Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNCWHF2W72 najdete zde


                VI.
PLATNÉ ZNĚNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN
Zákon č. 219/2000 Sb.
o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů

(výňatky)

§ 11

	(1) Hospodaření

a) přísluší Generálnímu ředitelství cel, jedná-li se o majetek, který připadl státu

1. v souvislosti s porušením celních předpisů anebo na základě těchto předpisů,

2. v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících provozování hazardních her anebo na základě těchto předpisů,

3. v souvislosti s porušením právních předpisů upravujících správu spotřebních daní anebo na základě těchto předpisů,

4. propadnutím nebo zabráním výrobku, který je předmětem spotřební daně,

5. na základě rozhodnutí orgánu Celní správy České republiky,

b) s radioaktivními odpady a zdroji ionizujícího záření přísluší Správě úložišť radioaktivních odpadů,

c) s věcmi propadlými nebo zabranými z rozhodnutí orgánu Finanční správy České republiky přísluší Generálnímu finančnímu ředitelství,

d) s exempláři rostlin a živočichů, regulovanými kožešinami, výrobky z tuleňů a jinými jedinci chráněnými podle zákona o obchodování s ohroženými druhy a jedinci zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a volně žijících ptáků chráněnými podle zákona o ochraně přírody a krajiny, jež připadly státu, přísluší Ministerstvu životního prostředí,

e) s telekomunikační a radiokomunikační technikou, záznamovou technikou, výpočetní technikou a dopravními prostředky, propadlými nebo zabranými v trestním, přestupkovém a jiném obdobném řízení, jakož i s veškerými zbraněmi, střelivem, municí, výbušninami, regulovanými prekurzory výbušnin a dalšími látkami nebo směsmi zneužitelnými k nedovolené výrobě výbušnin97), s návykovými látkami a prekursory88) včetně zařízení k jejich výrobě, s přípravky obsahujícími návykové látky a s jinými nebezpečnými látkami89) přísluší krajskému ředitelství Policie České republiky9a), v jehož působnosti se nachází sídlo orgánu, jenž o propadnutí nebo zabrání rozhodl; není-li takového orgánu, přísluší tomu krajskému ředitelství Policie České republiky9a), v jehož územní působnosti se věc nachází,

f) s kulturními statky, jejichž vlastníkem se stal stát podle zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie, přísluší Ministerstvu kultury.,

g) s akciemi, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, přísluší Ministerstvu financí.

	(2) V ostatních případech s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 hospodaří Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „Úřad“).15a) Zjistí-li organizační složka uvedená v odstavci 1, že není příslušná hospodařit s určitým majetkem uvedeným v ustanovení § 10, vyrozumí o takovém majetku jinou organizační složku uvedenou v odstavci 1 nebo Úřad. Zjistí-li Úřad, že v případě určitého majetku uvedeného v ustanovení § 10 přísluší hospodaření organizační složce uvedené v odstavci 1, vyrozumí o takovém majetku tuto organizační složku.

	(3) Pokud nelze příslušnost podle předchozích odstavců určit anebo budou-li v jednotlivém případě dány závažné důvody pro změnu příslušnosti organizačních složek uvedených v odstavci 1 nebo 2, určí, popřípadě změní příslušnost Ministerstvo financí na žádost anebo z vlastního podnětu svým opatřením (§ 20); ve výjimečném případě může být takto založena příslušnost i organizační složce neuvedené v odstavci 1 nebo 2. Ustanovení § 9 odst. 2 a 3 zde platí obdobně.

§ 14a 

(1) Zřizuje se centrální registr administrativních budov, jehož správcem a provozovatelem je Úřad. Centrální registr administrativních budov je neveřejným informačním systémem, který slouží organizačním složkám k účelnému a hospodárnému využívání

a) budov a dalších souvisejících nemovitých věcí nebo jejich částí ve vlastnictví státu, které se nacházejí na jeho území a které slouží nebo mají sloužit pro soudní, zákonodárné, správní a související činnosti v rámci plnění funkcí státu,

b) budov a dalších souvisejících nemovitých věcí nebo jejich částí na území státu, které nejsou v jeho vlastnictví, ale pro soudní, zákonodárné, správní a související činnosti v rámci plnění funkcí státu jsou organizačními složkami užívány nebo požívány. 

	(2) Organizační složka poskytuje do centrálního registru administrativních budov způsobem umožňujícím dálkový přístup úplné a pravdivé údaje o nemovitých věcech uvedených v odstavci 1 a o jejich částech.

	(3) Centrální registr administrativních budov přebírá a využívá údaje z informačního systému katastru nemovitostí a ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Organizační složka poskytuje do centrálního registru administrativních budov pouze ty údaje, které z těchto informačních systémů nelze získat. Strukturu a rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov, termíny pro jejich poskytování, jakož i rozsah a podmínky jejich sdílení pro potřeby organizační složky, která údaje poskytla, a dalších organizačních složek upraví prováděcí právní předpis.

	(4) Změny ve využívání majetku evidovaného, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, a nakládání s ním se uskutečňují na základě rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu vlády. Vláda usnesením vydá statut tohoto orgánu a upraví v něm zejména jeho působnost, složení a základní pravidla pro jeho práci a pro přípravu a předkládání návrhů na změny ve využívání uvedeného majetku a na nakládání s ním. Rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného orgánu podle věty první nenahrazují právní nebo jiné jednání podle tohoto zákona.

	(5) Ustanovení odstavce 4 se nepoužije, jedná-li se o majetek, s nímž přísluší hospodařit Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nebo Ústavnímu soudu; změny ve využívání tohoto majetku a nakládání s ním se uskutečňují na základě rozhodnutí příslušného orgánu Poslanecké sněmovny, Senátu, Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Ústavního soudu.

§ 14b

	Ministr obrany, ministr vnitra, ředitel Bezpečnostní informační služby, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace a ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů mohou z důvodu zajištění bezpečnosti nebo obrany státu rozhodnout, ve kterých konkrétních případech se určitý majetek, s nímž je příslušná hospodařit anebo který užívá nebo požívá organizační složka, v jejímž čele stojí nebo která spadá do jejich působnosti, do centrálního registru administrativních budov nezařadí a ustanovení § 14a se nepoužije. Obdobně může rozhodnout ministr financí ve vztahu k majetku, s nímž je příslušné hospodařit anebo který užívá Generální ředitelství cel. Tato rozhodnutí si může předem vyhradit nebo následně změnit vláda.

§ 14c

	(1) Úřad ověřuje soulad údajů vedených v centrálním registru administrativních budov se skutečným stavem. Za tím účelem Úřad provádí prohlídky budov a dalších souvisejících nemovitých věcí nebo jejich částí uvedených v § 14a odst. 1, s nimiž je organizační složka příslušná hospodařit anebo které užívá nebo požívá. Úřad informuje příslušnou organizační složku o konání prohlídky nejméně 30 dnů před jejím zahájením. Úřad je oprávněn vyžadovat potřebné dokumenty, zejména doklady o hospodaření s tímto majetkem a jiné dokumenty, z nichž lze údaje vedené v centrálním registru administrativních budov ověřit. Příslušná organizační složka je povinna tyto prohlídky umožnit a dokumenty Úřadu bezúplatně poskytnout, to neplatí pro Nejvyšší kontrolní úřad. 

(2) O provedeném ověření Úřad pořídí písemný záznam, který zašle příslušné organizační složce. 
(3) Na postup podle odstavce 1 se přiměřeně použijí ustanovení § 4 až 11 kontrolního řádu s výjimkou § 10 odst. 1 písm. b) a d). Úřad nemá při ověřování souladu údajů vedených v centrálním registru administrativních budov se skutečným stavem postavení kontrolního orgánu ve smyslu tohoto zákona ani ve smyslu kontrolního řádu. 
(4) Zjištěný nesoulad mezi údaji evidovanými v centrálním registru administrativních budov a skutečným stavem je příslušná organizační složka povinna neprodleně odstranit. Nebude-li nedostatek odstraněn příslušnou organizační složkou v přiměřené lhůtě nebo nesdělí-li příslušná organizační složka Úřadu důvody, které znemožňují zjištěný nedostatek odstranit, lze postupovat podle § 49 odst. 4.

§ 19b

(1) Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky (§ 9) rozhodnuto podle ustanovení § 14 odst. 7 o trvalé nepotřebnosti hmotné nemovité věci včetně případného příslušenství nacházející se na území státu anebo o trvalé nepotřebnosti práva stavby a tento majetek nebude převzat prokazatelně z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu jinou organizační složkou v působnosti téhož zřizovatele nebo ústředního správního úřadu, popřípadě tímto zřizovatelem nebo ústředním správním úřadem, převezme neprodleně tento majetek bezúplatně Úřad s výjimkou případů, kdy jde o majetek, který se neeviduje v centrálním registru administrativních budov a jehož směnou by příslušná organizační složka měla nabýt pro stát majetek v souladu s ustanovením § 12 odst. 3, anebo o majetek, na nějž byl uplatněn postup podle ustanovení § 14b nebo postup podle § 22 odst. 5 věta šestá nebo odst. 6 věta čtvrtá. Takto Úřad postupuje, i když majetek k plnění úkolů v rámci stanoveného předmětu činnosti nepotřebuje. S tímto majetkem je Úřad příslušný hospodařit v souladu s ustanovením § 9. 

	(2) Úřad zajišťuje u majetku převzatého podle odstavce 1, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, jeho účelné a efektivní využívání pro potřeby ostatních organizačních složek a na základě rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného orgánu jim tento majetek nebo jeho části přenechává za podmínek ustanovení § 19 odst. 1 k převzetí, užívání nebo požívání. Přestane-li být tento majetek trvale využitelný pro soudní, zákonodárné, správní a související činnosti v rámci plnění funkcí státu, nebude jinak potřebný pro činnost Úřadu a Úřad si jej neponechá ani ve veřejném zájmu, naloží s ním Úřad na základě rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného orgánu podle jeho povahy a stavu, a půjde-li o majetek způsobilý k dalšímu využití, naloží s ním ve prospěch právnických nebo fyzických osob. S ostatním majetkem převzatým podle odstavce 1, který Úřad sám nepotřebuje anebo si jej neponechá ve veřejném zájmu, naloží podle jeho povahy a stavu, a je-li majetek způsobilý k dalšímu využití, naloží s ním ve prospěch těch organizačních složek, které jej potřebují pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo činnosti anebo které jej převezmou ve veřejném zájmu. Při tom přihlíží k povaze důvodů zájmu organizačních složek o převzetí tohoto majetku, k naléhavosti jejich potřeb a k účelnosti a efektivitě takového převzetí; sporné případy se předkládají k rozhodnutí vládě. 

	(3) Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky (§ 9) rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti jiného majetku, než který podle odstavce 1 přebírá Úřad anebo pro který z odstavce 1 vyplývá konkrétní způsob naložení, lze tento majetek přednostně nabídnout a převzít mezi organizačními složkami v působnosti téhož zřizovatele nebo ústředního správního úřadu anebo je-li jedna organizační složka vůči druhé zřizovatelem nebo ústředním správním úřadem, a to i když přejímající organizační složka tento majetek nepotřebuje k plnění úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, pokud takový postup povede k hospodárnějšímu naložení s tímto majetkem. S tímto majetkem je přejímající organizační složka příslušná hospodařit v souladu s ustanovením § 9. 

	(4) Pokud příslušná organizační složka (§ 9) nevyužila postup podle odstavce 3, naloží s trvale nepotřebným majetkem podle jeho povahy a stavu, a je-li majetek způsobilý k dalšímu využití a dále není stanoveno jinak, naloží s ním ve prospěch jiné organizační složky, která jej potřebuje pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo činnosti anebo která jej převezme ve veřejném zájmu. Obdobně postupuje organizační složka, která převzala majetek podle odstavce 3. 

	(5) Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky (§ 9) rozhodnuto podle ustanovení § 14 odst. 7 o dočasné nepotřebnosti majetku nebo jeho části, anebo bude-li tak dosaženo jejich účelnějšího nebo hospodárnějšího využití při zachování hlavního účelu, ke kterému organizační složce slouží, popřípadě je-li to účelné před konečným naložením s majetkem, u kterého bylo v rámci příslušné organizační složky rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti, přenechá příslušná organizační složka takový majetek nebo jeho část, odpovídá-li to povaze tohoto majetku nebo jeho části a dále není stanoveno jinak, za podmínek ustanovení § 19 odst. 1 k užívání nebo požívání pro potřeby ostatních organizačních složek. 

	(6) Odstavec 1 se nevztahuje na nakládání s majetkem v příslušnosti hospodaření pro Státní pozemkový úřad s výjimkou nakládání s majetkem evidovaným, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov.

§ 19c

(1) Nabídka převzetí, užívání nebo požívání majetku, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, jiným organizačním složkám se provádí prostřednictvím tohoto registru. Nabídka užívání, požívání nebo převzetí ostatního majetku jiným organizačním složkám se provádí na internetových stránkách Úřadu. Je-li to účelné, lze nabídku jiným organizačním složkám uskutečnit souběžně i jiným vhodným způsobem. Je-li u majetku, na který byl uplatněn postup podle ustanovení § 14b, anebo u jiného majetku nezbytné provést nabídku z důvodů spočívajících v zajištění bezpečnosti nebo obrany státu pouze jiným vhodným způsobem, použije se tento jiný vhodný způsob.

