Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNCWFF9FCX najdete zde
IV.
VYHODNOCENÍ MEZIRESORTNÍHO PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ
k návrhu vyhlášky o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy
Návrh vyhlášky byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dne 7. února 2023 s termínem pro zaslání připomínek do 28. února 2023. Celkem bylo k návrhu vyhlášky uplatněno 72 zásadních připomínek, a to 15 připomínkovými místy.
Zásadní připomínky uplatnily: Ministerstvo dopravy, Ministerstvo obrany, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo životního prostředí, Český telekomunikační úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Nejvyšší státní zastupitelství, Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky, Úřad pro ochranu osobních údajů, Hlavní město Praha a Středočeský kraj.
Pouze doporučující připomínky uplatnily: Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Nejvyšší kontrolní úřad, Jihomoravský kraj a Moravskoslezský kraj.
Žádné připomínky neuplatnily: Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, odbor kompatibility Úřadu vlády České republiky, úřad ministra pro evropské záležitosti, Úřad vlády České republiky, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Asociace samostatných odborů České republiky, Akademie věd České republiky, Českomoravská konfederace odborových svazů, Konfederace umění a kultury, Národní bezpečnostní úřad, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad průmyslového vlastnictví, Bezpečnostní informační služba, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Česká národní banka, Český báňský úřad, Český statistický úřad, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, Úřad Národní rozpočtové rady, Ústav pro studium totalitních režimů, Jihočeský kraj, Karlovarský kraj, Kraj Vysočina, Královehradecký kraj, Liberecký kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj a Zlínský kraj.
Připomínky v termínu pro sdělení připomínek nezaslaly: úřad ministryně pro vědu, výzkum a inovace, úřad místopředsedy vlády pro digitalizaci, úřad zmocněnkyně vlády pro lidská práva, úřad ministra pro legislativu, Kancelář prezidenta republiky, Agrární komora České republiky, Asociace krajů České republiky, Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky, Česká advokátní komora, Česká komora architektů, Česká lékařská komora, Česká lékárnická komora, Česká stomatologická komora, Družstevní asociace České republiky, Energetický regulační úřad, Exekutorská komora České republiky, Kancelář finančního arbitra, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Grantová agentura České republiky, Hospodářská komora České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář veřejného ochránce práv, Komora auditorů České republiky, Komora daňových poradců České republiky, Komora patentových zástupců České republiky, Komora veterinárních lékařů České republiky, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky, Národní sportovní agentura, Notářská komora České republiky, zahraniční výbor Poslanecké sněmovny, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, zahraniční výbor Senátu, Správa státních hmotných rezerv, Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Technologická agentura České republiky, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Úřad pro zahraniční styky a informace, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Unie zaměstnavatelských svazů České republiky, Ústavní soud a Ústecký kraj.
Pořadí zásadních připomínek jednotlivých připomínkových míst:
1. Ministerstvo dopravy,
2. Ministerstvo obrany,
3. Ministerstvo práce a sociálních věcí,
4. Ministerstvo průmyslu a obchodu,
5. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,
6. Ministerstvo životního prostředí,
7. Český telekomunikační úřad,
8. Český úřad zeměměřický a katastrální,
9. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost,
10. Nejvyšší státní zastupitelství,
11. Svaz měst a obcí České republiky,
12. Sdružení místních samospráv České republiky,
13. Úřad pro ochranu osobních údajů,
14. Hlavní město Praha a
15. Středočeský kraj.
Připomínkové místo
Zásadní připomínka
Vypořádání připomínky
1. Ministerstvo dopravy
Kontaktní osoba:
Mgr. Jan Kraus
tel.: 225 131 406
jan.kraus@mdcr.cz
1.1
K odůvodnění
Návrh vyhlášky zvyšuje oproti předchozí vyhlášce č. 529/2006 Sb. počet a rozsah povinností, které mají orgány veřejné správy při správě informačních systémů veřejné správy. S nárůstem rozsahu povinností je však zákonitě spojen i nárůst personální a finanční zátěže orgánů veřejné správy. Z toho důvodu požadujeme doplnit odůvodnění o vyčíslení nákladů souvisejících s návrhem vyhlášky a zajistit doplnění zdrojů financování těchto výdajů a přiřazení příslušných systemizovaných míst Ministerstvu dopravy, která budou určena pro výkon dotčené agendy.
Akceptováno částečně.
Vyčíslení finančních dopadů bylo doplněno do odůvodnění návrhu vyhlášky.
Připomínkové místo trvá na připomínce
Nadále přetrvává pochybnost, z jakých zdrojů budou financovány náklady (oproti současnému stavu navýšené) vzniklé v souvislosti s plněním povinností dle předmětné vyhlášky. Požadujeme do odůvodnění výslovně doplnit, že na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s plněním povinností dle této vyhlášky získají jednotlivé rezorty prostředky ze státního rozpočtu.2
Připomínku se nepodařilo vypořádat.
2. Ministerstvo obrany
Kontaktní osoba:
Mgr. Zoran Nerandžič
tel. 973 200 081
legislativa.mo@army.cz nerandzicz@army.cz
JUDr. Ondřej Hlušička
tel. 973 229 326 hlusickao@army.cz
2.1
Obecně
Požadujeme, aby návrh vyhlášky zohlednil výjimky podle § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
Odůvodnění:
Zákon o informačních systémech veřejné správy se nevztahuje vůbec na ISVS spravované pro potřeby nakládání s utajovanými informacemi nebo zpravodajskými službami, a vztahuje se částečně na ISVS pro zajišťování obrany nebo ISVS provozované ozbrojenými silami nebo Vojenskou policií (při zajišťování tzv. vazeb na jiné ISVS).
Internetová adresa army.cz a především informace na ní zpřístupněné jsou aktivem informačního systému spravovaného pro potřeby zajišťování obrany státu a spravovaného ozbrojenými silami České republiky. Uvedené ustanovení § 29 odst. 2 písm. a) návrhu vyhlášky tak zároveň představuje pro Ministerstvo obrany zásah do aktiv informačního systému Ministerstva obrany, na který se zákon a tedy ani navrhovaná vyhláška nemají vztahovat.
Návrh vyhlášky považujeme za plně v souladu s moderními principy řízení informačních systémů veřejné správy a v praxi maximálně aplikovatelný i pro resort MO, a proto správnou aplikaci výjimky a zmocnění pro vydání vyhlášky považujeme za podstatné.
Vysvětleno.
Rozsah výjimek stanoví již zákon č. 365/2000 Sb. a tím vymezuje rozsah aplikovatelnosti vyhlášky. Z povahy věci vyhláška nemůže zavazovat širší okruh subjektů než prováděný zákon, zúžení závaznosti pod limit prováděného zákona naopak zcela vyloučen není. Vyhláška však s druhou situací nepočítá, a proto by ustanovení upravující rozsah její aplikovatelnosti byla toliko ustanoveními nenormativními. Legislativní pravidla vlády však zapovídají uvádění takových ustanovení v právním předpisu (vizte čl. 39 odst. 1).
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
2.2
K § 29 odst. 2 písm. a)
Požadujeme vypustit ustanovení § 29 odst. 2 písm. a):
„a) doménového jména třetí nebo nižší úrovně v doméně gov.cz, je-li orgán veřejné správy státním orgánem; doménu gov.cz nemusí orgán veřejné správy, který je státním orgánem, užívat, zajistí-li následné přesměrování na internetovou adresu užívající doménu gov.cz, a“.
Odůvodnění:
Předmětná vyhláška má být vydána Digitální a informační agenturou (dále jen „Agentura“) podle zmocňovacího ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon“), které zmocňují Agenturu ke stanovení požadavků souvisejících s informačním systémem nebo informační koncepcí orgánu veřejné správy.
Výše uvedené ustanovení § 29 odst. 2 písm. a) návrhu vyhlášky v předkládaném materiálu však nestanoví požadavek na informační systém nebo informační koncepci orgánu veřejné správy, ale obecný a s informačními systémy nesouvisející požadavek na způsob zpřístupnění informací na internetové adrese orgánu veřejné správy, který je státním orgánem.
Jedná se tak o rozpor se zmocňovacím ustanovením § 12 odst. 1 písm. a) až c) zákona. Nad rámec tohoto zmocňovacího ustanovení Agentura stanoví pro orgány veřejné správy, které jsou státním orgánem, povinný způsob zpřístupnění informací v doméně gov.cz. Uvedené ustanovení návrhu vyhlášky je tak v rozporu se zákonem, k jehož provedení má být vydána.
Neakceptováno.
Návrh vyhlášky vychází z materiálu „Harmonogram migrace ústředních orgánů státní správy na jednotnou doménu .gov.cz.“, který byl schválen usnesením vlády č. 578 ze dne 16. 8. 2023. V uvedeném materiálu jsou vyčísleny všechny náklady, práce, rozsah a ostatní záležitosti spojené s migrací na jednotnou doménu.
Finanční dopady doplněny do odůvodnění k vyhlášce.
Do návrhu vyhlášky doplněna přechodná ustanovení, která jsou v souladu s výše uvedeným harmonogramem, a navíc umožnují v odůvodněných případech požádat ředitele DIA o odklad termínu migrace pod jednotnou státní doménu.gov.cz.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
2.3
K § 35 odst. 1
V návaznosti na předchozí připomínku požadujeme vypustit § 35 odst. 1:
(1) Orgán veřejné správy, jež je státním orgánem, zajistí splnění povinnosti podle § 29 odst. 2 u svých stávajících internetových adres, na kterých nejsou poskytovány digitální služby podle zákona o právu na digitální službu nebo na nich není umožněno prokázání totožnosti podle zákona o elektronické identifikaci, do jednoho roku od nabytí účinnosti této vyhlášky.
Odůvodnění:
Vláda svým usnesením ze dne 11. ledna 2023 č. 23 o záměru migrace na jednotnou doménu a vytvoření jednotné vizuální identity ústředních orgánů státní správy, uložila:
1. 1. místopředsedovi vlády a ministru vnitra a místopředsedovi vlády pro digitalizaci a ministru pro místní rozvoj předložit vládě ke schválení harmonogram migrace vybraných domén ústředních orgánů státní správy České republiky na jednotnou doménu *.gov.cz, obsažený v materiálu čj. 1523/22, a to do 9 měsíců po schválení tohoto usnesení vládou,
2. místopředsedovi vlády pro digitalizaci a ministru pro místní rozvoj vypracovat ve spolupráci s ostatními členy vlády analýzu možností využití jednoho z používaných vizuálních stylů ústředních orgánů státní správy České republiky včetně zohlednění možnosti vytvoření nové vizuální identity státu a předložit tuto analýzu vládě ke schválení, obsaženou v materiálu čj. 1526/22, a to do 9 měsíců po schválení tohoto usnesení vládou.
Vláda dosud harmonogram ani analýzu neschválila. Návrh § 29 odst. 2 a § 37 odst. 1 vyhlášky zasahuje do pravomoci vlády, kterou si uvedeným usnesením vyhradila, v uvedených otázkách rozhodnout.
Ministerstvo obrany ustoupilo z řady svých připomínek k tomto materiálu s ohledem na to, že v rámci vypořádání bylo přislíbeno zpracování materiálů, v nichž budou podrobnosti dále řešeny.
Nad rámec uvedeného konstatujeme, že nebyl vyhodnocen dopad migrace internetových webů ze stávajících domén na *.gov.cz na veřejné rozpočty.
Neakceptováno
Návrh vyhlášky vychází z materiálu „Harmonogram migrace ústředních orgánů státní správy na jednotnou doménu .gov.cz.“, který byl schválen usnesením vlády č. 578 ze dne 16. 8. 2023. V uvedeném materiálu jsou vyčísleny všechny náklady, práce, rozsah a ostatní záležitosti spojené s migrací na jednotnou doménu.
Finanční dopady doplněny do odůvodnění k vyhlášce.
Do návrhu vyhlášky doplněna přechodná ustanovení, která jsou v souladu s výše uvedeným harmonogramem, a navíc umožnují v odůvodněných případech požádat ředitele DIA o odklad termínu migrace pod jednotnou státní doménu .gov.cz.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
3. Ministerstvo práce a sociálních věcí
Kontaktní osoba:
Mgr. Jan Šporcr
tel. 221 922 469 Jan.Sporcr@mpsv.cz
3.1
K § 3 odst. 2 písm. a)
Požadujeme vypustit text „popis stávajícího stavu architektury orgánu veřejné správy a konceptuální datový model veřejné správy v rozsahu agend vykonávaných orgánem veřejné správy (dále jen „konceptuální datový model orgánu veřejné správy“),“ a nahradit jej textem „popis stávajícího stavu architektury orgánu veřejné správy“.
V návaznosti na uvedenou připomínku je třeba obsah tohoto ustanovení přesunout do místa dalšího výskytu tohoto pojmu, tedy zřejmě do § 6 písm. d) návrhu vyhlášky.
Odůvodnění:
Jak je uvedeno v odůvodnění na str. 6 v odstavci týkajícím se konceptuálního modelování, požadovaná míra detailu neodpovídá koncepčně strategickému dokumentu, kterým „Informační Koncepce“ je.
Informace o údajích zpracovávaných agendou požadované v koncepci jsou již nyní vedené v Registru práv a povinností, v žádostech o stanovisko hlavního architekta a budou uvedené také v informačním systému sloužícího pro uchovávání konceptuálního datového modelu, jehož správcem je Agentura, viz § 6 písm. d) návrhu vyhlášky.
Akceptováno.
Požadavek na vypracování konceptuálního datového modelu OVS byl vypuštěn.
Připomínkové místo souhlasí s návrhem vypořádání.
3.2
K § 35 odst. 2
Ve větě „Orgán veřejné správy zpracuje informační koncepci orgánu veřejné správy ve struktuře a s náležitostmi podle této vyhlášky do dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.“ požadujeme slova „do dvou let“ nahradit slovy „do pěti let“.
Odůvodnění:
Podle ustanovení § 5a odst. 1 zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, Ministerstvo vnitra vytváří a předkládá vládě ke schválení informační koncepci České republiky. Informační koncepce České republiky stanoví cíle České republiky v oblasti informačních systémů veřejné správy a obecné principy pořizování, technického zhodnocení, vytváření, správy, a provozování, užívání a rozvoje informačních systémů veřejné správy v České republice na období 5 let.
Podle ustanovení § 4 odst. 1 navrhované vyhlášky orgán veřejné správy vydává informační koncepci orgánu veřejné správy na období 5 let.
