, přičemž se do celkového počtu bytů nezapočítávají byty v částech dle písm. c)

Odůvodnění
Původně navrhované znění uvedené v bodě a) by mělo negativní dopad na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a na ochranu práv dětí. Neprosluněné byty by obývali zejména osoby sociálně slabé (důchodci, mladé rodiny, zdravotně postižení apod.). Jedná se o skupiny osob, které v obytných prostorech tráví zpravidla více času než většinová populace, jejich možnost pobývat venku je často omezena např. zdravotním stavem, a proto se jedná o skupiny osob významně citlivé na vysokou dostupnost denního světla a přímého slunečního záření v obytných místnostech. Z tohoto důvodu je navrženo bod a) zrušit. Podle platné normy ČSN EN 17037 je byt prosluněn, je-li prosluněna alespoň jedna obytná místnost. Jedná se již o zmírnění požadavku oproti současné vyhlášce č. 268/2009 Sb. Novou výstavbu lze řešit uspořádáním bytů tak, aby neprosluněná místnost byla součástí většího bytu (byt o více místnostech).
Bod b) označen jako a) a bod c jako bod b). Původní bod c) upraven tak aby umožňoval výjimku v kompaktní zástavbě, kde může být problém zajistit požadavky na proslunění. Původní formulace povoluje proslunění i u volné zástavby, což nedává smysl a mohlo by to vést k neopodstatněnému zhoršení kvalitu bytů. Slovo "navazujících"by znamenalo, že se daná výjimka v proslunění bytů (tedy že nemusejí být prosluněny) týká prvních dvou nadzemních podlaží jen v případě podsklepených staveb, což jistě není úmysl zákonodárce. První dvě nadzemní podlaží jsou jasně definovaná (je zřejmé co je nadzemním podlažím i která jsou první dvě nadzemní podlaží), bez ohledu na to, zda je stavba podsklepená nebo není.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		444	KZPS	§ 23 odst.1 písm. a)	§ 21	Z	Připomínka k §23, odst.1, písm.a
„o jedné bytové místnosti“ ukončit text spojkou „a“

Odůvodnění: z návrhu by znamenalo, že byt s jednou bytovou místností ve 3NP a výše nemusí být prosluněn	VYSVĚTLENO	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		445	KZPS	§ 23 odst. 1 písm. a), b) a c)	§ 21	Z	Připomínka k §23, odst. 1a), 1b, 1c 

Navrhujeme nové znění §23, odst. 1 a navrhujeme zrušit odst. 1a, 1b, 1c 
Návrh: §23, odst. 1. Stavba s byty musí mít všechny byty prosluněny.


Odůvodnění: Norem pro návrh a provedení je celá řada, při návrhu se musejí kombinovat. 
Totéž opět platí v celé řadě dalších ustanovení.

K odstavci 1a, 1b, 1c) – navrhované znění bude mít velmi negativní dopad na osoby sociálně slabé (důchodci, mladé rodiny apod.), kteří pokud budou bydlet v jakémsi levném sklepním bytě, tak nebudou mít nárok na oslunění bytu. Podle normy ČSN EN 17037 je byt prosluněn, je-li prosluněna alespoň jedna obytná místnost. Jedná se již o zmírnění požadavku oproti současné vyhlášce č. 268/2009 Sb. Novou výstavbu lze snadno řešit uspořádáním bytů tak, aby neprosluněná místnost byla součástí většího bytu (byt o více místnostech). 

K odstavci 1b) - definice podzemního podlaží a definice obytné místnosti existenci obytných místností v PP vylučují. Zřizování bytů v podzemním podlaží (sklepní byty) by nemělo být legislativou doporučováno jako běžná věc.

K odstavci 1c) – vyhláška je koncipovaná pro budoucí stavby. Není technický důvod k výjimce neprosluňovat první dvě patra. Vždy je možnost nestavět tak vysoké domy nebo stavět vysoké, ale ve větší vzdálenosti od sebe. 

Celkově je v novém znění §23 znát velká vstřícnost vůči developerům – budovat byty kdekoliv na úkor jejich komplexní kvality. 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		446	ČKA	§ 23 odst. 1 písm. c)	§ 21	D	V rámci navrhovaného znění § 23 (s nímž jako s celkem nesouhlasíme) dále specificky upozorňujeme na nedůvodné omezení "úlevy" v § 23 odst. 1 písm. c) pouze pro bytové domy - mělo by být uplatněno pro všechny budovy, kde se nachází byty	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		447	KZPS	§ 23 odst. 1 písm. c)	§ 21	Z	Připomínka k §23, odst.1, písm.c
„v bytových domech, pokud se nachází v podzemním podlaží nebo v prvníchm dvou navazujícíchm nadzemníchm podlažích“ 

Odůvodnění: omezit výjimku proslunění na podzemní podlaží a první nadzemní podlaží. obyvatelé bytů v PP a 1NP mají obvykle k dispozici předzahrádku. obyvatelé vyšších nadzemních podlaží jsou odkázáni na vnitřní prostředí bytu	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		448	Zlínský kraj	§ 23 odst. 1 psím. c)	§ 21	Z	3)	K § 23 odst. 1 písm. c) návrhu vyhlášky: Žádáme slova „v bytových domech“ nahradit slovy „ve stavbách pro bydlení“.
Odůvodnění: Tato situace může nastat i v rodinných domech nebo objektech s více funkcemi, dokonce může dojít i k tomu, že ve stavbě nesloužící bydlení se může nacházet byt správce. Z uvedeného důvodu je třeba definovat pojem služební byt.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		449	Zlínský kraj	§ 23 odst. 1 písm. d) nový	§ 21	Z	4)	Do § 23 návrhu vyhlášky žádáme doplnit písmeno d) „služebních“.  
  
Odůvodnění: Může dojít i k tomu, že ve stavbě nesloužící bydlení se může nacházet byt správce. Z uvedeného důvodu je třeba definovat pojem služební byt	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		450	ČKAIT	§ 23 odst. 2	§ 21	Z	(2) Byt je prosluněn, pokud je prosluněn alespoň jeden obytný prostor. Požadavky na proslunění bytů jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce.

Návrh
(2) Zrušit

Odůvodnění
Navrhujeme bod (2) zrušit. Bod popisuje situaci, kdy je byt prosluněn a odkazuje na požadavky v příloze 4. Podmínky pro stanovení doby proslunění spolu s dalšími požadavky budou uvedeny v připravované normě ČSN 73 0582 a budou v souladu s požadavky a metodikami uvedenými v evropské normě EN 17037 (v současné době je tento požadavek uveden v normě ČSN EN 17037). Jde se o velkou podrobnost a o požadavek, který je uveden v normě a nemá význam jej znovu uvádět ve vyhlášce.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		451	MZ	§ 23 odst. 2 a 3	§ 21	Z	9. K § 23 odst. 2 a 3:

Navrhujeme odstavec 2 bez náhrady zrušit a dosavadní odstavec 3 označit jako odstavec 2, který nově bude znít:

„(2) Proslunění bytů, pobytových místností ve stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách, heren mateřských škol a pro pobytové místnosti pro dětské skupiny musí být v souladu s požadavky určené normy.“

Odůvodnění: K odstavci 2 – tento odstavec popisuje, kdy je byt prosvětlen a odkazuje na požadavky v příloze 4. Podmínky pro stanovení doby proslunění spolu s dalšími požadavky budou uvedeny v připravované normě ČSN 73 0582 a budou v souladu s požadavky a metodikami uvedenými v evropské normě EN 17037 (v současné době je tento požadavek uveden v normě ČSN EN 17037). Jde se o velkou podrobnost a o požadavek, který je uveden v normě a nemá význam jej znovu uvádět ve vyhlášce. K tomu viz dále připomínka č. 20.

K odstavci 3 - Máme za to, že námi navržené znění odstavce 3 je přehlednější. Současně navrhujeme do výčtu prostorů doplnit pobytové místnosti pro dětské skupiny. Dětské skupiny, které nahrazují jesle a jsou určeny pro děti od 6 měsíců do 6 let věku dítěte v počtu do 12 dětí, nejsou v této vyhlášce řešeny a nevztahuje se na ně ani vyhláška č. 410/2005 Sb. Nachází se přitom jak v bytech, tak i pobytových místnostech. Pro správný a zdravý vývoj zraku dítěte je přitom nezbytné požadovat zcela vyhovující denní osvětlení místnosti.	AKCEPTOVÁNO

VYSVĚTLENO	Odstavec 2 byl vypuštěn, text celého ustanovení byl.

Dětská skupina - Odůvodnění připomínky viz odůvodnění připomínky č. 9. 
		452	ČKAIT	§ 23 odst. 3	§ 21	Z	(3) Požadavek na proslunění se použije i pro pobytové místnosti ve stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách a herny mateřských škol.

Návrh
Proslunění bytů, pobytových místností ve stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách, heren mateřských škol a pro pobytové pro dětské skupiny musí být v souladu s požadavky určené normy.

Odůvodnění
Navrhujeme upravit formulaci požadavku na denní osvětlení na přehlednější formu výčtu všech místností, kterých se týká. Požadavky na proslunění vyjmenovaných místností jsou vyžadovány odkazem na určenou normu, kde jsou požadavky včetně postupů jejich ověření uvedeny. Dětské skupiny nejsou v této vyhlášce řešeny a nevztahuje se na ně ani vyhláška č. 410/2005 Sb. Dětské skupiny nahrazují jesle a jsou určeny pro děti do 3 let věku dítěte v počtu do 12 dětí. Nachází se jak v bytech, tak i pobytových místnostech. Pro zrakový vývoj dítěte se musí požadovat zcela vyhovující proslunění místnosti.	AKCEPTOVÁNO JINAK	text celého § byl upraven.
Dětská skupina - Odůvodnění připomínky viz odůvodnění připomínky č. 9. 
		453	ČKAIT	§ 23 odst. 4	§ 21	Z	(4) Při výpočtu proslunění se posuzuje stínění podle současného stavu okolí a podle změn v území, zejména podle podmínek rozhodnutí nebo jiných opatření vydaných podle stavebního zákona nebo jiných právních předpisů, anebo podle regulačního plánu nebo podle územního plánu s prvky regulačního plánu, jsou-li pro dané území vydány.

Návrh
(4) Zrušit

Odůvodnění
Bod popisuje jednu z podmínek pro posouzení proslunění. Tento požadavek bude uveden v připravované normě ČSN 73 0582 (v současné době je tento požadavek uveden v normě ČSN 73 4301). Jde se o velkou podrobnost, která je již uvedena v normě a nemá význam ji znovu uvádět ve vyhlášce. Navíc uvedený požadavek není úplný a v praxi by zbytečně vedl ke zvýšení nepřehlednosti a nejistoty ve výkladu požadavků.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		454	MZ	§ 23 odst. 4	§ 21	Z	10. K § 23 odst. 4:

Navrhujeme tento odstavec celý bez náhrady zrušit.

Odůvodnění: Tento odstavec popisuje jednu z podmínek pro posouzení proslunění. Tento požadavek spolu s dalšími požadavky bude uveden v připravované normě ČSN 73 0582 (v současné době je tento požadavek uveden v normě ČSN 73 4301). Máme za to, že se jedná o příliš velkou podrobnost, která již je uvedena v normě, a nemá proto význam ji znovu opakovat ve vyhlášce. Navíc uvedený požadavek není úplný a v praxi by zbytečně vedl ke snížení přehlednosti a nejistoty ve výkladu požadavků.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		455	KVOP	§ 23 odst. 4	§ 21	Z	8.	K § 23 odst. 4
Návrh významně zmírňuje požadavek na proslunění oproti požadavku obsaženému ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. V případě proslunění, které je důležitým faktorem pro lidské zdraví a psychiku, pro kvalitu bydlení a pro vnitřní prostředí bytu, nenacházím k tak zásadnímu zmírnění důvod. Dle mého názoru by měly určitý standard proslunění splňovat všechny „nadzemní“ byty. Přílišné zmírnění tohoto požadavku považuji za nežádoucí krok ke snížení jedné z významných hodnot veřejného zájmu, kterou je zdraví osob. Nejsem přesvědčen, že by se mělo zjednodušení výstavby prosadit za takovou cenu. V odůvodněných případech by však mohla být z daného ustanovení udělena výjimka, pokud by jej navrhovatel upravil tak, jak navrhuji, a současně jej zařadil v § 102 odst. 1 mezi ustanovení „výjimková“.
Rozsah zmírnění považuji za příliš široký. Kromě „podzemních“ bytů, u nichž může mít zmírnění svou logiku, sem spadají také všechny byty o jedné obytné místnosti. U nich však postrádám dostatečné odůvodnění pro tak zásadní změnu. Uvádí-li důvodová zpráva, že splnění požadavku na proslunění není požadováno, protože v mnoha případech nejsou malé byty o jedné obytné místnosti dlouhodobě užívány, je pro mě takový argument nepochopitelný. Má být snad u veškerých bytů určité dispozice proslunění upozaděno jen proto, že řada z nich není užívána? Platí totiž i tvrzení opačné - že mnoho malých bytů o jedné obytné místnosti dlouhodobě užíváno je. Ani argument, že požadavek upustit od proslunění jednopokojových bytů je totožně nastaven v sousedním Polsku, nepokládám za přesvědčivý. Konečně nenacházím ani důvod, kvůli němuž navrhovatel odlišil byty ve třetím nadzemním podlaží bytového domu (které požadavky na proslunění splňovat musí) od bytů ve druhém podlaží (které nikoliv).

Navrhuji proto upravit § 23 odst. 4 do následujícího znění: „Stavba s byty musí mít všechny byty prosluněny s výjimkou bytů v podzemním podlaží.“	VYSVĚTLENO	Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		456	HK	§ 24	§ 21	Z	Požadujeme formulovat text takto:
„§ 24
V obytných prostorech, stávajících budov, , ovlivněných navrženou stavbou musí být splněna
minimální hodnota činitele denní osvětlenosti roviny vnějšího líce obvodového pláště budovy v místě středu okna Dw = 24 %.
Nevyhovuje-li obytný prostor podmínkám podle odstavce 1 ani před zastíněním navrženou stavbou, bude stínění považováno za vyhovující, jestliže nebude snížena 
stávající hodnota činitele denní osvětlenosti roviny vnějšího líce obvodového pláště budovy v místě středu okna Dw (%).“.

Odůvodnění:
Požadavky musí být kompatibilní s požadavky na umístění stavby v souladu s uliční a stavební čarou, musí splňovat nejen požadavky na osvětlení, ale rovněž ochranu před přehříváním budov v návaznosti na cíle snižování energetické náročnosti není v souladu s udržitelností toto plnit klimatizací, je-li možné dosáhnout přirozeného snížení tohoto faktoru přirozenou cestou. Nap. V případě mateřských škol, jsou požadavky na osvětlení a klimatizování, a to za skutečnosti, kdy v zásadě v létě jsou provozy minimalizovány zcela v rozporu s požadavky na ekonomičnost a energetickou náročnost výstavby.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		457	MZ	§ 24 odst. 1	§ 21	Z	11. K § 24 odst. 1:

Navrhujeme upravit ustanovení takto:

„(1) V obytných prostorech a pobytových místnostech stávajících budov, vyjma pobytových místností ve stavbách pro bydlení, ovlivněných navrženou stavbou musí být splněn požadavek na denní osvětlení (Dw nebo DT, DTM) v souladu s určenou normou.“

Odůvodnění: Tento odstavec stanovuje požadavky na kontrolu zastínění z pohledu denního světla. Tento požadavek spolu s dalšími požadavky však bude uveden v připravované normě ČSN 73 0582 (v současné době je tento požadavek uveden v normě ČSN 73 0580-1). Máme za to, že se jedná o příliš velkou podrobnost, která již je uvedena v normě, a nemá proto význam ji znovu opakovat ve vyhlášce. Navíc uvedený požadavek není úplný a v praxi by zbytečně vedl ke snížení přehlednosti a nejistoty ve výkladu požadavků. Z tohoto důvodu navrhujeme uvést pouze výčet prostorů, kterých se požadavek týká a odkaz na určenou normu. Uvedené navíc souvisí s naším návrhem na zrušení přílohy č. 3 (k tomu viz dále připomínka č. 19). 

Písmena „D“ v Dw, DT a DTM by měla být psána kurzívou, prosíme o úpravu návrhu vyhlášky.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		458	KZPS	§ 24 odst. 1	§ 21	Z	Připomínka k § 24, odst.1,
„…vyjma pobytových místností ve stavbách pro bydlení…“ specifikovat, jestli se jedné také o pobytové místnosti v ateliérech, nebo jenom v bytech  

Odůvodnění: ateliér nesplňuji všechny požadavky bytu, ale obsahuje pobytové místnosti	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		459	ČKAIT	§ 24 odst. 1	§ 21	Z	(1) V obytných prostorech a pobytových místnostech stávajících budov, vyjma pobytových místností ve stavbách pro bydlení, ovlivněných navrženou stavbou musí být splněna
a) úroveň denního osvětlení podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, nebo
b) minimální hodnota činitele denní osvětlenosti roviny vnějšího líce obvodového pláště budovy v místě středu okna Dw = 29 %.

Návrh
(1) V obytných prostorech a pobytových místnostech stávajících budov, vyjma pobytových místností ve stavbách pro bydlení, ovlivněných navrženou stavbou musí být splněn požadavek na denní osvětlení (Dw nebo DT, DTM) v souladu s určenou normou.

Odůvodnění
Bod popisuje požadavky pro kontrolu zastínění z pohledu denního světla. Tento požadavek spolu s dalšími požadavky bude uveden v připravované normě ČSN 73 0582 (v současné době je tento požadavek uveden v normě ČSN 73 0580-1). Jedná se o velkou podrobnost, která je již uvedena v normě a nemá význam ji znovu uvádět ve vyhlášce. Navíc uvedený požadavek není úplný a v praxi by zbytečně vedl ke zvýšení nepřehlednosti a nejistoty ve výkladu požadavků. Z tohoto důvodu navrhujeme uvést výčet prostorů, kterých se požadavek týká a odkaz na určenou normu.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		460	KZPS	§ 24 odst. 1 písm. b)	§ 21	Z	Připomínka k §24, odst.1, písm. b
„…v místě středu okna Dw=29 %“ doplnit o další parametry měření osvětlení

Odůvodnění: požadavek nereflektuje historické budovy a pobytové místnosti v nich a také předsazené konstrukce	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		461	MZ	§ 24 odst. 2 a 3	§ 21	Z	12. K § 24 odst. 2 a 3:

Navrhujeme odstavec 2 bez náhrady zrušit a dosavadní odstavec 3 označit jako odstavec 2, který nově bude znít:

„(3) V bytech a v pobytových místnostech ve stavbě pro sociální služby podle zákona o sociálních službách a hernách mateřské školy ovlivněných navrženou stavbou musí být splněny požadavky na proslunění v souladu s určenou normou.“.

Odůvodnění: K odstavci 2 – Tento odstavec popisuje požadavky na kontrolu zastínění z pohledu proslunění. Tento požadavek spolu s dalšími požadavky bude uveden v připravované normě ČSN 73 0582 (v současné době je tento požadavek uveden v normě ČSN 73 4301). Máme za to, že se jedná o příliš velkou podrobnost, která již je uvedena v normě, a nemá proto význam ji znovu opakovat ve vyhlášce. Navíc problematika zastínění z pohledu denního světla je řešena v navrženém znění § 24 odst. 1 (viz předchozí připomínka).

K odstavci 3 – Tento odstavec stanovuje požadavky na kontrolu zastínění z pohledu denního světla. Tento požadavek spolu s dalšími požadavky však bude uveden v připravované normě ČSN 73 0582 (v současné době je tento požadavek uveden v normě ČSN 73 0580-1). Máme za to, že se jedná o příliš velkou podrobnost, která již je uvedena v normě, a nemá proto význam ji znovu opakovat ve vyhlášce. Navíc uvedený požadavek není úplný a v praxi by zbytečně vedl ke snížení přehlednosti a nejistoty ve výkladu požadavků. Z tohoto důvodu navrhujeme uvést pouze výčet prostorů, kterých se požadavek týká a odkaz na určenou normu. Uvedené navíc souvisí s naším návrhem na zrušení přílohy č. 4 (k tomu viz dále připomínka č. 20).	AKCEPTOVÁNO 
		462	ČKAIT	§ 24 odst. 2	§ 21	Z	(2) Nevyhovuje-li obytný prostor podmínkám podle odstavce 1 ani před zastíněním navrženou stavbou, bude stínění považováno za vyhovující, jestliže nebude snížena 
a) stávající hodnota činitele denní osvětlenosti roviny vnějšího líce obvodového pláště budovy v místě středu okna Dw (%), nebo
b) stávající úroveň denního osvětlení podle přílohy č. 3 k této vyhlášce.

Návrh
Zrušit tento bod

Odůvodnění
Bod popisuje požadavky pro kontrolu zastínění z pohledu denního světla. Tento požadavek spolu s dalšími požadavky bude uveden v připravované normě ČSN 73 0582 (v současné době je tento požadavek uveden v normě ČSN 73 0580-1). Jedná se o velkou podrobnost, která je již uvedena v normě a nemá význam ji znovu uvádět ve vyhlášce. Řešení problematiky zastínění z pohledu denního světla je navrženo v upraveném bodě (1) u §24.	AKCEPTOVÁNO 
		463	ČKAIT	§ 24 odst. 3	§ 21	Z	(3) V jednom obytném prostoru stavby pro bydlení a v pobytových místnostech ve stavbě pro sociální služby podle zákona o sociálních službách a hernách mateřské školy ovlivněných navrženou stavbou musí být splněna
a) doba proslunění podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, nebo
b) doba proslunění podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, kde se kritický bod umístí do roviny vnějšího líce obvodové stěny ve výšce 300 mm nad středem spodní hrany osvětlovacího otvoru, ale nejméně 1,2 m nad úrovní podlahy místnosti; do proslunění se v takovém případě nezapočítává doba, kdy svislý průmět slunečního paprsku do vodorovné roviny se odchyluje od směru průčelí (fasády) o méně než 𝛽 = 25°.
Požadavek neplatí pro byty o jedné obytné místnosti a pro byty v podzemním podlaží a prvních dvou navazujících nadzemních podlažích.

Návrh
(3) V bytech a v pobytových místnostech ve stavbě pro sociální služby podle zákona o sociálních službách a hernách mateřské školy ovlivněných navrženou stavbou musí být splněny požadavky na proslunění v souladu s určenou normou.
Požadavky na proslunění neplatí pro byty v podzemním podlaží a u bytových domů v zastavěném území v kompaktní zástavbě s výškovou hladinou 5 nadzemních podlaží a vyšší, pokud se nachází v podzemním podlaží nebo v prvních dvou nadzemních podlažích.

Odůvodnění
Bod popisuje požadavky pro kontrolu zastínění z pohledu proslunění. Tento požadavek spolu s dalšími požadavky bude uveden v připravované normě ČSN 73 0582 (v současné době je tento požadavek uveden v normě ČSN 73 4301). Jedná se o velkou podrobnost, která je již uvedena v normě a nemá význam ji znovu uvádět ve vyhlášce. Navíc uvedený požadavek není úplný a v praxi by zbytečně vedl ke zvýšení nepřehlednosti a nejistoty ve výkladu požadavků. Z tohoto důvodu navrhujeme uvést výčet prostorů, kterých se požadavek týká a odkaz na určenou normu. Stávající navrhovaný text se díky slovu "navazujících" vztahuje jen na podsklepené stavby, ale úmyslem je, ab\y se vtahoval na všechna první dvě nadzemní podlaží, tedy i v případě nepodsklepených staveb - navazující se vypustí	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		464	AUUP	§ 24 odst. 3	§ 21	Z	§ 24, odst. (3)
Vypustit poslední samostatně stojící větu, která zní:

Požadavek neplatí pro byty o jedné obytné místnosti a pro byty v podzemním podlaží a prvních dvou navazujících nadzemních podlažích.

Požadavek souvisí s předchozí připomínkou.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
		465	KVOP	§ 24 odst. 3	§ 21	Z	9.	K § 24 odst. 3
Požadavek, aby navržený záměr nesnížil pod určitou hodnotu proslunění sousedních staveb k bydlení, se neuplatní pro sousední byty a) o jedné obytné místnosti, b) v podzemním podlaží a c) v prvních dvou navazujících. K tomuto pravidlu jsem kritický z totožných důvodů, které jsem uvedl už v připomínce č. 9. Proslunění je totiž významným činitelem pro lidské zdraví a psychiku, pro kvalitu bydlení a pro vnitřní prostředí bytu. Pouze v odůvodněných případech by mohla být z daného požadavku udělena výjimka, což je splněno, neboť navrhovatel zařadil ustanovení § 24 odst. 3 mezi „výjimkové“.
Zatímco však § 23 odst. 4 zmírňuje požadavek na proslunění ve vlastní stavbě stavebníka, čemuž by snad ještě bylo možné porozumět s tím, že stavebník se pro nedostatečné proslunění své stavby sám rozhodnul, ustanovení § 24 odst. 3 umožňuje zastínit sousední, cizí stavby. Vlastníkům takových bytů by zřejmě nezbyla jiná možnost než bránit se proti zastínění sousedskou žalobou podle § 1013 občanského zákoníku. Ponechat osobám pouze tuto možnost považuji za nevhodné, neboť při existenci jasného požadavku na výstavbu by mohl stavební úřad případné spory o zastínění už předem vyřešit během řízení o povolení stavby.

Navrhuji proto zcela vypustit z ustanovení § 24 odst. 3 poslední větu: „Požadavek neplatí pro byty o jedné obytné místnosti a pro byty v podzemním podlaží a prvních dvou navazujících nadzemních podlažích.“	VYSVĚTLENO	Text celého § byl upraven.
Kompromisní návrh Ministerstva pro místní rozvoj.
		466	ČSPS	§ 24 odst. 3	§ 21	Z	K § 24 odst. 3
„V jednom obytném prostoru stavby pro bydlení a v pobytových místnostech ve stavbě pro sociální služby podle zákona o sociálních službách a hernách mateřské školy ovlivněných navrženou stavbou musí být splněna ….“

V důvodové právě je k tomuto odstavci uvedeno: Při navrhování výstavby se hodnotí také vliv na proslunění stávajících obytných prostorů ve stávajících bytech ve stavbě pro bydlení.	AKCEPTOVÁNO	Sjednoceno v odůvodnění.
		467	ČKA	§ 24 odst. 5	§ 21	Z	Úprava znění: "Požadavky tohoto ustanovení se nepoužijí u staveb a změn staveb ve stavebních prolukách, jejíž parametry odpovídají úplné souvislé zástavbě stejné výškové úrovně, v případně svažitého terénu stejné podlažnosti, a stejného půdorysného rozsahu a případně dalším kritériím, s ohledem na stavební čáru."

Odůvodnění:
Ustanovení je nesrozumitelné, ustanovení odkazuje samo na sebe a na nejasné "požadavky", které však toto ustanovení neuvádí, zřejmě jde o nesprávný odkaz
U svažitého terénu nelze kritérium stejné výškové úrovně užít. Mělo by se také výslovně uvést, že výluka z požadavků se týká nejen nových staveb v proluce, ale rovněž nástaveb, které uliční frontu do odpovídající výškové úrovně a půdorysného rozsahu doplňují.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
		468	Jihočeský kraj	§ 24 odst. 5	§ 21	Z	3.	§ 24 odst. 5:
V § 24 odst. 5 požadujeme vypustit text „případně dalším kritériím“.
Sousloví „případně dalším kritériím“ vnáší pochybnosti do povolovacího procesu ohledně správnosti úsudku stavebního úřadu. 	VYSVĚTLENO	V ustanovení nelze uvést všechny možné situace, kdy je nutné pracovat s vlivem dalších staveb, proto bylo uvozeno slovy ve vazěb k jiným kritériím.
		469	Moravskoslezský kraj	§ 24 odst. 5	§ 21	Z	42. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části čtvrté, § 24 odst. 5
Požadujeme větu druhou vypustit.

Odůvodnění:
Ustanovení věty druhé je zmatečné, když v odstavci 5 vylučuje platnost požadavků podle odstavce 5. Dále je absurdní předpoklad stejné (tj. naprosto totožné) výškové úrovně a (nadto zároveň) stejného (tj. naprosto totožného) půdorysného rozsahu. O nedůvodnosti požadavku vázaného na stavební čáru pak bylo pojednáno výše v rámci zásadní připomínky č. 27. 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
		470	Středočeský kraj	§ 24 odst. 5	§ 21	Z	§ 24 odst. 5 návrhu vyhlášky
„U staveb ve stavebních prolukách se požadavky podle odstavce 1 až 3 nepoužijí. Požadavky podle odstavce 5 neplatí, jedná-li se o stavbu, jejíž parametry odpovídají úplné souvislé zástavbě stejné výškové úrovně a stejného půdorysného rozsahu a případně dalším kritériím, s ohledem na stavební čáru.“

Připomínky:
Ustanovení se týká staveb v prolukách. Z ustanovení má vyplývat, že v případě těchto staveb „jejíž parametry odpovídají úplné souvislé zástavbě stejné výškové úrovně a stejného půdorysného rozsahu a případně dalším kritériím, s ohledem na stavební čáru.“. se požadavky, které hodnotí zastínění, uvedené v odst. 1 až 3 nepoužijí.  
Není zřejmé, jaká jsou „další kritéria“, kterým by měla stavba odpovídat. Z definice pojmu „stejný půdorysný rozsah“ vyplývá, že navrhovaná stavba a stavba na sousedním pozemku, musí mít stejný půdorys. Jak to bude v případě, že budu doplňovat řadovou zástavbu, kde šířka pozemku bude větší než okolní stavby, a kdy průčelí sousedních budov je rozdílné. 

Navrhovaná úprava ů 24 odst. 5:

„U staveb ve stavebních prolukách, jejichž parametry odpovídají úplné souvislé zástavbě stejné výškové úrovně a vedení stavební čáry, se požadavky podle odstavce 1 až 3 nepoužijí.“	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
		471	ČKAIT	§ 24 odst. 5	§ 21	Z	odst. 5 požadavky podle odstavce 4 neplatí, ....

Návrh
v textu odstavce nahradit číslo 5 číslem 4
"požadavky podle odstavce 4 neplatí, ....

Odůvodnění
nejspíše se jedná o překlep, odstavec 5 se těžko odkazuje sám na sebe.   A též jde o nejasné a potenciálně sporné spojení	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
		472	ČSPS	§ 24 odst. 5	§ 21	Z	K § 24 odst. 5 návrhu vyhlášky
„U staveb ve stavebních prolukách se požadavky podle odstavce 1 až 3 nepoužijí. Požadavky podle odstavce 5 neplatí, jedná-li se o stavbu, jejíž parametry odpovídají úplné souvislé zástavbě stejné výškové úrovně a stejného půdorysného rozsahu a případně dalším kritériím, s ohledem na stavební čáru.“ Ustanovení se týká staveb v prolukách a uvádí, že v případě těchto staveb se požadavky, které hodnotí zastínění, uvedené v odst. 1 až 3 nepoužijí. Následně je však uvedeno, že požadavky odstavce 5 neplatí pro stavbu „jejíž parametry odpovídají úplné souvislé zástavbě stejné výškové úrovně a stejného půdorysného rozsahu a případně dalším kritériím, s ohledem na stavební čáru.“. Jednak není zřejmé, jaká jsou „další kritéria“, kterým by měla stavba odpovídat… (viz podtržené sousloví), a jednak z ustanovení vyplývá absurdní závěr, že pokud záměr ve stavební proluce parametry nesplňuje, pak se zastínění nehodnotí, a pokud je splňuje, pak je nutné zastínění hodnotit. Ustanovení by mohlo být s ohledem na odůvodnění požadavku, upraveno takto: 

„U staveb ve stavebních prolukách, jejichž parametry odpovídají úplné souvislé zástavbě stejné výškové úrovně a stejného půdorysného rozsahu a vedení stavební čáry se požadavky podle odstavce 1 až 3 nepoužijí.“	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
		473	Zlínský kraj	§ 24 odst. 5	§ 21	Z	5)	§ 24 odst. 5 žádáme přeformulovat takto: „U staveb ve stavebních prolukách, jejichž parametry odpovídají úplné souvislé zástavbě stejné výškové úrovně a stejného půdorysného rozsahu a vedení stavební čáry se požadavky podle odst. 1 až 3 nepoužijí.“

Odůvodnění: Z navrženého znění ustanovení vyplývá absurdní závěr, že pokud záměr ve stavební proluce parametry nesplňuje, pak se zastínění nehodnotí, a pokud je splňuje, pak je nutné zastínění hodnotit.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
		474	HLMP	§ 24 odst. 5	§ 21	Z	K § 24 odst. 5:
-	Požadujeme znění navrhovaného ustanovení nahradit následujícím zněním:
„(5) U staveb ve stavebních prolukách se požadavky podle odstavců 1 až 3 nepoužijí.“. 
Tato připomínka je zásadní
Odůvodnění:
Proluka je definovaná stavebním zákonem, návrh vyhlášky nemůže pojem zužovat. Navíc je text druhé věty chybný a nadbytečně omezující (nezastavěným prostorem v souvislé zástavbě může být i celý blok nebo jeho část; ve svažitém terénu obvykle nemají stavby „stejnou výškovou úroveň“ a často také nemají „stejný půdorysný rozsah“; „další kritéria“ je tak neurčitý pojem, že je jeho použití jako požadavku na výstavbu nepřípustné.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text celého § byl upraven.
		475	ÚV KOM	§ 25	§ 22	Z	K § 25:
Ustanovení je podle předkladatele transpozicí přísl. ustanovení směrnice 2003/10/ES. Je proto třeba do tohoto ustanovení doplnit referenční odkaz na transponované ustanovení. Návrh řešení: Do poznámky pod čarou č. 5 a do nové poznámky pod čarou, která by byla umístěná na konec věty první v odst. 2, doporučujeme doplnit / uvést odkaz na transponované ustanovení směrnice ve znění např. „Čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem).“ V odůvodnění lze upřesnit odkaz na druhý pododstavec písm. e)/ii, který se týká věty první odst. 2 tohoto ustanovení vyhlášky.	AKCEPTOVÁNO
		476	HK	§ 25 odst. 1	§ 22	Z	Požadujeme text ustanovení upravit na základě níže uvedeného odůvodnění.

Odůvodnění:
Nově navržené znění odst. 1 „Stavba musí být navržena tak, aby byly splněny hygienické limity hluku a vibrací stanovené jinými právními předpisy“ ochranu značně zužuje pouze na hygienické limity podle NV č. 272/2011 Sb., čímž se odstraňuje ochrana před hlukem u specifických staveb např. hotelů, stájí zvířat aj., kde hygienické limity neexistují.	VYSVĚTLENO	Požadavky na tyto limity nejsou stanoveny a hluk ze stájí není technickým požadavkem.
		477	HK	§ 25 odst. 2 a 3	§ 22	Z	Požadujeme vypustit odst. 2 a 3 a požadavek v odst. 1 konkretizovat. 

Odůvodnění:
Prováděcí předpis má být konkrétní, srozumitelný a aplikace předvídatelná a jasná.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Odstavec 2 a 3 jsou jasné a jejich technický výklad je dán určenou normou ČSN 73 0532, kde uvedené požadavky na stavební konstrukce jsou dány.
		478	KZPS	§ 25 odst. 1	§ 22	Z	Připomínka k §25, odst. 1

Navrhujeme zachovat původní znění 

Návrh: §25, odst. 1. Stavba musí být navržena tak, aby byly splněny hygienické limity hluku a vibrací stanovené jinými právními předpisy 5). U staveb pro které neexistují hygienické limity hluku a vibrací stanovené jinými právními předpisy musí být zajištěno, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly alespoň na takové úrovni, která je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat.

Odůvodnění: 

Nově navržené znění odst. 1 „Stavba musí být navržena tak, aby byly splněny hygienické limity hluku a vibrací stanovené jinými právními předpisy“ ochranu značně zužuje pouze na hygienické limity podle NV č. 272/2011 Sb., čímž se odstraňuje ochrana před hlukem u specifických staveb např. hotelů, stájí zvířat aj., kde hygienické limity neexistují (ano, v ČR opravdu existují typy staveb, kde není stanoven hygienický limit hluku). Podle navrženého znění nebude u těchto staveb zajištěna ochrana před hlukem.	VYSVĚTLENO	Navržené doplnění není konkrétní a srozumitelné pro předvídatelnou aplikaci v praxi. Není zřejmé co je myšleno "na takové úrovni, která je vyhovující"


		479	MPO	§ 25 odst. 1 a 2	§ 22	D	K § 25 odst. 1 a 2
Doporučujeme doplnit text o ochranu před neionizujícím zářením
(1)	Stavba musí být navržena tak, aby byly splněny hygienické limity hluku, vibrací a neionizujícího záření stanovené jinými právními předpisy 5) 
(2)	Zabudovaná technická zařízení a jejich rozvody působící hluk, vibrace a neionizující záření musí být v budově s obytnými místnostmi navržena tak, aby byl omezen přenos hluku, vibrací a neionizujícího záření do stavební konstrukce, zejména do chráněného vnitřního prostoru stavby. Požadavky na maximální přípustné hladiny hluku v obytných místnostech musí být v souladu s požadavky určené normy. U stavby pro sociální služby podle zákona o sociálních službách se postupuje obdobně.
[5]) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 
   Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. 
   Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
   Nařízení vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.	VYSVĚTLENO	Požadavek na zabránění emisí nebezpčeného záření je uveden přímo ve stavebním zákoně.
		480	MZ	§ 25 odst. 2	§ 22	D
LegTech	5. K § 25 odst. 2 větě druhé:

Máme za to, že ČSN 73 0532 žádné maximální přípustné hladiny hluku nestanovuje. V požadavcích normy se jen uvádí, jaká hodnota neprůzvučnosti odpovídá do určité hodnoty LAmax. Také ČSN EN ISO 16032 o měření hladin hluku technických zařízení v budovách nestanovuje žádné maximální přípustné hladiny hluku, jen stanoví podmínky pro měření LAmax a LAeq. Není nám proto zřejmé, jakou další normu má předkladatel případně na mysli (připomínáme, že hygienické limity hluku jsou stanoveny nařízením vlády č. 272/2011 Sb.). Požadujeme vysvětlit, o kterou další normu se má v tomto případě jednat. 	AKCEPTOVÁNO
		481	ČKAIT	§ 26	§ 23	Z	Budova s požadovaným stavem vnitřního prostředí…

Návrh:
Místnosti nebo části budovy s místnostmi s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy tak, aby byly zajištěny požadavky na jejich
a)	tepelnou ochranu,
b)	nejnižší vnitřní povrchovou teplotu,
c)	zamezení šíření vlhkosti konstrukcí,
d)	celkovou průvzdušnost obálky budovy a
e)	tepelnou stabilitu místností v letním období.

Odůvodnění:
Požadované prostředí je definováno pouze pro místnosti, ne pro budovy. Proto nemá smysl, požadavky vztahovat např. na sklepy. Zamezit šíření vlhkosti konstrukcí až na výjimky zcela nelze, lze je omezit v závislosti na okrajových podmínkách a skladbě konstrukce, požadavky na maximální množství kondenzátu v průběhu roku stanoví určená norma ČSN 730540-2	VYSVĚTLENO	Požadavky normy ČSN 73 0540-2 nejsou jen na místnosti, ale i na celou budovu, či její ucelenou část. Příkladně bod d) celková průzvdušnost obálky budovy. Rozsah platnosti normy a jednotlivých požadavků jsou dány normou, pro připomenutí citace z předmětu normy ČSN 73 0540-2 "Tato norma stanovuje tepelně technické požadavky pro navrhování a ověřování budov s požadovaným stavem vnitřního prostředí při jejich užívání ... Norma platí i pro nevytápěné budovy nebo nevytápěné zóny budov, požaduje-li se v nich určitý stav vnitřního prostředí, např. pro skladování, provoz technického zařízení apod. Ustanovení normy se využijí přiměřeně možnostem tak, aby nedocházelo k poruchám a vadám při užívání těchto budov"
		482	SÚJB	§ 26 	§ 23	Z	1.	Navrhujeme do § 26 doplnit požadavek na zohlednění potřeby zamezení zvyšování objemové aktivity radonu při zateplení budov:

„§ 26
Tepelná ochrana budov
(1)	Budova s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navržena tak, aby byly zajištěny požadavky na
a)	její tepelnou ochranu,
b)	nejnižší vnitřní povrchovou teplotu,
c)	zamezení šíření vlhkosti konstrukcí,
d)	celkovou průvzdušnost obálky budovy, a
e)	tepelnou stabilitu místností v letním období. a
f)	zamezení zvyšování objemové aktivity radonu.

(2)	Požadavky uvedené v odstavci 1 musí být v souladu s požadavky určené normy.“.

Odůvodnění:
Jedná se o dlouhodobý závažný fenomén, který je aktuálně v ČR řešen, kdy trend zateplování a úspory energií vede ke zhoršení kvality vnitřního ovzduší ve stavbách (a v případě radonu ke zvyšování jeho koncentrace). Zvyšování koncentrace radonu v budovách v důsledku zateplování budov pak vede k ohrožování zdraví osob, které tyto budovy užívají. Navrhovaná změna reaguje na tuto situaci a stanovuje požadavek, který má tomuto stavu předcházet, tzn. vedle ostatních zmíněných faktorů doplnit výslovně i radon, a tím zajistit, že všechny prvky budou posuzovány a zohledňovány souběžně, nikoliv ke škodě některého z nich. Změna navazuje na úpravu v zákoně č. 263/2016 Sb., atomový zákon, zejména jeho § 99, a na existující ČSN normu.	AKCEPTOVÁNO
		483	HK	§ 26 odst. 1	§ 23	Z	Požadujeme vypustit písm. b, c a d.

Odůvodnění:
Budovy musí splňovat náročné požadavky na PENB, NZEB nebo ZEB standardy, požadujeme provázat a odstranit možnou dvoj či vícekolejnost úpravy.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Nejedná se vícekolejnost. Požadavky na energetickou náročnost budov, které jsou § 2 odkázané na jinou právní úpravu nejsou totéž, jako požadavky na tepelnou ochranu, které souvisí s problematikou ochrany zdraví a spolehlivosti stavebních konstrukcí. Příkladně bod b) nejnižší vnitřní povrchová teplota vyžaduje prokázání splnění povrchových teplot uvnitř budovy, za kterých se na povrchu nebudou vyskytovat podmínky pro růst plísní. Nesouvisí s energetickou ztrátou v daném místě. Obory ENB a TOB se z historického propojení v jeden základní požadavek mylně zaměňují.
		484	KZPS	§ 26 odst. 1	§ 23	Z	Připomínka k §26, odst.1, písm. d
„celkovou průvzdušnost obálky budovy a“ definovat, jestli se jedná o maximální, limitní, či nejmenší. V případě definice je vhodnější požít podmínku v vazbou na neprůvzdušnost

Odůvodnění: v případě kladení požadavků na vnitřní prostředí je v souvislosti s obálkou budovy nutné definovat o jakou hodnotu se jedná a je vhodnější použít podmínku neprůvzdušnosti, nikoli průvzdušnosti.	VYSVĚTLENO	bod d, obdobně jako ostatní body odstavce 1 navazují na požadavky a s tím související názvy kapitol aktuální i připravované normy ČSN 73 0540-2. Dle aktuální normy je to kapitola 7.1.4, kde uvedené liitní hodnoty průvzdušnosti jsou definovány. Odkaz na normu je dán odstavcem 2
		485	SÚJB	§ 27 nový		Z	2.	Navrhujeme za § 26 doplnit samostatný paragraf řešící ochranu proti radonu:
                                                                                                                                                                            „§ …
                                                                                                                                                                Ochrana proti radonu
(1)	Obytné a pobytové prostory staveb musí být chráněny proti pronikání radonu.
(2)	Požadavky uvedené v odstavci 1 musí být v souladu s požadavky určené normy.“.

Odůvodnění:
V návaznosti na ustanovení, která tato část navrhované vyhlášky provádí, se bude jednat o požadavek na ochranu proti emisím nebezpečného záření (§ 148 odst. 1 písm. d) nového stavebního zákona). Ochrana musí být provedena v souladu s příslušnou normou (ČSN 73 0601:2019), a to v návaznosti na stanovení radonového indexu pozemku podle požadavků zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon (§ 98).
Doplnění navazuje na již existující transpozici požadavku směrnice EURATOM/59/2013, článku 103 odst. 2, resp. ji zkvalitňuje. 	VYSVĚTLENO	Požadavek na zabránění emisí nebezpčeného záření je uveden přímo ve stavebním zákoně.
		486	HK	§ 27 	§ 24	Z	Chybí část věnující se uvolňování nebezpečných látek do vzduchu ze stavebních materiálů – VOC, formaldehyd apod. Požadujeme doplnit potřebné ustanovení.

Odůvodnění:
Základní požadavek na stavby č. 3: Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Požadavky na výrobky nebyly v této vyhlášce stanoveny, ta se týká staveb a zařízení.
		487	Královéhradecký kraj	§ 27	§ 24	Z	Přeformulovat § 27 – v prostoru stavby, kde se očekává pravidelná manipulace se závadnými látkami zabezpečit manipulační plochy tak, aby neumožnily jejich průsaky do podloží.	AKCEPTOVÁNO 	Bylo upraveno tak, aby bylo srozumitelné.


		488	MŽP	§ 28	§ 25	Z	18.	Požadujeme odstranit slovo „přiměřeně“ v první větě § 28 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.

Odůvodnění: Navržená formulace není v souladu s principem právní jistoty. Stavebníkovi dává široký prostor pro to, aby uvážil, jak „přiměřeně“ požadavky na omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení naplní. Tím se samozřejmě snižuje i vymahatelnost požadavků světelné normy i v návaznosti na případné kontroly dodržování podmínek. S tímto nemůžeme souhlasit z pozice zadavatele zpracování normy ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení, na jejíž požadavky tento paragraf odkazuje.	AKCEPTOVÁNO
		489	MŽP	§ 28	§ 25	Z	34.	V § 28 (Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení) požadujeme:
•	doplnit do výčtu staveb parkovací stání, neboť je rovněž předmětem úpravy překládané vyhlášky a v návaznosti na ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení je nezbytné je rovněž doplnit,
•	vyjmout slovo „trvalého“ ve spojení „trvalého reklamního zařízení“,
•	plochu reklamního zařízení stanovit na 1 m2 (včetně) na místo 8 m2 a
•	doplnit do § 28 nakonec původního znění větu „Při osvětlování architektonických památek postupovat dle požadavků na omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení stanovené určenou normou.“ (Případně lze akceptovat jiné znění, které bude zahrnovat zmezení osvětlení architektonických památek, resp. odkaz na normu ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.)
Zdůvodnění:
Výše uvedené úpravy jsou požadovány s ohledem na ochranu živočichů, kteří jsou umělým osvětlením negativně ovlivňovány, vedoucí k jejich signifikantnímu úbytku (zejména hmyz a ptáci).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Znění bylo upřesněno, byly doplněny neveřejné účelové komunikace.
		490	MŽP	§ 28	§ 25	Z	19.	Požadujeme v § 28 přidat bod (2), který dá stavebním úřadům povinnost zahrnout v rámci stavebního povolení požadavek na soulad veškerého záměrného osvětlení fasád a vnějších povrchů staveb s normou ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.

Odůvodnění: Z předchozích jednání s MMR vyplynulo, že dokumentace pro stavební povolení neobsahuje takový detail, který by umožnil posoudit soulad s normou ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení. Stanovením podmínky ve stavebním povolení, která stavebníkovi určí povinnost v dalších fázích dopracování dokumentace postupovat v souladu s touto normou při projektování osvětlení fasády a vnějších povrchů budovy, bude zajištěn soulad s normou alespoň pro ten okruh staveb, které takové osvětlení mít budou, podle aplikační oblasti normy „architektonické osvětlení“.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text ustanovení byl upraven tak, že požadavek normy se vztahuje na osvětlení fasády budovy.
		491	MŽP	§ 28	§ 25	Z	20.	Požadujeme vypustit udělení výjimky z § 28 ve velkých sídlech, která je uvedena v § 102. Nepovažujeme za odůvodněné ani opodstatněné tuto výjimku velkým sídlům udělit. 	VYSVĚTLENO	Viz odůvodnění připomínek k ustanovení "Výjimky".
		492	KVOP	§ 28	§ 25	Z	10.	K § 28
Dle ustanovení § 28 se stavba venkovního pracoviště, venkovního sportoviště a trvalého reklamního zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 navrhuje tak, aby návrh řešení přiměřeně plnil požadavky na omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení stanovené určenou normou. Důvodová zpráva nad rámec vyhlášky rozšiřuje okruh staveb, na které bude dopadat zmíněné ustanovení – konkrétně navíc na stavby neveřejné účelové komunikace.  

Za prvé se domnívám, že je nedostatečné, aby ve vyhlášce stanovené stavby plnily požadavky na omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení stanovené určenou normou pouze přiměřeně. V posledních letech je kladen důraz na potřebu řešit problematiku světelného znečištění, které nepříznivě působí na lidské zdraví, životní prostředí apod. Svědčí o tom například mnohé aktivity Ministerstva životního prostředí 3 či skutečnost, že si Česká republika v rámci loňského předsednictví v Radě Evropské unie stanovila téma světelného znečištění jako jednu z priorit v oblasti ochrany životního prostředí. Vzhledem k tomu mám za to, že je žádoucí důsledněji řešit světelné znečištění a tedy požadovat, aby vybrané stavby v plném rozsahu plnily požadavky na omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení stanovené určenou normou. Pouze přiměřené plnění požadavků stanovených příslušnou normou považuji za nežádoucí i s ohledem na to, že se podle vyhlášky jedná o takové velké stavby, jako jsou stavby venkovních pracovišť či venkovních sportovišť. 

Za druhé považuji za nevhodné, že předmětné ustanovení nebude dopadat i na stavby dočasných reklamních zařízení. Domnívám se, že již nyní má množství reklamních zařízení charakter pouze dočasné stavby a do budoucna hrozí, že se navrhovaná právní úprava týkající se trvalých reklamních zařízení bude účelově obcházet a stavby reklamních zařízení budou již pouze dočasné, nikoli trvalé. 

Za třetí mám za to, že je nutné dát do vzájemného souladu text zmíněného ustanovení a text důvodové zprávy v části týkající se okruhu staveb, na které bude dopadat ustanovení omezující nežádoucí účinky venkovního osvětlení. V aktuálním znění důvodová zpráva uvádí, že se ustanovení uplatní i u staveb neveřejných účelových komunikací, což však z textu vyhlášky nevyplývá. 

Navrhuji proto z § 28 vypustit slova „trvalého“ a „přiměřeně“. Dále navrhuji, aby byl dán do vzájemného souladu text § 28 a text důvodové zprávy v části týkající se okruhu staveb, na které bude dopadat dané ustanovení.
 3 Blíže viz například informace Ministerstva životního prostředí o jeho činnosti v oblasti světelného znečištění, které jsou dostupné na webových stránkách Ministerstva životního prostředí zde: https://www.mzp.cz/cz/svetelne_znecisteni či zde: https://www.mzp.cz/cz/news_20230712_MZP-chce-resit-sveelne-znecisteni-i-za-spanelskeho-predsednictvi-EU, [cit. 2023-07-13].	AKCEPTOVÁNO JINAK	Znění bylo upřesněno, byly doplněny neveřejné účelové komunikace a osvětlení fasády.

		493	ČSPS	§ 28	§ 25	Z	K § 28 návrhu vyhlášky
„Stavba venkovního pracoviště, venkovního sportoviště a trvalého reklamního zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se navrhuje tak, aby návrh řešení přiměřeně plnil požadavky na omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení stanovené určenou normou.“
Jak je podtrženo výše v textu návrhu, požadavek je stanoven tak, že se „přiměřeně plní požadavky“. Není zřejmá, jaká je přiměřenost, zda se týká hodnot či navržených řešení apod. Ustanovení přinese v aplikační praxi problémy.	AKCEPTOVÁNO
		494	Královéhradecký kraj	§ 28	§ 25	Z	Zcela zásadně přepracovat neurčité ust. § 28 - stavba venkovního pracoviště, venkovního sportoviště a trvalého reklamního zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 musí plnit požadavky stanovené určenou normou.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Znění bylo upřesněno, byly doplněny neveřejné účelové komunikace.

		495	Olomoucký kraj	§ 28	§ 25	Z	6.	K § 28
Navrhujeme doplnit text následně: „Stavba venkovního pracoviště, neveřejné účelové komunikace, venkovního sportoviště a trvalého reklamního zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se navrhuje tak, aby návrh řešení přiměřeně plnil požadavky na omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení stanovené určenou normou.“ 
Navrhujeme doplnit do výčtu staveb, u kterých by mělo být řešeno omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení o neveřejnou účelovou komunikaci tak, aby znění tohoto ustanovení odpovídalo důvodové zprávě.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Znění bylo upřesněno, byly doplněny neveřejné účelové komunikace.

		496	ČKA	§ 28	§ 25	Z	Úprava znění: požadujeme vyškrout u reklamních zařízení slovo "trvalého"

Odůvodnění:
Naprosto zásadní v boji proti vizuálnímu smogu (umisťování reklam) ergo světelnému smogu, protože velká část nyní existující reklamy není umístěna trvale.	AKCEPTOVÁNO
		497	ČKAIT	§ 28	§ 25	Z	Stavba venkovního pracoviště, venkovního sportoviště a trvalého reklamního zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se navrhuje tak, aby návrh řešení přiměřeně plnil požadavky na omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení stanovené určenou normou. 

Návrh
Veřejné osvětlení, osvětlení staveniště, stavba venkovního pracoviště, venkovního sportoviště a trvalého reklamního zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se navrhuje tak, aby návrh řešení plnil požadavky na omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení stanovené určenou normou. 

Odůvodnění
doplnit VS; Doplnit architektonické osvětlení, které je zahrnuto v normě ČSN 360459. Vypustit slovo "přiměřeně". Kdo bude posuzovat přiměřenost? Bude předmětem sporů SÚ, AO, stavebníka a případných odpůrců výstavby …	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Znění bylo upřesněno, byly doplněny neveřejné účelové komunikace a osvětlení fasády.
Prostor staveniště, včetně jeho provozu, je dočasnou záležitostí a není na místě uplatňovat zde požadavky na omezování účinků venkovního osvětlení.

		498	ČKAIT	§ 28	§ 25	Z	Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení 
Stavba venkovního pracoviště, venkovního sportoviště a trvalého reklamního zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se navrhuje tak, aby návrh řešení přiměřeně plnil požadavky na omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení stanovené určenou normou.

Návrh
Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení 
Stavba venkovního pracoviště, venkovního sportoviště a trvalého reklamního zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se navrhuje tak, aby návrh řešení plnil požadavky na omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení stanovené určenou normou.

Odůvodnění
Vypustit slovo "přiměřeně". Kdo bude posuzovat přiměřenost? Bude předmětem sporů SÚ, AO, stavebníka a případných odpůrců výstavby ...	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Znění bylo upřesněno, byly doplněny neveřejné účelové komunikace a osvětlení fasády.
Prostor staveniště, včetně jeho provozu, je dočasnou záležitostí a není na místě uplatňovat zde požadavky na omezování účinků venkovního osvětlení.

		499	ČKAIT	§ 28	§ 25	Z	naprosto není řešeno (chybí požadavky) negativní ovlivnění "veřejným osvětlením" a "venkovním areálovým osvětlením" (osvětlení vozovek, chodníků, cyklostezek ...) doplnit základní požadavky pro snížení světelného smogu a oslnění příbytků veřejným osvětlením.

Odůvodnění
Nutno řešit negativní vliv na psychiku a kvalitu přirozeného spánku osob a běžného spánkového cyklu (v souladu s přirozenými biorytmy v rámci ročních období).	VYSVĚTLENO	Nesouhlas, návrh vychází z normy.
		500	MPO	§ 29	§ 26	D
LegTech	V § 29 doporučujeme nadpis „Komunální odpady“ nahradit nadpisem „Komunální odpad“.	AKCEPTOVÁNO
		501	MZE	§ 29	§ 26	D	22.	K § 29:
Bylo by vhodné zpřesnit formulaci ustanovení. Stavbou je například i opěrná zeď. Povinnost podle § 29 odst. 1 tak patrně neplatí pro všechny druhy staveb.	AKCEPTOVÁNO	Upraveno ve smyslu připomínky.
		502	ČKA	§ 29	§ 26	Z	Požadujeme doplnit rovněž úpravu stanovišť nádob separovaného odpadu v max. docházce 300 m

Odůvodnění:
Na legislativní podpoře třídění odpadu je nepopiratelný veřejný zájem.	VYSVĚTLENO
	Komunální odpad v sobě zahrnuje i odpad tříděný.
		503	ČKA	§ 29 odst. 1	§ 26	D	Znovu zvážit možnost umisťování místností pro odkládání komunálního odpadu na přilehlém pozemku stejného vlastníka

Odůvodnění:
vlastnictví je proměnlivá kategorie, řešením by mohlo být zřízení věcného břemene k užívání místnosti na přilehlém pozemku jakéhokoliv vlastníka
	VYSVĚTLENO	Stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný. Ustanovení bylo upraveno pouze ve smyslu upřesnění docházkové vzdálenosti a specifikace stavby.
		504	Moravskoslezský kraj	§ 29 odst. 1	§ 26	Z	43. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části čtvrté, § 29 odst. 1
Požadujeme slova „na pozemku vlastníka nebo na přilehlém pozemku téhož vlastníka“ nahradit slovy „na stavebním pozemku předmětné stavby“ a větu druhou zrušit.
Odůvodnění:
Z pojmu „pozemek vlastníka“ není zřejmé, zda se má jednat o týž pozemek, ani zda se má jednat o pozemek téhož vlastníka. Zcela jednoznačnější je v dané souvislosti vázat povinnost na (stavební) pozemek a k na něm umístěné stavbě než na osobu vlastníka. Umístění na přilehlém pozemku není možné s ohledem na kogentní úpravu NStZ, podle níž lze „nakládání s odpady“ zajišťovat výhradně na stavebním pozemku předmětné stavby.
Věta druhá je navržena ke zrušení z důvodu, že je nad rámec kompetencí a odborné erudice stavebního úřadu provést správní úvahu nad kapacitou místnosti či místa určeného k ukládání komunálního odpadu nebo umístění odpadních nádob.	VYSVĚTLENO	Stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný. Ustanovení bylo upraveno pouze ve smyslu upřesnění docházkové vzdálenosti a specifikace stavby.
		506	ČKAIT	§ 29 odst. 1	§ 26	Z	(1) ... Místnost pro odkládání komunálního odpadu nebo místo pro umístění odpadních nádob musí z hlediska kapacity odpovídat účelu stavby.

Návrh
upravit/doplnit/upřesnit definici

Odůvodnění
zejména
"musí z hlediska kapacity odpovídat účelu stavby."
Velice obecné s možností nepřeberného množství výkladů. -> povede ke sporům. Uvést odkaz na předpis/normu k výpočtu kapacit produkce odpadu dle jednotlivého účelu stavby.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Upraveno ustanovení odst. 1 ve smyslu připomínky MZE č. 501 
		507	ČKAIT	§ 29 odst. 2	§ 26	Z	(2) V případě souboru staveb lze vymezit společná stanoviště pro umístění odpadních nádob na komunální odpad v docházkové vzdálenosti mimo stavební pozemek.

Návrh
(2) V případě souboru staveb lze vymezit společná stanoviště pro umístění odpadních nádob na komunální odpad v docházkové vzdálenosti 150 m mimo stavební pozemek.

Odůvodnění
nutno přesně určit max. délku pro "docházkovou vzdálenost" a jak se počítá, to buď přímo v tomto ustanovení, popř. s odkazem na určenou normu. V opačném případě bude zdrojem sporů.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Přesná vzdálenost byla doplněna - 300 m.
		508	ČKA	§ 29 odst. 2	§ 26	Z	Úprava znění: Požadujeme doplnění konkrétní hodnoty docházkové vzdálenosti alespoň 100 m

Odůvodnění:
Přípustná docházková vzdálenost s odpadem by měla být výrazně kratší než v případě parkování, nejedná o svobodbou volbu uživatele stavby, zda chce odpad vynášet	AKCEPTOVÁNO JINAK	Přesná vzdálenost byla doplněna - 300 m.
		509	Moravskoslezský kraj	§ 29 odst. 2	§ 26	Z	44. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části čtvrté, § 29 odst. 2
Požadujeme ustanovení vypustit; dosavadní odstavec 3 označit jako odstavec 2.
Odůvodnění:
Ustanovení je v rozporu s kogentní úpravou NStZ, podle níž lze „nakládání s odpady“ zajišťovat výhradně na stavebním pozemku předmětné stavby.	VYSVĚTLENO	Stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný. Ustanovení bylo upraveno pouze ve smyslu upřesnění docházkové vzdálenosti a specifikace stavby.
		510	Olomoucký kraj	§ 29 odst. 2	§ 26	Z	7.	K § 29 odst. 2
Navrhujeme doplnit konkrétní hodnotu docházkové vzdálenosti.
V § 29 odst. 2 je nyní pouze obecně uvedeno, že společné stanoviště pro umístění odpadních nádob může být v docházkové vzdálenosti, aniž by bylo uvedeno konkrétně, jaká tato vzdálenost má být. V důvodové zprávě je uvedeno, že se jedná o obdobné řešení, jako je tomu u parkovacích stání v § 9, tam je ale uveden odkaz na příslušnou normu a tím i na zcela konkrétní vzdálenost.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Přesná vzdálenost byla doplněna - 300 m.
		511	MPSV	§  29 odst. 3	§ 26	Z	K § 29 odst. 3
Ustanovení užívá nevhodný termín „osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“. Požadujeme jej nahradit nediskriminujícím způsobem, tj. způsobem kdy přístupnost platí pro všechny uživatele, nejen pro vybranou skupinu osob, a to např. takto:

3)    Místnost pro ukládání komunálního odpadu nebo místo pro umístění odpadních nádob musí být přístupné pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace dle určené normy. To neplatí pro stavbu rodinného domu a pro stavbu pro rodinnou rekreaci	VYSVĚTLENO	Výraz „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ je legislativní zkratka zavedená v § 13 písm. d) zákona.
		512	KVOP	§  29 odst. 3	§ 26	Z	11.	K § 29 odst. 3
Podmínky přístupnosti místnosti pro ukládání komunálního odpadu nebo místa pro umístění odpadních nádob pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace musí být jasně specifikovány, jinak si může přístupnost každý vysvětlovat po svém. Proto je důležité tyto podmínky jasně specifikovat v určené normě. Zrakové i tělesné postižení má svá specifika, na která je potřeba při tvorbě odkládacích míst na odpad myslet.

Navrhuji proto první větu odst. 3 doplnit o „dle určené normy“.	VYSVĚTLENO	Ustanovení  odst. 3 stanoví, že do rozsahu přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace patří také místnost nebo místo pro soustřeďování komunálního odpadu. Pro jeho splnění se aplikují příslušná ustanovení této vyhlášky, tzn. pro komunikace pro pěší, přístup do stavby a prostory užívané osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace se použijí příslušná ustanovení "Přístupnost", pro bezbariérové rampy ustanovení "Schodiště a šikmá rampa", pro výtahy a zdvihací plošiny ustanovení "Výtah a zdvihací plošina", pro vnitřní komunikace ustanovení "Šířky a jiné rozměry"atd.
		513	Kraj Vysočina	§  29 odst. 3	§ 26	Z	Připomínka č. 23
§ 29 odst. 3)
                                                                                                                                                                                                         § 29
                                                                                                                                                                                               Komunální odpady
(3)	Místnost pro ukládání komunálního odpadu nebo místo pro umístění odpadních nádob musí být přístupné pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. To neplatí pro stavbu rodinného domu a pro stavbu pro rodinnou rekreaci.
Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                                                                        § 29
                                                                                                                                                                                             Komunální odpady

3)    Místnost pro ukládání komunálního odpadu nebo místo pro umístění odpadních nádob musí být přístupné dle určené normy pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. To neplatí pro stavbu rodinného domu a pro stavbu pro rodinnou rekreaci

Odůvodnění:
Nevhodný termín osoby s omezenou schopností pohybu a orientace je nutné nahradit nediskriminujícím způsobem, přístupnost platí pro všechny uživatele, nejen pro vybranou skupinu osob. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Výraz „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ je legislativní zkratka zavedená v § 13 písm. d) zákona.
		514	Královéhradecký kraj	§ 30	§ 27	Z	K § 30 - v textu postrádáme zmínku o výrobnách energie z OZE zejména těch, které budou ve volném režimu.	VYSVĚTLENO	Nesouhlas, je obsaženo v "ostatních případech".  OZE (stejně jako jiná zařízení nebo stavby výslovně neuvedené v  odst. 1 tohoto ustanovení je třeba podřadit pod ostatní případy, u nichž se potřeba ochrany před bleskem bude posuzovat dle  odst. 2 tohoto ustanovení. Tedy i na taková zařízení jako je OZE je ve vyhlášce pamatováno.
		515	ČKAIT	§ 30 odst. 1	§ 27	Z	(1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat
a) u výrobny a skladu výbušných a hořlavých hmot, kapalin, plynů, výbušnin, a u muničních skladišť, včetně volných složišť, přístřešků a míst pro manipulaci s nimi ),
b) u nadzemních staveb nebo u nadzemních částí staveb vyhrazených plynových technických zařízení podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení.

Návrh
(1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat
a) pokud to vyžaduje příslušný přímo účinný právní předpis Evropské unie
(např. Nařízení (EU) 2016/424, Nařízení (EU) 2018/1139)
b) u zařízení, která jsou používána zaměstnanci při práci, která mohou být vystavena účinkům atmosférické elektřiny, zejména přímému zasažení bleskem,
(např. § 3 odst. 1 písm. g) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb.)
c) u strojních zařízení, která je třeba za provozu chránit proti přímým úderům blesku,
(např. Příloha č. 1, bod 1.5.16 Nařízení vlády č. 176/2008 Sb.)
d) u výrobny a skladu výbušných a hořlavých hmot, kapalin, plynů, výbušnin, a u muničních skladišť, včetně volných složišť, přístřešků a míst pro manipulaci s nimi
e) u nadzemních staveb nebo u nadzemních částí staveb vyhrazených plynových technických zařízení podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení.

Odůvodnění
Krom bodů a) a b) vyjmenovaných v návrhu existuje ještě nemálo právních předpisů, které rovněž ochranu před bleskem vyžadují (a popravdě málo který projektant o nich vůbec ví). Nehledě na uvedené nadřazené předpisy Evropské unie (srov. čl. 10 Ústavy).	VYSVĚTLENO	Nesouhlasíme s připomínkou. Za prvé, jak uvedeno v předchozím bodě, všechny případy, jež nejsou výslovně uvedeny v odst. 1 tohoto ustanovení, spadají pod  odst. 2 tohoto ustanovení a není třeba je výslovně vyjmenovávat. Za druhé, specifikovat vybraná zařízení odkazem na právní předpisy považujeme za nevhodné pro případ změn nebo zrušení takových předpisů a nahrazení jinými. Takové změny by pak vyžadovaly i související změny vyhlášky, v praxi se však na takovéto související změny zapomíná a dochází pak k rozporům mezi jednotlivými předpisy.
		516	MPO	§ 30 odst. 1 písm. b)	§ 27	D
LegTech	V § 30 doporučujeme na konci písmene b) doplnit slovo „a“, aby byl vyjádřen vztah kumulace mezi jednotlivými písmeny a) a b).	VYSVĚTLENO	Nesouhlasíme s připomínkou, v  odst. 1 tohoto ustanovení se nejedná o kumulativní výčet (kumulativním výčtem se rozumí požadavek na splnění všech vyjmenovaných položek zároveň), zde se jedná toliko o výčet případů, kdy je třeba zřídit ochranu před bleskem.
		517	MV	§ 30 odst. 1 a 2	§ 27	Z	K § 30 odst. 1 a 2:
1.	Požadujeme do odstavce 1 doplnit písmeno c) s následujícím zněním: „c) na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat, zejména v případě staveb pro bydlení, staveb občanského vybavení a staveb občanského vybavení zřizovaného na komerční bázi, staveb pro bezpečnost státu, nebo kde by blesk mohl způsobit značné škody.“.
2.	Znění odstavce 2 v návaznosti na předchozí připomínku navrhujeme uvést takto: 
„(2) V ostatních případech musí být potřeba ochrany před bleskem posouzena tam, kde by blesk mohl způsobit škody na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách, u stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v důsledku jejího umístění na návrší, nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže.“.
Podstatou navrhovaných změn je skutečnost, že systém ochrany před bleskem spadá do kategorie vyhrazených technických elektrických zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob.	VYSVĚTLENO	Nesouhlasíme s připomínkou, opět jakýkoli další výčet staveb je nadbytečný, když veškeré případy výslovně nezmíněné v  odst. 1 tohoto ustanovení jsou zahrnuty v  odst. 2 tohoto ustanovení. Ne všechny stavby pro bydlení musí mít zřízenou ochranu proti blesku, proto se má riziko posoudit dle (2). Co se týče staveb občanského vybavení, platí stejné ustanovení jako v předchozí větě. Co se týče staveb pro bezpečnost státu, platí opět první věta, přičemž ochrana nemusí být žádoucí z důvodu upoutání pozornosti. Značné škody jsou řešeny v odst. (2) formou posouzení. Nesouhlasíme a nedoporučujeme implementovat c) v navrženém znění MV.


		518	ČKAIT	§ 30 odst. 2	§ 27	Z	(2) V ostatních případech musí být potřeba ochrany před bleskem posouzena tam, kde by blesk mohl způsobit ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat, zejména v případě staveb pro bydlení a staveb občanského vybavení, nebo značné škody.

Návrh
(2) V ostatních případech musí být potřeba ochrany před bleskem posouzena tam, kde by blesk mohl způsobit ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat, zejména v případě staveb pro bydlení a staveb občanského vybavení, nebo značné škody. Posouzení potřeby se provádí dle odst. 4.

Odůvodnění
Z textu návrhu není jasné, jak by se ono posouzení mělo dělat (pohledem z okna?). Přidán proto odkaz na odstavec řešící požadavek na výpočet řízení rizika.	VYSVĚTLENO	Nesouhlasíme s připomínkou. Vyhlášku je třeba číst jako celek, odkaz na odst. 4 je naprosto nadbytečný.
		519	MV	§ 30 odst. 4 a 5	§ 27	Z	K § 30 odst. 4 a 5:
1.	V odstavci 4 požadujeme nahradit slovo „určené“ slovem „harmonizované“ a slova „v odstavci 1 písm. a) a v odstavci 2“ nahradit slovy „v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 a u realizace přístavby, nástavby nebo zateplení vnější obálky stavby“.
2.	V odstavci 5 požadujeme nahradit slovo „určené“ slovem „harmonizované“.
Danou problematiku řeší harmonizovaná Česká technická norma, nikoliv norma určená. Systém ochrany před bleskem spadá do kategorie vyhrazených technických elektrických zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob. Jakákoliv změna v podobě přístavby, nástavby nebo zateplení vnější obálky stavby představuje změnu parametrů stávajícího systému ochrany proti blesku ve vztahu k míře ochrany života, zdraví a majetku. Vzhledem k požadavku na zachování maximální funkcionality systému s ohledem na ochranu života, zdraví a majetku, tak musí být opět proveden (aktualizován) výpočet řízení rizika s následnou úpravou/doplněním systému ochrany proti blesku.	VYSVĚTLENO	S přípomínkou nesouhlasíme, obáváme se, že zde se jedná o nepochopení, co se rozumí určenou normou.  Cílem je, aby technické normy, dle kterých má být proveden výpočet rizika, jakož i dle kterých má být ochrana před bleskem provedena, byly MMR "určeny", jakož aby bylo i uvedeno, že se k předmětné vyhlášce coby technickému předpisu vztahují. Jinými slovy, splněním určeným norem dojde k naplnění požadavků plynoucích z vyhlášky.
		520	ČKAIT	§ 30 odst. 4	§ 27	Z	(4) Pro případy uvedené v odstavci 1 písm. a) a v odstavci 2 musí být proveden výpočet řízení rizika v souladu s požadavky určené normy a navržena vhodná ochranná opatření.

Návrh
(4) Pro případy uvedené v odstavci 1 písm. a) a v odstavci 2 musí být proveden výpočet řízení rizika v souladu s požadavky určené normy a navržena vhodná ochranná opatření.

Odůvodnění
Text návrhu (kdy se výpočet rizik někdy dělat nemusí, viz absence odkazu na odst. 1 písm. b) nerespektuje požadavek Přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 190/2022 Sb., dle kterého je povinným podkladem pro provedení výchozí revize "výpočet rizik pro zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické elektřiny" (viz Příloha č. 2, Část A, bod I. písm. f) + dle ČSN EN 62305-3 ed. 2, čl. 4.1 musí být třída LPS vybrána právě na základě řízení rizika.	AKCEPTOVÁNO
		521	ČKAIT	§ 30 odst. 5	§ 27	Z	(5) Při návrhu a provedení ochrany před bleskem se postupuje v souladu s požadavky určené normy.

Návrh
U staveb pro bydlení umožnit i instalaci "aktivního hromosvodu" dle francouzské normy.

Odůvodnění
U staveb pro bydlení umožnit i instalaci "aktivního hromosvodu" dle francouzské normy. je velké množství realizací bytových domů v posledních 10 letech s realizovaným aktivním hromosvodem, funkčním, bez závad a s bezvadnou funkcí.	VYSVĚTLENO	S připomínkou nesouhlasíme. Důvodů je celá řada. Z hlediska technického neexistuje studie, která by dospěla k závěru, že postup dle zmíněné národní francouzské technické normy by zajišťoval stejnou míru účinnosti ochrany jako při postupu dle ČSN EN 62305, a tedy, že by byla zajištěna stejná míra bezpečnosti. To je dáno především sníženým počtem jímačů, jakož i svodů. Z hlediska technického je též třeba poukázat na to, že zmíněná národní francouzská technická norma vůbec neřeší ochranu před přepětím, navíc zcela absentuje jakákoli provázanost této technické normy s technickými normami z jiných oblastí, např. z oblasti požární ochrany. Z hlediska preaktického je pak třeba poukázat na fakt, že všichni projektanti, revizní technici i znalci jsou vyškoleni a zkoušeni ze znalosti ČSN + ČSN EN,  nikoli ze znalosti národních technických norem jiných států. V případě připuštění aplikace francouzské technické normy by neexistovaly osoby mající vzdělání a oprávnění k projektování a provádění revizí či kontrol.
		522	KZPS	§ 31	§ 28	Z	5.	K § 31
Požadujeme upravit dle odůvodnění.

Odůvodnění: 
Požadujeme specifikovat, co se rozumí údržbou, aby nebyly ohroženy přilehlé komunikace a pochozí plochy určené k přístupu do stavby stékáním vody a pádem sněhu a ledu. V Důvodové zprávě je k tomuto ustanovení uvedeno, že návrh opatření je na projektantovi, ale o následném udržování se nehovoří.	AKCEPTOVÁNO	Údržba byla odstraněna.

		523	HLMP	§ 31	§ 28	Z	K § 31 – Ochrana před spadem ledu, sněhu a stékáním vody:
-	Požadujeme znění navrhovaného ustanovení nahradit následujícím zněním:
„31
Ochrana před spadem ledu, sněhu a stékáním vody
Stavba musí být navržena a udržována tak, aby neohrožovala přilehlé komunikace a pochozí plochy určené k přístupu do stavby stékáním vody a pádem sněhu a ledu. V případech podle § 137 odst. 4 stavebního zákona se tento požadavek uplatní přiměřeně.“.
Tato připomínka je zásadní
Odůvodnění:
U dokončených staveb anebo kulturních památek není vždy možné požadavek naplnit bezezbytku, a proto by to mělo být v návrhu vyhlášky výslovně uvedeno; u novostaveb má platit obecně.	VYSVĚTLENO	Ustanovení § 137 odst. 4 stavebního zákona se vztahuje na všechny druhy staveb a je na návrhu, jakým způsobem vyhodnotí neuplatnění konkrétního ustanovení.
		524	ČKA	§ 32	§ 29	Z	Požadujeme výslovně doplnit, že požadavky se nepoužijí pro případ změn staveb v záplavovém území

Odůvodnění:
Především se uplatní v pasivním - rozlivovém území, nechráněném proti povodni, v aktivní zóně by se novostavby neměly stavět vůbec	VYSVĚTLENO	Pro změny staveb platí § 137 odst. 4, ale zároveň musí projektant jasně odůvodnit, proč konkrétní požadavek nelze uplatnit.

		525	Královéhradecký kraj	§ 32	§ 29	Z	Doplnit preambuli § 32 -  Stavby v záplavovém území se povolí při prokázání veřejného zájmu a musí být … .	VYSVĚTLENO	Posouzení nezbytnosti účelu stavby se již provádí ve smyslu kapitoly 4.3 Plánů pro zvládání povodňových rizik pro oblast středního ohrožení v rámci záplavového území. Rozšíření na celé záplavové území nepovažujeme za adekvátní.
		526	MŽP	§ 32	§ 29	Z	24.	V celém znění § 32 požadujeme nahradit termín přívalový déšť termínem vydatné srážky. Termín vydatné srážky je v souladu s typy nebezpečí s nepřijatelným rizikem dle Analýzy hrozeb.	AKCEPTOVÁNO
		527	KZPS	§ 32 odst. 1	§ 29	Z	6.	§ 32 odst. 1
Požadujeme doplnit další písm. e) s následujícím zněním.
„e) objekty kanalizační sítě pod úrovní hladiny při povodni s dobou opakování 100 let zabezpečeny proti jímání povrchové vody.“

Odůvodnění: 
Doplněním uvedeného bude zajištěna ochrana objektů kanalizační sítě.	VYSVĚTLENO	Ustanovení bylo upraveno na základě dohody s MZE.
		528	MPO	§ 32 odst. 1	§ 29	D
LegTech	V § 32 odst. 1 doporučujeme na konci písmene c) doplnit slovo „nebo“, aby byl vyjádřen vztah alternace mezi jednotlivými písmeny a) až d); v odstavci 2 doporučujeme na konci písmene g) doplnit slovo „a“, aby byl vyjádřen vztah kumulace mezi jednotlivými písmeny a) až h).	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	V odst. 1 písm. c) doplnění slova nebo nelze akceptovat, neboť se nejedná o vyjádření vztahu alternace mezi písmeny a) až d). 
V odstavci 2) písm. g) bylo slovo "a" doplněno
		529	Jihomoravský kraj	§ 32 odst. 1	§ 29	D	3.	K § 32 odst. 1 
Doporučujeme úpravu textu - „v záplavovém území musí být b) stavba odolná proti účinkům vod a ledu při povodni“, (asi vypadlo nějaké slovo – stavba „navržená jako“ odolná), 	AKCEPTOVÁNO
		530	ČKAIT	§ 32 odst. 1 	§ 29	Z	(1) Z záplavovém území musí být 

Návrh
(1) Z záplavovém území, v pasivní zóně, musí být (1) e) vyjma jejich chráněných částí

Odůvodnění
Doplnění pasivní zóny povodně, v aktivní nelze vůbec stavět budovy Např. viz. PSP - Karlín, Libeň atd.	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Termín „pasivní zóna" není v souladu s platnou terminologií vodního zákona. Navrhujeme textaci odst. (1): V záplavovém území, mimo aktivní zónu, musí být: a) b) c) d).
		531	Středočeský kraj	§ 32 odst. 1 písm. a) a    § 32 odst. 2, 4 a 5	§ 29	Z	K § 32 odst. 1 písm. a) a § 32 odst. 2, 4 a 5
Z textu vypustit slova „podle vyhlášky řešící způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentaci“
Odůvodnění:
Text je nadbytečný. Ustanovení § 66 odst. 3 přímo uvádí, že „způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou“ a navíc dle odst. 1 tohoto ustanovení je „záplavové území“ administrativně určené území, které může být při výskytu přirozené povodně zaplaveno vodou. Následně dle vyhlášky č. 79/2018 Sb. uvedeno, že „záplavové území je vymezené záplavovou čárou s dobou opakování povodně 100 let“.	AKCEPTOVÁNO
		532	ČKAIT	§ 32 odst. 1 písm. d)	§ 29	Z	(1) d) navrženo zařízení pro jednoduché odčerpávání vody z budov, pokud stavebně technické řešení staveb neumožňuje gravitační odtok vody z nejnižšího podlaží.

Návrh
zrušit bez náhrady

Odůvodnění
A to bude muset to zařízení vlastník stavby 100 let udržovat? Pokud to tak bude, tak až to bude potřeba, stejně dané zařízení nebude funkční. Není pak efektivnější a ekonomicky výhodnější to nechat odčerpat specializovanou firmou, HZS nebo armádou?	VYSVĚTLENO	Nelze argumentovat tím, že nebude zařízení fungovat.
		533	SP ČR	§ 32 odst. 2 písm. h)	§ 29	Z	Žádáme z odst. 2 písm. h) vypustit „uzávěry plynu“, aby se na ně nevztahovaly požadavky v záplavové oblasti na umisťování nad hladinu stoleté vody.

Odůvodnění:
Požadujeme vypustit požadavek, aby uzávěry plynu byly v záplavovém území umisťovány nad hladinou stoleté vody. To by znamenalo např. v případě hladiny takové vody ve výši nad 2,5 m, že by byl při normálních podmínkách nepřístupný, což je v rozporu s § 15 odst. 3 písmeno j) nařízení vlády č. 191/2022 Sb. pro vyhrazená technická zařízení plynová, v němž se uvádí:
„j) hlavní uzávěr na přívodu plynu byl umístěn na snadno přístupném a označeném místě přednostně vně objektu,“.

Naopak by to mohlo v případě naléhavé potřeby jeho uzavření ohrozit zdraví a lidí a majetek. Tento požadavek je rovněž v konkrétních případech nerealizovatelný a také nadbytečný, protože na základě praktických zkušeností, které se potvrdili při mnoha povodních plynárenská zařízení včetně hlavního uzávěru a plynoměru jsou funkční i pod vodou, pokud nedojde k jejich narušení. V případě jejich poškození se pro zajištění bezpečnosti majetku a osob dodávka plynu do zaplavené oblasti přerušuje odstavením příslušné části sítě uzavřením uzávěrů, které jsou mimo dosah záplav nebo příslušné regulační stanice, která tuto oblast zásobuje.	VYSVĚTLENO	V prostoru záplavových území musí být s títmo řešením uvažováno, jde o základní požadavek na ochranu při povodních.
		534	MZE	§ 32 odst. 3	§ 29	Z	V § 32 odst. 3 za slovy „chránit proti zpětnému vzdutí v kanalizaci“ požadujeme vypustit slova „pro veřejnou potřebu“.  
Odůvodnění: 
Škody způsobené při povodni zpětným tokem mohou vzniknout v jakékoliv kanalizaci, včetně kanalizace oddílné dešťové, která se podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, nepovažuje za kanalizaci pro veřejnou potřebu.	AKCEPTOVÁNO
		535	Jihomoravský kraj	§ 32 odst. 3	§ 29	D	4.	K § 32 odst. 3
Upozorňujeme, že přívalové deště se mohou vyskytnout kdekoliv a povinnost instalace zpětné klapky, by tak musela být aplikována na jakoukoliv přípojku. 	VYSVĚTLENO	Požadavek zpětné klapky je vztažen k záplavovému území nebo, kde je nutné stavby takto chránit, neplatí všude.

		536	ČSPS	§ 32 odst. 3	§ 29	Z	K § 32 odst. 3
Za slovy „chránit proti zpětnému vzdutí v kanalizaci“ se vypustí slova „pro veřejnou potřebu“, je třeba ochránit jakoukoli kanalizaci.
Nový zní: „V záplavovém území a tam, kde je třeba území či stavby chránit proti zpětnému vzdutí v kanalizaci při povodni nebo při přívalovém dešti, musí být kanalizační přípojky, popřípadě vnitřní kanalizace, vybaveny zařízením proti zpětnému toku nebo uzávěrem.“	AKCEPTOVÁNO
		537	Středočeský kraj	§ 32 odst. 3	§ 29	Z	K § 32 odst. 4
Za slovy „chránit proti zpětnému vzdutí v kanalizaci“ se vypustí slova „pro veřejnou potřebu“.     
Nový text zní:
„V záplavovém území a tam, kde je třeba území či stavby chránit proti zpětnému vzdutí v kanalizaci při povodni nebo při přívalovém dešti, musí být kanalizační přípojky, popřípadě vnitřní kanalizace, vybaveny zařízením proti zpětnému toku nebo uzávěrem.“

Odůvodnění:
Ačkoli jde o převzetí § 33 odst. 6 vyhlášky č. 268/2009 Sb., navrhujeme zpřesnění. Škody způsobené při povodni zpětným tokem mohou vzniknout v jakékoliv kanalizaci, včetně kanalizace oddílné dešťové.	AKCEPTOVÁNO
		538	KZPS	§ 32 odst. 3	§ 29	Z	7.	K § 32 odst. 3
Požadujeme upravit dle odůvodnění.

Odůvodnění: 
Požadujeme doplnit text v tom smyslu, že takový požadavek je pouze tam, kde je to technicky možné. V opačném případě musí být odpadní voda z těchto objektů čerpána. U přípojek, které kromě splaškové vody odvádějí také vody dešťové, hrozí při uzavření uzávěru proti zpětnému toku vyplavení objektu vlastní dešťovou vodou. U těchto přípojek se musí odpadní voda čerpat.
Případně požadujeme doplnit text o řešení právních následků vzniku škod na majetku připojené nemovitosti v případě jejího zatopení „vlastními“ odpadními vodami, ať již splaškovými či srážkovými. V praxi se s tímto druhem vzniku škody v důsledku uzavření zpětné klapky z důvodu přetížení kanalizace a následnými právními spory s vlastníky poškozených nemovitostí při vymáhání náhrady škody setkáváme. 	VYSVĚTLENO	Z pohledu MZE má zpětná klapka pouze pozitivní efekt.  Povinná instalace zpětné klapky zabraňuje případným sporům s vlastníky  poškozených nemovitostí v důsledku přetížení kanalizace. 
		539	ČSPS	§ 32 odst. 4	§ 29	Z	K § 32 odst. 4
Jakost povrchových nebo podzemních vod může být ohrožena závadnými látkami, které jsou definované v § 39 vodního zákona. 
Navrhujeme nový text: „(4) Nádrže na závadné látky pod návrhovou hladinou při povodni s dobou opakování 100 let, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, je nutné zajistit proti úniku látek a musí být odolné proti účinkům vod, tj. odplavení, vyplavení a překlopení.“	VYSVĚTLENO	Je zřejmé, že se týká nádrží pod návrhovou hladinou s látkami, které mohou ohrozit jakost vod.


