Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II.
Návrh
VYHLÁŠKA 
ze dne        2023
o požadavcích na výstavbu

 Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 152 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon:

ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1 
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví podrobné
a) požadavky na vymezování pozemků, 
b) požadavky na umisťování staveb a 
c) technické požadavky na stavby.

§ 2
(1) Požadavky obsažené v částech druhé až čtvrté se použijí pro všechny druhy staveb, není-li v části páté uvedeno jinak.
(2) Požadavky na požární bezpečnost staveb, energetickou náročnost budovy, energetickou účinnost rozvodů tepla a chladu, dráhu, pozemní komunikaci, vodní cestu a přístav, stavbu pro ochranu obyvatelstva, stavbu, ve které je umístěna spisovna nebo archiv stanovují jiné právní předpisy[footnoteRef:1]). [1: ) Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu, vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravně nebezpečných věcí, vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.
] 

(3) Další požadavky na stavbu pro výchovu a vzdělávání, stavbu zdravotnického zařízení, stavbu pro sociální služby, pracoviště, umělé koupaliště, bazén, saunu, vodní dílo, sklad pyrotechnických výrobků, stanovují jiné právní předpisy[footnoteRef:2]). [2: ) Například zákon č.  254/2001 Sb., vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických  požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, vyhláška č. 350/2021 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, vyhláška č. 92/2012 Sb.,o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
] 

(4) Slouží-li části stavby rozdílným účelům, posuzují se tyto části samostatně. 

Základní pojmy
§ 3
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) bytem s univerzálním standardem byt, jehož uspořádání zohledňuje potřeby seniorů, osob používajících chodítko, berle i menší mechanický vozík,
b) bytem zvláštního určení byt pro osoby s těžkým
1. pohybovým postižením v bezbariérovém standardu, 
2. pohybovým postižením ve specifickém standardu,
3. zrakovým postižením,
c) obytným prostorem část obytné místnosti nebo obytná místnost, jejíž minimální plocha je 8 m2, která splňuje požadavky na trvalé bydlení, a kde se předpokládá převažující pobyt osob,
d) pobytovým prostorem část pobytové místnosti, která svými dispozicemi splňuje předpoklady k tomu, aby se v ní mohly zdržovat osoby, 
e) ubytovací jednotkou 
1. jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné ubytování a jsou k tomuto účelu určeny, 
2. ubytovací jednotka ve stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách,
f) stavbou pro veřejnost 
1. stavba občanského vybavení,
2. stavba pro obchod a služby,  
3. budova pro veřejnou dopravu,
3. stavba ubytovacího zařízení pro více než 20 osob,
g) stavbou pro výchovu a vzdělávání škola a školské zařízení; školou se pak rozumí mateřská škola a zařízení pro péči o děti předškolního věku, základní škola, základní umělecká a jazyková škola, střední škola, konzervatoř, vyšší odborná škola; školským zařízením se pak rozumí zařízení pro zájmové vzdělávání, školské výchovné a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy včetně zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.  

h) hygienickým zařízením vnitřní prostory umýváren, sprch, záchodů, kabinek pro osobní hygienu a přebalovacích kabin, 
i) parkovacím stáním plocha pro parkování nebo odstavení vozidla,
j) pochozí plochou plocha určená pro pobyt či pohyb osob po rovině, po schodech nebo po šikmé rampě; za pochozí plochu se považuje také každý schodišťový stupeň a vyrovnávací stupeň,
k) spalinovou cestou (komín a kouřovod) volně průchozí dutina (šachta, kanál) určená k odvodu spalin do volného ovzduší, 

§ 4

Pro účely této vyhlášky se dále rozumí 
a) čistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována, 
b) odběrným objektem vodní dílo nebo jeho část, sloužící k odebírání vody z koryta vodního toku nebo z vodní nádrže,
c) výpustným objektem vodní dílo nebo jeho část, sloužící k vypouštění vody z vodní nádrže,
d) návrhovým průtokem průtok vody použitý pro návrh vodního díla a jeho části s požadovanou periodicitou,
e) kontrolním průtokem průtok vody vyskytující se při přirozené povodni s požadovanou periodicitou,
f) návrhovou povodňovou vlnou teoretická povodňová vlna určená průtokem vody, objemem a časovým průběhem vlny s periodicitou odpovídající periodicitě návrhového průtoku,
g) kontrolní povodňovou vlnou průtoková vlna určená kulminačním průtokem se zvolenou pravděpodobností překročení, objemem a časovým průběhem,
h) stupněm vodní dílo nebo jeho část v korytě vodního toku, kterým se zmenšuje podélný sklon dna koryta vodního toku a které mění výškovou úroveň dna o více než 0,3 m,
i) shybkou vodní dílo nebo jeho část, sloužící pro převedení vody pod překážkou,
j) vakovým jezem jez, jehož hradícím uzávěrem je vak, kterým je pružný plášť z plastu nebo pryže připevněný k pevné spodní stavbě jezu a naplněný vodou,
k) bezpečnostním přelivným zařízením zařízení sloužící k ochraně hráze před přelitím
l) jinou stavbou vyžadující povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami například rybí přechod, kanál, náhon, odpadní kanál nebo štola,


§ 5

Pro účely této vyhlášky se dále rozumí
a) stavbou pro plnění funkce lesa stavby lesních cest, stavby na ostatních trasách pro lesní dopravu podle lesního zákona, stavby hrazení bystřin a strží a stavby pro úpravu vodního režimu lesních půd,
b) lesní cestou účelová komunikace pro dopravní zpřístupnění lesů a jejich propojení se silnicemi a místními nebo účelovými komunikacemi, která slouží k odvozu dříví, těžebních zbytků nebo dřevěné štěpky a k dopravě osob, materiálů nebo strojů pro hospodaření v lese,
c) prostorovým uspořádáním lesní cesty soubor návrhových prvků lesní cesty, zejména šířka koruny lesní cesty, poloměry směrových oblouků a podélný a příčný sklon lesní cesty, 
d) technickou vybaveností lesní cesty vozovka lesní cesty, odvodnění lesní cesty, objekty na lesní cestě, výhybny a obratiště, lesní sklady, připojení lesní cesty na silnice, místní nebo účelové komunikace, připojení ostatních tras pro lesní dopravu nebo sousedních pozemků na lesní cestu, dopravní značky, záchytná nebo vodicí bezpečnostní zařízení,
e) lesní cestou pro celoroční provoz lesní cesta umožňující svým prostorovým uspořádáním a technickou vybaveností celoroční provoz,
f) lesní cestou pro sezónní provoz lesní cesta umožňující svým prostorovým uspořádáním a technickou vybaveností sezónní provoz v obdobích s nižším úhrnem srážek nebo v obdobích zámrazu,
g) ostatními trasami pro lesní dopravu trasy, které nejsou pozemními komunikacemi, zejména lesní svážnice a technologické linky,
h) vozovkou lesní cesty zpevnění lesní cesty, které svou šířkou a únosností umožňuje provoz jízdní soupravy pro odvoz dříví; lesní cesta s vozovkou je zpevněná lesní cesta; lesní cesta bez vozovky je nezpevněná lesní cesta,
i) vozovkou se stmeleným krytem vozovka s krytem betonovým, asfaltovým, dlážděným, z kameniva stmeleného pojivem nebo vozovka z panelů,
j) odvodněním lesní cesty soubor výrobků, konstrukcí nebo terénních úprav pro bezeškodné převádění a odvádění povrchových vod z tělesa lesní cesty a z okolních pozemků a pro jejich zabezpečení proti škodlivému působení podzemních vod,
k) výhybnou rozšíření jednopruhové lesní cesty o šířku jízdního pruhu umožňující bezpečné vyhýbání protijedoucích vozidel nebo objíždění stojících vozidel,
l) svodnicí vody otevřený svodný žlábek v koruně lesní cesty,
m) propustkem stavební objekt s kolmou světlostí otvoru do 2 m včetně, sloužící k převedení průtoku povrchových vod napříč tělesem lesní cesty,
n) hospodářským propustkem stavební objekt s kolmou světlostí otvoru do 2 m včetně, sloužící k převedení průtoku povrchových vod pod připojením ostatních tras pro lesní dopravu nebo sousedních pozemků na lesní cestu,
o) lesním skladem stavebně upravená plocha u lesní cesty, sloužící pro úpravu, skladování nebo nakládání dříví, těžebních zbytků nebo dřevěné štěpky a pro skladování materiálů či techniky pro hospodaření v lese, 
p) obratištěm stavba nebo terénní úprava pro otáčení vozidel, 
q) hrazením bystřin a strží stavby pro prevenci nebo omezení povodňových škod nebo zrychlené eroze v povodí bystřin, v bystřinách a ve stržích,
r) bystřinou vodní tok s malým povodím, s náhlými a výraznými změnami průtoku a se strmými průtokovými vlnami, které uvolňují a přemisťují splaveniny z koryta vodního toku,
s) strží přírodní terénní útvar, rýha nebo výmol, vytvořený nadměrnou soustředěnou erozní činností soustředěného povrchového odtoku vody, 
t) stavbou pro úpravu vodního režimu lesních půd vodní dílo podle vyhlášky řešící podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich části a způsob a rozsah péče o ně, určené pro odvodnění zamokřených lesních půd, regulaci hladiny podzemní vody, přívod závlahové vody v době sucha nebo odvedení vody ze zatopených ploch po povodních,
u) zamokřením lesních půd nadměrná vlhkost lesní půdy neodpovídající přirozeným stanovištním poměrům a zároveň poškozující lesní porosty nebo znesnadňující obnovu nebo založení lesních porostů, způsobená vodou přitékající povrchovým nebo podzemním přítokem nebo vodou zadržovanou na lesním pozemku.

§ 6
Pro účely této vyhlášky se dále rozumí
a) stavbou pro hospodářská zvířata stavba nebo soubor staveb pro zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům, 
b) doprovodnou stavbou pro hospodářská zvířata stavba pro dosoušení a skladování sena a slámy, stavba pro skladování statkových hnojiv, stavba pro skladování tekutých odpadů a stavba pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv, 
c) příručním skladem stavba, část stavby nebo oddělená místnost určená pro skladování přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků o maximální přípustné hmotnosti do 1 000 kg.  

§ 7
Za podzemní objekt se pro účely této vyhlášky považuje podzemní a inženýrská stavba vytvořená ražením a hloubením včetně jejích přístupových částí, zejména  
a) kolektorem podzemní průchozí nebo průlezná stavba, ve které se sdružují sítě technické infrastruktury,
b) ostatní tunely a štoly, které nejsou dopravní stavbou či stavbou dráhy, pokud jejich délka přesahuje 50 m,
c) kolektory včetně jejich hloubených částí a spojovacích šachet,
d) jiné prostory o objemu větším než 1000 m3 zpřístupněné veřejnosti nebo využívané k podnikatelské činnosti,
e) stavby pro ochranu obyvatelstva,
f) kanalizační stoky o světlém průřezu větším než 2 m2, pokud jejich délka přesahuje 50 m,
g) odvodňovací a vodovodní štoly o světlém průřezu větším než 2 m2, pokud jejich délka přesahuje 50 m, nebo
h) původní důlní díla následně zpřístupněná veřejnosti nebo využívaná k podnikatelské činnosti.

§ 8

Pro stavby pro účely vězeňské služby se rozumí 
a) organizační jednotkou věznice podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody, vazební věznice podle zákona o výkonu vazby a ústav pro výkon zabezpečovací detence podle zákona o výkonu zabezpečovací detence,
b) areálem prostor organizační jednotky vymezený příslušnou plochou v územním plánu k účelu plnění funkce Vězeňské služby České republiky, který je členěn na funkční celky a který se podle potřeby dělí na části střežené a nestřežené,
c) stavebně technickým zabezpečením soubor stavebních a konstrukčních prvků prostorově vymezujících jednotlivé funkční celky a jejich dílčí části za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany osob a majetku např. ohrazení, oplocení, žiletkový drát, ostnatý drát, katr, mříž apod.,
d) ubytovací částí funkční celek organizační jednotky zajišťující ubytování vězňů v rámci standardního výkonu trestu odnětí svobody nebo i v rámci výkonu zabezpečovací detence anebo i v rámci výkonu vazby,
e) celou pobytová místnost upravená k celodennímu ubytování (pobytu) vězňů s vlastním hygienickým zařízením podle vyhlášky řešící řád výkonu trestu odnětí svobody,
f) ložnicí pobytová místnost sloužící k ubytování (pobytu) vězňů bez hygienického zařízení,
g) ubytovacím prostorem stavebně oddělená část sloužící pro ubytování vězňů s celami a ložnicemi s maximální celkovou kapacitou 30 míst,
h) kulturní místností místnost v ubytovacím prostoru určená pro realizaci aktivit programů zacházení,
i) místností pro odborné zaměstnance místnost v nebo i mimo ubytovací prostor určená pro pracovníky odborného zacházení ve vězeňství,
j) místností pro dozorce místnost v nebo i mimo ubytovací prostor určená pro dozorčí službu,
k) místností pro realizaci videohovorů místnost v nebo i mimo ubytovací prostor vybavená potřebným zařízením a zabezpečeným připojením pro realizaci videohovorů,
l) kuchyňkou vězňů místnost určená pro realizaci aktivit programů zacházení či programových aktivit vězněných osob,
m) návštěvními prostory funkční celek souboru prostorů vymezených v rámci areálu organizační jednotky pro realizaci návštěv vězňů,
n) strážním stanovištěm místo výkonu strážní služby,
o) dozorčím stanovištěm místo výkonu dozorčí služby, 
p) střeženou zónou část prostoru areálu organizační jednotky se zvláštním střežením,
q) nestřeženou zónou část prostoru areálu organizační jednotky bez zvláštního střežení, 
r) výrobní zónou část prostoru areálu organizační jednotky se zvláštním střežením, kde jsou v rámci funkčních celků soustředěny objekty pro výrobu a skladování,
s) perimetrickou ochranou stavebně technické vymezení obvodu chráněného areálu organizační jednotky, které je provedeno vnější ohradní zdí v kombinaci s vnějším zakázaným pásmem, vnitřním zakázaným pásmem a vnitřním bezpečnostním oplocením. 
t) vnitřním zakázaným pásmem prostor mezi vnější ohradní zdí a vnitřním oplocením,
u) vnějším zakázaným pásmem prostor bezprostředně přiléhajícím z vnější strany k vnější ohradní zdi nebo oplocení a vnitřnímu oplocení.

ČÁST DRUHÁ
POŽADAVKY NA VYMEZOVÁNÍ POZEMKŮ

§ 9
 Parkovací stání
(1) Pro stavby nebo pro účel využití pozemku, s výjimkou staveb dočasných na dobu nejvýše 1 roku, je nutné zřídit parkovací stání v počtu podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. 
(2) Parkovací stání musí být zajištěna jako součást stavby nebo souboru staveb, a to jako provozně neoddělitelná část stavby nebo na pozemku stavby, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze stanovených ochranných opatření podle lázeňského zákona.
(3) Nelze-li parkovací stání zajistit jako součást stavby nebo na pozemku stavby, musí být umístěna na stavebním pozemku v docházkové vzdálenosti v souladu s požadavky určené normy. Docházková vzdálenost se měří jako nejkratší spojnice mezi stavbou a pozemkem, na kterém budou parkovací stání umístěna.
(4) Na veřejných plochách pro parkování pro vozidla musí být vyhrazena stání pro vozidla přepravující osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace nejméně v počtu uvedeném v příloze č. 1 k této vyhlášce. Technické parametry vyhrazených stání musí být v souladu s požadavky určené normy.

§ 10
Hospodaření se srážkovými vodami
 Požadavek na vsakování srážkových vod na pozemcích staveb pro bydlení a pro rodinnou rekreaci je splněn, pokud je schopnost vsakování prokázána hydrogeologickým průzkumem, nebo poměr výměry části pozemku schopné vsakování srážkové vody k celkové výměře pozemku činí v případě
a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4,
b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.
§ 11
Veřejné prostranství 
(1) Umístění záměrů ve veřejném prostranství musí respektovat přirozený pohyb chodců a nesmí zasahovat do průchozího prostoru podél vodicí linie. Požadavky na jejich zabezpečení musí být v souladu s požadavky určené normy.
(2) Je-li v uličním prostranství vymezen výsadbový pás, musí mít šířku nejméně 0,8 m.
(3) Při umisťování vedení technického vybavení musí být respektovány požadavky na ochranu stromů, porostů a vegetačních ploch v souladu s požadavky určené normy. Při vymezování výsadbového pásu musí být respektovány požadavky prostorového uspořádání vedení technického vybavení v souladu s požadavky určené normy.

§ 12
Pozemek stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci
(1) Na pozemku stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci, lze kromě stavby pro bydlení a stavby pro rodinnou rekreaci umístit také stavbu a zařízení související či podmiňující funkci bydlení a rodinné rekreace, a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemků a staveb a zařízení na nich.
(2) Na pozemku rodinného domu lze umístit jednu stavbu pro podnikatelskou činnost do 40 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky s nejvýše 1 nadzemním podlažím a s 1 podzemním podlažím; odstavec 1 tímto není dotčen. 

ČÁST TŘETÍ
POŽADAVKY NA UMISŤOVÁNÍ STAVEB 

§ 13
Umisťování stavby s ohledem na stavební čáru a na hranice pozemku 
(1) Stavba se umisťuje v souladu se stavební čárou stanovenou podle převažujícího charakteru zástavby a jejího vztahu k veřejnému prostranství.
(2) Stavba se umisťuje tak, aby umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nebyla znemožněna budoucí zástavba sousedního pozemku a ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku. Stavba musí být umístěna tak, aby bylo zamezeno stékání srážkových vod a spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek.
(3)  Ve stěně stavby na hranici pozemku nesmí být žádné stavební otvory; toto neplatí při umístění stavby na hranici s pozemkem veřejného prostranství.
(4) Stavební čáru mohou v souladu s charakterem zástavby překročit části stavby, a to tak, aby byl respektován charakter území a kvalita vystavěného prostředí. 
(5) Předsazené části stavby nesmí svým umístěním a provedením ohrožovat užívání veřejného prostranství. Výška jejich umístění nad vozovkou a nad navazující částí chodníku v šířce 0,5 m musí být nejméně 4,95 m.

§ 14
Technická infrastruktura
(1) Sítě technické infrastruktury se v zastavěném území umisťují pod terénem.
(2) Odstavec 1 se nepoužije při umístění elektroenergetického vedení o napěťové hladině od 110 kV.
(3) Sítě technické infrastruktury pro potřeby dočasných staveb zařízení staveniště a náhradní energetické sítě lze umístit nad terén jako stavby dočasné.
(4) Prostorové uspořádání sítí technické infrastruktury musí splňovat minimální vodorovné vzdálenosti při souběhu, minimální svislé vzdálenosti při křížení a minimální krytí v souladu s požadavky určené normy.

§ 15
Oplocení nebo jiné ohrazení pozemku
(1) Oplocení nebo jiné ohrazení vyžaduje pozemek se stavbou,
a) která může působit nepříznivě na životní prostředí[footnoteRef:3]), zejména stavba pro výrobu s nečistým provozem, čistírna odpadních vod nebo asanační podnik, [3: ) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
   Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.] 

b) kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat, 
c) kterou je třeba chránit před okolními vlivy, zejména stavba pro výrobu potravin, 
d) kterou je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob.
(2) Oplocení nebo jiné ohrazení pozemku nesmí 
a) svými parametry, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném nebo jinak ohrazeném pozemku,
b) omezovat rozhled sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci včetně křižovatek, 
c) ohrožovat bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat.
(3) V záplavových územích nesmí typ oplocení nebo ohrazení pozemku a použitý materiál zhoršovat průběh povodně, části oplocení pozemku musí být snadno demontovatelné, bez pevné podezdívky a musí umožnit snadný průchod povodňových průtoků. 

§ 16 
Staveniště
(1) Staveniště se navrhuje tak, aby  
a) neohrožovalo život a zdraví osob nebo zvířat,
b) neobtěžovalo okolí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy[footnoteRef:4]),  [4: ) Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších  předpisů.
   Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
   Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.] 

c) neohrožovalo bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, 
d) neznečišťovalo pozemní komunikace, ovzduší a vody a
e) neomezovalo přístup k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením. 
(2) Staveniště, popřípadě jeho oddělené pracoviště, musí být vhodně odděleno od přilehlých pozemků a staveb. Na pozemku stavby, která je kulturní památkou, v památkových rezervacích nebo v památkových zónách, v přírodních parcích nebo zvláště chráněných územích, včetně jejich ochranných pásem, lze zřizovat pouze takovou stavbu zařízení staveniště, která není spojena se zemí pevným základem. 
(3) Lávky přes výkopy přiléhající ke komunikacím pro chodce a veřejným prostranstvím a bezbariérové obchozí trasy se navrhují v souladu s požadavky určené normy.

§ 17
Reklamní zařízení
(1) Reklamní zařízení umisťované na
a) budovách musí odpovídat jejich architektonickému charakteru a nesmí narušovat základní členění budovy a její významné detaily,
b) střechách budov nesmí přesahovat nejvyšší úroveň střechy a jeho celková výška nesmí přesahovat 2 m, 
c) oplocení nebo ve vzdálenosti od oplocení rovnající se výšce reklamního zařízení nesmí přesahovat výšku oplocení o více než 20 %. 
(2) Reklamní zařízení podle odstavce 1 nesmí snižovat limity denního osvětlení v souladu s požadavky určené normy.


ČÁST ČTVRTÁ
TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY

HLAVA I 
Technické požadavky na stavby

Díl 1 
Požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu stavby 

§ 18
Mechanická odolnost a stabilita
Stavba musí být navržena tak, aby její stavební konstrukce odolaly předvídatelným vlivům. Požadavky na stavební konstrukce musí být v souladu s požadavky určené normy.

CELEX 32018L0844

§ 19
Zakládání stavby a spodní stavba
(1) Založení stavby musí být navrženo způsobem odpovídajícím základovým poměrům zjištěným průzkumem základových poměrů v místě stavby, včetně negativních místních vlivů, kterými jsou zejména podzemní vody, a nebezpečné látky v podloží nebo vliv bludných proudů apod. Požadavky na založení stavby musí být v souladu s požadavky určené normy.
(2) Stavby se zakládají s ohledem na základové poměry, klimatické poměry a sousední pozemky a stavby, které nesmí být stavbou nepříznivě ovlivněny.
(3) Podzemní stavební konstrukce oddělující vnitřní prostory stavby od okolního prostředí nebo od základů, včetně prostupů, musí být chráněny před negativními účinky podzemní vody, popřípadě vlhkosti, s ohledem na návrhové parametry vnitřního prostředí.
(4) Stavby umístěné v nestabilním území se zakládají tak, aby nebyla ohrožena stabilita stavby a nebyly ohroženy okolní pozemky a stavby.

§ 20
Úroveň podlahy obytné místnosti nad přiléhajícím terénem a nad nejvyšší hladinou podzemní vody musí být navržena v souladu s požadavky určené normy.


Díl 2
Požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí

§ 21
Větrání
(1) Obytné a pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené, nucené nebo kombinované větrání v souladu s požadavky podle určené normy. 
(2) Obytné a pobytové místnosti musí mít zajištěnu kvalitu vnitřního vzduchu s možností regulace v souladu s požadavky podle určené normy.  
CELEX 32018L0844
(3) V pobytových místnostech škol musí být navrženo zařízení měřící kvalitu vnitřního vzduchu podle limitů stanovených vyhláškou řešící hygienické požadavky na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.
(4) Množství větracího vzduchu pomocí měrných návrhových hodnot se stanoví podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. 
Osvětlení, proslunění, stínění
§ 22
(1) Obytná místnost musí splňovat požadavky na denní osvětlení v obytném prostoru podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, případně přiměřeně v souladu s požadavky určené normy. Požadavky platí také pro pobytové místnosti ve stavbách pro výchovu a vzdělávání, stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách, stavbách ubytovacího zařízení, stavbách pro účely vězeňské služby a pro prostor lůžek ve zdravotnických zařízeních.
(2) Umělé osvětlení obytných místností v bytech, pobytových místností ve stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách, stavbách ubytovacího zařízení a stavbách pro účely vězeňské služby musí být navrženo v souladu s požadavky určené normy. 
(3) Umělé a sdružené osvětlení prostoru lůžek ve zdravotnických zařízeních musí být navrženo v souladu s požadavky určené normy.
CELEX 32018L0844
(4) Při výpočtu denního a sdruženého osvětlení se posuzuje stínění podle současného stavu okolí a podle změn v území, zejména podle podmínek rozhodnutí nebo jiných opatření vydaných podle stavebního zákona nebo jiných právních předpisů, anebo podle regulačního plánu nebo územního plánu s prvky regulačního plánu, jsou-li pro dané území vydány. 

§ 23
(1) Stavba s byty musí mít všechny byty prosluněny s výjimkou bytů
a) o jedné obytné místnosti, 
b) v podzemním podlaží a 
c) v bytových domech, pokud se nachází v podzemním podlaží nebo v prvních dvou navazujících nadzemních podlažích.
(2) Byt je prosluněn, pokud je prosluněn alespoň jeden obytný prostor. Požadavky na proslunění bytů jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(3) Požadavek na proslunění se použije i pro pobytové místnosti ve stavbách pro sociální služby podle zákona o sociálních službách a herny mateřských škol.
CELEX 32018L0844
(4) Při výpočtu proslunění se posuzuje stínění podle současného stavu okolí a podle změn v území, zejména podle podmínek rozhodnutí nebo jiných opatření vydaných podle stavebního zákona nebo jiných právních předpisů, anebo podle regulačního plánu nebo podle územního plánu s prvky regulačního plánu, jsou-li pro dané území vydány.

