Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNCUTESC0Q najdete zde
IV.
ODŮVODNĚNÍ
I. Obecná část
a) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů
Předložený návrh nařízení vlády, kterým se stanoví sazby úhrad z vydobytých nerostů, (dále jen „návrh nařízení vlády“) nahrazuje nařízení vlády č. 98/2016 Sb., o sazbách úhrady.
Předložený návrh nařízení vlády byl zpracován v souvislosti s předložením materiálu s názvem „Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů“ (dále jen „konsolidační balíček“), jehož gestorem je Ministerstvo financí. Konsolidační balíček je souborem novel 62 zákonů, mezi kterými je zařazena také novela zákona č. 44/1988 Sb.; návrh nařízení vlády je přímou reakcí na tuto novelu horního zákona. Účelem předkládaného návrhu nařízení vlády je především dosažení cílů programového prohlášení vlády v oblasti vládou přijatého závazku vůči obcím a krajům, ale také státu, získat díky zdanění těžby nerostů více finančních prostředků z dobývání nerostných surovin na jejich území. Předmětem návrhu nařízení vlády je proto navýšení sazeb úhrad z některých vydobytých nerostů, přičemž část těchto finančních prostředků je účelově vázána na pomoc lokalitám postiženým těžbou.
Vydání nového nařízení namísto novelizace stávajícího nařízení vlády č. 98/2016 Sb., o sazbách úhrady, bylo zvoleno jednak vzhledem k tomu, že v dosavadním nařízení vlády není vhodně zvolen jeho název, který v podstatě nevypovídá o konkrétním obsahu právní normy, ani zmocnění pro její vydání, jednak rozsah navrhované úpravy, která se týká pouze přílohy k nařízení vlády č. 98/2016 Sb., tedy tabulky, a zpracování změn v této tabulce by bylo poměrně neefektivní a nepřehledné. Vydáním nového nařízení namísto novelizace je současně akceptována zásadní připomínka Úřadu vlády České republiky - Ministra a předsedy Legislativní rady vlády.
b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná právní úprava naplňuje úmysl zákonodárce stanový v § 33i horního zákona podrobit úhradě vydobyté nerosty. Předmětem úhrady z vydobytých nerostů jsou vydobyté nerosty, což zahrnuje jednak nerosty, pro které byl stanoven dobývací prostor, jednak vyhrazené nerosty získané při ložiskovém průzkumu nebo při neoprávněném dobývání či ložiskovém průzkumu výhradních ložisek. Za nerosty se přitom považují „tuhé, kapalné a plynné části zemské kůry“ (§ 2 odst. 1 horního zákona), které horní zákon rozděluje na dvě základní kategorie – nerosty vyhrazené a nevyhrazené. Vyhrazené nerosty jsou nerosty, jejichž výčet je uveden přímo v horním zákoně (§ 3 odst. 1 horního zákona), ostatní nerosty jsou považovány za nerosty nevyhrazené (§ 3 odst. 2). Předmětem úhrady z vydobytých nerostů jsou však pouze vyhrazené nerosty, resp. výhradní ložiska.
Zákonodárce však v horním zákoně nestanoví výše úhrad, ani způsob jejich výpočtu; provedení této úpravy přenechává na prováděcí právní předpis, konkrétně nařízení vlády, k jehož vydání zmocňuje v § 33k odst. 2 horního zákona vládu České republiky, a to v rozsahu stanovení sazby úhrad pro jednotlivé dílčí základy úhrady. Pro návrh nařízení vlády se limitující stává pouze ustanovení § 33k odst. 1 horního zákona, jímž je stanoveno, že „sazba úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady činí nejvýše částku odpovídající 10 % referenční ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů nebo jednotlivé užitkové složky“.