		540	MŽP	§ 32 odst. 4	§ 29	Z	25.	V § 32 odst. 4 požadujeme změnit termín nezávadnost vod za termín jakost nebo zdravotní nezávadnost vod – v souladu s terminologií vodního zákona.	AKCEPTOVÁNO
		541	Středočeský kraj	 § 32 odst. 4	§ 29	Z	K § 32 odst. 4
Za slovy „Nádrže na“ se vloží slovo „závadné“ a na konec poslední věty budou vloženy slova „tj. odplavení, vyplavení a překlopení“. (v § 9 odst. 5 písm. d) vyhlášky č. 268/2009 Sb. je vyplavání, nikoli vyplavení) 
Nový text zní:
Nádrže na závadné látky pod návrhovou hladinou při povodni s dobou opakování 100 let podle vyhlášky řešící způsob a rozsah zpracování návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentaci, které mohou ohrozit jakost a zdravotní nezávadnost vod, je nutné zajistit proti úniku látek a musí být odolné proti účinkům vod, tj. odplavení, vyplavení a překlopení.
Odůvodnění:
Jakost povrchových nebo podzemních vod může být ohrožena závadnými látkami, které jsou definované v § 39 vodního zákona. Požadavek na doplnění poslední věty vyplývá z vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby uvádí, že „pokud je stavba, některá její část nebo součást chráněna před vniknutím vody při povodni, musí být odolná také proti vyplavání a překlopení.“	AKCEPTOVÁNO JINAK	Bylo doplněno v odůvodnění.
		542	MŽP	§ 32 odst. 5	§ 29	Z	26.	V § 32 odst. 5 požadujeme znění: K ochraně před povodněmi se navrhují stavby dle § 80 této vyhlášky. Stavby na ochranu před povodněmi se navrhují pro různé tzv. N-letosti, nejen pro povodně s dobou opakování 100 let.	VYSVĚTLENO	Požadavek je vztažen k těmto konkrétním povodním.

		543	Středočeský kraj	§ 32 odst. 5	§ 29	Z	K § 32 odst. 5
Doporučujeme vypustit text „s dobou opakování 100 let“.
Odůvodnění:
Stavba na ochranu před povodněmi umisťované do inundačních/záplavových území může být navrhována i pro povodně s nižší dobou opakování. 	VYSVĚTLENO	Požadavek je vztažen k těmto konkrétním povodním.

		544	HLMP	§ 32 odst. 6 nový	§ 29	Z	K § 32 – Ochrana před povodněmi a přívalovým deštěm:
-	Požadujeme doplnit odstavec 6, který zní:
„(6) V případech podle § 137 odst. 4 stavebního zákona se požadavky podle odstavců 1 až 5 uplatní přiměřeně.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
U dokončených staveb anebo kulturních památek není vždy možné požadavek naplnit bezezbytku, a proto by to mělo být ve vyhlášce výslovně uvedeno; u novostaveb má platit obecně.	VYSVĚTLENO	Požadavek § 137 odst. 4 platí vždy.
		545	MPSV	§ 33 nad rámec	§ 30	Z	K § 33 (nad rámec návrhu)
Požadujeme doplnění dalších odstavců v tomto nebo obdobném znění:

11.     Parametry pro hlavní vstup do objektu

12.  Požadavky na přístupnost prostor o nestejné výšce, přístupnost podlaží: kdy smím používat plošinu, výtah a rampu i ve vztahu k novostavbě a změně stavby nebo v případě změny v užívání stavby
13.  U změn dokončených staveb s nejméně dvěma podlažími, které nejsou vybaveny výtahem nebo bezbariérovou rampou a výtah, plošinu ani bezbariérovou rampu nelze ze stavebně technických důvodů dodatečně zřídit, musí být zajištěno bezbariérové užívání alespoň vstupního podlaží. U staveb veřejné správy musí být v tomto podlaží umožněno užití všech služeb poskytovaných v budově. 
14.    Vizuální kontrast – vybavení a zařízení skleněné plochy a odrazivost povrchů (ČSN P ISO 21542, ČSN EN 17210)

15.      Srozumitelnost mluvených informací (ČSN IEC 60268-16 ED3) a možnost indukčního poslechu (ČSN EN 60118-4) 

Odůvodnění:
Velice důležité požadavky pro přístupnost nejsou ve vyhlášce zmíněny, je nutno je dopracovat v souladu s obsahem ČSN EN 17 210. Požadavky je rovněž možné uvést v nové samostatné příloze vyhlášky s názvem Přístupnost.	VYSVĚTLENO	Specifikace závažných důvodů je založena v § 137 odst. 4 zákona. Vyhláška nemůže zavádět nové parametry nad rámec zákona.
Požadavky na technické řešení stanoví určená norma, která může obsahovat také řešení pro změny dokončených staveb.
		546	Kraj Vysočina	§ 33 	§ 30	Z	Připomínka č. 24
§ 33 změna názvu ustanovení
                                                                                                                                                                                                   § 33 
                                                                                                                                                                                    Přístup a přístupnost
Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                                                                   § 33 
                                                                                                                                                                                            Přístupnost 
Odůvodnění:
V souladu s odst. 1) písm. e) zákona č. 283/2021 Sb. a v souladu s názvem Dílu 3 nové vyhlášky o požadavcích na stavby s názvem Požadavky na bezpečnost a přístupnost, navrhujeme upravit název tohoto paragrafu.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO
		547	ČSPS	§ 33 a související	§ 30	D	K přístupnosti (bezbariérovost)
Vyhláška stanoví požadavky na přístupnost a odkazuje přitom na určenou normu (např. v ustanovení § 9 odst. 4, § 11 odst. 1, § 33, v přílohách). Podle důvodové zprávy k návrhu vyhlášky je norma v přípravě a dosud neexistuje. Nelze tedy jasně posoudit rozsah požadavků a jejich provazbu do dalších ustanovení. Pokud z návrhu vyhlášky nevyplývají požadavky, nelze část týkající se přístupnosti ve vazbě na určenou (dosud neexistující) normu připomínkovat.	VYSVĚTLENO	V rámci rekodifikace veřejného stavebního práva byl dosavadní specifický pojem bezbariérové užívání staveb nahrazen novým univerzálním pojmem přístupnost staveb.  Konkrétně zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů ve svém § 13 písm. d) zavádí definici přístupnosti. Přístupnost je také nově doplněna mezi základní požadavky na stavby.; viz § 145 odst. 1 písm. e), resp. § 149 písm. b) nového stavebního zákona. Návazně samostatná bezbariérová vyhláška je zrušena. Přístupnost je integrována do nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Obdobně se bude postupovat u návrhu vyhlášky o dokumentaci staveb. Záměrem je ukázat a zdůraznit, že přístupnost není pouze vedlejší doplněk, ale je komplexně začleněna mezi požadavky na stavby. Cílem úplně nového konceptu je důslednější aplikace těchto ustanovení. 
Paragrafové znění návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu stanoví větší rozsah přístupnosti oproti paragrafovému znění stávající vyhlášky č. 398/2009 Sb. Místo odkazů do příloh je nově odkazováno na normy. Vyhláška stanoví rozsah přístupnosti. Norma bude obsahovat požadavky na technické řešení. Tyto dvě samostatné problematiky lze projednávat odděleně. Normy ze své podstaty mohou obsahovat větší míru podrobností a schémata vzorových řešení. Využít však nešlo normu ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí, jelikož text normy je v původním anglickém znění a neobsahuje žádné konkrétní hodnoty. Z tohoto důvodu nemůže být norma označena jako určená. 
Dále k této normě byly vydány dvě technické zprávy, kterými jsou prováděcí specifikace a posouzení shody. Tyto dokumenty mají pouze informační povahu. Z tohoto důvodu Ministerstvo pro místní rozvoj zadalo u České agentury pro standardizaci nový normalizační úkol, kterým je zpracování specializované normy na přístupnost staveb. Tato norma bude vycházet z výše uvedené evropské normy a doprovodných dokumentů a bude cíleně sloužit k aplikaci vyhlášky o požadavcích na výstavbu.  
		548	MPSV	§ 33	§ 30	D	K § 33
V souladu s odst. 1) písm. e) zákona č. 283/2021 Sb. a v souladu s názvem Dílu 3 nové vyhlášky o požadavcích na stavby s názvem Požadavky na bezpečnost a přístupnost, navrhujeme upravit název tohoto paragrafu.	AKCEPTOVÁNO
		549	MŠMT	§ 33 
§ 56 odst.1	§ 30	Z	§ 33 Přístup a přístupnost a § 56 Stavba pro výchovu a vzdělávání odst.1. Je-li zázemí lesních MŠ považováno za stavbu pro veřejnost, je třeba doplnit, že se požadavek nevztahuje na drobné stavby zázemí lesních MŠ. V lese ani jinde v otevřené přírodě není možné zřizovat vodicí linie a rampy. V případě, že do školky dochází dítě se specifickými potřebami, je nutné řešit úpravu zázemí individualizovaně.	VYSVĚTLENO	Lesní mateřské školky jsou vyjmuty z regulace této vyhlášky.
		550	ÚV KLP	§ 33	§ 30	Z	Název § 33 zní: Přístupnost“.

Odůvodnění:
V souladu s odst. 1) písm. e) zákona č. 283/2021 Sb. a v souladu s názvem Dílu 3 nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu s názvem Požadavky na bezpečnost a přístupnost, navrhuji upravit název tohoto paragrafu.	AKCEPTOVÁNO
		551	ČKA	§ 33 odst. 1	§ 30	Z	Požadujeme odstranit větu "Požadavky na technické řešení musí být v souladu s požadavky určené normy." anebo specifikovat konkrétní část normy

Odůvodnění:
Odkaz na ČSN, je-li zcela nutný, požadujeme koncipovat jako odkaz na konkrétně vymezenou část normy, nikoliv normu jako celek.	VYSVĚTLENO	Požadavky na konkrétní technické řešení odkazují na normu o přístupnosti. 
		552	ČKA	§ 33 odst. 1	§ 30	Z	Úprava znění: "Bezbariérová úprava se nemusí provádět v rámci průmyslových nebo skladových areálů, s výjimkou přístupu ke stavbě pro veřejnost a ke stavbě pro výkon práce více než 25 5 osobami, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením."

Odůvodnění:
Bezbariérový přístup by měl být umožněn do co nejšířeji stanovené skupiny staveb, nejde jen o zdravotně postižené, ale také matky s ročárky, osoby po zdravotním úrazu.	VYSVĚTLENO	Ustanovení aplikuje § 149 písm. b) bod 5 stavebního zákona. Jeho parametry nelze měnit.
		553	MPSV	§ 33 odst. 1	§ 30	Z	K § 33 odst. 1)
Nesouhlasíme s první větou odstavce. Formulace dává možnost, aby byly rozděleny přístupové trasy na bezbariérové a bariérové dle uvážení autorizované osoby nebo investora. Nejde tedy o vytváření přístupného vystavěného prostředí. Dále se zde opět objevuje diskriminující pojem „osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“. 
Požadujeme tedy úpravu ustanovení tímto nebo obdobným způsobem:

Komunikace pro pěší v zastavěném a zastavitelném území zajišťující bezbariérovou trasu musí umožňovat bezbariérové užívání a samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb všech osob s omezenou a schopností pohybu nebo orientace. 	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	V první větě budou vypuštěny slova „zajišťující bezbariérovou trasu“, neboť závažné důvody jsou specifikovány v § 137 odst. 4 zákona.
Ve třetí větě bude výčet „stavbě pro veřejnost a ke stavbě pro výkon práce více než 25 osobami, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením“ nahrazen „prostorům užívaným osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace“, neboť tato dikce lépe odpovídá § 149 písm. b) zákona.
Výraz „osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“je legislativní zkratka zavedená v § 13 písm. d) zákona.
		554	ÚV KLP	§ 33 odst. 1	§ 30	Z	§ 33 odst. 1 se zrušuje. 
Odst. 2 až 9 se označují jako odst. 1 až 8.

Odůvodnění:
Ustanovení § 33 odst. 1 věcně nepatří do oblasti upravené touto vyhláškou. Komunikace pro pěší je dopravní stavbou.	VYSVĚTLENO	V gesci MMR jsou neveřejné účelové komunikace. Ustanovení je nutné zachovat.
		555	Kraj Vysočina	§ 33 odst. 1	§ 30	Z	Připomínka č. 25
§ 33 odst. 1)
                                                                                                                                                                                                   § 33 

1.	Komunikace pro pěší v zastavěném a zastavitelném území zajišťující bezbariérovou trasu musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Požadavky na technické řešení musí být v souladu s požadavky určené normy.  Bezbariérová úprava se nemusí provádět v rámci průmyslových nebo skladových areálů, s výjimkou přístupu ke stavbě pro veřejnost a ke stavbě pro výkon práce více než 25 osobami, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.

Odůvodnění:
Zásadně nesouhlasíme s první větou odstavce. Jde o chybnou formulaci, která nebyla konzultována. Formulace dává možnost, aby byly rozděleny přístupové trasy na bezbariérové a bariérové dle uvážení autorizované osoby nebo investora. Nejde tedy o vytváření přístupního vystavěného prostředí. Dále se zde opět objevuje diskriminující pojem „osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“. 
Do ustanovení třetí věty je nutné promítnout i další objekty např. výdejní místa skladů nebo e-shopů a další.  
Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                                                                     § 33 

1.	Komunikace pro pěší v zastavěném a zastavitelném území zajišťující bezbariérovou trasu musí umožňovat bezbariérové užívání a samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb všech osob s omezenou a schopností pohybu nebo orientace. Požadavky na technické řešení musí být v souladu s požadavky určené normy.  Bezbariérová úprava se nemusí provádět v rámci průmyslových nebo skladových areálů, s výjimkou přístupu ke stavbě pro veřejnost, k výdejním místům a ke stavbě pro výkon práce více než 25 osobami, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	V první větě budou vypuštěny slova „zajišťující bezbariérovou trasu“, neboť závažné důvody jsou specifikovány v § 137 odst. 4 zákona.
Ve třetí větě bude výčet „stavbě pro veřejnost a ke stavbě pro výkon práce více než 25 osobami, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením“ nahrazen „prostorům užívaným osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace“, neboť tato dikce lépe odpovídá § 149 písm. b) zákona.
Výraz „osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“je legislativní zkratka zavedená v § 13 písm. d) zákona.
		556	HLMP	§ 33 odst. 1	§ 30	Z	K § 33 odst. 1– Přístup a přístupnost:
-	Požadujeme znění věty první nahradit následujícím zněním:
„Komunikace pro pěší, zajišťující bezbariérovou trasu v zastavěném a zastavitelném území, musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Topografie a morfologie často neumožňují splnění požadavků na průchodnost; slovosled má být upraven tak, aby jednoznačně stanovoval požadavek na zajištění bezbariérové trasy v území všude tam, kde to podmínky dovolují, ale nekladl nesplnitelné nároky v případech, kde jejich naplnění není možné.	VYSVĚTLENO	K této problematice byly obdrženy připomínky požadující jak zpřísnění právní úpravy, aby všechny komunikace pro pěší byly přístupné, tak zmírnění dopadů úpravy tak, aby byla respektována topologie a morfologie území. K tomu ještě připomínáme úlevové možnosti dle aplikace § 137 odst. 4 zákona. Jako kompromisní řešení bylo zvoleno zachování stávajícího návrhu.
		557	Královéhradecký kraj	§ 33 odst. 1, 3, 5 a 8	§ 30	Z	K § 33 odst. 1 – nesouhlasíme se zněním textu, který rozděluje komunikace pro pěší na 2 kategorie. Jsme toho názoru, že všechny nově budované komunikace musí být bezbariérové. 
            odst. 3 – nesouhlasíme se zněním textu, který vylučuje jiné technické řešení umožňující řešení výškového rozdílu např. pojízdnou plošinou, což je zcela běžné.
           odst. 5 – nesouhlasíme se zněním textu. Požadujeme úpravu „Všechny veřejně přístupné prostory musí splňovat požadavky ...“.
           odst. 8 – nesouhlasíme se zněním textu. Požadujeme upravit např. „Všechny stavby uvedené v § 3 musí být vybaveny informačním a orientačním systémem … .“	VYSVĚTLENO	k odst. 1: K této problematice byly obdrženy připomínky požadující jak zpřísnění právní úpravy, aby všechny komunikace pro pěší byly přístupné, tak zmírnění dopadů úpravy tak, aby byla respektována topologie a morfologie území. K tomu ještě připomínáme úlevové možnosti dle aplikace § 137 odst. 4 zákona. Jako kompromisní řešení bylo zvoleno zachování stávajícího návrhu. 
K odst. 3: Zdvihací plošina je strojní zařízení, které vykazuje určitá provozní rizika. Její použití nezajišťuje plnohodnotnou přístupnost.
Zdvihací plošina je pouze náhradní řešení, například pro změny dokončených staveb nebo změny v užívání staveb. Její aplikaci umožňuje § 137 odst. 4 zákona a § 36 odst. 6 vyhlášky. 
K odst. 5: Neakceptováno - Navržené ustanovení dopadá na všechny typy prostor pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace, včetně staveb pro výkon práce pro osoby se zdravotním postižením. Zúžení rozsahu pouze na jeden typ staveb je nepřijatelné z hlediska univerzálního konceptu pro všechny. 
K odst. 8: Bude doplněno, nicméně uvádí se, že člověk vnímá 85 až 90 % informací zrakem. Základní orientační systém pro veřejnost  ve stavbě je vizuální. Doplněn musí být hmatovými nebo akustickými prvky, přičemž vnímání zrakem bude vždy povinné
		558	MPSV	 § 33 odst. 2	§ 30	Z	K § 33 odst. 2)

Návrh nedefinuje pojem vodící linie, navíc je nutné zdůraznit, že vodící linie musí být přednostně řešena jako přirozená. Pouze ve zdůvodněných případech, tam, kde není technicky možné vytvořit přirozenou vodící linii, lze v omezené míře použít vodící linii umělou. Ustanovení požadujeme v tomto smyslu přeformulovat.	AKCEPTOVÁNO	Doplněno nové ustanovení odst. 1.
		559	Kraj Vysočina	§ 33 odst. 2	§ 30	Z	Připomínka č. 26
§ 33 odst. 2)
                                                                                                                                                                                                § 33
2.	Přístup z veřejného prostranství do stavby pro veřejnost, stavby bytového domu a stavby pro výkon práce více než 25 osobami, pokud charakter provozu v této stavbě umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, musí být vytyčen přirozenými nebo umělými vodícími liniemi a musí být navržen v souladu s požadavky určené normy.

Odůvodnění:
Tento dokument nedefinuje pojem vodící linie, navíc je nutné zdůraznit, že vodící linie musí být přednostně řešena jako přirozená, pouze ve zdůvodněných případech, tam, kde není technicky možné vytvořit přirozenou vodící linii, lze v omezené míře použít vodící linii umělou. Ustanovení je nutno přeformulovat.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO	Doplněno nové ustanovení  odst. 1.
		560	MPSV	 § 33 odst. 3	§ 30	Z	K § 33 odst. 3

Ustanovení odst. 3) pracuje s pojmem bezbariérová rampa, který není definován. Další nejasnosti plynou z nedostatečně řešené definice stavby pro veřejnost a stavby občanského vybavení (viz také předchozí připomínky).
Dále ustanovení nepovoluje ani v případě změny stavby řešit přístup do budovy pomocí plošiny, a to na rozdíl od překonávání výškových rozdílu uvnitř stavby, kde plošinu povoluje. Jde o nekoncepční řešení ustálených požadavků. Ustanovení požadujeme v tomto smyslu přeformulovat.	AKCEPTOVÁNO	K pojmu bezbariérová rampa - akceptováno dle připomínky zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Ke zdvihací plošině - vysvětleno: mezi požadavky na novostavby není zdvihací plošina uvedena. Její použití je možné pouze ve vazbě na § 137 odst. 4 zákona. K pojmu stavba pro veřejnost: vysvětleno v rámci jiných připomínek.
		561	Kraj Vysočina	 § 33 odst. 3	§ 30	Z	Připomínka č. 27
§ 33 odst. 3)
                                                                                                                                                                                            § 33
3)	 Přístup z veřejného prostranství do stavby pro veřejnost, stavby bytového domu a stavby pro výkon práce více než 25 osobami, pokud charakter provozu v této stavbě umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, se navrhuje bez schodů a vyrovnávacích stupňů. Výškový rozdíl lze řešit bezbariérovou rampou nebo výtahem dle technických požadavků, které jsou v souladu s požadavky určené normy. 

Odůvodnění:
Ustanovení odst. 3) pracuje s pojmem bezbariérová rampa, který není definován. Další nejasnosti plynou z nedostatečně řešené definice stavby pro veřejnost a stavby občanského vybavení (viz Připomínka č. 9).
Dále ustanovení nepovoluje ani v případě změny stavby řešit přístup do budovy pomocí plošiny. Na rozdíl od překonávání výškových rozdílu uvnitř stavby, kde plošinu povoluje. Jde o nekoncepční a neprojednané řešení ustálených požadavků.
Ustanovení je nutno přeformulovat.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO	K pojmu bezbariérová rampa - akceptováno dle připomínky zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Ke zdvihací plošině - vysvětleno: mezi požadavky na novostavby není zdvihací plošina uvedena. Její použití je možné pouze ve vazbě na § 137 odst. 4 zákona. K pojmu stavba pro veřejnost: vysvětleno v rámci jiných připomínek.
		562	ČKAIT	§ 33 odst. 3 	§ 30	Z	Návrh
k odst. (3)
,.. se navrhují ve vstupu do stavby bezbarierově, a to bez schodů a vyrovnávacích stupňů. ........

Odůvodnění
pro citované stavby nelze vymezit jen bez schodů, 
Je třeba umožnit v projektu vyrovnávací schody před objektem, ale samozřejmě vyžadovat i rampu	VYSVĚTLENO	Smysl ustanovení je převzat z § 5 odst. 1 bezbariérové vyhlášky č. 398/2009 Sb.
U vstupu musí být dodržen univerzální design. Segregace je nežádoucí. Pro další možnosti lze aplikovat § 137 odst. 4 stavebního zákona.
		563	MPSV	 § 33 odst. 4	§ 30	Z	K § 33 odst. 4
Ustanovení odst. 4) pracuje s pojmem akustické zařízení, pojem však není definován ani neodpovídá ustálené terminologii dosud platné legislativy. Definice zařízení může být součástí bodu Informační, orientační a komunikační systémy. Ustanovení požadujeme v tomto smyslu dopracovat.	AKCEPTOVÁNO 	Ustanovení bylo přeformulováno.
		564	ČKA	 § 33 odst. 4	§ 30	D	Úprava znění: namísto "akustického zařízení" použít "akustický prvek orientačního systému"

Odůvodnění:
Akustické zařízení je obecný termín, který nemá vazbu na žádný konkrétní výrobek a může být zaměněn např. za zvonek (akustická signalizace). Akustický prvek orientačního systému pro nevidomé a slabozraké je v praxi běžně užívaný pojem který zastupuje všechny typy orientačních majáčků (akustický orientační majáček, digitální hlasový majáček, nebo orientační hlasový majáček).
	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ve smyslu nově doplněného ustanovení  odst. 1 byl jednotně v návrhu vyhlášky použit výraz „akustický prvek pro osoby se zrakovým postižením“
		565	Kraj Vysočina	 § 33 odst. 4	§ 30	Z	Připomínka č. 28
§ 33 odst. 4)
                                                                                                                                                                                     § 33
4.	Přístup do stavby se specializovanými službami pro osoby se zrakovým postižením, nemocnice, polikliniky, krajského úřadu, magistrátu, úřadu městské části, kontaktního místa úřadu práce, pošty, veřejné části výpravní budovy, odbavovacího terminálu veřejné dopravy a stanice metra musí být signalizován akustickým zařízením. Požadavky na technické řešení musí být v souladu s požadavky určené normy.
Odůvodnění:
Ustanovení odst. 4) pracuje s pojmem akustické zařízení, pojem není definován ani neodpovídá ustálené terminologii dosud platné legislativy. Definice zařízení může být součástí bodu Informační, orientační a komunikační systémy. Ustanovení je nutno přeformulovat.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO 	Ustanovení bylo přeformulováno.
		566	KVOP	 § 33 odst. 4	§ 30	Z	12.	K § 33 odst. 4
Z důvodové zprávy nevyplývá, na základě jakého kritéria byly instituce do taxativního výčtu zařazeny a proč byly právě tyto instituce mezi „speciální“ vybrány (a jiné nikoliv). Je-li smyslem daného ustanovení usnadnit přístup do staveb osobám se zrakovým postižením, pak v něm absentuje řada institucí, které tyto osoby navštěvují, jako např. soudy, školy, banky nebo správy sociálního zabezpečení. Dále upozorňuji, že navrhovatel zařadil do taxativního výčtu pouze úřady městských částí, nikoliv však úřady městských obvodů nebo městské a obecní úřady.

Navrhuji proto výčet v § 33 odst. 4 přepracovat tak, aby zahrnoval i další instituce navštěvované osobami se zrakovým postižením, přinejmenším pak úřady městských obvodů, městské úřady a soudy. Způsob, jakým byl výčet sestaven, navrhuji vysvětlit v důvodové zprávě.	AKCEPTOVÁNO
JINAK	Ustanovení bylo upraveno na základě I. části projednání uplatněných připomínek k přístupnosti.
		567	MPSV	 § 33 odst.5	§ 30	Z	K § 33 odst. 5
Požadujeme nahrazení diskriminujícího a nevhodného pojmu osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, srozumitelnější formulace a upřesnění dalších požadavků, a to např. takto:  

5) Veřejně přístupné prostory, vybavení a zařízení, včetně informačních, orientačních a komunikačních systémů, musí splňovat požadavky na přístupnost v souladu s požadavky určené normy	VYSVĚTLENO	Výraz „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ je legislativní zkratka zavedená v § 13 písm. d) zákona.
Dále zákon stanoví zmocnění pro vydání požadavků na výstavbu, nikoli na vybavení. Takovéto detaily může obsahovat česká technická norma.
		568	Kraj Vysočina	 § 33 odst.5	§ 30	Z	Připomínka č. 29
§ 33 odst. 5)
                                                                                                                                                                                 § 33
5.	Prostory užívané osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí splňovat požadavky na přístupnost v souladu s požadavky určené normy.

Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                                                   § 33
5.	Všechny veřejně přístupné prostory, vybavení a zařízení, včetně informačních, orientačních a komunikačních systémů, musí splňovat požadavky na přístupnost v souladu s požadavky určené normy

Odůvodnění:
Odstranění diskriminujícího a nevhodného pojmu osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, srozumitelnější formulace a upřesnění dalších požadavků.  
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Výraz „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ je legislativní zkratka zavedená v § 13 písm. d) zákona.
Dále zákon stanoví zmocnění pro vydání požadavků na výstavbu, nikoli na vybavení. Takovéto detaily může obsahovat česká technická norma.
		569	MPSV	§ 33 odst. 6	§ 30	Z	K § 33 odst. 6
Požadujeme zvážit a stanovit pro jednotlivé druhy staveb minimální počty bytů zvláštního určení včetně typu standardu (S 120, 150 nebo 180). Např. pro stavby zdravotní a sociální služby vše ve standardu S 120, ostatní stavby dle významu a předpokládaných uživatelů.	VYSVĚTLENO	Ustanovení  upravuje specificky požadavky na přístupnost.
Ustanovení vyhlášky upravující stavby pro sociální služby stanoví mj. požadavek na univerzální standard.
U staveb pro zdravotní služby ve vztahu k univerzálnímu standardu resort zdravotnictví neuplatnil žádnou připomínku.
		570	Kraj Vysočina	§ 33 odst. 6	§ 30	Z	Připomínka č. 30
§ 33 odst. 6)
                                                                                                                                                                                   § 33
6.	Ve stavbách pro sociální a zdravotní služby, ve školských ubytovacích zařízeních a v ubytovacích zařízeních pro cestovní ruch pro více než 20 osob musí nejméně 5 % pokojů splňovat požadavky bytu zvláštního určení pro osoby s těžkým pohybovým postižením. Výsledný počet pokojů se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru.
Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                                                   § 33
6.	Ve stavbách pro sociální a zdravotní služby, ve školských ubytovacích zařízeních a v ubytovacích zařízeních, včetně dočasných, pro cestovní ruch pro více než 20 10 osob musí nejméně 5 % pokojů splňovat požadavky bytu zvláštního určení pro osoby s těžkým pohybovým postižením v bezbariérovém standardu (S 150). pro osoby s těžkým pohybovým postižením. Výsledný počet pokojů se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru.
Odůvodnění:
Ve stávající legislativě nebyly požadavky na přístupnost pro ubytovací zařízení, která nesloužila pro cestovní ruch. Doporučujeme zvážit a stanovit pro jednotlivé druhy staveb minimální počty bytů zvláštního určení včetně typu standardu (S 120, 150 nebo 180).  Např. pro stavby zdravotní a sociální služby vše ve standardu S 120, ostatní stavby dle významu a předpokládaných uživatelů.
K diskuzi je i limit 20 osob v ubytovacím zařízení, aby bylo nutné řešit požadavky na přístupnost. V některých typech zařízení je ustanovení nesmyslné až kontraproduktivní, doporučujeme lépe formulovat.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Ustanovení  upravuje specificky požadavky na přístupnost.
Ustanovení vyhlášky upravující stavby pro sociální služby stanoví mj. požadavek na univerzální standard.
U staveb pro zdravotní služby ve vztahu k univerzálnímu standardu resort zdravotnictví neuplatnil žádnou připomínku.
		571	ČKA	§ 33 odst. 6	§ 30	Z	Úprava znění: "Ve stavbách pro sociální a zdravotní služby, ve školských ubytovacích zařízeních a v ubytovacích zařízeních pro cestovní ruch pro více než 20 osob musí nejméně 5 % pokojů splňovat požadavky bytu zvláštního určení pro osoby s těžkým pohybovým postižením. Ve stavbách pro sociální a zdravotní služby musí všechny pokoje splńovat požadavky universálního standardu podle určené ČSN."

Odůvodnění:
Ve většině případů budou pokoje obsazeny osobami s různou mírou pohybového omezení. Metodika uplatňování principů univerzálního designu a celoživotního bydlení v bytové výstavbě právě pro tyto (mimo jiné) potřeby byt v univerzálním standardu definovala.	VYSVĚTLENO	Ustanovení  upravuje specificky požadavky na přístupnost.
Ustanovení vyhlášky upravující stavby pro sociální služby stanoví mj. požadavek na univerzální standard.
U staveb pro zdravotní služby ve vztahu k univerzálnímu standardu resort zdravotnictví neuplatnil žádnou připomínku.
		572	Olomoucký kraj	§ 33 odst. 6	§ 30	Z	8.	K § 33 odst. 6
Z navrženého textu není zcela jednoznačně dovoditelné, ke kterým stavbám se vztahuje dovětek „pro více než 20 osob“, tedy zda se dovětek vztahuje pouze k ubytovacím zařízením pro cestovní ruch nebo i ke stavbám pro sociální a zdravotní služby a školským ubytovacím zařízením. Jednoznačnou odpověď nedává ani důvodová zpráva. Navrhujeme upravit text tak, aby byl jednoznačný (např. pokud se dovětek má vztahovat pouze k ubytovacím zařízením pro cestovní ruch, postačilo by změnit řazení staveb ve výčtu a ubytovací zařízení pro cestovní ruch doplněné předmětným dovětkem uvést na prvním místě výčtu).
Dále se v předmětném ustanovení hovoří o stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách. „Stavby pro sociální služby“ však zákon o sociálních službách nedefinuje, pojmově zná pouze „zařízení sociálních služeb“ ve svém § 34. Zařízení sociálních služeb však existuje více typů podle zákona o sociálních službách (§ 34). Není tak jasné, které ze zařízení sociálních služeb spadá do kategorie staveb pro sociální služby podle navrhovaného § 33 odst. 6. Dopadá tedy toto ustanovení na všechny „stavby pro sociální služby“, i např. na azylové domy podle zákona o sociálních službách? Důvodová zpráva hovoří o „lůžkové části určených staveb“, ale ani toto z textu návrhu vyhlášky nevyplývá. Bude nutné upřesnit skutečný záměr zpracovatele přímo v textu návrhu vyhlášky.   	VYSVĚTLENO	Vztahuje se jen ke stavbám pro cestovní ruch a je to zřejmé z celého znění předpisu. Byla doplněna definice pro stavbu pro sociální služby.

		573	MPSV	§ 33 odst. 7	§ 30	Z	K § 33 odst. 7

Nesouhlasíme s textací ustanovení. Požadavek je diskriminující, v rozporu s inkluzí prostředí. Ustanovení se může týkat pouze informačního, orientačního a komunikačního přístupného systému. Nikoliv však označení prostoru „vyhrazeného pro invalidy“. Naopak by mělo být zdůrazněno např. navádění k důležitým místům, např. označení bezbariérové hygienické kabiny, prostor s indukční smyčkou atp. 	AKCEPTOVÁNO
		574	KVOP	§ 33 odst. 7	§ 30	Z	13.	K § 33 odst. 7
I přesto, že se důvodová zpráva zmiňuje o pojmu „vyhrazený prostor určený pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“, není mi znám účel a smysl takto vyhrazených prostor.

Očekávám, že navrhovatel účel daného ustanovení v důvodové zprávě vysvětlí.	AKCEPTOVÁNO	Do odůvodnění k návrhu vyhlášky byl doplněn příkladmý výčet: bezbariérová toaleta, prostor vybavený indukční smyčkou atd.
		575	Kraj Vysočina	§ 33 odst. 7	§ 30	Z	Připomínka č. 31
§ 33 odst. 7)
                                                                                                                                                                                            § 33
7.	Ve stavbě pro veřejnost musí být vyhrazený prostor určený pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace označen příslušným symbolem a na viditelném místě musí být umístěna orientační tabule s označením o přístupu k němu. Požadavky na symbol musí být v souladu s požadavky určené normy.

Odůvodnění:
Nesouhlasíme s ustanovením, požadavek je diskriminující, jde o rozpor s inkluzí prostředí. Ustanovení se může týkat pouze informačního, orientačního a komunikačního přístupného systému. Nikoliv však označení prostoru „vyhrazeného pro invalidy“. Naopak by mělo být zdůrazněno např. navádění k důležitým místům, např. označení bezbariérové hygienické kabiny, prostor s indukční smyčkou, atp. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO
		577	MPSV	§ 33 odst. 8	§ 30	Z	K § 33 odst. 8
Ustanovení nedává smysl, orientační informační a komunikační systém musí být nedílnou součástí stavby. Nejedná se pouze o akustické navádění. Navíc pojem není nikde definován. Detailní požadavky může stanovit určená norma. Požadujeme úpravu např. v tomto znění:
8) Informační a orientační systém je nezbytnou součástí stavby. Informace musí být vnímatelné minimálně dvěma různými smysly (např. akusticky a opticky, hmatem a opticky). Požadavky systémů musí být v souladu s požadavky určené normy.	AKCEPTOVÁNO
		578	Kraj Vysočina	§ 33 odst. 8	§ 30	Z	Připomínka č. 32
§ 33 odst. 8)
                                                                                                                                                                                           § 33
8.	Pokud je součástí stavby základní informace pro orientaci veřejnosti, musí splňovat požadavky na akustické vedení stanovené v souladu s požadavky určené normy
Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                                                           § 33
8.     Informační a orientační systém je nedílná součást stavby, informace musí být vnímatelné minimálně dvěma různými smysly (např. akusticky a opticky, hmatem a opticky). Požadavky systémů musí být v souladu s požadavky určené normy.
Odůvodnění:
Ustanovení nedává smysl, orientační informační a komunikační systém musí být nedílnou součástí stavby. Nejedná se pouze o akustické navádění. Navíc pojem není nikde definován. Detailní požadavky může stanovit určená norma. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO
		579	ČKAIT	§ 33 odst. 8 	§ 30	Z	8) Pokud je součástí stavby základní informace pro orientaci veřejnosti, musí splňovat požadavky na akustické vedení stanovené v souladu s požadavky určené normy

Návrh
Pokud je součástí stavby základní informace pro orientaci veřejnosti, potom tyto informace musí být dostupné pro všechny skupiny osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace , tedy i pro nevidomé a slabozraké, a to formou akustickou, přičemž požadavky na akustické vedení se odkazují na stanovenou určenou normu.

Odůvodnění
Snaha o zestručnění textu vyhlášky je na úkor srozumitelnosti, bude nutné mít k dispozici i důvodovou zprávu k pochopení textu vyhlášky!	AKCEPTOVÁNO	Akceptováno ve znění ostatních připomínek.
		580	Kraj Vysočina	§ 33 + další odstavce	§ 30	Z	Připomínka č. 33
§ 33 doplnit další odstavce
Návrh na doplnění dalších odstavců:
                                                                                                                                                                                          § 33 
11.     Parametry pro hlavní vstup do objektu

12.  Požadavky na přístupnost prostor o nestejné výšce, přístupnost podlaží: kdy smím používat plošinu, výtah a rampu i ve vztahu k novostavbě a změně stavby nebo v případě změny v užívání stavby
13.  U změn dokončených staveb s nejméně dvěma podlažími, které nejsou vybaveny výtahem nebo bezbariérovou rampou a výtah, plošinu ani bezbariérovou rampu nelze ze stavebně technických důvodů dodatečně zřídit, musí být zajištěno bezbariérové užívání alespoň vstupního podlaží. U staveb veřejné správy musí být v tomto podlaží umožněno užití všech služeb poskytovaných v budově. 
14.    Vizuální kontrast – vybavení a zařízení skleněné plochy a odrazivost povrchů (ČSN P ISO 21542, ČSN EN 17210)
15.      Srozumitelnost mluvených informací (ČSN IEC 60268-16 ED3) a možnost indukčního poslechu (ČSN EN 60118-4) 

Odůvodnění:
Velice důležité požadavky pro přístupnost nejsou ve vyhlášce zmíněny, nutno dopracovat i v souladu s obsahem ČSN EN 17 210. Požadavky je rovněž možné uvést v nové samostatné příloze vyhlášky s názvem Přístupnost.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Specifikace závažných důvodů je založena v § 137 odst. 4 zákona. Vyhláška nemůže zavádět nové parametry nad rámec zákona.
Požadavky na technické řešení stanoví určená norma, která může obsahovat také řešení pro změny dokončených staveb.
		581	ČKA	§ 33 odst. 9	§ 30	D	Nadbytečné

Odůvodnění:
Rozumíme snaze zdůraznit tento požadavek, nicméně je to kontraproduktivní a je to argument pro výklad, že ostatní požadavky vyhlášky nemusí být po kolaudaci zachovány.	VYSVĚTLENO	Ustanovení navazuje na § 145 odst. 1 písm. e) zákona, který stanovuje obecný požadavek na přístupnost staveb. Citované ustanovení se použije při navrhování a provedení staveb, avšak explicitně neřeší zachování přístupnosti po dobu trvání stavby. Potřeba výslovného řešení této situace vyplývá z dosavadních poznatků z praxe, kdy opakovaně v průběhu trvání stavby dochází k provozním změnám, které mají vliv na přístupnost, což je specifické zvláště pro tuto problematiku. Jde například o zrušení manipulačního prostoru pro vozík nebo trvalé uzavření bezbariérové toalety. Obdobné ustanovení obsahovala první věta § 15 odst. 3 dosavadní vyhlášky č. 398/2009 Sb. Vzhledem k nutnosti zachovat přístupnost po celou dobu trvání stavby se jeví jako účelné uvedené ustanovení zachovat.
		582	ČSPS	§ 33 odst. 9	§ 30	Z	K § 33 odst. 9 návrhu vyhlášky
„Přístupnost podle této vyhlášky musí být zachována po celou dobu trvání stavby.“
Zachovat veškeré požadavky celou dobu trvání stavby vyplývá ze stavebního zákona a týká se všech staveb a všech požadavků, nikoliv jen požadavku přístupnosti. Toto uvedení v textu vyhlášky je nadbytečné a zavádějící.	VYSVĚTLENO	Ustanovení navazuje na § 145 odst. 1 písm. e) zákona, který stanovuje obecný požadavek na přístupnost staveb. Citované ustanovení se použije při navrhování a provedení staveb, avšak explicitně neřeší zachování přístupnosti po dobu trvání stavby. Potřeba výslovného řešení této situace vyplývá z dosavadních poznatků z praxe, kdy opakovaně v průběhu trvání stavby dochází k provozním změnám, které mají vliv na přístupnost, což je specifické zvláště pro tuto problematiku. Jde například o zrušení manipulačního prostoru pro vozík nebo trvalé uzavření bezbariérové toalety. Obdobné ustanovení obsahovala první věta § 15 odst. 3 dosavadní vyhlášky č. 398/2009 Sb. Vzhledem k nutnosti zachovat přístupnost po celou dobu trvání stavby se jeví jako účelné uvedené ustanovení zachovat.
		583	Moravskoslezský kraj	§ 34 odst. 1	§ 31	Z	45. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části čtvrté, § 34 odst. 1
Požadujeme zrušit odkaz na přílohu č. 5 a požadavky obsažené v příloze zapracovat přímo do § 34. 
Odůvodnění:
Příloha neobsahuje žádné tabulky či výpočty a není na ni odkazováno v jiných ustanoveních než v § 34 – zakotvení v příloze tak nedává smysl.	VYSVĚTLENO	Způsob stanovení podrobnějších požadavků v příloze k vyhlášce byl zvolen z důvodu větší přehlednosti vyhlášky. Jde o řešení, které bylo zvoleno napříč vyhláškou, kdy i jiné podrobné požadavky na stavby jsou řešeny přílohou (např. vodní díla, koupaliště, infrastruktura pro alternativní paliva atd.). Není účelné, aby pouze u § 34 nebylo odkazováno do přílohy a veškeré požadavky byly zapracovány přímo v paragrafovaném znění.
		584	ČKAIT	§ 34 odst. 1 	§ 31	Z	(1)  Požadavky na hygienické zařízení a šatnu jsou stanoveny v příloze č. 5 k této vyhlášce.

Návrh
"Požadavky na hygienické zařízení a šatnu pro stavby
-pro bydlení a stavby pro sociální služby, 
- ke kulturním, sportovním nebo obdobným účelům, ve které se nachází prostor pro shromažďování osob 
- ubytovacích zařízení
- mateřské školy
- umělá koupaliště a sauny
jsou stanoveny v příloze č. 5 k této vyhlášce."

Odůvodnění
v základním textu musí být stanoven oruh staveb, na které se požadavky vztahují	VYSVĚTLENO	Z přílohy č. 3 je zcela zřejmé, na jaké stavby se příloha vztahuje. Uvádět tyto stavby duplicitně přímo do paragrafovaného znění je nadbytečné a pouze by samotné ustanovení bylo méně přehledné.
		585	Kraj Vysočina	§ 34 odst. 2	§ 31	Z	Připomínka č. 34
§ 34 odst. 2)
                                                                                                                                                                                        § 34
                                                                                                                                                                       Hygienické zařízení, šatna
2.     V šatně určené pro užívání veřejností musí být nejméně 1 bezbariérová kabina přístupná ze společného prostoru pro ženy a muže, nebo v odůvodněných případech musí být bezbariérově řešena část této šatny v oddělení pro ženy a část této šatny v oddělení pro muže. Požadavky na šatnu musí být v souladu s požadavky určené normy.

Návrh na doplnění:
                                                                                                                                                                                         § 34
                                                                                                                                                                        Hygienická zařízení a šatny
2.   V šatně určené pro užívání veřejností a ve stavbách pro výkon práce s více než 25 osobami, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, musí být nejméně 1 bezbariérová kabina přístupná ze společného prostoru pro ženy a muže, nebo v odůvodněných případech musí být bezbariérově řešena část této šatny v oddělení pro ženy a část této šatny v oddělení pro muže. Požadavky na šatnu musí být v souladu s požadavky určené normy. V zařízeních pro sport v prostorách pro sportovce (nikoli pro diváky) musí být šatny řešeny principem univerzálního designu.
Odůvodnění:
Název paragrafu 34 byl dán do souladu s názvem normy ČSN 73 4108.
Rozšíření platnosti ustanovení i na stavby pro zaměstnávání dle § 149 zákona č. 283/2021 Sb.
Sportovní haly, zimní stadiony, kluziště apod. využívají k trénování i ke sportovním utkáním i týmy handicapovaných sportovců. V případě jedné kabiny, sprchy nebo toalety je pro ně prostor bariérový a nevyhovující a stavba nepoužitelná.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo přeformulováno na základě připomínky ČKAIT. Požadavek na přístupnost sportovišť stanoví ustanovení "Stavby pro sport". Uvádět tento požadavek znovu do tohoto ustanovení je nadbytečné. Požadavky na stavby pro výkon práce jsou již stanoveny v odstavci 9 tohoto ustanovení. 
		586	MPSV	§ 34 odst. 2, 4 a 6	§ 31	Z	K § 34 odst. 2, 4 a 6
Název § 34 požadujeme uvést do souladu s názvem normy ČSN 73 4108.
Požadujeme rozšíření platnosti ustanovení i na stavby pro zaměstnávání dle § 149 zákona č. 283/2021 Sb. a úpravu požadavků na šatny v souladu s principy univerzálního designu. 
Sportovní haly, zimní stadiony, kluziště apod. využívají k trénování i ke sportovním utkáním i týmy handicapovaných sportovců. V případě jedné kabiny, sprchy nebo toalety je pro ně prostor bariérový a nevyhovující a stavba nepoužitelná. Ustanovení požadujeme upravit takto nebo obdobně: 

                                                                                                                                                                   Hygienická zařízení a šatny
2) V šatně určené pro užívání veřejností a ve stavbách pro výkon práce s více než 25 osobami, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, musí být nejméně 1 bezbariérová kabina přístupná ze společného prostoru pro ženy a muže, nebo v odůvodněných případech musí být bezbariérově řešena část této šatny v oddělení pro ženy a část této šatny v oddělení pro muže. Požadavky na šatnu musí být v souladu s požadavky určené normy. V zařízeních pro sport v prostorách pro sportovce musí být šatny řešeny principem univerzálního designu.
Obdobně požadujeme upravit také § 34 odst. 4 a 6.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo přeformulováno na základě připomínky ČKAIT. Požadavek na přístupnost sportovišť stanoví ustanovení "Stavby pro sport". Uvádět tento požadavek znovu do tohoto ustanovení je nadbytečné. Požadavky na stavby pro výkon práce jsou již stanoveny v odstavci 9 tohoto ustanovení. 
		587	ČKAIT	§ 34 odst. 2 	§ 31	Z	(2) V šatně určené pro užívání veřejností musí být nejméně 1 bezbariérová kabina přístupná ze společného prostoru pro ženy a muže, nebo v odůvodněných případech musí být bezbariérově řešena část této šatny v oddělení pro ženy a část této šatny v oddělení pro muže. Požadavky na šatnu musí být v souladu s požadavky určené normy.

Návrh
(2) V šatně určené pro užívání veřejností musí být nejméně 1 bezbariérová kabina přístupná ze společného prostoru pro ženy a muže. Požadavky na šatnu musí být v souladu s požadavky určené normy. 
Ve stavbách pro sport musí být zároveň bezbariérově řešena nejméně část v oddělení pro ženy a část v oddělení pro muže řešena v souladu s požadavky určené normy. 

Odůvodnění
Sportovní stavby jsou hojně využívány pro vozíčkářský kolektivní sport (basketbal, ragby, hokej atd.) a z uživatelského hlediska je potřeba zajistit funkční bezbariérové šatny v co největším rozsahu pro kolektivní sporty. V důvodové zprávě se uvádí prorodinný koncept společných prostor, toto je ale záležitost plaveckých bazénů, aquaparků. Běžné tělocvičny, sportovní haly pro širokou veřejnou jsou děleny dle pohlaví a tyto haly jsou hojně využívány pro vozíčkářské sporty.
	AKCEPTOVÁNO	Ustanovení bylo přeformulováno, aby více odráželo prorodinný koncept. Bylo stanoveno, že v šatně určené pro užívání veřejností musí být nejméně 5 % kapacity řešeno jako bezbariérové. Požadavek na přístupnost sportovišť stanoví ustanovení "Stavby pro sport". Uvádět tento požadavek znovu do tohoto ustanovení je nadbytečné. Požadavky na stavby pro výkon práce jsou již stanoveny v odstavci 9 tohoto ustanovení. 
		588	ČKAIT	§ 34 odst. 4 	§ 31	Z	(4) V prostoru se sprchou určeném pro užívání veřejností musí být nejméně 1 bezbariérová sprcha přístupná ze společného prostoru pro ženy i muže, nebo v odůvodněných případech nejméně 1 v oddělení pro ženy a nejméně 1 v oddělení pro muže. Požadavky na sprchu musí být v souladu s požadavky určené normy.

Návrh
(4) V prostoru se sprchou určeném pro užívání veřejností musí být nejméně 1 bezbariérová sprcha přístupná ze společného prostoru pro ženy i muže, nebo v odůvodněných případech nejméně 1 v oddělení pro ženy a nejméně 1 v oddělení pro muže. Požadavky na sprchu musí být v souladu s požadavky určené normy. 
Ve stavbách pro sport musí být bezbariérově řešena nejméně část v oddělení pro ženy a část v oddělení pro muže v souladu s požadavky určené normy. 

Odůvodnění
Sportovní stavby jsou hojně využívány pro vozíčkářský kolektivní sport (basketbal, ragby, hokej atd.) a z uživatelského hlediska je potřeba zajistit funkční bezbariérové sprchy v potřebném počtu v co největším rozsahu pro kolektivní sporty. V důvodové zprávě se uvádí příklad plaveckých bazénů, aquaparků, ale v návaznosti na připomínku k §34 odst. 2 je žádoucí, aby např. u sportovní haly na šatnu s podílem bezbariérových míst navazovaly sprchy s min. 1 sprchou pro bezbariérové užívání.	VYSVĚTLENO	Požadavek na přístupnost sportovišť stanoví ustanovení "Stavby pro sport".  Uvádět tento požadavek znovu do tohoto ustanovení je nadbytečné.
		589	Kraj Vysočina	§ 34 odst.4	§ 31	Z	Připomínka č. 35
§ 34 odst. 4)
                                                                                                                                                                                  § 34
4.    V prostoru se sprchou určeném pro užívání veřejností musí být nejméně 1 bezbariérová sprcha přístupná ze společného prostoru pro ženy i muže, nebo v odůvodněných případech nejméně 1 v oddělení pro ženy a nejméně 1 v oddělení pro muže. Požadavky na sprchu musí být v souladu s požadavky určené normy.

Návrh na doplnění:
                                                                                                                                                                                  § 34
4.   V prostoru se sprchou určeném pro užívání veřejností a ve stavbách pro výkon práce s více než 25 osobami, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, musí být nejméně 1 bezbariérová sprcha přístupná ze společného prostoru pro ženy i muže, nebo v odůvodněných případech nejméně 1 v oddělení pro ženy a nejméně 1 v oddělení pro muže. Požadavky na sprchu musí být v souladu s požadavky určené normy. V zařízeních pro sport v prostorách pro sportovce (nikoli pro diváky) musí být sprchy řešeny principem univerzálního designu.
Odůvodnění:
Rozšíření platnosti ustanovení i na stavby pro zaměstnávání.
Sportovní haly, zimní stadiony, kluziště apod. využívají k trénování i ke sportovním utkáním i týmy handicapovaných sportovců. V případě jedné kabiny, sprchy nebo toalety je pro ně prostor bariérový a nevyhovující a stavba nepoužitelná.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Požadavek na přístupnost sportovišť stanoví ustanovení "Stavby pro sport".  Uvádět tento požadavek znovu do tohoto ustanovení je nadbytečné. Požadavky na stavby pro výkon práce jsou již stanoveny v odstavci 9 tohoto ustanovení. 
		590	MŠMT	§ 34 
Příloha č. 5	§ 31	Z	 § 34 Hygienické zařízení, šatna a Příloha č. 5, bod 4 Mateřské školy. “V mateřských školách musí být záchody a umývárny přístupné ze šatny a denní místnosti dětí……” V lesních MŠ je pravidlem, že hygienické zázemí stojí samostatně vedle maringotky nebo jurty. Téměř nikdy tedy není přístupné z šatny, denní místnosti lesní MŠ nemají, protože vzdělávání probíhá venku v přírodě. Viz zdůvodnění v bodu 1. I zde navrhujeme doplnit, že se požadavek nevztahuje na drobné stavby zázemí lesních MŠ.

	AKCEPTOVÁNO	Lesní mateřské školky nejsou obsahem definice v § 3 písm. f), tzn. vyhláška nebude stanovovat žádné požadavky na stavby lesních školek kromě požadavků, které jsou již obsaženy v zákoně.
		591	MPSV	§ 34 odst. 5	§ 31	Z	K § 34 odst. 5
Požadujeme rozšíření ustanovení i na stavby pro zaměstnávání.
Pojem „bezbariérová vana“ neexistuje, jediná možnost pro zpřístupnění vany je pomocí zvedacího zařízení, které může být mobilní nebo pevné, ukotvené do stropu nebo stěn. Důležité je u vany ponechat dostatečně volný prostor pro manipulaci se zařízením a pro případného asistenta. V tomto smyslu požadujeme ustanovení přepracovat např. takto:

5.     V hygienickém prostoru s vanou určeném pro užívání veřejností a ve stavbách pro výkon práce s více než 25 osobami, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, musí být umístěna nejméně 1 vana s možností užití mobilního nebo pevného zvedacího zařízení. Hygienický prostor musí být přístupný ze společného prostoru pro ženy i muže, nebo v odůvodněných případech může nejméně 1 tento prostor být v oddělení pro ženy a nejméně 1 v oddělení pro muže. Požadavky na vanu a manipulační prostor musí být v souladu s požadavky určené normy.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Výraz „bezbariérová vana“ byl nahrazen výrazem „vana s možností užití zvedacího zařízení“. Stavby pro výkon práce jsou již řešeny v odstavci 9 tohoto ustanovení. 
		592	Kraj Vysočina	§ 34 odst. 5	§ 31	Z	Připomínka č. 36
§ 34 odst. 5)
                                                                                                                                                                           § 34

5.      V prostoru s vanou určeném pro užívání veřejností musí být nejméně 1 bezbariérová vana přístupná ze společného prostoru pro ženy i muže, nebo v odůvodněných případech nejméně 1 v oddělení pro ženy a nejméně 1 v oddělení pro muže. Požadavky na vanu musí být v souladu s požadavky

Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                                            § 34

5.     V hygienickém prostoru s vanou určeném pro užívání veřejností a ve stavbách pro výkon práce s více než 25 osobami, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, musí být umístěna nejméně 1 bezbariérová vana s možností užití mobilního nebo pevného zvedacího zařízení. Hygienický prostor musí být přístupný ze společného prostoru pro ženy i muže, nebo v odůvodněných případech může nejméně 1 tento prostor být v oddělení pro ženy a nejméně 1 v oddělení pro muže. Požadavky na vanu a manipulační prostor musí být v souladu s požadavky určené normy.

Odůvodnění:
Rozšíření platnosti ustanovení i na stavby pro zaměstnávání.
Pojem „bezbariérová vana“ neexistuje, jediná možnost pro zpřístupnění vany je pomocí zvedacího zařízení, které může být mobilní nebo pevné, ukotvené do stropu nebo stěn. Důležité je u vany ponechat dostatečně volný prostor pro manipulaci se zařízením a pro případného asistenta.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Výraz „bezbariérová vana“ byl nahrazen výrazem „vana s možností užití zvedacího zařízení“. Požadavky na stavby pro výkon práce jsou již řešeny v odstavci 9 tohoto ustanovení. 
		593	ÚV KLP	§ 34 odst. 5	§ 31	Z	V § 34 odst. 5 se ve větě první slova „bezbariérová vana“ nahrazují slovy „vana s možností užití mobilního nebo pevného zvedacího zařízení“.

Odůvodnění:
Termín „bezbariérová vana“ je nezbytné nahradit termínem „vana s možností užití mobilního nebo pevného zvedacího zařízení“. Důležité je u vany ponechat dostatečně volný prostor pro manipulaci se zařízením a pro případného asistenta.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Výraz „bezbariérová vana“ byl nahrazen výrazem „vana s možností užití zvedacího zařízení“.
		594	ČKA	§ 34 odst. 5	§ 31	D	Úprava znění: V prostoru s vanou určeném pro užívání veřejností musí být nejméně 1 bezbariérová vana vana s možností užití mobilního zvedacího zařízen přístupná ze společného prostoru pro ženy i muže, nebo v odůvodněných případech nejméně 1 v oddělení pro ženy a nejméně 1 v oddělení pro muže. Požadavky na vanu musí být v souladu s požadavky určené normy.

Odůvodnění:
V tomto termínu je zahrnut i potřebný manipulační prostor, který by měl být uveden v příslušné normě. Termín bezbariérová vana je obtížně představitelný a ve většině případů o přístupnosti vany rozhoduje dostatečný manipulační prostor a možnost použití zvedacího zařízení.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Výraz „bezbariérová vana“ byl nahrazen výrazem „vana s možností užití zvedacího zařízení“.
		595	Kraj Vysočina	§ 34 odst. 6	§ 31	Z	Připomínka č. 37
§ 34 odst. 6)
                                                                                                                                                                          § 34

6.     V prostoru se záchodem určeném pro užívání veřejností, musí být nejméně 1 bezbariérová záchodová kabina přístupná ze společného prostoru pro ženy a muže, nebo v odůvodněných případech nejméně 1 v oddělení pro ženy a nejméně 1 v oddělení pro muže. Požadavky na záchodovou kabinu musí být v souladu s požadavky určené normy.

Návrh na doplnění:
                                                                                                                                                                         § 34
6.     V prostoru se záchodem určeném pro užívání veřejností a ve stavbách pro výkon práce s více než 25 osobami, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, musí být nejméně 1 bezbariérová záchodová kabina přístupná ze společného prostoru pro ženy a muže, nebo v odůvodněných případech nejméně 1 v oddělení pro ženy a nejméně 1 v oddělení pro muže. Požadavky na záchodovou kabinu musí být v souladu s požadavky určené normy. V zařízeních pro sport v prostorách pro sportovce (nikoli pro diváky) musí být 1 záchodová kabina přístupná ze společného prostoru pro ženy a muže a nejméně 1 v oddělení pro ženy a nejméně 1 v oddělení pro muže.
Odůvodnění:
Rozšíření platnosti ustanovení i na stavby pro zaměstnávání.
Sportovní haly, zimní stadiony, kluziště apod. využívají k trénování i ke sportovním utkáním i týmy handicapovaných sportovců. V případě jedné kabiny, sprchy nebo toalety je pro ně prostor bariérový a nevyhovující a stavba nepoužitelná.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Požadavek na přístupnost sportovišť stanoví ustanovení "Stavby pro sport!. Uvádět tento požadavek znovu do tohoto ustanovení je nadbytečné. Požadavky na stavby pro výkon práce jsou již stanoveny v odstavci 9 tohoto ustanovení. 
		596	ČKAIT	§ 34 odst. 6 	§ 31	Z	(6) V prostoru se záchodem určeném pro užívání veřejností, musí být nejméně 1 bezbariérová záchodová kabina přístupná ze společného prostoru pro ženy a muže, nebo v odůvodněných případech nejméně 1 v oddělení pro ženy a nejméně 1 v oddělení pro muže. Požadavky na záchodovou kabinu musí být v souladu s požadavky určené normy. 

Návrh
(1)  V prostoru se záchodem určeném pro užívání veřejností, musí být nejméně 1 bezbariérová záchodová kabina přístupná ze společného prostoru pro ženy i pro muže, nebo v odůvodněných případech nejméně 1 v oddělení pro ženy a nejméně 1 v oddělení pro muže. dispozice bude umožňovat přesednutí z vozíku na záchodovou mísu zprava í zleva a bude umožňovat využití asistence. Požadavky na záchodovou kabinu musí být v souladu s požadavky určené normy

Odůvodnění
Snaha o zestručnění textu vyhlášky je na úkor srozumitelnosti, bude nutné mít k dispozici i důvodovou zprávu k pochopení textu vyhlášky! Proč to rovnou nenapsat obšírněji ale hlavně srozumitelněji	AKCEPTOVÁNO JINAK	Do textu bylo doplněno, že bezbariérová záchodová kabina musí být s asistencí. Podrobnost na technické řešení  bude zohledněna v normě. 
		597	MPSV	§ 34 odst. 7	§ 31	Z	K § 34 odst. 7

Požadujeme doplnění textu, který zajistí přístupnost toalet pro osoby doprovázející dítě do 3 let, např. rodiče nebo doprovod dítěte v přenášeného v nosítku nebo šátku. Opatření se provádí např. pevnou jídelní stoličkou nebo sklopnou sedačkou na stěně, obojí musí být opatřeno zábranou proti vypadnutí nebo bezpečnostním pásem. Navrhujeme toto nebo obdobné znění:

V případě více jak 5 kabin v prostoru pro ženy/muže, bude minimálně 1 kabina v blízkosti záchodové mísy vybavena sedátkem se zábranou proti vypadnutí pro posazení dítěte od věku 0,5 let do 15 Kg.	VYSVĚTLENO	Požadovaný text již řeší přímo způsob navržení kabiny. Taková podrobnost nepatří do textu vyhlášky, ale bude zohledněna v normě. 
		598	Kraj Vysočina	§ 34 odst. 7	§ 31	Z	Připomínka č. 38
§ 34 odst. 7)
                                                                                                                                                                     § 34
7.     Stavby pro veřejnost, případně jejich části, určené pro děti do 3 let, odbavovací prostory na terminálech veřejné dopravy a stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 5 000 m2 musí být v částech určených pro užívání veřejnosti vybaveny přebalovací kabinou přístupnou ze společného prostoru pro ženy a muže, popřípadě přebalovací pult může být v bezbariérové záchodové kabině nebo 1 v oddělení pro ženy a 1 v oddělení pro muže. Požadavky na přebalovací kabinu jsou stanoveny v souladu s požadavky určené normy.

Návrh na úpravu a doplnění:
                                                                                                                                                                    § 34
7.     Stavby pro veřejnost, případně jejich části, určené pro děti do 3 let, odbavovací prostory na terminálech veřejné dopravy a stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 5 000 m2 musí být v částech určených pro užívání veřejnosti vybaveny přebalovací kabinou přístupnou ze společného prostoru pro ženy a muže, popřípadě přebalovací pult může být v bezbariérové záchodové kabině nebo 1 v oddělení pro ženy a 1 v oddělení pro muže. Požadavky na přebalovací kabinu jsou stanoveny v souladu s požadavky určené normy. V případě více jak 5 kabin v prostoru pro ženy/muže, bude minimálně 1 kabina v blízkosti záchodové mísy vybavena sedátkem se zábranou proti vypadnutí pro posazení dítěte od věku 0,5 let do 15 Kg.
Odůvodnění:
Úprava se týká upřesnění okruhu staveb, ve kterých má být zřízena přebalovací kabina. Dle ustanovení by se jednalo pouze o stavby určené pro batolata (předškolní zařízení, plavání kojenců a batolat atp.)
Doplnění se týká zajištění přístupnosti toalet pro osoby doprovázející dítě do 3 let, např. rodič nebo doprovod dítěte v přenášeného v nosítku nebo šátku. Opatření se provádí např. pevnou jídelní stoličkou nebo sklopnou sedačkou na stěně, obojí musí být opatřeno zábranou proti vypadnutí nebo bezpečnostním pásem.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Požadovaný text již řeší přímo způsob navržení kabiny. Taková podrobnost nepatří do textu vyhlášky, ale bude zohledněna v normě. 
		599	ČKA	§ 34 odst. 7	§ 31	D	Doporučujeme snížit hranici pro povinné vybavení záchodem a přebalovací kabinou z 5000 m2 na 2000 m2 pro lepší plošný standard hygienických zařízení v zastavěném území.

Odůvodnění:
Plocha 5000 m2 zahrnuje převážně velká nákupní centra na okrajích měst. Snížení požadavku na 2000 m2 umožní lepší vybavení center měst veřejnými WC, aniž by neúměrné zatížila provozovatele těchto prostorů, jejichž provoz přímo závisí na přítomnosti veřejnosti.	VYSVĚTLENO	Ustanovení má věcnou vazbu s bodem 2.2 přílohy č. 1. Hodnoty jsou v souladu.
		600	HLMP	§ 34 odst. 7	§ 31	D	K § 34 odst. 7 – Hygienické zařízení, šatna: 
Doporučujeme snížit hranici pro povinné vybavení záchodem a přebalovací kabinou z 5 000 m2 na 1 000 m2 pro lepší plošný standard hygienických zařízení v zastavěném území.
Odůvodnění:
Plocha 5 000 m2 zahrnuje převážně velká nákupní centra na okrajích měst. Snížení požadavku na 1 000 m2 umožní lepší vybavení center měst veřejnými WC, aniž by neúměrné zatížila provozovatele těchto prostorů, jejichž provoz přímo závisí na přítomnosti veřejnosti.	VYSVĚTLENO	Ustanovení  má věcnou vazbu s bodem 2.2 přílohy č. 1. Hodnoty jsou v souladu.
		601	ČKAIT	§ 34 odst. 8 	§ 31	Z	(8) Každá šatna a každé hygienické zařízení uvedené v odstavci 2 až 7, které jsou určeny pro užívání veřejností, musí být hmatově označeny v souladu s požadavky určené normy. 

Návrh
(8) Každá šatna a každé hygienické zařízení uvedené v odstavci 2 až 7, které jsou určeny pro užívání veřejností, musí být hmatovým štítkem označeny v souladu s požadavky určené normy. 

Odůvodnění
srozumitelnější vyjádření požadavku	AKCEPTOVÁNO	Slovo „hmatově“ se nahrazuje slovy „hmatovým štítkem“.
		602	ČKA	§ 34 odst. 9	§ 31	D	Doplnit čárku před poslední slovo "obdobně"

Odůvodnění:
Jazyková úprava	AKCEPTOVÁNO	Došlo k přeformulování ustanovení.
		603	HK	§ 35 	§ 32	Z	Požadujeme zásadně upravit požadavky odst. 2 a následující.

Odůvodnění:
Požadavky jsou rozporné s přílohou.	VYSVĚTLENO	Požadavky nejsou rozporné, v příloze navazuje na konkrétní požadavky určená norma.
		604	KZPS	§ 35	§ 32	Z	Požadujeme zásadně upravit požadavky odst 2 a násl jsou rozporné s  přílohou	VYSVĚTLENO	Požadavky nejsou rozporné, v příloze navazuje na konkrétní požadavky určená norma.
		605	HLMP	§ 35	§ 32	D	K § 35 – Schodiště a šikmá rampa v budově a Příloze č. 6 – Schodiště, vyrovnávací stupně a rampa:
Doporučujeme vysvětlení k navrhovanému § 35 odst. 1 větě první „Každé podlaží, mimo vstupního přístupného přímo z upraveného terénu, musí mít zajištěno užívání minimálně jedním hlavním schodištěm.”. Znamená to, že hlavní schodiště např. nemůže končit v 5. NP a v 6. NP se vyskytovat pouze horní podlaží mezonetů, přístupná výhradně po schodištích uvnitř bytů? Nebo je pak (jen pro dané např. 6. NP) hlavním schodištěm schodiště v mezonetu?
Doporučujeme nezpřísňovat normy pro schodiště. V Příloze č. 6 bodu 2 je uvedeno „Nejmenší šířka schodišťového stupně na hlavním a únikovém schodišti musí být 300 mm.”. Dosud ČSN schodiště požaduje nejmenší šířku 250 mm. Například schodiště bez přesahu stupnice před podstupnici by takto muselo mít maximální sklon 30,3° při mezních rozměrech stupně 175/300 (bez zohlednění geometrické přesnosti). Dosud bylo v bytovém domě s výtahem možné mít sklon do 35° a není nám jasné, proč by to tak nemohlo být nadále.	VYSVĚTLENO	Požadavky nejou zpřísněny, vychází z normových požadavků. 
		606	Moravskoslezský kraj	§ 35 odst. 2	§ 32	Z	46. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části čtvrté, § 35 odst. 2
Požadujeme zrušit odkaz na přílohu č. 6 a požadavky obsažené v příloze zapracovat přímo do § 35. 
Odůvodnění:
Příloha neobsahuje žádné tabulky či výpočty a není na ni odkazováno v jiných ustanoveních než v § 35 – zakotvení v příloze tak nedává smysl.	VYSVĚTLENO	Požadavky jsou součástí přílohy v případě, že se často nemění nebo je jejich stanovení takto přehledné.
		607	MPSV	§ 35 odst. 1 až 3	§ 32	Z	K § 35 odst. 1 až 3
Požadujeme ustanovení dopracovat. Chybí vysvětlení pojmů: hlavní, pomocné schodiště, úniková a zásahová cesta, chybí odkazy na příslušné normy.
Ustanovení vykazují velkou míru zmatečnosti, nejsou transparentně dané požadavky na schodiště a rampy v budovách. 	VYSVĚTLENO	Není nutné definovat všechna sousloví použitá v ustanovení.
		608	Kraj Vysočina	§ 35 odst. 1 až 3	§ 32	Z	Připomínka č. 39
§ 35 doplnění a upřesnění odst. 1) – 3)
                                                                                                                                                                     § 35
Schodiště a šikmá rampa v budově
1.	Každé podlaží, mimo vstupního přístupného přímo z upraveného terénu, musí mít zajištěno užívání minimálně jedním hlavním schodištěm. Pomocná schodiště se navrhují především pro řešení únikových, popřípadě zásahových cest v souladu s požadavky určené normy. Místo schodiště lze navrhnout šikmou rampu, která na únikové cestě nesmí mít větší sklon než 1:8. 
2.	Hlavní schodiště a hlavní šikmá rampa musí splňovat parametry uvedené v příloze č. 6 k této vyhlášce. 
3.	Schodiště a bezbariérová rampa, které zajišťují přístupnost, musí splňovat požadavky, které musí být v souladu s požadavky určené normy. To neplatí pro stavby rodinných domů, pro stavby pro rodinnou rekreaci a uvnitř bytů.

Odůvodnění:
Není jasný smysl výše uvedených ustanovení. Chybí vysvětlení pojmů: hlavní, pomocné schodiště, úniková a zásahová cesta, nejsou ani odkazy na určené normy.
Ustanovení vykazují velkou míru zmatečnosti, nejsou transparentně dané požadavky na schodiště a rampy v budovách. Ustanovení je nutné revidovat.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Není nutné definovat všechna sousloví použitá v ustanovení.
		609	KVOP	§ 35 odst. 1 až 3	§ 32	Z	14.	K § 35
V předkládaném návrhu ustanovení § 35 je užívána odlišná terminologie ohledně ramp. V odst. 1 a 2 se používá pojem šikmá rampa, zatímco odst. 3 hovoří o bezbariérové rampě. O bezbariérové rampě hovoří i ustanovení § 33.

Očekávám, že navrhovatel v důvodové zprávě vysvětlí rozdíly mezi těmito pojmy. Pokud by se totiž jednalo o totožné pojmy, měly by nové obecné požadavky na výstavbu používat jednotnou terminologii.	AKCEPTOVÁNO	 Obecně platí, že šikmá rampa je nadřazený pojem. Bezbariérová rampa je šikmá rampa s parametry pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Mezi termíny bude doplněna definice bezbariérové rampy tak, aby při aplikaci již nebyl zaměňován chodník ve sklonu a bezbariérová rampa. Její znění bylo převzato z předchozí právní úpravy a ze zrušené normy:
„Bezbariérovou rampou část komunikace nebo samostatná konstrukce umožňující vlastní přístup do budovy nebo překonávání výškového rozdílu mezi částmi této budovy, přičemž jde o ohraničenou šikmou rovinu. Bezbariérová rampa nepropojuje dvě komunikace pro pěší.“.

		610	MPSV	§ 35 odst. 4	§ 32	Z	K § 35 odst. 4)
Z důvodu zajištění bezpečnosti a předvídatelnosti pohybu po schodišti není přípustné, aby doplňkové schodiště nebo schodiště na únikové či zásahové cestě mělo stupně o různých výškách. Požadujeme vypuštění slov „u hlavního“.	VYSVĚTLENO	Nesouhlas, nelze stanovit tak přísné požadavky pro pomocná schodiště.

		611	Kraj Vysočina	§ 35 odst. 4	§ 32	Z	Připomínka č. 40
§ 35 odst. 4)
                                                                                                                                                                 § 35
4.     Všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni u hlavního schodiště musí mít stejnou návrhovou výšku, v přímých ramenech i stejnou návrhovou šířku; s přípustnou odchylkou, která musí být v souladu s požadavky určené normy.
Návrh na úpravu a doplnění:
                                                                                                                                                                § 35
4.     Všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni u hlavního schodiště musí mít stejnou návrhovou výšku, v přímých ramenech i stejnou návrhovou šířku; s přípustnou odchylkou, která musí být v souladu s požadavky určené normy.
Odůvodnění:
Z důvodu zajištění bezpečnosti a předvídatelnosti pohybu po schodišti není přípustné, aby doplňkové schodiště nebo schodiště na únikové či zásahové cestě mělo stupně o různých výškách. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Pokud by bylo vypuštěno "hlavní", pak se požadavky týkají všech schodišť v dopmě, včetně schodišť bytových, žebříkových apod.
		612	ČKAIT	§ 35 odst. 4 	§ 32	Z	(4)  Všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni u hlavního schodiště musí mít stejnou návrhovou výšku, v přímých ramenech i stejnou návrhovou šířku; s přípustnou odchylkou, která musí být v souladu s požadavky určené normy.

Návrh
(4) Všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni musí mít stejnou návrhovou výšku, v přímých ramenech i stejnou návrhovou šířku v souladu s požadavky určené normy.

Odůvodnění
Bezpečnost křivočarého schodiště závisí na minimální šířce stupně, při nadměrně úzkém stupni je ohrožena bezpečnost uživatelů. Pokud není shodná výška schodišťových stupňů, dochází k zakopávání, pádům a jedná se o ohrožení zdraví a života. Nelze připustit, aby vznikaly stavby kde je umožněno vybudovat schodiště, které je nebezpečné. Obecně platí, že skutečné hodnoty se od návrhových mohou lišit o normové odchylky. Není to v tomto jediném případě nutné uvádět	VYSVĚTLENO	Stanovení odchylek je zásadní při realizaci, nikoliv návrhu. Nepředpokládá se, že by bylo již navrhováno s odchylkou.
		614	ČKA	§ 36	§ 33	Z	Doplnit nové znění: "U změn dokončených staveb se výtahy nemusí zřizovat ani existující výtahy prodlužovat, pokud vstupy do bytů nejsou umístěny více než o jedno podlaží výše oproti stávající úrovni."

Odůvodnění:
Projednávané znění prakticky vylučuje vznik nových bytů vestavbami či nástavbami stávajících budov extrémním prodražením stavby uplatněním tohoto požadavku. Tím toto opatření de facto brání realizaci nových bytů ve stávajících budovách. Jde o ekvivalent § 55 PSP.
	VYSVĚTLENO	U změn staveb se uplatňuje především § 137 odst. 4, někdy není vhodné dělat výtah ani výše u stavebních úprav.
		615	MV	36, 37 a 47	§ 33	Z	K § 36, 37 a 47:
Upozorňujeme, že danou problematiku řeší kromě uvedených určených norem, též harmonizované normy.	VZATO NA VĚDOMÍ
		616	MPSV	§ 36 odst. 1	§ 33	Z	K § 36 odst. 1

Požadujeme doplnění výčtu typu výtahů o výtahy určené pro motorová vozidla a parkovací zakladače.	VYSVĚTLENO	Nesouhlas - ustanovení je uvozeno, že se výtahy navrhují dle potřeb stavby, tedy i pro případná vozidla.
		617	Kraj Vysočina	§ 36 odst. 1	§ 33	Z	Připomínka č. 41
§ 36 odst. 1)
                                                                                                                                                               § 36
 Výtah a zdvihací plošina 
1.     Stavby se podle druhu a potřeby a v souladu s požadavky určené normy vybavují výtahy
a.	určenými pro dopravu osob,
b.	určenými pro dopravu nákladů,
c.	určenými pro dopravu osob a nákladů,
d.	požárními,
e.	evakuačními.

Návrh na doplnění:
                                                                                                                                                                 § 36
1.     Stavby se podle druhu a potřeby a v souladu s požadavky určené normy vybavují výtahy
a.	určenými pro dopravu osob,
b.	určenými pro dopravu nákladů,
c.	určenými pro dopravu osob a nákladů,
d.	požárními,
e.	evakuačními,
f.	určenými pro motorová vozidla a parkovací zakladače.

Odůvodnění:
Doplnění výčtu typu výtahů.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Nesouhlas - ustanovení je uvozeno, že se výtahy navrhují dle potřeb stavby, tedy i pro případná vozidla.
		618	Královéhradecký kraj	§ 36 odst. 1 a 5	§ 33	Z	K § 36 odst. 1 – požadujeme doplnit text o „písm. f) pro motorová vozidla a parkovací zakladače“,
Odst. 5 – požadujeme doplnit otázku přístupnosti do dalších společných prostor např. sklepů, koláren, úložišť odpadů atd.	VYSVĚTLENO	Nesouhlas - ustanovení je uvozeno, že se výtahy navrhují dle potřeb stavby, tedy i pro případná vozidla.
		619	Kraj Vysočina	§ 36 odst. 2
nový	§ 33	Z	Připomínka č. 42
§ 36 vložit nový odstavec za odst. 1)
Návrh na koncept doplnění odstavce:
                                                                                                                                                               § 36
2. doplnit informace v jakých stavbách a za jakých podmínek lze používat plošiny 
Ostatní odstavce se přečíslují
Odůvodnění:
Doplnění informací, viz návrh na doplnění odstavce v § 32 odst. 12).
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Mezi požadavky na novostavby není zdvihací plošina uvedena. Její použití je možné pouze ve vazbě na § 137 odst. 4 zákona. Její aplikace se vztahuje na prostor před vstupem i na vnitřní prostory.
		620	ČKAIT	§ 36 odst. 2 	§ 33	Z	umožnit vyjímku

Odůvodnění
u staveb pro veřejnost u malých provozoven v stavbách o dvou podlažích požadovat po stavebníkovi výtah je velmi nevhodné. Pro nové stavby možná, ale při rekonstrukcích? Proto nutné pro stavební úřady umožnit výjimku nebo text odstavce upravit	VYSVĚTLENO	Stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný.
Vyhláška se vztahuje pouze na nové stavby. Pro stavební úpravy je možné využít ustanovení § 137 odst. 4 stavebního zákona. Oba předpisy je nutné aplikovat současně.

		621	ČKAIT	§ 36 odst. 3 	§ 33	Z	(3) Výtah musí být zřízen u stavby ubytovacího zařízení se vstupy do ubytovacích jednotek v úrovni čtvrtého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni.

Návrh
Zrušit celý text

Odůvodnění
Stavba ubytovacího zařízení dle NSZ § 13 písm e) je stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené a dle této vyhlášky § 3 písm f) je stavbou pro veřejnost  a z tohoto titulu musí respektovat respektovat požadavek dle tohoto § 36 odst. 2 a přístup zajistit výtahem. Tento požadavek na přístupnost vychází z evropských normových předpisů a je nutné i ve stavbách pro veřejnost (tedy i u ubytovacích zařízení) v částech určených pro užívání veřejnosti vybudovat výtah VŽDY. Samotný text tohoto odstavce tomu ZCELA NEODPOVÍDÁ. V důvodové zprávě je uvedeno kostrbaté zdůvodnění - na jedné straně stavba ubytovacího zařízení o kapacitě více než 20 lůžek, která musí mít dle odst. 2 zajištěn výtah. Na druhé straně se dále uvádí, že požadavek zřízení výtahu je vyžadován u stavby ubytovacího zařízení se vstupy do ubytovacích jednotek v úrovni čtvrtého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. 	VYSVĚTLENO	Návrh vychází ze stávajícího znění, není účelné ho měnit a zpřísňovat. V rámci připomínek byly obdrženy připomínky požadující zpřísnění i snížení požadavků, jako kompromis byl zachován stávající stav.
		622	MPSV	§ 36 odst. 3 a 4	§ 33	Z	K § 36 odst. 3 a 4
Požadujeme zpřísnění požadavků pro zřízení výtahů. Navržené řešení může být akceptovatelné pouze ve výjimečných případech, jako je např. nouzové bydlení. 
Nezlepšení přístupnosti bytových domů není dále akceptovatelné. Povinnost zřídit výtah v bytovém domě s více než 5 podlažími není v dnešní době přijatelný ani ze sociálního ani z ekonomického hlediska. Navržené řešení není v souladu s Metodikou k celoživotnímu bydlení.
Trendem je přirozené zpřístupňování prostředí, nikoliv výstavba nových bariér. V členských zemích EU jsou požadavky na přístupnost staveb pro bydlení daleko přísnější. Z hlediska udržitelnosti, stárnutí populace a trendu celoživotního bydlení se přísné požadavky ukazují jako ekonomicky výhodné. Zajištění přístupnosti staveb pro bydlení předchází dodatečnému a často kompromisnímu zpřístupňování stavby určené pouze pro jednotlivce, navíc v ČR financované z veřejných prostředků formou příspěvku na zvláštní pomůcku. Řešení není v souladu s univerzálním designem.   	AKCEPTOVÁNO	Ustanovení stanoví požadavek na přístupnost u staveb bytových domů a staveb ubytovacích zařízení, který je splněn zřízením výtahu ve stavbách bytových domů se vstupy do bytů v úrovni 4 a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni a obdobně u staveb ubytovacího zařízení se vstupy do ubytovacích jednotek také v úrovni 4 a nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. Dochází tak k sjednocení náhledu na přístupnost staveb u bydlení a staveb ubytovacích zařízení.
		623	Kraj Vysočina	§ 36 odst. 3 a 4	§ 33	Z	Připomínka č. 43
§ 36 odstavec 3) a 4)
                                                                                                                                                        § 36
3.     Výtah musí být zřízen u stavby ubytovacího zařízení se vstupy do ubytovacích jednotek v úrovni čtvrtého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni.
4.     Výtah se musí zřizovat u stavby bytového domu se vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. 
Odůvodnění:
Žádáme o přehodnocení požadavků pro zřízení výtahů.
Navržené řešení může být akceptovatelné pouze ve výjimečných případech, jako je např. nouzové bydlení. 
Nezlepšení přístupnosti bytových domů není dále akceptovatelné. Povinnost zřídit výtah v bytovém domě s více než 5 podlažími není v dnešní době přijatelný ani ze sociálního ani z ekonomického hlediska. Navržené řešení není v souladu s Metodikou k celoživotnímu bydlení.
Trendem je přirozené zpřístupňování prostředí, nikoliv výstavba nových bariér. V členských zemích EU jsou požadavky na přístupnost staveb pro bydlení daleko přísnější. Z hlediska udržitelnosti, stárnutí populace a trendu celoživotního bydlení se přísné požadavky ukazují jako ekonomicky výhodné. Zajištění přístupnosti staveb pro bydlení předchází dodatečnému a často kompromisnímu zpřístupňování stavby určené pouze pro jednotlivce, navíc v ČR financované z veřejných prostředků formou příspěvku na zvláštní pomůcku. Toto řešení není univerzální, je pouze drahým kompromisem pro jednoho uživatele. Řešení není v souladu s univerzálním designem.   
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO	Ustanovení stanoví požadavek na přístupnost u staveb bytových domů a staveb ubytovacích zařízení, který je splněn zřízením výtahu ve stavbách bytových domů se vstupy do bytů v úrovni 4 a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni a obdobně u staveb ubytovacího zařízení se vstupy do ubytovacích jednotek také v úrovni 4 a nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. Dochází tak k sjednocení náhledu na přístupnost staveb u bydlení a staveb ubytovacích zařízení.
		624	HLMP	§ 36 odst. 3 a 4	§ 33	Z	K § 36 odst. 3 a 4 – Výtah a zdvihací plošina:
Požadujeme navrhovaná ustanovení doplnit tak, aby platilo, že u změn dokončených staveb se výtahy nemusí zřizovat ani existující výtahy prodlužovat, pokud vstupy do bytů nejsou umístěny více než o jedno podlaží výše oproti stávající úrovni. Požadujeme tudíž znění navrhovaných usnesení nahradit následujícím zněním:
„(3) Výtah musí být zřízen u stavby ubytovacího zařízení se vstupy do ubytovacích jednotek v úrovni čtvrtého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. U změn dokončených staveb se výtahy nemusí zřizovat ani existující výtahy prodlužovat, pokud vstupy do ubytovacích jednotek nejsou umístěny více než o jedno podlaží výše oproti stávající úrovni.
(4) Výtah se musí zřizovat u stavby bytového domu se vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. U změn dokončených staveb se výtahy nemusí zřizovat ani existující výtahy prodlužovat, pokud vstupy do bytů nejsou umístěny více než o jedno podlaží výše oproti stávající úrovni.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Projednávané znění prakticky vylučuje vznik nových bytů vestavbami či nástavbami stávajících budov extrémním prodražením stavby uplatněním tohoto požadavku. Tím toto opatření de facto brání realizaci nových bytů ve stávajících budovách. Při akceptaci připomínky bude mít nový byt ve staré budově přístupnou jako ve druhém patře bez výtahu.	VYSVĚTLENO	 lze uplatnit ustanovení § 137 odst. 4 SZ.
		625	ČKAIT	§ 36 odst. 3 	§ 33	Z	odst. 3 výtah musí být zřízen…

Návrh
doplnit "Tento požadavek platí i u ostatních druhů staveb, pokud se zřizují ubytovací jednotky v úrovni čtvrtého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni."

Odůvodnění
Stavba ubytovacího zařízení je stavba, kde převažující plochu zaujímají ubytovací jednotky. Není ale nic neobvyklého, že se v případě jiných staveb, například bytových, zřizují ubytovací jednotky ve vyšších podlažích, je tak tedy zcela správné, aby se daný požadavek na výtah vztahoval i na tyto ubytovací jednotky, respektive i na ostatní druhy staveb. 	VYSVĚTLENO	Návrh vychází ze stávajícího znění, není účelné ho měnit.
		626	ČKAIT	§ 36 odst. 4 	§ 33	Z	Tento požadavek platí i u ostatních druhů staveb, pokud se zřizují byty v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni.

Odůvodnění
Bytový dům je dům, kde převažující plochu zaujímají byty. Není ale nic neobvyklého, že se v případě jiných staveb, například administrativních, zřizují byty ve vyšších podlažích, je tak tedy zcela správné, aby se daný požadavek na výtah vztahoval i na tyto byty, respektive i na ostatní druhy staveb.
	VYSVĚTLENO	Většina nebytových staveb musí již dnes mít výtah.
		627	ÚV KLP	§ 36 odst. 4	§ 33	Z	V § 36 odst. 4 se slovo „pátého“ nahrazuje slovem „čtvrtého“.

Odůvodnění:
Výtah až od pátého nadzemního podlaží bytového domu nepovažuji za vhodný. 
Trendem je přirozené zpřístupňování prostředí, i s ohledem na stárnutí populace. Předchází se tak dodatečnému, drahému a často kompromisnímu zpřístupňování např. pomocí dotačních titulů.	AKCEPTOVÁNO	Ustanovení stanoví požadavek na přístupnost u staveb bytových domů a staveb ubytovacích zařízení, který je splněn zřízením výtahu ve stavbách bytových domů se vstupy do bytů v úrovni 4 a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni a obdobně u staveb ubytovacího zařízení se vstupy do ubytovacích jednotek také v úrovni 4 a nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. Dochází tak k sjednocení náhledu na přístupnost staveb u bydlení a staveb ubytovacích zařízení.
		628	ČKAIT	§ 36 odst. 4 	§ 33	Z	(4) Výtah se musí zřizovat u stavby bytového domu se vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni.