§ 24
(1) V obytných prostorech a pobytových místnostech stávajících budov, vyjma pobytových místností ve stavbách pro bydlení, ovlivněných navrženou stavbou musí být splněna
a) úroveň denního osvětlení podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, nebo
b) minimální hodnota činitele denní osvětlenosti roviny vnějšího líce obvodového pláště budovy v místě středu okna Dw = 29 %.
(2) Nevyhovuje-li obytný prostor podmínkám podle odstavce 1 ani před zastíněním navrženou stavbou, bude stínění považováno za vyhovující, jestliže nebude snížena 
a) stávající hodnota činitele denní osvětlenosti roviny vnějšího líce obvodového pláště budovy v místě středu okna Dw (%), nebo
b) stávající úroveň denního osvětlení podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. 
(3) V jednom obytném prostoru stavby pro bydlení a v pobytových místnostech ve stavbě pro sociální služby podle zákona o sociálních službách a hernách mateřské školy ovlivněných navrženou stavbou musí být splněna
a) doba proslunění podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, nebo
b) doba proslunění podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, kde se kritický bod umístí do roviny vnějšího líce obvodové stěny ve výšce 300 mm nad středem spodní hrany osvětlovacího otvoru, ale nejméně 1,2 m nad úrovní podlahy místnosti; do proslunění se v takovém případě nezapočítává doba, kdy svislý průmět slunečního paprsku do vodorovné roviny se odchyluje od směru průčelí (fasády) o méně než 𝛽 = 25°.
Požadavek neplatí pro byty o jedné obytné místnosti a pro byty v podzemním podlaží a prvních dvou navazujících nadzemních podlažích.
CELEX 32018L0844
(4) Při výpočtu zastínění se posuzuje stínění podle současného stavu okolí a podle změn v území, zejména podle podmínek rozhodnutí nebo jiných opatření vydaných podle stavebního zákona nebo jiných právních předpisů, anebo podle regulačního plánu nebo podle územního plánu s prvky regulačního plánu, jsou-li pro dané území vydány. 
(5) U staveb ve stavebních prolukách se požadavky podle odstavce 1 až 3 nepoužijí. Požadavky podle odstavce 5 neplatí, jedná-li se o stavbu, jejíž parametry odpovídají úplné souvislé zástavbě stejné výškové úrovně a stejného půdorysného rozsahu a případně dalším kritériím, s ohledem na stavební čáru.
§ 25
Ochrana proti hluku a vibracím
(1) Stavba musí být navržena tak, aby byly splněny hygienické limity hluku a vibrací stanovené jinými právními předpisy[footnoteRef:5]). [5: ) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 
   Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. 
   Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.] 

(2) Zabudovaná technická zařízení a jejich rozvody působící hluk a vibrace musí být v budově s obytnými místnostmi navržena tak, aby byl omezen přenos hluku a vibrací do stavební konstrukce, zejména do chráněného vnitřního prostoru stavby. Požadavky na maximální přípustné hladiny hluku v obytných místnostech musí být v souladu s požadavky určené normy. U stavby pro sociální služby podle zákona o sociálních službách se postupuje obdobně.
(3) Zvuková izolace mezi místnostmi vnitřních konstrukcí budov a zvuková izolace obvodového pláště včetně výplní otvorů musí být navrženy v souladu s požadavky určené normy.
CELEX 32003L0010
§ 26
Tepelná ochrana budov
(1) Budova s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navržena tak, aby byly zajištěny požadavky na
a) její tepelnou ochranu,
b) nejnižší vnitřní povrchovou teplotu,
c) zamezení šíření vlhkosti konstrukcí,
d) celkovou průvzdušnost obálky budovy a
e) tepelnou stabilitu místností v letním období.
(2) Požadavky uvedené v odstavci 1 musí být v souladu s požadavky určené normy. 
CELEX 32018L0844

§ 27
Uvolňování nebezpečných látek do vody nebo půdy
V prostoru stavby, kde se předpokládá pravidelná manipulace s látkami ohrožujícími jakost půdy a povrchových nebo podzemních vod, musí být podlahové konstrukce zajištěny proti průniku těchto látek.
§ 28
Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení
Stavba venkovního pracoviště, venkovního sportoviště a trvalého reklamního zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se navrhuje tak, aby návrh řešení přiměřeně plnil požadavky na omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení stanovené určenou normou. 

§ 29
Komunální odpady
(1) Stavba musí být vybavena místností pro odkládání komunálního odpadu nebo místem pro umístění odpadních nádob situovaným na pozemku vlastníka nebo na přilehlém pozemku stejného vlastníka. Místnost pro odkládání komunálního odpadu nebo místo pro umístění odpadních nádob musí z hlediska kapacity odpovídat účelu stavby.
(2) V případě souboru staveb lze vymezit společná stanoviště pro umístění odpadních nádob na komunální odpad v docházkové vzdálenosti mimo stavební pozemek.
(3) Místnost pro ukládání komunálního odpadu nebo místo pro umístění odpadních nádob musí být přístupné pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace. To neplatí pro stavbu rodinného domu a pro stavbu pro rodinnou rekreaci.

Díl 3 
Požadavky na bezpečnost a přístupnost

§ 30
Ochrana před bleskem
(1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat
a) u výrobny a skladu výbušných a hořlavých hmot, kapalin, plynů, výbušnin, a u muničních skladišť, včetně volných složišť, přístřešků a míst pro manipulaci s nimi[footnoteRef:6]), [6: ) Například nařízení vlády č. 217/2017 Sb., o požadavcích na zabezpečení zbraní, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek a o muničním skladišti, vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin.] 

b) u nadzemních staveb nebo u nadzemních částí staveb vyhrazených plynových technických zařízení podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení.
(2) V ostatních případech musí být potřeba ochrany před bleskem posouzena tam, kde by blesk mohl způsobit ohrožení života nebo zdraví osob či zvířat, zejména v případě staveb pro bydlení a staveb občanského vybavení, nebo značné škody.
(3) Pro uzemnění systému ochrany před bleskem se u staveb zřizuje přednostně základový zemnič.
(4) Pro případy uvedené v odstavci 1 písm. a) a v odstavci 2 musí být proveden výpočet řízení rizika v souladu s požadavky určené normy a navržena vhodná ochranná opatření.  
(5) Při návrhu a provedení ochrany před bleskem se postupuje v souladu s požadavky určené normy.

§ 31
Ochrana před spadem ledu, sněhu a stékáním vody
Stavba musí být navržena a udržována tak, aby neohrožovala přilehlé komunikace a pochozí plochy určené k přístupu do stavby stékáním vody a pádem sněhu a ledu. 

§ 32
Ochrana před povodněmi a přívalovým deštěm
(1) V záplavovém území musí být 
a) konstrukce stavby pod úrovní hladiny při povodni s dobou opakování 100 let podle vyhlášky řešící způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentaci navrženy tak, aby odolávaly účinkům vody a ledu při povodni a umožňovaly plynulé obtékání,
b) stavba odolná proti účinkům vod a ledu při povodni, 
c) technické zařízení navrženo se zvýšenou odolností proti možným účinkům vod a ledu při povodních,
d) navrženo zařízení pro jednoduché odčerpávání vody z budov, pokud stavebně technické řešení staveb neumožňuje gravitační odtok vody z nejnižšího podlaží.
(2) V záplavovém území musí být nejméně 1 m nad návrhovou hladinou při povodni s dobou opakování 100 let podle vyhlášky řešící způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentaci umístěny
a) podlaha obytných místností,
b) provozní prostor transformačních a spínacích stanic,
c) provozní prostor přístupových bodů sítí elektronických komunikací a telefonních ústředen,
d) hlavní rozvaděč budovy,
e) náhradní a záložní zdroj elektrické energie,
f) zdroje a zařízení zajišťující vytápění, větrání budov a osvětlení,
g) strojovny a zdroje evakuačních výtahů,
h) uzávěry plynu a vody ovládané nad hladinou.
(3) V záplavovém území a tam, kde je třeba území či stavby chránit proti zpětnému vzdutí v kanalizaci pro veřejnou potřebu při povodni nebo při přívalovém dešti, musí být kanalizační přípojky, popřípadě vnitřní kanalizace, vybaveny zařízením proti zpětnému toku nebo uzávěrem.
(4) Nádrže na látky pod návrhovou hladinou při povodni s dobou opakování 100 let podle vyhlášky řešící způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentaci, které mohou ohrozit nezávadnost vod, je nutné zajistit proti úniku látek a musí být odolné proti účinkům vod.
(5) K ochraně před povodněmi s dobou opakování 100 let podle vyhlášky řešící způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentaci se navrhují stavby podle § 80 této vyhlášky.

§ 33 
Přístup a přístupnost

(1) Komunikace pro pěší v zastavěném a zastavitelném území zajišťující bezbariérovou trasu musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace. Požadavky na technické řešení musí být v souladu s požadavky určené normy.  Bezbariérová úprava se nemusí provádět v rámci průmyslových nebo skladových areálů, s výjimkou přístupu ke stavbě pro veřejnost a ke stavbě pro výkon práce více než 25 osobami, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.
(2) Přístup z veřejného prostranství do stavby pro veřejnost, stavby bytového domu a stavby pro výkon práce více než 25 osobami, pokud charakter provozu v této stavbě umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením musí být vytyčen přirozenými nebo umělými vodícími liniemi a musí být navržen v souladu s požadavky určené normy. 
(3)  Přístup z veřejného prostranství do stavby pro veřejnost, stavby bytového domu a stavby pro výkon práce více než 25 osobami, pokud charakter provozu v této stavbě umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, se navrhuje bez schodů a vyrovnávacích stupňů. Výškový rozdíl lze řešit bezbariérovou rampou nebo výtahem dle technických požadavků, které jsou v souladu s požadavky určené normy. 
(4) Přístup do stavby se specializovanými službami pro osoby se zrakovým postižením, nemocnice, polikliniky, krajského úřadu, magistrátu, úřadu městské části, kontaktního místa úřadu práce, pošty, veřejné části výpravní budovy, odbavovacího terminálu veřejné dopravy a stanice metra musí být signalizován akustickým zařízením. Požadavky na technické řešení musí být v souladu s požadavky určené normy.
(5) Prostory užívané osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí splňovat požadavky na přístupnost v souladu s požadavky určené normy.
(6) Ve stavbách pro sociální a zdravotní služby, ve školských ubytovacích zařízeních a v ubytovacích zařízeních pro cestovní ruch pro více než 20 osob musí nejméně 5 % pokojů splňovat požadavky bytu zvláštního určení pro osoby s těžkým pohybovým postižením. Výsledný počet pokojů se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru.
(7) Ve stavbě pro veřejnost musí být vyhrazený prostor určený pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace označen příslušným symbolem a na viditelném místě musí být umístěna orientační tabule s označením o přístupu k němu. Požadavky na symbol musí být v souladu s požadavky určené normy.
(8) Pokud je součástí stavby základní informace pro orientaci veřejnosti, musí splňovat požadavky na akustické vedení stanovené v souladu s požadavky určené normy.
(9) Přístupnost podle této vyhlášky musí být zachována po celou dobu trvání stavby.

§ 34
Hygienické zařízení, šatna
(1) Požadavky na hygienické zařízení a šatnu jsou stanoveny v příloze č. 5 k této vyhlášce.
(2) V šatně určené pro užívání veřejností musí být nejméně 1 bezbariérová kabina přístupná ze společného prostoru pro ženy a muže, nebo v odůvodněných případech musí být bezbariérově řešena část této šatny v oddělení pro ženy a část této šatny v oddělení pro muže. Požadavky na šatnu musí být v souladu s požadavky určené normy. 
(3) Nejméně 5 % převlékacích nebo zkoušecích kabin pro užívání veřejností musí být řešeno jako bezbariérové. Výsledný počet bezbariérových převlékacích nebo zkoušecích kabin se zaokrouhluje na celá čísla směrem nahoru. Požadavky na bezbariérovou převlékací nebo zkoušecí kabinu musí být v souladu s požadavky určené normy.
(4) V prostoru se sprchou určeném pro užívání veřejností musí být nejméně 1 bezbariérová sprcha přístupná ze společného prostoru pro ženy i muže, nebo v odůvodněných případech nejméně 1 v oddělení pro ženy a nejméně 1 v oddělení pro muže. Požadavky na sprchu musí být v souladu s požadavky určené normy. 
(5) V prostoru s vanou určeném pro užívání veřejností musí být nejméně 1 bezbariérová vana přístupná ze společného prostoru pro ženy i muže, nebo v odůvodněných případech nejméně 1 v oddělení pro ženy a nejméně 1 v oddělení pro muže. Požadavky na vanu musí být v souladu s požadavky určené normy.
(6) V prostoru se záchodem určeném pro užívání veřejností, musí být nejméně 1 bezbariérová záchodová kabina přístupná ze společného prostoru pro ženy a muže, nebo v odůvodněných případech nejméně 1 v oddělení pro ženy a nejméně 1 v oddělení pro muže. Požadavky na záchodovou kabinu musí být v souladu s požadavky určené normy. 
(7) Stavby pro veřejnost, případně jejich části, určené pro děti do 3 let, odbavovací prostory na terminálech veřejné dopravy a stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 5 000 m2 musí být v částech určených pro užívání veřejnosti vybaveny přebalovací kabinou přístupnou ze společného prostoru pro ženy a muže, popřípadě přebalovací pult může být v bezbariérové záchodové kabině nebo 1 v oddělení pro ženy a 1 v oddělení pro muže. Požadavky na přebalovací kabinu jsou stanoveny v souladu s požadavky určené normy.
(8) Každá šatna a každé hygienické zařízení uvedené v odstavci 2 až 7, které jsou určeny pro užívání veřejností, musí být hmatově označeny v souladu s požadavky určené normy.  
(9) Požadavky uvedené v odstavci 2 až 6 se použijí pro stavby pro výkon práce více než 25 osobami, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením obdobně.
§ 35
Schodiště a šikmá rampa v budově
(1) Každé podlaží, mimo vstupního přístupného přímo z upraveného terénu, musí mít zajištěno užívání minimálně jedním hlavním schodištěm. Pomocná schodiště se navrhují především pro řešení únikových, popřípadě zásahových cest v souladu s požadavky určené normy. Místo schodiště lze navrhnout šikmou rampu, která na únikové cestě nesmí mít větší sklon než 1:8. 
(2) Hlavní schodiště a hlavní šikmá rampa musí splňovat parametry uvedené v příloze č. 6 k této vyhlášce. 
(3) Schodiště a bezbariérová rampa, které zajišťují přístupnost, musí splňovat požadavky, které musí být v souladu s požadavky určené normy. To neplatí pro stavby rodinných domů, pro stavby pro rodinnou rekreaci a uvnitř bytů.
(4) Všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni u hlavního schodiště musí mít stejnou návrhovou výšku, v přímých ramenech i stejnou návrhovou šířku; s přípustnou odchylkou, která musí být v souladu s požadavky určené normy.
(5) Žebříkové schodiště je možno navrhnout pouze pro občasný přístup. Nejmenší průchodná šířka ramene žebříkového schodiště a nejmenší schodišťová výška schodišťového stupně musí být navrženy v souladu s požadavky určené normy.

§ 36
 Výtah a zdvihací plošina 
(1) Stavby se podle druhu a potřeby a v souladu s požadavky určené normy vybavují výtahy
a) určenými pro dopravu osob,
b) určenými pro dopravu nákladů,
c) určenými pro dopravu osob a nákladů,
d) požárními,
e) evakuačními.
(2) U stavby pro veřejnost musí být přístup do částí určených pro užívání veřejnosti zajištěn také výtahem.
(3) Výtah musí být zřízen u stavby ubytovacího zařízení se vstupy do ubytovacích jednotek v úrovni čtvrtého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni.
(4) Výtah se musí zřizovat u stavby bytového domu se vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni. 
(5) Výtah v bytovém domě musí zajistit přístupnost do všech jeho společných prostor. V bytovém domě bez výtahu musí být zajištěna přístupnost jednoho podlaží, které slouží převážně pro bydlení.
(6) Výtah nebo zdvihací plošina, kterými je zajištěna přístupnost, musí splňovat požadavky, které jsou v souladu s požadavky určené normy. To neplatí pro stavby rodinných domů a pro stavby pro rodinnou rekreaci.
(7) Pohyblivé schody, pohyblivé rampy a pohyblivé chodníky v částech staveb pro veřejnost určených pro užívání veřejností musí být navrženy tak, aby byl jejich chod s určením polohy a směru jízdy signalizován akustickým zařízením s hlasovým výstupem podle požadavků určené normy. Hřeben na vstupu i výstupu z pásu pohyblivých zařízení musí být proveden v kontrastní barvě. Požadavky na kontrastní označení musí být v souladu s požadavky určené normy.

§ 37
 Výtahová, větrací a shozová šachta 
(1) Ve výtahové šachtě nesmí být umístěno žádné vedení nebo jiné technické zařízení, které nesouvisí s provozem výtahu. Výtahová šachta musí být dostatečně větrána do prostoru mimo budovu a nesmí být využívána pro větrání prostorů nesouvisejících s výtahem.
CELEX 32014L0033
(2) Ve větrací a shozové šachtě nesmí být umístěno žádné vedení nebo jiné technické zařízení, které nesouvisí s provozem šachty.
(3) Shozy pro odpad musí zajišťovat bezpečné nakládání s odpady. Shozové šachty, jejich vhozové a čisticí otvory, popřípadě vhozové kabiny a prostory pro shromažďování a sběr odpadu, musí být situovány, uspořádány a provedeny tak, aby do ostatních částí stavby nemohl pronikat oheň, kouř, pach, prach a hluk. Shozové šachty musí mít zajištěno účinné odvětrání. Dno shozových šachet musí vyhovovat i pro záchyt a sběr případných kapalných složek odpadu.
(4) Vhozové otvory ani jiné příslušenství shozových šachet nesmí být v obytných ani v pobytových místnostech a jejich spodní hrana musí být umístěna nejméně 1100 mm nad podlahou nebo zajištěna proti pádu osob. Shozové šachty musí mít vyústění do samostatného sběrného prostoru, který musí být přístupný z vnějšku stavby.

§ 38
Ochrana proti pádu
(1) Zábradlí, popřípadě jiná zábrana určená k ochraně osob proti pádu, se musí zřídit na okraji vnitřní a vnější pochozí plochy, kde hrozí riziko pádu osob do hloubky v souladu s požadavky určené normy. 
(2) Zábradlí, popřípadě jiná zábrana, se nemusí zřizovat na pochozí ploše, kde by jejich zřízení bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena, anebo pokud je volný prostor zakryt konstrukcí odpovídající zatížení navrženým provozem a v konstrukci jsou otvory, které jsou navrženy v souladu s požadavky určené normy.
(3) Zábradlí, popřípadě jiná zábrana, se nemusí zřizovat na pochozí ploše, která není veřejně přístupná, pokud je hloubka volného prostoru nejvýše 3 m a na pochozí ploše je podél jejího volného okraje vytvořen nepochozí bezpečnostní pás široký nejméně 1500 mm.
(4) Hrozí-li na pochozí ploše nebezpečí podklouznutí, musí být zábradlí, popřípadě jiná zábrana, u podlahy opatřeny zábradelní zarážkou. 
(5) Zábradlí, popřípadě jiná zábrana, v částech budovy přístupných osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace, nebo na veřejném prostranství musí být navržena v souladu s požadavky určené normy. 
(6) Okenní parapety, pod nimiž je volný venkovní prostor od úrovně pochozí plochy k úrovni upraveného terénu hlubší než 500 mm, musí být nejméně 850 mm vysoké a nejméně 200 mm široké v úrovni horní hrany parapetu. Parapety, které svou výškou odpovídají požadované výšce zábradlí musí být navrženy v souladu s požadavky určené normy, nemusí splňovat požadavek na jejich minimální šířku. Není-li možné zajistit uvedené rozměrové požadavky parapetu, musí být zřízeno dodatečné zábradlí, popřípadě jiná zábrana, v souladu s požadavky určené normy. Výška parapetu se měří od úrovně pochozí plochy k horní hraně parapetu.

§ 39
Protiskluznost
(1) Protiskluzová úprava povrchu musí být zajištěna na podlahách a pochozích plochách a musí splňovat požadavky uvedené v příloze č. 7 k této vyhlášce. 
(2) Protiskluzová úprava povrchu na podlahách a pochozích plochách musí z hlediska přístupnosti splňovat požadavky, které jsou v souladu s požadavky určené normy.
(3) Protiskluzová úprava musí být provedena takovým způsobem, aby byla zajištěna její trvanlivost nebo možnost pravidelné obnovy. 
(4) Protiskluzová úprava vnějších pochozích ploch, schodišť a šikmých ramp musí být navržena takovým způsobem, aby na povrchu nedocházelo k zadržování vody, byl umožněn jejich celoroční provoz a byla umožněna jejich údržba.

§ 40
Bezpečnost při údržbě staveb

Pro bezpečnost při údržbě staveb musí být navržena stavebně technická opatření umožňující práci ve výškách a zajištění bezpečného přístupu a provádění prací. 


HLAVA II 
Požadavky na vnitřní a vnější prostory

§ 41
Plochy
(1) Minimální plocha pokoje pro ubytování ve stavbách sociálních služeb musí být 
a) 8 m2 pro jednolůžkový pokoj, pro osobu s těžkým pohybovým postižením nejméně 12 m2,
b) 14 m2 pro dvoulůžkový pokoj, pro osobu s těžkým pohybovým postižením nejméně 18 m2.
(2) Minimální plocha prostoru pro společné setkávání ve stavbách sociálních služeb musí být 18 m2. 
(3) Nejmenší plocha pokoje v ubytovací jednotce musí být stanovena v  souladu s požadavky určené normy.
(4) Hlediště a posluchárny, které jsou součástí stavby, musí mít z celkového počtu míst alespoň následující počet míst pro osoby na vozíku v případě počtu
a) 4 až 25 míst 1 místo,
b) 26 až 50 míst 2 místa,
c) 51 až 75 míst 3 místa,
d) 76 až 100 míst 4 místa,
e) 101 až 200 míst 5 míst,
f) 201 až 300 míst 6 míst,
g) 301 až 500 míst 7 míst,
h) 501 a více míst 7 a 1 místo na každých dalších 500 míst.
(5) Místo pro osoby na vozíku musí splnit požadavky, které jsou v souladu s požadavky určené normy. 

§ 42
 Výšky 
(1) Světlá výška obytného prostoru musí být minimálně 2500 mm. Světlá výška může být snížena na 2100 mm, pokud netvoří více než polovinu podlahové plochy obytného prostoru. V podkroví musí být světlá výška obytného prostoru minimálně 2100 mm. V obytném prostoru se šikmým stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou podlahové plochy prostoru, u prostorů se šikmými stropy se do plochy obytného prostoru nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1200 mm.
(2) Pro stanovení světlé výšky pobytového prostoru stavby pro bydlení se použije 
odstavec 1 přiměřeně.
(3) Světlá výška pobytového prostoru mateřských škol musí být minimálně 2500 mm. Snížení světlé výšky lze připustit, pokud jsou dodrženy limity vyhlášky řešící hygienické požadavky na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. 
(4) Podjezdná výška v prostoru garáže pro vozidla, musí být minimálně 2200 mm. Podjezdná výška v místech přechodu mezi rampami s různým podélným sklonem nebo nad rampami s podélným sklonem více než 8 % musí být minimálně 2300 mm. 

§ 43
Šířky a jiné rozměry
(1) Hlavní vstupní dveře do bytů a pobytových prostorů musí mít světlou průchodnou šířku nejméně 800 mm.
(2) Hlavní vnitřní komunikace v budovách s obytnými nebo pobytovými prostory musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1950 × 800 × 880 mm; u staveb, ve kterých je zajišťována zdravotní a sociální péče, musí umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1950 × 900 × 900 mm. To neplatí pro rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.
(3) Nejmenší průchodná šířka
a) vnitřní komunikace zajišťující přístup k prostorům užívaným osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navržena v souladu s požadavky určené normy,
b)  hlavní dopravní komunikace ve stavbách pro obchod musí být v prodejních místnostech 2000 mm, v přízemí 2500 mm, a na křížení těchto komunikací musí být umístěny ukazatele k východům, únikovým cestám a hlavnímu schodišti,
c) chodby pro hosty v ubytovacím zařízení musí být 1500 mm, chodba pro zaměstnance 1200 mm; komunikace zaměstnanců se nesmí křížit s komunikacemi hostů,
d) předsíně pokoje hosta v ubytovacím zařízeních musí být 900 mm; předsíň u pokoje určeného k ubytování osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být navržena v souladu s požadavky určené normy,
e) chodby ve stavbě pro školy musí splňovat požadavky na přístupnost a požadavky vyhlášky řešící technické podmínky požární ochrany staveb; nejmenší průchodná šířka chodby mateřské školy musí být 1200 mm.
(4) Průlezný otvor ve stropě nesmí mít žádný rozměr menší než 0,7 m a u vstupního otvoru do šachty nebo kanálu menší než 0,6 m. Uvedené rozměry vstupního otvoru nesmí být zužovány žebříky nebo stupadly. 
(5) Průchodná šířka musí být dodržena v celém půdorysném profilu chodby nebo jiného uvažovaného prostoru. 
(6) Průchodné šířky dalších prostor vztahující se k příslušnému typu stavby musí být navrženy v souladu s požadavky určené normy.
(7) Pobytové místnosti škol musí být navrženy tak, aby byla dodržena kubatura vzduchu 12 m3 na jednu pobývající osobu; pobytové místnosti školských zařízení musí být navrženy tak, aby minimální kubatura vzduchu na jednu pobývající osobu činila 5,3m3.  

HLAVA III
Požadavky na technické zařízení staveb 

Díl 1 
Požadavky na přípojku a technické zařízení staveb

§ 44
Vodovodní přípojka a vnitřní vodovod
(1) Vodovodní přípojka z vodovodu pro veřejnou potřebu a vnitřní vodovod nesmí být propojena s jiným zdrojem vody. 
(2) Vodovodní přípojka, popřípadě část vnitřního vodovodu, musí být uložena do nezámrzné hloubky nebo musí být chráněna proti zamrznutí.
(3) Vodovodní přípojka musí být vybavena zařízením proti možnému zpětnému nasátí znečištěné vody z vnitřního vodovodu v souladu s požadavky určené normy. 
(4) Hlavní uzávěr vnitřního vodovodu se osazuje za vodoměr, musí být přístupný a jeho umístění musí být viditelně a trvale označeno.

§ 45
Kanalizační přípojka a vnitřní kanalizace
(1) Je-li kanalizace pro veřejnou potřebu oddílná, musí být i vnitřní kanalizace oddílná. Vnitřní oddílná kanalizace musí být na jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu připojena jednotnou kanalizační přípojkou.
(2) Potrubí kanalizační přípojky musí být uloženo do nezámrzné hloubky nebo musí být chráněno proti zamrznutí.
(3) Čistící tvarovky se nesmí osadit v místnostech, ve kterých by únik odpadní vody mohl ohrozit požadavky na bezpečné užívání stavby. 
(4) Větrací potrubí vnitřní kanalizace nesmí být zaústěno do komínů, větracích průduchů, světlíků, instalačních, shozových a výtahových šachet a půdních prostorů, a musí být vyvedeno nejméně 500 mm nad úroveň střešního pláště. Nad pochozí plochy musí být větrací potrubí vnitřní kanalizace umístěno v souladu s požadavky určené normy, aby nedošlo k obtěžování a ohrožování okolí.
(5) Prostory s mokrým čistěním podlah, s mokrým provozem, s technickým a technologickým zařízením využívajícím vodu, pokud nejsou napojeny na kanalizaci, musí být vybaveny systémem zachycování a odvádění vody z provozu stavby i zařízení, případně akumulační jímkou dostatečné kapacity opatřenou zařízením k odvedení zachycené vody. 