(2) V případě majetku určeného ke směně a majetku v zahraničí se nabídka podle odstavce 1 neprovádí. Je-li určen ke směně majetek, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov a byl převzat Úřadem podle ustanovení § 19a nebo § 19b odst. 1, zajišťuje Úřad jeho směnu i nabytí majetku pro stát směnou. Pokud má takto nabytý majetek charakter majetku, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, zajišťuje Úřad jeho využívání a nakládání s ním v souladu s ustanovením § 19b odst. 2 větou první a druhou. Pokud takto nabytý majetek uvedený charakter nemá, naloží s ním Úřad v souladu s ustanovením § 19b odst. 2 větou třetí a čtvrtou.

	(3) Naložit s majetkem ve prospěch právnických nebo fyzických osob je přípustné teprve poté, neprojeví-li o majetek zájem jiná organizační složka, anebo jde-li o majetek určený ke směně, popřípadě o majetek v zahraničí, a nebrání-li tomu ani veřejný zájem; tím není dotčen postup Úřadu podle ustanovení § 19b odst. 2 věty druhé. Postup při nakládání s majetkem, o který neprojevily zájem jiné organizační složky ani právnické nebo fyzické osoby, upraví prováděcí právní předpis.

§ 20

	(1) Pokud to tento zákon připouští, lze s majetkem nakládat také jednostranným opatřením. Opatření je vždy písemné. Musí obsahovat určení organizačních složek, kterých se týká, jakož i určení majetku, s nímž se nakládá, a musí v něm být stanoven den, jímž nastávají účinky opatření. Opatření se doručuje dotčeným organizačním složkám a jejich zřizovatelům, a nakládá-li se jím s věcí, která se eviduje v katastru nemovitostí, rovněž příslušnému katastrálnímu úřadu.
 
	(2) Opatření podle odstavce 1 mohou vydávat zřizovatelé organizačních složek při výkonu funkce zřizovatele podle tohoto zákona a příslušné orgány Poslanecké sněmovny a Senátu v souvislosti s rozhodováním o příslušnosti (§ 9). Opatření podle odstavce 1 může vydat i ředitel bezpečnostního sboru, nakládá-li se s majetkem za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.
 
	(3) Ministerstvo financí může vydat opatření podle odstavce 1 v souvislosti s rozhodováním o příslušnosti (§ 9 a 11) nebo v rámci kontroly (§ 49 odst. 4); opatření musí obsahovat odůvodnění.
 
	(4) Na vydání opatření podle tohoto zákona se nevztahují předpisy o správním řízení34) nepoužije správní řád a opatření nepodléhají přezkoumání soudem.
 
	(5) Opatření podle tohoto zákona se pro účely katastrálních právních předpisů považuje za rozhodnutí státního orgánu.

§ 21

	(1) Nejde-li o prodej zboží v obchodě nebo jiný smluvní převod v rámci stanoveného předmětu činnosti, lze do vlastnictví právnické nebo fyzické osoby převést smlouvou hmotnou věc pouze za podmínek uvedených v ustanovení § 22 a 21a až 23 a jen tehdy, je-li tato věc pro stát trvale nepotřebná (§ 14 odst. 7, § 19c odst. 3). 

	(2) Ze závažných důvodů a po předchozím vyjádření Ministerstva financí může vláda povolit výjimku z podmínky trvalé nepotřebnosti podle odstavce 1. Tím není dotčen postup podle ustanovení § 22 odst. 1 až 3; ustanovení § 21a až 21c, § 22 odst. 4 až 7 a § 23 se však nepoužijí.

§ 21a

Převody vlastnictví na územní samosprávné celky

(1) Stane-li se hmotná nemovitá věc pro stát trvale nepotřebnou, informuje příslušná organizační složka prostřednictvím internetových stránek Úřadu územní samosprávné celky o záměru ji zcizit. To neplatí, jde-li o hmotnou nemovitou věc 

a) nacházející se v zahraničí, 

b) určenou ke směně, 

c) podléhající režimu § 60a, nebo 

d) na kterou byl uplatněn postup podle § 14b.

(2) Převést hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 21b odst. 1 a § 21c odst. 1 do vlastnictví fyzických nebo jiných právnických osob lze teprve poté, nedoručí-li územní samosprávný celek uvedený v § 21b odst. 1 nebo § 21c odst. 1 příslušné organizační složce do 2 měsíců od uveřejnění informace podle odstavce 1 žádost o převod. Omezení podle věty první neplatí, pokud územní samosprávný celek uvedený v § 21b odst. 1 nebo § 21c odst. 1 příslušné organizační složce sdělí, že o převod nemá zájem. 

	(3) Žádost o převod nebo sdělení podle odstavce 2 se podává prostřednictvím internetových stránek Úřadu. 

	(4) Podá-li žádost o převod více oprávněných územních samosprávných celků uvedených v § 21b odst. 1 nebo § 21c odst. 1, a nedohodnou-li se tyto do 1 měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání žádosti o převod jinak, jedná příslušná organizační složka s tím územním samosprávným celkem, na jehož území se hmotná nemovitá věc nachází, a nachází-li se na území dvou územních samosprávných celků, jedná příslušná organizační složka s obcí. Nepodaří-li se oprávněný územní samosprávný celek určit, jedná příslušná organizační složka s tím územním samosprávným celkem, který žádost o převod podal jako první. 

(5) Příslušná organizační složka učiní vůči oprávněnému územnímu samosprávnému celku, který podal žádost o převod, návrh na uzavření smlouvy. Návrh na uzavření smlouvy lze odvolat, pokud odvolání dojde druhé straně dříve, než ta odeslala přijetí nabídky. 

	(6) Nepožádá-li územní samosprávný celek o převod podle odstavce 2 v případech uvedených v § 21b odst. 1 a v § 21c odst. 1 ve stanovené lhůtě nebo v téže lhůtě sdělí, že o převod nemá zájem, nebo nepřijme-li návrh na uzavření smlouvy do 4 měsíců od jeho doručení, právo územního samosprávného celku na převod vlastnického práva podle § 21b a 21c zaniká a příslušná organizační složka naloží s hmotnou nemovitou věcí v souladu s tímto zákonem. Možnost převést pozemek do vlastnictví územního samosprávného celku podle § 22 tím není dotčena.

§ 21b

Bezúplatné převody na územní samosprávné celky

(1) Podá-li územní samosprávný celek uvedený v písmenu a) až h) žádost podle § 21a odst. 2 a pokud tomu nebrání práva třetích osob, příslušná organizační složka bezúplatně převede 

a) silniční pozemek, na němž je umístěno těleso místní komunikace, která je v souladu se zákonem o pozemních komunikacích38a) ve vlastnictví obce, do vlastnictví této obce,

b) silniční pozemek, na němž je umístěno těleso silnice, která je v souladu se zákonem o pozemních komunikacích38a) ve vlastnictví kraje, do vlastnictví tohoto kraje,

c) pozemek určený územně plánovací dokumentací ke zřízení či rozšíření veřejného pohřebiště98) do vlastnictví obce, která je nebo bude provozovatelem tohoto veřejného pohřebiště,

d) pozemek zastavěný99) veřejně prospěšnou stavbou100) ve vlastnictví obce nebo kraje do vlastnictví této obce nebo tohoto kraje, 

e) pozemek určený územně plánovací dokumentací  pro veřejně prospěšnou stavbu100) do vlastnictví obce, která je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby, nebo kraje, který je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,

f) pozemek určený územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšných opatření101) anebo již k tomuto účelu využitý, do vlastnictví obce, která dané veřejně prospěšné opatření realizuje, nebo do vlastnictví kraje, který dané veřejně prospěšné opatření realizuje,

g)	pozemek v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určený územně plánovací dokumentací k realizaci veřejné zeleně nebo již k tomuto účelu využitý, do vlastnictví obce, na jejímž území se daný pozemek nachází, 

h) pozemek v přírodní rezervaci nebo přírodní památce nebo v jejich ochranném pásmu, na jehož území krajský úřad zajišťuje péči a vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny do vlastnictví kraje, na jehož území se daný pozemek nachází.

(2) V případě, že je pozemní komunikací zastavěna část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí, převede se pouze tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí v případě odstavce 1 písm. a) obec a v případě odstavce 1 písm. b) kraj. 

(3) Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví územního samosprávného celku podle odstavce 1 písm. c) až g) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků následující ujednání:

a) zákaz zcizení zřízený ve prospěch státu jako věcné právo, s výjimkou převodu pozemku na jiný územní samosprávní celek za předpokladu, že nadále bude naplněn účel převodu a omezující podmínky budou platit i pro nabyvatele,

b) zákaz zatížení zřízený ve prospěch státu jako věcné právo, s výjimkou případu, kdy má být smluvně zřízena v nezbytném rozsahu služebnost inženýrské sítě, nebo služebnost stezky nebo cesty k zajištění nezbytného přístupu třetí osoby k hmotné nemovité věci v jejím vlastnictví,

c) omezení ve způsobu využití převedeného pozemku tak, aby nebyly porušeny právní předpisy o veřejné podpoře,

d) závazek územního samosprávného celku, že v případě změny územně plánovací dokumentace, která by v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu převodu pozemku podle odstavce 1, na základě které došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví územního samosprávného celku, v jejímž důsledku by přestaly být naplněny podmínky ustanovení odstavce 1 písm. c) až g), územní samosprávný celek informuje o této změně příslušnou organizační složku do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti změny územně plánovací dokumentace, a

e) závazek územního samosprávného celku, že do 3 měsíců od doručení oznámení příslušné organizační složky této složce převede pozemek bezúplatně zpět a nebude-li to možné nebo zvolí-li si tak příslušná organizační složka namísto zpětného převodu, poskytne příslušné organizační složce finanční náhradu ve výši zjištěné ceny pozemku určené podle zákona upravujícího oceňování majetku17) účinného ke dni uzavření smlouvy, kterou byl pozemek územnímu samosprávnému celku převeden, a podle současného způsobu využití pozemku, pokud v jeho důsledku je cena vyšší než v době uzavření smlouvy. Finanční náhradu určí příslušná organizační složka na základě znaleckého posudku a navýší ji o náklady na vypracování znaleckého posudku. 

	(4) Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví územního samosprávného celku podle odstavce 1 písm. h) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků ujednání uvedená v odstavci 3 písm. a) až c). 

	(5) Omezení podle odstavce 3 se sjednají na dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch územního samosprávného celku. Omezení podle odstavce 4 se sjednají na dobu trvání ochrany přírodní rezervace nebo přírodní památky nebo jejich ochranných pásem podle zákona o ochraně přírody a krajiny.

(6) Pro převody podle odstavce 1 se § 22 odst. 4, 6 a 7 nepoužije. V případě zpětného převodu podle odstavce 3 písm. e) se § 12 odst. 2 nepoužije. 

§ 21c

Úplatné převody na územní samosprávné celky

(1) Podá-li územní samosprávný celek uvedený v písmenu a) až f) žádost podle § 21a odst. 2 a pokud tomu nebrání práva třetích osob, příslušná organizační složka příslušná organizační složka úplatně převede 

a) pozemek, na němž je zřízena stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí a která je hmotnou nemovitou věcí ve vlastnictví obce nebo kraje, do vlastnictví této obce nebo tohoto kraje, 

b) stavbu, která se eviduje v katastru nemovitostí a která je zřízena na pozemku ve vlastnictví obce nebo kraje, do vlastnictví této obce nebo tohoto kraje,

c) pozemek, který je určen pravomocným rozhodnutím o umístění stavby k zastavění stavbou, jejímž stavebníkem má být obec nebo kraj, do vlastnictví této obce nebo tohoto kraje, 

d) pozemek, který tvoří jediný možný přístup k hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo kraje, do vlastnictví této obce nebo tohoto kraje, 

e) spoluvlastnický podíl na hmotné nemovité věci, u níž je obec nebo kraj spoluvlastníkem, do vlastnictví této obce nebo tohoto kraje, 

f) pozemek, který je využíván v souladu s uzemním plánem nebo regulačním plánem jako veřejné prostranství v podobě náměstí, ulice, tržiště nebo chodníku, které nejsou samostatnými místními komunikacemi nebo jejich součástmi, do vlastnictví obce, na jejímž území se daný pozemek nachází. 

	(2) Příslušná organizační složka určí kupní cenu pro převody podle odstavce 1 na základě znaleckého posudku. Kupní cena se určí ve výši ceny obvyklé podle zákona upravujícího oceňování majetku17). Pokud nelze cenu obvyklou určit, určí se kupní cena ve výši zjištěné ceny podle zákona upravujícího oceňování majetku17). Kupní cena se navyšuje o účelně vynaložené náklady, kterými se rozumí výdaje na vypracování znaleckého posudku, geometrického plánu a průkazu energetické náročnosti. 

	(3) Pro převody podle odstavce 1 se § 22 odst. 2, 4, 6 a 7 nepoužije. 