Návrh
Výtah se musí zřizovat u stavby bytového domu se vstupy do bytů v úrovni druhého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni.

Odůvodnění
V důvodové zprávě se k pojmu „byt s univerzálním standardem“ uvádí, že se jedná o základní kategorii z hlediska principu celoživotního bydlení v přirozeném prostředí jedince. Tento standard představuje základní, nejnižší prostorové požadavky, které mohou uspokojit většinu obyvatel a jsou zároveň aplikovatelné při běžné bytové výstavbě.  Vzhledem k požadavku na přístupnost vycházející z evropských normových předpisů a v návaznosti na tento § 36 a odst. 2 je žádoucí i v bytových domech vybudovat výtah vždy. Je to analogicky v kontextu požadavku vybudování vyhrazených parkovacích stání u bytových domů pro návštěvníky, kteří budou využívat veřejné komunikační prostory těchto bytových domů.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Došlo ke zpřísnění požadavku. 
Ustanovení stanoví požadavek na přístupnost u staveb bytových domů a staveb ubytovacích zařízení, který je splněn zřízením výtahu ve stavbách bytových domů se vstupy do bytů v úrovni 4 a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni a obdobně u staveb ubytovacího zařízení se vstupy do ubytovacích jednotek také v úrovni 4 a nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. Dochází tak k sjednocení náhledu na přístupnost staveb u bydlení a staveb ubytovacích zařízení.
		629	ČKA	§ 36 odst. 4	§ 33	Z	Nové znění: U bytových domů s celkovým počtem bytů do 15 včetně se musí zřídit výtah, mají-li vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. U bytových domů s celkovým počtem bytů více než 15 platí povinnost zřídit výtah již v případě vstupu do bytů v úrovni třetího a vyššího nadzemního podlaží.

Odůvodnění:
Rovněž s ohledem na stárnutí populace je trendem je přirozené zpřístupňování prostředí, v zemích EU jsou požadavky na přístupnost bytových staveb daleko přísnější a ukazuje se, že je to z hlediska udržitelnosti ekonomicky výhodné. Předchází se dodatečnému drahému a často kompromisnímu zpřístupňování pomocí dotačních titulů.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Došlo ke zpřísnění požadavku. 
Ustanovení stanoví požadavek na přístupnost u staveb bytových domů a staveb ubytovacích zařízení, který je splněn zřízením výtahu ve stavbách bytových domů se vstupy do bytů v úrovni 4 a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni a obdobně u staveb ubytovacího zařízení se vstupy do ubytovacích jednotek také v úrovni 4 a nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. Dochází tak k sjednocení náhledu na přístupnost staveb u bydlení a staveb ubytovacích zařízení.
		630	KVOP	§ 36 odst. 4	§ 33	Z	15.	K § 36 odst. 4
Ustanovení, podle něhož dnes existuje povinnost zřídit výtah u bytového domu se vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni, navrhovatel v nezměněné podobě přebírá do nové vyhlášky. Dle mého názoru je však příhodná doba zamyslet se nad otázkou, zda není namístě vyžadovat zřízení výtahu již od čtvrtého nadzemního podlaží. Nezavírám oči před skutečností, že taková změna může vyvolat četné diskuze s negativními ohlasy. Také může mít pro mnoho osob vážné důsledky, zejména pro osoby z řad investorů, stavebníků a vlastníků staveb. S ohledem na sociální a ekonomické hledisko, kdy dochází ke stárnutí populace a zvyšování věku dožití, se však domnívám, že společenské potřeby (a v neposlední řadě i veřejný zájem) podporují zřizování výtahů u většího množství staveb k bydlení, než tomu bylo doposud.
Jednodušší je přitom řešit zřízení výtahu „předem“, v době výstavby bytového domu, než realizovat dodatečné úpravy bytového domu. Úpravy, které vedou ke zpřístupnění, jsou velmi finančně nákladné a velmi často jsou pouze kompromisním a ne zcela vyhovujícím řešením. 
I Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením zahrnuje princip univerzálního designu, na základě kterého by měly být všechny prostory přístupné, tak aby jej mohli pohodlně využívat lidé s postižením, staršího věku, s malými dětmi v kočárku, s dočasnými úrazy. Ve výsledku tak bude mnou navrhovaná úprava přínosná pro všechny zúčastněné - pro velkou skupinu lidí využívajících výtah, včetně těch, kteří jej nezbytně potřebují, pro stát, jelikož nebude muset vynakládat pro tyto bytové domy dotace a příspěvky na dodatečné odstranění bariér, i pro vlastníky (stavebníky) bytových domů, neboť nebudou muset realizovat dodatečné úpravy za účelem zpřístupnění v podobě dodatečné realizace výtahu (stavební úpravy bytového domu jsou nejen nákladné, ale po dobu realizace omezují jeho obvyklé užívání a obtěžují jeho obyvatele). 

S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby § 36 odst. 4 zněl následovně: „Výtah se musí zřizovat u stavby bytového domu se vstupy do bytů v úrovni čtvrtého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni.“	AKCEPTOVÁNO JINAK	Došlo ke zpřísnění požadavku. 
Ustanovení stanoví požadavek na přístupnost u staveb bytových domů a staveb ubytovacích zařízení, který je splněn zřízením výtahu ve stavbách bytových domů se vstupy do bytů v úrovni 4 a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni a obdobně u staveb ubytovacího zařízení se vstupy do ubytovacích jednotek také v úrovni 4 a nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. Dochází tak k sjednocení náhledu na přístupnost staveb u bydlení a staveb ubytovacích zařízení.
		631	ČKA	§ 36 odst. 5	§ 33	Z	Úprava znění: Výtah v bytovém domě musí zajistit přístupnost do všech jeho společných prostor. V bytovém domě bez výtahu musí být zajištěna přístupnost jednoho podlaží, které slouží převážně pro bydlení.

Odůvodnění:
Tato povinnost představuje mnohdy významnou komplikaci, přitom její přínos je diskutabilní.Například při komerčním parteru malého domu do 15 bj je nemožné požadavek splnit bez výtahu již pro dvou či třípodlažní BD.	VYSVĚTLENO	Ustanovení je převzato z § 10 odst. 2 bezbariérové vyhlášky č. 398/2009 Sb. Jeho cílem je zajistit přístupnost až k samotnému vstupu do bytové jednotky v duchu univerzálního designu. Bohužel tato idea je platná pouze pro bytové domy s výtahy. U bytových domů bez výtahu je povinnost zabezpečení bezbariérového užívání společných prostor alespoň v jednom podlaží, který bude sloužit převážně bydlení, což může být vstupní podlaží s bytovými jednotkami. V praxi to může být přízemí v úrovni ulice nebo zvýšené přízemí přístupné po bezbariérové rampě nebo u domu ve svahu dokonce 2. NP. Cílem ustanovení je naplnění konceptu celoživotního bydlení v přirozeném prostředí jedince.
		632	MPSV	§ 36 odst. 5	§ 33	Z	K § 36 odst. 5
Požadujeme doplnění požadavků na přístupnost dalších prostor. Běžná praxe je, že v bytovém domě bez výtahu se ve vstupním podlaží nachází pouze byty. Místa pro nádoby na komunální odpady, kočárkárna, kolárna nebo sklepní kóje patřící k bytu nejsou bezbariérově přístupné. Není tedy zajištěno plnohodnotné užívání společných prostor a plnohodnotné bydlení. Doplnění požadujeme v tomto nebo obdobném znění:

4) Výtah v bytovém domě musí zajistit přístupnost do všech jeho společných prostor. V bytovém domě bez výtahu musí být zajištěna přístupnost jednoho podlaží, které slouží převážně pro bydlení, a přístupnost vybraných společných prostor, jako jsou sklepní kóje k bytu, kočárkárny, kolárny, případně místa pro komunální odpad.	VYSVĚTLENO	Ustanovení vychází ze stávajícího znění, přístupnost budovy musí být vždy zajištěna, pokud se budou ve vyšších podlažích nacházet byty zvláštního užívání, pak je nutné výtah zřídit.
		633	Kraj Vysočina	§ 36 odst. 5	§ 33	Z	Připomínka č. 44
§ 36 odstavec 5)
                                                                                                                                                   § 36
5.    Výtah v bytovém domě musí zajistit přístupnost do všech jeho společných prostor. V bytovém domě bez výtahu musí být zajištěna přístupnost jednoho podlaží, které slouží převážně pro bydlení.
Návrh na doplnění:
                                                                                                                                                  § 36
5.    Výtah v bytovém domě musí zajistit přístupnost do všech jeho společných prostor. V bytovém domě bez výtahu musí být zajištěna přístupnost jednoho podlaží, které slouží převážně pro bydlení včetně přístupnosti vybraných společných prostor, jako jsou sklepní kóje k bytu, kočárkárny, kolárny, případně místa pro komunální odpad.
Odůvodnění:
Doplnění požadavků: běžná praxe je, že v bytovém domě bez výtahu se ve vstupním podlaží nachází pouze byty. Místa pro nádoby na komunální odpady, kočárkárna, kolárna nebo sklepní kóje patřící k bytu nejsou přístupně. Není tedy zajištěno plnohodnotné užívání společných prostor a plnohodnotné bydlení.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Ustanovení vychází ze stávajícího znění, přístupnost budovy musí být vždy zajištěna, pokud se budou ve vyšších podlažích nacházet byty zvláštního užívání, pak je nutné výtah zřídit.
		634	ČKAIT	§ 36 odst. 5 	§ 33	Z	odstavec rozdělit na dva. 

(5) Výtah v bytovém domě musí zajistit přístupnost pro osoby se sníženou schopností pohybu nebo orientace do všech jeho společných prostor. V bytovém domě bez výtahu musí být zajištěna přístupnost jednoho podlaží, které slouží převážně pro bydlení.
(8) V bytovém domě bez výtahu musí být zajištěna přístupnost jednoho podlaží, které slouží převážně k bydlení

Odůvodnění
nutno oddělit významy. Druhá věta v odstavci (5) se netýká výtahu, ale přístupnosti bytu.

Přístupnost všech prostor může být složitá a pro instalaci výtahu náročná (finančně). Doporučuji omezit na komunikační prostor schodiště. Navrhujeme též zařadit do možné výjimky pro SÚ - par. 102 předpokládáme, že odstavec hovoří o přístupnosti pro osoby se sníženou schopností pohybu nebo orientace , jinak nedává smysl	VYSVĚTLENO	Ustanovení je takto srozumitelné, není účelné ho měnit.
		635	KVOP	§ 36 odst. 5	§ 33	Z	16.	K § 36 odst. 5
Druhá věta tohoto ustanovení zní: „V bytovém domě bez výtahu musí být zajištěna přístupnost jednoho podlaží, které slouží převážně pro bydlení.“ Ptám se, jestli je možné, aby v bytovém domě bez výtahu bylo zpřístupněno jedno podlaží sloužící převážně pro bydlení a ostatní podlaží zpřístupněna být nemusela? Bez rozpaků přiznávám, že větě nerozumím. Důvodová zpráva k tomuto ustanovení k porozumění nijak nepomáhá.

Uvítal bych, pokud by zákonodárce mohl větu buď upřesnit do srozumitelnější podoby, nebo k ní alespoň podat přijatelné vysvětlení v důvodové zprávě.	AKCEPTOVÁNO	Ustanovení je převzato z § 10 odst. 2 bezbariérové vyhlášky č. 398/2009 Sb. Jeho cílem je zajistit přístupnost až k samotnému vstupu do bytové jednotky v duchu univerzálního designu. Bohužel tato idea je platná pouze pro bytové domy s výtahy. U bytových domů bez výtahu je povinnost zabezpečení bezbariérového užívání společných prostor alespoň v jednom podlaží, který bude sloužit převážně bydlení, což může být vstupní podlaží s bytovými jednotkami. V praxi to může být přízemí v úrovni ulice nebo zvýšené přízemí přístupné po bezbariérové rampě nebo u domu ve svahu dokonce 2. NP. Cílem ustanovení je naplnění konceptu celoživotního bydlení v přirozeném prostředí jedince.
		636	MPSV	§ 36 odst. 6	§ 33	Z	K § 36 odst. 6
Nesystematicky a bez doplnění podrobností se stanoví, že plošina je zařízení zajišťující přístupnost. Plošinu dle ustanovení nové vyhlášky nelze použít pro zpřístupnění vstupu do objektu. Ale oproti stávající legislativě je plošina doporučena uvnitř budovy. Nejsou stanoveny podmínky, kdy smí být plošina použita, ani není řešeno, jaký typ plošiny se smí použít. Jde jednoznačně o zhoršení stávajícího stavu. Požadujeme ustanovení přepracovat a doplnit chybějící požadavky a podmínky.	VYSVĚTLENO
	Mezi požadavky na novostavby není zdvihací plošina uvedena. Její použití je možné pouze ve vazbě na § 137 odst. 4 zákona. Její aplikace se vztahuje na prostor před vstupem i na vnitřní prostory.
		637	Kraj Vysočina	§ 36 odst. 6	§ 33	Z	Připomínka č. 45
§ 36 odstavec 6)
                                                                                                                                                 § 36
6.    Výtah nebo zdvihací plošina, kterými je zajištěna přístupnost, musí splňovat požadavky, které jsou v souladu s požadavky určené normy. To neplatí pro stavby rodinných domů a pro stavby pro rodinnou rekreaci.
Odůvodnění:
Nesystematicky a zmatečně bez doplnění podrobností se v textu objevuje informace, že plošina je zařízení zajišťující přístupnost. Plošinu dle ustanovení nové vyhlášky nelze použít pro zpřístupnění vstupu do objektu. Ale oproti stávající legislativě je plošina doporučena uvnitř budovy. Nejsou stanoveny podmínky, kdy smí být plošina použita, ani není řešeno, jaký typ plošiny se smí použít. Jde jednoznačně o zhoršení stávajícího stavu! Nutno přepracovat a doplnit chybějící požadavky a podmínky.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Mezi požadavky na novostavby není zdvihací plošina uvedena. Její použití je možné pouze ve vazbě na § 137 odst. 4 zákona. Její aplikace se vztahuje na prostor před vstupem i na vnitřní prostory.
		638	MPSV	§ 36 odst. 7	§ 33	Z	K § 36 odst. 7
Pohyblivá rampa je termín v rozporu s normou ČSN EN 115-1, nedoporučujeme dávat do výčtu.
Požadujeme doplnění názvu „akustické orientační zařízení“ v souladu s názvoslovím pro orientační, informační a komunikační systémy.
Pro pohyblivá zařízení jsou uváděny požadavky na osvětlení hřebene na výstupu i nástupu z pásu i pro osvětlení nad pohybujícím se zařízení.
Ustanovení požadujeme upravit takto nebo obdobně:

7) Pohyblivé schody, pohyblivé rampy a pohyblivé chodníky v částech staveb pro veřejnost určených pro užívání veřejností musí být navrženy tak, aby byl jejich chod s určením polohy a směru jízdy signalizován akustickým orientačním zařízením s hlasovým výstupem podle požadavků určené normy. Hřeben na vstupu i výstupu z pásu pohyblivých zařízení musí být proveden v kontrastní barvě. Požadavky na kontrastní označení a požadavky na osvětlení musí být v souladu s požadavky určené normy. 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Byly vypuštěny pohyblivé rampy a ustanovení bylo přeformulováno dle připomínky ČKA.
		639	Kraj Vysočina	§ 36 odst. 7	§ 33	Z	Připomínka č. 46
§ 36 odstavec 7)
                                                                                                                                               § 36
7.    Pohyblivé schody, pohyblivé rampy a pohyblivé chodníky v částech staveb pro veřejnost určených pro užívání veřejností musí být navrženy tak, aby byl jejich chod s určením polohy a směru jízdy signalizován akustickým zařízením s hlasovým výstupem podle požadavků určené normy. Hřeben na vstupu i výstupu z pásu pohyblivých zařízení musí být proveden v kontrastní barvě. Požadavky na kontrastní označení musí být v souladu s požadavky určené normy.
Návrh úpravy:
                                                                                                                                                § 36
7.    Pohyblivé schody, pohyblivé rampy a pohyblivé chodníky v částech staveb pro veřejnost určených pro užívání veřejností musí být navrženy tak, aby byl jejich chod s určením polohy a směru jízdy signalizován akustickým orientačním zařízením s hlasovým výstupem podle požadavků určené normy. Hřeben na vstupu i výstupu z pásu pohyblivých zařízení musí být proveden v kontrastní barvě. Požadavky na kontrastní označení musí být v souladu s požadavky určené normy. Požadavky na osvětlení musí být v souladu s požadavky určené normy.
Odůvodnění:
Pohyblivá rampa je termín v rozporu s normou ČSN EN 115-1, nedoporučujeme dávat do výčtu.
Doplnění názvu „akustické orientační zařízení“ je v souladu s názvoslovím pro orientační, informační a komunikační systémy.
Pro pohyblivá zařízení jsou uváděny požadavky na osvětlení hřebene na výstupu i nástupu z pásu i pro osvětlení nad pohybujícím se zařízení. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Byly vypuštěny pohyblivé rampy a ustanovení bylo přeformulováno dle připomínky ČKA.
		640	ČKA	§ 36 odst. 7	§ 33	D	Úprava znění: Pohyblivé schody, pohyblivé rampy a pohyblivé chodníky v částech staveb pro veřejnost určených pro užívání veřejností musí být navrženy tak, aby byl jejich chod s určením polohy a směru jízdy signalizován akustickým prvkem orientačního systému zařízením s hlasovým výstupem podle požadavků určené normy. Hřeben na vstupu i výstupu z pásu pohyblivých zařízení musí být proveden v kontrastní barvě. Požadavky na kontrastní označení musí být v souladu s požadavky určené normy.

Odůvodnění:
1/ Viz návrh na úpravu pojmu v § 33 odst. 4.                     2/ Nepřiměřená podrobnost, patří do ČSN.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno ve znění ostatních připomínek
		641	ÚV KOM	§ 37 odst. 1	§ 34	Z	K § 37 odst. 1:
Obdobně připomínce výše, i v tomto ustanovení je třeba doplnit referenční odkaz na transponované ustanovení směrnice. 
Návrh řešení: Na konec věty první doporučujeme doplnit poznámku pod čarou ve znění např. „Čl. 6 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy (přepracované znění).“
Rovněž je třeba opravit tvrzení uvedené v odůvodnění tohoto ustanovení (str. 42) – chyba v odkazu na směrnici.	AKCEPTOVÁNO
		642	HK	§ 37 odst. 2	§ 34	Z	Požadujeme text daného ustanovení upravit následovně:
„Ve větrací a shozové šachtě nesmí být umístěno žádné vedení nebo jiné technické zařízení, které nesouvisí s provozem šachty. Potrubí a vedení technických zařízení staveb nesmí být umístěno ve větrací šachtě o půdorysné ploše menší než 1 m2.“.

Odůvodnění:
Technická pravidla TPG 704 01 povolují vést domovní plynovod v otevřených větracích šachtách o půdorysné ploše alespoň 1 m2. Jedná se o tzv. světlíky ve starých domech, do kterých ústí okna z hygienických zařízení a někdy byly a jsou využívány pro vedení různých potrubí, např. kanalizace nebo plynovodu, popř. vedení od televizní antény. Půdorysná plocha nejméně 1 m2 byla pro tyto větrací průduchy stanovena např. v § 78 zákona č. 64/1894 z.z.m. nebo v § 67 zákona č. 5/1889 z.z.č. Není nám jasný důvod, proč vyhláška takové vedení zakazuje v jakékoliv větrací šachtě. Ve větracích šachtách o půdorysné ploše menší než 1 m2 má zákaz umístění vedení své opodstatnění, ale ve větracích šachtách o velké půdorysné ploše tento zákaz komplikuje např. vedení plynovodu do nově budovaných půdních vestaveb.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Není účelné umisťovat tam vedení nesouvisející s jejím provozem, např. lze umístit větrací potrubí, apod.
		643	MPSV	§ 37 odst. 4	§ 34	Z	K § 37 odst. 4

Požadujeme upřesnění požadavků na umístění vhozových otvorů v bytech zvláštního určení s ohledem na manipulační plochy a dosahové vzdálenosti osob s těžkým pohybovým postižením, a to takto nebo obdobně:

4) Vhozové otvory ani jiné příslušenství shozových šachet nesmí být v obytných ani v pobytových místnostech a jejich spodní hrana musí být umístěna nejméně 1100 mm nad podlahou nebo zajištěna proti pádu osob. V bytech zvláštního určení musí vhozové otvory splňovat požadavky na přístupnost dle určené normy. Shozové šachty musí mít vyústění do samostatného sběrného prostoru, který musí být přístupný z vnějšku stavby.
	VYSVĚTLENO	Byty zvláštního určení se posuzují podle ustanovení "Stavba pro bydlení a byty". Požadavky na technické řešení stanoví určená norma na přístupnost.
		644	Kraj Vysočina	§ 37 odst. 4	§ 34	Z	Připomínka č. 47
§ 37 odstavec 4)
                                                                                                                                                    § 37
 Výtahová, větrací a shozová šachta 
4.   Vhozové otvory ani jiné příslušenství shozových šachet nesmí být v obytných ani v pobytových místnostech a jejich spodní hrana musí být umístěna nejméně 1100 mm nad podlahou nebo zajištěna proti pádu osob. Shozové šachty musí mít vyústění do samostatného sběrného prostoru, který musí být přístupný z vnějšku stavby.
Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                     § 37
4.   Vhozové otvory ani jiné příslušenství shozových šachet nesmí být v obytných ani v pobytových místnostech a jejich spodní hrana musí být umístěna nejméně 1100 mm nad podlahou nebo zajištěna proti pádu osob. V bytech zvláštního určení musí vhozové otvory splňovat požadavky na přístupnost dle určené normy. Shozové šachty musí mít vyústění do samostatného sběrného prostoru, který musí být přístupný z vnějšku stavby.
Odůvodnění:
Upřesnění požadavků na umístění vhozových otvorů v bytech zvláštního určení s ohledem na manipulační plochy a dosahové vzdálenosti osob s těžkým pohybovým postižením.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Byty zvláštního určení se posuzují podle ustanovení "Stavba pro bydlení a byty". Požadavky na technické řešení stanoví určená norma na přístupnost.
		645	MPSV	§ 38	§ 35	Z	K § 38:
Ustanovení jako celek v mnohém odporuje nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. 
Přestože nepopíráme důležitost ostatních právních předpisů (tj. zde zejména technických norem), právní předpis má před nimi vždy přednost.

Z hlediska odůvodnění navrhovaného textu však chápeme, že je zde snaha vyjít vstříc odborné praxi. Proto si dovolujeme požádat o změnu formulace celého ustanovení tak, aby naplnil předkladatelem zamýšlený účel a zároveň nebyl v rozporu s účinným právním předpisem.
Dovolujeme si připomenout, že zmiňované nařízení vlády je transpoziční a provádí směrnici 2009/104/ES, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). Toto nařízení má za úkol stanovit minimální standard zajištěni bezpečnosti a ochrany při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, nesmí být tedy podkročeno.	VYSVĚTLENO	Nesouhlasíme, ustanovení neřeší ochranu na pracovištích.
Je zcela zásadní chápat rozdíl mezi předměty jednotlivých předpisů. NV č. 362/2005 Sb. Nařízení vlády o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky necílí na stejný předmět jako připravovaná vyhláška. Rozpor proto není evidentní.

K požadavku na vysvětlení případně doplnění návrhu sdělujeme, že dosud implemenatce směrnice Rady ze dne 30. listopadu 1989 č. 89/654/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti je vykazována prostřednictvím přílohy I odst. 20 vyhlášky č. 398/2009 Sb., přestože stávající úprava stavebního zákona ani jeho prováděcí vyhláška nestanoví žádné minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti. Z uvedeného důvodu nebude u této vyhlášky provedena implementace předmětné směrnice.

Z hlediska implementace nelze zaměňovat požadavky na ochranu a bezpečnost při práci a požadavky veřejného stavebního práva. Prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. 
Zdůrazňujeme, že v souladu není předmět úpravy ani rozsah výrazu osoba se zdravotním postižením a nelze zaměňovat pojem pracoviště a stavba.  V tomto případě je Implementaci nutné vykázat prostřednictvím právních předpisů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, např. zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a Nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Návrh nové vyhlášky o požadavcích na výstavbu nemůže implementaci  směrnice č. 89/654/EHS prokazovat jako relevantní. 
O této skutečnosti bylo MPSV informováno v dubnu 2022.
		646	HLMP	§ 38	§ 35	D	K § 38– Ochrana proti pádu:
Doporučujeme v odstavci 1 racionálnější stanovení pravidel pro zábradlí, než vyplývá z ČSN Ochranná zábradlí (74 3305)
Odůvodnění:
Norma ČSN Ochranná zábradlí (74 3305) od zpřísnění z roku 2017 neumožňuje provést v bytovém domě většinu dosud běžně používaných zábradlí. Volný přístup dětí do 12 let (odstavec 5.5.5) vyžaduje zjednodušeně rozteč sloupků do 80 mm, sítě do průměru oka 40 mm atd. Tedy hustotu výplně, která směřuje spíše k plnému provedení, jinak je nehospodárná.	VYSVĚTLENO	Nesouhlasíme. V takovém případě je namístě upravit znění předmětné normy, nikoliv jít do rozporu s uvedenou normou.
		647	ČKAIT	§ 38 	§ 35	Z	Na konec doplnit nový odstavec:

Návrh
Záchytná bezpečnostní zařízení na lesních cestách podle §90 se navrhují v souladu s přílohou 11 bod 1.11 tohoto zákona.

Odůvodnění
Jedná se o odlišné řešení než v §38. Chybějící odkaz by mohl být zavádějící.	VYSVĚTLENO	Lesní cesty jsou řešeny v jiné části předpisu.
		648	MPSV	§ 38 odst. 5	§ 35	Z	K § 38 odst. 5
Požadujeme nahrazení diskriminujícího a nevhodného pojmu osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, použití srozumitelnější formulace, rozšíření okruhu staveb (stavby pro zaměstnávání) a upřesnění dalších požadavků, a to takto nebo obdobně: 

5) Zábradlí, popřípadě jiná zábrana, ve veřejně přístupných částech budovy a ve stavbách pro zaměstnávání více než 25 osob, pokud charakter provozu v této stavbě umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením přístupných osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace, nebo na veřejném prostranství musí být navržena v souladu s požadavky určené normy. 	VYSVĚTLENO	Nesouhlasíme s úpravou, a to z několika důvodů.
1.	Za diskriminující pojem je považován spíše pojem „zdravotně postižená osoba“, popř. vozíčkáři, atd. Pojem „osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“ je zažitý pojem, vyplývá např. z vyhl. č. 398/2009 Sb.
2.	Za postiženou osobu se neoznačují osoby pokročilého věku, těhotné ženy, osoby doprovázející dítě v kočárku či dítě do tří let. Naopak tyto osoby lze zařadit do kategorie „osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“. Pojem proto preferujeme ponechat.

		649	Kraj Vysočina	§ 38 odst. 5	§ 35	Z	Připomínka č. 48
§ 38 odstavec 5)
                                                                                                                                         § 38
Ochrana proti pádu
5.     Zábradlí, popřípadě jiná zábrana, v částech budovy přístupných osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace, nebo na veřejném prostranství musí být navržena v souladu s požadavky určené normy.
Návrh na úpravu:
                                                                                                                                          § 38
5.    Zábradlí, popřípadě jiná zábrana, ve veřejně přístupných částech budovy a ve stavbách pro zaměstnávání více než 25 osob, pokud charakter provozu v této stavbě umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením přístupných osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace, nebo na veřejném prostranství musí být navržena v souladu s požadavky určené normy. 
Odůvodnění:
Odstranění diskriminujícího a nevhodného pojmu osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, srozumitelnější formulace, rozšíření okruhu staveb (stavby pro zaměstnávání) a upřesnění dalších požadavků.  
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Nesouhlasíme s úpravou, a to z několika důvodů.
1.	Za diskriminující pojem je považován spíše pojem „zdravotně postižená osoba“, popř. vozíčkáři, atd. Pojem „osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“ je zažitý pojem, vyplývá např. z vyhl. č. 398/2009 Sb.
2.	Za postiženou osobu se neoznačují osoby pokročilého věku, těhotné ženy, osoby doprovázející dítě v kočárku či dítě do tří let. Naopak tyto osoby lze zařadit do kategorie „osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“. Pojem proto preferujeme ponechat.
		650	HK	§ 38	§ 35	Z	Požadujeme upravit text ustanovení na základě níže uvedeného odůvodnění.

Odůvodnění:
Text je třeba upravit tak, aby odkazoval na konkrétní normu nebo přesně definoval požadavky, takto je založena dvojkolejnost požadavků.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Ponecháno aktuální znění. Není zřejmá dvojkolejnost, vyhláška musí být nadřazena české technické normě.
		651	ČKA	§ 38 odst. 1	§ 35	D	Doporučujeme racionálnější stanovení pravidel pro zábradlí, než vyplývá z ČSN Ochranná zábradlí (74 3305), která od zpřísnění z roku 2017 neumožňuje provést v bytovém domě většinu dosud běžně používaných zábradlí. Volný přístup dětí do 12 let (odstavec 5.5.5) vyžaduje zjednodušeně rozteč sloupků do 80 mm, sítě do průměru oka 40 mm atd. Tedy hustotu výplně, která směřuje spíše k plnému provedení, jinak je nehospodárná.


	VYSVĚTLENO	Nesouhlasíme. V takovém případě je namístě upravit znění předmětné normy, nikoliv jít do rozporu s uvedenou normou.
		652	ČKA	§ 38 odst. 3	§ 35	Z	Požadujeme upravit podle stávajícího znění § 58 odst. 2 písm. c) PSP.

Odůvodnění:
Nelze v návrhu prokázat, za jakých podmínek je bezpečnostní pás „nepochozí“; formulace je vágní a obtížně vymahatelná, resp. prokazovatelná, formulace požadavku musí být zpřesněna, viz uvedený vzor textace v PSP	AKCEPTOVÁNO JINAK	Odstavec bude zcela vyjmut, neboť je plnohodnotně řešeno v kap. 5.1.2 c) určené normy ČSN 743305 dle § 38 (1) vyhlášky, kde se přímo uvádí shodné požadavky jako v PSP. 
		653	HLMP	§ 38 odst. 3	§ 35	D	Doporučujeme znění odstavce 3 upravit podle stávajícího znění § 58 odst. 2 písm. c) pražských stavebních předpisů.
Odůvodnění:
Nelze v návrhu vyhlášky prokázat, za jakých podmínek je bezpečnostní pás „nepochozí“; formulace je vágní a obtížně vymahatelná, resp. prokazovatelná, formulace požadavku musí být zpřesněna, viz uvedený vzor textace v pražských stavebních předpisech.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Odstavec bude zcela vyjmut, neboť je plnohodnotně řešeno v kap. 5.1.2 c) určené normy ČSN 743305 dle § 38 (1) vyhlášky, kde se přímo uvádí shodné požadavky jako v PSP. 
		654	ČKA	§ 38 odst. 6	§ 35	Z	doplnit a upravit textaci: "Okenní parapety otevíravých oken, pod nimiž je volný venkovní prostor od úrovně pochozí plochy k úrovni upraveného terénu hlubší více než 500mm 0,5 m a méně než 12 m, musí být nejméně 850 800 mm vysoké a nejméně 200 mm široké, měřeno od vnitřního k vnějšímu líci v úrovni horní hrany parapetu. Parapety s hloubkou volného venkovního prostoru od úrovně pochozí plochy k úrovni upraveného terénu nad 12 m a šířkou nejméně 200 mm musí v součtu výšky a šířky splňovat minimálně požadovaný rozměr výšky zábradlí podle odstavce X). Parapety, které svou výškou odpovídají požadované výšce zábradlí podle odstavce X) musí být navrženy v souladu s požadavky určené normy, nemusí splňovat požadavek na jejich minimální šířku. Není-li možné zajistit u parapetu uvedené rozměrové požadavky parapetu, musí být zřízeno dodatečné zábradlí, popřípadě jiná zábrana proti pádu, splňující požadavky na požadovanou výšku zábradlí podle odstavce X) v souladu s požadavky určené normy. Výška parapetu se měří od úrovně pochozí plochy k vnitřní horní hraně parapetu."

Odůvodnění:
Optimální výška běžného okenního parapetu v interieru obytné místnosti je mezi 800 a 900 mm; vyhláška by neměla omezovat architektonickou kvalitu navrhovaných staveb nadmíru a tam, kde nejsou uvedené požadavky opodstatněné; vyhláška má obsahovat konkrétní údaje namísto odkazů na normové hodnoty; text druhé a třetí věty odstavce 6 nedává smysl, znění musí být upraveno.	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Částečně lze souhlasit s navrhovanou úpravou, a to v bodech, že má být rozlišena výška prohlubně do 12 m včetně a nad 12 m. Důrazně nesouhlasíme s tvrzením, že 50 mm výškový rozdíl parapetu významně omezí architektonickou kvalitu, přičemž oněch 50 mm má významný dopad na bezpečnost při zohlednění těžiště člověka. Architektura nesmí být upřednostněna před bezpečností provozu. Rozumíme, že technické předpisy prošly v průběhu desítek let značným vývojem, kdy i v zahraničí se u vyšších podlaží přistupuje k požadavkům na vyšší parapety dle proměnné výšky. 
		655	HLMP	§ 38 odst. 6 nový	§ 35	D	Doporučujeme za odstavec 5 vložit odstavec 6 s výškami zábradlí podle hloubky volného prostoru v souladu s normou, viz pražské stavební předpisy a dosavadní odstavec 6 označit jako odstavec 7.	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Částečně lze souhlasit s navrhovanou úpravou, a to v bodech, že má být rozlišena výška prohlubně do 12 m včetně a nad 12 m. Důrazně nesouhlasíme s tvrzením, že 50 mm výškový rozdíl parapetu významně omezí architektonickou kvalitu, přičemž oněch 50 mm má významný dopad na bezpečnost při zohlednění těžiště člověka. Architektura nesmí být upřednostněna před bezpečností provozu. Rozumíme, že technické předpisy prošly v průběhu desítek let značným vývojem, kdy i v zahraničí se u vyšších podlaží přistupuje k požadavkům na vyšší parapety dle proměnné výšky. 
		656	HLMP	§ 38 odst. 7	§ 35	Z	Požadujeme znění odstavce 7 nahradit následujícím zněním:
„(7) Okenní parapety otevíravých oken, pod nimiž je volný venkovní prostor od úrovně pochozí plochy k úrovni upraveného terénu hlubší více než 0,5 m a méně než 12 m, musí být nejméně 800 mm vysoké a nejméně 200 mm široké, měřeno od vnitřního k vnějšímu líci v úrovni horní hrany parapetu. Parapety s hloubkou volného venkovního prostoru od úrovně pochozí plochy k úrovni upraveného terénu nad 12 m a šířkou nejméně 200 mm musí v součtu výšky a šířky splňovat minimálně požadovaný rozměr výšky zábradlí podle odstavce 6. Parapety, které svou výškou odpovídají požadované výšce zábradlí podle odstavce 6, nemusí splňovat požadavek na jejich minimální šířku. Není-li možné zajistit u parapetu uvedené rozměrové požadavky, musí být zřízeno dodatečné zábradlí, popřípadě jiná zábrana proti pádu, splňující požadavky na požadovanou výšku zábradlí podle odstavce 6. Výška parapetu se měří od úrovně pochozí plochy k vnitřní horní hraně parapetu.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Optimální výška běžného okenního parapetu v interiéru obytné místnosti je mezi 800 a 900 mm; návrh vyhlášky by neměl omezovat architektonickou kvalitu navrhovaných staveb nadmíru a tam, kde nejsou uvedené požadavky opodstatněné; vyhláška má obsahovat konkrétní údaje namísto odkazů na normové hodnoty; text druhé a třetí věty podle našeho názoru nedává smysl.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text byl upraven.
		657	Moravskoslezský kraj	§ 39 odst. 1	§ 36	Z	47. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části čtvrté, § 39 odst. 1
Požadujeme zrušit odkaz na přílohu č. 7, i samotnou přílohu č. 7 a za slovo požadavky doplnit „určené normy“. 
Odůvodnění:
Příloha 7 není úplná, o čemž svědčí mimo jiné i to, že je na ni odkazováno v příloze č. 8 v souvislosti s bazény a saunami (viz příloha č. 8 část 4, bod 4.5., část 5 bod 5.3., část 6, bod 6.1.), příloha č. 7 však žádné požadavky pro prostory uvedené v cit. částech přílohy č. 8 neobsahuje. 	VYSVĚTLENO	V rámci návrhu byly minimalizovány odkazy na normu, proto jsou parametry součástí přílohy.

		658	HK	§ 39 odst. 5 nový	§ 36	Z	Požadujeme zařazení nového odstavce 5 tohoto znění:
„5) Protiskluzová úprava vnějších pochozích ploch, schodišť a šikmých ramp musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby ji nebylo možné zaměnit za úpravu určenou pro pohyb osob se sníženou schopností pohybu nebo orientace podle § 33, odst. 1).“.

Odůvodnění:
Hmatově rozlišitelné prvky současně mohou zlepšovat odolnost povrchu proti uklouznutí, proto je nutné zamezit možnému nesprávnému použití hmatově rozlišitelných výrobků.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Nelze zaměňovat protiskluznost a úpravu přístupnosti.
		659	MPSV	§ 40	§ 37	Z	K § 40:
Žádáme o úpravu znění ustanovení, a to následujícím způsobem:

„Pro bezpečnost při údržbě staveb musí být navržena stavebně technická opatření umožňující práci ve výškách a zajištění bezpečného přístupu a provádění prací v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je-li zpracován Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi pro danou stavbu, musí být při realizaci údržby opatření z plánu podle věty druhé dodržena.“

Odůvodnění:

V souvislosti s bezpečností při údržbě staveb a navržením stavebně technických opatření umožňujících práci ve výškách a zajištěním bezpečného přístupu a prováděním prací je nutno postupovat v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti 
a ochrany zdraví při práci, tj. jak bylo uvedeno k připomínce k § 16 odst. 3, respektovat jak právní, tak ostatní předpisy v souladu s ustanovením § 349 odst. 1 zákoníku práce. Dále je zcela nezbytné, aby stavebně technická opatření ve vztahu k údržbě reflektovala povinnosti dané částí C kapitoly II písm. s) přílohy č. 6 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb.,  o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, kde lze najít požadavek na stanovení bezpečnostních opatření při provádění udržovacích prací, v případech, kdy se pro stavbu zpracovává Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.	VYSVĚTLENO	Nesouhlas - pouze obecné ustanovení, nelze stanovit požadavky na plán bezpečnosti.
		660	Moravskoslezský kraj	§ 40	§ 37	Z	48. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části čtvrté, § 40
Požadujeme ustanovení vypustit bez náhrady. 
Odůvodnění:
Požadavky na bezpečnost jsou dány obecně závaznými předpisy a není zřejmé proč je zde speciálně zakotvena povinnost je dodržovat při údržbě staveb.	VYSVĚTLENO	Nesouhlas, lze stanovit i požadavky pro údržbu, byl to požadavek MPSV.
		661	ČKAIT	§ 40 	§ 37	Z	Pro bezpečnost při údržbě staveb musí být navržena stavebně technická opatření umožňující práci ve výškách a zajištění bezpečného přístupu a provádění prací. 

Návrh
Pro bezpečnost při údržbě staveb musí být navržena a provedena stavebně technická opatření umožňující práci ve výškách a zajištění bezpečného přístupu ze společné části domu a provádění prací ve výškách, dostatečný počet kotvicích bodů nebo kotvicí systém k upevnění ochranných nebo záchytných konstrukcí.

Odůvodnění
text příliš stručný - upravit/doplnit (odkaz na legislativu nebo určenou normu)	VYSVĚTLENO	Obecný text umožňuje spoustu variant.
		662	MZV	část čtvrtá hlava II      od  § 41		Z	8.	K části čtvrté hlavě II
Z textu této hlavy vyplývá, že požadavky na vnitřní a vnější prostory zde upravené se týkají pouze obytných budov, tj. staveb pro bydlení, či staveb s obytnými nebo pobytovými prostorami, ačkoli v § 2 odstavci 1 se uvádí, že požadavky obsažené v částech druhé až čtvrté se použijí pro všechny druhy staveb, není-li v části páté uvedeno jinak. Pro jiné stavby než obytné budovy nejsou žádné požadavky na plochy uvedeny. Požadavky na plochy u ostatních staveb jsou obsaženy v jednotlivých normách pro občanské a jiné stavby. MZV doporučuje uvést alespoň vazbu na tyto normy, které obsahují úpravu ploch pro ostatní stavby.	VYSVĚTLENO
	Nesouhlas, požadavky jsou stanoveny v jiných právních předpisech, nikoliv v normách.
		663	Olomoucký kraj	§ 41	§ 38	Z	9. K § 41
Navrhujeme do textu paragrafového znění vyhlášky explicitně doplnit, že ve stavbách pro sociální služby mohou být pouze jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje. Takto to vyplývá z navrženého znění prvního odstavce tohoto paragrafu, kde se počítá s minimální plochou jedno a dvoulůžkových pokojů, nikoliv však s minimální plochou tří a vícelůžkových pokojů.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Byl doplněn požadavek pro případně vícelůžkové pokoje.
		664	Královéhradecký kraj	§ 41 odst. 1 	§ 38	Z	K § 41 odst. 1 – předpis zavádí nový pojem „plocha pokoje“. Požadujeme, aby text používal dlouhodobě zavedený pojem „prostor“ pro ubytování, a plocha je půdorysný průmět tohoto prostoru na promítací rovinu.	VYSVĚTLENO	Nesouhlas - plocha prostoru není termín, který by byl obvyklý
		665	Kraj Vysočina	§ 41 odst. 1 	§ 38	Z	Připomínka č. 49
§ 41 odstavec 1)
                                                                                                                                         § 41
                                                                                                                                       Plochy
1.	Minimální plocha pokoje pro ubytování ve stavbách sociálních služeb musí být 
a.	8 m2 pro jednolůžkový pokoj, pro osobu s těžkým pohybovým postižením nejméně 12 m2,
b.	14 m2 pro dvoulůžkový pokoj, pro osobu s těžkým pohybovým postižením nejméně 18 m2.
Odůvodnění:
Ustanovení je v rozporu s definicí pojmu, viz § 3 písm. e). Nutno revidovat text.
Dále je nutné prověřit (nejlépe dle metodiky MPSV), zda velikosti pokojů ve stavbách sociálních služeb určené pro osoby s těžkým pohybovým postižením jsou vyhovující s ohledem na povinné vybavení pokojů (postel, noční stolek, skříň, stolek atp.) a s ohledem na dodržení manipulačních prostorů i dosahových vzdáleností u dveří a rovněž u zařizovacích předmětů.  
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno ve znění připomínky ČKA.
		666	ČKAIT	§ 41 odst. 1	§ 38	Z	odst. 1 b) 14 m2 pro dvoulůžkový pokoj, pro osobu s těžkým pohybovým postižením nejméně 18 m2.

Návrh
a)    14 m2 pro dvoulůžkový pokoj, pro osoby s těžkým pohybovým postižením nebo osobu s těžkým pohybovým postižením a asistenta nejméně 18 m2.

Odůvodnění
oprava zřejmé nesprávnosti a potřeba uvažovat i s asistencí pro osoby s těžkým pohybovým postižením	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno ve znění ostatních připomínek.
		667	ČKAIT	§ 41 odst. 4	§ 38	Z	(4) Hlediště a posluchárny, které jsou součástí stavby, musí mít z celkového počtu míst alespoň následující počet míst pro osoby na vozíku v případě počtu
a) 4 až 25 míst 1 místo,
b) 26 až 50 míst 2 místa,
c) 51 až 75 míst 3 místa,
d) 76 až 100 míst 4 místa,
e) 101 až 200 míst 5 míst,
f) 201 až 300 míst 6 míst,
g) 301 až 500 míst 7 míst,
h) 501 a více míst 7 a 1 místo na každých dalších 500 míst.

Návrh
Hlediště a posluchárny, které jsou součástí stavby, musí mít vyhrazená místa pro osoby na vozíku. Požadavky na vyhrazená místa a jejich počty musí být v souladu s požadavky určené normy.

Odůvodnění
V souladu s EN 17 210 je vhodné napsat obecný požadavek a vlastní počty uvést v normě, jak je toto také součástí CEN/TR 17 621, která navíc uvádí následující počty, jenž jsou k diskuzi:
— Méně než 400 diváků: minimálně 2 místa pro vozíčkáře;
— Méně než 1600 diváků: minimálně 8 míst pro vozíčkáře;
— Méně než 5 000 diváků: minimálně 25 míst pro vozíčkáře;
— Méně než 10 000 diváků: minimálně 50 míst pro vozíčkáře;
— 10 000 až 20 000 diváků: 100 plus 5 z 1 000 nad 10 000 míst pro invalidní vozíky;
— 20 000 až 30 000 diváků: 150 plus 3 na 1 000 nad 20 000 místy pro invalidní vozíky;
— 40 000 nebo více diváků: 250 plus 2 na 1 000 nad 40 000 místy pro invalidní vozíky.	VYSVĚTLENO	Vyhláška stanoví rozsah. Norma bude obsahovat požadavky na technické řešení.
Přičemž právní předpis se nemůže odkazovat na TR/TNI. 
		668	Kraj Vysočina	§ 41 odst. 4 	§ 38	Z	Připomínka č. 50
§ 41 odstavec 4)
                                                                                                                                           § 41
4.     Hlediště a posluchárny, které jsou součástí stavby, musí mít z celkového počtu míst alespoň následující počet míst pro osoby na vozíku v případě počtu
a)	4 až 25 míst 1 místo,
b)	26 až 50 míst 2 místa,
c)	51 až 75 míst 3 místa,
d)	76 až 100 míst 4 místa,
e)	101 až 200 míst 5 míst,
f)	201 až 300 míst 6 míst,
g)	301 až 500 míst 7 míst,
h)	501 a více míst 7 a 1 místo na každých dalších 500 míst.

Návrh na úpravu:                                                                                                                                 § 41
4.     Hlediště a posluchárny, které jsou součástí stavby, musí mít z celkového počtu míst alespoň následující počet míst pro osoby na vozíku v případě počtu
a)	4 až 25 míst 1 místo,
b)	26 až 50 míst 2 místa,
c)	51 až 75 míst 3 místa,
d)	76 až 100 míst 4 místa,
e)	101 až 200 míst 5 míst,
f)	201 až 300 míst 6 míst,
g)	301 až 500 míst 7 míst,
h)	501 a více míst 7 a 1 místo na každých dalších 500 míst.
Odůvodnění:
Odstranění nadbytečného a matoucího upřesnění, že hlediště a posluchárny musí být součástí stavby.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Ustanovení se nevztahuje na terénní úpravy, např. přírodní amfiteátry.
		669	MPSV	§ 41 odst.5	§ 38	Z	K § 41 odst. 5
Požadujeme doplnění požadavku o přístupnost trasy k vyhrazeným místům pro osoby na vozíku, a to např. takto:

5) Místo pro osoby na vozíku a přístup k tomuto místu musí splnit požadavky, které jsou v souladu s požadavky určené normy. 	VYSVĚTLENO	Jde o zažitý koncept ze stávající vyhlášky napříč různými situacemi, např. vyhrazené místo pro vozík nebo vyhrazené parkovací stání.
Mezi požadavky na technické řešení je na prvním místě aplikace přístupu k tomuto místu, resp. aplikace ustanovení upravující "Přístupnost" pro komunikace pro pěší nebo ustanovení upravující "Šířky a jiné rozměry" pro vnitřní komunikace. Implementace může být v určené normě.
		670	Kraj Vysočina	§ 41 odst.5	§ 38	Z	Připomínka č. 51
§ 41 odstavec 5)
                                                                                                                                              § 41
5.     Místo pro osoby na vozíku musí splnit požadavky, které jsou v souladu s požadavky určené normy. 
Návrh na úpravu:
                                                                                                                                              § 41
5.     Místo pro osoby na vozíku a přístup k těmto místům musí splnit požadavky, které jsou v souladu s požadavky určené normy. 
Odůvodnění:
Doplnění požadavku o přístupnost trasy k vyhrazeným místům pro osoby na vozíku.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Jde o zažitý koncept ze stávající vyhlášky napříč různými situacemi, např. vyhrazené místo pro vozík nebo vyhrazené parkovací stání.
Mezi požadavky na technické řešení je na prvním místě aplikace přístupu k tomuto místu, resp. aplikace ustanovení upravující "Přístupnost" pro komunikace pro pěší nebo ustanovení upravující "Šířky a jiné rozměr"y pro vnitřní komunikace. Implementace může být v určené normě.
		671	ČKAIT	§ 41 odst. 5	§ 38	Z	(5) Místo pro osoby na vozíku musí splnit požadavky, které jsou v souladu s požadavky určené normy.

Návrh
Zrušit celý text

Odůvodnění
Požadavek na místo obsažen již v navrhované změně § 41 odst. 4	VYSVĚTLENO	Odstavec 4 se týká povinnosti vymezit místa a odstavec 5 stanoví konkrétní technické požadavky na dané místo. Ustanovení se doplňují, nelze odstavec 5 vypustit. 
		672	ÚV KLP	§ 41 odst. 6 nový	§ 38	Z	V § 41 se doplňuje nový odstavec 6), které zní:
„6) Jeviště a prostor pro přednášející v posluchárnách musí být přístupný pro osoby s omezenou schopností pohybu a musí splnit požadavky určené normou.“

Odůvodnění:
Doplnění se týká rozšíření přístupnosti i o prostory jeviště a prostor pro přednášející tak, aby je mohly užívat také osoby na vozíku a osoby s těžkým pohybovým postižením.	VYSVĚTLENO
	Jeviště a prostor pro přednášející se posuzuje podle § 149 písm. b) bodu 5, resp. ustanovení o "Přístupnosti".
		673	Kraj Vysočina	§ 41 odst.6 nový	§ 38	Z	Připomínka č. 52
§ 41 doplnit nový odstavec za odstavec 5)
Návrh na nový odstavec:
                                                                                                                                             § 41
6.     Jeviště a prostor pro přednášející v posluchárnách včetně přístupu být bezbariérový a musí splnit požadavky, které jsou v souladu s požadavky určené normy. 
Odůvodnění:
Doplnění výčtu prostor ve stavbách, které musí umožnit užívání i osobám na vozíku. Ve většině staveb jsou tyto prostory nepřístupné a neumožňují použití pro osoby s pohybovým znevýhodněním.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Jeviště a prostor pro přednášející se posuzuje podle § 149 písm. b) bodu 5, resp. ustanovení o "Přístupnosti".
		674	MPSV	§ 41 odst. 6 nový	§ 38	Z
nad rámec	K § 41 (nad rámec návrhu)
Požadujeme doplnit nový odstavec:

6) Jeviště a prostor pro přednášející v posluchárnách včetně přístupu musí být bezbariérové a v souladu s požadavky určené normy.
 
Odůvodnění:
Požadujeme doplnění výčtu prostor ve stavbách, které musí umožnit užívání i osobám na vozíku. Ve většině staveb jsou tyto prostory nepřístupné a neumožňují použití pro osoby s pohybovým znevýhodněním.	VYSVĚTLENO	Jeviště a prostor pro přednášející se posuzuje podle § 149 písm. b) bodu 5, resp. ustanovení o "Přístupnosti".
		675	ČKAIT	§ 41 odst. 6 nový	§ 38	Z	ke stávajícímu znění paragrafu doplnit

Návrh
(6) minimální plocha obytné místnosti v bytech musí být
a) 8 m2 pokud se nejedná o jedinou obytnou místnost v bytě
b) 16 m2 pokud se jedná o jedinou obytnou místnost v bytě
c) 12 m2 pokud je v obytné místnosti navrhován prostor pro vaření
u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m

Odůvodnění
v navrhované vyhlášce je definován jen obytný prostor (§3 písm. c) ). bez daného doplnění by mohly vznikat byty o obytné místnosti 8 m2, což je zcela nepřípustné. dané plochy vycházejí z aktuálního znění vyhlášky 268/2009 a jsou v praxi zcela akceptovány a není mi znám tlak na snížení těchto ploch.	VYSVĚTLENO	Požadované doplnění je již obsaženo ve stavebním zákoně.
		676	MPSV	§ 41 odst. 7 nový	§ 38	Z
nad rámec	K § 41 (nad rámec návrhu)
Požadujeme doplnit nový odstavec:

7) V hledišti a v posluchárnách pro více než 20 osob musí být umožněn indukční poslech v souladu s požadavky určené normy.

Odůvodnění:
Návrh nové vyhlášky nezohledňuje osoby se sluchovým znevýhodněním, požadavky pro přístupnost pro tuto cílovou skupinu uživatelů text vůbec nereflektuje.	VYSVĚTLENO	V případě indukční smyčky nejde o požadavek na plochy, ale o požadavek na technické řešení, resp. dovybavení daného prostoru.
Indukční smyčka podléhá aplikaci ustanovení o Přístupnosti, resp. obecným zásadám z normy na přístupnost. Pro její zřízení musí být jednotný koncept pro informace, pokladny, hlediště a posluchárny.
		677	Kraj Vysočina	§ 41 odst.7 nový	§ 38	Z	Připomínka č. 53
§ 41 doplnit další odstavec
Návrh na nový odstavec:
                                                                                                                                             § 41
7.     V hledišti a v posluchárnách pro více než 20 osob musí být umožněn indukční poslech v souladu s požadavky určené normy.
Odůvodnění:
Návrh nové vyhlášky diskriminuje osoby se sluchovým znevýhodněním, požadavky pro přístupnost pro tuto cílovou skupinu uživatelů text vůbec nereflektuje.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	V případě indukční smyčky nejde o požadavek na plochy, ale o požadavek na technické řešení, resp. dovybavení daného prostoru.
Indukční smyčka podléhá aplikaci ustanovení o Přístupnosti, resp. obecným zásadám z normy na přístupnost. Pro její zřízení musí být jednotný koncept pro informace, pokladny, hlediště a posluchárny.
		678	MPSV	§ 42	§ 39	Z
nad rámec	K § 42 (nad rámec návrhu)
Požadujeme doplnit nový odstavec v tomto nebo obdobném znění:

5) Zařízení a vybavení na veřejně přístupných pěších komunikačních trasách musí být umisťováno tak, aby podchodná výška splňovala požadavky, které jsou v souladu s požadavky určené normy. Nelze-li požadavek na podchodnou výšku zajistit, označí se daný prostor jako překážka v souladu s požadavky určené normy.

Odůvodnění:
Doplnění dalšího důležitého parametru (podchozí výšky a označení překážky v průchozím prostoru), který text vyhlášky opomíjí. 	VYSVĚTLENO	Nesouhlas - stanovení podchodné výšky by zamezilo instalaci světle např., apod.
		679	ČSPS	§ 42	§ 39	Z	K § 42
Světlá výška není vyhláškou definována. V praxi se velmi často u prostor, kde se pohledově uplatňují stropní trámy, vedou diskuze, zda měřit tuto výšku od stropních trámů či od stropu. Bylo by vhodné ve vyhlášce upravit.	VYSVĚTLENO	Jedná se o pojem obvyklý a užívaný i v současném právním prostředí. Podrobněji je vysvětleno v odůvodnění.
		680	MV	§ 42 odst. 1 	§ 39	D	Doporučujeme stanovit ve větě druhé, že světlá výška může být snížena „až na 2100 mm“, jelikož předpokládáme, že připadají v úvahu i hodnoty v rozmezí od 2500 mm do 2100 mm.	AKCEPTOVÁNO JINAK
		681	Královéhradecký kraj	§ 42 odst. 1 	§ 39	Z	K § 42 odst. 1 – požadujeme text doplnit následovně. „Světlá výška se měří mezi nejvyšším místem podlahové plochy obytného prostoru a nejnižším místem stropní konstrukce tohoto prostoru.“ 	VYSVĚTLENO	Stanovení světlé výšky je podrobněji uvedeno v odůvodnění.
		682	Jihomoravský kraj	§ 42 odst.1	§ 39	D	1.	K § 42 Výšky
Doporučujeme úpravu textu § 42 odst. 1 tak, že nově bude znít:
Varianta I:
1)	Světlá výška obytného prostoru musí být minimálně 2500 mm. Světlá výška může být snížena na 2100 mm, pokud netvoří více než polovinu v rozsahu maximálně poloviny podlahové plochy obytného prostoru. V podkroví musí být světlá výška obytného prostoru minimálně 2100 mm. V obytném prostoru se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy prostoru, u prostorů se šikmými stropy se do plochy obytného prostoru nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1200 mm.
Varianta II:
1)	Světlá výška obytného prostoru musí být minimálně 2500 mm. Světlá výška může být snížena na 2100 mm, pokud netvoří více než polovinu maximálně nad polovinou podlahové plochy obytného prostoru. V podkroví musí být světlá výška obytného prostoru minimálně 2100 mm. V obytném prostoru se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy prostoru, u prostorů se šikmými stropy se do plochy obytného prostoru nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1200 mm.
Odůvodnění:
Výška a plocha jsou dvě zcela rozdílné veličiny – výška nemůže „tvořit“ plochu. Text je proto žádoucí upravit vhodným způsobem (viz možné varianty). Po úpravě bude korespondovat s formulací věty poslední citovaného odstavce (znění stávající vyhlášky) … „výška nad plochou“	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text ustanovení byl upraven.
		683	MZ	§ 42 odst. 1 a 2	§ 39	Z	13. K § 42 odst. 1 a 2:

Není zřejmé, z jakého důvodu dochází v předloženém návrhu vyhlášky ke snižování světlých výšek (z dosavadního obecného požadavku 2,6m stanoveného § 10 vyhlášky č. 268/2009 Sb. na 2,5m podle předloženého návrhu) a výjimek z těchto výšek (z 2,3m na 2,1 m)? 

Odůvodnění: Odůvodnění k § 42 odpověď na tuto otázku nedává. Doposud světlé výšky v budovách odpovídaly normovým požadavkům – viz norma 73 4301 Obytné budovy. Navrhujeme zůstat u původních hodnot, které vycházejí z normových požadavků, jinak se navržená právní úprava dostane s uvedenými normovými požadavky do rozporu.	VYSVĚTLENO	Jsou zde stanoveny minimální výšky s tím, že nikomu nebrání stanovit výšku jinou.
		684	ČKAIT	§ 42 odst. 1	§ 39	Z	(1) Světlá výška obytného prostoru musí být minimálně 2500 mm. Světlá výška může být snížena na 2100 mm, pokud netvoří více než polovinu podlahové plochy obytného prostoru. V podkroví musí být světlá výška obytného prostoru minimálně 2100 mm. V obytném prostoru se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy prostoru, u prostorů se šikmými stropy se do plochy obytného prostoru nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1200 mm.

Návrh
V podkroví musí být světlá výška obytného prostoru minimálně 2300 mm. V obytném prostoru se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy prostoru, u prostorů se šikmými stropy se do plochy obytného prostoru nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1200 mm. Světlá výška pobytového prostoru je nejméně 2100 mm. Minimální podchodná výška je 2100 mm, toto neplatí pro dveřní zárubně. 

Odůvodnění
Došlo-li, jak uvádí důvodová zpráva ke sjednocení požadavků, potom rozhodně vhodnější by bylo sjednocení na světlé výšce s.v.= 2,6m, nebo ponechat stávající ustanovení :s.v.=2,6m; pro rodinné domy a budovy pro rodinnou rekreaci s.v.=2,5m.
Snížení světlé výšky v podkroví na 2,1m je naprosto neopodstatněné, stávající vyhláška v obou případech požaduje s.v.=2,3m, snížení na 2,1m stávající vyhláška připouští pouze u podchodné výšky na schodišti a chodbách rodinných domů; snížení světlých výšek na navrhovanou úroveň by znamenalo zmenšení objemu vzduchu v místnostech Výška 2100 mm je nízká vzhledem k povrchovým úpravám stropu (omítky) a možnosti zavěšených instalací. Uvedení minimální podchodné výška je záležitostí bezpečnosti osob a dosažitelné výšky konstrukcí a zařízení; Nutné uvést i do výjimek pro SÚ v par. 102	VYSVĚTLENO	Jsou zde stanoveny minimální výšky s tím, že nikomu nebrání stanovit výšku jinou.
		685	ČKAIT	§ 42 odst. 2	§ 39	Z	(2) Pro stanovení světlé výšky pobytového prostoru stavby pro bydlení se použije odstavec 1 přiměřeně.

Návrh
(2) Pro stanovení světlé výšky pobytového prostoru stavby pro bydlení se použije odstavec 1.

Odůvodnění
vypustit slovo "přiměřeně". Kdo bude určovat přiměřenost? Bude předmětem sporů	AKCEPTOVÁNO JINAK	Bylo použito slovo "obdobně".
		687	MZ	§ 42 odst.3	§ 39	Z	14. K § 42 odst. 3:

Není zřejmé, z jakého důvodu se v návrhu vyhlášky uvádí pouze pobytové prostory MŠ a nejsou zde definovány požadavky pro světlé výšky také pro ostatní stavby pro výchovu a vzdělávání (ZŠ, SŠ, VOŠ atd.). Navrhujeme zachovat předchozí úpravu světlých výšek podle § 49 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb.

Odůvodnění: Jak již bylo uvedeno výše, doposud byly tyto hodnoty uvedeny v § 49 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb., a to takto:

„(1) Nejmenší světlé výšky místností a prostorů musí být:

a) 3000 mm u mateřských škol a speciálních mateřských škol; snížení na světlou výšku 2500 mm lze připustit, pokud je dodržena kubatura vzduchu 12 m3 na jedno dítě,
b) 3300 mm u základních, středních, vyšších a speciálních škol; při dodržení všech podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné snížení na světlou výšku 3000 mm, pokud je dodržena kubatura vzduchu 5,3 m3 na jednoho žáka,
c) 6000 mm u tělocvičen rozměrů 12 m x 18 m a 12 m x 24 m, 7000 mm u tělocvičen rozměrů 18 m x 30 m a větších,
d) 2500 mm u šaten.“

Upozorňujeme, že je třeba pamatovat na to, že tyto výšky garantují dostatek prostoru, objemu vzduchu a denního osvětlení ve školských zařízeních a jedná se o jeden z důležitých parametrů zachování kvality vnitřního prostředí v pobytových prostorách škol. Rovněž při rekonstrukcích budov umožňuje dostatečná světlá výška instalovat do podhledu v učebnách např. i vzduchotechnické zařízení a potrubní rozvody, které jsou potřebné pro dodání požadovaného množství vzduchu pro řádné větrání prostor. 	VYSVĚTLENO	Vyhláška již nestanovuje výšky pro mateřské školy a pro ostatní stavby pro výchovu a vzdělávání, ale v ustanovení upravující požadavky na "Stavbu pro výchovu a vzdělávání" používá pro velikost těchto místností požadavek dodržení potřebné kubatury vzduchu.
Ustanovení stanovuje požadavky na velikost pobytové místnosti pro studenty a žáky základní školy, střední školy a konzervatoře, a to z důvodu dodržení potřebné kubatury vzduchu 5,3 metrů kubických na 1 pobývající osobu pro zajištění kvality vnitřního prostředí nezbytné pro kvalitní výuku a vzdělávání. Dále ustanovení stanovuje požadavek na stavby mateřské školy, pro něž je stanovena minimální kubatura vzduchu na 1 pobývající osobu v pobytové místnosti 12 m3.
		688	ČKAIT	§ 42 odst. 3	§ 39	Z	(3) Světlá výška pobytového prostoru mateřských škol musí být minimálně 2500 mm. Snížení světlé výšky lze připustit, pokud jsou dodrženy limity vyhlášky řešící hygienické požadavky na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. 

Návrh
(3) Světlá výška pobytového prostoru mateřských škol musí být minimálně 2500 mm za předpokladu dodržení kubatury vzduchu 12m3/jedno dítě.

Odůvodnění
"Vyhláška č. 268/2009Sb. 
§49:
(1) Nejmenší světlé výšky místností a prostorů musí být
a) 3000 mm u mateřských škol a speciálních mateřských škol; snížení na světlou výšku 2500 mm lze připustit, pokud je dodržena kubatura vzduchu 12 m3 na jedno dítě,

Není jasné, zda ustanovení připouští další snížení světlé výšky"	VYSVĚTLENO	Vyhláška již nestanovuje výšky pro mateřské školy a pro ostatní stavby pro výchovu a vzdělávání, ale v ustanovení upravující požadavky na "Stavbu pro výchovu a vzdělávání" používá pro velikost těchto místností požadavek dodržení potřebné kubatury vzduchu.
Ustanovení stanovuje požadavky na velikost pobytové místnosti pro studenty a žáky základní školy, střední školy a konzervatoře, a to z důvodu dodržení potřebné kubatury vzduchu 5,3 metrů kubických na 1 pobývající osobu pro zajištění kvality vnitřního prostředí nezbytné pro kvalitní výuku a vzdělávání. Dále ustanovení stanovuje požadavek na stavby mateřské školy, pro něž je stanovena minimální kubatura vzduchu na 1 pobývající osobu v pobytové místnosti 12 m3.
		689	ČKAIT	§ 42 odst. 4	§ 39	Z	(4) Podjezdná výška v prostoru garáže pro vozidla, musí být minimálně 2200 mm. Podjezdná výška v místech přechodu mezi rampami s různým podélným sklonem nebo nad rampami s podélným sklonem více než 8 % musí být minimálně 2300 mm

Návrh
(4) Světlá výška v prostoru garáže (vzdálenost mezi podlahou garáže a spodním okrajem nejníže umístěné překážky u stropu garáže) pro vozidla sk.1 s pohybem vozidla vlastní silou, musí být o 200mm vyšší než výška nejvyššího projektem předpokládaného vozidla, minimálně 2200 mm. Volná výška v místech přechodu mezi rampami s různým podélným sklonem nebo nad rampami s podélným sklonem více než 8 % musí být minimálně 2300 mm. 

Odůvodnění
bude respektován termín, který zavádí ČSN 736058 - Jednotlivé, řadové a hromadné garáže.
Navrhovaný odst. 4 mění smysl požadavku v uvedené ČSN, je nejednoznačný a tedy zbytečný"	VYSVĚTLENO	Nemusí být přepisována norma.
		690	MPSV	§ 42 odst. 4	§ 39	Z	K § 42 odst. 4
U podjezdné výšky požadujeme prověřit, zda parametr vyhovuje pro auta se střešním boxem a hlavně pro vyšší vozidla, např. Berlingo, která často používají k přepravě osoby na vozíku.

Parkovací místa bývají umístěna i pod rampou, kde není dostatečná výška pro podchod. Z tohoto důvodu je nutné doplnit ustanovení a podjezdnou výšku stanovit nejen na pojížděných plochách, ale i na parkovacím místě:

4) Podjezdná výška v prostoru garáže pro vozidla a prostoru stání vozidla, musí být minimálně 2200 mm. Podjezdná výška v místech přechodu mezi rampami s různým podélným sklonem nebo nad rampami s podélným sklonem více než 8 % musí být minimálně 2300 mm. 	VYSVĚTLENO	Nesouhlas, je to minimum.
		691	Kraj Vysočina	§ 42 odst. 4	§ 39	Z	Připomínka č. 54
§ 42 odstavec 4)
                                                                                                                                                     § 42
 Výšky 
4.     Podjezdná výška v prostoru garáže pro vozidla, musí být minimálně 2200 mm. Podjezdná výška v místech přechodu mezi rampami s různým podélným sklonem nebo nad rampami s podélným sklonem více než 8 % musí být minimálně 2300 mm. 
Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                    § 42
4.     Podjezdná výška v prostoru garáže a prostoru stání vozidla pro vozidla, musí být minimálně 2200 mm. Podjezdná výška v místech přechodu mezi rampami s různým podélným sklonem nebo nad rampami s podélným sklonem více než 8 % musí být minimálně 2300 mm. 
Odůvodnění:
U podjezdné výšky je nutné prověřit, zda parametr vyhovuje pro auta se střešním boxem a hlavně pro vyšší vozidla, např. Berlingo, která často používají k přepravě osoby na vozíku. Parkovací místa bývají umístěna i pod rampou, kde není dostatečná výška pro podchod. Z tohoto důvodu je nutné doplnit ustanovení a podjezdnou výšku stanovit nejen na pojížděných plochách, ale i na parkovacím místě. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO	Vztahuje se na celou garáž.
		692	HK	§ 42 odst. 4	§ 39	Z	Požadujeme text ustanovení upravit následovně:
„Podjezdná výška v prostoru garáže pro vozidla, musí být minimálně 2200 mm. Podjezdná výška v místech přechodu mezi rampami s různým podélným sklonem nebo nad rampami s podélným sklonem více než 8 % musí být minimálně 2300 mm. Podél zadní stěny vázaných kolmých nebo vázaných šikmých stání je do hloubky 700 mm možné snížení podjezdné výšky na 1800 mm.“.

Odůvodnění:
V prostoru suterénních garáží bývá často zavěšeno svodné potrubí vnitřní kanalizace, které musí vést ve sklonu, a proto někdy není možné dodržet podjezdnou výšku 2200 mm. To se často řeší vedením nízko umístěného svodného potrubí podél stěn. Proto navrhujeme doplnit větu, která je dnes uvedena v Pražských stavebních předpisech, aby podél stěny parkovacích stání bylo možné vést svodné potrubí vnitřní kanalizace, popř. jiné potrubí i v menší výšce než 2200 mm. Požadavek na podjezdnou výšku 2200 mm i u stěn by výrazně omezil možnosti vedení zavěšených potrubí, protože investoři často na světlé výšce v suterénech šetří, aby se snížila cena stavby.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO	Vztahuje se na celou garáž.
		693	Kraj Vysočina	§ 42 odst. 5 nový	§ 39	Z	Připomínka č. 55
§ 42 doplnit další odstavec 5)
Návrh na nový odstavec:
                                                                                                                                                  § 42
5.     Zařízení a vybavení na veřejně přístupných pěších komunikačních trasách musí být umisťováno tak, aby podchodná výška  splňovala požadavky, které jsou v souladu s požadavky určené normy. Nelze-li požadavek na podchodnou výšku zajistit, označí se daný prostor jako překážka v souladu s požadavky určené normy.
Odůvodnění:
Doplnění dalšího důležitého parametru (podchozí výšky a označení překážky v průchozím prostoru), který text vyhlášky neřeší. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Zabezpečení překážek patří mezi technické řešení.
Z hlediska přístupnosti se komunikace pro pěší posuzují podle ustanovení upravující Přístupnost vnitřní komunikace podle ustanovení upravující Šířky a jiné rozměry. Zabezpečení překážek patří mezi obecné zásady normy na přístupnost.
		694	Jihočeský kraj	§ 42 odst. 5 nový	§ 39	Z	4.	§ 42: 
Pro jednoznačnost posuzování požadujeme jasnou definici světlé výšky doplněním § 42 o odst. 5 ve znění:
„(5) Světlou výškou prostoru se rozumí vzdálenost mezi vrchním lícem podlahy a nejnižším bodem stropní konstrukce.“	VYSVĚTLENO	Jedná se o pojem obvyklý a užívaný i v současném právním prostředí. Podrobněji je vysvětleno v odůvodnění.
		695	ČKA	§ 43	§ 40	D	Doporučujeme § přehledněji strukturovat: 1. vstupy, 2. šířky chodeb, 3.přeprava předmětů, 4. školy, školky a školská zřízení; včetně objemu vzduchu 5.průlezy 6.dodržení profilu 7. normy

Odůvodnění:
Ustanovení je systematizováno nahodile a působí chaoticky	VYSVĚTLENO	Vyhláška má stanovené uspořádání, není nahodilé ani chaotické.
		696	ČKA	§ 43 odst. 1	§ 40	Z	Upozorňujeme, že požadavek se musí týkat nejen všech dveří, ale obecně průchodů.

Odůvodnění:
Jsou známy případy, kdy nebyl být dodržen průchod např. ve stálých expozicích Národního muzea (argument, že vyhláška mluví pouze o dveřích)	VYSVĚTLENO	Definujeme šířky dvěří, nikoliv průchody.
		697	ČKA	§ 43 odst. 2	§ 40	Z	Úprava znění: 
"Hlavní vnitřní komunikace v budovách s obytnými nebo pobytovými prostory musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1950 × 750 800 × 880 mm;"

Odůvodnění:
Dává prostor na manipulaci předmětu nejmenší povolenou průchodnou šířkou dveří 800 mm.
	VYSVĚTLENO	800 mm je prostor do bytu, tam se už požadavek na velikost tělesa nevztahuje.
		698	ČKAIT	§ 43 odst. 2	§ 40	Z	(2) Hlavní vnitřní komunikace v budovách s obytnými nebo pobytovými prostory musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1950 × 800 × 880 mm; u staveb, ve kterých je zajišťována zdravotní a sociální péče, musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1950 × 900 × 900 mm. To neplatí pro rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.

Návrh
(2) Hlavní vnitřní komunikace v budovách s obytnými nebo pobytovými prostory musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1950 × 800 × 800 mm; u staveb, ve kterých je zajišťována zdravotní a sociální péče, musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1950 × 900 × 900 mm. To neplatí pro rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.

Odůvodnění
Nejspíš překlep u rozměru předmětu, zřejmě předmět rozměrů 1950 × 800 × 800 mm; Hlavní vnitřní komunikace v obytné budově nesmí být užší než šířka schodišťového ramene, musí vyhovovat požadavků, ČSN 730802 a ČSN730833 a musí umožňovat přrepravu předmětů o rozměru 1950 x 800 x 1950mm do všech bytů"; co zákonodárce myslí hlavní dopravní komunikací není zcela jasné. Důvodová zpráva nikterak nevysvětluje, lze se jen domnívat, že se má jednat o prostory pro pohyb osob – nakupujících	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ
		699	ČKAIT	§ 43 odst. 3 písm. a)	§ 40	Z	odst.3 a) vnitřní komunikace zajišťující přístup k prostorům užívaným osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navržena v souladu s požadavky určené normy

Odůvodnění
jaké normy? Norma zybývající se bezbarierovým užíváním staveb neexistuje a ostatní normy se v případě požadavků týkajících se osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace odvolávají na vyhlášku č. 369/2009 Sb.,která bude zrušena.
	VYSVĚTLENO	Norma přístupnost staveb je v přípravě. Zpracovatelkou normy je Ing. Renata Zdařilová, P.h.D., která se přístupnosti věnuje na ČKAIT a VŠB.
		700	MPSV	§ 43 odst. 3 písm. a)	§ 40	Z	K § 43 odst. 3 písm. a)
Požadujeme odstranění diskriminujícího a nevhodného pojmu osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, použití širší formulace a rozšíření okruhu staveb o stavby pro zaměstnávání:

3) Nejmenší průchodná šířka

a) vnitřní komunikace zajišťující přístup k prostorům užívaným osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace ve veřejně přístupných stavbách a stavbách pro zaměstnávání více než 25 osob, pokud charakter provozu v této stavbě umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, musí být navržena v souladu s požadavky určené normy,	VYSVĚTLENO	Výraz „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ je legislativní zkratka zavedená v § 13 písm. d) zákona.
Současně připomínka rozsah ustanovení omezuje, neboť zahrnuty nejsou společné prostory bytového domu; viz § 149 písm. b) bod 3 zákona, popřípadě přístup k bytu s univerzálním standardem a k bytu zvláštního určení viz § 149 písm. b) bod 4 zákona.
		701	Kraj Vysočina	§ 43 odst. 3 písm. a)	§ 40	Z	Připomínka č. 56
§ 43 odstavec 3) písm. a)
                                                                                                                                                    § 43
                                                                                                                                        Šířky a jiné rozměry
3.    Nejmenší průchodná šířka
a) vnitřní komunikace zajišťující přístup k prostorům užívaným osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navržena v souladu s požadavky určené normy,

Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                     § 43
3.    Nejmenší průchodná šířka
a) vnitřní komunikace zajišťující přístup k prostorům užívaným osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace ve veřejně přístupných stavbách a stavbách pro zaměstnávání více než 25 osob, pokud charakter provozu v této stavbě umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, musí být navržena v souladu s požadavky určené normy,
Odůvodnění:
Odstranění diskriminujícího a nevhodného pojmu osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, srozumitelnější formulace a rozšíření okruhu staveb o stavby pro zaměstnávání.  
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Výraz „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“ je legislativní zkratka zavedená v § 13 písm. d) zákona.
Současně připomínka rozsah ustanovení omezuje, neboť zahrnuty nejsou společné prostory bytového domu; viz § 149 písm. b) bod 3 zákona, popřípadě přístup k bytu s univerzálním standardem a k bytu zvláštního určení viz § 149 písm. b) bod 4 zákona.
		702	ČKA	§ 43 odst. 3 písm. a)	§ 40	Z	Odstranit bod

Odůvodnění:
Nadbytečný bod, který zbytečně vymezuje osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Určená norma by měla platit na všechny komunikace ve smyslu univerzálního designu a měly by být definovány výjimky.	VYSVĚTLENO	Jedná se o požadavek cíleně z hlediska osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Výjimky nejsou určeny pro zcela běžné situace.
		703	MPSV	§ 43 odst. 3 písm. b)	§ 40	D	K § 43 odst. 3 písm. b)
V písmenu a) se používá pojem vnitřní komunikace, v písmenu b) dopravní komunikace. Doporučujeme sjednocení používaných pojmů.	AKCEPTOVÁNO
		704	Kraj Vysočina	§ 43 odst. 3 písm. b)	§ 40	Z	Připomínka č. 57
§ 43 odstavec 3) písm. b)
                                                                                                                                                      § 43
3.     Nejmenší průchodná šířka
b) hlavní dopravní komunikace ve stavbách pro obchod musí být v prodejních místnostech 2000 mm, v přízemí 2500 mm, a na křížení těchto komunikací musí být umístěny ukazatele k východům, únikovým cestám a hlavnímu schodišti,

Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                     § 43
3.     Nejmenší průchodná šířka
b) hlavní dopravní vnitřní komunikace ve stavbách pro obchod musí být v prodejních místnostech 2000 mm, v přízemí 2500 mm, a na křížení těchto komunikací musí být umístěny ukazatele k východům, únikovým cestám a hlavnímu schodišti,
Odůvodnění:
V písmenu a) se používá pojem vnitřní komunikace, v písmenu b) dopravní komunikace. Úprava má za cíl sjednocení používaných pojmů.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO
		705	ČSPS	§ 43 odst. 3 písm. b)	§ 40	Z	K § 43 odst. 3 písm. b)
Co zákonodárce myslí hlavní dopravní komunikací není zcela jasné. Důvodová zpráva nikterak nevysvětluje, lze se jen domnívat, že se má jednat o prostory pro pohyb osob – nakupujících.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo upraveno ve vazbě na "hlavní komunikaci", která nemusí být definována, jedná se o hlavní komunikační prostor ve stavbách pro obchod.
		706	MD	§ 43 odst. 3 písm. b) 	§ 40	Z	Není zcela zřejmé, co se v rámci tohoto ustanovení myslí pod užitým pojmem „dopravní komunikace“. 

Požadujeme tak tento pojem nahradit buď obecnějším pojmem, nebo daný pojem jasně definovat.

Domníváme se, že se jedná pravděpodobně o „promenády“ v rámci nákupních center, nicméně toto není z návrhu jednoznačně zřejmé.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo upraveno ve vazbě na "hlavní komunikaci".
		707	Královéhradecký kraj	§ 43 odst. 3 písm. b) 	§ 40	Z	K § 43 odst. 3 písm. b) – předpis zavádí pojem „hlavní vnitřní komunikace v budově“, aniž by byl specifikován její význam či účel např. „zjišťuje přístup k bytům, ubytovacím jednotkám atd“. Požadujeme smysl a účel této komunikace v textu objasnit.	VYSVĚTLENO	Nesouhlas, zavedl by se další pojem, jehož význam je nyní již zřejmý.
		708	ČKA	§ 43 odst. 3 písm. b)	§ 40	Z	Úprava znění: "hlavní dopravní komunikace ve stavbách pro obchod o prodejní ploše více než 200 m2 musí být v prodejních místnostech 2000 mm, v přízemí 2500 mm, a na křížení těchto komunikací musí být umístěny ukazatele k východům, únikovým cestám a hlavnímu schodišti"

Odůvodnění:
Bez stanovení minima prodejní plochy velmi přísné.
	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo upraveno ve vazbě na "hlavní komunikaci".
		709	MV	§ 43 odst. 3 písm. c)	§ 40	D 
LechTech	K § 43 odst. 3 písm. c):
	Doporučujeme slovo „chodba“ nahradit slovem „chodby“.	AKCEPTOVÁNO
		710	MPSV	§ 43 odst. 3 písm. d)	§ 40	Z	K § 43 odst. 3 písm. d)
Požadujeme nahrazení diskriminujícího a nevhodného pojmu osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, použití širší formulace, sjednocení pojmů:

d) předsíně pokoje hosta v ubytovacím zařízeních musí být 900 mm; předsíň u bezbariérového pokoje určeného k ubytování osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navržena v souladu s požadavky určené normy,	AKCEPTOVÁNO	Z ustanovení bylo vypuštěno, pokoj musí splňovat standard podle ustanovení upravující "Stavbu pro bydlení".
		711	Kraj Vysočina	§ 43 odst. 3 písm. d)	§ 40	Z	Připomínka č. 58
§ 43 odstavec 3) písm. d)
                                                                                                                                                         § 43
3.     Nejmenší průchodná šířka
d) předsíně pokoje hosta v ubytovacím zařízeních musí být 900 mm; předsíň u pokoje určeného k ubytování osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navržena v souladu s požadavky určené normy,

Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                          § 43
3.     Nejmenší průchodná šířka
d) předsíně pokoje hosta v ubytovacím zařízeních musí být 900 mm; předsíň u bezbariérového pokoje určeného k ubytování osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navržena v souladu s požadavky určené normy,

Odůvodnění:
Odstranění diskriminujícího a nevhodného pojmu osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, srozumitelnější formulace, sjednocení pojmů.  
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO	Z ustanovení bylo vypuštěno, pokoj musí splňovat standard podle ustanovení upravující "Stavbu pro bydlení".
		712	ČKA	§ 43 odst. 3 písm. e)	§ 40	D	Doporučujeme zvážit či vysvětlit původ požadavků dle § 43

Odůvodnění:
Proč je uvedeno zrovna ve školce 1200 mm. je to celé ("šířky a jiné rozměry"?) neúplné, nebo zbytečně přesné pro některé situace. Např. ve škole snad může být průchodná šířka chodby menší než 1200? Nebo na školku není norma tak je to tady? A je to chodba přístupná veřejnosti a dětem, nebo chodba v zázemí?	VYSVĚTLENO	Hodnota je převzata z § 49 odst. 5 poslední věty vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Parametr vyplývá z věku předškolních dětí. Resort školství připomínku neuplatnil.
		713	ČKAIT	§ 43 odst. 4	§ 40	Z	(4) Průlezný otvor ve stropě nesmí mít žádný rozměr menší než 0,7 m a u vstupního otvoru do šachty nebo kanálu menší než 0,6 m. Uvedené rozměry vstupního otvoru nesmí být zužovány žebříky nebo stupadly. 

Návrh
(4) Průlezný otvor ve stropě nesmí mít žádný rozměr menší než 0,7 m a u vstupního otvoru do šachty nebo kanálu menší než 0,6 m. Uvedené rozměry vstupního otvoru nesmí být zužovány žebříky nebo stupadly. Žebříky či stupadla musí mít jednotnou vzdálenost příčlí nejvíce 0,33 m; mezi žebříkem a stěnou nebo jakoukoliv konstrukcí na straně výstupu musí být ponechán volný prostor nejméně 0,65 m. Mezi příčlemi a stěnou nebo jakoukoliv konstrukcí na straně odvrácené od výstupu musí být ponechán volný prostor nejméně 0,18 m.

Odůvodnění
Nařízení vlády č. 101/2006 Sb. příloha čl. 5.23	VYSVĚTLENO	Požadavky na stupadla a žebřík předpis nebude stanovovat. Je to vybavení.
		714	ČKA	§ 43 odst. 6	§ 40	Z	Požadujeme odstranit odkaz na ČSN.

Odůvodnění:
Zcela nesystémové - z jakého důvodu je v ustanovení část rozměrů vypsána explicitně a část přenechána na ČSN?	VYSVĚTLENO	Ustanovení není nesystémové. Na úrovni vyhlášky jsou stanoveny základní parametry, které jsou následně dotvořeny v normě. Je nutné vnímat, že norma bude navcazovat na vyhlášku a bude dále detailněji stanovovattechnické požadavky, nemůže však jít proti vyhlášce. 
		715	MPSV	§ 43 odst. 7	§ 40	Z	K § 43 odst. 7:
Žádáme o vyjasnění, zda se uvedené požadavky budou vztahovat i na dětské skupiny, a to i ve vztahu k diskuzi k úpravě vyhlášky č. 410/2005 Sb., a s ohledem na předchozí jednání v Poslanecké sněmovně za účasti zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí, kde požadavky na výměnu vzduchu byly hlavním parametrem pro určení počtu dětí v pobytových místnostech škol (novela vyhlášky č. 410/2005 Sb. bude brzy rozeslána do meziresortního připomínkového řízení).	VYSVĚTLENO	Odůvodnění připomínky viz odůvodnění připomínky č. 9.
		716	ČKAIT	§ 43 odst. 7	§ 40	Z	(7) Pobytové místnosti škol musí být navrženy tak, aby byla dodržena kubatura vzduchu 12 m3 na jednu pobývající osobu; pobytové místnosti školských zařízení musí být navrženy tak, aby minimální kubatura vzduchu na jednu pobývající osobu činila 5,3m3.

Návrh
odst. (7) zrušit nebo řešit odkazem na určenou normu.

Odůvodnění
Domnívám se, že správný návrh kubatury je odvislý od dodržení stanovené koncentrace CO2 v prostoru pobytové místnosti.	VYSVĚTLENO	Požadavek byl zachován, neboť je tak minimalizová odkaz na normy a přesunut do ustanovení upravující "Stavbu pro výchovu a vzdělávání".
		717	ČKA	§ 43 odst. 7	§ 40	Z	Požadujeme revidovat v duchu odůvodnění - zřejmě chyba v přenosu do textu. 