§ 46
Žumpa 
(1) Žumpa musí být vodotěsná, bez možnosti jakéhokoliv odtoku a opatřena odvětráním. 
(2) Žumpa musí být řešena tak, aby bylo umožněno připojení stavby na kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod.
(3) Žumpa musí být navržena v souladu s požadavky určené normy tak, aby její objem odpovídal návrhovému počtu připojených obyvatel, průměrné denní spotřebě vody a časovému intervalu vyprazdňování žumpy. 
(4) Nejmenší vzdálenost žumpy jako zdroje možného znečištění od studny je stanovena v části 10 přílohy č. 10 k této vyhlášce.

§ 47
Silnoproudé rozvody a rozvody elektronických komunikací
(1) U staveb, které jsou vybaveny silnoproudými rozvody nebo rozvody elektronických komunikací, se zřizuje hlavní ochranná přípojnice uzemněná přednostně na základový zemnič v souladu s požadavky určené normy.
(2) Silnoproudé rozvody a rozvody elektronických komunikací musí splňovat požadavky na bezpečnost osob, zvířat a majetku, na provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí v souladu s požadavky určené normy.
(3) Křížení a souběh silnoproudého rozvodu a rozvodu elektronických komunikací musí být navržen v souladu s požadavky určené normy. 
(4) Silnoproudé rozvody musí být 
a) v souladu s požadavky určené normy chráněny proti účinkům zkratových proudů a proti přetížení, a musí být dimenzovány tak, aby na místech, jimiž prochází elektrický proud, nemohlo dojít k nebezpečnému ohřátí vodičů,
b) v souladu s požadavky určené normy musí splňovat požadavky na dodávku elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční při požáru, a
c) navrženy tak, aby je bylo možno podle potřeby vypnout.
(5)  Stavba pro bydlení, obchod nebo občanského vybavení musí být vybavena fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy připravenou pro zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací až do koncového bodu sítě v prostorách koncového uživatele a musí být vybavena přístupovým bodem budovy.
(6) Požadavek podle odstavce 5 neplatí pro stavby
a) které jsou kulturní památkou a stavby umístěné v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, u kterých mohou být splněním takového požadavku dotčeny zájmy státní památkové péče na jejich ochraně,
b) pro bydlení s méně než 2 byty nebo
c) důležité pro obranu nebo bezpečnost státu.
CELEX 32014L0061

§ 48
Záložní zdroje elektrické energie
(1) Záložní zdroj elektrické energie musí mít zajištěn zásobování palivem.
(2) V prostoru určeném pro manipulací s palivy pro záložní zdroj elektrické energie musí být podlahy a střechy odolné vůči působení těchto paliv a musí navrženy jako vyspádované do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace.

§ 49
Plynovodní přípojka a odběrná plynová zařízení
(1) Pro plynovodní přípojku a rozvod plynu musí být použit materiál, který odpovídá účelu použití, druhu rozváděného média a danému provoznímu přetlaku v souladu s požadavky určené normy. 
(2) Plynovodní přípojka a rozvod plynu musí být navrženy tak, aby byl zajištěn potřebný provozní přetlak pro všechny plynové spotřebiče v souladu s požadavky určené normy. 

§ 50
Vzduchotechnické zařízení
(1) Vzduchotechnické zařízení musí umožnit požadované pravidelné čištění a údržbu včetně všech potrubních rozvodů. 
(2) Výfuk odpadního vzduchu musí být proveden a umístěn v souladu s požadavky určené normy tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí. Výdechy odpadního vzduchu musí být vzdáleny nejméně 10 m od nasávacích otvorů venkovního vzduchu pro větrání chráněných únikových cest, východů z chráněných únikových cest, otvorů pro přirozené větrání chráněných, popřípadě částečně chráněných únikových cest a 3 m od nasávacích a výfukových otvorů sloužících nucenému větrání chráněných únikových cest. 
(3) Nasávací otvory musí být umístěny tak, aby bylo minimalizováno nasávání škodlivin z externích zdrojů, kouřovodů. Odvětrání kanalizace má být umístěno ve vzdálenosti nejméně 10 m od pozemních komunikací.
(4) Vzduchovod musí být navržen jako vodotěsný, provedený ve spádu a opatřen odvodněním, pokud jím bude odváděn vzduch s vysokým obsahem vodních par.
(5) Vzduchotechnické zařízení v provozech s intenzitou výměny vzduchu vyšší než 1,0 h- 1 musí mít zajištěno zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu zařízením s ověřenou dostatečnou účinností a systémem regulace množství větraného čerstvého vzduchu.

§ 51
Teplovodní přípojka a rozvod tepelné energie 
Při dodávce tepla z vnějšího zdroje musí být na vstupu do vnitřní otopné soustavy stavby a na výstupu z ní osazen hlavní uzávěr topného média. 

§ 52
Spalinová cesta
(1) Spalinovou cestou se rozumí volně průchozí dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší. Spalinová cesta musí být navržena tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší a aby nenastalo jejich hromadění, nebyly překročeny emisní limity stanovené zákonem o ochraně ovzduší vztaženým k předmětným zdrojům znečištění ovzduší i k okolní zástavbě, a nedošlo k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat. 
(2) Spaliny od spotřebičů paliv se odvádí spalinovou cestou nad střechu budovy. Pro spotřebiče na plynná paliva je v technicky odůvodněných případech možno použít vyústění vývodu spalin obvodovou stěnou do volného ovzduší při dodržení podmínek, které jsou v souladu s požadavky určené normy.  
(3) Materiály, ze kterých je spalinová cesta navržena a provedena, musí splnit požadavky, které jsou v souladu s požadavky určené normy.
(4)   Návrh spalinové cesty včetně přívodu dostatečného množství vzduchu ke spotřebičům paliv a do místností kterými prochází spalinová cesta ve které je umístěn podtlakový regulátor nebo omezovač tahu musí být doložen tepelně technickým výpočtem v souladu s požadavky určené normy, případně se návrh provádí podle technické dokumentace výrobce spotřebiče paliv.
(5) Nejmenší dovolené výšky a vzdálenosti komínů nad střechou budovy, od střešních oken a od nástaveb nad plochou střechou a vliv sousedních objektů musí být navrženy v souladu s požadavky určené normy.  
(6) Na spalinové cestě musí být kontrolní, vybírací, vymetací nebo čisticí otvory pro její kontrolu a čištění. Umístění otvorů, jejich počet a provedení musí být navrženo v souladu s požadavky určené normy.  
(7) Ke spalinové cestě, která se kontroluje a čistí jejím ústím, musí být zabezpečen trvalý přístup budovou, otvorem ve střeše, komínovou lávkou, popřípadě střešními stupni nebo vnější přístupovou cestou. Požadavky na přístupové cesty a komínové lávky musí být v souladu s požadavky určené normy.  
(8) Požadavky na volně stojící průmyslové komíny musí být v souladu s požadavky určené normy.  


ČÁST PÁTÁ
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA NĚKTERÉ STAVBY

HLAVA I
Stavba pro bydlení

§ 53
(1) Byt musí být stavebně uzavřený. 
(2) Bytové domy musí být vybaveny místností či prostorem s výlevkou pro úklid společných částí domu. 
(3) Pokud stavba obsahuje byt zvláštního určení musí společné prostory a domovní vybavení splnit požadavky v souladu s požadavky určené normy ve vazbě na druh bytu zvláštního určení.
(4) Byt s univerzálním standardem a byt zvláštního určení musí splnit požadavky v souladu s požadavky určené normy.
(5) Pokud stavba pro bydlení obsahuje ubytovací jednotky pro přechodné ubytování, musí přístup k těmto ubytovacím jednotkám splňovat požadavky na přístupnost uvedené v § 36 odst. 3 a § 43 odst. 3 písm. a) této vyhlášky.

HLAVA II
Stavba ubytovacího zařízení
§ 54
Stavba ubytovacího zařízení poskytující ubytování a služby[footnoteRef:7]) s tím spojené účastníkům cestovního ruchu se zařazuje podle druhu do kategorií specifikovaných určenou normou. [7: ) Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.] 


HLAVA III
Stavba pro sociální služby
§ 55
(1) Ubytovací jednotky ve stavbě pro sociální služby musí splnit požadavky na byt s univerzálním standardem podle § 53 této vyhlášky.
(2) Stavba pro sociální služby musí mít místnost pro společné setkávání.
(3) Stavba pro sociální služby musí mít místnost pro bezpečný pobyt. Místnost lze nahradit i vlastním pokojem uživatele, jde-li o jednolůžkový pokoj. 

HLAVA IV
Stavba pro výchovu a vzdělávání a stavba pro sport

Díl 1

§ 56
Stavba pro výchovu a vzdělávání

(1) Stavba pro výchovu a vzdělávání musí být bezbariérově přístupná v částech určených pro užívání dětmi, žáky a studenty a v částech určených pro užívání veřejností. U staveb vysokých škol se postupuje obdobně.
(2) V mateřských a základních školách nesmí být navrženy dveře kývavé nebo turniketové. Zasklení dveřních křídel musí být z bezpečnostního skla, ve všech mateřských a základních školách nesmí být dveřní křídla navržena jako celoskleněná bezrámová.


Díl 2
Stavba pro sport

§ 57
(1) Stavba pro sport musí být bezbariérově přístupná v částech určených pro užívání veřejností. Bezbariérově přístupné musí být prostory šaten, hygienická zařízení pro sportovce a vstup na sportoviště nebo závodiště při respektování zvýšených nároků na manipulační prostory pro používání sportovních vozíků v souladu s požadavky určené normy.
(2) Ve stavbě pro sport se zřizuje místo pro dobití akumulátorů elektrických vozíků.

§ 58
Krytá stavba pro zimní sporty 
Konstrukce, materiály, výrobky a technická a technologická zařízení kryté stavby pro zimní sporty musí být navrženy tak, aby odolávaly zvýšenému namáhání vlivy okolního prostředí a provozu stavby, zejména vysoké parametry vnitřní vlhkosti, nízké teploty, obsah agresivních látek, vysoké riziko výskytu kondenzace na povrchu i uvnitř konstrukcí, podchlazování povrchů sáláním apod., po návrhovou dobu, a umožnily provádět údržbu a opravy podle návrhových cyklů údržby a oprav.

Díl 3
 Umělé koupaliště, bazén a sauna

§ 59
Obecné požadavky 
(1) Konstrukce, materiály, výrobky, technická a technologická zařízení umělého koupaliště musí být navrženy tak, aby odolávaly zvýšenému namáhání vlivy okolního prostředí a provozu stavby jako jsou vysoké parametry vnitřní vlhkosti a teploty, obsahu agresivních látek, výskytu zpětné difúze, vysokému riziku a výskytu kondenzace na povrchu i uvnitř konstrukcí, a to po celou dobu návrhové životnosti při běžně prováděné údržbě a umožnily provádět údržbu a opravy podle návrhových cyklů údržby a oprav.
(2) Požadavky na umělé koupaliště jsou stanoveny v příloze č. 8 k této vyhlášce. 

§ 60
Požadavky na bazén pro kojence a batolata
Požadavky na bazén pro kojence a batolata jsou stanoveny v části 2 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

§ 61
Požadavky na brouzdaliště
Požadavky na brouzdaliště jsou stanoveny v části 3 přílohy č. 8 k této vyhlášce.


§ 62
Šatna umělého koupaliště a sauny
Požadavky na šatnu umělého koupaliště a sauny jsou stanoveny v části 4 přílohy č. 8 k této vyhlášce.

§ 63
Sauna, odpočívárna a ochlazovna
Požadavky na saunu, odpočívárnu a ochlazovnu jsou stanoveny v části 5 a 6 přílohy č. 8 k této vyhlášce.


HLAVA V
Stavba pro obchod 

 § 64
 Stavba pro obchod s prodejní plochou nad 2000 m2 musí mít vstupy pro příchod zákazníků oddělené od vstupů sloužících provozu. 


HLAVA VI
Garáž, servis a opravna motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot, infrastruktura pro alternativní paliva

§ 65
Garáž
Požadavky na jednotlivé, řadové a hromadné garáže musí být v souladu s požadavky určené normy. Pro veřejně přístupné hromadné garáže se požadavky na vyhrazená stání podle § 9 odst. 4 použijí obdobně.


§ 66
Servis a opravna motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot
(1) Požadavky na stavby pro servis a opravnu musí být v souladu s požadavky určené normy.
(2) Venkovní plocha čerpací stanice pohonných hmot, servisu a opravny motorových vozidel, kde dochází ke skladování ropných látek a k jejich manipulaci, musí být nepropustná pro ropné látky a musí být vyspádována do záchytné jímky s trvale obslužným zařízením pro záchyt nebezpečných látek se spodním odtokem do kanalizace.
(3) Větrání čerpací stanice, servisu a opravny motorových vozidel musí zajistit, aby koncentrace škodlivých látek v ovzduší nepřekročila hodnoty v souladu s požadavky určené normy.

§ 67
 Infrastruktura pro alternativní paliva
Požadavky na běžné dobíjecí stanice na střídavý proud, vysoce výkonné dobíjecí stanice na střídavý proud, vysoce výkonné dobíjecí stanice na stejnosměrný proud, veřejně přístupné dobíjecí stanice na střídavý proud, dobíjecí stanice pro elektrické autobusy, na dodávky elektřiny z pevniny pro plavidla vnitrozemské plavby, vodíkové čerpací stanice, na přípojky pro vozidla, kromě motocyklů, vodíkové čerpací stanice a čerpací stanice na zemní plyn jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce. [footnoteRef:8]) [8: ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1745 a nařízení Komise v Přenesené pravomoci (EU) 2021/1444.] 

CELEX 32014L0094
§ 68
Vybavení staveb dobíjecími stanicemi[footnoteRef:9]) [9: ) Čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844.] 

(1) Nová stavba a změna dokončené stavby, která má více než 10 parkovacích stání, vyjma stavby pro bydlení, musí být vybavena alespoň jednou dobíjecí stanicí a kabelovody pro pozdější instalaci dobíjecí stanice pro elektrická vozidla pro každé páté parkovací místo, jestliže parkoviště takové stavby
a) je umístěno uvnitř budovy a u změny dokončené stavby se tato změna týká také parkoviště nebo elektrických rozvodů budovy, nebo
b) s budovou fyzicky sousedí a u změny dokončené stavby se tato změna týká také parkoviště nebo elektrických rozvodů parkoviště.
(2) Nová stavba pro bydlení a změna dokončené stavby pro bydlení, která má více než 10 parkovacích stání, musí mít instalaci kabelovodů pro každé parkovací místo pro pozdější instalaci dobíjecí stanice pro elektrická vozidla, jestliže parkoviště takové stavby
a) je umístěno uvnitř budovy a u změny dokončené stavby se tato změna týká i parkoviště nebo elektrických rozvodů budovy, nebo
b) s budovou fyzicky sousedí a u změny dokončené stavby se tato změna týká i parkoviště nebo elektrických rozvodů parkoviště.
(3) Požadavky na stavby uvedené v odstavci 1 a 2 se nevztahují na změnu dokončené stavby v případě, kdy náklady na instalaci dobíjecí stanice a elektrických rozvodů přesahují 7 % celkových nákladů na změnu dokončené stavby.
CELEX 32018L0844


§ 69
Přístupnost čerpací stanice a veřejné dobíjecí stanice
(1) Čerpací stanice pohonných hmot v částech určených pro veřejnost a veřejná dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách v částech určených pro veřejnost musí být navrženy tak, aby umožňovaly užívání osobami na vozíku.
(2) Čerpací stanice pohonných hmot a veřejná dobíjecí stanice nejsou určeny k samostatnému užívání osobami se zrakovým postižením. 

HLAVA VII
Vodní dílo 

§ 70
Základní požadavky na vodní dílo
(1) Vodní dílo musí kromě základních požadavků na stavby podle stavebního zákona splňovat požadavky
a) z hlediska přiměřené odolnosti proti zneužití násilnou činností, 
b) z hlediska ochrany konstrukcí vodního díla před účinky mrazu, ledu a splavenin a
c) stanovené jinými právními předpisy.
(2) Technické požadavky pro provedení vodního díla jsou určeny jeho účelem a jeho vazbou na koryto vodního toku, vodní nádrž, zdrž nebo jiný vodní útvar. Při návrhu vodního díla se posuzuje i umístění sítí technického vybavení podle § 14 této vyhlášky, a možnosti převádění vody během výstavby vodního díla. 
(3) Při návrhu vodního díla se posuzují 
a) zásahy do zastavěného území, včetně minimalizace střetů se zástavbou, pozemními komunikace a sítěmi technického vybavení,
b) stabilizace navazujícího úseku koryta vodního toku, 
c) ochrana před účinky povodní, 
d) požadavky ochrany přírody a krajiny3) a ochrany zdraví a zdravých životních podmínek,
e) morfologické podmínky území,
f) požadavky na minimalizaci škodlivých účinků vody, chodu ledů a chodu splavenin.

§ 71
(1) Technické podmínky pro odkaliště jsou určeny druhem a kategorií ukládaného odpadu podle zákona o odpadech. 
(2) Odkaliště nesmí být zřízeno v územích, která jsou chráněna nebo jsou v nich vymezena ochranná pásma, v aktivní zóně záplavového území a v území s výskytem svahových pohybů. 
(3) Odkaliště pro ukládání nebezpečného odpadu podle zákona o odpadech nesmí být zřízeno v lokalitě, kde je nelze zabezpečit proti porušení v důsledku překročení únosnosti nebo nadměrných deformací podloží, v lokalitě, kterou nelze zabezpečit proti zaplavení, a tam, kde je podstatným faktorem využití území cestovní ruch nebo rekreace. 
(4) Pokud je součástí vodního díla čerpací stanice pro odvedení vod čerpáním, umísťuje se podlaží její strojovny nad úrovní hladiny vody odpovídající alespoň průtoku vody, který se vyskytuje při přirozené povodni s dobou opakování 20 let. Související elektrická zařízení a další zařízení, která by mohla být vodou poškozena, se umisťují nad úrovní hladiny vody odpovídající alespoň průtoku vody v souladu s požadavky určené normy a vyskytuje se při přirozené povodni s dobou opakování 100 let. 
§ 72
(1) Stavba sloužící k pozorování stavu povrchových vod se zřizuje v takovém místě, kde koryto vodního toku není děleno na vedlejší ramena a kde hladina vody není ovlivněna přirozenou nebo umělou překážkou v korytě vodního toku. Stavba k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod musí umožnit funkčnost a přístupnost i při průchodu povodně, pokud se nejedná o měření minimálních zůstatkových průtoků vody.
(2) Ochranné hráze a zdi podél koryt vodních toků se provádějí tak, aby vytvořily dostatečný průtočný profil pro bezpečné převedení návrhového průtoku podle § 80 této vyhlášky. 

§ 73
Technické požadavky na vodní dílo
(1) Požadavky na zakládání vodního díla jsou stanoveny v části 1 přílohy č. 10 k této vyhlášce.
(2) Požadavky na stavební konstrukce vodního díla jsou stanoveny v části 2 přílohy č. 10 k této vyhlášce.
Díl 1 
Vodovod
§ 74
(1) Vodovodní potrubí vodovodu se nesmí propojovat s potrubím užitkové a provozní vody a ani s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, který by mohl ohrozit jakost vody a provoz vodovodního systému. 
(2) Vodovodní potrubí musí být chráněno proti zamrznutí, poškození vnějšími vlivy, vnější a vnitřní korozi a proti vnikání škodlivých mikroorganismů, chemických a jiných látek s ohledem na vlastnosti trubního materiálu, jakost dopravované vody a prostředí, ve kterém bude potrubí uloženo. 
(3) Vodoměrná šachta musí být zabezpečena proti vniknutí nečistot, podzemní a povrchové vody a musí být odvětrána a přístupná. 
(4) Šachty na vodovodním potrubí musí být provedeny tak, aby armatury v nich umístěné byly dostatečně chráněny před mrazem. 
(5) Podrobné požadavky na vodovodní síť a její části jsou stanoveny v části 3 přílohy č. 10 k této vyhlášce.

Díl 2 
Stoková síť a čistírna odpadních vod
§ 75
(1) Odvádění odpadních vod podle vodního zákona se navrhuje podle návrhového množství odpadních vod, výpočtu množství odváděných srážkových vod a systému jednotné nebo oddílné kanalizace. 
(2) Při vypracování návrhu a výstavbě stokových sítí se postupuje podle požadavků stanovených v souladu s požadavky určené normy. Podrobné požadavky na stokové sítě jsou stanoveny v části 4 přílohy č. 10 k této vyhlášce.
(3) Stokové sítě se navrhují s ohledem na dlouhodobou životnost stokové sítě podle požadavků stanovených v souladu s požadavky určené normy, obtížnost sanačních prací a na výhledový stav odkanalizovaného území. 
CELEX 31991L0271
(4) Stokové sítě se navrhují jako gravitační, tlakové, podtlakové nebo jejich kombinace. 
(5) Stoky, objekty a jejich spoje se navrhují a provádějí jako vodotěsné konstrukce.  Vodotěsnost se prokazuje podle požadavků stanovených v souladu s požadavky určené normy.
CELEX 31991L0271
(6) Podrobné požadavky na čistírny odpadních vod jsou stanoveny v části 5 přílohy č. 10 k této vyhlášce.
Díl 3 
Stavební konstrukce vodního díla

§ 76
 Přehrada a hráz
(1) Při určení výškové úrovně koruny hráze se vychází z požadavku na bezpečnost stavební konstrukce proti přelévání vody se zvážením spolehlivosti stanovení maximální hladiny vody, z charakteru území ohroženého zvláštní povodní, z podmínek pro vznik větrných vln, z druhu stavební konstrukce hráze, z úpravy její koruny a z provozních potřeb hráze. 
(2) Proti účinku vln, ledu, povětrnosti a jiným vlivům se návodní líc sypané hráze opevňuje způsobem zajišťujícím stabilitu hráze i jejího opevnění při všech zatěžovacích stavech, vůči usmyknutí po svahu a způsobem vylučujícím poškození opevnění tlakem vody, vytékající z tělesa hráze při poklesu hladiny vody. 
(3) Požadavky na přehradu a hráz jsou uvedeny v části 6 přílohy č. 10 k této vyhlášce.
	 
§ 77
Vodní nádrž a zdrž
(1) Při návrhu stavební konstrukce vodní nádrže se posuzuje 
a) propustnost dna a svahů vodní nádrže a předpokládané ztráty vody průsakem, 
b) stabilita břehů proti abrazi, jejich odolnost proti sesouvání a prognóza jejich přetváření v nových podmínkách, 
c) předpokládaná změna hydrogeologických poměrů, 
d) možnost vyluhování látek, jež mohou ohrozit jakost vody ve vodní nádrži, a jejich možný agresivní účinek na betonové konstrukce, 
e) splaveninový režim pro prognózu zanášení vodní nádrže a případný návrh těžby a nakládání s usazeninami, zejména u větších a štěrkonosných vodních toků, 
f) založení jiných staveb a umístění stávajících kanalizačních nebo drenážních výustí. 
(2) Posouzení vlivu vodní nádrže a zdrže na režim tvorby a chodu ledů, možnosti tvorby ledových jevů na konci vzdutí vodní nádrže a ovlivnění teplotního režimu v korytě vodního toku pod vodní nádrží se provádí s využitím prognózy ledových jevů. 
(3) Při zřizování vodní nádrže nebo zdrže se v prostoru budoucí zátopy odstraní zdroje možného znečištění.
(4) Dřeviny se odstraňují z prostoru budoucí zátopy vodní nádrže až po výškovou úroveň stanovenou nejvyšším předpokládaným dosahem účinku vody při hladině zásobního prostoru a ze zdrže až po úroveň stálého vzdutí vody.
(5) V prostoru budoucí zátopy vodní nádrže se odstraňují stavby, s výjimkou obtížně odstranitelných stavebních konstrukcí, které neovlivní jakost vody a neomezí provoz a využití vodní nádrže. 
(6) Kulturní vrstva půdy se z prostoru budoucí zátopy vodní nádrže odstraňuje pouze v rozsahu daném požadavky na její další využití podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

§ 78
 Jez
(1) Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje možnost jeho energetického využití. Prokáže-li se vhodnost energetického využití, musí návrh jezu zohlednit současnou nebo dodatečnou možnost instalace příslušných zařízení. 
(2) Požadavky na stavební konstrukce jezu jsou stanoveny v části 7 přílohy č. 10 k této vyhlášce.

§ 79
Stavba, kterou se zřizují, upravují nebo mění koryta vodních toků
(1) Směrová úprava stavební konstrukce stavby, kterou se zřizuje, upravuje nebo mění koryto vodního toku, se navrhuje podle charakteru vodního toku a místních podmínek, a nesmí bránit provádění údržby v souvisejícím úseku koryta vodního toku. Při návrhu přeložky trasy vodního toku se současně řeší způsob využití původního koryta vodního toku. 
(2) Vedení trasy koryta vodního toku uzavřeným profilem se navrhuje pouze výjimečně v zastavěném území nebo v souvislosti s inženýrskými objekty, pokud je toto řešení nezbytné z prostorových nebo provozních důvodů. 
(3) Požadavky na návrhový průtok a parametry koryta vodního toku jsou stanoveny v části 8 přílohy č. 10 k této vyhlášce.

§ 80
Stavba na ochranu před povodněmi
(1) Stavební konstrukce ochranné hráze se navrhuje tak, aby nebránila soustředění návrhové povodně do horní části koryta vodního toku. Při návrhovém průtoku menším, než je návrhový průtok vody, který je upraven požadavky stanovenými v souladu s požadavky určené normy a vyskytuje se s dobou opakování 100 let, se zabezpečuje ochranná hráz proti porušení při jejím přelévání. Z území chráněného ochrannou hrází se zajišťuje odtok vody. Místo ochranné hráze, nebo jako její součást, lze navrhnout mobilní zábranu, spojenou se zemí pevným základem. 
(2) Hodnota návrhového průtoku pro stavbu ochranné hráze nebo mobilní zábrany podle odstavce 1 odpovídá způsobu užívání, popřípadě významu chráněných pozemků a staveb. Při návrhu parametrů ochranné hráze nebo mobilní zábrany podle odstavce 1 se posuzuje vliv na průtočné poměry horní částí koryta vodního toku. 
(3) Trasa ochranné hráze podél nestabilního koryta vodního toku musí být navržena v takové vzdálenosti od konkávního břehu koryta vodního toku, aby v případě jeho vymílání nebyla ohrožena stabilita a bezpečnost tělesa ochranné hráze. V případě nezbytného křížení se slepými rameny koryt vodních toků musí být pro zabezpečení deformační a filtrační stability s ohledem na únosnost podloží navržena technická opatření odpovídající požadavkům stanovených v souladu s požadavky určené normy.
(4) Jako stavba na ochranu před povodněmi slouží i suchá nádrž, která je určena výhradně pro zachycení povodňové vlny nebo její části, a jejíž zátopu lze jinak obvyklým způsobem využívat. Požadavky na stavbu suché nádrže jsou stanoveny v souladu s požadavky určené normy. 
(5) Požadavky na převýšení a parametry ochranné hráze jsou stanoveny v části 9 přílohy č. 10 k této vyhlášce.