Návrh nařízení vlády je předkládán jak věcně, tak terminologicky zcela v souladu s horním zákonem, když forma řešení normativního ztvárnění jeho obsahu, tedy tabulka stanovená v příloze k návrhu nařízení vlády, zcela jednoznačně prokazuje, že návrh nařízení vlády nikterak nepřekračuje rámec pro jeho vydání stanoveným ve zmocnění podle § 33k odst. 2 horního zákona. Stejně tak je zachována forma prováděcího právního předpisu (nařízení vlády) a subjekt určený k jeho vydání, tedy vláda České republiky.
c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie
Návrh nařízení vlády se právních předpisů Evropské unie ani judikatury soudních orgánů Evropské unie nedotýká.
d) Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Nařízení vlády č. 98/2016 Sb. bylo vydáno na základě zmocnění vlády obsaženého v § 33k odst. 2 horního zákona s účinností od 1. ledna 2017.
Dosavadní podoba nařízení vlády č. 98/2016 Sb. stanoví ve své příloze „Sazby úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady“ výši úhrad, které se po celou dobu účinnosti tohoto nařízení vlády nezměnily.
V souvislosti novelou horního zákona provedenou zákonem č. 88/2021 Sb., která nabyla účinnosti dne 16. března 2021, bylo státu umožněno pružně reagovat na vývoj tržních cen jednotlivých nerostů, a to prostřednictvím transparentního a objektivního mechanismu pro úhradovou povinnost z vydobytých nerostů jak pro stát, tak pro organizace. Díky této novele organizace zasílají státu prostřednictvím báňsko-technické evidence více údajů, na jejichž základě je možné provést úpravu nařízení vlády tak, aby u těch vyhrazených nerostů, u kterých dochází ke zvyšování sazby úhrady nedošlo k významnému finančnímu ohrožení těžaře, ale zároveň zajistí, že stát získá vyšší příjem do státního kasy.
S přihlédnutím k odborné diskuzi se zástupci Ministerstva financí, Českého báňského úřadu a Národní ekonomické rady vlády, a to za aktivní účasti zástupců Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu a Těžební unie, a politické dohodě zástupců koaličních stran bylo v rámci příprav návrhu nařízení vlády rozhodnuto, že vyhrazené nerosty budou rozděleny do tří skupin, a k vypočtenému podílu sazby k referenční ceně bude připočteno 3, 2 a 1 %; následně dojde k matematickému výpočtu navýšené sazby úhrady z vydobytého nerostu. 3 % byla přičtena u uhlí dobývaného povrchově, 2 % byla přičtena u ropy, zemního plynu, stavebních surovin, vysokoprocentního vápence a ostatních vápenců a cementářských surovin a 1 % bylo přičteno u drahých kamenů (vltavín a granát), sklářského a slévárenského písku, bentonitu, nerostů používaných pro kamenickou výrobu, sádrovce, keramických a žáruvzdorných jílů a jílovců, kaolínu, křemene, křemence, dolomitu, slínu, čediče znělce, trachytu a živce. Důvod navýšení pouze o 1 % u těchto vydobytých nerostů je, že ty, které se řadí pod tzv. silikátové suroviny, často čelí zahraniční konkurenci ze zemí, kde odvod za vydobytý nerost je pro tyto kategorie odpuštěn. Tímto návrhem nařízení vlády bude zohledněno, že úprava silikátových surovin je zpravidla velmi energeticky náročná, a to ať se jedná o pouhou mechanickou úpravu (drcení, třídění, sušení, mletí, dodržování zrnitostních křivek), nebo další typy úprav, zejména chemického složení, výstupní vlhkosti, viskozity a dalších. Tyto procesy jsou náročné na spotřebu elektrické energie a plynu. Dále, po dohodě s Ministerstvem financí, jež majetkově ovládá těžební společnost OKD a.s., bude také přičteno 1 % u černého uhlí dobývaného hlubinně. Nebylo uvažováno o navýšení sazby úhrady z vyhrazených nerostů u těch nerostů, které nejsou v současnosti na území České republiky těženy (např. cesium, cín, lithium, wolfram, rubidium, mangan a měď).