V přechodných ustanoveních zkrácený termín tvorby první informační koncepce po nabytí platnosti navrhované vyhlášky oproti pravidelnému pětiletému cyklu není v souladu s principy a praxi používanými v systémech řízení kvality. Organizace, která má zavedený systém řízení, nemá povinnost zavést novelizovaný systém řízení podle novelizovaných principů a pravidel ve zkráceném období po nabytí platnosti novelizovaných principu a postupů. Totéž platí pro akreditovanou certifikaci takových systémů řízení, které se opakovaně certifikuji akreditovanými certifikačními orgány, kdy novelizace systému řízení není důvodem ke zkrácení certifikačního cyklu.
Akceptováno jinak
Ustanovení § 35 (nyní § 31) upraveno:
„(1) Orgán veřejné správy zpracuje informační koncepci orgánu veřejné správy a provozní dokumentaci k informačním systémům, jejichž je správcem, ve struktuře a s náležitostmi podle této vyhlášky do čtyř let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
(2) Do doby splnění povinností podle odstavce 1 je orgán veřejné správy povinen mít zpracovanou informační koncepci orgánu veřejné správy a provozní dokumentaci k informačním systémům, jejichž je správcem, ve struktuře a s náležitostmi podle vyhlášky č. 529/2006 Sb., o požadavcích na strukturu a obsah informační koncepce a provozní dokumentace a o požadavcích na řízení bezpečnosti a kvality informačních systémů veřejné správy (vyhláška o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.“
Připomínkové místo souhlasí s návrhem vypořádání.
4. Ministerstvo průmyslu a obchodu
Kontaktní osoba:
Ing. Jan Klocperk
klocperk@mpo.cz
4.1
Obecně
Z textu předloženého návrhu vyhlášky a z jejího § 36 vyplývá, že bude vydána nová vyhláška pod novým číslem. Tento způsob zveřejnění způsobí nekonzistenci s vyhláškou č. 530/2006 Sb., konkrétně § 3 odst. 2) písm. a) a b) a § 4. Proč není vyhláška řešena formou novely vyhlášky č. 529/2006 Sb., jak je to např. u vyhlášky č. 317/2014 Sb.? Neuvedením návrhu vyhlášky do harmonizovaného souladu s dalšími návaznými předpisy nebude možné realizovat zákonný požadavek na provádění atestací.
Vysvětleno.
S ohledem na množství změn, které bylo nutné promítnout do návrhu vyhlášky, a s ohledem na zastaralost původní vyhlášky bylo přistoupeno k přípravě nové vyhlášky. V návrhu vyhlášky byla doplněna povinnost orgánu veřejné správy vypracovat zápis o vyhodnocení dodržování informační koncepce orgánu veřejné správy k zajištění harmonizovaného souladu s vyhláškou č. 530/2006 Sb.
4.2
K § 12 odst. 1 písm. f)
Není zřejmé, jaký rozsah a obsah zahrnují požadavky podle §12 odst. 1) písm. f) (postupy a procesy související s provozem informačního systému) a písm. g) (protokoly související s provozem informačního systému). Není jasné, zda se bude jednat pouze o předložení dokumentace (např. směrnice o provozu IS), nebo také o postupy materiálně nezachycené (např. zvykové). V průběhu atestace pak bude nejasné, co a v jakém rozsahu má být předloženo, jak to má být ověřeno (např. dvoustupňovým auditem "nejdříve dokumentace vůči vyhlášce a následně ověření souladu výkonu postupů a procesů s dokumentací na místě", nebo jiným způsobem). Je nezbytné jednoznačně definovat, jaké dokumenty mají být předloženy, ideálně i s požadavky na obsah těchto dokumentů, a jaké procesy a postupy mají být posouzeny a jakým způsobem, aby toto posouzení bylo jednotné přes všechna atestační střediska a opakovatelné z pohledu důvěryhodnosti takové činnosti.
Vysvětleno.
Provozní řád stanoví, jak používat a jak se chovat při užívání systému.
Postupy související s provozem ISVS zahrnují návody na nerutinní činnost správce, např. upgrade.
Procesy související s provozem ISVS zahrnují rutinní dohled a údržbu, a dále eskalaci a komunikaci s poskytovateli služeb.
Protokoly související s provozem ISVS jsou záznamy o vykonaných jednorázových a opakovaných činnostech, které mají vliv na chod a bezpečnost systému (například také o proběhlých řešeních kybernetických bezpečnostních incidentů, aktualizacích, opravách a generačních výměnách hardware).
V tomto směru bylo doplněno odůvodnění.
Dále bylo upraveno ustanovení § 13, aby byl zřejmý rozsah provozní dokumentace předkládané při atestaci. Orgán veřejné správy bude podle ustanovení § 13 předkládat při atestaci provozní dokumentaci v rozsahu náležitostí stanovených v § 12 odst. 1.
4.3
K přechodným ustanovením
Přechodné období (2 roky pro zpracování Informační koncepce a 4 roky pro zpracování provozní dokumentace) by mělo buď umožnit po tuto dobu provádět atestace i podle požadavků původní vyhlášky (viz bod 1), nebo akceptovat, že min. po dobu 1 roku nebude možné provádět atestace. Atestační střediska budou moci od nabytí účinnosti provádět atestace pouze podle původní již neplatné vyhlášky a než dojde ke schválení nových postupů a jejich reakreditaci ČIA, nebude existovat žádný subjekt s oprávněním k provádění atestací podle požadavků nové vyhlášky.
Akceptováno.
V přechodných ustanoveních navrhované vyhlášky bude stanoveno, že do doby přizpůsobení informační koncepce orgánu veřejné správy a provozní dokumentace požadavkům nové vyhlášky platí, že informační koncepce a provozní dokumentace musí vyhovovat požadavkům vyhlášky č. 529/2006 Sb. Přechodné období pro zpracování informační koncepce bylo stanoveno na 4 roky. Uplyne-li platnost atestu dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy před přizpůsobením informační koncepce a provozní dokumentace požadavkům nové vyhlášky, předmětem atestace bude posouzení shody informační koncepce orgánu veřejné správy a provozní dokumentace s požadavky vyhlášky č. 529/2006 Sb. Posouzení shody s novou vyhláškou se provede nejdříve po 4 letech od účinnosti nové vyhlášky nebo po uplynutí platnosti atestu vydaného podle přechodných ustanovení.
4.4
K § 35 odst. 3
Ust. § 35 odst. 3) fakticky požaduje, aby OVS zpracoval do 4 let kompletní provozní dokumentaci k ISVS, které provozoval ke dni nabytí účinnosti vyhlášky, byť již daný ISVS OVS nemusí provozovat, protože ho během přechodného období vyřadil z provozu. Návrh vyhlášky zároveň přímo nezakotvuje povinnost vytvářet a aktualizovat provozní dokumentaci k ISVS, které OVS pořizuje / provozuje po dni vydání návrhu vyhlášky.
Vysvětleno.
V případě, že v průběhu přechodných 4 let dojde k ukončení provozování informačního systému veřejné správy, který bude provozován ke dni nabytí účinnosti vyhlášky, nebude nutné provozní dokumentaci zpracovávat (nelze vázat povinnost na neexistující informační systém veřejné správy). Přechodná ustanovení navíc pro zamezení pochybností upravena.
4.5
K přechodným ustanovením
Chybí přechodné ustanovení ohledně platnosti stávajících atestů IK OVS. Je pouze stanoveno, do kdy má OVS uvést svůj systém dlouhodobého řízení ISVS do souladu s návrhem vyhlášky. Bude kontrolní orgán po přechodnou dobu 2 let uznávat splnění zákonné povinnosti být atestován atestem dle původní vyhlášky č. 529/2006 Sb.? A jak bude kontrolní orgán přistupovat k OVS, kterému propadla platnost atestu dle vyhlášky č. 529/2006 Sb. v tomto přechodném dvouletém období, když na trhu nebude žádné atestační středisko oprávněné atestovat podle návrhu vyhlášky?
Akceptováno.
Přechodná ustanovení upravena tak, aby bylo po dobu 4 let ode dne nabytí účinnosti nové vyhlášky možné atestovat podle vyhlášky č. 529/2006 Sb. Vize připomínku 4.3
5. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Kontaktní osoba:
Mgr. Bc. Vlastislav Svoboda LL.M.
tel. 234812179 Vlastislav.Svoboda@msmt.cz
5.1
Obecně
Předkládaný materiál stanovuje technickému správci úkoly, které ze své povahy technickému správci nepřísluší, a to např. zpracování provozní dokumentace a její aktuálnost, neboť technický správce se má touto dokumentací řídit, nikoli ji zpracovávat. V rámci každé fáze životního cyklu informačního systému je technický správce odpovědný za velké množství agend, přičemž zastává v tomto ohledu různé role. Tyto role je nutné definovat (správce IS, enterprise architekt, architekt kybernetické bezpečnosti, administrátor operačních systémů, projektový manažer, atd.). Bez určení rolí je zavádějící, kdo je skutečně schopný danou agendu vykonávat. Upozorňujeme, že se v žádném případě nejedná o univerzálního člena ICT týmu, ale na každou roli je potřeba určitá odbornost. Požadujeme v materiálu zohlednit výše uvedené a materiál v daném ohledu změnit či doplnit.
Neakceptováno.
Návrh vyhlášky vzhledem ke stanovené míře detailu (granularity) neupravuje, které role nebo dokonce pracovní pozice mají naplnit obsah povinností „technického správce“ a toto si interně stanovit ponechává plně v pravomoci orgánu veřejné správy. Orgán veřejné správy může v organizačním řádu povinnosti věcného správce typicky přidělit sekci, která vykonává příslušnou agendu, je garantem příslušného právního předpisu a ohlašovatelem agend, zatím co povinnost technického správce přidělí útvaru specializovanému na ICT. Záleží na obou útvarech, na které role a pozice budou delegovat jednotlivé povinnosti.
Připomínkové místo trvá na připomínce
Povinnost zpracovat (nechat si v souvislosti s pořízením či aktualizací IS zpracovat) provozní dokumentaci přísluší věcnému správci IS a technický správce se jí při výkonu svých kompetencí má řídit. Vaše reakce uvádí, že je možné povinnosti delegovat na určité role a pozice, ale patrně se tím myslí v rámci svého útvaru. Z logiky věci by ale bylo potřeba zodpovědnost za provozní dokumentaci delegovat napříč útvary na roli/ pozici z útvaru věcného správce, kterému případně útvar technického správce může poskytnout součinnost při validaci/ akceptaci zpracované dokumentace z hlediska její úplnosti a srozumitelnosti.
Připomínku se podařilo vypořádat na osobním jednání.
6. Ministerstvo životního prostředí
Kontaktní osoba:
Mgr. Jaromír Adamuška
tel.: 267 122 277
jaromir.adamuska@mzp.cz
6.1
Obecně
V důvodové zprávě postrádáme vyhodnocení dopadů na organizační zajištění nových povinností na orgány veřejné správy (dále jen „OVS“). Obecně rozsah eGovernmentových činností, jejich komplexnost a požadavky na ně neustále vzrůstají a personální politika úřadů i vlády toto nestíhá reflektovat.
Domníváme se, že nová vyhláška bude klást vyšší nároky na odbornost personálních zdrojů v odpovědných útvarech OVS, přičemž je všeobecně známo, že v současné době tyto personální zdroje na úřadech chybí (dosavadní kapacity jsou zahlcené anebo ani pro ně nebyly vytvořeny podmínky). K novým a poptávaným rolím patří datoví a procesní analytici, enterprise architekti, technologičtí konzultanti, specialisté na geoprostorová data, manažeři otevřených dat, specialisté na služby veřejné správy (mj. § 6–9, § 14, § 17, § 23, § 24, § 27, § 33) apod. Běžná praxe je, že tyto role (a nové povinnosti to ještě umocňují) jsou v současné praxi poptávány externě nebo v souvislosti s krátkodobými vědecko-výzkumnými či rozvojovými projekty. To s sebou přináší mj. další administrativu a dohled – na úkor vlastního výkonu IT činností. Vzniká tak „začarovaný“ kruh.
Příkladem z mnoha je ustanovení §3-2-a, resp. §6-d návrhu vyhlášky - Nově se zavádí konceptuální datový model/modelování jako nedílná část IK OVS. Tato povinnost představuje enormní pracnost a úsilí, jak na vytvoření a pak dále pro provoz/aktualizaci. Příslušnou aktivitu nedokážou zpravidla zajistit útvary informatiky – techničtí správci vlastními silami – Tento aspekt nebyl dříve sledován, nevznikly k tomu zdroje, zkušenosti ani kompetence. V komplexnosti zpravidla velkého množství agend je zmapování datové základny (modelu OVS) a jeho vedení v řádné stavu, i přes přechodné ustanovení vyhlášky, velmi problematické, navíc je nákladné a vyžaduje čas a pochopení.
Dopady do:
· interních kapacit – bezpodmínečné zapojení věcných správců – u MŽP nižší desítky osob – v závislosti na počtu agend a de/centralizaci výkonu. Chybí orientace, znalosti a dovednosti osob – jde o úředníky, ne o datové speciality. Povinnost přináší rozšíření pracovních povinností, které spočívají minimálně v kontrolní činnosti externě zpracovaných vstupů a působnosti výkonu v rámci výkonné činností útvarů.
· smysluplnosti externího zpracování a průběžné aktualizace kontextů – z pohledu soutěžení externího zpracování je ve střetu s konceptem držení know-how na úřadech.
Komentář:
Nepopíráme význam požadavku přínosu propojeného datového fondu a přínosu pro veřejnost, nicméně se domníváme, že tato snaha musí mít realistický základ a musí být doprovázena plánovaným zvýšením kompetencí a růstu počtu pracovníků na rezortech tak, aby byly očekávané aktivity OVS dle vyhlášky reálně vykonavatelné a uvažovaný smysl vyhlášky měl praktický přínos.
Akceptováno.
Vyčíslení finančních dopadů bylo doplněno do odůvodnění návrhu vyhlášky. Požadavek na vypracování konceptuálního datového modelu OVS byl vypuštěn.
Připomínkové místo nesouhlasí s návrhem vypořádání.
Souhlasíme se způsobem řešení. Domníváme se, ale že finanční vyjádření není objektivní a vyžaduje minimálně dotazníkové šetření a zreálnění odhadů finančních dopadů spojených s účinností vyhlášky. Zároveň není v materiálu zmiňován způsob zajištění příslušných personálních vícenákladů budou řešeny.