§ 81
Stavba k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků
(1) Při návrhu stavby k odvodnění pozemků se přednostně volí povrchové odvodnění sběrnými příkopy a objekty na nich, pouze v odůvodněných případech se volí podzemní odvodnění sběrnými a svodnými drény. Odvádění přebytečné vody se navrhuje přednostně gravitačním způsobem, čerpání se navrhuje výhradně tam, kde to vyžadují výškové poměry odvodňovaných pozemků. 
(2) Vzhledem k proměnnosti čerpaného množství vody a dopravní výšky v průběhu času a rovněž z provozních důvodů se při návrhu odvodňovací čerpací stanice volí přednostně zajištění čerpání větším počtem čerpadel stejného výkonu a typu. 

§ 82
Stavba zřizovaná k plavebním účelům v korytě vodního toku nebo na jeho březích
(1) Při návrhu plavební komory se vždy zvažuje potřeba vody při proplavování. 
(2) Průplav nebo plavební kanál, jehož hladina je trvale nebo dočasně nad hladinou podzemní vody, je nutno opatřit vhodným těsněním dna a svahů. 


 § 83
Stavba k využití vodní energie a energetického potenciálu
(1) Spodní hrana vtokového objektu stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu ve vodní nádrži se umisťuje výše než spodní hrana spodní výpusti, a to nad úrovní předpokládaného zanášení vodní nádrže. Vtokový objekt na štěrkonosném korytě vodního toku nebo v korytě vodního toku s větším množstvím splavenin se opatřuje usazovací nádrží. 
(2)  Pro utlumení hydraulických rázů vody vyvolaných náhlými změnami průtoku vody na přívodu vody nebo odpadu vody stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu se navrhuje vyrovnávací komora nebo jiné technické zařízení. 

§ 84
Stavba odkaliště
(1) Návrh stavební konstrukce odkaliště vychází z předpokládané doby provozu zařízení, produkujícího ukládaný odpad. Odkaliště a jeho objekty se navrhují na maximálně možné využití lokality. Součástí návrhu je výpočet předpokládané bilance provozu odkaliště, jímž se rozumí množství vypouštěné odsazené odpadní vody a jejího znečištění a prokázání účinností odvodňovacího systému. 
(2) Stabilita hrázového systému odkaliště se posuzuje pro maximální navrženou výšku a pro všechny etapy výstavby a provozu odkaliště. Současně se posuzuje možnost nehodové situace, nastávající při přírodní seismicitě oblasti s intenzitou 7 stupňů Medveděvovy-Sponhauerovy-Kárnikovy stupnice a vyšší, popřípadě při intenzivní technické seismicitě. Převýšení nejnižšího místa koruny hráze nad maximální hladinou vody pro návrhovou povodňovou vlnu musí být nejméně 0,6 m. 

 § 85
Stavba sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod
(1) Stavbou sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod je pevný měrný profil (dále jen „vodoměrný profil“), osazený vodoměrnou stanicí nebo měrným přelivem ke sledování množství povrchových vod, zařízení pro sledování jakosti povrchových vod nebo studna a vrt, sloužící k pozorování hladiny vody, popřípadě i jakosti pramenů a mělkých zvodní nebo hlubokých zvodní. 
(2) Vodoměrná stanice musí být vybavena přístroji a zařízeními a musí umožňovat měření hladiny vody s přesností +/- 10 mm. 
(3) Vodoměrný profil musí mít pravidelný tvar a rovnoměrné rozdělení rychlostí vody a umožnit měření v celém rozsahu průtoku, pro který je určen. 
(4) Lano lanovky pro měření průtoku vody nesmí být v místě největšího průhybu méně než 0,5 m nad hladinou vody při návrhovém průtoku, který odpovídá hodnotám stanoveným v souladu s požadavky určené normy a vyskytuje se s dobou opakování 100 let. 

§ 86
Studna
(1) Studna musí být situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní, a v souladu s požadavky určené normy.
(2) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena v části 10 přílohy č. 10 k této vyhlášce.
(3) Konstrukce studny musí být provedena ze stavebních hmot a výrobků v souladu s požadavky určené normy. Studna pro odběr podzemní vody využívaná pro zásobování pitnou vodou se provádí z materiálů podle vyhlášky řešící hygienické požadavky na výrobky přicházející do přímého styku s vodou nebo na úpravu vod. 
(4) Konstrukce studny se provádí tak, aby zabraňovala vnikání srážkové vody a nečistot do studny. 
(5) Podmínky umístění a zřizování studny se stanoví podle požadavků stanovených v souladu s požadavky určené normy. 
§ 87
 Hrazení bystřin a strží
(1) Technická opatření pro stavební konstrukce vodního díla k hrazení bystřin a strží jsou navržena na základě stanovení příčin zrychlení eroze a narušení ochranné vegetace.
(2) Základní prvky původní trasy bystřiny nebo strže se podle možností zachovávají. Stavba nesmí bránit využívání sousedních pozemků a musí umožňovat provedení udržovacích prací na zahrazených úsecích, i péči o nezahrazené úseky.
(3) Pokud voda značně nebo trvale vymílá nebo prohlubuje koryto bystřiny nebo strž, zvyšuje se jejich odolnost
a) snížením podélného sklonu dna a jeho stabilizací pomocí příčných stavebních konstrukcí, zejména pasů, prahů, stupňů, skluzů nebo přehrážek,
b) opevněním, zejména dna nebo pat svahů, nebo
c) úpravou rozměrů koryta bystřiny nebo strže snižující jeho namáhání.
(4) Návrhový průtok odpovídá svou periodicitou návrhové míře ochrany, která závisí na hodnotě území chráněného před povodní. Vždy musí být posouzeno, kam dosahovala historicky nejvyšší doložená povodňová hladina.
(5) Uzavřený průtočný profil se navrhuje a provádí jen v odůvodněných případech.  Tlakový průtok uzavřeným průtočným profilem je nepřípustný; nad hladinou návrhového průtoku Q100 se požaduje volný prostor vysoký alespoň 500 mm. Vtok do uzavřeného průtočného profilu se navrhuje a provádí s vhodným ochranným opatřením proti zanesení uzavřeného průtočného profilu splaveninami a splávím. Uzavřený průtočný profil se navrhuje a provádí tak, aby jej bylo možné čistit.
(6) Trubní a kabelová vedení se v místě křížení s neupravenými koryty bystřin ukládají do chráničky a umisťují alespoň 1,4 m pod povrch dna koryta bystřiny.  Pokud je v místě křížení s neupraveným korytem bystřiny hloubena pro trubní nebo kabelové vedení rýha, vyplní se zásypem a po jeho zhutnění se na dně i ve svazích koryta bystřiny opatří opevněním. 
(7) Stožáry elektrických silových nadzemních vedení a sdělovacích nadzemních vedení se umisťují ve vzdálenosti alespoň 6 m od břehové čáry bystřiny. 
(8) Stavby hrazení bystřin a strží musí být navrženy v souladu s požadavky stanovenými v souladu s požadavky určené normy. 

§ 88
Jiná stavba vyžadující povolení k nakládání s vodami
(1) Jinou stavbou vyžadující povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami je například rybí přechod, kanál, náhon, odpadní kanál nebo štola. 
(2) Rybí přechod musí být zajištěn před nežádoucí manipulací a před neoprávněným lovem ryb. Návrh rybího přechodu vychází z 
a) ichtyologického posouzení a údajů o druhové skladbě ryb, velikostním složení, vlastnostech a migračních schopnostech jednotlivých druhů ryb s přihlédnutím k ročním obdobím a osvětlení, 
b) hydrologického režimu vodního toku, včetně chodu povodně a chodu splavenin, 
c) možností řízení průtoku vody, 
d) předpokládané spolehlivosti jeho provozu a náročnosti jeho údržby. 
(3) Kanál a náhon se v části trasy s hladinou vody nad úrovní okolního terénu opatří těsněním dna i svahů. Na vhodných místech, například při křížení s korytem vodního toku, se zřizují odlehčovací přelivy, kterými se odvádějí větší průtoky vody, než je kapacita kanálu nebo náhonu. 
(4) Odpadní kanál se navrhuje a provádí obdobně jako umělá koryta vodních toků, s přihlédnutím ke specifickým podmínkám jeho provozu. 
(5) Štola se navrhuje v případě, že okolní terén neumožňuje vedení otevřeného kanálu. 

HLAVA VIII
Stavba pro plnění funkce lesa

§ 89
Požadavky podle této vyhlášky se použijí bez ohledu na to, zda se stavba pro plnění funkcí lesa podle lesního zákona nachází v lese.
§ 90
Požadavky na stavbu lesní cesty a stavbu na ostatních trasách pro lesní dopravu
(1) Trasa lesní cesty se navrhuje tak, aby zejména
a) dopravně zpřístupňovala co největší plochu lesa,
b) vyhovovala požadavkům řádného hospodaření v lese a ochraně lesa,
c) co nejméně narušovala prostorové uspořádání a stabilitu lesních porostů a
d) vzájemným souladem směrových a výškových poměrů zajistila stejnoměrnou, plynulou a bezpečnou jízdu danou návrhovou rychlostí.
(2) Požadavky na stavbu lesní cesty a stavbu na ostatních trasách pro lesní dopravu jsou stanoveny v části 1 přílohy č. 11 k této vyhlášce.


§ 91
Požadavky na stavbu pro úpravu vodního režimu lesních půd
(1) Pro každou stavbu pro úpravu vodního režimu lesních půd se vyhodnotí
a) místní terénní podmínky, zejména sklonitost území,
b) pedologický charakter lesní půdy,
c) příčiny nepříznivého vodního režimu lesní půdy,
d) stav plnění funkcí lesa, zejména poškození lesních porostů,
e) míra omezení hospodaření v lese, zejména obnovy, ochrany a výchovy lesních porostů a
f) ekonomická efektivnost takové výstavby i následné údržby.
(2) Trasy odvodňovacích a závlahových příkopů se vedou podle místních terénních podmínek, zejména sklonitosti území, a s ohledem na rozdělení lesních porostů, zejména jejich stabilitu vůči bořivým větrům.
(3) Požadavky na stavby pro úpravu vodního režimu lesních půd jsou stanoveny v části 2 přílohy č. 11 k této vyhlášce.

HLAVA IX
Sklad pyrotechnických výrobků

§ 92
Stavebně technické požadavky na sklad
Sklad se navrhuje tak, aby
a) materiály použité pro výstavbu skladu chránily skladované pyrotechnické výrobky před nebezpečnými reakcemi na otřesy při kontaktu nebo tření s podlahami, stěnami, stropy nebo konstrukcemi těchto objektů, 
b) materiály náchylné na rozbití vnitřním nebo vnějším přetlakem tvořící střešní konstrukci, stěny, přepážky a otvorové výplně nevytvářely při rozbití ostré střepiny, 
c) vstupní dveře do skladu se otevíraly směrem ven a jejich otvírání musí být zajištěno jednoduchým zatlačením zvnitřku a jednoduchou manipulací zvnějšku, 
d) podlahy měly pevný, celistvý a rovný povrch, 
e) zasklení otvorových výplní vystavená slunečnímu záření nevykazovala žádnou vadu nebo nerovnost povrchu, která by způsobila sbíhavost slunečních paprsků, a byla zasklena matným sklem nebo čirým sklem opatřeným protisluneční folií, a
f) povrchy konstrukcí vymezujících prostory s nebezpečím výbuchu prachu byly hladké se snadno čistitelnou úpravou.

§ 93
Bezpečnostní vzdálenost a ochrana před vnějšími vlivy
(1) Umístění skladu s pyrotechnickými výrobky zařazenými do podtřídy 1.1 v souladu s Dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí podle vyhlášky řešící Evropskou dohodu o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) musí být v souladu s bezpečnostními vzdálenostmi. Způsob výpočtu bezpečnostní vzdálenosti je stanoven v příloze č. 12 k této vyhlášce. 
(2) Způsob výpočtu podle přílohy č. 12 k této vyhlášce se nepoužije v případě, že se ve skladu skladuje nejvýše 100 kg čisté hmotnosti výbušných látek obsažených v pyrotechnických výrobcích zařazených do podtřídy 1.1 v souladu s Dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). 
(3) Bezpečnostní vzdálenost se nevztahuje na příjezdové komunikace a objekty a stavby sloužící k provozu skladu.
(4) Sklad pyrotechnických výrobků musí být zajištěn proti odcizení nebo poškození, a to s ohledem na nebezpečí skladovaných pyrotechnických výrobků, které jejich odcizením nebo poškozením může vzniknout. 

HLAVA X
Prostor pro přechovávání zbraní a střeliva a muniční skladiště

§ 94
(1) Požadavky na prostor pro přechovávání zbraní a střeliva, na které se vztahuje zákon o zbraních, jsou stanoveny v části 1 přílohy č. 13 k této vyhlášce.
(2) Požadavky na muniční skladiště určené pro munici, na kterou se vztahuje zákon o zbraních, jsou stanoveny v části 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce.
(3) Technické požadavky stanovené v této hlavě odkazem na určenou normu mohou být splněny i jiným technickým řešením zaručujícím stejnou nebo vyšší úroveň zabezpečení přechovávaných zbraní, střeliva a uložené munice proti zneužití, ztrátě nebo odcizení a zajištění bezpečnosti muničního skladiště než určená norma.
(4) Technické požadavky na muniční skladiště mohou být odchylně od této hlavy splněny též způsobem odpovídajícím mezinárodnímu standardu v oblasti skladování munice nebo obdobnému standardu používanému ozbrojenými silami České republiky, který z takových mezinárodních standardů vychází (dále jen „mezinárodní standard“). Pokud mezinárodní standard stanoví konkrétní opatření pro skladování munice až od určitého množství zalaborované výbušniny, použijí se tato opatření i pro uložení munice obsahující jakékoli nižší množství zalaborované výbušniny. V případě, že mezinárodní standard ponechává konkrétní podobu přijatých opatření na uživateli nebo odkazuje na provedení technických zkoušek, projektová dokumentace muničního skladiště obsahuje popis a odůvodnění přijetí konkrétní podoby přijatých opatření, popřípadě protokol o provedených technických zkouškách.

§ 95
Ochranný val, ochranná stěna
Požadavky na ochranné valy a ochranné stěny muničního skladiště jsou stanoveny v části 3 přílohy č. 13 k této vyhlášce.

HLAVA XI
Stavba pro zemědělství

§ 96
Stavba pro zemědělství se navrhuje tak, aby plnila požadavky stanovené na
a) stavbu pro hospodářská zvířata v části 1 přílohy č. 14 k této vyhlášce,
b) doprovodnou stavbu pro hospodářská zvířata v části 2 přílohy č. 14 k této vyhlášce,
c) stavbu pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby v části 3 přílohy č. 14 k této vyhlášce,
d) stavbu pro skladování minerálních hnojiv v části 4 přílohy č. 14 k této vyhlášce,
e) stavbu pro skladování přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků v části 5 přílohy č. 14 k této vyhlášce.
 
HLAVA XII
 Podzemní objekt

§ 97
Požadavky na stavbu podzemního objektu musí být v souladu s požadavky určené normy.


HLAVA XIII
Stavba pro účely vězeňské služby 

§ 98
Požadavky na stavbu pro účely vězeňské služby jsou stanoveny v příloze č. 15 k této vyhlášce.

ČÁST ŠESTÁ
VELKÁ SÍDLA
§ 99
Požadavky na stavby velkých sídel 
(1) Velkým sídlem se rozumí sídlo kraje podle ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků.
(2) V rámci zastavěného území se požadavky této vyhlášky nepoužijí na stavby ve stavebních prolukách, jedná-li se o stavbu, jejíž parametry odpovídají úplné souvislé zástavbě stejné výškové úrovně a stejného půdorysného rozsahu a s ohledem na stavební čáru; nedojde-li současně k ohrožení bezpečnosti, ochrany života a zdraví osob nebo zvířat a životního prostředí a je v souladu s podmínkami územně plánovací dokumentace. 

ČÁST SEDMÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 

§ 100
(1) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
(2) Odchylka geometrických parametrů uvedených v této vyhlášce je stanovena v souladu s požadavky určené normy. 
§ 101
(1) Požadavky uvedené v  § 9 odst. 3 a 4, § 11 odst. 1 a 3, § 14 odst. 4, § 16 odst. 3, § 17 odst. 2, § 18, § 19 odst. 1, § 20, § 21 odst. 1 a 2, § 22 odst. 2 a 3, § 25 odst. 2 a 3, § 26 odst. 2, § 28, § 30 odst. 4 a 5, § 33 odst. 1 až 5 a odst. 7 a 8, § 34 odst. 2 až 8, § 35 odst. 1 a 3 až 5, § 36 odst. 1, 6 a 7, § 38 odst. 1, 2, 5 a 6, § 39 odst. 2, § 41 odst. 3 a 5, § 43 odst. 3 písm. a) a d) a odst. 6, § 44 odst. 3, § 45 odst. 4, § 46 odst. 3, § 47 odst. 1 až 3 a 4 písm. a) a b), § 49 odst. 1 a 2, § 50 odst. 2, § 52 odst. 2 až 8, § 53 odst. 3 a 4, § 54, § 57 odst. 1, § 65, § 66 odst. 1 a 3, § 71 odst. 4, § 75 odst. 2, 3 a 5, § 80 odst. 1, 3 a 4, § 85 odst. 4, § 86 odst. 1, 3 a 5, § 87 odst. 8, § 94 odst. 3, § 97, § 100 odst. 2,  přílohy č. 3 až 6 k této vyhlášce, přílohy č. 8 až 11 k této vyhlášce, přílohy č. 13 k této vyhlášce a přílohy č. 14 k této vyhlášce se považují za splněné, jsou-li splněny požadavky určené normy nebo její části oznámené ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, která obsahuje podrobnější technické požadavky. 
(2) Podrobné technické požadavky mohou být splněny i jiným technickým řešením, pokud se prokáže, že navržené řešení garantuje nejméně základní požadavky na stavby podle stavebního zákona.

§ 102
Výjimky
(1) Za podmínek stanovených v § 138 odst. 1 stavebního zákona lze povolit výjimku z § 9 odst. 1 a 2, § 13 odst. 2 a 3, § 14 odst. 1, § 24 odst. 1 až 3, § 42 odst. 4, § 56 odst. 1, § 57 odst. 1, § 87 odst. 6 a 7, přílohy č. 11 části 1 bodu 1.8. a 1.10. a přílohy č. 11 části 2 bodu 2.4.
(2) Ve velkých sídlech podle § 99 odst. 1 lze za podmínek stanovených v § 138 odst. 1 stavebního zákona povolit dále výjimku z § 9 odst. 3, § 11 odst. 2 a 3, § 13 odst. 1 a 4, § 17 odst. 1 a § 28.
(3) Za podmínek stanovených v § 138 odst. 2 stavebního zákona lze stanovit v regulačním plánu nebo v územním plánu, který obsahuje prvky regulačního plánu, požadavky uvedené v části druhé a části třetí této vyhlášky odchylně.

ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST

§ 103

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2024.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. …/2023 Sb.

PARKOVACÍ A VYHRAZENÁ STÁNÍ
Část 1
Parkovací stání
1.1. Celkový počet parkovacích stání vychází ze základního počtu stání po procentuální korekci. Procentuální korekce musí být stanovena v územním plánu, v územním plánu s prvky regulačního plánu nebo v regulačním plánu. Procentuální korekce může definovat minimální požadovaný a maximální přípustný počet stání pro jednotlivé účely staveb. Pokud nejsou určeny procentuální korekce, rovná se celkový počet stání základnímu počtu stání.
1.2. Základní počet stání je součtem počtu stání, odpovídajících jednotlivým účelům stavby nebo souboru staveb. Celkový počet základního počtu stání pro účelové jednotky stavby se stanoví součinem jejich počtu a počtu stání pro jednotlivou účelovou jednotku podle jejich druhu podle tabulky č. 1. Počet stání pro druh staveb v tabulce č. 1 neuvedených se určí s využitím ukazatelů pro stavby s obdobným funkčním využitím. 
1.3. Výsledný celkový počet stání pro celou stavbu se zaokrouhluje na celá stání tak, že počet stání 0,5 a vyšší se zaokrouhlí na celá stání nahoru a počet stání nižší než 0,5 se zaokrouhlí na celá stání dolů. Zaokrouhlení je prováděno až na konci výpočtu.
1.4. Pro potřeby návrhu stání se uvažují 2 druhy stání
a) krátkodobé parkovací stání – slouží k parkování osobních vozidel návštěvníků, zejména po dobu nákupu, návštěvy, naložení nebo vyložení nákladu, 
b) dlouhodobé parkovací stání – slouží k parkování osobních vozidel pro zaměstnance nebo pro rezidenty.
 
Tabulka č. 1 – Ukazatele pro výpočet základního počtu parkovacích stání
	skupina
	kód
	účel stavby
	účelová jednotka
	počet účelových jednotek na 1 stání
	z počtu stání

	
	
	
	
	
	krátko-dobých
	dlouho-dobých

	
	
	
	
	
	[%]
	[%]

	bydlení
	1a
	bytový dům/rodinný dům
	byt o 1 obytné místnosti
	2
	10
	90

	
	
	
	byt do 70 m² celkové plochya)
	1
	10
	90

	
	
	
	byt nad 70 m² celkové plochya)
	0,5
	10
	90

	
	1b
	rekreace
	chata, chalupa
	1
	-
	100

	ubytování
	2a
	domov důchodců
	lůžko
	5
	20
	80

	
	2b
	vysokoškolská kolej
	lůžko
	5
	10
	90

	
	2c
	hotel, penzion, motel, ubytovna pro cestovní ruch
	lůžko
	3
	10
	90

	
	2d
	internát, ubytovny
	zaměstnanec
	0,5
	10
	90

	obchod
	3a
	jednotlivá prodejna v parteru
	prodejní plocha m² b)
	50
	90
	10

	
	3b
	obchod a služby velkoplošné (supermarkety, obchodní domy, obchodní centra, hypermarkety)
	prodejní plocha m² b)
	30
	90
	10

	služby
	4a
	řemeslnické služby, opravny
	zaměstnanec
	3
	90
	10

	
	4b
	autoopravna
	pracovní stání
	0,25
	50
	50

	
	4c
	čerpací stanice PHM
	výdejní stojan
	4
	90
	10

	
	4d
	myčka automobilů
	mycí zařízení
	0,3
	90
	10

	
	4e
	restaurace
	plocha pro hosty m² c)
	9
	70
	30

	administrativa
	5a
	administrativa pro veřejnost: instituce celoměstského nebo nadměstského významu
	kancelářská plocha m² d)
	25
	50
	50

	
	5b
	administrativa pro veřejnost: instituce místního významu, pojišťovna, banka, pošta
	kancelářská plocha m² d)
	30
	70
	30

	
	5c
	administrativa s malou návštěvností: sídla firem, projektové ateliéry, instituce, studia
	kancelářská plocha m² d)
	35
	20
	80

	školství
	6a
	 mateřská škola, dětská skupina
	dítě
	20
	20
	80

	
	6b
	základní a střední škola, 
	žák
	30
	20
	80

	
	6c
	vysoká škola
	student
	30
	20
	80

	jiné vzdělávací zařízení
	6d
	Jiné vzdělávací zařízení
	posluchač
	10
	20
	80

	kultura, shromažďování, církve
	7a
	divadlo, koncertní síň, kino, obřadní síň, krematorium, kostel
	sedadla
	5
	90
	10

	
	7b
	galerie, muzeum, knihovna hvězdárna
	plocha pro veřejnost m² c)
	50
	50
	50

	
	7c
	taneční sál
	plocha sálu m²
	8
	50
	50

	
	7d
	zoologická zahrada
botanická zahrada
	plocha m²
	5000
	-
	100

	
	7e
	hřbitov
	plocha m²
	1000
	90
	10

	
	7f
	výstaviště
	výstavní plocha m²
	100
	90
	10

	zdravotnictví
	8a
	nemocnice, léčebný ústav, klinika
	zaměstnanci
	3
	-
	100

	
	
	
	lůžka
	3
	100
	-

	
	8b
	poliklinika, ordinace
	zaměstnanci
	3
	-
	100

	
	
	
	lékařská ordinace
	0,5
	100
	-

	sport a rekreace
	9a
	hala, tělocvična, venkovní sportoviště, stadion
	místa pro diváky
	15
	100
	-

	
	
	
	návštěvníci
	4
	-
	100

	
	9b
	park
	plocha m²
	10000
	-
	100

	výroba a sklady
	10a
	výrobní podnik
	zaměstnanec
	4
	-
	100

	
	10b
	sklad
	zaměstnanec
	4
	-
	100

	a)  Celková plocha představuje plochu všech obytných místností, kuchyně, kuchyňského koutu i ostatních prostor bytu/budovy (plochu příslušenství bytu/budovy, předsíň apod.). Je to plocha měřená uvnitř obvodových stěn, nezahrnuje sklep, balkon, společné prostory a schodiště, lodžii.
b) Do prodejní plochy se nezapočítávají pasáže, průchody, chodby, sklady zboží, schodiště, eskalátory, pohyblivé chodníky, hygienická zařízení apod.
c) Do plochy pro hosty se započítávají pouze jídelní místnosti a sály a nezapočítávají se vestibuly, šatny, chodby, záchody apod. 
d) Do kancelářské plochy se nezapočítávají chodby, archivy, kuchyňky, hygienická zařízení, místnosti pro kopírování apod. Zasedací místnosti se započítávají ½ plochy.

