Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II.

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Ministerstvo kultury zpracovalo návrh zákona, kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh je předkládán na základě Plánu legislativních prací vlády na rok 2023, schváleného usnesením vlády č. 1075 ze dne 21. prosince 2022. V souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2023 a vzhledem k charakteru materiálu nebylo provedeno hodnocení dopadů návrhu regulace, včetně závěrečné zprávy podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA).

Cílem návrhu zákona je – v návaznosti na úpravu definice účelového územního prvku – doplnění ustanovení § 7 zákona č. 20/1987 Sb. v tom smyslu, aby i předměty ochrany podle zákona č. 20/1987 Sb., tj. památkové rezervace, památkové zóny a dále ochranná pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace 
a památkové zóny, mohly být zapisovány do základního registru územní identifikace, adres 
a nemovitostí (RÚIAN) jako účelové územní prvky ve smyslu zákona o základních registrech. Je žádoucí, aby v rámci informovanosti veřejné správy a vzájemného zpřístupnění údajů byla zřetelná veřejnoprávní omezení dopadající na vlastníky nemovitostí nebo jiných územních jednotek vyplývající ze zákona, včetně vytvoření vazeb na další územní prvky (parcely 
v katastru nemovitostí). Záměr odpovídá obdobné úpravě obsažené v § 72a zákona o ochraně přírody a krajiny a v § 29 horního zákona. V oblasti archeologie se dále zakotvuje, aby kraj jako vlastník archeologických nálezů mohl svým nařízením upravit požadavky na zpracování movitých archeologických nálezů a dokumentace k nim a způsob jejich předání kraji (tj. předpokládaný základní způsob ošetření movitých archeologických nálezů, způsob jejich evidence, obsahové náležitosti základní dokumentace o předávaných movitých archeologických nálezech, lhůty pro předání informací o movitých archeologických nálezech, lhůty pro předání movitých archeologických nálezů či územní obvody pro předávání movitých archeologických nálezů, pokud jménem kraje nebudou movité archeologické nálezy přebírány na jednom místě). Nově by kraj měl mít rovněž zákonnou možnost kontrolovat činnost oprávněných organizací působících na jeho území, resp. provádějících archeologické výzkumy na jeho území. Dále se upravuje možnost odnětí oprávnění k provádění archeologických výzkumů Ministerstvem kultury nejenom při ztrátě odborných předpokladů, ale také v případě, že oprávněná organizace opakovaně v průběhu posledních dvou let nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou zákonem (např. v případě nekvalitně odváděných prací při provádění archeologických výzkumů, nepředávání archeologických nálezů a nálezových zpráv ve stanovených lhůtách apod.). Návrh rovněž odstraňuje terminologické neprovázanosti aktuálního znění zákona o státní památkové péči na stavební zákon a technicky upravuje vymezení dílčích pojmů v oblasti restaurování.

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Jedná se o technickou novelu, tj. úprava nepředstavuje žádné podstatné a rozsáhlé změny. Návrhem zákona nejsou do právního řádu České republiky implementovány předpisy Evropské unie. 

Navrhovaná právní úprava si vyžádá náklady ze státního rozpočtu v celkové odhadované výši 3 mil. Kč na zajištění potřebné úpravy Integrovaného informačního systému památkové péče Národního památkového ústavu a na personální zajištění provedení kontrol a odstranění nesouladů mezi údaji vedenými v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky 
a údaji vedenými v katastru nemovitostí ze strany odborné organizace státní památkové péče (Národní památkový ústav). Pokud jde o změny týkající se oblasti archeologie, nebude mít navrhovaná úprava žádný dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Návrh naopak přináší úpravu, která by umožnila krajům efektivně nakládat s archeologickým dědictvím, které vlastní.

S návrhem zákona nejsou spojeny zvýšené požadavky na státní rozpočet, výdaje spojené s jeho realizací budou hrazeny z rozpočtu kapitoly 334 – Ministerstvo kultury v rámci schválených limitů výdajů na příslušný rok. S navrženou právní úpravou nejsou spojeny žádné požadavky na navýšení personálních kapacit a prostředků na platy nad stávající limity. Zvýšená potřeba v personální a platové oblasti bude pokryta v rámci schválených limitů počtu míst a objemu prostředků na platy vhodnou vnitřní optimalizací v NPÚ či přesunem z jiné příspěvkové organizace spadající pod Ministerstvo kultury.

Návrh zákona byl dne 12. července 2023 prostřednictvím eKLEP rozeslán 
do mezirezortního připomínkového řízení s termínem pro uplatnění připomínek do 9. srpna 2023. 
Žádné připomínky neuplatnila tato připomínková místa: Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo obrany, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo životního prostředí, Úřad vlády ČR – odbor kompatibility, Úřad vlády – ministr pro evropské záležitosti, ÚV – místopředseda vlády pro digitalizaci, ÚV – ministr a předseda Legislativní rady vlády, ÚV – ministryně pro vědu výzkum a inovace, ÚV – zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Digitální a informační agentura, Český úřad zeměměřický a katastrální, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Pardubický kraj, Středočeský kraj, Kraj Vysočina, Ústecký kraj 
a Zlínský kraj a Českomoravská konfederace odborových svazů. 
Nad rámec oslovených připomínkových míst uplatnily připomínky Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Unie zaměstnavatelských svazů ČR a Česká biskupská konference.
Zásadní připomínky uplatnila tato připomínková místa: Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra, Olomoucký kraj, Plzeňský kraj a Úřad vlády – vedoucí Úřadu vlády. 
Všechny zásadní připomínky byly vypořádány, materiál se předkládá vládě bez rozporu.

Vyhodnocení meziresortního připomínkového řízení tvoří část VI. tohoto materiálu.

2