§ 21d

	V případě postupu podle § 21a až 21c ohledně majetku dotčeného § 101 stavebního zákona102), se § 101 stavebního zákona nepoužije, pokud oprávněná osoba podle § 21b a 21c je totožná s osobou předkupníka podle stavebního zákona.

§ 22

	(1) Při úplatném převodu hmotné věci se vhodný zájemce o koupi, s nímž bude organizační složka jednat o uzavření smlouvy, zjistí ve výběrovém řízení. V rámci výběrového řízení nedochází k uzavření smlouvy, smlouva se sjednává následně a účast zájemce ve výběrovém řízení ani vybrání vhodného zájemce o koupi nezakládají pro zájemce nárok na uzavření smlouvy nebo jiné s tím související nároky. Organizační složka postupuje tak, aby výběr vhodného zájemce provedla efektivně, transparentně a podle předem stanovených kritérií; postup organizační složky při zjišťování zájemců o koupi a při stanovení podmínek, termínů a kritérií ve výběrovém řízení podrobněji upraví prováděcí právní předpis. Věc lze rovněž prodat ve veřejné dražbě40), a nevyžaduje-li převod schválení nebo výjimku podle tohoto zákona, lze využít i veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. V odůvodněných případech lze uskutečnit přímý prodej vybrané osobě anebo směnu, budou-li současně dodrženy podmínky tohoto zákona pro úplatné nabývání majetku. Přímý prodej vybrané osobě lze uskutečnit v odůvodněných případech anebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis nebo tento zákon. V odůvodněných případech lze uskutečnit rovněž směnu, budou-li současně dodrženy podmínky tohoto zákona pro úplatné nabývání a převod majetku.

	(2) Při úplatném převodu hmotné věci se sjedná cena16) nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, pokud zvláštní právní předpis35) nestanoví jinak. Obdobně se postupuje při stanovení minimální kupní ceny v rámci podmínek výběrového řízení a veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku anebo při stanovení nejnižšího podání pro účely veřejné dražby. Tím není dotčena možnost přiměřeného snížení minimální kupní ceny v dalším kole výběrového řízení nebo v nové veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, opakovaných pro nezájem, nebo možnost snížení výše nejnižšího podání při opakované dražbě, nebyl-li předmět dražby vydražen. 

	(3) Bezúplatně lze hmotnou věc převést pouze ve veřejném zájmu, anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis anebo tento zákon. 

	(4) Schválení Ministerstvem financí vyžaduje převod hmotné nemovité věci, která se eviduje v katastru nemovitostí, nejde-li o převod 

a) pozemku, na němž je zřízena stavba pro bydlení nebo stavba pro rodinnou rekreaci ve vlastnictví nabyvatele a pozemku na něj navazujícího do výměry nepřesahující v souhrnu 1 000 m2 tomuto nabyvateli, anebo samostatný převod pozemku, na němž je zřízena jednotlivá nebo řadová garáž ve vlastnictví nabyvatele, 

b) spoluvlastnického podílu ve prospěch spoluvlastníka, který je nositelem zákonného předkupního práva36), anebo spoluvlastnického podílu na pozemku, na němž byl zřízen dům, ve prospěch vlastníka jednotky v tomto domě, 

c) ve prospěch předkupníka, který uplatnil své předkupní právo, 

d) věcí sbírky muzejní povahy podle odstavce 5 nebo 6, 

e) společného zařízení realizovaného v rámci pozemkových úprav, 

f) pozemku ve výměře nepřesahující 500 m2, na němž není zřízena stavba, která by byla jeho součástí, směňovaného za účelem nabytí pozemku jiného vlastníka, na němž není zřízena stavba, která by byla jeho součástí, 

g) pozemku ve výměře nepřesahující 200 500 m2, na němž není zřízena stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud tento pozemek nenavazuje na žádný další pozemek převáděný témuž nabyvateli, 

h) silničního pozemku, na němž je umístěno těleso silnice, která je v souladu se zvláštním právním předpisem38a) ve vlastnictví kraje, nebo těleso místní komunikace, která je v souladu se zvláštním právním předpisem38a) ve vlastnictví obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo obce, anebo pozemku určeného pravomocným územním rozhodnutím k vybudování silnice nebo místní komunikace, jejímž vlastníkem má být podle zvláštního právního předpisu38a) kraj nebo obec, do vlastnictví tohoto kraje nebo obce, 

i) silničního pozemku, u kterého z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace dochází k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu38a) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou. 

(5) Schválení Ministerstvem kultury vyžaduje převod hmotné movité a nemovité věci prohlášené za kulturní památku s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i) a převod sbírky muzejní povahy. Je-li kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou věcí, vyžaduje schválení Ministerstvem kultury převod hmotné nemovité věci, jíž je kulturní památka součástí. 

(5) Schválení Ministerstvem kultury vyžaduje převod hmotné movité věci prohlášené za kulturní památku a převod sbírky muzejní povahy. Pokud se převádí hmotná nemovitá věc prohlášená za kulturní památku, vyžaduje její převod schválení Ministerstvem financí vždy, nejde-li o převod silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i). Je-li kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou věcí, vyžaduje schválení Ministerstvem financí převod hmotné nemovité věci, jíž je kulturní památka součástí. K převodu podle věty druhé a třetí podává z hlediska své působnosti stanovisko Ministerstvo kultury. Nesouhlasné stanovisko je pro Ministerstvo financí závazné. Pokud bude stanovisko nesouhlasné, převezme neprodleně převáděnou hmotnou nemovitou věc bezúplatně Ministerstvo kultury. S tímto majetkem je Ministerstvo kultury příslušné hospodařit v souladu s § 9.

(6) Schválení Ministerstvem životního prostředí vyžaduje převod pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i) a převod stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, nejde-li o převod podléhající schválení podle odstavce 5.

(6) Pokud se převádí pozemek ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu anebo stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, vyžaduje jejich převod schválení Ministerstvem financí vždy, nejde-li o převod silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i). K převodu podává z hlediska své působnosti stanovisko Ministerstvo životního prostředí podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Nesouhlasné stanovisko je pro Ministerstvo financí závazné. Pokud bude stanovisko nesouhlasné, převezme neprodleně převáděnou hmotnou nemovitou věc bezúplatně podle své územní působnosti Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky nebo správa národního praku. S tímto majetkem je Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky nebo správa národního parku příslušná hospodařit v souladu s § 9.

	(7) Zřizovatel si v případě jím zřízené organizační složky může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování při převodu hmotných věcí, u kterých jejich převod nepodléhá schválení podle odstavce 4 s výjimkou písmen c), e), h) a i), podle odstavce 5 nebo podle odstavce 6, a nejde přitom o postup podle ustanovení § 15 odst. 2. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí.

§ 23

	Při převodu hmotné věci, která má strategickou povahu nebo značnou peněžitou anebo jinou hodnotu, si může schválení převodu vyhradit vláda; ustanovení § 22 odst. 4 až 7 se v takovém případě nepoužije. 

§ 25a

(1) Právo stavby lze k pozemku smluvně zřídit pouze tehdy, není-li možné nebo účelné vztah k pozemku uspořádat se stavebníkem jinak. Právo stavby se zřizuje za úplatu; bezúplatně může být zřízeno jen ve veřejném zájmu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí.

	(2) Ve smlouvě podle odstavce 1 musí být vůči stavebníkovi dohodnuta výhrada souhlasu k tomu, jak se stavba provede, změní nebo obnoví, jakož i výhrada souhlasu k užívání, požívání, zcizení nebo zatížení práva stavby.

	(3) Převod práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí; je-li však součástí práva stavby stavba, která je kulturní památkou, vyžaduje převod práva stavby schválení Ministerstvem kultury. Převod práva stavby vyžaduje schválení Ministerstva financí. Je-li součástí práva stavby stavba, která je kulturní památkou, podává k převodu práva stavby z hlediska své působnosti stanovisko Ministerstvo kultury. Nesouhlasné stanovisko je pro Ministerstvo financí závazné. Pokud bude stanovisko nesouhlasné, převezme neprodleně převáděné právo stavby bezúplatně Ministerstvo kultury. S tímto majetkem je Ministerstvo kultury příslušné hospodařit v souladu s § 9. Při převodu práva stavby se ustanovení § 21 a § 22 odst. 1 až 3 použijí obdobně.

Účast státu v jiných právnických osobách a sdruženích

§ 28

	(1) Stát může založit obchodní společnost nebo se účastnit jejího založení pouze ve formě akciové společnosti45) Stát může být akcionářem i akciové společnosti, kterou nezaložil nebo jejíhož založení se nezúčastnil; pro nabývání akcií platí ustanovení § 12 a 13. K založení akciové společnosti nebo účasti na jejím založení je zapotřebí předchozí souhlas vlády; vláda současně stanoví, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele.

	(2) Za stát funkci zakladatele akciové společnosti vykonává a majetek do takové společnosti vkládá ministerstvo. Pro tyto účely ministerstvo použije majetek, se kterým je příslušné hospodařit ono samo, anebo na základě svého opatření (§ 20) majetek, s nímž je příslušná hospodařit organizační složka jím zřízená (§ 4). Práva akcionáře v založené akciové společnosti za stát vykonává vládou písemně pověřený zaměstnanec zakládajícího ministerstva; postupuje přitom v souladu s právními předpisy a podle písemných pokynů ministra, jemuž o své činnosti podává v jím určených pravidelných intervalech písemné zprávy.

	(3) Do obchodních společností lze majetek vkládat a s majetkovými účastmi státu v obchodních společnostech lze nakládat pouze s předchozím souhlasem vlády; tím není dotčeno ustanovení § 37 odst. 3. Stane-li se majetková účast v obchodní společnosti součástí majetku podle ustanovení § 10 anebo ji stát nabude podle ustanovení § 12 odst. 2, popřípadě ustanovení § 13, naloží s ní příslušná organizační složka (§ 9, 11) v souladu s tímto zákonem. K naložení s majetkovou účastí státu v obchodní společnosti v rámci postupu podle ustanovení § 15 odst. 2 se předchozí souhlas vlády podle věty první nevyžaduje.
 
§ 29

	Stát může založit ústav, nadaci nebo nadační fond anebo se může zúčastnit na takovém založení jen s předchozím souhlasem vlády. Vláda současně stanoví, které ministerstvo bude za stát vykonávat funkci zakladatele. Ustanovení § 28 odst. 2 věty druhé se použije obdobně.

§ 30

	(1) Stát se nemůže zúčastnit založení družstva45) ani do něj vstoupit anebo členství v něm nabýt převodem družstevního podílu, nemůže se sdružit do společnosti48) a nemůže uzavřít smlouvu o tiché společnosti49). Jedná-li se o nabytí členství v družstvu v souvislosti s postupy podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, zákaz podle věty první se neuplatní.

	(2) Stát se může s předchozím souhlasem vlády zúčastnit založení spolku anebo se stát jeho členem, popřípadě se může stát členem zájmového sdružení právnických osob51), pokud se jejich prostřednictvím zapojí do činnosti mezinárodních a nadnárodních nevládních organizací. Zakladatelská a členská oprávnění vykonává příslušná organizační složka (§ 9), jejíž působnost nebo stanovený předmět činnosti věcně souvisí s účelem a předmětem hlavní činnosti spolku, popřípadě zájmového sdružení právnických osob.

	(3) Stanou-li se práva vyplývající z členství a smluv podle odstavců 1 a 2 součástí majetku podle ustanovení § 10 anebo je stát nabude podle ustanovení § 12 odst. 2, popřípadě ustanovení § 13, naloží s nimi příslušná organizační složka (§ 9 a 11) v souladu s tímto zákonem.

	(4) Pokud stát nabude honební pozemky nebo spoluvlastnický podíl k nim, nestává se členem honebního společenstva. Honební pozemky podle věty první získávají postavení přičleněných pozemků uznané společenstevní honitby101).

§ 35 

(1) Od vymáhání pohledávky lze jednostranně upustit, jestliže

a) dlužník zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na jeho dědicích, nebo

b) dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit a přitom se pohledávka promlčela, nebo nelze prokázat, že pohledávka trvá, anebo nelze prokázat její výši a není podklad pro to, aby soud nebo jiný orgán určil výši podle úvahy, nebo

c) je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání pohledávky by nebylo úspěšné.

	(2) Lze rovněž upustit od vymáhání pohledávky, jejíž jmenovitá hodnota včetně příslušenství nepřesahuje 1 000 3 000 Kč, pokud dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit anebo skutečnosti nasvědčují tomu, že předpokládané náklady na vymožení pohledávky významně převýší předpokládaný příjem z této pohledávky. U téhož dlužníka lze v průběhu jednoho kalendářního roku upustit od vymáhání takové pohledávky jen jednou, ledaže by součet jmenovitých hodnot takových pohledávek včetně příslušenství, od jejichž vymáhání již bylo nebo má být upuštěno, nepřesáhl 1 000 3 000 Kč.