Část 2
Vyhrazená stání  
2.1. Minimální počet vyhrazených stání pro vozidla označená parkovacím průkazem osoby se zdravotním postižením:
 Počet stání dílčí plochy: 	Počet vyhrazených stání 
 4 až 20 stání                		1 vyhrazené stání
 21 až 40 stání                	2 vyhrazená stání
 41 až 60 stání                	3 vyhrazená stání
 61 až 80 stání                	4 vyhrazená stání
 81 až 100 stání                	5 vyhrazených stání
101 až 150 stání                      	6 vyhrazených stání
151 až 200 stání                	7 vyhrazených stání
201 až 300 stání                      	8 vyhrazených stání
301 až 400 stání                      	9 vyhrazených stání
401 až 500 stání                      	10 vyhrazených stání
501 a více stání                        	2 % z počtu stání dílčí plochy.
Výsledný počet vyhrazených stání se zaokrouhlí tak, že počet stání 0,5 a vyšší se zaokrouhlí na celá stání nahoru a počet stání nižší než 0,5 se zaokrouhlí na celá stání dolů. 
2.2. U stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 5000 m2 musí být nad rámec výše uvedených počtů vyhrazených stání v odst. 1 zřízena vyhrazená stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku v minimálním počtu 1 % z celkového počtu stání. Výsledný počet vyhrazených stání se zaokrouhlí tak, že počet stání 0,5 a vyšší se zaokrouhlí na celá stání nahoru a počet stání nižší než 0,5 se zaokrouhlí na celá stání dolů. Obdobně se postupuje u staveb s předpokládaným užitím osob doprovázející dítě v kočárku, zejména zoologické zahrady, zábavní, sportovně naučná centra a parky.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. …/2023 Sb.
VĚTRÁNÍ

1. Navržená potřeba přívodu venkovního vzduchu dle druhu stavby a jejího účelu užívání:
	Účel užívání pobytového prostoru
	Minimální navrhovaná potřeba přiváděného venkovního vzduchu
	Odpovídá činnostem osob s tělesnou aktivitou

	Shromažďovací prostory, učebny
	25 m3.h-1 na osobu
	do hodnoty 1,2 Met 
(120 W/osoby)

	Administrativní činnost, jídelny
	36 m3.h-1 na osobu
	do hodnoty 1,2 Met 
(120 W/osoby)

	Prostor pro obchod a služby
	50 m3.h-1 na osobu
	do hodnoty 1,8 Met 
(180 W/osoby)

	Výrobní provoz, prostor pro obchod a služby (práce spojená s ruční manipulací s břemeny)
	70 m3.h-1 na osobu
	do hodnoty 3 Met 
(300 W/osoby)

	Vnitřní sportoviště, tělocvičny
	90 m3.h-1 na osobu
	do hodnoty 6 Met 
(600 W/osoby)

2. Vnitřní prostory budov musí mít možnost minimálně 0,5 násobné intenzity výměny vzduchu instalovaným vzduchotechnickým zařízením, přirozeným větráním nebo jejich kombinací. Výměna vzduchu pomocí instalovaného vzduchotechnického zařízení v daných prostorech nemusí být trvalá, pak musí být větrací zařízení řízeno na základě zvolených fyzikálních veličin nebo časových programů. 
3. Minimální odvod vzduchu z prostorů s hygienickým zařízením a kuchyní bytových jednotek určených pro rodinné bydlení a ubytovacích jednotek komerčního charakteru (např. hotely):
	záchod
	35 m3h-1

	koupelna
	50 m3h-1

	kuchyně
	100 m3h-1

V případě, že se uvedené zařizovací předměty, či pouze některé zařizovací předměty, nachází v jednom prostoru, je možné snížit množství odsávaného vzduchu na intenzitu větrání na minimálně 10 m3h-1.
4. Požadavky na minimální intenzitu výměny vzduchu prostoru stavby koupaliště, umělého bazénu a sauny:
	
	minimální intenzita výměny vzduchu

	Bazény

	bazénová hala krytého bazénu
	2x za hodinu

	šatny uživatelů bazénové haly 
	8x za hodinu

	ostatní prostory přiléhající k prostoru bazénové haly 
	5x za hodinu

	vstupní hala krytého umělého bazénu
	1x za hodinu

	
	

	Sauny

	chodba
	2x za hodinu

	šatny
	2x za hodinu

	vnitřní ochlazovna
	2x za hodinu

	odpočívárna
	2x za hodinu

	záchod
	50m3 h -1 na 1 záchodovou mísu

	
	

Pro výměnu vzduchu v ostatních prostorech koupališť platí shodné minimální požadavky jako pro prostory bazénové haly.

5. Infiltraci spárami oken včetně mikroventilace nelze pro budovy s okny vybavenými těsněním považovat za součást konceptu větrání.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. …/2023 Sb.

DENNÍ OSVĚTLENÍ

1. Posouzení denního osvětlení se provádí stanovením hodnot činitele denní osvětlenosti v síti kontrolních bodů na vodorovné srovnávací rovině ve výšce 850 mm nad podlahou. Obytný prostor vyhoví požadavkům na denní osvětlení, jestliže alespoň v polovině kontrolních bodů sítě je dosaženo cílové hodnoty DT = 1 % a zároveň v 95 % kontrolních bodů sítě je dosaženo cílové hodnoty DTM = 0,4 %. Při horním osvětlení se požaduje dosažení cílové hodnoty DT = 1 % v 95 % kontrolních bodů sítě. 
2. Činitel denní osvětlenosti je definován jako podíl osvětlenosti E (lx) v daném místě k současné osvětlenosti Eh (lx) nestíněné vodorovné roviny v exteriéru. Vyjadřuje se v procentech.

Při výpočtu činitele denní osvětlenosti se použije metoda a uvažované hodnoty v souladu s požadavky určené normy. Jestliže dojde v průběhu přípravy, realizace nebo užívání stavby k takovým změnám uvažovaných hodnot 𝜏s, 𝜏k a 𝜏z, kterými se hodnota jejich vzájemného součinu změní o méně než 1/5 vypočtené hodnoty, potom zůstává v platnosti výsledek původního výpočtu.
 
3. Síť kontrolních bodů na srovnávací rovině se vytyčí podle pravidel popsaných v určené normě. Kontrolní body se nacházejí v průsečících os sítě bodů.
4. Při výpočtu denního osvětlení se musí vzít v úvahu rozložení jasu oblohy podle určené normy. 
5. Metoda použitá při stanovení činitele denní osvětlenosti musí obsahovat výpočet množství světla přicházejícího přímo z oblohy, světla odraženého od vnějších povrchů a stínících překážek i světla odraženého od vnitřních povrchů místnosti a vnitřních stínících překážek, a musí umožňovat zavést do výpočtu tyto vlivy:
a) ztráty světla při prostupu světlo propouštějícím materiálem konstrukce osvětlovacího otvoru charakterizované činitelem prostupu světla τψ (–) v kolmém směru a činitelem směrové propustnosti.

τψ (-), který závisí na úhlu 𝜓 (°) měřeném od kolmice k zasklení podle vztahu:

b)  ztráty světla vlivem znečištění části osvětlovacího otvoru propouštějícího světlo charakterizované činitelem znečištění 𝜏z (-). 
Platí
𝜏z = 𝜏z,e ∙ 𝜏z,i
kde 𝜏z,e (-), resp. 𝜏z,i (-) je činitel znečištění ze strany exteriéru, resp. interiéru. 

c) ztráty světla vlivem konstrukce osvětlovacího otvoru, která nepropouští světlo charakterizované činitelem 𝜏k (-). 
Platí

kde As (m2) je čistá plocha zasklení a Ac (m2) je plocha celého osvětlovacího otvoru vypočtená za skladebných rozměrů. Není-li k dispozici ověřená hodnota 𝜏k (-) pro konkrétní okno, použije se
𝜏k = 0,75. 
Kromě použití tohoto činitele lze tento vliv respektovat i uvažováním skutečných stínících vlivů konstrukcí otvorů, pokud jsou jejich rozměry známy.

d) stínění venkovními překážkami, kdy je nutno respektovat jejich tvar a jejich jas Lp (cd·m-2). Jas stínících překážek se uvažuje hodnotou Lp = 0,1 Lm a v této hodnotě se uvažuje i jas terénu. Lm (lx) je průměrný jas oblohy. Platí Lm = Eh/π. Činitel jasu se pak stanoví podle vztahu:


V konkrétní urbanistické situaci je také možné stanovit jas stínících překážek a terénu pomocí světelné interakce mezi oblohou, překážkami a terénem. V takovém případě se uvažuje pro překážky činitel odrazu světla ϱ = 0,4 a pro terén ϱ = 0,2. Vzrostlá zeleň (stromy) se za stínící překážku nepovažuje.
e) mnohonásobný odraz světla od vnitřních povrchů místnosti, který je dán hodnotami činitelů odrazu ϱ (-) jednotlivých povrchů. Při výpočtu denního osvětlení obytných místností se použije pro podlahu činitel ϱ = 0,2 pro stěny ϱ = 0,5 a pro strop ϱ = 0,7. Je-li známo barevné řešení místnosti, použijí se skutečné hodnoty ϱ (-) jednotlivých povrchů.

	1
		14.6.2023
2
		

Příloha č. 4 k vyhlášce č. …/2023 Sb.
PROSLUNĚNÍ

Požadavky na proslunění
1. Místnost je prosluněna, jestliže jsou zároveň splněny požadavky písmen a) až d).

a) Za předpokladu jasné oblohy (neuvažování oblačnosti) ve vybraný den mezi 1. únorem a 21. březnem musí dopadat do kontrolního bodu P v okně posuzovaného obytného prostoru přímé sluneční paprsky alespoň po dobu 90 minut. Skladebné rozměry osvětlovacích otvorů (šířka a výška okna), jimiž je zajištěno proslunění, musí být nejméně 0,9 m a jejich plocha se musí v součtu rovnat alespoň jedné desetině plochy podlahy místnosti, a to po celou požadovanou dobu 90 minut. Při tom se do plochy podlahy místnosti nezapočítává ta část podlahy, která je vzdálena od stěny (stěn) s oknem o více než činí 2,3násobek světlé výšky místnosti. U oken umístěných v šikmé rovině střechy lze připustit i jejich šířku mezi 0,7 a 0,9 m. U více osvětlovacích otvorů v místnosti je možné čas proslunění sčítat, pokud k proslunění nedochází současně.
b) Kontrolní bod P se nachází ve středu šířky osvětlovacího otvoru 0,3 m nad jeho parapetem (pokud existuje), ale nejméně 1,2 m nad úrovní podlahy místnosti, v rovině vnitřního líce obvodové stěny (obvodového pláště) budovy. Přímka vedená v půdorysu z kontrolního bodu P k vnějšímu líci ostění osvětlovacího otvoru vymezuje úhel 𝛽 (°) neefektivního dopadu slunečních paprsků. Jestliže se půdorysný průmět slunečního paprsku nachází uvnitř tohoto úhlu, pak se sluneční záření z uvedeného směru do doby proslunění nezapočítává.


c) Do doby proslunění se zároveň nezapočítává situace, kdy výška slunce γ (°) nad obzorem je nižší než hodnota γ min (°) uvedená v tabulce č. 2 v závislosti na vybraném datu posuzování. Pro dny 1.2. až 19.2. γ min = 0.
Tabulka č. 1: Minimální započitatelná výška slunce

	den
	γ min (°)
	den
	γ min (°)
	den
	γ min (°)

	20.2.
	0
	2.3.
	4
	12.3.
	8

	21.2.
	0
	3.3.
	4
	13.3.
	9

	22.2.
	0
	4.3.
	5
	14.3.
	9

	23.2.
	1
	5.3.
	5
	15.3.
	10

	24.2.
	1
	6.3.
	6
	16.3.
	10

	25.2.
	2
	7.3.
	6
	17.3.
	11

	26.2.
	2
	8.3.
	7
	18.3.
	11

	27.2.
	3
	9.3.
	7
	19.3.
	12

	28.2.
	3
	10.3.
	8
	20.3.
	12

	1.3.
	3
	11.3.
	8
	21.3.
	13

d) Při výpočtu doby proslunění se použije postup uvedený v určené normě. Jsou-li mapové podklady v kartografickém systému JTSK (např. katastrální mapy) pak se severní směr stanoví s použitím meridiánové konvergence C (°). Hodnota meridiánové konvergence se stanoví podle vztahu

24,83° − 𝜆
𝐶 =


1,34


kde 𝜆 (°) je zeměpisná délka posuzovaného místa. Vypočtený úhel C (°) se nanese ve směru hodinových ručiček od svislých souřadnicových čar kartografické sítě (S-JTSK) mapového podkladu. Tím je určen severní směr poledníku.

2. Pro stanovení možnosti dopadu slunečních paprsků do kontrolního bodu P je třeba z tohoto bodu určit viditelnou část oblohy. Ta může být omezena stínícími překážkami tvořenými okolními objekty (nejčastěji budovami) i částmi konstrukce vlastního posuzovaného objektu (např. podhledem balkonu). 
Příloha č. 5 k vyhlášce č. …/2023 Sb.

HYGIENICKÉ ZAŘÍZENÍ A ŠATNA

Stavebně technické provedení hygienického zařízení a šatny musí splňovat požadavky stanovené v souladu s požadavky určené normy.

1. Stavby pro bydlení a stavby pro sociální služby
Byt a ubytovací jednotka ve stavbách pro sociální služby musí být vybavena alespoň 1 záchodovou mísou a 1 koupelnou.
2. Stavby ke kulturním, sportovním nebo obdobným účelům, ve kterých se nachází prostory pro užívání veřejností
2.1. Stavby ke kulturním, sportovním nebo obdobným účelům, ve kterých se nachází prostory pro užívání veřejností musí být vybaveny samostatnou místností se záchodovou mísou s předsíní a umyvadlem, pro každých 50 žen nebo 100 mužů a dále vždy pro 50 mužů 1 pisoárovým stáním nebo mušlí, odděleně pro muže a ženy. V případě stavby do počtu nejvýše 6 návštěvníků je možné zřídit společné hygienické zařízení.
2.2. Pro zaměstnance se hygienické zařízení zpravidla zřizuje odděleně od hygienického zařízení pro veřejnost.
3. Stavby ubytovacích zařízení
3.1. Ubytovací jednotky se zpravidla vybavují hygienickým zařízením. Pokud není hygienické zařízení zřízeno v rámci ubytovací jednotky, musí být v pokoji alespoň umyvadlo s tekoucí vodou. V těchto případech je nutno na každém podlaží, nejméně však na každých 10 pokojů, zřídit koupelnu s vanou nebo se sprchovým koutem a umyvadlem, a dále záchod uspořádaný odděleně pro muže a pro ženy, s předsíní a umyvadlem.
3.2. V části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být samostatná místnost se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a pro ženy obojí s předsíní a umyvadlem. Požaduje se
a) pro ženy 1 záchodová mísa na 10 žen, pro každých dalších 20 žen 1 další záchodová mísa,
b) pro muže 1 záchodová mísa a 1 pisoárové stání nebo mušle na 10 mužů, pro každých dalších 40 mužů 1 další záchodová mísa a 1 pisoárové stání nebo mušle.
Obdobně se postupuje i u samostatných provozoven stravovacích služeb.

4. Mateřské školy
V mateřských školách musí být záchody a umývárny přístupné ze šatny i denní místnosti dětí a nedělí se podle pohlaví. U jedné záchodové mísy musí být volný manipulační prostor odpovídající kruhu o průměru nejméně 1200 mm.

5. Umělá koupaliště a sauny
5.1. U krytých umělých koupališť je nutno zajistit pro 15 návštěvníků alespoň 1 sprchu, u umělých koupališť nekrytých alespoň 1 sprchu pro 100 návštěvníků; v prohřívárně alespoň 1 sprchu na 4 místa v prohřívárně. Sprchy umělých koupališť pro muže a ženy musí být oddělené. V případě stavby do počtu nejvýše 6 návštěvníků je možno zřídit sprchy společné.
5.2. Stěny prostoru pro sprchování musí být opatřeny snadno omyvatelným povrchem do výše minimálně 2 m. Stropy a stěny ve sprchách musí být nad omyvatelnou částí omítnuty omítkou s protiplísňovým přípravkem.
5.3. Záchody se umisťují tak, aby návštěvník při návratu do bazénové haly procházel prostorem pro sprchování. Pokud budou záchody umístěny také přímo u bazénu, musí být vybaveny sprchou. Při stanovení jejich počtu se postupuje jako u staveb uvedených v bodě 2 této přílohy. V případě stavby do počtu nejvýše 6 návštěvníků je možno zřídit záchody společné.
5.4. Podlahy prostor pro sprchování a záchodů musí být ze snadno omyvatelného a snadno dezinfikovatelného materiálu s protiskluzovou úpravou, u prostor pro sprchování vyspádovány ve směru k odvodňovacímu systému, jehož poloha musí zabezpečit dobré podmínky pro údržbu. Rohy a kouty mezi stěnami a podlahou musí být zaoblené.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. …/2023 Sb.

 SCHODIŠTĚ, VYROVNÁVACÍ STUPNĚ A RAMPA 

1. Nejmenší podchodná a průchodná výška schodiště a počet stupňů ve schodišťovém rameni je stanovena v souladu s požadavky určené normy. 
2. Nejmenší šířka schodišťového stupně na hlavním a únikovém schodišti musí být 300 mm. Šířka schodišťového stupně na hlavním schodišti v rodinných domech a stavbách pro rodinnou rekreaci může být snížena na 275 mm. Vzájemný vztah mezi výškou a šířkou schodišťového stupně je stanoven v souladu s požadavky určené normy. 
3. Nejmenší šířka schodišťového stupně podle bodu 2 u zakřiveného (točitého) schodiště s šířkou ramene do 1100 mm musí být dodržena ve vzdálenosti 400 mm od vnějšího okraje schodišťového ramene. U zakřiveného (točitého) schodiště s šířkou ramene větší než 1100 mm musí být ve vzdálenosti 300 mm od vnitřního okraje ramene nejmenší šířka schodišťového stupně 230 mm v případech, kdy schodiště slouží pro evakuaci více než 10 osob, v ostatních případech může být snížena až na 180 mm. 
4. Tvar a povrchová úprava schodišťového stupně, stupnice a podstupnice je stanovena v souladu s požadavky určené normy. 
5. Sklon schodišťového ramene pro jednotlivé druhy staveb a typ schodiště je stanoven v souladu s požadavky určené normy. 
6. Nejmenší dovolená průchodná šířka schodišťových ramen, rozměry podest a mezipodest, umístění dveří v prostoru podest a další bezpečnostní požadavky jsou pro jednotlivé druhy staveb stanoveny v souladu s požadavky určené normy. 
7. Schodišťové rameno musí mít madlo 
a)	alespoň na jedné straně u přímých a zakřivených ramen s průchodnou šířkou do 1 650 mm včetně,
b) na obou stranách u přímých a zakřivených ramen s průchodnou šířkou větší než 1 650 mm, u točitých a smíšených ramen s průchodnou šířkou větší než 1 100 mm.

8. Požadavky na odsazení madla od pevné konstrukce, tvar pro uchopení rukou a součinitel tepelné vodivosti jsou stanoveny v souladu s požadavky určené normy. 
9. Technické požadavky na šikmou rampu jsou stanoveny v souladu s požadavky určené normy. 

Příloha č. 7 k vyhlášce č. …/2023 Sb.

PROTISKLUZNOST
1. Podlaha a pochozí plocha, které nejsou přístupné veřejnosti, musí mít nášlapnou vrstvu s protiskluznou úpravou splňující tyto požadavky
a) 	součinitel smykového tření nejméně 0,3, nebo 
b) 	hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 30, nebo 
c) 	úhel kluzu nejméně 6° (třída R9).

2. Šikmá podlaha, šikmá pochozí plocha a šikmá rampa s vyšším sklonem než 3° (5 %), které nejsou přístupné veřejnosti, musí mít nášlapnou vrstvu s protiskluznou úpravou splňující tyto požadavky
a) 	součinitel smykového tření nejméně 0,3 + tg alfa, nebo 
b) 	hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 30 x (1 + tg alfa), nebo 
c) 	úhel kluzu nejméně 6° x (1 + tg alfa). 

3. Schodiště včetně podest a vyrovnávací stupně staveb musí mít nášlapnou vrstvu s protiskluznou úpravou splňující tyto požadavky
a) 	součinitel smykového tření nejméně 0,5, nebo 
b) 	hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 50, nebo 
c) 	úhel kluzu nejméně 10° (třída R10).

4. Při předním okraji schodišťového nebo vyrovnávacího stupně a podesty do vzdálenosti 40 mm od hrany se musí vyskytovat protiskluzová úprava splňující tyto požadavky
a) 	součinitel smykového tření nejméně 0,6, nebo
b) 	hodnota výkyvu kyvadla nejméně 60, nebo
c) 	úhel kluzu nejméně 12° (třída R10).
Protiskluzové úpravy stupnice schodů nesmí vystupovat nad povrch stupnice více než 3 mm.
5. Podlaha a pochozí plocha ve stavbě s pracovištěm musí mít nášlapnou vrstvu s protiskluznou úpravou splňující tyto požadavky
a) úhel kluzu od 10 do 19° (třída R10) do prostor skladů, malých kuchyní, hygienických zařízení, kaváren, čajoven,
b) úhel kluzu od 19 do 27° (třída R11) do prostor výroben, kuchyní do 100 obědů za den, školních kuchyní, prodejen, letištních hal, autoservisů,
c) úhel kluzu od 27 do 35° (třída R12) do mlékáren, udíren, do kuchyní nad 100 obědů za den, velkokuchyní, čistíren odpadních vod, na stanoviště vozidel, chladíren, hasičských zbrojnic,
d) úhel kluzu od 35° (třída R13) pro rafinerie, jatka, do výroben uzenin, výroben lahůdek.
6. V případě, že výše uvedené povrchy nejsou chráněné před deštěm nebo se na nich může vyskytovat volně stojící voda, musí být požadavky na protiskluznost splněny i při mokrém povrchu.


Příloha č. 8 k vyhlášce č. …/2023 Sb.

UMĚLÉ KOUPALIŠTĚ, BAZÉN A SAUNA 
Část 1 
Obecné požadavky na stavbu přístupnou veřejnosti
1.1. Požadavky na bezbariérový přístup jsou stanoveny v souladu s požadavky určené normy.
1.2. Požadavky na kontrastní označení bazénu jsou stanoveny v souladu s požadavky určené normy. 
1.3. Kolem všech bazénů musí být snadno čistitelný ochoz s protiskluzovou úpravou podle přílohy č. 7 k této vyhlášce a s takovým spádem, aby veškerá voda při úklidu odtékala do odvodňovacích zařízení, která jsou provozně nastavena tak, aby veškerá voda odtékala do kanalizace. Za minimální spád se považuje spád 2 %. Stejným způsobem musí být provedeno a provozně nastaveno odkanalizování i všech ostatních komunikačních ploch, které na ochoz přímo navazují a všech komunikačních ploch, kde se předpokládá roznesení bazénové vody uživateli. Okraj bazénu musí být proveden a provozně zajištěn tak, aby při úklidu ochozu nebyly nečistoty splachovány do vody bazénu ani do recirkulačního systému, přičemž za recirkulační systém se považuje i přelivný žlábek bazénu. Délka přelivného žlábku, který musí být zřízen v úrovni hladiny, musí být nejméně dvě třetiny omočeného obvodu bazénu. U bazénů hlubších než 1,6 m musí být v hloubce 1,2 m u obvodových stěn vybudována pro uživatele bezpečná záchytná plocha v šířce minimálně 10 cm. 
1.4. U nekrytých bazénů nebo mezi venkovním prostorem a ochozem krytého bazénu musí být přechod návštěvníků na ochoz bazénů zajištěn přes brodítka. Brodítka musí být ve směru průchodu nejméně 2 m dlouhá, se zpevněním před a za brodítky, s nástupnou výškou vody 10 cm až 15 cm a se stálou intenzitou průtoku odpovídající výměně vody v brodítku nejméně jednou za hodinu. Pro osoby s pohybovým postižením se navrhuje přístup mimo brodítko.  Vodu do brodítka lze odebírat z recirkulačního systému po dávkování dezinfekčního přípravku nebo lze použít vodu odtékající z bazénu přepadem. Brodítka musí být opatřena sprchami, do kterých je vedena voda z recirkulace po dávkování dezinfekčního přípravku nebo voda z vodovodu.
1.5. U staveb bazénů musí být zřízena úklidová místnost odvětrávaná, vybavená výlevkou. Stěny úklidových místností musí být opatřeny snadno omyvatelným povrchem do výše minimálně 180 cm od podlahy.
1.6. Požadavky na větrání bazénové haly krytých koupališť jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce a požadavky na osvětlení bazénové haly krytých koupališť jsou uvedeny v tabulce č. 1.
1.7. Pro pořádání plaveckých soutěží či jiných organizovaných akcí v bazénech jsou požadavky na intenzitu umělého osvětlení stanoveny v souladu s požadavky určené normy. 
1.8. Všechny místnosti a prostory objektů krytých a nekrytých umělých koupališť musí být větrány, pokud nestačí přirozená výměna vzduchu okny, musí být výměna vzduchu zajištěna nuceným větráním. Větrání záchodů musí být podtlakové. Kapacity větrání se řídí podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.
1.9. Nekrytá umělá koupaliště s celoročním i sezónním provozem a krytá umělá koupaliště musí být vybavena recirkulačním systémem, jehož součástí je i recirkulační úpravna vody, nebo u nekrytých koupališť alespoň systémem soustavné dezinfekce za současného splnění požadavku nepřetržité obměny vody úměrné aktuálnímu počtu návštěvníků. Způsob přítoku a odtoku vody každého bazénu musí zajišťovat, aby v každém bazénu docházelo k důkladnému směšování vody přiváděné do bazénu z úpravny vody s vodou v bazénu. Splnění tohoto požadavku se zabezpečuje dostatečným počtem vtokových a odtokových prvků odpovídajících hydraulických parametrů vhodně rozmístěných tak, aby při proudění vody nevznikaly v bazénu zkratové proudy a místa s pomalou výměnou vody a aby výměna a směšování vody probíhaly na krátké dráze, dostatečně intenzivně a v celém objemu bazénu. V bazénech musí být zajištěna možnost odtoku vody na recirkulační úpravnu vody jak z úrovně hladiny, tak ze dna. 
1.10. Soustava bazénů se zřizuje tak, aby se voda nepřepouštěla přímo z bazénu do bazénu. Za přepouštění se nepovažují vodní atrakce, u kterých voda v soustavě bazénů přepadává z bazénu do bazénu, a soustava bazénů napojená na 1 úpravnu, pokud je do každého bazénu zajištěn samostatný přítok upravené vody. Přívod upravené vody z recirkulační úpravny musí být pro každý bazén samostatný. 
1.11. Bazén i akumulační jímka musí být v nejhlubším místě opatřeny vypouštěcím zařízením, aby bylo možno vypustit vodu z bazénu (jímky) do kanalizace, vodoteče nebo do příslušného odvodňovacího systému podle jejich připojovacích podmínek. 

1.12. Pro rozvody do sprch lze použít vodu z bazénu na výstupu z recirkulace a po provedení úpravy a hygienického zabezpečení podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

1.13. Odvětrávání prostoru nad hladinou se u bazénů zajišťuje, mimo jiné, též vymezenou úrovní hladiny, která nesmí být níže než 30 cm pod úrovní ochozů.  

1.14. Umělé koupaliště, které je používáno jako plavecký stadion, musí mít místa určená pro diváky oddělená od prostorů vyhrazených pro uživatele bazénu; přístup k těmto místům musí být zajištěn zvláštním vchodem a oddělenou chodbou. Podle projektovaného počtu diváků musí být k dispozici šatny a potřebný počet záchodů s umyvadly podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. Podlaha tribuny pro diváky musí být vyspádována do kanalizace.

Tabulka č. 1 - Požadavky na osvětlení bazénové haly krytého bazénu a jeho přilehlých prostorů

	Účel bazénu
	Hala bazénu 1)
	Přilehlé prostory pro uživatele (šatny, WC, sprchy, chodby atd.)
	Vstupní hala

	Rekreační 
	200 lx
	200 lx
	100 lx

	Pro pořádání plaveckého výcviku
	300 lx
	
	

	Pro pořádání plaveckých soutěží a organizovaných akcí
	500 lx
	
	


 1) Minimální požadovaná úroveň osvětlení má být splněna v úrovni 200 mm nad ustálenou vodní hladinou.