Z uvedených reálných potřeb je zřejmé, že dosavadní znění nařízení vlády č. 98/2016 Sb. aktuálně neodpovídá politickým koncepcím. Proto je třeba po provedené analýze efektivity a účelnosti dosavadní právní úpravy provést její změnu, a to způsobem zohledňující skutečnosti uvedené v kapitole b) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání.
e) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Díky realizaci návrhu nařízení vlády dojde, při zachování stávajícího objemu těžby nerostů, k předpokládanému navýšení příjmu státního rozpočtu o cca 64 mil. Kč, navýšení příjmu do rozpočtů obcí o cca 280 mil. Kč a rozpočty krajů obdrží nově cca 235 mil. Kč (po nabytí účinnosti zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů). Uvedené navýšení výnosu úhrady z vydobytých nerostů v důsledku změny sazeb se však projeví až v roce 2025, kdy bude provedeno zúčtování úhrady za úhradové období 2024 a výpočet výše úhrady bude poprvé proveden s navrhovanou zvýšenou sazbou.
Vzhledem k tomu, že zvýšení úhrad z vydobyté jednotky hnědého uhlí povrchovým způsobem bylo stanoveno s ohledem na mimořádné zisky v roce 2022, avšak tato mimořádná ekonomická situace již neplatí, a s přihlédnutím k situaci, že hnědouhelné energetické zdroje bude patrně nutné provozovat i po roce 2026, což je však termín, kdy na základě zpracovaných modelů, již nebude tento segment energetiky ekonomicky rentabilní, bude sazba v Kč za jednotku množství u hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem přehodnocena nejpozději k 30. 6. 2025.
Věcně návrh nařízení vlády v podnikatelském prostředí nevyvolá žádné změny. Podnikatelského prostředí se dotknou pouze změny, které se váží k poplatníkům úhrady z dotčených vydobytých nerostů (tj. organizace provádějící těžbu nerostů), kteří celkem odvedou na úhradě z vydobytých nerostů o cca 579 mil Kč více než v roce 2022 (při zachování stávajícího objemu těžby nerostů). Uvedené navýšení úhrady z vydobytých nerostů v důsledku změny sazeb se však projeví až ve výdajích roku 2025, kdy bude provedeno zúčtování úhrady za úhradové období 2024 a výpočet výše úhrady bude poprvé proveden s navrhovanou zvýšenou sazbou.
f) Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
U návrhu nařízení vlády lze očekávat nepřímé negativní promítnutí navýšení úhrad z vydobytých nerostů do rozpočtů rodin a specifických skupin obyvatel. Zpracovatel oslovil výrazné producenty hnědého uhlí a z jejich stanovisek vyplývá, že zvýšená úhrada za vydobytý nerost je pro těžební společnosti oprávněný variabilní náklad, který vstupuje v plné výši do kalkulace ceny hnědého uhlí. S navýšením sazby úhrady za vydobytý nerost a s tím spojeného navýšení ceny hnědého uhlí dojde dle jejich názoru u prodejců hnědého uhlí ke zvýšení koncové ceny hnědého uhlí pro domácnosti. V současné době však nelze přesně odhadnout, v jaké výši a do jaké míry k takovémuto promítnuté dojde, resp. do kterých oblastí života rodin a specifických skupin obyvatel se konkrétně promítnou tyto dopady a jaké vyvolají omezení nebo negativní zásahy do kvality života nebo zdraví osob.