	(3) Upuštění od vymáhání pohledávky musí být písemné a dlužník se o něm nevyrozumívá. Upuštěním od vymáhání pohledávka nezaniká; postup podle ustanovení § 14 odst. 5 a 6 se nepoužije.

§ 44

	(1) Výjimky se povolují a schválení a předchozí souhlas podle tohoto zákona se poskytují pouze pro jednotlivé případy. 

	(2) O povolení výjimky (§ 21 odst. 2, § 26 odst. 2, § 27 odst. 4 a § 34 odst. 3), schválení (§ 12 odst. 2 a 6, § 22 odst. 4 až 7, § 23, § 25a odst. 1 a 3, § 27 odst. 5, § 32 a 36) i předchozím souhlasu (§ 4 odst. 1, § 12 odst. 4, 7 a 8, § 12a odst. 2, § 28 odst. 1, § 28 odst. 3, § 29 a § 30 odst. 2) se rozhoduje písemně a na základě zdůvodněné a doložené žádosti příslušné organizační složky (§ 9 a 11). Má-li organizační složka svého zřizovatele anebo spadá pod věcně příslušný ústřední správní úřad, předkládá její žádost se svým vyjádřením tento zřizovatel nebo ústřední správní úřad. V případech schválení podle § 22 odst. 5 a § 25a odst. 3 je povinnou přílohou žádosti souhlasné stanovisko Ministerstva kultury. V případech schválení podle § 22 odst. 6 je povinnou přílohou žádosti souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Na vydání stanoviska se nepoužije správní řád a stanovisko nepodléhá přezkoumání soudem.

	(3) Výjimka se povoluje a schválení se poskytuje k již uzavřené smlouvě nebo jinému provedenému právnímu jednání, pokud to jeho povaha nebo zvláštní právní předpisy nevylučují. V případě veřejné dražby40) se výjimka povoluje a schválení se poskytuje před navržením dražby, popřípadě před uzavřením smlouvy o provedení dražby. V případě majetku v zahraničí se výjimka povoluje a schválení se poskytuje před uzavřením smlouvy nebo jiným právním jednáním. Byla-li výjimka povolena anebo bylo-li schválení poskytnuto v době nepřesahující 6 měsíců od předložení žádosti podle odstavce 2, platí, že přijetí nabídky bylo učiněno včas; tím nejsou vyloučeny účinky včasného přijetí nabídky ani při pozdějším povolení výjimky nebo poskytnutí schválení v případech, kde to občanský zákoník připouští95). 

(4) Povolení výjimky, schválení i předchozí souhlas jsou podmínkou platnosti64) právního jednání, k němuž se poskytují. 

	(5) Povolenou výjimku, poskytnuté schválení a poskytnutý předchozí souhlas lze dodatečně odejmout anebo pro ty účely stanovené podmínky změnit pouze v případech, kdy po rozhodnutí v uvedených věcech vyjdou najevo závažné skutečnosti, které nebyly známy v době rozhodování a měly by na původní rozhodování podstatný vliv. Tak lze postupovat pouze do doby, než nastanou účinky právního jednání, popřípadě opatření. 

§ 55

	(1) Organizace nemají vlastní majetek; za podmínek stanovených tímto zákonem nabývají majetek pro stát a jejich příslušnost hospodařit s majetkem (§ 8) se řídí ustanovením § 9. Tyto organizace jsou poskytovateli a uživateli údajů centrálního registru administrativních budov a ustanovení § 14a až 14c pro ně platí obdobně. Vlastním jménem jednají v právních vztazích týkajících se majetku a účastní se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku včetně řízení o určení, zda tu vlastnické nebo jiné obdobné právo státu je, či není. Zvláštní právní předpis může stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se tohoto majetku účastní přímo stát. 

	(2) K právnímu jednání organizací se vyžaduje povolení výjimky, poskytnutí schválení nebo poskytnutí předchozího souhlasu v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 44 a § 45 odst. 2). S majetkem, se kterým organizace hospodaří, lze nakládat opatřením (§ 20); to platí přiměřeně i pro rozhodování o změně v předmětu hlavní činnosti státní příspěvkové organizace (§ 54 odst. 2). Ustanovení § 46, 47, 48, § 49 odst. 1 až 4 a § 50 platí pro organizace obdobně. 

	(3) Nakládání s majetkem a jiné právní jednání mezi organizačními složkami a organizacemi a mezi organizacemi navzájem se uskutečňuje smlouvou; postupy podle ustanovení § 19 odst. 2 a 3 se ve vztahu ke smlouvě použijí obdobně. Ve smlouvě se v případě organizační složky smluvní strana označí slovy „Česká republika“ a připojí se označení organizační složky jejím názvem, sídlem a identifikačním číslem osoby spolu s uvedením jména a funkce (pracovního zařazení) fyzické osoby, která je oprávněna k podpisu smlouvy, jakož i důvodu, který tuto osobu k podpisu opravňuje. Organizace jako smluvní strana se ve smlouvě označí svým názvem (obchodní firmou), sídlem a identifikačním číslem osoby spolu s uvedením jména a funkce (pracovního zařazení) fyzické osoby, která je oprávněna k podpisu smlouvy, jakož i důvodu, který tuto osobu k podpisu opravňuje. Nakládá-li organizační složka nebo organizace smlouvou s určitým majetkem, uvede se ve smlouvě i důvod, který zakládá příslušnost této organizační složky nebo organizace hospodařit s takovým majetkem. Mění-li se smlouvou příslušnost organizační složky nebo organizace hospodařit s majetkem, uvede se ve smlouvě den, jímž tato změna nastává, a označí se předávající a přejímající organizační složka nebo organizace. V rámci údajů o majetku se uvede též údaj o ceně podle stavu v účetnictví (operativní evidenci) u předávající organizační složky nebo organizace. Obsah dalších ujednání ve smlouvě se řídí přiměřeně ustanoveními zvláštních právních předpisů upravujících smluvní typ, který je uzavírané smlouvě obsahově nejbližší, a podmínkami a dalšími pravidly vyplývajícími ze zvláštních právních předpisů a z prováděcího právního předpisu podle odstavce 4. 

	(4) Postupy při nakládání s majetkem ve vztahu k právnickým a fyzickým osobám stanovené tímto zákonem, jakož i ustanovení § 31 až § 37 odst. 1 a 2, § 37a a 39 až 42 se na právní jednání podle odstavce 3 nepoužijí. Organizační složky a organizace se při vzájemném právním jednání řídí podmínkami úplatného nebo bezúplatného nakládání s majetkem a dalšími pravidly nakládání s majetkem a jiného právního jednání, která v souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem stanoví prováděcí právní předpis. 

	(5) S cennými papíry, účastmi v jiných právnických osobách a sdruženích (§ 28 až 30) a s právy z nich vyplývajícími, které organizace nabyly do dne účinnosti tohoto zákona, se naloží v souladu s tímto zákonem.


____________________

15a) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. 

16) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 

17) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). 

35) Například § 3 až 7 a 9 až 10a zákona č. 526/1990 Sb. 

36) Například § 1124 občanského zákoníku. 

38a) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. 

40) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

98) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 

99) § 12 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v planém znění.

100) § 11 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v planém znění.

101) § § 11 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v planém znění. 

102) zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění do 31.12.2023. 

103) § 30 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 


__________


Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů

(výňatky)

§ 1

(1) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce 1 a v hlavním městě Praze též na městské části, 2, 3 pokud obce a v hlavním městě Praze též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily. 

(2) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí dále věci z vlastnictví České republiky, s nimiž začaly obce a v hlavním městě Praze též městské části hospodařit po 23. listopadu 1990 způsobem obdobným právu hospodaření, jestliže s nimi takto hospodařily ke dni účinnosti tohoto zákona. 

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na věci, které sloužily k plnění úkolů drobných provozoven národních výborů. 

(4) Pokud je obec ke dni 1. 1. 2025 zapsána v katastru nemovitostí u věcí uvedených v odstavci 1 a 2 jako vlastník, má se za to, že s nimi tato obec a v hlavním městě Praze též městská část ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily, pokud se neprokáže opak. 

__________


Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

(výňatky)

§ 14

Kategorie zvláště chráněných území

(1) Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví podmínky jejich ochrany.

	(2) Kategorie zvláště chráněných území jsou

a) národní parky,

b) chráněné krajinné oblasti,

c) národní přírodní rezervace,

d) přírodní rezervace,

e) národní přírodní památky,

f) přírodní památky.

§ 23

Omezení zcizitelnosti vlastnického práva státu k některým pozemkům v národních parcích

(1) Na území národních parků nelze zcizit pozemky, které jsou ve vlastnictví státu.
 
	(2) Za zcizení podle odstavce 1 se nepovažují směny pozemků odůvodněné zájmy ochrany přírody. 

§ 32

Právo vlastnictví k některému majetku v národních přírodních rezervacích

	Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13) 

§ 33

Přírodní rezervace

(1) Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.
 
	(2) Nezastavěné pozemky na území přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem Ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13) 

(3) (2) Využívání přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová nebo zlepší dosavadní stav přírodního prostředí.

§ 35

Národní přírodní památka

	(1) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.
 
	(2) Změny či poškozování národních přírodních památek či jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, je zakázáno.
 
	(3) Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci. 13)

§ 36

Přírodní památka

	(1) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.
 
	(2) Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány.
 
	(3) Nezastavěné pozemky na území přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem Ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.13)

§ 61

Předkupní právo státu a financování výkupu pozemků

(1) Česká republika má předkupní právo k nezastavěným pozemkům ležícím mimo zastavěná území obcí na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a pozemkům souvisejícím s jeskyněmi. Ministerstvo životního prostředí podá neprodleně návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí na základě potvrzení o vzniku předkupního práva, které vydá Ministerstvo životního prostředí a ve kterém uvede výčet pozemků označených údaji katastru nemovitostí, ke kterým má Česká republika předkupní právo, podle jednotlivých katastrálních území a důvod vzniku předkupního práva. Vlastníci těchto pozemků jsou povinni v případě jejich zamýšleného prodeje přednostně nabídnout tyto pozemky ke koupi orgánu ochrany přírody, a to i v případě, že se tyto pozemky nacházejí v předmětných územích jen zčásti. Pokud orgán ochrany přírody neprojeví o tyto pozemky do 60 dnů od doručení nabídky pozemku ke koupi písemný zájem, mohou vlastníci zamýšlený prodej uskutečnit.

	(2) V případě, že o pozemky uvedené v odstavci 1 projeví stát prostřednictvím Ministerstva životního prostředí písemně ve lhůtě uvedené v odstavci 1 zájem, bude smlouvu za Českou republiku uzavírat Agentura nebo správa národního parku, které budou podle své územní působnosti uvedené v § 78 odst. 1 a 2 s tímto majetkem státu příslušné hospodařit.

	(3) K zajištění výkupu pozemků zvláště chráněných území či významných krajinných prvků do vlastnictví státu lze poskytnout příspěvek ze Státního fondu životního prostředí České republiky.7)

	(4) Jeskyně nejsou součástí pozemku a nejsou předmětem vlastnictví. 

§ 61a

(1) Organizační složka státu může přenechat pozemek sloužící k zajištění cílů ochrany přírody a krajiny do dlouhodobého užívání právnické osobě, která se nezabývá podnikáním a jejímž hlavním posláním je ochrana přírody a krajiny. Lesní pozemky21c) může takto přenechat pouze po dohodě s Ministerstvem zemědělství, nejde-li o pozemky na území národních parků nebo jejich ochranných pásem, kde je může přenechat pouze po dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Organizační složka státu nebo státní organizace, na kterou se vztahuje působnost zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích67), může přenechat pozemek sloužící k zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny podle § 2 do užívání nebo požívání fyzické nebo právnické osobě, pokud to povede k naplňování zájmů ochrany přírody a krajiny a k obnově nebo zachování příznivého stavu přírodního prostředí na něm. Způsob a podmínky užívání pozemku musí být ve smlouvě o užívání výslovně uvedeny. Ustanovení zvláštního právního předpisu21c) o vydávání předběžného souhlasu k nakládání s lesy ve vlastnictví státu tím nejsou dotčena. Ustanovení zvláštního právního předpisu25a) omezující dobu užívání se na tyto případy nepoužije.

	(2) Jde-li o nemovité věci podle § 1 zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, které slouží zemědělskému hospodaření nebo rybníkářství, § 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužije. Uživatelské vztahy k zemědělským pozemkům v příslušnosti hospodaření Agentury nebo správy národního parku vycházejí z podmínek a omezení pro jejich nájemce při jejich používání vyplývajících zejména z působnosti Agentury nebo správy národního parku podle tohoto zákona. Roční nájemné za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření Agentury nebo správy národního parku, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, činí 2,2 % z ceny pozemku určené podle vyhlášky o průměrných základních cenách zemědělských pozemků68), pokud se Agentura nebo správa národního parku s nájemcem nedohodnou jinak. 

§ 61b

Zcizování pozemků a staveb ve vlastnictví státu ve zvláště chráněných územích

(1) Pozemky ve vlastnictví státu nacházející se na území národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek nelze prodat, darovat ani jinak úplatně nebo bezúplatně převést na jinou fyzickou nebo právnickou osobu. Právní jednání provedená v rozporu s odstavcem 1 jsou neplatná. 