1.15. V areálu umělého koupaliště je nutno zajistit rozvod vody.

Část 2
Obecné požadavky na bazény pro kojence a batolata
2.1. Bazény pro kojence a batolata musí mít k dispozici související prostory, zejména krytý, nejlépe vnitřní prostor pro kočárky, šatny dětí, oddělený prostor na kojení, odpočinek a pro aklimatizaci dětí na venkovní prostředí před odchodem, zázemí pro doprovod (šatna, sprchy, záchody apod.), suchou a větratelnou místnost (sklad) na ukládání vysušených pomůcek a materiálů.
2.2. Prostory pro koupání kojenců a batolat musí být stavebně nebo provozně odděleny od ostatních prostor. 
2.3. Požadavky na větrání haly bazénu a přilehlých prostorů jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. 
2.4. Pokud není uvedeno jinak, řídí se požadavky na bazény pro kojence a batolata podle obecných požadavků uvedených v části 1 této přílohy.

Část 3
Požadavky na brouzdaliště
3.1. Při určování kapacity vodní plochy brouzdaliště pro děti se počítá s plochou 1 m2 na jedno dítě. Na brouzdaliště platí požadavky uvedené v části 1 v bodě 1.3. obdobně.
3.2. Brouzdaliště nesmí mít větší hloubku vody než 40 cm.
3.3. Brouzdaliště se zřizují s cirkulací nebo bez recirkulace. Způsob přívodu a odtoku vody musí zajišťovat intenzivní směšování vody v brouzdališti a voda do brouzdaliště nesmí být přiváděna z jiného bazénu.

Část 4 
Šatny umělých koupališť a saun
4.1. Kapacita šaten musí odpovídat kapacitě umělého koupaliště. Kapacita šatny prohřívárny sauny musí odpovídat dvojnásobku počtu míst prohřívárny sauny.
4.2. U nekrytých umělých koupališť lze namísto šaten vybudovat převlékací kabiny. Půdorysná plocha jedné převlékací kabiny u nekrytých i krytých koupališť musí být nejméně 1,5 m2.

4.3. Šatny u krytých umělých koupališť musí být provozně odděleny pro návštěvníky, kteří se jdou koupat, od ostatních návštěvníků.
4.4. Počet sprch se řídí předpokládanou kapacitou koupaliště. U krytých umělých koupališť musí být pro příchod zachováno pořadí šatna, prostor pro sprchování, bazén, pro odchod pořadí bazén, prostor pro sprchování, osušovna, šatna, přičemž tyto úseky musí být stavebně odděleny.
4.5. Podlahy a stěny šaten musí být ze snadno čistitelného materiálu. Podlahy musí mít protiskluzovou úpravu podle přílohy č. 7 k této vyhlášce a musí mít spád minimálně 2 % směrem k odvodňovacímu systému. Dělící příčky, které nejsou pevně spojeny s podlahou v celé délce spodního líce příčky, musí být ukončeny alespoň 15 cm nad podlahou, rohy a kouty obvodových stěn musí být zaoblené. 
4.6. Vybavení převlékacích šaten a převlékacích kabin musí být snadno omyvatelné.
4.7. Kapacita větrání šaten je upravena v příloze č. 2 k této vyhlášce.

Část 5
Sauna
5.1. Prostor prohřívárny sauny na 1 osobu musí být nejméně 2 m3. Veškeré použité materiály v sauně musí být odolné a zdravotně nezávadné při návrhovém zatížení teplem a vlhkostí.
5.2. Stěny i strop prohřívárny sauny se obkládají materiálem dobře izolujícím teplo a dobře absorbujícím vlhkost.  
5.3. Podlaha musí být z dobře omyvatelných materiálů s protiskluzovou úpravou podle přílohy č. 7 k této vyhlášce a vyspádována k podlahové vpusti.  V případě umístění podlahové vpusti v sauně, musí vpusť svým konstrukčním řešením zabránit vniknutí pachů z kanalizačního systému do sauny.
5.4. U topidel na pevná či plynná paliva se do prostoru sauny umisťuje pouze tepelný výměník, případně konstrukce topidla musí zajišťovat pouze obsluhu zvenčí sauny. Kouřovod a související zařízení musí být umístěny mimo prostor sauny.
5.5. Sauna musí být dostatečně větratelná, s možností regulace. Musí být dostatečně osvětlena a opatřena nouzovým osvětlením.  Požadavky na osvětlení sauny jsou stanoveny v tabulce č. 2.
5.6. K sauně se zřizuje úklidová místnost, větratelná, vybavená výlevkou s vodovodní baterií pro teplou a studenou vodu. 
5.7. Požadavky na větrání saun jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
Tabulka č. 2 - Osvětlení saun
	Místo
	Min. intenzita osvětlení (1x)
	Nouzové osvětlení

	Chodba
	100
	+

	Šatna
	200
	+

	Prohřívárna
	50
	+

	Vnitřní ochlazovna
	75
	+

	Vnější ochlazovna
	75
	-

	Odpočívárna
	75
	+

	Záchod
	100
	-

Část 6 
Ochlazovna a odpočívárna sauny
6.1. Bazén a sprchovací zařízení musí být umístěny uvnitř objektu, v blízkosti prohřívárny sauny. Stěny a dno bazénu musí být opatřeny dobře omyvatelným povrchem. Povrch dna musí mít protiskluzovou úpravu podle přílohy č. 7 k této vyhlášce. Bazén musí být ve výši hladiny vody opatřen přelivným žlábkem, s výpustí do úpravny bazénové vody, nebo přes sifonový uzávěr, pokud ústí do kanalizace. Vstup do bazénu musí být opatřen schůdky se zábradlím či vstupním žebříkem s madly. Podlaha v okolí bazénu musí mít protiskluzovou úpravu podle přílohy č. 7 k této vyhlášce, se spádem minimálně 2 % k podlahovým vpustím.
6.2. V případě zřízení bazénu ve vnější ochlazovně musí tento bazén odpovídat požadavkům této vyhlášky.
6.3. Velikost odpočívárny sauny musí činit minimálně 2 m2 na jedno místo prohřívárny. Odpočívárna musí být s omyvatelným a snadno čistitelným povrchem. Požadavky na větrání jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.


Příloha č. 9 k vyhlášce č. …/2023 Sb.

INFRASTRUKTURA PRO ALTERNATIVNÍ PALIVA
1. Běžné dobíjecí stanice na střídavý proud pro elektrická vozidla musí být vybaveny alespoň zásuvkami nebo vozidlovými zásuvkovými přípojkami s 1 kolíkem a 2 dutinkami. Požadavky se považují za splněné, jsou-li naplněny jejich parametry podle určené normy.
CELEX 32014L0094
2. Vysoce výkonné dobíjecí stanice na střídavý proud pro elektrická vozidla musí být vybaveny alespoň zásuvkovými přípojkami s 1 kolíkem a 2 dutinkami. Požadavky se považují za splněné, jsou-li naplněny jejich parametry podle určené normy.
CELEX 32014L0094
3. Vysoce výkonné dobíjecí stanice na stejnosměrný proud pro elektrická vozidla musí být vybaveny alespoň zásuvkovými přípojkami kombinovaného nabíjecího systému typu Combo 2. Požadavky se považují za splněné, jsou-li naplněny jejich parametry podle určené normy.
CELEX 32014L0094
4. Veřejně přístupné dobíjecí stanice na střídavý proud se zdánlivým výkonem nejvýše 3,7 kVA vyhrazené pro elektrická vozidla kategorie L musí být vybaveny alespoň
a) zásuvkami nebo vozidlovými zásuvkovými přípojkami typu 3 A u režimu nabíjení 3; požadavky se považují za splněné, jsou-li naplněny jejich parametry podle určené normy,
b) zásuvkami u režimu nabíjení 1 nebo 2; požadavky se považují za splněné, jsou-li naplněny jejich parametry podle určené normy.

CELEX 32019R1745
CELEX 32014L0094
5. Veřejně přístupné dobíjecí stanice na střídavý proud se zdánlivým výkonem vyšším než 3,7 kVA vyhrazené pro elektrická vozidla kategorie L musí být vybaveny alespoň zásuvkami nebo vozidlovými přípojkami typu 2. Požadavky se považují za splněné, jsou-li naplněny jejich parametry podle určené normy.
CELEX 32019R1745
CELEX 32014L0094
6. Dobíjecí stanice pro elektrické autobusy musí být pro účely interoperability vybaveny takto
a) běžné a vysoce výkonné dobíjecí stanice na střídavý proud pro elektrické autobusy musí být vybaveny alespoň zásuvkovými přípojkami typu 2; požadavky se považují za splněné, jsou-li naplněny jejich parametry podle určené normy,
b) běžné a vysoce výkonné dobíjecí stanice na stejnosměrný proud pro elektrické autobusy musí být vybaveny alespoň zásuvkovými přípojkami kombinovaného nabíjecího systému typu Combo 2; požadavky se považují za splněné, jsou-li naplněny jejich parametry podle určené normy,
c) automatizované zařízení s kontaktním rozhraním pro elektrické autobusy s vodivým dobíjením v režimu 4 podle určené normy, pokud jde o automatické připojovací zařízení (dále jen „ACD“) namontované na infrastruktuře (reverzní pantograf), ACD namontované na střeše vozidla, ACD namontované pod vozidlem a ACD namontované na infrastruktuře a připojujícího se na bok nebo střechu vozidla, musí být vybaveno mechanickými a elektrickými rozhraními, jak je stanoveno určenou normou.
CELEX 32021R1444
7. Dodávka elektřiny z pevniny pro plavidla vnitrozemské plavby musí být v souladu s požadavky podle určené normy.
CELEX 32019R1745
8. Venkovní vodíkové čerpací stanice vydávající plynný vodík používaný jako palivo v motorových vozidlech musí splňovat technické specifikace pro dodávky plynného vodíku jako paliva. Požadavky se považují za splněné, jsou-li naplněny jejich parametry podle určené normy.
CELEX 32019R1745
CELEX 32014L0094

9. Vodíkové čerpací stanice vydávající plynný vodík používaný jako palivo v motorových vozidlech musí používat algoritmy plnění paliva a vybavení, které splňují příslušné specifikace pro dodávky plynného vodíku jako paliva. Požadavky se považují za splněné, jsou-li naplněny jejich parametry podle určené normy.
CELEX 32019R1745
CELEX 32014L0094
10. Přípojky pro motorová vozidla, kromě motocyklů, pro účely čerpání plynného vodíku musí splňovat technické specifikace pro propojovací zařízení pro čerpání plynného vodíku do motorových vozidel. Požadavky se považují za splněné, jsou-li naplněny jejich parametry podle určené normy.
CELEX 32019R1745
CELEX 32014L0094
11. Čerpací stanice na zemní plyn vydávající stlačený zemní plyn (CNG) používaný jako palivo v motorových vozidlech musí splňovat příslušné technické specifikace stanovené pro plnicí tlak. Požadavky se považují za splněné, jsou-li naplněny jejich parametry podle určené normy.
CELEX 32019R1745
12. Čerpací stanice na zemní plyn vydávající zkapalněný zemní plyn (LNG) používaný jako palivo v motorových vozidlech musí splňovat příslušné technické specifikace stanovené pro plnicí tlak. Požadavky se považují za splněné, jsou-li naplněny jejich parametry podle určené normy.
CELEX 32019R1745
13. Profil přípojky pro motorová vozidla, kromě motocyklů, pro účely čerpání zkapalněného zemního plynu musí splňovat technické specifikace. Požadavky se považují za splněné, jsou-li naplněny jejich parametry podle určené normy.
CELEX 32019R1745
14. Čerpací stanice na zemní plyn vydávající zkapalněný zemní plyn (LNG), používaný jako palivo pro plavidla vnitrozemské plavby musí výhradně pro účely interoperability splňovat příslušné technické specifikace. Požadavky se považují za splněné, jsou-li naplněny jejich parametry podle určené normy.
CELEX 32019R1745


197
Příloha č. 10 k vyhlášce č. …/2023 Sb.

VODNÍ DÍLO
Část 1
Zakládání vodního díla 
1.1. Založení vodního díla umístěného v korytě vodního toku nebo v místě, kde na něj mohou působit účinky vody, musí splňovat požadavky na stabilitu a odolnost pro krajně nepříznivý zatěžovací stav účinků vody a účinků možných nahodilých zatížení. 
1.2. Při zakládání vodního díla se posuzuje i možná změna průtokových poměrů, zejména průchod povodní, a možná změna režimu podzemních vod. 
1.3. Založení přehrady, hráze nebo jezu musí splňovat požadavky na zajištění drenážní stability podloží a omezení průsakového množství vody. 
1.4. Způsob založení přehrady nebo hráze, popřípadě její části, například sdruženého objektu, odběrného objektu nebo výpustného objektu, musí vycházet ze zjištěných geotechnických poměrů v místě zakládání. Žádná část stavby v podzákladí přehrady se nesmí zakládat na piloty, prahy nebo sedla. 
1.5. Podzemní konstrukce oddělující vnitřní prostory vodního díla od okolního horninového prostředí se podle jejich charakteru a účelu izolují proti podzemní vodě a podle potřeby se dále chrání před jejím negativním působením. 
1.6. Vodní dílo, které se navrhuje v území v dosahu účinků hlubinného dobývání nebo v dosahu seismických účinků, se navrhuje též s ohledem na předpokládané deformace základové půdy, způsobené projevy důlní nebo seismické činnosti. 

Část 2
Technické požadavky na stavební konstrukce vodního díla
2.1. Návrh a provedení stavební konstrukce nebo stavebního prvku vodního díla musí splňovat požadavky určené účelem vodního díla a požadavky na odolnost proti všem předvídatelným zatížením a jiným vlivům, které se mohou při provádění a užívání vodního díla vyskytnout (například škodlivé působení prostředí, povodně, ledové jevy, mechanické působení plovoucích předmětů, koroze, otřesy, teplotní změny). 
2.2. Předvídatelná zatížení a škodlivé vlivy nesmí způsobit 
a) nepřípustné přetvoření stavební konstrukce (například deformaci nebo vznik trhlin), které by mohlo narušit mechanickou odolnost, stabilitu, bezpečnost a užívání vodního díla nebo jeho části, 
b) poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických zařízení v důsledku deformace stavební konstrukce, změny hladiny podzemní vody nepříznivě ovlivňující základové poměry ostatních staveb v okolí vodního díla. 
2.3. Betony navržené a využívané pro stavební konstrukci vodního díla a jeho části, který přichází do styku s vodou, musí splňovat požadavky na vodostavební betony v souladu s požadavky určené normy pro vodotěsné konstrukce z hlediska odolnosti, mrazuvzdornosti, vodotěsnosti, průsaku, objemové stálosti, pevnosti a houževnatosti. 
2.4. Návrh vodního díla, které umožňuje nakládání s vodami vyžadující měření množství a jakosti vody, popřípadě měření množství vody vzduté nebo akumulované vodním dílem podle § 10 vodního zákona, musí zahrnovat zařízení pro měření, odpovídající požadavkům podle vyhlášky řešící způsob a četnost měření množství a jakosti vody. 
2.5. Nově prováděné vodní dílo určené ke vzdouvání vody, nebo při změně stavby stávajícího vodního díla, se toto vodní dílo vybavuje vodočetnou latí osazenou do výškové úrovně koruny hráze nebo limnigrafem pro měření výškové úrovně hladin. 
2.6. Bezpečnost přehrady nebo hráze za povodně se posuzuje odstupňovaně podle jejího významu z hlediska možných škod při jejím poškození. Význam přehrady nebo hráze z hlediska možných škod se odvozuje podle zařazení přehrady nebo hráze do kategorie podle vyhlášky řešící technickobezpečnostní dohled nad vodními díly. Požadovaná míra bezpečnosti, vyjádřená pravděpodobností překročení kulminačního průtoku kontrolní povodňové vlny, kterou je třeba přes vodní dílo bezpečně převést, je upravena v souladu s požadavky určené normy. Podmínky převedení kontrolní povodňové vlny přes vodní dílo jsou splněny, pokud je postupováno v souladu s požadavky určené normy.

Část 3
Požadavky na vodovodní síť
3.1. Rozvodná vodovodní síť a potrubí zásobních řadů se navrhuje na maximální hodinovou potřebu vody. Potrubí ostatních vodovodních řadů se navrhuje na maximální denní potřebu vody. 
3.2. Vodovodní potrubí vodovodu se navrhuje v souladu s požadavky určené normy.
3.3. Maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma nesmí převyšovat hodnotu 0,6 MPa. V odůvodněných případech se může zvýšit na 0,7 MPa. 
3.4. Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě připojení vodovodní přípojky nejméně 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží nejméně 0,25 MPa. 
3.5. Vodovodní potrubí do vnitřního průměru 200 mm se navrhuje v podélném sklonu nejméně 3 ‰ od vnitřního průměru 250 mm do vnitřního průměru 500 mm ve sklonu nejméně 1 ‰ a potrubí vnitřního průměru 600 mm a větším ve sklonu nejméně 0,5 ‰. 
3.6. Vodotěsnost vodovodního potrubí se prokazuje tlakovou zkouškou v souladu s požadavky určené normy.
3.7. Vodotěsnost vodovodních nádrží se prokazuje zkouškou vodotěsnosti v souladu s požadavky určené normy.
3.8. Požadavky na materiály, používané chemikálie a výrobky přicházející do přímého styku s pitnou vodou jsou stanoveny vyhláškou řešící hygienické požadavky na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody podle vyhlášky řešící hygienické požadavcích na výrobky přicházejícími do přímého styku s vodou a na úpravu vody.
3.9. Stavba pro úpravu vody se navrhuje podle technických požadavků vycházejících z ukazatelů jakosti surové vody a souladu její kategorie s typem úpravy vody podle vyhlášky provádějící zákon o vodovodech a kanalizacích. Při navrhování a výstavbě stavby pro úpravu vody se postupuje podle určených norem upravujících oblast vodárenství.
3.10. Pokud se na stávající vodovod napojuje nová část vodovodu, provede se v případě, že by mohlo dojít k ovlivnění schopnosti zásobovat pitnou vodou stávající nebo nové odběratele, na náklady investora v projektové dokumentaci nově připojovaného vodovodu posouzení, zda dodávka pitné vody v požadovaném množství negativně neovlivní zásobování pitnou vodou včetně tlakových poměrů u stávajících odběratelů. 
 
Část 4
Stoková síť
4.1. U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory spolehlivě rozdělit návrhový přítok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod. Při stanovení návrhových průtoků a poměru ředění odpadních vod se postupuje v souladu s požadavky určené normy. Vodoprávní úřad může v rámci řízení o povolení nebo změně stavby jednotné kanalizace v individuálních odůvodněných případech rozhodnout o posouzení odlehčovací komory v souladu s požadavky určené normy a na základě výsledků požadovat jiný poměr ředění odpadních vod nebo jiné technické řešení odlehčování. 
4.2. Při stanovení hodnot návrhových průtoků u nově navržených odlehčovacích komor a při posouzení stávajících odlehčovacích komor se postupuje podle požadavků stanovených v tabulce č. 2 určené normy.
4.3. Při sklonu potrubí do 10 ‰ může být výšková odchylka v uložení stoky nejvýše +/- 10 mm, při sklonu nad 10 ‰ +/- 30 mm oproti kótě dna určené projektovou dokumentací. Na potrubí nesmí vzniknout protisklon. 
4.4. Přímé úseky stok mezi dvěma šachtami mohou mít směrovou odchylku od přímého směru při vnitřním průměru do 500 mm včetně, nejvýše 50 mm, u větších vnitřních průměrů nejvýše 80 mm. 
4.5. V případě, že se na jednotnou kanalizaci nebo na oddílnou kanalizaci k odvádění srážkových vod napojuje nová část kanalizace odvádějící srážkové vody z nové zástavby na zastavitelných plochách, provede se v projektové dokumentaci nový výpočet, ověřující schopnost kanalizace odvést zvýšené množství těchto vod. V případě, že se na jednotnou kanalizaci napojuje nová část kanalizace odvádějící odpadní, popřípadě srážkové vody, nelze-li jejich odvádění řešit jiným způsobem, ze stávající nebo nové zástavby na zastavitelných plochách, provede se v projektové dokumentaci na náklady investora nově připojované kanalizace také posouzení stávajících odlehčovacích komor, které budou novou stavbou ovlivněny. Pokud posouzení prokáže, že kanalizací nelze odvést zvýšené množství vod nebo prokáže zhoršení poměrů ředění nad rámec platného kanalizačního řádu, nesmí být předmětná kanalizace na stávající kanalizaci napojena. Případný návrh nových odlehčovacích objektů bude proveden podle bodu 4.1. 
4.6. Vzdálenost revizních a vstupních šachet v přímé trati neprůchodných stok je v zastavěném území nejvýše 50 m, v nezastavěném území z důvodu možnosti použití vysokotlakého čištění je nejvýše 80 m při světlosti stok menší než DN 500, 60 m při světlosti DN 500 až DN 600 a vzdálenost nejvýše 50 m při světlosti DN 800 a větší, u průchodných stok nejvýše 200 m. Revizní, vstupní a lomové šachty a spadiště nelze umístit mimo trasu kanalizační stoky. 

Část 5
Čistírna odpadních vod
5.1. Množství bezdeštných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví především podle přímého měření se zohledněním budoucího vývoje spotřeby vody nebo podle požadavků stanovených určenou normou.
5.2. U stokové sítě jednotné soustavy se jako maximální přítok do čistírny odpadních vod použije objem zředěných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod po odlehčení za poslední odlehčovací komorou před čistírnou odpadních vod.
5.3. Přítok odpadních vod přiváděných za deště do biologické části čistírny odpadních vod se navrhuje tak, aby nebyl větší než hodnota 1,2 Qh u čistíren do 5000 ekvivalentních obyvatel a než hodnota 2 Qd - QB u čistíren odpadních vod pro více než 5000 ekvivalentních obyvatel, pokud není odlišně navrhována biologická část, včetně dosazovací nádrže. Jestliže maximální přítok může způsobit přetížení objektů mechanického čištění (česle, lapák písku, usazovací nádrž), navrhne se pro zachycení přítokové vlny za deště vyrovnávací nádrž. Pokud ani tato vyrovnávací nádrž neochrání biologickou část čistírny odpadních vod, navrhne se před technologickým stupněm biologického čištění objekt k odlehčení odpadních vod tak, aby maximální přítok nezpůsobil přetížení objektů biologického čištění a nesnížil tak účinnost čištění odpadních vod.
5.4. Znečištění odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví na základě průzkumu s přesně stanovenou metodikou odběrů vzorků, výsledků chemických rozborů odpadních vod a na základě dalších údajů (zejména počtu připojených obyvatel, charakteru a kapacity průmyslové výroby).
5.5. Průměrný bezdeštný denní přítok Q24 je výchozí hodnotou k určení průměrných hodnot přiváděného znečištění v odpadních vodách, podle kterých se navrhují technologické objekty čistírny odpadních vod, ve kterých parametry návrhu obsahují údaj vztažený na den, stáří kalu, produkce kalu, produkce písku, produkce bioplynu apod.
5.6. Denní přítok Qv je výchozí hodnotou k navrhování technologických objektů čistírny odpadních vod, u nichž návrhové parametry jsou: hydraulické zatížení, doba zdržení, doba kontaktu, recirkulační poměr apod.
5.7. Technologické objekty čistírny odpadních vod podle své funkce musí být posouzeny na maximální hydraulické a látkové zatížení. 
5.8. V uspořádání čistírny odpadních vod musí být navržen obtok celé čistírny odpadních vod, a pokud možno, obtok a náhradní propojení i u jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod. Obtoky musí být zajištěny proti zneužití. 
5.9. Pro navrhování plynového hospodářství čistíren odpadních vod se postupuje podle požadavků stanovených určenou normou.
5.10. Pro provoz hygienických zařízení v čistírně odpadních vod musí být k dispozici pitná voda. 
5.11. Průtoky Q uvedené v bodech 5.3., 5.5. a 5.6. jsou stanoveny určenou normou.
CELEX 31991L0271

Část 6
Přehrada a hráz
6.1. Výstavba sypané hráze se provádí tak, aby bylo zajištěno splnění projektovou dokumentací navržených kritérií zhutnění sypaniny. 
6.2. Zemník materiálu pro hráz vodního díla, které slouží ke vzdouvání nebo akumulaci vody, se přednostně navrhuje v zátopě budoucí vodní nádrže. Po ukončení těžby se posoudí stabilita svahů zemníku a navrhne jejich úprava a rekultivace. 
6.3. Míra ochrany staveniště hráze proti povodni se navrhuje s ohledem na možné dopady přelití vody nebo protržení rozestavěné hráze. 
6.4. Ochrana stavební jámy pro založení hráze se navrhuje úměrně možným škodám, vzniklým zatopením jámy. 
6.5. Každá přehrada musí mít nejméně 2 samostatně použitelné, funkčně na sobě nezávislé spodní výpusti s třemi uzávěry, přičemž za jednu ze spodních výpustí lze pokládat i jiné odběrné zařízení (například vodárenské odběrné zařízení) s kapacitou vyhovující účelu vodního díla. U nově prováděných přehrad nelze za jednu ze spodních výpustí pokládat jiné odběrné zařízení, například vodárenské odběrné zařízení. Přehrada může být vybavena 1 spodní výpustí pouze ve výjimečném případě, a to u vodního díla s ovladatelným objemem nejvýše 1 mil. m3 vody, hloubkou vody při maximální hladině vody nejvýše 9 m nad úrovní dna vtoku do spodní výpusti a nehrazeném přelivu, popřípadě pokud byl pro převádění návrhové povodně předpokládán pouze přepad přes uzavřené uzávěry a není požadováno udržování trvalého průtoku vody v korytě vodního toku. 
6.6. Kapacita spodních výpustí musí umožnit při všech v úvahu přicházejících hladinách vody ve vodní nádrži snížení hladiny vody na požadovanou úroveň v požadovaném čase a dodržení předepsaného postupu prvního plnění vodní nádrže s přiměřenou zabezpečeností. Vypouštění požadovaných průtoků vody musí být možné i pouze jedinou spodní výpustí. 
6.7. Každá nově prováděná přehrada nebo hráz vodní nádrže, popřípadě při změně stavby stávající přehrady nebo vodní nádrže, se přehrada nebo hráz vodní nádrže vybavuje bezpečnostním přelivným zařízením k bezpečnému převádění vody za povodní. Konstrukce a kapacita bezpečnostního přelivného zařízení je dána mírou bezpečnosti odpovídající kategorii vodního díla. 
6.8. Potrubí nebo chodba prostupující tělesem sypané hráze se pro zabránění průsakům vody navrhuje s průtokem vody o volné hladině. Pokud je třeba navrhnout potrubí s tlakovým průtokem, ukládá se volně do chodby. 