Odůvodnění:
Školy mají jako pobytové místnosti učebny a pracovny, zde má být původně 5,3 m3 + 12,0 m3 na pracující dospělou osobu učitele, asistenta apod. paušálních 12,0 m3 na každou osobu znamená zvětšení objemu i investičních nákladů o min. 100 %,
Naopak pro školská ubytovací zařízení je 12,0 m3 minimum, pro trvalé bydlení se požaduje min. 15,0 m3 pro jednu ossobu,
5,3 m3 je v tomto případě absolutní nonses.	AKCEPTOVÁNO	Ustanovení vztahující se k pobytovým místnostem škol bylo zachováno a přesunuto do ustanovení upravující "Stavbu pro výchovu a vzdělávání".
		718	MV	část čtvrtá, hlava III      § 44 a dále		D
LegTech	K části čtvrté, hlavě III:
	Doporučujeme vypustit označení dílu 1, resp. hlavu III nedělit na díly, když obsahuje pouze jeden díl.	AKCEPTOVÁNO
		719	MZV	část čtvrtá, hlava III      § 44 a dále		Z	9.	K části čtvrté hlavě III
Požadavky na technické zařízení staveb zde zakotvené jsou již šířeji upravené v jednotlivých speciálních vyhláškách a technických normách. MZV má za to, že pokud tyto normy budou zrušeny, měly by být kompletní požadavky upraveny v předloženém návrhu. Předpokládá-li se zachování těchto vyhlášek a technických norem, MZV má za to, že je třeba v předloženém návrhu uvést vazbu na tyto vyhlášky a technické normy, resp. zmínit, že další požadavky budou uvedeny v předpisech a technických normách vydaných jinými subjekty.	VYSVĚTLENO	Požadavky jsou zapracovány ve vazbě na určené normy a jsou tedy zachovány v rámci návrhu vyhlášky.
		720	HK	§ 44 odst. 1	§ 41	Z	Požadujeme text ustanovení upravit následovně:
„Vodovodní přípojka z vodovodu pro veřejnou potřebu a vnitřní vodovod nesmí být propojena s jiným zdrojem vody. Doplňkový přívod pitné vody do zařízení pro využití nepitné vody se provádí neomezeným volným výtokem v souladu s požadavky určené normy.“.

Odůvodnění:
Text odstavce v původním znění lze vykládat tak, že např. do systému využití srážkových vod pro splachování WC nelze v období sucha doplňovat pitnou vodu. ČSN EN 16941-1 a 2 a ČSN EN 1717 stanovují, jak lze bezpečně doplňovat pitnou vodu do zařízení pro využití nepitné vody v případě nedostatku nepitné (např. srážkové) vody. Bezpečným zařízením pro doplňování pitné vody do vody nepitné je neomezený volný výtok, který zabraňuje kontaktu pitné vody s vodou nepitnou. Proto doporučujeme doplnit další větu.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Stavební úřady nejsou oprávněné hodnoti kvalitu vody a rozlišovat, zda je či není pitná.
		721	HK	§ 44 odst. 3	§ 41	Z	Požadujeme text ustanovení upravit následovně:
„Vodovodní přípojka musí být vybavena zařízením proti možnému zpětnému průtoku nasátí znečištěné vody z vnitřního vodovodu v souladu s požadavky určené normy.“.

Odůvodnění:
Zpětný průtok může být, kromě zpětného nasátí, způsoben také větším přetlakem vody v nějakém zařízení napojeném na vnitřní vodovod, např. ve zvyšovací tlakové stanici. Proto se v ČSN EN 1717 používá termín „zpětný průtok“, který zahrnuje i zpětné nasátí.  Proto navrhujeme uvádět obecnější termín „zpětný průtok“.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO
		722	HK	§ 44 odst. 5	§ 41	Z	Požadujeme zařazení nového odstavce 5 tohoto znění:
„5) V souladu s požadavky určené normy musí být zabráněno zpětnému průtoku znečištěných tekutin do vnitřního vodovodu pitné vody.“.

Odůvodnění:
Odstavce 1 a 3 § 44 řeší pouze ochranu vodovodní přípojky a vodovodu pro veřejnou potřebu proti zpětnému průtoku. Ochrana vnitřního vodovodu zásobovaného např. pitnou vodou ze studny, proti zpětnému průtoku není ve vyhlášce dostatečně řešena a řeší ji pouze nezávazné ČSN. Problematiku ochrany proti znečištění pitné vody zpětným průtokem řeší ČSN EN 1717, ČSN EN 16941-1 a 2 a ČSN 75 5409. Tyto normy se často nedodržují, a to představuje velké nebezpečí pro obyvatele domů. Běžně se setkáváme s nedovoleným přímým propojením odtoku pojistného ventilu ohřívače vody s kanalizačním potrubím nebo s výtokovými ventily pro napojení hadice bez jakékoliv ochranné jednotky. Proto navrhujeme vložit do vyhlášky nový odstavec, který by zvýšil hygienickou ochranu vnitřních vodovodů pitné vody požadovanou i Státním zdravotním ústavem.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Pokud musí být zabráněno zpětnému průtoku, je to řečeno výše. 

		723	KZPS	§ 44 odst. 5 a 6	§ 41	Z	8.	K § 44
Požadujeme doplnit odstavce s následujícím zněním.
„(5) Návrh vodovodní přípojky a vnitřního vodovodu musí být proveden v souladu s požadavky určených norem.
(6) Na vnitřním vodovodu stavby pro veřejnost (ve správních a jiných veřejných budovách, v restauracích, jídelnách a stravovacích službách apod.), musí být vyčleněno venkovní či vnitřní vodovodní zařízení (výtoková armatura, pítko apod.) za účelem zajištění přístupu veřejnosti k vodě určené pro lidskou spotřebu.“


Odůvodnění: 
Požadavek v odst. 5 vyplývá ze skutečnosti, že v návrhu vyhlášky nejsou uvedeny potřebné technické návrhové parametry, které jsou k dispozici v souvisejících určených normách a musí být používány. 
Požadavek v odst. 6 je uveden ve Směrnici EU 2020/2184, zavedením tohoto požadavku do návrhu předmětné vyhlášky dojde k propojení legislativy ČR s legislativou EU. Tento požadavek by měla zohlednit také Rozdílová tabulka. 
S odstavcem 5 souvisí také požadavek na doplnění chybějící určené normy v Důvodové zprávě k § 101 v Seznamu ČSN jako určených norem k návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu, tj. do Seznamu určených norem je k § 44 zapotřebí ještě doplnit 2 zatím necitované normy:
ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody
ČSN EN 806-2 Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě - Část 2: Navrhování	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	V rámci návrhu byl zapracován požadavek na materiálové řešení vodovodních přípojek a vnitřního vodovodu. Požadavek na "pítka" je velkým detailem a není požadavkem na výstavbu.

		724	ČKAIT	§ 45	§ 42	Z	nový odstavec doplnit

Návrh
") V záplavovém území a tam, kde je třeba území či stavby chránit proti zpětnému vzdutí v kanalizaci pro veřejnou potřebu při povodni, a v ostatních územích, kde hrozí nebezpečí zpětného vzdutí odpadních vod v kanalizaci pro veřejnou potřebu při přívalovém dešti, musí být vnitřní kanalizace vybaveny zařízením proti zpětnému toku, nebo uzávěrem.

Odůvodnění
doplnit	VYSVĚTLENO	Je upraveno v jiné části vyhlášky

		725	ČSPS	§ 45 odst.1	§ 42	Z	K § 45 odst. 1
Navrhujeme vypustit celý text, neboť požadavek vyplývá ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Nesouhlasíme s vypuštěním  první věty. Předmětné ustanovení se týká všech kanalizací, tedy i těch, na které se zákon č. 274/2001 Sb. nevztahuje. Souhlasíme s vypuštěním druhé věty.
		726	KZPS	§ 45 odst. 1	§ 42	Z	9.	K § 45 odst. 1
Požadujeme upravit následujícím způsobem.
„Je-li kanalizace pro veřejnou potřebu oddílná, musí být i vnitřní kanalizace a kanalizační přípojka oddílná. Vnitřní oddílná kanalizace musí být na jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu připojena jednotnou kanalizační přípojkou.“

Odůvodnění: 
Požadujeme upravit uvedený text o nutnosti připojení vnitřní oddílné kanalizace na jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu jednotnou kanalizační přípojkou. Uvedenou formulací tak jsou vyloučeny případy, kdy jsou dešťové vnitřní kanalizace řešeny jiným způsobem, jako je vsakování, jímání pro účely zalévání, využívání jako šedých vod, či jejich odvedení do přilehlé vodoteče apod. Zároveň tím předejdeme nesrovnalostem v aplikační praxi. Vnitřní oddílná kanalizace musí být napojena opět oddílnou kanalizační přípojkou.	AKCEPTOVÁNO	MZE souhlas viz 725.
		727	HK	§ 45 odst. 3	§ 42	Z	Požadujeme ustanovení bez dalšího vypustit:
„Čistící tvarovky se nesmí osadit v místnostech, ve kterých by únik odpadní vody mohl ohrozit požadavky na bezpečné užívání stavby.“.

Odůvodnění:
Vypustit text pro nadbytečnost.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Je to zásadní hygienický požadavek.

		728	KZPS	§ 45 odst. 3	§ 42	Z	10.	K § 45 odst. 3
Požadujeme upravit následujícím způsobem.
„Čistící tvarovky se nesmí osadit v místnostech, ve kterých by únik odpadní vody mohl ohrozit požadavky na bezpečné užívání stavby. Zároveň musí být přístupné pro možnost ručního i mechanického čištění a transport vytěžených nečistot.“

Odůvodnění: 
V některých případech je čistící tvarovka zabudovaná do vyzdívky, popř. stoupačky, tak, že se k ní nedá dostat s čistící, popř. monitorovací technikou.	VYSVĚTLENO	Přístup k jednotlivým zařízením není technickým požadavkem.
		729	HK	§ 45 odst. 4	§ 42	Z	Požadujeme text ustanovení upravit následovně:
„Vnitřní kanalizace musí být opatřena alespoň jedním větracím potrubím. Větrací potrubí vnitřní kanalizace nesmí být zaústěno do komínů, větracích průduchů, světlíků, instalačních, shozových a výtahových šachet a půdních prostorů, a musí být vyvedeno nejméně 500 mm nad úroveň střešního pláště v souladu s požadavky určené normy. Nad pochozí plochy musí být větrací potrubí vnitřní kanalizace umístěno v souladu s požadavky určené normy, aby nedošlo k obtěžování a ohrožování okolí.“.

Odůvodnění:
V odstavci 4 chybí požadavek na větrání vnitřní kanalizace a místo něho se uvádějí zákazy, což může vést k výkladu, že u některých budov není žádné větrací potrubí nutné a všechna splašková odpadní potrubí lze ukončit přivzdušňovacím ventilem. Výška vyústění 500 mm nad úroveň střešního pláště je v ČSN 75 6760 pouze doporučená (formulace „má být ukončeno“) a platí pouze v případě, kdy větrací potrubí vyúsťuje ve vzdálenosti 3 m a více od střešních oken apod. Pokud se vyústění větracího potrubí nachází blíže než 3 m od např. střešních oken, je v ČSN 75 6760 předepsána výška vyústění větracího potrubí nejméně 1 m nad oknem. Pro běžné vyústění větracího potrubí nad střechu je v našich klimatických podmínkách dostatečná i výška 300 mm nad úrovní střešního pláště, jak předepisuje slovenská norma STN 73 6760 nebo rakouská norma ÖNORM B 2501. Proto navrhujeme uvést důležitý požadavek na nutnost větrání vnitřní kanalizace a výšku 500 mm ve vyhlášce neuvádět a odkázat na technickou normu, která výšku vyústění podrobně řeší.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	S úpravami nesouhlas, jednak minimalizujeme odkaz na určenou normu a jednak je množství větracích otvorů závislé na řešení.

		730	ČKA	§ 45 odst. 4	§ 42	Z	Úprava znění: "Větrací potrubí vnitřní kanalizace nesmí být zaústěno do užívaných komínů...",

Odůvodnění:
Odvětrání kanalizace se spolu s jinými větracími potrubími sdružuje do "objektů" nad střechou, někdy to mohou být i "falešné komíny" - například v historických objektech. 
Samozřejmě do funkčního komínu nesmí být zaústěno nic jiného než zdroj tepla. V původním znění jde o zbytečný odstavec, který popisuje stav, který nemůže nastat... naopak trasa nefunkčních komínů se dá pro vedení stoupačky využít.	VYSVĚTLENO	Nesouhlasíme s omezením na zákaz zaústění pouze do "užívaných" komínů, protože i zkolaudovaný neužívaný komín může být časem být užíván.
		731	HLMP	§ 45 odst. 4	§ 42	Z	K § 45 odst. 4– Kanalizační přípojka a vnitřní kanalizace:
-	Požadujeme znění navrhovaného ustanovení nahradit následujícím zněním:
„(4) Větrací potrubí vnitřní kanalizace musí být vyvedeno nad úroveň střešního pláště. Pokud je větrací potrubí vnitřní kanalizace vedeno prostorem komínů, větracích průduchů, světlíků, instalačních, shozových a výtahových šachet, půdních a jiných prostorů, musí být vyústěno nejméně 500 mm nad úrovní střešního pláště tak, aby nedošlo k zpětnému nasátí odvětrávaného vzduchu do tohoto prostoru. Nad pochozími plochami musí být větrací potrubí vnitřní kanalizace vyústěno nejméně … mm nad úrovní pochozí plochy tak, aby nedošlo k obtěžování a ohrožování okolí.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Návrh vyhlášky by neměl omezovat architektonickou kvalitu navrhovaných staveb nadmíru a tam, kde nejsou uvedené požadavky opodstatněné; smyslem požadavku je zamezit ohrožení vnitřních prostor staveb a pochozích ploch zápachem z odvětrání kanalizace. Tam, kde takové riziko nehrozí, má být možné používat nadále pro odvětrání k tomu určené výrobky, například tašky s odvětrávací sadou pro šikmé střechy. Cílem není vyžadovat předpisem zatížení střešní krajiny „lesem“ půlmetrových odvětrávacích komínků.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Bylo upraveno, včetně stanovení konkrétní hodnoty.
		732	ČKAIT	§ 45 odst. 5	§ 42	Z	(5)  Prostory s mokrým čistěním podlah, s mokrým provozem, s technickým a technologickým zařízením využívajícím vodu, pokud nejsou napojeny na kanalizaci, musí být vybaveny systémem zachycování a odvádění vody z provozu stavby i zařízení, případně akumulační jímkou dostatečné kapacity opatřenou zařízením k odvedení zachycené vody. 

Návrh
(5)  Prostory s mokrým čistěním podlah, s mokrým provozem, s technickým a technologickým zařízením využívajícím vodu, pokud nejsou napojeny na vnitřní kanalizaci, musí být osazena podlahová vpusť. Pokud to druh provozu vyžaduje, vpusť se opatří lapačem nečistot., Případně budou vybaveny akumulační jímkou s dostatečným objemem a musí být případně navrženo zařízení zachycující znečištěné látky a následně i likvidaci této odpadní vody odvozem apod. Opět záleží na návrhu stavebníka, včetně návrhu odvozu podle kapacity akumulační nádrže.

Odůvodnění
Zestručnění znamemá naprosto nejasný text	VYSVĚTLENO	Text je obecný, ale jasný.

		733	Středočeský kraj	§ 45 odst. 5	§ 42	Z	§ 45 odst. 5
Za slovy „vybaveny systémem zachycování“ se vkládá slovo „ čistění“ a doplnit slova „umožňující vyvezení obsahu jímky na zařízení schválené pro jeho zneškodnění“. 
Nový text zní:
(5) Prostory s mokrým čistěním podlah, s mokrým provozem, s technickým a technologickým zařízením využívajícím vodu, pokud nejsou napojeny na kanalizaci, musí být vybaveny systémem zachycování, čištění a odvádění vody z provozu stavby i zařízení, případně akumulační jímkou dostatečné kapacity umožňující vyvezení obsahu jímky na zařízení schválené pro jeho zneškodnění. 
Odůvodnění:
Text uveden do souladu s ustanovením § 5 a § 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.	VYSVĚTLENO	Text je jasný, kvalita vody je řešena jiným právním předpisem.

		734	KZPS	§ 45 odst. 6	§ 42	Z	Požadujeme doplnit o další odstavec s následujícím zněním.
„(6) Návrh kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace musí být proveden v souladu s požadavky určených norem.“

Odůvodnění: 
Požadavek na zařazení nového odstavce 6 vyplývá ze skutečnosti, že v návrhu vyhlášky nejsou uvedeny potřebné technické návrhové parametry, které jsou k dispozici v souvisejících určených normách a musí být používány. 
S odstavcem 6 souvisí také požadavek na doplnění chybějící určené normy v Důvodové zprávě k § 101 v Seznamu ČSN jako určených norem k návrhu vyhlášky MMR o požadavcích na výstavbu, tj. do Seznamu určených norem je k § 45 zapotřebí ještě doplnit normu, která je v Seznamu uvedená k § 71 odst. 4, ale vztahuje se také na § 75, tj. je společná pro § 75 i § 45:
ČSN 75 6101	Stokové sítě a kanalizační přípojky.	AKCEPTOVÁNO	Doplněno ustanovení týkající se materiálu, včetně určených norem.
		735	Královéhradecký kraj	§ 46	§ 43	Z	Ust. § 46 o žumpách změnit - Stavba žumpy pro nemovitost mimo dosah existující veřejné kanalizace musí plnit požadavek 1) vodotěsnosti a odvětrávání, 2) kapacity dle příslušné normy odpovídající počtu napojených obyvatel, průměrné denní spotřebě vody a časovému horizontu vyvážení žumpy, 3) nejmenší vzdálenost žumpy od studny dle části 10 přílohy č.10 vyhlášky.

Povolovat další výstavbu se žumpami v lokalitách, kde se uvažuje s vybudováním veřejné kanalizace, považujeme za nevhodné. Pokud chci lokalitu rozvíjet /stavebně/, tak proto musím vytvořit zásadní předpoklady. Dodatečné budování čehokoliv v rámci nezvládaného vývoje je bohužel specifikum českého státu.	VYSVĚTLENO	Nesouhlas, zde jsou stanoveny parametry žumpy, nikoliv možnost jejího navržení.

		736	KVOP	§ 46	§ 43	Z	17.	K § 46
Návrh nestanoví povinnost (dnes uvedenou v § 4 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb.) provést u žump v případě viditelných průsaků zkoušku těsnosti. Vypuštění této povinnosti považuji za nevhodné. Závadu žumpy, která se projevuje netěsností, totiž není možné spolehlivě prokázat (vyvrátit) jiným důkazním prostředkem, než právě zkouškou těsnosti. Obávám se však, že stavební úřad nebude oprávněn ji vlastníkovi žumpy nařídit, pokud k tomu nebude mít konkrétní oporu v obecných požadavcích na výstavbu či v jiném právním předpisu. Obecná ustanovení stavebního zákona a kontrolního řádu k tomu nedávají dostatečný právní podklad. Obecně sice připouští možnost provádět potřebné zkoušky, ty však musí být konkretizovány v podrobnějších právních předpisech.

Aby měly stavební úřady efektivní možnost kontroly stavu žumpy, je třeba povinnost provést zkoušku těsnosti formulovat pro širší okruh situací než doposud, neboť kromě viditelných průsaků mohou nastat i jiné objektivně určené skutečnosti, které mohou u stavebního úřadu vyvolat opodstatněné pochybnosti o stavu žumpy a které mohou být důvodem pro opatření zkoušky těsnosti (např. pokud četnost provedených vývozů žumpy neodpovídá počtu osob žijících v nemovitosti nebo množství dodané pitné vody).

Navrhuji proto vložit do § 46 následující ustanovení: „V případě důvodného podezření, že je porušena nepropustnost žumpy, musí být provedena zkouška těsnosti.“	VYSVĚTLENO	Požadavek na těsnost je uveden v odst. 1.

		737	Královéhradecký kraj	§ 46 odst. 2	§ 43	Z	K § 46 odst. 2 text požaduje „ … aby byl umožněn bezproblémový odvoz odpadních vod …“. Podle našeho názoru neurčitý pojem „bezproblémovosti“ způsobuje zaplevelení právního pořádku dalším neurčitým pojmem umožňujícím nepřeberné množství výkladů. Požadujeme text upravit „ …aby byl umožněn odvoz odpadních vod…“.	VYSVĚTLENO	Nesouhlas, v textu se "bezproblémový" nevyskytuje.

		738	Středočeský kraj	§ 46 odst. 2	§ 43	Z	K § 46 odst. 2
Za slova „Žumpa musí být řešena tak, aby“ doplnit slova „byl umožněn bezproblémový odvoz odpadních vod a“. 
Nový text zní:
(2) Žumpa musí být řešena tak, aby byl umožněn bezproblémový odvoz odpadních vod a umožněno připojení stavby na kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod.
Odůvodnění:
Uvedení do souladu s požadavky § 38 odst. 8 vodního zákona, ve které je stanovována povinnost zajišťovat zneškodňování odpadních vod akumulovaných v jímce odvozem na ČOV. 	VYSVĚTLENO	Odvoz by měl být vždy možný a tedy bezproblémový.
		739	KVOP	§ 46 odst. 2	§ 43	Z	18.	K § 46 odst. 2
Podle návrhu musí být žumpa řešena tak, aby bylo umožněno připojení stavby na kanalizaci. Jak současné obecné požadavky na výstavbu (§ 4 odst. 2 vyhlášky č. 268/2009 Sb.), tak i důvodová zpráva k návrhu používají sousloví „výhledové připojení“, které lépe vystihuje účel a smysl, k němuž ustanovení směřuje, tj. aby se již při výběru místa pro umístění žumpy pamatovalo na možné budoucí napojení stavby na veřejnou kanalizaci.

Navrhuji proto v § 46 odst. 2 vložit před slovo „připojení“ slovo „výhledové“. Tato drobná úprava odstraní případné výkladové nejasnosti.	VYSVĚTLENO	Nesouhlas, není vhodné zahrnout "výhledové".

		740	ČSPS	§ 46 odst. 2	§ 43	Z	K § 46 odst. 2
Za slova „Žumpa musí být řešena tak, aby“ navrhujeme doplnit slova „byl umožněn odvoz odpadních vod a“. 
Nový text: „(2) Žumpa musí být řešena tak, aby byl umožněn odvoz odpadních vod a umožněno připojení stavby na kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod.“	VYSVĚTLENO	Požadavek na odvoz je řešen v odst. 3.

		741	KZPS	§ 46 odst. 2	§ 43	Z	Požadujeme upravit následujícím způsobem.
„(2) Žumpa musí být řešena tak, aby výhledově bylo umožněno připojení přepojení odpadních vod akumulovaných v žumpě na kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod a zároveň její následné vyřazení z provozu.“

Odůvodnění: 
Ustanovení § 5 odst. 3 vodního zákona připouští vybudovat žumpu, ale pouze pokud není kanalizace v místě k dispozici. Po vybudování kanalizace s ČOV je povinnost přepojit odpadní vody do kanalizace a žumpu dále neprovozovat.
Doplněním poslední části bude zajištěno splnění požadavku § 18 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. 
Případně zcela upravit tak, aby naplňoval názvosloví vodního zákona, kdy je uvedena jako „Nepropustná jímka (žumpa)“. Zcela správné by pak bylo pojmenování „Nepropustná jímka na vyvážení (žumpa)“.	VYSVĚTLENO	Znění je jasné a je zřejmé, jaké vody mají být odváděny. Vyřazení z provozu nelze předepsat prováděcím předpisem.
		742	ČSPS	§ 46 odst. 5 nový	§ 43	Z	K § 46 Požadujeme doplnit nový odstavec 5 ve znění:

„Žumpy se mohou zřizovat pouze u jednotlivě umisťovaných staveb pro bydlení a staveb pro rodinnou rekreaci, případně jako náhrada stávajících žump u těchto staveb, a to pouze v odůvodněných případech tam, kde odpadní vody nelze odvádět do stokové sítě a zároveň nelze z technických důvodů realizovat malou čistírnu odpadních vod, dále u staveb zařízení stavenišť, zahrádkářských osad, venkovních sportovních zařízení, technické infrastruktury a u drobných staveb v parkových plochách“.	VYSVĚTLENO	Požadavek se netýká řešení žumpy, ale jejího umístění.

		743	HLMP	§ 46 odst. 5 nový	§ 43	Z	K § 46 – Žumpa:
-	Požadujeme doplnit odstavec 5, který zní: 
„(5) Žumpy se mohou zřizovat pouze u jednotlivě umisťovaných staveb pro bydlení a staveb pro rodinnou rekreaci, případně jako náhrada stávajících žump u těchto staveb, a to pouze v odůvodněných případech tam, kde odpadní vody nelze odvádět do stokové sítě a zároveň nelze z technických důvodů realizovat malou čistírnu, dále u staveb zařízení stavenišť, zahrádkářských osad, venkovních sportovních zařízení, technické infrastruktury a u drobných staveb v parkových plochách.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Ve 21.století by měla být povolována realizace žump pouze v těch případech, kdy nelze věc řešit jinak. Přednostní musí být napojení do kanalizace, pokud je to možné případně odkanalizování řešit realizací čističky odpadních vod.	VYSVĚTLENO	Požadavek je stanoven v ustanovení § 5 zákona č. 254/2001 Sb.
		744	KZPS	§ 46 odst. 5 nový 	§ 43	Z	Požadujeme doplnit následující odstavec.
„(5) Žumpa musí být řešena tak, aby byl umožněn příjezd a odvoz odpadních vod příslušnou kanalizační technikou.“ 

Odůvodnění: 
K zajištění likvidace odpadních vod je nutné také umožnit přístup.	VYSVĚTLENO	Požadavek na vyprazdňování žumpy byl stanoven, pokud má být zajištěn odbvoz, musí být zajištěna dostatečně kapacitní komunikace apod., což vyplývá z obecných požadavků.
		745	KZPS	§ 47	§ 44	Z	Požadujeme vypustit slovo vysokorychlostní
odůvodnění: považujeme za dostatečné ve stavbách připravovat prostor pro vedení SEK, to jaký kabel se potom do prostoru vložení není otázkou prokazování čii odůvodnění v přípravě stavby a jejím povolení	VYSVĚTLENO	Nesouhlas, požadavek vyplývá z požadavků EU.
		746	ČKAIT	§ 47	§ 44	Z	ad (6)b)
pro bydlení s méně než 6 byty

Odůvodnění
pro dva byty příliš přísné. Lze řešit pro SÚ i výjimkou - par. 102	VYSVĚTLENO	Požadavek vyplývá z požadavků EU.
		747	ČKAIT	§ 47 odst. 2	§ 44	Z	(2) Silnoproudé rozvody a rozvody elektronických komunikací musí splňovat požadavky na bezpečnost osob, zvířat a majetku, na provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí v souladu s požadavky určené normy.

Návrh
(2) Silnoproudé rozvody a rozvody elektronických komunikací musí splňovat požadavky na bezpečnost osob, zvířat a majetku, na provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí. Vlivy prostředí se stanovují určením vnějších vlivů dle požadavků určené normy.

Odůvodnění
Doplněno upřesnění, co že to prakticky má být onen "vliv prostředí". Prakticky mají být určeny vnější vlivy (viz požadavky ČSN 33 2000-1 ed. 2, čl. 133.3 + ČSN 33 2130 ed. 3, čl. 4.1.4 + ČSN 33 2000-5-51 ed. 3+Z1+Z2, čl. ZA.1 a ZA.4 + ČSN 33 1310 ed. 2, čl. 4.4, atd.)
Protokol o určení vnějších vlivů je totiž následně povinnou součástí podkladů pro provedení výchozí revize dle Přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 190/2022 Sb. (viz Příloha č. 2, Část A, bod I. písm. b)	VYSVĚTLENO	Přílušné normy jsou uvedeny v Příloze č. 14.
		748	MZE	§ 47 odst. 4 písm. b)	§ 44	D	23.	K § 47 odst. 4 písm. b):
Doporučujeme text ustanovení písmene b) přeformulovat tak, aby navazoval na text návětí.	AKCEPTOVÁNO
		749	Královéhradecký kraj	§ 47 odst. 5	§ 44	Z	 K § 47 odst. 5 - z textu není patrno co reprezentuje pojem fyzická infrastruktura. Pokud se jedná o pojem z jiného již platného právního předpisu, požadujeme upravit text o odkaz na něj. 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Byl doplněn odkaz na zákon č. 194/2017 Sb.
		750	HK	§ 47 odst. 5	§ 44	Z	Požadujeme text upravit následovně:
„Stavba pro bydlení, obchod nebo občanského vybavení musí být vybavena fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy připravenou pro zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací až do koncového bodu sítě v prostorách koncového uživatele a musí být vybavena přístupovým bodem budovy.“.

Odůvodnění:
Považujeme za dostatečné ve stavbách připravovat prostor pro vedení SEK, to jaký kabel se potom do prostoru vložení není otázkou prokazování čili odůvodnění v přípravě stavby a jejím povolení.	VYSVĚTLENO	Požadavek vyplývá z požadavků EU.
		751	MPO	§ 47 odst. 5	§ 44	Z	K § 47 odst. 5
Odstavce 5 a 6 jsou transpozicí směrnice 2014/61/EU, která byla původně transponována do § 15 zákona č. 194/2017 Sb., když následně bylo rozhodnuto o přesunu těchto ustanovení do vyhlášky o požadavcích na výstavbu. V návrhu však chybí ustanovení týkající se významných renovací a víceúčelových budov. Žádáme doplnit:
(5) Stavba pro bydlení, obchod nebo občanského vybavení musí být vybavena fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy připravenou pro zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací až do koncového bodu sítě v prostorách koncového uživatele a musí být vybavena přístupovým bodem budovy. Požadavek na vybavení budovy fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy platí obdobně pro významné renovace budovy a pro víceúčelové budovy, u kterých je více než polovina jejich podlahové plochy užívána k účelům uvedeným ve větě první.	VYSVĚTLENO	Nesouhlas, renovace nezná stavební zákon, pouze stavební úpravy a pro ty tento požadavek platí.
		752	ČKAIT	§ 47 odst. 5	§ 44	Z	odkaz na vysvětlení pojmu infrastruktura doplnit - na zákon č. 194/2017 Sb.

Odůvodnění
ustanovení používá pojem fyzická infrastruktura, aniž by tento pojem vyhláška vysvětlovala 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Byl doplněn odkaz na zákon č. 194/2017 Sb.
		753	ČTÚ	§ 47 odst. 5	§ 44	Z	2.	Požadujeme v § 47 odst. 5 slova „uvnitř budovy“ nahradit slovy „uvnitř budovyx)“ a slova „bodem budovy“ nahradit slovy „bodem budovyxx)“.

Poznámka pod čarou č. X zní: „x) § 2 písm. b) zákona č.194/2017 Sb., o koordinaci staveb infrastruktury a opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“
Poznámka pod čarou č. XX zní: „xx) § 2 písm. f) zákona č.194/2017 Sb., o koordinaci staveb infrastruktury a opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“

Odůvodnění: Materiál je prováděcí vyhláškou ke stavebnímu zákonu, který definuje a užívá pojem technická infrastruktura. S pojmy „fyzická infrastruktura uvnitř budovy“ a „přístupový bod budovy“ nepracuje. Oba tyto pojmy jsou definovány v § 2 zákona č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ČTÚ považuje za nutné odkázat na jejich definici v tomto zákoně formou poznámky pod čarou.

	AKCEPTOVÁNO JINAK	Byl doplněn odkaz na zákon č. 194/2017 Sb.
		754	ČSPS	§ 47 odst. 5	§ 44	Z	K § 47 odst. 5
Ustanovení používá pojem fyzická infrastruktura, aniž by tento pojem vyhláška vysvětlovala nebo alespoň odkazovala na zákon č. 194/2017 Sb.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Byl doplněn odkaz na zákon č. 194/2017 Sb.
		755	SP ČR	§ 47 odst. 5	§ 44	Z	7.	K § 47
Navrhujeme v odst. 1 odstranit nelogickou povinnost uzemnění telekomunikačních rozvodů, v odst. 5 doplnit víceúčelové budovy, v odst. 6 výjimku neuplatňovat pro přístupový bod.

Nové znění § 47:
„(1)	U staveb, které jsou vybaveny silnoproudými rozvody nebo rozvody elektronických komunikací, se zřizuje hlavní ochranná přípojnice uzemněná přednostně na základový zemnič v souladu s požadavky určené normy.
…

(5)	 Stavba pro bydlení, obchod nebo, občanského vybavení nebo víceúčelové budovy, u kterých je více než polovina jejich podlahové plochy užívána k účelům pro bydlení, obchod, občanského vybavení, musí být vybavena fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy připravenou pro zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací až do koncového bodu sítě v prostorách koncového uživatele a musí být vybavena přístupovým bodem budovy.

(6)	Požadavek na vybavení fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy podle odstavce 5 neplatí pro stavby
a)	které jsou kulturní památkou a stavby umístěné v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, u kterých mohou být splněním takového požadavku dotčeny zájmy státní památkové péče na jejich ochraně,
b)	pro bydlení s méně než 2 byty nebo
c)	důležité pro obranu nebo bezpečnost státu.

Odůvodnění:
K odst. 1 – Sítě elektronických komunikací se neuzemňují.

K odst. 5 – Při transpozici ustanovení ze zákona č. 194/2017 byly vynechány víceúčelové budovy z § 15 odst. 2. Nově připravované nařízení EU – Gigabit Infrastructure Act počítá, že všechny nové postavené budovy budou muset být vybaveny vedle fyzické infrastruktury, také vnitřním optickým vedením.

K odst. 6 – Výjimka se nemá vztahovat na přístupový bod budovy.

K odst. 7 – V souladu s Akčním plánem 2.0 k provedení nedotačních opatření pro podporu plánování a výstavby sítí elektronických komunikací je třeba zajistit, aby veškeré nově budované obytné budovy byly připojeny na přípojky sítí elektronických komunikací, či aby byly připojeny vhodnou fyzickou infrastrukturou.	VYSVĚTLENO	Požadavek vyplývá z požadavků EU.
		756	SP ČR	§ 47 odst. 5	§ 44	Z	8.	K § 47 – diskutovaným návrhům (Gigabit Infrastructure Act)
Upozorňujeme, že § 47 bude muset být nad rámec předchozí připomínky také upraven dle výsledného znění Gigabit Infrastructure Act, který je nyní v legislativním procesu EU.

Oproti předchozí připomínce by mohla úprava vypadat takto:
„(5)	 Stavba pro bydlení, obchod nebo, občanského vybavení nebo víceúčelové budovy, u kterých je více než polovina jejich podlahové plochy užívána k účelům pro bydlení, obchod, občanského vybavení, musí být vybavena fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy připravenou pro zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací až do koncového bodu sítě v prostorách koncového uživatele a vnitřním optickým vedením komunikační sítě a musí být vybavena přístupovým bodem budovy.

(6)	Požadavek na vybavení fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy a vnitřního optického vedení komunikační sítě podle odstavce 5 neplatí pro stavby…“

Znění je samozřejmě nutné upravit dle výsledné podoby Gigabit Infrastructure Act.

Odůvodnění:
Nově připravované nařízení EU – Gigabit Infrastructure Act počítá, že všechny nové postavené budovy budou muset být vybaveny vedle fyzické infrastruktury, také vnitřním optickým vedením. Znění je samozřejmě nutné upravit dle výsledné podoby legislativních požadavků.	VYSVĚTLENO	Předpis nebyl dosud schválen, nelze ho tedy aplikovat.
		757	ÚV KOM	§ 47 odst. 5 a 6	§ 44	Z	K § 47 odst. 5 a 6:
Obdobně připomínkám výše, i v těchto ustanoveních je třeba doplnit referenční odkaz na transpo-nované ustanovení směrnice. Návrh řešení: V odst. 5 na konci věty a v odst. 6 na konci úvodní části věty (návětí) doporučujeme doplnit poznámku pod čarou ve znění např. „Článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke snížení nákla-dů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.“3 

 3) Tato věc bude v budoucnu upravena nejspíš přímo použitelným nařízením – viz poznámka pod čarou výše	AKCEPTOVÁNO
		758	ČTÚ	§ 47 odst. 5 a 6	§ 44	D	1.	Navrhujeme v § 47 odstavce 5 a 6 zařadit do samostatného paragrafu. 

Odůvodnění: § 47 - Silnoproudé rozvody a rozvody elektronických komunikací v odstavcích 1 až 4 obsahuje požadavky na tyto rozvody. Odstavce 5 a 6 naproti tomu stanoví požadavek na vybavení stavby nikoliv na rozvody samotné, navíc s užitím jiných pojmů (fyzická infrastruktura uvnitř budovy), a proto ČTÚ doporučuje vtělit úpravu obsaženou v § 47 odst. 5 a 6 do samostatného paragrafu.	VYSVĚTLENO	Není účelné rozdělovat do více paragrafů.


		759	MZ	§ 47 odst. 6 písm. b)	§ 44	D 
LechTech	6. K § 47 odst. 6 písm. b):

Doporučujeme před spojku „nebo“ uvést čárku, aby byla navržená dikce dána do souladu s čl. 42 odst. 1 Legislativních pravidel vlády. 	AKCEPTOVÁNO
		760	Moravskoslezský kraj	§ 47 odst. 6 písm. b)	§ 44	Z	49. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části čtvrté, § 47 odst. 6 písm. b)
Požadujeme ustanovení vypustit bez náhrady. 
Odůvodnění:
Proč by neměl být v daném typu staveb povinně zaveden vysokorychlostní internet – co digitalizace?	VYSVĚTLENO	Ustanovení vyplývá z práva EU.
		761	HK	§ 48	§ 45	Z	Požadujeme ustanovení bez dalšího vypustit:
„Záložní zdroje elektrické energie
1) Záložní zdroj elektrické energie musí mít zajištěn zásobování palivem.
2) V prostoru určeném pro manipulací s palivy pro záložní zdroj elektrické energie musí být podlahy a střechy odolné vůči působení těchto paliv a musí navrženy jako vyspádované do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace.“.

Odůvodnění:
Vypustit text pro neurčitost.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Text ustanovení je dostatečně určitý.
		762	MD	§ 48 odst. 1	§ 45	D	Za účelem nápravy gramatické nesrovnalosti v § 48 odst. 1 doporučujeme slovo „zajištěn“ nahradit slovem „zajištěno“.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo přeformulováno.
		763	Královéhradecký kraj	§ 48 odst. 1	§ 45	Z	K § 48 odst.1 - v textu se stanoví, že záložní zdroj musí mít „zajištěno zásobování palivem“. Jedná se o požadavek na sklad paliva, nebo pouhé potrubí, či manuální donáška v kanystrech či sudech? Požadujeme vyjasnit. 	VYSVĚTLENO
	Způsob zajištění není předmětem vyhlášky.
		764	ČKA	§ 48 odst. 1	§ 45	Z	Úprava znění: Záložní zdroj elektrické energie musí mít zajištěn zásobování palivem, baterií anebo plynovou turbínou. 

Odůvodnění:
Omezení pouze na zasobování palivem není důvodné.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo přeformulováno.
		765	MPSV	§ 48 odst. 1	§ 45	Z	K § 48 odst. 1
V současné době jsou k dispozici i záložní zdroje elektrické energie (úložiště), které nejsou závislé na palivu. Požadujeme ustanovení přeformulovat.  	AKCEPTOVÁNO

		766	Kraj Vysočina	§ 48 odst. 1	§ 45	Z	Připomínka č. 59
§ 48 odstavec 1)
                                                                                                                                                             § 48
Záložní zdroje elektrické energie
(1)	Záložní zdroj elektrické energie musí mít zajištěn zásobování palivem.
(2)	V prostoru určeném pro manipulací s palivy pro záložní zdroj elektrické energie musí být podlahy a střechy odolné vůči působení těchto paliv a musí navrženy jako vyspádované do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace. Zastřešené prostory pro manipulaci s palivy mohou být navrženy jako vyspádované do bezodtoké záchytné jímky.
Odůvodnění:
V současné době jsou k dispozici i záložní zdroje elektrické energie (úložiště), které nejsou závislé na palivu. Doporučujeme ustanovení přeformulovat.  
Navržené znění předpokládá pouze jednu možnost řešení (vyspádování do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace) a u zastřešených prostor nedává možnost vyspádování do bezodtoké záchytné jímky tak, jak bylo často řešeno doposud.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo přeformulováno. 
Požadavky se vztahují na veškeré prostory pro manipulaci s palivy, tedy i na zastřešené. 
		767	ČKAIT	§ 48 odst. 1	§ 45	Z	(1)  V prostoru určeném pro manipulací s palivy pro záložní zdroj elektrické energie musí být podlahy a střechy odolné vůči působení těchto paliv a musí navrženy jako vyspádované do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace.

Návrh
(1)  V prostoru určeném pro manipulací s palivy pro záložní zdroj elektrické energie musí být podlahy a střechy odolné vůči působení těchto paliv a podlahy musí být navrženy jako vyspádované do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace.

Odůvodnění
jedná se o zjevnou chybu v psaní, doplnění je z důvodu smyslu daných slov; střechy jsou i jinak vyspádované s odvodem tedy požadavek platí pro podlahy	VYSVĚTLENO
	Ustanovení bylo přeformulováno. 
Požadavky se vztahují na veškeré prostory pro manipulaci s palivy, tedy i na zastřešené. 
		768	MD	§ 48 odst. 2	§ 45	D	V § 48 odst. 2 doporučujeme za slova „a musí“ vložit slovo „být“.	AKCEPTOVÁNO
		769	ČKA	§ 48 odst. 2	§ 45	Z	Nové znění: "V prostoru určeném pro manipulací s palivy pro záložní zdroj elektrické energie musí být podlahy a střechy odolné vůči působení těchto paliv a musí být navrženy jako vyspádované do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace. Zastřešené prostory pro manipulaci s palivy mohou být navrženy jako vyspádované do bezodtoké záchytné jímky.“

Odůvodnění:
Navržené znění předpokládá pouze jednu možnost řešení (vyspádování do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace) a u zastřešených prostor nedává možnost vyspádování do bezodtoké záchytné jímky tak, jak bylo často řešeno doposud.	VYSVĚTLENO
	Ustanovení bylo přeformulováno. 
Požadavky se vztahují na veškeré prostory pro manipulaci s palivy, tedy i na zastřešené. 
		770	HLMP	§ 48 odst. 2	§ 45	D	K § 48 odst. 2 – Záložní zdroje elektrické energie:
Doporučujeme navrhované znění nahradit následujícím zněním:
„(2) V prostoru určeném pro manipulací s palivy pro záložní zdroj elektrické energie musí být podlahy a střechy odolné vůči působení těchto paliv a musí být navrženy jako vyspádované do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace. Zastřešené prostory pro manipulaci s palivy mohou být navrženy jako vyspádované do bezodtoké záchytné jímky.“.
Odůvodnění:
Navržené znění předpokládá pouze jednu možnost řešení (vyspádování do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace) a u zastřešených prostor nedává možnost vyspádování do bezodtoké záchytné jímky tak, jak bylo často řešeno doposud.	VYSVĚTLENO
	Ustanovení bylo přeformulováno. 
Požadavky se vztahují na veškeré prostory pro manipulaci s palivy, tedy i na zastřešené. 
		771	ČKAIT	§ 48 odst. 2	§ 45	Z	(2) V prostoru určeném pro manipulací s palivy pro záložní zdroj elektrické energie musí být podlahy a střechy odolné vůči působení těchto paliv a musí být navrženy jako vyspádované do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek. se spodním odtokem do kanalizace.

Návrh
V prostoru určeném pro manipulací s palivy pro záložní zdroj elektrické energie musí být podlahy a střechy odolné vůči působení těchto paliv a musí být navrženy jako vyspádované do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek.

Odůvodnění
Nesmí být s odtokem do kanalizace !!! odporuje zákonu o vodách !!!

	VYSVĚTLENO
	Ustanovení bylo přeformulováno. 

		772	MPSV	§ 49	§ 46	Z	K § 49:
V odůvodnění je uvedeno, že znění ustanovení § 49 vychází ze stávající právní úpravy, tj. ze znění ustanovení § 35 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Chybí v názvu zmíněná odběrná plynová zařízení.
Navrhujeme ponechat původní znění § 35 vyhlášky č. 268/2009 Sb. a text doplnit takto: 

„§ 49
Plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení
(1) Pro plynovodní přípojku a odběrné plynové zařízení musí být použit jen materiál, který odpovídá účelu použití, druhu rozváděného média a danému provoznímu přetlaku v souladu s požadavky určené normy.
 (2) Plynovodní přípojka a odběrné plynové zařízení musí být dimenzovány tak, aby byl zajištěn potřebný provozní přetlak pro všechny plynové spotřebiče. Odběrné plynové zařízení musí být navrženo a provedeno s ohledem na možná rizika tak, aby v důsledku jeho použití a způsobu provedení nedocházelo k ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat. Způsob instalace rozvodu plynu ve stavbě je dán normovými hodnotami.
(3) Na začátku odběrného plynového zařízení musí být instalován hlavní uzávěr plynu umístěný na trvale přístupném a větratelném místě a musí být viditelně trvale označen. Nesmí být umístěn uvnitř stavby v místnostech nebo obtížně přístupných prostorech, které by mohly být v případě požáru budovy znepřístupněny.
(4) Potrubí rozvodu plynu se ukládá do ochranné konstrukce, která je provedena podle normových hodnot
a) pro zajištění ochrany před poškozením mechanickým nebo korozí,
b) při průchodu dutými a nepřístupnými konstrukcemi,
c) při průchodu obvodovými zdmi a základy.
(5) Připojené plynové spotřebiče musí vyhovovat danému druhu plynu a provoznímu přetlaku plynu a mohou být podle svého provedení umístěny pouze v prostorách, které svým objemem, účelem a popřípadě množstvím přiváděného spalovacího vzduchu odpovídají jmenovitému tepelnému výkonu a funkci spotřebiče. U staveb umístěných v záplavových územích musí být uzávěry plynu mimo dosah hladiny vody, pro kterou bylo záplavové území stanoveno.“. 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Z názvu paragrafu bylo odstraněno zařízení.
		773	MV	§ 49	§ 46	Z	K § 49:
Upozorňujeme, že danou problematiku řeší kromě uvedených určených norem, též harmonizované normy a zejména technická pravidla TPG, která jsou v gesci Českého plynárenského svazu.	VYSVĚTLENO
	Požadavek je nekonkrétní, není v souladu s legislativními pravidly vlády.
		774	SP ČR	§ 49	§ 46	Z	9.	K § 49
Žádáme vypustit celý § 49.

Odůvodnění:
V návaznosti na náš návrh na doplnění nového odstavce 4 v § 2, v němž se odkazujeme na to, že pro oblast všech druhů vyhrazených technických zařízení obecně včetně vyhrazených technických plynových zařízení platí zákon č. 250/2021 Sb. a pro plynová zařízení pak jeho prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 191/2022 Sb., doporučujeme toto ustanovení vypustit, protože je již obsaženo v uvedeném nařízení, přičemž ve vyhlášce je z hlediska jeho obsahu neúplné.	VYSVĚTLENO
	Ustanovení ponecháno. Odkaz na jiné právní předpisy, které upravují požadavky v oblasti všech druhů technických, včetně plynových zařízení byl zahrnut do § 2 odst. 3.
		775	HK	§ 49 odst. 1	§ 46	Z	Požadujeme text ustanovení upravit následovně:
„Pro plynovodní přípojku a rozvod plynu musí být použit materiál, který odpovídá účelu použití, druhu rozváděného plynu média a danému provoznímu přetlaku v souladu s požadavky určené normy a technických pravidel, která jsou registrována u Hospodářské komory České republiky.“.

Odůvodnění:
Jedná se o plyn, proto nedoporučujeme používat nepřesný termín „médium“. § 11 odst. 1, písmeno c) zákona č. 458/2000 Sb. stanovuje, že technická zařízení musí splňovat požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými pravidly, která jsou registrována u Hospodářské komory České republiky. Proto se domníváme, že i zde má být odkaz na technická pravidla formulovaný stejně jako v zákoně č. 458/2000 Sb. Městský soud v Praze v rozsudku č. j. 8 A 53/2022-42 ze dne 16. 12. 2022 rozhodl, že Ministerstvo průmyslu a obchodu je povinno zajistit sponzorovaný (bezplatný) přístup k technickým pravidlům TPG, která se vztahují k požadavkům zákona č. 458/2000 Sb. Proto se domníváme, že odkaz na technická pravidla má být uveden i zde.	VYSVĚTLENO
	Nelze zezávazňovat technická pravidla viz. připomínka 774 (SP ČR).
		776	KZPS	§ 49 odst. 1	§ 46	Z	Požadujeme text ustanovení upravit následovně:
„Pro plynovodní přípojku a rozvod plynu musí být použit materiál, který odpovídá účelu použití, druhu rozváděného plynu média a danému provoznímu přetlaku v souladu s požadavky určené normy a technických pravidel, která jsou registrována u Hospodářské komory České republiky.“.
Odůvodnění:Jedná se o plyn, proto nedoporučujeme používat nepřesný termín „médium“. § 11 odst. 1, písmeno c) zákona č. 458/2000 Sb. stanovuje, že technická zařízení musí splňovat požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými pravidly, která jsou registrována u Hospodářské komory České republiky. Proto se domníváme, že i zde má být odkaz na technická pravidla formulovaný stejně jako v zákoně č. 458/2000 Sb. Městský soud v Praze v rozsudku č. j. 8 A 53/2022-42 ze dne 16. 12. 2022 rozhodl, že Ministerstvo průmyslu a obchodu je povinno zajistit sponzorovaný (bezplatný) přístup k technickým pravidlům TPG, která se vztahují k požadavkům zákona č. 458/2000 Sb. Proto se domníváme, že odkaz na technická pravidla má být uveden i zde.	VYSVĚTLENO
	Nelze zezávazňovat technická pravidla viz. připomínka 774 (SP ČR).
		777	HK	§ 49 odst. 2	§ 46	Z	Požadujeme text ustanovení upravit následovně:
„Plynovodní přípojka a rozvod plynu musí být navrženy tak, aby byl zajištěn potřebný provozní přetlak pro všechny plynové spotřebiče v souladu s požadavky určené normy a technických pravidel, která jsou registrována u Hospodářské komory České republiky.“.

Odůvodnění:
§ 11 odst. 1, písmeno c) zákona č. 458/2000 Sb. stanovuje, že technická zařízení musí splňovat požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými pravidly, která jsou registrována u Hospodářské komory České republiky. Proto se domníváme, že i zde má být odkaz na technická pravidla formulovaný stejně jako v zákoně č. 458/2000 Sb. Městský soud v Praze v rozsudku č. j. 8 A 53/2022-42 ze dne 16. 12. 2022 rozhodl, že Ministerstvo průmyslu a obchodu je povinno zajistit sponzorovaný (bezplatný) přístup k technickým pravidlům TPG, která se vztahují k požadavkům zákona č. 458/2000 Sb. Proto se domníváme, že odkaz na technická pravidla má být uveden i zde. Dále upozorňujeme, že např. v ČSN EN 1775 ed. 2 je uvedeno, že tato norma má být používána ve spojení s pravidly pro praxi. Národní normy byly v českém plynárenství postupně nahrazeny technickými pravidly, která řeší podrobně problematiku řešenou v evropských normách jen obecně nebo vůbec.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Nelze zezávazňovat technická pravidla viz. připomínka 774 (SP ČR).
		778	Moravskoslezský kraj	§ 49 odst. 1 a 2	§ 46	Z	50. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části čtvrté, § 49 odst. 1 a 2 
Požadujeme slova „rozvod plynu“ nahradit slovy „odběrné plynové zařízení“. 
Odůvodnění:
V souladu s nadpisem ustanovení. Rozvod plynu je příliš obecný a neodpovídá účelu požadavku.	VYSVĚTLENO
	Nesouhlas - předmětem předpisu nebylo regulovat zařízení. 
		779	HK	§ 49 odst. 3	§ 46	Z	Požadujeme zařazení nového odstavce 3 tohoto znění:
„3) Plynové spotřebiče musejí mít zajištěn přívod spalovacího vzduchu v souladu s požadavky technických pravidel, která jsou registrována u Hospodářské komory České republiky.“.

Odůvodnění:
Součástí odběrných plynových zařízení jsou také plynové spotřebiče. Každý plynový spotřebič (s odvodem i bez odvodu spalin) musí mít zajištěn přívod spalovacího vzduchu. Jednou z příčin častých otrav oxidem uhelnatým při provozu plynových spotřebičů v provedení B, které nasávají spalovací vzduch z místnosti, byl nedostatečný přívod spalovacího vzduchu do této místnosti a následné nedokonalé spalování plynu, při němž se vytváří oxid uhelnatý. Pokud nebyl zajištěn přívod vzduchu, netáhnul komín, a proto unikaly spaliny do místnosti. Požadavky na zajištění přívodu spalovacího vzduchu jsou uvedeny v technických pravidlech, nikoliv v normách. Proto se domníváme, že zde má být uveden odkaz na technická pravidla. § 11 odst. 1, písmeno c) zákona č. 458/2000 Sb. stanovuje, že technická zařízení musí splňovat požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými pravidly, která jsou registrována u Hospodářské komory České republiky. Proto se domníváme, že i zde má být odkaz na technická pravidla formulovaný stejně jako v zákoně č. 458/2000 Sb. Městský soud v Praze v rozsudku č. j. 8 A 53/2022-42 ze dne 16. 12. 2022 rozhodl, že Ministerstvo průmyslu a obchodu je povinno zajistit sponzorovaný (bezplatný) přístup k technickým pravidlům TPG, která se vztahují k požadavkům zákona č. 458/2000 Sb.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Ponecháno stávající znění. Dále viz. 774 (SP ČR).
		780	HK	§ 50 odst. 1, 3 a 5	§ 47	Z	Požadujeme vypustit odst. 1, 3 a 5:
„Vzduchotechnické zařízení
1) Vzduchotechnické zařízení musí umožnit požadované pravidelné čištění a údržbu včetně všech potrubních rozvodů. 
2) Výfuk odpadního vzduchu musí být proveden a umístěn v souladu s požadavky určené normy tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí. Výdechy odpadního vzduchu musí být vzdáleny nejméně 10 m od nasávacích otvorů venkovního vzduchu pro větrání chráněných únikových cest, východů z chráněných únikových cest, otvorů pro přirozené větrání chráněných, popřípadě částečně chráněných únikových cest a 3 m od nasávacích a výfukových otvorů sloužících nucenému větrání chráněných únikových cest. 
3) Nasávací otvory musí být umístěny tak, aby bylo minimalizováno nasávání škodlivin z externích zdrojů, kouřovodů. Odvětrání kanalizace má být umístěno ve vzdálenosti nejméně 10 m od pozemních komunikací.
4) Vzduchovod musí být navržen jako vodotěsný, provedený ve spádu a opatřen odvodněním, pokud jím bude odváděn vzduch s vysokým obsahem vodních par.
5) Vzduchotechnické zařízení v provozech s intenzitou výměny vzduchu vyšší než 1,0 h- 1 musí mít zajištěno zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu zařízením s ověřenou dostatečnou účinností a systémem regulace množství větraného čerstvého vzduchu.“.

Odůvodnění:
Vypuštění je navrženo z důvodu nadměrné zátěže při provozu domu a pro možnost uplatňovat efektivnější řešení.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Nesouhlasíme s odstraněním (1). Neudržované VZT zařízení je zdrojem škodlivin, VZT zařízení musí mít možnost pravidelného čištění, viz. paragrafy výše pojednávající o větrání a nebezpečných látkách. Nelze souhlasit ani s odstraněním požadavku na umístění nasávacích otvorů (3) a požadavku na zpětné získávání tepla (5). Odstranění by vedlo k protichůdnosti, kdy nekvalitní přívodní vzduch snižuje efektivitu zařízení. Odst. (5) poté umožňuje nenavrhovat složitá zařízení u prostor s malou intenzitou větrání.
		781	MV	§ 50 odst.2	§ 47	D	K § 50 odst. 2:
Dáváme na zvážení zrušení věty druhé, neboť není souladná se současným zněním požadavků ČSN 73 0872 Požární bezpečnost staveb - Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením, která je na základě § 9 vyhlášky č. 23/2008 Sb. závazná pro navrhování požární bezpečnosti vzduchotechnických zařízení. Vzhledem k tomu, že se v dané věci jedná o již účinnou úpravu, která je bez obtíží aplikována, považujeme za nesystémové zakotvení požadavku odchylného od dnešní právní úpravy. 	AKCEPTOVÁNO	

		782	MŽP	§ 50 odst.2	§ 47	Z	11.	Připomínka k ust. § 50 odst. 2
Upozorňujeme na terminologickou nekázeň v tomto ustanovení, kdy je v totožném významu používán na jednom místě pojem „výfuk“ a na jiném „výdech“. Domníváme se, že by měl být používán pojem „výduch“.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Terminologie byla sjednocena v rámci celého ustanovení.
		783	MŽP	§ 50 odst.2	§ 47	D	2.	Připomínka k ust. § 50 odst. 2
Doporučujeme namísto „odpadního vzduchu“ používat „odpadního plynu“. Pojem vzduch je označením pro plynný obal Země, nikoliv pro látky v plynném skupenství, jež jsou vyfukovány definovaným výduchem pryč z vnitřního do vnějšího prostředí.	AKCEPTOVÁNO JINAK	viz. připomínka 782.
		784	ČKAIT	§ 50 odst. 2	§ 47	Z	(2) Výfuk odpadního vzduchu musí být proveden a umístěn v souladu s požadavky určené normy tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí. Výdechy odpadního vzduchu musí být vzdáleny nejméně 10 m od nasávacích otvorů venkovního vzduchu pro větrání chráněných únikových cest, východů z chráněných únikových cest, otvorů pro přirozené větrání chráněných, popřípadě částečně chráněných únikových cest a 3 m od nasávacích a výfukových otvorů sloužících nucenému větrání chráněných únikových cest.

Návrh
odůvodnit!!! bude často nereálné

Odůvodnění
10m od východů z chráněných únikových cest bude u menších staveb velmi těžké dodržet. Komplikace budou i výdechy odpadního vzduchu 3m od výfuku z CHUC (problém se světlíky) na malých střechách!	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text upraven.
		785	ČKAIT	§ 50 odst. 3	§ 47	Z	(3)Nasávací otvory musí být umístěny tak, aby bylo minimalizováno nasávání škodlivin z externích zdrojů, kouřovodů. Odvětrání kanalizace má být umístěno ve vzdálenosti nejméně 10 m od pozemních komunikací.

Návrh
(3) Nasávací otvory musí být umístěny tak, aby bylo minimalizováno nasávání škodlivin z externích zdrojů, kouřovodů. Odvětrání kanalizace má být umístěno ve vzdálenosti nejméně 10 m od pozemních komunikací.

Odůvodnění
Tohle pojmenování vzdálenosti je docela problém. Ani 10m nemusí být dostatečně bezpečná vzdálenost. Jako doporučení dobré. Pokud by mělo být závazné, může to být problém.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text upraven.
		786	MD	§ 50 odst. 3	§ 47	Z	Odvětrání kanalizace má být umístěno ve vzdálenosti nejméně 10 m od pozemních komunikací. 
Upozorňujeme na možný problematický výklad tohoto ustanovení, jelikož se může jednat o vzdálenost i ve smyslu výšky, nejen vzdálenost půdorysnou. V případě mnoha staveb může pak být splnění uvedeného požadavku problematické.
Požadujeme proto dané ustanovení zpřesnit ve smyslu toho, že z něj bude zřejmé, že se může jednat i o vzdálenost ve smyslu výšky. 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text upraven.
		787	ČKAIT	§ 50 odst. 4	§ 47	Z	(4) Vzduchovod musí být navržen jako vodotěsný, provedený ve spádu a opatřen odvodněním, pokud jím bude odváděn vzduch s vysokým obsahem vodních par.

Návrh
definovat co je "vzduch s vysokým obsahem vodních par."

Odůvodnění
definovat co znamená "vysoký obsah vodních par" - absolutní nebo relativní hodnota? Vztaženo k relativní/absolutní vlhkosti vzduchu? teplotě? rosnému bodu ... ???	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text upraven
		788	MŽP	§ 50 nový odstavec 6	§ 47	Z	6. Připomínka k §50 nový odstavec 6
(6) Přívodní a odvodní potrubí k jednotce řízeného větrání musí být opatřeno dostatečnou tloušťkou tepelné izolace s parotěsnou vrstvou tak, aby bylo zamezeno pronikání vlhkosti difuzí vodních par a nedocházelo ke kondenzaci interiérové vlhkosti na rozvodu vzduchu.

Odůvodnění: Vyhláška specifikuje v odst. 4 parametry vzduchovodů, proto považujeme za zásadní, aby byl doplněn i požadavkem na tepelnou a parotěsnou izolaci přívodně odvodního potrubí mezi exteriérem a jednotkou tak, aby bylo zamezeno kondenzaci vodní páry na vnějším povrchu potrubí. To bývá častá vada vzduchotechnických systémů.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Požadavek na zamezení kondenzace byl zapracován do odst. 4.
		789	MŽP	§ 50 nový odstavec 6	§ 47	Z	7.	Připomínka k §50 nový odstavec 6
Rozvod vzduchu mezi jednotkou řízeného větrání se zpětným získáváním tepla a koncovými přívodními či odvodními prvky se přednostně umísťuje do vytápěných prostor budovy. V případě, kdy tento rozvod nelze umístit do vytápěných prostorů a prochází prostory bez garance teploty nebo s teplotou nižší než 10 °C, opatřuje se tepelnou izolací v min. tl. 100 mm.

Odůvodnění: Vyhláška specifikuje v odst. 4 parametry vzduchovodů, proto považuje za zásadní, aby byl doplněn i požadavkem na tepelnou izolaci vnitřních rozvodů tepla v případě, že jsou vedeny chladnými prostory (např. v podstřeší, garáži či suterénu). Bez tepelné izolace rozvodů je systém zpětného získávání tepla nefunkční, protože dojde k jeho opětovnému ochlazení. To bývá častá vada vzduchotechnických systémů.	VYSVĚTLENO	Ustanovení obsahují dostatečné požadavky pro zamezení kondenzace a s ní související tepelnou izolací.
		790	HK	§ 51	§ 48	Z	Požadujeme ustanovení vypustit:
„Teplovodní přípojka a rozvod tepelné energie 
Při dodávce tepla z vnějšího zdroje musí být na vstupu do vnitřní otopné soustavy stavby a na výstupu z ní osazen hlavní uzávěr topného média.“.

Odůvodnění:
Hlavní uzávěr je bezpečně v praxi osazován uvnitř s přístupy pro potřebné osoby, jeho umístění vně považujeme za vysoké riziko pro dostupnost neautorizovaným osobám.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Jedná se o zásadní požadavek pro fungování rozvodů energie.
		791	MŽP	§ 52	§ 49	Z	8.	Připomínka k §52
(1) 	Spalinovou cestou se rozumí volně průchozí dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší. Za spalinovou cestu se nepovažuje odvod spalin z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kW s vývodem přes fasádu.

(2) Spalinová cesta musí být navržena a provedena tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší a aby nenastalo jejich hromadění, nebyly překročeny emisní limity stanovené zákonem o ochraně ovzduší vztaženým k předmětným zdrojům znečištění ovzduší i k okolní zástavbě, a nedošlo k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat nebo degradaci přilehlých stavebních konstrukcí.

(3) (2) Spaliny od spotřebičů paliv se odvádí mimo obálku budovy spalinovou cestou nad střechu budovy. Vyústění odvodu spalin obvodovou stěnou do volného ovzduší lze použít jen v technicky odůvodněných případech při dodržení odst.(2). Pro spotřebiče na plynná paliva je v technicky odůvodněných případech možno použít vyústění vývodu spalin obvodovou stěnou do volného ovzduší při dodržení podmínek, které jsou v souladu s požadavky určené normy

(4) (3) Materiály, ze kterých je spalinová cesta navržena a provedena, musí splnit požadavky, které jsou v souladu s požadavky určené normy.

(5) (4) Návrh spalinové cesty včetně přívodu dostatečného množství vzduchu ke spotřebičům paliv a do místností, kterými prochází spalinová cesta, ve které je umístěn podtlakový regulátor nebo omezovač tahu musí být doložen tepelně technickým výpočtem 
v souladu s požadavky určené normy, případně se návrh provádí podle technické dokumentace výrobce spotřebiče paliv.

(6) (5) Nejmenší dovolené výšky a vzdálenosti komínů nad střechou budovy, od střešních oken a od nástaveb nad plochou střechou a vliv sousedních objektů musí být navrženy v souladu s požadavky určené normy.

(7) Návrh spalovací soustavy musí směřovat k minimalizaci obsahu nežádoucích zplodin hoření ve spalinách.

(8) Spalinová cesta musí být navržena a realizována tak, aby byla možná její kontrola a čištění. K tomuto účelu musí být zřízeny otvory ve spalinové cestě, a pokud to je technicky možné, i přístup k ústí spalinové cesty. Bezpečný přístup k ústí spalinové cesty nemusí být zajištěn pouze v případech, kdy by toto řešení znamenalo nepřiměřený zásah do vzhledu budovy, případně nepřiměřené náklady. (6) Na spalinové cestě musí být kontrolní, vybírací, vymetací nebo čisticí otvory pro její kontrolu a čištění. Umístění otvorů, jejich počet a provedení musí být navrženo v souladu s požadavky určené normy.
(7) Ke spalinové cestě, která se kontroluje a čistí jejím ústím, musí být zabezpečen trvalý přístup budovou, otvorem ve střeše, komínovou lávkou, popřípadě střešními stupni nebo vnější přístupovou cestou. Požadavky na přístupové cesty a komínové lávky musí být v souladu s požadavky určené normy

(9) Každý spalovací spotřebič paliv musí mít při provozu vždy zajištěn přívod venkovního vzduchu rovný minimálně objemu spalovacího vzduchu pro jmenovité provozní podmínky daného spotřebiče. Do výpočtu spalinové cesty musí být zahrnuta tlaková ztráta přívodu vzduchu a transportovatelné množství. 

(10) V případech, kdy očekávaně vznikají další produkty spalovacího procesu, musí být zajištěna jejich separace a optimální odvod. Tyto produkty, zejména kondenzát a prachové částice nesmí při separaci a odvodu negativně ohrožovat životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat.

(11) Požadavky odstavců (1) až (10) se nevztahují na průmyslové komíny.

Odůvodnění: Návrhový stav § 52 je objektivně zastaralý. Byl v podstatě v nezměněném rozsahu převzat z vyhlášky č.137/1998 a do vyhlášky č,268/2009 byl pouze přidán plošný odkaz na ČSN 73 4201.
- Neodpovídá současné realitě ani co do rozsahu, ani obsahu. Neřeší některé nové technologie, materiály a stavební postupy (nízkoteplotní spotřebiče, kondenzační spotřebiče, nízko výkonné spotřebiče, alternativní paliva, tlakově uzavřené stavby, dřevostavby, systémy řízené výměny vzduchu, přídavná zařízení k odloučení škodlivin, požární a provozní bezpečnost, prevence požárů a otrav atd.).
- Neodpovídá požadavku na plnou obsažnost. Například neřeší podmínky přívodu vzduchu, ani optimalizaci návrhu spotřebiče.
- Nezohledňuje cíle v oblasti úspor energie a ochrany životního prostředí. Nenutí projektanta ani realizační firmu hledat optimalizační řešení směřující jednak k udržitelnosti z hlediska environmentálního, jednak k soběstačnosti z hlediska energetického.
- Fakticky obsahově požaduje a preferuje dodržení konkrétních parametrů daných taxativně v ČSN.
Především v ČSN 73 4201, která je obsahově orientována na „tradiční“ spalovací procesy, materiály a postupy a neřeší ani některé již „zaběhlé“ technologie (kondenzační plynové kotle, peletové spotřebiče, teplotní degradace stavebních konstrukcí, nízkoteplotní spalování apod.).
- Přesouvá fakticky značnou zákonodárnou moc na zpracovatele ČSN, resp. EN. Tedy na pouze omezeně kontrolovatelnou, uzavřenou skupinu lidí v TNK, což představuje možnost ovlivnění ČSN, a tedy i vyhlášky.	VYSVĚTLENO	Text ustanovení byl vytvořen ve spolupráci s GŘ HZS a SK ČR.
 
1)Požadovaný bod 1 vyplývá z jiného právního předpisu - o požární ochraně.                               

2)  Pokud jsou "dagradací přilehlých stavebních konstrukcí" míněny požadavky, které jsou konkretizovány v EN a ČSN - např. max. přípustná teplota vnějšího povrchu komínového pláště atd. , tak  postupy aby  k "degradaci" nedocházelo jsou podrobně a jasně popsány v určené normě.                                                                   

3) Doplnění "mimo obálku budovy" nemá významový smysl.. Setrvat dále na původním textu je nutné, protože z některých "rozvojových zemí" se k nám dostávají spotřebiče na pevná paliva, které ve svých návodech mají vyústění přes fasádu objektu bez komínů. Vyústěnía "přes obvodovou stěnu" je určeno pouze pro spotřebiče na plynná paliva, což  musí  vyhláška jednoznačně deklarovat.  Je třeba předcházet případům, kdy někteří prodejci peletkových kamen z Itálie se odvolávají na to, že ve stávající vyhlášce č.268/2009 Sb. není uvedeno, že vyústění přes fasádu je možné jen pro spotřebiče na plynná paliva.                                                                                                                       

7) Pojem "spalovací soustava" není vysvětlen a lze si pod ním představit v podstatě cokoliv, nicméně asi ne spalinové cesty. Ustanovení o tom, že spalinová cesta musí být navržena a provedena tak, aby nebyly překročeny příspustné koncentrace škodlivin ve spalinách vztažené..." je již uvedeno v odstavci (1).     

8) Významově je navrhovaný text shodný s textem původním. Požadavek na to, aby požadavky na bezpečnost byly omezeny zcela nejasným požadavkem na jejich uplatňování z hlediska finanční úspory, či vzhledu je zcela neakceptovatelné.                                                
Podle Legislativních pravidel vlády je nutné, aby normativní text byl jasný, určitý a přesný. Aby nenastala nepřesnost, či možnost neurčitého výkladu. Např. čl. 39 Legislativních pravidel vlády upravuje: „Právní předpis obsahuje pouze ustanovení normativní povahy“. 
Dále pak čl. 40 Legislativních pravidel vlády upravuje: „Při tvorbě právního předpisu je nutno respektovat všeobecně uznaný význam slov. Jestliže není možné se vyhnout použití slova s více významy, musí být z právního předpisu jasné, v jakém významu se slovo používá. Výjimečně lze za navrženým pojmem vložit do závorek bližší vysvětlení použitého pojmu nebo jeho synonymum.“
Z tohoto důvodu nelze připomínku akceptovat.
9) Navrhované znění je totožné se zněním § 5.                                                                                                
10) To vše je řešeno v určené normě včetně způsobu, jak toho docílit. V zákoně o požární ochraně je navíc i uvedenoi jak ty další produkty vyčistit a kam uložit.                                                                                        
K odůvodnění připomímek  doporučiujeme se seznámit, co je CEN a a jak se tvoří normy, co je to konsensus apod.  Vyjádřit se o TNK jako o omezeně kontrolovatelné, uzavřené skupině lidí  je nevhodné. 
		792	MŽP	§ 52 odst. 1	§ 49	Z	12.	Připomínka k ust. § 52 odst. 1
Není zcela jasné, kde by hromadění spal nemělo nastávat. Požadujeme vyjasnění, důvodová zpráva mlčí.	AKCEPTOVÁNO	Doplněno  místo, kde nesmí hromadění spalin nastat "ve vnitřních prostorách budov".
		793	MŽP	§ 52 odst. 1	§ 49	Z	13.	Připomínka k ust. § 52 odst. 1
Požadujeme vyjasnit a případně následně ustanovení upravit, jaký je význam věty „nebyly překročeny emisní limity stanovené zákonem o ochraně ovzduší. Limitní hodnoty emisí nejsou určeny zákonem o ochraně ovzduší. V případě tzv. „vyjmenovaných“ spalovacích stacionárních zdrojů jsou emisní limity stanoveny buďto vyhláškou č. 415/2012 Sb., nebo povolením provozu příslušného zdroje (nebo integrovaným povolením, je-li jím provozní povolení podle zákona č. 201/2012 Sb. nahrazeno.). V případě „nevyjmenovaných“ stacionárních zdrojů má pak smysl mluvit o limitech stanovených přímo použitelnými předpisy EU (prováděcí nařízení ekodesign), současná příloha č. 10 zákona je v tomto smyslu již obsoletní. 
V současné podobě nedává požadavek z věcného hlediska smysl a je třeba jej upravit.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text přepracován na: " ... hromadění ve vnitřních prostorách budov, a nebyly překročeny přípustné koncentrace škodlivin ve spalinách vztažené k předmětným spotřebičům paliv a okolní zástavbě a aby nedošlo k ohrožení života a zdraví osob a zvířat, nebo majetku".
		794	MŽP	§ 52 odst. 1	§ 49	Z	14.	Připomínka k ust. § 52 odst. 1
Požadujeme vyjasnit, proč se doposud a pak i nadále užívá spotřebič paliva a zde na jediném místě zdroj znečištění ovzduší. Má-li být zde takto pojem užíván, je vhodné rozšířit jeho používání i jinde na relevantních místech tohoto ustanovení a vyhlášky. Pojem je však třeba upravit tak, aby odpovídal již zavedené legislativní terminologii, neboť „zdroj znečištění ovzduší“ není zavedený pojem a není jasné, co se tímto pojmem myslí. Legislativa zná spalovací stacionární zdroj. Zároveň by pak mělo být odkázáno na příslušný právní předpis (zákon o ochraně ovzduší).	VYSVĚTLENO
	viz výše
		795	MŽP	§ 52 odst. 1	§ 49	Z	15.	Připomínka k ust. § 52 odst. 1
Požadujeme vysvětlit, co znamená „emisní limity vztažené k okolní zástavbě“.	VYSVĚTLENO
	viz výše
		796	MŽP	§ 52 odst. 1	§ 49	Z	16.	Připomínka k ust. § 52 odst. 1
Čárka před slovy „a nedošlo“ zde nemá být. Před druhým „aby“ by nemělo být „a“ a zde by mělo být „a aby“, neboť i tento požadavek stejně jako předchozí 2 požadavky navazuje na to, jak má být spalinová cesta navržena.	VYSVĚTLENO
	viz výše
		797	KVOP	§ 52 odst. 1	§ 49	Z	19.	K § 52 odst. 1
První věta § 52 odst. 1 obsahuje definici spalinové cesty. Definice spalinové cesty je však již obsažena v § 3 písm. k).

Navrhuji proto první větu § 52 odst. 1 vypustit.	AKCEPTOVÁNO
		798	HK	§ 52 odst. 1	§ 49	Z	Požadujeme upravit text ustanovení následovně:
„Spalinovou cestou se rozumí volně průchozí dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší. Spalinová cesta musí být navržena tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší a aby nenastalo jejich hromadění, nebyly překročeny emisní limity stanovené zákonem o ochraně ovzduší vztaženým k předmětným zdrojům znečištění ovzduší i k okolní zástavbě, a nedošlo k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat. Čištění, kontrola a revize spalinové cesty se provádí podle zákona o požární ochraně a vyhlášky o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty.“.

Odůvodnění:
V platném znění vyhlášky 268/2009 Sb., je uvedeno, že „Bezpečnost spalinové cesty instalovaného spotřebiče musí být potvrzena revizní zprávou obsahující údaje o výsledku její kontroly vymezené normovými hodnotami.“. Odborná i laická veřejnost je tedy ve stávajícím právním předpise (vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na výstavbu) informována o tom, že musí před uvedením spalinové cesty do provozu splnit povinnost provedení její revize. Dlouholeté zkušenosti praktického uplatňování stávající platné vyhlášky ověřily, že uvedením informativního odkazu na další právní předpisy související se spalinovými cestami (v tomto případě „povinnost provedení revize spalinové cesty před jejím uvedením do provozu“), výrazně pomáhá k zprůhlednění právních předpisů pro stavebníky, stavitele a úředníky státní správy a tím i ke správné aplikaci právních předpisů v praxi.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK A VYSVĚTLENO	Čištění vyhláška neřeší, jiné právní předpisy platí. Odstavec 1 byl upraven.

		799	Olomoucký kraj	§ 52 odst. 1	§ 49	Z	10.	K § 52 odst. 1
Navrhujeme vypustit první větu odstavce, která zní „Spalinovou cestou se rozumí volně průchozí dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší.“
V předmětné větě je uvedeno, co se rozumí pojmem spalinová cesta. Definice pojmu spalinová cesta je ale již obsažena v § 3 písm. k) návrhu vyhlášky. Jedná se tak o opakování definice již jednou definovaného pojmu.	AKCEPTOVÁNO
		800	HK	§ 52 odst. 2	§ 49	Z	Požadujeme text ustanovení upravit následovně:
„Spaliny od spotřebičů paliv se odvádí spalinovou cestou nad střechu budovy. Pro spotřebiče na plynná paliva je v technicky odůvodněných případech možno použít vyústění vývodu spalin obvodovou stěnou do volného ovzduší při dodržení podmínek, které jsou v souladu s požadavky určené normy. Spaliny spotřebičů paliv musí být odváděny nad střechu budovy nebo venkovní stěnou do volného ovzduší při dodržení přípustné úrovně znečištění stanovené jiným právním předpisem. Vyústění odvodu spalin musí být navrženo a provedeno tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší.“.

Odůvodnění:
Upřednostňování odvodu spalin nad střechu před odvodem spalin venkovní stěnou bylo již v případě notifikace Pražských stavebních předpisů posouzeno Evropskou komisí jako ustanovení vytvářející překážku volnému obchodu, a proto bylo upraveno tak, že oba způsoby vyústění spalin jsou rovnocenné. Návrh na úpravu je převzat z Pražských stavebních předpisů.
Upřednostňování odvodu spalin nad střechu ignoruje základní princip Evropské unie, kterým je neomezovat nebo bránit uvádění do provozu výrobků, které jsou v souladu s příslušnými předpisy – v případě plynových spotřebičů s nařízením evropského parlamentu a rady (EU) 2016/426 ze dne 9. března 2016 o spotřebičích plynných paliv:
„(13) Toto nařízení by mělo bránit členským státům, aby ukládaly přísnější požadavky na ochranu zdraví, bezpečnost a úspory energie, které by zakazovaly, omezovaly nebo bránily dodávání na trh a uvádění do provozu spotřebičů, které jsou v souladu s tímto nařízením. Tím by však neměla být dotčena možnost, aby členské státy při provádění jiných aktů Unie mohly ukládat požadavky, které mají vliv na energetickou účinnost výrobků, včetně spotřebičů, pokud jsou tato opatření v souladu se Smlouvou o fungování EU.

Článek 6 Volný pohyb
1. Členské státy nesmí, z důvodů týkajících se hledisek, na která se vztahuje toto nařízení, zakazovat, omezovat nebo bránit dodávání na trh a uvádění do provozu spotřebičů, které jsou v souladu s tímto nařízením.“.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Navrhované znění nevytváří překážku volnému obchodu. V tomto případě se totiž nejedná o uvádění nějakého výrobku na trh, ale o jeho zabudování do stavby při dodržení podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví. Ustanovení ani nezakazuje, neomezuje, nebo nebrání dodávání na trh a uvádění do provozu plynových spotřebičů. Akceptováno částečně tím, že vje vypuštěno "v technicky odůvodněných případech" - takže § 2 by po úpravě zněl:  

(2) Spaliny od spotřebičů paliv se odvádí spalinovou cestou nad střechu budovy. Pro spotřebiče na plynná paliva je možno použít vyústění vývodu spalin obvodovou stěnou do volného ovzduší při dodržení podmínek, které jsou v souladu s požadavky normy. 

Znění navrhované HK nelze akceptovat, protože podmínka "aby byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin  do volného ovzduší" ještě neznamená, že zajistí, aby nedošlo ke zpětnému průniku spalin otvory do budovy. Naproti tomu, určená norma uvádí přesné výpočty, jak toho docílit. Proto trváme na odkazu na určenou normu.   Další důvod je uveden v reakci na připomínku MŽP, aby vyhláška jasně zamezovala provádění vyústění na fasádu objektu i pro spotřebiče na pevná paliva.
		801	HK	§ 52 odst. 4	§ 49	Z	V odstavci požadujeme doplnit čárky, a to následovně:
„Návrh spalinové cesty včetně přívodu dostatečného množství vzduchu ke spotřebičům paliv a do místností, kterými prochází spalinová cesta ve které je umístěn podtlakový regulátor nebo omezovač tahu, musí být doložen tepelně technickým výpočtem v souladu s požadavky určené normy, případně se návrh provádí podle technické dokumentace výrobce spotřebiče paliv.“.

Odůvodnění:
Formální úprava textu.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno a upraveno  na množné číslo slovo "doložen", aby bylo zcela jasné, že se jedná o dva výpočty - rozměry spalinové cesty (průměr, účinná výška apod.) a řešení přívodu spalovacího vzduchu (rozměr otvoru, vzduchového potrubí apod.).
 "Návrh a provedení  spalinové cesty včetně návrhu a provedení přívodu dostatečného množství spalovacího vzduchu ke spotřebičům paliv a do místností, kterými prochází spalinová cesta ve které je umístěn podtlakový regulátor nebo omezovač tahu, musí být doloženy tepelně technickým výpočtem v souladu s požadavky určené normy, případně se návrh provádí podle technické dokumentace výrobce spotřebiče paliv.“.
		802	ÚV KOM	část pátá		Z	K části páté – zvláštní požadavky na některé stavby:
V této části návrhu jsou přebírána ustanovení směrnic, která se týkají zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (směrnice 2014/94/EU), čištění městských odpadních vod (směrnice 91/271/EHS), stavby pro zemědělství (směrnice 2009/128/ES), ale i energetické náročnosti budov – dobíjecí stanice (směrnice 2018/844).	AKCEPTOVÁNO
		803	MD	část pátá		D
LegTech	S ohledem na čl. 30 odst. 4 legislativních pravidel vlády doporučujeme text nadpisu hlavy IV vyznačit tučně.	AKCEPTOVÁNO
		804	MZ	část pátá		D
LegTech	7. K Hlavně IV:

Nadpis hlavy IV doporučujeme vytučnit v souladu s čl. 30 odst. 4 Legislativních pravidel vlády. 	AKCEPTOVÁNO
		805	MV	část pátá		D
LegTech	K části páté, hlavě VII:
	Doporučujeme ustanovení věnovaná vodnímu dílu označit jako Díl 1 a následující díly přečíslovat.	AKCEPTOVÁNO
		806	ČKA	část pátá
Hlava I		D	Úprava názvu hlavy: "Stavba pro bydlení a byty"

Odůvodnění:
Hlava upravuje požadavky na byty, které však mohou být i v jiné stavební typologii, než je stavba pro bydlení	AKCEPTOVÁNO
		807	HK	§ 53	§ 50	Z	Požadujeme jednoznačnou definici bytu, jednoznačnou definici univerzálního standardu a zvláštního standardu.

Odůvodnění:
Navržená definice je naprosto vágní a nejednoznačná, umožňuje velmi širokou aplikaci správního uvážení, a to ačkoliv je to zásadní pro určení např. sazby DPH, umístění trvalého pobytu a k dalším úkonům.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Vše je definováno ve stavebním zákoně a v návrhu vyhlášky.
		808	Královéhradecký kraj	§ 53 odst. 1	§ 50	Z	K § 53 odst. 1 - v textu se operuje s novou definicí „byt musí být stavebně uzavřený“. Z textu předpisu není patrno, kdy a za jakých konstrukčních podmínek bude tento požadavek splněn, ad absurdum by tomu tak mohlo být za situace, kdy bude prostor zcela obestavěn a bez otvorů. Požadujeme, aby text byl upraven a doplněn o základní kritéria vyjadřující stavební uzavřenost.	VYSVĚTLENO
	Nesouhlas, nelze definovat.
		809	ČKA	§ 53 odst. 3	§ 50	D	Úprava znění: "Pokud stavba obsahuje byt zvláštního určení, musí společné prostory a domovní vybavení ve vazbě na druh bytu zvláštního určenít splnit požadavky v souladu s požadavky určené normy ve vazbě na druh bytu zvláštního určení.

Odůvodnění:
Zlepšení srozumitelnosti
	AKCEPTOVÁNO
		810	Kraj Vysočina	§ 53 odst. 3	§ 50	Z	Připomínka č. 60
§ 53 odstavec 3)
Stavba pro bydlení
                                                                                                                                                                      § 53
3.    Pokud stavba obsahuje byt zvláštního určení musí společné prostory a domovní vybavení splnit požadavky v souladu s požadavky určené normy ve vazbě na druh bytu zvláštního určení.
Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                                       § 53
3.    Pokud stavba obsahuje byt zvláštního určení, musí společné prostory a domovní vybavení splnit požadavky v souladu s požadavky určené normy ve vazbě na druh bytu zvláštního určení.
Odůvodnění:
Úprava se týká diakritiky.
S ustanovením lze souhlasit za předpokladu, že bude akceptována připomínka č. 8 (byt zvláštního určení je ve standardu S 120, S 150 a S180).
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno ve znění dalších připomínek.
		811	HLMP	§ 53 odst. 3	§ 50	Z	K § 53– Stavba pro bydlení:
-	Požadujeme znění odstavce 3 nahradit následujícím zněním:
„(3) Pokud stavba obsahuje byt zvláštního určení, musí společné prostory a domovní vybavení ve vazbě na byt zvláštního určení splnit požadavky v souladu s požadavky určené normy podle druhu takového bytu.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Návrh vyhlášky pracuje s termínem „byt zvláštního určení“, který není v našem legislativním prostředí definován, není vysvětlen ani v tomto materiálu; smyslem požadavku je zajistit přístupnost společných prostor a domovního vybavení ve vazbě na takový byt podle požadavků jiného právního předpisu, nikoli zajistit přístupnost všech společných prostor a domovního vybavení v domě; takový požadavek je nadbytečný, neefektivní a neekonomický. Obecný odkaz na jiný právní předpis je i v tomto případě možné jednoduše nahradit textem.	VYSVĚTLENO	Byt zvláštního určení je definován ve stavbním zákoně.
		812	Kraj Vysočina	§ 53 odst. 4	§ 50	Z	Připomínka č. 61
§ 53 odstavec 4)
                                                                                                                                                                      § 53
4.     Byt s univerzálním standardem a byt zvláštního určení musí splnit požadavky v souladu s požadavky určené normy.
Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                                       § 53
4.     Všechny kategorie bytu zvláštního určení  s univerzálním standardem a byt zvláštního určení musí splnit požadavky v souladu s požadavky určené normy.
Odůvodnění:
Úpravu ustanovení lze provést pouze za předpokladu, že bude akceptována připomínka č. 8 (byt zvláštního určení je ve standardu S 120, S 150 a S 180).
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno ve znění dalších připomínek.
		813	Kraj Vysočina	§ 53 odst. 5 nový	§ 50	Z	Připomínka č. 62
§ 53 doplnit o další odstavec 5)
Návrh na nový odstavec:
                                                                                                                                                                        § 53
5.    Obecně: stanovení požadavků na společné prostory ve stavbě pro bydlení, která obsahuje ubytovací jednotky pro přechodné ubytování.
Odůvodnění:
Doplnění dalších požadavků na stavby s ubytovacími jednotkami pro přechodné bydlení.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno ve znění dalších připomínek.
		814	ČKAIT	§ 53 odst. 5	§ 50	Z	(5) Pokud stavba pro bydlení obsahuje ubytovací jednotky pro přechodné ubytování, musí přístup k těmto ubytovacím jednotkám splňovat požadavky na přístupnost uvedené v § 36 odst. 3 a § 43 odst. 3 písm. a) této vyhlášky.