Vznášíme tedy 2 nové zásadní připomínky a požadavky: 1. Zpracování RIA a 2. na zanesení způsobu pokrytí vícenákladů spojených s účinností vyhlášky a jejím následným povinným naplňováním. Žádáme o centrální zajištění vícenákladů předkladatelem s MF anebo přímé zanesení, že vyhláška je povinná pouze do výše alokovaných kapacit, které úřady dokáží zabezpečit se stávajícími zdroji.
Připomínku se nepodařilo vypořádat.
6.2
K § 2 písm. f)
Chybí určení, kdo je správcem a tvůrcem konceptuálního modelu veřejné správy (mj. v § 23 se na něj odkazuje, že má již být OVS využíván).
Vysvětleno.
Požadavek na vypracování konceptuálního datového modelu OVS byl vypuštěn.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
6.3
K § 11 odst. 3
Struktura provozní dokumentace, odst. (3), žádáme doplnit výjimku formou změny (neúplné) věty „Věta první se nepoužije v případě, kdy zveřejnění vylučuje jiný právní předpis nebo úkon anebo právní jednání vyžadované nebo umožněné takovým právním předpisem.“ za například: „Věta první se nepoužije v případě, kdy zveřejnění vylučuje jiný právní předpis, nebo ohrožuje bezpečnost či fungování trhu.“, protože jinak bychom dávali kompletní přehled o systému případnému útočníkovi, nebo podkopávali smysl otevřené soutěže ve tvorbě ISVS. Připomínku podtrhují i ustanovení § 12 – odst. (1) (zejm. písm. c) – f)), dále § 12 – odst. (2), písm. c)
Neakceptováno.
Transparentní zveřejňování provozní dokumentace o existujícím ISVS nikterak nepodkopává smysl veřejné soutěže ve tvorbě tohoto nebo jiných ISVS. Naopak směřuje k tzv. otevřeným řešením a otevřeným licencím, kdy Know-How z práce, za kterou dodavatel obdržel spravedlivou odměnu podle pravidel a výsledku soutěže, v níž zvítězil a s jejímiž podmínkami se ztotožnil, může užívat kdokoli z veřejné správy ČR.
Formulace: „Věta první se nepoužije v případě, kdy zveřejnění vylučuje jiný právní předpis nebo úkon anebo právní jednání vyžadované nebo umožněné takovým právním předpisem.“ zahrnuje všechny případy, které připomínkující místo zmiňuje, a je podle názoru předkladatele přiléhavější.
Vše, co nemá být explicitně chráněno, má být veřejné. A naopak, pokud něco nemá být veřejné, má to být chráněno jako utajovaná skutečnost. Ustanovení bylo upřesněno pomocí odkazu na poznámku pod čarou.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
6.4
K § 12 odst. 6
Náležitosti provozní dokumentace, žádáme doplnit odst. (6) o způsobu provedení dokumentace, že „výše uvedené údaje…“ lze poskytnout modelem (pohledem do Enterprise architektury), nebo doložit schváleným formulářem OHA. Případně použít referenci na § 21. Stávající odst. (6) k provoznímu řádu by se označil jako (7).
Neakceptováno.
Návrh vyhlášky záměrně nepředepisuje, jako formou (formátem, nástrojem) má být ten který typ dokumentace zrealizován.
Všechny náležitosti uvedené v § 12 nelze splnit náhledem do EA úložiště.
Formulář OHA je součástí sady dokumentace podle § 11 odst. 1 písm. a) a nemůže nahradit žádný další typ dokumentace nebo žádnou jinou sadu dokumentace.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
6.5
K § 17 odst. 2 písm. f)
Pojem podpora uživatelů je široký – technická-incidenty/problémy, uživatelsko/metodická - žádosti o informace (RfI) atp.; nelze ji přiřknout jen technickému správci - žádáme o lepší vymezení.
Akceptováno jinak/Vysvětleno.
Tato povinnost je spojena pouze s fází realizace vytvoření a rozvoj informačního systému. V této fázi se pro implementované funkcionality žádná podpora neposkytuje, tudíž za ni nikdo neodpovídá. Technický správce a dodavatel musí vytvořit nástroj (a útvar), který v dalších fázích začne a setrvá v poskytování podpory. Z tohoto důvodu je formulace „zajišťuje zřízení…“ zcela na místě, v dané fázi životního cyklu informačního systému neleze ani zajistit nic víc.
Ustanovení § 17 odst. 2 písm. f) zní následovně: „Zajišťuje zřízení podpory uživatelům informačních systémů.“
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
6.6
K § 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 29, 30, 32, 33
Není jasné, která role – věcný nebo technický správce – má provádět za OVS – žádáme o upřesnění.
Vysvětleno.
V případech, kdy není možné či nutné na úrovni vyhlášky přisuzovat odpovědnost jednotlivým rolím věcného správce (vnitřního zákazníka), technického správce (vnitřního dodavatele) nebo jiným rolím, se povinnost svěřuje orgánu veřejné správy jako celku.
Typicky se jedná o případy, kdy má být odpovědnost orgánu veřejné správy realizována v rámci spolupráce několika rolí.
Návrh vyhlášky v tomto směru ponechává záměrně na orgánu veřejné správy, aby dílčí odpovědnosti v rámci nastavení systému dlouhodobého řízení ISVS upravil autonomně.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
6.7
K § 23 odst. 2 a 4
Je zcela nová, enormně personálně náročná povinnost, kterou nelze zabezpečit se stávajícími kapacitami či reorganizací činností. Žádáme o navržení způsobu personálního zabezpečení a formulaci přechodného období na zabezpečení.
Neakceptováno.
Zákon č. 365/2000 Sb. předpokládá, že porozumění strukturování dat je nedílnou součástí dlouhodobého řízení ISVS.
Návrh vyhlášky upravuje strukturování dat pouze na úrovni modelu z několika úhlů pohledu tak, aby porozumění tomuto strukturování mohlo být uplatněno při návrzích architektury řešení nových nebo podstatně měněných ISVS, například při zapojování těchto ISVS do PPDF. Strukturování dat mimo jiné orgán veřejné správy provádí již při ochraně specifikovaných citlivých údajů.
Povinnost strukturovat data nastává pouze v případech, kdy se vytváří nový nebo se mění datový model ISVS, nikoli u existujících ISVS, které se nemění.
Návrh vyhlášky nestanovuje žádné povinnosti týkající se realizace strukturování dat v existujících ISVS, a proto nestanovuje ani příslušnou lhůtu.
Připomínkové místo trvá na připomínce.
MŽP
Příslušná oblast nepřináší nově jenom personální náklady na celkovou inventuru v podobě kapacitně zcela nedostatečného pokrytí zanášení potřebných dat garanty agend do AIS RPP-P, ale hlavně náklady spojené s úpravou stávajících řešení a v našem případě cca 20 ISVS systémů řádově v mil. Kč, kde stávající smluvní zabezpečení rozsahu změn nemusí být zcela dostačující a bude znamenat neplánovaný vícenáklad jednak finanční ale i organizačně-smluvní = spojený s přesoutěžováním služeb rozvoje a podpory dodavatelů ISVS. Jde o časově a personálně velmi náročnou činnost, kterou je třeba rozprostřít v čase. Požadujeme uplatnit přechodné ustanovení na dobu min. 3, ale lépe 5 let a centrální zabezpečení zdrojů DIA na tuto aktivitu pro resorty pro tento článek. Resp. celé lépe zjednoznačnit – v duchu předloženého vysvětlení, tj. že platí jen při změně systémů a schvalování OHA. Zároveň pro uvedenou oblast musí být nejdříve podmínkou metodika a standard pro naplňování.
DIADIA
V návrhu vyhlášky uvedeno, že se jedná o data vedená v ISVS, do odůvodnění doplněno, že se povinnost se vztahuje pouze na nové a měněné ISVS.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
6.8
K § 26
Pro jeho zajištění je potřeba přechodné ustanovení, protože ne všechna řešení s ohledem na kapacity, finanční zdroje, smluvní a zakázkové aspekty lze v době účinnosti zajistit.
Akceptováno částečně.
V § 26 vypuštěno písmeno d).
Co se týče ostatních požadavků, tak ty jsou pouze modifikací povinností stanovených dalšími právními předpisy upravujícími oblast eGovernmentu, např. § 56a odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb. nebo § 2 zákona č. 250/2017 Sb., proto návrh této vyhlášky nemůže stanovit lhůty k jejich splnění.
Připomínkové místo trvá na připomínce
MŽP
Nejde-li na úrovni vyhlášky, požadujeme provést souběžně na úrovni novelizace zákona/ů. Především v písmeně c) paragrafu 26 „ zajišťuje propojení poskytovaných služeb informačního systému s portálem veřejné správy, pokud má být služba informačního systému vedena v katalogu služeb podle zákona upravujícího právo na digitální služby“ by měl být uveden dovětek, v případě, že na příslušné úkony služeb se nevztahuje výhrada pro neekonomičnost portálového řešení anebo nerealizovatelnost digitálním způsobem vyřízení.
DIA
Navrhovaný dovětek je nadbytečný, povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře vyplývá z jiných právních předpisů a pokud je v katalogu služeb uvedeno, že úkon není vhodné digitalizovat, povinnost se z logiky věci neuplatní
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
6.9
K § 32 a 33
Není definováno, co znamená slovo „pravidelné“. Oproti běžné praxi znamená zvýšení administrativní zátěže. Vhodnější by bylo tuto povinnost navázat na událost, jako např. v případě žádosti na zásadní změnu, anebo kontrolovat a provádět periodicky, např. min 1x za 2 roky. S ohledem na externí faktory – změnu cen, vývoj technologií atp., by měla existovat povinnost/pravidlo – mít v rámci zadání VZ definovanou smluvní klauzuli/ustanovení o flexibilním přechodu k jinému poskytovateli provozních služeb/prostředí (cloudu), v případě, kdy z hodnocení vyplyne doporučení vynucující změnu dodavatele/poddodavatele anebo smlouvy.
Akceptováno
Ustanovení upraveno, hodnocení vázáno na konkrétní fáze životního cyklu ISVS.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
7. Český telekomunikační úřad
Kontaktní osoba:
Mgr. Šárka Němečková
tel. 224 004 620
nemeckovas@ctu.cz
7.1
K § 3 odst. 2 písm. a)
Navrhujeme vypuštění povinnosti zahrnovat do plánu rozvoje informačních systémů orgánu veřejné správy konceptuální datový model veřejné správy.
Odůvodnění: Popis struktury údajů o subjektech a objektech práva a významu obsahu těchto údajů, které reprezentují typy subjektů a objektů práva, jejich vlastnosti a vztahy mezi nimi, je obsahem AIS RPP Působnostní a nedává smysl tuto podrobnost vést duplicitně v informační koncepci.
Akceptováno.
Povinnost zahrnovat do plánu rozvoje informačních systémů orgánu veřejné správy konceptuální datový model veřejné správy byla vypuštěna.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
7.2
K § 11 odst. 1 a § 12
Navrhujeme zachovat provozní dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 529/2006 Sb.
Odůvodnění: Podle vyhlášky č. 529/2006 Sb. tvoří provozní dokumentaci informačního systému veřejné správy bezpečnostní dokumentace, systémová příručka a uživatelská příručka. Hlavním účelem provozní dokumentace je umožnění řádného provozování, a užívání informačního systému a zajištění základních pravidel bezpečnosti při jeho provozu. Tento účel nově navrhovaná provozní dokumentace opouští.
Pro provoz informačního systému je nutné mít k dispozici aktuální provozní dokumentaci, nikoli dokumentaci o stavu informačního systému při jeho uvedení do produkčního provozu doplněnou o změnové listy.
V praxi se pak jedná o nepoužitelný model. Změny jedné funkcionality mohou být během několika let obsahem různých změnových listů, přičemž zpětně rekonstruovat platnou systémovou příručku na základě změnových listů je časově extrémně náročné.
Nadbytečným pro provoz informačního systému je rovněž plán vytvoření informačního systému. Takový dokument je primárně obsahem projektové dokumentace. Podobně strategické plánování a řízení informačního systému spolu s jeho rozvojem je obsahem informační koncepce. Není tedy důvod tyto dokumenty zahrnovat do provozní dokumentace.
Důvodová zpráva přitom nevysvětluje, proč stávající pojetí provozní dokumentace opouští.
Ustanovení § 12 materiálu (náležitosti provozní dokumentace) pak na § 11 Materiálu, stanovícího strukturu provozní dokumentace, nenavazuje, přičemž v každém z ustanovení je uváděn jiný typ dokumentů.
Akceptováno jinak/Vysvětleno
Ustanovení § 11 a § 12 byla upravena.
Provozní dokumentace v užším slova smyslu je dokumentací fáze zajišťování provozu informačního systému a jejím cílem je skutečně zajistit, aby byl systém v chodu, aby se dal užívat a aby nebyl ohrožen. Na dokumentaci stanovené vyhláškou č. 529/2006 Sb. se nic nemění, veškeré dokumenty jsou stále potřeba, avšak ve fázi zajišťování provozu informačního systému se nejen „točí koly“, ale systém se také průběžně mění drobnými změnami. V této fázi je potřeba vědět, jak přesně byl systém postaven (dokumentace skutečného provedení), ale i to, jak byl vlastně zamýšlen (projektová dokumentace) a jaké jsou s ním další plány (architektonická a projektová roadmapa). To vše je potřeba brát v úvahu při návrhu řešení k požadavkům na změnu. Nakonec je potřeba každou změnu zdokumentovat tak, aby se stala součástí aktualizované dokumentace skutečného provedení (buď ji přepsat do změnovým listem) a proč byla provedena právě takto (dokumentace změnového požadavku).
Připomínkové místo trvá na připomínce.