Část 7
Jez
7.1. U koryt vodního toku s chodem splavenin návrh stavební konstrukce jezu zahrnuje možnosti transportu splavenin přes jez, včetně jejich těžby a odvozu. 
7.2. Při návrhu stavební konstrukce vakového jezu se posuzuje nebezpečí poškození jezu plovoucími předměty a sunutými předměty a riziko úmyslného poškození v dané lokalitě. 
7.3. Na dopravně významné vodní cestě podle zákona o vnitrozemské plavbě je součástí návrhu jezu dispoziční řešení plavební komory nebo jiné stavby k plavebním účelům, odpovídající zatřídění vodní cesty. 
7.4. U návrhu stavební konstrukce jezu, pod nímž je v korytě vodního toku říční proudění, je nutno zajistit tlumení energie přepadající vody, a to zpravidla vývarem nebo účinnou drsností přelivné plochy a podjezí. Při návrhu vývaru se zvažuje vliv stavu koryta vodního toku na průtokové poměry vody pod objektem, předpokládaná manipulace s jezovými uzávěry, manipulace při chodu ledu, manipulace při provizorním zahrazení některého jezového pole a manipulace při výstavbě jezu. 
7.5. Stavební konstrukce pohyblivého jezu musí umožnit vyhrazení hradicí konstrukce před dosažením kulminace návrhové povodňové vlny a vyloučení poklesu hladiny vody ve zdrži pod hladinu stálého vzdutí vody. 
7.6. Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje ovlivnění průtočné kapacity stávajícího koryta vodního toku včetně ochranných hrází nad jezem a v případě potřeby se navrhují opatření k zachování této průtočné kapacity. 
7.7. Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje ovlivnění stability břehů stávajícího koryta vodního toku v dosahu vzdutí jezu a jeho ovlivnění úrovně hladiny podzemní vody v okolí, popřípadě další negativní dopady. 
7.8. Při návrhu stavební konstrukce jezu nebo při její změně se posuzují limity hlučnosti a vibrací vznikající přepadem vody, stanovené zákonem o ochraně veřejného zdraví. 

Část 8
Stavba, kterou se zřizují, upravují nebo mění koryta vodních toků
8.1. Volba hodnoty návrhového průtoku pro úpravu koryta vodního toku vychází ze zvážení rizika možných ztrát na lidských životech, a z možných škod způsobených povodní. 
8.2. Návrh podélného sklonu dna, šířky, hloubky a opevnění koryta vodního toku musí být řešen ve vzájemné souvislosti s režimem chodu splavenin a musí zajišťovat stabilitu koryta vodního toku, kterou se rozumí stav, kdy nánosy a výmoly neohrožují stabilitu jeho břehů. 
8.3. Návrh úrovně dna koryta vodního toku musí zohlednit provoz vodních děl a zařízení v korytě vodního toku, například umístění výpustí a odběrů pro průmysl a energetiku, staveb k vodohospodářským melioracím pozemků nebo zaústění stok. Návrh úrovně hladiny vody, odpovídající průtoku vody, který se vyskytuje s dobou opakování 210 dní, se volí s ohledem na úroveň hladiny podzemní vody v přilehlém území. 
8.4. Uzavřený profil nebo shybka se navrhují na návrhový průtok, který se vyskytuje při přirozené povodni s dobou opakování 100 let; při průtoku vody v uzavřeném profilu s volnou hladinou se navrhuje volný prostor nad hladinou vody nejméně 0,5 m. Při návrhu uzavřeného profilu nebo shybky se přihlíží k nebezpečí ucpávání, zanášení, k podmínkám zimního provozu a možnostem oprav a údržby vodního díla. 
8.5. Opevnění koryta vodního toku, s výjimkou zdůvodněných případů, nesmí znemožnit propojení podzemní vody s vodou v korytě vodního toku. V území mimo zastavěné území se přednostně volí opevnění vegetační, popřípadě opevnění kombinované z vegetačních a nevegetačních prvků. 
8.6. Návrhový průtok pro mostní objekt při křížení koryta vodního toku s dráhou a pozemní komunikací nesmí být menší než návrhový průtok upraveného úseku koryta vodního toku nad mostním profilem. Volná výška mezi úrovní hladiny vody při návrhovém průtoku a horní hranou průtočného otvoru nesmí být menší než 0,5 m. 
8.7. Podmínky pro křížení a souběh koryta vodního toku s dráhou, pozemní komunikací a vedením jsou stanoveny v souladu s požadavky určené normy.
8.8. Při návrhu úpravy a ohrázování koryta vodního toku se posoudí stavba zařízení, která odlehčí vyšší než návrhový průtok tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost ochranné hráze. Toto zařízení se opatří hrázovými propustmi s hradicím zařízením nebo zpevněním. 

Část 9
Stavba na ochranu před povodněmi
9.1. Převýšení ochranné hráze se navrhuje s ohledem na třídu hydrologických údajů, průtokové poměry koryta vodního toku a výši možných škod v případě rozlivu povodně. Při ochraně území na návrhový průtok, který odpovídá příslušné určené normě a vyskytuje se s dobou opakování 100 let, se navrhuje převýšení ochranné hráze 0,3 m - 1,0 m, při ochraně nižší se navrhuje převýšení ochranné hráze do 0,5 m. U mobilní zábrany podle § 80 odst. 1 této vyhlášky je převýšení nejméně 0,3 m. Pokud je mobilní zábrana součástí ochranné hráze, navrhuje se převýšení této mobilní zábrany shodné s převýšením ochranné hráze, která je stanovena určenou normou. 
9.2. Nejmenší přípustná šířka koruny ochranné hráze je 3,0 m, pouze u ochranných hrází nižších než 2,0 m je nejmenší přípustná šířka 2,0 m. Svahy a korunu ochranné hráze je třeba chránit vhodným opevněním, a to alespoň osetím. Opevnění ochranných hrází se navrhuje na základě výpočtu unášecích sil při návrhovém průtoku. V projektové dokumentaci se posuzuje nutnost zpevnění koruny hráze pro pojezd mechanismů při údržbě. 

Část 10
Studna
10.1. Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro málo prostupné prostředí takto 
a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 12 m, 
b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 7 m, 
c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 10 m, 
d) veřejné pozemní komunikace 12 m, 
e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 15 m. 
10.2. Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro prostupné prostředí takto 
a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 30 m, 
b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 20 m, 
c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 25 m, 
d) veřejné pozemní komunikace 30 m, 
e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 40 m. 


Příloha č. 11 k vyhlášce č. …/2023 Sb.

STAVBA PRO PLNĚNÍ FUNKCE LESA

Část 1
Požadavky na stavbu lesních cest a stavbu na ostatních trasách pro lesní dopravu
1.1. Lesní cesta pro celoroční provoz je vždy opatřena vozovkou, účinným a technicky účelným odvodněním lesní cesty a je vybavena výhybnami. Překonání malých vodních toků na lesní cestě pro celoroční provoz není zajišťováno brody.
1.2. Lesní cesta pro sezónní provoz je v případě nedostatečně únosného a odvodněného podloží opatřena vozovkou, je vždy opatřena účinným a technicky účelným odvodněním lesní cesty a je vybavena výhybnami.
1.3. Největší hodnota podélného sklonu lesní cesty v případě stavby nové lesní cesty s návrhovou rychlostí 30 km/h je 12 %, pro návrhovou rychlost 20 km/h pak 14 %. 
1.4. Příčný sklon vozovky a pláně lesní cesty je střechovitý nebo jednostranný. Nejmenší hodnota příčného sklonu vozovky a pláně lesní cesty je v případě stavby nové lesní cesty nebo změně stavby stávající lesní cesty 3,0 % na zpevněných lesních cestách s vozovkou se stmeleným krytem a 3,5 % na ostatních lesních cestách.
1.5. Svodnicemi vody se šikmo ke své ose opatřují lesní cesty s podélným sklonem větším než 6 %, pokud nejsou opatřeny vozovkou se stmeleným krytem.
1.6. Nejmenší kolmá světlost propustku v tělese lesní cesty je 510 mm. Nejmenší kolmá světlost hospodářského propustku o délce do 8 m je 400 mm, jinak 510 mm. Nejmenší podélný sklon dna propustku i hospodářského propustku je 0,5 %.
1.7. Připojení lesní cesty na silnici nebo místní komunikaci se provádí sjezdem širokým v místě připojení nejméně 6 m, dlouhým nejméně 25 m a opatřeným vozovkou.  Připojení lesní cesty na účelovou komunikaci se provádí sjezdem širokým v místě připojení nejméně 6 m, dlouhým nejméně 25 m a opatřeným obdobným zpevněním, jakým je opatřena navazující účelová komunikace.  Připojení ostatních tras pro lesní dopravu nebo sousedních pozemků na lesní cestu se provádí samostatným sjezdem širokým v místě napojení nejméně 6 m, dlouhým nejméně 6 m a zpevněným alespoň vrstvou drceného kameniva.
1.8. Výhybny se navrhují a zřizují v počtu 1 až 2 výhybny na 1 km lesní cesty v místech s dobrým rozhledem na další průběh lesní cesty. 
1.9. Výhybna se provádí v délce nejméně 25 m a má stejnou konstrukci jako lesní cesta. Jako výhybna se využívají i křižovatky lesních cest, samostatné sjezdy na ostatní trasy pro lesní dopravu nebo na sousední pozemky, lesní sklady nebo jiná rozšířená místa v trase lesní cesty, pokud odpovídají technickým požadavkům na výhybnu.
1.10. Na koncích neprůjezdných lesních cest delších než 100 m se navrhují a zřizují obratiště, pokud v těchto místech nelze pro otočení jízdní soupravy pro odvoz dříví využít samostatné sjezdy na ostatní trasy pro lesní dopravu nebo sousední pozemky, lesní sklady nebo jiná rozšířená místa. Obratiště se provádí jako okružní nebo úvraťové. 

1.11. Záchytná bezpečnostní zařízení se pro lesní cesty nepožadují s výjimkou mostu, opěrné zdi a propustku se svislou čelní stěnou, pokud je výška koruny přilehlé lesní cesty nad terénem, dnem vodního toku nebo nad povrchem přemosťované pozemní komunikace nebo překážky větší než 2 m.
1.12. Pro propustky a hospodářské propustky na ostatních trasách pro lesní dopravu se ustanovení bodu 1.6. použije obdobně.
1.13. Stavby lesních cest a stavby na ostatních trasách pro lesní dopravu musí být navrženy v souladu s požadavky určené normy.
 
Část 2
Požadavky na stavbu pro úpravu vodního režimu lesních půd
2.1. Odvodňovací a závlahové příkopy se navrhují a provádějí s hloubkou nejméně 600 mm a rozchodem nejméně 30 m, pokud není výpočtem stanoveno jinak.  Přitom se přihlíží ke stanovištním požadavkům lesních dřevin a ke druhové i věkové skladbě lesních porostů.
2.2. Odvodňovací příkopy se navrhují i provádějí s takovým podélným sklonem, aby nebylo dosaženo vymílací rychlosti vody.
2.3. Závlahové příkopy se navrhují a provádějí podle polohy a vydatnosti zdroje závlahové vody.
2.4. Trubní a kabelová vedení se v místě křížení s odvodňovacími a závlahovými příkopy ukládají do chráničky a umisťují se alespoň 0,7 m pod povrchem dna příkopu v případě trubních vedení a sdělovacích kabelů nebo alespoň 1 m pod povrchem dna příkopu v případě silových elektrických kabelů. Pokud je v místě křížení s odvodňovacím nebo závlahovým příkopem hloubena pro trubní nebo kabelové vedení rýha, vyplní se zásypem a po jeho zhutnění se na dně i ve svazích příkopu opatří opevněním. 


Příloha č. 12 k vyhlášce č. …/2023 Sb.
BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOSTI PRO SKLAD PYROTECHNICKÝCH VÝROBKŮ ZAŘAZENÝCH DO PODTŘÍDY 1.1 V SOULADU S DOHODOU O MEZINÁRODNÍ SILNIČNÍ PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ (ADR) PODLE VYHLÁŠKY, KTEROU BYLA TATO DOHODA TRANSFORMOVÁNA DO PRÁVNÍHO ŘÁDU ČR

Bezpečnostní vzdálenost skladu, kterou je nejmenší přípustná vzdálenost mezi skladem a okolní zástavbou, pozemními komunikacemi a železnicemi, se vypočítá

- pro okolní zástavbu podle vzorce
E = 22 x NEC1/3

- pro pozemní komunikace a železnice podle vzorce
E = 15 x NEC1/3

kde

E je bezpečnostní vzdálenost v metrech,
NEC je čistá hmotnost výbušných látek v kilogramech.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. …/2023 Sb.

PROSTOR PRO PŘECHOVÁVÁNÍ STŘELIVA, MUNIČNÍ SKLADIŠTĚ

Část 1
Prostor pro přechovávání zbraní a střeliva a muniční skladiště
1.1. Zvláštní objekt musí být vybaven trezorovými dveřmi, které splňují požadavky pro kvalifikaci trezorových dveří a komorových trezorů bezpečnostní třídy I podle určené normy, nebo celoocelovými dveřmi, které splňují požadavky 5. bezpečnostní třídy podle určené normy. 
1.2. Zvláštní objekt pro zabezpečení zbraní a střeliva musí být vybaven trezorovými dveřmi, které splňují požadavky pro kvalifikaci trezorových dveří a komorových trezorů bezpečnostní třídy I podle určené normy, nebo celoocelovými dveřmi, které splňují požadavky 5. bezpečnostní třídy podle určené normy.
1.3. Stěny, stropy a podlahy zvláštního objektu pro zabezpečení zbraní a střeliva musí mít minimální tloušťku 
a) 300 mm, pokud jsou zhotoveny z cihel, popřípadě z vápenocementových bloků nebo pórobetonových tvárnic, nebo
b) 150 mm, pokud jsou zhotoveny z betonových panelů nebo obdobného stavebního materiálu. 
1.4. Okna, včetně částí stěn v provedení z dutých skleněných tvárnic (luxferů), světlíky, komíny, větráky, šachty a další otvory o rozměrech větších než 150 mm x 150 mm, které se nacházejí ve vnějším plášti zvláštního objektu pro zabezpečení zbraní a střeliva, musí být opatřeny pevně zabudovanými ocelovými mřížemi s pruty o průměru nejméně 10 mm, kdy vzdálenost os prutů činí nejvíce 130 mm. Spoje prutů musí být svařeny nebo snýtovány. Kotvení mříže se provede pomocí kotev s roztečí nejvýše 750 mm a zasazených ve zdivu do hloubky nejméně 150 mm. K zabezpečení oken, světlíků, komínů, větráků, šachet nebo dalších otvorů podle věty první lze použít též jiné zabezpečení, například mříže nebo rolety, splňující požadavky 4. bezpečnostní třídy podle určené normy.
1.5. Od druhého nadzemního podlaží zvláštního objektu pro zabezpečení zbraní a střeliva, pokud do jeho úrovně nelze jednoduše proniknout ze střechy nebo pomocí hromosvodů, okapů, parapetů, jiných stavebních prvků, terénních nerovností, stromů nebo jiných staveb, lze místo mříže použít uzavíratelné okno s ocelovým okenním rámem pevně zabudovaným do stěny budovy se sklem, které musí být opatřeno bezpečnostní fólií proti průrazu s odolností nejméně 250 J, nebo sklem obdobně odolným proti průrazu a vytlačení z rámu nebo jiné zabezpečení splňující požadavky 3. bezpečnostní třídy podle určené normy.
1.6. Povrchy konstrukcí vymezujících prostory s nebezpečím výbuchu prachu musí být hladké se snadno čistitelnou úpravou.

Prosklená výloha prostoru, ve kterém mají být ukládány zbraně nebo střelivo
1.7. Prosklená výloha prostoru, ve kterém mají být ukládány zbraně nebo střelivo, musí mít ocelový rám pevně kotvený do stěny budovy a je vybavena 
a) sklem výlohy opatřeným bezpečnostní fólií proti průrazu s odolností nejméně 250 J nebo sklem obdobně odolným proti průrazu nebo vytlačení z rámu, 
b) pevně kotvenou ocelovou mříží splňující obdobné požadavky jako ocelová mříž zvláštního objektu pro zabezpečení zbraní a střeliva,
c) posuvnou, sklopnou nebo svinovací ocelovou mříží nebo roletou splňující požadavky 3. bezpečnostní třídy podle určené normy.
1.8. Posuvná, sklopná nebo svinovací ocelová mříž nebo roleta podle odst. 1 písm. c) musí být vybavena  zámky s vysokou bezpečností zařazenými do třídy A podle určené normy.

Část 2
Muniční skladiště
Zásady pro výstavbu skladu
2.1. Stavební provedení muničního skladiště musí
a) zohledňovat klasifikaci munice podle nebezpečnosti a snášenlivosti, riziko rozletu munice a jejích střepin při rizikové události, včetně možnosti rozletu nevybuchlé munice, a místní podmínky, zejména členitost terénu okolí muničního skladiště ohroženého rozletem střepin a nevybuchlé munice,
b) být navrženo v závislosti projektovou dokumentací stanovené nejvyšší přípustné množství zalaborované výbušniny (obložení), a to vždy pro konkrétní druh munice, způsob jejího skladování a skladovací a manipulační techniku a technologii.
2.2. Muniční skladiště musí být navrženo takovým způsobem, aby v případě požáru
a) byla po určenou dobu, a to alespoň 180 minut, není-li určenou normou stanoveno jinak, zachována nosnost jeho konstrukce,
b) byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře,
c) uživatelé mohli stavbu opustit nebo mohli být zachráněni pomocí jiných prostředků a
d) byla brána v úvahu bezpečnost jednotek požární ochrany.

2.3. Konstrukce muničního skladiště, včetně vnějších zabezpečovacích prvků, například ochranných valů nebo ochranných stěn musí zajistit, aby rozlet střepin neohrozil obytné budovy, provozovny včetně jiných muničních skladišť, dopravní infrastrukturu a inženýrské sítě (dále jen „ohrožený objekt“) a aby byl v případě výbuchu nebo požáru muničního skladiště v maximální míře omezen případný rozlet nevybuchlé munice do okolí.
2.4. Objekt muničního skladiště musí být jednopodlažní.
2.5. Střecha muničního skladiště může být ve výfukovém provedení. Stěna muničního skladiště může být ve výfukovém provedení, pokud směřuje do valu.
2.6. U muničního skladiště musí být vybudován kromě hlavního východu ještě další východ v případě, že délka únikové cesty z kteréhokoliv místa muničního skladiště k nejbližšímu východu je větší než 20 m.
2.7. Hlavní východ (vchod) u muničního skladiště obklopeného valem se musí navrhnout nejblíže k průchodu valem.
2.8. Kolem muničního skladiště musí být pás z nehořlavých hmot, např. z betonu nebo dlažby, široký nejméně 1 m, který je odvodněn a na který navazuje požární pruh široký nejméně 5 m. Povrch požárního pruhu se pokryje nehořlavou hmotou, popřípadě se zatravní. U zasypaného muničního skladiště se buduje požární pruh široký nejméně 3 m od vstupu do muničního skladiště a vyústění větracích šachet.
2.9. Muniční skladiště se musí chránit oplocením vysokým nejméně 2,2 m. Pokud se použije pletivo, může být velikost oka nejvíce 50 mm, s nástavbou (bavoletem) tří řad ostnatého drátu. Uvedené ustanovení se nevztahuje na muniční skladiště, které je umístěno uvnitř takto oploceného areálu provozovny.

Konstrukční požadavky na jednotlivé části muničního skladiště 
2.10. Pro konstrukci stěn, přepážek, zárubní, dveří, výfukových ploch a střešních konstrukcí se musí použít stavební výrobky třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B klasifikované podle právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb podle vyhlášky řešící technické podmínky požární ochrany staveb. Stavební výrobky ze dřeva je možné použít pouze s úpravou zajišťující třídu reakce na oheň B klasifikovanou podle právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb podle vyhlášky řešící technické podmínky požární ochrany staveb.
2.11. Stavební hmoty a nátěry, které tvoří s výbušninami výbušné nebo zápalné směsi a sloučeniny, se nesmí používat.
2.12. Střecha muničního skladiště musí být provedena
a) jako výfuková, z lehkého, snadno tříštitelného materiálu, který při výbuchu uvnitř objektu neohrozí okolí rozletem těžkých úlomků, nebo
b) jako odolná proti účinkům výbuchu munice nebo snižující účinek tlakové vlny, pevně zakotvená do okolních stěn a dimenzovaná tak, aby odolala tlakové vlně a ostatním účinkům výbuchu nebo aby je omezila na nejnižší míru.
2.13. Podlaha musí být rovná a navazovat na stěny zaoblením bez spár do výšky nejméně 100 mm nad podlahu. Povrch podlahy musí být proveden z nejiskřivého materiálu a musí být nepropustný, bez trhlin a snadno čistitelný. Podlaha v muničním skladišti, ve kterém skladována munice, u níž hrozí iniciace v důsledku výboje statické elektřiny, musí být provedena s ochranou proti jejímu hromadění.
2.14. Dveře a zárubně musí být pouze v provedení s otevíráním ven, bez prahů a těsné po celém svém obvodu. 
2.15. Okna včetně částí stěn v provedení z dutých skleněných tvárnic (luxferů), světlíky, komíny, větráky, šachty a další otvory o rozměrech větších než 150 mm x 150 mm, které se nacházejí ve vnějším plášti muničního skladiště, musí být opatřeny pevně zabudovanými ocelovými mřížemi s pruty o průměru nejméně 10 mm, kdy vzdálenost os prutů činí nejvíce 130 mm. Spoje prutů musí být svařeny nebo snýtovány. Kotvení mříže se provede pomocí kotev s roztečí nejvýše 750 mm a zasazených ve zdivu do hloubky nejméně 150 mm. K zabezpečení oken, světlíků, komínů, větráků, šachet nebo dalších otvorů podle věty první lze použít též jiné zabezpečení, například mříže nebo rolety, splňující požadavky 3. bezpečnostní třídy podle určené normy. 
2.16. Mříže podle bodu 2.15. musí být natřeny světlou barvou. Okna, kterými mohou procházet sluneční paprsky, je nutno zasklít sklem bez bublin a kazů matným nebo čirým opatřeným protisluneční folií.

Bezpečnostní vzdálenost
2.17. Bezpečnostní vzdáleností se rozumí nejmenší dovolená vzdálenost mezi muničním skladištěm a ohroženým objektem.
2.18. U výbušnin zalaborovaných v munici se při určení bezpečnostních vzdáleností od skladů třídy nebezpečí A podle vyhlášky řešící skladování výbušnin použije koeficient 1 pro třaskaviny a trhaviny a koeficient 0,25 pro střeliviny.
2.19. V případě rizika střepinového účinku se bezpečnostní vzdálenost určená podle vyhlášky řešící skladování výbušnin při zohlednění místních podmínek přiměřeně zvětší až na maximální vzdálenost ohroženou střepinovým účinkem uložené munice. Vymezení maximální vzdálenosti ohrožené střepinovým účinkem vychází z dokumentace uložené munice nebo se určí na základě technické zkoušky, o které se vyhotoví protokol, který tvoří přílohu projektu.

Vytápění a větrání muničního skladiště 
2.20. Provedení muničního skladiště včetně jeho větrání a vytápění musí zajistit dodržení podmínek pro skladování munice stanovených výrobcem.
2.21. Větrací zařízení musí umožňovat účinné odvětrání muničního skladiště tak, aby nebyly při práci osob v muničním skladišti v ovzduší překročeny nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin, a musí být snadno čistitelné a znemožňovat šíření požáru.
2.22. Teplota a vlhkost se kontroluje tak, aby byly dodrženy podmínky stanovené pro skladování munice.

Elektrická zařízení a ochrana před vlivy elektrické energie
2.23. Elektrická zařízení a elektrické rozvody odpovídající požadavkům na zařízení v prostředích s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin podle určené normy. 
2.24. Požadavky na ochranu muničního skladiště před účinky blesku jsou stanoveny v souladu s požadavky určené normy.
Dopravní cesty
2.25. Železniční cesty k muničnímu skladišti nemohou být používány jako průjezdní pro přepravu jiného materiálu.
2.26. Rozřazovací železniční prostory, kde se třídí náklady munice, se zřizují v místech vzdálených nejméně 300 m od muničních skladů všech tříd nebezpečí.
2.27. Železniční cesty a silnice pro přepravu munic k muničnímu skladišti smí být vzdáleny od budov
a) ve kterých se pracuje s ohněm, nejméně 50 m,
b) nebezpečných výbuchem, nejméně 10 m.
2.28. Pro příjezd požárních a sanitních vozidel ke skladu se zřizuje řádná a bezpečná cesta.

Technické požadavky na zabezpečení muničního skladiště
2.29. Muniční skladiště musí být zabezpečeno proti vstupu neoprávněných osob
a) zabezpečením každých vstupních vrat nebo dveří muničního skladiště, která musí být vybavena zámkem a bezpečnostním kováním nebo závorou splňujícími požadavky 3. bezpečnostní třídy podle určené normy, 
b) instalací elektronického zabezpečovacího zařízení podle bodu 2.30,
c) vybavením muničního skladiště speciálním televizním systémem, který splňuje požadavky na videosystémy pro použití v bezpečnostních aplikacích pro stupeň zabezpečení 2 podle určené normy a který umožňuje uvnitř a vně muničního skladiště snímání, přenos, zobrazování a záznam rizikové události. 
2.30. Elektronické zabezpečovací zařízení pro zajištění ochrany muničního skladiště zahrnuje prostorovou ochranu, plášťovou ochranu, ochranu perimetru a tísňový systém a musí včetně způsobu jeho instalace splňovat všeobecné požadavky na poplachové přenosové systémy a požadavky pro stupeň zabezpečení 2 podle určených norem. Ochrana perimetru muničního skladiště se provádí instalací elektronického zabezpečovacího zařízení umožňujícího zjištění vstupu neoprávněné osoby do vnějšího perimetru muničního skladiště, a to nejméně na úrovni oplocení muničního skladiště.
2.31. Strop nebo stěna muničního skladiště ve výfukovém provedení musí být po celé své ploše, chráněna elektronickým zabezpečovacím zařízením pro zajištění ochrany muničního skladiště.

Prevence rizika vzniku nebo rozšíření požáru nebo výbuchu uložené munice
2.32. Není-li uvedeno jinak, skladuje se munice ve stavbách určených k tomuto účelu podle vyhlášky řešící skladování výbušnin. 	
2.33. Muniční skladiště musí být vybaveno zařízením elektronické požární signalizace.
2.34. Muniční skladiště musí být vybaveno automatickým hasícím systémem, který umožňuje v případě vypuknutí požáru požár uhasit v počáteční fázi a předejít tak jeho rozšíření a vzniku sekundárních výbuchů. 