(2) Zákaz převodu podle odstavce 1 se nevztahuje na

a) pozemek, který je zastavěn69) stavbou zapsanou v katastru nemovitostí, 

b) spoluvlastnický podíl státu na pozemku uvedeném v odstavci 1, 

c) směny pozemků odůvodněné naplňováním cílů ochrany přírody a krajiny podle tohoto zákona, 

d) pozemek, o jehož trvalé nepotřebnosti rozhodla podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích70) správa národního parku nebo Agentura,

e) silniční pozemek, na němž je umístěno těleso silnice, která je v souladu se zákonem o pozemních komunikacích71) ve vlastnictví kraje, nebo těleso místní komunikace, která je v souladu se zákonem o pozemních komunikacích 71) ve vlastnictví obce, a to v případě, že se jedná o převod pozemku do vlastnictví tohoto kraje nebo obce,

f) silniční pozemek, u kterého z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace dochází k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zákona o pozemních komunikacích 70) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou,

g) pozemek, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách72).  

	(3) K převodům podle odstavce 2 písm. a) až e) je třeba souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. 

	(4) Souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí je dále třeba k převodu

a) pozemku ve vlastnictví státu, který se nachází na území chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací a přírodních památek, s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 2 písm. f) a pozemku, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách, 

b) pozemku ve vlastnictví státu, který se nachází na území ochranných pásem zvláště chráněných území, s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 2 písm. f) a pozemku, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách,

c) stavby ve vlastnictví státu, která se eviduje v katastru nemovitostí a je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu s výjimkou stavby zřízené na pozemku, který je předmětem řízení o pozemkových úpravách. 

(5) Souhlasné stanovisko podle odstavce 3 a 4 je třeba i v případě, že uvedené nemovité věci leží ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu jen zčásti. 

(6) Souhlasné stanovisko podle odstavce 3 a 4 je podmínkou platnosti právního jednání, kterým k převodu dochází. Vydává jej v písemné formě Ministerstvo životního prostředí pro jednotlivé případy na základě odůvodněné a doložené žádosti. Souhlasné stanovisko Ministerstvo životního prostředí vydá pouze v případě, že se nejedná o pozemek nebo stavbu, které jsou potřebné pro naplňování cílů ochrany zvláště chráněného území. Na vydání stanoviska se nevztahuje správní řád a stanovisko nepodléhá přezkoumání soudem. 

(7) Souhlasné stanovisko podle odstavce 4 se nevyžaduje pro převod pozemků a staveb podle zákona o Státním pozemkovém úřadu, zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku a zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby s výjimkou převodu pozemků, které se nachází na území přírodních rezervací a přírodních památek. 

§ 77

Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností

	(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody,
 
a) vydávají souhlasy k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce podle § 4 odst. 2, pokud se zároveň nejedná o území evropsky významné lokality, a registrují významné krajinné prvky podle § 6 odst. 1,
 
b) vydávají opatření obecné povahy, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, nebo rozhodují o omezení nebo zákazu rušivé činnosti podle § 5 odst. 1, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy,
 
c) rozhodují o zajištění nebo použití prostředků k zabránění nadměrnému úhynu rostlin nebo zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů podle § 5 odst. 3, pokud se nejedná o zvláště chráněné druhy,
 
d) vydávají rozhodnutím nebo, pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy povolení k rozšiřování nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, do krajiny podle § 5 odst. 4 nebo 5,
 
e) stanovují rozhodnutím nebo pokud jde o blíže neurčený okruh osob, opatřením obecné povahy opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, podle § 5 odst. 6,

f) zajišťují provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, nejde-li o křížence zvláště chráněného druhu, podle § 5 odst. 8,
 
g) rozhodují o stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst. 1,
 
h) ukládají provedení nezbytných zásahů včetně pokácení dřevin podle § 7 odst. 3,
 
i) přijímají oznámení o kácení dřevin a rozhodují o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin podle § 8 odst. 2 a 4,
 
j) přijímají oznámení o učinění paleontologického nálezu, požadují údaje o paleontologických nálezech a žádají o umožnění přístupu k paleontologickým nálezům podle § 11,
 
k) vydávají souhlasy k povolování staveb a jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz podle § 12 odst. 2,
 
l) vydávají opatření obecné povahy, kterým se vyhlašuje přechodně chráněná plocha podle § 13 odst. 1 z jiného důvodu, než je ochrana zájmu chráněného v části páté,
 
m) sjednávají a zrušují smlouvy o smluvně chráněném památném stromu podle § 39 a § 45 odst. 2, projednávají záměry na vyhlášení památných stromů podle § 55 odst. 1, vydávají rozhodnutí o vyhlášení památných stromů podle § 46 odst. 1, vymezení jejich ochranných pásem podle § 46 odst. 3 a zrušení ochrany památných stromů podle § 46 odst. 4 a předávají dokumentaci o památných stromech a smluvně chráněných památných stromech do ústředního seznamu podle § 47 odst. 1,
 
n) vydávají souhlasy k ošetřování památných stromů podle § 46 odst. 2, souhlasy ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů podle § 46 odst. 3, povolují výjimky ze zákazů u památných stromů podle § 56 odst. 1 a uzavírají dohody podle § 56 odst. 5, jde-li o památné stromy,
 
o) mohou vyzvat k prokázání zákonného původu zvláště chráněných rostlin, zvláště chráněných živočichů, ptáků nebo rostlin nebo živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv podle § 54 odst. 1 a vyzvat k prokázání totožnosti podle § 54 odst. 2,
 
p) v případě ptáků chráněných podle § 5a vydávají osvědčení podle § 54 odst. 4 až 11 o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči, vedou evidenci vydaných osvědčení podle § 54 odst. 4 až 10, ověřují původ a vydávají rozhodnutí, kterým se stanoví výše nákladů v případě potvrzení nezákonného původu živočicha odchovaného v lidské péči podle § 54 odst. 10,
 
q) vydávají souhlas ke zřizování nebo rušení veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin mimo zastavěné území obcí podle § 63 odst. 1,
 
r) v rozsahu své působnosti ukládají podmínky pro výkon činností, které by mohly způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody nebo takové činnosti zakazují podle § 66,
 
s) vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny podle § 85 odst. 1,
 
t) rozhodují o možnostech a podmínkách uvedení do původního stavu podle § 86 odst. 1, ukládají provedení přiměřených náhradních opatření podle § 86 odst. 2 a projednávají přestupky podle § 87 a 88 a
 
u) v rozsahu své působnosti uplatňují stanoviska k návrhu územního plánu, regulačního plánu, vymezení zastavěného území a územního opatření z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a jsou dotčeným orgánem při jejich pořizování.
 
	(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vymezují a hodnotí místní systém ekologické stability podle § 4 odst. 1, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.
 
	(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností stanoví podmínky k ochraně zájmů podle tohoto zákona v řízeních o pozemkových úpravách, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody. 

	(3) (4) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vydávají závazná stanoviska z hlediska tohoto zákona k řízením podle zákona o myslivosti39d), zákona o lesích, zákona o rybářství, zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, horního zákona a zákona o geologických pracích, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody.
 
	(4) (5) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností dále ve svém správním obvodu vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody

§79

Působnost Ministerstva životního prostředí

	(1) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody v České republice.

	(2) Ministerstvo životního prostředí

a) zpracovává ve spolupráci s kraji prognózy a koncepce strategie ochrany přírody v České republice,

b) koordinuje státní vědeckovýzkumnou činnost v oboru ochrany přírody a krajiny,

c) spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání,

d) zabezpečuje mezinárodní spolupráci České republiky v oboru ochrany přírody a krajiny,

e) podává Komisi zprávy a informace požadované právními předpisy Evropských společenství v oblasti ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich stanovišť,

f) vykonává vrchní státní dozor v ochraně přírody a krajiny,

g) řídí činnost České inspekce životního prostředí, Agentury a správ národních parků a plní jiné úkoly stanovené tímto zákonem.

	(3) Ministerstvo životního prostředí dále

a) provádí vymezení a hodnocení nadregionálního systému ekologické stability podle § 4 odst. 1,

b) vydává povolení k vývozu a dovozu ohrožených rostlin a živočichů chráněných mezinárodními úmluvami podle § 5 odst. 10,

c) rozhoduje o povolení k provozování záchranné stanice a jeho změně nebo zrušení, vede přehled záchranných stanic a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 5 odst. 12 a 13, 

d) rozhoduje o povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle § 13d odst. 1, podává Komisi žádost o udělení oprávnění podle § 13d odst. 4 a rozhoduje o zrušení povolení podle § 13d odst. 5,

e) vydává souhlasy s použitím ustanovení o zásazích proti škůdcům a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod a stanoví přitom rozsah jejich použití v národních přírodních rezervacích,

f) oznamuje a projednává záměry na vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek nebo ochranných pásem těchto zvláště chráněných území,

g) vydává souhlasy k vývozu paleontologických nálezů podle § 11 odst. 3 a vydává povolení k vývozu zvláště chráněných nerostů podle § 53,

h) vydává opatření obecné povahy, kterými se stanoví klidová území národních parků podle § 17 odst. 3,

i) vydává souhlasy ke zcizení nezastavěných pozemků ve vlastnictví státu na území přírodních rezervací a přírodních památek, vydává stanovisko k právnímu jednání, kterým dochází k převodu nemovitých věcí ve zvláště chráněných územích nebo jejich ochranných pásmech podle § 61b odst. 3 až 7,

j) projednává a schvaluje plány péče o národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, chráněné krajinné oblasti a o ochranná pásma těchto zvláště chráněných území podle § 38,

k) schvaluje zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma podle § 38a odst. 6,

l) předává dokumentaci vyhlášených národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území a dále ptačích oblastí a evropsky významných lokalit do ústředního seznamu,

m) oznamuje lokality, které nebyly zařazeny do evropského seznamu podle § 45a odst. 4 a vyhlašuje sporné lokality podle § 45b odst. 2,

n) zajišťuje zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45c odst. 3 a § 45e odst. 6, předává je do ústředního seznamu a zveřejňuje je prostřednictvím internetu,

o) podává žádosti o stanovisko Komisi podle § 45i odst. 5 a informuje Komisi o uložených nebo stanovených kompenzačních opatřeních a způsobu jejich zajištění podle § 45i odst. 8, 

p) ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody, vlastníky a nájemci pozemků, občanskými sdruženími a dalšími odbornými subjekty zajišťuje a schvaluje záchranné programy podle § 52,

q) vydává potvrzení o vzniku předkupního práva státu, podává na jeho základě návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí a uplatňuje předkupní právo státu k pozemkům podle § 61 odst. 1,

r) vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle § 79a odst. 2 písm. b),

s) je odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným orgány krajů v přenesené působnosti, Agenturou, správami národních parků a Českou inspekcí životního prostředí,

t) uplatňuje stanoviska k návrhům územního rozvojového plánu a zásadám územního rozvoje z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem a je dotčeným orgánem při jejich pořizování,

u) zřizuje správy národních parků jako státní příspěvkové organizace40b), pokud nebyly zřízeny jiným zákonem41), a

v) je oprávněno zřídit státní příspěvkovou organizaci za účelem zajištění ochrany, péče a provozu veřejnosti zpřístupněných jeskyní. 

	(4) Ministerstvo životního prostředí je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury49) a v řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti pověřených obecních úřadů, obecných úřadů obcí s rozšířenou působností, krajských úřadů a Agentury.