Naopak lze předvídat, že vzhledem k charakteru navrhované úpravy nelze očekávat pozitivní nebo negativní dopady na národnostní menšiny, na ochranu práv dětí nebo jiné než existující dopady dobývání nerostů na životní prostředí.
g) Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Předkládaný návrh nařízení vlády nevyvolává žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, neboť je zcela genderově neutrální a svou aplikací nemůže založit vztahy, které by bylo možné označit za diskriminační.
h) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Předkládaný návrh nařízení vlády nevyvolává žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, neboť sám o sobě žádné zpracování osobních údajů nepředpokládá. Související zpracování osob údajů v informačním systému úhrad (ISÚ) je řešeno horní zákonem, který již byl shledán plně v souladu s právními předpisy České republiky upravujícími ochranu soukromí a osobních údajů.
i) Zhodnocení korupčních rizik
Návrh nařízení vlády neobsahuje vůči dosavadní právní úpravě žádnou změnu, která by vybočovala z mezí zákonného zmocnění a je předkládán v přiměřeném a nezbytně nutném rozsahu, který pro adresáty právní úpravy nepředstavuje nadměrnou zátěž. Kompetence dotčených subjektů nejsou návrhem rozšiřovány.
Vzhledem k tomu, že předkládaná právní úprava z větší části obsahuje pouze změny v nastavení výše úhrad za vydobyté nerosty, lze dovozovat, že její implementace bude efektivní.
Navrhovaná právní úprava nezasahuje do pravidel odpovědnosti dotčených orgánů, do opravných prostředků ani nastavených kontrolních mechanismů.
Korupční rizika navrhované právní úpravy lze hodnotit jako málo významná.
j) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Předkládaný návrh nařízení vlády se žádným způsobem nedotýká bezpečnosti nebo obrany státu.
k) Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.
Předkládaný návrh nařízení vlády nemá ze své podstaty žádné sociální dopady, a to ani dopady na rodiny s jakoukoliv strukturou nebo specifickou charakteristikou. Stejně tak nemůže mít navrhovaná úprava vliv na posilování rodinných vazeb nebo nastolování rovnováhy mezi prací a rodinou.
Posílení rozpočtů územních samosprávných celků by však mohl mít na tvorbu programů na posilování integrity a stability rodiny, posilování rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posilování mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů v jednotlivých krajích a obcích, což však nelze v současné době zřejmě označit jako prioritu územních samosprávných celků.
l) Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná úprava nemá územní dopady, ani dopady na územní samosprávné celky.
m) Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení).
Správa úhrad je vykonávána prostřednictvím digitálně přívětivého informačního systému úhrad (ISÚ), který provozuje správce úhrad ČBÚ a změna nařízení vlády o sazbách úhrady bude vyžadovat provedení změn v číselníku ISÚ.
Zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy nejsou navrhovanou právní úpravou dotčeny.
II. Zvláštní část
K § 1
Toto ustanovení s obsahovým odkazem na zmocnění pro vydání návrhu nařízení vlády stanoví, že předmět úpravy, tedy sazby úhrad pro jednotlivé dílčí základy úhrady z vydobytých nerostů, jsou zpracovny v příloze k návrhu nařízení vlády.
K § 2
V souvislosti s přijetím nového nařízení vlády, kterým se stanoví sazby úhrad z vydobytých nerostů, dochází ke zrušení stávající právní úpravy, tj. nařízené vlády č. 98/2016 Sb., o sazbách úhrady.