V odůvodnění návrhu vypořádání se uvádí, že na dokumentaci stanovené vyhláškou č. 529/2006 Sb. se nic nemění, avšak nynější (aktualizovaný) návrh bezpečnostní dokumentaci, systémovou příručku ani uživatelskou příručku nezmiňuje. Jde o dokumenty, které by zřejmě bylo možné zařadit pod „dokumentaci … plánu a zajišťování provozu“ ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) aktualizovaného návrhu (doplněno v průběhu připomínkového řízení), avšak vedle toho, že není dostatečně zřejmé, proč jsou v tomto písmeni uvedena slova „plánu a“, resp. jaký je rozdíl mezi dokumentací plánu provozu a dokumentací zajišťování provozu, obsahuje § 11 dalších 5 sad dokumentací, které jdou nad rámec provozní dokumentace podle stávající vyhlášky (č. 529/2006 Sb.) a mají se vztahovat k několika verzím téhož systému či dokonce k zamýšleným, avšak nikdy nerealizovaným, verzím. Má-li být přitom součástí provozní dokumentace nadále uživatelská a systémová příručka (byť se o nich aktualizovaný návrh nezmiňuje), znamená to, že musejí být její součástí též všechny předchozí verze příruček? Zároveň si lze položit otázku, zda je skutečně nutné ve fázi zajišťování provozu „vědět, jak přesně byl systém postaven …, jak byl vlastně zamýšlen a jaké jsou s ním další plány“. Jinými slovy, zda si v této fázi skutečně nelze vystačit „pouze“ s (aktuálním) podrobným popisem informačního systému veřejné správy v rámci systémové příručky podle § 11 odst. 5 písm. c) vyhlášky č. 529/2006 Sb. Rovněž není zřejmé, proč má být provozní dokumentace vedena pro každou etapu životního cyklu informačního systému (do návrhu rovněž doplněno v průběhu připomínkového řízení). Nadále máme též za to, že § 11 a 12 na sebe nenavazují.
Připomínku se nepodařilo vypořádat.
7.3
K § 11 odst. 3
Navrhujeme vypustit celý odstavec, stanovící povinnost orgánu veřejné správy zveřejňovat provozní dokumentaci způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Odůvodnění: Provozní dokumentace obsahuje i informace, které nelze bez dalšího zveřejnit. Nadto tak, jak je pojímána Materiálem, podléhá častým změnám, a tudíž by docházelo k další významné administrativní zátěži orgánů veřejné správy.
Neakceptováno.
Transparentní zveřejňování provozní dokumentace o existujícím informačním systému směřuje k tzv. otevřeným řešením a otevřeným licencím, kdy z výsledku činnosti orgánu veřejné správy, případně z výsledku veřejné zakázky, může takové řešení užívat kdokoli z veřejné správy ČR. Vše, co nemá být explicitně chráněno, má být veřejné. A naopak, pokud něco nemá být veřejné, má to být chráněno jako utajovaná skutečnost. Konkrétní případy, kdy nelze provozní dokumentaci zveřejnit, doplněny do odůvodnění. Ustanovení bylo upřesněno pomocí odkazu na poznámku pod čarou
Připomínkové místo trvá na připomínce.
ČTU
Považujeme za nutné se v odůvodnění vyhlášky vypořádat rovněž s náklady orgánů veřejné správy na úpravu provozní dokumentace pro účely jejího zveřejnění.
DIA
Nepředpokládáme vznik mimořádných výdajů, úřady běžně zveřejňují na svých stránkách různé informace a dokumenty, považujeme to za standardní provozní činnost úřadu.
ČTU
S ohledem na (nové) doplnění poznámky pod čarou v § 11 odst. 3 návrhu vyhlášky na uvedení příkladu výjimky ze zveřejnění (bezpečnostní dokumentace, kterou nelze zveřejňovat s ohledem na § 10a zákona o kybernetické bezpečnosti, resp. odpovídajícího ustanovení nově navrhovaného zákona) v odůvodnění vyhlášky již netrváme, byť máme i po tomto doplnění za to, že by to bylo vhodné. Nezbývá nám ovšem než setrvat na požadavku na doplnění odůvodnění vyhlášky o vymezení konkrétních předpokládaných nákladů na úpravu „provozní“ dokumentace pro účely jejího zveřejnění, jelikož tyto náklady vzhledem k rozsahu návrhem požadované dokumentace a množství údajů, které bude nutné před uveřejněním znečitelnit, budou pro příslušné orgány zcela zásadní. Nepochybně nepůjde o „standardní provozní činnost úřadu“ srovnatelnou se zveřejňováním jiných dokumentů, a proto by měl předkladatel o tomto aspektu navrhované úpravy v jejím odůvodnění výslovně pojednat, když ne ve všech případech bude možné postupovat podle výjimky v § 11 odst. 3 návrhu vyhlášky pro celý dokument.
Připomínku se nepodařilo vypořádat v části nákladů spojených se zveřejňováním provozní dokumentace
7.4
K § 13
Navrhujeme v odůvodnění Materiálu vysvětlit, z jakého důvodu mají být při atestaci předkládány právě protokoly související s provozem informačního systému a postupy a procesy související s provozem informačního systému případně dané ustanovení upravit.
Odůvodnění: Podle § 12 Materiálu představují protokoly související s provozem informačního systému a postupy a procesy související s provozem informačního systému pouze malou část provozní dokumentace. V odůvodnění Materiálu se však neuvádí, z jakého důvodu mají být právě tyto dokumenty předkládány při atestaci.
„Postupy a procesy související s provozem informačního systému“ navíc nejsou, na rozdíl např. od provozního řádu, v Materiálu blíže vymezeny, přičemž jde o pojem, jehož význam je nejasný.
Akceptováno jinak.
Ustanovení § 13 bylo upraveno:
„Orgán veřejné správy při atestaci předkládá provozní dokumentaci v rozsahu náležitostí stanovených § 12 odst. 1.“
Dále bylo doplněno odůvodnění o vysvětlení, co se rozumí postupy a procesy souvisejícími s provozem informačního systému a protokoly souvisejícími s provozem informačního systému:
Postupy související s provozem informačního systému veřejné správy zahrnují návody na nerutinní činnost správce, např. upgrade.
Procesy související s provozem informačního systému veřejné správy zahrnují rutinní dohled a údržbu, a dále eskalaci a komunikaci s poskytovateli služeb.
Protokoly související s provozem ISVS jsou záznamy o vykonaných jednorázových a opakovaných činnostech, které mají vliv na chod a bezpečnost systému (například také o proběhlých řešeních kybernetických bezpečnostních incidentů, aktualizacích, opravách a generačních výměnách hardware).
Orgány veřejné správy předkládají atestačním střediskům provozní dokumentaci v plném rozsahu, postup, jak postupovat při atestaci a co přesně kontrolovat, je upraven vyhláškou č. 530/2006 Sb., o atestačních středisek při posuzování dlouhodobém řízení ISVS (doplněno do odůvodnění)
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
7.5
K § 23 odst. 2 písm. a) a b) a § 23 odst. 3 písm. b) a c)
Navrhujeme v textu odůvodnění Materiálu vysvětlit rozdíl mezi údaji základních registrů o objektech a subjektech práva a údaji editorů základních registrů o objektech a subjektech práva a dále pak rozdíl mezi údaji poskytovanými na žádost a údaji zpřístupňovanými pro výkon agendy.
Odůvodnění: Ze samotného textu ani z návrhu zvláštní části odůvodnění není rozdíl zřejmý.
Vysvětleno
Z návrhu vyhlášky byl vypuštěn požadavek na strukturování dat na údaje editorů základních registrů o objektech a subjektech práva, jelikož se jedná o identickou množinu údajů jako jsou údaje ze základních registrů, přestože obě výše uvedené kategorie údajů mají odlišné vlastnosti, jednalo by se o zbytečnou zátěž pro adresáty návrhu vyhlášky.
Údaje poskytované na žádost jsou údaje, které nejsou veřejné, ale lze je poskytnout na základě oprávněné žádosti, např. podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
Údaje zpřístupňované pro výkon agendy jsou údaje, které orgán veřejné správy potřebuje pro výkon určité agendy, kterou vykonává na základě právního předpisu.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
7.6
K § 24 odst. 2
Ustanovení § 24 odst. 2 Materiálu navrhujeme bez náhrady vypustit.
Odůvodnění: Řadu metadat podle otevřené formální normy informační systémy poskytovat logicky nemohou, např. téma, klíčová slova, přístupová URL. Metadata podle otevřené formální normy pro rozhraní katalogů otevřených dat zpravidla poskytuje lokální katalog otevřených dat.
Akceptováno jinak.
Termín „metadata“ nahrazen termínem „data“.
Jedná se o technický požadavek na ISVS v oblasti kvality poskytovaných datových výstupů. Otevřené formální normy definují údaje v celé šíři zájmů. Žádný povinný objem nebo strukturování nad rozsah údajů evidovaných v ISVS však požadován není.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
7.7
K § 27
Ustanovení § 27 Materiálu navrhujeme bez náhrady vypustit.
Odůvodnění: Ustanovení stanovící orgánům veřejné správy povinnost zveřejňovat znovupoužitelné komponenty jako otevřené zdrojové kódy eGovernmentu překračuje rámec zákonného zmocnění k vydání Materiálu. Nejde v pravém slova smyslu o „technické požadavky“.
Akceptováno.
Ustanovení § 27 vypuštěno bez náhrady.
7.8
K § 32 a § 33
Navrhujeme komplexní přepracování § 32 a § 33 Materiálu.
Odůvodnění: Ustanovení § 32 odst. 1 a 2 Materiálu v rozporu se svým názvem nestanoví strukturu ekonomického hodnocení v pravém slova smyslu, nýbrž spíše formy takového hodnocení. Hodnocení ekonomické výhodnosti by mohlo být strukturováno, resp. členěno např. podle jednotlivých kategorií nákladů (software, hardware, lidské zdroje) apod.
V § 32 odst. 5 není, zřejmě v důsledku překlepu, zjevné, jaká je podmínka pro uplatnění daného pravidla (srov. slova „od zahájení poskytování služeb informačního systému a koncem aktuálního účetního období uplynulo více než šest měsíců“).
V odůvodnění Materiálu chybí zdůvodnění navrhované periodicity vyhodnocení celkových nákladů na vlastnictví informačního systému (podle § 32 odst. 3 Materiálu se provádí vždy po skončení účetního období).
V obou ustanoveních se povětšinou hovoří zároveň o hodnocení ekonomické výhodnosti provozu i způsobu provozu informačního systému veřejné správy, přičemž není dostatečně reflektováno, že podle § 5 odst. 2 písm. j) prováděného zákona (č. 365/2000 Sb.) v platném znění jsou orgány veřejné správy povinny „provádět hodnocení ekonomické výhodnosti způsobu provozu jimi spravovaných informačních systémů veřejné správy,“ bez dalšího (tedy průběžně, resp. periodicky), zatímco podle § 5 odst. 2 písm. k) jsou povinny „provádět před pořízením informačního systému veřejné správy nebo v rámci architektonických změn anebo rozvoje jimi spravovaného informačního systému veřejné správy hodnocení ekonomické výhodnosti jeho provozu“.
Mají-li být navíc smysluplně porovnávány ekonomická výhodnost provozu na vlastní infrastruktuře a cloud computing, lze uvažovat i o vyčíslení využití cloud computingu jednotně pro všechny orgány veřejné správy ze strany Digitální a informační agentury.
Akceptováno částečně/Vysvětleno.
Pro odstranění nejasností ustanovení § 32 odst. 5 upraveno:
„(5) Orgán veřejné správy provádí vyhodnocení celkových nákladů na vlastnictví nově vytvořeného nebo technicky zhodnoceného informačního systému podle odstavce 4 pouze tehdy, pokud od zahájení poskytování služeb informačního systému uplynulo více než šest měsíců a zároveň do konce aktuálního účetního období zbývá více než šest měsíců.“
Předkladatel počítá s tím, že detailní návod, jak provést ekonomické hodnocení výhodnosti provozu a způsobu provozu ISVS a postupy při jeho provádění, budou uvedeny v metodice vydávané DIA, detailnější úprava ekonomického hodnocení přesahuje hranice prováděcího právního předpisu.
Připomínkové místo trvá na připomínce.
ČTU
V odůvodnění vypořádání připomínky je reagováno pouze na její část. Deklarovaná změna § 32 odst. 5 (nově § 29 odst. 5) navíc nebyla promítnuta do přiloženého aktualizovaného znění návrhu, přičemž ani po úpravě tohoto ustanovení nám není příliš zřejmý jeho účel, resp. v jaké situaci by mělo dojit k uplatnění slov „a zároveň do konce aktuálního účetního období zbývá více než šest měsíců“, neboť povinnost podle odstavce 4 je svázána s okamžikem skončení účetního období (tedy začátku dalšího účetního období).
DIA
Ustanovení přepracována, periodicita provádění ekonomického hodnocení vázána na fáze životního cyklu ISVS, dodána příloha k vyhlášce obsahující popis celkových nákladů na vlastnictví ISVS.
Předkladatel počítá s tím, že detailní návod, jak provést ekonomické hodnocení výhodnosti provozu a způsobu provozu ISVS a postupy při jeho provádění, budou uvedeny v metodice vydávané DIA, detailnější úprava ekonomického hodnocení přesahuje hranice prováděcího právního předpisu.
ČTU
Podle našeho názoru nemá smysl ukládat povinnost provádět hodnocení ekonomické výhodnosti ve fázi realizace vytvoření a rozvoje informačního systému podle § 15 odst. 1 písm. c) navrhované vyhlášky, neboť ekonomická výhodnost zvoleného způsobu realizace již byla provedena v rámci strategického plánování vytvoření a rozvoje ISVS, případně v rámci plánování a přípravy vytvoření a rozvoje ISVS.
DIA
Podle našeho názoru je poměrně velký rozdíl mezi tím dělat ekonomické zhodnocení při strategickém uvažování a v rámci realizace, jelikož se jedná o porovnání plánů se skutečností nebo minimálně jejich zpřesnění.
Připomínku se nepodařilo vypořádat
7.9
K § 35 a § 37
Navrhujeme odložit účinnost § 24 odst. 1 Materiálu na den 1. července 2025.
Odůvodnění: Splnění povinnosti orgánu veřejné správy zpřístupnit údaje z informačních systémů veřejné správy v otevřeném a strojově čitelném formátu, a to ve formě datových souborů nebo prostřednictvím programovacího aplikačního rozhraní, není z technického hlediska do dne navrhovaného nabytí účinnosti možné.
Akceptováno.
Splnění uvedené povinnosti upraveno v přechodných ustanoveních, lhůta stanovena ve smyslu připomínky.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
7.10
K bodu 4 obecné části odůvodnění
Navrhujeme doplnit vyhodnocení hospodářského a finančního dopadu Materiálu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Odůvodnění: S tvrzením, že „s navrhovaným zněním vyhlášky nejsou spojeny žádné hospodářské a finanční dopady na rozpočty orgánů veřejné správy nad rámec hospodářských a finančních dopadů aktuálně platného znění zákona“ nelze zcela souhlasit.