	(5) Ministerstvo životního prostředí dále vydává vyhlášky, kterými se

a) stanoví seznam typů evropských stanovišť, prioritních typů evropských stanovišť, evropsky významných druhů a prioritních evropsky významných druhů, vyskytujících se na území České republiky,

b) stanoví podrobnosti vymezení a hodnocení systému ekologické stability a podrobnosti plánů, projektů a opatření v procesu jeho vytváření podle § 4 odst. 1,

c) stanoví podrobnosti ochrany významných krajinných prvků podle § 4 odst. 2,

d) stanoví velikost, popřípadě jiné charakteristiky dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení podle § 8 odst. 3, jestliže rostou na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob, které tyto pozemky užívají, a podrobnosti ochrany dřevin a podmínek povolování jejich kácení podle § 8 odst. 5,

e) stanoví podrobnosti o obsahu a rozsahu dokumentace jeskyně při jejím zjištění provozovatelem při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací podle § 10 odst. 5,

f) stanoví náležitosti a způsob zpracování pohotovostního plánu podle § 13a odst. 7 a § 13d odst. 1,

g) vymezují nebo mění zóny ochrany přírody národních parků a chráněných krajinných oblastí podle § 18 odst. 5 a § 27 odst. 2,

h) vyhlašují národní přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo ochranná pásma těchto zvláště chráněných území a stanoví bližší podmínky jejich ochrany a dále vyhlašují nebo zrušují přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na území národních parků a jejich ochranných pásem a na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a stanoví bližší podmínky jejich ochrany a dále vyhlašují nebo zrušují přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na pozemcích, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu, není-li příslušné Ministerstvo obrany nebo Agentura,

i) stanoví obsah plánů péče a postup jejich zpracování podle § 38 odst. 7, stanoví obsah zásad péče o národní parky a jejich ochranná pásma a postup jejich zpracování a projednání podle § 38a odst. 8, náležitosti a obsah záměru podle § 40 odst. 7, stanoví členění ústředního seznamu, obsah a náležitosti, výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu, způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu včetně způsobu a podmínek jejich zveřejňování podle § 42 odst. 2, podrobnosti o způsobu označení a vymezení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech podle § 42 odst. 4 a bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech podle § 47 odst. 3,

j) stanoví náležitosti obsahu smlouvy podle § 39 odst. 1, způsob označení smluvně chráněného území a smluvně chráněného území památného stromu v terénu i mapových podkladech podle § 39 odst. 2,

k) stanoví způsob označení vyhlášených evropsky významných lokalit v terénu i mapových podkladech podle § 45c odst. 1 a způsob označení ptačích oblastí v terénu i mapových podkladech podle § 45e odst. 7,

l) stanoví náležitosti posouzení podle § 45i odst. 9,

m) stanoví rozsah požadovaného vzdělání a obsah přezkoušení podle § 45j odst. 1,

n) stanoví seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 48, seznam zvláště chráněných nerostů podle § 51 a míst jejich přirozeného výskytu a dále bližší podmínky jejich ochrany,

o) stanoví způsoby ověřování původu, náležitosti žádosti o osvědčení a vzor osvědčení podle § 54 odst. 11,

p) stanoví podmínky poskytování finanční náhrady podle § 58 odst. 4, vzor uplatnění nároku, jeho náležitosti a způsob určení výše náhrady v případech, kdy není stanoven jiným předpisem,

q) stanoví podrobnosti postupu při převodech práva hospodaření podle § 60 odst. 3 zákona,

r) stanoví podrobnosti o přírodovědném průzkumu dotčených pozemků a biologickém hodnocení a jejich ukládání podle § 67 odst. 1,

s) stanoví bližší podrobnosti o podmínkách poskytování příspěvku podle § 69 odst. 3 a náležitosti dohody o jeho poskytování,

t) zajišťují podle § 74 odst. 1 úkoly vyplývající z mezinárodních závazků,

u) stanoví podle § 81 odst. 9 podrobnosti o organizaci, úkolech a předpokladech pro výkon stráže přírody, vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody,

v) stanoví podrobnosti o způsobu zavedení a užívání stejnokroje a označení pracovníků ochrany přírody podle § 82 odst. 2,

w) stanoví převod zvláště chráněných území zřízených podle zákona č. 40/1956 Sb. do kategorií podle § 90 odst. 6 až 8,

x) zrušuje podle § 90 odst. 11 dosavadní ochrana zvláště chráněných území vyhlášených podle tohoto zákona do dne 1. března 2009 ústředními orgány státní správy.

	(6) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy odpovědným za provádění nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Ministerstvo životního prostředí plní úkoly příslušného orgánu pověřeného uplatňováním nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014.

	(7) Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ústřední veterinární správou Státní veterinární správy z hlediska ochrany zvířat a požadavků veterinární péče určí zařízení, do nichž lze umisťovat jedince invazního nepůvodního druhu živočicha, který byl zařazen na unijní seznam, u něhož byl stanoven zákaz takový druh držet nebo chovat. Určit lze pouze zařízení, která splňují podmínky stanovené v čl. 8 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. Ministerstvo životního prostředí vede evidenci určených zařízení a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách.

	(8) Ministerstvo životního prostředí jako svůj poradní orgán v oblasti prevence a zmírnění nepříznivých vlivů invazních nepůvodních druhů zřizuje společnou komisi. Předsedu a členy společné komise jmenuje ministr životního prostředí po dohodě s ministrem zemědělství ze zástupců obou ministerstev a z dalších odborníků v oblasti invazních nepůvodních druhů navržených z řad pracovníků dalších dotčených orgánů státní správy, vědeckých a jiných odborných pracovišť. Další podrobnosti o složení společné komise stanoví její statut, její činnost se řídí jednacím řádem; statut i jednací řád společné komise vydává Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zemědělství. Společná komise plní úkoly poradního výboru podle čl. 5 nařízení Rady (ES) č. 708/2007.

____________________

21c) Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 

25a) § 27 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 

40b) 54 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 

41) Zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 

49) § 44 odst. 3 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 301/2009 Sb. 

67) § 54 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

68) Vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů.

69) § 12 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v platném znění. 

70) § 14 odst. 7 zákona č. 219/2000 Sb., zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 

71) § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.  

72) zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 

__________


Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

(výňatky)

§ 39 

	(1) Záměr obce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr obce smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví obce obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce3b) obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona15a) platnými ke dni zveřejnění záměru.

	(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.

	(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě zřízené nebo založené obcí nebo právnické osobě, kterou obec ovládá49). 

	(4) Ustanovení odstavce 1 a 2 se nepoužije v případě postupu podle § 39a až 39c a v případě zpětného převodu majetku státu podle § 21b odst. 3 písm. e) zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 

§ 39a

Převody vlastnictví na stát

(1) Obec informuje organizační složky státu, státní organizace, na které se vztahuje působnost zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích61) (dále jen „státní organizace“), a Ředitelství silnic a dálnic s.p. prostřednictvím stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o úmyslu zcizit hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 39b odst. 1 a § 39c odst. 1. To neplatí, jde-li o hmotnou nemovitou věc určenou ke směně. 

(2) Převést hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 39b odst. 1 a § 39c odst. 1 ve prospěch právnických nebo fyzických osob lze teprve poté, nedoručí-li organizační složka státu, státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s.p.  uvedené v § 39b odst. 1 nebo § 39c odst. 1 do 2 měsíců od uveřejnění informace podle odstavce 1 žádost o převod. Toto omezení neplatí, pokud organizační složka státu, státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s.p. uvedené v § 39b odst. 1 nebo § 39c odst. 1 obci sdělí, že o převod nemá zájem.

(3) Žádost o převod nebo sdělení podle odstavce 2 se podává prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. 

(4) Podá-li žádost o převod více oprávněných organizačních složek státu nebo státních organizací uvedených v § 39b odst. 1 nebo § 39c odst. 1 a nedohodnou-li se do 1 měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání žádosti o převod jinak, jedná obec s tou organizační složkou státu nebo státní organizací, která žádost o převod podala jako první. To neplatí v případě postupu podle § 39c odst. 1 písm. e). 

(5) Obec učiní vůči oprávněné organizační složce státu, státní organizaci nebo Ředitelství silnic a dálnic s.p., které podalo žádost o převod, návrh na uzavření smlouvy. Návrh na uzavření smlouvy lze odvolat, pokud odvolání dojde druhé straně dříve, než ta odeslala přijetí nabídky. 

(6) Nepožádá-li organizační složka státu nebo státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s.p. o převod podle odstavce 2 v případech uvedených v § 39b odst. 1 a v § 39c odst. 1 ve stanovené lhůtě nebo v téže lhůtě sdělí, že o převod nemá zájem, nebo nepřijme-li návrh na uzavření smlouvy do 4 měsíců od jeho doručení, právo na převod vlastnického práva podle § 39b a 39c zaniká a obec naloží s hmotnou nemovitou věcí v souladu s tímto zákonem. 


§ 39b

Bezúplatné převody na stát

(1) Podá-li organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v písmenu d) až g) nebo Ředitelství silnic a dálnic s.p. v případě písmene a) až c) žádost podle § 39a odst. 2 a pokud tomu nebrání práva třetích osob, obec bezúplatně převede

a) silniční pozemek, na němž je umístěno těleso dálnice nebo silnice I. třídy, do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s.p.,


b) pozemek zastavěný62) veřejně prospěšnou stavbou63) ve vlastnictví státu do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s.p., které má právo s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit,

c) pozemek určený územně plánovací dokumentací pro veřejně prospěnou stavbu 63) do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s.p., které je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby, 

d) pozemek zastavěný62) veřejně prospěšnou stavbou 63) ve vlastnictví státu do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit, 

e) pozemek určený územně plánovací dokumentací pro veřejně prospěšnou stavbu 63) do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby, 

f) pozemek určený územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšných opatření 64) anebo již k tomuto účelu využitý, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která o převod požádá,

g) stavbu civilní ochrany, stavbu dotčenou požadavky civilní ochrany65) nebo stavbu pro bezpečnost státu66) nebo pozemky, jichž jsou uvedené stavby součástí, a hmotnou nemovitou věc určenou územní plánovací dokumentací nebo veřejnoprávní smlouvou k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva vnitra nebo organizační složky státu, která je bezpečnostním sborem nebo jeho částí, za předpokladu, že v případě veřejnoprávní smlouvy Ministerstvo vnitra předem obci sdělilo, že hmotná nemovitá věc je k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně určena; to neplatí, je-li obec stranou veřejnoprávní smlouvy.

	(2) V případě, že je pozemní komunikací zastavěna část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí, převede se pouze tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí Ředitelství silnic a dálnic s.p. 

(3) Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví státu podle odstavce 1 písm. b) až g) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků následující ujednání:

a) zákaz zcizení zřízený ve prospěch obce jako věcné právo,

b) zákaz zatížení zřízený ve prospěch obce jako věcné právo, s výjimkou případu, kdy má být smluvně zřízena v nezbytném rozsahu služebnost inženýrské sítě, nebo služebnost stezky nebo cesty k zajištění nezbytného přístupu třetí osoby k hmotné nemovité věci v jejím vlastnictví, a

c) omezení ve způsobu využití převedeného pozemku tak, aby nebyly porušeny právní předpisy o veřejné podpoře.

	(4) Omezení podle odstavce 3 se sjednají na dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch státu.

	(5) Pro převody podle odstavce 1 se § 12 odst. 2 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nepoužije. 

§ 39c 

Úplatné převody na stát

(1) Podá-li organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v písmenu a) až f) žádost podle § 39a odst. 2 a pokud tomu nebrání práva třetích osob, obec úplatně převede

a) pozemek, na němž je zřízena stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí a která je hmotnou nemovitou věcí ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná se stavbou hospodařit,

b) stavbu, která se eviduje v katastru nemovitostí a která je zřízena na pozemku ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s pozemkem hospodařit,

c) pozemek, který je určen pravomocným rozhodnutím o umístění stavby k zastavění stavbou, jejímž stavebníkem má být stát nebo státní organizace, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je stavebníkem,

d) pozemek, který tvoří jediný možný přístup k hmotné nemovité věci ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s hmotnou nemovitou věcí hospodařit,

e) spoluvlastnický podíl na hmotné nemovité věci, u níž je stát spoluvlastníkem, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná hospodařit se spoluvlastnickým podílem na této nemovité věci,

f) objekt důležitý pro obranu státu určený vládou podle zákona o zajišťování obrany67), který je zařazen v evidenci objektů důležitých pro obranu státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva obrany za předpokladu, že Ministerstvo obrany předem obci sdělilo, že takový objekt je v evidenci objektů důležitých pro obranu státu veden.  

(2) Obec určí kupní cenu pro převody podle odstavce 1 na základě znaleckého posudku. Kupní cena se určí ve výši ceny obvyklé podle zákona upravujícího oceňování majetku. Pokud nelze cenu obvyklou určit, určí se kupní cena ve výši zjištěné ceny podle zákona upravujícího oceňování majetku. Kupní cena se navyšuje o účelně vynaložené náklady, kterými se rozumí výdaje na vypracování znaleckého posudku, geometrického plánu a průkazu energetické náročnosti. 

	(3) Pro převody podle odstavce 1 se ustanovení § 12 odst. 4 a 5 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nepoužije.  

§ 39d

V případě postupu podle § 39a až 39c ohledně majetku dotčeného § 101 stavebního zákona68), se § 101 stavebního zákona nepoužije, pokud oprávněná osoba podle § 39b a 39c je totožná s osobou předkupníka podle stavebního zákona. 


_________________

3b) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

15a) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

49) § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

61) § 54 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 

62) § 12 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v planém znění. 
63) § 11 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v planém znění. 
64) § § 11 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v planém znění. 

65) § 7 odst. 2 písm. i) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších přepisů.

66) § 16 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších přepisů.

67) § 29 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 

68) zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění do 31.12.2023. 

__________


Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů

(výňatky)

§ 18 

	(1) Záměr kraje prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr kraje smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví kraje kraj zveřejní po dobu nejméně 30 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu kraje vyvěšením na úřední desce2) krajského úřadu (dále jen "úřední deska"), aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona9a) platnými ke dni zveřejnění záměru. Pokud kraj záměr po uvedenou dobu nezveřejní, je právní jednání neplatné.

	(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.

	(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů, dále jde-li o pronájem, pacht anebo výpůjčku majetku kraje na dobu kratší než 90 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je kraj anebo kterou kraj ovládá30), nebo jde-li o pronájem silničního nebo silničního pomocného pozemku v souvislosti se zvláštním užíváním silnic podle zvláštního zákona9b). 