Návrh
Zrušit celý text; stavba pro bydle dle ust. § 13 písm. e) stavebního zákona nemůže být ubytovacím zařízením

Odůvodnění
V kontextu požadavku na přístupnost dle evropských standardů a povinnost zřizování výtahů u § 36 odst. 3 tento odstavec vypustit - Stavba ubytovacího zařízení a přístup do ubytovacích jednotek je stavbou užívanou veřejností dle § 3 písm f), tudíž by měla respektovat požadavek dle § 36 odst. 2 a přístup zajistit výtahem. Tento požadavek na přístupnost vychází z evropských normových předpisů a je nutné i ve stavbách pro veřejnost (tedy i u ubytovacích zařízení) v částech určených pro užívání veřejnosti vybudovat výtah vždy.	AKCEPTOVÁNO JINAK
	Ustanovení bylo na základě jiných připomínek přeformulováno.
		815	ČSPS	§ 53 odst.5	§ 50	Z	K § 53 odst. 5
Stavba pro bydlení podle § 13 písm. e) stavebního zákona nemůže být ubytovacím zařízením.	VYSVĚTLENO
	Samotná stavba pro bydlení nemůže být ubytovacím zařízením, ustanovení směřuje na ubytovací jednotky.
Je-li k přechodnému ubytování využívána bytová jednotka, tj. využíváno pro účely cestovního ruchu, je vyžadováno, aby výtah a vnitřní komunikace, které tyto jednotky zpřístupňují, splňoval parametry kladené na přístupnost.

		816	HLMP	§ 53 odst.5	§ 50	D	Doporučujeme upravit odstavec 5. 
Odůvodnění:
Viz obecná připomínka k Základním pojmům ve vztahu k § 53 odst. 5.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo přeformulováno.
		817	HK	§ 54	§ 51	Z	Požadujeme text ustanovení upravit následovně:
„Stavba ubytovacího zařízení poskytující ubytování a služby(7) s tím spojené účastníkům cestovního ruchu se zařazuje podle druhu do kategorií a tříd(7) specifikovaných určenými normami(8).“.

Poznámku pod čarou 7) požadujeme následovně doplnit:
„(7) Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 17 odst. 8) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění pozdějších předpisů“.

Dále požadujeme vložit novou poznámku pod čarou 8) v následujícím znění:
„(8) ČSN 76 1110 Služby cestovního ruchu – Klasifikace ubytovacích zařízení – Kategorie hotel, hotel garni, apartmánový hotel a apartmánový komplex, ČSN EN ISO 18 513 Služby cestovního ruchu – Hotely a ostatní typy turistického ubytování – Slovník.“.

Odůvodnění:
Návrh změny (doplnění pojmu třída) vychází ze zavedené praxe a dále z ust. § 17 odst. 8) zákona č. 455/1991 Sb. v aktuálním znění, které stanovuje povinnost zařadit ubytovací zařízení do příslušné kategorie a třídy. Nová poznámka pod čarou č. 8) blíže specifikuje pojem určené normy, které je v textu návrhu vyhlášky bez bližšího upřesnění. Obě normy jsou pro problematiku kategorizace a klasifikace ubytovacích zařízení zásadní, a to i z hlediska informovanosti pro podnikatele.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Ustanovení se neodkazuje na normu, neboť nestanoví technické požadavky.
		818	HLMP	§ 54	§ 51	D	K § 54 – Stavba ubytovacího zařízení:
-	Doporučujeme navrhované ustanovení vypustit nebo upravit jinak.
Odůvodnění:
Nejde o požadavek na stavby.	VYSVĚTLENO	Požadavek byl stanoven ve vazbě na zařazení kategorií ubytovacích zařízení, které souvisí s plochami pokojů ubytovacích jednotek.
		819	Olomoucký kraj	§ 55	§ 52	Z	11.	K § 55
Důvodová zpráva reflektuje na definici staveb sociálních služeb v zákoně 
č. 108/20006 Sb., které však tento zákon pojmově nezná. Zákon o sociálních službách pojmově zná pouze „zařízení sociálních služeb“ ve svém § 34, přičemž těchto zařízení však existuje více typů. Stavby pro sociální služby vymezuje důvodová zpráva k návrhu vyhlášky pouze demonstrativním výčtem. Stavbami pro sociální služby mají být dle důvodové zprávy „zejména domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, odlehčovací služby poskytované pobytovou formou, sociální rehabilitace poskytovaná pobytovou formou, týdenní stacionáře“. Bylo by žádoucí odlišit stavby pro sociální služby poskytované ambulantní a pobytovou formou, přesně vymezit, kterých se jaké povinnosti týkají také s ohledem na různé potřeby různých cílových skupin sociálních služeb. Tato připomínka se týká též obecné připomínky k návrhu vyhlášky na pojmové sjednocení úpravy s problematikou sociálních služeb a dále též dalších ustanovení návrhu vyhlášky, které se vztahují ke stavbám sociálních služeb. 
V § 55 odst. 2 a odst. 3 jsou nastaveny podmínky pro povinné vytvoření prostor pro společné setkávání uživatelů a pro povinné vytvoření místnosti pro bezpečný pobyt, což je prostor, který má sloužit v případě použití opatření omezujících pohyb osob (opět je čitelné jen z důvodové zprávy k návrhu vyhlášky). Není zřejmé, zda se tyto povinnosti vztahují ke všem pobytovým sociálním službám bez rozdílu (i např. k azylovým domům). Pokud ano, pak toto zakotvení povinnosti nepovažujeme za vhodné. I aktuálně platný materiálně technický standard pro službu domovy se zvláštním režimem stanoví možnost, ne povinnost mít zřízenou místnost pro bezpečný pobyt. Materiálně technický standard pro službu domova pro osoby se zdravotním postižením a pro týdenní stacionář uvádí, že pokud dispozice budovy neumožňují zřízení místnosti pro setkávání, není nutné tuto zřizovat za účelem společného setkávání. Přirozeným osobním prostorem pro přijímání návštěv je pak pokoj klienta. Navrhujeme proto tento stávající standard ponechat též ve znění navrhované vyhlášky. 	VYSVĚTLENO	Co se rozumí stavbou pro sociální služby bylo zavedeno do pojmů  této vyhlášky a vysvětleno v Odůvodnění k této vyhlášce.
		820	Kraj Vysočina	§ 55 odst. 1	§ 52	Z	Připomínka č. 63
§ 55 za odstavec 1):
Stavba pro sociální služby
                                                                                                                                                                     § 55
1.	Ubytovací jednotky ve stavbě pro sociální služby musí splnit požadavky na byt s univerzálním standardem podle § 53 této vyhlášky.
Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                                     § 55
1.     Ubytovací jednotky ve stavbě pro sociální služby musí splnit požadavky na byt zvláštního určení ve standardu S 120 s univerzálním standardem podle § 53 této vyhlášky.
Odůvodnění:
Úpravu ustanovení lze provést pouze za předpokladu, že bude akceptována připomínka č. 8. 
Opatření nebylo konzultované ani prodiskutované, domníváme se, že typ bytu zvláštního určení by se měl odvíjet od typu a míry postižení klientů sociální služby (jsou např. klienti, kteří potřebují pomoc při vykonávání běžných životních situací, ale jsou klienti, kteří potřebují trvalou asistenci další osoby), nikoliv paušálně všechny ubytovací jednotky ve stavbě pro sociální služby navrhovat jen ve standardu S 120.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno ve znění dalších připomínek.
		821	Královéhradecký kraj	§ 55 odst. 3	§ 52	Z	K § 55 odst. 3 – v textu předpisu je zaveden pojem „bezpečná místnost“ bez bližší specifikace či odkazu na jiný právní předpis. Požadujeme vyjasnit.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Požadavek byl vyhodnocen jako zbytný, zálěží vždy na konkrétním návrhu.
		822	Moravskoslezský kraj	§ 55 odst. 3	§ 52	Z	51. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části páté, § 55 odst. 3 
Požadujeme doplnit definici pojmu „místnost pro bezpečný pobyt“ 
Odůvodnění:
Není zřejmé, co je účelem místnosti a jak musí být stavebně upravena.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Požadavek byl vyhodnocen jako zbytný, zálěží vždy na konkrétním návrhu.
		823	ČKAIT	§ 55 odst. 3	§ 52	Z	navázat doplněním textu:….Místnost pro bezpečný pobyt znamená prostor, který má sloužit v případě použití opatření omezujících pohyb osob.

Odůvodnění
ustanovení používá pojem místnost pro bezpečný pobyt, aniž by vyhláška tento pojem vysvětlovala. Tento pojem neobsahuje ani žádný jiný zákon či vyhláška. Podle DZ navrhujeme definovat 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Požadavek byl vyhodnocen jako zbytný, zálěží vždy na konkrétním návrhu.
		824	MŽP	§ 55 odst. 5	§ 52	Z	17.	Připomínka k ust. § 55 odst. 5
Zde máme za to, že z takto naformulovaného ustanovení není jasné, že se požaduje, aby byly plněny požadavky technické normy (ČSN 734201) na minimální vzdálenost ústí komína od okolní zástavby. Požadujeme úpravu textu, ze které bude tento požadavek jasně vyplývat.	VYSVĚTLENO	Požadavek se týká komínů, které byly vypořádány výše.
		825	MPSV	§ 56	§ 53	Z	K § 56: 
Žádáme vysvětlení, zda se bude celý § 56 nebo jeho část vztahovat na dětské skupiny, či nikoli, když je v § 14 zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, uvedeno, že požadavky jsou stanoveny stejně pro byt, pobytovou a obytnou místnost. 	VYSVĚTLENO	Odůvodnění připomínky viz odůvodnění připomínky č. 9.
		826	MPSV	§ 56	§ 53	Z 
nad rámec	K § 56 (nad rámec návrhu)
Požadujeme vložení nového odstavce:
2.    Pokud je ve stavbě pro výchovu a vzdělávání zaměstnáno více než 25 osob a charakter provozu v této stavbě umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, musí prostory pro zaměstnance splnit požadavky přístupnosti, včetně hygienických zařízení a šaten.
Odůvodnění:
Navrhuje se doplnění často opomíjených požadavků na přístupnost prostoru pro zaměstnance.   	VYSVĚTLENO
	Pro stavby pro výkon práce více než 25 osob, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením platí § 149 písm. b) bod 5 zákona, resp. ustanovení  "Přístupnost" a  !Hygienické zařízení a šatny" této vyhlášky.
		827	HK	§ 56	§ 53	Z	Požadujeme ustanovení upravit na základě níže uvedeného odůvodnění.

Odůvodnění:
Navrhujeme upravit definici požadavků tak, aby bylo zřejmé jaké konkrétní požadavky se aplikují na školy, na školská zařízení a na vysoké školy, požadujeme definici sladit s požadavky na stavby vyplývajících z požadavků na standardy udržitelnosti NZEB a ZEB.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Vyhláška definuje, co se rozumí "stavbou pro výchovu a vzdělávání". Ustanovení vyhlášky pak  konkrétně stanoví požadavky na všechny subjekty definice, nebo jen na výčet těchto subjektů. 
Vysoké školy nebyly nikdy zařízením pro vychovu a vzdělávání. V ustanovení jsou vyskoké školy uvedeny, aby bylo najisto, že požadavek na přístupnost platí obdobně i pro ně.
		828	ČKAIT	§ 56 odst. 1	§ 53	Z	(1) Stavba pro výchovu a vzdělávání musí být bezbariérově přístupná v částech určených pro užívání dětmi, žáky a studenty a v částech určených pro užívání veřejností. U staveb vysokých škol se postupuje obdobně.

Návrh
(1) Stavba pro výchovu a vzdělávání musí být bezbariérově přístupná v částech určených pro užívání dětmi, žáky, studenty s vyučujícími a v částech určených pro užívání veřejností. U staveb vysokých škol se postupuje obdobně.

Odůvodnění
V odůvodnění je uvedeno, že se má jednat o

v připomínce ČKAIT chybí zbytek odůvodnění	VYSVĚTLENO	Pro stavby pro výkon práce více než 25 osob, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením platí § 149 písm. b) bod 5 zákona, resp. ustanovení  "Přístupnost" a  "Hygienické zařízení a šatny" této vyhlášky.
		829	ČKAIT	§ 56 odst. 2	§ 53	Z	(2) V mateřských a základních školách nesmí být navrženy dveře kývavé nebo turniketové. Zasklení dveřních křídel musí být z bezpečnostního skla, ve všech mateřských a základních školách nesmí být dveřní křídla navržena jako celoskleněná bezrámová.

Návrh
doplnit o požadavky na značení pro slabozraké.

Odůvodnění
Co bezpečnostní značení skel pro slabozraké? Chybí odkaz na určenou normu!!!	AKCEPTOVÁNO JINAK	Celý odst. 2 bude vypuštěn, jelikož uvedené požadavky by měly platit pro všechny stavby pro veřejnost. Pro přístupnost obecně platí ustanovení  "Přístupnost" a dále zvláštní požadavky tohoto ustanovení.
		830	Kraj Vysočina	§ 56 odst. 2 nový	§ 53	Z	Připomínka č. 64
§ 56 za odstavec 1) vložit nový odstavec
                                                                                                                                                                    § 56
                                                                                                                                          Stavba pro výchovu a vzdělávání
Návrh na nový odstavec:
2.    Pokud je ve stavbě pro výchovu a vzdělávání zaměstnáno více než 25 osob a charakter provozu v této stavbě umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, musí prostory pro zaměstnance splnit požadavky přístupnosti, včetně hygienických zařízení a šaten.
Odůvodnění:
Doplnění logických, ale velice často opomíjených požadavků na přístupnost prostoru pro zaměstnance.   
Následující odstavec se přečísluje
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Pro stavby pro výkon práce více než 25 osob, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením platí § 149 písm. b) bod 5 zákona, resp. ustanovení  "Přístupnos"t a  "Hygienické zařízení a šatny" této vyhlášky.
		831	HK	§ 57	§ 54	Z	Požadujeme ustanovení upravit na základě níže uvedeného odůvodnění.

Odůvodnění:
Požadujeme vypustit odst. 2, za stavbu se může považovat i stavba otevřeného volejbalového hřiště a dále požadavek na nabíjení nedává smysl, navíc v určitých plochách může být požadavek na zajištění vedení k nabíječce ekonomicky neúnosný a nerealizovatelný.
Alternativně navrhujeme umožnit odchylné řešení nebo umožnit umístění nabíječky s uvozením „je-li to možné“.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Pokud je uvedeno "ve staveb pro sport", je myšleno uvnitř stavby.
		832	ČKA	§ 57	§ 54	Z	Do 6.srpna doplníme doporučení na podrobnější požadavky, které dle našeho názoru absentují v úpravě sportovních staveb

Odůvodnění:
Z důvodu nepřítomnosti kolegů bohužel nejsme schopni tyto připomínky doručit dříve. Jde o požadavky, které dle těchto odborníků v právní úpravě znatelně chybí a neexistuje přitom ani normová úprava. Doplnění je významné pro předcházení škodám na veřejném zájmu.	VYSVĚTLENO	Odůvodnění nebylo doplněno
		833	MPSV	§ 57 odst. 1	§ 54	Z	K § 57 odst. 1

Požadujeme upřesnění často opomíjených požadavků na přístupnost prostoru stavby pro sport, kdy se opomíjí některé části stavby, např. veřejně přístupné části pro návštěvníky zařízení. Zdůrazněny jsou specifické požadavky na šatny a hygienická zařízení pro sportovce. Úpravu navrhujeme tímto nebo obdobným způsobem:
1)	Stavba pro sport musí být bezbariérově přístupná  ve všech částech určených pro užívání veřejností, tedy v částech pro diváky, návštěvníky i sportovce. Bezbariérově přístupné musí být ve všech částech stavby prostory šaten a hygienických zařízení. Hlediště pro diváky se řeší dle § 41 odst. 4, 5 a 7. Pro hygienická zařízení a šatny pro sportovce platí ustanovení § 34. Vstup na sportoviště nebo závodiště musí respektovat při respektování zvýšené nároky na manipulační prostory pro používání sportovních vozíků v souladu s požadavky určené normy.	VYSVĚTLENO	Navrhovaná úprava nadbytečřné rozšiřuje ustanovení, žádnou novou regulaci nestanoví, jde pouze o deklaratorní, vysvětlující úpravu. 
		834	Kraj Vysočina	§ 57 odst. 1	§ 54	Z	Připomínka č. 65
§ 57 odstavec 1)
                                                                                                                                                         Stavba pro sport
                                                                                                                                                                     § 57
1.    Stavba pro sport musí být bezbariérově přístupná v částech určených pro užívání veřejností. Bezbariérově přístupné musí být prostory šaten, hygienická zařízení pro sportovce a vstup na sportoviště nebo závodiště při respektování zvýšených nároků na manipulační prostory pro používání sportovních vozíků v souladu s požadavky určené normy.
Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                                     § 57
1.    Stavba pro sport musí být bezbariérově přístupná ve všech částech stavby určených pro užívání veřejností, tedy v částech pro diváky, návštěvníky i sportovce. Bezbariérově přístupné musí být ve všech částech stavby prostory šaten a hygienických zařízení. Hlediště pro diváky se řeší dle § 41 odst. 4), 5) a 7). Pro hygienická zařízení a šatny pro sportovce platí ustanovení § 34. Vstup na sportoviště nebo závodiště musí respektovat při respektování zvýšené nároky na manipulační prostory pro používání sportovních vozíků v souladu s požadavky určené normy.
Odůvodnění:
Doplnění logických, ale velice často opomíjených požadavků na přístupnost prostoru stavby pro sport, kdy velice často se opomíjí některé části stavby, např. veřejně přístupné části pro návštěvníky zařízení. Zdůrazněny jsou specifické požadavky na šatny a hygienická zařízení pro sportovce.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Navrhovaná úprava nadbytečřné rozšiřuje ustanovení, žádnou novou regulaci nestanoví, jde pouze o deklaratorní, vysvětlující úpravu. 
		835	ČKA	§ 58	§ 56	Z	Nutno doplnit požadavek na přístup do bazénu (vodní plocha).

Odůvodnění:
Neřeší jej ani následující paragrafy týkající se bazénů	AKCEPTOVÁNO	Akceptováno ve znění připomínky zmocněnkyně vlády pro lidská práva.
		836	MPSV	Díl 3 Umělé koupaliště, bazén..		D	K dílu 3
Výčet staveb pro vodní sporty a rekreaci není úplný. Doporučujeme proto zvážit doplnění názvu o wellness a přírodní biotopy	VYSVĚTLENO	Neshledali jsme požadavek důvodným. Vyhláška upravuje specifické požadavky na umělá koupaliště a sauny. To ale neznamená, že pokud požadavky nejsou podrobně rozepsány pro jiné druhy staveb, vyhláška na ně nedopadá. Vyhláška upravuje požadavky např. na hygienické zařízení, protiskluznost povrchů, přístupnost. A samozřejmě základní vymezení požadavků stanoví nový stavební zákon v § 137 až 152.
		837	Kraj Vysočina	Díl 3 Umělé koupaliště, bazén..		Z	Připomínka č. 66
Díl 3
                                                                                                                                                                 Díl 3
                                                                                                                                         Umělé koupaliště, bazén a sauna
 Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                                Díl 3
                                                                                                                      Umělé koupaliště, bazén, sauna, wellness, přírodní biotopy
Odůvodnění:
Výčet staveb pro vodní sporty a rekreaci není kompletní. Doporučujeme proto zvážit název celého dílu.  
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Viz výše.
		838	MZE	§ 59	§ 56	D	24.	K § 59:
V § 59 doporučujeme stanovit povinnost uspořádat vstup na venkovní koupaliště tak, aby umožňoval vjezd sanitky přímo k bazénu. Vhodné by též bylo, aby venkovní plochy byly uspořádány tak, aby umožňovaly přistání letecké záchranné služby.	VYSVĚTLENO
	Platí obecně.
		839	MPSV	§ 59	§ 56	Z 
nad rámec	K § 59 (nad rámec návrhu)
Požadujeme doplnit nový odstavec:

3) Stavby musí být přístupné a splňovat požadavky na přístupnost dle určené normy.
Odůvodnění:
V Dílu 3 není na rozdíl od předchozího Dílu uveden požadavek na přístupnost těchto typů staveb. Jde o nesystematické a nevyvážené uspořádání textu.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno ve znění připomínky zmocněnkyně vlády pro lidská práva.
		840	MZ	§ 59 odst. 2	§ 56	Z	15. K § 59 odst. 2:

Do § 59 odst. 2 požadujeme za slovo „koupaliště“ vložit slova „a saunu“.
 
Odůvodnění: Příloha č. 8 stanoví kromě požadavků na umělá koupaliště rovněž požadavky na sauny. I s ohledem na název Dílu 3 návrhu vyhlášky však máme za to, že sauna z § 59 odst. 2 vypadla pouze nedopatřením.	AKCEPTOVÁNO
		841	Kraj Vysočina	§ 59 odst. 3 nový	§ 56	Z	Připomínka č. 67
§ 59 doplnit odstavec 3)
Návrh na nový odstavec:
                                                                                                                                                                      § 59
                                                                                                                                     Obecné požadavky 
3.     Stavby musí být přístupné a splňovat požadavky na přístupnost dle určené normy.
Odůvodnění:
V Dílu 3 není na rozdíl od předchozího Dílu uveden požadavek na přístupnost těchto typů staveb. Jde o nesystematické a nevyvážené upořádání textu.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Akceptováno ve znění připomínky zmocněnkyně vlády pro lidská práva.
		842	MZ	§ 60 až 63	§ 57 	D
LegTech	8. K § 60 až 63:

S ohledem na navrženou dikci dotčených ustanovení doporučujeme tyto sloučit do jediného, který bude mít nadpis „Zvláštní požadavky“ a dále bude zahrnovat odstavce 1 až 4, které budou uvádět požadavky na bazén pro kojence a batolata (současný § 60), brouzdaliště (současný § 61), šatny umělého koupaliště a sauny (současný § 62) a sauny, odpočívárny a ochlazovny (současný § 63).

Odůvodnění: S ohledem na to, že jednotlivá ustanovení obsahují toliko jednu větu, považujeme za praktičtější, aby tyto zvláštní požadavky byly shrnuty do jediného společného ustanovení. Navrhované řešení dává logicky i systematicky větší smysl a jeví se jako stylisticky vhodnější. 	AKCEPTOVÁNO
		843	ČKAIT	§ 64	§ 58	Z	Stavby pro obchod s prodejní plochou nad 5000 m2 musí být vybaveny podle § 34 hygienickým zařízením pro veřejnost.

Odůvodnění
Chybí definování, kdy se musí u staveb pro obchod navrhnout hygienické prostory pro veřejnost, a to včetně bezbariérových. Ve vyhlášce uveden pouze požadavek na přebalovací kabinu.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení doplněno do Přílohy č. 3.
Bezbariérovost vyplývá z ustanovení "Hygienické zařízení a šatna".
		844	ČKA	§ 66 odst. 1	§ 60	Z	Vypustit ustanovení

Odůvodnění:
Technické požadavky na stavby servisu a opravny motorových vozidel, čerpacích stanic pohonných hmot považujeme za nadbytečné, odkaz na určené normy považujeme za zbytný. Požadavky mají být uvedeny přímo v předpise, příp. v jeho příloze.	VYSVĚTLENO	Normy obsáhlé,  proto zachoáno  takto.
		845	HLMP	§ 66 odst. 1	§ 60	D	K § 66 odst. 1– Servis a opravna motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot:
Doporučujeme navrhované ustanovení vypustit.
Odůvodnění:
Technické požadavky na stavby servisu a opravny motorových vozidel, čerpacích stanic pohonných hmot považujeme za nadbytečné, odkaz na „určené normy“ považujeme za zbytný. Požadavky mají být uvedeny přímo v textu vyhlášky, příp. přílohy vyhlášky.	VYSVĚTLENO	Normy obsáhlé,  proto zachoáno  takto.
		846	ČKA	§ 66 odst. 2	§ 60	Z	Nové znění: "Venkovní plocha čerpací stanice pohonných hmot, servisu a opravny motorových vozidel, kde dochází ke skladování ropných látek a k jejich manipulaci, musí být nepropustná pro ropné látky a musí být vyspádována do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace. Zastřešené venkovní plochy, kde dochází ke skladování ropných látek a k jejich manipulaci, mohou být navrženy jako vyspádované do bezodtoké záchytné jímky.“

Odůvodnění:
Navržené znění předpokládá pouze jednu možnost řešení (vyspádování do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace) a u zastřešených prostor nedává možnost vyspádování do bezodtoké záchytné jímky tak, jak bylo často řešeno doposud.	VYSVĚTLENO	Týká se všech venkovních ploch, nejen nezakrytých.
		847	ČSPS	§ 66 odst. 2	§ 60	Z	K § 66 odst. 2
Navrhujeme opatření sloužící k minimalizaci znečištění srážkových vod ropnými látkami a za slova „k jejich manipulaci“, vložit slova „musí být „zastřešena,“. Na konec věty vložit text „nebo která musí být řešena jako bezodtoká a zabezpečená proti přítoku srážkové vody z okolních ploch a proti pronikání podzemní vody. 
Nový text: „(1) Venkovní plocha čerpací stanice pohonných hmot, servisu a opravny motorových vozidel, kde dochází ke skladování ropných látek a k jejich manipulaci, musí být zastřešena, nepropustná pro ropné látky a musí být vyspádována do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace nebo která musí být řešena jako bezodtoká a zabezpečená proti přítoku srážkové vody z okolních ploch a proti pronikání podzemní vody.“	VYSVĚTLENO	Týká se všech venkovních ploch, nejen nezakrytých. Další požadavky tanoví ustanovení Hospodaření se srážkovými vodami.
		848	HLMP	§ 66 odst. 2	§ 60	D	K § 66 odst. 2 – Servis a opravna motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot:
Doporučujeme znění navrhovaného ustanovení nahradit následujícím zněním:
„(2) Venkovní plocha čerpací stanice pohonných hmot, servisu a opravny motorových vozidel, kde dochází ke skladování ropných látek a k jejich manipulaci, musí být nepropustná pro ropné látky a musí být vyspádována do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace. Zastřešené venkovní plochy, kde dochází ke skladování ropných látek a k jejich manipulaci, mohou být navrženy jako vyspádované do bezodtoké záchytné jímky.“.
Odůvodnění:
Navrhované ustanovení předpokládá pouze jednu možnost řešení (vyspádování do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace) a u zastřešených prostor nedává možnost vyspádování do bezodtoké záchytné jímky tak, jak bylo často řešeno doposud.	VYSVĚTLENO	Týká se všech venkovních ploch, nejen nezakrytých.
		849	MŽP	§ 66 odst. 3	§ 60	D	3.	Připomínka k ust. § 66 odst. 3
Doporučujeme používat namísto „škodlivých látek označení „znečišťujících látek“.	AKCEPTOVÁNO
		850	Středočeský kraj	§ 66 odst. 4 nový	§ 60	Z	K § 66 nový odst. 4
Požadujeme doplnit nový odst. 4, který bude znít:
Nový text zní:
„Čerpací stanice pohonných hmot nelze zřizovat v záplavovém území v rozlivu povodně s dobou opakování 20 let a v ochranném pásmu vodního zdroje I. a II. stupně.“
Odůvodnění:
Jde o jeden z požadavků vyplývající již dnes z normy ČSN 75 3415 a z vyhlášky č. 501/2006 Sb. 	VYSVĚTLENO	Tento požadavek je věcí územního plánování, nikoliv požadavkem na stavby čerpacích stanic.
		851	ČSPS	§ 66 odst. 4 nový	§ 60	Z	K § 66 nový odst. 4
Požadujeme doplnit nový odstavec 4, který bude znít: „Čerpací stanice pohonných hmot nelze zřizovat v záplavovém území v rozlivu povodně s dobou opakování 20 let a v ochranném pásmu vodního zdroje I. a II. stupně.“. Jde o jeden z požadavků vyplývající již dnes z normy ČSN 75 3415 a z vyhlášky č. 501/2006 Sb.	VYSVĚTLENO	To je věc územního plánování či  vodoprávního úřadu.
		852	MPSV	§ 67	§ 61	Z	K § 67 
§ 67 neřeší žádné požadavky na přístupnost infrastruktury pro alternativní paliva. V praxi nejsou dobíjecí stanice pro osoby s pohybovým znevýhodněním snadno přístupné:   
- těžké kabely s konektory, 
- umístění stojanů dobíječek na zvýšených plochách, 
- neřešená šířka parkovacích stání:
•	chybí manipulační plocha pro výstup/nástup osoby s těžkým pohybovým znevýhodněním
•	umístění konektoru do boku vozidla klade rovněž zvýšené nároky na šířku parkovacího místa: např. v Praze PČR požaduje z důvodu zajištění bezpečnosti zvětšit šířku stání o 0,5 m oproti normové hodnotě
Požadujeme požadavky v tomto smyslu doplnit.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení upraveno viz připomínka č. 865 MPO.
		853	Kraj Vysočina	§ 67	§ 61	Z	Připomínka č. 68
§ 67 doplnit požadavky na přístupnost infrastruktury
                                                                                                                                                                    § 67
                                                                                                                                          Infrastruktura pro alternativní paliva
Odůvodnění:
§ 67 neřeší žádné požadavky na přístupnost infrastruktury pro alternativní paliva. Praxe: dobíjecí stanice nejsou přístupné pro osoby s pohybovým znevýhodněním:   
- těžké kabely s konektory, 
- umístění stojanů dobíječek na zvýšených plochách, 
- neřešená šířka parkovacích stání:
•	chybí manipulační plocha pro výstup/nástup osoby s těžkým pohybovým znevýhodněním
•	umístění konektoru do boku vozidla klade rovněž zvýšené nároky na šířku parkovacího místa: např. v Praze PČR požaduje z důvodu zajištění bezpečnosti zvětšit šířku stání o 0,5 m oproti normové hodnotě
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení upraveno viz připomínka č. 865 MPO.
		854	ÚV KOM	§ 67	§ 61	Z	K § 67:
Ustanovení je součástí transpozice požadavků směrnice 2014/94/EU, v platném znění, byť dané požadavky směrnice jsou upraveny až v příloze č. 9 vyhlášky.
Je třeba opravit odůvodnění – str. 55. Není jasné, proč je v něm odkazováno na směrnici EU 2018/844, tato není uvedeným ustanovením převáděna (také asi není pravdou, že toto ustanovení je přebíráno z § 48b vyhlášky č. 268/2009 Sb., spíše jde o § 48a cit. vyhlášky, že?). Rovněž odkaz v rozdílové tabulce na čl. 11/2 směrnice 2014/94/EU není vhodný, odkázáno má být na ustanovení, která materiálně infrastrukturu pro alternativní paliva ve směrnici upravují (tj. na ustanovení, která jsou upravena v příloze č. 9).

Poznámku pod čarou č. 8 tedy doporučujeme uvést takto:
„8) Čl. 4 odst. 4 a 5 a čl. 5 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1745 ze dne 13. srpna 2019, kterým se doplňu-je a mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU, pokud jde o dobíjecí stanice pro motorová vozidla kategorie L, dodávky elektřiny z pevniny pro plavidla vnitrozemské plavby, dodávky vodíku pro silniční dopravu a dodávky zemního plynu pro silniční a vodní dopravu, a kterým se zrušuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/674.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1444 ze dne 17. června 2021, kterým se dopl-ňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU, pokud jde o normy pro dobíjecí stanice pro elektrické autobusy.“	AKCEPTOVÁNO
		855	MD	§ 67
§ 68
Příloha č. 9 	§ 61
§ 62
Příloha č. 9	Z	Požadujeme ve zmíněných ustanoveních nahradit slova „dobíjecí stanice“ slovy „dobíjecí bod“ ve správném tvaru.

Text návrhu vyhlášky týkající se infrastruktury pro alternativní paliva vychází terminologicky z českého překladu původní směrnice 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Ten, jak se ukázalo v průběhu následné praxe, byl v případě českého překladu termínu „recharging point“ chybný, neboť termín „dobíjecí stanice“ významově neodpovídá příslušné definici. Měl by být proto nahrazen termínem „dobíjecí bod“, k čemuž ostatně v samotném zákoně č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot, již došlo. Obdobně k tomu dojde též v českém překladu aktuálně finalizovaného návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU (dále jen „návrh nařízení AFIR“), které by mělo původní směrnici 2014/94/EU nahradit. 

Z tohoto důvodu požadujeme, aby byl termín „dobíjecí stanice“ na všech příslušných místech (včetně několika zmínek v § 67 a § 68) nahrazen termínem „dobíjecí bod“. Obdobný problém v překladu se nachází i ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844, z něhož vychází § 68.	AKCEPTOVÁNO
		856	MPO	§ 67
§ 68
Příloha č. 9 	§ 61
§ 62
Příloha č. 9	D	K § 67, § 68 a příloze č. 9 - Infrastruktura pro alternativní paliva
Doporučujeme terminologicky upravit/nahradit termín „dobíjecí stanice“ přesnějším výrazem „dobíjecí bod“. Jedná se o přesnější překlad termínu „recharging point“, který je obsažen ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU i směrnici o energetické náročnosti budov.
Požadavek na nahrazení termínu „dobíjecí bod“ je v souladu s aktuálně finalizovaným českým překladem nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR); definován je i v zákoně o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot.	AKCEPTOVÁNO
		857	MŽP	§ 67
§ 68
§ 69
Příloha č. 9 	§ 61
§ 62
§ 63
Příloha č. 9	Z	21.	Požadujeme, aby byla ustanovení týkající se požadavků na infrastrukturu pro alternativní paliva (§ 67, § 68, § 69 a příloha č. 9) uvedena do souladu s článkem 13 Návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR), který nahradí směrnici 2014/94/EU o infrastruktuře pro alternativní paliva. V tuto chvíli již jde o finální podobu návrhu, se kterou se Česká republika bude muset legislativně vypořádat. Optimální by tedy bylo daná ustanovení již nyní upravit tak, aby byla v souladu s tímto návrhem: 
a.	Jako problematický vnímáme pojem „dobíjecí stanice“, který vychází z českého překladu původní směrnice 2014/94EU, avšak významově neodpovídá termínu „recharging point“. Na příslušných místech vyhlášky by měl být nahrazen termínem „dobíjecí bod“, aby byla zajištěna konzistence s českým překladem nařízení AFIR, ale také se zákonem č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot, který pojmy „dobíjecí stanice“ a „dobíjecí bod“ rozlišuje. 
b.	Zmínka o „osobách na vozíku“ v § 69 nemusí být pro pokrytí požadavků evropské legislativy dostatečná. Dle návrhu nařízení AFIR mají členské státy přijmout opatření, aby „veřejně přístupné dobíjecí body a výdejní stojany pro alternativní paliva byly přístupné osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a osobám se zdravotním postižením“.
c.	S výše uvedeným požadavkem AFIR je pak dle našeho názoru v rozporu odst. 2 § 69, protože vyjímá osoby se zrakovým postižením ze samostatného užívání dobíjecích stanic. Doporučujeme tedy tento odstavec z návrhu vyhlášky vypustit.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení upraveno viz připomínka č. 865 MPO.
		858	MŽP	§ 68	§ 62	Z	9.	Připomínka k §68 Odstranění stávajících odstavců 1) a 2) a jejich nahrazení následujícím zněním
(1) Stavebník nebo vlastník budovy jsou povinni zajistit
a) vybavení novostavby jiné než obytné budovy, nebo stávající jiné než obytné budovy, která prochází větší změnou dokončené budovy, a to pokud se změna týká také elektroinstalace v budově nebo se změna týká prostoru garáží, které jsou součástí budovy, aby garáže o více než 10 parkovacích stáních, které jsou umístěny uvnitř budovy, byly osazeny jednou dobíjecí stanicí 
a dostatečnou technickou infrastrukturou pro vedení silových elektrických kabelů tak, aby byla umožněna budoucí instalace dobíjecí stanice u pětiny parkovacích stání. Technická infrastruktura pro vedení silových elektrických kabelů pro nabíjení musí být vzdálena od hranice těchto garážových stání maximálně 10 metrů. Technická infrastruktura musí z hlediska kapacity umožnit instalaci dobíjecí stanice pro tato parkovací stání
b) od 1. ledna 2025 vybavení každé stávající jiné než obytné budovy, jejíž součástí jsou garáže, alespoň jednou dobíjecí stanicí
c) požadavky podle písm. a) a b) se nevztahují na budovy vlastněné nebo užívané malými a středními podniky
(2) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce domu v bytovém spoluvlastnictví, nebo jiná osoba odpovědná za správu domu jsou povinni zajistit
a) vybavení novostavby obytné budovy, nebo stávající obytné budovy, která prochází větší změnou dokončené budovy, a to pokud se změna týká také elektroinstalace v budově nebo se změna týká prostoru garáží, aby garáže o více než 10 parkovacích stáních, které jsou umístěny uvnitř budovy, byly osazeny dostatečnou technickou infrastrukturou pro vedení silových elektrických kabelů tak, aby byla umožněna budoucí instalace dobíjecí stanice u jakéhokoliv parkovacího stání. Technická infrastruktura pro vedení silových elektrických kabelů pro nabíjení musí být vzdálena od hranice jakéhokoliv garážového stání maximálně 10 metrů. Technická infrastruktura musí z hlediska kapacity umožnit instalaci dobíjecí stanice pro alespoň 10 % parkovacích stání. 

Odůvodnění: Jedná se konkrétní znění implementace evropské směrnice EPBD III do české legislativy. Stávající znění je pouze kopií znění ze směrnice, která podrobněji neřeší co znamená mít „instalaci kabelovodů“. Toto znění Technicky vyjasňuje a rozpracovává požadavky evropské směrnice.	VYSVĚTLENO
	Jedná se o ustanovení převzaté z dosavadní právní úpravy, kterým se transponuje předpis EU, a proto stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný.
K aplikaci stávající úpravy vydalo MMR metodickou pomůcku (Metodická pomůcka k aplikaci § 48b vyhlášky č. 268/2009 Sb.), která vysvětluje nejčastější dotazy jako např.  „kabelovody“. Podrobněji v uvedené metodice.
Ve smyslu připomínky bylo doplněno odůvodnění.
		859	HK	§ 68	§ 62	Z	Požadujeme upravit podle následujícího odůvodnění.

Odůvodnění:
V odst. 1 není uvedeno, co znamená, že parkovací stání s budovou fyzicky sousedí. Logicky je možné uplatňovat pouze na parkovací místa přímo vlastněná stejným subjektem jako je vlastník nemovitosti a současně zahrnutá do výpočtu dopravy v klidu pro povolení záměru. S budovou mohou fyzicky sousedit i jiná parkovací místa, k nimž nemá stavebník žádný právní titul. V odstavci 2 není vůbec jasné proč se požadavky uplatňují pouze na stavby k bydlení. Je třeba vyjasnit, zda to znamená, že ve stavbách pro obchod, administrativu a dalších se žádné dobíječky ani kabelovody budovat nemusí.
Požadujeme vypustit tyto požadavky na obytné budovy, protože pokud to má administrativní budova řešena na základě požadavků trhu, bude se bytový sektor požadavkům přizpůsobovat stejně a není nutné ukládat povinnosti, které nejsou podložené potřebou a poptávkou a současně zvyšují cenu a zhoršují dostupnost bytů.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Jedná se o ustanovení převzaté z dosavadní právní úpravy, kterým se transponuje předpis EU a proto stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný.
K aplikaci stávající úpravy vydalo MMR metodickou pomůcku (Metodická pomůcka k aplikaci § 48b vyhlášky č. 268/2009 Sb.), která vysvětluje nejčastější dotazy jako např. pojem „fyzicky sousedí“. Podrobněji v uvedené metodice.
Ve smyslu připomínky bylo doplněno odůvodnění.
		860	ÚV KOM	§ 68	§ 62	Z	K § 68:
Toto ustanovení je transpozicí požadavků článku 8 odst. 2, 5 a 6 směrnice 2010/31/EU, ve znění směrnice EU 2018/844. Žádáme v této souvislosti předkladatele o vyjádření, jakým způsobem a zda je transponováno také ust. čl. 8 odst. 3 a 4 cit. směrnice (rozdílová tabulka odkazuje na tento návrh ?).
Poznámku pod čarou č. 9 lze upřesnit takto: „9) Čl. 8 odst. 2, 5 a 6 směrnice …náročnosti budov (přepracování), ve znění ..“
Alternativně doporučujeme umístit odkaz(y) na transponovaná ustanovení směrnice nikoli k nad-pisu ustanovení, ale v rámci paragrafového textu. Návrh řešení:
Vypustit poznámku pod čarou č. 9.
Na konci odst. 1, tj. za slovo „parkoviště“ uvést novou poznámku pod čarou ve znění:
„x) Čl. 8 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844.“
Na konci odst. 2, tj. za slovo „parkoviště“ uvést novou poznámku pod čarou ve znění:
„x) Čl. 8 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844.“
Na konci odst. 3, tj. za slovo „stavby“ uvést novou poznámku pod čarou ve znění:
„x) Čl. 8 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844.“
Posledně uvedené ustanovení, tj. odst. 3 v § 68 je využitím diskrece směrnice 2010/31, resp. směr-nice 2018/844.

Dále žádáme předkladatele o vyjádření, jakým způsobem a zda bude ČR reagovat na Evropskou komisí vydané předpisy: nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2155 ze dne 14. října 2020, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2010/31/EU stanovením nepovinného společného systému Evropské unie pro hodnocení připravenosti budov pro chytrá řešení 4  a prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2156 ze dne 14. října 2020, kterým se podrobně stanoví technické parametry pro účinné provádění nepovinného společného systému Unie pro hod-nocení připravenosti budov pro chytrá řešení 5 (gestorem těchto předpisů EU je MPO, ale věcně se také dotýkají předmětu úpravy předložené vyhlášky).

  4) CELEX - 32020R2155
  5) CELEX - 32020R2156	AKCEPTOVÁNO

VYSVĚTLENO

	

K tomuto uvádíme, že ze strany gestorů pro jejich implementaci nebyl vznesen požadavek na zapracování do národního předpisu. 
		861	ČKAIT	§ 68 odst. 1	§ 62	Z	(1) b) s budovou fyzicky sousedí ....

Návrh
doplnit/upřesnit

Odůvodnění
Prosím podrobněji definovat co znamená, že s budovou fyzicky sousedí!
Týká se stání pouze pro rezidenty (vyhrazená), nebo i pro návštěvy (veřejná). Nyní je sice ve vyhlášce také, ale podrobný výklad chybí!	VYSVĚTLENO	Jedná se o ustanovení převzaté z dosavadní právní úpravy, kterým se transponuje předpis EU a proto stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný.
K aplikaci stávající úpravy vydalo MMR metodickou pomůcku (Metodická pomůcka k aplikaci § 48b vyhlášky č. 268/2009 Sb.), která vysvětluje nejčastější dotazy jako např. pojem „fyzicky sousedí“. Podrobněji v uvedené metodice.
Ve smyslu připomínky je doplněno odůvodnění.
		862	ČKAIT	§ 68 odst. 1	§ 62	Z	(1) Nová stavba a změna dokončené stavby, která má více než 10 parkovacích stání, vyjma stavby pro bydlení, musí být vybavena alespoň jednou dobíjecí stanicí a kabelovody pro pozdější instalaci dobíjecí stanice …

Návrh
(1) Nová stavba a změna dokončené stavby, která má více než 10 parkovacích stání, vyjma stavby pro bydlení, musí být vybavena alespoň jednou dobíjecí stanicí a infrastrukturou pro budoucí instalaci kabelů pro pozdější instalaci dobíjecích stanic ...

Odůvodnění
Jediná definice "kabelovodu" je obsažena v normě ČSN 73 6005, čl. 3.18, a znamená "kabelová trať, sloužící k bezvýkopovému umísťování většího množství prvků sítě elektronických komunikací (SEK), zejména kabelů, ochranných plastových trubek a ochranných trubiček, pro následnou instalaci optických kabelů elektronických komunikací". Neboli "kabelovod" je něco, co vůbec nesouvisí s dobíjením elektrických vozidel. Pravděpodobně tento kopírovaný nesmysl vznikl překladem neodborníka na úrovni EU, neboť v anglickém originále směrnice 2018/844 se píše o "Ducting infrastructures". Z textu návrhu (a i ze současných předpisů) tak fakticky není vůbec jasné, co se požaduje připravit (chráničky pro optiku? nebo co konkrétně?)	VYSVĚTLENO	Jedná se o ustanovení převzaté z dosavadní právní úpravy, kterým se transponuje předpis EU a proto stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný.
K aplikaci stávající úpravy vydalo MMR metodickou pomůcku (Metodická pomůcka k aplikaci § 48b vyhlášky č. 268/2009 Sb.), která vysvětluje nejčastější dotazy jako např. pojem „kabelovod“. Podrobněji v uvedené metodice.
Ve smyslu připomínky je doplněno odůvodnění.
		863	ČKAIT	§ 68 odst. 2	§ 62	Z	(2) Nová stavba pro bydlení a změna dokončené stavby pro bydlení, která má více než 10 parkovacích stání, musí mít instalaci kabelovodů pro každé parkovací místo pro pozdější instalaci dobíjecí stanice …

Návrh
(2) Nová stavba pro bydlení a změna dokončené stavby pro bydlení, která má více než 10 parkovacích stání, musí být vybavena infrastrukturou pro budoucí instalaci kabelů pro pozdější instalaci dobíjecích stanic pro každé parkovací místo ...

Odůvodnění
Jediná definice "kabelovodu" je obsažena v normě ČSN 73 6005, čl. 3.18, a znamená "kabelová trať, sloužící k bezvýkopovému
umísťování většího množství prvků sítě elektronických komunikací (SEK), zejména kabelů, ochranných plastových trubek a ochranných trubiček, pro následnou instalaci optických kabelů elektronických komunikací". Neboli "kabelovod" je něco, co vůbec nesouvisí s dobíjením elektrických vozidel. Pravděpodobně tento kopírovaný nesmysl vznikl překladem neodborníka na úrovni EU, neboť v anglickém originále směrnice 2018/844 se píše o "Ducting infrastructures". Z textu návrhu (a i ze současných předpisů) tak fakticky není vůbec jasné, co se požaduje připravit (chráničky pro optiku? nebo co konkrétně?)	VYSVĚTLENO	Jedná se o ustanovení převzaté z dosavadní právní úpravy, kterým se transponuje předpis EU a proto stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný.
K aplikaci stávající úpravy vydalo MMR metodickou pomůcku (Metodická pomůcka k aplikaci § 48b vyhlášky č. 268/2009 Sb.), která vysvětluje nejčastější dotazy jako např. pojem „kabelovod“. Podrobněji v uvedené metodice.
Ve smyslu připomínky je doplněno odůvodnění.
		864	ČKA	§ 68 odst. 3	§ 62	Z	Požadujeme úpravu: "Požadavky na stavby uvedené v odstavci 1 a 2 se nevztahují na změnu dokončené stavby v případě, kdy náklady na instalaci dobíjecí stanice a elektrických rozvodů přesahují 7 % celkových nákladů na změnu dokončené stavby.

Odůvodnění:
Ustanovení je obtížně posuzovatelné a prakticky nevymahatelné (dokládání 7% nákladů), navíc nadbytečně omezující přestavby a rekonstrukce; negativní vliv převyšuje přínosy, požadavek je lepší ponechat pouze pro nové stavby, u změn dokončených staveb je účelnější ponechat řešení trhu a poptávce.	VYSVĚTLENO	Vyplývá ze směrnice.
		865	MPO	§ 69	§ 63	D	K § 69
Navrhujeme upravit takto:
§ 69 Přístupnost čerpací stanice a veřejně přístupných dobíjecích bodů a veřejné dobíjecí stanice
(1)   Čerpací stanice pohonných hmot a veřejně přístupné dobíjecí body podle zákona o pohonných hmotách v částech určených pro veřejnost musí být přístupné osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a osobám se zdravotním postižením a veřejná dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách v částech určených pro veřejnost musí být navrženy tak, aby umožňovaly užívání osobami na vozíku. 
(2)   Čerpací stanice pohonných hmot a veřejná dobíjecí stanice nejsou určeny k samostatnému užívání osobami se zrakovým postižením.

Odůvodnění:
Navrženou úpravu doporučujeme uvést do souladu s čl. 14 nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR), který ukládá povinnost jednotlivým státům přijmout opatření, aby „veřejně přístupné dobíjecí body a výdejní stojany pro alternativní paliva byly přístupné starším osobám, osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a osobám se zdravotním postižením v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými ve směrnici (EU) 2019/882;“. Cílem je mít dané ustanovení s AFIR v souladu již nyní (i když ještě nebylo vyhlášeno finální znění v Úředním věstníku EU) a vyhnout se tak dalším legislativním úpravám v blízké budoucnosti.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo upraveno v dohodě s MPO.
		866	HLMP	§ 69	§ 63	D	K § 69 – Přístupnost čerpací stanice a veřejné dobíjecí stanice:
Nesouhlasíme se shodnými podmínkami umožnění přístupu osobami na vozíku pro čerpací stanice pohonných hmot a veřejné dobíjecí stanice. Doporučujeme navrhované ustanovení rozdělit a u veřejných dobíjecích stanic požadavek na přístup osob na vozíku zmírnit a stanovit v rozsahu minimálně 10 % stání.
Odůvodnění:
Dobíjecí stanice fungují na jiném principu užívání než čerpací stanice pohonných hmot, kde vozidla stojí v řadě za sebou a k čerpacím stojanům najíždějí z obou stran. Osoba na vozíku si tak může vybrat jakým způsobem a z které strany stojanu zastaví. V případě veřejných dobíjecích stanic (pokud se nejedná o dobíjecí stanice v uličním prostoru s podélným stáním vozidel) parkují vozidla kolmo nebo šikmo vedle sebe. Navržené ustanovení významným způsobem omezuje kapacitu veřejných dobíjecích stanic. Podle našeho názoru, navržený požadavek na plošný přístup pro osoby na vozíku omezí rozvoj dobíjecích stanic, resp. omezí kapacitu stání na těchto stanicích. V budoucnu, při rozšíření dobíjení vozidel v uličním prostoru, významně sníží počet parkovacích stání nejen pro tato vozidla.   	AKCEPTOVÁNO JINAK	Viz připomínka č. 865 MPO.
		867	MD	§ 69 odst. 1	§ 63	Z	V souvislosti s tímto ustanovením upozorňujeme na to, že zmínka o „osobách na vozíku“ nemusí být dostatečná, aby pokryla požadavky obsažené v návrhu nařízení AFIR (zejména čl. 13 odst. 1 písm. j) nebo odst. 31 preambule), v němž se hovoří o tom, že státy mají přijmout opatření, aby veřejně přístupné dobíjecí body a výdejní stojany pro alternativní paliva byly přístupné osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a osobám se zdravotním postižením.

Požadujeme dané ustanovení upravit v souladu s návrhem nařízení AFIR.	AKCEPTOVÁNO	Viz připomínka č. 865 MPO.
		868	MPSV	§ 69 odst. 1	§ 63	Z	K § 69 odst. 1

V rámci univerzální designu, nelze požadavek přístupnosti vztáhnout pouze na osoby na vozíku, rovněž osoba se sníženou pohyblivostí nebo subtilní osoba musí mít právo na dostupnou veřejnou službu. Požadujeme ustanovení upravit takto nebo obdobně: 
Čerpací stanice pohonných hmot v částech určených pro veřejnost a veřejná dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách v částech určených pro veřejnost musí být navrženy tak,aby umožňovaly užívání osobami přístupné, a to i pro osoby na vozíku a osoby s těžkým pohybovým znevýhodněním.

V rámci univerzápřístupné, a to i pro osoby na vozíku a osoby s těžkým pohybovým znevýhodněním.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Viz připomínka č. 865 MPO.
		869	ČKA	§ 69 odst. 1	§ 63	Z	Nesouhlasíme se shodnými podmínkami umožnění přístupu osobami na vozíku pro čerpací stanice pohonných hmot a veřejné dobíjecí stanice. Toto ustanovení požadujeme rozdělit a u veřejných dobíjecích stanic požadujeme požadavek na přístup osob na vozíku zmírnit a stanovit v rozsahu minimálně 10% stání.

Odůvodnění:
Dobíjecí stanice fungují na jiném principu užívání než čerpací stanice pohonných hmot, kde vozidla stojí v řadě za sebou a k čerpacím stojanům najíždějí z obou stran. Osoba na vozíku si tak může vybrat jakým způsobem a z které strany stojanu zastaví. V případě veřejných dobíjecích stanic (pokud se nejedná o dobíjecí stanice v uličním prostoru s podélným stáním vozidel) parkují vozidla kolmo nebo šikmo vedle sebe. Navržené ustanovení významným způsobem omezuje kapacitu veřejných dobíjecích stanic. Podle našeho názoru, navržený požadavek na plošný přístup pro osoby na vozíku omezí rozvoj dobíjecích stanic, resp. omezí kapacitu stání na těchto stanicích. V budoucnu, při rozšíření dobíjení vozidel v uličním prostoru, významně sníží počet parkovacích stání nejen pro tato vozidla.	AKCEPTOVÁNO	Viz připomínka č. 865 MPO.
		870	Kraj Vysočina	§ 69 odst. 1	§ 63	Z	Připomínka č. 69
§ 69 odstavec 1)
                                                                                                                                                                  § 69
                                                                                                                        Přístupnost čerpací stanice a veřejné dobíjecí stanice
1.    Čerpací stanice pohonných hmot v částech určených pro veřejnost a veřejná dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách v částech určených pro veřejnost musí být navrženy tak, aby umožňovaly užívání osobami na vozíku.
Návrh na úpravu:
                                                                                                                                                               § 69
1.    Čerpací stanice pohonných hmot v částech určených pro veřejnost a veřejná dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách v částech určených pro veřejnost musí být navrženy tak, aby umožňovaly užívání osobami přístupné a to i pro osoby na vozíku a osoby s těžkým pohybovým znevýhodněním.
Odůvodnění:
V rámci univerzální designu, nelze požadavek přístupnosti vztáhnout pouze na osoby na vozíku, rovněž osoba se sníženou pohyblivostí nebo subtilní osoba musí mít právo na dostupnou veřejnou službu. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Viz připomínka č. 865 MPO.
		871	MD	§ 69 odst. 2	§ 63	Z	Požadujeme bez náhrady zrušit § 69 odst. 2.  

Stanovení, že „čerpací stanice pohonných hmot a veřejná dobíjecí stanice nejsou určeny k samostatnému užívání osobami se zrakovým postižením“, dle našeho názoru není v souladu s požadavkem návrhu nařízení AFIR, aby veřejně přístupné dobíjecí body a výdejní stojany pro alternativní paliva byly přístupné osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a osobám se zdravotním postižením.	AKCEPTOVÁNO
		872	Středočeský kraj	§ 70 odst. 2	§ 64	Z	K § 70 odst. 2 
V textu nahradit slova „jiný vodní útvar“ za slova „jinou vodní plochu“. 
Odůvodnění:
Ačkoli jde o převzetí § 3 odst. 2 vyhlášky č. 590/2002 Sb., navrhujeme zpřesnění vzhledem k definici vodního útvaru v § 2 odst. 3 vodního zákona.	VYSVĚTLENO
	Použitý pojem "vodní útvar" není v kolizi s definicí v § 2 odst. 2 vodního zákona.
		873	ČKAIT	§ 70 odst. 2	§ 64	Z	odst. 2 Technické požadavky pro provedení vodního díla jsou určeny jeho účelem a jeho vazbou na koryto vodního toku, vodní nádrž, zdrž nebo jiný vodní útvar. Při návrhu vodního díla se posuzuje i umístění sítí... 

Návrh
2) Technické požadavky pro návrh vodního díla jsou určeny jeho účelem a jeho vazbou na koryto vodního toku, vodní nádrž, zdrž nebo jiný vodní útvar. Při návrhu vodního díla se posuzuje i umístění sítí 

Odůvodnění
V celé vyhlášce se mluví pouze o návrhu. I v další části tohoto § se jedná o návrh. 	AKCEPTOVÁNO JINAK
	Text bude upraven takto: "Technické požadavky na vodní díla jsou určeny …"
		874	ČKAIT	§ 70 odst. 3	§ 64	Z	odst. 3 písm. a) "komunikacemi" ve větě "zásahy do zastavěného území, včetně minimalizace střetů se zástavbou, pozemními komunikacemi a sítěmi technického vybavení

Návrh
a)   zásahy do zastavěného území, včetně minimalizace střetů se zástavbou, pozemními komunikacemi a sítěmi technického vybavení,

Odůvodnění
zjevné chyby v psaní	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo přeformulováno.
		875	MV	§ 70 odst. 3	§ 64	Z	K § 70 odst. 3:
Požadujeme v rámci zhodnocení při výstavbě vodních děl jako zdroje požární vody pro hašení doplnit nové písmeno g), které zní: „g) včetně požadavků na zajištění vody pro hašení požárů,“. 	VYSVĚTLENO
	Zhodnocení ovlivnění vodních poměrů v dotčené lokalitě, tj. i požadavků na vodní zdroje, musí být při návrhu vodního díla vždy provedeno.
Případná kritéria pro využívání vodního díla při hašení požárů, by měla být stanovena v požárních předpisech. 
		876	MZE	 § 71	§ 66	Z	7.	K § 71:
V § 71 požadujeme odstavec 4 zařadit do § 72 jako odstavec 3, § 73 zařadit za § 70 a následně přečíslovat stávající § 71 a 72.
Odůvodnění: 
Úpravy považujeme za nezbytné. Hlava VII má nejprve upravit obecné požadavky na vodní díla (základní a technické) a poté se věnovat podrobněji konkrétním požadavkům na vodní díla. § 71 odst. 4 se netýká odkališť.	AKCEPTOVÁNO
		877	Středočeský kraj	§ 71 odst. 2	§ 66	Z	K § 71 odst. 2
Za slovy „vymezena ochranná pásma“ vypustit slova „aktivní zóně záplavového území“ a vložit slova „záplavových územích“. 
Nový text zní:
Odkaliště nesmí být zřízeno v územích, která jsou chráněna nebo jsou v nich vymezena ochranná pásma, v záplavového území a v území s výskytem svahových pohybů. 
Odůvodnění:
Ačkoli jde o převzetí § 3 odst. 6 vyhlášky č. 590/2002 Sb., navrhujeme zpřesnění. Při průchodu velkých vod by mohlo dojít ke znečištění vod, tzn. mělo by být rozšířeno na celé záplavové území.	VYSVĚTLENO
	Navrhovaná podmínka je nad rámec zákona.
		878	Moravskoslezský kraj	 § 71 odst. 4	§ 66	Z	52. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K části páté, § 71 odst. 4
Požadujeme znění odstavce přesunout do § 32 jako odst. 6.
Odůvodnění:
Text se vztahuje obecně k vodním dílům, jeho zařazení pod § 71 vztahujícímu se ke stavbám odkališť není pro správnou aplikaci řešení povodňové ochrany vodních děl, jejichž součástí je čerpací stanice žádoucí. 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo upraveno dle připomínky MZE č. 876.
		879	MŽP	§ 72
§ 85	§ 67
§ 79	D	6.	Doporučujeme zvážit propojení § 72 s § 85.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo upraveno dle připomínky MZE č. 876.
		880	MZE	 § 72 odst. 2	§ 67	Z	8.	K § 72 odst. 2 :
Požadujeme slova „Ochranné hráze a zdi“ nahradit slovy „Ochranné hráze, zdi a další stavby protipovodňových opatření“.
Odůvodnění: 
I některá „mobilní“ hrazení, resp. jejich pevný základ, jsou stavbou a jako taková ve stávajícím výčtu chybějí.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení  odst. 2 bylo upraveno.
		881	MŽP	§ 74 	§ 68	D	9.	v § 74 odst. 1 pro lepší pochopení upravit text "Vodovodní potrubí vodovodu se nesmí propojovat s potrubím užitkové a provozní vody ..." Na "vodovodní potrubí vodovodu s pitnou vodou se nesmí propojovat s potrubím užitkové a provozní vody ..."	VYSVĚTLENO	Stávající návrh ustanovení považuje zpracovatel za dostatečný.

		882	HK	§ 74 odst. 3	§ 68	Z	Požadujeme text ustanovení upravit následovně:
„Vodoměrná šachta musí být zabezpečena proti vniknutí nečistot, podzemní a povrchové vody a musí být odvětrána a přístupná.“
a zároveň navrhujeme zvážit, zda by odstavec spíše neměl být umístěn v § 44.

Odůvodnění:
Vodoměrná šachta se zakrývá poklopem, který obvykle nemá větrací hlavici. Odvětrání může být nutné pouze při nebezpečí vniknutí důlních plynů do šachty apod. U vodovodních přípojek se používají také vodoměrné šachty bez nutnosti vstupu osob (tubusové vodoměrné šachty), které se rovněž neodvětrávají, protože jejich odvětrání by mohlo v zimním období způsobit zamrznutí vody ve vodoměru a potrubí. ČSN 75 5411/Z1 odvětrání vodoměrných šachet nepožaduje. Proto navrhujeme slovo „odvětrána“ vypustit.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení původně označené jako § 74 odst. 3 bylo přesunuto do ustanovení Vodovodní přípojka a vnitřní vodovod.
		883	KZPS	§ 74 odst. 3	§ 68	Z	Požadujeme přesunout uvedené ustanovení do § 44.

Odůvodnění: 
Uvedené ustanovení je věnováno požadavkům na vodovod. Vodoměrná šachta je však součástí přípojky, proto by se tento bod měl přesunout do § 44 „Vodovodní přípojka a vnitřní vodovod“, jemuž svým obsahem odpovídá.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení původně označené jako § 74 odst. 3 bylo přesunuto do ustanovení Vodovodní přípojka a vnitřní vodovod.
		884	 KZPS	§ 74 odst. 6	§ 68	Z	Požadujeme doplnit další odstavec.
„(6) Pro úpravu vody se navrhuje technologie, která vzhledem k výchozí jakosti surové vody vyžaduje pro splnění požadovaných kritérií na konečnou jakost upravené pitné vody co nejméně druhů a množství přidávaných chemikálií a technologických procesů. Při vypracování návrhu úpravny vody se postupuje podle požadavků určené normy. Podrobné požadavky na úpravny vody jsou stanoveny v části XY přílohy č. 10 k této vyhlášce.“

Odůvodnění: 
Pro úpravny vody je zapotřebí do vyhlášky MMR vyčlenit podrobnosti do přílohy č. 10 a poté jednotlivé části přílohy 10 patřičně přečíslovat. Nutno odlišit vodovodní síť od úpravny vody, protože úpravna vody není vodovodní síť. Požadavky na ÚV jsem doplnila – viz připomínky k Příloze 10.  	VYSVĚTLENO	Požadavek nad rámec stávající právní úpravy. Standartní metody úpravy vody jsou s ohledem na kategorii upravitelnosti surové vody stanoveny v příloze č. 13 vyhl.č. 428/2001 Sb.
		885	Středočeský kraj	§ 75 	§ 69	Z	K § 75 
Navrhujeme doplnit nový odstavec a doplnit odkaz na příslušný právní předpis.
Nový text zní:
Technologie čistírny odpadních vod musí být navrhována s ohledem na stav dotčeného útvaru povrchové vody a vodních útvarů navazujících*. 
*§ 23a vodního zákona. 
Odůvodnění:
Doplněno na základě rozsudků evropských soudů. 	VYSVĚTLENO	Technologie ČOV musí být navržena tak, aby vyčištěná odpadní voda splňovala požadavky pro její vypouštění, které mj. zohledňují cíle stanovené v plánu povodí.
		886	ČSPS	§ 75 	§ 69	Z	K § 75
Navrhujeme doplnit nový odstavec a doplnit odkaz na příslušný právní předpis.

 Nový text: „(6) Technologie čistírny odpadních vod musí být navrhována s ohledem na stav dotčeného útvaru povrchové vody a vodních útvarů navazujících„.	VYSVĚTLENO	Technologie ČOV musí být navržena tak, aby vyčištěná odpadní voda splňovala požadavky pro její vypouštění, které mj. zohledňují cíle stanovené v plánu povodí.
		887	ČSPS	§ 75 odst. 2	§ 69	Z	K § 75 odst. 2
Navrhujeme vypustit celý text, neboť požadavek obsahuje jiný právní předpis, a to zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.	VYSVĚTLENO	Předmětná část bude z vyhlášky č. 428/2001 Sb. vypuštěna.
		888	ÚV KOM	§ 75 odst. 2, 3 a 5	§ 69	Z	K § 75 odst. 2, 3 a 5:
Podle odůvodnění tohoto ustanovení jsou přebírána ustanovení upravená dříve ve vyhlášce č. 428/2001 Sb., která ovšem na předpis EU neodkazovala.

Odůvodnění je třeba opravit. Ustanovením nejsou transponovány požadavky směrnice 2018/844, na kterou odůvodnění odkazuje, jde o transpozici vzhledem ke směrnici 91/271/EHS, v části, která se týká požadavků na stokové soustavy – čl. 3/2, ve znění nařízení EU č. 1137/2008 a příloha I/A. Cit. příloha I/A ještě obsahuje poznámku ve znění: „Vzhledem k tomu, že v praxi není vždy možné vybudovat stokovou soustavu a čistírnu odpadních vod tak, aby bylo možno čistit všechny odpadní vody během situací, jako jsou např. neobvykle silné deště, rozhodnou členské státy o opatřeních omezujících znečištění z dešťových přívalů. Taková opatření by mohla být založena na poměrech zřeďování nebo kapacitách vzhledem k průtoku za suchého počasí, nebo by mohla vymezit určitý přijatelný počet přelití za rok.“ Žádáme o upřesnění, jak / kde je upravena tato věc.

Do ustanovení je třeba dopracovat odkaz na transponovanou část směrnice, návrh dikce: „x) Čl. 3 odst. 2 a příloha I písm. A směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění měst-ských odpadních vod , ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008.“ Od-kaz na poznámku pod čarou lze umístit na konec věty první v odst. 2, případně i na konec ustano-vení odst. 3 a 5. A odpovídajícím způsobem upravit výkaznictví k právu EU (rozdílovou i srovnávací tabulku).	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ
	Část připomínky, která se týkala odkazu na směrnici 2018/844 byla akceptována (oprava textu Odůvodnění).
Požadavek na transpozici směrnice 91/271/EHS v části, která se týká požadavků na stokové soustavy - čl. 3/2 nebyl akceptován. Tento článek trnasponuje § 12 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, který tato vyhláška nepřebírá.
Co se týče přílohy I/A dosud transponovaná vyhláškou č. 428/2001 Sb., konkrétně poznámku pod čarou č. 19 je nyní transponovaná ustanovením § 69 odst. 2, kde je odkazováno na normy tzn. ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky.
ČSN EN 752 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek – část 1 – 6.
ČSN EN 1091 Venkovní podtlakové systémy stokových sítí.
ČSN EN 1671 Venkovní tlakové systémy stokových sítí.  
		889	HK	§ 75 odst. 3	§ 69	Z	Požadujeme přeformulovat odstavec 3 takto:
„Stokové sítě se navrhují s ohledem na dlouhodobou životnost stokové sítě podle požadavků stanovených v souladu s požadavky určené normy, a obtížnost sanačních prací a na výhledový stav odkanalizovaného území.“. 

Odůvodnění:
Není jasné co se považuje za výhledový stav – je to 5 let nebo 50 let. Není zřejmé, jak se bude postupovat v případě, kdy končí platnost územních plánů a nikdo nemá jistou ohledně rozsahu využitelnosti území.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Stokové sítě jsou nutné navrhovat s ohledem na výhledový stav odkanalizovaného území. Výhledový stav by měl být zohledněn v rámci Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací.
		890	ČSPS	§ 75 odst. 4 a 6	§ 69	Z	K § 75 odst. 4 a 6
Navrhujme vypustit celý text, neboť požadavek obsahuje jiný právní předpis, a to vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
	VYSVĚTLENO	Předmětná část bude z vyhlášky č. 428/2001 Sb. vypuštěna.
		891	Středočeský kraj	§ 75 odst. 5	§ 69	Z	K § 75 odst. 5
Na začátek textu se vloží slovo „kanalizační“. Za slovo „objekty“ se vloží slova „oddílné splaškové nebo jednotné kanalizace“.
Nový text zní:
(5) Kanalizační stoky, objekty oddílné splaškové nebo jednotné kanalizace a jejich spoje se navrhují jako vodotěsné konstrukce. Vodotěsnost se prokazuje podle požadavků stanovených v souladu s požadavky určené normy.
Odůvodnění:
Jde o převzetí z vyhlášky č. 428/2001 Sb., která se nevztahuje na oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod. Vzhledem k tomu, že v návrhu vyhlášky již není toto omezení patrné, navrhujeme zpřesnění. Není důvodu, aby se stoky a objekty oddílné dešťové kanalizace budovaly jako vodotěsné.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text bude znít: Stoky a objekty pro odvádění odpadních vod a jejich spoje se navrhují jako vodotěsné kontrukce. Vodotěsnost se proazuje podle požadavků ustanovených v souladu s požadavky  normy. Vodotěsnost je požadována pouze pro odvádění odpadních vod nikoliv pro odvádění srážkových vod.
		892	ÚV KOM	§ 75 odst. 6	§ 69	Z	K § 75 odst. 6:
Toto ustanovení není označeno vztahem k právu EU, ačkoli je také transpozicí příslušných ustano-vení směrnice 91/271/EHS. Je třeba návrh z tohoto pohledu doplnit.

Do odst. 6 doporučujeme také umístit odkaz na příslušné transponované ustanovení směrnice, návrh dikce: „x) Čl. 4 odst. 3, čl. 10 a příloha I písm. B směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008.“ Odkaz na poznámku pod čarou lze umístit na konec tohoto ustanovení. A odpovídajícím způsobem upravit výkaznictví k právu EU (rozdílovou i srovnávací tabulku).	AKCEPTOVÁNO
		893	Středočeský kraj	§ 77 odst. 1 písm. b) 	§ 71	Z	K § 77 odst. 1 písm. b) 
Na konci textu vypustit slova „v nových podmínkách“ a nahradit textem „při užívání vodního díla“.
Nový text zní:
b) Stabilita břehů proti abrazi, jejich odolnost proti sesouvání a prognóze jejich přetváření při užívání vodního díla, 
Odůvodnění:
Ačkoli jde o převzetí § 7 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 590/2002 Sb., navrhujeme zpřesnění textu.	VYSVĚTLENO
	Novými podmínkami se rozumí  i samotná existence vodního díla, nejen jeho užívání.
		894	Středočeský kraj	§ 77 odst. 1 písm. e) 	§ 71	Z	K § 77 odst. 1 písm. e) 
Doplnit slovo „a zdrže“ za slova „vodní nádrže“. Z textu vypustit slova „těžby a nakládání s usazeninami, zejména u větších a štěrkonosných vodních toků“ a nahradit textem „jejich údržby, včetně odstraňování sedimentů“. 
Nový text zní:
e) splaveninový režim pro prognózu zanášení vodní nádrže a zdrže a případný návrh jejich údržby, včetně odstraňování sedimentů, 
Odůvodnění:
Ačkoli jde o převzetí § 7 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 590/2002 Sb., navrhujeme zpřesnění terminologie dle platných právních předpisů.	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Slovo "zdrž" se nedoplňuje, neboť odst. 1 se vztahuje pouze na vodní nádrže. Slova "s usazeninami" nahrazeny slovy "se sedimenty".
		895	Středočeský kraj	§ 77 odst. 3	§ 71	Z	K § 77 odst. 3
Nahradit slovo „zřizování“ slovem „realizaci“. 
Nový text zní:
Při realizaci vodní nádrže nebo zdrže se v prostoru budoucí zátopy odstraní zdroje možného znečištění.
Odůvodnění:
Ačkoli jde o převzetí § § 7 odst. 3 vyhlášky č. 590/2002 Sb., navrhujeme zpřesnění terminologie dle platných právních předpisů.	VYSVĚTLENO
	Dosavadní text považuje předkladatel za vhodnější.
		896	Středočeský kraj	§ 77 odst. 4 	§ 71	Z	K § 77 odst. 4 
Doplnit slovo „a zdrže“ za slova „vodní nádrže“.
Nový text zní:
1) Dřeviny se odstraňují z prostoru budoucí zátopy vodní nádrže až po výškovou úroveň stanovenou nejvyšším předpokládaným dosahem účinku vody při hladině zásobního prostoru a ze zdrže až po úroveň stálého vzdutí vody.
Odůvodnění:
Zpřesnění textu dle nadpisu ustanovení.	VYSVĚTLENO
	Ponechán původní text, připomínka je zmatečná.
		897	Středočeský kraj	§ 77 odst. 5	§ 71	Z	K § 77 odst. 5 
Doplnit slova „nebo zdrže“ za slova „vodní nádrže“ (2x).
Nový text zní:
V prostoru budoucí zátopy vodní nádrže nebo zdrže se odstraňují stavby, s výjimkou obtížně odstranitelných stavebních konstrukcí, které neovlivní jakost vody a neomezí provoz a využití vodní nádrže nebo zdrže. 
Odůvodnění:
Zpřesnění textu dle nadpisu ustanovení.	VYSVĚTLENO
	Předmětné ustanovení se netýká zdrže.
		898	Středočeský kraj	§ 78 odst. 1	§ 72	Z	K § 78 odst. 1
Za slovy „se vhodnost“ se vypustí slova „energetického využití“ a na konci věty se doplní slova “pro využití energetického potenciálu“.
Nový text zní:
Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje možnost jeho energetického využití. Prokáže-li se vhodnost, musí návrh jezu zohlednit současnou nebo dodatečnou možnost instalace zařízení pro využití energetického potenciálu. 
Odůvodnění:
Ač jde o převzetí § 8 odst. 1 vyhlášky č. 590/2002 Sb., navrhujeme zpřesnění textu.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text upraven takto: (1) Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje možnost využití energetického potenciálu povrchové vody. Prokáže-li se vhodnost využití energetického potenciálu, musí návrh jezu zohlednit současnou nebo dodatečnou možnost instalace zařízení pro jeho využití.  
		899	MZE	§ 79 odst. 1	§ 73	Z	9.	K § 79 odst. 1:
Požadujeme za slova „přeložky trasy“ doplnit slovo „koryta“.  
Odůvodnění: 
Terminologické zpřesnění. 	AKCEPTOVÁNO
		900	ČKAIT	§ 79 odst. 2	§ 73	Z	Na konec odstavce 2 doplnit větu:
V případě hrazení bystřin a strží se použije ustanovení §87 odst. 5.

Odůvodnění
Původně navržený text by mohl být nepřesný.	VYSVĚTLENO
	Požadavky na stavby hrazení bystřin a strží byly přesunuty pod stavby pro plnění funkce lesa, bez vazby na technické požadavky na vodohospodářské stavby.
		901	MZE	§ 80 odst. 1	§ 74	Z	10.	K § 80 odst. 1:
Požadujeme odstranit slova „a vyskytuje se s dobou opakování 100 let“.
Odůvodnění: 
Periodicita povodňového stavu je obsažena (přesněji) v textu normy, na který je odkazováno. Zároveň je potřeba doplnit do výčtu určených norem k § 80 normu ČSN 752200 (Liniové stavby na ochranu před povodněmi).	AKCEPTOVÁNO 
		902	Středočeský kraj	§ 80 odst. 3	§ 74	Z	K § 80 odst. 3
Za slovy „ochranné hráze podél“ nahradit slovo „nestabilního“ slovem „přirozeného“.
Nový text zní:
Trasa ochranné hráze podél přirozeného koryta vodního toku musí být navržena v takové vzdálenosti od konkávního břehu koryta vodního toku, aby v případě jeho vymílání nebyla ohrožena stabilita a bezpečnost tělesa ochranné hráze. V případě nezbytného křížení se slepými rameny koryt vodních toků musí být pro zabezpečení deformační a filtrační stability s ohledem na únosnost podloží navržena technická opatření odpovídající požadavkům stanovených v souladu s požadavky určené normy.
Odůvodnění:
Ačkoli jde o převzetí § 11 odst. 5 vyhlášky č. 590/2002 Sb., navrhujeme zpřesnění tak, aby byl text v souladu s vodním zákonem.	VYSVĚTLENO
	Nestabilní může být i koryto vodního toku, které není přirozeným korytem.
		903	ČKAIT	§ 80 odst. 4	§ 74	Z	Za odstavec 4 doplnit nový odstavec:
Jako stavba na ochranu před povodněmi slouží i objekty hrazení bystřin a strží, které umožňují prevenci a omezení povodňových škod úpravou splaveninového splaveninového režimu.

Odůvodnění
Odkaz na §5 písm. q) a na ČSN 75 2106-1.	VYSVĚTLENO
	Předmětné ustanovení se netýká hrazení bystřin a strží.
		904	ČKAIT	§ 81 odst. 3	§ 75	Z	Doplnit odstavec 3:
Požadavky na stavby pro úpravu vodního režimu lesních půd jsou stanoveny v části 2 přílohy č. 11 k této vyhlášce.

Odůvodnění
Stávající znění §81 nerozlišuje "zemědělské" meliorace, "lesnické" meliorace a ostatní odvodnění. Není zde odkaz na §91.	VYSVĚTLENO
	Požadavky na stavby pro úpravu vodního režimu lesních půd uvedeny v jiné části vyhlášky, toto ustanovení se týká staveb pro úpravu vodního režimu nelesních půd.
		905	Středočeský kraj	§ 83 odst. 3	§ 77	Z	K § 83 nový odst. 3
Požadujeme doplnit nový odstavec.
Nový odstavec zní:
Stavba k využití vodní energie a energetického potenciálu musí primárně zohlednit dopad na ekologické funkce vodního toku, zejména proudovou a poproudovou migraci ryb a dalších vodních živočichů.
Odůvodnění:
Ačkoli jde o převzetí § 14 vyhlášky č. 590/2002 Sb., navrhujeme doplnění stávající právní úpravy. Je nezbytné zmírnit dopady stavby na stávající stav vodního toku.	VYSVĚTLENO
	Požadované doplnění vychází přímo ze zákona.
		906	MZE	§ 84 odst. 2	§ 78	Z	11.	K § 84 odst. 2:
Požadujeme slova „s intenzitou 7 stupňů Medveděvovy-Sponhauerovy-Kárnikovy stupnice“ nahradit slovy „s intenzitou 5 stupňů Richterovy stupnice“.
Odůvodnění: 
Medveděvova-Sponhauerova-Kárnikova stupnice je již nepříliš často používanou stupnicí pro stanovení intenzity seismicity. Proto požadujeme záměnu za standardizovanou Richterovu stupnici. 	AKCEPTOVÁNO
		907	Středočeský kraj	§ 85 odst. 1	§ 79	Z	K § 85 odst. 1
Slova „mělkých zvodní nebo hlubokých zvodní“ nahradit slovy „zvodní mělkého a hlubokého oběhu“.
Nový text zní:
Stavbou sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod je pevný měrný profil (dále jen „vodoměrný profil“), osazený vodoměrnou stanicí nebo měrným přelivem ke sledování množství povrchových vod, zařízení pro sledování jakosti povrchových vod nebo studna a vrt, sloužící k pozorování hladiny vody, popřípadě i jakosti pramenů a zvodní mělkého a hlubokého oběhu. 
Odůvodnění:
Ačkoli jde o převzetí § 16 odst. 1 vyhlášky č. 590/2002 Sb., navrhujeme zpřesnění textu.	VYSVĚTLENO
	V praxi jsou používány oba pojmy.
		908	Středočeský kraj	§ 86		Z	K § 86
Automatickým převzetím § 17 odst. 3 vyhlášky č. 590/2002 Sb. a § 24a odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a nově k němu vložením odkazu na určenou normu došlo ke dvojímu odkazu na tutéž normu co do umístění. Upozorňujeme, že norma ČSN 75 5115 stanoví v článku 4.3.9 požadavek na umístění: „Jímací zařízení musí být umístěno a vybudováno tak, aby jímáním vody z něho nebylo podstatně sníženo využitelné množství podzemní vody okolních existujících jímacích zařízení, zejména nesmí být snížena možnost jímání podzemní vody z okolních jímacích zařízení pod úroveň povolenou vodoprávním úřadem. Pro ověření splnění této podmínky se před budováním nových jímacích zařízení zaznamenávají stavy hladiny a hloubky dna okolních jímacích zařízení s uvedením data těchto měření.“. Jde tak o jiný požadavek než jen „neovlivnění vydatnosti sousedních studní“. Návrh vyhlášky neuvádí rozsah „závaznosti“ určené normy ČSN 75 5115 (zda jsou „závazné“ jen některé části či zda je celá tato norma „závazná“). Vzhledem k tomu, že dosavadní odkaz v § 17 odst. 3 vyhlášky č. 590/2002 Sb. na normu ČSN 75 5115 se vztahoval jen na „normové hodnoty“, nemůžeme zatím při neznalosti rozsahu „závaznosti“ normy plně uplatnit připomínky. Požadujeme dopracování textu tohoto ustanovení. Dále upozorňujeme, že odkazovaná norma v odůvodnění návrhu vyhlášky obsahuje nepřesný název (zřejmě jde o část názvu normy platné do 7. 1. 2010).	VYSVĚTLENO	V příloze č. 14 jsou normy, případně jejich části uvedeny.
		909	MŽP	§ 86 odst. 4	§ 80	Z	1.    V § 86 odst. 4 požadujeme nahradit termín nečistoty termínem znečišťující látky.	AKCEPTOVÁNO
		910	MZE	§ 86 odst. 5	§ 80	Z	12.	K § 86 odst. 5:
Požadujeme za slova „s požadavky určené normy“ vložit slova „a s přihlédnutím k vyjádření osoby s odbornou způsobilostí.“.
Odůvodnění: 
Vyjádření osoby s odbornou způsobilostí je důležitou součástí při navrhování podmínek umístění a provedení studny, mimo jiné s ohledem na hydrogeologické podmínky v místě navrhované studny a z nich se odvíjející varianty provádění geologických prací – například zatěsnění jednotlivých zvodní.	VYSVĚTLENO	Vyjádření odborně způsobilé osoby nemůže být součástí splnění požadavku na výstavbu. Požadavek je stanoven v  normě.
		911	MZE	§ 87	§ 85	Z	13.	K § 87:
a)	Požadujeme přesunout technické požadavky na stavby hrazení bystřin a strží (§ 87) mezi technické požadavky na stavby pro plnění funkcí lesa do části čtvrté hlavy VIII). Obor hrazení bystřin a strží je vzhledem k biotechnické povaze těchto opatření tradiční součástí lesního hospodářství, čemuž odpovídá i jejich zahrnutí mezi stavby pro plnění funkcí lesa v rámci autorizačního zákona, vyhlášky č. 239/2017 Sb. a i definice pojmů z oblasti staveb pro plnění funkcí lesa v § 5 návrhu vyhlášky.

b)	Ustanovení § 87 odst. 1 požadujeme vypustit, neboť nepřechází z vyhlášky č. 239/2017 Sb.

c)	V § 87 odst. 8 požadujeme vypustit slova „stanovenými v souladu s požadavky", neboť se jedná o duplicitní formulaci a dále slova „určené normy" nahradit slovy „určených norem", s ohledem na existenci dvou technických norem ČSN 75 2106-1 a 75 2106-2.

V odůvodnění k § 87 odst. 8 a do seznamu ČSN jako určených norem k návrhu vyhlášky o technických požadavcích na výstavbu požadujeme doplnit ČSN 75 2016-2:2019 „Hrazení bystřin a strží - Část 2: Navrhování konstrukcí a objektů hrazení bystřin a strží", která je zásadním zdrojem technických požadavků na stavby hrazení bystřin a strží, nicméně v době vydání vyhlášky č. 239/2017 Sb. ještě nebyla dokončena a nemohla být proto ve vyhlášce uvedena vedle ČSN 75 2106-1:2016, která stanoví obecné (nikoliv technické) principy.	AKCEPTOVÁNO JINAK
	Ustanovení bylo přeformulováno.
		912	ČKAIT	§ 87	§ 85	Z	...bystřiny nebo strž, zvyšuje... 

Návrh
...bystřiny nebo strže, zvyšuje... 


	AKCEPTOVÁNO
		913	MPO	§ 88	§ 81	D
LegTech	V § 88 doporučujeme na konci písmene c) doplnit slovo „a“, aby byl vyjádřen vztah kumulace mezi jednotlivými písmeny a) ž d).	AKCEPTOVÁNO
		914	MŽP	§ 88 	§ 81	Z	29.	V § 88 je nutné použít terminologii v souladu s vodním zákonem. Do celého Dílu 3 jsou nesystematicky řazeny částečně vodní díla a částečně stavby vyžadující povolení nakládání s vodami.	VYSVĚTLENO
	Jedná se o "jiné stavby" ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 písm. l) vodního zákona.
		915	Jihomoravský kraj	§ 88 	§ 81	D	5.	K § 88  
Upozorňujeme, že zvolené příklady vodních děl nejsou vhodně vybrány, neboť se nejedná o nejtypičtější stavby, jejichž prostřednictvím dochází vždy k tzv. jinému nakládání s vodami	VYSVĚTLENO
	Jedná se o "jiné stavby" ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 písm. l) vodního zákona.
		916	Středočeský kraj	§ 88 	§ 81	Z	K § 88
Požadujeme změnit nadpis v souladu s připomínkou k § 4 písm. l) této vyhlášky. 
Nový text zní:
Jiná stavba vodního díla vyžadující povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami.	VYSVĚTLENO
	Jedná se o "jiné stavby" ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 písm. l) vodního zákona.
		917	Středočeský kraj	§ 88 odst. 1	§ 81	Z	K § 88 odst. 1
Celý text vypustit a nahradit novým textem.
Nový text zní:
Při návrhu a realizaci jiné stavby vodního díla se postupuje přiměřeně dle ustanovení HLAVY VII vyhlášky, a to s přihlédnutím k charakteru vodního díla.
Odůvodnění:
Ačkoli jde o převzetí textu § 19 vyhlášky č. 590/2002 Sb., navrhujeme zpřesnění. Uváděný výčet vodních děl je velmi náhodný, není zřejmé, zda vyžadovat nakládání s vodami, a navíc nelze technické požadavky jen takto specifikovat.	VYSVĚTLENO
	Požadavky na všechna vodní díla jsou uvedeny v § 64 a 65 hlavy VII. Požadavky na nakládání s vodami jsou zakotveny ve vodním zákoně.
		918	MD	§ 88 odst. 1	§ 81	D	Doporučujeme bez náhrady zrušit ustanovení § 88 odst. 1 a následující odstavce přečíslovat, jelikož totožné znění ustanovení je i v § 4 písm. l).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Odstraněno původně označené písm. l) v § 4.
		919	Olomoucký kraj	§ 88 odst. 1	§ 81	Z	12.	K § 88 odst. 1
Navrhujeme vypustit odstavec 1 (text „Jinou stavbou vyžadující povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami je například rybí přechod, kanál, náhon, odpadní kanál nebo štola.“) a ostatní odstavce přečíslovat.
V prvním odstavci je uvedeno, co se rozumí pojmem jiná stavba vyžadující nakládání s vodami. Definice tohoto pojmu je ale již obsažena v § 4 písm. l) návrhu vyhlášky. Jedná se tak o opakování definice již jednou definovaného pojmu	AKCEPTOVÁNO JINAK	Odstraněno původně označené písm. l) v § 4.
		920	Středočeský kraj	K § 88 odst. 2, 3, 4, 5	§ 81	Z	K § 88 odst. 2, 3, 4, 5
Vypustit text.
Odůvodnění:
Viz připomínka k § 88 odst. 1. Ačkoli jde o text převzatý z § 19 odst. 2, 3, 4, 5 vyhlášky č. 590/2002 Sb., navrhujeme jeho vypuštění bez náhrady.	VYSVĚTLENO
	MZE vypustění ustanovení nepožaduje.
		921	ČKAIT	§ 89	§ 82	Z	na konec věty doplnit:
Požadavky této vyhlášky se použijí také na polní cesty a místní komunikace, které připojují lesní cesty na silnice nebo místní komunikace; navrhuje se srovnatelná kategorie podle §5 písm. e), resp. písm. f)

Odůvodnění
Polní cesty podle ČSN 73 6108 mají odlišné technické parametry od polních cest podle ČSN 73 6109. Je nutno umožnit lesní dopravu z lesních komplexů na veřejné komunikace.	VYSVĚTLENO
	Každá z uvedených pozemních komunikací má jiného vlastníka s jinými hospodářskými záměry a potřebami, není možné jim vnucovat parametry lesních cest (zejm. místní komunikace by musely mít vozovku dimenzovanou na větší zatížení).
		922	MD	§ 90	§ 83	Z	Ministerstvo dopravy se domnívá, že lesní cesty jsou ve většině případů veřejně přístupnými účelovými komunikacemi. V této souvislosti upozorňujeme na zákonné zmocnění obsažené v § 152 odst. 1 stavebního zákona ve spojení s § 333 odst. 2 stavebního zákona, které stanoví, že Ministerstvo dopravy vydá prováděcí právní předpis stanovující technické požadavky na stavby veřejně přístupných účelových komunikací. 