Vzhledem k míře obecnosti zákonných zmocňovacích ustanovení tyto poskytují při vydávání vyhlášky poměrně širokou škálu možných variant řešení, např. při stanovování periodicity provádění hodnocení ekonomické výhodnosti způsobu provozu informačních systémů veřejné správy, konkrétních požadavků na informační koncepci orgánu veřejné správy a provozní dokumentaci či technických požadavků na informační systémy veřejné správy. Zvolená varianta řešení pak nezanedbatelným způsobem ovlivňuje případný dopad na veřejné rozpočty.
Formalizované vyhodnocení hospodářských a finančních dopadů příslušných ustanovení zákona č. 261/2021 Sb. na rozpočty orgánů veřejné správy navíc nebylo provedeno, neboť jde o ustanovení upravovaná či přidaná do vládou navrženého textu zákona v průběhu projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně.
Akceptováno částečně.
Vyčíslení finančních dopadů bylo doplněno do odůvodnění návrhu vyhlášky.
Připomínkové místo trvá na připomínce.
ČTU
Provedené doplnění vyhodnocení hospodářského a finančního dopadu návrhu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty pak nepovažujeme za dostatečné, neboť jeho smyslem by mělo být zejména vyhodnocení zvýšení nákladů na dlouhodobé řízení informačních systémů veřejné správy oproti stávajícímu stavu, přičemž zvýšení těchto nákladů (a to nejen na personální zabezpečení) lze při aktuálním stavu návrhu považovat za jisté, nikoliv možné. Při vyhodnocení dopadů by měl předkladatel postupovat podle obecně užívaných metodik vyhodnocení dopadů a nikoliv se spokojit s konstatováním, že nemá k dispozici potřebné informace.
DIA
Vyčíslení finančních dopadů bylo přepracováno
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
8. Český úřad zeměměřický a katastrální
Kontaktní osoba:
Mgr. Lenka Vrzalová
tel.: 284 041 287
lenka.vrzalova@cuzk.cz
Mgr. Irena Hojdnová
tel.: 284 041 223
irena.hojdnova@cuzk.cz
8.1
Obecně
Návrh vyhlášky specifikuje požadavky na dlouhodobé řízení informačních systémů s ohledem na koncepce a strategie státu. Naplnění těchto požadavků bude vyžadovat vyšší zdroje oproti požadavkům vyplývajícím z původní vyhlášky č. 529/2006 Sb. Vyšší požadavky jsou kladeny jak na dlouhodobé řízení informačních systémů úřadu a zabezpečení strategických materiálů, koncepcí a provozu informatiky, tak na tvorbu a rozvoj informačních systémů resortu, kde je požadováno zajištění věcného a technického správce. Také technické požadavky na informační systémy jsou oproti dosavadní vyhlášce vyšší. Toto není možné zajistit bez odpovídajícího navýšení personálních i finančních zdrojů, čemuž obsah důvodové zprávy neodpovídá.
S tvrzením obsaženým v důvodové zprávě, že „S navrhovaným zněním vyhlášky nejsou spojeny žádné hospodářské a finanční dopady na rozpočty orgánů veřejné správy nad rámec hospodářských a finančních dopadů aktuálně platného znění zákona, ke kterému došlo přijetím zákona č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánu veřejné moci.“, nelze souhlasit. Rozsah povinností konkretizuje až vyhláška, pouze na základě zákona tak nebylo možné provést reálné vyhodnocení personálních a finančních dopadů těchto povinností.
Požaduji provést řádné vyhodnocení personálních a finančních dopadů odpovídající rozsahu povinností konkretizovaných tímto návrhem vyhlášky.
Akceptováno.
Vyčíslení finančních dopadů bylo doplněno do odůvodnění návrhu vyhlášky.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
8.2
K § 6 písm. d)
Vytváření konceptuálního modelu je náročná činnost, která do značné míry duplikuje ohlašované údaje v základním registru práv a povinností (RPP). Jsem si vědom toho, že konceptuální model je širší v tom smyslu, že popisuje i vazby mezi subjekty a objekty, respektive to, v jakých kontextech v daném případě vystupují, zatímco RPP tento typ údajů neobsahuje. To ovšem nemění nic na skutečnosti, že potřeba vytvářet konceptuální model a následně jeho významnou část „ručně přepisovat“ do RPP vytváří zbytečnou administrativní zátěž. Požaduji, aby bylo duplicitnímu vytváření údajů zamezeno vhodným způsobem, např. umožněním importu konceptuálního modelu do RPP.
Akceptováno
Požadavek na vypracování konceptuálního datového modelu OVS byl vypuštěn.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
8.3
K § 11 odst. 3
Podle § 11 má být veškerá dokumentace (včetně provozní a bezpečnostní) zveřejněna. To považuji za velmi problematické, neboť to umožní, aby se případný útočník mohl podrobně seznámit se daným ISVS a útok cíleně zaměřit.
Ustanovení sice ve druhé větě umožňuje výjimky ze zveřejnění, ty jsou však formulovány natolik obecně, že vůbec není zřejmé, z jakých důvodů bude možné ke zveřejnění provozní dokumentace nepřistoupit.
Požaduji přehodnotit problematiku zveřejňování provozní a bezpečnostní dokumentace a jednoznačněji stanovit situace, kdy příslušná dokumentace nebude zveřejňována.
Vysvětleno
Transparentní zveřejňování provozní dokumentace o existujícím informačním systému směřuje k tzv. otevřeným řešením a otevřeným licencím, kdy z výsledku činnosti orgánu veřejné správy, případně z výsledku veřejné zakázky, může takové řešení užívat kdokoli z veřejné správy ČR. Vše, co nemá být explicitně chráněno, má být veřejné. A naopak, pokud něco nemá být veřejné, má to být chráněno jako utajovaná skutečnost. Konkrétní případy, kdy nelze provozní dokumentaci zveřejnit, doplněny do odůvodnění. Ustanovení bylo upřesněno pomocí odkazu na poznámku pod čarou
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
8.4
K § 16 odst. 2 písm. d)
Toto ustanovení nařizuje používat jednotný vizuální styl a chování portálů informačních systémů, a je tak v rozporu s usnesením vlády č. 23/2023 ze dne 11. ledna 2023, podle kterého má místopředseda vlády pro digitalizaci a ministru pro místní rozvoj vypracovat ve spolupráci s ostatními členy vlády analýzu možností využití jednoho z používaných vizuálních stylů ústředních orgánů státní správy České republiky včetně zohlednění možnosti vytvoření nové vizuální identity státu a předložit tuto analýzu vládě ke schválení, obsaženou v materiálu čj. 1526/22, a to do 9 měsíců po schválení tohoto usnesení vládou. Požaduji, aby byla problematika jednotného vizuálního stylu do vyhlášky zařazena až poté, co budou splněny povinnosti plynoucí z usnesení vlády č. 23/2023.
Akceptováno.
V původním ustanovení § 16 odst. 2 bylo vypuštěno písm. d)
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
8.5
K § 26 písm. a)
Požaduji vyjasnit, jaká centrální sdílená služba zajištuje identifikaci a autentizaci uživatelů – fyzických osob, kteří jsou příslušníky cizích států, u kterých nelze využít systém elektronické identifikace oznámený podle čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (nejedná se o členský stát EU, nebo se jedná o členský stát, který zatím nesplnil podmínky pro uznání prostředku pro elektronickou identifikaci podle článku 6 nařízení č. 910/2014), nebo těch, kteří nejsou vedeni v registru obyvatel, dále jaká centrální sdílená služba zajištuje identifikaci a autentizaci uživatelů, kteří jsou fyzickými osobami vystupujícími jako orgán veřejné moci (např. notář v roli soudního komisaře), a jaká centrální sdílená služba zajištuje identifikaci a autentizaci uživatelů, kteří jsou právnickými osobami.
Vysvětleno.
Ustanovení § 26 písm. a) se vztahuje na ty centrální sdílené služby, které jsou v dané době k dispozici. Pro nerezidenty Jedná se o uživatele služeb podle § 2 odst. 1 ZOPDS, kteří jsou zapsáni v ROBu. Ustanovení upřesněno a doplněno odůvodnění.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
8.6
K § 29 a § 35 odst. 1
Ustanovení zavádí povinnost používat doménu gov.cz, přičemž tato povinnost vznikne okamžikem účinnosti vyhlášky. Tato povinnost je přechodným ustanovením odložena o rok pouze pro adresy „na kterých nejsou poskytovány digitální služby podle zákona o právu na digitální službu nebo na nich není umožněno prokázání totožnosti podle zákona o elektronické identifikaci“. Uvedené je v zásadním rozporu s obsahem usnesení vlády č. 23/2023 ze dne 11. ledna 2023, podle kterého má místopředseda vlády, ministr vnitra a místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj předložit vládě ke schválení harmonogram migrace vybraných domén ústředních orgánů státní správy České republiky na jednotnou doménu gov.cz do 6 měsíců po schválení tohoto usnesení vládou (tj. do 11. července 2023).
Požaduji, aby byla přechodná ustanovení vyhlášky uvedena do souladu s harmonogramem, který bude vytvořen na základě usnesení vlády č. 23/2023 ze dne 11. ledna 2023.
Dále upozorňuji, že Český úřad zeměměřický a katastrální provozuje 38 veřejných aplikací/služeb. Převod všech těchto aplikací pod centrální doménu bude náročný a náklady rozhodně nebudou zanedbatelné. V současné době je lze odhadnout na několik milionů korun (v případě jednotného designu je odhadujeme na několik desítek milionů korun). Komplikace nastanou zejména u převodu aplikací, které jsou mezi sebou vzájemně provázané, a těch je většina. Nadto vzhledem k tomu, že se jedná o aplikace od více dodavatelů, nelze jejich převod koordinovat tak, aby přešly v jeden okamžik pod jednotnou doménu gov.cz. Aplikace se budou muset upravit tak, aby poznaly, odkud uživatel přistupuje (zda z cuzk.cz nebo cuzk.gov.cz), aby následně uživatele dokázaly poslat zpět na správnou adresu. Obdobný problém bude např. u webových služeb, které mají jako součást odpovědi url adresu.
Tvrzení obsažené v důvodové zprávě, že s navrhovaným zněním vyhlášky nejsou spojeny žádné hospodářské a finanční dopady na rozpočty orgánů veřejné správy nad rámec hospodářských a finančních dopadů aktuálně platného znění zákona, tak není pravdivé. Ze zákona totiž povinnost přejít na jednotnou doménu gov.cz nevyplývá, tu přináší až vyhláška. Proto je nezbytné provést řádné vyhodnocení finančních dopadů, a to nejen ve vztahu k přechodu na jednotnou doménu, ale i dalším povinnostem, jejichž rozsah konkretizuje až vyhláška, a pouze na základě zákona tak nebylo možné provést reálné vyhodnocení jejich personálních a finančních dopadů (viz první připomínka).
Akceptováno, vysvětleno
Návrh vyhlášky vychází z materiálu „Harmonogram migrace ústředních orgánů státní správy na jednotnou doménu .gov.cz.“, který byl schválen usnesením vlády č. 578 ze dne 16. 8. 2023. V uvedeném materiálu jsou vyčísleny všechny náklady, práce, rozsah a ostatní záležitosti spojené s migrací na jednotnou doménu.
Finanční dopady doplněny do odůvodnění k vyhlášce.
Do návrhu vyhlášky doplněna přechodná ustanovení, která jsou v souladu s výše uvedeným harmonogramem, a navíc umožnují v odůvodněných případech požádat ředitele DIA o odklad termínu migrace pod jednotnou státní doménu .gov.cz.
9. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
Kontaktní osoba:
Mgr. Jindřich Mikuláštík tel. 607 204 955 legislativa@nukib.cz
9.1
Ke kybernetické bezpečnosti
Kybernetická bezpečnost je v návrhu vyhlášky upravena zejména v § 25 odst. 1 písm. c), § 29, § 30 a § 31. Podle našeho názoru se však nejedná o komplexní úpravu kybernetické bezpečnosti, která by byla způsobilá zajistit funkční řízení bezpečnosti. Jsou zde pouze některá vybraná bezpečnostní opatření a procesy, které jsou však stanoveny konkrétním a rigidním způsobem. Jejich výběr je přitom zřejmě náhodný, protože nelze dovodit, na jakém základě byl proveden. Navíc mezi zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (dále jen „ZKB“) a jeho prováděcími předpisy a zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů (dále jen „ZoISVS“) nastává v některých případech rozpor, když úprava v návrhu vyhlášky na rozdíl od vyhlášky č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti) (dále jen „VKB“) neumožňuje variantní řešení. Jako příklad lze uvést § 30 odst. 1 in fine, kdy de facto dochází k vyloučení využití cloudové zálohy. VKB přitom na základě analýzy rizik takové řešení připouští. Z tohoto důvodu se jeví toto konkrétní ustanovení jako nepřiměřené a tudíž neodůvodněné.
Návrh vyhlášky dále provází nejednoznačnost v označení jejích adresátů. V § 1 je uvedeno, že předmětná vyhláška stanovuje bezpečnostní požadavky na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací v informačních systémech spravovaných orgány veřejné správy (dále jen „ISVS“), které nejsou orgány nebo osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti podle ZKB. V návrhu vyhlášky se v § 29 odst. 1 opakuje výše uvedené vymezení orgánů a osob, přičemž v § 29 odst. 2 takové vymezení naopak absentuje, a tudíž by se mohlo zdát, že tento odstavec má dopadat na všechny orgány veřejné správy (dále jen „OVS“).
Doporučujeme celou oblast kybernetické bezpečnosti, včetně zařazování informačních systémů do bezpečnostních úrovní, z návrhu vyhlášky vypustit, jelikož podle našeho názoru nemá pro předmětnou vyhlášku žádnou další relevanci. Do vzniku nového ZKB je vhodnější nechat tuto problematiku neupravenou a v budoucnu ji vyřešit novým ZKB a jeho prováděcími předpisy.
V novém ZKB a jeho prováděcích předpisech, které reagují na směrnici NIS2, se totiž počítá s komplexním řešením kybernetické bezpečnosti ze strany NÚKIB. Jako vhodné řešení se proto jeví zrušit zmocnění Ministerstva vnitra k zavedení bezpečnostních úrovní, a naopak do ZoISVS přesunout zmocnění NÚKIB pro vytvoření prováděcí vyhlášky, která bude daným subjektům stanovovat bezpečnostní požadavky.
