Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II

2

II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Cílem návrhu zákona je umožnit Státnímu fondu kinematografie přerušit řízení o žádosti o evidenci pobídkového projektu až do doby, kdy získá odpovídající prostředky ke krytí předpokládané výše filmové pobídky. Státní fond kinematografie, respektive jeho ředitel tak nebude nucen v případě nedostačujících příspěvků na filmové pobídky využít svého oprávnění zastavit příjem žádostí o registraci pobídkového projektu, jejíž podání je podmínkou zahájení realizace pobídkového projektu a vynakládání nákladů uznatelných pro účely filmových pobídek podle § 42 odst. 4 zákona o audiovizi.
Předkladatelé navrhují, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.
O vyjádření k návrhu zákona byla požádána ministerstva financí, kultury, vnitra, zdravotnictví, práce a sociálních věcí a zahraničních věcí.

Ministerstvo kultury doporučilo přijmout k návrhu zákona souhlasné stanovisko.
Ministerstvo ve svém vyjádření uvedlo, že předložený návrh zákona podporuje, protože podle jeho názoru umožní vyřešit stávající neuspokojivý stav v oblasti filmového podnikání a podpory filmového průmyslu prostřednictvím filmových pobídek. 
Ministerstvo kultury dále poznamenalo, že podle platné právní úpravy musí Státní fond kinematografie reagovat na nedostatek disponibilních prostředků na filmové pobídky tím, že zastaví příjem žádostí o registraci pobídkového projektu podle § 44 odst. 7 zákona o audiovizi. K tomu však ministerstvo upozornilo, že takový postup znemožňuje zahajovat realizaci pobídkových projektů a vynakládání nákladů uznatelných pro účely filmových pobídek. Má tak docházet nejen k nemožnosti zahajovat realizaci domácích projektů, ale i k odlivu zahraničních produkcí.
Navrhovaná úprava má podle ministerstva umožnit Státnímu fondu kinematografie přijímat žádosti o registraci pobídkového projektu a v případě nedostatku finančních prostředků na filmové pobídky přerušit následné řízení o evidenci projektu.

Ministerstvo zahraničních věcí doporučilo přijmout k návrhu zákona souhlasné stanovisko.
Ministerstvo zahraničních věcí ve svém vyjádření nejprve uvedlo, že filmové projekty realizované na území ČR (z nichž více než polovina pochází z hollywoodských produkcí) přinesly jen v posledním roce do české ekonomiky od zahraničních filmových produkcí téměř 9 miliard Kč, které z velké části získaly malé a střední podniky. Navrhované zakotvení změn ustanovení § 47 odst. 3 a 8 zákona o audiovizi by podle ministerstva mohlo zvýšit zájem zahraničních investorů a výrobců audiovizuálních děl o filmovou výrobu v ČR, jelikož žadatelům o evidenci a financování pobídkového projektu legislativní změny zajistí větší flexibilitu a možnost lepšího plánování filmových projektů.
Dále lze podle ministerstva předpokládat, že navrhovaná změna právní úpravy a s tím související flexibilnější realizace filmových projektů bude do budoucna spojena s vytvářením nových pracovních míst, vyšší poptávkou po českém zboží a službách (stavebnictví, telekomunikace, ubytování, doprava apod.) a zároveň i s propagací ČR jakožto turistické destinace. V neposlední řadě má filmový průmysl potenciál podpořit rozvoj odvětví s vyšší přidanou hodnotou a dát impuls k vytváření a propagaci výzkumných a inovačních projektů v oblasti ICT, kybernetiky, gamingu či audiovizuálních technologií, což patří mezi priority současné vlády.
Ministerstvo zahraničních věcí v závěru svého vyjádření upozornilo na absenci výslovné zmínky, kterých unijních předpisů se návrh zákona týká, v důvodové zprávě  k němu. Současně také upozornilo na absenci sdělení, že navrhovaná úprava je v souladu zejména s čl. 6 nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Je tak podle ministerstva možné pouze obecně dovozovat, že navrhovaná úprava je slučitelná i s pravidly výše uvedeného nařízení EU a nemůže tak dojít k situaci, kdy bude realizace projektu zahájena dříve, než bude podána žádost o veřejnou podporu. 
Konečně se podle ministerstva jeví jako vhodné zvážit případné doplnění přechodného ustanovení, které by zajistilo rovnost postavení všech žadatelů oprávněných podat žádost v rozhodném finančním období Státního fondu kinematografie, ve kterém dojde k přijetí shora uvedeného návrhu.