	(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na výpůjčku, výprosu, pacht nebo pronájem majetku svěřeného příspěvkovým organizacím zřízeným krajem, nestanoví-li zvláštní předpis nebo zastupitelstvo ve zřizovací listině jinak

(5) Ustanovení odstavce 1 a 2 se nepoužije v případě postupu podle § 18a až 18c a v případě zpětného převodu majetku státu dle § 21b odst. 3 písm. e) zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.  

§ 18a

Převody vlastnictví na stát

(1) Kraj informuje organizační složky státu, státní organizace, na které se vztahuje působnost zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích39) (dále jen „státní organizace“), a Ředitelství silnic a dálnic s.p.  prostřednictvím stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o úmyslu zcizit hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 18b odst. 1 a § 18c odst. 1. To neplatí, jde-li o hmotnou nemovitou věc určenou ke směně. 

(2) Převést hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 18b odst. 1 a § 18c odst. 1 ve prospěch právnických nebo fyzických osob lze teprve poté, nedoručí-li organizační složka státu, státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s.p. uvedené v § 18b odst. 1 nebo § 18c odst. 1 do 2 měsíců od uveřejnění informace podle odstavce 1 žádost o převod. Toto omezení neplatí, pokud organizační složka státu, státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s.p. uvedené v § 18b odst. 1 nebo § 18c odst. 1 kraji sdělí, že o převod nemá zájem.

(3) Žádost o převod nebo sdělení podle odstavce 2 se podává prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. 

(4) Podá-li žádost o převod více oprávněných organizačních složek státu nebo státních organizací uvedených v § 18b odst. 1 nebo § 18c odst. 1 a nedohodnou-li se do 1 měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání žádosti o převod jinak, jedná kraj s tou organizační složkou státu nebo státní organizací, která žádost o převod podala jako první. To neplatí v případě postupu podle § 18c odst. 1 písm. e). 

(5) Kraj učiní vůči oprávněné organizační složce státu, státní organizaci nebo Ředitelství silnic a dálnic s.p., které podalo žádost o převod, návrh na uzavření smlouvy. Návrh na uzavření smlouvy lze odvolat, pokud odvolání dojde druhé straně dříve, než ta odeslala přijetí nabídky. 

(6) Nepožádá-li organizační složka státu nebo státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s.p. o převod podle odstavce 2 v případech uvedených v § 18b odst. 1 a v § 18c odst. 1 ve stanovené lhůtě nebo v téže lhůtě sdělí, že o převod nemá zájem, nebo nepřijme-li návrh na uzavření smlouvy do 4 měsíců od jeho doručení, právo na převod vlastnického práva podle § 18b a 18c zaniká a kraj naloží s hmotnou nemovitou věcí v souladu s tímto zákonem. 

§ 18b

Bezúplatné převody na stát

(1) Podá-li organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v písmenu d) až g) nebo Ředitelství silnic a dálnic s.p. v případě písmene a) až c) žádost podle § 18a odst. 2 a pokud tomu nebrání práva třetích osob, kraj bezúplatně převede

a) silniční pozemek, na němž je umístěno těleso dálnice nebo silnice I. třídy, do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s.p.,

b) pozemek zastavěný40) veřejně prospěšnou stavbou41) ve vlastnictví státu do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s.p., které má právo s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit,

c) pozemek určený územně plánovací dokumentací pro veřejně prospěnou stavbu41) do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s.p., které je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,

d) pozemek zastavěný40) veřejně prospěšnou stavbou41) ve vlastnictví státu do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit, 

e) pozemek určený územně plánovací dokumentací pro veřejně prospěšnou stavbu41) do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby, 

f) pozemek určený územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšných opatření42) anebo již k tomuto účelu využitý, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která o převod požádá,

g) stavbu civilní ochrany, stavbu dotčenou požadavky civilní ochrany43) nebo stavbu pro bezpečnost státu44) nebo pozemky, jichž jsou uvedené stavby součástí, a hmotnou nemovitou věc určenou územní plánovací dokumentací nebo veřejnoprávní smlouvou k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva vnitra (dále jen “ministerstvo“) nebo organizační složky státu, která je bezpečnostním sborem nebo jeho částí, za předpokladu, že v případě veřejnoprávní smlouvy ministerstvo předem obci sdělilo, že hmotná nemovitá věc je k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně určena; to neplatí, je-li obec stranou veřejnoprávní smlouvy.

	(2) V případě, že je pozemní komunikací zastavěna část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí, převede se pouze tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí Ředitelství silnic a dálnic s.p.

(3) Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví kraje podle odstavce 1 písm. b) až g) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků následující ujednání:

a) zákaz zcizení zřízený ve prospěch kraje jako věcné právo,

b) zákaz zatížení zřízený ve prospěch kraje jako věcné právo, s výjimkou případu, kdy má být smluvně zřízena v nezbytném rozsahu služebnost inženýrské sítě, nebo služebnost stezky nebo cesty k zajištění nezbytného přístupu třetí osoby k hmotné nemovité věci v jejím vlastnictví, a

c) omezení ve způsobu využití převedeného pozemku tak, aby nebyly porušeny právní předpisy o veřejné podpoře.

	(4) Omezení podle odstavce 3 se sjednají na dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch státu.

(3) Pro převody podle odstavce 1 se § 12 odst. 2 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nepoužije.  

§ 18c 

Úplatné převody na stát

(1) Podá-li organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v písmenu a) až f) žádost podle § 18a odst. 2 a pokud tomu nebrání práva třetích osob, kraj úplatně převede

a) pozemek, na němž je zřízena stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí a která je hmotnou nemovitou věcí ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná se stavbou hospodařit,

b) stavbu, která se eviduje v katastru nemovitostí a která je zřízena na pozemku ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s pozemkem hospodařit,

c) pozemek, který je určen pravomocným rozhodnutím o umístění stavby k zastavění stavbou, jejímž stavebníkem má být stát nebo státní organizace, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je stavebníkem,

d) pozemek, který tvoří jediný možný přístup k hmotné nemovité věci ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s hmotnou nemovitou věcí hospodařit,

e) spoluvlastnický podíl na hmotné nemovité věci, u níž je stát spoluvlastníkem, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná hospodařit se spoluvlastnickým podílem na této nemovité věci,

f) objekt důležitý pro obranu státu určený vládou podle zákona o zajišťování obrany45), který je zařazen v evidenci objektů důležitých pro obranu státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva obrany za předpokladu, že Ministerstvo obrany předem kraji sdělilo, že takový objekt je v evidenci objektů důležitých pro obranu státu veden.  

(2) Kraj určí kupní cenu pro převody podle odstavce 1 na základě znaleckého posudku. Kupní cena se určí ve výši ceny obvyklé podle zákona upravujícího oceňování majetku. Pokud nelze cenu obvyklou určit, určí se kupní cena ve výši zjištěné ceny podle zákona upravujícího oceňování majetku. Kupní cena se navyšuje o účelně vynaložené náklady, kterými se rozumí výdaje na vypracování znaleckého posudku, geometrického plánu a průkazu energetické náročnosti. 

	(3) Pro převody podle odstavce 1 se ustanovení § 12 odst. 4 a 5 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nepoužije.  

§ 18d

V případě postupu podle § 18a až 18c ohledně majetku dotčeného § 101 stavebního zákona46), se § 101 stavebního zákona nepoužije, pokud oprávněná osoba podle § 18b a 18c je totožná s osobou předkupníka podle stavebního zákona.

§ 29

(1) Orgány kraje vykonávají na svém území přenesenou působnost ve věcech, které stanoví zákon.
 
	(2) Kraj obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na výkon přenesené působnosti. Výši příspěvku stanoví Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem vnitra (dále jen “ministerstvo“). 

_________________

2) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

9a) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

9b) § 25 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

30) § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

39) § 54 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 

40) § 12 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v planém znění. 
41) § 11 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v planém znění. 
42) § § 11 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v planém znění. 

43) § 7 odst. 2 písm. i) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších přepisů.

44) § 16 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších přepisů.

45) § 29 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 

46) zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění do 31.12.2023. 


__________


Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

(výňatky)

§ 36

(1) Záměry hlavního města Prahy nebo městských částí prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměry hlavního města Prahy nebo městských částí smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy hlavní město Praha nebo městská část zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před schválením v orgánech hlavního města Prahy nebo v orgánech městských částí vyvěšením na úřední desce11a) Magistrátu hlavního města Prahy nebo na úřední desce úřadu městské části, aby se k nim mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může hlavní město Praha nebo městská část zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud hlavní město Praha nebo městská část záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona 30) platnými ke dni zveřejnění záměru.

	(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.

	(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů nebo hrobových míst anebo o pronájem, pacht nebo výpůjčku majetku hlavního města Prahy na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je hlavní město Praha nebo městská část anebo kterou hlavní město Praha nebo městská část ovládá31). 

	(4) Ustanovení odstavce 1 a 2 se nepoužije v případě postupu podle § 36a až 36c a v případě zpětného převodu majetku státu dle § 21b odst. 3 písm. e) zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 

§ 36a

Převody vlastnictví na stát

(1) Hlavní město Praha informuje organizační složky státu, státní organizace, na které se vztahuje působnost zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích42) (dále jen „státní organizace“), a Ředitelství silnic a dálnic s.p. prostřednictvím stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o úmyslu zcizit hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 36b odst. 1 a § 36c odst. 1. To neplatí, jde-li o hmotnou nemovitou věc určenou ke směně. 

(2) Převést hmotnou nemovitou věc uvedenou v § 36b odst. 1 a § 36c odst. 1 ve prospěch právnických nebo fyzických osob lze teprve poté, nedoručí-li organizační složka státu, státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s.p. uvedené v § 36b odst. 1 nebo § 36c odst. 1 do 2 měsíců od uveřejnění informace podle odstavce 1 žádost o převod. Toto omezení neplatí, pokud organizační složka státu, státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s.p. uvedené v § 36b odst. 1 nebo § 36c odst. 1 hlavnímu městu Praze sdělí, že o převod nemá zájem.

(3) Žádost o převod nebo sdělení podle odstavce 2 se podává prostřednictvím internetových stránek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových

(4) Podá-li žádost o převod více oprávněných organizačních složek státu nebo státních organizací uvedených v § 36b odst. 1 nebo § 36c odst. 1 a nedohodnou-li se do 1 měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání žádosti o převod jinak, jedná hlavní město Praha s tou organizační složkou státu nebo státní organizací, která žádost o převod podala jako první. To neplatí v případě postupu podle § 36c odst. 1 písm. e). 

(5) Hlavní město Praha učiní vůči oprávněné organizační složce státu, státní organizaci nebo Ředitelství silnic a dálnic s.p., které podalo žádost o převod, návrh na uzavření smlouvy. Návrh na uzavření smlouvy lze odvolat, pokud odvolání dojde druhé straně dříve, než ta odeslala přijetí nabídky. 

(6) Nepožádá-li organizační složka státu nebo státní organizace nebo Ředitelství silnic a dálnic s.p. o převod podle odstavce 2 v případech uvedených v § 39b odst. 1 a v § 39c odst. 1 ve stanovené lhůtě nebo v téže lhůtě sdělí, že o převod nemá zájem, nebo nepřijme-li návrh na uzavření smlouvy do 4 měsíců od jeho doručení, právo na převod vlastnického práva podle § 36b a 36c zaniká a hlavní město Praha naloží s hmotnou nemovitou věcí v souladu s tímto zákonem. 


§ 36b

Bezúplatné převody na stát

(1) Podá-li organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v písmenu d) až g) nebo Ředitelství silnic a dálnic s.p. v případě písmene a) až c) žádost podle § 36a odst. 2 a pokud tomu nebrání práva třetích osob, hlavní město Praha bezúplatně převede

a) silniční pozemek, na němž je umístěno těleso dálnice nebo silnice I. třídy, do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s.p.,

b) pozemek zastavěný43) veřejně prospěšnou stavbou44) ve vlastnictví státu do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s.p., které má právo s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit,

c) pozemek určený územně plánovací dokumentací pro veřejně prospěnou stavbu44) do vlastnictví státu a práva hospodařit Ředitelství silnic a dálnic s.p., které je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby,

d) pozemek zastavěný43) veřejně prospěšnou stavbou44) ve vlastnictví státu do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s veřejně prospěšnou stavbou hospodařit, 

e) pozemek určený územně plánovací dokumentací pro veřejně prospěšnou stavbu44) do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je stavebníkem dané veřejně prospěšné stavby, 

f) pozemek určený územně plánovací dokumentací k realizaci veřejně prospěšných opatření45) anebo již k tomuto účelu využitý, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která o převod požádá,

g) stavbu civilní ochrany, stavbu dotčenou požadavky civilní ochrany46) nebo stavbu pro bezpečnost státu47) nebo pozemky, jichž jsou uvedené stavby součástí, a hmotnou nemovitou věc určenou územní plánovací dokumentací nebo veřejnoprávní smlouvou k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva vnitra nebo organizační složky státu, která je bezpečnostním sborem nebo jeho částí, za předpokladu, že v případě veřejnoprávní smlouvy Ministerstvo vnitra předem obci sdělilo, že hmotná nemovitá věc je k plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo pro přípravu na ně určena; to neplatí, je-li obec stranou veřejnoprávní smlouvy.