Pokud by nebyly akceptovány zásadní připomínky č. 1 a č. 2, uvádíme mj. i konkrétní připomínky k ustanovením zabývajícím se kybernetickou bezpečností.
Akceptováno.
Zmíněná ustanovení byla vypuštěna.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
9.2
K bezpečnostním úrovním
Návrh vyhlášky stanovuje povinnost zařazovat ISVS do bezpečnostních úrovní. Není však zřejmé, zda to platí pro všechny ISVS nebo pouze pro ty, jejichž provoz bude zajišťován cloud computingem. Jestliže se má jednat o všechny ISVS, pak je třeba upozornit, že taková povinnost není pro OVS v ZoISVS stanovena. V návrhu vyhlášky je odkazováno na vyhlášku, která se zabývá pouze cloud computingem, což je matoucí, a je otázkou, zda je vhodné ji tímto způsobem aplikovat na on premise řešení. Zároveň je matoucí, že jednotlivé bezpečnostní úrovně nejsou v návrhu vyhlášky vůbec specifikovány např. v rámci § 2, který se zabývá vymezením pojmů. Namísto toho je v § 22 odkazováno na právní předpis upravující bezpečnostní úrovně pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci. Návrh vyhlášky přitom pracuje s označením úrovní např. vysoká a vyšší namísto vysoká a kritická, což je podle našeho názoru nesrozumitelné. Bezpečnostní úrovně jsou v zásadě používány jen pro úpravu bezpečnosti, kterou návrh vyhlášky obsahuje, přičemž tato úprava není podle našeho názoru dostatečně komplexní pro to, aby odůvodňovala vyžadovat celý proces zařazení každého ISVS do bezpečnostní úrovně.
Doporučujeme celou oblast kybernetické bezpečnosti, včetně zařazování informačních systémů do bezpečnostních úrovní, z návrhu vyhlášky vypustit, jelikož podle našeho názoru nemá pro předmětnou vyhlášku žádnou další relevanci. Do vzniku nového ZKB je vhodnější nechat tuto problematiku neupravenou a v budoucnu ji vyřešit novým ZKB a jeho prováděcími předpisy.
V novém ZKB a jeho prováděcích předpisech, které reagují na směrnici NIS2, se totiž počítá s komplexním řešením kybernetické bezpečnosti ze strany NÚKIB. Jako vhodné řešení se proto jeví zrušit zmocnění Ministerstva vnitra k zavedení bezpečnostních úrovní, a naopak do ZoISVS přesunout zmocnění NÚKIB pro vytvoření prováděcí vyhlášky, která bude daným subjektům stanovovat bezpečnostní požadavky.
Pokud by nebyly akceptovány zásadní připomínky č. 1 a č. 2, uvádíme mj. i konkrétní připomínky k ustanovením zabývajícím se kybernetickou bezpečností.
Akceptováno.
Ustanovení upravující kybernetickou bezpečnost vypuštěna.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
9.3
K § 4 odst. 4
Je z bezpečnostního hlediska vhodné, aby byla celá informační koncepce zveřejněna, pokud obsahuje popis stávajícího stavu architektury? Dáváme ke zvážení vymezení částí, které se mají zveřejňovat.
Vysvětleno
Pokud se jedná o informační koncepci informačního systému, který není vyňat z působnosti zákona o ISVS, tak taková informační koncepce nemůže z povahy věci obsahovat informace, jejichž zveřejnění by představovalo ohrožení kybernetické bezpečnosti.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
9.4
K § 11 odst. 3
Toto ustanovení předpokládá zveřejňování provozní dokumentace způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozní dokumentace však obsahuje rovněž bezpečnostní dokumentaci, kterou z bezpečnostních důvodů rozhodně není vhodné zveřejňovat.
Navrhované řešení:
Požadujeme bezpečnostní dokumentaci z povinnosti jejího zveřejňování vyjmout.
Neakceptováno
Bezpečnostní dokumentace nemusí (nesmí) být utajená, dokud tak není stanoveno odkazem na příslušný právní předpis. Bezpečnostní dokumentace není o nic citlivější než například dokumentace technických detailů skutečného provedení (vypovídá o zranitelnostech podpůrných/technických aktiv) nebo dokumentace strategická a uživatelská, která vypovídá o rizicích primárních aktiv.
Ustanovení bylo upřesněno pomocí odkazu na poznámku pod čarou, dále bylo doplněno odůvodnění.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
9.5
K § 22
Odstavec 1
Věta nedává smysl, protože se neposuzují bezpečnostní úrovně, ale informační systémy. Zároveň je v této větě nadbytečné první sousloví „pro využívání cloud computingu“. Je vhodné odkázat na přílohu podle právního předpisu upravujícího bezpečnostní úrovně pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci, nikoliv na celý předpis.
Navrhované řešení k odstavci 1:
„Orgán veřejné správy provádí posouzení každého informačního systému a jeho komponent a zařazuje informační systém a jeho komponenty do bezpečnostních úrovní podle právního předpisu upravujícího bezpečnostní úrovně pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci.“ Odkaz na přílohu vyřešit poznámkou pod čarou.
Odstavec 2
Ve větě je nadbytečné první sousloví „pro využívání cloud computingu“. Zároveň je vhodné odkázat na přílohu podle právního předpisu upravujícího bezpečnostní úrovně pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci, nikoliv na celý předpis.
Navrhované řešení k odstavci 2:
„Orgán veřejné správy provádí bezpečnostní posouzení prvků vlastní infrastruktury, které zamýšlí využít pro provoz informačního systému, a zařazuje je do bezpečnostních úrovní podle právního předpisu upravujícího bezpečnostní úrovně pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci.“ Odkaz na přílohu vyřešit poznámkou pod čarou.
Odstavec 3
Tento odstavec je podle našeho názoru zcela nadbytečný, protože tuto problematiku řeší přímo ZoISVS v § 6n písm. d). Zároveň ustanovení, tak jak je napsané, vyžaduje pro provoz informačního systému využít pouze prvky vlastní infrastruktury nebo služby poskytovatele cloud computingu. To by znamenalo, že nelze provozovat informační systém na pronajaté nesdílené infrastruktuře. Důvodová zpráva k tomuto odstavci neposkytuje odůvodnění, proč by mělo být provozování informačního systému na pronajaté nesdílené infrastruktuře zakázáno.
Navrhované řešení k odstavci 3:
Navrhujeme celý odstavec vypustit. Případně požadujeme zahrnout možnost provozovat informační systém i na nesdílené pronajaté infrastruktuře.
Akceptováno jinak.
Ustanovení bylo z návrhu vyhlášky vypuštěno.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
9.6
K § 28 odst. 2
NÚKIB pozitivně hodnotí zahrnutí požadavku na umožnění dálkového přístupu jak přes IPv4, tak přes IPv6, které bylo do současné doby vyžadováno pouze nevymahatelným usnesením vlády ze dne 8. června 2009 č. 727, a pouze pro ústřední orgány státní správy.
Navrhované řešení k odstavci 2:
Požadujeme stejný princip využít i pro zanesení povinnosti zabezpečit všechna doménová jména prostřednictvím technologie DNSSEC, kdy tato povinnost byla pro ústřední orgány státní správy dána usnesením vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 982.
Akceptováno.
Do textu § 28 (aktuálně § 27) vyhlášky doplněn odstavec 3 ve znění:
„(3) Poskytuje-li orgán veřejné správy služby překladu jmen, je povinen je poskytovat způsobem zaručujícím integritu.“
Doplněno do textu odůvodnění na konec věty: „… a v případě provozování služby překladu jmen (DNS) tak činit způsoby, zaručujícími integritu (tj. DNSSEC a srovnatelné technologie).“
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
9.7
K § 29 odst. 2 písm. b) a § 29 odst. 3
Odst. 2 písmeno b)
Věta za středníkem nedává podle našeho názoru smysl. Pokud OVS zajistí vynucení přechodu komunikace na zabezpečený způsob komunikace, nebude se přeci již jednat o nezabezpečený způsob komunikace, který pak tato věta připouští souslovím „lze užívat“.
Zároveň není vůbec zřejmé, jakým způsobem má být komunikace zabezpečena.
Navrhované řešení k odst. 2 písmenu b):
Navrhujeme doplnit způsob zabezpečení a zároveň vypustit větu za středníkem.
„b) zabezpečených způsobů komunikace pomocí aktuálně odolných kryptografických algoritmů“.
Odstavec 3
Tento odstavec vyžaduje využívání doménových certifikátů s rozšířeným ověřením. Vyžadovat certifikáty s rozšířeným ověřením v současné době pozbylo smyslu, a pouze znesnadňuje správu certifikátů a zvyšuje náklady na straně OVS.
Dále tento odstavec správně vyžaduje využití pouze těch certifikačních autorit, které jsou potvrzeny certifikáty instalovanými v zařízeních. Z dané formulace však není zřejmé, jaká zařízení jsou myšlena, neboť různá zařízení mohou mít nainstalovány certifikáty od různých certifikačních autorit.
Navrhované řešení k odstavci 3:
Navrhujeme požadavek na využívání doménových certifikátů s rozšířeným ověřením vypustit a část týkající se zařízení vypustit a nahradit.
„Orgán veřejné správy užívá pro informace zpřístupněné na jeho internetové adrese pro produkční nebo zkušební provoz doménové certifikáty, které jsou potvrzeny uznávanou certifikační autoritou.“
V důvodové zprávě by pak bylo vhodné se odkázat na Common CA Database (https://www.ccadb.org) - obdobný přístup byl zvolen u ochranného opatření k zabezpečení e-mailové komunikace.
Akceptováno jinak.
Zmíněná ustanovení byla vypuštěna.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
9.8
K § 30 odst. 1
Věta druhá uvádí, že OVS „uchovává kopie dat v datových úložištích s použitím vlastní infrastruktury nebo vlastní infrastruktury jiného orgánu veřejné správy“. V ustanovení není uvedeno, zda tím jsou myšlena veškerá data (včetně např. metadat, docházky apod.) a není v něm uvedena ani doba, po kterou mají být tato data ukládána. Pokud tím jsou myšlena veškerá data, je to zcela nereálný požadavek s ohledem na potřebnou velikost datového úložiště a s tím spojené finanční náročnosti. Zároveň je zde i problém popsaný v připomínce č. 1, tj. de facto zákaz využití cloudových záloh.
Navrhované řešení:
Je potřeba specifikovat, jaká data a po jakou dobu mají být takto ukládána.
Akceptováno jinak.
Zmíněné ustanovení bylo vypuštěno.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
9.9
K § 34
Zde je uveden jak „orgán veřejné správy“, tak zároveň „orgán veřejné moci“, přičemž se nemusí vždy jednat o stejné množiny subjektů. Zřejmě došlo k písařské chybě.
Navrhované řešení:
Slova „orgán veřejné moci“ nahradit slovy „orgán veřejné správy“.
Akceptováno.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
9.10
K § 35 odst. 1
Přechodné ustanovení k odkladu migrace na doménu gov.cz o jeden rok se týká pouze určitých informačních systémů, u ostatních se tedy předpokládá migrace ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky. Toto je v rozporu s prezentovaným postupem při migraci ze strany místopředsedy vlády pro digitalizaci, kdy má harmonogram migrace teprve vzniknout ve spolupráci s jednotlivými OVS. Je naprosto nereálné, aby byly všechny systémy pod doménu gov.cz migrovány již ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky. I s ohledem na probíhající audit ze strany NÚKIB na základě usnesení vlády ze dne 11. ledna 2023 č. 23, během něhož je teprve ověřováno, zda je současná infrastruktura vhodná pro provozování DNS systémů domény gov.cz. Návrh vyhlášky zavádí povinnost přístupu i přes IPv6. Jak již bylo uvedeno, tato povinnost již byla uložena usnesením vlády ze dne 8. června 2009 č. 727, avšak pouze pro ÚOSS. Tento návrh vyhlášky ovšem míří na všechny orgány státní správy. Pro orgány, u kterých povinnost zavést IPv6 vzniká až tímto návrhem vyhlášky, je nereálné splnit tuto povinnost do plánovaného data účinnosti. Proto navrhujeme u této povinnosti odklad alespoň o jeden rok od nabytí účinnosti.
Navrhované řešení:
Přechodné ustanovení rozšířit na všechny systémy a prodloužit dobu alespoň na tři roky.
Vysvětleno
Neakceptováno.
Návrh vyhlášky vychází z materiálu „Harmonogram migrace ústředních orgánů státní správy na jednotnou doménu .gov.cz.“, který byl schválen usnesením vlády č. 578 ze dne 16. 8. 2023. V uvedeném materiálu jsou vyčísleny všechny náklady, práce, rozsah a ostatní záležitosti spojené s migrací na jednotnou doménu.
Finanční dopady doplněny do odůvodnění k vyhlášce.
Do návrhu vyhlášky doplněna přechodná ustanovení, která jsou v souladu s výše uvedeným harmonogramem, a navíc umožnují v odůvodněných případech požádat ředitele DIA o odklad termínu migrace pod jednotnou státní doménu.gov.cz.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
9.11
K odůvodnění
Důvodová zpráva uvádí, že s navrhovaným zněním návrhu vyhlášky nejsou spojeny žádné hospodářské a finanční dopady na rozpočty orgánů veřejné správy. Přitom návrh vyhlášky zavádí nové povinnosti (IPv6, doména gov.cz, předpokládá zřízení centrální služby sloužící k uchovávání a správě zdrojových kódů eGovernmentu a další), jejichž zavedení bude jednoznačně představovat zvýšené náklady OVS. Požadujeme alespoň řádově vyčíslit předpokládané náklady OVS.
Akceptováno.
Vyčíslení finančních dopadů bylo doplněno do odůvodnění návrhu vyhlášky.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
10. Nejvyšší státní zastupitelství
Kontaktní osoba:
JUDr. Adéla Rosůlek, Ph.D.
tel. 542 512 061 arosulek@nsz.brn.justice.cz
10.1
K § 23
Navrhujeme doplnit odstavec 6 v následujícím znění: „(6) Orgán veřejné správy strukturuje data tak, aby bylo možné v souladu s požadavky legislativy na ochranu osobních údajů vyhovět uplatněným právům subjektů údajů.“
Data by totiž měla být strukturována tak, aby mohlo být vyhověno např. žádosti subjektu údajů o výmaz údajů podle čl. 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES a podle § 29 odst. 2 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
Akceptováno.