Požadujeme v tomto směru vyjasnit, zda má předkladatel za to, že nepřekračuje zákonem dané zmocnění a že má být tato úprava obsažena v předmětném návrhu.	VYSVĚTLENO
	Technické požadavky na lesní cesty představují speciální právní úpravu, která platí souběžně s obecnými požadavky na pozemní komunikace podle vyhlášky č. 104/1997 Sb. (připomínkovanou vyhláškou jsou některé obecné požadavky upřesněny nebo zmírněny s ohledem na lesní prostředí, ale jinak platí v celém rozsahu).
		923	MV	§ 90 odst. 1	§ 83	Z	K § 90 odst. 1:
Žádáme v zájmu definování vazby mezi lesní komunikací a přístupovou komunikací podle zákona o požární ochraně v odstavce 1 vložit nové písmeno b), které zní: 
„b) umožnila pohyb požární techniky a provedení požárního zásahu v případě požáru,“ a dosavadní písmena b) až d) označit jako písmena c) až e).	AKCEPTOVÁNO JINAK
	Návrh HZS byl přeformulovaán s cílem vyhovět smyslu připomínky HZS. Za adekvátní MZE považuje požadavek HZS v případě, že v blízkosti projektované lesní cesty se vodní plocha nebo nástupní plocha nachází a její zpřístupnění je účelné, tedy nebrání tomu nějaká liniová stavba nebo nepříznivá morfologie terénu. 
		924	MV	§ 91 odst. 1	§ 84	Z	K § 91 odst. 1:
Žádáme o vložení písmene e), které zní: „e) zajištění dostatečné zásoby vody pro hašení požárů,“ a dosavadní písmena e) a f) označit jako písmena f) a g). Požadavek souvisí rovněž s potřebou zhodnocení při výstavbě vodních děl jako zdroje požární vody pro hašení.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Návrh HZS byl přeformulovaán s cílem vyhovět smyslu připomínky HZS. 
		925	MŽP	§ 90 odst. 1	§ 83	Z	35.	V § 90 odst. 1 – Požadavky na stavbu lesní cesty a stavbu na ostatních trasách pro lesní dopravu požadujeme doplnit písmeno „e) minimalizovala vznik soustředěného odtoku vody“. 
Zdůvodnění:
Jedním z úkolů programového prohlášení vlády je „Jednoznačnou prioritou je zadržení vody v krajině a obnova přirozeného vodního režimu“. Toto musí být akcentováno i při realizaci staveb lesních cest, které je nezbytné navrhovat a realizovat takovým způsobem, aby docházelo k minimalizaci soustředěného odtoku. Cílem je omezovat soustředěný odtok na lesní cestní síti; respektive zajistit, aby výstavba lesních cest nevedla k zrychlenému odtoku vody z krajiny např. podporou cest s jednostranným sklonem bez podélného odvodnění nebo pomocí zasakovacích pásů či přírodních akumulačních tůní apod. Toto také vyplývá z vládou schváleného Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR pro období 2020 -2025.	VYSVĚTLENO
	Navrhovaná formulace nelze využít pro svou nekonkrétnost, odkazujeme ale na zavedená ustanovení např. o povinném umisťování svodnic do vozovky LC vedených ve sklonu (brání vzniku soustředěného odtoku), a dále na podrobnější požadavky v zezávazněné ČSN 73 6108:2018.
		926	MK	§ 90 odst. 1 písm. c)	§ 83	Z	K § 90 odst. 1 písm. c)
Ministerstvo kultury navrhuje v tomto ustanovení za slova „stabilitu lesních porostů“ vložit slova „ , archeologického dědictvíx)“ s tím, že text poznámky pod čarou č. x bude znít: 
„x) Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná), vyhlášená pod č. 99/2000 Sb. m. s.“
Ministerstvo kultury připomíná, že v lesích se nachází nemalý podíl archeologického dědictví, k jehož ochraně se Česká republika zavázala přistoupením k Úmluvě o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované). Tato skutečnost by tak měla být do textu vyhlášky konkrétně promítnuta. 
Navíc praktická zkušenost archeologické obce s poškozováním archeologického dědictví je spojena s faktem, že si existence takového dědictví autoři dokumentací v této souvislosti nejsou vědomi a ke konfliktům nedochází z důvodu chtěného poškození archeologického dědictví nebo nemožnosti nalezení nekonfliktního technického řešení, ale spíše z hlediska neuvědomění si faktu, že archeologické dědictví existuje a že je třeba jeho ochranu mít na paměti.

V současnosti jsou již k dispozici orientační mapové podklady, ze kterých lze možný konflikt zjistit a úměrně tomuto konfliktu i hledat vhodné technické řešení (srov. např. https://iispp.npu.cz/rozcestniky/isad a vlastní mapový podklad na http://isad.npu.cz/tms/arch_public/index.php?client_type=map_resize&Project=TMS_ARCH_PUBLIC&client_lang=cz_win&strange_opener=0). 
V daném případě jde o uplatnění připomínky, kterou již v minulosti ve stejném duchu k této problematice uplatnilo Ministerstvo kultury k návrhu vyhlášky o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa.	VYSVĚTLENO
	Připomínka o ochraně archeologického dědictví se nemůže týkat selektivně jen staveb pro plnění funkcí lesa, proto ustanovení pro ochranu archeologického dědictví při výstavbě obsahuje stavební zákon obecně.
		927	MŽP	§ 90 odst. 1 písm. g)	§ 83	Z	36.	V § 91 odst. 1 Požadavky na stavbu pro úpravu vodního režimu lesních půd požadujeme doplnit písmeno „g) míra ovlivnění přirozeného vodního režimu"
Zdůvodnění:
Je nezbytné vyhodnotit smysluplnost úpravy vodního režimu lesních půd ve vazbě na možné negativní ovlivnění přirozeného vodního režimu krajiny a lesa, jelikož v některých případech by takové úpravy mohly mít nepříznivý dopad z hlediska omezování negativních vlivů klimatické změny.	VYSVĚTLENO
	Požadované kritérium odpovídá stávajícím písmenům b), c) a d). Konkrétní situace navíc vyhodnocuje orgán ochrany přírody v rámci svého stanoviska podle § 4 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb.
		928	MK	§ 91 odst. 2	§ 84	Z	K § 91 odst. 2
Ministerstvo kultury navrhuje na závěr tohoto ustanovení vložit větu „Trasy odvodňovacích a závlahových příkopů se vedou tak, aby neohrozily archeologické dědictví.x“
Ministerstvo kultury v této souvislosti odkazuje na odůvodnění k připomínce k § 91 návrhu vyhlášky. V daném případě jde o uplatnění připomínky, kterou již v minulosti v obdobném duchu k této problematice uplatnilo Ministerstvo kultury k návrhu vyhlášky o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa.	VYSVĚTLENO
	Připomínka o ochraně archeologického dědictví se nemůže týkat selektivně jen staveb pro plnění funkcí lesa, proto ustanovení pro ochranu archeologického dědictví při výstavbě obsahuje stavební zákon obecně.
		929	MPO	§ 93 odst. 1 a 2 a příloha č. 12	§ 87	D	K § 93 odst. 1 a 2 a příloze č. 12
Upozorňujeme na rozdílné odkazování na dohodu ADR v § 93 odst. 1 a 2 a příloze č. 12, kdy se pokaždé tato dohoda uvádí rozdílným způsobem.
§ 93 odst. 1 uvádí: Dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí podle vyhlášky řešící Evropskou dohodu o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
§ 93 odst. 2 uvádí: Dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
Příloha č. 12 uvádí: Dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) podle vyhlášky, kterou byla tato dohoda transformována do právního řádu ČR.
Odkazování na Dohodu ADR doporučujeme ve všech ustanoveních sjednotit, a to například způsobem uvedeným v odst. 1, kdy i odst. 2 a příloha č. 13 by uváděly, že se jedná o pyrotechnické výrobky v souladu s Dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí podle vyhlášky řešící Evropskou dohodu o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), nebo například tak, že § 93 odst. 1 a 2 a příloha č. 12 budou uvádět: „Dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)“ a ve všech případech bude uvedena poznámku pod čarou, která by odkazovala na vyhlášku č. 64/1987 Sb., kterou byla tato dohoda transformována do právního řádu ČR.	AKCEPTOVÁNO
		930	MV	§ 93 odst. 1 a 2 	§ 87	D	K § 93 odst. 1 a 2:
Dovolujeme si upozornit na různě přísná pravidla týkající se bezpečné vzdálenosti pro pyrotechnické výrobky, munici a výbušniny. Doporučujeme stanovit pravidla pro skladování pyrotechnických výrobků s hmotnostní nižší než 100 kg. Níže uvádíme zjednodušené příklady ilustrující roztříštěnou praxi. Bezpečná vzdálenost je:
•	pro pyrotechnické výrobky se 100,001 kg zalaborovaných výbušnin (třídy 1.1) dle přílohy č. 12 k návrhu 102 m,
•	pro 100 kg výbušniny dle vyhlášky č. 99/1995 Sb. v rozmezí 5 m až 600 m v závislosti na typu ohroženého objektu, stavebních podmínkách a míře očekávaných škod,
•	pro 100 kg výbušnin zalaborovaných v munici při dosazení koeficientů dle nařízení vlády č. 217/2017 Sb. 10 m,
•	předpis Vševojsk-5-2 neřeší hmotnosti pod 500 kg – nejlépe zohledňuje konstrukci ohroženého a ohrožujícího objektu. Pro 500 kg se hodnoty pohybují od 4 do 400 m (norma neřeší hmotnost nižší než 500 kg a nejlépe zohledňuje konstrukci ohroženého a ohrožujícího objektu).
Z textu vyplývá, že pro výbušniny s hmotností nižší než 100 kg v pyrotechnických výrobcích podtřídy 1.1 a pyrotechnické výrobky podtříd 1.2, 1.3 a 1.4 neplatí žádná pravidla – oproti např. 1 ks ručního granátu, pro který je vyžadováno komplexní zabezpečení a dodržování pravidel skladování. 	VYSVĚTLENO
	Návrh ustanovení a související přílohu  považujeme spolu s MPO za dostatečnou. 

Pokud jde o bezpečnou vzdálenost v případě pyrotechnických výrobků, její výpočet byl řešen v rámci přípravy vyhlášky č. 284/2016 Sb. (která bude nahrazena navrhovanou vyhláškou) v roce 2015 a 2016, přičemž tato otázka byla řešena jak s odbornou veřejností, která sklady pyrotechnických výrobků využívá, tak například s Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru. Jedná se o dohodnutý způsob výpočtu, který nedoporučujeme měnit, přičemž nemáme ani poznatky, že by to bylo nutné. Zároveň bylo dohodnuto, že tyto bezpečnostní vzdálenosti se budou uplatňovat pouze na sklady pyrotechnických výrobků zařazených do podtřídy 1.1 dle ADR, pokud tyto pyrotechnické výrobky obsahují v součtu více jak 100 kg čisté hmotnosti výbušných látek. Jedná se o pyrotechnické výrobky, u nichž hrozí hromadný výbuch (oproti pyrotechnickým výrobkům zařazeným do ostatních podtříd dle ADR). V rámci projednávání byla pak zvolena hranice 100 kg výbušných látek, jako již nebezpečné množství, pro nějž je potřeba stanovit bezpečnostní vzdálenost. Protože se bezpečnostní vzdálenost vztahuje pouze na podtřídu 1.1 dle ADR, jak říká odůvodnění k § 93 navrhované vyhlášky, v případě, že se ve skladu skladují pyrotechnické výrobky zařazené do více podtříd, bezpečnostní vzdálenost se počítá pouze pro čistou hmotnost výbušných látek pyrotechnických výrobků zařazených do podtřídy 1.1 dle ADR (a nikoliv z celkové hmotnosti výbušných látek). Je však nutné vzít v úvahu to, že v rámci požárně bezpečnostního řešení (PBŘ) se vypočítávají odstupové vzdálenosti. Vždy by tak mělo dojít k porovnání bezpečnostní vzdálenosti (dle vyhlášky) a odstupové vzdálenosti (PBŘ) a zvolit vzdálenost s vyšší hodnotou.

V případě skladů, kde se skladuje 100 kg a méně čisté hmotnosti výbušných látek pyrotechnických výrobků zařazených do podtřídy 1.1 dle ADR nebo se skladují pyrotechnické výrobky zařazené do jiných podtříd dle ADR (nebo kombinace obojího – méně jak 100 kg u podtřídy 1.1 a jiné podtřídy) podle vyhlášky se nepostupuje a postupuje se podle PBŘ v rámci kterého se stanovují odstupové vzdálenosti. Nemělo by tak platit tvrzení MV, že v případě podtříd 1.2, 1.3. a 1.4 a podtřídy 1.1 při 100kg a méně neexistují žádná pravidla pro „bezpečnostní“ vzdálenost (neboť v těchto případech se použije odstupová vzdálenost dle PBŘ).

Dále jsme toho názoru, že nelze srovnávat klasické výbušniny se zábavní pyrotechnikou. U výbušnin není záměrem skladovat a převážet zbytečné obalové materiály, takže výbušný obsah je balen tak, aby ho bylo co nejvíce v co nejmenším obalu. Proto kategorie 1.1 hovoří o "hromadném výbuchu". Zábavní pyrotechnika je už ze své konstrukce řešena tak, že obsahuje maximum obalových materiálů (pro zajištění funkce a požadovaného efektu) při minimálním obsahu pyrotechnické slože a snížení nebezpečí rozletu nebezpečných fragmentů. To se týká hlavně uváděných kategorií 1.3 a 1.4. Pro případ 1.1 jde jen o černý prach a zábleskové slože, kde navrhované bezpečnostní vzdálenosti jsou dostatečné. Nevhodné je srovnávat pyrotechnické výrobky všech tříd s ručním granátem. Ruční granát je určen pro obranný či útočný účel a vyznačuje se zejména střepinovým účinkem a je přímo určen ke zranění.

Na základě výše uvedeného jsme tak toho názoru, že pokud jde o bezpečnostní vzdálenosti skladů určených pro pyrotechnické výrobky, ty jsou stanoveny dostatečně.
		931	ČKAIT	§ 94 odst. 3	§ 88	Z	3) Technické požadavky stanovené v této hlavě odkazem na určenou normu mohou být splněny i jiným technickým řešením zaručujícím stejnou nebo vyšší úroveň zabezpečení přechovávaných zbraní, střeliva a uložené munice proti zneužití, ztrátě nebo odcizení a zajištění bezpečnosti muničního skladiště než určená norma.

Návrh
Vypustit

Odůvodnění
Je definováno v §101 odst.2.	AKCEPTOVÁNO
		932	MV	 § 94 odst. 4	§ 88	D	K § 94 odst. 4:
V předmětném ustanovení jsou řešeny odchylné technické požadavky na muniční skladiště, která jsou používána ozbrojenými silami České republiky. Daná problematika je v rámci ozbrojených sil řešena zmíněným předpisem Vševojsk-5-2. V případě změny majitele muničního skladiště ze soukromé společnosti na stát (Ministerstvo obrany) a naopak by se zásadně změnila bezpečnostní vzdálenost, i když by obsah skladu zůstal nezměněn. Ze zmíněného lze vyvodit, že buď je úroveň zabezpečení v rámci ozbrojených sil zbytečně vysoká, nebo je úroveň zabezpečení v soukromém sektoru naopak nedostatečná. 	VYSVĚTLENO	Konečná podoba ustanovení je navržena po dohodě s MV.
		933	Pardubický kraj	§ 96 písm. c) a  
Příloha č.14, část 3	§ 91	Z	1) Připomínka k ustanovení § 96 písm. c) a k navržené příloze č. 14, části 3
Žádáme, aby stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby nebyly nadále zařazovány mezi stavby pro zemědělství, ale aby byly požadavky na jejich výstavbu upraveny samostatně, na jiných místech vyhlášky.
Vyjmutí staveb pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby z definice staveb pro zemědělství požadujeme z důvodu jejich zcela odlišného charakteru. Nejedná se o stavby určené pro zemědělskou prvovýrobu, nýbrž je v nich realizováno teprve následné nakládání se zemědělskými produkty, které může být, na rozdíl od zemědělské prvovýroby, realizováno i na jiném místě, než na zemědělské půdě. Toto odlišení není pouze faktické, má svoji oporu též v zákoně, konkrétně viz vymezení staveb pro zemědělskou prvovýrobu dle ustanovení § 11a odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. 
Vymezení staveb pro zemědělství dle prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu je podpůrně používáno taktéž pro účely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který vlastní definici „stavby pro zemědělství“ neobsahuje. Jedná se o v praxi nesmírně problematický a velmi často zneužívaný institut, kdy je snahou stavebníků obejít ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a legalizovat stavby, které by jinak nemohly být na zemědělské půdě realizovány. Drobná změna spočívající v dílčí úpravě pouhé systematiky navrhované vyhlášky tak může výrazně napomoci ochraně zemědělské půdy. 
Skutečnost, že ochrana zemědělského půdního fondu (mj. před nežádoucím zastavěním) by měla být celospolečenským zájmem a prvořadým úkolem je zjevná, vyplývá mj. z nyní projednávané (dne 21. 6. 2023 schválené Vládu ČR) novelizace čl. 7 Ústavy ČR, která si klade za cíl právě posílení ústavní ochrany životního prostředí s důrazem na šetrné využívání vody a půdy jakožto přírodních zdrojů, které jsou nejvíce zasaženy změnou klimatu a na které jsou současně navázány ostatní složky životního prostředí.	VYSVĚTLENO	Definice zemědělských staveb je uvedena ve stavebním zákoně a obsahuje stavby pro posklizńovou úpravu. Případnou úpravu definice nelze řešit touto vyhláškou.
		934	ÚV KOM	§ 96 písm. e)	§ 91	Z	K § 96 písm. e):
Obdobně připomínce uvedené výše i toto ustanovení není označeno vztahem k právu EU, ačkoli je transpozicí příslušného ustanovení směrnice 2009/128/ES, pokud jde o skladování pesticidů. Je třeba návrh z tohoto pohledu doplnit.

Rovněž doporučujeme na konec tohoto písmene umístit odkaz na příslušné transponované ustanovení směrnice, návrh dikce: „x) Čl. 13 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů."	AKCEPTOVÁNO
		935	ČBÚ	§ 97	§ 92	D	ČBÚ doporučuje výslovně uvést, že požadavky na stavbu podzemního objektu musí být také v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů k provádění hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. Zároveň upozorňujeme, že v rozsahu věcné působnosti státní báňské správy si ve vztahu k podzemním objektům nejsme vědomi existence relevantní technické normy.

Odůvodnění:
Státní báňská správa stanovuje požadavky ve vztahu k podzemním objektům v rozsahu své věcné působnosti právními předpisy a neodkazuje na normy. Z uvedeného důvodu doporučujeme provést odkaz na zákon č. 61/1988 Sb. 	VYSVĚTLENO	Tato skutečnost je platná, i když zde není přímo uvedena.
		936	Královéhradecký kraj	§ 99 	§ 94	Z	K § 99 - v textu předpisu se navrhuje, že u „vybraných sídel“ se v prolukách požadavky vyhlášky neuplatní. Z textu není jednak patrno, co představuje pojem „sídlo“ z pohledu vymezení území, na nějž dopadne tato výluka, tedy územní rozsah, tedy celé administrativní území obce podle katastru nemovitostí, či jiné vymezení, dále důvod proč pro novostavby nebudou muset být dodrženy veřejné zájmy vyjadřující a zabezpečující v obsahu vyhlášky bezpečnost staveb při jejich projektování povolování, realizaci a užívání. Jak tedy budou dotčené orgány veřejné správy            a stavební úřady ověřovat, že navržený záměr neohrožuje bezpečnost, ochranu života zdraví osob nebo zvířat a životní prostředí? To si budou objednávat znalecké posudky, individuálně vytvářet vlastní interní předpisy na ochranu lokálních veřejných zájmů, nově je definovat, oslovovat znalecké ústavy z pohledu posouzení otázek stability staveb, požární bezpečnosti atd.   Kritéria zachování výškové úrovně, stejného půdorysného rozsahu patří do oblasti územního plánování a všechna tato města pořízenou a vydanou ÚPD mají. Požadujeme text vypustit a tuto otázku řešit prostřednictvím možnosti udělit výjimky, za zákonem stanovených podmínek tj. prokázáním žadatele záměru, že odchylné řešení naplňuje veřejný zájem. Požadavky zákona stejně bude muset žadatel záměru splnit viz § 137 138 NSZ	VYSVĚTLENO	Vzato na vědomí – požadavky na stavby  velkých sídel byly ponechány včetně možnosti umožnění výjimek z některých ustnovení vyhlášky.
Pro účely této vyhlášky byla zvolena úroveň krajských měst vymezených podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a hlavní město Praha. Cílem této úpravy je umožnit odchýlení se od  některých požadavků  této vyhlášky při výstavbě v daných městech. 
		937	Jihočeský kraj	§ 99 	§ 94	Z	§ 99:
Pravidlo uvedené v odst. 2 tohoto ustanovení, pokud se má vztahovat pouze na sídla definovaná v odst. 1 (velká sídla), je nesystémové a nelogické. Požadujeme pravidlo uvedené v odstavci 2 aplikovat pro všechna sídla. 	VYSVĚTLENO	Vzato na vědomí – požadavky na stavby  velkých sídel byly ponechány včetně možnosti umožnění výjimek z některých ustnovení vyhlášky.
Pro účely této vyhlášky byla zvolena úroveň krajských měst vymezených podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a hlavní město Praha. Cílem této úpravy je umožnit odchýlení se od  některých požadavků  této vyhlášky při výstavbě v daných městech. 
		938	ČSPS	§ 99 	§ 94	Z	K § 99 návrhu vyhlášky
(1)Velkým sídlem se rozumí sídlo kraje podle ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků.
(2) V rámci zastavěného území se požadavky této vyhlášky nepoužijí na stavby ve stavebních prolukách, jedná-li se o stavbu, jejíž parametry odpovídají úplné souvislé zástavbě stejné výškové úrovně a stejného půdorysného rozsahu a s ohledem na stavební čáru; nedojde-li současně k ohrožení bezpečnosti, ochrany života a zdraví osob nebo zvířat a životního prostředí a je v souladu s podmínkami územně plánovací dokumentace.

Ustanovení § 99 odst. 2 vyhlášky stanoví, že se „požadavky vyhlášky“, tedy veškeré požadavky, nepoužijí ve stavebních prolukách za splnění daných parametrů, a to ke stavbám v zastavěném území.

Navržená stavba musí splnit následující parametry: „stejné výškové úrovně a stejného půdorysného rozsahu a s ohledem na stavební čáru“. Parametry se odvozují pravděpodobně ze stávající zástavby (v textu však není uvedeno). Dále je ke zvážení vztahovat požadavek, resp. úlevu od požadavku, i pro stavby na zastavitelné ploše, v nichž se stavby umisťují také.

Ustanovení je výkladově i aplikačně velice problematické. Základní požadavky na stavby jsou stanoveny ve stavebním zákoně a ustanovení § 99 návrhu vyhlášky stanoví, že nemusí být splněny v případě staveb ve stavebních prolukách požadavky žádné. Je tedy platný závěr, že stavba navržená dle parametrů uvedených v § 99 odst. 2 vyhlášky nebude muset splnit požadavky stanovené prováděcím předpisem, ale požadavky stanované stavebním zákonem ano? Pravděpodobně ano, neboť splnění požadavků z ustanovení § 137 odst. 2 a 3 stavebního zákona. Některé požadavky vycházejí i z evropských směrnic a nelze je pro stavby určitých parametrů vyloučit, navíc pro stavby vymezené prostorově, nikoliv typologicky.

Aplikace ustanovení § 99 návrhu vyhlášky bude ve vazbě na znění požadavků § 137 až § 152 stavebního zákona komplikovaná. Zároveň 3 z „velkých sídel“ (Praha, Brno, Ostrava) si mohou stanovit požadavky zcela odchylně, ačkoliv ustanovení § 99 návrhu vyhlášky stanoví, že nemusí požadavky uplatnit vůbec.
S ohledem na výše uvedené požadujeme ustanovení § 99 zrušit.	VYSVĚTLENO	Vzato na vědomí – požadavky na stavby  velkých sídel byly ponechány včetně možnosti umožnění výjimek z některých ustnovení vyhlášky.
Pro účely této vyhlášky byla zvolena úroveň krajských měst vymezených podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a hlavní město Praha. Cílem této úpravy je umožnit odchýlení se od  některých požadavků  této vyhlášky při výstavbě v daných městech. 
		939	Moravskoslezský kraj	§ 99 	§ 94	Z	53. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA 
K části šesté, § 99
Požadujeme zrušit nadpis části šesté „VELKÁ SÍDLA“, změnit nadpis § 99 na „Požadavky na stavby ve stavebních prolukách“, zrušit odstavec 1 a zrušit označení odstavce 2.
Definici velkého sídla požadujeme přesunout do definičního ustanovení § 3.
Odůvodnění:
Není důvod řešit problematiku staveb ve stavebních prolukách odlišně ve velkých sídlech, tj. krajských městech. Vymezení velkých sídel má význam pro rozšíření přípustnosti povolovaných výjimek v souladu s § 102 odst. 2. Definice velkého sídla pak systematicky náleží do obecného definičního ustanovení.	VYSVĚTLENO	Vzato na vědomí – požadavky na stavby  velkých sídel byly ponechány včetně možnosti umožnění výjimek z některých ustnovení vyhlášky.
Pro účely této vyhlášky byla zvolena úroveň krajských měst vymezených podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a hlavní město Praha. Cílem této úpravy je umožnit odchýlení se od  některých požadavků  této vyhlášky při výstavbě v daných městech. 
		940	HLMP	§ 99 	§ 94	Z	K § 99 – Požadavky na stavby velkých sídel:
-	Požadujeme znění navrhovaného ustanovení nahradit následujícím zněním včetně poznámky pod čarou č. 10:
„§ 99
Požadavky na stavby velkých sídel
(1)  Velkým sídlem se rozumí hlavní město Praha a statutární města podle jiných právních předpisů10). 
(2)  V rámci zastavěného území velkých sídel se požadavky této vyhlášky nepoužijí na stavby ve stavebních prolukách, nedojde-li současně k ohrožení bezpečnosti, ochrany života a zdraví osob nebo zvířat. 

10) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
    Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
V návrhu vyhlášky chybí ustanovení pro statut hlavního města Prahy; některá statutární města jsou větší než některá krajská města České republiky; členění sídel podle zákona o obecním zřízení je také systematičtější, než členění sídel podle „velikosti“ nebo „sídla“ správy kraje, resp. členění na základě komplexnosti správy území (statutární města – obce s rozšířenou působností - obce I. a II. stupně) lépe vyhovuje potřebám z hlediska stavebního práva a jeho správních procesů; preference některých sídel podle sídla administrativy by dopadla negativně nejvíce na statutární města strukturálně postižených regionů (Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Severomoravský kraj), které se v důsledku předchozího průmyslového rozvoje vyznačují právě větším počtem relativně velkých statutárních měst v rámci aglomerací.
Navrhovaný odstavec 2 omezuje nad rámec zákonem dané vymezení stavební proluky (viz též § 24 odst. 5 návrhu vyhlášky) a nadbytečně zužuje možnost odchylného řešení požadavků daného stavebním zákonem.	VYSVĚTLENO	Vzato na vědomí – požadavky na stavby  velkých sídel byly ponechány včetně možnosti umožnění výjimek z některých ustnovení vyhlášky.
Pro účely této vyhlášky byla zvolena úroveň krajských měst vymezených podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a hlavní město Praha. Cílem této úpravy je umožnit odchýlení se od  některých požadavků  této vyhlášky při výstavbě v daných městech. 
		941	ČKA	§ 99 odst. 1	§ 94	Z	Úprava znění: "Velkým sídlem se rozumí statutární město."sídlo kraje podle ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků.
definici je vodné doplnit do §2 pojmy

Odůvodnění:
Není důvodné omezovat dosah ustanovení jen na krajská města. § 152 NSZ se odvolává na zmocnění pro územní samosprávné celky - tedy obce i kraje, ne jen sídla krajů, zákon nehovoří o vyšších územních samosprávných celcích, tedy sem spadají i statutární města.	VYSVĚTLENO	Požadavky jsou příliš detailní  pro celé území ČR a ani Komora statutárních měst nesouhlasí se zapracováním úpravy ve smyslu připomínky do zvláštní části vyhlášky pro "Velká sídla".
		942	Středočeský kraj	§ 99 odst. 1	§ 94	Z	§ 99 odst. 1 návrhu vyhlášky

Připomínky:

Ačkoliv ustanovení nese označení „velká sídla“ neobsahuje žádná kvalitativní či kvantitativní kritéria, po jejichž splnění by mohlo být sídlo považováno za velké v pravém slova smyslu. Ustanovení se tak omezuje pouze na vymezení krajských měst za „velká“ ačkoliv se jedná spíše o administrativní centra kraje.
Navrhujeme proto při zachování označení ustanovení „velká sídla“ definovat buď počtem obyvatel nebo hustotou osídlení, pro které bude udělení výjimek z ustanovení vyhlášky objektivně odůvodněno potřebou vyšší koncentrace zástavby. Aktuální znění bez zjevného racionálního důvodu umožňuje intenzivnější zástavbu některých krajských měst, která co do počtu obyvatel či jejich hustoty zalidnění (Karlovy Vary nebo Jihlava) nedosahují velikosti obcí s rozšířenou působností v jiných krajích (Kladno, Havířov, Frýdek-Místek).

Při zachování stávajícího znění ustanovení by bylo vhodné ustanovení označit jako „krajská sídla“.

Navrhovaná úprava § 99 odst. 1:

Vzhledem ke skutečnosti, že Středočeský kraj má sídlo v Praze navrhujeme změnu a definovat pojem „velká sídla“ jako statutární města dle zákona o obcích.  	VYSVĚTLENO	Vzato na vědomí – ponechán stávající název ustanovení.
		943	MV	§ 99 odst. 2	§ 94	D	K § 99 odst. 2:
	Dle odůvodnění daného ustanovení by mělo jít o výjimky z užití požadavků stanovených v části 2. a 3. vyhlášky, tudíž z vymezování pozemků a umisťování staveb. Daná výjimka pro stavby velkých sídel je však zde koncipována jako obecná možnost se odchýlit od požadavků této vyhlášky.	VYSVĚTLENO	Vzato na vědomí – ano, ustanovení zakládá možnost v konkrétním případě odchýlit se od požadavků této vyhlášky s provazbou do dalších ustanovení, ze kterých je možná výjimka.
		944	ČKAIT	§ 99 odst. 2	§ 94	Z	odst.2 V rámci zastavěného území se požadavky této vyhlášky nepoužijí na stavby ve stavebních prolukách, jedná-li se o stavbu, jejíž parametry odpovídají úplné souvislé zástavbě stejné výškové úrovně a stejného půdorysného rozsahu a s ohledem na stavební čáru; nedojde-li současně k ohrožení bezpečnosti, ochrany života a zdraví osob nebo zvířat a životního prostředí a je v souladu s podmínkami územně plánovací dokumentace. 

Návrh
zrušit

Odůvodnění
vyhláška, ale i zákon, pracuje s pojmem podkroví, aniž by tento poje byl upřesněn, přestože v praxi je velmi často předmětem diskuze, zda se v konkrétním případě jedná o podkroví či plnohodnotné nadzemní podlaží. K pojmu podkroví MMR publikovalo na svých stránkách pomůcku, která odkazuje na ČSN, ale problémy ,které v praxi řeší stavební úřady v mnoha případech, kdy podkroví je vytvořeno čistě účelově, tím není vyřešen, resp. tato pomůcka v praxi nikterak nepomáhá, protože je v ní řešen pouze školní případ. Pražské stavební předpisy obsahují, na rozdíl od republikové vyhlášky, definici podkroví, která nevychází z definice ČSN a mohla by velmi dobře posloužit jako základ pro zpřesnění tohoto pojmu. Stejný problém se pojí s pojmem nadzemní/podzemní podlaží. Taktéž vyhláška hojně používá pojem určená norma, aniž by tento pojem definovala.	VYSVĚTLENO	Odůvodnění k nezahrnutí požadavku na definici "podkroví a nadzemní/podzemní podlaží" viz připomínky k ustanovení "Základní pojmy".
		945	ČKA	§ 99 odst. 2	§ 94	Z	V rámci zastavěného území se požadavky této vyhlášky nepoužijí na stavby, včetně jejich změn ve stavebních prolukách, jedná-li se o stavbu, jejíž parametry odpovídají úplné souvislé zástavbě stejné výškové úrovně a stejného půdorysného rozsahu a s ohledem na stavební čáru; nedojde-li současně k ohrožení bezpečnosti, ochrany života a zdraví osob nebo zvířat a životního prostředí a je v souladu s podmínkami územně plánovací dokumentace.

Odůvodnění:
1/ Je třeba uvést jednoznačně, že "úleva" pro stavby v prolukách se týká rovněž doplnění proluk změnou stávající stavby; jde o úlevu pro velká města (lépe statutární města) pro stavby v prolukách. 2/ Viz odůvodnění § odst. 5. 	VYSVĚTLENO	Požadavek je nadbytečný. Ze stavebního zákona vyplývá, že stavbou je i změna stavby. Ustanovení ponecháno v navrhovaném znění.
		946	AUUP	§ 99 a § 102	§ 94 a § 97	Z	§ 99, Požadavky na stavby velkých sídel, § 102 odst. (2)
Celou část šestou a odst. (2) § 102 vypustit 

Požadavky na stavby v prolukách je možné řešit obecně, není to specifikum krajských měst. Celá kapitola je naprosto nesystémová a není důvod, aby byla zařazena pouze pro krajská města. Tato problematika se týká i jiných sídel, která nejsou administrativně určena jako sídla krajů. Jedná se spíš o problematiku požadavků na území než požadavků na stavby. 	VYSVĚTLENO	Vzato na vědomí – požadavky na stavby  velkých sídel byly ponechány včetně možnosti umožnění výjimek z některých ustnovení vyhlášky.
Pro účely této vyhlášky byla zvolena úroveň krajských měst vymezených podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a hlavní město Praha. Cílem této úpravy je umožnit odchýlení se od  některých požadavků  této vyhlášky při výstavbě v daných městech. 
		947	SP ČR	§ 99 a § 102	§ 94 a § 97	Z	10.	K § 99 odst. 2 a § 102 odst. 2
Zásadně nesouhlasíme s tímto ustanovením ve vztahu k § 11 odst. 2 a 3 a požadavkům na stavby technické infrastruktury. 

Žádáme vyškrtnout z § 102 odst. 2 možnost výjimky z § 11 odst. 2 a 3.

Návrh nového znění § 102 odst. 2:
„(2)	Ve velkých sídlech podle § 99 odst. 1 lze za podmínek stanovených v § 138 odst. 1 stavebního zákona povolit dále výjimku z § 9 odst. 3, § 11 odst. 2 a 3, § 13 odst. 1 a 4, § 17 odst. 1 a § 28.“

Odůvodnění:
Toto ustanovení je v rozporu s § 152 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., podle něhož se nelze odchýlit od požadavků na výstavbu v případě stavby technické infrastruktury, jelikož § 11 odst. 2 a 3 se technické infrastruktury přímo dotýkají - Při vymezování výsadbového pásu musí být respektovány požadavky prostorového uspořádání vedení technického vybavení (sítí technické infrastruktury) v souladu s požadavky určené normy.

Zároveň není toto ustanovení v souladu s důvodovou zprávou k § 99 odst. 2, v níž se uvádí, že: „Cílem této úpravy je umožnit odchýlení se od požadavků části druhé a části třetí této vyhlášky při výstavbě v daných městech.“ Protože v části druhé je uveden § 11, který je pro provozovatele a správce technické infrastruktury zásadní z pohledu jejího umisťování v prostranství, zejména pak ve vazbě na výsadbový pás, požadujeme, aby pro všechny obce bez rozdílu platilo, že při vymezování výsadbového pásu musí být respektovány požadavky prostorového uspořádání sítí technické infrastruktury v souladu s požadavky určené normy.	AKCEPTOVÁNO
		948	MPO	§ 100	§ 95	D
 LegTech	V § 100 doporučujeme zrušit odstavec 2 a v té souvislosti zrušit označení odstavce 1, neboť tato dvě ustanovení spolu nesouvisejí. Zrušený odstavec 2 doporučujeme uvést v samostatném paragrafu.	AKCEPTOVÁNO
		949	HLMP	§ 100 až 104	§ 95 až 98	D	Doporučujeme za § 99 doplnit § 100 až 104, které znějí: 


pro nedostatek místa - celé znění připomínky dle eklep	VYSVĚTLENO	Na základě jednání se SMOČR a s Komorou statutárních měst za účasti HMP bylo domluveno, že požadavky do vyhlášky vloženy nebudou. 
		950	KZPS	§ 100 odst. 2	§ 95	Z	Původní text: 
Odchylka geometrických parametrů uvedených v této vyhlášce je stanovena v souladu s požadavky určené normy.

Navrhovaný text:
Stavba musí být navržena v geometrických parametrech s odchylkou zohledňující geometrické přesnosti pro provádění dané technologie tak, aby geometrické parametry dokončené stavby uvedené v této vyhlášce byly splněny. Odchylka geometrických parametrů uvedených v této vyhlášce je stanovena v souladu s požadavky určené normy.

Odůvodnění:
Geometrické parametry uvedené v této vyhlášce musí splňovat stavby po dokončení.  Geometrické parametry uvedené v této vyhlášce musí být tedy již v projektové dokumentaci navrženy tak, aby byla zohledněna požadovaná geometrická přesnost při provádění daná  odchylkou geometrické přesnosti pro provádění dané technologie v souladu s požadavky určené normy.  	VYSVĚTLENO	Odchylka platí obecně, především pro provádění stavby.
		951	HLMP	§ 101 odst. 1	§ 96	D	Požadujeme navrhované ustanovení přepracovat, jednotlivé odkazy zrevidovat, výrazně zredukovat a nahradit buď uvedením konkrétních parametrů v textu požadavků, nebo v odůvodněných případech konkrétním odkazem na příslušné ustanovení normy.  	AKCEPTOVÁNO JINAK	Vyhláška zavádí pojem "normová hodnota" a "norma". Pokud konkrétní ustanovení odkazuje na "normu", tak taková norma nebo normy, popř. jejich články jsou uvedeny v seznamu ČSN, který je přílohou této vyhlášky.
		952	ČKAIT	§ 101 odst. 1	§ 96	Z	doplnit  § 22 odst. 1 uvést určené normy, na které se vyhláška odvolává

Odůvodnění
pro jednoznačný soulad při návrhu projektantem a posuzování pracovníkem stavebního úřadu	AKCEPTOVÁNO JINAK	Normy, na které se jednotlivá ustanovení odvolávají, jsou uvedeny v příloze č. 14.
		953	MPO	§ 101 odst. 1 a 2	§ 96	D
 LegTech	Upozorňujeme na terminologickou nejednotnost v § 101 odst. 1 a 2. V § 101 odst. 2 se předpokládá, že „podrobné technické požadavky“ mohou být splněny i jiným technickým řešením, než je stanoveno v určené normě. Doporučujeme důsledně prověřit, zda se má jednat skutečně o „podrobné technické požadavky“, nebo zda by se nemělo jednat stejně jako v § 101 odst. 1 pouze o „požadavky“.	AKCEPTOVÁNO
		954	MPO	§ 101 odst. 1 a související ustanovení	§ 96	Z	K § 101 odst. 1 a souvisejícím ustanovení
a) Znění tohoto ustanovení žádáme upravit takto:
(1)  Požadavky uvedené v  § 9 odst. 3 a 4, § 11 odst. 1 a 3, § 14 odst. 4, § 16 odst. 3, § 17 odst. 2, § 18, § 19 odst. 1, § 20, § 21 odst. 1 a 2, § 22 odst. 2 a 3, § 25 odst. 2 a 3, § 26 odst. 2, § 28, § 30 odst. 4 a 5, § 33 odst. 1 až 5 a odst. 7 a 8, § 34 odst. 2 až 8, § 35 odst. 1 a 3 až 5, § 36 odst. 1, 6 a 7, § 38 odst. 1, 2, 5 a 6, § 39 odst. 2, § 41 odst. 3 a 5, § 43 odst. 3 písm. a) a d) a odst. 6, § 44 odst. 3, § 45 odst. 4, § 46 odst. 3, § 47 odst. 1 až 3 a 4 písm. a) a b), § 49 odst. 1 a 2, § 50 odst. 2, § 52 odst. 2 až 8, § 53 odst. 3 a 4, § 54, § 57 odst. 1, § 65, § 66 odst. 1 a 3, § 71 odst. 4, § 75 odst. 2, 3 a 5, § 80 odst. 1, 3 a 4, § 85 odst. 4, § 86 odst. 1, 3 a 5, § 87 odst. 8, § 94 odst. 3, § 97, § 100 odst. 2,  přílohy č. 3 až 6 k této vyhlášce, přílohy č. 8 až 11 k této vyhlášce, přílohy č. 13 k této vyhlášce a přílohy č. 14 k této vyhlášce se považují za splněné, jsou-li splněny požadavky určené technické normy ve stavebnictví nebo její části oznámené ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, která obsahuje podrobnější technické požadavky.“.
b) Ve všech ustanoveních vyhlášky, v nichž je uváděno „určené normy“, nahradit textem „určené technické normy ve stavebnictví“.
Odůvodnění:
Předkladatel se opírá o ustanovení § 32 odst. 2 písm. d) stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb.), dle kterého MMR připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících podrobnější technické požadavky na stavby, které určí ÚNMZ jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je ve Věstníku. Z odůvodnění k § 101 navrhované vyhlášky plyne, že předkladatel má tam, kde ve vyhlášce odkazuje na určené normy, na mysli právě technické normy dle § 32 odst. 2 písm. d) stavebního zákona. V takovém případě je však nesprávně odkazováno na „určené normy“.
Jak předkladatel v odůvodnění k § 101 navrhované vyhlášky uvádí, určené normy jsou definovány v § 4a odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb. Podle § 4a odst. 1 věty druhé může ÚNMZ stanoveným způsobem pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu (definice technického předpisu je obsažena v § 3 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb.), určit české technické normy a další dokumenty obsahující podrobnější technické požadavky. Pro takové technické normy a další dokumenty se pak používá pojem „určená norma“.
Podle § 4a odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb. se pak splnění určené normy považuje v rozsahu a za podmínek stanovených v technickém předpisu za splnění těch požadavků stanovených technickými předpisy, k nimž se určená norma nebo její část vztahuje (to platí i ve vztahu k jiným dokumentům, k němž se § 4a odst. 3 vztahuje).
Z uvedených ustanovení zákona č. 22/1997 Sb. tedy plyne, že určené normy vyjadřují předpoklad shody s požadavky, které stanoví právní předpis (technický předpis). To plyne již z § 4a odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., kde se uvádí, že určené normy slouží pro specifikaci technických požadavků vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného technického předpisu (tedy technický předpis stanoví požadavky, přičemž určené normy stanoví technické řešení tohoto požadavku) a rovněž z § 4a odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb., kde se pak přímo uvádí, že splnění určené normy se považuje za splnění požadavků stanovených v technickém předpisu, na něž se tato určená norma vztahuje.
V prvé řadě je nutné podotknout, že určené normy se dle § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb. mají týkat specifikace technických požadavků na výrobky (definice výrobku je uvedena v § 2 písm. a) zákona č. 22/1997 Sb.), nikoliv však na stavby (které nelze za výrobky považovat).
Pokud jde o určené normy, nejedná se o technické normy (vztáhneme-li určené normy pouze na technické normy, a ne na jiné dokumenty) závazné, neboť není povinnost podle nich postupovat, ale představují pouze možnost, jak požadavky technického předpisu (právního předpisu) splnit. Smyslem určených norem je tedy jejich užití k zajištění předpokladu shody. Smyslem určené normy je, aby představovala možnost technického řešení technických požadavků, které stanoví právní předpis, přičemž splnění této určené normy (nebo její části) se považuje za splnění tohoto technického požadavku stanoveného v právním předpise. Určená norma tak představuje dovolený způsob, jak požadavky právního předpisu splnit, nicméně adresát se může rozhodnout pro jiné řešení, pokud splnění požadavků právního předpisu prokáže. To plyne zejména z § 4a odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb., dle kterého splnění určené normy (nebo její části) se považuje za splnění těch technických požadavků stanovených v právním předpise, k nimž se tyto určené normy vztahují. Jejich úloha je tak obdobná harmonizovaným normám v harmonizované oblasti, na nichž je rovněž založen předpoklad shody (což ostatně rovněž plyne z § 4a odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb.). Předkladatel patrně nesprávně vychází z toho, že technické normy podle § 32 odst. 2 písm. d) stavebního zákona jsou určenými normami. Tyto technické normy (podle § 32 odst. 2 písm. d) stavebního zákona) však nelze považovat za určené normy ve smyslu § 4a odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., neboť nenaplňují definici tam uvedenou a ani neslouží k účelu uvedenému v § 4a odst. 3 téhož zákona. Je tak nutné vycházet z toho, že zákonodárce vytvořil novou kategorii technických norem označených jako „určené technické normy ve stavebnictví“, které jsou odlišné od určených norem. O tom, že se nejedná o určené normy dle § 4a odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., svědčí také skutečnost, že přímo v § 32 odst. 2 písm. d) stavebního zákona se uvádí, že tyto normy ÚNMZ oznámí ve Věstníku, což je speciální úprava od zákona č. 22/1997 Sb. Pokud by se mělo jednat o určené normy, tahle skutečnost by se neuváděla, neboť plyne přímo z § 4a odst. 2 zákona č. 22/1997 Sb.
Protože předkladatel v navrhované vyhlášce zcela nepochybně u odkazů na určené normy má na mysli právě určené technické normy ve stavebnictví (dle § 32 odst. 2 písm. d) stavebního zákona), je nutné v tomto smyslu upravit:
a)	text § 101 odst. 1 – jak je uvedeno výše,
b)	celou vyhlášku tak, aby v jednotlivých ustanoveních bylo stanoveno, že mají být splněny požadavky určené technické normy ve stavebnictví (aby textace byla jednotná).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Do základních pojmů byla zavedena definice "normová hodnota" a namísto" určená norma" pouze "norma".  Součástí definice je slovo "technická" a "ve stavebnictví".
		955	MPO	§ 101 odst. 1 	§ 96	D	V návrhu vyhlášky se na řadě míst odkazuje na určené normy, přičemž tento odkaz stanovuje povinnost podle takové technické normy postupovat. Jedná se o ustanovení navrhované vyhlášky, která jsou uvedená ve výčtu v § 101 odst. 1 navrhované vyhlášky, a o ustanovení § 22 odst. 1 (který ve výčtu v § 101 odst. 1 uvedeno není). Doporučujeme prověřit výčet v § 101 odst. 1 a případně odkaz na toto chybějící ustanovení doplnit. 
Současně upozorňujeme na nutnou úpravu § 101 odst. 1 podle naší zásadní připomínky č. 4.	AKCEPTOVÁNO 
		956	KVOP	§ 101 odst. 1 	§ 96	Z	20.	K § 101 odst. 1
Dané ustanovení má vazbu na určené normy a uvádí, že požadavky ve vyjmenovaných paragrafech se považují za splněné, jsou-li splněny požadavky určené normy nebo její části, která obsahuje podrobnější technické požadavky. 
S ohledem na odstranění výkladových problémů v praxi bych uvítal, pokud by bylo do důvodové zprávy doplněno, co se oněmi „požadavky určené normy“ myslí. Zda se jedná o dodržení veškerých bodů určené normy či její části, nebo jenom těch, které obsahují nějakou číselnou hodnotu (např. v milimetrech, v procentech apod.). Body určené normy, které neobsahují číselnou hodnotu (např. 2 m, 80 mm apod.), zpravidla popisují, jak postupovat při navrhování či provádění stavby. Je třeba i tyto body splnit, aby bylo možné konstatovat, že požadavky pro stavbu, jíž se určená norma týká, se považují za splněné? 
Uvedu příklad bodu určené normy bez číselné hodnoty. Norma ČSN 75 5115 v bodu 5.3.2.6. uvádí, že: „Perforovaná (aktivní) část zárubnice se umisťuje pouze v části studny zastihující vodní útvar, který má být využíván k jímání vody.“ Je třeba i tento bod o vystrojení studny zárubnicí splnit, aby se dalo konstatovat, že požadavky pro studnu se považují za splněné? Nebo není třeba tento požadavek splnit, protože v něm není uvedená žádná číselná hodnota? 
V důvodové zprávě je uvedený „Seznam ČSN jako určených norem k návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu“. V tomto seznamu by u normy ČSN 75 5115 měl být uvedený název „Jímání podzemní vody“.
Navrhuji změnit název u normy ČSN 75 5115 na „Jímání podzemní vody“ místo „Studny individuálního zásobování vodou“ a osvětlit v důvodové zprávě, co je myšleno „splněním požadavků určené normy“.	VYSVĚTLENO
	Vyhláška zavádí pojem "normová hodnota" a "norma". Pokud konkrétní ustanovení odkazuje na "normu", tak taková norma nebo normy, popř. jejich články jsou uvedeny v seznamu ČSN, který je přílohou této vyhlášky.
Název normy byl opraven.
		957	ČKAIT	§ 101 odst. 3 nový	§ 96	Z	za stávající dva odstavce doplnit odstavec 

Návrh
(3) České národní přílohy převzatých norem jsou pro stavby na území České republiky normativní

Odůvodnění
Podle pravidel pro tvorbu norem není splnění informativní přílohy nutné pro splnění normy. Např. národní přílohy eurokódů jsou informativní. Pode ČAS není možné pravidla normalizace menit. Změna u vybraných norem může být pouze předpisem vyšší právní účinnosti (zákon, výhláška). Tak je to u EC např. v Německu.	VYSVĚTLENO	Vyhláška stanoví odkazy na normy, které se jako celek nebo jejich části stávají závaznými. Nelze toto stanovit obecně pro všechny vzniklé normy.
		958	Královéhradecký kraj	§ 102 	§ 97	Z	K § 102 platí obdobně to co je uvedeno k § 99. Není přeci přípustné, aby u novostaveb, byť jsou v proluce „velkého sídla“ nebyly plněny požadavky na bezbariérovost přístupu a další, a vznikaly tak stavby, které budou cíleně  diskriminovat část populace. Jsme toho názoru, že předpis vykazuje v této části znaky protiústavnosti, je v rozporu s Listinou základních práva svobod  a mezinárodními smlouvami, kterými je česká republika vázána.	VYSVĚTLENO
	Zákonem stanovené druhy staveb musí být přístupné. Z taxativního výčtu ustanovení je však umožněno požádat o výjimku. Pro takovéto individuální posouzení rovněž platí zákonem stanovené podmínky. Na udělení výjimky není právní nárok. Ve vztahu k velkým sídlům pak konkrétně § 102 odst. 2 neobsahuje žádné ustanovení týkající se přístupnosti.
		959	HLMP	§ 102 	§ 97	Z	§ 102 – Výjimky:
Požadujeme navrhované ustanovení přepracovat. Znění nadbytečně zužuje možnost odchylných řešení požadavků a výjimek z požadavků daných stavebním zákonem.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Návrh vyhlášky by neměl omezovat architektonickou kvalitu navrhovaných staveb nadmíru a tam, kde nejsou uvedené požadavky opodstatněné; pouze u vybraných parametrů a pouze ze závažných důvodů zajištění bezpečnosti a ochrany života a zdraví může být možnost odchylného řešení anebo výjimky omezena. Pouze u takových parametrů má být také uvedeno, že z nich „není možné udělit výjimku anebo stanovit odchylné řešení, § 101 odst. 2 a § 137 odst. 4 stavebního zákona nejsou tímto dotčena.“. Navrhované ustanovení je nepřehledné, uživatelsky nekomfortní a nevede k naplnění smyslu a účelu vyhlášky ve stanovení obecných požadavků na stavby s ohledem na požadavky udržitelného rozvoje obcí a požadavků na kvalitu vystavěného prostředí stanovenou vládními dokumenty a také stavebním zákonem. Více viz obecné připomínky.	VYSVĚTLENO
	Použití výjimkových ustanovení vychází ze stávající úpravy právních předpisů. Připomínka není formulována konkrétně, žádný návrh na ustanovení nebyl předložen.
		960	MZE 	§ 102 odst. 1	§ 97	Z	14.	K § 102 odst. 1:
a)	Požadujeme za slova „87 odst. 6 a 7,“ doplnit slova „přílohy č. 10 části 10“, tedy umožnit výjimky pro studny. Možnost výjimek je i v nynější právní úpravě.  

b)	Požadujeme za slova „přílohy č. 11 části 1“ vložit slova „bodu 1.3.,“, tedy umožnit výjimku pro technický požadavek podle přílohy č. 11 části 1 bodu 1.3. (maximální podélný sklon lesní cesty). 

c)	Při akceptaci připomínky č. 16 by bylo naopak možné vypustit odkaz na ustanovení přílohy č. 11 části 1 ustanovení 1.8.	AKCEPTOVÁNO
		961	MPSV	§ 102 odst. 1	§ 97	Z	K § 102 odst. 1
Požadujeme zrušení výjimky pro ustanovení § 56 odst. 1. a § 57 odst. 1.Tyto stavby musí být přístupné pro všechny uživatele. 	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Připomínka akceptována ve smyslu KVOP. Právo na vzdělávání je zakotveno v Ústavě ČR. Z výjimek bylo vypuštěno ustanovení týkající se výchovy a vzdělávání. Dále stavby pro sport musí být také přístupné. Ve specifických případech je však umožněno požádat o výjimku. Pro takovéto individuální posouzení platí zákonem stanovené podmínky. Na udělení výjimky není právní nárok.
		962	Kraj Vysočina	§ 102 odst. 1	§ 97	Z	Připomínka č. 70
§ 102 odstavec 1)
                                                                                                                                                           § 102
                                                                                                                                                         Výjimky

1.     Za podmínek stanovených v § 138 odst. 1 stavebního zákona lze povolit výjimku z § 9 odst. 1 a 2, § 13 odst. 2 a 3, § 14 odst. 1, § 24 odst. 1 až 3, § 42 odst. 4, § 56 odst. 1, § 57 odst. 1, § 87 odst. 6 a 7, přílohy č. 11 části 1 bodu 1.8. a 1.10. a přílohy č. 11 části 2 bodu 2.4.
Odůvodnění:
Zásadně nesouhlasíme s výjimkou pro ustanovení § 56 odst. 1)
                                                                                                                                                           § 56
1.    Stavba pro výchovu a vzdělávání musí být bezbariérově přístupná v částech určených pro užívání dětmi, žáky a studenty a v částech určených pro užívání veřejností. U staveb vysokých škol se postupuje obdobně.
Ustanovení § 56 doplňujeme ještě o požadavek na přístupnost pro zaměstnance ve stavbách a školství v případě splnění podmínek dle stavebního zákona (viz Připomínka č. 63). Není zřejmý důvod, proč by novostavby pro výchovu a vzdělávání neměly umožňovat inkluzi jak zaměstnanců, tak studujících. 
Zásadně nesouhlasíme s výjimkou pro ustanovení § 56 odst. 1)
                                                                                                                                                          § 57
1.   Stavba pro sport musí být bezbariérově přístupná v částech určených pro užívání veřejností. Bezbariérově přístupné musí být prostory šaten, hygienická zařízení pro sportovce a vstup na sportoviště nebo závodiště při respektování zvýšených nároků na manipulační prostory pro používání sportovních vozíků v souladu s požadavky určené normy.
Rovněž ustanovení § 57 zpřesňujeme a doplňujeme ještě o požadavek na přístupnost veřejně přístupných prostor staveb pro sport (viz Připomínka č. 64). Není zřejmý důvod, proč by novostavby pro sport neměly být přístupné pro všechny uživatele. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Připomínka akceptována ve smyslu KVOP. Právo na vzdělávání je zakotveno v Ústavě ČR. Z výjimek bylo vypuštěno ustanovení týkající se výchovy a vzdělávání. Dále stavby pro sport musí být také přístupné. Ve specifických případech je však umožněno požádat o výjimku. Pro takovéto individuální posouzení platí zákonem stanovené podmínky. Na udělení výjimky není právní nárok.
		963	ČKAIT	§ 102 odst. 1	§ 97	Z	vypustit "§42 odst. 4"

Odůvodnění
Není žádný rozumný důvod umožnit výjimku z podjezdné výšky v prostoru garáží	VYSVĚTLENO	V některých případech je povolení výjimky odůvodnitelné, tedy je možné ji umožnit.
		964	ČKAIT	§ 102 odst. 1	§ 97	Z	do odstavce 1 doplnit
... §24 odst. 1 až 3, §56 odst. 1, příloha 11 část 1 bod 1.4, 1.5 a 1.6.

Odůvodnění
Jedná se o odvodnění lesní cesty. V mnoha praktických případech se ukázalo, že tato ustanovení nelze dodržet, ale že lze odvodnění řešit jiným způsobem. Jedná se zejména o vedení lesní cesty ve stísněných podmínkách mezi budovami, vodními díly apod. Možnost povolení výjimky bude znamenat pečlivější zdůvodnění jiného řešení.	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Ustanovení bylo upraveno, výjimky jsou navrženy pro aktuální znění ustanovení pro "Osvětlení, proslunění a stínění" § 21 odst. 1 a 5 a "Stavbu pro plnění funkce lesa" - příloha č. 9 části 1 bodu 1.3., 1.8. a 1.10. a přílohy č. 9 části 2 bodu 2.4.
		965	Středočeský kraj	§ 102 odst. 1	§ 97	Z	K § 102 odst. 1
Do textu požadujeme doplnit „přílohy č. 10 části 10,“.
Nový text zní:
Za podmínek stanovených v § 138 odst. 1 stavebního zákona lze povolit výjimku z § 9 odst. 1 a 2, § 13 odst. 2 a 3, § 14 odst. 1, § 24 odst. 1 až 3, § 42 odst. 4, § 56 odst. 1, § 57 odst. 1, § 87 odst. 6 a 7, přílohy 10 části 10, přílohy č. 11 části 1 bodu 1.8. a 1.10. a přílohy č. 11 části 2 bodu 2.4.
Odůvodnění:
Je nezbytné připustit výjimky pro odstupové vzdálenosti studní.	AKCEPTOVÁNO
		966	KVOP	§ 102 odst. 1	§ 97	Z	21.	K § 102 odst. 1
Výjimku lze udělit z ustanovení § 13 odst. 2, které zakazuje mj. i ohrožení stávající zástavby. Jsem toho názoru, že povolit výjimku z tohoto zcela správně nastaveného požadavku by nemělo být možné. Umožnit provedení záměru způsobem, který by mohl ohrozit stávající zástavbu, je situace zcela se vymykající principům veřejného stavebního práva.
Dále lze výjimku udělit z ustanovení § 56 odst. 1, dle něhož musí být stavby pro výchovu a vzdělávání a stavby vysokých škol bezbariérově přístupné. Umožnění takové výjimky by bylo v rozporu nejen s čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který zakotvuje právo každého na vzdělání, ale i s mezinárodně-právními závazky, konkrétně s čl. 9 a čl. 24 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, podle nichž musí být vzdělávací instituce přístupné každému bez jakékoliv diskriminace. Bylo by v rozporu s mezinárodním závazkem České republiky zajistit přístupnost celého vzdělávacího systému včetně přístupnosti budov, pokud by bylo možné udělovat výjimky z požadavku na bezbariérový přístup do staveb pro výchovu, staveb pro vzdělávání a staveb vysokých škol.
Navrhuji proto z § 102 odst. 1 vypustit ustanovení § 13 odst. 2 a § 56 odst. 1.	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	text ustanovení upravující požadavky na umisťování stavebn s ohledem na stavební čáru byl upraven a byla ponechána možnost výjimky z ostavce 2 a 4 tohoto ustanovení. 
		967	KVOP	§ 102 odst. 2	§ 97	Z	22.	K § 102 odst. 2
Návrh umožňuje udělit ve velkých sídlech výjimku z požadavku na omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení. Pravidla, daná § 28, jsou natolik úzce vymezená – týkají se mj. pouze trvalého, nikoliv dočasného reklamního zařízení, a stavby mají pouze přiměřeně plnit požadavky stanovené určenou normou - že jejich další zmírnění formou výjimky již nepovažuji za možné.
I kdyby však byla akceptována má připomínka č. 11 a slova „trvalého“ a „přiměřeně“ byla z § 28 vypuštěna, trvám na svém návrhu neumožnit výjimku z citovaného ustanovení, neboť omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení je nepochybně v zájmu všech osob, a to i obyvatel krajských měst. V posledních letech je kladen důraz na potřebu tuto problematiku řešit, neboť světelné znečištění nepříznivě působí na lidské zdraví, životní prostředí apod. Svědčí o tom mnohé aktivity Ministerstva životního prostředí 4 či skutečnost, že si Česká republika v rámci loňského předsednictví v Radě Evropské unie stanovila téma světelného znečištění jako jednu z priorit v oblasti ochrany životního prostředí. Vzhledem k tomu mám za to, že je žádoucí důsledněji řešit světelné znečištění a tedy požadovat, aby vybrané stavby v plném rozsahu plnily požadavky stanovené určenou normou, namísto toho, aby bylo z uvedeného požadavku umožněno udělování výjimek.
Upozorňuji také na určitou nelogičnost připustit výjimku na území krajských měst, z nichž některá (Jihlava, Karlovy Vary) mají o desítky tisíc obyvatel méně, než jiná města, která krajským sídlem nejsou (Havířov, Kladno).
Navrhuji proto z § 102 odst. 2 vypustit ustanovení § 28.

  4 Blíže viz například informace Ministerstva životního prostředí o jeho činnosti v oblasti světelného znečištění, které jsou dostupné na webových stránkách Ministerstva životního prostředí zde: https://www.mzp.cz/cz/svetelne_znecisteni či zde: https://www.mzp.cz/cz/news_20230712_MZP-chce-resit-sveelne-znecisteni-i-za-spanelskeho-predsednictvi-EU, [cit. 2023-07-13].	VYSVĚTLENO	Ustanovení "Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení" bylo upraveno.Jako výjimkové pro velká sídla bylo ponecháno.
		968	MV	§ 102 odst. 2	§ 97	D	K § 102 odst. 2:
1.	Doporučujeme vypustit výjimku pro uplatnění požadavků na reklamní zařízení v § 17 odst. 1 pro krajská města. Oproti ostatním možným výjimkám zde nevnímáme z povahy věci odůvodněnou potřebu umožnit se od daných požadavků odchylovat.
2.	Dáváme na zvážení, zda nevypustit i výjimku z užití § 28, jelikož dané ustanovení požaduje, aby návrh řešení plnil požadavky na omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení dle určené normy přiměřeně, což samo o sobě dává dle našeho názoru dostatečný manipulační prostor.	VYSVĚTLENO	Ustanovení "Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení" bylo upraveno.Jako výjimkové pro velká sídla bylo ponecháno.Rovněž bylo jako  výjimkové pro ponecháno  ustanovení "Reklamní zařízení".
		969	ČSPS	§ 102 odst. 2	§ 97	Z	K§ 102 odst. 2 návrhu vyhlášky
V ustanovení § 102 je dále uvedena vazba na „velká sídla“, a to takto: „Ve velkých sídlech podle § 99 odst. 1 lze za podmínek stanovených v § 138 odst. 1 stavebního zákona povolit dále výjimku z § 9 odst. 3, § 11 odst. 2 a 3, § 13 odst. 1 a 4, § 17 odst. 1 a § 28.“.
Výjimky se týkají – situování parkovacích stání, umisťování inženýrských sítí a vymezení výsadbového pásu, situování staveb s ohledem na stavební čáru (přičemž požadavek respektovat vedení stavební čáry je jedním z parametrů nutných k tomu, aby mohlo být využito ustanovení § 99 odst. 2), reklamního zařízení a omezování účinků venkovního osvětlení.

Uplatnění tohoto ustanovení je opět problematické, neboť § 99 stanoví pro přesně prostorově vymezené stavby úlevu neuplatnění žádných požadavků a následně v ustanovení § 102 pro stavby v prolukách, ale i pro jiné stavby ve velkých sídlech stanovuje možnost povolení výjimek. S ohledem na tyto nejasnosti a nekoncepčnost řešení požadujeme ustanovení § 102 odst. 2 zrušit.	VYSVĚTLENO	Vzato na vědomí – požadavky na stavby  velkých sídel byly ponechány včetně možnosti umožnění výjimek z některých ustnovení vyhlášky.
Pro účely této vyhlášky byla zvolena úroveň krajských měst vymezených podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. a hlavní město Praha. Cílem této úpravy je umožnit odchýlení se od  některých požadavků  této vyhlášky při výstavbě v daných městech. 
		970	SP ČR	§ 102 odst. 2	§ 97	Z	11.	K § 102 odst. 2
Zásadně nesouhlasíme s tímto ustanovením ve vztahu k § 11 odst. 2 a 3 a požadavkům na stavby technické infrastruktury. Žádáme vyškrtnout z § 102 odst. 2 možnost výjimky z § 11 odst. 2 a 3.

Návrh nového znění § 102 odst. 2:
„(2)	Ve velkých sídlech podle § 99 odst. 1 lze za podmínek stanovených v § 138 odst. 1 stavebního zákona povolit dále výjimku z § 9 odst. 3, § 11 odst. 2 a 3, § 13 odst. 1 a 4, § 17 odst. 1 a § 28.“

Odůvodnění:
Toto ustanovení je v rozporu s § 152 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., podle něhož se nelze odchýlit od požadavků na výstavbu v případě stavby technické infrastruktury, jelikož § 11 odst. 2 a 3 se technické infrastruktury přímo dotýkají – Při vymezování výsadbového pásu musí být respektovány požadavky prostorového uspořádání vedení technického vybavení (sítí technické infrastruktury) v souladu s požadavky určené normy.

Pro provozovatele a správce technické infrastruktury je § 11 zásadní z pohledu jejího umisťování v prostranství, zejména pak ve vazbě na výsadbový pás. Proto požadujeme, aby pro všechny obce bez rozdílu platilo, že při vymezování výsadbového pásu musely být respektovány požadavky prostorového uspořádání sítí technické infrastruktury v souladu s požadavky určené normy, obdobně jako když při vymezování sítí TI musí být respektovány požadavky na ochranu stromů, porostů a vegetačních ploch v souladu s požadavky určené normy.	AKCEPTOVÁNO
		971	MPO	Příloha č. 1 až č.15		D
 LegTech	V přílohách doporučujeme označení „Příloha č. 1 k vyhlášce č. …/2023 Sb.“ až „Příloha č. 15 k vyhlášce č. …/2023 Sb.“ neuvádět tučně.	VZATO NA VĚDOMÍ
		972	MPO	Příloha č. 1 až č.15		D
 LegTech	V přílohách doporučujeme opravit desetinné označování „1.1.“, „1.2.“ apod. na označování „1.1“, „1.2“ apod.	VYSVĚTLENO	Ponecháno stávají značení.
		973	MPO	Příloha č. 1 až č.15		D
 LegTech	V přílohách v jednotlivých tabulkách doporučujeme sjednotit psaní velkých a malých písmen (například v příloze č. 1 všechna slova v tabulce č. 1 začínají malým písmem, zatímco v příloze č. 2 v první tabulce všechna slova začínají velkým písmem, ale v druhé tabulce malým písmem).	VZATO NA VĚDOMÍ
		974	MPO	Příloha č. 1 	Příloha č. 1 	D
 LegTech	V příloze č. 1 doporučujeme označení tabulky „Tabulka č. 1 – U kazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání“ nahradit označením „Tabulka – U kazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání“, neboť v příloze č. 1 je pouze jedna tabulka. V ostatních přílohách, kde je více jak jedna tabulka, doporučujeme tabulky očíslovat.	VZATO NA VĚDOMÍ
		975	MPSV	Příloha č. 1 	Příloha č. 1 	Z	K příloze č. 1, tabulce č. 1:
Uplatňujeme zásadní připomínku k parkovacím místům. Dětská skupina je uvedena v tabulce č. 1 pod kódem 6a a zahrnuta do oblasti škol. Žádáme o vysvětlení a stanovení dopadů, zda tento požadavek je pouze pro nové dětské skupiny, či pro stávající (také v jakém režimu vlastnictví toto parkovací místo je). 	VYSVĚTLENO	Odůvodnění připomínky viz odůvodnění připomínky č. 9.
		976	MPSV	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	K příloze č. 1, tabulce č. 1:
V praxi nebývá jednoznačný obsah pojmu ateliér. Stávající označení „projektový ateliér“ je neúplné. Doporučujeme buď uvádět pouze „ateliér“ nebo používat obě upřesnění „projektový a umělecký ateliér“.	VYSVĚTLENO	Tabulka byla upravena - uvedený pojem se již nevyskytuje.
		977	SMOCR	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	z	14.	K Příloze č. 1, tab. 1 kód 1a
Požadujeme ponechat dle stávající úpravy - na byt do 50 m2 požadavek - 0,5; na byt od 50 m2 do 100 m2 -  1; na byt nad 100 m2 - 2 parkovací stání (PS)
Odůvodnění:
Zásadně nesouhlasíme s úpravou požadavku na 2 PS již pro byty od 70 m2. Jedná se o neopodstatněné zpřísnění požadavků na stavebníka, zvyšování nákladů na výstavbu, a tím snižování dostupnosti bydlení. Současně nová úprava nepřímo vede ke zvýšení dopravní zátěže IAD (zejména přetížení center měst). Možnost úpravy koeficientů v územním plánu či regulačním plánu jednotlivých obcí neopodstatňuje zpřísnění podmínek nastavených vyhláškou v obecné rovině.	VYSVĚTLENO	Úpravou tabulky došlo ke zmírnění uvedených požadavků.
		978	Kraj Vysočina	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	Připomínka č. 71
Příloha č. 1 k vyhlášce
Tabulka č. 1 – Ukazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání
Administrativa
	5a	administrativa pro veřejnost: instituce celoměstského nebo nadměstského významu	kancelářská plocha m² d)	               25	50	50
	5b	administrativa pro veřejnost: instituce místního významu, pojišťovna, banka, pošta	kancelářská plocha m² d)	                30	70	30
	5c	administrativa s malou návštěvností: sídla firem, projektové ateliéry, instituce, studia	kancelářská plocha m² d)	                 35	20	80

Návrh na úpravu:
Administrativa	
                5a	administrativa pro veřejnost: instituce celoměstského nebo nadměstského významu	kancelářská plocha m² d)	25	50	50
	5b	administrativa pro veřejnost: instituce místního významu, pojišťovna, banka, pošta	kancelářská plocha m² d)	                30	70	30
	5c	administrativa s malou návštěvností: sídla firem, projektové a umělecké ateliéry, instituce, studia	kancelářská plocha m² d)	35	20	80

Odůvodnění:
V praxi dochází často k diskuzím, co je ateliér. Stávající označení „ projektový ateliér“ je nevypovídající. Doporučujeme buď uvádět pouze „ateliér“ nebo používat obě upřesnění „projektový a umělecký ateliér“.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Došlo k úpravě názvosloví i způsobu výpočtu. Uvedený pojem se již nevyskytuje.
		979	Zelený kruh	Příloha č. 1 	Příloha č. 1 	D	Připomínka č. 3
K Příloze č. 1, Část 1, Bod 1.1.

Požadujeme umožnění zjednodušení zavedení korekcí základního počtu stání i pro ostatní města, například formou nařízení, obecně závazné vyhlášky či zapsaných územních studií.

Odůvodnění: 
Proces tvorby územních či regulačních plánů nebo jejich změn je vzhledem k rozsahu opatření časově i finančně náročný, zejména pro menší obce, které nejsou samy pořizovateli územně plánovacích dokumentací.

	AKCEPTOVÁNO JINAK	Z odst. 1 a 2 ustanovení Parkovací stání lze učinit výjimku. Dále platí možnost úlevových řešení - možnost stanovit odchylně počet stání dle § 137 odst. 4 a § 138 odst. 2 stavebního zákona..
		980	ČKAIT	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	Část 1 
1.1. Celkový počet parkovacích stání vychází ze základního počtu stání po procentuální korekci. Procentuální korekce musí být stanovena v územním plánu, v územním plánu s prvky regulačního plánu nebo v regulačním plánu. Procentuální korekce může definovat minimální požadovaný a maximální přípustný počet stání pro jednotlivé účely staveb. Pokud nejsou určeny procentuální korekce, rovná se celkový počet stání základnímu počtu stání.

Návrh
Doporučuji zavést přechodné ustanovení.

Odůvodnění
Změnou výpočtu dojde ke skokovému zvýšení počtu krátkodobých stání pro služby zejména v historických centrech apod. Doporučujeme zavést přechodná ustanovení na X let, aby si obce mohly do ÚP nebo RP zavést procentuální korekce.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text přílohy byl upraven. Došlo ke zmírnění požadavků. Dále z odst. 1, 2 a 5 ustanovení Parkovací stání lze učinit výjimku. Dále platí možnost úlevových řešení - možnost stanovit odchylně počet stání dle § 137 odst. 4 a § 138 odst. 2 stavebního zákona..
Přechodná ustanovení pro použití stávajících právních předpisů obsahuje stavební zákon.
		981	ČKAIT	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	Část 1
1.2. Základní počet stání je součtem počtu stání, odpovídajících jednotlivým účelům stavby nebo souboru staveb. Celkový počet základního počtu stání pro účelové jednotky stavby se stanoví součinem jejich počtu a počtu stání pro jednotlivou účelovou jednotku podle jejich druhu podle tabulky č. 1. Počet stání pro druh staveb v tabulce č. 1 neuvedených se určí s využitím ukazatelů pro stavby s obdobným funkčním využitím.

Návrh
část 1 navrhujeme zrušit a původní část druhou označit jako první

Odůvodnění
odkazem na normu 736110 bude toto upraveno
	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text přílohy byl upraven. Došlo ke zmírnění požadavků. Dále z odst. 1, 2 a 5 ustanovení Parkovací stání lze učinit výjimku. Dále platí možnost úlevových řešení - možnost stanovit odchylně počet stání dle § 137 odst. 4 a § 138 odst. 2 stavebního zákona..
Přechodná ustanovení pro použití stávajících právních předpisů obsahuje stavební zákon.
		982	ČKAIT	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	v tabulace "bydlení", byt nad 70 m2 je počet účelových jednotek 0,5

Návrh
v tabulace "bydlení", byt nad 70 m2 navrhujeme počet účelových jednotek 0,7

Odůvodnění
Provedli jsme modelaci na developerském projektu o cca 800 bytech a diskutovali s kolegy na dané téma (větší města, menší města, centra, okrajové části měst). Úprava koeficientu bude lépe vyhovovat realitě. Výsledný počet parkovacích míst vychází vyšší než v PSP a nižší, než současná úprava v ČSN.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text přílohy byl upraven.
		983	MPSV	Příloha č. 1 	Příloha č. 1 	Z	K příloze č. 1, část 2
Požadujeme provést úpravu terminologie vyhrazeného parkovacího místa (minimální počet vyhrazených stání pro vozidla označená parkovacím průkazem označující přepravu osoby těžce zdravotně postižené).
Požadujeme zachovat stávající parametry pro zřízení vyhrazeného místa (1 vyhrazené stání pro 2 až 20 stání dílčí plochy). Navýšení není zdůvodněno a minimálně u občanské vybavenosti je nutné ponechat stávající požadavky.	AKCEPTOVÁNO 
		984	ČKAIT	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	část 2, 2.2. U stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 5000 m2 musí být nad rámec výše uvedených počtů vyhrazených stání v odst. 1 zřízena vyhrazená stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku v minimálním počtu 1 % z celkového počtu stání. Výsledný počet vyhrazených stání se zaokrouhlí tak, že počet stání 0,5 a vyšší se zaokrouhlí na celá stání nahoru a počet stání nižší než 0,5 se zaokrouhlí na celá stání dolů. Obdobně se postupuje u staveb s předpokládaným užitím osob doprovázející dítě v kočárku, zejména zoologické zahrady, zábavní, sportovně naučná centra a parky.

Návrh
U stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 5000 m2 musí být nad rámec výše uvedených počtů vyhrazených stání v odst. 1 zřízena vyhrazená stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku v minimálním počtu 1 % z celkového počtu stání. Výsledný počet vyhrazených stání se zaokrouhlí tak, že počet stání 0,5 a vyšší se zaokrouhlí na celá stání nahoru a počet stání nižší než 0,5 se zaokrouhlí na celá stání dolů. Obdobně se postupuje u staveb s předpokládaným užitím osob doprovázející dítě v kočárku, zejména zoologické zahrady, zábavní, sportovně naučná centra a parky, zdravotnická zařízení.

Odůvodnění
Doplnění zdravotnického zařízení jako stavba s předpokládaným užitím osob doprovázející dítě v kočárku.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Demonstrativní výčet byl z návrhu vyhlášky zcela vypuštěn.
		985	ČKAIT	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	Část 2
Vyhrazená stání
2.1. Minimální počet vyhrazených stání pro vozidla označená parkovacím průkazem osoby se zdravotním postižením:
Počet stání dílčí plochy: Počet vyhrazených stání
4 až 20 stání 1 vyhrazené stání
21 až 40 stání 2 vyhrazená stání … atd.

Návrh
2.1 - Návrh ve vyhlášce k připomínkování
2.1. Minimální počet stání pro vozidla označená parkovacím průkazem osoby se zdravotním postižením se vyhrazuje z krátkodobých parkovacích stání:
Počet krátkodobých stání dílčí plochy: Počet vyhrazených stání
4 až 20 stání 1 vyhrazené stání
21 až 40 stání 2 vyhrazená stání … atd.

Odůvodnění
Vyhrazená stání je nutné počítat pouze z krátkodobých. Na sídlištích jsou dlouhodobá vyhrazená stání běžně řešena přidělením vyhrazeného stání pro konkrétní RZ vozidla na základě žádosti oprávněné osoby. Dochází poté k duplicitě vyhrazených stání, tedy až k dvojnásobku vyhrazených stání, než je nutné.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení odst. 4 "Parkovací stání", resp. příslušné body v příloze se budou vztahovat na krátkodobá stání.
		986	Kraj Vysočina	Příloha č. 1 	Příloha č. 1 	Z	Připomínka č. 72
Příloha č. 1 k vyhlášce
PARKOVACÍ A VYHRAZENÁ STÁNÍ
Část 2
Vyhrazená stání  
Návrh na úpravu:
2.1. Minimální počet vyhrazených stání pro vozidla označená parkovacím průkazem označující přepravu osoby těžce zdravotně postižené označená parkovacím průkazem osoby se zdravotním postižením:
 Počet stání dílčí plochy: Počet vyhrazených stání 
2 až 20 stání                       1 vyhrazené stání (platí pro parkovací plochy u staveb občanského vybavení)
 4 až 20 stání                	1 vyhrazené stání
 21 až 40 stání               	2 vyhrazená stání
41 až 60 stání                	3 vyhrazená stání
 61 až 80 stání               	4 vyhrazená stání
 81 až 100 stání               	5 vyhrazených stání
101 až 150 stání                    6 vyhrazených stání
151 až 200 stání                7 vyhrazených stání
201 až 300 stání                      8 vyhrazených stání
301 až 400 stání                       9 vyhrazených stání
401 až 500 stání                      10 vyhrazených stání
501 a více stání                        2 % z počtu stání dílčí plochy.

Výsledný počet vyhrazených stání se zaokrouhlí tak, že počet stání 0,5 a vyšší se zaokrouhlí na celá stání nahoru a počet stání nižší než 0,5 se zaokrouhlí na celá stání dolů. Tato stání nesmí být vyhrazena pro konkrétní vozidlo dle jiného předpisu (§ 25 odst. 6, písm. c, 4 zákona č. 13/1997 Sb.)
Odůvodnění:
Úprava terminologie vyhrazeného parkovacího místa, viz Připomínka č. 16.
Zvýšení počtu stání dílčí plochy pro zřízení vyhrazeného místa není zdůvodněno a nebylo konzultováno. Minimálně u občanské vybavenosti je nutné ponechat stávající požadavky.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).
	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Návrh na snížení počtu stání byl upraven ze 4 na 2 stání.
		987	KVOP	Příloha č. 1 	Příloha č. 1 	Z	23.	K části 2.1
V účinné vyhlášce č. 398/2009 Sb. je v ustanovení § 4 uvedeno, že nejméně 1 vyhrazené parkovací stání musí být zřízeno u 2 až 20 stání dílčí parkovací plochy. Nevidím tedy žádný důvod pro zhoršování aktuálně platných podmínek, co se vyhrazených parkovacích míst týče. Pokud by byla vyhrazená parkovací místa zřizována až od navrhovaných 4 stání dílčí plochy, pro mnoho lidí by to znamenalo zhoršení současných podmínek. U mnoha veřejných budov je počet parkovacích míst menší než 4. Je pro mě zásadní, aby i na těchto parkovištích bylo alespoň jedno vyhrazené stání.

V části 2.1 proto navrhuji 1 vyhrazené stání pro vozidla označená parkovacím průkazem osoby se zdravotním postižením již od 2, nikoliv navrhovaných 4 stání dílčí plochy.	AKCEPTOVÁNO 	Návrh na snížení počtu stání byl upraven ze 4 na 2 stání.
		988	MPSV	Příloha č. 1 	Příloha č. 1 	Z	K příloze č. 1, část 2, bod 2.2
Požadujeme demonstrativní výčet doplnit o zdravotnická a školská zařízení, stavby pro sport a tělovýchovu a doplnění požadavku na soulad s určenou normou.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Demonstrativní výčet byl z návrhu vyhlášky zcela vypuštěn a ustanovení bylo přeformulováno, aby se vztahovalo i na nemocnice.
		989	Kraj Vysočina	Příloha č. 1 	Příloha č. 1 	Z	Připomínka č. 73
Příloha č. 1 k vyhlášce
PARKOVACÍ A VYHRAZENÁ STÁNÍ
Část 2
Vyhrazená stání  
2.2. U stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 5000 m2 musí být nad rámec výše uvedených počtů vyhrazených stání v odst. 1 zřízena vyhrazená stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku v minimálním počtu 1 % z celkového počtu stání. Výsledný počet vyhrazených stání se zaokrouhlí tak, že počet stání 0,5 a vyšší se zaokrouhlí na celá stání nahoru a počet stání nižší než 0,5 se zaokrouhlí na celá stání dolů. Obdobně se postupuje u staveb s předpokládaným užitím osob doprovázející dítě v kočárku, zejména zoologické zahrady, zábavní, sportovně naučná centra a parky.
Návrh na úpravu:
2.2. U stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 5000 m2 musí být nad rámec výše uvedených počtů vyhrazených stání v odst. 1 zřízena vyhrazená stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku v minimálním počtu 1 % z celkového počtu stání. Výsledný počet vyhrazených stání se zaokrouhlí tak, že počet stání 0,5 a vyšší se zaokrouhlí na celá stání nahoru a počet stání nižší než 0,5 se zaokrouhlí na celá stání dolů. Obdobně se postupuje u staveb s předpokládaným užitím osob doprovázející dítě v kočárku, zejména zdravotnická a školská zařízení, stavby pro sport a tělovýchovu, zoologické zahrady, zábavní, sportovně naučná centra a parky. Požadavky na tato stání musí být v souladu s určenou normou.
Odůvodnění:
Úprava a další výčet požadavku na zřízení vyhrazených míst dle důležitosti.
Ve vyhlášce zcela chybí parametry tohoto vyhrazeného stání.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Demonstrativní výčet byl z návrhu vyhlášky zcela vypuštěn a ustanovení bylo přeformulováno, aby se vztahovalo i na nemocnice.
		990	KVOP	Příloha č. 1 	Příloha č. 1 	Z	24.	K části 2.2
U velkých zdravotnických zařízení, ke kterým náleží rozsáhlá parkovací plocha, by měla být v blízkosti vstupu do zdravotnického zařízení vyhrazená parkovací místa pro vozidla, ve kterých se přepravují děti v kočárku. Tato místa zaručí větší bezpečí při manipulaci s kočárkem při vykládání a opětovném nakládání do vozidla a rovněž zaručují bezpečnější pohyb po samotném parkovišti, jelikož není nutné jít s kočárkem přes celou parkovací plochu.

Navrhuji proto rozšířit demonstrativní výčet veřejných objektů na konci souvětí bodu 2.2, které se zabývá povinností vyhradit stání pro vozidla osob doprovázejících dítě v kočárku, o zdravotnická zařízení. Navrhuji následující znění bodu 2.2: „U stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 5000 m2 musí být nad rámec výše uvedených počtů vyhrazených stání v odst. 1 zřízena vyhrazená stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku v minimálním počtu 1 % z celkového počtu stání. Výsledný počet vyhrazených stání se zaokrouhlí tak, že počet stání 0,5 a vyšší se zaokrouhlí na celá stání nahoru a počet stání nižší než 0,5 se zaokrouhlí na celá stání dolů. Obdobně se postupuje u staveb s předpokládaným užitím osob doprovázející dítě v kočárku, zejména zoologické zahrady, zábavní, sportovně naučná centra, zdravotnická zařízení a parky.“	AKCEPTOVÁNO JINAK	Demonstrativní výčet byl z návrhu vyhlášky zcela vypuštěn a ustanovení bylo přeformulováno, aby se vztahovalo i na nemocnice.
		991	MŠMT	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	 Příloha 1, Tabulka č. 1 – Ukazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání pro motorová vozidla: Do Tabulky č. 1 navrhujeme u skupin školství a jiné vzdělávací zařízení, kódy 6a-6d vložit poznámku e) a poznámku f), přičemž poznámka e) zpřesňuje požadavky na parkování u „lesních školek a skupin“ a poznámka f) zpřesňuje typ stání u školských zařízení, a to ve smyslu dosud používané tabulky v ČSN 73 6110, ze které je tato tabulka (pouze principiálně nikoliv obsahově) převzata. Text uvedené části tabulky navrhujeme změnit způsobem, který uvádíme v příloze 2 k č. j. MSMT-17823/2023-1.