	(2) V případě, že je pozemní komunikací zastavěna část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí, převede se pouze tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí Ředitelství silnic a dálnic s.p.

(3) Smlouva o bezúplatném převodu pozemku do vlastnictví státu podle odstavce 1 písm. b) až g) musí obsahovat v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků následující ujednání:

a) zákaz zcizení zřízený ve prospěch hlavního města Prahy jako věcné právo,

b) zákaz zatížení zřízený ve prospěch hlavního města Prahy jako věcné právo, s výjimkou případu, kdy má být smluvně zřízena v nezbytném rozsahu služebnost inženýrské sítě, nebo služebnost stezky nebo cesty k zajištění nezbytného přístupu třetí osoby k hmotné nemovité věci v jejím vlastnictví, a

c) omezení ve způsobu využití převedeného pozemku tak, aby nebyly porušeny právní předpisy o veřejné podpoře.

	(4) Omezení podle odstavce 3 se sjednají na dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch státu.

	(5) Pro převody podle odstavce 1 se § 12 odst. 2 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nepoužije. 

§ 36c 

Úplatné převody na stát

(1) Podá-li organizační složka státu nebo státní organizace uvedená v písmenu a) až f) žádost podle § 36a odst. 2 a pokud tomu nebrání práva třetích osob, hlavní město Praha úplatně převede

a) pozemek, na němž je zřízena stavba, která se eviduje v katastru nemovitostí a která je hmotnou nemovitou věcí ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná se stavbou hospodařit,

b) stavbu, která se eviduje v katastru nemovitostí a která je zřízena na pozemku ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s pozemkem hospodařit,

c) pozemek, který je určen pravomocným rozhodnutím o umístění stavby k zastavění stavbou, jejímž stavebníkem má být stát nebo státní organizace, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je stavebníkem,

d) pozemek, který tvoří jediný možný přístup k hmotné nemovité věci ve vlastnictví státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná s hmotnou nemovitou věcí hospodařit,

e) spoluvlastnický podíl na hmotné nemovité věci, u níž je stát spoluvlastníkem, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná hospodařit se spoluvlastnickým podílem na této nemovité věci,

f) objekt důležitý pro obranu státu určený vládou podle zákona o zajišťování obrany48), který je zařazen v evidenci objektů důležitých pro obranu státu, do vlastnictví státu a příslušnosti hospodařit Ministerstva obrany za předpokladu, že Ministerstvo obrany předem hlavnímu městu Praze sdělilo, že takový objekt je v evidenci objektů důležitých pro obranu státu veden.  

(2) Hlavní město Praha určí kupní cenu pro převody podle odstavce 1 na základě znaleckého posudku. Kupní cena se určí ve výši ceny obvyklé podle zákona upravujícího oceňování majetku. Pokud nelze cenu obvyklou určit, určí se kupní cena ve výši zjištěné ceny podle zákona upravujícího oceňování majetku. Kupní cena se navyšuje o účelně vynaložené náklady, kterými se rozumí výdaje na vypracování znaleckého posudku, geometrického plánu a průkazu energetické náročnosti. 

	(3) Pro převody podle odstavce 1 se ustanovení § 12 odst. 4 a 5 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nepoužije.

§ 36d
	
V případě postupu podle § 36a až 36c ohledně majetku dotčeného § 101 stavebního zákona49), se § 101 stavebního zákona nepoužije, pokud oprávněná osoba podle § 36b a 36c je totožná s osobou předkupníka podle stavebního zákona. 

§ 36f

	Ustanovení § 36a až 36e platí i pro městské části. 

_________________

11a) § 26 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

30) § 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

31) § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

42) § 54 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

43) § 12 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v planém znění. 
44) § 11 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v planém znění. 
45) § § 11 odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v planém znění. 

46) § 7 odst. 2 písm. i) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších přepisů.

47) § 16 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších přepisů.

48) § 29 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 

49) zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění do 31.12.2023. 
__________


Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

(výňatky)

§ 3

Předmět a obvod pozemkových úprav

	(1) Předmětem pozemkových úprav jsou všechny pozemky v obvodu pozemkových úprav (odstavec 2) bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim.
 
	(2) Obvod pozemkových úprav je území dotčené pozemkovými úpravami, které je tvořeno jedním nebo více celky v jednom katastrálním území. Bude-li to pro obnovu katastrálního operátu třeba, lze do obvodu pozemkových úprav zahrnout i pozemky, které nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, ale je u nich třeba obnovit soubor geodetických informací.3) Je-li to k dosažení cílů pozemkových úprav vhodné, lze do obvodu pozemkových úprav zahrnout rovněž pozemky v navazující části sousedícího katastrálního území. V případě potřeby řešení vodohospodářských opatření [§ 9 odst. 8 písm. c)] může, se souhlasem ústředí, obvod pozemkových úprav tvořit více na sebe navazujících katastrálních území. Obvod pozemkových úprav může, se souhlasem ústředí, tvořit rovněž více katastrálních území v rámci jedné obce. Jde-li o katastrální území v obvodu působnosti jiného pozemkového úřadu, než který zahájil řízení o pozemkových úpravách, zahrne pozemkový úřad, který řízení zahájil, předmětné pozemky do obvodu pozemkových úprav po dohodě s pozemkovým úřadem, v jehož obvodu působnosti se příslušné pozemky nacházejí. O takových pozemcích rozhoduje pozemkový úřad, který řízení zahájil.
 
	(3) Pozemky určené pro těžbu vyhrazených nerostů na základě stanoveného dobývacího prostoru,5) pozemky určené pro obranu státu, pozemky zastavěné stavbou ve vlastnictví státu lze řešit v pozemkových úpravách (§ 2) jen se souhlasem jejich vlastníka a příslušného správního úřadu. Pozemky na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek ve vlastnictví státu lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem Ministerstva životního prostředí. Pozemky zařazené do rezervy státních pozemků k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou56) lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem příslušného správního úřadu. Pozemky zastavěné stavbou, která není ve vlastnictví státu, pozemek funkčně související s touto stavbou včetně přístupové cesty, zahrady, pozemky v zastavěném území, pozemky v zastavitelných plochách4) a pozemky, na nichž se nacházejí veřejná nebo neveřejná pohřebiště, lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem jejich vlastníka. Pokud se vlastníci ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem nevyjádří, má se za to, že s řešením v pozemkových úpravách souhlasí. Dotčené správní orgány zašlou souhlas do 45 dnů ode dne doručení výzvy pozemkového úřadu, přičemž tuto lhůtu lze prodloužit o 15 dnů, jde-li o zvláště složitý případ. Pozemky podle tohoto odstavce se pro účely pozemkových úprav v případě jejich směn oceňují podle druhu nejbližšího zemědělského pozemku. Pozemky neřešené ve smyslu § 2, u nichž se pouze obnovuje soubor geodetických informací, se neoceňují. Souhlas s řešením pozemků se nevyžaduje u pozemků, které jsou v obvodu pozemkových úprav v katastru nemovitostí evidovány se způsobem využití pozemku jako ostatní komunikace.
 
	(4) Pozemky ve vlastnictví státu, jejichž původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, se až do zápisu práv na základě listin o vydání těchto pozemků podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi57) do katastru nemovitostí vedou a řeší odděleně od ostatní půdy ve vlastnictví státu. Tyto pozemky se nepoužijí na společná zařízení jako v případě půdy ve vlastnictví státu (§ 9 odst. 17), lze však s nimi nakládat ve smyslu ustanovení § 2. Na nově vzniklé pozemky podle schváleného návrhu se nahlíží jako na původní majetek podle zvláštního právního předpisu8). Tato skutečnost se za účelem vyznačení v katastru nemovitostí uvede v rozhodnutí vydávaném podle § 11 odst. 8.

__________


Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů

(výňatky)

§ 14

(1) Úřad vykonává svoji činnost (§ 3, 4, 6, 7, 9, 11, 13, 13a, 13b a 13d) prostřednictvím svých územních pracovišť, která působí v sídlech krajských soudů a v hlavním městě Praze pro územní obvody krajských soudů a pro území hlavního města Prahy. Názvy, sídla a obvody územních pracovišť stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Územní pracoviště plní též další úkoly podle tohoto zákona [§ 1 odst. 2 písm. c)]. 

	(2) Pokud výkon činnosti Úřadu zabezpečuje anebo další úkoly podle tohoto zákona plní územní pracoviště (odstavec 1), je adresou pro doručování vždy adresa tohoto územního pracoviště. 

	(3) V čele Úřadu je generální ředitel, kterého do funkce jmenuje a z funkce odvolává ministr financí; generální ředitel vykonává funkci v pracovním poměru. 

	(4) Vnitřní uspořádání Úřadu stanoví jeho organizační řád, který schvaluje ministr financí.

§ 17 

	(1) Zaměstnanci Úřadu jsou povinni 

a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu zaměstnání anebo v souvislosti s ním, a to i po skončení pracovního poměru; pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, zaměstnance Úřadu může této povinnosti ze závažných důvodů zprostit generální ředitel Úřadu a generálního ředitele Úřadu může této povinnosti za týchž podmínek zprostit ministr financí, 

b) v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, nebo na základě právních předpisů a kolektivních smluv, 

c) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu zájmů státu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného. 

	(2) Zaměstnanci Úřadu uvedení v ustanovení § 16 odst. 2 nesmějí být členy statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost. 

	(3) Zaměstnanci Úřadu uvedení v ustanovení § 16 odst. 2 nesmějí vykonávat podnikatelskou ani jinou výdělečnou činnost; toto omezení se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle zvláštního právního předpisu pro soud nebo správní úřad,15) na činnost v poradních orgánech vlády a na správu vlastního majetku. 

§ 27a

(1) Úřad bezúplatně umožňuje organizačním složkám a státním organizacím, na které se vztahuje působnost zákona o majetku státu, na svých internetových stránkách 

a) uveřejňovat nabídky k prodeji, darování, směně, nájmu, pachtu nebo výpůjčce nepotřebného majetku státu,

b) vyhlašovat a provádět elektronickou formou výběrová řízení nebo veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku při nakládání s nepotřebným majetkem státu. 

(2) Úřad bezúplatně umožňuje státním organizacím, na které se nevztahuje působnost zákona o majetku státu, územním samosprávným celkům, příspěvkovým organizacím územních samosprávných celků, veřejným výzkumným institucím a veřejným vysokým školám na svých internetových stránkách 

a) uveřejňovat nabídky a záměry k prodeji, darování, směně, nájmu, pachtu nebo výpůjčce majetku; povinnost zveřejnit záměr majetkové dispozice podle zvláštního právního předpisux) tím není dotčena, 

b) vyhlašovat a provádět elektronickou formou veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiné postupy pro uzavření smlouvy při nakládání s majetkem.

	(3) Úřad neodpovídá za právní jednání učiněná podle odstavce 1 a 2. 

_________________

19) § 39 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění; § 18 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění; § 36 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění.


___________


Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

(výňatky)

§ 4

(1) Státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit též s nemovitostmi, které byly podle jiného právního předpisu4) ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve správě Pozemkového fondu České republiky. Dále je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit majetkem nabytým v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravující nakládání s majetkem státu ve prospěch jiných osob, se na tyto nemovitosti vztahují jen tehdy, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis5) nestanoví jinak.

	(2) Státní pozemkový úřad je dále příslušný hospodařit se stavbami využívanými k vodohospodářským melioracím pozemků a souvisejícím vodním dílům ve vlastnictví státu, které ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona spravoval Pozemkový fond České republiky; pokud Pozemkový fond České republiky ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona stavby k vodohospodářským melioracím pozemků a související vodní díla ve vlastnictví státu nespravoval, je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit s těmito stavbami a vodními díly dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

	(3) Státní pozemkový úřad pořizuje výstavbou nebo nabytím do majetku státu hlavní závlahová zařízení, hlavní odvodňovací zařízení a stavby k ochraně pozemků před erozní činností vody. S majetkem státu podle věty první je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit.

(4) Státní pozemkový úřad může nemovité věci, s nimiž je příslušný hospodařit, přenechat do užívání nebo požívání jiným osobám. Jde-li o nemovité věci podle § 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 27 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nepoužije. Jedná-li se o zemědělské pozemky v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, vycházejí uživatelské vztahy k těmto pozemkům, zejména nájemné, z podmínek a omezení pro jejich nájemce při jejich požívání vyplývajících zejména z působnosti Státního pozemkového úřadu podle tohoto zákona. Roční nájemné za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, činí 2,2 % z ceny pozemku25), pokud se Státní pozemkový úřad s nájemcem nedohodnou jinak.

	(5) Členem honebního společenstva se nestává stát s honebními pozemky, se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad, a to ani v případě honebních pozemků, kde je příslušný hospodařit se spoluvlastnickým podílem. Honební pozemky podle věty první získávají postavení přičleněných pozemků uznané společenstevní honitby39).

- 21 -