Ustanovení § 23 bylo doplněno o odstavec 5:
„(5) Orgán veřejné správy strukturuje data tak, aby bylo možno naplnit požadavky právních předpisů upravujících ochranu osobních údajů.“.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
10.2
K § 30
V případě orgánů činných v trestním řízení je s ohledem na citlivost uchovávaných dat naprosto nezbytné, aby orgány činné v trestním řízení data uchovávaly v datových uložištích s použitím vlastní infrastruktury. Orgány činné v trestním řízení mohou využívat jedině cloudové uložiště pod vlastní správou. Je nezbytné zamezit přístupu jiných osob, včetně administrátora jiného orgánu veřejné správy, k datům z trestního řízení.
Vysvětleno.
Podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 365/2000 Sb. jsou informační systémy spravované orgány činnými v trestním řízení pro potřeby trestního řízení vyjmuty z působnosti tohoto zákona (výjimku představuje evidence Rejstříku trestů, na níž se zákon č. 365/2000 Sb. vztahuje), proto se ani návrh vyhlášky jakožto podzákonný právní předpis na informační systémy NSZ nebude vztahovat.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
10.3
K § 34
Povinnost upřednostnit cloud computing, je-li tato varianta prokazatelně výhodnější, naráží na skutečnost, že dosud nebyl zaveden e-spis. Nikoli všechna data jsou vedena v elektronické podobě a skenování dokumentů by bylo extrémně časově a administrativně náročné. Cloud computingu tak nelze prozatím využívat v celém rozsahu.
Vysvětleno.
Ustanovení § 34 stanoví, že orgán veřejné správy se rozhodne pro cloudové řešení tehdy, pokud je varianta s využitím nabídek cloud computingu prokazatelně výhodnější, což se vždy nemusí vztahovat pouze k vynaloženým finančním prostředkům, navíc takové varianty musí existovat. V případech, kdy neexistují nabídky cloud computingu se povinnosti podle ustanovení § 34 neuplatní, neboť neexistují žádné takové varianty pro rozhodnutí.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
11. Svaz měst a obcí České republiky
Kontaktní osoba:
Mgr. Alena Klimt, DiS.
tel.: 730 897 551
klimt@smocr.cz
11.1
Obecně
Svaz vítá předložení návrhu této vyhlášky, jenž reflektuje dosavadní vývoj a nutnost dalších úprav. Bohužel však tato vyhláška dostatečně nereflektuje potřeby a možnosti měst a obcí, neboť tak, jak je vyhláška nastavena, se jedná o složitou a kapacitně náročnou činnost.
Plnění povinností uložených návrhem jednoznačně zásadně byrokraticky zatíží obce a města – povinnosti jsou stanoveny bez ohledu na IT personální zajištění v municipalitách a s předpokladem, že každá municipalita vládne rozsáhlým ICT personálem.
Aby města a obce mohly splnit uložené povinnosti, byly by nuceny přijmout do svých personálních řad minimálně ICT architekta, jenž by vytvářel dokumenty, jejichž potřebnost je však z hlediska provozu obce více než marginální.
Svaz již několikrát avizoval a v řadě k tomu přiléhavých připomínkových řízení uplatňoval připomínku, že je velice nesnadné a mnohdy až nemožné přijmout ICT odborníka na pracovní místo, které je placené tarify v současně nastavené výši. Pro municipality pak existuje pouze řešení prostřednictvím externích zdrojů, jež je však finančně velice nákladné. K tomuto lze připojit ještě skutečnost, že s ohledem na NIS2, jež bude mít zcela zásadní dopad na města a obce, je nyní další zatěžování obcí v oblasti ICT naprosto nepřípustné.
Současně je třeba zdůraznit, že k připomínkování takto složité a zásadní vyhlášky bylo stanoveno velice málo času a tak ji nebylo možné dostatečně prodiskutovat s členskou základnou.
K tomu je dlužno dodat, že pokud má docházet k nastavení takové právní úpravy, jež naprosto zásadním způsobem zatíží města a obce, je třeba primárně rozvinout širší diskusi, a to včetně vyřešení otázky personálního i finančního zdrojování předložených záměrů.
Navrhujeme, aby došlo k odložení vydání vyhlášky jako celku a aby bylo zahájeno jednání s dotčenými subjekty s cílem nalezení příhodnějšího řešení.
Neakceptováno.
Návrh vyhlášky stanoví, jak se má IT řídit správně a úměrně tomu stanovuje povinnosti správci ISVS. Pokud je územní samosprávný celek správcem nějakého ISVS dle zákona č. 365/2000 Sb., pak jej musí spravovat dle tohoto zákona a navrhované vyhlášky (respektive stávající vyhlášky č. 529/2006 Sb.). Malé obce by neměly být správci ISVS, nýbrž pouze uživateli ISVS jiných správců - velkých obcí, krajů, státu, sdružení ÚSC nebo jiných správců a provozovatelů sdílených řešení. Předkladatel si je vědom řady úskalí a výzev (např. společní správci jako je tomu na Slovensku), co se organizace ICT řízení u územních samosprávných celků týče, ty však nesouvisí s návrhem vyhlášky a nemohou být řešeny prováděcím právním předpisem.
Připomínkové místo mění připomínku na doporučující.
12. Sdružení místních samospráv České republiky
Kontaktní osoba:
Mgr. Jindra Tužilová
tuzilova@smscr.cz info@smscr.cz
Ing. Adéla Palíšková
paliskova@smscr.cz
Mgr. Dominik Hrubý
hruby@smscr.cz
12.1
Obecně
SMS ČR si uvědomuje nutnost změn v oblasti řízení informačních systémů, je si vědomo překotného vývoje, kterým celá společnost včetně samospráv v rámci poslední dekády prošla a taktéž potřebu dlouhodobě a systematicky ve veřejné správě řídit tok informací.
Předložený návrh však není z pohledu obcí tím, co by s ohledem na současné technologické ale i personální možnosti vystihlo potřeby municipalit.
Obce dlouhodobě poukazují na nutnost snížení administrativní zátěže a předložený návrh toto snížení v žádném případě nenabízí. Ať už svou složitostí, nebo požadavky na personální zabezpečení odpovídajícím odborníkem.
Obsah návrhu zcela popírá tvrzení v důvodové zprávě, kde předkladatel uvádí: že „s navrhovaným zněním vyhlášky nejsou spojeny žádné hospodářské a finanční dopady na rozpočty orgánů veřejné správy nad rámec hospodářských a finančních dopadů aktuálně platného znění zákona“. S tímto tvrzením souhlasit, už s ohledem na fakt, že rozsah povinností vyplývajících z návrhu vyhlášky je tak velmi rozsáhlý a především úřady v menších obcích bez navýšení personální kapacity, nebo zajištění externího dodavatele, nebudou schopni požadované povinnosti splnit. Z čehož plynou finanční dopady na rozpočty územních samosprávných celků.
Nesouhlasíme s plánovaným vydáním a současně nabytím účinnosti vyhlášky dne 1. 7. 2023 a požadujeme snížit povinnosti plynoucí z návrhu vyhlášky pro obce I. typu.
Odůvodnění:
S ohledem na fakt, že nejen v obcích, ale ani v řadách legislativních analytiků nemá naše sdružení dostatek kvalifikovaných odborníků, nejsme schopni navrhnout optimální řešení řízení informačních systémů. Tyto návrhy většinou vycházejí z diskusí v době přípravy nového legislativního materiálu. Z obsahu předloženého návrhu je znát, že předkladatel neprojednal návrh se samosprávami.
Současně upozorňujeme na známý fakt, že specialistů zaměřených na informační systémy je v řadách IT specialistů nedostatek a s ohledem na nastavení odměn ve státní správě není pro tyto pracovníky atraktivní ucházet se o pozice ve státní správě.
Neakceptováno.
Návrh vyhlášky stanoví, jak se má IT řídit správně a úměrně tomu stanovuje povinnosti správci ISVS. Pokud je územní samosprávný celek správcem nějakého ISVS dle zákona č. 365/2000 Sb., pak jej musí spravovat dle tohoto zákona a navrhované vyhlášky (respektive stávající vyhlášky č. 529/2006 Sb.). Mále obce by neměly být správci ISVS, nýbrž pouze uživateli ISVS jiných správců - velkých obcí, krajů, státu, sdružení ÚSC nebojiných sp rávců a provozovatelů sdílených řešení. Předkladatel si je vědom řady úskalí a výzev (např. společní správci jako je tomu na Slovensku), co se organizace ICT řízení u územních samosprávných celků týče, ty však nesouvisí s návrhem vyhlášky a nemohou být řešeny prováděcím právním předpisem.
Připomínku se podařilo vypořádat na osobním jednání.
13. Úřad pro ochranu osobních údajů
Kontaktní osoba:
Mgr. et Mgr. Vít Zvánovec
tel.: 234 665 323 a 605 446 175
legislativa@uoou.cz
13.1
Obecně
Návrh vyhlášky je nepřehledný. Je třeba ho odbřemenit od ryze formálních struktur, jako je navržené dělení na části a hlavy. Místo toho by části měly být děleny věcně na 4 podle zákonného zmocnění: 1. informační koncepce, 2. řízení informačních systémů, 3. provozní dokumentace a 4. hospodárnost. Druhá část by se měla dělit na tyto skupinové nadpisy: technické požadavky, bezpečnost, dekomponování a strukturování dat. Hlava o jednom paragrafu (§ 22) neobstojí. Ustanovení § 1 je třeba zrušit bez náhrady, protože je to opsání zákonného zmocnění a vyhláška nemůže být bez zákona.
Neakceptováno.
Návrh vyhlášky je dělen na obecnou část, kde je upravena informační koncepce orgánu veřejné správy, následuje úprava řízení informačních systémů, která se vzájemně doplňuje s informační koncepcí orgánu veřejné správy. Dále je upravena provozní dokumentace a řízení jednotlivých informačních systémů veřejné správy, opět úpravy, které jsou spolu logicky spojeny. Ve zvláštní části jsou poté upraveny zbývající oblasti. Logická provázanost návrhu vyhlášky je důležitým aspektem, který adresátovi vyhlášky napomůže k porozumění upravované materie.
Nadto je předkladatel toho názoru, že se jedná o věc legislativní techniky, na kterou může mít každý předkladatel jiný pohled. Z pohledu předkladatele uvedené členění přispívá k přehlednosti a srozumitelnosti navrhované vyhlášky.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
13.2
Obecně
Návrh vyhlášky místo souboru právních norem spíše připomíná metodiku. Příkladem je § 21 – dekomponování informačních systémů a § 25 – technické požadavky související s provozem různých prostředí.
Neakceptováno.
Příkladem uvedené ustanovení § 21 (v aktuální verzi § 22) má výslovné zmocnění v zákoně č. 365/2000 Sb. a samotná úprava v návrhu vyhlášky dekomponuje informační systém pouze v první úrovni.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
13.3
Obecně
Návrh vyhlášky nemá vyjasněnou terminologii. Ustanovení § 23 pracuje s datovým modelem, který v systematicky nevhodném § 2 není vůbec definován. V písmenu f) je definován pouze konceptuální datový model veřejné správy jako „popis struktury údajů o subjektech a objektech práva a významu obsahu těchto údajů v podobě pojmů, které reprezentují typy subjektů a objektů práva, jejich vlastnosti a vztahy mezi nimi“. Jak se to liší od datového modelu jako takového, není patrné. Lze mít za to, že tato definice je nesprávná, protože konceptuálním datovým modelem se zřejmě myslí obecný datový model spravovaný DIA, který musí každý datový model konkrétního ISVS respektovat; právní norma: „Orgán veřejné správy při vytvoření a změně datového modelu informačního systému využije konceptuální datový model veřejné správy,“ by jinak nedávala smysl. Kromě toho § 3 odst. 2 písm. a) jako pouhou legislativní zkratku zavádí „konceptuální datový model orgánu veřejné správy“. To vše vede k terminologické nepřehlednosti. Odůvodnění pak mluví o naprosto klíčovém pojmu interoperability, která se však v normativní textu vůbec nevyskytuje. Stejně tak není v normativním textu definován pojem „aktivum“. Ustanovení § 32 hovoří o „vlastnictví orgánu veřejné správy“, ačkoliv OVS nemá právní subjektivitu a nemůže tedy ani nic vlastnit. Místo toho je třeba respektovat zákon o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích.
Akceptováno částečně
Pojmy „konceptuální datový model orgánu veřejné správy“, „datový model“ a „konceptuální datový model veřejné správy“ byly z návrhu vyhlášky vypuštěny. Pojem interoperabilita není „naprosto klíčový“ a není nutné jej v rámci normativního textu vyhlášky použít. Slova „ve vlastnictví orgánu veřejné správy“ byla nahrazena slovy „ve správě majetku orgánu veřejné správy“.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
13.4
Obecně
Normativní text nekoresponduje s odůvodněním. Zatímco proti § 23 odst. 2 až 5 nelze mít námitek, odůvodnění: „Orgán veřejné správy strukturuje údaje ve svých informačních systémech, resp. datových modelech informačních systémů tak, aby dokázal identifikovat jejich zdroj, posoudit jejich důvěryhodnost, potvrdit účel zpracování, dosáhnout a prokázat ochranu osobních a citlivých údajů, řídit způsob jejich sdílení a zveřejňování a ochránit důvěryhodnost a důvěrnost spravovaných údajů a řídit jejich životní cyklus,“ má přehnané ambice. Předně, datový model a konkrétní ISVS není totéž. Je tedy tato povinnost myšlena konkrétně (na ISVS), nebo abstraktně (na datový model)? Identifikace zdroje může být obtížná a z normativního textu nevyplývá. Posouzení důvěryhodnosti dat nevyplývá ze struktury, ale ze zdroje. Stejně tak účel zpracování údajů není dán strukturou dat, ale cílem ISVS etc. Je nutno poznamenat, že citlivé údaje jsou druhem osobních údajů a GDPR je přeznačilo na „zvláštní kategorie osobních údajů“. Jednalo by se o zvlášť důležitou povinnost při zpracování osobních údajů, ale DPIA přitom tvrdí, že se zpracování osobních údajů vůbec netýká.