Tabulka č. 1 – Ukazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání pro motorová vozidla	VYSVĚTLENO	Ustanovení bylo upraveno. Vyhláška se nevztahuje na lesní mateřské školky.
		992	MŠMT	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	Příloha č. 1: Navrhujeme doplnit obdobný výpočet a definování stání pro jízdní kola jako v případě parkovacích stání pro motorová vozidla. Odlišnosti jsou patrné právě u školských zařízení. Za část 2 Přílohy č. 1 proto navrhujeme vložit část 3, která zní: 
„Část 3
Stání pro jízdní kola
3.1 Vedle stání pro motorovou dopravu se zřizují i stání a zařízení pro jízdní kola, jejichž počet i typ (dlouhodobá, resp. krátkodobá) se určí identicky dle části 1 této přílohy, a to včetně procentuálních korekcí, které může stanovovat územní plán, územní plán s prvky regulačního plánu nebo v regulační plán.
3.2 Celkový počet základního počtu stání pro účelové jednotky stavby se stanoví součinem jejich počtu a počtu stání pro jednotlivou účelovou jednotku podle jejich druhu podle tabulky č. 2 této přílohy. Počet stání pro druh staveb v tabulce č. 2 neuvedených se určí s využitím ukazatelů pro stavby s obdobným funkčním využitím.
3.3. Pro potřeby návrhu počtu míst pro jízdní kola se uvažují 2 druhy stání:
a)	krátkodobé parkovací stání – slouží k odložení a uzamknutí jízdních kol návštěvníků, zejména po dobu nákupu, návštěvy. Jedná se zpravidla o jednoduché stojany, event. s přístřeškem,
b)	dlouhodobé parkovací stání – slouží k odložení a uzamknutí jízdních kol pro zaměstnance nebo pro rezidenty. Jedná se zpravidla o kolárny, kryté uzamykatelné prostory a jako součást stavby či souboru staveb.
3.4	Vnitřní i venkovní parkování jízdních kol se navrhuje primárně co nejblíže hlavnímu vstupu do stavby či souboru staveb, resp. v co nejkratší docházkové vzdálenosti.“

Za tento text pak navrhujeme vložit Tabulku č. 2 – Ukazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání pro jízdní kola, jejíž text uvádíme v příloze 2 k č. j. MSMT-17823/2023-1.
	AKCEPTOVÁNO JINAK	Požadavek na zajištění parkovacích míst pro jízdní kola byl začleněn do ustanovení upravující parkovací stání.
		993	MŠMT	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	Příloha 2 k č. j. MSMT-17823/2023-1

                                                                                                                                                                                        NÁVRH ZNĚNÍ PŘÍLOHY Č. 1 

                                                                                                                                                                           PARKOVACÍ A VYHRAZENÁ STÁNÍ
 pro nedostatek místa -  znění přílohy dle eklep
	

	VYSVĚTLENO	Text přílohy byl upraven.Došlo ke zmírnění požadavků. Požadavek na zajištění parkovacích míst pro jízdní kola byl začleněn do ustanovení upravující parkovací stání.
Dále z odst. 1, 2 a 5 ustanovení "Parkovací stání" lze učinit výjimku. Dále platí možnost úlevových řešení - možnost stanovit odchylně počet stání dle § 137 odst. 4 a § 138 odst. 2 stavebního zákona..
Přechodná ustanovení pro použití stávajících právních předpisů obsahuje stavební zákon.
		994	ČKA	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	Požadujeme stanovit ukazatele v příloze č. 1 pro výpočet základního počtu parkovacích stání pro jednotlivé účely užívání stání jako přepočtovou jednotku výhradně hrubou podlažní plochou účelu užívání (v m2 / parkovací stání). 
V této souvislosti doporučujeme navrhnout hodnoty HPP m2 / stání analogicky se smyslem úpravy (např. s využitím fungující dlouholeté praxe Pražských stavebních předpisů, kde uvedené hodnoty vzešly po konzultaci profesních komor; stejná metodika i hodnoty budou použity od 1. 7. 2024 také v Brně a Ostravě), to vše při současném nahrazení písmenných poznámek pod tabulkou uvedením, že hrubou podlažní plochou účelu užívání se rozumí součet hrubých podlažních ploch všech částí budovy nebo souboru budov pro vybraný účel užívání; nezapočítávají se plochy garáží, sklepů, technických a pomocných prostor a objektů technické infrastruktury.
Současně s tím doporučujeme doplnit definici hrubé podlažní plochy do základních pojmů (§ 3), např. takto: „hrubou podlažní plochou součet ploch vymezených vnějším obrysem konstrukcí jednotlivých podlaží budovy kromě otevřených a částečně otevřených částí (balkony, lodžie, průchody, střešní terasy apod.); v podlažích se šikmými stěnami či šikmým stropem se započítává vnější obrys konstrukcí v úrovni 1,2 m nad úrovní podlahy.“

Odůvodnění:
Sjednocení parametrů pro výpočet výhradně na hrubou podlažní plochou účelu užívání (v m2) na 1 parkovací stání, tedy na jeden snadno kontrolovatelný parametr (HPP) neumožňuje účelovou manipulaci s výpočty (např. byty těsně pod rozhodnou hodnotou, „kouzlení“ s počty návštěvníků) apod.) a jedná se o parametr ve stavební praxi jednoznačně používaný, všem autorizovaným osobám ve výstavbě známý a jednoznačný.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text přílohy byl upraven. Tab. 1 používá pojem " podlahová plocha" dle  § 13 písm. n) stavebního zákona.

		995	ČKA	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	D	Doporučujeme užívat námísto dělení na "krátkodobá" a "dlouhodobá" parkovací stání užít dělení na "vázaná" a "návštěvnická


	VYSVĚTLENO	Pojmy vyplývají z ustálené praxe.
		996	ČKA	Příloha č. 1 Příloha č. 4 Příloha č. 15 část 10	Příloha č. 1 	D	Doporučujeme sjednotit pojem "plocha" užívaný v souvislosti s jednotkami napříč vyhláškou. Jedná se ve všech případech o podlahovou plochu dle nařízení Vlády č. 366/2013 Sb.?	AKCEPTOVÁNO JINAK	Byl užit pojem " podlahová plocha" dle § 13 písm. n) stavebního zákona
		997	HK	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	Připomínka k Příloze 1 odst. 1
Požadujeme přeformulovat, aby tato povinnost nevznikala a nevyvolávala komplikace v procesu změn územních plánů.

Odůvodnění:
Formulace vynucuje potřebu změnit v obcích územní plány a projít nově posouzením SEA atd.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Odstavec povinnost změny ÚP nezakládá, neboť stanovuje základní počet, a pouze existuje-li ÚP, který řeší parkování, pak tento základní počet je tímto ÚP redukován. 
Dále z odst. 1, 2 a 5 ustanovení "Parkovací stání" lze učinit výjimku. Dále platí možnost úlevových řešení - možnost stanovit odchylně počet stání dle § 137 odst. 4 a § 138 odst. 2 stavebního zákona..
		998	HK	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	Požadujeme Tabulku č. 1 upravit následovně a podle níže uvedeného odůvodnění:
viz materiál připomínek HK

Odůvodnění:
Postupně k jednotlivým změnám:
- změna ze 100 na 70 m2 např. znamená u některých projektů nárůst požadovaných stání dle OTP z o 30 %, a to s dopadem na životní prostředí, v případě bydlení z metodiky zcela vypadl původní požadavek ČSN na „Parkovací stání u bytových okrsků“, který v ČSN nahrazuje počty návštěvnických stání. Výsledkem tedy je, že např. u malého bytového domu o 10 průměrných bytech do 70 m2 bude zřízeno 9 dlouhodobých stání a 1 krátkodobé. Počet dlouhodobých stání na byt tedy bude menší jak 1;
- u skupiny obchod – stanovení přesné prodejní plochy je zejména v úvodních fázích projektové přípravy, kdy se stanovuje celková úprava stavby extrémně složité a umožňuje manipulaci s daty. Jako vhodnější se jeví úprava formou přepočtu z hrubé plochy stavby a jiným koeficientem, např. 
      o	3a – hrubá podlažní plocha 70 m2
      o	3b – hrubá podlažní plochy – 50 m2;
- do skupiny 3b – vhodné doplnit o „retailparky“, které jsou často zařazovány do jednotlivých prodejen;
- skupina služeb – definice „Služeb“ by měla být upřesněna. Do čeho spadají např. „kadeřnictví“ apod. Nejedná se ani o obchod v parteru, ani ostatní definované „služby;
- k řádku 4e – Koeficient je disproporčně stanoven vůči jiným funkcím a vede k velkému počtu stání ve srovnání s dalšími funkcemi. Navíc přepočet přes plochu pro hosty umožňuje zavádějící výklad a manipulaci s daty. Doporučujeme změnit výpočet na hrubou plochu koeficient 30 až 40 m2;
- ke skupině administrativa – přepočet přes kancelářskou plochu v praxi nepovažujeme za vhodný. Zejména v úvodních stupních projektové dokumentace není možné stanovit přesně, což vede k zavádějícímu výkladu a možnosti manipulace s daty. Vhodnější je opět přepočet přes hrubou podlažní plochu s koeficienty:
    o	5a = 45 m2
    o	5b = 45 m2
    o	5c = 50 až 70 m2;
- ke skupině zdravotnictví – převzatá definice z ČSN je nejasná. Není zřejmé, zda se sčítá počet stání pro zaměstnance a počet stání pro „lůžka“ či pro „ordinace, nebo se přepočítává počet stání pouze přes jeden z faktorů. Doporučujeme upřesnit, alespoň v poznámkách. Případně změnit výpočet na hrubou plochu;
- ke skupině sport a rekreace – kategorie zcela vynechává běžná využití formou sportu bez diváků – wellness, fitness, plavecké bazény apod. Definice přes „návštěvníky““ je zcela nejasná. Kategorie by měla být doplněna, z praxe se jako daleko vhodnější ukazuje přepočet přes parametr HPP;
- ke skupině výroba a sklady – Dělení se v praxi jeví jako nedostatečné. Měly by být odděleny jednotlivé základní funkce např. lehký průmysl/výroba, high-tech / R+D (výzkumný parka spod.), těžký průmysl, logistika, sklad atd.;
- požadujeme vypustit poznámky b) a odvolávku na ni u bodu 3a.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Příloha č. 1 byla upravena ve smyslu zmírnění požadavku pro nutnost zřízení parkovacího stání.
Dále z odst. 1, 2 a 5 ustanovení "Parkovací stání" lze učinit výjimku. Dále platí možnost úlevových řešení - možnost stanovit odchylně počet stání dle § 137 odst. 4 a § 138 odst. 2 stavebního zákona..
		999	Moravskoslezský kraj	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	54. ZÁSADNÍ PŘIPOMÍNKA
K příloze č. 1
Požadujeme vypustit bod 1.1, ostatní body v části 1 přečíslovat a v případě zaokrouhlování výsledného počtu stání (viz bod 1.3 a 2.1) stanovit, že se zaokrouhluje vždy nahoru.
Dále navrhujeme vypuštění nebo přepracování části týkající se bydlení Tabulky č. 1 – Ukazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání. Není odůvodněné, proč bytu o 1 obytné má odpovídat pouze ½ stání a proč je stanovena hranice pro 1 resp. 2 stání jako 70 m2 celkové plochy bytu. 
Odůvodnění: 
Navrhujeme vypuštění celého odstavce 1.1 týkajícího se procentuální korekce parkovacích stání a jejího obligatorního stanovení v územním plánu, v územním plánu s prvky regulačního plánu nebo v regulačním plánu.
Dle § 80 a přílohy č. 8 NStZ územní plán a dle § 85 a přílohy č. 9 NStZ regulační plán neobsahují procentuální korekce parkovacích stání, územní plán nadto neobsahuje v grafické ani textové části podrobnost, jakou je vymezení jednotlivých parkovacích stání.  
Stanovení „povinného“ počtu stání by dále mělo obsahovat možnost výjimky pro byty v centrálních částech měst, tj. možnost nevymezit žádné parkovací stání pro obyvatele, kteří nehodlají vlastnit osobní automobil.
Vzhledem k nedostatku parkovacích míst není vhodné zaokrouhlovat výsledky výpočtu dolů (u části 2.1 by to bylo i v rozporu s důvodovou zprávou). 	VYSVĚTLENO	Návrh úpravy máme za dostatečný. Příloha č. 1 byla upravena ve smyslu zmírnění požadavku pro nutnost zřízení parkovacího stání.
		1000	Olomoucký kraj	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	13.	K tabulce č. 1 k příloze č. 1 vyhlášky  - Ukazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání 
Navrhujeme v tabulce pro skupinu staveb za účelem ubytování (2a) nahradit legislativně zastaralé označení „domov důchodců“ za používané označení ve vztahu k sociálním službám „domov pro seniory a domov se zvláštním režimem“.	AKCEPTOVÁNO JINAK	V příloze č. 1 bylo upraveno názvosloví.
		1001	Středočeský kraj	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	1.	Úprava odst. (3) §9 se týká zastupitelnost stání a dále doplněna do přílohy 1. Smyslem je vyjít vstříc vzájemné zastupitelnosti jednotlivých parkovacích stání v určitou dobu pro odlišné funkce staveb. Realizace nových školských zařízení je mnohdy spojena i s víceúčelovou halou, která může sloužit jak školní tělocvična, tak hala pro veřejnost. Parkovací kapacity pak není třeba sčítat, ale lze je časově i uživatelsky překrýt. Doplnit je tedy nutná i příloha 1 , odst 1.2
2.	Úprava odst. (3) §9 se současně zabývá možností stavět parkovací kapacity i mimo vlastní stavbu v docházkové vzdálenosti (pokud je to nutné, nezbytné či žádoucí). Toto umožňuje §99, avšak zřejmé j to až po přečtení zdůvodnění vyhlášky, které nebývá součástí veřejného povědomí o nárocích na stavby, které vyhlášky definuje. 
3.	Úprava odst. (4) §9 reaguje na doplnění přílohy 1, kde se nově definuje parkování jízdních kol a vyhrazená stání jsou pak logicky určena pouze pro motorová vozidla.
4.	Doplnění o odst. (5) §9 o potřebu definovat parkování jízdních kol, které dosud jakkoli v legislativě chybělo. Výpočet potřeby parkovacích stání u školských zařízení je závislý nejen na lokalitě, ve kterých se mohou potřeby mobility lišit až zásadním způsobem (škola v centru města Liberce se bude lišit od malého města v pohraničí), ale i na přepravních podílech jednotlivých dopravních módů. Vlastní koeficient redukce parkování, resp. možnost stanovit maximum individuálním způsobem je pouze jedním ze způsobů, jak pokrýt reálné místní potřeby. Současně je na místě motivace pro dosud legislativně nepodpořenou potřebu v rámci OTP vzhledem k parkování jízdních kol, které je právě v případě škol velmi důležité. Z tohoto důvodu navrhujeme doplnit do přílohy 1 i obdobný výpočet základních potřeb parkování i jízdních kol. Tento výpočet není identický a to zejména v případě školských zařízení, kdy lze vyjít z jediných dostupných průzkumů spolku Pěšky městem, z.s. (v rámci projektů Pěšky do školy a Bezpečné cesty do školy), ze kterých vyplývá, že je minimálně dvojnásobná poptávka po jízdě na kole a koloběžce oproti jízdě motorovým vozidlem, avšak chybí podmínky jak ve veřejném prostoru, tak v rámci staveb (zajištění bezpečného odložení jízdních kol a koloběžek = parkování). Právě doplnění do OTP může z velké části napomoci mobilitě celých rodin, s dopadem a vlivem na zdraví a bezpečnost nejen v okolí škol, ale v celých čtvrtích. Ranní problematika dopravních situací před školami se v řadě případů stává neúnosnou a municipality se stále častěji musí uchylovat až k radikálním řešením uzavírek provozu automobilové dopravy v ranní půlhodině v prostoru u škol (projekt školní ulice).  
5.	Poznámka e) tabulky 1 přílohy 1 zpřesňuje požadavky na parkování u „lesních školek a skupin“
6.	Poznámka f) tabulky 1 přílohy 1 zpřesňuje typ stání u školských zařízení, a to ve smyslu dosud používané tabulky v ČSN 73 6110, ze které je tato tabulka (pouze principiálně nikoliv obsahově) převzata.
7.	Část 3 přílohy 1 se doplňuje o obdobný výpočet a definování parkovacích stání pro jízdní kola, odlišnosti jsou patrné právě u školských zařízení.  

pro nedostatek místa -  znění přílohy dle eklep	VYSVĚTLENO	Příloha č. 1 byla upravena, dále viz odůvodnění výše uvedených připomínek.

		1002	Zelený kruh	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	Připomínka č. 1
K Příloze č. 1, Tabulka č. 1

Ve skupině bydlení, bytový/rodinný dům navrhujeme počet účelových jednotek na 1 stání upravit na hodnoty dle platné ČSN 73 6110, tedy takto:

účelová jednotka	počet účelových jednotek na 1 stání
byt o 1 obytné místnosti	2
byt do 100 m² celkové plochy 	1
byt nad 100 m² celkové plochy 0,5

Odůvodnění:
Navrhovaný koeficient pro výpočet základního počtu parkovacích stání v Příloze je v rozporu se záměry strategických dokumentů státu, jako jsou například Strategický rámec Česká republika 2030 a Koncepce městské a aktivní mobility pro období 2021–2030, kde se výslovně píše: „V rámci příslušné technické normy snížit požadavek při bytové výstavbě na minimální počet parkovacích míst na bytovou jednotku.“

Dále je v rozporu se strategiemi velkých měst, např. Klimatickým plánem hl. m. Prahy do roku 2030 či Místní adaptační strategií města České Budějovice na změnu klimatu.

Možnost procentuální korekce přiznávaná obcím v návrhu Přílohy a Vyhlášky při nutném stanovení v územním nebo v regulačním plánu bude v praxi komplikovaná, časově a finančně náročná a často těžko realizovatelná.

Zde je také třeba dodat, že ve Vyhlášce není explicitně uvedena možnost procentuální korekci zahrnout do stavebních předpisů hl. m. Prahy, statutárního města Brna a statutárního města Ostravy, které k tomu zmocňuje § 333 novelizovaného zákona č. 283/2021 Sb., resp. že se na ně Vyhláška až na výjimky uvedené v odůvodnění nevztahuje.

Změna koeficientu pro výpočet základního počtu parkovacích stání pravděpodobně povede ke zvýšení cen bytů s rozlohou nad 70 m2, což bude mít negativní dopady na rozvoj dostupného bydlení. To je přitom součástí aktuálního Programového prohlášení vlády i deklarací Ministerstva pro místní rozvoj, tedy návrh na výpočet základního počtu parkovacích stání pro bytový/rodinný dům je s nimi v přímém rozporu.

Do Vyhlášky by měla být zahrnuta jednodušší forma zavedení nulového počtu parkovacích stání v rámci bytové výstavby.


	AKCEPTOVÁNO JINAK	V příloze č. 1 bylo upraveno názvosloví a včetně úpravy ve smyslu zmírnění požadavku pro nutnost zřízení parkovacího stání.
		1003	Zelený kruh	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	Z	Připomínka č. 5
K Příloze č. 1, Část 1, Bod 1.1.

Požadujeme jednoznačné vymezení pojmu „korekce“ jakožto procentuálního podílu ze základního počtu stání. Stanovení maximálního požadovaného počtu parkovacích stání pro stavební záměry by mělo být v korekci povinné. Stanovení minima by mělo být pouze umožněno, přičemž by mělo být explicitně umožněno stanovení nulového počtu stání jakožto minima či maxima.

Korekce pro stanovení maxima by neměla přesáhnout 100 % základního počtu stání stanoveného vyhláškou (v případě zapracování připomínky č. 1 možno navýšit na 120%).

Odůvodnění: 
Vyhláška motivuje města ke stanovení vlastních korekcí dle místních podmínek. Zároveň by však měla směřovat k plnění cílů, stanovených  ve strategických dokumentech.

Pro snižování zátěže měst automobilovou dopravou, jak je stanoveno v Koncepci městské a aktivní mobility pro období 2021–2030 je proto nutné stanovit jednoznačně především maximální požadavky na počty parkovacích míst a umožnit výstavbu i bez nich (po vzoru Hamburku). Toto dále motivuje města řešit dopravní zátěž koncepční regulací celkových podmínek pro parkování ve městech (management parkování). 
	VYSVĚTLENO	Odstavec povinnost změny ÚP nezakládá, neboť stanovuje základní počet, a pouze existuje-li ÚP, který řeší parkování, pak tento základní počet je tímto ÚP redukován.
		1004	Zelený kruh	Příloha č. 1	Příloha č. 1 	D	Připomínka č. 6
K Příloze č. 1, Tabulka č. 1

Ve skupině školství navrhujeme počet účelových jednotek na 1 stání upravit na vyšší hodnoty takto:

účelová jednotka	počet účelových jednotek na 1 stání
mateřská škola, dětská skupina    	40
základní a střední škola 	               60
vysoká škola 	                              60

Odůvodnění:
V rámci udržitelné dopravy do škol by koeficienty měly být navýšeny a mělo by dojít k navýšení podílu krátkodobých stání na 50 %. Samosprávy by měly maximálně usilovat o co nejlepší spojení vzdělávacích zařízení prostředky veřejné hromadné dopravy v kombinaci s aktivními způsoby přepravy (pěší, cyklo). Individuální automobilová doprava u školských zařízení představuje především při začátku a konci vyučování dopravní i bezpečnostní rizika.	VYSVĚTLENO	Návrh ve skupině školství byl ponechán ve stávajícím znění. 

		1005	MZ 	Příloha č. 2	Příloha č. 2 	Z	16. K příloze č. 2, bodu 1:

K tabulce „Navržená potřeba přívodu venkovního vzduchu dle druhu stavby a jejího účelu užívání“ uplatňujeme následující připomínky: 

V 1. řádku tabulky jsou zmiňovány „učebny“. Upozorňujeme, že v tuto chvíli se tento návrh týká pouze učeben, které nespadají pod úpravu vyhlášky č. 410/2005 Sb., která stanoví jiné požadavky na větrání učeben. 

Není zřejmé, proč je ve 2. řádku zmíněna administrativní činnost. Jde totiž o (pracovní) činnost, na kterou se vztahuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb. 

Ve 3. a 4.  řádku je uveden „prostor pro obchod a služby“, pokaždé s jiným požadavkem na větrání.  Jde o prostředí, kde je třeba společně řešit pracovní prostředí obsluhy a pobytový prostor pro klienty. Pokud bychom do 3. řádku doplnili obecný pojem „pobytové prostory“ pak pojem „prostor pro obchod a služby“ můžeme vypustit, protože prostředí se bude řešit podle požadavku pro pobytový prostor a pro pracovní prostředí podle NV č. 361/2007 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Požadavek uvedený ve 4. řádku tj. 70 m3.h-1 přiváděného vzduchu na osobu je podle našeho názoru zcela zavádějící. Potřebné množství přiváděného vzduchu pro rozdílné náročnosti vykonávaných činností v pracovním prostředí za stanovených podmínek již jednoznačně řeší NV č. 361/2007 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Doporučujeme proto řešit odkazem na příslušné nařízení vlády.

5. řádek – Vnitřní sportoviště, tělocvičny. I na tomto místě upozorňujeme, že v tuto chvíli se tento návrh týká pouze tělocvičen, které nespadají pod úpravu vyhlášky č. 410/2005 Sb., která stanoví jiné požadavky na větrání.

Dále hodnota uváděná pro tyto prostory sportovišť a tělocvičen je podle nás jako minimální požadavek velmi nadhodnocená. Například standard ASHRAE 62.1 uvádí pro tyto stejné prostory min. požadavek 36 m3.h-1 na osobu. Při navrhovaném minimálním požadavku 90 m3.h 1 na osobu by navíc vznikl mnohem vyšší požadavek na vzduchotechnické zařízení pro dodávku velkého množství vzduchu (bude tedy nutno počítat i s vyššími náklady na prostor a provoz vzduchotechnického zařízení). 

V tabulce dále nesouhlasíme s uváděním hodnot pro metabolický výkon (činnost osob s určitou tělesnou aktivitou). Je to myšleno tak, že někdo bude sledovat v pobytových prostorách energetický výdej lidí? Kdo toto bude hodnotit a řešit? 

I vzhledem k velkému množství nejasností, nepřesností a připomínek v tabulce navrhujeme, aby se znovu posoudilo, zda je tato tabulka nezbytná a zda by neměla být z návrhu vypuštěna. V pracovních verzích návrhu vyhlášky, které mělo Ministerstvo zdravotnictví k dispozici, byl navržen text, s nímž by se dalo po úpravách souhlasit. Příp. by šlo použít podobné ustanovení jako byl § 11 odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb., které bylo pro požadované účely dostatečné a funkční.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text byl  v dohodě s MZ upraven.

		1006	MZ 	Příloha č. 2	Příloha č. 2 	Z	17. K příloze č. 2, bodu 3:

Pro větrání záchodu je v tabulce uvedena hodnota 35 m3.h-1. Liší se tak od požadavku stanoveného § 21 odst. 1 návrhu, který odkazuje na požadavky podle určené normy. Touto normou je ČSN EN 15665/Změna 1, kde je minimální požadavek pro odvod vzduchu z prostoru záchodu uveden 25 m3.h-1. Navrhujeme tedy hodnotu v příloze předpise upravit tak, aby souhlasila s normovou hodnotou.

Větu „V případě, že se uvedené zařizovací předměty, či pouze některé zařizovací předměty, nachází v jednom prostoru, je možné snížit množství odsávaného vzduchu na intenzitu větrání na minimálně 10 m3h-1.“ považujeme za zavádějící, a navrhujeme ji změnit takto: 

„V případě, že se uvedené zařizovací předměty či pouze některé zařizovací předměty nachází v jednom prostoru, je možné snížit množství odsávaného vzduchu o 10 m3.h-1.“.	AKCEPTOVÁNO
		1007	MZ 	Příloha č. 2	Příloha č. 2 	Z	18. K příloze č. 2, bodu 4:

V příloze č. 2, bodu 4 požadujeme upravit název bodu (viz připomínka č. 1), upravit chybné údaje v tabulce a vypustit text pod tabulkou.

Odůvodnění: V souladu s platnými hodnotami nyní uvedenými ve vyhlášce č. 238/2011 Sb. je nutné hodnoty v tabulce upravit takto: sprchy – 8x za hodinu, šatny 5-6x za hodinu, ostatní prostory tak, aby vyhovovaly limitním hodnotám relativní vlhkosti vzduchu (údaje u bazénové a vstupní haly jsou uvedeny v pořádku).

Pokud jde o požadavek na vypuštění věty pod tabulkou, pak uvádíme, že větrání musí být takové, aby byla splněna podmínka o relativní vlhkosti vzduchu, což je s větou vloženou pod tabulkou v rozporu.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text byl  v dohodě s MZ upraven.

		1008	MŽP	Příloha č. 2	Příloha č. 2 	Z	2.	Připomínka k Příloha č.2 odst. 1
V navržené tabulce požadujeme obrátit logiku sloupců. Jako první bude uveden sloupec „činnost osob s tělesnou aktivitou“ a jako poslední „odpovídající účel užití pobytové místnosti“.
Pro řádek 1 bude doplněn text: „Shromažďovací prostory, učebny, prostory bez zdrojů škodlivin, nadměrného tepla a pachů.“
Pro řádek 2 bude doplněn text: „Administrativní činnost, jídelny, prostory s dalším zdrojem škodlivin, nadměrného tepla a pachů.“

Odůvodnění: Výměna vzduchu se stanovuje na základě odpovídající činnosti a účel pobytového prostoru je spíše doplňující. Ve výčtu místnosti chybí celá řada provozů, proto je nezbytné vztáhnout veličinu primárně k činnostem v daných místnostech, a ne k pojmenování daných činností. Tuto logiku měla Příloha č.2 v předchozích navrhovaných verzích a je třeba ji respektovat.	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Pořadí sloupců považujeme za přehledný
		1009	MŽP	Příloha č.2	Příloha č. 2 	Z	3.	Připomínka k Příloha č.2 odst. 3
V případě, že se uvedené zařizovací předměty, či pouze některé zařizovací předměty, nachází v jednom prostoru, je možné snížit množství odsávaného vzduchu na intenzitu větrání na minimálně 10 m3h-1.

Odůvodnění: Jedná se o běžnou kopírovací chybu. Intenzita výměny vzduchu se udává v jednotkách h-1	AKCEPTOVÁNO
		1010	MŽP	Příloha č.2	Příloha č. 2 	Z	4.	Připomínka k Příloha č.2 nový odstavec
Jedním z ukazatelů kvality vnitřního prostředí pobytových místností je oxid uhličitý (CO2), jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí překročit koncentraci 1500 ppm. Nepřekročení této hodnoty se prokazuje výpočtem. 

Odůvodnění: Pro prostory s pobytem osob bývá dominantní škodlivinou oxid uhličitý (nevyskytují-li se v ní jiné zdravotně závadné látky, je hlavní škodlivinou ve většině budov). Považujeme za zásadní uvést požadavek na nepřekročení jeho maximální přípustné koncentrace. Znění odst. nevylučuje ostatní škodliviny, pouze uvádí tuto dominantní. 
Požadavek se netýká obytných budov, protože zde by mělo být umožněno přirozené větrání, které není vždy schopno uvedenou koncentraci zajistit. Je to dáno především závislostí na uživateli místnosti, který okno otevírá/neotevírá. Nicméně v tomto případě rozhoduje o stavu svého prostředí sám a má možnost jej ovlivnit. To ovšem neplatí o většině pobytových prostorů, zvláště s větším počtem osob.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Text byl  v dohodě s MZ upraven.

		1011	MŽP	Příloha č.2	Příloha č. 2 	Z	5.	Připomínka k Příloha č.2 nový odstavec
Při podtlakovém odvětrání je nutné doložit a prokázat přívod vzduchu do budovy prvky k tomuto účelu přímo určenými. Prvky pro přívod venkovního vzduchu musí umožnit požadovaný průtok vzduchu a současně vyhovovat požadavkům na tepelně technické a akustické vlastnosti.

Odůvodnění: V praxi velmi často dochází k instalaci podtlakového větrání bez současné instalace přívodních prvků umožňujících přisávání venkovního vzduchu. Často je pouze uvedeno, že přisávání vzduchu bude otevřeným oknem nebo infiltrací, což je nepřípustný stav, který není schopen zajistit požadovanou hygienickou výměnu vzduchu. Infiltrace vzduchu spárami oken je již v textaci vyhlášky zapovězena. Přívodní prvky musí současně zajišťovat tepelně technické i akustické požadavky.	VYSVĚTLENO	Text byl  v dohodě s MZ upraven.

		1012	MŽP	Příloha č.2	Příloha č. 2 	Z	6.	Připomínka k Příloha č.2 odst. 2
Vnitřní prostory budov musí mít možnost minimálně 0,5násobné intenzity výměny vzduchu instalovaným vzduchotechnickým zařízením, přirozeným větráním nebo jejich kombinací. Výměna vzduchu pomocí instalovaného vzduchotechnického zařízení v daných prostorech nemusí být trvalá, pak musí být větrací zařízení řízeno na základě zvolených fyzikálních veličin nebo časových programů. Výměna vzduchu přirozeným větráním se ověřuje na základě průtočného průřezu okna, bez vlivu větru, pro venkovní teploty 0 °C a 13 °C s přívodním prvkem otevřeným automaticky dle časového harmonogramu nebo oknem otevřeným v časovém úseku 15 min. každou hodinu.

Odůvodnění: V textaci jsou podrobněji vyspecifikovány podmínky pro vzduchotechnické zařízení, ale chybí podmínky pro přirozené větrání. Úprava je vložena z důvodu podrobnější specifikace návrhu velikosti otvíratelného okna – průtočného průřezu, který zaručí uvedenou 0,5násobnou výměnu vzduchu. V praxi často nejsou průtočné průřezy oken dostatečné pro zajištění požadované výměny vzduchu v celoročním provozu budovy. Ke sjednocení okrajových podmínek reálného posuzovaného stavu je nezbytné je vypsat, aby nedocházelo k obcházení požadavku vydefinováním nereálných okrajových podmínek (např. budova výměnu vzduchu splňuje v případě, že bude okno vyklopeno celou hodinu při venkovní teplotě mínus 13 °C za předpokladu působené větru).
Systémy přirozeného větrání mají funkci časově omezenou. Trvale může být přirozené větrání využíváno pouze tehdy, je-li potřebný tlakový rozdíl vlivem rozdílu teplot zajištěn nepřetržitě v požadovaném období, což u většiny moderních budov není trvale reálné. Tlakový účinek větru není rovněž trvalý, neboť rychlost větru je proměnná. Průtok venkovního vzduchu je nekontrolovatelný, není zaručeno větrání v celém prostoru. Nevýhodou je možnost vzniku tepelného diskomfortu v blízkosti oken v zimním období při delším časovém úseku otevření okna.
Provětrávání je občasné, přerušované větrání otevíráním oken. 
Z energetického hlediska se doporučuje větrat krátce, často a velkými průřezy. Kromě venkovních klimatických podmínek je provětrávání značně závislé na chování uživatele.
Pro výpočetní hodnocení množství přiváděného vzduchu lze využít jednoduchý vzorec dle tzv. koncept větrání, který je registrován Hospodářskou komorou ČR (Číslo registrace HKCR/4/17/01 ze dne 16.8.2017) dle TPW 170 01 byla zpracována a schválena podle Metodických pokynů pro plánování, tvorbu a schvalování Pravidel správné praxe Hospodářské komory České republiky. 
https://www.mpo.cz/assets/cz/stavebnictvi-a-suroviny/stavebni-vyrobky/2017/10/Koncept-vetrani_KV-final-HKCR.pdf	AKCEPTOVÁNO
		1013	HK	Příloha č. 2	Příloha č. 2 	Z	Požadujeme upravit přílohu tak, aby bylo zřejmé, zda se jedná o požadavky na trvalou výměnu vzduchu nebo okamžitou.

Odůvodnění:
Jde o to, že v důsledku této aplikace by již nebylo možné větrat okny přirozeně, a to samozřejmě s negativním dopadem na PENB a udržitelnost, tedy snižování energetické náročnosti budov. 
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO
		1014	MZ	Příloha č. 3	vypuštěno	Z	19. K příloze č. 3:

Navrhujeme bez náhrady zrušit celou přílohu č. 3

Odůvodnění: Příloha č. 3 uvádí požadavky na denní osvětlení v bytech, který jsou v současné době uvedeny v normě ČSN 73 0580-2. Předepisuje pouze jednu z možných metod pro hodnocení denního osvětlení, čímž znemožňuje použití modernější metody hodnocení uvedené v evropské normě EN 17037. Současně uvádí jen část požadavků na výpočet denního osvětlení, které nejsou úplné a které jsou uvedeny v určené normě ČSN 73 0580-1. Požadavky na denní osvětlení všech typů prostoru budou uvedeny v nově připravované normě ČSN 73 0582 a budou v souladu s požadavky a metodikami uvedenými v evropské normě EN 17037 (v současné době jsou požadavky na denní osvětlení uvedeny v technických normách EN 17037 a ČSN 73 0580-2). Z uvedených důvodů navrhujeme zrušení celé přílohy 3 a pro posuzování denního osvětlení považujeme za dostatečný odkaz v textu vyhlášky na určené normy.	AKCEPTOVÁNO
		1015	HK	Příloha č. 3 odst. 1	vypuštěno	Z	Požadujeme vypustit celou přílohu nebo seriózně projednat dopady.

Odůvodnění:
Nelze navrhovat budovy s přihlédnutím ke znečištění oken a současně splnit požadavky regulačních plánů na odstupy, tvary a výšky budov. Navíc nebyla předložena žádná konkrétní analýza, která by odůvodňovala vybrané řešení. Příslušné požadavky mají být uplatněny v souvislosti s pořizováním územně plánovací dokumentace vždy v rozsahu adekvátním ke stupni územně plánovací dokumentace. Pro nastavení přiměřenosti dopadu denního světla slouží odstupy budov a stanovení uličních a stavebních čar.	AKCEPTOVÁNO
		1016	MZ	Příloha č. 3	vypuštěno	Z	19. K příloze č. 3:

Navrhujeme bez náhrady zrušit celou přílohu č. 3

Odůvodnění: Příloha č. 3 uvádí požadavky na denní osvětlení v bytech, který jsou v současné době uvedeny v normě ČSN 73 0580-2. Předepisuje pouze jednu z možných metod pro hodnocení denního osvětlení, čímž znemožňuje použití modernější metody hodnocení uvedené v evropské normě EN 17037. Současně uvádí jen část požadavků na výpočet denního osvětlení, které nejsou úplné a které jsou uvedeny v určené normě ČSN 73 0580-1. Požadavky na denní osvětlení všech typů prostoru budou uvedeny v nově připravované normě ČSN 73 0582 a budou v souladu s požadavky a metodikami uvedenými v evropské normě EN 17037 (v současné době jsou požadavky na denní osvětlení uvedeny v technických normách EN 17037 a ČSN 73 0580-2). Z uvedených důvodů navrhujeme zrušení celé přílohy 3 a pro posuzování denního osvětlení považujeme za dostatečný odkaz v textu vyhlášky na určené normy.	AKCEPTOVÁNO
		1017	ČKAIT	Příloha č. 3	vypuštěno	Z	Zrušit celou přílohu

Odůvodnění
Příloha 3 uvádí požadavky na denní osvětlení v bytech, který je uveden v ČSN 73 0580-2. Předepisuje jedno z možných metod pro hodnocení denního osvětlení, čímž znemožňuje použití modernější metody hodnocení uvedené v EN 17037. Současně uvádí jen část požadavků na výpočet denního osvětlení, které nejsou úplné a jsou uvedeny v určené normě ČSN 73 0580-1. Na vyhlášku je to příliš velká podrobnost, která by v praxi mohla vyvolat nepřehlednost situaci.
Požadavky na denní osvětlení všech typů prostoru budou uvedeny v nově připravované normě ČSN 73 0582 a budou v souladu s požadavky a metodikami uvedenými v evropské normě EN 17037 (V současné době jsou požadavky na denní osvětlení uvedeny v technických normách EN 17037 a ČSN 73 0580-2). Z uvedených důvodů navrhujeme zrušení celé přílohy 3 a pro posuzování denního osvětlení považujeme za dostatečné odkaz na určené normy v §22.	AKCEPTOVÁNO
		1018	KZPS	Příloha č. 3	vypuštěno	Z	Připomínka k Příloha č. 3 bod 1
„Obytný prostor vyhoví požadavkům na denní osvětlení, jestliže alespoň v polovině kontrolních bodů sítě je dosaženo cílové hodnoty DT = 1 % a zároveň v 95 % kontrolních bodů sítě je dosaženo cílové hodnoty DTM = 0,4 %.“ doplnit o definici: Definice osvětleného obytného prostoru 8 m2 je nutno osvětlit denním světlem jako celek, ne pouze dílčí plochy, které do celku 8 m2 budou sčítány. 

Odůvodnění: Dílčími malými plochami by byla obytná místnost z hlediska denního osvětlení znehodnocena a nevyužitelná pro umístění pracovní plochy – stolu apod.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Příloha č. 3 byla vypuštěna.
		1019	MZ	Příloha č. 4	vypuštěno	Z	20. K příloze č. 4:

Navrhujeme bez náhrady zrušit celou přílohu č. 4

Odůvodnění Příloha č. 4 uvádí požadavky na proslunění, které jsou v současné době uvedeny v normě ČSN 73 4301. Současně uvádí pouze část požadavků na kontrolu proslunění, které nejsou úplné a které jsou uvedeny v určené normě ČSN EN 17037. Požadavky na proslunění budou uvedeny v nově připravované normě ČSN 73 0582 a budou v souladu s požadavky a metodikami uvedenými v evropské normě EN 17037. Z uvedených důvodů navrhujeme zrušení celé přílohy 4 a pro posuzování proslunění považujeme za dostatečný odkaz v textu vyhlášky na určené normy.	AKCEPTOVÁNO
		1020	HK	Příloha č. 4	vypuštěno	Z	Tabulka č. 1
Požadujeme bez náhrady vypustit celou přílohu nebo seriózně projednat dopady.

Odůvodnění:
Nelze navrhovat budovy s výšce slunce a současně splnit požadavky regulačních plánů na odstupy, tvary a výšky budov. Navíc nebyla předložena žádná konkrétní analýza, která by odůvodňovala vybrané řešení. Příslušné požadavky mají být uplatněny v souvislosti s pořizováním územně plánovací dokumentace vždy v rozsahu adekvátním ke stupni územně plánovací dokumentace.	AKCEPTOVÁNO
		1021	KZPS	Příloha č. 4	vypuštěno	Z	Připomínka k Příloha č. 4 bod 1 Tabulka č.1
poznámka zpracovatele - návrh tabulky viz eklep	 
Výška slunce γmin=5° 

Odůvodnění: Výška slunce γ=0°speciálně pro únorové dny vede k omezení další možné okolní výstavby (nižší blízké, ale vyšší vzdálené). Minimální výška slunce 5° umožňovala zanedbat menší překážky či nerovnosti terénu. Pokud bude nová výstavba navržena na toto únorové minimum např. s vlastním uvažováním velké předsazené konstrukce, sousední pozemky tak bude nemožné v budoucnu zastavět. Toto řešení velmi zvýhodní prvního stavebníka, který bude na území stavět a může znemožnit výstavbu či dostavbu ostatním.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Příloha č. 4 byla vypuštěna.
		1022	ČKAIT	Přílha č. 4	vypuštěno	Z	Zrušit celou přílohu

Odůvodnění 
Příloha 4 uvádí požadavky na proslunění, které jsou uvedeny v ČSN 73 4301. Současně uvádí část požadavků na kontrolu proslunění, které nejsou úplné a jsou uvedeny v určené normě ČSN EN 17037. Na vyhlášku je to příliš velká podrobnost, která by v praxi mohla vyvolat nepřehlednost situaci. 
Požadavky na proslunění budou uvedeny v nově připravované normě ČSN 73 0582 a budou v souladu s požadavky a metodikami uvedenými v evropské normě EN 17037. Z uvedených důvodů navrhujeme zrušení celé přílohy 4 a pro posuzování proslunění považujeme za dostatečné odkaz na určené normy v §23.	AKCEPTOVÁNO
		1023	KZPS	Příloha č. 4	vypuštěno	Z	Připomínka k Příloha č. 4 bod 2
„…Ta může být omezena stínícími překážkami tvořenými okolními objekty (nejčastěji budovami), terénem, i částmi konstrukce vlastního posuzovaného objektu (např. podhledem balkonu).“ Doplnit: slovo terénem do věty.

Odůvodnění: Při γ min = 0 bude i terén při mírné nerovnosti stínící překážkou.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Příloha č. 4 byla vypuštěna.
		1024	ČKA	Příloha č. 4	vypuštěno	D	V předposledním odstavci upozorňujeme na chybějící mezenu mezi slovy "od" a "svislých"
	AKCEPTOVÁNO 
		1025	MPSV	Příloha č. 5	Příloha č. 3	Z	K příloze č. 5, bod 2.1
Ve stavbách s velkou kapacitou návštěvníků je nutné řešit i zvýšený počet bezbariérových kabin. Vyhláška tuto skutečnost nereflektuje. Požadujeme doplnění textu, že počet bezbariérových kabin stanoví v závislosti na počtu toalet a mušlí určená norma.	VYSVĚTLENO
	Požadavky na zřizování bezbariérových kabin stanoví ustanoveni "Hygienické  zařízení a šatna" této  vyhlášky. Norma obsahuje pouze požadavky na technické řešení jako jsou půdorysy, výšky sanitárního zařízení atd.
		1026	ČKAIT	Příloha č. 5	Příloha č. 3	Z	"1. Stavby pro bydlení a stavby pro sociální služby
Byt a ubytovací jednotka ve stavbách pro sociální služby musí být vybavena alespoň 1 záchodovou mísou a 1 koupelnou.
"

Návrh
1. Stavby pro bydlení a stavby pro sociální služby
Byt a ubytovací jednotka ve stavbách pro sociální služby musí být vybavena alespoň 1 záchodovou mísou a 1 koupelnou.
- Přičemž dle normy ČSN 73 4301 Obytné budovy je koupelna prostorem pro osobní hygienu, nikoliv samostatnou místností. Z toho vyplývá, že může být umístěna koupelna i záchodová místa v rámci jedné místnosti, jako jedno hygienické zařízení.

Odůvodnění
ve vyhlášce musí být úplné informace kvůli jednotnému výkladu projektanty i pracovníky stavebních úřadů	VYSVĚTLENO	Ustanovení upraveno, z důvodu duplicity byly vypuštěny požadavky na stavby pro sociální služby. 
		1027	ČKAIT	Příloha č. 5	Příloha č. 3	Z	"V ostatních případech nebyly konkrétní požadavky stanoveny, neboť:
- pro pracoviště jsou požadavky upraveny v nařízení č. 361/2007 Sb. Týká se to např. i čerpacích stanic pohonných hmot či hromadných garáží.
- pro stavby pro výchovu a vzdělávání jsou upraveny ve vyhlášce č. 410/2005 Sb.

Odůvodnění
doplnit	VYSVĚTLENO	Pro hygienické zařízení obecně platí, že musí být navrženy v souladu s požadavky normy. 
Pro potřeby této vyhlášky je výčet staveb uvedený v Příloze č. 3 dostatečný. 

		1028	Kraj Vysočina	Příloha č. 5	Příloha č. 3	Z	Připomínka č. 74
Příloha č. 5 k vyhlášce
HYGIENICKÉ ZAŘÍZENÍ A ŠATNA
2. Stavby ke kulturním, sportovním nebo obdobným účelům, ve kterých se nachází prostory pro užívání veřejností
2.1. Stavby ke kulturním, sportovním nebo obdobným účelům, ve kterých se nachází prostory pro užívání veřejností, musí být vybaveny samostatnou místností se záchodovou mísou s předsíní a umyvadlem, pro každých 50 žen nebo 100 mužů a dále vždy pro 50 mužů 1 pisoárovým stáním nebo mušlí, odděleně pro muže a ženy. V případě stavby do počtu nejvýše 6 návštěvníků je možné zřídit společné hygienické zařízení.
Návrh na úpravu:
2.1. Stavby ke kulturním, sportovním nebo obdobným účelům, ve kterých se nachází prostory pro užívání veřejností, musí být vybaveny samostatnou místností se záchodovou mísou s předsíní a umyvadlem, pro každých 50 žen nebo 100 mužů a dále vždy pro 50 mužů 1 pisoárovým stáním nebo mušlí, odděleně pro muže a ženy. V případě stavby do počtu nejvýše 6 návštěvníků je možné zřídit společné hygienické zařízení. Počet bezbariérových kabin v závislosti na počtu toalet a mušlí stanoví určená norma
Odůvodnění:
Ve stavbách s velkou kapacitou návštěvníků je nutné řešit i zvýšený počet bezbariérových kabin. Vyhláška tuto skutečnost nereflektuje.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Požadavky na zřizování bezbariérových kabin stanoví ustanoveni "Hygienické  zařízení a šatna! této  vyhlášky. Norma obsahuje pouze požadavky na technické řešení jako jsou půdorysy, výšky sanitárního zařízení atd.
		1029	MV	Příloha č. 5	Příloha č. 3	D	K příloze č. 5, bodu 2:
Doporučujeme u staveb ke kulturním, sportovním nebo obdobným účelům, ve kterých se nachází prostory pro užívání veřejnosti zvýšit kapacitu toalet pro ženy (alespoň 1 na 40 žen). Vzhledem ke specifickým potřebám žen je stanovený počet toalet podle našeho názoru nedostatečný, a to zejména v kulturních zařízeních (divadla, kina apod.), kde není možná průběžná vytíženost toalet.  	VYSVĚTLENO
	Stávající úprava považuje zpracovatel za dostatečnou.
		1030	MV	Příloha č. 5	Příloha č. 3	D	K příloze č. 5, bodu 3:
Doporučujeme v rámci stavby ubytovacích zařízení zřídit koupelnu s vanou nebo sprchovým koutem a umyvadlem na každém podlaží podle počtu lůžek, nikoliv pokojů. Pokud bude zřizována koupelna s vanou, pak jako samostatná, uzamykatelná místnost, pokud sprchové kouty, pak zvlášť pro ženy a zvlášť pro muže. Dle našeho názoru počet lůžek odpovídá potřebě lépe než počet pokojů, které mohou být i vícelůžkové. Z bezpečnostních důvodů pak navrhujeme, aby stejně jako sprchy v bazénech či toalety (nad 6 návštěvníků) byly i sprchy v ubytovacích zařízeních oddělené zvlášť pro ženy a zvlášť pro muže.	VYSVĚTLENO
	Stávající úpravu považuje zpracovatel za dostatečnou.
		1031	MPSV	Příloha č. 5	Příloha č. 3	Z	K příloze č. 5, bodu č. 4:
K tomuto bodu uvádíme, že zde nejsou zmíněny dětské skupiny. Není jasné, zda je to záměrem; nemělo by docházet k aplikačním problémům v praxi.	VYSVĚTLENO
	Odůvodnění připomínky viz odůvodnění připomínky č. 9.
		1032	Kraj Vysočina	Příloha č. 5	Příloha č. 3	Z	Připomínka č. 75
Příloha č. 5 k vyhlášce
HYGIENICKÉ ZAŘÍZENÍ A ŠATNA
4. Mateřské školy
V mateřských školách musí být záchody a umývárny přístupné ze šatny i denní místnosti dětí a nedělí se podle pohlaví. U jedné záchodové mísy musí být volný manipulační prostor odpovídající kruhu o průměru nejméně 1200 mm.

Návrh na úpravu:
4. Mateřské školy Předškolní zařízení (mateřské školy, dětské skupiny, lesní školky) 
V mateřských školách musí být záchody a umývárny pro děti přístupné ze šatny i denní místnosti dětí a nedělí se podle pohlaví. U jedné záchodové mísy musí být volný manipulační prostor odpovídající kruhu o průměru nejméně 1200 mm. Požadavky na hygienická zařízení a šatny v předškolních zařízeních řeší určená norma.
Odůvodnění:
Nutné je stanovit, zda požadavky platí jen pro mateřské školy nebo pro všechny předškolní zařízení. Detaily řešení šaten a hygienických zařízení by měly být zařazeny do určené normy. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO

AKCEPTOVÁNO JINAK
	Dětská skupina -  viz odůvodnění připomínky č. 9.

Věta první byla upravena ve smyslu připomínky.
		1033	MPSV	Příloha č. 5	Příloha č. 3	Z	K příloze č. 5, bod 5.3
Požadujeme úpravu požadavků v případech, kdy bezbariérové kabiny nebo hygienické zařízení je přístupné ze společného prostoru a není tedy nutné dodržení požadavku dle první věty: 
5.3. Záchody se umisťují tak, aby návštěvník při návratu do bazénové haly procházel prostorem pro sprchování. Pokud budou záchody umístěny také přímo u bazénu, musí být vybaveny sprchou. Při stanovení jejich počtu se postupuje jako u staveb uvedených v bodě 2 této přílohy. V případě stavby do počtu nejvýše 6 návštěvníků je možno zřídit záchody společné. V případě, že bezbariérová šatna a hygienické zařízení společné pro muže i ženy bude přístupné ze společného prostoru, nemusí být požadavky dle první věta tohoto ustanovení.	VYSVĚTLENO
	Stávající úprava se netýká požadavků na šatny, zpracovatel ji považuje za dostatečnou. A ani gestor stávající právní úpravy takový požadavek neuvedl.
		1034	Kraj Vysočina	Příloha č. 5	Příloha č. 3	Z	Připomínka č. 76
Příloha č. 5 k vyhlášce
HYGIENICKÉ ZAŘÍZENÍ A ŠATNA
5. Umělá koupaliště a sauny
5.3. Záchody se umisťují tak, aby návštěvník při návratu do bazénové haly procházel prostorem pro sprchování. Pokud budou záchody umístěny také přímo u bazénu, musí být vybaveny sprchou. Při stanovení jejich počtu se postupuje jako u staveb uvedených v bodě 2 této přílohy. V případě stavby do počtu nejvýše 6 návštěvníků je možno zřídit záchody společné.
Návrh na úpravu:
5.3. Záchody se umisťují tak, aby návštěvník při návratu do bazénové haly procházel prostorem pro sprchování. Pokud budou záchody umístěny také přímo u bazénu, musí být vybaveny sprchou. Při stanovení jejich počtu se postupuje jako u staveb uvedených v bodě 2 této přílohy. V případě stavby do počtu nejvýše 6 návštěvníků je možno zřídit záchody společné. V případě, že bezbariérová šatna a hygienické zařízení společné pro muže i ženy bude přístupné ze společného prostoru, nemusí být požadavky dle první věta tohoto ustanovení.
Odůvodnění:
Úprava požadavků v případech, kdy bezbariérové kabiny nebo hygienické zařízení je přístupné ze společného prostoru nemusí umožnit dodržení požadavku dle první věty. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Stávající úprava se netýká požadavků na šatny, zpracovatel ji považuje za dostatečnou. A ani gestor stávající právní úpravy takový požadavek neuvedl.
		1035	ČKA	Příloha č. 5	Příloha č. 3	Z	V případě, kdy v součtu pro muže a ženy vychází 4 a méně záchodů doporučujeme umožnit jejich společné užívání muži a ženami. Týká se to ustanovení 2.1. (Stavby ke kulturním, sportovním nebo obdobným účelům), 3.2. (Části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost) a 5.3. (Umělá koupaliště a sauny).

Odůvodnění:
V případě malého počtu záchodů (např. 4 a méně) dochází ke zbytečně nevyváženému využití oddělených kabin pro muže a ženy v případě specifického složení návštěvníků.	VYSVĚTLENO
	Zpracovatel má úpravu za dostatečnou, vycházíme ze stávající právní úpravy a norem.
		1036	HLMP	Příloha č. 5	Příloha č. 3	D	K Příloze č. 5 – Hygienické zařízení a šatna: 
V případě, kdy v součtu pro muže a ženy vychází 4 a méně záchodů, doporučujeme umožnit jejich společné užívání muži a ženami. Doporučení se týká ustanovení 2.1. (Stavby ke kulturním, sportovním nebo obdobným účelům), 3.2. (Části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost) a 5.3. (Umělá koupaliště a sauny).   
Odůvodnění:
V případě malého počtu záchodů (např. 4 a méně) dochází ke zbytečně nevyváženému využití oddělených kabin pro muže a ženy v případě specifického složení návštěvníků.	VYSVĚTLENO
	Zpracovatel má úpravu za dostatečnou, vycházíme ze stávající právní úpravy a norem.
		1037	MPSV	Příloha č. 6	Příloha č. 4	Z	K příloze č. 6 bod 5
Požadujeme upravit v návaznosti na připomínky k § 35.	VYSVĚTLENO
	Připomínka není formulována jednoznačně a konkrétně.
		1038	Kraj Vysočina	Příloha č. 6	Příloha č. 4	Z	Připomínka č. 77
Příloha č. 6 k vyhlášce
SCHODIŠTĚ, VYROVNÁVACÍ STUPNĚ A RAMPA 
5. Sklon schodišťového ramene pro jednotlivé druhy staveb a typ schodiště je stanoven v souladu s požadavky určené normy. 
Návrh na úpravu:
5. Sklon schodišťového ramene pro jednotlivé druhy staveb a typ schodiště je stanoven v souladu s požadavky určené normy. Ustanovení je nutno dopracovat v návaznosti na připomínky a doplnění § 35
Odůvodnění:
Ze stávající normy ČSN 73 4130 nevyplývá rozdíl na požadavky na schodiště v bytových domech s výtahem a bez výtahu, to samé platí pro stavby proobčanská stavba.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Připomínka není formulována jednoznačně a konkrétně. Příloha č.6 stanoví obecné požadavky, nikoliv požadavky na přístupnost.
		1039	MPSV	Příloha č. 6 	Příloha č. 4	Z
 nad ránec	K příloze č. 6 (nad rámec návrhu)
Požadujeme doplnění nového bodu č. 7 v tomto či obdobném znění:
7. První a poslední stupeň každého ramena schodiště nebo vyrovnávacího stupně musí být proveden v kontrastní barvě v souladu s požadavky určené normy. Schodiště v dopravní stavbě musí být označeno a signalizováno akustickým zařízením s hlasovým výstupem podle požadavků určené normy. U vyrovnávacích stupňů se kontrastně označuje každá nástupní hrana stupně.
Odůvodnění:
Jde o doplnění bezpečnostního prvku u schodiště, vyhláška požadavek na kontrastní značení uvádí pouze u eskalátorů a pohyblivých ramp. V případě vyrovnávacích stupňů požadavek plyne z TNI CEN/TR 17 621.	VYSVĚTLENO
	 Tato příloha stanoví obecné požadavky, nikoliv požadavky na přístupnost.
		1040	Kraj Vysočina	Příloha č. 6	Příloha č. 4	Z	Připomínka č. 78
Příloha č. 6 k vyhlášce
SCHODIŠTĚ, VYROVNÁVACÍ STUPNĚ A RAMPA 
6. Nejmenší dovolená průchodná šířka schodišťových ramen, rozměry podest a mezipodest, umístění dveří v prostoru podest a další bezpečnostní požadavky jsou pro jednotlivé druhy staveb stanoveny v souladu s požadavky určené normy. 
Návrh na doplnění nového bodu č. 7:
7. První a poslední stupeň každého ramena schodiště nebo vyrovnávacího stupně musí být proveden v kontrastní barvě v souladu s požadavky určené normy. Schodiště v dopravní stavbě musí být označeno a signalizováno akustickým zařízením s hlasovým výstupem podle požadavků určené normy. U vyrovnávacích stupňů se kontrastně označuje každá nástupní hrana stupně.

Následující ustanovení se přečíslují

Odůvodnění:
Jde o doplnění bezpečnostního prvku u schodiště, vyhláška požadavek na kontrastní značení uvádí pouze u eskalátorů a pohyblivých ramp. V případě vyrovnávacích stupňů požadavek plyne z TNI CEN/TR 17 621.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Tato příloha stanoví obecné požadavky, nikoliv požadavky na přístupnost.
		1041	MPSV	Příloha č. 6	Příloha č. 4	Z	K příloze č. 6 bod 7

Požadujeme doplnění a úpravu požadavků na zřizování madel u schodiště v souladu s ČSN EN 17210 (článek 10.3), kde je požadováno oboustranné madlo s ohledem na rozdílnou prioritu dominantní ruky (lateralita osob dle univerzálního designu a s ohledem na zvýšení bezpečnosti únikové cesty. Úpravu navrhujeme v tomto nebo obdobném znění:

7. Schodišťové rameno musí mít madlo 
a)	po obou stranách každého ramene ve výšce 900 mm alespoň na jedné straně u přímých a zakřivených ramen s průchodnou šířkou do 1 650 mm včetně,
b) na obou stranách u přímých a zakřivených ramen s průchodnou šířkou větší než 1 650 mm a na všech schodištích zajišťující přístupnost, u točitých a smíšených ramen s průchodnou šířkou větší než 1 100 mm.
c)    u změn staveb lze v případech odůvodněných prioritou zachování únikových cest zřídit madlo pouze na jedné straně	VYSVĚTLENO
	Tato příloha stanoví obecné požadavky, nikoliv požadavky na přístupnost.
		1042	Kraj Vysočina	Příloha č. 6	Příloha č. 4	Z	Připomínka č. 79
Příloha č. 6 k vyhlášce
SCHODIŠTĚ, VYROVNÁVACÍ STUPNĚ A RAMPA 
7. Schodišťové rameno musí mít madlo 
a)	alespoň na jedné straně u přímých a zakřivených ramen s průchodnou šířkou do 1 650 mm včetně,
b) na obou stranách u přímých a zakřivených ramen s průchodnou šířkou větší než 1 650 mm a na všech schodištích zajišťující přístupnost, u točitých a smíšených ramen s průchodnou šířkou větší než 1 100 mm.

Návrh na úpravu:
7. Schodišťové rameno musí mít madlo 
a)	po obou stranách každého ramene ve výšce 900 mm alespoň na jedné straně u přímých a zakřivených ramen s průchodnou šířkou do 1 650 mm včetně,
b) na obou stranách u přímých a zakřivených ramen s průchodnou šířkou větší než 1 650 mm a na všech schodištích zajišťující přístupnost,   u točitých a smíšených ramen s průchodnou šířkou větší než 1 100 mm.
c)    u změn staveb lze v případech odůvodněných prioritou zachování únikových cest zřídit madlo pouze na jedné straně
Odůvodnění:
Jde o doplnění a úpravu požadavků na zřizování madel u schodiště. Návrh je v souladu s ČSN EN 17210 (článek 10.3), kde je požadováno oboustranné madlo s ohledem na rozdílnou prioritu dominantní ruky (lateralita osob dle univerzálního designu a s ohledem na zvýšení bezpečnosti únikové cesty.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Tato příloha stanoví obecné požadavky, nikoliv požadavky na přístupnost.
		1043	MPSV	Příloha č. 6	Příloha č. 4	Z	K příloze č. 6 bod 8
Požadujeme doplnění bezpečnostních požadavků na zřizování madel o přesah madla.	VYSVĚTLENO
	Tato příloha stanoví obecné požadavky, nikoliv požadavky na přístupnost.
		1044	ČKAIT	Příloha č. 6	Příloha č. 4	Z	přiložit obrázek

Odůvodnění
textu nerozumím, obrázek by byl více než účelný	VYSVĚTLENO
	Připomínka není formulována jednoznačně a konkrétně.
		1045	ČKAIT	Příloha č. 6	Příloha č. 4	Z	odst. 2

 Nelze omezit šířku stupně na 300 mm v odst. 1. Nejmenší šířka schodišťového stupně na pomocném schodišti (úniková , zásahová cesta)musí být odvozena od maximálního sklonu 35°. Šířka schodišťového stupně na hlavním schodišti v rodinných domech a stavbách pro rodinnou rekreaci může být snížena na 275 mm. Vzájemný vztah mezi výškou a šířkou schodišťového stupně je stanoven v souladu s požadavky určené normy. 

Odůvodnění
Požadavek nejmenší šířky schodišťového stupně pomocných schodišť 300mm (tj. sklon schodiště 28,8°)je příliš prostorově náročný a bude obtížně splněn.
Nelze omezit šířku stupně na min. 300 mm. To automaticky deklasuje veškerá schodiště se vyšším spádem. Vzorec 2h+b =63 ( ev. až 60cm) dává nízkou výšku stupně 165 až 150 mm. To prodlužuje ramena a u stávající stav a jejich úprav může být těžko řešitelné až neřešitelné.	VYSVĚTLENO
	Zpracovatel má úpravu za dostatečnou, vycházíme ze stávající právní úpravy a norem.
		1046	Kraj Vysočina	Příloha č. 6	Příloha č. 4	Z	Připomínka č. 80
Příloha č. 6 k vyhlášce
SCHODIŠTĚ, VYROVNÁVACÍ STUPNĚ A RAMPA 
8. Požadavky na odsazení madla od pevné konstrukce, tvar pro uchopení rukou a součinitel tepelné vodivosti jsou stanoveny v souladu s požadavky určené normy. 
Návrh na doplnění:
8. Požadavky na odsazení madla od pevné konstrukce, tvar pro uchopení rukou, přesah madla  a součinitel tepelné vodivosti jsou stanoveny v souladu s požadavky určené normy. 
Odůvodnění:
Jde o doplnění bezpečnostních požadavků na zřizování madel.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Tato příloha stanoví obecné požadavky, nikoliv požadavky na přístupnost.
		1047	MPSV	Příloha č. 6	Příloha č. 4	Z	K příloze č. 6 bod 9
Požadujeme ustanovení dopracovat v návaznosti na připomínky k § 35.	VYSVĚTLENO
	Připomínka není formulována jednoznačně a konkrétně.
		1048	Kraj Vysočina	Příloha č. 6	Příloha č. 4	Z	Připomínka č. 81
Příloha č. 6 k vyhlášce
SCHODIŠTĚ, VYROVNÁVACÍ STUPNĚ A RAMPA 
9. Technické požadavky na šikmou rampu jsou stanoveny v souladu s požadavky určené normy. 
Odůvodnění:
Jde o zmatečné řešení a zmatečné odkazy. Ve vyhlášce nejsou vysvětleny termíny rampa, šikmá rampa a bezbariérová rampa. Domníváme se, že zcela chybí odkaz na parametry pro bezbariérovou rampu dle určené normy. Ustanovení je nutné dopracovat v návaznosti na § 35.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Tato příloha stanoví obecné požadavky, nikoliv požadavky na přístupnost.
		1049	ÚV KLP	Příloha č. 6	Příloha č. 4	Z	Bod 7 zní:
„7. Schodišťové rameno musí mít madlo 
a) po obou stranách každého ramene ve výšce 900 mm,
b) u točitých a smíšených ramen s průchodnou šířkou větší než 1 100 mm,
c) u změn staveb lze v případech odůvodněných prioritou zachování únikových cest zřídit madlo pouze na jedné straně.“

Odůvodnění:
Jde o doplnění a úpravu požadavků na zřizování madel u schodiště. Návrh je v souladu s ČSN EN 17210 (článek 10.3), kde je požadováno oboustranné madlo s ohledem na rozdílnou prioritu dominantní ruky (lateralita osob dle univerzálního designu a s ohledem na zvýšení bezpečnosti únikové cesty).	VYSVĚTLENO
	Obecně madlo schodiště se posuzuje podle  odst. 2 ustanoveni "Schodiště a šikmá rampa", resp. přílohy č. 4. Konkrétně madlo schodiště v bezbariérových stavbách se posuzuje podle odst. 3 tohoto ustanovení, který se odkazuje na normu. V bezbariérových stavbách bude madlo po obou stranách. Evropské doporučení bude implementováno do národní normy. Ostatně tento požadavek již obsahoval bod 2.1.3 přílohy č. 1 k bezbariérové vyhlášce č. 398/2009 Sb.
		1050	ÚV KLP	Příloha č. 6	Příloha č. 4	Z	V bodě 8 se za slovo „rukou“ vkládají slova „,přesah madla“.

Odůvodnění:
Jedná se o doplnění bezpečnostních požadavků na zřizování madel.	VYSVĚTLENO
	Obecně madlo schodiště se posuzuje podle  odst. 2 ustanoveni "Schodiště a šikmá rampa", resp. přílohy č. 4. Konkrétně madlo schodiště v bezbariérových stavbách se posuzuje podle odst. 3 tohoto ustanovení, který se odkazuje na normu. V bezbariérových stavbách bude madlo po obou stranách. Evropské doporučení bude implementováno do národní normy. Ostatně tento požadavek již obsahoval bod 2.1.3 přílohy č. 1 k bezbariérové vyhlášce č. 398/2009 Sb.
		1051	HK	Příloha č. 6	Příloha č. 4	Z	Požadujeme sjednotit požadavek na minimální šířku únikového schodiště na 275 mm.

Odůvodnění:
Je v praxi běžně užívaný a vyhovující standard pro rodinné i bytové domy. 	VYSVĚTLENO
	Zpracovatel má úpravu za dostatečnou, vycházíme ze stávající právní úpravy a norem.
		1052	MPSV	Příloha č. 7	Příloha č. 5	Z	K příloze č. 7

Ustanovení o protiskluznosti požadujeme dopracovat. Užívá zastaralé metody zkoušek protiskluznosti. Nekoncepčně pak řeší parametry pro plochy v rovině, pro různé typy provozů a neřeší požadavky na pochozí plochy přístupné veřejnosti atp. Z textu rovněž nelze vyčíst požadavky na „běžné situace“, např. požadavky pro pochozí venkovní plochy, protože nejsou zohledněny povětrnostní a teplotní vlivy (teploty pod bodem mrazu, led, námraza, atd.). Dále není stanoven úhel alfa, důležitý pro výpočet (není zřejmé, zda úhel vyjadřuje sklon ve směru chůze nebo jde o výslednici podélného a příčného sklonu?). Výpočet hodnot může být zkreslený a zavádějící. Většina pochozích prvků ze zahraničí uvádí jako protiskluzné vlastnosti hodnoty R, které ale zcela neodpovídají starším metodám používaných v ČR.   
Přepracovat a doplnit přílohu č. 7 požadujeme společně s § 39. Upozorňujeme zároveň na připravovanou ČSN od Zkušebního ústavu stavebního, kde by problematika měla být nově řešena.	VYSVĚTLENO
	Připomínka není formulována jednoznačně a konkrétně.
Zpracovatel má úpravu za dostatečnou, vycházíme ze stávající právní úpravy a norem.
		1053	Kraj Vysočina	Příloha č. 7	Příloha č. 5	Z	Připomínka č. 82
Příloha č. 7 k vyhlášce
PROTISKLUZNOST

Celou přílohu je nutno přepracovat
Odůvodnění:
Jde o nekoncepční a zmatečné řešení problematiky protiskluznosti. Je nutné si uvědomit, že jde o bezpečnostní požadavky na ochranu zdraví uživatelů.
Ustanovení podávají zastaralé metody zkoušek protiskluznosti. Nekoncepčně pak řeší parametry pro plochy v rovině, pro různé typy provozů a neřeší požadavky na pochozí plochy přístupné veřejnosti atp. Z textu rovněž nelze vyčíst požadavky na „běžné situace“, např. požadavky pro pochozí venkovní plochy, protože nejsou zohledněny povětrnostní a teplotní vlivy (teploty pod bodem mrazu, led, námraza, atd.). Dále není stanoven úhel alfa, důležitý pro výpočet (není zřejmé, zda úhel vyjadřuje sklon ve směru chůze nebo jde o výslednici podélného a příčného sklonu?). Výpočet hodnot může být zkreslený a zavádějící. Většina pochozích prvků ze zahraničí uvádí jako protiskluzné vlastnosti hodnoty R, které ale zcela neodpovídají starším metodám používaných v ČR.   
Doporučujeme přepracovat a doplnit přílohu č. 7 společně s § 39. Upozorňujeme na nově připravovanou ČSN od Zkušebního ústavu stavebního, kde by problematika měla být nově řešena.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ
	Připomínka není formulována jednoznačně a konkrétně. 
Bod 2 přílohy č. 5 byl doplněn o vysvětlení úhlu alfa. 
		1054	ČKAIT	Příloha č. 7	Příloha č. 5	Z	Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu vychází jak z dispozic, možností a potřeb osob na vozíku a osob s dětským kočárkem, tak z dispozic a možností osob používajících berle, hole, chodítka nebo jiné pomůcky pro chůzi, těhotných žen a osob doprovázejících děti do tří let.
Jedná se konkrétně o:
-Výškové rozdíly pochozích ploch nesmí být vyšší než 20 mm.
-Povrch pochozích ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu. Nášlapná vrstva musí mít:
a) součinitel smykového tření nejméně 0,5, nebo
b) hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 40, nebo
c) úhel kluzu nejméně 10°,
popřípadě ve sklonu pakl
d) součinitel smykového tření nejméně 0,5 + tg α, nebo
e) hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 40 × (1 + tg α), nebo
f) úhel kluzu nejméně 10° × (1 + tg α).
α je úhel sklonu ve směru chůze.
- Pokud se pro pochozí plochu použije rošt, musí mít velikost mezery ve směru chůze nejvýše 15 mm.

Odůvodnění
doplnit
	VYSVĚTLENO
	Požadavky na ustanovení Protiskluznost stanoví. Z hlediska přístupnosti se uplatňuje  odst. 2 tohoto ustanovení, který se odkazuje na  normu.
Detailní požadavky na technické řešení budou v normě.
		1055	ÚV KLP	Příloha č. 7	Příloha č. 5	Z	V Příloze č. 7 bodě 2 je vhodné sjednotit jednotky na procenta a podrobné požadavky přenést do určené normy.

Odůvodnění:
Společné používání stupňů a procent je nevhodné a matoucí, jedná se pouze o přibližně převoditelné jednotky. Míra podrobnosti neodpovídá zbytku materiálu.	VYSVĚTLENO
	Rozdílné jednotky vyplývají z různých zkušebních metod výrobků, které jsou na volném evropském trhu. Zkušební metoda úhel kluzu se posuzuje podle německých norem DIN. V dokumentaci jsou  stupně. Tyto výrobky se v  rámci volného pohybu zboží také prodávají a instalují do staveb v ČR.
		1056	ÚV KLP	Příloha č. 8	Příloha č. 6	Z	V Příloze č. 8 část 1 bod 1.1. se slova „bezbariérový přístup“ nahrazují slovy „přístupnost stavby“.

Odůvodnění:
S ohledem na terminologii používanou stavebním zákonem je vhodné uvedený pojem nahradit.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Komunikace pro pěší se posuzují podle  odst. 1 ustanovení "Přístupnost", vnitřní komunikace podle  odst. 3 písm. a) ustanovení "Šířky a jiné rozměry",  hygienická zařízení a šatny podle ustanovení "Hygienické zařízení a šatna". 
Předmětné ustanovení se vztahuje pouze na bezbariérový přístup do vody, tj. na prostor pro zdvihací zařízení a madla. Z hlediska jednotné systematiky bude požadavek na přístupnost založen již v paragrafovém znění, tj. bod 1.1 přílohy č. 6 bude převeden přímo do ustanovení "Umělé koupaliště a sauna". V souladu s definicí přístupnosti uvedenou § 13 písm. d) zákona se termín přístupnost týká univerzální navrhování pro všechny. Pro specifické situace jsou zachovány termíny jako bezbariérová rampa, bezbariérový záchod atd. Specifický přístup do vody pomocí speciálního zdvihacího zařízení nelze považovat za univerzální řešení pro všechny.
		1057	ÚV KLP	Příloha č. 8	Příloha č. 6	Z	V Příloze č. 8 část 1 se vkládá bod 1.3., který zní:
„1.3. Bazén musí být přístupný také pro osoby s omezenou schopností pohybu podle požadavků stanovených v určené normě.“
Dosavadní body 1.3. až 1.14. se označují jako body 1.4. až 1.15.

Odůvodnění:
Vstup do vody musí být zajištěn také pro osoby s omezenou schopností pohybu, zejména pak pro osoby na vozíku. 	AKCEPTOVÁNO JINAK	Obecně madlo schodiště se posuzuje podle  odst. 2 ustanoveni "Schodiště a šikmá rampa", resp. přílohy č. 4. Konkrétně madlo schodiště v bezbariérových stavbách se posuzuje podle odst. 3 tohoto ustanovení, který se odkazuje na normu. V bezbariérových stavbách bude madlo po obou stranách. Evropské doporučení bude implementováno do národní normy. Ostatně tento požadavek již obsahoval bod 2.1.3 přílohy č. 1 k bezbariérové vyhlášce č. 398/2009 Sb.
V souladu s definicí přístupnosti uvedenou § 13 písm. d) zákona se termín přístupnost týká univerzální navrhování pro všechny. Pro dílčí situace jsou zachovány termíny jako bezbariérová rampa, bezbariérový záchod atd. Specifický přístup do vody pomocí speciálního zdvihacího zařízení nelze považovat za univerzální navržení pro všechny.
		1058	MZ	Příloha č. 8	Příloha č. 6	Z	21. K příloze č. 8, bodu 1.12:

V příloze č. 8, bodu 1.12 požadujeme nahradit slova „úpravy a hygienického zabezpečení podle zákona o ochraně veřejného zdraví“ slovem „dezinfekce“.

Odůvodnění: V předchozích verzích návrhu bylo uvedeno slovo dezinfekce a nyní je uvedeno úpravy a hygienického zabezpečení podle zákona o ochraně veřejného zdraví, což způsobuje nesrozumitelnost a nejasnost textu přílohy. Dezinfekce je posledním z prvků recirkulační úpravy a blíže ji rozebírá § 25 odst. 9 vyhlášky č. 238/2011 Sb. Nově uvedený odkaz na úpravu a hygienické zabezpečení podle zákona o ochraně veřejného zdraví směřuje k pitné vodě, nikoliv vodě koupací, která je však předmětem úpravy.	AKCEPTOVÁNO JINAK	Ustanovení bylo upraveno následovně:
Pro rozvody do sprch lze použít vodu z bazénu na výstupu z recirkulace a po provedení dezinfekce podle vyhlášky o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity v pískovištích venkovních hracích ploch.
		1059	MPSV	Příloha č. 8	Příloha č. 6	Z	K příloze č. 8 část 1.1
Požadujeme nahradit termín „bezbariérový přístup“ termínem „přístupnost staveb“ a doplnění dalších typů zařízení (wellness, přírodní biotopy).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Požadavek na doplnění dalších typů zařízení nebyl akceptován viz odůvodnění připomínek k ustanovení "Umělé koupaliště a sauna" této vyhlášky.
		1060	Kraj Vysočina	Příloha č. 8	Příloha č. 6	Z	Připomínka č. 83
Příloha č. 8 k vyhlášce
UMĚLÉ KOUPALIŠTĚ, BAZÉN A SAUNA 
Část 1 
Obecné požadavky na stavbu přístupnou veřejnosti
1.1. Požadavky na bezbariérový přístup jsou stanoveny v souladu s požadavky určené normy.
Návrh na doplnění:
1.1. Požadavky na bezbariérový přístup přístupnost staveb jsou stanoveny v souladu s požadavky určené normy.
Odůvodnění:
Jde o nekoncepční a nesystémové řešení požadavků na přístupnost. Dále ve výčtu druhu staveb chybí další typy zařízení (wellness, přírodní biotopy a další), např. Připomínka č. 65. Rovněž stanovení požadavků není jednoznačné  
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO JINAK	Požadavek na doplnění dalších typů zařízení nebyl akceptován viz odůvodnění připomínek k ustanovení "Umělé koupaliště a sauna" této vyhlášky.
		1061	MPSV	Příloha č. 8	Příloha č. 6	Z	K příloze č. 8 část 1.2
Požadujeme doplnění kontrastního označení u bazénů také u schody do bazénů.	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Tato příloha stanoví obecné požadavky, nikoliv požadavky na přístupnost.
		1062	Kraj Vysočina	Příloha č. 8	Příloha č. 6	Z	Připomínka č. 84
Příloha č. 8 k vyhlášce
UMĚLÉ KOUPALIŠTĚ, BAZÉN A SAUNA 
Část 1 
Obecné požadavky na stavbu přístupnou veřejnosti
1.2. Požadavky na kontrastní označení bazénu jsou stanoveny v souladu s požadavky určené normy. 
Návrh na doplnění:
1.2. Požadavky na kontrastní označení bazénu a schodů do bazénů jsou stanoveny v souladu s požadavky určené normy. 
Odůvodnění:
Doplnění chybějících požadavků, opět jde o nesystémové řešení bezpečnostních požadavků.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Tato příloha stanoví obecné požadavky, nikoliv požadavky na přístupnost.
		1063	MPSV	Příloha č. 8	Příloha č. 6	Z
 nad rámec	K příloze č. 8 (nad rámec návrhu)
Požadujeme doplnění nového bodu č. 1.3:
1.3. Bezbariérový přístup do vody se řeší s ohledem na účel a využití bazénu nebo koupaliště. Možnosti řešení a požadavky určuje dotčená norma.
Odůvodnění:
Ani ve stávající legislativě není dostatečně řešena problematika vstupu a výstupu osob s pohybovým znevýhodněním do vody. Požadavky dle typů a účelu využití zařízení (rehabilitační a léčebná zařízení, sportoviště, rekreace atp.) je nutno dopracovat.	VYSVĚTLENO
	Požadavek je založen v ustanovení "Umělé koupaliště a sauna" této vyhlášky. Podrobnosti stanoví norma.
		1064	Kraj Vysočina	Příloha č. 8	Příloha č. 6	Z	Připomínka č. 85
Příloha č. 8 k vyhlášce
UMĚLÉ KOUPALIŠTĚ, BAZÉN A SAUNA 
Část 1 
Obecné požadavky na stavbu přístupnou veřejnosti
Návrh na doplnění nového bodu č. 1.3:
1.3. Bezbariérový přístup do vody se řeší s ohledem na účel a využití bazénu nebo koupaliště. Možnosti řešení a požadavky určuje dotčená norma.
Odůvodnění:
Ani ve stávající legislativě není dostatečně řešena problematika vstupu a výstupu osob s pohybovým znevýhodněním do vody. Požadavky dle typů a účelu využití zařízení (rehabilitační a léčebná zařízení, sportoviště, rekreace atp.) je nutno dořešit.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Požadavek je založen v ustanovení "Umělé koupaliště a saun" a této vyhlášky. Podrobnosti stanoví norma.
		1065	MPSV	Příloha č. 8	Příloha č. 6	Z	K příloze č. 8 bod 1.4
S ohledem na univerzální design je nutné, aby brodítka byla řešena bez bariér a bez převýšení, zvýšená nástupní hrana může být bezpečnostní problém pro řadu uživatelů. Požadujeme v tomto smyslu doplnění ustanovení tímto nebo obdobným způsobem: 
1.4. U nekrytých bazénů nebo mezi venkovním prostorem a ochozem krytého bazénu musí být přechod návštěvníků na ochoz bazénů zajištěn přes brodítka. Brodítka musí být ve směru průchodu nejméně 2 m dlouhá, se zpevněním před a za brodítky, s nástupnou výškou vody 10 cm až 15 cm a se stálou intenzitou průtoku odpovídající výměně vody v brodítku nejméně jednou za hodinu. Bezbariérový přístup do brodítka se řeší v souladu s požadavky určené normy. Pro osoby s pohybovým postižením se navrhuje přístup mimo brodítko.  Vodu do brodítka lze odebírat z recirkulačního systému po dávkování dezinfekčního přípravku nebo lze použít vodu odtékající z bazénu přepadem. Brodítka musí být opatřena sprchami, do kterých je vedena voda z recirkulace po dávkování dezinfekčního přípravku nebo voda z vodovodu.	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Požadavek je založen v ustanovení "Umělé koupaliště a sauna" této vyhlášky. Podrobnosti stanoví norma.
		1066	Kraj Vysočina	Příloha č. 8	Příloha č. 6	Z	Připomínka č. 86
Příloha č. 8 k vyhlášce
UMĚLÉ KOUPALIŠTĚ, BAZÉN A SAUNA 
Část 1 
Obecné požadavky na stavbu přístupnou veřejnosti
1.4. U nekrytých bazénů nebo mezi venkovním prostorem a ochozem krytého bazénu musí být přechod návštěvníků na ochoz bazénů zajištěn přes brodítka. Brodítka musí být ve směru průchodu nejméně 2 m dlouhá, se zpevněním před a za brodítky, s nástupnou výškou vody 10 cm až 15 cm a se stálou intenzitou průtoku odpovídající výměně vody v brodítku nejméně jednou za hodinu. Pro osoby s pohybovým postižením se navrhuje přístup mimo brodítko.  Vodu do brodítka lze odebírat z recirkulačního systému po dávkování dezinfekčního přípravku nebo lze použít vodu odtékající z bazénu přepadem. Brodítka musí být opatřena sprchami, do kterých je vedena voda z recirkulace po dávkování dezinfekčního přípravku nebo voda z vodovodu.
Návrh na doplnění:
1.4. U nekrytých bazénů nebo mezi venkovním prostorem a ochozem krytého bazénu musí být přechod návštěvníků na ochoz bazénů zajištěn přes brodítka. Brodítka musí být ve směru průchodu nejméně 2 m dlouhá, se zpevněním před a za brodítky, s nástupnou výškou vody 10 cm až 15 cm a se stálou intenzitou průtoku odpovídající výměně vody v brodítku nejméně jednou za hodinu. Bezbariérový přístup do brodítka se řeší v souladu s požadavky určené normy. Pro osoby s pohybovým postižením se navrhuje přístup mimo brodítko.  Vodu do brodítka lze odebírat z recirkulačního systému po dávkování dezinfekčního přípravku nebo lze použít vodu odtékající z bazénu přepadem. Brodítka musí být opatřena sprchami, do kterých je vedena voda z recirkulace po dávkování dezinfekčního přípravku nebo voda z vodovodu.
Odůvodnění:
S ohledem na univerzální design je nutné, aby brodítka byla řešena bez bariér a bez převýšení, zvýšená nástupní hrana může být bezpečnostní problém pro řadu uživatelů. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Požadavek je založen v ustanovení "Umělé koupaliště a sauna" této vyhlášky. Podrobnosti stanoví norma.
		1067	MPSV	Příloha č. 8	Příloha č. 6	Z	K příloze č. 8, bod 1.14
Požadujeme doplnění a upřesnění požadavků na přístupnost v prostorách pro diváky, a to v tomto nebo obdobném znění:

1.14. Umělé koupaliště, které je používáno jako plavecký stadion, musí mít místa určená pro diváky oddělená od prostorů vyhrazených pro uživatele bazénu; přístup k těmto místům musí být zajištěn zvláštním vchodem a oddělenou chodbou. Podle projektovaného počtu diváků musí být k dispozici šatny a potřebný počet záchodů s umyvadly podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. Tribuny a prostory pro diváky musí splňovat požadavky na přístupnost dle určené normy, včetně hygienických zařízení a šaten. Podlaha tribuny pro diváky musí být vyspádována do kanalizace.	VYSVĚTLENO
	Požadavek je založen v odst. 4 a 5 ustanovení "Plochy". Podrobnosti stanoví norma.
		1068	Kraj Vysočina	Příloha č. 8	Příloha č. 6	Z	Připomínka č. 87
Příloha č. 8 k vyhlášce
UMĚLÉ KOUPALIŠTĚ, BAZÉN A SAUNA 
Část 1 
Obecné požadavky na stavbu přístupnou veřejnosti
1.14. Umělé koupaliště, které je používáno jako plavecký stadion, musí mít místa určená pro diváky oddělená od prostorů vyhrazených pro uživatele bazénu; přístup k těmto místům musí být zajištěn zvláštním vchodem a oddělenou chodbou. Podle projektovaného počtu diváků musí být k dispozici šatny a potřebný počet záchodů s umyvadly podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. Podlaha tribuny pro diváky musí být vyspádována do kanalizace.
Návrh na doplnění:
1.14. Umělé koupaliště, které je používáno jako plavecký stadion, musí mít místa určená pro diváky oddělená od prostorů vyhrazených pro uživatele bazénu; přístup k těmto místům musí být zajištěn zvláštním vchodem a oddělenou chodbou. Podle projektovaného počtu diváků musí být k dispozici šatny a potřebný počet záchodů s umyvadly podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. Tribuny a prostory pro diváky musí splňovat požadavky na přístupnost dle určené normy, včetně hygienických zařízení a šaten. Podlaha tribuny pro diváky musí být vyspádována do kanalizace.
Odůvodnění:
Doplnění a upřesnění požadavků na přístupnost v prostorách pro diváky.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Požadavek je založen v odst. 4 a 5 ustanovení "Plochy". Podrobnosti stanoví norma.
		1069	MV	Příloha č. 8	Příloha č. 6	D	K příloze č. 8, bodu 2.1:
	Doporučujeme doplnit místnost či místo pro přebalování dětí.	VYSVĚTLENO
	Místností nebo místem pro přebalování dětí se rozumí šatna dětí viz stávající znění § 22 odst. 1 vyhl.  č..238/2011 Sb. Požadavky na vybavení této místnosti vyhláška nestanoví (přebalovací stůl, omyvatelná podlažka).
		1070	MPSV	Příloha č. 8	Příloha č. 6	Z
nad rámec	K příloze č. 8, část 5 (nad rámec návrhu)
Požadujeme doplnění následujících bodů v uvedeném nebo obdobném znění:
5.4. V prostorách sauny mohou být výškové rozdíly max. 20 mm.
5.5. Uvnitř sauny misí být umístěno výrazně označené tlačítko nouzové signalizace.
Odůvodnění:
Minimalizace výškových rozdílů zvyšuje bezpečnost specifického prostoru saun. Tlačítka signalizace se již nyní běžně používají a rovněž zvyšují bezpečnost uživatelů v případech nouze nebo zablokování dveří sauny.	VYSVĚTLENO
	Požadavek je založen v ustanovení "Přístupnost". Podrobnosti stanoví norma.
Gestor stávající právní úpravy požadavek na zřízení výrazného označení tlačítka nouzové signalizace nepožaduje.
		1071	Kraj Vysočina	Příloha č. 8	Příloha č. 6	Z	Připomínka č. 88
Příloha č. 8 k vyhlášce
UMĚLÉ KOUPALIŠTĚ, BAZÉN A SAUNA 
Část 5
Sauna
Návrh na doplnění nových bodů, např. za bod č. 5.3:
5.4. V prostorách sauny smí být výškové rozdíly max. 20 mm.
5.5. Uvnitř sauny misí být umístěno výrazně označené tlačítko nouzové signalizace.