Ministerstvo financí doporučilo přijmout k návrhu zákona neutrální stanovisko, jelikož se jedná o úpravu procesu administrace filmových pobídek a navrhovaná úprava nepředstavuje dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty.
K tomu ministerstvo poznamenalo, že problematika zefektivnění procesu poskytování filmových pobídek, jejichž jediným zákonným zdrojem je dotace poskytovaná ze státního rozpočtu s výší každoročně stanovenou zákonem o státním rozpočtu, je i z hlediska výše disponibilních prostředků řešena s ohledem na možnosti státního rozpočtu opakovaně. Navrženou úpravou by podle ministerstva došlo k posílení jistoty žadatelů o filmovou pobídku. Otázkou však podle ministerstva je, zda by navrženým postupem nedošlo u žádostí aktuálního roku k alokování celé částky určené na filmové pobídky v následujícím roce a zda by se tímto postupem celý proces pouze neposunul v čase.

Ministerstvo zdravotnictví doporučilo přijmout k návrhu zákona neutrální stanovisko, neboť se netýká jeho kompetence.

Ministerstvo vnitra doporučilo přijmout k návrhu zákona neutrální stanovisko s tím, že za rozhodující pro formulaci stanoviska vlády považuje vyjádření Ministerstva kultury.
Ministerstvo vnitra ve svém vyjádření nejprve uvedlo, že návrh zákona se částečně dotýká jeho působnosti, a to koordinační úlohy v oblasti správního řízení. Věcná stránka však spadá do gesce resortu kultury, jehož postoj ministerstvo považuje v této věci za rozhodující.
Ministerstvo si není jisto, zda má navržené řešení skutečně potenciál zlepšit situaci, která ohledně filmových pobídek panuje, a tedy zvýšit atraktivitu České republiky pro filmové a jiné produkce. Filmové pobídky vyplácí ze svého rozpočtu Státní fond kinematografie, přičemž pro každý fiskální rok je na ně vyčleněna určitá částka. Podle návrhu zákona má platit, že v případě, kdy bude takto alokovaná částka na základě podaných žádostí o registraci pobídkového projektu vyčerpána (zpravidla se tak stává již v průběhu měsíce ledna), dojde k přerušení řízení o žádosti o registraci pobídkového projektu. Takto přerušená řízení se pak z větší části nejspíše překlopí do dalšího fiskálního roku, kdy budou mít přednost před novými žádostmi dalších zájemců. Mohlo by tak podle ministerstva dojít k situaci, kdy nové projekty nebudou mít praktickou šanci uspět, neboť na počátku každého fiskálního roku zde bude existovat převis žádostí z let minulých, které budou Státním fondem kinematografie vyřizovány přednostně, jak vyplývá z věty druhé navrhované úpravy § 47 odst. 3 zákona o audiovizi.
Ministerstvo vnitra dále uvedlo, že si je vědomo toho, že úspěšné podání žádosti o registraci pobídkového projektu podle § 44 zákona o audiovizi žadateli umožňuje zahájit realizaci pobídkového projektu (příprava natáčení a natáčení) a vynakládat náklady uznatelné pro účely filmových pobídek, a to i při následném přerušení řízení o této žádosti, nicméně je podle něj otázkou, nakolik bude pro producenty atraktivní, že finanční prostředky reálně obdrží například až v roce následujícím, tedy poté, co bude vládou v rámci státního rozpočtu stanovena nová výše částky určené na filmové pobídky. Ministerstvo proto konstatovalo, že podstatou problému v oblasti filmových pobídek není způsob, jakým jsou žádosti o ně administrovány, ale spíše výše částky, která je pro tyto účely vyčleněna.
Na závěr ministerstvo uvedlo, že obecně platí, že řízení by mělo být přerušováno na dobu nezbytně nutnou. V případě žádostí o registraci pobídkového projektu by se přitom jednalo o přerušení řízení klidně i v řádu několika měsíců, což institut přerušení řízení poněkud relativizuje. Ministerstvo podle svého vyjádření také není přesvědčeno o potřebě odchylovat se od tzv. jednotných termínů účinnosti, neboť výše prostředků na filmové pobídky je navázána na schválení státního rozpočtu, který vždy platí od 1. ledna příslušného kalendářního roku.

Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučilo vládě přijmout k návrhu zákona souhlasné stanovisko, případně se přiklonit ke stanovisku gesčně příslušného resortu, kterým je Ministerstvo kultury, neboť navrhovaná úprava se netýká předpisů v jeho gesci.


Návrh souhlasného stanoviska vlády byl vypracován s využitím výše uvedených vyjádření.