K příloze k návrhu nařízení vlády - Sazby úhrad pro jednotlivé dílčí základy úhrady z vydobytých
I. Tabulka
Základem pro přílohu návrhu nařízení vlády, obsahující tabulku s jednotkami množství a sazbami úhrad pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů (dále jen „tabulka sazeb“), byla tabulka sazeb uvedená v příloze nařízení vlády č. 98/2016 Sb., o sazbách úhrady. Oproti nařízení vlády č. 98/2016 Sb. však dochází ke zvýšení sazby úhrad u některých položek, konkrétně se jedná o následující položky:
• ropa z 558,00 Kč/m3 na 740,95 Kč/m3,
• zemní plyn z 0,27 Kč/m3 na 0,39 Kč/m3,
• drahé kameny – vltavín z 1.939,59 Kč/kg na 2.327,51 Kč/kg,
• granát z 1.500,00 Kč/kg na 1.800,- Kč/kg,
• sklářský a slévárenský písek z 8,24 Kč/t na 9,75 Kč/t,
• bentonit z 3,32 Kč/t na 4,58 Kč/t,
• nerosty používané pro kamenickou výrobu, včetně štěpných břidlic z 17,55 Kč/m3 na 37,25 Kč/m3,
• sádrovec z 21,84 Kč/t na 24,84 Kč/t,
• keramické a žáruvzdorné jíly a jílovců z 34,74 Kč/t na 40,25 Kč/t,
• kaolin z 30,00 Kč/t na 35,00 Kč/t,
• křemen, křemenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením z 4,36 Kč/t na 9,81 Kč/t;
• živec z 13,73 Kč/t na 16,59 Kč/t,
• vysokoprocentní vápenec z 10,55 Kč/t na 13,79 Kč/t,
• ostatní vápenec a cementářské suroviny z 3,25 Kč/t na 4,91 Kč/t,
• černé uhlí z 9,90 Kč/t na 44,88 Kč/t,
• uhlí hnědé dobývané povrchovým způsobem z 1,18 Kč/GJ na 2,05 Kč/GJ,
• stavební kámen z 2,91 Kč/m3 na 8,45 Kč/m3,
• štěrkopísky z 3,39 Kč/m3 na 6,48 Kč/m3,
• cihlářské surovin z 1,40 Kč/m3 na 2,84 Kč/m3.
Je nutno zdůraznit, že tabulka sazeb obsahuje pouze nerosty, u nichž na území České republiky probíhá jejich dobývání nebo průzkum, a nerosty, u nichž je dobývání nebo průzkum pravděpodobný vzhledem k existenci potenciálně využitelného ložiska. Tabulka sazeb tedy neobsahuje všechny nerosty, které jsou ustanovením § 3 odst. 1 horního zákona stanoveny jako vyhrazené nerosty.
II. Poznámky
U řady nerostů nebo skupin nerostů je pro rozhodnutí, zda konkrétní vydobytý nerost patří pod konkrétní sazbu úhrady, potřebné podrobnější definování vydobytého nerostu, než poskytuje název nerostu v tabulce sazeb úhrady. Proto byla formou poznámek k tabulce sazeb doplněna kritéria, podle kterých se posoudí, pod kterou konkrétní sazbu úhrady je nutno konkrétní vydobytý nerost zařadit, popřípadě za jaký produkt z procesu těžby nebo úpravy vydobytého nerostu je sazba úhrady stanovena. Tato kritéria poslouží jak orgánům státní báňské správy při správě úhrad, tak poplatníkům úhrady, kteří jsou dle § 33s odst. 1 horního zákona povinni podávat úhradové přiznání, tzn. sami v rámci úhradového přiznání stanovit výši úhrady. Kritéria nejsou stanovena u těch nerostů, kde je již samotný název nerostu dostačující pro jeho zařazení ke konkrétní sazbě úhrady.
U nerostů, které obsahují pouze menší a značně proměnlivý podíl užitkové složky suroviny (např. rudy uranu, alkalických, drahých a barevných kovů, kaolin, živce), bylo vzhledem k novému způsobu výpočtu úhrady nutno sazbu úhrady stanovit pro množství využitelné suroviny ve vydobytém nerostu. U rud včetně uranu je sazba stanovena za obsah kovu v koncovém produktu těžby a úpravy vydobytého nerostu. Úhrada tedy není uplatňována za technologicky nezískatelný podíl kovu ve vytěžené rudě. Analogicky se postupuje i u živců.
K § 3
Předkladatel návrhu nařízení vlády navrhuje, aby nařízení vlády nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2024, a to z důvodu zajistit shodné datum nabytí účinnosti mezi návrhem nařízení vlády a vládním návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček).
15