Následující ustanovení se přečíslují
Odůvodnění:
Minimalizace výškových rozdílů zvyšuje bezpečnost prostoru.
Tlačítka signalizace se již nyní běžně používají a rovněž zvyšují bezpečnost uživatelů v případech nouze nebo zablokování dveří sauny.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Požadavek je založen v ustanovení "Přístupnost". Podrobnosti stanoví norma.
		1072	ÚV KOM	Příloha č. 9	Příloha č. 7	Z	K Příloze č. 9:
Příloha je transpozicí požadavků směrnice 2014/94/EU, v platném znění, tj. včetně doplnění zave-dených nařízeními EK 2019/1745 a nově i nařízením EK 2021/1444 – odkazy na tyto předpisy by dle našeho návrhu obsahoval již § 67, který na přílohu č. 9 odkazuje. 
Případné upřesnění odkazů na části cit. směrnice může být uvedeno v odůvodnění – odkaz na pří-lohu II cit. směrnice, ve znění a s doplněním nařízeními EK 2019/1745 a 2021/1444.


Opravit je třeba odůvodnění této části návrhu, str. 84-85, kde je odkazováno také na směrnici EU 2018/844, která však k dané věci není relevantní (dále, na str. 84 odůvodnění se odkazuje na § 64 vyhlášky, správně má být uvedeno § 67 vyhlášky).


K bodu 6 uvádíme, že tam stanové podmínky pro dobíjecí stanice pro elektrické autobusy se mají vztahovat pouze na ty dobíjecí stanice, které jsou nainstalovány po 26.9.2023 (po datu použitelnosti nařízení EK 2021/1444). Navrhujeme vyjasnit, jak bude zajištěno.

K bodu 14 uvádíme, že toto ustanovení z nařízení EK 2019/1745 (čl. 5 odkazující na bod 3.1 přílohy II směrnice 2014/94/EU) se vztahuje i na námořní lodě. Doporučujeme proto doplnit přílohu i o úpravu podmínek týkajících se v této věci námořních lodí.6  

Posuzování odborem kompatibility nezahrnuje odkazy na technické normy.

 6) Podle ustálených pravidel pro transpozici požadavků práva EU mají být do vnitrostátních úprav členských států přejímána i ustanovení, která se v daný čas třeba netýkají aktuálního stavu věci, protože není vylouče-no, že předpisem EU upravená situace by v podmínkách členského státu mohla v budoucnu nastat.	AKCEPTOVÁNO


AKCEPTOVÁNO

VYSVĚTLENO


VYSVĚTLENO	


Je předpoklad, že účinnost vyhlášky nastane cca 1.7.2024 - není tak v rozporu s dobou použitelnosti nařízení EK 2021/1444.


Požadavek pro doplnění úpravy podmínek i pro námořní lodě bereme na vědomí. Dle našeho názoru se jedná pouze o hypotetickou situaci a ponecháváme stávající znění.

		1073	MPO	Příloha č. 9	Příloha č. 7	D	Připomínka k příloze č. 9
U bodu 1 a 2 přílohy č. 9 upozorňujeme na chybnou definici daného standardu, která není v souladu se zněním směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU, ani AFIR. Text „zásuvkových přípojkách s 1 kolíkem a 2 dutinkami“ tak doporučujeme nahradit textem „zásuvkových přípojkách typu 2“.	AKCEPTOVÁNO
		1074	ČKAIT	Příloha č. 9	Příloha č. 7	Z	Požadavky se považují za splněné, jsou-li naplněny jejich parametry podle určené normy

Návrh
V celé příloze upravit text do souladu s odkazy ve vyhlášce.

Odůvodnění
Text neumožňuje alternativní řešení.	VZATO NA VĚDOMÍ
		1075	MD	Příloha č 9	Příloha č. 7	Z	U bodu 2 přílohy č. 9 požadujeme slova „zásuvkovými přípojkami s 1 kolíkem a 2 dutinkami“ nahradit slovy „zásuvkovými přípojkami typu 2“.

Současné označení daného standardu pro vysoce výkonné dobíjecí stanice neodpovídá původnímu znění přílohy ve směrnici 2014/94/EU (viz rozdílová tabulka), ani znění návrhu nařízení AFIR.	AKCEPTOVÁNO
		1076	MŽP	Příloha č. 10 část 1	Příloha č. 8	Z	  	VYSVĚTLENO
	V bodu 1.4 je řešeno zakládání hráze, pro kterou je zapotřebí znalost geotechnických poměrů. Obecné požadavky na stavbu vč. průzkumu dotčeného stavbou se řeší v ustanovení "Vodní nádrž a zdrž" této vyhlášky.
		1077	ČKAIT	Příloha č. 10 část 2	Příloha č. 8	Z	Příloha 10 odst. 2.3. Na konec doplnit:
Obdobné požadavky platí pro kámen pro vodní stavby.

Odůvodnění
Viz ČSN EN 13383-1 Kámen pro vodní stavby.
	VYSVĚTLENO
	Dle návrhu gestora vodního zákona (MZE) je návrh dostačující
		1078	KZPS	Příloha č. 10 část 3	Příloha č. 8	Z	16.	K Příloze č. 10, část 3 – Požadavky na vodovodní síť
Požadujeme upravit následujícím způsobem.
„3.4. Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě připojení vodovodní přípojky nejméně 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě tří a více nadzemních podlaží nejméně 0,25 MPa.“

Odůvodnění: 
Úprava je požadována z důvodu jednoznačnosti textu při aplikační praxi.	AKCEPTOVÁNO
		1079	KZPS	Příloha č. 10 část 3	Příloha č. 8	Z	Požadujeme vyjmout z textu celý odstavec 3.9 a přeřadit ho do nové části XY v příloze č. 10 – Požadavky na úpravnu vody:

„3.9. Stavba pro úpravu vody se navrhuje podle technických…“

Odůvodnění: 
Je nezbytné odlišit vodovodní síť od úpravny vody, protože úpravna vody není vodovodní síť.	VYSVĚTLENO
	Úpravna vody je součástí vodovodu, přičemž v souvislosti s připomínkou č. 158 byla zavedena definice úpravny vody. Podle této definice je stavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na zdravotní hygienické zabezpečení vody bez technologie úpravy vody. 
		1080	MZE	Příloha č. 10 část 3	Příloha č. 8	D	25.	K příloze č. 10 části 3:
Text bodu 3.10. bude vycházet z ustanovení § 15 odst. 4 vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že v současné době ještě není ukončen legislativní proces návrhu novely této vyhlášky, zašleme konečný text tohoto ustanovení v následujících dnech emailem. 	AKCEPTOVÁNO	Byl ukončen legislativní proces vyhlášky č. 428/2001 Sb..Upřesnění podle schváleného textu novely vyhlášky č. 428/2001 Sb.: "Pokud se na stávající vodovod napojuje nová část vodovodu, odborně způsobilá osoba provede posouzení, zda dodávka pitné vody v požadovaném množství negativně neovlivní zásobování pitnou vodou nebo tlakové poměry u stávajících nebo nových odběratelů. Posouzení se provede na základě pověření vlastníka nebo provozovatele stávajícího vodovodu a na náklady investora. Posouzení se provede jen v případě, že vlastník nebo provozovatel stávajícího vodovodu důvodně předpokládá, že v důsledku napojení nové části vodovodu může dojít k negativnímu ovlivnění zásobování pitnou vodou nebo tlakových poměrů u stávajících nebo nových odběratelů."
		1081	HK	Příloha č. 10 část 3	Příloha č. 8	Z	Připomínka k Příloze č. 10, části 3, odst. 3.4
Požadujeme upravit text následovně:
„Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě připojení vodovodní přípojky nejméně 0,3 MPa 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží nejméně 0,4 MPa 0,25 MPa. Nižší hydrodynamický přetlak, nejméně však 0,2 MPa, v místě připojení vodovodní přípojky k rozvodné síti je možný jen v odůvodněných případech.“.

Odůvodnění:
Na chybné hodnoty minimálních přetlaků jsme upozorňovali i při připomínkování novely vyhlášky č. 428/2001 Sb. Tyto hodnoty by bylo možné opravit rozšířením novely vyhlášky č. 428/2001 Sb.
Původní hodnoty nejmenších přetlaků vůbec nerespektují požadavky evropských norem. Např. v ČSN EN 817 a ČSN EN 200 je před směšovacími bateriemi požadován hydrodynamický přetlak nejméně 0,05 MPa (doporučená hodnota nejméně 0,1 MPa). V ČSN EN 14124 je stejný minimální přetlak požadován pro plovákové ventily nádržkových splachovačů. Plovákové ventily membránové konstrukce při přetlaku nižším než 0,05 MPa nefungují. Vnitřní vodovody typu 2 obvyklé ve Velké Británii zásobované z nádrže na půdě se v ČR neprovádějí, proto se na náš trh nedodávají výtokové armatury určené pro nižší přetlak vody. 
V ČSN 73 0873 týkající se zásobování požární vodou je před hadicovým systémem pro první zásah osazovaném v budovách požadován přetlak nejméně 0,2 MPa. Oproti dříve používaným nástěnným požárním hydrantům, kde stačil přetlak 0,1 MPa (viz stará ČSN 73 0873 z roku 1986), došlo tedy k nárůstu požadavku na přetlak o 100 %. Tyto nástěnné hydranty se u nových budov nesmějí instalovat. 
V ČSN EN 806-3 se předpokládají tlakové ztráty ve vodovodu uvnitř budovy 0,15 MPa. 
Dále je třeba uvažovat tlakové ztráty ve vodoměrech, které se dnes instalují nejen u vodovodní přípojky, ale i na přívodu studené vody k ohřívači (vyhláška č. 194/2007 Sb.) a v bytech. Na trase od vodovodní přípojky k výtokové armatuře teplé vody v bytě se tedy dnes často instalují tři vodoměry. Pokud by tyto vodoměry byly předimenzovány a každý měl tlakovou ztrátu pouze 30 kPa byl by součet jejich tlakových ztrát 3 x 30 = 90 kPa. Např. v bytovém vodoměru DN 15, který se běžně používá pro byty vybavené záchodovou mísou s nádržkovým splachovačem, umyvadlem, vanou, automatickou pračkou a dřezem, průtok stanovený podle ČSN 75 5455 činí 0,47 l/s a tlaková ztráta při tomto průtoku je 45 kPa, tedy více než 30 kPa.
S používáním nových výrobků a při splnění dnešních požadavků roste požadavek na velikost přetlaku ve vodovodní přípojce.  Požadovanou velikost minimálního přetlaku v místě napojení vodovodní přípojky na vodovodní řad je možné doložit dvěma příklady.
1. příklad (dvoupodlažní dům)
Při konstrukční výšce podlaží 3 m, což odpovídá ztrátě tlaku výškou 30 kPa, je minimální přetlak nutný v místě napojení vodovodní přípojky dvoupodlažního rodinného domu na vodovodní řad dán součtem:
Tlakové ztráty vlivem rozdílu výšky (5,5 m) mezi přípojkou a nejvyšší výtokovou armaturou 55 kPa.
Tlakových ztrát v potrubí vodovodní přípojky a vnitřního vodovodu 150 kPa.
Tlakové ztráty ve vodoměru na přípojce 50 kPa.
Nejmenšího požadovaného přetlaku před výtokovou armaturou 50 kPa.
Sečteno celkem nejméně 305 kPa, zaokrouhleno 300 kPa = 0,3 MPa.

pro nedostatek místa -  znění celé připomínky dle eklep
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Nepovažujeme za vhodné aplikovat normy pro vnitřní vodovod pro vodovodní přípojky.
		1082	Středočeský kraj	Příloha č. 10 část 3	Příloha č. 8	Z	K příloze č. 10 části 3 bodu 3.8
Slova „podle vyhlášky řešící hygienické požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody“ navrhujeme vypustit. Stejné ustanovení je obsaženo v tomto bodu dvakrát.  
Odůvodnění:
Jde o zpřesnění textu.	AKCEPTOVÁNO
		1083	ČKAIT	Příloha č. 10 část 3	Příloha č. 8	Z	44929

Návrh
Pokud se na stávající vodovod napojuje nová část vodovodu, provede se v případě, že by mohlo dojít k ovlivnění schopnosti zásobovat pitnou vodou stávající nebo nové odběratele, na náklady stavebníka

Odůvodnění
Pokud může vyhláška upravit na čí náklady se stavba vč. přípravy provede, obdobně také v odst. 4.5	VYSVĚTLENO
	Posouzení v ustanovení je zavedené  a není zřejmé k čemu připomínka směřuje.
		1084	ČKAIT	Příloha č. 10 část  3 bod 3.9	Příloha č. 8	Z	3.9...se postupuje podle určených norem upravujících …

Návrh
...se postupuje v souladu s určenými normami upravujícími …

Odůvodnění
formulace	AKCEPTOVÁNO JINAK	V ustanovení je použito jednotné číslo: v souladu s normou
		1085	HK	Příloha č. 10 část  3 bod 3.10	Příloha č. 8	Z	Připomínka k Příloze č. 10, části 3, odst. 3.10

Požadujeme upravit text následovně:
„Pokud se na stávající vodovod napojuje nová část vodovodu, provede vlastník nebo provozovatel stávajícího vodovodu se v případě, že by mohlo dojít k ovlivnění schopnosti zásobovat pitnou vodou stávající nebo nové odběratele, na náklady investora v projektové dokumentaci nově připojovaného vodovodu posouzení, zda dodávka pitné vody v požadovaném množství negativně neovlivní zásobování pitnou vodou včetně tlakových poměrů u stávajících odběratelů.“.

Odůvodnění:
Tuto připomínku jsme uplatňovali i při připomínkování novely vyhlášky č. 428/2001 Sb. Proto ji uplatňujeme i zde. Úpravu článku je tedy možné provést i v rámci nynější novely vyhlášky č. 428/2001 Sb.
Posouzení musí provést vlastník nebo provozovatel stávajícího vodovodu pro veřejnou potřebu, protože jedině jeden z nich, popř. oba, mají veškeré informace (o průměrech, materiálu, délce a trasách stávajícího potrubí), které jsou k takovému posouzení nutné. Pokud nemají k provedení posouzení odborníka z řad svých zaměstnanců, mohou si takového odborníka najmout na náklady investora nové části vodovodu. Projektant nové části vodovodu by takové posouzení provádět neměl, protože všechny potřebné informace nemusí mít a v posouzení by mohlo dojít k opomenutí některé skutečnosti. Dále upozorňujeme, že pro výpočet průtoků ve vodovodních řadech v současné době neexistuje v ČR celostátně platný právní předpis a nejsou tedy závazné žádné hodnoty součinitelů denní a hodinové nerovnoměrnosti potřebné pro výpočet. Pokud hodnoty těchto součinitelů nejsou uvedeny v městských standardech, může projektant volit libovolné hodnoty. Tato připomínka se tedy týká i odst. 3.1. V ČSN EN 805 jsou uvedeny pouze orientační hodnoty součinitelů a ČSN 75 5455 slouží především pro výpočet vnitřních vodovodů a dimenzování vodovodních přípojek a pro stanovení výpočtových průtoků ve vodovodních řadech zásobujících spotřebiště s počtem obyvatel nad 2000 není vhodná. Následkem původní formulace textu by byla chybná posouzení stávajících vodovodů projektanty nově připojovaných vodovodů, kteří budou o těchto stávajících vodovodech mít jen málo informací, protože povinnost poskytnout jim všechny vyžádané informace není nikde stanovena.
	AKCEPTOVÁNO JINAK	Byl ukončen legislativní proces vyhl. č. 428/2001 Sb. Doporučujeme uvést do souladu s vyhl. č. 428/2001 Sb. tedy "Pokud se na stávající vodovod napojuje nová část vodovodu, odborně způsobilá osoba provede posouzení, zda dodávka pitné vody v požadovaném množství negativně neovlivní zásobování pitnou vodou nebo tlakové poměry u stávajících nebo nových odběratelů. Posouzení se provede na základě pověření vlastníka nebo provozovatele stávajícího vodovodu a na náklady investora. Posouzení se provede jen v případě, že vlastník nebo provozovatel stávajícího vodovodu důvodně předpokládá, že v důsledku napojení nové části vodovodu může dojít k negativnímu ovlivnění zásobování pitnou vodou nebo tlakových poměrů u stávajících nebo nových odběratelů."
		1086	HK	Příloha č. 10 část  4 bod 4.5	Příloha č. 8	Z	Připomínka k Příloze č. 10, části 4, odst. 4.5

Požadujeme upravit text následovně:
„V případě, že se na jednotnou kanalizaci nebo na oddílnou kanalizaci k odvádění srážkových vod napojuje nová část kanalizace odvádějící srážkové vody z nové zástavby na zastavitelných plochách, provede vlastník nebo provozovatel stávající kanalizace se v projektové dokumentaci nový na náklady investora pro nově připojované kanalizace výpočet, ověřující schopnost kanalizace odvést zvýšené množství těchto vod. V případě, že se na jednotnou kanalizaci napojuje nová část kanalizace odvádějící odpadní, popřípadě srážkové vody, nelze-li jejich odvádění řešit jiným způsobem, ze stávající nebo nové zástavby na zastavitelných plochách, provede vlastník nebo provozovatel stávající kanalizace na náklady investora se v projektové dokumentaci nově připojované kanalizace také posouzení stávajících odlehčovacích komor, které budou novou stavbou ovlivněny. Pokud posouzení prokáže, že kanalizací nelze odvést zvýšené množství vod nebo prokáže zhoršení poměrů ředění nad rámec platného kanalizačního řádu, nesmí být předmětná kanalizace na stávající kanalizaci napojena. Případný návrh nových odlehčovacích objektů bude proveden podle bodu 4.1.“.

Odůvodnění:
Úpravu článku je možné provést i ve vyhlášce č. 428/2001 Sb. v rámci její nynější novely. 
Posouzení musí provést vlastník nebo provozovatel stávající kanalizace pro veřejnou potřebu, protože jedině jeden z nich, popř. oba, mají veškeré informace (o průměrech, materiálu, trasách a stavu stávajících stok), které jsou k takovému posouzení nutné. Pokud nemají k provedení posouzení odborníka z řad svých zaměstnanců, mohou si takového odborníka najmout na náklady investora nové části kanalizace. Projektant nové části kanalizace by takové posouzení provádět neměl, protože všechny potřebné informace nemusí mít a v posouzení by mohlo dojít k opomenutí některé skutečnosti. Následkem původní formulace textu by byla chybná posouzení stávajících kanalizací projektanty nově připojovaných kanalizací, kteří budou o těchto stávajících kanalizacích mít jen málo informací, protože povinnost poskytnout jim všechny vyžádané informace není nikde stanovena.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	VYSVĚTLENO
	Vlastník nebo provozovatel nemusí mít znalosti na to, aby provedl výpočet ověřující schopnost kanalizace odvést zvýšené množství odpadních vod. 
		1087	KZPS	Příloha č. 10 část  4 bod 4.1	Příloha č. 8	Z	18.	K Příloze č. 10, část 4 – Stoková síť
Požadujeme upravit text tak, aby byl legislativně v souladu se stávající vyhláškou č. 428/2001 Sb. V Důvodové zprávě je uvedeno, že tento text již nebude součástí budoucí novelizované vyhlášky č. 428/2001 Sb. Pokud se převezme tento upravený text do vyhlášky o požadavcích na stavby, byl by zcela změněný smysl stávající právní úpravy: 

„4.1. U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory spolehlivě rozdělit návrhový přítok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod. Při stanovení návrhových průtoků a poměru ředění odpadních vod se postupuje v souladu s požadavky určené normy. podle čl. 4.1.5. a 4.1.6. české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory. Vodoprávní úřad může v rámci řízení o povolení nebo změně stavby jednotné kanalizace v individuálních odůvodněných případech rozhodnout o posouzení odlehčovací komory v souladu s požadavky určené normy podle požadavků uvedených v čl. 5 české technické normy ČSN 75 6262 a na základě výsledků požadovat jiný poměr ředění odpadních vod nebo jiné technické řešení odlehčování.“

Odůvodnění: 
V tomto případě je nutné citovat uvedené články normy, tj. obdobně jako je v následujícím odstavci 4.2 citována Tab. 2 předmětné určené normy. Předmětná norma ČSN 75 6262 obsahuje totiž mnoho jiných článků s jinými i v zahraniční praxi nerealizovanými a pouze teoretickými požadavky. Do právní úpravy ČR byly z celého rozsahu normy převzaty právě jen tyto výše citované články. Toto je nutno respektovat i nadále.
Do Seznamu určených norem je k Příloze č. 10 v návrhu vyhlášky zapotřebí ještě nově doplnit určenou normu, která souvisí s odlehčováním odpadních vod a není vůbec citována v příslušné části Důvodové zprávy k návrhu vyhlášky:
ČSN 75 6262 Odlehčovací komory	VYSVĚTLENO
	Normy, případně konkrétní články norem budou vyspecifikovány v seznamu norem viz nová  příloha vyhlášky.

		1088	KZPS	Příloha č. 10 část  4 bod 4.3	Příloha č. 8	Z	19.	K Příloze č. 10, část 4 – Stoková síť
Požadujeme upravit následujícím způsobem.
„4.3 Při sklonu potrubí do 10 ‰ může být výšková odchylka v uložení stoky nejvýše +/- 10 mm, při sklonu nad 10 ‰ +/- 30 mm oproti kótě dna určené projektovou dokumentací. Na potrubí nesmí vzniknout protisklon nebo nulový sklon.“

Odůvodnění: 
Stoka položená v nulovém sklonu není v rozporu s navrženým ustanovením, ale dochází k jejímu zanášení a zneprůchodnění obdobně jako u protisklonu.	AKCEPTOVÁNO
		1089	MZE	Příloha č. 10 část 6	Příloha č. 8	Z	15.	K příloze č. 10:
a)	V části 6 bodě 6.3. požadujeme za slova „rozestavěné hráze“ doplnit slova „v souladu s požadavky určené normy.“.
Odůvodnění: 
Považujeme za nanejvýš vhodné stanovit míru ochrany tím, že bude v článku 6.3. odkaz na normu, která toto upravuje. 

b)	V části 6 bodě 6.7. požadujeme doplnit poslední větu následovně: „z hlediska technickobezpečnostního dohledu podle jiného právního předpisu.“.
Odůvodnění:
Považujeme za nanejvýš vhodné jednoznačně stanovit, že se jedná o kategorie ve smyslu technickobezpečnostního dohledu.

c)	V části 9 bodě 9.1. větě první požadujeme vypustit slova „třídu hydrologických údajů“ a věty druhou až čtvrtou nahradit větou „U staveb na ochranu před povodněmi se navrhuje převýšení nad hladinou návrhového průtoku v souladu s požadavky určené normy.“.
Odůvodnění: 
Parametry převýšení jsou řešeny normovými hodnotami, proto považujeme za vhodné poukázat na normu. 

d)	V části 9 bodě 9.2. požadujeme nahradit větu první větou, která zní: „Šířka ochranné hráze v koruně vychází z technického řešení, výšky hráze a případných dalších požadavků na využití koruny hráze v souladu s požadavky určené normy.“ a větu čtvrtou vypustit. Současně je nutné doplnit v odůvodnění do výčtu určených norem k příloze č. 10 části 9 normu ČSN 752200 (Liniové stavby na ochranu před povodněmi).
Odůvodnění: 
Parametry převýšení jsou řešeny normovými hodnotami, proto považujeme za vhodné poukázat na normu.	AKCEPTOVÁNO	k bodu d) - ČSN 752200 (Liniové stavby na ochranu před povodněmi) byla zapracována do seznamu norem v příloze č. 14 této vyhlášky.


		1090	MD	Příloha č. 10 část  8 bod 8.6	Příloha č. 8	Z	Volná výška mezi úrovní hladiny vody při návrhovém průtoku a horní hranou průtočného otvoru nesmí být menší než 0,5 m. Dodržení tohoto požadavku může být v praxi nesplnitelné zvláště v případě tzv. trubních propustků. Požadujeme tuto část odstavce vypustit bez náhrady, či případně modifikovat tak, že se vyžaduje, pokud to prostorové uspořádání stavby umožňuje, přičemž v případech, kdy to neumožňuje, není povinnost tento požadavek dodržet.	VYSVĚTLENO
	V praxi přednětné ustanovení nečiní problémy a stanovená rezerva je z pohledu MZE dostatečná. 
		1091	MD	Příloha č. 10 část  10 bod 10.1 a 10.2	Příloha č. 8	Z	Ve vztahu ke stanovení minimální odstupové hranice studen od pozemních komunikací požadujeme zvážit, zda navržená vzdálenost není v řadě případů nesplnitelná, resp. příliš přísná a nebylo by vhodnější stanovit menší vzdálenost. 	VYSVĚTLENO
	Vzdálenost je vzhledem k účelu využití studny, sloužící k zásobování pitnou vodou, nutná. Ke snížení vzdálenosti by mohlo dojít ke kontaminaci studny. 
Souvisí s připomínkou č. 291, kterou podalo MZE, a která byla akceptována. 
		1092	HK	Příloha č. 10 část  10 bod 10.1 písm. a)	Příloha č. 8	Z	Připomínka k Příloze č. 10, části 10, odst. 10.1, písm. a)

Požadujeme upravit text následovně:
„Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro málo propustné prostupné prostředí takto
a) žumpy, domovní malé čistírny odpadních vod, kanalizační přípojky 12 m“.

Odůvodnění:
V ČSN 75 5115 z roku 1993 se používá termín „málo propustné prostředí“. Při přepisování textu z normy do vyhlášky č. 269/2009 Sb. došlo patrně k překlepu, který se objevuje i zde. Malými čistírnami se zřejmě rozumí čistírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel podle ČSN 75 6402, ke kterým patří i domovní čistírny odpadních vod. Proto navrhujeme text upravit.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	V bodě 10.1 bylo slovo "prostupné" nahrazeno slovem "propustné", v  návrhu vyhlášky ponechán pojem "žumpa". Jedná se o zavedený pojem v dusud platných předpisech stavebního práva a ČSN.
		1093	HK	Příloha č. 10 část  10 bod 10.2 písm. a)	Příloha č. 8	Z	Připomínka k Příloze č. 10, části 10, odst. 10.2 písm. a)

Požadujeme upravit text následovně:
„10.2 Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro propustné prostupné prostředí takto
a) žumpy, domovní malé čistírny odpadních vod, kanalizační přípojky 30 m a u studny zásobující rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci 12 m,“.

Odůvodnění:
V ČSN 75 5115 z roku 1993 se používá termín „propustné prostředí“. Při přepisování textu z normy do vyhlášky č. 269/2009 Sb. došlo patrně k překlepu, který se objevuje i zde. Malými čistírnami se zřejmě rozumí čistírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel podle ČSN 75 6402, ke kterým patří i domovní čistírny odpadních vod.
Do vyhlášky č. 269/2009 Sb. byly z ČSN 75 5115:1993 opsány vzdálenosti studní od zdrojů možného znečištění. Tyto vzdálenosti byly v ČSN 75 5115 závislé na druhu studny. Pro veřejné a neveřejné studny platily vzdálenosti větší, pro domovní studny zásobující jednu, výjimečně několik domácností vzdálenosti menší. Pro domovní studny byla v ČSN 75 5115 pro propustné prostředí stanovena vzdálenost od žump, septiků a kanalizačních přípojek 12 m. Protože vzdálenost 30 m předepsaná v ČSN 75 5115:1993 pro veřejné a neveřejné studny není často u domovních studní rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci možné dodržet, navrhujeme u těchto staveb snížit vzdálenost na 12 m uvedených v ČSN 75 5115:1993 pro domovní studny. U rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci by tedy platila jednotná vzdálenost 12 m pro propustné i málo propustné prostředí.
KZPS identická připomínka s připomínkou Hospodářské komory (HK) ( dle eklep).	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ	Slovo "prostupné" bylo nahrazeno "propustné". U studní pro zásobování např. rodinného domu pitnou vodou je ochrana vodního zdroje před znečištěním stěžejním aspektem. 
		1094	KZPS	Příloha č. 10 část 10	Příloha č. 8	Z	20.	K Příloze č. 10, část 10
Požadujeme upravit textaci bodů 10.1 a 10.2, týkající se nejmenších vzdáleností studní od zdrojů možného znečištění.

Odůvodnění: 
Vodní zákon nezná pojmy „málo propustné prostředí“ a „propustné prostředí“. Pro studny, jakožto vodní zdroje, jsou stanovena ochranná pásma a nelze tak paušalizovat. Vždy je nutné stanovisko příslušného vodoprávního úřadu.	VYSVĚTLENO
	Ochranná pásma se stanovují v odůvodněných případech.
		1095	Středočeský kraj	Příloha č. 10 část 10	Příloha č. 8	Z	K příloze č. 10 části 10 bodu 10.2
Navrhujeme slovo „prostupné“ nahradit slovem „propustné“.
Odůvodnění:
Jde o zpřesnění textu, slovo „propustné“ je užito i v § 24a vyhlášky č. 501/2006 Sb.	AKCEPTOVÁNO
		1096	ÚV KOM	Příloha č. 10	Příloha č. 8	Z	K Příloze č. 10:
Odůvodnění této části návrhu je třeba opravit, je zmatečné. Uvádí se v něm, že tato část návrhu, pokud jde o transpozici požadavků práva EU, je přebírána z vyhlášky č. 590/2002 Sb., srovnávací tabulka ke směrnici 91/271/EHS přitom na vyhlášku č. 590/2002 vůbec neodkazuje, sama vyhláš-ka také neobsahuje odkaz na cit. směrnici 91/271/EHS (dále, na str. 85 odůvodnění se odkazuje na § 67 až 84 vyhlášky, správně má být uvedeno § 70 až 88 vyhlášky).
Jak je uvedeno výše v připomínce k § 75 odst. 2,3 a 5, je zřejmé, že i úprava stokových sítí / stoko-vých soustav je předmětem úpravy směrnicí 91/271/EHS, viz námi navržený odkaz na relevantní části cit. směrnice, vztah k právu EU má tedy i část 4 přílohy 10. Materiál je třeba z tohoto pohledu opravit (včetně doprovodného výkaznictví).

Naopak, část 5, která v § 75 odst. 6 vztahem k právu EU označena není, zde v paragrafovém textu takto označena je, což je správně. V Rozdílové tabulce však nejsou uvedeny požadavky přílohy I písm. B cit. směrnice, které se touto částí návrhu přebírají, průkaznost slučitelnosti navrhovaných ustanovení přílohy s ustanoveními cit. směrnice tak na základě rozdílové tabulky nelze ověřit. Potřebné údaje neobsahuje ani srovnávací tabulka ke směrnici 91/271/EHS. Soulad s právem EU této části návrhu tak bude posouzen znovu, až bude materiál dopracován podle zde uvedených připomínek.	
AKCEPTOVÁNO
		1097	KZPS	Příloha č. 10 nová část	Příloha č. 8	Z	21.	K Příloze č. 10 
Požadujeme vložit novou část XY a zároveň do této části vložit jako první bod 3.9 vyjmutý z požadavků na vodovodní sítě (viz výše).
			„část XY 
Úpravna vody
XY 1) Stavba pro úpravu vody se navrhuje podle technických požadavků vycházejících z ukazatelů jakosti surové vody a souladu její kategorie s typem úpravy vody podle vyhlášky provádějící zákon o vodovodech a kanalizacích. Při navrhování a výstavbě stavby pro úpravu vody se postupuje podle určených norem upravujících oblast vodárenství.
XY 2) Maximální výkon úpravny vody se navrhuje na maximální denní potřebu vody pro zásobovanou oblast při 24hodinovém provozu v cílovém roce. Vyjadřuje se v m3/d nebo l/s, popř. m3/s. Průměrný výkon úpravny vody je odvozen od průměrné potřeby vody ve spotřebišti. Úpravny vody se zpravidla navrhují na nepřetržitý provoz.
XY 3) Návrh hydraulických parametrů u všech jednotlivých technologických stupňů úpravy vody a návrh dávkování chemikálií se vždy musí doložit výpočtem.
XY 4) Stavební řešení úpravny vody musí kdykoliv v době provozování umožnit přístup ke všem prvkům strojně a elektrotechnologického zařízení a jejich opravu nebo výměnu (doporučená šířka mezery pro obsluhu je 90 cm). Dispoziční řešení úpravny vody se navrhuje tak, aby provozní místnosti nebyly ovlivňovány hlukem, vibracemi a dalšími nepříznivými vlivy.
XY 5) Technologické jednotky a zařízení mají mít rezervu na zajištění výkonu úpravny vody při opravách, musí být vybaveny obtokem, zařízením pro dávkování chemikálií a zařízením pro odběr vzorků vody.
XY 6) V provozních prostorách s volnou hladinou vody mají být povrchy stavebních konstrukcí navrženy z materiálů, které jsou odolné vůči kondenzaci vlhkosti. Navrhuje se co nejméně oken, okna mají být vždy přístupná z úrovně podlahy a skleněné výplně oken mají být zabarveny nebo opatřeny fólií proti pronikání světla a proti rozvoji nežádoucích organismů, případně mohou být tyto prostory zcela bez oken s umělým větráním, obslužná podlaha kolem nádrží s volnou hladinou má být nejvýše 1,0 m nad nejvyšší provozní hladinou.
XY 7) Sklady na používané chemikálie by měly mít skladovací kapacitu na nejméně 14 dní při průměrné dávce a průměrném výkonu úpravny vody.
XY 8) Požadavky na navrhování a stavbu objektů pro dezinfekci vody stanovují určené normy.
XY 9) Součástí návrhu úpravny vody musí být také návrhové parametry a řešení kalového hospodářství.
XY 10) Akumulace upravené vody se navrhuje na nejméně dvouhodinovou zásobu.
XY 11) Pro kontrolu jakosti upravené vody se ve stanovených technologických místech instalují armatury pro odběr vzorků vody a navrhuje se měření vybraných ukazatelů. Vždy se navrhuje odběr vzorků upravené vody na výstupu vody z úpravny vody.“
Do Seznamu určených norem je k Příloze č. 10 v návrhu vyhlášky zapotřebí ještě nově doplnit určené normy, která souvisí s úpravnou vody a nejsou vůbec citovány v příslušné části Důvodové zprávy k návrhu vyhlášky:
ČSN 75 5201 Navrhování úpraven vody
ČSN 75 5050-1 až 3 Hospodářství pro dezinfekci vody ve vodohospodářských provozech

Odůvodnění: 
Požadavek v bodě XY 11) reaguje na související požadavek na monitoring jakosti pitné vody na výstupu z úpraven vody ve Směrnici EU 2020/2184, zavedením tohoto požadavku do návrhu předmětné vyhlášky dojde k propojení legislativy ČR s legislativou EU. Tento požadavek by měla zohlednit také Rozdílová tabulka. Doplnit nově do Seznamu určených norem chybějící normu ČSN 75 5201, tato norma platí pro navrhování a rekonstrukci staveb pro úpravu vody, jejichž účelem je upravit vodu odebranou z přírodních i umělých zdrojů na vodu pitnou.	VYSVĚTLENO
	V souvislosti s připomínkou č. 158 byla zavedena definice úpravny vody. Podle této definice je stavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na zdravotní hygienické zabezpečení vody bez technologie úpravy vody. Standartní metody úpravy vody jsou s ohledem na kategorii upravitelnosti surové vody stanoveny v příloze č. 13 vyhl.č. 428/2001 Sb. Předmětné požadavky tedy nelze paušální aplikovat na všechny úpravny vody.
		1098	MZE	Příloha č. 11	Příloha č. 9	Z	16.	K příloze č. 11:
V části 1 bodu 1.8 požadujeme vypustit slova „v počtu 1 až 2 výhybny na 1 km lesní cesty". Vyhláška č. 239/2017 Sb. předepisuje alespoň 1 výhybnu i ve zcela nepříznivých terénních podmínkách (například dno údolí nebo horské svahy) a zároveň neumožňuje více než 2 výhybny, i kdyby to terénní podmínky umožňovaly a intenzita provozu na lesních cestách vyžadovala. Zbývající text „Výhybny se navrhují a zřizují v místech s dobrým rozhledem na další průběh lesní cesty." je možné spojit s následujícím ustanovením 1.9, které se týká rovněž výhyben.	AKCEPTOVÁNO JINAK	S ohledem na připomínky HZS doporučujeme nakonec formulaci "Výhybny se v příznivých terénních podmínkách navrhují a zřizují v počtu alespoň 1 výhybna na 1 km lesní cesty v místech s dobrým rozhledem na další průběh lesní cesty." 
		1099	MV	Příloha č. 11	Příloha č. 9	Z	K příloze č. 11:
V zájmu definování vazby mezi lesní komunikací a přístupovou komunikací podle zákona o požární ochraně, kdy výhybna musí svými rozměry umožnit umístění požární techniky pro provedení požárního zásahu, navrhujeme následující úpravy:
1.	V bodě 1.9. navrhujeme následující úpravu: „text „25“ se nahrazuje textem „50“ a doplňuje se věta „Výhybny slouží rovněž jako místa pro umístění požární techniky v případě požárního zásahu.“ .
2.	V části 1 navrhujeme doplnit body 1.14 a 1.15, které včetně poznámky pod čarou znějí: 
„1.5. Lesní cesta určená pro pohyb požární techniky a požárního zásahu je nejméně jednopruhová se šířkou vozovky nejméně 3 metry, šířka vozovky musí být zajištěna v celém profilu. Únosnost lesní cesty určené pro pohyb požární techniky a požární zásah je nejméně 80kN na 1 nápravu.
1.6. Lesní cesty určené pro pohyb požární techniky jsou označeny shodně s označením uvedené v dokumentaci požární ochrany zpracované podle jiného právního předpisuX).
X) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů.“. 	VYSVĚTLENO	Jedná se o požadavky neumístitelné do lesního prostředí (zejm. výhybna o délce 50 m). Možnost využít výhybnu pro zásahovou techniku není žádnou právní úpravou omezena a uvádět ji ve vyhlášce o technických požadavcích na výstavbu je zbytečné.
Lesní cesta je vždy alespoň jednopruhová a nově stavěné nebo rekonstruované lesní cesty mají šířku jízdního pruhu vždy min. 3,0 m (návrhová kategorie min. 4,0/30, zpravidla ale 4,5/30, tedy jízdní pruh o šířce 3,5 m). Požadovaná únosnost LC je odvozena od plně naložené soupravy pro odvoz dříví (podle ČSN musí činit alespoň 100 kN).
Údaje o lesních cestách sjízdných pro IZS jsou HZS digitálně zpřístupněny z GIS aplikací Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Zavádět povinnost fyzického označování lesních cest a údržby tohoto označování považujeme za zbytečnou zátěž vlastníků lesů.
		1100	MV	Příloha č. 13	Příloha č. 11	Z	K příloze č. 13 – k nadpisu
Do nadpisu přílohy navrhujeme pro upřesnění doplnit za slovo „přechovávání“ slova „zbraní a“.	AKCEPTOVÁNO	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1101	MV	Příloha č. 13 část 1	Příloha č. 11	Z	K příloze č. 13, části 1:
	Požadujeme v nadpisu části 1 zrušit slova „a muniční skladiště“, neboť se tato část muničního skladiště netýká, a tedy by mohlo dojít k nejasnostem při interpretaci rozdílných podmínek v této a následující části přílohy (rozdělení konstatuje též § 94 návrhu).	AKCEPTOVÁNO	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1102	MV	Příloha č. 13 část 2	Příloha č. 11	D	K příloze č. 13, bodu 2.1:
Text ve zmíněném ustanovení je nepřesný především s ohledem na zohlednění způsobu a pravidel skladování výbušnin. Nejdůležitějším předpokladem pro určení množství skladované munice je umístění skladu jako ohrožujícího objektu vzhledem k ostatním potencionálně ohroženým objektům. Výpočet bezpečných či bezpečnostních vzdáleností (o nichž je pojednáno dále v textu) je hlavním omezujícím faktorem, stavební provedení může do jisté (menší) míry tyto vzdálenosti ovlivnit.
Písmeno a) musí zohledňovat především způsob a pravidla skladování výbušnin. Z hlediska určování bezpečné vzdálenosti či rizika rozletu nevybuchlé munice je členitost terénu v okolí skladu zanedbatelná a ve výpočtu bezpečnostních vzdáleností hraje omezenou roli (vizte dále). Je třeba zdůraznit, že třídy nebezpečnosti a skupiny snášenlivosti jsou dodržovány podle Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), a nikoliv podle vyhlášky č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin. 
Text písmene b) se odvolává sám na sebe – návrh, jehož výsledkem je projektová dokumentace, se má odvolávat na projektovou dokumentací stanovené nejvyšší množství zalaborované výbušniny.	VYSVĚTLENO
	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1103	MV	Příloha č. 13 část 2	Příloha č. 11	D	K příloze č. 13, bodu 2.3:
Požadavek konstrukce muničního skladiště není možné zabezpečit pouhou konstrukcí muničního skladiště. Podstatně důležitější je dodržení bezpečnostní vzdálenosti. Požadavek na maximální omezení rozletu střepin je v přímém rozporu s bodem 2.5.	VYSVĚTLENO
	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1104	MV	Příloha č. 13 část 2	Příloha č. 11	D	K příloze č. 13, bodu 2.9:
Poslední věta by měla platit pouze v případě, že současně s oplocením jsou v provozovně uplatňována režimová pravidla pro vstup osob. 	VYSVĚTLENO
	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1105	MV	Příloha č. 13 část 2	Příloha č. 11	D	K příloze č. 13, bodu 2.12:
	Upozorňujeme na duplicitu s bodem 2.5. Dále je třeba definovat, co je těžký úlomek. Pokud bude výklad v souladu se stávajícím názorem Českého báňského úřadu, jedná se o úlomek s energií větší než 100 J – tedy energie cihly o hmotnosti 4,7 kg padající z výšky cca 2 metry. Při výbuchu muničního skladu budou vznikat úlomky s energií podstatně větší. Podmínku v písmenu b) lze splnit pouze v případě, že bude skladováno velmi malé množství munice ve velmi naddimenzovaném skladu nebo bude skladována pouze munice neschopná hromadného výbuchu (nižších tříd nebezpečnosti). Energie uvolněná při výbuchu nezmizí. Na omezení nežádoucích jevů při výbuchu (střepin a tlakové vlny) vzniklé při výbuchu desítek kilogramů trhaviny je třeba řádově tun až desítek tun nakrytí. Není zřejmé, jaká je definice nejnižší míry odolání účinkům výbuchu.	VYSVĚTLENO
	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1106	MV	Příloha č. 13 část 2	Příloha č. 11	D	K příloze č. 13, bodu 2.19:
	Doporučujeme text zpřesnit. Lze předpokládat, že budova muničního skladu bude sloužit po delší dobu. Je tedy více než nepravděpodobné, že bude po celou dobu své existence sloužit ke skladování pouze těch typů munice, které byly zahrnuty do projektu. Bezpečnostní vzdálenost pro rozlet střepin se navíc neurčuje na maximální poloměr rozletu střepin, ale zpravidla se zálohou. Rozlet střepin z jednoho kusu munice při technické zkoušce nevypovídá dostatečně přesně o vzniku a rozletu střepin vzniklých při hromadném výbuchu v uzavřeném prostoru skladu. Má tedy tato technická zkouška schválené technické podmínky? Je velmi obtížné vytvořit takové podmínky zkoušky, které by s dostatečnou přesností simulovaly podmínky výbuchu munice ve skladu. Vybudovat sklad, který se cvičně odstřelí, a poté přesně dodržovat typy a rozložení munice jako při testu, je nákladná záležitost (příp. opakující se, pokud by se měl skladovat nový typ munice). Nasimulování rozletu nevybuchlé munice je ještě složitější. Je nutné konstatovat, že tato problematika, ač velmi složitá, je zcela zásadní pro bezpečnost obyvatel.	VYSVĚTLENO
	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1107	MPO	Příloha č. 13 část 2	Příloha č. 11	D
 LegTech	V Příloze č. 13, Části 2, odstavci 2.23. nahradit slovo „odpovídající“ slovem „odpovídají“.
Odůvodnění: 
Věta postrádá sloveso, a tím postrádá smysl. Opraveno ve smyslu Nařízení vlády      č. 217/2017, §18 odst. (7), který zní: „Elektrická zařízení a elektrické rozvody odpovídají požadavkům na zařízení v prostředích s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušin odpovídajícím technické normě ČSN 33 2340.“
26/ V příloze č. 15 doporučujeme zrušit poznámku pod čarou č. 9 a nahradit ji poznámkou v textu přílohy označenou například hvězdičkou.	VYSVĚTLENO
	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1108	MV	Příloha č. 13 část 2	Příloha č. 11	Z	K příloze č. 13, bodům 2.17 a 2.18:
Z textu není zcela zřejmé, zda se týká vzdálenosti muničního skladiště (jako ohrožujícího objektu) ke skladům třídy nebezpečí A (ohroženým objektům) nebo je sklad třídy A objektem ohrožujícím a ohrožené objekty jsou všechny ostatní. Pokud by se jednalo o první případ, chybí zde určení bezpečnostních koeficientů pro další typy objektů. Pokud by se jednalo o druhou variantu, jedná se o chybu, která je již uvedena v nařízení vlády č. 217/2017 Sb., o požadavcích na zabezpečení zbraní, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek a o muničním skladišti, přičemž není vhodné chybu opakovat.
Dosazením hmotností do vzorce je zřejmé, že exponenciální křivka je použitelná ve svém středním rozsahu. Při zcela nízkých hodnotách se použít nedá. Pro hmotnost trhaviny 10 kg vychází bezpečnostní vzdálenost 3,16 metru, což je málo. Vyhláška č. 99/1995 Sb. tuto skutečnost upravuje použitím minimálních vzdáleností (180 m pro komunikace, 275 m pro obytné budovy). Extrémně vysoké hodnoty v řádech stovek tun, respektive účinky takového výbuchu, jsou u munice nepravděpodobné, avšak ne neznámé (vizte výbuch munice na Kypru 11. července 2011).
Z tabulky č. 1 ve vyhlášce č. 99/1995 Sb. je rovněž zřejmé, že zde uvedený koeficient 1 se při výpočtu používá pro ohrožené objekty jako sklady výbušnin a objekty malé důležitosti bez trvalé obsluhy. Předpokládaný stupeň poškození je definován jako „Nedojde k přenosu detonace. Destrukce objektu, úplné rozrušení budov“. Dosazením do vzorečku dostaneme bezpečnostní vzdálenost pro 1 000 kg trhaviny pouhých 33 m. Pro jiné typy ohrožených objektů a přijatelné míry poškození jsou v tabulce použity rozsahy pro koeficienty vyšší. Rovněž se odlišným způsobem počítá vzdálenost při obložení vyšším než 2 000 kg.
Značná část tohoto připomínkovaného textu se, zcela logicky, zabývá stavebními úpravami objektu pro omezení účinků výbuchu. Ty jsou ve vyhlášce č. 99/1995 Sb. při výpočtu bezpečné vzdálenosti zohledněny právě rozmezím v použitém koeficientu. Implicitní nastavení na hodnotu 1 v podstatě všechna tato nákladná stavební bezpečnostní opatření ignoruje. Všechny výše uvedené skutečnosti v návrhu (i v současné právní úpravě) nejsou správně upraveny, nebo zcela chybí. Pro pyrotechnické výrobky je vzoreček výpočtu bezpečné vzdálenosti uveden v příloze 12. U munice je stejný vzoreček třeba hledat ve vyhlášce č. 99/1995 Sb. Vzhledem k charakteru připomínky neuvádíme konkrétní návrh textu, avšak trváme na jejím osobním projednání. 	VYSVĚTLENO
	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1109	MV	Příloha č. 13 část 2	Příloha č. 11	D	K příloze č. 13, bodu 2.20:
Dovolujeme si upozornit, že podmínka stanovená v předmětném bodě je nelogická vzhledem k faktu, že nelze předjímat, jaká munice bude ve skladech po dobu jeho provozu skladována. V praxi se pro uložení volí sklad, jehož podmínky jsou vyhovující. Na druhou stranu je z hlediska výrobce nežádoucí uvádět na trh výrobky požadující speciální podmínky skladování, protože po nich nebude poptávka.	VYSVĚTLENO
	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1110	MV	Příloha č. 13 část 2	Příloha č. 11	D	K příloze č. 13, bodu 2.21:
	Není zřejmé, jaké škodliviny by měly vznikat v muničním skladišti. Pokud budeme hovořit o zplodinách při výbuchu, odvětrávání z větracího zařízení nepomůže. Teplota a tlak zplodin poškodí nezvratně zdraví člověka v řádu milisekund. Dle našeho názoru je tudíž ustanovení nepřesné.	VYSVĚTLENO
	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1111	MV	Příloha č. 13 část 2	Příloha č. 11	D	K příloze č. 13, bodu 2.22:
Jedná se o provozní záležitost, která nepatří do stavby. Kontrolu lze provádět odečtem z vlhkoměrů a teploměrů fyzicky přímo ve skladu nebo pomocí čidel na centrálním zařízení. Nicméně samotnou kontrolou se podmínky ve skladu nezmění. Je třeba nastavit režim větrání. Doporučujeme tudíž text upřesnit a doplnit podmínky režimu větrání.	VYSVĚTLENO
	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1112	MV	Příloha č. 13 část 2	Příloha č. 11	D	K příloze č. 13, bodu 2.27:
V textu doporučujeme slovo „munic“ nahradit slovem „munice“. Dále doporučujeme zpřesnění textu písm. a) a b), protože není zřejmé, kde toto pravidlo platí. V areálu skladiště, nebo na cestách?
	VYSVĚTLENO
	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1113	MV	Příloha č. 13 část 2	Příloha č. 11	D	K příloze č. 13, bodu 2.29:
1.	Dáváme na zvážení úpravu terminologie, neboť není zřejmé, zda se zabezpečením nemyslí taktéž vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení, kterým však není „elektronické zabezpečovací zařízení“, ale „elektrická požární signalizace“.
2.	K písm. a) upozorňujeme, že na trhu existují výrobky, které plní požadavek bodu 2.29 písm. a) a současně splňují podmínku použitelnosti jako nouzového východu z bodu 2.6. Předpokládá se, že nouzový východ bude po dobu přítomnosti osob ve skladu vždy odemčen?	VYSVĚTLENO
	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1114	MV	Příloha č. 13 část 2	Příloha č. 11	D	K příloze č. 13, bodu 2.30: 
Z textu není zřejmé, zda v případě, že oplocení neexistuje v souladu s bodem 2.9, je pod dohledem celý areál až k vnějšímu oplocení. 	VYSVĚTLENO
	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1115	MV	Příloha č. 13 část 2	Příloha č. 11	D	K příloze č. 13, bodu 2.32: 
Není zřejmé, jak tento bod řeší oblast prevence rizika vzniku nebo rozšíření požáru nebo výbuchu uložené munice – tedy nadpis tohoto a dalších bodů. Rovněž je nevhodné pro hledání pravidel komparovat dva podobné předpisy. Doporučujeme zpřesnění ustanovení.	VYSVĚTLENO
	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1116	MV	Příloha č. 13 část 2	Příloha č. 11	D	K příloze č. 13, bodu 2.34: 
Poukazujeme na fakt, že požadavek navržený v předmětném bodě je v praxi obtížně proveditelný. Výkon automatického hasícího systému by musel být enormní. Nepomůže ani inertní atmosféra, protože výbušniny mají vlastní okysličovadla. Dále upozorňujeme, že se nejedná o výrobní prostory, ale o sklady s minimálním pohybem osob. Není zřejmé, kdo určí míru a provedení hasícího systému. Budou stačit automatické hasicí přístroje?	VYSVĚTLENO
	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1117	MV	Příloha č. 13 část 3	Příloha č. 11	D	K příloze č. 13, bodu 3.7:
Rozměry munice se mohou pohybovat v řádech metrů a hmotnost ve stovkách kilogramů (výjimečně desítky metrů a tun). Muniční sklady mají pro nakládání rampy. Rovněž bývají, z důvodu plynulého vyskladnění, objízdné (cesta vede okolo nich). Do skladů nebo k jejich rampě může vjíždět technika a před skladem se musí vytočit. Podmínku tedy nelze vždy splnit, doporučujeme tudíž text upřesnit.	VYSVĚTLENO
	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1118	MV	Příloha č. 13 	Příloha č. 11	D
nad rámec	Nad rámec návrhu k příloze č. 13:
1.	Bylo by vhodné zpracovat komplexní úpravu podmínek skladování munice v soukromém (civilním) sektoru. Samotná podstata starších a aktuálně navržených právních předpisů není chybná, pouze je jejich použití pro munici nepřesné. Munice se v soukromém prostředí vždy podřadila pod jiné komodity (výbušniny, zbraně a střelivo). 
2.	Související úprava v nařízení vlády č. 217/2017 Sb. je nedostatečná. Je třeba odlišit skladování munice od skladování výbušnin, a tedy stanovit podmínky pro skladování munice, včetně stavebního provedení skladů.	VYSVĚTLENO
	Upraveno na základě vzájemného projednání.
		1119	MZE	Příloha č. 15 část 4	Příloha č. 13	Z	17.	K příloze č. 14 části 4:
Máme za to, že body 4.1. a 4.2. písmena a), b), d) musí platit i pro skladování kapalných minerálních hnojiv. Proto navrhujeme nahradit znění těchto bodů takto:

 „4.1. Stavba pro skladování hnojiv musí zabezpečit jejich příjem vykládkou ze železničních vagónů nebo silničních nákladních vozidel, oddělené uskladnění jednotlivých druhů hnojiv do skladovacích sekcí, boxů nebo nádrží podle požadované kapacity, při respektování fyzikálně chemických vlastností skladovaných látek.

4.2. Konstrukce, obvodový a střešní plášť staveb pro skladování hnojiv musí splňovat požadavky na
a)	jejich ochranu před účinky klimatu a před nadměrným oteplováním součástí stavby, na tepelně izolační vlastnosti a na vytvoření prostoru s požadovanými klimatickými podmínkami podle druhů skladovaných hnojiv,
b)	odolnost proti chemickému působení hnojiv a proti korozi,
c)	zamezení možnosti pyrolytického rozkladu tuhých hnojiv,
d)	přenos statického zatížení skladovaných hnojiv a technologického zařízení podle způsobů jejich skladování a manipulace s nimi při plnění a vyskladňování,
e)	uzavíratelnost ze všech stran a zabezpečení proti vniknutí vody a vlhkosti do skladovacích prostor tuhých hnojiv,
f)	omezení technologických otvorů pro minimální výměnu vzduchu a omezení prašnosti při skladování tuhých hnojiv,
g)	odolnost podlah proti zemní vlhkosti, vodě, chemickým vlivům, proti zatížení skladovanými tuhými hnojivy a mobilním technologickým zařízením.“.	AKCEPTOVÁNO
		1120	MŽP	Příloha č. 14 část 5	Příloha č. 12	D	7.	V příloze č. 14 části 5 doporučujeme upřesnit, zda se haváriemi, havarijním plánem apod. odkazuje na instituty z právní úpravy prevence závažných havárií (zákon č. 224/2015 Sb. a související prováděcí předpisy), či nikoliv.	VYSVĚTLENO	Bude doplněno do odůvodnění.
		1121	MSP	Příloha č. 15	Příloha č. 13	Z	3.	K příloze č. 15 
Konstatujeme, že předložený návrh přílohy č. 15, jež v návaznosti na § 98 návrhu vyhlášky stanovuje požadavky na stavbu pro účely Vězeňské služby, obsahuje pouze část z požadavků, jejichž stanovení Vězeňská služba navrhovala při přípravě návrhu vyhlášky. S ohledem na tuto skutečnost požadujeme zachovat původní koncepci návrhu přílohy v jejím plném rozsahu. V této souvislosti přitom upozorňujeme, že Vězeňskou službou navrhovaná úprava reflektuje usnesení vlády České republiky ze dne 3. února 2016, č. 79, kterým byl v rámci specifických cílů Koncepce vězeňství do roku 2025 stanoven úkol vytvořit standardy vnitřních i vnějších prostor vězeňských zařízení a jejich implementace do příslušných stavebních předpisů. Navrhovaná legislativní úprava současně reaguje na požadavek standardů vyplývající 
z mezinárodněprávních závazků České republiky, mj. doporučení Rec(2006)2-rev Výboru ministrů členským státům k Evropským vězeňským pravidlům, pravidel OSN o minimálních standardech zacházení s vězněnými osobami (tzv. „Pravidla Nelsona Mandely“), doporučení Výboru OSN proti mučení (CAT) a Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) a Veřejného ochránce práv. Podotýkáme přitom, že je nutné si uvědomit specifičnost prostředí a organizace objektů v rámci areálů organizačních jednotek Vězeňské služby ČR, pro jejíž komplexnost a ucelenost musí návrh dané přílohy reflektovat jak právní předpisy, které upravují problematiku českého vězeňství (zákon o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, zákon o výkonu trestu odnětí svobody, atd.), tak dalších předpisů, jež se zajišťováním dané činnosti bezprostředně souvisí (zákon o služebním poměru přísl. bezpečnostních sborů, vyhláška  o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, atd.). 
Požadujeme proto přílohu č. 15 formulovat následovně: 

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                     „Příloha č. 15 k vyhlášce č. …/2023 Sb.
                                                                                                                                                                                     STAVBA PRO ÚČELY VĚZEŇSKÉ SLUŽBY
Část 1
pro nedostatek místa -  znění přílohy dle eklep	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1122	MPO	Příloha č. 15	Příloha č. 13	D
 LegTech	V příloze č. 15 doporučujeme zrušit poznámku pod čarou č. 9 a nahradit ji poznámkou v textu přílohy označenou například hvězdičkou.	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1123	KVOP	Příloha č. 15	Příloha č. 13	Z	25.	K příloze č. 15 jako celku
Předložený návrh vyhlášky nikterak neřeší:
1) počet sprch a toalet na určitý počet vězněných osob,
2) oddělení sanitárního zařízení od zbytku ubytovací místnosti.
K bodu 1:
Věznice jsou specifickým zařízením, které nelze srovnávat například se zařízeními pro krátkodobé ubytování (hotely, penziony apod.) Už v minulosti mí předchůdci doporučovali Vězeňské službě ČR a Ministerstvu spravedlnosti vytvoření vlastních stavebně-technických standardů pro věznice, k čemuž dosud nedošlo. Neexistují tak např. speciální (vězeňské) standardy pro to, kolik sprch či toalet má připadat na určitý počet vězněných osob. Uvedená příloha předmětné vyhlášky by měla bezesporu toto řešit, aby podmínky v českých věznicích mohly být z hlediska hygienického a zdravotního považovány za důstojné. Přitom konkrétní minimální požadavky musí být stanoveny právě v národní legislativě. 5
K bodu 2:
Evropská vězeňská pravidla stanoví, že vězněné osoby musí mít přístup k sanitárním zařízením, která jsou zdravotně nezávadná a respektují právo na soukromí, a že všechny části věznice musí být stále udržovány v dobrém technickém stavu a čistotě. 6  Tato zařízení musí být přizpůsobena tak, aby umožňovala obviněným a odsouzeným vykonat své potřeby v čistotě a důstojným způsobem. 7 Společná toaleta musí být opatřena dostatečnými vizuálními bariérami ze stran i z čelního pohledu. Pokud je toaleta přímo uvnitř cely, musí být buď oddělena od zbytku cely, přičemž za optimální řešení je považováno stavebnětechnické oddělení, nebo tato cela musí být využívána pouze jedním odsouzeným.8  Výbor CPT 9  opakovaně doporučoval, aby sociální zařízení ve všech dvoulůžkových a vícelůžkových celách byla vybavena plnou přepážkou (tj. od podlahy ke stropu). 10 Současně se stavebně-technickým řešením oddělení sanitárního zařízení je třeba také zajistit jeho účinné odvětrávání. I nedostatek soukromí při používání sanitárního zařízení a špatná ventilace mohou dosáhnout s dalšími faktory (podmínkami) ponižujícího zacházení. 11
Navrhuji dopracovat přílohu č. 15 předmětné vyhlášky tak, aby zde byl vyčíslen počet sprch a toalet na určitý počet vězněných osob a bylo stanoveno, že společná toaleta na celách musí být oddělena plnou stavebně-technickou přepážkou (od podlahy ke stropu) od zbytku cely.

 5  Bod č. 18.1 a 18.3 Evropských vězeňských pravidel /Evropská vězeňská pravidla - Doporučení Rec(2006)2-rev Výboru ministrů Rady Evropy k Evropským vězeňským pravidlům (revize 2020)/. Dostupné z https://www.ochrance.cz/uploads-import/ESO/EVP_CS_FIN.pdf 
 6 Bod č. 19.1 a 19.3 Evropských vězeňských pravidel.
 7  Bod č. 15 Pravidel OSN o minimálních standardech zacházení s vězněnými osobami (Pravidla Nelsona Mandely). Ochrance.cz [online]. Brno: KVOP, 2020 [cit. 2023-06-27]. Dostupné z https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ochrana_osob/ZARIZENI/Veznice/Pravidla-Nelsona-Mandely.pdf 
  8 ŠABATOVÁ, Anna, SVOBODA, Milan, MATUŠKA, Jiří, KLUMPAR, Martin. Sborník stanovisek veřejného ochránce práv. Vězeňství II. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/vystupy/edice-stanoviska/Sbornik_Vezenstvi_II.pdf 
 9  Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání.
 10 Bod č. 53 Zprávy pro vládu České republiky o návštěvě České republiky, kterou vykonal Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestání ve dne 1. až 10. dubna 2014, CPT/Inf (2015) 18, [cit. 2023-06-27]. Dostupné z https://rm.coe.int/168069568d 
  11 Rozhodnutí ESLP ve věci Varga a další proti Maďarsku ze dne 10. dubna 2015, č. 14097/12.

	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1124	MD	Příloha č. 15 část 1 bod 1.2	Příloha č. 13	D	V příloze č. 15, části 1, bodu 1.2. doporučujeme za slovy „(monolitické nebo prefabrikované)“ čárku nahradit tečkou a zrušit slova „oplocení může být z kovových i nekovových materiálů.“, jelikož tato slova nemají žádnou normativní ani informační hodnotu.	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1125	MPSV	Příloha č. 15 část 2	Příloha č. 13	Z	K příloze č. 15 bod 2.3
Požadujeme úpravu tohoto bodu v souladu s požadavky univerzálního designu:
2.3. Čekárny návštěv
Čekárna pro návštěvy vězňů rodinnými příslušníky musí být vybavena záchody (1x pro muže a 1x pro ženy nejméně 1 bezbariérovou kabinou unisex pro osoby s těžkým pohybovým znevýhodněním a 1 unisex kabinou standardních rozměrů).	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1126	Kraj Vysočina	Příloha č. 15 část 2	Příloha č. 13	Z	Připomínka č. 89
Příloha č. 15 k vyhlášce 
STAVBA PRO ÚČELY VĚZEŇSKÉ SLUŽBY
Část 2
Vstupy a vjezdy

2.3. Čekárny návštěv
Čekárna pro návštěvy vězňů rodinnými příslušníky musí být vybavena záchody (1x pro muže a 1x pro ženy). 

Návrh na úpravu:
2.3. Čekárny návštěv
Čekárna pro návštěvy vězňů rodinnými příslušníky musí být vybavena záchody (1x pro muže a 1x pro ženy nejméně 1 bezbariérovou kabinou unisex pro osoby s těžkým pohybovým znevýhodněním a 1 unisex kabinou standardních rozměrů).
Odůvodnění:
Úprava požadavků dle univerzálního designu.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1127	MPSV	Příloha č. 15 část 3	Příloha č. 13	Z	K příloze č. 15 bod 3.1
Požadujeme úpravu tohoto bodu v souladu s požadavky univerzálního designu:
3.1. Ubytovací část
Ložnice a cely vězňů, chodby a schodiště musejí být vybaveny nočním tlumeným osvětlením. Minimálně 1 cela musí být uzpůsobena pro umístění osoby s omezenou schopností pohybu těžkým pohybovým znevýhodněním ve standardu S 120 nebo S 150, minimálně jedna cela musí být vybavena komunikačním zařízením pro neslyšící v souladu s požadavky určené normy. Dále zde musí být zřízena izolační místnost, která musí mít své samostatné hygienické zařízení. 	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1128	Kraj Vysočina	Příloha č. 15 část 3	Příloha č. 13	Z	Připomínka č. 90
Příloha č. 15 k vyhlášce 
STAVBA PRO ÚČELY VĚZEŇSKÉ SLUŽBY
Část 3
3.1. Ubytovací část
Ložnice a cely vězňů, chodby a schodiště musejí být vybaveny nočním tlumeným osvětlením. Minimálně 1 cela musí být uzpůsobena pro umístění osoby s omezenou schopností pohybu. Dále zde musí být zřízena izolační místnost, která musí mít své samostatné hygienické zařízení. 
Návrh na úpravu:
3.1. Ubytovací část
Ložnice a cely vězňů, chodby a schodiště musejí být vybaveny nočním tlumeným osvětlením. Minimálně 1 cela musí být uzpůsobena pro umístění osoby s omezenou schopností pohybu těžkým pohybovým znevýhodněním ve standardu S 120 nebo S 150, minimálně jedna cela musí být vybavena komunikačním zařízením pro neslyšící v souladu s požadavky určené normy. Dále zde musí být zřízena izolační místnost, která musí mít své samostatné hygienické zařízení. 
Odůvodnění:
Úprava požadavků dle Metodiky, úprava výrazů a doplnění dalších požadavků. 
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1129	MD	Příloha č. 15 část 5 bod 5.2	Příloha č. 13	D	Doporučujeme v příloze č. 15, části 5, bodu 5.2 sjednotit velikost písma. 	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1130	MPSV	Příloha č. 15 část 9	Příloha č. 13	Z	K příloze č. 15 bod 9.2
Požadujeme úpravu tohoto bodu v souladu s řádnou terminologií:
9.2. Ložnice a cely pro vězně s těžkým pohybovým znevýhodněním bez samostatné schopnosti pohybu musí být situovány v ubytovacích prostorách tak, aby evakuace byla prováděna po rovině bez pohybu po schodech nebo maximálně s využitím ramp	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1131	Kraj Vysočina	Příloha č. 15 část 9	Příloha č. 13	Z	Připomínka č. 91
Příloha č. 15 k vyhlášce 
STAVBA PRO ÚČELY VĚZEŇSKÉ SLUŽBY
Část 9
Přístupnost staveb pro účely vězeňské služby 
9.2. Ložnice a cely pro vězně bez samostatné schopnosti pohybu musí být situovány v ubytovacích prostorách tak, aby evakuace byla prováděna po rovině bez pohybu po schodech nebo maximálně s využitím ramp.
Návrh na úpravu:
9.2. Ložnice a cely pro vězně s těžkým pohybovým znevýhodněním bez samostatné schopnosti pohybu musí být situovány v ubytovacích prostorách tak, aby evakuace byla prováděna po rovině bez pohybu po schodech nebo maximálně s využitím ramp
Odůvodnění:
Úprava ustanovení v souladu s univerzálním designem, odstranění diskriminujících výrazů.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1132	MPSV	Příloha č. 15 část 9	Příloha č. 13	Z	K příloze č. 15 bod 9.3
Požadujeme úpravu tohoto bodu v souladu s řádnou terminologií:
9.3. Ostatní prostory ubytovací části užívané vězni s těžkým pohybovým znevýhodněním bez samostatné schopnosti pohybu musí být stavebně upraveny podle rozsahu zdravotního omezení konkrétní osoby.	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1133	Kraj Vysočina	Příloha č. 15 část 9	Příloha č. 13	Z	Připomínka č. 92
Příloha č. 15 k vyhlášce 
STAVBA PRO ÚČELY VĚZEŇSKÉ SLUŽBY
Část 9
Přístupnost staveb pro účely vězeňské služby 
9.3. Ostatní prostory ubytovací části užívané vězni bez samostatné schopnosti pohybu musí být stavebně upraveny podle rozsahu zdravotního omezení konkrétní osoby.
Návrh na úpravu:
9.3. Ostatní prostory ubytovací části užívané vězni s těžkým pohybovým znevýhodněním bez samostatné schopnosti pohybu musí být stavebně upraveny podle rozsahu zdravotního omezení konkrétní osoby.
Odůvodnění:
Úprava ustanovení v souladu s univerzálním designem, odstranění diskriminujících výrazů.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1134	MPSV	Příloha č. 15 část 9	Příloha č. 13	Z	K příloze č. 15 bod 9.4
Požadujeme úpravu tohoto bodu v souladu s řádnou terminologií a požadavky univerzálního designu:

9.4. Na každých 200 ubytovacích míst musí být v rámci funkčního celku ubytovací části organizační jednotky zřízena minimálně 1 cela pro vězně s dočasným nebo trvalým  těžkým pohybovým znevýhodněním ve standardu S 120 nebo S 150 dočasně nebo i trvale sníženými schopnostmi samostatných pohybů.	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1135	Kraj Vysočina	Příloha č. 15 část 9	Příloha č. 13	Z	Připomínka č. 93
Příloha č. 15 k vyhlášce 
STAVBA PRO ÚČELY VĚZEŇSKÉ SLUŽBY
Část 9
Přístupnost staveb pro účely vězeňské služby 
9.4. Na každých 200 ubytovacích míst musí být v rámci funkčního celku ubytovací části organizační jednotky zřízena minimálně 1 cela pro vězně s dočasně nebo i trvale sníženými schopnostmi samostatných pohybů.
Návrh na úpravu:
9.4. Na každých 200 ubytovacích míst musí být v rámci funkčního celku ubytovací části organizační jednotky zřízena minimálně 1 cela pro vězně s dočasným nebo trvalým  těžkým pohybovým znevýhodněním ve standardu S 120 nebo S 150 dočasně nebo i trvale sníženými schopnostmi samostatných pohybů.
Odůvodnění:
Úprava ustanovení v souladu s univerzálním designem, odstranění diskriminujících výrazů
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1136	KVOP	Příloha č. 15 část 10	Příloha č. 13	Z	26.	K části 10.1 Plochy pobytových, kulturních a ostatních místností
Článek 10. 1 stanoví, že ubytovací plocha místnosti musí být minimálně 3 m2 na 1 vězně.
Navržené ustanovení nereflektuje novou právní úpravu v řádu výkonu vazby12  a výkonu trestu odnětí svobody13 , která reaguje na aktuální doporučení výboru CPT. Od 1. 1. 2024 bude stanovena větší minimální ubytovací plocha pro obviněné a odsouzené. V cele nebo ložnici určené pro ubytování více obviněných a odsouzených musí na jednoho z obviněných či odsouzených připadat ubytovací plocha nejméně 6 m2 a na každého dalšího nejméně 4 m2. Cela nebo ložnice určená k ubytování pouze jednoho obviněného nebo odsouzeného nesmí mít ubytovací plochu menší než 6 m2. Do takto stanovené ubytovací plochy se nezapočítává plocha sociálního zařízení14.  Řád výkonu vazby a řád výkonu trestu odnětí svobody stanoví, za jakých pouze specifických okolností lze umístit vězněnou osobu na ubytovací ploše nejméně 3 m2 (překročení kapacity). 15

Navrhuji, aby byl článek 10.1 předmětné vyhlášky následujícího znění:
V cele nebo ložnici určené pro ubytování více vězněných osob musí na jednu osobu připadat ubytovací plocha nejméně 6 m2 a na každou další nejméně 4 m2. Cela nebo ložnice určená k ubytování pouze jedné vězněné osoby nesmí mít ubytovací plochu menší než 6 m2.
 12  Ustanovení § 15 vyhlášky č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby (ve znění účinném od 1. 1. 2024).
  13 Ustanovení § 17 odst. 6 vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody (ve znění účinném od 1. 1. 2024).
 14 Ustanovení § 15 řádu výkonu vazby (ve znění účinném od 1. 1. 2024).
  15 Ustanovení § 15 odst. 2 řádu výkonu vazby a § 17 odst. 7 řádu výkonu trestu odnětí svobody (ve znění účinném od 1. 1. 2024).	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1137	MPSV	Příloha č. 15 část 10	Příloha č. 13	Z	K příloze č. 15 bod 10.2
Požadujeme úpravu tohoto bodu v souladu s řádnou terminologií:
10.2. Pro vězně s těžkým pohybovým znevýhodněním bez samostatné schopnosti pohybu se u ubytovacích ploch musí použít 1,5násobek plochy podle bodu 1.	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1138	Kraj Vysočina	Příloha č. 15 část 10	Příloha č. 13	Z	Připomínka č. 94
Příloha č. 15 k vyhlášce 
STAVBA PRO ÚČELY VĚZEŇSKÉ SLUŽBY
Část 10
Plochy pobytových, kulturních a ostatních místností
10.2. Pro vězně bez samostatné schopnosti pohybu se u ubytovacích ploch musí použít 1,5násobek plochy podle bodu 1.
Návrh na úpravu:
10.2. Pro vězně s těžkým pohybovým znevýhodněním bez samostatné schopnosti pohybu se u ubytovacích ploch musí použít 1,5násobek plochy podle bodu 1.
Odůvodnění:
Úprava ustanovení v souladu s univerzálním designem, odstranění diskriminujících výrazů
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1139	MV	Příloha č. 15 část 10	Příloha č. 13	Z	K příloze č. 15, bodu 10.1:
1.	Navrhujeme na konci věty bodu 10.1 doplnit slova „; do této plochy se nezapočítává plocha, kterou zabírají hygienická zařízení“. Podle minimálních norem pro materiální podmínky ve věznicích se podle Doporučení Komise (EU) 2023/681 ze dne 8. prosince 2022 o procesních právech podezřelých a obviněných osob ve vazbě a materiálních podmínkách ve věznicích požaduje, aby minimální plocha pro vězněnou osobu činila alespoň 6 m2 v celách pro jednu osobu a 4 m2 v celách pro více osob.  3 m2 jsou považovány za naprosté minimum osobního prostoru na jednu vězněnou osobu (pod tuto hranici by mohlo jít o porušení čl. 3 EÚLP). Do tohoto prostoru je možné zahrnout plochu, kterou zabírá nábytek, nikoliv však plochu, kterou zabírají hygienická zařízení. 
2.	Hygienická zařízení musí být podle výše uvedeného Doporučení stavebně oddělena od obytných prostor v celách pro více osob a poskytovat dostatečné soukromí. Tento požadavek v příloze č. 15 chybí. Požadujeme jej doplnit.	VYSVĚTLENO	Na základě jednání s MSP a Vezeňskou službou ČR bylo dohodnuto, že požadavky na stavby Vězeňské služby budou zpracovány komplexně v nové normě a vyhláška bude pouze na ni odkazovat. V souvislosti s tímto je ustanovení § 8 a Přílohy č. 15 z návrhu vyhlášky vypuštěno.
		1140	MPSV	Příloha 16 nová		Z 
nad rámec	Přílohy (nad rámec návrhu)
Požadujeme doplnění nové přílohy č. 16 v návaznosti na vypořádání připomínek výše. Návrh vyhlášky neřeší přístupnost pro všechny uživatele stavby ani nezapracovává základní principy univerzálního designu. Je nutné provést revizi opatření pro přístupnost a po revizi následně doplnit podrobnosti do nové Přílohy č. 16.	VYSVĚTLENO	S ohledem na obecné připomínky KVOP a ÚV KLP nebude řešeno přílohou. Podrobnosti na technické řešení bude obsahem nové normy o přístupnosti.
		1141	Kraj Vysočina	Příloha 16 nová		Z	Připomínka č. 95
Doplnění nové přílohy Příloha č. 16 
PŘÍSTUPNOST
Návrh na úpravu:
Obsah Přílohy č. 16 dle vypořádání připomínek a úpravy textů vyhlášky.
Odůvodnění:
Nová vyhláška neřeší přístupnost pro všechny uživatele stavby ani nezapracovává základní principy univerzálního designu. Je nutné provést revizi opatření pro přístupnost a po revizi následně doplnit podrobnosti  do nové Přílohy č. 16.
NRZP identická připomínka s připomínkou Kraje Vysočina ( dle eklep).	VYSVĚTLENO	S ohledem na obecné připomínky KVOP a ÚV KLP nebude řešeno přílohou. Podrobnosti na technické řešení bude obsahem nové normy o přístupnosti.
		1142	KZPS	Odůvodnění
obecná část		Z	22.	K Důvodové zprávě – obecná část, bod C
Požadujeme upravit dle odůvodnění.

Odůvodnění: 
Požadujeme doplnit a v návrhu vyhlášky a souvisejících přílohách (např. rozdílová tabulka apod.) zohlednit uvedené ustanovení Směrnice evropského parlamentu a rady (EU) 2020/2184 o jakosti vody určené k lidské spotřebě.
Směrnice EU 2020/2184 stanovuje:
a) povinnost monitoringu jakosti pitné vody na vodovodním kohoutku u spotřebitele na vnitřní domovní instalaci a také na výstupu z úpraven vody
b) aby ve veřejných prostorách (ve správních a jiných veřejných budovách, v restauracích, jídelnách a stravovacích službách), je-li to technicky možné, byla nainstalována venkovní či vnitřní vodovodní zařízení za účelem přístupnosti a podpory používání kohoutkové vody určené k lidské spotřebě pro všechny, zejména pro zranitelné a marginalizované skupiny.

V návrhu vyhlášky postrádáme reakci na uvedenou směrnici tedy technické požadavky na stavby, tj. obdobně jako o ČOV vést samostatný odstavec také o úpravnách vody, doplnit požadavek na instalaci vodovodních kohoutků v nemovitostech a ve veřejných prostorách pro veřejnost a doplnit do Důvodové zprávy k § 101 chybějící související normy v Seznamu ČSN jako určených norem k návrhu vyhlášky o požadavcích na výstavbu.	VYSVĚTLENO	Návrh vyhlášky a odůvodnění byl upraven dle připomínek ÚV OKOM.
		1143	MZE	Odůvodnění
		Z	Obecná připomínka:

19.	Jako garanti současné vyhlášky č. 239/2017 Sb. žádáme, aby vypořádání jakýchkoliv připomínek uplatněných v rámci mezirezortního připomínkového řízení k technickým požadavkům na stavby pro plnění funkcí lesa (lesních cest, hrazení bystřin a strží či staveb pro úpravu vodního režimu lesních půd) bylo odsouhlaseno i Ministerstvem zemědělství.  	AKCEPTOVÁNO
		1144	MŽP	Odůvodnění
		D	8.	Doporučujeme v důvodové zprávě uvést vazbu na ustanovení § 332a stavebního zákona, tedy že až do vydání nových prováděcích předpisů se bude postupovat podle prováděcích předpisů stávajících, a to s ohledem na to, že účinnost vyhlášky se navrhuje na 1. 7. 2024, ale nový stavební zákon bude účinný (byť ne plně aplikovaný) od 1. 1. 2024.	VYSVĚTLENO	Přechodná ustanovení upravuje stavební zákon.
		1145	KZPS	Odůvodnění
		D	A.	SHRNUTÍ HLAVNÍCH DOPADŮ PŘEDLOŽENÉHO MATERIÁLU (stručné shrnutí toho jak návrh ovlivní podnikatelské prostředí) 
Příklad: Návrh znamená zvýšenou administrativní zátěž pro podniky, zvýšené finanční náklady, aniž by byly v rámci Důvodové zprávy objektivně vyčísleny konkrétní dopady.

Předně nám dovolte vyjádřit politování nad tím, že nebylo možné nad materiálem dopředu diskutovat a nemohl vznikat v konstruktivní spolupráci. Jak jsme opakovaně vyjadřovali, považovali bychom za vhodnější vytvoření pracovní skupiny, která by byla účastna procesu přípravy materiálu než se stát těmi, kdo jen komentují již připravenou normu, a tedy se stávají de facto automaticky jeho oponenty. Bohužel na předloženém materiálu je zásadně vidět odtrženost od praktických zkušeností, mnoho nejasností a nepřesností.

Je to to to smutnější, že materiál v různé fázi již velmi konkrétní rozpracovanosti existovali již několik měsíců, a také s o to více, že některé vybrané skupiny k němu měly bližší přístup, a přinejmenším jeho části měly možnost diskutovat dříve, čímž vznikla značné zvýhodnění, které zavdává důvody k tomu, jaké zájmy a proč se do návrhu začlenily, a proč všichni neměli stejné podmínky. 

Zároveň vyjadřujeme velké zklamání nad samotným procesem připomínek, jak byl ze strany MMR nastaven. Předně – zveřejnit takto zásadní a rozsáhlý materiál na konci června s velmi nevstřícným termínem svědčí spíše o snaze projednání realizovat jen formálně, nikoli věcně. Přitom delší doba k analýze a připomínkám k materiálu by bezesporu pomohlo k jeho zkvalitnění a dosažení vyšší míry konsensu. Tento časový press je nadto zdůrazněn právě výše uvedeným, tedy skutečností, že materiál nebyl s odbornými skupinami diskutován, a byl připravován za zavřenými dveřmi Ministerstva pro místní rozvoj.	VZATO NA VĚDOMÍ
		1146	MPO	Odůvodnění
§ 13	§ 12	D
LegTech	Odůvodnění § 13 není strukturováno v souladu s příslušnými odstavci uvedenými v § 13 návrhu vyhlášky. Vyhláška obsahuje 5 odstavců, odvodnění pak pouze 4, které částečně věcně nevážou na ustanovení právního předpisu (např. odůvodnění směřující k odstavci 3 je součástí textu odůvodnění odstavce 2). 
	VZATO NA VĚDOMÍ
		1147	MŽP	Odůvodnění
§ 46
	§ 43	Z	30.	V § 46 důvodové zprávy prosíme o doplnění hierarchie likvidace odpadních vod, neboť není úplná, je nedostatečně citován § 5 odst. 3 vodního zákona, který stanovuje likvidaci odpadních vod. 	AKCEPTOVÁNO
		1148	ČTÚ	Odůvodnění
§ 47	§ 44	Z	3.	Požadujeme v části III. Materiálu – Odůvodnění k § 47, k odst. 5 a 6 ve druhém odstavci slovo „vyhláškou“ nahradit slovem „zákonem“. 

Odůvodnění: Odůvodnění v druhém odstavci zaměňuje právní povahu předpisů, když uvádí „vyhláška č. 194/2017 Sb.“ zatímco tento předpis je zákonem, jak je ostatně i uvedeno v odstavci prvním.
	AKCEPTOVÁNO
		1149	MV	Odůvodnění
§ 76 - § 85	§ 64 - 81	D LegTech	K odůvodnění:
	Chybí odůvodnění § 76 až 85, doporučujeme jej doplnit.	AKCEPTOVÁNO
		1150	MF	Odůvodnění
§ 76 - § 86	§ 64 - 81	D	Ke zvláštní část odůvodnění: Neobsahuje odůvodnění ustanovení § 76 až § 86 – nutno doplnit. 	AKCEPTOVÁNO
		1151	MZE	Odůvodnění
§ 77 odst. 3
	§ 71	D	26.	V odůvodnění požadujeme doplnit k ustanovení § 77 odst. 3 příkladmý výčet možných zdrojů znečištění, které se odstraňují z prostoru budoucí zátopy - například hnojiště, žumpy, močůvkové jímky, silážní a senážní jámy, skládky, hřbitovy, mrchoviště, sklady ropných látek nebo obalovny.	AKCEPTOVÁNO
		1152	MZE	Odůvodnění
§ 90 odst. 2
	§ 83	Z	18.	K § 90 odst. 2:
V odůvodnění § 90 odst. 2 požadujeme aktualizovat rok vydání ČSN 73 6108, která byla po vydání vyhlášky č. 239/2017 Sb. ještě zásadně revidována a v současné době platí ve verzi ČSN 73 6108:2018.	AKCEPTOVÁNO
		1153	MZ	Odůvodnění
Příloha č. 8	Příloha č. 6	Z	22. K odůvodnění:

V odůvodnění k příloze č. 8 není uveden výčet norem. Požadujeme odůvodnění doplnit o následující výčet norem: ČSN EN 12193 Světlo a osvětlení - Osvětlení sportovišť a ČSN EN 12646-1 Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - část 1: Vnitřní pracovní prostory.

V odůvodnění příloze č. 8 Umělé koupaliště, bazén a sauna (str. 82) je uvedeno, že „Příloha obsahuje požadavky na umělé koupaliště, bazény, včetně brouzdališť a sauny, a to požadavky týkající se přístupnosti s odkazem na určenou normu, požadavky na větrání, na vybavení šatnami, prostorové požadavky i požadavky na tepelný komfort saun.“. Požadavky na větrání v této příloze však uvedeny nejsou (jsou uvedeny v příloze č. 2), navrhujeme proto větrání nahradit např. osvětlením, které v příloze uvedeno je. Stejně tak tepelný komfort z návrhu textu, který je nyní předložen do MPŘ, vypadl. Požadujeme tedy opravit znění odůvodnění a navrhujeme tento text: „Příloha obsahuje požadavky na umělé koupaliště a saunu, a to požadavky týkající se přístupnosti s odkazem na určenou normu, požadavky na osvětlení, na vybavení šatnami, prostorové požadavky a další.“.	VYSVĚTLENO	Požadavky na osvětlení bazénové haly krytého bazénu a jeho přilehlých prostorů a saun stanoví tabulka č. 1 Přílohy č. 6 nikoliv citované normy. Text odůvodnění byl upraven.
		1154	MZE	Srovnávací tab. CELEX		D 
nad rámec	Nad rámec návrhu:
27.	Ve srovnávací tabulce k CELEX 32014L0094 je u čl. 2 odst. 6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva uvedeno, že toto ustanovení je nerelevantní z hlediska transpozice, neboť ustanovení není možné objektivně naplnit z geografických důvodů. Domníváme se, že u vodních nádrží a velkých vodních ploch pro lodní dopravu bude v budoucnu nezbytné přejít též na elektromobilitu tak, jako u automobilové dopravy (například nabíjecí stanice), a že v těchto případech je transpozici možné naplnit.	VZATO NA VĚDOMÍ