Akceptováno
DPIA doplněna do odůvodnění vyhlášky
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
13.5
Obecně
Návrh vyhlášky využívá nepřípustné zmocnění k zmocnění: „Orgán veřejné správy při funkčním dělení využívá klasifikační systémy referenčních modelů zveřejněné Agenturou na jejích internetových stránkách.“ + „Orgán veřejné správy zajišťuje, aby informační systém umožňoval poskytování metadat podle otevřené formální normy pro rozhraní katalogů otevřených dat, kterou zveřejňuje Agentura způsobem umožňujícím dálkový přístup.“ Má-li mít DIA tyto pravomoci, musí k tomu mít zmocnění stanovené zákonem.
Akceptováno částečně/Vysvětleno
Věta „Orgán veřejné správy při funkčním dělení využívá klasifikační systémy referenčních modelů zveřejněné Agenturou na jejích internetových stránkách.“ byla z návrhu vyhlášky vypuštěna. Ve druhém případě se jedná o realizaci oprávnění správce Národního katalogu otevřených dat podle ustanovení § 4c zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
Připomínka by měla být vypořádána jinak. Pokud DIA toto zmocnění má, je to věc jiného právní předpisu a vyhláška o tom nemá mluvit. Právní norma by tedy měla být redukována na „Orgán veřejné správy zajišťuje, aby informační systém umožňoval poskytování metadat podle otevřené formální normy pro rozhraní katalogů otevřených dat“. Zbytek patří do odůvodnění.
Znění upraveno.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
13.6
K § 3 odst. 2 písm. a), § 3 odst. 4 a § 4
Požadavky na informační koncepci orgánu veřejné správy jsou přebujelé. Měl by to být výlučně politický (opak expertní) soubor představ OVS do budoucna. Rozhodně by neměla směšována s provozní dokumentací, která by měla popisovat stávající stav, a to naopak expertně. Ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) proto do informační koncepce nepatří, stejně jako přehled řízení informatiky podle odstavce 3 písm. a). Ustanovení § 3 odst. 4 je nadmíru zatěžující. To samé platí pro § 4. Problémem jsou zejména lhůty, které vedou k nadměrné byrokratické zátěži. Informační koncepce by měla vyhodnotit stávající informační koncepci při tvorbě nové, která bude materiálně odůvodněna podstatnou změnou plánů.
Akceptováno částečně/Vysvětleno.
Informační koncepce je v návrhu vyhlášky pojímána jako materiál čistě politicko-manažerský, ve kterém mají být obsaženy pouze informace pro manažerské rozhodování a investiční plánování vedoucích zaměstnanců orgánu veřejné správy, a to včetně popisu stávajícího stavu všech vrstev architektury úřadu a popisu jejich žádoucího cílového stavu po uskutečnění investičních záměrů. Expertní (technické) informace nemají být v informační koncepci obsaženy, návrh vyhlášky toto ani nepožaduje. Lhůty a procesy jsou nastaveny správně, jde o to, aby politicko-manažerský dokument vůbec mohl sloužit jako nástroj na podporu rozhodování, například pro každoroční jednání o ICT části rozpočtu. Nově stanovené požadavky na strukturu a náležitosti informační koncepce nevyplývají jenom ze změněných (politických) plánů, ale také ze změny stávajícího stavu a okolních podmínek.
Z ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) byl vypuštěn požadavek na uvedení konceptuálního datového modelu orgánu veřejné správy do informační koncepce.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
13.7
K hlavě II
Pro hlavu II (§§ 5 až 10) není zákonné zmocnění a představuje to nadměrnou byrokratickou zátěž.
Neakceptováno.
Pro hlavu II je zákonné zmocnění v § 12 odst. 1 písm. b), kdy Agentura vyhláškou stanoví požadavky na řízení informačních systémů veřejné správy.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
13.8
K ustanovení § 11
Ustanovení § 11 je nezbytné přehodnotit. Provozní dokumentace má výlučně popisovat stávající ISVS, nikoliv plány do budoucna. Od toho je informační koncepce.
Neakceptováno
Plány do budoucnosti musí být známy, a to pro případ výskytu případného incidentu v informačním systému, jelikož řešení takového incidentu musí být v souladu s budoucímu plány a musí navazovat na další vývoj informačního systému.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
13.9
K § 12
Provozní dokumentace je příliš fragmentarisovaná. Jak se liší provozní řád, postupy a procesy související s provozem informačního systému a protokoly související s provozem informačního systému?
Vysvětleno.
Provozní řád stanoví, jak používat a jak se chovat při užívání systému.
Postupy související s provozem ISVS zahrnují návody na nerutinní činnost správce, např. upgrade.
Procesy související s provozem ISVS zahrnují rutinní dohled a údržbu, a dále eskalaci a komunikaci s poskytovateli služeb.
Protokoly související s provozem ISVS jsou záznamy o vykonaných jednorázových a opakovaných činnostech, které mají vliv na chod a bezpečnost systému (například také o proběhlých řešeních kybernetických bezpečnostních incidentů, aktualizacích, opravách a generačních výměnách hardware).
Předkladatel doplňuje, že ne všechny třídy dokumentů jsou relevantní pro každý ISVS.
Doplněno do odůvodnění.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
13.10
K § 12 odst. 1 písm. d)
Bezpečnostní dokumentace podle § 12 odst. 1 písm. d) nepatří do provozní dokumentace, ale do partie o bezpečnosti ISVS. Ta, na rozdíl od provozní dokumentace, bude muset být utajená. Obdobné platí pro dekomponování podle odstavce 2 písm. c) a hospodárnost podle písmene d). Stejným způsobem je nutné redukovat odstavec 5.
Neakceptováno.
Bezpečnostní dokumentace nepatří pouze do části o bezpečnosti, ale patří rovněž do části o provozní dokumentaci, protože se jí týkají povinnosti spojené se strukturou provozní dokumentace. Bezpečnostní dokumentace nemusí (nesmí) být utajená, dokud tak není stanoveno odkazem na příslušný právní předpis. Bezpečnostní dokumentace není o nic citlivější než například dokumentace technických detailů skutečného provedení (vypovídá o zranitelnostech podpůrných/technických aktiv) nebo dokumentace strategická a uživatelská, která vypovídá o rizicích primárních aktiv.
Není důvod měnit strukturu dekompozice dokumentace kvůli jejímu utajení, na podstatě těchto dokumentací a potřebě jejich existence to nic nemění. Podle § 11 odst. 3 návrhu vyhlášky může orgán veřejné správy zabránit zveřejnění kterékoli části například z důvodu ochrany utajovaných informací podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
13.11
K hlavě IV
Pro hlavu IV (§§ 14 až 20) není zákonné zmocnění a představuje to nadměrnou byrokratickou zátěž.
Neakceptováno.
Pro hlavu IV je zákonné zmocnění v § 12 odst. 1 písm. b), kdy Agentura vyhláškou stanoví požadavky na řízení informačních systémů veřejné správy.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
13.12
K § 22
Bezpečnostní úrovně podle § 22 se ve skutečnosti vztahují jen na cloud, což by mělo být vyjádřeno nadpisem.
Akceptováno jinak
Zmíněné ustanovení bylo vypuštěno.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
13.13
K § 29 odst. 2
Povinná doména .gov.cz nesouvisí s bezpečností: Je-li ohrožena doména .cz, je ohrožena rovněž doména .gov.cz. Navíc pro to není zákonné zmocnění.
Vysvětleno
Neakceptováno.
Návrh vyhlášky vychází z materiálu „Harmonogram migrace ústředních orgánů státní správy na jednotnou doménu .gov.cz.“, který byl schválen usnesením vlády č. 578 ze dne 16. 8. 2023. V uvedeném materiálu jsou vyčísleny všechny náklady, práce, rozsah a ostatní záležitosti spojené s migrací na jednotnou doménu.
Finanční dopady doplněny do odůvodnění k vyhlášce.
Do návrhu vyhlášky doplněna přechodná ustanovení, která jsou v souladu s výše uvedeným harmonogramem, a navíc umožnují v odůvodněných případech požádat ředitele DIA o odklad termínu migrace pod jednotnou státní doménu.gov.cz.
Připomínkové místo považuje připomínku za vypořádanou.
14. Hlavní město Praha
Kontaktní osoba:
Tomáš Dvořák
tel.: +420 236 004 001,
tomas.dvorak@praha.eu
14.1
K § 16 odst. 1 písm. e)
Doplnit za slova „k dlouhodobému uchovávání“ slova „a podle právního předpisu upravujícího archivnictví“.
Odůvodnění:
Jde o upřesnění v duchu důvodové zprávy a odstranění případných pochybností, které by mohly plynout z chápání slov „k dlouhodobému uchovávání“. V tomto případě se jedná o trvalé uchování uvedené v definici pojmu „archiválie“ podle § 2 písm. f) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), přičemž požadované výstupy jsou upraveny v § 23 vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů.
Neakceptováno.
Podle názoru předkladatele není nutné navrhované doplnění uvádět, neboť se jeví jako nadbytečné a vyplývá bez dalšího.
14.2
K § 17 odst. 1 písm. b)
Doplnit na začátek slova „ve spolupráci s příslušným archivem“.
Odůvodnění:
Účelem je konzultovat výběr rozsahu a formátu datového výstupu s archivem, do jehož působnosti orgán veřejné správy ve smyslu veřejnoprávního původce patří (viz definice v § 3 odst. 6 zákona). Tato konzultace se jeví jako nezbytná, neboť archiv je konečný arbitr výběru archiválií podle kritérií stanovených v § 4 a 5 zákona. Společné určení rozsahu a formátu zajistí vhodnost výběru a dodržení principů 3E.
Neakceptováno.
Na úrovni vyhlášky nelze zakládat součinnost s jiným orgánem veřejné správy.
14.3
K § 20 odst. 1 písm. a)
Nahradit slova „uchovávání“ za slova „trvalé uchování podle právního předpisu upravujícího archivnictví“.
Odůvodnění:
Jde o upřesnění v duchu důvodové zprávy a odstranění případných pochybností, které by mohly plynout z chápání slov „případně uchování dat dle požadavků stanovených právními předpisy“. Z pohledu archivnictví je podstatné, aby export dat, který nebude využit k přenesení do jiného informačního systému, technicky umožňoval výběr archiválií, jak ho stanovuje § 3 zákona.
Akceptováno jinak.
Před slovo „uchovávání“ bylo doplněno slovo „dlouhodobému“, a to s ohledem na skutečnost, že návrh vyhlášky nemá provádět zákon o archivnictví a spisové službě, ale zákon o informačních systémech veřejné správy. V návrhu vyhlášky je tedy použita terminologie tzv. nařízení eIDAS, které používá pojem „dlouhodobé uchovávání“. Doplnění slov „podle právního předpisu upravujícího archivnictví“ se jeví jako nadbytečné.
15. Středočeský kraj
Kontaktní osoba:
Mgr. Bc. Daniel Rokos telefon 257 280 118
rokosd@kr-s.cz
15.1
K § 3
Struktura a náležitosti informační koncepce podle nové vyhlášky jsou v jiné struktuře než vzorové informační koncepce, které jsou publikovány na webu MVČR. Kdy budou k dispozici nové vzory?
Vysvětleno.
Struktura osnovy informační koncepce je věcně totožná. Pojmy ve vzorové osnově na internetových stránkách budou upraveny podle konečné podoby vyhlášky.
15.2
K § 35
Definuje:
· zpracovat informační koncepci orgánu veřejné správy ve struktuře a s náležitostmi podle této vyhlášky do 2 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
· zpracovat provozní dokumentaci k informačním systémům veřejné správy ve struktuře a s náležitostmi podle této vyhlášky do dne provedení atestace dlouhodobého řízení, nejpozději však do 4 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Jakým způsobem budou řešeny atestace ISVS v přechodném období? Budou řešeny podle původní vyhlášky? Nebo nebude možné provádět atestace vůbec?
Jakým způsobem budou postupovat „Atestační střediska“, resp. jak se bude atestovat, než dojde k nové akreditaci ČIA. Kdo tedy bude mít oprávnění provádět atestaci podle „nové vyhlášky“?
V případě, že budeme „atestováni“ podle aktuální vyhlášky č 529/2006 Sb., a to vzhledem k platnosti atestace KÚ Středočeského kraje do 2 pol. 2023. Bude atest platný a na jakou dobu? V nové vyhlášce není definována platnost aktuálních atestů, či atestů dle původní vyhlášky. V návrhu chybí ustanovení ohledně platnosti stávajících atestů = nebudeme tedy potřebovat nový atest, pokud uvedeme dokumentaci do souladu? Bude „orgán“ uznávat zákonné splnění, pokud budeme disponovat atestem dle aktuální vyhlášky?
Vysvětleno.
V přechodných ustanoveních navrhované vyhlášky bude stanoveno, že do doby přizpůsobení informační koncepce orgánu veřejné správy a provozní dokumentace požadavkům nové vyhlášky platí, že informační koncepce a provozní dokumentace musí vyhovovat požadavkům vyhlášky č. 529/2006 Sb. Přechodné období pro zpracování informační koncepce bylo stanoveno na 4 roky. Uplyne-li platnost atestu dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy před přizpůsobením informační koncepce a provozní dokumentace požadavkům nové vyhlášky, předmětem atestace bude posouzení shody informační koncepce orgánu veřejné správy a provozní dokumentace s požadavky vyhlášky č. 529/2006 Sb. Posouzení shody s novou vyhláškou se provede nejdříve po 4 letech od účinnosti nové vyhlášky nebo po uplynutí platnosti atestu vydaného podle přechodných ustanovení.
15.3
K § 36
- zrušení vyhlášky č. 529/2006 Sb. způsobí nekonzistenci s vyhláškou č. 530/2006 Sb., o postupech atestačních středisek při posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy.
Všechny vyhlášky je nutné nastavit tak, aby byl zachován harmonizovaný soulad!!!
Otázka:
Proč není problematika řešena formou novely vyhlášky č. 529/2006 Sb., o dlouhodobém řízení informačním sytému veřejné správy?
Vysvětleno.
K vydání nové vyhlášky o dlouhodobém řízení informačních systémů veřejné správy bylo přistoupeno na základě množství změn, které bylo s ohledem na zastaralost původní vyhlášky nutno provést. Takto rozsáhlá novelizace původní vyhlášky by pro adresáty normy byla zmatečná.
Účinnosti nové vyhlášky bude předcházet „harmonizační“ novela vyhlášky č. 530/2006 Sb.
1