Část 3
Ochranný val
3.1. Ochranné valy se zřizují jako uzavřené, jednostranně otevřené nebo jednostranně otevřené s odděleným valem.
3.2. Ke stavbě ochranného valu lze použít jen nehořlavých a zhutněných hmot. Pokud je ochranný val z kamenité sypaniny, použije se na jeho vnitřní straně vrstva tříděného materiálu o tloušťce nejméně 1 m s průměrem zrn do 16 mm. Povrch ochranného valu je nutno zajistit proti erozi.
3.3. Vnitřní svah ochranného valu smí mít sklon nejvýše 40° a šířku v koruně nejméně 0,5 m. Profil ochranného valu se doloží v projektu výpočtem stability včetně sednutí a zatlačení tělesa valu do podloží. Ochranný val nesmí být osázen dřevinami.
3.4. Dolní část vnitřního svahu ochranného valu smí být nahrazena opěrnou zdí, která však nesmí přesahovat polovinu výšky ochranného valu.
3.5. Koruna ochranného valu nesmí být nižší než úroveň střešní římsy skladu; u skladu s jednostranným sklonem střechy toto platí pro střešní římsu nižší strany střechy. Je však nezbytné, aby koruna ochranného valu přesahovala nejméně o 0,5 m horní úroveň skladované munice včetně jejích obalů.
3.6. Boční hrana koruny jednostranně otevřeného nebo odděleného valu musí přesahovat pohledový obrys skladu nejméně o 0,5 m.
3.7. Vzdálenost paty ochranného valu od obvodové stěny skladu nesmí být u uzavřeného a jednostranně otevřeného ochranného valu větší než 2 m a u odděleného valu větší než 5 m.
3.8. Plocha mezi patou ochranného valu a skladem se upraví jako požární pruh podle bodu 2.8. a musí být odvodněna.
3.9. Průchod v ochranném valu se zřizuje co nejblíže únikové cesty ze skladu přerušením ochranného valu nebo jako tunel. Průchod je nejméně 1,5 m široký, se sklonem nejvýše 8 °.
3.10. Průchody se budují obloukovité nebo zalomené tak, aby jakákoliv přímka jimi vedená protínala jejich stěnu chráněnou ochranným valem. Při nesplnění této podmínky se zřizuje ve vzdálenosti 1 až 4 m od vnější paty ochranného valu proti ústí průchodu další ochranný val nebo ochranná stěna, překrývající ústí tunelu ve všech směrech nejméně o 1,5 m nebo o stejné výšce jako přerušený val a s korunou přesahující okraj koruny přerušeného valu nejméně o 0,5 m.
3.11. Tunelový průchod musí být nejméně 2,1 m vysoký, s osvětlením, bez jakýchkoli výstupků. Jeho stěny a strop se zhotoví ze železobetonu nebo stejně odolného materiálu.
3.12. Společný val mezi 2 sklady nesmí mít žádný průchod. Za průchod se nepovažuje prostup pro energetické rozvody, pokud je zajištěn proti přenosu detonace.
3.13. Za rovnocennou ochranu jako ochranný val může být považována terénní nerovnost s obdobnými technickými parametry.


Ochranná stěna
3.14. Místo ochranného valu lze použít ochrannou stěnu. Ochranná stěna může být konstruována též v podobě palisády.
3.15. Ochranná stěna musí být bezpečně zakotvena v zemi a její stabilita a odolnost proti výbuchu munice doložena výpočtem v projektové dokumentaci.
3.16. Vzdálenost ochranné stěny od stěny muničního skladiště nesmí činit méně než 2 m a více než 5 m.
3.17. Pro stanovení výšky a délky ochranné stěny platí ustanovení o ochranném valu obdobně.
3.18. Ochrannou stěnu umístěnou před výfukovou plochu je nutno řešit tak, aby při výbuchu nedošlo k nebezpečnému usměrnění tlakové vlny nebo k odrazu střepin, např. do sousedního prostoru.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. …/2023 Sb.

STAVBA PRO ZEMĚDĚLSTVÍ
Část 1
Stavba pro hospodářská zvířata
1.1. Potrubní rozvod studené vody nemusí být tepelně izolován s výjimkou zabránění zamrznutí. 	
1.2. Povrch podlah a stěn musí být snadno omyvatelný a dezinfikovatelný v místnostech, kde se vyžaduje zvýšená čistota, zejména u dojíren, mléčnic, sýráren a samostatných místností pro veterinární zákroky.
1.3. Stavba pro chov hospodářských zvířat bez možnosti přirozené výměny vzduchu a přirozeného osvětlení musí mít zabezpečenou plynulou dodávku elektrické energie doplněnou nouzovým zdrojem. Výkon nouzového zdroje elektrické energie se stanoví individuálně na navržený technologický systém a technické vybavení pro zachování nejdůležitějších životních funkcí.
1.4. Stavba se zřetelem na produkci závadných látek se základním zabezpečením musí zamezit samovolnému proniknutí látek ohrožujících jakost vod ze staveb a jejich součástí do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod
a)  nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se závadnými látkami,
b) odkanalizováním, případně stavebními nebo technologickými úpravami, znemožňujícími únik látek ze stavby vytečením, přetečením nebo splachem.

Část 2
Doprovodná stavba pro hospodářská zvířata
2.1. Obvodové stěny a zastřešení staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí zabránit vnikání srážkových vod do skladované hmoty. Podlaha těchto staveb musí zabránit pronikání vlhkosti do skladované hmoty. Otvory pro větrání staveb pro dosoušení a skladování sena a slámy musí mít velikost a umístění odpovídající technologii větrání, musí splňovat podmínky bezpečnosti práce se zřetelem na technická zařízení a musí být řešeny tak, aby bránily vnikání ptactva do prostoru stavby.
2.2. Dno hnojiště musí mít podélný sklon směrem k hnojůvkové jímce. Podélný a příčný sklon dna manipulačních ploch se musí vytvořit tak, aby hnojůvka a kontaminovaná srážková voda odtékala do sběrných žlábků nebo kanálků a do jímky.
2.3. Výdejní plocha nádrží a jímek na kejdu musí mít zpevněný nepropustný povrch v šířce příjezdové vozovky a délce použitého dopravního prostředku. Po stranách je chráněna obrubníky vyvýšenými nad terén a čelními nájezdy vyvýšenými proti niveletě příjezdové komunikace jako ochrana proti přívalovým dešťovým vodám.
2.4. Stavba pro skladování statkových hnojiv, stavba pro skladování tekutých odpadů, stavba pro konzervaci a skladování siláže a stavba pro skladování silážních šťáv musí splňovat podmínky základního zabezpečení staveb se zřetelem na produkci závadných látek.
2.5. Skladovací a manipulační plochy silážního žlabu s výjimkou nájezdové a výjezdové rampy musí být zabezpečeny obrubníky nebo příkopy tak, aby do nich nemohla vnikat přívalová dešťová voda nebo z nich vytékat tekutina na vodohospodářsky nezabezpečené plochy.
2.6. U silážních žlabů musí být na obvodových stěnách dvoutyčové zábradlí. Tam, kde by překáželo při plnění nebo vybírání, musí být odnímatelné nebo otočné.

Část 3
Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby

3.1. Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin a jejich technické řešení musí
a) být suchá, zastřešená, větratelná a čistitelná, s hladkým povrchem vnitřních stěn a podlahou chráněnou před zemní vlhkostí,
b) umožňovat odběr vzorků pro zhodnocení kvality skladovaného zrna,
c) umožňovat nápravná opatření v případě zvýšení teploty či zvýšení vlhkosti skladovaného zrna jeho přepouštěním, provzdušňováním, sušením nebo chlazením,
d) umožnit účinnou ochranu skladovaných produktů proti škodlivému hmyzu, ptactvu a hlodavcům,
e) zajistit aktivní větrání skladovacího prostoru, případně s regulací teploty a relativní vlhkosti vzduchu,
f) umožnit dálkové měření teplot skladovaných zrnin a dálkovou kontrolu zaplnění věžových staveb pro skladování,
g) zajistit omezení prašnosti systémem odsávání, odlučování a oddělení a zachytávání odpadů z technologických linek.
3.2. Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí udržovat podmínky pro dlouhodobé skladování brambor a potlačovat nežádoucí biologické procesy hlíz ve skladovacích prostorech
a) tepelnou izolací,
b) větráním, zařízením pro úpravu teploty, případně relativní vlhkosti,
c) regulací světelných podmínek.
3.3. Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny musí splňovat nároky na udržení nebo i zvýšení kvality jejich jednotlivých druhů v odpovídajících mikroklimatických podmínkách.
3.4. V chladírenských prostorech pro skladování ovoce a zeleniny se podlahy izolují proti vlhkosti, v prostorech s řízenou atmosférou musí být podlahy plynotěsné, u větraných skladovacích prostorů ovoce a zeleniny mimo cibuloviny se izolace proti zemní vlhkosti nepožaduje.

Část 4
Stavba pro skladování minerálních hnojiv

4.1. Stavba pro skladování tuhých hnojiv musí zabezpečit jejich příjem vykládkou ze železničních vagónů nebo silničních nákladních vozidel, oddělené uskladnění jednotlivých druhů hnojiv do skladovacích sekcí, boxů nebo nádrží podle požadované kapacity, při respektování fyzikálně chemických vlastností skladovaných látek.
4.2. Konstrukce, obvodový a střešní plášť staveb pro skladování tuhých hnojiv musí splňovat požadavky na
a) jejich ochranu před účinky klimatu a před nadměrným oteplováním součástí stavby, na tepelně izolační vlastnosti a na vytvoření prostoru s požadovanými klimatickými podmínkami podle druhů skladovaných hnojiv,
b) odolnost proti chemickému působení hnojiv a proti korozi,
c) zamezení možnosti pyrolytického rozkladu hnojiv,
d) přenos statického zatížení skladovaných substrátů a technologického zařízení podle způsobů jejich skladování a manipulace s nimi při plnění a vyskladňování,
e) uzavíratelnost ze všech stran a zabezpečení proti vniknutí vody a vlhkosti do skladovacích prostor,
f) omezení technologických otvorů pro minimální výměnu vzduchu a omezení prašnosti,
g) odolnost podlah proti zemní vlhkosti, vodě, chemickým vlivům, proti zatížení skladovanými hnojivy a mobilním technologickým zařízením.
4.3. Konstrukce podlah a částí stavby pro skladování tuhých hnojiv musí splňovat podmínky základního zabezpečení staveb se zřetelem na produkci závadných látek.
4.4. Konstrukce stavby pro skladování tuhých, volně sypaných, jemně mletých práškových vápenatých a hořečnato-vápenatých hnojiv musí splňovat požadavky technologie a přenosu zatížení zásobníky a zařízením pro manipulaci včetně skladovaných substrátů.
4.5. Požadavky na stavbu pro skladování dusičnanu amonného, vícesložkových hnojiv obsahujících dusičnan amonný a vícesložkových hnojiv typu NP, NPK, případně i NK obsahujících dusík zčásti nebo zcela ve formě dusičnanu amonného se stanovují způsobem odpovídajícím požadavkům, které jsou splněny dodržením určené normy. Musí být suché a nepodsklepené. Stěny, strop a podlaha skladovacího prostoru musí mít snadno čistitelnou povrchovou úpravu. Dveře musí mít otevírání ven. Podlahy nesmí mít kanály nebo otvory, musí být izolovány proti zemní vlhkosti a není dovoleno jejich krytí asfaltem nebo jinou organickou hmotou.

Část 5
Stavba pro skladování přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků 
5.1. Základní zabezpečení stavby musí zamezit samovolnému pronikání látek ohrožujících jakost vod ze staveb do okolního terénu a podloží a následně do povrchových a podzemních vod nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se závadnými látkami,
5.2. Stavba musí být členěna na
a) úsek příjmu a vyskladnění přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků se zastřešenou manipulační plochou s rampou a záchytným havarijním prostorem,
b) úsek skladování přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků pro oddělené skladování jednotlivých druhů, prázdných znečištěných obalů pro zpětný odběr, úsek musí být samostatně odvětratelný s možností temperování a sledování teploty vzduchu,
c) úsek pomocných a hygienických provozů samostatně odvětratelný s možností temperování, zejména umývárny, záchody a šatny.
5.3. Podlaha musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků, s povrchem umožňujícím snadné čištění a vyspádovaná do samostatné havarijní jímky podle vyhlášky řešící náležitosti nakládání se závadnými látkami a náležitosti havarijního plánu, způsob a rozsah hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.
5.4. Kanalizační systém musí být řešen jako oddělený pro srážkové, splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky.
5.5. Stavba pro skladování přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků musí být vybavena havarijní jímkou podle vyhlášky řešící náležitosti nakládání se závadnými látkami a náležitosti havarijního plánu, způsob a rozsah hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, která musí mít povrch odolný proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a musí být zabezpečena proti přítoku srážkové vody z okolních ploch a proti pronikání podzemní vody. Musí být dimenzována minimálně na 10 % celkového objemu skladovaných kapalin, avšak nejméně na celý objem 1 největšího skladovaného přepravního obalu nebo nádoby.
5.6. Podlaha příručního skladu musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků, musí být opatřena zvýšeným soklem po obvodu stěn včetně dveřního prahu jako náhrada za havarijní jímku. Příruční sklad musí být samostatně odvětratelný s možností temperování a sledování teploty vzduchu, technické a dispoziční řešení musí umožňovat uložení přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků přehledně a odděleně podle druhu nebezpečnosti v přepravních obalech, kontejnerech a nádobách, oddělené ukládání znečištěných obalů, osobních ochranných pracovních prostředků a oděvů, při dodržování podmínek hygienických, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Na příruční sklad se nevztahují body 5.1. až 5.5.
CELEX 32009L0128

Příloha č. 15 k vyhlášce č. …/2023 Sb.


STAVBA PRO ÚČELY VĚZEŇSKÉ SLUŽBY

Část 1
1. Požadavky na oplocení a ohrazení pozemku pro účely vězeňské služby
1.1. Areály organizačních jednotek se ohrazují a oplocují v závislosti na typu organizační jednotky[footnoteRef:10]9). [10: 9) Např. zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, vyhláška č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby.] 

1.2. Ohrazení musí být vybudováno jako celistvá konstrukce v odolném provedení z železobetonu (monolitické nebo prefabrikované), oplocení může být z kovových i nekovových materiálů. 
1.3. V místech, kde je k ohradní zdi možný příjezd vozidel, je nutné ohradní zeď navrhovat na případný náraz vozidla. Velikost vodorovné síly je 250 kN (rychlost vozidla do 50 km/h) při působení vodorovné síly 1,2 m nad upraveným terénem.
1.4. V místech, kde je k vnějšímu oplocení možný příjezd vozidel, musejí být konstrukce sloupků a patek navrženy na případný náraz vozidla. Velikost vodorovné síly je 5 kN při působení vodorovné síly 1,2 m nad upraveným terénem.
1.5. Minimální šířka vnitřního zakázaného pásma musí být 4,5 m (pokud tomu nebrání stavební dispozice).
1.6. Vnější zakázané pásmo musí být přehledné, vysypané pískem nebo zatravněné. Jeho šířka je minimálně 1 m až 2 m. Pokud místní zástavba vně areálu organizační jednotky neumožňuje zřízení vnějšího zakázaného pásma, zřizuje se pásmo pouze z vnitřní strany organizační jednotky.

2. Základní technické parametry ohrazení nebo oplocení
Tabulka č. 1
	typ věznice
	dispozice
	materiálové provedení
	parametry

	1.
věznice se zvýšenou ostrahou, vazební věznice, ústav pro výkon zabezpečovací detence
	vnější strana
	a) pevná ohradní zeď (železobetonová monolitická nebo prefabrikovaná nebo zděná) nebo
b) oplocení z drátěného pletiva nebo
c) kombinace ohradní zdi navýšené žiletkovým drátem („bruno válce“)
	výška:
min. 5,0 m až max. 8,0 m
 
průměr žiletkových válců:
min. od 450 mm do 980 mm

	
	vnitřní strana
	oplocení z drátěného pletiva
	výška min. 3,5 m

	2.
věznice s ostrahou s vysokým stupněm zabezpečení
	vnější strana
	a) pevná ohradní zeď (železobetonová monolitická nebo prefabrikovaná nebo zděná) nebo
b) oplocení z drátěného pletiva nebo
c) kombinace ohradní zdi navýšené žiletkovým drátem („bruno válce“)
	výška:
min. 4,5 m
 
průměr žiletkových válců:
min. od 450 mm do 980 mm

	
	vnitřní strana
	oplocení z drátěného pletiva
	výška min. 3,5 m

	3.
věznice s ostrahou se středním stupněm zabezpečení
	vnější strana
	a) pevná ohradní zeď (železobetonová monolitická nebo prefabrikovaná nebo zděná) nebo
b) oplocení z drátěného pletiva nebo
c) kombinace ohradní zdi navýšené žiletkovým drátem („bruno válce“)
	výška:
min. 3,5 m
 
průměr žiletkových válců:
min. od 450 mm do 980 mm

	
	vnitřní strana
	oplocení z drátěného pletiva
	výška min. 2,5 m

	4.
věznice s ostrahou s nízkým stupněm zabezpečení
	vnější strana
	oplocení z drátěného pletiva
	výška min. 2,5 m

	
	vnitřní strana
	oplocení z drátěného pletiva
(zřizuje se fakultativně)
	výška min. 2,5 m


 
Ohrazení a oplocení areálů organizačních jednotek, kde vykonávají trest odnětí svobody ženy nebo mladiství, musí být provedeno v návaznosti na typ věznice, a to podle parametrů uvedených v tabulce č. 1 v bodech 1 až 4.
 
Část 2
Vstupy a vjezdy

2.1. Hlavní vstup a vjezd do střežené zóny
Prostor pro vstup osob a vjezd musí být stavebně oddělen. 
2.2. Zázemí pro příslušníky strážní služby
Zázemí pro příslušníky strážní služby musí tvořit denní místnost, hygienické zařízení navržené pro 2 osoby (muž/žena), kuchyňka a úklidová komora s výlevkou.
2.3. Čekárny návštěv
Čekárna pro návštěvy vězňů rodinnými příslušníky musí být vybavena záchody (1x pro muže a 1x pro ženy). 
2.4. Vjezdový koš
Vjezdový koš je prostor vymezený vnitřní a vnější vjezdovou branou.  Minimální rozměry vjezdového koše musí být 20 m x 7 m x 6 m (délka x šířka x výška). 
Vjezdový koš musí být zastřešený. 
Součástí vjezdového koše musí být pochozí lávka umístěná minimálně 3,5 m nad vozovkou. Lávka musí být oplocená a přístupná ze zabezpečeného vstupu.

Část 3
3.1. Ubytovací část
Ložnice a cely vězňů, chodby a schodiště musejí být vybaveny nočním tlumeným osvětlením. Minimálně 1 cela musí být uzpůsobena pro umístění osoby s omezenou schopností pohybu. Dále zde musí být zřízena izolační místnost, která musí mít své samostatné hygienické zařízení. 
3.2. Zvláštní ubytovací kapacita pro potřeby naplňování léčebného režimu
V tomto ubytovacím prostoru jsou zpravidla jednolůžkové až dvoulůžkové ložnice. Musí zde být společné sprchy, výdejna stravy s jídelnou, kancelář pro dozorce, kancelář pro vychovatele, hygienické zařízení pro zaměstnance a příslušníky a provozní zázemí. Součástí zvláštní ubytovací kapacity pro potřeby naplňování léčebného režimu musí být také prostor pro izolaci, který musí mít vlastní hygienické zařízení.

Část 4
4.1. Zdravotnické středisko
a)  provoz zdravotnického střediska je určen pro poskytování zdravotních služeb v ambulantní formě vězňům i příslušníkům a zaměstnancům Vězeňské služby.
b) zdravotnické středisko musí být umístěno ve střežené zóně věznice. Lokace musí umožňovat snadný přístup z ubytovací části a příjezd vozidla zdravotnické záchranné služby od vjezdového objektu.
c) jsou-li poskytovány zdravotní služby výhradně příslušníkům a zaměstnancům, může být umístěno i mimo střeženou zónu věznice.
d) zdravotnické středisko musí prostorově a dispozičně splňovat podmínky stanovené vyhláškou řešící požadavky na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče.

 4.2. Nemocnice
 a) provoz nemocnice je určen pro poskytování zdravotních služeb v lůžkové formě vězňům. 
b) nemocnice musí být umístěna ve střežené zóně věznice. Lokace musí umožňovat snadný přístup z ubytovací části, dovoz stravy z centrální kuchyně a příjezd vozidla zdravotnické záchranné služby od vjezdového objektu.
c) prostorové uspořádání nemocnice musí odpovídat podmínkám stanoveným vyhláškou řešící požadavky na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče.
d) ložnice pro vězně musejí splňovat podmínky stanovené vyhláškou řešící požadavky na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče.

Část 5
5.1. Návštěvní prostory
Každá organizační jednotka musí v rámci funkčních celků disponovat návštěvními prostory pro návštěvy vězňů podle zákona o výkonu trestu odnětí svobody. 
5.2. Prostory pro návštěvy vězňů:
Tyto prostory jsou podle povahy a typu návštěvy členěny na 4 dílčí funkční celky
a) místnosti hlavních (kontaktních) návštěv:
Místnosti hlavních kontaktních návštěv musejí být vybaveny oddělenými hygienickými zařízeními: zvlášť pro návštěvy a zvlášť pro vězně. Musí zde být vymezen prostor a zázemí pro návštěvy s dětmi. 
b) místnosti bezkontaktních návštěv:
V místnosti pro bezkontaktní návštěvy musí být návštěvník od vězně oddělen pevnou skleněnou přepážkou, prosklenou na celou výšku místnosti. Každá z rozdělených částí místnosti musí mít samostatný vstup. 
c) místnosti pro zvláštní návštěvy:
Místnost musí být rozdělená katrem po celé výšce. Oddělené části místnosti musejí míst samostatný vstup. Dveře z chodby musí být prosklené (průhledné).
d) místnosti návštěv bez zrakové a sluchové kontroly:
Součástí návštěvního prostoru musí být záchod a sprchový kout. 

Část 6
Výrobní zóna
Vnější a vnitřní prostory objektů výrobní zóny mohou být členěny na prostorové úseky vymezenými stavebně technickým zabezpečením, a to v závislosti na typu věznice a druhu výrobních činností.
 

Část 7
Povrchy podlah, stěn a stropů místností
7.1. Ve stavbách pro účely vězeňské služby v rámci funkčních celků, kde se pohybují vězni bez i s doprovodem, musí být na chodbách, ve společných prostorách, v ložnicích a v celách včetně hygienických zařízení povrchy podlah z tvrdých materiálů (např. dlažba, litá podlaha, minerální podlaha). 
7.2. Povrchy stěn a stropů ložnic a cel vězňů včetně hygienického zařízení musejí být provedeny v materiálech vykazujících tyto technické parametry
a) pevnost v tlaku ≥ 100,0 N/mm2,
b) pevnost v tahu ≥ 30,0 N/mm2,
c) tahová přídržnost k podkladu ≥ 1,5 N/mm2,
d) tvrdost Shore D 80 podle DIN 53505.
7.3. Povrchy stěn a stropů ložnic a cel vězňů včetně hygienického zařízení musejí být provedeny v materiálech vykazujících tyto technické parametry
a) pevnost v tlaku ≥ 25,0 N/mm2
b) pevnost v tahu ≥ 4,0 N/mm2
c) tahová přídržnost k podkladu ≥ 1,2 N/mm2.
7.4. Povrchy stěn na chodbách a ve společných prostorech, kde se pohybují vězni bez i s doprovodem, musejí být do výše minimálně 1,6 m opatřeny omyvatelným nátěrem včetně keramického soklíku minimálně 0,1 m nebo provedeny mozaikovou omítkou (marmolit).
7.5. Požadavky na povrchy podlah, stěn a stropů prostorů v objektech ostatních funkčních celků jsou uvedeny v tabulce, a to v závislosti na typu organizační jednotky a způsobu užívání konkrétní dílčí části funkčního celku.

Schodiště
7.6. Ve stavbách pro účely vězeňské služby v rámci funkčních celků, kde se pohybují vězni bez i s doprovodem, musejí být navržena schodiště z tvrdých materiálů.
7.7. Zábradlí schodišť v prostorách uvedených v bodě 7.1. musí být kovové.
7.8. V prostorách uvedených v bodě 7.1. musí být prostor mezi nástupním a výstupním ramenem (zrcadlo) opatřen stavebně technickým zabezpečením zamezujícím pádu osob.

Část 8
Mříže a ostění oken
Okna staveb v rámci funkčních celků ve střežené a výrobní zóně musejí být osazena okenními mřížemi. Mříže musejí ukotveny nerozebíratelnými spoji do stavebních konstrukcí budov.


Část 9
Přístupnost staveb pro účely vězeňské služby
9.1. Pro vnitřní i vnější prostory staveb pro účely vězeňské služby se požadavky na přístupnost pro vězně musí uplatnit přiměřeně s ohledem na zajištění bezpečnosti a ochrany osob v rámci provozu organizační jednotky.
9.2. Ložnice a cely pro vězně bez samostatné schopnosti pohybu musí být situovány v ubytovacích prostorách tak, aby evakuace byla prováděna po rovině bez pohybu po schodech nebo maximálně s využitím ramp.
9.3. Ostatní prostory ubytovací části užívané vězni bez samostatné schopnosti pohybu musí být stavebně upraveny podle rozsahu zdravotního omezení konkrétní osoby.
9.4. Na každých 200 ubytovacích míst musí být v rámci funkčního celku ubytovací části organizační jednotky zřízena minimálně 1 cela pro vězně s dočasně nebo i trvale sníženými schopnostmi samostatných pohybů.

Část 10
Plochy pobytových, kulturních a ostatních místností
10.1. Ubytovací plocha místnosti musí být minimálně 3 m2 na 1 vězně.
10.2. Pro vězně bez samostatné schopnosti pohybu se u ubytovacích ploch musí použít 1,5násobek plochy podle bodu 1.
10.3. Maximální počet na 1 ubytovací prostor je 30 vězňů.
10.4. Minimální plocha kulturních místností 1 ubytovacího prostoru je 1,5 m2 na 1 vězně.
10.5. Příklady ostatních požadovaných minimálních ploch:
5.1. návštěvní prostory 0,8 m2 na 1 vězně.
5.2. prostory pro vzdělání a kulturu 2,0 m2 na 1 vězně.
5.3. sportovní zařízení vnitřní 2,4 m2 na 1 vězně.
5.4. venkovní plochy pro zacházení 1,5 m2 na 1 vězně.
5.5. stravovací provoz 3,5 m2 na 1 vězně.
5.6. příjem a odbavení eskort 0,8 m2 na 1 vězně.
5.7. zdravotní středisko 0,9 m2 na 1 vězně.
5.8. výrobní zóna 10,0 m2 na 1 vězně.
5.9. skladovací prostory věcí a výstroje vězňů 1,0 m2 na 1 vězně.


image2.jpeg

image3.jpg

image4.jpg

image1.jpg